law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2018 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2018 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Správního ujednání k provádění Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Tuniskou republikou
Vyhlášeno 12. 2. 2018, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 12. 2017, částka 7/2018
* ČÁST I - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST II - URČENÍ PŘÍSLUŠNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
* ČÁST III - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
* ČÁST IV - RŮZNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST V - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 12. 2017
10
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. listopadu 2015 bylo v Praze podepsáno Správní ujednání k provádění Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Tuniskou republikou1).
Správní ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 20 dne 1. prosince 2017.
České znění Správního ujednání se vyhlašuje současně.
Správní ujednání
k provádění Smlouvy o sociálním zabezpečení
mezi
Českou republikou a Tuniskou republikou
Podle článku 34 Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Tuniskou republikou podepsané dne 20. listopadu 2015, příslušné české a tuniské úřady sjednaly na základě vzájemné dohody následující pravidla pro provádění smlouvy:
ČÁST I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Definice
1.
Pro účely tohoto textu, výraz „Smlouva“ znamená Smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Tuniskou republikou podepsanou dne 20. listopadu 2015.
2.
Pojmy a výrazy definované článkem 1 Smlouvy mají v tomto správním ujednání stejný význam, který jim náleží podle tohoto článku.
Článek 2
Styčná místa
1.
Styčnými místy podle článku 34 Smlouvy jsou určena:
A.
v České republice:
Česká správa sociálního zabezpečení
pro dávky v nemoci, v mateřství, dávky při invaliditě, ve stáří a pro pozůstalé a pro peněžité dávky při pracovních úrazech a nemocích z povolání poskytované z nemocenského a důchodového pojištění
Úřad práce České republiky - generální ředitelství
pro pohřebné, dávky v nezaměstnanosti a přídavky na děti
Centrum mezistátních úhrad
pro věcné dávky v nemoci a mateřství, při pracovních úrazech a nemocích z povolání poskytované ze zdravotního pojištění
B.
v Tuniské republice:
La Caisse Nationale de Sécurité Sociale (CNSS)/ Národní fond sociálního zabezpečení v Tunisu, pokud jde o odvětví rodinných dávek a pojištění pro invaliditu, ve stáří, pro případ úmrtí a pro pozůstalé, a to pro osoby pojištěné v rámci sociálního pojištění pro zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby za takové považované, přidružené k tomuto fondu.
La Caisse Nationale de Retraite et de Prévoyance Sociale (CNRPS)/ Národní fond důchodového zabezpečení a sociální péče v Tunisu, pokud jde o veřejné činitele státu, místních úřadů a veřejných institucí přidružených k tomuto fondu.
La Caisse Nationale d‘Assurance Maladie (CNAM)/ Národní fond nemocenského pojištění v Tunisu, pokud jde o odvětví pojištění v nemoci a v mateřství, pojištění při pracovních úrazech a nemocech z povolání, a to pro osoby pojištěné v rámci systému sociálního pojištění pro zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby za takové považované, a také pokud jde o veřejné činitele státu, místních úřadů a veřejných institucí.
2.
Styčná místa usnadňují styk mezi institucemi smluvních států a plní povinnosti uvedené ve Smlouvě. Při provádění Smlouvy mohou komunikovat přímo mezi sebou, jakož i s dotčenými osobami nebo jejich zmocněnými zástupci.
Článek 3
Formuláře a podrobné postupy
1.
Styčná místa obou smluvních států společně dohodnou formuláře a podrobné postupy potřebné pro provádění Smlouvy a tohoto správního ujednání.
2.
Instituce nebo styčná místa obou smluvních států mohou odmítnout žádost nebo jiný dokument, nebudou-li předloženy v dohodnuté formě.
ČÁST II
URČENÍ PŘÍSLUŠNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Článek 4
Vyslání
1.
V případech podle článku 9 Smlouvy, instituce smluvního státu určená odstavcem 2 tohoto článku pro určení příslušnosti k právním předpisům, vydá na žádost zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnanci, osobě samostatně výdělečně činné, úředníkovi nebo osobě za takovou považovanou potvrzení o příslušnosti k právním předpisům prostřednictvím sjednaného formuláře, který určí, že daná osoba nadále podléhá právním předpisům daného státu a do kterého data.
2.
Potvrzení podle odstavce 1 tohoto článku vydává:
a)
Česká správa sociálního zabezpečení, pokud jde o právní předpisy České republiky
b)
Národní fond sociálního zabezpečení (CNSS) v Tunisu pro osoby zaměstnané, osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby za takové považované v soukromém sektoru a
Národní fond důchodového zabezpečení a sociální péče (CNRPS) v Tunisu pro úředníky a osoby za takové považované, pokud jde o právní předpisy Tuniské republiky.
3.
Ve všech případech podle odstavce 1 tohoto článku bude jedno vyhotovení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům zasíláno instituci druhého smluvního státu.
Článek 5
Výjimky
1.
K dosažení výjimky podle článku 11 Smlouvy musí být žádost podána společně zaměstnancem a jeho zaměstnavatelem nebo osobou samostatné výdělečně činnou v souladu s těmito ustanoveními:
a)
pokud jde o právní předpisy České republiky u České správy sociálního zabezpečení
b)
pokud jde o právní předpisy Tuniské republiky u Ministerstva sociálního zabezpečení (Generální ředitelství sociálního zabezpečení).
Po přijetí žádosti, instituce zmíněná v písm. a) nebo b) zašle vyjádření instituci druhého smluvního státu uvedené v písm. a) nebo b) pro získání souhlasu ohledně zachování příslušnosti k právním předpisům státu obvyklé výdělečné činnosti. Instituce zmíněná v odstavci 2 písm. a) nebo b) článku 4 tohoto správního ujednání je informována o vyslovení souhlasu a vydá potvrzení o příslušnosti k právním předpisům prostřednictvím sjednaného formuláře.
2.
Prodloužení vyslání:
Pokud doba vyslání přesahuje stanovenou dobu podle článku 9 odstavce 1 nebo 2 Smlouvy, žádost o prodloužení v těchto případech podává zaměstnanec a jeho zaměstnavatel nebo osoba samostatně výdělečně činná před uplynutím doby vyslání.
3.
Ve všech případech podle tohoto článku, musí být jedno vyhotovení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům zasláno instituci druhého smluvního státu.
ČÁST III
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
Kapitola I
Dávky v nemoci a mateřství
Článek 6
Poskytování peněžitých dávek
1.
Pro účely pobírání peněžitých dávek po dobu pobytu na území druhého smluvního státu předloží dotyčná osoba instituci v místě pobytu potvrzení o pracovní neschopnosti vydané ošetřujícím lékařem.
2.
Instituce v místě pobytu neprodleně zašle potvrzení o pracovní neschopnosti společně s příslušným formulářem příslušné instituci.
3.
Příslušná instituce však může požádat instituci v místě pobytu o provedení lékařské nebo administrativní kontroly, která proběhne stejným způsobem, jako u jejích vlastních pojištěnců.
Článek 7
Poskytování věcných dávek
1.
Pro čerpání věcných dávek podle čl. 12 a 13 odst. 2 Smlouvy osoba instituci v místě pobytu nebo bydliště předloží doklad o nároku vydaný příslušnou institucí prokazující nárok dané osoby na věcné dávky. Doklad může být na žádost instituce zdravotního pojištění v místě pobytu nebo bydliště či na žádost osoby vydán příslušnou institucí dodatečně. V případě poskytnutí péče dle čl. 12, odst. 1, 3, 4, 5 Smlouvy je příslušná instituce povinna doklad o nároku vydat.
Doklad o nároku vystavený pro čerpání věcných dávek podle čl. 12 odst. 2 a čl. 13 odst. 2 Smlouvy je platný do data, kdy instituce v místě pobytu nebo bydliště obdrží od příslušné instituce informaci o jeho zrušení.
Nesla-li osoba uvedená v čl. 12 odst. 1, 3, 4, 5 Smlouvy sama náklady na poskytnuté věcné dávky při pobytu na území druhé smluvní strany, budou osobě na její žádost tyto náklady příslušnou institucí nahrazeny. Pro tyto účely sdělí instituce v místě pobytu na dohodnutém formuláři na žádost příslušné instituce informaci o výši, jakou by sama uhradila za stejné dávky. Pokud nebyla provedena náhrada nákladů podle tarifů, které uplatňuje instituce v místě pobytu, budou osobě náklady příslušnou institucí nahrazeny do výše tarifů, které sama uplatňuje.
2.
Pro poskytnutí věcných dávek nad nutný a neodkladný rozsah podle čl. 12 odst. 6 nebo 7 Smlouvy je nutné, aby příslušná instituce vydala souhlas na dohodnutém formuláři.
Pokud o souhlas příslušné instituce žádá instituce v místě pobytu, uvede na příslušném formuláři i odůvodnění potřeby poskytnout tyto dávky. Instituce místa pobytu sdělí na žádost příslušné instituce informaci o přibližné hodnotě těchto dávek podle platných tarifů.
Příslušná instituce oznámí v nejkratší možné lhůtě, nejpozději však do 30 dnů od obdržení žádosti o souhlas s poskytnutím věcných dávek svoje rozhodnutí a případně určí dobu poskytování věcných dávek. Pokud příslušná instituce neoznámí svoje rozhodnutí v uvedené lhůtě, bude instituce v místě pobytu toto považovat za souhlas s poskytnutím věcných dávek.
Seznam podle čl. 12 odst. 7 Smlouvy, který je uveden v příloze tohoto správního ujednání, podléhá pravidelné revizi ze strany příslušných úřadů.
Článek 8
Úhrada nákladů za věcné dávky
Úhrady nákladů, vynaložených institucí v místě pobytu nebo bydliště v souladu se Smlouvou, se provádí prostřednictvím styčných míst obou smluvních států. Pohledávky se uplatňují na dohodnutém formuláři. Dlužné částky po odečtení zpochybněných pohledávek budou uhrazeny do 6 měsíců od doručení individuálních výkazů a souhrnné pohledávky styčnému místu příslušného státu. Ve stejné lhůtě budou styčnému místu v místě pobytu nebo bydliště vráceny zpochybněné pohledávky, a to i s řádným odůvodněním.
Kapitola II
Dávky při invaliditě, ve stáří a pozůstalých
Článek 9
Přepočet dob pojištění
1.
V případě potřeby bude přepočet dob pojištění nezbytný pro účely sčítání ve smyslu článku 6 Smlouvy prováděn podle následujících pravidel:
-
1 trimestr odpovídá 90 dnům a obráceně
-
1 rok odpovídá 360 dnům, 4 trimestrům a obráceně
2.
Výsledkem použití předchozích pravidel je, že součet dob pojištění v průběhu kalendářního roku nesmí být kratší ani delší než celkový počet dní kalendářního roku.
Článek 10
Podávání žádosti
1.
Žádost o dávku uplatňuje žadatel zpravidla u instituce v místě bydliště s přiložením všech dokladů rozhodných pro stanovení nároků, které má k dispozici.
2.
Žádost o dávky podle právních předpisů jednoho smluvního státu je považována rovněž za žádost o dávku stejného druhu podle právních předpisů druhého smluvního státu za předpokladu, že si to žadatel přeje a poskytne informace svědčící o tom, že doby pojištění byly získány podle právních předpisů druhého smluvního státu.
Článek 11
Vyřizování žádosti
1.
Jestliže instituce jednoho smluvního státu obdrží žádost osoby, která získala doby pojištění podle právních předpisů druhého nebo obou smluvních států, zašle tato instituce žádost prostřednictvím styčných míst příslušné instituci druhého smluvního státu s uvedením data, kdy žádost obdržela.
Instituce, která přijala žádost, ji zašle příslušné instituci druhého smluvního státu doplněnou o:
-
veškerou dostupnou dokumentaci, která může být pro instituci druhého smluvního státu potřebná pro stanovení nároku na dávku,
-
formulář, v němž uvede zejména doby pojištění získané podle právních předpisů prvého smluvního státu,
-
kopii svého rozhodnutí o dávce, pokud bylo učiněno,
-
lékařskou zprávu pro žádost o invalidní důchod,
-
a případně formulář, v němž žadatel uvádí doby pojištění získané ve třetích zemích za účelem aplikace článku 15 Smlouvy.
2.
Instituce druhého smluvního státu poté rozhodne o nároku žadatele, určí výši důchodu v souladu s článkem 15 Smlouvy a prostřednictvím styčných míst oznámí své rozhodnutí instituci prvního smluvního státu.
Spolu s rozhodnutím též zašle, v případě potřeby nebo na žádost, instituci prvního smluvního státu:
-
veškerou dostupnou dokumentaci, která může být pro instituci prvního smluvního státu potřebná pro stanovení nároku žadatele na dávku,
-
formulář, v němž uvede zejména doby pojištění získané podle právních předpisů, které provádí.
3.
Instituce smluvního státu, ve kterém byla podána žádost o dávku, ověří osobní údajeosobní údaje týkající se žadatele a jeho rodinných příslušníků. Styčná místa smluvních států se dohodnou, které údaje mají být ověřovány.
Kapitola III
Pracovní úrazy a nemoci z povolání
Článek 12
Zaměstnání způsobující nemoc a výměna dokumentace
1.
Jestliže instituce jednoho smluvního státu zjistí, že osoba trpící nemocí z povolání vykonávala činnost zřejmě způsobující nemoc z povolání naposledy na území druhého smluvního státu, zašle o tom oznámení a veškerou související dokumentaci instituci druhého smluvního státu.
2.
Instituce obou smluvních států si vzájemně poskytnou veškerou dostupnou dokumentaci, jež může být nezbytná pro nárok na dávky poskytované z důvodu nemoci z povolání nebo pracovního úrazu.
Článek 13
Zhoršení nemoci z povolání
Jestliže instituce smluvního státu poskytne dávku podle článku 27 odst. 1 písm. b) Smlouvy ve výši odpovídající zhoršení nemoci, oznámí tuto skutečnost instituci druhého smluvního státu.
Článek 14
Poskytování věcných dávek
Pro účely poskytování a úhrady nákladů věcných dávek z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání se užijí ustanovení části III kapitoly I obdobně.
Kapitola IV
Pohřebné
Článek 15
Poskytování pohřebného
Pro účely aplikace článku 28 Smlouvy si příslušné instituce smluvních států sdělují potřebné informace pro výplatu pohřebného.
Kapitola V
Dávky v nezaměstnanosti
Článek 16
Řízení
1.
Pro uplatnění nároku na dávky v nezaměstnanosti podle Smlouvy žadatel předloží příslušné instituci jedné smluvní strany potvrzení příslušné instituce druhé smluvní strany, z něhož je zřejmá doba pojištění získaná podle právních předpisů druhé smluvní strany a doba, po kterou žadatel pobíral dávky v nezaměstnanosti od druhé smluvní strany. Pokud žadatel nepředloží uvedené potvrzení, může styčné místo jedné smluvní strany požádat styčné místo druhé smluvní strany o vydání a zaslání takového potvrzení.
Spolu s žádostí zašle styčné místo jedné smluvní strany veškerou dokumentaci, která může být pro instituci druhého smluvního státu potřebná pro potvrzení dob pojištění.
2.
Potvrzení o dobách pojištění podle odstavce 1 tohoto článku vydává:
A.
v České republice:
Úřad práce České republiky - generální ředitelství
B.
v Tuniské republice:
Národní fond sociálního zabezpečení (CNSS) v Tunisu, který se vztahuje na zaměstnance, na osoby samostatně výdělečně činné a na osoby za takové považované, které jsou přidružené k tomuto fondu
Národní fond důchodového zabezpečení a sociální péče (CNRPS) v Tunisu, který se vztahuje na veřejné činitele státu, místních úřadů a veřejných institucí přidružených k tomuto fondu
ČÁST IV
RŮZNÁ USTANOVENÍ
Článek 17
Výplata dávek
1.
Peněžité dávky se vyplácí přímo oprávněné osobě.
2.
Instituce smluvních států neprovádí při výplatě peněžitých dávek podle Smlouvy žádné srážky na své administrativní výdaje.
3.
Instituce smluvních států mohou vyžadovat od poživatelů dávek dokument potvrzující žití k ověření nároku na výplatu dávky.
4.
Směnným kursem národní měny na volně směnitelnou měnu, je-li to při použití článku 40 Smlouvy potřeba, je směnný kurs platný v den realizace platby.
Článek 18
Lékařské prohlídky
Instituce smluvního státu poskytne na žádost instituce druhého smluvního státu dostupné lékařské informace a dokumentaci, jež se týkají zdravotního postižení žadatele nebo příjemce dávky. Žádost o informace a dokumentaci a jejich předání se uskuteční prostřednictvím styčných míst smluvních států.
Článek 19
Výměna statistických údajů
Styčná místa smluvních států si budou vyměňovat roční statistické údaje o počtu potvrzení vystavených podle článku 4 tohoto ujednání a o dávkách, které každý ze smluvních států přiznal a vyplatil na základě Smlouvy. Tyto statistiky budou zahrnovat údaje o počtu příjemců a celkové částce vyplacených dávek podle jednotlivých druhů.
ČÁST V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 20
Vstup v platnost
Toto ujednání vstupuje v platnost ve stejný den jako Smlouva a bude se používat po stejnou dobu.
Dáno v Praze dne 20. listopadu 2015 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za příslušný úřad
České republiky
Mgr. Michaela Marksová v. r.
ministryně práce a sociálních věcí
Za příslušný úřad
Tuniské republiky
Taieb Baccouche v. r.
ministr zahraničních věcí
1)
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Tuniskou republikou, podepsaná v Praze dne 20. listopadu 2015, byla vyhlášena pod č. 9/2018 Sb. m. s. |
Nařízení vlády č. 23/2018 Sb. | Nařízení vlády č. 23/2018 Sb.
Nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
Vyhlášeno 9. 2. 2018, datum účinnosti 1. 7. 2018, částka 13/2018
* § 1 - Prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
* § 2 - Podmínka zabezpečení ochrany národních kulturních památek
* § 3 - Účinnost k nařízení vlády č. 23/2018 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2018
23
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 31. ledna 2018
o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči:
§ 1
Prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
(1)
Za národní kulturní památky se prohlašují tyto kulturní památky:
a)
v hlavním městě Praze
Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze,
b)
ve Středočeském kraji
Poutní areál Svatý Jan pod Skalou s kostelem Narození sv. Jana Křtitele se skalním kostelem a jeskyní sv. Ivana,
c)
v Libereckém kraji
1.
Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie s farou a zvonicí v Horní Polici,
2.
Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie v Hejnicích,
d)
v Ústeckém kraji
Poutní areál s kostelem Panny Marie Bolestné v Bohosudově,
e)
v Karlovarském kraji
Poutní areál Chlum Svaté Maří s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény,
f)
v Plzeňském kraji
Poutní areál Mariánská Týnice s kostelem Zvěstování Panny Marie,
g)
v Jihočeském kraji
1.
Poutní areál v Klokotech s kostelem Nanebevzetí Panny Marie,
2.
Poutní areál s kostelem svatého Ducha a loretánskou kaplí v Římově,
h)
v Jihomoravském kraji
Svatý kopeček u Mikulova s poutní kaplí sv. Šebestiána,
i)
ve Zlínském kraji
Poutní areál Svatý Hostýn s křížovou cestou a kostelem Nanebevzetí Panny Marie,
j)
v Moravskoslezském kraji
1.
Křížová cesta a kostel Panny Marie Sněžné v Rudě,
2.
Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie ve Frýdku,
3.
Poutní areál s kostelem Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně,
k)
v Olomouckém kraji
Poutní areál Svatý Kopeček u Olomouce s kostelem Navštívení Panny Marie,
l)
v Pardubickém kraji
1.
Poutní areál Hora Matky Boží u Králík (Dolní Hedeč) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie,
2.
Poutní areál s kostelem Panny Marie Pomocné a jezuitskou rezidencí na Chlumku u Luže,
3.
Poutní areál s kostelem Povýšení svatého Kříže na hoře Kalvárie v Jaroměřicích,
m)
v Královéhradeckém kraji
Poutní areál Lhoty u Potštejna (Homole) s kostelem Panny Marie Bolestné.
(2)
Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.
§ 2
Podmínka zabezpečení ochrany národních kulturních památek
Rozsah zastavěných ploch, tvar terénu, popřípadě výšková úroveň a skladba zástavby se nesmějí měnit, pokud by tím došlo k poškození kulturní hodnoty národní kulturní památky.
§ 3
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2018.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministr kultury:
PhDr. Šmíd v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 23/2018 Sb.
Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením
a)
v hlavním městě Praze
Název:| Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze
---|---
Popis:| kostel, ambit, kaple Božího hrobu, dům administrátora a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemku parcelní číslo 1384
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Praha
ObecObec:| Praha
Katastrální územíKatastrální území:| Řepy
Pozemky, parcelní čísla:| 549, 550, 551, 552/1, 552/2, 553, 1384
Budovy, čísla popisná:| 3, 4 (část obceobce Řepy)
b)
ve Středočeském kraji
Název:| Poutní areál Svatý Jan pod Skalou s kostelem Narození sv. Jana Křtitele se skalním kostelem a jeskyní sv. Ivana
---|---
Popis:| kostel, klášter, zvonice, jeskyně sv. Ivana a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Beroun
ObecObec:| Svatý Jan pod Skalou
Katastrální územíKatastrální území:| Svatý Jan pod Skalou
Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 16, 18/1, 19
pozemkové parcely: 30, 928/1, 1247, 1250, 1251, 1252
Budovy, čísla popisná:| 1, 40 (část obceobce Svatý Jan pod Skalou)
c)
v Libereckém kraji
1.
Název:| Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie s farou a zvonicí v Horní Polici
---|---
Popis:| kostel, ambit, fara, zvonice, věž s bránou, pomník Wenzela Hockeho a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemku parcelní číslo 294
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Česká Lípa
ObecObec:| Horní Police
Katastrální územíKatastrální území:| Horní Police
Pozemky, parcelní čísla:| 1, 294, 310
2.
Název:| Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie v Hejnicích
---|---
Popis:| kostel, ambit, tarasní zeď, kaple sv. Antonína Paduánského, sloup se sochou Panny Marie, zídka se sochami světců a kašnou na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Liberec
ObecObec:| Hejnice
Katastrální územíKatastrální území:| Hejnice
Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 170, 171
pozemková parcela: 1251
d)
v Ústeckém kraji
Název:| Poutní areál s kostelem Panny Marie Bolestné v Bohosudově
---|---
Popis:| kostel, ambit, kaple se studánkou a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Teplice
ObecObec:| Krupka
Katastrální územíKatastrální území:| Bohosudov
Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcela: 1
pozemková parcela: 152
e)
v Karlovarském kraji
Název:| Poutní areál Chlum Svaté Maří s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény
---|---
Popis:| kostel, ambit, proboštství, fara a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Sokolov
ObecObec:| Chlum Svaté Maří
Katastrální územíKatastrální území:| Chlum Svaté Maří
Pozemky, parcelní čísla:| 1, 2, 3, 4/1, 4/3, 326, 328
Budovy, čísla popisná:| 1, 248 (část obceobce Chlum Svaté Maří)
f)
v Plzeňském kraji
Název:| Poutní areál Mariánská Týnice s kostelem Zvěstování Panny Marie
---|---
Popis:| kostel, ambit, proboštství a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Plzeň - sever
ObecObec:| Kralovice
Katastrální územíKatastrální území:| Kralovice u Rakovníka
Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcela: 382
pozemkové parcely: 4226, 5799
Budova, číslo popisné:| 1 (část obceobce Mariánský Týnec)
g)
v Jihočeském kraji
1.
Název:| Poutní areál v Klokotech s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
---|---
Popis:| kostel, ambit, rezidenční budova, 14 zastavení křížové cesty, kaple Dobrá Voda a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně pozemků parcelní čísla 1, 2, 592 v katastrálním územíkatastrálním území Klokoty
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Tábor
ObecObec:| Tábor
Katastrální územíKatastrální území:| Klokoty
Pozemky, parcelní čísla:| 1, 2, 9, 577/1, 578, 580/1, 592, 838, 841/1
Budova, číslo popisné:| 1 (část obceobce Klokoty)
Katastrální územíKatastrální území:| Tábor
Pozemek, parcelní číslo:| 1159
2.
Název:| Poutní areál s kostelem svatého Ducha a loretánskou kaplí v Římově
---|---
Popis:| kostel, ambit, loretánská kaple, zvonice, 25 zastavení křížové cesty s vnitřním movitým vybavením pašijových kaplí evidovaným v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovými čísly 89363/33-369, 89364/33-369, 89365/33-369, 89367/33-369, 89368/33-370, 89369/33-370, 89370/33-370, 89372/33-370, 89373/33-370, 89374/33-370, 89375/33-371, 89376/33-371, 89377/33-372, 89378/33-372, 89379/33-372, 89380/33-373, 89381/33-373, 17074/3-414 a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně stavebních parcel 26, 142, 182, 254 a pozemkových parcel 11/1 a 11/2
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| České Budějovice
ObecObec:| Římov
Katastrální územíKatastrální území:| Římov
Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 26, 142, 182, 254, 486, 489, 490, 491, 493, 494, 506
pozemkové parcely: 11/1, 11/2, 120/2, 125/3, 125/4, 183/3, 183/4, 183/5, 183/6, 197/3, 230/15, 232/2, 232/3, 503/3, 1325/12, 1328/8, 1328/9, 1329/6, 1329/7
h)
v Jihomoravském kraji
Název:| Svatý kopeček u Mikulova s poutní kaplí sv. Šebestiána
---|---
Popis:| kaple sv. Šebestiána, kaple Božího hrobu, 14 zastavení křížové cesty, zvonice a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemku parcelní číslo 3362
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Břeclav
ObecObec:| Mikulov
Katastrální územíKatastrální území:| Mikulov na Moravě
Pozemky, parcelní čísla:| 2681, 2683, 2686, 2687, 2690, 2691, 2692, 2696, 2697, 2698, 2699, 2700, 2701, 2703, 2704, 2706, 2707, 3362
i)
ve Zlínském kraji
Název:| Poutní areál Svatý Hostýn s křížovou cestou a kostelem Nanebevzetí Panny Marie
---|---
Popis:| kostel, 14 zastavení křížové cesty a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemkové parcely 1022/10
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Kroměříž
ObecObec:| Chvalčov
Katastrální územíKatastrální území:| Chvalčov
Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 91/1, 434, 435, 436, 437, 438, 439, 440, 441, 442, 443, 444, 445, 446, 447, 452
pozemková parcela: 1022/10
j)
v Moravskoslezském kraji
1.
Název:| Křížová cesta a kostel Panny Marie Sněžné v Rudě
---|---
Popis:| kostel a 14 zastavení křížové cesty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Bruntál
ObecObec:| Tvrdkov
Katastrální územíKatastrální území:| Ruda u Rýmařova
Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcela: 112
pozemkové parcely: 522, 544, 1407/1, 1425
2.
Název:| Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie ve Frýdku
---|---
Popis:| kostel, kaple, 14 zastavení křížové cesty a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Frýdek-Místek
ObecObec:| Frýdek-Místek
Katastrální územíKatastrální území:| Frýdek
Pozemky, parcelní čísla:| 232, 233
3.
Název:| Poutní areál s kostelem Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně
---|---
Popis:| kostel, kaple, 14 zastavení křížové cesty a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně pozemků parcelní čísla 1840, 1841
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Bruntál
ObecObec:| Krnov
Katastrální územíKatastrální území:| Opavské Předměstí
Pozemky, parcelní čísla:| 1826, 1840, 1841, 1842, 1950
k)
v Olomouckém kraji
Název:| Poutní areál Svatý Kopeček u Olomouce s kostelem Navštívení Panny Marie
---|---
Popis:| kostel, ambit, severní rezidence, jižní rezidence a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Olomouc
ObecObec:| Olomouc
Katastrální územíKatastrální území:| Svatý Kopeček
Pozemky, parcelní čísla:| 1, 2, 3
Budovy, čísla popisná:| 1, 2 (část obceobce Svatý Kopeček)
l)
v Pardubickém kraji
1.
Název:| Poutní areál Hora Matky Boží u Králík (Dolní Hedeč) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
---|---
Popis:| kostel, ambit, konvent, 8 pašijových kaplí křížové cesty, z nichž jsou 2 kaple součástí vstupního schodiště s branou, a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně stavebních parcel 143, 144 v katastrálním územíkatastrálním území Dolní Hedeč
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Ústí nad Orlicí
ObecObec:| Králíky
Katastrální územíKatastrální území:| Dolní Hedeč
Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 143, 144
Budova, číslo popisné:| 1 (část obceobce Kopeček)
Katastrální územíKatastrální území:| Králíky
Pozemky, parcelní čísla:| pozemkové parcely: 648, 2107/2, 3734, 3735, 3736, 3737
2.
Název:| Poutní areál s kostelem Panny Marie Pomocné a jezuitskou rezidencí na Chlumku u Luže
---|---
Popis:| kostel, ambit, jezuitská rezidence a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Chrudim
ObecObec:| Luže
Katastrální územíKatastrální území:| Luže
Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 286, 292, 293
pozemkové parcely: 341, 342, 343, 344
Budova, číslo popisné:| 13 (část obceobce Luže)
3.
Název:| Poutní areál s kostelem Povýšení svatého Kříže na hoře Kalvárie v Jaroměřicích
---|---
Popis:| kostel, fara, vstupní brána, 8 zastavení křížové cesty a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně stavebních parcel 265, 266
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Svitavy
ObecObec:| Jaroměřice
Katastrální územíKatastrální území:| Jaroměřice
Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 265, 266
pozemkové parcely: 1, 2800/1, 2800/2, 2804/1, 2805, 2806/6, 2807/2
Budova, číslo popisné:| 269 (část obceobce Jaroměřice)
m)
v Královéhradeckém kraji
Název:| Poutní areál Lhoty u Potštejna (Homole) s kostelem Panny Marie Bolestné
---|---
Popis:| kostel, kostnice a další nemovité kulturní památky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Rychnov nad Kněžnou
ObecObec:| Lhoty u Potštejna
Katastrální územíKatastrální území:| Lhoty u Potštejna
Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 93, 94, 95, 96
pozemkové parcely: 4003, 4018.
Poznámka:
Zpracováno podle právního stavu ke dni 30. října 2017, s výjimkou písm. g) bod 2, který je zpracován podle právního stavu ke dni 7. prosince 2017. |
Nařízení vlády č. 22/2018 Sb. | Nařízení vlády č. 22/2018 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 170/2008 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, nařízení vlády č. 106/2014 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, a nařízení vlády č. 69/2017 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
Vyhlášeno 9. 2. 2018, datum účinnosti 1. 4. 2018, částka 13/2018
* ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády č. 170/2008 Sb.
* ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády č. 106/2014 Sb.
* ČÁST TŘETÍ - Změna nařízení vlády č. 69/2017 Sb.
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 4. 2018
22
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 31. ledna 2018,
kterým se mění nařízení vlády č. 170/2008 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, nařízení vlády č. 106/2014 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, a nařízení vlády č. 69/2017 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči:
ČÁST PRVNÍ
Změna nařízení vlády č. 170/2008 Sb.
Čl. I
V příloze k nařízení vlády č. 170/2008 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, v písmenu c) bod 2 zní:
„2.
Název:| Středověký důl Jeroným v Čisté
---|---
Popis:| soubor podzemních prostor starého důlního díla pod pozemky vymezenými prostorovými identifikačními znaky a historický vstupní portál na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Sokolov
Obec:| Rovná
Katastrální území:| Čistá u Rovné
Pozemky, parcelní čísla:| pozemkové parcely: 1600/1, 1600/3, 1664/8, 1709, 1722/3, 1952/1, 1952/8, 2016, 2083, 2140/1, 2202/1, 2202/5, 2202/6, 3153
Poznámka:
Zpracováno podle právního stavu ke dni 10. listopadu 2017.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna nařízení vlády č. 106/2014 Sb.
Čl. II
V příloze k nařízení vlády č. 106/2014 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, písmeno a) zní:
„a)
ve Středočeském kraji
Název:| Soubor hornických památek v Březových Horách
---|---
Popis:| soubor budov, jiných nemovitých objektů a historických důlních děl na pozemcích a pod pozemky vymezenými prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemků parcelní čísla 4498/1, 4501/1, 4501/12, 4501/67, 4503/1, 4505/107, 4506/3, 4506/4, 4506/5, 4506/6, 4506/7, 4506/8, 4506/9, 4506/10, 4506/18, 4506/19, 4506/20, 4506/21, 4506/22, 4506/23, 4506/24, 4506/25, 4507/1, 4510/2, 4510/3, 4511, 4514/1, 4514/9, 4516/1, 4518/2, 4543/9, 4543/11, 4545/1 v katastrálním území Příbram, pozemkových parcel 52/16, 56/1, 56/2, 57/1, 63, 64, 65/1, 65/5, 65/11, 67/26, 67/27, 67/37, 67/38, 67/64, 67/76, 70/1, 70/2, 71, 455/17, 455/39, 635/1, 636/1, 638, 639, 647/1, 647/43, 647/44, 647/45, 647/46, 712, 2041, 2077 v katastrálním území Březové Hory, stavebních parcel 27/2, 27/5, 34, 58/3, 58/5, 59/1, 2011, 2061 v katastrálním území Březové Hory a budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Příbram
Obec:| Příbram
Katastrální území:| Příbram
Pozemky, parcelní čísla:| 4498/1, 4499/1, 4499/3, 4499/4, 4501/1, 4501/12, 4501/67, 4501/73 (část), 4501/81 (část), 4501/82 (část), 4501/83 (část), 4501/91 (část), 4503/1, 4505/107, 4506/3, 4506/4, 4506/5, 4506/6, 4506/7, 4506/8, 4506/9, 4506/10, 4506/18, 4506/19, 4506/20, 4506/21, 4506/22, 4506/23, 4506/24, 4506/25, 4507/1, 4510/2, 4510/3, 4511, 4514/1, 4514/9, 4516/1, 4518/2, 4518/17, 4543/9, 4543/11,4545/1
Katastrální území:| Březové Hory
Pozemky, parcelní čísla:| pozemkové parcely: 52/2 (část), 52/16, 52/18, 56/1, 56/2, 57/1, 63, 64, 65/1, 65/5, 65/11, 67/26, 67/27, 67/37, 67/38, 67/64, 67/76, 70/1, 70/2, 71, 334, 335, 455/17, 455/39, 610 (část), 635/1, 636/1, 638, 639, 647/1, 647/2 (část), 647/43, 647/44, 647/45, 647/46, 712, 2041, 2051, 2057, 2064, 2067, 2077
stavební parcely: 27/2, 27/5, 28/1, 30, 34, 49/1, 49/2, 49/4, 49/5, 49/6, 49/7, 58/3, 58/5, 59/1, 210, 211, 212, 266, 273, 459, 464, 2011, 2061, 2302/1, 2346
Budovy, čísla popisná:| 27, 29, 274, 292, 293, 297, 322
Poznámka:
Zpracováno podle právního stavu ke dni 10. listopadu 2017.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna nařízení vlády č. 69/2017 Sb.
Čl. III
V příloze k nařízení vlády č. 69/2017 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, v písmenu c) bod 2 zní:
„2.
Název:| Chebská falc
---|---
Popis:| budovy a jejich pozůstatky (Černá věž, kaple, palác) na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou stavební parcely 471
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Cheb
Obec:| Cheb
Katastrální území:| Cheb
Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 471, 472, 473
Poznámka:
Zpracováno podle právního stavu ke dni 10. listopadu 2017.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2018.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministr kultury:
PhDr. Šmíd v. r. |
Nařízení vlády č. 21/2018 Sb. | Nařízení vlády č. 21/2018 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 2. 2018, datum účinnosti 12. 2. 2018, částka 13/2018
* Čl. I - Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění nařízení vlády č. 305/2006 Sb., nařízení vlády č. 315/2009 Sb. a nařízení vlády č. 80/2014 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 12. 2. 2018
21
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 31. ledna 2018,
kterým se mění nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění nařízení vlády č. 305/2006 Sb., nařízení vlády č. 315/2009 Sb. a nařízení vlády č. 80/2014 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Komise (EU) 2016/2037 ze dne 21. listopadu 2016, kterou se mění směrnice Rady 75/324/EHS, pokud jde o maximální povolený tlak aerosolových rozprašovačů, a o přizpůsobení jejích ustanovení o označování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.“.
2.
V příloze č. 1 bodě 1.2 se písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 8 a 9 zrušuje.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
3.
V příloze č. 1 se na konci bodu 1.2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d)
pokyn pro bezpečné zacházení P102 podle přímo použitelného předpisu10), pokud je aerosolový rozprašovač spotřebním výrobkem, a
e)
veškeré další pokyny k používání, které spotřebitele upozorní na specifická nebezpečí spojená s výrobkem; je-li k aerosolovému rozprašovači přiložen samostatný návod k použití, musí v něm být takové pokyny k používání uvedeny.“.
4.
V příloze č. 1 bod 2.1.2 zní:
„2.1.2
V závislosti na plynu obsaženém v aerosolovém rozprašovači nesmí tlak v aerosolovém rozprašovači při 50 °C překročit hodnoty uvedené v následující tabulce:
Obsažený plyn| Tlak při 50 °C
---|---
Zkapalněný plyn nebo plynná směs s mezí zápalnosti na vzduchu při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa| 1,2 MPa
Zkapalněný plyn nebo plynná směs, které nemají mez zápalnosti na vzduchu při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa| 1,32 MPa
Stlačený plyn nebo plyny rozpuštěné pod tlakem, které nemají mez zápalnosti na vzduchu při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa| 1,5 MPa
“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 12. února 2018.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Hüner v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2018 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2018 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Jordánského hášimovského království
Vyhlášeno 7. 2. 2018, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2017, částka 6/2018
* Článek 1 - Cíle
* Článek 2 - Oblasti spolupráce
* Článek 3 - Společná komise
* Článek 4 - Řešení sporů
* Článek 5 - Vztah k jiným dohodám
* Článek 6 - Závěrečné ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2017
8
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. dubna 2017 byla v Praze podepsána Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Jordánského hášimovského království.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 6 odst. 1 dne 1. října 2017.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Dohoda o hospodářské spolupráci
mezi vládou České republiky
a
vládou Jordánského hášimovského království
Preambule
Vláda České republiky a vláda Jordánského hášimovského království (dále uváděné společně jako „Strany“ a samostatně jako „Strana“):
přejíce si dále posílit a rozvíjet hospodářskou a průmyslovou spolupráci na základě reciprocity a vzájemného prospěchu;
majíce na zřeteli závazky vyplývající z členství České republiky v Evropské unii;
se dohodly takto:
Článek 1
Cíle
Strany budou podporovat a rozvíjet hospodářskou spolupráci mezi svými Státy v souladu se zákony a předpisy platnými v obou státech. Tato spolupráce bude pokrývat hospodářské aktivity v oblastech oboustranného zájmu.
Článek 2
Oblasti spolupráce
Strany souhlasí s podporováním a usnadňováním spolupráce zejména v následujících oblastech:
-
energetika, včetně obnovitelných zdrojů;
-
doprava a uskladňování ropy a zemního plynu;
-
dopravní infrastruktura;
-
strojírenství;
-
vodohospodářství;
-
informační a telekomunikační technologie;
-
obranný průmysl;
-
další průmyslové oblasti jako například zemědělské strojírenství, stavebnictví a stavební stroje;
-
výzkum a vývoj;
-
bilaterální podpora obchodu;
-
spolupráce mezi sdruženími malých a středních podniků a podnikatelskými asociacemi;
-
a v dalších oblastech, na nichž se Strany vzájemně dohodnou.
Článek 3
Společná komise
1.
Za účelem provádění této dohody bude zřízena Společná komise (dále uváděna jako „Komise“). Povinnosti Komise budou zahrnovat zejména následující:
a)
identifikaci odpovídajících opatření a možností podpory dvoustranné hospodářské spolupráce;
b)
konzultace záležitostí ve vztahu k hospodářským a investičním aktivitám v obou státech. Tyto konzultace mohou zahrnovat zejména:
•
poskytování informací o zákonech a předpisech upravujících zahraniční investice a o jejich změnách;
•
identifikování projektů a sektorů potenciálního zájmu o vzájemnou spolupráci; a
•
informování příslušných podnikatelských kruhů o investičních příležitostech v druhém státu;
c)
konzultace jakýchkoliv otázek, které by mohly vyvstat při rozvoji hospodářských vztahů mezi oběma Stranami;
d)
podporu hospodářské a průmyslové spolupráce mezí malými a středními podniky;
e)
zlepšování odpovídajících podmínek pro účast podniků z obou států na mezinárodních veletrzích, výstavách a podnikatelských misích konaných v obou státech;
f)
zkoumání možností spolupráce na třetích trzích.
Komise bude předkládat Stranám zprávy a doporučení týkající se výše uvedených záležitostí na základě vzájemného souhlasu.
2.
Komisi spolupředsedají ministři průmyslu a obchodu nebo náměstci ministrů průmyslu a obchodu Stran. Komise je složena ze zástupců ministerstev a institucí obou států. V případě potřeby může Komise přizvat zástupce obchodní sféry obou států s cílem napomoci provádění této Dohody, pokud se na tom Strany vzájemně dohodnou.
3.
V případě potřeby může Komise ustavit dočasné pracovní skupiny a podvýbory k projednání specifických otázek oboustranného zájmu.
4.
Komise se schází v případě potřeby, střídavě v České republice a v Jordánském hášimovském království v termínech vzájemně odsouhlasených spolupředsedajícími. Předběžný program bude mezi Stranami vyměněn alespoň jeden měsíc před datem jednání.
5.
Hostitelská strana připraví návrh protokolu z jednání Komise, který bude odsouhlasen a podepsán spolupředsedajícími na závěr jednání.
Článek 4
Řešení sporů
Jakékoli spory vyplývající z výkladu, aplikace nebo provádění této Dohody budou řešeny smírně prostřednictvím konzultací a vyjednávání mezi Stranami.
Článek 5
Vztah k jiným dohodám
Ustanovení této dohody se nedotýkají práva a povinnosti obou států vyplývající z mezinárodních dohod, jichž jsou smluvními stranami, včetně závazků vyplývajících z mezinárodních smluv uzavřených Evropskou unií nebo mezi Evropskou unií a členskými státy Evropské unie, na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé; a/nebo z jejich členství v mezinárodních organizacích, jako jsou práva a povinnosti České republiky vyplývající z jejího členství v Evropské unii.
Článek 6
Závěrečné ustanovení
1.
Každá Strana oznámí druhé Straně písemně diplomatickou cestou dokončení postupů požadovaných zákony a předpisy svého státu pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícím po dni přijetí posledního oznámení.
2.
Tato dohoda zůstane v platnosti po dobu neurčitou, pokud nebude ukončena písemným oznámením jedné Strany druhé Straně s tím, že ukončení vstoupí v platnost šest měsíců po doručení oznámení o ukončení platnosti.
3.
Tato dohoda může být změněna nebo doplněna v písemné formě po vzájemném souhlasu Stran. Dodatky nebo změny k této dohodě vstoupí v platnost v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.
4.
Změny, dodatky či vypovězení této dohody nemají vliv na platnost smluv již uzavřených mezi fyzickými a/nebo právnickými osobami obou států podle ustanovení této Dohody.
Dáno v Praze, dne 25. dubna 2017, ve dvou vyhotoveních, každé z nich v českém, arabském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě rozdílného výkladu ustanovení této Dohody je rozhodující anglické znění.
Za vládu
České republiky
Ing. Jiří Havlíček, MBA, v. r.
ministr průmyslu a obchodu
Za vládu
Jordánského hášimovského království
Yarub Qudah v. r.
ministr průmyslu, obchodu a zásobování |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2018 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2018 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o odvolání výhrady k Úmluvě Organizace spojených národů o smlouvách o mezinárodní koupi zboží a o odvolání prohlášení k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o promlčení při mezinárodní koupi zboží
Vyhlášeno 7. 2. 2018, částka 6/2018
7
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. listopadu 2017 byly u generálního tajemníka Organizace spojených národů uloženy listiny o odvolání výhrady České republiky k Úmluvě Organizace spojených národů o smlouvách o mezinárodní koupi zboží1) a o odvolání prohlášení k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o promlčení při mezinárodní koupi zboží2).
S odvoláním výhrady a prohlášení vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky odvolání výhrady a prohlášení podepsal.
Výhrada k Úmluvě Organizace spojených národů o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, že „ve smyslu článku 95 Československá socialistická republika nebude vázána ustanovením článku 1 odst. 1 písm. b) Úmluvy“, byla obsažena v ratifikační listině České a Slovenské Federativní Republiky uložené u generálního tajemníka Organizace spojených národů dne 5. března 1990.
Prohlášení k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o promlčení při mezinárodní koupi zboží, že „ve smyslu článku XII Dodatkového protokolu Československá socialistická republika nebude vázána ustanovením jeho článku I“, bylo obsaženo v listině o přístupu České republiky k Dodatkovému protokolu uložené u generálního tajemníka Organizace spojených národů dne 5. března 1990.
Odvolání výhrady a prohlášení nabylo účinnosti dnem 22. listopadu 2017.
1)
Úmluva Organizace spojených národů o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, přijatá ve Vídni dne 11. dubna 1980, byla vyhlášena pod č. 160/1991 Sb. a č. 341/1999 Sb.
2)
Dodatkový protokol k Úmluvě o promlčení při mezinárodní koupi zboží, přijatý ve Vídni dne 11. dubna 1980, byl vyhlášen pod č. 161/1999 Sb. |
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 20/2018 Sb. | Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 20/2018 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovací látky proti pneumokokovým infekcím pro očkování pojištěnců nad 65 let věku
Vyhlášeno 7. 2. 2018, částka 12/2018
20
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 23. ledna 2018
o antigenním složení očkovací látky proti pneumokokovým infekcím pro očkování pojištěnců nad 65 let věku
Ministerstvo zdravotnictví podle § 30 odst. 2 písm. f) zákona č. 290/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, stanoví antigenní složení očkovací látky proti pneumokokovým infekcím pro očkování pojištěnců nad 65 let věku:
Očkovací látka konjugovaná proti pneumokokovým infekcím:
Jedna dávka obsahuje:
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 11 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 31 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 41 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 51 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 6A1 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 6B1 4,4 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 7F1 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 9V1 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 141 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 18C1 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 19A1 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 19F1 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 23F1 2,2 µg
1
Konjugován s nosným proteinem CRM197 a adsorbován na fosforečnan hlinitý (0,125 mg hliníku).
Ministr:
Mgr. et Mgr. Vojtěch v. r. |
Vyhláška č. 17/2018 Sb. | Vyhláška č. 17/2018 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 206/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky
Vyhlášeno 7. 2. 2018, datum účinnosti 22. 2. 2018, částka 12/2018
* Čl. I - Vyhláška č. 206/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 22. 2. 2018
17
VYHLÁŠKA
ze dne 31. ledna 2018,
kterou se mění vyhláška č. 206/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 88 odst. 4 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 199/2012 Sb. a zákona č. 299/2017 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 86b odst. 3 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 206/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky, se mění takto:
1.
V § 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
obory učňovského, středoškolského nebo vysokoškolského odborného vzdělávání, po jejichž absolvování se osoba po dobu 3 let považuje za držitele osvědčení prvního nebo druhého stupně,“.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).
2.
V § 1 se na začátek písmene d) vkládají slova „obsah a rozsah základního kurzu,“.
3.
V § 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a způsob prokázání absolvování kurzu organizovaného zaměstnavatelem“.
4.
V § 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
obsah a rozsah kurzu organizovaného zaměstnavatelem.“.
5.
Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu zní:
㤠1a
Obory učňovského, středoškolského nebo vysokoškolského odborného vzdělávání, po jejichž absolvování se osoba po dobu 3 let považuje za držitele osvědčení prvního nebo druhého stupně
(1)
Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem, po jejichž absolvování se osoba po dobu 3 let považuje za držitele osvědčení prvního stupně, jsou
a)
41 - 51 - H/01 Zemědělec - farmář,
b)
41 - 55 - H/01 Opravář zemědělských strojů a
c)
41 - 52 - H/01 Zahradník.
(2)
Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vysokoškolské magisterské studijní programy, po jejichž absolvování se osoba po dobu 3 let považuje za držitele osvědčení druhého stupně, jsou
a)
41 - 04 - M/01 Rostlinolékařství,
b)
41 - 41 - M/01 Agropodnikání,
c)
41 - 42 - M/01 Vinohradnictví,
d)
41 - 44 - M/01 Zahradnictví,
e)
41 - 45 - M/01 Mechanizace a služby a
f)
vysokoškolský magisterský studijní program se zaměřením na fytotechniku.“.
6.
V § 3 odst. 5 se slova „Státní rostlinolékařská správa“ nahrazují slovem „Ústav“, za větu první se vkládá věta „Písemný test obsahuje 25 otázek z oblasti nakládání s přípravky a 15 otázek z oblasti ochrany veřejného zdraví.“ a za slova „veřejného zdraví“ se doplňují slova „, jinak zkoušený opakuje písemný test v jiném termínu. Zkoušku je možné absolvovat nejpozději do 12 měsíců ode dne absolvování základního kurzu pro vydání osvědčení druhého stupně.“.
7.
V nadpisu § 4 se slovo „Rozsah“ nahrazuje slovy „Obsah a rozsah základního kurzu, rozsah“.
8.
V § 4 se vkládají nové odstavce 1 až 4, které znějí:
„(1)
Obsah základního kurzu pro vydání osvědčení třetího stupně a obsah doplňujícího školení pro prodloužení platnosti osvědčení třetího stupně je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2)
Rozsah základního kurzu pro vydání osvědčení třetího stupně je 18 vyučovacích hodin. Do této doby není započítán čas pro vykonání zkoušky.
(3)
Rozsah doplňujícího školení pro prodloužení platnosti osvědčení třetího stupně je 8 vyučovacích hodin. Do této doby není započítán čas pro vykonání zkoušky.
(4)
Za vyučovací hodinu podle odstavců 2 a 3 se považuje 45 minut.“.
Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 5 až 9.
9.
V § 4 odst. 5 se slova „Státní rostlinolékařská správa“ nahrazují slovem „Ústav“, na konci textu věty páté se vkládají slova „v jiném termínu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Zkoušku je možné absolvovat nejpozději do 12 měsíců ode dne absolvování základního kurzu pro vydání osvědčení třetího stupně.“.
10.
V § 4 odst. 6 a 8 se číslo „1“ nahrazuje číslem „5“ a v odstavci 6 se slovo „nejvýše“ zrušuje.
11.
V § 4 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8.
12.
V § 4 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Zkoušku je možné absolvovat nejpozději do 12 měsíců ode dne absolvování doplňujícího školení pro prodloužení platnosti osvědčení třetího stupně.“.
13.
V § 5 odst. 2 se slova „Státní rostlinolékařská správa“ nahrazují slovem „Ústav“.
14.
§ 6 včetně nadpisu zní:
㤠6
Požadavky na technické zabezpečení pro pořádání základních kurzů a doplňujících školení
Vzdělávací zařízení zabezpečí pro pořádání základních kurzů a doplňujících školení učebnu s možností elektronických prezentací, s připojením k internetu, prostorovou kapacitou pro teoretickou výuku a s technickou kapacitou pro praktickou výuku.“.
15.
Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:
㤠6a
Obsah a rozsah kurzu organizovaného zaměstnavatelem a způsob prokázání absolvování kurzu organizovaného zaměstnavatelem
(1)
Obsah kurzu organizovaného zaměstnavatelem je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2)
Rozsah kurzu organizovaného zaměstnavatelem je 6 vyučovacích hodin. Za vyučovací hodinu se považuje 45 minut.
(3)
Neprodleně po ukončení kurzu organizovaného zaměstnavatelem je zaměstnavatel povinen písemně oznámit Ústavu počet osob, které kurz absolvovaly a považují se tak za držitele osvědčení prvního stupně.
(4)
Pro účely prokázání absolvování kurzu organizovaného zaměstnavatelem při kontrole je zaměstnavatel po dobu 3 let ode dne konání kurzu organizovaného zaměstnavatelem povinen uchovávat seznam osob, které tento kurz absolvovaly. Tento seznam musí obsahovat jméno, datum a místo narození a místo trvalého pobytu všech osob, které kurz absolvovaly, jejich podpisy a podpis odborného školitele.“.
16.
V nadpisu přílohy č. 1 se za slova „platnosti osvědčení druhého stupně“ vkládají slova „, obsah základního kurzu pro vydání osvědčení třetího stupně,“, slova „a obsah“ se nahrazují slovem „obsah“ a na konci se doplňují slova „a obsah kurzu organizovaného zaměstnavatelem“.
17.
V příloze č. 1 písmenu A. se na konci textu bodu 1 doplňují slova „a právní předpisy na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí“.
18.
V příloze č. 1 písmenu A. bodu 3 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
etiketa přípravku včetně příbalového letáku a bezpečnostního listu (včetně prvků označení nebezpečnosti),“.
Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).
19.
V příloze č. 1 písmenu A. se na konci textu bodu 6 doplňují slova „, ochranné lhůty a ochranné vzdálenosti“.
20.
V příloze č. 1 písmenu A. bodu 7 se za slovo „například“ vkládají slova „existenci ochranných pásem vodních zdrojů povrchových a podzemních vod,“.
21.
V příloze č. 1 písmenech B. a C. se za slovo „zdraví“ vkládají slova „a životního prostředí“.
22.
V příloze č. 1 písmenu B. se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „druhého“ se vkládají slova „nebo třetího“.
23.
V příloze č. 1 se doplňuje písmeno D., které zní:
„D.
Časový rozvrh pro jednotlivá témata kurzu organizovaného zaměstnavatelem, včetně rozsahu témat týkajících se ochrany veřejného zdraví a životního prostředí, zveřejní ministerstvo ve věstníku ministerstva s přihlédnutím k rozdílným povinnostem držitelů osvědčení prvního stupně odborné způsobilosti.“.
24.
V příloze č. 2 se slova „vzdělávací instituce“ nahrazují slovy „vzdělávacího zařízení“ a v řádku „Platnost osvědčení“ se slova „5 let“ nahrazují slovy „3 roky“.
25.
V přílohách č. 3 a 4 se slova „Státní rostlinolékařská správa“ nahrazují slovy „Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský“, text „SRS“ se zrušuje, za slovo „Razítko“ se vkládá slovo „, jméno“ a slova „Státní rostlinolékařské správy“ se nahrazují slovy „Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:
Ing. Milek v. r. |
Sdělení Státní volební komise č. 16/2018 Sb. | Sdělení Státní volební komise č. 16/2018 Sb.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky konané ve dnech 12. a 13. ledna 2018 (I. kolo) a ve dnech 26. a 27. ledna 2018 (II. kolo)
Vyhlášeno 30. 1. 2018, částka 11/2018
* Celkový výsledek volby prezidenta republiky konané ve dnech 26. a 27. ledna 2018 (II. kolo)
16
SDĚLENÍ
Státní volební komise
ze dne 29. ledna 2018
o vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky konané ve dnech 12. a 13. ledna 2018 (I. kolo) a ve dnech 26. a 27. ledna 2018 (II. kolo)
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 7 odst. 2 písm. e) a § 57 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů, celkový výsledek volby prezidenta republiky konané ve dnech 12. a 13. ledna 2018 (I. kolo) a ve dnech 26. a 27. ledna 2018 (II. kolo).
A.
Výsledek I. kola volby prezidenta republiky konané ve dnech 12. a 13. ledna 2018
V I. kole volby prezidenta republiky konané ve dnech 12. a 13. ledna 2018 nebyl ve smyslu ustanovení § 54 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů, zvolen žádný kandidát.
B.
Celkový výsledek volby prezidenta republiky konané ve dnech 26. a 27. ledna 2018 (II. kolo)
I.
Celkové údaje za Českou republiku
Počet volebních okrsků celkem | 14 756
---|---
Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování | 14 756
Počet zvláštních volebních okrsků celkem | 110
Počet zvláštních okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování | 110
Celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů voličůvoličů | 8 341 408
Celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze zvláštních seznamů voličůvoličů vedených zastupitelskými úřady | 21 579
Celkový počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky | 5 569 665
Celkový počet odevzdaných úředních obálek | 5 567 627
Celkový počet platných hlasů, odevzdaných pro všechny kandidáty| 5 554 596
II.
Pořadí kandidátů podle počtu získaných platných hlasů:
Pořadí| Jméno a příjmení| Počet hlasů| Počet hlasů v %
---|---|---|---
1.| Miloš Zeman| 2 853 390| 51,36
2.| Jiří Drahoš| 2 701 206| 48,63
Prezidentem České republiky byl zvolen kandidát Miloš Zeman.
III.
Podle § 53 odst. 2 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů, zápis podepsali předseda a členové (náhradníci) Státní volební komise:
JUDr. Václav HENYCH, ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, v. r.
Mgr. Jana SLAVNÍKOVÁ, vedoucí oddělení zpracování výsledků voleb Českého statistického úřadu, v. r.
doc. Ing. Jiří VOLF, CSc., náměstek ministra financí, v. r.
JUDr. Ivan ZÁLESKÝ, zmocněneczmocněnec pro volby a poradce náměstka pro konzulární činnost ministra zahraničních věcí, v. r.
Mgr. Petr JÄGER, Ph.D., náměstek ministra spravedlnosti, v. r.
JUDr. Ivana HOLEČKOVÁ, ředitelka odboru pro právní zastupování sekce právní Ministerstva obrany, v. r.
Ing. Šárka KŘIVÁČKOVÁ, pracovnice odboru přímo řízených organizací Ministerstva zdravotnictví, v. r.
Mgr. Pavel KNEBL, vedoucí oddělení kolektivního vyjednávání Ministerstva práce a sociálních věcí, v. r.
RNDr. Petr MUŽÁK, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, v. r.
Předseda Státní volební komise:
Mgr. Metnar v. r. |
Vyhláška č. 15/2018 Sb. | Vyhláška č. 15/2018 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 500. výročí vydání Klaudyánovy mapy
Vyhlášeno 30. 1. 2018, datum účinnosti 28. 2. 2018, částka 11/2018
* § 1 - (1) Dnem 28. února 2018 se k 500. výročí vydání Klaudyánovy mapy vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je zobrazen motiv z Klaudyánovy mapy, kterým je alegorický vůz s cestujícími tažený dvěma spřeženími na opačné strany. V dolní části mincovního pole jsou umístěny znaky Uherského království a Českého království, v jejichž
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 28. února 2018. k vyhlášce č. 15/2018 Sb.
Aktuální znění od 28. 2. 2018
15
VYHLÁŠKA
ze dne 17. ledna 2018
o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 500. výročí vydání Klaudyánovy mapy
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 28. února 2018 se k 500. výročí vydání Klaudyánovy mapy vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,2 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“.
§ 2
(1)
Na lícní straně dvousetkoruny je zobrazen motiv z Klaudyánovy mapy, kterým je alegorický vůz s cestujícími tažený dvěma spřeženími na opačné strany. V dolní části mincovního pole jsou umístěny znaky Uherského království a Českého království, v jejichž zákrytu jsou vlevo znaky Rožmberků a Slavatů a vpravo znaky Šternberků a Švihovských z Rýzmberka. Při horním okraji mince v neuzavřeném opisu je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ se nachází při spodním okraji mince. Značka České mincovny tvořená písmeny „Č“ a „M“ je umístěna při levém okraji dvousetkoruny.
(2)
Na rubové straně dvousetkoruny je vyobrazena mapová část Klaudyánovy mapy. Při horním okraji mince v neuzavřeném opisu je text „KLAUDYÁNOVA MAPA“. Pod tímto textem jsou ve dvou řádcích letopočty „1518“ a „2018“. Iniciály autoraautora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen „F“ a „Z“, jsou umístěny při levém okraji dvousetkoruny.
(3)
Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 28. února 2018.
Guvernér:
Ing. Rusnok v. r.
Příloha k vyhlášce č. 15/2018 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny k 500. výročí vydání Klaudyánovy mapy
(lícní a rubová strana)
84kB
98kB |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2018 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2018 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o provádění Smlouvy o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru
Vyhlášeno 29. 1. 2018, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 1. 2018, částka 5/2018
* Článek 1 - Předmět
* Článek 2 - Definice pojmů
* Článek 3 - Vyžadování techniky
* Článek 4 - Způsob vyžadování techniky
* Článek 5 - Kontaktní místa
* Článek 6 - Náklady související se zásahem proti narušiteli vzdušného prostoru státu žádající strany
* Článek 7 - Vyšetřování leteckých nehod a incidentů
* Článek 8 - Řešení sporů
* Článek 9 - Závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 1. 2018
6
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. ledna 2018 byla v Bratislavě podepsána Dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o provádění Smlouvy o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru1).
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 9 odst. 1 dnem podpisu.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
MEZI
MINISTERSTVEM OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY
A
MINISTERSTVEM OBRANY SLOVENSKÉ REPUBLIKY
O
PROVÁDĚNÍ SMLOUVY O SPOLUPRÁCI
PŘI VZÁJEMNÉ OCHRANĚ
VZDUŠNÉHO PROSTORU
Ministerstvo obrany České republiky a Ministerstvo obrany Slovenské republiky (dále jen „smluvní strany“),
v souladu s článkem 3, odst. 3 a 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru, podepsané v Bruselu 15. února 2017 (dále jen „Smlouva“),
se dohodly takto:
Článek 1
Předmět
1)
Tato Dohoda upravuje podmínky spolupráce smluvních stran při vzájemné ochraně vzdušného prostoru států smluvních stran na základě Smlouvy, pokud tato ochrana není zajišťována v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO Integrated Air and Missile Defence System, dále jen „NATINAMDS“).
2)
Tato Dohoda se nevztahuje na provádění Smlouvy v případě dočasné neschopnosti jedné smluvní strany zajišťovat ochranu vzdušného prostoru svého státu. Toto provádění bude předmětem zvláštní dohody, která může být pro tento účel uzavřena v souladu s právním řádem států smluvních stran a s mezinárodními smlouvami, jimiž jsou státy smluvních stran vázané.
Článek 2
Definice pojmů
Pro účely této Dohody mají pojmy tento význam:
Technika: vojenská technika ozbrojených sil, včetně příslušníků ozbrojených sil, kteří jsou k použití této techniky nezbytní, poskytnutá jednou smluvní stranou druhé smluvní straně na základě této Dohody.
Pohotovostní síly a prostředky: technika určená státem smluvní strany k plnění úkolů v rámci NATINAMDS.
Síly a prostředky národního posilového systému: technika určená státem smluvní strany k plnění úkolů ochrany vzdušného prostoru jejího státu mimo NATINAMDS.
Narušitel vzdušného prostoru: objekt, který se pohybuje ve vzdušném prostoru státu smluvní strany v rozporu s právním řádem jejího státu.
Národní velení: taktické velení pohotovostním silám a prostředkům a silám a prostředkům národního posilového systému z úrovně příslušných orgánů států smluvních stran.
Zásah proti narušiteli vzdušného prostoru: provedení opatření v souladu s právním řádem státu, v jehož vzdušném prostoru se pohybuje narušitel vzdušného prostoru, která zahrnují též použití prostředků schopných ovlivnit let narušitele působením fyzikálních sil.
Článek 3
Vyžadování techniky
1)
Každá smluvní strana (dále jen „poskytující strana“) může s cílem zásahu proti narušiteli vzdušného prostoru a v souladu s právním řádem svého státu a mezinárodními smlouvami, jimiž je její stát vázaný, poskytnout na základě žádosti druhé smluvní strany (dále jen „žádající strana“) pod národní velem žádající strany:
a)
pohotovostní síly a prostředky,
b)
síly a prostředky národního posilového systému.
2)
Způsob vyžadování techniky je obsažen v článku 4 této Dohody.
Článek 4
Způsob vyžadování techniky
1)
Pokud je předmětem žádosti poskytnutí pohotovostních sil a prostředků podle článku 3 odst. 1 písm. a) této Dohody, žádost bude bezodkladně předložena k rozhodnutí orgánu státu poskytující strany, který je podle právního řádu svého státu oprávněný rozhodovat o použití síly v průběhu zásahu proti narušiteli vzdušného prostoru (dále jen „národní autorita“). O rozhodnutí národní autority bude žádající strana bezodkladně informována.
2)
Pokud národní autorita poskytující strany žádost podle odstavce 1 tohoto článku schválí, poskytující strana požádá příslušný orgán NATINAMDS (Centrum pro mnohonárodní vzdušné operace v Uedemu, Německo) o předání pohotovostních sil a prostředků pod národní velení žádající strany. Pokud příslušný orgán NATINAMDS tuto žádost schválí, pohotovostní síly a prostředky poskytující strany přecházejí pod národní velení žádající strany.
3)
Pokud je předmětem žádosti poskytnutí sil a prostředků národního posilového systému podle článku 3 odst. 1 písm. b) této Dohody, žádost bude bezodkladně předložena k rozhodnutí národní autoritě poskytující strany. O rozhodnutí národní autority bude žádající strana bezodkladně informována.
4)
Pokud národní autorita poskytující strany žádost podle odstavce 3 tohoto článku schválí, síly a prostředky národního posilového systému přecházejí pod národní velení žádající strany.
5)
Podrobnosti postupů při poskytování techniky budou dohodnuty na úrovni vzdušných sil ArmádyArmády České republiky a vzdušných sil ozbrojených sil Slovenské republiky.
Článek 5
Kontaktní místa
Kontaktními místy smluvních stran, prostřednictvím kterých si zasílají žádosti podle článku 3 odst. 1 této Dohody nebo rozhodnutí národní autority poskytující strany, jakož i jiné informace související s touto Dohodou, jsou:
-
za českou smluvní stranu: náčelník směny Střediska řízení a uvědomování (MC CRC) Hlavenec,
-
za slovenskou smluvní stranu: náčelník směny Střediska řízem a uvědomování (MC CRC) Zvolen.
Článek 6
Náklady související se zásahem proti narušiteli vzdušného prostoru státu žádající strany
1)
Žádající strana uhradí náklady:
a)
spojené s přistáním a přípravou techniky k opakovanému vzletu z území svého státu,
b)
za munici spotřebovanou během zásahu proti narušiteli vzdušného prostoru,
c)
na opravu techniky, která byla poškozená v důsledku zásahu proti narušiteli vzdušného prostoru,
d)
spojené s kompenzací hodnoty techniky, která byla zničená nebo neopravitelně poškozená v důsledku zásahu proti narušiteli vzdušného prostoru,
e)
spojené s plněním závazků poskytující strany vůči třetí straně, pokud plnění takových závazků vyplývá ze zničení nebo neopravitelného poškození techniky v důsledku zásahu proti narušiteli vzdušného prostoru.
2)
Poskytující strana stanoví náklady uvedené v odstavci 1 tohoto článku po konzultaci se žádající stranou. Žádající strana uhradí náklady stanovené poskytující stranou na základě písemné žádosti poskytující strany do 60 dní ode dne doručení této žádosti.
Článek 7
Vyšetřování leteckých nehod a incidentů
V případě letecké nehody nebo incidentu se vytvoří společná vyšetřovací komise, která bude postupovat v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvní strany, na jejímž území k takovému případu došlo.
Článek 8
Řešení sporů
Spory mezi smluvními stranami týkající se provádění této Dohody se řeší výlučně jednáním a konzultacemi smluvních stran.
Článek 9
Závěrečná ustanovení
1)
Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu.
2)
Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou a může být kdykoli písemnou formou změněna nebo doplněna na základě vzájemné dohody smluvních stran.
3)
Tuto Dohodu může každá ze smluvních stran písemně vypovědět. Platnost Dohody skončí šest měsíců po dni doručení výpovědi druhé smluvní straně. Platnost Dohody automaticky skončí dnem ukončení platnosti Smlouvy. Smluvní strany v případě ukončení platnosti této Dohody splní závazky stanovené v článcích 6 a 7.
Dáno v Bratislavě dne 5. ledna 2018 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a jazyce slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za
Ministerstvo obrany
České republiky
Ing. Karla Šlechtová v. r.
ministryně
Za
Ministerstvo obrany
Slovenské republiky
Peter Gajdoš v. r.
ministr
1)
Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru, podepsaná v Bruselu dne 15. února 2017, byla vyhlášena pod č. 66/2017 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2018 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2018 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Mnohostranná dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Albánskou republikou, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskou republikou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Republikou Černá Hora, Chorvatskou republikou, Islandskou republikou, Prozatímní správní misí Organizace spojených národů v Kosovu, Norským královstvím, Rumunskem a Republikou Srbsko o vytvoření společného evropského leteckého prostoru
Vyhlášeno 24. 1. 2018, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 12. 2017, částka 4/2018
* Článek 1 - 1. Cílem této dohody je vytvoření společného evropského leteckého prostoru (European Common Aviation Area, dále jen „ECAA“). ECAA je založen na volném přístupu na trh, svobodě usazování, rovných podmínkách hospodářské soutěže a na společných pravidlech, vč
* Článek 2 - 1. Pro účely této dohody se rozumí:
* Článek 3 - Použitelná ustanovení aktů uvedených nebo obsažených buď v příloze I, přijatá v souladu s přílohou II, nebo v rozhodnutích smíšeného výboru jsou pro smluvní strany závazná a jsou nebo se stanou nedílnou součástí jejich právního řádu takto:
* Článek 4 - Smluvní strany přijmou všechna vhodná obecná nebo zvláštní opatření pro zajištění plnění povinností vyplývajících z této dohody a zdrží se jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení cílů této dohody.
* Článek 5 - Ustanovení této dohody neovlivňují vztahy mezi smluvními stranami Dohody o EHP.
* Článek 6 - V oblasti působnosti této dohody, aniž jsou dotčena v ní obsažená zvláštní ustanovení, je zakázána jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti.
* Článek 7 - V oblasti působnosti a v rámci podmínek této dohody, aniž jsou dotčena ustanovení příslušných aktů uvedených v příloze I, není omezena svoboda usazování státních příslušníků členského státu ES nebo partnera ECAA na území kteréhokoli z nich. Svoboda usazová
* Článek 8 - 1. V oblasti působnosti této dohody, aniž jsou dotčena ustanovení příslušných aktů uvedených v příloze I, se se společnostmi založenými nebo uspořádaným podle práva členského státu ES nebo partnera ECAA, jež mají svou hlavní provozovnu v ECAA, zachází stej
* Článek 9 - 1. Ustanovení článků 7 a 8 se nevztahují na činnosti, které jsou na území kterékoli smluvní strany spjaty, i když jen příležitostně, s výkonem veřejné moci.
* Článek 10 - 1. Aniž jsou dotčena příznivější ustanovení stávajících dohod a v oblasti působnosti této dohody smluvní strany zruší množstevní omezení a opatření s rovnocenným účinkem týkající se převádění vybavení, dodávek, náhradních dílů a ostatních zařízení, jež dop
* Článek 11 - 1. Smluvní strany zavedou vhodná opatření, aby zajistily, že letadla registrovaná u jedné smluvní strany, pokud přistávají na letištích na území jiné smluvní strany, splňují mezinárodní bezpečnostní normy stanovené úmluvou a podrobí se inspekcím na stojánc
* Článek 12 - 1. V zájmu ochrany civilního letectví před protiprávními činy smluvní strany zajistí, aby společné základní normy a mechanismy pro kontrolu dodržování ochrany letectví obsažené v příloze I byly používány na všech letištích na jejich území, v souladu s přís
* Článek 13 - 1. Smluvní strany spolupracují v oblasti řízení letového provozu s cílem rozšířit jednotné evropské nebe na ECAA v zájmu zlepšení současných bezpečnostních norem a celkové účinnosti obecných leteckých dopravních norem v Evropě, za účelem optimalizace kapac
* Článek 14 - 1. V oblasti působnosti této dohody se použijí ustanovení přílohy III. Pokud jsou v jiných dohodách mezi dvěma nebo více smluvními stranami, jako jsou dohody o přidružení, obsažena pravidla týkající se hospodářské soutěže a státní podpory, použijí se mezi
* Článek 15 - 1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, každá smluvní strana zajistí, aby práva odvozená z této dohody, a zejména z aktů uvedených v příloze I, mohla být uplatňována před vnitrostátními soudy.
* Článek 16 - 1. Pokud jsou ustanovení této dohody a aktů uvedených v příloze I v podstatě shodná s odpovídajícími pravidly Smlouvy o ES a s akty přijatými na základě Smlouvy o ES, vykládají se tato ustanovení při jejich provádění a uplatňování v souladu s rozsudky a ro
* Článek 17 - 1. Touto dohodou není dotčeno právo každé smluvní strany s výhradou zásady nediskriminace a ustanovení tohoto článku a čl. 18 odst. 4 jednostranně přijímat nové právní předpisy nebo měnit své stávající právní předpisy v oblasti letecké dopravy nebo v souvi
* Článek 18 - 1. Zřizuje se smíšený výbor, který odpovídá za správu této dohody a zajišťuje její řádné provádění, aniž jsou dotčeny čl. 15 odst. 2 a 3 a články 21 a 22. Za tímto účelem vydává doporučení a přijímá rozhodnutí v případech stanovených v této dohodě. Rozhodn
* Článek 19 - 1. Rozhodnutí smíšeného výboru jsou pro smluvní strany závazná. Pokud rozhodnutí smíšeného výboru obsahuje povinnost smluvní strany jednat, přijme uvedená smluvní strana nezbytná opatření a informuje o nich smíšený výbor.
* Článek 20 - 1. Kromě případů, kdy tato dohoda stanoví zvláštní postup, může Společenství společně s členskými státy ES nebo partner ECAA předložit spornou záležitost týkající se použití nebo výkladu této dohody smíšenému výboru.
* Článek 21 - Aniž je dotčen čl. 11 odst. 3 a posouzení bezpečnosti a ochrany uvedené v protokolech k této dohodě, ochranná opatření jsou omezena, pokud jde o jejich oblast působnosti a dobu trvání, na to, co je nezbytné k nápravě situace. Přednostně je třeba vybírat ta
* Článek 22 - 1. Smluvní strana, která zvažuje přijetí ochranných opatření, tuto skutečnost oznámí ostatním smluvním stranám prostřednictvím smíšeného výboru a poskytne všechny důležité informace.
* Článek 23 - Zástupci, delegáti a odborníci smluvních stran, jakož i úředníci a ostatní zaměstnanci, kteří jednají na základě této dohody, jsou povinni, a to i po skončení svých funkcí, nevyzrazovat informace, na které se vztahuje profesní tajemství, zejména údaje o po
* Článek 24 - 1. Smluvní strany v rámci smíšeného výboru na žádost kterékoli smluvní strany vzájemně konzultují v souladu s postupy stanovenými v článcích 25 a 26:
* Článek 25 - 1. Hlavní cíle konzultací podle čl. 24 odst. 1 písm. a) jsou:
* Článek 26 - Hlavním cílem konzultací podle čl. 24 odst. 1 písm. b) je posoudit příslušné otázky a zvážit jakýkoliv vhodný postup.
* Článek 27 - 1. Protokoly I až IX stanoví přechodná ujednání a odpovídající období použitelná mezi Evropským společenstvím a členskými státy ES na jedné straně a dotyčnou přidruženou stranou na straně druhé. Ve vztahu mezi Norskem nebo Islandem a přidruženou stranou se
* Článek 28 - 1. Ustanovení této dohody mají přednost před platnými ustanoveními dvoustranných dohod nebo ujednání o letecké dopravě mezi přidruženými stranami na jedné straně a Evropským společenstvím, členským státem ES, Norskem nebo Islandem na straně druhé, jakož i
* Článek 29 - Vstup v platnost
* Článek 30 - Přezkum
* Článek 31 - Ukončení platnosti
* Článek 32 - Rozšíření ECAA
* Článek 33 - Letiště v Gibraltaru
* Článek 34 - Jazyky
* PŘÍLOHA I
* PŘÍLOHA II
* PŘÍLOHA III
* PŘÍLOHA IV
* PŘÍLOHA V
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 12. 2017
5
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. června 2006 byla v Lucemburku přijata Mnohostranná dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Albánskou republikou, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskou republikou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Republikou Černá Hora, Chorvatskou republikou, Islandskou republikou, Prozatímní správní misí Organizace spojených národů v Kosovu, Norským královstvím, Rumunskem a Republikou Srbsko o vytvoření společného evropského leteckého prostoru. Jménem České republiky byla Dohoda podepsána téhož dne.
Při vyslovení souhlasu České republiky v Radě Evropské unie s rozhodnutím Rady Evropské unie o podpisu a prozatímním provádění Dohody učinila Česká republika do záznamu z jednání Rady Evropské unie následující prohlášení:
„Česká republika prohlašuje, že může tuto Dohodu prozatímně provádět v souladu s článkem 29 odst. 3 pouze od data, kdy oznámí Evropskému společenství jako depozitáři této Dohody splnění svých vnitřních postupů nezbytných pro vstup této Dohody v platnost.“
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního sekretariátu Rady Evropské unie, depozitáře Dohody, dne 13. listopadu 2007.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 29 odst. 2 dne 1. prosince 2017 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.
České znění Dohody ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně.
MNOHOSTRANNÁ DOHODA
mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Albánskou republikou, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskou republikou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Republikou Černá Hora, Chorvatskou republikou, Islandskou republikou, Prozatímní správní misí Organizace spojených národů v Kosovu(1), Norským královstvím, Rumunskem a Republikou Srbsko o vytvoření společného evropského leteckého prostoru
BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,
ČESKÁ REPUBLIKA,
DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,
SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,
ESTONSKÁ REPUBLIKA,
ŘECKÁ REPUBLIKA,
ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,
FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,
IRSKO,
ITALSKÁ REPUBLIKA,
KYPERSKÁ REPUBLIKA,
LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,
LITEVSKÁ REPUBLIKA,
LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,
MAĎARSKÁ REPUBLIKA,
REPUBLIKA MALTA,
NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,
RAKOUSKÁ REPUBLIKA,
POLSKÁ REPUBLIKA,
PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,
REPUBLIKA SLOVINSKO,
SLOVENSKÁ REPUBLIKA,
FINSKÁ REPUBLIKA,
ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,
dále jen „členské státy ES“, a
EVROPSKÉ SPOLEČNSTVÍ, dále jen „Společenství“ nebo „Evropské společenství“, a
ALBÁNSKÁ REPUBLIKA,
BOSNA A HERCEGOVINA,
BULHARSKÁ REPUBLIKA,
BÝVALÁ JUGOSLÁVSKÁ REPUBLIKA MAKEDONIE,
REPUBLIKA ČERNÁ HORA,
CHORVATSKÁ REPUBLIKA,
ISLANDSKÁ REPUBLIKA,
NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ,
PROZATÍMNÍ SPRÁVNÍ MISE ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ V KOSOVU,
RUMUNSKO a
REPUBLIKA SRBSKO,
společně dále jen „smluvní strany“,
UZNÁVAJÍCE integrovanou povahu mezinárodního civilního letectví a vedeny přáním vytvořit společný evropský letecký prostor založený na vzájemném přístupu na trhy smluvních stran s leteckou dopravou a na svobodě usazování, s rovnými podmínkami hospodářské soutěže, a na dodržování stejných pravidel - včetně pravidel v oblasti bezpečnosti, ochrany, řízení letového provozu a harmonizace v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí;
BEROUCE V ÚVAHU, že pravidla týkající se společného evropského leteckého prostoru se mají používat na mnohostranném základě v rámci společného evropského leteckého prostoru a že je v tomto ohledu zapotřebí stanovit zvláštní pravidla;
SOUHLASÍCE, že je vhodné, aby pravidla společného evropského leteckého prostoru byla založena na příslušných právních předpisech platných v Evropském společenství, jak stanoví příloha I této dohody, aniž jsou dotčena pravidla obsažená v Smlouvě o založení Evropského společenství;
UZNÁVAJÍCE, že úplný soulad s pravidly společného evropského leteckého prostoru opravňuje smluvní strany ke zúročení přínosů společného evropského leteckého prostoru, včetně přístupu na trh;
BEROUCE V ÚVAHU, že souladu s pravidly společného evropského leteckého prostoru, včetně úplného přístupu na trh, nelze dosáhnout jednorázově, ale spíše prostřednictvím přechodných opatření usnadněných časově omezenými zvláštními ujednáními;
ZDŮRAZŇUJÍCE, že kromě nezbytných přechodných ujednání by pravidla týkající se přístupu leteckých dopravců na trh měla vylučovat omezení frekvencí, kapacity, letových tras, typů letadel nebo podobná omezení podle dvoustranných dohod či ujednání o letecké dopravě a že by nemělo být požadováno, aby letečtí dopravci jako podmínku pro vstup na trh uzavírali obchodní dohody nebo podobná ujednání;
ZDŮRAZŇUJÍCE, že k leteckým dopravcům by mělo být přistupováno nediskriminačně, pokud jde o jejich přístup k leteckým dopravním infrastrukturám, zvláště tam, kde jsou tyto infrastruktury omezené;
BEROUCE V ÚVAHU, že dohody o přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy a některými dalšími smluvními stranami v zásadě stanoví, že s cílem zajistit koordinovaný rozvoj a postupnou liberalizaci dopravy mezi jejich stranami přizpůsobenou vzájemným obchodním potřebám by podmínky vzájemného přístupu na trh s leteckou dopravou měly být předmětem zvláštních dohod;
BEROUCE V ÚVAHU přání každé přidružené strany uvést vlastní právní předpisy o letecké dopravě a souvisejících záležitostech v soulad s právními předpisy Evropského společenství, včetně budoucí právní úpravy ve Společenství;
UZNÁVAJÍCE význam odborné pomoci v tomto ohledu;
UZNÁVAJÍCE, že vztahy mezi Společenstvím a jeho členskými státy a Norskem a Islandem se musí i nadále řídit Dohodou o Evropském hospodářském prostoru;
PŘEJÍCE si umožnit další rozšiřování společného evropského leteckého prostoru;
PŘIPOMÍNAJÍCE jednání mezi Evropským společenstvím a přidruženými stranami s cílem uzavřít dohody o některých aspektech leteckých služeb, které uvedou dohody mezi členskými státy Evropského společenství a přidruženými stranami o leteckých službách v soulad s právem Evropského společenství,
SE DOHODLY TAKTO:
CÍLE A ZÁSADY
Článek 1
1.
Cílem této dohody je vytvoření společného evropského leteckého prostoru (European Common Aviation Area, dále jen „ECAA“). ECAA je založen na volném přístupu na trh, svobodě usazování, rovných podmínkách hospodářské soutěže a na společných pravidlech, včetně pravidel v oblasti bezpečnosti, ochrany, řízení letového provozu, v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí. Za tímto účelem tato dohoda stanoví pravidla použitelná mezi smluvními stranami za dále stanovených podmínek. Tato pravidla zahrnují ustanovení právních předpisů uvedených v příloze I.
2.
Ustanovení této dohody se použijí v rozsahu, v jakém se týkají letecké dopravy nebo souvisejících záležitostí uvedených v příloze I.
3.
Tato dohoda obsahuje články, které upravují obecné fungování ECAA (dále jen „hlavní dohoda“), přílohy, z nichž příloha I obsahuje právní předpisy Evropského společenství použitelné mezi smluvními stranami v rámci hlavní dohody, a protokoly, z nichž alespoň jeden pro každou přidruženou stranu stanoví přechodná ujednání použitelná pro tuto přidruženou stranu.
Článek 2
1.
Pro účely této dohody se rozumí:
a)
„dohodou“ hlavní dohoda, její přílohy, akty uvedené v příloze I, jakož i její protokoly;
b)
„přidruženou stranou“ Albánská republika, Bosna a Hercegovina, Bulharská republika, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Republika Černá Hora, Chorvatská republika, Rumunsko, Republika Srbsko nebo jakýkoli jiný stát nebo subjekt, který se stal stranou dohody podle článku 32;
c)
„další přidruženou stranou“ nebo „UNMIK“ Prozatímní správní mise Organizace spojených národů v Kosovu podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 ze dne 10. června 1999;
d)
„smluvní stranou“ s ohledem na Společenství a členské státy ES Společenství a členské státy ES nebo Společenství nebo členské státy ES. Význam, jenž v daném případě toto označení má, se odvozuje z příslušných ustanovení této dohody a z příslušných pravomocí Společenství a členských států ES, jak vyplývají ze Smlouvy o ES;
e)
„partnerem ECAA“ přidružená strana, Norsko nebo Island;
f)
„Smlouvou o ES“ Smlouva o založení Evropského společenství;
g)
„Dohodou o EHP“ Dohoda o Evropském hospodářském prostoru a její protokoly a přílohy, podepsaná dne 2. května 1992, jejímiž stranami jsou Evropské společenství, jeho členské státy, Island, Lichtenštejnsko a Norsko;
h)
„dohodou o přidružení“ každá z takových dohod zakládajících přidružení mezi Evropským společenstvím nebo mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a dotyčnou přidruženou stranou na straně druhé;
i)
„leteckým dopravcem ECAA“ letecký dopravce, kterému byla vydána licence podle této dohody v souladu s ustanoveními příslušných aktů uvedených v příloze I;
j)
„příslušným úřadem pro civilní letectví“ orgán nebo subjekt veřejné správy, který vykonává zákonné právo posuzovat shodu, osvědčovat a řídit používání nebo prodej výrobků nebo služeb nebo licencí v pravomoci smluvní strany a může přijímat donucovací opatření k zajištění toho, aby výrobky nebo služby uváděné na trh v jeho pravomoci byly v souladu s právními požadavky;
k)
„úmluvou“ Úmluva o mezinárodním civilním letectví otevřená k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944, dodatky k této úmluvě a její přílohy;
l)
výrazem „SESARSESAR“ technické provádění jednotného evropského nebe, které poskytuje koordinovaný a synchronizovaný výzkum, rozvoj a zavádění nových generací systémů ATM;
m)
„rámcovým plánem ATM“ (rámcovým plánem řízení letového provozu) výchozí bod SESARSESAR;
n)
„členským státem ES“ členský stát Evropského společenství.
2.
Používáním výrazů „země“, „vnitrostátní“, „státní příslušníci“ nebo „území“ není dotčeno postavení žádné smluvní strany podle mezinárodního práva.
Článek 3
Použitelná ustanovení aktů uvedených nebo obsažených buď v příloze I, přijatá v souladu s přílohou II, nebo v rozhodnutích smíšeného výboru jsou pro smluvní strany závazná a jsou nebo se stanou nedílnou součástí jejich právního řádu takto:
a)
akt odpovídající nařízení Evropského společenství se stane nedílnou součástí právního řádu smluvních stran;
b)
akt odpovídající směrnici Evropského společenství přenechává volbu formy a způsobu provedení na orgánech smluvních stran.
Článek 4
Smluvní strany přijmou všechna vhodná obecná nebo zvláštní opatření pro zajištění plnění povinností vyplývajících z této dohody a zdrží se jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení cílů této dohody.
Článek 5
Ustanovení této dohody neovlivňují vztahy mezi smluvními stranami Dohody o EHP.
ZÁKAZ DISKRIMINACE
Článek 6
V oblasti působnosti této dohody, aniž jsou dotčena v ní obsažená zvláštní ustanovení, je zakázána jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti.
SVOBODA USAZOVÁNÍ
Článek 7
V oblasti působnosti a v rámci podmínek této dohody, aniž jsou dotčena ustanovení příslušných aktů uvedených v příloze I, není omezena svoboda usazování státních příslušníků členského státu ES nebo partnera ECAA na území kteréhokoli z nich. Svoboda usazování zahrnuje právo na přístup k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkon, jakož i na zřizování a řízení podniků, zejména společností, za podmínek stanovených pro vlastní státní příslušníky právem země usazení. Totéž platí při zřizování zastoupení, poboček nebo dceřiných společností státními příslušníky členského státu ES nebo partnera ECAA usazenými na území kteréhokoli z nich.
Článek 8
1.
V oblasti působnosti této dohody, aniž jsou dotčena ustanovení příslušných aktů uvedených v příloze I, se se společnostmi založenými nebo uspořádaným podle práva členského státu ES nebo partnera ECAA, jež mají svou hlavní provozovnu v ECAA, zachází stejně jako s fyzickými osobami, které jsou státními příslušníky členských států ES nebo partnerů ECAA.
2.
„Společnostmi“ se rozumějí společnosti založené podle občanského nebo obchodního práva včetně družstev a jiné právnické osoby veřejného nebo soukromého práva s výjimkou neziskových organizací.
Článek 9
1.
Ustanovení článků 7 a 8 se nevztahují na činnosti, které jsou na území kterékoli smluvní strany spjaty, i když jen příležitostně, s výkonem veřejné moci.
2.
Ustanovení článků 7 a 8 a opatření přijatá na jejich základě nevylučují užití těch ustanovení právních a správních předpisů smluvních stran, které se týkají vstupu, pobytu a zaměstnání nebo které stanoví zvláštní režim pro cizí státní příslušníky z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti či veřejného zdraví.
Článek 10
1.
Aniž jsou dotčena příznivější ustanovení stávajících dohod a v oblasti působnosti této dohody smluvní strany zruší množstevní omezení a opatření s rovnocenným účinkem týkající se převádění vybavení, dodávek, náhradních dílů a ostatních zařízení, jež dopravce ECAA potřebuje k poskytování leteckých dopravních služeb za podmínek, které předpokládá tato dohoda.
2.
Povinnost uvedená v odstavci 1 nevylučuje, aby smluvní strany zakázaly nebo omezily toto převádění, pokud je to odůvodněno veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin nebo ochranou duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví. Tyto zákazy nebo omezení však nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu smluvními stranami.
BEZPEČNOST LETECTVÍ
Článek 11
1.
Smluvní strany zavedou vhodná opatření, aby zajistily, že letadla registrovaná u jedné smluvní strany, pokud přistávají na letištích na území jiné smluvní strany, splňují mezinárodní bezpečnostní normy stanovené úmluvou a podrobí se inspekcím na stojánce prováděným oprávněnými zástupci uvedené jiné smluvní strany na palubě letadel i zvenku nebo v jejich okolí, při kterých se kontroluje platnost dokladů letadel a jejich posádek a zjevný stav letadel a jejich vybavení.
2.
Smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem dodržovaných jinou smluvní stranou v oblastech, na které se nevztahují akty uvedené v příloze I.
3.
Výkladem žádného ustanovení této dohody nelze omezovat pravomoc příslušného úřadu pro civilní letectví přijímat všechna vhodná a okamžitá opatření, kdykoliv zjistí, že výrobek nebo služba:
i)
pravděpodobně nesplňuje minimální normy, které mohou být stanoveny podle úmluvy, nebo
ii)
může na základě inspekce uvedené v odstavci 1 vyvolávat vážné obavy, že letadlo nebo provoz letadla není v souladu s minimálními požadavky stanovenými podle úmluvy, nebo
iii)
může vyvolávat vážné obavy, že nedochází k účinnému dodržování a správě minimálních norem stanovených podle úmluvy.
4.
Pokud příslušný úřad pro civilní letectví přijme opatření podle odstavce 3, neprodleně o přijetí tohoto opatření uvědomí příslušné úřady pro civilní letectví ostatních smluvních stran a uvede důvody pro své jednání.
5.
Pokud opatření přijatá podle odstavce 3 nejsou ukončena, přestože důvod pro jejich přijetí pominul, smí kterákoli smluvní strana tuto záležitost předložit smíšenému výboru.
6.
Všechny změny vnitrostátních právních předpisů týkající se postavení příslušného úřadu pro civilní letectví oznámí dotyčná smluvní strana ostatním smluvním stranám.
OCHRANA LETECTVÍ
Článek 12
1.
V zájmu ochrany civilního letectví před protiprávními činy smluvní strany zajistí, aby společné základní normy a mechanismy pro kontrolu dodržování ochrany letectví obsažené v příloze I byly používány na všech letištích na jejich území, v souladu s příslušnými ustanoveními uvedenými v této příloze.
2.
Smluvní strany si na vyžádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc, aby zabránily protiprávnímu zmocnění se civilních letadel nebo jiným protiprávním činům proti bezpečnosti těchto letadel, jejich cestujících a posádek, letišť a leteckých navigačních zařízení a jakémukoli jinému ohrožení ochrany civilního letectví.
3.
Pokud se vyskytne případ nebo hrozba protiprávního zmocnění se letadel nebo jiných protiprávních činů ohrožujících bezpečnost cestujících, posádky, letadel, letišť a leteckých navigačních zařízení, smluvní strany si navzájem poskytnou pomoc prostřednictvím usnadnění komunikace a jiných vhodných opatření zaměřených na rychlé a bezpečné ukončení této události nebo na odstranění její hrozby.
4.
Přidružená strana může být podrobena kontrole ze strany Evropské komise podle příslušných právních předpisů Evropského společenství uvedených v příloze I a může být vyžadováno, aby se účastnila kontrol prováděných Evropskou komisí na území ostatních smluvních stran.
ŘÍZENÍ LETOVÉHO PROVOZU
Článek 13
1.
Smluvní strany spolupracují v oblasti řízení letového provozu s cílem rozšířit jednotné evropské nebe na ECAA v zájmu zlepšení současných bezpečnostních norem a celkové účinnosti obecných leteckých dopravních norem v Evropě, za účelem optimalizace kapacity a minimalizace zpoždění.
2.
S cílem usnadnit používání právních předpisů týkajících se jednotného evropského nebe na vlastním území:
—
přidružené strany přijmou v rámci svých pravomocí co nejdříve nezbytná opatření k přizpůsobení svých struktur orgánů pro řízení letového provozu jednotnému evropskému nebi, zejména tím, že určí nebo zřídí příslušné vnitrostátní orgány dohledu, které jsou alespoň funkčně nezávislé na poskytovatelích navigačních služeb,
—
Evropské společenství zapojí přidružené strany do všech provozních iniciativ v oblastech letových navigačních služeb, leteckého prostoru a interoperability, které vyplývají z jednotného evropského nebe, zejména prostřednictvím včasného zapojení snah příslušných smluvních stran o vytvoření funkčních bloků vzdušného prostoru.
3.
Evropské společenství zajistí, aby byly přidružené strany plně zapojeny do vypracování rámcového plánu ATM v rámci programu SESARSESAR Komise.
HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ
Článek 14
1.
V oblasti působnosti této dohody se použijí ustanovení přílohy III. Pokud jsou v jiných dohodách mezi dvěma nebo více smluvními stranami, jako jsou dohody o přidružení, obsažena pravidla týkající se hospodářské soutěže a státní podpory, použijí se mezi těmito stranami tato pravidla.
2.
Články 15, 16 a 17 se s ohledem na ustanovení přílohy III nepoužijí.
PROSAZOVÁNÍ
Článek 15
1.
Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, každá smluvní strana zajistí, aby práva odvozená z této dohody, a zejména z aktů uvedených v příloze I, mohla být uplatňována před vnitrostátními soudy.
2.
V případech, které mohou ovlivnit současné nebo budoucí letecké služby, pro než bude uděleno oprávnění na základě této dohody, mají orgány Evropského společenství pravomoci, které jim jsou výslovně uděleny na základě ustanovení aktů uvedených nebo obsažených v příloze I.
3.
Ve všech otázkách týkajících se právní platnosti rozhodnutí učiněných orgány Evropského společenství na základě této dohody, zejména na základě aktů uvedených v příloze I, má výlučnou pravomoc Soudní dvůr Evropských společenství (dále jen „Soudní dvůr“).
VÝKLAD
Článek 16
1.
Pokud jsou ustanovení této dohody a aktů uvedených v příloze I v podstatě shodná s odpovídajícími pravidly Smlouvy o ES a s akty přijatými na základě Smlouvy o ES, vykládají se tato ustanovení při jejich provádění a uplatňování v souladu s rozsudky a rozhodnutími Soudního dvora a Evropské komise vydanými před dnem podpisu této dohody. Rozsudky a rozhodnutí vydané po dni podpisu této dohody se sdělí ostatním smluvním stranám. Na žádost některé ze smluvních stran určí smíšený výbor důsledky těchto pozdějších rozsudků a rozhodnutí s cílem zajistit řádné fungování této dohody. Stávající výklady se sdělí partnerům ECAA přede dnem podpisu této dohody. Rozhodnutí přijatá smíšeným výborem v rámci tohoto postupu musí být v souladu s judikaturou Soudního dvora.
2.
Pokud se ve věci projednávané u soudu nebo tribunálu některého partnera ECAA vyskytne otázka výkladu této dohody, ustanovení aktů uvedených v příloze I nebo aktů přijatých na jejich základě, které jsou v podstatě shodné s odpovídajícími pravidly Smlouvy o ES a s akty přijatými na základě Smlouvy o ES, pak tento soud nebo tribunál, pokud to považuje za nezbytné k vydání rozsudku, požádá v souladu s přílohou IV Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce. Partner ECAA může formou rozhodnutí a v souladu s přílohou IV stanovit, v jakém rozsahu a jakým způsobem mají jeho soudy a tribunály uplatňovat toto ustanovení. Toto rozhodnutí se oznámí depozitáři a Soudnímu dvoru. Depozitář uvědomí ostatní smluvní strany.
3.
Pokud soud smluvní strany, jehož rozhodnutí nemůže být napadeno opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, nemůže v souladu s odstavcem 2 požádat Soudní dvůr o rozhodnutí, pak tato smluvní strana předloží každý rozsudek tohoto soudu smíšenému výboru, který jedná tak, aby zajistil jednotný výklad této dohody. Pokud se smíšenému výboru do dvou měsíců od předložení rozporu mezi judikaturou Soudního dvora a rozsudkem soudu této smluvní strany nepodaří zajistit jednotný výklad této dohody, lze použít postupy stanovené v článku 20.
NOVÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY
Článek 17
1.
Touto dohodou není dotčeno právo každé smluvní strany s výhradou zásady nediskriminace a ustanovení tohoto článku a čl. 18 odst. 4 jednostranně přijímat nové právní předpisy nebo měnit své stávající právní předpisy v oblasti letecké dopravy nebo v související oblasti uvedené v příloze I. Přidružené strany tyto právní předpisy nepřijmou, pokud nebudou v souladu s touto dohodou.
2.
Jakmile smluvní strana přijme nové právní předpisy nebo své právní předpisy změní, uvědomí o tom ostatní smluvní strany prostřednictvím smíšeného výboru nejpozději jeden měsíc od jejich přijetí nebo změny. Na žádost kterékoli smluvní strany smíšený výbor do dvou měsíců poté zajistí výměnu názorů na důsledky těchto nových právních předpisů nebo změn na řádné fungování této dohody.
3.
Smíšený výbor:
a)
přijme rozhodnutí, kterým se reviduje příloha I tak, že se do ní v případě potřeby začlení na základě vzájemnosti dotyčné nové právní předpisy nebo změny, nebo
b)
přijme rozhodnutí o tom, že se dotyčné nové právní předpisy nebo změny považují za slučitelné s touto dohodou, nebo
c)
rozhodne o jakýchkoli opatřeních k zajištění řádného fungování této dohody.
4.
Pokud jde o právní předpisy, které byly přijaty mezi podpisem této dohody a jejím vstupem v platnost a o nichž byly ostatní smluvní strany informovány, považuje se za den předložení den obdržení informace. Smíšený výbor přijme rozhodnutí nejdříve po uplynutí 60 dnů ode dne vstupu této dohody v platnost.
SMÍŠENÝ VÝBOR
Článek 18
1.
Zřizuje se smíšený výbor, který odpovídá za správu této dohody a zajišťuje její řádné provádění, aniž jsou dotčeny čl. 15 odst. 2 a 3 a články 21 a 22. Za tímto účelem vydává doporučení a přijímá rozhodnutí v případech stanovených v této dohodě. Rozhodnutí smíšeného výboru nabývají účinnosti u smluvních stran v souladu s jejich vlastními pravidly.
2.
Smíšený výbor se skládá ze zástupců smluvních stran.
3.
Smíšený výbor rozhoduje jednomyslně. Smíšený výbor může v určitých konkrétních otázkách rozhodnout o hlasování kvalifikovanou většinou.
4.
Za účelem řádného prosazování této dohody si smluvní strany vzájemně vyměňují informace, mimo jiné o nových právních předpisech nebo přijatých rozhodnutích, které se týkají této dohody, a na žádost kterékoli strany zajistí konzultace v rámci smíšeného výboru, a to i o sociálních otázkách.
5.
Smíšený výbor přijme svůj jednací řád.
6.
Smíšenému výboru v souladu s pravidly stanovenými jeho jednacím řádem střídavě předsedají partner ECAA nebo Evropské společenství a jeho členské státy.
7.
Předseda smíšeného výboru svolává zasedání alespoň jednou ročně s cílem přezkoumat obecné fungování této dohody, a vyžadují-li to zvláštní okolnosti, na žádost smluvní strany. Smíšený výbor neustále přezkoumává vývoj judikatury Soudního dvora. Za tímto účelem předkládá Evropské společenství partnerům ECAA všechny rozsudky Soudního dvora, které se týkají fungování této dohody. Smíšený výbor jedná do tří měsíců, aby zajistil jednotný výklad této dohody.
8.
Smíšený výbor může rozhodnout o vytvoření pracovní skupiny, která mu může pomáhat při plnění jeho povinností.
Článek 19
1.
Rozhodnutí smíšeného výboru jsou pro smluvní strany závazná. Pokud rozhodnutí smíšeného výboru obsahuje povinnost smluvní strany jednat, přijme uvedená smluvní strana nezbytná opatření a informuje o nich smíšený výbor.
2.
Rozhodnutí smíšeného výboru se zveřejní v úředních věstnících Evropské unie a partnerů ECAA. Každé rozhodnutí obsahuje datum jeho provedení smluvními stranami a veškeré další informace, které by se mohly týkat hospodářských subjektů.
ŘEŠENÍ SPORŮ
Článek 20
1.
Kromě případů, kdy tato dohoda stanoví zvláštní postup, může Společenství společně s členskými státy ES nebo partner ECAA předložit spornou záležitost týkající se použití nebo výkladu této dohody smíšenému výboru.
2.
Pokud byl spor předložen smíšenému výboru podle odstavce 1, okamžitě se mezi stranami sporu uspořádají konzultace. Ve věcech, v nichž není Evropské společenství stranou sporu, může některá ze stran sporu přizvat ke konzultacím zástupce Společenství. Strany sporu mohou vypracovat návrh řešení, který se okamžitě předloží smíšenému výboru. Rozhodnutí přijatá smíšeným výborem v rámci tohoto postupu respektují judikaturu Soudního dvora.
3.
Pokud se smíšenému výboru do čtyř měsíců ode dne, kdy mu byla záležitost předložena, nepodaří přijmout rozhodnutí řešící spor, mohou strany sporu předložit věc Soudnímu dvoru, jehož rozhodnutí v této věci je konečné a závazné. Podrobnosti týkající se předkládání sporů Soudnímu dvoru jsou stanoveny v příloze IV.
4.
Pokud smíšený výbor nepřijme rozhodnutí v otázce, která mu byla předložena, do čtyř měsíců ode dne předložení, mohou smluvní strany v souladu s články 21 a 22 přijmout vhodná ochranná opatření na dobu nepřesahující šest měsíců. Po uplynutí této doby smí každá smluvní strana vypovědět dohodu s okamžitou platností. Smluvní strana nepřijme ochranná opatření ve věci, která byla podle této dohody předložena Soudnímu dvoru, vyjma v případech stanovených v čl. 11 odst. 3 nebo v souladu s mechanismy stanovenými v jednotlivých aktech uvedených v příloze I.
OCHRANNÁ OPATŘENÍ
Článek 21
Aniž je dotčen čl. 11 odst. 3 a posouzení bezpečnosti a ochrany uvedené v protokolech k této dohodě, ochranná opatření jsou omezena, pokud jde o jejich oblast působnosti a dobu trvání, na to, co je nezbytné k nápravě situace. Přednostně je třeba vybírat taková opatření, která co nejméně naruší fungování této dohody.
Článek 22
1.
Smluvní strana, která zvažuje přijetí ochranných opatření, tuto skutečnost oznámí ostatním smluvním stranám prostřednictvím smíšeného výboru a poskytne všechny důležité informace.
2.
Smluvní strany okamžitě zahájí konzultace ve smíšeném výboru s cílem nalézt obecně přijatelné řešení.
3.
Aniž je dotčen čl. 11 odst. 3, smí dotčená smluvní strana přijmout ochranná opatření až po uplynutí jednoho měsíce ode dne oznámení podle odstavce 1, ledaže byly před plynutím této lhůty ukončeny konzultace podle odstavce 2.
4.
Dotčená smluvní strana neprodleně oznámí přijatá opatření smíšenému výboru a poskytne veškeré důležité informace.
ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ
Článek 23
Zástupci, delegáti a odborníci smluvních stran, jakož i úředníci a ostatní zaměstnanci, kteří jednají na základě této dohody, jsou povinni, a to i po skončení svých funkcí, nevyzrazovat informace, na které se vztahuje profesní tajemství, zejména údaje o podnicích, jejich obchodních stycích nebo o jejich nákladech.
TŘETÍ ZEMĚ A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
Článek 24
1.
Smluvní strany v rámci smíšeného výboru na žádost kterékoli smluvní strany vzájemně konzultují v souladu s postupy stanovenými v článcích 25 a 26:
a)
otázky týkající se letecké dopravy, o kterých jednají mezinárodní organizace, a
b)
různá hlediska možného vývoje ve vztazích mezi smluvními stranami a třetími zeměmi v oblasti letecké dopravy a fungování významných prvků dvoustranných nebo mnohostranných dohod uzavřených v této oblasti.
2.
Konzultace uvedené v odstavci 1 se uskuteční do jednoho měsíce od podání žádosti a v naléhavých případech co nejdříve.
Článek 25
1.
Hlavní cíle konzultací podle čl. 24 odst. 1 písm. a) jsou:
a)
společně stanovit, zda se otázky týkají problémů ve společném zájmu, a
b)
podle povahy těchto problémů:
—
společně zvážit, zda by činnost smluvních stran v rámci mezinárodních organizací měla být koordinována, nebo
—
společně zvážit jakýkoliv jiný vhodný postup.
2.
Smluvní strany si co nejrychleji sdělí veškeré informace významné pro cíle uvedené v odstavci 1.
Článek 26
Hlavním cílem konzultací podle čl. 24 odst. 1 písm. b) je posoudit příslušné otázky a zvážit jakýkoliv vhodný postup.
PŘECHODNÁ UJEDNÁNÍ
Článek 27
1.
Protokoly I až IX stanoví přechodná ujednání a odpovídající období použitelná mezi Evropským společenstvím a členskými státy ES na jedné straně a dotyčnou přidruženou stranou na straně druhé. Ve vztahu mezi Norskem nebo Islandem a přidruženou stranou se použijí stejné podmínky, jako mezi Evropským společenstvím a členskými státy ES na jedné straně a dotyčnou přidruženou stranou na straně druhé.
2.
V průběhu přechodných období uvedených v odstavci 1 se příslušné prvky režimu letecké dopravy mezi dvěma přidruženými stranami stanoví na základě přísnějšího z obou protokolů, které se dotyčných přidružených stran týkají.
3.
Postupný přechod každé přidružené strany k úplnému používání ECAA podléhá posouzení. Posouzení provádí Evropské společenství ve spolupráci s dotyčnou přidruženou stranou. Pokud je přidružená strana přesvědčena, že podmínky pro ukončení přechodného období stanovené v příslušeném protokolu byly splněny, sdělí Evropskému společenství, že by mělo být provedeno posouzení.
4.
Pokud Evropské společenství usoudí, že jsou podmínky splněny, informuje o tom smíšený výbor a poté rozhodne, že je dotyčná přidružená strana způsobilá k přechodu do následujícího přechodného období, případně k úplnému začlenění do společného evropského leteckého prostoru.
5.
Pokud Evropské společenství usoudí, že podmínky splněny nejsou, sdělí to smíšenému výboru. Společenství doporučí dotyčné přidružené straně konkrétní zlepšení a stanoví přiměřenou dobu, ve které lze tato zlepšení provést. Před koncem této doby se provede druhé a v případě nutnosti další posouzení, zda byla doporučená zlepšení účinně a úspěšně provedena.
VZTAH K DVOUSTRANNÝM DOHODÁM A UJEDNÁNÍM O LETECKÉ DOPRAVĚ
Článek 28
1.
Ustanovení této dohody mají přednost před platnými ustanoveními dvoustranných dohod nebo ujednání o letecké dopravě mezi přidruženými stranami na jedné straně a Evropským společenstvím, členským státem ES, Norskem nebo Islandem na straně druhé, jakož i mezi přidruženými stranami.
2.
Bez ohledu na odstavec 1 se ustanovení o vlastnictví, provozních právech, kapacitě, frekvencích, typu nebo změně letadel, společném označování linek a o cenách obsažená v platných dvoustranných dohodách nebo ujednáních mezi přidruženou stranou a Evropským společenstvím, členským státem ES, Norskem nebo Islandem nebo mezi dvěma přidruženými stranami v průběhu přechodných období uvedených v článku 27 použijí mezi stranami těchto dohod nebo ujednání, pokud je taková dvoustranná dohoda nebo ujednání pružnější, pokud jde o svobodu dotčených leteckých dopravců, než ustanovení použitelného protokolu týkajícího se dotyčné přidružené strany.
3.
Spor mezi přidruženou stranou a jinou smluvní stranou o to, zda jsou s ohledem na úplné používání ECAA pružnější ustanovení protokolu týkajícího se dotyčné přidružené strany nebo dvoustranné dohody nebo ujednání, se vyřeší v rámci mechanismu pro řešení sporů podle článku 20. Spory o způsob určení vztahu mezi vzájemně neslučitelnými protokoly se řeší stejným způsobem.
VSTUP V PLATNOST, PŘEZKUM, UKONČENÍ PLATNOSTI A JINÁ USTANOVENÍ
Článek 29
Vstup v platnost
1.
Tato dohoda podléhá ratifikaci nebo schválení signatáři dohody v souladu s jejich vlastními postupy. Listiny o ratifikaci nebo schválení budou uloženy u Generálního sekretariátu Rady Evropské unie (dále jen „depozitář“), který o nich uvědomí všechny ostatní signatáře a Mezinárodní organizaci pro civilní letectví.
2.
Tato dohoda vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni uložení listin o ratifikaci nebo schválení Evropským společenstvím a členskými státy ES a nejméně jednou přidruženou stranou. Pro každého signatáře, který tuto dohodu ratifikuje nebo schválí po tomto dni, vstoupí dohoda v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni uložení listin o ratifikaci nebo schválení tímto signatářem.
3.
Bez ohledu na odstavce 1 a 2 se mohou Evropské společenství a jeho členské státy a alespoň jedna přidružená strana rozhodnout prozatímně uplatňovat tuto dohodu mezi sebou ode dne jejího podpisu, v souladu s použitím vnitrostátního práva, pokud to oznámí depozitáři, který to oznámí ostatním smluvním stranám.
Článek 30
Přezkum
Tato dohoda se přezkoumá na žádost kterékoli smluvní strany a v každém případě pět let po jejím vstupu v platnost.
Článek 31
Ukončení platnosti
1.
Kterákoli smluvní strana může tuto dohodu vypovědět oznámením depozitáři, který toto vypovězení oznámí ostatním smluvním stranám a Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Pokud tuto dohodu vypoví Evropské společenství a členské státy ES, pozbude platnosti jeden rok po dni oznámení. Pokud dohodu vypoví jiná smluvní strana, pozbude platnosti pouze s ohledem na tuto smluvní stranu jeden rok po dni oznámení. Letecké služby provozované ke dni konce platnosti této dohody však mohou pokračovat do konce plánovacího období Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA), do kterého tento den konce platnosti spadá.
2.
Po přistoupení přidružené strany k Evropské unii tato strana automaticky přestane být přidruženou stranou podle této dohody a místo toho se stane členským státem ES.
3.
Platnost této dohody, pokud jde o přidruženou stranu, skončí nebo bude pozastavena, pokud skončí nebo bude pozastavena platnost dohody o přidružení.
Článek 32
Rozšíření ECAA
Evropské společenství může vyzvat k účasti v ECAA jakýkoliv stát nebo subjekt, který je připraven sladit své právní předpisy o letecké dopravě a souvisejících záležitostech s odpovídajícími právními předpisy Společenství a který vytvořil nebo vytváří rámec úzké hospodářské spolupráce, jako je dohoda o přidružení. Za tímto účelem smluvní strany odpovídajícím způsobem změní tuto dohodu.
Článek 33
Letiště v Gibraltaru
1.
Tato dohoda se použije pro letiště Gibraltar, aniž jsou dotčeny právní postoje Španělského království a Spojeného království ve sporech o suverenitu nad územím, kde se letiště nachází.
2.
Použitelnost této dohody pro letiště v Gibraltaru se pozastavuje, dokud nebude zaveden režim stanovený ve společném prohlášení ministrů zahraničních věcí Španělského království a Spojeného království ze dne 2. prosince 1987.
Článek 34
Jazyky
Tato dohoda je sepsána v jediném vyhotovení v úředních jazycích orgánů Evropské unie a v úředních jazycích jiných smluvních stran než Evropského společenství a jeho členských států, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.
NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní, řádně k tomu zmocnění zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.
Por la Comunidad Europea
Za Evropské společenství
For Det Europæiske Fællesskab
Für die Europäische Gemeinschaft
Euroopa Ühenduse nimel
Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα
For the European Community
Pour la Communauté européenne
Per la Comunità europea
Eiropas Kopienas vārdā
Europos bendrijos vardu
az Európai Közösség részéről
Għall-Komunità Ewropea
Voor de Europese Gemeenschap
W imieniu Wspólnoty Europejskiej
Pela Comunidade Europeia
Za Európske spoločenstvo
za Evropsko skupnost
Euroopan yhteisön puolesta
På Europeiska gemenskapens vägnar
Pour le Royaume de Belgique
Voor het Koninkrijk België
Für das Königreich Belgien
Za Českou republiku
På Kongeriget Danmarks vegne
Für die Bundesrepublik Deutschland
Eesti Vabariigi nimel
Για την Ελληνική Δημοκρατία
Por el Reino de España
Pour la République française
Thar cheann Na hÉireann
For Ireland
Per la Repubblica italiana
Για την Κυπριακή Δημοκρατία
Latvijas Republikas vārdā
Lietuvos Respublikos vardu
Pour le Grand-Duché de Luxembourg
A Magyar Köztársaság részéről
Għar-Repubblika ta’ Malta
Voor het Koninkrijk der Nederlanden
Für die Republik Österreich
W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej
Pela República Portuguesa
Za Republiko Slovenijo
Za Slovenskú republiku
Suomen tasavallan puolesta
För Republiken Finland
För Konungariket Sverige
For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
Për Republikën e Shqipërisë
Za Bosnu i Hercegovinu
За Босну и Херцеговину
Za Bosnu i Hercegovinu
За Република България
Za Republiku Hrvatsku
За Бивша Югославска Република Македония
Fyrir hönd Lyðveldisins Íslands
Za Republiku Crnu Goru
For Kongeriket Norge
Pentru România
За Републику Србију
For the United Nations Interim Administration in Kosovo
PŘÍLOHA I
PRAVIDLA PRO CIVILNÍ LETECTVÍ
„Použitelná ustanovení“ následujících aktů Evropského společenství jsou použitelná v souladu s hlavní dohodou a přílohou II o horizontálních úpravách, pokud není v této příloze nebo v následujících protokolech I až IX uvedeno jinak. V případě potřeby jsou dále stanoveny zvláštní úpravy pro jednotlivé akty:
A.
PŘÍSTUP NA TRH A DOPLŇKOVÉ OTÁZKY
Č. 2407/92
Nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům
Použitelná ustanovení: články 1 až 18 a příloha vyjma odkazu v čl. 13 odst. 3 na článek 226 (bývalý článek 169) Smlouvy o ES
Č. 2408/92
Nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství
ve znění
—
článku 29 Aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království
—
rozhodnutí smíšeného výboru EHP č. 7/94 ze dne 21. března 1994, kterým se mění protokol 47 a některé přílohy Dohody o EHP
—
článku 20 Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (dále jen „akt o přistoupení z roku 2003“)
Použitelná ustanovení: články 1 až 15 a přílohy I, II a III
Č. 2409/92
Nařízení Rady (EHS) č. 2409/92 ze dne 23. července 1992 o tarifech a sazbách za letecké služby
Použitelná ustanovení: články 1 až 10
Č. 95/93
Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství
ve znění
—
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 894/2002 ze dne 27. května 2002, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 95/93
—
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1554/2003 ze dne 22. července 2003, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 95/93
—
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 793/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 95/93
Použitelná ustanovení: články 1 až 12 a čl. 14a odst. 2
Pro účely čl. 12 odst. 2 se „Komisí“ rozumí „smíšený výbor“.
Č. 96/67
Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství
Použitelná ustanovení: články 1 až 25 a příloha
Pro účely článku 10 se „členskými státy“ rozumí „členské státy ES“.
Pro účely čl. 20 odst. 2 se „Komisí“ rozumí „smíšený výbor“.
Č. 785/2004
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel
Použitelná ustanovení: články 1 až 8 a čl. 10 odst. 2
B.
ŘÍZENÍ LETOVÉHO PROVOZU
Č. 549/2004
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení)
Použitelná ustanovení: články 1 až 4, 6 a 9 až 14
Č. 550/2004
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb)
Použitelná ustanovení: články 1 až 19, přílohy I a II
Č. 551/2004
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru)
Použitelná ustanovení: články 1 až 11
Č. 552/2004
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě)
Použitelná ustanovení: články 1 až 12, přílohy I až V
Č. 2096/2005
Nařízení Komise (ES) č. 2096/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb
Použitelná ustanovení: články 1 až 9, přílohy I až V
Č. 2150/2005
Nařízení Komise (ES) č. 2150/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví společná pravidla pro pružné užívání vzdušného prostoru
Použitelná ustanovení: články 1 až 9, příloha
C.
BEZPEČNOST LETECTVÍ
Č. 3922/91
Nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví
ve znění:
—
nařízení Komise (ES) č. 2176/96 ze dne 13. listopadu 1996, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 s ohledem na vědecký a technický pokrok
—
nařízení Komise (ES) č. 1069/1999 ze dne 25. května 1999, kterým se nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 přizpůsobuje vědeckému a technickému pokroku
—
nařízení Komise (ES) č. 2871/2000 ze dne 28. prosince 2000, kterým se nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví přizpůsobuje vědeckému a technickému pokroku
—
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví
Použitelná ustanovení: články 1 až 10, 12 až 13 s výjimkou čl. 4 odst. 1 a čl. 8 odst. 2 druhé věty, přílohy I až III
Pro účely článku 12 se „členskými státy“ rozumí „členské státy ES“.
Č. 94/56
Směrnice Rady 94/56/ES ze dne 21. listopadu 1994, kterou se zavádějí základní zásady pro vyšetřování nehod a nahodilých událostí v civilním letectví
Použitelná ustanovení: články 1 až 12
Pro účely článků 9 a 12 se „Komisí“ rozumí „všechny ostatní smluvní strany ECAA“.
Č. 1592/2002
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví
ve znění:
—
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1643/2003 ze dne 22. července 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1592/2002
—
nařízení Komise (ES) č. 1701/2003 ze dne 24. září 2003, kterým se upravuje článek 6 nařízení (ES) č. 1592/2002
Použitelná ustanovení: články 1 až 57, přílohy I a II
Č. 2003/42
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003 o hlášení událostí v civilním letectví
Použitelná ustanovení: články 1 až 11, přílohy I a II
Č. 1702/2003
Nařízení Komise (ES) č. 1702/2003 ze dne 24. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací
ve znění:
—
nařízení Komise (ES) č. 381/2005 ze dne 7. března 2005, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1702/2003
Použitelná ustanovení: články 1 až 4, příloha. Přechodná období uvedená v tomto nařízení stanoví smíšený výbor.
Č. 2042/2003
Nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 ze dne 20. listopadu 2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů
Použitelná ustanovení: články 1 až 6, přílohy I až IV
Č. 104/2004
Nařízení Komise (ES) č. 104/2004 ze dne 22. ledna 2004, kterým se stanoví pravidla organizace a složení odvolacího senátu Evropské agentury pro bezpečnost letectví
Použitelná ustanovení: články 1 až 7 a příloha
Č. 488/2005
Nařízení Komise (ES) č. 488/2005 ze dne 21. března 2005 o poplatcích a platbách vybíraných Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví
Č. 2111/2005
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES
Použitelná ustanovení: články 1 až 13, příloha
D.
OCHRANA LETECTVÍ
Č. 2320/2002
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví
ve znění:
—
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 849/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 2320/2002
Použitelná ustanovení: články 1 až 12 a příloha
Č. 622/2003
Nařízení Komise (ES) č. 622/2003 ze dne 4. dubna 2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti
ve znění:
—
nařízení Komise (ES) č. 68/2004 ze dne 15. ledna 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 622/2003
—
nařízení Komise (ES) č. 781/2005 ze dne 24. května 2005 o změně nařízení (ES) č. 622/2003
—
nařízení Komise (ES) č. 857/2005 ze dne 6. června 2005 o změně nařízení (ES) č. 622/2003
Použitelná ustanovení: články 1 až 5 a příloha
Č. 1217/2003
Nařízení Komise (ES) č. 1217/2003 ze dne 4. července 2003, kterým se stanoví společné specifikace pro národní programy kontroly kvality bezpečnosti civilního letectví
Použitelná ustanovení: články 1 až 11, přílohy I a II
Č. 1486/2003
Nařízení Komise (ES) č. 1486/2003 ze dne 22. srpna 2003, kterým se stanoví postupy provádění inspekcí Komise v oblasti bezpečnosti civilního letectví
Použitelná ustanovení: články 1 až 16
Č. 1138/2004
Nařízení Komise (ES) č. 1138/2004 ze dne 21. června 2004 o společné definici kritických částí vyhrazených bezpečnostních prostor na letištích
Použitelná ustanovení: články 1 až 8
E.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Č. 89/629
Směrnice Rady 89/629/EHS ze dne 4. prosince 1989 o omezení emisí hluku civilních podzvukových proudových letadel
Použitelná ustanovení: články 1 až 8
Č. 92/14
Směrnice Rady 92/14/EHS ze dne 2. března 1992 o omezení provozu letadel uvedených v části II kapitoly 2 svazku 1 přílohy 16 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví, druhé vydání (1988)
ve znění:
—
směrnice Rady 98/20/ES ze dne 30. března 1998, kterou se mění směrnice 92/14/EHS
—
směrnice Komise 1999/28/ES ze dne 21. dubna 1999, kterou se mění příloha směrnice Rady 92/14/EHS
—
nařízení Komise (ES) č. 991/2001 ze dne 21. května 2001, kterým se mění příloha směrnice Rady 92/14/EHS
Použitelná ustanovení: články 1 až 11 a příloha
Č. 2002/30
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství
ve znění aktu o přistoupení z roku 2003
Použitelná ustanovení: články 1 až 15, přílohy I a II
Č. 2002/49
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí
Použitelná ustanovení: články 1 až 16, přílohy I až VI
F.
SOCIÁLNÍ HLEDISKA
Č. 1989/391
Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci
Použitelná ustanovení: články 1 až 16 a 18 až 19
Č. 2003/88
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby
Použitelná ustanovení: články 1 až 19, 21 až 24 a 26 až 29
Č. 2000/79
Směrnice Rady 2000/79/ES ze dne 27. listopadu 2000 o Evropské dohodě o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví uzavřené mezi Sdružením evropských leteckých společností (AEA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), Evropským sdružením technických letových posádek (ECA), Evropským sdružením leteckých společností (ERA) a Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IACA)
Použitelná ustanovení: články 1 až 5
G.
OCHRANA SPOTŘEBITELESPOTŘEBITELE
Č. 90/314
Směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy
Použitelná ustanovení: články 1 až 10
Č. 92/59
Směrnice Rady 92/59/EHS ze dne 29. června 1992 o obecné bezpečnosti výrobků
Použitelná ustanovení: články 1 až 19
Č. 93/13
Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách
Použitelná ustanovení: články 1 až 10 a příloha
Pro účely článku 10 se „Komisí“ rozumí „všechny ostatní smluvní strany ECAA“.
Č. 95/46
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů
Použitelná ustanovení: články 1 až 34
Č. 2027/97
Nařízení Rady (ES) č. 2027/97 ze dne 9. října 1997 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod ve znění:
—
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 889/2002 ze dne 13. května 2002, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2027/97
Použitelná ustanovení: články 1 až 8
Č. 261/2004
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91
Použitelná ustanovení: články 1 až 17
H.
OSTATNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY
Č. 2299/1989
Nařízení Rady (EHS) č. 2299/1989 ze dne 24. července 1989 o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů
ve znění:
—
nařízení Rady (EHS) č. 3089/93 ze dne 29. října 1993, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2299/89
—
nařízení Rady (ES) č. 323/1999 ze dne 8. února 1999, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2299/89
Použitelná ustanovení: články 1 až 22 a příloha
Č. 91/670
Směrnice Rady 91/670/EHS ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví
Použitelná ustanovení: články 1 až 8 a příloha
Č. 3925/91
Nařízení Rady (EHS) č. 3925/91 ze dne 19. prosince 1991 o vyloučení kontroly a formalit u příručních a zapsaných zavazadel osob uskutečňujících lety a námořní cesty uvnitř Společenství
Použitelná ustanovení: články 1 až 5
Č. 437/2003
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 437/2003 ze dne 27. února 2003 o statistickém vykazování letecké přepravy cestujících, zboží a poštovních zásilek
ve znění:
—
nařízení Komise (ES) č. 1358/2003 ze dne 31. července 2003, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 437/2003
Použitelná ustanovení: články 1 až 11, přílohy I a II
Č. 1358/2003
Nařízení Komise (ES) č. 1358/2003 ze dne 31. července 2003, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 437/2003 o statistickém vykazování letecké přepravy cestujících, zboží a poštovních zásilek, a kterým se mění přílohy I a II uvedeného nařízení
Použitelná ustanovení: články 1 až 4, přílohy I až III
Č. 2003/96
Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny
Použitelná ustanovení: čl. 14 odst. 1 písm. b) a odst. 2
PŘÍLOHA II
HORIZONTÁLNÍ ÚPRAVY A NĚKTERÁ PROCESNÍ PRAVIDLA
Ustanovení aktů uvedených v příloze I jsou použitelná v souladu s dohodou a body 1 až 4 této přílohy, pokud příloha I nestanoví jinak. Zvláštní úpravy nezbytné pro jednotlivé akty stanoví příloha I.
Tato dohoda je použitelná v souladu s procesními pravidly stanovenými v bodě 5 a 6 této přílohy.
1.
ÚVODNÍ ČÁSTI AKTŮ
Odůvodnění uvedených aktů se pro účely této dohody neupravují. Jsou významné v rozsahu nezbytném pro řádný výklad a použití ustanovení uvedených aktů v rámci této dohody.
2.
ZVLÁŠTNÍ TERMINOLOGIE AKTŮ
Pro následující výrazy používané v aktech uvedených v příloze 1 platí:
a)
„Společenstvím“ se rozumí „Společný evropský letecký prostor“;
b)
„právem Společenství“, „právními předpisy Společenství“, „nástroji Společenství“ a „Smlouvou o ES“ se rozumí „dohoda o ECAA“;
c)
„letištěm Společenství“ se rozumí „letiště ve Společném evropském leteckém prostoru“;
d)
„Úředním věstníkem Evropských společenství“ nebo „Úředním věstníkem Evropské unie“ se rozumí „úřední věstníky smluvních stran“;
e)
„leteckým dopravcem Společenství“ se rozumí „letecký dopravce ECAA“.
3.
ODKAZY NA ČLENSKÉ STÁTY
Aniž je dotčen bod 4 této přílohy, má se za to, že odkazy na „členský stát“ či „členské státy“ v aktech uvedených v příloze I zahrnují kromě členských států ES také partnery ECAA.
4.
USTANOVENÍ O VÝBORECH EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ A KONZULTACÍCH PŘIDRUŽENÝCH STRAN
Odborníci přidružených stran jsou konzultováni Evropskou komisí a mohou předkládat svá doporučení vždy, když akty uvedené v příloze I stanoví konzultaci výborů Evropského společenství Evropskou komisí a jejich možnost předkládat doporučení nebo stanoviska.
Každá konzultace sestává z jednoho zasedání, jemuž předsedá Evropská komise, a probíhá ve smíšeném výboru na pozvání Evropské komise před konzultací příslušného výboru Evropského společenství. Evropská komise poskytne každé přidružené straně veškeré nebytné informace nejméně dva týdny před zasedáním, pokud zvláštní okolnosti nevyžadují kratší lhůtu.
Přidružené strany budou vyzvány, aby předložily svá stanoviska Evropské komisi. Evropská komise řádně zohlední doporučení poskytnuté přidruženými stranami.
Uvedená ustanovení se nevztahují na použití pravidel hospodářské soutěže stanovených v této dohodě, pro které platí zvláštní postupy konzultace stanovené v příloze III.
5.
SPOLUPRÁCE A VZÁJEMNÁ VÝMĚNA INFORMACÍ
V zájmu usnadnění výkonu odpovídajících pravomocí příslušných orgánů smluvních stran si tyto orgány na vyžádání vzájemně vyměňují veškeré informace nezbytné k řádnému fungování této dohody.
6.
ODKAZ NA JAZYKY
Aniž je dotčena příloha IV, jsou smluvní strany oprávněny používat v postupech zavedených v rámci této dohody kterýkoli úřední jazyk orgánů Evropské unie nebo jiné smluvní strany. Smluvní strany si však jsou vědomy toho, že používání anglického jazyka tyto postupy usnadní. Pokud je v oficiálním dokumentu použit jazyk, který není úředním jazykem orgánů Evropské unie, předloží se s přihlédnutím k ustanovení předchozí věty současně i překlad do úředního jazyka orgánů Evropské unie. Pokud smluvní strana hodlá v ústním řízení používat jazyk, jenž není úředním jazykem orgánů Evropské unie, zajistí tato smluvní strana simultánní tlumočení do anglického jazyka.
PŘÍLOHA III
PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE A STÁTNÍ PODPORY UVEDENÁ V ČLÁNKU 14 HLAVNÍ DOHODY
Článek 1
Státní monopoly
Přidružená strana postupně upraví veškeré státní monopoly obchodní povahy tak, aby na konci druhého období uvedeného v protokolu k této dohodě, který obsahuje přechodná opatření týkající se dotyčné přidružené strany, byla vyloučena jakákoli diskriminace mezi státními příslušníky smluvních stran, pokud jde o podmínky nákupu a odbytu zboží. Opatření přijatá k dosažení tohoto cíle se oznámí smíšenému výboru.
Článek 2
Sbližování právních předpisů v oblasti státní podpory a hospodářské soutěže
1.
Smluvní strany uznávají význam sbližování stávajících právních předpisů přidružených stran v oblasti státní podpory a hospodářské soutěže s odpovídajícími právními předpisy Evropského společenství. Přidružené strany usiluje o zajištění toho, aby jejich stávající a budoucí právní předpisy v oblasti státní podpory a hospodářské soutěže byly postupně uváděny v soulad s acquis Evropského společenství.
2.
Toto sbližování začíná vstupem této dohody v platnost a postupně se do konce druhého období uvedeného v protokolu k této dohodě, který obsahuje přechodná opatření týkající se dotyčné přidružené strany, rozšíří na všechny prvky předpisů Evropského společenství v oblasti státní podpory a hospodářské soutěže uvedených v této příloze. Přidružená strana po dohodě s Evropskou komisí rovněž stanoví způsoby, jakými se bude sledovat prováděné sbližování právních předpisů a jakými se budou sledovat činnosti na prosazování práva.
Článek 3
Pravidla týkající se hospodářské soutěže a ostatních hospodářských záležitostí
1.
S řádným fungováním této dohody nejsou slučitelné tyto postupy, pokud mohou ovlivnit obchod mezi dvěma nebo více smluvními stranami:
i)
všechny dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání podniků ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže,
ii)
zneužití dominantního postavení na územích smluvních stran nebo na jejich podstatné části jedním nebo více podniky,
iii)
jakákoli státní podpora, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo některé produktů.
2.
Všechny postupy, které jsou v rozporu s tímto článkem, se posoudí na základě kritérií vyplývajících z uplatňování pravidel hospodářské soutěže použitelných v Evropském společenství, zejména z článků 81, 82, 86 a 87 Smlouvy o ES a z výkladů přijatých orgány Evropského společenství.
3.
Každá přidružená strana zajistí, aby byly provozně nezávislému veřejnému orgánu svěřeny pravomoci nezbytné k plnému uplatňování odst. 1 bodů i) a ii), pokud jde o soukromé a veřejné podniky a podniky, kterým byla udělena zvláštní práva.
4.
Každá přidružená strana určí nebo zřídí provozně nezávislý orgán, kterému jsou svěřeny pravomoci nezbytné k plnému uplatňování odst. 1 bodu iii). Tento orgán musí mít mimo jiné pravomoci schvalovat programy státní podpory a jednotlivé podpory v souladu s odstavcem 2, jakož i pravomoc vymáhat vrácení protiprávně udělené státní podpory.
5.
Každá smluvní strana zajistí průhlednost v oblasti státní podpory, mimo jiné i tím, že ostatním smluvním stranám poskytne pravidelnou výroční zprávu nebo rovnocenný dokument podle metodiky a ve formě odpovídající přehledu Evropského společenství o státní podpoře. Smluvní strana na žádost jiné smluvní strany poskytne informace o konkrétních jednotlivých případech veřejné podpory.
6.
Každá přidružená strana vypracuje úplný seznam programů státní podpory zahájených před zřízením orgánu uvedeného v odstavci 4 a přizpůsobí tyto programy státní podpory kritériím uvedeným v odstavci 2.
7.
a) Smluvní strany uznávají, že pro účely použití odst. 1 bodu iii) se v průběhu období uvedených v protokolu k této dohodě, který obsahuje přechodná opatření týkající se příslušné přidružené strany, každá veřejná podpora poskytnutá přidruženou stranou posuzuje tak, že se dotyčná přidružená strana považuje za oblast odpovídající oblastem Evropského společenství uvedeným v čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o založení Evropského společenství.
b)
Do konce prvního období uvedeného v protokolu k této dohodě, který obsahuje přechodná opatření týkající se příslušné přidružené strany, tato strana předloží Evropské komisi své údaje o HDP na obyvatele harmonizované na úrovni NUTS II. Orgán uvedený v odstavci 4 a Evropská komise pak společně vyhodnotí způsobilost regionů dotyčné přidružené strany a související maximální míry podpory s cílem vytvořit na základě příslušných obecných zásad Evropského společenství regionální mapu podpory.
8.
Pokud některá ze smluvních stran považuje určité postupy za neslučitelné s podmínkami odstavce 1, může po konzultaci ve smíšeném výboru nebo po třiceti pracovních dnech od předložení věci za účelem takové konzultace přijmout vhodná opatření.
9.
Smluvní strany si vzájemně vyměňují informace, přičemž zohlední omezení vyplývající z požadavků ochrany profesního nebo obchodního tajemství.
PŘÍLOHA IV
PŘEDLOŽENÍ VĚCI SOUDNÍMU DVORU EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
1.
Obecné zásady týkající se článku 16 dohody
1.
Pro předkládání žádosti o rozhodnutí o předběžných otázkách se pokud možno použijí postupy stanovené Soudním dvorem Evropských společenství (dále jen „Soudní dvůr“). Kromě rozhodnutí o předběžné otázce uplatní soud nebo tribunál smluvní strany výklad Soudního dvora.
2.
Smluvní strany mají v rámci této dohody stejná práva podávat připomínky Soudnímu dvoru jako členské státy ES.
2.
Rozsah a podmínky postupu stanoveného v čl. 16 odst. 2 dohody
1.
Pokud v souladu s druhou větou čl. 16 odst. 2 přijme smluvní strana rozhodnutí o rozsahu a způsobech předkládání věcí Soudnímu dvoru, musí toto rozhodnutí stanovit, že:
a)
každý soud nebo tribunál smluvní strany, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, požádá Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se platnosti nebo výkladu aktu uvedeného v čl. 16 odst. 2, která vyplývá z jím projednávaného případu, považuje-li je za nezbytné k vydání svého rozsudku, nebo
b)
každý soud nebo tribunál smluvní strany může požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se platnosti nebo výkladu aktu uvedeného v čl. 16 odst. 2, která vyplývá z jím projednávaného případu, považuje-li je za nezbytné k vydání svého rozsudku.
2.
Způsoby použití čl. 16 odst. 2 jsou založeny na zásadách zakotvených v právních předpisech, jimiž se řídí fungování Soudního dvora, včetně příslušných ustanovení Smlouvy o ES, statutu a jednacího řádu Soudního dvora, jakož i jeho judikatury. V případě, že Soudní dvůr přijme rozhodnutí o podmínkách použití tohoto ustanovení, vezme smluvní strana při žádostech vnitrostátních soudů o rozhodnutí v předběžných otázkách v úvahu praktické pokyny vydané Soudním dvorem formou informačních oznámení.
3.
Předložení věci podle čl. 20 odst. 3 dohody
Soudní dvůr rozhoduje spory, které mu byly předloženy podle čl. 20 odst. 3, stejně jako spory předložené v souladu s článkem 239 Smlouvy o ES.
4.
Předložení věci Soudnímu dvoru a jazyky
Smluvní strany jsou oprávněny používat v jednáních před Soudním dvorem v rámci této dohody jakýkoliv úřední jazyk orgánů Evropské unie nebo jiné smluvní strany. Pokud je v oficiálním dokumentu použit jazyk, který není úředním jazykem orgánů Evropské unie, předloží se současně překlad do francouzského jazyka. Pokud smluvní strana hodlá v ústním řízení používat jazyk, jenž není úředním jazykem orgánů Evropské unie, zajistí tato smluvní strana simultánní tlumočení do francouzského jazyka.
PŘÍLOHA V
PROTOKOL I
Přechodná ujednání mezi Evropským společenstvím a členskými státy ES na jedné straně a Albánskou republikou na straně druhé
Článek 1
Přechodná období
1.
První přechodné období trvá od vstupu této dohody v platnost do okamžiku, kdy Albánská republika (dále jen „Albánie“) splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu, což se ověří posouzením provedeným Evropským společenstvím.
2.
Druhé přechodné období trvá od konce prvního přechodného období do okamžiku, kdy republika Albánie splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením provedeným Evropským společenstvím.
Článek 2
Podmínky týkající se přechodu
1.
Do konce prvního přechodného období Albánie
i)
bude řádným členem Sdružených leteckých úřadů a bude usilovat o provedení všech právních předpisů v oblasti bezpečnosti letectví podle přílohy I,
ii)
začne používat Dokument 30 ECAC a usilovat o provedení všech právních předpisů v oblasti ochrany letectví podle přílohy I,
iii)
začne používat nařízení (EHS) č. 3925/91 (o vyloučení kontroly u příručních a zapsaných zavazadel), nařízení (EHS) č. 2409/92 (o tarifech a sazbách za letecké služby), směrnici 94/56/ES (o vyšetřování nehod), nařízení (ES) č. 2027/97 (o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod), směrnici 2003/42/ES (o hlášení událostí), nařízení (ES) č. 261/2004 (o odepření nástupu na palubu), směrnici 2000/79/ES (o pracovní době v civilním letectví) a směrnici 2003/88/ES (o pracovní době) podle přílohy I,
iv)
oddělí poskytovatele leteckých dopravních služeb od vnitrostátního regulačního orgánu, zřídí vnitrostátní orgán dohledu pro letecké dopravní služby, zahájí reorganizaci svého vzdušného prostoru do funkčního bloku nebo bloků a začne uplatňovat pružné využívání vzdušného prostoru,
v)
ratifikuje Úmluvu o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě (Montrealskou úmluvu),
vi)
dosáhne dostatečného pokroku v provádění pravidel týkajících se státní podpory a hospodářské soutěže obsažených v dohodě uvedené v čl. 14 odst. 1 hlavní dohody nebo v příloze III, podle toho, které ustanovení je použitelné.
2.
Do konce druhého přechodného období začne Albánie uplatňovat tuto dohodu včetně všech právních předpisů uvedených v příloze I.
Článek 3
Přechodná ujednání
1.
Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 hlavní dohody
a)
v průběhu prvního přechodného období:
i)
se leteckým dopravcům Společenství a leteckým dopravcům s licencí vydanou Albánií povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi kterýmkoli místem v Albánii a kterýmkoli místem v členském státě ES,
ii)
letecké dopravce Společenství nevlastní většinově ani nad nimi nemají skutečnou kontrolu Albánie nebo její státní příslušníci a letecké dopravce s licencí vydanou Albánií nevlastní většinově ani nad nimi nemají skutečnou kontrolu členské státy ES ani jejich státní příslušníci;
b)
v průběhu druhého přechodného období se:
i)
leteckým dopravcům Společenství a leteckým dopravcům s licencí vydanou Albánií povoluje vykonávat provozní práva podle odst. 1 písm. a) bodu i),
ii)
leteckým dopravcům Společenství povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v Albánii a na území jiných přidružených stran a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území členského státu ES,
iii)
leteckým dopravcům s licencí vydanou Albánií povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v různých členských státech ES a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území Albánie.
2.
Pro účely tohoto článku se „leteckým dopravcem Společenství“ rozumí letecký dopravce, který má licenci vydanou členským státem ES, Norskem nebo Islandem.
3.
Články 7 a 8 hlavní dohody se nepoužijí do konce druhého přechodného období, aniž je tím dotčena povinnost Albánie a Společenství vydávat od konce prvního přechodného období provozní licence v souladu s akty uvedenými v příloze I dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu členský stát ES nebo jeho státní příslušníci, a dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu Albánie nebo její státní příslušníci.
Článek 4
Bezpečnost letectví
1.
Na začátku prvního přechodného období se bude Albánie podílet na práci Evropské agentury pro bezpečnost letectví jako pozorovatel.
2.
Na konci druhého přechodného období smíšený výbor zřízený podle článku 18 hlavní dohody stanoví přesné postavení a podmínky účasti Albánie v Evropské agentuře pro bezpečnost letectví.
3.
Pokud se do konce druhého přechodného období zjistí nedostatky v bezpečnosti, může Evropské společenství vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí vydanou Albánií k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení bezpečnosti. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
Článek 5
Ochrana letectví
1.
Na začátku druhého přechodného období bude příslušnému orgánu Albánie dána k dispozici důvěrná část právních předpisů v oblasti ochrany uvedených v příloze I.
2.
Pokud se do konce druhého přechodného období zjistí nedostatky v ochraně, Evropské společenství může vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí vydanou Albánií k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení ochrany. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
PROTOKOL II
Přechodná ujednání mezi Evropským společenstvím a členskými státy ES na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé
Článek 1
Přechodná období
1.
První přechodné období trvá od vstupu této dohody v platnost do okamžiku, kdy Bosna a Hercegovina splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu, což se ověří posouzením provedeným Evropským společenstvím.
2.
Druhé přechodné období trvá od konce prvního přechodného období do okamžiku, kdy Bosna a Hercegovina splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením provedeným Evropským společenstvím.
Článek 2
Podmínky týkající se přechodu
1.
Do konce prvního přechodného období Bosna a Hercegovina
i)
bude řádným členem Sdružených leteckých úřadů a bude usilovat o provedení všech právních předpisů v oblasti bezpečnosti letectví podle přílohy I,
ii)
začne používat Dokument 30 ECAC a usilovat o provedení všech právních předpisů v oblasti ochrany letectví podle přílohy I,
iii)
začne používat nařízení (EHS) č. 3925/91 (o vyloučení kontroly u příručních a zapsaných zavazadel), nařízení (EHS) č. 2409/92 (o tarifech a sazbách za letecké služby), směrnici 94/56/ES (o vyšetřování nehod), směrnici 96/67/ES (o odbavovacích službách), nařízení (ES) č. 2027/97 (o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod), směrnici 2003/42/ES (o hlášení událostí), nařízení (ES) č. 261/2004 (o odepření nástupu na palubu), směrnici 2000/79/ES (o pracovní době v civilním letectví) a směrnici 2003/88/ES (o pracovní době) podle přílohy I,
iv)
ratifikuje Úmluvu o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě (Montrealskou úmluvu),
v)
dosáhne dostatečného pokroku v provádění pravidel týkajících se státní podpory a hospodářské soutěže obsažených v dohodě uvedené v čl. 14 odst. 1 hlavní dohody nebo v příloze III této dohody, podle toho, které ustanovení je použitelné.
2.
Do konce druhého přechodného období Bosna a Hercegovina
i)
oddělí poskytovatele leteckých dopravních služeb od vnitrostátního regulačního orgánu, zřídí vnitrostátní orgán dohledu pro letecké dopravní služby, zahájí reorganizaci svého vzdušného prostoru do funkčního bloku nebo bloků a začne uplatňovat pružné využívání vzdušného prostoru,
ii)
začne používat tuto dohodu, včetně všech právních předpisů podle přílohy I.
Článek 3
Přechodná ujednání
1.
Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 hlavní dohody
a)
v průběhu prvního přechodného období:
i)
se leteckým dopravcům Společenství a leteckým dopravcům s licencí vydanou Bosnou a Hercegovinou povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi kterýmkoli místem v Bosně a Hercegovině a kterýmkoli místem v členském státě ES,
ii)
letecké dopravce Společenství nevlastní většinově ani nad nimi nemá skutečnou kontrolu Bosna a Hercegovina nebo její státní příslušníci a letecké dopravce s licencí vydanou Bosnou a Hercegovinou nevlastní většinově ani nad nimi nemají skutečnou kontrolu členské státy ES ani jejich státní příslušníci;
b)
v průběhu druhého přechodného období se:
i)
leteckým dopravcům Společenství a leteckým dopravcům s licencí vydanou Bosnou a Hercegovinou povoluje vykonávat provozní práva podle odst. 1 písm. a) bodu i),
ii)
leteckým dopravcům Společenství povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v Bosně a Hercegovině a na území jiných přidružených stran a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území členského státu ES,
iii)
leteckým dopravcům s licencí vydanou Bosnou a Hercegovinou povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v různých členských státech ES a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území Bosny a Hercegoviny.
2.
Pro účely tohoto článku se „leteckým dopravcem Společenství“ rozumí letecký dopravce, který má licenci vydanou členským státem ES, Norskem nebo Islandem.
3.
Články 7 a 8 hlavní dohody se nepoužijí do konce druhého přechodného období, aniž je tím dotčena povinnost Bosny a Hercegoviny a Společenství vydávat od konce prvního přechodného období provozní licence v souladu s akty uvedenými v příloze I dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu členský stát ES nebo jeho státní příslušníci, a dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu Bosna a Hercegovina nebo její státní příslušníci.
Článek 4
Bezpečnost letectví
1.
Na začátku prvního přechodného období se bude Bosna a Hercegovina podílet na práci Evropské agentury pro bezpečnost letectví jako pozorovatel.
2.
Na konci druhého přechodného období smíšený výbor zřízený podle článku 18 hlavní dohody stanoví přesné postavení a podmínky účasti Bosny a Hercegoviny v Evropské agentuře pro bezpečnost letectví.
3.
Pokud se do konce druhého přechodného období zjistí nedostatky v bezpečnosti, může Evropské společenství vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí vydanou Bosnou a Hercegovinou k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení bezpečnosti. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
Článek 5
Ochrana letectví
1.
Na začátku druhého přechodného období bude příslušnému orgánu Bosny a Hercegoviny dána k dispozici důvěrná část právních předpisů v oblasti ochrany uvedených v příloze I.
2.
Pokud se do konce druhého přechodného období zjistí nedostatky v ochraně, Evropské společenství může vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí vydanou Bosnou a Hercegovinou k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení ochrany. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
PROTOKOL III
Přechodná ujednání mezi Evropským společenstvím a členskými státy ES na jedné straně a Bulharskou republikou na straně druhé
Článek 1
Přechodné období
1.
Přechodné období trvá od vstupu této dohody v platnost do okamžiku, kdy Bulharská republika (dále jen „Bulharsko“) splní všechny podmínky stanovené v článku 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením provedeným Evropským společenstvím, nejpozději však do přistoupení Bulharska k Evropské unii.
2.
Odkazy na „druhé přechodné období“ v této dohodě nebo v jejích přílohách se v případě Bulharska rozumí přechodné období podle odstavce 1.
Článek 2
Podmínky týkající se přechodu
Do konce přechodného období začne Bulharsko používat tuto dohodu, včetně všech právních předpisů uvedených v příloze I podle článku 3 hlavní dohody.
Článek 3
Přechodná ujednání
1.
Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 hlavní dohody se během přechodného období:
i)
leteckým dopravcům Společenství a leteckým dopravcům s licencí vydanou Bulharskem povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi kterýmkoli místem v Bulharsku a kterýmkoli místem v členském státě ES,
ii)
leteckým dopravcům Společenství povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v Bulharsku a na území jiných přidružených stran a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území členského státu ES,
iii)
leteckým dopravcům s licencí vydanou Bulharskem povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v různých členských státech ES a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území Bulharska.
2.
Pro účely tohoto článku se „leteckým dopravcem Společenství“ rozumí letecký dopravce, který má licenci vydanou členským státem ES, Norskem nebo Islandem.
3.
Články 7 a 8 hlavní dohody se nepoužijí do konce přechodného období, aniž je tím dotčena povinnost Bulharska a Společenství vydávat od začátku přechodného období provozní licence v souladu s akty uvedenými v příloze I dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu členský stát ES nebo jeho státní příslušníci, a dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu Bulharsko nebo jeho státní příslušníci.
Článek 4
Bezpečnost letectví
1.
Na konci přechodného období smíšený výbor zřízený podle článku 18 hlavní dohody stanoví přesné postavení a podmínky účasti Bulharska v Evropské agentuře pro bezpečnost letectví.
2.
Pokud se do konce přechodného období zjistí nedostatky v bezpečnosti, může Evropské společenství vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí vydanou Bulharskem k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení bezpečnosti. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
Článek 5
Ochrana letectví
Pokud se do konce přechodného období zjistí nedostatky v ochraně, Evropské společenství může vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí vydanou Bulharskem k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení ochrany. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
PROTOKOL IV
Přechodná ujednání mezi Evropským společenstvím a členskými státy ES na jedné straně a Chorvatskou republikou na straně druhé
Článek 1
Přechodná období
1.
První přechodné období trvá od vstupu této dohody v platnost do okamžiku, kdy Chorvatská republika (dále jen „Chorvatsko“) splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu, což se ověří posouzením provedeným Evropským společenstvím.
2.
Druhé přechodné období trvá od konce prvního přechodného období do okamžiku, kdy Chorvatsko splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením provedeným Evropským společenstvím.
Článek 2
Podmínky týkající se přechodu
1.
Do konce prvního přechodného období Chorvatsko
i)
bude řádným členem Sdružených leteckých úřadů a bude usilovat o provedení všech právních předpisů v oblasti bezpečnosti letectví podle přílohy I,
ii)
začne používat Dokument 30 ECAC a usilovat o provedení všech právních předpisů v oblasti ochrany letectví podle přílohy I,
iii)
začne používat nařízení (EHS) č. 3925/91 (o vyloučení kontroly u příručních a zapsaných zavazadel), nařízení (EHS) č. 2409/92 (o tarifech a sazbách za letecké služby), směrnici 94/56/ES (o vyšetřování nehod), směrnici 96/67/ES (o odbavovacích službách), nařízení (ES) č. 2027/97 (o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod), směrnici 2003/42/ES (o hlášení událostí), nařízení (ES) č. 261/2004 (o odepření nástupu na palubu), směrnici 2000/79/ES (o pracovní době v civilním letectví) a směrnici 2003/88/ES (o pracovní době) podle přílohy I,
iv)
oddělí poskytovatele leteckých dopravních služeb od vnitrostátního regulačního orgánu, zřídí vnitrostátní orgán dohledu pro letecké dopravní služby, zahájí reorganizaci svého vzdušného prostoru do funkčního bloku nebo bloků a začne uplatňovat pružné využívání vzdušného prostoru,
v)
ratifikuje Úmluvu o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě (Montrealskou úmluvu),
vi)
dosáhne dostatečného pokroku v provádění pravidel týkajících se státní podpory a hospodářské soutěže obsažených v dohodě uvedené v čl. 14 odst. 1 hlavní dohody nebo v příloze III této dohody, podle toho, které ustanovení je použitelné.
2.
Do konce druhého přechodného období začne Chorvatsko uplatňovat tuto dohodu, včetně všech právních předpisů stanovených v příloze I.
Článek 3
Přechodná ujednání
1.
Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 hlavní dohody
a)
v průběhu prvního a druhého přechodného období se leteckým dopravcům Společenství a leteckým dopravcům s licencí vydanou Chorvatskem povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi kterýmkoli místem v Chorvatsku a kterýmkoli místem v členském státě ES;
b)
v průběhu druhého přechodného období se:
i)
leteckým dopravcům Společenství a leteckým dopravcům s licencí vydanou Chorvatskem povoluje vykonávat provozní práva podle odst. 1 písm. a),
ii)
leteckým dopravcům Společenství povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v Chorvatsku a na území jiných přidružených stran a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území členského státu ES,
iii)
leteckým dopravcům s licencí vydanou Chorvatskem povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v různých členských státech ES a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území Chorvatska;
c)
do konce druhého přechodného období letecké dopravce Společenství nevlastní většinově ani nad nimi nemá skutečnou kontrolu Chorvatsko nebo jeho státní příslušníci a letecké dopravce s licencí vydanou Chorvatskem nevlastní většinově ani nad nimi nemají skutečnou kontrolu členské státy ES ani jejich státní příslušníci.
2.
Pro účely tohoto článku se „leteckým dopravcem Společenství“ rozumí letecký dopravce, který má licenci vydanou členským státem ES, Norskem nebo Islandem.
3.
Články 7 a 8 hlavní dohody se nepoužijí do konce druhého přechodného období, aniž je tím dotčena povinnost Chorvatska a Společenství vydávat od konce prvního přechodného období provozní licence v souladu s akty uvedenými v příloze I dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu členský stát ES nebo jeho státní příslušníci, a dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu Chorvatsko nebo jeho státní příslušníci.
Článek 4
Bezpečnost letectví
1.
Na začátku prvního přechodného období se bude Chorvatsko podílet na práci Evropské agentury pro bezpečnost letectví jako pozorovatel.
2.
Na konci druhého přechodného období smíšený výbor zřízený podle článku 18 hlavní dohody stanoví přesné postavení a podmínky účasti Chorvatska v Evropské agentuře pro bezpečnost letectví.
3.
Pokud se do konce druhého přechodného období zjistí nedostatky v bezpečnosti, může Evropské společenství vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí vydanou Chorvatskem k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení bezpečnosti. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
Článek 5
Ochrana letectví
1.
Na začátku druhého přechodného období bude příslušnému orgánu Chorvatska dána k dispozici důvěrná část právních předpisů v oblasti ochrany uvedených v příloze I.
2.
Pokud se do konce druhého přechodného období zjistí nedostatky v ochraně, Evropské společenství může vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí vydanou Chorvatskem k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení ochrany. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
PROTOKOL V
Přechodná ujednání mezi Evropským společenstvím a členskými státy ES na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií na straně druhé
Článek 1
Přechodná období
1.
První přechodné období trvá od vstupu této dohody v platnost do okamžiku, kdy Bývalá jugoslávská republika Makedonie splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu, což se ověří posouzením provedeným Evropským společenstvím.
2.
Druhé přechodné období trvá od konce prvního přechodného období do okamžiku, kdy Bývalá jugoslávská republika Makedonie splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením provedeným Evropským společenstvím.
Článek 2
Podmínky týkající se přechodu
1.
Do konce prvního přechodného období Bývalá jugoslávská republika Makedonie
i)
bude řádným členem Sdružených leteckých úřadů a bude usilovat o provedení všech právních předpisů v oblasti bezpečnosti letectví podle,
ii)
začne používat Dokument 30 ECAC a usilovat o provedení všech právních předpisů v oblasti ochrany letectví podle přílohy I,
iii)
začne používat nařízení (EHS) č. 3925/91 (o vyloučení kontroly u příručních a zapsaných zavazadel), nařízení (EHS) č. 2409/92 (o tarifech a sazbách za letecké služby), směrnici 94/56/ES (o vyšetřování nehod), směrnici 96/67/ES (o odbavovacích službách), směrnici 2003/42/ES (o hlášení událostí), směrnici 2000/79/ES (o pracovní době v civilním letectví) a směrnici 2003/88/ES (o pracovní době) podle přílohy I,
iv)
oddělí poskytovatele leteckých dopravních služeb od vnitrostátního regulačního orgánu, zřídí vnitrostátní orgán dohledu pro letecké dopravní služby, zahájí reorganizaci svého vzdušného prostoru do funkčního bloku nebo bloků a začne uplatňovat pružné využívání vzdušného prostoru,
v)
ratifikuje Úmluvu o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě (Montrealskou úmluvu),
vi)
dosáhne dostatečného pokroku v provádění pravidel týkajících se státní podpory a hospodářské soutěže obsažených v dohodě uvedené v čl. 14 odst. 1 hlavní dohody nebo v příloze III této dohody, podle toho, které ustanovení je použitelné.
2.
Do konce druhého přechodného období začne Bývalá jugoslávská republika Makedonie uplatňovat tuto dohodu včetně všech právních předpisů stanovených v příloze I.
Článek 3
Přechodná ujednání
1.
Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 hlavní dohody
a)
v průběhu prvního přechodného období:
i)
se leteckým dopravcům Společenství a leteckým dopravcům s licencí vydanou Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi kterýmkoli místem v Bývalé jugoslávské republice Makedonii a kterýmkoli místem v členském státě ES,
ii)
letecké dopravce Společenství nevlastní většinově ani nad nimi nemá skutečnou kontrolu Bývalá jugoslávská republika Makedonie nebo její státní příslušníci a letecké dopravce s licencí vydanou Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií nevlastní většinově ani nad nimi nemají skutečnou kontrolu členské státy ES ani jejich státní příslušníci;
b)
v průběhu druhého přechodného období se:
i)
leteckým dopravcům Společenství a leteckým dopravcům s licencí vydanou Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií povoluje vykonávat provozní práva podle odst. 1 písm. a) bodu i),
ii)
leteckým dopravcům Společenství povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v Bývalé jugoslávské republice Makedonii a na území jiných přidružených stran a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území členského státu ES,
iii)
leteckým dopravcům s licencí vydanou Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v různých členských státech ES a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.
2.
Pro účely tohoto článku se „leteckým dopravcem Společenství“ rozumí letecký dopravce, který má licenci vydanou členským státem ES, Norskem nebo Islandem.
3.
Články 7 a 8 hlavní dohody se nepoužijí do konce druhého přechodného období, aniž je tím dotčena povinnost Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Společenství vydávat od konce prvního přechodného období provozní licence v souladu s akty uvedenými v příloze I dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu členský stát ES nebo jeho státní příslušníci, a dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu Bývalá jugoslávská republika Makedonie nebo její státní příslušníci.
Článek 4
Používání některých právních předpisů Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií
Bez ohledu na článek 2 tohoto protokolu Bývalá jugoslávská republika Makedonie po vstupu této dohody v platnost
i)
začne uplatňovat Úmluvu o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě (Montrealskou úmluvu),
ii)
zajistí, aby letečtí dopravci s licencí vydanou Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií dodržovali v praxi nařízení (ES) č. 261/2004,
iii)
ukončí platnost smlouvu mezi vládou Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a makedonskými aeroliniemi (Macedonian Airlines, MAT) nebo ji uvede v soulad s právními předpisy Společenství.
Článek 5
Bezpečnost letectví
1.
Na začátku prvního přechodného období se bude Bývalá jugoslávská republika Makedonie podílet na práci Evropské agentury pro bezpečnost letectví jako pozorovatel.
2.
Na konci druhého přechodného období smíšený výbor zřízený podle článku 18 hlavní dohody stanoví přesné postavení a podmínky účasti Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v Evropské agentuře pro bezpečnost letectví.
3.
Pokud se do konce druhého přechodného období zjistí nedostatky v bezpečnosti, může Evropské společenství vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí vydanou Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení bezpečnosti. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
Článek 6
Ochrana letectví
1.
Na začátku druhého přechodného období bude příslušnému orgánu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie dána k dispozici důvěrná část právních předpisů v oblasti ochrany uvedených v příloze I.
2.
Pokud se do konce druhého přechodného období zjistí nedostatky v ochraně, Evropské společenství může vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí vydanou Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení ochrany. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
PROTOKOL VI
Přechodná ujednání mezi Evropským společenstvím a členskými státy ES na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé
Článek 1
Přechodná období
1.
První přechodné období trvá od vstupu této dohody v platnost do okamžiku, kdy Republika Srbsko splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu, což se ověří posouzením provedeným příslušným orgánem Evropského společenství.
2.
Druhé přechodné období trvá od konce prvního přechodného období do okamžiku, kdy Republika Srbsko splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením provedeným příslušným orgánem Evropského společenství.
Článek 2
Podmínky týkající se přechodu
1.
Do konce prvního přechodného období Republika Srbsko
i)
bude řádným členem Sdružených leteckých úřadů a bude usilovat o provedení všech právních předpisů v oblasti bezpečnosti letectví podle přílohy I,
ii)
začne používat Dokument 30 ECAC a usilovat o provedení všech právních předpisů v oblasti ochrany letectví podle přílohy I,
iii)
začne používat nařízení (EHS) č. 3925/91 (o vyloučení kontroly u příručních a zapsaných zavazadel), nařízení (EHS) č. 2409/92 (o tarifech a sazbách za letecké služby), směrnici 94/56/ES (o vyšetřování nehod), směrnici 96/67/ES (o odbavovacích službách), nařízení (ES) č. 2027/97 (o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod), směrnici 2003/42/ES (o hlášení událostí), nařízení (ES) č. 261/2004 (o odepření nástupu na palubu), směrnici 2000/79/ES (o pracovní době v civilním letectví) a směrnici 2003/88/ES (o pracovní době) podle přílohy I,
iv)
oddělí poskytovatele leteckých dopravních služeb od regulačního orgánu pro Republiku Srbsko, zřídí pro Republiku Srbsko orgán dohledu nad leteckými dopravními službami, zahájí reorganizaci vzdušného prostoru Republiky Srbsko do funkčního bloku nebo bloků a začne uplatňovat pružné využívání vzdušného prostoru,
v)
ratifikuje Úmluvu o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě (Montrealskou úmluvu),
vi)
dosáhne dostatečného pokroku v provádění pravidel týkajících se státní podpory a hospodářské soutěže obsažených v dohodě uvedené v čl. 14 odst. 1 hlavní dohody nebo v příloze III této dohody, podle toho, které ustanovení je použitelné.
2.
Do konce druhého přechodného období začne Republika Srbsko uplatňovat tuto dohodu, včetně všech právních předpisů stanovených v příloze I.
Článek 3
Přechodná ujednání
1.
Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 hlavní dohody
a)
v průběhu prvního přechodného období:
i)
se leteckým dopravcům Společenství a leteckým dopravcům s licencí vydanou Republikou Srbsko povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi kterýmkoli místem v Republice Srbsko a kterýmkoli místem v členském státě ES,
ii)
letecké dopravce Společenství nevlastní většinově ani nad nimi nemá skutečnou kontrolu Republika Srbsko nebo její státní příslušníci a letecké dopravce s licencí vydanou Republikou Srbsko nevlastní většinově ani nad nimi nemají skutečnou kontrolu členské státy ES ani jejich státní příslušníci;
b)
v průběhu druhého přechodného období se:
i)
leteckým dopravcům Společenství a leteckým dopravcům s licencí vydanou Republikou Srbsko povoluje vykonávat provozní práva podle odst. 1 písm. a) bodu i),
ii)
leteckým dopravcům Společenství povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v Republice Srbsko a na území jiných přidružených stran a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území členského státu ES,
iii)
leteckým dopravcům s licencí vydanou Republikou Srbsko povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v různých členských státech ES a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území Republiky Srbsko.
2.
Pro účely tohoto článku se „leteckým dopravcem Společenství“ rozumí letecký dopravce, který má licenci vydanou členským státem ES, Norskem nebo Islandem.
3.
Články 7 a 8 hlavní dohody se nepoužijí do konce druhého přechodného období, aniž je tím dotčena povinnost Republiky Srbsko a Společenství vydávat od konce prvního přechodného období provozní licence v souladu s akty uvedenými v příloze I dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu členský stát ES nebo jeho státní příslušníci, a dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu Republika Srbsko nebo její státní příslušníci.
Článek 4
Bezpečnost letectví
1.
Na začátku prvního přechodného období se bude Republika Srbsko podílet na práci Evropské agentury pro bezpečnost letectví jako pozorovatel.
2.
Na konci druhého přechodného období smíšený výbor zřízený podle článku 18 hlavní dohody stanoví přesné postavení a podmínky účasti Republiky Srbsko v Evropské agentuře pro bezpečnost letectví.
3.
Pokud se do konce druhého přechodného období zjistí nedostatky v bezpečnosti, může Evropské společenství vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí vydanou Republikou Srbsko k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení bezpečnosti. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
Článek 5
Ochrana letectví
1.
Na začátku druhého přechodného období bude příslušnému orgánu Republiky Srbsko dána k dispozici důvěrná část právních předpisů v oblasti ochrany uvedených v příloze I.
2.
Pokud se do konce druhého přechodného období zjistí nedostatky v ochraně, Evropské společenství může vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí vydanou Republikou Srbsko k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení ochrany. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
PROTOKOL VII
Přechodná ujednání mezi Evropským společenstvím a členskými státy ES na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé
Článek 1
Přechodná období
1.
První přechodné období trvá od vstupu této dohody v platnost do okamžiku, kdy Republika Černá Hora splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu, což se ověří posouzením provedeným příslušným orgánem Evropského společenství.
2.
Druhé přechodné období trvá od konce prvního přechodného období do okamžiku, kdy Republika Černá Hora splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením provedeným příslušným orgánem Evropského společenství.
Článek 2
Podmínky týkající se přechodu
1.
Do konce prvního přechodného období Republika Černá Hora
i)
bude řádným členem Sdružených leteckých úřadů a bude usilovat o provedení všech právních předpisů v oblasti bezpečnosti letectví podle přílohy I,
ii)
začne používat Dokument 30 ECAC a usilovat o provedení všech právních předpisů v oblasti ochrany letectví podle přílohy I,
iii)
začne používat nařízení (EHS) č. 3925/91 (o vyloučení kontroly u příručních a zapsaných zavazadel), nařízení (EHS) č. 2409/92 (o tarifech a sazbách za letecké služby), směrnici 94/56/ES (o vyšetřování nehod), směrnici 96/67/ES (o odbavovacích službách), nařízení (ES) č. 2027/97 (o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod), směrnici 2003/42/ES (o hlášení událostí), nařízení (ES) č. 261/2004 (o odepření nástupu na palubu), směrnici 2000/79/ES (o pracovní době v civilním letectví) a směrnici 2003/88/ES (o pracovní době) podle přílohy I,
iv)
oddělí poskytovatele leteckých dopravních služeb od regulačního orgánu pro Republiku Černá Hora, zřídí pro Republiku Černá Hora orgán dohledu nad leteckými dopravními službami, zahájí reorganizaci vzdušného prostoru Republiky Černá Hora do funkčního bloku nebo bloků a začne uplatňovat pružné využívání vzdušného prostoru,
v)
ratifikuje Úmluvu o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě (Montrealskou úmluvu),
vi)
dosáhne dostatečného pokroku v provádění pravidel týkajících se státní podpory a hospodářské soutěže obsažených v dohodě uvedené v čl. 14 odst. 1 hlavní dohody nebo v příloze III této dohody, podle toho, které ustanovení je použitelné.
2.
Do konce druhého přechodného období začne Republika Černá Hora uplatňovat tuto dohodu, včetně všech právních předpisů stanovených v příloze I.
Článek 3
Přechodná ujednání
1.
Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 hlavní dohody
a)
v průběhu prvního přechodného období:
i)
se leteckým dopravcům Společenství a leteckým dopravcům s licencí vydanou Republikou Černá Hora povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi kterýmkoli místem v Republice Černá Hora a kterýmkoli místem v členském státě ES,
ii)
letecké dopravce Společenství nevlastní většinově ani nad nimi nemá skutečnou kontrolu Republika Černá Hora nebo její státní příslušníci a letecké dopravce s licencí vydanou Republikou Černá Hora nevlastní většinově ani nad nimi nemají skutečnou kontrolu členské státy ES ani jejich státní příslušníci;
b)
v průběhu druhého přechodného období se:
i)
leteckým dopravcům Společenství a leteckým dopravcům s licencí vydanou Republikou Černá Hora povoluje vykonávat provozní práva podle odst. 1 písm. a) bodu i),
ii)
leteckým dopravcům Společenství povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v Republice Černá Hora a na území jiných přidružených stran a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území členského státu ES,
iii)
leteckým dopravcům s licencí vydanou Republikou Černá Hora povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v různých členských státech ES a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území Republiky Černá Hora.
2.
Pro účely tohoto článku se „leteckým dopravcem Společenství“ rozumí letecký dopravce, který má licenci vydanou členským státem ES, Norskem nebo Islandem.
3.
Články 7 a 8 hlavní dohody se nepoužijí do konce druhého přechodného období, aniž je tím dotčena povinnost Republiky Černá Hora a Společenství vydávat od konce prvního přechodného období provozní licence v souladu s akty uvedenými v příloze I dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu členský stát ES nebo jeho státní příslušníci, a dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu Republika Černá Hora nebo její státní příslušníci.
Článek 4
Bezpečnost letectví
1.
Na začátku prvního přechodného období se bude Republika Černá Hora podílet na práci Evropské agentury pro bezpečnost letectví jako pozorovatel.
2.
Na konci druhého přechodného období smíšený výbor zřízený podle článku 18 hlavní dohody stanoví přesné postavení a podmínky účasti Republiky Černá Hora v Evropské agentuře pro bezpečnost letectví.
3.
Pokud se do konce druhého přechodného období zjistí nedostatky v bezpečnosti, může Evropské společenství vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí vydanou Republikou Černá Hora k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení bezpečnosti. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
Článek 5
Ochrana letectví
1.
Na začátku druhého přechodného období bude příslušnému orgánu Republiky Černá Hora dána k dispozici důvěrná část právních předpisů v oblasti ochrany uvedených v příloze I.
2.
Pokud se do konce druhého přechodného období zjistí nedostatky v ochraně, Evropské společenství může vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí vydanou Republikou Černá Hora k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení ochrany. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
PROTOKOL VIII
Přechodná ujednání mezi Evropským společenstvím a členskými státy ES na jedné straně a Rumunskem na straně druhé
Článek 1
Přechodné období
1.
Přechodné období trvá od vstupu této dohody v platnost do okamžiku, kdy Rumunsko splní všechny podmínky stanovené v článku 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením provedeným Evropským společenstvím.
2.
Odkazy na „druhé přechodné období“ v této dohodě nebo v jejích přílohách se v případě Rumunska rozumí přechodné období podle odstavce 1.
Článek 2
Podmínky týkající se přechodu
Do konce přechodného období začne Rumunsko uplatňovat tuto dohodu, včetně všech právních předpisů stanovených v příloze I.
Článek 3
Přechodná ujednání
1.
Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 hlavní dohody se během přechodného období:
i)
leteckým dopravcům Společenství a leteckým dopravcům s licencí vydanou Rumunskem povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi kterýmkoli místem v Rumunsku a kterýmkoli místem v členském státě ES,
ii)
leteckým dopravcům Společenství povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v Rumunsku a na území jiných přidružených stran a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území členského státu ES,
iii)
leteckým dopravcům s licencí vydanou Rumunskem povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v různých členských státech ES a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území Rumunska.
2.
Pro účely tohoto článku se „leteckým dopravcem Společenství“ rozumí letecký dopravce, který má licenci vydanou členským státem ES, Norskem nebo Islandem.
3.
Články 7 a 8 hlavní dohody se nepoužijí do konce přechodného období, aniž je tím dotčena povinnost Rumunska a Společenství vydávat od začátku přechodného období provozní licence v souladu s akty uvedenými v příloze I dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu členský stát ES nebo jeho státní příslušníci, a dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu Rumunsko nebo jeho státní příslušníci.
Článek 4
Bezpečnost letectví
1.
Na konci přechodného období smíšený výbor zřízený podle článku 18 hlavní dohody stanoví přesné postavení a podmínky účasti Rumunska v Evropské agentuře pro bezpečnost letectví.
2.
Pokud se do konce přechodného období zjistí nedostatky v bezpečnosti, může Evropské společenství vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí vydanou Rumunskem k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení bezpečnosti. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
Článek 5
Ochrana letectví
Pokud se do konce přechodného období zjistí nedostatky v ochraně, Evropské společenství může vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí vydanou Rumunskem k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení ochrany. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
PROTOKOL IX
Přechodná ujednání mezi Evropským společenstvím a členskými státy ES na jedné straně a Prozatímní správní misí Organizace spojených národů v Kosovu na straně druhé
Článek 1
Pravomoci UNMIK
Ustanoveními tohoto protokolu nejsou dotčeny pravomoci Prozatímní správní mise Organizace spojených národů v Kosovu (dále jen „UNMIK“), které vyplývají z rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 ze dne 10. června 1999.
Článek 2
Přechodná období
1.
První přechodné období trvá od vstupu této dohody v platnost do okamžiku, kdy UNMIK splní všechny podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1 tohoto protokolu, což se ověří posouzením provedeným Evropským společenstvím.
2.
Druhé přechodné období trvá od konce prvního přechodného období do okamžiku, kdy UNMIK splní všechny podmínky stanovené v čl. 3 odst. 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením provedeným Evropským společenstvím.
Článek 3
Podmínky týkající se přechodu
1.
Do konce prvního přechodného období UNMIK
i)
provede, aniž je tím dotčeno její zvláštní postavení podle mezinárodního práva, společné letecké požadavky (JAR) přijaté Sdruženými leteckými úřady a bude usilovat o provedení všech právních předpisů týkajících se letectví, které stanoví příloha I,
ii)
začne používat Dokument 30 ECAC a usilovat o provedení všech právních předpisů v oblasti ochrany letectví podle přílohy I,
iii)
začne používat nařízení (EHS) č. 3925/91 (o vyloučení kontroly u příručních a zapsaných zavazadel), nařízení (EHS) č. 2409/92 (o tarifech a sazbách za letecké služby), směrnici 94/56/ES (o vyšetřování nehod), nařízení (ES) č. 2027/97 (o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod), směrnici 2003/42/ES (o hlášení událostí), nařízení (ES) č. 261/2004 (o odepření nástupu na palubu), směrnici 2000/79/ES (o pracovní době v civilním letectví) a směrnici 2003/88/ES (o pracovní době) podle přílohy I,
iv)
oddělí poskytovatele leteckých dopravních služeb a regulační orgán, zřídí nebo určí orgán dohledu pro letecké dopravní služby,
v)
začne uplatňovat Úmluvu o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě (Montrealskou úmluvu),
vi)
dosáhne dostatečného pokroku v provádění pravidel týkajících se státní podpory a hospodářské soutěže obsažených v dohodě uvedené v čl. 14 odst. 1 hlavní dohody nebo v příloze III, podle toho, které ustanovení je použitelné.
2.
Do konce druhého přechodného období začne UNMIK uplatňovat tuto dohodu, včetně všech právních předpisů stanovených v příloze I.
Článek 4
Přechodná ujednání
1.
Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 hlavní dohody
a)
v průběhu prvního přechodného období:
i)
se leteckým dopravcům Společenství a leteckým dopravcům s licencí, kterou vydala UNMIK, povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi kterýmkoli místem v Kosovu a kterýmkoli místem v členském státě ES,
ii)
letecké dopravce Společenství nevlastní většinově ani nad nimi nemá skutečnou kontrolu UNMIK nebo osoby usazené v Kosovu a letečtí dopravci s licencí, kterou vydala UNMIK, nevlastní většinově ani nad nimi nemají skutečnou kontrolu členské státy ES ani jejich státní příslušníci;
b)
v průběhu druhého přechodného období se:
i)
leteckým dopravcům Společenství a leteckým dopravcům s licencí, kterou vydala UNMIK, povoluje vykonávat provozní práva podle odst. 1 písm. a) bodu i),
ii)
leteckým dopravcům Společenství povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v Kosovu a na území jiných přidružených stran a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem na území členského státu ES,
iii)
leteckým dopravcům s licencí, kterou vydala UNMIK, povoluje vykonávat neomezená provozní práva mezi místy v různých členských státech ES a povoluje se jim v kterémkoliv místě provést výměnu letadla za předpokladu, že je let součástí spoje s místem v Kosovu.
2.
Pro účely tohoto článku se „leteckým dopravcem Společenství“ rozumí letecký dopravce, který má licenci vydanou členským státem ES, Norskem nebo Islandem.
3.
články 7 a 8 hlavní dohody se nepoužijí do konce druhého přechodného období, aniž je tím dotčena povinnost UNMIK a Společenství vydávat od konce prvního přechodného období provozní licence v souladu s akty uvedenými v příloze I dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu členský stát ES nebo jeho státní příslušníci, a dopravcům, které většinově vlastní nebo nad kterými má skutečnou kontrolu UNMIK nebo osoby usazené v Kosovu.
Článek 5
Mezinárodní úmluvy a dohody
Pokud právní předpisy uvedené v příloze I stanoví povinnost stát se stranou mezinárodní úmluvy nebo dohody, vezme se úvahu zvláštní postavení UNMIK podle mezinárodního práva.
Článek 6
Bezpečnost letectví
1.
Na začátku prvního přechodného období se bude UNMIK podílet na práci Evropské agentury pro bezpečnost letectví jako pozorovatel.
2.
Na konci druhého přechodného období smíšený výbor zřízený podle článku 18 hlavní dohody stanoví přesné postavení a podmínky účasti UNMIK v Evropské agentuře pro bezpečnost letectví.
3.
Pokud se do konce druhého přechodného období zjistí nedostatky v bezpečnosti, může Evropské společenství vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí, kterou vydala UNMIK, k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení bezpečnosti. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
Článek 7
Ochrana letectví
1.
Na začátku druhého přechodného období bude příslušnému orgánu UNMIK dána k dispozici důvěrná část právních předpisů v oblasti ochrany uvedených v příloze I.
2.
Pokud se do konce druhého přechodného období zjistí nedostatky v ochraně, Evropské společenství může vyžadovat, aby schválení dopravce s licencí, kterou vydala UNMIK, k provozu na leteckých trasách do nebo z Evropského společenství a uvnitř Evropského společenství podléhalo zvláštnímu posouzení ochrany. Evropské společenství provede toto posouzení urychleně, aby nedošlo k nepatřičnému prodlení ve výkonu provozních práv.
© Evropská společenství, http://eur-lex.europa.eu
(1)
Podle usnesení Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2018 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2018 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem národní obrany Filipínské republiky o spolupráci v oblasti obrany
Vyhlášeno 19. 1. 2018, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 27. 10. 2017, částka 3/2018
* ČLÁNEK 1 - ROZSAH SPOLUPRÁCE
* ČLÁNEK 2 - ŘÍZENÍ SPOLUPRÁCE
* ČLÁNEK 3 - OBLASTI SPOLUPRÁCE
* ČLÁNEK 4 - FORMY SPOLUPRÁCE
* ČLÁNEK 5 - FINANCOVÁNÍ SPOLUPRÁCE
* ČLÁNEK 6 - NÁROKY NA NÁHRADU
* ČLÁNEK 7 - PRÁVNÍ POSTAVENÍ VYSLANÉHO PERSONÁLU
* ČLÁNEK 8 - VÝMĚNA INFORMACÍ
* ČLÁNEK 9 - ŘEŠENÍ SPORŮ
* ČLÁNEK 10 - VSTUP V PLATNOST, DOBA PLATNOSTI A UKONČENÍ
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 27. 10. 2017
4
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. května 2017 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem národní obrany Filipínské republiky o spolupráci v oblasti obrany.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 10 odst. 1 dne 27. října 2017.
Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
DOHODA
MEZI
MINISTERSTVEM OBRANY
ČESKÉ REPUBLIKY
A
MINISTERSTVEM NÁRODNÍ OBRANY
FILIPÍNSKÉ REPUBLIKY
O
SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY
Ministerstvo obrany České republiky a Ministerstvo národní obrany Filipínské republiky, dále jen „smluvní strany“;
potvrzujíce své závazky k Chartě Organizace spojených národů;
přejíce si posílit vzájemnou spolupráci;
jsouce přesvědčeny, že bilaterální spolupráce podpoří pochopení jejich vojenských záležitostí a posílí jejich obranné schopnosti;
se dohodly následovně:
ČLÁNEK 1
ROZSAH SPOLUPRÁCE
Smluvní strany budou spolupracovat v souladu se svými příslušnými právními předpisy a mezinárodními závazky za účelem rozvoje spolupráce v obranné a vojenské oblasti.
ČLÁNEK 2
ŘÍZENÍ SPOLUPRÁCE
1.
Ministerstvo obrany České republiky a Ministerstvo národní obrany Filipínské republiky ustanoví Společný výbor pro obranu za účelem organizování realizace konkrétních společných aktivit v obranné a vojenské oblasti.
2.
Případné konzultace zástupců smluvních stran budou probíhat střídavě v Praze a v Manile za účelem navržení a schválení zvláštních ujednání provádějících a doplňujících tuto Dohodu, budou-li to považovat za vhodné a budou-li s tím obě smluvní strany souhlasit, jakož i případných programů spolupráce mezi smluvními stranami. V těchto programech budou upřesněny konkrétní aktivity, způsoby realizace, termíny a místa.
ČLÁNEK 3
OBLASTI SPOLUPRÁCE
Spolupráce mezi smluvními stranami bude probíhat v následujících oblastech:
-
obranná a bezpečnostní politika;
-
akviziční politika a obranný průmysl v podřízenosti smluvních stran;
-
obranná logistika;
-
operace na udržení míru a humanitární operace;
-
plnění mezinárodních smluv o obraně, bezpečnosti a kontrole zbrojení;
-
organizace ozbrojených sil, struktura a vybavení vojenských jednotek, personální management;
-
vojenský výcvik a vzdělávání;
-
další aktivity dohodnuté smluvními stranami.
ČLÁNEK 4
FORMY SPOLUPRÁCE
Spolupráce mezi smluvními stranami bude rozvíjena následujícími formami:
-
setkání ministrů obrany, náčelníků generálních štábů, jejich zástupců a dalších funkcionářů pověřených smluvními stranami;
-
výměna zkušeností mezi odborníky smluvních stran;
-
organizování a provádění výcvikových aktivit a cvičení;
-
účast pozorovatelů na vojenských cvičeních;
-
kontakty mezi obdobnými vojenskými institucemi;
-
diskuse, konzultace, setkávání a účast na sympóziích, konferencích, kurzech;
-
návštěvy vojenských lodí, letounů a ostatních zařízení;
-
výměna informací a vzdělávacích publikací.
ČLÁNEK 5
FINANCOVÁNÍ SPOLUPRÁCE
1.
Smluvní strany budou financovat společné aktivity probíhající podle této Dohody v souladu s tímto článkem.
2.
Vysílající smluvní strana bude hradit vlastnímu personálu cestovní výlohy, plat, úrazové pojištění a ostatní náležitosti v souladu s právními předpisy svého státu.
3.
Přijímající smluvní strana bude v souvislosti s oficiálními návštěvami v rámci provádění této Dohody hradit místní přepravu ze stanoveného místa vstupu na území svého státu, náklady na ubytování a stravu, jakož i náklady na plánované aktivity.
4.
Náklady spojené se zdravotnickou pomocí budou hrazeny smluvními stranami v souladu s příslušnými právními předpisy jejich států. Přijímající smluvní strana poskytne neodkladnou lékařskou péči. Vysílající smluvní strana uhradí zdravotní pojištění a náklady na repatriaci vlastního nemocného personálu.
5.
Náklady a způsoby financování oficiálních návštěv podle této Dohody složené z více než 10 osob se budou řešit případ od případu na základě vzájemné dohody mezi smluvními stranami.
6.
Pokud jde o účast vojenského personálu na kurzech, finanční a zdravotní aspekty, jakož i podrobné prováděcí postupy nebo jakákoli specifická forma spolupráce mohou být upraveny zvláštní dohodou uzavřenou mezi smluvními stranami v souladu s příslušnými právními předpisy jejich států.
7.
Pokud by jedna ze smluvních stran vyslala delegaci mimo rámec této Dohody, zaplatí veškeré s tím spojené náklady.
ČLÁNEK 6
NÁROKY NA NÁHRADU
Jakýkoliv nárok na náhradu škody, který může vzniknout v souvislosti s prováděním této Dohody, bude řešen v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy smluvních stran. Smluvní strany budou spolupracovat při vyřizování těchto nároků a vzájemně si poskytnou všechny relevantní informace.
ČLÁNEK 7
PRÁVNÍ POSTAVENÍ VYSLANÉHO PERSONÁLU
Pobyt personálu vysílající smluvní strany na území státu přijímající smluvní strany v souvislosti s prováděním této Dohody se bude řídit příslušnými právními předpisy, jakož i mezinárodními právními závazky státu přijímající smluvní strany.
ČLÁNEK 8
VÝMĚNA INFORMACÍ
1.
S informacemi vyměněnými na základě této Dohody bude nakládáno v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran, jakož i jakýmikoli jinými pravidly specifikovanými smluvní stranou, která je jejich původcem.
2.
Bez ohledu na ukončení této Dohody všechny informace vyměněné na základě této Dohody budou chráněny v souladu s ustanovením tohoto článku.
ČLÁNEK 9
ŘEŠENÍ SPORŮ
Jakýkoliv spor, který může mezi smluvními stranami vzniknout v souvislosti s výkladem či uplatňováním této Dohody, bude řešen smírně konzultacemi či jednáními vedenými diplomatickou cestou.
ČLÁNEK 10
VSTUP V PLATNOST, DOBA PLATNOSTI A UKONČENÍ
1.
Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem doručení pozdějšího písemného oznámení jakékoli smluvní strany učiněného diplomatickou cestou, kterým informuje o splnění vnitrostátních podmínek stanovených pro její vstup v platnost.
2.
Tato Dohoda může být kdykoliv písemně změněna oficiálními nótami. Jakákoli změna vstoupí v platnost podle odstavce 1 tohoto článku.
3.
Tato Dohoda zůstane v platnosti po dobu pěti (5) let. Bude prodlužována na stejná období, pokud jedna ze smluvních stran neoznámí druhé smluvní straně diplomatickou cestou svůj úmysl Dohodu ukončit nejpozději devadesát (90) dní před koncem počátečního nebo následného období platnosti této Dohody.
4.
Ukončení této Dohody neovlivní dosavadní a probíhající aktivity nebo projekty realizované podle této Dohody, nebude-li smluvními stranami písemně dohodnuto jinak.
Na důkaz toho níže podepsaní zástupci, řádně zmocnění příslušnými orgány, podepsali tuto Dohodu.
Dáno v Praze dne 29. května 2017 ve dvou (2) původních vyhotoveních v anglickém jazyce.
Za Ministerstvo obrany
České republiky
PhDr. Mgr. Jakub Landovský, Ph.D., v. r.
náměstek ministra
Za Ministerstvo národní obrany
Filipínské republiky
Ricardo A. David v. r.
náměstek ministra |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2018 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2018 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Změny č. 4 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti
Vyhlášeno 19. 1. 2018, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 12. 2017, částka 3/2018
* 1\\. Článek 2 písm. a) a b) se nahrazují následujícím zněním:
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 12. 2017
3
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 6. října 2017 a 28. listopadu 2017 byla sjednána Změna č. 4 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti1).
Změna č. 4 vstoupila v platnost dne 28. prosince 2017.
České znění české nóty a slovenské znění slovenské nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Změnu č. 4, se vyhlašují současně.
Č.j. 310663/2017-VO
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze a má čest navrhnout následující:
Protokol mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaný dne 4. listopadu 2011, ve znění jeho Změn, se mění takto:
1.
Článek 2 písm. a) a b) se nahrazují následujícím zněním:
„2.
Slovenská republika bude zastupovat Českou republiku ve vízové činnosti na svém zastupitelském úřadě v Kyperské republice, se sídlem v Nikósii“.
Velvyslanectví Slovenské republiky
Praha
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky navrhuje, aby v případě, že slovenská strana bude s navrhovaným zněním souhlasit, tvořily tato nóta a souhlasná odpovědní nóta Změnu č. 4 Protokolu, která vstoupí v platnost třicátým (30.) dnem ode dne doručení odpovědní nóty.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky si dovoluje vyjádřit poděkování za dosavadní vynikající spolupráci v zastupování ve vydávání schengenských víz.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze svou nejhlubší úctou.
V Praze 6. října 2017
neoficiální překlad
067792/2017-KOCZ-0154108
Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má čest potvrdit příjem nóty Ministerstva zahraničních věcí České republiky č.j. 310663/2017-VO ze dne 6. října 2017 následujícího znění:
„Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze a má čest navrhnout následující:
Protokol mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaný dne 4. listopadu 2011, ve znění jeho Změn, se mění takto:
1.
Článek 2 písm. a) a b) se nahrazují následujícím zněním:
„2.
Slovenská republika bude zastupovat Českou republiku ve vízové činnosti na svém zastupitelském úřadě v Kyperské republice, se sídlem v Nikósii“.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky navrhuje, aby v případě, že slovenská strana bude s navrhovaným zněním souhlasit, tvořily tato nóta a souhlasná odpovědní nóta Změnu č. 4 Protokolu, která vstoupí v platnost třicátým (30.) dnem ode dne doručení odpovědní nóty.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky si dovoluje vyjádřit poděkování za dosavadní vynikající spolupráci v zastupování ve vydávání schengenských víz.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze svou nejhlubší úctou.“
Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze má čest potvrdit, že výše uvedená nóta a tato odpovědní nóta tvoří změnu Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, která vstoupí v platnost třicátým (30.) dnem ode dne doručení této odpovědní nóty. Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze si dovoluje požádat Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, aby potvrdilo datum přijetí této odpovědní nóty a datum vstupu v platnost výše uvedené změny Protokolu.
Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky svou nejhlubší úctou.
Praha, 28. listopadu 2017
Ministerstvo zahraničních věcí
České republiky
Praha
1)
Dohoda mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaná v Praze dne 4. listopadu 2011, byla vyhlášena pod č. 103/2011 Sb. m. s.
Protokol mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaný v Praze dne 4. listopadu 2011, byl vyhlášený pod č. 104/2011 Sb. m. s.
Změna Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaného dne 4. listopadu 2011, sjednaná výměnou nót ze dne 2. července 2013 a 5. září 2013, byla vyhlášena pod č. 78/2013 Sb. m. s.
Změna č. 2 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaného dne 4. listopadu 2011, sjednaná výměnou nót ze dne 16. ledna 2015 a 1. dubna 2015, byla vyhlášena pod č. 29/2015 Sb. m. s.
Změna č. 3 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaného dne 4. listopadu 2011, sjednaná výměnou nót ze dne 17. srpna 2016 a 7. září 2016, byla vyhlášena pod č. 45/2017 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 9/2018 Sb. | Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 9/2018 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání Cenového předpisu 1/2018/DZP o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů
Vyhlášeno 16. 1. 2018, částka 6/2018
9
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 5. ledna 2018
o vydání Cenového předpisu 1/2018/DZP o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů
Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů sděluje, že dne 5. prosince 2017 byl schválen Cenový předpis 1/2018/DZP o regulaci cenregulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cencen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů. Cenový předpis nabyl účinnosti dne 1. ledna 2018 a byl publikován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, částce 13 ze dne 15. prosince 2017.
Ministr:
Mgr. et Mgr. Vojtěch v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 8/2018 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 8/2018 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, nebo jeho jednotlivých ustanovení
Vyhlášeno 16. 1. 2018, částka 5/2018
* Odůvodnění
* I. - Argumentace navrhovatelky
* II. - Vyjádření účastníků řízení a vedlejší účastnice řízení
* III. - Replika navrhovatelky
* IV. - Vyjádření účastníků řízení k doplnění návrhu (repliky) navrhovatelky
* V. - Upuštění od ústního jednání
* VI. - Procesní předpoklady posouzení návrhu, průběh legislativního procesu a posouzení jeho ústavní konformity
* VII. - Hodnocení vlastního obsahu napadeného zákona a jeho jednotlivých ustanovení
* VIII. - Závěry
8
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 26/16 dne 12. prosince 2017 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy (soudce zpravodaj), Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny 41 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jejímž jménem jedná poslanec Marek Benda, zastoupené doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D., advokátem, se sídlem Optátova 874/46, Brno, na zrušení zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, in eventum jeho jednotlivých ustanovení, a to § 3, 4, § 5 písm. b), § 6, § 10 odst. 2, § 12 odst. 4, § 18 odst. 2 v části označení písmene „a)“, v čárce za slovem „tržby“ a ve slovech „nebo b) vydání příkazu k jejímu provedení, pokud byl tento příkaz vydán dříve“, § 20 odst. 1 písm. b) a § 37 odst. 3, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejší účastnice řízení,
takto:
I.
Ustanovení § 5 písm. b), část ustanovení § 18 odst. 2 spočívající v označení písmene „a)“, čárky za slovem „tržby“ a slova „nebo b) vydání příkazu k jejímu provedení, pokud byl tento příkaz vydán dříve“, § 20 odst. 1 písm. b) a odst. 2 a § 37 odst. 1 písm. b) ve slovech „do konce patnáctého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“ a písm. c) zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, se ruší uplynutím dne 28. února 2018.
II.
Ustanovení § 10 odst. 2, § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, se ruší uplynutím dne 31. prosince 2018.
III.
Nařízení vlády č. 376/2017 Sb., o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb, pozbývá platnosti uplynutím dne 31. prosince 2018.
IV.
Ve zbývající části se návrh zamítá.
Odůvodnění
I.
Argumentace navrhovatelky
1.
Dne 1. 6. 2016 byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen návrh skupiny 41 poslanců (dále též jen „navrhovatelka“) na zrušení zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, (dále také jen „citovaný zákon“ nebo „zákon č. 112/2016 Sb.“ nebo „zákon o evidenci tržeb“), jímž byl do právního řádu České republiky zaveden institut evidence tržeb. Návrh byl podán podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Podle navrhovatelky došlo při přijímání zákona o evidenci tržeb k závažným procesním pochybením zakládajícím neústavnost celého zákona. Dále navrhovatelka tvrdí, že ustanovení § 3, 4, 6, § 10 odst. 2, § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 zákona č. 112/2016 Sb. jsou věcně v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
2.
Navrhovatelka předně poukazuje na to, že usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále též jen „Poslanecká sněmovna“) ze dne 10. 2. 2016 (schváleným v hlasování č. 28) byla ukončena rozprava ve třetím čtení k vládnímu návrhu zákona o evidenci tržeb. Tomu však předcházel jiný zásah státní moci spočívající v postupu předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka dne 10. 2. 2016, který v průběhu svého předsedání Poslanecké sněmovně zabránil některým poslancům vystoupit ve třetím čtení, a vyjádřit se tak k návrhu zákona. Navrhovatelkou namítané procesní vady pak byly završeny usnesením Poslanecké sněmovny ze dne 10. 2. 2016 č. 1068, jímž Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o evidenci tržeb ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Napadenými usneseními, jakož i napadeným postupem předsedy Poslanecké sněmovny tak byl dle navrhovatelky porušen čl. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 6 Ústavy a čl. 21 odst. 1 Listiny.
3.
Podle navrhovatelky má vláda České republiky (dále jen „vláda“) jen oprávnění zákon navrhnout, nikoliv vynucovat jeho přijetí. Jestliže jí skutečně na návrhu zákona záleží, může žádat, aby Poslanecká sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení, spojí-li s tím vláda žádost o vyslovení důvěry. To se však v daném případě nestalo. Nelze dle navrhovatelky přehlížet, že zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „jednací řád Poslanecké sněmovny“ či „jednací řád“) umožňuje předsedajícímu ukončit rozpravu, nejsou-li do ní přihlášeni další řečníci. Jednací řád navíc umožňuje Poslanecké sněmovně hlasovat jen o opětovném otevření rozpravy, nikoliv o jejím ukončení. To je nutno vykládat ve spojení s ústavním principem, že státní moc může konat jen to, co jí zákon umožňuje. Nedává-li zákon výslovně právo státnímu orgánu - Poslanecké sněmovně ukončit rozpravu bez ohledu na přihlášené poslance do rozpravy, nemůže si takové právo tato ústavní instituce sama pro sebe uzurpovat. Ostatně i za válečného stavu a stavu ohrožení státu má každý poslanec právo vystoupit alespoň jednou ve třetím čtení. Proto je evidentním zneužitím moci a omezením práv opozice, že při projednávání návrhu zákona o evidenci tržeb nebylo umožněno vystoupit v době míru a pokojného stavu některým poslancům ve třetím čtení ani jednou.
4.
Navrhovatelka navíc z různých výroků poslanců vládní většiny a dalších indicií usuzuje, že uvedený postup vedoucí k omezení práv některých poslanců byl dlouhodobě připravován. Nešlo tedy o náhodný exces, ale o předem připravené spolčení za účelem porušení právního řádu České republiky. Takové spolčení má charakter spiknutí a je pro fungování demokratického právního státu nebezpečné. Podle navrhovatelky by tak Ústavní soudÚstavní soud měl ve věci nařídit jednání a přikročit k výslechům svědků, konkrétně k výslechu tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, bývalého předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka, bývalé místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jaroslavy Jermanové, bývalého předsedy poslaneckého klubu ČSSD Romana Sklenáka, předsedy poslaneckého klubu ANO 2011 Jaroslava Faltýnka a bývalého předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiřího Miholy.
5.
Kromě naznačených rozporů s procesními pravidly legislativního procesu, k nimž došlo při přijímání zákona č. 112/2016 Sb., navrhovatelka namítá rozpor § 3, 4 a 6 citovaného zákona se zásadou přiměřenosti narušení mezí ústavních práv a nemožností alternativního postupu vůči „malým“ poplatníkům daně z příjmů. Konkrétně tak rozporovaná právní úprava narušuje právo na podnikání podle čl. 26 odst. 1 Listiny a právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 Listiny (navrhovatelka v této souvislosti zmiňuje existenci tzv. daňových paušálů pro „malé“ poplatníky daně z příjmů umožňujících snížit jejich zátěž). Připomíná, že Ústavní soudÚstavní soud již posuzoval svým efektem podobnou právní úpravu, a to v případě tzv. kaucí vůči „malým“ distributorům pohonných hmot, kterou zhodnotil jako neústavní. Byť tehdy napadená ustanovení vycházela z legitimní snahy zákonodárce omezit vznik a zneužívání účelově založených obchodních společností hrajících významnou roli při deliktech na trhu s pohonnými hmotami, Ústavní soud dospěl k závěru, že napadená právní úprava neobstojí, neboť podle něj existovaly alternativní způsoby dosažení tohoto cíle, které pro „malé“ distributory pohonných hmot nepředstavovaly tak enormní zátěž [srov. k tomu nález sp. zn. Pl. ÚS 44/13 ze dne 13. 5. 2014 (N 90/73 SbNU 497; 130/2014 Sb.)]. Uvedená disproporce mezi „malými“ a většími poplatníky daně nemůže být podle navrhovatelky napravena ani argumentem zachování rovnosti, neboť to, že napadená právní úprava nerozlišuje mezi jednotlivými podnikateli s odkazem na formální pojetí rovnosti, vede ve svém důsledku k materiální nerovnosti.
6.
Podle navrhovatelky rovněž není možné posuzovat citovaný zákon izolovaně. Navrhovatelka v daném kontextu zmiňuje zavedení tzv. kontrolního hlášení podle § 100 odst. 1 a podle § 101c až 101i zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“). Namítá, že evidence tržeb společně s kontrolním hlášením vytvářejí ve svém souhrnu pro „malé“ a „střední“ podnikatele „rdousící efekt“, který je narušením práva na podnikání. Stát totiž mohl koncipovat například systém kontrolních hlášení k dani z přidané hodnoty i k získání údajů pro správu daně z příjmů.
7.
Navrhovatelka namítá, že evidence tržeb umožňuje finanční správě získat databázi údajů osobní povahy, přičemž neexistují dostatečné záruky, že nashromážděná data se nedostanou do rukou neoprávněných osob. Snaha zabránit daňovým únikům je sice ve veřejném zájmu, ale to „automaticky“ nemůže samo o sobě odůvodňovat rozsáhlé narušování práva na soukromí, kam patří ochrana osobních údajůosobních údajů. Je totiž podstatný rozdíl, zda finanční úřad může určité informace ověřit v jednotlivém případě kontrolou u konkrétního subjektu, anebo jsou dostupné ve vzájemně propojené databázi on-line v celostátním měřítku.
8.
Navrhovatelka zastává názor, že § 10 odst. 2, § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 citovaného zákona představují rozpor se zásadou, že povinnosti, včetně povinností daňových, mohou být ukládány toliko zákonem. Přitom tržby ve zjednodušené evidenci a tržby vyloučené z evidence, včetně dočasného vyloučení, jsou stanoveny nařízením vlády. Toto nařízení vlády nadto nebylo Poslanecké sněmovně předloženo společně s návrhem citovaného zákona, byť to vyžaduje § 86 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Výjimky z povinností stanovených v daňové regulaci musí tak být zkrátka dány zákonem nebo musí být příslušné zákonné zmocnění pro jiný subjekt než zákonodárný sbor mnohem podrobnější, než obsahuje právě citovaný zákon [navrhovatelka v této souvislosti odkazuje na nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 13/12 ze dne 23. 7. 2013 (N 126/70 SbNU 147; 259/2013 Sb.)].
9.
V závěru svého podání navrhovatelka namítá, že napadený zákon nebyl podepsán předsedou Poslanecké sněmovny, ale toliko její místopředsedkyní, což je v rozporu s čl. 51 Ústavy. Ústava totiž nezná pozici místopředsedy Poslanecké sněmovny; místopředseda Poslanecké sněmovny je ustanoven toliko na základě jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Zákon ovšem nemůže na jiný subjekt přenášet pravomoc, kterou Ústava svěřuje subjektu jinému, když tak sama výslovně nestanoví. Navrhovatelka v daném kontextu odkazuje na nález sp. zn. Pl. ÚS 1/2000 ze dne 5. 4. 2000 (N 51/18 SbNU 7; 107/2000 Sb.), kterým byly výslovně zrušeny části tehdejšího zákona o obcích [zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů] umožňující Poslanecké sněmovně coby nástupkyni České národní rady rušit samosprávná usnesení zastupitelstev obcí. Ústavní soudÚstavní soud však tehdy konstatoval, že v daném případě musí mít přednost Ústava jako předpis nejvyšší právní síly a ta Poslanecké sněmovně takovou pravomoc ve vztahu k zastupitelstvům obcíobcí nestanovovala.
II.
Vyjádření účastníků řízení a vedlejší účastnice řízení
10.
Ústavní soudÚstavní soud dle § 69 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 18/2000 Sb., vyžádal vyjádření účastníků řízení Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“) a návrh zaslal též vládě [§ 69 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“)] a veřejné ochránkyni práv (§ 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
11.
Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření nejprve stručně zrekapitulovala průběh legislativního procesu s tím, že podle jejího názoru byl zákon řádně podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. Je pak věcí Ústavního souduÚstavního soudu, aby posoudil namítanou protiústavnost přijetí předmětného zákona, respektive napadených ustanovení a aby rozhodl o návrhu na jejich zrušení.
12.
Nad tento rámec pak předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček připojil k vyjádření Poslanecké sněmovny své osobní stanovisko. Zdůraznil v něm, že právo sněmovní opozice blokovat a oddalovat rozhodnutí o návrzích zákonů přijatých sněmovní většinou patří i podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu mezi nejzákladnější práva sněmovní opozice nebo jejích jednotlivých členů. Při posuzování šíře tohoto práva a při jeho aplikaci je podle předsedy Poslanecké sněmovny nutné vycházet z toho, že na straně jedné musí být garantována práva a oprávnění opozice, na druhé straně však musí být přihlédnuto k tomu, že politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vzešlé z voleb. Je proto nezbytné, aby jednotlivým právům garantovaným opozici korespondovaly i určité povinnosti a odpovědnost opozice za jejich výkon. Naopak kroky opozice, které by ve svém důsledku vedly až k samotné destrukci jednání Poslanecké sněmovny, nemohou být připuštěny, neboť by mohlo jít o popření smyslu parlamentní demokracie a parlamentarismu. Přestože jednací řád Poslanecké sněmovny výslovně neupravuje ukončení rozpravy, jsou-li do ní přihlášeni další řečníci, je předseda Poslanecké sněmovny toho názoru, že v daném případě bylo postupováno v souladu s Ústavou a v souladu s principy ústavního pořádku. Proto by měla být na straně jedné posouzena závažnost ohrožení fungování samotné Poslanecké sněmovny při prosazování zájmů vládní koalice, na straně druhé namítané porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny. V této souvislosti předseda Poslanecké sněmovny dodává, že i podle ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu není legislativní činnost možné považovat za zásah orgánů veřejné moci s tím, že i postup předsedy Poslanecké sněmovny spadá do rámce legislativní činnosti. Argumentace navrhovatelky vycházející z opačného východiska je tak podle předsedy Poslanecké sněmovny nesprávná. K námitce navrhovatelky, že zákon nebyl podepsán předsedou Poslanecké sněmovny, ale místopředsedkyní Poslanecké sněmovny, pak uvedl, že podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny zastupují místopředsedové sněmovny předsedu na jeho pokyn nebo v určeném pořadí. Při zastupování předsedy Poslanecké sněmovny mají místopředsedové Poslanecké sněmovny práva a povinnosti předsedy Poslanecké sněmovny (srov. k tomu zejména § 30 jednacího řádu Poslanecké sněmovny). Institut místopředsedů Poslanecké sněmovny vychází z čl. 29 Ústavy, podle něhož Poslanecká sněmovna volí a odvolává nejen předsedu, ale i místopředsedy Poslanecké sněmovny (z toho důvodu nelze souhlasit s tvrzením navrhovatelky, že Ústava nezná pojem místopředsedy Poslanecké sněmovny). V dosavadní praxi Poslanecké sněmovny pak byla tato možnost aplikována přísněji tak, že k podpisu zákona je oprávněn pouze tzv. první místopředseda Poslanecké sněmovny, což je v daném případě právě Jaroslava Jermanová. Předseda Poslanecké sněmovny proto považuje podpis zákona o evidenci tržeb první místopředsedkyní Poslanecké sněmovny za učiněný v souladu s Ústavou a v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny.
13.
Ve vyjádření Senátu je nejprve rámcově popsán obsah návrhu na zrušení citovaného zákona, respektive jeho jednotlivých ustanovení, a poté následuje stručná rekapitulace průběhu legislativního procesu v Senátu. Ve druhé části vyjádření jsou pak heslovitě zmíněny názory jednotlivých senátorek a senátorů, jež zazněly během rozpravy na půdě Senátu. Konkrétně je zmíněno vystoupení Jana Veleby, Iva Valenty, Petra Víchy, Veroniky Vrecionové, Miloše Vystrčila, Václava Hampla, Pavla Štohla, Elišky Wagnerové, Přemysla Sobotky, Stanislava Juránka a Radko Martínka, s tím, že jejich úplná vystoupení a projevy ostatních řečníků je možno dohledat na příslušných internetových stránkách Senátu. Podle Senátu je pak na Ústavním souduÚstavním soudu, aby návrh na zrušení citovaného zákona, popřípadě jeho jednotlivých zákonných ustanovení, posoudil a ve věci rozhodl.
14.
Za vládu se (na základě pověření) k návrhu na zrušení citovaného zákona, respektive jeho shora citovaných částí, vyjádřil tehdejší první místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš.
15.
K tvrzeným vadám procesu přijetí zákona vláda nejprve poznamenala, že zrušení zákona Ústavním soudemÚstavním soudem z důvodu vad legislativního procesu může přicházet do úvahy ve dvou případech, a to při porušení některé normy zakotvené přímo v Ústavě, anebo když by v důsledku porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny došlo k porušení některého z ústavních principů či hodnot. Vláda má za to, že žádné ústavně garantované právo člena Parlamentu nebylo v průběhu schvalování zákona o evidenci tržeb porušeno. Skutečnost, že byla předčasně ukončena rozprava o návrhu zákona ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně, nepředstavuje podle jejího názoru porušení Ústavy ani žádného z ústavních principů či hodnot. Těžiště legislativního procesu totiž i podle Ústavního souduÚstavního soudu spočívá v projednání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně a v jejích výborech, případně ve druhém čtení. Naopak ve třetím čtení lze navrhnout pouze opravu legislativně-technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, jakož i úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě lze v rámci třetího čtení podat návrh na opakování druhého čtení. Opoziční poslanci ovšem ve třetím čtení vystupovali s prohlášeními, která svým obsahem patří do obecné rozpravy konané v prvním a ve druhém čtení. Navrhovatelka se tedy na jedné straně dovolává práva opozičních poslanců jako menšiny účastnící se projednávání návrhu zákona, na druhou stranu však nereflektuje skutečnost, že i tato menšina poslanců zneužívala svých práv a její vystupování nemůže být pokládáno za plnění role odpovědné opozice.
16.
Vláda se rovněž neztotožňuje s námitkou, že evidence tržeb představuje vůči „malým“ daňovým subjektům nepřiměřenou zátěž. Též z § 97 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, vyplývá povinnost daňového subjektu vést evidenci plateb, které přijímá v hotovosti, neukládá-li údaje o těchto platbách v jiné evidenci stanovené zákonem (například v účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů). Vedle vedení evidence uložené právním předpisem může správce daně v odůvodněných případech uložit daňovému subjektu povinnost vedení zvláštních záznamů, je-li to potřebné pro správné zjištění a stanovení daně. Administrativní náklady spojené s plněním těchto ad hoc uložených zvláštních záznamů jsou ve srovnání s povinnostmi podle zákona o evidenci tržeb zpravidla vyšší. Institut evidence tržeb stávající evidenční povinnost pouze doplňuje o plošně zacílené hlášení údajů o platbách, které se vyznačují nižší nebo nejasnou mírou dohledatelnosti vůči správci daně. Cílem evidence tržeb je tak narovnání podnikatelského prostředí a lepší správa daní ve všech segmentech trhu, bez ohledu na velikost subjektů. Proto je nezbytné, aby kontrole prostřednictvím evidence tržeb podléhali všichni, kdo jsou poplatníky daní z příjmů. Naopak evidence tržeb se nedotýká těch, kteří si přivydělávají například prodejem rukodělných či zemědělských výrobků na místních trzích, neboť příjem takovýchto subjektů neplyne z podnikání jako soustavné výdělečné činnosti vykonávané samostatně na vlastní účet a odpovědnost za účelem dosažení zisku.
17.
Namítá-li navrhovatelka, že nebyla dostatečně využita možnost spojení kontrolního hlášení s evidencí tržeb, pak vláda zdůrazňuje, že kontrolní hlášení a evidence tržeb netvoří jeden provázaný celek, který by mohl být vyřešen jediným univerzálním opatřením. Jednotlivé oblasti je nutné ošetřit selektivně, aby bylo možné dosáhnout požadované efektivity odpovídající všeobecnému veřejnému zájmu. Skutečnost, že v určité oblasti existující nástroje spočívající v zavedení určité povinnosti (tedy kontrolního hlášení), s nimiž jsou spojeny určité administrativní náklady, by neměla bránit tomu, aby v jiné oblasti byly zavedeny nástroje další. Institut kontrolního hlášení tak dopadá na jinou oblast než evidence tržeb. Konečně skutečnost, že je daňová kontrola v širším slova smyslu provedena elektronickou formou namísto dosavadního ad hoc sběru dat, nelze vnímat pouze jako jednostranné zvyšování administrativních nákladů, neboť jde především o reakci na technický a společenský vývoj. Systém je současně navržen tak, aby byl otevřený jak z hlediska softwaru, tak i hardwaru, to znamená, že poplatník nebude nucen pořizovat si pouze konkrétní software nebo hardware a bude záležet na něm, které řešení nabízené na trhu, splňující danou funkcionalitu, zvolí. Nelze rovněž přehlížet, že eventuální náklady na pořízení potřebného zařízení budou částečně kompenzovány díky slevě na evidenci tržeb nově zavedené do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o daních z příjmů“).
18.
Jde-li o rozsah údajů, které má správce daně pravomoc získat a shromažďovat, pak podle § 9 odst. 3 daňového řádu může správce daně shromažďovat osobní údajeosobní údaje a jiné údaje, je-li to potřebné pro správu daní, a to jen v rozsahu, který je nezbytný pro dosažení cíle správy daní. Na druhou stranu poskytování údajů daňovými subjekty je pro správu daní klíčové. Správa daní je postup, jehož charakteristickým rysem je skutečnost, že důkazní povinnost a břemeno leží na daňovém subjektu. Správa daní je tak založena na tom, že daňové subjekty se správcem daně spolupracují a poskytují mu data potřebná pro správu daní. Napadá-li tedy navrhovatelka poskytování údajů správci daně, implicitně tak napadá samotnou podstatu správy daní. Možnost pracovat s osobními údajiosobními údaji je předvídána v rámci základních zásad správy daní. Musí přitom však být dodržen jak zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 101/2000 Sb.“), tak daňový řád, kde je ochrana osobních údajůosobních údajů upravena komplexně. Zákon o evidenci tržeb však nezakládá nové zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů. Rozhodnými údaji pro evidenci tržeb jsou navíc informace o celkové tržbě a informace o identifikaci podnikatele a prodejny, kde tato tržba byla uskutečněna. Jde tak o údaje, které by správce daně získal i za použití dosavadních kontrolních nástrojů.
19.
Tvrdí-li navrhovatelka rozpor § 10 odst. 2, § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 citovaného zákona s výhradou zákona pro ukládání daňových povinností a hodnotí-li je jako bezbřehé zmocnění pro výjimky stanovené nařízením vlády, pak podle vlády především přehlíží závěry plenárního nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/14 ze dne 30. 6. 2015 (N 122/77 SbNU 759; 199/2015 Sb.), podle něhož při posuzování ústavnosti samotného zákonného zmocnění bude podstatné posoudit, zda z dikce zmocnění není zjevné, že zákonodárce zmocňuje vládu k normotvorbě, která jí ústavně nepřísluší. Při posuzování výše citovaných ustanovení je také potřeba upozornit na to, že povinnost evidovat tržby nelze podřadit pod čl. 11 Listiny, jehož předmětem je ochrana vlastnictví, tedy institut, jehož se zákon o evidenci tržeb nijak nedotýká. Uvedená ustanovení totiž neukládají povinnosti, naopak zakládají právo neevidovat tržby. Ustanovení § 10 odst. 2 zákona o evidenci tržeb nadto podmiňuje vydání nařízení vlády, kterým se stanoví tržby evidované ve zjednodušeném režimu tím, že evidence tržeb standardním způsobem by znemožnila nebo zásadně ztížila plynulý a hospodárný výkon činností, ze kterých tyto tržby plynou. Nařízení vlády podle § 12 odst. 4 citovaného zákona může z evidence tržeb plně vyjmout tržby, jejichž evidování by rovněž znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti a tuto překážku by nebylo lze odstranit ani evidováním ve zjednodušeném režimu. I v případě nařízení vlády podle § 37 odst. 3 zákona o evidenci tržeb je nutné přihlédnout zejména k tomu, že v tomto ustanovení zakotvené opatření může být toliko dočasné.
20.
Co se pak konečně týká údajné absence podpisu předsedy Poslanecké sněmovny, vláda se domnívá, že v nyní posuzovaném případě Ústavou předpokládaný podpis předsedy Poslanecké sněmovny pod zákonem neabsentuje. Zákon je totiž podepsán v zastoupení tím, kdo je k tomu oprávněn, tedy příslušnou místopředsedkyní Poslanecké sněmovny.
21.
Veřejná ochránkyně práv přípisem ze dne 22. 7. 2016 informovala Ústavní soudÚstavní soud o tom, že nevyužije práva vstoupit do řízení jako vedlejší účastnice.
III.
Replika navrhovatelky
22.
Vyjádření účastníků řízení a vedlejší účastnice řízení byla zaslána navrhovatelce na vědomí a k případné replice. Navrhovatelka svého práva podat repliku využila.
23.
K vyjádření Poslanecké sněmovny, respektive jejího předsedy, navrhovatelka zejména uvedla, že dává-li Ústava právo určité osobě, pak jde i o povinnost dané právo vykonávat Ústavou stanoveným způsobem. Ústava neumožňuje zastupování předsedy Poslanecké sněmovny při podpisu zákona, tedy jde o ústavní právo a povinnost předsedy. Důvodem nepodepsání předsedou Poslanecké sněmovny byla nadto jeho krátká zahraniční cesta, což je z hlediska celkové délky legislativního procesu zanedbatelné zdržení. Tedy ani materiálně nebyl tento krok odůvodněn.
24.
K vyjádření Senátu navrhovatelka upozorňuje, že z projevů jednotlivých senátorů a senátorek vyplývá, že znali vady, pro které byl podán tento návrh na zrušení zákona Ústavním soudemÚstavním soudem. Zákon byl tedy přijat díky disciplinovanosti vládních senátorů, aniž bylo jakýmkoliv způsobem reagováno na uvedené vady legislativního procesu v Poslanecké sněmovně či vady věcného obsahu zákona.
25.
K vyjádření vlády navrhovatelka uvádí, že Ústavní soudÚstavní soud je sice ochráncem ústavnosti, nikoliv zákonnosti, nicméně ústavním principem je i zákonnost při výkonu státní moci, kam spadá i moc zákonodárná. Jsou-li tedy porušena zákonná pravidla legislativního procesu, je porušen ústavní princip zákonnosti při výkonu zákonodárné moci státu. Je-li ve vyjádření vlády tvrzeno, že kontrole Ústavním soudemÚstavním soudem je třeba podrobit až konkrétní nařízení vlády, nikoliv zákonné zmocnění, pak s tímto argumentem lze souhlasit, ale nikoliv tehdy, když určitá úprava je ústavně vyhrazena zákonu, a tedy samo zákonné zmocnění, které danou úpravu převádí na podzákonný předpis, je neústavní. Daně může stanovit jen zákon, nikoli nařízení vlády. Jelikož zákon stanoví povinnost určitého způsobu daňové evidence, musí stanovit i ostatní působnost, tedy na koho se tato daňová evidence vztahuje. Z tohoto hlediska navrhovatelka nesouhlasí s tvrzením vlády, že na podstatné prvky úpravy daňové evidence nelze vztáhnout čl. 11 odst. 5 Listiny. Uvádí-li vláda, že rozsáhlé zmocnění pro její nařízení bylo do zákona vloženo jako prvek rychlé reakce, pak takový argument je dosti obecný a lze ho aplikovat na jakoukoliv úpravu. Navrhovatelka je naopak přesvědčena, že v daňových předpisech je žádoucí stabilita a případné změny mají být přijímány po projednání v Parlamentu.
26.
Dne 24. 11. 2016 navrhovatelka doplnila svoji repliku tak, že souhlasí s eventuální změnou zákona o evidenci tržeb tak, že evidenci tržeb nebudou podléhat podnikatelé s příjmem do 250 000 Kč ročně. Je totiž neúměrné zatěžovat „malé“ živnostníky stejně jako „velké“ obchodní společnosti.
27.
Dne 20. 12. 2016 navrhovatelka na tuto argumentaci navázala odkazem na nález ze dne 6. 12. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 32/15 (40/2017 Sb.; kontrolní hlášení v zákoně o dani z přidané hodnoty). V tomto nálezu Ústavní soudÚstavní soud nepřisvědčil argumentaci o neúměrném zatížení „malých“ podnikatelů. Východiska Ústavního souduÚstavního soudu v tomto nálezu použitá však nelze na zákon o evidenci tržeb bez dalšího přenášet, neboť dani z přidané hodnoty nepodléhají plátci s obratem nižším než 1 000 000 Kč ročně. Proto i nadále navrhovatelka na své argumentaci trvá s tím, že povinnost evidence tržeb může způsobit ukončení činnosti například podnikajících důchodců. Nadto, stejně jako Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 32/15, navrhovatelka opětovně poukazuje na neústavně širokou možnost výkonné moci podzákonným předpisem měnit vymezení subjektů, jež evidenci tržeb podléhají.
28.
Dne 9. 2. 2017 navrhovatelka doplnila dosavadní argumentaci odkazem na § 18 odst. 2 písm. b) zákona o evidenci tržeb, podle něhož platí, že „[u]skutečněním evidované tržby je a) přijetí evidované tržby, nebo b) vydání příkazu k jejímu provedení, pokud byl tento příkaz vydán dříve“. Finanční správa si podle navrhovatelky uvědomila nemožnost realizace citovaného ustanovení vůči internetovým obchodům. Proto přistoupila na výklad, že poplatník bude muset splnit svoji evidenční povinnost teprve v okamžiku, kdy se dozví o odepsání platby z účtu plátce (zákazníka). Takovýto přístup správce daně je sice podle navrhovatelky správný, nicméně svědčí o tom, že v případě § 18 odst. 2 písm. b) zákona o evidenci tržeb jde o nerozumnou právní úpravu jsoucí ze své podstaty v rozporu s principy právního státu, pročež by měla být z tohoto důvodu zrušena. V dané souvislosti se navrhovatelka rovněž domnívá, že samotné sledování bezhotovostních plateb v rámci evidence tržeb, tak jak jsou vymezeny v § 5 písm. b) zákona o evidenci tržeb, představuje zbytečnou byrokratickou zátěž, neboť z hlediska dohledatelnosti není rozdíl mezi bezhotovostní platbou z bankovního účtu na bankovní účet a bezhotovostními platbami vymezenými ustanovením § 5 písm. b) zákona o evidenci tržeb. Nepřistoupí-li tedy Ústavní soudÚstavní soud ke zrušení celého zákona o evidenci tržeb, jak bylo již dříve navrhováno, měl by alespoň zrušit ustanovení § 5 písm. b) a část ustanovení § 18 odst. 2 spočívající v označení písmene „a)“, v čárce za slovem „tržby“ a ve slovech „nebo b) vydání příkazu k jejímu provedení, pokud byl tento příkaz vydán dříve“.
29.
Dne 17. 2. 2017 k uplatněné argumentaci navrhovatelka ještě doplnila, že finanční správa vydala „Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb“ (respektive doplnění tohoto pokynu), kde se konstruuje rozdíl mezi hlavní a minoritní činností, přičemž se používá kritérium objemu plateb z minoritní činnosti (resp. minoritních činností) nepřevyšující částku 175 000 Kč a tvořící zároveň maximálně 49 % z celkových plateb uskutečněných v dané provozovně. I když je podle navrhovatelky pochopitelná snaha finanční správy omezit zákonem předvídané plošné působení evidence tržeb i na marginální prodeje velmi malých prodejců, je nutné konstatovat, že pojem minoritní platba ani zvolené ukazatele nejsou stanoveny zákonem ani podzákonným právním předpisem. Chtěl-li zákonodárce omezit rozsah subjektů podléhajících evidenci tržeb, měl tak učinit zákonem, nikoliv dokonce metodickým pokynem. V opačném případě byl podle navrhovatelky vytvořen rozpor s principy právního státu a zákon o evidenci tržeb by měl být už jen z toho důvodu Ústavním soudemÚstavním soudem zrušen.
30.
Dne 14. 11. 2017 navázala navrhovatelka na své podání ze dne 24. 11. 2016 tak, že „malé“ podnikatele, kteří by podle jejího názoru neměli evidenci tržeb podléhat, by mohl Ústavní soudÚstavní soud vymezit tak, že jsou to ti, jejichž roční příjem nepřekračuje před odpočtem výdajů částku 1 800 000 Kč (tedy částku v průměru 150 000 Kč měsíčně). Podle navrhovatelky by tak Ústavní soudÚstavní soud mohl postupovat obdobně jako v případě nálezu sp. zn. Pl. ÚS 28/13 ze dne 10. 7. 2014 (N 137/74 SbNU 93; 161/2014 Sb.), když tehdy napadený zákon (jeho část) zrušil jen vůči soudcům. Dále navrhovatelka upřesnila svůj návrh tak, že podle jejího názoru právu na ochranu soukromí odporuje, musí-li podnikatelé - fyzické osoby na každé účtence uvádět i své rodné číslo (jakožto součást jejich daňového identifikačního čísla). Proto by měl Ústavní soudÚstavní soud zrušit i ustanovení § 20 odst. 1 písm. b) zákona o evidenci tržeb. Závěrem svého doplnění navrhla, aby Ústavní soud vydal tento nález:
„Zrušuje se zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb.“
Eventuálně navrhla:
„1.
Zrušuje se § 3, 4, § 5 písm. b), § 6, § 10 odst. 2, § 12 odst. 4, část ustanovení § 18 odst. 2 spočívající v označení písmene ,a)‘, čárku za slovem ,tržby‘ a slova ,nebo b) vydání příkazu k jejímu provedení, pokud byl tento příkaz vydán dříve‘, § 20 odst. 1 písm. b) a § 37 odst. 3 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb.
2.
Zrušuje se zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, pokud se týká poplatníků daně z příjmů fyzických osob, kteří mají menší rozhodný příjem než 1 800 000 Kč ročně.“
IV.
Vyjádření účastníků řízení k doplnění návrhu (repliky) navrhovatelky
31.
Shora zmíněná doplnění z období od 24. 11. 2016 do 17. 2. 2017 zaslal Ústavní soudÚstavní soud účastníkům řízení k dodatečnému vyjádření.
32.
Poslanecká sněmovna se k uvedeným doplněním nevyjádřila.
33.
Senát po seznámení se s obsahem doplnění setrval na svém původním vyjádření s tím, že jej považuje za dostatečné.
34.
Tehdejší ministr financí na základě pověření vlády ve svém vyjádření nejprve upozornil, že přistoupil-li by Ústavní soudÚstavní soud ke zrušení § 18 odst. 2 písm. b) zákona o evidenci tržeb, znamenalo by to, že by se za uskutečnění plateb učiněných platební branou na internetu muselo považovat přijetí evidované tržby podle § 18 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, což není technicky možné. Vydalo-li generální finanční ředitelství k § 18 odst. 2 písm. b) citovaného zákona stanovisko, lze to považovat za běžnou a legitimní praxi. Metodiky vznikají zejména pro potřeby sjednocení postupu podřízených orgánů, což je v případě daňových zákonů obzvláště potřeba zejména s ohledem na vysoký počet úředních osob, které tyto zákony aplikují. Pro metodiky platí, že nemohou odporovat textu zákona, nýbrž se mají snažit o co možná jeho nejlepší interpretaci za účelem větší srozumitelnosti pro uživatele právních předpisů.
35.
Co se týká evidence bezhotovostních plateb podle § 5 písm. b) zákona o evidenci tržeb, tehdejší ministr financí především upozornil, že když by bezhotovostní platby nepodléhaly evidenci, finanční správa by nezískala komplexní obraz tržeb poplatníka, a tím by byla znemožněna analýza dat a na ní založené cílení daňových kontrol. Omezení evidence na hotovostní tržby by navíc mohlo vést k tomu, že by poplatníci motivovali své zákazníky k placení kartou za účelem vyhýbání se evidenci tržeb. Tvrdí-li totiž navrhovatelka, že bezhotovostní platby jsou obecně lehce dohledatelné, pak se nevypořádává s rozdíly mezi konkrétními způsoby dohledatelnosti podle druhu plateb. Když by si nadto měl správce daně u poskytovatelů bezhotovostních platebních služeb zjišťovat informace například o větší skupině poplatníků postupem podle § 57 odst. 3 daňového řádu, představovalo by to nesmírnou zátěž jak pro správce daně, tak pro poskytovatele těchto informací.
36.
Rozporuje-li navrhovatelka „Doplnění Metodického pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb o posouzení možnosti zahájení evidence tržeb z ,minoritní‘ činnosti poplatníka až v pozdější fázi, než kam spadá povinnost tuto činnost evidovat podle klasifikace NACE“, pak lze podle tehdejšího ministra financí odkázat na smysl metodických pokynů, jak byl rozebrán v části vyjádření týkající se § 18 odst. 2 písm. b) citovaného zákona, kdy ani toto doplnění nestanoví poplatníkům žádné povinnosti jdoucí nad rámec zákona, ale toliko avizuje, jak se správce daně zachová při posuzování té které situace, s cílem zajistit jednotnou aplikační praxi. I kdyby však podle tehdejšího ministra financí vznikly Ústavnímu souduÚstavnímu soudu pochybnosti o správnosti postupu Generálního finančního ředitelství při vydávání metodických pokynů a jejich doplnění, není zřejmé, jak by bylo možné z toho dovozovat neústavnost samotného zákona, když ani sama navrhovatelka tuto eventuální souvislost nijak nevysvětluje.
V.
Upuštění od ústního jednání
37.
Ústavní soudÚstavní soud neočekával - na rozdíl od navrhovatelky - od ústního jednání další objasnění věci, pročež od něj upustil dle § 44 věty první zákona o Ústavním soudu. K návrhu na výslech svědků se vyjádří níže.
VI.
Procesní předpoklady posouzení návrhu, průběh legislativního procesu a posouzení jeho ústavní konformity
38.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že je příslušný k posouzení předmětného návrhu, který byl podán k tomu oprávněnou navrhovatelkou, kterou je skupina 41 poslanců [§ 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu]. Návrh je přípustný a splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti. Podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., se sestává posouzení ústavnosti zákona s ústavním pořádkem ze zodpovězení tří otázek: zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence, zda byl přijat ústavně předepsaným způsobem a zda jeho obsah je v souladu s ústavními zákony.
VI./a
Průběh legislativního procesu
39.
Ústavní soudÚstavní soud na základě veřejně přístupných tisků Poslanecké sněmovny a Senátu, jakož i stenozáznamů z jejich jednání (vše dostupné na www.psp.cz, www.senat.cz) zjistil následující skutečnosti.
40.
Vládní návrh zákona o evidenci tržeb byl poslancům rozeslán jako tisk 513/0 dne 4. 6. 2015. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 4. 6. 2015 (usnesení č. 172) a jako zpravodaje určil Ing. arch. Jaroslava Klašku a navrhl rozpočtový výbor jako garanční.
41.
První čtení proběhlo dne 19. 6. 2015 a dne 10. 7. 2015 na 29. schůzi a návrh zákona byl přikázán k projednání výborům (usnesení č. 853). Rozpočtový výbor projednal návrh zákona a vydal dne 3. 9. 2015 usnesení doručené poslancům jako tisk 513/1 (pozměňovací návrhy). Hospodářský výbor projednal návrh zákona a vydal dne 4. 9. 2015 záznam z jednání doručený poslancům jako tisk 513/2.
42.
Ve druhém čtení bylo dne 18. 9. 2015 projednávání návrhu zákona na 31. schůzi přerušeno (usnesení č. 881). Následně návrh zákona prošel obecnou a podrobnou rozpravou dne 7. 10. 2015 na 33. schůzi. Podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 513/3, který byl rozeslán dne 8. 10. 2015. Rozpočtový výbor vydal usnesení, které bylo poslancům doručeno dne 16. 10. 2015 jako sněmovní tisk 513/4 (stanovisko).
43.
Třetí čtení proběhlo během 37. schůze ve dnech 18. 12. 2015, 8. 1. 2016, 22. 1. 2016, 29. 1. 2016 a 10. 2. 2016. Dne 10. 2. 2016 byl návrh zákona schválen, když ze 145 přítomných poslanců pro něj hlasovalo 105, proti byli 3 poslanci a 37 se zdrželo hlasování (hlasování č. 42, usnesení č. 1068).
44.
Návrh zákona o evidenci tržeb byl postoupen Poslaneckou sněmovnou Senátu v 10. funkčním období, a to dne 18. 2. 2016, přičemž v senátní evidenci jde o tisk č. 200/0. Návrh byl přikázán výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu jako výboru garančnímu (jeho zpravodajem byl senátor Pavel Štohl); jmenovaný výbor nepřijal na své 21. schůzi, konané dne 15. března 2016, k tomuto tisku žádné usnesení. Dále byl návrh zákona přikázán ústavně-právnímu výboru (jeho zpravodajem byl senátor Stanislav Juránek). Ústavně-právní výbor projednal návrh zákona dne 9. března 2016, a sice na 20. schůzi, kde přijal své 96. usnesení, jímž doporučil plénu Senátu schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou (viz senátní tisk číslo 200/2). Poté se Senát zabýval návrhem zákona na své 20. schůzi dne 16. března 2016 a svým usnesením č. 360 návrh zákona schválil, když pro něj ze 72 přítomných senátorů hlasovalo 43, proti bylo 20 senátorů a 9 se zdrželo hlasování.
45.
Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 17. 3. 2016, podepsán jím byl dne 30. 3. 2016. K vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů došlo dne 13. 4. 2016 v částce 43 pod č. 112/2016 Sb., účinnost nabyl dne 1. 12. 2016.
46.
V průběhu řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem došlo k dílčí novelizaci zákona o evidenci tržeb, a to zákonem č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. Touto novelou (konkrétně její 239. částí) byla změněna část čtvrtá zákona o evidenci tržeb s rubrikou přestupky (před novelou správní delikty) a pod ni náležející § 28 až 30 a § 33 zákona o evidenci tržeb (část sedmá - společná a závěrečná ustanovení, kde se opět nehovoří o jiných správních deliktech, ale nově o přestupcích).
47.
Také v případě této novely jde o vládní návrh zákona, jenž byl poslancům rozeslán jako tisk 929/0 dne 5. 10. 2016. Zpravodajem byl poslanec JUDr. Ing. Lukáš Pleticha a garančním výborem byl ústavně právní výbor. První čtení proběhlo dne 19. 10. 2016 na 50. schůzi. Druhé čtení proběhlo dne 22. 2. 2017 na 55. schůzi. Třetí čtení proběhlo během 56. schůze dne 7. 4. 2017 a téhož dne byl návrh zákona schválen, když ze 169 přítomných poslanců pro něj hlasovalo 119, proti bylo 18 poslanců (hlasování č. 208, usnesení č. 1624). Zmíněný návrh novely zákona o evidenci tržeb byl postoupen Poslaneckou sněmovnou Senátu dne 9. 5. 2017, přičemž v senátní evidenci jde o tisk č. 125/0. Návrh byl přikázán ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Poté byl tisk zařazen na 7. schůzi Senátu dne 31. 5. 2017, přičemž Senát k tisku nepřijal žádné usnesení. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. 6. 2017 a ten jej podepsal. K vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů došlo dne 28. 6. 2017 v částce 66 pod č. 183/2017 Sb., když jeho část 239 nabyla účinnosti dne 1. 7. 2017.
VI./b
Posouzení ústavní konformity legislativního procesu - tvrzené vady v procesu přijetí zákona
48.
Jak bylo uvedeno výše, navrhovatelka především namítá, že napadený zákon - nikoli jeho dílčí novela specifikovaná shora - byl přijat v rozporu s principem vázanosti státní moci zákonem (čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny), v rozporu s principem ochrany menšiny při tvorbě politických rozhodnutí (čl. 6 Ústavy) a v rozporu s právem občanů podílet se na správě věcí veřejných (čl. 21 odst. 1 Listiny), tedy v rozporu s postuláty, na nichž je založen samotný demokratický právní stát ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy. Ač k tomu neexistuje zákonný, natožpak ústavní podklad, bylo totiž některým poslancům zabráněno vyjádřit se k návrhu zákona a ve třetím čtení rozprava o návrhu zákona byla usnesením Poslanecké sněmovny ukončena a Poslanecká sněmovna vyslovila s vládním návrhem citovaného zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů souhlas. Podle navrhovatelky šlo o promyšlené a plánované jednání vládní většiny.
49.
Vedle takto vedené argumentace spatřuje navrhovatelka procesní pochybení také v tom, že napadený zákon nebyl podepsán předsedou Poslanecké sněmovny, ale toliko její místopředsedkyní, což je podle jejího názoru v rozporu s čl. 51 Ústavy.
A
50.
Ke skupině námitek týkajících se tvrzeného rozporu vlastního přijímání zákona o evidenci tržeb s principy tvorby politických rozhodnutí Ústavní soudÚstavní soud nejprve uvádí, že kritérii ústavnosti zákonodárného procesu se zabýval v řadě svých nálezů, v nichž formuloval východiska zcela uplatnitelná i v nyní posuzované věci. V nálezu ze dne 2. 10. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 5/02 (N 117/28 SbNU 25; 476/2002 Sb.) Ústavní soud zdůraznil - a odkazuje na to sama navrhovatelka - že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby stanovenými zákonem. Z toho plyne, že „ne [...] každá vůle parlamentního orgánu, ale toliko taková, která zákon, ať by již šlo o zákon ústavní nebo prostý (o jejím jednacím řádu), respektuje a z jeho mezí vychází, se může stát zákonem“. Na druhou stranu v nálezu ze dne 15. 2. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.) Ústavní soud zdůraznil, že formální vady v legislativním procesu nemohou bez dalšího vést k derogaci jím posuzovaného právního předpisu, neboť takovýto případný zásah ze strany Ústavního souduÚstavního soudu je třeba vždy poměřovat ve vazbě na princip oprávněné důvěry občanů v právo, princip právní jistoty a ochrany nabytých práv. V nálezu ze dne 1. 3. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 (N 27/60 SbNU 279; 80/2011 Sb.) pak Ústavní soud vyslovil, že k derogaci právního předpisu zohledňujícího procedurální vady jeho normotvorného procesu přistupuje - v kontextu naznačené zdrženlivosti - tehdy, došlo-li v legislativním procesu přímo k porušení Ústavy či jiné části ústavního pořádku nebo k porušení některého z ustanovení tzv. podústavního práva (například jednacího řádu Poslanecké sněmovny), vždy však jen v případě, že porušení nabývá ústavněprávní dimenze. Důvodem k zásahu Ústavního souduÚstavního soudu je v takových případech zejména ochrana volné soutěže politických stran a ochrana menšin, zejména pak parlamentní opozice (srov. zejména čl. 5 a 6 Ústavy a čl. 22 Listiny). Tato východiska Ústavní soud aplikoval například v nálezu ze dne 27. 11. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 1/12 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.), v němž konstatoval, že sice v tam posuzované situaci došlo k porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny, nicméně nešlo „o pochybení takové intenzity, které by s ohledem na celkové posouzení způsobu přijetí napadených zákonů bylo s to založit jejich nesoulad s ústavním pořádkem“ (citováno podle bodu 217 uvedeného nálezu). To dle mínění Ústavního soudu platilo proto, že výsledkem zákonodárné procedury jako celku byly - Ústavním soudemÚstavním soudem tehdy posuzované - zákony, u nichž měly všechny subjekty na této proceduře zúčastněné možnost seznámit se s jejich obsahem, zaujmout k nim své (zákonem předvídané) stanovisko a v průběhu jejich projednávání toto stanovisko veřejně (a nejen na parlamentní půdě) projevit, případně navrhnout změny těchto předloh zákonů (srov. bod 218 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12).
51.
Vedle těchto závěrů je třeba rovněž připomenout, že Ústavní soudÚstavní soud v nedávné době rozhodoval o ústavních stížnostech jednotlivých poslanců a poslankyň Poslanecké sněmovny, již brojili proti a) usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 10. 2. 2016 o ukončení rozpravy ve třetím čtení vládního návrhu zákona o evidenci tržeb (sněmovní tisk 513), schválenému hlasováním č. 28 v rámci 37. schůze Poslanecké sněmovny, b) usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 10. 2. 2016 č. 1068 o vyslovení souhlasu s vládním návrhem zákona o evidenci tržeb ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou a c) jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v postupu předsedy Poslanecké sněmovny, který při projednávání vládního návrhu zákona o evidenci tržeb zabránil stěžovatelům vystoupit v jeho třetím čtení a předložit návrh usnesení k hlasování. V tomto rozsahu námitek se jejich ústavní stížnosti a nyní posuzovaný návrh na zrušení zákona podle § 64 zákona o Ústavním soudu překrývají. Zmíněné ústavní stížnosti Ústavní soudÚstavní soud odmítl usnesením ze dne 24. 5. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 11/16 (dostupné na http://nalus.usoud.cz), neboť šlo o návrhy, k jejichž projednání nebyl příslušný [srov. § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb.]. Stěžovatelé totiž nenapadli platný (vyhlášený) zákon či jeho jednotlivá ustanovení, ale žádali, aby Ústavní soudÚstavní soud zasáhl do průběhu legislativního procesu a zrušil toliko procedurální usnesení přijatá před jeho ukončením. Posouzení takového návrhu zjevně vybočuje z kompetencí Ústavního soudu, a byl-li by takový návrh projednán, překročil by tím Ústavní soudÚstavní soud pravomoci svěřené mu Ústavou. Nadto tehdejší navrhovatelé (stěžovatelé) nevystupovali jako nositelé základních práv, ale jako součást veřejné moci - jednotlivé stěžovatele tak nebylo možno považovat za fyzické osoby oprávněné k podání ústavních stížností. K napadenému postupu předsedy Poslanecké sněmovny (jímž zabránil stěžovatelům vystoupit ve třetím čtení při projednávání vládního návrhu zákona o evidenci tržeb) pak Ústavní soud s odkazem na svoji judikaturu připomněl, že v daném případě nejde o tzv. jiný zásah orgánu veřejné moci, neboť postup předsedy Poslanecké sněmovny spadá do samotné interní řídící pravomoci, do níž Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nepřísluší zasahovat.
52.
Tyto závěry Ústavní soudÚstavní soud uvádí proto, že v tomto případě mu byl předložen k projednání návrh, k jehož zhodnocení je příslušný, navrhovatelka však v rozsahu namítaných vad legislativního procesu opět - a jak bylo vysvětleno nesprávně - argumentačně tenduje ke klasifikaci těchto vad jako zásahu do základních práv poslanců s tím, že shora popsaný postup předsedy Poslanecké sněmovny označuje za „jiný zásah státní moci“. Při kontrole norem, jak bylo ukázáno na stručném přehledu nálezové judikatury, jsou však relevantní jiná východiska. Takto nahlíženo, je podstatné především to, aby členové Parlamentu měli skutečnou možnost seznámit se s obsahem předloženého návrhu a aby měli možnost zaujmout k němu své stanovisko [srov. k tomu již citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10 nebo nález ze dne 19. 4. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.)]. V nálezu ze dne 30. 6. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 21/14 (N 122/77 SbNU 759; 199/2015 Sb.) k tomu Ústavní soud dodal, že „[ú]čelem [možnosti se s návrhem zákona seznámit a vyjádřit se k němu] je konfrontace pro přijetí či nepřijetí příslušného návrhu zákona, kdy zástupci občanů musí veřejně zdůvodňovat a obhajovat své návrhy a veřejnost má možnost kontrolovat jejich činnost. Tato možnost konfrontace postojů na parlamentní půdě je [pak] zárukou svobodné soutěže politických sil [...]“.
53.
Třetí čtení návrhu zákona o evidenci tržeb probíhalo na 37. schůzi Poslanecké sněmovny ve dnech 18. 12. 2015, 8. 1. 2016, 22. 1. 2016, 29. 1. 2016 a 10. 2. 2016, tedy ve stanovených jednacích dnech připadajících na středu a pátek v souladu s podmínkami stanovenými v § 95 a 95a jednacího řádu Poslanecké sněmovny.
54.
Dne 29. ledna 2016 předstoupil před poslance poslanec Jaroslav Faltýnek a uvedl: „Dovolte mi, vážené kolegyně, kolegové, abych vystoupil s určitým procedurálním návrhem a vrátil tu diskusi vlastně zpátky k tématu, které tady řešíme. My tady dneska diskutujeme, pokud jsem to dobře počítal, 38. hodinu v rámci prvého, druhého a třetího čtení, k tomuto zákonu. A já se domnívám, že všechny argumenty ať už proti, nebo pro v této debatě, nebo většina z nich zazněla, přestože jsou opakovány stále ze strany předkladatelů stejné argumenty a ze strany odpůrců tytéž. Domnívám se, že těch 38 hodin debaty je dostatečný čas k tomu, abychom si všechny tyto vzájemné názory vydiskutovali. Proto mi dovolte, abych navrhl, abychom procedurálně bez rozpravy hlasovali, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bude o vládním návrhu zákona o evidenci tržeb, sněmovní tisk 513, třetí čtení, a o vládním návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, sněmovní tisk 514, třetí čtení, a o podaných pozměňovacích návrzích k těmto tiskům hlasovat ve středu 10. února 2016 v 11 hodin.“ Hlasovaní o tomto návrhu je evidováno pod číslem 26. Z přihlášených 94 poslanců a poslankyň hlasovalo pro návrh 81 poslanců a poslankyň, proti bylo 8.
55.
Dne 10. 2. 2016 pak předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Hamáček jako předsedající 37. schůze Poslanecké sněmovny uvedl: „Ano. Je 11 hodin a v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny přikročíme k hlasování. Je třeba ukončit rozpravu, o čemž rozhodneme hlasováním, které jsem zahájil, a ptám se, kdo souhlasí s ukončením rozpravy, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. (Hluk a protesty v sále.) Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování má číslo 28, přihlášeno je 157, pro 96, proti 50, tento návrh byl přijat.“
56.
Následně podal námitku poslanec Zbyněk Stanjura proti postupu předsedy Jana Hamáčka, který nechal hlasovat o ukončení rozpravy přesto, že takový návrh nikdo nepodal. Nato Jan Hamáček odvětil, že šlo o jeho vlastní návrh a jeho vlastní rozhodnutí. Proti tomu vznesl námitku poslanec Miroslav Kalousek s tím, že není možné hlasovat o návrhu (tedy o návrhu Jana Hamáčka na ukončení rozpravy), který byl přednesen z místa předsedajícího. Posléze bylo hlasováno o námitce Zbyňka Stanjury a Miroslava Kalouska (hlasování č. 29 a č. 30); hlasující většina námitky nepodpořila. Hlasováním č. 42 pak bylo přijato usnesení č. 1068, jímž Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona o evidenci tržeb, podle sněmovního tisku č. 513, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.
57.
Podle § 58 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny platí, že „[k]do není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí. Není-li přítomen ani bezprostředně před ukončením rozpravy, jeho přihláška propadá. [...] Chce-li se rozpravy zúčastnit předsedající, předá [podle odstavce 5 téhož ustanovení] řízení schůze“. Podle § 59 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny se Poslanecká sněmovna „může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na omezení řečnické doby, která nesmí být kratší než deset minut. Omezení řečnické doby se nevztahuje na poslance pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu“. Podle § 59 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny se „Sněmovna [...] může bez rozpravy usnést, že k téže věci může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát. [...] Poslanec má [podle § 59 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny] mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí stanovenou řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li poslanec svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách poslance proti rozhodnutí o odnětí slova rozhodne Sněmovna bez rozpravy“. Podle § 66 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny „[předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci. [...] Po ukončení rozpravy [v souladu s odstavcem 2] udělí předsedající závěrečné slovo navrhovateli a zpravodaji. Navrhovatel i zpravodaj se mohou závěrečného slova vzdát. [...] Sněmovna se [podle odstavce 3] může usnést bez rozpravy na opětovném otevření rozpravy, a to do zahájení hlasování o závěrečném usnesení. Rozprava je znovu zahájena též tehdy, ujme-li se slova před hlasováním o závěrečném usnesení člen vlády. Pro ukončení nově zahájené rozpravy platí ustanovení odstavce 2 obdobně“. Podle § 95 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny se „[v]e třetím čtení [...] koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení“.
58.
Z citace uvedených ustanovení jednacího řádu Poslanecké sněmovny vyplývá, že omezení, respektive ukončení rozpravy o návrhu přezkoumávaného zákona ve třetím čtení nebylo provedeno v souladu se zákonem (konkrétně v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny, kdy sama Ústava ani jiná část ústavního pořádku v tomto ohledu podrobnosti nestanoví), a to jak samotnou Poslaneckou sněmovnou, tak jejím předsedou. To i přesto, že nebyly využity možnosti, které zákon předsedajícímu schůze pro usměrnění rozpravy dává (např. odejmutí slova, odchyluje-li se řečník od projednávané věci, s tím, že obsah rozpravy třetího čtení je poměrně úzce vymezen právě v § 95 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny). Zbývá tedy posoudit, zda tyto vady (respektive vada) legislativního procesu při přijímání návrhu zákona o evidenci tržeb dosáhly takové intenzity, aby přes značnou zdrženlivost Ústavní soudÚstavní soud přistoupil k derogaci uvedeného zákona. Takovému názoru však Ústavní soudÚstavní soud \\- též s ohledem na svou judikaturu - nemohl přisvědčit, neboť neshledal, že by došlo k porušení práv opozice či principů demokratického právního státu na poli „parlamentního“ práva obecně, resp. v takto tvrzené intenzitě.
59.
Předně je nutno odkázat na již zmíněný § 95 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, podle něhož lze v rámci rozpravy ve třetím čtení pouze navrhnout opravu legislativně-technických, gramatických, písemných nebo tiskových chyb, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení. Již z hlediska limitů daných tímto ustanovením je eventuální zásah do ústavně chráněných hodnot a principů - jak byl právě vymezen - poněkud hůře identifikovatelný, byť není zcela jistě úplně vyloučen. Navrhovatelka sama v daném kontextu ovšem podrobnější argumentaci nenabízí. Naopak i z délky rozpravy v rámci třetího čtení vyplývá (viz shora), že naplnění smyslu a účelu § 95 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny bylo učiněno zadost. Pro tento závěr hovoří nejen počet dní, kdy se rozprava ve třetím čtení konala, ale také její celkové časové rozložení počínající prosincem roku 2015 a končící únorem 2016. Za těchto okolností lze konstatovat, že byl vytvořen dostatečný prostor jak pro případnou korekci chyb (včetně možnosti reagovat na změny vyvolané pozměňovacími návrhy), tak pro podání návrhu na opakování druhého čtení.
60.
Nad tento rámec - a toliko pro doplnění - lze uvést, že s návrhem zákona o evidenci tržeb byla seznámena odborná i laická veřejnost [z veřejně přístupných zdrojů (http://www.eltrzby.cz) se podává, že Ministerstvem financí byly na dané téma pořádány odborné konference i přednášky] a návrhem zákona se zabývaly nejrůznější zájmové a profesní subjekty, s nimiž byl návrh zákona konzultován (srov. k tomu například projekt Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky dostupný též na http://www.eltrzby.cz nebo projekt Hospodářské komory České republiky dostupný na https://www.eet-ano-ale.cz). Nepochybně tím byla posílena celospolečenská diskuse odrážející zpětnou vazbu k projednávanému návrhu zákona.
61.
Vedle tohoto „materiálního“ či „obsahového“ hlediska (to znamená aspektu dotýkajícího se toho, co zákon stanoví, že býti má) nelze samozřejmě přehlížet vlastní procesní stránku popisovaného problému. Veřejnoprávní rozhodování, kam patří i postup parlamentních těles, je založeno na pravidlech sledujících racionálnost, přehlednost a kontrolu jejich postupu (parafrázováno podle Filip, Jan. Opakované hlasování sněmovny jako ústavní problém aneb parlamentní většina nemůže vše, co jí jednací řád výslovně nezakazuje. Časopis pro právní vědu a praxi. 2001, č. 4, s. 342). Popsaný postup tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka těmto pravidlům neodpovídal, nicméně nedošlo k narušení elementárních předpokladů pro přijímání obecně závazných normativních aktů, tedy návaznosti a závaznosti vlastního rozhodování zákonodárného orgánu (zde Poslanecké sněmovny). Tyto předpoklady byly v projednávaném případě splněny a Poslanecká sněmovna setrvala, na čem se usnesla [srov. k tomu v širších souvislostech například Pierre, Eugène. Traité de droit politique électoral et parlementaire. Supplément. 4. vydání. Paris: Librairies-imprimeries réuniess, 1919, s. 1191 a násl. (dostupné on-line na http://gallica.bnf.fr)].
62.
Tvrdí-li navrhovatelka v souvislosti s námitkami o vadách legislativního procesu, že šlo podle jejího přesvědčení ze strany parlamentní většiny o předem připravené „organizované spolčení“ (srov. doslova kap. 2.4 jejího návrhu), vedené za účelem porušení právního řádu České republiky, pak k tomu Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že je soudním orgánem ochrany ústavnosti a nepřísluší mu hodnotit politické důvody shora popsaného postupu Poslanecké sněmovny, respektive jejího předsedy. V opačném případě by se totiž sám mohl stát součástí politického boje, a proto nevyhověl návrhu a nepřistoupil k výslechu navrhovatelkou v narativní části (bod 4 i. f.) jmenovaných svědků.
63.
Nezbývá tedy než uzavřít, že v procesu přijímání zákona o evidenci tržeb došlo k procedurálnímu pochybení. Nicméně, Ústavní soudÚstavní soud k derogaci zákona o evidenci tržeb z důvodu tohoto pochybení nepřistoupil, neboť by to v daném případě bylo v rozporu s hodnotami právního státu, tedy zejména s principem právní jistoty (čl. 1 odst. 1 Ústavy) a se zásadou ochrany ústavnosti [čl. 83 a čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy] - srov. výše (bod 50) reprodukované závěry z nálezu ze dne 27. 11. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 1/12.
B
64.
Vytýká-li navrhovatelka přezkoumávanému zákonu absenci podpisu předsedy Poslanecké sněmovny, pak v této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud nepřehlédl, že ale zároveň nikoliv zřetelně formuluje následky, jež by taková - jí tvrzená vada - měla mít. Ustanovení čl. 51 Ústavy zmocňuje předsedu Poslanecké sněmovny, prezidenta republiky a předsedu vlády k podpisu „přijatého“ zákona. Parlament tedy již jednoznačně projevil svoji vůli a zmíněné podpisy jsou aktem ryze formálním, osvědčujícím toliko skutečnost, že byl zákon přijat [např. V. Knapp k významu podpisu zákona ústavními činiteli uvádí, že „nemají ani povahu potvrzení jeho platnosti, nabytí účinnosti, ani nejsou nezbytnou podmínkou jeho vyhlášení ..., podpis [je] pouhým osvědčením o přijetí právního předpisu ..., pro subjekty podepisování znamená jen povinnost podepsat schválený předpis“, in Tvorba práva a její pravidla. Právní rádce. 1996, č. 3, 4 (příloha), s. XV.; srov. též Weyr, F. Československé právo ústavní. Praha: Melantrich, 1937, s. 199]. Proto také podpis ústavních činitelů uvedených v čl. 51 Ústavy není condicio sine qua non pro publikaci a tím pro platnost a účinnost přijatého zákona [viz Sládeček, V. Čl. 51 (Podepisování zákonů). In: Sládeček, V., Mikule, V., Suchánek, R., Syllová, J. Ústava České republiky. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 518; Hřebejk, J., In: Pavlíček, V., Hřebejk, J. Ústava a ústavní řád České republiky. Komentář. 1. díl. Ústavní systém. 2. vydání. Praha: Linde, 1998, s. 197; Syllová, J. Čl. 51 (Podepisování zákonů). In: Hendrych, D. a kol. Ústava České republiky: komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 1997, s. 76]. Odborná literatura dospěla též k závěru, že „předseda Poslanecké sněmovny svým podpisem osvědčuje, že po řízení, jež proběhlo v Parlamentě, byl zákon přijat; stvrzuje správný postup v proceduře přijímání zákona“ (Hřebejk, J., cit. d., s. 196). S tímto názorem se nepřímo ztotožnil i Ústavní soudÚstavní soud ve svém nálezu ze dne 14. 7. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 23/04 (N 137/38 SbNU 9; 331/2005 Sb.), neboť rozlišil mezi podpisem předsedy Poslanecké sněmovny na usnesení, jímž se návrh zákona postupuje Senátu, a podpisem pod přijatým zákonem podle čl. 51 Ústavy; v prvém případě má podle Ústavního souduÚstavního soudu podpis předsedy Poslanecké sněmovny funkci identifikační a verifikační, ve druhém případě - tedy v režimu čl. 51 Ústavy - toliko funkci oznamovací (dle V. Schorma podepisuje zákon jen „na znamení ukončení zákonodárného procesu“ v Parlamentu - Schorm, V. Několik slov o promulgaci aneb Jsou české zákony podepisovány, promulgovány a vyhlašovány? In: Pocta doc. JUDr. Vladimíru Mikule k 65. narozeninám. Praha: ASPI, 2002, s. 138). To dále znamená, že předseda Poslanecké sněmovny zajišťuje písemné vyhotovení zákona, vzešlé ze zákonodárného procesu v Parlamentu. Není proto oprávněn odepřít podepsat přijatý zákon, ani kdyby měl pochybnosti o jeho ústavnosti, ať rázu věcného, či procesního [Suchánek, R. Čl. 51 (Podepisování zákonů). In Bahýľová, L., Filip, J., Molek, P., Podhrázký, M., Suchánek, R., Šimíček, V., Vyhnánek, L. Ústava České republiky. Komentář. Praha: Linde Praha, 2010, s. 622]. Ústavní praxi, která s odkazem na § 29 odst. 1 písm. g) a § 30 odst. 1 a 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny připouští zastoupení předsedy Poslanecké sněmovny některým z jeho místopředsedů i při podepisování zákonů (obdobně jako v případě předsedy vlády zastoupení místopředsedou vlády), ač k tomu sama Ústava mlčí, je ovšem možno z ústavního hlediska akceptovat (viz Suchánek, R. tamtéž a srov. Hřebejk, J., cit. d., s. 198). Komentářová literatura ostatně nepřehlédla [výslovně Herc, T. Čl. 51 (Podepisování zákonů). In: Rychetský, P., Langášek, T., Herc, T., Mlsna, P. a kol. Ústava České republiky; Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 499 a 501], že s ohledem na rozpuštění Poslanecké sněmovny v roce 2013 bylo 15 zákonů bez podpisu předsedy Poslanecké sněmovny postoupeno Kanceláří Poslanecké sněmovny prezidentu republiky a s jeho podpisem předsedovi vlády [jeden z těchto zákonů byl následně podroben i ústavněprávnímu přezkumu Ústavním soudemÚstavním soudem \\- viz nález ze dne 23. 8. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 16/15 (334/2016 Sb.), dále srov. i bod 36 nálezu ze dne 11. 7. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 23/14 (283/2017 Sb.)], a to se závěrem, že tímto způsobem nedošlo (a ani nemohlo dojít) k porušení ústavnosti postupu při přijímání napadených zákonů.
VII.
Hodnocení vlastního obsahu napadeného zákona a jeho jednotlivých ustanovení
1.
Posouzení ústavnosti zákona o evidenci tržeb jako celku, resp. zvláště § 3, 4 a 6 zákona o evidenci tržeb - rozpor mezi přiměřeným narušením ústavních práv „malých“ poplatníků daně z příjmů
65.
Text napadených ustanovení citovaného zákona je následující:
㤠3
Určení subjektu a předmětu evidence tržeb
(1)
Subjektem evidence tržeb je poplatník
a)
daně z příjmů fyzických osob a
b)
daně z příjmů právnických osob.
(2)
Předmětem evidence tržeb jsou evidované tržby poplatníka.
§ 4
Vymezení evidované tržby
(1)
Evidovanou tržbou je platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a která zakládá rozhodný příjem.
(2)
Evidovanou tržbou je také platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a je
a)
určena k následnému čerpání nebo zúčtování, které zakládají rozhodný příjem, nebo
b)
následným čerpáním nebo zúčtováním té platby, která zakládá rozhodný příjem.
§ 6
Rozhodný příjem
(1)
Rozhodným příjmem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
u poplatníka daně z příjmů fyzických osob příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který
1.
není předmětem daně z příjmů,
2.
je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý nebo
3.
podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo
b)
u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který
1.
není předmětem daně z příjmů,
2.
je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý,
3.
podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo
4.
podléhá dani ze samostatného základu daně.
(2)
Příjmy podle odstavce 1 jsou u poplatníka, který je účetní jednotkou, příjmy podle zákona o daních z příjmů, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou.
(3)
Pro účely tohoto zákona je rozhodným příjmem veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti také příjem veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, který je předmětem daně z příjmů u jejího společníka. Tento příjem není pro účely tohoto zákona příjmem tohoto společníka.“
66.
Podle navrhovatelky je povinnost evidovat tržby elektronickou formou pro „malé“ poplatníky daně z příjmů nepřiměřeně zatěžující. Evidence tržeb pro tyto subjekty nepočítá se žádným zjednodušením, a tak dochází k narušení jejich základního práva na ochranu vlastnictví podle čl. 11 Listiny, jakož i práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Tuto argumentaci navrhovatelka doplnila podáním ze dne 20. 12. 2016 s poukazem na odlišnost množiny subjektů s povinností elektronicky evidovat tržby a množiny subjektů s povinností podávat kontrolní hlášení podle zákona o dani z přidané hodnoty. Konečně, jak je uvedeno shora, dne 14. 11. 2017 upravila navrhovatelka svůj návrh tak, že by Ústavní soudÚstavní soud měl zrušit zákon o evidenci tržeb alespoň vůči podnikatelům, jejichž rozhodný příjem je menší než 1 800 000 Kč ročně.
67.
K argumentaci navrhovatelky je třeba předně poznamenat, že zákon o evidenci tržeb nepřináší žádnou daňovou ani jinou povinnost, která by se bezprostředně a cíleně dotýkala majetkové sféry těch, na něž povinnost evidence dopadá. To Ústavní soudÚstavní soud připomíná toliko z toho důvodu, že mnozí poplatníci elektronická zařízení, jež odpovídají požadavkům plynoucím z citovaného zákona, již vlastnili a používali je bez ohledu na nově uloženou povinnost evidence. Nadto daňové zákony již dříve ukládaly daňovým subjektům povinnost evidovat a eventuálně správci daně doložit své příjmy za rozhodné období. K posouzení tedy zbývá, zda nově uložená forma evidenční povinnosti není nepřiměřeně zatěžující.
68.
Jak je uvedeno, navrhovatelka tvrdí jednak zásah do práva na ochranu vlastnictví, jednak do práva podnikat, aniž by mezi těmito dvěma základními právy argumentačně diferencovala. Je zjevné, že vzhledem k charakteru posuzované úpravy je nutno hodnotit jako primární právě zásah do práva podnikat, přičemž zásah do vlastnictví je sekundární a manifestuje se právě tvrzeným neústavním omezením, nebo dokonce znemožněním podnikání.
69.
Ústavní soudÚstavní soud na tomto místě připomíná, že v souladu s čl. 26 Listiny je třeba rozlišovat přístup k právu podnikat (jde o svobodu podnikání - odstavec 1) a výkon povolání nebo jiné hospodářské činnosti a podmínky spojené s tímto výkonem (odstavec 2). V této souvislosti je nutno v prvé řadě připomenout, že právo podnikat je zařazeno do hlavy čtvrté Listiny mezi tzv. hospodářská, sociální a kulturní práva. Ústavní soudÚstavní soud se problematikou těchto práv ve své judikatuře zabýval opakovaně. Kupříkladu v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 23. 4. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 2/08 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.) anebo v nálezu ze dne 12. 3. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 83/06 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.) navázal na svou předchozí judikaturu a dal jasně najevo, že ústavně zakotvená hospodářská, sociální a kulturní práva obsažená v ustanoveních vyjmenovaných v čl. 41 odst. 1 Listiny nejsou přímo aplikovatelná ve stejném rozsahu jako základní lidská práva či politická práva. Ustanovení čl. 41 odst. 1 Listiny, podle něhož se práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí, vyjadřuje přesvědčení ústavodárce, že úprava těchto práv je primárně v rukou zákonodárce a pouze sekundárně a v omezené míře lze ústavní garance hospodářských, sociálních a kulturních práv považovat za otázku judiciální.
70.
V návaznosti na to Ústavní soudÚstavní soud např. v nálezu ze dne 5. 10. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 61/04 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.) konstatoval, že čl. 41 odst. 1 Listiny i samotná povaha těchto práv vylučují, aby metodologie jejich přezkumu byla totožná s metodologií užívanou ve vztahu k ostatním základním právům (obsaženým zejména v hlavě druhé Listiny). Testem ústavnosti v tomto smyslu tedy projde i taková zákonná úprava, u níž lze zjistit sledování nějakého legitimního cíle a která tak činí způsobem, jejž si lze představit jako rozumný prostředek k jeho dosažení, byť nemusí jít o prostředek nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. S ohledem na čl. 4 odst. 4 Listiny však Ústavní soud zároveň konstatoval, že uvážení zákonodárce není (resp. z ústavního pohledu nemůže být) ani v oblasti regulace sociálních a ekonomických práv zcela neomezené a může být podrobeno přezkumu Ústavním soudemÚstavním soudem.
71.
Na základě těchto východisek konstruoval Ústavní soudÚstavní soud jako metodologický nástroj k přezkumu zásahu zákonodárce do oblasti ústavně garantovaných práv v hlavě čtvrté Listiny tzv. test rozumnosti (odlišující se od testu proporcionality - srov. k tomu zobecnění jeho judikatury in Červinek, Zdeněk. Standardy přezkumu ústavnosti v judikatuře Ústavního soudu. Jurisprudence. 2015, č. 4, s. 21 až 29). Test rozumnosti reflektuje jak nutnost respektovat poměrně rozsáhlou diskreci zákonodárce, tak potřebu vyloučit jeho případné excesy a skládá se ze čtyř následujících kroků:
1.
Vymezení smyslu a podstaty základního práva, tedy jeho esenciálního obsahu.
2.
Zhodnocení, zda se zákon nedotýká samotné existence základního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu.
3.
Posouzení, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl; tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv.
4.
Zvážení otázky, zda zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný (racionální), byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší.
72.
V daném kontextu je tedy podle Ústavního souduÚstavního soudu nezbytné definovat smysl a podstatu práva podnikat. Právo podnikat (nebo provozovat jinou hospodářskou činnost - vykonávat tak kupř. svobodná povolání - kdy však tato diference není z pohledu posuzované materie relevantní) má nejen význam čistě ekonomický (odrážející ekonomické ukazatele jako životní úroveň atp.), ale představuje též prostředek seberealizace jednotlivce sloužící k naplňování jeho přirozenoprávní svobody, a spoluvytváří tak samotný materiální charakter právního státu, jak ho zakotvuje například čl. 1 odst. 1 Ústavy [srov. k tomu nález ze dne 11. 9. 2009 sp. zn. IV. ÚS 27/09 (N 200/54 SbNU 489) a nebo nález ze dne 25. 11. 2003 sp. zn. I. ÚS 504/03 (N 138/31 SbNU 227)]. V nálezu ze dne 23. 9. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 11/08 (N 155/50 SbNU 365) - týkajícím se primárně práva na svobodnou volbu povolání, nicméně jeho závěry lze vztáhnout i na právo podnikat - pak Ústavní soudÚstavní soud konstatoval, že státní moc nesmí jednotlivci klást neodůvodněné překážky veřejnoprávní povahy při výběru a výkonu jinak právem dovolených činností, vykazuje-li jednotlivec pro tyto činnosti potřebné předpoklady. Veřejná subjektivní práva podle čl. 26 odst. 1 Listiny jsou svou povahou ambivalentní v tom, že nevytvářejí pouze status negativus, tedy výše zmíněný prostor svobody autonomie jednotlivce, do něhož nepřísluší veřejné moci zasahovat, nýbrž je to do jisté míry veřejná moc, která pozitivně formuje podmínky pro výkon hospodářské činnosti, čímž vytváří samotné předpoklady pro jejich výkon (jde tak zároveň o status positivus) - srov. k tomu již citovaný nález sp. zn. I. ÚS 504/03. Byť se základních práv podle čl. 26 Listiny - jak již bylo vysvětleno - lze domáhat pouze v mezích prováděcích zákonů, platí i pro tento případ povinnost šetřit podstatu a smysl základních práv (čl. 4 odst. 4 Listiny), což mimo jiné znamená, že zmíněné podmínky pro výkon hospodářské činnosti musí zohlednit i možnost tvorby zisku [srov. k tomu nález ze dne 23. 5. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 24/99 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.)]. Podle Ústavního soudu lze tedy pro účely tohoto nálezu shrnout, že smysl a podstatu práva podnikat tvoří jednak rovina ryze individuální (možnost seberealizace jednotlivce), jednak rovina materiálně-právní, kdy taková svoboda jednotlivce je zároveň podstatnou náležitostí demokratického právního státu, a jednak rovina ekonomická (zjednodušeně jde o dosažení zisku, jenž je částečně zdaněn tak, aby stát získal prostředky pro plnění svých funkcí). Ústavní soudÚstavní soud tak dospívá k závěru, že zavedení elektronické evidence tržeb podstatu a smysl (čl. 4 odst. 4 Listiny) práva podnikat neporušuje a zavedení nové formy evidenční povinnosti je třeba subsumovat pod čl. 26 odst. 2 Listiny.
73.
Velmi schematicky je možné systém evidence tržeb popsat tak, že elektronická zařízení ukládají data o uskutečněných transakcích (obchodech) do autonomní fiskální paměti nebo je odesílají vzdáleným přístupem do datových úložišť provozovaných správcem daně. Naznačený postup je dále doplněn například o systém náhodných kontrol ze strany správce daně atp. Povinnost evidovat a správci daně doložit příjmy z podnikatelské činnosti vyplývá z řady platných a účinných zákonných ustanovení [kromě zákona o účetnictví lze zmínit např. § 7 a 23 zákona o daních z příjmů, podle něhož tvoří základ daně z příjmů rozdíl zdanitelných příjmů a relevantních výdajů (nákladů)]. Zákonodárcem zvolené technické řešení se dále váže k již existujícím povinnostem daňových subjektů a znamená ve svém důsledku jen lepší vymahatelnost těchto povinností.
74.
Aniž by Ústavnímu souduÚstavnímu soudu příslušelo hodnotit jakékoliv vlastnosti a parametry těchto zařízení (včetně připojení k internetu), není podle jeho názoru z uvedených důvodů přiměřené srovnávat nyní posuzovanou úpravu např. se situací - s níž byl Ústavní soudÚstavní soud konfrontován v řízení vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 44/13 [nález sp. zn. Pl. ÚS 44/13 ze dne 13. 5. 2014 (N 90/73 SbNU 497; 130/2014 Sb.)] a na niž navrhovatelka výslovně odkazuje - kdy podmínkou registrace distributora pohonných hmot bylo složení kauce 20 mil. Kč. Naopak, napadená právní úprava alespoň částečně zohledňuje případné náklady spojené se zavedením a fungováním evidence tržeb [např. zákon o daních z příjmů počítá s jednorázovou slevou na této dani (sleva může dosáhnout výše maximálně 5 000 Kč - srov. § 35bc zákona o daních z příjmů) a zavedení evidence tržeb je provázeno zařazením stravovacích služeb pod první sníženou sazbu daně z přidané hodnoty ve výši 15 % (srov. přílohu 2 k zákonu o dani z přidané hodnoty)].
75.
Z uvedeného Ústavní soudÚstavní soud dovozuje, že zavedení nové evidence žádné z obou základních práv (bod 68) neporušuje (není to jeho smyslem), je to naopak sám daňový subjekt, kdo výběrem vhodného technického řešení (viz širokou škálu hardwarových a softwarových produktů nabízených řadou specializovaných subjektů) může eventuálnímu negativnímu a nepřiměřenému efektu evidence tržeb na jeho podnikání bránit. Ostatně vládě lze dát za pravdu v tom, že vedlejším efektem bude narovnání podnikatelského prostředí, což je v dané souvislosti nepochybně pozitivní motiv. Ani sama navrhovatelka přesvědčivě netvrdí, že by nová forma evidence měla, sama o sobě, „rdousící efekt“ na podnikání menších poplatníků daně nebo že by znamenala zmaření samé podstaty jejich majetku.
76.
S obdobným argumentem se ostatně nedávno vypořádal Ústavní soudÚstavní soud Rakouské republiky ve svém nálezu ze dne 9. 3. 2016 sp. zn. G 606/2015 - srov. odst. 3.2.3 tohoto nálezu; rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na https://www.ris.bka.gv.at - v němž nepřiznal ústavněprávní relevanci požadavku na zvýšení obratu, s nímž je spojena povinnost používat registrační pokladnu, neboť ani on nepřisvědčil námitce, že by nová povinnost měla na „menší“ subjekty likvidační efekt; naopak vyzdvihl, že je potřeba bránit umělému krácení obratu motivovanému snahou vyhnout se nové formě elektronické evidence.
77.
Z tohoto důvodu není podle Ústavního souduÚstavního soudu důvodný názor, že nová forma evidenční povinnosti porušuje samotnou podstatu a smysl práva podnikat (či sekundárně práva vlastnit majetek), byť se jistě v praxi mohou objevit individuální případy, kdy se daňové subjekty pod vlivem nové formy evidenční povinnosti rozhodnou ve své ekonomické činnosti nepokračovat, a to například proto, že pro ně není komfortní používat nové technologie.
78.
Při posouzení, zda hodnocená právní úprava sleduje legitimní cíl, Ústavní soudÚstavní soud přisvědčuje argumentu zařazenému do vyjádření vlády, že evidence tržeb doplňuje stávající systém o plošně zacílené hlášení údajů o platbách vyznačujících se nízkou nebo nejasnou mírou dohledatelnosti vůči správci daně. Cílem evidence tržeb je také narovnání podnikatelského prostředí a efektivnější správa daně ve všech segmentech trhu bez ohledu na velikost daňového subjektu, tudíž cílem právní úpravy evidence tržeb je účinný výběr daní jako jednoho ze zdrojů prostředků, které stát využívá k zajišťování svého fungování, respektive jím plněných funkcí [srov. též sněmovní tisk č. 513/0, VII. volební období Poslanecké sněmovny (od 2013) - důvodová zpráva - obecná část - kapitola 2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy]. Skutečnost, že evidence k naplňování těchto cílů přispívá, nezpochybňuje ani sama navrhovatelka.
79.
Nakonec zbývá určit, zda je evidenci tržeb možno hodnotit ještě jako rozumný prostředek, jenž má k vytyčenému cíli vést. K zodpovězení této otázky je podle Ústavního souduÚstavního soudu třeba porovnat eventuální řešení, jež mohl zákonodárce zvolit místo elektronické evidence. Alternativu k elektronické on-line evidenci představuje buď vedení dosavadní „průběžné“ evidence například podle zákona o účetnictví, kdy i za současného stavu musí daňový subjekt vynaložit prostředky a úsilí a při kontrole správci daně správnost jím přiznané a odvedené daně doložit. Mezistupněm mezi posuzovanou on-line variantou a dosavadním způsobem evidence jsou v zahraničí používané registrační pokladny s autonomním fiskálním datovým úložištěm (systém registračních pokladen byl například v Itálii zaveden již na základě zákona z roku 1983, od 1. 1. 2017 již funguje on-line režim). Doplnění stávajícího systému pomocí řešení založeného na registračních pokladnách s autonomním fiskálním datovým úložištěm by jistě splnilo základní cíl (tedy zefektivnění výběru daně), nicméně by znamenalo zátěž daňových subjektů spočívající v pořízení si nového zařízení (v tomto směru proto nelze sledovat zásadní rozdíl) a navíc by tato varianta vyžadovala pravidelný sběr dat. Rozhodl-li se tedy zákonodárce pro on-line řešení, zvolil cestu jdoucí s trendem dnešní doby ocitající se na prahu IV. průmyslové revoluce (srov. k tomu například Gilchrist, Alasdair. Industry 4.0: The Industrial Internet of Things. New York: Apress, 2016). Řešení zvolené v právní úpravě tak lze z ústavního hlediska označit za rozumné.
80.
Není úkolem Ústavního souduÚstavního soudu, aby sám určoval, kterých podnikatelů se má evidence tržeb týkat a kterých nikoliv. Zjistil-li by totiž, že zákonodárcem zvolené řešení - zde tedy elektronická evidence tržeb - není ať už z jakéhokoliv důvodu nebo vůči kterémukoliv adresátu ústavně konformní - přistoupil by k jeho derogaci. Odkazuje-li navrhovatelka bez v podstatě jakékoli argumentace (srov. rekapitulaci shora) na nález sp. zn. Pl. ÚS 28/13, pak její odkaz je nepřiléhavý, neboť tato věc se týkala zcela odlišné problematiky (platů soudců) a nadto v řízení sp. zn. Pl. ÚS 28/13 šlo - na rozdíl od právě posuzované věci - o konkrétní kontrolu norem v řízení podle čl. 95 odst. 2 Ústavy; Ústavní soudÚstavní soud tedy posuzoval jemu tehdy podaný návrh procesními hledisky odpovídajícími řízení, z něhož tento návrh obecného soudu vzešel. V této souvislosti nelze přehlédnout různé návrhy politických subjektů na úpravu osobní působnosti zákona o evidenci tržeb, které vytvářejí dostatečný prostor pro využití zákonodárných iniciativ a jejich následné promítnutí do zákonné regulace.
2.
Neúměrná zátěž daňového poplatníka vyvolaná synergickým efektem mezi evidencí tržeb a kontrolním hlášením - omezení práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny
81.
Navrhovatelka dovozuje, že kumulace povinností vyplývajících z evidence a z podávání kontrolního hlášení má pro „malé“ a „střední“ podnikatele „rdousící efekt“. K tomuto okruhu námitek musí Ústavní soudÚstavní soud nejprve poznamenat, že ústavností institutu kontrolního hlášení podle § 100 a 101c a násl. zákona o dani z přidané hodnoty se zabýval v nedávné době a ke zrušení institutu kontrolního hlášení nálezem ze dne 6. 12. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 32/15 nepřistoupil, byť dílčí ustanovení jeho právní úpravy zrušil. K tvrzení o negativním synergickém efektu Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že navrhovatelka tuto námitku příliš argumentačně nerozvádí, když si vystačí v podstatě s tvrzenou neúměrnou byrokratickou zátěží. Z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu i Nejvyššího správního soudu [srov. například nález ze dne 20. 5. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 1/08 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.) nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 4. 2015 č. j. 1 Afs 43/2015-39 (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na http://www.nssoud.cz)] ovšem vyplývá, že o „rdousícím efektu“ se hovoří tehdy, když zákonodárcem zvolené řešení vytváří bariéru výkonu garantovaného základního práva (zde tedy výkonu podnikání).
82.
Nic takového však navrhovatelka netvrdí (respektive nepředkládá žádnou relevantní argumentaci) a ani Ústavní soudÚstavní soud takovou synergii mezi evidencí tržeb a kontrolním hlášením nezjistil. Kontrolní hlášení po daňových subjektech, na něž povinnosti podle zákona o dani z přidané hodnoty dopadají, vyžaduje v pravidelných intervalech vyplnit elektronický tiskopis a ten autorizačními kanály (vždy pomocí internetu) odeslat správci daně. Evidence tržeb automatizovaně (opět přes internet) odesílá správci daně informaci o platbách přijatých daňovým subjektem v zákonem definované formě. S navrhovatelkou je možno jistě souhlasit v tom, že velká část daňových subjektů podléhajících dani z přidané hodnoty (a „zatížených“ kontrolním hlášením) bude mít zároveň povinnost používat evidenci tržeb. V takovém případě - a argumentace navrhovatelky k tomu směřuje - by bylo vhodné, aby oba systémy evidence mohly být pokryty jedním softwarovým řešením. Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu však ve vztahu mezi evidencí tržeb a kontrolním hlášením (respektive informacemi v nich obsaženými) nejde o zátěž postrádající rozumné důvody. Nejde tedy o situaci, kdy by správce daně mohl z údajů plynoucích například z evidence tržeb jednoduše zjistit, zda a v jaké výši byl uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty. V dané relaci tak není porušena z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu plynoucí povinnost veřejné moci využívat a propojovat informace, jež veřejné orgány v souvislosti se svou činností již zjistily nebo zjistit mohly [srov. k tomu například nález ze dne 2. 12. 1998 sp. zn. Pl. ÚS 46/97 (N 148/12 SbNU 371; 312/1998 Sb.), kdy se Ústavní soud vymezil proti nové povinnosti uložené těžce invalidním osobám dvakrát ročně žádat o příspěvky na provoz motorového vozidla, nebo nález ze dne 6. 6. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 42/04 (N 112/41 SbNU 379; 405/2006 Sb.), kde zhodnotil jako neústavní povinnost stanovící mužům (a jen mužům) podat přihlášku k účasti na důchodovém pojištění, mají-li být považováni v souladu se zákonem za osobu pečující o dítě do čtyř let věku, respektive o dítě starší, s těžkým zdravotním postižením]. Celou věc lze vysvětlit podle Ústavního souduÚstavního soudu zjednodušeně (byť přesto dostatečně přiléhavě) tak, že ne u každého poskytnutého zboží či služby se „automaticky“ dá určit, do kterého režimu daňové povinnosti podle zákona o dani z přidané hodnoty spadá (zákon o dani z přidané hodnoty pak mimo jiné rozlišuje, zda se poskytuje plnění z tuzemska, zda plátce přiznávající daň je osobou usazenou v tuzemsku atp.; podle § 19 odst. 2 zákona o evidenci tržeb naopak obsahuje systém evidence tržeb údaje jen o základu daně z přidané hodnoty a samotnou daň podle uplatněné daňové sazby, respektive celkovou částku v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní služby a pro prodej použitého zboží). Při dnešních možnostech informačních technologií je představitelné, aby údaje o dani z přidané hodnoty byly zpracovávány společně s údaji plynoucími z evidence tržeb, nicméně nejde o údaje, jež by si správce daně mohl sám určit nebo je získat například z činnosti jiného orgánu. Je to zkrátka daňový subjekt, kdo má na významnou část těchto proměnných vliv nebo je spoluurčuje. Je to tedy konečně on, kdo je musí vyplnit do předepsané informační struktury. Tu ovšem již hledáme odpověď na otázku vhodnosti toho kterého technického řešení, jak je zmíněno shora; takové úvahy se ale nacházejí zcela mimo ústavněprávní dimenzi.
3.
Rozpor evidence tržeb s ochranou soukromí
83.
Jak Ústavní soudÚstavní soud uvedl ve svém nedávném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 32/15, k podstatě a rozsahu práva na soukromí se vyjádřil již opakovaně [srov. za všechny například nález ze dne 2. 11. 2009 sp. zn. II. ÚS 2048/09 (N 232/55 SbNU 181), nález ze dne 1. 12. 2008 sp. zn. I. ÚS 705/06 (N 207/51 SbNU 577) a další]. Sám nález sp. zn. Pl. ÚS 32/15 konkrétně odkazuje na nález, jímž Ústavní soudÚstavní soud zrušil vybraná ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, kterými český zákonodárce transponoval směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES z 15. 3. 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES, dále jen „směrnice 2006/24/ES“ [šlo o nález ze dne 22. 3. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10 (N 52/60 SbNU 625; 94/2011 Sb.)]. V citovaném nálezu Ústavní soud - a po něm shodně Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku z 8. 4. 2014 ve spojených věcech C-293/12 a C-594/12, jímž prohlásil citovanou směrnici za neplatnou - zdůraznil význam respektu k soukromému životu a k právu na informační sebeurčení. Jednou z primárních funkcí práva a státu v demokracii podle Ústavního souduÚstavního soudu je totiž zajišťování prostoru pro rozvoj a seberealizaci individuální osobnosti. Vedle tradičního prostorového chápání soukromí (ochrana obydlí) a možnosti vytvářet sociální vztahy nerušené veřejnou mocí je právo na respekt k soukromému životu i garancí na sebeurčení ve smyslu rozhodování jednotlivce o sobě samém. Toto právo na informační sebeurčení - zakotvené zejména v čl. 10 odst. 3 Listiny - ve svém důsledku znamená příležitost jednotlivce rozhodnout, zda, v jakém rozsahu a za jakých okolností mají být informace z jeho soukromí zpřístupněny jiným subjektům. Právě řečené má určující význam nejen pro svobodný rozvoj a seberealizaci jednotlivce ve společnosti, ale je podmínkou fungování samotného státu, má-li být demokratický a právní, neboť naopak v podmínkách všudypřítomného státu (v podobě „Velkého bratra“) je iluzorní nejen právo na soukromí, ale také jeden z pilířů našeho sociokulturního okruhu, tedy možnost svobodné volby. V návaznosti na tehdy posuzovanou právní úpravu Ústavní soudÚstavní soud dodal, že díky rozvoji internetu a mobilních komunikací jsou neustále zaznamenávány a zpřístupňovány tisíce informací zasahujících do soukromí každého jednotlivce, ačkoliv on sám do něj vědomě nikoho nevpustil a vpustit nechtěl. K těmto závěrům pak Soudní dvůr Evropské unie ve shora citovaném rozsudku doplnil, že pro posouzení konformity směrnice 2006/24/ES s primárním evropským právem - vzhledem k dalším okolnostem - nebylo významné, že tato neumožňovala seznámit se bez dalšího s vlastním obsahem elektronických sdělení přenášených mobilními sítěmi či internetem (mobilní operátoři a poskytovatelé internetu tak zjednodušeně měli sledovat „jen“ kdo, s kým, jak dlouho, jak často a odkud, ale nikoliv o čem komunikují). I totiž jen uchovávání schematicky naznačených vedlejších informací mohlo mít podle Soudního dvora Evropské unie nepřípustný dopad na využívání komunikačních prostředků, a tím i na výkon svobody projevu. Navíc skutečnost, že k uchovávání a k následujícímu využití takových informací docházelo bez informování dotčených osob, v nich podle Soudního dvora Evropské unie mohla vyvolat dojem, že jejich soukromí je pod neustálým dohledem.
84.
Úkolem Ústavního souduÚstavního soudu je tedy posoudit, zda právní úprava obsažená v zákoně o evidenci tržeb obstojí v konfrontaci s ochranou soukromí daňového subjektu a jeho právem na informační sebeurčení, a to právě s ohledem na judikaturní závěry vlastní i Soudního dvora Evropské unie [kdy oba soudy zohledňují judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, ale také například Spolkového ústavního souduústavního soudu SRN (srov. k tomu přehledy judikatury jak v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10, tak v rozsudku C-293/12 a C-594/12)].
85.
V prvé řadě musel Ústavní soudÚstavní soud vyhodnotit, zda závěry naposledy citovaných rozhodnutí mohou dopadat na obchodní (profesní) aktivity daňových subjektů. Vyšel přitom z relevantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva (srov. k tomu například často citované rozhodnutí Niemietz proti Německu ze dne 16. 12. 1992, číslo stížnosti 13710/88, nebo novější rozsudek ve věci Wieser a Bicos Beteiligungen GmbH proti Rakousku, číslo stížnosti 74336/01), v nichž Evropský soud pro lidská práva zaujal stanovisko, že není možné ani potřebné pokusit se nalézat přesnou definici „soukromí“ nebo „soukromého života“. To zvláště proto, že u některých povolání je v podstatě nemožné určit, zda subjekt v konkrétním okamžiku pracuje nebo se věnuje svému soukromému životu (srov. zejména závěr § 29 rozsudku Niemietz proti Německu). Vzhledem k tomu, jak široce je koncipován okruh daňových subjektů, na něž evidence tržeb dopadá, není ani v právě projednávaném případě namístě se od naznačeného chápání autonomní sféry (soukromí) distancovat. Konečně právě v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10 ze dne 22. 3. 2011 (N 52/60 SbNU 625; 94/2011 Sb.) upozornil Ústavní soud, že přestože tehdy posuzovaný zákon neumožňoval zjistit obsah hlasové nebo datové komunikace, patřičnou analýzou bylo možno sestavit profil každodenního života jednotlivce, nejintimnější sféru z toho nevyjímaje. O takto ucelený obraz - vzhledem ke sledovaným údajům (srov. níže) - v případě evidence tržeb nejde [s ohledem na různý stupeň ochrany v příslušných sociálních vazbách - pozice veřejné osoby, postavení soukromé osoby ve styku s jinými soukromými osobami (práce, podnikání), postavení soukromé osoby ve styku s rodinou a intimní sféru soukromé osoby], nicméně o určitých aspektech působení daňového subjektu informace získávané elektronickou evidencí vypovídají.
86.
Dále je nutno vyjít z toho, že právo na soukromí se všemi jeho modalitami (srov. čl. 10, 12 a 13 Listiny) je zařazeno do hlavy druhé Listiny, označené jako „Lidská práva a základní svobody“. V dané situaci tedy právo na ochranu soukromí (autonomní sféry konkrétního subjektu) není v dispozici zákonodárce ve smyslu čl. 41 odst. 1 Listiny, jak tomu bylo u práva podnikat, ale naopak jeho případné omezení musí obstát v přísnějším - Ústavním soudemÚstavním soudem standardně používaném - testu proporcionality, který se neomezuje toliko na ochranu podstaty a smyslu základního práva (svobody), ale jeho eventuální omezení je poměřováno kritériem vhodnosti. Ústavní soudÚstavní soud k takovému posouzení tzv. podústavního předpisu používá metodu, jež je v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu označována jako test proporcionality s příkazem k optimalizaci [k jejímu zobecnění srov. shora citovaný odkaz: Červínek, Zdeněk. Standardy přezkumu ústavnosti v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu. Jurisprudence. 2015, č. 4, s. 21-29, nebo nález ze dne 12. 10. 1994 sp. zn. Pl. ÚS 4/94 (N 46/2 SbNU 57; 214/1994 Sb.)]. Test proporcionality s příkazem k optimalizaci se sestává ze tří kroků: 1. testování vhodnosti, tj. zdali zákonodárcem zvolené opatření je způsobilé dosáhnout sledovaného cíle; 2. poměřování, zdali zákonodárcem zvolené řešení při pluralitě možných (a stejně efektivních řešení) je nejšetrnější k dotčeným základním právům; 3. zkoumání, zda negativa spojená se zákonodárcem přijatým opatřením nezastíní sledovaný pozitivní efekt (jde tak o zvažování v kolizi stojících ústavních hodnot).
87.
V testu rozumnosti byl identifikován cíl, který zákonná úprava evidence tržeb sleduje, což technicky znamená zvýšení identifikovatelnosti hůře dohledatelných plateb a prakticky zlepšení výběru daní, zejména daně z příjmů. I z testu rozumnosti vyplynulo, že v přezkoumávaném zákoně specifikovaná opatření (tedy elektronická evidence) jsou schopna dosáhnout stanoveného cíle. Bylo již také zjištěno, že žádný z alternativních způsobů - tedy současná evidence založená na účetních metodách, podložená jednotlivými doklady, kdy přiznaná a odvedená daň musí s těmito doklady korespondovat, nebo systém registračních pokladen používaný v zahraničí - není s elektronickou evidencí tržeb (poměřováno hlediskem efektivity) srovnatelný.
88.
Zbývá tedy zjistit - tentokráte ve vztahu k právu na ochranu autonomní sféry (soukromí) a k právu na informační sebeurčení daňového subjektu - zda nová forma evidence neomezuje jmenovaná základní práva do té míry, že tím přesahuje pozitiva, která v podobě ochrany veřejného zájmu - tedy ve zlepšení výběru daní - přináší. Citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10 (srov. jeho bod 37) mimo jiné vyžaduje, aby při případném střetu základního práva na ochranu soukromí a informačního sebeurčení s veřejným zájmem docházelo k narušení tohoto základního práva na základě přesné a předvídatelné právní úpravy umožňující dotčeným jednotlivcům upravit své chování tak, aby se nedostaly do styku s omezující normou. Striktně musí být definovány i související pravomoci udělené příslušným orgánům, aby jednotlivcům byla poskytnuta ochrana proti svévolnému zasahování do jejich práv. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 32/15 Ústavní soudÚstavní soud konstatoval, že si lze těžko představit účinný nástroj správce daně, který by neshromažďoval údaje o transakcích daňových subjektů, jež jsou ze své povahy spojeny ve větší či menší míře se sběrem některých údajů osobní povahy [zde Ústavní soudÚstavní soud odkázal zejm. na § 11 odst. 1 písm. b) a c) daňového řádu]. Okruh údajů vyžadovaných od daňového subjektu však musí být specifikován zákonem s tím, že konkrétní údaje mohou být stanoveny formou podzákonného právního předpisu. Podle Ústavního souduÚstavního soudu na druhou stranu rovněž nelze přehlížet limitaci stanovenou v § 9 odst. 3 daňového řádu, podle níž sběr dat správcem daně je možný jen potud, je-li to nezbytně nutné pro správné zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady. Nadto Ústavní soudÚstavní soud zmínil, že i sám daňový řád dbá na ochranu osobních údajůosobních údajů i jiných informací (srov. jeho hlavu čtvrtou), a to včetně otázek mlčenlivosti či vymezení nakládání s nimi. Úprava ochrany údajů není nadto omezena jen na jejich samotné zpracování správcem daně, ale je provázána například i na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, atp.
89.
Podle § 5 zákona o evidenci tržeb se v elektronické evidenci eviduje platba poplatníkovi, která je uskutečněna:
a)
v hotovosti,
b)
bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat,
c)
šekem,
d)
směnkou,
e)
v jiných formách, které mají charakter obdobný formám podle písmen a) až d), nebo
f)
započtením kauce nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle písmen a) až e).
90.
Podle § 19 odst. 1 a 2 zákona o evidenci tržeb se správci daně datovou zprávou zasílají následující údaje:
a)
daňové identifikační číslo poplatníka,
b)
označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
c)
označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
d)
pořadové číslo účtenky,
e)
datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
f)
celková částka tržby,
g)
bezpečnostní kód poplatníka,
h)
podpisový kód poplatníka,
i)
údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu,
j)
celková částka plateb určených k následnému čerpání nebo zúčtování,
k)
celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby,
l)
daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje,
m)
základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty,
n)
celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu,
o)
celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží.
91.
Podle § 20 zákona o evidenci tržeb dále platí:
„(1)
Poplatník je na účtence povinen uvádět
a)
fiskální identifikační kód,
b)
své daňové identifikační číslo,
c)
označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
d)
označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
e)
pořadové číslo účtenky,
f)
datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
g)
celkovou částku tržby,
h)
bezpečnostní kód poplatníka,
i)
údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.
(2)
Údajem o evidované tržbě uváděným na účtence je také daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje.
(3)
Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód, je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód.“
92.
Ustanovení § 25 zákona o evidenci tržeb poplatníkovi ukládá povinnost mít v místě, kde se běžně uskutečňují evidované tržby, nebo na internetových stránkách, kde nabízí zboží a služby, oznámení, že podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen kupujícímu vystavit účtenku a přijatou tržbu zaevidovat v modalitách v tomto ustanovení uvedených.
93.
V návaznosti na právě uvedené, jakož i v návaznosti na východiska uvedená ve výše citovaných nálezech sp. zn. Pl. ÚS 24/10 a sp. zn. Pl. ÚS 32/15 pak Ústavní soudÚstavní soud dospěl k následujícím závěrům. Evidence tržeb není souborem opatření, jež by výrazně rozšiřovala rozsah poskytovaných údajů týkajících se autonomní sféry daňového subjektu nebo subjektu, jemuž byly služba či zboží poskytnuty. Údaje plynoucí z evidence tržeb eviduje sám stát prostřednictvím finanční správy (respektive správce daně) a pravidla, jak s nimi nakládat, jsou stanovena zákonem. Zákon dále upravuje, jak postupovat, jsou-li tato pravidla porušena, a to včetně trestněprávních sankcí, jakož i případné náhrady škody (v podrobnostech srov. k tomu zejména body 74-75 citovaného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 32/15). Při obchodním vztahu, na nějž evidence vzhledem k povaze tržby dopadá, jak subjekt, jenž službu nebo zboží nabízí, tak subjekt, jenž ji (ho) kupuje, vědí, v jakém rozsahu budou údaje správci daně poskytnuty; nadto elektronické evidenci nepodléhají všechny tržby (zde má Ústavní soudÚstavní soud na mysli především - s argumentační výhradou uvedenou níže - bezhotovostní převody), nejde tedy o plošné opatření. Právní úpravu evidence tržeb dále Ústavní soudÚstavní soud hodnotí - nahlíženo kritérii vymezenými v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 32/15 - jako dostatečně určitou (vyžadované údaje jsou stanoveny zákonem) a provázanou s ochrannými ustanoveními v navazujících právních předpisech (srov. shora).
94.
Kromě uvedených aspektů je však třeba si podle Ústavního souduÚstavního soudu položit otázku, zda zákonodárce postupoval přiměřeně - poměřováno právem na ochranu soukromí a na informační sebeurčení - když definoval evidované tržby tak, jak je uvádí § 5 zákona o evidenci tržeb. Několikrát již bylo zmíněno, že účelem citovaného zákona je - technicky pojato - lepší dohledatelnost hotovostních i jim obdobných plateb. To se jistě může týkat zejména těch jejich forem, kdy nad tím, zda a jak byla tržba zaevidována, má kontrolu jediný subjekt a kdy platba nemá (respektive nemusí mít) žádnou stopu v elektronické podobě. Uvedené ovšem obecně neplatí pro platby uskutečněné bezhotovostním převodem, k němuž nadto dává příkaz plátce (typicky zákazník, např. jako kupující) jednak prostřednictvím provozovatele systému platebních karet či své bankybanky a jednak prostřednictvím příjemce (typicky obchodníka), který je poplatníkem a který má tržbu v souladu s nyní posuzovaným zákonem zaevidovat.
95.
Sama evidence bezhotovostních převodů specifikovaných podmínkami v § 5 pod písmenem b) zákona o evidenci tržeb jistě přispívá k naplnění cílů zákona o evidenci tržeb. Zahrnutí tohoto typu plateb do systému jednotné evidence lze považovat za efektivní - správce daně specifikované platby nemusí individualizovaně ověřovat u daňového subjektu atp. Nicméně jednotná evidence plateb prováděných bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník tržbu evidující, neobstojí podle Ústavního souduÚstavního soudu ve třetím kroku testu proporcionality, neboť negativní důsledky evidence v tomto dílčím aspektu převáží pozitiva, která jinak má evidování plateb splňujících náležitosti tržeb podle § 5 citovaného zákona.
96.
Důvodová zpráva (srov. její citaci shora) k tomuto aspektu poněkud neurčitě uvádí, že účelem vymezení tržeb ve smyslu § 5 zákona je, aby „[...] evidence tržeb [byla] vztažena též na tržby, které s tržbami obtížně zpětně dohledatelnými souvisejí nebo s takovými tržbami tvoří komplexní celek“ (komentář - srov. Hrabětová, Daniela a kol. Zákon o evidenci tržeb: komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 12 - v této souvislosti hovoří o transakcích, které jsou z pohledu daňového netransparentní). Systém evidence tržeb by ale měl být nastaven a fungovat tak, aby daňové subjekty měly v souladu s nálezem sp. zn. Pl. ÚS 24/10 ze dne 22. 3. 2011 (N 52/60 SbNU 625; 94/2011 Sb.) zachovánu možnost - zvláště, neodporuje-li to smyslu a účelu posuzovaného zákona - této evidenci nepodléhat, a to nikoliv proto, aby získaly jakoukoliv výhodu z pohledu daňových povinností, ale proto, aby bylo v maximální možné míře sníženo riziko zranitelnosti jejich autonomní sféry. Smyslem evidence tržeb totiž podle Ústavního souduÚstavního soudu není (a nemá být), aby správce daně měl co možná nejširší přehled o uskutečněných platbách - neobstojí tedy ani případný argument vlády v jejím vyjádření, že evidence plateb v § 5 písm. b) citovaného zákona napomůže úplnosti analytických informací zpracovávaných správcem daně (tyto ostatně budou neúplné už jen proto, že evidenci nepodléhají bezhotovostní převody přímo mezi bankovními účty) - ale jen to, aby dohlédl na ty platby, jež jsou pro něj fakticky (a ze své podstaty) nedohledatelné. Nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10 je totiž nutno chápat i tak, že se nevymezuje toliko proti zvýšenému riziku ohrožení konkrétní osoby, o níž jsou údaje získávány, ale jako ústavně nekonformní hodnotí též situaci, kdy stát disponuje údaji, jež skutečně nezbytně nepotřebuje, aniž by dispozice s takovým typem údajů musela mít nutně přímo negativní konsekvence. Z těchto důvodů Ústavní soudÚstavní soud přistoupil ke zrušení § 5 písm. b) zákona o evidenci tržeb, neboť tržby plynoucí z bezhotovostních převodů - byť se specifikací uvedenou právě pod písmenem b) - jsou obecně poměrně dobře dohledatelné, a není tedy dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci. Zpochybňuje-li vláda ve svém vyjádření dohledatelnost bezhotovostních plateb, činí tak velmi nekonkrétním konstatováním o jejich různorodosti, současně ovšem sama na druhou stranu výslovně připouští, že má zákonné nástroje, jak informace o bezhotovostních platbách bez ohledu na evidenci tržeb získat (srov. povinnost poskytovatelů platebních služeb poskytovat správci daně jím vyžadované a v § 57 daňového řádu konkretizované údaje). Stát tak sám musí dodržovat jisté informační sebeomezení, může-li jím zajišťované funkce zabezpečit i jinak. Tímto prizmatem musí být posuzovaný zákon nahlížen a aplikován i v budoucnu. Takový výklad není v rozporu ani s jinak správným východiskem obsaženým v odkazované důvodové zprávě, kdy náležitosti evidovaných tržeb podle § 5 byly definovány způsobem neutrálním k budoucímu technologickému vývoji. Tuto okolnost Ústavní soudÚstavní soud plně respektuje, což znamená, že ukáže-li praxe u konkrétní skupiny bezhotovostních převodů (respektive plateb prostřednictvím nich uskutečňovaných), že s ohledem na technologickou nebo jinou eventualitu jsou skutečně prakticky nedohledatelné, pak zákonodárce jistě bude moci na takovou situaci reagovat a danou platbu přesněji vymezit.
97.
Ze shora citovaného § 19 a z § 20 zákona o evidenci tržeb dále vyplývá, že údaje zasílané správci daně datovou zprávou a údaje uvedené na účtence se do značné míry kryjí, byť v prvním případě se s nimi seznamuje toliko správce daně mající povinnost dodržovat k jejich ochraně opatření stanovená jinými právními předpisy (srov. k tomu v podrobnostech bod 74 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 32/15), ve druhém případě, řečeno slovy shora citovaného komentáře (srov. Hrabětová, Daniela a kol. Zákon o evidenci tržeb: komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 80), „ten, od něhož evidovaná tržba plyne“, má k takto získaným údajům povinnosti směřující k jejich ochraně jen omezené (srovnej k tomu dále). To i přesto, že podle § 20 odst. 1 písm. b) zákona o evidenci tržeb je poplatník povinen na účtence uvádět mimo jiné své daňové identifikační číslo. Daňové identifikační číslo podle § 130 odst. 1 daňového řádu obsahuje kód „CZ“ a kmenovou část tvořenou obecným identifikátorem (nebo vlastním identifikátorem správce daně). Obecným identifikátorem je u fyzické osoby rodné číslo, popřípadě jiný obecný identifikátor, stanoví-li tak zákon, a u právnické osoby je to identifikační číslo.
98.
Byť rodné číslo není citlivým údajemcitlivým údajem podle § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb. - to znamená, že nic nevypovídá například o národnostním, rasovém nebo etnickém původu svého nositele ani o jeho zdravotním stavu či náboženském a sexuálním životě - je osobním údajem podle § 4 písm. a) téhož zákona. Rodné číslo je identifikátorem osoby požívajícím vyšší ochrany, což se odráží mimo jiné v tom, že podmínky nakládání s ním upravuje zvláštní zákon [tj. zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 133/2000 Sb.“)]. Podle § 13c tohoto zákona lze rodná čísla využívat, jen vyplývá-li to z působnosti orgánů stanovené zákonem nebo stanoví-li tak zvláštní zákon nebo se souhlasem nositele rodného čísla (respektive jeho zákonného zástupce). Kromě toho při omezení (vymezení) užívání rodného čísla nesmí být ovšem přehlížen ani § 5 zákona č. 101/2000 Sb., podle něhož lze - souhrnně řečeno - osobní údaje (tedy i rodné číslo) uchovávat a zpracovávat jen v rozsahu, způsobem a po dobu nezbytně nutnou vzhledem ke sledovanému účelu.
99.
Zákon o evidenci tržeb sám (ani například shora citovaná důvodová zpráva k němu) nevysvětluje, proč je nutné, aby na každé účtence vydané poplatníkem - fyzickou osobou - bylo, až na výjimky, uvedeno její daňové identifikační číslo, tedy ve svém důsledku rodné číslo. Jistě by bylo možno odkázat například na závěry judikatury, z níž lze dovodit závěr, že účelem zpracování rodného čísla je zajišťování co nejrychlejšího a nejefektivnějšího zpracování a vyhledávání údajů, neboť rodné číslo se jako identifikátor objevuje v mnoha evidencích a počítačových systémech (srov. k tomu přiměřeně například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2008 č. j. 1 As 36/2008-77). Takto nahlíženo může být konstatováno, že povinnost uvádět na účtence daňové identifikační číslo je způsobilé i v tomto případě shora definovaného cíle dosáhnout (je tedy naplněn první předpoklad již zmíněného testu proporcionality s příkazem k optimalizaci).
100.
Dále je ovšem třeba zkoumat, zda takto stanovená povinnost identifikace je při pluralitě možných (stejně efektivních) řešení nejšetrnější k dotčeným základním právům - tedy k právu na ochranu soukromí a právu na informační sebeurčení. Sám zákon o evidenci tržeb v § 19 odst. 1 písm. g) a h), respektive v § 20 odst. 1 písm. a) a h) zavádí tzv. bezpečnostní kód poplatníka, podpisový kód poplatníka a fiskální identifikační kód. Souhrnně se k těmto identifikátorům v důvodové zprávě k zákonu o evidenci tržeb podává (odhlédnuto od technické specifikace tam uvedené), že tyto kódy jednoznačně identifikují poplatníka, provedenou tržbu i již vystavenou účtenku. Kromě těchto identifikátorů se jako další nezaměnitelný znak poplatníka používá ještě poplatníkovi přidělené daňové identifikační číslo, a to jak v situaci, kdy tržbu eviduje sám [srov. § 19 odst. 1 písm. a) a § 20 odst. 1 písm. b) citovaného zákona] nebo kdy tím pověřil jiného poplatníka [srov. § 19 odst. 2 písm. c) a § 20 odst. 2 citovaného zákona]. Tu ovšem Ústavní soudÚstavní soud musí konstatovat, že zákon o evidenci tržeb a jím vytvořený systém pracuje s několikerými identifikátory, jež jsou na rozdíl od daňového identifikačního čísla (respektive rodného čísla) vytvářeny bez přímé návaznosti na autonomní sféru poplatníka. Z napadené právní úpravy nevyplývá, proč by mělo být přiměřené vystavovat poplatníka jen těžko ohraničitelnému riziku, že jeho rodné číslo je vytištěno na každé účtence (!) a nebude zneužito. Eventuální možnost uložení pokuty za přestupek podle § 17d a 17e zákona č. 133/2000 Sb. přitom - už jen vzhledem k rozsahu povinnosti daňové identifikační číslo uvádět - nemůže zmíněné riziko dostatečně zmírnit.
101.
Z těchto důvodů dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že stanoví-li § 20 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona o evidenci tržeb povinnost uvádět na účtenkách daňové identifikační číslo poplatníka, které v případě, jde-li o fyzickou osobu, obsahuje jeho rodné číslo, pak takové řešení není dostatečně šetrné k právu na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajůosobních údajů podle čl. 10 odst. 3 Listiny a v testu proporcionality neobstojí [tento závěr je i v souladu s tendencí vyjádřenou v platné, byť dosud neúčinné, regulaci komunitárního práva - viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajůosobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)]. Argumentem pro závěr opačný nemůže být ani okolnost, že například u fyzických osob jako orgánů obchodních korporací je jejich rodné číslo veřejně dohledatelné například ve sbírce listin veřejného rejstříku nebo že daňové identifikační číslo je například jednou z náležitostí daňových dokladů podle § 29 zákona o dani z přidané hodnoty. Jednak toto a další ustanovení právních předpisů, kde se daňové identifikační číslo používá, Ústavní soudÚstavní soud nemůže při posuzování nynější věci podrobit přezkumu, neboť je vázán petitem návrhu [srov. k tomu například usnesení sp. zn. Pl. ÚS 2/12 ze dne 24. 1. 2012 (dostupné na http://nalus.usoud.cz)], jednak právě posuzovaná úprava reguluje jednoznačně nejširší použití daňového identifikačního čísla, a tedy i rodného čísla.
102.
V návaznosti na právě uvedené se Ústavní soudÚstavní soud musí vypořádat ještě se skutečností (na kterou upozorňuje navrhovatelka v jednom ze svých doplnění a na niž ve svém vyjádření reagovala i vláda), že s § 5 písm. b) přímo souvisí § 18 odst. 2 písm. b) zákona o evidenci tržeb, podle něhož „[u]skutečněním evidované tržby je a) přijetí evidované tržby, nebo b) vydání příkazu k jejímu provedení, pokud byl tento příkaz vydán dříve“. Z důvodové zprávy i ze shora citovaného komentáře (srov. Hrabětová, D. a kol. Zákon o evidenci tržeb: komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 71) se podává, že toto ustanovení, respektive jeho část, se týká jak plateb kartou na platebním terminálu, tak plateb kartou na internetu a ve svém důsledku znamená, že okamžik, kdy poplatník musí správci daně odeslat údaje o evidované tržbě, předchází okamžiku, kdy se takto evidovaná tržba dostane do jeho dispozice. Mezi zákazníka a poplatníka tak vstupuje zprostředkovatel, jenž příkaz zákazníka k provedení tržby (tedy k zaplacení) uskutečňuje. V daném kontextu pak primárně Ústavní soudÚstavní soud odkazuje na své závěry týkající se § 5 písm. b) zákona o evidenci tržeb, neboť i vůči tomuto ustanovení se uplatní východiska o dostatečné transparentnosti a dohledatelnosti konkrétní tržby realizované prostřednictvím karetní transakce. Ustanovení § 18 odst. 2 písm. b) zákona o evidenci tržeb je ostatně součástí technické realizace evidence plateb kartou. Proto - i s ohledem na logickou aplikaci a výklad zákona o evidenci tržeb - přistoupil Ústavní soudÚstavní soud i ke zrušení tohoto ustanovení, resp. jeho části vymezené ve výroku I tohoto nálezu.
103.
Kromě § 5 písm. b), části ustanovení § 18 odst. 2 spočívající v označení písmene „a)“, čárky za slovem „tržby“ a ve slovech „nebo b) vydání příkazu k jejímu provedení, pokud byl tento příkaz vydán dříve“ a § 20 odst. 1 písm. b) a odst. 2 citovaného zákona lze ovšem uznat, že evidence tržeb ještě stále dostatečně šetří podstatu a smysl práva na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajůosobních údajů. Za současného stavu není a priori možno konstatovat, že by omezení práva na informační sebeurčení bylo oním negativem, jež by přesahovalo z ústavního pohledu pozitiva přinášená zákonem o evidenci tržeb. Je ostatně dost dobře možné, že díky technologickému pokroku přestane mít elektronická evidence tržeb v určitém časovém okamžiku význam, protože samy ekonomické subjekty budou používat technologie umožňující řádnou správu daní (například budou ještě více využívat bezhotovostních převodů) anebo tato elektronizace naopak řádnou správu daní ztíží a zákonodárce se bude muset vydat úplně jinou cestou. Takové otázky, stejně jako posuzování efektivity a účelnosti celého systému - nedotýkají-li se ústavních limitů - však Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nepřísluší hodnotit.
4.
Posouzení ústavnosti § 10 odst. 2, § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 citovaného zákona - tvrzený rozpor s výhradou zákona pro ukládání daňových povinností
104.
Text napadených ustanovení je následující:
㤠10
Tržby ve zjednodušeném režimu
(2)
Ve zjednodušeném režimu se mohou evidovat také tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tyto tržby plynou. Tyto tržby stanoví nařízením vláda.
§ 12
Tržby vyloučené z evidence tržeb
(4)
Evidovanou tržbou nejsou také tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tato tržba plyne, pokud tuto překážku nelze odstranit evidováním tržeb ve zjednodušeném režimu. Tyto tržby stanoví nařízením vláda.
§ 37
Dočasně vyloučené tržby
(3)
Vláda může stanovit nařízením, že některé tržby nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dočasně evidovanými tržbami.“
105.
Ústavní soudÚstavní soud považuje za potřebné nejprve stručně shrnout, že podstatou § 10 odst. 2 zákona o evidenci tržeb je zmocnění vlády, aby svým nařízením podle čl. 78 Ústavy stanovila tržby, které lze evidovat ve zjednodušeném režimu podle § 23 zákona o evidenci tržeb. Zmíněné zjednodušení spočívá v podstatě v tom, že údaje o uskutečněných tržbách nemusí daňový subjekt odesílat on-line, ale postačí, učiní-li tak do pěti dnů od uskutečnění dané tržby. Sám zákon o evidenci tržeb výslovně stanoví, že ve zjednodušeném režimu se mohou evidovat tržby z prodeje zboží a služeb na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty (srov. § 10 odst. 1 citovaného zákona). Subjekt evidující tržby ve zjednodušeném režimu podle § 10 odst. 1 a 2 citovaného zákona bude k evidenci ve zjednodušeném režimu potřebovat povolení, které mu správce daně vydá k jeho žádosti. Ustanovení § 12 citovaného zákona v odstavcích 1 až 3 podává taxativní seznam tržeb vyloučených z elektronické evidence. Dále umožňuje vládě, aby za podmínek podle odstavce 4 téhož ustanovení stanovila seznam vyloučených tržeb, tedy aby za podmínek odstavce 4 seznam vyloučených tržeb svým nařízením rozšířila. Kromě tržeb vyloučených podle § 12 citovaného zákona vyjmenovává § 37 zákona o evidenci tržeb tržby, jež se sice budou evidovat v elektronické evidenci, nicméně až od zákonem stanoveného dne po jeho účinnosti. Vláda může podle § 37 odst. 3 zákona o evidenci tržeb svým nařízením stanovit další dočasně vyloučené tržby.
106.
Podle zmiňovaného čl. 78 Ústavy platí, že vláda je oprávněna k provedení zákona a v jeho mezích vydávat nařízení. Judikatura Ústavního souduÚstavního soudu a následně též tuto judikaturu reprodukující komentářová literatura [srov. např. Jäger, P. Čl. 78 (Nařízení vlády). In: Rychetský, Pavel a kol. Ústava České republiky. Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 720 a násl.] jsou zajedno v tom, že nařízení musí být vydáno oprávněným orgánem [kterým je vláda jako celek - k pojmu vláda a její normotvorné činnosti srov. v podrobnostech nález ze dne 9. 2. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 6/07 (N 20/56 SbNU 207; 66/2010 Sb.)]. Nařízení nesmí stanovit primární práva a povinnosti [nález ze dne 14. 2. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.) tento aspekt schematicky, ale výstižně, vysvětluje tak, že má-li být podle zákona X, přísluší vládě stanovit, že má být X1, X2, X3 až X(n), ale nikoliv že má být Y]. K vydání nařízení vláda - jak plyne ze samotného čl. 78 Ústavy - nepotřebuje výslovné zákonné zmocnění, na druhou stranu zákon musí dávat zjevný prostor pro regulaci formou nařízení. Vedle těchto výslovně stanovených, respektive judikaturou i literaturou dovozených podmínek pro zákonné zmocnění je pak třeba zmínit i navrhovatelkou vzpomínané omezení dané samotnou Listinou - jejím čl. 11 odst. 5 - podle něhož daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona, jež je ostatně jen speciální úpravou obecného ustanovení čl. 4 odst. 1 i. p. Listiny.
107.
S ohledem na tyto skutečnosti proto při hodnocení ústavnosti samotného zákonného zmocnění bude nutné v prvé řadě posoudit, zda z dikce zákonného zmocnění v napadených ustanoveních nelze dovodit, že zákonodárce zmocnil vládu k normotvorbě, která jí ústavně nepřísluší (srov. k tomu body 192-195 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/14).
108.
Typicky by v této souvislosti podle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/14 ze dne 30. 6. 2015 (N 122/77 SbNU 759; 199/2015 Sb.) šlo o situace, byla-li by vláda zmocněna upravit otázky ústavně vyhrazené zákonodárci; kromě již zmíněného ukládání primárních práv a povinností by také šlo o stanovování mezí základních práv a svobod (čl. 4 odst. 2 Listiny). Řadu výhrad zákona obsahuje též sama Ústava (např. čl. 20, čl. 22 odst. 1, čl. 24, čl. 27 odst. 3, čl. 79 odst. 1 a 2 a další). V daném kontextu tak Ústavní soudÚstavní soud v minulosti zrušil např. zákonné zmocnění, které zmocňovalo vládu k regulaci oblastí vyhrazených zákonu dle čl. 31 Listiny [srov. nález ze dne 10. 7. 1996 sp. zn. Pl. ÚS 35/95 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.), kdy způsob a uplatnění práva na bezplatnou zdravotní péči smí definovat jen zákon], či zákonné zmocnění, které v rozporu s čl. 39 Listiny delegovalo vymezení skutkové podstaty trestného činutrestného činu na nařízení vlády (srov. navrhovatelkou vzpomínaný nález sp. zn. Pl. ÚS 13/12). V obou nálezech Ústavní soudÚstavní soud zdůraznil, že nelze připustit, aby se sféra ochrany základních práv a svobod dostala pod pravomoc moci výkonné, která k tomu není oprávněna.
109.
Dále by šlo o situaci, kdy je ze samotného znění zákonného zmocnění evidentní, že zákonodárce ukládá vládě nařízením upravit otázky stojící mimo předmět prováděného zákona (tedy mimo meze dané obsahem a účelem prováděného zákona). Limity podzákonné normotvorby vlády vyžadované čl. 78 Ústavy by pak nebylo možno dovodit ani ze samotného zmocňovacího ustanovení, ani z prováděného zákona jako celku.
110.
Poslední problematickou situací by bylo zmocnění k vydání nařízení vlády v oblastech, kde došlo podle čl. 10a Ústavy k přenesení pravomocí na mezinárodní organizaci nebo instituci [srov. k tomu nález ze dne 8. 3. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 50/04 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb.), který se však touto otázkou zabýval v souvislosti s posouzením ústavnosti nařízení vlády, nikoli zákonného zmocnění].
111.
V daném případě není pochyb o tom - při zohlednění uvedených podmínek a limitů pro vydání nařízení vlády - že pro vydání předvídaného nařízení vlády je dán zjevný prostor a zákon k tomu zmocnil oprávněný orgán - vládu. Současně však sám zákon podmínky, kdy může dojít k přenesení evidence tržeb do zjednodušeného režimu nebo dokonce, kdy může dojít k úplnému vynětí některých tržeb z jakékoliv evidence, vymezuje toliko tak, že evidence některých tržeb v běžném režimu (§ 10 zákona o evidenci tržeb) nebo evidence dokonce i jen ve zjednodušeném režimu (§ 12 zákona o evidenci tržeb) by znemožnila nebo zásadně ztížila plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tyto tržby plynou. K dočasnému vynětí z evidence pak může podle § 37 odst. 3 citovaného zákona vláda přistoupit svým nařízením, aniž by musela zohlednit nějaké výslovné kritérium zákona. Všechna tři zákonná zmocnění tak dávají vládě možnost upravit otázky podřaditelné pod předmět prováděného zákona, nicméně sám zákon, kromě zcela obecného kritéria znemožnění nebo zásadního ztížení hospodárného výkonu činnosti, vládě žádné hranice nedává, což vytváří prostor pro prováděcí normotvorbu vedoucí k možné diskriminaci těch, kteří do těchto zvýhodněných podmínek zahrnuti nebudou, popř. s ohledem na chybějící meze též nejistotu, zda tam někdo (a kdo konkrétně) zahrnut bude. Na nedostatečné vymezení jakýchkoli kritérií lze usuzovat už jen z toho, že zákon používá naprosto stejného uvedeného obecného kritéria jak pro úplné vyloučení z evidence, tak pro zařazení do zjednodušeného režimu. Je tak zcela na úvaze vlády, zda tržbu z evidence úplně vyjme jednou provždy nebo ji vyjme jen dočasně nebo ji zařadí do zjednodušeného režimu (teoreticky by tak nějaká příští vláda mohla změnit, popř. zcela eliminovat povinnost vést předmětnou evidenci, aniž by k tomu potřebovala vyjádření zákonodárce). Svědčí o tom ostatně již první nařízení vlády vydané podle zmocňovacích ustanovení § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 zákona o evidenci tržeb, kterým je nařízení vlády č. 376/2017 Sb., o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb, jímž byly z evidence tržeb trvale vyloučeny tržby u těžce zrakově postižených osob a dočasně (do 31. 12. 2019) tržby z prodeje sladkovodních ryb uskutečněného v období od 14. 12. do 24. 12. v provozovně, ve které se v tomto období uskutečňují pouze tyto tržby. Proti excesivnímu (či až absurdnímu) výkladu i aplikaci výše citovaných zmocnění tak zákon sám neobsahuje žádné mechanismy a omezení bránící ve svém důsledku např. tomu, aby to bylo až nařízení vlády, které stanoví, jaké tržby budou evidovány a v jakém režimu. Jak již bylo ale řečeno, takový přístup není přípustný. I v případě elektronické evidence tržeb musí být primárně zákonem definováno, na koho povinnost evidence dopadá a v jakém rozsahu. Při použití paralely shora citovaného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 a jeho příkladu s proměnnými X a Y na právě posuzovaný případ, zákonodárcem formulovaná zmocňovací ustanovení neobstojí, neboť nelze určit, co je Y (tedy zda vláda překročila nebo nepřekročila své zmocnění, resp. meze zákona), není-li dostatečně jasně a určitě definováno ani X.
112.
Uvedená diskrepance má kromě aspektu neústavního přenesení kompetence moci zákonodárné na moc výkonnou i rozměr porušení principu rovnosti a zákazu diskriminace. Ať už by totiž Ústavní soudÚstavní soud vyšel z konceptu akcesorické rovnosti [srov. k tomu nález sp. zn. IV. ÚS 42/09 ze dne 29. 12. 2009 (N 260/55 SbNU 509)] nebo z konceptu neakcesorické rovnosti [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.)], tak jako tak jen přiměřené a racionální rozlišování či rozdílné zacházení je naplněním „ústavně postulované rovnosti v právech“ [srov. k tomu Bobek, M. Zákaz diskriminace, svobodná volba národnosti, zákaz postihu pro uplatňování základních práv. In: Wagnerová, E. et al. (eds.). Listina základních práv a svobod. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 101 (s. 97-123)]. Z tohoto pohledu pak není podstatné, že citovaná zmocňovací ustanovení - obsahově naplněná příslušným nařízením vlády nebo dokonce jen navrhovatelkou zmiňovaným „Doplněním Metodického pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb o posouzení možnosti zahájení evidence tržeb z ,minoritní‘ činnosti poplatníka až v pozdější fázi, než kam spadá povinnost tuto činnost evidovat podle klasifikace NACE“ - primárně žádné další povinnosti či omezení základních práv a svobod neukládají (naopak se některé daňové subjekty z povinností zavedených zákonem o evidenci tržeb vyjímají). Rozhodná je naopak skutečnost, že daňové subjekty, jejichž hospodářská činnost vyňata nebyla, mohou být v horším postavení než ty, u kterých k vynětí došlo. Sám zákonodárce musí dostatečně určit - racionálně a předvídatelně - eventuální možnosti vynětí daňového subjektu z evidence tržeb, a to tak, aby ústavně postulované rovnosti v právech dostál. S ohledem na uvedené Ústavní soudÚstavní soud přistoupil rovněž ke zrušení § 10 odst. 2, § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 zákona o evidenci tržeb.
113.
Rozhodl-li Ústavní soudÚstavní soud o zrušení zmocnění vlády (§ 10 odst. 2, § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 zákona o evidenci tržeb) ke stanovení výjimek z povinné evidence z výše uvedených důvodů (viz sub 108 n.), musel zvážit dopad takového kroku na související ustanovení citovaného zákona. Dospěl přitom k závěru o nezbytnosti zrušení „náběhu“ zbývajících etap elektronické evidence tržeb, a to z následujících důvodů. Jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu o evidenci tržeb (zvláštní část - k § 10 odst. 2), účelem zmocňovacích ustanovení pro vládu bylo „ochránit poplatníky před možnými tvrdostmi“. Důvodová zpráva připustila, že v době přípravy zákona nebylo možné uzavřít výčet budoucích způsobů podnikání a obchodních modelů, které by mohly být nekompatibilní s požadavky stanovenými evidencí tržeb. Ústavní soudÚstavní soud zde dospěl k závěru, že tyto obavy byly namístě a že způsob implementace elektronické evidence tržeb se dostal částečně mimo rámec přípustného zásahu do svobody, resp. práva podnikat. Z pravidel tvorby práva založené na koncepci tzv. „racionálního zákonodárce“ v této souvislosti vznikají pochybnosti ústavní relevance ohledně způsobu, jakým je zasahováno do podmínek podnikání. Pravidla pro vedení elektronické evidence tržeb sice bezprostředně nezasahují do vlastního způsobu samotného podnikání, neboť jen kladou zvýšené nároky na způsob, jakým jsou jeho výsledky evidovány pro účely zdanění příjmů podnikatelů. I tato okolnost však může zasáhnout do práva podnikat s dopadem jak na již podnikající osoby, tak na osoby, které teprve hodlají využít možnost svobodně se rozhodnout, zda budou podnikat; byť pro každou skupinu nositelů tohoto práva do něj zasáhnou v jiné podobě (rozhodnutí již dále nepodnikat, popř. podnikání nezahájit). To samo o sobě však ještě nemusí být neústavním zásahem čili porušením tohoto práva podle čl. 26 odst. 1 ve spojení s čl. 2 odst. 3 Listiny.
114.
Ústavní soudÚstavní soud se neztotožnil s argumentací navrhovatelky, která by měla vést ke zrušení zákona jako celku. Musel však uvážit, zda důvody, pro které ruší shora uvedená ustanovení (viz sub 113), nemají dopad na některé části zákona, zejména na ty, proti kterým argumentace především směřovala. Zde nemohl přistoupit na zrušení povinnosti vést elektronickou evidenci tržeb pro skupiny podnikatelů spadajících do tzv. 3. a 4. fáze zavádění tohoto systému z důvodu, že by samotné zvolené řešení pro evidenci tržeb bylo v každém ohledu neústavním, a tudíž ústavně nepřípustným řešením. Z hlediska vymezení podmínek pro výkon tohoto práva (požadavky na výkon činnosti „lege artis“ příslušného oboru, požadavky na osobu podnikajícího a konečně podmínky podnikání, které podnikající nemůže sám ovlivnit, neboť je jen jejich „destinatářem“) je třeba uvést, že zvolené řešení neklade nové požadavky na vlastní podnikatelskou činnost, zprostředkovaně se promítá do subjektivních a objektivních podmínek jejího výkonu.
115.
V těchto nových nárocích na vedení evidence však Ústavní soudÚstavní soud (viz výše) neshledal stanovení takových podmínek, nebo dokonce omezení, jež by bránily ve svobodném rozhodování s podnikáním začít nebo v něm pokračovat z důvodu vytvoření nepřekonatelné překážky (např. z hlediska zvládnutí postupů evidence pro některé skupiny osob mimo situace či skupiny, již zčásti zákonem předpokládané v rámci zmocnění pro nařizovací činnost vlády). Stejně tak Ústavní soudÚstavní soud z hlediska tzv. objektivních podmínek pro právo podnikat neshledal, že by zde zákonodárce vytvořil záměrně skupinu nositelů tohoto ústavně zaručeného práva, která by byla objektivně, nebo dokonce úmyslně, v rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny z jeho realizace vyloučena (zásahem do podstaty a smyslu tohoto práva). Nebylo by to konečně ani v souladu s legitimním cílem narovnat podmínky podnikání a podnikatelské prostředí pro „všechny“ nejen z hlediska vztahu veřejné moci a podnikatelů, ale též povinnosti státu vytvářet rovné podmínky pro všechny nositele tohoto práva v rámci konkurenčního prostředí.
116.
Důvodem, proč Ústavní soudÚstavní soud přistoupil ke zrušení § 37 odst. 1 písm. b) ve slovech „do konce patnáctého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“ a písm. c) tohoto ustanovení zákona o evidenci tržeb je právě to, a jen to, že zvolené řešení pro 3. a 4. fázi zavádění nové evidence bylo přijato bez všestranného zvážení všech možných dopadů na zbývající část povinných subjektů (z hlediska významu pro narovnání podnikatelského prostředí, možné konkurence s jinými podnikateli a pro zavedení elektronické evidence - tzv. objektivní podmínky nezávislé na způsobilosti nositele základního práva podnikat). Možnou roli zde nepochybně sehrála nedostatečná praktická zkušenost i okolnosti, za kterých se návrh zákona projednával (viz sub VI./a), což však je pro hodnocení z hlediska ústavnosti bez významu. Ústavní soudÚstavní soud respektuje skutečnost, že zákonodárce nemůže dohlédnout všude a předvídat vše, nicméně musí při zavádění jakékoli plošné regulace zvážit předem její dopady z hlediska povinných osob, času a způsobu (kdo, kdy a jak), neboť rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo.
117.
K takovému vyhodnocení však v plném rozsahu nedošlo, jak dokazuje dodatečná náprava již zjištěných slabin právní úpravy cestou nařízení vlády č. 376/2017 Sb. (nyní rovněž platnosti pozbývajícího), nehledě na to, že teprve po zavedení plošné regulace se začíná zvažovat, zda byla v takovém rozsahu nutná a žádoucí. Proto stejně jako bude třeba v zákoně vymezit skupiny, které - ač by měly jinak být do této regulace zahrnuty - budou z ní vyňaty (místo nařízení vlády cestou zákona), bude třeba i zvážit, zda zde nejsou skupiny osob, které s ohledem na jejich specifikum, případně malý rozsah jejich podnikatelské činnosti, nebude nezbytné pod tuto jinak plošnou a povinnou regulaci zahrnout, popř. jim nechat možnost volby, zda ji vést, protože to shledají pro sebe výhodným. Jinak řečeno, jestliže si byl zákonodárce vědom, že praktické zavedení elektronické evidence tržeb může vést k případům nepřiměřeně tvrdého dopadu na určité skupiny poplatníků, měl tak učinit hned, aby si všichni dotčení poplatníci mohli s předstihem zajistit technické i organizační předpoklady pro plnění povinností vyplývajících ze zákona o evidenci tržeb, aniž by to jinak k podnikání potřebovali.
118.
Jedním ze znaků právního státu je i předvídatelnost a právní jistota. Bylo by v rozporu se zásadami „demokratického právního státu založeného na úctě k právům a svobodám člověka a občana“ (čl. 1 odst. 1 Ústavy) uložit poplatníkům povinnost vynaložit určité finanční prostředky a úsilí ke splnění zákonné povinnosti, která by pro ně byla vzápětí zrušena, ať již na základě vyhodnocení dopadů regulace, nebo závěru o zbytečném zatížení poplatníků, popř. i samotného kontrolního systému. Takový postup by narušil důvěru k právnímu řádu a tím i ke státu jako takovému.
119.
Proto Ústavní soudÚstavní soud přistoupil i ke zrušení části ustanovení § 37 odst. 1 písm. b) ve slovech „do konce patnáctého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“, jakož i ke zrušení celého písmene c) tohoto ustanovení zákona o evidenci tržeb, a to uplynutím dne 28. února 2018, tj. tak, aby případně vyloučil shora uvedené negativní důsledky plynoucí z nastoupení dalších etap elektronické evidence tržeb. Jak již bylo řečeno, neznamená to vyslovení závěru o neústavnosti zvoleného řešení, nýbrž jen odstranění důsledků porušení pravidel právní jistoty a předvídatelnosti práva pro poslední dvě skupiny poplatníků zahrnuté do posledních fází zavádění elektronické evidence tržeb. Bude nyní na zvážení zákonodárce, jaký další postup pro tyto dvě předpokládané fáze zavádění elektronické evidence tržeb zvolí a jak přímo v zákoně vymezí skupiny osob z této povinnosti vyňatých, popř. povinných vést jen zjednodušenou evidenci podle § 10 odst. 2, § 12 odst. 4 zákona o evidenci tržeb, nebo podmínky, za kterých se z této povinnosti vyjmou jen dočasně (§ 37 odst. 3).
VIII.
Závěry
120.
Ze shora uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud částečně návrhu vyhověl a zrušil podle § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., § 5 písm. b), část ustanovení § 18 odst. 2 spočívající v označení písmene „a)“, čárky za slovem „tržby“ a slova „nebo b) vydání příkazu k jejímu provedení, pokud byl tento příkaz vydán dříve“, dále zrušil § 20 odst. 1 písm. b) a odst. 2, § 37 odst. 1 písm. b) ve slovech „do konce patnáctého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“ a písm. c) zákona o evidenci tržeb uplynutím dne 28. února 2018 a § 10 odst. 2, § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 uplynutím dne 31. prosince 2018, neboť dospěl k závěru o rozporu těchto ustanovení s ústavním pořádkem. Účinky nálezu jsou stanoveny tak, aby mohly být upraveny všechny systémy zajištující evidenci tržeb. Vzhledem k tomu, že na základě zrušených ustanovení § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 zákona o evidenci tržeb bylo vydáno nařízení vlády č. 376/2017 Sb., o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb, Ústavní soudÚstavní soud vyslovil - z důvodů uvedených shora v bodech 112 a 113 - podle § 70 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, že tento prováděcí předpis vydaný ke zrušeným ustanovením pozbývá s nimi současně platnosti.
121.
Ve zbývající části návrh podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zamítl, neboť shledal, že i přes výše rekapitulované vady legislativního procesu by zrušení celého zákona o evidenci tržeb zasáhlo ústavně chráněné hodnoty předvídatelnosti práva a právní jistoty více než samotné vady v legislativním procesu. Zároveň dospěl k závěru, že výslovně napadená ustanovení § 3, 4 a 6 zákona o evidenci tržeb nejsou v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
122.
Jakkoliv Ústavní soudÚstavní soud podanému návrhu s výjimkou zrušení několika konkrétních ustanovení (výroky I a II) nevyhověl, je z obsahu odůvodnění tohoto nálezu zřejmé, že nezakládá překážku rei iudicatae pro případný budoucí přezkum jednotlivých nynějším návrhem nenapadených ustanovení zákona o evidenci tržeb. Nyní provedený přezkum zákona o evidenci tržeb byl učiněn v situaci, kdy se teprve v nedávné době stal součástí platného práva, a na základě návrhu zaměřeného na určité aspekty právní úpravy, a je proto obtížné a přesahující nejen možnosti, ale především roli Ústavního souduÚstavního soudu (viz příkaz k sebeomezení) zcela domýšlet, jakým způsobem může být v budoucnu aplikován, resp. jaké praktické nedostatky a vady významné z hlediska ochrany ústavnosti se teprve mohou vyjevit a které nebude možno překlenout ústavně konformním výkladem. V dané souvislosti je vhodné připomenout, že nynější návrh je posuzován v řízení o kontrole norem (tzv. abstraktní kontrola ústavnosti), což mimo jiné nevylučuje přezkum v rámci řízení o ústavních stížnostech s tvrzeným porušením základního práva nebo svobody (viz § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.) - srov. k tomu přiměřeně nález sp. zn. Pl. ÚS 1/08 ze dne 20. 5. 2008 [(N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.), bod 114], jakož i v rámci řízení o tzv. konkrétní kontrole norem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy (viz § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k části výroku I rozhodnutí pléna a k části odůvodnění soudci Josef Fiala a Milada Tomková, k výroku IV rozhodnutí pléna soudci Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček a David Uhlíř a k části odůvodnění rozhodnutí pléna soudce Ludvík David. |
Sdělení Státní volební komise č. 10/2018 Sb. | Sdělení Státní volební komise č. 10/2018 Sb.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 39 Sídlo: Trutnov konaných ve dnech 5. a 6. ledna 2018 (I. kolo) a ve dnech 12. a 13. ledna 2018 (II. kolo)
Vyhlášeno 16. 1. 2018, částka 6/2018
10
SDĚLENÍ
Státní volební komise
ze dne 15. ledna 2018
o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 39 Sídlo: Trutnov konaných ve dnech 5. a 6. ledna 2018 (I. kolo) a ve dnech 12. a 13. ledna 2018 (II. kolo)
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 8 odst. 2 písm. e), § 73 odst. 6 a § 77 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 39 Sídlo: Trutnov konaných ve dnech 5. a 6. ledna 2018 (I. kolo) a ve dnech 12. a 13. ledna 2018 (II. kolo).
I.
Souhrnné výsledky I. kola doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 39 Sídlo: Trutnov konaných ve dnech 5. a 6. ledna 2018.
V I. kole doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 39 Sídlo: Trutnov konaných ve dnech 5. a 6. ledna 2018 nebyl ve smyslu ustanovení § 76 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zvolen žádný kandidát.
Celkové údaje za volební obvody v ČR celkem
---
Počet zvolených senátorů| 0
Počet volebních okrsků| 179
Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování| 179
Počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů| 100 438
Počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky| 23 000
Procento volební účasti| 22,90
Počet odevzdaných úředních obálek| 22 992
Počet platných hlasů celkem| 22 718
II.
Souhrnné výsledky II. kola doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 39 Sídlo: Trutnov konaných ve dnech 12. a 13. ledna 2018.
Celkové údaje za volební obvody v ČR celkem
---
Počet zvolených senátorů| 1
Počet volebních okrsků| 179
Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování| 179
Počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů| 99 263
Počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky| 58 989
Procento volební účasti| 59,43
Počet odevzdaných úředních obálek| 62 956
Počet platných hlasů celkem| 45 190
Ve II. kole doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 39 Sídlo: Trutnov konaných ve dnech 12. a 13. ledna 2018 byl ve smyslu ustanovení § 76 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zvolen senátor:
JMENNÝ SEZNAM SENÁTORŮ ZVOLENÝCH VE II. KOLE
---
Volební obvod
číslo sídlo| Senátor| Věk | Politická příslušnost| Přihlášen politic. stranou, politic. hnutím nebo koalicí
39 Trutnov| Ing. Jan Sobotka| 56| Bez politické příslušnosti| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
Předseda Státní volební komise:
Mgr. Metnar v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2018 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2018 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Tádžikistán o leteckých službách
Vyhlášeno 12. 1. 2018, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 12. 2017, částka 2/2018
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Poskytnutí přepravních práv
* Článek 3 - Uznání osvědčení a průkazů
* Článek 4 - Určení a provozní oprávnění
* Článek 5 - Odmítnutí, odvolání a pozastavení provozního oprávnění
* Článek 6 - Užívání letišť a leteckých zařízení
* Článek 7 - Celní ustanovení, cla a daně
* Článek 8 - Kapacita
* Článek 9 - Letové řády
* Článek 10 - Informace a statistické údaje
* Článek 11 - Tarify
* Článek 12 - Zastoupení leteckého podniku
* Článek 13 - Prodej služeb a převod finančních prostředků
* Článek 14 - Společné označování linek
* Článek 15 - Pozemní odbavování
* Článek 16 - Kombinované dopravní služby
* Článek 17 - Ochrana letectví
* Článek 18 - Bezpečnost letectví
* Článek 19 - Uplatňování zákonů, předpisů a postupů
* Článek 20 - Konzultace
* Článek 21 - Řešení sporů
* Článek 22 - Změny
* Článek 23 - Registrace
* Článek 24 - Ukončení platnosti
* Článek 25 - Vstup v platnost
* PŘÍLOHA
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 12. 2017
2
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 1. prosince 2016 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Tádžikistán o leteckých službách. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 25 dne 28. prosince 2017.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA
mezi
vládou České republiky
a
vládou Republiky Tádžikistán
O LETECKÝCH SLUŽBÁCH
Vláda České republiky a vláda Republiky Tádžikistán, dále uváděné jako „smluvní strany“,
jsouce stranami Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944,
vedeny přáním sjednat dohodu v souladu s uvedenou Úmluvou za účelem zřízení pravidelných leteckých dopravních služeb mezi a za územími svých států založených na principu vzájemnosti,
se dohodly takto:
Článek 1
Definice
Pro účely této dohody, pokud z textu nevyplývá jinak:
a)
výrazem “Úmluva“ se rozumí Úmluva o mezinárodním civilním letectví otevřená k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944 a zahrnuje jakoukoli přílohu přijatou podle článku 90 této Úmluvy včetně jakékoli změny příloh a Úmluvy přijaté podle jejích článků 90 a 94, pokud tyto přílohy a změny vstoupily v platnost nebo byly potvrzeny státy obou smluvních stran,
b)
výrazem “letecké úřady“ se rozumí v případě České republiky Ministerstvo dopravy, a v případě Republiky Tádžikistán Ministerstvo dopravy Republiky Tádžikistán nebo, v obou případech, kterákoli jiná osoba nebo orgán zmocněný k provádění funkcí vykonávaných v současnosti uvedenými leteckými úřady,
c)
výrazem “určený letecký podnik“ se rozumí letecký podnik, který byl určen a oprávněn podle článku 4 této dohody,
d)
výraz “území“ ve vztahu ke smluvním stranám má význam, který je pro něj stanoven v článku 2 Úmluvy,
e)
výrazy “letecká dopravní služba“, “mezinárodní letecká dopravní služba“, “letecký podnik“ and “přistání pro potřeby nikoli obchodní“ mají význam, který je pro ně stanoven v článku 96 Úmluvy,
f)
výrazem “tarif“ se rozumějí ceny, které mají být účtovány za přepravu cestujících, zavazadel nebo zboží (s výjimkou poštovních zásilek), včetně podstatných doplňkových výhod poskytovaných nebo dostupných společně s takovou přepravou, a provize placené při prodeji dokladů pro přepravu osob nebo při odpovídajících transakcích pro přepravu zboží. Zahrnují také podmínky, které upravují použitelnost ceny za přepravu nebo platbu provizí,
g)
výrazem “kapacita“ se ve vztahu k dohodnutým službám rozumí nabízená sedadlová kapacita letadla používaného při těchto službách, násobená počtem frekvencí provozovaných tímto letadlem v daném období na lince nebo úseku linky,
h)
výrazem “Příloha“ se rozumí Příloha k této dohodě a její změny provedené v souladu s ustanoveními článku 22 této dohody. Příloha tvoří nedílnou součást této dohody a všechny odkazy na tuto dohodu, pokud není výslovně stanoveno jinak, zahrnují také odkazy na zmíněnou Přílohu,
i)
výrazem “smlouvy EU“ se rozumějí Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie,
j)
výrazem “IATA“ se rozumí Mezinárodní sdružení leteckých dopravců.
Článek 2
Poskytnutí přepravních práv
1.
Každá smluvní strana poskytuje druhé smluvní straně práva stanovená v této dohodě za účelem provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb určenými leteckými podniky (dále jen „dohodnuté služby“) na linkách stanovených v Příloze (dále jen „stanovené linky“).
2.
Určené letecké podniky každé smluvní strany mají, při provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách, následující práva:
a)
právo létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany,
b)
právo přistávat na území státu druhé smluvní strany pro potřeby nikoli obchodní,
c)
právo přistávat na území státu druhé smluvní strany v místech stanovených v Příloze za účelem naložení nebo vyložení cestujících, zavazadel a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, určené do nebo pocházející z míst na území státu první smluvní strany a
d)
právo přistávat na územích třetích států v místech stanovených v Příloze za účelem naložení nebo vyložení cestujících, zavazadel a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, určené do nebo pocházející z míst na území státu druhé smluvní strany stanovených v Příloze.
3.
V tomto článku nemůže být nic považováno za zmocnění určeného leteckého podniku nebo určených leteckých podniků kterékoli smluvní strany ke vzetí na palubu, na území státu druhé smluvní strany, cestujících, zavazadel a zboží včetně poštovních zásilek, za úplatu nebo nájemné, a jejich doručení do jiného místa na území státu této druhé smluvní strany („kabotáž“).
4.
Jestliže z důvodu ozbrojeného konfliktu, přírodních katastrof nebo politických nepokojů nemůže určený letecký podnik jedné smluvní strany provozovat letecké dopravní služby po obvyklé letové trase, vyvine druhá smluvní strana veškeré úsilí na podporu pokračování takových služeb pomocí vhodných dočasných úprav těchto letových tras. Tyto změny podléhají vzájemné dohodě obou smluvních stran.
5.
Letecké podniky každé smluvní strany, které nejsou určené podle článku 4 této dohody, mohou také užívat práva stanovená v odstavci 2 a) a b) tohoto článku.
Článek 3
Uznání osvědčení a průkazů
1.
Osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané nebo potvrzené za platné v souladu s pravidly a postupy státu jedné smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky, a dosud mající platnost, jsou uznány za platné druhou smluvní stranou pro provozování dohodnutých služeb za předpokladu, že požadavky, podle kterých byly tato osvědčení a průkazy vydány nebo potvrzeny za platné, alespoň odpovídají nebo jsou přísnější než minimální podmínky stanovené podle Úmluvy.
2.
Každá smluvní strana si však vyhrazuje právo odmítnout jako platné pro účely letů nad územím svého státu osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané nebo potvrzené za platné jejím vlastním státním příslušníkům druhou smluvní stranou nebo jiným státem.
Článek 4
Určení a provozní oprávnění
1.
Každá smluvní strana má právo určit jednoho nebo více leteckých podniků za účelem provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách a odvolat nebo změnit toto určení. Určení se předává druhé smluvní straně písemně diplomatickou cestou.
2.
Po přijetí takového určení a žádosti od určeného leteckého podniku, v podobě a způsobem stanoveným pro provozní oprávnění, udělí letecký úřad druhé smluvní strany bez prodlení příslušné provozní oprávnění za předpokladu, že:
a)
v případě leteckého podniku určeného Českou republikou:
i)
je tento letecký podnik usazen na území České republiky podle smluv EU a má platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie a
ii)
skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad,
b)
v případě leteckého podniku určeného Republikou Tádžikistán:
i)
je tento letecký podnik usazen na území Republiky Tádžikistán a má vydanou licenci v souladu s příslušným právem Republiky Tádžikistán a
ii)
skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována Republikou Tádžikistán odpovědnou za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad.
3.
Letecký úřad jedné smluvní strany může požadovat, aby letecký podnik určený druhou smluvní stranou prokázal, že je schopen plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které tento úřad obvykle uplatňuje na provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb v souladu s ustanoveními Úmluvy.
4.
Jakmile byl letecký podnik takto určen a oprávněn, může kdykoliv začít provozovat dohodnuté služby za předpokladu, že letecký podnik jedná v souladu se všemi příslušnými ustanoveními této dohody.
Článek 5
Odmítnutí, odvolání a pozastavení provozního oprávnění
1.
Letecký úřad každé smluvní strany má právo odmítnout udělit, zrušit, pozastavit nebo omezit provozní oprávnění leteckého podniku určeného druhou smluvní stranou za předpokladu, že:
a)
v případě leteckého podniku určeného Českou republikou:
i)
není tento letecký podnik usazen na území České republiky podle smluv EU nebo nemá platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie nebo
ii)
skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku nebo v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad,
b)
v případě leteckého podniku určeného Republikou Tádžikistán:
i)
není tento letecký podnik usazen na území Republiky Tádžikistán nebo nemá vydanou licenci v souladu s příslušným právem Republiky Tádžikistán nebo
ii)
skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována Republikou Tádžikistán odpovědnou za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku a v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad,
c)
letecký podnik neprokáže leteckému úřadu smluvní strany, která poskytuje práva, způsobilost plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které v souladu s ustanoveními Úmluvy tento úřad uplatňuje nebo
d)
letecký podnik jiným způsobem neprovozuje dohodnuté služby v souladu s podmínkami stanovenými touto dohodou.
2.
Pokud není nutné okamžitě zrušit, pozastavit nebo omezit provozní oprávnění podle odstavce 1 tohoto článku k zabránění dalšího porušování zákonů a předpisů, uplatní se tato práva pouze po konzultaci s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Pokud není leteckými úřady dohodnuto jinak, jsou tyto konzultace zahájeny do třiceti (30) dnů od data požadavku na konzultace učiněného kterýmkoli leteckým úřadem.
Článek 6
Užívání letišť a leteckých zařízení
1.
Poplatky uložené na území státu kterékoli smluvní strany za použití letišť, leteckých navigačních a jiných zařízení letadlem jakéhokoli určeného leteckého podniku druhé smluvní strany nemohou být vyšší než poplatky uložené jakémukoli jinému letadlu téže kategorie vykonávajícímu podobné mezinárodní letecké dopravní služby.
2.
Žádná smluvní strana neposkytne výhody svému vlastnímu nebo jinému leteckému podniku před leteckým podnikem druhé smluvní strany, konajícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby, při užívání letišť, letových cest, letových provozních služeb a s nimi souvisejících zařízení nacházejících se pod její kontrolou.
3.
Každá smluvní strana podporuje konzultace o uživatelských poplatcích mezi svými orgány oprávněnými k vyměřování poplatků a leteckými podniky používajícími služby a zařízení provozovaná těmito orgány vyměřujícími poplatky, kdykoli to bude praktické, učiní tak prostřednictvím organizací zastupujících tyto letecké podniky. Jakékoli návrhy na změny těchto poplatků by měly být předány leteckým podnikům v přiměřené lhůtě, aby měly možnost vyjádřit svá stanoviska dříve, než budou změny uskutečněny. Každá smluvní strana dále podporuje výměnu vhodných informací o uživatelských poplatcích mezi svými orgány oprávněnými k vyměřování poplatků a leteckými podniky.
Článek 7
Celní ustanovení, cla a daně
1.
Každá smluvní strana osvobozuje určený letecký podnik druhé smluvní strany od dovozních omezení, cla, nepřímých daní, inspekčních poplatků a jiných celostátních a místních dávek a poplatků, pokud jde o letadla, pohonné hmoty, mazadla, spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů, obvyklé vybavení letadla, zásoby letadla a potraviny (včetně alkoholu, nápojů a jiných výrobků určených v omezeném množství k prodeji cestujícím za letu) a jiné věci, které jsou určeny k použití výhradně v souvislosti s provozem nebo obsluhou letadla určeného leteckého podniku druhé smluvní strany, provozujícího dohodnuté služby, stejně tak jako tiskopisy letenek, leteckých nákladních listů, jakýkoli tištěný materiál nesoucí znaky společnosti a obvyklý reklamní materiál bezplatně rozšiřovaný tímto určeným leteckým podnikem.
2.
Osvobození udělená podle tohoto článku se vztahují na položky uvedené v odstavci 1 tohoto článku:
a)
dovezené na území státu jedné smluvní strany určeným leteckým podnikem druhé smluvní strany nebo jeho jménem,
b)
ponechané na palubě letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany od příletu až do odletu z území státu druhé smluvní strany a
c)
vzaté na palubu letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany a určené k použití při provozování dohodnutých služeb bez ohledu na to, zda jsou tyto položky používány nebo spotřebovány zcela nebo zčásti na území státu smluvní strany, která poskytuje výjimku, za předpokladu, že takové položky nebudou zcizovány na území státu této smluvní strany.
3.
Obvyklé palubní vybavení letadla, stejně tak jako materiál, dodávky a zásoby obvykle uložené na palubě letadla určeného leteckého podniku kterékoli smluvní strany mohou být vyloženy na území státu druhé smluvní strany pouze se souhlasem celního úřadu na tomto území. V takovém případě mohou být uloženy pod celním dohledem tohoto celního úřadu do doby, než budou znovu vyvezeny, nebo s nimi bude naloženo jinak v souladu s celními předpisy.
4.
Osvobození poskytnutá tímto článkem pokud jde o spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů a obvyklé palubní vybavení se vztahují i na situace, kdy určený letecký podnik kterékoli smluvní strany uzavře ujednání s jinými leteckými podniky o výpůjčce nebo přenechání na území státu druhé smluvní strany za předpokladu, že takové jiné letecké podniky požívají stejná osvobození od druhé smluvní strany. Takové výpůjčky a přenechání oznámí letecký podnik příslušným celním úřadům.
5.
Nic v této dohodě nebrání České republice, aby nediskriminačním způsobem uložila daně, poplatky, cla, dávky nebo taxy na pohonné hmoty dodané na jejím území pro použití v letadle určeného leteckého podniku Republiky Tádžikistán, které je provozováno mezi místem na území České republiky a jiným místem na území České republiky nebo na území jiného členského státu Evropské unie.
Článek 8
Kapacita
1.
Určené letecké podniky smluvních stran mají řádnou a rovnou příležitost k provozování dohodnutých služeb na jakékoli lince stanovené v Příloze této dohody.
2.
Při provozování dohodnutých služeb bere určený letecký podnik nebo letecké podniky každé smluvní strany v úvahu zájmy určeného leteckého podniku nebo leteckých podniků druhé smluvní strany, aby nedošlo k nevhodnému ovlivňování dopravních služeb, které tento podnik nebo podniky zajišťují na zcela nebo zčásti shodných linkách.
3.
Dohodnuté služby provozované určenými leteckými podniky smluvních stran jsou v úzkém vztahu k požadavkům veřejnosti na dopravu na stanovených linkách a mají za přednostní cíl poskytnout, při přiměřeném využití prostoru, kapacitu odpovídající současným a rozumně očekávaným požadavkům na přepravu cestujících a zboží včetně poštovních zásilek, pocházejících z nebo určených pro území státu smluvní strany, která určila letecký podnik nebo letecké podniky.
4.
Zabezpečení přepravy cestujících a zboží včetně poštovních zásilek, naložených a vyložených v tom místě nebo místech stanovených linek, která se nacházejí na územích jiných států než toho, který určil letecký podnik, se provádí v souladu s obecnými zásadami řádného rozvoje mezinárodní letecké dopravy a obecnými zásadami, že kapacita je ve vztahu k:
a)
dopravním požadavkům na území a z území státu smluvní strany, která určila letecký podnik,
b)
požadavkům vyplývajícím z provozu leteckých podniků a
c)
dopravním požadavkům oblasti, kterou letecké dopravní služby prolétávají, po přihlédnutí k dopravním službám provozovaným leteckými podniky jiných států této oblasti.
Článek 9
Letové řády
1.
Letecký podnik nebo letecké podniky určené jednou smluvní stranou předloží své letové řády (pro letní a zimní provozní období IATA) ke schválení leteckému úřadu druhé smluvní strany nejpozději čtyřicet pět (45) dnů před zahájením provozu. Letový řád uvádí frekvence služeb, typ letadla, který bude využíván, časy, cestovní uspořádání a počet míst nabízených veřejnosti a období platnosti letového řádu. Letecký úřad vydá rozhodnutí o takto předložených letových řádech ve lhůtě dvaceti (20) dnů od data, kdy dotyčný letecký podnik předloží svůj letový řád ke schválení. Tentýž postup se použije na jakoukoli změnu letového řádu.
2.
Pokud určený letecký podnik požaduje provozovat doplňkové lety k letům uvedeným v letových řádech, musí požádat o povolení letecký úřad druhé smluvní strany. Takový požadavek se obvykle předkládá nejpozději dva (2) pracovní dny před provedením takových letů.
Článek 10
Informace a statistické údaje
Letecký úřad každé smluvní strany na požádání poskytne leteckému úřadu druhé smluvní strany takové informace a statistické údaje týkající se přepravy uskutečněné na stanovených linkách, které mohou být rozumně požadovány za účelem posouzení provozování dohodnutých služeb. Jakékoli další statistické údaje o přepravě, které může letecký úřad každé smluvní strany požadovat, podléhají, na základě žádosti, oboustrannému jednání a dohodě mezi leteckými úřady obou smluvních stran.
Článek 11
Tarify
1.
Tarify pro dohodnuté služby jsou určenými leteckými podniky obou smluvních stran stanovovány v přiměřené výši, přičemž se náležitě přihlíží ke všem významným činitelům, jako jsou zájmy uživatelů, náklady na provoz, povaha dopravních služeb, přiměřený zisk a jiné obchodní úvahy na daném trhu.
2.
Nepožaduje se, aby tarify stanovené na základě odstavce 1 tohoto článku byly předkládány určenými leteckými podniky jedné smluvní strany leteckému úřadu druhé smluvní strany. Bez ohledu na výše uvedené má každá smluvní strana právo zasáhnout tak, aby:
a)
zabránila nepřiměřeně diskriminujícím tarifům a praktikám,
b)
ochránila uživatele od tarifů, které jsou nepřiměřeně vysoké nebo omezující přepravu z důvodu zneužití dominantního postavení a
c)
ochránila letecké podniky od tarifů, které jsou uměle nízké vzhledem k přímé nebo nepřímé dotaci či podpoře nebo, kde existuje důkaz o záměru omezit hospodářskou soutěž.
3.
Určené letecké podniky jedné smluvní strany poskytnou na požádání leteckému úřadu druhé smluvní strany informace vztahující se ke stanovování tarifů způsobem a ve formě předepsané tímto úřadem.
Článek 12
Zastoupení leteckého podniku
1.
Určený letecký podnik jedné smluvní strany je oprávněn v souladu se zákony a předpisy platnými na území státu druhé smluvní strany vztahujícími se ke vstupu, pobytu a zaměstnání a na základě reciprocity přivést a udržovat na území státu druhé smluvní strany svého zástupce, obchodní, technický a jiný odborný personál přiměřeně potřebný k provozování dohodnutých služeb.
2.
Zástupce a personál podléhají zákonům a předpisům platným na území státu druhé smluvní strany.
3.
Určené letecké podniky obou smluvních stran mají podle zákonů a předpisů platných na území příslušného státu právo zřídit na území státu druhé smluvní strany kancelář na podporu letecké dopravy a k prodeji leteckých dopravních služeb.
Článek 13
Prodej služeb a převod finančních prostředků
1.
Na základě oznámení leteckému úřadu první smluvní strany a po příslušné obchodní registraci v souladu se zákony a předpisy platnými na území státu této první smluvní strany má určený letecký podnik nebo letecké podniky druhé smluvní strany právo volně prodávat své letecké dopravní služby na území státu první smluvní strany, buď přímo, nebo prostřednictvím svých zprostředkovatelů, a kterákoli osoba může svobodně zakoupit tyto dopravní služby v místní měně nebo v jakékoli volně směnitelné měně běžně vykupované bankamibankami na daném území.
2.
Určené letecké podniky smluvních stran mají právo přepočítat a převést na území svého státu přebytek příjmů nad místními výdaji získaný na území státu druhé smluvní strany ve volně směnitelné měně. Přepočet a převod se uskuteční bez omezení podle tržního směnného kurzu pro tyto transakce, platného v den převodu. V případě, že tržní směnný kurz neexistuje, uskuteční se přepočet a převod bez omezení podle úředního směnného kurzu, platného v den převodu. Skutečný převod je proveden bez prodlení a nepodléhá jakýmkoli poplatkům, s výjimkou obvyklých poplatků vybíraných bankamibankami za služby při těchto transakcích.
3.
V případě, že jsou platby mezi smluvními stranami upraveny zvláštní dohodou, použije se tato zvláštní dohoda.
Článek 14
Společné označování linek
1.
Při provozování nebo nabízení leteckých dopravních služeb na stanovených linkách k prodeji může každý určený letecký podnik jedné smluvní strany uzavřít ujednání o společném označování linek (code-sharing) a o vyblokování prostoru (blocked-space) s:
a)
leteckým podnikem nebo leteckými podniky kterékoli smluvní strany,
b)
leteckým podnikem nebo leteckými podniky třetí strany. Pokud by třetí strana neoprávnila nebo nedovolila srovnatelné ujednání mezi leteckými podniky druhé smluvní strany a jinými leteckými podniky na dopravních službách do, z a přes třetí stát, má letecký úřad příslušné smluvní strany právo nepřijmout takové ujednání.
2.
Výše uvedená ustanovení však podléhají podmínce, že všechny letecké podniky takových ujednání:
a)
mají příslušná přepravní práva a splňují ustanovení této dohody,
b)
splňují požadavky uplatňované na taková ujednání leteckými úřady obou smluvních stran a
c)
poskytují spotřebitelůmspotřebitelům odpovídající informace o těchto ujednáních o společném označování linek a o vyblokování prostoru.
3.
Požaduje se, aby letecké podniky předložily návrh ujednání o společném označování linek a o vyblokování prostoru leteckým úřadům obou smluvních stran nejpozději třicet (30) dnů před navrhovaným datem jejich zavedení. Tato ujednání o společném označování linek a o vyblokování prostoru podléhají schválení leteckých úřadů obou smluvních stran.
Článek 15
Pozemní odbavování
S výhradou zákonů a předpisů platných na území státu každé smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky, má každý určený letecký podnik právo zajišťovat si na území státu druhé smluvní strany své vlastní pozemní odbavování (odbavování pro vlastní potřebu), anebo si podle své volby vybrat mezi konkurenčními poskytovateli, kteří zcela nebo zčásti pozemní odbavovací služby zajišťují. V případě, že zákony a předpisy omezují nebo předem vylučují odbavování pro vlastní potřebu, a kde neexistuje skutečné konkurenční prostředí mezi poskytovateli pozemních odbavovacích služeb, musí se s každým určeným leteckým podnikem zacházet nediskriminujícím způsobem, pokud jde o jeho přístup k odbavování pro vlastní potřebu a k pozemním odbavovacím službám zajišťovaným poskytovatelem nebo poskytovateli.
Článek 16
Kombinované dopravní služby
Určené letecké podniky každé smluvní strany mají právo ve spojení s leteckou dopravou cestujících a zboží využívat jakoukoli povrchovou dopravu do nebo z jakéhokoli místa na územích států smluvních stran nebo třetích států. Určené letecké podniky si mohou zvolit mezi vykonáváním vlastní povrchové dopravy nebo jejím poskytováním prostřednictvím ujednání, včetně společného označování linek, s jinými povrchovými dopravci za podmínky dodržování zákonů a předpisů platných na území státu příslušné smluvní strany. Tyto kombinované dopravní služby mohou být nabízeny při kombinaci letecké a povrchové dopravy jako přímá dopravní služba a za jednu cenu za předpokladu, že jsou cestující a zasilatelé informováni o skutečnostech týkajících se této dopravy.
Článek 17
Ochrana letectví
1.
Smluvní strany si znovu potvrzují v souladu se svými právy a povinnostmi podle mezinárodního práva, že jejich vzájemný závazek chránit bezpečnost civilního letectví před protiprávními činy tvoří nedílnou součást této dohody. Aniž je omezena obecná platnost jejich práv a povinností podle mezinárodního práva, smluvní strany jednají zejména v souladu s ustanoveními Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. prosince 1970, Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu 23. září 1971, a Protokolu o boji s protiprávními činy násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsaného v Montrealu 24. února 1988, a jakýchkoli jiných úmluv a protokolů o ochraně letectví, které dodržují státy obou smluvních stran.
2.
Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc k zabránění činům protiprávního zmocnění se civilních letadel a jiným protiprávním činům proti bezpečnosti těchto letadel, jejich cestujících a posádek, letišť a leteckých navigačních zařízení a jakémukoli jinému ohrožení bezpečnosti civilního letectví.
3.
Smluvní strany jednají ve svých vzájemných vztazích v souladu s ustanoveními o ochraně letectví stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví a označovanými jako Přílohy k Úmluvě v rozsahu, ve kterém jsou tato bezpečnostní opatření platná vůči státům smluvních stran; smluvní strany vyžadují, aby provozovatelé letadel zapsaní v jejich rejstříku nebo provozovatelé letadel, kteří mají hlavní sídlo podnikání nebo stálé sídlo na území jejich států, nebo, v případě České republiky, provozovatelé letadel usazení na jejím území podle smluv EU a mající platné provozní licence v souladu s právem Evropské unie, a provozovatelé letišť na území jejich států jednali v souladu s takovými ustanoveními o ochraně letectví.
4.
Každá smluvní strana souhlasí s tím, že je požadováno, aby její provozovatelé letadel dodržovali pro vstup, výstup a pobyt na území státu druhé smluvní strany ustanovení o ochraně letectví v souladu se zákony a předpisy platnými v tomto státě včetně práva Evropské unie v případě České republiky. Každá smluvní strana zajistí, že se na území jejího státu účinně uplatňují odpovídající opatření k ochraně letadel a kontrole cestujících, posádek, příručních zavazadel, zapsaných zavazadel, zboží a palubních zásob před a v průběhu nastupování nebo nakládání. Každá smluvní strana také s porozuměním posoudí jakýkoli požadavek druhé smluvní strany na přiměřená zvláštní bezpečnostní opatření za účelem čelit určité hrozbě.
5.
Dojde-li ke spáchání činu nebo hrozbě spáchání činu protiprávního zmocnění se civilního letadla nebo jiného protiprávního činu proti bezpečnosti takového letadla, jeho cestujících a posádky, letišť nebo navigačních zařízení, pomohou si smluvní strany vzájemně usnadňováním předávání zpráv a jinými příslušnými opatřeními, směřujícími k rychlému a bezpečnému ukončení takového činu nebo hrozby.
6.
Má-li smluvní strana opodstatněné důvody se domnívat, že se druhá smluvní strana odchýlila od ustanovení tohoto článku na ochranu letectví, může letecký úřad této smluvní strany požádat o neodkladné konzultace s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Nedosažení uspokojivé dohody do jednoho měsíce ode dne takové žádosti je důvodem k uplatnění článku 5 této dohody. Vyžaduje-li to vážná nepředvídatelná situace, může kterákoli smluvní strana provést prozatímní opatření před uplynutím této měsíční lhůty.
Článek 18
Bezpečnost letectví
1.
Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem přijatých druhou smluvní stranou v jakékoli oblasti vztahující se na posádky, letadla a jejich provoz. Takové konzultace se uskuteční do třiceti (30) dnů od žádosti.
2.
Jestliže po těchto konzultacích jedna smluvní strana shledá, že druhá smluvní strana účinně neudržuje a neuplatňuje bezpečnostní normy v jakékoli oblasti alespoň na minimální úrovni stanovené v daném období Úmluvou, oznámí tato smluvní strana druhé smluvní straně svá zjištění a opatření považovaná za nezbytná k tomu, aby byl dosažen soulad s těmito minimálními normami, a druhá smluvní strana učiní příslušná nápravná opatření. Neuskutečnění příslušných nápravných opatření druhou smluvní stranou do patnácti (15) dnů, nebo v delší lhůtě, která může být dohodnuta, je důvodem pro uplatnění článku 5 této dohody.
3.
Bez ohledu na povinnosti uvedené v článku 33 Úmluvy je dohodnuto, že jakékoli letadlo provozované leteckým podnikem jedné smluvní strany, nebo jeho jménem na základě smlouvy o leasingu, na dopravních službách na nebo z území státu druhé smluvní strany může být, v době, kdy se nachází na území státu druhé smluvní strany, podrobeno kontrole oprávněnými zástupci státu druhé smluvní strany, na palubě i zvenku za účelem ověření jak platnosti dokladů letadla a jeho posádky, tak i zjevného stavu letadla a jeho vybavení (dále v tomto článku nazývané „kontrola na odbavovací ploše“), za předpokladu, že to nepovede k nepřiměřenému zpoždění.
4.
Jestliže jakákoli kontrola na odbavovací ploše nebo série kontrol na odbavovací ploše povede:
a)
k vážným obavám, že letadlo nebo provozování letadla neodpovídají minimálním normám stanovenými v daném období Úmluvou nebo
b)
k vážným obavám, že nejsou účinně udržovány a uplatňovány bezpečnostní normy stanovené v daném období Úmluvou,
má smluvní strana provádějící kontrolu pro účely článku 33 Úmluvy právo prohlásit, že požadavky, na jejichž základě byla vydána nebo uznána za platná osvědčení nebo průkazy týkající se daného letadla nebo jeho posádky, nebo požadavky, za kterých má být letadlo provozováno, nejsou stejné nebo vyšší než minimální normy stanovené Úmluvou.
5.
V případě, že přístup k provedení kontroly na odbavovací ploše letadla provozovaného leteckým podnikem jedné smluvní strany nebo jeho jménem v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, je odepřen zástupcem tohoto leteckého podniku, má druhá smluvní strana právo svobodně usoudit, že vznikly vážné obavy popsané v odstavci 4 výše a učinit závěry v něm uvedené.
6.
Každá smluvní strana si vyhrazuje právo okamžitě pozastavit nebo upravit provozní oprávnění leteckému podniku druhé smluvní strany v případě, že usoudí, ať již na základě kontroly na odbavovací ploše, série kontrol na odbavovací ploše, odepření přístupu ke kontrole na odbavovací ploše, konzultací nebo jiných zjištění, že pro bezpečný provoz leteckého podniku je nezbytné přijmout okamžité opatření.
7.
Jakékoli opatření jedné smluvní strany podle odstavců 2 nebo 6 výše se zruší, jakmile přestanou trvat důvody, pro které bylo zavedeno.
8.
V případě, že Česká republika určí letecký podnik, jehož regulatorní kontrola je vykonávána a udržována jiným členským státem Evropské unie, použijí se práva druhé smluvní strany daná tímto článkem stejným způsobem na přijetí, uplatňování a udržování bezpečnostních norem tímto jiným členským státem Evropské unie a na provozní oprávnění tohoto leteckého podniku.
Článek 19
Uplatňování zákonů, předpisů a postupů
1.
Zákony, předpisy a postupy platné na území státu jedné smluvní strany týkající se vstupu nebo výstupu letadla provozujícího mezinárodní letecké dopravní služby na nebo z území jejího státu nebo provozu a navigace takového letadla během pobytu na uvedeném území se vztahují na letecký podnik nebo letecké podniky druhé smluvní strany.
2.
Zákony, předpisy a postupy platné na území státu jedné smluvní strany upravující vstup, pobyt, tranzit nebo výstup cestujících, posádky, zavazadel a zboží včetně poštovních zásilek z území jejího státu, jako jsou zákony, předpisy a postupy týkající se vstupu, výstupu, vystěhovalectví, přistěhovalectví, cestovních dokladů, cel, měnových, zdravotních, karanténních, veterinárních nebo hygienických opatření, se vztahují na cestující, posádku, zavazadla, zboží a poštovní zásilky přepravované letadlem určeného leteckého podniku druhé smluvní strany při jejich pobytu na území státu první smluvní strany.
3.
Při uplatňování celních, přistěhovaleckých, karanténních a podobných předpisů nedává žádná smluvní strana přednost svým vlastním nebo kterýmkoli jiným leteckým podnikům před leteckým podnikem druhé smluvní strany provozujícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby.
4.
Cestující, zavazadla a zboží v přímém tranzitu přes území státu kterékoli smluvní strany, neopouštějící část letiště určenou pro takové účely, jsou, s výjimkou ustanovení o ochraně civilního letectví uvedených v článku 17 této dohody a plnění úkolu zabránit nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, podrobeni nanejvýše zjednodušené kontrole. Zavazadla a zboží v přímém tranzitu jsou osvobozena od cla a jiných poplatků.
Článek 20
Konzultace
1.
Letecké úřady obou smluvních stran povedou v duchu úzké spolupráce vzájemné konzultace za účelem zajištění provádění a uspokojivého souladu s ustanoveními této dohody a její Přílohy.
2.
Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace k jakémukoli problému, týkajícímu se této dohody. Tyto konzultace jsou zahájeny ve lhůtě šedesáti (60) dnů ode dne doručení žádosti druhé smluvní straně, pokud není smluvními stranami dohodnuto jinak.
Článek 21
Řešení sporů
1.
V případě sporu mezi smluvními stranami vztahujícímu se k výkladu nebo provádění této dohody se ho v prvé řadě vynasnaží smluvní strany vyřešit jednáním.
2.
Jestliže se smluvním stranám nepodaří dosáhnout vyřešení sporu jednáním, mohou jej souhlasně postoupit k rozhodnutí nějaké osobě nebo orgánu; pokud se na tom neshodnou, spor se, na žádost kterékoli smluvní strany, předloží k rozhodnutí rozhodčímu soudu tří (3) rozhodců, přičemž každá smluvní strana jmenuje jednoho a ti pak jmenují třetího rozhodce. Každá ze smluvních stran jmenuje rozhodce ve lhůtě šedesáti (60) dnů od data přijetí oznámení kteroukoli smluvní stranou od druhé smluvní strany diplomatickou cestou požadujícího rozhodnutí sporu tímto soudem, a třetí rozhodce je jmenován v další lhůtě šedesáti (60) dnů.
3.
Pokud kterákoli ze smluvních stran nejmenuje rozhodce ve stanovené lhůtě nebo dva rozhodci nejmenují třetího rozhodce, může jednoho nebo více rozhodců, podle požadavků případu, jmenovat na žádost kterékoli smluvní strany prezident Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví. V každém případě musí být třetí rozhodce státním příslušníkem třetího státu a musí rozhodčímu soudu předsedat. Rozhodčí soud přijímá rozhodnutí většinou hlasů. Ve všech ostatních záležitostech rozhodčí soud stanoví svůj vlastní postup.
4.
Smluvní strany se zavazují plnit rozhodnutí přijatá podle odstavce 3 tohoto článku.
5.
Pokud a dokud se kterákoli smluvní strana nebo určený letecký podnik kterékoli smluvní strany nepodrobí rozhodnutí přijatému podle odstavce 3 tohoto článku, může druhá smluvní strana podle okolností omezit, pozastavit nebo odvolat jakákoli práva či výsady udělené na základě této dohody smluvní straně, která rozhodnutí neplní, nebo určenému leteckému podniku, který rozhodnutí neplní.
6.
Každá smluvní strana hradí nezbytné náklady a odměnu svého rozhodce; odměnu třetího rozhodce a jeho nezbytné náklady a také náklady vzniklé činností rozhodčího soudu si smluvní strany rozdělí rovným dílem.
Článek 22
Změny
1.
Jestliže kterákoli smluvní strana požaduje změnit jakékoli ustanovení této dohody, včetně Přílohy, mělo by se tak stát po konzultacích podle článku 20 této dohody.
2.
Tato dohoda včetně Přílohy může být měněna a doplněna po vzájemné dohodě obou smluvních stran. Takové změny a doplňky se provádí formou samostatných protokolů tvořících nedílnou součást této dohody a vstupují v platnost v souladu s ustanoveními článku 25 této dohody.
Článek 23
Registrace
Tato dohoda a jakékoli její změny se registrují u Mezinárodní organizace pro civilní letectví.
Článek 24
Ukončení platnosti
Kterákoli smluvní strana může kdykoli písemně oznámit diplomatickou cestou druhé smluvní straně své rozhodnutí ukončit platnost této dohody. Takové oznámení je zároveň zasláno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Platnost této dohody skončí o půlnoci (místního času smluvní strany, která obdržela oznámení) po uplynutí dvanácti (12) měsíců ode dne obdržení oznámení druhou smluvní stranou, není-li před koncem tohoto období oznámení souhlasně vzato zpět. V případě, že chybí potvrzení o obdržení druhou smluvní stranou, je oznámení považováno za obdržené čtrnáct (14) dnů poté, kdy ho obdržela Mezinárodní organizace pro civilní letectví.
Článek 25
Vstup v platnost
Tato dohoda vstoupí v platnost šedesátý (60) den ode dne doručení pozdějšího ze dvou oznámení, kterými si obě smluvní strany diplomatickou cestou vzájemně oznámí, že požadavky pro vstup v platnost, stanovené jejich příslušnými vnitrostátními procesy, byly splněny.
Dáno v Praze dne 1. prosince 2016 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazycích českém, tádžickém a anglickém. Všechny texty jsou stejně autentické. V případě sporu je rozhodující anglický text.
Za vládu
České republiky
Ing. Dan Ťok
ministr dopravy
Za vládu
Republiky Tádžikistán
Sirodjidin Aslov
ministr zahraničních věcí
PŘÍLOHA
1.
Linky provozované v obou směrech leteckými podniky určenými Českou republikou:
místa v České
republice| mezilehlá místa| místa v Republice
Tádžikistán| místa za
---|---|---|---
jakákoli místa| jakákoli místa| jakákoli místa| jakákoli místa
2.
Linky provozované v obou směrech leteckými podniky určenými Republikou Tádžikistán:
místa v Republice
Tádžikistán| mezilehlá místa| místa v České
republice| místa za
---|---|---|---
jakákoli místa| jakákoli místa| jakákoli místa| jakákoli místa
POZNÁMKY:
1.
Určené letecké podniky každé smluvní strany mohou na jakémkoli nebo všech letech:
a)
vynechat přistání v jakémkoli z výše uvedených míst za předpokladu, že dohodnuté služby na těchto linkách začínají v místě na území státu smluvní strany, která letecký podnik určila,
b)
kombinovat různá čísla letů v rámci provozu jednoho letadla,
c)
přeložit přepravu z jakéhokoli svého letadla na jakékoli jiné své letadlo v jakémkoli místě a
d)
obsluhovat mezilehlá místa, místa za a místa na území států smluvních stran v jakémkoli pořadí.
2.
Každý určený letecký podnik může obsluhovat jakákoli místa stanovená v Příloze za podmínky, že v mezilehlých místech nebo místech za nevykonává práva 5. svobody vzduchu.
3.
Výkon práv 5. svobody vzduchu v mezilehlých místech nebo v místech za podléhá souhlasu leteckých úřadů obou smluvních stran. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2018 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2018 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn Akt Světové poštovní unie, přijatých v Dauhá dne 11. října 2012
Vyhlášeno 12. 1. 2018, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 1. 2018, částka 1/2018
* HLAVA I - Organizace, kompetence a činnost Kongresu, Administrativní rady, Rady poštovního provozu a Poradního výboru
* HLAVA II - Mezinárodní úřad
* HLAVA III - Předkládání, projednávání návrhů, oznamování přijatých rozhodnutí a nabytí účinnosti Řádů a dalších přijatých rozhodnutí
* HLAVA IV - Finance
* HLAVA V - Rozhodčí řízení
* HLAVA VI - Používání jazyků v Unii
* HLAVA VII - Závěrečná ustanovení
* Článek 1 - Všeobecná ustanovení
* Článek 2 - Delegace
* Článek 3 - Plné moci delegátů
* Článek 4 - Zasedací pořádek
* Článek 5 - Pozorovatelé a pozorovatelé ad hoc
* Článek 6 - Předsednictví a místopředsednictví kongresu a komisí
* Článek 7 - Předsednictvo kongresu
* Článek 8 - Členové komisí
* Článek 9 - Pracovní skupiny
* Článek 10 - Sekretariát kongresu a komisí
* Článek 11 - Jednací jazyky
* Článek 12 - Jazyky, v nichž jsou pořizovány dokumenty kongresu
* Článek 13 - Návrhy
* Článek 14 - Projednávání návrhů na kongresu a v komisích
* Článek 15 - Diskuse
* Článek 16 - Pořádkové návrhy a procedurální návrhy
* Článek 17 - Kvorum
* Článek 18 - Zásada a postup při hlasování
* Článek 19 - Podmínky pro schvalování návrhů
* Článek 20 - Volba členů Administrativní rady a Rady poštovního provozu
* Článek 21 - Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu
* Článek 22 - Zprávy
* Článek 23 - Odvolání proti rozhodnutím přijatým komisemi a kongresem
* Článek 24 - Schvalování návrhů rozhodnutí kongresem (Akta, rezoluce, atd.)
* Článek 25 - Přidělování studií Administrativní radě a Radě poštovního provozu
* Článek 26 - Výhrady k Aktům
* Článek 27 - Podpis Akt
* Článek 28 - Změny Řádu
* PRVNÍ ČÁST - Společné zásady platné pro poštovní peněžní služby
* DRUHÁ ČÁST - Pravidla pro poštovní peněžní služby
* TŘETÍ ČÁST - Přechodná a závěrečná ustanovení
* PRVNÍ ČÁST - Společná pravidla pro mezinárodní poštovní službu
* DRUHÁ ČÁST - Pravidla pro listovní zásilky a poštovní balíky
* TŘETÍ ČÁST - Odměny
* ČTVRTÁ ČÁST - Závěrečná ustanovení
* Článek I - Vlastnictví poštovních zásilek. Vrácení. Změna nebo oprava adresy
* Článek II - Sazby
* Článek III - Výjimka z osvobození od poštovních sazeb pro slepecké zásilky
* Článek IV - Poštovní známky
* Článek V - Základní služby
* Článek VI - Oznámení o dodání (dodejka)
* Článek VII - Zákazy (listovní zásilky)
* Článek VIII - Zákazy (poštovní balíky)
* Článek IX - Věci podléhající clu
* Článek X - Reklamace
* Článek XI - Sazba za předložení celnímu úřadu
* Článek XII - Podávání listovních zásilek v zahraničí
* Článek XIII - Základní sazby a ustanovení týkající se výdajů na leteckou přepravu
* Článek XIV - Výjimečné příchodní pozemní podíly
* Článek XV - Zvláštní sazby
* Článek XVI - Pravomoc Rady poštovního provozu stanovit výdaje a podíly
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 1. 2018
1
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. října 2012 byly v Dauhá přijaty a jménem České republiky podepsány změny Akt Světové poštovní unie: Generálního řádu Světové poštovní unie, Světové poštovní úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách.
Se změnami Akt vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky je ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního ředitele Mezinárodního úřadu Světové poštovní unie, depozitáře Akt, dne 20. února 2017.
Změny Akt vstoupily v platnost dne 1. ledna 2014. Pro Českou republiku vstoupily v platnost dne 20. února 2017.
Generální řád Světové poštovní unie, přijatý v Dauhá dne 11. října 2012, nahradil dnem svého vstupu v platnost Generální řád Světové poštovní unie, přijatý v Bukurešti dne 5. října 20041).
Ujednání o poštovních peněžních službách a Světová poštovní úmluva, přijaté v Dauhá dne 11. října 2012, nahradily dnem jejich vstupu v platnost Světovou poštovní úmluvu a Ujednání o poštovních peněžních službách, přijaté v Ženevě dne 12. srpna 20082).
Francouzské znění změn Akt a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
GENERÁLNÍ ŘÁD SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ UNIE
(přepracovaný a přijatý Kongresem v Dohá 2012)
Přihlížejíce k článku 22.2 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, stanovili níže podepsaní zplnomocněnci vlád členských zemí Unie společnou dohodou a s výhradou článku 25.4 uvedené Ústavy v tomto Generálním řádu následující ustanovení, zajišťující provádění Ústavy a činnost Unie.
HLAVA I
Organizace, kompetence a činnost Kongresu, Administrativní rady, Rady poštovního provozu a Poradního výboru
Oddíl 1
Kongres
Článek 101
Organizace a svolávání kongresů a mimořádných kongresů (Ústava čl. 14, 15)
1.
Zástupci členských zemí se scházejí na kongresu nejpozději čtyři roky po skončení roku, v jehož průběhu se konal předchozí kongres.
2.
Každá členská země je na kongresu zastupována jedním nebo několika zplnomocněnci, vybavenými od své vlády potřebnými plnými mocemi. Podle potřeby se může dát zastupovat delegací jiné členské země. Jedna delegace však může zastupovat kromě své země pouze jednu další členskou zemi.
3.
V zásadě každý kongres určí zemi, v níž se bude konat příští kongres. Ukáže-li se toto určení jako neuskutečnitelné, je Administrativní rada oprávněna, aby určila zemi, kde bude kongres zasedat, po dohodě s dotčenou zemí.
4.
Po dohodě s Mezinárodním úřadem stanoví zvoucí vláda konečné datum a přesné místo zasedání kongresu. Zpravidla jeden rok před tímto datem zasílá zvoucí vláda pozvání vládám všech členských zemí. Toto pozvání může být zasláno přímo, prostřednictvím jiné vlády nebo prostřednictvím generálního ředitele Mezinárodního úřadu.
5.
Jestliže se kongres musí sejít, aniž by zde byla zvoucí vláda, učiní Mezinárodní úřad se souhlasem Administrativní rady a po dohodě s vládou Švýcarské konfederace nutná opatření ke svolání a organizaci kongresu v sídelní zemi Unie. V tomto případě vykonává Mezinárodní úřad funkci zvoucí vlády.
6.
Místo zasedání mimořádného kongresu určí po dohodě s Mezinárodním úřadem členské země, které daly podnět ke svolání tohoto kongresu.
7.
Pro mimořádné kongresy platí analogicky odstavce 2 až 5 a článek 102.
Článek 102
Právo hlasovat na kongresu
1.
Každá členská země má jeden hlas, s výhradou sankcí uvedených v článku 149.
Článek 103
Funkce kongresu
1.
Na základě návrhů členských zemí, Administrativní rady a Rady poštovního provozu kongres:
1.1
stanoví všeobecné principy pro naplnění poslání a cíle Unie uvedených v preambuli Ústavy a jejím prvním článku;
1.2
podle potřeby projednává a přijímá návrhy na změny Ústavy, Generálního řádu, Světové poštovní úmluvy a Ujednání formulované členskými zeměmi a Radami podle článku 29 Ústavy a článku 138 Generálního řádu;
1.3
stanoví datum nabytí účinnosti Akt;
1.4
přijímá svůj Jednací řád a jeho dodatky;
1.5
projednává souhrnné zprávy o činnosti předložené Administrativní radou, Radou poštovního provozu a Poradním výborem, které pokrývají období uplynulé od předchozího kongresu, a to v souladu s ustanoveními článků 111, 117 a 125 Generálního řádu;
1.6
přijímá strategii Unie;
1.7
stanoví maximální částku výdajů Unie v souladu s čl. 21 Ústavy;
1.8
volí členské země do Administrativní rady a Rady poštovního provozu;
1.9
volí generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu
1.10
rezolucí stanoví strop výdajů, kterými Unie podporuje výrobu dokumentů v čínštině, němčině, portugalštině a ruštině.
2.
Kongres jako nejvyšší orgán Unie projednává další otázky týkající se zejména poštovních služeb.
Článek 104
Jednací řád kongresu (Ústava čl. 14)
1.
K organizaci svých prací a pro vedení svých jednání používá kongres Jednací řád kongresů.
2.
Každý kongres může tento řád měnit za podmínek stanovených samotným Jednacím řádem.
Článek 105
Pozorovatelé v orgánech Unie
1.
Dále uvedené subjekty jsou zvány k účasti na plenárních zasedáních a zasedáních komisí kongresu, Administrativní rady a Rady poštovního provozu jakožto pozorovatelé:
1.1
představitelé Organizace spojených národů;
1.2
užší unie;
1.3
členové Poradního výboru;
1.4
subjekty oprávněné účastnit se zasedání Unie jako pozorovatelé na základě rezoluce nebo rozhodnutí kongresu.
2.
Dále uvedené subjekty, jsou-li řádně určeny Administrativní radou v souladu s článkem 107.1.12, jsou zvány k účasti na určitých jednáních kongresu jakožto pozorovatelé ad hoc:
2.1
specializované agentury Organizace spojených národů a další mezivládní organizace;
2.2
jakýkoli mezinárodní orgán, jakákoli asociace nebo podnik, nebo jakákoli kompetentní osoba.
3.
Kromě pozorovatelů definovaných v odstavci 1 tohoto článku mohou Administrativní rada a Rada poštovního provozu určit další pozorovatele ad hoc, aby se zúčastnili jejich zasedání v souladu s jejich jednacím řádem, je-li to v zájmu Unie a jejích orgánů.
Oddíl 2
Administrativní rada
Článek 106
Složení a činnost Administrativní rady (Ústava čl. 17)
1.
Administrativní rada se skládá z jedenačtyřiceti členů, kteří vykonávají své funkce v období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy.
2.
Předsednictví náleží z moci práva hostitelské členské zemi kongresu. Zřekne-li se tato členská země tohoto práva, stává se právoplatným členem Rady, a proto zeměpisná skupina, k níž tato země náleží, získává další místo v Radě, na něž se nevztahují omezení uvedená v odstavci 3. V tomto případě zvolí Administrativní rada za předsedu jednoho z členů náležejících do zeměpisné skupiny, do které patří hostitelská členská země.
3.
Ostatních čtyřicet členů Administrativní rady je voleno kongresem na základě spravedlivého zeměpisného rozdělení. Alespoň polovina členů se obnovuje na každém kongresu; žádná členská země nemůže být zvolena třemi po sobě následujícími kongresy.
4.
Každý člen Administrativní rady určí svého zástupce, který musí být kompetentní v oboru poštovnictví. Členové Administrativní rady se aktivně účastní její činnosti.
5.
Funkce členů Administrativní rady jsou neplacené. Výdaje na činnost této Rady nese Unie.
Článek 107
Kompetence Administrativní rady
1.
Administrativní rada má následující kompetence:
1.1
dohlížet na veškerou činnost Unie v období mezi kongresy s přihlédnutím k rozhodnutím kongresu a studovat otázky týkající se vládní politiky v oboru poštovnictví s přihlédnutím k mezinárodní regulační politice vztahující se např. k obchodování ve službách a k hospodářské soutěži;
1.2
podporovat, koordinovat a dohlížet na všechny formy poštovní technické pomoci v rámci mezinárodní technické spolupráce;
1.3
projednávat návrh čtyřletého plánu činnosti Světové poštovní unie (SPU) schválený kongresem a dát mu konečnou podobu uvedením do souladu aktivit předložených v tomto plánu s momentálně dostupnými zdroji. Plán by se také měl případně shodovat s výsledky procesu stanovení priorit provedeného kongresem. Čtyřletý plán činnosti SPU, dokončený a schválený Administrativní radou, se pak stane základem pro přípravu ročního Programu a rozpočtu, jakož i ročních provozních plánů, které musí sestavit a realizovat Administrativní rada a Rada poštovního provozu;
1.4
projednávat a schvalovat roční Program a rozpočet a účty Unie, přičemž vezme v úvahu konečnou podobu plánu činnosti SPU, uvedeného v článku 107.1.3;
1.5
dávat souhlas, vyžadují-li to okolnosti, k překročení limitu výdajů podle článku 145.3 až 5;
1.6
povolovat, je-li o to požádána, výběr nižší příspěvkové třídy podle podmínek stanovených v článku 150.6;
1.7
povolovat změnu zeměpisné skupiny, jestliže o to členská země požádá, s přihlédnutím k názorům členských zemí, které jsou členy dotčených zeměpisných skupin;
1.8
vytvářet nebo rušit pracovní místa v Mezinárodním úřadu s přihlédnutím k omezením, která vyplývají ze stanoveného limitu výdajů;
1.9
rozhodovat o navazování styků s členskými zeměmi pro zajištění výkonu svých funkcí;
1.10
po konzultaci s Radou poštovního provozu rozhodovat o navázání vztahů s organizacemi, které nejsou pozorovateli ve smyslu článku 105.1;
1.11
projednávat a schvalovat zprávy Mezinárodního úřadu o vztazích Unie s ostatními mezinárodními organizacemi a přijímat rozhodnutí, jež pokládá za vhodná, o způsobu těchto vztahů a o opatřeních z nich vyplývajících;
1.12
určit ve vhodné době, po konzultaci s Radou poštovního provozu a s generálním sekretářem, specializované agentury Organizace spojených národů, mezinárodní organizace, sdružení, podniky a kompetentní osoby, které mají být pozvány jako pozorovatelé ad hoc k účasti na konkrétních zasedáních kongresu a jeho komisí, jestliže je to v zájmu Unie nebo ku prospěchu pracím kongresu, a pověřit generálního ředitele Mezinárodního úřadu, aby rozeslal potřebná pozvání;
1.13
určit členskou zemi, kde bude zasedat příští kongres v případě uvedeném v článku 101.3;
1.14
určit ve vhodné době a po konzultaci s Radou poštovního provozu počet komisí potřebných pro úspěšné vedení prací kongresu a stanovit jejich kompetence;
1.15
stanovit po konzultaci s Radou poštovního provozu a s výhradou schválení kongresem členské země, které by mohly:
1.15.1
zastávat funkce místopředsedů kongresu, jakož i funkce předsedů a místopředsedů komisí, s přihlédnutím k pokud možno spravedlivému zeměpisnému rozdělení členských zemí;
1.15.2
být členy užších komisí kongresu;
1.16
určovat své členy, kteří se stanou členy Poradního výboru;
1.17
v rámci svých kompetencí projednávat a schvalovat veškerou činnost, kterou považuje za nezbytnou pro zachování a zlepšení kvality mezinárodní poštovní služby a její modernizaci;
1.18
studovat na žádost kongresu, Rady poštovního provozu nebo členských zemí problémy správního, legislativního a právního rázu týkající se Unie nebo mezinárodní poštovní služby; Administrativní radě přísluší, aby ve výše uvedených oblastech rozhodla, zda je vhodné či nikoli provést studie požadované členskými zeměmi v období mezi kongresy;
1.19
vypracovat návrhy, které budou předloženy ke schválení buď kongresu, nebo členským zemím v souladu s článkem 140;
1.20
předkládat náměty studií k projednání Radě poštovního provozu v souladu s článkem 113.1.6;
1.21
projednávat a schvalovat, po konzultaci s Radou poštovního provozu, návrh strategie předkládaný kongresu;
1.22
přijímat a projednávat zprávy a doporučení Poradního výboru a posuzovat jeho doporučení pro předložení kongresu;
1.23
zajišťovat kontrolu činnosti Mezinárodního úřadu;
1.24
schvalovat roční zprávy o činnosti Unie a o finančním řízení sestavované Mezinárodním úřadem a popřípadě k nim vznášet připomínky;
1.25
stanovit, považuje-li to za vhodné, zásady, k nimž musí Rada poštovního provozu přihlížet při studiu otázek, které mají závažné finanční dopady (sazby, terminální výdaje, tranzitní výdaje, základní sazba za leteckou přepravu poštovních zásilek a podávání listovních zásilek v zahraničí), pozorně sledovat studie a projednávat a schvalovat návrhy Rady poštovního provozu týkající se těchto otázek v souladu s výše uvedenými zásadami;
1.26
schvalovat v rámci svých kompetencí doporučení Rady poštovního provozu, která se týkají případného přijetí předpisů nebo nové praxe do doby, než o nich rozhodne kongres;
1.27
projednávat roční zprávu Rady poštovního provozu a případně návrhy, které tato Rada předkládá;
1.28
schvalovat čtyřletou zprávu, sestavenou Mezinárodním úřadem po konzultaci s Radou poštovního provozu, o výsledcích členských zemí, pokud jde o realizaci strategie Unie schválené předchozím kongresem, pro předložení následujícímu kongresu;
1.29
stanovit rámec pro organizační uspořádání Poradního výboru a schvalovat jeho organizační uspořádání podle ustanovení článku 122;
1.30
stanovit kritéria pro přístup k Poradnímu výboru a schvalovat nebo odmítat žádosti o přístup podle těchto kritérií a současně zajistit, aby tyto žádosti byly mezi zasedáními Administrativní rady urychleně vyřizovány;
1.31
stanovit finanční řád Unie;
1.32
stanovit pravidla pro rezervní fond;
1.33
stanovit pravidla pro zvláštní fond;
1.34
stanovit pravidla pro fond zvláštních činností;
1.35
stanovit pravidla pro dobrovolný fond;
1.36
stanovit personální statut a služební podmínky volených funkcionářů;
1.37
stanovit řád sociálního fondu;
1.38
ve smyslu článku 152 dohlížet na vytváření a činnost podpůrných orgánů financovaných uživateli.
Článek 108
Organizace zasedání Administrativní rady
1.
Na svém ustavujícím zasedání, které svolává a zahajuje předseda kongresu, zvolí Administrativní rada mezi svými členy čtyři místopředsedy a stanoví svůj jednací řád.
2.
Administrativní rada, kterou svolává její předseda, se schází zpravidla jednou ročně v sídle Unie.
3.
Předseda a místopředsedové a předsedové a místopředsedové komisí Administrativní rady tvoří řídící výbor. Tento výbor připravuje a řídí práce každého zasedání Administrativní rady. Jménem Administrativní rady schvaluje roční zprávu o činnosti Unie sestavenou Mezinárodním úřadem a plní všechny ostatní úkoly, které se mu Administrativní rada rozhodla svěřit, nebo jejichž potřeba vznikla v procesu strategického plánování.
4.
Předseda Rady poštovního provozu zastupuje tento orgán na zasedáních Administrativní rady, jsou-li na pořadu jednání otázky vztahující se k Radě poštovního provozu.
5.
Předseda Poradního výboru zastupuje tento orgán na zasedáních Administrativní rady, jsou-li na pořadu jednání otázky zajímající Poradní výbor.
Článek 109
Pozorovatelé
1.
Pozorovatelé
1.1
Aby byla zajištěna potřebná návaznost mezi pracemi obou orgánů, může Rada poštovního provozu určit zástupce k účasti na zasedáních Administrativní rady jako pozorovatele.
1.2
Členské země Unie, které nejsou členy Rady, jakož i pozorovatelé a pozorovatelé ad hoc uvedení v článku 105 se mohou účastnit plenárních zasedání a zasedání komisí Administrativní rady bez práva hlasovat.
2.
Zásady
2.1
Z logistických důvodů může Administrativní rada omezit počet zúčastněných pozorovatelů a pozorovatelů ad hoc. Může rovněž omezit jejich právo vystupovat v průběhu diskuse.
2.2
Pozorovatelům a pozorovatelům ad hoc může být na základě jejich žádosti umožněno spolupracovat na prováděných studiích při respektování podmínek, které může Rada stanovit, aby zajistila účinnost a efektivitu své práce. Jestliže je k tomu jejich znalosti nebo zkušenosti opravňují, mohou být vyzváni k předsednictví pracovních skupin a projektových týmů. Účast pozorovatelů a pozorovatelů ad hoc je zajišťována bez dodatečných nákladů pro Unii.
2.3
Za výjimečných okolností mohou být členové Poradního výboru a pozorovatelé ad hoc vyloučeni ze zasedání nebo z jeho části nebo může být omezeno jejich právo dostávat určité dokumenty, jestliže to důvěrnost tématu zasedání nebo dokumentu vyžaduje. Rozhodnutí o takovémto omezení může být přijato případ od případu kterýmkoli z dotčených orgánů nebo jeho předsedou. Jednotlivé případy se oznámí Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada následně omezení prověřit, ve vhodných případech po poradě s Radou poštovního provozu.
Článek 110
Náhrada cestovních výloh
1.
Cestovní výlohy zástupce každého z členů Administrativní rady, který se zúčastní zasedání tohoto orgánu, jdou k tíži jeho členské země. Nicméně zástupce každé z členských zemí klasifikovaných jako rozvojové nebo nejméně rozvinuté podle seznamů sestavených Organizací spojených národů má nárok, s výjimkou zasedání během kongresu, na úhradu ceny buď zpáteční letenky v ekonomické třídě, nebo zpáteční jízdenky 1. třídy po železnici, nebo na úhradu cestovních výloh jakýmkoli jiným dopravním prostředkem s podmínkou, že tato částka nebude vyšší než cena zpáteční letenky v ekonomické třídě. Stejný nárok má zástupce každého člena v jejích komisích, pracovních skupinách nebo jiných jejích orgánech, jestliže se scházejí mimo kongres a zasedání Rady.
Článek 111
Informace o činnosti Administrativní rady
1.
Po každém zasedání Administrativní rada informuje členské země Unie, jejich určené provozovatele, užší unie a členy Poradního výboru o své činnosti zejména zasláním souhrnné zprávy, jakož i svých rezolucí a rozhodnutí.
2.
Administrativní rada předkládá kongresu komplexní zprávu o své činnosti a zasílá ji členským zemím, jejich určeným provozovatelům a členům Poradního výboru alespoň dva měsíce před zahájením kongresu.
Oddíl 3
Rada poštovního provozu
Článek 112
Složení a činnost Rady poštovního provozu
1.
Rada poštovního provozu se skládá ze čtyřiceti členů, kteří vykonávají své funkce v období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy.
2.
Členové Rady poštovního provozu jsou voleni kongresem na základě specifického geografického rozdělení. Čtyřiadvacet míst je vyhrazeno rozvojovým členským zemím a šestnáct rozvinutým členským zemím. Nejméně jedna třetina členů se obnovuje na každém kongresu.
3.
Každý člen Rady poštovního provozu určí svého zástupce, který zajišťuje povinnosti uvedené v Aktech Unie týkající se poskytování služeb. Členové Rady poštovního provozu se aktivně účastní její činnosti.
4.
Náklady na činnost Rady poštovního provozu hradí Unie. Její členové nedostávají žádnou odměnu.
Článek 113
Kompetence Rady poštovního provozu
1.
Rada poštovního provozu má následující kompetence:
1.1
koordinovat praktická opatření pro rozvoj a zlepšení mezinárodních poštovních služeb;
1.2
vyvíjet s výhradou schválení Administrativní radou v rámci jejích kompetencí veškerou činnost, kterou považuje za nezbytnou pro zachování a zlepšení kvality mezinárodní poštovní služby a její modernizaci;
1.3
rozhodovat o navázání styků s členskými zeměmi a jejich určenými provozovateli pro zajištění výkonu svých funkcí;
1.4
přijímat potřebná opatření ke studiu a šíření zkušeností a pokroku, jichž některé členské země a jejich určení provozovatelé dosáhli v oblastech techniky, provozu, ekonomiky a odborného výcviku vztahujících se k poštovním službám;
1.5
přijímat po dohodě s Administrativní radou vhodná opatření v oblasti technické spolupráce se všemi členskými zeměmi Unie a jejich určenými provozovateli, zejména pak s novými a rozvojovými zeměmi a jejich určenými provozovateli;
1.6
projednávat všechny ostatní otázky, jež jí předloží některý člen Rady poštovního provozu, Administrativní rada, nebo kterákoli členská země či určený provozovatel;
1.7
přijímat a projednávat zprávy, jakož i doporučení Poradního výboru, a u otázek, které se Rady poštovního provozu týkají, posuzovat a připomínkovat doporučení Poradního výboru pro předložení kongresu;
1.8
určovat své členy, kteří budou členy Poradního výboru;
1.9
řídit studium nejdůležitějších problémů provozních, obchodních, technických, ekonomických a problémů technické spolupráce, které jsou předmětem zájmu všech členských zemí Unie nebo jejich určených provozovatelů, zejména otázek, které mají závažné finanční dopady (sazby, terminální výdaje, tranzitní výdaje, základní sazba za leteckou přepravu poštovních zásilek, podíly za poštovní balíky a podávání listovních zásilek v zahraničí), vypracovávat k nim informace a posudky a doporučovat opatření, která je nutno ve vztahu k nim přijmout;
1.10
předkládat Administrativní radě nezbytné podklady pro zpracování návrhu strategie pro předložení kongresu;
1.11
studovat problematiku výuky a odborného výcviku, o niž mají zájem členské země a jejich určení provozovatelé, jakož i nové a rozvojové země;
1.12
studovat aktuální situaci a potřeby poštovních služeb v nových a rozvojových zemích a vypracovávat vhodná doporučení o způsobech a prostředcích zlepšení poštovních služeb v těchto zemích;
1.13
revidovat Řády Unie ve lhůtě šesti měsíců po skončení kongresu, pokud tento nerozhodl jinak; v případě naléhavé potřeby může Rada poštovního provozu uvedené Řády měnit také na jiných zasedáních; pokud jde o základní záměry a principy, zůstává v obou případech Rada poštovního provozu podřízena směrnicím Administrativní rady;
1.14
zpracovávat návrhy, které budou předloženy ke schválení buď kongresu, nebo členským zemím podle článku 140; jestliže se tyto návrhy týkají otázek, které patří do její kompetence, je zapotřebí schválení Administrativní radou;
1.15
projednávat na žádost kterékoli členské země jakýkoli návrh, který tato členská země zašle Mezinárodnímu úřadu podle článku 139, připravit k němu připomínky a pověřit Mezinárodní úřad, aby tyto připomínky připojil k danému návrhu před tím, než jej předloží ke schválení členským zemím;
1.16
doporučovat, je-li to nutné a po případném schválení Administrativní radou a konzultaci se všemi členskými zeměmi, přijetí předpisu nebo nové praxe do doby, než o tom rozhodne kongres;
1.17
vypracovávat a předkládat členským zemím a jejich určeným provozovatelům formou doporučení normy z oblasti technické, provozní i z dalších oblastí své působnosti, kde je nezbytný jednotný postup; v případě potřeby stejně tak přistupovat ke změnám norem, které již dříve stanovila;
1.18
stanovit rámec pro zřizování podpůrných orgánů financovaných uživateli a schvalovat jejich zřizování v souladu s ustanoveními článku 152;
1.19
každoročně přijímat a projednávat zprávy podpůrných orgánů financovaných uživateli.
Článek 114
Organizace zasedání Rady poštovního provozu
1.
Na svém prvním zasedání, které svolává a zahajuje předseda kongresu, si Rada poštovního provozu zvolí mezi svými členy předsedu, místopředsedu a předsedy komisí a stanoví svůj jednací řád.
2.
Rada poštovního provozu se zpravidla schází každoročně v sídle Unie. Datum a místo zasedání určí předseda po dohodě s předsedou Administrativní rady a generálním ředitelem Mezinárodního úřadu.
3.
Předseda a místopředseda a předsedové a místopředsedové komisí Rady poštovního provozu tvoří řídící výbor. Tento výbor připravuje a řídí práce každého zasedání Rady poštovního provozu a plní všechny úkoly, které se mu Rada rozhodla svěřit, nebo jejichž potřeba vznikla v procesu strategického plánování.
4.
Na základě strategie Unie přijaté kongresem a zejména jeho části, která se týká strategií stálých orgánů Unie, připraví Rada poštovního provozu na svém prvním zasedání po kongresu základní pracovní program zahrnující několik taktik směřujících k realizaci strategií. Tento základní program, zahrnující omezený počet projektů na aktuální témata obecného zájmu, je každoročně revidován v závislosti na nových skutečnostech a prioritách.
5.
Předseda Poradního výboru zastupuje tento orgán na zasedáních Rady poštovního provozu, jestliže program zahrnuje otázky zajímající Poradní výbor.
Článek 115
Pozorovatelé
1.
Pozorovatelé
1.1
Aby byla zajištěna potřebná návaznost mezi pracemi obou orgánů, může Administrativní rada určit zástupce k účasti na zasedáních Rady poštovního provozu jako pozorovatele.
1.2
Členské země Unie, které nejsou členy Rady, jakož i pozorovatelé a pozorovatelé ad hoc uvedení v článku 105 se mohou účastnit plenárních zasedání a zasedání komisí Rady poštovního provozu bez práva hlasovat.
2.
Zásady
2.1
Z logistických důvodů může Rada poštovního provozu omezit počet zúčastněných pozorovatelů a pozorovatelů ad hoc. Může rovněž omezit jejich právo vystupovat v průběhu diskuse.
2.2
Pozorovatelům a pozorovatelům ad hoc může být na základě jejich žádosti umožněno spolupracovat na prováděných studiích při respektování podmínek, které může Rada stanovit, aby zajistila účinnost a efektivitu své práce. Jestliže je k tomu jejich znalosti nebo zkušenosti opravňují, mohou být vyzváni k předsednictví pracovních skupin a projektových týmů. Účast pozorovatelů a pozorovatelů ad hoc je zajišťována bez dodatečných nákladů pro Unii.
2.3
Za výjimečných okolností mohou být členové Poradního výboru a pozorovatelé ad hoc vyloučeni ze zasedání nebo z jeho části nebo může být omezeno jejich právo dostávat určité dokumenty, jestliže to důvěrnost tématu zasedání nebo dokumentu vyžaduje. Rozhodnutí o takovémto omezení může být přijato případ od případu kterýmkoli z dotčených orgánů nebo jeho předsedou. Jednotlivé případy se oznámí Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada následně omezení prověřit, ve vhodných případech po poradě s Radou poštovního provozu.
Článek 116
Náhrada cestovních výloh
1.
Výlohy na cestu a pobyt zástupců členských zemí, jež se účastní Rady poštovního provozu, nesou tyto členské země. Nicméně zástupce každé z členských zemí považovaných za znevýhodněné podle seznamů Organizace spojených národů má nárok, s výjimkou zasedání během kongresu, na úhradu ceny buď zpáteční letenky v ekonomické třídě, nebo zpáteční jízdenky 1. třídy po železnici, nebo na úhradu cestovních výloh jakýmkoli jiným dopravním prostředkem s podmínkou, že tato částka nebude vyšší než cena zpáteční letenky v ekonomické třídě.
Článek 117
Informace o činnosti Rady poštovního provozu
1.
Po každém zasedání Rada poštovního provozu informuje členské země, jejich určené provozovatele, užší unie a členy Poradního výboru o své činnosti zejména zasláním souhrnné zprávy, jakož i svých rezolucí a rozhodnutí.
2.
Rada poštovního provozu vypracovává pro Administrativní radu roční zprávu o své činnosti.
3.
Rada poštovního provozu vypracovává pro kongres komplexní zprávu o své činnosti, která obsahuje zprávy o podpůrných orgánech financovaných uživateli uvedených v článku 152, a zasílá ji členským zemím, jejich určeným provozovatelům a členům Poradního výboru alespoň dva měsíce před zahájením kongresu.
Oddíl 4
Poradní výbor
Článek 118
Role Poradního výboru
1.
Cílem Poradního výboru je zastupovat zájmy poštovního sektoru v celé jeho šíři a poskytovat rámec pro efektivní dialog mezi zainteresovanými stranami.
Článek 119
Složení Poradního výboru
1.
Poradní výbor se skládá z:
1.1
nevládních organizací zastupujících zákazníky, poskytovatelů doručovacích služeb, organizací pracovníků, dodavatelů zboží a služeb pro sektor poštovních služeb a obdobných organizací sdružujících jednotlivce a společnosti, které si přejí přispívat k naplnění poslání a cílů Unie. Jsou-li tyto organizace zaregistrovány, musejí být zaregistrovány v členské zemi Unie;
1.2
členů určených Administrativní radou vybraných mezi jejími členy;
1.3
členů určených Radou poštovního provozu vybraných mezi jejími členy.
2.
Náklady na činnost Poradního výboru se dělí mezi Unii a členy Výboru způsobem stanoveným Administrativní radou.
3.
Členové Poradního výboru nedostávají žádnou náhradu nebo jinou kompenzaci.
Článek 120
Přístup k Poradnímu výboru
1.
Kromě členů Poradního výboru určených Administrativní radou a Radou poštovního provozu je přístup k Poradnímu výboru stanoven na základě procesu podání žádosti a jejího přijetí, stanoveného Administrativní radou a uskutečněného v souladu s článkem 107.1.30.
2.
Každý člen Poradního výboru určí svého vlastního zástupce.
Článek 121
Kompetence Poradního výboru
1.
Poradní výbor má následující kompetence:
1.1
projednávat dokumenty a příslušné zprávy Administrativní rady a Rady poštovního provozu; za výjimečných okolností mohou být členové Poradního výboru a pozorovatelé ad hoc vyloučeni ze zasedání nebo z jeho části nebo může být omezeno jejich právo dostávat určité dokumenty, jestliže to důvěrnost tématu zasedání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí o takovémto omezení může být přijato případ od případu kterýmkoli z dotčených orgánů nebo jeho předsedou; jednotlivé případy se oznámí Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu; jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada následně omezení prověřit, ve vhodných případech po poradě s Radou poštovního provozu;
1.2
vést studie o otázkách důležitých pro členy Poradního výboru a přispívat k těmto studiím;
1.3
projednávat otázky týkající se sektoru poštovních služeb a předkládat zprávy k těmto otázkám;
1.4
přispívat k činnosti Administrativní rady a Rady poštovního provozu, zejména předkládáním zpráv a doporučení a na žádost obou Rad vyjadřováním svého názoru;
1.5
předkládat doporučení kongresu s výhradou schválení Administrativní radou a u otázek, které zajímají Radu poštovního provozu, prostřednictvím jejího posouzení a komentáře.
Článek 122
Organizace Poradního výboru
1.
Poradní výbor se obnovuje po každém kongresu podle rámce stanoveného Administrativní radou. Předseda Administrativní rady předsedá organizačnímu zasedání Poradního výboru, v jehož průběhu se přistoupí k volbě jeho předsedy.
2.
Poradní výbor určí svou vnitřní organizaci a stanoví svůj vlastní jednací řád se zřetelem na obecné zásady Unie a s výhradou schválení Administrativní radou po konzultaci s Radou poštovního provozu.
3.
Poradní výbor se schází jednou ročně. Zasedání se zpravidla konají v sídle Unie v době zasedání Rady poštovního provozu. Datum a místo konání každého zasedání jsou stanoveny předsedou Poradního výboru po dohodě s předsedy Administrativní rady a Rady poštovního provozu a s generálním ředitelem Mezinárodního úřadu;
Článek 123
Zástupci Poradního výboru na kongresu, v Administrativní radě a v Radě poštovního provozu
1.
Pro zajištění účinné spolupráce s orgány Unie může Poradní výbor určit zástupce k účasti na zasedáních kongresu, Administrativní rady a Rady poštovního provozu, jakož i jejich komisí v postavení pozorovatele bez hlasovacího práva.
2.
Členové Poradního výboru jsou zváni na plenární zasedání a zasedání komisí Administrativní rady a Rady poštovního provozu v souladu s článkem 105. Mohou se rovněž zúčastnit prací projektových týmů a pracovních skupin podle ustanovení článků 109.2.2 a 115.2.2.
3.
Předseda Administrativní rady a předseda Rady poštovního provozu zastupují tyto orgány na zasedáních Poradního výboru, jestliže jsou na programu jednání otázky zajímající tyto orgány.
Článek 124
Pozorovatelé v Poradním výboru
1.
Jiné členské země Unie, jakož i pozorovatelé a pozorovatelé ad hoc uvedení v článku 105 se mohou účastnit zasedání komisí Poradního výboru, bez práva hlasovat.
2.
Z logistických důvodů může Poradní výbor omezit počet zúčastněných pozorovatelů a pozorovatelů ad hoc. Může rovněž omezit jejich právo vystupovat v průběhu diskuse.
3.
Za výjimečných okolností mohou být pozorovatelé a pozorovatelé ad hoc vyloučeni ze zasedání nebo z jeho části. Rovněž může být omezeno jejich právo dostávat určité dokumenty, jestliže to důvěrnost tématu zasedání nebo dokumentu vyžaduje. Rozhodnutí o takovémto omezení může být přijato případ od případu kterýmkoli z dotčených orgánů nebo jeho předsedou. Jednotlivé případy se oznámí Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada následně omezení prověřit, ve vhodných případech po poradě s Radou poštovního provozu.
Článek 125
Informace o činnosti Poradního výboru
1.
Po každém zasedání Poradní výbor informuje Administrativní radu a Radu poštovního provozu o své činnosti mimo jiné zasláním souhrnné zprávy ze svých zasedání, jakož i svých doporučení a názorů předsedům těchto orgánů.
2.
Poradní výbor předkládá Administrativní radě roční zprávu o své činnosti a jeden její exemplář zasílá Radě poštovního provozu. Tato zpráva je zahrnuta v dokumentaci Administrativní rady poskytované členským zemím Unie, jejich určeným provozovatelům a užším uniím v souladu s článkem 111.
3.
Poradní výbor předkládá kongresu komplexní zprávu o své činnosti a zasílá ji členským zemím a jejich určeným provozovatelům alespoň dva měsíce před zahájením kongresu.
HLAVA II
Mezinárodní úřad
Oddíl 1
Volba a kompetence generálního ředitele a náměstka generálního ředitele
Článek 126
Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele
1.
Generální ředitel a náměstek generálního ředitele Mezinárodního úřadu jsou voleni kongresem na období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy; minimální doba jejich mandátu činí čtyři roky. Znovu zvoleni mohou být pouze jednou. Pokud nerozhodne kongres jinak, datum jejich nástupu do funkce je stanoven na 1. leden roku následujícího po kongresu.
2.
Nejméně sedm měsíců před zahájením kongresu zašle generální ředitel Mezinárodního úřadu vládám členských zemí nótu, v níž je vyzve, aby předložily případné kandidatury na funkce generálního ředitele a jeho náměstka, a zároveň jim sdělí, zda mají generální ředitel nebo náměstek generálního ředitele, kteří jsou ve funkci, zájem o případné obnovení svého mandátu. Kandidatury provázené životopisem musí Mezinárodní úřad obdržet alespoň dva měsíce před zahájením kongresu. Kandidáti musejí být státními příslušníky členských zemí, které jejich kandidaturu předkládají. Mezinárodní úřad zpracuje potřebnou dokumentaci pro kongres. Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele se koná tajným hlasováním, jako první se provádí volba do funkce generálního ředitele.
3.
Uprázdní-li se místo generálního ředitele, přebírá jeho funkce náměstek generálního ředitele až do konce mandátu generálního ředitele; může být zvolen na toto místo a je přijat z moci úřední jako kandidát za předpokladu, že jeho původní mandát jako náměstka generálního ředitele nebyl již jednou prodloužen předešlým kongresem a že ohlásí svůj zájem, aby byl považován za kandidáta na místo generálního ředitele.
4.
Uprázdní-li se současně místo generálního ředitele a náměstka generálního ředitele, zvolí Administrativní rada na podkladě kandidatur, které jí byly předloženy po vypsání konkursu, náměstka generálního ředitele na období do příštího kongresu. Pro předkládání kandidatur se analogicky aplikuje ustanovení odstavce 2.
5.
Uprázdní-li se místo náměstka generálního ředitele, pověří Administrativní rada na návrh generálního ředitele jednoho z ředitelů hodnosti D 2 v Mezinárodním úřadě, aby až do příštího kongresu vykonával funkce náměstka generálního ředitele.
Článek 127
Kompetence generálního ředitele
1.
Generální ředitel organizuje, spravuje a řídí Mezinárodní úřad, jehož je zákonným představitelem.
2.
Pokud jde o přiřazování pracovních míst, jmenování a povyšování:
2.1
generální ředitel je oprávněn přiřazovat pracovní místa k hodnostem G 1 až D 2 a jmenovat a povyšovat zaměstnance do těchto hodností;
2.2
při jmenování do hodností P 1 až D 2 musí brát v úvahu odbornou kvalifikaci kandidátů doporučených členskými zeměmi, jejichž jsou příslušníky, nebo ve kterých vykonávají svou odbornou činnost, s přihlédnutím ke spravedlivému zeměpisnému rozdělení podle světadílů a jazyků. Místa hodnosti D 2 musejí být v mezích možností obsazována kandidáty z různých regionů a z jiných regionů, než ze kterých pocházejí generální ředitel a náměstek generálního ředitele, přičemž se v prvé řadě dbá na zajištění výkonnosti Mezinárodního úřadu. V případě, kdy místo vyžaduje speciální kvalifikaci, může se generální ředitel obracet mimo;
2.3
při jmenování nových zaměstnanců přihlíží rovněž k tomu, že osoby zaujímající místa hodností D 2, D 1 a P 5 musejí být zpravidla příslušníky různých členských zemí Unie;
2.4
stejný princip jako v odstavci 2.3 nemusí aplikovat při povyšování pracovníka Mezinárodního úřadu do hodností D 2, D 1 a P 5;
2.5
k požadavkům na spravedlivé zeměpisné a jazykové rozdělení při jmenování se přihlíží až po ocenění schopností;
2.6
generální ředitel informuje jednou ročně Administrativní radu o jmenováních a povýšeních do hodností P 4 až D 2.
3.
Generální ředitel má dále následující pravomoci:
3.1
zajišťovat funkce depozitáře Akt Unie a prostředníka v procesu přistoupení a přijetí do Unie, stejně jako vystoupení z ní;
3.2
oznamovat rozhodnutí přijatá kongresem vládám všech členských zemí;
3.3
informovat všechny členské země a jejich určené provozovatele o Řádech vyhotovených nebo revidovaných Radou poštovního provozu;
3.4
připravovat návrh ročního rozpočtu Unie na nejnižší možné úrovni slučitelné spotřebami Unie a ve vhodné době ho předložit k posouzení Administrativní radě; po schválení Administrativní radou rozeslat rozpočet členským zemím Unie a plnit jej;
3.5
vykonávat specifické činnosti požadované orgány Unie a ty, které mu stanovují Akta;
3.6
přijímat opatření pro realizaci cílů určených orgány Unie v rámci stanovené politiky a disponibilních finančních prostředků;
3.7
předkládat připomínky a návrhy Administrativní radě nebo Radě poštovního provozu;
3.8
po skončení kongresu předložit Radě poštovního provozu návrhy týkající se změn Řádů vyplývající z rozhodnutí kongresu v souladu s jednacím řádem Rady poštovního provozu;
3.9
připravovat pro Administrativní radu a na základě pokynů vydaných Radami návrh strategie pro předložení kongresu;
3.10
vyhotovovat pro schválení Administrativní radou čtyřletou zprávu o výsledcích členských zemí, pokud jde o realizaci strategie Unie schválené předchozím kongresem, která bude předkládána následujícímu kongresu;
3.11
zajišťovat reprezentaci Unie;
3.12
sloužit jako prostředník ve vztazích mezi:
3.12.1
SPU a užšími uniemi;
3.12.2
SPU a Organizací spojených národů;
3.12.3
SPU a mezinárodními organizacemi, na jejichž činnosti má Unie zájem;
3.12.4
SPU a mezinárodními orgány, asociacemi nebo podniky, se kterými si orgány Unie přejí vést konzultace nebo se připojit k jejich pracím;
3.13
vykonávat funkci generálního sekretáře orgánů Unie a z tohoto titulu dbát se zřetelem na zvláštní ustanovení tohoto Řádu zejména na:
3.13.1
přípravu a organizaci prací orgánů Unie;
3.13.2
zpracování, výrobu a distribuci dokumentů, zpráv a zápisů;
3.13.3
fungování sekretariátu během zasedání orgánů Unie;
3.14
být přítomen zasedání orgánů Unie a účastnit se jednání bez hlasovacího práva, s možností dát se zastupovat.
Článek 128
Kompetence náměstka generálního ředitele
1.
Náměstek generálního ředitele pomáhá generálnímu řediteli a je mu odpovědný.
2.
Při nepřítomnosti nebo zaneprázdnění generálního ředitele vykonává jeho pravomoci náměstek generálního ředitele. Stejně je tomu v případě uprázdnění místa generálního ředitele uvedeném v článku 126.3.
Oddíl 2
Sekretariát orgánů Unie a Poradního výboru
Článek 129
Obecné údaje
1.
Sekretariát orgánů Unie a Poradního výboru je zajišťován Mezinárodním úřadem a odpovídá za něj generální ředitel.
Článek 130
Příprava a distribuce dokumentů orgánů Unie
1.
Mezinárodní úřad připravuje a zveřejňuje na webových stránkách Světové poštovní unie všechny dokumenty vydané při každém zasedání. Mezinárodní úřad rovněž oznamuje zveřejnění nového elektronického dokumentu na webu Světové poštovní unie pomocí účinného systému určeného k tomuto účelu.
Článek 131
Seznam členských zemí (Ústava čl. 2)
1.
Mezinárodní úřad sestavuje a udržuje v aktuálním stavu seznam členských zemí Unie, v němž je u každé země uvedena její příspěvková třída, zeměpisná skupina a její situace ve vztahu k Aktům Unie.
Článek 132
Informace. Dobrozdání. Žádosti o vysvětlení a změnu Akt. Ankety. Zprostředkování při vyrovnávání účtů
(Ústava čl. 20, Generální řád čl. 139, 140, 143)
1.
Mezinárodní úřad je trvale k dispozici Administrativní radě, Radě poštovního provozu a členským zemím a jejich určeným provozovatelům, aby jim poskytoval všechny potřebné informace ke služebním otázkám.
2.
Zejména je pověřen, aby shromažďoval, koordinoval, zveřejňoval a distribuoval informace všeho druhu, které zajímají obor mezinárodního poštovnictví; aby na žádost zúčastněných stran podával dobrozdání o sporných otázkách; aby reagoval na žádosti o vysvětlení a změnu Akt Unie a, obecně, aby prováděl studie a redakční nebo dokumentační práce, jež mu uvedená Akta ukládají nebo které mu byly svěřeny v zájmu Unie.
3.
Na žádost členských zemí a jejich určených provozovatelů rovněž provádí ankety, jejichž cílem je zjistit názor ostatních členských zemí a jejich určených provozovatelů na určitou otázku. Výsledek ankety nemá povahu hlasování a není formálně závazný.
4.
Může působit jako zúčtovací místo při vyrovnávání účtů všeho druhu týkajících se poštovních služeb.
5.
Mezinárodní úřad zajistí důvěrnost a bezpečnost obchodních údajů poskytnutých členskými zeměmi a/nebo jejich určenými provozovateli pro vykonávání jeho úkolů vyplývajících z Akt nebo rozhodnutí Unie.
Článek 133
Technická spolupráce (Ústava čl. 1)
1.
Mezinárodní úřad je pověřen, aby v rámci mezinárodní technické spolupráce rozvíjel poštovní technickou pomoc ve všech jejích formách.
Článek 134
Tiskopisy dodávané Mezinárodním úřadem (Ústava čl. 20)
1.
Mezinárodní úřad je pověřen, aby zařídil výrobu mezinárodních odpovědek a zásoboval jimi za výrobní cenu členské země nebo jejich určené provozovatele, kteří o to požádají.
Článek 135
Akta užších unií a zvláštní ujednání (Ústava čl. 8)
1.
Sekretariáty užších unií nebo, neexistují-li, jedna ze smluvních stran, zasílají Mezinárodnímu úřadu dvě vyhotovení Akt těchto unií a zvláštních ujednání uzavřených podle ustanovení článku 8 Ústavy.
2.
Mezinárodní úřad dohlíží na to, aby Akta užších unií a zvláštní ujednání nestanovovala méně výhodné podmínky pro veřejnost, než jaké jsou obsaženy v Aktech Unie. Oznamuje Administrativní radě každou nepravidelnost zjištěnou na základě tohoto ustanovení.
3.
Mezinárodní úřad informuje členské země a jejich určené provozovatele o existenci výše uvedených užších unií a zvláštních ujednání.
Článek 136
Časopis Unie
1.
Mezinárodní úřad vydává s pomocí dokumentů dávaných mu k dispozici časopis v jazyce anglickém, arabském, čínském, francouzském, německém, ruském a španělském.
Článek 137
Výroční zpráva o činnosti Unie
(Ústava čl. 20, Generální řád čl. 107.1.24)
1.
Mezinárodní úřad vypracovává výroční zprávu o činnosti Unie, která je po schválení řídícím výborem Administrativní rady zasílána členským zemím a jejich určeným provozovatelům, užším uniím a Organizaci spojených národů.
HLAVA III
Předkládání, projednávání návrhů, oznamování přijatých rozhodnutí a nabytí účinnosti Řádů a dalších přijatých rozhodnutí
Článek 138
Postup při předkládání návrhů kongresu (Ústava čl. 29)
1.
Pro předkládání návrhů všeho druhu členskými zeměmi kongresu platí, s výhradou výjimek uvedených v odstavcích 2 a 5, následující postup:
1.1
přijaty jsou návrhy, které dojdou Mezinárodnímu úřadu alespoň šest měsíců před datem stanoveným pro kongres;
1.2
žádný návrh redakční povahy se nepřijme v období šesti měsíců před stanoveným datem kongresu;
1.3
návrhy na věcné změny, které dojdou Mezinárodnímu úřadu v období mezi šesti a čtyřmi měsíci před stanoveným datem kongresu, se přijmou jen tehdy, jsou-li podporovány alespoň dvěma členskými zeměmi;
1.4
návrhy na věcné změny, které dojdou Mezinárodnímu úřadu v období mezi čtyřmi a dvěma měsíci před stanoveným datem kongresu, se přijmou jen tehdy, jsou-li podporovány alespoň osmi členskými zeměmi; později došlé návrhy se již nepřijmou;
1.5
podpůrná prohlášení musí dojít Mezinárodnímu úřadu ve stejné lhůtě jako návrhy, jichž se týkají.
2.
Návrhy týkající se Ústavy nebo Generálního řádu musejí dojít Mezinárodnímu úřadu nejpozději šest měsíců před zahájením kongresu; návrhy, které dojdou později, avšak před zahájením kongresu, mohou být vzaty v úvahu jen tehdy, jestliže o tom kongres rozhodne dvoutřetinovou většinou členských zemí zastoupených na kongresu a jsou-li dodrženy podmínky stanovené v odstavci 1.
3.
Každý návrh musí mít v zásadě jen jeden cíl a obsahovat jen změny odůvodnitelné tímto cílem. Rovněž každý návrh, který může přinést značné výdaje pro Unii, musí být doplněn o jeho finanční dopad připravený autorskou členskou zemí v konzultaci s Mezinárodním úřadem tak, aby bylo možno stanovit nezbytné finanční zdroje na jeho realizaci.
4.
Návrhy redakční povahy opatří členské země, které je předkládají, v záhlaví poznámkou „Návrh redakční povahy“ a Mezinárodní úřad je uveřejní pod číslem, za nímž následuje písmeno „R“. Návrhy, které nemají toto označení, ale podle názoru Mezinárodního úřadu se týkají jen redakční úpravy, se uveřejní s vhodnou poznámkou; Mezinárodní úřad sestaví seznam těchto návrhů pro potřebu kongresu.
5.
Postup předepsaný v odstavcích 1 a 4 se nevztahuje na návrhy týkající se Jednacího řádu kongresů ani na pozměňovací návrhy k návrhům již podaným.
Článek 139
Postup při předkládání návrhů na změnu Úmluvy a Ujednání mezi dvěma kongresy
1.
Aby byl vzat v úvahu, musí být každý návrh k Úmluvě nebo k Ujednáním podávaný některou členskou zemí mezi dvěma kongresy podporován alespoň dvěma dalšími členskými zeměmi. Tyto návrhy se nevyřizují, neobdrží-li k nim Mezinárodní úřad zároveň potřebná podpůrná prohlášení.
2.
Tyto návrhy se zasílají ostatním členským zemím prostřednictvím Mezinárodního úřadu.
Článek 140
Projednávání návrhů na změnu Úmluvy a Ujednání mezi dvěma kongresy
1.
Pro každý návrh týkající se Úmluvy, Ujednání a jejich závěrečných protokolů platí následující postup: jestliže členská země zašle návrh Mezinárodnímu úřadu, zašle jej tento všem členským zemím k přezkoumání. Ty mají dvouměsíční lhůtu k přezkoumání návrhu a případnému zaslání svých připomínek Mezinárodnímu úřadu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Po uplynutí této dvouměsíční lhůty Mezinárodní úřad zašle členským zemím všechny připomínky, které dostal, a vyzve každou členskou zemi, která má hlasovací právo, k hlasování pro nebo proti návrhu. U těch členských zemí, které ve lhůtě dvou měsíců neoznámily své rozhodnutí, se má za to, že se zdržely hlasování. Uvedené lhůty se počítají od data oběžníků Mezinárodního úřadu.
2.
Týká-li se návrh některého ujednání nebo jeho závěrečného protokolu, mohou se postupu podle odstavce 1 zúčastnit jen členské země, které jsou účastníky daného ujednání.
Článek 141
Postup při předkládání návrhů týkajících se přípravy nových Řádů Radě poštovního provozu s ohledem na rozhodnutí přijatá kongresem
1.
Řády Světové poštovní úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách vypracovává Rada poštovního provozu s přihlédnutím k rozhodnutím přijatým kongresem.
2.
Návrhy, které jsou důsledkem navrhovaných změn Úmluvy nebo Ujednání o poštovních peněžních službách, se Mezinárodnímu úřadu předkládají současně s návrhy pro kongres, ke kterým se vztahují. Mohou být předloženy jedinou členskou zemí bez podpory dalších členských zemí. Takové návrhy musí být zaslány všem členským zemím nejpozději jeden měsíc před kongresem.
3.
Jiné návrhy týkající se Řádů, které mají být posouzeny Radou poštovního provozu při přípravě nových Řádů ve lhůtě šesti měsíců po kongresu, musejí být zaslány Mezinárodnímu úřadu nejméně dva měsíce před kongresem.
4.
Návrhy týkající se změn Řádů v důsledku rozhodnutí kongresu, předkládané členskými zeměmi, musejí dojít Mezinárodnímu úřadu nejpozději dva měsíce před zahájením Rady poštovního provozu. Tyto návrhy musejí být zaslány všem členským zemím a jejich určeným provozovatelům nejpozději jeden měsíc před zahájením Rady poštovního provozu.
Článek 142
Změna Řádů Radou poštovního provozu
1.
Návrhy na změnu Řádů projednává Rada poštovního provozu.
2.
Pro předložení jakéhokoli návrhu na změnu Řádů se nevyžaduje podpora členské země.
3.
Rada poštovního provozu takový návrh projedná pouze tehdy, jestliže uzná jeho neodkladnost.
Článek 143
Oznamování rozhodnutí přijatých mezi dvěma kongresy
(Ústava čl. 29, Generální řád čl. 139, 140, 142)
1.
Změny v Úmluvě, ujednáních a závěrečných protokolech k těmto Aktům se potvrzují oznámením generálního ředitele Mezinárodního úřadu vládám členských zemí.
2.
Změny provedené Radou poštovního provozu v Řádech a jejich závěrečných protokolech jsou členským zemím a jejich určeným provozovatelům oznamovány Mezinárodním úřadem. Totéž platí pro výklady uvedené v článku 38.3.2 Úmluvy a pro příslušná ustanovení ujednání.
Článek 144
Nabytí účinnosti Řádů a dalších rozhodnutí přijatých mezi dvěma kongresy
1.
Řády nabývají účinnosti stejným dnem a mají stejnou dobu platnosti jako Akta příslušného kongresu.
2.
S výhradou ustanovení odstavce 1 nabývají rozhodnutí o změnách Akt Unie přijatá mezi dvěma kongresy účinnosti nejdříve tři měsíce po jejich oznámení.
HLAVA IV
Finance
Článek 145
Stanovení výdajů Unie (Ústava čl. 21)
1.
S výhradou ustanovení odstavců 2 až 6 nesmějí roční výdaje na činnost orgánů Unie v letech 2013-2016 překročit 37 235 000 švýcarských franků.
2.
Náklady na zasedání příštího kongresu (přemístění sekretariátu, dopravní náklady, náklady na technické vybavení pro simultánní tlumočení, náklady na pořizování dokumentů během kongresu apod.) nesmějí překročit limit 2 900 000 švýcarských franků.
3.
Administrativní rada je oprávněna překročit limity stanovené v odstavcích 1 a 2, musí-li přihlédnout ke zvýšením platových stupnic, penzijních příspěvků nebo přídavků, včetně funkčních přídavků, schváleným Organizací spojených národů pro její zaměstnance v Ženevě.
4.
Administrativní rada je rovněž oprávněna upravovat každoročně částku nákladů jiných než personálních v závislosti na švýcarském indexu spotřebitelských cen.
5.
Odchylkou od ustanovení odstavce 1 může Administrativní rada, nebo v případě krajní naléhavosti generální ředitel, dát souhlas k překročení stanovených limitů za účelem provedení důležitých a nepředvídaných oprav budovy Mezinárodního úřadu, nejvýše však o 125 000 švýcarských franků ročně.
6.
Ukáží-li se částky uvedené v odstavcích 1 a 2 nedostatečnými pro zajištění hladkého chodu Unie, mohou být tyto limity překročeny pouze se souhlasem většiny členských zemí Unie. Každá konzultace musí obsahovat podrobný rozbor skutečností ospravedlňujících takovou žádost.
Článek 146
Úhrada příspěvků členských zemí
1.
Země, které přistoupí k Unii nebo jsou přijaty za členy Unie, jakož i země, které z Unie vystoupí, musejí zaplatit svůj příspěvek za celý rok, v jehož průběhu nabylo jejich přijetí nebo vystoupení účinnosti.
2.
Členské země platí své příspěvky na roční náklady Unie předem na podkladě rozpočtu stanoveného Administrativní radou. Tyto příspěvky musejí být zaplaceny nejpozději první den finančního období, jehož se rozpočet týká. Po tomto termínu se z dlužných částek počítají úroky ve prospěch Unie, a to 6 % ročně počínaje čtvrtým měsícem.
3.
Jestliže jsou nedoplatky povinných příspěvků bez úroků dlužné Unii členskou zemí rovny nebo vyšší než částka příspěvků této země za předchozí dvě finanční období, může tato členská země nenávratně postoupit Unii své celé pohledávky vůči jiným členským zemím nebo jejich část způsoby stanovenými Administrativní radou. Podmínky postoupení pohledávek musejí být stanoveny společnou dohodou mezi členskou zemí, jejími dlužníky/věřiteli a Unií.
4.
Členské země, které z právních nebo jiných důvodů nemohou provést takové postoupení, musejí uzavřít plán splácení svých nevyrovnaných účtů.
5.
Kromě výjimečných případů nesmí vyrovnání nedoplatků povinných příspěvků trvat více než deset let.
6.
Administrativní rada může ve výjimečných případech osvobodit členskou zemi od všech nebo od části dlužných úroků, jestliže tato země plně vyrovnala své nezaplacené dluhy.
7.
V rámci plánu splácení svých nevyrovnaných účtů schváleného Administrativní radou může být členská země rovněž osvobozena od všech nebo části akumulovaných nebo nabíhajících úroků; takové osvobození je však podřízeno úplnému a přesnému dodržování plánu splácení v dohodnuté lhůtě maximálně deseti let.
8.
Ustanovení uvedená v odstavcích 3 až 7 se analogicky aplikují na náklady na překlady fakturované Mezinárodním úřadem členským zemím náležejícím do jazykových skupin.
Článek 147
Nedostatek finančních prostředků
1.
V rámci Unie je zřízen rezervní fond s cílem čelit nedostatku finančních prostředků. Jeho výše je stanovena Administrativní radou. Tento fond je dotován v první řadě rozpočtovými přebytky. Může rovněž sloužit k vyrovnání rozpočtu nebo ke snížení výše příspěvků členských zemí.
2.
Při přechodném nedostatku finančních prostředků Unie poskytne vláda Švýcarské konfederace Unii krátkodobě potřebné zálohy za podmínek, které budou sjednány společnou dohodou.
Článek 148
Dohled nad vedením účtů a účetnictví
1.
Vláda Švýcarské konfederace dohlíží bezplatně na vedení účtů a účetnictví Mezinárodního úřadu v rámci úvěrových limitů stanovených kongresem.
Článek 149
Automatické sankce
1.
Každá členská země, která nemůže provést postoupení uvedené v článku 146.3 a která nepřijme plán splácení navržený Mezinárodním úřadem podle článku 146.4, nebo tento plán nedodržuje, automaticky ztrácí své hlasovací právo na kongresu a na zasedáních Administrativní rady a Rady poštovního provozu a není nadále volitelná do těchto dvou rad.
2.
Automatické sankce se ruší z moci úřední s okamžitou účinností, jakmile příslušná členská země plně vyrovná své nedoplatky povinných příspěvků dlužných Unii včetně úroků nebo jestliže souhlasí s tím, že se podřídí plánu splácení svých nevyrovnaných účtů. Článek 150
Příspěvkové třídy (Ústava čl. 21, Generální řád čl. 131, 145, 146, 147 a 148)
1.
Členské země přispívají na krytí výdajů Unie podle příspěvkové třídy, do které patří. Tyto třídy jsou:
třída| 50 jednotek;
---|---
třída| 45 jednotek;
třída| 40 jednotek;
třída| 35 jednotek;
třída| 30 jednotek;
třída| 25 jednotek;
třída| 20 jednotek;
třída| 15 jednotek;
třída| 10 jednotek;
třída| 5 jednotek;
třída| 3 jednotky;
třída| 1 jednotka;
třída| 0,5 jednotky vyhrazená pro nejméně rozvinuté země vyjmenované
Organizací spojených národů a pro jiné země určené Administrativní radou.
2.
Mimo příspěvkové třídy uvedené v odstavci 1 může každá členská země podle své volby platit vyšší počet příspěvkových jednotek, než je příspěvková třída, do které náleží, v průběhu období, které je minimálně ekvivalentem období mezi dvěma kongresy. Tato změna je oznámena nejpozději v průběhu kongresu. Na konci období mezi dvěma kongresy se členská země automaticky vrátí ke svému původnímu počtu příspěvkových jednotek, pakliže se nerozhodne pokračovat v placení vyššího počtu příspěvkových jednotek. Placení dodatečných příspěvků odpovídajícím způsobem zvyšuje výdaje.
3.
Členské země jsou zařazeny do jedné z výše uvedených příspěvkových tříd při svém přistoupení nebo přijetí do Unie podle postupu uvedeného v článku 21.4 Ústavy.
4.
Členské země se mohou později zařadit do nižší příspěvkové třídy pod podmínkou, že žádost o změnu bude zaslána Mezinárodnímu úřadu nejméně dva měsíce před zahájením kongresu. Kongres vydává k těmto žádostem o změnu příspěvkové třídy nezávazné stanovisko. Členská země není stanoviskem kongresu vázána. Konečné rozhodnutí členské země se zašle sekretariátu Mezinárodního úřadu před koncem kongresu. Tato žádost o změnu vstupuje v platnost dnem, kdy nabývají účinnosti finanční opatření přijatá kongresem. Členské země, které neoznámily své přání změnit příspěvkovou třídu v předepsaných lhůtách, jsou ponechány v příspěvkové třídě, do které dosud patřily.
5.
Členské země nemohou požadovat snížení příspěvkové třídy o více než jeden stupeň najednou.
6.
Za mimořádných okolností, jako jsou přírodní katastrofy vyžadující si programy mezinárodní pomoci, může však na žádost členské země Administrativní rada dát souhlas k dočasné změně příspěvkové třídy o jeden stupeň jedenkrát mezi dvěma kongresy, jestliže tato země prokáže, že nemůže nadále platit svůj příspěvek podle původně vybrané třídy. Za stejných okolností může Administrativní rada dát rovněž souhlas k dočasné změně příspěvkové třídy členských zemí, které nepatří do kategorie nejméně vyspělých zemí a jsou již zařazeny ve třídě s 1 jednotkou, na třídu s 0,5 jednotky.
7.
Dočasná změna příspěvkové třídy podle odstavce 6 může být Administrativní radou povolena na období nejvýše dvou let nebo do příštího kongresu, jestliže se koná před koncem tohoto období. Po uplynutí stanoveného období je příslušná země automaticky zařazena do své původní třídy.
8.
Odchylkou od odstavců 4 a 5 neplatí pro přeřazení do vyšší třídy žádné omezení.
Článek 151
Placení za dodávky od Mezinárodního úřadu (Generální řád čl. 134)
1.
Dodávky, které zasílá členským zemím a jejich určeným provozovatelům za úplatu Mezinárodní úřad, musejí být zaplaceny v nejkratší možné lhůtě a nejpozději do šesti měsíců od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, kdy Mezinárodní úřad zaslal účet. Po uplynutí této lhůty se dlužné částky úrokují 5 % ročně ve prospěch Unie ode dne, kdy prošla uvedená lhůta.
Článek 152
Organizování podpůrných orgánů financovaných uživateli
1.
S výhradou schválení Administrativní radou může Rada poštovního provozu zřizovat určitý počet podpůrných orgánů financovaných uživateli na základě dobrovolnosti, aby organizovaly provozní, obchodní, technické a ekonomické aktivity, které spadají do jejích kompetencí podle článku 18 Ústavy, ale nemohou být financovány z řádného rozpočtu.
2.
Po vytvoření takového orgánu spadajícího pod Radu poštovního provozu tato Rada rozhodne o základním rámci pro stanovy orgánu, přičemž řádně zváží základní pravidla a principy, kterými se Světová poštovní unie jakožto mezivládní organizace řídí, a předloží jej ke schválení Administrativní radě. Základní rámec obsahuje následující prvky:
2.1
mandát;
2.2
složení, včetně kategorií členů orgánu;
2.3
rozhodovací pravidla, včetně vnitřní struktury a vztahů orgánu s ostatními orgány Světové poštovní unie;
2.4
zásady hlasování a zastupování;
2.5
financování (příspěvky, poplatky spojené s užíváním atd.);
2.6
složení sekretariátu a řídící struktura.
3.
Každý podpůrný orgán financovaný uživateli organizuje svoji činnost nezávisle v mezích základního rámce určeného Radou poštovního provozu a schváleného Administrativní radou a zpracovává výroční zprávu o své činnosti, kterou předkládá ke schválení Radě poštovního provozu.
4.
Administrativní rada stanoví pravidla týkající se výdajů na podporu, kterými by měly podpůrné orgány financované uživateli přispívat do řádného rozpočtu. Tato pravidla zveřejní ve finančním řádu Unie.
5.
Generální ředitel Mezinárodního úřadu spravuje sekretariát podpůrných orgánů financovaných uživateli v souladu s personálním statutem a předpisy, jež schvaluje Administrativní rada a jež se vztahují na zaměstnance nabírané pro tyto orgány. Sekretariát podpůrných orgánů tvoří nedílnou součást Mezinárodního úřadu.
6.
Informace týkající se podpůrných orgánů financovaných uživateli zřízených v souladu s tímto článkem se po jejich vytvoření dají na vědomí kongresu.
HLAVA V
Rozhodčí řízení
Článek 153
Postup při rozhodčím řízení (Ústava čl. 32)
1.
V případě sporu mezi členskými zeměmi, který má být řešen rozhodčím řízením, musí každá členská země druhou stranu písemně seznámit s předmětem sporu a informovat ji o svém rozhodnutí zahájit rozhodčí řízení prostřednictvím oznámení o zahájení rozhodčího řízení.
2.
Jestliže se spor týká otázek provozní nebo technické povahy, každá členská země může požádat svého určeného provozovatele, aby jednal v souladu s dále stanoveným postupem, a delegovat tuto pravomoc na svého provozovatele. Dotčená členská země je informována o průběhu a výsledcích řízení. Příslušné členské země nebo určení provozovatelé jsou dále označováni jako „účastníci rozhodčího řízení“.
3.
Účastníci rozhodčího řízení určí buď jednoho, nebo tři rozhodčí.
4.
Jestliže si účastníci rozhodčího řízení zvolí možnost určit tři rozhodčí, každá strana si v souladu s ustanoveními odstavce 2 vybere některou členskou zemi nebo určeného provozovatele, kteří nemají ve sporu přímý zájem, aby působili jako rozhodčí. Tvoří-li strany ve sporu společně několik členských zemí a/nebo určených provozovatelů, pokládají se pro účely těchto ustanovení za jedinou stranu.
5.
Dohodnou-li se účastníci na určení třech rozhodčích, je třetí rozhodčí určen společnou dohodou mezi účastníky a nemusí nutně pocházet z některé členské země nebo určeného provozovatele.
6.
Jestliže jde o spor týkající se některého z ujednání, mohou být za rozhodčí určeny jen ty členské země, které jsou účastníky daného ujednání.
7.
Účastníci rozhodčího řízení se mohou společně dohodnout, že určí jediného rozhodčího, který nemusí nutně pocházet z některé členské země nebo určeného provozovatele.
8.
Jestliže jeden z účastníků rozhodčího řízení (nebo oba) ve lhůtě tří měsíců od data oznámení o zahájení rozhodčího řízení neurčí rozhodčího nebo rozhodčí, vyzve Mezinárodní úřad, je-li o to požádán, členskou zemi, která je v prodlení, aby určila rozhodčího, nebo jej z moci úřední určí sám. Mezinárodní úřad nezasahuje do jednání, ledaže by ho o to oba účastníci společně požádali.
9.
Účastníci rozhodčího řízení mohou společnou dohodou urovnat spor kdykoli před vynesením rozhodnutí rozhodčím nebo rozhodčími. Případné odstoupení musí být oznámeno písemně Mezinárodnímu úřadu do deseti dnů poté, co účastníci dospěli k této dohodě. Jestliže se účastníci dohodli odstoupit od rozhodčího řízení, rozhodčí ztrácejí pravomoc rozhodovat v této věci.
10.
Rozhodčí jsou povinni rozhodnout spor na základě fakt a důkazů, které mají k dispozici. Veškeré informace týkající se sporu musejí být předány oběma stranám a rozhodčímu nebo rozhodčím.
11.
Rozhodnutí rozhodčího nebo rozhodčích se přijímá většinou hlasů a oznámí se Mezinárodnímu úřadu a účastníkům do šesti měsíců od data zaslání oznámení o zahájení rozhodčího řízení.
12.
Rozhodčí řízení je důvěrné a Mezinárodnímu úřadu se do deseti dnů od vydání rozhodnutí účastníkům sdělí písemně pouze krátký popis sporu a rozhodnutí.
13.
Rozhodnutí rozhodčího nebo rozhodčích je konečné, pro účastníky závazné a nelze se proti němu odvolat.
14.
Účastníci rozhodčího řízení provedou rozhodnutí rozhodčího nebo rozhodčích neprodleně. Jestliže je pravomoc zahájit rozhodovací řízení a podvolit se mu delegována členskou zemí na jejího určeného provozovatele, členská země je odpovědná za zajištění, že určený provozovatel provede rozhodnutí rozhodčího nebo rozhodčích.
HLAVA VI
Používání jazyků v Unii
Článek 154
Pracovní jazyky Mezinárodního úřadu
1.
Pracovními jazyky Mezinárodního úřadu jsou jazyk francouzský a anglický.
Článek 155
Jazyky používané pro dokumentaci, pro ústní jednání a pro služební korespondenci
1.
V dokumentaci vydávané Unií se používají jazyky francouzský, anglický, arabský a španělský. Používají se rovněž jazyky čínský, německý, portugalský a ruský s podmínkou, že produkce v těchto jazycích je omezena na nejdůležitější základní dokumentaci. Jiné jazyky se mohou rovněž použít pod podmínkou, že členské země, které o ně žádají, nesou všechny náklady.
2.
Členská země nebo členské země požadující používání jiného jazyka než úředního tvoří jazykovou skupinu.
3.
Dokumentace je vydávána Mezinárodním úřadem v úředním jazyce a v jazycích řádně ustavených jazykových skupin buď přímo, nebo prostřednictvím oblastních kanceláří těchto skupin, způsobem sjednaným s Mezinárodním úřadem. Vydávání v jiných jazycích se provádí analogicky.
4.
Dokumentace vydávaná přímo Mezinárodním úřadem je distribuována pokud možno současně v různých požadovaných jazycích.
5.
Korespondence mezi členskými zeměmi nebo jejich určenými provozovateli a Mezinárodním úřadem a mezi tímto úřadem a třetími osobami se může vyměňovat ve všech jazycích, pro něž má Mezinárodní úřad překladatelskou službu.
6.
Náklady na překlad do jakéhokoli jazyka včetně nákladů, které vyplývají z aplikace ustanovení odstavce 5, nese jazyková skupina, která o tento jazyk požádala. Členské země, které používají úřední jazyk, hradí za překlad neoficiálních dokumentů paušální příspěvek, jehož výše na příspěvkovou jednotku se rovná částce, kterou platí členské země používající druhý pracovní jazyk Mezinárodního úřadu. Všechny ostatní náklady spojené s dodáváním dokumentů nese Unie. Limit nákladů, které má uhradit Unie na produkci dokumentů v čínštině, němčině, portugalštině a ruštině, je stanoven rezolucí kongresu.
7.
Náklady, které má hradit jazyková skupina, se rozdělují mezi členy této skupiny úměrně k jejich členským příspěvkům na výdaje Unie. Tyto náklady mohou být rozděleny mezi členy jazykové skupiny podle jiného rozdělovacího klíče za podmínky, že se zúčastněné členské země na tom dohodnou a oznámí své rozhodnutí Mezinárodnímu úřadu prostřednictvím mluvčího skupiny.
8.
Mezinárodní úřad vyhoví ve lhůtě, která nesmí překročit dva roky, jakékoli žádosti členské země o změnu ve výběru jazyka.
9.
Pro ústní jednání na zasedáních orgánů Unie se povolují jazyky francouzský, anglický, španělský, ruský a arabský pomocí tlumočnického systému - s elektronickým zařízením nebo bez něj, jejichž volba je ponechána na uvážení organizátorů zasedání po konzultaci s generálním ředitelem Mezinárodního úřadu a zúčastněnými členskými zeměmi.
10.
Pro ústní jednání a zasedání uvedená v odstavci 9 se povolují i jiné jazyky.
11.
Delegace, které používají jiné jazyky, zajistí simultánní tlumočení do jednoho z jazyků uvedených v odstavci 9 buď pomocí systému uvedeného v témže odstavci, pokud je možno provést potřebné technické úpravy, nebo zvláštními tlumočníky.
12.
Náklady na tlumočnickou službu se rozdělují mezi členské země, které používají stejný jazyk, úměrně k jejich členským příspěvkům na výdaje Unie. Náklady na instalaci a údržbu technického zařízení však nese Unie.
13.
Členské země a/nebo jejich určení provozovatelé se mohou dohodnout na jazyku, který má být používán pro služební korespondenci v jejich vzájemných stycích. Není-li taková dohoda, používá se jazyk francouzský.
HLAVA VII
Závěrečná ustanovení
Článek 156
Podmínky schvalování návrhů týkajících se Generálního řádu
1.
Návrhy předložené kongresu a vztahující se k tomuto Generálnímu řádu nabudou účinnosti po schválení většinou členských zemí zastoupených na kongresu a majících právo hlasovat. Při hlasování musejí být přítomny nejméně dvě třetiny členských zemí, které mají právo hlasovat.
Článek 157
Návrhy týkající se dohod s Organizací spojených národů (Ústava čl. 9)
1.
Podmínky schvalování uvedené v článku 156 platí rovněž pro návrhy na změny dohod sjednaných mezi Světovou poštovní unií a Organizací spojených národů, pokud tyto dohody samy neurčují podmínky pro změny svých ustanovení.
Článek 158
Změna, nabytí účinnosti a doba platnosti Generálního řádu
Změny přijaté kongresem jsou obsahem dodatkového protokolu a s výhradou opačného rozhodnutí kongresu nabývají účinnosti ve stejnou dobu jako Akta přijatá tímto kongresem.
Tento Generální řád nabude účinnosti dnem 1. ledna 2014 a zůstane v platnosti po neurčitou dobu.
Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci vlád členských zemí tento Generální řád v jediném vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeden jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie.
Dáno v Dohá dne 11. října 2012
JEDNACÍ ŘÁD KONGRESŮ
Článek 1
Všeobecná ustanovení
Tento Jednací řád (dále jen „Řád“) se vydává na základě Akt Unie a je jim podřízen. Při rozporu mezi některým z jeho ustanovení a ustanovením Akt jsou směrodatná Akta.
Článek 2
Delegace
1.
Výrazem „delegace“ se rozumí osoba nebo skupina osob určených členskou zemí k účasti na kongresu. Delegace se skládá z vedoucího delegace, jakož i popřípadě zástupce vedoucího delegace, jednoho nebo několika delegátů a případně jednoho nebo několika doprovázejících úředníků (včetně expertů, sekretářů atd.).
2.
Vedoucí delegací, jejich zástupci, jakož i delegáti jsou zástupci členských zemí ve smyslu článku 14.2 Ústavy, jsou-li vybaveni plnými mocemi odpovídajícími podmínkám stanoveným v článku 3 tohoto Řádu.
3.
Doprovázející úředníci se mohou zúčastnit zasedání a mají právo zúčastnit se rokování, ale v zásadě nemají hlasovací právo. Mohou však být svým vedoucím delegace zmocněni, aby hlasovali jménem své země na zasedáních komisí. Taková zmocnění musejí být předána písemně před začátkem zasedání předsedovi příslušné komise.
Článek 3
Plné moci delegátů
1.
Plné moci delegátů musejí být podepsány hlavou státu nebo předsedou vlády nebo ministrem zahraničních věcí příslušné země. Musejí být sepsány ve správné a náležité formě. Plné moci delegátů zmocněných k podpisu Akt (zplnomocněnců) musejí obsahovat rozsah oprávnění k podpisu (podpis s výhradou ratifikace nebo schválení, podpis „ad referendum“, definitivní podpis). Chybí-li toto upřesnění, je podpis považován za podpis s výhradou ratifikace nebo schválení. Plné moci opravňující k podpisu Akt zahrnují v sobě automaticky právo zúčastnit se jednání a hlasovat. Delegáti, kterým příslušné orgány udělily plné moci bez upřesnění jejich rozsahu, jsou oprávněni rokovat, hlasovat a podepsat Akta, pokud z textu plných mocí výslovně nevyplývá opak.
2.
Plné moci musejí být od zahájení kongresu uloženy u orgánu, který je k tomu určen.
3.
Delegáti, kteří nejsou vybaveni plnými mocemi nebo své plné moci nepředloží, se mohou, pokud byli svou vládou ohlášeni vládě zvoucí země, zúčastnit rokování a hlasovat od okamžiku, kdy se začnou zúčastňovat prací kongresu. Stejně je tomu u těch, jejichž plné moci nebyly uznány z důvodu určitých nepravidelností. Tito delegáti pozbudou oprávnění hlasovat od okamžiku, kdy kongres schválí poslední zprávu komise pro ověřování plných mocí, v níž je uvedeno, že jejich plné moci chybějí nebo jsou v nich nepravidelnosti, až do doby, kdy dojde k nápravě. Poslední zpráva musí být kongresem schválena před volbami, s výjimkou volby předsedy kongresu, a před schválením návrhů Akt.
4.
Plné moci členské země, která je zastupována na kongresu delegací jiné členské země (zmocnění), musejí mít stejnou formu jako plné moci uvedené v odstavci 1.
5.
Plné moci a zmocnění zaslané telegraficky nejsou přípustné. Naproti tomu se přijímají telegramy odpovídající na žádost o informaci ve věci plných mocí.
6.
Delegace, která se po předložení svých plných mocí nemůže zúčastnit jednoho nebo více zasedání, má možnost nechat se zastupovat delegací jiné členské země za podmínky, že to písemně ohlásí předsedovi příslušného zasedání. Jedna delegace však může zastupovat kromě své země pouze jednu další zemi.
7.
Delegáti členských zemí, které nejsou účastníky některého ujednání, se mohou zúčastnit jednání kongresu týkajícího se tohoto ujednání bez práva hlasovat.
Článek 4
Zasedací pořádek
1.
Na zasedáních kongresu a komisí jsou delegace seřazeny podle francouzského abecedního pořádku přítomných členských zemí.
2.
Předseda Administrativní rady určí ve vhodné době losem jméno země, která zaujme při zasedáních kongresu a komisí místo v čele před předsednickým stolem.
Článek 5
Pozorovatelé a pozorovatelé ad hoc
1.
Pozorovatelé uvedení v článku 105.1 Generálního řádu jsou zváni k účasti na plenárních zasedáních a zasedáních komisí kongresu.
2.
Pozorovatelé ad hoc uvedení v článku 105.2 Generálního řádu mohou být přizváni, aby se zúčastnili určitých jednání kongresu a jeho komisí, jestliže je to v zájmu Unie nebo prací kongresu.
3.
Pozorovatelé a pozorovatelé ad hoc nemají právo hlasovat, se souhlasem předsedy zasedání však mohou vystupovat.
4.
Jestliže to důvěrnost projednávané záležitosti vyžaduje, může být za výjimečných okolností právo pozorovatelů a pozorovatelů ad hoc k účasti na určitých zasedáních nebo částech zasedání omezeno. Musejí být o tom informováni co možná nejdříve. Rozhodnutí o takovémto omezení může být přijato případ od případu kterýmkoli z dotčených orgánů nebo jeho předsedou. Takováto rozhodnutí jsou přezkoumávána předsednictvem kongresu, které má právo je potvrdit nebo zrušit prostou většinou hlasů.
Článek 6
Předsednictví a místopředsednictví kongresu a komisí
1.
Na svém prvním plenárním zasedání zvolí kongres na návrh hostitelské země kongresu předsedu kongresu a pak schválí na návrh Administrativní rady jmenování členských zemí, které budou zajišťovat místopředsednictví kongresu, jakož i předsednictví a místopředsednictví komisí. Tyto funkce jsou přidělovány pokud možno s přihlédnutím k spravedlivému zeměpisnému rozdělení členských zemí.
2.
Předsedové zahajují a ukončují zasedání, kterým předsedají, řídí diskuse, udělují slovo řečníkům, dávají hlasovat o návrzích a oznamují většinu požadovanou pro hlasování, vyhlašují rozhodnutí a s výhradou schválení kongresem podávají případně výklad těchto rozhodnutí.
3.
Předsedové dbají na dodržování toho Řádu a dodržování pořádku v průběhu zasedání.
4.
Každá delegace se může odvolat ke kongresu nebo komisi proti rozhodnutí předsedy kongresu nebo komise na základě ustanovení Řádu nebo jeho výkladu; rozhodnutí předsedy však zůstává v platnosti, nebylo-li zrušeno většinou přítomných a hlasujících členů.
5.
Nemůže-li členská země pověřená předsednictvím nadále zajišťovat tuto funkci, je kongresem nebo komisí určen pro její nahrazení jeden z místopředsedů.
Článek 7
Předsednictvo kongresu
1.
Předsednictvo je ústředním orgánem pověřeným řídit práce kongresu. Skládá se z předsedy a místopředsedů kongresu, jakož i z předsedů komisí. Schází se pravidelně, aby projednalo postup prací kongresu a jeho komisí a aby formulovalo doporučení podporující dobrý průběh. Pomáhá předsedovi při vypracování programu každého plenárního zasedání a při koordinaci prací komisí. Činí doporučení, která se vztahují k zakončení kongresu.
2.
Generální sekretář kongresu a zástupce generálního sekretáře, kteří jsou uvedeni v článku 10. 1, se zúčastní zasedání předsednictva kongresu.
Článek 8
Členové komisí
1.
Členské země zastoupené na kongresu jsou z moci práva členy komisí pověřených projednáním návrhů týkajících se Ústavy, Generálního řádu a Úmluvy.
2.
Členské země zastoupené na kongresu, které jsou účastníky jednoho nebo více fakultativních ujednání, jsou z moci práva členy komise nebo komisí pověřených revizí těchto ujednání. Hlasovací právo členů této komise nebo těchto komisí je omezeno na ujednání, jejichž jsou účastníky.
3.
Delegace, které nejsou členy komisí projednávajících ujednání, mají možnost být přítomny na zasedáních těchto komisí a účastnit se jednání bez hlasovacího práva.
Článek 9
Pracovní skupiny
Kongres a každá komise mohou vytvářet pracovní skupiny ke studiu určitých otázek.
Článek 10
Sekretariát kongresu a komisí
1.
Generální ředitel Mezinárodního úřadu vykonává funkci generálního sekretáře a náměstek generálního ředitele funkci zástupce generálního sekretáře kongresu.
2.
Generální sekretář a zástupce generálního sekretáře jsou přítomni na zasedáních kongresu a předsednictva kongresu, kde se účastní jednání bez hlasovacího práva. Za stejných podmínek se mohou zúčastnit zasedání komisí nebo se tam dát zastoupit některým vyšším úředníkem Mezinárodního úřadu.
3.
Práce sekretariátu kongresu, předsednictva kongresu a komisí zajišťují pracovníci Mezinárodního úřadu ve spolupráci s hostitelskou členskou zemí.
4.
Vyšší úředníci Mezinárodního úřadu vykonávají funkce sekretářů kongresu, předsednictva kongresu a komisí. Pomáhají předsedovi během zasedání a odpovídají za sepisování zpráv.
5.
Sekretářům kongresu a komisí pomáhají zástupci sekretářů.
Článek 11
Jednací jazyky
1.
S výhradou odstavce 2 je pro jednání prostřednictvím systému simultánního nebo následného tlumočení přípustný jazyk francouzský, anglický, španělský a ruský.
2.
Jednání redakční komise probíhají ve francouzském jazyce.
3.
Pro jednání uvedená v odstavci 1 se povolují i jiné jazyky. V tomto ohledu má přednost jazyk hostitelské země. Delegace, které používají jiné jazyky, zajistí simultánní tlumočení do některého z jazyků uvedených v odstavci 1 buď pomocí systému simultánního tlumočení, pokud je možno provést technické úpravy, nebo zvláštními tlumočníky.
4.
Náklady na instalaci a údržbu technického zařízení nese Unie.
5.
Náklady na tlumočnickou službu se rozdělují mezi členské země používající stejný jazyk úměrně k jejich příspěvkům na výdaje Unie.
Článek 12
Jazyky, v nichž jsou pořizovány dokumenty kongresu
1.
Dokumenty vypracované během kongresu, včetně návrhů rozhodnutí předkládaných ke schválení kongresu, publikuje sekretariát kongresu ve francouzském jazyce.
2.
K tomuto účelu musejí být dokumenty pocházející od delegací členských zemí předkládány v tomto jazyce, buď přímo, nebo prostřednictvím překladatelských služeb při sekretariátu kongresu.
3.
Tyto služby, provozované na jejich vlastní náklady jazykovými skupinami, jež jsou ustaveny podle příslušných ustanovení Generálního řádu, mohou též překládat dokumenty kongresu do jejich příslušných jazyků.
Článek 13
Návrhy
1.
Všechny otázky předkládané kongresu jsou předmětem návrhů.
2.
Všechny návrhy publikované Mezinárodním úřadem před zahájením kongresu se považují za předložené kongresu.
3.
V období dvou měsíců před zahájením kongresu nebude brán v úvahu žádný návrh kromě těch, které směřují ke změně původních návrhů.
4.
Za pozměňovací návrh se pokládá každý návrh na změnu, který, aniž změní podstatu návrhu, obsahuje zrušení, doplnění části původního návrhu nebo revizi části tohoto návrhu. Žádný návrh na změnu nebude považován za pozměňovací návrh, je-li neslučitelný se smyslem nebo záměrem původního návrhu. V případech pochybností přísluší rozhodnutí v této otázce kongresu nebo komisi.
5.
Pozměňovací návrhy předložené kongresu k již podaným návrhům musejí být předloženy sekretariátu písemně ve francouzském jazyce do 12 hodin dva dny přede dnem, kdy budou projednávány, tak, aby mohly být téhož dne distribuovány delegátům. Tato lhůta neplatí pro pozměňovací návrhy vyplývající přímo z diskuse na kongresu nebo v komisi. V takovém případě musí autorautor, je-li to požadováno, předložit svůj text písemně ve francouzském jazyce, nebo, v případě problémů, v jakémkoli jiném jednacím jazyce. Příslušný předseda návrh přečte nebo jej dá přečíst.
6.
Postup uvedený v odstavci 5 platí rovněž pro předkládání návrhů, které nemají za cíl změnu textu Akt (návrhy rezolucí, doporučení, formálních stanovisek atd.), jestliže tyto návrhy vyplývají z prací kongresu.
7.
Každý návrh nebo pozměňovací návrh musí obsahovat konečné znění textu, který má být zařazen do Akt Unie, samozřejmě s výhradou upřesnění redakční komisí.
Článek 14
Projednávání návrhů na kongresu a v komisích
1.
Návrhy redakční povahy (za jejichž číslem následuje písmeno „R“) se přidělují redakční komisi buď přímo, nemá-li Mezinárodní úřad žádné pochybnosti o jejich povaze (jejich seznam pro redakční komisi sestavuje Mezinárodní úřad), nebo, má-li Mezinárodní úřad pochybnosti o jejich povaze, teprve poté, co ostatní komise potvrdily jejich povahu jako čistě redakční (seznam takových návrhů je sestavován rovněž pro příslušné komise). Jsou-li však takovéto návrhy vázány na jiné návrhy věcných změn, které mají být projednávány kongresem nebo jinými komisemi, zahájí redakční komise jejich projednávání až poté, co se kongres nebo ostatní komise vysloví k příslušným návrhům věcných změn. Návrhy, jejichž číslo není doplněno písmenem „R“, avšak jsou podle názoru Mezinárodního úřadu redakční povahy, se předávají přímo komisím, které projednávají příslušné návrhy na věcné změny. Tyto komise při zahájení svých prací rozhodnou, které z těchto návrhů budou přiděleny přímo redakční komisi. Mezinárodní úřad sestavuje seznam těchto návrhů pro komise, kterých se to týká.
2.
Je-li k jedné otázce podáno několik návrhů, rozhodne předseda o pořadí jejich projednávání; v zásadě se začíná návrhem, který se nejvíce odchyluje od základního textu a který obsahuje největší změnu ve vztahu k dosavadnímu textu.
3.
Lze-li návrh rozdělit na několik částí, může být každá z nich se souhlasem autoraautora nebo shromáždění projednávána a dána k hlasování odděleně.
4.
Každý návrh, který jeho autorautor na kongresu nebo v komisi vzal zpět, může být znovu předložen delegací jiné členské země. Stejně tak, byl-li autoremautorem původního návrhu přijat pozměňovací návrh, může jiná delegace znovu předložit původní nezměněný návrh.
5.
Každý pozměňovací návrh, který byl přijat delegací, jež předložila původní návrh, se ihned začlení do textu původního návrhu. Nepřijme-li autorautor původního návrhu pozměňovací návrh, rozhodne předseda, zda se má hlasovat nejprve o pozměňovacím návrhu nebo o návrhu původním; začíná při tom zněním, jež se nejvíce odchyluje od smyslu nebo cíle základního textu a které přináší největší změnu ve vztahu k dosavadnímu textu.
6.
Způsobem uvedeným v odstavci 5 se postupuje i tehdy, je-li k jednomu návrhu podáno více pozměňovacích návrhů.
7.
Předseda kongresu a předsedové komisí po každém zasedání zařídí odevzdání písemných textů návrhů, pozměňovacích návrhů nebo přijatých rozhodnutí redakční komisi.
Článek 15
Diskuse
1.
Delegáti se mohou ujmout slova teprve tehdy, když obdrželi souhlas předsedy zasedání. Je jim doporučeno, aby mluvili beze spěchu a zřetelně. Předseda musí dát delegátům možnost vyjádřit svobodně a plně svůj názor na projednávanou věc, pokud je to slučitelné s normálním chodem jednání.
2.
Nerozhodne-li většina přítomných a hlasujících členů jinak, nesmějí vystoupení trvat déle než pět minut. Předseda má právo přerušit každého řečníka, který překročil uvedenou dobu. Může také vyzvat delegáta, aby se neodchyloval od tématu.
3.
V průběhu diskuse může předseda se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů prohlásit seznam přihlášených řečníků za uzavřený, když jej předtím přečetl. Když je seznam vyčerpán, prohlásí diskusi za skončenou s výhradou, že autoroviautorovi projednávaného návrhu může i po uzavření diskuse udělit právo odpovědět na jakákoli vystoupení.
4.
Předseda také může se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů omezit počet vystoupení jedné a téže delegace k určitému návrhu nebo skupině návrhů; autorautor návrhu musí však mít možnost svůj návrh uvést a vystoupit později, požádá-li o to, aby uvedl nové skutečnosti jako odpověď na vystoupení jiných delegací, a to tak, aby mohl mít poslední slovo, požádá-li o to.
5.
Se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů může předseda omezit počet vystoupení k určitému návrhu nebo skupině návrhů; toto omezení nesmí být nižší než pět pro a pět proti projednávanému návrhu.
Článek 16
Pořádkové návrhy a procedurální návrhy
1.
Během diskuse o kterékoli otázce, a případně dokonce i po skončení diskuse, může kterákoli delegace podat pořádkový návrh, v němž požaduje:
-
vysvětlení k průběhu diskuse;
-
dodržování Jednacího řádu;
-
změnu pořadí diskuse o návrzích stanoveného předsedou.
Pořádkový návrh má přednost před všemi otázkami včetně procedurálních návrhů uvedených v odstavci 3.
2.
Předseda okamžitě podá požadovaná upřesnění nebo učiní rozhodnutí, které pokládá za vhodné ve věci pořádkového návrhu. V případě námitky se ihned přikročí k hlasování o rozhodnutí předsedy.
3.
Kromě toho může delegace během diskuse o jakékoli otázce přednést procedurální návrh s cílem navrhnout:
a)
přerušení zasedání;
b)
ukončení zasedání;
c)
odložení diskuse o projednávané otázce;
d)
ukončení diskuse o projednávané otázce.
Procedurální návrhy mají přednost ve shora uvedeném pořadí před všemi ostatními návrhy, kromě pořádkových návrhů uvedených v odstavci 1.
4.
O podaných návrzích na přerušení nebo ukončení zasedání se nevede diskuse, ale ihned se o nich hlasuje.
5.
Navrhne-li některá delegace odložení nebo ukončení diskuse o projednávané otázce, je dáno slovo pouze dvěma řečníkům, kteří jsou proti odložení nebo ukončení diskuse, a pak se o návrhu hlasuje.
6.
Delegace, která podá pořádkový nebo procedurální návrh, nemůže ve svém vystoupení hovořit o podstatě projednávané otázky. AutorAutor procedurálního návrhu jej může vzít zpět ještě před tím, než o něm bylo hlasováno, a každý takový návrh, který byl vzat zpět, může převzít, pozměněný či beze změn, jiná delegace.
Článek 17
Kvorum
1.
S výhradou odstavců 2 a 3 je kvorum nezbytné pro zahájení zasedání a pro hlasování tvořeno polovinou členských zemí zastoupených na kongresu a majících hlasovací právo.
2.
Při hlasování o změně Ústavy a Generálního řádu tvoří požadované kvorum dvě třetiny členských zemí Unie majících hlasovací právo.
3.
Pokud jde o ujednání, tvoří požadované kvorum pro zahájení zasedání a pro hlasování polovina členských zemí zastoupených na kongresu, které jsou účastníky příslušného ujednání a které mají hlasovací právo.
4.
Přítomné delegace, které se určitého hlasování nezúčastní nebo které prohlásí, že se hlasování nechtějí zúčastnit, se nepovažují při určování kvora požadovaného podle odstavců 1 až 3 za nepřítomné.
Článek 18
Zásada a postup při hlasování
1.
Otázky, které není možno vyřešit společnou dohodou, se rozhodují hlasováním.
2.
Hlasování se provádí buď tradičním způsobem, nebo elektronickým hlasovacím zařízením. Zpravidla se provádí elektronickým hlasovacím zařízením, má-li je shromáždění k dispozici. Při tajném hlasování je však možné postupovat podle tradičního způsobu, požádá-li o to některá delegace a je-li její žádost podporována většinou přítomných a hlasujících delegací.
3.
Při tradičním způsobu se hlasuje takto:
a)
zdvižením ruky: zavdá-li výsledek tohoto hlasování příčinu k pochybnostem, může předseda z vlastní vůle nebo na žádost některé delegace přikročit ihned k jmenovitému hlasování o téže otázce;
b)
jmenovitě: na žádost některé delegace nebo podle vůle předsedy; vyvolávání zastoupených zemí se provádí podle francouzské abecedy počínaje zemí, jejíž jméno předseda určil losem; výsledek hlasování, seznam zemí a údaj, jak hlasovaly, se uvede v protokolu zasedání;
c)
tajným hlasováním: hlasovacím lístkem na žádost dvou delegací; v tomto případě předseda určí tři skrutátory, přičemž vezme v úvahu princip spravedlivého zeměpisného zastoupení a úroveň ekonomického rozvoje členských zemí, a učiní potřebná opatření, aby zajistil tajnost hlasování.
4.
Při použití elektronického zařízení se hlasuje takto:
a)
nezaznamenané hlasování: nahrazuje hlasování zdvižením ruky;
b)
zaznamenané hlasování: nahrazuje jmenovité hlasování; k jmenovitému hlasování se však přikročí pouze tehdy, požádá-li o to některá delegace a je-li tento návrh podporován většinou přítomných a hlasujících delegací;
c)
tajné hlasování: nahrazuje tajné hlasování hlasovacími lístky.
5.
Bez ohledu na použitý způsob má tajné hlasování přednost před všemi ostatními hlasovacími postupy.
6.
Jakmile je hlasování zahájeno, nemůže je žádná delegace přerušit, s výjimkou případu, že jde o pořádkový návrh týkající se způsobu, jímž se hlasování provádí.
7.
Po hlasování může předseda umožnit delegátům, aby své hlasování vysvětlili.
Článek 19
Podmínky pro schvalování návrhů
1.
Aby mohly být přijaty, musejí být návrhy na změnu Akt schváleny:
a)
jde-li o Ústavu: nejméně dvěma třetinami členských zemí Unie, které mají právo hlasovat;
b)
jde-li o Generální řád: většinou členských zemí zastoupených na kongresu, které mají právo hlasovat;
c)
jde-li o Úmluvu: většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které mají právo hlasovat;
d)
jde-li o ujednání: většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které jsou účastníky příslušných ujednání a které mají právo hlasovat.
2.
Procedurální otázky, které není možno vyřešit společnou dohodou, se rozhodují většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které mají právo hlasovat. Stejný postup platí pro rozhodnutí, jež se netýkají změny Akt, ledaže by kongres rozhodl jinak většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které mají právo hlasovat.
3.
S výhradou odstavce 5 se výrazem „přítomné a hlasující členské země“ rozumějí členské země, které mají právo hlasovat, hlasující „pro“ nebo „proti“, přičemž ty, jež se hlasování zdržely, se neberou při počítání hlasů potřebných pro dosažení většiny v úvahu, stejně jako se při tajném hlasování neberou v úvahu prázdné nebo neplatné lístky.
4.
Při rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.
5.
Pokud počet těch, kdo se zdrželi hlasování, a prázdných nebo neplatných hlasovacích lístků přesáhne polovinu hlasujících (pro, proti, zdržení se), odloží se projednávání otázky na následující zasedání, při kterém zdržení se hlasování stejně jako prázdné nebo neplatné lístky nebudou již brány v úvahu.
Článek 20
Volba členů Administrativní rady a Rady poštovního provozu
Dostane-li několik zemí při volbách členů Administrativní rady nebo Rady poštovního provozu stejný počet hlasů, rozhodne mezi nimi předseda losem.
Článek 21
Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu
1.
Volby generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu se provádí tajným hlasováním postupně na jednom nebo více zasedáních v témže dni. Je zvolen kandidát, který dostal většinu hlasů přítomných a hlasujících členských zemí. Hlasování se opakuje podle potřeby, dokud určitý kandidát nedosáhne této většiny.
2.
Za „přítomné a hlasující členské země“ se považují ty, které hlasují pro některého z řádně ohlášených kandidátů; ty, které se hlasování zdržely, se při počítání hlasů potřebných pro dosažení většiny neberou v úvahu, stejně jako se neberou v úvahu prázdné nebo neplatné hlasovací lístky.
3.
Pokud počet těch, kdo se zdrželi hlasování, a prázdných nebo neplatných hlasovacích lístků přesáhne polovinu hlasujících podle odstavce 2, odloží se volba na následující zasedání, při kterém zdržení se hlasování stejně jako prázdné nebo neplatné lístky nebudou již brány v úvahu.
4.
Kandidát, který v jednom hlasovacím kole získá nejméně hlasů, je vyřazen.
5.
Při rovnosti hlasů se přikročí k prvnímu, popř. k druhému dodatečnému hlasování, aby bylo mezi kandidáty spravedlivě rozhodnuto, přičemž se hlasuje pouze o těchto kandidátech. Je-li výsledek negativní, rozhoduje los. Losování provádí předseda.
6.
Kandidáti na místa generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu mohou být na svoji žádost přítomni při sčítání hlasů.
Článek 22
Zprávy
1.
Zprávy z plenárních zasedání kongresu zaznamenávají průběh zasedání, shrnují stručně vystoupení a uvádějí návrhy a výsledek jednání.
2.
Jednání zasedání komisí jsou předmětem zpráv pro kongres. Pracovní skupiny sestavují obvykle zprávu pro orgán, který je vytvořil.
3.
Každý delegát má však právo požádat, aby do zpráv bylo pojato ve zkrácené podobě nebo v plném znění jakékoli prohlášení, jež učinil, s podmínkou, že odevzdá jeho francouzský text sekretariátu nejpozději do dvou hodin po ukončení zasedání.
4.
Od okamžiku, kdy byly rozdány návrhy zpráv, mají delegáti lhůtu dvaceti čtyř hodin, aby předložili své připomínky sekretariátu, který v případě potřeby slouží jako prostředník mezi zúčastněnou stranou a předsedou příslušného zasedání.
5.
S výhradou odstavce 4 předloží předseda zpravidla na začátku každého zasedání kongresu zprávu z předcházejícího zasedání ke schválení. Stejně je tomu u zpráv komisí. Zprávy z posledních zasedání, které nemohly být schváleny na kongresu nebo v komisi, schvalují příslušní předsedové těchto zasedání. Mezinárodní úřad přihlíží rovněž k případným připomínkám, které mu delegáti členských zemí sdělí ve lhůtě čtyřiceti dnů od odeslání zmíněných zpráv.
6.
Mezinárodní úřad je oprávněn opravit ve zprávách o zasedáních kongresu a komisí věcné chyby, které nebyly zjištěny při jejich schvalování podle odstavce 5.
Článek 23
Odvolání proti rozhodnutím přijatým komisemi a kongresem
1.
Jakákoli delegace se může odvolat proti návrhům (Akt, rezolucí atd.), které byly přijaty nebo zamítnuty v komisi. Odvolání musí být oznámeno předsedovi kongresu písemně ve lhůtě čtyřiceti osmi hodin po skončení zasedání komise, na které byl návrh přijat nebo odmítnut. Odvolání se projedná na následujícím plenárním zasedání.
2.
Návrh, který byl přijat nebo odmítnut kongresem, může být týmž kongresem projednán znovu jen tehdy, je-li odvolání podporováno nejméně deseti delegacemi. Takové odvolání musí být schváleno dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů, kteří mají právo hlasovat. Tato možnost se týká pouze návrhů předkládaných přímo plenárním zasedáním, přičemž platí, že jedna a táž otázka může být předmětem pouze jednoho odvolání.
Článek 24
Schvalování návrhů rozhodnutí kongresem (Akta, rezoluce, atd.)
1.
Každý návrh Akt předložený redakční komisí je zpravidla posuzován po jednotlivých článcích. Se souhlasem většiny může předseda použít rychlejší postup, např. po jednotlivých kapitolách. Může být pokládán za přijatý až po kladném hlasování o celém návrhu. Pro takovéto hlasování platí ustanovení článku 19.1.
2.
Mezinárodní úřad je oprávněn opravovat v definitivních Aktech věcné chyby, které nebyly zjištěny při projednávání návrhů Akt, číslování článků a odstavců, jakož i odvolávek.
3.
Návrhy jiných rozhodnutí než těch, která mění Akta, předložené redakční komisí, se obvykle projednávají jako celek. Ustanovení odstavce 2 platí rovněž pro návrhy těchto rozhodnutí.
Článek 25
Přidělování studií Administrativní radě a Radě poštovního provozu
Na doporučení svého předsednictva přiděluje kongres studie Administrativní radě a Radě poštovního provozu podle složení a příslušných pravomocí těchto dvou orgánů tak, jak jsou popsány v článcích 106, 107, 112 a 113 Generálního řádu.
Článek 26
Výhrady k Aktům
1.
Výhrady se musí předkládat ve formě návrhu sekretariátu v jednom z pracovních jazyků Mezinárodního úřadu (návrhy týkající se Závěrečného protokolu) co možná nejdříve po přijetí návrhu vztahujícího se k článku, který je předmětem výhrady.
2.
Aby bylo možné zajistit distribuci návrhů, které se týkají výhrad, všem členským zemím před přijetím Závěrečného protokolu kongresem, stanoví sekretariát kongresu lhůtu pro předložení výhrad a oznámí ji členským zemím.
3.
K výhradám k Aktům Unie, předloženým po lhůtě stanovené sekretariátem, ani sekretariát ani kongres nepřihlíží.
Článek 27
Podpis Akt
Akta definitivně schválená kongresem se předkládají k podpisu zplnomocněncům.
Článek 28
Změny Řádu
1.
Každý kongres může měnit Jednací řád. Návrhy na změnu tohoto Řádu, pokud nejsou předkládány orgánem Světové poštovní unie, který je k jejich podávání oprávněn, musejí být na kongresu podporovány nejméně deseti delegacemi, aby je bylo možno projednat.
2.
Aby mohly být přijaty, musejí být návrhy na změnu tohoto Řádu schváleny nejméně dvěma třetinami členských zemí zastoupených na kongresu, které mají právo hlasovat.
PŘEKLAD
UJEDNÁNÍ O POŠTOVNÍCH PENĚŽNÍCH SLUŽBÁCH
Přihlížejíce k článku 22.4 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, stanovili níže podepsaní zplnomocněnci vlád členských zemí Unie společnou dohodou a s výhradou článku 25.4 uvedené Ústavy následující Ujednání, které je v souladu se zásadami Ústavy, k zavedení bezpečné a dostupné poštovní peněžní služby uzpůsobené co největšímu počtu uživatelů na základě systémů umožňujících vzájemnou součinnost sítí určených provozovatelů.
PRVNÍ ČÁST
Společné zásady platné pro poštovní peněžní služby
HLAVA I
Všeobecná ustanovení
Článek 1
Předmět Ujednání
1.
Každá členská země vyvine maximální úsilí k zajištění toho, aby na jejím území byla poskytována alespoň jedna z následujících poštovních peněžních služeb:
1.1
Poukázka v hotovosti: odesílatel složí peněžní částku v místě přístupu ke službě určeného provozovatele a požádá o vyplacení celé částky bez jakékoli srážky v hotovosti adresátovi.
1.2
Převodová poukázka (účet - hotovost): odesílatel dá příkaz k odepsání částky ze svého účtu vedeného určeným provozovatelem a požádá o vyplacení celé částky bez jakékoli srážky v hotovosti adresátovi.
1.3
Převodová poukázka (hotovost - účet): odesílatel složí peněžní částku v místě přístupu ke službě určeného provozovatele a požádá o její připsání bez jakékoli srážky na účet adresáta.
1.4
Poštovní převod: odesílatel dá příkaz k odepsání částky ze svého účtu vedeného určeným provozovatelem a požádá o připsání ekvivalentní částky bez jakékoli srážky na účet příjemce vedený vyplácejícím určeným provozovatelem;
1.5
Dobírková poukázka: adresát zásilky na dobírku složí peněžní částku v místě přístupu ke službě určeného provozovatele nebo dá příkaz k odepsání částky ze svého účtu a požádá, aby celá částka určená odesílatelem zásilky na dobírku byla odesílateli zásilky bez jakékoli srážky vyplacena;
1.6
Urgentní poukázka: odesílatel předá poštovní platební příkaz v místě přístupu ke službě určeného provozovatele a požádá o jeho odeslání do třiceti minut a vyplacení celé částky adresátovi při jeho první žádosti, bez jakékoli srážky, ve kterémkoli místě přístupu ke službě země určení (v souladu se seznamem míst přístupu ke službě země určení).
2.
Postupy nezbytné pro provádění tohoto Ujednání jsou stanoveny v Řádu.
Článek 2
Definice
1.
Příslušný orgán: jakýkoli orgán členské země, který z moci mu svěřené zákonem či předpisy dohlíží na činnost určeného provozovatele nebo osob uvedených v tomto článku. Příslušný orgán může navázat styk se správními či soudními orgány, které se zabývají bojem proti praní špinavých peněz a financování terorismu, a zejména se státním útvarem pro finanční zpravodajství a s dozorčími orgány.
2.
Záloha: částečná zálohová platba vystavujícího určeného provozovatele vyplácejícímu určenému provozovateli k ulehčení situace s hotovostí při poskytování poštovních peněžních služeb vyplácejícího určeného provozovatele.
3.
Praní špinavých peněz: směna nebo převod peněžních prostředků provedené podnikem nebo jednotlivcem s vědomím, že tyto prostředky pocházejí z trestné činnosti nebo účasti na takovéto aktivitě s cílem zatajit nebo zakrýt nezákonný původ prostředků nebo pomoci jakékoli osobě, která se zúčastnila takové činnosti, aby se vyhnula právním důsledkům svého činu; praní špinavých peněz je vnímáno jako takové, jestliže aktivity, z nichž tyto špinavé peníze pocházejí, podléhají trestnímu stíhání na území jiné členské země nebo třetí země.
4.
Účelovost prostředků: povinné oddělení peněžních prostředků uživatelů a určeného provozovatele zabraňující použití prostředků uživatelů k jiným účelům, než k provedení operací poštovních peněžních služeb.
5.
Zúčtovací bankabanka: v rámci mnohostranných výměn zúčtovací bankabanka zpracovává vzájemné dluhy a pohledávky ze služeb poskytovaných jedním provozovatelem druhému. Jejím úkolem je zúčtování výměn mezi provozovateli, které jsou vyrovnávány prostřednictvím vyrovnávací bankybanky, a přijetí nezbytných opatření v případě nepravidelností při vyrovnávání.
6.
Clearing: systém umožňující snížit na minimum počet plateb, jež mají být uskutečněny, periodickým sestavováním bilance aktiv a pasiv zúčastněných stran. Clearing zahrnuje dvě fáze: určení vzájemných zůstatků a poté sečtením těchto zůstatků výpočet celkového stavu každého subjektu vůči celému společenství, aby se prováděla pouze jedna úhrada podle toho, zda je dotyčný subjekt dlužníkem či věřitelem.
7.
Koncentrovaný účet: spojení prostředků z různých zdrojů na jediném účtu.
8.
Spojovací účet: žirový účet vzájemně otevřený určenými provozovateli v rámci jejich dvoustranných vztahů, jehož prostřednictvím se vyrovnávají vzájemné dluhy a pohledávky.
9.
Trestná činnost: jakýkoli druh účasti na spáchání trestného činutrestného činu nebo přestupkupřestupku ve smyslu vnitrostátních právních předpisů.
10.
Záruční vklad: částka složená formou hotovosti nebo cenných papírů jako záruka plateb mezi určenými provozovateli.
11.
Adresát: fyzická nebo právnická osoba označená odesílatelem jako příjemce poukázky nebo poštovního převodu.
12.
Třetí měna: zprostředkovatelská měna používaná v případech nesměnitelnosti mezi dvěma měnami nebo pro účely clearingu/vyrovnávání účtů.
13.
Náležitá opatrnost ve vztahu k uživatelům: všeobecná povinnost určených provozovatelů obsahující tyto povinnosti:
-
zjištění totožnosti uživatelů;
-
získání informací o účelu platebního příkazu;
-
kontrolu poštovních platebních příkazů;
-
ověření aktuálnosti informací týkajících se uživatelů;
-
ohlášení podezřelých transakcí příslušným orgánům.
14.
Elektronická data vztahující se k poštovním platebním příkazům: data předávaná elektronickou cestou jedním určeným provozovatelem druhému, vztahující se k provádění příkazů, k reklamacím, změně či opravě adresy nebo k vrácení částky; tato data jsou buďto zadávána určenými provozovateli, nebo jsou generována automaticky jejich informačním systémem, a ukazují změnu stavu poštovního platebního příkazu nebo žádosti týkající se příkazu.
15.
Osobní údajeOsobní údaje: informace potřebné k identifikaci odesílatele nebo adresáta.
16.
Poštovní údaje: údaje nezbytné pro směrování a sledování poštovního platebního příkazu nebo pro statistické účely, jakož i pro centralizovaný clearingový systém.
17.
Elektronická výměna dat (electronic data interchange - EDI): výměna dat týkajících se operací mezi počítači prostřednictvím sítí a normalizovaných formátů kompatibilních se systémem Unie.
18.
Odesílatel: fyzická či právnická osoba, která dává určenému provozovateli příkaz k provedení poštovního platebního příkazu v souladu s Akty Unie.
19.
Financování terorismu: pojem zahrnující financování teroristických činů, teroristů a teroristických organizací.
20.
Peněžní prostředky uživatelů: částky předané odesílatelem vystavujícímu určenému provozovateli v hotovosti nebo odepsané z účtu odesílatele vedeného vystavujícím určeným provozovatelem, nebo jakýmkoli jiným zabezpečeným bankovním způsobem, které odesílatel dává k dispozici vystavujícímu určenému operátorovi nebo kterémukoli jinému provozovateli finančních služeb, za účelem výplaty adresátovi označenému odesílatelem v souladu s tímto Ujednáním a jeho Řádem.
21.
Dobírková poukázka - provozní termín používaný k označení poštovního platebního příkazu podaného v reakci na dodání zásilky na dobírku.
22.
Měna vystavení: měna země určení nebo třetí měna schválená zemí určení, ve které je příkaz vystaven.
23.
Vystavující určený provozovatel: určený provozovatel, který odesílá poštovní platební příkaz vyplácejícímu určenému provozovateli v souladu s Akty Unie.
24.
Vyplácející určený provozovatel: určený provozovatel odpovědný za provedení poštovního platebního příkazu v zemi určení v souladu s Akty Unie.
25.
Doba platnosti: doba, během níž může být poštovní platební příkaz právoplatně proveden nebo zrušen.
26.
Přístupový bod ke službě: fyzické nebo virtuální místo, kde uživatel může podat nebo přijmout poštovní platební příkaz.
27.
Odměna: částka, kterou vystavující určený provozovatel dluží vyplácejícímu určenému provozovateli za výplatu adresátovi.
28.
Odvolatelnost: možnost odesílatele odvolat svůj poštovní platební příkaz (poukázku nebo převod) až do okamžiku výplaty nebo na konci doby platnosti, jestliže platba nebyla uskutečněna.
29.
Riziko protistrany: riziko spojené s neplacením jedné ze smluvních stran vedoucí k riziku ztráty nebo likvidity.
30.
Riziko likvidity: riziko, že účastník vyrovnávacího systému nebo protistrana je dočasně neschopen/neschopna splnit v plném rozsahu povinnost v termínu splatnosti.
31.
Hlášení podezřelých transakcí: povinnost určeného provozovatele poskytovat informace o podezřelých transakcích příslušným vnitrostátním orgánům, založená na vnitrostátních právních předpisech a rezolucích Unie.
32.
Sledování a vyhledávání („track and trace“): systém umožňující sledovat cestu poštovního platebního příkazu a určit v každém okamžiku, kde se nachází a jaký je stav jeho vyřizování.
33.
Cena: částka uhrazená odesílatelem vystavujícímu určenému provozovateli za poštovní peněžní službu.
34.
Podezřelá transakce: jednotlivý či opakovaný poštovní platební příkaz nebo žádost o vrácení týkající se poštovního platebního příkazu, spojené s trestným činemtrestným činem praní špinavých peněz či financování terorismu.
35.
Uživatel: fyzická či právnická osoba, odesílatel nebo adresát, používající poštovní peněžní služby v souladu s tímto Ujednáním.
Článek 3
Určení provozovatele
1.
Členské země oznámí Mezinárodnímu úřadu do šesti měsíců po ukončení kongresu název a adresu vládního orgánu odpovědného za dohled nad poštovními peněžními službami. Dále členské země do šesti měsíců po ukončení kongresu sdělí Mezinárodnímu úřadu název a adresu provozovatele/provozovatelů oficiálně ustanovených k provozování poštovních peněžních služeb prostřednictvím jejich sítí a k plnění povinností vyplývajících z Akt Unie na svých územích. V období mezi kongresy musejí být veškeré změny týkající se vládních orgánů a oficiálně určených provozovatelů oznámeny Mezinárodnímu úřadu co nejdříve.
2.
Určení provozovatelé poskytují poštovní peněžní služby v souladu s tímto Ujednáním.
Článek 4
Kompetence členských zemí
1.
Členské země přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit kontinuitu poštovních peněžních služeb v případě platební neschopnosti svých určených provozovatelů, aniž by to bylo na úkor jejich odpovědnosti vůči jiným určeným provozovatelům na základě Akt Unie.
2.
V případě platební neschopnosti svého určeného provozovatele nebo provozovatelů informuje členská země prostřednictvím Mezinárodního úřadu ostatní členské země - účastníky tohoto Ujednání:
2.1
o pozastavení svých mezinárodních poštovních peněžních služeb od uvedeného data až do nového oznámení;
2.2
o opatřeních přijatých pro obnovení svých služeb případným novým určeným provozovatelem.
Článek 5
Provozní kompetence
1.
Určení provozovatelé jsou odpovědni za provádění poštovních peněžních služeb vůči jiným provozovatelům a uživatelům.
2.
Odpovídají za rizika, jako např. provozní rizika, rizika likvidity a rizika protistrany v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
3.
S cílem provádět poštovní peněžní služby, jejichž poskytování jim je svěřeno jejich příslušnou členskou zemí, uzavřou určení provozovatelé dvoustranné nebo mnohostranné dohody s určenými provozovateli podle své volby.
Článek 6
Vlastnictví finančních prostředků poštovních peněžních služeb
1.
Každá peněžní částka předaná v hotovosti nebo odepsaná z účtu k provedení poštovního platebního příkazu je vlastnictvím odesílatele až do okamžiku jejího vyplacení adresátovi nebo jejího připsání na adresátův účet, s výjimkou případu dobírkových poukázek.
2.
Během doby platnosti poštovního platebního příkazu jej odesílatel může odvolat, dokud není příslušná částka vyplacena adresátovi nebo připsána na adresátův účet, s výjimkou případu dobírkových poukázek.
3.
Každá peněžní částka předaná v hotovosti nebo odepsaná z účtu k provedení dobírkové poukázky je od okamžiku vystavení poukázky vlastnictvím odesílatele zásilky na dobírku. Platební příkaz je tedy neodvolatelný.
Článek 7
Boj proti praní špinavých peněz, financování terorismu a finanční kriminalitě
1.
Určení provozovatelé přijmou všechna nezbytná opatření k dodržení svých povinností vyplývajících z vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů včetně těch, které se týkají boje proti praní špinavých peněz, financování terorismu a finanční kriminalitě.
2.
V souladu s vnitrostátními zákony a předpisy ohlásí příslušným úřadům své země podezřelé transakce.
3.
Podrobné povinnosti určených provozovatelů, týkající se identifikace uživatelů, náležité opatrnosti a postupů při provádění předpisů v oblasti boje proti praní špinavých peněz, financování terorismu a finanční kriminalitě, jsou stanoveny v Řádu.
Článek 8
Důvěrnost a využívání osobních údajů
1.
Členské země a jejich určení provozovatelé zajistí důvěrnost a bezpečnost osobních údajůosobních údajů v souladu s vnitrostátními právními předpisy, případně s mezinárodními závazky a s Řádem.
2.
Osobní údajeOsobní údaje uživatelů smějí být využívány pouze pro účely, ke kterým byly shromážděny v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky.
3.
Osobní údajeOsobní údaje uživatelů se mohou sdělit pouze třetím stranám, které jsou podle platných vnitrostátních právních předpisů oprávněny k jejich získání.
4.
Určení provozovatelé informují své zákazníky o využívání jejich osobních údajůosobních údajů a o účelu, k němuž jsou shromažďovány.
5.
Údaje nezbytné k provedení poštovního platebního příkazu jsou důvěrné.
6.
Ke statistickým účelům a případně také pro účely vyhodnocování kvality služby a centralizovaného clearingu jsou určení provozovatelé povinni poskytnout Mezinárodnímu úřadu Světové poštovní unie nejméně jednou ročně poštovní údaje. Mezinárodní úřad zachová důvěrnost jednotlivých poštovních údajů.
Článek 9
Technologická neutralita
1.
Výměna dat potřebných pro poskytnutí služeb definovaných v tomto Ujednání se řídí zásadou technologické neutrality, což znamená, že poskytování těchto služeb nezávisí na použití určité technologie.
2.
Způsoby provádění poštovních platebních příkazů, včetně podmínek pro jejich podávání, zapisování, odesílaní, proplácení a vracení a pro vyřizování reklamací, a lhůta pro předání peněžní částky adresátovi se mohou lišit podle technologie použité pro předání příkazu.
3.
Poštovní peněžní služby mohou být poskytovány na základě kombinace různých technologií.
HLAVA II
Všeobecné zásady a kvalita služby
Článek 10
Všeobecné zásady
1.
Dostupnost prostřednictvím sítě
1.1
Poštovní peněžní služby jsou poskytovány určenými provozovateli prostřednictvím jejich sítě (sítí) a/nebo prostřednictvím jakékoli jiné partnerské sítě tak, aby byla zajištěna dostupnost těchto služeb co největšímu počtu uživatelů.
1.2
Všichni uživatelé mají přístup k poštovním peněžním službám bez ohledu na existenci jakýchkoli smluvních či obchodních vztahů s určeným provozovatelem.
2.
Oddělení peněžních prostředků
2.1
Peněžní prostředky uživatelů jsou odděleny. Tyto prostředky a toky, které vytvářejí, jsou odděleny od jiných prostředků provozovatelů, zejména od jejich vlastních prostředků.
2.2
Vyrovnávání účtů týkající se odměňování mezi určenými provozovateli je odděleno od vyrovnávání týkajícího se prostředků uživatelů.
3.
Měna vystavení a výplatní měna poštovních peněžních služeb
3.1
Částka poštovního platebního příkazu se vyjadřuje a vyplácí v měně země určení nebo v jakékoli jiné měně povolené zemí určení.
4.
Nemožnost popření
4.1
Předávání poštovních platebních příkazů elektronickou cestou podléhá zásadě nemožnosti popření v tom smyslu, že vystavující určený provozovatel nemůže zpochybnit existenci těchto příkazů a vyplácející určený provozovatel nemůže popřít přijetí příkazů, pokud zpráva odpovídá platným technickým normám.
4.2
Nemožnost popření poštovních platebních příkazů předávaných elektronickou cestou musí být zajištěna technickými prostředky bez ohledu na systém použitý určenými provozovateli.
5.
Provádění poštovních platebních příkazů
5.1
Poštovní platební příkazy předávané mezi určenými provozovateli musejí být provedeny v souladu s ustanoveními tohoto Ujednání a vnitrostátními právními předpisy.
5.2
V síti určených provozovatelů je částka předaná odesílatelem vystavujícímu určenému provozovateli stejná jako částka vyplacená adresátovi vyplácejícím určeným provozovatelem.
5.3
Výplata adresátovi není vázána na přijetí příslušných peněžních prostředků od odesílatele vyplácejícím určeným provozovatelem. Provádí se na základě plnění povinností vystavujícího určeného provozovatele, týkajících se záloh nebo rezerv na spojovacím účtu, vůči vyplácejícímu určenému provozovateli.
6.
Stanovení sazeb
6.1
Cenu poštovních peněžních služeb stanoví vystavující určený provozovatel.
6.2
Cena může být zvýšena o náklady na kteroukoli fakultativní nebo doplňkovou službu požadovanou odesílatelem.
7.
Osvobození od sazeb
7.1
Ustanovení Světové poštovní úmluvy týkající se osvobození od poštovních sazeb pro poštovní zásilky určené pro válečné zajatce a civilní internované osoby se mohou vztahovat na poštovní peněžní služby pro tuto kategorii adresátů.
8.
Odměna vyplácejícího určeného provozovatele
8.1
Vyplácející určený provozovatel dostává od vystavujícího určeného provozovatele odměnu za provedení poštovních platebních příkazů.
9.
Periodicita vyrovnávání mezi určenými provozovateli
9.1
Frekvence vyrovnávání peněžních prostředků vyplacených adresátovi nebo připsaných na jeho účet k tíži odesílatele mezi určenými provozovateli může být odlišná od frekvence při vyrovnávání odměny mezi určenými provozovateli. Vyrovnávání prostředků vyplacených adresátům nebo připsaných na jejich účet se provádí nejméně jednou měsíčně.
10.
Povinnost informovat uživatele
10.1
Uživatelé mají právo na následující informace, zveřejňované a zpřístupněné všem odesílatelům: podmínky poskytování poštovních peněžních služeb, ceny, poplatky, směnné kurzy a způsoby směny, podmínky přijetí odpovědnosti a adresy informačních a reklamačních služeb.
10.2
Přístup k těmto informacím je bezplatný.
Článek 11
Kvalita služby
1.
Určení provozovatelé se mohou rozhodnout, že budou poštovní peněžní služby označovat společnou značkou.
2.
Rada poštovního provozu definuje cíle, prvky a normy kvality služby pro poštovní platební příkazy zasílané elektronickou cestou.
3.
Určení provozovatelé musejí u poštovních platebních příkazů zasílaných elektronickou cestou aplikovat minimální počet prvků a norem kvality služby.
HLAVA III
Zásady vzájemné výměny elektronických údajů
Článek 12
Interoperabilita
1.
Sítě
1.1
K zajištění výměny dat nezbytných pro provádění poštovních peněžních služeb mezi všemi určenými provozovateli a pro sledování kvality služby používají určení provozovatelé systém elektronické výměny dat (EDI) Světové poštovní unie nebo jakýkoli jiný systém zajišťující interoperabilitu poštovních peněžních služeb v souladu s tímto Ujednáním.
Článek 13
Zajištění bezpečnosti elektronických výměn
1.
Určení provozovatelé jsou odpovědni za řádné fungování svých zařízení.
2.
Elektronický přenos dat musí být zabezpečen, aby byla zajištěna pravost a neporušenost přenášených dat.
3.
Určení provozovatelé musejí zajistit bezpečnost transakcí v souladu s mezinárodními normami.
Článek 14
Sledování a vyhledávání („track and trace“)
1.
Systémy používané určenými provozovateli umožňují sledovat zpracování poštovního platebního příkazu a jeho odvolání odesílatelem až do okamžiku, kdy je příslušná částka vyplacena adresátovi nebo připsána na jeho účet, či případně vrácena zpět odesílateli.
DRUHÁ ČÁST
Pravidla pro poštovní peněžní služby
HLAVA I
Zpracování poštovních platebních příkazů
Článek 15
Podávání, zapisování a předávání poštovních platebních příkazů
1.
Podmínky podávání, zapisování a předávání poštovních platebních příkazů jsou stanoveny v Řádu.
2.
Dobu platnosti poštovních platebních příkazů nelze prodloužit. Je stanovena v Řádu.
Článek 16
Kontrola a uvolnění peněžních prostředků
1.
Po ověření totožnosti adresáta v souladu s vnitrostátními právními předpisy a po ověření správnosti jím poskytnutých informací provede vyplácející určený provozovatel výplatu v hotovosti. U převodové poukázky (hotovost - účet) nebo u převodu se částka připíše na adresátův účet.
2.
Lhůta pro uvolnění peněžních prostředků je stanovena ve dvoustranných či mnohostranných dohodách mezi určenými provozovateli.
Článek 17
Maximální částka
1.
Určení provozovatelé oznámí Mezinárodnímu úřadu Světové poštovní unie maximální částky pro odeslání a přijetí, stanovené podle jejich vnitrostátních právních předpisů.
Článek 18
Náhrada (vrácení peněžní částky)
1.
Rozsah náhrady
1.1
Náhrada v rámci poštovních peněžních služeb zahrnuje celou částku poštovního platebního příkazu v měně vystavující země. Výše náhrady se rovná částce vplacené odesílatelem nebo částce odepsané z jeho účtu. V případě chyby určeného provozovatele se k této částce připočte cena za poštovní peněžní službu.
1.2
U dobírkové poukázky náhrada není možná.
HLAVA II
Reklamace a odpovědnost
Článek 19
Reklamace
1.
Reklamace se přijímají ve lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni přijetí poštovního platebního příkazu.
2.
Určení provozovatelé jsou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy oprávněni vybírat od zákazníků sazbu za reklamaci poštovních platebních příkazů.
Článek 20
Odpovědnost určených provozovatelů vůči uživatelům
1.
Zacházení s peněžními prostředky
1.1
S výjimkou dobírkových poukázek je vystavující určený provozovatel odpovědný vůči odesílateli za částky předané u přepážky nebo odepsané z účtu odesílatele až do okamžiku, kdy:
1.1.1
částka poštovního platebního příkazu je řádně vyplacena; nebo
1.1.2
částka je připsána na účet příjemce; nebo
1.1.3
peněžní prostředky jsou vráceny odesílateli v hotovosti nebo připsáním na jeho účet.
1.2
V případě dobírkových poukázek je vystavující určený provozovatel odpovědný vůči příjemci za částky předané u přepážky nebo odepsané z účtu odesílatele až do okamžiku, kdy je částka dobírkové poukázky řádně vyplacena nebo připsána na účet příjemce.
Článek 21
Povinnosti a odpovědnost určených provozovatelů mezi sebou navzájem
1.
Každý určený provozovatel je odpovědný za své vlastní chyby.
2.
Podmínky a rozsah odpovědnosti jsou stanoveny v Řádu.
Článek 22
Zproštění odpovědnosti určených provozovatelů
1.
Určení provozovatelé nejsou odpovědni:
1.1
v případě zpoždění při provádění služby;
1.2
nemohou-li kvůli zničení údajů týkajících se poštovních peněžních služeb, způsobenému vyšší mocí, doložit provedení poštovního platebního příkazu, pokud nebyla jejich odpovědnost prokázána jinak;
1.3
jestliže škoda byla způsobena chybou nebo nedbalostí odesílatele, zejména pokud jde o jeho povinnost poskytnout správné informace ve prospěch jeho poštovního platebního příkazu, včetně skutečnosti, že odesílané peníze pocházejí z legálních zdrojů a poštovní platební příkaz má legální účel;
1.4
v případě zabavení odesílaných peněz;
1.5
pokud jde o peněžní prostředky válečných zajatců nebo civilních internovaných osob;
1.6
jestliže uživatel neuplatnil reklamaci ve lhůtě stanovené v tomto Ujednání;
1.7
jestliže uplynula promlčecí lhůta vztahující se na poštovní peněžní služby v zemi vydání.
Článek 23
Výhrady týkající se odpovědnosti
1.
Ustanovení týkající se odpovědnosti uvedená v článcích 20 až 22 nesmějí být předmětem výhrady, s výjimkou případu dvoustranné dohody.
HLAVA III
Finanční vztahy
Článek 24
Účtovací a finanční pravidla
1.
Účtovací pravidla
1.1
Určení provozovatelé se řídí účtovacími pravidly formulovanými v Řádu.
2.
Vyhotovování měsíčních a hlavních účtů
2.1
Vyplácející určený provozovatel vyhotovuje pro každého vystavujícího určeného provozovatele měsíční účet částek vyplacených za poštovní peněžní služby. Měsíční účty se ve stejném intervalu zahrnují do hlavního účtu, který obsahuje zálohy a na jehož základě se stanoví saldo.
3.
Záloha
3.1
V případě nerovnováhy při výměnách mezi určenými provozovateli platí vystavující určený provozovatel vyplácejícímu určenému provozovateli alespoň jednou měsíčně počátkem zúčtovacího období zálohu. V případě, že zvýšení frekvence vyrovnávání při výměnách zkrátí toto období na méně než jeden týden, mohou se provozovatelé dohodnout, že od zálohy upustí.
4.
Koncentrovaný účet
4.1
Každý určený provozovatel má zpravidla jeden koncentrovaný účet pro peněžní prostředky uživatelů. Tyto prostředky se používají výhradně pro zúčtování poštovních platebních příkazů vyplacených adresátům nebo pro vracení neuskutečněných poštovních platebních příkazů odesílatelům.
4.2
Zálohy zaplacené vystavujícím určeným provozovatelem se připisují na koncentrovaný účet vyplácejícího určeného provozovatele. Tyto zálohy slouží výhradně pro výplaty adresátům.
5.
Záruční vklad
5.1
V souladu s podmínkami uvedenými v Řádu lze vyžadovat složení záručního vkladu.
Článek 25
Vyrovnávání účtů a clearing
1.
Centralizované vyrovnávání účtů
1.1
Účty mezi určenými provozovateli se mohou vyrovnávat prostřednictvím centrální zúčtovací bankybanky, v souladu s postupy stanovenými v Řádu. Vyrovnávání se provádí z koncentrovaných účtů určených provozovatelů.
2.
Dvoustranné vyrovnávání účtů
2.1
Fakturace na základě zůstatku hlavního účtu
2.1.1
Určení provozovatelé, kteří nejsou členy centralizovaného clearingového systému, si obvykle vyrovnávají účty na základě zůstatku hlavního účtu.
2.2
Spojovací účet
2.2.1
Vedou-li určení provozovatelé účty, mohou si vzájemně otevřít spojovací účet, jehož prostřednictvím se vyrovnávají vzájemné dluhy a pohledávky vyplývající z poštovních peněžních služeb.
2.2.2
Pokud vyplácející určený provozovatel nevede účty, může být spojovací účet otevřen u jiné finanční instituce.
2.3
Zúčtovací měna
2.3.1
Vyrovnávání se provádí v měně země určení nebo ve třetí měně dohodnuté mezi určenými provozovateli.
TŘETÍ ČÁST
Přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 26
Výhrady předložené během kongresu
1.
Není dovolena jakákoli výhrada neslučitelná s cílem a posláním Unie.
2.
Obecně platí, že jakákoli členská země, jejíž stanoviska ostatní členské země nesdílejí, se pokud možno vynasnaží přizpůsobit názoru většiny. Výhrady by se měly uplatňovat pouze tehdy, je-li to naprosto nezbytné, a musejí být řádně odůvodněné.
3.
Výhrady k článkům tohoto Ujednání se předkládají kongresu v podobě písemného návrhu v jednom z pracovních jazyků Mezinárodního úřadu v souladu s příslušnými ustanoveními Jednacího řádu kongresů.
4.
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy vztahující se k výhradám schváleny předepsanou většinou vyžadovanou ke změně článku, jehož se výhrada týká.
5.
Výhrady se obecně uplatňují na základě reciprocity mezi členskou zemí, která je předložila, a ostatními členskými zeměmi.
6.
Výhrady k tomuto Ujednání jsou zařazeny do jeho Závěrečného protokolu na základě návrhů schválených kongresem.
Článek 27
Závěrečná ustanovení
1.
Ve všem, co není výslovně upraveno tímto Ujednáním, platí v případě potřeby analogicky Úmluva.
2.
Na toto Ujednání se nevztahuje článek 4 Ústavy.
3.
Podmínky schvalování návrhů týkajících se tohoto Ujednání a jeho Řádu.
3.1
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy předložené kongresu a vztahující se k tomuto Ujednání schváleny většinou přítomných a hlasujících členských zemí, účastníků Ujednání, které mají hlasovací právo. Při hlasování musí být přítomna nejméně polovina těchto členských zemí zastoupených na kongresu a majících hlasovací právo.
3.2
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy vztahující se k Řádu tohoto Ujednání schváleny většinou přítomných a hlasujících členů Rady poštovního provozu, kteří mají hlasovací právo a kteří jsou signatáři tohoto Ujednání nebo k němu přistoupili.
3.3
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí návrhy předložené mezi dvěma kongresy a vztahující se k tomuto Ujednání získat:
3.3.1
dvě třetiny hlasů za předpokladu, že se hlasování zúčastnila nejméně polovina členských zemí, které jsou účastníky Ujednání a mají hlasovací právo, jde-li o doplnění nových ustanovení;
3.3.2
většinu hlasů za předpokladu, že se hlasování zúčastnila nejméně polovina členských zemí, které jsou účastníky Ujednání a mají hlasovací právo, jde-li o změny ustanovení tohoto Ujednání;
3.3.3
většinu hlasů, jde-li o výklad ustanovení tohoto Ujednání.
3.4
Nehledě k ustanovení uvedenému v článku 3.3.1 má každá členská země, jejíž vnitřní předpisy jsou zatím neslučitelné s navrhovaným doplněním, možnost učinit písemné prohlášení generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu uvádějící, že nemůže toto doplnění přijmout, a to ve lhůtě devadesáti dní ode dne oznámení tohoto doplnění.
Článek 28
Nabytí účinnosti a doba platnosti Ujednání o poštovních peněžních službách
1.
Toto Ujednání nabude účinnosti dnem 1. ledna 2014 a zůstane v platnosti až do nabytí účinnosti Akt příštího kongresu.
Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci vlád smluvních zemí toto Ujednání v jediném vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie.
Dáno v Dohá dne 11. října 2012
PŘEKLAD
SVĚTOVÁ POŠTOVNÍ ÚMLUVA
ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ ÚMLUVY
SVĚTOVÁ POŠTOVNÍ ÚMLUVA
Přihlížejíce k článku 22.3 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, stanovili níže podepsaní zplnomocněnci vlád členských zemí Unie společnou dohodou a s výhradou článku 25.4 uvedené Ústavy v této Úmluvě pravidla pro mezinárodní poštovní službu.
PRVNÍ ČÁST
Společná pravidla pro mezinárodní poštovní službu
JEDINÁ HLAVA
Všeobecná ustanovení
Článek 1
Definice
1.
Pro účely Světové poštovní úmluvy jsou níže uvedené výrazy definovány takto:
1.1
balík: zásilka přepravovaná podle podmínek Úmluvy a Řádu poštovních balíků;
1.2
přímý závěr: pytel nebo soubor pytlů či jiných schrán opatřených vlaječkou, zapečetěných nebo zaplombovaných, s obsahem poštovních zásilek;
1.3
chybně směrované závěry: schrány došlé k jiné vyměňovací poště, než jaká je uvedena na vlaječce (pytle);
1.4
osobní údajeosobní údaje: informace potřebné k identifikaci uživatele poštovní služby;
1.5
chybně směrované zásilky: zásilky došlé k vyměňovací poště, které však byly určeny pro vyměňovací poštu v jiné členské zemi;
1.6
poštovní zásilka: obecný termín označující cokoli zasílaného prostřednictvím poštovních služeb (listovní zásilka, poštovní balík, poštovní poukázka atd.);
1.7
průvozní výdaje: odměna za služby poskytnuté dopravcem v průvozní zemi (určený provozovatel, jiná služba či kombinace obojího) v souvislosti s pozemním, námořním a/nebo leteckým průvozem závěrů;
1.8
terminální výdaje: odměna dlužná určeným provozovatelem odesílající země určenému provozovateli země určení jako úhrada nákladů spojených se zpracováním došlých listovních zásilek v zemi určení;
1.9
určený provozovatel: jakýkoli vládní nebo nevládní subjekt oficiálně určený členskou zemí k provozování poštovních služeb a k plnění příslušných povinností vyplývajících z Akt Unie na jejím území;
1.10
balíček: zásilka přepravovaná podle podmínek Úmluvy a Řádu listovních zásilek;
1.11
příchodní pozemní podíl: odměna dlužná určeným provozovatelem odesílající země určenému provozovateli země určení jako úhrada nákladů spojených se zpracováním došlých balíků v zemi určení;
1.12
průvozní pozemní podíl: odměna dlužná za služby poskytnuté dopravcem v průvozní zemi (určený provozovatel, jiná služba či kombinace obojího) v souvislosti s pozemním a/nebo leteckým průvozem balíků přes její území;
1.13
námořní podíl: odměna dlužná za služby poskytnuté dopravcem (určený provozovatel, jiná služba či kombinace obojího) podílejícím se na námořní přepravě balíků.
1.14
univerzální poštovní služba: trvalé poskytování kvalitních základních poštovních služeb v každém místě území členské země všem zákazníkům a za dostupné ceny;
1.15
otevřený průvoz: průvoz zásilek prostřednictvím jiné země, jestliže jejich počet nebo hmotnost nejsou důvodem k vytvoření přímého závěru pro zemi určení.
Článek 2
Označení subjektu nebo subjektů pověřených plněním povinností vyplývajících z přístupu k Úmluvě
1.
Členské země oznámí Mezinárodnímu úřadu do šesti měsíců po ukončení kongresu název a adresu vládního orgánu odpovědného za dohled nad poštovními záležitostmi. Dále členské země do šesti měsíců po ukončení kongresu sdělí Mezinárodnímu úřadu název a adresu provozovatele nebo provozovatelů oficiálně ustanovených k provozování poštovních služeb a plnění povinností vyplývajících z Akt Unie na svém území. V období mezi kongresy musejí být veškeré změny týkající se vládních orgánů a oficiálně určených provozovatelů oznámeny Mezinárodnímu úřadu co nejdříve.
Článek 3
Univerzální poštovní služba
1.
S cílem posílit pojetí jednotného poštovního území Unie dbají členské země na to, aby všichni uživatelé/zákazníci měli právo na univerzální poštovní službu, znamenající trvalé poskytování kvalitních základních poštovních služeb v každém místě jejich území a za dostupné ceny.
2.
K dosažení tohoto cíle stanoví členské země v rámci své poštovní legislativy nebo jinými obvyklými prostředky rozsah nabízených poštovních služeb, jakož i požadavky na kvalitu a dostupnost cen, s přihlédnutím jak k potřebám obyvatelstva, tak ke svým vnitrostátním podmínkám.
3.
Členské země dbají na to, aby provozovatelé odpovědní za poskytování univerzální poštovní služby dodržovali nabídku služeb a normy kvality.
4.
Členské země zajistí, aby univerzální poštovní služba byla poskytována uskutečnitelným způsobem zaručujícím její trvalou udržitelnost.
Článek 4
Svoboda průvozu
1.
Zásada svobody průvozu je vyjádřena v článku 1 Ústavy. Znamená pro každou členskou zemi povinnost zajistit, aby její určení provozovatelé směrovali přímé závěry a listovní zásilky v otevřeném průvozu, které jim předá jiný určený provozovatel, vždy nejrychlejšími cestami a nejspolehlivějšími prostředky, jež používají pro své vlastní zásilky. Tato zásada platí rovněž pro chybně směrované zásilky a závěry.
2.
Členské země, které se neúčastní výměny psaní obsahujících infekční látky nebo radioaktivní materiály, mají možnost nedovolit přepravu těchto zásilek v otevřeném průvozu přes své území. Totéž platí pro jiné listovní zásilky než psaní, dopisnice a slepecké zásilky. Vztahuje se to i na tiskoviny, periodika, časopisy, balíčky a tiskovinové pytle, jejichž obsah nevyhovuje právním ustanovením, jimiž se řídí podmínky jejich vydávání nebo oběhu v průvozní zemi.
3.
Svoboda průvozu poštovních balíků, které mají být směrovány pozemní a námořní cestou, je omezena na území zemí účastnících se této služby.
4.
Svoboda průvozu leteckých balíků je zaručena na celém území Unie. Členské země, které neposkytují službu poštovních balíků, však nemusejí zajišťovat přepravu leteckých balíků pozemní cestou.
5.
Nedodržuje-li některá členská země ustanovení týkající se svobody průvozu, mají ostatní členské země právo zrušit poštovní styk s touto členskou zemí.
Článek 5
Vlastnictví poštovních zásilek. Vrácení. Změna nebo oprava adresy. Dosílka. Vracení zásilek, které nelze dodat, odesílateli
1.
Každá poštovní zásilka náleží odesílateli, dokud není dodána oprávněné osobě, s výjimkou případu, kdy byla zásilka zabavena podle předpisů země původu nebo určení a v případě aplikace článku 18.2.1.1 nebo 18.3 podle předpisů průvozní země.
2.
Odesílatel poštovní zásilky může požádat o její vrácení nebo o změnu či opravu adresy. Sazby a další podmínky jsou stanoveny v Řádech.
3.
Členské země zajistí, aby jejich určení provozovatelé dosílali poštovní zásilky v případě změny adresy adresáta a vraceli zásilky, které nelze dodat, odesílateli. Sazby a další podmínky jsou stanoveny v Řádech.
Článek 6
Sazby
1.
Sazby za různé mezinárodní poštovní a zvláštní služby jsou stanoveny členskými zeměmi nebo jejich určenými provozovateli podle vnitrostátních právních předpisů, v souladu se zásadami vyjádřenými v Úmluvě a v jejích Řádech. Obecně musejí být odvozeny od nákladů na poskytování těchto služeb.
2.
Členská země původu nebo její určený provozovatel stanoví v souladu s vnitrostátními právními předpisy sazby výplatného za přepravu listovních zásilek a balíků. Sazby výplatného pokrývají dodání zásilek do místa bydliště adresáta za předpokladu, že v zemi určení předmětných zásilek je tato dodávací služba provozována.
3.
Vybírané sazby včetně těch, které jsou uvedeny v Aktech jako orientační, musejí být přinejmenším stejné jako sazby používané ve vnitrostátním styku pro zásilky stejného typu (druh, množství, doba zpracování atd.).
4.
Členské země nebo jejich určení provozovatelé jsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy oprávněni překročit jakékoli orientační sazby uvedené v Aktech.
5.
Minimální hranice sazeb uvedená v odstavci 3 může být členskými zeměmi nebo jejich určenými provozovateli překročena tím, že připustí snížené sazby založené na jejich vnitrostátních právních předpisech pro listovní zásilky a balíky podané na území členské země. Členské země nebo jejich určení operátoři mají například možnost poskytnout zvýhodněné sazby svým zákazníkům podávajícím velké objemy poštovních zásilek.
6.
Od zákazníků se nesmějí vybírat žádné jiné poštovní sazby nežli ty, které jsou uvedeny v Aktech.
7.
Není-li v Aktech uvedeno jinak, ponechává si každý určený provozovatel sazby, které vybral.
Článek 7
Osvobození od poštovních sazeb
1.
Princip
1.1
Případy osvobození od poštovních sazeb jakožto osvobození od úhrady výplatného jsou výslovně uvedeny Úmluvou. Nicméně Řády mohou stanovit osvobození od úhrady jak výplatného, tak průvozních výdajů, terminálních výdajů a příchodních podílů u listovních zásilek a balíků vztahujících se k poštovní službě, odesílaných členskými zeměmi, určenými provozovateli a užšími uniemi. Kromě toho jsou listovní zásilky a balíky odesílané Mezinárodním úřadem SPU užším uniím, členským zemím a určeným provozovatelům považovány za zásilky vztahující se k poštovní službě a jsou osvobozeny od všech poštovních sazeb. Členská země původu nebo její určený provozovatel však může u posledně zmíněných zásilek vybírat letecké příplatky.
2.
Váleční zajatci a civilní internované osoby
2.1
Ode všech poštovních sazeb s výjimkou leteckých příplatků jsou osvobozeny listovní zásilky, poštovní balíky a zásilky poštovních peněžních služeb adresované válečným zajatcům nebo jimi odesílané buďto přímo nebo prostřednictvím úřadů zmíněných v Řádech Úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách. Válčící osoby zadržené a internované v některé neutrální zemi jsou postaveny na roveň válečným zajatcům jako takovým, pokud jde o aplikaci předchozích ustanovení.
2.2
Ustanovení uvedená v odstavci 2.1 platí také pro listovní zásilky, poštovní balíky a zásilky poštovních peněžních služeb pocházející z jiných zemí, adresované civilním internovaným osobám definovaným Ženevskou konvencí ze dne 12. srpna 1949 o ochraně civilních osob v době války, nebo jimi odesílané buďto přímo nebo prostřednictvím úřadů zmíněných v Řádech Úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách.
2.3
Úřady uvedené v Řádech Úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách jsou rovněž osvobozeny od poštovních sazeb za listovní zásilky, poštovní balíky a zásilky poštovních peněžních služeb týkající se osob uvedených v odstavcích 2.1 a 2.2, které odesílají nebo dostávají buď přímo, nebo jako prostředníci.
2.4
Balíky se přijímají jako osvobozené od sazeb do hmotnosti 5 kg. Hranice hmotnosti se zvyšuje na 10 kg u balíků, jejichž obsah je nedělitelný, a u balíků, které jsou adresovány táboru nebo tamním zástupcům zajatců („hommes de confiance“) k dodání zajatcům.
2.5
Při vyrovnávání účtů mezi určenými provozovateli se nepřiznávají podíly za služební balíky a za balíky válečných zajatců a civilních internovaných osob s výjimkou výdajů na leteckou přepravu u leteckých balíků.
3.
Slepecké zásilky
3.1
Všechny slepecké zásilky, odeslané organizaci pro nevidomé či odeslané touto organizací nebo odeslané nevidomé osobě či odeslané touto osobou, jsou osvobozeny od všech poštovních sazeb s výjimkou leteckých příplatků za předpokladu, že jsou tyto zásilky jako takové přípustné ve vnitrostátním styku odesílajícího určeného provozovatele.
3.2
V tomto článku:
3.2.1
termín „nevidomá osoba“ znamená každou osobu, která je ve své zemi zaregistrovaná jako nevidomá nebo zrakově postižená nebo která odpovídá definici Světové zdravotnické organizace pro nevidomou nebo slabozrakou osobu;
3.2.2
výraz „organizace pro nevidomé“ znamená každou instituci nebo sdružení sloužící nevidomým osobám nebo oficiálně zastupující nevidomé osoby;
3.2.3
slepecké zásilky zahrnují veškerou korespondenci, publikace v jakémkoli formátu (včetně audio nahrávek) a vybavení či materiály jakéhokoli druhu vyrobené nebo uzpůsobené, aby pomáhaly nevidomým osobám překonávat problémy spojené s jejich slepotou, tak jak je uvedeno v Řádu listovních zásilek.
Článek 8
Poštovní známky
1.
Název „poštovní známka“ je chráněn na základě této Úmluvy a je vyhrazen výlučně pro známky, které splňují podmínky tohoto článku a Řádů.
2.
Poštovní známky:
2.1
jsou vydávány a uváděny do oběhu výhradně na základě pravomoci členské země nebo území, v souladu s Akty Unie;
2.2
jsou projevem suverenity a představují důkaz uhrazení výplatného odpovídajícího jejich skutečné hodnotě, jsou-li nalepeny na poštovních zásilkách v souladu s Akty Unie;
2.3
pro použití jako výplatné nebo pro filatelistické účely musejí být v oběhu v členské zemi nebo na území vydání, v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
2.4
musejí být dostupné všem občanům v členské zemi nebo na území vydání.
3.
Poštovní známky obsahují:
3.1
latinkou název členské země nebo území vydání;1
3.2
nominální hodnotu, vyjádřenou:
3.2.1
zpravidla v úřední měně členské země nebo území vydání nebo jako písmeno či symbol;
3.2.2
pomocí jiných poznávacích znaků.
4.
Symboly státu, úřední kontrolní znaky a loga mezivládních organizací objevující se na poštovních známkách jsou chráněny ve smyslu Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví.
5.
Náměty a motivy poštovních známek:
5.1
musejí být v souladu s duchem preambule Ústavy Unie a s rozhodnutími přijatými orgány Unie;
5.2
musejí být úzce spojeny s kulturní identitou členské země či území nebo musejí přispívat k šíření kultury nebo zachování míru;
5.3
v případě známek vydávaných u příležitosti výročí osobností nebo událostí, jež nemají původ v členské zemi nebo území, musejí mít k příslušné zemi nebo území blízký vztah;
5.4
nesmějí mít politický charakter a musejí se vyhýbat jakémukoli urážlivému tématu ve vztahu k některé osobě nebo zemi;
5.5
musejí mít velký význam pro členskou zemi či území.
6.
Poštovní výplatní znaky, otisky výplatních strojů a otisky tiskařského lisu či jiné způsoby tisku nebo razítkování odpovídající Aktům Unie mohou být používány jen se souhlasem členské země nebo území.
7.
Před vydáním poštovních známek s využitím nových materiálů nebo technologií poskytnou členské země Mezinárodnímu úřadu potřebné informace týkající se jejich slučitelnosti s fungováním strojů na zpracování zásilek. Mezinárodní úřad následně informuje ostatní členské země a jejich určené provozovatele.
Článek 9
Poštovní bezpečnost
1.
Členské země a jejich určení provozovatelé dodržují bezpečnostní požadavky definované v bezpečnostních normách Světové poštovní unie a přijmou a realizují na všech úrovních poštovního provozu proaktivní bezpečnostní strategii, aby udržely a posílily důvěru veřejnosti v poštovní služby, v zájmu všech zúčastněných pracovníků. Tato strategie zahrnuje zejména princip splnění požadavků na poskytování předběžných elektronických údajů o poštovních zásilkách identifikovaných v prováděcích předpisech (zejména druh předmětných poštovních zásilek a kritéria pro jejich identifikaci), přijatých Administrativní radou a Radou poštovního provozu, v souladu s technickými normami SPU týkajícími se zpráv. Tato strategie rovněž zahrnuje výměnu informací týkajících se zajištění bezpečné a spolehlivé dopravy a průvozu závěrů mezi členskými zeměmi a jejich určenými provozovateli.
2.
Veškerá bezpečnostní opatření uplatňovaná v mezinárodním poštovním přepravním řetězci musejí být úměrná rizikům nebo hrozbám, na které mají reagovat, a musejí být realizována bez narušení mezinárodních toků zásilek nebo obchodu s přihlédnutím ke specifičnosti poštovní sítě. Bezpečnostní opatření, která mohou mít globální dopad na poštovní provoz, musejí být prováděna mezinárodně koordinovaným a vyváženým způsobem za účasti všech zainteresovaných stran.
Článek 10
Trvale udržitelný rozvoj
1.
Členské země a/nebo jejich určení provozovatelé přijmou a realizují na všech úrovních poštovního provozu aktivní strategii trvale udržitelného rozvoje zaměřenou na činnost v oblasti sociální, ekonomické a v oblasti životního prostředí a podporují povědomí o problematice trvale udržitelného rozvoje v poštovních službách.
Článek 11
Přestupky
1.
Poštovní zásilky
1.1
Členské země se zavazují, že přijmou všechna nezbytná opatření k zabránění dále uvedeným činům a k soudnímu stíhání a potrestání jejich pachatelů:
1.1.1
vkládání omamných a psychotropních látek, jakož i látek výbušných, zápalných nebo jiných nebezpečných látek do poštovních zásilek, pokud jejich vkládání není Úmluvou výslovně povoleno;
1.1.2
vkládání předmětů pedofilního charakteru nebo dětské pornografie do poštovních zásilek.
2.
Výplatné obecně a prostředky výplatného
2.1
Členské země se zavazují, že přijmou všechna nezbytná opatření k zabránění, k soudnímu stíhání a potrestání jakýchkoli přestupkůpřestupků týkajících se prostředků výplatného stanovených touto Úmluvou, a to:
2.1.1
poštovních známek, ať v oběhu nebo stažených z oběhu;
2.1.2
výplatních znaků;
2.1.3
otisků výplatních strojů nebo tiskařských lisů;
2.1.4
mezinárodních odpovědek.
2.2
Pro účely této Úmluvy se přestupkempřestupkem týkajícím se prostředků výplatného rozumí kterýkoli z dále uvedených činů spáchaný s úmyslem nezákonného obohacení sebe sama nebo třetí strany. Trestné jsou následující činy:
2.2.1
falšování, napodobování nebo padělání jakýchkoli výplatních prostředků nebo jakékoli nezákonné či trestné jednání spojené s jejich neoprávněnou výrobou;
2.2.2
používání, uvedení do oběhu, uvedení na trh, rozesílání, šíření, doprava, prezentace nebo vystavování včetně propagace jakýchkoli falšovaných, napodobených nebo padělaných výplatních prostředků;
2.2.3
používání nebo uvedení do oběhu pro poštovní účely jakýchkoli výplatních prostředků, které již byly použity;
2.2.4
jakékoli pokusy o spáchání těchto přestupkůpřestupků.
3.
Reciprocita
3.1
Co se týče postihů, nečiní se žádný rozdíl mezi skutky uvedenými v odstavci 2 ve vztahu k tomu, zda jde o výplatní prostředky vnitrostátní či zahraniční; toto ustanovení nepodléhá žádné zákonné či dohodnuté podmínce reciprocity.
Článek 12
Zpracování osobních údajů
1.
Osobní údajeOsobní údaje uživatelů smějí být využívány pouze pro účely, ke kterým byly shromážděny v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.
2.
Osobní údajeOsobní údaje uživatelů se odhalí pouze třetím stranám, které jsou podle platných vnitrostátních právních předpisů oprávněny k jejich získání.
3.
Členské země a jejich určení provozovatelé zajistí důvěrnost a bezpečnost osobních údajůosobních údajů uživatelů v souladu se svými platnými vnitrostátními právními předpisy.
4.
Určení provozovatelé informují své zákazníky o využívání jejich osobních údajůosobních údajů a o účelu, k němuž jsou shromažďovány.
DRUHÁ ČÁST
Pravidla pro listovní zásilky a poštovní balíky
HLAVA 1
Poskytování služeb
Článek 13
Základní služby
1.
Členské země musejí zajistit, aby jejich určení provozovatelé přijímali, zpracovávali, přepravovali a dodávali listovní zásilky.
2.
Listovní zásilky jsou:
2.1
prioritní a neprioritní zásilky do 2 kg;
2.2
psaní, dopisnice, tiskoviny a balíčky do 2 kg;
2.3
slepecké zásilky do 7 kg;
2.4
zvláštní pytle obsahující noviny, periodika, knihy a podobné tištěné dokumenty pro stejného adresáta ve stejném místě určení nazývané „tiskovinové pytle“ (pytle M) do 30 kg.
3.
Listovní zásilky se dělí buďto podle rychlosti zpracování zásilek nebo podle jejich obsahu v souladu s Řádem listovních zásilek.
4.
Vyšší limity hmotnosti, než jsou uvedeny v odstavci 2, se nepovinně vztahují na určité druhy listovních zásilek za podmínek specifikovaných v Řádu listovních zásilek.
5.
S výhradou odstavce 8 členské země rovněž musejí zajistit, aby jejich určení provozovatelé přijímali, zpracovávali, přepravovali a dodávali poštovní balíky do 20 kg buďto podle ustanovení Úmluvy, nebo v případě balíků vypravovaných do zahraničí a po dvoustranné dohodě jakýmkoli jiným způsobem, který je pro jejich zákazníky výhodnější.
6.
Vyšší limity hmotnosti než 20 kg se nepovinně vztahují na určité druhy balíků za podmínek specifikovaných v Řádu poštovních balíků.
7.
Každá členská země, jejíž určený provozovatel nezajišťuje přepravu balíků, může zařídit, aby ustanovení Úmluvy byla prováděna dopravními společnostmi. Zároveň může tuto službu omezit na balíky pocházející z míst nebo určené do míst obsluhovaných těmito společnostmi.
8.
Odchylkou od ustanovení odstavce 5 nejsou členské země, které nebyly před 1. lednem 2001 účastníky Ujednání o poštovních balících, povinny poskytovat službu poštovních balíků.
Článek 14
Klasifikace listovních zásilek podle jejich formátu
1.
V rámci klasifikačních systémů zmiňovaných v článku 13.3 mohou být listovní zásilky rozděleny rovněž podle svého formátu, a to na psaní malého formátu (P), psaní velkého formátu (G), nebo psaní objemného formátu (E). Hranice rozměrů a hmotnosti jsou specifikovány v Řádu listovních zásilek.
Článek 15
Doplňkové služby
1.
Členské země zajistí poskytování následujících povinných doplňkových služeb:
1.1
službu doporučených zásilek u prioritních a leteckých listovních zásilek do zahraničí;
1.2
službu doporučených zásilek u všech doporučených listovních zásilek ze zahraničí.
2.
Členské země nebo jejich určení provozovatelé mohou poskytovat následující nepovinné doplňkové služby ve styku mezi určenými provozovateli, kteří se na poskytování těchto služeb dohodli:
2.1
službu zásilek s udanou cenou u listovních zásilek a balíků;
2.2
službu zásilek na dobírku u listovních zásilek a balíků;
2.3
službu spěšných zásilek u listovních zásilek a balíků;
2.4
službu dodání do vlastních rukou u doporučených nebo cenných listovních zásilek;
2.5
službu zásilek dodávaných bez sazeb a poplatků u listovních zásilek a balíků;
2.6
službu křehkých a neskladných balíků;
2.7
službu konsignace u sdružených zásilek od jednoho odesílatele určených do zahraničí;
2.8
službu vrácení zboží, která spočívá ve vrácení zboží adresátem původnímu odesílateli (prodávajícímu) s jeho svolením.
3.
Tři dále uvedené doplňkové služby mají jak povinné, tak nepovinné složky:
3.1
služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku („correspondance commerciale-réponse internationale“ - dále CCRI), která je v podstatě nepovinná; všechny členské země nebo jejich určení provozovatelé jsou však povinni zajišťovat „zpáteční“ službu těchto zásilek;
3.2
služba mezinárodních odpovědek, které lze vyměnit ve kterékoli členské zemi; prodej mezinárodních odpovědek je však nepovinný;
3.3
dodejka u doporučených listovních zásilek, balíků a zásilek s udanou cenou; všechny členské země nebo jejich určení provozovatelé přijímají dodejky u zásilek ze zahraničí; poskytování služby zásilek s dodejkou u zásilek do zahraničí je však nepovinné.
4.
Popis těchto služeb a jejich sazby jsou uvedeny v Řádech.
5.
Pokud se za níže uvedené prvky služeb vybírají zvláštní sazby ve vnitrostátním styku, jsou určení provozovatelé oprávněni vybírat stejné sazby u mezinárodních zásilek za podmínek uvedených v Řádech:
5.1
dodání balíčků o hmotnosti nad 500 gramů;
5.2
podání listovních zásilek na poslední chvíli;
5.3
podání zásilek mimo běžnou otvírací dobu přepážek;
5.4
převzetí v místě bydliště odesílatele;
5.5
vyzvednutí listovní zásilky mimo běžnou otvírací dobu přepážek;
5.6
poste restante;
5.7
úložné za listovní zásilky o hmotnosti nad 500 g a za balíky;
5.8
dodání balíků v reakci na oznámení o příchodu;
5.9
odpovědnost pro případ vyšší moci.
Článek 16
Služba zásilek EMS a integrovaná logistika
1.
Členské země nebo určení provozovatelé se mohou vzájemně dohodnout, že se budou podílet na následujících službách popsaných v Řádech:
1.1
služba zásilek EMS, což je expresní poštovní služba určená pro dokumenty a zboží představující co možná nejrychlejší poštovní službu zajišťovanou fyzickými prostředky; tato služba může být poskytována na základě Mnohostranné standardní dohody o EMS nebo na základě dvoustranných dohod;
1.2
integrovaná logistika, což je služba, která plně odpovídá požadavkům zákazníků v oblasti logistiky a obsahuje etapu předcházející fyzické přepravě zboží a dokumentů a etapu po ní následující.
Článek 17
Elektronické poštovní služby
1.
Členské země nebo určení provozovatelé se mohou vzájemně dohodnout, že se budou podílet na následujících elektronických poštovních službách popsaných v Řádech:
1.1
elektronická pošta, což je elektronická poštovní služba využívající elektronický přenos zpráv a informací určenými provozovateli;
1.2
registrovaná elektronická pošta, což je zabezpečená elektronická poštovní služba poskytující důkaz o odeslání a dodání elektronické zprávy bezpečným komunikačním kanálem mezi ověřenými uživateli;
1.3
elektronické poštovní certifikační razítko, které poskytuje stanoveným způsobem a ve stanoveném čase přesvědčivý důkaz o uskutečnění elektronické události, jejímiž účastníky je jedna nebo více stran;
1.4
elektronická poštovní schránka, umožňující zasílání elektronických zpráv ověřeným odesílatelem, jakož i dodávání a ukládání elektronických zpráv a informací pro ověřeného adresáta.
Článek 18
Nepřípustné zásilky. Zákazy
1.
Všeobecná ustanovení
1.1
Zásilky, které nesplňují podmínky vyžadované Úmluvou a Řády, jsou nepřípustné. Zásilky odeslané s podvodným úmyslem nebo s úmyslem vyhnout se zaplacení náležitých sazeb jsou rovněž nepřípustné.
1.2
Výjimky ze zákazů uvedených v tomto článku jsou stanoveny v Řádech.
1.3
Všechny členské země nebo jejich určení provozovatelé mají možnost rozšířit zákazy uvedené v tomto článku a tyto zákazy mohou být uplatněny neprodleně po jejich zahrnutí do příslušného seznamu.
2.
Zákazy platné pro všechny druhy zásilek
2.1
Je zakázáno vkládat do všech druhů zásilek dále uvedené předměty:
2.1.1
omamné a psychotropní látky, definované Mezinárodní radou pro kontrolu narkotik (International Narcotics Control Board), nebo jiné nezákonné drogy, které jsou v zemi určení zakázány;
2.1.2
oplzlé nebo nemravné předměty;
2.1.3
padělané a pirátské předměty;
2.1.4
jiné předměty, jejichž dovoz nebo oběh je v zemi určení zakázán;
2.1.5
předměty, které mohou svou povahou nebo svým obalem ohrozit pracovníky či širokou veřejnost nebo pošpinit či poškodit ostatní zásilky, poštovní zařízení nebo majetek třetí osoby;
2.1.6
písemnosti mající charakter aktuální a osobní korespondence vyměňované mezi jinými osobami než odesílatelem a adresátem nebo osobami, které s nimi bydlí.
3.
Výbušné, hořlavé nebo radioaktivní materiály a nebezpečné zboží
3.1
Je zakázáno vkládat do všech druhů zásilek výbušné, hořlavé nebo jiné nebezpečné zboží, jakož i radioaktivní materiály.
3.2
Je zakázáno vkládat do všech druhů zásilek neaktivní výbušniny a vojenský materiál, včetně neaktivních granátů, střel a podobných předmětů, jakož i jejich repliky.
3.3
Výjimečně je dovoleno nebezpečné zboží, které je specifikováno v Řádech jakožto přípustné.
4.
Živá zvířata
4.1
Je zakázáno vkládat do všech druhů zásilek živá zvířata.
4.2
Výjimečně je dovoleno zasílat v jiných listovních zásilkách než cenných:
4.2.1
včely, pijavice a housenky bource morušového;
4.2.2
cizopasníky a hubitele škodlivého hmyzu určené k regulaci tohoto hmyzu a vyměňované mezi úředně uznanými ústavy;
4.2.3
mouchy čeledi Drosophilidae (octomilky) pro biomedicínský výzkum vyměňované mezi úředně uznanými ústavy.
4.3
Výjimečně je dovoleno zasílat v balících:
4.3.1
živá zvířata, jejichž přeprava v poštovních zásilkách je povolena poštovními předpisy a vnitrostátními právními předpisy zúčastněných zemí.
5.
Vkládání korespondence do balíků
5.1
Do poštovních balíků je zakázáno vkládat dále uvedené předměty:
5.1.1
korespondenci vyměňovanou mezi jinými osobami než odesílatelem a adresátem nebo osobami, které s nimi bydlí, s výjimkou archivních materiálů.
6.
Mince, bankovky a jiné cenné předměty
6.1
Je zakázáno vkládat mince, bankovky, papírové peníze nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty:
6.1.1
do listovních zásilek bez udané ceny;
6.1.1.1
pokud to však vnitrostátní právní předpisy zemí původu a určení dovolují, mohou být tyto předměty zasílány v uzavřené obálce jako doporučené zásilky;
6.1.2
do balíků bez udané ceny, ledaže to vnitrostátní právní předpisy zemí původu a určení dovolují;
6.1.3
do balíků bez udané ceny vyměňovaných mezi dvěma zeměmi, které dovolují cenné balíky;
6.1.3.1
každá členská země nebo určený provozovatel může navíc zakázat vkládání zlatých prutů do balíků s udanou cenou nebo bez udané ceny, pocházejících z jejího území či na její území určených, nebo přepravovaných přes její území v otevřeném průvozu; skutečnou hodnotu takovýchto zásilek může omezit.
7.
Tiskoviny a slepecké zásilky
7.1
Tiskoviny a slepecké zásilky nesmějí být opatřeny žádnou poznámkou ani obsahovat žádnou korespondenci;
7.2
nesmějí obsahovat žádné poštovní známky ani formy výplatného, oražené nebo neoražené, ani žádný dokument představující nějakou hodnotu, s výjimkou případů, kdy je do zásilky vložena dopisnice, obálka nebo páska s vytištěnou adresou odesílatele zásilky nebo jeho zástupce v zemi podání nebo určení původní zásilky, předplacená pro cestu zpět.
8.
Zacházení s neprávem přijatými zásilkami
8.1
Zacházení s neprávem přijatými zásilkami je upraveno v Řádech. Zásilky obsahující předměty uvedené v odstavcích 2.1.1, 2.1.2, 3.1 a 3.2 však nejsou v žádném případě směrovány na místo určení, dodávány adresátům ani vraceny na místo původu. V případě, že jsou při průvozu zásilek objeveny předměty zmíněné v odstavcích 2.1.1, 3.1 a 3.2, zachází se s takovými zásilkami v souladu s vnitrostátními právními předpisy průvozní země.
Článek 19
Reklamace
1.
Každý určený provozovatel je povinen přijímat reklamace týkající se balíků a doporučených nebo cenných zásilek podaných v jeho vlastní službě nebo ve službě jiného určeného provozovatele za předpokladu, že tyto reklamace jsou uplatněny ve lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni podání zásilky. Reklamace se zasílají poštou jako doporučené prioritní zásilky, jako zásilky EMS nebo elektronicky. Lhůta šesti měsíců se týká vztahů mezi reklamujícími a určenými provozovateli a nezahrnuje předání reklamací mezi určenými provozovateli.
2.
Reklamace se přijímají za podmínek stanovených v Řádech.
3.
Vyřizování reklamací je bezplatné. Avšak dodatečné náklady způsobené požadavkem na odeslání službou EMS jdou obecně k tíži žadatele.
Článek 20
Celní kontrola. Clo a jiné poplatky
1.
Určení provozovatelé země původu a země určení jsou oprávněni předkládat zásilky k celní kontrole podle předpisů těchto zemí.
2.
Zásilky předkládané k celní kontrole mohou být zatíženy poštovní sazbou za předložení celnímu úřadu, jejíž orientační výše je stanovena v Řádech. Tato sazba se vybírá pouze za předložení celnímu úřadu a za celní projednání těch zásilek, které byly zatíženy clem nebo jakýmkoli jiným poplatkem téhož charakteru.
3.
Určení provozovatelé, kteří jsou oprávněni zajišťovat celní projednávání zásilek za své zákazníky, ať už jménem zákazníka nebo jménem určeného provozovatele země určení, mohou od zákazníků vybírat sazbu odvozenou od skutečných nákladů na tuto činnost. Touto sazbou mohou být zatíženy všechny zásilky přihlášené k proclení podle vnitrostátních právních předpisů včetně těch, které jsou osvobozeny od cla. Zákazníci musejí být předem řádně informováni o požadované sazbě.
4.
Určení provozovatelé jsou oprávněni vybírat podle okolností od odesílatelů nebo příjemců zásilek clo a veškeré jiné dlužné poplatky.
Článek 21
Výměna přímých závěrů s vojenskými jednotkami
1.
Přímé listovní závěry mohou být vyměňovány prostřednictvím pozemních, námořních nebo leteckých služeb jiných zemí:
1.1
mezi poštami kterékoli členské země a velícími důstojníky vojenských jednotek daných k dispozici Organizaci spojených národů;
1.2
mezi velícími důstojníky těchto vojenských jednotek;
1.3
mezi poštami kterékoli členské země a velícími důstojníky námořních, leteckých či pozemních oddílů, válečných plavidel nebo vojenských letadel téže země rozmístěných v zahraničí;
1.4
mezi velícími důstojníky námořních, leteckých či pozemních oddílů, válečných plavidel nebo vojenských letadel téže země.
2.
Listovní zásilky obsažené v závěrech uvedených v odstavci 1 musejí být adresovány výlučně příslušníkům vojenských jednotek nebo štábů a posádkám plavidel nebo letadel, pro něž jsou závěry určeny, nebo z nichž jsou odesílány, nebo musejí být těmito osobami odeslány. Tarify a zasílací podmínky pro tyto zásilky stanoví podle svých předpisů určený provozovatel té členské země, která dala vojenskou jednotku k dispozici, nebo které plavidla nebo letadla patří.
3.
Není-li zvláštní dohody, je určený provozovatel té členské země, která dala vojenskou jednotku k dispozici, nebo které patří válečná plavidla nebo vojenská letadla, odpovědný vůči zúčastněným určeným provozovatelům za zaplacení průvozních výdajů za závěry, terminálních výdajů a výdajů na leteckou přepravu.
Článek 22
Normy a cíle týkající se kvality služby
1.
Členské země nebo jejich určení provozovatelé stanovují a zveřejňují normy a cíle týkající se dodávání listovních zásilek a balíků došlých ze zahraničí.
2.
Tyto normy a cíle, ke kterým se připočte doba obvykle nutná pro celní projednání, nesmějí být méně výhodné než normy a cíle stanovené pro srovnatelné zásilky vnitrostátního styku.
3.
Členské země původu nebo jejich určení provozovatelé rovněž stanovují a zveřejňují normy „end-to-end“ (od podání až po dodání) pro prioritní a letecké listovní zásilky a balíky a pro ekonomické/pozemní balíky.
4.
Členské země nebo jejich určení provozovatelé vyhodnocují aplikaci norem kvality služby.
HLAVA 2
Odpovědnost
Článek 23
Odpovědnost určených provozovatelů. Náhrady
1.
Všeobecná ustanovení
1.1
S výjimkou případů uvedených v článku 24 určení provozovatelé odpovídají za:
1.1.1
ztrátu, poškození nebo úbytek obsahu doporučených zásilek, obyčejných balíků a zásilek s udanou cenou;
1.1.2
vrácení doporučených zásilek, zásilek s udanou cenou a obyčejných balíků, na nichž není uveden důvod vrácení.
1.2
Za jiné zásilky než ty, které jsou uvedeny v odstavcích 1.1.1 a 1.1.2, určení provozovatelé neodpovídají.
1.3
Ve všech dalších případech, které nejsou stanoveny touto Úmluvou, nejsou určení provozovatelé odpovědni.
1.4
Jestliže je ztráta nebo úplné zničení obsahu doporučené zásilky, obyčejného balíku nebo zásilky s udanou cenou následkem vyšší moci a neposkytuje se za ně náhrada, má odesílatel nárok na vrácení sazeb zaplacených při podání zásilky s výjimkou sazby za udanou cenu.
1.5
Výše náhrady, která se vyplatí, nesmí překročit částky stanovené v Řádu listovních zásilek a v Řádu poštovních balíků.
1.6
V případě odpovědnosti se při výplatě náhrady nepřihlíží k nepřímé škodě, ušlému zisku nebo morální újmě.
1.7
Veškerá ustanovení vztahující se k odpovědnosti určených provozovatelů jsou striktní, závazná a vyčerpávající. Určení provozovatelé nejsou v žádném případě - dokonce ani v případě závažného pochybení - odpovědni nad rámec limitů stanovených v Úmluvě a v Řádech.
2.
Doporučené zásilky
2.1
V případě ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu doporučené zásilky má odesílatel nárok na náhradu ve výši stanovené Řádem listovních zásilek. Požaduje-li odesílatel nižší náhradu, než je částka stanovená v Řádu listovních zásilek, mohou určení provozovatelé vyplatit tuto nižší částku a dostat pak odpovídající vyrovnání od ostatních zúčastněných určených provozovatelů.
2.2
V případě částečného poškození nebo částečného úbytku obsahu doporučené zásilky má odesílatel nárok na náhradu v zásadě odpovídající skutečné výši škody způsobené poškozením nebo úbytkem obsahu.
3.
Obyčejné balíky
3.1
V případě ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu obyčejného balíku má odesílatel nárok na náhradu ve výši stanovené Řádem poštovních balíků. Požaduje-li odesílatel nižší náhradu, než je částka stanovená v Řádu poštovních balíků, mohou určení provozovatelé vyplatit tuto nižší částku a dostat pak odpovídající vyrovnání od ostatních zúčastněných určených provozovatelů.
3.2
V případě částečného poškození nebo částečného úbytku obsahu obyčejného balíku má odesílatel nárok na náhradu v zásadě odpovídající skutečné výši škody vzniklé poškozením nebo úbytkem obsahu.
3.3
Určení provozovatelé se mohou dohodnout, že budou ve vzájemném styku používat částku za balík stanovenou Řádem poštovních balíků, bez ohledu na hmotnost balíku.
4.
Zásilky s udanou cenou
4.1
V případě ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu zásilky s udanou cenou má odesílatel nárok na náhradu v zásadě odpovídající částce udané ceny v DTS.
4.2
V případě částečného poškození nebo částečného úbytku obsahu zásilky s udanou cenou má odesílatel nárok na náhradu odpovídající v zásadě skutečné výši škody vzniklé poškozením nebo úbytkem obsahu. Náhrada však nesmí v žádném případě převyšovat částku udané ceny v DTS.
5.
V případě vrácení doporučené nebo cenné listovní zásilky bez udání důvodu jejího nedodání má odesílatel nárok pouze na vrácení sazeb zaplacených při podání zásilky.
6.
V případě vrácení balíku bez udání důvodu jeho nedodání má odesílatel nárok na vrácení sazeb zaplacených při podání zásilky v zemi původu a výdajů způsobených vrácením balíku ze země určení.
7.
V případech uvedených v odstavcích 2, 3 a 4 se náhrada vypočte podle běžné tržní ceny předmětů nebo zboží téhož druhu v místě a době podání v přepočtu na DTS. Není-li běžná cena známa, vypočte se náhrada podle obvyklé ceny předmětů nebo zboží ohodnocených na stejném základě.
8.
Poskytuje-li se náhrada za ztrátu, úplné zničení nebo úplný úbytek obsahu doporučené zásilky, obyčejného balíku nebo zásilky s udanou cenou, má odesílatel nebo případně adresát navíc nárok na vrácení sazeb zaplacených při podání zásilky, s výjimkou doporučného nebo sazby za udanou cenu. Totéž platí o doporučených zásilkách, obyčejných balících nebo zásilkách s udanou cenou odmítnutých příjemci kvůli špatnému stavu, pokud lze tento špatný stav přičíst poštovní službě a pokud zakládá její odpovědnost.
9.
Odchylkou od ustanovení odstavců 2, 3 a 4 má adresát nárok na náhradu za doporučenou zásilku, obyčejný balík nebo zásilku s udanou cenou, ať s poškozením či úbytkem obsahu nebo ztracenou, jestliže se odesílatel písemně zřekne svých práv ve prospěch adresáta. Toto zřeknutí není nutné v případě, kdy odesílatel a adresát jsou jedna a táž osoba.
10.
Určený provozovatel původu má možnost vyplácet odesílatelům ve své zemi náhrady stanovené jejími vnitrostátními právními předpisy pro doporučené zásilky a balíky bez udané ceny pod podmínkou, že nebudou nižší než náhrady uvedené v odstavcích 2.1 a 3.1. Totéž platí pro určeného provozovatele určení, pokud se náhrada vyplácí adresátovi. Částky uvedené v odstavcích 2.1 a 3.1 však zůstávají v platnosti:
10.1
v případě postihu proti odpovědnému určenému provozovateli;
10.2
zřekne-li se odesílatel svých práv ve prospěch adresáta.
11.
K tomuto článku nelze uplatnit žádnou výhradu týkající se překročení lhůt pro reklamace a výplatu náhrady určeným provozovatelům včetně lhůt a podmínek stanovených v Řádech, s výjimkou případu dvoustranné dohody.
Článek 24
Zánik odpovědnosti členských zemí a určených provozovatelů
1.
Určení provozovatelé přestávají být odpovědni za doporučené zásilky, balíky a zásilky s udanou cenou, které dodali za podmínek stanovených jejich předpisy pro zásilky téhož druhu. Odpovědnost však trvá:
1.1
jsou-li poškození nebo úbytek obsahu zjištěny buď před dodáním, nebo při dodání zásilky;
1.2
pokud prohlásí adresát nebo v případě vrácení na místo původu odesílatel při převzetí zásilky s poškozením nebo úbytkem obsahu, že ji přijímá s výhradou, dovolují-li to vnitrostátní předpisy;
1.3
pokud, dovolují-li to vnitrostátní předpisy, byla doporučená zásilka dodána do domovní schránky a při reklamačním řízení adresát prohlásí, že zásilku neobdržel;
1.4
pokud - nehledě k obvyklému zproštění odpovědnosti - příjemce, nebo v případě vrácení na místo původu odesílatel balíku nebo zásilky s udanou cenou, oznámí neprodleně určenému provozovateli, který mu zásilku dodal, že zjistil škodu; musí přitom prokázat, že k poškození nebo úbytku obsahu nedošlo po dodání. Výraz „neprodleně“ je třeba vykládat v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
2.
Členské země a určení provozovatelé nejsou odpovědni:
2.1
v případě vyšší moci, s výhradou článku 15.5.9;
2.2
nemohou-li z důvodu zničení služebních dokladů vyšší mocí podat vysvětlení, co se se zásilkami stalo, a nebyla-li jejich odpovědnost prokázána jiným způsobem;
2.3
byla-li ztráta nebo škoda způsobena chybou nebo nedbalostí odesílatele nebo vznikla z povahy zasílaného obsahu;
2.4
jde-li o zásilky, které spadají pod zákazy uvedené v článku 18;
2.5
v případě zabavení podle předpisů země určení na základě oznámení členské země nebo jejího určeného provozovatele;
2.6
jde-li o zásilky s udanou cenou, jejichž cena byla podvodně udána vyšší částkou, než je skutečná hodnota obsahu;
2.7
jestliže odesílatel neuplatnil žádnou reklamaci ve lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni podání zásilky;
2.8
jde-li o balíky válečných zajatců a civilních internovaných osob;
2.9
existuje-li podezření, že odesílatel jednal s podvodnými úmysly, aby získal odškodnění.
3.
Členské země a určení provozovatelé nepřijímají žádnou odpovědnost za celní prohlášky vyhotovené v jakékoli formě ani za rozhodnutí, která učinily celní orgány při prohlídce zásilek podléhajících celní kontrole.
Článek 25
Odpovědnost odesílatele
1.
Odesílatel zásilky je odpovědný za újmu na zdraví způsobenou poštovním zaměstnancům a za jakoukoli škodu způsobenou na jiných poštovních zásilkách a poštovním zařízení v důsledku odeslání předmětů nepřípustných k přepravě nebo nedodržení zasílacích podmínek.
2.
V případě škody způsobené na jiných poštovních zásilkách je odesílatel odpovědný za každou poškozenou zásilku ve stejném rozsahu jako určení provozovatelé.
3.
Přijetí zásilky podací poštou nezprošťuje odesílatele odpovědnosti.
4.
Naproti tomu pokud odesílatel dodržel zasílací podmínky, není odpovědný, jestliže došlo k chybě nebo nedbalosti ze strany určených provozovatelů anebo dopravců při zacházení se zásilkami po jejich převzetí.
Článek 26
Výplata náhrady
1.
S výhradou práva postihu vůči odpovědnému určenému provozovateli má povinnost vyplatit náhradu a vrátit zaplacené sazby a poplatky podle okolností buďto určený provozovatel původu nebo určený provozovatel určení.
2.
Odesílatel se může zříci svých práv na náhradu ve prospěch adresáta. Odesílatel, nebo v případě zřeknutí adresát, může zmocnit k převzetí náhrady třetí osobu, dovolují-li to vnitrostátní právní předpisy.
Článek 27
Případné vrácení náhrady odesílatelem nebo adresátem
1.
Jestliže se po vyplacení náhrady najde doporučená zásilka, balík nebo zásilka s udanou cenou nebo část obsahu, jež byly předtím považovány za ztracené, vyrozumí se podle okolností odesílatel nebo adresát, že si může zásilku převzít ve lhůtě tří měsíců proti vrácení částky vyplacené náhrady. Zároveň je dotázán, komu má být zásilka dodána. V případě, že odmítne nebo neodpoví během předepsané lhůty, postupuje se stejným způsobem u adresáta, případně odesílatele, přičemž se mu na odpověď poskytne stejná lhůta.
2.
Pokud odesílatel i adresát odmítnou zásilku převzít nebo neodpovědí ve lhůtě stanovené v odstavci 1, stává se zásilka vlastnictvím určeného provozovatele, případně určených provozovatelů, kteří nesli škodu.
3.
Zjistí-li se v případě dodatečného nalezení zásilky s udanou cenou, že hodnota jejího obsahu je nižší, než je částka vyplacené náhrady, musí podle okolností odesílatel nebo adresát vrátit částku této náhrady proti předání zásilky, aniž by to bylo na úkor důsledků vyplývajících z podvodného udání ceny.
HLAVA 3
Zvláštní ustanovení pro listovní zásilky
Článek 28
Podávání listovních zásilek v zahraničí
1.
Žádný určený provozovatel není povinen přepravovat ani dodávat adresátům listovní zásilky, které odesílatelé sídlící na území jeho členské země podávají nebo dávají podat v zahraničí s cílem využít tamějších výhodnějších tarifních podmínek.
2.
Ustanovení odstavce 1 se vztahují bez rozdílu jak na listovní zásilky připravené v sídelní zemi odesílatele a poté přepravené přes hranice, tak na listovní zásilky vyhotovené v zahraničí.
3.
Určený provozovatel určení má právo požadovat od odesílatele a - pokud není uveden - od určeného provozovatele podání zaplacení vnitrostátních sazeb. Pokud ve lhůtě stanovené určeným provozovatelem určení ani odesílatel, ani určený provozovatel podání nesvolí k zaplacení těchto sazeb, může určený provozovatel určení zásilky buďto vrátit určenému provozovateli podání, přičemž má nárok na úhradu nákladů za zpáteční přepravu, nebo s nimi zacházet podle svých vnitrostátních právních předpisů.
4.
Žádný určený provozovatel není povinen přepravovat ani dodávat adresátům listovní zásilky, které odesílatelé podali nebo dali podat ve velkém množství v jiné zemi, než ve které sídlí, jestliže je částka terminálních výdajů, kterou má dostat, nižší než částka, kterou by dostal, kdyby byly zásilky podány v sídelní zemi odesílatelů. Určený provozovatel určení má právo vyžadovat od určeného provozovatele podání odměnu úměrnou vzniklým nákladům, která nesmí překročit vyšší ze dvou následujících částek: buď 80 % vnitrostátní sazby platné pro rovnocenné zásilky, nebo sazby platné podle článků 30.5 až 30.9, 30.10 až 30.11 nebo 31.8, podle potřeby. Pokud ve lhůtě stanovené určeným provozovatelem určení určený provozovatel podání nesvolí k zaplacení požadované částky, může určený provozovatel určení zásilky buďto vrátit určenému provozovateli podání, přičemž má nárok na úhradu nákladů za zpáteční přepravu, nebo s nimi může zacházet podle svých vnitrostátních právních předpisů.
TŘETÍ ČÁST
Odměny
HLAVA 1
Zvláštní ustanovení pro listovní zásilky
Článek 29
Terminální výdaje. Všeobecná ustanovení
1.
S výhradou výjimek stanovených v Řádech má každý určený provozovatel, který dostává od jiného určeného provozovatele listovní zásilky, právo vybírat od odesílajícího určeného provozovatele platbu na úhradu výdajů vzniklých v souvislosti s převzatými mezinárodními listovními zásilkami.
2.
Pro aplikaci ustanovení týkajících se úhrady terminálních výdajů svými určenými provozovateli se země a území dělí podle seznamů sestavených pro tento účel Kongresem v jeho rezoluci C 77/2012 tak, jak je uvedeno níže:
2.1
země a území, které jsou součástí cílového systému před r. 2010;
2.2
země a území, které jsou součástí cílového systému od r. 2010 a 2012;
2.3
země a území, které jsou součástí cílového systému od r. 2014 (nové země v cílovém systému);
2.4
země a území, které jsou součástí přechodného systému.
3.
Ustanovení této Úmluvy týkající se placení terminálních výdajů představují přechodná opatření, jež povedou k přijetí systému placení přihlížejícímu ke specifickým faktorům každé země na konci přechodného období.
4.
Přístup k vnitrostátním službám. Přímý přístup
4.1
V zásadě každý určený provozovatel země, která byla v cílovém systému před r. 2010, zpřístupní ostatním určeným provozovatelům veškeré tarify a podmínky, a to za stejných podmínek, jaké nabízí svým zákazníkům ve vnitrostátním styku. Je na určeném provozovateli určení, aby posoudil, zda určený provozovatel původu dodržel podmínky přímého přístupu.
4.2
Určení provozovatelé zemí, které byly v cílovém systému před r. 2010, zpřístupní ostatním určeným provozovatelům zemí, které byly v cílovém systému před r. 2010, tarify a podmínky, a to za stejných podmínek, jaké nabízejí svým zákazníkům ve vnitrostátním styku.
4.3
Určení provozovatelé zemí, které se připojily k cílovému systému od r. 2010, se však mohou rozhodnout zpřístupnit omezenému počtu určených provozovatelů podmínky nabízené ve vnitrostátním styku na základě reciprocity na zkušební dobu dvou let. Po uplynutí této doby si musejí vybrat ze dvou možností: buďto ukončit zpřístupnění podmínek nabízených ve vnitrostátním styku, nebo pokračovat tímto způsobem a zpřístupnit vnitrostátní podmínky všem určeným provozovatelům. Jestliže však určení provozovatelé zemí, které se připojily k cílovému systému od r. 2010, požádají určené provozovatele zemí, které byly v cílovém systému před r. 2010, o aplikaci podmínek nabízených v jejich vnitrostátním styku, musejí zpřístupnit všem určeným provozovatelům tarify a podmínky za stejných podmínek, jaké nabízejí svým zákazníkům ve vnitrostátním styku.
4.4
Určení provozovatelé zemí v přechodném systému se mohou rozhodnout, že nezpřístupní ostatním určeným provozovatelům podmínky nabízené ve svém vnitrostátním styku. Mohou však zvolit možnost zpřístupnit omezenému počtu určených provozovatelů podmínky nabízené ve vnitrostátním styku na základě reciprocity na zkušební dobu dvou let. Po uplynutí této doby si musejí vybrat ze dvou možností: buďto ukončit zpřístupnění podmínek nabízených ve vnitrostátním styku, nebo pokračovat tímto způsobem a zpřístupnit vnitrostátní podmínky všem určeným provozovatelům.
5.
Odměna terminálních výdajů je založena na plnění cílů kvality služby v zemi určení. Rada poštovního provozu je proto oprávněna přiznat příplatky k odměně uvedené v článcích 30 a 31 s cílem povzbudit k účasti v systémech kontroly a odměnit určené provozovatele, kteří plní své cíle kvality. Rada poštovního provozu může rovněž stanovit penále v případě nedostatečné kvality, avšak odměna nemůže být nižší než minimální odměna uvedená v článcích 30 a 31.
6.
Každý určený provozovatel se může zcela nebo částečně zříci odměny uvedené v odstavci 1.
7.
Tiskovinové pytle o hmotnosti nižší než 5 kilogramů se pro účely placení terminálních výdajů považují za pytle vážící 5 kilogramů. Sazby terminálních výdajů vztahující se na tiskovinové pytle jsou následující:
7.1
pro r. 2014: 0,815 DTS za kilogram;
7.2
pro r. 2015: 0,838 DTS za kilogram;
7.3
pro r. 2016: 0,861 DTS za kilogram;
7.4
pro r. 2017: 0,885 DTS za kilogram.
8.
Doporučené zásilky podléhají příplatku ve výši 0,617 DTS za zásilku pro r. 2014, 0,634 DTS za zásilku pro r. 2015, 0,652 DTS za zásilku pro r. 2016 a 0,670 DTS za zásilku pro r. 2017. Cenné zásilky podléhají příplatku ve výši 1,234 DTS za zásilku pro r. 2014, 1,269 DTS za zásilku pro r. 2015, 1,305 DTS za zásilku pro r. 2016 a 1,342 DTS za zásilku pro r. 2017. Rada poštovního provozu je oprávněna zvýšit odměnu u těchto a jiných doplňkových služeb, jestliže poskytnuté služby zahrnují navíc určité prvky, které jsou specifikovány v Řádu listovních zásilek.
9.
Není-li dvoustranně dohodnuto jinak, zvyšuje se odměna za doporučené a cenné zásilky bez identifikátoru s čárovým kódem nebo opatřené identifikátorem s čárovým kódem, který neodpovídá technické normě SPU S10, o dalších 0,5 DTS za zásilku.
10.
Pro účely placení terminálních výdajů se listovní zásilky podané hromadně týmž odesílatelem a přijaté ve stejném závěru nebo v různých závěrech, v souladu s podmínkami stanovenými v Řádu listovních zásilek, označují jako „hromadně podávané zásilky“. Odměna za hromadně podávané zásilky je určena ustanoveními článků 30 a 31.
11.
Každý určený provozovatel může na základě dvoustranné nebo mnohostranné dohody při vyrovnávání účtů týkajících se terminálních výdajů používat jiné systémy odměňování.
12.
Určení provozovatelé mohou nepovinně vyměňovat neprioritní zásilky při uplatnění 10% slevy ze sazby terminálních výdajů vztahujících se na prioritní zásilky.
13.
Ustanovení platná mezi určenými provozovateli zemí v cílovém systému se vztahují na každého určeného provozovatele země v přechodném systému, který prohlásí, že se hodlá připojit k cílovému systému. Rada poštovního provozu může stanovit přechodná opatření v Řádu listovních zásilek. Ustanovení cílového systému se mohou plně vztahovat na každého nového určeného provozovatele v cílovém systému, který prohlásí, že tato ustanovení hodlá plně aplikovat bez uplatnění přechodných opatření.
Článek 30
Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na toky zásilek mezi určenými provozovateli zemí v cílovém systému
1.
Odměna za listovní zásilky včetně hromadně podávaných zásilek s výjimkou tiskovinových pytlů a zásilek CCRI se stanoví na základě použití sazeb za zásilku a za kilogram, odrážejících náklady na zpracování v členské zemi určení. Sazby platné pro prioritní zásilky vnitrostátního styku, které jsou součástí univerzální služby, se použijí jako základ pro výpočet sazeb terminálních výdajů.
2.
Sazby terminálních výdajů v cílovém systému se vypočítávají s přihlédnutím ke klasifikaci zásilek podle jejich formátu, jak je uvedeno v ustanoveních článku 14 Úmluvy, pokud se tato klasifikace uplatňuje ve vnitrostátním styku.
3.
Určení provozovatelé v cílovém systému si vyměňují závěry oddělené podle formátu zásilek v souladu s podmínkami uvedenými v Řádu listovních zásilek.
4.
Odměna za zásilky CCRI se platí podle příslušných ustanovení Řádu listovních zásilek.
5.
Sazby za zásilku a za kilogram se vypočítají na základě 70 % sazby za 20gramovou listovní zásilku malého formátu (P) a za 175gramovou listovní zásilku velkého formátu (G), bez DPH a dalších poplatků.
6.
Rada poštovního provozu definuje podmínky pro výpočet sazeb, jakož i provozní, statistické a účetní postupy nezbytné pro výměnu závěrů oddělených podle formátu zásilek.
7.
Sazby platné pro toky mezi zeměmi v cílovém systému nepovedou v daném roce ke zvýšení příjmů z terminálních výdajů za listovní zásilku o hmotnosti 81,8 gramů o více než 13 % v porovnání s předchozím rokem.
8.
Sazby platné pro toky mezi zeměmi v cílovém systému před r. 2010 nesmějí překročit:
8.1
pro r. 2014: 0,294 DTS za zásilku a 2,294 DTS za kilogram;
8.2
pro r. 2015: 0,303 DTS za zásilku a 2,363 DTS za kilogram;
8.3
pro r. 2016: 0,312 DTS za zásilku a 2,434 DTS za kilogram;
8.4
pro r. 2017: 0,321 DTS za zásilku a 2,507 DTS za kilogram.
9.
Sazby platné pro toky mezi zeměmi v cílovém systému před r. 2010 nesmějí být nižší než:
9.1
pro r. 2014: 0,203 DTS za zásilku a 1,591 DTS za kilogram;
9.2
pro r. 2015: 0,209 DTS za zásilku a 1,636 DTS za kilogram;
9.3
pro r. 2016: 0,215 DTS za zásilku a 1,682 DTS za kilogram;
9.4
pro r. 2017: 0,221 DTS za zásilku a 1,729 DTS za kilogram.
10.
Sazby platné pro toky mezi zeměmi v cílovém systému od r. 2010 a 2012 a mezi těmito zeměmi a zeměmi v cílovém systému před r. 2010 nesmějí překročit:
10.1
pro r. 2014: 0,209 DTS za zásilku a 1,641 DTS za kilogram;
10.2
pro r. 2015: 0,222 DTS za zásilku a 1,739 DTS za kilogram;
10.3
pro r. 2016: 0,235 DTS za zásilku a 1,843 DTS za kilogram;
10.4
pro r. 2017: 0,249 DTS za zásilku a 1,954 DTS za kilogram.
11.
Sazby platné pro toky mezi zeměmi v cílovém systému od r. 2010 a 2012 a mezi těmito zeměmi a zeměmi v cílovém systému před r. 2010 nesmějí být nižší než sazby uvedené výše v odstavcích 9.1 až 9.4.
12.
Sazby platné pro toky do a z nových zemí cílového systému a mezi nimi navzájem jsou s výjimkou hromadně podávaných zásilek takové, jak jsou uvedeny v odstavcích 9.1 až 9.4.
13.
U toků nižších než 75 tun ročně mezi zeměmi, které se připojily k cílovému systému v r. 2010 nebo později, jakož i mezi těmito zeměmi a zeměmi, které byly v cílovém systému před r. 2010, se složky sazba za kilogram a sazba za zásilku převedou na celkovou sazbu za kilogram na základě celosvětového průměrného počtu 12,23 zásilek na kilogram.
14.
Odměna za hromadně podávané zásilky určené do zemí v cílovém systému před r. 2010 se stanoví použitím sazeb za zásilku a kilogram uvedených v odstavcích 5 až 9.
15.
Odměna za hromadně podávané zásilky určené do zemí v cílovém systému od r. 2010 a 2012 se stanoví použitím sazeb za zásilku a kilogram uvedených v odstavcích 5, 10 a 11.
16.
K tomuto článku nelze uplatnit žádnou výhradu s výjimkou případu dvoustranné dohody.
Článek 31
Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na toky zásilek pro určené provozovatele zemí v přechodném systému, od nich a mezi nimi navzájem
1.
Pro určené provozovatele zemí v přechodném systému terminálních výdajů (které se připravují na připojení k cílovému systému), je odměna za listovní zásilky včetně hromadně podávaných zásilek, avšak s výjimkou tiskovinových pytlů a zásilek CCRI, stanovena na základě sazby za zásilku a sazby za kilogram.
2.
Odměna za zásilky CCRI se platí podle příslušných ustanovení Řádu listovních zásilek.
3.
Sazby platné pro toky do a z nových zemí v přechodném systému a mezi nimi navzájem jsou následující:
3.1
pro r. 2014: 0,203 DTS za zásilku a 1,591 DTS za kilogram;
3.2
pro r. 2015: 0,209 DTS za zásilku a 1,636 DTS za kilogram;
3.3
pro r. 2016: 0,215 DTS za zásilku a 1,682 DTS za kilogram;
3.4
pro r. 2017: 0,221 DTS za zásilku a 1,729 DTS za kilogram.
4.
U toků nižších než 75 tun ročně se složky sazba za zásilku a sazba za kilogram převedou na celkovou sazbu za kilogram na základě celosvětového průměrného počtu 12,23 zásilek na kilogram, s výjimkou roku 2014, na který se vztahuje celková sazba za kilogram platná pro r. 2013. Sazby jsou následující:
4.1
pro r. 2014: 4,162 DTS za kilogram;
4.2
pro r. 2015: 4,192 DTS za kilogram;
4.3
pro r. 2016: 4,311 DTS za kilogram;
4.4
pro r. 2017: 4,432 DTS za kilogram.
5.
U toků vyšších než 75 tun ročně se použijí paušální sazby za kilogram uvedené výše, jestliže ani určený provozovatel původu ani určený provozovatel určení nepožaduje v rámci opravného mechanismu změnu sazby raději na základě skutečného počtu zásilek na kilogram než na základě celosvětového průměrného počtu. Statistický výběr pro uplatnění opravného mechanismu se provádí v souladu s podmínkami uvedenými v Řádu listovních zásilek.
6.
Země v cílovém systému se nemůže dovolávat změny celkové sazby uvedené v odstavci 4 směrem dolů ve vztahu k zemi v přechodném systému, pokud ta nepožaduje změnu v opačném směru.
7.
Určení provozovatelé zemí v přechodném systému mohou fakultativně vypravovat zásilky oddělené podle formátu v souladu s podmínkami specifikovanými v Řádu listovních zásilek. Na tento typ výměn se vztahují sazby uvedené výše v odstavci 3.
8.
Odměna za hromadně podávané zásilky určeným provozovatelům zemí v cílovém systému se stanoví aplikací sazeb za zásilku a za kilogram uvedených v článku 30. Určení provozovatelé zemí v přechodném systému mohou požadovat za došlé hromadně podávané zásilky odměnu podle ustanovení odstavce 3.
9.
K tomuto článku nelze uplatnit žádnou výhradu s výjimkou případu dvoustranné dohody.
Článek 32
Fond pro zlepšování kvality služby
1.
S výjimkou tiskovinových pytlů, zásilek CCRI a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné všemi členskými zeměmi a územími zemím, klasifikovaným kongresem jako země skupiny 5 ve vztahu k terminálním výdajům a k Fondu pro zlepšování kvality služby (QSF), zvyšují o 20 % sazeb uvedených v článku 31 pro účely financování QSF ke zvyšování kvality služby v zemích skupiny 5. Mezi těmito zeměmi navzájem se žádné navýšení neaplikuje.
2.
S výjimkou tiskovinových pytlů, zásilek CCRI a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné členskými zeměmi a územími klasifikovanými kongresem jako země skupiny 1 zemím klasifikovaným kongresem jako země skupiny 4 zvyšují o 10 % sazeb uvedených v článku 31 pro účely financování QSF ke zvyšování kvality služby v zemích skupiny 4.
3.
S výjimkou tiskovinových pytlů, zásilek CCRI a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné členskými zeměmi a územími klasifikovanými kongresem jako země skupiny 2 zemím klasifikovaným kongresem jako země skupiny 4 zvyšují o 10 % sazeb uvedených v článku 31 pro účely financování QSF ke zvyšování kvality služby v zemích skupiny 4.
4.
S výjimkou tiskovinových pytlů, zásilek CCRI a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné členskými zeměmi a územími klasifikovanými kongresem jako země skupiny 1 zemím klasifikovaným kongresem jako země skupiny 3 zvýší v r. 2014 a 2015 o 8 % sazeb uvedených v článku 31 a v r. 2016 a 2017 o 6 % sazeb uvedených v článku 30.12 pro účely financování QSF ke zvyšování kvality služby v zemích skupiny 3.
5.
S výjimkou tiskovinových pytlů, zásilek CCRI a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné členskými zeměmi a územími klasifikovanými kongresem jako země skupiny 2 zemím klasifikovaným kongresem jako země skupiny 3 zvýší v r. 2014 a 2015 o 2 % sazeb uvedených v článku 31 pro účely financování QSF ke zvyšování kvality služby v zemích skupiny 3.
6.
Kumulované sazby terminálních výdajů splatných z titulu financování QSF ke zvyšování kvality služby v zemích skupin 3, 4 a 5 jsou podmíněny spodní hranicí 20 000 DTS ročně pro každou zemi-příjemce. Dodatečné prostředky nezbytné k dosažení této minimální částky se účtují zemím v cílovém systému před r. 2010 úměrně k vyměňovaným objemům.
7.
Regionální projekty by měly podporovat zejména realizaci programů SPU na zvyšování kvality služby a zavedení nákladových účetních systémů v rozvojových zemích. Rada poštovního provozu schválí nejpozději v r. 2014 postupy pro financování těchto projektů.
Článek 33
Průvozní výdaje
1.
Za přímé závěry a zásilky v otevřeném průvozu vyměňované mezi dvěma určenými provozovateli nebo mezi dvěma poštami téže členské země prostřednictvím služby jednoho nebo více dalších určených provozovatelů (služby třetí strany) se platí průvozní výdaje. Tyto výdaje představují odměnu za služby poskytnuté v souvislosti s pozemní, námořní nebo leteckou přepravou. Tato zásada se vztahuje rovněž na chybně směrované zásilky nebo závěry.
HLAVA 2
Jiná ustanovení
Článek 34
Základní sazby a ustanovení týkající se výdajů na leteckou přepravu
1.
Základní sazba používaná pro vyrovnávání účtů za leteckou přepravu mezi určenými provozovateli je schvalována Radou poštovního provozu. Vypočte ji Mezinárodní úřad podle vzorce uvedeného v Řádu listovních zásilek. Avšak sazby vztahující se na leteckou přepravu balíků zasílaných v režimu služby vrácení zboží se vypočítávají v souladu s ustanoveními formulovanými v Řádu poštovních balíků.
2.
Výpočet leteckých přepravních výdajů za přímé závěry, prioritní zásilky, letecké zásilky a letecké balíky v otevřeném průvozu, chybně směrované zásilky nebo závěry, jakož i příslušné způsoby odpočtu vyplývají z Řádu listovních zásilek a z Řádu poštovních balíků.
3.
Výdaje na leteckou přepravu za celý úsek jdou k tíži:
3.1
určeného provozovatele země původu, jde-li o přímé závěry, včetně případu, kdy jsou tyto závěry převáženy přes jednoho nebo více zprostředkovatelských určených provozovatelů;
3.2
určeného provozovatele, který předává zásilky jinému určenému provozovateli, jde-li o prioritní zásilky a letecké zásilky v otevřeném průvozu včetně chybně směrovaných zásilek.
4.
Stejná pravidla platí pro zásilky osvobozené od pozemních a námořních průvozních výdajů, jsou-li přepravovány letecky.
5.
Každý určený provozovatel určení, který zajišťuje leteckou přepravu zásilek mezinárodního styku uvnitř své země, má právo na úhradu dodatečných nákladů způsobených touto přepravou za předpokladu, že vážený průměr vzdálenosti leteckých úseků přesahuje 300 kilometrů. Rada poštovního provozu může nahradit vážený průměr vzdálenosti jinými vhodnými kritérii. Neexistuje-li dohoda o bezplatnosti, musejí být výdaje jednotné pro všechny prioritní a letecké závěry přicházející ze zahraničí, ať jsou dále směrovány leteckou cestou či nikoli.
6.
Jsou-li však terminální výdaje vybírané určeným provozovatelem určení založeny výslovně na nákladech nebo na vnitrostátních sazbách, žádná dodatečná úhrada výdajů za vnitrostátní leteckou přepravu se nevybírá.
7.
Při výpočtu váženého průměru vzdálenosti určený provozovatel určení vyjme hmotnost všech závěrů, u kterých je výpočet náhrady terminálních výdajů založen výslovně na nákladech nebo na vnitrostátních sazbách určeného provozovatele určení.
Článek 35
Pozemní a námořní balíkové podíly
1.
Za balíky vyměňované mezi dvěma určenými provozovateli se vybírají příchodní pozemní podíly, vypočítané kombinací základní sazby za balík a základní sazby za kilogram, které jsou stanoveny v Řádu.
1.1
S přihlédnutím k výše uvedeným základním sazbám mohou být určení provozovatelé navíc oprávněni požadovat další sazby za balík a za kilogram v souladu s ustanoveními uvedenými v Řádu.
1.2
Podíly uvedené v odstavcích 1 a 1.1 jdou k tíži určeného provozovatele země původu, pokud Řád poštovních balíků nestanoví odchylky od této zásady.
1.3
Příchodní pozemní podíly musejí být jednotné pro celé území každé země.
2.
Za balíky vyměňované mezi dvěma určenými provozovateli nebo mezi dvěma poštami téže země prostřednictvím pozemních služeb jednoho nebo více dalších určených provozovatelů se vybírají ve prospěch určených provozovatelů, kteří se účastní pozemní přepravy, průvozní pozemní podíly stanovené Řádem podle příslušného stupně vzdálenosti.
2.1
Za balíky v otevřeném průvozu jsou zprostředkující určení provozovatelé oprávněni požadovat paušální podíl za zásilku stanovený Řádem.
2.2
Průvozní pozemní podíly jdou k tíži určeného provozovatele země původu, pokud Řád poštovních balíků nestanoví odchylky od této zásady.
3.
Každý určený provozovatel, který se podílí na námořní přepravě balíků, je oprávněn požadovat námořní podíly. Tyto podíly jdou k tíži určeného provozovatele země původu, pokud Řád poštovních balíků nestanoví odchylky od této zásady.
3.1
Za každé použití námořní přepravy stanoví Řád poštovních balíků námořní podíl podle příslušného stupně vzdálenosti.
3.2
Určení provozovatelé mohou zvýšit námořní podíl vypočítaný podle odstavce 3.1 maximálně o 50 %. Naproti tomu jej mohou libovolně snížit.
Článek 36
Pravomoc Rady poštovního provozu stanovit výdaje a podíly
1.
Rada poštovního provozuje oprávněna stanovit následující výdaje a podíly splatné určenými provozovateli v souladu s podmínkami uvedenými v Řádech:
1.1
průvozní výdaje za zpracování a přepravu listovních závěrů jednou nebo více zprostředkujícími zeměmi;
1.2
základní sazby a výdaje na leteckou přepravu vztahující se k leteckým zásilkám;
1.3
příchodní pozemní podíly za zpracování příchozích balíků;
1.4
průvozní pozemní podíly za zpracování a přepravu balíků zprostředkující zemí;
1.5
námořní podíly za námořní přepravu balíků;
1.6
odchodní pozemní podíly za poskytnutí služby vrácení zboží poštovními balíky.
2.
Každá revize provedená na základě metodiky zajišťující spravedlivou odměnu určeným provozovatelům poskytujícím služby se musí opírat o spolehlivé a reprezentativní ekonomické a finanční údaje. Případná změna, o níž se rozhodne, nabude účinnosti dnem určeným Radou poštovního provozu.
Článek 37
Zvláštní ustanovení pro vyrovnávání účtů a platby za mezinárodní poštovní výměny
1.
Vyrovnávání účtů týkajících se operací provedených v souladu s touto Úmluvou (včetně vyrovnávání za přepravu - směrování - poštovních zásilek, vyrovnávání za zpracování poštovních zásilek v zemi určení a vyrovnávání z titulu náhrad za ztrátu, úbytek nebo poškození vztahující se k poštovním zásilkám) vychází z ustanovení Úmluvy a dalších Akt Unie a provádí se v souladu s těmito ustanoveními a nevyžaduje od určeného provozovatele vyhotovování žádných dokladů s výjimkou případů stanovených v Aktech Unie.
ČTVRTÁ ČÁST
Závěrečná ustanovení
Článek 38
Podmínky schvalování návrhů týkajících se Úmluvy a Řádů
1.
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy předložené kongresu a vztahující se k této Úmluvě schváleny většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které mají hlasovací právo. Při hlasování musí být přítomna nejméně polovina členských zemí zastoupených na kongresu a majících hlasovací právo.
2.
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy vztahující se k Řádu listovních zásilek a Řádu poštovních balíků schváleny většinou členů Rady poštovního provozu majících hlasovací právo.
3.
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí návrhy předložené mezi dvěma kongresy a vztahující se k této Úmluvě a jejímu Závěrečnému protokolu získat:
3.1
dvě třetiny hlasů za předpokladu, že se hlasování zúčastnila nejméně polovina členských zemí Unie majících hlasovací právo, jde-li o změny;
3.2
většinu hlasů, jde-li o výklad ustanovení.
4.
Nehledě k ustanovením uvedeným v odstavci 3.1 má každá členská země, jejíž vnitrostátní právní předpisy jsou zatím neslučitelné s navrhovanou změnou, možnost učinit písemné prohlášení generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu uvádějící, že nemůže tuto změnu přijmout, a to ve lhůtě devadesáti dní ode dne oznámení této změny.
Článek 39
Výhrady předložené během kongresu
1.
Není dovolena jakákoli výhrada neslučitelná s cílem a účelem Unie.
2.
Obecně platí, že jakákoli členská země, jejíž stanoviska ostatní členské země nesdílejí, se pokud možno vynasnaží přizpůsobit názoru většiny. Výhrady by se měly uplatňovat pouze tehdy, je-li to naprosto nezbytné, a musejí být podloženy pádnými důvody.
3.
Výhrady k článkům této Úmluvy se předkládají kongresu v podobě písemného návrhu v jednom z pracovních jazyků Mezinárodního úřadu v souladu s příslušnými ustanoveními Jednacího řádu kongresů.
4.
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy vztahující se k výhradám schváleny předepsanou většinou vyžadovanou ke změně článku, jehož se výhrada týká.
5.
Výhrady se obecně uplatňují na základě reciprocity mezi členskou zemí, která je předložila, a ostatními členskými zeměmi.
6.
Výhrady k této Úmluvě budou zařazeny do jejího Závěrečného protokolu na základě návrhů schválených kongresem.
Článek 40
Nabytí účinnosti a doba platnosti Úmluvy
1.
Tato Úmluva nabude účinnosti dnem 1. ledna 2014 a zůstane v platnosti až do nabytí účinnosti Akt příštího kongresu.
Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci vlád členských zemí tuto Úmluvu v jediném vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie.
Dáno v Dohá dne 11. října 2012
ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ ÚMLUVY
Přistupujíce k podpisu Světové poštovní úmluvy sjednané s datem dnešního dne se níže podepsaní zplnomocněnci dohodli na následujícím:
Článek I
Vlastnictví poštovních zásilek. Vrácení. Změna nebo oprava adresy
1.
Ustanovení článku 5.1 a 2 se nevztahují na Antiguu a Barbudu, Bahrajn (království), Barbados, Belize, Botswanu, Brunej Darussalam, Dominiku, Egypt, Fidži, Gambii, Grenadu, Guyanu, Hongkong, Irsko, Jamajku, Kanadu, Keňu, Kiribati, Kuvajt, Lesotho, Malajsii, Malawi, Mauricius, Nauru, Nigérii, Nový Zéland, Papuu-Novou Guineu, S. Kitts a Nevis, S. Lucii, S. Vincence a Grenadiny, Samou, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zámořská území Spojeného království, Seychely, Sierru Leone, Singapur, Svazijsko, Šalomounovy ostrovy, Tanzanii (Sjed. rep.), Trinidad a Tobago, Tuvalu, Ugandu, Vanuatu a Zambii.
2.
Článek 5.1 a 2 se rovněž nevztahuje na Dánsko, Írán (Islámskou rep.) a Rakousko, jejichž předpisy nedovolují vrácení nebo změnu adresy listovních zásilek na žádost odesílatele od okamžiku, kdy byl adresát informován o příchodu zásilky na jeho adresu.
3.
Článek 5.1 se nevztahuje na Austrálii, Ghanu a Zimbabwe.
4.
Článek 5.2 se nevztahuje na Bahamy, Belgii, Irák, Korejskou lidově demokratickou republiku a Myanmar, jejichž předpisy nedovolují vrácení nebo změnu adresy listovních zásilek na žádost odesílatele.
5.
Článek 5.2 se nevztahuje na Spojené státy americké.
6.
Článek 5.2 se vztahuje na Austrálii pouze do té míry, pokud je slučitelný s vnitrostátními právními předpisy této země.
7.
Odchylkou od článku 5.2 jsou Filipíny, Konžská demokratická republika, Panama (Rep.), Salvador a Venezuela (Bolívarovská republika) oprávněny nevracet balíky poté, co adresát požádal o jejich celní projednání, neboť je to v rozporu s celními předpisy těchto zemí.
Článek II
Sazby
1.
Odchylkou od článku 6 jsou Austrálie, Kanada a Nový Zéland oprávněny vybírat jiné poštovní sazby než ty, které jsou stanoveny v Řádech, pokud jsou tyto sazby přípustné podle právních předpisů jejich zemí.
Článek III
Výjimka z osvobození od poštovních sazeb pro slepecké zásilky
1.
Odchylkou od článku 7 mohou Indonésie, Sv. Vincenc a Grenadiny a Turecko, které ve svém vnitrostátním styku nepovolují osvobození od poštovních sazeb pro slepecké zásilky, vybírat výplatné včetně sazeb za zvláštní služby, jež však nesmějí být vyšší než sazby v jejich vnitrostátním styku.
2.
Francie aplikuje ustanovení článku 7 týkající se slepeckých zásilek s výhradou svých vnitrostátních předpisů.
3.
Odchylkou od článku 7.3 a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy si Brazílie vyhrazuje právo považovat za slepecké zásilky pouze ty zásilky, jejichž odesílatelem nebo adresátem jsou nevidomé osoby nebo organizace pro nevidomé. Zásilky, které nevyhovují těmto podmínkám, podléhají zaplacení poštovních sazeb.
4.
Odchylkou od článku 7 Nový Zéland přijímá k dodání na Novém Zélandu jako slepecké zásilky pouze ty zásilky, které jsou osvobozeny od poštovních sazeb v jeho vnitrostátním styku.
5.
Odchylkou od článku 7 může Finsko, které neposkytuje osvobození od poštovních sazeb u slepeckých zásilek ve svém vnitrostátním styku podle definic v článku 7 schválených Kongresem, vybírat vnitrostátní sazby za slepecké zásilky určené do jiných zemí.
6.
Odchylkou od článku 7 dovolují Dánsko, Kanada a Švédsko osvobození od poštovních sazeb u slepeckých zásilek pouze v rozsahu stanoveném v jejich vnitrostátních právních předpisech.
7.
Odchylkou od článku 7 poskytuje Island osvobození od poštovních sazeb u slepeckých zásilek pouze v rozsahu stanoveném v jeho vnitrostátních právních předpisech.
8.
Odchylkou od článku 7 Austrálie přijímá k dodání v Austrálii jako slepecké zásilky pouze ty zásilky, které jsou osvobozeny od poštovních sazeb v jejím vnitrostátním styku.
9.
Odchylkou od článku 7 mohou Austrálie, Japonsko, Kanada, Německo, Rakousko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Spojené státy americké a Švýcarsko vybírat sazby za zvláštní služby, které vybírají za slepecké zásilky ve svém vnitrostátním styku.
Článek IV
Poštovní známky
1.
Odchylkou od článku 8.7 zpracovávají Austrálie, Malajsie, Nový Zéland a Velká Británie listovní zásilky a poštovní balíky opatřené poštovními známkami využívajícími nové materiály nebo technologie, které nejsou slučitelné s jejich stroji na zpracování zásilek, pouze po předchozí dohodě se zúčastněnými určenými provozovateli původu.
Článek V
Základní služby
1.
Nehledě k ustanovením článku 13 Austrálie nesouhlasí s rozšířením základních služeb na poštovní balíky.
2.
Ustanovení článku 13.2.4 se nevztahují na Velkou Británii, jejíž vnitrostátní právní předpisy ukládají nižší hranice hmotnosti. Legislativa Velké Británie týkající se zdraví a bezpečnosti omezuje hmotnost poštovních pytlů na 20 kg.
3.
Odchylkou od článku 13.2.4 jsou Kazachstán a Uzbekistán oprávněny omezit maximální hmotnost došlých a vypravených tiskovinových pytlů na 20 kg.
Článek VI
Oznámení o dodání (dodejka)
1.
Kanada je oprávněna nedodržovat článek 15.3.3, pokud jde o poštovní balíky, vzhledem k tomu, že neposkytuje tuto službu pro balíky ve svém vnitrostátním styku.
Článek VII
Zákazy (listovní zásilky)
1.
Korejská lid. dem. republika a Libanon nepřijímají z titulu výjimky doporučené zásilky obsahující mince, papírové peníze, jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty. Nejsou povinny důsledně dodržovat ustanovení Řádu listovních zásilek, pokud jde o jejich odpovědnost v případě poškození nebo úbytku obsahu doporučených zásilek, nebo pokud jde o zásilky obsahující skleněné nebo křehké předměty.
2.
Bolívie, Čína (Lid. rep.) s výjimkou zvláštní správní oblasti Hongkong, Irák, Nepál, Pákistán, Saúdská Arábie, Súdán a Vietnam nepřijímají z titulu výjimky doporučené zásilky obsahující mince, bankovky, papírové peníze nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty.
3.
Myanmar si vyhrazuje právo nepřijímat cenné zásilky obsahující cenné předměty uvedené v článku 18.6, neboť je to v rozporu s jeho vnitrostátními předpisy.
4.
S výhradou zvláštní dohody uzavřené pro tento účel nepřijímá Nepál doporučené zásilky nebo cenné zásilky obsahující papírové peníze nebo mince.
5.
Uzbekistán nepřijímá doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky, šeky, poštovní známky nebo cizí měnu a odmítá veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek.
6.
Írán (Islámská republika) nepřijímá zásilky obsahující předměty odporující zásadám islámského náboženství a vyhrazuje si právo nepřijímat listovní zásilky (obyčejné, doporučené nebo cenné), obsahující mince, bankovky, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky nebo jiné cenné předměty a odmítá veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek.
7.
Filipíny si vyhrazují právo nepřijímat žádné listovní zásilky (obyčejné, doporučené nebo cenné) obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy nebo jiné cenné předměty.
8.
Austrálie nepřijímá žádné poštovní zásilky obsahující zlaté nebo stříbrné pruty nebo bankovky. Dále nepřijímá doporučené zásilky adresované do Austrálie ani zásilky v otevřeném průvozu obsahující cennosti jako šperky, drahé kovy, drahokamy nebo polodrahokamy, cenné papíry, mince nebo jakékoli obchodovatelné cenné papíry. Odmítá veškerou odpovědnost, pokud jde o zásilky porušující tuto výhradu.
9.
Čína (Lid. rep.) s výjimkou zvláštní správní oblasti Hongkong nepřijímá v souladu se svými vnitrostátními předpisy cenné zásilky obsahující mince, bankovky, papírové peníze, jakékoli cenné papíry na doručitele nebo cestovní šeky.
10.
Lotyšsko a Mongolsko si vyhrazují právo nepřijímat obyčejné, doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky, cenné papíry na doručitele a cestovní šeky vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejich vnitrostátními právními předpisy.
11.
Brazílie si vyhrazuje právo nepřijímat obyčejné, doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky v oběhu a jakékoli cenné papíry na doručitele.
12.
Vietnam si vyhrazuje právo nepřijímat psaní obsahující předměty nebo zboží.
13.
Indonésie nepřijímá doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky, šeky, poštovní známky, cizí měnu nebo jakékoli cenné papíry na doručitele a odmítá veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek.
14.
Kyrgyzstán si vyhrazuje právo nepřijímat listovní zásilky (obyčejné, doporučené, cenné, balíčky) obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty a odmítá veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek.
15.
Ázerbájdžán a Kazachstán nepřijímají doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky, dobropisy nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, šeky, drahé kovy, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty nebo cizí měnu a odmítají veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek.
16.
Moldavsko a Ruská federace nepřijímají doporučené nebo cenné zásilky obsahující bankovky v oběhu, jakékoli cenné papíry (šeky) na doručitele nebo cizí měnu a odmítají veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek.
17.
Bez ohledu na článek 18.3 si Francie vyhrazuje právo odmítnout zásilky obsahující zboží, jestliže tyto zásilky nevyhovují jejím vnitrostátním předpisům nebo mezinárodním předpisům nebo technickým pokynům či pokynům pro balení, vztahujícím se na leteckou přepravu.
Článek VIII
Zákazy (poštovní balíky)
1.
Myanmar a Zambie jsou oprávněny nepřijímat cenné balíky obsahující cenné předměty uvedené v článku 18.6.1.3.1 vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejich vnitrostátními předpisy.
2.
Libanon a Súdán nepřijímají z titulu výjimky balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy a jiné cenné předměty, nebo obsahující tekutiny a snadno zkapalňující látky nebo předměty ze skla a podobných materiálů nebo jiné křehké předměty. Nejsou povinny dodržovat příslušná ustanovení Řádu poštovních balíků.
3.
Brazílie je oprávněna nepřijímat cenné balíky obsahující mince a papírové peníze v oběhu, jakož i veškeré cenné papíry na doručitele, vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejími vnitrostátními předpisy.
4.
Ghana je oprávněna nepřijímat cenné balíky obsahující mince a papírové peníze v oběhu vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejími vnitrostátními předpisy.
5.
Kromě předmětů uvedených v článku 18 Saúdská Arábie dále nepřijímá balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy a jiné cenné předměty. Rovněž nepřijímá balíky obsahující léky všeho druhu, pokud nejsou provázeny lékařským předpisem vystaveným příslušným úředním orgánem, výrobky určené k hašení ohně, chemické tekutiny nebo předměty, které jsou v rozporu se zásadami islámského náboženství.
6.
Kromě předmětů uvedených v článku 18 Omán dále nepřijímá balíky obsahující:
6.1
léky všeho druhu, pokud nejsou provázeny lékařským předpisem vystaveným příslušným úředním orgánem;
6.2
výrobky určené k hašení ohně a chemické tekutiny;
6.3
předměty, které jsou v rozporu se zásadami islámského náboženství.
7.
Kromě předmětů uvedených v článku 18 je Írán (Islámská rep.) dále oprávněn nepřijímat balíky obsahující předměty, které jsou v rozporu se zásadami islámského náboženství, a vyhrazuje si právo nepřijímat obyčejné nebo cenné balíky obsahující mince, bankovky, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky nebo jiné cenné předměty a odmítá veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek.
8.
Filipíny jsou oprávněny nepřijímat balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy nebo jiné cenné předměty, nebo obsahující tekutiny a snadno zkapalňující látky nebo předměty ze skla a podobných materiálů nebo jiné křehké předměty.
9.
Austrálie nepřijímá žádné poštovní zásilky obsahující zlaté nebo stříbrné pruty nebo bankovky.
10.
Čína (Lid. rep.) nepřijímá obyčejné balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy nebo jiné cenné předměty. Dále rovněž nepřijímá, s výjimkou zvláštní správní oblasti Hongkong, cenné balíky obsahující mince, papírové peníze, jakékoli cenné papíry na doručitele nebo cestovní šeky.
11.
Mongolsko si vyhrazuje právo nepřijímat, v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, balíky obsahující mince, bankovky, cenné papíry na doručitele a cestovní šeky.
12.
Lotyšsko nepřijímá obyčejné ani cenné balíky obsahující mince, bankovky, jakékoli cenné papíry (šeky) na doručitele nebo cizí měnu a odmítá veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek.
13.
Moldavsko, Ruská federace, Ukrajina a Uzbekistán nepřijímají obyčejné ani cenné balíky obsahující bankovky v oběhu, jakékoli cenné papíry (šeky) na doručitele nebo cizí měnu a odmítá veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek.
14.
Ázerbájdžán a Kazachstán nepřijímají obyčejné ani cenné balíky obsahující mince, bankovky, dobropisy nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, šeky, drahé kovy, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty nebo cizí měnu a odmítají veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek.
Článek IX
Věci podléhající clu
1.
S odvoláním na článek 18 nepřijímají Bangladéš a Salvador zásilky s udanou cenou obsahující věci podléhající clu.
2.
S odvoláním na článek 18 nepřijímají následující členské země obyčejná a doporučená psaní obsahující věci podléhající clu: Afghánistán, Albánie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Estonsko, Chile, Kambodža, Kazachstán, Kolumbie, Korejská lid. dem. republika, Kuba, Lotyšsko, Moldavsko, Nepál, Peru, Ruská federace, S. Marino, Salvador, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán a Venezuela (Bolívarovská republika).
3.
S odvoláním na článek 18 nepřijímají následující členské země obyčejná psaní obsahující věci podléhající clu: Benin, Burkina Faso, Džibutsko, Mali, Mauritánie a Pobřeží slonoviny (Rep.).
4.
Nehledě k ustanovením odstavců 1 až 3 se ve všech případech dovoluje zasílání sér, očkovacích látek a naléhavě potřebných léků, jež si je obtížné opatřit.
Článek X
Reklamace
1.
Odchylkou od článku 19.3 si Čad, Egypt, Filipíny, Gabon, Írán (Islámská rep.), Kapverdy, Korejská lid. dem. republika, Kyrgyzstán, Mongolsko, Myanmar, Řecko, Saúdská Arábie, Súdán, Sýrie (Arabská rep.), Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán, zámořská území Spojeného království a Zambie vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za reklamaci týkající se listovních zásilek.
2.
Odchylkou od článku 19.3 si Argentina, Ázerbájdžán, Litva, Moldavsko, Rakousko a Slovensko vyhrazují právo vybírat zvláštní sazbu v případě, zjistí-li se při uzavření pátrání provedeného na základě reklamace, že tato reklamace byla neoprávněná.
3.
Afghánistán, Egypt, Gabon, Írán (Islámská rep.), Kapverdy, Kongo (Rep.), Kyrgyzstán, Mongolsko, Myanmar, Saúdská Arábie, Súdán, Surinam, Sýrie (Arabská rep.), Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán a Zambie si vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za reklamaci týkající se balíků.
4.
Odchylkou od článku 19.3 si Brazílie, Panama (Rep.) a Spojené státy americké vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za reklamaci týkající se listovních zásilek a balíků podaných v zemích, které na základě odstavců 1 až 3 sazbu tohoto druhu aplikují.
Článek XI
Sazba za předložení celnímu úřadu
1.
Gabon si vyhrazuje právo vybírat od svých zákazníků sazbu za předložení celnímu úřadu.
2.
Odchylkou od článku 20.2 si Brazílie vyhrazuje právo vybírat od svých zákazníků sazbu za předložení celnímu úřadu u každé zásilky podléhající celní kontrole.
3.
Odchylkou od článku 20.2 si Řecko vyhrazuje právo vybírat od svých zákazníků sazbu za předložení celnímu úřadu u všech zásilek předložených celním úřadům.
2.
Kongo (Rep.) a Zambie si vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za předložení balíků celnímu úřadu.
Článek XII
Podávání listovních zásilek v zahraničí
1.
Austrálie, Nový Zéland, Rakousko, Řecko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Spojené státy americké si vyhrazují právo vybírat sazbu odpovídající nákladům na zpracování od každého určeného provozovatele, který jim v souladu s ustanoveními článku 28.4 vrátí předměty, které původně nebyly vypraveny jako poštovní zásilky jejich službami.
2.
Odchylkou od článku 28.4 si Kanada vyhrazuje právo vybírat od určeného provozovatele odměnu, která jí umožní pokrýt minimálně náklady na zpracování takovýchto zásilek.
3.
Článek 28.4 opravňuje určeného provozovatele určení požadovat od určeného provozovatele podání přiměřenou odměnu za dodání listovních zásilek podaných v zahraničí ve velkém množství. Austrálie a Spojené království Velké Británie a Severního Irska si vyhrazují právo omezit tuto platbu na částku odpovídající sazbě vnitrostátního styku používané v zemi určení pro zásilky stejného druhu.
4.
Článek 28.4 opravňuje určeného provozovatele určení požadovat od určeného provozovatele podání přiměřenou odměnu za dodání listovních zásilek podaných v zahraničí ve velkém množství. Následující členské země si vyhrazují právo omezit tuto platbu na limity schválené v Řádu pro hromadně podávané zásilky: Bahamy, Barbados, Brunej Darussalam, Čína (Lid. rep.), Grenada, Guyana, Indie, Malajsie, Nepál, Nizozemské Antily a Aruba, Nizozemsko, Nový Zéland, S. Lucie, S. Vincenc a Grenadiny, Singapur, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zámořská území Spojeného království, Spojené státy americké, Srí Lanka, Surinam a Thajsko.
5.
Nehledě k výhradám uvedeným v odstavci 4 si následující členské země vyhrazují právo plně aplikovat ustanovení článku 28 Úmluvy na zásilky došlé z členských zemí Unie: Argentina, Benin, Brazílie, Burkina Faso, Dánsko, Egypt, Francie, Guinea, Írán (Islámská rep.), Itálie, Izrael, Japonsko, Jordánsko, Kamerun, Kanada, Kypr, Libanon, Lucembursko, Mali, Mauritánie, Maroko, Monako, Německo, Norsko, Pobřeží slonoviny (Rep.), Portugalsko, Rakousko, Řecko, Senegal, Saúdská Arábie, Sýrie (Arabská rep.), Švýcarsko a Togo.
6.
Za účelem aplikace článku 28.4 si Německo vyhrazuje právo vyžadovat od země podání zásilek odměnu ve stejné výši, jakou by dostalo od země, kde sídlí odesílatel.
7.
Nehledě k výhradám učiněným v článku XII si Čína (Lid. rep.) vyhrazuje právo omezit veškeré platby za dodání listovních zásilek podaných v zahraničí ve velkém množství na limity schválené v Úmluvě SPU a v Řádu listovních zásilek pro hromadně podávané zásilky.
Článek XIII
Základní sazby a ustanovení týkající se výdajů na leteckou přepravu
1.
Odchylkou od ustanovení článku 34 si Austrálie vyhrazuje právo aplikovat sazby týkající se letecké přepravy za poskytnutí služby vrácení zboží poštovními balíky tak, jak je uvedeno v Řádu poštovních balíků, nebo jakýmkoli jiným způsobem zahrnujícím například dvoustranné dohody.
Článek XIV
Výjimečné příchodní pozemní podíly
1.
Odchylkou od článku 35 si Afghánistán vyhrazuje právo vybírat dodatečný výjimečný příchodní pozemní podíl ve výši 7,50 DTS za balík.
Článek XV
Zvláštní sazby
1.
Belgie, Norsko a Spojené státy americké mohou vybírat za letecké balíky vyšší pozemní podíly než za balíky pozemní.
2.
Libanon je oprávněn vybírat za balíky do 1 kg sazbu používanou pro balíky od 1 do 3 kg.
3.
Panama (Rep.) je oprávněna vybírat za pozemní balíky přepravované leteckou cestou (S.A.L.) v průvozu 0,20 DTS za kilogram.
Článek XVI
Pravomoc Rady poštovního provozu stanovit výdaje a podíly
1.
Odchylkou od ustanovení článku 36.1.6 si Austrálie vyhrazuje právo aplikovat odchodní pozemní podíly za poskytnutí služby vrácení zboží poštovními balíky tak, jak je uvedeno v Řádu poštovních balíků, nebo jakýmkoli jiným způsobem zahrnujícím například dvoustranné dohody.
Na důkaz toho sepsali níže uvedení zplnomocněnci tento Protokol, který bude mít stejnou účinnost a stejnou platnost, jako kdyby jeho ustanovení byla zařazena do vlastního textu Úmluvy, a podepsali jedno jeho vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie.
Dáno v Dohá dne 11. října 2012
1)
č. 31/2011 Sb. m. s.
2)
č. 42/2015 Sb. m. s.
1
Výjimka je udělena Velké Británii jakožto zemi, která vynalezla poštovní známku. |
Vyhláška č. 7/2018 Sb. | Vyhláška č. 7/2018 Sb.
Vyhláška o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
Vyhlášeno 11. 1. 2018, datum účinnosti 13. 1. 2018, částka 4/2018
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - ZPŮSOB PLNĚNÍ NĚKTERÝCH POŽADAVKŮ (§ 2 — § 10)
* ČÁST TŘETÍ - KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST A POJIŠTĚNÍ (§ 27 — § 39)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 40 — § 40)
Aktuální znění od 17. 1. 2025 (394/2024 Sb.)
7
VYHLÁŠKA
ze dne 5. ledna 2018
o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
Česká národní banka stanoví podle § 263 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, (dále jen „zákon“) k provedení § 16 odst. 5, § 17 odst. 3, § 20 odst. 4, § 46 odst. 2, § 48 odst. 4, § 59 odst. 4, § 65a odst. 2, § 74 odst. 6, § 75 odst. 3, § 78 odst. 4, § 100 odst. 4, § 106a odst. 2 a § 254h odst. 4 zákona:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a)
způsob plnění některých požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce, instituce elektronických penězelektronických peněz a správce informací o platebním účtuplatebním účtu,
b)
způsob plnění požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací u poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu,
c)
pravidla pro výpočet výše kapitálu a kapitálové přiměřenosti platební instituce a instituce elektronických penězelektronických peněz včetně jednotlivých přístupů, které se mohou při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat,
d)
minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění pro platební instituci, instituci elektronických penězelektronických peněz a správce informací o platebním účtuplatebním účtu,
e)
způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací u poskytovatele služby dynamické směny měn.
ČÁST DRUHÁ
ZPŮSOB PLNĚNÍ NĚKTERÝCH POŽADAVKŮ
HLAVA I
ZPŮSOB PLNĚNÍ NĚKTERÝCH POŽADAVKŮ NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM PLATEBNÍ INSTITUCE
(K § 20 odst. 4 zákona)
§ 2
Vnitřní předpisy
(1)
Platební instituce zapracuje požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a postupy k jejich naplňování do svých vnitřních předpisů, kterými se rozumí strategie, organizační řád, plány a další vnitřně stanovené zásady a postupy platební instituce.
(2)
Platební instituce stanoví a uplatňuje postup pro přijímání a změny vnitřních předpisů a zajistí, aby vnitřní předpisy byly pravidelně vyhodnocovány a případně upravovány.
(3)
Platební instituce zajistí, aby vnitřní předpisy byly v souladu s údaji uvedenými v žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno, případně změněnými podle § 11 zákona.
(4)
Platební instituce zohlední ve vnitřních předpisech obecné pokyny a doporučení vydané Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění nebo Společným výborem evropských orgánů dohledu a určené poskytovatelům platebních služeb.
(5)
Platební instituce zajistí, aby všichni pracovníci byli s příslušnými vnitřními předpisy a jejich případnými změnami v potřebném rozsahu seznámeni a postupovali v souladu s nimi.
§ 3
Schvalovací a rozhodovací procesy
Platební instituce zajistí, aby byla srozumitelně stanovena oprávnění ke schvalování a podepisování dokumentů v rámci činnosti platební instituce a aby veškeré relevantní schvalovací a rozhodovací procesy a kontrolní činnosti včetně souvisejících působností a pravomocí v rámci činnosti platební instituce a jejích vnitřních předpisů bylo možné zaznamenávat, uchovávat a zpětně vysledovat a rekonstruovat. Za tímto účelem vhodně upraví také své informační a komunikační systémy.
§ 4
Systém řízení bezpečnostních a provozních rizik
(1)
Platební instituce zavede k řízení bezpečnostních a provozních rizik souvisejících s platebními službami, které poskytuje, opatření pro zmírnění těchto rizik a kontrolní mechanismy. Platební instituce stanoví a udržuje účinné postupy řízení bezpečnostních a provozních incidentů, a to i pro odhalování a klasifikaci závažných bezpečnostních a provozních incidentů.
(2)
Odstavcem 1 nejsou dotčeny povinnosti platební instituce řídit rizika v oblasti informačních a komunikačních technologií, kterým platební instituce je nebo by mohla být vystavena v souvislosti s jí poskytovanými platebními službami, podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554. Opatření pro zmírnění rizik v oblasti informačních a komunikačních technologií a kontrolní mechanismy zavedené platební institucí podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 jsou součástí jejího řízení bezpečnostních a provozních rizik podle odstavce 1.
§ 5
Systém vyřizování stížností a reklamací
(1)
Platební instituce zavede a uplatňuje postupy pro nakládání se stížnostmi a reklamacemi uživatelů platebních služeb, které
a)
jsou schváleny osobou, která skutečně řídí činnost platební instituce v oblasti poskytování platebních služeb, přičemž tato osoba také průběžně kontroluje jejich dodržování,
b)
jsou stanoveny ve vnitřním předpisu,
c)
umožňují jejich řádné prošetřování a zajišťují identifikaci a zmírňování možných střetů zájmů při nakládání s nimi.
(2)
Platební instituce interně eviduje v souladu se stanovenými lhůtami stížnosti a reklamace a nakládání s nimi, a to způsobem splňujícím požadavky na bezpečnost informací.
(3)
Platební instituce nastaví systém pro vyřizování stížností a reklamací tak, že jí umožňuje poskytovat bez zbytečného odkladu České národní bancebance na vyžádání informace o stížnostech a reklamacích a o nakládání s nimi včetně konkrétních postupů jejich vyřizování.
(4)
Platební instituce průběžně analyzuje údaje o stížnostech a reklamacích a výsledcích jejich vyřízení s cílem zabezpečit identifikaci a řešení případných systémových nedostatků a možných rizik, alespoň
a)
analyzuje důvody jednotlivých stížností a reklamací a identifikuje hlavní příčiny jednotlivých druhů stížností a reklamací,
b)
posuzuje, zda identifikované hlavní příčiny mohou ovlivnit i jiné procesy, služby nebo produkty, včetně těch, kterých se stížnost nebo reklamace přímo netýká,
c)
v případě systémových nedostatků vždy provádí odstranění identifikovaných příčin stížností a reklamací.
(5)
Platební instituce
a)
poskytne uživateli platebních služeb na požádání a vždy v souvislosti s potvrzením přijetí stížnosti nebo reklamace písemnou informaci o svém postupu vyřizování stížnosti nebo reklamace, a to v českém jazyce nebo v jiném jazyce, pokud se na něm s uživatelem platebních služeb dohodla,
b)
zpřístupní uživatelům platebních služeb a veřejnosti informace podle písmene c) prostřednictvím adres elektronické pošty uživatelů platebních služeb nebo jiným způsobem dohodnutým s uživateli platebních služeb ve svých obchodních prostorách, a má-li zřízeny internetové stránky, také na nich, a to alespoň v českém jazyce,
c)
poskytuje srozumitelné, přesné a aktuální informace o postupu vyřizování stížností a reklamací, které zahrnují
1.
podrobné údaje o tom, jak stížnost nebo reklamaci podat, zejména druh informací, které musí uživatel platebních služeb uvést, a kontaktní údaje osoby nebo útvaru platební instituce, kterým má být stížnost nebo reklamace zaslána,
2.
informace o lhůtě, ve které bude uživatel platebních služeb vyrozuměn o vyřízení stížnosti, a o orientační lhůtě zpracování stížnosti nebo reklamace,
3.
podstatné průběžné informace o zpracovávání stížnosti nebo reklamace,
4.
informace o kontaktních údajích České národní bankybanky, Kanceláře finančního arbitra a Kanceláře veřejného ochránce práv.
(6)
Platební instituce
a)
vyvine úsilí, které lze po ní rozumně požadovat, aby získala a prověřila všechny relevantní důkazy a informace týkající se dané stížnosti nebo reklamace,
b)
komunikuje s uživatelem platebních služeb jednoduchým a srozumitelným způsobem,
c)
poskytuje odpovědi bez zbytečného odkladu a nejpozději ve lhůtách podle § 258 zákona; nemůže-li tyto lhůty dodržet, informuje uživatele platebních služeb o důvodech prodlení a termínu, kdy bude vyřízení stížnosti nebo reklamace dokončeno,
d)
při zaujetí stanoviska, které plně nevyhovuje požadavkům uživatele platebních služeb, v něm podrobně vysvětlí řešení stížnosti nebo reklamace a uvede informaci o možnosti uživatele platebních služeb na stížnosti nebo reklamaci trvat a obrátit se na Kancelář finančního arbitra, Českou národní bankubanku a ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací na Kancelář veřejného ochránce práv, přičemž součástí jsou kontaktní údaje daného orgánu, nebo na soud.
HLAVA II
ZPŮSOB PLNĚNÍ NĚKTERÝCH POŽADAVKŮ NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
(K § 78 odst. 4 zákona)
§ 6
Pro instituci elektronických penězelektronických peněz se použijí § 2 až 5 obdobně.
HLAVA III
ZPŮSOB PLNĚNÍ NĚKTERÝCH POŽADAVKŮ NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM SPRÁVCE INFORMACÍ O PLATEBNÍM ÚČTU
(K § 48 odst. 4 zákona)
§ 7
(1)
Pro správce informací o platebním účtuplatebním účtu se použijí § 2 a 3 obdobně.
(2)
Pro naplňování požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik postupuje správce informací o platebním účtuplatebním účtu obdobně podle § 4.
(3)
Pro naplňování požadavků na vyřizování stížností a reklamací postupuje správce informací o platebním účtuplatebním účtu obdobně podle § 5.
HLAVA IV
ZPŮSOB PLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA SYSTÉM ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍCH A PROVOZNÍCH RIZIK A SYSTÉM VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A REKLAMACÍ U POSKYTOVATELE PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU
(K § 59 odst. 4 a § 65a odst. 2 zákona)
§ 8
(1)
Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu promítne požadavky stanovené na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací do svých vnitřních předpisů a pro naplňování požadavků na tyto vnitřní předpisy postupuje obdobně podle § 2 odst. 2 až 5.
(2)
Pro naplňování požadavků na schvalovací a rozhodovací procesy týkající se systému řízení bezpečnostních a provozních rizik a systému vyřizování stížností a reklamací postupuje poskytovatel platebních služeb malého rozsahu obdobně podle § 3.
(3)
Pro naplňování požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik souvisejících s poskytováním platebních služeb postupuje poskytovatel platebních služeb malého rozsahu obdobně podle § 4.
(4)
Pro naplňování požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací postupuje poskytovatel platebních služeb malého rozsahu obdobně podle § 5.
HLAVA V
ZPŮSOB PLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA SYSTÉM ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍCH A PROVOZNÍCH RIZIK A SYSTÉM VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A REKLAMACÍ U VYDAVATELE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU
(K § 100 odst. 4 a § 106a odst. 2 zákona)
§ 9
(1)
Vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu promítne požadavky stanovené na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací do svých vnitřních předpisů a pro naplňování požadavků na tyto vnitřní předpisy postupuje obdobně podle § 2 odst. 2 až 5.
(2)
Pro naplňování požadavků na schvalovací a rozhodovací procesy týkající se systému řízení bezpečnostních a provozních rizik a systému vyřizování stížností a reklamací postupuje vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu obdobně podle § 3.
(3)
Pro naplňování požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik postupuje vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu obdobně podle § 4.
(4)
Pro naplňování požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací postupuje vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu obdobně podle § 5.
HLAVA VI
ZPŮSOB PLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA SYSTÉM VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A REKLAMACÍ U POSKYTOVATELE SLUŽBY DYNAMICKÉ SMĚNY MĚN
(K § 254h odst. 4 zákona)
§ 10
Pro naplňování požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací postupuje poskytovatel služby dynamické směny měn obdobně podle § 5.
ČÁST TŘETÍ
KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST A POJIŠTĚNÍ
HLAVA I
KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST PLATEBNÍ INSTITUCE
(K § 16 odst. 5 zákona)
§ 27
Kapitál
(1)
Kapitál se vypočítá obdobně jako kapitál uvedený v čl. 4 odst. 1 bodě 118 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (dále jen „nařízení“).
(2)
Nejméně 75 % kapitálu tier 1 má podobu kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 50 nařízení a kapitál tier 2 je roven nejvýše jedné třetině kapitálu tier 1.
(3)
Za účelem předejití vícenásobnému použití prvků způsobilých pro výpočet kapitálu nesmí platební instituce, která je členem skupiny, jejímž členem je též jiná platební instituce, zahraniční platební instituce, úvěrová instituce, investiční podnik, společnost spravující aktiva anebo pojišťovna, do kapitálu určeného podle odstavce 1 zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou zahrnovány do kapitálu za účelem splnění jakýchkoli jiných kapitálových požadavků. Úvěrovou institucí, investičním podnikem a společností spravující aktiva se pro účely této vyhlášky rozumí tyto subjekty tak, jak jsou definovány v nařízení.
(4)
Platební instituce, která vykonává i jiné podnikatelské činnosti než činnost, k jejímuž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného podle zákona, (dále jen „hybridní platební instituce“) nesmí do kapitálu určeného podle odstavce 1 zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou použity pro výkon jiných činností, než jsou činnosti, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného podle zákona.
§ 28
Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku
(1)
Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku jsou:
a)
přístup na základě režijních nákladů (dále jen „přístup A“),
b)
přístup na základě objemu plateb (dále jen „přístup B“),
c)
přístup základního ukazatele (dále jen „přístup C“).
(2)
Hybridní platební instituce uplatní některý z přístupů pouze na činnosti podle § 8 zákona.
§ 29
Přístup A
(1)
Kapitálový požadavek podle přístupu A se rovná 10 % z celkové výše režijních nákladů za bezprostředně předcházející účetní období; režijními náklady se rozumí
a)
náklady na odpisy hmotného a nehmotného majetku a
b)
správní náklady5) nebo výkonová spotřeba, osobní náklady a daně a poplatky6).
(2)
Pokud dojde oproti bezprostředně předcházejícímu účetnímu období k významné změně v činnosti platební instituce, která stanovuje kapitálový požadavek přístupem A, může Česká národní bankabanka v odůvodněných případech umožnit úpravu ve výpočtu tohoto kapitálového požadavku.
(3)
Platební instituce, která začne vykonávat svoji činnost v průběhu běžného účetního období, stanoví kapitálový požadavek přístupem A ve výši 10 % z celkové výše režijních nákladů plánovaných pro běžné účetní období, případně upravených podle požadavků České národní bankybanky.
§ 30
Přístup B
(1)
Kapitálový požadavek stanovený přístupem B se rovná součinu koeficientu podle § 32 a částky, která se stanoví jako součet
a)
4 % z části objemu plateb nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,
b)
2,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 10 000 000 eur,
c)
1 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 10 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 100 000 000 eur,
d)
0,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 100 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 250 000 000 eur a
e)
0,25 % z části objemu plateb přesahující částku odpovídající 250 000 000 eur.
(2)
V období od 31. prosince běžného roku do 30. prosince následujícího roku se částka vyjádřená v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem, který Česká národní bankabanka vyhlásí jako poslední v měsíci říjnu běžného roku.
(3)
Objem plateb podle odstavce 1 se rovná jedné dvanáctině celkové částky platebních transakcíplatebních transakcí provedených platební institucí v bezprostředně předcházejícím účetním období.
(4)
Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví objem plateb na základě svého plánu, případně upraveného podle požadavků České národní bankybanky.
§ 31
Přístup C
(1)
Kapitálový požadavek stanovený přístupem C se rovná součinu koeficientu podle § 32 a částky, která se stanoví jako součet
a)
10 % z části hodnoty relevantního ukazatele nepřesahující částku odpovídající 2 500 000 eur,
b)
8 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 2 500 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,
c)
6 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 25 000 000 eur,
d)
3 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 25 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 50 000 000 eur a
e)
1,5 % z části hodnoty relevantního ukazatele přesahující částku odpovídající 50 000 000 eur.
(2)
Hodnota relevantního ukazatele podle odstavce 1 se rovná součtu úrokových výnosů, úrokových nákladů, výnosů z poplatků a provizí a ostatních provozních výnosů a při výpočtu se postupuje takto:
a)
hodnota relevantního ukazatele je počítána na základě předchozího sledování trvajícího 12 měsíců ke konci posledního účetního období,
b)
každá položka se zohledňuje v odpovídající kladné, anebo záporné hodnotě,
c)
do výpočtu hodnoty relevantního ukazatele se nezahrnují mimořádné a nepravidelné výnosy a
d)
hodnotu relevantního ukazatele lze snížit o náklady na outsourcing poskytovaný osobou, nad níž příslušný orgán dohledu vykonává srovnatelný dohled.
(3)
Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví hodnotu relevantního ukazatele na základě svého plánu, případně upraveného podle požadavků České národní bankybanky.
(4)
Pokud je hodnota relevantního ukazatele podle odstavce 2 nižší než 80 % z průměru hodnot relevantních ukazatelů za poslední 3 účetní období, jako hodnota relevantního ukazatele se pro účely určení kapitálového požadavku podle odstavce 1 použije 80 % z průměru hodnot relevantních ukazatelů za poslední tři účetní období.
(5)
V období od 31. prosince běžného roku do 30. prosince následujícího roku se částka vyjádřená v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem, který Česká národní bankabanka vyhlásí jako poslední v měsíci říjnu běžného roku.
§ 32
Koeficient
Koeficient, který se používá při uplatnění přístupu B nebo C, je
a)
0,5, poskytuje-li platební instituce pouze platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f) zákona, nebo
b)
1, poskytuje-li platební instituce některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e) zákona.
HLAVA II
KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
(K § 74 odst. 6 zákona)
§ 33
Výpočet kapitálové přiměřenosti
Pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti instituce elektronických penězelektronických peněz se stanoví výše kapitálového požadavku ke krytí rizik jako součet kapitálových požadavků podle § 34 a 35.
§ 34
Kapitál a kapitálový požadavek ke krytí rizik spojených s vydáváním elektronických peněz
(1)
Kapitál se vypočítá obdobně jako kapitál podle čl. 4 odst. 1 bodu 118 nařízení.
(2)
Kapitálový požadavek ke krytí rizik spojených s vydáváním elektronických penězelektronických peněz činí nejméně 2 % z průměru elektronických peněz v oběhuprůměru elektronických peněz v oběhu.
(3)
Za účelem předejití vícenásobnému použití prvků způsobilých pro výpočet kapitálu nesmí instituce elektronických penězelektronických peněz, která je členem skupiny, jejímž členem je též platební instituce, zahraniční platební instituce, úvěrová instituce, investiční podnik, společnost spravující aktiva anebo pojišťovna, zahrnout do kapitálu určeného podle odstavce 1 ty položky nebo jejich části, které jsou zahrnovány do kapitálu za účelem splnění jakýchkoli jiných kapitálových požadavků.
(4)
Instituce elektronických penězelektronických peněz, která vykonává i jiné podnikatelské činnosti než činnost, k jejímuž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného podle zákona, nesmí do kapitálu určeného podle odstavce 1 zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou použity pro výkon jiných činností, než jsou činnosti, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného podle zákona.
(5)
Pokud nelze určit, jaká část peněžních prostředkůpeněžních prostředků předaných držitelem instituci elektronických penězelektronických peněz je určena pro činnost podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhuprůměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředkůpeněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.
(6)
Pokud instituce elektronických penězelektronických peněz vydává elektronické penízeelektronické peníze po dobu kratší než 6 kalendářních měsíců, činí tento kapitálový požadavek nejméně 2 % z průměru elektronických peněz v oběhuprůměru elektronických peněz v oběhu stanovených na základě jejího obchodního plánu, případně upraveného podle požadavků České národní bankybanky.
§ 35
Výpočet kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz
Pro výpočet kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických penězelektronických peněz, se § 29 až 32 použijí obdobně.
HLAVA III
MINIMÁLNÍ LIMIT POJISTNÉHO PLNĚNÍ Z POJIŠTĚNÍ A MINIMÁLNÍ VÝŠE SROVNATELNÉHO ZAJIŠTĚNÍ
(K § 17 odst. 3, § 46 odst. 2 a § 75 odst. 3 zákona)
§ 36
Minimální peněžní částka plnění
Minimální limit pojistného plnění z pojištění nebo minimální výše srovnatelného zajištění se stanoví za předchozí kalendářní rok a rovná se minimální peněžní částce plnění vypočtené podle vztahu
MMA=RP+TA+SA,
kde:
MMA označuje minimální peněžní částku plnění, vyjádřenou v eurech;
RP označuje hodnotu indikátoru rizikového profilu, vyjádřenou v eurech;
TA označuje hodnotu indikátoru typu činnosti, vyjádřenou v eurech;
SA označuje hodnotu indikátoru rozsahu činnosti, vyjádřenou v eurech.
§ 37
Indikátor rizikového profilu
Hodnota indikátoru rizikového profilu se vypočte podle vztahu
RP=CR+NT+NA,
kde:
RP označuje hodnotu indikátoru rizikového profilu vyjádřenou v eurech;
CR označuje celkovou hodnotu všech nároků vyplývajících z § 17 odst. 1 nebo 2, § 46 odst. 1 nebo § 75 odst. 1 nebo 2 zákona uplatněných uživateli nebo poskytovateli platebních služeb, kteří vedou platební účetplatební účet, vůči poskytovateli platebních služeb nepřímého dání platebního příkazuslužeb nepřímého dání platebního příkazu nebo informování o platebním účtu v předchozím kalendářním roce; hodnota je vyjádřena v eurech;
hodnota nároků vyjádřená v jiné měně než v eurech se přepočítává na částku v eurech kurzem, který Česká národní bankabanka vyhlásí jako poslední v měsíci říjnu předchozího kalendářního roku;
pokud nebyly v uvedeném kalendářním roce poskytovány služby, odpovídá CR odhadované výši nároků, avšak nejméně hodnotě 50 000 eur;
NT označuje indikátor počtu všech platebních transakcíplatebních transakcí, ke kterým byl platební příkaz dán nepřímo, a vypočte se podle vztahu:
NT=0,4.Na+0,25.Nb+0,1.Nc+0,05.Nd+0,00025.Ne,
kde:
Na = min {10 000; N}
Nb = max {0; min {90 000; N - 10 000}}
Nc = max {0; min {900 000; N - 100 000}}
Nd = max {0; min {9 000 000; N - 1 000 000}}
Ne = max {0; N - 10 000 000}
N je celkový počet platebních transakcí, ke kterým byl v předchozím kalendářním roce platební příkaz dán nepřímo, a rovná se součtu Na+Nb+Nc+Nd+Ne;
pokud nebyly v uvedeném kalendářním roce poskytovány služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu, odpovídá NT odhadovanému počtu platebních transakcíplatebních transakcí, ke kterým bude platební příkaz dán nepřímo, avšak nejméně 50 000;
NA označuje indikátor počtu jednotlivých platebních účtůplatebních účtů, ke kterým má poskytovatel služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu přístup, a vypočte se podle vztahu:
NA=0,4.Na+0,25.Nb+0,1.Nc+0,05.Nd+0,00025.Ne,
kde:
Na = min {10 000; N}
Nb = max {0; min {90 000; N - 10 000}}
Nc = max {0; min {900 000; N - 100 000}}
Nd = max {0; min {9 000 000; N - 1 000 000}}
Ne = max {0; N - 10 000 000}
N je celkový počet všech platebních účtů, ke kterým měl poskytovatel služby informování o platebním účtu přístup v předchozím kalendářním roce, a rovná se součtu Na+Nb+Nc+Nd+Ne;
pokud nebyly v uvedeném kalendářním roce poskytovány služby, odpovídá NA odhadovanému počtu platebních účtůplatebních účtů, ke kterým bude mít poskytovatel služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu přístup, avšak nejméně 50 000.
§ 38
Indikátor typu činnosti
(1)
Hodnota indikátoru typu činnosti se v případě výlučného poskytování platebních služeb rovná nule.
(2)
Pokud je vykonávána i jiná činnost nebo činnosti než platební služby, činí hodnota indikátoru typu činnosti 50 000 eur, ledaže činnost jiná než platební služby nemá vliv na poskytování služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu nebo služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu, protože existuje záruka, která pokrývá závazky vyplývající z této činnosti, nebo jiný právní předpis stanoví povinnost založit samostatný subjekt pro podnikání v oblasti platebních služeb, jestliže tato jiná činnost zhoršuje nebo by mohla zhoršit finanční zdraví daného poskytovatele služeb.
§ 39
Indikátor rozsahu činnosti
(1)
Hodnota indikátoru rozsahu činnosti poskytovatele služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu se vypočte podle vztahu:
SA=0,4.Na+0,25.Nb+0,1.Nc+0,05.Nd+0,00025.Ne,
kde:
Na = min {500 000; N}
Nb = max {0; min {500 000; N - 500 000}}
Nc = max {0; min {4 000 000; N - 1 000 000}}
Nd = max {0; min {5 000 000; N - 5 000 000}}
Ne = max {0; N - 10 000 000}
N je celková částka všech platebních transakcí, ke kterým byl v předchozím kalendářním roce platební příkaz dán nepřímo; částka je vyjádřena v eurech a rovná se součtu Na+Nb+Nc+Nd+Ne;
pokud nebyly v uvedeném kalendářním roce poskytovány služby, použije se odhadovaná částka všech platebních transakcíplatebních transakcí, ke kterým bude platební příkaz dán nepřímo, avšak nejméně částka 50 000 eur.
Částka platebních transakcíplatebních transakcí vyjádřená v jiné měně než v eurech se přepočítává na částku v eurech kurzem, který Česká národní bankabanka vyhlásí jako poslední v měsíci říjnu předchozího kalendářního roku.
(2)
Hodnota indikátoru rozsahu činnosti poskytovatele služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu se vypočte podle vztahu:
SA=0,4.Na+0,25.Nb+0,1.Nc+0,05.Nd+0,00025.Ne,
kde:
Na = min {100; N}
Nb = max {0; min {9 900; N - 100}}
Nc = max {0; min {90 000; N - 10 000}}
Nd = max {0; min {900 000; N - 100 000}}
Ne = max {0; N - 1 000 000}
N je celkový počet uživatelů služby informování o platebním účtu v předchozím kalendářním roce a rovná se součtu Na+Nb+Nc+Nd+Ne;
pokud tyto služby nebyly v uvedeném kalendářním roce poskytovány, použije se odhadovaný počet uživatelů, nejméně však 50 000.
(3)
V případě poskytování služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu a zároveň i služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu se hodnota indikátoru rozsahu činnosti rovná součtu hodnoty indikátoru rozsahu činnosti poskytovatele služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu a indikátoru rozsahu činnosti poskytovatele služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 40
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. ledna 2018.
Guvernér:
v z. Ing. Hampl, MSc., Ph.D., v. r.
viceguvernér
1)
Čl. 4 bod 46, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 1, čl. 9 odst. 2 a čl. 95 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2556.
Čl. 5 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 5 odst. 4 a čl. 5 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES.
5)
Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. |
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 6/2018 Sb. | Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 6/2018 Sb.
Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí
Vyhlášeno 9. 1. 2018, částka 3/2018
6
SDĚLENÍ
Energetického regulačního úřadu
ze dne 4. ledna 2018
o vydání cenových rozhodnutí
Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, podle § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 3, § 6, 12 a 24 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 8/2017 ze dne 20. prosince 2017, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 5/2016, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie, ve znění cenového rozhodnutí ERÚ č. 9/2016, č. 11/2016 a č. 2/2017, a dále cenové rozhodnutí č. 9/2017 ze dne 20. prosince 2017, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 3/2017, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie.
Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenová rozhodnutí č. 8/2017 a č. 9/2017 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 21. prosince 2017, v částce 10. Uvedeným dnem uveřejnění nabyla cenová rozhodnutí platnosti. Cenové rozhodnutí č. 8/2017 nabylo účinnosti dnem uveřejnění v Energetickém regulačním věstníku. Cenové rozhodnutí č. 9/2017 nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Předseda Rady Energetického regulačního úřadu:
Ing. Outrata v. r. |
Sdělení Státní volební komise č. 5/2018 Sb. | Sdělení Státní volební komise č. 5/2018 Sb.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 6. ledna 2018
Vyhlášeno 9. 1. 2018, částka 3/2018
5
SDĚLENÍ
Státní volební komise
ze dne 8. ledna 2018
o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 6. ledna 2018
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcíobcí konaných dne 6. ledna 2018.
Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 242/2017 Sb. se dne 6. ledna 2018 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby do zastupitelstev obcíobcí.
Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb:
a)| celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:| 1
---|---|---
b)| celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů:| 92
---|---|---
c)| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:| 80
---|---|---
d)| celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:| 5
---|---|---
v tom podle volebních stran:
90 Sdružení nezávislých kandidátů - místní sdružení celkem| 4
---|---
470 Sdružení STAN, NK| 1
---|---
541 Sdružení Piráti, NK| 0
---|---
e)
seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2):
seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8):
nevyskytlo se,
seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2):
nevyskytlo se.
Předseda Státní volební komise:
Mgr. Metnar v. r. |
Vyhláška č. 4/2018 Sb. | Vyhláška č. 4/2018 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby, ve znění vyhlášky č. 328/2008 Sb.
Vyhlášeno 9. 1. 2018, datum účinnosti 1. 2. 2018, částka 3/2018
* Čl. I - Vyhláška č. 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby, ve znění vyhlášky č. 328/2008 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2018
4
VYHLÁŠKA
ze dne 4. ledna 2018,
kterou se mění vyhláška č. 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby, ve znění vyhlášky č. 328/2008 Sb.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 88 odst. 2 k provedení § 71 odst. 1 písm. g) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 279/2013 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby, ve znění vyhlášky č. 328/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“ a v poznámce pod čarou č. 1 se číslo „1985“ nahrazuje číslem „1993“.
2.
V § 2 písm. a) se text „ssp.“ zrušuje.
3.
V § 2 písm. c) bodě 2 se slovo „Lycopersicon“ nahrazuje slovem „Solanum“.
4.
V § 2 písm. i) se slova „Státní rostlinolékařskou správou (dále jen „rostlinolékařská správa“)“ nahrazují slovem „Ústavem“.
5.
V § 2 písm. j), § 3 odst. 8, § 4 odst. 1 písm. a) a b), části A. přílohy č. 1, části 1. písm. c) a e) přílohy č. 4, části 2. písm. c), e) a f) přílohy č. 4, podbodu 4.1.1. písm. b), podbodu 4.1.6. a podbodu 4.1.10. části 4. přílohy č. 4, podbodu 5.2.1. písm. c) a d), bodu 5.4. a bodu 5.11. písm. a) a b) části 5. přílohy č. 4, úvodním odstavci přílohy č. 5, části 1. písm. c) přílohy č. 5, části 2. přílohy č. 5 a v části 2. přílohy č. 6 se slova „rostlinolékařskou správou“ nahrazují slovem „Ústavem“.
6.
V § 3 odst. 1, § 4 odst. 3, § 5 odst. 3 a 5, § 6 odst. 1, § 7 odst. 2 a 3, bodu 4.4. části 4. přílohy č. 4 a v bodu 5.9. části 5. přílohy č. 4 se slova „Rostlinolékařská správa“ nahrazují slovem „Ústav“.
7.
V § 3 odst. 8 se slova „Státní rostlinolékařské správy“ nahrazují slovy „Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského“.
8.
V § 3 odst. 8, 10 a 11, § 4 odst. 2, 4 a 5, § 5 odst. 1, 2 a 4, § 6 odst. 2, § 7 odst. 1 písm. a) a b), § 7 odst. 2 a 4, bodu 2. přílohy č. 3, části 1. písm. c), d) a posledním odstavci přílohy č. 4, části 2. písm. a), c), d) a posledním odstavci přílohy č. 4, části 3. přílohy č. 4, podbodu 4.1.3. a bodu 4.5. části 4. přílohy č. 4, bodu 5.1., úvodním odstavci bodu 5.10. a úvodním odstavci bodu 5.11. části 5. přílohy č. 4, části 1. písm. c) přílohy č. 5, části 2. přílohy č. 5 a v části 1. přílohy č. 6 se slova „rostlinolékařská správa“ nahrazují slovem „Ústav“.
9.
V § 3 odst. 9 se slova „fyzickou nebo právnickou osobou, pověřenou k této činnosti Ministerstvem zemědělství podle § 71 odst. 1 písm. b) zákona nebo rostlinolékařskou správou podle § 72 odst. 5 písm. i) zákona“ nahrazují slovy „osobou, pověřenou k této činnosti Ústavem“.
10.
V § 3 odst. 10 se slova „a nebo“ nahrazují slovem „anebo“ a slova „, v případě rozmnožovacího materiálu2) bramboru a rajčete také Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému“ se zrušují.
11.
V § 4 odst. 3 písm. a), § 7 odst. 1 písm. a) a b), části B. přílohy č. 1, úvodní větě části 1. přílohy č. 4, úvodní větě části 2. přílohy č. 4, podbodu 4.1.1. písm. b), podbodu 4.1.5. a podbodu 4.1.7., bodu 4.2. písm. a) a bodu 4.5. písm. b) a c) části 4. přílohy č. 4 a v podbodu 5.2.2. písm. b), bodu 5.7. písm. a), b), c) a d) a bodu 5.10. písm. b), c) a d) části 5. přílohy č. 4 se slova „rostlinolékařské správy“ nahrazují slovem „Ústavu“.
12.
V příloze č. 4 posledním odstavci části 1. a posledním odstavci části 2. se slova „rostlinolékařskou správu, která“ nahrazují slovy „Ústav, který“.
13.
V příloze č. 4 části 2. písm. a) se slova „touto správou“ nahrazují slovem „Ústavem“.
14.
V příloze č. 4 podbodu 4.1.1. písm. b) části 4. a podbodu 5.2.1. písm. c) a d) části 5. se slova „na základě písemné žádosti uživatele pozemku“ zrušují.
15.
V příloze č. 4 podbodu 4.1.1. části 4. písmeno c) zní:
„c)
po splnění ostatních mimořádných rostlinolékařských opatření nařízených v karanténním území podle bodu 4 smí pěstovat brambory na sadbu nebo na konzum s podmínkou, že Ústav provede vymezovací průzkum výskytu původce kroužkovitosti podle § 3 odst. 3 [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona], k výsadbě bude použit rozmnožovací materiál3) nebo farmářská sadba4) vypěstovaná pod kontrolou Ústavu a testovaná dle přílohy č. 1 na výskyt původce kroužkovitosti s výsledkem negativním, a sklizené hlízy budou testovány dle přílohy č. 1 na výskyt původce kroužkovitosti, případné pěstování sadbových brambor je možné až po uplynutí dvou let od prvního pěstování brambor na tomto pozemku.“.
16.
V příloze č. 4 podbodu 5.2.1. části 5. písmeno a) zní:
„a)
nesmí po dobu čtyř vegetačních období pěstovat hostitelské rostliny původce hnědé hniloby včetně osiva bramboru a rajčete a rostliny rodu Brassica, u kterých prokazatelně hrozí riziko přežití původce, jiné rostliny mohou být pěstovány, pokud nehrozí prokazatelně zjistitelné riziko šíření původce hnědé hniloby (např. pokud pěstitel učiní opatření, která zabrání přenosu zeminy spolu se sklízenými částmi takových rostlin) [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona], a musí vyhledávat a likvidovat planě rostoucí hostitelské rostliny včetně plevelů [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona]“.
17.
V příloze č. 4 podbodu 5.2.1. písm. c) části 5. se slovo „písmene“ nahrazuje slovem „písmenem“, v bodu 4.3. části 4. a v bodu 5.7. písm. d) a bodu 5.8. části 5. přílohy č. 4 se slova „rostlinolékařské správě“ nahrazují slovem „Ústavu“.
18.
V příloze č. 4 podbodu 5.2.1. písm. c) části 5. poslední odstavec zní:
„a při prvním následném pěstování bramboru nebo rajčete musí být proveden vymezovací průzkum výskytu původce hnědé hniloby podle § 3 odst. 3 [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona] a v případě pěstování bramboru musí být k výsadbě použit rozmnožovací materiál3) a sklizeň musí být určena pouze ke konzumním účelům nebo k průmyslovému zpracování, případné pěstování sadbových brambor je možné až po uplynutí dvou let od prvního pěstování bramboru nebo rajčete na tomto pozemku;“.
19.
V příloze č. 4 podbodu 5.2.1. písm. e) části 5. se slovo „zamýšleném“ zrušuje a slova „v takovém předstihu“ se nahrazují slovy „nejpozději jeden měsíc před sklizní těchto rostlin“.
20.
V příloze č. 4 podbodu 5.2.1. části 5. písmeno f) zní:
„f)
nesmí provádět umělou závlahu v roce potvrzení výskytu původce hnědé hniloby a v následujících čtyřech letech smí provádět závlahu jen se souhlasem a pod dohledem Ústavu a za předpokladu, že je vyloučeno zjistitelné nebezpečí šíření původce hnědé hniloby [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona].“.
21.
V příloze č. 4 podbodu 5.2.2. části 5. písmeno d) zní:
„d)
smí provádět závlahu pouze za podmínky, že voda použitá k závlaze nebude označena Ústavem za zamořenou původcem hnědé hniloby [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona];“.
22.
V příloze č. 5 části 1. se za písmeno c) vkládá nový odstavec, který včetně poznámek pod čarou č. 3 a 4 zní:
„Odpady ze zpracování hlíz bramboru podezřelých ze zamoření původcem kroužkovitosti nebo hnědé hniloby je možné alternativně vyvézt na půdu, která není zemědělskou půdou3) nebo jako hnojivo na trvalé travní porosty4) v případě, že Ústav posoudí, že nehrozí rozpoznatelné riziko rozšíření původce kroužkovitosti nebo hnědé hniloby.
3)
§ 1 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 3 odst. 5 nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2018.
Ministr:
Ing. Milek v. r. |
Vyhláška č. 3/2018 Sb. | Vyhláška č. 3/2018 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 378/2010 Sb., o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin, ve znění vyhlášky č. 42/2014 Sb., a další související vyhlášky
Vyhlášeno 9. 1. 2018, datum účinnosti 24. 1. 2018, částka 2/2018
* ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin
* ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby
* ČÁST TŘETÍ - Změna vyhlášky o stanovení dalších odrůd ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se považují za zapsané do Státní odrůdové knihy
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 24. 1. 2018
3
VYHLÁŠKA
ze dne 3. ledna 2018,
kterou se mění vyhláška č. 378/2010 Sb., o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin, ve znění vyhlášky č. 42/2014 Sb., a další související vyhlášky
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 14 písm. e), § 3a odst. 11, § 4 odst. 15 písm. a), § 6 odst. 8 písm. c) a d) a § 35c odst. 5 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb., zákona č. 54/2012 Sb. a zákona č. 295/2017 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
Změna vyhlášky o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin
Čl. I
Vyhláška č. 378/2010 Sb., o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin, ve znění vyhlášky č. 42/2014 Sb., se mění takto:
1.
Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/2109 ze dne 1. prosince 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí nových druhů a botanický název druhu Lolium x boucheanum Kunth.“.
2.
V příloze se v bodu 1.2.1 Trávy slova „Lolium x boucheanum Kunth“ nahrazují slovy „Lolium x hybridum Hausskn.“.
3.
V příloze se v bodu 1.2.3 Jiné krmné plodiny slovo „Svazenka“ nahrazuje slovy „Svazenka vratičolistá“.
ČÁST DRUHÁ
Změna vyhlášky o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby
Čl. II
Vyhláška č. 61/2011 Sb., o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby, ve znění vyhlášky č. 410/2013 Sb., se mění takto:
1.
Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/2109 ze dne 1. prosince 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí nových druhů a botanický název druhu Lolium x boucheanum Kunth.“.
2.
V příloze č. 1 body 2.1 až 6 znějí:
„2.1
Metody odběru dílčích vzorků
2.1.1.
Bodcové (Nobbeho) vzorkovadlo
(1)
Je tvořeno trubicí s otvorem u špičatého konce. Osivo prochází trubkou a sbírá se do vhodné nádoby. Minimální vnitřní průměr Nobbeho vzorkovadla musí být dostatečně široký na to, aby umožňoval volný a hladký tok osiva a nečistot do vzorkovadlem. Vnější maximální průměr vzorkovadla je pětinásobek maximálního průměru vzorkovaných semen. Šířka otvoru v plášti vzorkovadla je minimálně dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvoru je trojnásobek až čtyřnásobek šířky otvoru.
(2)
Při použití se vzorkovadlo s otvorem otočeným směrem dolů zasune do osiva pod úhlem asi 30° vzhledem k horizontální rovině. Vzorkovadlem zasunutým do požadované hloubky se otočí kolem podélné osy o 180° a poté se vytahuje z obalu stále se snižující rychlostí, přitom se jím jemně potřásá, aby se udržel rovnoměrný tok osiva. Osivo se sbírá do vhodné nádoby.
2.1.2.
Dvouplášťové vzorkovadlo
(1)
Skládá se z vnitřní trubky, která volně zapadá do vnitřku vnější trubky, ale přitom natolik těsně, že do mezery mezi nimi nemohou vklouznout semena ani nečistoty. Vnější trubka má pevný zašpičatělý konec. Do stěn obou trubek jsou vyřezány otvory, a to tak, že dutina vnitřní trubky se dá otvírat a zavírat otáčením obou trubek proti sobě navzájem. Doporučené rozměry vzorkovadla jsou: délka vzorkovadla taková, aby vzorkovadlo dosáhlo protější stěny obalu, v případě vertikálního vzorkování pytlů musí dvouplášťové vzorkovadlo dosáhnout na dno pytlů, šířka otvoru je minimálně dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvoru je minimálně dvojnásobek šířky otvoru, maximální délka otvoru není stanovena, otvor může být stejně dlouhý jako celé vzorkovadlo. Minimální vnitřní průměr dvou plášťového vzorkovadla musí být dostatečně široký na to, aby umožňoval volný a hladký tok osiva a nečistot do vzorkovadla.
(2)
Dvouplášťové vzorkovadlo lze používat v poloze horizontální, vertikální nebo šikmé. Dvouplášťové vzorkovadlo s otvory uspořádanými do spirály, které se otevírají postupně od špičky po rukojeť, lze použít pouze pro semena menší než je semeno druhu Triticum aestivum.
(3)
Je-li dvouplášťové vzorkovadlo používáno vertikálně, musí mít buď přihrádky rozdělující vnitřní prostor vzorkovadla na několik komor, nebo musí mít otvory uspořádány do spirály.
(4)
Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, trubice se navzájem pootočí tak, aby se štěrbiny vnitřní trubky otevřely, a mírně se jím zatřese, aby se zcela naplnilo osivem. Pak se opět uzavře, vytáhne a vyprázdní do vhodné násypky nebo na vhodnou podložku. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva. Za jeden dílčí vzorek se považuje celý obsah takového typu vzorkovadla, nikoli obsah jedné z jeho komor.
2.1.3.
Vzorkovadlo pro velké náklady a volně ložené osivo
(1)
Tento typ vzorkovadla lze použít pro semena menší než je semeno druhu Triticum aestivum.
(2)
Skládá se ze zvláštní komůrky připevněné k násadě. Spodní část komory je konického tvaru se zašpičatělým koncem. Pro dosažení větší hloubky může být násada postupně prodloužena našroubováním dalších nástavců. V komůrce je zavírací systém, který může být tvořen buď prstencem na vnější straně nástroje, nebo křidélkem spojeným s dvířky nebo klapkou přitlačovanou pružinou. Některá tato vzorkovadla se dají uzavřít před vytažením z místa vzorkování, jiná se nedají uzavřít, takže se naplněná komůrka vytahuje ven v otevřeném stavu. Pro všechny druhy může být minimální vnitřní průměr komůrky okolo 35 mm a výška 75 mm.
(3)
Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, jemně se svisle zatlačí tak, aby špička dosáhla požadované polohy, vytáhne se přibližně o 10 cm zpět nebo se jím otočí (podle uzavíracího systému), mírně se jím zatřese, aby se zcela naplnilo osivem, opatrně se uzavře, pokud to je možné, vytáhne se a vyprázdní do vhodné nádoby. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva.
2.1.4.
Odběr dílčích vzorků rukou
(1)
Odebírání dílčích vzorků rukou je nejvhodnější metoda vzorkování v případě následujících rodů: Agropyron, Agrostis, Alopecurus, Anthoxanthum, Arrhenatherum, Bromus, Cynodon, Cynosurus, Dactylis, Deschampsia, Elytrigia, Festuca, Holcus, Lolium, Panicum, Poa a Trisetum. Tato metoda je rovněž nejvhodnější pro vzorkování semen, která by mohla být poškozena použitím vzorkovadel, například velkosemenné luskoviny, semena s křidélky nebo semena s nízkou vlhkostí, a zároveň pro osivové pásy a osivové rohože.
(2)
Pro odebírání dílčích vzorků rukou z osiva v obalech musí být přístupná všechna místa uvnitř obalů. Za tímto účelem mohou být obaly při vzorkování částečně nebo úplně vyprazdňovány. Obaly, v nichž nejsou všechny vrstvy osiva přístupné při normálním otevření obalu, může být nutné rozříznout, odebrat z nich vzorek a poté osivo znovu zabalit.
(3)
Odběr vzorků rukou probíhá tak, že se čistá otevřená ruka zasune do požadované hloubky osiva, sevře se dlaň a ruka se vytáhne ven, přičemž je nutno dbát na to, aby byly prsty okolo zachyceného osiva pevně sevřeny tak, aby žádná semena nemohla z dlaně unikat.
2.1.5.
Odběr vzorků pomocí automatického vzorkovadla
2.1.5.1.
Použití automatického vzorkovadla
(1)
Dílčí vzorky se odebírají z proudu osiva při plnění do obalů.
(2)
Požadavky na provoz automatického vzorkovadla
a)
dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva rovnoměrně v celém jeho průřezu a četnost jejich odběru je řízena časovým spínačem, přičemž intervaly mezi odběry dílčích vzorků jsou stejnoměrné,
b)
dílčí vzorky jsou vedeny potrubím od vzorkovadla do nádoby ve sběrné skříni,
c)
semena z tohoto zařízení nesmí odrazem nebo jinak samovolně vypadnout mimo sběrné nádoby,
d)
obsah jedné nádoby musí odpovídat velikosti souhrnného vzorku,
e)
sběrná skříň musí být uzamykatelná,
f)
skříň vzorkovadla, časového spínače a všechny spoje na vedení osiva od vzorkovadla do sběrné skříně musí být zaplombovány,
g)
vzorkovadlo nesmí osivo poškozovat ani vybírat mezi jednotlivými semeny na základě jejich velikosti, vznášivosti nebo pluchatosti.
(3)
Automatické vzorkovadlo se instaluje podle technologických podmínek výrobce a jeho provoz pro účely odběru úředních vzorků musí být schválen Ústavem.
(4)
Při používání automatického vzorkovadla pro účely úředního odběru vzorků je toto vzorkovadlo uzamčené a přístupné pouze pověřenému vzorkovateli.
(5)
Další požadavky na provoz a zabezpečení automatického vzorkovadla
a)
mechanizmus vzorkovadla včetně časového spínače se umístí v uzavíratelné skřínce,
b)
potrubí mezi vzorkovadlem a sběrnou skříní je vedeno tak a v takové délce, aby pád osiva do sběrné nádoby nemohl být příčinou případného poškození vzorkovaného osiva,
c)
je-li nad sběrnou skříní potrubí rozděleno a zdvojeno, shromažďuje se vzorek pro laboratoř čistící stanice do nádoby mimo sběrnou skříň,
d)
sběrná skříň je pevně spojená s podkladem a zabezpečena proti jakémukoliv posunu, samovolnému otevření a dále musí splňovat tyto podmínky:
1.
v plášti nesmí být jiné otvory než otvor pro přívod osiva, štěrbina na vhození lístku označujícího číslo partie, otvor pro vývod vnějšího ovládacího mechanizmu otočného zařízení se sběrnými nádobami a dostatečně prostorný manipulační otvor na vyjímání sběrných nádob se vzorky,
2.
uvnitř obsahuje otočné zařízení s jednotlivými sběrnými nádobami. Ovládání tohoto zařízení musí být konstruováno tak, aby vně skříně bylo možno ovládat točnu pouze jedním směrem v rozmezí 360°, bez možnosti zpětného pohybu; zpětný pohyb točny, nebo přetočení do výchozí polohy, je možné pouze při otevřené skříni,
3.
jednotlivé nádoby musí být rovnoměrně rozmístěny tak, aby i při případném větším množství osiva nemohlo dojít ke znehodnocení vzorku smícháním osiva z více nádob,
4.
klíče od skříně má vzorkovatel, druhý klíč je uložený ve vzorkovatelem zapečetěné obálce u odpovědného pracovníka čistící stanice,
e)
časové intervaly spínače musí být nastaveny tak, aby v čase potřebném na vyčištění partie osiva bylo odebráno vzorkovadlem tolik dílčích vzorků, které svojí hmotností odpovídají přibližně čtyřnásobku laboratorního vzorku.
(6)
Pokud nastavení časových impulsů neodpovídá kapacitě sběrné nádoby, je možné použít na vzorek z jedné partie dvě sběrné nádoby s předepsaným označením.
(7)
O provozu automatického vzorkovadla se vede evidence v knize automatického vzorkovadla s údaji shodnými na lístcích vhazovaných do sběrných nádob doplněnými o druh, odrůdu a hmotnost vzorkované partie. Tuto evidenci kontroluje pracovník Ústavu.
2.1.5.2
Postup práce obsluhy automatického vzorkovadla
(1)
Před začátkem čistění partie osiva obsluha vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou začátku čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.
(2)
Po ukončení čistění partie obsluha opět vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou ukončení čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.
(3)
Dále pootočí točnou o jedno místo tak, aby pod přívodem osiva byla prázdná nádoba, a vhodí lístek pro další partii.
(4)
Postup opakuje tolikrát, kolik partií je připravováno mezi jednotlivými úředními odběry vzorků vzorkovatelem, nebo pokud stačí kapacita sběrné skříně.
2.1.5.3
Postup práce vzorkovatele
(1)
Vzorkovatel odebírá souhrnné vzorky ze skříně a připravuje laboratorní, rezervní a případně další úřední vzorek, přičemž kontroluje shodnost údajů na obou lístcích vhozených do nádoby s údaji v předložené evidenci.
(2)
Po odebrání všech vzorků vloží sběrné nádoby zpět na otočné zařízení, které nastaví do výchozí polohy a sběrnou skříň uzavře a uzamkne.
(3)
Pokud vzorek ve sběrné nádobě nemá potřebnou hmotnost, provede se celé nové vzorkování ručně.
2.1.6
Ruční odběr vzorků z proudu osiva
Dílčí vzorky lze pomocí ručních nástrojů odebírat z proudu osiva při plnění obalů, a to za předpokladu, že dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva rovnoměrně v celém jeho průřezu a semena z nástroje odrazem nebo jinak samovolně nevypadávají.
3.
Počet dílčích vzorků ve vztahu k typu a počtu obalů
(1)
Z partie osiva v pytlích nebo jiných obalech stejné velikosti a jednoho typu s hmotností až 100 kg se odebírají dílčí vzorky v tomto minimálním počtu:
a)
Pro obaly obsahující 15 až 100 kg osiva platí minimální počet dílčích vzorků uvedený v tabulce 1:
Tabulka 1 - Minimální počet odebraných dílčích vzorků pro partie osiva v obalech obsahujících do 100 kg osiva včetně
Počet obalů v partii| Minimální počet dílčích vzorků
---|---
1| 5 dílčích vzorků
2 – 4| 3 dílčí vzorky z každého obalu
5 – 8| 2 dílčí vzorky z každého obalu
9 – 15| 1 dílčí vzorek z každého obalu
16 – 30| 15 dílčích vzorků, každý z jiného obalu
31 – 59| 20 dílčích vzorků, každý z jiného obalu
60 – 154| 30 dílčích vzorků, každý z jiného obalu
155 – 400| 1 dílčí vzorek z každých 5 obalů, každý vzorek z jiného obalu
401 – 566| 80 dílčích vzorků, každý z jiného obalu
567 a více| 1 dílčí vzorek z každých 7 obalů, každý vzorek z jiného obalu
b)
V případě obalů obsahujících méně než 15 kg osiva jsou obaly sloučeny do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 100 kg, například 20 obalů o 5 kg, 33 obalů o 3 kg nebo 100 obalů o 1 kg. Vzorkovací jednotky se pak považují za obaly a vzorkování probíhá podle tabulky 1.
c)
V případě osiva v peletách, granulích, osivových pásech a osivových rohožích, musí být obaly obsahující méně než 300 000 semen sloučeny do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 2 000 000 semen. Vzorkovací jednotky se pak považují za obaly a vzorkování probíhá podle tabulky 1.
(2)
Při vzorkování osiva v obalech obsahujících více než 100 kg osiva (včetně volně loženého osiva) nebo z proudu osiva při plnění obalů, musí být dodržen minimální počet odebraných dílčích vzorků uvedený v tabulce 2:
Tabulka 2 - Minimální počet odebraných dílčích vzorků pro partie osiva v obalech obsahujících více než 100 kg osiva nebo z proudu osiva
Hmotnost partie| Minimální počet dílčích vzorků
---|---
do 500 kg| nejméně 5 dílčích vzorků
501 až 3 000 kg| jeden dílčí vzorek z každých 300 kg, nejméně
však 5 dílčích vzorků
3 001 až 20 000 kg| jeden dílčí vzorek z každých 500 kg, nejméně
však 10 dílčích vzorků
20 001 a více kg| jeden dílčí vzorek z každých 700 kg, nejméně
však 40 dílčích vzorků
(3)
Při vzorkování partie o počtu obalů 15 nebo nižším se z každého obalu bez ohledu na jejich velikost odebere stejný počet dílčích vzorků. Minimální počet odebraných dílčích vzorků pro obalované osivo (osivo peletované, inkrustované, granulované, osivové pásy a rohože) uvádí tabulky č. 1 a 2.
4.
Odběr vzorků ke stanovení skladištních škůdců
(1)
Ke stanovení skladištních škůdců se dílčí vzorky odebírají přímo do neprodyšného obalu a takto získaný souhrnný vzorek se odesílá přímo k rozboru. Vzorky se odebírají střídavě
a)
z dolní části pytle (do výšky 200 mm),
b)
z části pytle nad 200 mm z obvodové vrstvy,
c)
z části pytle nad 200 mm z vnitřní vrstvy.
(2)
Počet dílčích vzorků je stanoven v tabulce 1.
(3)
Z osiva ve velkoobjemových obalech a z osiva volně loženého se odebírají dílčí vzorky v místech, kde lze předpokládat výskyt skladištních škůdců (zavlhlá místa, místa u podlahy, stěn apod.).
(4)
Velikost vzorků ke zjišťování skladištních škůdců je shodná s předepsanou hmotností pro laboratorní vzorek s výjimkou olejnin a přadných rostlin, u nichž se předepisuje hmotnost 250 g.
5.
Příprava souhrnného a laboratorního vzorku
(1)
Souhrnný vzorek vznikne sloučením dílčích vzorků, pokud se jeví jako jednotné. Pokud se dílčí vzorky nejeví jako jednotné, vzorkování dané partie musí být zastaveno. Jsou-li dílčí vzorky sbírány přímo do jedné nádoby, lze obsah této nádoby považovat za souhrnný vzorek pouze v případě, že se osivo v nádobě zdá být jednotné. V opačném případě nelze obsah nádoby použít pro získání laboratorního vzorku. Při promíchávání souhrnného vzorku opakovaným použitím některého z mechanických dělidel nesmí být vzorek mezi jednotlivými použitími dělidla promícháván ručně.
(2)
Je-li obtížné souhrnný vzorek v podmínkách skladu promíchat a redukovat, doručí se celý do laboratoře k redukci. To přichází v úvahu jen v případech, kdy není vyžadován vzorek rezervní. Má-li souhrnný vzorek odpovídající velikost, je považován za laboratorní vzorek bez redukce.
(3)
Laboratorní vzorek, rezervní vzorek a popřípadě jiný vzorek na žádost dodavatele se připravuje promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost, a to některou z následujících metod, přičemž při redukci jednoho vzorku lze tyto metody kombinovat; v případě velkého souhrnného vzorku může být použita i některá z metod odběru dílčích vzorků.
a)
Mechanické dělení je vhodné pro všechny druhy osiva s výjimkou těžce se sypajících druhů. Provádí se různými druhy mechanických dělidel, která musí splňovat tyto požadavky:
1.
poskytnout alespoň jednu reprezentativní část z celkového množství děleného vzorku,
2.
správně dělit i heterogenní materiál nebo směs osiva druhů s různou velikostí a s různými fyzikálními vlastnostmi semen a příměsí,
3.
nesmí docházet ke změnám složení děleného materiálu a ke změně funkce dělidla v průběhu dělení (elektrostatický náboj, zachycování a dodatečné uvolňování některých složek),
4.
udržovat rovnoměrnou pracovní rychlost pohyblivých částí přesahující 1 m/s a průměr cest, jimiž materiál prochází, musí být nejméně 2,5krát větší než je maximální velikost semen,
5.
zachovávat konstantní dělicí poměr s povolenou odchylkou ± 3%.
b)
Metoda dělení rukou - její použití je omezeno na rody Anthoxanthum, Arrhenatherum a Trisetum. U všech ostatních druhů může být použita pouze pro získání zkušebních vzorků v laboratoři zkoušení zdravotního stavu. Osivo se rovnoměrně nasype na hladký čistý povrch, důkladně se promíchá špachtlí s rovným okrajem a vytvoří se z něho kupa, která se poté dělí na poloviny, a to celkem třikrát za sebou, takže vznikne osm částí. Ty se uspořádají do dvou řad po čtyřech a následně se smíchají všechny liché části dohromady a všechny sudé části dohromady, čímž vzniknou dvě poloviny původního množství osiva.
c)
Metoda dělení lžičkou - doporučena pro přípravu vzorku pro zkoušení zdravotního stavu, u ostatních zkoušek je omezena pro druhy se semeny menšími než semena pšenice. Po předběžném promíchání se osivo rovnoměrně nasype na podnos, kterým se poté už nijak netřese, a pomocí lžičky a špachtle se odebírá osivo alespoň z pěti náhodně vybraných míst.
d)
Modifikovaná metoda půlení - nástroj se skládá z podnosu a mřížky, které u poloviny krychlových buněk chybí dno. Po předběžném promíchání se osivo rovnoměrně nasype na mřížku. Po zvednutí mřížky zůstane na podnosu přibližně polovina vzorku.
(4)
Po získání jednoho zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku se zbytek laboratorního vzorku znovu promíchá před přípravou dalšího zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku.
(5)
Při přípravě vzorku na zkoušku vlhkosti je nutné postupovat tak, aby byly minimalizovány změny ve vlhkosti vzorku. Osivo nesmí být během redukce vzorku vystaveno působení vzduchu mimo obal po dobu delší než 30 sekund. Lze postupovat tak, že se osivo nejprve promíchá buď ve svém obale lžičkou, nebo za použití druhé podobné nádobky, která se otvorem přiloží k otvoru nádobky se vzorkem, a osivo se promíchá přesypáváním z jedné nádobky do druhé. Poté se osivo lžičkou odebere z alespoň tři různých míst a takto získané části vzorku se sloučí dohromady.
(6)
V případě osivových pásů a osivových rohoží se náhodně odebírají části pásů nebo rohoží.
(7)
Používá-li se některé z uvedených dělidel při přípravě vzorku peletovaného osiva, nesmí výška pádu přesáhnout 250 mm.
6.
Odběr vzorků sadby brambor
(1)
Odběr vzorků pro stanovení zdravotního stavu
Vzorkování sadby brambor pro účely stanovení napadení chorobami se provádí buď přímo z množitelských porostů, nebo ze skladů. Ze skladů odebírá vzorkovatel vzorky kontrolní, revizní a případně vzorky z partií sadby, u které nebylo provedeno vzorkování z porostu.
a)
Postup vzorkování sadby brambor z množitelských porostů:
1.
souhrnný vzorek se získá sloučením pěti dílčích vzorků, které se odebírají z pěti různých míst šachovnicovitě rozložených po pozemku, a to vždy ze dvou sousedních řádků, v každém z nich z 11 trsů jdoucích za sebou,
2.
z každého trsu se odebírá jedna, nebo dvě hlízy sadbové velikosti. Při odběru dvou hlíz se jedna hlíza vloží do vzorku pro laboratorní zkoušku a druhá do vzorku pro polní vegetační zkoušku,
3.
jeden vzorek obsahuje 110 hlíz.
b)
Pokud nebyl vzorek odebrán z porostu, odeberou se namátkově z uskladněné sadby hlízy průměrné velikosti, přičemž jeden vzorek obsahuje 110 hlíz.
(2)
Odběr vzorků sadby na mechanický rozbor
a)
dílčí vzorky sadby brambor po sklizni se odebírají náhodně sevřením obou rukou, včetně hrubých nečistot tak, aby vzorek reprezentoval průměrný stav sadby,
b)
pokud se rozbor vzorku neprovede na místě, zasílá se k rozboru v obalech, které musí být suché, čisté a dobře prodyšné a označeny podle vzoru uvedeného v příloze č. 2. Obaly zajišťuje dodavatel.“.
3.
V příloze č. 1 bodu 9.1.3 Postup testování se číslo „10 000“ nahrazuje číslem „2 500“.
4.
V příloze č. 1 se za Tabulku 11 Část 1. vkládá text:
„Pro průměrné počty semen jiného rostlinného druhu (JRD) vyšší než 138, se tolerovaný rozsah vypočítá podle následujícího vzorce a zaokrouhlí směrem nahoru na další celé číslo:
ůěýčProN=5-9:R=průměrnýpočetsemenJRD×5,44
ůěýčProN=10-19:R=průměrnýpočetsemenJRD×6,11
ůěýčProN=20:R=průměrnýpočetsemenJRD×6,69“.
5.
V příloze č. 1 se za Tabulku 11 Část 2. vkládá text:
„Pro průměrné počty semen jiného rostlinného druhu (JRD) vyšší než 138, se tolerovaný rozsah vypočítá podle následujícího vzorce a zaokrouhlí směrem nahoru na další celé číslo:
ůěýčProN=5-9:R=průměrnýpočetsemenJRD×6,82
ůěýčProN=10-19:R=průměrnýpočetsemenJRD×7,65
ůěýčProN=20:R=průměrnýpočetsemenJRD×8,38“.
6.
V příloze č. 3 bodu 2 odstavec 7 zní:
„(7)
Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu
a)
obdrží přehližitel v podobě seznamu množitelských porostů, který obsahuje potřebné údaje o množiteli, pozemku, plodině a předplodinách,
b)
je přehližitelem zapsán do pracovního záznamu a neprodleně vyplněn do záznamu o přehlídce množitelského porostu v informačním systému Ústavu,
c)
je po kontrole všech vyplněných údajů podkladem pro ukončení přehlídky množitelského porostu v informačním systému Ústavu a prostřednictvím dálkového přístupu je výsledek přehlídky množitelského porostu uvolněn k nahlížení dodavateli, který podal žádost o uznání daného množitelského porostu.“.
7.
V příloze č. 5 tabulka 1 včetně vysvětlivek č. 1 až 3 zní:
„Tabulka 1
Druh - česky| Druh - latinsky| Maximální hmotnost partie2)
(kg)| Minimální hmotnost laboratorního vzorku
(g)| Minimální hmotnost zkušebního vzorku pro rozbor čistoty
(g)| Minimální hmotnost zkušebního vzorku
(g)| Minimální hmotnost vzorku na vegetační zkoušku
(g / ks)
---|---|---|---|---|---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7
Anýz vonný| Pimpinella anisum| 10 000| 70| 7| 70| 50
Artyčok| Cynara cardunculus| 10 000| 900| 90| 900| 50
Bér italský (čumíza, mohár)| Setaria italica| 10 000| 90| 9| 90| 150
Bob polní| Vicia faba| 30 000| 1000| 1000| 1000| 2000
Bob zahradní| Vicia faba| 30 000| 1000| 1000| 1000| 2000
Bojínek hlíznatý3)| Phleum nodosum| 10 000| 50| 1| 10| 75
Bojínek luční-3)| Phleum pratense| 10 000| 50| 1| 10| 75
Brokolice| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Celer bulvový Celer řapíkatý| Apium graveolens| 10 000| 25| 1| 10| 5
Cibule| Allium cepa| 10 000| 80| 8| 80| 70
Cibule sečka| Allium fistulosum| 10 000| 50| 5| 50| 70
Cizrna beraní| Cicer arietinum| 30 000| 1000| 1000| 1000| 1000
Cukrovka| Beta vulgaris| 20 000| 500| 50| 500| 200
Čekanka hlávková Čekanka pro puky| Cichorium intybus| 10 000| 50| 5| 50| 25
Čekanka průmyslová| Cichorium intybus| 10 000| 50| 5| 50| 100
Černý kořen| Scorzonera hispanica| 10 000| 300| 30| 300| 30
Česnek| Allium sativum| 10 000| 20| 2| 20| 20
Čičorka pestrá| Securigera varia| 10 000| 100| 10| 100| 100
Čirok| Sorghum bicolor| 30 000| 900| 90| 900| 200
Čirok x čirok súdánská tráva| Sorghum bicolor x
S. sudanense| 30 000| 300| 30| 300| 200
Čirok súdánská tráva| Sorghum sudanense| 10 000| 250| 25| 250| 200
Čočka jedlá| Lens culinaris| 30 000| 600| 60| 600| 500
Čtyřboč (špenát novozélandský)| Tetragonia tetragonoides| 20 000| 1000| 200| 1000| 150
Echalion| Allium cepa| 10 000| 80| 8| 80| 70
Endivie kadeřavá Eskariol| Cichorium endivia| 10 000| 40| 4| 40| 10
Fazol obecný keříčkový
Fazol obecný pnoucí| Phaseolus vulgaris| 30 000| 1000| 700| 1000| 500
Fazol šarlatový| Phaseolus coccineus| 30 000| 1000| 1000| 1000| 500
Fenykl| Foeniculum vulgare| 10 000| 180| 18| 180| 70
Festulolium-3)| X Festulolium| 10 000| 200| 6| 60| 200
Hořčice bílá| Sinapis alba| 10 000| 400| 20| 200| 250
Hořčice černá| Brassica nigra| 10 000| 100| 4| 40| 250
Hořčice sareptská| Brassica juncea| 10 000| 100| 4| 40| 250
Hrách polní (včetně pelušky)| Pisum sativum| 30 000| 1000| 900| 1000| 1000
Hrách cukrový Hrách dřeňový Hrách kulatosemenný| Pisum sativum| 30 000| 1000| 900| 1000| 1000
Chilli| Capsicum annuum| 10 000| 150| 15| 150| 10
Chřest| Asparagus officinalis| 20 000| 1000| 100| 1000| 100
Ječmen| Hordeum vulgare| 30 000| 1000| 120| 1000| 1000
Jestřabina východní| Galega orientalis| 10 000| 250| 20| 200| 200
Jetel alexandrijský| Trifolium alexandrinum| 10 000| 400| 6| 60| 300/1501)
Jetel luční| Trifolium pratense| 10 000| 300| 5| 50| 300/1501)
Jetel nachový| Trifolium incarnatum| 10 000| 500| 8| 80| 300/1501)
Jetel plazivý| Trifolium repens| 10 000| 200| 2| 20| 200/1001)
Jetel prostřední| Trifolium medium| 10 000| 300| 5| 50| 300/1501)
Jetel zvrácený (perský)| Trifolium resupinatum| 10 000| 200| 2| 20| 300/1501)
Jetel zvrhlý (švédský)| Trifolium hybridum| 10 000| 200| 2| 20| 300/1501)
Jílek hybridní3)| Lolium x hybridum| 10 000| 200| 6| 60| 350/2001)
Jílek mnohokvětý3)| Lolium multiflorum| 10 000| 200| 6| 60| 350/2001)
Jílek vytrvalý3)| Lolium perenne| 10 000| 200| 6| 60| 350/2001)
Kadeřávek| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Kapusta hlávková| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Kapusta krmná| Brassica oleracea| 10 000| 200| 10| 100| 250
Kapusta růžičková| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Karda| Cynara cardunculus| 10 000| 900| 90| 900| 50
Kedluben| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Kerblík| Anthriscus cerefolium| 10 000| 60| 6| 60| 20
Kmín| Carum carvi| 10 000| 200| 8| 80| 200
Komonice bílá| Melilotus albus| 10 000| 50| 5| 50| 300/1501)
Konopí seté| Cannabis sativa| 10 000| 600| 60| 600| 500
Kopr vonný| Anethum graveolens| 10 000| 40| 4| 40| 40
Kopyšník (plod)| Hedysarum coronarium| 10 000| 1000| 30| 300| 1000
Kopyšník (semeno)| Hedysarum coronarium| 10 000| 400| 12| 120| 400
Koriandr setý| Coriandrum sativum| 10 000| 400| 40| 400| 40
Kostřava červená3)| Festuca rubra| 10 000| 100| 3| 30| 200
Kostřava drsnolistá3)| Festuca trachyphylla| 10 000| 100| 5| 30| 200
Kostřava luční3)| Festuca pratensis| 10 000| 100| 5| 50| 200
Kostřava ovčí3)| Festuca ovina| 10 000| 100| 2,5| 30| 200
Kostřava rákosovitá3)| Festuca arundinacea| 10000| 100| 5| 50| 200
Kostřava vláskovitá3)| Festuca filiformis| 10000| 100| 2,5| 30| 200
Kozlíček polniček| Valerianella locusta| 10000| 70| 7| 70| 25
Kukuřice (mimo cukrové a pukancové)| Zea mays| 40 000| 1000| 900| 1000| 1000
Kukuřice cukrová Kukuřice pukancová| Zea mays| 20 000
(40 000)| 1000| 900| 1000| 1000
Květák| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Len| Linum usitatissimum| 10 000| 300| 15| 150| 150
Lesknice kanárská| Phalaris canariensis| 10 000| 400| 20| 200| 200
Lesknice menší| Phalaris minor| 10 000| 200| 20| 200| 200
Lesknice rákosovitá| Phalaris arundinacea| 10 000| 30| 3| 30| 200
Lesknice vodní3)| Phalaris aquatica| 10 000| 100| 4| 50| 200
Lilek vejcoplodý| Solanum melongena| 10 000| 150| 15| 150| 10
Lipnice bahenní3)| Poa palustris| 10 000| 50| 0,5| 5| 150
Lipnice hajní3)| Poa nemoralis| 10 000| 50| 0,5| 5| 150
Lipnice luční3)| Poa pratensis| 10 000| 50| 1| 5| 150
Lipnice obecná3)| Poa trivialis| 10 000| 50| 1| 5| 150
Lipnice roční3)| Poa annua| 10 000| 50| 1| 10| 150
Lipnice smáčknutá| Poa compressa| 10 000| 25| 0,5| 5| 150
Lnička setá| Camelina sativa| 10 000| 40| 4| 40| 100
Lupina bílá| Lupinus albus| 30 000| 1000| 450| 1000| 1000
Lupina úzkolistá| Lupinus angustifolius| 30 000| 1000| 450| 1000| 1000
Lupina žlutá| Lupinus luteus| 30 000| 1000| 450| 1000| 1000
Majoránka zahradni| Origanum majorana| 10 000| 25| 0,5| 5| 0,5
Mák| Papaver somniferum| 10 000| 50| 1| 10| 100
Mangold| Beta vulgaris| 20 000| 500| 50| 500| 300
Medyněk vlnatý| Holcus lanatus| 10 000| 25| 1| 10| 75
Meloun cukrový| Cucumis melo| 10 000| 150| 70| -| 100 ks
Meloun vodni| Citrullus lanatus| 20 000| 1000| 250| 1000| 100 ks
Metlice trsnatá| Deschampsia cespitosa| 10 000| 25| 1| 10| 150
Mrkev Mrkev krmná| Daucus carota| 10 000| 30| 3| 30| 80
Okurka nakládačka Okurka salátová| Cucumis sativus| 10 000| 150| 70| -| 400 ks
Oves hřebílkatý| Avena strigosa| 30 000| 1000| 50| 1000| 1000
Oves nahý| Avena nuda| 30 000| 1000| 120| 1000| 1000
Oves setý| Avena sativa| 30 000| 1000| 120| 1000| 1000
Ovsík vyvýšený3)| Arrhenatherum elatius| 10 000| 200| 8| 80| 75
Paprika| Capsicum annuum| 10 000| 150| 15| 150| 10
Pastinák setý| Pastinaca sativa| 10 000| 100| 10| 100| 10
Pažitka| Allium schoenoprasum| 10 000| 30| 3| 30| 20
Petržel| Petroselinum crispum| 10 000| 40| 4| 40| 60
Pískavice řecké seno| Trigonella foenum-graecum| 10 000| 500| 45| 450| 300/1501)
Pohanka hřebenitá| Cynosurus cristatus| 10 000| 25| 2| 20| 150
Pohanka obecná| Fagopyrum esculentum| 10 000| 600| 60| 600| 500
Pór| Allium porrum| 10 000| 70| 7| 70| 80
Proso seté| Panicum miliaceum| 10 000| 150| 15| 150| 500
Psárka luční3)| Alopecurus pratensis| 10 000| 100| 3| 30| 150
Psineček psí3)| Agrostis canina| 10 000| 50| 0,25| 5| 150
Psineček tenký3)| Agrostis capillaris| 10 000| 50| 0,25| 5| 150
Psineček veliký )| Agrostis gigantea| 10 000| 50| 0,25| 5| 150
Psineček výběžkatý3)| Agrostis stolonifera| 10 000| 50| 0,25| 5| 150
Pšenice setá| Triticum aestivum| 30 000| 1000| 120| 1000| 1000
Pšenice špalda| Triticum spelta| 30 000| 1000| 270| 1000| 1000
Pšenice tvrdá| Triticum durum| 30 000| 1000| 120| 1000| 1000
Pýr hřebenitý| Agropyron cristatum| 10 000| 40| 4| 40| 200
Pýr prostřední| Efytrigia intermedia| 10 000| 150| 15| 150| 150
Rajče| Solanum lycopersicum| 10 000| 20| 7| -| 5
Reveň| Rheum rhaponticum (Rheum rhabarbarum)| 10 000| 450| 45| 450| 135
Ředkev olejná| Raphamis sativus var. oleiformis| 10 000| 300| 30| 300| 250
Ředkvička Ředkev| Raphanus sativus| 10 000| 300| 30| 300| 50
Řepa krmná| Beta vulgaris| 20 000| 500| 50| 500| 200
Řepa salátová| Beta vulgaris| 20 000| 500| 50| 500| 300
Řepice| Brassica rapa| 10 000| 200| 7| 70| 250
Řepka| Brassica napus| 10 000| 200| 10| 100| 250
Řeřicha setá| Lepidium sativum| 10 000| 60| 6| 60| 10
Salát| Lactuca sativa| 10 000| 30| 3| 30| 15
Sléz přeslenitý| Malva verticillata| 10 000| 50| 5| 50| 5
Slunečnice| Helianthus annuus| 25 000| 1000| 200| 1000| 250
Sója| Glycine max| 30 000| 1000| 500| 1000| 1000
Srha hajní| Dactylis polygama| 10 000| 100| 3| 30| 200
Srha laločnatá3)| Dactylis glomerata| 10 000| 100| 3| 30| 200
Svazenka| Phacelia tanacetifolia| 10 000| 300| 5| 50| 100
Sveřep bezbramlý | Bromus inermis| 10 000| 90| 9| 90| 75
Sveřep horský| Bromus marginatus| 10 000| 200| 20| 200| 200
Sveřep samužníkovitý3)| Bromus catharticus| 10 000| 200| 20| 200| 200
Sveřep sitecký3)| Bromus sitchensis| 10 000| 200| 20| 200| 200
Světlice barvířská| Carthamus tinctorius| 25 000| 900| 90| 900| 100
Šalotka| Allium cepa| 10 000| 80| 8| 80| 70
Špenát| Spinacia oleracea| 10 000| 250| 25| 250| 150
Štírovník jednoletý| Lotus ornithopodioides| 10 000| 30| 3| 30| 300/1501)
Štírovník růžkatý| Lotus corniculatus| 10 000| 200| 3| 30| 300/1501)
Tolice dětelová| Medicago lupulina| 10 000| 300| 5| 50| 300/1501)
Tomka vonná| Anthoxanthum odoratum| 10 000| 25| 2| 20| 150
Tritikale| x Triticosecale| 30 000| 1000| 120| 1000| 1000
Trojštět žlutavý3)| Trisetum jlavescens| 10 000| 50| 0,5| 5| 50
Troskut prstnatý3)| Cynodon dactylon| 10 000| 50| 1| 10| 50
Tuřín| Brassica napus var. napobrassica| 10 000| 200| 10| 100| 10
Tykev fíkolistá| Cucurbita ficifolia| 10 000| 350| 180| 350| 100 ks
Tykev obecná| Cucurbita pepo| 20 000| 1000| 700| 1000| 100 ks
Tykev velkoplodá| Cucurbita maxima| 20 000| 1000| 700| 1000| 100 ks
Úročník bolhoj| Anthyllis vulneraria| 10 000| 60| 6| 60| 300/1501)
Vičenec - plod| Onobrychis viciifolia| 10 000| 600| 60| 600| 300/1501)
Vičenec- semeno| Onobrychis viciifolia| 10 000| 400| 40| 400| 300/1501)
Vikev huňatá| Vicia villosa| 30 000| 1000| 100| 1000| 500
Vikev panonská| Vicia pannonica| 30 000| 1000| 120| 1000| 500
Vikev setá| Vicia sativa| 30 000| 1000| 140| 1000| 500
Vodnice| Brassica rapa| 10 000| 70| 7| 70| 50
Vojtěška proměnlivá| Medicago x varia| 10 000| 300| 10| 50| 300/1501)
Vojtěška setá| Medicago sativa| 10 000| 300| 5| 50| 300/1501)
Zelí hlávkové bílé| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Zelí hlávkové červené| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Zelí čínské| Brassica rapa| 10 000| 70| 7| 70| 20
Zelí pekingské| Brassica rapa| 10 000| 70| 7| 70| 50
Žito| Secale cereale| 30 000| 1000| 120| 1000| 1000
1)
Hmotnost vzorku pro vstupní / výstupní vegetační zkoušku.
2)
V závorkách jsou uvedeny hmotnosti podle pravidel ISTA, jsou-li odlišné od hmotností podle předpisů EU.
3)
Maximální hmotnost partie lze zvýšit na 25 000 kg, pokud dodavatel obdržel povolení od Ústavu.“.
8.
V příloze č. 5 tabulky 3 a 4 znějí:
„Tabulka 3
Typ stanovení| Laboratorní vzorek nejméně (počet jednotek)| Zkušební vzorek nejméně (počet jednotek)
---|---|---
Zkoušení čistoty (včetně zkoušení pravosti druhu)| 2 500| 2 500
Stanovení hmotnosti tisíce semen| 2 500| podíl čistých pelet
Zkoušení klíčivosti| 2 500| 400
Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů| 10 000| 7 500
Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů (inkrustované a granulované osivo)| 25 000| 25 000
Velikostní třídění| 5 000| 1 000
Tabulka 4
Typ stanovení| Laboratorní vzorek nejméně (počet semen)| Zkušební vzorek nejméně (počet semen)
---|---|---
Zkoušení pravosti druhu| 300| 100
Zkoušení klíčivosti| 2 000| 400
Zkoušení čistoty (pokud je vyžadováno)| 2 500| 2 500
Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů| 10 000| 7 500
“.
ČÁST TŘETÍ
Změna vyhlášky o stanovení dalších odrůd ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se považují za zapsané do Státní odrůdové knihy
Čl. III
V příloze vyhlášky č. 331/2017 Sb., o stanovení dalších odrůd ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se považují za zapsané do Státní odrůdové knihy, se slovo „Major“ zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:
Ing. Milek v. r. |
Vyhláška č. 2/2018 Sb. | Vyhláška č. 2/2018 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 1. 2018, datum účinnosti 15. 1. 2018, částka 2/2018
* Čl. I - Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 2018
2
VYHLÁŠKA
ze dne 20. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 102 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 127/2014 Sb. a zákona č. 261/2017 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb., vyhlášky č. 244/2003 Sb., vyhlášky č. 359/2006 Sb., vyhlášky č. 410/2006 Sb., vyhlášky č. 64/2010 Sb., vyhlášky č. 314/2010 Sb., vyhlášky č. 4/2013 Sb., vyhlášky č. 271/2014 Sb. a vyhlášky č. 9/2015 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 17 zní:
„17)
Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství.“.
2.
Poznámka pod čarou č. 20 zní:
„20)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1108/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 216/2008 v oblasti letišť, uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb a zrušuje směrnice 2006/23/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a zrušení směrnice 94/56/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 598/2014 ze dne 16. dubna 2014 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Unie v rámci vyváženého přístupu, kterým se zrušuje směrnice 2002/30/ES.
Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění.“.
3.
V § 1 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
údajích obsažených ve zprávě o hlukové situaci a v jejím doplnění,“.
4.
V § 1 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
vzoru průkazu odborně způsobilé fyzické osoby, jejímž prostřednictvím je zajišťováno zjišťování příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů,“.
5.
V § 13 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 21 zní:
„h)
za účelem provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech21).
21)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
6.
V § 13 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo zdolávání jiných mimořádných událostí21) a řešení krizových situací22)“.
„22)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
7.
V § 14 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „nebo zdolávání jiných mimořádných událostí21) a řešení krizových situací22)“.
8.
V § 14 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „nebo zdolávání jiných mimořádných událostí21) a řešení krizových situací22)“.
9.
§ 14a včetně nadpisu zní:
㤠14a
Údaje obsažené ve zprávě o hlukové situaci na letišti a v jejím doplnění
(K § 42a odst. 3 zákona)
Údaje obsažené ve zprávě o hlukové situaci na letišti a v jejím doplnění jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.“.
10.
Pod označení § 15 se doplňuje text „(K § 44 odst. 7 zákona)“.
11.
V § 15 odst. 2 se slova „Úřad může zakázat“ nahrazují slovy „Úřad může omezit nebo zakázat“.
12.
V § 15 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
létání letadel způsobilých létat bez pilota.“.
13.
V § 16 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
14.
Pod označení § 16 se doplňuje text „(K § 44 odst. 7 zákona)“.
15.
V § 16 odst. 6 se slova „V případě, že dočasně vyhrazená část vzdušného prostoru České republiky zasahuje do již existujícího omezení ve vzdušném prostoru, tedy omezeného prostoru (R), dočasně vyhrazeného prostoru (TSA), dočasně rezervovaného prostoru (TRA), řízených okrsků a koncových řízených oblastí civilních a vojenských letišť nebo stálých tratí letových provozních služeb publikovaných v Letecké informační příručce, nebo znemožní provedení příletu nebo odletu motorového letadla nebo motorového sportovního létajícího zařízení na letiště nebo z letiště nebo na plochu nebo z plochy registrované podle § 84d odst. 1 zákona publikované v Letecké informační příručce a letecké mapě Mezinárodní organizace pro civilní letectví v měřítku 1 : 500 000, je podmínkou vyhrazení zajištění přednosti podle stupňů priority“ nahrazují slovy „Zasahuje-li dočasně vyhrazená část vzdušného prostoru České republiky do již existujícího rozdělení tohoto prostoru, provedeného opatřením obecné povahy vydaným podle § 44 zákona, znemožní-li provedení příletu motorového letadla nebo motorového sportovního létajícího zařízení na letiště nebo na plochu pro vzlet a přistání sportovních létajících zařízení, nebo znemožní-li provedení odletu motorového letadla nebo motorového sportovního létajícího zařízení z letiště nebo z takové plochy, je podmínkou vyhrazení vzdušného prostoru zajištění přednosti podle stupňů priority“.
16.
V § 16 odst. 6 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, pro přímé směrování tratí ve vzdušném prostoru třídy C podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla létání23) a pro prvky struktury koncepce pružného uspořádání vzdušného prostoru, kterými jsou dočasně vyhrazené prostory, dočasně rezervované prostory a kondicionální tratě, kromě těch prostorů, kterým přísluší priorita 1 nebo 5,“.
Poznámka pod čarou č. 23 zní:
„23)
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (ES) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 730/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010, v platném znění.“.
17.
V § 16g odst. 7 se slova „odstavci 4“ nahrazují slovy „odstavci 5“, slova „odstavci 5“ se nahrazují slovy „odstavci 6“ a slova „odstavce 3“ se nahrazují slovy „odstavce 4“.
18.
V § 16h odst. 4 písm. a) se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 4“.
19.
V § 16h odst. 5 písm. a) se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 5“.
20.
V § 16h odst. 5 písm. b) se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 6“.
21.
V § 16h odst. 6 písm. a) se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 5“ a text „odst. 5“ se nahrazuje textem „odst. 6“.
22.
V § 16h odst. 6 písm. b) se text „odst. 7“ nahrazuje textem „odst. 8“.
23.
V § 16h odst. 7 se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 4“ a text „odst. 5“ se nahrazuje textem „odst. 6“.
24.
§ 16i se včetně nadpisu zrušuje.
25.
§ 16l včetně nadpisu zní:
㤠16l
Vzor průkazu odborně způsobilé fyzické osoby, jejímž prostřednictvím je zajišťováno zjišťování příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů
(K § 55c odst. 5 zákona)
Vzor průkazu odborně způsobilé fyzické osoby, jejímž prostřednictvím je zajišťováno zjišťování příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů, je stanoven v příloze č. 16 k této vyhlášce.“.
26.
V § 20 odst. 1 se za slova „Leteckými pracemi jsou“ vkládají slova „zvláštní provoz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu24) a dále“.
Poznámka pod čarou č. 24 zní:
„24)
Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění.“.
27.
V § 20 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo zdolávání jiných mimořádných událostí21) a řešení krizových situací22)“.
28.
V § 24 odst. 5 písm. c) se slova „nejméně 250 kg pro maximální vzletovou hmotnost, která nepřevyšuje 600 kg“ nahrazují slovy „pro maximální vzletovou hmotnost nepřevyšující 600 kg nejméně 150 kg pro jednomístný letoun nebo 250 kg pro dvoumístný letoun“.
29.
V příloze č. 1 části A se body 3.3 až 3.8 nahrazují body 3.3 až 3.6, které znějí:
„3.3
Pozemní elektronická zabezpečovací zařízení
3.3.1
Zařízení pro uspořádání vzdušného prostoru.
3.3.2
Zařízení pro uspořádání toku letového provozu.
3.3.3
Zařízení pro letové provozní služby, zejména zařízení pro zpracování dat o letu, plánovacích a přehledových dat, synchronizaci času včetně rozhraní člověk/stroj.
3.3.4
Zařízení pro komunikaci typu země - země a vzduch - země, včetně zařízení pro přenos dat mezi leteckými pozemními zařízeními, mimo pasivní prvky přenosového prostředí a mimo zařízení komerčních poskytovatelů telekomunikačních a přenosových služeb.
3.3.5
Navigační zařízení.
3.3.6
Přehledová zařízení.
3.3.7
Zařízení pro letové informační služby.
3.3.8
Zařízení pro využívání meteorologických informací.
3.3.9
Zdroje elektrické energie pro záložní napájení leteckých pozemních zařízení.
3.3.10
Záznamová, vyhodnocovací, monitorovací a ovládací zařízení.
3.3.11
Zařízení pro kontrolu a řízení pohybu na zemi.
3.4
Zdroje energií pro letadla (elektrické, hydraulické a pneumatické).
3.5
Letové trenažéry a simulátory.
3.6
Zařízení pro měření a vyhodnocování brzdných účinků na pohybových plochách letišť.“.
30.
Za přílohu č. 1 se vkládá nová příloha č. 2, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 25 a 26 zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.
Údaje obsažené ve zprávě o hlukové situaci na letišti a v jejím doplnění
Údaje obsažené ve zprávě o hlukové situaci na letišti:
1.
Základní údaje o letišti včetně údajů o jeho velikosti, umístění, okolí a cílech na úseku životního prostředí.
2.
Provozní údaje o letišti včetně údajů o
a.
rozsahu letecké dopravy,
b.
využití dráhového systému,
c.
skladbě letecké dopravy.
3.
Popis zavedených i zamýšlených opatření ke snížení hluku z letadel a jejich dopadu a podílu na hlukové situaci členěné podle toho, zda se jedná o
a.
snížení hluku u zdroje (popis zahrnuje údaje o letadlech využívajících letiště, jejich očekávaných technologických vylepšeních či jejich obnovení),
b.
opatření související s územním plánováním a využitím území na letišti, která mají vést ke snížení hluku na letišti, a realizované či zamýšlené činnosti, které by mohly vést ke zvýšení hluku na letišti,
c.
provozní opatření vedoucí ke snížení hluku neomezující kapacitu letiště (popis zahrnuje používání přednostních rozjezdových a přistávacích drah),
d.
provozní omezení (popis zahrnuje realizovaná plošná provozní omezení, provozní omezení zaměřená na konkrétní letadla a částečná provozní omezení rozlišující opatření realizovaná ve dne a v noci),
e.
zavedené ekonomické nástroje (např. letištní poplatky za hluk).
4.
Informace o hlukové situaci na letišti včetně jejího vývoje za hodnocené období zahrnující
a.
podrobné informace o hlukových konturách za hodnocené období, vyjádřené pomocí
i.
hlukových ukazatelů definovaných a vypočítaných v souladu s vyhláškou o hlukovém mapování25),
ii.
hlukových ukazatelů definovaných a vypočítaných v souladu s nařízením vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací26).
5.
Věcné shrnutí - porovnání a vyhodnocení.
Údaje obsažené v doplnění zprávy o hlukové situaci na letišti:
1.
Odhad počtu osob ovlivněných hlukem z letadel za předcházející 2 kalendářní roky provedený v souladu s vyhláškou o hlukovém mapování25).
2.
Prognóza vývoje bez zavedení nových opatření zahrnující
a.
popis plánovaného rozvoje letiště, včetně předpokládaného nárůstu pohybu letadel a počtu cestujících, a popis dopadu plánovaného rozvoje letiště na hlukovou situaci na letišti,
b.
přínosy vyplývající z rozšiřování kapacity letiště v rámci širší letecké sítě daného regionu,
c.
popis dopadu na hlukovou situaci bez dalších opatření a popis těch opatření, která jsou již naplánována ke snížení dopadu hluku ve stejném období,
d.
prognózu vývoje hlukových kontur, včetně odhadu počtu osob, které budou pravděpodobně ovlivněny hlukem z letadel,
e.
zhodnocení následků a případných nákladů v případě nepřijetí opatření ke snížení hluku, pokud se očekává jeho zvýšení.
3.
Posouzení dodatečných opatření zahrnující
a.
nástin možných dodatečných opatření a uvedení hlavních důvodů pro jejich výběr, včetně
i.
popisu opatření zvolených pro další analýzu a informace o výsledku analýzy nákladové efektivnosti, zejména o nákladech na zavedení těchto opatření,
ii.
odhadovaného počtu osob majících z uvedených opatření užitek,
iii.
harmonogramu těchto opatření,
iv.
přehledu jednotlivých opatření z hlediska jejich celkové účinnosti,
b.
přehled dopadů z hlediska životního prostředí a hospodářské soutěže, jež mohou navrhovaná opatření mít na další letiště, provozovatele a další zúčastněné osoby,
c.
důvody pro volbu upřednostňované varianty,
d.
věcné shrnutí.
25)
Vyhláška č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování.
26)
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 217/2016 Sb.“.
31.
V příloze č. 3 částech C a D bod 2 zní:
„2.
vybavení, kterým je zajištěno splnění bezpečnostních podmínek pro mezinárodní letiště stanovených zákonem o ochraně státních hranic,“.
Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.
32.
Příloha č. 7 se zrušuje.
33.
V příloze č. 15 se text „§ 16g odst. 3“ nahrazuje textem „§ 16g odst. 4“, text „§ 16g odst. 4 písm. a) a b)“ se nahrazuje textem „§ 16g odst. 5 písm. a) a b)“ a text „§ 16g odst. 7“ se nahrazuje textem „§ 16g odst. 8“.
34.
Příloha č. 16 včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 16 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.
Vzor průkazu odborně způsobilé fyzické osoby, jejímž prostřednictvím je zajišťováno zjišťování příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů
Průkaz odborně způsobilé fyzické osoby, jejímž prostřednictvím je zajišťováno zjišťování příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů, je vyroben z papírové karty o rozměrech 99 x 68 mm zatavené do průhledné laminační fólie o rozměrech 105 x 74 mm.
Lícová strana
242kB
Rubová strana
239kB
“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. ledna 2018 s výjimkou čl. I bodu 16, který nabývá účinnosti dnem 1. září 2018.
Ministr:
Ing. Ťok v. r. |
Vyhláška č. 476/2017 Sb. | Vyhláška č. 476/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění některé vyhlášky v souvislosti s ukončením důchodového spoření
Vyhlášeno 29. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 172/2017
* ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky o minimálních náležitostech statutu účastnického fondu a statutu důchodového fondu
* ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, důchodového fondu a účastnického fondu
* ČÁST TŘETÍ - Změna vyhlášky o odborné způsobilosti pro distribuci některých produktů na finančním trhu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna vyhlášky o rozsahu činností depozitáře důchodového fondu a depozitáře účastnického fondu
* ČÁST PÁTÁ - Změna vyhlášky o předkládání informací penzijní společností České národní bance
* ČÁST ŠESTÁ - Změna vyhlášky o odměně likvidátora, nuceného správce a insolvenčního správce některých poskytovatelů služeb na kapitálovém trhu a o náhradě jejich hotových výdajů
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2018
476
VYHLÁŠKA
ze dne 21. prosince 2017,
kterou se mění některé vyhlášky v souvislosti s ukončením důchodového spoření
Česká národní banka stanoví podle § 110 odst. 1 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, k provedení § 39 odst. 3, § 41 odst. 6, § 45 odst. 8 písm. a) a b), § 52 odst. 6, § 63 odst. 5, § 68 odst. 3, § 69 odst. 4, § 79 odst. 3, § 82 odst. 3 a § 99 odst. 5 zákona o důchodovém spoření a podle § 170 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, k provedení § 84 odst. 4 zákona o doplňkovém penzijním spoření:
ČÁST PRVNÍ
Změna vyhlášky o minimálních náležitostech statutu účastnického fondu a statutu důchodového fondu
Čl. I
Vyhláška č. 57/2012 Sb., o minimálních náležitostech statutu účastnického fondu a statutu důchodového fondu, se mění takto:
1.
V názvu vyhlášky se slova „a statutu důchodového fondu“ zrušují.
2.
V § 1 se slova „a statutu důchodového fondu“ a slova „a zákona o důchodovém spoření“ zrušují a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“.
3.
V § 5 písm. i) se slova „a důchodových fondů“ zrušují.
4.
§ 15 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 16 a 17 zrušuje.
ČÁST DRUHÁ
Změna vyhlášky o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, důchodového fondu a účastnického fondu
Čl. II
Vyhláška č. 117/2012 Sb., o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, důchodového fondu a účastnického fondu, ve znění vyhlášky č. 145/2014 Sb., se mění takto:
1.
V názvu vyhlášky se slova „, důchodového fondu“ zrušují.
2.
V § 1 písm. d) se slova „v § 79 odst. 3 zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
3.
V § 1 písm. e) se slova „v § 82 odst. 1 zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
4.
V § 1 písm. f) se slova „které může důchodový fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku podle § 52 odst. 6 písm. a) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
5.
V § 1 písm. g) se slova „podle § 52 odst. 6 písm. b) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
6.
V § 1 písm. h) se slova „způsob stanovení reálné hodnoty majetku v důchodovém fondu a závazků důchodového fondu podle § 63 odst. 5 zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
7.
V § 1 písm. j) se slova „podle § 68 odst. 1 zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
8.
V § 6 odst. 2 písm. a) se slova „důchodové jednotky důchodového fondu a“ zrušují.
9.
V § 19 odst. 2 se slova „§ 31 odst. 2 zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
10.
V § 22 odst. 1 písm. d) se slova „důchodovému spoření nebo“ zrušují.
11.
V části třetí nadpisu hlavy II se slova „V DŮCHODOVÉM FONDU A“ zrušují.
12.
V části třetí v textu pod nadpisem hlavy II se slova „§ 52 zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
13.
V § 30 odst. 1 se slova „v důchodovém fondu a“ zrušují.
14.
V § 30 odst. 2 písm. a) a b), § 32 odst. 1, § 37 a § 38 odst. 4 se slova „důchodový fond a“ zrušují.
15.
V § 30 odst. 2 písm. c), § 31 odst. 1 písm. a) a b), § 32 odst. 1, § 34 úvodní části ustanovení, § 35 odst. 1 písm. c) a § 41 odst. 1 písm. b) se slova „důchodového fondu a“ zrušují.
16.
V § 30 odst. 2 písm. c) se slovo „jejich“ nahrazuje slovem „jeho“.
17.
V § 31 odst. 1 úvodní části ustanovení a odst. 2, § 32 odst. 2 a 5, § 35 odst. 1 úvodní části ustanovení, odst. 2 a 3 úvodní části ustanovení, § 36 a § 38 odst. 6 se slova „Důchodový fond a účastnický“ nahrazují slovem „Účastnický“.
18.
V § 34 úvodní části ustanovení se slova „§ 53 odst. 3 zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
19.
V § 36 se slova „§ 53 odst. 1 a 5 zákona o důchodovém spoření nebo podle“ zrušují.
20.
V části třetí v nadpisu hlavy III se slova „DŮCHODOVÉHO FONDU A“ zrušují.
21.
V části třetí v textu pod nadpisem hlavy III se slova „§ 63 zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
22.
V § 38 odst. 4 a 6 se slova „nebo důchodový fond“ zrušují.
23.
V textu pod nadpisem části čtvrté se slova „§ 79 a 82 zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
24.
V § 39 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
25.
V § 39 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, investiční politiku důchodových fondů“ a slova „o důchodovém spoření nebo“ zrušují.
26.
V § 39 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „důchodového spoření nebo“ zrušují.
27.
V § 39 odst. 2 písm. c) se slova „důchodový fond nebo“ zrušují.
28.
V § 40 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
29.
V § 40 odst. 2 se slova „v § 82 odst. 1 písm. a) až h) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
30.
V § 40 odst. 3 se slova „podle § 82 odst. 1 písm. j) až l) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
31.
V textu pod nadpisem části páté se slova „§ 67 a 68 zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
32.
V § 42 odst. 1 a 2 se slova „, důchodového fondu“ zrušují.
33.
V § 43 odst. 1 se slova „podle § 68 odst. 1 písm. c) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
34.
V § 43 odst. 2 se slova „podle § 68 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
35.
V § 43 odst. 3 se slova „podle § 68 odst. 1 písm. e) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
36.
V § 44 odst. 2 se slova „nebo podle zákona o důchodovém spoření“ zrušují.
37.
V nadpisu přílohy č. 1 se slova „, důchodového fondu“ zrušují.
38.
V textu pod nadpisem přílohy č. 1 se slova „§ 67 zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
39.
V příloze č. 1 bodu 1 písm. b) se slova „důchodových fondech nebo“ zrušují.
40.
V příloze č. 1 bodu 1 písm. e) se slova „, důchodového fondu“ a slova „důchodový fond nebo“ zrušují.
41.
V příloze č. 1 bodu 1 písm. j) se slova „důchodovým fondům nebo“ zrušují.
42.
V příloze č. 1 bodu 1 písm. k) se slova „důchodového fondu nebo“ a slova „v důchodovém fondu nebo“ zrušují.
43.
V příloze č. 1 bodu 1 písm. k) se čárka za slovem „společnosti“ nahrazuje slovem „nebo“.
44.
V příloze č. 1 bodu 2 úvodní části ustanovení se slova „nebo důchodového fondu“ zrušují.
45.
V příloze č. 1 bodu 2 písm. a), c) až h) a k) se slova „důchodového fondu nebo“ zrušují.
46.
V příloze č. 1 bodu 2 písm. b) se slova „důchodový fond nebo“ zrušují.
47.
V příloze č. 1 bodu 2 písm. g) se slova „v důchodovém fondu nebo“ zrušují.
48.
V příloze č. 1 bodu 2 písm. h) se slova „důchodovou jednotku nebo“ zrušují.
49.
V příloze č. 1 bodu 2 písm. i) se slova „důchodové jednotky nebo“ zrušují.
50.
V příloze č. 1 bodu 2 písm. l) se slova „nebo v důchodovém fondu“ zrušují.
51.
V nadpisu přílohy č. 2 se slova „, důchodového fondu“ zrušují.
52.
V textu pod nadpisem přílohy č. 2 se slova „§ 67 zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
53.
V příloze č. 2 bodu 1 písm. a) se slova „důchodových fondech nebo“ zrušují.
54.
V příloze č. 2 bodu 1 písm. c) se slova „důchodovým fondům nebo“ zrušují.
55.
V příloze č. 2 bodu 2 úvodní části ustanovení, písmenech a), c) až g) a i) se slova „důchodového fondu nebo“ zrušují.
56.
V příloze č. 2 bodu 2 písm. b) se slova „důchodový nebo“ a slova „důchodový fond nebo“ zrušují.
57.
V příloze č. 2 bodu 2 písm. h) se slova „v důchodovém fondu nebo“ zrušují.
58.
V příloze č. 2 bodu 2 písm. i) se slova „důchodovou jednotku nebo“ zrušují.
59.
V poznámce pod čarou č. 2 se slova „§ 3 písm. l) zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření.“ zrušují.
60.
V poznámce pod čarou č. 3 se slova „§ 82 odst. 4 zákona č. 426/2011 Sb.“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna vyhlášky o odborné způsobilosti pro distribuci některých produktů na finančním trhu
Čl. III
Vyhláška č. 215/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro distribuci některých produktů na finančním trhu, se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).
2.
V § 4 odst. 1 a odst. 2 písm. a) až c) se slova „důchodové spoření a“ zrušují.
3.
V § 4 odst. 2 písm. d) se slova „důchodovém spoření a“ zrušují.
4.
V příloze č. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).
ČÁST ČTVRTÁ
Změna vyhlášky o rozsahu činností depozitáře důchodového fondu a depozitáře účastnického fondu
Čl. IV
Vyhláška č. 341/2012 Sb., o rozsahu činností depozitáře důchodového fondu a depozitáře účastnického fondu, se mění takto:
1.
V názvu vyhlášky se slova „depozitáře důchodového fondu a“ zrušují.
2.
V § 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „depozitáře důchodového fondu a“ zrušují.
3.
V § 1 odst. 1 písm. a) až c), f) až h) a j) a § 2 úvodní části ustanovení se slova „v důchodovém fondu a“ zrušují.
4.
V § 1 odst. 1 písm. d) se slova „důchodových jednotek důchodového fondu (dále jen „důchodová jednotka“) a“ zrušují.
5.
V § 1 odst. 1 písm. e) se slova „důchodové jednotky a“ zrušují.
6.
V nadpisech § 2 a 3 se slova „v důchodovém fondu a“ zrušují.
7.
V textu pod nadpisem § 2 se slova „§ 39 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
8.
V textu pod nadpisem § 3 se slova „§ 39 odst. 1 písm. a) a b) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
9.
V nadpisu § 4 se slova „, důchodového fondu“ zrušují.
10.
V textu pod nadpisem § 4 se slova „§ 39 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
11.
V § 4 úvodní části ustanovení se slova „peněžních prostředků důchodového fondu na účtech uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
12.
V § 4 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b).
13.
V nadpisu § 5 se slova „důchodových jednotek a“ zrušují.
14.
V textu pod nadpisem § 5 se slova „§ 39 odst. 1 písm. c) a j) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
15.
V § 5 odst. 1 se slova „důchodových jednotek a“, slova „důchodové jednotky a“ a slova „účet důchodového fondu a“ zrušují.
16.
V § 5 odst. 2 se slova „důchodových jednotek a“, slova „účastníkům důchodového spoření a“ a slova „účet důchodového fondu a“ zrušují.
17.
V § 5 odst. 3 se slova „důchodových jednotek a“ a slova „statutu důchodového fondu a“ zrušují.
18.
V nadpisu § 6 se slova „důchodové jednotky a“ zrušují.
19.
V textu pod nadpisem § 6 se slova „§ 39 odst. 1 písm. d) a i) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
20.
V § 6 se slova „důchodové jednotky a“ zrušují.
21.
V nadpisu § 7 se slova „v důchodovém fondu a“ zrušují.
22.
V textu pod nadpisem § 7 se slova „§ 39 odst. 1 písm. f) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
23.
V § 7 úvodní části ustanovení, § 8 odst. 1, 2 a 5 se slova „v důchodovém fondu a“ zrušují.
24.
V § 7 písm. a) se slova „v důchodovém fondu nebo“ zrušují.
25.
V nadpisu nad označením § 8 se slova „v důchodovém fondu a“ zrušují.
26.
V textu pod označením § 8 se slova „§ 39 odst. 1 písm. h) a j) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
27.
V § 8 odst. 2 a § 9 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slova „zákona o důchodovém spoření,“ zrušují.
28.
V § 8 odst. 3 se slova „v § 48 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém spoření nebo“ zrušují.
29.
V § 8 odst. 5 se slova „zákonu o důchodovém spoření,“ zrušují.
30.
V § 8 odst. 6 se slova „v důchodovém fondu nebo“ zrušují.
31.
V textu pod označením § 9 se slova „§ 39 odst. 1 písm. h) a j) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
32.
V § 9 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodě 2 se slova „v důchodovém fondu nebo“ zrušují.
33.
V § 9 odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „aktiva uvedená v § 46 odst. 1, § 47 odst. 1 písm. a), b) a c) a § 48 odst. 1 písm. b) a c) zákona o důchodovém spoření nebo“ zrušují.
34.
V § 9 odst. 1 písm. b) bodě 1 se slova „v § 48 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém spoření nebo“ zrušují.
35.
V textu pod označením § 10 se slova „§ 39 odst. 1 písm. h) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
36.
V § 10 odst. 1 se slova „a důchodových“ a slova „důchodových fondů a“ zrušují.
37.
V textu pod označením § 11 se slova „§ 39 odst. 1 písm. h) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
38.
V § 11 písm. a) se slova „v důchodovém fondu a“ zrušují.
39.
V § 11 písm. b) se slova „v důchodovém fondu a účastnickém“ nahrazují slovem „účastnického“.
40.
V § 11 písm. c) se slova „zákona o důchodovém spoření,“ zrušují.
41.
V nadpisu § 12 se slova „v důchodovém fondu a“ zrušují.
42.
V textu pod nadpisem § 12 se slova „§ 39 odst. 1 písm. k) zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
43.
V § 12 se slova „v důchodovém fondu a“ zrušují.
44.
V textu pod nadpisem § 13 a v § 13 úvodní části ustanovení se slova „§ 41 odst. 6 zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
45.
V § 13 písm. b) se slova „zákonem o důchodovém spoření,“ a slova „v důchodovém fondu nebo“ zrušují.
46.
V textu pod nadpisem § 14 se slova „§ 39 odst. 3 zákona o důchodovém spoření a“ zrušují.
47.
V § 14 odst. 1 písm. b) bodě 1 se slova „v důchodovém fondu a“ zrušují.
48.
V § 14 odst. 1 písm. b) bodě 3 se slova „důchodového fondu a“ zrušují.
49.
V poznámce pod čarou č. 3 se slova „§ 68 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření.“ zrušují.
50.
V poznámce pod čarou č. 5 se slova „§ 51 a 52 zákona č. 426/2011 Sb.“ a slova „, důchodového fondu“ zrušují.
51.
V poznámce pod čarou č. 6 se slova „§ 53 a 54 zákona č. 426/2011 Sb.“ zrušují.
52.
V poznámce pod čarou č. 7 se slova „§ 55 zákona č. 426/2011 Sb.“ zrušují.
ČÁST PÁTÁ
Změna vyhlášky o předkládání informací penzijní společností České národní bance
Čl. V
Vyhláška č. 425/2012 Sb., o předkládání informací penzijní společností České národní bance, se mění takto:
1.
V § 2 písm. a) se slova „důchodový fond,“ zrušují.
2.
V § 3 odst. 1 písm. a) bodě 3 se slovo „důchodové/“ zrušuje.
3.
V textu přílohy prvním a druhém odstavci se slovo „důchodové,“ zrušuje.
4.
V textu přílohy druhém odstavci se slova „zákonech upravujících důchodové a“ nahrazují slovy „zákoně upravujícím“.
5.
V textu přílohy třetím odstavci se slova „důchodové/“, „důchodové a“ a „důchodových/“ zrušují.
6.
V textu přílohy pátém odstavci se slova „důchodovým a“ zrušují.
7.
V textu přílohy šestém odstavci se slova „§ 29 zákona č. 426/2011 Sb. a“ zrušují.
ČÁST ŠESTÁ
Změna vyhlášky o odměně likvidátora, nuceného správce a insolvenčního správce některých poskytovatelů služeb na kapitálovém trhu a o náhradě jejich hotových výdajů
Čl. VI
Vyhláška č. 474/2013 Sb., o odměně likvidátora, nuceného správce a insolvenčního správce některých poskytovatelů služeb na kapitálovém trhu a o náhradě jejich hotových výdajů, se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „důchodové fondy,“ zrušují.
2.
V § 3 odst. 2 písm. a) a § 9 odst. 1 písm. a) se slova „důchodových fondů a“ zrušují.
3.
V § 3 odst. 6 a § 5 odst. 4 písm. c) se slova „důchodového fondu a“ zrušují.
4.
V § 4 odst. 3 písm. c) se slova „obhospodařovaných důchodových fondů,“ nahrazují slovem „obhospodařovaného“.
5.
V § 5 odst. 2 se slova „důchodové fondy,“ a slova „důchodových fondů,“ zrušují.
6.
V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „důchodové fondy,“ zrušují.
7.
V § 9 odst. 5 se slova „důchodového fondu a“ zrušují.
8.
V § 10 odst. 1 a 2 se slova „zákona o důchodovém spoření,“ zrušují.
9.
V § 10 odst. 3 písm. c) se slova „důchodových fondů,“ zrušují.
10.
V § 10 odst. 3 písm. e) se slova „důchodového fondu,“ zrušují.
11.
V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „§ 99 odst. 5 zákona o důchodovém spoření,“ zrušují.
12.
V poznámce pod čarou č. 2 se slova „§ 99 odst. 5 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění zákona č. 241/2013 Sb.“ zrušují.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Guvernér:
Ing. Rusnok v. r. |
Vyhláška č. 475/2017 Sb. | Vyhláška č. 475/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhlášky provádějící volební zákony
Vyhlášeno 29. 12. 2017, datum účinnosti 29. 12. 2017, částka 172/2017
* ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky č. 152/2000 Sb.
* ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky č. 233/2000 Sb.
* ČÁST TŘETÍ - Změna vyhlášky č. 59/2002 Sb.
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna vyhlášky č. 409/2003 Sb.
* ČÁST PÁTÁ - Změna vyhlášky č. 294/2012 Sb.
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 29. 12. 2017
475
VYHLÁŠKA
ze dne 27. prosince 2017,
kterou se mění vyhlášky provádějící volební zákony
Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí podle § 92 odst. 1 písm. d) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb., v dohodě s Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí podle § 59 písm. d) zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2009 Sb., v dohodě s Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí podle § 74 písm. a) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2009 Sb., v dohodě s Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí podle § 70 písm. d) zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, a v dohodě s Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí podle § 69 písm. c) zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky):
ČÁST PRVNÍ
Změna vyhlášky č. 152/2000 Sb.
Čl. I
V § 17 odst. 1 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 152/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 401/2002 Sb., vyhlášky č. 565/2002 Sb., vyhlášky č. 251/2006 Sb. a vyhlášky č. 368/2008 Sb., se částka „1 500 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 Kč“ a částka „1 600 Kč“ se nahrazuje částkou „2 100 Kč“.
ČÁST DRUHÁ
Změna vyhlášky č. 233/2000 Sb.
Čl. II
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 80/2002 Sb., vyhlášky č. 188/2002 Sb., vyhlášky č. 401/2002 Sb., vyhlášky č. 565/2002 Sb., vyhlášky č. 251/2006 Sb., vyhlášky č. 368/2008 Sb., vyhlášky č. 320/2009 Sb., vyhlášky č. 442/2009 Sb., vyhlášky č. 452/2013 Sb. a vyhlášky č. 91/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 12 odst. 1 se částka „1 500 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 Kč“ a částka „1 600 Kč“ se nahrazuje částkou „2 100 Kč“.
2.
V § 12 odst. 2 se částka „1 500 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 Kč“ a částka „1 600 Kč“ se nahrazuje částkou „2 100 Kč“.
ČÁST TŘETÍ
Změna vyhlášky č. 59/2002 Sb.
Čl. III
V § 1 odst. 1 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 565/2002 Sb., vyhlášky č. 368/2008 Sb. a vyhlášky č. 442/2009 Sb., se částka „1 500 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 Kč“ a částka „1 600 Kč“ se nahrazuje částkou „2 100 Kč“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna vyhlášky č. 409/2003 Sb.
Čl. IV
V § 10 odst. 1 vyhlášky č. 409/2003 Sb., k provedení zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 251/2006 Sb. a vyhlášky č. 368/2008 Sb., se částka „1 500 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 Kč“ a částka „1 600 Kč“ se nahrazuje částkou „2 100 Kč“.
ČÁST PÁTÁ
Změna vyhlášky č. 294/2012 Sb.
Čl. V
V § 6 odst. 1 vyhlášky č. 294/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky, se částka „1 600 Kč“ nahrazuje částkou „2 100 Kč“ a částka „1 500 Kč“ se nahrazuje částkou „2 000 Kč“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Metnar v. r. |
Zákon č. 474/2017 Sb. | Zákon č. 474/2017 Sb.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2018
Vyhlášeno 29. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 171/2017
* § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2018 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 314 497 641 409 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 364 497 641 409 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 50 000 000 000 K
* § 2 - (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státního rozpočtu, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcím na základě zákona č. 382/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním ná
* § 3 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 474/2017 Sb. č. 2 k zákonu č. 474/2017 Sb. č. 3 k zákonu č. 474/2017 Sb. č. 4 k zákonu č. 474/2017 Sb. č. 5 k zákonu č. 474/2017 Sb. č. 6 k zákonu č. 474/2017 Sb. č. 7 k zákonu č. 474/2017 Sb. č. 8 k zákonu č. 474/2017 Sb. č. 9 k zákonu č. 474/2017 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2018
474
ZÁKON
ze dne 19. prosince 2017
o státním rozpočtu České republiky na rok 2018
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2018 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 314 497 641 409 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 364 497 641 409 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 50 000 000 000 Kč. Schodek státního rozpočtu bude vypořádán těmito financujícími položkami:
a)
zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 50 479 347 964 Kč,
b)
změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 479 347 964 Kč.
(2)
Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu je obsažena v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(3)
Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(4)
Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(5)
Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
(6)
Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 70 034 077 273 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 39 550 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
(7)
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 197 575 400 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu.
(8)
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to dotace a příspěvky v celkové výši 8 605 003 980 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
(9)
Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 959 571 000 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu.
(10)
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu.
(11)
Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 211 000 000 000 Kč a výše dotace ze státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 4 700 000 000 Kč.
(12)
Seznam dotací v roce 2018 poskytovaných z vyjmenovaných kapitol státního rozpočtu s označením jejich příjemců a uvedením jejich výše, které nepodléhají režimu podle zvláštního právního předpisu1) je uveden v příloze č. 9 k tomuto zákonu.
§ 2
(1)
Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státního rozpočtu, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcímobcím na základě zákona č. 382/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009 a v roce 2010, ve znění zákona č. 180/2010 Sb., na řešení povodňových škod vzniklých v letech 2009 a 2010, které nebyly vyčerpány v letech 2009 až 2017, mohly být použity ke stejným účelům v roce 2018. Prostředky státního rozpočtu, které byly poskytnuty v roce 2012 na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraňováním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v srpnu 2010 a které v letech 2012 až 2017 nebyly vyčerpány, mohou být použity ke stejným účelům v roce 2018. Prostředky státního rozpočtu, které byly poskytnuty v letech 2013 a 2014 na úhradu nákladů spojených s odstraňováním následků škod způsobených povodněmi v roce 2013 a následnou obnovu a které nebyly v letech 2013 až 2017 vyčerpány, mohou být použity ke stejným účelům v roce 2018.
(2)
Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou a převáděnou za rok 2017 do státních finančních aktiv podle § 36 odst. 3 rozpočtových pravidel. O toto překročení se zvyšují i celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu a mění se financující položka „Zvýšení stavu státních dluhopisů“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. a) a financující položka „Změna stavu na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. b).
§ 3
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 474/2017 Sb.
ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
Ukazatel| v Kč
---|---
Příjmy státního rozpočtu celkem| 1 314 497 641 409
Výdaje státního rozpočtu celkem| 1 364 497 641 409
z toho: finanční vztahy k rozpočtům|
\\- krajů| 1 197 575 400
\\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích| 8 605 003 980
\\- finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy| 959 571 000
Schodek| -50 000 000 000
Financování:|
Zvýšení stavu státních dluhopisů| 50 479 347 964
Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů| 0
Změna stavu na účtech státních finančních aktiv| -479 347 964
Příloha č. 2
k zákonu č. 474/2017 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
| | | | | | v Kč
---|---|---|---|---|---|---
Číslo kapitoly| Kapitola| daňové příjmy *)| pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| z toho povinné pojistné na důchodové pojištění| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| z toho z rozpočtu Evropské unie**)
301| Kancelář prezidenta republiky| 0| 0| 0| 1 279 470| 1 219 470
302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| 0| 0| 0| 16 000 000| 0
303| Senát Parlamentu| 0| 0| 0| 2 700 000| 0
304| Úřad vlády České republiky| 0| 0| 0| 88 673 836| 87 473 836
305| Bezpečnostní informační služba| 0| 0| 0| 150 000 000| 0
306| Ministerstvo zahraničních věcí| 550 000 000| 0| 0| 41 452 151| 1 452 151
307| Ministerstvo obrany| 203 000| 4 082 143 467| 3 628 571 971| 735 257 035| 13 448 035
308| Národní bezpečnostní úřad| 250 000| 0| 0| 550 000| 0
309| Kancelář veřejného ochránce práv| 0| 0| 0| 1 564 997| 1 414 997
312| Ministerstvo financí| 34 050 000| 792 983 132| 704 873 896| 4 392 189 233| 332 150 916
313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 610 000 000| 482 457 901 159| 430 815 011 405| 6 060 078 631| 5 440 078 631
314| Ministerstvo vnitra| 13 000 000| 8 358 182 530| 7 429 495 582| 1 182 314 507| 649 814 507
315| Ministerstvo životního prostředí| 113 400 000| 0| 0| 12 664 610 000| 6 707 170 000
317| Ministerstvo pro místní rozvoj| 1 500 000| 0| 0| 2 113 986 308| 2 080 486 308
321| Grantová agentura České republiky| 0| 0| 0| 0| 0
322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| 242 311 681| 0| 0| 3 084 935 219| 2 471 935 219
327| Ministerstvo dopravy| 80 000 000| 0| 0| 16 596 665 419| 16 417 665 419
328| Český telekomunikační úřad| 30 450 000| 0| 0| 832 040 000| 0
329| Ministerstvo zemědělství| 6 200 000| 0| 0| 32 816 201 851| 26 904 994 851
333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy| 200 000| 0| 0| 7 192 782 158| 7 086 030 158
334| Ministerstvo kultury| 10 000| 0| 0| 481 309 803| 397 810 619
335| Ministerstvo zdravotnictví| 20 000 000| 0| 0| 1 302 000 000| 1 271 700 000
336| Ministerstvo spravedlnosti| 0| 1 183 830 022| 1 052 293 353| 1 846 003 733| 98 088 733
343| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů| 0| 0| 0| 0| 0
344| Úřad průmyslového vlastnictví| 80 000 000| 0| 0| 152 927 520| 2 927 520
345| Český statistický úřad| 0| 0| 0| 9 949 800| 6 889 800
346| Český úřad zeměměřický a katastrální| 550 000 000| 0| 0| 150 000 000| 0
348| Český báňský úřad| 440 103 602| 0| 0| 2 450 000| 0
349| Energetický regulační úřad| 292 297 000| 0| 0| 134 500 000| 0
353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| 3 900 000| 0| 0| 1 600 000| 0
355| Ústav pro studium totalitních režimů| 0| 0| 0| 0| 0
358| Ústavní soudÚstavní soud| 0| 0| 0| 0| 0
359| Úřad Národní rozpočtové rady| 0| 0| 0| 0| 0
361| Akademie věd České republiky| 0| 0| 0| 0| 0
371| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí| 0| 0| 0| 0| 0
372| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání| 4 550 000| 0| 0| 2 000 000| 0
373| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře| 0| 0| 0| 0| 0
374| Správa státních hmotných rezerv| 0| 0| 0| 48 850 000| 12 750 000
375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| 170 000 000| 0| 0| 400 000| 0
376| Generální inspekce bezpečnostních sborů| 0| 65 519 242| 58 239 326| 0| 0
377| Technologická agentura České republiky| 0| 0| 0| 56 592 383| 22 592 383
378| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost| 0| 0| 0| 25 368 120| 25 368 120
381| Nejvyšší kontrolní úřad| 0| 0| 0| 1 012 600| 615 600
396| Státní dluh| 0| 0| 0| 0| 0
397| Operace státních finančních aktiv| 1 550 000 000| 0| 0| 346 500 000| 0
398| Všeobecná pokladní správa| 717 501 500 000| 0| 0| 2 728 411 800| 0
| CELKEM| 722 293 925 283| 496 940 559 552| 443 688 485 533| 95 263 156 574| 70 034 077 273
PŘÍJMY CELKEM (daňové příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem)| 1 314 497 641 409
---|---
*)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;
v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet
**)
zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu
Příloha č. 3
k zákonu č. 474/2017 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
| | v Kč
---|---|---
Číslo kapitoly| Kapitola| Výdaje celkem
301| Kancelář prezidenta republiky| 499 747 467
302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| 1 350 187 745
303| Senát Parlamentu| 600 689 894
304| Úřad vlády České republiky| 1 041 569 530
305| Bezpečnostní informační služba| 2 007 591 597
306| Ministerstvo zahraničních věcí| 7 951 274 566
307| Ministerstvo obrany| 58 893 351 184
308| Národní bezpečnostní úřad| 264 883 008
309| Kancelář veřejného ochránce práv| 138 036 538
312| Ministerstvo financí| 21 815 918 426
313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 591 611 342 994
314| Ministerstvo vnitra| 71 882 370 020
315| Ministerstvo životního prostředí| 12 572 669 671
317| Ministerstvo pro místní rozvoj| 5 625 941 186
321| Grantová agentura České republiky| 4 333 066 000
322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| 37 581 728 636
327| Ministerstvo dopravy| 53 988 011 553
328| Český telekomunikační úřad| 1 251 680 359
329| Ministerstvo zemědělství| 50 236 759 769
333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy| 176 111 709 908
334| Ministerstvo kultury| 13 024 299 207
335| Ministerstvo zdravotnictví| 8 034 018 059
336| Ministerstvo spravedlnosti| 28 065 474 341
343| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů| 165 469 862
344| Úřad průmyslového vlastnictví| 194 153 657
345| Český statistický úřad| 1 005 603 493
346| Český úřad zeměměřický a katastrální| 3 283 644 468
348| Český báňský úřad| 170 730 022
349| Energetický regulační úřad| 288 190 079
353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| 237 411 071
355| Ústav pro studium totalitních režimů| 212 913 353
358| Ústavní soudÚstavní soud| 257 541 718
359| Úřad Národní rozpočtové rady| 0
361| Akademie věd České republiky| 5 684 692 000
371| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí| 34 780 127
372| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání| 64 916 229
373| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře| 23 692 075
374| Správa státních hmotných rezerv| 2 509 795 776
375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| 399 514 150
376| Generální inspekce bezpečnostních sborů| 397 380 643
377| Technologická agentura České republiky| 4 335 548 383
378| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost| 363 026 559
381| Nejvyšší kontrolní úřad| 678 016 929
396| Státní dluh| 45 242 500 000
397| Operace státních finančních aktiv| 605 000 000
398| Všeobecná pokladní správa| 149 460 799 157
| CELKEM| 1 364 497 641 409
Příloha č. 4
k zákonu č. 474/2017 Sb.
strana 1
Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 1 279 470
Výdaje celkem| 499 747 467
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 279 470
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 219 470
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 60 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky| 124 365 300
Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány| 231 887 697
Celkové výdaje na lesní hospodářství| 143 494 470
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 68 099 091
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 22 122 675
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 249 042
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 62 452 070
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)
| 0
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0
v tom: institucionální podpora celkem4)| 0
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 219 470
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 1 219 470
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 163 059 470
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 2
Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 16 000 000
Výdaje celkem| 1 350 187 745
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 16 000 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 16 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR| 1 350 187 745
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 487 422 689
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 147 772 812
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 935 930
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 196 796 452
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 40 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 3
Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 2 700 000
Výdaje celkem| 600 689 894
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 700 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 700 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Senátu Parlamentu ČR| 600 689 894
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 214 825 783
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 68 750 306
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 159 880
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 107 993 961
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 23 940 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 4
Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 88 673 836
Výdaje celkem| 1 041 569 530
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 88 673 836
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 87 473 836
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 200 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády ČR| 1 041 569 530
v tom: výdaje vlastního Úřadu vlády ČR| 658 947 158
výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády| 382 622 372
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 482 777 759
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 163 639 938
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 8 134 358
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 172 706 372
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 234 011 489
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 79 403 981
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 79 403 981
v tom: institucionální podpora celkem4)| 79 403 981
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0
Program protidrogové politiky| 139 367 271
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 114 804 759
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 108 449 752
v tom: ze státního rozpočtu| 20 975 916
podíl rozpočtu Evropské unie| 87 473 836
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 33 160 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 5
Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 150 000 000
Výdaje celkem| 2 007 591 597
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 150 000 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 150 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby| 2 007 591 597
Průřezové ukazatele|
| Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 426 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
strana 6 a strana 7
Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 591 452 151
Výdaje celkem| 7 951 274 566
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 550 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 41 452 151
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 452 151
ostatní nedaňové příjmy kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 40 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí| 7 951 274 566
v tom: transformační spolupráce| 63 000 000
humanitární pomoc| 180 000 000
příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí| 1 966 379 381
podpora českého kulturního dědictví v zahraničí| 21 000 000
zahraniční vysílání rozhlasu| 27 200 000
vrcholné návštěvy| 20 185 000
bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech| 41 084 042
prostředky na financování zapojení občanů ČR do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí| 0
obnova Sýrie| 60 000 000
ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí| 5 572 426 143
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 908 282 421
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 308 816 023
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 18 015 477
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 76 947 503
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 823 826 360
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 25 152 000
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 25 152 000
v tom: institucionální podpora celkem4)| 25 152 000
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 25 152 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 676 166 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 15 400 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 936 201
v tom: ze státního rozpočtu| 484 050
podíl rozpočtu Evropské unie| 1 452 151
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 330 330 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 8 a strana 9
Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 4 817 603 502
Výdaje celkem| 58 893 351 184
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 203 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 4 082 143 467
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 3 628 571 971
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 453 571 496
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 735 257 035
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 13 448 035
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 721 809 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Zajištění obrany ČR silami ArmádyArmády ČR| 38 513 908 276
Vytváření a rozvoj systému obrany státu| 9 526 880 159
Zajištění strategického zpravodajství| 2 868 982 948
Zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil| 611 720 836
Zajištění dávek důchodového zabezpečení| 4 290 000 000
Zajištění ostatních sociálních dávek| 2 602 000 000
Zajištění státní sportovní reprezentace| 479 858 965
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 15 458 894 814
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 5 616 089 823
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 286 037 731
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 2 659 605 702
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 10 933 750 929
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 708 529 924
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 436 040 000
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 436 040 000
v tom: institucionální podpora celkem4)| 102 200 000
účelová podpora celkem4)| 333 840 000
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 333 840 000
Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 91 166 000
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 8 534 000
| Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 6 654 007
Program protidrogové politiky| 775 500
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 905 280
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 16 821 216
v tom: ze státního rozpočtu| 3 373 181
podíl rozpočtu Evropské unie| 13 448 035
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 10 203 448 651
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 10
Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 800 000
Výdaje celkem| 264 883 008
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 250 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 550 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 550 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu| 264 883 008
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 154 889 377
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 52 662 389
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 069 378
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 153 468 939
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 2 414 204
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 11
Ukazatele kapitoly 309 Kancelář veřejného ochránce práv
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 1 564 997
Výdaje celkem| 138 036 538
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 564 997
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 414 997
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 150 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Kanceláře veřejného ochránce práv| 138 036 538
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 77 344 724
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 26 283 470
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 421 102
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 70 655 144
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 815 160
v tom: ze státního rozpočtu| 400 163
podíl rozpočtu Evropské unie| 1 414 997
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 5 471 377
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 12
Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 5 219 222 365
Výdaje celkem| 21 815 918 426
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 34 050 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 792 983 132
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 704 873 896
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 88 109 236
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 4 392 189 233
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 332 150 916
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 71 388 317
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 3 988 650 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení úkolů finanční správy| 12 066 841 808
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu| 2 080 703 300
Výdaje na zabezpečení úkolů celní správy| 5 771 749 732
v tom: sociální dávky| 473 410 000
výdaje na činnost celní správy| 5 298 339 732
Správa majetku státu a právní zastupování státu ve věcech majetkových| 1 757 108 113
Výdaje na zabezpečení činnosti Kanceláře finančního arbitra| 61 289 977
Výdaje na zabezpečení činnosti Finančního analytického úřadu| 78 225 496
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 12 088 147 819
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 109 970 257
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 240 738 827
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 1 550 046 635
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 2 514 975 338
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 7 894 724 649
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 77 194 800
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 450 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 394 567 976
v tom: ze státního rozpočtu| 62 417 060
podíl rozpočtu Evropské unie| 332 150 916
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 79 762 702
v tom: ze státního rozpočtu| 8 374 385
podíl prostředků finančních mechanismů| 71 388 317
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 2 777 344 313
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 13 a strana 14
Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 489 127 979 790
Výdaje celkem| 591 611 342 994
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 610 000 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 482 457 901 159
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 430 815 011 405
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 51 642 889 754
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 6 060 078 631
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 5 440 078 631
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem6)| 620 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Dávky důchodového pojištění| 424 200 000 000
Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče| 44 750 000 000
Dávky nemocenského pojištění| 32 460 000 000
Dávky pomoci v hmotné nouzi| 8 601 660 207
Dávky osobám se zdravotním postižením| 2 900 000 000
Ostatní sociální dávky| 4 000 000
Podpory v nezaměstnanosti| 7 000 000 000
Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách| 26 000 000 000
Aktivní politika zaměstnanosti celkem| 2 436 347 146
Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.| 400 000 000
Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů| 600 000 000
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením| 5 500 000 000
Ostatní výdaje organizačních složek státu| 17 387 589 300
Neinvestiční nedávkové transfery| 19 331 746 341
Transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti| 40 000 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 8 204 978 271
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 3 539 692 613
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 163 046 968
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 542 831 140
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 7 585 221 750
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 60 000 000
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 60 000 000
v tom: institucionální podpora celkem4)| 60 000 000
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
| Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 60 000 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Program protidrogové politiky| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 150 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 481 242 998
v tom: ze státního rozpočtu| 1 041 164 367
podíl rozpočtu Evropské unie| 5 440 078 631
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 012 247 053
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
6)
včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění ve výši 150 000 000 Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění ve výši 160 000 000 Kč
strana 15 a strana 16
Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 9 553 497 037
Výdaje celkem| 71 882 370 020
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 13 000 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 8 358 182 530
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 7 429 495 582
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 928 686 948
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 182 314 507
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 649 814 507
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 8 500 000
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 524 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Policie ČR| 40 075 142 453
Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR| 10 027 453 292
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu| 12 075 047 808
Výdaje na sportovní reprezentaci| 267 950 467
Dávky důchodového pojištění| 5 191 016 000
Ostatní sociální dávky| 4 245 760 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 32 695 522 633
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 11 048 198 392
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 647 718 713
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 4 350 802 385
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 26 533 912 792
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 1 501 219 324
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 608 321 000
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 608 321 000
v tom: institucionální podpora celkem4)| 69 156 000
účelová podpora celkem4)| 539 165 000
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)
| 539 165 000
Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 64 385 000
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
| Program sociální prevence a prevence kriminality| 61 000 000
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 50 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 971 659 157
v tom: ze státního rozpočtu| 321 844 650
podíl rozpočtu Evropské unie| 649 814 507
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 10 000 000
v tom: ze státního rozpočtu| 1 500 000
podíl prostředků finančních mechanismů| 8 500 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 3 728 529 949
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 17
Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 12 778 010 000
Výdaje celkem| 12 572 669 671
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 113 400 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 12 664 610 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 707 170 000
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 8 550 000
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 5 948 890 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Ochrana přírody a krajiny| 507 820 000
Technická ochrana životního prostředí| 3 344 000 000
Ochrana klimatu a ovzduší| 4 836 392 116
Ostatní činnosti v životním prostředí| 3 884 457 555
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 821 043 202
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 279 154 688
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 16 063 051
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 124 816 941
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 678 335 801
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 248 379 554
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 248 379 554
v tom: institucionální podpora celkem4)| 248 379 554
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 248 379 554
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 3 000 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 843 880 000
v tom: ze státního rozpočtu| 136 710 000
podíl rozpočtu Evropské unie| 6 707 170 000
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 9 000 000
v tom: ze státního rozpočtu| 450 000
podíl prostředků finančních mechanismů| 8 550 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 9 001 177 116
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 18
Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 2 115 486 308
Výdaje celkem| 5 625 941 186
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 1 500 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 113 986 308
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 2 080 486 308
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 33 500 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu| 4 076 442 002
v tom: Horská služba| 160 000 000
ostatní výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch| 3 916 442 002
Podpora bydlení| 426 859 027
Uzemní plánování a stavební řád| 44 528 422
Ostatní činnosti resortu| 1 078 111 735
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 412 786 822
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 141 261 125
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 7 957 244
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 71 368 972
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 322 151 957
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 2 578 725 766
v tom: ze státního rozpočtu| 498 239 458
podíl rozpočtu Evropské unie| 2 080 486 308
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 3 721 641 474
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 19
Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 4 333 066 000
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Kanceláře Grantové agentury ČR| 109 783 000
Dotace jiným subjektům| 4 223 283 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 300 134
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 14 672 937
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 570 365
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 28 518 253
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 4 333 066 000
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 4 333 066 000
v tom: institucionální podpora celkem4)| 109 783 000
účelová podpora celkem4)| 4 223 283 000
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 20 a strana 21
Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 3 327 246 900
Výdaje celkem| 37 581 728 636
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 242 311 681
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 3 084 935 219
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 2 471 935 219
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 613 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Podpora podnikání| 5 031 009 632
Zahlazování následků hornické činnosti a mandatorní výdaje| 2 740 311 681
Výdaje spojené s další činností resortu| 2 808 555 287
Dotace na obnovitelné zdroje energie| 26 185 000 000
Financování Správy úložišť radioaktivních odpadů| 816 852 036
v tom: výdaje kryté převodem z jaderného účtu| 812 152 036
ostatní výdaje| 4 700 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 979 615 904
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 333 069 407
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 18 927 627
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 132 046 732
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 814 334 514
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 2 993 928 152
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 1 684 044 152
v tom: institucionální podpora celkem4)| 601 000 000
účelová podpora celkem4)| 1 083 044 152
podíl prostředků zahraničních programů3)| 1 309 884 000
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 1 083 044 152
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků 5)| 362 844 000
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 2 942 756 612
v tom: ze státního rozpočtu| 470 821 393
podíl rozpočtu Evropské unie| 2 471 935 219
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 653 371 400
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 22
Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 16 676 665 419
Výdaje celkem| 53 988 011 553
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 80 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 16 596 665 419
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 16 417 665 419
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 179 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Drážní a kombinovaná doprava| 8 626 565 270
Pozemní komunikace| 0
Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury| 40 881 973 919
v tom: dotace pro společné programy (projekty) EU a ČR| 15 553 086 919
dotace na projekty spolufinancované z Evropské investiční bankybanky| 0
ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury| 25 328 887 000
Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu| 4 479 472 364
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 548 961 703
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 186 646 993
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 10 617 060
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 64 617 658
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 466 235 150
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 50 000 000
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 50 000 000
v tom: institucionální podpora celkem4)| 50 000 000
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 50 000 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 3 430 700
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 16 435 732 833
v tom: ze státního rozpočtu| 18 067 414
podíl rozpočtu Evropské unie| 16 417 665 419
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 36 879 070 689
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 23
Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 862 490 000
Výdaje celkem| 1 251 680 359
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 30 450 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 832 040 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 832 040 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu| 1 251 680 359
v tom: výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - zvláštní ceny| 18 346 544
výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - čisté náklady| 8 250 000
čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž držiteli poštovní licence| 650 000 000
ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu| 575 083 815
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 295 033 476
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 100 369 865
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 5 729 794
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 0
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 286 489 699
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 70 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 30 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 24 a strana 25
Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 32 822 401 851
Výdaje celkem| 50 236 759 769
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 6 200 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 32 816 201 851
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 276 842 849
příjmy z rozpočtu Evropské unie na realizaci společné zemědělské politiky celkem| 26 628 152 002
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 5 911 207 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Podpora agropotravinářského komplexu| 37 343 455 002
v tom: dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu| 31 538 455 002
ostatní výdaje| 5 805 000 000
Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu| 2 050 000 000
v tom: dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na činnost| 1 800 000 000
ostatní dotace| 250 000 000
Podpora lesního hospodářství| 640 937 195
Podpora vodního hospodářství| 1 720 000 000
v tom: výdaje na projekty spolufinancované z Evropské investiční bankybanky| 0
ostatní výdaje na vodní hospodářství| 1 720 000 000
Podpora neziskovým organizacím| 140 000 000
Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost| 8 342 367 572
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 2 508 329 213
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 852 582 321
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 47 973 789
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 378 183 100
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 2 093 305 380
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 884 726 000
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 884 726 000
v tom: institucionální podpora celkem4)| 458 626 000
účelová podpora celkem4)| 426 100 000
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 426 100 000
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 453 206 000
Vratký přeplatků splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně| 300 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 1 700 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 347 622 009
v tom: ze státního rozpočtu| 70 779 160
podíl rozpočtu Evropské unie| 276 842 849
Výdaje na společnou zemědělskou politiku celkem| 31 538 455 002
v tom: přímé platby - předfinancování ze státního rozpočtu| 22 404 408 000
přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu| 732 914 000
podpora venkova - ze státního rozpočtu| 3 500 000 000
podpora venkova - podíl rozpočtu Evropské unie| 3 622 280 002
společná organizace trhu - ze státního rozpočtu| 677 389 000
společná organizace trhu - podíl rozpočtu Evropské unie| 601 464 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 2 680 418 691
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 26 a strana 27
Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 7 192 982 158
Výdaje celkem| 176 111 709 908
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 200 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 7 192 782 158
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 7 086 030 158
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 17 000 000
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 89 752 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Věda a vysoké školy| 43 363 562 545
v tom: vysoké školy| 24 611 676 980
výzkum, experimentální vývoj a inovace| 18 751 885 565
Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací| 120 947 128 314
Podpora činnosti v oblasti mládeže| 280 782 391
Podpora činnosti v oblasti sportu| 5 449 374 181
v tom: sportovní reprezentace| 1 853 537 174
všeobecná sportovní činnost| 3 595 837 007
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace| 3 899 260 931
Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu| 2 171 601 546
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 933 822 946
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)| 309 654 636
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 16 915 287
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 121 029 258
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 724 735 057
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 18 751 885 565
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 14 345 112 585
v tom: institucionální podpora celkem 4)| 8 896 591 355
účelová podpora celkem 4)| 5 448 521 230
podíl prostředků zahraničních programů| 4 406 772 980
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací| 2 631 496 230
Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)| 1 165 308 000
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků 5)| 6 643 497 655
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji| 1 277 193 700
Zahraniční rozvojová spolupráce| 112 000 000
Program sociální prevence a prevence kriminality| 8 132 000
Program protidrogové politiky| 12 197 000
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 19 875 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 470 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 9 274 005 439
v tom: ze státního rozpočtu| 2 187 975 281
podíl rozpočtu Evropské unie| 7 086 030 158
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 19 994 472
v tom: ze státního rozpočtu| 2 994 472
podíl prostředků finančních mechanismů| 17 000 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 4 635 757 761
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 28 a strana 29
Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 481 319 803
Výdaje celkem| 13 024 299 207
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 10 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 481 309 803
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 397 810 619
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 25 500 000
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 57 999 184
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem| 521 382 000
Výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi| 3 308 946 840
v tom: finanční náhrada| 2 080 906 790
příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností| 1 228 040 050
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury| 359 578 584
v tom: rozvoj a obnova materiálně technické základny| 19 880 000
neinvestiční výdaje na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie| 0
výdaje na činnost úřadu| 310 733 084
platby mezinárodním společnostem a dalším organizacím| 28 965 500
Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury| 6 248 038 593
v tom: příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím| 4 502 924 103
program péče o národní kulturní poklad| 514 762 871
rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení| 726 131 000
společné projekty spolufinancované z prostředků finančních mechanismů| 23 333 334
kulturní dědictví ve vlastnictví státu, podporované evropskými fondy| 480 887 285
Kulturní služby, podpora živého umění| 763 080 580
v tom: program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů| 160 000 000
kulturní aktivity| 543 080 580
veřejné informační služby knihoven| 60 000 000
Záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí| 775 000 000
v tom: programy ochrany a péče o kulturní statky| 74 000 000
programy na záchranu a obnovu kulturních památek| 701 000 000
Podpora kultury národnostních menšin| 33 000 000
v tom: podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 2 000 000
podpora kulturních aktivit národnostních menšin a informací v jazycích národnostních menšin| 31 000 000
Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení| 27 000 000
Státní fond kinematografie| 988 272 610
v tom: dotace na filmové pobídky| 800 000 000
dotace ze státního rozpočtu| 188 272 610
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 184 427 248
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 62 824 545
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 347 664
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 33 156 009
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 134 227 153
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 521 382 000
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 521 382 000
v tom: institucionální podpora celkem4)| 96 382 000
účelová podpora celkem4)| 425 000 000
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 425 000 000
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 90 039 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 2 000 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 50 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 474 220 619
v tom: ze státního rozpočtu| 76 410 000
podíl rozpočtu Evropské unie| 397 810 619
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 30 000 000
v tom: ze státního rozpočtu| 4 500 000
podíl prostředků finančních mechanismů| 25 500 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 810 661 156
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 30 a strana 31
Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 1 322 000 000
Výdaje celkem| 8 034 018 059
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 20 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 302 000 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 271 700 000
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 8 500 000
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 21 800 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na státní správu| 2 293 004 526
Výzkum a vývoj ve zdravotnictví| 1 557 640 512
Ústavní péče| 911 129 020
Zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví| 1 318 655 883
Zdravotnické programy| 1 724 994 581
Ostatní činnosti ve zdravotnictví| 228 593 537
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 558 988 020
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 530 055 922
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 29 241 938
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 356 877 859
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 1 105 219 145
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 1 557 640 512
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 1 557 640 512
v tom: institucionální podpora celkem4)| 646 197 447
účelová podpora celkem4)| 911 443 065
podíl prostředků zahraničních programů5)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 911 443 065
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 607 015 911
Zahraniční rozvojová spolupráce| 3 000 000
Program sociální prevence a prevence kriminality| 381 393
Program protidrogové politiky| 38 139 238
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 15 800 000
Výdaje na očkování a Pandemický plán České republiky7)| 14 000 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 568 700 000
v tom: ze státního rozpočtu| 297 000 000
podíl rozpočtu Evropské unie| 1 271 700 000
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 10 000 000
v tom: ze státního rozpočtu| 1 500 000
podíl prostředků finančních mechanismů| 8 500 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 2 481 511 224
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
7)
výdaje na očkovací látky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování podle § 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a výdaje na zabezpečení Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky stanovené usnesením vlády
strana 32 a strana 33
Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 3 029 833 755
Výdaje celkem| 28 065 474 341
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 1 183 830 022
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 1 052 293 353
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 131 536 669
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 846 003 733
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 98 088 733
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 9 775 000
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 738 140 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdajový blok - Výdaje justiční část| 17 081 612 351
v tom: platy soudců| 4 453 009 900
platy státních zástupců| 1 594 785 892
ostatní výdaje justiční části| 11 033 816 559
Výdajový blok - Výdaje vězeňská část| 10 983 861 990
v tom: dávky důchodového pojištění| 717 000 000
ostatní sociální dávky| 608 000 000
ostatní výdaje vězeňské části| 9 658 861 990
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 15 529 667 580
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 5 279 472 386
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 305 570 060
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 5 667 636 624
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 3 355 887 742
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 198 643 465
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 1 594 785 892
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)| 0
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0
v tom: institucionální podpora celkem4)| 0
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 16 395 000
Program protidrogové politiky| 16 515 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 300 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 122 960 320
v tom: ze státního rozpočtu| 24 871 587
podíl rozpočtu Evropské unie| 98 088 733
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 11 500 000
v tom: ze státního rozpočtu| 1 725 000
podíl prostředků finančních mechanismů| 9 775 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 106 030 028
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 34
Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 165 469 862
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů| 165 469 862
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 64 835 721
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 22 044 145
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 266 795
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 12 041 282
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 39 834 727
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 11 068 800
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 18 900 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 35
Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 232 927 520
Výdaje celkem| 194 153 657
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 80 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 152 927 520
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 2 927 520
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 150 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví| 194 153 657
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 103 207 258
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 34 796 646
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 046 862
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 14 904 353
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 87 438 723
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 3 252 800
v tom: ze státního rozpočtu| 325 280
podíl rozpočtu Evropské unie| 2 927 520
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 11 590 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 36
Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 9 949 800
Výdaje celkem| 1 005 603 493
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 9 949 800
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 889 800
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 3 060 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu| 1 005 603 493
v tom: výdaje na volby a referenda| 13 600 000
výdaje na Sčítání lidu, domů a bytů| 0
ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu| 992 003 493
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 597 384 645
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 199 665 484
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 11 419 369
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 58 919 379
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 509 941 618
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 2 106 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 9 156 685
v tom: ze státního rozpočtu| 2 266 885
podíl rozpočtu Evropské unie| 6 889 800
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 96 362 125
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 37
Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 700 000 000
Výdaje celkem| 3 283 644 468
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 550 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 150 000 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 150 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního| 3 283 644 468
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 832 555 795
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 623 066 052
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 36 640 800
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 117 646 138
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 1 712 328 148
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 220 085 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 38
Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 442 553 602
Výdaje celkem| 170 730 022
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 440 103 602
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 450 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 450 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého báňského úřadu| 170 730 022
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 99 786 673
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 33 927 468
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 993 857
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 19 456 398
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 80 236 462
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 21 986 985
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 39
Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 426 797 000
Výdaje celkem| 288 190 079
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 292 297 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 134 500 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 134 500 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu| 288 190 079
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 170 354 711
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 57 920 601
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 360 784
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 26 585 116
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 134 226 471
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 7 227 600
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 18 565 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 40
Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 5 500 000
Výdaje celkem| 237 411 071
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 3 900 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 600 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 600 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže| 237 411 071
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 136 234 761
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 46 319 819
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 684 632
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 18 326 751
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 108 593 228
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 7 311 600
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 31 800 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 41
Ukazatele kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 212 913 353
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů OSS Ústavu pro studium totalitních režimů| 129 027 935
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Archivu bezpečnostních složek| 83 885 418
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 103 378 562
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 35 180 033
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 998 113
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 69 373 244
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 30 532 391
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0
v tom: institucionální podpora celkem4)| 0
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 37 734 208
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 42
Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 257 541 718
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ústavního souduÚstavního soudu| 257 541 718
v tom: platy soudců| 32 965 200
ostatní výdaje na zajištění činnosti Ústavního souduÚstavního soudu| 224 576 518
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 100 983 887
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 34 334 522
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 002 057
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 67 057 687
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 33 770 700
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 43
Ukazatele kapitoly 359 Úřad Národní rozpočtové rady
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 0
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu Národní rozpočtové rady| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 0
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 0
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 0
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 0
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 44
Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 5 684 692 000
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Infrastruktura výzkumu| 5 684 692 000
Programy výzkumu| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 50 548 266
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 17 186 410
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 987 743
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 49 387 193
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 5 684 692 000
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 5 684 692 000
v tom: institucionální podpora celkem4)| 5 684 692 000
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 3946 865 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 45
Ukazatele kapitoly 371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 34 780 127
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí| 34 780 127
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 12 589 802
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 280 532
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 227 795
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 1 382 493
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 4 344 509
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 5 662 800
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 3 960 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 46
Ukazatele kapitoly 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 6 550 000
Výdaje celkem| 64 916 229
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 4 550 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 000 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání celkem| 64 916 229
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 33 914 390
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 11 530 893
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 404 685
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 1 413 359
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 18 820 935
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 47
Ukazatele kapitoly 373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 23 692 075
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře| 23 692 075
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 14 483 878
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 924 519
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 283 679
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 2 904 218
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 11 279 660
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 0
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 48
Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 48 850 000
Výdaje celkem| 2 509 795 776
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 48 850 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 12 750 000
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 36 100 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Civilní připravenost na krizové stavy| 2 503 675 776
Zabezpečení potřeb ozbrojených sil| 6 120 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 169 092 289
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 57 372 378
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 366 696
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 86 606 566
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 81 128 194
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 2 503 675 776
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 15 000 000
v tom: ze státního rozpočtu| 2 250 000
podíl rozpočtu Evropské unie| 12 750 000
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 255 400 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 49
Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 170 400 000
Výdaje celkem| 399 514 150
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 170 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 400 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 400 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost| 399 514 150
v tom: výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na výkon funkcí| 399 514 150
výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na rozvojové programy| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 131 310 405
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 44 645 537
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 622 014
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 13 172 077
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 117 928 628
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0
v tom: institucionální podpora celkem4)| 0
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 5 300 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 155 620 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 50
Ukazatele kapitoly 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 65 519 242
Výdaje celkem| 397 380 643
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 65 519 242
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 58 239 326
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 7 279 916
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Generální inspekce bezpečnostních sborů| 374 880 643
Sociální dávky| 22 500 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 236 743 362
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 80 073 183
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 4 686 991
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 26 351 982
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 207 997 596
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 5 950 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 51
Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 56 592 383
Výdaje celkem| 4 335 548 383
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 56 592 383
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 22 592 383
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 34 000 000
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Kanceláře Technologické agentury ČR| 159 537 383
Dotace jiným subjektům| 4 176 011 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 66 572 118
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 22 634 520
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 210 089
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 60 504 453
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 4 335 548 383
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 4 278 956 000
v tom: institucionální podpora celkem4)| 128 445 000
účelová podpora celkem4)| 4 150 511 000
podíl prostředků zahraničních programů3)| 56 592 383
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 4 150 511 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 25 505 882
v tom: ze státního rozpočtu| 2 913 499
podíl rozpočtu Evropské unie| 22 592 383
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 35 500 000
v tom: ze státního rozpočtu| 1 500 000
podíl prostředků finančních mechanismů| 34 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 52
Ukazatele kapitoly 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 25 368 120
Výdaje celkem| 363 026 559
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 25 368 120
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 25 368 120
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost| 363 026 559
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 104 693 961
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 35 595 947
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 082 290
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 104 114 528
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 31 372 892
v tom: ze státního rozpočtu| 6 004 772
podíl rozpočtu Evropské unie| 25 368 120
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 124 619 585
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 53
Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 1 012 600
Výdaje celkem| 678 016 929
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 012 600
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 615 600
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 397 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího kontrolního úřadu| 678 016 929
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 309 680 602
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 105 291 405
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 5 703 205
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 285 160 208
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 231 200
v tom: ze státního rozpočtu| 615 600
podíl rozpočtu Evropské unie| 615 600
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 177 790 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 54
Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 45 242 500 000
Financování|
| Zvýšení stavu státních dluhopisů| 50 479 347 964
Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů| 0
Změna stavu na účtech státních finančních aktiv8)| -479 347 964
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Obsluha státního dluhu| 45 242 500 000
Průřezové ukazatele|
| |
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
8)
včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu
strana 55
Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 1 896 500 000
Výdaje celkem| 605 000 000
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy9)| 1 550 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 346 500 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem10)| 346 500 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Transfery do jiných kapitol| 240 000 000
v tom: transfery pro výdaje státu na sociální politiku| 0
ostatní transfery do jiných kapitol| 240 000 000
Ostatní výdaje| 365 000 000
Průřezové ukazatele|
| |
9)
zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet
10)
zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - včetně ostatních příjmů na jaderném účtu a zvláštním účtu rezervy pro důchodovou reformu
strana 56
Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa
| v Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy celkem| 720 229 911 800
Výdaje celkem| 149 460 799 157
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 717 501 500 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 728 411 800
v tom: ostatní nedaňové příjmy kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 728 411 800
Specifické ukazatele - výdaje|
| Vládní rozpočtová rezerva| 4 093 678 212
Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)| 140 000 000
Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému| 60 000 000
Stavební spoření| 4 150 000 000
Podpora exportu; majetková újma; státní záruky; investiční pobídky| 6 706 415 801
Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace| 8 342 450 000
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 5| 1 197 575 400
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 6| 8 605 003 980
Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy - viz příloha č. 7| 959 571 000
Další prostředky pro územní samosprávné celky| 167 568 900
Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně| 69 791 256 000
Ostatní výdaje| 4 901 170 864
Odvody do rozpočtu Evropské unie| 39 550 000 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 796 109 000
Prostředky na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu| 0
Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 0
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 0
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 0
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 0
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 796 109 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Příloha č. 5
k zákonu č. 474/2017 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM KRAJŮ
(s výjimkou hlavního města Prahy)
v Kč
KRAJ| Příspěvek na výkon státní správy celkem| Úhrn
---|---|---
Středočeský| 129 621 800| 129 621 800
Jihočeský| 89 878 800| 89 878 800
Plzeňský| 81 556 000| 81 556 000
Karlovarský| 59 267 700| 59 267 700
Ústecký| 100 413 800| 100 413 800
Liberecký| 70 970 200| 70 970 200
Královéhradecký| 83 682 300| 83 682 300
Pardubický| 76 635 100| 76 635 100
Kraj Vysočina| 76 635 500| 76 635 500
Jihomoravský| 128 449 600| 128 449 600
Olomoucký| 85 202 700| 85 202 700
Zlínský| 85 074 300| 85 074 300
Moravskoslezský| 130 187 600| 130 187 600
Úhrn| 1 197 575 400| 1 197 575 400
Kritéria pro stanovení příspěvku na výkon státní správy:
Pro rok 2018 byl příspěvek na výkon státní správy navýšen oproti úrovni roku 2017 o 5 %.
Příloha č. 6
k zákonu č. 474/2017 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH
(s výjimkou hlavního města Prahy)
v Kč
KRAJ| Účelové dotace na běžné výdaje a příspěvky| Úhrn
---|---|---
dotace na vybraná
zdravotnická zařízení
*)| příspěvek na
výkon státní správy
**)
Středočeský| | 1 254 322 900| 1 254 322 900
Jihočeský| | 589 858 100| 589 858 100
Plzeňský| 8 376 120| 561 203 800| 569 579 920
Karlovarský| | 273 418 200| 273 418 200
Ústecký| | 707 840 600| 707 840 600
Liberecký| | 381 128 300| 381 128 300
Královéhradecký| | 510 365 400| 510 365 400
Pardubický| | 486 807 200| 486 807 200
Kraj Vysočina| | 498 088 000| 498 088 000
Jihomoravský| 4 653 400| 1 147 034 300| 1 151 687 700
Olomoucký| | 557 112 000| 557 112 000
Zlínský| | 534 970 700| 534 970 700
Moravskoslezský| 1 861 360| 1 087 963 600| 1 089 824 960
Úhrn| 14 890 880| 8 590 113 100| 8 605 003 980
*)
účelové dotace podléhající finančnímu vypořádání za rok 2018
**)
viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze
Příloha č. 7
k zákonu č. 474/2017 Sb.
FINANČNÍ VZTAH STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
v Kč
Příspěvek na výkon státní správy*)| 959 571 000
---|---
Úhrn| 959 571 000
*)
viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze
Příloha č. 8
k zákonu č. 474/2017 Sb.
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze
1.
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím1)
A)
ObceObce (s výjimkou obcíobcí s rozšířenou působností)
Výše příspěvku (P) se stanoví jako součet částek vypočítaných podle rozsahu působnosti na základě níže uvedeného vzorce2) 3). U některých obcíobcí se navíc přičte částka uvedená v části D).
Vzorec:
P=BA+SO×SO
Výše příspěvku4) je závislá:
-
na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy,
-
na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřené počtem obyvatel.
Hodnoty koeficientů “A“ a “B“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti (např. u obceobce, která je matričním úřadem, se sčítají dvě částky vypočítané na základě dosazení koeficientů “A“ a “B“ uvedených v tabulce v řádcích 1 a 2 do výše uvedeného vzorce).
Ř.| Rozsah působnosti| A| B
---|---|---|---
1| Základní působnost| 33,11571900| 6830500,486
2| Působnost matričního úřadu| 142,3608980| 15415649,93
3| Působnost stavebního úřadu| 72,32616400| 13651966,35
4| Působnost pověřeného obecního úřadu| 281,7774402| 27427070,52
1)
§ 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
2)
Do vzorce se dosazuje počet obyvatel správního obvodu vyjádřený v tisících. U základní působnosti, kde správní obvod je menší než 300 obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce stanoven správní obvod na 300 obyvatel.
3)
Příspěvky se podle rozsahu působnosti obceobce sčítají.
4)
Pro rok 2018 byl celkový objem příspěvku valorizován o 5 %. Zohledněna byla meziroční změna počtu obyvatel.
5)
Velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcíobcí podle bilance obyvatel České republiky k 1. 1. 2017 vydané Českým statistickým úřadem, podle vyhlášky č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny.
B)
ObceObce s rozšířenou působností
Výše příspěvku se stanoví jako součet částek vypočtených podle vzorce 1 a vzorce 2.3) 6) 7) U některých obcíobcí se navíc přičte částka uvedená v části C), D), E) a F).
Vzorec 1:
P1=BA+SO×SO
Vzorec 2:
P2=C×1-SCSO×SO
Výše příspěvku8) je závislá:
-
na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy,
-
na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřené počtem obyvatel,
-
na podílu velikosti správního centra a velikosti správního obvodu, kde velikost správního centra (SC)5) je vyjádřená počtem obyvatel obceobce.
Hodnoty koeficientů “A“, “B“ a “C“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti a činí:
Rozsah působnosti| A| B| C
---|---|---|---
Základní působnost| 36,56359628| 1495203,631| 0
Působnost matričního úřadu| 168,8758661| 6129265,023| 5139,847748
Působnost stavebního úřadu| 46,64920445| 4782091,854| 9503,536255
Působnost pověřeného obecního úřadu| 57,05753585| 8663660,480| 10815,67996
Působnost obceobce s rozšířenou působností| 2,719171300| 3950471,562| 34503,20351
6)
Do vzorce 1 a vzorce 2 se dosazuje počet obyvatel správního obvodu (správního centra) vyjádřený v tisících.
V případě, že správní obvod obceobce s rozšířenou působností je menší než 15 tis. obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce 1 stanoven správní obvod na 15 tis. obyvatel.
7)
Výpočet podle vzorce 1 a vzorce 2 se nepoužije pro stanovení výše příspěvku u hlavního města Prahy.
8)
Pro rok 2018 byl celkový objem příspěvku valorizován o 5 %. Dále byla zohledněna meziroční změna počtu obyvatel.
C)
ObceObce s rozšířenou působností se zvláštním postavením
Obec| Výše příspěvku v Kč
---|---
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav9)| 7 633 994
Černošice9)| 7 633 994
Nýřany9)| 7 633 994
Šlapanice9)| 7 633 994
Brno10)11)12)| 182 190 463
Ostrava10)| 127 504 157
Plzeň10)| 25 629 505
9)
§ 2 odst. 2 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
10)
ObceObce, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. (Poznámka: zákon č. 147/2000 Sb. byl zrušen ke dni 1. 1. 2003).
11)
§ 3 odst. 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 31 až 37 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky). ObciObci s rozšířenou působností, Brnu, v rámci působnosti Úřadu městské části Brno-střed, byl navýšen příspěvek o částku 1 752 000 Kč k zabezpečení nárůstu matriční agendy, k němuž došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky). Tento právní předpis značně rozšířil možnost nabytí státního občanství prohlášením.
D)
Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí
Předmětné financování se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti (dle § 55 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - dále jen OZ - ve spojení s § 62), tak i těch, které omezeny nebyly (§ 469 OZ - špatný zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv). V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje obecobec veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami.
Toto financování se ale netýká procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání. Netýká se taktéž ustanovení obceobce jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti dle § 58 OZ. Netýká se ani procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví či některých podpůrných opatření (dle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů) či jiného procesního opatrovnictví. Financování se netýkají i případy opatrovnictví, kdy se obecobec stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona dle § 468 OZ. Jedná se zde o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka).
V případě rozhodnutí z období před účinností nového OZ se financování týká rozhodnutí o omezení ve způsobilosti k právním úkonům dle § 10 odst. 2 a rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům dle § 10 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
ObceObce jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby na jednoho opatrovance podle jejich faktického počtu k rozhodnému dni. Tímto rozhodným dnem je pro příspěvek na rok 2018 31. březen 2017. K tomuto rozhodnému dni bylo prostřednictvím krajských úřadů realizováno ve všech obcíchobcích zjišťování skutečného stavu výkonu veřejného opatrovnictví. Následně byla takto kraji učiněná zjištění zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva vnitra s cílem umožnit obcímobcím zjištěné skutečnosti verifikovat.
Výše zmíněné paušální platby byla pro rok 2018 stanovena ve výši 29 000 Kč na opatrovance za rok. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím obcíobcí. Zároveň nehraje roli faktická přítomnost osoby v obciobci, tedy zda osoba v rozhodném datu pobývá na jiném místě (například zdravotnické zařízení, zařízení sociálních služeb apod.), či zda jde o osobu migrující v dalších obcíchobcích.
ObcímObcím, vykonávajícím působnost veřejných opatrovníků, bude výše příspěvku na výkon státní správy zvýšena o částku, která odpovídá násobku faktického počtu opatrovanců.
E)
Financování jednotných kontaktních míst
Obecní živnostenské úřady podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009, o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů.
Seznam jednotných kontaktních míst je stanoven přílohou vyhlášky č. 248/2009 Sb., kterou se stanoví seznam jednotných kontaktních míst.
Výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa je stanovena na základě statistik vedených v informačním systému „SINPRO“, tj. zaevidovaných a následně řešených dotazů klienta bez duplicit takovéhoto dotazu za období od 1. 1. do 31. 12. 2016. Konkrétní počet zaevidovaných a následně řešených dotazů v rámci jednotného kontaktního místa je přiřazen jednomu ze škály stanovených intervalů (rozpětí „od - do“), ke kterému jsou navázány finanční prostředky. Se zvyšujícím se počtem řešených dotazů se zvyšují navázané finanční prostředky v rámci škály stanovených intervalů podle níže uvedeného:
Rozpětí zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů| Výše příspěvku v Kč
---|---
0 - 25| 60 000
26 - 50| 120 000
51 - 75| 180 000
76 - 100| 240 000
101 - 125| 300 000
126 - 150| 360 000
151 - 175| 420 000
176 - 200| 480 000
201 - 225| 540 000
226 - 250| 600 000
251 - 275| 660 000
276 - 300| 720 000
301 - 325| 780 000
326 - 350| 840 000
351 - 375| 900 000
376 - 400| 960 000
401 - 425| 1 020 000
426 - 450| 1 080 000
451 - 475| 1 140 000
476 - 500| 1 200 000
501 - 525| 1 260 000
Výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa v rámci obcíobcí ČR je následující:
Jednotné kontaktní místo v rámci obcí ČR| Počet zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů
v období od 1. 1. do 31. 12. 2016| Výše příspěvku v Kč
---|---|---
Ostrava| 374| 900 000
České Budějovice| 194| 480 000
Liberec| 13| 60 000
Hradec Králové| 83| 240 000
Jihlava| 34| 120 000
Zlín| 167| 420 000
Černošice| 37| 120 000
Olomouc| 56| 180 000
Karlovy Vary| 104| 300 000
Brno| 482| 1 200 000
Plzeň| 86| 240 000
Pardubice| 330| 840 000
Ústí nad Labem| 15| 60 000
F)
Financování vydávání občanských průkazů
ObecObec, kde byla podána žádost o vydání občanského průkazu, (tzv. „místo nabrání“) obdrží příspěvek ve výši násobku 107 Kč za každý 1 ks takto „nabraného“ občanského průkazu. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání občanských průkazů, který je získaný na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva vnitra, je období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016.
Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny.
2.
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze13)
A)
Výkon působnosti, která je svěřena orgánům krajů v souladu s § 31 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Východiskem pro objem příspěvku na výkon státní správy pro rok 2018 je výsledná částka příspěvku pro rok 2017 navýšená o 5 %.
B)
Výkon působnosti, která je svěřena orgánům obcíobcí, orgánům obcíobcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcíobcí s rozšířenou působností v souladu s § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Výše příspěvku se stanoví na základě pevné sazby na každých 100 obyvatel trvale bydlících v území, v němž hlavní město Praha vykonává státní správu. Příspěvek je tedy násobkem pevné sazby a jedné setiny celkového počtu obyvatel v území. Sazba je pro rok 2018 valorizována o 5 % a činí 67 996 Kč. Meziroční změna příspěvku oproti roku 2017 je také výsledkem nárůstu počtu obyvatel hlavního města Prahy dle údajů Českého statistického úřadu se stavem k 1. lednu 2017.
C)
Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí
Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu obsahuje částku 23 171 000 Kč k pokrytí financování veřejného opatrovnictví k zabezpečení 799 opatrovanců.
Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí se řídí podle ustanovení obsažených v části 1.D) této přílohy.
D)
Financování jednotných kontaktních míst
Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 1 260 000 Kč k zabezpečení činnosti jednotných kontaktních míst Úřadu městské části Praha 1 a Úřadu městské části Praha 7. Pro Prahu 1 příspěvek činí 960 000 Kč, pro Prahu 7 je příspěvek ve výši 300 000 Kč.
Financování jednotných kontaktních míst včetně souvislostí se řídí podle ustanovení obsažených v části 1.E) této přílohy.
E)
Financování vydávání občanských průkazů
V celkové částce příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Prahu, který je pro rok 2018 valorizován o 5 %, je obsažena i částka 21 068 514 Kč k pokrytí financování vydávání občanských průkazů jednotlivými Úřady městských částí.
Financování vydávání občanských průkazů včetně souvislostí se řídí podle ustanovení obsažených v části 1.F) této přílohy.
Výše příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Prahu je dána součtem částek získaných postupem stanoveným v části 2.A), 2.B), 2.C) a 2.D). Takto zjištěná hodnota se zaokrouhluje na celé stokoruny podle matematických zásad.
13)
§ 31 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
3.
Postup pro přerozdělení výše příspěvku na výkon státní správy v průběhu kalendářního roku
Pokud krajský úřad zcela výjimečně rozhodne o převodu výkonu přenesené působnosti v průběhu kalendářního roku, náleží příslušná část příspěvku na výkon státní správy dosavadního vykonavatele obciobci, která povinnost výkonu přenesené působnosti přebírá, a to vždy v poměrné části příspěvku od začátku čtvrtletí následujícího po rozhodnutí krajského úřadu. Krajský úřad o svém rozhodnutí a s tím souvisejícími změnami správních obvodů výkonu přenesené působnosti jednotlivých obcíobcí neprodleně informuje Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí.
Příloha č. 9
k zákonu č. 474/2017 Sb.
SEZNAM DOTACÍ V ROCE 2018 PODLE § 1 ODST. 12 ZÁKONA č. 474/2017 Sb.
v Kč
číslo kapitoly| kapitola| příjemce dotace| účel dotace| částka
---|---|---|---|---
398| Všeobecná pokladní správa| Český svaz bojovníků za svobodu| na projekty a činnost organizace| 6 300 000
398| Všeobecná pokladní správa| Konfederace politických vězňů| na projekty a činnost organizace| 5 750 000
398| Všeobecná pokladní správa| Masarykovo demokratické hnutí| na projekty a činnost organizace| 1 530 000
398| Všeobecná pokladní správa| Sdružení bývalých politických vězňů ČR| na projekty a činnost organizace| 270 000
398| Všeobecná pokladní správa| Ústav TGM, o.p.s.| na projekty a činnost organizace| 1 800 000
398| Všeobecná pokladní správa| Československá obec legionářská| na projekty a činnost organizace| 6 000 000
1)
§ 14j zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 367/2017 Sb. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 473/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 473/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 28. 12. 2017, částka 170/2017
473
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 20. prosince 2017
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 31. března 2018 nové volby do zastupitelstva obce:
obec| okres| kraj
---|---|---
Písková Lhota| Nymburk| Středočeský
Ministr:
Mgr. Metnar v. r. |
Nařízení vlády č. 471/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 471/2017 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek
Vyhlášeno 28. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 170/2017
* Čl. I - Nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
471
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 22. prosince 2017,
kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek
Vláda nařizuje podle § 18 odst. 3 a § 25 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek:
Čl. I
Nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se věty pátá a šestá nahrazují větou „Sdělení Komise - Odpovídající hodnoty finančních limitů podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU, 2014/24/EU, 2014/25/EU a 2009/81/ES.“.
2.
Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2365 ze dne 18. prosince 2017, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ohledně finančních limitů používaných při postupech zadávání veřejných zakázek.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2364 ze dne 18. prosince 2017, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ohledně finančních limitů používaných při postupech zadávání veřejných zakázek.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2366 ze dne 18. prosince 2017, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ohledně finančních limitů používaných při postupech zadávání veřejných zakázek.
Nařízení Komise (EU) 2017/2367 ze dne 18. prosince 2017, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ohledně prahových hodnot používaných při postupech zadávání veřejných zakázek.“.
3.
V § 2 odst. 1 písm. a) a v § 3 odst. 1 písm. a) se částka „3 686 000 Kč“ nahrazuje částkou „3 873 000 Kč“.
4.
V § 2 odst. 1 písm. b) a v § 3 odst. 1 písm. b) se částka „5 706 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 944 000 Kč“.
5.
V § 2 odst. 2 a v § 3 odst. 2 se částka „11 413 000 Kč“ nahrazuje částkou „11 915 000 Kč“.
6.
V § 3 odst. 3 a v § 4 se částka „142 668 000 Kč“ nahrazuje částkou „149 224 000 Kč“.
7.
V § 3 odstavec 4 zní:
„(4)
Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby, u které více než 50 % předpokládané hodnoty tvoří sociální a jiné zvláštní služby podle přílohy č. 4 zákona, činí 20 172 000 Kč, s výjimkou
a)
sektorové veřejné zakázky na služby, u které činí 26 897 000 Kč,
b)
koncese na služby, u které činí 149 224 000 Kč.“.
8.
V § 5 písm. a) se částka „2 184 000 Kč“ nahrazuje částkou „2 151 000 Kč“.
9.
V § 5 písm. b) se částka „27 305 000 Kč“ nahrazuje částkou „26 897 000 Kč“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministryně pro místní rozvoj:
Ing. Dostálová v. r. |
Vyhláška č. 470/2017 Sb. | Vyhláška č. 470/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 28. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 169/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, ve znění vyhlášky č. 129/2010 Sb. a vyhlášky č. 3/2016 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
470
VYHLÁŠKA
ze dne 21. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 90 odst. 2 písm. d) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 205/2011 Sb. a podle § 38 odst. 1 zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 189/2008 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, ve znění vyhlášky č. 129/2010 Sb. a vyhlášky č. 3/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 písm. k) se slovo „jakosti“ nahrazuje slovem „kvality“.
2.
V § 3 odst. 2 písm. c) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“.
3.
V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí:
„h)
v základech řízení kvality poskytovaných zdravotních služeb a v zajištění bezpečí pacientů u povolání uvedených v § 4 až 28,
i)
v komunikaci s pacientem a osobami jemu blízkými.“.
4.
Poznámka pod čarou č. 13 zní:
„13)
Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
V § 3 odst. 5 se věta třetí nahrazuje větou „Tato výuka probíhá ve zdravotnickém zařízení, a případně na dalších místech, pokud je to pro studium k získání způsobilosti k výkonu příslušného zdravotnického povolání stanoveno touto vyhláškou.“.
6.
V § 3 odst. 5 se na konci textu věty sedmé doplňují slova „; to neplatí pro praktické vyučování v programech, jejichž absolvováním se získává odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry a porodní asistentky“.
7.
V § 4 odst. 3 písm. a) bodě 1 se za slovo „z“ vkládají slova „odborné latinské terminologie,“, za slovo „farmakologie,“ se vkládají slova „patologické fyziologie“, za slovo „biochemie,“ se vkládají slova „genetiky, hematologie a transfuzního lékařství, klinické propedeutiky,“ a na konci textu bodu 1 se doplňují slova „a manipulaci s nimi“.
8.
V § 4 odst. 3 písm. a) bodě 2 se za slova „praktickému lékařství“ vkládají slova „, zubnímu lékařství“, za slovo „chirurgii,“ se vkládají slova „ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí, neurologii,“, za slovo „psychiatrii,“ se vkládají slova „onkologii a hematoonkologii, otorinolaryngologii, oftalmologii, dermatovenerologii, infekčním lékařství, k“, slovo „fyzioterapii,“ se nahrazuje slovy „léčebně rehabilitační péči a“ a slova „a k transfuznímu lékařství“ se zrušují.
9.
V § 4 odst. 3 písm. a) bodě 3 se slovo „ekonomiky“ nahrazuje slovem „ekonomie“ a slova „v kvalitě a bezpečí poskytované ošetřovatelské péče,“ se zrušují.
10.
V § 4 odst. 3 písm. b) se za slova „praktickému lékařství“ vkládají slova „, zubnímu lékařství“, za slovo „chirurgii,“ se vkládají slova „ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí, neurologii,“, za slovo „psychiatrii,“ se vkládají slova „onkologii a hematoonkologii, otorinolaryngologii, oftalmologii, dermatovenerologii, infekčnímu lékařství, k“ a na konci písmene b) se doplňuje věta „Praktické vyučování může, kromě míst uvedených v § 3 odst. 5, probíhat také ve vlastním sociálním prostředí pacienta a v zařízení sociálních služeb poskytujícím zdravotní péči.“.
11.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
㤠4a
Dětská sestra
(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání dětské sestry se získává absolvováním akreditovaného studijního programu nebo akreditovaného vzdělávacího programu.
(2)
Programy uvedené v odstavci 1 mají standardní dobu studia nejméně 3 roky, z toho praktické vyučování činí nejméně 2 000 hodin.
(3)
Studium v programech uvedených v odstavci 1 poskytuje znalosti a dovednosti stanovené v § 3 a dále obsahuje
a)
teoretickou výuku poskytující znalosti z oborů a věd, které tvoří základ potřebný pro poskytování ošetřovatelské péče a výchovy dětí všech věkových skupin, a která zahrnuje znalosti
1.
z odborné latinské terminologie, anatomie, fyziologie, patologické fyziologie, patologie, mikrobiologie a epidemiologie, genetiky a prenatální diagnostiky, imunologie, základů biofyziky, biochemie, hematologie a transfuzního lékařství, toxikologie, klinické propedeutiky, farmakologie, včetně základních znalostí o zdravotnických prostředcích a manipulaci s nimi, základů radiační ochrany, ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí, včasné diagnózy nemocí, o vztahu mezi zdravotním stavem, fyzickým a vlastním sociálním prostředím pacienta a o jeho chování, výchovy ke zdraví, zdravého životního stylu včetně prevence nemocí, úrazů a závislostí, výživy dítěte a dietetiky a léčebně rehabilitační péče,
2.
v ošetřovatelství a klinických oborech, a to v historii, charakteru a etice ošetřovatelství, v obecných zásadách péče o zdraví, komunitní péči, ošetřovatelství ve vztahu k pediatrii, neonatologii a dalším lékařským oborům, zejména k dětské chirurgii, ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí, dětské neurologii, dětské a dorostové psychiatrii, dětské gynekologii, dětské onkologii a hematoonkologii, dětské otorinolaryngologii, oftalmologii, dětské dermatovenerologii, infekčnímu lékařství a zubnímu lékařství, v ošetřovatelské péči v dětských domovech pro děti do 3 let věku a při poskytování léčebně rehabilitační péče, v dětské paliativní péči, v intenzivní péči,
3.
ze sociálních a dalších souvisejících oborů, a to ze základů filozofie, sociologie, obecné a vývojové psychologie, zdravotnické a sociální psychologie, základů pedagogiky, výchovné péče a edukace, sociálně-právní ochrany dítěte, ekonomie, informatiky, statistiky a metodologie vědeckého výzkumu a praxe založené na důkazech,
zajišťovanou pedagogickými pracovníky, kteří získali odbornou kvalifikaci v souladu se zákonem o pedagogických pracovnících, akademickými pracovníky nebo dalšími odborníky, kteří se mohou podílet na výuce v souladu se zákonem o vysokých školách,
b)
praktické vyučování poskytující dovednosti v ošetřovatelství ve vztahu k pediatrii a dalším lékařským oborům, zejména k péči o matku a novorozence, dětské chirurgii, ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí, dětské a dorostové psychiatrii, dětské gynekologii, intenzivní péči o dítě, dětské paliativní a komunitní péči, zubnímu lékařství a dále dovednosti umožňující podílet se na výchovné péči o děti všech věkových skupin a praktickém výcviku zdravotnických pracovníků; tyto dovednosti se získávají pod přímým vedením kvalifikovaných dětských sester nebo v odůvodněných případech jiných zdravotnických pracovníků oprávněných k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Praktické vyučování může, kromě míst uvedených v § 3 odst. 5, probíhat také ve vlastním sociálním prostředí pacienta a v zařízení sociálních služeb poskytujícím zdravotní péči.“.
12.
V § 5 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Praktické vyučování, kromě míst uvedených v § 3 odst. 5, může také probíhat ve vlastním sociálním prostředí žen a jejich rodin.“.
13.
V § 5 odst. 3 větě třetí se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“.
14.
V § 5 odst. 4 písm. a) bodě 1 se za slovo „z“ vkládají slova „odborné latinské terminologie“, za slovo „biochemie“ se vkládají slova „, klinické propedeutiky“ a za slovo „ochrany“ se doplňují slova „a podpory“.
15.
V § 5 odst. 4 písm. a) bodě 2 se za slovo „zejména“ vkládají slova „interního lékařství, chirurgie, zubního lékařství“, slova „, novorozenců a kojenců“ se nahrazují slovy „a novorozenců“ a na konci textu bodu 2 se doplňují slova „a paliativní péče“.
16.
V § 5 odst. 4 písm. a) bodě 3 se slovo „ekonomiky“ nahrazuje slovem „ekonomie“ a slova „kvality a bezpečí poskytované péče v porodní asistenci“ se zrušují.
17.
V § 5 odst. 4 písm. b) bodě 8 se slova „nebo kojencem“ zrušují.
18.
V § 5 odst. 4 písm. b) se na konci textu bodu 10 doplňují slova „, včetně paliativní péče“.
19.
V § 6 odst. 3 písm. a) bodě 2 se za slovo „geriatrii,“ vkládají slova „paliativní péči,“ a slovo „komunikace“ se nahrazuje slovy „komunikačních technologií“.
20.
V § 6 odst. 3 písm. b) se slova „rehabilitačního ošetřovatelství,“ nahrazují slovy „léčebně rehabilitační péče, paliativní péči,“ a na konci písmene b) se doplňuje věta „Praktické vyučování může, kromě míst uvedených v § 3 odst. 5, probíhat také ve vlastním sociálním prostředí pacienta a v zařízení sociálních služeb poskytujícím zdravotní péči.“.
21.
Poznámka pod čarou č. 19 zní:
„19)
Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb.“.
22.
V § 8 odst. 3 písm. a) bodě 2 se za slovo „technice,“ vkládá slovo „cytologii,“ a za slovo „ochraně“ se vkládají slova „a podpoře“.
23.
V § 8 odst. 3 písm. a) bodě 3 se slovo „komunikace,“ zrušuje.
24.
V § 8 odst. 3 písm. b) se za slovo „histologie,“ vkládá slovo „cytologie,“.
25.
V § 9 odst. 1 se za slovo „absolvováním“ vkládají slova „akreditovaného studijního programu nebo“.
26.
V § 9 odst. 3 písm. a) bodě 3 se slova „a geriatrie“ nahrazují slovy „, geriatrie a sociální patologie,“ a za slova „v komunitní péči,“ se vkládají slova „v léčebně rehabilitační péči,“.
27.
V § 9 odst. 3 písm. b) se slova „; praktické vyučování probíhá v lůžkových zdravotnických zařízeních následné péče, zařízeních paliativní péče, ústavních zařízeních sociální péče, ve stacionářích, v komunitní péči, v lůžkových zdravotnických zařízeních při péči o děti a dospělé s interními, chirurgickými a duševními onemocněními a v úřadech státní správy v oblasti sociální péče.“ nahrazují slovy „; praktické vyučování probíhá ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče, v zařízení sociálních služeb poskytujícím zdravotní péči, ve vlastním sociálním prostředí pacienta a správních úřadech v oblasti sociální péče.“.
28.
V § 11 odst. 3 písm. b) se slova „; praktické vyučování probíhá v ambulantním zdravotnickém zařízení očního lékaře, stacionáři pro děti s poruchami zraku, očním lůžkovém oddělení nemocnic nebo léčeben a strabologickém pracovišti.“ nahrazují slovy „; praktické vyučování probíhá ve zdravotnickém zařízení poskytovatele ambulantní nebo lůžkové péče o pacienty s poruchami zraku nebo ve školní laboratoři.“.
29.
Nadpis § 12 zní: „Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví“.
30.
V § 12 odstavec 1 zní:
„(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání asistenta ochrany a podpory veřejného zdraví se získává absolvováním
a)
akreditovaného studijního programu podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 96/2004 Sb.,
b)
akreditovaného studijního programu podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 96/2004 Sb. a vzdělávacího programu kurzu, nebo
c)
akreditovaného vzdělávacího programu podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 96/2004 Sb. a vzdělávacího programu kurzu.“.
31.
V § 12 odst. 2 se slova „Program uvedený v odstavci 1“ nahrazují slovy „Akreditovaný studijní program uvedený v odstavci 1 písm. a)“.
32.
V § 12 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Akreditovaný studijní program uvedený v odstavci 1 písm. b) a akreditovaný vzdělávací program uvedený v odstavci 1 písm. c) mají každý standardní dobu studia nejméně 3 roky. Praktické vyučování v akreditovaném studijním programu a ve vzdělávacím programu kurzu nebo v akreditovaném vzdělávacím programu a ve vzdělávacím programu kurzu činí v součtu nejméně 1 200 hodin.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
33.
V § 12 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „Studium v programu uvedeném v odstavci 1“ nahrazují slovy „Studium v akreditovaném studijním programu uvedeném v odstavci 1 písm. a), akreditovaném studijním programu a ve vzdělávacím programu kurzu uvedeném v odstavci 1 písm. b) nebo akreditovaném vzdělávacím programu a ve vzdělávacím programu kurzu uvedeném v odstavci 1 písm. c)“.
34.
V § 12 odst. 4 písm. a) bodě 2 se za slovo „metodách“ vkládají slova „ochrany a“.
35.
V § 12 odst. 4 písm. a) bodě 3 se za slovo „ochrany“ vkládají slova „a podpory“.
36.
V § 12 odst. 4 písm. b) se za slova „programů v oblasti“ vkládají slova „ochrany a“, za slova „v oblasti ochrany“ se vkládají slova „a podpory“ a slova „úřadech státní správy“ se nahrazují slovy „správních úřadech“.
37.
V § 13 odst. 1 se slova „nebo akreditovaného vzdělávacího programu“ zrušují.
38.
V § 13 odst. 2 se slova „Programy uvedené“ nahrazují slovy „Program uvedený“ a slovo „mají“ se nahrazuje slovem „má“.
39.
V § 13 odst. 3 se slova „programech uvedených“ nahrazují slovy „programu uvedeném“.
40.
V § 14 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „programu uvedeném“ nahrazují slovy „programech uvedených“.
41.
V § 14 odst. 3 písm. a) bodě 2 se za slovo „výchově“ doplňuje slovo „, ochraně“.
42.
V § 14 odst. 3 písm. b) se slova „výživových doplňků“ nahrazují slovy „doplňků stravy“, slova „v lůžkových a ambulantních zdravotnických zařízeních včetně odborných léčebných ústavů,“ se nahrazují slovy „ve zdravotnickém zařízení poskytovatele ambulantní a lůžkové péče“, slova „v ústavních zařízeních sociální péče“ se nahrazují slovy „v zařízení sociálních služeb“, slova „zdravotnických a sociálních zařízení,“ se nahrazují slovy „ve zdravotnickém zařízení, zařízení sociálních služeb a v zařízení školního stravování,“ a slova „úřadech státní správy“ se nahrazují slovy „správních úřadech“.
43.
V § 15 odst. 1 se slova „akreditovaného studijního programu nebo“ zrušují.
44.
V § 15 odst. 2 se slova „Programy uvedené“ nahrazují slovy „Program uvedený“ a slovo „mají“ se nahrazuje slovem „má“.
45.
V § 15 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „programech uvedených“ nahrazují slovy „programu uvedeném“.
46.
V § 15 odst. 3 písm. a) bodě 1 se slova „a opravě“ nahrazují slovy „, v opravě a úpravě“.
47.
V § 15 odst. 3 písm. b) se slova „a opravovat“ nahrazují slovy „, opravovat a upravovat“.
48.
V § 16 odst. 3 písm. a) bodě 3, § 35 odst. 3 písm. a) bodě 4, v § 36 odst. 4 písm. a) a v § 38 odst. 3 písm. a) bodě 3 se slova „a komunikace“ zrušují.
49.
V § 16 odst. 3 písm. b) se slova „zejména na pracovištích poskytujících zubní péči a na pracovištích dentálních hygienistek“ nahrazují slovy „poskytovatele ambulantní nebo lůžkové péče v oboru zubní lékařství a poskytovatele ambulantní péče v oblasti dentální hygieny“.
50.
V § 17 odstavec 3 zní:
„(3)
Studium v programech uvedených v odstavci 1 poskytuje znalosti a dovednosti stanovené v § 3 a dále obsahuje
a)
teoretickou výuku poskytující znalosti v
1.
oborech, které tvoří základ potřebný pro poskytování neodkladné zdravotní péče a ošetřovatelské péče, a která zahrnuje znalosti z odborné latinské terminologie, anatomie, fyziologie, patologické fyziologie, patologie, epidemiologie a mikrobiologie, biofyziky, biochemie, hematologie a transfuzního lékařství, toxikologie, klinické propedeutiky, farmakologie, ze základních znalostí o zdravotnických prostředcích a manipulaci s nimi, základů radiologie včetně základů radiační ochrany, z ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotní výchovy,
2.
ošetřovatelství, klinických oborech a dalších specifických oblastech souvisejících s poskytováním neodkladné péče, a to v urgentní a válečné medicíně, v poskytování přednemocniční neodkladné péče při mimořádných událostech a krizových situacích20), integrovaném záchranném systému, práci ve zdravotnickém operačním středisku, anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči, neodkladné péči při akutních a kritických stavech, v ošetřovatelství ve vztahu k praktickému lékařství, zubnímu lékařství a dalším lékařským oborům, zejména k internímu lékařství, chirurgii, neurologii, pediatrii, gynekologii a porodnictví, psychiatrii včetně závislostí na návykových látkách, péči o staré lidi a geriatrii, k paliativní péči, komunitní péči, léčebně rehabilitační péči,
3.
sociálních a dalších souvisejících oborech, a to v obecné a vývojové psychologii, v psychologii zdraví a nemoci, základech právní problematiky v oblasti zdravotních a sociálních služeb, v telekomunikačních technologiích, základech informatiky, statistiky a metodologie vědeckého výzkumu,
b)
praktické vyučování poskytující dovednosti a znalosti v přednemocniční neodkladné péči, v situacích charakteristických pro urgentní a válečnou medicínu, mimořádné události a krizové situace v součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému, v instruktážích k poskytování laické první pomoci včetně instruktáží na dálku, v řidičských a navigačních dovednostech a dalších fyzických dovednostech nutných pro práci v záchranné zdravotnické službě a ošetřovatelství, a to především ve vztahu k praktickému lékařství, zubnímu lékařství, internímu lékařství, chirurgii, neurologii, pediatrii, gynekologii a porodnictví, psychiatrii včetně zvládání agresivního pacienta, péči o staré lidi a geriatrii, k paliativní péči, resuscitaci a intenzivní péči, komunitní péči, léčebně rehabilitační péči; praktické vyučování probíhá ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího zejména přednemocniční neodkladnou péči, akutní lůžkovou péči intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu, dále ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče v oboru interní lékařství, chirurgie a na pracovištích ostatních složek integrovaného záchranného systému.“.
51.
V § 18 odst. 3 písm. b) se slova „u dalších poskytovatelů zdravotních služeb provádějících přípravu léčiv pod dohledem farmaceuta, farmaceutického asistenta, popřípadě specialisty v přípravě radiofarmak“ nahrazují slovy „poskytovatele lékárenské péče nebo klinickofarmaceutické péče“.
52.
§ 19a se zrušuje.
53.
V § 20 odst. 3 písm. a) bodě 2 se za slovo „radiodiagnostice,“ vkládají slova „intervenční radiologii,“ a za slova „jakosti v radiodiagnostice“ se vkládají slova „a intervenční radiologii“.
54.
V § 20a odstavec 1 zní:
„(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání adiktologa se získává absolvováním akreditovaného studijního programu.“.
55.
V § 20a odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „písm. a)“ zrušují.
56.
V § 20a odst. 3 písm. a) bodě 2 se slova „základech komunikace,“ zrušují a slova „zdravotní péči“ se nahrazují slovy „zdravotní služby“.
57.
V § 20a odst. 3 písm. a) bodě 3 se slova „základech finančního řízení podniku,“ zrušují.
58.
V § 20a se odstavec 4 zrušuje.
59.
Za § 20a se vkládají nové § 20b a 20c, které včetně nadpisů znějí:
㤠20b
Behaviorální analytik
(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního analytika se získává absolvováním akreditovaného studijního programu a vzdělávacího programu kurzu. Akreditovaný studijní program má standardní dobu studia nejméně 5 let nebo nejméně 2 roky, navazuje-li na akreditovaný bakalářský studijní program.
(2)
Vzdělávací program kurzu zahrnuje nejméně 420 hodin teoretické výuky a nejméně 1 800 hodin praktického vyučování.
(3)
Studium ve vzdělávacím programu kurzu poskytuje znalosti a dovednosti stanovené v § 3 a dále obsahuje
a)
teoretickou výuku poskytující znalosti v
1.
oblastech nebo metodách, které tvoří základ potřebný pro poskytování behaviorálně analytické péče, a to v konceptech a principech behaviorální analýzy, historii a vývoji behaviorálních teorií, základech experimentální analýzy chování a aplikované behaviorální analýze,
2.
dalších, s behaviorální analýzou souvisejících metodách a technikách behaviorálně analytické diagnostiky pomocí funkčního hodnocení a funkční analýzy chování, měření chování, analýzy dat se zaměřením na topografii, frekvenci, trvání, latenci, intervaly výskytu a intenzitu chování, depistáži a sledování problémového chování, implementaci programů behaviorální změny včetně vytváření individuálních plánů učení, podmiňování a aplikace různých plánů posilování způsobů chování, behaviorálních intervencích u deficitů a excesů v chování a v oblasti etiky, profesního chování v behaviorální analýze,
3.
souvisejících oblastech, a to v organizaci poskytování behaviorálně analytické péče v rámci zdravotní a sociální péče, v základech metodologie vědeckého výzkumu a praxe založené na důkazech, základech právní problematiky poskytované behaviorálně analytické péče a v oblasti zdravotních a sociálních služeb a školství,
b)
praktické vyučování poskytující dovednosti navazující na teoretické vědomosti, a to zejména v oblasti přímého pozorování behaviorálního analytika při implementaci behaviorálního programu, provádění behaviorálně analytického hodnocení, diagnostiky a diferenciální diagnostiky chování, přípravy, implementace a systematického hodnocení behaviorálních programů zaměřených na učení nových dovedností a redukci problémového chování, provádění behaviorálně analytické terapie, rehabilitace a reedukace chování, dodržování etických a profesních standardů v behaviorální analýze, vedení organizované reflexe a zdravotnické dokumentace, spolupráce v multidisciplinárním týmu i s rodinou; praktické vyučování probíhá pod přímým vedením kvalifikovaných behaviorálních analytiků nebo v odůvodněných případech jiných zdravotnických pracovníků oprávněných k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu zejména u poskytovatele zdravotních služeb, v zařízeních sociálních služeb a ve vlastním sociálním prostředí pacienta.
§ 20c
Praktická sestra
(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání praktické sestry se získává absolvováním školního vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu kurzu.
(2)
Školní vzdělávací program má standardní dobu studia nejméně 4 roky, z toho praktické vyučování činí nejméně 1 200 hodin. Vzdělávací program kurzu zahrnuje nejméně 700 hodin teoretické výuky a nejméně 600 hodin praktického vyučování.
(3)
Studium v programech uvedených v odstavci 1 poskytuje znalosti a dovednosti uvedené v § 3 a dále obsahuje
a)
teoretickou výuku poskytující znalosti
1.
ve všeobecně vzdělávacích předmětech; to neplatí v případě vzdělávacího programu kurzu,
2.
z věd, které tvoří základ potřebný pro poskytování všeobecné ošetřovatelské péče, která zahrnuje znalosti z odborné latinské terminologie, anatomie a fyziologie, z ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotní výchovy, z mikrobiologie a epidemiologie, biochemie, hematologie a transfuzního lékařství, klinické propedeutiky, farmakologie včetně základních znalostí o zdravotnických prostředcích a manipulaci s nimi a ze základů radiační ochrany,
3.
v ošetřovatelství a klinických oborech, a to v teorii ošetřovatelství, ošetřovatelství ve vztahu k praktickému lékařství, zubnímu lékařství a dalším lékařským oborům, zejména k internímu lékařství, chirurgii, neurologii, pediatrii, gynekologii, psychiatrii, péči o staré lidi a geriatrii, k paliativní péči, komunitní péči a léčebně rehabilitační péči,
4.
v sociálních a dalších souvisejících oborech, a to v obecné a vývojové psychologii, psychologii zdraví a nemoci a základech právní problematiky v oblasti zdravotních a sociálních služeb,
b)
praktické vyučování poskytující dovednosti a znalosti v ošetřovatelství ve vztahu k všeobecnému praktickému lékařství, zubnímu lékařství a dalším lékařským oborům, zejména k vnitřnímu lékařství, chirurgii, neurologii, pediatrii, gynekologii, péči o staré lidi a geriatrii, paliativní péči, komunitní péči, rehabilitační a fyzikální medicíně; tyto dovednosti se získávají pod přímým vedením kvalifikovaných všeobecných sester, dětských sester, porodních asistentek nebo v odůvodněných případech jiných zdravotnických pracovníků oprávněných k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Praktické vyučování může, kromě míst uvedených v § 3 odst. 5, probíhat také ve vlastním sociálním prostředí pacienta a v zařízení sociálních služeb poskytujícím zdravotní péči.“.
60.
V § 21 odst. 3 písm. b) se slova „a sociálních zařízeních“ nahrazují slovy „zařízeních, zařízeních sociálních služeb“.
61.
Nadpis § 22 zní: „Logoped ve zdravotnictví a klinický logoped“.
62.
V § 22 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání logopeda ve zdravotnictví se získává absolvováním akreditovaného studijního programu a vzdělávacího programu kurzu logoped ve zdravotnictví, který je uskutečňován vysokou školou.“.
Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5.
63.
V § 22 odst. 3 se slova „podle odstavce 3“ nahrazují slovy „uvedené v odstavci 4“.
64.
V § 22 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „odstavci 1“ nahrazují slovy „odstavcích 1 a 2“.
65.
V § 22 odst. 4 písm. a) bodě 1 se za slova „speciální pedagogice,“ vkládá slovo „psychologii,“, slova „a hlasové“ se nahrazují slovy „, hlasové a nervové“ a za slovo „přístrojů“ se doplňují slova „a zdravotnických přístrojů pro diagnostiku a léčbu poruch polykání“.
66.
V § 22 odst. 4 písm. a) bodě 2 se za slova „vad a poruch,“ vkládají slova „poruch polykání,“, za slova „komunikační schopnosti“ se vkládají slova „a poruch polykání v orofaryngeální oblasti“ a za slovo „otorinolaryngologii,“ se vkládá slovo „stomatochirurgii,“.
67.
V § 22 odst. 4 písm. b) se za slovo „schopnosti“ vkládají slova „a poruch polykání v orofaryngeální oblasti“ a slova „i sociálních zařízeních a ve školských zařízeních včetně speciálních školských zařízení“ se nahrazují slovy „zařízeních a zařízeních sociálních služeb“.
68.
V § 22 odst. 5 písm. a) se slova „poskytujícím logopedickou péči“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího logopedickou péči, a to“.
69.
V § 22 odst. 5 písm. b) se slova „v lůžkovém zdravotnickém zařízení poskytujícím“ nahrazují slovy „ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče poskytujícího“ a slovo „rehabilitační“ se nahrazuje slovy „léčebně rehabilitační“.
70.
V § 22a odstavec 1 zní:
„(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání zrakového terapeuta se získává absolvováním akreditovaného studijního programu a vzdělávacího programu kurzu.“.
71.
V § 22a odst. 2 se slova „Akreditovaný specializační program má standardní dobu studia 1 rok a“ nahrazují slovy „Vzdělávací program kurzu“.
72.
V § 22a se odstavec 4 zrušuje.
73.
Nadpis § 23 zní: „Fyzioterapeut a odborný fyzioterapeut“.
74.
V § 23 odst. 1 se slova „nebo akreditovaného magisterského studijního programu“ zrušují.
75.
V § 23 odstavec 2 zní:
„(2)
Program uvedený v odstavci 1 má standardní dobu studia nejméně 3 roky, z toho praktické vyučování činí nejméně 1 600 hodin.“.
76.
V § 23 odst. 3 se slova „písm. a)“ zrušují.
77.
V § 23 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Specializovaná způsobilost k výkonu povolání odborného fyzioterapeuta se získává absolvováním
a)
akreditovaného navazujícího zdravotnického magisterského studijního programu fyzioterapie, který má standardní dobu studia nejméně 2 roky, z toho praktické vyučování činí 600 hodin, nebo
b)
specializačního programu v oboru aplikovaná fyzioterapie, který má standardní dobu studia nejméně 1,5 roku, z toho praktické vyučování činí 480 hodin.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
78.
V § 23 odst. 5 se slova „programu uvedeném“ nahrazují slovy „programech uvedených“, text „2 písm. b)“ se nahrazuje číslem „4“ a slova „(například metodika podle Lewita, hippoterapie, Kabatova technika proprioreceptivní nervosvalové facilitace, Vojtova vývojová kineziologie, metodika Mojžíšové, Brüggerův koncept)“ se nahrazují slovy „oboru fyzioterapie“.
79.
V § 23 se odstavec 6 zrušuje.
80.
V § 24 odst. 3 písm. a) bodě 2 se za slovo „radiodiagnostice“ vkládají slova „a intervenční radiologii“.
81.
V § 25 odst. 2 písm. a) se číslo „500“ nahrazuje číslem „1 300“.
82.
V § 25 odst. 2 písm. b) se číslo „500“ nahrazuje číslem „300“.
83.
V § 25 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, přitom celkový rozsah praktického vyučování v bakalářském a navazujícím magisterském studijním programu činí nejméně 1 300 hodin“.
84.
V § 25 odst. 3 písm. a) bodě 1 se za slovo „matematice,“ vkládá slovo „biofyzice,“.
85.
V § 25 odst. 3 písm. a) bodě 2 se za slovo „alergologii,“ vkládají slova „epidemiologii, instrumentální analýze,“, za slova „transfuzním lékařství,“ se vkládají slova „embryologii a asistované reprodukci,“, za slovo „ochraně“ se vkládají slova „a podpoře“ a slovo „jakosti“ se nahrazuje slovem „kvality“.
86.
V § 25 odst. 3 písm. a) se na začátek bodu 3 vkládají slova „sociálních a dalších“, slova „komunikačních dovednostech“ se vypouštějí a za slovo „základech“ se vkládá slovo „psychologie“.
87.
V § 25 odst. 4 se za slovo „oborech“ vkládají slova „, embryologii a asistované reprodukci“.
88.
Nadpis § 27 zní: „Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví“.
89.
V § 27 odst. 1 se za slova „v ochraně“ vkládají slova „a podpoře“.
90.
V § 27 odst. 2 písm. b) se za slovo „ochrany“ vkládají slova „a podpory“.
91.
V § 27 odst. 3 písm. a) bodě 3 se za slovo „ochrany“ vkládají slova „a podpory“.
92.
V § 27 odst. 3 písm. b) se za slova „v oblasti“ vkládají slova „ochrany a“, za slovo „ochrany“ se vkládají slova „a podpory“ a slova „úřadech státní správy“ se nahrazují slovy „správních úřadech“.
93.
V § 27 odst. 4 se za slovo „ochraně“ vkládají slova „a podpoře“.
94.
§ 28 včetně nadpisu zní:
㤠28
Asistent behaviorálního analytika
(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání asistenta behaviorálního analytika se získává absolvováním akreditovaného studijního programu a vzdělávacího programu kurzu.
(2)
Akreditovaný studijní program má standardní dobu studia nejméně 3 roky.
(3)
Vzdělávací program kurzu zahrnuje nejméně 300 hodin teoretické výuky a nejméně 1 200 hodin praktického vyučování.
(4)
Studium ve vzdělávacím programu kurzu poskytuje znalosti a dovednosti stanovené v § 3 a dále obsahuje
a)
teoretickou výuku poskytující znalosti v
1.
oblastech nebo metodách, které tvoří základ potřebný pro poskytování behaviorálně analytické péče, a to v konceptech a principech behaviorální analýzy, historii a vývoji behaviorálních teorií, základech experimentální analýzy chování a aplikované behaviorální analýze,
2.
dalších, s behaviorální analýzou souvisejících metodách a technikách behaviorálně analytické diagnostiky pomocí funkčního hodnocení a funkční analýzy chování, měření chování, základech analýzy dat se zaměřením na topografii, frekvenci, trvání, latenci, intervaly výskytu a intenzitu chování, depistáži a sledování problémového chování, implementaci programů behaviorální změny včetně vytváření individuálních plánů učení, podmiňování a aplikace různých plánů posilování způsobů chování, behaviorálních intervencích u deficitů a excesů v chování, v základech etiky a profesního chování v behaviorální analýze,
3.
souvisejících oblastech, a to v organizaci poskytování behaviorálně analytické péče v rámci zdravotní a sociální péče, v základech metodologie vědeckého výzkumu a praxe založené na důkazech, základech právní problematiky poskytované behaviorálně analytické péče a v oblasti zdravotních a sociálních služeb a školství,
b)
praktické vyučování poskytující dovednosti navazující na teoretické vědomosti, a to zejména v oblasti přímého pozorování behaviorálního analytika a asistenta behaviorálního analytika při implementaci behaviorálního programu, provádění základů behaviorálně analytického hodnocení a diagnostiky chování, přípravy, implementace behaviorálních programů zaměřených na učení nových dovedností a redukci problémového chování ve spolupráci s behaviorálním analytikem, provádění behaviorálně analytické terapie, rehabilitace a reedukace chování, dodržování etických a profesních standardů v behaviorální analýze, vedení organizované reflexe a zdravotnické dokumentace, spolupráce v multidisciplinárním týmu i s rodinou; praktické vyučování probíhá pod přímým vedením kvalifikovaných behaviorálních analytiků nebo v odůvodněných případech jiných zdravotnických pracovníků oprávněných k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu zejména u poskytovatele zdravotních služeb, v zařízeních sociálních služeb a ve vlastním sociálním prostředí pacienta.“.
95.
Za § 28 se vkládá nový § 28a, který včetně nadpisu zní:
㤠28a
Behaviorální technik
(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního technika se získává absolvováním školního vzdělávacího programu a vzdělávacího programu kurzu.
(2)
Školní vzdělávací program má standardní dobu studia nejméně 4 roky.
(3)
Vzdělávací program kurzu zahrnuje nejméně 100 hodin teoretické výuky a nejméně 120 hodin praktického vyučování.
(4)
Studium ve vzdělávacím programu kurzu poskytuje znalosti a dovednosti stanovené v § 3 a dále obsahuje
a)
teoretickou výuku poskytující znalosti v
1.
oblastech nebo metodách, které tvoří základ potřebný pro poskytování behaviorálně analytické péče, a to v základech aplikované behaviorální analýzy pro asistenci při provádění základního behaviorálně analytického hodnocení, diagnostiky a asistenci při behaviorálně analytické terapii, rehabilitaci a reedukaci chování,
2.
základní znalosti v dalších s behaviorální analýzou souvisejících metodách a technikách, a to v základech behaviorální analýzy dat se zaměřením na měření chování, základní metody a techniky behaviorální intervence, včetně podmiňování a aplikace různých plánů posilování způsobu chování, základů behaviorálních intervencí u deficitů a excesů v chování, v základech etiky a profesního chování v behaviorální analýze,
3.
souvisejících oblastech, a to v organizaci poskytování behaviorálně analytické péče v rámci zdravotní a sociální péče, v základech praxe založené na důkazech a základech právní problematiky poskytované behaviorálně analytické péče a v oblasti zdravotních a sociálních služeb a školství,
b)
praktické vyučování poskytující dovednosti navazující na teoretické vědomosti, a to zejména v oblasti přímého pozorování behaviorálního analytika, asistenta behaviorálního analytika a behaviorálního technika při implementaci behaviorálního programu, účasti na přímé práci s klientem podle plánu stanoveného behaviorálním analytikem nebo asistentem behaviorálního analytika, včetně sběru dat a přípravě podkladů pro další hodnocení, asistence při navrhování plánů behaviorální intervence, při implementaci programů behaviorální změny včetně aplikace různých plánů posilování, asistence při behaviorálních intervencích u deficitů a excesů v chování, v etickém a profesním chování v behaviorální analýze, spolupráce v multidisciplinárním týmu i s rodinou; praktické vyučování probíhá pod přímým vedením kvalifikovaných behaviorálních analytiků nebo v odůvodněných případech jiných zdravotnických pracovníků oprávněných k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu zejména u poskytovatele zdravotních služeb, v zařízeních sociálních služeb a ve vlastním sociálním prostředí pacienta.“.
96.
V § 31 odst. 3 písm. a) bodě 4 se slovo „ekonomiky“ nahrazuje slovem „ekonomie“.
97.
V § 31 odst. 3 písm. b) se slova „v lůžkových a ambulantních zdravotnických zařízeních včetně odborných léčebných ústavů“ nahrazují slovy „ve zdravotnických zařízeních poskytovatele ambulantní a lůžkové péče“, slova „v ústavních zařízeních sociální péče“ se nahrazují slovy „dále v zařízení sociálních služeb“, slova „a sociálních zařízení“ se nahrazují slovy „zařízení a zařízení sociálních služeb“ a slova „úřadech státní správy“ se nahrazují slovy „správních úřadech“.
98.
§ 33 se zrušuje.
99.
V § 34 odst. 3 písm. b) se slova „poskytujících neodkladnou péči včetně pracovišť, která mají charakter akutního příjmu, dále v lůžkových zdravotnických zařízeních a na pracovištích ostatních složek integrovaného záchranného systému“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího přednemocniční neodkladnou péči, akutní lůžkovou péči intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu, dále u poskytovatele lůžkové péče v oboru interní lékařství a chirurgie a na pracovištích ostatních složek integrovaného záchranného systému“.
100.
V § 35 odst. 3 písm. a) bodě 3 se za slovo „geriatrii,“ vkládají slova „k paliativní péči,“.
101.
V § 35 odst. 3 písm. b) se za slovo „geriatrii“ vkládají slova „, paliativní péči“ a na konci písmene b) se doplňuje věta „Praktické vyučování může, kromě míst uvedených v § 3 odst. 5, probíhat také v zařízení sociálních služeb poskytujícím zdravotní péči.“.
102.
Nadpis § 36 zní: „Masér ve zdravotnictví a nevidomý a slabozraký masér ve zdravotnictví“.
103.
V § 36 odst. 1 se za slovo „maséra“ vkládají slova „ve zdravotnictví“.
104.
V § 36 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo školního vzdělávacího programu“.
105.
V § 36 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Školní vzdělávací program má standardní dobu studia nejméně 4 roky, z toho praktické vyučování činí nejméně 1 200 hodin.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
106.
V § 36 odst. 3 se slovo „Program“ nahrazuje slovy „Vzdělávací program kurzu“.
107.
V § 36 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „programu uvedeném“ nahrazují slovy „programech uvedených“.
108.
V § 36 odst. 5 se za slova „Studium ve“ vkládají slova „školním vzdělávacím programu nebo“, za slovo „masér“ se vkládají slova „ve zdravotnictví“, slova „a 3“ se nahrazují slovy „až 4“ a za slovo „tento“ se vkládají slova „školní vzdělávací program nebo“.
109.
Nadpis § 39 zní: „Řidič zdravotnické dopravní služby“.
110.
V § 39 odst. 1 se slova „dopravy nemocných a raněných“ nahrazují slovy „zdravotnické dopravní služby“.
111.
V § 39 odst. 3 písm. a) se slovo „koncepce“ a slova „a komunikace“ zrušují.
112.
V § 39 odst. 3 se na konci písmene b) doplňuje věta „Praktické vyučování může, kromě míst uvedených v § 3 odst. 5, probíhat ve školní laboratoři a na pracovišti zdravotnické dopravní služby.“.
113.
V § 41 odst. 1 se slova „v oborech uvedených v odstavcích 2 až 7“ zrušují.
114.
V § 41 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „v oboru všeobecný sanitář“ zrušují a číslo „50“ se nahrazuje číslem „80“.
115.
V § 41 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
teoretickou výuku poskytující znalosti v oborech, které tvoří základ pro poskytování pomocných činností v rámci ošetřovatelské péče, diagnostické péče, lékárenské péče, léčebně rehabilitační péče a lázeňské léčebně rehabilitační péče, zdravotních služeb na úseku patologie a pomocných činností nutných pro jejich poskytování, a to v základech somatologie, ošetřovatelství, psychologie, v základech ochrany osob v prostředí se zdroji ionizujícího záření, v zásadách správného zacházení s biologickým materiálem, léčivými přípravky, zdravotnickými prostředky a s tlakovými nádobami, v zásadách fyzikální léčby, v základních ergoterapeutických postupech, v přípravě léčivých přípravků, v druzích a zásadách dezinfekce a sterilizace, včetně předsterilizační přípravy, v základních autoptických technikách a v přípravě fixačních roztoků,“.
116.
V § 41 se odstavce 3 až 7 zrušují.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Na programy k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, které byly akreditovány přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se vztahují minimální požadavky stanovené vyhláškou č. 39/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
2.
Na programy k získání způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolánízdravotnického povolání, k nimž žadatel požádal o vydání souhlasného stanoviska pro účely akreditace podle zákona o vysokých školách nebo akreditace podle školského zákona přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se vztahují minimální požadavky stanovené vyhláškou č. 39/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr:
Mgr. et Mgr. Vojtěch v. r. |
Vyhláška č. 469/2017 Sb. | Vyhláška č. 469/2017 Sb.
Vyhláška o jednacím řádu Dozorčího orgánu a o pravidlech hospodaření se zvláštním účtem
Vyhlášeno 28. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 169/2017
* § 1 - Předmět úpravy
* Jednací řád Dozorčího orgánu
* § 2 - (1) Člen Dozorčího orgánu (dále jen „člen“) předává doklad nebo kopii dokladu prokazující jeho členství v Dozorčím orgánu správci zvláštního účtu. Zároveň s tím předává správci zvláštního účtu a tajemníkovi Dozorčího orgánu (dále jen „tajemník“) své kontak
* § 3 - (1) Jednání Dozorčího orgánu svolává předseda jedenkrát měsíčně. V případě potřeby svolává mimořádné jednání Dozorčího orgánu předseda, místopředseda nebo správce zvláštního účtu. V době, kdy není zvolen předseda ani místopředseda, svolává jednání Dozorčíh
* § 4 - (1) Dozorčí orgán přijímá závěry formou usnesení. Dozorčí orgán je usnášeníschopný pouze v případě, kdy přítomní členové mají alespoň 3 hlasy. O přijetí usnesení se hlasuje veřejně a je k němu třeba většina hlasů přítomných členů.
* § 5 - (1) Jednání a přijímání usnesení Dozorčího orgánu podle § 3 a 4 lze nahradit usnášením Dozorčího orgánu prostřednictvím technických prostředků komunikace na dálku, pokud
* § 6 - Pravidla hospodaření se zvláštním účtem
* § 7 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
469
VYHLÁŠKA
ze dne 20. prosince 2017
o jednacím řádu Dozorčího orgánu a o pravidlech hospodaření se zvláštním účtem
Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí stanoví podle § 21f písm. b) a c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 145/2017 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví jednací řád Dozorčího orgánu a pravidla hospodaření se zvláštním účtem.
Jednací řád Dozorčího orgánu
§ 2
(1)
Člen Dozorčího orgánu (dále jen „člen“) předává doklad nebo kopii dokladu prokazující jeho členství v Dozorčím orgánu správci zvláštního účtu. Zároveň s tím předává správci zvláštního účtu a tajemníkovi Dozorčího orgánu (dále jen „tajemník“) své kontaktní údaje, kterými jsou jméno, adresa elektronické pošty a identifikátor datové schránky příslušné zdravotní pojišťovny nebo ministerstva.
(2)
Členové volí ze svých řad předsedu Dozorčího orgánu (dále jen „předseda“), místopředsedu Dozorčího orgánu (dále jen „místopředseda“) a tajemníka vždy na období jednoho roku. Za předsedu, místopředsedu nebo tajemníka lze tutéž osobu zvolit i opakovaně.
(3)
Místopředseda zastupuje předsedu v jeho nepřítomnosti v celém rozsahu jeho působnosti.
(4)
Tajemník plní úkoly, které mu uložil Dozorčí orgán v souvislosti se zajištěním činnosti Dozorčího orgánu.
§ 3
(1)
Jednání Dozorčího orgánu svolává předseda jedenkrát měsíčně. V případě potřeby svolává mimořádné jednání Dozorčího orgánu předseda, místopředseda nebo správce zvláštního účtu. V době, kdy není zvolen předseda ani místopředseda, svolává jednání Dozorčího orgánu správce zvláštního účtu.
(2)
Jednání Dozorčího orgánu je neveřejné. Jednání Dozorčího orgánu řídí předseda nebo místopředseda. Na návrh člena může předseda, místopředseda nebo správce zvláštního účtu pozvat na jednání Dozorčího orgánu i další osoby, jejichž účast je potřebná k projednání problematiky související s dohledem nad dodržováním pravidel hospodaření se zvláštním účtem. Jednání Dozorčího orgánu se vždy účastní osoba zastupující správce zvláštního účtu.
(3)
Při každém jednání Dozorčího orgánu osoba zastupující správce zvláštního účtu informuje členy o hospodaření se zvláštním účtem a o výsledcích provedeného měsíčního přerozdělování a předává všem členům údaje sdělené příslušnými zdravotními pojišťovnami podle zákona. Jednou ročně osoba zastupující správce zvláštního účtu předává členům údaje ročního vyúčtování nákladných pojištěnců a nárokované částky za tyto pojištěnce.
(4)
Dozorčí orgán na svém jednání písemně pověřuje členy ke kontrole těch údajů příslušných zdravotních pojišťoven, které jsou měsíčními podklady pro přerozdělování pojistného.
§ 4
(1)
Dozorčí orgán přijímá závěry formou usnesení. Dozorčí orgán je usnášeníschopný pouze v případě, kdy přítomní členové mají alespoň 3 hlasy. O přijetí usnesení se hlasuje veřejně a je k němu třeba většina hlasů přítomných členů.
(2)
Hlas členů zastupujících další zdravotní pojišťovny podle § 21d odst. 1 písm. e) zákona se zjišťuje samostatně z výsledku hlasování přítomných členů zastupujících další zdravotní pojišťovny. V případě rovnosti hlasů se hlasování opakuje. Pokud i při opakovaném hlasování dojde k rovnosti hlasů, považuje se tento hlas za zdržení se hlasování.
(3)
O průběhu jednání Dozorčího orgánu vyhotovuje tajemník zápis, který zašle všem členům. Zápis musí vždy obsahovat datum jednání, seznam přítomných členů a stručný obsah jednotlivých projednávaných bodů s přijatými závěry.
(4)
Podá-li kterýkoliv člen námitky k obsahu zápisu, připojí je tajemník k tomuto zápisu a projednají se na příštím jednání Dozorčího orgánu.
(5)
Před zahájením jednání Dozorčího orgánu se členové mohou dohodnout na pořízení zvukového záznamu osobou zastupující správce zvláštního účtu. O pořízení zvukového záznamu se hlasuje způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2. Zvukový záznam se předává k uložení správci zvláštního účtu do doby, než se Dozorčí orgán usnese, že se nebude dále uchovávat.
§ 5
(1)
Jednání a přijímání usnesení Dozorčího orgánu podle § 3 a 4 lze nahradit usnášením Dozorčího orgánu prostřednictvím technických prostředků komunikace na dálku, pokud
a)
předseda, místopředseda nebo správce zvláštního účtu zašle každému členovi do datové schránky příslušné zdravotní pojišťovny nebo ministerstva program nahrazovaného jednání, včetně termínu jeho konání, informace podle § 3 odst. 3, podklady k jednotlivým bodům programu, návrhy usnesení k bodům programu, u nichž se navrhuje přijmout usnesení, identifikátor datové schránky a adresu elektronické pošty, do nichž může člen doručit své stanovisko, a
b)
všichni členové zašlou své stanovisko k programu nahrazovaného jednání a k návrhům usnesení do určené datové schránky nebo na určenou adresu elektronické pošty, je-li toto stanovisko podepsáno uznávaným elektronickým podpisem člena, do 7 pracovních dnů následujících ode dne odeslání podkladů podle písmene a).
(2)
Pokud některý z členů doručí k programu nahrazovaného jednání nebo alespoň k jednomu návrhu usnesení zamítavé stanovisko, nebo své stanovisko nedoručí, svolá předseda, místopředseda nebo správce zvláštního účtu ve stanoveném termínu jednání Dozorčího orgánu podle § 3 odst. 1.
§ 6
Pravidla hospodaření se zvláštním účtem
(1)
Pokud příslušná zdravotní pojišťovna při postupu podle § 21 odst. 1 písm. c) zákona sdělí správci zvláštního účtu nesprávně výši vybraného pojistného, provede správce zvláštního účtu při nejbližším přerozdělování před výpočtem celkové částky opravu přičtením nebo odečtením rozdílu mezi nesprávně sdělenou výší vybraného pojistného a skutečně zjištěnou výší vybraného pojistného.
(2)
Správce zvláštního účtu zaokrouhlí vypočtenou celkovou částku připadající na příslušnou zdravotní pojišťovnu podle § 21b zákona na celé koruny dolů. To platí obdobně i pro částku rozdílu mezi nárokem příslušné zdravotní pojišťovny na kompenzaci za nákladné hrazené službynákladné hrazené služby za poslední účetně uzavřený kalendářní rok a celkovou výší jí poskytnutých zálohových plateb podle § 21c odst. 4 zákona.
§ 7
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr zdravotnictví:
Mgr. et Mgr. Vojtěch v. r.
Ministryně financí:
JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 468/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 468/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 28. 12. 2017, částka 168/2017
468
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 19. prosince 2017
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 31. března 2018 nové volby do zastupitelstva obceobce:
obec| okres| kraj
---|---|---
Konojedy| Praha-východ| Středočeský
Ministr:
Mgr. Metnar v. r. |
Vyhláška č. 467/2017 Sb. | Vyhláška č. 467/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 133/2013 Sb., o stanovení rozsahu a struktury údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a lhůtách pro jejich předkládání, ve znění vyhlášky č. 177/2016 Sb.
Vyhlášeno 28. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 168/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 133/2013 Sb., o stanovení rozsahu a struktury údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a lhůtách pro jejich předkládání, ve znění vyhlášky č. 177/2016 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
467
VYHLÁŠKA
ze dne 20. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 133/2013 Sb., o stanovení rozsahu a struktury údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a lhůtách pro jejich předkládání, ve znění vyhlášky č. 177/2016 Sb.
Ministerstvo financí stanoví podle § 4 odst. 4 a § 8 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 26/2008 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 133/2013 Sb., o stanovení rozsahu a struktury údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a lhůtách pro jejich předkládání, ve znění vyhlášky č. 177/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
2.
V § 6 se slova „z významných veřejných zakázek zakázek6)“ nahrazují slovy „z veřejných zakázek o předpokládané hodnotě 300 mil. Kč a vyšší“.
Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.
3.
V příloze č. 1 Vzory formulářů č. 1/1 a č. 1/2 znějí:
2MB
1MB
“.
4.
V příloze č. 1 Vzor formuláře č. 1/5 zní:
„Vzor formuláře č. 1/5
strana 1
Přehled o rozpočtu nákladů a výnosů státních příspěvkových organizací a další doplňující údaje - hlavní činnost
Metodické informace k předání výkazu:
1.
Výkaz je do centrálního systému účetních informací státu (dále „CSÚIS“) předkládán v Kč s přesností na dvě desetinná místa.
2.
Výkaz je Ministerstvem financí naplánován v CSÚIS k 31. 7. roku N-1.
3.
Správce kapitoly:
3.1
ověřuje v CSÚIS správnost sumáře za kapitolu na základě údajů předložených příslušnými státními příspěvkovými organizacemi (dále jen „SPO“);
3.2
zajišťuje v případě zjištění nedostatků opravu předávaných údajů u příslušných SPO;
3.3
schvaluje sumář za kapitolu v CSÚIS na úrovni kapitoly;
3.4
opis sumáře za kapitolu celkem vytiskne v CSÚIS, podepíše a předloží v rámci návrhu rozpočtu své kapitoly.
4.
V případě změn v údajích za danou SPO v návaznosti na další běhy návrhu rozpočtu (tj. v období srpen až prosinec roku N-1), je nutné zaslat nový Přehled, a to opětovně s datem k 31. 7. roku N-1. Následně je třeba opět schválit sumář za kapitolu. Do schválení zákona o státním rozpočtu na rok N Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR nebude výkaz z úrovně Ministerstva financí schvalován.
Technický způsob předávání výkazu:
1.
Podrobnější popis zaslání přehledu do centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) je uveden v Technickém manuálu publikovaném na adrese http://www.statnipokladna.cz/cs/csuis/technicke-informace.
2.
K zaslání výkazu je nutno použít XSD schéma „Fin_SPO-RIS“ z XSD balíčku publikovaného na shodné adrese uvedené v předchozím bodě.
3.
Vzorový výkaz XML je součástí výše uvedeného XSD balíčku.
250kB
144kB
“.
5.
V příloze č. 2 Vzor formuláře č. 2/3 zní:
„Vzor formuláře č. 2/3
125kB
“.
6.
Příloha č. 5 zní:
Vzor formuláře č. 5/1
98kB
Vzor formuláře č. 5/2
357kB
“.
7.
Přílohy č. 6 a 7 znějí:
„Příloha č. 6 k vyhlášce č. 133/2013 Sb.
Vzor formuláře č. 6
72kB
Příloha č. 7
k vyhlášce č. 133/2013 Sb.
Vzor formuláře č. 7
79kB
“.
8.
Přílohy č. 9 a 10 znějí:
„Příloha č. 9 k vyhlášce č. 133/2013 Sb.
Vzor formuláře č. 9/1
404kB
Vzor formuláře č. 9/2
471kB
Vzor formuláře č. 9/3
79kB
Vzor formuláře č. 9/4
987kB
Příloha č. 10
k vyhlášce č. 133/2013 Sb.
Vzor formuláře č. 10/1
427kB
Vzor formuláře č. 10/2
462kB
Vzor formuláře č. 10/3
478kB
Vzor formuláře č. 10/4
444kB
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministryně:
JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
6)
§ 16a zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. |
Vyhláška č. 466/2017 Sb. | Vyhláška č. 466/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 28. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 168/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržn
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
466
VYHLÁŠKA
ze dne 20. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo financí stanoví podle § 20 odst. 6 a § 47 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 421/2009 Sb. a zákona č. 25/2015 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění vyhlášky č. 363/2014 Sb., vyhlášky č. 364/2014 Sb., vyhlášky č. 347/2015 Sb. a vyhlášky č. 395/2016 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 2 se na konci textu bodu 5 doplňuje věta „V případě, že krajský úřad přebírá od účetní jednotky též elektronickou podobu rozpočtových dat, kterou se rozumí skutečnost po jednotlivých účetních případech, jednotlivá rozpočtová opatření a data schváleného rozpočtu, z kterých je možné výkaz vygenerovat a ověřit správnost s výkazem zaslaným do centrálního systému účetních informací státu, není již opis výkazu schváleného statutárním zástupcem krajským úřadem vyžadován.“.
2.
V příloze č. 5 bodě 2 podbod 2.2 zní: „2.2 Číselník nástrojů je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva financí. Prostorová jednotka se používá u všech příjmů a výdajů. Rozpočtové položky financování zahrnují financující operace jednotlivých položek krátkodobého a dlouhodobého financování; u položek třídy 8 - Financování, se nepoužívá odvětvového, nástrojového a prostorového třídění.“.
3.
Příloha č. 7 zní:
„Příloha č. 7 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu o rozpočtu nákladů a výnosů státních příspěvkových organizací a další doplňující údaje (ROZP 1-01 SPO)
1.
Státní příspěvkové organizace předkládají do centrálního systému účetních informací státu ročně přehled o rozpočtu syntetických účtů v návaznosti na jiný právní předpis3.
2.
V části II předkládají státní příspěvkové organizace doplňující údaje za hlavní činnost, které vycházejí z analytické evidence k syntetickým účtům uvedeným v části I.
VZOR
ROZP 1-01 SPO Výkaz o rozpočtu nákladů a výnosů státních příspěvkových organizací a další doplňující údaje - hlavní činnost
41kB
3)
Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů.
ROZP 1-01 SPO - Část I - Přehled o rozpočtu nákladů a výnosů státních příspěvkových organizací
862kB
ROZP 1-01 SPO - Část II - Doplňující údaje - hlavní činnost státních příspěvkových organizací
658kB
“.
4.
Příloha č. 8 zní:
„Příloha č. 8 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu o zaměstnanosti regulované vládou (ZAM 1-04 U)
Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, u nichž je zaměstnanost regulována a schvalována vládou, předkládají do centrálního systému účetních informací státu výkaz o zaměstnanosti regulované vládou, v detailu viz vzor níže.
VZOR
ZAM 1-04 U Výkaz o zaměstnanosti regulované vládou
691kB
“.
5.
Příloha č. 9 zní:
„Příloha č. 9 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu o zdrojích rezervního fondu organizačních složek státu a nakládání s těmito prostředky (REF 1-04 OSS)
1.
Část I obsahuje údaje o členění zdrojů rezervního fondu této části v návaznosti na § 48 odst. 2 rozpočtových pravidel. Ministerstvo obrany je oprávněno použít prostředky získané z prodeje majetku, se kterým bylo zmocněno hospodařit, a to do vyčerpání zdroje (ř. 1506).
2.
Kontrolní vazby v rámci části I výkazu:
sl. 157 = sl. (151 + 152 - 153 - 155 + 156)
ř. 1501 = ř. (1502 + 1503)
ř. 1508 = ř. (1501 + 1504 + 1505 + 1506 + 1507)
3.
Význam sloupců v části I výkazu:
sl. 152 - příjmy rezervního fondu v hodnoceném roce a převody nečerpaných prostředků, které byly převedeny zpět do rezervního fondu, vyjma prostředků uvedených ve sloupci 156,
sl. 153 - prostředky převedené na příjmový účet při čerpání rezervního fondu,
sl. 154 - čerpaná částka, tj. skutečné výdaje,
sl. 155 - prostředky použité jiným způsobem než prostřednictvím rozpočtu, např. odvedené do zahraničí, nebo snížení stavu na základě rozhodnutí vlády,
sl. 156 - převod nečerpaných prostředků do rezervního fondu podle § 50 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb.
4.
Část II - Příjmy a výdaje rezervního fondu organizačních složek státu podle rozpočtové skladby - v této části se uvádějí ve sloupci 161 pohyby peněžních prostředků (tj. inkasované příjmy a realizované výdaje v členění podle odvětvového, druhového a zdrojového třídění rozpočtové skladby).
5.
Kontrolní vazby mezi částí I a II výkazu:
ř. 1508sl. 152 \\+ ř. 1508sl. 156 = ∑ (třídy 2 až 4) sl. 161
ř. 1508sl. 153 \\+ ř. 1508sl. 155 = ∑ (třídy 5 a 6) sl. 161
VZOR
REF 1-04 OSS Výkaz o zdrojích rezervního fondu OSS a nakládání s těmito prostředky
41kB
REF 1-04 OSS - Část I - Výkaz o zdrojích rezervního fondu OSS a nakládání s těmito prostředky
80kB
REF 1-04 OSS - Část II - Příjmy a výdaje rezervního fondu OSS podle rozpočtové skladby
68kB
“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Při vypracování finančních výkazů za rok 2017 se postupuje podle vyhlášky č. 5/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministryně:
JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. |
Sdělení Českého statistického úřadu č. 465/2017 Sb. | Sdělení Českého statistického úřadu č. 465/2017 Sb.
Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci TNM klasifikace zhoubných novotvarů
Vyhlášeno 22. 12. 2017, částka 167/2017
465
SDĚLENÍ
Českého statistického úřadu
ze dne 15. prosince 2017
o aktualizaci TNM klasifikace zhoubných novotvarů
Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2018 aktualizaci TNM klasifikace zhoubných novotvarů.
Český statistický úřad zavedl TNM klasifikaci zhoubných novotvarů sdělením č. 49/2005 Sb., ze dne 17. ledna 2005. Tato klasifikace byla aktualizována sdělením č. 324/2010 Sb., ze dne 19. listopadu 2010.
TNM klasifikace zhoubných novotvarů je systém pro popis anatomického rozsahu nemocí založený na určení tří složek: T - rozsah primárního nádoru, N - nepřítomnost či přítomnost a rozsah metastáz v regionálních mízních uzlinách, M - nepřítomnost či přítomnost vzdálených metastáz.
Platné znění aktualizované TNM klasifikace zhoubných novotvarů bude k dispozici k objednání prostřednictvím kontaktních informací na internetových stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky http://www.uzis.cz/katalog/klasifikace/tnm-klasifikace-zhoubnych-novotvaru.
Místopředseda Českého statistického úřadu:
Ing. Rojíček, Ph.D., v. r. |
Sdělení Českého statistického úřadu č. 464/2017 Sb. | Sdělení Českého statistického úřadu č. 464/2017 Sb.
Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10)
Vyhlášeno 22. 12. 2017, částka 167/2017
464
SDĚLENÍ
Českého statistického úřadu
ze dne 15. prosince 2017
o aktualizaci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10)
Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2018 aktualizaci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10).
Český statistický úřad vydal Mezinárodní statistickou klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10) sdělením č. 495/2003 Sb., ze dne 18. prosince 2003. Tato klasifikace byla aktualizována sdělením č. 430/2008 Sb., ze dne 3. prosince 2008, sdělením č. 340/2011 Sb., ze dne 13. listopadu 2011 a sdělením č. 426/2012 Sb., ze dne 28. listopadu 2012.
Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10) je určena zejména pro statistiku příčin smrti, pro sledování zdravotního stavu obyvatel (např. zdravotnické registry, pracovní neschopnost) a pro účely zdravotního a sociálního pojištění. Náležitosti a podrobnosti použití MKN-10 určují metodické pokyny pro jednotlivé agendy a práce, kde je tato klasifikace požadována.
Platné znění aktualizované klasifikace MKN-10 je k dispozici v elektronické podobě na internetových stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky http://www.uzis.cz/katalog/klasifikace/mkn.
Místopředseda Českého statistického úřadu:
Ing. Rojíček, Ph.D., v. r. |
Vyhláška č. 462/2017 Sb. | Vyhláška č. 462/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 12. 2017, datum účinnosti 6. 1. 2018, částka 167/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 39/2010 Sb., vyhlášky č. 269/2012 Sb., vyhlášky č. 9/2015 Sb. a vyhlášky č. 444/2016 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 6. 1. 2018
462
VYHLÁŠKA
ze dne 12. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 41 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona 119/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 304/2017 Sb., k provedení § 34 odst. 3 a § 38a odst. 4 tohoto zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 39/2010 Sb., vyhlášky č. 269/2012 Sb., vyhlášky č. 9/2015 Sb. a vyhlášky č. 444/2016 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 3 bod 1.1. zní:
„1.1.
Počet vozidel zastavených za účelem silniční kontroly podle typu silnice a země registrace vozidla, z toho se závadou
391kB
“.
2.
V příloze č. 3 bod 1.4. zní:
„1.4.
Počet zkontrolovaných vozidel podle typu tachografu
190kB
“.
3.
V příloze č. 3 bod 1.7. zní:
„1.7.
Porušení - počet a druh porušení zjištěných na silnicích
(N - nařízení Evropského parlamentu a Rady, Z - zákon č. 111/1994 Sb.)
105kB
“.
4.
V příloze č. 3 bod 2.2. zní:
„2.2.
Porušení - počet a druh zjištěných porušení v provozovnách dopravců
(N - nařízení Evropského parlamentu a Rady, Z - zákon č. 111/1994 Sb.)
74kB
“.
5.
Příloha č. 9 zní:
„Příloha č. 9 k vyhlášce č. 522/2006 Sb.
78kB
“.
6.
Příloha č. 10 zní:
„Příloha č. 10 k vyhlášce č. 522/2006 Sb.
Potvrzení o převzetí kauce
413kB
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:
Ing. Ťok v. r. |
Vyhláška č. 461/2017 Sb. | Vyhláška č. 461/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 12. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2018, částka 166/2017
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění vyhlášky č. 463/2009 Sb., vyhlášky č. 491/2012 Sb., vyhlášky č. 149/2013 Sb. a vyhlášky č. 365/2014 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2018
461
VYHLÁŠKA
ze dne 18. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 131 písm. f) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 139/2015 Sb.:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění vyhlášky č. 463/2009 Sb., vyhlášky č. 491/2012 Sb., vyhlášky č. 149/2013 Sb. a vyhlášky č. 365/2014 Sb., se mění takto:
1.
Za § 5a se vkládá nový § 5b, který zní:
㤠5b
(1)
Vyrozumění o zahájení exekuce a základní informaci o průběhu exekučního řízení a zasílaných písemnostech, výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, exekuční příkaz nebo příkaz k úhradě nákladů exekuce vyhotoví exekutor s použitím vzorů uvedených v příloze č. 5 k této vyhlášce.
(2)
Základní informace o průběhu exekučního řízení a zasílaných písemnostech je určena pouze povinnému, kterému ji exekutor zasílá spolu s vyrozuměním o zahájení exekuce. V exekučním řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva se základní informace o průběhu exekučního řízení a zasílaných písemnostech povinnému nezasílá.
(3)
Vyžaduje-li to konkrétní exekuční řízení, může exekutor písemnost vyhotovit odchylně od vzorů uvedených v příloze č. 5 k této vyhlášce.“.
2.
Za přílohu č. 4 se vkládá příloha č. 5, která zní:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 418/2001 Sb.
Vzory písemností v exekučním řízení
Seznam vzorů písemností:
1.
vzor vyrozumění o zahájení exekuce a základní informace o průběhu exekučního řízení a zasílaných písemnostech,
2.
vzor výzvy ke splnění vymáhané povinnosti,
3.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů,
4.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu,
5.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu,
6.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky,
7.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce postižením jiných majetkových práv (vydání nebo dodání movitých věcí),
8.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce postižením jiných majetkových práv (postižení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti, komplementáře v komanditní společnosti nebo účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti, není-li jejich podíl převoditelný),
9.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce postižením jiných majetkových práv (postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti, je-li jejich podíl převoditelný),
10.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí,
11.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí,
12.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce postižením obchodního závodu,
13.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce správou nemovité věci,
14.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce pozastavením řidičského oprávnění,
15.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce vyklizením,
16.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce odebráním věci,
17.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce rozdělením společné věci (prodej společné movité věci),
18.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce rozdělením společné věci (prodej společné nemovité věci),
19.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce rozdělením společné věci (rozdělení společné věci jinak než prodejem),
20.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce provedením prací a výkonů (provedení práce, kterou může vykonat někdo jiný než povinný),
21.
vzor exekučního příkazu k provedení exekuce provedením prací a výkonů (nezastupitelné jednání),
22.
vzor exekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva,
23.
vzor příkazu k úhradě nákladů exekuce.
Vzor 1
4.1MB
Vzor 2
1.7MB
Vzor 3
2MB
Vzor 4
2.1MB
Vzor 5
2.3MB
Vzor 6
2.3MB
Vzor 7
1.8MB
Vzor 8
2MB
Vzor 9
1.8MB
Vzor 10
1.7MB
Vzor 11
1.9MB
Vzor 12
1.9MB
Vzor 13
1.8MB
Vzor 14
1.6MB
Vzor 15
999kB
Vzor 16
898kB
Vzor 17
969kB
Vzor 18
1.1MB
Vzor 19
888kB
Vzor 20
877kB
Vzor 21
890kB
Vzor 22
1.1MB
Vzor 23
1.9MB
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r. |
Sdělení Ústavního soudu č. 460/2017 Sb. | Sdělení Ústavního soudu č. 460/2017 Sb.
Sdělení Ústavního soudu o stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017 sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 k ústavní konformitě odmítnutí dovolání v občanském soudním řízení a k nepřípustnosti ústavní stížnosti proti předchozím rozhodnutím o procesních prostředcích k ochraně práva, neobsahuje-li dovolání vymezení předpokladů přípustnosti
Vyhlášeno 21. 12. 2017, částka 165/2017
* Odůvodnění
* I. - Důvody předložení stanoviska
* II. - Dosavadní rozhodovací praxe Ústavního soudu u dovolání podaných v občanském soudním řízení po 1. 1. 2013
* II./A - Judikatura Ústavního soudu ve vztahu k ústavní konformitě požadavku, aby dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání
* II./B - Judikatura Ústavního soudu k otázce přípustnosti ústavních stížností za situace, kdy bylo dovolání odmítnuto z důvodu nevymezení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání
* III. - Vlastní odůvodnění stanoviska
* III./A - Právo na přístup k soudu
* III./B - Zásada subsidiarity ústavní stížnosti
* IV. - Intertemporální účinky
460
SDĚLENÍ
Ústavního soudu
Plénum Ústavního soudu přijalo dne 28. listopadu 2017 pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 ve složení z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové (soudkyně zpravodajka) a Jiřího Zemánka na návrh III. senátu Ústavního soudu podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve věci jeho právního názoru pro řízení o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. III. ÚS 2670/15, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezech sp. zn. I. ÚS 2447/13 ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. II. ÚS 3588/14 ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3216/14 ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3143/15 ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3973/13 ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. II. ÚS 849/16 ze dne 11. 10. 2016, sp. zn. I. ÚS 425/17 ze dne 19. 4. 2017 a sp. zn. IV. ÚS 3168/16 ze dne 11. 7. 2017,
toto stanovisko:
1.
Neobsahuje-li dovolání vymezení předpokladů přípustnosti (§ 241a odst. 2 občanského soudního řádu), není odmítnutí takového dovolání pro vady porušením čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2.
Nevymezí-li dovolatel, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je ústavní stížnost proti předchozím rozhodnutím o procesních prostředcích k ochraně práva nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
3.
Ustanovení § 237 občanského soudního řádu ve spojení s čl. 4 a čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky vyžaduje, aby jako přípustné bylo posouzeno dovolání, závisí-li napadené rozhodnutí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva vztahující se k ochraně základních práv a svobod, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu.
Odůvodnění
I.
Důvody předložení stanoviska
1.
Dne 2. 9. 2015 byla Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručena ústavní stížnost, která je vedena pod sp. zn. III. ÚS 2670/15 a jíž se stěžovatel domáhá zrušení dále specifikovaných rozhodnutí Městského soudu v Praze a Nejvyššího souduNejvyššího soudu. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením č. j. 30 C 29/2012-39 ze dne 9. 11. 2012 rozhodl tak, že se stěžovateli nepřiznává osvobození od soudních poplatků. Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením č. j. 72 Co 145/2013-47 ze dne 29. 5. 2013 prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Stěžovatelovo dovolání Nejvyšší soudNejvyšší soud usnesením č. j. 30 Cdo 1221/2015-81 ze dne 17. 6. 2015 odmítl s odůvodněním, že stěžovatel v dovolání nevymezil, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v § 237 občanského soudního řádu považuje za splněný.
2.
Třetí senát Ústavního souduÚstavního soudu zastává právní názor, že za popsané situace je ústavní stížnost v části, v níž míří proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, nepřípustná, neboť stěžovatel řádně nevyčerpal dovolání. Třetí senát je zároveň toho názoru, že postupem Nejvyššího souduNejvyššího soudu nedošlo k porušení stěžovatelových ústavně zaručených práv.
3.
Uvedené závěry jsou však v rozporu s částí judikatury Ústavního souduÚstavního soudu. Jelikož opačný právní názor byl již vyjádřen i formou nálezu, nezbylo třetímu senátu než postupovat podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
II.
Dosavadní rozhodovací praxe Ústavního soudu u dovolání podaných v občanském soudním řízení po 1. 1. 2013
4.
Z hlediska splnění procesních podmínek pro postup podle § 23 zákona o Ústavním soudu jsou určující zejména nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2447/13 ze dne 11. 11. 2013 (N 184/71 SbNU 213), sp. zn. II. ÚS 3588/14 ze dne 16. 6. 2015 (N 114/77 SbNU 673), sp. zn. IV. ÚS 3216/14 ze dne 17. 12. 2015 (N 218/79 SbNU 503), sp. zn. IV. ÚS 3973/13 ze dne 25. 2. 2016 (N 36/80 SbNU 457), sp. zn. II. ÚS 849/16 ze dne 11. 10. 2016, sp. zn. I. ÚS 425/17 ze dne 19. 4. 2017 a sp. zn. IV. ÚS 3168/16 ze dne 11. 7. 2017 (všechny nálezy jsou dostupné na http://nalus.usoud.cz). V prvně uvedeném nálezu Ústavní soudÚstavní soud Nejvyššímu souduNejvyššímu soudu vytkl, že odmítl jako vadné dovolání, v němž stěžovatel nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Tohoto pochybení se stěžovatel dopustil v důsledku toho, že vycházel z již neúčinného znění občanského soudního řádu, které tento požadavek nezakotvovalo. Ústavní soudÚstavní soud k tomu mimo jiné uvedl:
„Ústavní soudÚstavní soud je však toho názoru, že vzhledem k okolnostem případu, které v posuzované věci spočívaly ve zcela jasném a srozumitelném verbálním vylíčení dovolacího důvodu, dovolací soud neměl dovolání stěžovatele odmítnout. Nelze přehlédnout, že dovolací důvod ,nesprávné právní posouzení věci‘ byl dovolatelem označen shodně jako nynější dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř., tedy podle aktuální právní úpravy. Byť jde nyní o jediný a svou podstatou souhrnný dovolací důvod, dovolatel ve svém podání žádal zcela zřetelně o posouzení právního stavu, jenž byl založen na konkrétních okolnostech ve věci nájemní smlouvy, a dovolací soud na tomto základě mohl přistoupit k uplatnění vlastní diskrece v tom směru, zda je dovolání přípustné z hlediska judikatorních aspektů vypočtených v novém textu ustanovení § 237 o. s. ř. Pokud tak dovolací soud neučinil, postupoval v této věci příliš formalisticky, a odepřel tak dovolateli (nyní stěžovateli) jeden z kroků procesního postupu posouzení podmínek projednání dovolání, což neměl učinit.“
5.
Ústavní soudÚstavní soud ve stejném nálezu dále podrobil meritornímu přezkumu i rozhodnutí odvolacího soudu, ačkoli toto rozhodnutí doposud nebylo podrobeno řádnému přezkumu dovolacím soudem. Ústavní soudÚstavní soud k tomu konstatoval, že Nejvyšší soudNejvyšší soud svým rozhodnutím pochybil, z čehož dle bodu 20 nálezu vyplývá, že stěžovatel vyčerpal všechny prostředky k ochraně svého práva podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a ústavní stížnost je proto přípustná i ve vztahu k odvolacímu rozhodnutí.
6.
Uvedený nález Ústavního souduÚstavního soudu je založen na dvou základních východiscích. Zaprvé, účastník řízení není povinen v dovolání konkretizovat, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, uvede-li řádně dovolací důvod. Zadruhé, odmítnutí dovolání pro vady nebrání tomu, aby Ústavní soudÚstavní soud meritorně přezkoumal rozhodnutí, která rozhodnutí Nejvyššího souduNejvyššího soudu procesně předcházejí.
7.
V nálezu sp. zn. IV. ÚS 3973/13 ze dne 25. 2. 2016 Ústavní soudÚstavní soud Nejvyššímu souduNejvyššímu soudu, který dovolání odmítl pro vady spočívající v nevymezení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, vytkl, že v rozporu s čl. 4 Ústavy České republiky neposkytl ohroženému ústavně zaručenému právu stěžovatele dostatečnou ochranu, přestože jej stěžovatel na skutečnosti, v nichž porušení dotčeného práva spočívalo, upozornil. Přípustností ústavní stížnosti v části, v níž mířila proti rozhodnutí odvolacího soudu, se Ústavní soudÚstavní soud výslovně nezabýval. Svůj právní názor o přípustnosti ústavní stížnosti ve vztahu k tomuto rozhodnutí nicméně závazně vyjádřil tím, že meritorně rozhodl a předmětné rozhodnutí zrušil [srov. stanovisko pléna Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 9/99 ze dne 9. 11. 1999 (ST 9/16 SbNU 372)].
8.
Nález sp. zn. IV. ÚS 3973/13 je postaven na tom, že dovolatel není povinen v dovolání konkretizovat, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, pokud argumentuje porušením svých ústavně zaručených práv. Stejně jako nález sp. zn. I. ÚS 2447/13 pak vychází z předpokladu, že odmítnutí dovolání pro vady nebrání tomu, aby Ústavní soudÚstavní soud meritorně přezkoumal rozhodnutí, která rozhodnutí Nejvyššího souduNejvyššího soudu procesně předchází. Na podobných východiscích jsou pak postaveny také nálezy sp. zn. IV. ÚS 3216/14 ze dne 17. 12. 2015 a sp. zn. II. ÚS 3588/14 ze dne 16. 6. 2015.
9.
Pokud jde o nález sp. zn. IV. ÚS 3143/15 ze dne 23. 2. 2016 (N 35/80 SbNU 447), v něm se Ústavní soudÚstavní soud k postupu Nejvyššího souduNejvyššího soudu, kterým ústavní stížností napadeným rozhodnutím odmítl dovolání pro vady spočívající v nevymezení, v čem je spatřováno splnění předpokladů jeho přípustnosti, nijak nevyjádřil. Přistoupil nicméně k jeho zrušení, přičemž zároveň přezkoumal a zrušil také rozhodnutí nalézacího a odvolacího soudu. I v tomto nálezu je tudíž implicitně obsažen právní názor, že dovolatelé nemusejí uvést, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Stejně tak z tohoto nálezu vyplývá právní názor, že pokud Nejvyšší soudNejvyšší soud odmítne dovolání pro vady, není ústavní stížnost v části mířící proti rozhodnutím, která rozhodnutí Nejvyššího souduNejvyššího soudu procesně předcházejí, nepřípustná.
10.
V nálezu sp. zn. II. ÚS 849/16 ze dne 11. 10. 2016 Ústavní soudÚstavní soud zaujal názor, že pokud dovolatel namítne protiústavnost právních závěrů či postupu odvolacího soudu, je tím naplněn i dovolací důvod spočívající v tvrzeném nesprávném posouzení věci a je pak úkolem dovolacího soudu se touto argumentací zabývat a vypořádat se s ní. Jak také Ústavní soudÚstavní soud konstatoval, rozhodnutí o přípustnosti dovolání nemůže činit jediný samosoudce, nýbrž musí zůstat vyhrazena senátnímu rozhodování. Na tento nález pak navázal Ústavní soudÚstavní soud i v nálezu sp. zn. I. ÚS 425/17 ze dne 19. 4. 2017. Konečně v nálezu sp. zn. IV. ÚS 3168/16 ze dne 11. 7. 2017 Ústavní soudÚstavní soud za situace, kdy Nejvyšší soudNejvyšší soud odmítl dovolání jako vadné, přezkoumal i napadené rozhodnutí odvolacího soudu, v němž shledal porušení stěžovatelových práv garantovaných čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. K rozhodnutí Nejvyššího souduNejvyššího soudu pak konstatoval, že neshledal žádné porušení některého z ústavně zaručených základních práv a svobod, tedy ani porušení práva na soudní ochranu zákonem (zde občanským soudním řádem) stanoveným způsobem. Z důvodu právní jistoty bylo však údajně nezbytné spolu s usnesením odvolacího soudu zrušit i toto rozhodnutí.
11.
Otázku, zda je povinností účastníků řízení v dovolání uvést, v čem spatřují splnění předpokladů jeho přípustnosti, Ústavní soudÚstavní soud řešil v mnoha dalších rozhodnutích. Stejně tak se Ústavní soudÚstavní soud opakovaně zabýval otázkou, zda je v obdobných případech ústavní stížnost proti rozhodnutím soudů nižších stupňů přípustná.
II./A
Judikatura Ústavního soudu ve vztahu k ústavní konformitě požadavku, aby dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání
12.
Navzdory nálezům sp. zn. I. ÚS 2447/13, sp. zn. IV. ÚS 3216/14, sp. zn. IV. ÚS 3143/15 a sp. zn. IV. ÚS 3973/13 naprostá většina rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu akceptuje náhled Nejvyššího souduNejvyššího soudu, přičemž z celé řady usnesení Ústavního souduÚstavního soudu vyplývá, že dovolatelé jsou povinni předpoklady přípustnosti dovolání vymezit (např. usnesení sp. zn. I. ÚS 3762/16 ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. III. ÚS 588/17 ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. I. ÚS 323/17 ze dne 7. 3. 2017, sp. zn. III. ÚS 583/17 ze dne 7. 3. 2017, sp. zn. II. ÚS 1794/16 ze dne 7. 3. 2017, sp. zn. III. ÚS 2780/16 ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. III. ÚS 105/17 ze dne 14. 2. 2017, sp. zn. II. ÚS 2671/16 ze dne 14. 2. 2017, sp. zn. I. ÚS 2109/16 ze dne 22. 9. 2016, sp. zn. IV. ÚS 2728/16 ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. II. ÚS 1291/16 ze dne 20. 6. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1734/15 ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1725/15 ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. II. ÚS 494/16 ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. IV. ÚS 230/16 ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. III. ÚS 3794/15 ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. III. ÚS 144/15 ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. I. ÚS 3445/13 ze dne 13. 5. 2014, sp. zn. IV. ÚS 789/14 ze dne 6. 5. 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14 ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13 ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. II. ÚS 3625/13 ze dne 14. 1. 2014, sp. zn. III. ÚS 3189/13 ze dne 7. 11. 2013; všechna usnesení jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) a musí tak učinit řádně; nestačí tedy pouhá citace zákona (např. usnesení sp. zn. III. ÚS 1675/14 ze dne 26. 6. 2014) či vymezení předpokladů odvíjející se od zjevně chybné interpretace § 237 občanského soudního řádu (např. usnesení sp. zn. III. ÚS 651/14 ze dne 10. 7. 2014). V usnesení sp. zn. II. ÚS 2716/13 ze dne 12. 2. 2015 k tomu Ústavní soudÚstavní soud uvedl:
„K otázce formálních náležitostí dovolání lze v obecné rovině uvést následující. Náležitosti dovolání jsou stanoveny v § 241a odst. 2 občanského soudního řádu, v němž je mimo jiné výslovně řečeno, že dovolatel musí uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a), a dále vymezit důvod dovolání, přičemž tento se dle § 241a odst. 3 občanského soudního řádu vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto posouzení. V ustanovení § 241b odst. 3 občanského soudního řádu je dále stanoveno, že podání neobsahující vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje přípustnost dovolání, nebo neobsahující vymezení důvodu dovolání může být doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Podle § 243c odst. 1 občanského soudního řádu pak Nejvyšší soudNejvyšší soud dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, odmítne. Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou tedy v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků.“
13.
Podobně v nálezu sp. zn. II. ÚS 1966/16 ze dne 15. 3. 2017 Ústavní soudÚstavní soud dovodil:
„Z ústavního pořádku sice nevyplývá nárok na podání dovolání či jiného mimořádného opravného prostředku (zřejmě by obstála i právní úprava, která by takovéto prostředky nepřipouštěla vůbec), pakliže je však právní řád připouští, nemůže se rozhodování o nich ocitnout mimo ústavní rámec ochrany základních práv jednotlivce [nález ze dne 11. února 2004 sp. zn. Pl. ÚS 1/03 (N 15/32 SbNU 131; 153/2004 Sb.)]. Výjimkou není ani rozhodování dovolacího soudu o tom, zda dovolání splňuje obsahové náležitosti podle § 241a odst. 2 a 3 občanského soudního řádu, tedy zda není dán důvod pro jeho odmítnutí podle § 243c odst. 1 občanského soudního řádu pro vady, které nebyly odstraněny ve lhůtě podle § 241b odst. 3 občanského soudního řádu, tedy zákonné lhůtě k podání dovolání nebo lhůtě stanovené k odstranění nedostatku podmínky právního zastoupení, a pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Jednou z povinných náležitostí dovolání podle § 241a odst. 2 občanského soudního řádu je, že v něm musí být uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Účel tohoto požadavku spočívá v tom, aby se advokátadvokát dovolatele ještě před podáním dovolání seznámil s relevantní judikaturou Nejvyššího souduNejvyššího soudu a aby po seznámení se s ní zvážil, zda takovéto dovolání má šanci na úspěch, a tento názor sdělil dovolateli. Zákonodárce tímto způsobem reagoval na vysoký počet problematicky formulovaných dovolání. K jeho snížení by mělo přispět právě to, že se advokátiadvokáti při zpracování dovolání budou muset odpovídajícím způsobem zabývat otázkou jejich přípustnosti (například usnesení ze dne 26. června 2014 sp. zn. III. ÚS 1675/14).“
14.
Na uvedený nález navázal Ústavní soudÚstavní soud nálezem sp. zn. I. ÚS 2135/16 ze dne 3. 5. 2017, v němž uzavřel, že v každém dovolání „musí být uvedeno, v čem dovolatel spatřuje naplnění podmínek přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku. Pakliže není dovolání přípustné ze zákona v případech vyjmenovaných v § 238a občanského soudního řádu, bude toto vymezení ve smyslu § 237 občanského soudního řádu, zjednodušeně řečeno, spočívat ve formulování právní otázky významné pro napadené rozhodnutí odvolacího soudu a uvedení, jakým způsobem předmětnou právní otázku řeší judikatura Nejvyššího souduNejvyššího soudu“.
15.
Ústavní soudÚstavní soud však nepřipouští, aby Nejvyšší soudNejvyšší soud postupoval při posuzování bezvadnosti dovolání příliš formálně, a proto např. v nálezu sp. zn. IV. ÚS 1256/14 ze dne 18. 12. 2014 (N 234/75 SbNU 607) Nejvyššímu souduNejvyššímu soudu vytkl, že považoval za vadné dovolání, v němž dovolatel nepoužil čísla jednací relevantních rozhodnutí. V nálezu sp. zn. I. ÚS 354/15 ze dne 19. 11. 2015 (N 198/79 SbNU 251) pak Ústavní soudÚstavní soud měl za to, že z dovolání čteného v návaznosti na argumentaci odvolacího soudu je patrné, v čem dovolatel splnění předpokladů přípustnosti shledává, byť to přímo v dovolání neuvedl. V nálezech sp. zn. II. ÚS 313/14 ze dne 15. 4. 2014 (N 59/73 SbNU 151) a sp. zn. I. ÚS 878/15 ze dne 16. 9. 2015 (N 171/78 SbNU 555) zase Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil požadavek na řádné odůvodnění usnesení, kterými Nejvyšší soudNejvyšší soud odmítá dovolání pro vady. Porušení základních práv stěžovatelů pak Ústavní soudÚstavní soud konstatoval také tehdy, pokud Nejvyšší soudNejvyšší soud dovolání odmítl pro vady, kterými netrpělo [nálezy sp. zn. II. ÚS 3876/13 ze dne 3. 6. 2014 (N 113/73 SbNU 779), sp. zn. I. ÚS 962/14 ze dne 19. 8. 2014 (N 155/74 SbNU 323) nebo sp. zn. II. ÚS 312/15 ze dne 9. 2. 2016 (N 28/80 SbNU 375)]. Ústavní soudÚstavní soud porušení základních práv shledal i tehdy, pokud Nejvyšší soudNejvyšší soud odmítl dovolání pro vady jako nepřípustné (sic) a zároveň se obiter dictum vyjádřil k meritu věci, k čemuž Ústavní soudÚstavní soud uvedl, že tento postup (tedy vyjádření se k meritu věci za situace, kdy údajně nebylo možné v dovolacím řízení pro vady pokračovat) je vnitřně rozporný [nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. II. ÚS 2766/14 ze dne 1. 12. 2015 (N 202/79 SbNU 281)].
II./B
Judikatura Ústavního soudu k otázce přípustnosti ústavních stížností za situace, kdy bylo dovolání odmítnuto z důvodu nevymezení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání
16.
V případech, kdy Nejvyšší soudNejvyšší soud odmítl dovolání z důvodu, že v něm dovolatel nevymezil, v čem spatřuje předpoklady přípustnosti dovolání, musel Ústavní soudÚstavní soud opakovaně, ať už výslovně, či implicitně, řešit otázku přípustnosti ústavních stížností mířících proti rozhodnutím nižších soudů. Tuto otázku přitom Ústavní soudÚstavní soud řešil rozdílně v nálezech i v usneseních, a to bez ohledu na to, zda postup Nejvyššího souduNejvyššího soudu považoval za správný, či nikoli.
17.
Podobně jako v citovaných nálezech sp. zn. I. ÚS 2447/13, sp. zn. II. ÚS 3588/14, sp. zn. IV. ÚS 3216/14, sp. zn. IV. ÚS 3143/15 a sp. zn. IV. ÚS 3973/13 postupoval Ústavní soudÚstavní soud i v nálezech sp. zn. II. ÚS 312/15 ze dne 9. 2. 2016 a sp. zn. II. ÚS 2766/14 ze dne 1. 12. 2015. V nich Ústavní soudÚstavní soud shledal porušení ústavně zaručených práv Nejvyšším soudemNejvyšším soudem, který odmítl dovolání pro vady, přičemž ústavněprávnímu přezkumu Ústavní soudÚstavní soud podrobil i rozhodnutí odvolacího soudu. Naopak v nálezech sp. zn. I. ÚS 425/17 ze dne 19. 4. 2017, sp. zn. II. ÚS 1966/16 ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. I. ÚS 3507/16 ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. II. ÚS 849/16 ze dne 11. 10. 2016, sp. zn. II. ÚS 3876/13 ze dne 3. 6. 2014, sp. zn. I. ÚS 962/14 ze dne 19. 8. 2014 či sp. zn. I. ÚS 354/15 ze dne 19. 11. 2015 Ústavní soudÚstavní soud, ačkoli také považoval postup Nejvyššího souduNejvyššího soudu za protiústavní, ústavní stížnosti s odkazem na zásadu subsidiarity v části mířící proti rozhodnutím nižších soudů odmítl pro nepřípustnost.
18.
V nálezu sp. zn. I. ÚS 3507/16 Ústavní soudÚstavní soud k přezkumu rozhodnutí soudů nižších stupňů uvedl, že „v návaznosti na zrušení usnesení Nejvyššího souduNejvyššího soudu a s ohledem na doktrínu minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů mu již dále nepřísluší přezkoumávat napadené rozhodnutí vrchního soudu. Tento přezkum bude nyní v kompetenci Nejvyššího souduNejvyššího soudu, který bude muset - vázán nálezem Ústavního souduÚstavního soudu \\- o dovolání znovu rozhodnout. Ústavní stížnost týkající se merita věci by tak v tomto případě byla prostředkem předčasným“. V nálezu sp. zn. II. ÚS 1966/16 pak Ústavní soudÚstavní soud dodal, že odlišení důvodů odmítnutí dovolání, tedy zda pro nepřípustnost nebo včas neodstraněné vady, není samoúčelné, jelikož má pro dovolatele význam z toho hlediska, že podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti i efektivní vyčerpání mimořádného opravného prostředku, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodu závisejícího na jeho uvážení. Ústavní soudÚstavní soud následně uzavřel, že „[j]e zřejmé, že k efektivnímu vyčerpání dovolání nedojde, bude-li podáno vadně, tedy aniž by obsahovalo zákonem stanovené náležitosti, jež jsou uvedeny v § 241a odst. 2 a 3 občanského soudního řádu, nebo když bude nepřípustné z některého důvodu uvedeného v § 238 občanského soudního řádu. Podmínka efektivního vyčerpání dovolání naopak bude splněna, jestliže bude důvod jeho odmítnutí spočívat v tom, že nejsou dány předpoklady přípustnosti dovolání podle § 237 občanského soudního řádu“.
19.
Jde-li o usnesení, část z nich se zabývá pouze ústavností odmítavého usnesení Nejvyššího souduNejvyššího soudu s tím, že pokud stěžovatel účinným způsobem nevyčerpal dovolání, je přezkum rozhodnutí nalézacího a odvolacího soudu s ohledem na zásadu subsidiarity nepřípustný (např. usnesení sp. zn. III. ÚS 3189/13 ze dne 7. 11. 2013, sp. zn. III. ÚS 836/14 ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 891/15 ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. II. ÚS 152/16 ze dne 7. 3. 2016 či sp. zn. III. ÚS 200/16 ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. I. ÚS 2109/16 ze dne 22. 9. 2016, sp. zn. III. ÚS 588/17 ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. I. ÚS 323/17 ze dne 7. 3. 2017, sp. zn. I. ÚS 3937/16 ze dne 14. 2. 2017, sp. zn. I. ÚS 208/17 ze dne 14. 2. 2017, sp. zn. II. ÚS 1794/16 ze dne 7. 3. 2017, sp. zn. III. ÚS 583/17 ze dne 7. 3. 2017, sp. zn. III. ÚS 1660/15 ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. III. ÚS 2780/16 ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. III. ÚS 105/17 ze dne 14. 2. 2017, sp. zn. II. ÚS 494/16 ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. IV. ÚS 2728/16 ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. II. ÚS 1291/16 ze dne 20. 6. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1734/15 ze dne 7. 6. 2016 a sp. zn. IV. ÚS 1725/15 ze dne 7. 6. 2016).
20.
Obdobně v usnesení sp. zn. II. ÚS 2380/16 ze dne 14. 10. 2016 Ústavní soudÚstavní soud konstatoval:
„I kdyby však stěžovatelka usnesení Nejvyššího souduNejvyššího soudu ústavní stížností napadla, závěr o nepřípustnosti jejího návrhu by s ohledem na skutkové okolnosti této věci přesto zůstal nezměněn. Z (nenapadeného) usnesení Nejvyššího souduNejvyššího soudu totiž plyne, že stěžovatelka sice tento procesní prostředek k ochraně svých práv formálně uplatnila, avšak neučinila tak procesně relevantním (řádným) způsobem, neboť se nijak nevyjádřila k otázce přípustnosti dovolání (což je ovšem obligatorní náležitostí takového návrhu). Ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je přitom již s ohledem na účel tohoto ustanovení (tj. procesní realizace principu subsidiarity) třeba vykládat tak, že procesní prostředky nápravy v něm zmíněné musejí být vyčerpány řádně ... “.
21.
Oproti tomu v některých rozhodnutích Ústavní soudÚstavní soud tento postup nenásledoval a přistoupil i k přezkumu rozhodnutí soudů nižších stupňů (např. usnesení sp. zn. I. ÚS 3524/13 ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. III. ÚS 1185/15 ze dne 7. 5. 2015, sp. zn. IV. ÚS 2750/15 ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. III. ÚS 3714/15 ze dne 1. 3. 2016). To pak Ústavní soudÚstavní soud např. v usnesení sp. zn. III. ÚS 651/14 ze dne 10. 7. 2014 vedlo ke konstatování, že „v případě rozporné vlastní judikatury proto Ústavní soudÚstavní soud postupoval ve prospěch stěžovatele, tedy jeho právní jistoty, který by se mohl dovolávat té části rozhodovací praxe Ústavního souduÚstavního soudu, která je pro něho příznivější“. K argumentu právní jistoty se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil i v již uvedeném usnesení sp. zn. III. ÚS 200/16 ze dne 8. 3. 2016, v němž konstatoval, že vzhledem k ustálené judikatuře Nejvyššího souduNejvyššího soudu již není „k potlačení zásady subsidiarity ústavní stížnosti“ důvod, a předmětnou ústavní stížnost ve vztahu k rozhodnutí odvolacího soudu odmítl jako nepřípustnou. Konečně je možno dodat, že Ústavní soudÚstavní soud kvazimeritorně přezkoumal rozhodnutí odvolacího soudu i na základě ústavní stížnosti, kterou nebylo rozhodnutí Nejvyššího souduNejvyššího soudu, jenž dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu pro vady odmítl, vůbec napadeno (usnesení sp. zn. II. ÚS 2340/15 ze dne 31. 8. 2015; proti rozhodnutí Nejvyššího souduNejvyššího soudu byla podána samostatná ústavní stížnost spojená s návrhem na zrušení § 241a odst. 2 občanského soudního řádu ve slovech „vymezení důvodu dovolání“, kterou Ústavní soudÚstavní soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou usnesením sp. zn. II. ÚS 2341/15 ze dne 11. 4. 2017).
22.
Lze dodat, že otázkou přípustnosti ústavní stížnosti ve vztahu k rozhodnutím nalézacího a odvolacího soudu se Ústavní soudÚstavní soud zabýval i v dalších rozhodnutích, v nichž shledal porušení ústavně zaručených práv stěžovatele v procesním postupu Nejvyššího souduNejvyššího soudu. Za nepřípustnou v části mířící proti rozhodnutím nalézacích či odvolacích soudů tak Ústavní soudÚstavní soud považoval ústavní stížnost např. v nálezech sp. zn. I. ÚS 3093/13 ze dne 17. 12. 2014 (N 231/75 SbNU 581), sp. zn. III. ÚS 1538/14 ze dne 17. 5. 2016, sp. zn. II. ÚS 3316/15 ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. I. ÚS 2936/15 ze dne 17. 8. 2016 nebo sp. zn. II. ÚS 849/16 ze dne 11. 10. 2016 (dostupných na http://nalus.usoud.cz). V posledně citovaném rozhodnutí k tomu Ústavní soudÚstavní soud poznamenal: „Veden zmíněnou doktrínou minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů Ústavní soudÚstavní soud za této procesní situace již dále nepřezkoumával napadená rozhodnutí obvodního a městského soudu a ústavní stížnost v tomto rozsahu odmítl pro nepřípustnost. Případný ústavněprávní přezkum by totiž byl za situace, kdy se Nejvyšší soudNejvyšší soud napadenými rozhodnutími soudů nižších instancí dosud řádně nezabýval, předčasný.“
23.
K odmítnutí ústavní stížnosti pro nepřípustnost - v části, v níž byla napadena rozhodnutí nalézacího a odvolacího soudu - Ústavní soudÚstavní soud přistupoval v obdobných případech i za účinnosti občanského soudního řádu a zákona o Ústavním soudu ve znění účinném do 31. 12. 2012. Např. v nálezu sp. zn. II. ÚS 3005/07 ze dne 4. 3. 2009 (N 45/52 SbNU 449) Ústavní soud uvedl:
„Ústavní soudÚstavní soud odmítl návrh stěžovatele směřující proti napadeným rozhodnutím Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 9 podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, neboť nyní bude na dovolacím soudu, aby se znovu zabýval přípustností dovolání a případně se vyjádřil k postupu odvolacího soudu (srov. obdobný postup např. v nálezu sp. zn. II. ÚS 182/05). Stěžovateli se nyní otevírá prostor pro ochranu jeho ústavně zaručených práv a svobod v rámci soustavy obecných soudů.“
III.
Vlastní odůvodnění stanoviska
24.
Dva výroky, které plénum Ústavního souduÚstavního soudu tímto stanoviskem přijalo, jsou na sobě zásadně nezávislé a každý řeší jinou právní otázku. V případě prvního výroku Ústavní soudÚstavní soud posuzoval, zda není postup Nejvyššího souduNejvyššího soudu, který odmítl dovolání pro absenci vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, v rozporu s právem na přístup k soudu garantovaným čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále také jen „Listina“). V případě druhého výroku Ústavní soud zaujal stanovisko k výkladu § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a s ním související zásady subsidiarity ústavní stížnosti.
III./A
Právo na přístup k soudu
25.
Podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod se může každý domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Uvedené ustanovení zakotvuje právo na soudní ochranu, jehož nedílnou součástí je i právo na přístup k soudu při splnění podmínek stanovených zákonem (čl. 36 odst. 4 Listiny). Stejné právo je garantováno i čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
26.
Povinnost státu plynoucí z práva na přístup k soudu je v netrestních věcech, o kterých výhradně bude dále pojednáváno, zásadně naplněna tehdy, pokud stát zajistí přístup k rozhodnutí o právech a povinnostech účastníků na jednom stupni soudní soustavy. Jinými slovy, z ústavního pořádku České republiky neplyne právo na podání řádných či dokonce mimořádných opravných prostředků. Jak už ovšem Ústavní soudÚstavní soud v minulosti uvedl (viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 1/03 ze dne 11. 2. 2004), je-li možnost podat řádný či mimořádný opravný prostředek garantována zákonem, spadá i rozhodování o těchto prostředcích pod požadavky kladené čl. 36 odst. 1 Listiny, přičemž tyto požadavky musí být dodrženy i při posuzování samotných podmínek připuštění daného prostředku.
27.
V obecné rovině platí, že právo na přístup k soudu není absolutní, nýbrž že může podléhat určitým omezením. Ta koneckonců vyplývají i přímo ze znění čl. 36 odst. 1 Listiny, který garantuje právo domáhat se svého práva u soudu stanoveným způsobem, kdy podmínky a podrobnosti stanoví zákon (čl. 36 odst. 4 Listiny). Tento způsob je obvykle stanoven v procesních předpisech a je v zásadě na zákonodárci, jaká konkrétní pravidla (lhůty, obsahové a formální náležitosti podání, soudní poplatky a další) pro přístup k soudům stanoví. Z hlediska ochrany základních práv a svobod je ovšem nezbytné, aby jednotlivé podmínky, za nichž je možné se soudní ochrany domáhat, sledovaly legitimní cíl a byly vůči tomuto cíli přiměřené.
28.
Právě uvedené pak platí také pro požadavky, jimiž zákonodárce podmiňuje přístup k řádným a mimořádným opravným prostředkům. Z povahy těchto prostředků, jakož i ze skutečnosti, že tyto prostředky nejsou garantovány ústavním pořádkem, pak samozřejmě vyplývá, že zákonodárce má v tomto směru daleko širší možnost uvážení. Zejména u mimořádných procesních prostředků totiž platí, že zákonodárce jejich zakotvením v právním řádu sleduje určitý specifický cíl, který nespočívá v pouhém poskytnutí dalšího soudního přezkumu konkrétního sporu. Tak je tomu i u dovolání.
29.
Mimořádný opravný prostředek dovolání mívají (za splnění dalších podmínek) účastníci řízení k dispozici poté, co jejich věc byla již minimálně dvakrát posouzena soudy nižších stupňů, a nyní žádají, aby se jí zabýval přímo Nejvyšší soudNejvyšší soud, tedy jeden z vrcholných orgánů soudní moci v České republice (čl. 92 Ústavy České republiky). Již jen z právě uvedeného je zřejmé, že přístup k dovolacímu řízení může zákonodárce podmínit řadou požadavků, a to včetně požadavků kladených na formu a obsah podání, které účastník řízení Nejvyššímu souduNejvyššímu soudu předkládá.
30.
Tyto požadavky mohou směřovat mimo jiné i k omezení počtu podaných dovolání [srov. např. § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu stanovící tzv. majetkový census] a ke zvýšení kvality těch dovolání, která se účastník odvolacího řízení rozhodne podat v případě, že mu to zákon umožňuje. V obecné rovině totiž není cílem právní úpravy v občanském soudním řádu, aby Nejvyšší soudNejvyšší soud projednal co největší množství sporů (lze ostatně vyjádřit pochybnost, zda zvyšováním počtu soudních instancí dochází ke zkvalitnění rozhodovací činnosti a ke spravedlivějšímu rozhodování jednotlivých případů), nýbrž to, aby se mohl řádně a s náležitou pečlivostí věnovat těm otázkám, které jsou z pohledu zákonodárce (a ústavodárce) významné. Efektivně fungující Nejvyšší soudNejvyšší soud pak sjednocováním judikatury přispívá k vyšší kvalitě rozhodování nižších soudů.
31.
Zákonodárce v ustanovení § 241a odst. 2 občanského soudního řádu stanovil mimo jiné požadavek, že v dovolání musí být uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a to s odkazem na § 237 až 238a občanského soudního řádu. Ustanovení § 237 občanského soudního řádu vyjmenovává situace, za nichž je dovolání přípustné, a to v návaznosti na judikaturu Nejvyššího souduNejvyššího soudu. Podle uvedeného ustanovení je dovolání přípustné, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené praxe Nejvyššího souduNejvyššího soudu nebo která v rozhodování Nejvyššího souduNejvyššího soudu nebyla dosud řešena, případně je Nejvyšším soudemNejvyšším soudem řešena rozdílně (nejednotně). Dovolání je přípustné také tehdy, pokud je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s judikaturou Nejvyššího souduNejvyššího soudu, ovšem tato judikatura by se měla změnit.
32.
Jedním z účelů a důsledků takovéto zákonné úpravy by mělo být, aby se advokátadvokát dovolatele ještě před podáním dovolání seznámil s relevantní judikaturou Nejvyššího souduNejvyššího soudu. To může vést jednak k tomu, že advokátadvokát sám po seznámení se s judikaturou dospěje k závěru, že podání dovolání nemá žádný význam, a tento názor posléze sdělí svému klientovi. V jistém smyslu tak může toto ustanovení motivovat k určité filtraci nápadu vůbec samotnými dovolateli, a tedy i k nižší zahlcenosti Nejvyššího souduNejvyššího soudu případy, které by stejně neměly před Nejvyšším soudemNejvyšším soudem šanci na úspěch.
33.
Předmětná ustanovení občanského soudního řádu však plní svůj účel i v případě, kdy má advokátadvokát (potažmo jeho klient) za to, že je namístě dovolání podat. Totiž právě povinnost advokátaadvokáta seznámit se s judikaturou zajišťuje vyšší kvalitu podaného dovolání, což jednak poskytuje vyšší standard právní pomoci klientovi (dovolateli), ale také umožňuje zrychlit, zkvalitnit a zefektivnit rozhodovací činnost Nejvyššího souduNejvyššího soudu. Pokud dovolatel Nejvyššímu soudu předloží svůj názor na vztah napadeného rozhodnutí odvolacího soudu k judikatuře soudu dovolacího, bude Nejvyšší soudNejvyšší soud nepochybně v lepším postavení při zajištění plnění jednoho ze svých hlavních úkolů, tedy sjednocování judikatury [§ 14 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb.].
34.
Je tudíž zřejmé, že § 241a odst. 2 občanského soudního řádu sleduje legitimní účel. Zůstává k posouzení, zda je toto ustanovení ke stanovenému cíli přiměřené.
35.
Plénum Ústavního souduÚstavního soudu na tomto místě zdůrazňuje, že v souladu s § 241 občanského soudního řádu musí být dovolatel zásadně zastoupen advokátemadvokátem. I tento požadavek slouží mimo jiné k zajištění vyššího standardu právní pomoci dovolatelům. Na advokátyadvokáty, kteří jsou v oboru profesionály, přitom lze logicky klást vyšší nároky stran jejich podání adresovaných soudům než na účastníky řízení, kteří obvykle advokátyadvokáty nejsou a nemají ani právnické vzdělání. Ustanovení § 241a odst. 2 občanského soudního řádu pak po advokátechadvokátech zjednodušeně vyžaduje, aby se před podáním dovolání seznámili dostatečně s judikaturou Nejvyššího souduNejvyššího soudu a v dovolání následně uvedli, jaký je podle jejich názoru vztah této judikatury k napadenému rozhodnutí odvolacího soudu. Plénum Ústavního souduÚstavního soudu neshledává v tomto požadavku jakoukoli nepřiměřenost, neboť seznámení se s relevantní judikaturou by mělo být prakticky standardem i bez existence § 241a odst. 2 občanského soudního řádu. Je potřeba znovu zdůraznit, že dovoláním se účastník řízení dostává před jeden z vrcholných orgánů soudní moci a mělo by být samozřejmostí, že jeho advokátadvokát bude při řízení před Nejvyšším soudemNejvyšším soudem seznámen s judikaturou vztahující se k věci, která je předmětem řízení. Pokud tato znalost judikatury zároveň může přispět k zefektivnění rozhodovací činnosti Nejvyššího souduNejvyššího soudu, stěží může zákonné zakotvení povinnosti vyjádřit se v dovolání k prejudikatuře představovat nepřiměřené omezení práva na přístup k Nejvyššímu souduNejvyššímu soudu.
36.
Nelze navíc přehlédnout, že § 237 občanského soudního řádu vypočítává veškeré možné vztahy dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu k rozhodovací činnosti Nejvyššího souduNejvyššího soudu. V případě vznášení právních otázek se tak nemůže stát, že by se dovolatel ocitl v situaci, kdy by nemohl požadavek plynoucí z § 241a odst. 2 občanského soudního řádu splnit. Stejně tak je podstatné, že vadou je pouze to, pokud dovolatel vůbec svůj názor neuvede, nikoli však to, pokud má Nejvyšší soudNejvyšší soud na splnění předpokladů přípustnosti jiný názor. Pokud se tedy např. dovolatel domnívá, že se odvolací soud odchýlil od konkrétního rozhodnutí Nejvyššího souduNejvyššího soudu, a Nejvyšší soudNejvyšší soud naopak uvede, že dovolatelem citované rozhodnutí ve skutečnosti na daný případ nedopadá, nejde o vadu dovolání. Dovolatel tak ani není „sankcionován“ odmítnutím pro vady pouze za odlišný právní názor, nýbrž skutečně za nesplnění v zákoně zcela jasně a srozumitelně formulované povinnosti.
37.
V tomto ohledu by nebyla případná ani námitka, že Nejvyšší soudNejvyšší soud svoji judikaturu zná, a není proto důvod po dovolatelích žádat, aby na ni Nejvyšší soudNejvyšší soud upozorňovali. Ad absurdum by tento argument vedl k tomu, že by se např. v odvolání nemohlo po účastnících řízení požadovat uvedení odvolacího důvodu, neboť odvolací soud zná právo, a musí tak sám vědět, zda je rozhodnutí nalézacího soudu nesprávné a z jakého důvodu.
38.
Plénum Ústavního souduÚstavního soudu je tedy toho názoru, že § 241a odst. 2 občanského soudního řádu stanovuje srozumitelný, legitimní a přiměřený požadavek na obsah podaného dovolání. Není tedy v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny, pokud v případě, že dovolatelé tento požadavek nesplní, Nejvyšší soudNejvyšší soud z tohoto důvodu podané dovolání odmítne. Tento závěr platil od počátku přijetí účinné právní úpravy a platí tím spíše nyní, kdy Nejvyšší soudNejvyšší soud v nespočtu rozhodnutí na povinnosti dovolatelů upozorňoval.
39.
Je potřeba dále zdůraznit, že požadavek uvést, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je odlišný od požadavku na uvedení dovolacího důvodu (§ 241a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu). Vymezení důvodu dovolání je obvykle splněno samotnou právní argumentací (§ 241a odst. 3 občanského soudního řádu) a konstatováním, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Jestliže zákonodárce kromě této argumentace požaduje také vyjádření se k relevantní judikatuře Nejvyššího souduNejvyššího soudu, pak nelze z pouhého vylíčení dovolacího důvodu usuzovat, že dovolatel již nemusí plnit požadavek plynoucí z § 241a odst. 2 občanského soudního řádu. Názor vyjádřený v nálezu sp. zn. I. ÚS 2447/13 ze dne 11. 11. 2013 proto neobstojí a ze stejného důvodu neobstojí ani názor, že vymezení, v čem je spatřováno splnění předpokladů přípustnosti dovolání, může být zcela nahrazeno pouhou námitkou, že dovoláním napadené rozhodnutí porušilo ústavně zaručená práva dovolatele.
40.
Vzhledem k argumentaci obsažené zejména v nálezu sp. zn. II. ÚS 849/16 je též nutné vyzdvihnout zřejmý rozdíl mezi posouzením, zda podané dovolání obsahuje zákonem vyžadované náležitosti (včetně vymezení, v čem je spatřováno splnění předpokladů přípustnosti dovolání), a posouzením, zda je jeden z předpokladů přípustnosti dovolání v konkrétním případě skutečně splněn. V prvním případě Nejvyšší soudNejvyšší soud posuzuje podání z čistě formálního hlediska a zcela jednoznačně tak dle § 243f odst. 2 občanského soudního řádu může (ale nemusí) učinit předsedou senátu nebo pověřeným členem senátu (obdobně jako podle § 43 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., rozhoduje o odmítnutí ústavní stížnosti v určitých případech soudce zpravodaj). Teprve následně, pokud dovolání obsahuje veškeré náležitosti, přistupuje Nejvyšší soudNejvyšší soud k posouzení samotné přípustnosti (viz podrobně usnesení Nejvyššího souduNejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 4974/2016-408 ze dne 15. 12. 2016, proti kterému byla podána ústavní stížnost, jež byla odmítnuta usnesením Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. III. ÚS 1427/17 ze dne 30. 5. 2017).
41.
Pakliže je přípustnost dovolání dovolatelem shledávána v některém z předpokladů uvedených v § 237 občanského soudního řádu, avšak Nejvyšší soudNejvyšší soud splnění těchto předpokladů neshledá (a neshledá ani jiný předpoklad přípustnosti), dovolání odmítne jako nepřípustné, přičemž dle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu tak učiní v senátu, a to za souhlasu všech jeho členů. Posouzení, zda je splněn jeden z předpokladů přípustnosti dle § 237 občanského soudního řádu, je již (kvazi)meritorním posouzením návrhu (viz i usnesení Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 33/17 ze dne 7. 2. 2017) a je jistou obdobou odmítání ústavních stížností pro zjevnou neopodstatněnost, které také vyžaduje souhlas všech členů senátu (viz § 19 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb.). Jak k tomu v usnesení sp. zn. II. ÚS 2818/16 ze dne 6. 9. 2016 Ústavní soudÚstavní soud uvedl:
„Stěžovatelova argumentace vychází z nesprávného předpokladu, že odmítnutím dovolání pro nepřípustnost z důvodu, že napadené rozhodnutí odpovídá judikatuře dovolacího soudu, Nejvyšší soudNejvyšší soud dovolatelům odpírá meritorní přezkum vznesených právních otázek. V takovém případě se ovšem nejedná o odmítnutí z ryze procesních důvodů (jako je tomu např. u nepřípustnosti ústavní stížnosti v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem), nýbrž o rozhodnutí meritorní, a to již proto, že dovolání může být v souladu s § 237 občanského soudního řádu přípustné i tehdy, pokud vznesená právní otázka již byla Nejvyšším soudemNejvyšším soudem řešena, měla by však být řešena odlišně. Ačkoli tedy existence prejudikatury Nejvyššího souduNejvyššího soudu může do určité míry ,napovídat‘ výsledek dovolacího přezkumu (ke změně judikatury Nejvyššího souduNejvyššího soudu by mělo z povahy věci docházet spíše výjimečně), neznamená to, že by cestou velkého senátu nemohlo dojít ke změně judikatury, a tedy i k úspěchu stěžovatele ve věci. Zda se tříčlenný senát, který o předmětném dovolání rozhoduje, s názorem dříve v judikatuře Nejvyššího souduNejvyššího soudu vyjádřeným ztotožní, či nikoli, je již na jeho právním posouzení.“
42.
Ačkoli samotný požadavek na uvedení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, není v rozporu s ústavním pořádkem, přesto může při aplikaci § 241a odst. 2 (a § 243c) občanského soudního řádu dojít k porušení základních práv dovolatele. Může tomu tak být zejména tehdy, pokud Nejvyšší soudNejvyšší soud postupuje příliš formálně a např. dovolání odmítne jako vadné jen proto, že dovolatel neuvedl čísla jednací relevantních (a jinak dostatečně specifikovaných) rozhodnutí.
43.
V úvahu připadá i situace, kdy na probíranou právní otázku bude dopadat judikatura Ústavního souduÚstavního soudu, na kterou dovolatel řádně poukáže. Byl by pak nadmíru formální postup, pokud by Nejvyšší soudNejvyšší soud i v takové situaci vyžadoval odkaz na judikaturu Nejvyššího souduNejvyššího soudu, která např. na předmětné rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu navázala, jelikož dle čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky jsou rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby. V nálezu sp. zn. III. ÚS 1594/16 ze dne 1. 11. 2016 Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti podotkl, že „ústavně konformní výklad § 237 o. s. ř., s ohledem na ustanovení čl. 4 ve spojení s čl. 89 odst. 2 Ústavy, vyžaduje, aby bylo jako přípustné posouzeno dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí-li napadené rozhodnutí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva vztahující se k ochraně základních práv a svobod, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, popř. i Ústavního souduÚstavního soudu, nebo jde o otázku, která v rozhodování dovolacího soudu, popř. Ústavního souduÚstavního soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo je rozhodována dovolacím soudem odchylně i po rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, není-li dosud o ní rozhodnuto vykonatelným rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu“.
44.
K tomu Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 2135/16 ze dne 3. 5. 2017 doplnil:
„Je pravda, že § 237 občanského soudního řádu hovoří pouze o judikatuře dovolacího soudu. Nelze také přehlížet, že je to primárně Nejvyšší soudNejvyšší soud, jemuž jakožto vrcholnému soudnímu orgánu v civilních a trestních věcech (čl. 92 Ústavy České republiky) přísluší sjednocovat judikaturu (§ 14 odst. 3 zákona o soudech a soudcích). Ústavnímu souduÚstavnímu soudu naopak tato úloha zásadně nepřísluší, a to již proto, že mu zásadně nepřísluší ani samotný výklad podústavního práva. I ve věcech s ústavním přesahem to často může být právě Nejvyšší soud, který klíčové závěry Ústavního souduÚstavního soudu ,převede‘ do řeči podústavního práva. Nelze tedy popřít určitou přesvědčivost argumentace Nejvyššího souduNejvyššího soudu, že judikatura Ústavního souduÚstavního soudu je významná zejména až u dovolacího důvodu (tedy v samotné argumentaci, proč je napadené rozhodnutí odvolacího soudu nesprávné, proč by se měla dosavadní judikatura Nejvyššího souduNejvyššího soudu změnit atd.), přísně vzato však neslouží primárně k vymezení přípustnosti, jak jej vyžaduje § 241a odst. 2 občanského soudního řádu.
Na druhou stranu je ovšem nutno mít na paměti, že nálezy Ústavního souduÚstavního soudu jsou závazné pro všechny orgány a osoby (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Navíc existují právní otázky, ke kterým se dosud podrobněji vyjadřoval pouze Ústavní soudÚstavní soud, a právě jeho judikatura tak je skutečně pro věc významná. Přípustnost dovolání u takové právní otázky sice lze formulovat jednoduše tak, že tato otázka dosud nebyla Nejvyšším soudemNejvyšším soudem řešena, nicméně i z hlediska funkce požadavku vymezení přípustnosti (spočívající mimo jiné v tom, že po konzultaci relevantní judikatury se dovolatel např. rozhodne, že dovolání vůbec nepodá, neboť by nemělo šanci na úspěch, případně pokud jej podá, existuje určitý předpoklad, že po seznámení s judikaturou bude takové podání argumentačně kvalitnější) se lze domnívat, že vztažení přípustnosti k judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu je v takovém případě dostačující. Konečně není možno přehlížet, že právě prostřednictvím judikatury Ústavního souduÚstavního soudu dovolatelé často dostatečně specifikují i judikaturu Nejvyššího souduNejvyššího soudu ... “.
45.
Za vadu dovolání nelze považovat ani to, pokud Nejvyšší soudNejvyšší soud bude oproti dovolateli zastávat názor, že předložená právní otázka nebyla ve skutečnosti odvolacím soudem řešena, případně, že na jejím řešení rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí.
46.
Na druhou stranu odmítnutí dovolání pro vady není postupem přehnaně formalistickým pouze proto, že si možný vztah napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a judikatury Nejvyššího souduNejvyššího soudu mohl Nejvyšší soudNejvyšší soud posoudit či dovodit sám. Tím by totiž byl účel právní úpravy v občanském soudním řádu zcela popřen a ústavně konformní požadavek na vymezení, v čem spatřuje dovolatel splnění předpokladů přípustnosti dovolání, by ztratil svůj význam. Pokud by stačilo, že si Nejvyšší soudNejvyšší soud dovodí předpoklady přípustnosti sám, odpadá tím onen předpoklad, že se advokátadvokát seznámí s judikaturou, zváží, zda v jejím světle má význam mimořádný opravný prostředek podat, a následně získané poznatky zakomponuje do svého podání, díky čemuž poskytne svému klientovi kvalitnější právní pomoc a zároveň přispěje k efektivitě a přesnosti rozhodování Nejvyššího souduNejvyššího soudu.
47.
Nutno dále poznamenat, že pokud má být rozhodování Nejvyššího souduNejvyššího soudu při posuzování přípustnosti a vad dovolání ústavně konformní, je nezbytné, aby jeho praxe byla jednotná a rozhodnutí srozumitelná. Nelze proto připustit, aby některá dovolání byla odmítnuta jako vadná z důvodu nevymezení předpokladů přípustnosti dovolání, zatímco jiná byla ze stejného důvodu odmítnuta jako nepřípustná. S ohledem na to, že odmítnutí dovolání pro vady i pro nepřípustnost je v občanském soudním řádu uvedeno ve stejném paragrafu, stejném odstavci a stejné větě (ustanovení § 243c odst. 1), pak je zároveň nezbytné, aby Nejvyšší soudNejvyšší soud v rozhodnutích vždy jasně uvedl, zda dovolání odmítá z čistě procesních důvodů (nesplnění náležitostí dovolání), nebo z důvodů meritorních či kvazimeritorních, neboť judikaturní praxe Nejvyššího souduNejvyššího soudu ukazuje, že ne vždy (např. pro stručnost, pro pouhý odkaz na § 243c odst. 1 občanského soudního řádu) lze z rozhodnutí dovodit, zda jím bylo dovolání odmítnuto pro vady, nebo pro nepřípustnost.
48.
Pro úplnost plénum Ústavního souduÚstavního soudu poukazuje i na aktuální judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, který v některých případech - za účinnosti dřívějších právních úprav - České republice vytkl příliš formalistický výklad podmínek přístupu k Nejvyššímu souduNejvyššímu soudu a v návaznosti na to k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu (viz např. rozsudek ve věci Běleš a ostatní proti České republice ze dne 12. 11. 2002 č. 47273/99). Z rozsudku ve věci Trevisanato proti Itálii ze dne 15. 9. 2016 č. 32610/07 je však dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu patrné, že požadavky v současnosti kladené na obsah dovolání v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod nejsou.
49.
V citovaném rozsudku Evropský soud pro lidská práva řešil situaci, kdy stěžovatelův opravný prostředek k italskému Nejvyššímu kasačnímu soudu byl odmítnut, neboť stěžovatel v textu výslovně neformuloval právní otázku, kterou soudu předkládá k řešení, jak vyžadoval italský občanský soudní řád (podobně, jako vyžaduje i česká právní úprava). Stěžovatel tvrdil, že odmítnutím opravného prostředku mu bylo odepřeno právo na přístup k soudu, Evropský soud pro lidská práva se však s tímto názorem neztotožnil. Konstatoval přitom, že úprava formálních náležitostí pro uplatnění opravných prostředků má za cíl zabezpečit řádný výkon spravedlnosti a především přispívat k právní jistotě, přičemž je běžnou součástí procesních povinností účastníků tato pravidla dodržovat. Právo na přístup k soudu totiž není absolutní a je na uvážení jednotlivých států, jakým omezením bude podléhat (za podmínek, že budou sledovat legitimní cíl a budou vůči tomuto cíli přiměřená).
50.
K formulaci právních otázek u mimořádných opravných prostředků Evropský soud pro lidská práva shrnul, že její cíl je dvojí. Jasně formulovaná právní otázka má v první řadě naznačit řešení daného případu požadované účastníkem a za druhé pak její znění představuje obecný právní závěr aplikovatelný v obdobných případech v budoucnu. Smyslem zákonného požadavku je tedy chránit zájem účastníka řízení dosáhnout v případě potřeby změny napadeného rozhodnutí a také respektovat funkci vyšší soudní instance (lze dodat, že dle vyjádření italské vládyvlády byla předmětná právní úprava i reakcí na praxi, kdy účastníci stále více místo právní argumentace před italským Nejvyšším kasačním soudem citovali okolnosti skutkového stavu, v důsledku čehož si soud musel právní otázky dovozovat sám, což s sebou neslo zvýšení zatíženosti soudu). Požadavky kladené na obsah opravného prostředku podávaného k italskému Nejvyššímu kasačnímu soudu tudíž sledují legitimní cíl a neodporují požadavkům na právní jistotu ani na řádný výkon spravedlnosti.
51.
Evropský soud pro lidská práva se dále zabýval přiměřeností požadavku formulovat právní otázku, a to ve světle judikatury italského Nejvyššího kasačního soudu, podle kterého nestačí, lze-li právní otázku implicitně dovodit ze znění opravného prostředku, neboť by tím docházelo k obcházení zákonné úpravy. V konkrétním případě stěžovatel poukazoval na nesprávnou aplikaci italského zákona č. 223/1991 a zdůraznil, že vyjmutí pracovníků z působnosti uvedeného zákona je v rozporu s blíže specifikovanou evropskou směrnicí. K podpoření této argumentace odkázal i na relevantní judikaturu. Po shrnutí svých úvah požádal italský Nejvyšší kasační soud o zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a o vyslovení závazného právního názoru. Podle Evropského soudu pro lidská práva takto formulovaný opravný prostředek zákonným požadavkům neodpovídal. Ukončení opravného prostředku syntézou shrnující předestřené úvahy a vysvětlující právní princip, který účastník považuje za porušený, údajně nevyžaduje žádné zvláštní úsilí, a postup italského Nejvyššího kasačního soudu tak nelze považovat za příliš formalistický.
52.
Evropský soud pro lidská práva ve svých úvahách zohlednil také to, že požadavek formulovat právní otázku vyplývá ze zákona i z početné judikatury, podle níž musí účastníci výslovně formulovat právní otázku, která má být klíčem k předestřeným úvahám, a umožnit kasačnímu soudu jejich zodpovězení ustálením výkladu aplikovatelného v obdobných případech.
53.
Je patrné, že rozhodování Nejvyššího souduNejvyššího soudu je při posuzování splnění obsahových náležitostí dovolání velmi podobné přístupu italského Nejvyššího kasačního soudu. Náležitosti opravných prostředků v případě České republiky i Itálie jsou jednoznačně stanoveny v zákoně a k otázce jejich splnění existuje i bohatá judikatura. Nad rámec toho, co v daném případě řešil Evropský soud pro lidská práva, sice česká právní úprava kromě formulace právní otázky vyžaduje i vyjádření k judikatuře Nejvyššího souduNejvyššího soudu k předložené právní otázce, jak je však vysvětleno výše, ani tento požadavek není přehnaně komplikovaný a složitý (konzultace relevantní judikatury by naopak měla být samozřejmostí). Jediný významnější rozdíl tak lze shledat v tom, že dle italské právní úpravy musí být advokátiadvokáti zastupující strany před italským Nejvyšším kasačním soudem zapsáni ve zvláštním seznamu. Tak tomu v případě české právní úpravy není, tato skutečnost nicméně dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu sama o sobě nevede k opačným závěrům, než jaké učinil Evropský soud pro lidská práva v citovaném rozsudku (ostatně i např. v rozsudku ve věci Dattel proti Lucembursku ze dne 10. 12. 2009 č. 18522/06 Evropský soud pro lidská práva sice absenci specializovaných advokátůadvokátů zohlednil, to ovšem za situace, kdy požadavky lucemburského kasačního soudu na formulaci opravného prostředku byly dle názoru Evropského soudu pro lidská práva neopodstatněně přísné; viz § 41-43 citovaného rozsudku). Ústavní soudÚstavní soud má za to, že každý advokátadvokát zapsaný v seznamu České advokátní komory musí být s to formulovat relevantní právní otázku a vyjádřit se k existující judikatuře, která na ni dopadá. Je přitom potřeba opět zdůraznit, že chybný výklad judikatury již vadou podání není. Názor přijatý tímto stanoviskem je tedy plně v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.
54.
S ohledem na judikaturu Nejvyššího souduNejvyššího soudu, který v některých případech odmítá jako vadná dovolání, která vznášejí skutkové otázky, plénum Ústavního souduÚstavního soudu dodává následující. Je zřejmé, že primárním úkolem Nejvyššího souduNejvyššího soudu je sjednocování judikatury, ke kterému v otázkách skutkových dochází z povahy věci jen omezeně. Není zároveň pochyb, že v souladu se základními zásadami soudního řízení jsou nalézací, případně odvolací soudy nejlépe vybaveny a předurčeny ke zjišťování skutkového stavu. Dovolací řízení, které je obvykle neveřejné, zásadně ke zjišťování a přehodnocování skutkového stavu neslouží a sloužit nemůže. Podobně koneckonců ke skutkovým otázkám přistupuje i Ústavní soudÚstavní soud v řízení o ústavních stížnostech.
55.
Ústavní soudÚstavní soud nicméně přesto ve své judikatuře dovodil, že zcela výjimečně mohou nastat případy, kdy právě skutková zjištění soudů jsou natolik vadná, že ve svém důsledku představují porušení práv garantovaných čl. 36 odst. 1 Listiny (jde o tzv. extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními). V takovém případě Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nezbývá než kasačním nálezem ochranu těmto právům poskytnout. Ústavní soudÚstavní soud tím nenahrazuje činnost nalézacích a odvolacích soudů, přičemž důvodem pro kasační zásah není sama o sobě skutečnost, že by s učiněnými skutkovými zjištěními nesouhlasil. Jde obvykle o situace, kdy je zjištění skutkového stavu prima facie natolik vadné, že by k němu soud nemohl při respektování základních zásad hodnocení důkazů (srov. § 132 občanského soudního řádu a násl.) nikdy dospět. Podstatou přezkumu tedy nebývá přehodnocování skutkového stavu, nýbrž kontrola postupu soudů při procesu jeho zjišťování. Otázka, zda soudy při zjišťování skutkového stavu respektovaly procesní zásady, je přitom již otázkou právní (otázkou procesního práva) a jako taková může být prezentována i Nejvyššímu soudu v dovolání s náležitostmi uvedenými v § 241a odst. 2 a § 237 občanského soudního řádu.
56.
Plénum Ústavního souduÚstavního soudu si je vědomo, že zákonná úprava dovolání počítá výhradně s námitkami právními (ať už hmotné, či procesní povahy), čemuž odpovídá i jediný dovolací důvod, kterým je nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 1 občanského soudního řádu). Výklad zákonné úpravy dovolání nicméně musí odpovídat i právní úpravě obsažené v zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a skutečnosti, že je to právě rozhodování Nejvyššího souduNejvyššího soudu, které obvykle završuje celé občanské soudní řízení, čímž otevírá účastníkům přístup k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Vzájemný vztah řízení o dovolání a řízení o ústavní stížnosti proto musí být nastaven tak, aby sami účastníci v každé fázi řízení dokázali rozeznat, jaké prostředky ochrany mají k dispozici.
57.
V souladu s tímto požadavkem jsou stěžovatelé podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění účinném od 1. 1. 2013, povinni vždy nejdříve podat dovolání, a to s výjimkou případů, kdy je dovolání nepřípustné ze zákona. Pokud se tedy neúspěšný účastník odvolacího řízení chce „dostat“ až k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, musí dovolání podat bez ohledu na povahu námitek, které vůči odvolacímu či nalézacímu rozhodnutí uplatňuje. Z uvedeného vyplývá, že nemůže být za vadu podání považována skutečnost, že dovolatel, který namítá porušení svých ústavně zaručených práv (a řádně vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dle § 237 až 238a občanského soudního řádu), uplatnil dle názoru Nejvyššího souduNejvyššího soudu ve skutečnosti jiný dovolací důvod, než jakým je nesprávné právní posouzení věci (srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 3851/15 ze dne 5. 4. 2016, podle kterého není vadou dovolání, pokud dovolatelem vznesené otázky, jím považované za právní, jsou dle názoru Nejvyššího souduNejvyššího soudu skutkové povahy). Stejně tak nemůže být považováno za vadu, že dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání v otázce, kterou odvolací soud dle Nejvyššího souduNejvyššího soudu výslovně „neřeší“ (a Nejvyšší soudNejvyšší soud ji proto oproti názoru dovolatele považuje pouze za vadu řízení, která přípustnost dovolání nezakládá). Opačný výklad by znamenal, že by zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stěžovatele v některých případech nutil podávat již ze své podstaty vadná podání, což je výklad zjevně neudržitelný.
58.
Právě uvedené samozřejmě nic nemění na povinnosti dovolatelů i při namítání porušení jejich ústavně zaručených práv řádně vymezit, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání v intencích § 237 až 238a občanského soudního řádu, jak to rovněž vyplývá ze shora uvedeného právního názoru Ústavního souduÚstavního soudu vyjádřeného v nálezu sp. zn. III. ÚS 1594/16.
III./B
Zásada subsidiarity ústavní stížnosti
59.
K zásadě subsidiarity ústavní stížnosti se plénum Ústavního souduÚstavního soudu vyjádřilo mimo jiné ve stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 ze dne 4. 3. 2014 (ST 38/72 SbNU 599; 40/2014 Sb.), v němž bylo řečeno:
„V ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva, nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány již není standardním postupem možná. Ústavní soudnictví je především vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případná protiústavnost již není napravitelná jiným způsobem, tj. procesními prostředky, jež se podávají z právních předpisů upravujících příslušné (soudní) řízení. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nepatří obcházet pořad práva, protože není součástí soustavy obecných soudů (usnesení sp. zn. III. ÚS 3507/10 ze dne 12. 9. 2012). Především obecným soudům a priori je totiž adresován imperativ formulovaný v čl. 4 Ústavy České republiky ... Ochrana ústavnosti v právním státě tak nemůže být pouze úkolem Ústavního souduÚstavního soudu, nýbrž musí být úkolem celé justice. Ústavní stížnost tedy představuje prostředek ultima ratio [viz např. nález sp. zn. III. ÚS 117/2000 ze dne 13. 7. 2000 (N 111/19 SbNU 79)] a je nástrojem ochrany základních práv, nastupujícím po vyčerpání všech dostupných efektivních prostředků k ochraně práv uplatnitelných ve shodě se zákonem v systému orgánů veřejné moci (usnesení sp. zn. IV. ÚS 2891/08 ze dne 3. 4. 2009).
Smyslem a funkcí ústavní stížnosti je náprava rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv stěžovatele ... Pokud by Ústavní soudÚstavní soud v rozporu se zásadou subsidiarity rozhodoval sám, aniž by předtím byly vyčerpány všechny možnosti, jak dosáhnout nápravy protiprávního stavu, mohl by nepřípustně zasáhnout do kompetence jiných státních orgánů (zde obecných soudů) a narušit zásadu dělby kompetencí. Proto v případech, kdy stěžovatel nevyužije všechny dostupné procesní prostředky nápravy, považuje Ústavní soudÚstavní soud ústavní stížnost za nepřípustnou (usnesení sp. zn. III. ÚS 3507/10 ze dne 12. 9. 2012).“
60.
Dlouhodobá praxe Ústavního souduÚstavního soudu je přitom ustálená v tom, že požadavkem vyčerpat je nutno chápat vyčerpání řádné, tedy v souladu se zákonem [viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 3209/08 ze dne 22. 1. 2009, sp. zn. I. ÚS 1489/08 ze dne 16. 7. 2009, sp. zn. IV. ÚS 2397/09 ze dne 2. 11. 2009, sp. zn. III. ÚS 2425/10 ze dne 7. 10. 2010 či nález sp. zn. I. ÚS 878/15 ze dne 16. 9. 2015 (N 171/78 SbNU 555)]. Byl by ostatně nesmyslný závěr, že stěžovatelé před podáním ústavní stížnosti sice musí podat opravné prostředky, které jim zákon nabízí, ale nemusí je podat bezvadně či včas. Jelikož by v případě vadných podání (u nichž vady nebyly odstraněny) soudům nezbývalo než tato podání odmítat, aniž by je podrobily meritornímu přezkumu, čímž by nastala podobná situace, jako by daný opravný prostředek vůbec uplatněn nebyl, byla by tímto výkladem zásada subsidiarity ústavní stížnosti zcela popřena.
61.
Požadavek vyčerpat procesní prostředek tedy není splněn již tím, že řízení o něm bylo zahájeno, ale zahrnuje logicky i povinnost „vyčerpat“ ty dispozice, které na tomto základě otevřené řízení skýtá, což u dovolání v první řadě předpokládá, aby obsahovalo řádnou argumentaci o své přípustnosti. Podání vadného dovolání nelze postavit na roveň situaci popsané v ustanovení § 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, tj. že mimořádný opravný prostředek byl odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na uvážení orgánu, který o něm rozhoduje, neboť stěžovatel svým postupem neumožnil dovolacímu soudu zvažovat přípustnost svého dovolání. Jestliže stěžovatelovo dovolání neobsahovalo předepsané vymezení přípustnosti dovolání, a tudíž nebylo možno v dovolacím řízení pokračovat, nevyčerpal stěžovatel efektivně procesní prostředek k ochraně svého práva (§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). S ohledem na § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je tedy v těchto případech nutno považovat ústavní stížnost v části mířící proti rozhodnutím soudů prvního a druhého stupně za nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb.
62.
Tento závěr platí i pro případy, kdy Ústavní soudÚstavní soud rozhodnutí Nejvyššího souduNejvyššího soudu zruší z důvodu, že se se závěrem Nejvyššího souduNejvyššího soudu stran nesplnění obsahových náležitostí dovolání neztotožní. Nesprávné odmítnutí dovolání v těchto případech značí, že se Nejvyšší soudNejvyšší soud podáním věcně vůbec nezabýval. V případě, že toto odmítnutí bylo chybné, může za určitých okolností tímto odmítnutím dojít k porušení základních práv stěžovatele spočívajícímu právě v tom, že mu Nejvyšší soudNejvyšší soud nesprávně zamezil v přístupu k soudu, který mu zákon poskytuje. Nápravou tohoto porušení pak logicky je vrácení věci tomuto soudu s tím, aby se jí řádně zabýval.
63.
Zrušením rozhodnutí Nejvyššího souduNejvyššího soudu je stěžovateli vytvořen procesní prostor pro ochranu jeho práv uvnitř soustavy soudů a pro posouzení uplatněných námitek k tomu povolaným soudem. Není tedy v zásadě důvod, aby Ústavní soudÚstavní soud v rozporu se zásadou subsidiarity činnost Nejvyššího souduNejvyššího soudu v takovém případě nahrazoval a bez řádného dovolacího řízení provedl ústavněprávní přezkum rozhodnutí soudů nižšího stupně.
64.
Právě uvedené nicméně nevylučuje, aby Ústavní soudÚstavní soud ve zcela výjimečných případech, v nichž to vyžaduje zájem na efektivní ochraně základních práv, přistoupil nejen ke zrušení vadného rozhodnutí Nejvyššího souduNejvyššího soudu, nýbrž i k ústavněprávnímu přezkumu rozhodnutí soudů nižších stupňů.
IV.
Intertemporální účinky
65.
Jak již bylo řečeno, Ústavní soudÚstavní soud v některých případech v souladu se zásadou subsidiarity ústavní stížnosti nepostupoval a stěžovatelům, kteří dovolání řádně nevyčerpali, ústavněprávní přezkum rozhodnutí odvolacího a nalézacího soudu neodepřel, a to s odkazem na ochranu legitimního očekávání.
66.
Plénum Ústavního souduÚstavního soudu má nicméně za to, že s ohledem na dlouhodobou praxi Ústavního souduÚstavního soudu, jež odmítá ústavní stížnosti stěžovatelů, kteří řádně nevyčerpali procesní prostředky, které jim zákon poskytoval, jakož i praxi Nejvyššího souduNejvyššího soudu, který zákonné požadavky kladené na dovolání opakovaně zdůrazňoval (a poskytl dovolatelům dostatečný „návod“, jak náležitě předpoklady přípustnosti dovolání vymezit), nemohlo stěžovatelům přes existenci nejednotnosti v recentní judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu legitimní očekávání vzniknout.
67.
Ve chvíli, kdy účastník řízení podává dovolání, je má podávat tak, aby odpovídalo zákonným požadavkům a aby je Nejvyšší soudNejvyšší soud projednal. Pokud by takto dovolatel postupoval, nevznikla by mu pochybnost o tom, co má v dovolání uvést, a dovolání by bylo řádně projednáno, pročež by následně byla v plném rozsahu přípustná i ústavní stížnost. Nelze naopak akceptovat, pokud dovolatel zákonné požadavky (potvrzené a opakovaně zdůrazněné judikaturou Nejvyššího souduNejvyššího soudu) nerespektuje s vědomím, že mu na výsledku dovolacího řízení nezáleží, neboť jeho konečným cílem je podat ústavní stížnost, která je i přes vady dovolání částí judikatury Ústavního souduÚstavního soudu považována za přípustnou. Takový postup je v rozporu s právní úpravou řízení o ústavní stížnosti založenou na zásadě subsidiarity (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). Stěžovatelům tedy nemohlo částí judikatury Ústavního souduÚstavního soudu vzniknout legitimní očekávání, že nemusí dodržovat zákonné požadavky kladené na obsah dovolání. To platí tím spíše, když v mnoha rozhodnutích Ústavní soudÚstavní soud obdobné ústavní stížnosti zčásti odmítal pro nepřípustnost.
68.
S ohledem na právě uvedené se toto stanovisko vztahuje i na ústavní stížnosti Ústavnímu souduÚstavnímu soudu již podané a dosud nerozhodnuté.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujal ke stanovisku pléna soudce Ludvík David. |
Vyhláška č. 459/2017 Sb. | Vyhláška č. 459/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek
Vyhlášeno 21. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 165/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
459
VYHLÁŠKA
ze dne 15. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 21, § 65e odst. 4, § 118e odst. 4, § 118g odst. 4 a § 121 odst. 4 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění zákona č. 368/2016 Sb. a zákona č. 460/2016 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek, se mění takto:
1.
V názvu vyhlášky se za slovo „rejstříku“ vkládají slova „právnických a fyzických osob, evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích a o podrobnostech týkajících se způsobu dálkového přístupu k údajům v evidenci skutečných majitelů a některým údajům v evidenci svěřenských fondů“.
2.
V uvozovací větě vyhlášky se za slovo „osob“ vkládají slova „a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „zákon“)“.
3.
§ 1 zní:
㤠1
(1)
Tato vyhláška stanoví náležitosti formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do
a)
veřejného rejstříku a evidence svěřenských fondů podle zákona (dále jen „rejstřík“),
b)
evidence údajů o skutečném majiteli právnické osoby nebo svěřenského fondu zapsaných do rejstříku podle zákona, kterým se rozumí skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „evidence skutečných majitelů“).
(2)
Tato vyhláška dále stanoví způsob, jakým Ministerstvo spravedlnosti umožní dálkový přístup k údajům v evidenci skutečných majitelů nebo k neveřejným údajům v evidenci svěřenských fondů (dále jen „dálkový přístup“).“.
4.
V § 2 se na konci písmene s) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t) až v), která znějí:
„t)
svěřenském fondu,
u)
svěřenském fondu nebo obdobném zařízení, které se řídí právem jiného státu, působícím na území České republiky (dále jen „zahraniční svěřenský fond“),
v)
skutečném majiteli.“.
5.
V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo spravedlnosti uveřejní na svých internetových stránkách formulář na změnu nebo výmaz údajů o odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci, organizaci zaměstnavatelů a mezinárodní organizaci zaměstnavatelů.“.
6.
V § 3 odst. 1 se za text „§ 2“ vkládá text „odst. 1“.
7.
V § 3 odst. 2 se slova „uznávaným elektronickým podpisem podle zákona upravujícího elektronický podpis nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh na zápis podává“ nahrazují slovy „způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu“.
8.
V části druhé hlavě I se za § 13 vkládají nové § 13a až 13c, které včetně nadpisů znějí:
㤠13a
Odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů
Pro náležitosti formuláře návrhu na změnu údajů o odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci, organizaci zaměstnavatelů nebo mezinárodní organizaci zaměstnavatelů nebo návrhu na jejich výmaz se § 3, 6 až 8 použijí obdobně.
§ 13b
Svěřenské fondy a zahraniční svěřenské fondy
Pro náležitosti formuláře návrhu na zápis nebo výmaz svěřenského fondu a zahraničního svěřenského fondu nebo návrhu na změnu údajů o nich se § 3, 6 až 8 použijí obdobně.
§ 13c
Údaje o skutečných majitelích
Pro náležitosti formuláře návrhu na zápis, změnu nebo výmaz údajů o skutečném majiteli se § 3 a 8 použijí obdobně.“.
9.
V § 14 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Svěřenský fond nebo zahraniční svěřenský fond se označuje označením, identifikačním číslem, je-li mu přiděleno, a označením svěřenského správce.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
10.
Za část druhou se vkládá nová část třetí, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 a 2 zní:
„ČÁST TŘETÍ
DÁLKOVÝ PŘÍSTUP
§ 14a
Ministerstvo spravedlnosti umožní dálkový přístup orgánu veřejné moci zaregistrovanému pro výkon agendy na základě tímto orgánem provedené autentizace fyzické osoby, která je nositelem role, prostřednictvím informačního systému sloužícího k autentizaci fyzických osob, které jsou nositeli rolí1).
§ 14b
(1)
Ministerstvo spravedlnosti také umožní dálkový přístup orgánu nebo osobě podle § 65e odst. 3 nebo § 118g odst. 3 zákona prostřednictvím informačního systému evidence skutečných majitelů nebo informačního systému evidence svěřenských fondů (dále jen „systém“) na základě žádosti, která obsahuje
a)
označení žadatele,
b)
jméno a příjmení fyzické osoby, jíž bude za žadatele umožněn dálkový přístup (dále jen „oprávněná osoba“),
c)
adresu elektronické pošty oprávněné osoby a
d)
případně začátek nebo konec platnosti oprávnění k dálkovému přístupu oprávněné osoby.
(2)
Žádost podle odstavce 1 lze Ministerstvu spravedlnosti zaslat v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem nebo elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu.
(3)
Dokumenty s údaji podle odstavce 1 písm. b) až d) se zasílají v elektronické podobě prostřednictvím elektronicky vyplněného vzoru ve formátu xls/xlsx (MS Excel Spreadsheet) dostupného na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti2).
§ 14c
(1)
Ministerstvo spravedlnosti na základě žádosti podle § 14b přidělí oprávněné osobě jedinečný bezvýznamový identifikátor, který zašle žadateli.
(2)
Konkrétní dálkový přístup oprávněné osoby Ministerstvo spravedlnosti umožní zobrazením obsahu zápisu údajů o skutečném majiteli právnické osoby nebo svěřenského fondu zapsaných do rejstříku podle zákona nebo obsahu zápisu údajů o svěřenském fondu zapsaných do evidence svěřenských fondů nebo listin uložených ve sbírce listin evidence svěřenských fondů (dále jen „obsah zápisu“) na základě
a)
požadavku oprávněné osoby v rozhraní systému a
b)
potvrzení tohoto požadavku v rozhraní systému.
(3)
Ministerstvo spravedlnosti vytvoří na základě požadavku oprávněné osoby v rozhraní systému unikátní internetový odkaz, který zašle na adresu elektronické pošty oprávněné osoby, kterou uvedl žadatel v žádosti podle § 14b. Prostřednictvím tohoto odkazu přistoupí oprávněná osoba do rozhraní systému, kde se jí po potvrzení požadavku zobrazí obsah zápisu. Oprávněná osoba se v rozhraní systému při zadávání a potvrzení svého požadavku identifikuje svým přiděleným jedinečným bezvýznamovým identifikátorem2).
§ 14d
(1)
Oprávnění k dálkovému přístupu oprávněné osoby platí 2 roky, případně kratší dobu uvedenou v žádosti podle § 14b, od přidělení jedinečného bezvýznamového identifikátoru nebo od pozdější doby uvedené v žádosti podle § 14b. Oprávnění lze prodloužit postupem podle § 14b, a to i opakovaně, vždy nejvýše o 2 roky.
(2)
Ministerstvo spravedlnosti zneplatní oprávnění k dálkovému přístupu oprávněné osobě na základě žádosti žadatele, který oprávněnou osobu určil. Na žádost o odebrání oprávnění k dálkovému přístupu oprávněné osobě se § 14b použije obdobně.
1)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
Čl. 30 odst. 5 a 6 a čl. 31 odst. 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.
2)
Čl. 30 odst. 5 a 6 a čl. 31 odst. 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.“.
Dosavadní část třetí se označuje jako část čtvrtá.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr:
JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r. |
Vyhláška č. 458/2017 Sb. | Vyhláška č. 458/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 165/2017
* Čl. I - Přílohy č. 1 a 2 k vyhlášce č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění vyhlášky č. 307/2015 Sb. a vyhlášky č. 434/2016 Sb., včetně nadpisů znějí:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
458
VYHLÁŠKA
ze dne 14. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 46 odst. 2 k provedení § 20 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb.:
Čl. I
Přílohy č. 1 a 2 k vyhlášce č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění vyhlášky č. 307/2015 Sb. a vyhlášky č. 434/2016 Sb., včetně nadpisů znějí:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 470/2012 Sb.
Seznam dálnic, jejichž užití podléhá mýtnému
Označení| Úsek| Délka (km)
---|---|---
D0| Praha, Satalice - Praha, Běchovice| 4,8
D0| Modletice (D1) - Praha, Ruzyně-staré letiště (exity 76-28)| 35,4
D1| Praha, Spořilov - Říkovice (exity 1-272)| 271,9
D1| Lipník nad Bečvou - státní hranice (exit 298 až km 377)| 79,5
D2| Brno, jih - státní hranice (exit 1 až km 61)| 61,0
D3| Mezno - Veselí nad Lužnicí, jih (exity 62-107)| 45,9
D3| Borek - Úsilné (km 128-131)| 2,7
D4| Jíloviště - Háje (exity 9-45)| 36,4
D4| Radobytce - Nová Hospoda (exity 77-84)| 6,8
D5| Praha, Třebonice - státní hranice (exit 1 až km 151)| 150,9
D6| Praha, Řepy - Nové Strašecí (exity 1-32)| 31,7
D6| Lubenec - Bošov (km 80 až exit 83)| 3,8
D6| Jenišov - Cheb, sever (exity 131-169)| 37,5
D7| Praha, Ruzyně-letiště - Knovíz (exity 2-18)| 16,6
D7| Postoloprty - Spořice (exity 56-78)| 22,1
D8| Praha, Březiněves - státní hranice (km -3,5 až km 92)| 95,9
D10| Praha, Satalice - Ohrazenice (exity 1-71)| 71,0
D11| Praha, Horní Počernice - Hradec Králové, Kukleny (exity 1-90)| 90,7
D35| Sedlice - Opatovice (exity 126-129)| 4,1
D35| Mohelnice, jih - Křelov (exity 235-261)| 25,8
D35| Olomouc, Topolany - Lipník nad Bečvou (km 264 až exit 296)| 33,0
D46| Vyškov, východ - Olomouc, Slavonín (exit 1 až km 39)| 39,2
D48| Bělotín - Bělotín, východ (exity 1-3)| 3,5
D48| Rychaltice - Frýdek-Místek, západ (exit 38-45)| 6,7
D48| Frýdek-Místek - Žukov (km 47 až exit 70)| 19,4
D52| Rajhrad - Pohořelice, jih (exity 10-26)| 16,9
D55| Hulín - Otrokovice (exity 16-32)| 16,4
D56| Ostrava, Hrabová - Frýdek-Místek (exity 39-51)| 12,2
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 470/2012 Sb.
Seznam silnic I. třídy, jejichž užití podléhá mýtnému
Označení| Úsek| Délka (km)
---|---|---
I/7| Panenský Týnec - Smolnice (exity 37-41)| 2,5
I/7| Spořice - Chomutov (exity 78-82)| 3,3
I/11| Hradec Králové, Kukleny - Hradec Králové, Plotiště nad Labem| 3,4
I/11| Český Těšín, Svibice - Mosty u Jablunkova, státní hranice| 27,4
I/30| Lhotka nad Labem - Ústí nad Labem, Vaňov| 14,4
I/33| Plotiště nad Labem - Náchod, Branka| 29,2
I/35| Horní Chrastava - Ohrazenice (exit 44)| 30,3
I/35| Křelov - Olomouc, Řepčín (okružní křižovatka)| 2,4
I/38| Jihlava, Bedřichov - Jihlava, západ| 3,6
I/46| Olomouc, Slavonín - Olomouc, centrum| 1,1
I/47| Kroměříž, východ - Hulín| 3,6
I/47| Přerov - Bělotín| 22,4
I/48| Bělotín, východ - Rychaltice| 33,8
I/52| Modřice, sever - Rajhrad| 4,3
I/52| Pohořelice, jih - Mikulov, státní hranice| 20,7
I/55| Přerov, Horní Moštěnice - Hulín (I/47)| 11,4
I/58| Skotnice - Krmelín| 13,2
I/63| Bystřany - Řehlovice (exity 1-7)| 7,4
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr:
Ing. Ťok v. r. |
Vyhláška č. 457/2017 Sb. | Vyhláška č. 457/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 164/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb., vyhlášky č. 345/2015 Sb., vyhlášky č. 53/2016 Sb. a vyhlášky č. 443/2016 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
457
VYHLÁŠKA
ze dne 14. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo financí stanoví podle § 33 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 303/2013 Sb., k provedení § 3 až 13, § 15 až 16a a § 17:
Čl. I
Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb., vyhlášky č. 345/2015 Sb., vyhlášky č. 53/2016 Sb. a vyhlášky č. 443/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odstavec 2 zní:
„(2)
Stavební pozemek, který je zařazen do cenové mapy stavebních pozemků, se ocení podle § 3 až 5, pokud ho nelze cenou z cenové mapy ocenit, protože
a)
je ve skupině parcel s nevyznačenou cenou,
b)
má některé své části v cenové mapě stavebních pozemků obce ve skupinách parcel neoceněných nebo s rozdílnými cenami,
c)
je v jednotném funkčním celku, ve kterém všechny pozemky nejsou oceněny v cenové mapě stavebních pozemků obce v měřítku 1 : 5 000 nebo v měřítku podrobnějším stejnou cenou, nebo
d)
je zatížen právem stavby.“.
2.
V § 3 odst. 2 se slovo „Cena“ nahrazuje slovy „Základní cena stavebního pozemku“.
3.
V § 4 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „v tabulce č. 3 nebo 4 v příloze č. 3 k této vyhlášce podle druhu hlavní stavby“.
4.
V § 4 odst. 2 a 5 se za slova „stavebním povolením“ vkládají slova „, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje“.
5.
V § 4 odst. 4 se za slovo „Omezení“ vkládají slova „základní ceny upravené“.
6.
V § 4 odst. 6 se za slova „ohlášením stavebnímu úřadu“ vkládají slova „, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje“.
7.
V § 4 odst. 7 se slova „Cena zjištěná“ nahrazují slovy „Základní cena upravená“.
8.
V § 5 v nadpisu se slovo „neuvedený“ nahrazuje slovem „neoceněný“.
9.
V § 5 odst. 6 písm. a) se text „§ 2“ nahrazuje textem „§ 3“.
10.
V § 5 odst. 6 se vzorec
„„CPSPS=CP-11+in×ou×1+i“-1i-Z+CRB“
nahrazuje vzorcem
„„CPSPS=CP-11+pn×ou×1+p“-1p-Z+CRB“.
11.
V § 5 odst. 6 se slova „i.......míra kapitalizace, uvedená v příloze č. 22 k této vyhlášce, v setinném vyjádření,“ nahrazují slovy „p.......míra kapitalizace, uvedená v příloze č. 22 k této vyhlášce, podle druhu a účelu užití stavby vyhovující právu stavby, v setinném vyjádření,“.
12.
V § 8 odst. 3 se za slova „ohlášením stavebnímu úřadu“ vkládají slova „, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“.
13.
V § 9 odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
který je zahrnut do platného územního plánu nebo platného regulačního plánu jako pozemek určený k zastavění, nebo část nezastavěného pozemku, určeného k zastavění vydaným územním rozhodnutím, ale kterou nelze zastavět z důvodu stanovení nejvyšší přípustné zastavěnosti, je cena určená podle § 4 odst. 1 vynásobená koeficientem 0,30, nelze-li jej ocenit podle písmene b) nebo c),“.
14.
V § 9 odst. 5 a 6 větě první se za slovo „hospodářsky“ vkládají slova „nebo komerčně“.
15.
V § 24 větě první se text „§ 11“ nahrazuje textem „§ 10“ a ve větě druhé se slova „nebo památkou zapsanou na Seznamu světového dědictví“ zrušují.
16.
Za § 29 se vkládá nový § 29a, který zní:
㤠29a
Cena stavby, popřípadě jednotky, které jsou součástí práva stavby, se určí podle § 10 až 29. To neplatí v případě ocenění stavby pro určení výše náhrady, pokud bylo ve smlouvě ujednáno jinak.“.
17.
V § 31 odst. 6 se slova „a památek zapsaných na Seznamu světového dědictví“ zrušují.
18.
V § 39 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „stavbou“ vkládají slova „vyhovující právu stavby“.
19.
V § 39 odst. 2 se slova „popřípadě části pozemku,“ zrušují.
20.
V § 39 odst. 3 se vzorec
„„CPSZ=11+in×ru×1+in-1i+N“
nahrazuje vzorcem
„„CPSZ=11+pn×ru×1+pn-1p+N“.
21.
V § 39 odst. 3 se slova „i...........míra kapitalizace, uvedená v příloze č. 22 k této vyhlášce, v setinném vyjádření,“ nahrazují slovy „p............míra kapitalizace, uvedená v příloze č. 22 k této vyhlášce, podle druhu a účelu užití stavby vyhovující právu stavby, v setinném vyjádření,“.
22.
V § 39 odstavec 4 zní:
„(4)
Roční užitek práva stavby se zřízenou stavbou vyhovující právu stavby se určí ve výši 5 % ze součtu cen pozemku a ceny stavby vyhovující právu stavby, určené podle § 10.“.
23.
V § 39 odst. 5 se věty druhá a třetí zrušují.
24.
V § 39 odstavce 6 a 7 znějí:
„(6)
Počtem let dalšího užívání práva stavby se rozumí počet let, který uplyne od roku, ke kterému se ocenění provádí, do roku zániku práva stavby uvedeného ve veřejném seznamu.
(7)
Výše náhrady se určuje podle ujednání ve smlouvě; není-li ujednáno, postupuje se podle občanského zákoníku. Určuje-li se výše náhrady z ceny stavby a pokud nebylo ujednáno jinak, stavba se oceňuje
a)
při zániku práva stavby cenou obvyklou, nebo
b)
cenou zjištěnou podle § 11, určuje-li se výše náhrady pro ocenění práva stavby; přitom se zohledňuje její předpokládaný stavebně technický stav při běžné údržbě v době zániku práva stavby.“.
25.
Za § 48a se vkládá nový § 48b, který zní:
㤠48b
Nelze-li při porovnání oceňované nemovité věci provést začlenění do žádného kvalitativního pásma určitého znaku, protože nesplňuje všechna jeho kritéria, začlení se do kvalitativního pásma s nejvíce srovnatelnými kritérii. Pokud oceňovanou nemovitou věc lze začlenit do více kvalitativních pásem jednotlivých znaků, použije se pro výpočet nejvyšší hodnota z těchto kvalitativních pásem. Začlenění do kvalitativního pásma je v těchto případech nutno zdůvodnit.“.
26.
V příloze č. 1 bodu 4 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Do úhrnu podlahové plochy bytů nebo nebytových prostor se započte podlahová plocha:
a)
arkýřů,
b)
výklenků, jsou-li alespoň 1,2 m široké, 0,3 m hluboké nebo jejichž podlahová plocha je větší než 0,36 m2 a jsou alespoň 2 m vysoké,
c)
místností se zkoseným stropem, jejichž světlá výška v nejnižším bodě je menší než 2 m, komor umístěných mimo byt a sklepů, pokud jsou místnostmi, vynásobená koeficientem 0,8,
d)
průmětu vnitřního schodiště (schodišťový prostor) v mezonetovém bytě nebo nebytovém prostoru do dolního podlaží,
e)
prostoru galerií, v případě bytu nebo nebytového prostoru, kdy je horní prostor galerie s dolním prostorem propojen schodištěm a pokud světlé výšky galerie a prostoru pod ní dosahují alespoň 230 cm, pokud podmínky minimální světlé výšky nejsou splněny, započte se pouze plocha dolního prostoru.
(3)
Do úhrnu podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru se započte podlahová plocha prostorů, které jsou užívány výlučně s příslušným bytem nebo nebytovým prostorem:
a)
teras, balkónů a pavlačí vynásobená koeficientem 0,17,
b)
nezasklených lodžií vynásobená koeficientem 0,20,
c)
zasklených lodžií vynásobená koeficientem 0,70,
d)
sklepních kójí a vymezených půdních prostor vynásobená koeficientem 0,10.“.
27.
Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.
Základní ceny za m2 stavebního pozemku ve vyjmenované obci, popřípadě jejich oblastí nebo okresů
Tabulka č. 1
Kraj v členění na vyjmenované obce, okresy, nebo oblasti některých měst*| Základní cena vyj. obce
(Kč/m2)
---|---
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
Praha - oblast 1| 50 310
Praha - oblast 2, 3, 6| 15 120
Praha - oblast 4, 5, 9, 10, 21| 7 814
Praha - oblast 12, 11, 20, 7, 18| 6 083
Praha - oblast 8, 13, 14, 15, 16, 17, 19| 5 186
STŘEDOČESKÝ KRAJ
Benešov| 1 805
Beroun| 2 101
Kladno - oblast 1| 2 201
Kladno - oblast 2, 3| 1 690
Kolín| 2 087
Kutná Hora| 2 024
Mělník| 1 236
Mladá Boleslav| 1 521
Nymburk| 1 828
Poděbrady - oblast 1| 2 440
Poděbrady- oblast 2| 1 980
Praha - východ| 1 530
Praha - západ| 2 317
Příbram| 1 056
Rakovník| 1 588
JIHOČESKÝ KRAJ
České Budějovice - oblast 1| 8 568
České Budějovice - oblast 2,3,4| 2 195
Český Krumlov| 1 508
Jindřichův Hradec| 1 060
Písek| 1 204
Prachatice| 727
Strakonice| 809
Tábor| 1 051
PLZEŇSKÝ KRAJ
Plzeň - oblast 1| 5 192
Plzeň - oblast 2| 2 132
Plzeň - oblast 3| 1 857
Plzeň - jih| 822
Plzeň - sever| 816
Domažlice| 1 097
Klatovy| 1 000
Rokycany| 973
Tachov| 709
KARLOVARSKÝ KRAJ
Karlovy Vary - oblast 1| 7 418
Karlovy Vary - oblast 2, 3, 4| 1 979
Cheb| 899
Františkovy Lázně - oblast 1| 1 556
Františkovy Lázně - oblast 2| 941
Mariánské Lázně - oblast 1| 4 860
Mariánské Lázně - oblast 2,3| 1 777
Sokolov| 810
ÚSTECKÝ KRAJ
Děčín| 803
Chomutov| 873
Litoměřice| 1 182
Louny| 996
Most| 815
Teplice| 1 075
Ústí nad Labem - oblast 1,2| 1 387
Ústí nad Labem - oblast 3,4,5,6| 1 066
LIBERECKÝ KRAJ
Česká Lípa| 656
Jablonec nad Nisou| 1 085
Liberec - oblast 1| 2 964
Liberec - oblast 2, 3, 4, 5| 1 890
Semily| 586
KRÁL. HRADECKÝ KRAJ
Hradec Králové - oblast 1, 3| 1 881
Hradec Králové - oblast 2,4,5| 1 761
Jičín| 1 140
Náchod| 534
Rychnov nad Kněžnou| 606
Trutnov| 609
PARDUBICKÝ KRAJ
Chrudim| 840
Pardubice - oblast 1| 2 121
Pardubice - oblast 2,3,4,5,6| 1 570
Svitavy| 630
Ústí nad Orlicí| 669
KRAJ VYSOČINA
Havlíčkův Brod| 692
Jihlava - oblast 1| 2 021
Jihlava - oblast 2,3| 1 140
Pelhřimov| 590
Třebíč| 1 051
Žďár nad Sázavou| 601
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
Brno - oblast 1,2| 11 461
Brno - oblast 3,4,5| 3 893
Brno - oblast 6,7,8,9| 3 893
Brno - venkov| 1 352
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
Blansko| 1 111
Břeclav| 1 276
Hodonín| 1 083
Vyškov| 1 275
Znojmo| 1 359
OLOMOUCKÝ KRAJ
Jeseník| 696
Olomouc - oblast 1| 5 433
Olomouc - oblast 2,3,4| 1 985
Prostějov| 1 379
Přerov - oblast 1,2| 1 623
Přerov - oblast 3, 4, 5| 616
Šumperk| 1 316
ZLÍNSKÝ KRAJ
Kroměříž| 1 255
Luhačovice| 1 374
Uherské Hradiště| 1 318
Vsetín| 970
Zlín - oblast 1| 1 564
Zlín - oblast 2,3| 1 312
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Ostrava - oblast 2,5,6, 9| 1 156
Ostrava - oblast 1,3,10| 1 392
Ostrava - oblast 4,7,8,11,12| 1 020
Bruntál| 523
Frýdek-Místek| 908
Karviná| 503
Nový Jičín| 641
Opava - oblast 1| 1 859
Opava - oblast 2,3,4| 1 179
*
Členění obcí na jednotlivé oblasti podle katastrálních území je uvedeno v tabulce č. 3 této přílohy.
Úpravy základních cen stavebních pozemků pro obce nevyjmenované v tabulce č. 1
Tabulka č. 2
Označení znaku| Název znaku| Hodnota znaku
---|---|---
O1| Velikost obce
\\- Velikost obce podle počtu obyvatel:
I.| Nad 5000 obyvatel| 0,95
II.| 2001 - 5000| 0,85
III.| 1001 - 2000| 0,70
IV.| 501 - 1000| 0,65
V.| Do 500 obyvatel| 0,60
O2| Hospodářsko-správní význam obce
I.| Katastrální území lázeňských míst typu Aa) a obce s turistickými středisky národního významu nebo obce s významnými turistickými cíli| 0,95
II.| Katastrální území lázeňských míst typu Ba) a Ca) obce s turistickými středisky nadregionálního významu a obce ve významných turistických lokalitách| 0,90
III.| Obce s počtem obyvatel nad 5 tisíc a všechny obce v okr. Praha - východ, Praha - západ a katastrální území lázeňských míst typu Da)| 0,85
IV.| Ostatní obce| 0,70
O3| Poloha obce
I.| Obec, jejíž některé katastrální území sousedí s Prahou nebo Brnem| 1,05
II.| Obec, jejíž některé katastrální území sousedí s obcí (oblastí) vyjmenovanou v tabulce č. 1 (kromě Prahy a Brna)| 1,03
III.| Obec vzdálená od hranice zastavěného území obce Prahy nebo Brna v nejkratším vymezeném úseku silnice do 20 km včetně| 1,02
IV.| Obec vzdálená od hranice zastavěného území vyjmenované obce nebo oblasti v tab. č. 1 (kromě Prahy a Brna) v nejkratším vymezeném úseku silnice do 10 km včetně| 1,01
V.| Nevyjmenovaná obec o velikosti nad 5000 obyvatel a obec, jejíž katastrální území sousedí s nevyjmenovanou obcí velikosti nad 5000 obyvatel| 1,00
VI.| V ostatních případech| 0,80
O4| Technická infrastruktura v obci (vodovod, elektřina, plyn, kanalizace)
\\- V obci je:
I.| Elektřina, vodovod, kanalizace a plyn| 1,00
II.| Elektřina, vodovod a kanalizace, nebo kanalizace a plyn, nebo vodovod a plyn| 0,85
III.| Elektřina, vodovod, nebo kanalizace, nebo plyn| 0,70
IV.| Elektřina| 0,55
O5| Dopravní obslužnost obce (městská, autobusová a železniční doprava)
\\- V obci je:
I.| Městská hromadná doprava popřípadě příměstská doprava| 1,00
II.| Železniční zastávka a autobusová zastávka| 0,95
III.| Železniční zastávka, nebo autobusová zastávka| 0,90
IV.| Bez dopravní obslužnosti (zastávka mimo zastavěné území obce)| 0,70
O6| Občanská vybavenost v obci
\\- Občanská vybavenost obce:
I.| Komplexní vybavenost (obchod, služby, zdravotnická zařízení, škola a školské zařízení, pošta, bankovní (peněžní) služby, sportovní a kulturní zařízení aj.)| 1,00
II.| Rozšířenou vybavenost (obchod, služby, ambulantní zdravotní zařízení, základní škola a pošta, nebo bankovní (peněžní) služby, nebo sportovní nebo kulturní zařízení)| 0,98
III.| Základní vybavenost (obchod a ambulantní zdravotní zařízení a základní škola)| 0,95
IV.| Omezenou vybavenost (obchod a ambulantní zdravotní zařízení, nebo základní škola)| 0,90
V.| Minimální vybavenost (pouze obchod nebo služby - základní sortiment)| 0,85
VI.| Žádná vybavenost| 0,80
V případě, že lze obec začlenit do více kvalitativních pásem jednotlivých znaků, pro výpočet se použije nejvyšší hodnota z těchto kvalitativních pásem.
a)
Seznam lázeňských míst a jejich katastrálních území s uvedením jejich typu podle přílohy č. 20.
Zařazení katastrálních území obcí do oblastí
a)
Podle abecedního uspořádání katastrálních území obcí do oblastí
Tabulka č. 3
Praha
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Benice| 602582| 12| 57| Lysolaje| 729931| 8
2| Běchovice| 601527| 14| 58| Malá Chuchle| 729183| 18
3| Bohnice| 730556| 8| 59| Malá Strana| 727091| 1
4| Braník| 727873| 4| 60| Malešice| 732451| 10
5| Břevnov| 729582| 6| 61| Michle| 727750| 4
6| Březiněves| 614131| 15| 62| Miškovice| 731552| 15
7| Bubeneč| 730106| 6| 63| Modřany| 728616| 12
8| Čakovice| 731561| 15| 64| Motol| 728951| 5
9| Černý Most| 731676| 19| 65| Nebušice| 729876| 20
10| Čimice| 730394| 8| 66| Nedvězí| 702323| 13
11| Ďáblice| 730629| 7| 67| Nové Město| 727181| 1
12| Dejvice| 729272| 6| 68| Nusle| 728161| 21
13| Dolní Chabry| 730599| 8| 69| Petrovice| 732613| 11
14| Dolní Měcholupy| 732541| 11| 70| Písnice| 720984| 13
15| Dolní Počernice| 629952| 14| 71| Pitkovice| 773417| 12
16| Dubeč| 633330| 14| 72| Podolí| 728152| 21
17| Háje| 728233| 11| 73| Prosek| 731382| 9
18| Hájek u Uhříněvsi| 773395| 14| 74| Přední Kopanina| 734373| 17
19| Hloubětín| 731234| 9| 75| Radlice| 728641| 5
20| Hlubočepy| 728837| 5| 76| Radotín| 738620| 16
21| Hodkovičky| 727857| 4| 77| Ruzyně| 729710| 20
22| Holešovice| 730122| 3| 78| Řeporyje| 745251| 16
23| Holyně| 750573| 18| 79| Řepy| 729701| 18
24| Horní Měcholupy| 732583| 11| 80| Satalice| 746134| 15
25| Horní Počernice| 643777| 19| 81| Sedlec| 730041| 8
26| Hostavice| 731722| 19| 82| Slivenec| 750590| 18
27| Hostivař| 732052| 11| 83| Smíchov| 729051| 21
28| Hradčany| 727121| 1| 84| Sobín| 793256| 17
29| Hrdlořezy| 731765| 10| 85| Staré Město| 727024| 1
30| Chodov| 728225| 11| 86| Stodůlky| 755541| 18
31| Cholupice| 652393| 13| 87| Strašnice| 731943| 10
32| Jinonice| 728730| 5| 88| Střešovice| 729302| 6
33| Josefov| 727008| 1| 89| Střížkov| 730866| 9
34| Kamýk| 728438| 12| 90| Suchdol| 729981| 8
35| Karlín| 730955| 3| 91| Šeberov| 762130| 12
36| Kbely| 731641| 7| 92| Štěrboholy| 732516| 11
37| Klánovice| 665444| 19| 93| Točná| 652407| 13
38| Kobylisy| 730475| 9| 94| Troja| 730190| 6
39| Koloděje| 668508| 14| 95| Třebonice| 770353| 18
40| Kolovraty| 668591| 14| 96| Třeboradice| 731528| 15
41| Komořany| 728519| 12| 97| Uhříněves| 773425| 14
42| Košíře| 728764| 5| 98| Újezd nad Lesy| 773778| 19
43| Královice| 672629| 13| 99| Újezd u Průhonic| 773999| 12
44| Krč| 727598| 4| 100| Veleslavín| 729353| 6
45| Křeslice| 676071| 12| 101| Velká Chuchle| 729213| 18
46| Kunratice| 728314| 12| 102| Vinohrady| 727164| 2
47| Kyje| 731226| 19| 103| Vinoř| 782378| 15
48| Lahovice| 729248| 17| 104| Vokovice| 729418| 20
49| Letňany| 731439| 7| 105| Vršovice| 732257| 21
50| Lhotka| 728071| 4| 106| Vyšehrad| 727300| 2
51| Libeň| 730891| 9| 107| Vysočany| 731285| 9
52| Liboc| 729795| 20| 108| Záběhlice| 732117| 10
53| Libuš| 728390| 12| 109| Zadní Kopanina| 745278| 17
54| Lipany| 668605| 13| 110| Zbraslav| 791733| 16
55| Lipence| 683973| 17| 111| Zličín| 793264| 18
56| Lochkov| 686425| 17| 112| Žižkov| 727415| 3
Brno
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Bohunice| 612006| 7| 25| Město Brno| 610003| 1
2| Bosonohy| 608505| 7| 26| Mokrá Hora| 611701| 8
3| Brněnské Ivanovice| 612227| 9| 27| Nový Lískovec| 610283| 7
4| Bystrc| 611778| 4| 28| Obřany| 612553| 6
5| Černá Pole| 610771| 3| 29| Ořešín| 712680| 8
6| Černovice| 611263| 6| 30| Pisárky| 610208| 3
7| Dolní Heršpice| 612111| 9| 31| Ponava| 611379| 5
8| Dvorska| 633895| 9| 32| Přízřenice| 612146| 9
9| Holásky| 612243| 9| 33| Řečkovice| 611646| 4
10| Horní Heršpice| 612065| 9| 34| Sadová| 611565| 4
11| Husovice| 610844| 6| 35| Slatina| 612286| 7
12| Chrlice| 654132| 9| 36| Soběšice| 751910| 4
13| Ivanovice| 655856| 4| 37| Staré Brno| 610089| 2
14| Jehnice| 658201| 8| 38| Starý Lískovec| 612014| 7
15| Jundrov| 610542| 4| 39| Stránice| 610330| 2
16| Kníničky| 611905| 4| 40| Štýřice| 610186| 5
17| Kohoutovice| 610313| 4| 41| Trnitá| 610950| 5
18| Komárov| 611026| 6| 42| Tuřany| 612171| 9
19| Komín| 610585| 4| 43| Útěchov u Brna| 775550| 8
20| Královo Pole| 611484| 3| 44| Veveří| 610372| 2
21| Lesná| 610887| 4| 45| Zábrdovice| 610704| 5
22| Líšeň| 612405| 7| 46| Žabovřesky| 610470| 3
23| Maloměřice| 612499| 6| 47| Žebětín| 795674| 7
24| Medlánky| 611743| 4| 48| Židenice| 611115| 6
České Budějovice
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| České Budějovice 1| 621919| 1| 7| České Budějovice 7| 622486| 3
2| České Budějovice 2| 621943| 2| 8| České Vrbné| 622729| 3
3| České Budějovice 3| 622052| 2| 9| Haklovy Dvory| 636797| 4
4| České Budějovice 4| 622222| 3| 10| Kaliště u Českých Budějovic| 662208| 3
5| České Budějovice 5| 622281| 3| 11| Třebotovice| 662216| 4
6| České Budějovice 6| 622346| 3| | | |
Františkovy Lázně
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Dlouhé Mosty| 768880| 2| 5| Krapice| 634662| 2
2| Františkovy Lázně| 634646| 1| 6| Slatina u Františkových Lázní| 634689| 2
3| Horní Lomany| 634654| 2| 7| Žírovice| 634697| 2
4| Jedličná| 634638| 2| | | |
Hradec Králové
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Březhrad| 613878| 4| 12| Pouchov| 726559| 3
2| Hradec Králové| 646873| 1| 13| Pražské Předměstí| 647101| 2
3| Kluky| 647225| 3| 14| Roudnička| 741825| 3
4| Kukleny| 647209| 3| 15| Rusek| 743674| 5
5| Malšova Lhota| 691305| 4| 16| Slezské Předměstí| 646971| 2
6| Malšovice u Hradce Králové| 646997| 2| 17| Slatina u Hradce Králové| 749656| 4
7| Nový Hradec Králové| 647187| 2| 18| Svinary| 760765| 5
8| Piletice| 726541| 5| 19| Svobodné Dvory| 761125| 3
9| Plácky| 721204| 4| 20| Třebeš| 647047| 2
10| Plačice| 721212| 4| 21| Věkoše| 726583| 3
11| Plotiště nad Labem| 721930| 5| | | |
Jihlava
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
| kód| název| kód
1| Antonínův Důl| 757900| 2| 10| Kosov u Jihlavy| 691372| 2
2| Bedřichov u Jihlavy| 659878| 3| 11| Pančava| 659835| 2
3| Helenín| 659827| 2| 12| Pávov| 659916| 2
4| Henčov| 648680| 2| 13| Pístov u Jihlavy| 721000| 2
5| Heroltice u Jihlavy| 638421| 2| 14| Popice u Jihlavy| 725765| 2
6| Horní Kosov| 643084| 3| 15| Sasov| 659843| 2
7| Hosov| 643092| 3| 16| Staré Hory| 659860| 3
8| Hruškové Dvory| 648698| 3| 17| Vysoká u Jihlavy| 721018| 3
9| Jihlava| 659673| 1| 18| Zborná| 791610| 2
Karlovy Vary
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Bohatice| 663581| 3| 9| Počerny| 753831| 4
2| Cihelny| 631043| 4| 10| Rosnice u Staré Role| 753840| 4
3| Čankov| 746746| 4| 11| Rybáře| 663557| 2
4| Doubí u Karlových Var| 631051| 4| 12| Sedlec u Karlových Var| 746754| 4
5| Drahovice| 663701| 2| 13| Stará Role| 753858| 3
6| Dvory| 663549| 3| 14| Tašovice| 631060| 4
7| Karlovy Vary| 663433| 1| 15| Tuhnice| 663492| 2
8| Olšová Vrata| 663654| 4| | | |
Kladno
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Dubí u Kladna| 665169| 3| 5| Motyčín| 764540| 3
2| Hnidousy| 764558| 3| 6| Rozdělov| 664961| 2
3| Kladno| 665061| 1| 7| Vrapice| 665177| 3
4| Kročehlavy| 665126| 2| | | |
Liberec
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Dolní Hanychov| 682268| 2| 14| Machnín| 689823| 5
2| Doubí u Liberce| 631086| 4| 15| Nové Pavlovice| 682161| 2
3| Františkov u Liberce| 682233| 2| 16| Ostašov u Liberce| 682471| 5
4| Hluboká u Liberce| 631094| 5| 17| Pilínkov| 631108| 5
5| Horní Hanychov| 682462| 4| 18| Radčice u Krásné Studánky| 673650| 5
6| Horní Růžodol| 682250| 2| 19| Rochlice u Liberce| 682314| 2
7| Horní Suchá u Liberce| 682489| 5| 20| Rudolfov| 682446| 5
8| Janův Důl u Liberce| 682241| 2| 21| Ruprechtice| 682144| 2
9| Karlinky| 682497| 5| 22| Růžodol I| 682209| 2
10| Kateřinky u Liberce| 682438| 5| 23| Staré Pavlovice| 682179| 2
11| Krásná Studánka| 673641| 5| 24| Starý Harcov| 682390| 2
12| Kunratice u Liberce| 785628| 5| 25| Vesec u Liberce| 780472| 4
13| Liberec| 682039| 1| 26| Vratislavice nad Nisou| 785644| 3
Mariánské Lázně
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Chotěnov u Marián. Lázní| 901903| 3| 3| Stanoviště u Marián. Lázní| 691674| 3
2| Mariánské Lázně| 691585| 1| 4| Úšovice| 691607| 2
Olomouc
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Bělidla| 710881| 3| 14| Neředín| 710687| 3
2| Černovír| 710571| 4| 15| Nová Ulice| 710717| 3
3| Droždín| 632635| 2| 16| Nové Sady u Olomouce| 710814| 3
4| Hejčín| 710644| 3| 17| Nový Svět u Olomouce| 710920| 4
5| Hodolany| 710873| 3| 18| Olomouc-město| 710504| 1
6| Holice u Olomouce| 641227| 3| 19| Pavlovičky| 710938| 3
7| Chomoutov| 652415| 4| 20| Povel| 710784| 3
8| Chválkovice| 710911| 3| 21| Radíkov u Olomouce| 737747| 2
9| Klášterní Hradisko| 710555| 3| 22| Řepčín| 710946| 3
10| Lazce| 710598| 3| 23| Slavonín| 750387| 4
11| Lošov| 686875| 2| 24| Svatý Kopeček| 669288| 2
12| Nedvězí u Olomouce| 702358| 4| 25| Topolany u Olomouce| 767760| 4
13| Nemilany| 703109| 4| 26| Týneček| 772411| 2
Opava
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Držkovice| 777170| 4| 9| Opava-Město| 711560| 1
2| Jaktař| 711730| 3| 10| Opava-Předměstí| 711578| 2
3| Jarkovice| 783595| 4| 11| Palhanec| 777188| 4
4| Kateřinky u Opavy| 711756| 2| 12| Podvihov| 724637| 4
5| Komárov u Opavy| 711845| 4| 13| Suché Lazce| 759180| 4
6| Kylešovice| 711811| 3| 14| Vávrovice| 777196| 4
7| Malé Hoštice| 711870| 4| 15| Vlaštovičky| 783609| 4
8| Milostovice| 695149| 4| 16| Zlatníky u Opavy| 793230| 4
Ostrava
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Antošovice| 600393| 2| 21| Nová Ves u Ostravy| 713937| 4
2| Bartovice| 715085| 3| 22| Petřkovice u Ostravy| 720470| 2
3| Dubina u Ostravy| 798894| 6| 23| Polanka nad Odrou| 725081| 7
4| Heřmanice| 714691| 3| 24| Poruba| 715174| 9
5| Hošťálkovice| 646075| 2| 25| Poruba-sever| 715221| 9
6| Hrabová| 714534| 10| 26| Proskovice| 733474| 7
7| Hrabůvka| 714585| 6| 27| Přívoz| 713767| 5
8| Hrušov| 714917| 4| 28| Pustkovec| 715301| 9
9| Koblov| 667366| 2| 29| Radvanice| 715018| 3
10| Krásné Pole| 673722| 7| 30| Slezská Ostrava| 714828| 5
11| Kunčice nad Ostravicí| 714224| 4| 31| Stará Bělá| 753661| 7
12| Kunčičky| 714241| 4| 32| Stará Plesná| 721689| 12
13| Lhotka u Ostravy| 681458| 2| 33| Svinov| 715506| 8
14| Mariánské Hory| 713830| 5| 34| Třebovice ve Slezsku| 715433| 8
15| Martinov ve Slezsku| 715379| 8| 35| Vítkovice| 714071| 11
16| Michálkovice| 714747| 3| 36| Výškovice u Ostravy| 715620| 6
17| Moravská Ostrava| 713520| 1| 37| Zábřeh-Hulváky| 713970| 11
18| Muglinov| 714941| 3| 38| Zábřeh nad Odrou| 714305| 6
19| Nová Bělá| 704946| 7| 39| Zábřeh-VŽ| 714089| 11
20| Nová Plesná| 721671| 12| | | |
Pardubice
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Černá za Bory| 619965| 5| 11| Pardubice| 717657| 1
2| Dražkovice| 632252| 4| 12| Pardubičky| 717835| 2
3| Drozdice| 619973| 6| 13| Popkovice| 718068| 4
4| Hostovice| 645991| 6| 14| Rosice nad Labem| 741205| 3
5| Lány na Důlku| 679071| 6| 15| Semtín| 747386| 5
6| Mnětice| 619981| 5| 16| Staré Čívice| 754170| 5
7| Nemošice| 703249| 3| 17| Staročernsko| 619990| 6
8| Nové Jesenčany| 718084| 2| 18| Studánka| 717843| 2
9| Ohrazenice| 709328| 3| 19| Svítkov| 718033| 4
10| Opočínek| 679089| 6| 20| Trnová| 717959| 2
Plzeň
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Bolevec| 722120| 2| 13| Lhota u Dobřan| 680940| 3
2| Božkov| 722294| 2| 14| Litice u Plzně| 722740| 3
3| Bručná| 722367| 2| 15| Lobzy| 722618| 2
4| Bukovec| 722707| 3| 16| Malesice| 690821| 3
5| Černice| 620106| 3| 17| Plzeň| 721981| 1
6| Červený Hrádek u Plzně| 621081| 2| 18| Plzeň 4| 722731| 2
7| Dolní Vlkýš| 690813| 3| 19| Radčice u Plzně| 737411| 3
8| Doubravka| 722677| 2| 20| Radobyčice| 620122| 3
9| Doudlevce| 722464| 2| 21| Skvrňany| 722596| 2
10| Hradiště u Plzně| 722341| 2| 22| Újezd| 722685| 3
11| Koterov| 671053| 2| 23| Valcha| 722472| 2
12| Křimice| 676195| 3| | | |
Poděbrady
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Kluk| 666670| 2| 4| Přední Lhota u Poděbrad| 734381| 2
2| Poděbrady| 723495| 1| 5| Velké Zboží| 723550| 2
3| Polabec| 723541| 2| | | |
Přerov
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Čekyně| 619108| 3| 8| Penčičky| 719064| 4
2| Dluhonice| 626708| 5| 9| Popovice u Přerova| 782343| 3
3| Henčlov| 638277| 4| 10| Předmostí| 734977| 2
4| Kozlovice u Přerova| 734985| 3| 11| Přerov| 734713| 1
5| Lověšice u Přerova| 735001| 4| 12| Újezdec u Přerova| 774073| 3
6| Lýsky| 782335| 4| 13| Vinary u Přerova| 782351| 3
7| Penčice| 719056| 4| 14| Žeravice| 796441| 3
Ústí nad Labem
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Božtěšice| 608955| 4| 14| Neštěmice| 703869| 3
2| Brná nad Labem| 609901| 4| 15| Nová Ves| 705616| 5
3| Budov u Svádova| 759805| 5| 16| Olešnice u Svádova| 759813| 5
4| Bukov| 775096| 2| 17| Předlice| 775002| 3
5| Církvice| 746410| 5| 18| Sebuzín| 746428| 5
6| Dělouš| 775894| 6| 19| Skorotice u Ústí nad Labem| 748480| 4
7| Dobětice| 757772| 2| 20| Strážky u Habrovic| 636444| 4
8| Habrovice| 636436| 4| 21| Střekov| 775258| 2
9| Hostovice u Ústí nad Labem| 645982| 5| 22| Svádov| 759830| 5
10| Klíše| 775053| 2| 23| Tuchomyšl| 771368| 6
11| Kojetice u Malečova| 690686| 5| 24| Ústí nad Labem| 774871| 1
12| Krásné Březno| 775266| 3| 25| Vaňov| 776807| 4
13| Mojžíř| 698164| 3| 26| Všebořice| 775118| 2
Zlín
---
Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti| | Poř. číslo| Katastrální území| Číslo oblasti
název| kód| název| kód
1| Jaroslavice u Zlína| 635863| 3| 9| Mladcová| 636177| 3
2| Klečůvka| 666041| 3| 10| Prštné| 636142| 2
3| Kostelec u Zlína| 670138| 3| 11| Příluky u Zlína| 635812| 3
4| Kudlov| 635898| 3| 12| Salaš u Zlína| 745952| 3
5| Lhotka u Zlína| 636053| 3| 13| Štípa| 670146| 3
6| Louky nad Dřevnicí| 636118| 2| 14| Velíková| 778028| 3
7| Lužkovice| 795887| 3| 15| Zlín| 635561| 1
8| Malenovice u Zlína| 635987| 2| | | |
b)
Podle začlenění katastrálních území obcí do oblastí
Hlavní město Praha
---
Oblast| Katastrální území
1| Hradčany, Josefov, Malá Strana, Nové Město, Staré Město
2| Vinohrady, Vyšehrad
3| Holešovice, Karlín, Žižkov
4| Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotka, Michle
5| Hlubočepy, Jinonice, Košíře, Motol, Radlice
6| Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Troja, Střešovice, Veleslavín
7| Ďáblice, Kbely, Letňany
8| Bohnice, Čimice, Dolní Chabry, Lysolaje, Sedlec, Suchdol
9| Libeň, Hloubětín, Kobylisy, Prosek, Střížkov, Vysočany
10| Hrdlořezy, Malešice, Strašnice, Záběhlice
11| Dolní Měcholupy, Háje, Horní Měcholupy, Hostivař, Chodov, Petrovice, Štěrboholy,
12| Benice, Kamýk, Komořany, Kunratice, Křeslice, Libuš, Modřany, Pitkovice, Šeberov, Újezd u Průhonic
13| Cholupice, Královice, Lipany, Nedvězí, Písnice, Točná
14| Běchovice, Dolní Počernice, Dubeč, Hájek u Uhříněvsi, Koloděje, Kolovraty, Uhříněves
15| Březiněves, Čakovice, Miškovice, Satalice, Třeboradice, Vinoř,
16| Radotín, Řeporyje, Zbraslav,
17| Lahovice, Lipence, Lochkov, Přední Kopanina, Sobín, Zadní Kopanina,
18| Holyně, Malá Chuchle, Řepy, Slivenec, Stodůlky, Třebonice, Velká Chuchle, Zličín,
19| Černý Most, Horní Počernice, Hostavice, Klánovice, Kyje, Újezd n. Lesy
20| Liboc, Nebušice, Ruzyně, Vokovice,
21| Nusle, Podolí, Smíchov, Vršovice
Brno
---
Oblast| Katastrální území
1| Město Brno
2| Staré Brno, Stránice, Veveří
3| Černá pole, Královo Pole, Pisárky, Žabovřesky
4| Bystrc, Ivanovice, Jundrov, Kníničky, Kohoutovice, Komín, Lesná, Medlánky, Řečkovice, Sadová, Soběšice
5| Ponava, Štýřice, Trnitá, Zábrdovice
6| Černovice, Husovice, Komárov, Maloměřice, Obřany, Židenice
7| Bohunice, Bosonohy, Líšeň, Nový Lískovec, Slatina, Starý Lískovec, Žebětín
8| Jehnice, Mokrá Hora, Ořešín, Útěchov u Brna
9| Brněnské Ivanovice, Dolní Heršpice, Dvorska, Holásky, Horní Heršpice, Chrlice, Přízřenice, Tuřany
České Budějovice
---
Oblast| Katastrální území
1| České Budějovice 1
2| České Budějovice 2, České Budějovice 3
3| České Vrbné, České Budějovice 4, České Budějovice 5, České Budějovice 6, České Budějovice 7, Kaliště u Českých Budějovic
4| Haklovy Dvory, Třebotovice
Františkovy Lázně
---
Oblast| Katastrální území
1| Františkovy Lázně
2| Dlouhé Mosty, Horní Lomany, Jedličná, Krapice, Slatina u Františkových Lázní, Žírovice
Hradec Králové
---
Oblast| Katastrální území
1| Hradec Králové
2| Malšovice u Hradce Králové, Nový Hradec Králové, Pražské Předměstí, Slezské Předměstí, Třebeš
3| Kluky, Kukleny, Pouchov, Roudnička, Svobodné Dvory, Věkoše
4| Březhrad, Malšova Lhota, Plácky, Plačice, Slatina u Hradce Králové
5| Piletice, Plotiště nad Labem, Rusek, Svinary
Jihlava
---
Oblast| Katastrální území
1| Jihlava
2| Antonínův Důl, Helenín, Henčov, Heroltice u Jihlavy, Kosov u Jihlavy, Pančava, Pávov, Pístov u Jihlavy, Popice u Jihlavy, Sasov, Zborná
3| Bedřichov u Jihlavy, Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory, Staré Hory, Vysoká u Jihlavy
Karlovy Vary
---
Oblast| Katastrální území
1| Karlovy Vary
2| Drahovice, Rybáře, Tuhnice
3| Bohatice, Dvory, Stará Role
4| Cihelny, Čankov, Doubí u Karlových Var, Olšová Vrata, Počerny, Rosnice u Staré Role, Sedlec u Karlových Var, Tašovice
Kladno
---
Oblast| Katastrální území
1| Kladno
2| Kročehlavy, Rozdělov
3| Dubí u Kladna, Hnidousy, Motyčín, Vrapice
Liberec
---
Oblast| Katastrální území
1| Liberec
2| Dolní Hanychov, Františkov u Liberce, Horní Růžodol, Janův Důl u Liberce, Nové Pavlovice, Rochlice u Liberce, Ruprechtice, Růžodol I, Staré Pavlovice, Starý Harcov
3| Vratislavice nad Nisou
4| Doubí u Liberce, Horní Hanychov, Vesec u Liberce
5| Hluboká u Liberce, Horní Suchá u Lib, Kateřinky u Liberce, Karlinky, Kunratice u Liberce, Krásná Studánka, Machnín, Ostašov u Liberce, Pilínkov, Radčice u Krásné Studánky, Rudolfov
Mariánské Lázně
---
Oblast| Katastrální území
1| Mariánské Lázně
2| Úšovice
3| Chotěnov u Mariánských. Lázní, Stanoviště u Mariánských Lázní
Olomouc
---
Oblast| Katastrální území
1| Olomouc – město
2| Droždín, Lošov, Radíkov u Olomouce, Svatý Kopeček, Týneček
3| Bělidla, Hejčín, Hodolany, Holice u Olomouce, Chválkovice, Klášterní Hradisko, Lazce, Nové Sady u Olomouce, Pavlovičky, Povel, Řepčín, Neředín, Nová Ulice
4| Chomoutov, Nedvězí u Olomouce, Nemilany, Nový Svět u Olomouce, Slavonín, Topolany, Černovír
Opava
---
Oblast| Katastrální území
1| Opava – město
2| Kateřinky u Opavy, Opava – předměstí
3| Jaktař, Kylešovice
4| Držkovice, Jarkovice, Komárov u Opavy, Malé Hoštice, Milostovice, Palhanec, Podvihov, Suché Lazce, Vávrovice, Vlaštovičky, Zlatníky u Opavy
Ostrava
---
Oblast| Katastrální území
1| Moravská Ostrava
2| Antošovice, Hošťálkovice, Koblov, Lhotka u Ostravy, Petřkovice u Ostravy
3| Bartovice, Heřmanice, Michálkovice, Muglinov, Radvanice
4| Hrušov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Nová Ves u Ostravy
5| Mariánské Hory, Přívoz, Slezská Ostrava
6| Dubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou
7| Krásné Pole, Nová Bělá, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá
8| Martinov ve Slezsku, Svinov, Třebovice ve Slezsku
9| Poruba, Poruba – sever, Pustkovec
10| Hrabová
11| Vítkovice, Zábřeh – Hulváky, Zábřeh - VŽ
12| Nová Plesná, Stará Plesná
Pardubice
---
Oblast| Katastrální území
1| Pardubice
2| Nové Jesenčany, Pardubičky, Studánka, Trnová
3| Nemošice, Ohrazenice, Rosice nad Labem
4| Dražkovice, Popkovice, Svítkov
5| Černá za Bory, Mnětice, Semtín, Staré Čívice
6| Drozdice, Hostovice, Lány na Důlku, Opočínek, Staročernsko
Plzeň
---
Oblast| Katastrální území
1| Plzeň
2| Bolevec, Božkov, Bručná, Červený Hrádek u Plzně, Doubravka, Doudlevce, Hradiště u Plzně, Koterov, Lobzy, Plzeň 4, Skvrňany, Valcha
3| Bukovec, Černice, Dolní Vlkýš, Křimice, Lhota u Dobřan, Litice u Plzně, Malesice, Radčice u Plzně, Radobyčice, Újezd
Poděbrady
---
Oblast| Katastrální území
1| Poděbrady
2| Kluk, Polabec, Přední Lhota u Poděbrad, Velké Zboží
Přerov
---
Oblast| Katastrální území
1| Přerov
2| Předmostí
3| Čekyně, Kozlovice u Přerova, Popovice u Přerova Újezdec u Přerova, Vinary u Přerova, Žeravice
4| Henčlov, Lověšice u Přerova, Lýsky, Penčice, Penčičky
5| Dluhonice
Ústí nad Labem
---
Oblast| Katastrální území
1| Ústí nad Labem
2| Bukov, Dobětice, Klíše, Střekov, Všebořice
3| Krásné Březno, Mojžíř, Neštěmice, Předlice
4| Božtěšice, Brná nad Labem, Habrovice, Skorotice u Ú. n. L., Strážky u Habrovic, Vaňov
5| Budov u Svádova, Církvice, Hostovice u Ú.n.L., Kojetice u Malečova, Nová Ves, Olešnice u Svádova, Sebuzín, Svádov
6| Dělouš, Tuchomyšl
Zlín
---
Oblast| Katastrální území
1| Zlín
2| Louky nad Dřevnicí, Malenovice u Zlína, Prštné
3| Jaroslavice u Zlína, Klečůvka, Kostelec u Zlína, Kudlov, Lhotka u Zlína, Lužkovice, Mladcová, Příluky u Zlína, Salaš u Zlína, Štípa, Velíková
Jednotlivé oblasti jsou seskupením katastrálních území bez ohledu na správní členění obce.
V případě odchylného uvedení názvu katastrálního území je rozhodující kód katastrálního území.“.
28.
V příloze č. 3 tabulka č. 1 a tabulka č. 5 včetně nadpisu znějí:
„Index trhu s nemovitými věcmi*
Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty
Tabulka č. 1 Znak| Kvalitativní pásma
---|---
Pi| Název znaku| Číslo| Popis pásma| Hodnota
1| Situace na dílčím (segmentu) trhu s nemovitými věcmi| I.| Poptávka nižší než nabídka| -0,01 až -0,06
II.| Nabídka odpovídá poptávce| 0,00
III.| Poptávka je vyšší než nabídka| 0,01 až 0,06
2| Vlastnické vztahy| I.| Pozemek s nemovitou stavbou (rozdílní vlastníci pozemku a stavby)| -0,03
II.| Pozemek s právem stavby| -0,02
III.| Pozemek ve spoluvlastnictví (mimo spoluvl. podílu pozemku k jednotce)| -0,01
IV.| Jednotka ve spoluvlastnictví nebo jednotka bez pozemku nebo stavba ve spoluvlastnictví| -0,02
V.| Nezastavěný pozemek, nebo pozemek, jehož součástí je stavba (stejný spoluvlastnickým podílem na pozemku| 0,00
3| Změny v okolí s vlivem na prodejnost nem. věci| I.**| Negativní| -0,01 až -0,08
II.| Bez vlivu nebo stabilizovaná území| 0,00
III.**| Pozitivní nebo stabilizovaná území v historických jádrech obcí, v lázeňských a turistických střediscích| 0,01 až 0,08
4| Vliv právních vztahů na prodejnost (např. prodej podílu, pronájem, právo stavby)| I.**| Negativní| -0,01 až -0,04
II.| Bez vlivu| 0,00
III.**| Pozitivní| 0,01 až 0,04
5| Ostatní neuvedené
(např. nový investiční záměr, energetická úspornost, vysoká ekonomická návratnost)| I.**| Vlivy snižující cenu| -0,01 až -0,30
II.| Bez dalších vlivů| 0,00
III.**| Vlivy zvyšující cenu| 0,01 až 0,30
6| Povodňové riziko| I.| Zóna s vysokým rizikem povodně (území tzv. 5-leté vody)| 0,70
II.| Zóna se středním rizikem povodně (území tzv. 20-leté vody)| 0,80
III.| Zóna s nízkým rizikem povodně (území tzv. 100-leté vody)| 0,95
IV.| Zóna se zanedbatelným nebezpečím výskytu záplav| 1,00
7***| Význam obce| I.| Katastrální území lázeňských míst typu Aa) a obce s významnými lyžařskými středisky nebo obce s významnými turistickými cíli.| 1,20
II.| Katastrální území lázeňských míst typu Ba) a Ca) a obce s lyžařskými středisky nebo obce ve významných turistických lokalitách| 1,10
III.| Obce s počtem obyvatel nad 5 tisíc a všechny obce v okr. Praha - východ, Praha - západ a katastrální území lázeňských míst typu Da) nebo oblíbené turistické lokality| 1,00
IV.| Ostatní obce| 0,90
8***| Poloha obce| I.| Katastrální území obce Prahy nebo Brna| 1,15
II.| Obec, jejíž některé katastrální území sousedí s Prahou nebo Brnem nebo Katastrální území vyjmenovaných obcí v tabulce č. 1 (kromě Prahy a Brna)| 1,10
III.| Obec, jejíž některé katastrální území sousedí s obcí (oblastí) vyjmenovanou v tabulce č. 1 (kromě Prahy a Brna)| 1,03
IV.| Obec vzdálená od hranice zastavěného území obce Prahy nebo Brna v nejkratším vymezeném úseku silnice do 20 km včetně| 1,06
V.| Obec vzdálená od hranice zastavěného území vyjmenované obce nebo oblasti v tab. č. 1 (kromě Prahy a Brna) v nejkratším vymezeném úseku silnice do 10 km včetně| 1,02
VI.| Nevyjmenovaná obec o velikosti nad 5000 obyvatel a obec, jejíž katastrální území sousedí s nevyjmenovanou obcí velikosti nad 5000 obyvatel| 1,00
VII.| V ostatních případech| 0,80
9***| Občanská vybavenost obce| I.| Komplexní vybavenost (obchod, služby, zdravotnická zařízení, školské zařízení, pošta, bankovní (peněžní) služby, sportovní a kulturní zařízení aj.)| 1,05
II.| Základní vybavenost (obchod, ambulantní zařízení a základní škola)| 1,00
III.| Minimální vybavenost (obchod nebo služby – základní sortiment) nebo žádná| 0,90
Index trhu:IT=P6×P7×P8×P9×1+∑i=15Pi
*
Index trhu IT pro pozemky oceňované podle § 4 odst. 5 a 6 a § 9 odst. 2 a 3 je roven 1.
**
Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí hodnotitel v posudku odůvodnit včetně použité výše jeho hodnoty.
***
Znaky č. 7 až 9 se posuzují pouze u stavby, která není součástí pozemku, a u jednotky, pokud se
\\- stavba nebo jednotka oceňuje nákladovým způsobem, nebo
\\- stavba nebo jednotka oceňuje porovnávacím způsobem a současně se nachází v obci, která není vyjmenovaná v tabulce č. 1 s určenými základními cenami dle přílohy pro příslušný druh oceňované stavby nebo jednotky;
v ostatních případech ocenění nemovitých věcí je hodnota těchto znaků pro výpočet indexu trhu rovna 1.
Úpravy základních cen pro pozemky komunikací a veřejných prostranství
Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty
Tabulka č. 5 Znak| Kvalitativní pásma
---|---
Pi| Název znaku| Číslo| Popis pásma| Hodnota
1| Kategorie a charakter pozemních komunikací, veřejného prostranství a drah| I.| Dálnice, silnice, dráhy celostátní, vzletové a přistávací dráhy letišť v délce 1201 m a více| -0,30
II.| Místní komunikace (I. až III. třídy), dráhy regionální, dráhy speciální, vzletové a přistávací dráhy letišť v délce do 1 201 m| -0,20
III.| Účelové komunikace, vlečky a místní komunikace IV třídy (samostatné chodníky, cyklistické stezky, cesta v chatových oblastech, obytné a pěší zóny)| -0,25
IV.| Ostatní a veřejná prostranství (veřejná zeleň, veřejné parky a jiné veřejné prostranství)| -0,10
2| Charakter a zastavěnost území| I.| V kat. území sídelní části obce*| 0,05
II.| V kat. území mimo sídelní části obce* v zastavěném území obce| -0,05
III.| V kat. území mimo sídelní části obce v nezastavěném území| -0,30
3| Povrchy| I.| Komunikace se zpevněným povrchem| 0,00
II.| Komunikace s nezpevněným povrchem| -0,03
III.| Veřejné parky nebo veřejná zeleň| 0,00
4| Vlivy ostatní neuvedené**| I.| Vlivy zvyšující cenu - (např. sídlištní zeleň, venkovní úpravy)| 0,01 až 0,30
II.| Bez dalších vlivů| 0,00
III.| Vlivy snižující cenu| \\- 0,01 až -0,30
5| Komerční využití| I.| Bez možnosti komerčního využití| 0,30
II.| Možnost komerčního využití a dálnice| 0,90 až 1,15
III.| Stavba pro komerční využití (např. čerpací stanice pohonných hmot, občerstvení, placené parkoviště...)| 1,16 až 1,60
Index:I=P5×1+∑i=14Pi
*
Sídelní částí obce se rozumí katastrální území, v němž je magistrát nebo úřad obce (u obcí vyjmenovaných v příloze č. 2 oblast č. 1, u obce Most oblast č. 2), s výjimkou obce Frýdek - Místek, v němž jsou jeho sídelní částí katastrální území Frýdek a katastrální území Místek.
**
Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí hodnotitel v posudku odůvodnit včetně použité výše jeho hodnoty.“.
29.
V příloze č. 24 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní:
„Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku
Tabulka č. 1
Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí| Základní cena
(Kč/m3)
---|---
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
Praha 1*| 19 129
Praha 2*| 5 796
Praha 3*| 4 959
Praha 4*| 6 958
Praha 5*| 5 859
Praha 6*| 8 368
Praha 7*| 4 434
Praha 8*| 4 969
Praha 9*| 5 306
Praha 10*| 5 955
Praha 11*| 5 240
Praha 12*| 4 619
Praha 13*| 5 684
Praha 14*| 3 551
Praha 15*| 6 864
Praha 16*| 4 322
Praha 17*| 3 055
Praha 18*| 4 206
Praha 19*| 5 457
Praha 20*| 6 283
Praha 21*| 6 974
STŘEDOČESKÝ KRAJ
Benešov| 2 515
Beroun| 3 522
Kladno| 2 359
Kolín| 1 968
Kutná Hora| 1 990
Mělník| 2 418
Mladá Boleslav| 2 358
Nymburk| 2 571
Poděbrady| 2 413
Praha – východ**| 4 884
Praha – západ**| 5 105
Příbram| 1 761
Rakovník| 2 273
10 001 – 50 000| 2 304
2 001 – 10 000| 2 151
do 2 000 obyvatel| 1 931
JIHOČESKÝ KRAJ
České Budějovice| 3 005
Český Krumlov| 2 611
Jindřichův Hradec| 1 819
Písek| 2 000
Prachatice| 2 053
Strakonice| 1 793
Tábor| 1 967
2 001 – 10 000| 1 709
do 2 000 obyvatel| 1 760
PLZEŇSKÝ KRAJ
Plzeň 1*| 2 658
Plzeň 2*| 2 920
Plzeň 3*| 3 085
Domažlice| 1 377
Klatovy| 1 961
Rokycany| 2 026
Tachov| 2 237
10 001 – 50 000| 1 704
2 001 – 10 000| 1 809
do 2 000 obyvatel| 1 900
KARLOVARSKÝ KRAJ
Karlovy Vary 1*| 4 345
Karlovy Vary 2*| 2 825
Karlovy Vary 3*| 2 296
Karlovy Vary 4*| 2 775
Cheb| 2 082
Františkovy Lázně| 1 992
Mariánské Lázně| 2 108
Sokolov| 2 316
10 001 – 50 000| 1 831
2 001 – 10 000| 1 870
do 2 000 obyvatel| 1 919
ÚSTECKÝ KRAJ
Děčín| 1 377
Chomutov| 2 190
Litoměřice| 2 363
Louny| 1 719
Most| 2 722
Teplice| 2 355
Ústí nad Labem| 1 380
10 001 – 50 000| 1 796
2 001 – 10 000| 1 368
do 2 000 obyvatel| 1 347
LIBERECKÝ KRAJ
Česká Lípa| 1 838
Jablonec nad Nisou| 2 147
Liberec| 2 754
Semily| 1 433
10 001 – 50 000| 1 971
2 001 – 10 000| 1 797
do 2 000 obyvatel| 1 912
KRÁL. HRADECKÝ KRAJ
Hradec Králové| 3 072
Jičín| 2 546
Náchod| 1 494
Rychnov nad Kn.| 2 015
Trutnov| 2 170
10 001 – 50 000| 2 159
2 001 – 10 000| 1 675
do 2 000 obyvatel| 1 773
PARDUBICKÝ KRAJ
Chrudim| 2 140
Pardubice| 2 610
Svitavy| 1 748
Ústí nad Orlicí| 1 522
10 001 – 50 000| 1 746
2 001 – 10 000| 1 559
do 2 000 obyvatel| 1 386
KRAJ VYSOČINA
Havlíčkův Brod| 2 280
Jihlava| 2 349
Pelhřimov| 1 939
Třebíč| 1 717
Žďár nad Sázavou| 1 972
10 001 – 50 000| 1 877
2 001 – 10 000| 1 435
do 2 000 obyvatel| 1 299
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
Brno 1*| 6 084
Brno 2*| 4 242
Brno 3*| 4 664
Brno 4*| 4 705
Brno 5*| 3 947
Brno 6*| 3 949
Brno 7*| 3 465
Brno 8*| 3 864
Brno 9*| 3 042
Blansko| 2 632
Břeclav| 1 653
Hodonín| 2 025
Vyškov| 2 115
Znojmo| 1 966
10 001 – 50 000| 2 386
2 001– 10 000| 2 087
do 2 000 obyvatel| 1 806
OLOMOUCKÝ KRAJ
Jeseník| 1 291
Olomouc| 2 624
Prostějov| 2 036
Přerov| 1 527
Šumperk| 2 311
10 001 – 50 000| 2 092
2 001 – 10 000| 2 049
do 2 000 obyvatel| 2 023
ZLÍNSKÝ KRAJ
Kroměříž| 2 445
Luhačovice| 2 629
Uherské Hradiště| 1 987
Vsetín| 1 484
Zlín| 3 054
10 001 – 50 000| 2 169
2 001 – 10 000| 1 524
do 2 000 obyvatel| 1 377
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Ostrava 1*| 2 065
Ostrava 2*| 2 117
Ostrava 3*| 1 909
Ostrava 4*| 1 487
Ostrava 5*| 1 725
Ostrava 6*| 2 219
Ostrava 7*| 2 496
Ostrava 8*| 2 717
Ostrava 9*| 2 675
Ostrava 10*| 1 909
Ostrava 11*| 1 648
Ostrava 12*| 1 835
Bruntál| 1 316
Frýdek-Místek| 2 152
Havířov| 2 086
Karviná| 2 155
Nový Jičín| 2 256
Opava| 2 036
10 001 – 50 000| 1 712
2 001 – 10 000| 1 929
do 2 000 obyvatel| 1 674
*
Rozdělení obcí Prahy, Brna, Plzně, Ostravy a Karlových Varů na oblasti je uvedeno v příloze č. 2.
**
Základní ceny platí pro všechny obce v okrese bez ohledu na počet obyvatel.“.
30.
V příloze č. 25 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní:
„Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty
Tabulka č. 1 Kraj/(obec)
(oblast katastrálních území)
počet obyvatel| Základní cena
(Kč/ m3)
---|---
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
PRAHA - oblast 1| -
PRAHA - oblast 2| -
PRAHA - oblast 3| -
PRAHA - oblast 4| 3 022
PRAHA - oblast 5| 1 898
PRAHA - oblast 6| 2 203
PRAHA - oblast 7| 2 270
PRAHA - oblast 8| 2 020
PRAHA - oblast 9| 2 014
PRAHA - oblast 10| 1 973
PRAHA - oblast 11| 2 317
PRAHA - oblast 12| 4 428
PRAHA - oblast 13| 3 919
PRAHA - oblast 14| 1 525
PRAHA - oblast 15| 3 780
PRAHA - oblast 16| 1 956
PRAHA - oblast 17| 2 996
PRAHA - oblast 18| 2 982
PRAHA - oblast 19| 2 185
PRAHA - oblast 20| 2 156
PRAHA - oblast 21| 3 176
STŘEDOČESKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 108
10 001 – 50 000| 1 505
2 001 – 10 000| 2 481
do 2 000 obyvatel| 3 308
JIHOČESKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 782
10 001 – 50 000| 1 226
2 001 – 10 000| 1 893
do 2 000 obyvatel| 2 126
PLZEŇSKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 500
10 001 – 50 000| 1 036
2 001 – 10 000| 1 712
do 2 000 obyvatel| 2 192
KARLOVARSKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 166
10 001 – 50 000| 1 210
2 001 – 10 000| 1 247
do 2 000 obyvatel| 1 886
ÚSTECKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 864
10 001 – 50 000| 1 093
2 001 – 10 000| 1 291
do 2 000 obyvatel| 1 831
LIBERECKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 447
10 001 – 50 000| 2 449
2 001 – 10 000| 1 400
do 2 000 obyvatel| 2 389
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 2 039
10 001 – 50 000| 1 684
2 001 – 10 000| 1 501
do 2 000 obyvatel| 2 429
PARDUBICKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 083
10 001 – 50 000| 1 167
2 001 – 10 000| 1 627
do 2 000 obyvatel| 1 554
KRAJ VYSOČINA
nad 50 000 obyvatel| 708
10 001 – 50 000| 1 133
2 001 – 10 000| 1 065
do 2 000 obyvatel| 1 815
BRNO
BRNO - oblast 1| -
BRNO - oblast 2| 1 567
BRNO - oblast 3| 1 323
BRNO - oblast 4| 2 089
BRNO - oblast 5| 1 362
BRNO - oblast 6| 2 124
BRNO - oblast 7| 1 855
BRNO - oblast 8| 3 298
BRNO - oblast 9| 1 787
JIHOMORAVSKÝ KRAJ – (KROMĚ BRNA)
nad 10 000 obyvatel| 988
2 001 – 10 000| 1 432
do 2 000 obyvatel| 2 161
OLOMOUCKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 594
10 001 – 50 000| 1 184
2 001 – 10 000| 1 410
do 2 000 obyvatel| 1 840
ZLÍNSKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 645
10 001 – 50 000| 942
2 001 – 10 000| 1 579
do 2 000 obyvatel| 2 113
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 321
10 001 – 50 000| 1 477
2 001 – 10 000| 1 632
do 2 000 obyvatel| 2 229
Rozdělení obcí Prahy a Brna na oblasti je uvedeno v příloze č. 2.“.
31.
V příloze č. 26 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní:
„Základní ceny za m3 obestavěného prostoru garáže
Tabulka č. 1 Kraj/(obec)
(oblast katastrálních území)
počet obyvatel| Základní cena
(Kč/ m3)
---|---
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
PRAHA - oblast 1| 7 062
PRAHA - oblast 2| 3 390
PRAHA - oblast 3| 3 870
PRAHA - oblast 4| 4 788
PRAHA - oblast 5| 3 230
PRAHA - oblast 6| 6 274
PRAHA - oblast 7| 2 732
PRAHA - oblast 8| 3 836
PRAHA - oblast 9| 3 652
PRAHA - oblast 10| 3 728
PRAHA - oblast 11| 3 786
PRAHA - oblast 12| 3 357
PRAHA - oblast 13| 2 808
PRAHA- oblast 14| 3 175
PRAHA - oblast 15| 1 890
PRAHA - oblast 16| 1 886
PRAHA - oblast 17| 1 449
PRAHA - oblast 18| 2 373
PRAHA - oblast 19| 1 513
PRAHA - oblast 20| 3 443
PRAHA - oblast 21| 4 731
STŘEDOČESKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 556
10 001 – 50 000| 1 901
2 001 – 10 000| 1 622
do 2 000 obyvatel| 1 891
JIHOČESKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 681
10 001 – 50 000| 1 873
2 001 – 10 000| 1 678
do 2 000 obyvatel| 1 502
PLZEŇSKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 686
10 001 – 50 000| 1 769
2 001 – 10 000| 1 574
do 2 000 obyvatel| 1 505
KARLOVARSKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 337
10 001 – 50 000| 974
2 001 – 10 000| 970
do 2 000 obyvatel| 1 337
ÚSTECKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 477
10 001 – 50 000| 1 373
2 001 – 10 000| 1 285
do 2 000 obyvatel| 1 097
LIBERECKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 254
10 001 – 50 000| 1 760
2 001 – 10 000| 1 430
do 2 000 obyvatel| 1 282
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 2 318
10 001 – 50 000| 1 764
2 001 – 10 000| 1 407
do 2 000 obyvatel| 1 556
PARDUBICKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 452
10 001 – 50 000| 1 629
2 001 – 10 000| 1 567
do 2 000 obyvatel| 1 317
KRAJ VYSOČINA
nad 50 000 obyvatel| 1 536
10 001 – 50 000| 2 109
2 001 – 10 000| 1 458
do 2 000 obyvatel| 1 337
BRNO
BRNO - oblast 1| 3 050
BRNO - oblast 2| 4 989
BRNO - oblast 3| 4 223
BRNO - oblast 4| 3 499
BRNO - oblast 5| 3 631
BRNO - oblast 6| 3 456
BRNO - oblast 7| 4 102
BRNO - oblast 8| 3 281
BRNO - oblast 9| 2 213
JIHOMORAVSKÝ KRAJ – (KROMĚ BRNA)
nad 10 000 obyvatel| 1 798
2 001 – 10 000| 1 528
do 2 000 obyvatel| 1 778
OLOMOUCKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 2 423
10 001 – 50 000| 1 778
2 001 – 1 0000| 1 389
do 2 000 obyvatel| 1 078
ZLÍNSKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 2 277
10 001 – 50 000| 2 450
2 001 – 10 000| 1 749
do 2 000 obyvatel| 1 225
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
nad 50 000 obyvatel| 1 554
10 001 – 50 000| 1 559
2 001 – 10 000| 1 332
do 2 000 obyvatel| 1 392
Rozdělení obcí Prahy a Brna na oblasti je uvedeno v příloze č. 2.“.
32.
V příloze č. 27 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní:
„Základní ceny za m2 podlahové plochy jednotky bytu
Tabulka č. 1
Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí| Základní cena
(Kč/m2)
---|---
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
Praha 1*| 83 491
Praha 2*| 65 493
Praha 3*| 54 074
Praha 4*| 46 725
Praha 5*| 46 924
Praha 6*| 62 074
Praha 7*| 42 676
Praha 8*| 46 824
Praha 9*| 48 579
Praha 10*| 44 536
Praha 11*| 43 852
Praha 12*| 42 712
Praha 13*| 43 789
Praha 14*| 41 210
Praha 15*| 42 187
Praha 16*| 47 261
Praha 17*| 41 562
Praha 18*| 43 292
Praha 19*| 41 752
Praha 20*| 52 708
Praha 21*| 53 366
STŘEDOČESKÝ KRAJ
Benešov| 28 364
Beroun| 27 819
Kladno| 24 143
Kolín| 22 056
Kutná Hora| 19 367
Mělník| 24 675
Mladá Boleslav| 28 982
Nymburk| 21 305
Poděbrady| 27 446
Praha – východ**| 31 493
Praha – západ**| 35 859
Příbram| 17 193
Rakovník| 20 063
10 001 – 50 000| 22 389
2 001 – 10 000| 22 049
do 2 000 obyvatel| 14 342
JIHOČESKÝ KRAJ
České Budějovice| 24 073
Český Krumlov| 19 134
Jindřichův Hradec| 14 685
Písek| 19 268
Prachatice| 16 503
Strakonice| 15 158
Tábor| 19 168
2 001 – 10 000| 14 387
do 2 000 obyvatel| 11 618
PLZEŇSKÝ KRAJ
Plzeň 1*| 25 892
Plzeň 2*| 27 157
Plzeň 3*| 28 334
Domažlice| 16 011
Klatovy| 17 480
Rokycany| 18 034
Tachov| 15 235
10 001 – 50 000| 16 162
2 001 – 10 000| 15 814
do 2 000 obyvatel| 13 124
KARLOVARSKÝ KRAJ
Karlovy Vary 1*| 27 180
Karlovy Vary 2*| 16 269
Karlovy Vary 3*| 14 475
Karlovy Vary 4*| 17 636
Cheb| 11 353
Františkovy lázně| 13 841
Mariánské lázně| 15 961
Sokolov| 11 041
10 001 – 50 000| 10 452
2 001 – 1 0000| 7 648
do 2 000 obyvatel| 6 982
ÚSTECKÝ KRAJ
Děčín| 11 322
Chomutov| 6 603
Litoměřice| 14 960
Louny| 11 536
Most| 5 285
Teplice| 14 489
Ústí nad Labem| 10 909
10 001 – 50 000| 6 912
2 001 – 10 000| 8 794
do 2 000 obyvatel| 7 036
LIBERECKÝ KRAJ
Česká Lípa| 12 057
Jablonec nad Nisou| 14 437
Liberec| 22 569
Semily| 11 797
10 001 – 50 000| 16 031
2 001 – 10 000| 11 620
do 2 000 obyvatel| 19 234
KRÁL. HRADECKÝ KRAJ
Hradec Králové| 29 105
Jičín| 22 708
Náchod| 15 195
Rychnov nad Kněz.| 22 476
Trutnov| 13 863
10 001 – 50 000| 15 763
2 001 – 10 000| 14 457
do 2 000 obyvatel| 21 245
PARDUBICKÝ KRAJ
Chrudim| 21 718
Pardubice| 26 279
Svitavy| 14 747
Ústí nad Orlicí| 14 185
10 001 – 50 000| 16 932
2 001 – 10 000| 16 429
do 2 000 obyvatel| 11 169
VYSOČINA KRAJ
Havlíčkův Brod| 18 976
Jihlava| 22 267
Pelhřimov| 21 100
Třebíč| 17 591
Žďár nad Sázavou| 19 084
10 001 – 50 000| 19 095
2 001 – 10 000| 14 047
do 2 000 obyvatel| 10 310
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
Brno 1*| 41 215
Brno 2*| 39 031
Brno 3*| 41 117
Brno 4*| 38 959
Brno 5*| 38 786
Brno 6*| 35 177
Brno 7*| 36 364
Brno 8*| 29 420
Brno 9*| 38 404
Blansko| 26 266
Břeclav| 17 157
Hodonín| 16 207
Vyškov| 20 041
Znojmo| 19 217
10 001 – 50 000| 23 731
2 001 – 10 000| 22 704
do 2 000 obyvatel| 15 720
OLOMOUCKÝ KRAJ
Jeseník| 11 067
Olomouc| 27 471
Prostějov| 18 008
Přerov| 15 031
Šumperk| 14 907
10 001 – 50 000| 15 262
2 001 – 10 000| 13 834
do 2 000 obyvatel| 11 274
ZLÍNSKÝ KRAJ
Kroměříž| 17 521
Luhačovice| 27 664
Uherské Hradiště| 23 726
Vsetín| 15 307
Zlín| 24 124
10 001 – 50 000| 18 062
2 001 – 10 000| 15 288
do 2 000 obyvatel| 13 632
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Ostrava 1*| 15 562
Ostrava 2*| 13 147
Ostrava 3*| 15 669
Ostrava 4*| 8 616
Ostrava 5*| 15 363
Ostrava 6*| 14 441
Ostrava 7*| 25 681
Ostrava 8*| 16 545
Ostrava 9*| 17 696
Ostrava 10*| 18 114
Ostrava 11*| 11 253
Ostrava 12*| 10 257
Bruntál| 8 460
Frýdek-Místek| 16 773
Havířov| 12 509
Karviná| 7 538
Nový Jičín| 14 883
Opava| 18 701
10 001 – 50 000| 12 702
2 001 – 10 000| 13 133
do 2 000 obyvatel| 10 050
*
Rozdělení obcí Prahy, Brna, Plzně, Ostravy a Karlových Varů na oblasti je uvedeno v příloze č. 2.
**
Základní ceny platí pro všechny obce v okrese bez ohledu na počet obyvatel.“.
33.
Příloha č. 41 zní:
„Příloha č. 41 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.
Koeficienty změn cen staveb - Ki
v členění podle kódů klasifikací CZ-CC Kód cz-cc| Kód SKP| Název položky| Hodnota Ki
---|---|---|---
1| 2| 3| 4
SEKCE 1 – BUDOVY
11| BUDOVY BYTOVÉ
111| Budovy jednobytové
46.21.11.1| Budovy jednobytové| 2,192
46.21.11.3-4| Budovy pro rodinnou rekreaci
112| Budovy dvou a vícebytové
1121| 46.21.11.2| Budovy dvoubytové| 2,194
1122| 46.21.11.2
46.21.12..| Budovy tří a vícebytové| 2,167
113| Budovy bytové ostatní
46.21.18.2| Budovy se službami sociální péče| 2,101
46.21.19.1| Budovy pro ubytování studentů, zaměstnanců apod.
12| BUDOVY NEBYTOVÉ - BUDOVY A HALY
---|---
121| Hotely a obdobné budovy
46.21.19.1| Budovy hotelů| 2,108
46.21.19.2| Budovy restauračních zařízení
122| Budovy administrativní
46.21.14.3..| Budovy pro administrativu (peněžní ústavy, veřejná správa, pošta...)| 2,173
123| Budovy pro obchod
46.21.14.2..
46.21.14.3..| Budovy pro obchod, prodejny| 2,189
Budovy pro služby
124| Budovy pro dopravu a telekomunikace
1241| 46.21.14.4..
46.21.64.3| Budovy pro telekomunikace, nádraží, terminály a budovy k nim příslušející| 2,160
1242| 46.21.14.5..| Garáže| 2,164
125| Budovy pro průmysl a skladování
1251| 46.21.13.1..
46.21.51.2..| Budovy pro průmysl| 2,164
46.21.13.3..| Budovy pro vodní hospodářství
1252| 46.21.13.2..
46.21.64.1 a 2| Budovy skladů, nádrže a sila| 2,116
Kód cz-cc| Kód SKP| Název položky| Hodnota Kj
---|---|---|---
1| 2| 3| 4
126| Budovy pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělávání a zdravotnictví
1261| 46.21.16| Budovy pro společenské a kulturní účely| 2,155
1262| 46.21.17.2| Budovy muzeí a knihoven| 2,119
1263| 46.21.17..1 a 3| Budovy škol, univerzit a budovy pro výzkum| 2,122
1264| 46.21.18.1| Budovy pro zdravotnictví| 2,128
1265| 46.21.61..
46.21.63..| Budovy pro sport tj. budovy tělocvičen, stavby stadionů| 2,138
127| Budovy nebytové ostatní
1271| 46.21.15.2.. 46.21.15.3..| Budovy pro zemědělství
tj. budovy pro živočišnou produkci, budovy pro skladování a úpravu zemědělských produktů| 2,189
1272| 46.21.14.6..1| Budovy pro bohoslužby a náboženské aktivity| 2,110
1273| 46.21.19.9..| Historické nebo kulturní památky
1274| 46.21.19.9..| Budovy nebytové ostatní, jinde neuvedené| 2,142
SEKCE 2 – INŽENÝRSKÁ DÍLA
---
21| DOPRAVNÍ DÍLA
211| Dálnice, silnice, místní a účelové komunikace
46.23.11..| Dálnice, silnice, místní a účelové komunikace včetně ploch obdobného charakteru| 2,301
212| Dráhy kolejové
46.23.13..| Dráhy železniční a visuté| 2,212
213| Plochy letišť
46.23.14| Dráhy letištní a ostatní plochy| 2,323
214| Mosty, visuté dálnice, tunely, podjezdy a podchody
2141| 46.21.21..| Mosty a visuté dálnice| 2,047
2142| 46.21.22..| Tunely, podjezdy a podchody, podzemní objekty (kromě důlních)| 2,112
215| Přístavy, vodní cesty, vodní stupně a ostatní vodní díla
2151| 46.24.12.1
46.24.11| Přístavy a plavební kanály| 2,118
2152| 46.24.12.3| Hráze, jezy a stupně na tocích| 2,155
46.24.12.4| Objekty budované v souvislosti s hrázemi
46.24.12.8| Přehrady a nádrže na tocích
46.24.12.9| Úpravy vodních toků (regulace)
2153| 46.24.12.6-7| Akvadukty, vodní díla pro zavlažování a odvodnění
Kód cz-cc| Kód SKP| Název položky| Hodnota Ki
---|---|---|---
1| 2| 3| 4
22| VEDENÍ TRUBNÍ, TELEKOMUNIKAČNÍ A ELEKTRICKÁ
221| Vedení dálková trubní, telekomunikační a elektrická
2211| 46.21.31.. 46.21.32.7| Vedení plynu, ropy a ostatních chemických produktů dálková trubní| 2,391
2212| 46.21.32..| Vedení vody, parovodní, vzduchovodní, teplovodní, horkovodní a kanalizační dálková trubní včetně souvisejících objektů| 2,393
46.21.64.1| Nádrže, jímky, objekty čistíren odpadních vod
2213| 46.21.36-37..| Vedení dálkové telekomunikační| 2,311
46.21.52.5| Stavby telekomunikační, např. věže, stožáry
2214| 46.21.33..| Vedení elektrická trakční| 2,273
46.21.34..
46.21.35..| Vedení dálková elektrická včetně pomocných zařízení
222| Vedení místní trubní, elektrická a telekomunikační
2221| 46.21.42.3| Vedení plynu místní trubní| 2,366
2222| 46.21.41.1,2,9
46.21.42.1,2
46.21.64.1| Vedení vody, teplovodní, parovodní a horkovodní místní trubní včetně souvisejících objektů| 2,382
46.25.22.1| Vrty čerpací (studny vrtané)
46.25.22.2| Studny jinde neuvedené a jímání vody
2223| 46.21.41.4,9
46.21.64.1| Vedení kanalizace místní trubní| 2,363
Nádrže, jímky, objekty čistíren odpadních vod
2224| 46.21.43..| Vedení místní elektrické a telekomunikační včetně pomocných zařízení| 2,254
46.21.43.9| Vedení a rozvodny místní nadzemní jinde neuvedené
23| SOUBORY STAVEB PRO PRŮMYSLOVÉ ÚČELY (KROMĚ BUDOV)
2301| 46.21.52..| Stavby důlní a pro těžbu| 2,333
2302| 46.21.51..
46.25.61| Stavby elektráren
2303| 46.25.61| Stavby pro chemický průmysl
2304| | Stavby průmyslové jinde neuvedené
24| OSTATNÍ INŽENÝRSKÁ DÍLA
241| Stavby pro sport a rekreaci
2411| 46.23.22.9 | Sportovní hřiště| 2,304
2412| 46.23.21..| Ostatní stavby pro sport a rekreaci tj. plochy stadionů a hřišť, parky| 2,477
242| Ostatní inženýrská díla jinde neuvedená
46.21.64..
46.39.99| Ostatní inženýrská díla jinde neuvedená| 2,370
Koeficient změny cen staveb pro oplocení se uvažuje podle té stavby, podle které byl u pozemků určen koeficient polohy.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministryně:
JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. |
Vyhláška č. 456/2017 Sb. | Vyhláška č. 456/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 43/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 12. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2018, částka 163/2017
* ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky o řidičských průkazech a o registru řidičů
* ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky č. 43/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2018
456
VYHLÁŠKA
ze dne 14. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 43/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 137 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 48/2016 Sb. a zákona č. 199/2017 Sb., k provedení § 104 odst. 5, § 105 odst. 4 a § 122b zákona o silničním provozu:
ČÁST PRVNÍ
Změna vyhlášky o řidičských průkazech a o registru řidičů
Čl. I
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění vyhlášky č. 154/2003 Sb., vyhlášky č. 177/2004 Sb., vyhlášky č. 194/2006 Sb., vyhlášky č. 27/2012 Sb., vyhlášky č. 243/2012 Sb., vyhlášky č. 1/2014 Sb., vyhlášky č. 9/2015 Sb., vyhlášky č. 43/2015 Sb. a vyhlášky č. 75/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 4 se slova „8. obec obvyklého bydliště držitele řidičského průkazu na území České republiky (dále jen „obec pobytu“),“ zrušují.
2.
Příloha č. 1 včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
Vzor řidičského průkazu
4.4MB
4.5MB
“.
3.
Příloha č. 2 včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
Vzor mezinárodního řidičského průkazu vydaného Českou republikou
11.2MB
12.1MB
3.9MB
4.1MB
3.9MB
3.8MB
12.1MB
12.1MB
“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Řidičské průkazy na tiskopisu podle vzoru obsaženého v příloze č. 1 vyhlášky č. 31/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, je možno vydávat do vyčerpání zásob tiskopisu, nejdéle však do 31. prosince 2018.
ČÁST DRUHÁ
Změna vyhlášky č. 43/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů
Čl. III
Vyhláška č. 43/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
1.
V čl. I se bod 9 zrušuje.
2.
V čl. II se slova „s výjimkou ustanovení čl. I bodu 9, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2018, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 3 a čl. III, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr:
Ing. Ťok v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 80/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 80/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí nového znění Přílohy I (Seznam zakázaných látek a metod dopingu pro rok 2017 - Mezinárodní standard) Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu
Vyhlášeno 20. 12. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 10. 2017, částka 40/2017
* 1\\. ANABOLICKÉ ANDROGENNÍ STEROIDY (AAS): - (a) Exogenní* AAS, zahrnující:
* 2\\. Ostatní anabolické látky, zahrnující: - Klenbuterol; selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM, např. andarin a ostarin); tibolon; zeranol a zilpaterol, ale ne s omezením pouze na ně.
* 1\\. Agonisté erytropoetinového receptoru: - 1.1 Látky stimulující erytropoesu (ESA) včetně např.
* 2\\. Stabilizátory hypoxii vyvolávajícího faktoru (HIF), např. kobalt, molidustat a roxadustat (FG-4592); a aktivátory HIF, např. argon a xenon.
* 3\\. Choriogonadotropin (CG) a luteinizační hormon (LH) a jejich uvolňující faktory, např. buserelin, gonadorelin a leuprorelin, u mužů.
* 4\\. Kortikotropiny a jejich uvolňující faktory, např. kortikorelin.
* 5\\. Růstový hormon (GH) a jeho uvolňující faktory včetně: hormonu uvolňujícího růstový hormon (GHRH) a jeho analogů, např. CJC-1295, sermorelinu a tesamorelinu; sekretagogů růstového hormonu (GHS), např. ghrelinu a mimetik ghrelinu, např. anamorelinu a ipam
* 1\\. Inhibitory aromatáz, zahrnující: - Aminoglutethimid;
* 2\\. Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující: - Raloxifen;
* 3\\. Ostatní antiestrogenní látky zahrnující: - Cyklofenil; fulvestrant a klomifen, ale ne s omezením pouze na ně.
* 4\\. Látky modifikující funkci(e) myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne s omezením pouze na ně.
* 5\\. Metabolické modulátory: - 5.1 Aktivátory AMP-aktivované proteinkinázy (AMPK), např. AICAR; a Agonisté Receptoru delta aktivovaného peroxizomovými proliferátory (PPARδ), např. GW 1516;
* 1\\. Podání nebo znovuzavedení jakéhokoliv množství autologní, alogenní (homologní) nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu do oběhového systému.
* 2\\. Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku. - Zahrnující:
* 3\\. Jakákoliv forma intravaskulární manipulace s krví nebo s krevními komponentami fyzikálními nebo chemickými způsoby.
* 1\\. Podvádění, nebo Pokus o Podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků odebraných při Dopingové kontrole. To zahrnuje záměnu a/nebo úpravu (např. proteázami) moči, ale ne s omezením pouze na ně.
* 2\\. Nitrožilní infuze a/nebo injekce více než 50 ml za 6 hodin kromě infuzí legitimně přijatých v průběhu nemocničních zákroků, chirurgických zákroků nebo klinických vyšetřovacích metod.
* 1\\. Transfer polymerů nukleových kyselin nebo jejich analogů;
* 2\\. Použití normálních nebo geneticky modifikovaných buněk;
* (a) Nespecifická stimulancia: - Adrafinil,
* (b) Specifická stimulancia. - Zahrnují (ale ne s omezením pouze na ně):
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 10. 2017
80
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2007 Sb. m. s. a č. 46/2008 Sb. m. s.
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. listopadu 2016 bylo generální ředitelkou UNESCO oznámeno schválení nového znění Přílohy I (Seznam zakázaných látek a metod dopingu pro rok 2017 - Mezinárodní standard) Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu1).
S novým zněním Přílohy I vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal listinu o přijetí změn Přílohy I Českou republikou.
Nové znění Přílohy I vstoupilo v platnost v souladu s článkem 34 odst. 3 Úmluvy dne 1. ledna 2017 a pro Českou republiku vstoupilo v platnost dne 30. října 2017.
Dnem vstupu nového znění Přílohy I v platnost přestalo platit znění Přílohy I platné od 1. ledna 2016, vyhlášené pod č. 26/2017 Sb. m. s.
Anglické znění Přílohy I a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
SVĚTOVÝ ANTIDOPINGOVÝ KODEX
SEZNAM ZAKÁZANÝCH LÁTEK A
METOD DOPINGU
PRO ROK 2017
MEZINÁRODNÍ STANDARD
Oficiální text Seznamu bude spravován WADA a bude publikován v angličtině a francouzštině.
V případě jakýchkoliv konfliktů mezi anglickou a francouzskou verzí bude rozhodující anglická verze.
Tento Seznam bude platný od 1. ledna 2017
Seznam zakázaných látek
a metod dopingu pro rok 2017
21\\. září 2016
SEZNAM ZAKÁZANÝCH LÁTEK A METOD DOPINGU PRO ROK 2017
SVĚTOVÝ ANTIDOPINGOVÝ KODEX
Platný od 1. ledna 2017
Podle článku 4.2.2 Světového antidopingového kodexu všechny Zakázané látky budou považovány za „Specifické látky“ kromě látek ze skupin S1, S2, S4.4, S4.5 a S6(a) a Zakázaných metod M1, M2 a M3.
LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ STÁLE
(PŘI SOUTĚŽI I MIMO SOUTĚŽ)
ZAKÁZANÉ LÁTKY
S0. NESCHVÁLENÉ LÁTKY
Jakákoliv farmakologicky účinná látka, která není zahrnuta v následujících sekcích Seznamu a není aktuálně schválena pro humánní terapeutické použití jakýmkoliv vládním zdravotnickým regulačním úřadem (např. léčiva v preklinickém nebo klinickém stadiu výzkumu nebo po ukončené registraci, syntetické drogy, látky schválené pouze pro veterinární použití), je zakázána stále.
S1. ANABOLICKÉ LÁTKY
Anabolické látky jsou zakázány.
1.
ANABOLICKÉ ANDROGENNÍ STEROIDY (AAS):
(a)
Exogenní* AAS, zahrnující:
1-androstendiol (5α-androst-1-en-3β,17β-diol);
1-androstendion (5α-androst-1-en-3,17-dion);
bolandiol (estr-4-en-3β,17β-diol);
bolasteron;
danazol ([1,2]oxazolo[4',5':2,3]pregna-4-en-20-yn-17α-ol);
dehydrochlormethyltestosteron (4-chloro-17β-hydroxy-17α-methylandrosta-1,4-dien-3-on);
desoxymethyltestosteron (17α-methyl-5α-androst-2-en-17β-οl);
drostanolon;
ethylestrenol (19-norpregna-4-en-17α-ol);
fluoxymesteron;
formebolon;
furazabol (17α-methyl[1,2,5]oxadiazolo[3',4':2,3]-5α-androstan-17β-ol);
gestrinon;
4-hydroxytestosteron (4,17β-dihydroxyandrost-4-en-3-on);
kalusteron;
klostebol;
mestanolon;
mesterolon;
metandienon (17β-hydroxy-17α-methylandrosta-1,4-dien-3-on);
metenolon;
methandriol;
metasteron (17β-hydroxy-2α, 17α-dimethyl-5α-androstan-3-on);
methyldienolon (17β-hydroxy-17α-methylestra-4,9-dien-3-on);
methyl-1-testosteron (17β-hydroxy-17α-methyl-5α-androst-1-en-3-on);
methylnortestosteron (17β-hydroxy-17α-methylestr-4-en-3-on);
methyItestosteron;
metribolon (methyltrienolon (17β-hydroxy-17α-methylestra-4,9,11-trien-3-on);
miboleron;
norboleton;
norethandrolon;
norklostebol;
oxabolon;
oxandrolon;
oxymesteron;
oxymetolon;
prostanozol (17β-[(tetrahydropyran-2-yl)oxy]-1'H-pyrazolo[3,4:2,3]-5α-androstane);
quinbolon;
stanozolol;
stenbolon;
1-testosteron (17β-hydroxy-5α-androst-1-en-3-on);
tetrahydrogestrinon (17-hydroxy-18a-homo-19-nor-17α-pregna-4,9,11-trien-3-on);
trenbolon (17β-hydroxyestr-4,9,11-trien-3-on);
a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky.
b.
Endogenní** AAS, pokud jsou podány exogenně:
Androstendiol (androst-5-en-3β,17β-diol);
androstendion (androst-4-en-3,17-dion);
boldenon;
boldion (androsta-1,4-dien-3,17-dion);
dihydrotestosteron (17β-hydroxy-5α-androstan-3on);
nandrolon (19-nortestosteron);
19-norandrostendiol (estr-4-en-3,17-diol);
19-norandrostendion (estr-4-en-3,17-dion);
prasteron (dehydroepiandrosteron, DHEA, 3β-hydroxyandrost-5-en-17-on);
testosteron;
a jejich metabolity a isomery, ale ne s omezením pouze na ně:
5α-androstan-3α,17α-diol;
5α-androstan-3α,17β-diol;
5α-androstan-3β,17α-diol;
5α-androstan-3β,17β-diol;
5β-androstan-3α,17β-diol;
5α-androst-2-en-17-on;
androst-4-en-3α,17α-diol;
androst-4-en-3α,17β-diol;
androst-4-en-3β,17α-diol;
androst-5-en-3α,17α-diol;
androst-5-en-3α,17β-diol;
androst-5-en-3β,17α-diol;
4-androstendiol (androst-4-en-3β,17β-diol);
5-androstendion (androst-5-en-3,17-dion);
androsteron;
epi-dihydrotestosteron;
epitestosteron;
etiocholanolon;
3β-hydroxy-5α-androstan-17-on;
7α-hydroxy-DHEA;
7β-hydroxy-DHEA;
7-keto-DHEA;
19-norandrosteron;
19-noretiocholanolon.
2.
Ostatní anabolické látky, zahrnující:
Klenbuterol; selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM, např. andarin a ostarin); tibolon; zeranol a zilpaterol, ale ne s omezením pouze na ně.
Pro účely skupiny této sekce:
*
„exogenní” se vztahuje k látce, kterou tělo normálně přirozeně neprodukuje.
**
„endogenní” se vztahuje k látce, kterou tělo normálně přirozeně produkuje.
S2. PEPTIDOVÉ HORMONY, RŮSTOVÉ FAKTORY, PŘÍBUZNÉ LÁTKY A MIMETIKA
Následující látky a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky jsou zakázány:
1.
Agonisté erytropoetinového receptoru:
1.1
Látky stimulující erytropoesu (ESA) včetně např.
darbepoetinu (dEPO);
erytropoetinů (EPO);
EPO-Fc;
EPO-mimetických peptidů (EMP), např. CNTO 530 a peginesatid;
inhibitory GATA, např. K-11706;
methoxypolyethylenglykol-epoetin beta (CERA);
inhibitory transformujícího růstového faktoru beta (TGF-beta), např. sotatercept, luspatercept;
1.2
Agonisté neerytropoetického EPO receptoru, např.
ARA-290;
asialo EPO;
karbamylovaný EPO;
2.
Stabilizátory hypoxii vyvolávajícího faktoru (HIF), např. kobalt, molidustat a roxadustat (FG-4592); a aktivátory HIF, např. argon a xenon.
3.
Choriogonadotropin (CG) a luteinizační hormon (LH) a jejich uvolňující faktory, např. buserelin, gonadorelin a leuprorelin, u mužů.
4.
Kortikotropiny a jejich uvolňující faktory, např. kortikorelin.
5.
Růstový hormon (GH) a jeho uvolňující faktory včetně: hormonu uvolňujícího růstový hormon (GHRH) a jeho analogů, např. CJC-1295, sermorelinu a tesamorelinu; sekretagogů růstového hormonu (GHS), např. ghrelinu a mimetik ghrelinu, např. anamorelinu a ipamorelinu; uvolňujících peptidů růstového hormonu (GHRP), např. alexamorelinu, GHRP-6, hexarelinu a pralmorelinu (GHRP-2).
Kromě toho jsou zakázány následující růstové faktory:
Fibroblastové růstové faktory (FGFs); hepatocytový růstový faktor (HGF); insulinu podobný růstový faktor-1 (IGF-1) a jeho analoga; mechanické růstové faktory (MGF); růstový faktor odvozený z krevních destiček (PDGF); vaskulárně-endoteliární růstový faktor (VEGF), stejně jako jakékoliv jiné růstové faktory ovlivňující syntézu nebo degradaci bílkovin svalů, šlach a vaziva, krevní zásobení, využití energie, regenerativní kapacitu nebo ovlivňující typy svalových vláken.
S3. BETA2- AGONISTÉ
Všichni selektivní i neselektivní beta2- agonisté, včetně všech optických isomerů, jsou zakázáni.
Zahrnují (ale ne s omezením pouze na ně):
Fenoterol; formoterol; higenamin; indakaterol; olodaterol; prokaterol; reproterol; salbutamol; salmeterol; terbutalin; vilanterol.
Výjimkou jsou:
•
inhalační salbutamol: maximálně 1600 mikrogramů za 24 hodin, nepřekročit 800 mikrogramů za každých 12 hodin;
•
inhalační formoterol: maximální dodaná dávka 54 mikrogramů za 24 hodin;
•
inhalační salmeterol: maximálně 200 mikrogramů za 24 hodin.
Přítomnost salbutamolu v moči v koncentraci vyšší než 1000 ng/ml a přítomnost formoterolu v moči v koncentraci vyšší než 40 ng/ml nebude považována za zamýšlené terapeutické použití, ale bude považována za pozitivní laboratorní nález, pokud sportovec neprokáže kontrolovanou farmakokinetickou studií, že abnormální výsledek byl způsoben užíváním terapeutické dávky (v inhalaci) nižší, než výše uvedená maximální dávka.
S4. HORMONOVÉ A METABOLICKÉ MODULÁTORY
Zakázané jsou následující hormonové a metabolické modulátory:
1.
Inhibitory aromatáz, zahrnující:
Aminoglutethimid;
anastrozol;
androsta-1,4,6-trien-3-17-dion (androstatriendion);
androsta-3,5-dien-7-17-dion (arimistan);
4-androsten-3,6,17-trion (6-oxo);
exemestan;
formestan;
letrozol;
testolacton,
ale ne s omezením pouze na ně.
2.
Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující:
Raloxifen;
tamoxifen;
toremifen, ale ne s omezením pouze na ně.
3.
Ostatní antiestrogenní látky zahrnující:
Cyklofenil; fulvestrant a klomifen, ale ne s omezením pouze na ně.
4.
Látky modifikující funkci(e) myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne s omezením pouze na ně.
5.
Metabolické modulátory:
5.1
Aktivátory AMP-aktivované proteinkinázy (AMPK), např. AICAR; a Agonisté Receptoru delta aktivovaného peroxizomovými proliferátory (PPARδ), např. GW 1516;
5.2
Insuliny a mimetika insulinů;
5.3
Meldonium;
5.4
Trimetazidin.
S5. DIURETIKA A MASKOVACÍ LÁTKY
Následující diuretika a maskovací látky jsou zakázané, stejně jako další látky s podobnou chemickou strukturou a podobnými biologickými účinky.
Zahrnují:
•
Desmopressin, plasmaexpandery (např. glycerol, nitrožilní podání albuminu, dextranu, hydroxyethylškrobu a mannitolu), probenecid, ale ne s omezením pouze na ně.
•
Acetazolamid, amilorid, bumetanid, furosemid, chlortalidon, indapamid, kanrenon, kyselina etakrynová, metolazon, spironolakton, thiazidy (např. bendroflumethiazid, hydrochlorothiazid, chlorothiazid), triamteren a vaptany (např. tolvaptan), ale ne s omezením pouze na ně.
S výjimkou:
•
drospirenonu, pamabromu a očního podání inhibitorů karboanhydrázy (např. dorzolamidu a brinzolamidu)
•
Lokálního podání felypressinu pro zubní anestézii
Nález jakéhokoliv množství látky se stanoveným prahovým limitem (tj. formoterol, salbutamol, katin, efedrin, metylefedrin a pseudoefedrin) ve Vzorku Sportovce kdykoliv nebo případně Při Soutěži ve spojení s diuretikem nebo jinou maskovací látkou, bude považováno za Pozitivní laboratorní nález, pokud Sportovec nemá schválenou Terapeutickou výjimku (TV) na tuto látku navíc k té, která již byla udělena na diuretikum nebo jinou maskovací látku.
ZAKÁZANÉ METODY
M1. MANIPULACE S KRVÍ A KREVNÍMI KOMPONENTAMI
Zakázané je následující:
1.
Podání nebo znovuzavedení jakéhokoliv množství autologní, alogenní (homologní) nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu do oběhového systému.
2.
Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku.
Zahrnující:
modifikované hemoglobinové produkty (např. krevní náhražky založené na hemoglobinu a mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne s omezením pouze na ně. Inhalační suplementace kyslíkem zakázána není.
3.
Jakákoliv forma intravaskulární manipulace s krví nebo s krevními komponentami fyzikálními nebo chemickými způsoby.
M2. CHEMICKÁ A FYZIKÁLNÍ MANIPULACE
Zakázané je následující:
1.
Podvádění, nebo Pokus o Podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků odebraných při Dopingové kontrole. To zahrnuje záměnu a/nebo úpravu (např. proteázami) moči, ale ne s omezením pouze na ně.
2.
Nitrožilní infuze a/nebo injekce více než 50 ml za 6 hodin kromě infuzí legitimně přijatých v průběhu nemocničních zákroků, chirurgických zákroků nebo klinických vyšetřovacích metod.
M3. GENOVÝ DOPING
Z důvodu potenciálu ke zvýšení sportovního výkonu je zakázáno následující:
1.
Transfer polymerů nukleových kyselin nebo jejich analogů;
2.
Použití normálních nebo geneticky modifikovaných buněk;
LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ PŘI SOUTĚŽI
Kromě kategorií S0 až S5 a M1 až M3 uvedených výše jsou Při Soutěži zakázané i následující skupiny:
ZAKÁZANÉ LÁTKY
S6. STIMULANCIA
Všechna stimulancia včetně všech jejich případných optických isomerů, např. d- a I-, jsou zakázaná.
Stimulancia zahrnují:
(a)
Nespecifická stimulancia:
Adrafinil,
amfepramon,
amfetamin,
amfetaminil,
amifenazol,
benfluorex,
benzylpiperazin,
bromantan,
fendimetrazin,
fenetylin,
fenfluramin,
fenkamin,
fenproporex,
fentermin,
fonturacetam /4-fenylpiracetam (karfedon)/,
furfenorex,
klobenzorex,
kokain,
kropropamid,
krotetamid,
lisdexamfetamin,
mefenorex,
mefentermin,
metamfetamin (d-),
mezokarb,
modafinil,
norfenfluramin,
p-metylamfetamin,
prenylamin,
prolintan.
Stimulancium, které není výslovně uvedeno v tomto odstavci, je Specifickou látkou.
(b)
Specifická stimulancia.
Zahrnují (ale ne s omezením pouze na ně):
Adrenalin (epinefrin)****,
benzfetamin,
dimethylamfetamin,
efedrin***,
etamivan,
etylamfetamin,
etylefrin,
famprofazon,
fenbutrazát,
fenetylamin a jeho deriváty,
fenkamfamin,
fenmetrazin,
fenprometamin,
heptaminol,
hydroxyamfetamin (parahydroxyamfetamin),
isomethepten,
katin**,
katinon a jeho analoga (např. mefedron, methedron a alfa-pyrolidinovalerofenon),
levmetamfetamin,
meklofenoxát,
metylefedrin***,
metylendioxymetamfetamin,
metylfenidát,
4-metylhexan-2-amin (metylhexanamin),
niketamid,
norfenefrin,
oktopamin,
oxilofrin (metylsynefrin),
pemolin,
pentetrazol,
propylhexedrin,
pseudoefedrin*****,
selegilin,
sibutramin,
strychnin,
tenamfetamin (metylendioxyamfetamin),
tuaminoheptan
a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky.
S výjimkou:
•
klonidinu
•
derivátů imidazolu v případě jejich místního/očního použití a stimulancií zahrnutých do Monitorovacího programu pro rok 2017*.
*
Bupropion, fenylefrin, fenylpropanolamin, kofein, nikotin, pipradrol a synefrin: Tyto látky jsou zahrnuté do Monitorovacího programu 2017 a nejsou považovány za Zakázané látky.
**
Katin: je zakázaný pouze při koncentraci vyšší než 5 mikrogramů v 1 ml moči.
***
Efedrin a methylefedrin: jsou zakázány při koncentraci vyšší než 10 mikrogramů v 1 ml moči.
****
Adrenalin (epinefrin): není zakázán při lokálním podání, např. nosní, oční aplikace nebo jeho podání společně s lokálními anestetiky.
*****
Pseudoefedrin: je zakázán, pokud jeho koncentrace v moči je vyšší než 150 mikrogramů na mililitr.
S7. NARKOTIKA
Zakázané je následující:
Buprenorfin,
dextromoramid,
diamorfin(heroin),
fentanyl a jeho deriváty,
hydromorfon,
metadon,
morfin,
nikomorfin,
oxykodon,
oxymorfon,
pentazocin,
petidin.
S8. KANABINOIDY
Zakázané je následující:
•
Přírodní (např. hašiš, konopí a marihuana) nebo syntetický delta9-tetrahydrokanabinol (THC).
•
Kanabimimetika, např. „Spice“, JWH018, JWH073 a HU-210.
S9. GLUKOKORTIKOIDY
Všechny glukokortikoidy podávané orálně, rektálně, nitrožilní nebo nitrosvalovou aplikací jsou zakázané.
LÁTKY ZAKÁZANÉ V URČITÝCH SPORTECH
P1. ALKOHOL
Alkohol (etanol) je zakázaný pouze Při Soutěži v následujících sportech. Detekce se bude provádět dechovou zkouškou a/nebo rozborem krve. Prahová hodnota pro porušení dopingového pravidla je ekvivalentní koncentraci alkoholu v krvi 0,10 g/l.
•
Automobilový sport (FIA)
•
Letecké sporty a parašutismus (FAI)
•
Lukostřelba (WA)
•
Vodní motorismus (UIM)
P2. BETA-BLOKÁTORY
Beta-blokátory jsou zakázány pouze v následujících sportech Při Soutěži, a kde je to označeno i Mimo soutěž.
•
Automobilový sport (FIA)
•
Billiard (všechny discipliny) (WCBS)
•
Golf (IGF)
•
Lukostřelba (WA)*
•
Lyžování (FIS) - skoky na lyžích a akrobatické lyžování-skoky a U-rampa,a snowboard U-rampa a „big air“
•
Podvodní sporty (nádechové potápění) (CMAS) v disciplínách konstantní váha s ploutvemi nebo bez ploutví, dynamická apnoe s ploutvemi nebo bez ploutví, free immersion, jump blue, spearfishing, statická apnoe, střelba harpunou na terč a variabilní váha.
•
Střelba (ISSF, IPC)*
•
Šipky (WDF)
*
Zakázané také Mimo soutěž
Beta-blokátory zahrnují následující látky:
Acebutolol,
alprenolol,
atenolol,
betaxolol,
bisoprolol,
bunolol,
celiprolol,
esmolol,
karteolol,
karvedilol,
labetalol,
levobunolol,
metipranolol,
metoprolol,
nadolol,
oxprenolol,
pindolol,
propranolol,
sotalol,
timolol,
ale ne s omezením pouze na ně.
1)
Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu, přijatá dne 19. října 2005 v Paříži, byla vyhlášena v anglickém znění a s překladem do českého jazyka pod č. 58/2007 Sb. m. s. Nové znění překladu Úmluvy do českého jazyka bylo vyhlášeno pod č. 46/2008 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 79/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 79/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem školství a vědy Gruzie o spolupráci v oblasti školství a vědy
Vyhlášeno 20. 12. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 11. 2017, částka 40/2017
* Článek 1 - Smluvní strany si budou na požádání vyměňovat informace a dokumenty týkající se národních vzdělávacích systémů, zejména legislativních změn v oblasti základního, středního, vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání, o učebních osnovách a učebních plán
* Článek 2 - Smluvní strany si budou na požádání vyměňovat informace a dokumenty týkající se otázek řízení, organizace a obsahu základního, středního, vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání, jakož i organizace, řízení a financování vědy a výzkumu v obou zemích.
* Článek 3 - Smluvní strany budou podporovat účast vědců, odborníků z oblasti vzdělávání a studentů na vědeckých konferencích, kongresech a sympoziích pořádaných v České republice a v Gruzii, jakož i rozvoj spolupráce v jednotlivých oblastech výzkumu a vědy.
* Článek 4 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci a vznik přímých kontaktů mezi institucemi vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání a dalšími vzdělávacími, vědeckými a výzkumnými institucemi v České republice a v Gruzii v souladu s příslušnými právními pře
* Článek 5 - S ohledem na potřebu posílení vědeckotechnické spolupráce budou smluvní strany podporovat vznik kontaktů a spolupráci obou zemí v oblasti vědy, technologií, vývoje a inovací.
* Článek 6 - Za účelem zachování národní identity budou smluvní strany v souladu s příslušnými právními předpisy svých států podporovat výuku mateřského jazyka a činnost krajanské komunity ve státu druhé smluvní strany.
* Článek 7 - Smluvní strany budou podporovat výuku jazyka a literatury země druhé smluvní strany. Za tímto účelem, na žádost přijímající smluvní strany zaslanou písemně diplomatickou cestou, se budou smluvní strany snažit vyslat učitele českého jazyka a literatury a gr
* Článek 8 - 1. Smluvní strany si mohou vzájemně vyměňovat delegace odborníků z oblasti vzdělávání a vědy na celkovou dobu deseti (10) dnů ročně ke studiu otázek souvisejících se vzděláváním a vědou a k projednání otázek další spolupráce.
* Článek 9 - Smluvní strany, vedeny zásadou reciprocity, budou podporovat výměny akademických a výzkumných pracovníků veřejných vysokých škol a výzkumných institucích ke studijním a přednáškovým pobytům na celkovou dobu dvou (2) měsíců ročně. Délka jednotlivých pobytů
* Článek 10 - Smluvní strany, vedeny zásadou reciprocity, budou podporovat výměny studentů bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů uskutečňovaných veřejnými vysokými školami v České republice a v Gruzii. Délka jednotlivého studijního pobytu může tr
* Článek 11 - Smluvní strany, vedeny zásadou reciprocity, si každoročně poskytnou dvě (2) stipendia k účasti na letní škole pořádané v zemi druhé smluvní strany. Seznam dostupných kurzů si vzájemně poskytnou diplomatickou cestou nejpozději do 1. února daného kalendářníh
* Článek 12 - V rámci spolupráce na základě této Dohody budou smluvní strany podporovat přijetí nejúčinnějších a nejvhodnějších forem a prostředků spolupráce. Způsob realizace každé navrhované oblasti spolupráce bude koordinován a dohadován diplomatickou cestou. Na prio
* Článek 13 - 1. Česká smluvní strana zajistí, aby jejími kandidátům vyslaným do Gruzie v souladu s články 9, 10 a 11 této Dohody byla uhrazena mezinárodní doprava do místa určení v Gruzii a zpět za předpokladu, že jsou kandidáti v době úhrady mezinárodních dopravy zamě
* Článek 14 - Závazky každé ze smluvních stran vyplývající z této Dohody podléhají příslušným vnitrostátním právním předpisům z oblasti financování a jsou závislé na dostupnosti příslušných finančních zdrojů.
* Článek 15 - Tato Dohoda nevylučuje organizaci dalších forem spolupráce, na nichž se smluvní strany dohodnou diplomatickou cestou.
* Článek 16 - Tato Dohoda může být měněna a doplňována vzájemnou dohodou smluvních stran. Veškeré změny a doplňky musí být provedeny písemnou formou a vstoupí v platnost dnem podpisu. Takto provedené změny a doplňky jsou neoddělitelnou součástí této Dohody.
* Článek 17 - Jakékoliv spory ve výkladu nebo plnění této Dohody budou řešeny prostřednictvím konzultací a/nebo jednání smluvních stran.
* Článek 18 - 1. Tato Dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu a zůstává v platnosti do 31. prosince 2020. Její platnost bude automaticky prodloužena do podpisu nové Dohody, pokud některá ze smluvních stran neinformuje druhou smluvní stranu písemně, diplomatickou cestou
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 11. 2017
79
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. listopadu 2017 byla v Tbilisi podepsána Dohoda mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem školství a vědy Gruzie o spolupráci v oblasti školství a vědy.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 18 odst. 1 dnem podpisu.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Dohoda
mezi
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
a
Ministerstvem školství a vědy Gruzie
o spolupráci v oblasti školství a vědy
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvo školství a vědy Gruzie (dále je „smluvní strany“),
přejíce si upevnit a rozvíjet přátelské vztahy mezi smluvními stranami na základě spolupráce v oblasti vzdělávání a vědy,
přesvědčeny, že tato spolupráce přispěje k dalšímu rozvoji vzájemných vztahů a posílí vzájemné porozumění mezi lidmi obou zemí,
se dohodly takto:
Článek 1
Smluvní strany si budou na požádání vyměňovat informace a dokumenty týkající se národních vzdělávacích systémů, zejména legislativních změn v oblasti základního, středního, vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání, o učebních osnovách a učebních plánech základních, středních a vyšších odborných vzdělávacích institucí a o akreditovaných studijních programech vysokých škol, o systému vzdělávání a dalšího vzdělávání učitelů.
Článek 2
Smluvní strany si budou na požádání vyměňovat informace a dokumenty týkající se otázek řízení, organizace a obsahu základního, středního, vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání, jakož i organizace, řízení a financování vědy a výzkumu v obou zemích.
Článek 3
Smluvní strany budou podporovat účast vědců, odborníků z oblasti vzdělávání a studentů na vědeckých konferencích, kongresech a sympoziích pořádaných v České republice a v Gruzii, jakož i rozvoj spolupráce v jednotlivých oblastech výzkumu a vědy.
Článek 4
Smluvní strany budou podporovat spolupráci a vznik přímých kontaktů mezi institucemi vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání a dalšími vzdělávacími, vědeckými a výzkumnými institucemi v České republice a v Gruzii v souladu s příslušnými právními předpisy svých států.
Článek 5
S ohledem na potřebu posílení vědeckotechnické spolupráce budou smluvní strany podporovat vznik kontaktů a spolupráci obou zemí v oblasti vědy, technologií, vývoje a inovací.
Smluvní strany budou dále podporovat spolupráci v rámci multilaterálních programů a projektů Evropské unie a společnou účast výzkumných organizací České republiky a Gruzie v mezinárodních soutěžích vědeckých a technologických projektů rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace.
Článek 6
Za účelem zachování národní identity budou smluvní strany v souladu s příslušnými právními předpisy svých států podporovat výuku mateřského jazyka a činnost krajanské komunity ve státu druhé smluvní strany.
Článek 7
Smluvní strany budou podporovat výuku jazyka a literatury země druhé smluvní strany. Za tímto účelem, na žádost přijímající smluvní strany zaslanou písemně diplomatickou cestou, se budou smluvní strany snažit vyslat učitele českého jazyka a literatury a gruzínského jazyka a literatury k pedagogickému působení na veřejných vysokých školách ve státu druhé smluvní strany.
Článek 8
1.
Smluvní strany si mohou vzájemně vyměňovat delegace odborníků z oblasti vzdělávání a vědy na celkovou dobu deseti (10) dnů ročně ke studiu otázek souvisejících se vzděláváním a vědou a k projednání otázek další spolupráce.
2.
Konkrétní podmínky každé výměny, včetně stanovení počtu členů, složení delegací a data návštěvy, budou smluvními stranami dohodnuty diplomatickou cestou.
3.
Vysílající smluvní strana v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy uhradí veškeré náklady spojené s pracovní cestou svých odborníků vyslaných do země přijímající smluvní strany na základě tohoto článku.
Článek 9
Smluvní strany, vedeny zásadou reciprocity, budou podporovat výměny akademických a výzkumných pracovníků veřejných vysokých škol a výzkumných institucích ke studijním a přednáškovým pobytům na celkovou dobu dvou (2) měsíců ročně. Délka jednotlivých pobytů nepřesáhne jeden (1) měsíc.
Článek 10
Smluvní strany, vedeny zásadou reciprocity, budou podporovat výměny studentů bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů uskutečňovaných veřejnými vysokými školami v České republice a v Gruzii. Délka jednotlivého studijního pobytu může trvat v rozmezí minimálně dvou (2) a maximálně devíti (9) měsíců. Celkový rozsah studijních pobytů všech účastníků z každé strany nepřesáhne dvacet sedm (27) měsíců ročně.
Článek 11
Smluvní strany, vedeny zásadou reciprocity, si každoročně poskytnou dvě (2) stipendia k účasti na letní škole pořádané v zemi druhé smluvní strany. Seznam dostupných kurzů si vzájemně poskytnou diplomatickou cestou nejpozději do 1. února daného kalendářního roku.
Článek 12
V rámci spolupráce na základě této Dohody budou smluvní strany podporovat přijetí nejúčinnějších a nejvhodnějších forem a prostředků spolupráce. Způsob realizace každé navrhované oblasti spolupráce bude koordinován a dohadován diplomatickou cestou. Na prioritních podoblastech spolupráce uvedených v článcích 9, 10 a 11 této Dohody se strany dohodnou každoročně, nejpozději do 1. února daného kalendářního roku.
Článek 13
1.
Česká smluvní strana zajistí, aby jejími kandidátům vyslaným do Gruzie v souladu s články 9, 10 a 11 této Dohody byla uhrazena mezinárodní doprava do místa určení v Gruzii a zpět za předpokladu, že jsou kandidáti v době úhrady mezinárodních dopravy zaměstnáni nebo zapsáni ke studiu na veřejných vysokých školách v České republice.
2.
Gruzínská smluvní strana zajistí, aby jejím kandidátům vyslaným do České republiky v souladu s články 9, 10 a 11 této Dohody byla uhrazena mezinárodní doprava do místa určení v České republice a zpět za předpokladu, že jsou kandidáti v době úhrady mezinárodní dopravy zaměstnáni nebo zapsáni ke studiu na veřejných vysokých školách v Gruzii.
Článek 14
Závazky každé ze smluvních stran vyplývající z této Dohody podléhají příslušným vnitrostátním právním předpisům z oblasti financování a jsou závislé na dostupnosti příslušných finančních zdrojů.
Článek 15
Tato Dohoda nevylučuje organizaci dalších forem spolupráce, na nichž se smluvní strany dohodnou diplomatickou cestou.
Článek 16
Tato Dohoda může být měněna a doplňována vzájemnou dohodou smluvních stran. Veškeré změny a doplňky musí být provedeny písemnou formou a vstoupí v platnost dnem podpisu. Takto provedené změny a doplňky jsou neoddělitelnou součástí této Dohody.
Článek 17
Jakékoliv spory ve výkladu nebo plnění této Dohody budou řešeny prostřednictvím konzultací a/nebo jednání smluvních stran.
Článek 18
1.
Tato Dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu a zůstává v platnosti do 31. prosince 2020. Její platnost bude automaticky prodloužena do podpisu nové Dohody, pokud některá ze smluvních stran neinformuje druhou smluvní stranu písemně, diplomatickou cestou o svém záměru tuto Dohodu vypovědět. V takovém případě skončí platnost Dohody šest (6) měsíců od data obdržení této výpovědi druhou smluvní stranou.
2.
Výměnné programu, projekty a aktivity zahájené podle této Dohody po dobu její platnosti budou pokračovat bez ohledu na ukončení platnosti této Dohody, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.
Dáno v Tbilisi dne 16. listopadu 2017 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, gruzínském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém.
Za Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy České republiky
Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D., v. r.
náměstkyně ministra
Za Ministerstvo školství
a vědy Gruzie
Micheil Čchenkeli v. r.
ministr |
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 455/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 455/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2018
Vyhlášeno 20. 12. 2017, částka 162/2017
455
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 12. prosince 2017
o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2018
Ministerstvo zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví na základě doporučení Národní imunizační komise antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2018:
1.
Antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná očkování
1a)
kombinovaná očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma), virové hepatitidě B, nákazám vyvolaným Haemophilus influenzae typ b (DTaPHibVHBIPV):
Po rekonstituci 1 dávka (0,5 ml) obsahuje:
Diphtheriae anatoxinum1 ne méně než 30 mezinárodních jednotek (IU)
Tetani anatoxinum1 ne méně než 40 mezinárodních jednotek (IU)
Antigeny Bordetelly pertussis:
Pertussis anatoxinum (PT)1 25 mikrogramů
Pertussis haemagglutininum filamentosum (FHA)1 25 mikrogramů
Pertactinum (PRN)1 8 mikrogramů
Antigenum tegiminis hepatitidis B (HBs)2,3 10 mikrogramů
Virus poliomyelitidis inactivatum (IPV)
typus 1 (kmen Mahoney)4 40 D jednotek antigenu
typus 2 (kmen MEF-1)4 8 D jednotek antigenu
typus 3 (kmen Saukett)4 32 D jednotek antigenu
Haemophilus influenzae typus b polysaccharidum
(Polyribosylribitoli phosphas) 10 mikrogramů
conj. cum anatox. tetanico jako nosný protein přibližně 25 mikrogramů
1
adsorbováno na hydroxid hlinitý, hydratovaný (Al(OH)3) 0,5 miligramů Al3+
2
vyrobeno rekombinantní DNA technologií na kultuře kvasinkových buněk (Saccharomyces cerevisiae)
3
adsorbováno na fosforečnan hlinitý (AlPO4) 0,32 miligramů Al3+
4
pomnoženo na VERO buňkách
NEBO
1aa)
kombinovaná očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma), virové hepatitidě B, nákazám vyvolaným Haemophilus influenzae typ b
(DTaPHibVHBIPV)
Jedna dávka1 (0,5 ml) obsahuje:
Diphtheriae anatoxinum ne méně než 20 mezinárodních jednotek (IU)2
Tetani anatoxinum ne méně než 40 mezinárodních jednotek (IU)2
Antigeny Bordetelly pertussis
Pertussis anatoxinum 25 mikrogramů
Haemagglutinum filamentosum 25 mikrogramů
Virus Poliomyelitidis (inaktivovaný)3
typus 1 (Mahoney) 40 D jednotek antigenu4
typus 2 (MEF-1) 8 D jednotek antigenu4
typus 3 (Saukett) 32 D jednotek antigenu4
Antigenum tegiminis hepatitidis B5 10 mikrogramů
Polyribosylribitoli phosphas haemophili influenzae B 12 mikrogramů
(Polyribosylribitoli phosphas)
conjugata cum tetani anatoxinum 22-36 mikrogramů
1
adsorbováno na hydratovaný hydroxid hlinitý (0,6 mg Al3+)
2
jako spodní mez spolehlivosti (p= 0,95)
3
pomnoženo na VERO buňkách
4
nebo ekvivalentní množství antigenu stanovené vhodnou imunochemickou metodou
5
vyrobeno rekombinantní DNA technologií v kvasinkových buňkách Hansenula polymorpha
1b)
očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu (DTaP):
Jedna dávka (0,5 ml) obsahuje tyto léčivé látky:
Diphtheriae anatoxinum* ≥ 30 IU
Tetani anatoxinum* ≥ 40 IU
Pertussis anatoxinum* (PT) 25 mikrogramů
Pertussis haemaglutininum filamentosum* (FHA) 25 mikrogramů
Pertactinum* (69kD) 8 mikrogramů
*
adsorbováno na hydroxid hlinitý celkem: 0,5 miligramů
NEBO
1ba)
Očkovací látka proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli (acelulární) se sníženým obsahem antigenů
Jedna dávka (0,5 ml) obsahuje:
Diphtheriae anatoxinum - Minimálně 2 IU* (2 Lf)
Tetani anatoxinum - Minimálně 20 IU* (5 Lf)
Pertusové antigeny
Pertussis anatoxinum - 2,5 mikrogramů
Haemagglutinum filamentosum - 5 mikrogramů
Pertactinum - 3 mikrogramy
Fimbriae, typi 2 et 3 - 5 mikrogramů
Adsorbováno na fosforečnan hlinitý - 1,5 mg (0,33 mg hliníku)
*
Jako spodní hranice intervalu spolehlivosti (p = 0,95) aktivity měřené podle testu popsaného v Evropském lékopisu.
NEBO
1bb)
Očkovací látka proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli (acelulární komponenta) se sníženým obsahem antigenů
Jedna dávka (0,5 ml) obsahuje:
Diphtheriae anatoxinum1 ne méně než 2 mezinárodní jednotky (IU) (2,5 Lf)
Tetani anatoxinum1 ne méně než 20 mezinárodních jednotek (IU) (5 Lf)
Bordetellae pertussis antigena:
Pertussis anatoxinum1 8 mikrogramů
Pertussis haemagglutinum filamentosum1 8 mikrogramů
Pertussis membranae externae proteinum1 2,5 mikrogramů
1
adsorbováno na hydratovaný hydroxid hlinitý (Al(OH)3) 0,3 miligramů Al3+ a fosforečnan hlinitý (AlPO4) 0,2 miligramů Al3+
1c)
očkovací látka proti nákazám vyvolaným Haemophilus influenzae typ b:
Jedna dávka lyofilizované vakcíny obsahuje:
Polysaccharidum Hib purificatum (10 mikrogramů) cum Anatoxino tetanico (přibližně 25 mikrogramů).
1d)
očkovací látka proti tetanu:
Jedna dávka obsahuje:
Tetani anatoxinum - min. 40 mezinárodních jednotek
1e)
očkovací látka proti virové hepatitidě B v dětské formuli:
Jedna dávka obsahuje:
Antigenum tegiminis hepatitidis B - 10 mikrogramů
1f)
očkovací látka proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám:
Jedna dávka obsahuje:
Morbillorum virus attenuatum1 (Schwarz) min. 103,0 infekční dávka pro buněčnou kulturu350
Parotitidis virus attenuatum1 (RIT 4385) min. 103,7 infekční dávka pro buněčnou kulturu350
Rubeolae virus attenuatum2 (Wistar RA 27/3) min. 103,0 infekční dávka pro buněčnou kulturu350
1
pomnoženo na buňkách kuřecích embryí
2
pomnoženo na lidských diploidních buňkách (MRC-5)
3
50% infekční dávka tkáňové kultury
1g)
očkovací látka proti dětské přenosné obrně v inaktivované formě:
Jedna dávka obsahuje:
Virus poliomyelitis inactivatum typus 1 (Mahoney) .....40 antigenních D jednotek*
Virus poliomyelitis inactivatum typus 2 (MEF-1) ........8 antigenních D jednotek*
Virus poliomyelitis inactivatum typus 3 (Saukett) .....32 antigenních D jednotek*
*
nebo množství ekvivalentních antigenů stanovené pomocí vhodné imunochemické metody.
1h)
očkovací látka konjugovaná proti pneumokokovým infekcím:
Jedna dávka obsahuje:
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 11 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 31 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 41 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 51 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 6A1 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 6B1 4,4 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 7F1 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 9V1 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 141 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 18C1 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 19A1 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 19F1 2,2 µg
Streptococci pneumoniae polysaccharidum sérotypus 23F1 2,2 µg
1
Konjugován s nosným proteinem CRM197 a adsorbován na fosforečnan hlinitý (0,125 mg hliníku).
1ch)
očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma):
Jedna dávka (0,5 ml) obsahuje:
Diphtheriae anatoxinum1 \\- ne méně než 2 mezinárodní jednotky (IU) (2,5 Lf)
Tetani anatoxinum1 \\- ne méně než 20 mezinárodních jednotek (IU) (5 Lf)
Bordetellae pertussis antigena:
Pertussis anatoxinum1 \\- 8 mikrogramů
Pertussis haemagglutinum filamentosum1 \\- 8 mikrogramů
Pertaktin1 2,5 mikrogramů
Virus poliomyelitidis inactivatum:
typus 1 (kmen Mahoney)2 \\- 40 D jednotek antigenu
typus 2 (kmen MEF-1)2 \\- 8 D jednotek antigenu
typus 3 (kmen Saukett)2 \\- 32 D jednotek antigenu
1
adsorbováno na hydratovaný hydroxid hlinitý (Al(OH)3) 0,3 miligramu Al3+ a fosforečnan hlinitý (AlPO4) 0,2 miligramu Al3+
2
pomnoženo na VERO buňkách
1i)
očkovací látka proti tuberkulóze (BCG vakcína)
1j)
očkovací látka proti virové hepatitidě B pro osoby zařazené do dialyzačního programu:
Jedna dávka (0,5 ml) vakcíny obsahuje:
Antigenum tegiminis hepatitidis B1,2,3 \\- 20 mikrogramů
1
adjuvovaný na AS04C obsahující: - 3-O-deacyl-4'-monofosforyl-lipid A (MPL)2 50 mikrogramů
2
adsorbovaný na fosforečnan hlinitý (celkem 0,5 miligramu Al3+)
3
vyrobeno na kultuře kvasinkových buněk (Saccharomyces cerevisiae) rekombinantní DNA technologií.
2.
Antigenní složení očkovacích látek pro zvláštní očkování
2a)
očkovací látka proti virové hepatitidě B ve formuli pro dospělé:
Jedna dávka obsahuje:
Antigenum tegiminis hepatitidis B - 20 mikrogramů
2b)
očkovací látka proti virové hepatitidě B v dětské formuli:
Jedna dávka obsahuje:
Antigenum tegiminis hepatitidis B - 10 mikrogramů
2c)
očkovací látka proti vzteklině
2d)
očkovací látka proti virové hepatitidě A ve formuli pro dospělé:
Jedna dávka obsahuje:
Hepatitis A virus inactivatum
2e)
očkovací látka proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám
Morbillorum virus attenuatum1 (Schwarz) min. 103,0 infekční dávka pro buněčnou kulturu350
Parotitidis virus attenuatum1 (RIT 4385) min. 103,7 infekční dávka pro buněčnou kulturu350
Rubeolae virus attenuatum2 (Wistar RA 27/3) min. 103,0 infekční dávka pro buněčnou kulturu350
1
pomnoženo na buňkách kuřecích embryí
2
pomnoženo na lidských diploidních buňkách (MRC-5)
3
50% infekční dávka tkáňové kultur
3.
Antigenní složení očkovacích látek pro mimořádná očkování
3a)
očkovací látka proti virové hepatitidě A ve formuli pro dospělé:
Hepatitis A virus inactivatum
3b)
očkovací látka proti virové hepatitidě A ve formuli pro děti:
Virus hepatitis A inactivatum
Ministr:
JUDr. Ing. Ludvík, MBA, v. r. |
Vyhláška č. 454/2017 Sb. | Vyhláška č. 454/2017 Sb.
Vyhláška o informačních povinnostech některých osob oprávněných poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze
Vyhlášeno 20. 12. 2017, datum účinnosti 13. 1. 2018, částka 162/2017
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení pojmů
* § 3 - Okruh vykazujících osob
* § 4 - Předkládané výkazy
* § 5 - Společná ustanovení pro sestavování výkazů
* § 6 - Způsob a forma předkládání výkazů
* § 7 - Opravy a změny ve výkazech
* § 8 - Přechodné ustanovení
* § 9 - Účinnost k vyhlášce č. 454/2017 Sb.
Aktuální znění od 13. 1. 2018
454
VYHLÁŠKA
ze dne 13. prosince 2017
o informačních povinnostech některých osob oprávněných poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze
Česká národní banka stanoví podle § 263 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, k provedení § 30 odst. 2 a § 89 odst. 3 tohoto zákona, a podle § 41 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje rozsah, formu, lhůty a způsob sestavování a předkládání výkazůvýkazů České národní banceČeské národní bance některými osobami oprávněnými poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické penízeelektronické peníze za podmínek stanovených zákonem o platebním styku.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
výkazemvýkazem strukturovaný soubor údajů vytvořený vykazující osobou,
b)
datovým souboremdatovým souborem elektronické seskupení údajů s předem definovanými datovými strukturami, které jsou metodicky popsány, předávány a zpracovávány a jsou přístupné jako celek v informačním systému.
§ 3
Okruh vykazujících osob
VýkazyVýkazy sestavují a předkládají tyto vykazující osoby:
a)
platební instituce,
b)
instituce elektronických penězelektronických peněz,
c)
zahraniční platební instituce nebo zahraniční instituce elektronických penězelektronických peněz se sídlem v jiném členském státějiném členském státě, která provozuje činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky,
d)
poskytovatel platebních služeb malého rozsahu,
e)
vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu,
f)
správce informací o platebním účtuplatebním účtu.
§ 4
Předkládané výkazy
(1)
Vykazující osoba podle § 3 písm. a) a b) sestavuje a předkládá tyto výkazyvýkazy:
a)
PLT(ČNB) 10-04 „Čtvrtletní rozvaha“,
b)
PLT(ČNB) 20-04 „Čtvrtletní výkazvýkaz zisku a ztráty“,
c)
PLT(ČNB) 30-04 „Hlášení o kapitálu“,
d)
PLT(ČNB) 40-04 „Hlášení o přípustných aktivech a objemu platebních transakcíplatebních transakcí a vydaných elektronických penězelektronických peněz“ a
e)
PLT(ČNB) 50-04 „Hlášení o organizační struktuře“.
(2)
Vykazující osoba podle § 3 písm. c) sestavuje a předkládá výkazvýkaz PLT(ČNB) 70-04 „Hlášení o objemu platebních transakcíplatebních transakcí a vydaných elektronických penězelektronických peněz“.
(3)
Vykazující osoba podle § 3 písm. d) a e) sestavuje a předkládá výkazvýkaz PLT(ČNB) 40-04 „Hlášení o přípustných aktivech a objemu platebních transakcíplatebních transakcí a vydaných elektronických penězelektronických peněz“.
(4)
Vykazující osoba podle § 3 písm. f) sestavuje a předkládá tyto výkazyvýkazy:
a)
PLT(ČNB) 10-04 „Čtvrtletní rozvaha“,
b)
PLT(ČNB) 20-04 „Čtvrtletní výkazvýkaz zisku a ztráty“ a
c)
PLT(ČNB) 50-04 „Hlášení o organizační struktuře“.
(5)
Pokud vykazující osoba podle § 3 písm. a) a b) má povinnost sestavovat a předkládat České národní banceČeské národní bance výkazyvýkazy s údaji uvedenými v odstavci 1 písm. a), b) a e) v obdobném rozsahu podle právního předpisu upravujícího informační povinnosti osob podnikajících na kapitálovém trhu, sestavuje a předkládá pouze tyto výkazyvýkazy:
a)
PLT(ČNB) 30-04 „Hlášení o kapitálu“,
b)
PLT(ČNB) 40-04 „Hlášení o přípustných aktivech a objemu platebních transakcíplatebních transakcí a vydaných elektronických penězelektronických peněz“ a
c)
PLT(ČNB) 19-04 „Vybrané údaje z účetních výkazůvýkazů“.
(6)
Vykazující osoba podle § 3 písm. a), b) a f), jejíž povolení k činnosti se vztahuje na platební službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu nebo na službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu, dále sestavuje a předkládá výkazvýkaz PLT(ČNB) 80-04 „Pojištění odpovědnosti nebo srovnatelné zajištění“.
(7)
Vykazující osoba podle § 3 písm. a) až e), jejíž povolení k činnosti se vztahuje na poskytování spotřebitelského nebo jiného úvěru, dále sestavuje a předkládá výkazvýkaz PLT(ČNB) 90-04 „Hlášení o poskytnutých spotřebitelských a jiných úvěrech“.
(8)
Obsah výkazůvýkazů je uveden v příloze k této vyhlášce.
§ 5
Společná ustanovení pro sestavování výkazů
(1)
VýkazyVýkazy sestavuje vykazující osoba k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí a předkládá do 30 dnů po skončení prvního, druhého a třetího kalendářního čtvrtletí a do 10. února následujícího roku po skončení čtvrtého kalendářního čtvrtletí.
(2)
Vykazující osoba postupuje při sestavování výkazůvýkazů podle právních předpisů upravujících vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky1) nebo podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie2).
(3)
Vykazující osoba přepočítává údaje vyjádřené v cizí měně, pokud je to požadováno, na údaje vyjádřené v české měně kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankouČeskou národní bankou pro den sestavení výkazuvýkazu, nestanoví-li právní předpis upravující vedení účetnictví nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky úvěrových institucí a investičních podniků3) jinak. Pro údaje v měnách, pro něž Česká národní bankaČeská národní banka nevyhlašuje kurzy devizového trhu, použije vykazující osoba přepočet podle právního předpisu upravujícího vedení účetnictví1).
§ 6
Způsob a forma předkládání výkazů
(1)
Vykazující osoba předkládá České národní banceČeské národní bance výkazyvýkazy v elektronické podobě jako datové zprávy ve formátu a struktuře datových souborůdatových souborů.
(2)
Datové zprávy podle odstavce 1 jsou předávány prostředky umožňujícími dálkový přístup prostřednictvím internetového aplikačního nebo uživatelského rozhraní sběrného systému České národní bankyČeské národní banky.
(3)
Datovou zprávu podle odstavce 1 podepíše vykazující osoba uznávaným elektronickým podpisem kontaktní osoby.
(4)
Vykazující osoba sdělí České národní banceČeské národní bance jména a příjmení, adresu pracoviště, telefonní číslo a adresu elektronické pošty kontaktních osob.
(5)
Vykazující osoba informuje Českou národní bankuČeskou národní banku bez zbytečného odkladu o změnách údajů uvedených v odstavci 4.
§ 7
Opravy a změny ve výkazech
(1)
Je-li po předložení výkazůvýkazů České národní banceČeské národní bance zjištěna chyba nebo byla provedena změna či doplnění v údajích, předloží vykazující osoba České národní banceČeské národní bance bez zbytečného odkladu opravené, změněné či doplněné údaje. Pokud oprava, změna či doplnění ovlivňuje údaje i v jiných výkazechvýkazech nebo výkazyvýkazy k dalším časovým obdobím, opraví vykazující osoba též všechny tyto navazující výkazyvýkazy.
(2)
Dojde-li na základě ověřeníověření účetní závěrky auditorem u vykazující osoby ke změnám údajů ve výkazechvýkazech sestavených k 31. prosinci, předloží vykazující osoba do 15 dnů po provedení odpovídajících změn v jejím účetnictví tyto výkazyvýkazy opětovně s upravenými hodnotami. Pokud oprava ovlivňuje údaje v jiných výkazechvýkazech nebo výkazyvýkazy k dalším časovým obdobím, opraví vykazující osoba též všechny tyto navazující výkazyvýkazy.
(3)
Opravené výkazyvýkazy jsou předkládány ve lhůtě podle odstavců 1 a 2 způsobem stanoveným v § 6 společně s informací o obsahu a důvodu opravy.
§ 8
Přechodné ustanovení
Při sestavování a předkládání výkazůvýkazů, které se vztahují k období do 31. prosince 2017, se postupuje podle vyhlášky č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 9
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. ledna 2018.
Guvernér:
Ing. Rusnok v. r.
Příloha k vyhlášce č. 454/2017 Sb.
Obsah výkazů předkládaných vykazujícími osobami České národní bance
1.
PLT(ČNB) 10 – 04 „Čtvrtletní rozvaha“
VýkazVýkaz obsahuje základní účetní údaje o aktivech a pasivech ve struktuře rozvahy vycházející ze způsobu vedení účetnictví vykazující osoby. Údaje jsou vykazovány souhrnně za veškerou činnost a samostatně za poskytování platebních služeb a za vydávání elektronických penězelektronických peněz.
2.
PLT(ČNB) 20 – 04 „Čtvrtletní výkazvýkaz zisku a ztráty“
VýkazVýkaz obsahuje základní účetní údaje o výnosech, nákladech a výsledcích hospodaření ve struktuře výkazuvýkazu zisku a ztráty vycházející ze způsobu vedení účetnictví vykazující osoby. Údaje jsou vykazovány souhrnně za veškerou činnost a samostatně za poskytování platebních služeb a za vydávání elektronických penězelektronických peněz.
3.
PLT(ČNB) 30 – 04 „Hlášení o kapitálu“
VýkazVýkaz obsahuje údaje navazující na právní předpis upravující některé podmínky výkonu činnosti platební instituce a instituce elektronických penězelektronických peněz. V části týkající se kapitálu sleduje jeho jednotlivé složky. Dále obsahuje údaje o způsobu propočtu kapitálových požadavků a přebytek nebo nedostatek kapitálu.
4.
PLT(ČNB) 40-04 „Hlášení o přípustných aktivech a objemu platebních transakcíplatebních transakcí a vydaných elektronických penězelektronických peněz“
VýkazVýkaz obsahuje strukturu peněžních prostředkůpeněžních prostředků vykazujících osob, které jim byly svěřeny za účelem provedení platební transakceplatební transakce a které odpovídají finančním závazkům z vydaných elektronických penězelektronických peněz, jež mohou být investovány pouze do likvidních aktiv s nízkým rizikem. Dále obsahuje údaje týkající se objemu platebních transakcíplatebních transakcí, údaje o objemu vydaných elektronických penězelektronických peněz a údaje o průměrném objemu elektronických penězelektronických peněz v oběhu.
5.
PLT(ČNB) 50-04 „Hlášení o organizační struktuře“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o vedoucích osobách vykazující osoby, o akcionářích, kvalifikovaných účastech a významnějších majetkových účastech platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz. Uvádí se základní identifikační údaje, údaje o základním kapitálu v rozlišení na Českou republiku, jiné členské státyjiné členské státy a státy Evropského hospodářského prostoru a ostatní státy, hlavní pracovní oblasti a údaje o nástupu do funkce řídicích pracovníků, údaje o akcionářské struktuře a kvalifikovaných účastech vykazující osoby a kvalifikované účasti vykazující osoby na jiných právnických osobách.
6.
PLT(ČNB) 19-04 „Vybrané údaje z účetních výkazůvýkazů“
VýkazVýkaz obsahuje položky rozvahy a výkazuvýkazu zisku a ztráty, které mohou být použity nebo souvisejí s poskytováním platebních služeb, vydáváním elektronických penězelektronických peněz a dodržováním pravidel výkonu činnosti. Údaje se uvádějí souhrnně za veškerou činnost a samostatně za poskytování platebních služeb a za vydávání elektronických penězelektronických peněz.
7.
PLT(ČNB) 70-04 „Hlášení o objemu platebních transakcíplatebních transakcí a vydaných elektronických penězelektronických peněz“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o celkovém objemu platebních transakcíplatebních transakcí uskutečněných ve sledovaném období a o celkovém objemu vydaných elektronických penězelektronických peněz ve sledovaném období za činnosti provozované na území České republiky.
8.
PLT(ČNB) 80-04 „Pojištění odpovědnosti nebo srovnatelné zajištění“
VýkazVýkaz obsahuje údaje pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění z pojištění a minimální výše srovnatelného zajištění vztahující se k pojištění odpovědnosti nebo srovnatelnému zajištění. Dále obsahuje údaje o objemu platebních transakcíplatebních transakcí a o počtu uživatelů platební služby.
9.
PLT(ČNB) 90-04 „Hlášení o poskytnutých spotřebitelských a jiných úvěrech“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o objemu a počtu poskytnutých a dosud nesplacených spotřebitelských a jiných úvěrů, o objemu a počtu pohledávek po splatnosti delší než 3 měsíce a o výši počátečního kapitálu a následného průběžného kapitálového požadavku.
1)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Článek 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, v platném znění.
3)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. |
Vyhláška č. 453/2017 Sb. | Vyhláška č. 453/2017 Sb.
Vyhláška o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí
Vyhlášeno 20. 12. 2017, datum účinnosti 20. 12. 2017, částka 162/2017
* § 1 - Zkouška odborné způsobilosti pro udělení a prodloužení autorizace
* § 2 - Rozsah požadovaného vzdělání
* § 3 - Způsob a průběh veřejného projednání
* § 4 - Zveřejňování informací a stanovisek
* § 5 - Zrušovací ustanovení
* § 6 - Účinnost k vyhlášce č. 453/2017 Sb.
Aktuální znění od 1. 5. 2024 (109/2024 Sb.)
453
VYHLÁŠKA
ze dne 14. prosince 2017
o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 19 odst. 14 a § 23 odst. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 39/2015 Sb. a zákona č. 326/2017 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Zkouška odborné způsobilosti pro udělení a prodloužení autorizace
(K § 19 zákona)
(1)
Odborná způsobilost pro účely § 19 odst. 4 písm. b) zákona zahrnuje znalost
a)
zákona a dalších právních předpisů k ochraně veřejného zdraví, životního prostředí a jeho složek podle § 2 zákona1),
b)
právních předpisů z oblasti územního plánování a stavebního řádu,
c)
postupů zpracování dokumentů pořizovaných v průběhu posuzování vlivů na životní prostředí,
d)
přírodních a technických věd z hlediska vlivů činností na životní prostředí a veřejné zdraví.
(2)
Přihlášku ke zkoušce odborné způsobilosti (dále jen „zkouška“) podává uchazeč ministerstvu.
(3)
Odbornou způsobilost ověřuje nejméně pětičlenná zkušební komise (dále jen „komise“) složená z odborníků jmenovaných ministrem životního prostředí. Členem komise je vždy alespoň jeden zaměstnanec ministerstva a jeden odborník, jehož jmenování navrhlo Ministerstvo zdravotnictví. Komisi, včetně určení jejího předsedy, sestavuje ministerstvo. Komise se usnáší většinou hlasů svých členů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(4)
Uchazeč je pozván ke zkoušce nejméně 30 dnů před jejím konáním.
(5)
Zkouška konaná pro účely udělení autorizace se člení na dvě samostatně vykonávané a hodnocené části, jimiž se rozumí písemná zkouška a ústní zkouška. Úspěšné složení písemné zkoušky je předpokladem pro konání ústní zkoušky. Komise seznámí uchazeče s výsledky hodnocení písemné zkoušky nejpozději při ústní zkoušce. Ústní zkoušku musí uchazeč úspěšně složit nejpozději do 2 let od úspěšného složení písemné zkoušky. Nevykonal-li uchazeč úspěšně ústní zkoušku, opakuje pouze tuto část zkoušky; povinnost úspěšného složení zkoušky ve lhůtě podle předchozí věty tím není dotčena.
(6)
Zkouška konaná pro účely prodloužení autorizace zahrnuje pouze ústní zkoušku.
(7)
Písemnou zkoušku skládá uchazeč ve formě písemného testu. Při ústní zkoušce uchazeč odpovídá na 4 zkušební otázky; předmětem ústní zkoušky konané pro účely prodloužení autorizace mohou být rovněž otázky komise k dosavadní praxi uchazeče. Členové komise mohou klást doplňující otázky. Zkouška je neveřejná.
(8)
O zkoušce se pořizuje písemný záznam, v němž je uvedeno hodnocení písemné i ústní zkoušky. Tento písemný záznam podepisují členové komise.
(9)
Zkouška se hodnotí stupněm „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. O úspěšně vykonané zkoušce vydá ministerstvo doklad o vykonané zkoušce odborné způsobilosti (dále jen „osvědčení“). Vzor osvědčení je uveden v příloze k této vyhlášce. Uchazeče, který byl hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“, poučí komise o možnosti a podmínkách opakování zkoušky.
(10)
Uchazeči, který se ke zkoušce nemohl dostavit ze závažného důvodu a svou neúčast řádně písemně omluvil, stanoví ministerstvo náhradní termín zkoušky.
(11)
Uchazeč může o vykonání zkoušky požádat opakovaně, nejdříve však po uplynutí 60 dnů ode dne konání zkoušky, u které nevyhověl nebo ke které se bez řádné omluvy nebo bez závažného důvodu nedostavil.
(12)
Nevykonal-li uchazeč ani opakovanou zkoušku nebo nedostavil-li se k ní bez řádné omluvy, může ji opakovat znovu až po uplynutí 6 měsíců ode dne konání zkoušky.
§ 2
Rozsah požadovaného vzdělání
(K § 19 zákona)
Za ukončené vysokoškolské vzdělání podle § 19 odst. 4 písm. a) zákona se pro účely této vyhlášky považuje vysokoškolské vzdělání v oblastech vztahujících se k problematice posuzování vlivů na životní prostředí.
§ 3
Způsob a průběh veřejného projednání
(K § 17 zákona)
(1)
Je-li nařízeno veřejné projednání, příslušný úřadpříslušný úřad zajistí, aby místo a čas veřejného projednání odpovídaly významu projednávaného záměru s přihlédnutím k dopravní dostupnosti, kapacitě místa konání a času umožňujícímu účast veřejnostiveřejnosti.
(2)
Veřejné projednání konané distanční formou může příslušný úřadpříslušný úřad nařídit, je-li to s ohledem na okolnosti vhodné pro naplnění účelu veřejného projednání, zejména
a)
jedná-li se o záměr, u kterého by bylo s přihlédnutím k jeho povaze, rozsahu, umístění a dalším okolnostem, včetně očekávané vysoké účasti veřejnostiveřejnosti, technicky, organizačně nebo ekonomicky obtížné zajistit vhodné místo pro konání veřejného projednání v prezenční formě,
b)
jedná-li se o záměr, jehož dotčené územídotčené území zasahuje do správního obvodu 10 nebo více obcíobcí, nebo
c)
koná-li se veřejné projednání v době, kdy platí opatření zakazující nebo omezující styk osob.
(3)
Nenařídí-li příslušný úřadpříslušný úřad veřejné projednání v distanční formě, koná se veřejné projednání v prezenční formě. V případě potřeby může příslušný úřadpříslušný úřad u nařízené prezenční formy zajistit současně i možnost distančního přístupu (dále jen „kombinovaná formakombinovaná forma“), a to zejména tehdy, shledá-li to jako účelné vzhledem k požadavkům na technické, organizační a ekonomické zajištění této formy veřejného projednání.
(4)
Postup při výběru formy veřejného projednání podle odstavců 2 a 3 příslušný úřadpříslušný úřad uvede v odůvodnění závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydaného pro příslušný záměr podle § 9a odst. 1 zákona.
(5)
Koná-li se veřejné projednání v kombinované forměkombinované formě, zvolí příslušný úřadpříslušný úřad jako místo konání veřejného projednání rovněž vybrané videokonferenční zařízení, které umožní bezplatný přístup všem zájemcům o účast na veřejném projednání. V případě distanční formy zvolí příslušný úřadpříslušný úřad jako místo konání veřejného projednání pouze vybrané videokonferenční zařízení; náklady účastníků veřejného projednání na pořízení technického vybavení umožňujícího účast na veřejném projednání, jakož i náklady na internetové nebo telefonické připojení a další obdobné náklady příslušný úřadpříslušný úřad nehradí. Informace o veřejném projednání v takovém případě obsahuje odkaz na webovou adresu umožňující účast na veřejném projednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení, popřípadě další informace nezbytné pro připojení. V informaci o veřejném projednání příslušný úřadpříslušný úřad dále uvede kontaktní údaje osoby odpovědné za poskytování technické podpory v průběhu veřejného projednání a bezprostředně před ním.
(6)
Průběh veřejného projednání řídí osoba pověřená příslušným úřadempříslušným úřadem (dále jen „pověřená osobapověřená osoba“) tak, aby vlivy záměru na životní prostředí byly projednány ze všech podstatných hledisek.
(7)
Na otázky a připomínky týkající se hodnocení vlivů projednávaného záměru na životní prostředí odpovídají a vysvětlení podávají zejména zpracovatelé dokumentace a posudku; oznamovateloznamovatel informuje o záměru a jeho cílech. Podávání otázek a připomínek se při všech formách veřejného projednání provádí výhradně ústně.
(8)
Pokud z časových, technických či jiných organizačních důvodů není možné zodpovědět podstatné otázky nebo vypořádat podstatné připomínky, může pověřená osobapověřená osoba veřejné projednání na nezbytnou dobu přerušit. Veřejné projednání konané v distanční nebo kombinované forměkombinované formě může pověřená osobapověřená osoba přerušit rovněž z důvodu výskytu systémových technických potíží znemožňujících svým rozsahem, povahou a dobou trvání řádný průběh veřejného projednání.
(9)
Otázky a připomínky, které již byly v průběhu veřejného projednání zodpovězeny a projednány, se znovu neprojednávají.
(10)
Zápis z veřejného projednání pořizuje pověřená osobapověřená osoba; příslušný úřadpříslušný úřad jej společně se stanoviskem zašle oznamovatelioznamovateli, dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům a zveřejní na internetu podle § 16 odst. 1 zákona.
§ 4
Zveřejňování informací a stanovisek
(K § 16 zákona)
Informace a stanoviska se zveřejňují prostřednictvím Informačního systému EIA nebo Informačního systému SEA2).
§ 5
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí.
§ 6
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
Příloha k vyhlášce č. 453/2017 Sb.
231kB
1)
Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 452/2017 Sb. | Vyhláška č. 452/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 20. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 161/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb., vyhlášky č. 406/2015 Sb. a vyhlášky č. 171/2016 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
452
VYHLÁŠKA
ze dne 14. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 4 odst. 9, § 6 odst. 9, § 12 odst. 8, § 16 odst. 9, § 17 odst. 7, § 32 odst. 8 a § 34 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 87/2014 Sb. a zákona č. 369/2016 Sb., (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb., vyhlášky č. 406/2015 Sb. a vyhlášky č. 171/2016 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/2193/EU ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení.“.
2.
V § 1 odst. 1 písm. b) se za slova „specifické emisní limity,“ vkládají slova „způsob stanovení emisních limitů pro látky obtěžující zápachem,“.
3.
V § 1 odst. 1 písm. f) se za slova „měření emisí,“ vkládají slova „dokladu o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění,“.
4.
V § 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
oxidy dusíku (NOx) oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý.“.
5.
V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „se provádí“ vkládají slova „nejpozději do 4 měsíců“.
6.
V § 3 odst. 1 na konci písmene c) se čárka nahrazuje tečkou a slova „a to nejpozději do 3 měsíců od vzniku některé z těchto skutečností nebo ve lhůtě stanovené v povolení provozu.“ se zrušují.
7.
V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V případě tepelného zpracování odpadu činí lhůta podle odstavce 1 pouze 3 měsíce.“.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.
8.
V § 3 odst. 3 se v úvodní části ustanovení slova „podle odstavce 1“ nahrazují slovy „podle odstavců 1 a 2“.
9.
V § 3 odst. 3 písm. b) bodu 1 se za slova „stacionárních zdrojů“ vkládají slova „podle § 13“.
10.
V § 3 odst. 3 písm. b) bodu 6 se za text „3.7.1.“ vkládá text „, 3.8.3.“.
11.
V § 3 odst. 3 písm. c) bod 1 zní:
„1.
u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, pokud jde o měření těžkých kovů, polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD), polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) a dále o měření plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík, plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlorovodík a oxidu siřičitého při uplatnění bodu 4 nebo 5 části B přílohy č. 4 zákona; během prvních 12 měsíců provozu se však provedou 4 měření,“.
12.
V § 3 odst. 4 se v úvodní části ustanovení číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
13.
V § 3 odst. 4 písmeno c) zní:
„c)
v písmenu c) vždy nejméně jednou za 6 měsíců s výjimkou prvních 12 měsíců provozu stacionárního zdroje tepelně zpracovávajícího odpad, kdy se provede jedno měření každé 3 měsíce“.
14.
V § 3 odst. 5 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“.
15.
V § 3 odst. 6 se v úvodní části ustanovení slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“.
16.
V § 3 odst. 6 písm. a) se za slovo „zdrojů“ vkládají slova „podle § 13“.
17.
V § 3 odst. 6 písm. c) se text „3.8.3.,“ vypouští.
18.
V § 3 odst. 6 písm. d) se za text „3.7.1.,“ vkládá text „3.8.3.,“.
19.
V § 3 odst. 8 se slova „odstavci 2“ nahrazují slovy „odstavci 3“.
20.
V § 3 odst. 9 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“.
21.
V § 4 odst. 5 se v úvodní části ustanovení číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
22.
V § 4 odst. 6 se za slovo „zdrojů“ vkládají slova „podle § 13“, slovo „celkovém“ se zrušuje a za slova „elektrochemickými články“ se vkládají slova „nebo jinými přístroji pro kontinuální měření emisí“.
23.
V § 4 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Jednorázové měření emisí se u spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW provádí při stabilních provozních podmínkách a při reprezentativní a rovnoměrné zátěži, přičemž do výsledků jednorázového měření emisí se nezapočítávají hodnoty získané v době uvádění stacionárního zdroje do provozu a při jeho odstavování z provozu. V případě, že tyto zdroje používají více druhů paliv, se měření emisí provádí při spalování paliva nebo palivové směsi s pravděpodobně nejvyšší hodnotou emisí a v době, která je s ohledem na běžné provozní podmínky reprezentativní.“.
24.
V § 5 odst. 1 písm. c) se za slovo „články“ vkládají slova „nebo jiných přístrojů pro kontinuální měření emisí k měření podle § 4 odst. 6“.
25.
V § 7 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Hodnota 95% intervalu spolehlivosti jednotlivého naměřeného výsledku stanoveného postupem podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2) nesmí na úrovni specifického emisního limitu překročit následující procentní podíly specifického emisního limitu: 10 % u oxidu uhelnatého, 20 % u oxidu siřičitého, 20 % u oxidů dusíku, 20 % u amoniaku, 30 % u tuhých znečišťujících látek, 30 % u celkového organického uhlíku, 40 % u chlorovodíku, 40 % u fluorovodíku, 40 % u sulfanu a 40 % u sirouhlíku. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad je tímto emisním limitem hodnota denního emisního limitu.“.
26.
V § 8 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „za půlhodinovou průměrnou hodnotu se považuje aritmetický průměr minutových středních hodnot zaznamenaných po dobu nejméně 20 minut ze sledovaného 30minutového intervalu, za 10minutovou průměrnou hodnotu se považuje aritmetický průměr minutových středních hodnot,“.
27.
V § 8 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
pro získání validovaných průměrných půlhodinových a 10minutových průměrných hodnot se odečte od naměřeného výsledku hodnota stanovená postupem podle § 9 odst. 7. Validované průměrné hodnoty a z nich vypočtené průměrné denní hodnoty koncentrací se použijí pouze pro vyhodnocení plnění emisních limitů podle § 9 odst. 1, 2, 4 a 5.“.
28.
V § 8 odst. 2 písm. b) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
29.
V § 9 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Emisní limit při kontinuálním měření emisí na stacionárních zdrojích vyrábějících oxid titaničitý je považován za splněný, pokud žádná platná hodnota na úrovni doby průměrování stanovené v části 5.2.9. a 5.2.10. přílohy č. 8 k této vyhlášce nepřekročí zde stanovenou hodnotu emisního limitu.“.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.
30.
V § 9 odst. 5 se slova „odstavcích 1 až 3“ nahrazují slovy „odstavcích 1 až 4“.
31.
V § 9 odst. 7 větě první se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „odstavci 4“ se vkládají slova „a v odstavci 5“.
32.
V § 9 odst. 7 se slovo „hodinových,“ zrušuje, slova „maximální hodnoty 95% intervalu spolehlivosti výsledků jednotlivých měření, která nesmí na úrovni hodnoty specifického emisního limitu překročit následující procentní podíl hodnoty tohoto emisního limitu“ se nahrazují slovy „následujícího procentního podílu hodnoty těchto výsledků“ a za větu první se vkládá věta „U naměřených výsledků vyšších, než je hodnota emisního limitu, se odečte výše uvedený procentní podíl hodnoty specifického emisního limitu.“.
33.
V § 9 se doplňují odstavce 9 a 10, které včetně poznámky pod čarou č. 6 znějí:
„(9)
K vyhodnocení plnění specifického emisního limitu stanoveného pro stacionární zdroj na základě závěrů o nejlepších dostupných technikách se namísto období uvedených v odstavci 5 použijí období uvedená v těchto závěrech o nejlepších dostupných technikách, za použití vztažných podmínek uvedených tamtéž, a to od data platnosti stanoveného v povolení provozu. Je-li v těchto případech specifický emisní limit definován pouze jako roční průměr, nesmí současně žádná platná denní průměrná hodnota koncentrace za daných vztažných podmínek překročit 120 % hodnoty specifického emisního limitu.
(10)
Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limitu se nezahrnují údaje zjištěné v době měření emisí, které je prováděno v souladu s povolením podle jiného právního předpisu6) za účelem získání informací o úrovni znečišťování pro stanovení podmínek provozu. Stanovená přípustná doba trvání tohoto stavu nesmí překročit 24 hodin za kalendářní rok.
6)
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.“.
34.
V § 12 odst. 1 písm. c) se za slovo „emise“ vkládají slova „stanovené jednorázovým autorizovaným měřením“ a slova „nelze použít způsob podle písmene a) nebo b) a“ se zrušují.
35.
V § 13 písm. a) se slova „sušení, vypalování nebo jinou tepelnou úpravu předmětů nebo materiálů, zejména ohřívací pece nebo pece pro tepelné zpracování“ nahrazují slovy „pro sušení, pro vypalování nebo pro jinou tepelnou úpravu předmětů nebo materiálů“.
36.
V § 13 písmeno j) zní:
„j)
krematorií,“.
37.
V § 14 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tyto specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky se použijí také pro spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, u nichž došlo ke změně, která může mít dopad na životní prostředí.“.
38.
V § 15 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Spalovací stacionární zdroje se uvádí do provozu a odstavují z provozu v co nejkratší možné době. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud je dodržena doba uvádění do provozu a odstavování z provozu stanovená podle rozhodnutí Evropské komise vydaného podle článku 41 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU.“.
39.
V § 18 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, pro která jsou stanoveny požadavky na kvalitu paliv v příloze č. 3 k této vyhlášce“.
40.
Na konci textu § 19 se doplňuje věta „Tato část vyhlášky se nevztahuje na tepelné zpracování odpadu prováděné výhradně za účelem výzkumu a vývoje nebo zkoušení nových procesů tepelného zpracování odpadu, pokud je množství zpracovaného odpadu menší než 50 t za rok a cílem je zlepšení procesu tepelného zpracování odpadu.“.
41.
V § 21 písm. a) se slova „s výjimkou benzinu,“ zrušují.
42.
V § 21 písm. c) se slova „benzin a“ zrušují.
43.
V § 24 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Způsob stanovení specifických emisních limitů pro látky obtěžující zápachem je uveden v příloze č. 17 k této vyhlášce.“.
44.
V § 26 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Náležitosti dokladu o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, jsou stanoveny v příloze č. 18 k této vyhlášce.“.
45.
V § 29 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
46.
V § 29 odst. 4 se text „1.1, 2.1 a 3.1“ nahrazuje textem „2.1.2, 2.2.2 a 2.3.2“ a text „1.2, 2.2 a 3.2“ se nahrazuje textem „1.1.2, 1.2.2 a 1.3.2“.
47.
V příloze č. 1 části I se na konci tabulky doplňuje nový řádek, který zní:
„13.| Ověření správnosti výsledků kontinuálního měření emisí a kalibrace kontinuálního měřicího systému.| Souběžné stanovení referenční metodou dle určené technické normy1)
---|---|---
“.
Současně se doplňuje poznámka pod tabulkou č. 1, která zní:
„1)
Pokud není normovaná referenční metoda pro stanovení dané znečišťující látky, použije se jiná vhodná metoda.“.
48.
V příloze č. 2 část II zní:
„Část II
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW
1.
Specifické emisní limity platné do 19. prosince 2018
Pro kotle jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv s výjimkou biomasy, 11 % v případě biomasy a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.
Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn (pro TZL vztaženo na vlhký plyn), při referenčním obsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a požární čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.
Pro plynové turbíny jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně.
Pro teplovzdušné spalovací stacionární zdroje jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 17 %.
1.1.
Specifické emisní limity pro kotle a teplovzdušné přímotopné stacionární zdroje
Tabulka 1.1.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů 1. září 2013 nebo později a pro stacionární zdroje, které byly uvedeny do provozu po 1. září 2014
Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
> 0,3-1 MW| > 1-5 MW| > 5-50 MW
SO2| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO
Pevné palivo| -| 600| 100| 400| -| 500| 50| 500| 15001)| 500| 30| 300
5003)
Kapalné palivo| -| 200| -| 80| -| 200
4504)| 50| 80| 15004)| 200
4504)| 30| 80
Plynné palivo a zkapalněný plyn| -| 1002)| -| 50| -| 1002)| -| 50| -| 1002)| -| 50
Vysvětlivky:
1)
Na spalovací stacionární zdroje spalující hnědé uhlí, provozované nejvýše 3200 provozních hodin ročně, se vztahuje specifický emisní limit 2000 mg.m-3.
2)
Pokud provozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m-3.
3)
Platí v případě spalování biomasy ve stacionárních zdrojích s výjimkou spalování výlisků z biomasy.
4)
Vztahuje se na spalování těžkého topného oleje a jemu podobných kapalných paliv.
Tabulka 1.1.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. zářím 2013, a které byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014
Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
> 0,3 – 1 MW| > 1 – 5 MW| > 5 – 50 MW
SO2| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO
Pevné palivo obecně| -| 650
11002)| 250| 650| -| 650
11002)| 250| 650| 2500
15001)| 650
5001)| 150
1001)| 400
3001)
Paliva dle § 15odst. 5| -| 650| 150| 300| -| 650| 150| 300| -| 650| 150| 300
Kapalné palivo| -| 500| -| 175| -| 500| 100| 175| 1700| 450| 100| 175
Plynné palivo a zkapalněný plyn| -| 200
3003)| -| 100| -| 200
3003)| -| 100| 9004)| 200
3003)| 504)| 100
Vysvětlivky:
1)
Vztahuje se na spalovací stacionární zdroje s fluidním ložem.
2)
Vztahuje se na spalování pevných paliv ve výtavném topeništi.
3)
Vztahuje se na spalování propan butanu.
4)
Vztahuje se na spalování paliv dodávaných mimo veřejné distribuční sítě.
5)
Vztahuje se na spalování biomasy ve stacionárních zdrojích.
1.2.
Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory
Tabulka 1.2.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů 1. září 2013 nebo později a pro stacionární zdroje, které byly uvedeny do provozu po 1. září 2014
Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
> 0,3-1 MW| > 1-5MW| > 5-50 MW
NOx| TZL| CO| NOx| TZL| CO| NOx| TZL| CO
Kapalné palivo| 400| -| 450| 400| 50| 450| 400| 20| 450
Plynné palivo a zkapalněný plyn| 500| -| 650| 500| -| 650| 500| -| 650
Tabulka 1.2.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. zářím 2013, a které byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014
Druh pístového spalovacího motoru| Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---|---
> 0,3 - 1 MW| > 1 - 5 MW| > 5 MW-50 MW
NOx| TZL| CO| NOx| TZL| CO| NOx| TZL| CO
Plynový motor| Kapalné palivo| 500| -| 650| 500| 130| 650| 500| 130| 650
Zemní plyn a degazační plyn| 500| -| 650| 500| -| 650| 500| -| 650
Plynné palivo obecně| 1000| | 1300| 500
10003)| 130| 1300| 500| 130| 650
Dieselový motor| Kapalné palivo| 4000| | 650| 500
6002)
40003)| 130| 650| 500
6002) 20003)| 130| 650
Zemní plyn a degazační plyn1)| 4000| | 650| 500
40003)| | 650| 500
20003)| | 650
Plynné palivo obecně| 4000| | 1300| 500
40003)| 130| 1300| 500
20003)| 130| 650
Vysvětlivky:
1)
Se vstřikovacím zapalováním.
2)
Platí pro těžký topný olej.
3)
Platí pouze pro pístové spalovací motory, jejichž stavba či přestavba byla zahájena před 17. květnem 2006.
1.3.
Specifické emisní limity pro plynové turbíny
Tabulka 1.3.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů 1. září 2013 nebo později a pro stacionární zdroje, které byly uvedeny do provozu po 1. září 2014
Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
> 0,3-1 MW| > 1-5MW| > 5-50 MW
NOx| CO| NOx| CO| NOx| CO
Kapalné palivo| 300| 100| 300| 100| 300| 100
Plynné palivo a zkapalněný plyn| 250| 100| 50| 100| 50| 100
Tabulka 1.3.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. zářím 2013, a které byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014
Celkový jmenovitý tepelný příkon| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
NOx| CO
> 0,3-5 MW| 350| 100
> 5 MW-50 MW| 300| 100
2.
Specifické emisní limity platné od 20. prosince 2018 do 31. prosince 2024
Specifické emisní limity jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv s výjimkou biomasy, 11 % v případě biomasy a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.
Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn (není-li dále uvedeno jinak), při referenčním obsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a požární čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.
Pro spalovací stacionární zdroje, jejichž provozní hodiny nepřekročí 500 hodin ročně, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období tří kalendářních let, platí specifické emisní limity uvedené v tabulkách 1.1.1, 1.2.1 a 1.3.1.
Pro plynové turbíny jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně a v případě oxidů dusíku při zatížení nižším než 70 %.
Pro teplovzdušné spalovací stacionární zdroje jsou specifické emisní limity uvedené v tabulce 2.1.2 vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 17 %.
Pro stacionární zdroje, jejichž jmenovitý tepelný příkon je nižší než 1 MW, ale celkový jmenovitý tepelný příkon je vyšší než 1 MW se namísto emisních limitů podle tabulky 2.2.1. a 2.3.1. uplatní emisní limity dle celkového jmenovitého tepelného příkonu podle tabulky 2.2.2. a 2.3.2.
Emisní limity uvedené v tabulce 2.1.2 se neuplatní pro spalovací stacionární zdroje zařazené do kódu 1.4 přílohy č. 2 zákona jiné než teplovzdušné spalovací zdroje.
2.1.
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje s výjimkou pístových spalovacích motorů a plynových turbín
Tabulka 2.1.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později
Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
> 0,3 až < 1 MW| 1-5 MW| > 5-50 MW
SO2| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO
Pevné palivo s výjimkou biomasy| -| 600| 100| 400| 400| 500| 50| 500| 400| 300| 205)| 300
Pevné palivo -biomasa| -| 600| 100| 400| 1332)| 333| 33| 500| 1332)| 200| 136)| 3001)
Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje| -| 200| -| 80| 350| 200| 50| 80| 350| 200| 20| 80
Plynový olej| -| 200| -| 80| -| 200| -| 80| -| 200| -| 80
Plynné palivo s výjimkou zemního plynu| -| 1003)| -| 50| 354)| 1003)| -| 50| 354)| 1003)| -| 50
Zemní plyn| -| 1003)| -| 50| -| 100| -| 50| -| 100| -| 50
Vysvětlivky:
1)
Platí v případě spalování výlisků z biomasy. Pro spalování ostatních druhů biomasy platí emisní limit 500 mg.m-3.
2)
Emisní limit neplatí pro spalování výlučně dřevní biomasy
3)
Pokud provozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m-3.
4)
V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limit 100 mg.m-3.
5)
V případě spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 20 MW včetně platí emisní limit 30 mg.m-3.
6)
V případě spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 20 MW včetně platí emisní limit 20 mg.m-3
Tabulka 2.1.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
> 0,3 až < 1 MW| 1-5 MW| > 5-50 MW
SO2| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO
Pevné palivo| -| 600| 100| 400| -| 500| 50| 500| 15001)| 500| 30| 300
5003)
Kapalné palivo| -| 200| -| 80| -| 200
4504)| 50| 80| 15004)| 200
4504)| 30| 80
Plynné palivo a zkapalněný plyn| -| 1002)| -| 50| -| 1002)| -| 50| -| 1002)| -| 50
Vysvětlivky:
1)
Na spalovací stacionární zdroje spalující hnědé uhlí, provozované nejvýše 3200 provozních hodin ročně, se vztahuje specifický emisní limit 2000 mg.m-3.
2)
Pokud provozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m-3.
3)
Platí v případě spalování biomasy pro spalování ve stacionárních zdrojích s výjimkou spalování výlisků z takové biomasy.
4)
Vztahuje se na spalování těžkého topného oleje a jemu podobných kapalných paliv.
2.2.
Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory
Tabulka 2.2.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později
Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
> 0,3 až < 1 MW| 1-50 MW
SO2| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO
Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje| -| 400| -| 450| 320| 400| 201)| 450
Plynový olej| -| 400| -| 450| -| 400| -| 450
Plynné palivo s výjimkou zemního plynu| -| 500| -| 650| 402)| 500| -| 650
Zemní plyn| -| 500| -| 650| -| 2533)| -| 650
Vysvětlivky:
1)
Pro motory o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 1 MW nebo vyšším a nižším než 5 MW platí emisní limit 50 mg.m-3.
2)
V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limit 107 mg.m-3.
3)
Pro dvoupalivové motory při spalování pouze zemního plynu platí emisní limit 507 mg.m-3.
Tabulka 2.2.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
> 0,3 až < 1 MW| 1-5 MW| > 5-50 MW
NOx| TZL| CO| NOx| TZL| CO| NOx| TZL| CO
Kapalné palivo| 400| -| 450| 400| 501)| 450| 400| 201)| 450
Plynné palivo a zkapalněný plyn| 500| -| 650| 500| -| 650| 500| -| 650
Vysvětlivky:
1)
Hodnoty vztažené k vlhkému plynu.
2.3.
Specifické emisní limity pro plynové turbíny
Tabulka 2.3.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později
Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
> 0,3 až < 1 MW| 1-50 MW
SO2| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO
Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje| -| 300| -| 100| 120| 75| 101)| 100
Plynový olej| -| 300| -| 100| -| 75| -| 100
Plynné palivo s výjimkou zemního plynu| -| 250| -| 100| 152)| 75| -| 100
Zemní plyn| -| 250| -| 100| -| 50| -| 100
Vysvětlivky:
1)
Pro turbíny o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW do 5 MW včetně platí emisní limit 20 mg.m-3.
2)
V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limit 40 mg.m-3.
Tabulka 2.3.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
> 0,3 až < 1 MW| 1-50 MW
NOx| CO| NOx| CO
Kapalné palivo| 300| 100| 300| 100
Plynné palivo a zkapalněný plyn| 250| 100| 50| 100
3.
Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2025
Specifické emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv s výjimkou biomasy, 11 % v případě biomasy a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.
Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn (pokud není stanoveno jinak), při referenčním obsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a požární čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.
Pro spalovací stacionární zdroje, jejichž provozní hodiny nepřekročí 500 hodin ročně, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období tří kalendářních let, platí specifické emisní limity uvedené v tabulkách 1.1.1, 1.2.1 a 1.3.1.
Pro plynové turbíny jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně a v případě oxidů dusíku při nižším zatížení než 70 %.
Pro teplovzdušné spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším jsou do 31. 12. 2029 specifické emisní limity uvedené v tabulce 3.1.2 vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 17 %. V případě tabulek 3.1.1, 3.2.1, 3.3.1 a 3.3.2 jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému příkonu a v případě tabulek 3.1.2 a 3.2.2 jsou vztaženy k jmenovitému tepelnému příkonu jednotlivých spalovacích stacionárních zdrojů; to neplatí v případě, že by emisní limit stanovený s ohledem na celkový jmenovitý tepelný příkon z části 1.1.1, 1.2.1 nebo 1.3.1 byl přísnější, v tom případě se uplatní limit uvedený tam.
Pro stacionární zdroje, jejichž jmenovitý tepelný příkon je nižší než 1 MW, ale celkový jmenovitý tepelný příkon je vyšší než 1 MW se namísto emisních limitů podle tabulky 3.2.1. a 3.2.2. uplatní emisní limity dle celkového jmenovitého tepelného příkonu podle tabulky 2.2.2.
Pro stacionární zdroje, jejichž jmenovitý tepelný příkon je nižší než 1 MW, ale celkový jmenovitý tepelný příkon je vyšší než 1 MW se namísto emisních limitů podle tabulky 3.3.2. uplatní emisní limity dle celkového jmenovitého tepelného příkonu podle tabulky 2.3.2.
Emisní limity uvedené v tabulce 3.1.2 se pro spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 5 MW zařazené do kódu 1.4 přílohy č. 2 zákona jiné než teplovzdušné spalovací zdroje uplatní až od 1. 1. 2030.
3.1.
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje s výjimkou pístových spalovacích motorů a plynových turbín
Tabulka 3.1.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později
Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
> 0,3 až < 1 MW| 1-5 MW| > 5-50 MW
SO2| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO
Pevné palivo s výjimkou biomasy| -| 600| 100| 400| 400| 500| 50| 500| 400| 300| 205)| 300
Pevné palivo -biomasa| -| 600| 100| 400| 1332)| 333| 33| 500| 1332)| 200| 136)| 3001)
Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje| -| 200| -| 80| 350| 200| 50| 80| 350| 200| 20| 80
Plynový olej| -| 200| -| 80| -| 200| -| 80| -| 200| -| 80
Plynné palivo s výjimkou zemního plynu| -| 1003)| -| 50| 354)| 1003)| -| 50| 354)| 1003)| -| 50
Zemní plyn| -| 1003)| -| 50| -| 100| -| 50| -| 100| -| 50
Vysvětlivky:
1)
Platí v případě spalování výlisků z biomasy. Pro spalování ostatních druhů biomasy platí emisní limit 500 mg.m-3.
2)
Emisní limit neplatí pro spalování výlučně dřevní biomasy
3)
Pokud provozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m-3.
4)
V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limit 100 mg.m-3.
5)
V případě spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 20 MW včetně platí emisní limit 30 mg.m-3.
6)
V případě spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 20 MW včetně platí emisní limit 20 mg.m-3
Tabulka 3.1.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
> 0,3 až < 1 MW| 1-5 MW| > 5-50 MW
SO2| NOx| TZL| CO| SO29)| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO
Pevné palivo s výjimkou biomasy| -| 600| 100| 400| 1100| 500| 50| 500| 4001)| 500| 30| 300
Biomasa| -| 600| 100| 400| 1332)| 433| 33| 500| 1332)| 433| 208)| 3003)
Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje| -| 200| -| 80| 350| 200
4504)| 50| 80| 3506)| 200
4504)| 30| 80
Plynový olej| -| 200| -| 80| -| 200| -| 80| -| 200| -| 80
Plynné palivo s výjimkou zemního plynu| -| 1005)| -| 50| 200| 1005)| -| 50| 357)| 1005)| -| 50
Zemní plyn| -| 1005)| -| 50| -| 1005)| -| 50| -| 1005)| -| 50
Vysvětlivky:
1)
Pro stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a nižším platí emisní limit 1100 mg.m-3.
2)
Neplatí pro výlučné spalování dřevní biomasy. Pro spalování slámy platí emisní limit 200 mg.m-3.
3)
Platí v případě spalování výlisků z biomasy. Pro spalování ostatních druhů biomasy platí emisní limit 500 mg.m-3.
4)
Vztahuje se na spalování těžkého topného oleje a jemu podobných kapalných paliv.
5)
Pokud provozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m-3.
6)
Do 1. ledna 2030 pro stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a nižším platí emisní limit 850 mg.m-3 při spalování těžkého topného oleje.
7)
Pro spalování bioplynu platí emisní limit 170 mg.m-3.
8)
Pro stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a nižším platí emisní limit 33 mg.m-3.
9)
Emisní limity pro SO2 se u zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším uplatní od 1. ledna 2030.
3.2.
Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory
Tabulka 3.2.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později
Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
> 0,3 až < 1 MW| 1-50 MW
SO2| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO
Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje| -| 400| -| 450| 320| 400| 201)| 450
Plynový olej| -| 400| -| 450| -| 400| -| 450
Plynné palivo s výjimkou zemního plynu| -| 500| -| 650| 402)| 500| -| 650
Zemní plyn| -| 500| -| 650| -| 2533)| -| 650
Vysvětlivky:
1)
Pro motory o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 1 MW nebo vyšším a nižším než 5 MW platí emisní limit 50 mg.m-3.
2)
V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limit 107 mg.m-3.
3)
Pro dvoupalivové motory při spalování pouze zemního plynu platí emisní limit 507 mg.m-3.
Tabulka 3.2.2 Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
> 0,3 až < 1 MW| 1-50 MW
SO2| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO
Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje| -| 400| -| 450| 320| 400| 201)| 450
Plynový olej| -| 400| | 450| -| 400| -| 450
Plynné palivo s výjimkou zemního plynu| -| 500| -| 650| 402)3)| 500| -| 650
Zemní plyn| -| 500| -| 650| -| 500| -| 650
Vysvětlivky:
1)
V případě motorů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 20 MW a nižším platí emisní limit 50 mg.m-3.
2)
V případě spalování bioplynu platí emisní limit 160 mg.m-3.
3)
V případě spalování nízkovýhřevných plynů z koksárenských pecí platí emisní limit 347 mg.m-3 a v případě spalování nízkovýhřevných plynů z vysokých pecí v železářském a ocelářském průmyslu platí emisní limit 173 mg.m-3.
3.3.
Specifické emisní limity pro plynové turbíny
Tabulka 3.3.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později
Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
> 0,3 až < 1 MW| 1-50 MW
SO2| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO
Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje| -| 300| -| 100| 120| 75| 101)| 100
Plynový olej| -| 300| -| 100| -| 75| -| 100
Plynné palivo s výjimkou zemního plynu| -| 250| -| 100| 152)| 75| -| 100
Zemní plyn| -| 250| -| 100| -| 50| -| 100
Vysvětlivky:
1)
Pro turbíny o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW do 5 MW včetně platí emisní limit 20 mg.m-3.
2)
V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limit 40 mg.m-3.
Tabulka 3.3.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
Druh paliva| Specifické emisní limity [mg.m-3]
---|---
> 0,3 až < 1 MW| 1-50 MW
SO2| NOx| TZL| CO| SO2| NOx| TZL| CO
Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje| -| 300| -| 100| 120| 200| 101)| 100
Plynový olej| -| 300| -| 100| -| 200| -| 100
Plynné palivo s výjimkou zemního plynu| -| 250| -| 100| 152)3)| 50| -| 100
Zemní plyn| -| 250| -| 100| -| 50| -| 100
Vysvětlivky:
1)
Pro turbíny o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 1 MW nebo vyšším a nepřevyšujícím 20 MW platí emisní limit 20 mg.m-3.
2)
V případě spalování bioplynu platí emisní limit 60 mg.m-3.
3)
V případě spalování nízkovýhřevných plynů z koksárenských pecí platí emisní limit 130 mg.m-3 a v případě spalování nízkovýhřevných plynů z vysokých pecí v železářském a ocelářském průmyslu platí emisní limit 65 mg.m-3.“.
49.
V příloze č. 2 části III se na konci bodu 2 doplňuje text „Ustanovení tohoto bodu nelze použít u stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW a dále u stacionárních zdrojů, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo které byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014 bez ohledu na datum podání žádosti o povolení provozu; u těchto zdrojů se postupuje podle bodu 1.“.
50.
V příloze č. 2 části III bod 3 zní:
„3.
Alternativně k bodu 2 lze pro oxid siřičitý použít následující průměrné hodnoty specifických emisních limitů (bez ohledu na použitou kombinaci paliv):
a)
1 000 mg.m-3 pro spalovací stacionární zdroje v rámci rafinerie využívající zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně nebo s jinými druhy paliv pro vlastní spotřebu, kterým bylo uděleno první povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel před tímto datem podal úplnou žádost o povolení a které byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003 nebo
b)
600 mg.m-3 pro ostatní spalovací stacionární zdroje v rámci rafinerie využívající zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně nebo s jinými druhy paliv pro vlastní spotřebu.
Tyto emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.
Ustanovení tohoto bodu nelze použít u plynových turbín a plynových motorů a dále u stacionárních zdrojů, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo které byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014 bez ohledu na datum podání žádosti o povolení provozu.
Po 1. 1. 2025 nelze ustanovení tohoto bodu použít u stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 5 MW a po 1. 1. 2030 u stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 5 MW do 50 MW.“.
51.
V příloze č. 3 části I se bod 1 zrušuje.
52.
V příloze č. 3 části I se označení bodu 2 včetně nadpisu zrušuje a dosavadní body 2.1., 2.2. a 2.3. se označují jako body 1., 2. a 3.
53.
V příloze č. 3 části I se dosavadní body 2.1.1. a 2.1.2. označují jako body 1.1. a 1.2.
54.
V příloze č. 3 části I bodu 1.1. se na konci tabulky doplňují nové řádky, které zní:
„Podsítná frakce3)| %| ≤ 20| -
---|---|---|---
Obsah prachu4)| %| ≤ 10| -
“.
Současně se doplňují poznámky pod tabulkou č. 3 a 4, které znějí:
„3)
Podíl zrna, který při třídicí zkoušce proséváním dle určených technických norem propadne sítem s otvory o rozměru rovném spodní hranici velikosti zrna, specifický pro danou sortu paliva, vyjádřený v hmotnostních procentech z navážky vzorku.
4)
Podíl frakce s velikostí zrn 0 - 10 mm v podsítné frakci, vyjádřený v hmotnostních procentech z navážky vzorku.“.
55.
V příloze č. 4 části I bodu 1 se na konci úvodního textu doplňuje věta „V případě jednorázového měření emisí látek uvedených v tabulce 1.1. se za emisní limit považují hodnoty denních průměrů.“.
56.
V příloze č. 4 části I bodu 2.2. se ve druhém řádku tabulky slova „části I“ nahrazují slovy „bodě 1“.
57.
V příloze č. 4 části I bodu 2.2. se v posledním řádku tabulky slova „vztažené k referenčnímu obsahu kyslíku stanovenému v části II této přílohy“ nahrazují slovy „při referenčním obsahu kyslíku stanoveném v této příloze“.
58.
V příloze č. 5 části I bodu 1 se doplňují písmena e) a f), která znějí:
„e)
VOCF se rozumí podíl hmotnosti fugitivních emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel
f)
VOCE se rozumí podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a množství či velikosti produkce nebo množství vstupních organických rozpouštědel či celkového množství spotřebovaných vstupních surovin s obsahem VOC.“.
59.
V příloze č. 5 části I bodu 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
není přípustné přisávat vzduch z vnějšího ovzduší k odpadnímu plynu před měřicím místem (ředit odpadní plyn) za účelem plnění specifických emisních limitů; je-li odpadní plyn ředěn z důvodu správné funkce zařízení ke snižování emisí nebo chlazení, vyjadřuje se výsledná koncentrace při měření emisí výhradně v průtoku bez přisávaného vzduchu; tento požadavek platí pro stacionární zdroje uvedené v části II v bodech:
i.
4.1. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok nebo větší,
ii.
4.5. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 10 t za rok nebo větší,
iii.
1.1., 1.3., 1.4., 4.2. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 15 t za rok nebo větší,
iv.
1.2., 4.6., 7. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 25 t za rok nebo větší,
v.
v ostatních bodech s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel stanovenou pro povinnost plnit specifický emisní limit, s výjimkou bodů 4.4. a 9.“.
60.
V příloze č. 5 část II zní:
„Část II
Specifické emisní limity a technické podmínky provozu
1.
Polygrafie (kódy 9.1. až 9.4. přílohy č. 2 k zákonu)
Polygrafické činnosti v podbodech 1.1. - 1.4. zahrnují procesy a operace reprodukování textu či obrazu, ve kterých se využívá tisková forma obrazu či textu a kde jsou tiskařské barvy přenášeny na jakýkoliv typ povrchů. Tyto činnosti zahrnují rovněž související postupy, výrobu tiskové formy a její přenos, laminování, natírání a lakování.
Tiskařskou barvou se rozumí směs, včetně všech organických rozpouštědel nebo směsí obsahujících organická rozpouštědla nezbytných pro její správné použití, která se používá k tisku textu nebo obrazu na určitý povrch.
1.1.
Ofset s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---
TOC [mg/m3]| VOCF1) [%]| VOCE2) [%]
0,6 – 15| 50| -| -
> 15 – 200| 20| 30| -
> 200| 20| 30| 103)
Vysvětlivky:
1)
Zbytky organických rozpouštědel v konečných výrobcích se nepovažují za součást fugitivních emisí.
2)
Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel. Emisní limit VOCE se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením.
3)
Platí od 1. ledna 2019.
1.2.
Publikační hlubotisk s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---
TOC [mg/m3]| VOCF [%]| VOCE1) [%]
0,6 – 15| 50| -| -
> 15 – 200| 50| 10| -
> 200| 50| 10| 52)
Vysvětlivky:
1)
Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel. Emisní limit VOCE se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením.
2)
Platí od 1. ledna 2019.
1.3.
Jiné tiskařské činnosti s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší
Činnost| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---|---
TOC [mg/m3]| VOCF [%]
rotační sítotisk na textil a lepenku| 0,6 – 15| 50| -
> 15 – 30| 50| 25
> 30| 50| 20
rotační válcový sítotisk, jiné hlubotisky, gumotisk, laminování, natírání, lakování| 0,6 – 15| 50| -
> 15 – 25| 50| 25
> 25| 50| 20
1.4.
Knihtisk s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---
TOC [mg/m3]| VOCF [%]
0,6 – 15| 50| -
> 15| 50| 15
2.
Odmašťování a čištění povrchů
Pod činnostmi v podbodech 2.1. a 2.2. (kód 9.5. - 9.6. přílohy č. 2 k zákonu) a v podbodu 2.3. jsou zahrnuty jakékoli procesy, při nichž jsou organická rozpouštědla používána k odstranění znečištění z povrchu materiálů, odmaštění, snímání povlaků, odlakování a další povrchové úpravy výrobních polotovarů a výrobků. Tyto činnosti se nevztahují na chemické čištění, které je vyjmenované jako samostatná činnost v bodu 3 této části přílohy. Dále se tyto činnosti nevztahují na čištění pracovních prostorů a čištění procesního zařízení.
2.1.
Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a) s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,01 t za rok nebo větší; odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. b) s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,1 t za rok nebo větší
Tyto činnosti nesmí být prováděny mimo zařízení, která jsou vybavena systémem záchytu par s recyklací organických rozpouštědel.
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---
VOC [mg/m3]| hmotnostní tok [g/h]| VOCF [%]
> 1 -5| 20
21)| 100
101)| 15
>5| 20
21)| 100
101)| 10
Vysvětlivka:
1)
Platí pro stacionární zdroje používající organická rozpouštědla s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a).
2.2.
Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které nejsou uvedeny pod bodem 2.1., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit1)
---|---
TOC [mg/m3]| VOCF [%]
> 2 – 10| 75| 20
> 10| 50| 15
Vysvětlivka:
1)
Emisní limit se neuplatňuje v případě, že jsou při provozu zdroje používány výhradně čisticí prostředky, jejichž průměrný obsah organických rozpouštědel nepřesahuje 30 % hmotnostních.
Odmašťování a čištění povrchů smí být provozováno ve vymezených prostorách především s využitím odmašťovacích stolů nebo podobných zařízení tam, kde je to technicky možné. Použitá organická rozpouštědla jsou shromažďována, uchovávána a předávána k dalšímu využití či k odstranění.
2.3.
Jednorázové činnosti odmašťování a čištění, které se z důvodu nadměrných rozměrů odmašťovaných povrchů uskutečňují mimo prostory odmašťoven nebo lakoven, a jejichž celková spotřeba organických rozpouštědel je vyšší než 0,1 tun (stacionární zdroje neuvedené v příloze č. 2 zákona)
Při těchto činnostech musí být dodržovány následující technické podmínky provozu: průměrný obsah organických rozpouštědel ve všech užívaných čisticích prostředcích nepřesahuje 30 % hmotnostních tam, kde je to technicky možné, a nejsou používána organická rozpouštědla s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a) nebo b). Použitá organická rozpouštědla jsou shromažďována, uchovávána a předávána k dalšímu využití či k odstranění.
3.
Chemické čištění (kód 9.7. přílohy č. 2 k zákonu)
Chemické čištění zahrnuje činnosti využívající organická rozpouštědla v zařízení k čištění oděvů, vybavení bytů a malých spotřebních předmětů s výjimkou ručního odstraňování skvrn a znečištěných míst v textilním a oděvním průmyslu, které jsou zařazeny pod činnosti uvedené v podbodech 2.1. a 2.2. této přílohy.
Tato zařízení musí být vybavena systémem záchytu par s úplnou recyklací organických rozpouštědel.
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---
VOCE1) [g/kg]
> 0| 20
Vysvětlivka:
1)
Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti vyčištěného a vysušeného výrobku.
4.
Aplikace nátěrových hmot
U činností v podbodech 4.1. až 4.7. (kód 9.8. – 9.14. přílohy č. 2 k zákonu) a v podbodu 4.8. se aplikací nátěrových hmot rozumí jakákoliv činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého filmu nátěrových hmot na různé typy povrchů včetně souvisejících procesů vytěkání, sušení a vypalování.
Pokud aplikace nátěrových hmot zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást natírání. Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou.
Nátěrovou hmotou se rozumí jakákoliv směs, včetně transparentních laků a všech organických rozpouštědel nebo směsí obsahujících organická rozpouštědla nezbytných pro její správné použití, k vytváření filmu s dekorativním, ochranným nebo jiným funkčním účinkem na určitém povrchu.
4.1.
Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené v podbodech 4.2. až 4.8., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší
Činnost| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---|---
TOČ1),2) [g/m2]| TOC3) [mg/m3]| VOCF [%]
nanášení nátěrových hmot| 0,6 - 5| 90| 100| -
> 5| 60| 50| 20
nanášení nátěrových hmot – hromadné či kontinuální| > 5| 45| 50| 20
Vysvětlivky:
1)
Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek vyjádřených jako TOC a celkové velikosti plochy finálního výrobku opatřeného nátěrem bez ohledu na počet aplikovaných nátěrů.
2)
Nelze-li technicky a ekonomicky dosáhnout stanovené hodnoty emisního limitu v g/m2, nebo pokud technicky nelze stanovit velikost upravovaného povrchu, nesmí být překročen emisní limit TOC 50 mg/m3 v žádném z výduchů pro odpadní plyn z jednotlivých prostorů - nanášení, vytěkání, sušení, vypalování.
3)
Od 1. 1. 2020 platí emisní limit TOC v mg/m3 pro všechny výduchy z jednotlivých prostorů – nanášení, vytěkání, sušení, vypalování – a emisní limit vyjádřený v g/m2 se nadále neuplatňuje.
4.2.
Nátěry dřevěných povrchů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---
TOC [mg/m3]| VOCF [%]
0,6 – 5| 100| -
> 5 – 200| 501)
752)| 20
> 200| 501)
752)| 153)
Vysvětlivky:
1)
Platí pro sušící procesy.
2)
Platí pro proces nanášení nátěrových hmot.
3)
Platí od 1. ledna 2019.
4.3.
Přestříkávání vozidel – opravárenství s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,5 t za rok nebo větší a nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 t za rok
Jakákoli činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého nátěrového filmu a související operace odmašťování, kterými se provádí
a)
nanášení nátěrů na silniční a kolejová vozidla nebo na jejich části prováděné jako součást oprav, konzervace nebo dekorace vozidla mimo původní výrobní zařízení,
b)
nanášení originálních nátěrů na silniční a kolejová vozidla nebo na jejich části za použití výrobků určených k přestříkávání vozidel, které je prováděno mimo původní výrobní zařízení,
c)
nanášení nátěrů na přívěsy (včetně polopřívěsů),
d)
nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 tun za rok.
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---
TOC [mg/m3]| VOCF [%]
> 0,5| 50| 25
Pro zdroje spadající pod činnost uvedenou pod písm. a) se namísto výše uvedených emisních limitů TOC a VOC uplatňuje tato technická podmínka provozu: V uvedených zdrojích jsou používány výhradně vybrané výrobky uvedené v části I kategorii B přílohy č. 7, splňující limitní hodnoty obsahu VOC stanovené pro tyto výrobky v bodu 2. části II přílohy č. 7.
4.4.
Nanášení práškových plastů
Celková projektovaná spotřeba práškových plastů
[t/rok]| Emisní limit
---|---
TOC1) [mg/m3]
≥ 1| 50
Vysvětlivka:
1)
Týká se vypalování a chlazení výrobků.
4.5.
Nátěry kůže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok nebo větší
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---
VOCE1) [g/m2]
> 5| 75
1502)
Vysvětlivky:
1)
Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové plochy výrobku.
2)
Platí pro nátěry bytových doplňků a malých kožených předmětů jako jsou tašky, peněženky, opasky a jiné.
4.6.
Nátěry pásů a svitků
Jakákoli činnost, při níž je nanášen souvislý film nátěrových hmot na pásové svitky kovových a jiných materiálů.
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---
TOC [mg/m3]| VOCF [%]
> 5| 50
1501)| 5
Vysvětlivka:
1)
Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědla.
4.7.
Nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 15 t za rok nebo větší
Velikost povrchu opatřeného nátěrem je v případech výrobků uvedených v této části definována jako
a)
plocha povrchu vypočtená jako součet celkové velikosti povrchu opatřeného elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty a velikosti povrchů všech částí připojených k výrobku v dalších fázích výroby, které jsou natírány stejným nátěrovým systémem, nebo
b)
celková velikost povrchu výrobku opatřeného nátěrovými hmotami v daném zařízení.
Velikost povrchu opatřeného elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty se vypočítává ze vztahu:
[2 x hmotnost karosérie] / [průměrná tloušťka plechu x hustota materiálu plechu]
Tuto metodu lze rovněž použít pro jiné výrobky z plechu. K výpočtu celkové velikosti povrchu výrobku opatřovaného v daném zařízení vrstvou nátěrové hmoty lze rovněž využít softwarové systémy nebo jiné ekvivalentní metody. Jednotkou pro výpočet velikosti povrchu je m2.
Pro nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 15 t/rok platí údaje v následující tabulce.
Pro nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 t/rok platí požadavky stanovené v podbodu 4.3. této přílohy - Přestříkávání vozidel - opravárenství.
Činnost s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel
> 15 t/rok| Roční produkce [ks]| Emisní limit
---|---|---
VOCE1), [g/m2]
nátěry nových osobních automobilů| > 5000| 45
352)
≤ 5000 samonosných karosérií nebo
> 3500 karoserií upevněných na podvozek| 90
nátěry nových kabin nákladních automobilů a dodávek| ≤ 5000| 65
5000| 55
nátěry nových nákladních automobilů| ≤ 2500| 90
> 2500| 70
502)
nátěry nových autobusů,| ≤ 2000| 90
trolejbusů a kolejových vozidel| > 2000| 70
Vysvětlivky:
1)
Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové plochy výrobku. Hodnota podílu je vztažena na všechny fáze procesu provozovaného ve stejném zařízení elektroforetickým nanášením nebo jakýmkoli jiným typem procesu aplikace nátěrových hmot, včetně konečné konzervace voskem a leštění vrchního nátěru, včetně použití organických rozpouštědel k čištění provozního zařízení.
2)
Platí od 1. ledna 2019, při celkové projektované spotřebě organických rozpouštědel > 200 t/rok.
4.8.
Jednorázové aplikace nátěrových hmot, které se z důvodu nadměrných rozměrů natíraných povrchů uskutečňují mimo prostory lakoven, a jejichž celková spotřeba organických rozpouštědel je vyšší než 0,1 tun (stacionární zdroje neuvedené v příloze č. 2 zákona)
Tyto činnosti zahrnují jednorázové aplikace nátěrových hmot, jako je natírání rozměrných dílů mimo prostory lakoven v areálu provozovny, nebo natírání na vnitřních nebo venkovních plochách, zejména na budovách, konstrukcích, stožárech atp.
Technická podmínka provozu:
Přijmout vhodná opatření k minimalizaci emisí těkavých organických látek, např. použitím nátěrových hmot se sníženým obsahem organických rozpouštědel, zvolením vhodné aplikační techniky (aplikace nátěrových hmot válečkováním či štětcem), omezením přestřiků.
5.
Navalování navíjených drátů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší (kód 9.15. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost natírání kovových vodičů používaných k navíjení cívek v transformátorech, motorech atd.
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---
VOCE1) [g/kg]
> 5| 102)
53)
Vysvětlivky:
1)
Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti výrobku.
2)
Platí pro nátěry drátu o průměru menším než 0,1 mm.
3)
Platí v ostatních případech.
6.
Nanášení adhesivních materiálů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší (kód 9.16. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost zahrnující aplikaci adhesivních materiálů na povrchy včetně následného lisování těchto materiálů, s výjimkou adhesivních nátěrů a laminování v polygrafii.
Pokud aplikace adhesivních materiálů zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást nanášení adhesivních materiálů. Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou.
Adhesivním materiálem se rozumí jakákoliv směs, včetně organických rozpouštědel a včetně složek nezbytných pro její správnou aplikaci, která je použita ke spojování oddělených částí vyráběných výrobků.
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---
TOC [mg/m3]| VOCF [%]
> 5 - 15| 50
1501)| 25
> 15 – 200| 50
1501)| 20
> 200| 50
1001),2)| 152)
Vysvětlivky:
1)
Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědla.
2)
Platí od 1. ledna 2019.
7.
Impregnace dřeva s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší (kód 9.17. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoliv činnost zavádějící ochranné prostředky do dřeva.
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---
VOCE1) [kg/m3]| TOC2) [mg/m3]| VOCF [%]
0,6 - 5| 11| 100| -
> 5 – 200| 11| 100| 45
> 200| 93)| 100| 353)
Vysvětlivky:
1)
Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkového objemu impregnovaného dřeva. Emisní limit VOCE se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením.
2)
Uvedený emisní limit TOC neplatí pro zařízení využívající k impregnaci dřeva kreosot.
3)
Platí od 1. ledna 2019.
8.
Laminování dřeva a plastů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší (kód 9.18. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost spojování vrstev dřeva a/nebo plastů k výrobě laminátů.
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---
VOCE1) [g/m2]| TZL2) [mg/m3]
> 5| 30| 3
Vysvětlivky:
1)
Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové velikosti povrchu finální nalaminované plochy, ze které dochází k uvolňování těkavých organických látek do ovzduší.
2)
Platí v případech broušení a řezání laminátů v rámci daného zdroje.
9.
Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s celkovou projektovanou spotřebou těkavých organických látek 0,6 t za rok nebo větší (kód 9.19. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost, při které jsou používány kapalné nenasycené polyesterové pryskyřice s obsahem styrenu k výrobě kompozitů.
Celková projektovaná spotřeba VOC1)
[t/rok]| Emisní limit
---|---
VOCE2) [kg/t]| TOC [mg/m3]| TZL3) [mg/m3]
0,6 – 5| 180| 85| 3
> 5 – 20| 140| 85| 3
> 20 – 200| 100| 85| 3
> 200| 80| 85| 3
Vysvětlivky:
1)
Do projektované spotřeby VOC se započítává také celkové množství styrenu obsaženého ve vstupních surovinách.
2)
Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkového množství spotřebovaných vstupních surovin s obsahem VOC (pryskyřice, gelcoaty, aceton a další).
3)
Platí v případech broušení a řezání kompozitových výrobků v rámci daného zdroje.
10.
Výroba nátěrových hmot, adhezivních materiálů a tiskařských barev s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 10 t za rok nebo větší (kód 9.20. přílohy č. 2 k zákonu)
Výroba konečných výrobků nebo meziproduktů nátěrových hmot, adhesivních materiálů a tiskařských barev vyráběných ve stejném místě míšením pigmentů, pryskyřic nebo adhesivních materiálů s organickými rozpouštědly nebo s jinými nosiči, včetně procesu dispergování a přípravných predispergačních aktivit, včetně úprav viskozity nebo odstínu a operací plnění konečného výrobku do jeho obalů.
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---
TOC [mg/m3]| VOCF1) [%]| VOCE2) [%]
> 100 – 1000| 150| 5| 5
> 1000| 150| 3| 3
Vysvětlivky:
1)
Hmotnost organických rozpouštědel, která jsou součástí nátěrových hmot prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se nepovažuje za součást fugitivních emisí.
2)
Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel. Emisní limit VOCE se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením.
11.
Výroba obuvi s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší (kód 9.21. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost výroby obuvi nebo jejich částí.
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| VOCE1) [g/pár]
---|---
> 5| 25
Vysvětlivka: 1)
Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a počtu vyrobených párů.
12.
Výroba farmaceutických směsí (kód 9.22. přílohy č. 2 k zákonu)
Chemická syntéza, fermentace, extrakce, skladba a dokončení farmaceutických směsí a v případech, kdy jsou vyráběny ve stejném místě, i výroba meziproduktů.
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---
TOC [mg/m3]| VOCF2) [%]| VOCE3) [%]
> 50| 20
1501)| 5| 5
Vysvětlivky:
1)
Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědla.
2)
Hmotnost organických rozpouštědel, která jsou součástí výrobků prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se nepovažuje za součást fugitivních emisí.
3)
Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel. Emisní limit VOCE se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením.
13.
Zpracování kaučuku, výroba pryže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok nebo větší (kód 9.23. přílohy č. 2 k zákonu)
Operace plastikace kaučuku a sestavování kaučukových směsí míšením, hnětením, kalandrováním, drcením, mletím, barvením, operace zpracování kaučukových směsí vytlačováním (extruzí), lisováním, vstřikovacím lisováním, operace vulkanizace a jakékoliv další pomocné operace, které jsou součástí procesu přeměny přírodního či syntetického kaučuku do konečného pryžového výrobku.
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]| Emisní limit
---|---
TOC [mg/m3]| VOCF2) [%]| VOCE3) [%]
| 20| |
> 15| 1501)| 25| 25
Vysvětlivky:
1)
Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědla.
2)
Hmotnost organických rozpouštědel, která jsou součástí výrobků prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se nepovažuje za součást fugitivních emisí.
3)
Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel. Emisní limit VOCE se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením.
14.
Extrakce a rafinace rostlinných olejů a živočišných tuků (kód 9.24. přílohy č. 2 k zákonu)
Extrakce rostlinných olejů ze semen nebo z jiných rostlinných materiálů, zpracování suchých (vyextrahovaných) zbytků rostlin na krmivo pro zvířata, přečišťování tuků a olejů získaných ze semen, z rostlinných nebo z živočišných materiálů.
Činnost - extrakce a rafinace z následujících materiálů| Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]| VOCE1) [kg/t]
---|---|---
živočišný tuk| > 10| 1,5
ricin| > 10| 3
řepková nebo slunečnicová semena| > 10| 1
sojové boby – normální drť| > 10| 0,8
sojové boby – bílé vločky| > 10| 1,2
ostatní semena a jiný rostlinný materiál| > 10| 3
ostatní semena a jiný rostlinný materiál
\\- procesy frakcionace vyjma odstraňování klovatiny či pryskyřic z olejů| > 10| 1,5
ostatní semena a jiný rostlinný materiál -odstraňování klovatiny či pryskyřice z olejů| > 10| 4
Vysvětlivka:
1)
Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti zpracované suroviny.“.
61.
V příloze č. 5 části III bodu 1), 2) a 4) se slova „části I“ nahrazují slovy „části II“.
62.
V příloze č. 5 části III bodu 4) se slovo „adhesivních“ nahrazuje slovem „adhezivních“.
63.
V příloze č. 5 části IV bodu 1 se na řádku O2 slova „v některých případech je vhodné při výpočtu veličiny O5 brát“ nahrazují slovy „při výpočtu veličiny O5 se bere“.
64.
V příloze č. 5 části IV bodu 1 se na řádku O5 slova „O6, O7 a O8“ nahrazují slovy „O6, O7 nebo O8“.
65.
V příloze č. 5 části IV bodu 1 se na řádku O8 slova „a která“ nahrazují slovem „avšak“ a na konci řádku se doplňují slova „ani nebyla započtena do veličiny O7“.
66.
V příloze č. 8 části I se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
TOC - hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík.“.
67.
V příloze č. 8 část II včetně poznámek pod čarou č. 7 a 8 zní:
„Část II
Specifické emisní limity a technické podmínky provozu
1.
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODPADNÍMI VODAMI
1.1
Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě rovné nebo větší než 10 tun na jednu zakládku nebo větší než 150 tun zpracovaného odpadu ročně (kód 2.3. přílohy č. 2 k zákonu)
Technické podmínky provozu:
a)
Násypné bunkry jsou v uzavřeném provedení s komorou pro vozidla, u otevřených hal a při vykládce svozových vozidel s odpady, musí být plyny z bunkrů odsávány a odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů.
b)
Zkondenzované výpary a voda vznikající při kompostovacím procesu (zrání kompostů) smí být u stavebně neuzavřených a nezakrytých kompostáren používány k vlhčení kompostu pouze tehdy, nebude-li použití zvyšovat pachovou zátěž okolí.
c)
Odpadní plyny z dozrávání kompostů v uzavřených halách kompostárny jsou odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů.
1.2
Biodegradační a solidifikační zařízení (kód 2.4. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
V případě zpracovávání materiálů, u nichž může docházet k emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem, musí být zajištěna technicko-organizační opatření ke snížení těchto látek např. zakrytování biodegradačních ploch a odtah odpadních plynů do zařízení na čištění odpadních plynů.
V případě volných zakládek snižovat vnášení tuhých znečišťujících látek do ovzduší, například umístěním zakládek na závětrné straně, jejich skrápěním nebo mlžením.
1.3.
Sanační zařízení (odstraňování ropných a chlorovaných uhlovodíků z kontaminovaných zemin) s celkovým projektovaným ročním výkonem vyšším než 1 t VOC včetně (kód 2.5. přílohy č. 2 k zákonu)
Platí pro sanační zařízení provozovaná ex situ.
Emisní limit [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TOC
50| C
1.4.
Čistírny odpadních vod, které jsou primárně určeny k čištění vod z průmyslových provozoven a provozů technologií produkujících odpadní vody v množství větším než 50 m3 za den (kód 2.6. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním jímek a dopravníků, uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod, dodržování technologické kázně.
1.5.
Čistírny odpadních vod s celkovou projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel (kód 2.7. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním jímek a dopravníků, uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod, dodržování technologické kázně.
2.
ENERGETIKA – OSTATNÍ
2.1.
Rozmrazovny s přímým procesním ohřevem (kód 3.2. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
NOx| CO
400| 800| A
2.2.
Třídění a úprava uhlí, briketárny
2.2.1.
Třídění a jiná studená úprava uhlí (kód 3.3. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limit [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL
100
201)| C
A1)
Vysvětlivka: 1)
Platí od 1. ledna 2020.
2.2.2.
Tepelná úprava uhlí (briketárny, nízkoteplotní karbonizace, sušení) (kód 3.4. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| TOC
100
201)| 50| C
B1)
Vysvětlivka: 1)
Platí od 1. ledna 2020.
2.3.
Výroba koksu
2.3.1.
– 2.3.3. (kódy 3.5.1, 3.5.2, 3.5.4. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]| O2R
[%]| Vztažné podmínky
---|---|---
TZL| SO2| NOx| PAH1)
2.3.1. Otop koksárenských baterií (kód 3.5.1. přílohy č. 2 k zákonu)
20| 500| 500| | 5| A
2.3.2. Příprava uhelné vsázky (kód 3.5.2. přílohy č. 2 k zákonu)
20| -| -| -| -| A
2.3.3 Vytlačování koksu (kód 3.5.4. přílohy č. 2 k zákonu)
20| -| -| 0,2| -| A
Vysvětlivka: 1)
Benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten.
Technické podmínky provozu:
a)
Koksárenský plyn používaný pro otop koksárenských baterií musí být odsířený.
b)
Plnicí plyny při plnění koksovacích komor jsou odváděny do surového koksárenského plynu nebo do jiné koksovací komory. Podmínky průběhu operačního cyklu stanoví provozní řád.
c)
Zařízení chemických provozů koksoven jsou zabezpečena proti únikům VOC do vnějšího ovzduší. Voda z přímého chlazení plynu nesmí být v přímém styku s ovzduším.
d)
Obsah sulfanu v koksárenském plynu na výstupu z chemických provozů nesmí překročit 500 mg/m3. Obsah sulfanu se zjišťuje trvale provozním měřením.
e)
Vypouštění koksárenského plynu do ovzduší není dovoleno. Podmínky pro jeho případné řízené spalování v souladu s bodem 2 části I této přílohy je třeba stanovit v provozním řádu.
f)
Těsnost dveří koksovacích komor musí být trvale zajištěna pravidelným čištěním, seřizováním, opravami a náhradním způsobem tak, aby nebyly zjevné emise posuzované ze vzdálenosti cca 30 m u více než 10 % dveří komor na strojové i koksové straně.
g)
Při vytlačování koksu z koksovacích komor musí být odpadní plyny jímány a zaváděny do odprašovacího zařízení.
h)
Při poruše na odsávání surového koksárenského plynu z koksárenských baterií a při nutnosti spalovat jej na flérách musí být zastaveno vytlačování a plnění koksovacích komor.
2.3.4.
Třídění koksu (kód 3.5.5. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limit [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL
10| A
2.3.5.
Chlazení koksu (kód 3.5.6. přílohy č. 2 k zákonu)
Technické podmínky provozu:
Hasicí věže musí být vybaveny přepážkami na snižování emisí tuhých znečišťujících látek. U nových hasicích věží musí být jejich minimální výška alespoň 30 m.
2.4.
Úprava uhlí a výroba plynů a olejů
2.4.1.
Zplyňování a zkapalňování uhlí, výroba a rafinace plynů a minerálních olejů, výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn) a syntézních plynů (kód 3.6. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]1)| Vztažné podmínky
---|---
TZL| SO2| NOx| CO| sulfan| amoniak
150
502)| 2500| 500| 800| 10| 50| A
Vysvětlivky:| 1) Platí pro zplyňování a zkapalňování uhlí.
---|---
| 2) Platí od 1. ledna 2020.
3.
VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ KOVŮ A PLASTŮ
3.1.
Pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sirníkové rudy
3.1.1.
Příprava vsázky (kód 4.1.1. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limit [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL
50| C
A1)
Vysvětlivka: 1)
Platí od 1. ledna 2020.
3.1.2.
Spékací pásy aglomerace (kód 4.1.2. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| SO2| NOx| plynné sloučeniny rtuti| PCDD/F
40| 500| 500| 0,05| 0,4 ng-I-TEQ/Nm3| A
3.1.3.
Manipulace se spečencem jako chlazení, drcení, mletí, třídění (kód 4.1.3. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limit [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL
30| A
3.1.4.
Peletizační provozy (drcení, sušení, peletizace) (kód 4.1.4. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| SO2| HF| HCI
Drcení, sušení
20| -| -| -| A
Vytvrzovací pás
15| 50| 3| 3| A
3.2.
Výroba železa
Emisní limity [mg/m3]| O2R [%]| Vztažné podmínky
---|---|---
TZL| SO2| NOx| CO
3.2.1. Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou (kód 4.2.1. přílohy č. 2 k zákonu)
20| -| -| -| -| C
A1)
3.2.2. Odlévání (vysoká pec) (kód 4.2.2. přílohy č. 2 k zákonu)
15| -| -| -| -| A
3.2.3. Ohřívače větru (kód 4.2.3. přílohy č. 2 k zákonu)
-| 200| 100| 5000| 3| A
Vysvětlivka: 1)
Platí od 1. ledna 2020.
Technická podmínka provozu:
Vysokopecní plyn je třeba jímat, odprašovat a dále jej využívat; koncentrace zbytkového prachu ve vyčištěném vysokopecním plynu nesmí přesahovat 10 mg/m3 v suchém plynu za normálních podmínek.
3.3.
Výroba oceli
3.3.1.
Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.3.1. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL|
201)| C
A2)
Vysvětlivka:
1)
Platí rovněž pro mletí a třídění strusky.
2)
Platí od 1. ledna 2020.
Technická podmínka provozu:
Definovat způsob odsávání a odlučování znečišťujících látek při dělení těžkého kovového odpadu řezáním kyslíkem.
3.3.2.
Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem (kód 4.3.2. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| SO2| NOx
50| 400| 400| B
A1)
Vysvětlivka: 1)
Platí od 1. ledna 2020.
3.3.3.
Kyslíkové konvertory (kód 4.3.3. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL
50
201)| A
Vysvětlivka: 1)
Platí pro sekundární odprášení.
Technické podmínky provozu:
a)
Konvertorový plyn je třeba jímat s ohledem na procesní možnosti a dále jej využívat.
b)
Účinnost odsávání prachu z haly ocelárny musí být vyšší než 90 %. Tato podmínka platí od 1. ledna 2020.
3.3.4.
– 3.3.6. (kód 4.3.4. – 4.3.6. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| SO2| NOx| CO
3.3.4. Elektrické obloukové pece (kód 4.3.4. přílohy č. 2 k zákonu)
20| -| -| -| A
3.3.5. Pánvové pece (kód 4.3.5. přílohy č. 2 k zákonu)
20| 400| 400| 1000| A
3.3.6. Elektrické indukční pece s celkovou projektovanou kapacitou více než 2,5 t/hod (kód 4.3.6. přílohy č. 2 k zákonu)
50| -| -| -| A
3.4.
Zpracování železných kovů ve válcovnách a kovárnách
Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry.
Emisní limit na SO2 neplatí pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.
3.4.1.
Válcovny za tepla a za studena, včetně ohřívacích pecí a pecí na tepelné zpracování (kód 4.4. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
SO2| NOx| CO
400| 400| 800| A
3.4.2.
Kovárny - ohřívací pece a pece na tepelné zpracování s celkovým projektovaným tepelným výkonem od 1 MW včetně (kód 4.5. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
SO2| NOx| CO
400| 400| 800| A
3.5.
Slévárny železných kovů (slitin železa)
3.5.1.
Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.6.1. přílohy č. 2 k zákonu)
Včetně ostatních technologických uzlů, jako jsou úpravárenská zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků, dokončovací operace.
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL
100
201)| C
A2)
Vysvětlivky:
1)
Platí od 1. ledna 2020 pro slévárny železných kovů o celkové projektované výrobní kapacitě větší než 20 t za den.
2)
Platí od 1. ledna 2020.
Technické podmínky provozu:
Omezování emisí VOC vznikajících při výrobě forem a jader běžně dostupnými prostředky např. minimalizací spotřeby pojiva, náhradou nátěrů na bázi alkoholu za nátěry na bázi vody, použitím takových rozpouštědel pro výrobu jader cold-box, která nejsou na bázi aromatických uhlovodíků.
Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování a přepravy materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší. Lze použít například:
a)
opatření pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,
b)
opatření pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.
3.5.2.
Žíhací a sušící pece (kód 4.6.2. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity1) [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
SO2| NOx| CO| A
4002)| 400| 800
Vysvětlivky:
1)
Platí pro spalovací jednotky o celkovém jmenovitém tepelném výkonu od 0,3 MW včetně
2)
Neplatí pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.
3.5.3.
– 3.5.7. (kód 4.6.3. – 4.6.7. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| SO2| NOx | CO| TOC
3.5.3. Tavení v elektrické obloukové peci (kód 4.6.3. dle přílohy č. 2 zákona)
20| -| -| -| -| A
3.5.4. Tavení v elektrické indukční peci (kód 4.6.4. dle přílohy č. 2 zákona)
20| -| -| -| -| A
3.5.5. Kuplovny (kód 4.6.5. dle přílohy č. 2 zákona)
20| 400| 400| 10001)| 502)| A
3.5.6. Tavení v ostatních pecích - kapalná paliva (kód 4.6.6. dle přílohy č. 2 zákona)
20| 1700| 400| 300| -| A
3.5.7. Tavení v ostatních pecích - plynná paliva (kód 4.6.7. dle přílohy č. 2 zákona)
20| | 400| 200| -| A
Vysvětlivky:
1)
Platí v komíně za rekuperátorem u horkovětrných kuploven.
2)
Platí pro studenovětrné kuplovny.
Technická podmínka provozu:
U studenovětrných kuploven omezování emisí CO běžně dostupnými prostředky např. zlepšením tepelné účinnosti kuplovny, řízením jakosti koksu na vstupu, dodatečným spalováním, použitím biofiltru.
3.6.
Metalurgie neželezných kovů
3.6.1.
Úprava rud neželezných kovů (kód 4.7. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL
50
101)| A
Vysvětlivka: 1)
Při zpracování rud na získání olova.
3.7.
Výroba nebo tavení neželezných kovů, včetně slévání slitin a přetavování produktů, rafinace a výroby odlitků
3.7.1.
Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.8.1. dle přílohy č. 2 zákona)
Včetně ostatních technologických uzlů, jako úpravárenských zařízení, výroby forem a jader, spalovací procesy (žíhací a sušící pece), odlévání, čištění odlitků, dokončovacích operací apod.
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| SO21)| NOx1)| CO1)
50
202)| 4003)| 400| 800| C4)
A4)
Vysvětlivky:
1)
Platí pro spalovací procesy.
2)
Platí pro provoz sléváren neželezných kovů o celkové projektované kapacitě tavení větší než 4 t za den.
3)
Neplatí pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.
4)
Vztažné podmínky C platí pro nespalovací procesy do 31. prosince 2019. Vztažné podmínky A platí pro spalovací procesy a od 1. ledna 2020 také pro nespalovací procesy.
Technická podmínka provozu:
Omezování emisí VOC vznikajících při výrobě forem a jader např. minimalizací spotřeby pojiva, náhradou nátěrů na bázi alkoholu za nátěry na bázi vody, použitím takových rozpouštědel pro výrobu jader cold-box, která nejsou na bázi aromatických uhlovodíků.
Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování a přepravy materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší. Lze použít například:
a)
opatření pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,
b)
opatření pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.
3.7.2.
Pecní agregáty pro výrobu neželezných kovů (kód 4.8.2. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| NOX| TOC
101)
202)
303)| 400| 50| A
Vysvětlivky:
1)
Platí při výrobě olova
2)
Platí při výrobě mědi a zinku, včetně pecí Imperial Smelting.
3)
Platí pro ostatní výroby.
3.7.3.
Elektrolytická výroba hliníku (kód 4.9. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| | Vztažné podmínky
---|---|---
TZL| HF| | A
20| 2|
Emisní limity [kg/t hliníku] zjištěné z denních průměrů|
TZL| HF|
5| 0,5|
3.7.4.
Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin o celkové projektované kapacitě větší než 50 kg za den (kód 4.10. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Při roztavování hliníku se nesmí používat organické sloučeniny obsahující chlor.
Emisní limity1) [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| NOx| Zn
20| 4002)| 103)| A
Vysvětlivky:
1)
Emisní limity platí pouze pro tavení a odlévání o celkové projektované kapacitě 200 kg slitiny/den a vyšší.
2)
Neplatí pro tavení a odlévání s elektrickým otopem.
3)
Platí pro tavení a odlévání zinku a jeho slitin.
3.8.
Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů
3.8.1.
Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně do 30 m3 včetně (vyjma oplachu), procesy bez použití lázní (kód 4.12. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí pro pokovování i nekovových předmětů, ale nevztahuje se na nanášení nátěrových hmot. Platí pro procesy moření, galvanické pokovování, fosfatizace, fosfátování a leštění s použitím elektrolytických nebo chemických postupů a dále smaltování, tryskání, metalizaci a související operace.
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| NOx1)| HCl1)
502)| 15003)| 104)| C
Vysvětlivky:
1)
Emisní limity platné pro lázně s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně od 3 m3 do 30 m3 včetně, vyjma oplachu.
2)
Neplatí pro procesy s použitím lázní a ve vodném prostředí.
3)
Platí při použití kyseliny dusičné při kontinuálně pracujícím zařízení.
4)
Platí při použití HCl u povrchových úprav.
Technická podmínka provozu platná pro povrchovou úpravu tryskáním:
Prostor tryskání je zajištěn proti emisím tuhých znečišťujících látek, např. těsněním, pod tlakem.
3.8.2.
Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně nad 30 m3 (vyjma oplachu) (kód 4.12. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
SO2| NOx| H2SO4| HCl| HF| B
201)| 6502)| 21)| 103)| 54)
Vysvětlivky:
1)
Platí při použití kyseliny sírové.
2)
Platí při použití kyseliny dusičné.
3)
Platí při použití HCl.
4)
Platí při použití HF.
3.8.3.
Broušení kovů a plastů s celkovým elektrickým příkonem vyšším než 100 kW (kód 4.13. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL
501)| C
Vysvětlivka: 1)
Platí pouze pro broušení za sucha.
3.8.4.
Svařování kovových materiálů s celkovým elektrickým příkonem 1000 kW nebo vyšším (kód 4.14. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL
501)| C
Vysvětlivka: 1)
Neplatí pro odporové sváření.
3.8.5.
Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s celkovou projektovanou kapacitou menší než 1 tuna pokovené oceli za hodinu nebo nižší (kód 4.15. dle přílohy č. 2 zákona)
Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry.
Technologický ohřev procesních van
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| NO2
50| 400| A
3.8.6.
Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů - procesní vany s celkovou projektovanou kapacitou větší než 1 tuna pokovené oceli za hodinu (kód 4.16. dle přílohy č. 2 zákona)
Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry.
Technologický ohřev procesních van
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| NO2
20| 400| A
3.8.7.
Žárové pokovování zinkem (kód 4.17. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| zinek
10| 5| A
4.
ZPRACOVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN (kód 5. dle přílohy č. 2 zákona)
4.1.
Výroba cementářského slínku, vápna, úprava žárovzdorných jílovců a zpracování produktů odsíření
4.1.1.
Manipulace se surovinou a výrobkem, včetně skladování a expedice (kód 5.1.1. dle přílohy č. 2 zákona)
Včetně drcení, třídění a mletí vápenců; chlazení, mletí a hydratace páleného vápna.
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL
30| C A1)
Vysvětlivka: 1)
Platí od 1. ledna 2020. Nevztahuje se na hydrataci páleného vápna.
4.1.2.
Výroba cementářského slínku v rotačních pecích (kód 5.1.2. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| O2R
[%]| Vztažné podmínky
---|---|---
TZL| SO2| NOx
30| 400| 500| 10| A
4.1.3.
Ostatní technologická zařízení pro výrobu cementu (kód 5.1.3. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL
30| C
A1)
Vysvětlivka: 1)
Platí od 1. ledna 2020.
4.1.4.
Výroba vápna v rotačních pecích (kód 5.1.4. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| O2R
[%]| Vztažné podmínky
---|---|---
TZL| NOx
30| 1200| 11| A
4.1.5.
Výroba vápna v šachtových a jiných pecích (kód 5.1.5. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Emisní limit [% obj.]| O2R
[%]| Vztažné podmínky
---|---|---|---
TZL| NOx| CO
30| 1200| 31)| 11| A
Vysvětlivka: 1)
Platí pouze pro výrobu vápna v šachtových koksových pecích.
4.1.6.
Pece pro zpracování produktů odsíření (kód 5.1.6. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity1) [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| NOx| SO2| CO
50| 200| 100| 100| A
Vysvětlivka: 1)
Platí pro pece pracující samostatně, nezávisle na provozu vlastního odsíření.
4.1.7.
Úprava a zušlechťování žáruvzdorných jílovců a kaolínů v rotačních pecích (kód 5.1.7. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| NOx
75| 500| A
4.1a
Výroba materiálů a produktů obsahujících azbest (kód 5.2. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
azbest
0,1| C
4.2.
Výroba skla, včetně skleněných vláken
Emisní limity [mg/m3]| O2R
[%]| Vztažné podmínky
---|---|---
TZL| SO2| NOx| CO| jiné
4.2.1. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit a skla pro bižuterní zpracování o projektované kapacitě tavení vyšší než 150 t/rok (kód 5.3. dle přílohy č. 2 zákona)
1001)
502),20)| 5003)
16004),20)| 20005)
10006)
12007),8)| 8009)| 510)
211)
1021)
5012)
3013)| 814)
136),15)
1515),22)| A
4.2.2. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit a skla pro bižuterní zpracování o projektované kapacitě tavení nižší než 150 t/rok včetně (kód 5.3. dle přílohy č. 2 zákona)
1001)
502)| 5003)
16004)| 2000| -| -| 1315)| A
4.2.3. Výroba kompozitních skleněných vláken s použitím organických pojiv (kód 5.4. dle přílohy č. 2 zákona)
5016)
7517)| 8003)
16004)| 2000| -| 5018)| -| C
4.2.4. Zpracování a zušlechťování skla (leštění, malování, mačkání, tavení z polotovarů nebo střepů, výroba bižuterie a jiné) o projektované kapacitě vyšší než 5 t zpracované skleněné suroviny ročně (kód 5.5. dle přílohy č. 2 zákona)
10019)| -| 50019)| 80019)| -| -| A
Vysvětlivky:
1)
Platí při hmotnostním toku nižším než 2,5 kg/h.
2)
Platí při hmotnostním toku vyšším a rovném 2,5 kg/h.
3)
Platí při spalování zemního plynu.
4)
Platí pro ostatní paliva.
5)
Platí pro regenerační kontinuální tavicí agregáty.
6)
Platí pro diskontinuální tavicí agregáty.
7)
Platí pro rekuperační kontinuální tavicí agregáty.
8)
Při nitrátovém čeření nesmí příslušná hmotnostní koncentrace oxidů dusíku překročit dvojnásobek uvedených hodnot.
9)
Platí při hmotnostním toku rovném nebo větším než 5 kg/h.
10)
Platí pro olovo, antimon, mangan, vanad, cín, měď (při hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,05kg/h).
11)
Platí pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen (při hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,01 kg/h) kromě výroby barevného selenového skla v odvětví plochého skla.
12)
Platí pro HF (při hmotnostním toku rovném nebo větším než 0,05 kg/h).
13)
Platí pro HCl (při hmotnostním toku rovném nebo větším než 0,05 kg/h).
14)
Platí pro kontinuální tavicí agregáty.
15)
Přepočet na O2R se neprovádí u diskontinuálních agregátů v době, kdy u nich nedochází ke spalovacímu procesu, a neprovádí se vždy při kyslíkovém tavení, a u pecí s elektrickým otopem. Dále pak se přepočet na O2R neprovádí pro ty znečišťující látky, jejichž koncentrace je snižována instalovaným odlučovačem, u kterého je pro chlazení použito mísení spalin se vzduchem.
16)
V odpadních plynech z odsávání, dopravy, manipulace se vsázkou a ostatních zařízení, která emitují TZL.
17)
V odpadních plynech z usazování, vytvrzování a sušení vláken s organickými pojivy.
18)
Platí pro VOC.
19)
Platí pro tavení z polotovarů nebo střepů, při kterém je zdrojem tepla spalování paliv. Emisní limit na tuhé znečišťující látky platí pouze tehdy, je-li spalováno jiné palivo než zemní plyn.
20)
Platí pro zdroje, které mají termíny generálních oprav uvedeny v rozhodnutích podle jiného právního předpisu3), platí pro provedení generálních oprav.
21)
Platí pro selen při výrobě barevného selenového skla v odvětví plochého skla.
22)
Platí pro pece na tavení frity.
4.2.5.
Chemické leštění skla (kód 5.6. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
HF
5| C
4.3.
Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken
4.3.1.
Zpracování magnezitu a výroba bazických žáruvzdorných materiálů, křemence apod. (kód 5.7. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| SO2| NOx
201)
102)| 4001)| 10003)
15004,5)| A
Vysvětlivky:
1)
Platí pro výpal a sušení hmoty.
2)
Platí pro ostatní operace (manipulace se surovinou, manipulace s výrobkem, atd.)
3)
Platí při teplotě nižší než 1300°C včetně.
4)
Platí při teplotě vyšší než 1300°C.
5)
Platí pro výpal z hmoty.
4.3.2.
Tavení nerostných materiálů v kupolových pecích (kód 5.8. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné Podmínky
---|---
TZL| SO2| HF| HCl
20| 2500| 10| 50| A
4.3.3.
Výroba kompozitních nerostných vláken s použitím organických pojiv (kód 5.9. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| TOC
20| 50| A
4.4.
Výroba keramických výrobků
4.4.1.
Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o projektovaném výkonu vyšším než 75 t/den (kód 5.10. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| SO2| NOx| CO| TOC
150
751)| 2500
15001)| 500| 800| 50| B
A1)
Vysvětlivka: 1)
Platí od 1. ledna 2020.
4.5.
Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě vyšší než 25 m3 za den (kód 5.11. dle přílohy č. 2 zákona)
Technické podmínky provozu:
1.
Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování a přepravy materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší. Lze použít například:
a)
zakrytování třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest,
b)
instalaci zařízení k omezování emisí - odprašovací, mlžící, pěnové, skrápěcí zařízení,
c)
opatření pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,
d)
opatření pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.
2.
Při těžbě a zpracování kameniva s obsahem azbestových vláken dodržovat od 1. 1. 2020 kromě výše uvedených podmínek následující postupy:
a)
používání pouze takových drtících linek, které umožňují instalaci odprašovacích zařízení,
b)
vrtací zařízení pro přípravu odstřelu musí být vybaveno zařízením pro odsátí a odloučení vrtaného prachu a toto zařízení musí být během vrtacích prací v provozu,
c)
na dopravních pásech může být dopravováno pouze skrápěné kamenivo, na volných (nezakrytých a neodsávaných) výsypkách z dopravních pásů musí být dodržována maximální výška volného pádu skrápěného kameniva 2 metry a u frakce 0/2 mm výška 1 metr,
d)
prašné úsypy z pásových dopravníků a technologických zařízení nesmí být vraceny zpět do procesu drcení a třídění kameniva,
e)
frakce 0/2 mm musí být skladována v silech, popřípadě boxech uzavřených minimálně ze třech stran,
f)
nákladní automobily vyjíždějící z areálu kamenolomu musí být před odjezdem očištěny tlakovou vodou nebo otřesem (roštové pásy, štěrková lože).
Provozovatel stacionárního zdroje zjišťuje úroveň znečišťování podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona výpočtem. Tímto ustanovením není dotčena povinnost provádět zjišťování úrovně znečišťování měřením, pokud je tak stanoveno v povolení provozu.
4.6.
Obalovny živičných směsí a mísírny živic, recyklace živičných povrchů (kód 5.14. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity1) [mg/m3]| O2R [%]| Vztažné podmínky
---|---|---
TZL| NOx| CO
20| 500| 800| 17| A
Vysvětlivka: 1)
Platí pouze pro obalovny.
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisím tuhých znečišťujících látek využívat opatření ke snižování emisí těchto látek např. zakrytování všech přepravních cest a dopravníků horké směsi, odsávání odpadních plynů ze zásobníků asfaltu a z míchačky směsi do zařízení k omezování emisí pachových látek, zaplachtování přepravních vozidel, opatření pro skladování prašných materiálů apod. Tato technická podmínka bude u mobilních recyklačních zařízení pro asfaltové směsi použita adekvátně dle technických a organizačních možností daného zařízení.
5.
CHEMICKÝ PRŮMYSL
5.1.
Výroba a zpracování organických látek a výrobků s jejich obsahem
5.1.1.
Výroba 1,2-dichlorethanu a vinylchloridu (kód 6.1. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
| 1,2-dichlorethan| vinylchlorid
Výroba 1,2-dichlorethanu
| 5| -| C
Výroba vinylchloridu
| 5| 5| C
5.1.2.
Výroba polymerů na bázi polyakrylonitrilu (kód 6.3. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit pro akrylonitril [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
za zařízením na snižování emisí| ze sušáren
0,21),2)
52),3)| -| C
104)| 204)
105),6)
357),5)| 258)
Vysvětlivky:
1)
Platí pro zařízení na snižování emisí spalováním.
2)
Platí pro výrobu vláken.
3)
Platí na výstupu z ostatních zařízení na snižování emisí.
4)
Platí pro výrobu a zpracování ACN polymerů.
5)
Platí u spřádání vláken.
6)
Platí při mokrém procesu zvlákňování.
7)
Platí při suchém procesu zvlákňování.
8)
Platí pro výrobu ABS polymerů (hmot).
Technická podmínka provozu:
Odvádění všech plynů s obsahem akrylonitrilu při spřádání vláken, plynů z reaktorů, sběrných nádob na suspenze a propíracích filtrů, které obsahují akrylonitril a butadien do zařízení k omezování emisí
5.1.3.
Výroba polyvinylchloridu (kód 6.4. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Emisní limit [g/t]| Vztažné podmínky
---|---|---
Vinylchlorid
5| 101)
1002)| C
Vysvětlivky:
1)
Platí pro vinylchlorid u hotového výrobku na jednotku PVC.
2)
Platí pro zbytkový obsah vinylchloridu v místě přechodu z uzavřeného systému na úpravu nebo na sušení v otevřeném systému v měsíčním průměru, v suspenzi polymeru na jednotku PVC.
5.1.4.
Výroba nebo zpracování syntetických polymerů a kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě vyšší než 100 t za rok nebo s celkovou projektovanou spotřebou5) organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší; řezání syntetických polymerů laserem nebo odporovým drátem o celkové projektované kapacitě vyšší než 10 tun za rok (kód 6.5. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity1) [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TOC| NH3
852)
503)| 504)| C
Vysvětlivky:
1)
Neplatí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic přímo v místě jejich konečného použití (např. během stavby budov).
2)
Platí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic s aminy.
3)
Platí pro zařízení na výrobu polyuretanových dílců, stavebnin s použitím polyuretanu, nevztahuje se na polyuretan nadouvaný uhlovodíkem (např. pentan).
4)
Platí pro zařízení na výrobu předmětů tepelnou úpravou s použitím aminoplastů nebo fenoplastů jako např. furanových, močovinoformaldehydových, fenolových nebo xylenových pryskyřic,
5)
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel zahrnuje spotřebu přípravků použitých při vlastní výrobní činnosti a rovněž přípravky užívané např. na čištění procesního zařízení či pracovních prostorů.
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. svedením emisí organických látek na jednotku termického spalování, na filtr s aktivním uhlím apod.
5.1.5.
Výroba a zpracování viskózy (kód 6.6. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
H2S| CS2| H2S a CS2 celkem
10
501)| 100
4001)| 2002)| C
Vysvětlivky:
1)
Platí pro výrobu kordového hedvábí.
2)
Platí pro výrobu střiže a textilního hedvábí.
Technické podmínky provozu:
a)
Měrná výrobní emise sirouhlíku ve výrobě střiže a textilního hedvábí je 200 000 g/t.
b)
Odvádění odpadních plynů z výroby viskózy, přípravy zvlákňovacích lázní a podle technických možností i z ostatních operací do zařízení k omezování emisí, uzavření zvlákňovacích strojů při kontinuálním způsobu zvlákňování, odsávání vznikajících plynů a jejich odvedení do zařízení k omezování emisí, např. do katalytické spalovací jednotky.
5.1.6.
Výroba gumárenských pomocných přípravků (kód 6.7. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| O2R [%]| Vztažné podmínky
---|---|---
TZL| NOx
20| 7001),2)| 112)| B
Vysvětlivky:
1)
Platí, pokud jsou odpadní plyny spalovány jiným způsobem než na fléře.
2)
Neplatí pro technologická zařízení výroby sazí.
Technická podmínka provozu:
Výroba sazí musí být vybavena kontinuálně provozovaným zařízením dodatečného spalování odpadních plynů.
5.1.7.
Výroba expandovaného polystyrenu (kód 6.9. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Při výrobě expandovaného polystyrenu používat minimálně 50 % podílu surovin obsahujících nejvýše 5 % pentanu.
5.1.8.
Výroba acetylenu mokrou metodou (kód 6.10. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TOC
200| B
5.2.
Výroba anorganických látek
5.2.1.
Výroba chloru (kód 6.11. dle přílohy č. 2 zákona)
Odpadní plyn z elektrolýzy a katalytické oxidace
Emisní limit [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
Cl|
3| A
5.2.2.
Výroba kyseliny chlorovodíkové (kód 6.12. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit [mg/m3]| Emisní limit1) [g/t]| Vztažné podmínky
---|---|---
HCl
25| 50| A
Vysvětlivka: 1)
Zjištěno z měsíčního průměru výroby, přepočteno na 36% kyselinu chlorovodíkovou.
5.2.3.
Výroba síry (Clausův proces) (kód 6.13. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit [mg/m3]| Emisní limit [%]| Vztažné podmínky
---|---|---
H2S| Sloučeniny síry vyjádřené jako elementární síra
10| 41)
22)
1,53)
0,54)| A
Vysvětlivky:
1)
Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem do 20 t/den síry včetně.
2)
Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 20 t/den až 50 t/den síry včetně.
3)
Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 50 t/den síry.
4)
Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 50 t/den síry povolených po 1. lednu 2007.
Technická podmínka provozu:
Odpadní plyny obsahující sulfan musí být spalovány.
5.2.4.
Výroba kapalného oxidu siřičitého (kód 6.14. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Odpadní plyn z výroby kapalného oxidu siřičitého je zaváděn ke zpracování do zařízení na výrobu kyseliny sírové nebo jiného zpracovatelského či odsiřovacího zařízení.
5.2.5.
Výroba kyseliny sírové (kód 6.15. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit1) [kg/t]| Vztažné podmínky
---|---
SO2
2,2| C
Vysvětlivka: 1)
Zjištěno z měsíčního průměru výroby, přepočteno na 100% kyselinu sírovou.
5.2.6.
Výroba amoniaku (kód 6.16. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit1) [kg/t]| Vztažné podmínky
---|---
NH3
0,2| C
Vysvětlivka: 1)
Zjištěno z měsíčního průměru výroby amoniaku.
5.2.7.
Výroba kyseliny dusičné a jejích solí (kód 6.17. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Emisní limit1) [kg/t]| Vztažné podmínky
---|---|---
NO2| amoniak| NO2
3502)| 3003)| 1,6| A4)
C4)
Vysvětlivky:
1)
Přepočteno na 65% kyselinu dusičnou.
2)
Neplatí pro jednotky na úpravu koncentrace kyseliny dusičné.
3)
V případě použití selektivní redukce oxidů dusíku amoniakem.
4)
Vztažné podmínky A platí pro NO2, vztažné podmínky C platí pro amoniak.
5.2.8.
Výroba hnojiv (kód 6.18. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| SO2| NOx| amoniak| HCl| HF
50
201)| 25002)| 500| 50| 503)| 104)| B
Vysvětlivky:
1)
Platí pro drcení fosfátové horniny.
2)
Platí při použití kyseliny sírové.
3)
Platí pro výrobu NPK hnojiv (vícesložková průmyslová hnojiva obsahující dusík, fosfor a draslík).
4)
Platí pro výrobu hnojiv z fosfátové horniny.
5.2.9.
Sulfátový proces při výrobě oxidu titaničitého (kód 6.21. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Emisní limit [kg/t]| Vztažné podmínky
---|---|---
TZL| SO21)| SO21)|
502)
1503)| 5004)| 65)| B
Vysvětlivky:
1)
Platí pro oxid siřičitý a oxid sírový vypuštěný ve fázi rozkladu a kalcinace, včetně kapiček kyseliny v přepočtu na ekvivalent SO2.
2)
Platí pro hlavní výpusti jako hodinový průměr.
3)
Platí pro vedlejší výpusti jako hodinový průměr.
4)
Platí pro zařízení na koncentraci kyselého odpadu jako hodinový průměr.
5)
Platí jako roční průměr. Vztahuje se na tunu vyrobeného oxidu titaničitého.
Technická podmínka provozu:
Proces musí být vybaven zařízením k předcházení emisí kapek kyseliny sírové.
5.2.10.
Chloridový proces při výrobě oxidu titaničitého (kód 6.22. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| chlor
501)
1502)| 53| B
Vysvětlivky:
1)
Platí pro hlavní výpusti jako hodinový průměr.
2)
Platí pro vedlejší výpusti jako hodinový průměr.
3)
Platí jako denní průměr, žádný minutový průměr naměřených hodnot nepřekročí 40 mg/m3.
5.2.11.
Výroba ostatních pigmentů (kód 6.23. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL
50
1001)| C
Vysvětlivka: 1)
Platí pro výrobu litoponu, stálé běloby (blanc fix) a výrobu železitých pigmentů.
Technická podmínka provozu:
U kalcinace, kde je odtah zaveden do odlučovače jiné technologie, smí být kalcinace v provozu pouze za součinnosti tohoto odlučovacího zařízení.
5.3.
Ropná rafinerie, výroba, zpracování a skladování petrochemických výrobků a kapalných těkavých organických látek
5.3.1.
Ropná rafinerie, výroba a zpracování petrochemických výrobků (kód 6.24. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí pro zpracování ropy a jejích ropných frakcí jako jsou těžké a lehké benziny, plyny, plynové oleje, petrolej, mazut apod. a pro výrobu alkenů a dienů, aromatických sloučenin a syntézního plynu.
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např. svedením emisí organických látek na jednotku termické spalování (teplota spalování nejméně 720°C) apod.
5.3.2.
Skladování petrochemických výrobků a kapalných těkavých organických látek o objemu větším než 1000 m3 nebo skladovací nádrže s ročním objemem výtoče větším než 10 000 m3 a manipulace (není určeno pro automobilové benziny) (kód 6.25. dle přílohy č. 2 zákona)
Technické podmínky provozu:
a)
Uspořádání a vybavení skladovacích nádrží o objemu rovném nebo větším než 1000 m3 nebo skladovacích nádrží s ročním obratem rovném nebo větším než 10 000 m3 při skladování surovin, meziproduktů a výrobků, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K:
1.
Skladovací nádrže s vnější plovoucí střechou musí být opatřeny účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů střechy.
2.
Nádrže s pevnou střechou
2.1
musí být vybaveny vnitřní plovoucí střechou s těsněním, které zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve srovnání s emisemi z nádrže s pevnou střechou bez jakýchkoli opatření, nebo
2.2
musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených kapalin s účinností nejméně 99 %; k dosažení této účinnosti nesmí být použito spalování mimo případy, kdy je zpětné zkapalňování par nebezpečné nebo technicky neproveditelné; spalování smí být použito jako druhý stupeň čištění.
3.
Nádrže je třeba opatřit vhodnou izolací. V případě, že povrch izolace nádrže nedostatečně odráží sálavé teplo, nebo izolace nebyla provedena, pak i reflexním nátěrem světlého odstínu za účelem snížení objemových změn kapalin v nádržích v důsledku výkyvů venkovní teploty. Pro skladovací nádrže zdrojů o objemu menším než 1 000 m3 nebo pro zdroje s ročním obratem menším než 10 000 m3 platí tato opatření v přiměřeném rozsahu.
4.
Při skladování petrochemických výrobků, u nichž může docházet k emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem, využívat opatření ke snižování emisí těchto látek.
b)
Podmínky provozu při přečerpávání látek, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K, zejména při jejich stáčení z mobilních zásobníků nebo při plnění mobilních zásobníků ze skladovacích nádrží:
1.
Musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par těchto látek s účinností nejméně 99 %.
2.
Musí být používána čerpadla bez úniku přečerpávaných látek, například s mechanickou ucpávkou.
3.
Manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků vrchem musí být zajištěno tak, aby konec plnicího potrubí byl během plnění udržován u dna mobilního zásobníku.
6.
POTRAVINÁŘSKÝ, DŘOVEZPRACUJÍCÍ A OSTATNÍ PRŮMYSL
6.1
Jatka o celkové projektované kapacitě porážky větší než 50 t denně (kód 7.1. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např.: provozovat zařízení k úpravě vedlejších produktů a odpadů, porážkovou linku, vykládku a nahánění v uzavřených prostorách, při vyprazdňování nádrží s krví používat odsávání plynů, zajistit pravidelné čištění zásobníků krve, jímat a odvádět do zařízení na čištění odpadních plynů odpadní plyn ze skladování jatečního odpadu a vedlejších produktů v uzavřených zásobnících, odpadní plyn z výrobních zařízení a ze zařízení k úpravě a skladování vedlejších jatečních produktů a odpadů.
6.2
Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 75 t hotových výrobků denně a vyšší (kód 7.2. dle přílohy č. 2 zákona)
Technické podmínky provozu:
a)
V případě, že dochází k emisi tuhých znečišťujících látek např. při úpravě semen, na úseku sušení, u sila na šrot peletizace a u překládek šrotu apod., odvádět odpadní plyn a využívat zařízení na snižování TZL s účinností alespoň 80%.
b)
Při výrobě lihu, olejů a tuků využívat nejlepší dostupná a technicky realizovatelná opatření ke snižování emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem.
6.3
Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně živočišných surovin (s výjimkou mléka) o celkové projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a vyšší (kód 7.3. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. surové produkty a meziprodukty skladovat v uzavřených zásobnících a prostorách (popřípadě prostory chladit), jímat a odvádět odpadní plyn z technologických zařízení do zařízení na čištění odpadních plynů.
6.4
Pražírny kávy o celkové projektované kapacitě větší než 1 t za den (kód 7.5. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Snižovat emise tuhých znečišťujících látek a s ohledem na technické možnosti a povahu procesu provádět např.: vykládku materiálu v uzavřených prostorách hal, jímání odpadních plynů v místě vzniku do zařízení ke snižování emisí (u pražících zařízení včetně chladícího vzduchu, vakuových zařízení, sil) apod.
6.5.
Udírny s celkovou projektovanou kapacitou na zpracování více než 1 t výrobků denně (kód 7.6. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení vzniku emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisí TZL jímat odpadní plyn v místě vzniku a odvádět do zařízení ke snižování emisí, zajistit technicko-organizační opatření ke snížení emisí, např. výrobní odpad skladovat v uzavřených zásobnících, případně prostory chladit atd.
6.6.
Zpracování dřeva, vyjma výroby uvedené pod kódem 7.8., o celkové projektované spotřebě materiálu 150 m3 nebo větší za rok (kód 7.7. dle přílohy č. 2 zákona)
Neplatí pro pilařské provozy v tzv. manipulačních či expedičních skladech (krácení kmenů).
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| TOC2)
30
101)| 250| C
B2)
Vysvětlivky:
1)
Platí pro broušení.
2)
Platí pro sušení třísek a dřevních vláken.
Technická podmínka provozu:
Teplota při sušení třísek a pilin musí být omezena tak, aby nedocházelo k jejich doutnání.
6.7.
Výroba dřevotřískových, dřevovláknitých a OSB desek o celkové projektované roční kapacitě větší než 150 m3 včetně (kód 7.8. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| TOC2)| Formaldehyd3)
30
101)| 250| 15| C
B2)
A4)
Vysvětlivky:
1)
Platí pro broušení.
2)
Platí pro sušení třísek a dřevních vláken.
3)
Platí pro lisování dřevotřískových, dřevovláknitých a OSB desek, kde je využíváno pryskyřic na bázi formaldehydu.
4)
Platí při výrobní kapacitě větší než 600 m3/den.
Technická podmínka provozu:
Teplota při sušení třísek a pilin musí být omezena tak, aby nedocházelo k jejich doutnání.
6.8.
Výroba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny (kód 7.9. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Emisní limity [g/t]| O2R [%]| Vztažné podmínky
---|---|---|---
TZL| síra a její sloučeniny1)
502),5)| 20003)
3504)| 52)
65)| A
Vysvětlivky:
1)
Vyjádřené jako síra na hmotnostní jednotku vyrobené absolutně suché vařákové buničiny.
2)
Platí pro regenerační kotle při sulfitovém způsobu výroby.
3)
Platí při sulfitovém způsobu výroby včetně emisí ze spalování sulfitových výluhů.
4)
Platí při sulfátovém způsobu výroby pro centrálním odstraňování zapáchajících látek.
5)
Platí pro regenerační kotle a vápenné pece při sulfátovém způsobu výroby.
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např. provedením místního nebo centrálního odsávání odpadních plynů z varny, z odparky, vyvařovací kolony do zařízení ke snižování emisí.
6.9.
Výroby papíru a lepenky, které nespadají pod bod 6.8. (kód 7.10. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí pro výroby papíru a lepenky papírenskou technologií, které přímo nenavazují na výrobu buničiny nebo výroby lepenky z papíru.
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TOC1)| B
40
Vysvětlivka:
1)
Platí při impregnaci s použitím těkavých organických látek a při výrobě speciálních papírů s použitím těkavých organických látek ve výrobním procesu.
6.10.
Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je od 1 t za den (kód 7.11. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, například odsávání odpadních plynů do zařízení ke snižování emisí.
6.11.
Vydělávání kůží a kožešin (kód 7.12. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit např. pravidelnou údržbu a čištění výrobních zařízení a skladovacích prostor, surové kůže a odpady skladovat v uzavřených prostorech, popřípadě prostory chladit, řízené odsávání emisí těchto látek do zařízení ke snižování emisí (např. mokrá pračka, biofiltr).
Technická podmínka provozu neplatí pro provozy s projektovanou kapacitou nižší než 12 t hotových výrobků ročně.
6.12.
Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elekrografitu vypalováním či grafitací a zpracování uhlíkatých materiálů (kód 7.14. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| Vztažné podmínky
---|---
TZL| TOC| PAH4)
50| 1001)
2002)
503)| 0,2| C
A5)
Vysvětlivky:
1)
Platí pro formovací a mísicí zařízení, v nichž se zpracovávají smola, dehet nebo jiná kapalná pojiva při zvýšené teplotě.
2)
Platí pro kruhové pece pro grafitové elektrody, uhlíkové elektrody a uhlíkové cihly.
3)
Platí pro jednotlivé komorové pece, spojené komorové a tunelové pece z impregnačních zařízení, v nichž se používají impregnační prostředky na bázi dehtu.
4)
Benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten. Platí pro zpracování pevného dehtu, z výroby surové pasty a surových bloků, z vypalování a opakovaného vypalování a z impregnace při výrobě uhlíku a/nebo grafitu.
5)
Platí pouze pro stacionární zdroje zahrnuté do kategorie 6.8. přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).
Technická podmínka provozu:
Odvádění emisí VOC z tepelných procesů při výrobě uhlíkatých materiálů do zařízení ke snižování emisí.
6.13.
Krematoria a zařízení k výhradnímu spalování těl zvířat (kód 7.15. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí i pro veterinární spalovny v případě výhradního spalování těl zvířat a živočišných zbytků.
Emisní limity [mg/m3]| O2R [%]| Vztažné podmínky
---|---|---
TZL| NOx| CO| TOC
50| 350| 100| 15| 17| A
Technická podmínka provozu:
Udržování takové teploty ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících znečišťujících látek (nejméně 850°C) s dobou setrvání spalin nejméně 2 s.
6.14.
Veterinární asanační zařízení (kód 7.16. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí pro sběr, přepravu a neškodné odstraňování a další zpracování vedlejších živočišných produktů7) kategorie 1, 2 nebo 3 podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1069/2009 na masokostní moučku, zpracované živočišné bílkoviny a tavený tuk8).
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit např. odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, skladování v uzavřených zásobnících a čištění přepravních zásobníků v uzavřených prostorech.
6.15.
Regenerace a aktivace katalyzátorů pro katalytické štěpení ve fluidní vrstvě (kód 7.17. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]| O2R
[%]| Vztažné podmínky
---|---|---
TZL| SO2| NOx
50| 1700| 700| 17| A
7.
CHOVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
7.1.
Chovy hospodářských zvířat s celkovou projektovanou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně (kód 8. přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit na všech částech technologie, včetně uskladnění a aplikace exkrementů, technicko-organizační opatření ke snížení těchto emisí např. využitím snižujících technologii, jejichž seznam je uveden ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.
7)
§ 39 odst. 1 písm. a) a § 41 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči.
8)
Příloha č. I nařízení Komise (EU) č. 142/2011.“.
68.
Příloha č. 10 zní:
„Příloha č. 10 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍ EVIDENCE
1.1.
Identifikace provozovatele a provozovny
Stálé údaje
Údaje o provozovateli
Identifikační číslo provozovatele (IČ), bylo-li přiděleno, obchodní firma, sídlo a statutární zástupce nebo jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu.
Údaje o provozovně
Identifikační číslo provozovny (IČP), bylo-li přiděleno, název, počet stacionárních zdrojů v provozovně, adresa provozovny*), kód územně technické jednotky*), odpovědná osoba, aktuální znění povolení provozu.
1.2.
Údaje o stacionárním zdroji
Stálé údaje
Pořadové (příp. také evidenční) číslo každého stacionárního zdroje v rámci provozovny, název stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace, typ stacionárního zdroje, zařazení stacionárního zdroje podle zákona, výrobce, datum uvedení do provozu, směnnost, denní, týdenní a roční rytmus, jmenovitý tepelný výkon a příkon, projektovaná kapacita spalovny odpadu nebo výroby, tepelná účinnost spalovacího stacionárního zdroje podle výrobce, druh topeniště, instalovaný elektrický výkon, druh výrobku, měrná jednotka množství výrobku, pořadová příp. evidenční čísla technologií ke snižování emisí a komínů nebo výduchů do nichž je stacionární zdroj zaústěn.
Proměnné údaje
Provozní hodiny (rok, měsíc, den), využití kapacity v %, množství vyrobené elektrické energie a množství vyrobeného tepla, včetně podílu množství tepla dodaného do veřejné sítě dálkového vytápění ve formě páry či horké vody, množství výrobku, adresy lokalit, pokud by se jednalo o zdroj, u nějž byla kalendářním roce provozována činnost na několika místech.
1.3.
Údaje o palivech, surovinách nebo odpadech
Proměnné údaje
Druh a spotřeba paliv, suroviny, tepelně zpracovávaného odpadu (den**)***), měsíc***) rok), výhřevnost paliva, hmotnostní toky jednotlivých druhů nebezpečných odpadů, jejich spalné teplo a obsah znečišťujících látek v nebezpečných odpadech (zejména polychlorovaných bifenylů, pentachlorfenolu, chloridů, fluoridů, síry a těžkých kovů), doklady o výsledcích analýz provedených podle § 17 odst. 2.
1.4.
Údaje o technologiích ke snižování emisí
Stálé údaje
Evidenční čísla a druh a počet technologií ke snižování emisí, výrobce, datum uvedení do provozu, odlučované znečišťující látky, garantovaná účinnost technologie ke snižování emisí případně účinnost odpovídající garantované výstupní koncentraci.
Proměnné údaje
Provozní doba (pokud je odlišná od provozních hodin stacionárního zdroje), provozní účinnost, údaje o špatném fungování a o poruchách, objemový tok odpadního plynu, provozní parametr stanovený v provozním řádu dokladující plnění emisního limitu.
1.5.
Údaje o komínech a výduších
Stálé údaje
Pořadové, případně také evidenční číslo komínu nebo jiného výduchu, výška komínu od paty komínu, výška výduchu, převýšení ústí komínu nebo jiného výduchu nad okolním terénem, průřez v koruně komínu, zeměpisné souřadnice paty komínu nebo výduchu*), materiál a tepelně-izolační vlastnosti komínu, vypouštěné znečišťující látky.
Proměnné údaje
Průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem nebo výduchem z technologie ke snižování emisí v místě měření emisí, v případě vypouštění emisí chladicí věží obsah vodní páry v odpadním plynu v %, časový režim vypouštění emisí z komína, výduchu nebo výpusti a provozní hodiny komína (výduchu nebo výpusti, pokud jsou odlišné od provozních hodin stacionárního zdroje).
1.6.
Údaje o emisích
Stálé údaje
Seznam znečišťujících látek, které má stacionární zdroj povinnost zjišťovat, na které látky se vztahuje jednorázové a na které kontinuální měření emisí.
Proměnné údaje
Naměřená koncentrace znečišťující látky při referenčních podmínkách, hmotnostní tok znečišťující látky, vypočtená nebo odvozená měrná výrobní emise, emisní faktor použitý pro výpočet množství emisí, datum jednorázového měření emisí, datum ověření správnosti údajů kontinuálního měření, datum kalibrace systému kontinuálního měření, záznamy o překročení emisních limitů a přijatých opatřeních, roční hmotnostní bilance těkavých organických látek u stacionárních zdrojů, ve kterých dochází k používání organických rozpouštědel, s výjimkou činnosti nanášení práškových plastů uvedené v části II bodu 4.4. přílohy č. 5.
Jednotlivé údaje provozní evidence lze vést i samostatně v rámci provozní dokumentace, jako jsou např. operační listy, provozní deníky, záznamy v řídicím systému apod. Za součást provozní evidence jsou považovány protokoly z jednorázových měření emisí, protokoly z vyhodnocení a ověření kontinuálních měření emisí a doklady o kalibraci měřicích přístrojů.“.
69.
Příloha č. 11 včetně poznámek pod čarou č. 4 a 9 zní:
„Příloha č. 11 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
NÁLEŽITOSTI SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE
Obecné pokyny k vyplňování formulářů souhrnné provozní evidence:
1.
Spalovací stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1. o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalující kapalná nebo plynná paliva a spalovací stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3., na něž se vztahuje ustanovení § 6 odst. 8 zákona, spalující kapalná nebo plynná paliva vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a v bodu 1.2. v položkách 17. a 19. způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu4). Ostatní údaje uvedené v bodech 1.2., 1.4. a 1.5. neohlašují.
2.
Stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 10.2. vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a v bodu 1.3. v položce 13 způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu4). Ostatní údaje uvedené v bodech 1.3., 1.4. a 1.5. neohlašují.
1\\. Údaje o provozovateli|
---|---
Identifikační číslo (IČ)1):|
Název provozovatele (obchodní firma nebo příjmení a jméno):|
Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):|
Adresa (obec, město - městská část):|
PSČ:|
2\\. Údaje o provozovně|
Identifikační číslo provozovny (IČP)2):|
Územně technická jednotka (ÚTJ)3,4):|
Název provozovny:|
Adresa (ulice, číslo popisné/orientační)4):|
Adresa (obec, město - městská část)4):|
PSČ4):|
Souhrnná provozní evidence za rok:|
1.1.
Identifikace provozovatele a provozovny
Vysvětlivky k tabulce:
1)
Identifikační číslo (IČ), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČ vyplní ID přidělené ISPOP.
2)
Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené ISPOP - označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů.
3)
Územně technickou jednotkou se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou součástí METIS, vedeného ČSÚ, který je garantem vedení číselníku územně technických jednotek.
4)
V případě zdroje, u nějž byla ve vykazovaném kalendářním roce provozována činnost na několika místech, se použije zástupná adresa, ÚTJ a souřadnice sídla krajského úřadu, který vydal povolení provozu zdroje.
1.2.
Souhrnná provozní evidence spalovacích stacionárních zdrojů a spaloven odpadů
1| Pořadové číslo stacionárního zdroje|
---|---|---
2| Zařazení stacionárního zdroje podle zákona|
3| Datum vydání povolení provozu|
4| Název stacionárního zdroje|
5| Tepelná účinnost [%]|
6| Jmenovitý tepelný výkon [MW]|
7| Instalovaný elektrický výkon [MW]|
8| Jmenovitý tepelný příkon [MW]|
9| Celkový jmenovitý tepelný příkon [MW]|
10| Projektovaná kapacita spalovny odpadu [t/rok]|
11| Druh topeniště|
12| Provozní hodiny [h/rok]|
13| Celkové provozní hodiny [h/rok]|
14| Využití kapacity [%]|
15| Teplo dodané k využití ze stacionárního zdroje [GJ/rok]|
16| Podíl tepla dodaného ve formě páry nebo horké vody do soustavy zásobování tepelnou energií [%]|
17| Druh paliva nebo odpadu|
18| Výhřevnost paliva [kJ/kg, kJ/m3]|
19| Spotřeba paliva nebo odpadů [t/rok, tis. m3/rok]|
20| Emise znečišťujících látek
[t/rok]| |
|
|
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
V případě spalovacích stacionárních zdrojů označených stejným kódem podle přílohy č. 2 k zákonu o jmenovitém tepelném příkonu do 1 MW včetně, spalujících plynná paliva, se níže uvedené údaje vyplňují souhrnně.
1
Pořadové číslo stacionárního zdroje v rámci provozovny, přidělené ISPOP.
2
Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 zákona (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) s uvedením doplňující informace, pokud by se jednalo o zdroj, u nějž byla ve vykazovaném kalendářním roce provozována činnost na několika místech.
3
Uvede se datum vydání povolení provozu nebo jiného obdobného povolení vydaného podle dřívějších právních předpisů pro daný stacionární zdroj.
4
Uvede se název stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení provozu nebo technické dokumentace.
5
Vyplní se tepelná účinnost stacionárního zdroje.
6
Vyplní se jmenovitý tepelný výkon spalovacího stacionárního zdroje dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje.
7
Vyplní se údaj o instalovaném elektrickém výkonu dle technické dokumentace stacionárního zdroje znečišťování.
8
Vyplní se jmenovitý tepelný příkon spalovacího stacionárního zdroje dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje.
9
Vyplní se celkový jmenovitý tepelný příkon podle § 4 odst. 7 a 8 zákona.
10
Vyplní se údaj o projektované kapacitě spalovny odpadů dle technické dokumentace.
11
Vyplní se druh topeniště (např. roštové, fluidní, plynový hořák, atd.) dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.
12
Počet provozních hodin, po které byl spalovací stacionární zdroj ve vykazovaném kalendářním roce v provozu.
13
Celkový počet provozních hodin, po které byly spalovací stacionární zdroje, u nichž se jmenovité tepelné příkony podle § 4 odst. 7 a 8 zákona sčítají, ve vykazovaném roce provozovány. Je-li současně v provozu více spalovacích stacionárních zdrojů, u nichž se jmenovité tepelné příkony podle § 4 odst. 7 a 8 zákona sčítají, každá hodina jejich společného provozu se započítává pouze jednou. Tento údaj se vyplňuje pouze u spalovacích stacionárních zdrojů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 50 MW a vyšším a u záložních zdrojů energie.
14
Počet provozních hodin stacionárního zdroje za rok po přepočtu na stupeň využití instalované kapacity.
15
Celkové množství tepla dodaného k využití ze zařízení, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let.
16
Celkové množství tepla dodaného do soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona9) ve formě páry, horké či teplé vody, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let a jako procenta (%) z celkového množství vyrobeného užitného tepla dodaného k využití ze zařízení (procenta z údaje uvedeného na řádku č. 15). Tento údaj se vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních zdrojů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 20 MW a vyšším a u zdrojů využívajících výjimku z plnění emisních limitů na základě stanoveného minimálního podílu dodaného tepla.
17
Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP), u spaloven odpadů nebo u spalovacích stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad společně s palivem se uvede rovněž jako samostatná položka odpad (bez bližšího určení).
18
Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů dodavatele paliva.
19
Uvede se celková spotřeba paliva využívaného spalovacím stacionárním zdrojem ve vykazovaném roce; v případě, že je tepelně zpracováván odpad, uvede se k údaji odpovídajícímu položce odpadu celkové množství tepelně zpracovaných odpadů.
20
Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP), vypuštěných do ovzduší ze stacionárního zdroje za vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatel stacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování.
1.3.
Souhrnná provozní evidence jiných stacionárních zdrojů
1| Pořadové číslo stacionárního zdroje|
---|---|---
2| Zařazení stacionárního zdroje podle zákona|
3| Označení sektoru|
4| Název stacionárního zdroje|
5| Provozní hodiny [h/rok]|
6| Druh spalovaného paliva nebo odpadu|
7| Výhřevnost paliva v [kJ/kg, kJ/m3]|
8| Spotřeba spáleného paliva a odpadů [t/rok, tis m3/rok]|
9| Spotřeba VOC (t/rok]| dle § 21 písm. a)|
10| dle § 21 písm. b)|
11| dle § 21 písm. c)|
12| Druh výrobku|
13| Množství výrobku [t/rok]|
14| Emise znečišťujících látek [t/rok]| |
|
|
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
V případě jiného stacionárního zdroje, pro nějž je tato možnost uvedena v číselníku uveřejněném ve Věstníku MŽP, se níže uvedené údaje vyplňují souhrnně.
1
Pořadové číslo jiného stacionárního zdroje v rámci provozovny, přidělené ISPOP.
2
Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 zákona (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) s uvedením doplňující informace, pokud by se jednalo o zdroj, u nějž byla ve vykazovaném kalendářním roce provozována činnost na několika místech.
3
Označení sektoru v souladu s nomenklaturou pro reporting (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
4
Název jiného stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
5
Počet provozních hodin, po které byl stacionární zdroj ve vykazovaném kalendářním roce v provozu.
6
Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP); v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady, uvede se jako samostatná položka odpad (bez bližšího určení).
7
Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů dodavatele paliva.
8
Uvede se celková spotřeba paliva využívaného stacionárním zdrojem ve vykazovaném kalendářním roce; v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady, uvede se k údaji odpovídajícímu položce odpadu celkové množství spálených odpadů.
9-11
Spotřeba těkavých organických látek podle kategorií používaných těkavých organických látek podle § 21 písm. a), b) a c) této vyhlášky.
12
Druh výrobku u vybraných technologií (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
13
Množství výrobku v jednotkách uveřejněných ve Věstníku MŽP.
14
Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP), vypuštěných do ovzduší za stacionární zdroj a vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatel stacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování.
1.4.
Údaje o komínech a výduších
1| Pořadové číslo výduchu/komínu|
---|---|---
2| Pořadové číslo každého jednotlivého stacionárního zdroje zaústěného do komína/výduchu|
3| Výška komínu/výduchu [m]|
4| Průřez v koruně komínu, průřez výduchu [m2]|
5| Zeměpisné souřadnice paty komínu/výduchu| N|
6| E|
7| Průměrná rychlost plynů v [m/s]|
8| Průměrná teplota plynů [°C]|
9| Časový režim vypouštění emisí|
10| Provozní hodiny komína/výduchu [h/rok]|
11| Druh technologie ke snižování emisí|
12| Účinnost technologie ke snižování emisí|
13| Emise znečišťujících látek [t/rok]| |
|
|
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
1
Pořadové číslo komínu/výduchu v rámci provozovny, přidělené ISPOP.
2
Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3, u kterého jsou vypouštěny znečišťující látky, pro které má provozovatel stacionárního zdroje stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování.
3
Stavební výška komínu nebo převýšení výduchu/komínu nad okolním terénem.
4
Plocha průřezu ústí komínu (vnitřní plocha v koruně komínu), plocha průřezu výduchu.
5,6
Zeměpisná šířka a délka umístění komínu/výduchu, uvedená v souřadnicovém systému WGS 84 (World Geodetic System) používaná běžně přístroji GPS.
7
Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná rychlost vzdušiny v ústí komínu/výduchu.
8
Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná teplota vzdušiny v ústí komínu/výduchu.
9
Časový režim charakterizující denní, týdenní a roční období, v němž dochází k vypouštění podstatného množství škodlivin z komínu/výduchu dle schématu uveřejněného ve Věstníku MŽP (1 = znečišťující látky jsou v daném časovém úseku vypouštěny; 0 = je vypouštěno malé množství znečišťujících látek nebo nejsou v daném časovém úseku vůbec vypouštěny).
10
Provozní doba komínu/výduchu (doba, po kterou docházelo k vypouštění škodlivin z některého ze zaústěných stacionárních zdrojů do komínu/výduchu).
11
Uvede se druh každé technologie ke snižování emisí každé znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve věstníku MŽP); v případě tuhých znečišťujících látek se uvede druh posledního stupně odlučovacího zařízení, v němž dochází ke snižování množství tuhých znečišťujících látek.
12
Průměrná roční provozní účinnost každé technologie ke snižování emisí vyjádřená v % snížení koncentrace znečišťující látky vstupující do technologie ke snižování emisí. Není-li provozní účinnost sledována, uvede se garantovaná účinnost případně účinnost odpovídající garantované výstupní koncentraci.
13
Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) vypuštěných do ovzduší za vykazovaný kalendářní rok daným komínem/výduchem, pro které má provozovatel stacionárního zdroje stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování podle § 6 odst. 1 zákona. V případě, že dochází k vypouštění/úniku veškerých emisí ze stacionárních zdrojů pouze jedním komínem/výduchem, tento údaj se nevyplňuje.
1.5.
Údaje o měření emisí
1| Pořadové číslo stacionárního zdroje/zdrojů|
---|---|---
2| Označení místa měření emisí|
3| Datum měření|
4| Emise znečišťujících látek| specifický emisní limit|
5| jednotka emisního limitu|
6| emisní koncentrace BAT|
7| jednotka emisní koncentrace BAT|
8| hmotnostní koncentrace|
9| jednotka hmotnostní koncentrace|
10| hmotnostní tok [kg/h]|
11| měrná výrobní emise|
12| jednotka měrné výrobní emise|
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
1
Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3.
2
Uvede se označení místa jednorázového nebo kontinuálního měření emisí dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace.
3
Datum posledního platného jednorázového měření emisí; v případě, že se zjišťování emisí provádí kontinuálním měřením, se datum měření nevyplňuje.
4
Uvede se specifický emisní limit pro jednotlivé znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) stanovený v povolení provozu, a pokud v povolení provozu specifický emisní limit stanoven není, emisní limit platný pro daný stacionární zdroj podle této vyhlášky.
5
Jednotka specifického emisního limitu (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
6
Emisní koncentrace odpovídající horní hranici úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) podle informací zveřejňovaných Evropskou komisí odpovídající příslušnému stacionárnímu zdroji. Vyplní se v údajích za r. 2016 a v dalším období v případě uplatnění § 15, odst. 5 a odst. 6, písm. b) zákona.
7
Jednotka emisní koncentrace BAT (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
8
Hmotnostní koncentrace emisí jednotlivých znečišťujících látek přepočtená na podmínky stanovené pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu v mg.m-3, případně v jiných jednotkách uvedených v řádku č. 9; v případě kontinuálního měření se uvede hodnota vypočtená jako aritmetický průměr všech platných denních hodnot za kalendářní rok.
9
Jednotka hmotnostní koncentrace, ve které je stanoven emisní limit (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
10
Podíl hmotnosti emisí jednotlivých znečišťujících látek za hodinu.
11
Podíl hmotnosti emisí znečišťujících látek a vztažné veličiny, která je stanovena pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu.
12
Jednotka měrné výrobní emise (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).“.
70.
V příloze č. 12 se na konci bodu 4 doplňuje věta „V případě tepelného zpracování odpadu členění odpadu podle katalogu odpadů, uvedení minimálních a maximálních hmotnostních toků nebezpečných odpadů, jejich minimální a maximální výhřevnost a maximální obsahy PCB, pentachlorfenolu, chloru, fluoru, síry a těžkých kovů, případně jiných látek.“.
71.
Příloha č. 13 zní:
„Příloha č. 13 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI ODBORNÉHO POSUDKU
1.
Určení posudku, základní identifikační údaje: Identifikační údaje zadavatele odborného posudku. Identifikační údaje zpracovatele odborného posudku, datum zpracování odborného posudku. Účel zpracování odborného posudku. Odborný posudek může být podepsán také platným elektronickým podpisem.
2.
Obecné údaje: Podklady (popis šetření na místě, popis projektové dokumentace, metodické pokyny MŽP, protokoly autorizovaného měření, atd.). Identifikační údaje záměru (název stacionárního zdroje, adresa, provozovatel, IČ provozovatele). Popis umístění stacionárního zdroje (vzdálenost od nejbližší obytné zástavby, mapa oblasti s vyznačeným záměrem, měřítkem a legendou).
3.
Popis stacionárního zdroje a jeho provozu: Podrobný popis stacionárních zdrojů, pro které je posudek zpracován, resp. zdrojů, které jsou nově pořizovány a zdrojů, kterých se týkají jakékoliv změny; pro přehlednost výčet a stručný popis dotčených stávajících stacionárních zdrojů, 1) které stacionární zdroje (související s posuzovanými stacionárními zdroji) jsou již provozovány, 2) u kterých zdrojů dochází ke změnám, v čem změny spočívají, 3) které zdroje vznikají v provozovně nově.
Popis výrobního programu, údaj o provozu stacionárního zdroje (počet provozních hodin, směnnost provozu). Projektovaná kapacita, jmenovitý tepelný příkon, výkon, spotřeba surovin, paliv, látek apod. Informace o látkách, surovinách, palivech apod. vstupujících do procesu včetně jejich projektovaných spotřeb a vlastností. Porovnání stávajícího stavu s plánovaným stavem (informace o všech změnách, které realizací nastanou).
Popis technologického procesu. Popis používané technologie, technický popis všech technologických zařízení (např. výrobce, typ, funkce, výkon, příkon, kapacita, provozní hodiny apod.). U spalovacích zdrojů dále používané palivo a charakteristiky týkající se uvažovaného paliva (množství paliva, obsah popelovin, obsah síry, výhřevnost, skupenství, vlhkost apod.) a porovnání s parametry uvedenými v příloze č. 3 této vyhlášky. Používané suroviny v jednotlivých technologických stupních. Údaje o vzduchotechnice (samostatný či společný odvod odpadních plynů do vnějšího ovzduší, charakteristika výduchů, umístění, počet, rychlost odsávané vzdušiny, stavové podmínky, výška komína), systém řízení, regulace a měření procesů (manuální/kontinuální/automatika). Zhodnocení umístění měřících míst s ohledem na požadavky norem. Podrobný popis technologií ke snižování emisí (garantovaná účinnost, způsob zajištění garantované účinnosti, způsob a interval výměny sorbentu apod.). Odborný posudek musí být doplněn schématickým nákresem areálu (opatřen legendou) s uvedením jednotlivých stacionárních zdrojů, jednotlivých výduchů a nákresem umístění měřicích míst. Posouzení aplikace sčítacího pravidla dle § 4 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb.
Údaje o referenčních stavbách, schémata, nákresy (jsou-li k dispozici). Porovnání použitých technologií ke snižování emisí s nejlepšími dostupnými technikami (referenční dokumenty o BAT, Závěry o BAT) u zdrojů spadajících do působnosti těchto referenčních dokumentů. U ostatních stacionárních zdrojů porovnání navrženého technického řešení s nejlepším běžně dostupným technickým řešením, případně také s obdobnými již provozovanými technologiemi. Návrh zařazení uvedené technologie podle přílohy č. 2 k zákonu.
4.
Emisní charakteristika stacionárního zdroje: Specifikace znečišťujících látek emitovaných ze stacionárního zdroje včetně emisí látek obtěžujících zápachem a fugitivních emisí. Musí být uvedeny všechny látky, případně skupiny látek, které mohou obtěžovat zápachem včetně koncentračních hodnot. Dále jsou uvedeny naměřené hodnoty emisí na stacionárním zdroji (přílohou kopie měřicího protokolu), případně na referenčním stacionárním zdroji obdobné technologie (jsou-li k dispozici), vypočet emisí. Přehled stávajícího množství emisí uvolňované ze stacionárních zdrojů a jejich porovnání s výhledovým stavem. Porovnání s požadavky stanovenými zákonem nebo prováděcími právními předpisy. V případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, návrh vhodného provozního parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující za všech okolností plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot.
5.
Zhodnocení úrovně znečištění ovzduší v lokalitě, kde má být stacionární zdroj umístěn: Zhodnocení vývoje úrovně znečištění ovzduší relevantními znečišťujícími látkami a popis aktuálního stavu (zhodnocení plnění imisních limitů). Posouzení splnění požadavků vyplývajících z Programů zlepšování kvality ovzduší, vyhodnocení možnosti snížení emisí dle opatření kap. E dotčeného Programu.
6.
Závěr a doporučení podmínek provozu: Návrh emisních limitů a podmínek provozu vycházející z použití nejlepších dostupných technik s ohledem na konkrétní umístění stacionárního zdroje, z opatření uvedených v Programech zlepšování kvality ovzduší a z úrovně znečištění ovzduší v dané lokalitě. Návrh podmínek pro činnosti a provoz technologií souvisejících s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje. Návrh opatření vhodných pro zahrnutí do provozního řádu. Shrnutí případných rizik s ohledem na množství a charakter emisí znečišťujících látek, na kvalitu ovzduší a na vzdálenost od obytné zástavby. Zhodnocení rizik přímého působení stacionárního zdroje prachem a zápachem a návrh podmínek provozu nebo emisních limitů směřujících k jejich eliminaci, resp. ke snížení prašnosti nebo emisí znečišťujících látek, které mohou obtěžovat zápachem. Závěr ohledně splnění požadavků vyplývajících z Programu zlepšování kvality ovzduší a opatření k jejich naplnění. Závěr o plnění legislativních požadavků.“.
72.
Příloha č. 15 zní:
„Příloha č. 15 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI ROZPTYLOVÉ STUDIE
1.
Zadání rozptylové studie
2.
Použitá metodika výpočtu
3.
Vstupní údaje
3.1.
Umístění záměru
Popis řešeného území, popis a mapa umístění zdroje ve vztahu k obytné a jiné zástavbě a reliéfu území. Mapové podklady jsou opatřeny legendou, měřítkem, identifikací souřadného systému a použitého digitálního výškopisu.
3.2.
Údaje o zdrojích
a)
Popis technologického vybavení zdroje, souvisejících technologií a počtu provozních hodin.
b)
Podkladové údaje o emisích (z posuzovaného zdroje i emise přímo související s tímto zdrojem a emise z technologicky propojených či navazujících záměrů bez ohledu na investora) a výduších, a to:
i.
emisní koncentrace nebo hmotnostní toky znečišťujících látek,
ii.
průtoky odpadních vzdušin, jejich teplota a rychlost ve vyústění,
iii.
celkové roční emisní bilance látek; pro výpočet výchozího stavu se použijí emise vykázané v souhrnné provozní evidenci; pro roční emisní bilanci se použije pětiletý průměr vykázaných dat, pokud jsou tato data dostupná; pro výpočet emisí nového zdroje se použije příslušný emisní limit nebo emisní faktor; použít lze také nižší emisní koncentraci, pokud bude zajištěno plnění této emisní koncentrace technickými podmínkami provozu stacionárního zdroje uloženými v povolení provozu,
iv.
specifikace výduchů (konstrukce, výška, průměr).
Množství spalin nebo odpadních vzdušin je doloženo technickou dokumentací zdroje nebo přiloženým výpočtem včetně vysvětlení postupu výpočtu.
c)
V případě emisí z mobilních zdrojů jsou uvedeny rovněž údaje o intenzitě dopravy (denní a maximální hodinová intenzita; údaje o pojezdech vozidel) a složení dle kategorií a emisních tříd vozidel.
3.3.
Meteorologické podklady
Je uvedena větrná růžice odpovídající dané lokalitě, a to jak graficky, tak tabelárně s četností výskytu jednotlivých tříd stability a tříd rychlosti větru vzhledem k rozptylovým podmínkám v atmosféře a období, pro které byla zpracována. V případě volby větrné růžice jiné lokality je nutno uvést důvody a popsat případný vliv na přesnost výsledků.
3.4.
Popis referenčních bodů
Krok sítě výpočtových bodů je volen tak, aby byly vyhodnoceny maximální úrovně znečištění v místě dotyku kouřové vlečky s terénem resp. v místě dosažení výpočtové (respirační) výšky. Volba velikosti modelovaného území zohledňuje i umístění zdroje a výškový profil území.
Zohledněna musí být místa s nejvyšší koncentrací obyvatel v zájmovém území v podobě vybraných specifických referenčních bodů, jedná se zejména o nejbližší obytnou zástavbu, vzdělávací a zdravotnická zařízení apod.
Výpočtová síť a vybrané specifické referenční body jsou zobrazeny v mapě tak, aby bylo zřejmé jejich rozložení s ohledem na obytnou zástavbu v okolí zdroje nebo v zájmovém území.
3.5.
Znečišťující látky a příslušné imisní limity
Seznam relevantních znečišťujících látek včetně typu počítaných koncentrací (hodinové, denní koncentrace, roční průměrná koncentrace, apod.) a příslušných imisních limitů.
3.6.
Hodnocení úrovní znečištění v předmětné lokalitě
Při hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1 × 1 km, ve formátu shapefile (.shp ESRI). Tyto mapy zveřejňuje ministerstvo na internetových stránkách. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven imisní limit. Dále jsou uvedeny koncentrace znečišťujících látek naměřených na nejbližších stanicích imisního monitoringu.
4.
Výsledky rozptylové studie
Výsledky rozptylové studie jsou uvedeny
a)
ve stručném komentáři hodnotícím budoucí úrovně znečištění ovzduší a předpoklad plnění imisních limitů,
b)
v tabulkové formě (v případě výpočtu pro jednotlivé vybrané referenční body; pokud je výpočet prováděn v pravidelné síti referenčních bodů, lze výsledky v tabulkové formě přiložit k rozptylové studii na CD, zde je nutné číslo referenčního bodu doplnit jeho souřadnicemi),
c)
kartograficky (s uvedením umístění zástavby, mapy jsou v definovaném měřítku).
5.
Návrh kompenzačních opatření
Přesná identifikace stacionárního zdroje nebo pozemní komunikace, pro které budou prováděna kompenzační opatření.
Podrobný popis kompenzačních opatření s termínem jejich realizace, v případě opakovaně uplatňovaných opatření s časovým plánem. Jsou popsána rizika realizace kompenzačních opatření a způsoby minimalizace těchto rizik.
Je proveden výpočet podle § 27 dokládající dostatečnost navržených kompenzačních opatření.
6.
Závěrečné hodnocení
Kromě vyhodnocení vypočtených příspěvků k úrovni znečištění je komentováno také plnění imisních limitů při zohlednění stávající úrovně znečištění a příspěvku nového stacionárního zdroje. Zároveň jsou komentována navržená kompenzační opatření a jejich přínos ke kvalitě ovzduší v dané oblasti.
7.
Seznam použitých podkladů“.
73.
Doplňuje se příloha č. 17, která zní:
„Příloha č. 17 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
ZPŮSOB STANOVENÍ SPECIFICKÉHO EMISNÍHO LIMITU PRO LÁTKY OBTĚŽUJÍCÍ ZÁPACHEM
Specifický emisní limit pro znečišťující látku nebo skupinu látek obtěžující zápachem se stanoví následujícím postupem:
a)
zjistí se množství znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek obtěžujících zápachem,
b)
identifikují se vhodná primární i sekundární opatření k omezení znečišťujících látek obtěžujících zápachem s ohledem na technologii a jejich účinnost,
c)
v návaznosti na stanovené výchozí množství znečišťujících látek obtěžujících zápachem, vybraná opatření a jejich účinnost se stanoví výstupní množství znečišťujících látek obtěžujících zápachem v odpadním plynu,
d)
specifický emisní limit pro znečišťující látky obtěžující zápachem se stanoví tak, aby s ohledem na způsob vyhodnocování plnění specifického emisního limitu a proměnlivost provozních podmínek zajišťoval provoz stacionárního zdroje na úrovni odpovídající stanovenému výstupnímu množství znečišťujících látek obtěžujících zápachem, a aby současně zajišťoval správnou funkci nebo provádění opatření ke snižování emisí.
Výše uvedený postup je možné využít, pouze pokud lze znečišťující látky obtěžující zápachem u stacionárního zdroje odvádět definovaným výduchem.“.
74.
Doplňuje se příloha č. 18, která zní:
„Příloha č. 18 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Doklad o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje
1.7MB
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Specifické emisní limityemisní limity stanovené v tabulkách 3.1.2, 3.2.2 a 3.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se u spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 5 MW, uvedených do provozu před 20. prosincem 2018, které dodávají alespoň 50 % užitného tepla, stanoveno jako klouzavý průměr za období 5 let, v podobě páry či teplé nebo horké vody do veřejné sítě dálkového vytápění, uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje specifické emisní limityemisní limity stanovené v tabulkách 2.1.2, 2.2.2 a 2.2.3 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, s výjimkou emisního limituemisního limitu pro SO2, který nesmí být vyšší než 1 100 mg.m-3.
2.
Specifické emisní limityemisní limity stanovené v tabulkách 2.3.2 a 3.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se u plynových turbín o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 5 MW, uvedených do provozu před 20. prosincem 2018 a u plynových turbín, které byly uvedeny do provozu nejpozději 20. prosince 2018, používaných k pohonu plynových kompresorů nezbytných pro zajištění bezpečnosti vnitrostátních plynárenských přepravních soustav uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje specifické emisní limityemisní limity stanovené v tabulce 1.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
3.
Specifické emisní limityemisní limity VOCE pro činnosti s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel větší než 200 t za rok uvedené v bodech 1.1., 1.2., 4.7. a 7., dále specifické emisní limityemisní limity VOCF pro činnosti s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel větší než 200 t za rok uvedené v bodě 4.2., 6. a 7. a specifický emisní limitemisní limit TOC pro činnost s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel větší než 200 t za rok uvedený v bodě 6. přílohy č. 5 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se uplatní od 1. ledna 2019. Do té doby se pro tyto činnosti použijí emisní limityemisní limity podle dosavadní právní úpravy.
4.
Zjišťování úrovně znečišťování výpočtem stanovené v bodu 4.5. části II přílohy č. 8 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, provádí provozovatelprovozovatel poprvé za rok 2019. Toto přechodné ustanovení se nevztahuje na provozovateleprovozovatele kamenolomu.
5.
Specifické emisní limityemisní limity stanovené v tabulkách 2.2.2 a 3.2.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pro pístové spalovací motory o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším spalující skládkový plyn se uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje emisní limityemisní limity stanovené v tabulce 1.2.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
6.
Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2017 se ohlašují podle dosavadní právní úpravy.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
*)
V případě zdroje, u nějž je v povolení provozu stanovena činnost na několika místech, zástupná adresa, ÚTJ a souřadnice sídla krajského úřadu, který vydal povolení provozu zdroje.
**)
Neplatí pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším, spalující výhradně zemní plyn
***)
Neplatí pro záložní zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3. s dobou provozu do 300 h ročně.
4)
Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 78/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 78/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi vládou Československé republiky a vládou Polské lidové republiky o plavbě na vnitrozemních vodních cestách obou států
Vyhlášeno 15. 12. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 1956, částka 39/2017
* Článek 1. - /1/ Podniky vnitrozemní plavby, kterým jsou udělena oprávnění uvedená v článku 9 odstavci 1 Dopravní dohody, jsou:
* Článek 2. - Přepravními trasami podle článku 9 odstavce 2 Dopravní dohody jsou:
* Článek 3. - Plavební podniky obou smluvních stran se dohodnou o vzájemné spolupráci se zvláštním zřetelem na tyto otázky:
* Článek 4. - /1/ Plavidla každé z obou smluvních stran, provozující plavbu na území druhé smluvní strany, budou především určena přepravě zboží té smluvní strany, pod jejíž vlajkou plují.
* Článek 5. - /1/ Ustanovení týkající se některých provozních a finančních otázek souvisících s činností Československé plavby labsko-oderské, národního podniku v Praze, na území Polské lidové republiky jsou obsažena v Příloze k tomuto Protokolu.
* Článek 6. - Tento Protokol nabude platnosti současně s Dopravní dohodou mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou, sjednanou v Praze dne 13. ledna 1956, s účinností ode dne 1. ledna 1956.
* Článek 7. - Tento Protokol zůstane v platnosti do dne 31. prosince 1956. Jeho platnost se prodlužuje mlčky vždy o další jednoroční období, pokud jedna z obou smluvních stran Protokol nevypoví alespoň tři měsíce před uplynutím příslušného jednoročního období. (§ 1. — § 8.)
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 1956
78
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. ledna 1956 byl v Praze podepsán Protokol mezi vládou Československé republiky a vládou Polské lidové republiky o plavbě na vnitrozemních vodních cestách obou států.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 6 dne 14. září 1956 s účinností ode dne 1. ledna 1956.
Podpisem Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o sukcesi do dvoustranných smluv a o revizi smluvně-právního systému mezi Českou republikou a Polskou republikou, podepsaného ve Varšavě dne 29. března 19961), si Česká republika a Polská republika potvrdily sukcesi České republiky do Protokolu.
České znění Protokolu se vyhlašuje současně.
PROTOKOL
MEZI VLÁDOU ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU POLSKÉ
LIDOVÉ REPUBLIKY O PLAVBĚ NA VNITROZEMNÍCH VODNÍCH
CESTÁCH OBOU STÁTŮ.
Na základě Dopravní dohody mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou, sjednané dne 13. ledna 1956, vláda Československé republiky a vláda Polské lidové republiky se dohodly na těchto ustanoveních:
Článek 1.
/1/
Podniky vnitrozemní plavby, kterým jsou udělena oprávnění uvedená v článku 9 odstavci 1 Dopravní dohody, jsou:
Československá plavba labsko-oderská, národní podnik v Praze, dále zvaná Československá plavba;
Żegluga na Odrze we Wrocławiu, przedsiębiorstwo państwowe, dále zvaná Polská plavba.
/2/
V případě změny podniků výše uvedených příslušná smluvní strana o tom vyrozumí druhou smluvní stranu.
Článek 2.
Přepravními trasami podle článku 9 odstavce 2 Dopravní dohody jsou:
na území Československé republiky:
a/
Vltava od Prahy do Mělníka,
b/
Labe od Kolína do Hřenska;
na území Polské lidové republiky:
a/
Glivický kanál,
b/
Odra od Kozlí do Štětína a Svinoústí a západní Odra od Pargova do Štětína,
c/
Varta do Poznaně,
d/
vodní cesta Odra-Visla,
e/
Visla od ústí Brdy do Gdańska.
Článek 3.
Plavební podniky obou smluvních stran se dohodnou o vzájemné spolupráci se zvláštním zřetelem na tyto otázky:
a/
poskytování pomoci ve smyslu článku 13 Dopravní dohody;
b/
poskytování informací o plánech přepravy a překladu zboží, prováděných plavebními podniky jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, a o plnění těchto plánů;
c/
společné dispečerské porady;
d/
výpomoc při remorkáži, při přepravě a skladování zboží a při zásobování pohonnými látkami, jakož i při skladování technicko-provozního materiálu;
e/
výměna informací o plavebních poměrech;
f/
výměna zkušeností;
g/
pomoc v oboru péče lékařské a kulturně-osvětové.
Článek 4.
/1/
Plavidla každé z obou smluvních stran, provozující plavbu na území druhé smluvní strany, budou především určena přepravě zboží té smluvní strany, pod jejíž vlajkou plují.
/2/
Plavební podniky každé z obou smluvních stran mohou na území druhé smluvní strany přepravovat zboží této strany v netransitní dopravě mezi jejími říčními přístavy /kabotáž/, jakož i konat remorkážní služby.
/3/
Plavební podniky a jejich příslušné provozovny, vykonávající činnost uvedenou v předchozím odstavci, budou na území druhé smluvní strany na základě zásady vzájemnosti osvobozeny od daní, které postihují výnos nebo obrat z provozování takové činnosti.
Článek 5.
/1/
Ustanovení týkající se některých provozních a finančních otázek souvisících s činností Československé plavby labsko-oderské, národního podniku v Praze, na území Polské lidové republiky jsou obsažena v Příloze k tomuto Protokolu.
/2/
Ustanovení Přílohy uvedené v předchozím odstavci mohou být měněna dohodou mezi příslušnými ministerstvy obou smluvních stran, která je také mohou vypovědět se lhůtou alespoň tří měsíců před koncem každého roku.
Článek 6.
Tento Protokol nabude platnosti současně s Dopravní dohodou mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou, sjednanou v Praze dne 13. ledna 1956, s účinností ode dne 1. ledna 1956.
Článek 7.
Tento Protokol zůstane v platnosti do dne 31. prosince 1956. Jeho platnost se prodlužuje mlčky vždy o další jednoroční období, pokud jedna z obou smluvních stran Protokol nevypoví alespoň tři měsíce před uplynutím příslušného jednoročního období.
Tento Protokol byl sepsán v Praze dne 13. ledna 1956 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyku českém a polském, při čemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu
Československé republiky
Antonín Pospíšil v. r.
ministr dopravy
Za vládu
Polské lidové republiky
Wacław Szymanowski v. r.
ministr spojů
Příloha
k Protokolu mezi vládou Československé republiky a vládou Polské lidové republiky o plavbě na vnitrozemních vodních cestách obou států.
§ 1.
/1/
Československá plavba se bude na území Polské lidové republiky zásobovat pevným palivem /uhlím/ z československé dovozní kvóty.
/2/
Zásobování Československé plavby tekutým palivem bude prováděno na území Polské lidové republiky za podmínek sjednaných mezi příslušnými podniky zahraničního obchodu obou smluvních stran.
/3/
Výlohy zásobování uvedeného v odstavcích 1 a 2 nebudou započítány do výdajů Československé plavby uvedených v § 3.
§ 2.
/1/
Překlad československého zboží v polských vnitrozemních přístavech bude prováděn Polskou plavbou.
/2/
Poplatky za činnost uvedenou v předchozím odstavci, jakož i za spedici, pokud bude prováděna polskou stranou, budou účtovány v rublech podle vzájemně dohodnutých sazeb.
/3/
Platy z tohoto titulu budou Československou plavbou prováděny československo-polským clearingem podle ustanovení v tu dobu platné dohody mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o vzájemných dodávkách zboží a platech.
§ 3.
Výdaje Československé plavby na území Polské lidové republiky mimo výdaje uvedené v §§ 1 a 2 budou vyrovnávány Československou plavbou prostřednictvím jejích provozoven v Polsku ve złotých podle polských vnitřních cen.
§ 4.
Roční částka clearingových poukazů provedených Československou plavbou na částečné krytí výdajů uvedených v § 3 nesmí být nižší než částka odpovídající přepravnému mezi přístavy Kozlí nebo Glivice a Štětínem anebo opačně za celkové množství československého zboží přepraveného během roku československými plavidly po Odře mezi uvedenými přístavy při průměrné sazbě 10,29 Rb za tunu, vypočtené podle průměrné sazby JTT snížené o 25%.
§ 5.
/1/
Za každou tunu československého zboží, přepraveného plavidly Československé plavby mezi přístavy Kozlí nebo Glivice a Štětínem anebo opačně, Polská plavba bude vyplácet Československé plavbě transitní premii v částce 29 zł.
/2/
Československá plavba předloží Polské plavbě do 10. dne každého následujícího měsíce výkaz množství československého zboží přepraveného v předešlém měsíci a současně doklad, že úhrn clearingových poukazů provedených od počátku běžného roku odpovídá ustanovením § 4. Po předložení výše uvedených údajů Polská plavba vyplatí Československé plavbě do 10 dnů příslušnou částku transitní premie.
§ 6.
/1/
Polská plavba zajistí ročně Československé plavbě provedení těchto služeb pro polské příkazce:
a/
remorkáže za částku 200 000 zł. podle tarifu platného v den podpisu tohoto Protokolu;
b/
přepravy nejméně 25 000 tun uhlí za sazbu 15,60 zł. za tunu mezi přístavy Kozlí nebo Glivice a Štětínem.
/2/
Příjmy z činností uvedených v předchozím odstavci budou vypláceny Československé plavbě Polskou plavbou podle finančních předpisů v tu dobu platných.
§ 7.
Částky získané z transitní premie uvedené v § 5, jakož i příjmy ve złotých získané Československou plavbou z titulu služeb uvedených v § 6 jsou určeny výhradně na částečné krytí výdajů Československé plavby, uvedených v § 3.
§ 8.
Československá plavba bude na území Polské lidové republiky zachovávat polské předpisy platné pro státní plavební podniky, pokud jde o výši premií a osobních nákladů, týkajících se polských občanů, které zaměstnává, jakož i při nákupu materiálu a při používání služeb.
1)
č. 53/2000 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 77/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 77/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem dopravy a spojů České republiky a Ministerstvem dopravy a mořského hospodářství Polské republiky o spolupráci při přípravě a realizaci modernizace železničních tratí zařazených do Dohody o mezinárodních železničních magistrálách (Dohoda AGC) a Dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisících objektech (Dohoda AGTC)
Vyhlášeno 15. 12. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 1997, částka 39/2017
* Článek 1 - (1) Smluvní strany budou vytvářet podmínky pro plynulou a bezpečnou osobní železniční dopravu mezi Českou republikou a Polskou republikou přijetím potřebných opatření pro rekonstrukci a modernizaci železniční infrastruktury na následujících tratích, které
* Článek 2 - (1) Pro dosažení cílů stanovených v článku 1 budou provedena následující opatření:
* Článek 3 - Smluvní strany budou usilovat o to, aby se opatřeními uvedenými v článku 2 odstavec 1 zkrátila v následujících relacích postupně jízdní doba na cílový stav:
* Článek 4 - Smluvní strany se zavazují, že:
* Článek 5 - (1) Smluvní strany ustaví společnou pracovní skupinu složenou ze zástupců ministerstev dopravy za účasti zástupců železnic se sídlem na území států smluvních stran.
* Článek 6 - Smluvní strany budou působit na to, aby železnice se sídlem na území států smluvních stran uzavřely ujednání o koordinaci přípravy a realizace opatření uvedených v článku 2 odstavec 1 této dohody.
* Článek 7 - (1) Tato dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 1997
77
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 1. května 1997 byla v Bohumíně podepsána Dohoda mezi Ministerstvem dopravy a spojů České republiky a Ministerstvem dopravy a mořského hospodářství Polské republiky o spolupráci při přípravě a realizaci modernizace železničních tratí zařazených do Dohody o mezinárodních železničních magistrálách (Dohoda AGC) a Dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisících objektech (Dohoda AGTC).
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 7 odst. 1 dnem podpisu. České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
mezi
Ministerstvem dopravy a spojů České republiky
a
Ministerstvem dopravy a mořského hospodářství Polské republiky
o
spolupráci při přípravě a realizaci modernizace železničních tratí zařazených do Dohody o mezinárodních železničních magistrálách (Dohoda AGC) a Dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisících objektech (Dohoda AGTC)
Ministerstvo dopravy a spojů České republiky a Ministerstvo dopravy a mořského hospodářství Polské republiky (dále jen „smluvní strany“)
-
ve snaze vytvořit podmínky pro moderní, plynulou a bezpečnou železniční dopravu mezi Českou republikou a Polskou republikou na tratích mezinárodního významu,
-
s přáním přispět k ochraně životního prostředí, dosáhnout zlepšení železničního spojení mezi hlavními městy i dalšími významnými aglomeracemi obou států a odlehčit zatížení silničních hraničních přechodů a
-
podtrhujíce těsnou věcnou souvislost této dohody s plány rozvoje evropské železniční infrastruktury
se dohodly takto:
Článek 1
(1)
Smluvní strany budou vytvářet podmínky pro plynulou a bezpečnou osobní železniční dopravu mezi Českou republikou a Polskou republikou přijetím potřebných opatření pro rekonstrukci a modernizaci železniční infrastruktury na následujících tratích, které představují nejdůležitější železniční spojení mezi oběma státy:
*
Praha - Ostrava - Katowice - Warszawa (CE 40 a CE 65)
*
Břeclav - Přerov - Ostrava - Katowice - Warszawa Gdynia/Gdaňsk (CE 65)
*
Ústí nad Orlicí - Lichkov - Miedzylesie - Wroclaw - Swinoujscie (CE 59).
(2)
Obě smluvní strany budou usilovat vedle modernizace osobní železniční dopravy mezi oběma státy i o zvýšení kvality nákladní dopravy včetně dopravy kombinované.
Článek 2
(1)
Pro dosažení cílů stanovených v článku 1 budou provedena následující opatření:
a)
na polské straně:
-
modernizace, stávající tratě Gdynia/Gdaňsk - Warszawa - Katowice - Zebrzydowice - česko-polské státní hranice v úseku Warszawa - Zawiercie na rychlost 200 - 250 km/h a v úseku Zawiercie - Katowice - Zebrzydowice - česko-polské státní hranice na maximální rychlost do 160 km/h a úpravy této tratě pro možnost provozu vozidel s naklápěcími skříněmi,
-
optimalizace (zvýšení standardu) stávající trati Swinoujscie - Wroclaw - Miedzylesie - česko-polské státní hranice s cílem dosažení parametrů prostorové průchodnosti a třídy zatížení v souladu s Dohodou AGTC (včetně elektrizace úseku Miedzylesie - česko-polské státní hranice).
b)
na české straně
-
modernizace stávající tratě Praha - Olomouc - Ostrava - Petrovice u Karviné - česko-polské státní hranice na maximální rychlost do 160 km/h a úpravy této tratě pro možnost provozu vozidel s naklápěcími skříněmi,
-
modernizace stávající tratě česko-rakouské státní hranice - Břeclav - Přerov - Petrovice u Karviné - česko-polské státní hranice na maximální rychlost do 160 km/h a úpravy této tratě pro možnost provozu vozidel s naklápěcími skříněmi,
-
optimalizace traťového úseku Ústí nad Orlicí - Lichkov - česko-polské státní hranice (včetně elektrizace úseku Letohrad - Lichkov - česko-polské státní hranice) včetně dosažení parametrů prostorové průchodnosti a třídy zatížení v souladu s Dohodou AGTC,
(2)
Tato opatření budou realizována v závislosti na dostupnosti potřebných finančních prostředků ve státech smluvních stran.
Článek 3
Smluvní strany budou usilovat o to, aby se opatřeními uvedenými v článku 2 odstavec 1 zkrátila v následujících relacích postupně jízdní doba na cílový stav:
*
Praha - Ostrava - Warszawa z dnešních 9 hod. 15 min. na cca 7 hod. u vlaků kategorie EC a IC s vozidly s naklápěcími skříněmi,
*
Praha - Ústí nad Orlicí - Lichkov - Wroclaw z dnešních 6 hod. 27 min. na cca 4 hod. 30 min. u vlaků kategorie IC,
*
Warszawa - Ostrava - Břeclav - Wien z dnešních 7 hod. 43 min. na cca 5 hod. 45 min. u vlaků kategorie EC a IC s vozidly s naklápěcími skříněmi.
Článek 4
Smluvní strany se zavazují, že:
a)
upevní spolupráci umožňující udržení kompatibility technických podmínek v železniční dopravě mezi státy smluvních stran a
b)
budou v rámci svých zákonných možností usilovat o odstraňování překážek omezujících plynulý přechod společných státních hranic v mezinárodní železniční dopravě mezi státy smluvních stran.
Článek 5
(1)
Smluvní strany ustaví společnou pracovní skupinu složenou ze zástupců ministerstev dopravy za účasti zástupců železnic se sídlem na území států smluvních stran.
(2)
Úkolem této pracovní skupiny bude zejména:
-
koordinovat činnosti vyplývající z této dohody,
-
sledovat vývoj dopravy a v souvislosti s tím iniciovat společné práce s cílem dalšího zvýšení kapacity a zlepšení kvality dopravy na tratích uvedených v článku 1,
-
každoročně sestavit společnou zprávu o výsledcích dosažených při realizaci výše uvedených záměrů a z nich vyplývajícího postupu rozvoje železniční dopravy mezi státy smluvních stran a předložit ji ministrům dopravy.
Článek 6
Smluvní strany budou působit na to, aby železnice se sídlem na území států smluvních stran uzavřely ujednání o koordinaci přípravy a realizace opatření uvedených v článku 2 odstavec 1 této dohody.
Článek 7
(1)
Tato dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu.
(2)
Tato dohoda bude platit až do 31. 12. 2000 a bude se automaticky prodlužovat vždy o další rok, pokud nebude jednou ze smluvních stran nejpozději tři měsíce před uplynutím probíhajícího kalendářního roku písemně vypovězena.
Dáno v Bohumíně dne 1. května 1997 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a polském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Ministerstvo dopravy a spojů
České republiky
Ing. Michal Tošovský v. r.
náměstek ministra
Za Ministerstvo dopravy
a mořského hospodářství
Polské republiky
Tadeusz Szozda v. r.
náměstek ministra |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 76/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 76/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi federálním ministerstvem dopravy Československé socialistické republiky a ministerstvem dopravy Německé demokratické republiky o elektrizaci pohraniční trati Děčín - Bad Schandau
Vyhlášeno 15. 12. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 5. 1984, částka 39/2017
* Oddíl I. - Základní ustanovení (§ 1 — § 4)
* Oddíl II. - Technické zásady provádění elektrizace pohraniční trati (§ 5 — § 7)
* Oddíl III. - Řízení provozu a údržby trakčního vedení (§ 8 — § 10)
* Oddíl IV. - Závěrečná ustanovení (§ 11 — § 11)
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 5. 1984
76
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. května 1984 bylo v Berlíně podepsáno Ujednání mezi federálním ministerstvem dopravy Československé socialistické republiky a ministerstvem dopravy Německé demokratické republiky o elektrizaci pohraniční trati Děčín - Bad Schandau.
Ujednání vstoupilo v platnost na základě § 11 odst. 1 dnem podpisu. České znění Ujednání se vyhlašuje současně.
UJEDNÁNÍ
mezi federálním ministerstvem dopravy Československé socialistické republiky a ministerstvem dopravy Německé demokratické republiky o elektrizaci pohraniční trati Děčín - Bad Schandau
Federální ministerstvo dopravy ČSSR a ministerstvo dopravy NDR uzavřely pro přípravu a provádění elektrizace pohraniční trati Děčín - Bad Schandau a pro elektrický provoz na této pohraniční trati toto ujednání:
Oddíl I.
Základní ustanovení
§ 1
Předmět dohody
1.
Smluvní strany se dohodly, že pohraniční trať Děčín - Bad Schandau bude elektrizována.
2.
Pohraniční trať, určená ve smyslu tohoto ujednání k elektrizaci, je rozdělena na tyto úseky:
-
Bad Schandau - Bad Schandau Ost - Schöna - státní hranice NDR/ČSSR elektrizace systémem 15 kV, 16 2/3 Hz,
-
státní hranice ČSSR/NDR - Prostřední Žleb - Děčín hl. n./Děčín východ elektrizace systémem 3 kV stejnosměrný proud.
§ 2
Základní smlouvy a dohody
Toto ujednání se uzavírá na základě
-
závěrů XXX. zasedání RVHP, konaného v Berlíně ve dnech 7. až 9. července 1976, které zahrnuje průběžnou elektrizaci tratí mezi přístavy Baltického moře NDR, PLR a přístavy Černého moře RSR, BLR,
-
Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o spolupráci v oblasti železniční dopravy ze dne 23. června 1972,
-
Ujednání mezi federálním ministerstvem dopravy ČSSR a ministerstvem dopravy NDR o mezistátní železniční dopravě ze dne 3. listopadu 1978.
§ 3
Vlastnická železniční správa a stavební náklady
Na základě § 16 Ujednání mezi FMD ČSSR a MD NDR o mezistátní železniční dopravě vybuduje a bude udržovat trakční vedení a napájecí zařízení každá železniční správa ve svém obvodu a na své náklady. Stykové dělení trakčního vedení na státní hranici vybudují a budou udržovat DR.
§ 4
Stanovení termínů
1.
Elektrický vlakový provoz na pohraniční trati Bad Schandau - Děčín bude zahájen od grafikonu vlakové dopravy 1988/89. V souvislosti s tím obě železniční správy zajistí zprovoznění a napájení trakčního vedení, jakož i praktické zkoušky dvousystémových lokomotiv (prototypu).
Obě železniční správy budou usilovat o zajištění dodávek dvousystémových lokomotiv na základě dohodnutých technických podmínek.
2.
Práce na elektrizaci železniční pohraniční trati Děčín - Bad Schandau budou prováděny za účelem zahájení zkušebního provozu do konce roku 1986.
Oddíl II.
Technické zásady provádění elektrizace pohraniční trati
§ 5
Zásadní řešení elektrizace
1.
Elektrizace pohraniční trati bude řešena s oddělením různých trakčních systémů stykovým dělením trakčního vedení na volné trati s použitím dvousystémových lokomotiv. Vozbu budou zajišťovat železniční správy podle ustanovení Ujednání mezi FMD ČSSR a MD NDR o mezistátní železniční dopravě a Souboru ustanovení pro místní provádění železniční pohraniční dopravy na železničním hraničním přechodu Děčín - Bad Schandau.
2.
Místo styku obou trakčních systémů bude přímo na státní hranici. Stykové dělení trakčního vedení se bude pro každou kolej skládat ze dvou uzemněných úseků a jednoho úseku neutrálního mezi nimi.
Technické řešení bude odsouhlaseno skupinou expertů pro elektrizaci pohraniční trati.
3.
Bude-li zřízena v budoucnu výměnná stanice se společnými službami, bude třeba potřebnou polohu místa styku systémů znovu projednat mezi oběma železničními správami a v případě potřeby ji nově stanovit.
§ 6
Platné normy pro pevná zařízení elektrické trakce
1.
Pevná zařízení elektrické trakce vybuduje každá smluvní strana podle svých vnitrostátních norem.
2.
Způsob stavby stykového dělení trakčního vedení na státní hranici bude v projektové fázi odsouhlasen železničními správami.
§ 7
Telekomunikační zařízení
K zajištění provozu a údržby trakčního vedení mezi pohraničními stanicemi Dolní Žleb a Schöna bude zřízeno mezi řídícími místy pro řízení provozu a údržby trakčního vedení obou železničních správ stálé telekomunikační spojení podle čl. 22 odst. 1 Dohody mezi vládou ČSSR a vládou NDR o spolupráci v oblasti železniční dopravy.
Oddíl III.
Řízení provozu a údržby trakčního vedení
§ 8
Řízení provozu
1.
Řídícími místy jsou:
-
pro úsek Bad Schandau - státní hranice NDR/ČSSR podružná stanice Niedersedlitz, trakční napájecí stanice Drážďany,
-
pro úsek Děčín - státní hranice ČSSR/NDR řídící stanoviště elektroúseku Ústí nad Labem.
2.
Železniční pracovníci řídících míst a místní pracovníci oprávnění ke spínání trakčního vedení mezi stanicemi Dolní Žleb a Schöna musí ovládat řeč druhého státu natolik, aby mohli bezpečně předávat a přijímat spínací rozkazy.
3.
Pro provádění stavebních prací na trakčním vedení, které ovlivňují železniční provoz, platí ustanovení § 13 odst. 12 až 14 Ujednání mezi FMD ČSSR a MD NDR o mezistátní železniční dopravě. O odchylkách od pravidelného, normálního spínacího stavu trakčního vedení mezi stanicemi Schöna a Dolní Žleb je třeba informovat zúčastněné řídící místo. Stavební práce v oblasti místa styku trakčních systémů si řídící místa vzájemně odsouhlasí.
§ 9
Předpisy a návěsti pro elektrickou trakci
Soubor ustanovení pro místní provádění železniční pohraniční dopravy na železničním hraničním přechodu Děčín - Bad Schandau je třeba doplnit o předpisy a ustanovení obou železničních správ pro elektrickou trakci nejméně 6 měsíců před uvedením trakčního vedení do provozu.
§ 10
Údržba trakčního vedení
1.
Údržbu trakčního vedení na pohraniční trati budou provádět železniční správy, každá na svém území. Stykové dělení trakčního vedení na státní hranici budou udržovat DR.
2.
Přesné vymezení a zajišťování údržby trakčního vedení mezi pohraničními stanicemi Dolní Žleb a Schöna bude dohodnuto mezi sousedními správami drah.
Oddíl IV.
Závěrečná ustanovení
§ 11
Vstup v platnost, platnost a změny ujednání
1.
Toto ujednání vstoupí v platnost dnem podpisu.
2.
Toto ujednání může být měněno a doplňováno po vzájemné dohodě.
3.
Ujednání bylo sepsáno v Berlíně dne 22. 5. 1984 ve dvou vyhotoveních, každé v českém a německém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za federální ministerstvo
dopravy Československé
socialistické republiky
Ing. Vladimír Blažek v. r.
ministr dopravy
Za ministerstvo dopravy
Německé demokratické republiky
Otto Arndt v. r.
ministr dopravy |
Sdělení Českého statistického úřadu č. 451/2017 Sb. | Sdělení Českého statistického úřadu č. 451/2017 Sb.
Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)
Vyhlášeno 15. 12. 2017, částka 160/2017
451
SDĚLENÍ
Českého statistického úřadu
ze dne 13. prosince 2017
o aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)
Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2018 aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO), zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 206/2010 Sb., ze dne 16. června 2010, ve znění sdělení Českého statistického úřadu č. 185/2012 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 184/2013 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 172/2014 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 140/2015 Sb. a sdělení Českého statistického úřadu č. 270/2016 Sb.
Předmětem aktualizace Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) je zavedení čtyř nových položek na národní úrovni klasifikace, zrušení sedmi položek na národní úrovni a změny názvů u osmi položek klasifikace.
Platné znění aktualizované Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) bude k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz.
Místopředseda Českého statistického úřadu:
Ing. Rojíček, Ph.D., v. r.
Příloha
Položky Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) aktualizované k 1. lednu 2018
Tab. č. 1: Nově zavedené položky Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) s účinností od 1. ledna 2018
Kód položky| Název položky
---|---
22693| Behaviorální analytici
32213| Dětské sestry bez specializace
32220| Porodní asistentky bez specializace
32593| Asistenti behaviorálních analytiků, behaviorální technici
Tab. č. 2: Zrušené položky Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) k 31. prosinci 2017
Kód položky| Název položky
---|---
32114| Biotechničtí asistenti
32212| Všeobecné sestry bez osvědčení
32221| Porodní asistentky s osvědčením
32222| Porodní asistentky bez osvědčení
32552| Fyzioterapeuti bez osvědčení
53291| Laboratorní pracovníci
53292| Dezinfektoři
Tab. č. 3: Změny názvů položek Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) k 1. lednu 2018
Kód položky| Nový název položky od 1. ledna 2018| Název položky do 31. prosince 2017
---|---|---
21455| Chemičtí inženýři kontroly a řízení kvality, chemičtí inženýři laboranti a specialisté v příbuzných oborech| Chemičtí inženýři kontroly a řízení kvality a specialisté v příbuzných oborech
32211| Všeobecné sestry bez specializace (kromě dětských sester)| Všeobecné sestry s osvědčením
32551| Fyzioterapeuti bez specializace| Fyzioterapeuti s osvědčením
3256| Praktické sestry| Zdravotničtí asistenti (praktické sestry)
32560| Praktické sestry| Zdravotničtí asistenti (praktické sestry)
33391| Pracovníci v oblasti marketingu, propagace a reklamy| Pracovníci v oblasti propagace a reklamy
83221| Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů (kromě taxikářů a řidičů zdravotnické dopravní služby)| Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů (kromě taxikářů a řidičů dopravy nemocných a raněných)
83223| Řidiči zdravotnické dopravní služby| Řidiči dopravy nemocných a raněných |
Sdělení Českého statistického úřadu č. 450/2017 Sb. | Sdělení Českého statistického úřadu č. 450/2017 Sb.
Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF)
Vyhlášeno 15. 12. 2017, částka 160/2017
450
SDĚLENÍ
Českého statistického úřadu
ze dne 13. prosince 2017
o aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF)
Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2018 aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF), zavedeného sdělením Českého statistického úřadu č. 525/2002 Sb., ze dne 18. listopadu 2002, o vydání aktualizovaného Číselníku měn a fondů (ČMF), ve znění sdělení Českého statistického úřadu č. 513/2004 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 412/2011 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 332/2015 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 206/2016 Sb. a sdělení Českého statistického úřadu č. 419/2016 Sb.
Do aktualizovaného Číselníku měn a fondů jsou promítnuty změny z mezinárodní normy ISO 4217, kterou na svých internetových stránkách publikuje Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO). Změny jsou uvedeny v příloze tohoto sdělení.
Platné znění aktualizovaného Číselníku měn a fondů (ČMF) bude k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz.
Místopředseda Českého statistického úřadu:
Ing. Rojíček, Ph.D., v. r.
Příloha
Tab. č. 1: Zavedená položka Číselníku měn a fondů (ČMF) s účinností od 1. ledna 2018:
Měna| Alfabetický kód| Numerický kód| Poznámka
---|---|---|---
dobra| STN| 930| nové kódy
(alfabetický i numerický)
Tab. č. 2: Změna českého názvu měny v Číselníku měn a fondů (ČMF) od 1. ledna 2018:
Měna od 1.1. 2018| Měna do 31.12. 2017| Poznámka
---|---|---
filipínské piso| filipínské peso| stávající kódy zůstávají nezměněny
alfabetický kód: PHP
numerický kód: 608 |
Vyhláška č. 449/2017 Sb. | Vyhláška č. 449/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 160/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění vyhlášky č. 199/2007 Sb., vyhlášky č. 213/2009 Sb., vyhlášky č. 202/2010 Sb., vyhlášky č.
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2018
449
VYHLÁŠKA
ze dne 12. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 33 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 130/2006 Sb. a zákona č. 60/2017 Sb., k provedení § 22 odst. 13 a § 23c odst. 4 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění vyhlášky č. 199/2007 Sb., vyhlášky č. 213/2009 Sb., vyhlášky č. 202/2010 Sb., vyhlášky č. 64/2013 Sb. a vyhlášky č. 5/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které včetně poznámky pod čarou č. 37 zní:
„m)
neplemennou rybou živočichové pocházející z akvakultury vnímaví k nákazám37).
37)
§ 23 odst. 2 zákona č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 7 odstavec 4 zní:
„(4)
Duplikát známky pro označování běžců musí obsahovat údaje totožné s údaji uvedenými na původní známce.“.
3.
V § 25 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Každý běžec, včetně kusů poražených na hospodářství, musí být označen před opuštěním hospodářství, v němž se vylíhnul, a to“.
4.
V § 26 odst. 1 se slova „50 mm, široké nejméně 40 mm“ nahrazují slovy „25 mm, široké nejméně 9 mm“.
5.
V § 26 odstavec 2 zní:
„(2)
Známka používaná pro označování běžců musí obsahovat
a)
označení země původu - písmena „CZ“ pro Českou republiku,
b)
alfanumerický kód, který vyjadřuje část registračního čísla hospodářství, ve kterém se běžec vylíhnul, a
c)
kód příslušného úřadu.“.
6.
V § 27 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V tomto případě se za hospodářství, ve kterém se běžec vylíhnul, podle § 26 odst. 2 písm. b) považuje místo určení.“.
7.
V § 27 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V tomto případě se za hospodářství, ve kterém se běžec vylíhnul, podle § 26 odst. 2 písm. b) považuje jiné hospodářství podle věty první.“.
8.
V § 27 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Při přemístění běžců z jiného členského státu nebo při dovozu běžců ze třetích zemí přímo na jatky se běžci neoznačují.“.
9.
V § 39 odst. 7 se za slova „průvodní list skotu“ doplňují slova „část B“.
10.
§ 56 včetně nadpisu zní:
㤠56
Registr běžců v hospodářství
(1)
Pro každé hospodářství a druh vede chovatel běžců registr běžců v hospodářství, a to písemně na formulářích, které mu poskytuje pověřená osoba4), nebo formou počítačové databáze (§ 32).
(2)
Na každém registru běžců v hospodářství musí být na titulní straně uvedeno
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firma anebo název chovatele,
b)
registrační číslo hospodářství,
c)
adresa hospodářství a
d)
druh běžce.
(3)
V registru běžců v hospodářství se pro každé hospodářství eviduje
a)
počet běžců uvedeného druhu držených v hospodářství,
b)
každá změna v počtu běžců uvedeného druhu držených v hospodářství, zejména vylíhnutí, přemístění, úhyn, ztráta, utracení nebo domácí porážka běžců, přičemž se eviduje
1.
počet běžců, kterých se změna týká,
2.
datum, kdy ke změně došlo,
3.
v případě přemístění běžců registrační číslo hospodářství, provozovny jatek, asanačního podniku nebo uživatelského zařízení, odkud nebo kam byl běžec přemístěn, případně kód země, jde-li o běžce přemístěné z jiného nebo do jiného členského státu nebo dovezené nebo vyvezené ze třetí země.
(4)
Orgány dozoru15) do registru běžců v hospodářství zaznamenávají provedené kontroly, a to datum kontroly, jméno, popřípadě jména, a příjmení a podpis osoby, která kontrolu prováděla, a název orgánu dozoru.
(5)
Vzor registru běžců v hospodářství je uveden v příloze č. 10.“.
11.
V nadpisu § 57 se slovo „zvířat“ nahrazuje slovem „běžců“.
12.
V § 57 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 1 až 6.
13.
V § 57 odstavec 1 zní:
„(1)
Každý chovatel, obchodník, provozovatel jatek, asanačního podniku, uživatelského zařízení nebo shromažďovacího střediska předává pověřené osobě4) údaje uvedené v § 56 odst. 3 v hlášení o vylíhnutí běžců, jejich úhynu, ztrátě, utracení a přemístění.“.
14.
V § 57 odst. 2, 4 až 6 se slovo „zvířat“ nahrazuje slovem „běžců“.
15.
V § 57 odst. 3 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.
16.
V § 58 odst. 2 se slova „stájové registry“ nahrazují slovy „registry běžců v hospodářství“ a slovo „zvířat“ se nahrazuje slovem „běžců“.
17.
§ 59 včetně nadpisu zní:
㤠59
Registr zvířat v databázi ústřední evidence
V registru zvířat se pro běžce kromě údajů uvedených v § 29 eviduje
a)
počet běžců uvedeného druhu držených na hospodářství k poslednímu dni v kalendářním měsíci,
b)
změna v počtu běžců držených na hospodářství, vylíhnutí, přemístění, úhyn, utracení nebo ztráta běžců, přičemž se eviduje
1.
počet běžců, kterých se změna týká,
2.
datum, kdy ke změně došlo,
3.
v případě přemístění běžců registrační číslo hospodářství, provozovny jatek, obchodníka, asanačního podniku, uživatelského zařízení nebo shromažďovacího střediska, odkud nebo kam byli běžci přemístěni, případně kód země, jde-li o běžce dovezené nebo vyvezené ze třetí země.“.
18.
V § 61 odst. 1 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
19.
V § 77 se odstavec 5 zrušuje.
20.
Na konci textu nadpisu § 80 se doplňují slova „k 1. září kalendářního roku“.
21.
Za § 80 se vkládá nový § 80a, který včetně nadpisu zní:
㤠80a
Hlášení založení nebo zrušení umístění stanovišť v průběhu roku
(1)
V případě, kdy dosud neregistrovaný chovatel včel hodlá začít s chovem včel, může kdykoli v průběhu roku zaslat pověřené osobě4) hlášení počtu včelstev a umístění stanovišť uvedené v příloze č. 15. Tím není dotčen postup podle § 80.
(2)
V případě, kdy registrovaný chovatel včel hodlá přemístit včelstva na místo, které dosud nemá evidováno jako stanoviště, nebo ruší dříve registrované stanoviště, může kdykoli v průběhu roku zaslat pověřené osobě4) hlášení umístění stanovišť uvedené v příloze č. 16. Tím není dotčen postup podle § 80.“.
22.
V § 81 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a hlášení umístění stanovišť“.
23.
V § 82 písm. e) se slova „k 1. září kalendářního roku“ zrušují.
24.
V § 82 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
jde-li o fyzickou osobu cizince, kromě údajů uvedených v písmenech a), b), c), d), e) a f), číslo dokladu totožnosti a stát, který tento doklad vydal,
h)
jde-li o právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu cizince, kromě údajů uvedených v písmenech a), b), c), d), e) a f), identifikační číslo, stát, který toto identifikační číslo vydal, číslo dokladu totožnosti a stát, který tento doklad vydal.“.
25.
V § 83 písm. e) se slova „a včel do“ zrušují.
26.
V § 83 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
u včel v případě hlášení podle § 80 a § 80a odst. 1 do 60 pracovních dnů a v případě hlášení podle § 80a odst. 2 do 10 pracovních dnů.“.
27.
Příloha č. 5 zní:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 136/2004 Sb.
Označování běžců
1.
Vzor plastové známky používané pro označování běžců
25kB
2.
Způsob označování běžců známkami pro označování běžců
35kB
Vysvětlivka:
Bod A - místo vpichu plastové známky do pravé křídelní řasy běžců
Bod B - místo vpichu plastové známky do kůže šíje v dolní části krku běžců“.
28.
Příloha č. 10 zní:
„Příloha č. 10 k vyhlášce č. 136/2004 Sb.
Evidence běžců
1.
Vzor registru běžců v hospodářství
628kB
2.
Vzor hlášení o vylíhnutí běžců, jejich úhynu, ztrátě a přemístění
620kB
“.
29.
Příloha č. 15 zní:
„Příloha č. 15 k vyhlášce č. 136/2004 Sb.
Evidence včelstev
Vzor hlášení počtu včelstev a umístění stanovišť k 1. září kalendářního roku ..................1)
480kB
“.
30.
Doplňuje se příloha č. 16, která zní:
„Příloha č. 16 k vyhlášce č. 136/2004 Sb.
Evidence stanovišť
Vzor hlášení umístění stanovišť ke dni .................
430kB
“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Běžci označení podle vyhlášky č. 136/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se považují za označené podle vyhlášky č. 136/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti ustanovení čl. I bodů 2 až 8, 10 až 18, 27 a 28 této vyhlášky.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2 až 8, 10 až 18, 27 a 28, které nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2018.
Ministr:
Ing. Jurečka v. r. |
Vyhláška č. 448/2017 Sb. | Vyhláška č. 448/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 159/2017
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb., vyhlášky č. 515
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2020
448
VYHLÁŠKA
ze dne 12. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 76/2006 Sb. a zákona č. 275/2013 Sb.:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb., vyhlášky č. 515/2006 Sb., vyhlášky č. 120/2011 Sb. a vyhlášky č. 48/2014 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části první zní:
„ÚVODNÍ USTANOVENÍ“.
2.
V části první se vkládá nový § 1, který včetně nadpisu zní:
㤠1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje
a)
rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací a stanovenou elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací plánu rozvoje,
b)
způsob a obsah vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací,
c)
stanovený formát žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace a příbuzný obor k oboru vodovody a kanalizace,
d)
obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací a pravidla pro jeho zpracování,
e)
způsob výpočtu náhrady ztrát při neoprávněném odběru vody nebo neoprávněném vypouštění odpadních vod,
f)
technické požadavky na stavbu vodovodů,
g)
požadavky na čištění odpadních vod, požadavky na projektovou dokumentaci k čištění odpadních vod, požadavky na výstavbu a provoz čistíren odpadních vod a požadavky na jejich projektovou dokumentaci a požadavky na výstavbu a provoz stokové sítě,
h)
ukazatele jakosti surové vody odebírané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou,
i)
náležitosti kanalizačního řádu a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod,
j)
určení množství odebrané vody bez měření,
k)
obecné technické podmínky měření množství dodané vody,
l)
způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních a srážkových vod do kanalizace bez měření,
m)
způsob výpočtu pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě, členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky a jejich podíl při výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné a porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné s dosaženou skutečností,
n)
obsah a využití technických auditů a bližší podmínky pro zápis odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů.“.
Dosavadní § 1 se označuje jako § 1a.
3.
V § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „rozvoje“ vkládají slova „prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací“.
4.
V § 6 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Vodoprávní úřad předá údaje majetkové evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
5.
V § 7 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Vodoprávní úřad předá údaje provozní evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.
6.
V § 10 odst. 1 se za slova „údržby, oprav“ vkládá slovo „, obnovy“.
7.
V § 10 odst. 3 větě třetí se slovo „rekonstruovaného“ nahrazuje slovem „obnovovaného“.
8.
V § 10 odst. 4 se za slova „průběžně se upravuje“ vkládají slova „v návaznosti na obnovu vodovodů a kanalizací a dále“.
9.
V § 11 se na začátek odstavce 1 vkládá věta „Provozní deník a provozní záznamy musí být vedeny tak, aby sloužily provozovateli jako podklad pro operativní rozhodování a vlastníkovi jako doklad o způsobu provozování vodohospodářského majetku.“.
10.
V § 11 odst. 1 větě druhé se za slova „vodovodu nebo kanalizace“ doplňují slova „, a záznamy o provedených opatřeních, která se týkají provozu vodovodu a vyplývají ze závěrů posouzení rizik32) podle vyhlášky o hygienických požadavcích na pitnou a teplou vodu a kontrolách pitné vody33)“.
Poznámky pod čarou č. 32 a 33 znějí:
„32)
Směrnice Komise (EU) 2015/1787 ze dne 6. října 2015, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě.
33)
Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.“.
11.
V § 11 se na konci textu odstavce 3 dopňují slova „nebo mohou být vedeny elektronicky. Provozní záznamy se uchovávají po dobu 5 let.“.
12.
V § 12 odstavec 2 zní:
„(2)
Informace krajského úřadu podle § 6 odst. 10 zákona se předává ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. Formát a struktura aplikace pro evidenci jsou uvedeny v příloze č. 23 k této vyhlášce.“.
13.
V § 12a odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 12a odst. 2 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“.
14.
§ 13 zní:
㤠13
(1)
Obsahem plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací je
a)
vymezení infrastrukturního majetku v členění podle vybraných údajů majetkové evidence v reprodukční pořizovací ceně vypočtené podle příloh č. 1 až 4 k této vyhlášce,
b)
vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v procentech opotřebení,
c)
uvedení teoretické doby akumulace finančních prostředků,
d)
roční potřeba finančních prostředků a její krytí a
e)
doklady o čerpání vytvořených finančních prostředků včetně faktur nebo jejich kopií.
(2)
Zpracování plánu podle odstavce 1 se provádí podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.
(3)
Aktualizace plánu podle odstavce 1 se provádí v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce, kdy došlo ke změně hodnoty majetku vlastníka podle vybraných údajů majetkové evidence o více než 10 % hodnoty majetku uvedené v plánu financování obnovy, nejdéle však do 10 let od jeho zpracování, popřípadě od jeho poslední aktualizace. Každá provedená aktualizace je součástí původního plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací.
(4)
Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací musí být zpracován tak, aby sloužil k vytváření rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Přehled o tvorbě a čerpání prostředků na obnovu, zpracovaný podle tabulky č. 4 v příloze č. 20 k této vyhlášce, ve vazbě na plán financování obnovy vodovodů a kanalizací v jednotlivých letech se dokládá v rámci porovnání podle § 36 odst. 5 zákona.“.
15.
V § 14 odst. 3 a 4 se slova „vodovodu nebo“ zrušují.
16.
V § 15 odst. 5 se slovo „napojení“ nahrazuje slovem „připojení“.
17.
V § 15 odst. 12 se slova „zvláštním právním předpisem13)“ nahrazují slovy „vyhláškou o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody34)“.
Poznámka pod čarou č. 34 zní:
„34)
Vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházejícími do přímého styku s vodou a na úpravu vody, ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.
18.
V § 16 písm. h) se za slovo „dalším“ vkládají slova „nebo také terciárním“.
19.
V § 21 odst. 3 se text „5 a 6“ nahrazuje textem „4 a 5“.
20.
V § 21 odstavec 4 zní:
„(4)
Krajskému úřadu a příslušnému správci povodí předává provozovatel výsledky rozborů jedenkrát ročně vždy do 31. března za předcházející rok v rozsahu tabulek 1 a 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce prostřednictvím databáze spravované Českým hydrometeorologickým ústavem. Ke vkládání výsledků do databáze provozovatel využije elektronickou aplikaci zveřejněnou na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.“.
21.
V § 22 odst. 5 větě první se slovo „povrchové“ zrušuje.
22.
V § 22 odst. 5 větě druhé se za slovo „vzorků“ vkládají slova „surové povrchové vody“.
23.
Za § 35a se vkládá nový § 35b, který zní:
㤠35b
Do kalkulace cen pro vodné a stočné se zahrnují prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací řádků 8 a 16 tabulky plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.“.
24.
Přílohy č. 1 a 2 znějí:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - VODOVODNÍ ŘADY
1.7MB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - STAVBA PRO ÚPRAVU VODY
1.6MB
“.
25.
V příloze č. 3 bodu 1 odst. A a v příloze č. 4 bodu 1 odst. A se slova „základní územní jednotky“ nahrazují slovem „obce“.
26.
V příloze č. 3 bodu 1 odst. A se slova
„Lokalizace pro přiváděcí stoku:
Souřadnice x (začátek a konec stoky): Kód katastrálního území konce
Souřadnice y (začátek a konec stoky): přiváděcí stoky:“
nahrazují slovy
„Lokalizace přiváděcí stoky:
Souřadnice x, y (začátek stoky): Kód katastrálního území konce
Souřadnice x, y (konec stoky): přiváděcí stoky:“.
27.
V příloze č. 3 bodu 4 se za slova „Celková délka:“ vkládá věta „Z toho v aktuálním roce obnoveno:“.
28.
V příloze č. 3 bodu „Vysvětlivky“ odst. „K bodu 5“ a v příloze č. 4 bodu „Vysvětlivky“ odst. „K bodu 5“ se slova „vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování (oceňovací vyhláška), případně“ a slova „, který z uvedené vyhlášky vychází a doplňuje ji“ zrušují.
29.
V příloze č. 4 bodu 1 odst. A se slova
„Souřadnice x:
Souřadnice y:“
nahrazují slovy
„Souřadnice x, y:“.
30.
Příloha č. 5 zní:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - VODOVODNÍ ŘADY
2MB
“.
31.
V příloze č. 6 bodu 3 se za slovo „náklady“ vkládají slova „včetně prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací“.
32.
V příloze č. 6 bodu 4 se slova „Počet dnů, kdy byl alespoň u jednoho ukazatele překročen limit (MH, NMH):“ zrušují.
33.
V příloze č. 6 bodu 4 se slovo „kontrolního“ nahrazuje slovem „opakovaného“ a slovo „Kontrolní“ se nahrazuje slovem „Opakovaný“.
34.
V příloze č. 6 bodu „Vysvětlivky“ odst. „K bodu 3“ a v příloze č. 8 bodu „Vysvětlivky“ odst. „K bodu 4“ se za slovo „náklady“ vkládají slova „včetně prostředků obnovy vodovodů a kanalizací“.
35.
V příloze č. 6 bodu „Vysvětlivky“ odst. „K bodu 3“ se za slovo „zdroje“ vkládají slova „surové vody“.
36.
Příloha č. 7 zní:
„Příloha č. 7 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - KANALIZAČNÍ STOKY
1.9MB
“.
37.
V příloze č. 8 bodu 4 se za slovo „náklady“ vkládají slova „včetně prostředků na obnovu“ a slovo „MWh“ se nahrazuje slovy „MWh/rok“.
38.
V příloze č. 8 bodu „Vysvětlivky“ odst. „K bodu 3“ se slovo „čistírnách“ nahrazuje slovem „čistírně“.
39.
V příloze č. 8 bodu „Vysvětlivky“ odst. „K bodu 3“ se za slovo „rozborů“ vkládají slova „aritmetickým průměrem“ a věty „V případě počtu rozborů méně než 24 za rok se používá aritmetický průměr z výsledků všech rozborů vody. Při vyšším počtu rozborů je nutno při výpočtu průměrné roční koncentrace počítat se směrodatnou odchylkou - viz § 2 odst. 6 písm. b) nařízení vlády č. 143/2012 Sb.“ se zrušují.
40.
V příloze č. 8 bodu „Vysvětlivky“ odst. „K bodu 3“ se slova „Identifikační číslo“ nahrazují slovy „Č. j. povolení k“ a věta „Podle § 22 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) a prováděcí vyhlášky č. 431/2001 Sb.“ se nahrazuje větami
„Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Platnost povolení k vypouštění odpadních vod do (datum ukončení platnosti):“.
41.
V příloze č. 8 bodu „Vysvětlivky“ odst. „K bodu 5“ se slova „§ 6 a 7 odst. 1 nařízení vlády č. 61/2003 Sb.“ nahrazují slovy „nařízení vlády č. 401/2015 Sb.“.
42.
V příloze č. 8 bodu „Vysvětlivky“ odst. „K bodu 5“ se slova „přílohy č. 5 tab. 1 nařízení vlády č. 61/2003 Sb.“ nahrazují slovy „nařízení vlády č. 401/2015 Sb.“.
43.
Přílohy č. 9 a 10 včetně poznámky pod čarou č. 35 znějí:
„Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY
ČÁST 1
MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH
a)
Přítok surové vody používané k úpravě na vodu pitnou, pro vodu bez úpravy - před desinfekcí. Vzorky surové vody se odebírají před prvním technologickým zásahem.
V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky z jejich směsi. Kontrola jednotlivých zdrojů se provádí, pokud dojde k abnormální změně kvality směsné surové vody.
b)
Voda v průběhu úpravy technologickou linkou, pokud existuje technologie úpravy. Kontrola vody v průběhu úpravy technologickou linkou se provádí, je-li to možné, mezi jednotlivými stupni; místa kontroly stanoví osoba odpovědná za technologii úpravy.
c)
Výstup vyrobené vody z úpravny vody, výstup vyrobené vody zdravotně zabezpečené.
d)
Strategická místa distribuční sítě včetně vodojemů.
e)
Místa, kde pitná voda vytéká z kohoutků určených k odběru pro lidskou spotřebu. Tato místa se stanoví v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb.
ČÁST 2
MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ
Podle rozsahu ukazatelů a v závislosti na potřebných požadavcích monitorování se rozlišuje následující typy rozborů:
1.
ÚPLNÝ ROZBOR
2.
KRÁCENÝ ROZBOR
3.
PROVOZNÍ ROZBOR
1.
ÚPLNÝ ROZBOR ODEBÍRANÉ SUROVÉ VODY
Úplný rozbor surové vody se stanoví vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22 a následně pro potvrzení kategorie surové vody.
Odběry vzorků a analýza v rozsahu úplného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.
Rozsah parametrů úplného rozboru surové vody se rozšíří o ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. pro daný zdroj surové vody.
Úplný rozsah rozboru surové vody
Tabulka č. 1
Pořadové číslo ukazatele| Ukazatel| Symbol| Jednotka
---|---|---|---
1.| Reakce vody (pH)| pH|
2.| Barva (po filtraci)| | mg/l Pt
3.| Zákal| Z| ZFn nebo ZFt
4.| Nerozpuštěné látky| NL105| mg/l
5.| Teplota| t| °C
6.| Konduktivita| K| mS/m
7.| Pach| | přijatelný/nepřijatelný
8.| Dusičnany| NO3-| mg/l
9.| Dusitany| NO2-| mg/l
10.| Amonné ionty| NH4+| mg/l
11.| Celkový dusík| Ncelk.| mg/l
12.| Fluoridy| F-| mg/l
13.| Železo celkové| Fe| mg/l
14.| Mangan| Mn| mg/l
15.| Hliník1)| Al| mg/l
16.| Měď| Cu| μg/l
17.| Zinek| Zn| mg/l
18.| Bór| B| mg/l
19.| Berylium1)| Be| μg/l
20.| Kobalt1)| Co| μg/l
21.| Nikl| Ni| mg/l
22.| Vanad1)| V| mg/l
23.| Arsen| As| μg/l
24.| Kadmium| Cd| μg/l
25.| Chrom (veškerý)| Cr| μg/l
26.| Olovo| Pb| μg/l
27.| Selen1)| Se| μg/l
28.| Rtuť| Hg| μg/l
29.| Baryum1)| Ba| μg/l
30.| Kyanidy celkové| CN-| mg/l
31.| Sírany| SO42-| mg/l
32.| Chloridy| Cl-| mg/l
33.| Tenzidy aniontové| PAL-A| mg/l
34.| Fosforečnany| PO43-| mg/l
35.| Fosfor celkový| Pcelk.| mg/l
36.| Uhlovodíky C10-C40| C10-C40| mg/l
37.| Polycyklické aromatické uhlovodíky| PAU| μg/l
38.| Pesticidní látky celkem| PLC| μg/l
39.| Pesticidní látky1)| PL| μg/l
40.| Chemická spotřeba kyslíku manganistanem| CHSKMn| mg/l
41.| Celkový organický uhlík| TOC| mg/l
42.| Chemická spotřeba kyslíku dichromanem| CHSKCr| mg/l
43.| Nasycení kyslíkem| % O2| %
44.| Vápník a hořčík| Ca + Mg| mmol/l
45.| Vápník| Ca| mg/l
46.| Hořčík| Mg| mg/l
47.| Huminové látky1)| HL| mg/l
48.| Absorbance při 254 nm| A1254|
49.| Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5| KNK 4,5| mmol/l
50.| Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3| ZNK 8,3| mmol/l
51.| Escherichia coli| ECOLI| KTJ/100ml
52.| Intestinální (střevní) enterokoky| ENT| KTJ/100ml
53.| Mikroskopický obraz: Počet organismů| PO| jedinci/ml
54.| Abioseston| | %
55.| Adsobovatelné org. vázané halogeny (AOX)1)| AOX| mg/l
56.| Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20oC s vyloučením nitrifikace| BSK5| mg/l
57.| Termotolerantní koliformní bakterie| TBK| KTJ/100ml
1)
Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22.
Poznámky k tabulce č. 1:
Ukazatel č. 37 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1,2,3-cd)pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.
Ukazatel č. 38 je vyjádřen jako součet jednotlivých pesticidů a jejich relevantních metabolitů. Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.
Ukazatel č. 39: sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. pro daný zdroj vody.
K ukazatelům č. 40 a 41: U ukazatelů TOC a CHSKMn je možné zvolit pouze jeden ukazatel.
K ukazateli č. 48: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, zvláště organických mikropolutantů, a to od dosažení hodnoty A1254 = 0,08.
2.
KRÁCENÝ ROZBOR SUROVÉ VODY
Krácený rozbor surové vody slouží k upřesnění kategorie surové vody podle § 22 a ke stálému sledování jakosti. Přihlíží se i k výsledkům provozních rozborů.
V roce, kdy se provádí potvrzení kategorie surové vody úplným rozborem, úplný rozbor nahradí krácený rozbor.
Do rozsahu kráceného rozboru se zahrnují ukazatele dle tabulky č. 2, krácený rozbor se rozšíří o
a)
ukazatele z úplného rozboru surové vody, které překračují více než 75 % limitní hodnotu určenou pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.; pokud se následnými analýzami po dobu 2 kalendářních roků prokáže pokles hodnoty pod 75% limitní hodnoty určené pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., je možné v rámci kráceného rozboru ukazatel ze sledování vyloučit. Podmínkou je, že v daném kalendářním roce budou provedeny alespoň 2 analýzy.
b)
ukazatele, které se rovnají nebo překračují hodnotu kategorie A 2 určenou při předchozí kategorizaci surové vody (podle přílohy č. 13 k této vyhlášce).
c)
ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. pro daný zdroj surové vody.
d)
ukazatele, které významně kolísají v průběhu roku (výskyt sledovaného ukazatele ve dvou kategoriích, například sezónní změny).
Odběry vzorků a analýza v rozsahu kráceného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.
Minimální rozsah kráceného rozboru surové vody
Tabulka č. 2
Pořadové číslo ukazatele| Pořadové číslo z úplného rozboru
(tab. č. 1)| Ukazatel| Symbol| Jednotka
---|---|---|---|---
1.| 1.| Reakce vody (pH)| pH|
2.| 2.| Barva (po filtraci)| | mg/l Pt
3.| 3.| Zákal| Z| ZFn nebo ZFt
4.| 4.| Nerozpuštěné látky1)| NL105| mg/l
5.| 5.| Teplota| T| °C
6.| 6.| Konduktivita| K| mS/m
7.| 7.| Pach (druh, pokud lze)| | přijatelný/nepřijatelný
8.| 8.| Dusičnany| NO3-| mg/l
9.| 9.| Dusitany| NO2-| mg/l
10.| 10.| Amonné ionty| NH4+| mg/l
11.| 13.| Železo celkové| Fe| mg/l
12.| 14.| Mangan| Mn| mg/l
13.| 15.| Hliník1)| Al| mg/l
14.| 31.| Sírany| SO42-| mg/l
15.| 32.| Chloridy| Cl-| mg/l
16.| 34.| Fosforečnany| PO43-| mg/l
17.| 40.| Chemická spotřeba kyslíku manganistanem| CHSKMn| mg/l
18.| 41.| Celkový organický uhlík| TOC| mg/l
19.| 44.| Vápník a hořčík| Ca + Mg| mmol/l
20.| 45.| Vápník| Ca| mg/l
21.| 46.| Hořčík| Mg| mg/l
22.| 47.| Huminové látky1)| HL| mg/l
23.| 48.| Absorbance při 254 nm1)| A1254|
24.| 49.| Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5| KNK 4,5| mmol/l
25.| 50.| Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3| ZNK 8,3| mmol/l
26.| 51.| Escherichia coli| E coli| KTJ/100ml
27.| 53.| Intestinální (střevní) enterokoky| ENT| KTJ/100ml
28.| 54.| Mikroskopický obraz: Počet organismů| PO| jedinci/ml
29.| 55.| Abioseston| | %
1)
Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22.
Poznámky k ukazatelům tabulky č. 2:
K ukazatelům č. 17 a 18: U ukazatelů TOC a CHSKMn je možné zvolit pouze jeden ukazatel.
K ukazateli č. 23: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to od dosažení hodnoty A1254 = 0,08.
3.
PROVOZNÍ ROZBORY SUROVÉ VODY A VODY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI
1.
Provozní rozbory vody slouží především k technologickému řízení provozu.
2.
Rozsah provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a dle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy.
3.
Pro analýzy je možné používat mobilní analytické soupravy, které zajišťují požadovanou správnost a přesnost analýz.
4.
Provozní rozbory mohou být částečně nebo úplně nahrazeny kontinuálním provozním měřením. Kontinuální analyzátory musí být vhodné pro daný typ vody a sledovaný rozsah parametrů. Funkčnost kontinuálních analyzátorů musí být pravidelně a prokazatelně ověřována.
5.
Výsledky provozních rozborů včetně kontinuálních analyzátorů jsou metrologicky navázány na laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci, držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace v souladu s monitorovacím programem podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. a dle doporučení výrobce.
6.
Odběry a analýzy provozních rozborů nemusí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.
7.
Technologické zkoušky (zvláště určení dávky chemikálií) pro řádné provozování určuje provozovatel podle potřeby a podle složitosti technologie.
V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory surové vody. Výběr z typických ukazatelů a rozšíření o další ukazatele, které jsou potřebné k řízení provozu, určuje provozovatel v závislosti na proměnlivosti kvality surové vody, způsobu a složitosti technologie úpravy vody a dle výstupů z posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
Typické ukazatele provozních rozborů vody
Tabulka č. 3
Povrchová voda|
---|---
Teplota| °C
Reakce vody (pH)|
Chemická spotřeba kyslíku manganistanem| mg/l
Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5| mmol/l
Hliník 1)| mg/l
Železo 1)| mg/l
Mangan| mg/l
Vybrané mikrobiologické a biologické ukazatele 2)|
Dezinfekční činidlo5)| mg/l
Podzemní voda|
---|---
Teplota| °C
Reakce vody (pH)|
Železo| mg/l
Mangan| mg/l
Formy oxidu uhličitého3)| mg/l
Chemická spotřeba kyslíku manganistanem| mg/l
Vybrané mikrobiologické a biologické ukazatele|
Zákal4)| ZFn nebo ZFt
Dezinfekční činidlo5)| mg/l
Poznámky k tabulce č. 3:
1)
Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě.
2)
Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody bude probíhat v závislosti na délce tohoto období a na charakteru tohoto biologického oživení vody.
3)
V případě kolísání, například z důvodu mísení více zdrojů.
4)
Stanoví se v případě možného ovlivnění vodou povrchovou.
ČÁST 3
ROZBORY PITNÉ VODY
Kontrola profilů uvedených v části 1 pod body c), d), e) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 252/2004 Sb. Tato kontrola může být doplněna o provozní rozbory.
PROVOZNÍ ROZBORY PITNÉ VODY
1.
Kontrola v distribuční síti v rozsahu provozního rozboru slouží k technologickému ověření řádného provozu distribuční sítě, nebo k ověření správnosti a účinnosti zásahů do distribuční sítě, ke kontrole čištění vodojemů a ke kontrole účinnosti opatření po stavebním zásahu.
2.
Četnost a rozsah provozních rozborů v distribuční síti určuje provozovatel podle velikosti zásobované oblasti (podle množství pitné vody dodávané do zásobované oblasti) dle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. a dle konkrétních nestandardních situací v zásobované oblasti. Tyto rozbory zabezpečují ověření řádného provozování distribuční sítě.
3.
Kontrolu obsahu dezinfekčního činidla za místem dávkování určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a podle množství pitné vody dodávané do zásobované oblasti.
4.
Vzorky vyrobené upravované vody se odebírají na odtoku z konečného stupně úpravy vody během ustáleného provozu.
5.
Vzorky vody bez úpravy se odebírají na přítoku do vodovodních řadů během ustáleného provozu.
6.
V případě přerušovaného provozu zdroje bez úpravy nebo přímé dezinfekce do zdroje nebo vodojemu lze nahradit místo na odtoku odběrem z nejbližší akumulační nádrže nebo z distribuční sítě.
7.
Pro analýzy je možné používat mobilní analytické soupravy, které zajišťují požadovanou správnost a přesnost analýz.
8.
Provozní rozbory mohou být částečně nebo úplně nahrazeny kontinuálním provozním měřením. Kontinuální analyzátory musí být vhodné pro daný typ vody a sledovaný rozsah parametrů. Funkčnost kontinuálních analyzátorů se pravidelně a prokazatelně ověřuje.
9.
Výsledky provozních rozborů včetně kontinuálních analyzátorů musí být metrologicky navázány na laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci, držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace v souladu s monitorovacím programem podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. a dle doporučení výrobce.
10.
Odběry a analýzy provozních rozborů nemusí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.
ČÁST 4
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ
A)
SUROVÁ VODA
Minimální četnost sledování surové vody v rozsahu úplného, kráceného a provozního rozboru je uvedena v tabulce č. 4.
V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, pak četnosti uvedené v tabulce č. 4 představují četnosti rozborů výsledné směsi surové vody.
Pokud se odebírá více vzorků za rok dle tabulky č. 4 a č. 5, odběr vzorků musí být rovnoměrně rozdělen v roce.
Pokud některý z parametrů kráceného rozboru surové vody dle tabulky č. 2 trvale v průběhu kalendářního roku vykazuje hodnotu nižší než 0,3 MH, resp. NMH pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., lze parametr sledovat s nižší četností, minimálně však jednou za 3 roky.
Tabulka č. 4
DOPORUČENÁ A MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY PRO VODU UPRAVOVANOU
Objem vody vyrobené m3/den
(stanoví se dle předchozího kalendářního roku)| Četnost /rok
---|---
provozní rozbor
(tab. č. 3)
Doporučená četnost a dále dle x| krácený rozbor
(tab. č. 2)
Minimální četnost| úplný rozbor
(tab. č. 1)
Minimální četnost pro upřesnění kategorie
do 100| x| 1| x
101 - 1 000| 6| 4| 1
1 001 - 4 000| 26| 4| 1
4 001 - 10 000| 26| 8| 1
10 001 - 20 000| 104| 12| 2
20 001 - 30 000| 365| 12| 2
nad 30 000| x| 24| 4
x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
V rámci úplného rozboru se doporučuje střídat roční období.
Tabulka č. 5
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY PRO VODU BEZ ÚPRAVY
V případě, že se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, lze vykázat jako rozbor surové vody vzorek odebraný v distribuční síti co nejblíže ke zdroji (platí pro kategorii do 100 m3/den).
Objem vody vyrobené m3/den| Četnost /rok
---|---
krácený rozbor
(tab. č. 2)| úplný rozbor
(tab. č. 1 )
do 100| 1| x
101 - 1 000| 2| 1
1 001 - 4 000| 4| 1
4 001 - 10 000| 8| 1
10 001 - 20 000| 12| 1
20 001 - 30 000| 12| 1
nad 30 000| x| x
x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
V rámci úplného rozboru se doporučuje střídat roční období.
B)
PROVOZNÍ ROZBORY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI
Četnost provozních rozborů ve stanovených místech kontroly mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a dle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy.
C)
VYROBENÁ PITNÁ VODA, V DISTRIBUČNÍ SÍTI A U SPOTŘEBITELE
Kontrola profilů uvedených v části 1 pod body c), d), e) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí v souhrnu v definované četnosti podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
ČÁST 5
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PRO ÚČELY PROVOZNÍ EVIDENCE
1.
Výsledky rozborů se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorků, datu odběru, časovém rozpětí odběru vzorku, typ vzorku, jméno a příjmení osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.
2.
Laboratoř, která provádí úplné a krácené rozbory surové a pitné vody se prokazuje platným osvědčením o akreditaci, nebo je držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace.
3.
Hodnocení výsledků jakosti vyrobené vody provádí provozovatel podle:
a.
překročení počtu hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. (mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota, doporučená hodnota); pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody,
b.
počtu nevyhovujících vzorků, (nevyhovující vzorek je ten, ve kterém alespoň jeden ukazatel ve vzorku překračuje limitní hodnoty vyhlášky č. 252/2004 Sb. podle typu: mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota),
c.
počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli typu NMH.
4.
Technické ukazatele, které nemají určen hygienický limit, jsou hodnoceny provozovatelem podle konkrétních potřeb technologie provozu a rozvodu vody vodovodním řadem (např. korozivní vlastnosti). Zdravotně významné ukazatele, které nemají určen hygienický limit zvláštním právním předpisem, se hodnotí podle limitu určeného orgánem ochrany veřejného zdraví.
5.
Protokoly podle bodu 1 se uchovávají po dobu 10 let. Protokoly o výsledcích nebo databáze výsledků mohou být uchovávány pouze v elektronické podobě.
Příloha č. 10
k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
ČÁST 1
MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU:
a)
přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b)
mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory),
c)
odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod.
PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU:
Odtok z volné výusti odpadních vod do vodního recipientu.
ČÁST 2
MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ
A)
ZÁKLADNÍ ROZBOR
Ukazatel| Symbol| Jednotka
---|---|---
Biochemická spotřeba kyslíku| BSK5| mg/l
Chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou| CHSKCr| mg/l
Nerozpuštěné látky sušené| NL| mg/l
B)
ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR)
Ukazatel| Symbol| Jednotka
---|---|---
Amoniakální dusík| N - NH4 +| mg/l
Celkový dusík| Ncelk.| mg/l
Celkový fosfor| Pcelk.| mg/l
C)
PROVOZNÍ ROZBOR
Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.
D)
ROZŠÍŘENÝ ROZBOR
Rozšířený rozbor obsahuje další ukazatele, které jsou uvedeny zvláště v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, a ukazatele, které je nutné sledovat podle kanalizačního řádu, a které mohou mít vliv na čistící efekt ČOV. Týká se to zvláště ukazatelů: rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuti (Hg), kadmia (Cd) a dalších ukazatelů uvedených v příloze č. 15 této vyhlášky.
ČÁST 3
MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD
A)
MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY NA PŘÍTOKU A ODTOKU35)
MÍSTA ODBĚRŮ:
a)
přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b)
odtok z čistírny odpadních vod,
c)
odpadní voda nečištěná (vypouštěná) z volné výustě.
Tabulka č. 1
Velikost čistírny odpadních vod
Počet připojených ekvivalentních obyvatel (EO)| Minimální| typ odběru vzorku, rozsah a četnost kontrol počet/ rok
---|---|---
Typ A| TypB| TypC
BSK5
CHSKCr
NL| N - NH4 +
Ncelk
Pcelk| BSK5
CHSKCr
NL| N - NH4 +
Ncelk
Pcelk| BSK5
CHSKCr
NL| N - NH4 +
Ncelk
Pcelk
< 500| 2| 1| | | |
500 - 2 000| 4| 2| | | |
2 001 - 5 000| | | 4| 4| |
5 001 - 10 000| | | 6| 6| |
10 001 - 50 000| | | 12| 12| |
□ nad 50 000| | | | | 26| 26
Další ukazatele:
Rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuť (Hg), kadmium (Cd):
V případě, že tyto ukazatele nejsou uvedeny v povolení k vypouštění odpadních vod, určí provozovatel ukazatele a četnost jejich sledování podle konkrétního stavu v lokalitě.
Typ vzorku:
Typ A - 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.
Typ B - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.
Typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru vzorku.
Poznámka:
Vodoprávní úřad podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb. stanoví pro vypouštění odpadních vod mimo jiných podmínek četnosti a rozsahy rozborů vypouštěných (případně přitékajících) odpadních vod, které je nutné plnit. V případě, že vodoprávní úřad stanoví vyšší četnosti odběru, vyšší typ odběru vzorku a větší rozsah ukazatelů než jsou uvedeny v tabulce č. 1 této kapitoly, platí údaje z povolení vypouštění odpadních vod.
B)
PROVOZNÍ ROZBORY NA PŘÍTOKU A ODTOKU
MÍSTA ODBĚRU:
a)
přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b)
odtok z čistírny odpadních vod
Tabulka č. 2
Velikost čistírny odpadních vod-počet připojených ekvivalentních obyvatel| Četnost sledování vybraných ukazatelů / rok
---|---
< 500| x
500 - 2 000| x
2 001 - 5 000| x
5 001 - 10 000| 6
10 001 - 50 000| 12
□ nad 50 000| 26
x)
Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu.
ROZSAH ROZBORU:
Vybraný ukazatel provozovatelem podle složitosti provozu a technologie čištění (obvykle CHSK, BSK, pH, NL, N-NH4)
Typ vzorku:
Obvykle Typ A - 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min.
Vzorek Typ A je možno nahradit provozním on-line měřením, případně i bodovým vzorkem
C)
PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI
1.
Četnost a rozsah provozních rozborů, technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.
2.
Odběrná místa pro provozní rozbory mezi jednotlivými stupni:
a)
přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b)
mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (např. za sedimentací),
c)
odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod,
d)
místa pro sledování vlivu srážkových vod.
3.
Odběr vzorku se provádí minimálně jako dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. Typ A) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení.
D)
PROVOZNÍ ROZBORY - KALOVÉ A PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Četnost a rozsah provozních rozborů určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod, technologického vybavení a složitosti technologie.
ČÁST 4
KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro pravidelnou kontrolu ČOV se zjišťují
a)
rizikové prvky: arsen, olovo, kadmium, rtuť, zinek, měď, chrom, nikl,
b)
obsah sušiny, ztráta žíháním.
Tabulka č. 3
MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU
Počet připojených ekvivalentních obyvatel| Počet rozborů za rok
---|---
do 500| x
501 - 5 000| x
5001 - 25 000| 2
25 001 - 100 000| 4
nad 100 000| 4
x)
Četnost určí provozovatel podle produkce kalu minimálně 1x za rok.
Pro účely dalšího nakládání s kalem se postupuje dle rozsahu vyhlášky č. 437/2016 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady), vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady).
ČÁST 5
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE
1.
Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno a příjmení osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.
2.
Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění odpadních vod pro účely této vyhlášky a kontroly plnění povolení k vypouštění odpadních vod (§ 38 odst. 4 vodního zákona) mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (oprávněné laboratoře) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
3.
Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle povolení k vypouštění odpadních vod; toto hodnocení zahrnuje:
-
dodržení emisních standardů tj. limitních koncentrací určených v povolení k vypouštění odpadních vod,
-
dodržení přípustné minimální účinnosti vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku) určených v povolení k vypouštění odpadních vod,
-
počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo při vypouštění znečištěných odpadních vod (volná výusť),
-
bilančních hodnot a koncentračních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod, určených v povolení k vypouštění odpadních vod,
-
bilančních a koncentračních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod určených v povolení k vypouštění odpadních vod.
4.
Protokoly podle bodu 1 je možné vést i v elektronické podobě a uchovávají se po dobu 10 let. Protokoly o výsledcích nebo databáze výsledků mohou být uchovávány pouze v elektronické podobě.
35)
Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.“.
44.
V příloze č. 11 bodu 1 odst. A a v příloze č. 11 bodu 4 odst. A se slova „Obchodní firma nebo název:“ nahrazují slovy „Název, popřípadě obchodní firma:“.
45.
V příloze č. 11 bodu 1 odst. B se za slovo „příjmení“ vkládají slova „, popřípadě obchodní firma“.
46.
V příloze č. 11 se na konci textu bodu 4 doplňují slova
„V případě spoluvlastnictví vodovodů nebo kanalizací se uvede spoluvlastník.
A.
Fyzická osoba:
Jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma:
Datum narození:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu (PSČ, obec, ulice, číslo popisné, číslo orientační):
B.
Právnická osoba:
Název, popřípadě obchodní firma:
Adresa sídla:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Statutární orgán:“.
47.
Příloha č. 13 včetně poznámky pod čarou č. 36 zní:
„Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY
ČÁST 1
UKAZATELE JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU36)
Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3).
Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu, včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb., v počtu nebo koncentraci, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.
POVRCHOVÁ VODA
Tabulka č. 1a
Pořadové číslo| Ukazatel| Jednotka| A1| A2| A3
---|---|---|---|---|---
| | | mezní| mezní| mezní
1.| Reakce vody (pH)| pH| 6,5-9,5| 5-6,5
9,5-10| < 5 nebo
< 10
2.| Barva po filtraci| mg/l Pt| 20| 100| 200
3.| Nerozpuštěné látky suš.| mg/l| 10| |
4.| Teplota| °C| 20| 25| 25
5.*| Konduktivita| mS/m| 125| 125| 125
6.| Pach| | přijatelný| nepřijatelný
7.| Dusičnany| mg/l| 50| 50| 50
8.| Fluoridy| mg/l| 1,5| 1,5| 1,5
9.| Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)| mg/l| 0,01| 0,02| 0,03
10.| Železo celkové| mg/l| 0,2| 1| 2
11.| Mangan| mg/l| 0,05| 0,5| 1,5
12.| Měď| µg/l| 50| 50| 100
13.| Zinek| mg/l| 3| 5| 5
14.| Bor| mg/l| 1| 1| 1
15.| Berylium| µg/l| 2| 2| 2
16.| Nikl| µg/l| 20| 30| 30
17.| Arsen| µg/l| 10| 10| 20
18.| Kadmium| µg/l| 5| 5| 5
19.| Chrom veškerý| µg/l| 50| 50| 50
20.| Olovo| µg/l| 10| 25| 50
21.| Selen| µg/l| 10| 10| 10
22.| Rtuť| µg/l| 1| 1| 1
23.| Kyanidy celkové| mg/l| 0,05| 0,05| 0,05
24.*| Sírany| mg/l| 250| 250| 250
25.*| Chloridy| mg/l| 100| 100| 250
26.| Tenzidy aniontové| mg/l| 0,2| 0,2| 0,5
27.| Uhlovodíky C10-C40| mg/l| 0,1| 0,1| 0,1
28.| Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)| µg/l| 0,1| 0,1| 0,2
29.| Pesticidní látky celkem| µg/l| 0,5| 0,5| 0,5
30.| Chemická spotřeba kyslíku manganistanem| mg/I| 3| 10| 15
31.| Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20°C s vyloučením nitrifikace| mg/l| 3| 5| 7
32.| Amonné ionty| mg/l| 0,5| 1| 3
33.| Celkový organický uhlík (TOC)| mg/l| 5| 7| 10
34.| Huminové látky| mg/l| 2,5| 5,0| 8,0
35.| Escherichia coli| KTJ/100 ml| 50| 5 000| 50 000
36.| Termotolerantní koliformní bakterie| KTJ/100 ml| 20| 2000| 20 000
37.| Intenstiální (střevní) enterokoky| KTJ/100 ml| 20| 1000| 10 000
38.| Mikroskopický obraz| jedinci/ml| 50| 3 000
5001)| 10 000
1 0001)
39.| Pesticidní látky| µg/l| 0,1| 0,1| 0,5
40.| Hliník| mg/l| 0,2| 1,0| 2,0
1)
Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou či vícestupňovou úpravou.
*
U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací.
Vysvětlivky k tabulce č. 1a:
1)
M - mezní, povinné hodnoty.
2)
Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu, který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných látkách, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace. V případě pochybností se za nepřijatelný pach považuje stupeň >5 při stanovení podle ČSN EN 1622 Stanovení pachu (jednotka TON).
3)
Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
4)
Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 µg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).
5)
Ukazatel pořadové číslo 27: změna metodiky stanovení a původního názvu z nepolární extrahovatelné látky „(NEL)“ na „uhlovodíky C10-C40“. Změna mezní hodnoty byla upravena z 0,05 mg/l na 0,1 mg/l s ohledem na mez stanovitelnosti příslušné normové metody.
6)
Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.
7)
Ukazatel pořadové číslo 29: (pesticidní látky celkem) je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) jednotlivých pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů, tj. všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v surové vodě vyskytovat.
8)
Ukazatel pořadové číslo 39 pesticidní látky: sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. pro daný zdroj vody. Limitní hodnota platí pro každou jednotlivou pesticidní látku s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 µg/l. Pro zjištěné relevantní metabolity platí limitní hodnota stejná jako pro pesticidní látky - 0,1 µg/l respektive 0,5 µg/l.
9)
Podmínky měření hodnot ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Laboratoře, které používají jiné metody, musí zaručit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.
PODZEMNÍ VODA
Tabulka č. 1b
UKAZATELE JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU
Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu s výjimkou dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity:
Ukazatel| Jednotka| A1| A2| A3
---|---|---|---|---
Železo| mg/l| 0,2| 5| 20
Mangan| mg/l| 0,05| 1,0| 2,0
Sulfan| mg/l| platí limity pachu
ČÁST 2
STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY
TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY
Tabulka č. 2
Pro kategorii| Typy úprav
---|---
A1| Úprava surové vody s případnou dezinfekcí pro odstranění sloučenin a prvků, které mohou mít vliv na její další použití a to zvláště snížení agresivity vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací (chemické nebo mechanické odkyselení), dále odstranění pachu a plynných složek provzdušňováním. Prostá filtrace pro odstranění nerozpuštěných látek a zvýšení jakosti.
A2| Surová voda vyžaduje jednodušší úpravu, např. koagulační filtraci, jednostupňové odželezňování, odmanganování nebo infiltraci, pomalou biologickou filtraci, úpravu v horninovém prostředí a to vše s koncovou dezinfekcí. Pro zlepšení vlastností je vhodná stabilizace vody.
A3| Úprava surové vody vyžaduje dvou či vícestupňovou úpravu čiřením, oxidací, odželezňováním a odmanganováním s koncovou dezinfekcí, popř. jejich kombinaci. Dalšími vhodnými procesy jsou například využívání ozónu, aktivního uhlí, pomocných flokulantů, flotace. Ekonomicky náročnější postupy technicky zdůvodněné (například sorpce na speciálních materiálech, iontová výměna, membránové postupy) se použijí mimořádně.
Vyšší koncentrace než jsou uvedeny pro kategorii A3| Podle § 13 odst. 2 zákona lze vodu této jakosti výjimečně odebírat pro výrobu pitné vody s udělením výjimky příslušným krajským úřadem. Pro úpravu na vodu pitnou se musí použít technologicky náročné postupy spočívající v kombinaci typů úprav uvedených pro kategorii A3, přičemž je nutné zajistit stabilní kvalitu vyráběné pitné vody podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Přednostním řešením v těchto případech je však eliminace příčin znečištění anebo vyhledání nového zdroje vody.
Poznámka: Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (např. typ úpravy A1 pro kategorii A2).
ČÁST 3
ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ
1)
Základní zařazení nového zdroje surové vody
a)
Základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedených v tabulkách č.1a a 1b, a to s četností odběru minimálně 12 vzorků v průběhu 2 let (§ 22 odst. 4 a 5).
b)
Surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95 % odebraných vzorků.
c)
Každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie. Výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele.
d)
Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3.
e)
Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3.
2)
Upřesnění kategorie
a)
Stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. K hodnocení budou použity výsledky všech monitorovacích a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 3 přílohy č. 9 k této vyhlášce. V každém případě je nutné sledování ukazatelů, které v posledních dvou letech určovaly zařazení do kategorie A3 a horší než A3.
b)
Ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací).
c)
Pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v bodě 1 písm. b) a c).
d)
Pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů za hodnocené období.
3)
Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:
a)
v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek;
b)
v případech, kdy povrchová voda podléhá přirozenému obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3. Přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v ní obsažené. Zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie;
c)
u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn), nasycení kyslíkem, BSK5;
odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů;
d)
pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1 popř. A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory. Pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.
4)
Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.
5)
V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.
6)
Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky 1b) této přílohy.
ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY
1.
Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k značnému kolísání jakosti surové vody nelze v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (Iu,p) vybraných ukazatelů podle vztahu:
Iu,p=Iu1a100+Iu2b100+Iu3c100+Iu4d100,
kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a a kde d je četnost výskytu ukazatele v procentech větší než v kategorii A3.
2.
Index upravitelnosti (lu) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (Iu1 = 1,Iu2 = 2, Iu3 = 3). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je Iu4 = 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2.
3.
V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (Iu) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou.
36)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.“.
48.
V příloze č. 14 řádku 2 tabulky se číslo „2“ nahrazuje číslem „5“.
49.
V příloze č. 14 řádku 35 tabulky se slova „Koliformní bakterie“ nahrazují slovy „Escherichia coli“.
50.
V příloze č. 14 řádku 37 tabulky se slova „Fekální streptokoky“ nahrazují slovy „Intestinální (střevní) enterokoky“.
51.
Přílohy č. 18 až 20 znějí:
„Příloha č. 18 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ
1.
Vlastník vodovodu nebo kanalizace:
A.
Právnická osoba:
Název, popřípadě obchodní firma:
Adresa sídla:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Plátce DPH:
Statutární orgán:
B.
Fyzická osoba:
Jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma,
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Datum narození:
Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu:
2.
Provozovatel (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, není-li shodný s vlastníkem):
3.
Míra odpovědnosti za obnovu majetku vodovodů a kanalizací vyplývající ze smlouvy podle § 8 odst. 2 zákona:
4.
Tabulka plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací:
2.1MB
Příloha č. 19
k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VÝPOČET (KALKULACE) CEN PRO VODNÉ A STOČNÉ PRO KALENDÁŘNÍ ROK XXXX
1.8MB
Příloha č. 19a
k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
ČLENĚNÍ NÁKLADOVÝCH POLOŽEK, JEJICH OBSAH, OBJEMOVÉ A MNOŽSTEVNÍ POLOŽKY PŘI VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ
Řádek| Položka| Obsah| Poznámka
---|---|---|---
1| 2| 3| 4
I.| Příjemce vodného a stočného| Název subjektu, který inkasuje od odběratelů platby za vodné a za stočné.|
II.| Provozovatel - název a IČO| Název subjektu, který má povolení k provozování infrastruktury uvedené v rozhodnutí příslušného KÚ.
IČO uvedeného subjektu.|
III.| Vlastník - název a IČO| Vlastník infrastruktury vodovodů a kanalizací k jehož provozování má subjekt povolení v řádku II.
IČO uvedeného subjektu.|
IV.| Formulář A až F a rok| „Formulář A - Výpočet odběratelské ceny pro vodné a ceny pro stočné roku XXXX“.
„Formulář B - Výpočet ceny mezi provozovateli (pitné vody předané a odpadní vody převzaté se pro výpočet použije řádek J nebo K) pro vodné a ceny pro stočné roku XXXX.“. U Formuláře B se doplní IČO subjektu nebo subjektů, kterým je pitná voda za vypočtenou (kalkulovanou) cenu dodávána, po případě, od kterých je odpadní voda přebírána.
„Formulář C - jednotkové náklady pro zdroj pitné vody roku XXXX“ (pro výpočet se použije objem vody vyrobené).
„Formulář D - jednotkové náklady pro dopravu pitné vody roku XXXX“.
„Formulář E - jednotkové náklady dopravy odpadních vod roku XXXX“
„Formulář F - jednotkové náklady čištění odpadních vod roku XXXX“.
(pro výpočet se použije řádek I)
Poznámka: Formuláře se liší pouze v druhu v návaznosti na kalkulaci (výpočet) nákladů resp. ceny k vykazované jednotce, nikoliv ve formě zpracování.| Pro výpočet cen pro vodné a cen pro stočné, zvláště pak výpočet ceny mezi provozovateli je žádoucí znát Dílčí jednotkové náklady zdrojů pitné vody, dopravy pitné vody, dopravy odpadních vod a čistíren odpadních vod. Tyto údaje, za zdroje pitné vody a čistírny odpadních vod jsou povinné pro vybrané údaje provozní evidence VÚPE. Jedná se o formuláře C, D, E, a F. Tyto se v rámci „Porovnání“ nezasílají na MZe, ale archivují se a slouží provozovateli a kontrolním orgánům. Výsledky formulářů C a F (jednotkové náklady) se uvádí do VÚPE.
V.| Index 1 až x| V případě většího množství jednotlivých výpočtů cen a tím i formulářů u jednoho vlastníka nebo provozovatele, bude příslušné písmeno formuláře indexováno pořadovým číslem příslušné ceny pro vodné a ceny pro stočné. Neindexovaná písmena formulářů pak budou součtovými formuláři.|
VI.| IČPE související s cenou| Identifikační číslo provozní evidence, která je zahrnuta nákladově do předmětného výpočtu ceny pro vodné a ceny pro stočné| IČPE obsahují i IČME.
IČME = identifikační číslo majetkové evidence.
1.| Materiál| Skupina podpoložek - součet|
1.1| \\- surová voda podzemní + povrchová| Náklad na skutečně odebrané množství podzemní vody pro zásobování pitnou vodou, nebo platba za nákup povrchové vody pro úpravu na vodu pitnou.| U podzemní vody poplatkem podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů.
1.2| \\- pitná voda převzatá + odpadní voda předaná k čištění| Náklad u vody pitné (sl. 3 a 4) na nákup pitné vody od jiného provozovatele, nebo náklad u vody odpadní (sl. 6 a 7) na převzetí odpadních vod k jejich převodu a čištění jinými provozovateli.
Tyto náklady mohou vzniknout v rámci jednoho provozovatele mezi různými kalkulacemi.| V případě dvousložkové ceny zahrnuje obě složky. U formulářů podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se uvedou v komentáři IČO subjektů, od kterých byla pitná voda převzata (kterým bylo zaplaceno) a u odpadní vody, kterým byla předána (kterým za to bylo zaplaceno).
1.3| \\- chemikálie| Náklad na nákup chemikálií spotřebovaných při výrobě a dodávce pitné vody (sl. 3 a 4) a čištění odpadních vod (sl. 6 a 7).| Chemikálie pro chemické laboratoře se zahrnují do řádku 5.3 - ostatní provozní náklady ve vlastní režii.
1.4| \\- ostatní materiál| Náklady na materiál spotřebovaný při výrobě. Dále se zde zahrnuje spotřeba vodoměrů s pořizovací cenou do 40 tis. Kč v závislosti na účetních pravidlech příslušné společnosti (jednorázový nebo postupný odpis).| Nezahrnují se náklady na materiál spotřebovaný při údržbě, opravách a „obnově“.
Nezahrnuje se zde spotřeba ochranných osobních pomůcek. Ty se vykazují buď v řádku 8. výrobní režie, nebo v rámci hodinových zúčtovacích sazeb při oceňování oprav infrastrukturního majetku - řádek 4.2.
2.| Energie| Skupina podpoložek - součet|
2.1| \\- elektrická energie| Náklady na elektrickou energii na objektech infrastrukturního majetku.| Náklady na elektrickou energii u provozních středisek a v administrativních budovách se zahrnuje do správní režie.
Výnosy z prodeje elektrické energie získané na objektech infrastrukturního majetku (včetně například „zelených bonusů“) se zahrnují do ostatních výnosů.
2.2| \\- ostatní energie (plyn, pevná a kapalná energie, PHM pohonné hmoty)| Náklady na plyn, teplo, pohonné hmoty, (benzin, nafta) a pitnou vodu na objektech infrastrukturního majetku.| Náklady na plyn, teplo a pitnou vodu u provozních středisek a v administrativních budovách se zahrnuje do správní režie.
3.| Mzdy| Skupina podpoložek - součet|
3.1| \\- přímé a režijní mzdy| Nákladem jsou mzdy včetně náhrady mezd. Jedná se o pracovníky pracující na objektech infrastrukturního majetku (úpravnách vody, při dopravě pitné vody, přepravě odpadních vod ČOV), vztahujících se k dané kalkulaci a to i mistrů, vedoucích provozů, plánovaček provozních středisek apod.| Do přímých mezd se nezahrnují mzdy pracovníků, v případě užití tak zvaného druhotného okruhu, kdy se mzdy zahrnují přes hodinovou sazbu do řádku 4.2 nebo 5.3. (Obdoba externích služeb).
3.2| \\- ostatní osobní náklady| Nákladem jsou vlastní ostatní osobní náklady, vyplývající např. z dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce, smlouvy o dílo, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, dále ostatní náklady v souladu s platnými pravidly cenové regulace. To vše ve vazbě na řádek 3.1 přímé mzdy. U dílčích formulářů C, D, E, F se náklady uvedou v podílech.|
4.| Ostatní přímé náklady| Skupina podpoložek - součet|
4.1| \\- odpisy| Odpisy zde uvádí vlastníci infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací, pokud majetek nepronajali provozovateli. Především se jedná o obce a společnosti smíšené, to jsou vlastníci současně provozující vodovody a kanalizace. Provozní společnosti zde uvádějí odpisy v případě realizace technického (ekonomického) zhodnocení infrastrukturního majetku pronajímatele podle § 28 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb. Dále odpisy majetku souvisejícího s infrastrukturním majetkem - odpisy GIS, odpisy dispečinků, jsou-li majetkem vlastníka infrastruktury, odpisy vodoměrů s pořizovací cenou nad 40 tis. Kč, uvádí se i odpisy dalšího technického majetku, např. odpisy přenosných čerpadel, IT techniky, mechanizace atd., pokud je přímo přiřaditelná k dané službě a vlastníkovi a není vykazována v rámci vnitropodnikových převodů.| Neuvádí se zde odpisy provozního majetku - provozní a administrativní budovy ve vlastnictví provozovatele - ty se zahrnují do správní režie.
Nezahrnují se odpisy dopravních a mechanizačních prostředků, pokud nejsou ve vlastnictví vlastníka vodovodu nebo kanalizace vzhledem k účelové vazbě ke konkrétnímu infrastrukturnímu majetku a v rámci tohoto majetku jsou také odepisovány.
4.2| \\- opravy infrastrukturního majetku| Náklady tvoří veškeré opravy infrastrukturního majetku realizované ve vlastní režii i dodavatelsky v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. U oprav ve vlastní režii se jedná nejen o hodnotu vlastních prací, ale i náklady související s náklady na materiál, dopravu a stavební mechanizaci. Opravou nedochází k technickému a ekonomickému zhodnocení hmotného majetku.| Zahrnují se sem i opravy dopravních a mechanizačních prostředků, pokud jsou ve vlastnictví vlastníka vodovodu nebo kanalizace vzhledem k jejich účelové vazbě ke konkrétnímu infrastrukturnímu majetku.
4.3| \\- nájem infrastrukturního majetku| Nákladem jsou finanční prostředky hrazené vlastníkovi infrastruktury vodovodu nebo kanalizace nájemcem (provozovatelem).|
4.4| \\- prostředky obnovy infrastrukturního majetku| Prostředky potřebné a vymezené na obnovu infrastrukturního majetku „Plánem financování obnovy vodovodů a kanalizací“, umožňující obnovu nad rámec nákladové položky č. 4.1. a případně položky č. 4.2 v rozsahu, ve kterém je obnova vodovodů a kanalizací účtována v nákladové položce č. 4.2.|
5.| Provozní náklady| Skupina podpoložek - součet|
5.1| \\- poplatky za vypouštění odpadních vod| Nákladem jsou platby jak za vypouštěné znečištění, tak za množství vypouštěných odpadních vod podle jiného právního předpisu.|
5.2| \\- ostatní provozní náklady externí| Nákladem jsou ostatní náklady, neuvedené v předchozích řádcích charakteru externích nákladů. Např. likvidace kalů externě, pojištění majetku, pojistné odpovědnosti, laboratorní služby externě, odečty a fakturace vodného a stočného externě, monitorování a čištění kanalizací externí, zahrnuje i nájem provozního majetku, provozní náklady na GIS externě, údržbu a opravy přípojek ve veřejném prostranství externě, dopravu externě.|
5.3| \\- ostatní provozní náklady ve vlastní režii| Nákladem jsou ostatní náklady neuvedené v předchozích řádcích, pokud mají charakter interních nákladů. Např. laboratorní služby interně, odečty a fakturace vodného a stočného interně, monitorování a čištění kanalizací interně, zahrnuje provozní náklady na GIS interně, údržbu včetně materiálu a opravy přípojek ve veřejném prostranství interně. Spotřeba vody k čištění potrubí. Likvidace kalu, je-li realizována ve vlastní režii.|
6.| Finanční náklady| Úroky z úvěrů hrazené po uvedení infrastrukturního majetku do užívání, úplaty spojené s účelovými úvěry. Finanční vypořádání rozdílu kalkulací prováděných podle metodiky OPŽP - finanční nástroje.| Nezahrnují se úplaty za přijaté a odeslané platby a úroky z provozních úvěrů - zahrnují se do správní režie.
7.| Ostatní výnosy| Výnosy za služby poskytované infrastrukturou, aniž by náklady byly vyčleněny. Např. za čištění dovezených odpadních vod - zpracování dovezeného kalu ze septiků, různé zpracování dovezeného kalu. Výnosy z prodeje elektrické energie získané na objektech infrastrukturního majetku (vč. např. „zelených bonusů“). Finanční vypořádání rozdílu kalkulací prováděných podle metodiky OPŽP - finanční nástroje.| Uvádí se v záporné hodnotě.
8.| Výrobní režie| Nákladem jsou odpisy provozního majetku ve vlastnictví provozovatele, opravy na budovách provozních středisek ve vlastnictví provozovatele. Spotřeba energií provozních středisek. Dále dopravní náklady a ostatní náklady spojené s provozními středisky, které mají charakter nepřímých nákladů a souvisejí s výrobními aktivitami.| Opravy dopravních a stavebních prostředků jsou vykazovány v rámci kilometrových nebo hodinových sazeb při opravách.
9.| Správní režie| Náklady zahrnují odpisy a opravy externí i vlastní na administrativních budovách ve vlastnictví provozovatele, spotřebu materiálů pro řízení a administrativní činnost, spotřebu el. energie, plynu a tepla na provozních střediscích a administrativních budovách, nájemné z administrativních budov, náklady na spoje a výpočetní techniku, cestovné a dopravu k režijní činnosti, školení pracovníků vedených v režijních činnostech. Náklady na správní režii se uvádějí v podílu, v jakém se zahrnují do kalkulací.| Mzdové a ostatní sociální náklady vedené v režijních činnostech (vedení organizace, ekonomické úseky, hospodářská správa apod.) se uvádějí v řádku 3.1 a 3.2. Podílová režie se použije také v případech, pokud organizace uplatňuje více kalkulací a pokud provádí činnosti nesouvisející s cenou pro vodné a cenou pro stočné (např. projekční a poradenská činnost včetně inženýrské činnosti při výstavbě, realizace stavebních zakázek, obchodní činnosti apod., pokud jde o externí zakázky nebo zakázky takového charakteru).
10.| Úplné vlastní náklady vč. prostředků na obnovu| Jedná se o součet všech výše uvedených nákladových položek a prostředků obnovy.|
A| Hodnota souvisejícího infrastrukturního majetku podle VÚME| Uvádí se podle VÚME součtem aktuálních pořizovacích cen všech majetků vodovodů a kanalizací zahrnutých v daných VÚPE, viz řádek VI.| Uvádí se u všech formulářů A a B, to znamená i indexovaných (v případě více cen odběratelských případně i více cen mezi provozovateli u jednoho provozovatele.
Slouží k rámcové kontrole stanovené výše nákladů na obnovu generovaných v ceně pro vodné a ceně pro stočné.
B| Pořizovací cena infrastrukturního majetku a souvisejícího provozního, hmotného i nehmotného majetku ve vlastnictví provozovatele majetku| Pořizovací cena majetku sloužícího činnostem, které se posuzují jako oprávněné náklady zahrnutelné do ceny pro vodné a ceny pro stočné. Uvádí se pouze u součtových formulářů A a B. (bez indexu) Rozdělení na A a B se provede propočtem přes náklady.
V případě majetku užívaného i pro jiné činnosti než uvedené v první větě určí se podíl zahrnutelné zůstatkové ceny v % podle míry využívání k činnostem zahrnutelných do ceny pro vodné a ceny pro stočné.| Podle inventurních listů dosud zcela neodepsaného majetku.
C| Počet pracovníků| Uvádí se pouze počet výrobních pracovníků vč. externích na 2 desetinná místa podle pracovního úvazku. Vychází se ze 40 hod. týdně na jednoho pracovníka.|
D| Voda pitná fakturovaná v mil. m3| Při výpočtu ceny pro vodné se ve sloupci 3. uvádí množství vody pitné fakturované v předchozím kalendářním roce dosažené (zpravidla množství, které dle aktuální spotřeby bude dosaženo, neboť cena se kalkuluje před ukončením kalendářního roku). Ve sloupci 4. se uvádí množství předpokládané na základě sloupce 3.| Za pitnou vodu fakturovanou se považuje množství vody dodané v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím.
E| \\- z toho domácnosti v mil. m3| Obdobně jako v řádku D, ale množství se týká pouze domácností.| Údaj neslouží výpočtu (kalkulaci ceny).
F| Voda odpadní odváděná fakturovaná v mil. m3| Při výpočtu ceny pro stočné se ve sloupci 6. uvádí množství odpadní vody fakturované v předchozím kalendářním roce dosažené (zpravidla množství, které dle aktuální spotřeby bude dosaženo, neboť cena se kalkuluje před ukončením kalendářního roku). Ve sloupci 7. se uvádí množství předpokládané na základě sloupce 6.| Za vodu odpadní fakturovanou se považuje množství vody odvedené v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím.
G| \\- z toho domácnosti| Obdobně jako v řádku F, ale množství se týká pouze domácností.| Údaj neslouží výpočtu (kalkulaci ceny).
H| Voda srážková fakturovaná v mil. m3| Veškerá fakturovaná srážková voda pro kalendářní rok. Za vodu fakturovanou se považuje množství vody odvedené v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím.| Vzhledem k tomu, že se jedná o výpočtové množství, lze tuto hodnotu uvádět ne jako předpoklad, ale jako skutečné množství fakturované.
I| Voda odpadní čištěná v mil. m3| Jedná se o množství odtékající z čistírny odpadních vod do vod povrchových.
Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná.| Údaj slouží kontrolním orgánům.
J| Pitná nebo odpadní voda převzatá v mil. m3| Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti| Údaj slouží kontrolním orgánům.
K| Pitná nebo odpadní voda předaná v mil. m3| Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti.| Údaj slouží kontrolním orgánům.
Příloha č. 20
k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU (KALKULACE) CEN PRO VODNÉ A STOČNÉ ZA KALENDÁŘNÍ ROK xxxx A DOSAŽENÉ SKUTEČNOSTI V TÉMŽE ROCE
2.4MB
“.
52.
Příloha č. 22 zní:
„Příloha č. 22 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ A PROVOZNÍ EVIDENCE
STRUKTURA DATABÁZOVÉHO SOUBORU
Na základě zmocnění v § 5 odst. 6 zákona je stanovena struktura databázového souboru ve formátu MDB. Aplikace Majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací obsahuje následující strukturu databázového souboru:
(N - celé číslo, T - text, A/N - ano/ne, M - memo položka, D - reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)
Tabulka PROVOZOVATEL - obsahuje číselník provozovatelů
id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se),
---|---|---
nr| N| jednoznačné číselné ID provozovatele
fyz_osoba| N| 0 - právnická osoba, 1 - fyzická osoba
jmeno| T| jméno (v případě fyzické osoby)
prijmeni| T| příjmení (v případě fyzické osoby)
nazev| T| název příjemce
adresa1| T| ulice, číslo popisné a číslo orientační sídla provozovatele
adresa2| T| poštovní směrovací číslo sídla provozovatele
adresa3| T| obec sídla provozovatele
ICO| T| identifikační číslo (IČO)
den_nar| N| den narození (v případě fyzické osoby)
mes_nar| N| měsíc narození (v případě fyzické osoby)
rok_nar| N| rok narození (v případě fyzické osoby)
telefon| T| telefonické spojení na provozovatele
fax| T| faxové spojení na provozovatele
e_mail| T| emailová adresa provozovatele
Tabulka VLASTNIK - obsahuje číselník vlastníků
id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se),
---|---|---
nr| N| jednoznačné číselné ID vlastníka
fyz_osoba| N| 0 - právnická osoba, 1 - fyzická osoba
jmeno| T| jméno (v případě fyzické osoby)
prijmeni| T| příjmení (v případě fyzické osoby)
nazev| T| název vlastníka
adresa1| T| ulice, číslo popisné a číslo orientační sídla vlastníka
adresa2| T| poštovní směrovací číslo sídla vlastníka
adresa3| T| obec sídla vlastníka
ICO| T| identifikační číslo (IČO)
den_nar| N| den narození (v případě fyzické osoby)
mes_nar| N| měsíc narození (v případě fyzické osoby)
rok_nar| N| rok narození (v případě fyzické osoby)
telefon| T| telefonické spojení na vlastníka
fax| T| faxové spojení na vlastníka
e_mail| T| emailová adresa vlastníka
Tabulka ORP - číselník vodoprávních úřadů
kodnuts| T| označení kraje
---|---|---
cisorp| T| čtyřmístný kód obce s rozšířenou pravomocí
nazorp| T| název obce s rozšířenou pravomocí
Tabulka VUME_VOD - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence vod. řadů
id| N| automatické číslo (nevyplňuje se),
---|---|---
icme| T| identifikační číslo majetkové evidence
majetek_nepouzivan| A/N| majetek nepoužíván v tomto roce
typ| N| typ řadu
0 - přiváděcí řad
1 - rozvodná vodovodní síť
nazev| T| název majetku
vs_naz_cob| T| název části obce (pro rozvodnou síť)
vs_kod_cob| T| kód části obce (pro rozvodnou síť)
vs_naz_ku| T| název katastrálního území (pro rozvodnou síť)
vs_kod_ku| T| kód katastrálního území (pro rozvodnou síť)
vs_naz_obce| T| název příslušné obce (pro rozvodnou síť)
vs_kod_obce| T| kód obce (pro rozvodnou síť)
pr_coor_x| D| souřadnice konce řadu (pro přívodní řad)
pr_coor_y| D| souřadnice konce řadu (pro přívodní řad)
pr_naz_ku| T| název katastrálního území konce přívodního řadu
pr_kod_ku| T| kód katastrálního území konce přívodního řadu
vs_ku_pocet| N| počet katastrálních území, pro která je určen vod. řad
vs_ku_nazvy| M| názvy katastrálních území, pro která je určen vod. řad
vs_ku_kody| M| kódy katastrálních území, pro která je určen vod. řad
system| N| příslušnost vod. řadu k systému
0 - samostatný
1 - místní
2 - skupinový
vz_typ_0| N| vlastní vodní zdroj ano/ne
vz_zdroj_0| N| typ vlastního vodního zdroje
0 - podzemní
1 - povrchový
2 - směs podzemního a povrchového
vz_typ_1| N| převzatá voda ano/ne
vz_zdroj_1| N| typ převzaté vody
0 - podzemní
1 - povrchová
2 - směs podzemní a povrchové
prip_vod_nazev| T| název skupinového vodovodu, ke kterému je rozvodná síť připojena
prip_vod_icme| T| IČME přiváděcího řadu, ke kterému je rozvodná síť připojena
prip_vod_obec| T| název obce s místním vodovodem
prip_upr_icme| T| IČME úpravny, ke kterému je vodovodní síť připojena
prip_upr_naz| T| název úpravny, ke kterému je vodovodní síť připojena
obyv_bydl| N| počet trvale bydlících v připojených katastr. územích
obyv_zas| N| počet zásobených v připojených katastr. územích
tu_vr_celk| D| celková délka
tu_vr_obn| D| délka obnovených řadů
tu_vr_prep| D| přepočtená celková délka
tu_vel_dn100| D| celková délka do DN100
tu_vel_dn300| D| celková délka do DN300
tu_vel_dn500| D| celková délka do DN500
tu_vel_dn_v| D| celková délka větší než DN500
tu_tm_kov| D| celková délka kovového potrubí
tu_tm_plast| D| celková délka plastového potrubí
tu_tm_jine| D| celková délka potrubí z jiného materiálu
tu_vod_pocet| N| počet vodojemů
tu_vod_celk| D| celkový objem vodojemů
tu_poc_prip| N| celkový počet přípojek
tu_poc_vod| N| celkový počet vodoměrů
tu_poc_cs| N| celkový počet čerpacích stanic
ekon_cena| D| pořizovací cena
vlastnik| N| odkaz na NR tabulky VLASTNIK
urad_nazev| T| název vodoprávního úřadu
urad_cislo| T| číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum| T| datum zpracování
zprac_misto| T| místo zpracování
zprac_jmeno| T| jméno a příjmení zpracovatele
Tabulka VUME_UPRAV - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence úpraven
id| N| automatické číslo (nevyplňuje se),
---|---|---
icme| T| identifikační číslo majetkové evidence
majetek_nepouzivan| A/N| majetek nepoužíván v tomto roce
typ| | N typ stavby
0 - s technologií pro úpravu vody
1 - bez technologie
nazev| T| název majetku
vs_naz_cob| T| název části obce
vs_kod_cob| T| kód části obce
vs_naz_ku| T| název katastrálního území
vs_kod_ku| T| kód katastrálního území
vs_naz_obce| T| název příslušné obce
vs_kod_obce| T| kód obce
vs_ku_pocet| N| počet katastrálních území, pro která je určena stavba
vs_ku_nazvy| M| názvy katastrálních území, pro která je určena stavba
vs_ku_kody| M| kódy katastrálních území, pro která je určena stavba
system| N| příslušnost k systému
0 - samostatný
1 - místní
2 - skupinový
vz_typ| N| typ vodního zdroje
0 - podzemní
1 - vodní tok
2 - vodní nádrž
vz_nazev| T| název zdroje
vz_id_odber| T| identifikační číslo zdroje
vz_kategorie| T| kategorie surové vody
tech_upravy| N| 0 - bez úpravy,
1 - jednostupňová,
2 - dvoustupňová,
3 - infiltrace
tech_postup_0| A/N| sedimentace
tech_postup_1| A/N| čiření
tech_postup_2| A/N| filtrace
typ_uprav_1| A/N| dezinfekce chemická
typ_uprav_2| A/N| odkyselování filtrací, aerací
typ_uprav_3| A/N| filtrace přes GAU
typ_uprav_4| A/N| koagulační filtrace
typ_uprav_5| A/N| biologická filtrace
typ_uprav_6| A/N| odželezňování
typ_uprav_7| A/N| odmanganování
typ_uprav_8| A/N| ozonizace
typ_uprav_9| A/N| stabilizace
typ_uprav_10| A/N| iontová výměna
typ_uprav_11| A/N| denitrifikace
typ_uprav_12| A/N| membránová filtrace
typ_uprav_13| A/N| ÚV záření
typ_uprav_14| A/N| odstranění radonu
typ_uprav_16| A/N| jiná
typ_uprav_jina| T| název jiné úpravy
tech_chem_0| A/N| chlór
tech_chem_1| A/N| oxid chloričitý
tech_chem_2| A/N| chlornan sodný
tech_chem_3| A/N| ozón
tech_chem_4| A/N| oxid uhličitý
tech_chem_5| A/N| vápenný hydrát
tech_chem_6| A/N| uhličitan sodný
tech_chem_7| A/N| aktivní uhlí práškové
tech_chem_8| A/N| manganistan draselný
tech_chem_9| A/N| destabilizační činidlo na bázi Fe
tech_chem_10| A/N| destabilizační činidlo na bázi Al
tech_chem_11| A/N| pomocné agregační činidlo
tech_chem_12| A/N| jiné
tech_chem_JINE| T| název jiné látky
kal_zprac| N| zpracování kalu
0 - gravitační
1 - strojní
2 - jiné
kap_proj| D| kapacita úpravny vody projektovaná (l/s)
kap_vyuz| D| využitelná kapacita zdrojů bez úpravy (l/s)
kap_podz| D| využitelná kapacita podzemních zdrojů (l/s)
ekon_cena| D| pořizovací cena
vlastnik| N| odkaz na NR tabulky VLASTNIK
urad_nazev| T| název vodoprávního úřadu
urad_cislo| T| číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum| T| datum zpracování
zprac_misto| T| místo zpracování
zprac_jmeno| T| jméno a příjmení zpracovatele
Tabulka VUME_KANAL - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence kan. řadů
id| N| automatické číslo (nevyplňuje se),
---|---|---
icme| T| identifikační číslo majetkové evidence
majetek_nepouzivan| A/N| majetek nepoužíván v tomto roce
typ| N| typ řadu
0 - přiváděcí stoka
1 - stoková síť
nazev| T| název majetku
vs_naz_cob| T| název části obce (pro stokovou síť)
vs_kod_cob| T| kód části obce (pro stokovou síť)
vs_naz_ku| T| název katastrálního území (pro stokovou síť)
vs_kod_ku| T| kód katastrálního území (pro stokovou síť)
vs_naz_obce| T| název příslušné obce (pro stokovou síť)
vs_kod_obce| T| kód obce (pro stokovou síť)
pr_coor_x| D| souřadnice konce řadu (pro přiváděcí stoku)
pr_coor_y| D| souřadnice konce řadu (pro přiváděcí stoku)
pr_naz_ku| T| název katastrálního území konce přiváděcí stoky
pr_kod_ku| T| kód katastrálního území konce přiváděcí stoky
vs_ku_pocet| N| počet katastrálních území, pro která je stoka určena
vs_ku_nazvy| M| názvy katastrálních území, pro která je stoka určena
vs_ku_kody| M| kódy katastrálních území, pro která je stoka určena
system| N| příslušnost stoky k systému
0 - samostatný
1 - místní
2 - skupinový
vy_na| N| vypouštění odpadních vod
0 - do vodního recipientu bez čištění
1 - napojení na ČOV ve stejném kat. území
2 - napojení na ČOV v jiném kat. území
vy_povol| D| povolené množství k vypouštění
vy_poc| N| počet volných výpustí
vy_naz_vt| T| název vodního recipientu
vy_kat_naz| T| název katastrálního území
vy_kat_kod| T| kód katastrálního území
vy_id_cov| T| identifikační číslo ČOV
vy_id_vyp| T| identifikační číslo vypouštění odp. vod
obyv_bydl| N| počet trvale bydlících v připojených katastr. územích
obyv_prip_cov| N| počet připojených na ČOV v katastr. územích
obyv_prip_vol| N| počet připojených na volné výpustě v katastr. územích
tu_kan_celk| D| celková délka
tu_kan_obn| D| délka obnovených kanalizací
tu_vel_dn300| D| celková délka do DN300
tu_vel_dn500| D| celková délka do DN500
tu_vel_dn800| D| celková délka do DN800
tu_vel_dn_v| D| celková délka větší než DN800
tu_tm_kamen| D| celková délka kameninového potrubí
tu_tm_beton| D| celková délka betonového potrubí
tu_tm_plast| D| celková délka plastového potrubí
tu_tm_jine| D| celková délka potrubí z jiného materiálu
tu_ucel_0| A/N| stoková síť jednotná
tu_ucel_1| A/N| stoková síť oddílná splašková
tu_ucel_2| A/N| stoková síť oddílná srážková
tu_druhs_0| A/N| stoková síť gravitační
tu_druhs_1| A/N| stoková síť tlaková
tu_druhs_2| A/N| stoková síť podtlaková
tu_nadr_pocet| N| počet dešťových nádrží
tu_nadr_objem| D| celkový objem dešťových nádrží
tu_poc_prip| N| celkový počet přípojek
tu_poc_ok| N| celkový počet odlehčovacích komor
tu_poc_cs| N| celkový počet čerpacích stanic
ekon_cena| D| pořizovací cena
vlastnik| N| odkaz na NR tabulky VLASTNIK
urad_nazev| T| název vodoprávního úřadu
urad_cislo| T| číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum| T| datum zpracování
zprac_misto| T| místo zpracování
zprac_jmeno| T| jméno a příjmení zpracovatele
Tabulka VUME_COV - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence ČOV
id| N| automatické číslo (nevyplňuje se),
---|---|---
icme| T| identifikační číslo majetkové evidence
majetek_nepouzivan| A/N| majetek nepoužíván v tomto roce
typ| N| typ
0 - přiváděcí stoka
nazev| T| název majetku
vs_naz_cob| T| název části obce
vs_kod_cob| T| kód části obce
vs_naz_ku| T| název katastrálního území
vs_kod_ku| T| kód katastrálního území
vs_naz_obce| T| název příslušné obce
vs_kod_obce| T| kód obce
pr_coor_x| D| souřadnice konce přiváděcí stoky do ČOV
pr_coor_y| D| souřadnice konce přiváděcí stoky do ČOV
vs_ku_pocet| N| počet katastrálních území, pro která je určena
vs_ku_nazvy| M| názvy katastrálních území, pro která je určena
vs_ku_kody| M| kódy katastrálních území, pro která je určena
system| N| příslušnost stoky k systému
0 - samostatný
1 - místní
2 - skupinový
vyp_nazev| T| název vodního recipientu
vyp_id_vyp| T| identifikační číslo vypouštění odp. vod
obyv_bydl| N| počet trvale bydlících v připojených katastrálních územích
obyv_prip| N| počet připojených na ČOV v katastrálních územích
obyv_ekv| N| počet ekvival. obyv. připojených na ČOV
proj_kap_0| D| projektovaná kapacita Qd (m3/d)
proj_kap_1| D| projektovaná kapacita (kg BSK5 za den)
proj_kap_2| D| projektovaná kapacita (ekvival. obyv)
tech_cist_0| A/N| mechanické čištění
tech_cist_1| A/N| mechanicko-biologické čištění
tech_cist_2| A/N| dočištění
tech_cist_3| A/N| odstranění dusíku
tech_cist_4| A/N| odstranění fosforu
tech_cist_5| A/N| jiné
tech_cist_jine| T| popis jiného čištění
kal_stabil| N| stabilizace
0 - aerobní
1 - anaerobní
2 - žádná
kal_odvod| N| odvodnění kalu
0 - strojní
1 - gravitační
2 - žádné
kal_uprava| T| úprava kalu
kal_plyn| T| plynové hospodářství
ekon_cena| D| pořizovací cena
vlastnik| N| odkaz na NR tabulky VLASTNIK
urad_nazev| T| název vodoprávního úřadu
urad_cislo| T| číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum| T| datum zpracování
zprac_misto| T| místo zpracování
zprac_jmeno| T| jméno a příjmení zpracovatele
Tabulka VUPE_VOD - obsahuje vybrané údaje provozní evidence vod. řadů
id| N| automatické číslo (nevyplňuje se),
---|---|---
icpe| T| identifikační číslo provozní evidence
zu_icme_pocet| N| počet záznamů IČME
zu_icme| M| IČME
obyv_bydl| N| počet trvale bydlících v připojených katastrálních územích
obyv_zas| N| počet zásobených v připojených katastrálních územích
voda_vyr_0| D| voda vyrobená vlastní
voda_vyr_1| D| voda převzatá
voda_vyr_2| D| voda předaná
voda_fakt_0| D| voda fakturovaná pitná celkem
voda_fakt_1| D| voda fakturovaná pro domácnosti
voda_fakt_4| D| voda fakturovaná ostatní
voda_nefakt_0| D| voda nefakturovaná
voda_nefakt_1| D| voda nefakturovaná - ztráty v trubní síti
voda_nefakt_2| D| voda nefakturovaná - vlastní potřeba
voda_nefakt_3| D| voda nefakturovaná - ostatní
voda_ztraty| D| ztráty vody na 1 km vodovodního řadu za den
ek_jedn_nakl| D| jednotkové náklady
ek_poruchy| N| poruchy na vodovodní síti
jak_obec| T| jakost vody - název obce
jak_obec_kod| T| jakost vody - kód obce
jak_cast| T| jakost vody - název části obce
jak_cast_kod| T| jakost vody - kód části obce
jak_katastr| T| jakost vody - katastrálních území
jak_katastr_kod| T| jakost vody - kód katastrálního území
rozb_odber| N| počet odběrů
rozb_lim_0| N| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks)
rozb_lim_1| D| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%)
rozb_lim_2| N| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks)
rozb_lim_3| D| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%)
mikro_odber| N| počet mikrobiologických odběrů
mikro_lim_0| N| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks)
mikro_lim_1| D| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%)
mikro_lim_2| N| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks)
mikro_lim_3| D| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%)
fyz_odber| N| počet fyzikálně-chemických odběrů
fyz_lim_0| N| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks)
fyz_lim_1| D| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%)
fyz_lim_2| N| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks)
fyz_lim_3| D| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%)
vlastnik| N| odkaz na NR tabulky VLASTNIK
provozovatel| N| odkaz na NR tabulky PROVOZOVATEL
urad_nazev| T| název vodoprávního úřadu
urad_cislo| T| číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum| T| datum zpracování
zprac_misto| T| místo zpracování
zprac_jmeno| T| jméno a příjmení zpracovatele
Tabulka VUPE_UPRAV - obsahuje vybrané údaje provozní evidence úpraven
id| N| automatické číslo (nevyplňuje se)
---|---|---
typ| N| s technologií/ bez technologie
0 - s technologií
1 - bez technologie
icpe| T| identifikační číslo provozní evidence
zu_icme| T| IČME
bil_celk| D| voda vyrobená celkem
bil_sur_0| D| voda povrchová
bil_sur_1| D| voda podzemní
bil_sur_2| D| infiltrace
bil_ic_povrch| T| identifikační číslo odběru povrchové vody
bil_ic_podz| T| identifikační číslo odběru podzemní vody
bil_voda| D| voda technologická
bil_kal| D| kaly z úpravny vody
ek_naklady| D| náklady na 1m3 vyrobené vody
ek_spotreba| D| spotřeba elektrické energie
jak_nazev| T| název úpravny vody
rozb_odber| N| počet odběrů
rozb_lim_0| N| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks)
rozb_lim_1| D| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%)
rozb_lim_2| N| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks)
rozb_lim_3| D| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%)
mikro_odber| N| počet mikrobiologických odběrů
mikro_lim_0| N| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks)
mikro_lim_1| D| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%)
mikro_lim_2| N| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks)
mikro_lim_3| D| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%)
fyz_odber| N| počet fyzikálně-chemických odběrů
fyz_lim_0| N| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks)
fyz_lim_1| D| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%)
fyz_lim_2| N| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks)
fyz_lim_3| D| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%)
jak_pocet_prekr| N| počet dnů s překročeným limitem
jak_pocet_celk| N| počet dnů sledovaného období
vlastnik| N| odkaz na NR tabulky VLASTNIK
provozovatel| N| odkaz na NR tabulky PROVOZOVATEL
urad_nazev| T| název vodoprávního úřadu
urad_cislo| T| číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum| T| datum zpracování
zprac_misto| T| místo zpracování
zprac_jmeno| T| jméno a příjmení zpracovatele
Tabulka VUPE_KANAL - obsahuje vybrané údaje provozní evidence stok
id| N| automatické číslo (nevyplňuje se),
---|---|---
icpe| T| identifikační číslo provozní evidence
zu_icme_pocet| N| počet záznamů IČME
zu_icme| M| IČME
obyv_bydl| N| počet trvale bydlících v připojených katastrálních územích
obyv_cov| N| počet připojených na ČOV v katastrálních územích
obyv_vyust| N| počet připojených na volné výpustě v katastrálních územích
ic_cov| T| identifikační číslo ČOV, na kterou je stoka připojena
ic_vyp| T| identifikační číslo vypouštění odp. vod z ČOV
bil_odp_0| D| odpadní vody vypouštěné do stokové sítě
bil_odp_1| D| odpadní vody splaškové
bil_odp_2a| D| odpadní vody ostatní
bil_odp_3| D| srážková voda fakturovaná
bil_odp_recip| D| odpadní vody vypouštěné do recipientu
bil_odp_cov| D| odpadní vody odvedené na ČOV
bil_vyp_0| D| vypouštěné BSK5
bil_vyp_1| D| vypouštěné CHSKCr
bil_vyp_2| D| vypouštěné nerozpuštěné látky
bil_vyp_3| D| vypouštěný dusík amoniakální
bil_vyp_4| D| vypouštěný dusík celkový
bil_vyp_5| D| vypouštěný dusík anorganický
bil_vyp_6| D| vypouštěný fosfor celkově
bil_vyp_7| D| jiné vypouštěné látky
bil_vyp_jine| T| název jiné vypouštěné látky
bil_vyp_8| D| RAS (rozpuštěné anorganické soli), AOX (absorbovatelné organické halogeny)
bil_vyp_9| D| rtuť
bil_vyp_10| D| kadmium
bil_id_pocet| N| počet následujících záznamů
bil_id_vypust| M| identifikační čísla vypouštění z jednotlivých výpustí
ek_poplatky| D| celkové poplatky za vypouštění odpadních vod
ek_jedn_nakl| D| jednotkové náklady
ek_poruchy| N| poruchy na stokové síti
jak_obec| T| jakost vody - název obce
jak_obec_kod| T| jakost vody - kód obce
jak_cast| T| jakost vody - název části obce
jak_cast_kod| T| jakost vody - kód části obce
jak_katastr| T| jakost vody - katastrálních území
jak_katastr_kod| T| jakost vody - kód katastrálního území
jak_pocet| N| počet volných výpustí do recipientu
mikro_odber| N| počet mikrobiologických odběrů
mikro_lim_0| N| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks)
mikro_lim_1| D| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%)
vlastnik| N| odkaz na NR tabulky VLASTNIK
provozovatel| N| odkaz na NR tabulky PROVOZOVATEL
urad_nazev| T| název vodoprávního úřadu
urad_cislo| T| číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum| T| datum zpracování
zprac_misto| T| místo zpracování
zprac_jmeno| T| jméno a příjmení zpracovatele
Tabulka VUPE_COV - obsahuje vybrané údaje provozní evidence ČOV
id| N| automatické číslo (nevyplňuje se),
---|---|---
icpe| T| identifikační číslo provozní evidence
zu_icme| T| IČME
obyv_bydl| N| počet trvale bydlících v připojených katastrálních územích
obyv_cov| N| počet připojených na ČOV v katastrálních územích
obyv_ekv| N| počet připojených ekvival. obyvatel v katastrálních územích
bil_odp_0| D| čištěné odpadní vody celkem
bil_odp_1| D| splaškové čištěné odpadní vody
bil_odp_2| D| průmyslové čištěné odpadní vody
bil_odp_2a| D| čištěné odpadní vody v zemědělství a ostatní
bil_odp_3| D| srážkové čištěné odpadní vody
bil_odp_4| D| mechanicky čištěné odpadní vody
bil_odp_5| D| biologicky čištěné odpadní vody
bil_odp_6| D| technologií dočišťování - terciální
bil_recip| D| odpadní vody vypouštěné do recipientu
bil_odp_cov_0| D| BSK5 na přítoku do ČOV
bil_odp_cov_1| D| CHSKcr na přítoku do ČOV
bil_odp_cov_2| D| nerozpuštěné látky na přítoku do ČOV
bil_odp_cov_3| D| dusík amoniakální na přítoku do ČOV
bil_odp_cov_4| D| dusík celkový na přítoku do ČOV
bil_odp_cov_6| D| fosfor celkový na přítoku do ČOV
bil_odp_cov_7| D| jiné na přítoku do ČOV
bil_odp_cov_jine| T| popis jiné na přítoku do ČOV
bil_odp_cov_8| D| RAS (rozpuštěné anorganické soli), AOX (absorbovatelné organické halogeny)
bil_odp_cov_9| D| rtuť
bil_odp_cov_10| D| kadmium
bil_odp_rec_0| D| BSK5 na výtoku z ČOV
bil_odp_rec_1| D| CHSKcr na výtoku z ČOV
bil_odp_rec_2| D| nerozpuštěné látky na výtoku z ČOV
bil_odp_rec_3| D| dusík amoniakální na výtoku z ČOV
bil_odp_rec_4| D| dusík celkový na výtoku z ČOV
bil_odp_rec_6| D| fosfor celkový na výtoku z ČOV
bil_odp_rec_7| D| jiná látka na výtoku z ČOV
bil_odp_rec_jine| T| popis jiné látky na výtoku z ČOV
bil_odp_rec_8| D| RAS (rozpuštěné anorganické soli), AOX (absorbovatelné organické halogeny)
bil_odp_rec_9| D| rtuť
bil_odp_rec_10| D| kadmium
bil_id_vyp| T| identifikační číslo vypouštění odp. vod
bil_kal_0| D| přímá aplikace kalu
bil_kal_1| D| spalování kalu
bil_kal_2| D| kompostování kalu
bil_kal_4| D| skládkování kalu
bil_kal_5| D| rekultivace kalu
bil_kal_6| D| převoz do jiné ČOV
ek_naklady| D| náklady na vyčištění 1m3 vody
ek_spotreba| D| spotřeba elektrické energie
jak_nazev| T| název ČOV
mikro_odber| N| počet mikrobiologických odběrů
mikro_lim_0| N| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks)
mikro_lim_1| D| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%)
vlastnik| N| odkaz na NR tabulky VLASTNIK
provozovatel| N| odkaz na NR tabulky PROVOZOVATEL
urad_nazev| T| název vodoprávního úřadu
urad_cislo| T| číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum| T| datum zpracování
zprac_misto| T| místo zpracování
zprac_jmeno| T| jméno a příjmení zpracovatele.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018, s výjimkou ustanovení
a)
čl. I bodu 51, pokud jde o přílohy č. 19 a 19a k této vyhlášce, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2018, a
b)
čl. I bodů 12, 24 až 42, 44 až 46 a bodu 51, pokud jde o přílohy č. 18 a 20 k této vyhlášce, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Ministr:
Ing. Jurečka v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 447/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 447/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2017 pro účely zákona o zaměstnanosti
Vyhlášeno 15. 12. 2017, částka 158/2017
447
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 7. prosince 2017
o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2017 pro účely zákona o zaměstnanosti
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 57 odst. 2, § 77 odst. 2, § 82 odst. 1, § 113 odst. 7, § 114 odst. 2 a § 122 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2017 činí 28 761 Kč.
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Sdělení Ministerstva financí č. 446/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva financí č. 446/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 01/2018, kterým se stanovuje seznam zboží s regulovanými cenami pro rok 2018
Vyhlášeno 15. 12. 2017, částka 158/2017
446
SDĚLENÍ
Ministerstva financí
ze dne 7. prosince 2017
o vydání výměru MF č. 01/2018, kterým se stanovuje seznam zboží s regulovanými cenami pro rok 2018
Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 28. listopadu 2017 vydalo výměr MF č. 01/2018, kterým se stanovuje seznam zboží s regulovanými cenamicenami pro rok 2018. Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 13/2017 ze dne 29. listopadu 2017 a nabývá účinnosti dne 1. ledna 2018.
Ministr:
Ing. Pilný v. r. |
Vyhláška č. 445/2017 Sb. | Vyhláška č. 445/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 128/2009 Sb., o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty, ve znění vyhlášky č. 191/2013 Sb.
Vyhlášeno 15. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 158/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 128/2009 Sb., o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty, ve znění vyhlášky č. 191/2013 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Technický předpis
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
445
VYHLÁŠKA
ze dne 12. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 128/2009 Sb., o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty, ve znění vyhlášky č. 191/2013 Sb.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 139/2014 Sb. a zákona č. 264/2014 Sb., k provedení § 22 odst. 2 písm. a) bodu 3 veterinárního zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 128/2009 Sb., o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty, ve znění vyhlášky č. 191/2013 Sb., se mění takto:
1.
§ 10 včetně poznámek pod čarou č. 17 až 24 zní:
㤠10
(1)
Potravinářský podnik, který zpracovává v rámci okrajové a omezené činnosti v průměru 500 l mléka turů, kozího nebo ovčího mléka denně, nejvýše však 1000 l mléka do 48 hodin po nadojení, může, není-li dále stanoveno jinak, v rámci své maloobchodní činnosti dodávat výrobky ze syrového, mlékárensky neošetřeného (nepasterovaného) mléka od zvířat z vlastního hospodářství nebo výrobky z tepelně ošetřeného (pasterovaného) mléka od zvířat z vlastního hospodářství jinému maloobchodu, který dodává tyto mléčné výrobky přímo konečnému spotřebiteli nebo použije dodané mléčné výrobky k přípravě pokrmů určených k přímému podávání konečným spotřebitelům, jestliže množství výrobků dodávaných jinému maloobchodu nepřekračuje týdně 35 % produkce mléčných výrobků tohoto potravinářského podniku.
(2)
Potravinářský podnik uvedený v odstavci 1 nemůže výrobky uvedené v odstavci 1 dodávat do zařízení zajišťujícího stravovací služby
a)
ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku17),
b)
v zařízeních sociálně výchovné činnosti a zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc18),
c)
v provozovnách živnosti, jejíž náplní je péče o dítě do 3 let věku v denním režimu nebo výchova, výuka anebo mimoškolní vzdělávání dětí nad 3 roky věku v předškolním zařízení,
d)
v soukromých školách nebo zařízeních sloužících odbornému vzdělávání19) nezařazených do rejstříku škol a školských zařízení,
e)
v zařízeních dětských skupin20), zotavovacích a jiných podobných akcí pro děti21), poskytovatelů lůžkové péče22), lázeňské léčebně rehabilitační péče23), dětských domovů pro děti do 3 let věku22) a sociálních služeb24).
(3)
Pro výrobu výrobků uvedených v odstavci 1 musí být použito syrové mléko pocházející od zvířat, která splňují požadavky stanovené v příloze III oddílu IX kapitole I části I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, ve kterém po nadojení
a)
obsah reziduí inhibičních látek nepřesahuje limity stanovené v příloze III oddílu IX kapitole I části III odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004,
b)
Staphylococcus aureus nepřesahuje 500 KTJ v 1 ml, jde-li o výrobu výrobků ze syrového, mlékárensky neošetřeného (nepasterovaného) mléka,
c)
celkový počet mikroorganismů nepřesahuje 100 000 v 1 ml a celkový počet somatických buněk nepřesahuje 400 000 v 1 ml, jde-li o kravské mléko, a
d)
celkový počet mikroorganismů nepřesahuje v případě
1.
mléka pro výrobu výrobků ze syrového, mlékárensky neošetřeného (nepasterovaného) mléka, 500 000 v 1 ml, jde-li o mléko jiného druhu než kravské, nebo
2.
mléka pro výrobu výrobků z tepelně ošetřeného (pasterovaného) mléka 1 500 000 v 1 ml, jde-li o mléko jiného druhu než kravské.
(4)
Směsný vzorek syrového mléka po nadojení od všech dojených zvířat pro výrobu výrobků uvedených v odstavci 1 musí být vyšetřován na základě analýzy nebezpečí a s přihlédnutím k předchozím výsledkům a jejich trendům, zejména při zahájení výroby výrobků podle odstavce 1 a při každé změně ve způsobu získávání, ošetřování a zpracovávání mléka, jež by mohla ovlivnit jeho zdravotní nezávadnost, nejméně však dvakrát ročně s odstupem mezi jednotlivými vyšetřeními nejméně 2 měsíce, a to z hlediska limitů uvedených v odstavci 3 písm. b) až d).
(5)
Pro výrobu výrobků uvedených v odstavci 1 musí být použito mléko, které bezprostředně před jeho zpracováním vedle požadavků uvedených v odstavci 3 písm. a) a b),
a)
jde-li o mléko kravské, splňuje požadavky stanovené v příloze III oddílu IX kapitole II části III odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 nebo
b)
jde-li o mléko jiného druhu než kravské, nepřesahuje celkový počet mikroorganismů v případě
1.
výrobků ze syrového, mlékárensky neošetřeného (nepasterovaného) mléka 1 500 000 v 1 ml, nebo
2.
výrobků z tepelně ošetřeného (pasterovaného) mléka 4 500 000 v 1 ml.
17)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.
21)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
22)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
24)
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
§ 11 se zrušuje.
Čl. II
Technický předpis
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr:
Ing. Jurečka v. r. |
Vyhláška č. 444/2017 Sb. | Vyhláška č. 444/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 158/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění vyhlášky č. 507/2005 Sb., vyhlášky č. 452/2008 Sb., vyhlášky č. 390/2011 Sb., vyhlášky č. 340/2014 Sb. a vyhlášky č. 101/2016 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 2018
444
VYHLÁŠKA
ze dne 12. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 77 odst. 1, § 78 odst. 11, § 81 odst. 6 a § 119 odst. 6 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 206/2017 Sb. a zákona č. 327/2017 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění vyhlášky č. 507/2005 Sb., vyhlášky č. 452/2008 Sb., vyhlášky č. 390/2011 Sb., vyhlášky č. 340/2014 Sb. a vyhlášky č. 101/2016 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části druhé včetně odkazu zní:
„PŘÍSPĚVEK NA ZŘÍZENÍ PRACOVNÍHO MÍSTA PRO OSOBU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A PŘÍSPĚVEK NA ÚHRADU PROVOZNÍCH NÁKLADŮ VYNALOŽENÝCH V SOUVISLOSTI SE ZAMĚSTNÁVÁNÍM OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
(K § 77 odst. 1 zákona)“.
2.
§ 6 včetně nadpisu zní:
㤠6
Charakteristika pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením
Charakteristika pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením obsahuje
a)
druh práce a jeho popis,
b)
bližší určení místa výkonu práce,
c)
bližší určení pracoviště a jeho umístění,
d)
stanovené předpoklady a požadavky pro zastávání pracovního místa,
e)
popis pracovních podmínek podle § 110 odst. 4 zákoníku práce ve vztahu ke konkrétnímu pracovnímu místu,
f)
způsob odměňování z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce a obtížnosti pracovních podmínek a pracovní výkonnosti,
g)
informaci o tom, že pracovní místo je vyhrazené pro osobu se zdravotním postižením podle § 80 písm. d) zákona nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením,
h)
informaci o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo, jde-li o zaměstnání na dobu určitou, jeho předpokládanou délku.“.
3.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Druhy provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením
(1)
Provozními náklady vynaloženými v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením, na které lze zaměstnavateli poskytnout příspěvek podle § 76 zákona, jsou
a)
zvýšené správní náklady ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku,
b)
náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kterými jsou
1.
mzdové náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů v základním pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, a to v rozsahu odpovídajícím počtu hodin odpracovaných provozními zaměstnanci nebo pracovními asistenty při pomoci zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo
2.
náklady na zajištění pracovních asistentů v případě, že se nejedná o zaměstnance téhož zaměstnavatele,
c)
náklady na dopravu v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením, kterými jsou náklady na
1.
dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracoviště a z pracoviště, nebo
2.
dopravu materiálu a hotových výrobků,
d)
náklady na přizpůsobení provozovny, kterými jsou náklady na
1.
pořízení a ověření počítačového programového vybavení pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
2.
pořízení a přizpůsobení pomocných technologických zařízení používaných zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
3.
pořízení komunikačních a orientačních pomůcek,
4.
přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek osobám se zdravotním postižením, nebo
5.
výstavbu nebo rozšíření provozů potřebných pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně nákladů na počítačové vybavení.
(2)
Pro účely odstavce 1 písm. b) se za provozního zaměstnance a pracovního asistenta nepovažuje zaměstnanec, na jehož zaměstnávání se poskytuje příspěvek podle § 78a zákona, nebo zaměstnanec, jehož mzdové náklady jsou hrazeny podle § 3 odst. 1 písm. a).
(3)
Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 1 i daň z přidané hodnoty a zaměstnavatel není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad vynaložený v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením.“.
4.
§ 9 včetně nadpisu zní:
㤠9
Druhy provozních nákladů vynaložených osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením
(1)
Provozními náklady vynaloženými osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením, na které lze poskytnout příspěvek podle § 76 zákona, jsou
a)
zvýšené správní náklady ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku,
b)
náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,
c)
náklady na přizpůsobení provozovny sloužící k výkonu samostatné výdělečné činnosti, a to zejména náklady na
1.
pořízení a ověření počítačového programového vybavení,
2.
přizpůsobení a pořízení pomocných technologických zařízení,
3.
přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek, nebo
4.
výstavbu nebo rozšíření provozu, včetně nákladů na počítačové vybavení.
(2)
Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 1 i daň z přidané hodnoty a osoba samostatně výdělečně činná není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad vynaložený osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením.“.
5.
Poznámka pod čarou č. 10 zní:
„10)
§ 75 odst. 6 a § 76 odst. 6 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
6.
Nadpis části třetí včetně odkazu zní:
„CHRÁNĚNÝ TRH PRÁCE
(K § 78 odst. 11 zákona)“.
7.
§ 14a se včetně nadpisu zrušuje.
8.
Odkaz pod nadpisem části čtvrté zní:
„(K § 81 odst. 6 zákona)“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Vyhláška č. 443/2017 Sb. | Vyhláška č. 443/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 158/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění vyhlášky č. 474/2003 Sb., vyhlášky č. 546/2004 Sb., vyhlášky č. 399/
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
443
VYHLÁŠKA
ze dne 7. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 221/2015 Sb. a zákona č. 462/2016 Sb., k provedení § 4 odst. 8:
Čl. I
Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění vyhlášky č. 474/2003 Sb., vyhlášky č. 546/2004 Sb., vyhlášky č. 399/2005 Sb., vyhlášky č. 351/2007 Sb., vyhlášky č. 411/2009 Sb., vyhlášky č. 421/2010 Sb., vyhlášky č. 469/2013 Sb. a vyhlášky č. 252/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 úvodní části ustanovení se za slovo „unie1)“ vkládají slova „, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie56)“.
Poznámka pod čarou č. 56 zní:
„56)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.“.
2.
Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2)
Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
Poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3)
Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 3 odst. 1 se text „(§ 8 odst. 1)“ zrušuje.
5.
V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Pro účely vykazování, oceňování a zveřejňování informací v příloze v účetní závěrce o cenných papírech, podílech a derivátech a o operacích s nimi použije účetní jednotka ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění účinném k 31. prosinci 2017, není-li stanoveno jinak.“.
6.
V § 5 odst. 3 se slova „u položek „F.I.“, pokud se týká dlouhodobého hmotného majetku, a „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“, „C.I. Pozemky a stavby“ a „C.II. Investice v podnikatelských seskupeních“, „C.III.2.b) dluhopisy „OECD“ držené do splatnosti“ jejich“ nahrazují slovy „výše aktiv podle jednotlivých položek“.
7.
V § 5 odst. 3 písm. a) se slovo „výše“ zrušuje.
8.
V § 5 odst. 3 písm. b) se text „(§ 32 odst. 2 a § 33 odst. 7)“ zrušuje.
9.
V § 5 odst. 3 písm. c) se za slovo „výše“ vkládá slovo „aktiv“.
10.
V § 5 odst. 3 závětí se věta první zrušuje.
11.
V § 5 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
12.
V § 8 odst. 1 se slova „přehled o peněžních tocích a“ zrušují.
13.
V § 8 odst. 5 se slova „Ostatní dluhy“ nahrazují slovy „Ostatní závazky“.
14.
V § 8 odst. 13 se slova „zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“.
Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje.
15.
V § 8a odst. 2 se slovo „škod52)“ nahrazuje slovem „škod3)“.
Poznámka pod čarou č. 52 se zrušuje.
16.
V § 8a odst. 3 se slovo „(investic)“ zrušuje.
17.
V § 10 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 15 se označují jako odstavce 1 až 14.
18.
V § 10 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 14 se označují jako odstavce 2 až 13.
19.
Poznámka pod čarou č. 21 zní:
„21)
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.“.
20.
V § 10 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 13 se označují jako odstavce 4 až 12.
21.
V § 10 odst. 4 se slova „a vliv, které se neuvádějí v položkách „C.II.1. Podíly v ovládaných osobách“ a „C.II.3. Podíly s podstatným vlivem“ aktiv“ nahrazují slovy „, které nemají charakter účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem“ a slovo „zajišťovatel“ se nahrazuje slovem „zajistitel“.
22.
V § 10 odstavec 5 zní:
„(5)
Položka „C.III.2. Dluhové cenné papíry“ obsahuje cenné papíry s pevným výnosem včetně naběhlého příslušenství, a to cenné papíry s pevnou úrokovou mírou a cenné papíry s proměnlivou úrokovou mírou, jestliže její proměnlivost je předem určena ve vztahu k mírám používaným na trhu k určeným datům nebo obdobím. Položka obsahuje dluhové cenné papíry zajistitele, které jsou depozitem při aktivním zajištění, dluhové cenné papíry poskytnuté jako kolaterál v repo obchodech a poskytnuté dluhové cenné papíry zápůjčkou. V této položce se nevykazují vlastní dluhové cenné papíry, které se vykazují v položce „G.V. Ostatní závazky“ pasiv a dále dluhové cenné papíry, které se vykazují v položkách „C.II.2.“ a „C.II.4.“ aktiv.“.
23.
V § 10 odst. 6 se slova „poměrnou část, kterou má“ nahrazují slovy „účasti držené účetní jednotkou, do kterých“, slova „na prostředcích společně investovaných“ se nahrazují slovy „společně investovala s“ a za slova „účetními jednotkami,“ se vkládá slovo „a“.
24.
V § 10 odst. 9 se za slova „hodnota derivátů“ vkládají slova „včetně reálné hodnoty vložených derivátů oddělených od hostitelského nástroje“ a věta poslední se zrušuje.
25.
V § 10 odst. 10 písm. a) se slova „v rozvaze pojišťovny, která přebírá zajištění (dále jen „zajišťovatel“),“ zrušují, slovo „zajišťovatele“ se nahrazuje slovem „zajistitele“, slova „(dále jen „prvopojistitel“) se zrušují a slova „zajišťovatelem u prvopojistitele“ se nahrazují slovy „zajistitelem u této pojišťovny“.
26.
V § 10 odst. 10 písm. b) se slova „zajišťovatele za prvopojistitelem“ nahrazují slovy „zajistitele za pojišťovnou“ a slova „zajišťovatele vůči prvopojistiteli“ se nahrazují slovy „zajistitele vůči pojišťovně“.
27.
V § 10 odst. 10 písm. c) se slovo „prvopojistitele“ nahrazuje slovem „pojišťovny“, slova „přecházejí do“ se nahrazují slovy „zůstávají v“ a slovo „zajišťovatele“ se nahrazuje slovem „zajistitele“.
28.
V § 10 odst. 11 se slova „zdrojem financování je technická rezerva uváděná v položce „D. Technické rezervy životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“ pasiv“ nahrazují slovy „hodnota se používá ke stanovení hodnoty nebo výnosnosti pojištění vztahujících se k určitému investičnímu fondu a dále investice určené ke krytí závazků, které se stanoví pomocí určitého indexu“, slova „Tyto investice také zahrnují“ se nahrazují slovy „Tato položka také zahrnuje“ a slovo „uskutečňovány“ se nahrazuje slovem „drženy“.
29.
V § 10 se odstavec 12 zrušuje.
30.
V § 11 se odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 29a a 30 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 1 až 3.
31.
V § 11 odst. 1 se slovo „zajišťovateli“ nahrazuje slovem „zajistiteli“.
32.
V § 12 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
33.
Poznámka pod čarou č. 32 zní:
„32)
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
34.
V § 12 odst. 1 písm. c) se slovo „souvisejí“ nahrazuje slovem „související“.
35.
V § 12 odst. 2 písm. b) se slova za čárkou zrušují a poznámka pod čarou č. 33 zní:
„33)
Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů.“.
36.
V § 13 odst. 1 větě poslední se slova „podle § 10 odst. 15“ zrušují.
37.
V § 13 odst. 2 se slova „uvedené částky, které jsou příjmy příštích období“ nahrazují slovy „výnosové úroky a nájemné dosažené k rozvahovému dni, které se doposud nestaly splatnými, není-li stanoveno jinak“.
38.
V § 13 odst. 3 se slova „uvedené částky, které jsou náklady příštích období“ nahrazují slovy „pořizovací náklady na pojistné smlouvy, které se časově rozlišují“.
39.
V § 13 odst. 4 se slova „podpoložce a)“ nahrazují slovy „této položce“.
40.
V § 14 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5.
41.
V § 14 odst. 4 se slova „v účetnictví“ zrušují a za slovo „zdrojů“ se vkládají slova „, bezúplatné nabytí majetku“.
42.
V § 14 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Položka „A.VI. Nerozdělený zisk minulých účetních období nebo neuhrazená ztráta minulých účetních období“ obsahuje zisk za předchozí účetní období, který nebyl rozdělen, a ztrátu za předchozí účetní období, která nebyla uhrazena. Položka dále obsahuje změny účetních metod a opravy zásadních chyb minulých účetních období. V případě, že se nejedná o opravy zásadních chyb, vykazují se tyto opravy v příslušných položkách výkazu zisku a ztráty běžného období.“.
43.
V § 16 se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 1 až 9.
44.
V § 16 odst. 1 se slova „a podpoložky C.1.b), C.2.b), C.3.b), C.4.b), C.6.b) a D.b) pasiv obsahují hodnotu zajištění, která“ nahrazují slovy „technických rezerv se vykazují v členění na hrubou výši a hodnotu zajištění. Hodnota zajištění“ a věta poslední se zrušuje.
45.
V § 16 odst. 2 se věty druhá a třetí zrušují a slovo „pojistného“ se nahrazuje slovem „zajistného“.
46.
V § 16 odst. 4 se za slova „vyplývajících z“ vkládá slovo „pojistných“ a věta druhá se zrušuje.
47.
V § 16 odst. 5 se slova „pro pojistníky“ nahrazují slovem „pojistníkům“, slova „pro osobu“ se nahrazují slovem „osobě“ a za slova „tyto částky“ se vkládá slovo „již“.
48.
V § 16 odst. 6 se slova „mimo jiné“ nahrazují slovem „zejména“, slova „po skončení účetního období“ a věta druhá se zrušují a za slova „úrokové míry“ se vkládají slova „a ostatních početních parametrů“.
49.
V § 16 odstavec 8 zní:
„(8)
V položce „F. Depozita při pasivním zajištění“ uvádí účetní jednotka dluhy ze záručních depozit složených zajistitelem nebo od něj převzatých podle smlouvy o zajištění. Tyto dluhy nelze vzájemně zúčtovat s dluhy nebo pohledávkami účetní jednotky vůči zajistiteli. Pokud účetní jednotka přijala záruku v podobě cenných papírů, které byly převedeny do jeho majetku, obsahuje tato položka částku, kterou účetní jednotka dluží zajistiteli z titulu této záruky, včetně naběhlého příslušenství.“.
50.
V § 16 se odstavec 9 zrušuje.
51.
V § 16a odst. 2 větě první se za slova „úrokové míry“ vkládají slova „a ostatních početních parametrů“ a slova „podle § 16 odst. 5“ se zrušují.
52.
§ 17 se včetně nadpisu zrušuje.
53.
V § 18 se odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 30 a 40 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 1 až 5.
54.
V § 18 odst. 1 se slova „částky určené k překlenutí nedostatku finančních prostředků z důvodů nesplacení pohledávek z vydaných dluhopisů“ nahrazují slovy „zejména emitované dluhové cenné papíry, dluhy ze splatných, dosud neproplacených emitovaných dluhových cenných papírů a dále vlastní dluhové cenné papíry a závazky z krátkých prodejů dluhových cenných papírů. Závazky z krátkých prodejů akcií a podílových listů se vykazují v položce „G.V. Ostatní závazky““.
55.
V § 18 odst. 2 se slova „ze směnek a jejich eskontu, z emitovaných dluhových papírů,“ a slova „, dluhy z dotací“ zrušují a poznámka pod čarou č. 41 se nahrazuje poznámkou pod čarou č. 12.
56.
V § 18 odst. 3 se slova „podle § 10 odst. 5 nebo § 15 odst. 8“ zrušují.
57.
V § 18 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
58.
V § 18 odst. 4 se slova „podpoložce a)“ nahrazují slovy „této položce“ a za slova „se uvádějí“ se vkládá slovo „také“.
59.
V § 19 odst. 1 písm. e) se slovo „zajišťovateli“ nahrazuje slovem „zajistiteli“.
60.
V § 19 odst. 2 se slovo „zajišťovatelům“ nahrazuje slovem „zajistitelům“.
61.
V § 19 odst. 4 se slovo „zajišťovatelů“ nahrazuje slovem „zajistitelů“.
62.
V § 19 odst. 5 písm. a) větě první a poslední se slovo „zajišťovatelů“ nahrazuje slovem „zajistitelů“, slova „schválené k výplatě za účetní období osobám, které mají právo na plnění“ se nahrazují slovy „uskutečněné za účetní období“ a slovo „zajišťovatelů“ se nahrazuje slovem „zajistitelů“.
63.
V § 19 odst. 6 písm. a) se za slovo „částky“ vkládá slovo „zúčtovatelné“, slovo „pojištěným“ se nahrazuje slovem „pojistníkům“, slova „nebo na bonusy a slevy“ se zrušují, za slova „které jsou“ se vkládá slovo „připsány“, slova „v rezervě na bonusy a slevy“ se zrušují, slovo „používaných“ se nahrazuje slovem „použitých“ a slova „v případě, že tyto částky jsou vyměřením přebytku pojistného nebo zisku, plynoucího z veškerých operací nebo pouze z nich, po odečtení částek, které tvořily rezervu v předchozích“ se nahrazují slovy „, a to v takovém rozsahu, v jakém tyto částky představují rozložení přebytku nebo zisku plynoucího z veškerých operací nebo pouze z některých z nich po odečtení částek poskytnutých v předcházejících“.
64.
V § 19 odst. 6 písm. b) se za slovo „zahrnují“ vkládá slovo „takové“ a slova „podle písmene a) v případě, kdy jde o částečné proplácení pojistného plnění na základě“ nahrazují slovy „, které představují částečné vrácení pojistného na základě zkušenosti z plnění“.
65.
V § 19 odst. 6 závětí se slovo „zajišťovatelů“ nahrazuje slovem „zajistitelů“.
66.
V § 19 odst. 7 se za větu druhou vkládá věta „Pořizovacími náklady se rozumí náklady vyplývající z uzavírání smluv.“, slova „založení spisu“ se nahrazují slovy „vypracování pojistné dokumentace či na začlenění pojistné smlouvy do pojistného kmene“ a za slovo „tak“ se vkládá slovo „i“.
67.
V § 19 odst. 8 se slovo „prémií“ nahrazuje slovem „bonusů“.
68.
V § 19 odst. 9 písm. d) se slova „se uvádí tvorba“ nahrazují slovem „tvorbu“ a slova „dluhopisům drženým do splatnosti, které se neoceňují reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona a jsou vykazovány v položce C.III.2.b)“ se nahrazují slovy „dluhovým cenným papírům a k účastem, které mají charakter účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, pokud není tato účast oceněna ekvivalencí“.
69.
V § 19 odst. 10 písm. a) se slovo „(investic)“ zrušuje.
70.
V § 19 odst. 10 písm. b) se slovo „(investic)“ zrušuje.
71.
V § 19 odst. 11 se slovo „(investic)“ a slova „podle § 29“ zrušují.
72.
V § 20 odst. 3 písm. a) se věty druhá a třetí zrušují.
73.
V § 20 odst. 3 písm. d) se slovo „rozdíly“ nahrazuje slovem „ztráty“ a slova „podle § 24 odst. 6 písm. b) zákona; v případě oceňování reálnou hodnotou je kursový rozdíl součástí této hodnoty a samostatně se neuvádí“ se zrušují.
74.
V § 20 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.
75.
V § 20 odst. 4 se na konci písmene a) doplňují slova „s výjimkou pohledávek z pojistné činnosti,“.
76.
V § 20 odst. 4 písm. d) se slovo „rozdíly“ nahrazuje slovem „zisky“ a slova „podle § 24 odst. 6 písm. b) zákona; v případě oceňování reálnou hodnotou je kursový rozdíl součástí této hodnoty a samostatně se neuvádí“ se zrušují.
77.
V § 20 se odstavce 5 a 6 zrušují.
78.
V § 22 úvodní část ustanovení v odstavci 1 zní: „Účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede alespoň informace“.
79.
V § 22 odst. 1 písm. h) se slovo „prémií“ nahrazuje slovem „bonusů“.
80.
V § 22 odst. 1 písm. k) se slovo „zajišťovatelů“ nahrazuje slovem „zajistitelů“.
81.
V § 22 odst. 1 písmeno l) zní:
„l)
o mimořádných nákladech a výnosech, jejich výši a charakteru,“.
82.
V § 22 odst. 1 se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí:
„n)
o použitých metodách výpočtu jednotlivých technických rezerv,
o)
za každou skupinu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku o pořizovací ceně, o přírůstcích, úbytcích a převodech během účetního období, o konečném zůstatku na konci účetního období a dále obdobné informace o oprávkách a opravných položkách vztahujících se k tomuto majetku, případně výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku.“.
83.
V § 22 odst. 2 písm. a) se za slovo „odpisování“ vkládají slova „dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku,“ a na konci textu se doplňují slova „; u investic vykázaných v pořizovací ceně se uvede informace o jejich reálné hodnotě, u investic vykázaných v reálné hodnotě se uvede jejich pořizovací cena, účetní jednotka dále uvede pro každou jednotlivou položku investic použitou metodu ocenění“.
84.
V § 22 odst. 2 písm. g) se za slovo „závazků,“ vkládají slova „podmíněných závazků a poskytnutých věcných zajištění s uvedením jejich povahy a formy,“ a slova „, v tomto případě tyto informace slouží ke stanovení finanční pozice“ se zrušují.
85.
V § 22 odst. 2 písm. n) se slovo „vyplacených“ nahrazuje slovem „přiznaných“, slova „jak v peněžní, tak i nepeněžní formě“ se zrušují a za slova „dozorčích orgánů“ se vkládají slova „z důvodu jejich funkce“.
86.
V § 22 odst. 2 písm. o) se za slova „jakýchkoliv splatných“ vkládají slova „, odepsaných nebo prominutých“.
87.
V § 22 odst. 2 se na konci písmene s) čárka nahrazuje tečkou a písmeno t) se zrušuje.
88.
V § 22 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 4 až 8.
89.
V § 22 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.
90.
V § 22 odst. 5 písm. a) se slova „vyššího konsolidačního celku (§ 39 odst. 2), do kterého účetní jednotka jako ovládaná nebo řízená osoba náleží“ nahrazují slovy „která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejširší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,“.
91.
V § 22 odst. 5 písm. b) se slova „nižšího konsolidačního celku (§ 39 odst. 2), vstupujícího do konsolidačního celku podle písmene a), do kterého účetní jednotka jako ovládaná nebo řízená osoba náleží“ nahrazují slovy „která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,“.
92.
V § 22 odst. 5 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d)
použité nové účetní metody oproti předchozímu účetnímu období, důvody jejich uplatnění a vliv na výsledek hospodaření a vlastní kapitál účetní jednotky,
e)
informace o čistém obratu rozděleném podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou významně liší z hlediska způsobu, jakým je poskytování služeb organizováno; informace nemusejí být uvedeny, pokud by jejich uvedení vážně poškozovalo kteroukoli účetní jednotku, jíž se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v účetní závěrce.“.
93.
V § 22 odstavec 7 zní:
„(7)
V případě, že účetní jednotka provádí u rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí v neživotním pojištění diskontování nebo odpočty, uvede
a)
celkovou výši rezerv před diskontováním nebo odpočtem,
b)
kategorie nároků z pojistných událostí, které byly diskontovány nebo u nichž byly provedeny odpočty; u každé takové kategorie nároků z pojistných událostí i použité metody, především zvolené sazby pro odhady uvedené v příloze č. 1, část D. odst. 1 písm. g) body 3 a 5, a
c)
kritéria použitá pro odhady doby zbývající pro výplatu náhrad.“.
94.
V § 23 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 1 až 7.
95.
V § 23 odst. 1 písm. d) se slovo „výdaje“ nahrazuje slovem „náklady“.
96.
V § 23 odst. 1 písm. e) se slova „, který zahrnuje příslušné položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty“ zrušují.
97.
V § 23 odst. 2 se slova „odstavce 2 písm. a) až e)“ nahrazují slovy „odstavce 1“.
98.
V § 23 odst. 3 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 2“ a za slovo „informace“ se vkládá slovo „alespoň“.
99.
V § 23 se na konci odstavce 4 doplňují slova „a výsledek zajištění“.
100.
V § 23 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 4“.
101.
V § 23 odst. 5 písm. c) se slovo „prémií“ nahrazuje slovem „bonusů“ a slovo „prémiemi“ se nahrazuje slovem „bonusy“.
102.
V § 23 odst. 5 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
103.
V § 23 odst. 7 se za slova „informaci o“ vkládá slovo „celkové“.
104.
§ 25 se zrušuje.
105.
V § 26 se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 1 až 3.
106.
V § 26 odstavec 1 zní:
„(1)
Účetní jednotka může podíl vykázaný v položkách „A.II.1. Podíly v ovládaných osobách“ a „A.II.3 Podíly s podstatným vlivem“ ocenit ekvivalencí.“.
107.
V § 26 odst. 2 se slovo „(protihodnotou)“ zrušuje.
108.
V § 26 odst. 2 písm. a) se slova „pořizovací cena podílu, po vyloučení goodwillu,“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „goodwill zahrnutý v pořizovací ceně převede do dlouhodobého majetku a ocenění podílu je následně“.
109.
V § 26 odst. 2 písm. a) bodě 1 se slovo „sníží“ nahrazuje slovem „snižováno“.
110.
V § 26 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slovo „zvýší“ nahrazuje slovem „zvyšováno“, slovo „sníží“ se nahrazuje slovem „snižováno“, za slovo „ztrátě“ se vkládají slova „ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem“ a slova „okamžiku pořízení“ se nahrazují slovy „datu nabytí“.
111.
V § 26 odst. 2 písm. a) bodě 3 se slovo „sníží“ nahrazuje slovem „snižováno“, slovo „zvýší“ se nahrazuje slovem „zvyšováno“, za slovo „kapitálu“ se vkládají slova „ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem“ a na konci bodu se doplňují slova „ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem“.
112.
V § 26 odst. 2 písm. b) se slova „nebo ztráta“ zrušují a slova „(protihodnotou), uvedená“ se nahrazují slovem „uvedený“.
113.
V § 26 odst. 2 se na konci písmene c) doplňují slova „účetní jednotky; je-li účetní jednotka na základě záruky nebo ovládací smlouvy povinna vyrovnat záporný vlastní kapitál společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, tvoří rezervu“.
114.
§ 27 se zrušuje.
115.
V § 28 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Výpočet technických rezerv se provádí na základě uznávaných metod pojistné matematiky.
(3)
Oceňovací rozdíly u technických rezerv se uvádějí v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, ve které se uvádí tvorba nebo použití této rezervy, a v příslušné položce technické rezervy v pasivech.“.
116.
V § 29 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 1 až 8.
117.
V § 29 odst. 1 se slova „podle odstavce 1“ a slova „s výjimkou oceňovacích rozdílů u technických rezerv,“ zrušují.
118.
V § 29 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7.
119.
V § 29 odst. 2 se slova „podle odstavce 1 u“ nahrazují slovem „realizovatelných“, slova „a ostatních investic, které jsou obsahem položky „C.II. Investice v podnikatelských seskupeních“,“ a slova „podle odstavce 2“ se zrušují a na konci textu odstavce se doplňuje věta „Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) realizovatelného cenného papíru, musí být tato ztráta bez zbytečného odkladu uvedena ve výkazu zisku a ztráty.“.
120.
V § 29 se odstavce 3 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 3 až 5.
121.
V § 29 odst. 3 se slova „podle odstavce 1“, slovo „(investic)“ a slova „podle odstavce 2“ zrušují.
122.
V § 29 odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „V případě zajišťovacích derivátů, pro něž je použita“.
123.
V § 29 odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
metoda zajištění reálné hodnoty, se oceňovací rozdíly uvádějí v příslušných položkách výkazu zisku a ztráty,“.
124.
V § 29 odst. 4 písm. b) se slova „v případech, ve kterých se zajišťují změny budoucích“ nahrazují slovy „metoda zajištění“, za slova „peněžních toků“ se vkládají slova „, se oceňovací rozdíly vztahující se k zajišťovanému riziku uvádějí“ a slova „podle odstavce 2“ se zrušují.
125.
V § 29 odst. 4 písm. c) se slova „v případech, ve kterých se zajišťuje měnové riziko vyplývající z“ nahrazují slovy „metoda zajištění“, slova „do cizoměnového podílu“ se nahrazují slovy „spojené s cizoměnovými účastmi“, za slovo „vlivem,“ se vkládají slova „se oceňovací rozdíly, které se vztahují k měnovému riziku, uvádějí“ a slova „podle odstavce 2“ se zrušují.
126.
V § 29 odst. 5 se středník nahrazuje čárkou a slova „u cenných papírů, podílů a derivátů se oceňovací rozdíly uvádějí podle této vyhlášky“ se nahrazují slovy „není-li stanoveno jinak“.
127.
V § 32 odst. 2 se slovo „(protihodnotou)“ zrušuje.
128.
V § 32 odst. 3 se věta druhá zrušuje, slova „dluhopisů držených do splatnosti“ se nahrazují slovem „investic“, slova „podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona a jsou vykazovány v položce C.III.2.b)“ se zrušují a za slovo „, se“ se vkládají slova „tvorba a“.
129.
V § 32 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
K účtům majetku vedených v cizí měně se tvoří opravné položky v cizí měně. Kurzové rozdíly se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z ocenění majetku, k němuž se vztahují.“.
130.
V § 33 odst. 1 se slova „, který se uvádí v položce „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“ aktiv,“ a slova „, který se uvádí v položce „F.I. Dlouhodobý hmotný majetek, jiný než majetek uváděný v položce „C.I. Pozemky a stavby“, a zásoby“ aktiv,“ zrušují.
131.
V § 33 odst. 4 se slova „a není uveden v odstavcích 3 a 4,“ zrušují.
132.
V § 33 odst. 5 se za slova „ „II.8.c) Správní režie““ doplňují slova „v případě dlouhodobého hmotného majetku vykazovaného v položce F.I. aktiv“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě dlouhodobého hmotného majetku vykazovaného v položce „C.I. Pozemky a stavby“ se odpisy uvádějí v Netechnickém účtu v položce III.5.a) nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce II.9.a)“.
133.
V § 33 se odstavec 6 zrušuje.
134.
V § 34 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
135.
V § 37 odstavec 1 zní:
„(1)
Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu majetku a závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu se vykazují v položce „III.8. Ostatní náklady“ nebo „III.7. Ostatní výnosy“ v Netechnickém účtu ve výkazu zisku a ztráty, není-li dále stanoveno jinak.“.
136.
V § 37 odst. 2 se slova „uvedených v § 4 odst. 12 zákona při jejich ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, způsoby podle § 27 zákona se neuvádějí samostatně podle odstavce 1, ale“ nahrazují slovy „oceňovaných reálnou hodnotou nebo ekvivalencí“, za slovo „součástí“ se vkládá slovo „tohoto“, slova „reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí (protihodnotou)“ a slova „podle § 29“ se zrušují.
137.
V § 39 odst. 3 písm. c) se slovo „(protihodnotou)“ zrušuje.
138.
V § 39 odst. 4 se slova „v plné výši“ zrušují.
139.
V § 39 odst. 6 se slovo „(protihodnotou)“ zrušuje.
140.
V § 43 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „podle § 22“ vkládají slova „a 23“ a slovo „způsobu“ se nahrazuje slovem „způsobů“.
141.
V § 43 odst. 1 písm. a) se text „[§ 22 odst. 2 písm. i)]” zrušuje.
142.
V § 43 odst. 1 písm. b) se text „[§ 22 odst. 2 písm. k)]” zrušuje.
143.
V § 43 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Účetní jednotka neuvede informace podle odstavce 2, pokud by tyto informace svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, které se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.“.
144.
V příloze 1 části Aktiva bodě C.III.2. písm. a) se slova „cenné papíry“ a slova „proti účtům nákladů a výnosů“ zrušují.
145.
V příloze 1 části Aktiva bodě C.III.2. písm. b) se slova „dluhopisy „OECD““ zrušují.
146.
V příloze 1 části Aktiva bodě C.III. 2. se písmeno c) zrušuje.
147.
V příloze 1 části Aktiva bodě G.III. se slova „, z toho:“ zrušují.
148.
V příloze 1 části Aktiva bodě G.III. se písmeno a) zrušuje.
149.
V příloze 1 části Pasiva se položka C.8. Rezerva pojistného neživotních pojištění zrušuje.
150.
V příloze 1 části Pasiva bodě H.II. se slova „, z toho:“ zrušují.
151.
V příloze 1 části Pasiva bodě H.II. se písmeno a) zrušuje.
152.
V příloze 4 bodě A. 3. se slova „v souladu s § 16 odst. 4“ zrušují.
153.
V příloze 4 textu bodu B. se slova „uvedená v § 16 odst. 9“ zrušují.
154.
V příloze 4 textu bodu C. se slova „uvedená v § 16 odst. 5“ zrušují.
155.
V příloze 4 bodu D. 1. písm. a) se slova „v § 16 odst. 6“ zrušují.
156.
V příloze 4 bodu D. 1. písm. b) se za slova „je stanovena“ vkládají slova „na základě pojistně matematických metod“ a slova „, výše rezervy se stanoví pojistně matematickými metodami“ se zrušují.
157.
V příloze 4 bodu D. 1. písm. c) se slova „z § 19 odst. 5 písm. a)“ zrušují.
158.
V příloze 4 bodu D. 1. písm. d) se za slovo „odečítají“ vkládají slova „zpětně získatelné“ a slova „uvedené v § 19 odst. 5 písm. b)“ se nahrazují slovy „vyplývající z nabytí práv pojistníků vůči třetím osobám nebo z nabytí zákonného vlastnictví pojištěného majetku“.
159.
V příloze 4 bodu D. 1. písm. f) se za slovo „použít“ vkládá slovo „implicitní“ a slova „způsobu ocenění“ se nahrazují slovy „současné hodnoty“.
160.
V příloze 4 bodu D. 1. se doplňuje písmeno g), které zní:
„g)
Účetní jednotky mohou použít pro účely zohlednění výnosů z investic explicitní diskontování nebo odpočty pouze, pokud jsou splněny následující podmínky
1.
očekávaný termín pro vypořádání nároků z pojistných událostí je nejméně 4 roky po dni uskutečnění účetního případu,
2.
diskontování nebo odpočet se provádí na všeobecně uznávaném obezřetném základě,
3.
při výpočtu celkových nákladů na vypořádání nároků z pojistných událostí vezme účetní jednotka v úvahu veškeré faktory, které by mohly způsobit zvýšení těchto nákladů,
4.
účetní jednotka má k dispozici odpovídající údaje k tomu, aby mohla vytvořit spolehlivý model četnosti vypořádání nároků z pojistných událostí,
5.
úroková míra použitá pro výpočet současné hodnoty není vyšší než opatrný odhad investičního výnosu z aktiv investovaných v rámci rezervy na pojistná plnění během období nutného k výplatě nároků z pojistných událostí; kromě toho nesmí přesáhnout ani jeden z ukazatelů, kterými jsou investiční výnos z takových aktiv za předcházejících 5 let a investiční výnos z takových aktiv za rok předcházející rozvahovému dni.“.
161.
V příloze 4 v textu bodu D. 2. se slova „uvedené v § 16 odst. 6“ zrušují a slova „oprávněným osobám, kterým vznikne právo na pojistné plnění“ nahrazují slovy „majitelům pojistných práv“ a na konci textu se doplňuje věta „Zahrnuje rezervu na vzniklé, ale dosud neohlášené škody.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Pro účetní období, která započala přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije vyhláška č. 502/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr:
Ing. Pilný v. r. |
Vyhláška č. 442/2017 Sb. | Vyhláška č. 442/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 158/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb., vyhlášky č. 545
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
442
VYHLÁŠKA
ze dne 7. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 221/2015 Sb. a zákona č. 462/2016 Sb., k provedení § 4 odst. 8 tohoto zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb., vyhlášky č. 545/2004 Sb., vyhlášky č. 398/2005 Sb., vyhlášky č. 350/2007 Sb., vyhlášky č. 470/2008 Sb., vyhlášky č. 420/2010 Sb., vyhlášky č. 408/2012 Sb., vyhlášky č. 468/2013 Sb. a vyhlášky č. 251/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 písm. g) se slova „důchodovým fondem,“ a „nebo důchodovým fondem podle zákona upravujícího důchodové spoření“ zrušují.
2.
V § 2 odst. 3 větě první se slova „ustanovení části druhé týkající se účetní závěrky“ nahrazují textem „§ 3, 4, 5 až 65“ a na konci odstavce 3 se doplňují věty „Od ustanovení v ostatních částech se Česká národní banka může odchýlit, pokud bude postupovat v souladu s pravidly stanovenými Evropskou centrální bankou pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank. Použití odchylných postupů musí být popsáno v příloze účetní závěrky.“.
3.
V § 3 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Přehled o peněžních tocích je do účetní závěrky účetních jednotek podle § 2 zahrnut jen při splnění podmínek podle § 18 odst. 2 zákona.“.
4.
V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Pro sestavení přehledu o peněžních tocích účetní jednotky použijí přiměřeně vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně poznámky pod čarou č. 23 zní:
㤠4a
(1)
Účetní jednotka pro účely vykazování finančních nástrojů, jejich oceňování a uvádění informací o nich v příloze v účetní závěrce postupuje podle mezinárodních účetních standardů upravených přímo použitelnými předpisy Evropské unie o uplatňování mezinárodních účetních standardů23) (dále jen „mezinárodní účetní standard“).
(2)
Finančním nástrojem podle odstavce 1 se rozumí finanční nástroj podle mezinárodních účetních standardů.
23)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění.“.
6.
V § 6 odst. 1 větě první se slova „institucemi a“ nahrazují slovem „institucemi,“, za slovo „společnostmi“ se vkládají slova „a opravné položky k těmto cenným papírům“ a ve větě poslední se slovo „bankou“ nahrazuje slovy „oprávněny se refinancovat u centrální banky“.
7.
V § 6 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
8.
V § 7 odst. 1 se slova „pořízeny se záměrem bezprostředního nebo brzkého prodeje a nejsou“ zrušují.
9.
V § 7 se odstavec 3 zrušuje.
10.
V § 8 odst. 1 se slova „pořízeny se záměrem bezprostředního nebo brzkého prodeje a nejsou“ zrušují.
11.
V § 8 odst. 4 se text „§ 7 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 7 odst. 2“.
12.
V § 8 se odstavec 5 zrušuje.
13.
V § 9 odst. 1 větě druhé se za slova „papíry oceňované“ vkládají slova „naběhlou hodnotou, dluhové cenné papíry oceňované“, slova „držené do splatnosti“ se zrušují a slova „drženým do splatnosti“ se nahrazují slovy „oceňovaným naběhlou hodnotou“.
14.
V § 9 se odstavec 4 zrušuje.
15.
V § 10 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
16.
V § 10 se odstavec 3 zrušuje.
17.
V § 11 odst. 1 větě poslední se za slova „účast oceněna“ vkládají slova „reálnou hodnotou nebo“.
18.
V § 11 odst. 2 větě poslední se za slova „účast oceněna“ vkládají slova „reálnou hodnotou nebo“.
19.
V § 14 odst. 1 se text „§ 6 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 17 odst. 3“.
20.
V § 17 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
V položce „1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám“ se nevykazuje vložený derivát, který musí účetní jednotka oddělit od hostitelského nástroje, jestliže jsou současně splněny tyto podmínky:
a)
ekonomické vlastnosti a rizika vloženého derivátu nejsou v těsném vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje,
b)
finanční nástroj se stejnými podmínkami jako vložený derivát by jako samostatný nástroj splňoval definici derivátu a
c)
hostitelský nástroj není oceňován reálnou hodnotou proti účtům nákladů a výnosů.
(4)
Vložený derivát oddělený od hostitelského nástroje se vykáže v příslušné položce podrozvahy, reálná hodnota vloženého derivátu se vykáže v položce „11. Ostatní aktiva“ nebo v položce „4. Ostatní pasiva“.“.
21.
V § 18 odst. 4 se text „§ 6 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 17 odst. 3 a 4“.
22.
V § 19 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Přecenění závazků z dluhových cenných papírů na reálnou hodnotu je součástí položky „3. Závazky z dluhových cenných papírů“.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
23.
V § 19 odst. 4 se text „§ 6 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 17 odst. 3 a 4“.
24.
V § 20 odst. 1 větě druhé se text „§ 6 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 17 odst. 3“.
25.
V § 29 odstavec 1 zní:
„(1)
Položka „13. Oceňovací rozdíly“ obsahuje zejména rozdíly zjištěné při ocenění cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu a zajišťovacích derivátů reálnou hodnotou, v případě použití metody zajištění peněžních toků nebo metody zajištění čistých investic spojených s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, a kurzové rozdíly z majetkových cenných papírů, zejména z akcií a podílů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu a z přepočtu cizoměnových zajišťovacích finančních nástrojů. Dále obsahuje opravnou položku k dluhovým cenným papírům oceňovaným reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu.“.
26.
V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Účetní jednotky v položce „14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období“ dále vykazují při realizaci majetkových cenných papírů, zejména akcií a podílů, dobrovolně zařazených do cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu, oceňovací rozdíly z těchto cenných papírů, vykazované do okamžiku jejich realizace v položce „13. Oceňovací rozdíly“.“.
27.
V § 44 se odstavce 3 a 4 zrušují.
28.
V § 47 odstavec 1 zní:
„(1)
Položka „6. Zisk nebo ztráta z finančních operací“ obsahuje zejména zisk nebo ztrátu z operací s cennými papíry oceňovanými reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, s cennými papíry, které jsou vykázány v položkách „2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování“, „3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami“, „4. Pohledávky za klienty - členy družstevních záložen“, „5. Dluhové cenné papíry“ a „6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly“ s výjimkou zisku nebo ztráty z majetkových cenných papírů, zejména akcií a podílů, dobrovolně zařazených do cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu, zisk nebo ztrátu z krátkých prodejů. Položka dále obsahuje zisk nebo ztrátu ze zajišťovacích derivátů s výjimkou úrokových derivátů, zisk nebo ztrátu z devizové činnosti, zisky a ztráty z ostatních operací nákupu a prodeje souvisejících s finančními nástroji k obchodování včetně drahých kovů a zisky nebo ztráty z jiných než zajišťovacích derivátů. Položka dále obsahuje oceňovací rozdíly z ocenění dluhových cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu, s výjimkou kurzových rozdílů, při realizaci těchto cenných papírů. Položka obsahuje také ztráty ze znehodnocení těchto dluhových cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu.“.
29.
V § 47 odst. 2 se slova „a účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem oceňovaných reálnou hodnotou“ zrušují.
30.
V § 50 odst. 2 se za slova „rezerv k pohledávkám“ vkládají slova „, cenným papírům“ a slova „pořízeným v primárních emisích neurčených k obchodování“ se nahrazují slovy „oceňovaných naběhlou hodnotou“.
31.
V § 50 odst. 3 se za slova „rezerv k pohledávkám“ vkládají slova „, cenným papírům“ a slova „dluhovým cenným papírům neurčených k obchodování“ se nahrazují slovy „k dluhovým cenným papírům oceňovaným naběhlou hodnotou“.
32.
§ 52 se zrušuje.
33.
V § 54 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena e) až h).
34.
V § 54 odst. 1 písm. e) se slovo „ohrožených“ zrušuje.
35.
V § 54 odst. 2 písm. f) se slova „finančních nástrojů nebo aktivech“ nahrazují slovem „aktiv“.
36.
V § 54 odst. 2 písm. f) bodu 2 se slova „finančního nástroje nebo“ zrušují.
37.
V § 54 odst. 2 písm. f) se bod 3 zrušuje.
Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3.
38.
V § 54 odst. 3 se písmena a) až c) zrušují.
Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena a) až e).
39.
V § 54 odst. 3 se písmena d) a e) zrušují.
40.
V § 60 odst. 1 se písmena e) a f) zrušují.
Dosavadní písmena g) až p) se označují jako písmena e) až n).
41.
V § 60 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až n) se označují jako písmena f) až m).
42.
V § 60 odst. 1 písm. h) se slova „a mimořádných výnosech“ a slova „a mimořádných nákladech“ zrušují.
43.
V § 60 odst. 1 se písmeno k) zrušuje.
Dosavadní písmena l) a m) se označují jako písmena k) a l).
44.
V § 60 odst. 1 písm. k) se slova „z přepočtu zajišťovacích derivátů, realizovatelných cenných papírů,“ zrušují.
45.
V § 60 odst. 2 písm. c) se slovo „ohrožených“ zrušuje.
46.
V § 60 odst. 2 se písmena e) až g) zrušují.
47.
§ 67, 68 a 70 se zrušují.
48.
V § 72 se za slova „ceny pohledávek“ vkládají slova „, s výjimkou pořízení pohledávek následně oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů,“.
49.
V § 74 odst. 1 se slova „, které je prokázáno na základě inventarizace“ nahrazují slovy „a dále v souladu s § 4a odst. 1“.
50.
V § 74 odst. 2 se za slova „podle § 27 zákona“ vkládají slova „a podle § 4a odst. 1“, za slova „reálnou hodnotou“ se vkládají slova „proti účtům nákladů a výnosů“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Opravné položky se také nevytvářejí u majetkových cenných papírů, zejména akcií a podílů, dobrovolně zařazených do cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu.“.
51.
V § 74 odst. 4 větě druhé se za slova „Kurzové rozdíly“ vkládají slova „z opravných položek“.
52.
V § 76 odst. 1 se slova „dluhů nebo výdajů“ nahrazují slovy „závazků nebo nákladů“.
53.
V § 79 odst. 2 větě první se slova „čistých investic spojených s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem vyjádřených v cizí měně na českou měnu a kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu“ zrušují a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Čisté investice spojené s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem vyjádřené v cizí měně se přepočítávají na českou měnu kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro den, který je okamžikem ocenění podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona.“.
54.
V § 79 odst. 5 se slova „a realizovatelných“ nahrazují slovy „nebo oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu“.
55.
V § 79 odst. 6 se za slova „oceňují ekvivalencí“ vkládají slova „nebo reálnou hodnotou“, za slovo „vykazují“ se vkládají slova „v tomu odpovídajících položkách,“ a za slova „ocenění ekvivalencí“ se vkládají slova „nebo spolu se změnou jejich reálné hodnoty“.
56.
§ 80 se zrušuje.
57.
V příloze 1 části PASIVA se za bod „7. Podřízené závazky“ vkládají slova „Cizí zdroje celkem“.
58.
V příloze 1 části PASIVA bodu 10 písm. a) se slova „rezervní fondy“ nahrazují slovem „rezervní“.
59.
V příloze 1 části PASIVA bodu 13 písm. c) se slovo „účastí“ nahrazuje slovy „cizoměnových zajišťovacích finančních nástrojů“.
60.
V příloze 1 části PASIVA se za bod „15. Zisk nebo ztráta za účetní období“ vkládají slova „Vlastní kapitál celkem“.
61.
V příloze 2 bodech 12 a 13 se za slova „k pohledávkám“ vkládají slova „, cenným papírům“.
62.
V příloze 2 se body 20 až 22 zrušují.
63.
V příloze 4 bod 21 zní:
„21 a 24 Poskytnuté úvěry a jiné pohledávky“.
64.
V příloze 4 se bod 24 zrušuje.
65.
V příloze 4 bod 36 zní:
„36 Cenné papíry a ostatní podíly oceňované proti účtům vlastního kapitálu“.
66.
V příloze 4 v Účtové třídě 4 se slova „držené do splatnosti“ nahrazují slovy „oceňované naběhlou hodnotou“.
67.
V příloze 4 v Účtové třídě 6 se bod „67 Mimořádné náklady“ zrušuje.
68.
V příloze 4 v Účtové třídě 7 se bod „77 Mimořádné výnosy“ zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro účetní období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije vyhláška č. 501/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
2.
Účetní jednotka podle § 2 odst. 1 písm. c), d) a g) vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, použije pro účetní období započaté před 1. lednem 2021 vyhlášku č. 501/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, s výjimkou § 3, 52, § 54 odst. 3 písm. g), § 60 odst. 1 písm. k) a § 60 odst. 2 písm. g), které tato účetní jednotka použije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr:
Ing. Pilný v. r. |
Vyhláška č. 441/2017 Sb. | Vyhláška č. 441/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 158/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb.,
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
441
VYHLÁŠKA
ze dne 7. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 221/2015 Sb. a zákona č. 462/2016 Sb., k provedení § 4 odst. 8 tohoto zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb., vyhlášky č. 397/2005 Sb., vyhlášky č. 349/2007 Sb., vyhlášky č. 469/2008 Sb., vyhlášky č. 419/2010 Sb., vyhlášky č. 413/2011 Sb., vyhlášky č. 467/2013 Sb., vyhlášky č. 293/2014 Sb. a vyhlášky č. 250/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Podle § 13 účetní jednotka vykazuje časové rozlišení v aktivech rozvahy
a)
v položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“; rozvaha neobsahuje položku „D. Časové rozlišení aktiv“, nebo
b)
v položce „D. Časové rozlišení aktiv“; rozvaha neobsahuje položku „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“.
(4)
Podle § 19 účetní jednotka vykazuje časové rozlišení v pasivech rozvahy
a)
v položce „C.III. Časové rozlišení pasiv“; rozvaha neobsahuje položku „D. Časové rozlišení pasiv“, nebo
b)
v položce „D. Časové rozlišení pasiv“; rozvaha neobsahuje položku „C.III. Časové rozlišení pasiv“.“.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 5 až 9.
2.
V § 3 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Pro účely vykazování, oceňování a zveřejňování informací o derivátech v příloze v účetní závěrce a operacích s nimi použije účetní jednotka ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění účinném k 31. prosinci 2017.“.
3.
V § 3a odst. 2 písm. a) se slova „a „C.II.2. Krátkodobé pohledávky““ nahrazují slovy „,„C.II.2. Krátkodobé pohledávky“ a „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“ “.
4.
V § 4 odst. 5 ve větě první se slova „a z položek přehledu o změnách vlastního kapitálu“ nahrazují slovy „, z položek přehledu o změnách vlastního kapitálu a z položek přehledu o peněžních tocích“.
5.
V § 6 odst. 1 a odst. 3 písm. a) se slova „výzkumu a“ zrušují.
6.
V § 6 odst. 3 písm. c) se věta „Účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu delší než 60 měsíců, nejdéle však 120 měsíců; tuto skutečnost účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce.“ zrušuje.
7.
V § 13 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Časové rozlišení v aktivech rozvahy je možné vykazovat v položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“ nebo v položce „D. Časové rozlišení aktiv“. Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování zvolí nejpozději k rozvahovému dni; kombinace obou způsobů vykazování není přípustná.“.
Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5.
8.
V § 13 odst. 2 se za slovo „Položka“ vkládají slova „ „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“, respektive“ a slovo „obsahuje“ se nahrazuje slovem „, obsahuje“.
9.
V § 13 odst. 3 se za slovo „Položka“ vkládají slova „ „C.II.3.1. Náklady příštích období“, respektive“ a slovo „obsahuje“ se nahrazuje slovem „, obsahuje“.
10.
V § 13 odst. 4 se za slovo „Položka“ vkládají slova „ „C.II.3.2. Komplexní náklady příštích období“, respektive“ a slovo „obsahuje“ se nahrazuje slovem „, obsahuje“.
11.
V § 13 odst. 5 se za slovo „Položka“ vkládají slova „ „C.II.3.3. Příjmy příštích období“, respektive“ a slovo „obsahuje“ se nahrazuje slovem „, obsahuje“.
12.
V § 15a se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Položka „A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/-)“ obsahuje převedený nerozdělený zisk minulých let a převedenou neuhrazenou ztrátu minulých let (-).“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.
13.
V § 15a odst. 2 větě první a poslední se slova „ „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ “ nahrazují slovy „ „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ “.
14.
V § 18 odst. 3 se slova „ „B.II.4. Závazky ke společníkům“ “ nahrazují slovy „ „C.I.9.1. Závazky ke společníkům“ “.
15.
V § 19 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Časové rozlišení v pasivech rozvahy je možné vykazovat v položce „C.III. Časové rozlišení pasiv“ nebo v položce „D. Časové rozlišení pasiv“. Účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni rozhodne, který způsob vykazování zvolí. Kombinace obou způsobů vykazování není přípustná. Zvolený způsob vykazování musí být shodný se způsobem vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy podle § 13.“.
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.
16.
V § 19 odst. 2 se za slovo „Položka“ vkládají slova „ „C.III. Časové rozlišení pasiv“, respektive“ a slovo „obsahuje“ se nahrazuje slovem „, obsahuje“.
17.
V § 19 odst. 3 se za slovo „Položka“ vkládají slova „ „C.III.1. Výdaje příštích období“, respektive“ a slovo „obsahuje“ se nahrazuje slovem „, obsahuje“.
18.
V § 19 odst. 4 se za slovo „Položka“ vkládají slova „ „C.III.2. Výnosy příštích období“, respektive“ a slovo „obsahuje“ se nahrazuje slovem „, obsahuje“.
19.
V § 23 se za slovo „oblasti“ vkládá slovo „zejména“.
20.
V § 39 odst. 1 písm. i) se slovo „přepočtený“ zrušuje.
21.
§ 52 a 53 se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 15a zrušují.
22.
Za § 54b se vkládá nový § 54c, který včetně poznámky pod čarou č. 23 zní:
㤠54c
Účetní jednotka, která není obchodní korporací a která postupuje při přeměnách podle zvláštního právního předpisu23), použije § 14a a 54 až 54b obdobně.
23)
Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
23.
V § 56 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Pokud dobu použitelnosti goodwillu a nehmotných výsledků vývoje nelze odhadnout, účetní jednotka rozhodne o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu a nehmotných výsledků vývoje, která nesmí být kratší než 60 měsíců a delší než 120 měsíců; zvolenou dobu účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce.“.
Dosavadní odstavce 2 až 11 se označují jako odstavce 3 až 12.
24.
V § 56 odst. 3 písm. a) se slova „od vlastníka, majitele nebo jiné oprávněné osoby“ nahrazují slovy „nebo požívání“.
25.
V § 56 se odstavec 11 zrušuje.
Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 11.
26.
V § 60 odst. 4 se slova „podle § 52 odst. 3 a 4“ zrušují.
27.
Za § 61b se vkládá nový § 61c, který včetně nadpisu zní:
㤠61c
Metoda ocenění majetku reálnou hodnotou při změně kategorie účetní jednotky
(1)
Mikro účetní jednotka, která změnila kategorii účetní jednotky podle § 1e odst. 2 zákona, ocení příslušný majetek reálnou hodnotou podle § 27 zákona, a to k prvnímu dni účetního období podle § 1e odst. 2 zákona; ustanovení § 15a tímto nejsou dotčena.
(2)
Účetní jednotka podle § 1b odst. 2 až 4 zákona, která změnila kategorii účetní jednotky podle § 1e odst. 2 zákona na účetní jednotku podle § 1b odst. 1 zákona a oceňovala majetek reálnou hodnotou podle § 27 zákona, ocení příslušný majetek podle § 25 zákona, a to k prvnímu dni účetního období podle § 1e odst. 2 zákona. Změny reálných hodnot majetku vykázané v položce „A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“ účetní jednotka vykáže v položce „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření“; ustanovení § 15a tímto nejsou dotčena.“.
28.
V příloze č. 1 se slova „B. Dlouhodobý majetek“ nahrazují slovy „B. Stálá aktiva“.
29.
V příloze č. 1 se slova „B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ nahrazují slovy „B.I.1. Nehmotné výsledky vývoje“.
30.
V příloze č. 1 se za slova „C.II.2.4.6. Jiné pohledávky“ vkládají slova:
„C.II.3. Časové rozlišení aktiv
C.II.3.1. Náklady příštích období
C.II.3.2. Komplexní náklady příštích období
C.II.3.3. Příjmy příštích období“.
31.
V příloze č. 1 se slova „A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let“ a „A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let (-)“ nahrazují slovy „A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/-)“ a slova „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/-)“ se nahrazují slovy „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/-)“.
32.
V příloze č. 1 se za slova „C.II.8.7. Jiné závazky“ vkládají slova:
„C.III. Časové rozlišení pasiv
C.III.1. Výdaje příštích období
C.III.2. Výnosy příštích období“.
33.
V příloze č. 2 se slova „F.2. Zůstatková cena prodaného materiálu“ nahrazují slovy „F.2. Prodaný materiál“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro účetní období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
2.
Účetní jednotka, která vykazovala nehmotné výsledky výzkumu v položce „B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ podle § 6 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, pokračuje v jeho odpisování podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a vykazuje tento majetek až do jeho vyřazení v položce „B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“.
3.
Účetní jednotka, která vykazovala nerozdělený zisk minulých let v položce „A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let“ podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vykáže tento nerozdělený zisk v položce „A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/-)“.
4.
Účetní jednotka, která vykazovala neuhrazenou ztrátu minulých let v položce „A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let (-)“ podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vykáže tento nerozdělený zisk v položce „A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/-)“.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr:
Ing. Pilný v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 440/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 440/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů představitelů podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 12. 2017, částka 157/2017
440
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 1. prosince 2017
o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů představitelů podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje podle § 3 odst. 3 věty druhé a § 3a odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb. a zákona č. 359/2014 Sb., pro rok 2018 platovou základnu pro představitele ve výši 70 195 Kč*).
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r.
*)
V důsledku rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1440/2014. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 439/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 439/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů soudců podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 12. 2017, částka 157/2017
439
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 1. prosince 2017
o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů soudců podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje podle § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb. a zákona č. 359/2014 Sb., pro rok 2018 platovou základnu pro soudce ve výši 84 234 Kč*).
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r.
*)
V důsledku rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1440/2014. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 438/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 438/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 12. 2017, částka 157/2017
438
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 1. prosince 2017
o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje podle § 3 odst. 3 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb. a zákona č. 347/2011 Sb., pro rok 2018 platovou základnu ve výši 75 810,60 Kč*).
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r.
*)
V důsledku rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1440/2014. |
Vyhláška č. 437/2017 Sb. | Vyhláška č. 437/2017 Sb.
Vyhláška o kritériích pro určení provozovatele základní služby
Vyhlášeno 15. 12. 2017, datum účinnosti 1. 2. 2018, částka 157/2017
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Odvětvová a dopadová kritéria
* § 3 - Účinnost k vyhlášce č. 437/2017 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2021 (573/2020 Sb.)
437
VYHLÁŠKA
ze dne 8. prosince 2017
o kritériích pro určení provozovatele základní služby
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost stanoví podle § 28 odst. 2 písm. e) zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 205/2017 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje odvětvová a dopadová kritéria pro určení provozovatele základní službyprovozovatele základní služby a vymezení významnosti dopadu narušení základní službyzákladní služby na zabezpečení společenských nebo ekonomických činností podle § 22a odst. 1 zákona o kybernetické bezpečnosti.
§ 2
Odvětvová a dopadová kritéria
(1)
Odvětvová kritéria jsou určena druhem služby, druhem subjektu a speciálním kritériem druhu subjektu.
(2)
Speciální kritérium druhu subjektu zohledňuje významnost subjektu v jednotlivém odvětví.
(3)
Odvětvová a dopadová kritéria jsou uvedena v příloze k této vyhlášce.
(4)
K druhu služby, druhu subjektu a speciálnímu kritériu druhu subjektu uvedeným na témž řádku přílohy k této vyhlášce se vztahují dopadová kritéria stanovená pro dané odvětví, popřípadě pro danou část odvětví.
§ 3
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2018.
Ředitel:
Ing. Navrátil v. r.
Příloha k vyhlášce č. 437/2017 Sb.
Odvětvová a dopadová kritéria pro určení provozovatele základní služby
1.
Energetika
1.1.
Elektřina
Odvětvová kritéria| Dopadová kritéria
---|---
Druh služby| Druh subjektu| Speciální kritéria druhu subjektu
1.1.1. Výroba elektřiny| Výrobce elektřiny podle energetického zákona| a) Výrobna s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nejméně 500 MW,
b) výrobna poskytující podpůrné služby s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nejméně 100 MW nebo
c) technický dispečink využívaný k výrobě elektřiny.| Dopad kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu v informačním systému nebo síti elektronických komunikací, na jejichž fungování je závislé poskytování služby, může způsobit
I. závažné omezení, narušení či nedostupnost druhu služby postihující více než 50 000 osob,
II. závažné omezení či narušení jiné základní službyzákladní služby nebo omezení či narušení provozu prvku kritické infrastruktury,
III. hospodářskou ztrátu vyšší než 0,25 % HDP,
IV. obětioběti na životech s mezní hodnotou více než 100 mrtvých nebo 1 000 zraněných osob vyžadujících lékařské ošetření nebo
V. narušení veřejné bezpečnosti na významné části správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, které by mohlo vyžadovat provedení záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
1.1.2. Prodej elektřiny| Obchodník s elektřinou podle energetického zákona| a) Systémy využívané k prodeji elektřiny, mající přímý vliv na dodávku elektřiny koncovým zákazníkům.
1.1.3. Provoz přenosové soustavy| Provozovatel přenosové soustavy podle energetického zákona| a) Vedení přenosové soustavy,
b) elektrická stanice přenosové soustavy nebo
c) technický dispečink využívaný k provozu přenosové soustavy.
1.1.4. Provoz distribuční soustavy| Provozovatel distribuční soustavy podle energetického zákona| a) Vedení distribuční soustavy,
b) elektrická stanice distribuční soustavy nebo
c) technický dispečink využívaný k provozu distribuční soustavy.
1.2.
Ropa
Odvětvová kritéria| Dopadová kritéria
---|---
Druh služby| Druh subjektu| Speciální kritéria druhu subjektu
1.2.1. Provoz rafinérie, skladu nebo přenosového zařízení na ropu nebo těžba, zpracování nebo úprava ropy| Provozovatel zařízení na těžbu, zpracování, rafinaci nebo úpravu ropy, skladovacího nebo přenosového zařízení na ropu| a) Zařízení na těžbu, zpracování, rafinaci nebo úpravu ropy s instalovanou roční výrobní kapacitou minimálně 3 000 000 tun,
b) zásobník nebo komplex zásobníků s kapacitou nejméně 20000 m3,
c) skladovací zařízení na LPG o kapacitě nejméně 20 000 m3,
d) produktovod s kapacitou přepravy produktů více než 3 000 000 tun ročně,
e) přenosové zařízení na ropu nebo
f) technický dispečink využívaný k provozu rafinérie, skladu, přenosového zařízení na ropu nebo k těžbě, zpracování nebo úpravě ropy.| Dopad kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu v informačním systému nebo síti elektronických komunikací, na jejichž fungování je závislé poskytování služby, může způsobit
I. závažné omezení či narušení druhu služby postihující více než 50 000 osob,
II. závažné omezení či narušení jiné základní službyzákladní služby nebo omezení či narušení provozu prvku kritické infrastruktury,
III. hospodářskou ztrátu vyšší než 0,25 % HDP,
IV. nedostupnost druhu služby pro více než 1600 osob, která není nahraditelná jiným způsobem bez vynaložení nepřiměřených nákladů,
V. obětioběti na životech s mezní hodnotou více než 100 mrtvých nebo 1000 zraněných osob vyžadujících lékařské ošetření nebo
VI. narušení veřejné bezpečnosti na významné části správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, které by mohlo vyžadovat provedení záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
1.2.2. Provoz ropovodu| Provozovatel ropovodu| a) Vnitrostátní ropovod s kapacitou přepravy ropy více než 500 000 tun ročně,
b) koncové zařízení pro předání ropy nebo
c) technický dispečink využívaný k provozu ropovodu.
1.3.
Zemní plyn
Odvětvová kritéria| Dopadová kritéria
---|---
Druh služby| Druh subjektu| Speciální kritéria druhu subjektu
1.3.1. Provoz plynárenského podniku| Plynárenský podnik podle příslušného předpisu Evropské unie2)| a) Výroba nebo těžba plynu v ročním objemu alespoň ve výši 15 % roční spotřeby České republiky.| Dopad kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu v informačním systému nebo síti elektronických komunikací, na jejichž fungování je závislé poskytování služby, může způsobit
I. závažné omezení, narušení či nedostupnost druhu služby postihující více než 50 000 osob,
II. závažné omezení či narušení jiné základní službyzákladní služby nebo omezení či narušení provozu prvku kritické infrastruktury,
III. hospodářskou ztrátu vyšší než 0,25 % HDP,
IV. obětioběti na životech s mezní hodnotou více než 100 mrtvých nebo 1 000 zraněných osob vyžadujících lékařské ošetření nebo
V. narušení veřejné bezpečnosti na významné části správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, které by mohlo vyžadovat provedení záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
1.3.2. Provoz zařízení na rafinaci nebo úpravu plynu| Provozovatel zařízení na rafinaci nebo úpravu plynu| -
1.3.3. Prodej plynu| Obchodník s plynem podle energetického zákona| a) Systémy využívané k prodeji plynu, mající přímý vliv na dodávku plynu koncovým zákazníkům.
1.3.4. Provoz přepravní soustavy| Provozovatel přepravní soustavy podle energetického zákona| a) Provoz přepravní soustavy plynu nebo
b) technický dispečink využívaný k provozu přepravní soustavy plynu.
1.3.5. Provoz distribuční soustavy| Provozovatel distribuční soustavy podle energetického zákona| a) Provoz distribuční soustavy plynu nebo
b) technický dispečink využívaný k provozu distribuční soustavy plynu.
1.3.6. Provoz skladovacího zařízení| Provozovatel skladovacího zařízení podle příslušného předpisu Evropské unie3)| a) Provoz skladovacího zařízení nebo
b) technický dispečink využívaný k provozu skladovacího zařízení.
1.3.7. Provoz zařízení LNG| Provozovatel zařízení LNG podle příslušného předpisu Evropské unie4)| a) Provoz zařízení provádějícího zkapalnění plynu nebo
b) provoz zařízení provádějícího dovoz, vykládání nebo znovuzplynování LNG.
1.4.
Teplárenství
Odvětvová kritéria| Dopadová kritéria
---|---
Druh služby| Druh subjektu| Speciální kritéria druhu subjektu
1.4.1. Výroba tepelné energie| Držitel licence na výrobu tepelné energie podle energetického zákona| a) Zdroj tepelné energie,
b) vyvedení tepelného výkonu ze zdroje tepelné energie nebo
c) technický dispečink využívaný k výrobě tepelné energie.| Dopad kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu v informačním systému nebo síti elektronických komunikací, na jejichž fungování je závislé poskytování služby, může způsobit
I. závažné omezení, narušení či nedostupnost druhu služby postihující více než 25 000 osob,
II. závažné omezení či narušení jiné základní službyzákladní služby nebo omezení či narušení provozu prvku kritické infrastruktury,
III. hospodářskou ztrátu vyšší než 0,25 % HDP,
IV. obětioběti na životech s mezní hodnotou více než 100 mrtvých nebo 1 000 zraněných osob vyžadujících lékařské ošetření nebo
V. narušení veřejné bezpečnosti na významné části správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, které by mohlo vyžadovat provedení záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
1.4.2. Provoz soustavy zásobování tepelnou energií| Držitel licence na rozvod tepelné energie podle energetického zákona| a) Rozvodné tepelné zařízení nebo
b) technický dispečink využívaný k provozu soustavy zásobování tepelnou energií.
2.
Doprava
2.1.
Letecká doprava
Odvětvová kritéria| Dopadová kritéria
---|---
Druh služby| Druh subjektu| Speciální kritéria druhu subjektu
2.1.1. Provoz letecké dopravy| Letecký dopravce podle zákona o civilním letectví| a) Letecká přeprava alespoň 500 000 osob za rok nebo
b) nabídka letecké přepravy pro alespoň 500 000 osob za rok.| Dopad kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu v informačním systému nebo síti elektronických komunikací, na jejichž fungování je závislé poskytování služby, může způsobit
I. závažné omezení či narušení druhu služby postihující více než 50 000 osob,
II. závažné omezení či narušení jiné základní službyzákladní služby nebo omezení či narušení provozu prvku kritické infrastruktury,
III. hospodářskou ztrátu vyšší než 0,25 % HDP,
IV. nedostupnost druhu služby pro více než 1 600 osob, která není nahraditelná jiným způsobem bez vynaložení nepřiměřených nákladů,
V. obětioběti na životech s mezní hodnotou více než 200 mrtvých nebo 1 000 zraněných osob vyžadujících lékařské ošetření nebo
VI. narušení veřejné bezpečnosti na významné části správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, které by mohlo vyžadovat provedení záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
2.1.2. Provoz letiště nebo pomocných zařízení v rámci letiště| Provozovatel letiště podle zákona o civilním letectví nebo subjekt provozující pomocná zařízení v rámci letiště| a) V rámci globálního nebo hlavního letiště.5)
2.1.3. Služba řízení letového provozu| Poskytovatel letových navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6)| a) Přibližovací služba řízení globálního nebo hlavního letiště nebo letiště určeného jako prvek kritické infrastruktury,
b) služba řízení letového provozu pro řízené lety přilétajících a odlétajících letadel,
c) letištní služba řízení globálního nebo hlavního letiště nebo letiště určeného jako prvek kritické infrastruktury,
d) oblastní služba řízení nebo
e) služba řízení letového provozu pro řízené lety v řízených oblastech.
2.2.
Železniční doprava
Odvětvová kritéria| Dopadová kritéria
---|---
Druh služby| Druh subjektu| Speciální kritéria druhu subjektu
2.2.1. Provoz dráhy| Provozovatel dráhy podle zákona o drahách| a) Pověření k zřízení, správě a udržování železniční infrastruktury, včetně řízení dopravy, zabezpečení nebo signalizace,
b) centrální dispečerské stanoviště,
c) kontrolně analytické centrum,
d) automatické stavění vlakových cest,
e) automatické vedení vlaku nebo
f) evropský systém řízení železniční dopravy.| Dopad kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu v informačním systému nebo síti elektronických komunikací, na jejichž fungování je závislé poskytování služby, může způsobit
I. závažné omezení či narušení druhu služby postihující více než 50 000 osob,
II. závažné omezení či narušení jiné základní službyzákladní služby nebo omezení či narušení provozu prvku kritické infrastruktury,
III. hospodářskou ztrátu vyšší než 0,25 % HDP,
IV. nedostupnost druhu služby pro více než 1 600 osob, která není nahraditelná jiným způsobem bez vynaložení nepřiměřených nákladů,
V. obětioběti na životech s mezní hodnotou více než 100 mrtvých nebo 1 000 zraněných osob vyžadujících lékařské ošetření nebo
VI. narušení veřejné bezpečnosti na významné části správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, které by mohlo vyžadovat provedení záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
2.2.2. Provoz drážní dopravy nebo zařízení služeb| Provozovatel drážní dopravy nebo zařízení služeb podle zákona o drahách| a) Poskytování hnacích vozidel zařazených na tratě transevropské dopravní sítě (TEN-T), systému mezinárodních železničních magistrál (AGC), systému nejdůležitějších tras mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektů (AGTC) nebo železničního koridoru pro mezinárodní nákladní dopravu (RFC),
b) provozovatel železniční dopravy, jehož hlavní činností je přeprava zboží nebo cestujících na tratích transevropské dopravní sítě (TEN-T), systému mezinárodních železničních magistrál (AGC), systému nejdůležitějších tras mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektů (AGTC) nebo železničního koridoru pro mezinárodní nákladní dopravu (RFC) nebo
c) podnik odpovědný za řízení alespoň jednoho zařízení služeb nebo za poskytování alespoň jedné doplňkové nebo pomocné služby podle zákona o drahách.
2.3.
Vodní doprava
Odvětvová kritéria| Dopadová kritéria
---|---
Druh služby| Druh subjektu| Speciální kritéria druhu subjektu
2.3.1. Provoz vnitrozemské, námořní nebo pobřežní osobní nebo nákladní vodní dopravy| Subjekty provozující vnitrozemskou, námořní nebo pobřežní osobní nebo nákladní vodní dopravu| a) Provoz vodní dopravy nebo nabídka provozu vodní dopravy, která není nahraditelná nebo by byla nahraditelná pouze s vynaložením nepřiměřených nákladů.| Dopad kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu v informačním systému nebo síti elektronických komunikací, na jejichž fungování je závislé poskytování služby, může způsobit
I. závažné omezení či narušení jiné základní službyzákladní služby nebo omezení či narušení provozu prvku kritické infrastruktury,
II. hospodářskou ztrátu vyšší než 0,25 % HDP,
III. nedostupnost druhu služby pro více než 1 600 osob, která není nahraditelná jiným způsobem bez vynaložení nepřiměřených nákladů,
IV. obětioběti na životech s mezní hodnotou více než 100 mrtvých nebo 1 000 zraněných osob vyžadujících lékařské ošetření nebo
V. narušení veřejné bezpečnosti na významné části správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, které by mohlo vyžadovat provedení záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
2.3.2. Provoz řídícího orgánu přístavu nebo provoz díla nebo zařízení v rámci přístavu| Řídící orgán přístavu, včetně jeho přístavních zařízení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie7) nebo subjekt provozující dílo nebo zařízení v rámci přístavu| \\--
2.3.3. Provoz služby lodní dopravě| Provozovatel služby lodní dopravě podle příslušného předpisu Evropské unie8)| \\--
2.4.
Silniční doprava
Odvětvová kritéria| Dopadová kritéria
---|---
Druh služby| Druh subjektu| Speciální kritéria druhu subjektu
2.4.1. Činnost subjektu odpovědného za kontrolu řízení provozu| Subjekt odpovědný za plánování, kontrolu nebo správu pozemních komunikací spadajících do jeho územní působnosti| a) Kontrola řízení provozu na pozemních komunikacích.| Dopad kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu v informačním systému nebo síti elektronických komunikací, na jejichž fungování je závislé poskytování služby, může způsobit
I. závažné omezení či narušení druhu služby postihující více než 50 000 osob,
II. závažné omezení či narušení jiné základní službyzákladní služby nebo omezení či narušení provozu prvku kritické infrastruktury,
III. hospodářskou ztrátu vyšší než 0,25 % HDP,
IV. nedostupnost druhu služby pro více než 1 600 osob, která není nahraditelná jiným způsobem bez vynaložení nepřiměřených nákladů,
V. obětioběti na životech s mezní hodnotou více než 100 mrtvých nebo 1 000 zraněných osob vyžadujících lékařské ošetření nebo
VI. narušení veřejné bezpečnosti na významné části správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, které by mohlo vyžadovat provedení záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
2.4.2. Provoz inteligentního dopravního systému| Poskytovatel služby inteligentního dopravního systému podle zákona o pozemních komunikacích| a) Provoz inteligentního dopravního systému v oblasti silniční dopravy, v oblasti řízení provozu nebo mobility nebo v oblasti rozhraní s jinými druhy dopravy.
3.
Bankovnictví
Odvětvová kritéria| Dopadová kritéria
---|---
Druh služby| Druh subjektu| Speciální kritéria druhu subjektu
3.1. Výkon činnosti úvěrové instituce| Úvěrová instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie9)| a) Počet klientů nad 500 000 nebo
b) tržní podíl přesahující 1 % z bilanční sumy bankovního sektoru.| Dopad kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu v informačním systému nebo síti elektronických komunikací, na jejichž fungování je závislé poskytování služby, může způsobit
I. závažné omezení druhu služby postihující více než 500 000 osob,
II. závažné omezení či narušení jiné základní službyzákladní služby nebo omezení či narušení provozu prvku kritické infrastruktury,
III. hospodářskou ztrátu vyšší než 0,25 % HDP nebo
IV. narušení veřejné bezpečnosti na významné části správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, které by mohlo vyžadovat provedení záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
4.
Infrastruktura finančních trhů
Odvětvová kritéria| Dopadová kritéria
---|---
Druh služby| Druh subjektu| Speciální kritéria druhu subjektu
4.1. Provoz obchodního systému| Provozovatel obchodního systému podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu| \\--| Dopad kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu v informačním systému nebo síti elektronických komunikací, na jejichž fungování je závislé poskytování služby, může způsobit
I. závažné omezení či narušení druhu služby postihující více než 50 000 osob,
II. závažné omezení či narušení jiné základní službyzákladní služby nebo omezení či narušení provozu prvku kritické infrastruktury,
III. hospodářskou ztrátu vyšší než 0,25 % HDP,
IV. nedostupnost druhu služby pro více než 1 600 osob, která není nahraditelná jiným způsobem bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo
V. narušení veřejné bezpečnosti na významné části správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, které by mohlo vyžadovat provedení záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
4.2. Výkon činnosti ústřední protistrany| Ústřední protistrana podle přímo použitelného předpisu Evropské unie10)| \\--
5.
Zdravotnictví
Odvětvová kritéria| | Dopadová kritéria
---|---|---
Druh služby| Druh subjektu| Speciální kritéria druhu subjektu
5.1.
Poskytování zdravotních služeb| Poskytovatel zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách| a) Celkový počet akutních lůžek v posledních třech kalendářních letech nejméně 400,
b) statut centra vysoce specializované traumatologické, onkologické, cerebrovaskulární, kardiovaskulární, komplexní kardiovaskulární nebo perinatologické péče podle zákona o zdravotních službách,
c) zajišťování urgentního příjmu podle zákona o zdravotnické záchranné službě v zařízení s celkovým počtem lůžek intenzivní péče v posledních třech kalendářních letech nejméně 40 nebo
d) poskytovatel akutní lůžkové péče s průměrným počtem unikátních ošetřených pacientů v posledních třech kalendářních letech nejméně 100 000 zajeden kalendářní rok.| Dopad kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu v informačním systému nebo síti elektronických komunikací, na jejichž fungování je závislé poskytování služby, může způsobit
I. závažné omezení druhu služby postihující více než 50000 osob,
II. závažné omezení či narušení jiné základní službyzákladní služby nebo omezení či narušení provozu prvku kritické infrastruktury,
III. nedostupnost druhu služby pro více než 1 600 osob, která není nahraditelná jiným způsobem bez vynaložení nepřiměřených nákladů,
IV. obětioběti na životech s mezní hodnotou více než 100 mrtvých nebo 1000 zraněných osob vyžadujících lékařské ošetření,
V. narušení veřejné bezpečnosti na významné části správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, které by mohlo vyžadovat provedení záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, nebo
VI. kompromitaci citlivých osobních údajů o více než 200000 osobách.
6.
Vodní hospodářství
Odvětvová kritéria| Dopadová kritéria
---|---
Druh služby| Druh subjektu| Speciální kritéria druhu subjektu
6.1. Výroba, dodávání nebo distribuce pitné vody nebo odvádění nebo čištění odpadních vod| Výrobce, dodavatel nebo distributor pitné vody nebo subjekt zajišťující odvod nebo čištění odpadních vod, s výjimkou distributora, pro něhož je distribuce pitné vody pouze částí jeho obecné činnosti spočívající v distribuci jiného zboží| a) Výroba, dodávky nebo distribuce pitné vody,
b) čistírna odpadních vod,
c) úpravna vody nebo
d) provoz vodovodu nebo kanalizace.| Dopad kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu v informačním systému nebo síti elektronických komunikací, na jejichž fungování je závislé poskytování služby, může způsobit
I. závažné omezení druhu služby postihující více než 50 000 osob,
II. závažné omezení či narušení jiné základní službyzákladní služby nebo omezení či narušení provozu prvku kritické infrastruktury,
III. hospodářskou ztrátu vyšší než 0,25 % HDP,
IV. nedostupnost druhu služby pro více než 1 600 osob, která není nahraditelná jiným způsobem bez vynaložení nepřiměřených nákladů,
V. obětioběti na životech s mezní hodnotou více než 100 mrtvých nebo 1 000 zraněných osob vyžadujících lékařské ošetření nebo
VI. narušení veřejné bezpečnosti na významné části správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, které by mohlo vyžadovat provedení záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
7.
Digitální infrastruktura
Odvětvová kritéria| Dopadová kritéria
---|---
Druh služby| Druh subjektu| Speciální kritéria druhu subjektu
7.1. Propojování technicky soběstačných sítí| Poskytovatel služby výměnného uzlu internetu (IXP) existujícího za účelem propojení sítí, které jsou z technického a organizačního hlediska oddělené| a) Propojení více než 50 autonomních sítí a průměrný datový tok naměřený v pětiminutovém intervalu za 24 hodin přesahující 50 Gb/s.| Dopad kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu v informačním systému nebo síti elektronických komunikací, na jejichž fungování je závislé poskytování služby, může způsobit
I. závažné omezení či narušení druhu služby postihující více než 50 000 osob,
II. závažné omezení či narušení jiné základní službyzákladní služby nebo omezení či narušení provozu prvku kritické infrastruktury,
III. hospodářskou ztrátu vyšší než 0,25 % HDP,
IV. nedostupnost druhu služby pro více než 1 600 osob, která není nahraditelná jiným způsobem bez vynaložení nepřiměřených nákladů, nebo
V. narušení veřejné bezpečnosti na významné části správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, které by mohlo vyžadovat provedení záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
7.2. Poskytování služeb systému doménových jmen (DNS) na internetu| Poskytovatel služeb DNS| a) Poskytování služby autoritativního DNS a správa nebo hosting více než 10 000 domén druhého řádu.
7.3. Správa nebo provoz registru internetových domén nejvyšší úrovně| Subjekt spravující nebo provozující registr internetových domén nejvyšší úrovně| a) Správa registru internetových domén nejvyšší úrovně s počtem registrovaných domén přesahujícím 100 000.
8.
Chemický průmysl
Odvětvová kritéria| Dopadová kritéria
---|---
Druh služby| Druh subjektu| Speciální kritéria druhu subjektu
8.1. Výroba technických plynů| Výrobce technických plynů| \\--| Dopad kybernetického bezpečnostního incidentukybernetického bezpečnostního incidentu v informačním systému nebo síti elektronických komunikací, na jejichž fungování je závislé poskytování služby, může způsobit
I. závažné omezení či narušení druhu služby postihující více než 50 000 osob,
II. závažné omezení či narušení jiné základní službyzákladní služby nebo omezení či narušení provozu prvku kritické infrastruktury,
III. hospodářskou ztrátu vyšší než 0,25 % HDP,
IV. nedostupnost druhu služby pro více než 1 600 osob, která není nahraditelná jiným způsobem bez vynaložení nepřiměřených nákladů,
V. obětioběti na životech s mezní hodnotou více než 100 mrtvých nebo 1 000 zraněných osob vyžadujících lékařské ošetření nebo
VI. narušení veřejné bezpečnosti na významné části správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, které by mohlo vyžadovat provedení záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
8.2. Výroba hnojiv nebo dusíkatých sloučenin| Výrobce hnojiv nebo dusíkatých sloučenin| \\--
8.3. Výroba pesticidů nebo jiných agrochemických přípravků| Výrobce pesticidů nebo jiných agrochemických přípravků| \\--
8.4. Výroba výbušnin| Výrobce výbušnin| \\--
8.5. Zpracování jaderného paliva| Subjekt zpracovávající jaderné palivo| \\--
8.6. Výroba základních farmaceutických výrobků| Výrobce základních farmaceutických výrobků| \\--
8.7. Výroba farmaceutických přípravků| Výrobce farmaceutických přípravků| \\--
8.8. Výroba jiných základních anorganických látek| Výrobce jiných základních anorganických látek| \\--
8.9. Výroba jiných základních organických chemických látek| Výrobce jiných základních organických chemických látek| \\--
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.
2)
Čl. 2 bod 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES.
3)
Čl. 2 bod 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES.
4)
Čl. 2 bod 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES.
5)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, v platném znění.
6)
Čl. 2 bod 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení), v platném znění.
7)
Čl. 2 bod 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004, o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení, v platném znění.
8)
Čl. 3 písm. o) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS.
9)
Čl. 4 odst. 1 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.
10)
Čl. 2 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění. |
Vyhláška č. 436/2017 Sb. | Vyhláška č. 436/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
Vyhlášeno 15. 12. 2017, datum účinnosti 15. 12. 2017, částka 156/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 15. 12. 2017
436
VYHLÁŠKA
ze dne 6. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 95 odst. 1 k provedení § 52 písm. a), c) a d) a § 60 a v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 95 odst. 2 k provedení § 52 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 202/2017 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Čl. 45 odst. 3 písm. a) a b), čl. 45 odst. 4, čl. 47 a čl. 49 směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom.
Čl. 10 odst. 2 směrnice 2003/10/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Čl. 9 odst. 1 a 2 směrnice 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami (pátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Čl. 14 bod 1 přílohy směrnice Rady 2014/112/EU ze dne 19. prosince 2014, kterou se provádí Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy uzavřená Evropským svazem vnitrozemské plavby (EBU), Evropskou organizací lodních kapitánů (ESO) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF).“.
2.
V § 2 písm. a) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „včetně rizik vyplývajících z jiných právních předpisů“.
3.
V § 3 odst. 2 písm. b) se slova „jiným právním předpisem5)“ nahrazují slovy „v části II přílohy č. 2 k této vyhlášce nebo jiným právním předpisem5)“.
4.
V § 4 se ve větě první za slovem „předpisem5)“ vkládá čárka.
5.
V § 5 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, a dále doklad o převzetí záznamu zaměstnavatelem, pokud toto převzetí není stvrzeno podpisem zaměstnavatele nebo osoby jednající jeho jménem v záznamu“.
6.
V § 6 odstavec 2 zní:
„(2)
Zdravotní stav za účelem posouzení zdravotní způsobilosti při pracovnělékařských prohlídkách se hodnotí na základě
a)
informací zjištěných při dohledu podle § 2 písm. c), nejde-li o případ, kdy pracovnělékařskou prohlídku vykonává registrující poskytovatel,
b)
údajů obsažených v písemné žádosti zaměstnavatele o provedení pracovnělékařské prohlídky,
c)
závěrů základního vyšetření a popřípadě dalších odborných vyšetření a
d)
údajů uvedených ve výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen „zdravotnická dokumentace registrujícího poskytovatele“), pokud se takový výpis podle zákona nebo této vyhlášky vyžaduje; je-li ve zdravotnické dokumentaci vedené o posuzované osobě poskytovatelem pracovnělékařských služeb (dále jen „zdravotnická dokumentace o pracovnělékařských službách“) dříve vyžádaný výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele a tato skutečnost je uvedena v žádosti o výpis, v novém výpisu lze v případě zjištění změn ve zdravotním stavu posuzované osoby registrujícím poskytovatelem uvést pouze údaje za období od vydání dříve vyžádaného výpisu.
Údaje ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele, který je zároveň poskytovatelem pracovnělékařských služeb, se zaznamenají v nezbytném rozsahu do zdravotnické dokumentace o pracovnělékařských službách.“.
7.
V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Posuzuje-li zdravotní stav registrující poskytovatel zdravotních služeb na základě žádosti podle § 54 odst. 2 písm. b) zákona, postupuje se podle odstavce 2 písm. b) a c).“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
8.
V § 7 odst. 2 písm. b) se za slovo „prováděná“ vkládají slova „v případě mimořádné prohlídky“.
9.
V § 7 odst. 2 písm. d) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní:
„2.
jestliže posuzovaná osoba není registrována u žádného registrujícího poskytovatele a pokud je to podle zjištění zdravotního stavu při základním vyšetření k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, důvodné; sdělení, že posuzovaná osoba není registrována u žádného registrujícího poskytovatele, se zaznamená do zdravotnické dokumentace o pracovnělékařských službách,“.
Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3.
10.
V § 7 odst. 6 se za slovo „osoby“ vkládají slova „, jehož součástí bude doporučení ohledně závěru o její zdravotní způsobilosti, a to“.
11.
V § 7 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Pokud jsou pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci stanoveny touto vyhláškou nebo jinými právními předpisy rozdílné lhůty pro provedení periodické prohlídky, provedou se při prováděné periodické prohlídce pouze taková odborná vyšetření, která jsou nezbytná s ohledem na důvod této prohlídky. To nebrání postupu podle odstavce 2 písm. d).“.
12.
V § 8 odst. 1 písm. b) bod 2 zní:
„2.
před prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu, nejde-li o případy, kdy se posouzení zdravotní způsobilosti osoby připravující se na výkon povolání podle zákona neprovádí,“.
13.
V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; dnem rozhodným pro stanovení termínu periodické prohlídky je den vydání lékařského posudku před prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu“.
14.
V § 8 odst. 2 písm. a) se za slovo „nezletilého“ a za slovo „zletilého“ vkládají slova „uchazeče o vzdělávání,“.
15.
V § 9 odst. 1 písm. b) se slovo „lékařská“ zrušuje.
16.
V § 10 odst. 2 se za slovo „též“ vkládají slova „před změnou druhu práce nebo“ a slova „, a to bez ohledu na to, zda změna takových podmínek vede ke změně výsledné kategorie práce“ se nahrazují slovy „nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce“.
17.
V § 11 odst. 2 písm. b) bodě 1 se slova „5 let“ nahrazují slovy „4 roky“.
18.
V § 11 odst. 2 písm. b) bodě 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.
19.
V § 11 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „zdraví“ vkládají slova „, pokud není pro provedení periodické prohlídky podle odstavce 2 stanovena kratší lhůta“.
20.
V § 11 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:
„(4)
Odstavec 2 nebo 3 se nepoužije, pokud je jiným právním předpisem11) nebo v příloze č. 2 k této vyhlášce stanoveno jinak.
11)
Například zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, zákon č. 361/2000 Sb., zákon č. 361/2003 Sb., vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“.
21.
V § 11 odstavec 5 zní:
„(5)
Periodické prohlídky se dále provádějí v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud
a)
je stejný druh práce vykonáván na základě těchto dohod opakovaně a součet dob, po které je práce opakovaně vykonávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky podle odstavce 2 nebo 3, popřípadě podle jiného právního předpisu, nebo
b)
zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje.“.
22.
V § 11 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Dnem rozhodným pro stanovení termínu periodické prohlídky je den
a)
vydání lékařského posudku na základě
1.
vstupní prohlídky nebo mimořádné prohlídky podle § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 nebo
2.
periodické prohlídky, pokud dosavadní lékařský posudek pozbyl platnosti, nebo
b)
započetí výkonu práce stejného druhu poprvé sjednaného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr podle odstavce 5.“.
23.
Poznámka pod čarou č. 12 zní:
„12)
Zákon č. 263/2016 Sb.“.
24.
V § 12 odst. 2 písm. e) se slovo „interval“ nahrazuje slovy „lhůta pro provedení“.
25.
V § 12 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se závěrečná část písmene f) „mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce.“.
26.
V § 12 odstavce 4 a 5 znějí:
„(4)
Při mimořádné prohlídce podle
a)
odstavce 2 písm. a) až d) nebo písm. f) bodu 1 nebo 2 nebo odstavce 3 písm. b) se zdravotní stav posuzované osoby posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření, která jsou nezbytná s ohledem na důvod prohlídky, a výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele, popřípadě též lékařské zprávy ošetřujícího lékaře, který ukončil dočasnou pracovní neschopnost; výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele není třeba požadovat, pokud od vydání posledního lékařského posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců,
b)
odstavce 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 nebo odstavce 3 písm. a) se zdravotní stav posuzované osoby posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření podle § 7 odst. 2 a výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele.
(5)
S výjimkou mimořádné prohlídky podle odstavce 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3, kdy se stanoví nová lhůta pro provedení další periodické prohlídky podle § 11, nedochází provedením mimořádné prohlídky ke změně lhůty provedení periodické prohlídky stanovené při předchozí prohlídce podle § 11, pokud z lékařského posudku nevyplývá jinak.“.
27.
V § 12 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Má-li platnost dosavadního lékařského posudku uplynout v době kratší než 90 dnů nebo dosavadní lékařský posudek již není platný, a dojde-li v této době k souběhu mimořádné a periodické prohlídky, provede se periodická prohlídka; přitom se provedou i vyšetření potřebná pro mimořádnou prohlídku stanovená posuzujícím lékařem s ohledem na důvod provedení mimořádné prohlídky, nebo vyšetření stanovená v rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.“.
28.
V § 13 odst. 1 se slova „na základě žádosti zaměstnance, nebo pokud tak stanoví jiný zákon,“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Pro zjištění zdravotního stavu zaměstnance podle věty první není třeba výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele požadovat.“.
29.
V § 13 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 24 zní:
„(2)
Výstupní prohlídka se provádí
a)
při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu vždy, pokud
1.
zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté,
2.
u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají, nebo
3.
zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána opakovaně dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění podle právního předpisu upravujícího odškodňování způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání24),
b)
před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové, nebo
c)
pokud tak stanoví jiný právní předpis.
Na základě provedení výstupní prohlídky je posuzované osobě a osobě, která o prohlídku požádala, předáno potvrzení o jejím provedení. Kopie potvrzení se zakládá do zdravotnické dokumentace pracovnělékařských služeb.
24)
Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 224/2016 Sb.“.
30.
V § 13 odstavec 3 zní:
„(3)
Výstupní prohlídka při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu se dále provede v případě, kdy o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec.“.
31.
V § 15 písm. a) bod 2 zní:
„2.
adresu sídla, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,“.
32.
V § 15 písm. b) se slova „na území České republiky, nebo adresu místa hlášeného přechodného pobytu na území České republiky nebo, nemá-li takovou adresu, adresu místa bydliště“ nahrazují slovy „popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince“.
33.
V § 15 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; v případě výstupní prohlídky se pro potřeby následné prohlídky uvede údaj o době expozice příslušnému rizikovému faktoru,“.
34.
V § 15 se na konci textu písmene d) doplňují slova „; v případě souběhu mimořádné a periodické prohlídky se uvede i tato skutečnost“.
35.
V § 15 se na konci textu písmene e) doplňují slova „; v případě souběhu mimořádné a periodické prohlídky se uvede i důvod pro provedení mimořádné prohlídky“.
36.
V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
V případě žádosti o provedení výstupní prohlídky se odstavec 1 použije obdobně.“.
37.
Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní:
㤠15a
Náležitosti žádosti o provedení lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání
(1)
Žádost o provedení lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti uchazeče o vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole obsahuje tyto náležitosti:
a)
identifikační údaje školy, a to název právnické osoby vykonávající činnost školy a adresu sídla školy,
b)
identifikační údaje uchazeče o vzdělávání, a to jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu uchazeče o vzdělávání, popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince,
c)
kód a název oboru vzdělání uvedený v přihlášce ke studiu,
d)
důvod provedení prohlídky.
(2)
Žádost o provedení lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti žáka nebo studenta v průběhu vzdělávání vedle náležitostí podle odstavce 1 písm. a), b) a d) obsahuje
a)
identifikační číslo právnické osoby vykonávající činnost školy, bylo-li přiděleno,
b)
kód a název oboru vzdělání, ke kterému je žák nebo student posuzován,
c)
druh požadované prohlídky,
d)
údaje o podmínkách výuky a praktického vyučování a o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci a míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek, jde-li o žádost podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 2 nebo písm. c).“.
38.
V § 16 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
identifikační údaje školy, a to název právnické osoby vykonávající činnost školy, adresu sídla školy a identifikační číslo právnické osoby vykonávající činnost školy, bylo-li přiděleno,“.
39.
V § 16 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) se slovo „vzdělávání“ nahrazuje slovem „vzdělání“.
40.
V § 17 písm. a) bod 2 zní:
„2.
adresu sídla, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,“.
41.
Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu zní:
㤠17a
Náležitosti potvrzení o provedení výstupní prohlídky
Potvrzení o provedení výstupní prohlídky obsahuje tyto náležitosti:
a)
identifikační údaje zaměstnavatele v rozsahu podle § 17 písm. a),
b)
identifikační údaje osoby, u které byla výstupní prohlídka provedena, a to jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu této osoby, popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince,
c)
údaje o dosavadním pracovním zařazení posuzované osoby, dále údaje o druhu práce, režimu práce, rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, kterou posuzovaná osoba vykonávala, a míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek,
d)
údaj o době expozice příslušnému rizikovému faktoru, pokud ho zaměstnavatel v žádosti uvede,
e)
datum provedení výstupní prohlídky,
f)
identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb, který potvrzení vydal, a to identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresu sídla a razítko poskytovatele,
g)
identifikační údaje lékaře, který výstupní prohlídku provedl, a to jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis lékaře,
h)
datum vydání potvrzení.“.
42.
Přílohy č. 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 14 až 22 a 25 znějí:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 79/2013 Sb.
Doba potřebná k zajištění pracovnělékařských služeb
Celková doba potřebná k zajištění pracovnělékařských služeb se stanoví na základě součtu minimálního času potřebného k provádění pracovnělékařských prohlídek s ohledem na náročnost prací a minimálního času potřebného na jedno pracovní místo za rok pro poradenství a dohled nad pracovními podmínkami, včetně školení.
Druh pracovnělékařské prohlídky| Náročnost práce| Minimální čas potřebný k provedení pracovnělékařské prohlídky s ohledem na náročnost práce
---|---|---
Vstupní| Nízká a střední (práce zařazená do první a druhé kategorie).| 40 min.
Vysoká (práce zařazená do druhé kategorie rizikové, třetí a čtvrté a činnosti, pro jejichž výkon jsou stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy5)).| 60 min.
Periodická| Nízká a střední (práce zařazená do první a druhé kategorie).| 30 min.
Vysoká (práce zařazená do druhé kategorie rizikové, třetí a čtvrté a činnosti, pro jejichž výkon jsou stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy5)).| 40 min.
Mimořádná| Nízká a střední (práce zařazená do první a druhé kategorie).| 30 min.
Vysoká (práce zařazená do druhé kategorie rizikové, třetí a čtvrté a činnosti, pro jejichž výkon jsou stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy5)).| 30 min.
Vysoká (práce zařazená do druhé kategorie rizikové, třetí a čtvrté a činnosti, pro jejichž výkon jsou stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy5), jde- li o prohlídku podle § 12 odst. 2 písm. e) nebo f) bodu 3) nebo odst. 3 písm. a).| 40 min
Výstupní| Střední (práce zařazená do druhé kategorie).| 30 min.
Vysoká (práce zařazená do druhé kategorie rizikové, třetí a čtvrté a činnosti, pro jejichž výkon jsou stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy5)).| 40 min.
Čas potřebný pro provedení pracovnělékařské prohlídky zahrnuje provedení základního vyšetření, zhodnocení výsledků zjištěného zdravotního stavu, diferenciálně diagnostickou a posudkovou rozvahu, popřípadě též vyžádání odborných vyšetření a jejich zhodnocení, provedení záznamu do zdravotnické dokumentace, zpracování lékařského posudku a zajištění jeho předání oprávněným osobám a související administrativní činnost.
| Náročnost práce| Minimální čas potřebný na jedno pracovní místo za rok pro poradenství a dohled nad pracovními podmínkami, včetně školení
---|---|---
Poradenství a dohled| Nízká (práce zařazená do kategorie první).| 8 min
Poradenství a dohled| Střední (práce zařazená do druhé kategorie a činnosti, pro jejichž výkon jsou stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy5)).| 15 min
Poradenství a dohled| Vysoká (práce zařazená do druhé kategorie rizikové, třetí a čtvrté).| 30 min.
Čas potřebný k provedení dohledu a poradenství podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) lze zvýšit zejména při zohlednění velikosti a umístění jednotlivých pracovišť zaměstnavatele, charakteru rizika, počtu žáků nebo studentů účastnících se na praktickém vyučování nebo praktické přípravě na pracovištích zaměstnavatele nebo osob se zdravotním postižením.
Jedním pracovním místem pro účely stanovení doby potřebné pro provádění poradenství a dohledu se rozumí jedna pracovní pozice v jedné pracovní směně.
Při směnném provozu je pro stanovení doby potřebné pro provádění poradenství a dohledu určující pracovní směna s nejvyšším počtem pracovních míst. Jsou-li v dalších pracovních směnách pracovní místa na jiných pracovních pozicích, než jsou v určující pracovní směně, zohlední se při stanovení doby potřebné pro provádění poradenství a dohledu minimální čas i pro tato pracovní místa.
Je-li počet pracovních míst nižší než 10, použije se pro stanovení doby potřebné pro provádění poradenství a dohledu minimální čas určený nejméně pro 5 pracovních míst při nízké a střední náročnosti práce a pro 10 pracovních míst při vysoké náročnosti práce.
Při stanovení celkové doby potřebné k provádění pracovnělékařských služeb se nezohledňuje účast poskytovatele pracovnělékařských služeb při jednorázových expertízách a měření rizikových faktorů pracovních podmínek, prováděnými držiteli osvědčení o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky nebo držiteli autorizace14).
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 79/2013 Sb.
Rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek v případech, kdy se nepostupuje podle § 11 vyhlášky
Vysvětlení některých pojmů a použitých zkratek
ALP: alkalická fosfatáza
ALT: alaninaminotransferáza
AST: asparátaminotransferáza
CRP: C reaktivní protein
EKG: elektrokardiogram
FW: sedimentace erytrocytů
GMT (GGT): gama-glutamyl transferáza
KO + dif.: krevní obraz a diferenciální rozpočet
kreatinin, cholesterol, triglyceridy, bilirubin: hodnoty v krvi
Alfa1 mikroglobuliny: v moči pro stanovení tubulárních poruch
PEL: přípustný expoziční limit
PSA: prostatický specifický antigen
RTG hrudníku: radiodiagnostické vyšetření hrudních orgánů ne starší, než 3 měsíců, u expozice karcinogenům ne starší, než 1 měsíc
Spirometrie: spirometrické vyšetření minimálně parametrů FVC, FEV1, FEV% se záznamem křivky průtok - objem
NDT - nedestruktivní zkoušení
Prognosticky závažné nemoci: prognosticky závažnými nemocemi se rozumí takové nemoci, které vylučují schopnost organizmu vypořádat se bez dalšího zhoršování nemoci se zdravotní náročností vykonávané práce nebo pracovních podmínek nebo u kterých to lze vzhledem ke zřejmému pokračujícímu nepříznivému vývoji zdravotního stavu důvodně předpokládat.
Závažné nemoci: závažnými nemocemi se rozumí takové nemoci, které omezují schopnost organizmu vypořádat se bez dalšího zhoršování nemoci se zdravotní náročností vykonávané práce nebo pracovních podmínek.
Zdravotní náročnost vykonávané práce: zdravotní náročností vykonávané práce se rozumí kvalifikovaný odhad zátěže organizmu při výkonu práce zohledňující rizikové faktory pracovních podmínek a jejich míru a riziko ohrožení zdraví zaměstnance nebo jiných osob, včetně rizik vyplývajících z jiných právních předpisů.
C - Karcinogeny: látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1 a 2 podle právního předpisu upravujícího chemické látky15) nebo jako chemické karcinogeny kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na látky a směsi16); prach tvrdých dřev uvedených v části A tabulky č. 4 vysvětlivce písm. b) přílohy č. 3 k nařízení vlády o ochraně zdraví zaměstnanců při práci, je-li práce s tvrdým dřevem zařazena do kategorie třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a cytostatika, pokud jsou ve směsi léčivých přípravků přítomny látky, které jsou považovány za karcinogeny, pokud již nejsou klasifikovány jako karcinogeny kategorie 1 a 2 nebo kategorie 1A a 1B.
M - Mutageny: látky klasifikované jako mutageny kategorie 1 a 2 podle jiného právního předpisu nebo jako mutageny kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na látky a směsi16).
R - Látky toxické pro reprodukci: látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 podle jiného právního předpisu nebo jako látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na látky a směsi16).
I.
Rizikové faktory pracovních podmínek
1.
CHEMICKÉ FAKTORY (obecně)
1.1.
Práce s chemickými látkami
Poznámka: Jde o obecný postup pro chemické látky. Hodnotí se vždy účinky všech chemických látek a směsí, kterým je zaměstnanec v pracovním prostředí při výkonu práce exponován. U každé práce s chemickými látkami je nezbytné posoudit všechny nebezpečné vlastnosti, které každá jednotlivá látka má, a současně riziko, které při práci posuzované osoby vzniká.
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci cílových orgánů pro působení daných látek,
2.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
prokázaná přecitlivělost v anamnéze na látky vyskytující se při posuzované práci.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
nemoci cílových orgánů pro působení daných látek,
2.
kožní nemoci ekzémového charakteru a závažné dermatózy,
3.
závažné poruchy kognitivních funkcí a smyslového vnímání.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT u prokazatelné vysoké expozice hepatotoxickým látkám, močový sediment a kreatinin v krvi u expozice nefrotoxickým látkám. Další odborná vyšetření podle míry expozice a povahy toxického, senzibilizujícího nebo dráždivého účinku, popřípadě dalších účinků chemických látek nebo směsí podle jiného právního předpisu
Periodická prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT u prokazatelné vysoké expozice hepatotoxickým látám, močový sediment, alfa1 mikroglobuliny v moči a kreatinin v krvi u expozice nefrotoxickým látkám. Další odborná vyšetření podle míry expozice, povahy toxického, senzibilizujícího nebo dráždivého účinku, popřípadě dalších účinků chemických látek nebo směsí podle jiného právního předpisu s přihlédnutím k výsledkům biologických expozičních testů (BET)
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: u látek s pozdním účinkem karcinogenním a mutagenním a u látek s fibrogenním účinkem na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
1.2.
Látky s pozdním účinkem karcinogenním a mutagenním - karcinogeny kategorie 1 a 2 nebo kategorie 1A a 1B a mutageny kategorie 1 a 2 nebo kategorie 1A a 1B
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prekancerózy nebo zhoubné nádory; pokud je riziko dané práce výrazné a prekanceróza nebo prodělaný zhoubný nádor postihl orgán nebo systém, který může být daným karcinogenem též postižen,
2.
těžká imunodeficience nebo léčba oslabující výrazně imunitní systém.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické kožní nemoci,
2.
nemoci mízních uzlin, jater, sleziny,
3.
přetrvávající jednoznačně patologické nálezy orgánů nebo systémů, který může být daným karcinogenem též postižen.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO+dif. a ALT, GMT
Periodická prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO+dif. a ALT, GMT
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky, pokud jsou stanoveny rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví, po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
1.3.
Látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 nebo kategorie 1A a 1B
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
těhotenství, pokud není k práci zaměstnankyně podle lékařského posudku zdravotně způsobilá, nebo jde o práci zakázanou těhotným17).
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
opakované spontánní aborty,
2.
poruchy fertility u osob ve fertilním věku, které se pro tento stav léčí,
3.
období plánovaného těhotenství.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.
CHEMICKÉ FAKTORY (vybrané)
2.1.
Olovo a jeho sloučeniny (se zvláštním zřetelem na C a R)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné anémie, všechny závažné typy porfyrických nemocí,
2.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
3.
těžké prognosticky závažné nemoci jater a ledvin,
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické anémie,
2.
známky zvýšené expozice olovu,
3.
chronické nemoci nervového systému,
4.
chronické nemoci jater a ledvin,
5.
chronické nemoci gastrointestinálního systému,
6.
závažné endokrinní nemoci,
7.
opakované spontánní aborty,
8.
poruchy fertility u osob ve fertilním věku, které se pro tento stav léčí.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, KO + dif., kreatinin
Periodická prohlídka: základní vyšetření, KO + dif., kreatinin, plumbémie; při vyšetření plumbémie se postupuje se podle právního předpisu, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci18)
Mimořádná prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, KO + dif. + retikulocyty, kreatinin, plumbémie
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky včetně vyšetření plumbémie
Následné prohlídky: 0
2.2.
Rtuť a její sloučeniny
2.2.1.
Kovová rtuť a její anorganické sloučeniny (se zvláštním zřetelem na R)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost,
4.
prognosticky závažné nemoci ledvin.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci nervového systému,
2.
závažné duševní nemoci včetně neurastenického syndromu,
3.
alkoholová nebo drogová závislost v anamnéze,
4.
chronické nemoci ledvin,
5.
poruchy funkce štítné žlázy,
6.
opakované spontánní aborty u vysoké expozice parám kovové rtuti,
7.
poruchy fertility u osob ve fertilním věku, které se pro tento stav léčí, jestliže jde o práce s vysokou expozicí parám kovové rtuti,
8.
závažné stomatitis.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, kreatinin
Periodická prohlídka: základní vyšetření, kreatinin, alfa1 mikroglobuliny
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.2.2.
Organické sloučeniny rtuti
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci nervového systému u alkylsloučenin rtuti,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci ledvin,
2.
chronické nemoci nervového systému a omezení zorného pole u alkylsloučenin rtuti,
3.
závažné duševní nemoci,
4.
alkoholová nebo drogová závislost v anamnéze,
5.
ekzémové nemoci a závažné dermatózy.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, kreatinin
Periodická prohlídka: základní vyšetření, kreatinin
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.3.
Arzén a jeho sloučeniny (se zvláštním zřetelem na C a R)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
2.
prognosticky závažné poruchy krvetvorby,
3.
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému, například prekancerózy a stavy po terapii maligních tumorů,
4.
prognosticky závažné nemoci jater a ledvin,
5.
prekancerózy a karcinomy kůže,
6.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
7.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci nervového systému,
2.
poruchy krvetvorby,
3.
chronické kožní nemoci,
4.
chronické nemoci dýchacího systému,
5.
obliterující nemoci cév,
6.
chronické nemoci jater a ledvin,
7.
chronické nemoci gastrointestinálního systému,
8.
opakované spontánní aborty u vysoké expozice těm sloučeninám arzénu, které jsou toxické pro reprodukci,
9.
poruchy fertility u osob ve fertilním věku, které se pro tento stav léčí, jestliže jde o práce s vysokou expozicí těm sloučeninám arzénu, které jsou toxické pro reprodukci,
10.
alkoholová nebo drogová závislost v anamnéze.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, FW nebo CRP, KO + dif., ALT a GMT.
Periodická prohlídka: základní vyšetření, FW nebo CRP, KO + dif., ALT a GMT, po 10 letech expozice RTG hrudníku a ultrasonografie břicha a dále 1x za dva roky
Lhůty prohlídek: 1x za 1/2 roku u kategorie 4 nebo 1x za rok u kategorie 3
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
2.4.
Antimon a jeho sloučeniny
Poznámka: Vztahuje se pouze na inhalační expozici.
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému,
2.
prognosticky závažné nemoci gastrointestinálního systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné nemoci srdce,
2.
chronické nemoci dýchacího systému,
3.
chronické kožní nemoci,
4.
chronická anémie při práci s hydridem antimonu SbH3,
5.
chronické nemoci gastrointestinálního systému.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, EKG, spirometrie, RTG hrudníku
Periodická prohlídka: základní vyšetření, EKG, spirometrie; KO + dif. při práci s hydridem antimonu SbH3, po 6 letech expozice navíc 1x za 4 roky RTG hrudníku
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky, RTG hrudníku
Následné prohlídky: 0
2.5.
Beryllium a jeho sloučeniny (se zvláštním zřetelem na C)
Poznámka: Vztahuje se pouze na inhalační expozici.
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému,
2.
prekancerózy a stavy po terapii maligních tumorů v oblasti dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
chronické nemoci dýchacího systému,
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., ALT a GMT, spirometrie, RTG hrudníku
Periodická prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., ALT a GMT, spirometrie, RTG hrudníku poprvé za 6 let od začátku expozice a dále 1x za 2 roky
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
2.6.
Kadmium a jeho sloučeniny (se zvláštním zřetelem na C, M a R)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci ledvin a jater,
2.
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému, například prekancerózy a stavy po terapii maligních tumorů.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci ledvin a jater,
2.
chronické nemoci dýchacího systému,
3.
nemoci prostaty,
4.
závažné porucha metabolizmu kalcia, fosforu a vitaminu D, osteoporóza,
5.
opakované spontánní aborty u vysoké expozice těm sloučeninám kadmia, které jsou toxické pro reprodukci,
6.
poruchy fertility u osob ve fertilním věku, které se pro tento stav léčí, jestliže jde o práce s vysokou expozicí těm sloučeninám kadmia, které jsou toxické pro reprodukci,
7.
anosmie.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., AST, ALT a GMT, kreatinin, alfa1 mikroglobuliny, spirometrie, RTG hrudníku
Periodická prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., AST, ALT a GMT, spirometrie, po 10 letech expozice navíc 1x za 2 roky RTG hrudníku a PSA u mužů
Lhůty prohlídek: 1x za 2 roky
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
2.7.
Chróm a jeho VI-mocné sloučeniny (se zvláštním zřetelem na C a R)
Poznámka: Do této skupiny expozic chrómu nepatří mechanické opracovávání legované oceli.
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému, například prekancerózy a stavy po terapii maligních tumorů,
2.
těžké chronické kožní nemoci, včetně prekanceróz a karcinomů kůže,
3.
perzistující nedostatečně kontrolované astma bronchiale.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému,
2.
alergické nemoci kůže a dýchacího systému,
3.
chronické kožní nemoci,
4.
opakované spontánní aborty u vysoké expozice těm sloučeninám chrómu, které jsou toxické pro reprodukci,
5.
poruchy fertility u osob ve fertilním věku, které se pro tento stav léčí, jestliže jde o práce s vysokou expozicí těm sloučeninám chrómu, které jsou toxické pro reprodukci,
6.
anosmie.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, při práci s šestimocnými sloučeninami chrómu také močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., AST, ALT a GMT, spirometrie, ORL vyšetření s rinoskopií a RTG hrudníku
Periodická prohlídka: základní vyšetření, při práci s šestimocnými sloučeninami chrómu také močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., AST, ALT a GMT, spirometrie, ORL vyšetření s rinoskopií, po 10 letech expozice poprvé i RTG hrudníku, dále každé 2 roky
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky po nejméně pětileté expozici CrVI 1x za 2 roky
2.8.
Mangan a jeho sloučeniny
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
2.
prognosticky závažné poruchy a poruchy chování,
3.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost,
4.
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému,
5.
prognosticky závažné nemoci jater.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci nervového systému,
2.
závažné duševní nemoci,
3.
alkoholová nebo drogová závislost v anamnéze,
4.
chronické nemoci dýchacího systému,
5.
chronické nemoci jater.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie u prašné expozice sloučeninám manganu
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie u prašné expozice sloučeninám manganu
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následná prohlídka: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky po nejméně pětileté expozici za 2 roky a za 4 roky po ukončení expozice se zaměřením na možnost rozvoje parkinsonského syndromu
2.9.
Nikl a jeho sloučeniny (se zvláštním zřetelem na C a R)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému včetně nemocí sliznice nosní a vedlejších dutin nosních, prekancerózy a stavy po terapii nádorových nemocí v těchto lokalizacích.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému včetně nemocí sliznice nosní a vedlejších dutin nosních,
2.
chronické kožní nemoci,
3.
opakované spontánní aborty u vysoké expozice těm sloučeninám niklu, které jsou toxické pro reprodukci,
4.
poruchy fertility u osob ve fertilním věku, které se pro tento stav léčí, jestliže jde o práce s vysokou expozicí těm sloučeninám niklu, které jsou toxické pro reprodukci,
5.
alergické nemoci kůže a dýchacích cest.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie a RTG hrudníku. U sloučenin niklu s karcinogenními účinky navíc močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., ALT a GMT
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
U sloučenin niklu s karcinogenními účinky také močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., ALT a GMT, po 10 letech expozice ORL vyšetření s rinoskopií a RTG hrudníku
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky a spirometrie po skončení nejméně pětileté expozici těm sloučeninám niklu, které mají karcinogenní účinek, 1x za 2 roky
2.10.
Fosfor a jeho sloučeniny
2.10.1.
Fosfor bílý
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci jater a ledvin,
2.
prognosticky závažné nemoci kostí (osteomyelitis a osteoporóza),
3.
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci jater a ledvin,
2.
závažné nemoci kostí,
3.
závažné krvácivé stavy,
4.
chronické kožní nemoci,
5.
chronické nemoci dýchacího systému.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., AST, ALT a GMT, kreatinin
Periodická prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., AST, ALT a GMT, kreatinin
Lhůta prohlídky: 1x za rok
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.10.2.
Fosfor a jeho anorganické sloučeniny, například (ortho) fosforečnan vápenatý, amonný, sodný, draselný, zinečnatý
Poznámka: Vztahuje se pouze na inhalační expozici.
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
chronické nemoci dýchacího systému.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.10.3.
Organické sloučeniny fosforu (například organofosfáty - OF a trikrezylfosfát-TKP a další se zvláštním zřetelem na R, pokud některá sloučenina je takto klasifikována)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
snížení aktivity cholinesterázy nebo acetylcholinesterázy v krvi pod 80 % referenční hodnoty,
2.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
3.
prognosticky závažné nemoci jater a ledvin,
4.
astma bronchiale,
5.
prognosticky závažné poruchy a poruchy chování,
6.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci nervového systému,
2.
chronické nemoci jater a ledvin,
3.
chronické nemoci dýchacího systému,
4.
ekzémová nemoci, chronické nemoci kůže,
5.
závažné poruchy a poruchy chování,
6.
alkoholová nebo drogová závislost v anamnéze,
7.
opakované spontánní aborty u vysoké expozice těm organickým sloučeninám fosforu, které jsou toxické pro reprodukci,
8.
poruchy fertility u osob ve fertilním věku, které se pro tento stav léčí, jestliže jde o práce s vysokou expozicí těm organickým sloučeninám fosforu, které jsou toxické pro reprodukci,
9.
pokles aktivity cholinesterázy nebo acetylcholinesterázy v krvi o 30 % proti bazální hodnotě, a to po dobu nejméně 2 měsíců.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT, stanovení aktivity cholinesterázy nebo acetylcholinesterázy v krvi (základní hodnota), spirometrie
Periodická prohlídka - základní vyšetření, ALT, GMT, podle závažnosti expozice 1 až 3x za rok, nejméně však 1x během práce stanovení aktivity cholinesterázy nebo acetylcholinesterázy v krvi, spirometrie
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky se zaměřením na periferní nervový systém (opožděný efekt)
Následné prohlídky: 0
2.11.
Vanad a jeho sloučeniny
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
perzistující středně těžké astma bronchiale a závažné nemoci dýchacího systému,
2.
závažné zánětlivé oční nemoci,
3.
prognosticky závažné nemoci ledvin.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému,
2.
alergické nemoci,
3.
chronické kožní nemoci,
4.
chronické zánětlivé oční nemoci,
5.
chronické nemoci ledvin.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie pouze při předpokládané inhalační expozici
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie u prací s významnou inhalační expozicí
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.12.
Fluór a jeho anorganické a organické sloučeniny (se zvláštním zřetelem na sloučeniny, které jsou C, M a R)
Poznámka: Nevztahuje se na freony.
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci spojené s poruchou metabolizmu kalcia a fosforu (poruchy osifikace kostí, osteoporóza),
2.
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné nemoci spojené s poruchou metabolizmu kalcia a fosforu (poruchy osifikace kostí, osteoporóza),
2.
Morbus Bechtěrev, ankylózy páteře a velkých kloubů, prodělaná tuberkulóza kostí,
3.
chronické nemoci dýchacího systému,
4.
chronické nemoci ledvin,
5.
opakované spontánní aborty u vysoké expozice těm sloučeninám fluoru, které jsou toxické pro reprodukci,
6.
poruchy fertility u osob ve fertilním věku, které se pro tento stav léčí, jestliže jde o práce s vysokou expozicí těm sloučeninám fluoru, které jsou toxické pro reprodukci,
7.
závažné nemoci myokardu.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie pouze při předpokládané inhalační expozici
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie u prací s významnou inhalační expozicí
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.13.
Chlór a jeho anorganické sloučeniny (například chlornany, chlorečnany, kyselina chloristá)
Poznámka: Do této skupiny se nezařazuje chlorid sodný, chlorid draselný a další chloridy, které nemají žádnou nebezpečnou vlastnost pro člověka.
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému, včetně alergických,
2.
chronické zánětlivé oční nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie pouze při předpokládané inhalační expozici
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie u prací s významnou inhalační expozicí
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.14.
Ostatní halogeny a jejich sloučeniny (například bróm, brómované uhlovodíky - monobromomethan, 1,2, dibromethan, bromoform, dibromomethan, jód)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému,
2.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
3.
prognosticky závažné nemoci jater a ledvin se známkami aktivity procesu.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému,
2.
závažné alergické nemoci,
3.
chronické nemoci kožní,
4.
chronické nemoci nervového systému,
5.
chronické nemoci jater a ledvin u hepatotoxických nebo nefrotoxických bromovaných uhlovodíků,
6.
porucha funkce štítné žlázy u jódu.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, u hepatotoxických nebo nefrotoxických uhlovodíků kreatinin a ALT, GMT
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, u hepatotoxických nebo nefrotoxických uhlovodíků kreatinin a ALT, GMT, alfa1 mikroglobuliny
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.15.
Zinek a jeho sloučeniny, které nemají žádnou nebezpečnou vlastnost pro člověka
Poznámka: Vztahuje se pouze na inhalační expozici. Sloučeniny zinku nebezpečné pro člověka se posuzují například podle položek 2.7, 2.25, 2.47, 2.53 a 7.2.1
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
chronické nemoci dýchacího systému.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření,
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.16.
Měď a její sloučeniny
Poznámka: Vztahuje se pouze na inhalační expozici.
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému,
2.
závažné alergické nemoci,
3.
chronické kožní nemoci,
4.
závažné nemoci jater.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.17.
Oxid uhelnatý u prací zařazených do kategorie 4 (se zvláštním zřetelem na R)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost,
4.
prognosticky závažné anémie.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci nervového systému,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
alkoholová nebo drogová závislost v anamnéze,
4.
chronická anémie,
5.
závažné nemoci kardiovaskulárního systému včetně ischemické choroby srdeční,
6.
opakované spontánní aborty,
7.
poruchy fertility u osob ve fertilním věku, které se pro tento stav léčí,
8.
hypertensní nemoc s orgánovým postižením.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, EKG, KO + dif.
Periodická prohlídka: základní vyšetření, EKG, KO + dif.
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.18.
Oxidy dusíku a ozón
Poznámka: Nevztahuje se na oxid dusný (rajský plyn).
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému, včetně alergických,
2.
chronické konjunktivitidy.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.19.
Oxidy síry
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému,
2.
chronické konjunktivitidy.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.20.
Kyanovodík a kyanidy
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
prokázaná současná alkoholová a drogová závislost,
4.
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci nervového systému,
2.
závažné duševní poruchy,
3.
alkoholová a drogová závislost v anamnéze
4.
chronická anémie,
5.
chronické nemoci dýchacího systému.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.21.
Izokyanáty bez ohledu na kategorii práce
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prokázaná přecitlivělost na některý z izokyanátů,
2.
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému, včetně alergických.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému,
2.
alergické kožní nemoci,
3.
závažné kardiální nemoci s levostrannou dekompenzací.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, RTG hrudníku
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Lhůty prohlídek: poprvé za 3 měsíce po nástupu k výkonu práce s izokyanáty, dále 1x za 1 rok
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.22.
Fosgen
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému,
2.
alergické nemoci dýchacích cest.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.23.
Borany (hydridy boru - například diboran, pentaboran, dekaboran)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci jater a ledvin,
2.
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému,
3.
prognosticky závažné nemoci centrálního i periferního nervového systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci jater a ledvin,
2.
chronické nemoci dýchacího systému,
3.
závažné oční nemoci (například nemoci rohovky),
4.
závažné nemoci centrálního i periferního nervového systému.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT, kreatinin
Periodická prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT, kreatinin
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.24.
Sirouhlík
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci centrálního nebo periferního nervového systému,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost,
4.
prognosticky závažné nemoci kardiovaskulárního systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci centrálního nebo periferního nervového systému,
2.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
alkoholová nebo drogová závislost v anamnéze,
4.
závažné nemoci kardiovaskulárního systému,
5.
chronické nemoci jater a ledvin.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, EKG, oční vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření, EKG, oční vyšetření
Lhůty prohlídek: první za 6 měsíců, další 1x ročně
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.25.
Sirovodík a sulfidy (sirníky)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému,
2.
prognosticky závažné nemoci nervového systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému,
2.
chronické zánětlivé oční nemoci,
3.
chronické nemoci nervového systému,
4.
závažné kardiovaskulární nemoci, včetně závažných anémií,
5.
chronické kožní nemoci,
6.
porucha čichu.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, EKG, spirometrie pouze při předpokládané inhalační expozici
Periodická prohlídka: základní vyšetření, EKG, spirometrie u prací s významnou inhalační expozicí
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.26.
Amoniak a ty hydroxidy, které představují riziko při inhalační expozici
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému,
2.
chronické kožní nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.27.
Halogenované uhlovodíky
2.27.1.
Trichlorethylen a tetrachlorethylen (= perchlorethylen) (se zvláštním zřetelem na C u té z nich, která je takto klasifikována)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování včetně těžšího neurastenického syndromu,
3.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost,
4.
závažné chronické nemoci jater nebo ledvin.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci nervového systému,
2.
chronické nemoci jater nebo ledvin,
3.
alkoholová nebo drogová závislost v anamnéze,
4.
chronické kožní nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT, kreatinin
Periodická prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT, kreatinin
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky u té látky, která je klasifikována jako karcinogen, po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
2.27.2.
Methylchlorid (= monochlormethan)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování včetně výraznějšího neurastenického syndromu,
3.
závažné chronické nemoci jater a ledvin,
4.
prognosticky závažné chronické nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
2.
chronické nemoci jater nebo ledvin,
3.
alkoholová nebo drogová závislost v anamnéze.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT, kreatinin, KO + dif., spirometrie
Periodická prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT, kreatinin, KO + dif., spirometrie; první prohlídka za 3 - 9 měsíců
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.27.3.
Tetrachlormethan, trichlormethan (chloroform), dichlormethan (=methylenchlorid), I,I-dichlorethan, 1,2-dichlorethan, I,I,I-trichlorethan, 1,1,2-trichlorethan (se zvláštním zřetelem na C u těch, které jsou karcinogenem)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné chronické nemoci jater a ledvin,
2.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
3.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
4.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost,
5.
prognosticky závažné nemoci kardiovaskulárního systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné chronické nemoci jater a ledvin,
2.
závažné nemoci nervového systému,
3.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
4.
alkoholová nebo drogová závislost v anamnéze,
5.
prognosticky závažné nemoci kardiovaskulárního systému,
6.
chronické kožní nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT, kreatinin, EKG
Periodická prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT, kreatinin, EKG
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky u těch látek, které jsou klasifikovány jako karcinogeny, po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
2.27.4.
Vinylchlorid (= chlorethen) (se zvláštním zřetelem na C)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné chronické nemoci jater a ledvin,
2.
závažný Raynaudův fenomén jakékoliv etiologie,
3.
závažné nemoci nervového systému,
4.
závažné chronické nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné nemoci jater a ledvin,
2.
chronické kožní nemoci,
3.
závažné nemoci nervového systému,
4.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
5.
alkoholová nebo drogová závislost,
6.
poruchy krvetvorby.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, FW nebo CRP, KO + dif., kreatinin, AST, ALT, GMT,
Periodická prohlídka: základní vyšetření, FW nebo CRP, KO + dif., kreatinin, AST, ALT a GMT, po více než desetileté práci v riziku i vodní chladový test a prstová pletyzmografie
Mimořádná prohlídka (po vyšší expozici): základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., AST, ALT a GMT, bilirubin, kreatinin
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky, bez chladového testu a prstové pletysmografie, po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
2.28.
Uhlovodíky
2.28.1.
Alifatické nebo alicyklické uhlovodíky, destiláty ropy (například různé druhy benzínů, solventních naft a petrolejů)
Poznámka: Pokud tyto látky obsahují nadlimitní množství benzenu nebo 1,3-butadienu a jsou proto klasifikovány jako karcinogeny nebo mutageny, posuzují se podle položky 1.2 nebo 2.28.2.
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci centrálního nervového systému,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné nemoci nervového systému,
2.
chronické kožní nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.28.2.
1,3-butadien (buta-1,3dien) (se zvláštním zřetelem na C a M)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
závažné chronické nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
poruchy krvetvorby,
2.
prekancerózy a stavy po terapii maligních tumorů,
3.
chronické kožní nemoci,
4.
chronické nemoci jater a ledvin.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, FW nebo CRP, KO + dif., AST, ALT a GMT.
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, FW nebo CRP, KO + dif., AST, ALT a GMT
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
2.29.
Alkoholy
2.29.1.
Alkoholy (například ethanol, propan-1-ol, propan-2-ol (iso-propanol), butanol, cyklohexanol)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci centrálního nervového systému,
1.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
2.
prokázaná současná alkoholová a drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné nemoci nervového sytému,
2.
závažné vestibulární poruchy,
3.
chronické kožní nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetřen
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.29.2.
Methanol
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci centrálního i periferního nervového systému, včetně poruchy zrakového nervu,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci jater a ledvin,
2.
chronické nemoci dýchacího systému,
3.
chronické kožní nemoci,
4.
závažné vestibulární poruchy.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT, oční vyšetření včetně barvocitu
Periodická prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky, oční vyšetření včetně barvocitu
Následné prohlídky: 0
2.30.
Glykoly (ethylenglykol, diethylenglykol, hexylenglykol, 1,4 butanediol)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné chronické nemoci ledvin a jater,
2.
prognosticky závažné nemoci nervového systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné chronické nemoci ledvin a jater,
2.
závažné nemoci nervového systému,
3.
chronické kožní nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, kreatinin, ALT, GMT
Periodická prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, kreatinin, ALT, GMT
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.31.
Étery
2.31.1.
Étery (kromě halogenovaných a glykoléterů) (například dimethyleter, methylethyleter, diethyleter (ether), diisopropylether
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
prokázaná současná alkoholová a drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
2.
chronické nemoci jater a ledvin,
3.
závažné nemoci nervového systému,
4.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
5.
chronické kožní nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT a kreatinin
Periodická prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT a kreatinin
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.31.2.
Glykolethery a glykoletheracetáty (například ethoxyethanol, 2-ethoxyethylacetát, 2-methoxyethanol, 2-methoxyethylacetát, 2-butoxyethanol; 2-butoxyethylacetát)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
2.
prognosticky závažné nemoci hematopoetického systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné nemoci nervového systému,
2.
závažné nemoci hematopoetického systému,
3.
chronické nemoci ledvin,
4.
kožní nemoci,
5.
chronické nemoci dýchacího systému.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, kreatinin, KO + dif.
Periodická prohlídka: základní vyšetření, kreatinin, KO + dif.
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.32.
Aldehydy
2.32.1.
Formaldehyd a jiné alifatické aldehydy (například acetaldehyd, butyraldehyd, paraldehyd (2,4,6-trimethyl-1,3,5-trioxan), glutaraldehyd, metaldehyd, akrylaldehyd (akrolein)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné chronické nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické oční zánětlivé nemoci,
2.
ekzémové nemoci a další chronické kožní nemoci,
3.
alergické nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření po nejméně desetileté expozici ORL vyšetření s rinoskopií
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.32.2.
Aromatické a heterocyklické aldehydy (například 2-furaldehyd (furfural), tetrahydrothiopyran-3-karboxaldehyd, benzaldehyd) (se zvláštním zřetelem na ty, které jsou klasifikovány R)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné chronické nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické kožní nemoci, včetně alergických,
2.
závažné nemoci nervového systému,
3.
opakované spontánní aborty u vysoké expozice těm aromatickým a heterocyklickým aldehydům, které jsou toxické pro reprodukci,
4.
poruchy fertility u osob ve fertilním věku, které se pro tento stav léčí, jestliže jde o práce s vysokou expozicí těm aromatickým a heterocyklickým aldehydům, které jsou toxické pro reprodukci,
5.
závažné chronické oční zánětlivé nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.33.
Akrylonitril a jiné nitrily (například acetonitril, propannitril, malononitril, adiponitril) (se zvláštním zřetelem na C)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné chronické nemoci dýchacího systému a dále prekancerózy a stavy po terapii maligních tumorů u akrylonitrilu,
2.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
3.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci jater a ledvin,
2.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
3.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
4.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
5.
chronické kožní nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, ALT, GMT a kreatinin
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, ALT, GMT a kreatinin
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky u těch látek, které jsou klasifikovány jako karcinogeny, po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
2.34.
Alifatické nitroderiváty (například nitromethan, trinitromethan, tetranitromethan, nitroethan, nitropropan)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné chronické nemoci jater a ledvin,
2.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
3.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
4.
prokázaná současná alkoholová nebo jiná drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné chronické nemoci jater a ledvin,
2.
závažné nemoci nervového systému,
3.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
4.
alkoholová nebo jiná drogová závislost v anamnéze,
5.
chronické nemoci dýchacího systému,
6.
závažné kardiovaskulární nemoci,
7.
chronické kožní nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., kreatinin, AST, ALT, GMT, spirometrie
Periodická prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., kreatinin, ALT, GMT, spirometrie
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.35.
Alifatické amidy (například akrylamid a dimethylformamid) (se zvláštním zřetelem na ty, které jsou klasifikovány jako C, M a R)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci centrálního i periferního nervového systému,
2.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné nemoci centrálního i periferního nervového systému,
2.
alkoholová nebo drogová závislost v anamnéze,
3.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
4.
chronické oční zánětlivé nemoci,
5.
chronické kožní nemoci,
6.
opakované spontánní aborty u vysoké expozice těm alifatickým amidům, které jsou toxické pro reprodukci,
7.
poruchy fertility u osob ve fertilním věku, které se pro tento stav léčí, jestliže jde o práce s vysokou expozicí těm alifatickým amidům, které jsou toxické pro reprodukci.
8.
nemoci jater.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, AST, ALT, GMT, u akrylamidu amyláza v krvi
Periodická prohlídka: základní vyšetření, AST, ALT, GMT, u akrylamidu amyláza v krvi
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.36.
Benzen (se zvláštním zřetelem na C a M)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné poruchy krvetvorby včetně malignit, prekanceróz a stavů po terapii onkologických nemocí,
2.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
3.
prognosticky závažné nemoci kardiovaskulárního systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné poruchy krvetvorby,
2.
závažné nemoci nervového systému,
3.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování včetně výraznějšího neurastenického syndromu,
4.
závažné nemoci kardiovaskulárního systému,
5.
chronické kožní nemoci,
6.
chronické nemoci jater a ledvin.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, KO + dif., FW nebo CRP
Periodická prohlídka: základní vyšetření, KO + dif., FW nebo CRP
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky u expozice překračující koncentraci 3 mg.m-3 po dobu nejméně 6 měsíců v intervalu 1x za 2 roky
2.37.
Homology benzenu (například toluen, xylen, ethylbenzen, trimethylbenzeny, kumen (isopropylbenzen))
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
prokázaná současná alkoholová a jiná drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné nemoci nervového systému,
2.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
alkoholová a jiná drogová závislost v anamnéze,
4.
chronické kožní nemoci,
5.
chronické nemoci jater a ledvin,
6.
závažné nemoci kardiovaskulárního systému.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.38.
Naftalen a jeho homology (například methylnaftalen, tetralin, dekalin)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné chronické nemoci dýchacího systému,
2.
nemoci hematopoetického systému a prokázaná porucha glukózo-6-P-dehydrogenázy.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické kožní nemoci,
2.
závažné nemoci nervového systému,
3.
závažné chronické oční nemoci, včetně katarakty,
4.
chronické nemoci jater a ledvin.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, kreatinin, ALT, GMT
Periodická prohlídka: základní vyšetření, kreatinin, ALT, GMT
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.39.
Styren (vinylbenzen) a divinylbenzen a styrenoxid (se zvláštním zřetelem na C a M, pokud některá z těchto sloučenin má tuto klasifikaci)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
u styrenoxidu prognosticky závažné chronické nemoci dýchacího systému a prekancerózy a stavy po terapii maligních tumorů.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné nemoci kardiovaskulárního systému,
2.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
3.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
4.
chronické kožní nemoci,
5.
chronické nemoci jater a ledvin.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie u styrenoxidu
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie u styrenoxidu
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.40.
Fenol a jeho homology (například krezol, katechol, resorcinol, hydrochinon) nebo halogenované deriváty (pentachlorfenol)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné chronické nemoci jater a ledvin,
2.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
3.
prognosticky závažné chronické nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné chronické nemoci jater a ledvin,
2.
závažné nemoci nervového systému,
3.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
4.
chronické kožní nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT, kreatinin, spirometrie pouze při předpokládané inhalační expozici
Periodická prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT, kreatinin, spirometrie u prací s významnou inhalační expozicí
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.41.
Aromatické nitro sloučeniny (například nitrobenzen, nitrotolueny, dinitrobenzeny, dinitrotolueny, trinitrotoluen, dinitrofenol, trinitrofenol (kyselina pikrová), dinitro-o-krezol, dinitrochlorbenzen) (se zvláštním zřetelem na C, M a R, pokud některá z těchto sloučenin má tuto klasifikaci)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné chronické nemoci jater a ledvin,
2.
prognosticky závažné poruchy krvetvorby,
3.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
4.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
5.
prognosticky závažné chronické nemoci močového měchýře a močových cest,
6.
prokázaná současná alkoholová a jiná drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné chronické nemoci jater a ledvin,
2.
závažné poruchy kardiovaskulárního systému včetně poruch krvetvorby,
3.
závažné nemoci nervového systému,
4.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
5.
závažné chronické nemoci močového měchýře a močových cest,
6.
alkoholová a jiná drogová závislost v anamnéze,
7.
prokázaná porucha glukózo-6-P-dehydrogenázy,
8.
chronické kožní nemoci,
9.
opakované spontánní aborty u vysoké expozice těm aromatickým nitrosloučeninám, které jsou toxické pro reprodukci,
10.
poruchy fertility u osob ve fertilním věku, které se pro tento stav léčí, jestliže jde o práce s vysokou expozicí těm aromatickým nitrosloučeninám, které jsou toxické pro reprodukci,
11.
zákaly oční čočky u trinitrotoluenu.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, kreatinin, KO + dif., ALT, GMT, u trinitrotoluenu také oční vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření, kreatinin, KO + dif., ALT, GMT u trinitrotoluenu navíc oční vyšetření 1x za 3 roky
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky, oční vyšetření u trinitritoluenu.
Následné prohlídky: u o-toluidinu vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
2.42.
Aromatické amino sloučeniny (například anilín, p-toluidin, m-toluidin, benzidin a jeho soli, dichlorbenzidin a jeho soli, 2-naftylamin, 4-aminobifenyl a jeho soli, o-toluidin (se zvláštním zřetelem na C, M a R, pokud některá z těchto sloučenin má tuto klasifikaci)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prekancerózy a stavy po terapii maligních tumorů jater, ledvin a močových cest,
2.
prognosticky závažné chronické nemoci jater a ledvin,
3.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
4.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
5.
prokázaná současná alkoholová a jiná drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné chronické nemoci jater a ledvin,
2.
závažné nemoci nervového systému,
3.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
4.
alkoholová a jiná drogová závislost v anamnéze,
5.
chronické nemoci močového měchýře a močových cest,
6.
chronické anémie a poruchy hemoglobinu,
7.
prokázaná porucha glukózo-6-P-dehydrogenázy,
8.
chronické kožní nemoci,
9.
opakované spontánní aborty u vysoké expozice těm aromatickým aminosloučeninám, které jsou toxické pro reprodukci,
10.
poruchy fertility u osob ve fertilním věku, které se pro tento stav léčí, jestliže jde o práce s vysokou expozicí těm aromatickým aminosloučeninám, které jsou toxické pro reprodukci,
11.
závažné alergické nemoci.
Vstupní prohlídka: u expozice anilínu - základní vyšetření, karcinogenní aromatické aminy: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., AST, ALT a GMT
Periodická prohlídka: základní vyšetření, FW nebo CRP, KO + dif., kreatinin, ALT, GMT. U karcinogenních aromatických aminů: chemické vyšetření moče a močového sedimentu 2x za rok
Mimořádné prohlídky: v rozsahu periodické prohlídky
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: u karcinogenních aromatických aminů vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
2.43.
Polychlorované bifenyly, dibenzodioxiny (například 2,3,7,8-TCDD) a dibenzofurany (se zvláštním zřetelem na C)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
zhoubná nemoci i po terapii,
2.
prognosticky závažné chronické nemoci jater a ledvin.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
nekorigované poruchy lipidového metabolismu,
2.
prekancerózy,
3.
všechny druhy porfyrických nemocí,
4.
závažné poruchy imunity,
5.
závažné chronické kožní nemoci,
6.
závažné nemoci nervového systému,
7.
závažné chronické nemoci jater a ledvin,
8.
závažné nemoci kardiovaskulárního a dýchacího systému.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, AST, ALT, GMT, glykémie, cholesterol, triglyceridy, u 2,3,7,8-TCDD močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., EKG
Periodická prohlídka: základní vyšetření, AST, ALT, GMT, glykémie, cholesterol, triglyceridy, u 2,3,7,8-TCDD močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif.
Lhůty prohlídek: u 2,3,7,8-TCDD 1x za 2 roky
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: u 2,3,7,8-TCDD vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
2.44.
Polycyklické aromatické uhlovodíky (například benzo(a)pyren, benzo(a)anthracen, benzo(e)acefenanthrylen, benzo(j)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, dibenzo(a,h) anthracen, chrysen, benzo(e)pyren) (se zvláštním zřetelem na C)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
závažné onkologické nemoci, prekancerózy a stavy po prodělaných onkologických nemocích,
2.
prognosticky závažné chronické nemoci jater, ledvin a plic,
3.
prognosticky závažné imunodeficience.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
2.
závažné chronické kožní nemoci,
3.
chronické nemoci jater a ledvin,
4.
závažné imunodeficience.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., AST, ALT, GMT, RTG hrudníku
Periodická prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., AST, ALT, GMT, RTG hrudníku 1x za 2 roky, poprvé po 10 letech expozice
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky nejméně po pětileté expozici 1x za 2 roky
2.45.
Syntetické pyretroidy (například permethrin, cypermethrin, tetramethrin, deltamethrin)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné chronické nemoci dýchacího systému,
2.
prognosticky závažné nemoci nervového systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
2.
závažné chronické kožní nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.46.
Dipyridily (diquat, paraquat)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné chronické nemoci jater a ledvin,
2.
závažné chronické nemoci kůže s poruchou integrity kůže.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci jater a ledvin,
2.
chronické nemoci dýchacího systému,
3.
chronické kožní nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, AST, ALT, GMT, kreatinin, u paraquatu spirometrie
Periodická prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, ALT, AST, GMT, kreatinin, u paraquatu spirometrie
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.47.
Karbamátové insekticidy (například inhibitory AChE - aldicarb, carbofuran, methomyl, bendiocarb, carbaryl, pirimicarb) (se zvláštním zřetelem na C, pokud některá z těchto sloučenin má tuto klasifikaci)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
snížení aktivity cholinesterázy nebo acetylcholinesterázy v krvi pod 80 % dolní hranice referenčních mezí,
2.
prognosticky závažné nemoci centrálního i periferního nervového systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné nemoci dýchacího systému,
2.
chronické nemoci jater a ledvin,
3.
chronické nemoci kůže,
4.
pokles aktivity cholinesterázy nebo acetylcholinesterázy v krvi o 30% oproti hodnotě zjištěné před expozicí, a to po dobu nejméně 2 měsíců.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, AST, ALT, GMT, stanovení aktivity cholinesterázy nebo acetylcholinesterázy v krvi
Periodická prohlídka: základní vyšetření, AST, ALT, GMT, stanovení aktivity cholinesterázy nebo acetylcholinesterázy v krvi
Mimořádná prohlídka: před zahájením sezónní expozice, v průběhu expozice a po jejím ukončení v rozsahu stanovení aktivity cholinesterázy nebo acetylcholinesterázy v krvi
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.48.
Sloučeniny kovů platinové skupiny (platina, osmium)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné alergické nemoci.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
alergické a chronické nemoci kůže a dýchacího systému, prokázaná senzibilizace na platinu,
2.
významné poruchy krvetvorby,
3.
chronické nemoci jater a ledvin.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, u kyseliny osmičelé kreatinin a KO + dif.
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, u kyseliny osmičelé kreatinin a KO + dif.
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.49.
Thalium a jeho sloučeniny
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci nervového systému,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
2.
závažné kardiovaskulární nemoci,
3.
chronické kožní nemoci,
4.
závažné endokrinní nemoci,
5.
chronické nemoci jater a ledvin.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.50.
Baryum a jeho rozpustné sloučeniny
Poznámka: Vztahuje se pouze na inhalační expozici.
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
závažné chronické nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné nemoci nervového systému,
2.
závažné kardiovaskulární nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.51.
Sloučeniny cínu (se zvláštním zřetelem na R, pokud některá z těchto sloučenin má tuto klasifikaci)
Poznámka: Vztahuje se pouze na inhalační expozici.
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné chronické nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému,
2.
závažné poruchy krvetvorby (chlorid cínatý),
3.
chronické kožní nemoci,
4.
závažné nemoci nervového systému u organických sloučenin cínu,
5.
opakované spontánní aborty u vysoké expozice těm sloučeninám cínu, které jsou toxické pro reprodukci,
6.
poruchy fertility u osob ve fertilním věku, které se pro tento stav léčí, jestliže jde o práce s vysokou expozicí těm sloučeninám cínu, které jsou toxické pro reprodukci,
7.
chronické nemoci jater a ledvin.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, u chloridu cínatého i KO
Periodická prohlídka: v rozsahu vstupní prohlídky
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.52.
Sloučeniny selenu a teluru
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
Nejsou známy.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
2.
chronické kožní nemoci,
3.
závažné nemoci nervového systému,
4.
chronické nemoci jater a ledvin,
5.
anosmie.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.53.
Uran a jeho sloučeniny
Poznámka: Podle typu expozice (například těžba uranu) viz event. také 6.4. Krátkodobé produkty přeměny radonu
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné chronické nemoci jater a ledvin.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
2.
poruchy krvetvorby.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, kreatinin, spirometrie, alfa1mikroglobulin nebo N-acetylglukosaminidáza v moči
Periodická prohlídka: základní vyšetření, kreatinin, spirometrie, alfa1 mikroglobulin v moči, u nerozpustných sloučenin uranu RTG hrudníku u osob po 10 a více letech od začátku expozice
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0 nebo u nerozpustných sloučenin uranu podle charakteru expozice vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky po více než pětileté expozici 1x za 2 roky, RTG hrudníku individuálně zvážit
2.54.
Estery kyseliny dusičné (například nitroglycerin, dinitroglykol, pentrit, propylenglykoldinitrat,)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci kardiovaskulárního systému,
2.
dekompenzovaný diabetes mellitus,
3.
záchvatovité a kolapsové stavy,
4.
prokázaná porucha glukózo-6-P-dehydrogenázy.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
těžší poruchy metabolismu lipidů,
2.
anémie,
3.
nemoci kardiovaskulárního systému.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, EKG, zátěžové EKG po 50 letech
Periodická prohlídka: základní vyšetření, EKG, zátěžové EKG po 50 letech
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.55.
Anorganické a organické kyseliny
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné chronické nemoci dýchacího systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému,
2.
chronické kožní nemoci, jestliže vedle inhalační expozice je i riziko místního dráždivého nebo leptavého účinku.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.56.
Ethylenoxid (oxiran) a epichlorhydrin (1-chlor-2,3-epoxypropan; chlórmethyloxiran) (se zvláštním zřetelem na C a M)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
zhoubné nemoci i po prodělané léčbě,
2.
těžké imunodeficience nebo léčba oslabující imunitní systém.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné nemoci nervového systému,
2.
prekancerózy,
3.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
4.
závažné poruchy krvetvorby,
5.
chronické nemoci jater a ledvin,
6.
závažné chronické kožní nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, kreatinin, močový sediment, FW nebo CRP, KO+dif. a ALT, GMT
Periodická prohlídka: vyšetření v rozsahu vstupní prohlídky
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky 1x za 2 roky po skončení nejméně pětileté expozice
2.57.
Halogenované alkylethery a arylethery (například bis(chlormetyl)ether a chlorometylmethylether) (se zvláštním zřetelem na C)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
zhoubná nemoci i po prodělané léčbě,
2.
těžké imunodeficience nebo léčba oslabující imunitní systém.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
2.
chronické kožní nemoci,
3.
chronické nemoci jater a ledvin.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO+dif. a AST, ALT, GMT, RTG hrudníku
Periodická prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO+dif. a AST, ALT, GMT, RTG hrudníku poprvé po 10 letech expozice
Výstupní prohlídka: v rozsahu periodické prohlídky, RTG hrudníku
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
2.58.
Cytostatika (se zvláštním zřetelem na C)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
zhoubné nemoci v léčbě,
2.
těžké imunodeficience nebo léčba oslabující imunitní systém.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné alergické nemoci,
2.
zhoubné nemoci v anamnéze a prekancerózy,
3.
chronické kožní nemoci,
4.
chronické nemoci jater a ledvin,
5.
závažné nemoci hematopoetického systému,
6.
závažné chronické nemoci urogenitálního systému,
7.
poruchy fertility,
8.
postižení imunitního systému, léčba oslabující imunitní systém.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO+dif. a AST, ALT, GMT, kreatinin
Periodická prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO+dif. a AST, ALT, GMT
Výstupní prohlídka: v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
3.
FYZIKÁLNÍ FAKTORY
3.1.
Ionizující záření
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
zhoubné nádory, pokud ukončení léčby nevede k uspokojivé stabilizaci orgánových funkcí,
2.
nositelé odkryté chromozomové odchylky (například typu Nijmegen syndrom), která je spojena se zvýšeným rizikem radiogenních malignit,
3.
těžké imunodeficience nebo léčba oslabující imunitní systém,
4.
stavy po závažném poškození ionizujícím zářením,
5.
závažné poruchy krvetvorby,
6.
nemoci spojené se stavy bezvědomí,
7.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
8.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost,
9.
radiofobické tendence a stavy, které omezují možnost úniku z místa nehody v případě vzniku havárie.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické kožní nemoci,
2.
chronická anémie,
3.
katarakta,
4.
prekancerózy nebo paraneoplastické projevy,
5.
závažné nemoci s významným orgánovým nebo funkčním postižením.
Vstupní prohlídky: základní vyšetření, KO + dif. + retikulocyty FW nebo CRP
Periodická prohlídka: základní vyšetření, KO + dif. + retikulocyty FW nebo CRP
Výstupní prohlídky: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: u pracovníků, u nichž byly zjištěny kožní změny nebo oční zákaly, nebo u nichž bylo během práce zjištěno významné překročení přípustných dávek na oční čočku nebo na kůži, popřípadě na kostní dřeň, prohlídky zaměřené na možná poškození uvedených orgánů 1x za 1 - 2 roky od skončení expozice v rozsahu výstupní prohlídky
3.2.
Elektromagnetické záření, včetně laserů
Kontraindikace:
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné nemoci centrálního nervového systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci centrálního nervového systému,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
závažné kardiovaskulární nemoci, implantovaný kardiostimulátor či obdobný přístroj,
4.
těhotenství, poruchy fertility a spermiogeneze.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
3.3.
Tepelná zátěž
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci oběhové soustavy,
2.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
3.
závažné poruchy termoregulace.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci oběhové soustavy,
2.
chronické nemoci dýchacího systému,
3.
endokrinní nemoci, závažná obezita,
4.
chronické nemoci ledvin,
5.
poruchy termoregulace.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie EKG, od 50 let věku zátěžové EKG
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, EKG, u osob nad 50 let věku zátěžové EKG
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
3.4.
Tepelné záření, které může způsobit zákal čočky
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
katarakta.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
chronické zánětlivé nemoci zevního oka.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, oční vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření, oční vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
3.5.
Hluk
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné poruchy sluchu.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné poruchy sluchu,
2.
chronické záněty středouší,
3.
neurotizující ušní šelesty,
4.
chronické neurózy.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, ORL vyšetření, prahová tónová audiometrie a hodnocení ztráty sluchu podle Fowlera
Periodická prohlídka: základní vyšetření, orientační ORL vyšetření, screeningová audiometrie; ORL vyšetření a prahová tónová audiometrie a hodnocení ztráty sluchu podle Fowlera po 10 letech od začátku expozice nebo při ztrátách sluchu vyšších jak 20 % podle Fowlera zjištěných screeningovou audiometrií nebo v případě významné progrese ztráty sluchu
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu vstupní prohlídky
Následné prohlídky: 0
3.6.
Atmosférický přetlak
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
poruchy krevního oběhu spojené s pravolevým zkratem,
2.
spontánní pneumotorax v anamnéze,
3.
nemožnost náležitého vyrovnávání tlaku mezi dutinou nosní a středouším nebo mezi dutinou nosní a vedlejšími dutinami nosními,
4.
glaukom,
5.
nedokonale sanovaný chrup s dutinami vyplněnými plynem pod plombami,
6.
epilepsie u potápěčů a kesonářů,
7.
klaustrofobie,
8.
těhotenství.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
obezita,
2.
nízký stupeň fyzické zdatnosti, netrénovanost,
3.
závažné poruchy zrakové ostrosti,
4.
závažné nemoci kardiovaskulárního systému, CNS, dýchacích cest, jater, ledvin, krve a krvetvorných orgánů, žláz s vnitřní sekrecí, zažívacího ústrojí, pohybového a podpůrného systému,
5.
poruchy sluchu omezující komunikační schopnosti,
6.
antikoagulační a antitrombotická léčba,
7.
chronické infekční nemoci,
8.
chronické kožní nemoci významného rozsahu nebo lokalizace,
9.
inteligenční kvocient pod 90, alkoholová a jiná drogová závislost v anamnéze.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, FW, KO+dif., ALT, AST, GMT, kreatinin, glykémie, močový sediment, otoskopické vyšetření + zjištění průchodnosti Eustachovy trubice, spirometrie, zátěžové EKG, RTG hrudníku
Periodické prohlídky: vyšetření ve stejném rozsahu jako vstupní prohlídka, bez RTG hrudníku a bez zátěžového EKG
Lhůty prohlídek: 1x za 1 rok
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
3.7.
Atmosférický podtlak (hypobarie)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
poruchy krevního oběhu spojené s pravolevým zkratem,
2.
spontánní pneumotorax v anamnéze,
3.
nemožnost náležitého vyrovnávání tlaku mezi dutinou nosní a středouším nebo mezi dutinou nosní a vedlejšími dutinami nosními,
4.
glaukom,
5.
nedokonale sanovaný chrup s dutinami vyplněnými plynem pod plombami,
6.
klaustrofobie,
7.
těhotenství,
8.
plicní hypertenze.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné nemoci kardiovaskulárního systému, zvláště hypertonická choroba a poruchy periferní cirkulace,
2.
závažné nemoci CNS, dýchacích cest, jater, ledvin, krve a krvetvorných orgánů, žláz s vnitřní sekrecí, zažívacího ústrojí, pohybového a podpůrného systému,
3.
závažné poruchy zrakové ostrosti,
4.
poruchy sluchu omezující komunikační schopnosti,
5.
chronické infekční nemoci,
6.
inteligenční kvocient pod 90, závažné duševní nemoci, alkoholová a jiná drogová závislost v anamnéze.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, FW, KO+dif., ALT, AST, GMT, kreatinin, glykémie, močový sediment, otoskopické vyšetření + zjištění průchodnosti Eustachovy trubice, spirometrie, RTG hrudníku
Periodická prohlídka: vyšetření ve stejném rozsahu jako vstupní prohlídka, bez RTG hrudníku
Lhůty prohlídek: 1x za 1 rok
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
3.8.
Vibrace s přenosem na horní končetiny
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
Raynaudův syndrom,
2.
prognosticky nepříznivé nemoci cév a nervů horních končetin,
3.
závažné degenerativní a zánětlivé nemoci pohybového systému,
4.
uznané a trvající ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání z vibrací nebo z nadměrného a jednostranného přetěžování.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
abnormální EMG nález na horních končetinách,
2.
diabetes mellitus s farmakologickou terapií,
3.
Dupuytrenova kontraktura,
4.
chronické zánětlivé nemoci rukou,
5.
stavy po těžších omrzlinách rukou,
6.
nemoci spojené s poruchou viskozity krve (polyglobulie, makroglobulinémie),
7.
závažné kardiovaskulární nemoci.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, vodní chladový test, prstová pletyzmografie, EMG v rozsahu stanovení distální motorické latence středových nervů
Periodická prohlídka: základní vyšetření, vodní chladový test, prstová pletyzmografie
Výstupní prohlídka: základní vyšetření, vodní chladový test, prstová pletyzmografie, EMG v rozsahu stanovení distální motorické latence středových nervů
Následné prohlídky: 0
3.9.
Celkové vibrace a vibrace přenášené zvláštním způsobem
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné degenerativní a zánětlivé nemoci pohybového a podpůrného systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné degenerativní a zánětlivá nemoci pohybového a podpůrného systému,
2.
chronické nemoci trávicího ústroji,
3.
arteriální poruchy prokrvení nohou.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
3.10.
Chladová zátěž
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
závažné nemoci oběhové soustavy,
2.
chladová alergie,
3.
závažné nemoci dýchacího systému,
4.
závažné porucha termoregulace.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci oběhové soustavy,
2.
závažné endokrinní nemoci,
3.
chronické nemoci dýchacího systému,
4.
chronické nemoci ledvin a močových cest,
5.
závažné degenerativní a chronické zánětlivé nemoci pohybového systému,
6.
porucha prokrvení končetin,
7.
závažné chronické gynekologické zánětlivé nemoci,
8.
porucha termoregulace.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, EKG, od 50 let věku zátěžové EKG, chladový test a prstová pletysmografie
Periodická prohlídka: základní vyšetření, EKG, u osob nad 50 let věku zátěžové EKG chladový test a prstová pletysmografie
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
4.
FAKTORY FYZICKÉ ZÁTĚŽE19)
4.1.
Celková fyzická zátěž
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci kardiovaskulární soustavy,
2.
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému,
3.
prognosticky závažné endokrinní nemoci,
4.
prognosticky závažné nemoci pohybového a podpůrného systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci kardiovaskulární soustavy,
2.
chronické nemoci dýchacího systému,
3.
závažné endokrinní nemoci,
4.
závažné nemoci ledvin,
5.
chronické nemoci jater,
6.
závažné poruchy termoregulace,
7.
chronické nemoci pohybového a podpůrného systému.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, EKG, u osob nad 50 let věku zátěžové EKG
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, EKG, u osob nad 50 let věku zátěžové EKG
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
4.2.
Nepřijatelné pracovní polohy
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné degenerativní a zánětlivé nemoci pohybového a podpůrného systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné degenerativní a chronické zánětlivé nemoci pohybového a podpůrného systému,
2.
závažné nemoci kardiovaskulárního a dýchacího systému.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: základní vyšetření
Následné prohlídky: 0
4.3.
Lokální svalová zátěž končetin
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky nepříznivé nemoci cév a nervů horních končetin,
2.
závažné degenerativní a zánětlivé nemoci pohybového systému,
3.
uznané a trvající ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání z vibrací nebo z nadměrného a jednostranného přetěžování.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
abnormální EMG nález na horních končetinách,
2.
diabetes mellitus s farmakologickou terapií,
3.
chronické zánětlivé a degenerativní nemoci pohybového systému,
4.
závažnější poúrazové a pooperační stavy.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, EMG v rozsahu stanovení distální motorické latence středových nervů
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: základní vyšetření, EMG v rozsahu stanovení distální motorické latence středových nervů
Následné prohlídky: 0
5.
FAKTORY PSYCHOSENZORICKÉ ZÁTĚŽE19)
5.1.
Zraková zátěž
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné nekorigovatelné poruchy zraku.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
závažné poruchy zraku.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, oční vyšetření; u vizuálního zkoušení metodou NDT (defektoskopie) se provede pouze orientační oční vyšetření, včetně vyšetření barvocitu
Periodická prohlídka: základní vyšetření, oční vyšetření; u vizuálního zkoušení metodou NDT (defektoskopie) se provede pouze orientační oční vyšetření, včetně vyšetření barvocitu
Mimořádná prohlídka: oční vyšetření; u vizuálního zkoušení metodou NDT (defektoskopie) se provede pouze orientační oční vyšetření, včetně vyšetření barvocitu
Lhůty prohlídek: u vizuálního zkoušení metodou NDT (defektoskopie) 1x za 1 rok
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
5.2.
Psychická zátěž
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
2.
prokázaná současná drogová a alkoholová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
2.
závažné psychosomatické nemoci,
3.
záchvatovité stavy a opakované kolapsové stavy,
4.
chronické kardiovaskulární a respirační nemoci,
5.
drogová a alkoholová závislost v anamnéze.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
6.
ŠKODLIVINY PŮSOBÍCÍ PROFESIONÁLNÍ NEMOCI DÝCHACÍCH CEST, PLIC, POHRUDNICE A POBŘIŠNICE19)
6.1.
Prach s fibrogenním účinkem, možným fibrogenním a karcinogenním účinkem
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
rozvinuté pneumokoniózy (i bez funkční poruchy),
2.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
3.
prodělaná tuberkulóza plic s výjimkou primárního komplexu,
4.
chronické nebo recidivující nemoci pohrudnice,
5.
těžší deformity hrudníku omezující plicní ventilaci,
6.
závažné nemoci oběhové soustavy,
7.
závažné chronické nemoci kůže a spojivek,
8.
u expozice volnému oxidu křemičitému (SiO2) prekancerózy v oblasti dýchacího systému a stavy po léčení zhoubných tumorů respiračního systému,
9.
splnění nejvyšší přípustné expozice fibrogennímu prachu.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci kardiovaskulárního a dýchacího systému,
2.
chronické nemoci kůže a spojivek.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, RTG hrudníku
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, RTG hrudníku poprvé po čtyřleté expozici, dále 1x za 2 roky
Výstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, RTG hrudníku
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky 1x za 2 roky od vyřazení z expozice po nejméně pětileté expozici, při práci s expozicí prachu s karcinogenním účinkem 1x za 2 roky bez ohledu na délku expozice
6.2.
Prach s převážně nespecifickým účinkem
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
2.
těžší deformity hrudníku omezující plicní ventilaci.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci kardiovaskulárního a dýchacího systému,
2.
závažné alergické nemoci dýchacího systému,
3.
chronické nemoci kůže a spojivek.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
6.3.
Svařování elektrickým obloukem s ohledem na inhalační expozici
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
rozvinuté pneumokoniózy (i bez funkční poruchy),
2.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
3.
prodělaná tuberkulóza plic s výjimkou primárního komplexu,
4.
těžší deformity hrudníku omezující plicní ventilaci,
5.
prekancerózy v oblasti dýchacího systému,
6.
stavy po léčení tumorů respiračního systému.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího a kardiovaskulárního systému,
2.
závažné chronické nemoci kůže a spojivek.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, RTG hrudníku
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, RTG hrudníku poprvé po čtyřleté expozici a následně každé 4 roky
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
6.4.
Krátkodobé produkty přeměny radonu (s přihlédnutím k vlivu dlouhodobých produktů přeměny uran-radiové řady)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
2.
prekancerózy a maligní nemoci v oblasti kůže a dýchacích cest,
3.
stavy po léčení tumorů respiračního systému,
4.
stavy po závažném poškození ionizujícím zářením,
5.
nekorigované závažné poruchy krvetvorby,
6.
radiofobické tendence a stavy, které omezují možnost úniku z místa nehody v případě vzniku havárie.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího a kardiovaskulárního systému,
2.
závažné chronické nemoci kůže a spojivek,
3.
stav po operaci bazaliomu a po léčbě zhoubných tumorů kůže,
4.
závažné nemoci s významným orgánovým nebo funkčním postižením včetně tumorů.
Vstupní prohlídky: základní vyšetření, KO + dif., FW nebo CRP, spirometrie, RTG hrudníku
Periodická prohlídka: základní vyšetření, KO + dif. a FW nebo CRP, spirometrie, RTG hrudníku poprvé po čtyřleté expozici a dále za 1x za 2 roky
Výstupní prohlídky: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky 1x za 2 roky po ukončení nejméně pětileté expozice v riziku
6.5.
Koksárenské plyny a zplyňování uhlí
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
závažné chronické nemoci dýchacího systému,
2.
prekancerózy a maligní nemoci v oblasti dýchacího systému a stavy po léčení tumorů respiračního systému,
3.
závažné chronické nemoci jater a ledvin a močových cest,
4.
chronické kožní nemoci,
5.
chronické zánětlivé oční nemoci,
6.
závažné stavy imunodeficience.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému i bez funkční poruchy,
2.
chronické kožní nemoci,
3.
chronické nemoci jater a ledvin a močových cest.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., AST, ALT a GMT, spirometrie, RTG hrudníku
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, močový sediment, FW nebo CRP, KO + dif., AST, ALT a GMT, RTG hrudníku poprvé po 8 letech
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky, RTG hrudníku
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky po ukončení nejméně pětileté expozice 1x za 2 roky
6.6.
Prachy tvrdých dřev (břízy, buku, bílého ořechu, dubu, habru, jasanu, javoru, jilmu, kaštanu, lípy, olše, ořešáku vlašského, platanu, švestky, topolu, třešně a dalších dřev uvedených v části A tabulky č. 4 vysvětlivce písm. b) přílohy č. 3 k nařízení vlády o ochraně zdraví zaměstnanců při práci
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
závažné chronické nemoci dýchacích cest, zejména prekancerózy a maligní nemoci a stavy po léčení tumorů dýchacího systému,
2.
alergické nemoci dýchacích cest.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému,
2.
chronické záněty nosních a paranazálních dutin,
3.
chronické nemoci kůže a spojivek.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, ORL vyšetření s rinoskopií zrcátkem, po dovršení 45 let věku rinoskopem, spirometrie
Periodická prohlídka: základní vyšetření, orientační ORL vyšetření, včetně rinoskopie zrcátkem, po 10 letech od začátku expozice ORL vyšetření rinoskopem, spirometrie
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu vstupní prohlídky
Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
6.7.
Alergeny a iritancia vyvolávající bronchiální astma a alergickou rinitidu - vysokomolekulární, nízkomolekulární alergeny a látky vyvolávající exogenní alergickou alveolitidu
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
chronická obstrukce dýchacích cest,
2.
prokázaná přecitlivělost na látku z pracovního prostředí,
3.
závažné chronické nemoci dýchacího systému, astma bronchiale a jiné alergické nemoci respiračního systému,
4.
chronická bronchiální hyperreaktivita,
5.
závažné chronické kožní nemoci, zvláště atopická a alergické dermatitida, kopřivka.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
chronické nemoci dýchacího systému.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
6.8.
Prach s převážně dráždivým účinkem - textilní, živočišný, rostlinný, pryskyřic, PVC a další látky obdobného účinku
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
chronická obstrukce dýchacích cest,
2.
závažné chronické nemoci dýchacího systému, astma bronchiale a jiné alergické nemoci respiračního systému,
3.
závažné chronické kožní nemoci.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci dýchacího systému,
2.
chronické nemoci kůže a spojivek.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následná prohlídka: 0
7.
FYZIKÁLNÍ, CHEMICKÉ NEBO BIOLOGICKÉ FAKTORY, KTERÉ ZPŮSOBUJÍ KOŽNÍ NEMOCI
7.1.
Faktory, které způsobují maligní nádory kůže (sluneční záření, umělé UV záření)
Poznámka: Ionizující záření viz 3.1., chemické látky viz oddíl 1. Chemické faktory.
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prekancerózy, zhoubné nádory kůže i po vyléčení,
2.
fotodermatózy,
3.
fotosenzitivní kožní choroby,
4.
fototyp I (pro expozici slunečnímu záření),
5.
rosacea.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné kožní nemoci významného rozsahu a lokalizace,
2.
další související kožní nemoci řádně zdokumentované,
3.
fototyp II (pro expozici slunečnímu záření).
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: základní vyšetření
Následné prohlídky: základní vyšetření po nejméně pětileté expozici 1x za 2 roky
7.2.
Faktory, které způsobují kožní nemoci nenádorové povahy
7.2.1
Kontaktní alergeny a látky, které mohou vyvolat senzibilizaci při styku s kůží, kontaktní iritancia a látky, které mohou dráždit kůži
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
kontaktní alergická dermatitida s prokázanou přecitlivělostí na konkrétní látku z daného pracovního prostředí,
2.
prokázaná přecitlivělost na konkrétní látku z daného pracovního prostředí, a to i bez klinických známek nemoci.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci autoimunitní povahy,
2.
chronický nebo recidivující ekzém jakékoliv etiologie.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, u práce v rizikové kategorii 4 test kožní alkalirezistence
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídky: základní vyšetření
Následné prohlídky: 0
7.2.2.
Látky s převážně aknegenním účinkem typu chladících kapalin a řezných olejů s výjimkou látek v položce 2.43
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
prognosticky závažné formy akné s projevy na obličeji a končetinách.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické kožní nemoci,
2.
těžší formy seborhoické dermatitidy,
3.
těžší formy rosacei.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídky: základní vyšetření
Následné prohlídky: 0
8.
BIOLOGICKÉ FAKTORY
8.1.
Tuberkulóza
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
imunodeficience specifické buněčné imunity.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci oslabující obranyschopnost organizmu,
2.
snížená obranyschopnost v důsledku podávání imunosupresiv, cytostatik, radiační terapie, dlouhodobého systémového podávání kortikosteroidů nebo antibiotik, biologická léčba.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, FW nebo CRP, KO + dif., Quantiferon nebo Mantoux II, RTG hrudníku
Periodická prohlídka: základní vyšetření, FW nebo CRP, KO + dif.
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky, vždy RTG hrudníku
Následná prohlídka: za 6-12 měsíců po ukončení rizikové práce RTG hrudníku
8.2.
Virové hepatitidy
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
těžká imunodeficience nebo léčba oslabující imunitní systém,
2.
chronické nemoci jater.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
chronické nemoci oslabující obranyschopnost organizmu.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, ALT, sérologie virových hepatitid-HBsAg, anti HBc total, anti HCV, kontrola povinného očkování proti VHB20)
Periodická prohlídka: základní vyšetření, ALT, anti HCV
Výstupní prohlídka: základní vyšetření anti HBc total, anti HCV
Následná prohlídka: 0
8.3.
Syndrom získané imunodeficience (AIDS)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
těžká imunodeficience nebo léčba oslabující imunitní systém.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
chronické nemoci oslabující obranyschopnost organizmu.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, KO + dif., sérologie AIDS (HIV)
Periodická prohlídky: základní vyšetření, KO + dif.
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky, sérologie AIDS (HIV)
Následná prohlídka: za 3 měsíce po ukončení rizikové práce, individuálně zvážit sérologii AIDS (HIV)
8.4.
Ostatní infekční nemoci
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
těžká imunodeficience nebo léčba oslabující imunitní systém.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
chronické nemoci oslabující obranyschopnost organizmu.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, FW, KO + dif., ALT, GMT
Periodická prohlídka: základní vyšetření, FW, KO + dif., ALT, GMT
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následná prohlídka: 0
8.5.
Tropické infekční a parazitární nemoci
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
těžká imunodeficience nebo léčba oslabující imunitní systém.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
chronické nemoci oslabující obranyschopnost organizmu.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, FW nebo CRP, KO + dif.
Periodická prohlídka: vyšetření v rozsahu vstupní prohlídky
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následná prohlídka: 0
II.
Rizika ohrožení zdraví
1.
Práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, s výjimkou prací v objektech, u kterých není obvyklý přímý kontakt s žáky, klienty nebo pacienty, a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob
Poznámka: Pro práce ve školství, při kterých je její součástí hlasová zátěž, platí i položka 12.
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
2.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné duševní poruchy a poruchy chování.
2.
drogová a alkoholová závislost v anamnéze,
3.
závažné poruchy smyslových orgánů nebo řeči.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
2.
Činnosti epidemiologicky závažné
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci
Nejsou známy.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
2.
nosičství podle jiného právního předpisu,21) pokud cesta přenosu vylučuje bezpečný výkon činnosti epidemiologicky závažné,
3.
alkoholová nebo drogová závislost včetně závislosti v anamnéze.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: v rozsahu periodické prohlídky
Následná prohlídka: 0
3.
Obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha transportních zařízení, regálových zakladačů, pracovních plošin, důlních těžních strojů, stavebních a jim obdobných strojů, trvalá obsluha nákladních výtahů
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
vertigo,
2.
záchvatovité stavy a zvýšená pohotovost k jejich vzniku,
3.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
4.
závažné nekorigovatelné poruchy zraku,
5.
těžká nedoslýchavost,
6.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
záchvatové a kolapsové stavy v anamnéze,
2.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
závažné poruchy zraku,
4.
závažné poruchy sluchu,
5.
drogová a alkoholová závislost v anamnéze,
6.
funkční poruchy pohybového aparátu, zejména končetin znesnadňující ovládání řídících prvků.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídky: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky.
Následné prohlídky: 0
4.
Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
2.
alkoholová nebo drogová závislost,
3.
opakované stavy poruchy vědomí,
4.
závažné poruchy zraku,
5.
závažné poruchy sluchu.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
2.
záchvatovité a kolapsové stavy,
3.
alkoholová nebo drogová závislost v anamnéze,
4.
závažné poruchy smyslových orgánů,
5.
závažné nemoci pohybového systému a funkční poruchy pohybového aparátu, zejména končetin, znesnadňující ovládání řídících prvků.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, orientační vyšetření zraku (ostrost, barvocit a prostorové vidění)
Periodické prohlídky: základní vyšetření, orientační vyšetření zraku (ostrost, barvocit a prostorové vidění)
Výstupní prohlídka: základní vyšetření
Následné prohlídky: 0
5.
Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorového vozidla, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou přepravovány do místa výkonu práce další osoby
Použije se příloha č. 3 vyhlášky č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů, a to v rozsahu vymezení pro skupinu 2.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k řízení motorového vozidla, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou přepravovány do místa výkonu práce další osoby
Použije se příloha č. 3 vyhlášky o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, a to v rozsahu vymezení pro skupinu 2.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, orientační vyšetření zraku (ostrost, barvocit a prostorové vidění)
Periodická prohlídka: základní vyšetření, orientační vyšetření zraku (ostrost, barvocit a prostorové vidění)
Lhůty periodických prohlídek: 1x za 6 let, po dovršení 50 let věku 1x za 4 roky, a to při výkonu prací v kategorii 1; 1x za 4 roky, po dovršení 50 let věku 1x za 2 roky, a to při výkonu prací v kategorii 2 až 4
Výstupní prohlídka: základní vyšetření
Následné prohlídky: 0
6.
Obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů včetně jaderných a chemických provozů, při jejichž havárii by mohlo dojít k ohrožení zaměstnanců či obyvatelstva a k závažným ekologickým následkům
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
2.
záchvatovité a kolapsové stavy,
3.
závažné nekorigovatelné poruchy smyslových orgánů,
4.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost,
5.
opakované stavy poruchy vědomí.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
2.
alkoholová nebo drogová závislost v anamnéze,
3.
závažné poruchy smyslových orgánů nebo řeči,
4.
chronické kardiovaskulární a respirační nemoci,
5.
nemoci pohybového aparátu znemožňující ovládání strojů a zařízení.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Lhůty prohlídek: ve věku do 50 let 1x za 2 roky, nad 50 let 1x za 1 rok
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
7.
Nakládání s výbušninami22), opravy tlakových nádob a kotlů, obsluha kotlů s výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW, obsluha tlakových nádob stabilních a tlakových stanic technických plynů, obsluha a opravy turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40 000 kcal (136 360 kJ), obsluha a opravy vysokonapěťových elektrických zařízení, práce na elektrických zařízeních podle jiného právního předpisu25)
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
2.
opakované stavy poruchy vědomí,
3.
záchvatovité a kolapsové stavy,
4.
závažné nekorigované poruchy smyslových orgánů,
5.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
2.
alkoholová nebo drogová závislost v anamnéze,
3.
záchvatovité a kolapsové stavy v anamnéze,
4.
závažné poruchy smyslových orgánů nebo řeči,
5.
chronické nemoci kardiovaskulárního systému,
6.
závažné nemoci pohybového aparátu.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Lhůty prohlídek: při nakládání s výbušninami 1x za 2 roky
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
8.
Práce v hlubinných dolech
Poznámka: Pro práci v hlubinných dolech, kde je riziko prachu oxidu křemičitého platí položka 6.1.
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné poruchy kognitivních a smyslových funkcí, které znemožňují bezpečný výkon práce v podzemí,
2.
závažné duševní poruchy a poruchy chování, které omezují bezpečný výkon práce v podzemí,
3.
hypoglykemické stavy s poruchami vědomí nebo jejich důvodná hrozba,
4.
opakované závažné záchvatové stavy s poruchami vědomí nebo hybnosti,
5.
prognosticky závažné nemoci kardiovaskulárního a dýchacího systému,
6.
klaustrofobie.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
hypoglykemické stavy s poruchami vědomí v anamnéze nebo jejich důvodná hrozba,
2.
závažné poruchy pohybového aparátu,
3.
chronické nemoci kardiovaskulárního a dýchacího systému snižující fyzickou zdatnost,
4.
závažná porucha termoregulace.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, EKG, RTG hrudníku
Periodická prohlídka: základní vyšetření, EKG po 2 letech, RTG hrudníku - poprvé po 4 letech, následně vždy po 2 letech
Lhůty prohlídek: ve věku do 50 let 1x za 2 roky, nad 50 let 1x za 1 rok
Výstupní prohlídka: základní vyšetření, RTG hrudníku
Následné prohlídky: 0
9.
Práce ve výškách a nad volnou hloubkou, pokud je jiným právním přepisem stanoveno použití osobních ochranných prostředků proti pádu
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
vertigo jakékoliv etiologie,
2.
opakované závažné záchvatové a kolapsové stavy s poruchami vědomí nebo hybnosti,
3.
nekorigovatelné poruchy zraku, závažné poruchy prostorového vidění,
4.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
5.
současná prokázaná alkoholová a drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
poruchy stability a rovnováhy,
2.
nemoci s potenciálními stavy bezvědomí,
3.
nekorigované poruchy zraku, porucha prostorového vidění a barvocitu,
4.
nedoslýchavost znemožňující komunikaci a percepci výstražných zvukových signálů,
5.
poruchy pohybového a podpůrného systému omezující pohyblivost,
6.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
7.
alkoholová a drogová závislost v anamnéze.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, zkouška rovnováhy včetně Rombergova testu
Periodická prohlídka: základní vyšetření a zkouška rovnováhy včetně Rombergova testu
Výstupní prohlídka: základní vyšetření
Následné prohlídky: 0
10.
Práce záchranářů s výjimkou zdravotnických záchranářů
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci oběhové soustavy, dýchacího systému,
2.
prognosticky závažné endokrinní nemoci,
3.
závažné nemoci ledvin,
4.
závažné nemoci jater,
5.
závažné nemoci pohybového a podpůrného systému,
6.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
7.
nedoslýchavost znemožňující percepci výstražných signálů a zvuků,
8.
současná prokázaná alkoholová a drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci oběhové soustavy, dýchacího systému,
2.
závažné poruchy zraku,
3.
závažné endokrinní nemoci,
4.
chronické nemoci ledvin,
5.
chronické nemoci jater,
6.
chronické nemoci pohybového a podpůrného systému,
7.
záchvatové a kolapsové stavy,
8.
alkoholová a drogová závislost v anamnéze.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, zátěžové EKG, spirometrie
Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, zátěžové EKG po 2 letech do 50 let věku, po 50. roku věku 1x ročně
Lhůty prohlídek: ve věku do 50 let 1x za 2 roky, nad 50 let 1x za 1 rok
Výstupní prohlídka: základní vyšetření
Následné prohlídky: 0
11.
Práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech zahraničí
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné nemoci kardiovaskulárního systému,
2.
prognosticky závažné nemoci dýchacího systému,
3.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
4.
prognosticky závažné nemoci ledvin a jater.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
chronické nemoci kardiovaskulární soustavy,
2.
chronické nemoci dýchacího systému,
3.
závažné endokrinní nemoci,
4.
závažné nemoci ledvin a jater
5.
závažné poruchy termoregulace,
6.
imunodeficience,
7.
závažné duševní poruchy a poruchy chování.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření, močový sediment, KO + dif., AST, ALT ALP, bilirubin, kreatinin, glykémie, EKG, psychiatrické a psychologické vyšetření při výjezdu na dobu delší než 6 měsíců
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: základní vyšetření
Následná prohlídka: 0
12.
Hlasová zátěž
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
těžká nedomykavost hlasivek,
2.
těžká hyperkinetická dysfonie.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné chronické nemoci horních dýchacích cest a hlasivek,
2.
papilomatóza hrtanu,
3.
obrna n. recurrens,
4.
fonastenie,
5.
fibromy a jiné novotvary hlasivek,
6.
těžká nedoslýchavost.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
13.
Noční práce
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
záchvatovité a kolapsové stavy,
2.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
3.
prognosticky závažné nemoci kardiovaskulárního a dýchacího systému,
4.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
2.
závažné poruchy zraku,
3.
závažné chronické nemoci kardiovaskulárního systému,
4.
závažné endokrinní nemoci,
5.
drogová nebo alkoholová závislost v anamnéze,
6.
závažné poruchy spánkového rytmu,
7.
závažné nemoci gastrointestinálního systému.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Lhůty periodických prohlídek: 1x za 2 roky
Výstupní prohlídka: základní vyšetření
Následná prohlídka: 0
14.
Další práce nebo činnosti s rizikem ohrožení zdraví, které stanoví v rámci prevence rizik, v případech, kdy nelze tato rizika odstranit, zaměstnavatel ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb
A.
Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1.
prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
2.
prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost,
3.
opakované stavy poruchy vědomí.
B.
Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1.
závažné duševní poruchy a poruchy chování,
2.
záchvatovité a kolapsové stavy,
3.
alkoholová nebo drogová závislost v anamnéze,
4.
závažné poruchy smyslových orgánů.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření a další odborná vyšetření podle charakteru a míry příslušného rizika
Periodická prohlídka: základní vyšetření a další odborná vyšetření podle charakteru a míry příslušného rizika
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pracovnělékařské prohlídky, jejichž termíny k provedení byly stanoveny přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 79/2013 Sb. na základě jiných právních předpisů, se provedou v souladu s § 18 vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
2.
Pracovnělékařské prohlídky, jejichž termíny k provedení byly stanoveny podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se provedou v termínech stanovených podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
3.
Pracovnělékařské prohlídky podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se provedou v termínech navazujících na provedení pracovnělékařských prohlídek uvedených v bodě 1 nebo 2, pokud jiné právní předpisy nestanoví jinak.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Ing. Ludvík, MBA, v. r.
14)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 258/2000 Sb.
15)
Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění nařízení komise (ES) č. 790/2009 a nařízení Komise (EU) č. 286/2011 ze dne 10. března 2011, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.
17)
Například § 238 odst. 2 zákoníku práce, vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích).
18)
§ 13 a 14 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
19)
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
20)
Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů.
21)
§ 53 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 267/2015 Sb.
22)
§ 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní správě, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb. |
Nařízení vlády č. 434/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 434/2017 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob
Vyhlášeno 14. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 155/2017
* Čl. I - Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstn
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
434
NÁVRH NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 29. listopadu 2017,
kterým se mění nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb. a zákona č. 303/2017 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, se mění takto:
1.
V názvu nařízení vlády se slovo „a“ za slovem „věstníku“ nahrazuje čárkou a na konci názvu se doplňují slova „a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích“.
2.
V § 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a evidenci svěřenských fondů a způsob podání návrhu na zápis, změnu nebo výmaz zápisu v evidenci skutečných majitelů“.
3.
Nadpis části páté zní:
„VEŘEJNÉ REJSTŘÍKY, EVIDENCE SVĚŘENSKÝCH FONDŮ A EVIDENCE SKUTEČNÝCH MAJITELŮ“.
4.
V části páté se za § 18 vkládají nové § 18a a 18b, které znějí:
㤠18a
Na evidenci svěřenských fondů se § 13 a ustanovení této části použijí obdobně.
§ 18b
Pokud zápis, změnu nebo výmaz zápisu v evidenci skutečných majitelů provádí soud, návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu v evidenci skutečných majitelů se podává prostřednictvím elektronicky vyplněného formuláře. Takto vyplněný formulář lze soudu zaslat jak v elektronické, tak v listinné podobě.“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr spravedlnosti:
JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r. |
Nařízení vlády č. 433/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 433/2017 Sb.
Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým)
Vyhlášeno 14. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 154/2017
* § 1 - Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání, náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem
* § 2 - Vznikl-li nárok na náhradu po 31. prosinci 2017, průměrný výdělek se podle § 1 nezvyšuje.
* § 3 - Úprava podle § 1 se provede bez žádosti vojáka nebo pozůstalých; na žádost se provede v případech, kdy mu náhrada nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo o důchodovém pojištění.
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Aktuální znění od 1. 1. 2018
433
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. prosince 2017
o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým)
Vláda nařizuje podle § 127 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 272/2009 Sb. a zákona č. 332/2014 Sb.:
§ 1
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání, náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrada nákladů na výživu pozůstalých (dále jen „náhrada“), příslušející vojákovi nebo pozůstalým po něm podle jiného právního předpisu, se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle jiného právního předpisu1), se zvyšuje o 3,5 %.
§ 2
Vznikl-li nárok na náhradu po 31. prosinci 2017, průměrný výdělek se podle § 1 nezvyšuje.
§ 3
Úprava podle § 1 se provede bez žádosti vojáka nebo pozůstalých; na žádost se provede v případech, kdy mu náhrada nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo o důchodovém pojištění.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr obrany:
MgA. Stropnický v. r.
1)
Nařízení vlády č. 329/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků).
Nařízení vlády č. 12/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků).
Nařízení vlády č. 373/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků).
Nařízení vlády č. 448/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků).
Nařízení vlády č. 413/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 449/2011 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 492/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 3/2014 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 350/2014 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 394/2015 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým).
Nařízení vlády č. 430/2016 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým). |
Nařízení vlády č. 432/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 432/2017 Sb.
Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých
Vyhlášeno 14. 12. 2017, datum účinnosti 14. 12. 2017, částka 154/2017
* § 1 - Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na služebním příjmu“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých náležející příslušníkům nebo pozůstalým podl
* § 2 - Vznikne-li nárok na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2017, průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrad se podle § 1 nezvyšuje.
* § 3 - Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 přísluší od 1. ledna 2018 a provede se bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých a na žádost příslušníka jen v případě, že mu náhrada za ztrátu na služebním příjm
* § 4 - Účinnost
Aktuální znění od 14. 12. 2017
432
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. prosince 2017
o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb. a zákona č. 310/2017 Sb.:
§ 1
Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na služebním příjmu“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých náležející příslušníkům nebo pozůstalým podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě podle dřívějších právních předpisů1), se upravuje tak, že průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na služebním příjmu a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle dřívějších právních předpisů2), se zvyšuje o 3,5 %.
§ 2
Vznikne-li nárok na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2017, průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrad se podle § 1 nezvyšuje.
§ 3
Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 přísluší od 1. ledna 2018 a provede se bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých a na žádost příslušníka jen v případě, že mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáležela z důvodu zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo o důchodovém pojištění.
§ 4
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr vnitra:
v z. JUDr. Chvojka v. r.
ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
1)
Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Nařízení vlády č. 368/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 347/2008 Sb., o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých po příslušnících bezpečnostních sborů.
Nařízení vlády č. 466/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
Nařízení vlády č. 412/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
Nařízení vlády č. 377/2011 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
Nařízení vlády č. 484/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
Nařízení vlády č. 454/2013 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
Nařízení vlády č. 314/2014 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a na zřízení pomníku nebo desky.
Nařízení vlády č. 397/2015 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
Nařízení vlády č. 424/2016 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých. |
Nařízení vlády č. 430/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 430/2017 Sb.
Nařízení vlády o prohlášení území vybraných částí měst Františkovy Lázně, Cheb, Karlovy Vary a Mariánské Lázně a obce Valy s lázeňskou kulturní krajinou za památkové rezervace a o změně nařízení vlády č. 443/1992 Sb., o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a území pevnosti Terezín za památkové rezervace
Vyhlášeno 14. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 154/2017
* ČÁST PRVNÍ - PROHLÁŠENÍ ÚZEMÍ VYBRANÝCH ČÁSTÍ MĚST A OBCE S LÁZEŇSKOU KULTURNÍ KRAJINOU ZA PAMÁTKOVÉ REZERVACE (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a území pevnosti Terezín za památkové rezervace (§ 4 — § 5)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 6 — § 6) č. 1 k nařízení vlády č. 430/2017 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 430/2017 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2018
430
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. prosince 2017
o prohlášení území vybraných částí měst Františkovy Lázně, Cheb, Karlovy Vary a Mariánské Lázně a obce Valy s lázeňskou kulturní krajinou za památkové rezervace a o změně nařízení vlády č. 443/1992 Sb., o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a území pevnosti Terezín za památkové rezervace
Vláda nařizuje podle § 5 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči:
ČÁST PRVNÍ
PROHLÁŠENÍ ÚZEMÍ VYBRANÝCH ČÁSTÍ MĚST A OBCE S LÁZEŇSKOU KULTURNÍ KRAJINOU ZA PAMÁTKOVÉ REZERVACE
§ 1
(1)
Za památkové rezervace se prohlašují území vybraných částí
a)
města Františkovy Lázně (554529), okres Cheb, Karlovarský kraj, a města Cheb (554481), okres Cheb, Karlovarský kraj,
b)
města Karlovy Vary (554961), okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj,
c)
města Mariánské Lázně (554642), okres Cheb, Karlovarský kraj, a obceobce Valy (572781), okres Cheb, Karlovarský kraj.
(2)
Kulturními hodnotami v památkových rezervacích podle odstavce 1 jsou zejména hodnoty architektonické, urbanistické, historické, umělecké, estetické a krajinné, které dokládají urbanistický, stavebně historický a kulturní vývoj sídla, včetně rozvoje lázeňství, a vytvářejí jeho prostředí jako lázeňskou kulturní krajinu.
§ 2
Hranice území památkových rezervací
Hranice území památkových rezervací podle § 1 odst. 1 jsou vymezeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení a orientačně graficky vyznačeny na mapách uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
§ 3
Podmínky zabezpečení ochrany památkových rezervací
Pro zabezpečení ochrany památkových rezervací podle § 1 odst. 1, jejich kulturních hodnot a prostředí tvořeného stavbami, architektonickými soubory, nemovitými kulturními památkami, jednotlivými objekty, charakterem a uspořádáním pozemků, pozemními komunikacemi, veřejnými prostranstvímiveřejnými prostranstvími, vodními plochami, vodními toky a trvalými porosty, se stanovují tyto podmínky:
a)
při rozhodování o umístění staveb a zařízení a o terénních úpravách musí být respektováno prostorové a funkční uspořádání území a jeho dochovaná urbanistická struktura,
b)
při rozhodování o umístění stavby a zařízení a o změně stavby musí být respektováno prostorové uspořádání dotčených nemovitostí a jejich kulturní hodnoty a nesmí dojít k negativním změnám estetickým, technickým a funkčním,
c)
při rozhodování o modernizaci objektů a přestavbě musí půdorysné a výškové uspořádání staveb, hmotové řešení objektů, členění fasád a použité materiály respektovat charakter a měřítko dochované zástavby charakteristické pro obecobec, na jejímž území se památková rezervace nachází; významné dominanty v území a pohledy na ně musí být zachovány,
d)
při rozhodování o nové výstavbě musí být respektovány charakter, měřítko, hmotová a urbanistická struktura a kontext daného místa,
e)
využití pozemků a staveb musí být v souladu s jejich kulturními hodnotami a jejich kapacitními a technickými možnostmi,
f)
úpravy pozemků, staveb a jejich součástí, zařízení, veřejných prostranstvíveřejných prostranství, objektů a výsadba a kácení dřevin na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích musí směřovat k zachování hodnot památkové rezervace a jejího prostředí.
ČÁST DRUHÁ
Změna nařízení vlády o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a území pevnosti Terezín za památkové rezervace
§ 4
Nařízení vlády č. 443/1992 Sb., o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a území pevnosti Terezín za památkové rezervace, se mění takto:
1.
V nadpisu nařízení vlády se slova „území historického jádra města Františkovy Lázně a“ zrušují a slova „památkové rezervace“ se nahrazují slovy „památkovou rezervaci“.
2.
V § 1 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
3.
V § 2 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
4.
V § 2 odst. 1 se slova „č. 2 tohoto“ nahrazují slovy „k tomuto“.
5.
V § 2 odst. 2 se slova „hranic území rezervací“ nahrazují slovy „hranice území rezervace“.
6.
V § 3 úvodní části ustanovení se slova „rezervací Františkovy Lázně a“ nahrazují slovy „rezervace pevnosti“.
7.
V § 3 se na konci písmene f) tečka nahrazuje středníkem a doplňují se písmena g) až m), která znějí:
„g)
v prostoru Hlavní pevnosti musí být zachovány a zhodnocovány městské prostory včetně povrchů komunikací a podzemních prostor; při nové výstavbě a údržbě staveb musí být zachovány a rekultivovány parky a další veřejná zeleň;
h)
musí být zachovány objekty a plochy pevnostního systému v prostoru Hlavní pevnosti, Malé pevnosti a mezilehlého území Horního a Dolního retranchementu2), včetně podzemí a přilehlých svahů s podzemními i terénními fortifikačními články;
i)
musí být zachován volný prostor nezastavěný městskou zástavbou a pohledově nenarušující souvislost mezi Hlavní a Malou pevností;
j)
v té části rezervace, která zahrnuje Bohušovickou kotlinu a hřbitovy, se musí dbát na zachování a dotvoření volného krajinného území, zdůrazňujícího historickou souvislost města s pietními místy krematoria a hřbitovů; nesmí být narušena panoramatická hodnota města;
k)
terénní úpravy musí respektovat území a prvky pevnostního systému valů a příkopů, fortifikačních cest a terénního reliéfu;
l)
úpravy technického vybavení, dopravních staveb a inženýrských sítí se musí provádět s ohledem na památkovou hodnotu rezervace, objektů zeleně, zpevněných ploch a zvláště pak na historické podzemí, pevnostní kanalizaci, napouštěcí a vypouštěcí obranný systém, podzemní minové galerie, komory a naslouchací chodby, které zasahují do předpolí pevnosti;
m)
při nové výstavbě v rezervaci se musí brát zřetel na urbanistické a architektonické vztahy ke kulturním památkám a jejich souborům, navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu i charakter prostředí a dotvářet jejich celky přiměřenou a kvalitní architektonickou tvorbou; vzájemné prolínání města a ploch volného krajinného území nesmí být narušeno.“.
8.
§ 4 a 5 se zrušují.
9.
Příloha č. 1 se zrušuje a zároveň se zrušuje označení přílohy č. 2.
§ 5
Přechodné ustanovení
Pro řízení podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a do tohoto dne pravomocně neskončená, se použijí podmínky podle § 3 a 4 nařízení vlády č. 443/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 6
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr kultury:
Mgr. Herman v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 430/2017 Sb.
Vymezení hranic území památkových rezervací prohlášených tímto nařízením
a)
Františkovy Lázně (554529) a Cheb (554481), k.ú. Františkovy Lázně (634646), k.ú. Dlouhé Mosty (768880), k.ú. Slatina u Františkových Lázní (634689), k.ú. Střížov u Chebu (650871),
okres Cheb, Karlovarský kraj
Hranice území památkové rezervace města Františkovy Lázně a města Cheb s lázeňskou kulturní krajinou začíná v k.ú. Františkovy Lázně v ulici Americká u č.p. 54, v místní části Dolní Lomany v severním cípu st.p.č. 354/1, odkud vede podél ulice jižním směrem po st.p.č. 354/1, p.p.č. 453/11, přechází Americkou ulici podél p.p.č. 669/2, 663/1 a 485/2 a obchází st.p.č. 218, p.p.č. 483/1, st.p.č. 708, pokračuje dál podél p.p.č. 484/10, 485/19, st.p.č. 1025, opět podél p.p.č. 485/19, 485/22, 485/20, šikmo přechází ulici Otokara Březiny přes p.p.č. 486 na roh vnějších p.p.č. 488/6 a 488/1, jižně pokračuje touto ulicí podél p.p.č. 486 k ulici České p.p.č. 662, podél které se stáčí k východu, pokračuje dál severním směrem podél st.p.č. 279, p.p.č. 488/4 až k severnímu cípu p.p.č. 488/1, pokračuje dál směrem k jihu podél p.p.č. 489/1, 488/2 a 488/10 k ulici Školní, přechází ji a stáčí se jižním směrem podél p.p.č. 667/5, u p.p.č. 499/6 se lomí východním směrem a pokračuje podél p.p.č. 499/6, st.p.č. 258/2, 258/1, p.p.č. 498/7, 498/6, 498/8, st.p.č. 244, p.p.č. 498/12, st.p.č. 556, 323, 296, po p.č. 560/1 se lomí k Nádražní stezce p.p.č. 830/13, kterou přechází k západnímu rohu výpravní budovy železničního nádraží Františkovy Lázně. Budovu st.p.č. 124/1 obchází a pokračuje podél areálu nádraží p.p.č. 830/1 východním směrem, pokračuje dál podél p.p.č. 555/3, 545/2, 830/1 a 970 až k Ruské ulici, kde se hranice lomí kolem Východního parku, vede podél p.p.č. 617/2, 668/6, 668/5, 941/2, 953/2, 943/2 a ulicí Zátiší p.p.č. 969/2, pokračuje jižním směrem kolem lokality Aleje-Zátiší podél p.p.č. 947/2, 948/2, 948/1, přechází trať p.p.č. 970 a vede dál podél p.p.č. 979/2 až k ulici Pod Lipami. Přechází do k.ú. Dlouhé Mosty a pokračuje podél komunikace p.p.č. 86/1, vede po ní východním směrem kolem Jižního parku, pokračuje podél p.p.č. 53/1, vrací se do k.ú. Františkovy Lázně a pokračuje podél p.p.č. 906/1 (silnice I. třídy), přechází Slatinný potok p.p.č. 672/2, přechází do k.ú. Střížov u Chebu, stáčí se k západu kolem parku a vede podél p.p.č. 249, 255/3, 255/8, 255/7, 255/2, opět p.p.č. 255/7, 255/6, 31/1, pokračuje dál podél p.p.č. 245/7, opět p.p.č. 31/1, přechází vodoteč p.p.č. 254, pokračuje podél p.p.č. 251, přechází železniční trať p.p.č. 865, přechází do k.ú. Slatina u Františkových Lázní a pokračuje podél p.p.č. 431/1, 70 kolem rozhledny Salinburg a p.p.č. 431/2. Dál vede hranice západním směrem podél p.p.č. 72/1, podél p.p.č. 91, 99/7, 100/1, vrací se do k.ú. Františkovy Lázně, ve kterém pokračuje podél Slatinného potoka a jezírek p.p.č. 672/2, pokračuje v k.ú. Slatina u Františkových Lázní podél p.p.č. 410/5, 158/8, 158/2, 117/5, 5/2, 160/1, 160/6, vede podél p.p.č.160/2, 166, 388, 167/3 168/1, 168/4, 168/5, 168/2, 445, 443, 168/8, opět p.p.č. 443, 168/7, 152/32, 449, st.p.č. 52, přechází do k.ú. Františkovy Lázně a pokračuje podél p.p.č. 1053/16, 1053/13, 1053/2 při Jezerní ulici, pokračuje kolem rybníka Amerika podél p.p.č. 1053/11, 1055/2, vodoteče p.p.č. 1053/9, 1055/4, 1050/1, u rybníka Podsedek p.p.č. 1051 se lomí k východu, pokračuje podél rybníka a podél výletní cesty kolem rybníků po hranicích p.p.č. 1051, 1050/1, 1053/9, 1055/1, 1055/6, 1053/1, vnějším obloukem obchází rekreační areál Jadran s rybníkem po parcelách p.p.č. 1057, 1053/7, 129/2, 134, 150/2, 1044 a opět p.p.č. 150/2, u Březového rybníka se hranice lomí k východu, pokračuje stále podél p.p.č. 150/2, dál vede podél vodoteče p.p.č. 150/13 a 150/20, vede podél p.p.č. 150/11 k Slatinnému potoku, pokračuje dál podél p.p.č. 150/11, 126/1, 150/5, opět vede podél p.p.č. 126/1, 111/18, podél vodoteče p.p.č. 111/21 a 111/22, přechází Slatinný potok přes p.p.č. 672/2 a 150/6 a směřuje k Labutímu jezírku podél p.p.č. 973 a 90/1, pokračuje v témže směru podél p.p.č. 81/13, 80/3, st.p.č. 983 a 242, šikmo přechází ulici Anglická přes p.p.č. 661, 644/1, 458/1, vede podél p.p.č. 458/1 k st.p.č.429 a Vančurovou ulicí pokračuje na sever podél st.p.č.429 a p.p.č. 459/54 k ulici Karla Čapka. Vede podél p.p.č. 459/54, st.p.č. 423, opět p.p.č. 459/54, pokračuje ulicí Zelenou podél p.p.č. 459/30 a 459/13, a dále podél p.p.č. 459/85 a 459/61, překračuje Českou ulici p.p.č. 660/2 a 659, jde severně podél st.p.č. 290, p.p.č. 453/9, 453/11 a st.p.č. 354/2 až k výchozímu bodu.
Poznámka:
Označení hranice území památkové rezervace vychází ze stavu ke dni 30. května 2017.
b)
Karlovy Vary (554961), k.ú. Karlovy Vary (663433), k.ú. Drahovice (663701),
okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj
Hranice území památkové rezervace města Karlovy Vary s lázeňskou kulturní krajinou začíná v k.ú. Karlovy Vary u nábřeží Jana Palacha v severovýchodním cípu p.č. 2458/2 a směřuje Jateční ulicí k jihu podél p.č. 2458/2, 2546, Vítěznou ulicí pokračuje východně podél p.č. 2570/3, 2570/1, 2570/2, 2560/6, 2560/7, 2560/8, 2570/1, přechází p.č. 2570/1 k p.č. 2580, po které pokračuje. Dále pokračuje podél p.č. 2579, 2577 a obchází p.č. 2578. Přechází ulici Ondříčkova p.č. 2592/1 k rohu p.č. 2648/1 a vede po její východní straně. Pokračuje podél p.č. 2647, přechází ulici Kvapilova p.č. 2639 k východnímu rohu p.č. 2704/2 a pokračuje podél ulice Kvapilova p.č. 2639 a poté podél p.č. 2709 směrem k jihu. Dále pokračuje jižním směrem po zástavbě vil po p.č. 2710, 2638/1, 2637, 2636, 2634, 2633, 2711/15, 2628, 2627, 2626, 2623/2, 2623/1, 2619, 2615 a 2733. Poté vede východním směrem podél severní strany ulice Bezručova p.č. 2736. Následně se lomí východně a v ulici Americká vede podél p.č. 2734 a 2735. Přechází do k.ú. Drahovice a pokračuje podél p.č. 616. Následně se lomí k severu, kde pokračuje podél p. č. 613/1, 613/2 a opět p. č. 613/1. Poté vede hranice podél severní strany p.č. 612, následně obíhá p.č. 596 a pokračuje po p.č. 608, 606, 607, 605/2, 604, 601, 602/2 a 602/1. Překračuje ulici Rumunská p.č. 430 a pokračuje podél p.č. 431, 621/1. Přechází ulici Anglická p.č. 465 a pokračuje podél p.č. 627, 637, 639, 640, 641, 638/1 a 645. Přechází ulici Vrchlického p.č. 500, pokračuje dále podél p.č. 649/1, 649/3, 878/2 k ulici Boženy Němcové p.č. 539, kterou přechází a navazuje na rohu p.č. 681/1, pokračuje podél p.č. 879/1 a opět podél p.č. 681/1. Dále pokračuje podél p.č. 702 a následně překračuje ulici Lidickou p.č. 247 a míří na roh p.č. 888, hranice pokračuje podél p.č. 888, 719, 720, 721, 723/1, 726, 728. Opouští k.ú. Drahovice a přechází do k.ú. Karlovy Vary, překračuje ulici Hřbitovní p.č. 2942 a pokračuje dále východním směrem podél ulice Hřbitovní p.č. 3012, 2979/2, 3025, 3046, 3047 a 3044. Poté přechází a navazuje na p.č. 3100 a lomí se směrem k jihu. Následně se připojuje na p.č. 3012, podél níž pokračuje východním směrem až na jižní roh vnější p.č. 3109/1, přechází č.p. 3012 a pokračuje jižním směrem podél p.č. 1328/2. Podél ní pokračuje až k hraně cesty Na Hůrkách p.č. 604 a následně pokračuje jihovýchodním směrem po jejím severním okraji. Následně obíhá p.č. 3149, lomí se jižním směrem a pokračuje podél p.č. 3150, 3148, 3143/1, 3147 a opět podél p.č. 3143/1. Pokračuje podél p.č. 3171/2 a 3171/1. Přechází ulici Na Hůrkách p.č. 395/1 a pokračuje podél p.č. 3192 a 3174. Poté se napojuje na p.č. 434 (Pražská silnice) a podél ní pokračuje jižním směrem dále k p.č. 3201/1. Vede dál podél p.č. 3201/1, 3209, 3210, 3211, 816/1. Stále vede podél p.č. 816/1, pokračuje podél p.č. 815 a opět podél p.č. 816/1, čímž kopíruje Okružní cestu, až k p.č. 824. Pokračuje dál podél p.č. 824 a 823/1 až k řece Teplá. Dál pokračuje západním směrem podél pravého břehu řeky p.č. 230/1. U vnější p.č. 845/2 překračuje řeku p.č. 230/1 a pokračuje podél p.č. 844/3, 787 a následně p.č. 781/1. Tento pozemek zeširoka obíhá, pokračuje severním směrem podél p.č. 3339, přechází komunikaci p.č. 1122 k p.č. 3420, pokračuje dále po hranicích p.č. 3418 a 3416. Na křižovatce cest se hranice lomí severním směrem, vede po Tuhnické cestě podél p.č. 3416, překračuje Dubskou cestu p.č. 3323 a dál pokračuje opět po Tuhnické cestě podél p.č. 3324, přechází Jezdeckou pěšinu p.č. 3325 a pokračuje dál podél p.č. 1806/2. Přechází p.č. 1808 a pokračuje podél p.č. 1807/2 a 1808, pokračuje v k.ú. Tuhnice, kopíruje Šumavskou ulici podél p.č. 322/1, 624/1, 624/2, 311/1, 314, 623/3. Přechází severním směrem ulici Sládkova p.č. 623/1 a 623/2, pokračuje dále podél p.č. 303/27, lomí se východním směrem podél p.č. 303/24 a 303/27. Směřuje na jih a pokračuje podél p.č. 623/2 a opět severním směrem podél p.č. 303/15, pokračuje dál podél p.č. 303/30, 305 a 622/3 směrem k severu k ulici Moskevská. Ulici Moskevská p.č. 611/1 přechází směrem k západnímu jižnímu rohu p.č. 611/24, přechází p.č. 611/4 směrem k p.č. 521/1. Hranice vede k p.č. 521/36, pokračuje podél tohoto pozemku a dále podél p.č. 521/38, 521/39, 631/8, východním směrem přechází ulici Charkovská p.č. 631/3 a napojuje se na p.č. 632/1, po které pokračuje směrem k východu do k.ú. Karlovy Vary až k p.č. 2185/2, vrací se do k.ú. Tuhnice a přechází severním směrem p.č. 633/4 a ulici Krymská p.č. 633/1 k p.č. 633/7, pokračuje dál podél p.č. 489/1, 495/11, 495/12 k ulici Západní p.č. 2383, který ze západu obíhá a poté míří směrem k východu do k.ú. Karlovy Vary a pokračuje podél p.č. 2383, 2400/2, 2400/1. Podél p.č. 2400/1 se hranice území památkové rezervace stáčí směrem k severovýchodu k ústí řeky Teplé do Ohře, kde pokračuje podél p.č. 230/2 a 2458/1 směrem k výchozímu bodu u p.č. 2458/2.
Poznámka:
Označení hranice území památkové rezervace vychází ze stavu ke dni 1. června 2017.
c)
Mariánské Lázně (554642) a Valy (572781), k.ú. Mariánské Lázně (691585), k.ú. Úšovice (691607). k.ú. Valy u Mariánských Lázní (776751),
okres Cheb, Karlovarský kraj
Hranice území památkové rezervace města Mariánské Lázně a obceobce Valy s lázeňskou kulturní krajinou začíná v místě styku k.ú. Mariánské Lázně, k.ú. Prameny a k.ú. Stíny, v severním cípu p.p.č. 1269, a vede jižním směrem po hranici k.ú. Mariánské Lázně podél p.p.č. 1269, 1270, 1271, 1283, 1272, 1273, 1274, 1280, 1282, 1275, opět p.p.č. 1282, 1276, 1281, opět p.p.č. 1280, 1288, 1279/1, 1567, 1615/1, 1568, 2036, 2030, 1709, 1713, 2038, 2027, 1797, 1796, 1799/2, 1800/2, 2156, 2040, 1482, 2360, 1482, 1555, odklání se od hranice k.ú. Mariánské Lázně a vede západním směrem podél p.p.č. 1556/2, 1500/2, 1545, 1518, přechází do k.ú. Úšovice, pokračuje jižním směrem po silnici podél p.p.č. 1446, přechází p.p.č. 1446 na jižní cíp p.p.č. 1578/6, pokračuje západním směrem podél p.p.č. 1578/6, 1578/5, 1548/1, 1548/2, 1413/1, 1412/2, v daném jižním směru překračuje p.p.č. 1420 a pokračuje podél p.p.č. 1399/1, stáčí se severozápadně podél p.p.č. 1401/1, 1402/1, 1548/2, 731, 1131/1 a po hranici p.p.č. 593 se dostává k železniční trati. Pokračuje podél p.p.č. 593, 603/2, 1152/1, 675/3, 1151/1, 118/3, 1266, přechází do k.ú. Mariánské Lázně, vede podél p.p.č. 830/1 a 1160/2, vrací se do k.ú. Úšovice, ve kterém vede podél p.p.č. 1201/2, 126/1, 144/1, 144/3, 1163/1, 898/1, pokračuje dál v k.ú. Mariánské Lázně, kde šikmo přechází Hlavní třídu přes p.p.č. 1227/4, 1165/2 a 1165/5 na jižní cíp p.p.č. 966/1, po hranici p.p.č. 966/1 vede k ulici Husova, po které se lomí k severu podél p.p.č. 1220/1 a 1220/3, na křižovatce přechází ulici Chebskou přes p.p.č. 1167/4, 1167/1 a 957/2, pokračuje ulicí Luční podél p.p.č. 962/6, severovýchodním směrem vede podél p.p.č. 141/35, 141/57, st.p.č. 371/3, p.p.č. 371/4, 351, 239/2 a 239/1, pokračuje dál ulicí Tyršovou k západu podél p.p.č. 1166/1 k lesoparku, který obchází po p.p.č. 142/67 k Chebské ulici a pokračuje po ní podél p.p.č. 142/67, 2144, 142/68 a 142/50 až k železničnímu viaduktu. Poté se hranice lomí na sever podél železnice a vede podél p.p.č. 142/67, dál kopíruje železnici, tj. vede po hranici k.ú. Mariánské Lázně podél p.p.č. 2070, 2080, 2077, 2082, 2083/1, 2052/1, 2087, 2117 a opět p.p.č. 2087, opouští k.ú. Mariánské Lázně a pokračuje stále západním směrem v k.ú. Valy u Mariánských Lázní podél p.p.č. 515/4, 515/3, 364/1, 356/2, a podél p.p.č. 364/1 směřuje dále k severu k Aleji Svobody, po té vede západně podél p.p.č. 548 až k hájence, od které pokračuje severovýchodním směrem podél p.p.č. 317, 315, st.p.č. 56 a p.p.č. 320/1. Na lesní křižovatce přechází cestu p.p.č. 543/3 z rohu p.p.č. 320/1 na roh p.p.č. 320/2 a odtud pokračuje severním směrem podél p.p.č. 320/2 a 338/2, dále pokračuje jižním směrem podél hranice k.ú. Valy u Mariánských Lázní až k hranici k.ú. Mariánské Lázně, podél které pokračuje dále severním směrem. Vede podél p.p.č. 2105/1, 1252/2, 1263/2, 1248/2, 1262 a opět podél p.p.č. 1248/2, 1256/2 a 1255/2 až k rozcestí, od kterého pokračuje přímou cestou severovýchodně podél p.p.č. 147/47, 188/1, 1296, 1353, 1346, 1350, 1346, 1287, 1284 a 1277/1 až k výchozímu bodu u p.p.č. 1269.
Poznámka:
Označení hranice území památkové rezervace vychází ze stavu ke dni 7. června 2017.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 430/2017 Sb.
Orientační grafické vyznačení hranic území památkových rezervací prohlášených tímto nařízením na mapách
1.
Hranice území památkové rezervace města Františkovy Lázně a města Cheb s lázeňskou kulturní krajinou
18.6MB
2.
Hranice území památkové rezervace města Karlovy Vary s lázeňskou kulturní krajinou
27.3MB
3.
Hranice území památkové rezervace města Mariánské Lázně a obceobce Valy s lázeňskou kulturní krajinou
24.5MB |
Sdělení Ministerstva vnitra č. n3/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. n3/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v částce 137/2017 Sb.
Vyhlášeno 11. 12. 2017, částka 151/2017
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
o opravě tiskové chyby v částce 137/2017 Sb.
V záhlaví částky 137/2017 Sb. mají místo slov „Částka N69“ správně být slova „Částka 137“. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 75/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 75/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o výpovědi Smlouvy o zdanění příjmů z úspor a jejího prozatímního provádění mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím se zřetelem na Nizozemské Antily ve vztahu ke karibské části Nizozemska (ostrovy Bonaire, Sint Eustatius a Saba)
Vyhlášeno 11. 12. 2017, částka 38/2017
75
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 6. června 2017 bylo České republice oznámeno rozhodnutí vlády Nizozemského království o vypovězení Smlouvy o zdanění příjmů z úspor a jejího prozatímního provádění mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím se zřetelem na Nizozemské Antily ve vztahu ke karibské části Nizozemska (ostrovy Bonaire, Sint Eustatius a Saba).
Smlouva byla sjednána výměnou dopisů ze dne 8. června 2004 a 27. srpna 2004 a byla vyhlášena pod č. 96/2006 Sb. m. s.
Platnost Smlouvy končí podle článku 13 Smlouvy dne 31. prosince 2017. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 74/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 74/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2017 Sb. m. s. o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže
Vyhlášeno 11. 12. 2017, částka 38/2017
74
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2017 Sb. m. s. o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na základě výměny nót ze dne 23. listopadu 2017 a 24. listopadu 2017 byl podle článku 9 odst. 1 Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže1) stanoven počet občanů, kteří budou moci využít Dohodu v kalendářním roce 2018, na 1 150 občanů z každého státu.
1)
Dohoda mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže, podepsaná dne 23. listopadu 2006 v Ottawě, byla vyhlášena pod č. 74/2007 Sb. m. s.; skutečnosti důležité k provádění Dohody byly oznámeny pod č. 84/2007 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 73/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 73/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu
Vyhlášeno 11. 12. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2018, částka 38/2017
* Článek 1 - - Účel
* Článek 2 - - Účast na spolčení nebo ve skupině za účelem terorismu
* Článek 3 - - Podstoupení výcviku k terorismu
* Článek 4 - - Vycestování do zahraničí za účelem terorismu
* Článek 5 - - Financování vycestování do zahraničí za účelem terorismu
* Článek 6 - - Organizace nebo jiné usnadnění vycestování do zahraničí za účelem terorismu
* Článek 7 - - Výměna informací
* Článek 8 - - Podmínky a ujištění
* Článek 9 - - Vztah mezi tímto Protokolem a Úmluvou
* Článek 10 - - Podpis a vstup v platnost
* Článek 11 - - Přístup k Protokolu
* Článek 12 - - Územní působnost
* Článek 13 - - Výpověď
* Článek 14 - - Informace
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2018
73
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. října 2015 byl v Rize otevřen k podpisu Dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu1).
Jménem České republiky byl Protokol podepsán ve Štrasburku dne 15. listopadu 2016.
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Protokolu, dne 21. září 2017.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 10 odst. 2 dne 1. července 2017. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 1. ledna 2018.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
7kB
Dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu
Riga, 22. 10. 2015
Preambule
Členské státy Rady Evropy a ostatní smluvní strany Úmluvy Rady Evropy o prevenci terorismu (CETS No. 196), signatáři tohoto Protokolu,
majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy;
přejíce si dále posílit úsilí směřující k předcházení a potlačování terorismu ve všech jeho formách, jak v Evropě, tak i na celém světě při respektování lidských práv a právního státu;
připomínajíce lidská práva a základní svobody zakotvené především v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (ETS č. 5), v jejích protokolech a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech;
vyjadřujíce jejich vážné znepokojení nad hrozbou, kterou představují osoby cestující do zahraničí za účelem spáchání teroristických trestných činů, přispění k jejich spáchání nebo za účelem účasti na teroristických trestných činech, jakož i za účelem poskytnutí či podstoupení výcviku k terorismu na území jiného státu;
s ohledem na Rezoluci 2178 (2014) přijatou Radou bezpečnosti Organizace spojených národů na jejím 7272. zasedání dne 24. září 2014, zejména na články 4 až 6 tohoto dokumentu;
považujíce za žádoucí doplnit v jistých ohledech Úmluvu Rady Evropy o prevenci terorismu,
se dohodli na následujícím:
Článek 1
\\- Účel
Účelem tohoto Protokolu je doplnit ustanovení Úmluvy Rady Evropy o prevenci terorismu, otevřené k podpisu ve Varšavě dne 16. května 2005 (dále jen „Úmluva”), pokud jde o kriminalizaci jednání uvedeného v článcích 2 až 6 tohoto Protokolu, a tím zvýšit úsilí smluvních stran při prevenci terorismu a jeho negativních dopadů na plné požívání lidských práv, především práva na život, jak přijímáním opatření na vnitrostátní úrovni, tak prostřednictvím mezinárodní spolupráce s náležitým ohledem na existující platné mnohostranné nebo dvoustranné smlouvy či dohody mezi smluvními stranami.
Článek 2
\\- Účast na spolčení nebo ve skupině za účelem terorismu
1.
Pro účely tohoto Protokolu se „účastí na spolčení nebo ve skupině za účelem terorismu” rozumí účast na aktivitách spolčení nebo skupiny za účelem spáchání nebo přispění ke spáchání jednoho či více teroristických trestných činůtrestných činů spolčením nebo skupinou.
2.
Každá smluvní strana přijme taková opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby účast na spolčení nebo ve skupině za účelem terorismu, jak je uvedena v odstavci 1, byla trestným činemtrestným činem podle vnitrostátního právního řádu, pokud byla spáchána protiprávně a úmyslně.
Článek 3
\\- Podstoupení výcviku k terorismu
1.
Pro účely tohoto Protokolu se „podstoupením výcviku k terorismu” rozumí přijetí pokynů, včetně získání znalostí nebo praktických dovedností, od jiné osoby týkající se výroby nebo použití výbušnin, střelných zbraní nebo jiných zbraní nebo škodlivých či nebezpečných látek nebo též týkající se jiných specifických metod či technik, za účelem spáchání nebo přispění ke spáchání teroristického trestného činutrestného činu.
2.
Každá smluvní strana přijme taková opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby podstoupení výcviku k terorismu, jak je uvedeno v odstavci 1, bylo trestným činemtrestným činem podle jejího vnitrostátního právního řádu, pokud bylo spácháno protiprávně a úmyslně.
Článek 4
\\- Vycestování do zahraničí za účelem terorismu
1.
Pro účely tohoto Protokolu se „vycestováním do zahraničí za účelem terorismu“ rozumí vycestování do státu, který je jiný než stát, jehož je cestující osoba státním příslušníkem, nebo jiný, než ve kterém má cestující osoba trvalé bydliště, za účelem spáchání, přispění ke spáchání nebo účasti na teroristickém trestném činutrestném činu nebo za účelem poskytnutí či podstoupení výcviku k terorismu.
2.
Každá smluvní strana přijme taková opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby vycestování do zahraničí za účelem terorismu, jak je uvedeno v odstavci 1, z jejího území nebo jejími státními příslušníky, bylo trestným činemtrestným činem podle jejího vnitrostátního právního řádu, pokud bylo spácháno protiprávně a úmyslně. Přitom může každá smluvní strana stanovit podmínky vyžadované jejími ústavními principy a v souladu s nimi.
3.
Každá smluvní strana přijme v souladu s vnitrostátním právním řádem taková opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby byla zavedena trestnost pokusu trestného činutrestného činu uvedeného v tomto článku.
Článek 5
\\- Financování vycestování do zahraničí za účelem terorismu
1.
Pro účely tohoto Protokolu se „financováním vycestování do zahraničí za účelem terorismu” rozumí poskytování nebo shromažďování, jakýmikoli prostředky, přímo či nepřímo, zdrojů umožňujících zcela nebo částečně jakékoliv osobě vycestovat do zahraničí za účelem terorismu, jak je definováno v čl. 4 odst. 1 tohoto Protokolu, při vědomí, že zdroje jsou zcela nebo zčásti určeny k tomuto účelu.
2.
Každá smluvní strana přijme taková opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby financování vycestování do zahraničí za účelem terorismu, jak je uvedeno v odstavci 1, bylo trestným činemtrestným činem podle jejího vnitrostátního právního řádu, pokud bylo spácháno protiprávně a úmyslně.
Článek 6
\\- Organizace nebo jiné usnadnění vycestování do zahraničí za účelem terorismu
1.
Pro účely tohoto Protokolu se „organizací nebo jiným usnadněním vycestování do zahraničí za účelem terorismu” rozumí jakékoliv jednání spočívající v organizaci nebo usnadnění, které pomáhá jakékoliv osobě vycestovat do zahraničí za účelem terorismu, jak je definováno v čl. 4, odst. 1 tohoto Protokolu, s vědomím, že tato pomoc je poskytována za účelem terorismu.
2.
Každá smluvní strana přijme taková opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby organizace nebo jiné usnadnění vycestování do zahraničí za účelem terorismu, jak je uvedeno v odstavci 1, bylo trestným činemtrestným činem podle jejího vnitrostátního právního řádu, pokud bylo spácháno protiprávně a úmyslně.
Článek 7
\\- Výměna informací
1.
Aniž by tím byl dotčen čl. 3 odst. 2 písm. a) Úmluvy a v souladu s vnitrostátním právním řádem a stávajícími mezinárodními závazky, přijme každá smluvní strana nezbytná opatření za účelem posílení včasné výměny jakékoliv dostupné relevantní informace mezi smluvními stranami týkající se osob, které vycestují do zahraničí za účelem terorismu, jak je definováno v čl. 4. Každá smluvní strana za tímto účelem ustanoví kontaktní bod fungující nepřetržitě 24 hodin, 7 dní v týdnu.
2.
Smluvní strana může určit již existující kontaktní bod podle odst. 1.
3.
Kontaktní bod smluvní strany bude mít dostatečnou kapacitu k zajištění urychlené komunikace s kontaktním bodem jiné smluvní strany.
Článek 8
\\- Podmínky a ujištění
1.
Každá smluvní strana zajistí, aby se provádění tohoto Protokolu, včetně zavedení, výkonu a uplatňování trestnosti jednání uvedeného v článcích 2 až 6, uskutečnilo za současného dodržování lidských práv, zejména práva na volný pohyb osob, svobodu projevu, svobodu sdružování a svobodu náboženského vyznání, a tam, kde to je vhodné, též jak je uvedeno v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a v jiných závazcích podle mezinárodního práva.
2.
Zavedení, výkon a uplatňování trestnosti jednání uvedeného v článcích 2 až 6 tohoto Protokolu by mělo dále podléhat principu proporcionality s přihlédnutím k legitimně sledovaným cílům a jejich potřebnosti v demokratické společnosti s vyloučením jakýchkoliv forem svévole nebo diskriminačního či rasistického zacházení.
Článek 9
\\- Vztah mezi tímto Protokolem a Úmluvou
Slova a výrazy použité v tomto Protokolu budou vykládány ve smyslu Úmluvy. Takto budou přiměřeně používána mezi smluvními stranami všechna ustanovení Úmluvy, s výjimkou čl. 9.
Článek 10
\\- Podpis a vstup v platnost
1.
Tento Protokol je otevřen k podpisu signatářům Úmluvy. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Signatář nemůže ratifikovat, přijmout nebo schválit tento Protokol, ledaže předtím ratifikoval, přijal nebo schválil Úmluvu, nebo tak učiní současně. Ratifikační listiny, listiny o přijetí či schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.
2.
Tento Protokol vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí lhůty tří měsíců ode dne, ke kterému šest signatářů, z nichž alespoň čtyři jsou členskými státy Rady Evropy, uložilo ratifikační listinu, listinu o přijetí či schválení.
3.
Pro každého signatáře, který následně uloží ratifikační listinu, listinu o přijetí nebo schválení, vstoupí tento Protokol v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí lhůty tří měsíců ode dne uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení.
Článek 11
\\- Přístup k Protokolu
1.
Poté, co tento Protokol vstoupí v platnost, může jakýkoliv stát, který přistoupil k Úmluvě, přistoupit k tomuto Protokolu nebo tak učinit současně.
2.
U všech států přistupující k Protokolu podle odstavce 1 tohoto článku vstoupí tento Protokol v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí lhůty tří měsíců ode dne uložení listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy.
Článek 12
\\- Územní působnost
1.
Každý stát nebo Evropská Unie může při podpisu nebo při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu určit jedno či více území, na která se bude tento Protokol vztahovat.
2.
Každá smluvní strana může kdykoli později prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, rozšířit platnost tohoto Protokolu na kterékoli další území určené v tomto prohlášení. Ve vztahu k tomuto území vstoupí Protokol v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí lhůty tří měsíců ode dne přijetí tohoto prohlášení generálním tajemníkem.
3.
Každé prohlášení učiněné podle předcházejících dvou odstavců může být, u kteréhokoli území určeného v prohlášení, odvoláno písemným oznámením adresovaném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Toto odvolání nabude účinnosti první den měsíce následujícího po uplynutí lhůty tří měsíců od data přijetí tohoto oznámení generálním tajemníkem.
Článek 13
\\- Výpověď
1.
Každá strana může tento Protokol kdykoliv vypovědět sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
2.
Výpověď nabude účinnosti prvního dne měsíce, následujícího po uplynutí lhůty tří měsíců od data přijetí tohoto sdělení generálním tajemníkem.
3.
Vypovězením Úmluvy se automaticky vypovídá i tento Protokolu.
Článek 14
\\- Informace
Generální tajemník Rady Evropy písemně informuje členské státy Rady Evropy, Evropskou unii, nečlenské státy, které se podílely na sjednání tohoto Protokolu, jakož i každý stát, který přistoupil nebo byl přizván k přístupu k tomuto Protokolu, o:
a)
každém přístup;
b)
uložení každé ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu;
c)
každém datu vstupu tohoto Protokolu v platnost podle článků 10 a 11;
d)
jakémkoli jiném činu, oznámení nebo sdělení týkajícím se tohoto Protokolu.
Na důkaz čehož připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k tomuto Protokolu své podpisy.
V Rize dne 22. října 2015, v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění jsou stejně platná, a v jednom vyhotovení, které je uloženo v archivech Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy zašle ověřené opisy každému členskému státu Rady Evropy, Evropské unii, nečlenským státům, které se podílely na vypracování tohoto Protokolu a každému státu, který bude vyzván, aby přistoupil k tomuto Protokolu.
1)
Úmluva Rady Evropy o prevenci terorismu, otevřená k podpisu ve Varšavě dne 16. května 2005, byla vyhlášena pod č. 72/2017 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 72/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 72/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Rady Evropy o prevenci terorismu
Vyhlášeno 11. 12. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2018, částka 38/2017
* Článek 1 - Terminologie
* Článek 2 - Účel
* Článek 3 - Národní politiky prevence
* Článek 4 - Mezinárodní spolupráce při prevenci
* Článek 5 - Veřejné podněcování ke spáchání teroristického trestného činu
* Článek 6 - Nábor teroristů
* Článek 7 - Výcvik k terorismu
* Článek 8 - Irelevance spáchání teroristického trestného činu
* Článek 9 - Vedlejší trestné činy
* Článek 10 - Odpovědnost právnických osob
* Článek 11 - Sankce a opatření
* Článek 12 - Podmínky a ujištění
* Článek 13 - Ochrana, odškodnění a podpora obětem terorismu
* Článek 14 - Působnost
* Článek 15 - Povinnost vyšetřovat
* Článek 16 - Neuplatňovaní Úmluvy
* Článek 17 - Mezinárodní spolupráce v trestních věcech
* Článek 18 - Vydat či stíhat
* Článek 19 - Vydání
* Článek 20 - Vyloučení doložky politické výjimky
* Článek 21 - Ustanovení o diskriminaci
* Článek 22 - Spontánní informace
* Článek 23 - Podpis a vstup v platnost
* Článek 24 - Přístup k Úmluvě
* Článek 25 - Územní působnost
* Článek 26 - Účinky Úmluvy
* Článek 27 - Změny Úmluvy
* Článek 28 - Revize přílohy
* Článek 29 - Řešení sporů
* Článek 30 - Konference smluvních stran
* Článek 31 - Výpověď
* Článek 32 - InformaceSmlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2018
72
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. května 2005 byla ve Varšavě otevřena k podpisu Úmluva Rady Evropy o prevenci terorismu.
Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 15. listopadu 2016.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 21. září 2017.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 23 odst. 3 dne 1. června 2007. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 4 téhož článku dne 1. ledna 2018.
Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
7kB
Úmluva Rady Evropy
o prevenci terorismu
Varšava, 16. 5. 2005
Členské státy Rady Evropy a další signatáři této Úmluvy
uvědomujíce si, že cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy;
uznávajíce význam posilování spolupráce s ostatními smluvními stranami této Úmluvy;
přejíce si přijetí účinných opatření k předcházení terorismu a zejména boji proti veřejnému podněcování ke spáchání teroristických trestných činů a proti náboru a výcviku k terorismu;
vědomi si vážného znepokojení zapříčiněného teroristickými trestnými činy a narůstající hrozbou terorismu;
vědomi si znepokojivé situace, které čelí oběti terorismu, a v této souvislosti potvrzující jejich hlubokou solidaritu s obětmi terorismu a jejich rodinami;
uznávajíce, že teroristické trestné činy a trestné činy uvedené v této Úmluvě spáchané kýmkoli, nejsou za žádných okolností ospravedlnitelné na základě politických, filozofických, ideologických, rasových, etnických, náboženských nebo podobných motivů, a připomínajíce povinnost všech smluvních stran předcházet těmto činům, a pokud jim není zabráněno, postihovat a zabezpečit, aby byly potrestány sankcemi, které zohledňují jejich závažný charakter;
připomínajíce potřebu posílit boj proti terorismu a potvrzujíce, že všechna opatření přijatá za účelem předcházení teroristickým trestným činům a jejich potlačování musí být v souladu s platným právem a musí respektovat demokratické hodnoty, lidská práva a základní svobody, tak jako i ostatní zásady mezinárodního práva, včetně mezinárodního humanitárního práva tam, kde je to vhodné;
uznávajíce, že tato Úmluva nemá v úmyslu zasahovat do zásad vztahujících se na svobodu projevu a svobodu sdružování;
připomínajíce, že teroristické trestné činy mají za účel ze své povahy nebo kontextu vážně zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo mezinárodní organizaci činit nebo se zdržet jakéhokoli jednání nebo závažným způsobem destabilizovat či zničit základní politické, ústavní, hospodářské nebo sociální zřízení země nebo mezinárodní organizace;
se dohodli na následujícím:
Článek 1
Terminologie
1.
Pro účely této Úmluvy se „teroristickým trestným činemtrestným činem” rozumí jakýkoli čin v rámci rozsahu a definice určené jednou ze smluv uvedených v příloze.
2.
Při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu stát či Evropské společenství, nejsou-li smluvní stranou smlouvy uvedené v příloze, mohou prohlásit, že při použití této Úmluvy se pro dotčenou smluvní stranu smlouva nebude považovat za součást přílohy. Toto prohlášení ztrácí platnost poté, co smlouva vstoupí v platnost pro smluvní stranu, která takové prohlášení učinila a která informuje generálního tajemníka Rady Evropy o jejím vstupu v platnost.
Článek 2
Účel
Účelem této Úmluvy je zvýšit úsilí smluvních stran při prevenci terorismu a jeho negativních dopadů na plné požívání lidských práv, především práva na život, jak přijímáním opatření na vnitrostátní úrovni, tak prostřednictvím mezinárodní spolupráce s náležitým ohledem na existující platné mnohostranné nebo dvoustranné smlouvy či dohody mezi smluvními stranami.
Článek 3
Národní politiky prevence
1.
Každá smluvní strana přijme vhodná opatření zejména v oblasti vzdělávání orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení a ostatních orgánů a v oblastech výchovy, kultury, informací, médií a zvyšování povědomí veřejnosti s cílem předcházet teroristickým trestným činůmtrestným činům a jejich negativním vlivům při dodržování lidských práv tak, jak je to stanoveno v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a dalších závazcích podle mezinárodního práva, pokud jsou pro smluvní stranu závazné.
2.
Každá smluvní strana přijme taková opatření, která jsou nezbytná pro zlepšení a rozvoj spolupráce mezi národními orgány s cílem předcházet teroristickým trestným činůmtrestným činům a jejich negativním dopadům, kromě jiného:
a)
výměnou informací;
b)
zlepšováním fyzické ochrany osob a zařízení;
c)
posilováním vzdělávacích a koordinačních plánů civilní ochrany.
3.
Každá smluvní strana podpoří toleranci posilováním mezináboženského a mezikulturního dialogu, tam kde je to vhodné, který bude podle potřeby zahrnovat nevládní organizace a jiné prvky občanské společnosti s cílem zabránit napětí, které může přispívat k páchání teroristických činů.
4.
Každá smluvní strana se bude snažit podporovat veřejné povědomí o existenci, příčinách, závažnosti a hrozbě představované teroristickými trestnými činytrestnými činy a trestnými činytrestnými činy uvedenými v této Úmluvě, a zváží výzvu veřejnosti na poskytnutí konkrétní specifické pomoci svým příslušným orgánům, která může přispět k předcházení teroristickým trestným činůmtrestným činům a trestným činůmtrestným činům uvedeným v této Úmluvě.
Článek 4
Mezinárodní spolupráce při prevenci
Smluvní strany si dle potřeby a s náležitým ohledem na jejich schopnosti pomáhají a navzájem se podporují s cílem posílit svou schopnost předcházet páchání teroristických trestných činůtrestných činů, a to i prostřednictvím výměny informací a praktických zkušeností, stejně tak i prostřednictvím vzdělávání a jiného společného úsilí preventivního charakteru.
Článek 5
Veřejné podněcování ke spáchání teroristického trestného činu
1.
Pro účely této Úmluvy se „veřejným podněcováním ke spáchání teroristického trestného činutrestného činu” rozumí rozšiřování nebo jiné zpřístupnění zprávy veřejnosti s úmyslem podnítit spáchání teroristického trestného činutrestného činu, pokud toto jednání, přímo či nepřímo obhajující teroristické trestné činytrestné činy způsobí nebezpečí, že může být spáchán jeden či více takových trestných činůtrestných činů.
2.
Každá smluvní strana přijme taková opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby veřejné podněcování ke spáchání teroristického trestného činutrestného činu, jak je uvedeno v odst. 1, bylo trestným činemtrestným činem podle vnitrostátního právního řádu, pokud bylo spácháno protiprávně a úmyslně.
Článek 6
Nábor teroristů
1.
Pro účely této Úmluvy se “náborem teroristů” rozumí získávání jiné osoby pro spáchání nebo účast na spáchání teroristického trestného činutrestného činu nebo proto, aby se přidala k organizaci nebo ke skupině osob za účelem spoluúčasti na spáchání jednoho či více teroristických trestných činůtrestných činů organizací nebo skupinou osob.
2.
Každá smluvní strana přijme taková opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby nábor teroristů, jak je uveden v odst. 1, byl trestným činemtrestným činem podle vnitrostátního právního řádu, pokud je spáchán protiprávně a úmyslně.
Článek 7
Výcvik k terorismu
1.
Pro účely této Úmluvy se “výcvikem teroristů” rozumí poskytování pokynů ohledně výroby či používání výbušnin, střelných zbraní nebo jiných zbraní nebo škodlivých a nebezpečných látek, anebo při jiných specifických metodách nebo technikách pro účely spáchání nebo spoluúčasti na spáchání teroristického trestného činutrestného činu s vědomím, že poskytnuté znalosti se použijí pro tento účel.
2.
Každá smluvní strana přijme taková opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby výcvik k terorismu, jak je uveden v odst. 1, byl trestným činemtrestným činem podle vnitrostátního právního řádu, pokud je spáchán protiprávně a úmyslně.
Článek 8
Irelevance spáchání teroristického trestného činu
Aby byl skutek uvedený v článcích 5 až 7 této Úmluvy považován za trestný čintrestný čin, není nutné, aby byl teroristický trestný čintrestný čin spáchán.
Článek 9
Vedlejší trestné činy
1.
Každá smluvní strana přijme opatření nezbytná k tomu, aby podle jejího vnitrostátního právního řádu byly trestné tyto činy:
a)
účast jako spolupachatel na trestném činutrestném činu stanoveném v článcích 5 až 7 této Úmluvy,
b)
organizování či řízení ostatních při páchání trestného činutrestného činu stanoveného v článcích 5 až 7 této Úmluvy,
c)
přispění ke spáchání jednoho nebo více trestných činůtrestných činů uvedených v článcích 5 až 7 této Úmluvy skupinou osob vedených společným úmyslem. Takové přispění musí být úmyslné, a být:
i.
konané buď s cílem podporovat trestnou činnost, nebo trestný úmysl skupiny, pokud tato činnost nebo úmysl zahrnuje spáchání trestného činutrestného činu uvedeného v článcích 5 až 7 této Úmluvy, nebo
ii.
konané s vědomím záměru skupiny spáchat trestný čintrestný čin uvedený v článcích 5 až 7 této Úmluvy.
2.
Každá smluvní strana přijme v souladu s vnitrostátním právním řádem taková opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby byla zavedena trestnost pokusu trestných činůtrestných činů uvedených v článcích 6 - 7 této Úmluvy.
Článek 10
Odpovědnost právnických osob
1.
Každá smluvní strana přijme v souladu se zásadami svého právního řádu opatření nezbytná k zavedení odpovědnosti právnických osob za účast na trestných činechtrestných činech stanovených v čl. 5 až 7 a čl. 9 této Úmluvy.
2.
Podle zásad právního řádu smluvní strany může být odpovědnost právnických osob trestní, civilní či správní.
3.
Tato odpovědnost nemá vliv na trestní odpovědnost fyzických osob, které spáchaly trestný čintrestný čin.
Článek 11
Sankce a opatření
1.
Každá smluvní strana přijme opatření nezbytná k tomu, aby trestné činytrestné činy uvedené v čl. 5 až 7 a čl. 9 této Úmluvy byly potrestány účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.
2.
Předcházející pravomocná odsouzení vynesená cizími státy za trestné činytrestné činy uvedené v této Úmluvě mohou být v rozsahu stanoveném vnitrostátním právním řádem zohledněna pro účely určení trestu v souladu s vnitrostátním právním řádem.
3.
Každá smluvní strana zabezpečí, aby právnické osoby odpovědné v souladu s čl. 10 podléhaly účinným, přiměřeným a odrazujícím trestním nebo netrestním sankcím, včetně peněžitých trestů.
Článek 12
Podmínky a ujištění
1.
Každá smluvní strana zajistí, aby se zavedení, výkon a uplatňování trestnosti jednání uvedeného v čl. 5 až 7 a čl. 9 této Úmluvy uskutečnilo za současného dodržování lidských práv, zejména práva na svobodu projevu, svobodu sdružování a svobodu náboženského vyznání, jak je uvedeno v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a jiných závazcích podle mezinárodního práva, pokud jsou pro smluvní stranu účinné.
2.
Zavedení, výkon a uplatňování trestnosti jednání uvedeného v čl. 5 až 7 a čl. 9 této Úmluvy by mělo dále podléhat principu proporcionality s přihlédnutím k legitimně sledovaným cílům a jejich potřebnosti v demokratické společnosti, s vyloučením jakýchkoli forem svévole nebo diskriminačního či rasistického zacházení.
Článek 13
Ochrana, odškodnění a podpora obětem terorismu
Každá smluvní strana přijme opatření potřebná k ochraně a podpoře obětíobětí terorismu, který byl spáchán na jejím území. Tato opatření mohou zahrnovat, za využití vhodných národních systémů a v souladu s vnitrostátním právním řádem, finanční pomoc a odškodnění obětíobětí terorismu a jejich blízkých rodinných příslušníků.
Článek 14
Působnost
1.
Každá smluvní strana přijme taková opatření, která budou nezbytná k tomu, aby rozsah působnosti zahrnoval trestné činytrestné činy podle této Úmluvy:
a)
pokud je trestný čintrestný čin spáchán na území této smluvní strany;
b)
pokud je trestný čintrestný čin spáchán na palubě lodi plavící se pod vlajkou této smluvní strany nebo na palubě letadla registrovaného podle právních předpisů této smluvní strany;
c)
pokud je trestný čintrestný čin spáchán státním příslušníkem této smluvní strany.
2.
Každá smluvní strana může určit svou působnost k trestným činůmtrestným činům uvedených v této Úmluvě:
a)
pokud trestný čintrestný čin měl za cíl či vyústil ve spáchání trestného činutrestného činu uvedeného v čl. 1 této Úmluvy na území nebo proti státnímu příslušníkovi této smluvní strany;
b)
pokud trestný čintrestný čin měl za cíl či vyústil ve spáchání trestného činutrestného činu uvedeného v čl. 1 této Úmluvy proti státnímu či vládnímu zařízení této smluvní strany v zahraničí, včetně diplomatických či konzulárních prostor;
c)
pokud trestný čintrestný čin měl za cíl či vyústil ve spáchání trestného činutrestného činu uvedeného v čl. 1 této Úmluvy a byl spáchaný s úmyslem donutit tuto smluvní stranu konat či zdržet se jakéhokoli konání;
d)
pokud je trestný čintrestný čin spáchán osobou bez státní příslušnosti, která má své obvyklé bydliště na území této smluvní strany;
e)
pokud je trestný čintrestný čin spáchán na palubě letadla, které je provozováno vládou smluvní strany.
3.
Každá smluvní strana přijme opatření nezbytná k určení její působnosti k trestným činůmtrestným činům uvedeným v této Úmluvě v případě, že údajný pachatel se nachází na jejím území a nevydá ho smluvní straně, jejíž působnost je založena na zásadě působnosti existující také v právním řádu dožádané smluvní strany.
4.
Tato Úmluva nevylučuje trestní působnost vykonávanou v souladu s vnitrostátním právním řádem.
5.
Pokud více než jedna smluvní strana dovozuje působnost ve vztahu k údajným trestným činůmtrestným činům podle této Úmluvy, dotčené smluvní strany budou konzultovat tuto otázku s cílem zvolení nejvhodnějšího místa stíhání.
Článek 15
Povinnost vyšetřovat
1.
Po získání informace, že osoba, která spáchala, nebo je podezřelá ze spáchání trestného činutrestného činu uvedeného v této Úmluvě, se může nacházet na jejím území, přijme dotčená smluvní strana opatření podle vnitrostátního právního řádu nezbytná k vyšetření skutečností obsažených v informaci.
2.
Na základě přesvědčení, že to okolnosti odůvodňují, přijme smluvní strana, na jejímž území se pachatel nebo údajný pachatel nachází, přiměřená opatření podle vnitrostátního právního řádu, aby zajistila přítomnost této osoby pro účely trestního stíhání či vydání.
3.
Každá osoba, vůči níž jsou přijímána opatření uvedená v odst. 2, je oprávněna:
a)
bezodkladně komunikovat s nejbližším příslušným zástupcem státu, jehož je státním občanem, nebo který je jinak oprávněný chránit práva této osoby, nebo pokud se jedná o osobu bez státní příslušnosti, se zástupcem státu, na jehož území má obvyklé bydliště;
b)
být navštívena zástupcem tohoto státu;
c)
být informována o svých právech podle písm. a) a b).
4.
Práva uvedená v odst. 3 jsou vykonávána v souladu se zákony a právními normami smluvní strany, na jejímž území se pachatel nebo údajný pachatel nachází, za podmínky, že tyto zákony a právní normy plně umožní dosažení cílů, pro které jsou práva podle odst. 3 přiznána.
5.
Ustanovení odst. 3 a 4 nemají vliv na právo kterékoli smluvní strany uplatňující působnost podle čl. 14 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. d) přizvat Mezinárodní výbor Červeného kříže s cílem navštívit údajného pachatele a komunikovat s ním.
Článek 16
Neuplatňovaní Úmluvy
Tato Úmluva se neuplatní, pokud je jakýkoli z trestných činůtrestných činů stanovených v souladu s čl. 5 až 7 a čl. 9 spáchaný na území jednoho státu, údajný pachatel je státním příslušníkem tohoto státu a nachází se na jeho území a žádný stát nemá na základě čl. 14 odst. 1 nebo 2 této Úmluvy působnost, přičemž ustanovení čl. 17 a čl. 20 až 22 této Úmluvy se v těchto případech uplatní přiměřeně.
Článek 17
Mezinárodní spolupráce v trestních věcech
1.
Smluvní strany si navzájem v nejvyšší možné míře poskytují pomoc při vyšetřování nebo trestním řízenítrestním řízení, nebo při extradičním řízení v souvislosti s trestnými činytrestnými činy stanovenými v čl. 5 až 7 a čl. 9 této Úmluvy, včetně pomoci při získávání důkazů, kterými disponují, potřebných pro řízení.
2.
Smluvní strany vykonávají své povinnosti podle odst. 1 v souladu se smlouvami či jinými dohodami o vzájemné právní pomoci, kterými jsou navzájem vázané. Při neexistenci takových smluv či dohod si smluvní strany navzájem poskytnou pomoc v souladu s jejich vnitrostátním právním řádem.
3.
Smluvní strany spolu v nejvyšší možné míře spolupracují podle příslušných zákonů, smluv, dohod a ujednání dožádané smluvní strany při vyšetřování nebo trestním řízenítrestním řízení v souvislosti s trestnými činytrestnými činy, za které odpovídá právnická osoba v souladu s čl. 10 této Úmluvy v dožadující smluvní straně.
4.
Každá smluvní strana zváží zavedení dodatečných mechanismů pro výměnu informací nebo důkazů s ostatními smluvními stranami, které jsou potřebné pro určení trestní, civilní či správní odpovědnosti podle čl. 10.
Článek 18
Vydat či stíhat
1.
V případě, že má smluvní strana, na jejímž území se údajný pachatel nachází, působnost v souladu s článkem 14 a tuto osobu nevydá, je povinna bezodkladně a bez ohledu na to, zda byl trestný čintrestný čin spáchaný na jejím území nebo ne, postoupit věc příslušným orgánům pro účely trestního řízenítrestního řízení na základě postupu v souladu s právním řádem této smluvní strany. Tyto orgány rozhodují stejným způsobem jako v případě jiného závažného trestného činutrestného činu podle právního řádu této smluvní strany.
2.
Pokud vnitrostátní právní řád smluvní strany umožňuje vydat či jinak předat jejího státního příslušníka pouze pod podmínkou, že tato osoba bude této smluvní straně navrácena, aby vykonala trest uložený v soudním řízení či řízení, pro které bylo o vydání či předání osoby žádáno, a tato smluvní strana a smluvní strana žádající o vydání osoby souhlasí s takovým postupem a ostatními podmínkami, které považují za přiměřené, je toto podmíněné vydání či předání dostatečné pro splnění povinnosti v odst. 1.
Článek 19
Vydání
1.
Trestné činyTrestné činy ustavené v článcích 5 až 7 a v článku 9 této Úmluvy se považují za extradiční trestné činytrestné činy zahrnuté v každé smlouvě o vydávání uzavřené mezi smluvními stranami před vstupem této Úmluvy v platnost. Smluvní strany se zavazují zahrnout tyto trestné činytrestné činy jako extradiční trestné činytrestné činy do každé smlouvy o vydávání, kterou mezi sebou následně uzavřou.
2.
Pokud smluvní strana, která podmiňuje vydání existencí smlouvy, dostane žádost o vydání od jiné smluvní strany, se kterou není vázána smlouvou o vydávání, může dožádaná strana, pokud se tak rozhodne, považovat tuto Úmluvu za právní základ pro vydání pro trestné činytrestné činy uvedené v článcích 5 až 7 a článku 9 této Úmluvy. Vydání podléhá dalším podmínkám stanoveným právním řádem dožádané smluvní strany.
3.
Smluvní strany, které nepodmiňují vydání existencí smlouvy, mezi sebou uznají trestné činytrestné činy stanovené v článcích 5 až 7 a článku 9 za extradiční trestné činytrestné činy podle podmínek stanovených právním řádem dožádané smluvní strany.
4.
Pokud je to potřebné, trestné Činytrestné Činy stanovené v článcích 5 až 7 a článku 9 této Úmluvy se mezi smluvními stranami pro účely vydání považují za spáchané nejen v místě, kde se staly, ale také na území smluvních stran, které si založily působnost v souladu s článkem 14.
5.
Ustanovení smluv a dohod o vydávání uzavřených mezi smluvními stranami, týkající se trestných činůtrestných činů stanovených v článcích 5 až 7 a článku 9 této Úmluvy, se mezi smluvními stranami považují za změněné v rozsahu, v jakém nejsou v souladu s touto Úmluvou.
Článek 20
Vyloučení doložky politické výjimky
1.
Žádný z trestných činůtrestných činů ustavených v čl. 5 až 7 a čl. 9 této Úmluvy se pro účely vydání či vzájemné právní pomoci nepovažuje za politický trestný čintrestný čin, trestný čintrestný čin související s politickým trestným činemtrestným činem nebo za politicky motivovaný trestný čintrestný čin. Žádost o vydání nebo o vzájemnou právní pomoc založená na takovém trestném činutrestném činu proto nemůže být odmítnuta výlučně z toho důvodu, že se týká politického trestného činutrestného činu nebo trestného činutrestného činu souvisejícího s politickým trestným činemtrestným činem, nebo politicky motivovaného trestného činutrestného činu.
2.
Aniž je dotčena aplikace čl. 19 až 23 Vídeňské úmluvy o smluvním právu z 23. května 1969 na ostatní články této Úmluvy, každý stát či Evropské společenství může při podpisu či při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení či přístupu k této Úmluvě prohlásit, že si vyhrazuje právo neuplatňovat odst. 1 tohoto článku, pokud se týká vydání pro trestné činytrestné činy podle této Úmluvy. Smluvní strana se zavazuje uplatňovat tuto výhradu individuálně na každý případ na základě řádně odůvodněného rozhodnutí.
3.
Každá smluvní strana může úplně či částečně odvolat výhradu, kterou uplatnila podle odst. 2, prostřednictvím prohlášení adresovaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, které nabyde platnosti dnem jeho přijetí.
4.
Smluvní strana, která uplatnila výhradu podle odst. 2 tohoto článku, se nemůže dožadovat aplikace odst. 1 tohoto článku jinou smluvní stranou; může však, pokud je výhrada částečná či podmíněná, žádat aplikaci tohoto článku v rozsahu, v jakém ho sama přijala.
5.
Výhrada je platná pro dobu tří let ode dne vstupu v platnost této Úmluvy pro dotčenou smluvní stranu. Tato výhrada však může být obnovená na stejně dlouhá období.
6.
Generální tajemník Rady Evropy zašle 12 měsíců přede dnem uplynutí platnosti výhrady dotčené smluvní straně oznámení o uplynutí její platnosti. Smluvní strana oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy nejpozději tři měsíce před uplynutím platnosti, že potvrzuje, pozměňuje či stahuje svou výhradu. Pokud smluvní strana oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, že svou výhradu potvrzuje, poskytne důvody vysvětlující toto potvrzení. V případě absence oznámení dotčenou smluvní stranou, informuje generální tajemník Rady Evropy tuto smluvní stranu, že se její výhrada považuje za automaticky prodlouženou na období šesti měsíců. Pokud dotčená smluvní strana neoznámí své rozhodnutí potvrdit nebo upravit svou výhradu před uplynutím této lhůty, platnost výhrady končí.
7.
Pokud smluvní strana po přijetí žádosti o vydání od jiné smluvní strany nevydá osobu na základě této výhrady, bezodkladně a bezvýjimečně předloží případ svým orgánům příslušným k podání obžaloby, pokud se dožadující a dožádaná strana nedohodnou jinak. Orgány příslušné k podání obžaloby v dožádané straně, přijmou své rozhodnutí stejným způsobem jako v případě zvlášť závažného trestného činutrestného činu podle práva této strany. Dožádaná smluvní strana bezodkladně oznámí konečný výsledek řízení dožadující smluvní straně a generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, který ho předloží Konferenci smluvních stran ustanovené v čl. 30.
8.
Rozhodnutí o odmítnutí žádosti o vydání na základě této výhrady se bezodkladně poskytne dožadující smluvní straně. Pokud nebylo v dožádané smluvní straně v přiměřeném čase přijato žádné soudní rozhodnutí ve věci podle odst. 7, může dožadující smluvní strana tuto skutečnost oznámit generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, který předloží záležitost Konferenci smluvních stran ustanovené podle čl. 30. Tato Konference posoudí záležitost a vydá stanovisko o souladu zamítnutí s Úmluvou a předloží ho Výboru ministrů pro účely vydání prohlášení. Při výkonu funkcí podle tohoto odstavce, zasedá Výbor ministrů ve složení omezeném na smluvní strany.
Článek 21
Ustanovení o diskriminaci
1.
Žádné ustanovení této Úmluvy nebude interpretováno jako zavedení povinnosti vydat či poskytnout vzájemnou právní pomoc, pokud dožádaná smluvní strana má oprávněné důvody se domnívat, že žádost o vydání pro trestné činytrestné činy stanovené v čl. 5 až 7 a čl. 9 nebo o vzájemnou právní pomoc v souvislosti s těmito trestnými činytrestnými činy byla předložená pro účely trestního stíhání nebo potrestání osoby na základě její rasy, víry, národnosti, etnického původu či politického přesvědčení nebo že by vyhovění žádosti způsobilo této osobě újmu na základě kteréhokoli z těchto důvodů.
2.
Žádné ustanovení této Úmluvy nebude interpretováno jako zavedení povinnosti vydat, pokud osobě, o jejíž vydání se žádá, hrozí, že bude vystavená mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.
3.
Žádné ustanovení této Úmluvy nebude interpretováno jako zavedení povinnosti vydat, pokud osobě, o jejíž vydání se žádá, hrozí, že by jí mohl být uložen trest smrti, nebo pokud právní řád dožádané smluvní strany nepřipouští trest odnětí svobody na doživotí, trest odnětí svobody na doživotí bez možnosti podmíněného propuštění, ledaže je podle platných smluv o vydávání dožádaná smluvní strana povinná vydat osobu, pokud dožadující smluvní strana poskytne ujištění, které dožádaná smluvní strana považuje za dostatečné, že trest smrti nebude uložený, nebo pokud bude uložený, nebude vykonaný, nebo že této osobě nebude uložený trest odnětí svobody na doživotí bez možnosti podmíněného propuštění.
Článek 22
Spontánní informace
1.
Aniž je dotčeno jejich vyšetřování či trestní řízenítrestní řízení, mohou příslušné orgány smluvní strany bez předcházející žádosti poskytnout příslušným orgánům jiné smluvní strany informace získané v rámci jejich vyšetřování, pokud se domnívají, že poskytnutí těchto informací by mohlo pomoci smluvní straně přijímající informace zahájit či vést vyšetřování nebo trestní řízenítrestní řízení nebo by mohlo vést k podání žádosti touto smluvní stranou podle této Úmluvy.
2.
Smluvní strana poskytující informace může podle svého právního řádu stanovit smluvní straně přijímající informace podmínky použití těchto informací.
3.
Smluvní strana přijímající informace je těmito podmínkami vázána.
4.
Každá smluvní strana však může kdykoli prohlášením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy prohlásit, že si vyhrazuje právo nebýt vázána podmínkami stanovenými smluvní stranou poskytující informace podle odst. 2, ledaže dostane dopředu oznámení o charakteru poskytované informace a souhlasí s jejím poskytnutím.
Článek 23
Podpis a vstup v platnost
1.
Tato Úmluva je otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy, Evropskému společenství a nečlenským státům, které se podílely na jejím vypracování.
2.
Tato Úmluva podléhá ratifikaci, přijetí či schválení. Ratifikační listiny, listiny o přijetí či schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.
3.
Tato Úmluva vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí lhůty tří měsíců ode dne, ke kterému šest signatářů, z nichž alespoň čtyři jsou členskými státy Rady Evropy, vyjádřilo souhlas být vázáno Úmluvou v souladu s ustanovením odst. 2.
4.
Pro každého signatáře, který následně vyjádří svůj souhlas být jí vázán, vstoupí Úmluva v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí lhůty tří měsíců ode dne vyjádření souhlasu být touto Úmluvou vázán v souladu s ustanovením odst. 2.
Článek 24
Přístup k Úmluvě
1.
Po vstupu této Úmluvy v platnost, může Výbor ministrů Rady Evropy po projednání a po dosažení jednomyslného souhlasu smluvních stran vyzvat kterýkoli stát, který není členským státem Rady Evropy a který se nepodílel na jejím vypracování, aby přistoupil k této Úmluvě. Rozhodnutí bude přijato většinou stanovenou v čl. 20 písm. d) Statutu Rady Evropy jednomyslným hlasováním zástupců smluvních stran oprávněných zasedat ve Výboru ministrů.
2.
Pro každý stát přistupující k Úmluvě podle odst. 1 vstoupí Úmluva v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí lhůty tří měsíců ode dne uložení listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy.
Článek 25
Územní působnost
1.
Každý stát nebo Evropské společenství může při podpisu či uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení či přístupu určit jedno či více území, na která se bude tato Úmluva vztahovat.
2.
Každá smluvní strana může kdykoli pozdějším prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy rozšířit platnost této Úmluvy na jakékoli další území uvedené v tomto prohlášení. Ve vztahu k tomuto území vstoupí Úmluva v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí lhůty tří měsíců ode dne přijetí takového prohlášení generálním tajemníkem Rady Evropy.
3.
Každé prohlášení učiněné podle předcházejících dvou odstavců může být, ve vztahu ke kterémukoli území v něm uvedenému, odvoláno oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Odvolání prohlášení vstoupí v platnost první den měsíce následujícícho po uplynutí lhůty tří měsíců ode dne přijetí tohoto oznámení generálním tajemníkem Rady Evropy.
Článek 26
Účinky Úmluvy
1.
Tato Úmluva doplňuje platné mnohostranné či dvoustranné smlouvy či dohody mezi smluvními stranami, včetně ustanovení těchto úmluv Rady Evropy:
-
Evropská úmluva o vydávání, otevřena k podpisu v Paříži dne 13. prosince 1957 (ETS č.24),
-
Evropská úmluva o vzájemné právní pomoci v trestních věcech, otevřena k podpisu ve Štrasburku dne 20. dubna 1959 (ETS č. 30),
-
Evropská úmluva o potlačování terorismu, otevřena k podpisu ve Štrasburku dne 27. ledna 1977 (ETS č. 90),
-
Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné právní pomoci v trestních věcech, otevřený k podpisu ve Štrasburku dne 17. března 1978 (ETS č. 99),
-
Druhý dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné právní pomoci v trestních věcech, otevřený k podpisu ve Štrasburku dne 8. listopadu 2001 (ETS č. 182),
-
Protokol, kterým se mění a doplňuje Evropská úmluva o potlačování terorismu, otevřený k podpisu ve Štrasburku dne 15. května 2003 (ETS č. 190).
2.
Pokud dvě či více smluvních stran uzavřely dohodu či smlouvu o otázkách upravených v této Úmluvě či jinak upravily své vztahy v těchto otázkách, či pokud tak v budoucnu učiní, jsou také oprávněné uplatňovat takovou dohodu či smlouvu nebo řídit se takto upraveným vztahem. Pokud si však smluvní strany založí své vztahy v otázkách uvedených v této Úmluvě jinak, než jak jsou v ní upraveny, učiní tak způsobem, který není v rozporu s cíli a zásadami této Úmluvy.
3.
Smluvní strany, které jsou členy Evropské unie, uplatňují ve svých vzájemných vztazích předpisy Společenství a Evropské unie v rozsahu, v němž předpisy Společenství a Evropské unie pro konkrétní dotčený předmět existují a jsou platné pro konkrétní případ, aniž by byl dotčený účel a cíl této Úmluvy a aniž by bylo dotčeno její plné uplatňování jinými smluvními stranami.
4.
Žádné ustanovení této Úmluvy nemá vliv na jiná práva, závazky a odpovědnost smluvních stran a jednotlivců podle mezinárodního práva, včetně mezinárodního humanitárního práva.
5.
Činnosti ozbrojených sil během ozbrojeného konfliktu ve smyslu mezinárodního humanitárního práva podle podmínek stanovených tímto právem, se neřídí touto Úmluvou a aktivity vojenských sil smluvní strany při výkonu jejich úředních povinností se, vzhledem k tomu, že se řídí jinými předpisy mezinárodního práva, neřídí touto Úmluvou.
Článek 27
Změny Úmluvy
1.
Změny této Úmluvy může navrhnout každá smluvní strana, Výbor ministrů Rady Evropy nebo Konference smluvních stran.
2.
Každý návrh změny oznámí smluvním stranám generální tajemník Rady Evropy.
3.
Každá změna navržená smluvní stranou či Výborem ministrů se navíc oznámí Konferenci smluvních stran, která předloží Výboru ministrů své stanovisko k navržené změně.
4.
Výbor ministrů posoudí navrženou změnu a každé stanovisko předložené Konferencí smluvních stan a může schválit změnu.
5.
Text každé změny schválené Výborem ministrů v souladu s odst. 4 se předloží smluvním stranám k přijetí.
6.
Každá změna schválená v souladu s odst. 4 vstoupí v platnost třicátý den ode dne, kdy všechny smluvní strany informovaly generálního tajemníka o jejím přijetí.
Článek 28
Revize přílohy
1.
Změny a aktualizace seznamu mezinárodních smluv v příloze mohou být navrženy každou smluvní stranou nebo Výborem ministrů. Tyto návrhy na změnu a doplnění se týkají jen univerzálních smluv uzavřených v rámci Organizace spojených národů týkající se výslovně mezinárodního terorismu, které již vstoupily v platnost. Generální tajemník Rady Evropy je oznámí státům, které jsou smluvními stranami.
2.
Po projednání navržené změny s nečlenskými smluvními stranami, může změnu přijmout Výbor ministrů většinou stanovenou v čl. 20 písm. d) Statutu Rady Evropy. Změna vstoupí v platnost uplynutím jednoho roku ode dne, kdy byla předložena smluvním stranám. Během této lhůty může každá smluvní strana oznámit generálnímu tajemníkovi Rady Evropy jakékoli námitky ke vstupu změny v platnost ve vztahu k této smluvní straně.
3.
Pokud jedna třetina smluvních stran oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy námitku ke vstupu změny v platnost, změna v platnost nevstoupí.
4.
Pokud oznámí generálnímu tajemníkovi námitku méně než jedna třetina smluvních stran, změna vstoupí v platnost pro ty smluvní strany, které námitku neoznámily.
5.
Jakmile vstoupí změna v platnost v souladu s odst. 2 a smluvní strana oznámí svou námitku, vstoupí tato změna pro dotčenou stranu v platnost první den měsíce následujícího po dni, kdy generálnímu tajemníkovi Rady Evropy oznámí její přijetí.
Článek 29
Řešení sporů
V případě sporu mezi smluvními stranami, který se týká výkladu či uplatňování této Úmluvy, se smluvní strany budou snažit o urovnání sporu prostřednictvím vyjednávání či jiným mírovým způsobem dle jejich výběru, včetně předložení sporu rozhodčímu soudu, jehož rozhodnutí budou závazná pro smluvní strany sporu, nebo Mezinárodnímu soudnímu dvoru, pokud se na tom dotčené smluvní strany dohodnou.
Článek 30
Konference smluvních stran
1.
Smluvní strany budou pravidelně uskutečňovat konzultace s cílem:
a)
předkládání návrhů na ulehčení či zlepšení efektivního využívání a implementace této Úmluvy, včetně identifikace problémů a účinků každého prohlášení učiněného podle této Úmluvy,
b)
formulovat svá stanoviska o souladu odmítnutí vydání, které jim je oznámeno podle čl. 20 odst. 8,
c)
navrhovat změny této Úmluvy v souladu s čl. 27,
d)
formulovat svá stanoviska ke všem návrhům na změnu této Úmluvy, které jim budou oznámeny podle čl. 27 odst. 3,
e)
vyjadřovat stanovisko ke všem otázkám týkajícím se uplatňování této Úmluvy a ulehčení výměny informací o důležitých otázkách v oblasti vývoje práva, politiky či technologie.
2.
Konferenci smluvních stran svolává generální tajemník Rady Evropy, kdykoli to považuje za nutné, a v případě, že většina smluvních stan či Výbor ministrů požádá o její svolání.
3.
Sekretariát Rady Evropy pomáhá smluvním stranám při výkonu jejich funkcí podle tohoto článku.
Článek 31
Výpověď
1.
Každá smluvní strana může kdykoli vypovědět tuto Úmluvu oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
2.
Vypovězení nabývá účinku prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí lhůty tří měsíců ode dne přijetí tohoto oznámení generálním tajemníkem.
Článek 32
Informace
Generální tajemník Rady Evropy písemně informuje členské státy Rady Evropy, Evropské společenství, nečlenské státy, které se podílely na sjednání této Úmluvy, jakož i každý stát, který přistoupil či byl přizván k přístupu k této Úmluvě, o:
a)
každém podpisu,
b)
uložení každé ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu,
c)
každé datum vstupu této Úmluvy v platnost podle čl. 23,
d)
každém prohlášení podle čl. 1 odst. 2, čl. 22 odst. 4 a čl. 25,
e)
jakémkoliv jiném činu, oznámení nebo sdělení týkajícím se této Úmluvy.
Na důkaz čehož připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k této Úmluvě své podpisy.
Ve Varšavě dne 16. května 2005, v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění jsou stejně platná, a v jednom vyhotovení, které je uloženo v archivech Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy zašle jejich ověřené opisy každému členskému státu Rady Evropy, Evropskému společenství, nečlenským státům, které se podílely na vypracování této Úmluvy, a každému státu, který bude přizván k přístupu k této Úmluvě.
Příloha
1.
Úmluva o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsaná v Haagu dne 16. prosince 1970.
2.
Úmluva o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, uzavřená v Montrealu dne 23. září 1971.
3.
Úmluva o zabránění a trestání trestných činů proti osobám požívajícím mezinárodní ochrany včetně diplomatických zástupců, přijatá v New Yorku dne 14. prosince 1973.
4.
Mezinárodní úmluva proti braní rukojmí, přijatá v New Yorku dne 17. prosince 1979.
5.
Úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů, přijatá ve Vídni dne 3. března 1980.
6.
Protokol o boji s protiprávními činy násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, přijatý v Montrealu dne 24. února 1988.
7.
Úmluva o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti námořní plavby, přijatá v Římě dne 10. března 1988.
8.
Protokol o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti pevných plošin umístěných na pevninské mělčině, přijatý v Římě dne 10. března 1988.
9.
Mezinárodní úmluva o potlačování teroristických bombových útoků, přijatá v New Yorku dne 15. prosince 1997.
10.
Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu, přijatá v New Yorku dne 9. prosince 1999.
11.
Mezinárodní úmluva o potlačování činů jaderného terorismu, přijatá v New Yorku dne 13. dubna 2005. |
Vyhláška č. 428/2017 Sb. | Vyhláška č. 428/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin
Vyhlášeno 11. 12. 2017, datum účinnosti 26. 12. 2017, částka 152/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 26. 12. 2017
428
VYHLÁŠKA
ze dne 4. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 199/2012 Sb. a zákona č. 299/2017 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin, se mění takto:
1.
V § 1 písm. a) se slovo „některých“ nahrazuje slovem „dalších“.
2.
V § 2 písm. e) se slovo „některými“ zrušuje.
3.
V § 2 písm. g) se slova „větším než“ zrušují a slovo „svažující“ se nahrazuje slovy „nebo větším, svažující“.
4.
V nadpisu § 3 se text „[K § 51 odst. 7 písm. d) zákona]“ nahrazuje textem „[K § 51 odst. 3, 4, 8 písm. c) zákona]“.
5.
Na konci § 4 se doplňují věty „Denní let včel je ukončen hodinu po západu slunce. Před ukončením denního letu včel smí být přípravek podle věty první aplikován na porost navštěvovaný včelami pouze poté, kdy teplota vzduchu klesne a zůstane pod 12 °C.“.
6.
V § 5 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „To platí obdobně pro výsev osiva nebo sázení sadby ošetřených přípravkem, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako nebezpečný nebo zvláště nebezpečný pro včely.“.
7.
V § 5 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
8.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
Je-li aplikován přípravek, směs přípravků nebo směs přípravku s pomocným prostředkem nebo hnojivem, musí být mezi dvěma aplikacemi dodržen minimální interval 12 hodin; tím nejsou dotčena ustanovení § 3, 4 a § 5 odst. 1. Minimální interval 12 hodin mezi dvěma aplikacemi nemusí být dodržen, je-li aplikován pouze přípravek, který podle rozhodnutí o jeho povolení není označen jako nebezpečný nebo zvlášť nebezpečný pro včely.“.
9.
§ 7 a 8 se včetně nadpisů zrušují.
10.
V nadpise § 9 se slova „rostlinolékařské správě“ nahrazují slovem „Ústavu“ a číslo „7“ se nahrazuje číslem „8“.
11.
V § 9 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
identifikaci uživatele pozemku v rozsahu podle písmene a), není-li ošetřovatel porostu shodný s uživatelem pozemku,“.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).
12.
V § 9 písm. d) se za slovo „název“ doplňuje slovo „přípravku“.
13.
V § 9 písm. d) bodu 2 se slovo „předpokládané“ nahrazuje slovy „předpokládaná dávka a“ a slova „k aplikaci“ se nahrazují slovy „a způsob aplikace“.
14.
V § 9 písm. e) se za slovo „označený“ vkládají slova „identifikačním číslem dílu půdního bloku v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů nebo“ a slova „nebo číslem půdního bloku v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů“ se zrušují.
15.
§ 10 se včetně nadpisu zrušuje.
16.
§ 11 včetně nadpisu zní:
„Ochrana vodních organismů, zvěře a dalších necílových organismů
[K § 51 odst. 8 písm. c) zákona]
§ 11
(1)
Ochrana zvěře a necílových suchozemských obratlovců mimo zvěř se při používání přípravku řídí standardizovanými větami a údaji uvedenými na etiketě, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mimořádných stavů v ochraně rostlin vyjadřujícími bezpečnostní pokyny a informace k rizikům, které musí být při použití dodrženy.
(2)
Při aplikaci přípravku ve formě granulí určeného pro hubení hlodavců (rodenticidů) a pro hubení slimáků a plzáků (moluskocidů) musí být zajištěno
a)
aplikování přípravku takovým způsobem, aby nedocházelo na povrchu půdy k tvorbě shluků nebo hromádek granulí, a
b)
neprodlené odstranění přípravku z povrchu půdy, nebo překrytí vrstvou zeminy, v případě jeho rozsypání nebo nedodržení požadavku podle písmene a).“.
17.
§ 12 se zrušuje.
18.
Nadpis § 13 se zrušuje.
19.
V § 13 odstavec 1 zní:
„(1)
Ochrana vodních organismů a dalších necílových organismů podle § 2 písm. f) bodů 1 až 3 se při používání přípravku řídí standardizovanými větami a údaji uvedenými na etiketě, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mimořádných stavů v ochraně rostlin vyjadřujícími bezpečnostní pokyny a informace k rizikům, které musí být při použití dodrženy.“.
20.
V § 13 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7.
21.
V § 13 odstavec 2 zní:
„(2)
Ochranné vzdálenosti uvedené na etiketě přípravku, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mimořádných stavů v ochraně rostlin s ohledem na ochranu necílových členovců nebo necílových rostlin nemusí být dodrženy, jestliže by ponechání neošetřené plochy pozemku mohlo zvýšit rizika související se zájmy chráněnými zákonem, zejména riziko zvýšení výskytu cílového škodlivého organismu, které by mohlo vést k nutnosti opakovaného ošetření přípravkem.“.
22.
V § 13 odst. 3 se slova „stanovené na obalu přípravku“ nahrazují slovy „uvedené na etiketě přípravku, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mimořádných stavů v ochraně rostlin“, na konci písmene d) se slovo „nebo“ zrušuje a na konci písmene e) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
lesním pozemkem.“.
23.
V § 13 odstavec 4 zní:
„(4)
Ochrannou vzdálenost uvedenou na etiketě přípravku, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mimořádných stavů v ochraně rostlin s ohledem na ochranu vodních organismů, ochranu necílových členovců nebo necílových rostlin je možno zkrátit použitím zařízení pro aplikaci přípravků omezujícího nežádoucí úlet, které je Ústavem vedeno a zveřejněno podle § 62 odst. 2 zákona. Zkrácení není možné, je-li vyloučeno na etiketě přípravku, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mimořádných stavů v ochraně rostlin.“.
24.
V § 13 odstavce 6 a 7 znějí:
„(6)
Je-li na etiketě přípravku, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mimořádných stavů v ochraně rostlin uvedena ochranná vzdálenost od povrchové vody pro případ aplikace na svažitých pozemcích, nelze tuto vzdálenost zkrátit použitím zařízení pro aplikaci přípravků omezujícího nežádoucí úlet.
(7)
Dodržování ochranných vzdáleností uvedených na etiketě přípravku, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mimořádných stavů v ochraně rostlin s ohledem na ochranu necílových členovců nebo necílových rostlin se nevyžaduje u trvalých kultur, zejména sadů, vinic a chmelnic, pokud jsou krajní řady ošetřovány pouze zvenku směrem dovnitř porostu za použití zařízení pro aplikaci přípravků omezujícího nežádoucí úlet, které je Ústavem vedeno a zveřejněno podle § 62 odst. 2 zákona.“.
25.
V nadpisu § 14 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“.
26.
V § 14 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
K vyšetření příčiny uhynutí včel odebírá krajská veterinární správa vzorek uhynulých včel v počtu nejméně 500 jedinců a Ústav vzorek rostlin z ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně 200 gramů. Vzorky musí být označeny a zabaleny v prodyšném pevném obalu a neprodleně přemístěny k uchování při teplotě -18 °C a nižší do doby doručení stejnému státnímu ústavu pro veterinární laboratorní diagnostiku k provedení analýzy.
(2)
Vzorek ryb čerstvě uhynulých nebo ryb s příznaky otravy odebírá krajská veterinární správa v nádržích s jednodruhovou obsádkou v počtu 5 až 20 kusů podle hmotnosti a okolností úhynu. V nádržích s vícedruhovou obsádkou a v tekoucích vodách krajská veterinární správa odebírá 3 až 5 kusů od druhů nejčastěji se objevujících mezi rybami s příznaky otravy nebo uhynulými rybami. Současně odebere krajská veterinární správa vzorky znečištěné vody v množství 4 litrů, popřípadě sedimenty dna o hmotnosti 2 kg. Ústav odebírá vzorek rostlin z ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně 200 gramů, popřípadě vzorek zeminy z ošetřeného pozemku o hmotnosti nejméně 500 gramů, a to v případech šetření úhynu ryb v nádržích. Vzorky odebrané krajskou veterinární správou a Ústavem musí být označeny a zabaleny v pevném obalu a neprodleně přemístěny k uchování při teplotě -18 °C a nižší s výjimkou zeminy do doby doručení stejnému státnímu ústavu pro veterinární laboratorní diagnostiku k provedení analýzy.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:
Ing. Jurečka v. r. |
Nařízení vlády č. 427/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 427/2017 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 11. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 152/2017
* Čl. I - Nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 185/2015 Sb., nařízení vlády č. 61/2016 Sb., na
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
427
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. prosince 2017,
kterým se mění nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 185/2015 Sb., nařízení vlády č. 61/2016 Sb., nařízení vlády č. 236/2016 Sb., nařízení vlády č. 423/2016 Sb., nařízení vlády č. 48/2017 Sb. a nařízení vlády č. 49/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 2 se za slova „osiva konopí“ vkládají slova „nebo úřední návěsku“.
2.
V § 7 odstavec 3 zní:
„(3)
V případě trvalých travních porostů a travních porostů je zemědělským obhospodařováním podle odstavce 2 písm. c)
a)
provedení pastvy včetně likvidace nedopasků, přičemž podmínka likvidace nedopasků se nevztahuje na plochu s průměrnou sklonitostí převyšující 10°, a to v termínu
1.
do 31. července příslušného kalendářního roku, nebo
2.
do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jedná-li se o díl půdního bloku, který se nachází alespoň z 50 % v oblasti podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 nařízení vlády č. 72/2015 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními, ve znění pozdějších předpisů, nebo
b)
provedení seče a odklizení biomasy z pozemku v termínu
1.
do 31. července příslušného kalendářního roku, nebo
2.
do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jedná-li se o díl půdního bloku, který se nachází alespoň z 50 % v oblasti podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 nařízení vlády č. 72/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 7 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Odstavec 3 se nepoužije, pokud je pro daný díl půdního bloku stanoveno jinak
a)
agroenvironmentálně-klimatickým opatřením podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů,
b)
opatřením ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,
c)
zákonem o ochraně přírody a krajiny, nebo
d)
§ 3j zákona o zemědělství.“.
4.
V § 9 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Fond poskytne žadateli platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na výměru, která činí nejméně 1 hektar zemědělské půdy, na kterou lze poskytnout platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí.“.
5.
V § 10 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Plochy podle odstavce 1 písm. e) se hodnotí podle míry erozní ohroženosti zemědělské půdy evidované v evidenci využití půdy k 1. lednu 2018.“.
6.
V § 11 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
ochranný pás,“.
7.
V § 11 odst. 3 písm. d) se číslo „20.“ nahrazuje číslem „24.“.
8.
V § 13 odstavec 4 zní:
„(4)
Příkop, mez, stromořadí nebo terasu lze využít jako plochu využívanou v ekologickém zájmu podle odstavce 2 v případě, kdy přiléhá svou delší stranou k dílu půdního bloku s kulturou orná půda, a to v šíři nepřekračující 15 metrů od hranice tohoto dílu půdního bloku.“.
9.
V § 13 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Příkop, mez, stromořadí nebo terasu lze využít jako plochu využívanou v ekologickém zájmu také v případě, kdy přiléhá svou delší stranou ke krajinnému prvku uvedenému v odstavci 4, a to v šíři nepřekračující 15 metrů od hranice dílu půdního bloku s kulturou orná půda, ke kterému krajinný prvek uvedený v odstavci 4 přiléhá.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
10.
§ 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Ochranný pás
(1)
Ochranným pásem, který lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí souvrať nebo ochranný pás podle přílohy č. 1 pořadového čísla aktu 1 pořadového čísla požadavku 6 nebo přílohy č. 2 bodu 1 nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o šířce 1 až 20 metrů založený od hranice dílu půdního bloku se standardní ornou půdou.
(2)
Za ochranný pás nelze ode dne podání jednotné žádosti pro příslušný kalendářní rok považovat plochu podle § 21 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., na kterou je podána žádost o poskytnutí dotace podle § 9 nařízení vlády č. 75/2015 Sb.
(3)
Ochranný pás je část plochy dílu půdního bloku,
a)
která je udržována alespoň od doby založení porostu plodiny uvnitř dílu půdního bloku (dále jen „hlavní plodina“) do 15. července kalendářního roku,
b)
na které se nejpozději od 1. června do 15. července kalendářního roku nachází souvislý porost plodin uvedených v odstavci 4, které jsou zároveň jiné, než je hlavní plodina, a tyto plodiny se nevyužijí za účelem produkce, nejsou sklizeny a odstraněny z dílu půdního bloku, a
c)
na kterou se neaplikují hnojiva.
(4)
Plodinou pro ochranný pás je
a)
hořčice,
b)
hrách,
c)
jetel,
d)
komonice,
e)
pohanka,
f)
proso,
g)
ředkev,
h)
svazenka,
i)
štírovník,
j)
tolice,
k)
vikev,
l)
kopr,
m)
koriandr,
n)
len,
o)
řeřicha,
p)
trávy čeledi lipnicovité s výjimkou obilnin, nebo
q)
směs výše uvedených plodin.
(5)
V případě vyhrazení ochranného pásu žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede
a)
seznam dílů půdních bloků, na kterých se nachází ochranný pás,
b)
zákres ochranného pásu na dílu půdního bloku a
c)
údaj o výměře ochranného pásu, který je vyčleněn pro plochu využívanou v ekologickém zájmu.“.
11.
V § 17 odstavec 1 zní:
„(1)
Plochou s meziplodinami, kterou lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí plocha s meziplodinami pěstovanými na zelené hnojení nebo pro zajištění souvislého pokryvu půdy, která je založena
a)
výsevem směsi plodin různých druhů uvedených v odstavci 2 za předpokladu, že porost směsi meziplodin obsahuje nejvýše 90 % jedné plodiny, na který se v době jeho trvání podle odstavce 4 neaplikují přípravky na ochranu rostlin, nebo
b)
podsevem druhu trávy nebo luskoviny uvedeného v odstavci 3 do hlavní plodiny, na který se v době jeho trvání od 1. srpna do 24. září příslušného kalendářního roku neaplikují přípravky na ochranu rostlin.“.
12.
V § 17 odst. 2 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:
„k)
jetel šípovitý,“.
Dosavadní písmena k) až kk) se označují jako písmena l) až ll).
13.
V § 17 odst. 2 se za písmeno ee) vkládá nové písmeno ff), které zní:
„ff)
svazenka shloučená,“.
Dosavadní písmena ff) až ll) se označují jako písmena gg) až mm).
14.
V § 17 odstavec 3 zní:
„(3)
Trávou nebo luskovinou do podsevu je
a)
bojínek luční,
b)
festulolia sp.,
c)
jetel luční,
d)
jílek mnohokvětý,
e)
jílek vytrvalý,
f)
komonice bílá,
g)
kostřava červená,
h)
kostřava luční,
i)
kostřava rákosovitá,
j)
srha laločnatá, nebo
k)
štírovník růžkatý.“.
15.
V § 17 odst. 4 písm. a) se slova „20. září“ nahrazují slovy „24. září“.
16.
V § 17 odst. 4 písm. b) se slova „20. září“ nahrazují slovy „6. září“.
17.
V § 18 odstavec 1 zní:
„(1)
Plochou s plodinami vázajícími dusík, kterou lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí plocha s plodinami uvedenými v odstavci 2, na níž
a)
je zajištěn souvislý pokryv půdy nebo prokazatelný výskyt posklizňových zbytků nejpozději od 1. června do 15. července příslušného kalendářního roku,
b)
je po sklizni jednoletých plodin do 31. října příslušného kalendářního roku založen porost ozimé plodiny, nebo pokud do 31. října posledního kalendářního roku trvání plochy s plodinami vázajícími dusík dojde k zapravení porostu víceletých plodin, a
c)
se v období od vysetí do sklizně plodin neaplikují přípravky na ochranu rostlin.“.
18.
V § 28 odst. 1 se slova „, a zároveň jsou na něj v ústřední evidenci evidována hospodářská zvířata podle plemenářského zákona“ zrušují.
19.
V § 28 se odstavce 7 až 12 zrušují.
20.
V příloze č. 3 se slovo „Souvrať“ nahrazuje slovy „Ochranný pás“.
21.
V příloze č. 7 se řádek
„ cibule| 110 000**)/500*)| 625 000| 2,70| 50| 80
---|---|---|---|---|---
“
nahrazuje řádkem
„ cibule| 110 000**)/500*)| 625 000| 2,70| 30| 55
---|---|---|---|---|---
“
a řádek
„ saláty| 50 000| x| x| 30| x
---|---|---|---|---|---
“
se nahrazuje řádkem
„ saláty| 50 000| 55 000| 0,70| 30| 50
---|---|---|---|---|---
“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech, která byla zahájena podle nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Jurečka v. r. |
Nařízení vlády č. 426/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 426/2017 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 11. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 152/2017
* Čl. I - Nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 86/2010 Sb., nařízení vlády č. 107/2012 Sb., nařízení vlády č. 332/2012 Sb
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
426
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. prosince 2017,
kterým se mění nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 86/2010 Sb., nařízení vlády č. 107/2012 Sb., nařízení vlády č. 332/2012 Sb., nařízení vlády č. 298/2013 Sb., nařízení vlády č. 29/2014 Sb., nařízení vlády č. 50/2015 Sb., nařízení vlády č. 185/2015 Sb. a nařízení vlády č. 61/2016 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost, v platném znění.“.
2.
V § 1 se slova „národních doplňkových plateb a“ zrušují.
3.
Poznámka pod čarou č. 5 zní:
„5)
Čl. 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, v platném znění.“.
4.
§ 7 a 8 včetně nadpisů znějí:
㤠7
Platba na chov ovcí nebo koz
(1)
Žadatelem o platbu na chov ovcí nebo koz může být fyzická nebo právnická osoba, která chová ovce nebo kozy alespoň od 15. června do 15. srpna příslušného kalendářního roku na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci.
(2)
Přepočítávací koeficienty ke stanovení počtu velkých dobytčích jednotek k platbě na chov ovcí nebo koz jsou uvedeny v části B přílohy k tomuto nařízení.
(3)
Fond poskytne žadateli platbu na chov ovcí nebo koz na celkový počet velkých dobytčích jednotek stanovených podle počtu samic starších jednoho roku chovaných na hospodářství žadatele v období od 15. června do 15. srpna příslušného kalendářního roku na základě údajů v ústřední evidenci, přičemž podmínkou pro poskytnutí platby jsou nejméně 2 velké dobytčí jednotky.
§ 8
Platba na chov krav bez tržní produkce mléka
(1)
Žadatelem o platbu na chov krav bez tržní produkce mléka může být fyzická nebo právnická osoba, která chová krávy bez tržní produkce mléka alespoň od 15. června do 15. srpna příslušného kalendářního roku na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci.
(2)
Přepočítávací koeficienty ke stanovení počtu velkých dobytčích jednotek k platbě na chov krav bez tržní produkce mléka jsou uvedeny v části B přílohy k tomuto nařízení.
(3)
Fond poskytne žadateli platbu na chov krav bez tržní produkce mléka na celkový počet velkých dobytčích jednotek stanovených podle počtu krav bez tržní produkce mléka chovaných na hospodářství žadatele v období od 15. června do 15. srpna příslušného kalendářního roku na základě údajů v ústřední evidenci, přičemž podmínkou pro poskytnutí platby na chov krav bez tržní produkce mléka jsou nejméně 2 velké dobytčí jednotky.
(4)
Fond neposkytne žadateli platbu na chov krav bez tržní produkce mléka na krávu, na kterou je ve stejném kalendářním roce podána žádost o poskytnutí podpory na chov krávy chované v systému s tržní produkcí mléka podle § 30 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámky pod čarou č. 9 až 11 a 20 se zrušují.
5.
V § 9 odst. 1 se slova „§ 3 nařízení vlády č. 47/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu“ nahrazují slovy „§ 6 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
6.
V § 9 odst. 2 se slova „§ 4 nařízení vlády č. 47/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu“ nahrazují slovy „§ 7 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
7.
Poznámka pod čarou č. 13 zní:
„13)
Čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, v platném znění.“.
8.
V § 12 odstavec 1 zní:
„(1)
Doručí-li žadatel žádost o poskytnutí platby podle § 2 po stanovené lhůtě, avšak nejdéle do 25 kalendářních dnů po uplynutí této lhůty, přičemž ostatní podmínky stanovené tímto nařízením splní, Fond mu poskytne platbu sníženou o 1 % z celkové výše příslušné platby za každý pracovní den prodlení s předložením žádosti; doručí-li žadatel žádost o platbu až po uplynutí této prodloužené lhůty, Fond žadateli platbu neposkytne.“.
9.
V § 12 odst. 2 se slovo „půdy14)“ nahrazuje slovy „půdy podle nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.
10.
V § 12 odst. 3 a 4 se slova „od 1. do 31. července“ nahrazují slovy „od 15. června do 15. srpna“.
11.
Poznámka pod čarou č. 15 zní:
„15)
Čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.“.
12.
V § 13 odst. 1 se slova „nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 z 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce uvedených v nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína, a podle tohoto nařízení“ nahrazují slovy „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, v platném znění, a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, v platném znění“.
13.
V § 13 odst. 3 se slova „podniku nebo nájmu podniku17)“ nahrazují slovy „obchodního závodu nebo pachtu obchodního závodu17)“.
14.
Poznámka pod čarou č. 17 zní:
„17)
§ 2175 až 2183 a § 2349 až 2357 občanského zákoníku.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech, která byla zahájena podle nařízení vlády č. 112/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 112/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Jurečka v. r. |
Nařízení vlády č. 425/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 425/2017 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 11. 12. 2017, datum účinnosti 15. 12. 2017, částka 152/2017
* Čl. I - Nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění nařízení vlády č. 215/2010 Sb., nařízení vlády č. 309/2012 Sb., nařízení vlády č. 179/2015 Sb., nařízení vlády č. 327/2015 Sb. a nařízení
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 15. 12. 2017
425
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. prosince 2017,
kterým se mění nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění nařízení vlády č. 215/2010 Sb., nařízení vlády č. 309/2012 Sb., nařízení vlády č. 179/2015 Sb., nařízení vlády č. 327/2015 Sb. a nařízení vlády č. 341/2016 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatném řádku doplňuje věta „Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ze dne 13. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o sankce uplatňované v uvedených odvětvích, a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011.“.
2.
V § 2 odst. 1 se za slovo „podává“ vkládá slovo „právnická“.
3.
V § 2 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 42 a 54 zní:
„(2)
K žádosti se přiloží
a)
originál nebo úředně ověřená kopie platných stanov organizace,
b)
doklad prokazující, že žadatel sdružuje ode dne podání žádosti nejméně 5 producentů42), kteří nejsou vzájemně personálně propojeni,
c)
doklad prokazující, že roční hodnota produkce uvedené na trh, na které se podílí všichni producenti, které žadatel sdružuje, činila v posledním kalendářním roce přede dnem podání žádosti nejméně 6 000 000 Kč5),
d)
doklad prokazující, že podíl produkce uvedené na trh jedním producentem žadatele na celkové produkci uvedené na trh všemi producenty žadatele za poslední kalendářní rok přede dnem podání žádosti je nižší než 50 %, a
e)
informace o obchodním a rozpočtovém řízení54) uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
42)
Čl. 2 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.
54)
Čl. 7 písm. d) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.“.
4.
V § 2 odstavec 3 zní:
„(3)
Fond vydá rozhodnutí o uznání organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4), pokud
a)
žadatel splní podmínky podle odstavců 1 a 2 a
b)
každý producent v roce podání žádosti i v roce předcházejícím roku podání žádosti má evidovanou zemědělskou půdu se zemědělskou kulturou standardní orná půda nebo ovocný sad v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů.“.
5.
V § 2 odst. 4 se slova „Osoba, která byla uznána podle odstavce 3,“ nahrazují slovy „Organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů“.
6.
V § 2 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 55 zní:
„(5)
Organizace producentů a nadnárodní organizace producentů po celou dobu trvání
a)
sdružuje nejméně 5 producentů, kteří nejsou vzájemně personálně propojeni,
b)
uvede na trh každý kalendářní rok produkci55), na které se podílí všichni sdružení producenti, o hodnotě nejméně 6 000 000 Kč, a
c)
zajistí, že každý sdružený producent má evidovanou zemědělskou půdu se zemědělskou kulturou standardní orná půda nebo ovocný sad v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů.
55)
Čl. 59 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.“.
7.
§ 6 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 14, 15, 16, 38, 39 a 40 zrušuje.
8.
V § 8 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 56 zní:
„(9)
Organizace producentů může předložit Fondu na jím vydaném formuláři žádost o změnu operačního programu na následující roky, a to nejpozději do 15. září56) roku předcházejícího změně operačního programu.
56)
Čl. 34 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.“.
9.
V § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Na území České republiky se nepoužijí tato opatření pro předcházení krizím25):
a)
investice zajišťující účinnější řízení množství uvedených na trh a
b)
podpora správních nákladů na zřizování vzájemných fondů.“.
10.
Poznámka pod čarou č. 44 zní:
„44)
Čl. 44 a čl. 49 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.“.
11.
V § 9 odstavec 5 zní:
„(5)
Organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů mohou dodat produkty stažené z trhu ke zkrmení do zoologických zahrad.“.
12.
V § 9 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 57 znějí:
„(6)
Maximální výše podpory na stažení z trhu pro produkty, které nejsou uvedeny v příloze IV nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2017/891, je uvedena v příloze č. 6 k tomuto nařízení.
(7)
Sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklízení nelze provést u produktů, u nichž trvá období sklizně déle než jeden měsíc, pokud bylo již sklizeno alespoň 70 % produkce57).
57)
Čl. 48 odst. 3 třetí pododstavec nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.“.
13.
Za § 11b se vkládá nový § 11c, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 58 až 60 zní:
㤠11c
Podpora na dočasná mimořádná podpůrná opatření v období 2017/2018
(1)
Podpora58) pro stahování ovoce z trhu, sklízení nezralého ovoce nebo jeho nesklizení je poskytována na vybrané produkty uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie59) a produkované na území České republiky, na opatření provedená v období od 1. července 2017 do 30. června 2018.
(2)
Předběžné oznámení o provedení opatření podle odstavce 1 doručí žadatel Fondu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie49) nejpozději do 30. dubna 2018 na formuláři vydaném Fondem.
(3)
Pro výpočet podpory na opatření podle odstavce 1 jsou výnosy vybraných produktů pro přepočet plochy oznámené žadatelem Fondu v hektarech na množství produktů v tunách a maximální výše částky podpory uvedeny v příloze č. 7 k tomuto nařízení.
(4)
Žádost o poskytnutí podpory doručí žadatel Fondu nejpozději do 31. července 2018 na formuláři vydaném Fondem.
(5)
Pokud uznaná plocha přepočtená na tuny a uznané množství v tunách z přijatých žádostí o poskytnutí podpory překročí množství 2 000 tun60), Fond podporu jednotlivých žadatelů poměrně sníží.
58)
Čl. 1 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1165 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce.
59)
Čl. 1 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1165.
60)
Čl. 2 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1165.“.
14.
Doplňují se přílohy č. 5 až 7, které včetně nadpisů znějí:
„Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 318/2008 Sb.
Informace o obchodním a rozpočtovém řízení organizace producentů
A.
Informace o obchodním řízení organizace producentů
Informace o obchodním řízení organizace producentů obsahují zejména:
1.
rozdělení produktů do skupin pro přímý prodej a pro skladování,
2.
stanovení práv a povinností členů k organizaci producentů (může být obsahem stanov organizace),
3.
stanovení práv a povinností organizace producentů k členům (může být obsahem stanov organizace),
4.
pravidla dodávek zboží do organizace producentů a prodeje zboží, zejména se jedná o popis následujících činností:
a)
přejímka zboží mezi členem organizace producentů a skladem, popis procesu přejímky zboží, včetně stanovení postupu v případě, že zboží neodpovídá standardu vhodnému ke skladování,
b)
popis procesu skladování a třídění zboží, úhrada nákladů za skladování, uchovávání denních záznamů o skladování, řádné označení zboží před naskladněním, vedení skladových karet, stanovení závazných pravidel pro zatřídění ovoce do jakostních tříd,
c)
popis zajištění dopravy ovoce od pěstitele do míst určení nebo prodejních míst a
d)
popis zajištění přípravy zboží k expedici i vlastnímu prodeji.
B.
Informace o rozpočtovém řízení organizace producentů
Informace o rozpočtovém řízení organizace producentů obsahují zejména:
1.
popis oběhu dokladu při dodávce zboží do organizace producentů (daňové doklady dodací listy),
2.
finanční toky, stanovení příspěvku člena organizace producentů z objemu každé dodávky do provozního fondu, lhůta pro úhradu dodávky členovi organizace producentů,
3.
popis manipulace s produkty při skladování, úhrady nákladů na skladování, úhrady případných ztrát a
4.
postup pro uplatňování námitek ze strany člena organizace producentů.
Příloha č. 6
k nařízení vlády č. 318/2008 Sb.
Maximální výše podpory na stažení z trhu pro produkty podle § 9 odst. 5
Produkt| Maximální podpora
(Kč/t)
---|---
Bezplatné rozdělení| Jiné určení produktů
Třešně| 14 530| 10 898
Višně| 4 870| 3 652
Švestky, slívy| 4 227| 3 170
Jahody| 22 437| 16 828
Rybíz červený| 3 429| 2 571
Rybíz černý| 5 332| 3 999
Mrkev| 2 475| 1 857
Cibule| 2 527| 1 895
Okurky salátové| 7 334| 5 501
Papriky| 8 522| 6 391
Salát| 11 706| 8 779
Brokolice| 10 800| 8 100
Kedluben| 8 651| 6 488
Kapusta| 3 839| 2 879
Ředkvičky| 10 568| 7 926
Hlávkové zelí bílé| 2 007| 1 505
Hlávkové zelí červené| 2 727| 2 045
Příloha č. 7
k nařízení vlády č. 318/2008 Sb.
Výnosy vybraných produktů pro přepočet plochy oznámené žadatelem Fondu v hektarech na množství produktů v tunách a maximální výše částky podpory pro opatření podle § 11c
Druh ovoce| Průměrné výnosy
(t/ha)| Sklízení nezralého ovoce nebo jeho nesklízení| Stahovaní z trhu s jiným určením produktů
---|---|---|---
Členové organizace producentů (OP)| Nečlenové| Členové organizace producentů| Nečlenové
Příspěvek EU
(75 %)
EUR/ha| Příspěvek OP
(25 %)
EUR/ha| Příspěvek EU
(50 %)
EUR/ha| Příspěvek EU
(75 %)
EUR/t| Příspěvek EU
(50 %)
EUR/t
Jablka| 20,41| 1 821,29| 607,10| 1 214,19| 99,15| 66,10
Hrušky| 14,69| 1 576,60| 525,53| 1 051,07| 119,25| 79,50
Švestky| 4,99| 687,12| 229,04| 458,08| 153,00| 102,00
Broskve a nektarinky| 3,25| 590,12| 196,71| 393,41| 201,75| 134,50
Třešně| 2,85| 617,33| 205,78| 411,55| 240,68| 160,45
“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řízení o žádostech, která byla zahájena podle nařízení vlády č. 318/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 318/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
2.
Organizace producentů a nadnárodní organizace producentů uznaná podle nařízení vlády č. 318/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, plní podmínku stanovenou v § 2 odst. 5 písm. c) nařízení vlády č. 318/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, ode dne 1. července 2018.
Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. prosince 2017.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Jurečka v. r. |
Vyhláška č. 424/2017 Sb. | Vyhláška č. 424/2017 Sb.
Vyhláška o informačních povinnostech některých osob podnikajících na kapitálovém trhu
Vyhlášeno 11. 12. 2017, datum účinnosti 3. 1. 2018, částka 151/2017
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení pojmů
* § 3 - Výkazy podle přímo použitelných předpisů Evropské unie
* § 4 - Výkazy o poskytování investičních služeb, obchodování v obchodních systémech a vypořádání obchodů a převodů
* § 5 - Výkazy o majetku zákazníků, finanční a ekonomické situaci, organizační struktuře a o osobách s kvalifikovanou účastí
* § 5a - Informace o odměňování
* § 5b - Výkazy poskytovatele služeb skupinového financování
* § 6 - Hlášení o skupině
* § 6a - Hlášení o obchodech uvnitř skupiny
* § 6b - Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu a likvidních aktivech
* § 7 - Předkládání ostatních informací
* § 8 - Společná ustanovení pro sestavování výkazů
* § 9 - Způsob a forma předkládání informací
* § 10 - Opravy a změny v předložených informacích
* § 11 - Uveřejňování informací
* § 12 - Přechodné ustanovení
* § 13 - Zrušovací ustanovení
* § 14 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 424/2017 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 424/2017 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2023 (54/2023 Sb.)
424
VYHLÁŠKA
ze dne 1. prosince 2017
o informačních povinnostech některých osob podnikajících na kapitálovém trhu
Česká národní banka stanoví podle § 199 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 204/2017 Sb., k provedení § 16 odst. 7, § 47 odst. 5, § 50 odst. 8, § 63 odst. 5, § 71 odst. 5, § 73f odst. 7, § 77 odst. 3, § 90c odst. 4 tohoto zákona, a podle § 41 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje obsah, formu, četnost, lhůty a způsob sestavování a předkládání výkazůvýkazů České národní banceČeské národní bance některými osobami podnikajícími na kapitálovém trhu, a to jak výkazůvýkazů v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1), tak i dalších výkazůvýkazů k zabezpečení úkolů České národní bankyČeské národní banky, a dále předkládání a uveřejňování dalších informací těmito osobami.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
výkazemvýkazem strukturovaný soubor údajů vytvořený vykazující osobouvykazující osobou,
b)
datovým souboremdatovým souborem elektronické seskupení údajů s definovanými datovými strukturami,
c)
vykazující osobouvykazující osobou
1.
obchodník s cennými papírycennými papíry, který je bankoubankou,
2.
zahraniční bankabanka s povolením k poskytování investičních služeb, která poskytuje služby v České republice prostřednictvím své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční bankybanky“),
3.
obchodník s cennými papírycennými papíry, který není bankoubankou nebo pobočkou zahraniční bankybanky,
4.
zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která není bankoubankou a která poskytuje služby v České republice prostřednictvím své pobočky,
5.
investiční společnost a zahraniční osoba s povolením k činnosti obhospodařovatele2), která není srovnatelná s investičním fondem, pokud obhospodařuje majetek zákazníkamajetek zákazníka, jehož součástí je investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání (portfolio management)3),
6.
investiční společnost z jiného členského státu Evropské unie, která v České republice prostřednictvím své pobočky obhospodařuje majetek zákazníkamajetek zákazníka, jehož součástí je investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání (portfolio management)3),
7.
organizátor regulovaného trhuregulovaného trhu,
8.
provozovatel mnohostranného obchodního systémumnohostranného obchodního systému,
9.
provozovatel organizovaného obchodního systémuorganizovaného obchodního systému,
10.
provozovatel vypořádacího systému,
11.
poskytovatel služeb skupinového financování.
§ 3
Výkazy podle přímo použitelných předpisů Evropské unie
VýkazyVýkazy podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících oblast kapitálových trhů, obezřetnostní požadavky úvěrových institucí a investičních podniků nebo činnost poskytovatelů služeb skupinového financování a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie je provádějících1) se sestavují a předkládají způsobem podle § 9 odst. 1.
§ 4
Výkazy o poskytování investičních služeb, obchodování v obchodních systémech a vypořádání obchodů a převodů
(1)
Vykazující osobyVykazující osoby podle § 2 písm. c) bodů 1, 3, 5 a 6 za každý obchodní den sestavují a nejpozději do konce pracovního dne následujícího po tomto obchodním dni předkládají tyto výkazyvýkazy:
a)
FIM (ČNB) 20-97 „Informace o uzavřených, vypořádaných a zrušených obchodech a převodech“,
b)
FIM (ČNB) 30-97 „Informace o všech přijatých pokynech“,
c)
FIM (ČNB) 11-97 „Doplňkové informace o uzavřených, vypořádaných a zrušených obchodech a převodech“,
d)
REF (ČNB) 10-97 „Informace o investičních nástrojích, kterých se týkaly pokyny, obchody a převody“ a
e)
REF (ČNB) 30-97 „Informace o osobách“.
(2)
Vykazující osobyVykazující osoby podle § 2 písm. c) bodů 2 a 4 za každý obchodní den sestavují výkazyvýkazy podle odstavce 1 a předkládají je nejpozději do 7 dnů následujících po tomto obchodním dni.
(3)
Vykazující osobyVykazující osoby podle § 2 písm. c) bodů 7 až 9 za každý obchodní den sestavují a nejpozději do konce pracovního dne následujícího po tomto obchodním dni předkládají tyto výkazyvýkazy:
a)
FIM (ČNB) 12-97 „Informace o obchodech s investičními nástroji pro obchodní systémy“,
b)
FIM (ČNB) 40-97 „Informace o objednávkách v obchodním systému“,
c)
FIM (ČNB) 60-97 „Informace o cenách a objemech obchodů“,
d)
FIM (ČNB) 70-97 „Informace o indexech“ a
e)
REF (ČNB) 40-97 „Informace o účastnících obchodního systému a vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání“.
(4)
Provozovatel vypořádacího systému sestavuje a předkládá
a)
nejpozději do konce pracovního dne následujícího po každém provozním dniprovozním dni tyto výkazyvýkazy:
1.
FIM (ČNB) 50-97 „Informace o vypořádání obchodů a převodů“ a
2.
REF (ČNB) 40-97 „Informace o účastnících obchodního systému a vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání“ a
b)
nejpozději do konce pracovního dne, jenž předchází dni, ke kterému se údaje nebo jejich změna vztahují, výkazvýkaz REF (ČNB) 20-97 „Informace o nástrojích přijatých k vypořádání“.
(5)
Provozovatel obchodního systému, na němž se obchodují komoditní derivátykomoditní deriváty nebo povolenky na emise skleníkových plynů nebo jejich derivátyderiváty, sestavuje za každý obchodní den a předkládá nejpozději do konce pracovního dne následujícího po tomto obchodním dni výkazvýkaz KOM (ČNB) 20-97 „Hlášení pozic v komoditních derivátechkomoditních derivátech, povolenkách na emise a jejich derivátechderivátech“.
(6)
Obsah výkazůvýkazů podle odstavců 1 až 5 je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 5
Výkazy o majetku zákazníků, finanční a ekonomické situaci, organizační struktuře a o osobách s kvalifikovanou účastí
(1)
Vykazující osobyVykazující osoby podle § 2 písm. c) bodů 1 až 6, pokud jsou oprávněny přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníkůzákazníků, k poslednímu dni kalendářního měsíce sestavují a do 20 dnů po skončení sledovaného kalendářního měsíce předkládají tyto výkazyvýkazy:
a)
MKT (ČNB) 51-12 „Přehled o cenných papírechcenných papírech v majetku zákazníkůmajetku zákazníků“,
b)
MKT (ČNB) 52-12 „Přehled o jiných investičních nástrojích v majetku zákazníkůmajetku zákazníků“,
c)
MKT (ČNB) 53-12 „Přehled o peněžních prostředcích v majetku zákazníkůmajetku zákazníků“,
d)
MKT (ČNB) 54-12 „Přehled o změnách v počtu investičních nástrojů v majetku zákazníkůmajetku zákazníků“ a
e)
MKT (ČNB) 55-12 „Přehled o změnách peněžních prostředků v majetku zákazníkůmajetku zákazníků“.
(2)
Vykazující osobyVykazující osoby podle § 2 písm. c) bodů 3 a 4 k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí sestavují a do 30 dnů po skončení sledovaného kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, předkládají tyto výkazyvýkazy:
a)
FIN (IND) 01-12 „Finanční informace (FINREP) na individuálním základě“ a
b)
OCP (ČNB) 48-04 „Organizační struktura a osoby s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí“.
(3)
Vykazující osobaVykazující osoba podle § 2 písm. c) bodu 3, která je evropským kontrolujícím investičním podnikemevropským kontrolujícím investičním podnikem nebo je kontrolována evropskou investiční holdingovou osobouevropskou investiční holdingovou osobou a zároveň je zahrnuta do obezřetnostní konsolidace podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033, sestavuje k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí a předkládá do 11 dnů druhého měsíce následujícího po skončení sledovaného kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahuje, výkazvýkaz FIN (CON) 01-04 „Finanční informace (FINREP) na konsolidovaném základě“.
(4)
Pokud je více vykazujících osobvykazujících osob podle odstavce 3 kontrolováno stejnou evropskou investiční holdingovou osobouevropskou investiční holdingovou osobou, výkazvýkaz FIN (CON) 01-04 „Finanční informace (FINREP) na konsolidovaném základě“ sestavuje a předkládá vykazující osobavykazující osoba s nejvyšší bilanční sumou.
(5)
Obsah výkazůvýkazů podle odstavců 1 až 3 je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 5a
Informace o odměňování
(1)
Vykazující osobaVykazující osoba podle § 2 písm. c) bodu 3, která není investičním podnikem podle čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 a není zahrnuta do obezřetnostní konsolidace na úrovni České republiky, sestavuje na individuálním základě a předkládá za uplynulé účetní období do 15. června následujícího kalendářního roku výkazvýkaz REMHE (IND) 01-01 „Informace o odměňování pracovníkůpracovníků s vysokými příjmy“.
(2)
Je-li vykazující osobavykazující osoba podle § 2 písm. c) bodu 3 evropským kontrolujícím investičním podnikemevropským kontrolujícím investičním podnikem nebo je kontrolována evropskou investiční holdingovou osobouevropskou investiční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobouevropskou smíšenou finanční holdingovou osobou podléhající dohledu České národní bankyČeské národní banky, sestavuje na konsolidovaném základě a předkládá za uplynulé účetní období do 15. června následujícího kalendářního roku výkazvýkaz REMHE (CON) 01-01 „Informace o odměňování pracovníkůpracovníků s vysokými příjmy na konsolidovaném základě“.
(3)
Pokud je více vykazujících osobvykazujících osob podle odstavce 2 kontrolováno stejnou evropskou investiční holdingovou osobouevropskou investiční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobouevropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, výkazvýkaz REMHE (CON) 01-01 „Informace o odměňování pracovníkůpracovníků s vysokými příjmy na konsolidovaném základě“ sestavuje a předkládá vykazující osobavykazující osoba s nejvyšší bilanční sumou.
(4)
Na vykazující osobuvykazující osobu podle § 2 písm. c) bodu 4 se odstavec 1 vztahuje obdobně, jedná-li se o pobočku zahraniční osoby z jiného než členského státu.
(5)
Obsah výkazůvýkazů podle odstavců 1 a 2 je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 5b
Výkazy poskytovatele služeb skupinového financování
(1)
Vykazující osobaVykazující osoba podle § 2 písm. c) bodu 11 k poslednímu dni kalendářního roku sestavuje a do 30. ledna následujícího roku předkládá tyto výkazyvýkazy:
a)
CRF (ČNB) 02-01 „Informace k plnění obezřetnostních požadavků“ a
b)
CRF (ČNB) 03-01 „Vybrané údaje z rozvahy a výkazuvýkazu zisku a ztráty“.
(2)
Pokud poskytovatel služeb skupinového financování splňuje výjimku podle čl. 11 odst. 3 nebo 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503, nepředkládá výkazvýkaz podle odstavce 1 písm. a).
(3)
Požadavek na předložení výkazuvýkazu podle odstavce 1 písm. b) se považuje za splněný, pokud poskytovatel služeb skupinového financování příslušné údaje z rozvahy a výkazuvýkazu zisku a ztráty předkládá jako jiná vykazující osobavykazující osoba podle této vyhlášky nebo na základě jiného právního předpisu upravujícího plnění informační povinnosti a předkládání výkazůvýkazů České národní banceČeské národní bance.
(4)
Obsah výkazůvýkazů podle odstavce 1 je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 6
Hlášení o skupině
(1)
Vykazující osoba podle § 2 písm. c) bodu 3, která je součástí skupinyskupiny, sestavuje k poslednímu dni kalendářního roku a předkládá do 31. ledna následujícího roku výkazvýkaz OCP (ČNB) 80-01 „Hlášení o skupiněskupině“.
(2)
Pokud je více vykazujících osobvykazujících osob podle odstavce 1 součástí stejné skupinyskupiny, výkazvýkaz OCP (ČNB) 80-01 „Hlášení o skupiněskupině“ sestavuje a předkládá vykazující osobavykazující osoba s nejvyšší bilanční sumou.
(3)
Osoba podle odstavce 1 dále předkládá výkazvýkaz OCP (ČNB) 80-01 „Hlášení o skupiněskupině“ bez zbytečného odkladu poté, co se stane nebo přestane být osobou podle odstavce 1.
(4)
Obsah výkazuvýkazu podle odstavce 1 je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 6a
Hlášení o obchodech uvnitř skupiny
(1)
Vykazující osobaVykazující osoba podle § 2 písm. c) bodu 3, která je součástí skupinyskupiny smíšené holdingové osobysmíšené holdingové osoby, sestavuje k poslednímu dni kalendářního roku a předkládá do 30. ledna následujícího roku výkazvýkaz OCP (ČNB) 72-01 „Hlášení o obchodech uvnitř skupinyskupiny“.
(2)
Obsah výkazuvýkazu podle odstavce 1 je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 6b
Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu a likvidních aktivech
(1)
Vykazující osobaVykazující osoba podle § 2 písm. c) bodu 3, na kterou se vztahují pravidla vnitřně stanoveného kapitálu a likvidních aktiv podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, sestavuje za uplynulé účetní období a předkládá nejpozději do 4 měsíců následujících po skončení sledovaného účetního období, k němuž se vztahuje, výkazvýkaz ICA (ČNB) 01-01 „Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu a likvidních aktivech“.
(2)
Obsah výkazuvýkazu podle odstavce 1 je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 7
Předkládání ostatních informací
(1)
Vykazující osobyVykazující osoby podle § 2 písm. c) bodů 7 a 10 předkládají České národní banceČeské národní bance nejpozději do 30 dnů po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí informace v rozsahu a struktuře podle právního předpisu upravujícího účetnictví o výsledcích svého hospodaření v uplynulém čtvrtletí a dále, s výjimkou organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu, o své finanční situaci k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí.
(2)
Pokud je vykazující osobavykazující osoba povinna předkládat České národní banceČeské národní bance výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu, předkládá ji způsobem podle § 9 odst. 3 a 4.
(3)
Provozovatel vypořádacího systému předkládá informace podle odstavce 2 do 6 měsíců po skončení účetního období.
(4)
Vykazující osobyVykazující osoby podle § 2 písm. c) bodů 7 až 10 informují Českou národní bankuČeskou národní banku o
a)
obchodních nebo provozních dnechprovozních dnech a jejich změnách nejpozději 2 pracovní dny před prvním dnem období, ke kterému se údaje a změny vztahují,
b)
číselnících a jejich změnách používaných ve výkazechvýkazech podle § 4 odst. 3 a 4 nejpozději 2 pracovní dny před obchodním nebo provozním dnemprovozním dnem, ke kterému se údaje a změny vztahují, a
c)
osobách, které na nich měly v době konání valné hromady kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast, do 30 dnů od konání valné hromady.
(5)
Má-li provozovatel vypořádacího systému jen jediného akcionáře, předává informace o tomto akcionáři podle odstavce 4 písm. c) do 30 dnů po rozhodnutí akcionáře při výkonu působnosti valné hromady.
(6)
Vykazující osobyVykazující osoby podle § 2 písm. c) bodů 7 až 9 informují Českou národní bankuČeskou národní banku o parametrech obchodování a jejich změnách v rozsahu a struktuře podle bodu 21 přílohy č. 1 k této vyhlášce nejpozději do konce pracovního dne před obchodním dnem, ke kterému se parametry a jejich změny vztahují. O změně v parametrech, jejíž účinnost nastává v průběhu obchodního dne, informují bez zbytečného odkladu a uvedou čas účinnosti této změny.
§ 8
Společná ustanovení pro sestavování výkazů
(1)
Vykazující osobaVykazující osoba postupuje při sestavování výkazůvýkazů podle zákona o účetnictví a předpisů jej provádějících4) nebo podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie5).
(2)
Vykazující osobaVykazující osoba přepočítává údaje vyjádřené v cizí měně, pokud je to požadováno, na údaje vyjádřené v české měně kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankouČeskou národní bankou pro den sestavení výkazuvýkazu, nestanoví-li právní předpisy upravující účetnictví nebo obezřetnostní požadavky na úvěrové instituceinstituce a investiční podniky jinak. Pro údaje v měnách, pro něž Česká národní bankaČeská národní banka nevyhlašuje kurzy devizového trhu, použije vykazující osobavykazující osoba přepočet podle právních předpisů upravujících účetnictví.
§ 9
Způsob a forma předkládání informací
(1)
Vykazující osobaVykazující osoba předkládá České národní banceČeské národní bance výkazyvýkazy podle § 3 až 6b v elektronické podoběelektronické podobě jako datové zprávy ve formátu a struktuře datových souborůdatových souborů.
(2)
Datové zprávy podle odstavce 1 jsou předávány prostředky umožňujícími dálkový přístup prostřednictvím internetového aplikačního nebo uživatelského rozhraní sběrného systému České národní bankyČeské národní banky.
(3)
Datovou zprávu podle odstavce 1 podepíše vykazující osobavykazující osoba uznávaným elektronickým podpisem kontaktní osoby.
(4)
Informace podle § 7 předkládá vykazující osobavykazující osoba v elektronické podoběelektronické podobě ve formě datové zprávy prostřednictvím datové schránky České národní bankyČeské národní banky nebo na elektronickou adresu podatelny České národní bankyČeské národní banky s jednoznačným označením informační povinnosti. Datová zpráva zasílaná na elektronickou adresu podatelny České národní bankyČeské národní banky musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem kontaktní osoby.
(5)
Pokud velikost datové zprávy neumožňuje předložení informace podle § 7 odst. 2 způsobem podle odstavce 4, zašle ji vykazující osobavykazující osoba na technickém nosiči dat na adresu České národní bankyČeské národní banky.
(6)
Vykazující osobaVykazující osoba, která sestavuje a předkládá výkazyvýkazy České národní banceČeské národní bance způsobem podle odstavce 1, sdělí České národní banceČeské národní bance jména a příjmení, adresu pracoviště, telefonní číslo a adresu elektronické pošty kontaktních osob. O změnách těchto údajů informuje vykazující osobavykazující osoba Českou národní bankuČeskou národní banku bez zbytečného odkladu.
§ 10
Opravy a změny v předložených informacích
(1)
Je-li po předložení informací České národní banceČeské národní bance zjištěna chyba nebo byla-li provedena změna v údajích či doplnění údajů, předloží vykazující osobavykazující osoba České národní banceČeské národní bance bez zbytečného odkladu opravené, změněné či doplněné informace. Pokud oprava, změna či doplnění údajů ovlivňuje údaje i v jiných výkazechvýkazech nebo výkazyvýkazy k dalším časovým obdobím, upraví vykazující osobavykazující osoba též všechny tyto navazující výkazyvýkazy.
(2)
Dojde-li na základě ověření účetní závěrky auditorem u vykazující osobyvykazující osoby ke změnám údajů ve výkazechvýkazech sestavených k 31. prosinci nebo ke konci účetního období, předloží vykazující osobavykazující osoba bez zbytečného odkladu po provedení odpovídajících změn v jejím účetnictví tyto výkazyvýkazy opětovně s upravenými hodnotami. Pokud oprava ovlivňuje údaje i v jiných výkazechvýkazech nebo výkazyvýkazy k dalším časovým obdobím, opraví vykazující osobavykazující osoba též všechny tyto navazující výkazyvýkazy.
(3)
Opravené výkazyvýkazy jsou předkládány ve lhůtě podle odstavců 1 a 2 způsobem stanoveným v § 9 odst. 1 a 2 společně s informacemi o obsahu a důvodu opravy.
§ 11
Uveřejňování informací
Organizátor regulovaného trhuregulovaného trhu uveřejní údaje o osobách, které na něm měly v době konání valné hromady nebo rozhodnutí jediného akcionáře vykonávajícího působnost valné hromady kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast, a o osobách jej ovládajících, a velikost jejich účasti v českém jazyce způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději do 30 dnů ode dne konání nebo rozhodnutí.
§ 12
Přechodné ustanovení
Pro povinnost sestavit a předložit výkazyvýkazy, které se vztahují k období přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije
a)
vyhláška č. 235/2008 Sb., o informačních povinnostech provozovatele vypořádacího systému a centrálního depozitáře cenných papírů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky,
b)
vyhláška č. 236/2008 Sb., o informačních povinnostech organizátora regulovaného trhu a provozovatele mnohostranného obchodního systému, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky,
c)
vyhláška č. 427/2013 Sb., o předkládání výkazů obchodníky s cennými papíry České národní bance, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 13
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Vyhláška č. 235/2008 Sb., o informačních povinnostech provozovatele vypořádacího systému a centrálního depozitáře cenných papírů.
2.
Vyhláška č. 236/2008 Sb., o informačních povinnostech organizátora regulovaného trhu a provozovatele mnohostranného obchodního systému.
3.
Vyhláška č. 427/2013 Sb., o předkládání výkazů obchodníky s cennými papíry České národní bance.
§ 14
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. ledna 2018.
Guvernér:
v z. Ing. Hampl, MSc., Ph.D., v. r.
viceguvernér
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 424/2017 Sb.
Obsah výkazů předkládaných vykazujícími osobami České národní bance
1.
FIM (ČNB) 20-97 „Informace o uzavřených, vypořádaných a zrušených obchodech a převodech“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o obchodech a převodech investičních nástrojů evidovaných v deníku obchodníka, které byly ve sledovaném období provedeny nebo zrušeny. Vykazují se obchody a převody, které nejsou součástí výkazuvýkazu o obchodech předkládaných České národní banceČeské národní bance podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení obchodů. Uvádí se všechny skutečnosti týkající se identifikace zúčastněných osob a klasifikace investičních nástrojů a údaje charakterizující obchod nebo převod.
2.
FIM (ČNB) 30-97 „Informace o všech přijatých pokynech“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o pokynech k obstarání koupě, prodeje nebo jiného převodu investičních nástrojů evidovaných v deníku obchodníka. Vykazují se všechny přijaté pokyny včetně neuskutečněných s uvedením veškerých náležitostí přijatého pokynu souvisejících s identifikací a klasifikací pokynu, zákazníkazákazníka, zadavatele, osob provádějících odborné obchodní činnosti s pokynem a investičním nástrojem, času a způsobu přijetí pokynu a dalších dispozic s ním, specifikací požadovaného obchodu, úplat za provedení pokynu.
3.
FIM (ČNB) 11-97 „Doplňkové informace o uzavřených, vypořádaných a zrušených obchodech a převodech“
VýkazVýkaz obsahuje doplňkové údaje k evidenci obchodů a převodů s investičními nástroji uskutečněných na základě přijatých pokynů, které se týkají obchodů a převodů s investičními nástroji, které byly ve sledovaném období provedeny nebo zrušeny a jsou součástí výkazuvýkazu FIM (ČNB) 20-97 nebo výkazuvýkazu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení obchodů. Vykazují se údaje, které jsou součástí deníku obchodníka, ale nevykazují se v rámci výkazuvýkazu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení obchodů.
4.
REF (ČNB) 10-97 „Informace o investičních nástrojích, kterých se týkaly pokyny, obchody a převody“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o investičních nástrojích, jejichž identifikace byla použita ve výkazechvýkazech FIM (ČNB) 20-97, FIM (ČNB) 30-97, FIM (ČNB) 11-97 nebo výkazuvýkazu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení obchodů. Vykazují se údaje o investičních nástrojích, které nebyly do dne sestavení výkazuvýkazu České národní banceČeské národní bance vykázány. Dále se vykazují změny v údajích o všech investičních nástrojích vykázaných do dne sestavení výkazuvýkazu. VýkazVýkaz obsahuje údaje týkající se identifikace a klasifikace nástroje, jeho základních parametrů a charakteristik.
5.
REF (ČNB) 30-97 „Informace o osobách“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o osobách, které jsou zadavateli pokynu, zákazníkyzákazníky, protistranami obchodu, třetími osobami, které prováděly odborné obchodní činnosti související s pokynem a obchodem, nebo vázanými zástupcivázanými zástupci a vyskytují se ve výkazechvýkazech FIM (ČNB) 20-97, FIM (ČNB) 30-97, FIM (ČNB) 11-97 nebo výkazuvýkazu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení obchodů. Vykazují se údaje, které nebyly do dne sestavení výkazuvýkazu České národní banceČeské národní bance vykázány, a změny v údajích o všech do toho dne vykázaných osobách. VýkazVýkaz obsahuje údaje týkající se identifikace a klasifikace osoby.
6.
FIM (ČNB) 12-97 „Informace o obchodech s investičními nástroji pro obchodní systémy“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o obchodech s investičními nástroji uzavřených v obchodním systému a jejich změnách a údaj o tom, zda vykazující osobavykazující osoba současně poskytuje České národní banceČeské národní bance výkazyvýkazy podle § 3 i za jiné vykazující osobyvykazující osoby.
7.
FIM (ČNB) 40-97 „Informace o objednávkách v obchodním systému“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o podmínkách a průběhu obchodování se všemi investičními nástroji přijatými k obchodování na trhu organizovaném vykazující osobouvykazující osobou.
8.
FIM (ČNB) 60-97 „Informace o cenách a objemech obchodů“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o cenách a objemech obchodů ke konci obchodního dne za každý jednotlivý typ obchodního systému a trh jako celek, identifikaci a název investičního nástroje, údaje o periodických aukcích, otevřených pozicích s derivátyderiváty a stavu obchodování podle číselníku provozovatele obchodního systému.
9.
REF (ČNB) 40-97 „Informace o účastnících obchodního systému a vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o osobách, které se staly nebo přestaly být účastníkem obchodního nebo vypořádacího systému nebo se vykazující osobavykazující osoba dozvěděla o změně údajů poskytovaných o účastnících vypořádacího či obchodního systému.
10.
FIM (ČNB) 70-97 „Informace o indexech“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o indexech počítaných provozovatelem obchodního systému, jako je název a identifikace indexu, název a identifikace investičního nástroje, množství investičního nástroje v indexu, cenová notace, datum poslední aktualizace složení, datum a čas výpočtu a hodnota indexu.
11.
FIM (ČNB) 50-97 „Informace o vypořádání obchodů a převodů“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o obchodech a převodech přijatých k vypořádání v provozní denprovozní den, ke kterému se výkazvýkaz vztahuje, o způsobu a stavu vypořádání, o změnách všech transakcí přijatých k vypořádání a o změnách způsobu a stavu vypořádání.
12.
REF (ČNB) 20-97 „Informace o nástrojích přijatých k vypořádání“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o investičních nástrojích přijatých k vypořádání v provozní denprovozní den, ke kterému se výkazvýkaz vztahuje. Vykazují se údaje o investičních nástrojích, které nebyly do dne sestavení výkazuvýkazu České národní banceČeské národní bance vykázány. Dále se vykazují změny v údajích všech investičních nástrojů vykázaných do dne sestavení výkazuvýkazu.
13.
MKT (ČNB) 51-12 „Přehled o cenných papírechcenných papírech v majetku zákazníkůmajetku zákazníků“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o jednotlivých cenných papírechcenných papírech, které jsou majetkem zákazníkamajetkem zákazníka, a to všechny cenné papírycenné papíry podle jednotlivých zákazníkůzákazníků, rezidentů i nerezidentů. Vykazují se identifikační a klasifikační údaje týkající se cenného papírucenného papíru, emitenta a zákazníkazákazníka, údaje o cenném papírucenném papíru a údaje o splatnosti.
14.
MKT (ČNB) 52-12 „Přehled o ostatních investičních nástrojích v majetku zákazníkůmajetku zákazníků“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o jednotlivých investičních nástrojích jiných než cenné papírycenné papíry, evidovaných v obchodním systému vykazující osobyvykazující osoby jako majetek zákazníkamajetek zákazníka k poslednímu dni vykazovaného období podle jednotlivých zákazníkůzákazníků, rezidentů i nerezidentů. Vykazují se identifikační a klasifikační údaje týkající se investičního nástroje, emitenta, zákazníkazákazníka a údaje o investičním nástroji.
15.
MKT (ČNB) 53-12 „Přehled o peněžních prostředcích v majetku zákazníkůmajetku zákazníků“
VýkazVýkaz obsahuje přehled peněžních prostředků, které jsou evidovány u vykazující osobyvykazující osoby jako majetek zákazníkamajetek zákazníka v členění podle jednotlivých zákazníkůzákazníků, rezidentů i nerezidentů. Dále obsahuje doplňkové údaje o poskytnutých úvěrech ve smyslu poskytování doplňkové investiční služby za účelem umožnění obchodu s investičním nástrojem, na němž se poskytovatel půjčky podílí. Vykazují se identifikační a klasifikační údaje týkající se zákazníkazákazníka a údaje o peněžních prostředcích a úvěru.
16.
MKT (ČNB) 54-12 „Přehled o změnách v počtu investičních nástrojů v majetku zákazníkůmajetku zákazníků“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o všech změnách v množství investičních nástrojů v majetku zákazníkamajetku zákazníka, které nejsou zachyceny ve výkazechvýkazech hlášení obchodů. VýkazVýkaz obsahuje záznamy o jednotlivých změnách v průběhu sledovaného období. Vykazované změny nesmí být vzájemně kompenzovány na žádné úrovni (například transakce, osoby zákazníkazákazníka, času, měny), každá změna je vykázána zvlášť. V případě, kdy v dané operaci dochází na jedné straně ke snížení v jednom nástroji a zvýšení ve druhém, uvede se každá ze změn samostatně. Vykazují se investiční nástroje v rozsahu daném pro tento výkazvýkaz.
17.
MKT (ČNB) 55-12 „Přehled o změnách peněžních prostředků v majetku zákazníkůmajetku zákazníků“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o všech změnách v množství peněžních prostředků v majetku zákazníkamajetku zákazníka, které nejsou zachyceny ve výkazechvýkazech hlášení obchodů, v průběhu sledovaného období. Změny v peněžních prostředcích nesmí být vzájemně kompenzovány na žádné úrovni (objemu, osoby zákazníkazákazníka, času, měny), každá změna se vykáže zvlášť.
18.
OCP (ČNB) 48-04 „Organizační struktura a osoby s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí“
VýkazVýkaz obsahuje základní identifikační a klasifikační údaje o vykazující osoběvykazující osobě, zřizovateli pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíryzahraničního obchodníka s cennými papíry, pobočkách v zahraničí, o členech vedoucích orgánů, kontaktních osobách pro vymezené oblasti činností. VýkazVýkaz dále obsahuje údaje o základním kapitálu, hlasovacích právech, o počtu jejích pracovníkůpracovníků a organizačních složek. VýkazVýkaz obsahuje také základní identifikační a klasifikační údaje o společnících s podílem na základním kapitálu resp. hlasovacích právech vyšším než 5 % včetně strukturovaných údajů o velikosti tohoto podílu, základní identifikační a klasifikační údaje o všech osobách s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na vykazující osoběvykazující osobě včetně strukturovaných údajů o velikosti tohoto podílu a kvalifikované účastikvalifikované účasti vykazující osobyvykazující osoby v jiných právnických osobách.
19.
OCP (ČNB) 80-01 „Hlášení o skupiněskupině“
VýkazVýkaz obsahuje vložený soubor se základními údaji o struktuře skupinyskupiny v grafické podobě, a to grafické znázornění skupinyskupiny z hlediska vlastnického uspořádání a z hlediska řízení s vyznačením osob zahrnutých do skupinyskupiny sestavené pro účely obezřetnostních požadavků, včetně uvedení jejich základního kapitálu a identifikačního čísla. Vložený soubor má datový formát běžně používaný v elektronickém styku neumožňující změnu obsahu.
20.
FIN (IND) 01-12 „Finanční informace (FINREP) na individuálním základě“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o finanční situaci vykazující osobyvykazující osoby, a to o aktivech, závazcích a o vlastním kapitálu v základním členění odvozeném z mezinárodních účetních standardů, a o poskytnutých a přijatých příslibech a zárukách. VýkazVýkaz dále obsahuje přehled výnosů a nákladů a účetního zisku nebo ztráty od počátku kalendářního roku do konce sledovaného období v základním členění odvozeném z mezinárodních účetních standardů.
21.
Informace o parametrech obchodování obsahuje údaje o cenových, množstevních, časových a dalších požadavcích na uzavírání obchodů a vkládání objednávek nebo kotací stanovených organizátorem regulovaného trhuregulovaného trhu nebo provozovatelem mnohostranného či organizovaného obchodního systémuorganizovaného obchodního systému na základě pravidel obchodování, jako je standardní velikost lotu, cenové pásmo nebo kroky změny kotace podle jednotlivých investičních nástrojů nebo obchodních skupin.
22.
KOM (ČNB) 20-97 „Hlášení pozic v komoditních derivátechkomoditních derivátech, povolenkách na emise a jejich derivátechderivátech“
VýkazVýkaz obsahuje rozpis pozic v komoditních derivátechkomoditních derivátech, povolenkách na emise a jejich derivátechderivátech držených všemi osobami v daném obchodním systému, včetně účastníků a jejich zákazníkůzákazníků.
23.
FIN (CON) 01-04 „Finanční informace (FINREP) na konsolidovaném základě“
VýkazVýkaz obsahuje údaje o finanční situaci vykazující osobyvykazující osoby na konsolidovaném základě, a to o aktivech, závazcích a o vlastním kapitálu v základním členění odvozeném z mezinárodních účetních standardů, a o poskytnutých a přijatých příslibech a zárukách. VýkazVýkaz dále obsahuje přehled výnosů a nákladů a účetního zisku nebo ztráty od počátku kalendářního roku do konce sledovaného období v základním členění odvozeném z mezinárodních účetních standardů.
24.
REMHE (IND) 01-01 „Informace o odměňování pracovníkůpracovníků s vysokými příjmy“
VýkazVýkaz obsahuje informace o počtu pracovníkůpracovníků s odměnami odpovídajícími částce 1 000 000 EUR a více od počátku kalendářního roku do konce sledovaného období členěné podle pracovního zařazení a struktury jednotlivých odměn uvedených pracovníkůpracovníků.
25.
REMHE (CON) 01-01 „Informace o odměňování pracovníkůpracovníků s vysokými příjmy na konsolidovaném základě“
VýkazVýkaz obsahuje na konsolidovaném základě informace o počtu pracovníkůpracovníků s odměnami odpovídajícími částce 1 000 000 EUR a více od počátku kalendářního roku do konce sledovaného období členěné podle pracovního zařazení a struktury jednotlivých odměn uvedených pracovníkůpracovníků.
26.
CRF (ČNB) 02-01 „Informace k plnění obezřetnostních požadavků“
VýkazVýkaz obsahuje informace o plnění kapitálových požadavků vykazující osobyvykazující osoby a přehled informací o kapitálu a fixních režijních nákladech od počátku kalendářního roku do konce sledovaného období v členění odvozeném z mezinárodních účetních standardů.
27.
CRF (ČNB) 03-01 „Vybrané údaje z rozvahy a výkazuvýkazu zisku a ztráty“
VýkazVýkaz obsahuje vybrané ukazatele z rozvahy, podrozvahy a výkazuvýkazu zisku a ztrát od počátku kalendářního roku do konce sledovaného období v členění odvozeném z mezinárodních účetních standardů.
28.
ICA (ČNB) 01-01 „Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu a likvidních aktivech“
VýkazVýkaz obsahuje informace o plánovaném a průběžně udržovaném kapitálu a vnitřní kapitálové potřebě povinné osoby, s rozlišením kapitálových požadavků podle pilíře 1 a dodatečných vnitřně stanovených kapitálových požadavků, a popis procesu hodnocení přiměřenosti vnitřně stanoveného kapitálu do vnitřní správy a řízení. VýkazVýkaz dále obsahuje informace k likvidním aktivům a vnitřně stanoveným požadavkům na likviditu s uvedením rizikových faktorů, které ji ovlivňují, a popis procesu hodnocení přiměřenosti likvidity do vnitřní správy a řízení. VýkazVýkaz obsahuje také informace k plánovaným výsledkům hospodaření, včetně slovního shrnutí, a dále doplňkové informace týkající se rizika náhlého ukončení činnosti nebo nedostatečně pokrytých rizik.
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 424/2017 Sb.
Obsah výkazu OCP (ČNB) 72-01
1.
VýkazVýkaz OCP (ČNB) 72-01 „Hlášení o obchodech uvnitř skupinyskupiny“ obsahuje přehled vybraných operací sjednaných ve sledovaném období, a to obchodů, služeb a jiných ujednání mezi vykazující osobouvykazující osobou na jedné straně a smíšenou holdingovou osobousmíšenou holdingovou osobou, která je součástí skupinyskupiny, na straně druhé (dále v této příloze jen „protistrana“), včetně poskytnutých a přijatých záruk a jiných podrozvahových operací.
2.
Údaje o jednotlivých sledovaných operacích obsahují alespoň celkovou hodnotu operace v českých korunách a případně také ve sjednané měně, identifikační údaje o protistraně, s níž vykazující osobavykazující osoba provedla dotčenou operaci, typ operace podle klasifikace operací uvnitř skupinyskupiny a označení, zda se jedná o operaci významnou, která přesahuje 5 % z minimální výše kapitálového požadavku vykazující osobyvykazující osoby.
3.
Pokud se pod daným typem operace vyskytuje méně než pět významných operací, uvádí se pět hodnotově nejvyšších operací, pokud se v daném typu a sledovaném období vyskytují. Pro účely hlášení se operace stejné povahy sjednané se stejnou protistranou a ve stejné měně považují za jednu operaci.
4.
Současně v příloze k hlášení uvede vykazující osobavykazující osoba podrobnější informace o vykazovaných operacích a protistranách, s nimiž vykazované operace uvnitř skupinyskupiny sjednala, a to v členění na:
Typ 1 operace, jejichž výsledkem je kapitálové propojení osob ve skupiněskupině, tj. peněžité nebo nepeněžité vklady do základního kapitálu, rezervních či kapitálových fondů a podřízené pohledávky,
Typ 2 operace uskutečněné v důsledku kapitálového propojení osob ve skupiněskupině, tj. převod zisku nebo jeho části, převod z rozdělení jiných vlastních zdrojů,
Typ 3 obchody s finančními nástroji, tj. obchody s cennými papíry, obchody s derivátyderiváty, úvěry, vklady,
Typ 4 podrozvahové operace, tj. úvěrové přísliby, pojištění a zajištění, záruky, ručení,
Typ 5 služby, tj. služby v oblasti řízení rizik, řízení likvidity, vypořádání obchodů, správy aktiv, obhospodařování aktiv, poradenství,
Typ 6 porušení smluvní nebo zákonné povinnosti vůči protistraně,
Typ 7 plnění vůči protistraně, které je plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, nebo plnění povinnosti, kterou měla po právu plnit jiná osoba ve skupiněskupině,
Typ 8 ostatní operace neuvedené pod typem 1 až 7.
1)
Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/590 ze dne 28. července 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy pro hlášení obchodů příslušným orgánům.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1093 ze dne 20. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát zpráv o pozicích investičních podniků a organizátorů trhu.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice (EU) 2019/1937.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2284 ze dne 10. prosince 2021, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033, pokud jde o podávání zpráv pro účely dohledu a zpřístupňování informací investičními podniky.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2120 ze dne 13. července 2022, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503, pokud jde o standardy a formáty údajů, formuláře a postupy pro podávání informací o projektech financovaných prostřednictvím platforem skupinového financování.
2)
§ 481 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 336/2014 Sb.
3)
§ 11 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění zákona č. 336/2014 Sb. a zákona č. 148/2016 Sb.
4)
Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů. |
Vyhláška č. 423/2017 Sb. | Vyhláška č. 423/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 105/2010 Sb., o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka)
Vyhlášeno 11. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 150/2017
* Čl. I - Příloha k vyhlášce č. 105/2010 Sb., o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), zní:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
423
VYHLÁŠKA
ze dne 29. listopadu 2017,
kterou se mění vyhláška č. 105/2010 Sb., o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka)
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 150 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 214/2013 Sb. a zákona č. 258/2014 Sb., k provedení § 16 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích:
Čl. I
Příloha k vyhlášce č. 105/2010 Sb., o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), zní:
„Příloha k vyhlášce č. 105/2010 Sb.
Plán přidělení kmitočtových pásem
(národní kmitočtová tabulka)
Obsah|
---|---
| Strana
Kapitola 1....................................................................................................................................| ...............4
I. Význam zkratek........................................................................................................................| ...............4
II. Vymezení pojmů......................................................................................................................| ...............4
Oddíl I. Všeobecné pojmy...........................................................................................................| ...............5
Oddíl II. Správa kmitočtů.............................................................................................................| ...............5
Oddíl III. Radiokomunikační služby..............................................................................................| ...............6
Oddíl IV. Rádiové stanice a soustavy...........................................................................................| ...............8
Oddíl V. Provozní pojmy.............................................................................................................| ............. 11
Oddíl VI. Vlastnosti vysílání a rádiových zařízení..........................................................................| ............. 12
Oddíl VII. Sdílení kmitočtů..........................................................................................................| ............. 14
Oddíl VIII. Technické pojmy ve vztahu k družicím.......................................................................| ............. 15
Kapitola 2 - Kmitočtová pásma..................................................................................................| ............. 16
Kapitola 3 - Technické vlastnosti stanic.......................................................................................| ............. 17
Kapitola 4 - Přidělování a využívání kmitočtů...............................................................................| ............. 18
Kapitola 5 - Kmitočtová přidělení...............................................................................................| .............20
Oddíl I. Regiony a pásma............................................................................................................| .............20
Oddíl II. Kategorie služeb a přidělení............................................................................................| .............21
Oddíl III. Poznámky Řádu...........................................................................................................| .............22
Oddíl IV. Plán přidělení kmitočtových pásem v České republice (národní kmitočtová tabulka) .....| .............52
Oddíl V. Národní kmitočtová tabulka..........................................................................................| .............54
Kapitola 1
I.
Význam zkratek
ADS-B| Automatický dohledový systém [Automatic Dependent Surveillance – Broadcast]
---|---
AIS| Automatický identifikační systém
AMS(R)S| Družicová letecká pohyblivá (R) služba [Aeronautical Mobile-Satellite (R) Service]
(CS)| Ústava ITU [Constitution of the ITU]
(CV)| Úmluva ITU [Convention of the ITU]
EESS| Služba družicového průzkumu Země
e.i.r.p.| Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon [Equivalent Isotropically Radiated Power]
EHF| Extra krátké vlny [Extra High Frequency]
e.r.p.| Efektivní vyzářený výkon [Effective Radiated Power]
GMDSS| Světový námořní tísňový a bezpečnostní systém [Global Maritime Distress and Safety System]
HAPS| Stanice na platformě ve velké výšce [High Altitude Platform Station]
HDFSS| Aplikace s velkou hustotou přenosů v družicové pevné službě
HF| Krátké vlny [High Frequency]
ILS| Soustava pro přistávání pomocí přístrojů [Instrument Landing System]
IMT| Mezinárodní mobilní telekomunikace [International Mobile Telecommunications]
ISM| Průmyslové, vědecké a lékařské aplikace [Industry, Science and Medical Application]
ITU| Mezinárodní telekomunikační unie [International Telecommunication Union]
ITU-R| Sektor radiokomunikací ITU [ITU Radiocommunication Sector]
LF| Dlouhé vlny [Low Frequency]
MF| Střední vlny [Medium Frequency]
MIFR| Základní mezinárodní registr kmitočtů [Master International Frequency Register]
MLS| Mikrovlnná přistávací soustava [Microwave Landing System]
MSI| Námořní bezpečnostní informace [Maritime Safety Information]
NAVTEX| Celosvětový systém pro vysílání námořních navigačních, meteorologických a varovných zpráv
(OR)| Mimo národní a mezinárodní letové cesty [Off-route]
pfd| Hustota výkonového toku
PVRS| Plán využití rádiového spektra
(R)| Národní a mezinárodní letové cesty [Route]
Rev.| Revidovaný dokument
RNSS| Družicová radionavigační služba (radiokomunikační)
SART| Transpondér pro účely pátrání a záchrany [Search And Rescue Transponder]
SHF| Super krátké vlny [Super High Frequency]
SIT| Družicový interaktivní terminál
SVTR| Soustavy využívající troposférický rozptyl
UHF| Ultra krátké vlny [Ultra High Frequency]
VHF| Velmi krátké vlny [Very High Frequency]
VLBI| Radioastronomické pozorování spektrálních čar
VLF| Velmi dlouhé vlny [Very Low Frequency]
II.
Vymezení pojmů
(Článek 1 Radiokomunikačního řádu ITU)
Úvod
1.1
Pro účely plánu přidělení kmitočtových pásem mají následující pojmy dále definovaný význam. Tyto pojmy se však nemusí nezbytně užívat pro jiné účely. Pojmy shodné s těmi, které jsou obsaženy v Příloze k Ústavě Mezinárodní telekomunikační unie, jsou označeny „(CS)“ a v Příloze k Úmluvě Mezinárodní telekomunikační unie (Ženeva 1992) „(CV)“.
Poznámka 1
: Pojem vytištěný kurzívou znamená to, že je sám tento pojem v této kapitole definován.
Poznámka 2
: Názvosloví definovaná v příslušných předpisech (normách) České republiky nejsou zde uvedenými pojmy dotčena.
Poznámka 3
: Pro účely zkrácení textu slovo „kmitočet“ znamená „rádiový kmitočet“ s výjimkou kmitočtů nad 3000 GHz, které nejsou rádiovými kmitočty dle Radiokomunikačního řádu ITU (dále jen „Řád“).
Oddíl I.
Všeobecné pojmy
1.2
Správa: každá vládní složka nebo vládní služba odpovědná za plnění závazků převzatých podle Ústavy Mezinárodní telekomunikační unie, podle Úmluvy Mezinárodní telekomunikační unie a podle Řádu (CS 1002).
1.3
Telekomunikace: jakýkoli přenos, vysílání nebo příjem značek, signálů, písemností, obrazů, zvuků nebo zpráv všeho druhu po vedení, rádiem, opticky nebo jinými elektromagnetickými soustavami (CS).
1.4
Rádio: všeobecný pojem aplikovaný při využívání rádiových vln.
1.5
Rádiové vlny nebo Hertzovy vlny: elektromagnetické vlny o kmitočtech nižších než 3000 GHz (dohodnutá mez), jež se šíří prostorem bez umělého vedení.
1.6
Radiokomunikace: telekomunikace uskutečňované rádiovými vlnami (CS) (CV).
1.7
Zemské radiokomunikace: veškeré radiokomunikace jiné než kosmické radiokomunikace nebo radioastronomie.
1.8
Kosmické radiokomunikace: veškeré radiokomunikace zahrnující využití jedné nebo více kosmických stanic nebo jedné nebo více odrazných družic nebo jiných předmětů v kosmickém prostoru.
1.9
Rádiové určování: určování polohy, rychlosti a/nebo jiných charakteristik objektu nebo získávání informací o těchto parametrech pomocí vlastností šíření rádiových vln.
1.10
Radionavigace: využití rádiového určování pro navigaci, včetně zjišťování překážek.
1.11
Radiolokace: využití rádiového určování k jiným účelům než k radionavigaci.
1.12
Rádiové zaměřování (radiogoniometrie): rádiové určování využívající příjem rádiových vln k určení směru ke stanici nebo objektu.
1.13
Radioastronomie: astronomie založená na příjmu rádiových vln kosmického původu.
1.14
Koordinovaný světový čas (UTC): časomíra založená na sekundě (SI), jak je uvedeno v Rezoluci 655.
Pro většinu praktických použití spojených s Řádem je čas UTC rovnocenný střednímu slunečnímu času na základním poledníku (zeměpisná délka 0°), dříve označovanému jako GMT.
1.15
Průmyslové, vědecké a lékařské (ISM) aplikace (rádiové energie): provozování přístrojů nebo zařízení určených pro výrobu a místní využívání rádiové energie pro průmyslové, vědecké, lékařské, domácí nebo podobné účely, kromě aplikací v oblasti telekomunikací.
Oddíl II.
Správa kmitočtů
1.16
Přidělení (kmitočtového pásma): zápis určitého kmitočtového pásma do tabulky přidělení kmitočtových pásem za účelem jeho využití jednou nebo několika zemskými nebo kosmickými radiokomunikačními službami nebo radioastronomickou službou za specifikovaných podmínek. Stejný význam má tento pojem, jde-li o určité přidělené pásmo.
1.17
Skupinové přidělení (kmitočtu nebo kmitočtového kanálu): zápis kmitočtového kanálu vyznačeného ve schváleném plánu, přijatém kompetentní konferencí ITU, za účelem jeho využití jednou nebo několika správami pro určitou zemskou nebo kosmickou radiokomunikační službu za specifikovaných podmínek v jedné nebo v několika zemích nebo zeměpisných oblastech.
1.18
Příděl (kmitočtu nebo kmitočtového kanálu): oprávnění udělené národní správou rádiové stanici k využívání kmitočtu nebo kmitočtového kanálu za specifikovaných podmínek.
Oddíl III.
Radiokomunikační služby
1.19
Radiokomunikační služba: služba definovaná v tomto oddílu zahrnující přenos, vysílání a/nebo příjem rádiových vln k specifickým telekomunikačním účelům.
Pokud není stanoveno jinak, je jakákoliv radiokomunikační služba zahrnuta mezi zemské radiokomunikace.
1.20
Pevná služba: radiokomunikační služba mezi stanovenými pevnými body.
1.21
Družicová pevná služba: radiokomunikační služba mezi pozemskými stanicemi na daných stanovištích s využitím jedné nebo několika družic; tato stanoviště mohou být určité nebo jakékoli pevné body uvnitř specifikovaných oblastí; tato služba v některých případech zahrnuje spoje mezi družicemi, které mohou být také provozovány v mezidružicové službě; družicová pevná služba může také zahrnovat modulační spoje pro jiné služby kosmických radiokomunikací.
1.22
Mezidružicová služba: radiokomunikační služba poskytující spojení mezi umělými družicemi.
1.23
Služba kosmického provozu: radiokomunikační služba určená výhradně pro provoz kosmických plavidel, obzvláště kosmického sledování, kosmické telemetrie a kosmického dálkového řízení.
Tyto činnosti se obvykle zajišťují v rámci služby, v níž je provozována kosmická stanice.
1.24
Pohyblivá služba: radiokomunikační služba mezi pohyblivými stanicemi a pozemními stanicemi nebo mezi pohyblivými stanicemi navzájem (CV).
1.25
Družicová pohyblivá služba: radiokomunikační služba:
a)
mezi pohyblivými pozemskými stanicemi a jednou nebo několika kosmickými stanicemi nebo mezi kosmickými stanicemi využívanými touto službou nebo
b)
mezi pohyblivými pozemskými stanicemi pomocí jedné nebo několika kosmických stanic.
Tato služba může také obsahovat modulační spoje, potřebné k jejímu provozu.
1.26
Pozemní pohyblivá služba: pohyblivá služba mezi základnovými stanicemi a pozemními pohyblivými stanicemi nebo mezi pozemními pohyblivými stanicemi navzájem.
1.27
Družicová pozemní pohyblivá služba: družicová pohyblivá služba, ve které jsou pohyblivé pozemské stanice umístěny na Zemi.
1.28
Námořní pohyblivá služba: pohyblivá služba mezi pobřežními stanicemi a lodními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem, nebo mezi přidruženými stanicemi pro palubní dorozumívání; této služby se mohou zúčastnit stanice záchranných prostředků a stanice tísňových rádiových bójí pro určení polohy.
1.29
Družicová námořní pohyblivá služba: družicová pohyblivá služba, ve které jsou pohyblivé pozemské stanice na palubě lodí; této služby se mohou zúčastnit stanice záchranných prostředků a stanice tísňových rádiových bójí pro určení polohy.
1.30
Služba přístavního provozu: námořní pohyblivá služba v přístavu nebo v jeho blízkosti mezi pobřežními stanicemi a lodními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem, v níž se přenášejí zprávy týkající se výhradně navádění, pohybu a bezpečnosti lodí a v naléhavých případech také bezpečnosti osob.
V této službě se vylučuje přenášení zpráv povahy veřejné korespondence.
1.31
Služba pohybu lodí: bezpečnostní služba v rámci námořní pohyblivé služby, jiná než služba přístavního provozu, mezi pobřežními stanicemi a lodními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem, v níž je přenos zpráv omezen na ty, které se týkají pohybu lodí.
V této službě se vylučuje přenášení zpráv povahy veřejné korespondence.
1.32
Letecká pohyblivá služba: pohyblivá služba mezi leteckými stanicemi a letadlovými stanicemi nebo mezi letadlovými stanicemi navzájem, jíž se mohou účastnit i stanice záchranných prostředků a stanice tísňových rádiových bójí pro určení polohy na stanovených tísňových a pilnostních kmitočtech.
1.33
Letecká pohyblivá (R) služba: letecká pohyblivá služba vyhrazená pro komunikace týkající se bezpečnosti a pravidelnosti letu, především na národních a mezinárodních letových cestách.
1.34
Letecká pohyblivá (OR) služba: letecká pohyblivá služba určená pro komunikace včetně těch týkajících se letové koordinace, především mimo národní a mezinárodní letové cesty.
1.35
Družicová letecká pohyblivá služba: družicová pohyblivá služba, v níž jsou pohyblivé pozemské stanice umístěny na palubách letadel; této služby se mohou účastnit i stanice záchranných prostředků a stanice tísňových rádiových bójí pro určení polohy.
1.36
Družicová letecká pohyblivá (R) služba: družicová letecká pohyblivá služba vyhrazená pro komunikace týkající se bezpečnosti a pravidelnosti letu, především na národních a mezinárodních letových cestách.
1.37
Družicová letecká pohyblivá (OR) služba: družicová letecká pohyblivá služba určená pro komunikace včetně těch týkajících se letové koordinace, především mimo národní a mezinárodní letové cesty.
1.38
Rozhlasová služba: radiokomunikační služba, jejíž vysílání jsou určena k přímému příjmu širokou veřejností. Tato služba může zahrnovat zvuková vysílání, televizní vysílání nebo jiné druhy vysílání (CS).
1.39
Družicová rozhlasová služba: radiokomunikační služba, v níž jsou signály vysílané nebo přenášené družicovými stanicemi určeny k přímému příjmu širokou veřejností.
V družicové rozhlasové službě zahrnuje pojem „přímý příjem“ individuální příjem i kolektivní příjem.
1.40
Služba rádiového určování: radiokomunikační služba pro účely rádiového určování.
1.41
Družicová služba rádiového určování: radiokomunikační služba pro účely rádiového určování zahrnující užívání jedné nebo několika družicových stanic.
Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.
1.42
Radionavigační služba: služba rádiového určování pro účely radionavigace.
1.43
Družicová radionavigační služba: družicová služba rádiového určování pro účely radionavigace.
Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.
1.44
Námořní radionavigační služba: radionavigační služba určená pro potřeby lodí a pro bezpečnost jejich provozu.
1.45
Družicová námořní radionavigační služba: družicová radionavigační služba, v níž jsou pozemské stanice umístěny na palubách lodí.
1.46
Letecká radionavigační služba: radionavigační služba určená pro potřeby letadel a pro bezpečnost jejich provozu.
1.47
Družicová letecká radionavigační služba: radionavigační služba, v níž jsou pozemské stanice umístěny na palubách letadel.
1.48
Radiolokační služba: služba rádiového určování pro účely radiolokace.
1.49
Družicová radiolokační služba: družicová služba rádiového určování pro účely radiolokace.
Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.
1.50
Pomocná meteorologická služba: radiokomunikační služba pro potřeby meteorologických pozorování a průzkumů, včetně hydrologických.
1.51
Služba družicového průzkumu Země: radiokomunikační služba mezi pozemskými stanicemi a jednou nebo několika družicovými stanicemi, která může obsahovat i spoje mezi družicovými stanicemi, a ve které:
a)
se z aktivních senzorů nebo z pasivních senzorů na družicích Země získávají informace o vlastnostech Země a jejích přírodních jevech, včetně údajů o stavu prostředí,
b)
se sbírají obdobné informace z platforem nesených letadly nebo umístěných na Zemi,
c)
mohou tyto informace být distribuovány pozemským stanicím v rámci dané soustavy,
d)
mohou být platformy též dotazovány.
Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.
1.52
Družicová meteorologická služba: služba družicového průzkumu Země pro potřeby meteorologie.
1.53
Služba kmitočtových normálů a časových signálů: radiokomunikační služba zajišťující pro vědeckou, technickou a jinou potřebu vysílání vybraných kmitočtů, časových signálů nebo obojích současně se stanovenou vysokou přesností a určených k obecnému příjmu.
1.54
Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů: radiokomunikační služba využívající družicových stanic na družicích Země pro tytéž účely jako služba kmitočtových normálů a časových signálů. Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.
1.55
Služba kosmického výzkumu: radiokomunikační služba, v níž se využívá kosmických plavidel nebo jiných objektů v kosmu k vědeckým účelům nebo k účelům technického výzkumu.
1.56
Amatérská služba: radiokomunikační služba pro sebevzdělávání, vzájemná spojení a technická studia prováděná amatéry, tedy řádně oprávněnými osobami zajímajícími se o radiotechniku pouze z osobní záliby a nevýdělečně.
1.57
Družicová amatérská služba: radiokomunikační služba využívající družicové stanice na družicích Země pro tytéž účely jako amatérská služba.
1.58
Radioastronomická služba: služba zahrnující využití radioastronomie.
1.59
Bezpečnostní služba: každá radiokomunikační služba provozovaná trvale nebo dočasně pro zajištění bezpečnosti lidského života a majetku.
1.60
Zvláštní služba: radiokomunikační služba, která není jinde v tomto oddílu definována, která je provozována výhradně pro stanovené potřeby obecného zájmu a není určena pro veřejnou korespondenci.
Oddíl IV.
Rádiové stanice a soustavy
1.61
Stanice: jeden nebo několik vysílačů nebo přijímačů nebo soubor vysílačů a přijímačů včetně zařízení jejich příslušenství, potřebných na daném stanovišti k výkonu radiokomunikační služby nebo radioastronomické služby.
Každá stanice se zařadí podle služby, na níž se trvale nebo dočasně podílí.
1.62
Zemská stanice: stanice zajišťující zemské radiokomunikace.
Pokud není stanoveno jinak, znamená každá stanice zemskou stanici.
1.63
Pozemská stanice: stanice umístěná buď na povrchu Země, nebo v hlavní části zemské atmosféry a určená pro spojení:
a)
s jednou nebo několika družicovými stanicemi, nebo
b)
s jednou nebo několika stanicemi téhož druhu pomocí jedné nebo několika odrazných družic nebo jiných předmětů v kosmu.
1.64
Kosmická stanice: stanice umístěná na předmětu, který je, je určen, aby byl, nebo již byl nad hlavní částí zemské atmosféry.
1.65
Stanice záchranného prostředku: pohyblivá stanice námořní pohyblivé služby nebo letecké pohyblivé služby určená výhradně pro potřeby přežití a umístěná na záchranném člunu nebo voru nebo na jiném záchranném zařízení.
1.66
Pevná stanice: stanice pevné služby.
1.66A
Stanice na platformě ve velké výšce: stanice umístěná ve výšce 20 až 50 km na objektu ve specifikovaném jmenovitém pevném bodu vzhledem k Zemi.
1.67
Pohyblivá stanice: stanice pohyblivé služby určená k využívání za pohybu nebo při zastávkách na předem neurčených místech.
1.68
Pohyblivá pozemská stanice: pozemská stanice družicové pohyblivé služby určená k využívání za pohybu nebo při zastávkách na předem neurčených místech.
1.69
Pozemní stanice: stanice pohyblivé služby, která není určena k využívání za pohybu.
1.70
Pozemní pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě nebo uvnitř určené oblasti na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou pohyblivou službu.
1.71
Základnová stanice: pozemní stanice pozemní pohyblivé služby.
1.72
Základnová pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové pozemní pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě nebo uvnitř určené oblasti na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou pozemní pohyblivou službu.
1.73
Pozemní pohyblivá stanice: pohyblivá stanice pozemní pohyblivé služby schopná přemísťování po zemském povrchu uvnitř zeměpisných hranic země nebo světadílu.
1.74
Pozemní pohyblivá pozemská stanice: pohyblivá pozemská stanice družicové pozemní pohyblivé služby schopná přemísťování po zemském povrchu uvnitř zeměpisných hranic země nebo světadílu.
1.75
Pobřežní stanice: pozemní stanice námořní pohyblivé služby.
1.76
Pobřežní pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové námořní pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou námořní pohyblivou službu.
1.77
Lodní stanice: pohyblivá stanice v námořní pohyblivé službě umístěná na palubě plavidla, které není trvale zakotveno, kromě stanice záchranného prostředku.
1.78
Lodní pozemská stanice: pohyblivá pozemská stanice v družicové námořní pohyblivé službě umístěná na palubě lodi.
1.79
Stanice palubní komunikace: pohyblivá stanice malého výkonu v námořní pohyblivé službě určená pro interní komunikaci na palubě lodi nebo pro spojení mezi lodí a jejími záchrannými čluny a záchrannými vory během cvičení nebo záchranných operací, nebo pro komunikaci ve skupině plavidel, která jsou vlečena nebo tlačena, jakož i pro pokyny při manévrování a kotvení.
1.80
Přístavní stanice: pobřežní stanice služby přístavního provozu.
1.81
Letecká stanice: pozemní stanice letecké pohyblivé služby. V některých případech může být letecká stanice umístěna například na palubě lodi nebo na plošině na moři.
1.82
Letecká pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové letecké pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou leteckou pohyblivou službu.
1.83
Letadlová stanice: pohyblivá stanice letecké pohyblivé služby jiná než stanice záchranného prostředku umístěná na palubě letadla. Za umístění na palubě letadla se považuje též jiné umístění stanice, které umožňuje její použití pro komunikaci pilota letadla způsobilého létat bez pilota na palubě.1)
1.84
Letadlová pozemská stanice: pohyblivá pozemská stanice družicové letecké pohyblivé služby umístěná na palubě letadla. Za umístění na palubě letadla se považuje též jiné umístění stanice, které umožňuje její použití pro komunikaci pilota letadla způsobilého létat bez pilota na palubě.1)
1.85
Rozhlasová stanice: stanice rozhlasové služby.
1.86
Stanice rádiového určování: stanice služby rádiového určování.
1.87
Radionavigační pohyblivá stanice: stanice radionavigační služby určená k využívání za pohybu nebo během zastávek na předem neurčených místech.
1.88
Radionavigační pozemní stanice: stanice radionavigační služby, která není určena k využívání za pohybu.
1.89
Radiolokační pohyblivá stanice: stanice radiolokační služby určená k využívání za pohybu nebo během zastávek na předem neurčených místech.
1.90
Radiolokační pozemní stanice: stanice radiolokační služby, která není určena k využívání za pohybu.
1.91
Radiogoniometrická (rádiová zaměřovací) stanice: stanice rádiového určování využívající radiogoniometrii (rádiové zaměřování).
1.92
Stanice rádiového majáku: stanice radionavigační služby, jejíž vysílání jsou určena k tomu, aby umožnila pohyblivé stanici určení její polohy nebo směru ke stanici rádiového majáku.
1.93
Stanice tísňové rádiové bóje pro určení polohy: stanice pohyblivé služby, jejíž vysílání jsou určena k usnadnění pátracích a záchranných operací.
1.94
Stanice družicové tísňové rádiové bóje pro určení polohy: pozemská stanice družicové pohyblivé služby, jejíž vysílání jsou určena k usnadnění pátracích a záchranných operací.
1.95
Stanice kmitočtových normálů a časových signálů: stanice služby kmitočtových normálů a časových signálů.
1.96
Amatérská stanice: stanice amatérské služby.
1.97
Radioastronomická stanice: stanice radioastronomické služby.
1.98
Pokusná stanice: stanice užívající rádiové vlny při pokusech zaměřených na rozvoj vědy nebo techniky.
Tato definice nezahrnuje amatérské stanice.
1.99
Nouzový lodní vysílač: lodní vysílač, jehož se užívá výhradně na tísňovém kmitočtu pro potřeby tísně, pilnosti nebo bezpečnosti.
1.100
Radar: soustava rádiového určování založená na srovnávání referenčních signálů s rádiovými signály odraženými nebo znovu vysílanými z místa, jehož poloha se má určit.
1.101
Primární radar: soustava rádiového určování založená na srovnávání referenčních signálů s rádiovými signály odraženými z místa, jehož poloha se má určit.
1.102
Sekundární radar: soustava rádiového určování založená na srovnávání referenčních signálů s rádiovými signály znovu vysílanými z místa, jehož poloha se má určit.
1.103
Radarové návěstidlo (racon): vysílač-přijímač přidružený k pevné navigační soustavě, který po aktivování radarem vrátí automaticky charakteristický signál, který se objeví na displeji aktivujícího radaru a poskytuje údaje o vzdálenosti, směru a totožnosti.
1.104
Soustava pro přistávání pomocí přístrojů (ILS): radionavigační soustava, která poskytuje letadlům horizontální i vertikální vedení bezprostředně před přistáváním a při něm a která v určitých pevných bodech udává vzdálenost ke vztažnému bodu přistání.
1.105
Horizontální rádiová naváděcí soustava: soustava horizontálního vedení začleněná do soustavy pro přistávání pomocí přístrojů, která udává horizontální úchylku letadla od jeho optimální sestupové cesty podél osy přistávací dráhy.
1.106
Sestupová rádiová naváděcí soustava: soustava vertikálního vedení začleněná do soustavy pro přistávání pomocí přístrojů, která udává vertikální úchylku letadla od jeho optimální sestupové cesty.
1.107
Rádiové návěstidlo: vysílač letecké radionavigační služby, který vertikálně vyzařuje charakteristický signál, poskytující letadlu údaj o poloze.
1.108
Radiovýškoměr: radionavigační zařízení na palubě letadla nebo kosmického plavidla umožňující stanovení výšky letadla nebo kosmického plavidla nad povrchem Země nebo nad jiným povrchem.
1.108A
Meteorologická pomocná pozemní stanice: stanice v pomocné meteorologické službě, která není určena k použití za pohybu.
1.108B
Meteorologická pomocná pohyblivá stanice: stanice v pomocné meteorologické službě, která je určena k použití za pohybu nebo během zastávek v nespecifikovaných bodech.
1.109
Rádiová sonda (radiosonda): automatický rádiový vysílač pomocné meteorologické služby nesený obvykle letadlem, neupoutaným balónem, drakem nebo padákem a vysílající meteorologické údaje.
1.109A
Adaptivní soustava: radiokomunikační soustava, která mění své rádiové vlastnosti podle jakosti kanálu.
1.110
Kosmická soustava: jakákoliv skupina spolupracujících pozemských stanic a/nebo kosmických stanic využívajících kosmické radiokomunikace k specifikovaným účelům.
1.111
Družicová soustava: kosmická soustava využívající jednu nebo několik družic Země.
1.112
Družicová síť: družicová soustava nebo její část sestávající z jediné družice a s ní spolupracujících pozemských stanic.
1.113
Družicový spoj: rádiový spoj mezi vysílací pozemskou stanicí a přijímací pozemskou stanicí prostřednictvím jedné družice.
Družicový spoj je složen z jednoho vzestupného a jednoho sestupného spoje.
1.114
Vícedružicový spoj: rádiový spoj mezi vysílací pozemskou stanicí a přijímací pozemskou stanicí prostřednictvím dvou nebo více družic bez další pozemské stanice.
Vícedružicový spoj sestává z jednoho vzestupného spoje, z jednoho nebo více mezidružicových spojů a z jednoho sestupného spoje.
1.115
Modulační spoj: rádiový spoj z pozemské stanice na daném stanovišti ke kosmické stanici nebo naopak přenášející informace pro kosmickou radiokomunikační službu jinou, než je družicová pevná služba. Toto stanoviště může být v určeném pevném bodě nebo v libovolném pevném bodě uvnitř určených oblastí.
Oddíl V.
Provozní pojmy
1.116
Veřejná korespondence: každá telekomunikace, kterou jsou úřady a stanice povinny převzít k přenosu z důvodu, že jsou k dispozici veřejnosti (CS).
1.117
Telegrafie2): druh telekomunikací, v němž jsou přenášené informace po přijetí určeny k zaznamenání jako písemnost; přenášené informace mohou někdy být prezentovány v odlišné podobě nebo mohou být uloženy pro pozdější použití (CS 1016).
1.118
Telegram: písemnost určená k přenesení pomocí telegrafie za účelem jeho doručení adresátu. Tento pojem zahrnuje i radiotelegramy, pokud není stanoveno jinak (CS).
V této definici má pojem telegrafie obecný význam uvedený v Úmluvě.
1.119
Radiotelegram: telegram, pocházející z pohyblivé stanice nebo pohyblivé pozemské stanice nebo jim určený vysílaný na své cestě zčásti nebo zcela radiokomunikačními kanály pohyblivé služby nebo družicové pohyblivé služby.
1.120
Radiotelexové sdělení: telexové sdělení pocházející z pohyblivé stanice nebo pohyblivé pozemské stanice nebo jim určené vysílané na své cestě zčásti nebo zcela radiokomunikačními kanály pohyblivé služby nebo družicové pohyblivé služby.
1.121
Telegrafie s kmitočtovým posuvem: telegrafie s kmitočtovou modulací, v níž telegrafní signál mění kmitočet nosné mezi předem určenými hodnotami.
1.122
Faksimile: druh telegrafie pro přenos nehybných obrazů s polostíny, nebo bez nich za účelem jejich reprodukce v trvalé podobě.
1.123
Telefonie: druh telekomunikací zařízený přednostně na výměnu informací v podobě řeči (CS 1017).
1.124
Radiotelefonní hovor: telefonní hovor pocházející z pohyblivé stanice nebo z pohyblivé pozemské stanice nebo jim určený přenášený na své cestě zčásti nebo zcela radiokomunikačními kanály pohyblivé služby nebo družicové pohyblivé služby.
1.125
Simplexní provoz: způsob provozu umožňující přenos telekomunikačním kanálem střídavě v obou směrech například pomocí ručního ovládání3).
1.126
Duplexní provoz: způsob provozu umožňující současný přenos telekomunikačního kanálu oběma směry3).
1.127
Semiduplexní provoz: způsob přenosu se simplexním provozem na jednom konci telekomunikační cesty a s duplexním provozem na druhém konci3).
1.128
Televize: druh telekomunikací pro přenos měnících se obrazů pevných nebo pohyblivých předmětů.
1.129
Individuální příjem (v družicové rozhlasové službě): příjem vysílání kosmické stanice družicové rozhlasové služby pomocí jednoduchých domovních zařízení a zejména zařízení s malými anténami.
1.130
Kolektivní příjem (v družicové rozhlasové službě): příjem vysílání družicové stanice družicové rozhlasové služby pomocí zařízení, jež mohou být i složitá a mohou mít větší antény než u individuálního příjmu a jež jsou určena pro využívání
a)
skupinou široké veřejnosti v jednom místě, nebo
b)
distribuční soustavou obsluhující vymezenou oblast.
1.131
Telemetrie (dálkové měření): využívání telekomunikací pro dálkové samočinné hlášení nebo dálkový samočinný záznam měření.
1.132
Radiotelemetrie (rádiové dálkové měření): telemetrie pomocí rádiových vln.
1.133
Kosmická telemetrie (kosmické dálkové měření): telemetrie užívaná k přenosu výsledků měření prováděných na kosmickém plavidle včetně těch, která se týkají činnosti kosmického plavidla, z kosmické stanice.
1.134
Dálkové řízení: využívání telekomunikací pro přenos signálů s cílem zahájení, změn nebo zastavení činnosti zařízení na dálku.
1.135
Kosmické dálkové řízení: využívání radiokomunikací pro přenos signálů ke kosmické stanici s cílem zahájení, změn nebo zastavení činnosti zařízení na přidruženém kosmickém předmětu včetně této kosmické stanice.
1.136
Kosmické sledování: určení oběžné dráhy, rychlosti nebo okamžité polohy předmětu v kosmu pomocí rádiového určování s vyloučením primárního radaru za účelem sledování pohybu tohoto předmětu.
Oddíl VI.
Vlastnosti vysílání a rádiových zařízení
1.137
Vyzařování: tok energie ze zdroje v podobě rádiových vln.
1.138
Vysílání: vyzařování generované rádiovou vysílací stanicí, nebo generování vyzařování touto stanicí.
Například energie vyzařovaná místním oscilátorem rádiového přijímače není vysílání, ale vyzařování.
1.139
Třída vysílání: soubor vlastností vysílání označených standardními symboly, například modulace hlavní nosné, modulační signál, druh přenášených informací a případně i doplňkové vlastnosti signálu.
1.140
Vysílání s jedním postranním pásmem: amplitudově modulované vysílání obsahující jen jedno z obou postranních pásem.
1.141
Vysílání s jedním postranním pásmem s plnou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem bez omezení nosné.
1.142
Vysílání s jedním postranním pásmem s omezenou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem, v němž míra omezení nosné umožňuje její obnovu a použití pro demodulaci.
1.143
Vysílání s jedním postranním pásmem s potlačenou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem, v němž je nosná účinně potlačena a není určena k použití pro demodulaci.
1.144
Mimopásmové vysílání: vysílání na kmitočtu nebo kmitočtech v bezprostřední blízkosti potřebné šířky pásma, která je výsledkem modulačního procesu, s vyloučením nepodstatných vyzařování.
1.145
Nepodstatné vyzařování: vyzařování na kmitočtu nebo kmitočtech mimo potřebnou šířku pásma, jehož úroveň může být zmenšována, aniž to ovlivní příslušný přenos informace. Nepodstatná vyzařování zahrnují vyzařování harmonických, parazitní vyzařování, intermodulační produkty a produkty směšování kmitočtů, ne však mimopásmová vysílání.
1.146
Nežádoucí vyzařování: souhrn nepodstatných vyzařování a vyzařování původu mimopásmových vysílání.
1.146A
Doména mimopásmového vysílání: kmitočtová oblast bezprostředně vně potřebné šíře pásma, v níž obecně převažují mimopásmová vysílání, která ale nezahrnuje doménu nepodstatného vyzařování. V doméně mimopásmového vysílání a v menší míře v doméně nepodstatného vyzařování se vyskytují mimopásmová vysílání definovaná na základě jejich zdroje. Podobně se mohou nepodstatná vyzařování vyskytovat jak v doméně mimopásmového vysílání, tak i v doméně nepodstatného vyzařování.
1.146B
Doména nepodstatného vyzařování: kmitočtová oblast vně domény mimopásmového vysílání, v níž obecně převažují nepodstatná vyzařování.
1.147
Přidělené kmitočtové pásmo: kmitočtové pásmo, uvnitř něhož je povoleno vysílání stanice; šířka tohoto pásma se rovná potřebné šířce pásma zvětšené o dvojnásobek absolutní hodnoty kmitočtové tolerance. U kosmických stanic zahrnuje přidělené kmitočtové pásmo dvojnásobek maximálního Dopplerova posuvu, který se může vyskytnout vzhledem ke kterémukoli bodu na povrchu Země.
1.148
Přidělený kmitočet: střed kmitočtového pásma přiděleného stanici.
1.149
Charakteristický kmitočet: snadno rozpoznatelný a měřitelný kmitočet v daném vysílání.
Jako charakteristický kmitočet může být označen například kmitočet nosné.
1.150
Referenční kmitočet: kmitočet, který má pevnou a přesně určenou polohu vzhledem k přidělenému kmitočtu. Posunutí tohoto kmitočtu vzhledem k přidělenému kmitočtu je co do velikosti a smyslu rovno posunutí charakteristického kmitočtu vzhledem ke středu pásma obsazeného vysíláním.
1.151
Kmitočtová tolerance: největší přípustná odchylka středního kmitočtu pásma obsazeného vysíláním od přiděleného kmitočtu, nebo charakteristického kmitočtu vysílání od referenčního kmitočtu.
Kmitočtová tolerance se vyjadřuje v milióntinách nebo v hertzích.
1.152
Potřebná šířka pásma: šířka kmitočtového pásma právě postačující při daném druhu vysílání pro zajištění přenosu informace požadovanou rychlostí a s požadovanou jakostí v daných podmínkách.
1.153
Šířka zabraného pásma: šířka kmitočtového pásma, pod jehož dolním a nad jehož horním mezním kmitočtem je střední výkon vysílání rovný určenému procentu β/2 z celkového středního výkonu vysílání.
Nestanoví-li doporučení ITU-R pro daný druh vysílání jinak, bude se hodnotou β/2 rozumět 0,5%.
1.154
Vlna s pravotočivou polarizací (ve směru pohybu hodinových ručiček): elipticky nebo kruhově polarizovaná vlna, jejíž vektor elektrického pole pozorovaný ve směru šíření v pevné rovině kolmé ke směru šíření se otáčí pravotočivě, tedy ve směru pohybu hodinových ručiček.
1.155
Vlna s levotočivou polarizací (proti směru pohybu hodinových ručiček): elipticky nebo kruhově polarizovaná vlna, jejíž vektor elektrického pole pozorovaný ve směru šíření v pevné rovině kolmé ke směru šíření se otáčí levotočivě, tedy proti směru pohybu hodinových ručiček.
1.156
Výkon: veškeré odkazy na výkon budou mít podle třídy vysílání jednu z následujících forem a použije se následujících dohodnutých znaků:
a)
špičkový výkon (PX nebo pX),
b)
střední výkon (PY nebo pY),
c)
výkon nosné (PZ nebo pZ).
Pro normální provozní podmínky i pro stav bez modulace jsou vztahy mezi špičkovým výkonem, středním výkonem a výkonem nosné u různých druhů vysílání uvedeny v doporučeních ITU-R, kterých lze použít jako vodítek.
Ve vztazích udává znak p výkon ve wattech a znak P výkon v decibelech vztažený k referenční úrovni.
1.157
Špičkový výkon (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem za normálních provozních podmínek do anténního napáječe po dobu jednoho vysokofrekvenčního kmitu při největším rozkmitu daném modulační obálkou.
1.158
Střední výkon (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem za normálních provozních podmínek do anténního napáječe po dobu dostatečně dlouhou ve srovnání s nejnižším modulačním kmitočtem.
1.159
Výkon nosné (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem bez modulace do anténního napáječe po dobu jednoho vysokofrekvenčního kmitu.
1.160
Zisk antény: poměr, obvykle vyjádřený v decibelech, mezi výkonem potřebným na vstupu bezeztrátové referenční antény a výkonem, který by bylo třeba dodat na vstup dané antény, aby v daném směru a v téže vzdálenosti vytvářely obě antény stejně veliké elektromagnetické pole nebo hustotu výkonového toku. Pokud není určeno jinak, jde o zisk antény ve směru největšího záření. Tento zisk může být uvažován pro určenou polarizaci.
Podle zvolené referenční antény se rozlišuje:
a)
absolutní či izotropní zisk (Gi), je-li referenční anténou prostorově izolovaná izotropní anténa;
b)
zisk vzhledem k půlvlnnému dipólu (Gd), je-li referenční anténou prostorově izolovaný půlvlnný dipól, jehož rovníková rovina obsahuje daný směr;
c)
zisk vzhledem ke krátké vertikální anténě (Gv), je-li referenční anténou lineární vodič mnohem kratší než čtvrtina vlnové délky kolmý k povrchu dokonale vodivé roviny, která obsahuje daný směr.
1.161
Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (e.i.r.p.): součin výkonu dodávaného do antény a jejího izotropního či absolutního zisku v daném směru.
1.162
Efektivní vyzářený výkon (e.r.p.) (v daném směru): součin výkonu dodávaného do antény a jejího zisku v daném směru vztaženého k zisku půlvlnného dipólu.
1.163
Efektivní vyzářený výkon na krátké vertikální anténě (v daném směru): součin výkonu dodávaného do antény a jejího zisku vztaženého k zisku krátké vertikální antény v daném směru.
1.164
Troposférický rozptyl: mechanismus šíření rádiových vln rozptylem, působeným nepravidelností nebo nespojitostí fyzických vlastností troposféry.
1.165
Ionosférický rozptyl: mechanismus šíření rádiových vln rozptylem působeným nepravidelností nebo nespojitostí ionizace ionosféry.
Oddíl VII.
Sdílení kmitočtů
1.166
Rušení: účinek nežádoucí energie působený v radiokomunikačním systému jedním nebo několika vysíláními, vyzařováními nebo indukcí při příjmu projevující se snížením jakosti přenosu, chybnou interpretací nebo ztrátou informace, což by bez přítomnosti takové nežádoucí energie nenastávalo.
1.167
Přípustné rušení: pozorované nebo předpokládané rušení, které vyhovuje kvantitativním kritériím rušení a sdílení obsaženým v Řádu nebo v doporučeních ITU-R nebo ve zvláštních dohodách podle ustanovení Řádu při koordinaci přídělů mezi správami.
1.168
Přijaté rušení: rušení, přijaté dohodou mezi dvěma nebo více správami při koordinaci přídělů bez újmy jiným správám, které je větší než rušení definované jako přípustné rušení.
1.169
Škodlivá interference (rušení): rušení, které ohrožuje činnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnostních služeb, nebo závažně snižuje jakost, opětovně přerušuje nebo brání provozu radiokomunikační služby pracující v souladu s Řádem (CS).
1.170
Ochranný poměr: nejmenší hodnota poměru užitečného a nežádoucího signálu na vstupu přijímače, obvykle vyjádřená v decibelech stanovená za blíže určených podmínek, při níž ještě má užitečný signál na výstupu přijímače určenou jakost.
1.171
Koordinační oblast pro stanovení potřeby koordinace: oblast okolo pozemské stanice sdílející totéž kmitočtové pásmo se zemskými stanicemi nebo okolo vysílací pozemské stanice sdílející totéž obousměrně přidělené kmitočtové pásmo s přijímacími pozemskými stanicemi, vně níž nebude překročena úroveň přípustného rušení, a proto nebude žádána koordinace.
1.172
Koordinační čára: čára vymezující koordinační oblast.
1.173
Koordinační vzdálenost pro stanovení potřeby koordinace: vzdálenost v daném azimutu od pozemské stanice sdílející totéž kmitočtové pásmo se zemskými stanicemi nebo okolo vysílací pozemské stanice sdílející totéž obousměrně přidělené kmitočtové pásmo s přijímacími pozemskými stanicemi, za níž nebude překročena úroveň přípustného rušení, a proto nebude žádána koordinace.
1.174
Ekvivalentní šumová teplota družicového spoje: šumová teplota vztažená na výstup přijímací antény pozemské stanice odpovídající rádiovému šumovému výkonu celkového šumu na výstupu družicového spoje kromě šumu vyvolaného rušením působeným družicovými spoji užívajícími jiné družice a zemskými soustavami.
1.175
Efektivní oblast bodu zamíření (směrovatelného družicového svazku): oblast na povrchu Země, do níž se předpokládá zaměřovat bod zamíření směrovatelného družicového svazku.
Může existovat více vzájemně nepropojených efektivních oblastí bodu zamíření, do nichž se předpokládá zaměřovat směrovatelný družicový svazek.
1.176
Izočára efektivního zisku antény (směrovatelného družicového svazku): obálka čar stejné hodnoty zisku antény vzniklá pohybem bodu zamíření směrovatelného družicového svazku v mezích efektivní oblasti bodu zamíření.
Oddíl VIII.
Technické pojmy ve vztahu k družicím
1.177
Daleký kosmos: kosmický prostor ve vzdálenostech rovných nebo větších než 2 × 106 km od Země.
1.178
Kosmické plavidlo: umělý dopravní prostředek určený k vyslání za hlavní část zemské atmosféry.
1.179
Družice: těleso obíhající okolo jiného tělesa větší hmotnosti, jehož pohyb je přednostně určován přitažlivou silou tohoto většího tělesa.
1.180
Aktivní družice: družice nesoucí stanici určenou k vysílání nebo k přenosu radiokomunikačních signálů.
1.181
Odrazná družice: družice určená k odrážení radiokomunikačních signálů.
1.182
Aktivní senzor: měřicí přístroj používaný službou družicového průzkumu Země nebo službou kosmického výzkumu, který umožňuje získávat informace vysíláním a přijímáním rádiových vln.
1.183
Pasivní senzor: měřicí přístroj užívaný službou družicového průzkumu Země nebo službou kosmického výzkumu, který umožňuje získávat informace přijímáním rádiových vln přírodního původu.
1.184
Oběžná dráha: dráha, kterou vzhledem k dané referenční soustavě opisuje těžiště družice nebo jiného kosmického předmětu převážně pod vlivem přírodních sil, zejména přitažlivé síly.
1.185
Sklon oběžné dráhy (družice Země): úhel sevřený rovinou oběžné dráhy a rovinou zemského rovníku, měřený ve vzestupném uzlu oběžné dráhy od roviny zemského rovníku ve stupních v rozmezí 0° a 180° proti směru pohybu hodinových ručiček.
1.186
Doba oběhu (družice): časový interval mezi dvěma po sobě následujícími průchody družice charakteristickým bodem její oběžné dráhy.
1.187
Výška apogea nebo perigea: výška apogea nebo perigea nad daným referenčním povrchem nahrazujícím povrch Země.
1.188
Geosynchronní družice: družice Země, jejíž doba oběhu se rovná době otočení Země kolem její osy.
1.189
Geostacionární družice: geosynchronní družice, jejíž kruhová a dopředná oběžná dráha leží v rovině rovníku Země a která proto zůstává nehybná vzhledem k Zemi; v širším smyslu je to geosynchronní družice, která zůstává přibližně nehybná vzhledem k Zemi.
1.190
Oběžná dráha geostacionární družice: kruhová a dopředná oběžná dráha geosynchronní družice ležící v rovině rovníku Země.
1.191
Směrovatelný družicový svazek: družicový anténní svazek, který lze přesměrovávat.
Kapitola 2
Kmitočtová pásma
(Článek 2 Řádu)
2.1
Rádiové spektrum je rozděleno na devět pásem označených vzestupnými celými čísly dle dále uvedené tabulky. Jednotkou kmitočtu je hertz (Hz) a kmitočty se vyjadřují:
-
v kilohertzích (kHz) do 3000 kHz včetně,
-
v megahertzích (MHz) od 3 MHz do 3000 MHz včetně,
-
v gigahertzích (GHz) od 3 GHz do 3000 GHz včetně.
V případě, kdy by to vedlo k závažným obtížím, například ve spojení s ohlašováním a zápisem kmitočtů, se seznamy kmitočtů a souvisejícími záležitostmi, lze se od tohoto ustanovení v rozumné míře odchýlit4).
Číslo pásma
N| Symboly| Rozsah kmitočtů (dolní mez mimo, horní mez včetně)| Odpovídající názvy pásem
---|---|---|---
4| VLF| 3 až 30 kHz| myriametrové
5| LF| 30 až 300 kHz| kilometrové
6| MF| 300 až 3000 kHz| hektometrové
7| HF| 3 až 30 MHz| dekametrové
8| VHF| 30 až 300 MHz| metrové
9| UHF| 300 až 3000 MHz| decimetrové
10| SHF| 3 až 30 GHz| centimetrové
11| EHF| 30 až 300 GHz| milimetrové
12| \\---| 300 až 3000 GHz| decimilimetrové
Poznámka 1
: Číslo pásma N platí od 0,3 x 10N Hz do 3 x 10N Hz.
Poznámka 2
: Předpona k = kilo (103), M = mega (106), G = giga (109).
2.2
Správy ve vzájemném styku a ve styku s ITU užívají pro kmitočtová pásma výhradně pojmenování, symboly a zkratky uvedené v ustanovení 2.1 Řádu.
Kapitola 3
Technické vlastnosti stanic
(Článek 3 Řádu)
3.1
Výběr a provedení zařízení použitého pro stanici a veškeré vysílání z něj musí vyhovovat ustanovením Řádu.
3.2
Volba vysílacích, přijímacích a měřících zařízení by měla být, jak jen to je možné, založena na nejnovějším pokroku v technice, který je popsán, mimo jiné, i v doporučeních ITU-R.
3.3
Vysílací a přijímací zařízení zamýšlené k použití v dané části kmitočtového spektra má být navrženo s ohledem na technické vlastnosti vysílacích a přijímacích zařízení používaných v okolních a dalších částech spektra, za předpokladu že byla uplatněna veškerá technicky a ekonomicky přijatelná opatření k omezení úrovně nežádoucího vyzařování z vysílajícího zařízení uvedeného do provozu později a k omezení vlivu rušení na přijímací zařízení uvedené do provozu později.
3.4
Zařízení použité ve stanici by mělo v maximální možné míře aplikovat metody zpracování signálu, které umožní efektivnější využívání kmitočtového spektra v souladu s příslušnými doporučeními ITU-R.
3.5
Vysílací stanice musí splňovat kmitočtovou stabilitu stanovenou v Dodatku 2 Řádu.
3.6
Vysílací stanice musí splňovat maximální povolené výkonové úrovně nepodstatného vyzařování stanovené v Dodatku 3 Řádu.
3.7
Vysílací stanice musí splňovat maximální povolené výkonové úrovně pro mimopásmové vyzařování, nebo nežádoucí vyzařování v doméně mimopásmového vysílání, specifikované v Řádu pro určité služby a druhy vysílání. V případě, že tyto maximální povolené výkonové úrovně nejsou stanoveny, měla by stanice v maximální možné míře splnit požadavky k omezení mimopásmového vyzařování, nebo nežádoucího vyzařování v doméně mimopásmového vysílání, stanovené v příslušných doporučeních ITU-R.
3.8
Veškeré úsilí by mělo směřovat k dosažení co nejvyšší kmitočtové stability a co nejnižší úrovně nežádoucího vyzařování, které technologie a vlastnosti služby umožňují.
3.9
Šířka pásma vysílání musí být taková, aby zajistila co nejefektivnější využívání spektra; všeobecně se požaduje, aby šířka pásma byla co nejmenší, kterou technologie a vlastnosti služby umožňují. Vodítko pro určení potřebné šířky pásma poskytuje Dodatek 1 Řádu.
3.10
Při použití širokopásmových technologií musí být použita minimální spektrální hustota výkonu v souladu s efektivním využíváním spektra.
3.11
Přijímač použitý pro danou službu musí být schopen z důvodu efektivního využívání spektra vyrovnat se co nejlépe s kmitočtovou tolerancí vysílače této služby s přihlédnutím k případnému Dopplerovu efektu.
3.12
Přijímací stanice by měly využívat zařízení s technickými charakteristikami odpovídajícími druhu vysílání; zvláště selektivita by měla odpovídat šířce pásma vysílání (viz ustanovení 3.9 výše).
3.13
Vlastnosti přijímačů mají být voleny tak, aby jim vysílače umístěné v odpovídající vzdálenosti a provozované v souladu s Řádem nezpůsobovaly rušení.
3.14
K zajištění souladu s Řádem musí správy zajistit přiměřeně časté kontroly vysílání stanic pod jejich jurisdikcí. Pro tento účel mohou použít prostředky zmíněné v Článku 16 Řádu. Technika a intervaly prováděných měření musí být co nejvíce v souladu s posledními doporučeními ITU-R.
Kapitola 4
Přidělování a využívání kmitočtů
(Článek 4 Řádu)
4.1
Členské státy ITU (včetně České republiky) jsou povinny usilovat o to, aby se využívání kmitočtů a spektra omezilo na minimum potřebné pro poskytování nezbytných služeb v dostatečné míře. Aby toho dosáhly, jsou povinny usilovat o neprodlené zavádění nejnovějšího technického pokroku (CS 195).
4.2
Členské státy se zavazují, že při přidělování kmitočtů stanicím schopným působit škodlivé rušení službám zprostředkovávaným stanicemi jiné země, budou postupovat v souladu s tabulkou kmitočtových přidělení a s ostatními ustanoveními Řádu.
4.3
Každý nový příděl nebo změna kmitočtu nebo jiné základní charakteristiky existujícího přídělu (viz Dodatek 4 Řádu) musí být provedeny tak, aby se zabránilo škodlivému rušení služeb zprostředkovávaných stanicemi užívajícími kmitočty přidělené v souladu s tabulkou přidělení kmitočtových pásem a s ostatními ustanoveními Řádu, jejichž přídělové charakteristiky jsou zapsány v Základním mezinárodním rejstříku kmitočtů (MIFR).
4.4
Správy členských zemí nejsou oprávněny přidělovat kmitočty stanicím v rozporu s tabulkou přidělení kmitočtových pásem uvedenou v Řádu, nebo s jinými ustanoveními Řádu, s výjimkou výslovné podmínky, že tím nebude působeno škodlivé rušení službám, jejichž stanice jsou provozovány v souladu s ustanoveními Ústavy, Úmluvy a Řádu, ani že nebude pro takový příděl žádána ochrana před rušením působeným těmito službami.
4.5
Kmitočet přidělený stanici určité služby musí být oddělen od mezí pásma přiděleného této službě tak, že s ohledem na kmitočtové pásmo přidělené stanici nebude působeno škodlivé rušení službám, jimž jsou přidělena bezprostředně sousedící kmitočtová pásma.
4.6
Radioastronomická služba je pro potřeby řešení případů škodlivého rušení považována za radiokomunikační službu. Radioastronomické službě však bude poskytována jen taková ochrana před různými službami v jiných pásmech, jakou jsou tyto různé služby chráněny mezi sebou navzájem.
4.7
Služba kosmického výzkumu (pasivní) a služba družicového průzkumu Země (pasivní) bude pro potřeby řešení případů škodlivého rušení požívat jen takové ochrany před různými službami v jiných pásmech, jakou jsou tyto různé služby chráněny mezi sebou navzájem.
4.8
Pokud je v sousedících Regionech ITU (viz definice v ustanovení 5.2 níže) nebo v jejich částech přiděleno kmitočtové pásmo různým službám s toutéž kategorií (viz Kapitola 5, Oddíly I. a II.), je základním principem rovnost práv na provoz. V souladu s tím musí být stanice každé služby v jednom Regionu nebo v jeho části provozovány tak, aby nepůsobily škodlivé rušení žádné ze služeb shodné nebo vyšší kategorie v ostatních Regionech nebo v jejich částech.
4.9
Stanici v tísni a/nebo stanici, která ji v tísni pomáhá, nebrání žádné ustanovení Řádu v použití veškerých radiokomunikačních prostředků, jimiž disponuje, k tomu, aby upoutala pozornost, oznámila svou situaci a polohu stanice v tísni a aby si zjednala nebo poskytla pomoc.
4.10.
Při přidělování a využívání rádiových kmitočtů členské státy zohlední bezpečnostní hlediska radionavigační služby a ostatních bezpečnostních služeb vyžadující zvláštní opatření k zamezení škodlivého rušení.
4.11
Členské státy uznávají, že mezi kmitočty, které mají charakteristiky šíření na dlouhé vzdálenosti a jsou zvláště užitečné pro dálkovou komunikaci, patří kmitočty v pásmech mezi 5 MHz a 30 MHz; souhlasí s tím, že vynaloží veškeré úsilí na to, aby si tato pásma rezervovaly pro takovou komunikaci. Kdykoli se kmitočet v těchto pásmech používá pro komunikaci na krátkou nebo střední vzdálenost, použije se minimální potřebný výkon.
4.12
Aby se snížily nároky na kmitočty v pásmech mezi 5 MHz a 30 MHz a tím se zabránilo škodlivému rušení dálkových radiokomunikací, jsou správy vyzývány k tomu, aby, kdykoli to bylo možné, používaly jakýkoli jiný možný komunikační prostředek.
4.13
Je-li to za zvláštní okolnosti nutné, může správní orgán jako výjimku z běžných provozních postupů povolených těmito předpisy využít zvláštních provozních metod uvedených níže pouze za předpokladu, že charakteristiky stanic stále odpovídají těm, které byly vloženy do Základního mezinárodního registru kmitočtů:
4.14
a) stanice pevné služby nebo pozemská stanice v družicové pevné službě mohou za podmínek definovaných v ustanoveních 5.28 až 5.31 vysílat pohyblivým stanicím na jejich normálních kmitočtech;
4.15
b) pozemní stanice mohou za podmínek definovaných v ustanoveních 5.28 až 5.31 komunikovat s pevnými stanicemi v pevné službě nebo pozemskými stanicemi družicové pevné služby nebo jinými pozemními stanicemi stejné kategorie.
4.16
Za okolností týkajících se záchrany života nebo bezpečnosti lodě nebo letadla může pozemní stanice komunikovat s pevnými stanicemi nebo pozemními stanicemi jiné kategorie.
4.17
Jakákoli správa může, v pásmu přiřazeném pevné službě nebo v pásmu přiděleném družicové pevné službě, přidělit kmitočet stanici oprávněné jednosměrně vysílat z jednoho stanoveného pevného bodu na jeden nebo více specifikovaných pevných bodů za předpokladu, že takové vysílání není určeno pro přímý příjem širokou veřejností.
4.18
Jakákoli pohyblivá stanice vyzařující spektrum, které vyhovuje toleranci kmitočtu platné pro pobřežní stanici, s níž komunikuje, může vysílat na stejném kmitočtu jako pobřežní stanice za podmínky, že stanice požaduje takový přenos a že škodlivé rušení nebude způsobeno jiným stanicím.
4.19
V některých případech stanovených v článcích 31 a 51 Řádu jsou letadlové stanice oprávněny používat kmitočty v pásmech přidělených námořní pohyblivé službě za účelem komunikace se stanicemi této služby (viz ustanovení 51.73).
4.20
Letadlové pozemské stanice jsou oprávněny používat kmitočty v pásmech přidělených družicové námořní pohyblivé službě za účelem komunikace prostřednictvím stanic této služby s veřejnými telegrafními a telefonními sítěmi.
4.21
Ve výjimečných případech mohou pozemní pohyblivé pozemské stanice v družicové pozemní pohyblivé službě komunikovat se stanicemi v družicové námořní pohyblivé a družicové letecké pohyblivé službě. Tyto operace musí být v souladu s příslušnými ustanoveními Řádu týkajícími se těchto služeb a podléhají dohodě mezi dotčenými správními orgány při patřičném zohlednění ustanovení 4.10.
4.22
Jakákoli vyzařování schopná způsobit škodlivé rušení tísňové, výstražné, pilnostní nebo bezpečnostní komunikaci na mezinárodních tísňových a pilnostních kmitočtech stanovených pro tyto účely těmito předpisy jsou zakázána. Doplňkové nouzové kmitočty dostupné na méně než celosvětovém základě by měly být dostatečně chráněny.
4.23
Vysílání pro a od stanic umístěných na platformě ve velké výšce se omezují na pásma specificky určená v kapitole 5.
4.24
Systémy kosmického výzkumu určené k provozu v dalekém kosmu mohou také využívat přidělení vesmírného výzkumu (daleký kosmos) se stejným statusem jako přidělení, když je kosmická loď blízko Země, například při startu, na časné dráze, při létání u Země a návratu na Zemi.
Kapitola 5
Kmitočtová přidělení
(Článek 5 Řádu)
Úvod
5.1
Pokud se ve správě rádiového spektra používá pojmů přidělení, skupinové přidělení a příděl, mají tyto pojmy ve třech pracovních jazycích Mezinárodní telekomunikační unie a češtině významy uvedené v ustanoveních 1.16 až 1.18 Řádu.
Kmitočet nebo kmitočtové pásmo se přiřazuje| Přiřazení se nazve
---|---
francouzsky| anglicky| španělsky| česky
službám| attribution
(attribuer)| allocation
(to allocate)| atribución
(atribuir)| přidělení
regionům nebo zemím| allotissement
(allotir)| allotment
(to allot)| adjudicación
(adjudicar)| skupinové přidělení
stanicím| assignation
(assigner)| assignment
(to assign)| asignación
(asignar)| příděl
Oddíl I.
Regiony a pásma
5.2
Pro přidělování kmitočtů byl svět rozdělen do tří Regionů. Česká republika patří do Regionu 1.
5.3
Region 1:
Region 1 zahrnuje území ohraničené na východě čárou A (čáry A, B a C jsou definovány dále) a na západě čárou B kromě veškerého území Íránu ležícího uvnitř těchto mezí. Zahrnuje také veškeré území Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu, Mongolska, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Ruska, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Turecka a Ukrajiny, a území na sever od Ruska, ležící mezi čárami A a C.
5.4
Region 2:
Region 2 zahrnuje území ohraničené na východě čárou B a na západě čárou C.
5.5
Region 3:
Region 3 zahrnuje území ohraničené na východě čárou C a na západě čárou A kromě území Arménie, Ázerbajdžánu, Gruzie, Kazachstánu, Mongolska, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Ruska, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Turecka a Ukrajiny a území na sever od Ruska. Zahrnuje také tu část území Íránu, která leží vně těchto mezí.
5.6
Čáry A, B a C jsou definovány takto:
5.7
Čára A:
Čára A vychází ze severního pólu, sleduje 40. poledník východně od Greenwich až k 40. severní rovnoběžce, dále oblouk hlavní kružnice až k průsečíku 60. východního poledníku s obratníkem Raka a nakonec sleduje 60. východní poledník až k jižnímu pólu.
5.8
Čára B:
Čára B vychází ze severního pólu, sleduje 10. poledník západně od Greenwich až k jeho průsečíku se 72. severní rovnoběžkou, potom oblouk hlavní kružnice až k průsečíku 50. západního poledníku s 40. severní rovnoběžkou, znova oblouk hlavní kružnice až k průsečíku 20. západního poledníku a 10. jižní rovnoběžky a nakonec sleduje 20. západní poledník k jižnímu pólu.
5.9
Čára C:
Čára C vychází ze severního pólu, sleduje oblouk hlavní kružnice až k průsečíku severní rovnoběžky 65°30’ s mezinárodní hranicí v Beringově úžině, pak oblouk hlavní kružnice až k průsečíku se 165. východním poledníkem a severní 50. rovnoběžkou, dále sleduje oblouk hlavní kružnice až k průsečíku 170. západního poledníku s 10. severní rovnoběžkou, dále pokračuje podél 10. severní rovnoběžky až k jejímu průsečíku se 120. západním poledníkem, nakonec pak sleduje 120. západní poledník až k jižnímu pólu.
Oddíl II.
Kategorie služeb a přidělení
5.23
Přednostní a podružné služby
5.24
1) Je-li v poli tabulky některé kmitočtové pásmo vyznačeno jako přidělené více než jedné službě, ať již celosvětově nebo v některém Regionu, jsou tyto služby zapsány v tomto pořadí:
5.25
a) služby, jejichž názvy jsou vytištěny velkými písmeny (například: PEVNÁ), se nazývají přednostní služby;
5.26
b) služby, jejichž názvy jsou vytištěny obyčejným písmem (příklad: Pohyblivá), se nazývají podružné služby (viz ustanovení č. 5.28 až 5.31 Řádu).
5.27
2) Doplňkové poznámky jsou vytištěny obyčejným písmem (například: POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé).
5.28
3) Stanice podružné služby:
5.29
a) nesmí působit škodlivé rušení stanicím přednostních služeb, jimž jsou kmitočty již přiděleny nebo budou přiděleny později než jim;
5.30
b) nemohou nárokovat ochranu před škodlivým rušením od stanic přednostní služby, jimž jsou kmitočty již přiděleny nebo budou přiděleny později než jim;
5.31
c) mohou ovšem nárokovat ochranu před škodlivým rušením od stanic téže nebo jiné podružné služby, jimž mohou kmitočty být přiděleny později než jim.
5.32
4) Je-li v poznámce Řádu určité pásmo vyznačeno jako přidělené některé službě podružně na území menším než Region nebo v některé zemi, jde o podružnou službu (viz ustanovení č. 5.28 až 5.31 Řádu).
5.33
5) Je-li v poznámce Řádu určité pásmo vyznačeno jako přidělené některé službě přednostně na území menším než Region nebo v některé zemi, jde o přednostní službu pouze na tomto území nebo v této zemi.
5.34
Doplňková přidělení
5.35
1) Je-li v poznámce Řádu určité pásmo vyznačeno jako přidělené navíc některé službě na území menším než Region nebo v některé zemi, jde o doplňkové přidělení, tedy o přidělení, které se na tomto území nebo v této zemi připojuje ke službě nebo ke službám, které jsou v tabulce vyznačeny (viz ustanovení č. 5.36 Řádu).
5.36
2) Neobsahuje-li poznámka Řádu žádné omezení, uložené dané službě nebo službám, kromě omezení, že tyto služby budou provozovány jen na určitém území nebo v určité zemi, pak stanice této služby nebo těchto služeb mají rovná provozní práva vzhledem ke stanicím jiné přednostní služby nebo služeb, uvedených v tabulce.
5.37
3) Jsou-li doplňkovému přidělení uložena další omezení navíc k omezení provozu jen na určitém území nebo v určité zemi, je to vyznačeno v poznámce Řádu.
5.38
Náhradní přidělení
5.39
1) Je-li v poznámce Řádu určité pásmo vyznačeno jako přidělené jedné nebo více službám na území menším než Region nebo v některé zemi, jde o náhradní přidělení, tedy o přidělení, které na tomto území nebo v této zemi nahrazuje přidělení vyznačené v tabulce (viz ustanovení č. 5.40 Řádu).
5.40
2) Neobsahuje-li poznámka Řádu žádné omezení uložené stanicím dané služby nebo služeb kromě omezení, že tyto služby budou provozovány jen na určitém území nebo v určité zemi, pak stanice této služby nebo těchto služeb mají rovná provozní práva vzhledem ke stanicím jiné přednostní služby nebo služeb uvedených v tabulce, jimž je toto pásmo přiděleno na jiných územích nebo v jiných zemích.
5.41
3) Jsou-li stanicím náhradně přidělené služby kromě omezení, že tato služba bude provozována jen na určitém území nebo v určité zemi, uložena další omezení, je to vyznačeno v poznámce Řádu.
5.42
Různá ustanovení
5.43
1) Je-li v Řádu uvedeno, že určitá služba nebo určité stanice v určité službě mohou být v určitém kmitočtovém pásmu provozovány pod podmínkou, že nebude působeno škodlivé rušení jiné službě nebo jiné stanici v téže službě, znamená to také, že tato služba, která nesmí působit škodlivé rušení, nemůže nárokovat ochranu před škodlivým rušením působeným jinou službou nebo jinou stanicí v téže službě.
5.43A
1bis) Je-li v Řádu uvedeno, že určitá služba nebo určité stanice mohou být v určitém kmitočtovém pásmu provozovány pod podmínkou, že nebudou nárokovat ochranu před jinou službou nebo stanicí v téže službě, znamená to také, že tato služba, která nemůže nárokovat ochranu před škodlivým rušením, nesmí působit škodlivé rušení jiné službě nebo jiné stanici v téže službě.
5.44
2) Pokud není v poznámce Řádu uvedeno jinak, pojem pevná služba, kdekoli se vyskytuje v Oddílu IV. této kapitoly, nezahrnuje soustavy užívající šíření ionosférickým rozptylem.
Oddíl III.
Poznámky Řádu
Poznámky Řádu v tomto oddílu jsou výtahem z Článku 5 Řádu v návaznosti na jejich použití v Národní kmitočtové tabulce uvedené v oddílu V. této kapitoly.
Názvy zemí uvedené v Poznámkách Řádu jsou obecně zavedenými názvy území spravovanými příslušnými státními orgány, nikoli striktně oficiálními protokolárními názvy státních celků.
5.53
Správy, které povolí používat kmitočty nižší než 8,3 kHz, zajistí, že tím nevznikne škodlivé rušení službám, jimž jsou přidělena pásma nad 8,3 kHz.
5.54
Správy, které provádějí vědecký výzkum na kmitočtech pod 8,3 kHz, se naléhavě žádají, aby o tom informovaly ostatní správy, jichž se to může týkat, a aby tento výzkum měl veškerou prakticky uskutečnitelnou ochranu proti škodlivému rušení.
5.54A
Využívání pásma 8,3–11,3 kHz stanicemi pomocné meteorologické služby je omezeno pouze na pasivní využití. Stanice pomocné meteorologické služby nesmí v pásmu 9–11,3 kHz požadovat ochranu před stanicemi radionavigační služby, jež byly Úřadu ohlášeny k notifikaci před 1. lednem 2013. Pro sdílení mezi stanicemi pomocné meteorologické služby a stanicemi radionavigační služby, které byly ohlášeny k notifikaci po tomto datu, platí nejnovější verze Doporučení ITU-R RS.1881.
5.56
Stanice služeb, jimž jsou přidělena pásma 14–19,95 kHz a 20,05–70 kHz a navíc v Regionu 1 pásma 72–84 kHz a 86–90 kHz, mohou vysílat kmitočtové normály a časové signály. Takové stanice musí být chráněny proti škodlivým rušením. V Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Rusku, Tádžikistánu a v Turkmenistánu se k tomu účelu použije kmitočtů 25 kHz a 50 kHz za stejných podmínek.
5.57
Využívání pásem 14–19,95 kHz, 20,05–70 kHz a 70–90 kHz (v Regionu 1: 72–84 kHz a 86–90 kHz) námořní pohyblivou službou je omezeno na radiotelegrafní pobřežní stanice (jen A1A a F1B). Výjimečně je povoleno používat vysílání třídy J2B nebo J7B s podmínkou, že šířka potřebného pásma nepřesáhne tu, která odpovídá normálně vysílání třídy A1A nebo F1B v daných pásmech.
5.60
V pásmech 70–90 kHz (v Regionu 1: 70–86 kHz) a 110–130 kHz (v Regionu 1: 112–130 kHz) se mohou využívat impulsní radionavigační soustavy s podmínkou, že nesmí působit škodlivé rušení stanicím ostatních služeb, jimž jsou tato pásma přidělena.
5.62
Správy, které provozují stanice radionavigační služby v pásmu 90–110 kHz, se naléhavě žádají, aby koordinovaly technické a provozní údaje těchto stanic tak, aby se předešlo škodlivému rušení služeb jimi zajišťovaných.
5.64
Pro stanice pevné služby v pásmech přidělených této službě mezi 90 kHz a 160 kHz (v Regionu 1: 148,5 kHz) a pro stanice námořní pohyblivé služby v pásmech přidělených této službě mezi 110 kHz a 160 kHz (v Regionu 1: 148,5 kHz) jsou povolena pouze vysílání tříd A1A nebo F1B, A2C, A3C, F1C nebo F3C. Výjimečně jsou v pásmu 110–160 kHz (v Regionu 1: 148,5 kHz) pro stanice námořní pohyblivé služby povolena rovněž vysílání třídy J2B nebo J7B.
5.67A
Stanice v amatérské službě využívající kmitočty v pásmu 135,7–137,8 kHz nesmí překročit maximální vyzářený výkon 1 W (e.i.r.p.).
5.67B
Využívání pásma 135,7–137,8 kHz v Alžírsku, Egyptě, Íránu, Iráku, Libanonu, Sýrii, Súdánu, Jižním Súdánu a v Tunisku je omezeno na pevnou službu a námořní pohyblivou službu. Ve shora zmíněných zemích nesmí být pásmo 135,7–137,8 kHz využíváno amatérskou službou, což nechť je bráno v úvahu zeměmi, které takové využívání povolují.
5.73
V pásmu 285–325 kHz (v Regionu 1: 283,5–325 kHz) lze v námořní radionavigační službě také vysílat doplňkové navigační informace s použitím úzkopásmových technik za podmínky, že to nezpůsobí škodlivé rušení stanicím radiomajáků pracujícím v radionavigační službě.
5.74
Doplňkové přidělení: v Regionu 1 je pásmo 285,3–285,7 kHz přiděleno navíc přednostně námořní radionavigační službě (s výjimkou radiomajáků).
5.76
Kmitočet 410 kHz je určen pro rádiové zaměřování v námořní radionavigační službě. Ostatní radionavigační služby, jimž je pásmo 405–415 kHz přiděleno, nesmí působit škodlivé rušení rádiovému zaměřování v pásmu 406,5–413,5 kHz.
5.79
Využívání pásem 415–495 kHz a 505–526,5 kHz (v Regionu 2: 505–510 kHz) námořní pohyblivou službou je omezeno na radiotelegrafii.
5.79A
Při zřizování pobřežních stanic ve službě NAVTEX na kmitočtech 490 kHz, 518 kHz a 4209,5 kHz se správám důrazně doporučuje, aby koordinovaly jejich provozní charakteristiky v souladu s postupy Mezinárodní námořní organizace (IMO), viz Resoluci 339.
5.80A
Maximální ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (e.i.r.p.) stanic amatérské služby, které využívají pásmo 472–479 kHz, nesmí překročit 1 W. Správy mohou zvýšit tento limit e.i.r.p. na 5 W v částech svých území, která jsou vzdálena více než 800 km od hranic Alžírska, Saúdské Arábie, Ázerbájdžánu, Bahrajnu, Běloruska, Číny, Komor, Džibuti, Egypta, Spojených arabských emirátů, Ruska, Íránu, Iráku, Jordánska, Kazachstánu, Kuvajtu, Libanonu, Libye, Maroka, Mauritánie, Ománu, Uzbekistánu, Kataru, Sýrie, Kyrgyzstánu, Somálska, Súdánu, Tuniska, Ukrajiny a Jemenu. Stanice amatérské služby nesmí v tomto pásmu působit rušení stanicím letecké radionavigační služby, ani před nimi požadovat ochranu.
5.80B
Využívání pásma 472–479 kHz v Alžírsku, Saúdské Arábii, Ázerbájdžánu, Bahrajnu, Bělorusku, Číně, Komorech, Džibuti, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Rusku, Iráku, Jordánsku, Kazachstánu, Kuvajtu, Libanonu, Libyi, Mauritánii, Ománu, Uzbekistánu, Kataru, Sýrii, Kyrgyzstánu, Somálsku, Súdánu, Tunisu a Jemenu je omezeno na námořní pohyblivou a leteckou radionavigační službu. Amatérská služba nesmí být v uvedených zemích v tomto pásmu využívána a tento fakt vezmou na vědomí země takové využívání povolující.
5.82
V námořní pohyblivé službě budou kmitočet 490 kHz využívat pobřežní stanice výhradně pro vysílání navigačních a meteorologických výstrah a pilných zpráv pro plavidla pomocí úzkopásmové telegrafie s přímým tiskem. Podmínky pro využívání kmitočtu 490 kHz jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu. Správy se žádají, aby při využívání pásma 415–495 kHz leteckou radionavigační službou zajistily, aby kmitočtu 490 kHz nebylo působeno škodlivé rušení. Při využívání pásma 472–479 kHz amatérskou službou správy zajistí, že nebude působeno škodlivé rušení kmitočtu 490 kHz.
5.84
Podmínky pro využívání kmitočtu 518 kHz námořní pohyblivou službou jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu.
5.90
V pásmu 1605–1705 kHz v případech, které se týkají některé rozhlasové stanice v Regionu 2, musí být oblast služby námořních pohyblivých stanic v Regionu 1 omezena na velikost, určenou pokrytím přízemní vlnou.
5.92
Některé země v Regionu 1 používají soustavy rádiového určování v pásmech 1606,5–1625 kHz, 1635–1800 kHz, 1850–2160 kHz, 2194–2300 kHz, 2502–2850 kHz a 3500–3800 kHz s podmínkou dohody uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. Střední vyzářený výkon těchto stanic nesmí překročit 50 W.
5.93
Doplňkové přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Maďarsku, Kazachstánu, Lotyšsku, Litvě, Mongolsku, Nigérii, Uzbekistánu, Polsku, Kyrgyzstánu, na Slovensku, v Rusku, Tádžikistánu, Čadu, Turkmenistánu a na Ukrajině jsou pásma 1625–1635 kHz, 1800–1810 kHz a 2160–2170 kHz přidělena navíc přednostně pevné a pozemní pohyblivé službě za předpokladu uzavření dohody podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu.
5.96
V pásmech 1715–1800 kHz a 1850–2000 kHz mohou správy Německa, Rakouska, Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Chorvatska, Dánska, Estonska, Finska, Gruzie, Maďarska, Irska, Islandu, Izraele, Kazachstánu, Lotyšska, Litvy, Lichtenštejnska, Malty, Moldavska, Norska, Uzbekistánu, Polska, Kyrgyzstánu, Slovenska, České republiky, Spojeného království, Ruska, Švédska, Švýcarska, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Ukrajiny přidělit až 200 kHz své amatérské službě. Nicméně, při přidělování pásem v tomto rozsahu amatérské službě správy těchto zemí po předchozích konzultacích se správami sousedních zemí provedou případná opatření, aby se předešlo škodlivému rušení pevné a pohyblivé služby ostatních zemí jejich amatérskou službou. Střední výkon žádné amatérské stanice zde nesmí překročit 10 W.
5.98
Náhradní přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Belgii, Kamerunu, Kongu, Dánsku, Egyptě, Eritreji, Španělsku, Etiopii, Rusku, Gruzii, Řecku, Itálii, Kazachstánu, Libanonu, Arabské republice, Kyrgyzstánu, Somálsku, Tádžikistánu, Tunisku, Turkmenistánu a Turecku je pásmo 1 810–1 830 kHz přiděleno na primární bázi službám pevné a pohyblivé s výjimkou leteckých pohyblivých služeb.
5.99
Doplňkové přidělení: v Saúdské Arábii, Rakousku, Iráku, Libyi, Uzbekistánu, na Slovensku, v Rumunsku, Slovinsku, Čadu a Togu je pásmo 1810–1830 kHz přiděleno navíc přednostně pevné a pohyblivé službě kromě letecké pohyblivé.
5.100
V Regionu 1 smí být povolení k využívání pásma 1810–1830 kHz amatérskou službou v zemích nacházejících se zčásti nebo zcela na sever od 40°N udělováno až po konsultacích se zeměmi zmíněnými v ustanoveních č. 5.98 a 5.99 Řádu, a to za účelem stanovení opatření nutných k zábraně škodlivého rušení mezi amatérskými stanicemi a stanicemi ostatních služeb provozovaných v souladu s ustanoveními č. 5.98 a 5.99 Řádu.
5.103
V Regionu 1 při přidělování stanicím v pevné a pohyblivé službě v pásmech 1850–2045 kHz, 2194–2498 kHz, 2502–2625 kHz a 2650–2850 kHz by správy měly vzít v úvahu specifické potřeby námořní pohyblivé služby.
5.104
V Regionu 1 je využívání pásma 2025–2045 kHz pomocnou meteorologickou službou omezeno na stanice oceánografických bójí.
5.108
Nosný kmitočet 2182 kHz je mezinárodní tísňový a volací kmitočet pro radiotelefonii. Podmínky využívání pásma 2173,5–2190,5 kHz jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu.
5.109
Kmitočty 2187,5 kHz, 4207,5 kHz, 6312 kHz, 8414,5 kHz, 12 577 kHz a 16 804,5 kHz jsou mezinárodní tísňové kmitočty pro digitální selektivní volání. Podmínky pro využívání těchto kmitočtů jsou předepsány v Článku 31 Řádu.
5.110
Kmitočty 2174,5 kHz, 4177,5 kHz, 6268 kHz, 8376,5 kHz, 12 520 kHz a 16 695 kHz jsou mezinárodní tísňové kmitočty pro úzkopásmovou telegrafii s přímým tiskem. Podmínky pro využívání těchto kmitočtů jsou předepsány v Článku 31 Řádu.
5.111
Nosné kmitočty 2182 kHz, 3023 kHz, 5680 kHz, 8364 kHz a kmitočty 121,5 MHz, 156,525 MHz, 156,8 MHz a 243 MHz se mohou navíc využívat v souladu s postupy platícími pro zemské radiokomunikační služby, pro pátrací a záchranné operace týkající se kosmických plavidel s posádkou. Podmínky pro využívání těchto kmitočtů jsou předepsány v Článku 31 Řádu.
Totéž se vztahuje na kmitočty 10 003 kHz, 14 993 kHz a 19 993 kHz, ale v každém ze zde jmenovaných případů musí vysílání být omezeno na pásmo ±3 kHz okolo příslušného kmitočtu.
5.115
Nosné kmitočty (referenční) 3023 kHz a 5680 kHz mohou navíc využívat v souladu s Článkem 31 Řádu stanice námořní pohyblivé služby zúčastněné na koordinovaných operacích pátrání a záchrany.
5.116
Při udělování povolení k využívání pásma 3155–3195 kHz se správy naléhavě žádají, aby poskytly společný celosvětový kanál pro bezdrátové přístroje nízkého výkonu pro nedoslýchavé. Další kanály pro tato zařízení pro krytí místních potřeb lze přidělovat v pásmech mezi 3155 kHz a 3400 kHz.
Správy by měly vzít v úvahu, že kmitočty v oblasti 3000 kHz až 4000 kHz jsou vhodné pro zařízení pro nedoslýchavé koncipovaná pro provoz na malé vzdálenosti v dosahu indukčního pole.
5.127
Využívání pásma 4000–4063 kHz námořní pohyblivou službou je omezeno na plavidlové stanice používající radiotelefonii (viz ustanovení č. 52.220 a Dodatek 17 Řádu).
5.128
Kmitočty v pásmech 4063–4123 kHz a 4130–4438 kHz mohou být výjimečně využívány stanicemi v pevné službě komunikujícími pouze uvnitř hranic země, v níž jsou umístěny, se středním výkonem nepřekračujícím 50 W, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení námořní pohyblivé službě. Navíc v Afganistánu, Argentině, Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Botswaně, Burkině Faso, Středoafrické republice, Číně, Rusku, Gruzii, Indii, Kazachstánu, Mali, Nigeru, Pákistánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Čadu, Turkmenistánu a na Ukrajině v pásmech 4063–4123 kHz, 4130–4133 kHz a 4408–4438 kHz mohou stanice v pevné službě se středním výkonem nepřesahujícím 1 kW být provozovány za podmínky, že jsou umístěny minimálně 600 km od pobřeží a že nebude působeno škodlivé rušení námořní pohyblivé službě.
5.130
Podmínky využívání nosných kmitočtů 4125 kHz a 6215 kHz jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu.
5.131
Kmitočet 4209,5 kHz využívají výhradně pobřežní stanice pro vysílání meteorologických a navigačních výstrah a pilných zpráv pro plavidla pomocí úzkopásmových technik s přímým tiskem.
5.132
Kmitočty 4210 kHz, 6314 kHz, 8416,5 kHz, 12 579 kHz, 16 806,5 kHz, 19 680,5 kHz, 22 376 kHz a 26 100,5 kHz jsou mezinárodní kmitočty pro vysílání námořních bezpečnostních informací (MSI) (viz Dodatek 17 Řádu).
5.132A
Stanice radiolokační služby nesmí působit škodlivé rušení stanicím provozovaným v pevné a pohyblivé službě, ani požadovat ochranu před nimi. Aplikace radiolokační služby jsou omezeny na oceánografické radary provozované v souladu s Rezolucí 612.
5.132B
Náhradní přidělení: v Arménii, Bělorusku, Moldavsku, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu je pásmo 4438–4488 kHz přednostně přiděleno službám pevné a pohyblivé kromě letecké pohyblivé (R).
5.133A
Náhradní přidělení: v Arménii, Bělorusku, Moldavsku, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu jsou pásma 5250–5275 kHz a 26200–26350 kHz přednostně přidělena službám pevné a pohyblivé kromě letecké pohyblivé.
5.133B
Stanice v amatérské službě využívající pásmo 5351,5–5366,5 kHz nesmí překročit maximální vyzářený výkon 15 W (e.i.r.p.). V Regionu 2 v Mexiku, stanice v amatérské službě využívající pásmo 5351,5–5366,5 kHz nesmí překročit maximální vyzářený výkon 20 W (e.i.r.p.). V následujících zemích Regionu 2: Antigua a Barbuda, Argentina, Bahamy, Barbados, Belize, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Dominikánská republika, Dominika, Salvador, Ekvádor, Grenada, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Jamajka, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Surinam, Trinidad a Tobago, Uruguay, Venezuela a nizozemská zámořská území v Regionu 2, stanice v amatérské službě využívající pásmo 5351,5–5366,5 kHz nesmí překročit maximální vyzářený výkon 25 W (e.i.r.p.).
5.134
Využívání pásem 5900–5950 kHz, 7300–7350 kHz, 9400–9500 kHz, 11600–11650 kHz, 12050–12100 kHz, 13570–13600 kHz, 13800–13870 kHz, 15600–15800 kHz, 17480–17550 kHz a 18900–19020 kHz rozhlasovou službou podléhá postupu stanovenému v Článku 12 Řádu. Správy se žádají, aby tato pásma využívaly k usnadnění zavedení digitálně modulovaných vysílání v souladu s ustanoveními Resoluce 517.
5.136
Doplňkové přidělení: Kmitočty v pásmu 5900–5950 kHz mohou být využívány stanicemi níže zmíněných služeb ve styku pouze uvnitř hranic států, v nichž jsou umístěny, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě: pevná služba ve všech třech Regionech, pozemní pohyblivá služba v Regionu 1, pohyblivá služba kromě letecké pohyblivé (R), v Regionech 2 a 3. Správy se naléhavě žádají, aby využívaly kmitočty v tomto pásmu s minimálním požadovaným výkonem a aby braly v úvahu sezónní využívání kmitočtů rozhlasovou službou uveřejňované v souladu s Řádem.
5.137
Pásma 6200–6213,5 kHz a 6220,5–6525 kHz mohou výjimečně využívat stanice v pevné službě pro spojení pouze uvnitř hranic země, v níž jsou umístěny, se středním výkonem nepřekračujícím 50 W, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení námořní pohyblivé službě. Při ohlašování těchto kmitočtů bude Radiokomunikační úřad ITU věnovat shora uvedeným podmínkám pozornost.
5.138
Pásma
6765–6795 kHz| (střední kmitočet 6780 kHz),
---|---
433,05–434,79 MHz| (střední kmitočet 433,92 MHz) v Regionu 1, kromě zemí uvedených v 5.280,
61–61,5 GHz| (střední kmitočet 61,25 GHz),
122–123 GHz| (střední kmitočet 122,5 GHz),
244–246 GHz| (střední kmitočet 245 GHz)
jsou určena pro průmyslové, vědecké a lékařské účely (ISM). Využívání těchto pásem pro aplikace ISM podléhá zvláštnímu oprávnění příslušné správy v souhlasu s ostatními správami, jejichž radiokomunikační služby by mohly být dotčeny. Při uplatňování tohoto ustanovení správy patřičně zohlední nejnovější příslušná doporučení ITU-R.
5.140
Doplňkové přidělení: v Angole, Iráku, Somálsku a Togu je pásmo 7 000-7 050 kHz přiděleno také pevné službě na primární bázi.
5.141
Náhradní přidělení: v Egyptě, Eritreji, Etiopii, Guineji, Libyi, Madagaskaru a Nigeru je pásmo 7 000 - 7 050 kHz přiděleno pevné službě na primární bázi.
5.141A
Doplňkové přidělení: v Uzbekistánu a Kyrgyzstánu jsou pásma 7 000-7 100 kHz a 7 100-7 200 kHz přidělena také pevné a pozemní pohyblivé službě na sekundární bázi.
5.141B
Doplňkové přidělení: v Alžírsku, Saúdské Arábii, Austrálii, Bahrajnu, Botswaně, Bruneji Darussalamu, Číně, Komorách, Koreji, Diego Garcia, Džibutsku, Egyptě, Eritreji, Guineji, Indonésii, Íránu, Japonsku, Jordánsku, Kuvajtu, Libyi, Mali, Maroku, Mauretánii, Nigeru, Novém Zélandu, Ománu, Papuy Nové Guinei, Kataru, Sýrii, Singapuru, Súdánu, Jižním Súdánu, Tunisku, Vietnamu a Jemenu. Pásmo 7 100 - 7 200 kHz je primárně přiděleno také pevné a pohyblivé službě s výjimkou letecké pohyblivé (R).
5.143
Doplňkové přidělení: kmitočty v pásmu 7300 – 7350 kHz smějí být využívány stanicemi v pevné a pozemní pohyblivé službě ve styku pouze uvnitř hranic států, v nichž jsou umístěny, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě. Správy se naléhavě žádají, aby využívaly kmitočty v tomto pásmu s minimálním požadovaným výkonem a aby braly v úvahu sezónní využívání kmitočtů rozhlasovou službou uveřejňované v souladu s Řádem.
5.143B
Pásmo 7350 – 7450 kHz je v Regionu 1 do 29. března 2009 přiděleno přednostně pevné službě a podružně pozemní pohyblivé službě. Po 29. březnu 2009 mohou být kmitočty v pásmu 7350 – 7450 kHz využívány stanicemi v pevné a pozemní pohyblivé službě pouze pro spojení uvnitř hranic země, v níž jsou umístěny, s podmínkou, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě a že celkový vyzářený výkon žádné ze stanic nepřesáhne 24 dBW.
5.145
Podmínky pro využívání nosných kmitočtů 8 291 kHz, 12 290 kHz a 16 420 kHz jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu.
5.145A
Stanice radiolokační služby nesmí působit škodlivé rušení stanicím provozovaným v pevné službě, ani požadovat ochranu před nimi. Aplikace radiolokační služby jsou omezeny na oceánografické radary provozované v souladu s Rezolucí 612.
5.145B
Náhradní přidělení: v Arménii, Bělorusku, Moldavsku, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu jsou pásma 9305 – 9355 kHz a 16 100 – 16 200 kHz přednostně přidělena pevné službě,
5.146
Doplňkové přidělení: kmitočty v pásmech 9400–9500 kHz, 11 600–11 650 kHz, 12 050–12 100 kHz, 15 600–15 800 kHz, 17 480–17 550 kHz a 18 900–19 020 kHz smějí být využívány stanicemi pevné služby ve styku pouze uvnitř hranic států, v nichž jsou umístěny, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě. Správy se naléhavě žádají, aby pro pevnou službu využívaly kmitočty v tomto pásmu s minimálním požadovaným výkonem a aby braly v úvahu sezónní využívání kmitočtů rozhlasovou službou, uveřejňované v souladu s Řádem.
5.147
Kmitočty v pásmech 9775–9900 kHz, 11 650–11 700 kHz a 11 975–12 050 kHz mohou být využívány stanicemi v pevné službě ve styku pouze uvnitř hranic zemí, v nichž jsou umístěny, s celkovým vyzářeným výkonem nepřekračujícím u žádné stanice +24 dBW, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě.
5.149
Správy, udělující příděly stanicím jiných služeb než radioastronomie, v následujících pásmech:
13 360–13 410 kHz,| 4950–4990 MHz,| 102–109,5 GHz,
---|---|---
25 550–25 670 kHz,| 4990–5000 MHz,| 111,8–114,25 GHz,
37,5–38,25 MHz,| 6650–6675,2 MHz,| 128,33–128,59 GHz,
73–74,6 MHz v Regionech 1 a 3,| 10,6–10,68 GHz,| 129,23–129,49 GHz,
150,05–153 MHz v Regionu 1,| 14,47–14,5 GHz,| 130–134 GHz,
322–328,6 MHz,| 22,01–22,21 GHz,| 136–148,5 GHz,
406,1–410 MHz,| 22,21–22,5 GHz,| 151,5–158,5 GHz,
608–614 MHz v Regionech 1 a 3,| 22,81–22,86 GHz,| 168,59–168,93 GHz,
1330–1400 MHz,| 23,07–23,12 GHz,| 171,11–171,45 GHz,
1610,6–1613,8 MHz,| 31,2–31,3 GHz,| 172,31–172,65 GHz,
1660–1670 MHz,| 31,5–31,8 GHz v Regionech 1 a 3,| 173,52–173,85 GHz,
1718,8–1722,2 MHz,| 36,43–36,5 GHz,| 195,75–196,15 GHz,
2655–2690 MHz,| 42,5–43,5 GHz,| 209–226 GHz,
3260–3267 MHz,| 48,94–49,04 GHz,| 241–250 GHz a
3332–3339 MHz,| 76–86 GHz,| 252–275 GHz
3345,8–3352,5 MHz,| 92–94 GHz,|
4825–4835 MHz,| 94,1–100 GHz,|
se naléhavě žádají, aby podnikly veškerá uskutečnitelná opatření k ochraně radioastronomické služby před škodlivým rušením. Vysílání kosmických nebo letadlových stanic mohou být zvlášť závažnými zdroji rušení radioastronomické služby (viz ustanovení 4.5 a 4.6 a Článek 29 Řádu).
5.149A
Náhradní přidělení: v Arménii, Bělorusku, Moldavsku, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu je pásmo 13 450–13 550 kHz přednostně přiděleno pevné službě a podružně službě pohyblivé kromě letecké pohyblivé (R),
5.150
Pásma
13 553–13 567 kHz| (střední kmitočet 13 560 kHz),
---|---
26 957–27 283 kHz| (střední kmitočet 27 120 kHz),
40,66–40,70 MHz| (střední kmitočet 40,68 MHz),
902–928 MHz| v Regionu 2 (střední kmitočet 915 MHz),
2400–2500 MHz| (střední kmitočet 2450 MHz),
5725–5875 MHz| (střední kmitočet 5800 MHz) a
24–24,25 GHz| (střední kmitočet 24,125 GHz)
se předpokládají využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely (ISM). Radiokomunikační služby provozované v těchto pásmech musí strpět škodlivé rušení, které může být způsobeno tímto využíváním. Zařízení ISM provozovaná v těchto pásmech podléhají ustanovení č. 15.13 Řádu.
5.151
Doplňkové přidělení: Kmitočty v pásmech 13 570–13 600 kHz a 13 800–13 870 kHz smějí být využívány stanicemi pevné služby a pohyblivé služby kromě letecké pohyblivé (R) ve styku pouze uvnitř hranic států, v nichž jsou umístěny, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě. Správy se naléhavě žádají, aby využívaly kmitočty v tomto pásmu s minimálním požadovaným výkonem a aby braly v úvahu sezónní využívání kmitočtů rozhlasovou službou, uveřejňované v souladu s Řádem.
5.152
Doplňkové přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Číně, Pobřeží slonoviny, Rusku, Gruzii, Íránu, Kazachstánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině je pásmo 14 250 - 14 350 kHz přiděleno také pevné službě na primární bázi. Stanice pevné služby nesmějí používat vyzařovaný výkon vyšší než 24 dBW.
5.154
Doplňkové přidělení: v pásmu 18 068-18 168 kHz je v rámci Arménie, Ázerbájdžánu, Ruska, Gruzie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Ukrajiny přiděleno také pevné službě na primární bázi pro použití na jejich územích s maximálním špičkovým výkonem nepřesahujícím 1 kW.
5.155B
Pásmo 21 870–21 924 kHz využívá pevná služba pro poskytování služeb ve vztahu k bezpečnosti letového provozu.
5.156A
Využívání pásma 23 200–23 350 kHz pevnou službou je omezeno na poskytování služeb ve vztahu k bezpečnosti letového provozu.
5.157
Využívání pásma 23 350–24 000 kHz námořní pohyblivou službou je omezeno na radiotelegrafii mezi plavidly.
5.158
Náhradní přidělení: v Arménii, Bělorusku, Moldavsku, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu je pásmo 24 450–24 600 kHz přednostně přiděleno pevné a pozemní pohyblivé službě.
5.159
Náhradní přidělení: v Arménii, Bělorusku, Moldavsku, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu je pásmo 39–39,5 MHz přednostně přiděleno pevné a pohyblivé službě.
5.161B
Náhradní přidělení: v Albánii, Německu, Arménii, Rakousku, Bělorusku, Belgii, Bosně a Hercegovině, na Kypru, ve Vatikánu, v Chorvatsku, Dánsku, ve Španělsku, v Estonsku, Finsku, Francii, Řecku, Maďarsku, Irsku, na Islandu, v Itálii, Lotyšsku, Makedonii, Lichtenštejnsku, Litvě, Lucembursku, na Maltě, v Moldavsku, Monaku, Černé Hoře, Norsku, Uzbekistánu, Nizozemsku, Portugalsku, Kyrgyzstánu, na Slovensku, v České republice, Rumunsku, Spojeném království, San Marinu, Slovinsku, ve Švédsku, Švýcarsku, v Turecku a na Ukrajině je pásmo 42–42,5 MHz přednostně přiděleno pevné a pohyblivé službě.
5.162A
Doplňkové přidělení: v Německu, Rakousku, Belgii, Bosně a Hercegovině, Číně, Vatikánu, Dánsku, Španělsku, Estonsku, Finsku, Francii, Irsku, na Islandu, v Itálii, Lotyšsku, Makedonii, Lichtenštejnsku, Litvě, Lucembursku, Monaku, Černé Hoře, Norsku, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, České republice, Spojeném království, Rusku, Švédsku, Srbsku, Slovinsku a ve Švýcarsku je pásmo 46–68 MHz navíc podružně přiděleno radiolokační službě. Toto využívání je omezeno na radiolokační snímače směru a rychlosti větru v souladu s Resolucí 217.
5.163
Doplňkové přidělení: v Arménii, Bělorusku, Gruzii, Maďarsku, Kazachstánu, Lotyšsku, Moldavsku, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Rusku, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině jsou pásma 47–48,5 MHz a 56,5–58 MHz přidělena navíc podružně pevné a pozemní pohyblivé službě.
5.164
Doplňkové přidělení: v Albánii, Alžírsku, Německu, Rakousku, Belgii, Bosně a Hercegovině, Botswaně, Bulharsku, na Pobřeží Slonoviny, v Chorvatsku, Dánsku, Španělsku, Estonsku, Finsku, Francii, Gabonu, Řecku, Irsku, Izraeli, Itálii, Jordánsku, Libanonu, Libyi, Lichtenštejnsku, Litvě, Lucembursku, na Madagaskaru, v Mali, na Maltě, v Maroku, Mauretánii, Monaku, Černé Hoře, Nigérii, Norsku, Nizozemsku, Polsku, Sýrii, na Slovensku, v České republice, Rumunsku, Spojeném království, Slovinsku, Švédsku, Švýcarsku, Svazijsku, Čadu, Togu, Tunisku, Turecku a v Srbsku je pásmo 47–68 MHz, v Jižní Africe pásmo 47–50 MHz, a v Lotyšsku pásmo 48,5–56,5 MHz přiděleno navíc přednostně pozemní pohyblivé službě. Stanice pozemní pohyblivé služby v zemích jmenovaných v souvislosti s každým pásmem uvedeným v této poznámce však nesmí působit škodlivé rušení existujícím nebo plánovaným rozhlasovým stanicím zemí shora nejmenovaných v souvislosti s pásmem, ani žádat ochranu před takovým rušením.
5.167
Náhradní přidělení: v Bangladéši, Bruneji Darussalamu, Indii, Íránu, Pákistánu a Singapuru je pásmo 50-54 MHz přiděleno pevné a pohyblivé službě na primární bázi.
5.167A
Doplňkové přidělení: v Indonésii a Thajsku je pásmo 50-54 MHz přiděleno také pevné a pohyblivé službě na primární bázi.
5.168
Doplňkové přidělení: v Austrálii, Číně a Korejské lidově demokratické republice je pásmo 50-54 MHz přiděleno také rozhlasové službě na primární bázi.
5.170
Doplňkové přidělení: na Novém Zélandu je pásmo 51-54 MHz přiděleno také pevné a pohyblivé službě na primární bázi.
5.180
Kmitočet 75 MHz je přidělen pro rádiová návěstidla (marker beacons). Správy omezí přidělování kmitočtů blízkých hranicím ochranného pásma stanicím jiných služeb, které by svým výkonem nebo zeměpisnou polohou mohly působit škodlivé rušení rádiovým návěstidlům nebo je jinak omezovat.
Je třeba všemožně usilovat o další zlepšení charakteristik letadlových přijímačů a o omezení výkonu vysílacích stanic v blízkosti hranic 74,8 MHz a 75,2 MHz.
5.197A
Doplňkové přidělení: pásmo 108–117,975 MHz je navíc přednostně přiděleno letecké pohyblivé službě (R), s omezením na systémy provozované v souladu s mezinárodně uznanými leteckými normami. Takové využívání musí být v souladu s Resolucí 413. Využívání pásma 108–112 MHz leteckou pohyblivou (R) službou musí být omezeno na systémy složené z vysílačů na zemi a přidružených přijímačů, přenášejících navigační informace podporující letecké navigační funkce v souladu s mezinárodně uznanými leteckými normami.
5.200
Kmitočet 121,5 MHz je v pásmu 117,975–137 MHz letecký tísňový kmitočet, a pokud je požadováno, je mu přidružen letecký kmitočet 123,1 MHz jako pomocný. Pohyblivé stanice námořní pohyblivé služby mohou pro účely tísně a bezpečnosti na těchto kmitočtech komunikovat se stanicemi letecké pohyblivé služby za podmínek stanovených v Článku 31 Řádu.
5.201
Doplňkové přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Bulharsku, Estonsku, Gruzii, Maďarsku, Íránu, Iráku, Japonsku, Kazachstánu, Moldavsku, Mongolsku, Mozambiku, Uzbekistánu, Papui Nové Guineji, Polsku, Kyrgyzstánu, Rumunsku, Rusku, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině je pásmo 132–136 MHz přiděleno navíc přednostně letecké pohyblivé (OR) službě. Správy při udělování přídělů kmitočtů stanicím v letecké pohyblivé (OR) službě vezmou v úvahu kmitočtové příděly stanic v letecké pohyblivé (R) službě.
5.202
Doplňkové přidělení: pásmo 136–137 MHz je v Saúdské Arábii, Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Bulharsku, Spojených arabských emirátech, Gruzii, Íránu, Jordánsku, Ománu, Uzbekistánu, Polsku, Sýrii, Kyrgyzstánu, Rumunsku, Rusku, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině přiděleno navíc přednostně letecké pohyblivé (OR) službě. Správy při udělování přídělů kmitočtů stanicím v letecké pohyblivé (OR) službě vezmou v úvahu kmitočtové příděly stanic v letecké pohyblivé (R) službě.
5.206
Odlišná kategorie služby: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Bulharsku, Egyptě, Finsku, Francii, Gruzii, Řecku, Kazachstánu, Libanonu, Moldavsku, Mongolsku, Uzbekistánu, Polsku, Kyrgyzstánu, Sýrii, na Slovensku, v České republice, Rumunsku, Rusku, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině je pásmo 137–138 MHz přiděleno přednostně letecké pohyblivé (OR) službě (viz ustanovení č. 5.33 Řádu).
5.208
Využívání pásma 137–138 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu.
5.208A
Správy při přidělování kmitočtů kosmickým stanicím družicové pohyblivé služby v pásmech 137–138 MHz, 387–390 MHz a 400,15–401 MHz provedou veškeré uskutečnitelné kroky k ochraně radioastronomické služby v pásmech 150,05–153 MHz, 322–328,6 MHz, 406,1–410 MHz a 608–614 MHz před škodlivým rušením od nežádoucích vyzařování. Prahové hodnoty rušení škodící radioastronomické službě jsou uvedeny v příslušném doporučení ITU-R.
5.208B
5) V pásmech
137-138 MHz,
387-390 MHz,
400,15-401 MHz,
1452-1492 MHz,
1525-1610 MHz,
1613,8-1626,5 MHz,
2655-2690 MHz,
21,4-22 GHz
platí Resoluce 739.
5.209
Využívání pásem 137–138 MHz, 148–150,05 MHz, 399,9–400,05 MHz, 400,15–401 MHz, 454–456 MHz a 459–460 MHz družicovou pohyblivou službou je omezeno na negeostacionární družicové soustavy.
5.210
Doplňkové přidělení: v Itálii, České republice a ve Spojeném království jsou pásma 138–143,6 MHz a 143,65–144 MHz přidělena navíc podružně službě kosmického výzkumu (sestupný směr).
5.211
Doplňkové přidělení: v Německu, Saúdské Arábii, Rakousku, Bahrajnu, Belgii, Dánsku, Spojených arabských emirátech, Španělsku, Finsku, Řecku, Guinei, Irsku, Izraeli, Keni, Kuvajtu, Makedonii, Libanonu, Lichtenštejnsku, Lucembursku, Mali, na Maltě, v Černé Hoře, v Norsku, Nizozemsku, Kataru, na Slovensku, ve Spojeném království, Srbsku, Slovinsku, Somálsku, Švédsku, Švýcarsku, Tanzanii, Tunisku a v Turecku je pásmo 138–144 MHz přiděleno navíc přednostně námořní a pozemní pohyblivé službě.
5.216
Doplňkové přidělení: v Číně je pásmo 144-146 MHz přiděleno také letecké pohyblivé (OR) službě.
5.218
Doplňkové přidělení: s podmínkou dohody uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu je pásmo 148–149,9 MHz přiděleno navíc přednostně službě kosmického provozu (vzestupný směr). Šířka pásma jednotlivého vysílání nesmí přesáhnout ±25 kHz.
5.219
Využívání pásma 148–149,9 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Družicová pohyblivá služba nesmí omezovat rozvoj a provoz pevné a pohyblivé služby a služby kosmického provozu v pásmu 148–149,9 MHz.
5.220
Využívání pásem 149,9–150,05 MHz a 399,9–400,05 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu.
5.226
Kmitočet 156,525 MHz je mezinárodní kmitočet pro tíseň, bezpečnost a volání pro námořní pohyblivou službu realizovanou VHF radiotelefonem využívajícím digitální selektivní volbu (DSC). Podmínky pro využívání tohoto kmitočtu a pásma 156,4875–156,5625 MHz jsou obsaženy v Článku 31 a 52 a v Dodatku 18 Řádu.
Kmitočet 156,8 MHz je mezinárodní kmitočet pro tíseň, bezpečnost a volání pro námořní pohyblivou službu realizovanou VHF radiotelefonem. Podmínky využívání tohoto kmitočtu a pásma 156,7625–156,8375 MHz jsou v Článku 31 a v Dodatku 18 Řádu.
V pásmech 156–156,4875 MHz, 156,5625–156,7625 MHz, 156,8375–157,45 MHz, 160,6–160,975 MHz a 161,475–162,05 MHz je každá správa povinna upřednostnit námořní pohyblivou službu jen na těch kmitočtech, které daná správa přidělí stanicím námořní pohyblivé služby (viz Články 31 a 52 a Dodatek 18 Řádu).
Je třeba zamezit jakékoli využívání kmitočtů v těchto pásmech stanicemi ostatních služeb, jimž jsou tato pásma přidělena, v oblastech, kde by takové využívání mohlo působit škodlivé rušení VHF námořní pohyblivé radiokomunikační službě.
Kmitočty 156,8 MHz a 156,525 MHz a kmitočtová pásma, v nichž je upřednostněna námořní pohyblivá služba, je však možno využívat pro radiokomunikace na vnitrozemských vodních cestách s podmínkou dohody mezi zainteresovanými a dotčenými správami a při zohlednění současného využívání kmitočtů a existujících dohod.
5.227
Doplňkové přidělení: Pásma 156,4875–156,5125 MHz and 156,5375–156,5625 MHz jsou přidělena navíc přednostně pevné a pozemní pohyblivé službě. Využívání těchto pásem pevnou a pohyblivou službou nesmí působit škodlivé rušení námořní pohyblivé VHF radiokomunikační službě ani pro ně nesmí být žádána ochrana ve vztahu k této službě.
5.228
Využívání pásem 156,7625–156,7875 MHz a 156,8125–156,8375 MHz družicovou pohyblivou službou (vzestupný směr) je omezeno na příjem zpráv automatického identifikačního systému (AIS) dlouhého dosahu (Zpráva 27, viz nejnovější verze Doporučení ITU-R M.1371) vysílaných v rámci AIS. S výjimkou vysílání AIS nesmí radiokomunikační systémy provozované v námořní pohyblivé službě na těchto pásmech vysílat s výkonem přesahujícím 1 W.
5.228A
Pásma 161,9625–161,9827 MHz a 162,0125–162,0375 MHz mohou být využívána letadlovými stanicemi pro účely pátracích a záchranných operací a jiných bezpečnostně orientovaných komunikací.
5.228A
A Využívání pásem 161,9375–161,9625 MHz a 161,9875–162,0125 MHz družicovou námořní pohyblivou službou (vzestupný směr) je omezeno na systémy provozované v souladu s Dodatkem 18 Řádu.
5.228B
Využívání pásem 161.9625–161.9875 MHz a 162.0125–162.0375 MHz pohyblivou a pozemní pohyblivou službou nesmí působit škodlivé rušení námořní pohyblivé službě ani si nárokovat před ní ochranu.
5.228F
Využívání pásem 161.9625–161.9875 MHz a 162.0125–162.0375 MHz družicovou pohyblivou službou (vzestupný směr) je omezeno na příjem vysílání automatického identifikačního systému ze stanic provozovaných v námořní pohyblivé službě.
5.254
Pásma 235–322 MHz a 335,4–399,9 MHz mohou být využívána družicovou pohyblivou službou s podmínkou dohody uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu a s podmínkou, že stanice v této službě nebudou působit škodlivé rušení stanicím ostatních služeb, provozovaných nebo plánovaných k provozu v souladu s tabulkou kmitočtových přidělení s výjimkou doplňkového přidělení podle poznámky 5.256A Řádu.
5.255
Pásma 312–315 MHz (vzestupný směr) a 387–390 MHz (sestupný směr) v družicové pohyblivé službě mohou být navíc využívána soustavami s negeostacionárními družicemi. Toto využívání podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu.
5.256
Kmitočet 243 MHz je v tomto pásmu k použití pro stanice záchranných plavidel a pro zařízení používaná k záchranným účelům.
5.257
Pásmo 267–272 MHz mohou správy využívat v jimi spravovaných zemích přednostně pro družicovou telemetrii, dosáhnou-li o tom dohody podle postupu, stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu.
5.258
Využívání pásma 328,6–335,4 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na soustavy pro přistávání letadel pomocí přístrojů (sestupové paprsky přesného přibližovacího majáku).
5.261
Vysílání musí být omezeno na pásmo ±25 kHz okolo kmitočtového normálu 400,1 MHz.
5.263
Pásmo 400,15–401 MHz je přiděleno navíc službě kosmického výzkumu na směrech kosmos–kosmos pro spojení s kosmickými plavidly s lidskou posádkou. Takto využívaná služba kosmického výzkumu, se nepovažuje za bezpečnostní službu.
5.264
Využívání pásma 400,15–401 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Mez hustoty výkonového toku uvedená v Příloze 1 Dodatku 5 Řádu bude platit do doby, než ji bude revidovat příslušná světová radiokomunikační konference.
5.265
Pro pásmo 403–410 MHz platí Rezoluce 205.
5.266
Využívání pásma 406–406,1 MHz družicovou pohyblivou službou je omezeno na družicová rádiová návěstidla malého výkonu, udávající polohu katastrofy (viz též Článek 31 Řádu).
5.267
Jakékoli vysílání schopné působit škodlivé rušení povolenému využívání pásma 406–406,1 MHz je zakázáno.
5.268
Využívání pásma 410–420 MHz službou kosmického výzkumu je omezeno na komunikační linky kosmos-kosmos s pilotovaným kosmickým plavidlem na oběžné dráze. Hustota výkonového toku při povrchu Země vyvolaná vysíláními stanic služby kosmického výzkumu (kosmos-kosmos) v pásmu 410–420 MHz nesmí překročit –153 dB(W/m2) pro 0° ≤ θ ≤ 5°, –153 + 0,077 (θ – 5) dB(W/m2) pro 5° ≤ θ ≤ 70° a –148 dB(W/m2) pro 70° ≤ θ ≤ 90°, kde θ je úhel dopadu rádiové vlny, a referenční šířka pásma je 4 kHz. V tomto pásmu nesmí stanice služby kosmického výzkumu (kosmos–kosmos) požadovat ochranu před stanicemi v pevné a pohyblivé službě ani omezovat jejich používání a rozvoj. Ustanovení 4.10 Řádu zde neplatí.
5.271
Doplňkové přidělení: v Bělorusku, Číně, Indii, Kyrgyzstánu a Turkmenistánu je pásmo 420-460 MHz přiděleno také družicové radionavigační službě (rádiové výškoměry).
5.274
Náhradní přidělení: v Dánsku, Norsku, Švédsku a Čadu jsou pásma 430-432 MHz a 438-440 MHz přidělena na primární bázi pevné a pohyblivé službě s výjimkou leteckých pohyblivých služeb.
5.275
Doplňkové přidělení: v Chorvatsku, Estonsku, Finsku, Libyi, Makedonii, Černé Hoře a Srbsku jsou pásma 430-432 MHz a 438-440 MHz také přidělena na primární bázi pevné a pohyblivé službě s výjimkou leteckých pohyblivých služeb.
5.276
Doplňkové přidělení: v Afghánistánu, Alžírsku, Saúdské Arábii, Bahrajnu, Bangladéši, Bruneji Darussalamu, Burkině Faso, Džibuti, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Ekvádoru, Eritreji, Iráku, Izraeli, Itálii, Jordánsku, Keni, Kuvajtu, Libyi, Malajsii Nigeru, Nigérii, Ománu, Pákistánu, Filipínách, Kataru, Syrské arabské republice, Korejské lidově demokratické republice, Singapuru, Somálsku, Súdánu, Švýcarsku, Thajsku, Togu, Turecku a Jemenu je pásmo 430-440 MHz přiděleno také pevné službě na primární bázi a pásma 430-435 MHz a 438-440 MHz jsou s výjimkou Ekvádoru primárně přidělena pohyblivé službě s výjimkou leteckých pohyblivých služeb.
5.277
Doplňkové přidělení: v Angole, Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Kamerunu, Kongu, Džibutsku, Rusku, Gruzii, Maďarsku, Izraeli, Kazachstánu, Mali, Mongolsku, Uzbekistánu, Polsku, Republice Kongo, Kyrgyzstánu, Slovensku, Rumunsku, Rwandě, Tádžikistánu, Čadu, Turkmenistánu a na Ukrajině je pásmo 430-440 MHz přiděleno také pevné službě na primární bázi.
5.279A
Využívání pásma 432–438 MHz senzory ve službě družicového průzkumu Země (EESS) (aktivní) musí být v souladu s Doporučením ITU-R RS.1260-1. V pásmu 432–438 MHz navíc nesmí EESS (aktivní) působit škodlivé rušení letecké radionavigační službě v Číně. Ustanovení této poznámky nijak nezmenšují závazek, že EESS (aktivní) bude provozována jako podružná služba v souladu s ustanoveními č. 5.29 a 5.30 Řádu.
5.280
V Německu, Rakousku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Makedonii, Lichtenštejnsku, Černé Hoře, Portugalsku, Slovinsku, Srbsku a Švýcarsku je pásmo 433,05–434,79 MHz (střední kmitočet 433,92 MHz) určeno pro průmyslové, vědecké a lékařské (ISM) využití. Radiokomunikační služby těchto zemí provozované v tomto pásmu musí strpět škodlivé rušení, které může být působeno tímto využíváním. Zařízení ISM provozované v tomto pásmu podléhá ustanovením v č. 15.13 Řádu.
5.281
Doplňkové přidělení: ve francouzských zámořských departementech a komunitách v regionu 2 a v Indii je pásmo 433,75-434,25 MHz přiděleno primárně službě kosmického provozu (vzestupný směr). Ve Francii a Brazílii je pásmo přiděleno stejné službě na sekundární bázi.
5.282
Pásma 435–438 MHz, 1260–1270 MHz, 2400–2450 MHz, 3400–3410 MHz (jen v Regionu 2 a 3) a 5650–5670 MHz může využívat družicová amatérská služba s podmínkou, že nebude působit škodlivé rušení ostatním službám provozovaným v souladu s tabulkou kmitočtových přidělení (viz ustanovení č. 5.43 Řádu). Správy, které povolují toto využívání, jsou povinny zajistit, že každé škodlivé rušení působené vysíláním stanice družicové amatérské služby bude okamžitě odstraněno v souladu s ustanovením č. 25.11 Řádu. Využívání pásem 1260–1270 MHz a 5650–5670 MHz družicovou amatérskou službou je omezeno na vzestupný směr.
5.283
Doplňkové přidělení: v Rakousku je pásmo 438–440 MHz přiděleno také pevné a pohyblivé službě s výjimkou leteckých pohyblivých služeb.
5.286
Pásmo 449,75–450,25 MHz může být využíváno službami kosmického provozu a kosmického výzkumu (vzestupný směr) s podmínkou uzavření dohody podle postupu, stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu.
5.286A
Využívání pásem 454–456 MHz a 459–460 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu.
5.286A
A Pásmo 450–470 MHz je identifikováno k využívání pro správy, které mají v úmyslu zavádět Mezinárodní mobilní telekomunikace (International Mobile Telecommunications, IMT), viz. Rezoluce 224. Tato identifikace nevylučuje využívání tohoto pásma aplikacemi služeb, jimž je přiděleno, a nezakládá přednost v Řádu.
5.287
V námořní pohyblivé službě je využívání pásem 457,5125- 457,5875 MHz a 467,5125- 467,5875 MHz vyhrazeno pro palubní komunikační stanice (palubní pojítka). Parametry zařízení a kanálové uspořádání musí být v souladu s Doporučením ITU-R M.1174-3. Využívání těchto pásem v teritoriálních vodách podléhá národní regulaci dotčené správy.
5.289
Pásma 460–470 MHz a 1690–1710 MHz mohou být navíc využívána pro vysílání na sestupném směru pro účely služby družicového průzkumu Země, avšak jiné než účely družicové meteorologické služby s podmínkou, že nebudou působit škodlivé rušení stanicím provozovaným v souladu s tabulkou.
5.291A
Doplňkové přidělení: v Německu, Rakousku, Dánsku, Estonsku, Lichtenštejnsku, České republice, Srbsku a ve Švýcarsku je pásmo 470–494 MHz přiděleno navíc podružně radiolokační službě. Toto využívání je omezeno na provoz radiolokačních snímačů směru a rychlosti větru v souladu s Rezolucí 217.
5.296
Doplňkové přidělení: V Albánii, Německu, Angole, Saúdské Arábii, Rakousku, Bahrajnu, Belgii, Beninu, Bosně a Hercegovině, Botswaně, Bulharsku, Burkině Faso, Burundi, Kamerunu, ve Vatikánu, v Republice Kongo, na Pobřeží Slonoviny, v Chorvatsku, Dánsku, Džibuti, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Španělsku, Estonsku, Finsku, Francii, Gabonu, Gruzii, Ghaně, Iráku, Irsku, na Islandu, v Izraeli, Itálii, Libyi, Jordánsku, Keni, Kuvajtu, Lesothu, Lotyšsku, Makedonii, Libanonu, Lichtenštejnsku, Litvě, Lucembursku, Maďarsku, Malawi, Mali, na Maltě, v Maroku, Mauriciu, Mauritánii, Moldavsku, Monaku, Mosambiku, Namibii, Nigeru, Nigerii, Norsku, Ománu, Ugandě, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Kataru, Sýrii, na Slovensku, v České republice, Spojeném království, Rwandě, San Marinu, Srbsku, Súdánu, Jižní Africe, Švédsku, Švýcarsku, Svazijsku, Tanzanii, Čadu, Togu, Tunisku, Turecku, Ukrajině, Zambii a Zimbabwe je pásmo 470–694 MHz přiděleno navíc podružně pozemní pohyblivé službě a je určeno pro pomocné rozhlasové aplikace a zajišťování zpravodajských programů. Stanice pozemní pohyblivé služby v zemích zmíněných v této poznámce nesmí působit škodlivé rušení existujícím nebo plánovaným stanicím, provozovaným v souladu s tabulkou přidělení kmitočtových pásem v zemích nevyjmenovaných v této poznámce.
5.306
Doplňkové přidělení: v Regionu 1, s výjimkou Africké rozhlasové zóny, a v Regionu 3 je pásmo 608–614 MHz přiděleno navíc podružně radioastronomické službě.
5.311A
Pro využívání pásma 620–790 MHz platí též Rezoluce 549.
5.312
Doplňkové přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Kazachstánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Rusku, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině pásmo 645–862 MHz, v Bulharsku pásma 646–686 MHz, 726–758 MHz, 766–814 MHz a 822–862 MHz a v Polsku pásmo 860–862 do 31. prosince 2017 jsou přidělena navíc přednostně letecké radionavigační službě.
5.312A
Využívání pásma 694–790 MHz pohyblivou službou kromě letecké pohyblivé podléhá v Regionu 1 ustanovením Rezoluce 760. Viz také Rezoluce 224.
5.316B
V Regionu 1 v pásmu 790–862 MHz přidělení pohyblivé službě kromě letecké pohyblivé ve vztahu k letecké radionavigační službě v zemích zmíněných v poznámce č. 5.312 Řádu podléhá dohodě uzavřené podle postupu uvedenému v ustanovení č. 9.21 Řádu. V signatářských zemích Dohody GE06 je navíc využívání pásma stanicemi v pohyblivé službě podmíněno kladným výsledkem aplikace postupů této Dohody. Platí Rezoluce 224 a 749.
5.317A
Správy, které mají v úmyslu zavádět Mezinárodní mobilní telekomunikace (IMT), využijí v Regionu 2 části pásma 698–960 MHz a pásma 694–790 MHz v Regionu 1 a 790–960 MHz v Regionech 1 a 3, která jsou přidělena přednostně pohyblivé službě a jsou k tomuto účelu identifikována - viz příslušná z Rezolucí 224, 760 a 749. Takové určení nevylučuje využití těchto pásem jinými aplikacemi služeb, jimž jsou přiděleny, a nezakládá v Řádu žádné priority.
5.323
Doplňkové přidělení: V Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Rusku, Kazachstánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině pásmo 862–960 MHz, v Bulharsku pásma 862–890,2 MHz a 900–935,2 MHz, v Polsku do 31. prosince 2017 pásmo 862–876 MHz a v Rumunsku pásma 862–880 MHz a 915–925 MHz jsou navíc přidělena přednostně letecké radionavigační službě. Toto využívání podléhá dohodě uzavřené se zúčastněnými správami podle postupu stanoveném v ustanovení 9.21 Rádu a je omezeno na dožití pozemních radiomajáků, které byly v provozu 27. října 1997.
5.327A
Využívání pásma 960–1164 MHz leteckou pohyblivou (R) službou je omezeno na systémy provozované podle mezinárodně uznaných leteckých norem. Toto využívání musí být v souladu s Rezolucí 417.
5.328
Využívání pásma 960–1215 MHz leteckou radionavigační službou je celosvětově vyhrazeno pro provoz a rozvoj palubních elektronických pomůcek pro leteckou navigaci a s nimi přímo sdružených zařízení na zemi.
5.328A
V pásmu 1164–1215 MHz musí být stanice v družicové radionavigační službě provozovány v souladu s ustanoveními Rezoluce 609 a nesmí požadovat ochranu před stanicemi v letecké radionavigační službě v pásmu 960–1215 MHz. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí. Platí ustanovení č. 21.18 Řádu.
5.328A
A Pásmo 1087,7–1092,3 MHz je navíc přednostně přiděleno družicové letecké pohyblivé (R) službě (vzestupný směr). Přidělení je omezeno na příjem družicovými stanicemi signálů systému Automatic Dependent Surveillance-Broadcast (ADS-B) vysílaných z letadlových vysílačů v souladu s uznanými mezinárodními leteckými standardy. Stanice provozované v družicové letecké pohyblivé (R) službě nesmí požadovat ochranu před stanicemi provozovanými v letecké radionavigační službě. Pro toto pásmo platí Rezoluce 425.
5.328B
Využívání pásem 1164–1300 MHz, 1559–1610 MHz a 5010–5030 MHz systémy a sítěmi v družicové radionavigační službě, k nimž Radiokomunikační úřad ITU obdržel úplné koordinační nebo případně notifikační informace po 1. 1. 2005, podléhá uplatnění ustanovení č. 9.12, 9.12A a 9.13 Řádu. Současně platí Rezoluce 610; avšak tato rezoluce v případě družicových radionavigačních systémů a sítí (družice-družice) platí jen pro vysílací kosmické stanice. V souladu s poznámkou č. 5.329A Řádu platí v pásmech 1215–1300 MHz a 1559–1610 MHz ustanovení č. 9.7, 9.12, 9.12A a 9.13 Řádu pro systémy a sítě v družicové radionavigační službě (družice–družice) pouze ve vztahu k jiným systémům a sítím v družicové radionavigační službě (družice–družice).
5.329
V pásmu 1215–1300 MHz podléhá družicová radionavigační služba podmínce, že nebude působeno škodlivé rušení radionavigační službě povolené podle poznámky č. 5.331 Řádu a že nebude požadována ochrana před touto službou. Navíc v pásmu 1215–1300 MHz podléhá využívání družicové radionavigační služby podmínce, že nebude působeno škodlivé rušení radiolokační službě. Ve vztahu k radiolokační službě neplatí ustanovení č. 5.43 Řádu. Platí Rezoluce 608.
5.329A
Využívání systémů v družicové radionavigační službě (mezidružicové spoje) provozovaných v pásmech 1215-1300 MHz a 1559-1610 MHz není určeno pro zajišťování aplikací povahy bezpečnostní služby a nesmí působit žádná dodatečná omezení ostatním systémům v družicové radionavigační službě (sestupný směr) nebo jiným službám provozovaným v souladu s tabulkou kmitočtových přidělení.
5.330
Doplňkové přidělení: v Angole, Saúdské Arábii, Bahrajnu, Bangladéši, Kamerunu, Číně, Džibutsku, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Eritreji, Etiopii, Guyanu, Indii, Indonésii, Íránu, Iráku, Kuvajtu, Nepálu, Ománu, Pákistánu, Filipínách, Kataru, Sýrii, Somálsku, Súdánu, Jižním Súdánu, Čadu, Togu a Jemenu se pásmo 1 215-1 300 MHz přiděluje také pevné a pohyblivé službě na primární bázi.
5.331
Doplňkové přidělení: v Alžírsku, Německu, Saúdské Arábii, Austrálii, Rakousku, Bahrajnu, Bělorusku, Belgii, Beninu, Bosně a Hercegovině, Brazílii, Burkině Faso, Burundi, Kamerunu, Číně, Korejské republice, Chorvatsku, Dánsku, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Estonsku, Rusku, Finsku, Francii, Ghaně, Řecku, Guinei, Rovníkové Guineji, Maďarsku, Indii, Indonésii, Íránu, Iráku, Irsku, Izraeli, Jordánsku, Keni, Kuvajtu, Lesothu, Lotyšsku, Makedonii, Libanonu, Lichtenštejnsku, Litvě, Lucembursku, na Madagaskaru, v Mali, Mauretánii, Černé Hoře, Nigérii, Norsku, Ománu, Pákistánu, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Kataru, Sýrii, na Slovensku, v Korejské lidově demokratické republice, ve Spojeném království, Srbsku, Slovinsku, Somálsku, Súdánu, Jižním Súdánu, na Srí Lance, v Jihoafrické republice, Švédsku, Švýcarsku, Thajsku, Togu, Turecku, Venezuele a ve Vietnamu je pásmo 1215-1300 MHz přiděleno navíc přednostně radionavigační službě. V Kanadě a ve Spojených státech je pásmo 1240-1300 MHz přiděleno navíc radionavigační službě, jejíž využívání se omezuje na leteckou radionavigační službu.
5.332
V pásmu 1215–1260 MHz nesmí aktivní čidla na palubách družic ve službě družicového průzkumu Země a ve službě kosmického výzkumu působit škodlivé rušení provozu a rozvoji radiolokační služby, družicové radionavigační služby a ostatních služeb s přednostním přidělením, ani před nimi vyžadovat ochranu nebo je jinak omezovat.
5.335A
V pásmu 1260–1300 MHz nesmí aktivní čidla na palubách družic ve službě družicového průzkumu Země a ve službě kosmického výzkumu působit škodlivé rušení provozu a rozvoji radiolokační služby a jiných služeb přednostně přidělených poznámkami Řádu, ani před nimi vyžadovat ochranu nebo je jinak omezovat.
5.337
Využívání pásem 1300–1350 MHz, 2700–2900 MHz a 9000–9200 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na pozemní radiolokátory a s nimi sdružené letadlové transpondéry, které vysílají pouze na kmitočtech v těchto pásmech a pouze jsou-li aktivovány radiolokátory provozovanými v tomtéž pásmu.
5.337A
Využívání pásma 1300–1350 MHz pozemskými stanicemi v družicové radionavigační službě a stanicemi v radiolokační službě nesmí působit škodlivé rušení letecké radionavigační službě ani omezovat její provoz nebo rozvoj.
5.338
V Kyrgyzstánu, na Slovensku a v Turkmenistánu mohou existující zařízení radionavigační služby v pásmu 1350–1400 MHz pokračovat v provozu.
5.338A
V pásmech 1350–1400 MHz, 1427–1452 MHz, 22,55–23,55 GHz, 30–31,3 GHz, 49,7–50,2 GHz, 50,4–50,9 GHz, 51,4–52,6 GHz, 81–86 GHz a 92–94 GHz platí Rezoluce 750.
5.339
Pásma 1370–1400 MHz, 2640–2655 MHz, 4950–4990 MHz a 15,20–15,35 GHz jsou přidělena navíc podružně službě kosmického výzkumu (pasivní) a službě družicového průzkumu Země (pasivní).
5.340
Všechna vysílání v níže uvedených pásmech jsou zakázána:
1400–1427 MHz,
2690–2700 MHz s výjimkou vysílání uvedených v poznámce 5.422 Řádu,
10,68–10,7 GHz s výjimkou vysílání uvedených v poznámce 5.483 Řádu,
15,35–15,4 GHz s výjimkou vysílání uvedených v poznámce 5.511 Řádu,
23,6–24 GHz,
31,3–31,5 GHz,
31,5–31,8 GHz v Regionu 2,
48,94–49,04 GHz z letadlových stanic,
50,2–50,4 GHz,
52,6–54,25 GHz,
86–92 GHz,
100–102 GHz,
109,5–111,8 GHz,
114,25–116 GHz,
148,5–151,5 GHz,
164–167 GHz,
182–185 GHz,
190–191,8 GHz,
200–209 GHz,
226–231,5 GHz,
250–252 GHz.
Přidělení družicové službě průzkumu Země (pasivní) a službě kosmického výzkumu (pasivní) v pásmu 50,2–50,4 GHz nesmí nadměrně omezovat využívání sousedních pásem přidělených službám přednostně.
5.341
V pásmech 1400–1727 MHz, 101–120 GHz a 197–220 GHz se v některých zemích provádí výzkum pasivními detektory v rámci programu pátrání po úmyslných vysíláních mimozemského původu.
5.341A
V Regionu 1 jsou pásma 1427–1452 MHz a 1492–1518 MHz identifikována pro využití správami, které mají v úmyslu implementovat Mezinárodní pohyblivé telekomunikace (IMT) v souladu s Rezolucí 223. Tato identifikace nebrání využívání těchto pásem kteroukoliv jinou aplikací služeb, jimž jsou přidělena, a nezakládá prioritu v Řádu. Používání stanic IMT s ohledem na leteckou telemetrii v rámci letecké pohyblivé služby v souladu s poznámkou 5.342 Řádu je předmětem dohody uzavřené podle ustanovení 9.21 Řádu.
5.342
Doplňkové přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Rusku, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a na Ukrajině je kmitočtové pásmo 1 429-1 535 MHz přiděleno letecké pohyblivé službě primárně výhradně pro účely letecké telemetrie na území státu. Od 1. dubna 2007 je použití frekvenčního pásma 1 452-1 492 MHz předmětem dohody mezi dotyčnými správními orgány.
5.345
Využívání pásma 1452–1492 MHz družicovou rozhlasovou službou a rozhlasovou službou je omezeno na digitální zvukové vysílání a podléhá ustanovením Rezoluce 528.
5.348
Využívání pásma 1518–1525 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. V pásmu 1518–1525 MHz nesmí stanice v družicové pohyblivé službě požadovat ochranu před stanicemi v pevné službě. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí.
5.351
Pásma 1525–1544 MHz, 1545–1559 MHz, 1626,5–1645,5 MHz a 1646,5–1660,5 MHz se nesmí využívat pro modulační spoje žádné služby. Za výjimečných okolností však může v těchto pásmech být pozemské stanici kterékoli družicové pohyblivé služby na specifikovaném místě správou povolen provoz pomocí kosmických stanic.
5.351A
Pokud se týká využívání pásem 1518–1544 MHz, 1545–1559 MHz, 1610–1645,5 MHz, 1646,5–1660,5 MHz, 1668–1675 MHz, 1980–2010 MHz, 2170–2200 MHz, 2483,5–2520 MHz a 2670–2690 MHz družicovou pohyblivou službou, viz Rezoluce 212 a 225).
5.353A
Při uplatňování postupů v Oddílu II. Článku 9 Řádu v družicové pohyblivé službě v pásmech 1530–1544 MHz a 1626,5–1645,5 MHz se upřednostní požadavky na spektrum pro tísňové, pilnostní a bezpečnostní komunikace Globálního námořního tísňového a bezpečnostního systému (GMDSS). Družicové námořní pohyblivé komunikace tísňové, pilnostní a bezpečnostní povahy musí mít vzhledem ke všem ostatním družicovým pohyblivým komunikacím přednostní přístup a okamžitou dosažitelnost v rámci dané sítě. Družicové pohyblivé soustavy nesmí působit nepřijatelné rušení tísňovým, pilnostním ani bezpečnostním komunikacím GMDSS ani požadovat před nimi ochranu. Je nutné vzít v úvahu komunikace bezpečnostní povahy v ostatních družicových pohyblivých službách. Platí zde ustanovení Rezoluce 222.
5.354
Využívání pásem 1525–1559 MHz a 1626,5–1660,5 MHz družicovými pohyblivými službami podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu.
5.356
Využívání pásma 1544–1545 MHz družicovou pohyblivou službou (sestupný směr) je omezeno na tísňové a bezpečnostní komunikace (viz Článek 31 Řádu).
5.357
V pásmu 1545–1555 MHz jsou navíc povoleny přenosy z leteckých zemských stanic přímo k letadlovým stanicím nebo mezi letadlovými stanicemi letecké pohyblivé služby (R), pokud slouží k rozšíření nebo doplnění spojů od družic k letadlům.
5.357A
Při aplikaci postupů podle Oddílu II Článku 9 Řádu na družicovou pohyblivou službu v pásmech 1545–1555 MHz a 1646,5–1656,5 MHz musí být upřednostněny požadavky na spektrum pro družicovou leteckou pohyblivou (R) službu AMS(R)S zabezpečující přenos zpráv s prioritou 1 až 6 podle Článku 44 Řádu. Komunikace AMS(R)S s prioritami 1 až 6 podle Článku 44 Řádu musí mít přednostní přístup a okamžitou dosažitelnost (bude-li nutno preventivním opatřením) přede všemi ostatními družicovými pohyblivými komunikacemi provozovanými v rámci určité sítě. Družicové pohyblivé soustavy nesmí působit nepřijatelné rušení komunikacím AMS(R)S s prioritami 1 až 6 podle Článku 44 Řádu, ani nesmí požadovat ochranu před nimi. Musí být zohledněna priorita komunikací souvisejících s bezpečností v ostatních družicových pohyblivých službách. Platí zde ustanovení Rezoluce 222.
5.364
Využívání pásma 1610–1626,5 MHz družicovou pohyblivou službou (vzestupný směr) a družicovou službou rádiového určování (vzestupný směr) podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Pohyblivá pozemská stanice provozovaná v některé z těchto služeb v tomto pásmu nesmí být zdrojem větší špičkové spektrální hustoty e.i.r.p. než –15 dB(W/4 kHz) v té části pásma, které využívají soustavy provozované v souladu s poznámku č. 5.366 Řádu (k níž se vztahuje ustanovení č. 4.10 Řádu), pokud se dotčené správy nedohodnou jinak. V té části pásma, kde tyto soustavy nejsou provozovány, nesmí střední hustota e.i.r.p. přesáhnout –3 dB(W/4 kHz). Stanice družicové pohyblivé služby nesmí žádat ochranu před stanicemi letecké radionavigační služby, stanicemi provozovanými v souladu s poznámkou č. 5.366 Řádu a před stanicemi pevné služby, které pracují v souladu s poznámkou č. 5.359 Řádu. Správy odpovídající za koordinaci sítí v družicové pohyblivé službě vyvinou veškeré uskutečnitelné úsilí, aby zajistily ochranu stanic provozovaných v souladu s poznámkou č. 5.366 Řádu.
5.365
Využívání pásma 1613,8–1626,5 MHz družicovou pohyblivou službou (sestupný směr) podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu.
5.366
Pásmo 1610–1626,5 MHz je celosvětově vyhrazeno pro využívání a rozvoj palubních elektronických pomůcek pro leteckou navigaci a pro všechny s nimi přímo sdružené prostředky pozemní a na družicích. Takové družicové aplikace podléhají dohodě, uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu.
5.367
Doplňkové přidělení: pásmo 1610–1626,5 MHz je přiděleno navíc přednostně družicové letecké pohyblivé (R) službě. Toto využívání podléhá dohodě uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu.
5.368
S výjimkou družicové letecké radionavigační služby se ustanovení č. 4.10 Řádu nevztahuje v pásmu 1610–1626,5 MHz na služby družicového rádiového určování a družicové pohyblivé služby.
5.371
Doplňkové přidělení: v Regionu 1 je pásmo 1610–1626,5 MHz (vzestupný směr) přiděleno navíc podružně družicové službě rádiového určování s podmínkou uzavření dohody podle ustanovení č. 9.21 Řádu.
5.372
Stanicím radioastronomické služby využívajícím pásmo 1610,6 až 1613,8 MHz nesmí být působeno škodlivé rušení stanicemi družicové služby rádiového určování a družicové pohyblivé služby (platí ustanovení č. 29.13 Řádu).
5.374
Pohyblivé pozemské stanice v družicové pohyblivé službě provozované v pásmech 1631,5–1634,5 MHz a 1656,5–1660 MHz nesmí působit škodlivé rušení stanicím pevné služby provozovaným v zemích vyjmenovaných v poznámce č. 5.359 Řádu.
5.375
Využívání pásma 1645,5–1646,5 MHz družicovou pohyblivou službou (vzestupný směr) a mezidružicovými spoji je omezeno na tísňové a bezpečnostní komunikace (viz Článek 31 Řádu).
5.376
V pásmu 1646,5–1656,5 MHz jsou navíc povolena vysílání v letecké pohyblivé (R) službě z letadlových stanic přímo k leteckým zemským stanicím nebo mezi letadlovými stanicemi navzájem, slouží-li k rozšíření nebo doplnění spojů od letadel k družicím.
5.376A
Pohyblivé pozemské stanice provozované v pásmu 1660–1660,5 MHz nesmí působit škodlivé rušení stanicím v radioastronomické službě.
5.379A
Správy se naléhavě žádají, aby v pásmu 1660,5–1668,4 MHz poskytovaly veškerou uskutečnitelnou ochranu budoucímu radioastronomickému výzkumu zejména tím, že pomocné meteorologické službě v pásmu 1664,4–1668,4 MHz co možná nejdříve zruší vysílání v sestupném směru.
5.379B
Využívání pásma 1668–1675 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. V pásmu 1668–1668,4 MHz platí Rezoluce 904.
5.379C
Za účelem ochrany radioastronomické služby v pásmu 1668–1670 MHz nesmí souhrnné hodnoty hustot výkonového toku působených pohyblivými pozemskými stanicemi v sítích v družicové pohyblivé službě provozovanými v tomto pásmu po více než 2 % integračních period trvajících 2000 s překročit -181 dB(W/m2) v pásmu širokém 10 MHz a -194 dB(W/m2) v kterémkoli pásmu širokém 20 kHz na žádné radioastronomické stanici zapsané v Základním mezinárodním registru kmitočtů (MIFR).
5.379D
Pro sdílení pásma 1668,4-1675 MHz družicovou pohyblivou službou a službami pevnou a pohyblivou platí Rezoluce 744.
5.380A
V pásmu 1670–1675 MHz nesmí stanice v družicové pohyblivé službě působit škodlivé rušení existujícím pozemským stanicím v družicové meteorologické službě ohlášeným před 1. lednem 2004 ani omezovat jejich rozvoj. Každý nový příděl těmto pozemským stanicím v tomto pásmu také musí být chráněn před škodlivým rušením od stanic v družicové pohyblivé službě.
5.384A
Pásma 1710–1885 MHz, 2300–2400 MHz nebo 2500–2690 MHz a jejich úseky jsou identifikována k použití správám, které mají v úmyslu zavádět Mezinárodní pohyblivé telekomunikace (IMT) v souladu s Rezolucí 223. Tato identifikace nevylučuje využití těchto pásem kteroukoliv aplikací služeb, jimž jsou přidělena, a nezakládá v Řádu žádné priority.
5.385
Doplňkové přidělení: pásmo 1718,8–1722,2 MHz je přiděleno navíc podružně radioastronomické službě pro pozorování spektrálních čar.
5.388
Pásma 1885–2025 MHz a 2110–2200 MHz jsou celosvětově určena pro využití správám, které mají v úmyslu zavádět Mezinárodní pohyblivé telekomunikace (IMT). Takové využívání nevylučuje využití těchto pásem jinými službami, jimž jsou přidělena. Tato pásma nechť jsou dávána pro IMT k dispozici v souladu s Rezolucí 212. (viz též Rezoluce 223).
5.388A
Pásma 1885–1980 MHz, 2010–2025 MHz a 2110–2170 MHz v Regionech 1 a 3 a pásma 1885–1980 MHz a 2110–2160 MHz v Regionu 2 mohou být využívána stanicemi na platformách ve velkých výškách jako základnové stanice pro poskytování Mezinárodních pohyblivých telekomunikací – 2000 (IMT-2000) v souladu s Rezolucí 221. Toto využívání stanic na platformách ve velkých výškách aplikacemi IMT-2000 nevylučuje využití těchto pásem jakýmikoliv stanicemi jiných služeb, jimž jsou přidělena, a v Řádu nezakládá žádné přednosti.
5.389A
Využívání pásem 1980–2010 MHz a 2170–2200 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu a Rezoluce 716.
5.391
V pásmech 2025–2110 MHz a 2200–2290 MHz nebudou správy při přídělech pohyblivé službě zavádět pohyblivé soustavy s velkou plošnou hustotou, jak je popsáno v Doporučení ITU-R SA.1154-0, a vezmou toto doporučení v úvahu při zavádění pohyblivých soustav jakéhokoli jiného druhu.
5.392
Správy se naléhavě žádají o přijetí veškerých proveditelných opatření k zajištění toho, aby přenosy mezi dvěma nebo více negeostacionárními družicemi ve službě kosmického výzkumu, kosmického provozu a družicového průzkumu Země v pásmech 2025–2110 MHz a 2200–2290 MHz nepůsobily žádná omezení přenosům těchto služeb na těchto pásmech mezi geostacionárními a negeostacionárními družicemi na vzestupném i sestupném směru ani přenosům mezi družicemi.
5.395
Ve Francii a Turecku má využívání pásma 2 310-2 360 MHz leteckou pohyblivou službou pro telemetrii přednost před jinými použitími pohyblivými službami.
5.398
V pásmu 2483,5-2500 MHz neplatí pro družicovou službu rádiového určování ustanovení č. 4.10 Řádu.
5.402
Využívání pásma 2483,5-2500 MHz družicovou pohyblivou službou a družicovou službou rádiového určování podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Správy se naléhavě žádají o provedení veškerých uskutečnitelných opatření, aby se předešlo škodlivému rušení radioastronomické služby od vysílání v pásmu 2483,5-2500 MHz, zvláště rušení působenému vyzařováním druhé harmonické, které by spadalo do pásma 4990-5000 MHz přiděleného celosvětově radioastronomické službě.
5.410
Pásmo 2500-2690 MHz může být v Regionu 1 používáno soustavami využívajícími troposférický rozptyl (SVTR) s podmínkou dohody, uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. Ustanovení 9.21 Řádu se nevztahuje na spoje SVTR situované zcela mimo Region 1. Správy jsou povinny vyvinout veškeré uskutečnitelné úsilí, aby se zamezil rozvoj nových SVTR v tomto pásmu. Při plánování nových radioreléových spojů SVTR v tomto pásmu musí být přijata veškerá opatření, aby se zamezilo směrování antén těchto spojů na geostacionární oběžnou dráhu družic.
5.413
Správy se naléhavě žádají, aby při návrhu soustav družicové rozhlasové služby v pásmech mezi 2500 MHz a 2690 MHz učinily veškerá potřebná opatření k ochraně radioastronomické služby v pásmu 2690-2700 MHz.
5.414
Přidělení kmitočtového pásma 2500-2520 MHz družicové pohyblivé službě (sestupný směr) podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu.
5.416
Využívání pásma 2520-2670 MHz družicovou rozhlasovou službou je omezeno na národní a regionální soustavy pro skupinový příjem s podmínkou dohody uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. Při dvoustranných a vícestranných jednáních použijí správy ustanovení č. 9.19 Řádu.
5.418B
Využívání pásma 2630-2655 MHz systémy s družicemi na negeostacionárních dráhách v družicové rozhlasové službě (rozhlas) v souladu s poznámkou č. 5.418 Řádu, u nichž úplné koordinační údaje podle Dodatku 4 Řádu nebo notifikační informace byly obdrženy po 2. červnu 2000, podléhá postupu podle ustanovení č. 9.12 Řádu.
5.418C
Využívání pásma 2630-2655 MHz sítěmi s družicemi na geostacionárních dráhách, u nichž úplné koordinační informace podle Dodatku 4 Řádu nebo notifikační informace byly obdrženy po 2. červnu 2000, podléhá postupu podle ustanovení č. 9.13 Řádu ve vztahu k systémům družicové rozhlasové služby (rozhlas) s družicemi na negeostacionárních dráhách podle poznámky 5.418 Řádu, přičemž ustanovení 22.2 Řádu zde neplatí.
5.423
Podle zásad rovnoprávnosti se stanicemi letecké radionavigační služby je v pásmu 2700-2900 MHz pro potřeby meteorologie povolován provoz radiolokátorů umístěných na zemi.
5.424A
V pásmu 2900-3100 MHz nesmí stanice v radiolokační službě působit škodlivé rušení radarovým systémům v radionavigační službě ani požadovat před nimi ochranu.
5.425
V pásmu 2900-3100 MHz musí být používání soustav lodních transpondérových odpovídačů (SIT) omezeno na dílčí pásmo 2930-2950 MHz.
5.426
Využívání pásma 2900-3100 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na radiolokátory umístěné na zemi.
5.427
V pásmech 2900-3100 MHz a 9300-9500 MHz nesmí odezva radarových transpondérů být schopna záměny s odezvou radarových majáků (racons) a nesmí působit rušení lodním nebo leteckým radarům v radionavigační službě ovšem s ohledem na ustanovení č. 4.9 Řádu (této vyhlášky).
5.430A
Přidělení pásma 3400–3600 MHz pohyblivé službě kromě letecké pohyblivé je předmětem dohody uzavřené podle ustanovení č. 9.21 Řádu. Pásmo je identifikováno pro Mezinárodní pohyblivé telekomunikace (IMT). Tato identifikace nevylučuje využívání tohoto pásma jakoukoliv aplikací služeb, jimž je toto pásmo přiděleno, a nezakládá žádnou přednost v Řádu. Ve stádiu koordinace navíc platí ustanovení č. 9.17 a 9.18 Řádu. Předtím, než správa uvede do provozu stanici (základnovou nebo pohyblivou) v pohyblivé službě v tomto pásmu, je povinna zajistit, aby na hranici s kteroukoli jinou správou nepřekročila hustota výkonového toku (pfd) ve výšce 3 m nad zemským povrchem hodnotu –154,5 dB(W/(m2·4 kHz)) po více než 20% času. Tato mez smí být překročena na území státu, jehož správa s tím souhlasí. Aby se zajistilo, že je splněna tato mez pfd na hranicích kterékoli jiné správy, provedou se ve vzájemné dohodě obou správ (té, která odpovídá za zemskou stanici, a té, která odpovídá za pozemskou stanici) výpočty a ověření s použitím všech příslušných informací, s případným vyžádáním pomoci Radiokomunikačního úřadu ITU. V případě neshody provede výpočet a ověření pfd tento úřad a vezme v úvahu shora zmíněné informace. Stanice pohyblivé služby v pásmu 3400–3600 MHz nesmí požadovat větší ochranu před kosmickými stanicemi než tu, kterou poskytuje tabulka 21-4 Řádu (vydání 2004).
5.431
Doplňkové přidělení: v Německu a Izraeli je pásmo 3 400-3 475 MHz přiděleno také amatérské službě na sekundární bázi.
5.436
Využívání pásma 4200–4400 MHz stanicemi v letecké pohyblivé (R) službě je vyhrazeno pouze pro systémy bezdrátové interní komunikační avioniky provozované v souladu s uznanými mezinárodními leteckými standardy. Takové využívání musí být v souladu s Rezolucí 424.
5.437
Pasivní senzory ve službě družicového průzkumu Země a službě kosmického výzkumu mohou být v pásmu 4200–4400 MHz povolovány v kategorii podružné služby.
5.438
Využívání pásma 4200–4400 MHz leteckou radionavigační službou je vyhrazeno pouze pro rádiové výškoměry instalované na palubách letadel a k nim přidružené transpondéry na zemi.
5.440
Družicové službě kmitočtových normálů a časových signálů může být povoleno využívat kmitočet 4202 MHz pro přenosy na sestupném směru a kmitočet 6427 MHz pro přenosy na vzestupném směru. Takové přenosy se musí omezit na interval ±2 MHz od uvedených kmitočtů a musí podléhat dohodě, uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu.
5.441
Využívání pásem 4500–4800 MHz (sestupný směr) a 6725–7025 MHz (vzestupný směr) družicovou pevnou službou musí být v souladu s ustanoveními Dodatku 30B Řádu. Využívání pásem 10,7–10,95 GHz (sestupný směr), 11,2–11,45 GHz (sestupný směr) a 12,75–13,25 GHz (vzestupný směr) družicovými soustavami využívajícími geostacionární dráhu v družicové pevné službě musí být v souladu s ustanoveními Dodatku 30B Řádu. Využívání pásem 10,7–10,95 GHz (sestupný směr) a 11,2–11,45 GHz (sestupný směr) a 12,75–13,25 GHz (vzestupný směr) soustavami na negeostacionárních dráhách v družicové pevné službě podléhá ustanovení č. 9.12 Řádu, co se týká koordinace s ostatními systémy v družicové pevné službě využívajícími negeostacionární družice. Systémy v družicové pevné službě využívající negeostacionární družice nesmí vyžadovat ochranu před geostacionárními systémy v družicové pevné službě provozovanými v souladu s Řádem nezávisle na datu, k němuž Radiokomunikační úřad ITU obdržel úplné koordinační nebo notifikační informace o systémech v družicové pevné službě využívajících negeostacionární družice a úplné koordinační nebo notifikační informace o geostacionárních systémech, přičemž zde neplatí ustanovení č. 5.43A Řádu. Systémy v družicové pevné službě využívající negeostacionární družice ve shora uvedených pásmech musí být provozovány tak, aby bylo bez prodlení vyloučeno jakékoli nepřijatelné rušení, které by se během provozu vyskytlo.
5.442
V pásmech 4825–4835 MHz a 4950–4990 MHz jsou přidělení pohyblivé službě omezena na pohyblivou službu kromě letecké pohyblivé. V Regionu 2 (kromě Brazílie, Kuby, Guatemaly, Mexika, Paraguay, Uruguay a Venezuely) a v Austrálii je pásmo 4825–4835 MHz přiděleno navíc letecké pohyblivé službě s omezením na leteckou pohyblivou telemetrii při letových zkouškách letadlovými stanicemi. Toto využívání musí být v souladu s Rezolucí 416 a nesmí působit škodlivé rušení pevné službě.
5.443A
A V pásmech 5000–5030 MHz a 5091–5150 MHz podléhá družicová letecká pohyblivá (R) služba uzavření dohody podle ustanovení 9.21 Řádu. Využívání těchto pásem družicovou leteckou pohyblivou (R) službou je omezeno na mezinárodně standardizované letecké systémy.
5.443B
Aby nebylo působeno škodlivé rušení mikrovlnným přistávacím systémům provozovaným nad 5030 MHz, nesmí v pásmu 5030–5150 MHz při povrchu Země úhrnná hustota výkonových toků od všech kosmických stanic v jakýchkoliv systémech družicové radionavigační služby (sestupný směr), provozovaných v pásmu 5010–5030 MHz, překročit –124,5 dB(W/m2) v šíři pásma 150 kHz. Aby nebylo působeno škodlivé rušení radioastronomické službě v pásmu 4990–5000 MHz, musí systémy družicové radionavigační služby provozované v pásmu 5010–5030 MHz vyhovovat omezením pro pásmo 4990–5000 MHz definovaným v Rezoluci 741.
5.443C
Využívání pásma 5030–5091 MHz leteckou pohyblivou (R) službou je omezeno na mezinárodně standardizované letecké systémy. Nežádoucí vyzařování působené leteckou pohyblivou (R) službou v pásmu 5030–5091 MHz musí být redukováno tak, aby byl chráněn sestupný směr spojů systému RNSS v přilehlém pásmu 5010–5030 MHz. Dokud nebude v relevantním doporučení ITU-R stanovena vhodná hodnota, měla by v pásmu 5010–5030 MHz platit pro jakoukoliv stanici letecké pohyblivé (R) služby mezní hodnota hustoty e.i.r.p. –75 dBW/MHz.
5.443D
V pásmu 5030–5091 GHz podléhá družicová letecká pohyblivá (R) služba koordinaci podle ustanovení 9.11 A Řádu. Využívání tohoto pásma družicovou leteckou pohyblivou (R) službou je omezeno na mezinárodně standardizované letecké systémy.
5.444
Pásmo 5030–5150 MHz bude využíváno pro provoz mezinárodní standardní soustavy pro přesné přibližování a přistávání letadel (mikrovlnná přistávací soustava - MLS). V pásmu 5030–5091 MHz musí požadavky této soustavy mít přednost před jiným využíváním tohoto pásma. Pro využívání pásma 5091–5150 MHz platí poznámka č. 5.444A Řádu a Rezoluce 114.
5.444A
Využívání pásma 5091–5150 MHz přiděleného družicové pevné službě (vzestupný směr) je omezeno na modulační spoje negeostacionárních soustav družicové pohyblivé služby a podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Na využívání pásma 5091–5150 MHz modulačními spoji negeostacionárních družicových soustav v družicové pohyblivé službě musí být uplatněna Rezoluce 114. Navíc pro zajištění ochrany letecké radionavigační služby před škodlivým rušením je zapotřebí koordinovat pozemské stanice modulačních linek negeostacionárních družicových systémů v družicové pohyblivé službě, které jsou separované o méně než 450 km od teritoria správy provozující pozemní stanice letecké radionavigační služby.
5.444B
Využívání pásma 5091-5150 MHz leteckou pohyblivou službou je omezeno na:
–
systémy provozované v letecké pohyblivé (R) službě v souladu s mezinárodními leteckými, standardy, a to pouze v aplikacích na plochách letišť. Toto využívání musí být v souladu s Rezolucí 748,
–
vysílání letecké telemetrie z letadlových stanic (viz ustanovení 1.83 Řádu a této vyhlášky) v souladu s Rezolucí 418.
5.446
Doplňkové přidělení: pásmo 5150–5216 MHz je v zemích vyjmenovaných v poznámce č. 5.369 Řádu s podmínkou dohody uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu přiděleno navíc přednostně družicové službě rádiového určování (sestupný směr). V Regionu 2 (s výjimkou Mexika) je toto pásmo přiděleno navíc přednostně družicové službě rádiového určování (sestupný směr). V Regionech 1 a 3, kromě zemí vyjmenovaných v poznámce č. 5.369 Řádu a Bangladéše, je toto pásmo přiděleno navíc podružně družicové službě rádiového určování (sestupný směr). Toto využívání družicovou službou rádiového určování je omezeno na modulační spoje ve vztahu k družicové službě rádiového určování provozované v pásmech 1610–1626,5 MHz a/nebo 2483,5–2500 MHz. Celková hustota výkonového toku při povrchu Země nesmí v žádném případě překročit –159 dBW/m2 v kterémkoli 4 kHz pásmu pro všechny úhly dopadu.
5.446A
Využívání pásem 5150–5350 MHz a 5470–5725 MHz stanicemi v pohyblivé službě kromě letecké pohyblivé musí být v souladu s Rezolucí 229.
5.446B
V pásmu 5150–5250 MHz nesmí stanice v pohyblivé službě požadovat ochranu před pozemskými stanicemi v družicové pevné službě. Pro pohyblivou službu ve vztahu k pozemským stanicím družicové pevné služby zde neplatí ustanovení č. 5.43A Řádu.
5.446C
Doplňkové přidělení: v Regionu 1 (kromě Alžírska, Saúdské Arábie, Bahrajnu, Egypta, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Kuvajtu, Libanonu, Maroka, Ománu, Kataru, Sýrie, Súdánu, Jižního Súdánu a Tuniska) a v Brazílii je pásmo 5150–5250 MHz přiděleno navíc přednostně letecké pohyblivé službě s omezením na vysílání letecké telemetrie z letadlových stanic (viz ustanovení č. 1.83 Řádu a této vyhlášky) v souladu s Rezolucí 418. Tyto stanice nesmí vyžadovat ochranu před ostatními stanicemi provozovanými v souladu s Článkem 5 Řádu. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí.
5.447A
Přidělení družicové pevné službě (vzestupný směr) je omezeno na modulační spoje negeostacionárních soustav družicové pohyblivé služby a podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu.
5.447B
Doplňkové přidělení: pásmo 5150–5216 MHz je přiděleno navíc přednostně družicové pevné službě (sestupný směr). Toto přidělení je omezeno na modulační spoje pro negeostacionární soustavy v družicové pohyblivé službě a podléhá ustanovení č. 9.11 A Řádu. Hustota výkonového toku při povrchu Země působeného kosmickými stanicemi družicové pevné služby provozovanými na sestupném směru v pásmu 5150–5216 MHz nesmí v žádném případě překročit –164 dBW/m2 v kterémkoli 4 kHz pásmu pro všechny úhly dopadu.
5.447C
Správy, které odpovídají za sítě v družicové pevné službě v pásmu 5150–5250 MHz provozované podle poznámek č. 5.447A a 5.447B Řádu, jsou povinny je koordinovat na základě rovnoprávnosti v souladu s ustanovením č. 9.11A Řádu se správami odpovídajícími za negeostacionární družicové sítě provozované podle poznámky č. 5.446 Řádu a uvedené do provozu před 17. listopadem 1995. Družicové sítě provozované podle poznámky č. 5.446 Řádu a uvedené do provozu po 17. listopadu 1995 nesmí žádat ochranu před stanicemi družicové pevné služby provozovanými podle poznámky č 5.447A nebo 5.447B Řádu a nesmí jim působit škodlivé rušení.
5.447D
Přednostní přidělení pásma 5250–5255 MHz službě kosmického výzkumu je omezeno na aktivní čidla na palubách družic. Ostatní využívání tohoto pásma službou kosmického výzkumu má podružný status.
5.447F
V pásmu 5250–5350 MHz nesmí stanice v pohyblivé službě požadovat ochranu před radiolokační službou, službou družicového průzkumu Země (aktivní) ani před službou kosmického výzkumu (aktivní). Tyto služby nesmějí ukládat pohyblivé službě přísnější kritéria ochrany založená na systémových charakteristikách a na kritériích rušení než ta, která jsou uvedena v Doporučeních ITU-R M.1638-0 a ITU-R RS.1632-0.
5.448A
V pásmu 5250–5350 MHz nesmí služby družicového průzkumu Země (aktivní) a kosmického výzkumu (aktivní) požadovat ochranu před radiolokační službou. Ustanovení 5.43A Řádu a této vyhlášky zde neplatí.
5.448B
Služba družicového průzkumu Země (aktivní) provozovaná v pásmu 5350–5570 MHz a služba kosmického výzkumu (aktivní) provozovaná v pásmu 5460–5570 MHz nesmí působit škodlivé rušení letecké radionavigační službě v pásmu 5350–5460 MHz, radionavigační službě v pásmu 5460–5470 MHz ani námořní radionavigační službě v pásmu 5470–5570 MHz.
5.448C
Služba kosmického výzkumu (aktivní) provozovaná v pásmu 5350–5460 MHz nesmí působit škodlivé rušení ostatním službám, jimž je toto pásmo přiděleno, ani od nich požadovat ochranu.
5.448D
V pásmu 5350–5470 MHz nesmí stanice v radiolokační službě působit škodlivé rušení radarovým systémům v letecké radionavigační službě, které jsou provozovány v souladu s poznámkou č. 5.449 Řádu, ani nesmí požadovat před nimi ochranu.
5.449
Využívání pásma 5350–5470 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na letadlové radiolokátory a k nim přidružené letadlové majáky.
5.450A
V pásmu 5470–5725 MHz nesmí stanice v pohyblivé službě požadovat ochranu před službami rádiového určování. Služby rádiového určování nesmí pohyblivé službě ukládat přísnější kritéria ochrany založená na systémových charakteristikách a na kritériích rušení než ta, která jsou uvedena v Doporučení ITU-R M.1638-0.
5.450B
V pásmu 5470–5650 MHz nesmí stanice v radiolokační službě s výjimkou radarů v pásmu 5600–5650 MHz umístěných na zemi a využívaných k meteorologickým účelům působit škodlivé rušení radarovým systémům v námořní radionavigační službě ani požadovat před nimi ochranu.
5.452
Mezi 5600 MHz a 5650 MHz mohou získat oprávnění k provozu pozemní radary pro meteorologické účely rovnoprávně se stanicemi námořní radionavigační služby.
5.457A
V pásmech 5925–6425 MHz a 14–14,5 GHz mohou pozemské stanice umístěné na palubách plavidel být ve spojení s kosmickými stanicemi v družicové pevné službě. Takové využívání musí být v souladu s Rezolucí 902. V pásmu 5925–6425 MHz mohou pozemské stanice umístěné na palubách plavidel komunikující s kosmickými stanicemi v družicové pevné službě používat vysílací antény s minimálním průměrem 1,2 m a pracovat bez předchozího souhlasu jakékoliv správy, pokud jsou vzdálené alespoň 330 km od linie odlivu oficiálně uznávané pobřežním státem. Všechna ostatní ustanovení Rezoluce 902 jsou platná.
5.457B
V pásmech 5925–6425 MHz a 14–14,5 GHz mohou v družicové námořní pohyblivé službě (jež zde má podružný status) na palubách plavidel pracovat pozemské stanice s charakteristikami a za podmínek, které obsahuje Rezoluce 902, a to v Alžírsku, Saúdské Arábii, Bahrajnu, na Komorách, v Džibuti, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Jordánsku, Kuvajtu, Libyi, Maroku, Mauretánii, Ománu, Kataru, Sýrii, Súdánu, Tunisku a v Jemenu. Takové využívání musí být v souladu s Rezolucí 902.
5.458
V pásmu 6425–7075 MHz se nad oceány provádějí měření pomocí pasivních mikrovlnných senzorů. V pásmu 7075–7250 MHz se provádějí měření pomocí pasivních mikrovlnných senzorů. Správy nechť uváží potřeby služby družicového průzkumu Země (pasivního) a služby kosmického výzkumu (pasivního) při budoucím plánování v pásmech 6425–7025 MHz a 7075–7250 MHz.
5.458A
Správy se naléhavě žádají, aby při přídělech kosmickým stanicím pevné družicové služby v pásmu 6700–7075 MHz prováděly veškerá uskutečnitelná opatření k ochraně pozorování spektrálních čar v radioastronomické službě v pásmu 6650–6675,2 MHz před škodlivým rušením nežádoucími vysíláními.
5.458B
Přidělení družicové pevné službě v pásmu 6700–7075 MHz (sestupný směr) je omezeno na modulační spoje negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě a podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Využívání pásma 6700–7075 MHz (sestupný směr) modulačními spoji negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě nepodléhá ustanovení č. 22.2 Řádu.
5.460
Systémy služby kosmického výzkumu (vzestupný směr) nesmí vysílat do dalekého kosmu v pásmu 7190–7235 MHz. Geostacionární družice ve službě kosmického výzkumu provozované v pásmu 7190–7235 MHz nesmí požadovat ochranu před existujícími a budoucími stanicemi v pevné a pohyblivé službě. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí.
5.460A
Využívání pásma 7190–7250 MHz (vzestupný směr) službou družicového průzkumu Země musí být omezeno na sledování, telemetrii a povely pro provoz kosmického plavidla. Kosmické stanice provozované ve službě družicového průzkumu Země (vzestupný směr) v pásmu 7190–7250 MHz nesmí požadovat ochranu před existujícími a budoucími stanicemi pevné a pohyblivé služby, přičemž ustanovení 5.43A Řádu zde neplatí a ustanovení 9.17 Řádu platí. Navíc k zajištění ochrany stávajících a budoucích instalací pevné a pohyblivé služby musí být u stanovišť pozemských stanic podporujících kosmické plavidlo ve službě družicového průzkumu Země na negeostacionárních nebo geostacionárních oběžných drahách dodržena separační vzdálenost minimálně 10 km respektive 50 km od příslušných hranic sousedních zemí, pokud kratší vzdálenost není jinak dohodnuta dotčenými správami.
5.460B
Kosmické stanice na geostacionární oběžné dráze provozované ve službě družicového průzkumu Země (vzestupný směr) v pásmu 7190–7235 MHz nesmí požadovat ochranu před stávajícími a budoucími stanicemi služby kosmického výzkumu, ustanovení 5.43A Řádu v tomto případě neplatí.
5.461
Doplňkové přidělení: pásma 7250–7375 MHz (sestupný směr) a 7900–8025 MHz (vzestupný směr) jsou přidělena navíc přednostně družicové pohyblivé službě. Využívání zmíněných pásem touto službou podléhá dohodě uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu.
5.461A
Využívání pásma 7450–7550 MHz družicovou meteorologickou službou (sestupný směr) je omezeno na systémy s geostacionárními družicemi. Družicové meteorologické soustavy s negeostacionárními družicemi v tomto pásmu ohlášené před 30. listopadem 1997 mohou pokračovat v provozu na dožití s přednostním statusem.
5.461A
A Využívání pásma 7375–7750 MHz družicovou námořní pohyblivou službou je omezeno na družicové geostacionární sítě.
5.461A
B V pásmu 7375–7750 MHz nesmí pozemské stanice družicové námořní pohyblivé služby nárokovat ochranu před stanicemi pevné služby a pohyblivé, kromě letecké pohyblivé, služby ani bránit jejich provozu a rozvoji.
5.461B
Využívání pásma 7750–7900 MHz družicovou meteorologickou službou (sestupný směr) je omezeno na soustavy s negeostacionárními družicemi.
5.462A
V pásmu 8025–8400 MHz v Regionech 1 a 3 (kromě Japonska) nesmí služba družicového průzkumu Země využívající geostacionární družice vykazovat bez souhlasu dotčené správy vyšší hustoty výkonového toku než následující hodnoty pro uvedené úhly dopadu (θ):
–| 135 dB(W/m2)| v pásmu 1 MHz| pro 0° ≤ θ < 5°
---|---|---|---
–| 135 + 0,5 (θ–5) dB(W/m2)| v pásmu 1 MHz| pro 5° ≤ θ < 25°
–| 125 dB(W/m2)| v pásmu 1 MHz| pro 25° ≤ θ ≤ 90°
5.463
V pásmu 8025–8400 MHz není letadlovým stanicím dovoleno vysílat.
5.465
Využívání pásma 8400–8450 MHz službou kosmického výzkumu je omezeno na daleký kosmos.
5.469
Doplňkové přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Maďarsku, Litvě, Mongolsku, Uzbekistánu, Polsku, Kyrgyzstánu, České republice, Rumunsku, Rusku, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině je pásmo 8500–8750 MHz přiděleno navíc přednostně pozemní pohyblivé službě a radionavigační službě.
5.469A
V pásmu 8550-8650 MHz nesmí stanice ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) a kosmického výzkumu (aktivní) působit škodlivé rušení stanic v radiolokační službě ani omezovat jejich využívání a vývoj.
5.470
Využívání pásma 8750-8850 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na navigační pomůcky na palubách letadel, jež využívají Dopplerova jevu, na středním kmitočtu 8800 MHz.
5.472
V pásmech 8850-9000 MHz a 9200-9225 MHz je námořní radionavigační služba omezena na pobřežní radary.
5.473A
V pásmu 9000-9200 MHz nesmí stanice provozované v radiolokační službě působit škodlivé rušení systémům specifikovaným v poznámce č. 5.337 Řádu provozovaným v letecké radionavigační službě, ani radarovým systémům v námořní radionavigační službě provozovaným v tomto pásmu na základě přednostního přidělení v zemích vyjmenovaných v poznámce č. 5.471 Řádu, ani požadovat ochranu před žádným z těchto systémů.
5.474
V pásmu 9200-9500 MHz mohou být používány pátrací a záchranné transpondéry (SART) při řádném zohlednění příslušného doporučení ITU-R (viz též Článek 31 Řádu).
5.474A
Využívání pásem 9200–9300 MHz a 9900–10 400 MHz službou družicového průzkumu Země (aktivní) je omezeno na systémy, které potřebují nezbytnou šířku pásma větší než 600 MHz, což nemůže být plně uspokojeno v pásmu 9300–9900 MHz. Takové využití je podmíněno dohodou uzavřenou podle ustanovení 9.21 Řádu s Alžírskem, Saudskou Arábií, Bahrajnem, Egyptem, Indonésií, Iránem, Libanonem a Tuniskem. U správy, která nereagovala podle ustanovení 9.52 Řádu, se má za to, že nemá odsouhlasený koordinační požadavek. V tom případě notifikující správa družicového systému provozovaného ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) může žádat o asistenci Radiokomunikační úřad ITU podle části IID čl. 9 Řádu.
5.474B
Stanice provozované ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) musí splňovat Doporučení ITU-R RS.2066-0.
5.474C
Stanice provozované ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) musí splňovat Doporučení ITU-R RS.2065-0.
5.474D
Stanice ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) nesmí působit škodlivé rušení stanicím služeb námořní radionavigační a radiolokační v pásmu 9200–9300 MHz, služeb radionavigační a radiolokační v pásmu 9900–10 000 MHz a radiolokační služby v pásmu 10,0–10,4 GHz, nebo nárokovat před nimi ochranu,
5.475
Využívání pásma 9300–9500 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na letadlové meteorologické radary a pozemní radary. Navíc jsou v pásmu 9300–9320 MHz povoleny pozemní radiolokační majáky letecké radionavigační služby s podmínkou, že nebude působeno škodlivé rušení námořní radionavigační službě.
5.475A
Využívání pásma 9300–9500 MHz službou družicového průzkumu Země (aktivní) a službou kosmického výzkumu (aktivní) je omezeno na systémy vyžadující potřebnou šíři pásma větší než 300 MHz, které nemohou být v plné míře umístěny v mezích pásma 9500–9800 MHz.
5.475B
V pásmu 9300–9500 MHz nesmí stanice provozované v radiolokační službě působit škodlivé rušení radarům provozovaným v radionavigační službě v souladu s Řádem, ani požadovat ochranu před nimi. Radary na zemi užívané pro meteorologické účely zde mají přednost před ostatním radiolokačním využíváním.
5.476A
V pásmu 9300–9800 MHz nesmí stanice v družicové službě průzkumu Země (aktivní) a ve službě kosmického výzkumu (aktivní) působit škodlivé rušení stanicím radionavigační a radiolokační služby ani požadovat před nimi ochranu.
5.478A
Využívání pásma 9800–9900 MHz službou družicového průzkumu Země (aktivní) a službou kosmického výzkumu (aktivní) je omezeno na systémy vyžadující potřebnou šíři pásma větší než 500 MHz, které nemohou být v plné míře umístěny v mezích pásma 9300–9800 MHz.
5.478B
V pásmu 9800–9900 MHz nesmí stanice v družicové službě průzkumu Země (aktivní) a ve službě kosmického výzkumu (aktivní) působit škodlivé rušení stanicím pevné služby ani požadovat ochranu před stanicemi v pevné službě, jíž je toto pásmo přiděleno podružně.
5.479
Pásmo 9975–10 025 MHz je přiděleno navíc podružně družicové meteorologické službě k využívání meteorologickými radary.
5.481
Doplňkové přidělení: v Alžírsku, Německu, Angole, Brazílii, Číně, na Pobřeží slonoviny, v Salvadoru, Ekvádoru, Španělsku, Guatemale, Maďarsku, Japonsku, Keni, Maroku, Nigerii, Ománu, Uzbekistánu, Pákistánu, Paraguay, Peru, Korejské lidově demokratické republice, Rumunsku a Uruguay, je pásmo 10,45–10,5 GHz navíc přednostně přiděleno pevné a pohyblivé službě. V Kostarice je pásmo 10,45–10,5 GHz navíc přednostně přiděleno pevné službě.
5.482
V pásmu 10,6–10,68 GHz nesmí u stanic v pevné a v pohyblivé službě kromě letecké pohyblivé výkon dodávaný do antény překročit -3 dBW. Tato mez může být překročena s podmínkou dohody uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu, avšak v Alžírsku, Saúdské Arábii, Arménii, Ázerbájdžánu, Bahrajnu, Bangladéši, Bělorusku, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Gruzii, Indii, Indonésii, Íránu, Iráku, Jordánsku, Libyi, Kazachstánu, Kuvajtu, Libanonu, Maroku, Mauretánii, Moldavsku, Nigérii, Ománu, Uzbekistánu, Pákistánu, na Filipínách, v Kataru, Sýrii, Kyrgyzstánu, Singapuru, Tádžikistánu, Tunisku, Turkmenistánu a ve Vietnamu tato omezení pro pevnou a pohyblivou službu kromě letecké pohyblivé neplatí.
5.482A
Pro sdílení pásma 10,6–10,68 GHz mezi družicovou službou průzkumu Země (pasivní) a pevnou a pohyblivou službou kromě letecké pohyblivé platí Rezoluce 751.
5.484
Využívání pásma 10,7–11,7 GHz družicovou pevnou službou (vzestupný směr) v Regionu 1 je omezeno na modulační spoje pro družicovou rozhlasovou službu.
5.484A
Využívání pásem 10,95–11,2 GHz (sestupný směr), 11,45–11,7 GHz (sestupný směr), 11,7–12,2 GHz (sestupný směr) v Regionu 2, 12,2–12,75 GHz (sestupný směr) v Regionu 3, 12,5–12,75 GHz (sestupný směr) v Regionu 1, 13,75–14,5 GHz (vzestupný směr), 17,8–18,6 GHz (sestupný směr), 19,7–20,2 GHz (sestupný směr), 27,5–28,6 GHz (vzestupný směr), 29,5–30 GHz (vzestupný směr) soustavou využívající negeostacionární dráhu v družicové pevné službě podléhá při koordinaci s ostatními negeostacionárními družicovými soustavami v družicové pevné službě použití ustanovení č. 9.12 Řádu. Negeostacionární družicové soustavy v družicové pevné službě nesmí žádat ochranu před geostacionárními sítěmi v družicové pevné službě provozovanými v souladu s Řádem bez ohledu na data, k nimž Radiokomunikační úřad ITU obdržel úplné koordinační a notifikační informace jak za negeostacionární soustavy v pevné službě, tak i za geostacionární soustavy. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí. Negeostacionární soustavy v pevné družicové službě ve shora zmíněných pásmech musí být provozovány tak, že veškeré nepřijatelné rušení, které se objeví při jejich provozu, bude bez prodlení odstraněno.
5.484B
Platí Rezoluce 155.
5.487
V pásmu 11,7–12,5 GHz nesmí v Regionech 1 a 3 pevná, družicová pevná, pohyblivá kromě letecké pohyblivé ani rozhlasová služba v souladu se svými příslušnými přiděleními působit škodlivé rušení stanicím družicové rozhlasové služby, provozovaným v souladu s Plánem pro Regiony 1 a 3 v Dodatku 30 Řádu, ani požadovat ochranu před nimi.
5.487A
Doplňkové přidělení: pásma 11,7–12,5 GHz v Regionu 1, 12,2–12,7 GHz v Regionu 2 a 11,7–12,2 GHz v Regionu 3 jsou přidělena navíc přednostně družicové pevné službě (sestupný směr) s omezením na soustavy s negeostacionárními družicemi podléhající při koordinaci s ostatními negeostacionárními družicovými soustavami v družicové pevné službě použití ustanovení č. 9.12 Řádu. Negeostacionární družicové soustavy v družicové pevné službě nesmí žádat ochranu před geostacionárními sítěmi v družicové rozhlasové službě provozovanými v souladu s Řádem bez ohledu na data, k nimž Radiokomunikační úřad ITU obdržel úplné koordinační údaje nebo notifikační informace jak za negeostacionární soustavy v pevné službě, tak i za geostacionární soustavy. Ustanovení 5.43A Řádu zde neplatí. Negeostacionární soustavy v družicové pevné službě ve shora zmíněných pásmech musí být provozovány tak, že veškeré nepřijatelné rušení, které se objeví při jejich provozu, bude bez prodlení odstraněno.
5.492
Příděly pro stanice v družicové rozhlasové službě podle příslušného regionálního Plánu nebo obsažené v Seznamu („List“) pro Regiony 1 a 3 v Dodatku 30 Řádu se mohou navíc využívat pro přenosy v družicové pevné službě (sestupný směr) za předpokladu, že takové přenosy nezpůsobí větší rušení ani si nevyžádají větší ochranu před rušením než vysílání družicové rozhlasové služby provozovaná v souladu s tímto Plánem nebo případně se Seznamem („List“).
5.497
Využívání pásma 13,25–13,4 GHz leteckou radionavigační službou je omezeno na navigační pomůcky, jež využívají Dopplerova jevu.
5.498A
Služba družicového průzkumu Země (aktivní) a kosmického výzkumu (aktivní) v pásmu 13,25–13,4 GHz nesmí působit škodlivé rušení letecké radionavigační službě ani omezovat její využívání a vývoj.
5.499A
Využívání pásma 13,4–13,65 GHz družicovou pevnou službou (sestupný směr) je omezeno na družicové geostacionární soustavy a podmíněno dohodou získanou podle ustanovení 9.21 Řádu ve vztahu k družicovým soustavám provozovaným ve službě kosmického výzkumu (kosmos-kosmos) za účelem předávání dat z kosmických stanic na družicové geostacionární oběžné dráze do sdružených kosmických stanic na družicových negeostacionárních oběžných drahách, jejichž předběžné notifikační informace Radiokomunikační úřad ITU obdržel do 27. listopadu 2015.
5.499B
Správy nesmí bránit zřizování a provozu vysílacích pozemských stanic družicové služby kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr) podružně přidělené v pásmu 13,4–13,65 GHz z důvodu přednostního přidělení družicové pevné službě (sestupný směr).
5.499C
Přednostní přidělení pásma 13,4–13,65 GHz službě kosmické výzkumu je omezeno na:
-
družicové soustavy provozované ve službě kosmického výzkumu (kosmos-kosmos) za účelem předávání dat od kosmických stanic na družicové geostacionární oběžné dráze do sdružených kosmických stanic na družicových negeostacionárních oběžných drahách, jejichž předběžné notifikační informace obdržel Radiokomunikační úřad ITU k 27. listopadu 2015.
-
aktivní senzory na palubě kosmických objektů,
-
družicové soustavy provozované ve službě kosmického výzkumu (sestupný směr) za účelem předávání dat od kosmických stanic na družicové geostacionární oběžné dráze do sdružených pozemských stanic.
Ostatní využívání pásma službou kosmického výzkumu jsou v kategorii podružné služby.
5.499D
V pásmu 13,4–13,65 GHz družicové soustavy ve službě kosmického výzkumu (sestupný směr) a/nebo ve službě kosmického výzkumu (kosmos-kosmos) nesmí působit škodlivé rušení stanicím ve službách pevné, pohyblivé, radiolokační a družicového průzkumu Země (aktivní), nebo nárokovat ochranu před nimi.
5.499E
V pásmu 13,4–13,65 GHz nesmí družicové geostacionární sítě v družicové pevné službě (sestupný směr) požadovat ochranu před kosmickými stanicemi ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) provozovanými v souladu s Řádem, přičemž ustanovení 5.43 Řádu se neuplatní. Ustanovení 22.2 Řádu se v tomto pásmu netýká služby družicového průzkumu Země (aktivní) ve vztahu k družicové pevné službě (sestupný směr).
5.501A
Přednostní přidělení pásma 13,65–13,75 GHz službě kosmického výzkumu je omezeno na aktivní čidla na palubách družic. Ostatní využívání tohoto pásma službou kosmického výzkumu má podružný status.
5.501B
V pásmu 13,4–13,75 GHz nesmí služba družicového průzkumu Země (aktivní) ani kosmického výzkumu (aktivní) působit škodlivé rušení radiolokační službě ani omezovat její využívání a vývoj.
5.502
V pásmu 13,75–14 GHz musí mít pozemská stanice geostacionární sítě v družicové pevné službě anténu o průměru nejméně 1,2 m a pozemská stanice v systému s negeostacionárními družicemi v družicové pevné službě anténu o průměru nejméně 4,5 m. Dále u stanic v radiolokační nebo radionavigační službě nesmí střední e.i.r.p. vyzařovaný během 1 s překračovat 59 dBW pro elevační úhly 2° a větší a 65 dBW pro elevační úhly menší než 2°. Dříve, než správa v tomto pásmu uvede do provozu pozemskou stanici v geostacionární síti družicové pevné služby s anténou o průměru menším než 4,5 m, zajistí, aby hustota výkonového toku působená touto pozemskou stanicí nepřekračovala:
a)
115 dB(W/(m2·10 MHz)) během více než 1% času ve výšce 36 m nad hladinou moře při odlivu, jak úředně uzná pobřežní stát;
b)
115 dB(W/(m2·10 MHz)) během více než 1% času ve výšce 3 m nad zemí na hranici území správy budující nebo plánující budovat v tomto pásmu pozemní pohyblivé radary, pokud nebyl předem obdržen souhlas.
Pozemské stanice v družicové pevné službě s průměrem antény větším než nebo rovným 4,5 m musí mít e.i.r.p. při jakémkoli vysílání nejméně 68 dBW a nesmí překročit 85 dBW.
5.503
V pásmu 13,75–14 GHz budou provozovány ty geostacionární kosmické stanice ve službě kosmického výzkumu, o jejichž předběžném ohlášení byl Radiokomunikační úřad ITU informován před 31. lednem 1992, na základě rovnoprávného sdílení se stanicemi v družicové pevné službě. Po uvedeném datu budou nové geostacionární kosmické stanice ve službě kosmického výzkumu provozovány jako podružné. Do doby, než ty geostacionární kosmické stanice služby kosmického výzkumu, o nichž Radiokomunikační úřad ITU obdržel informaci pro předběžné ohlášení před 31. lednem 1992, ukončí v tomto pásmu provoz:
-
nesmí v pásmu 13,77–13,78 GHz spektrální hustota e.i.r.p vysílání kterékoli pozemské stanice v družicové pevné službě ve spojení s kosmickou stanicí na geostacionární dráze překročit:
i)
4,7D + 28 dB(W/40 kHz), kde D (m) je průměr antény pozemské stanice v družicové pevné službě; vztah platí pro průměry mezi 1,2 m a 4,5 m;
ii)
49,2 + 20 log(D/4,5) dB(W/40 kHz), kde D (m) je průměr antény pozemské stanice v družicové pevné službě; vztah platí pro průměry rovné nebo větší než 4,5 m a menší než 31,9 m;
iii)
66,2 dB(W/40 kHz) pro kteroukoli pozemskou stanici v družicové pevné službě; platí pro průměr antény rovný nebo větší než 31,9 m;
iv)
56,2 dB(W/4 kHz) pro úzkopásmová vysílání pozemských stanic v družicové pevné službě (potřebné pásmo užší než 40 kHz); platí pro pozemskou stanici mající anténu o průměru 4,5 m a větším;
-
nesmí v pásmu 13,772–13,778 GHz spektrální hustota e.i.r.p. vysílání kterékoli pozemské stanice v družicové pevné službě ve spojení s kosmickou stanicí na negeostacionární dráze překročit 51 dBW v pásmu širokém 6 MHz.
Za účelem kompenzace útlumu deštěm lze používat samočinné řízení výkonu zvyšující v těchto kmitočtových rozsazích hustotu e.i.r.p. do té míry, že hustota výkonového toku na kosmické stanici družicové pevné služby nepřekročí hodnotu plynoucí z provozu pozemské stanice, jejíž e.i.r.p. splňuje shora uvedené meze v podmínkách šíření bez deště.
5.504
Při využívání pásma 14–14,3 GHz radionavigační službou musí být zajištěna postačující ochrana kosmickým stanicím družicové pevné služby.
5.504A
V pásmu 14–14,5 GHz mohou letadlové pozemské stanice v družicové letecké pohyblivé službě (podružné) být navíc ve spojení s kosmickými stanicemi v družicové pevné službě. Platí zde ustanovení č. 5.29, 5.30 a 5.31 Řádu.
5.506A
V pásmu 14–14,5 GHz musí být lodní pozemské stanice mající e.i.r.p. větší než +21 dBW provozovány za stejných podmínek jako pozemské stanice umístěné na palubách plavidel v souladu s Rezolucí 902. Tato poznámka neplatí pro lodní pozemské stanice, u nichž Radiokomunikační úřad ITU obdržel úplné údaje podle Dodatku 4 Řádu před 5. červencem 2003.
5.509G
Pásmo 14,5–14,8 GHz je navíc přednostně přiděleno službě kosmického výzkumu. Takové využívání je však omezeno na družicové soustavy provozované ve službě kosmického výzkumu (vzestupný směr) pro přenášení dat do kosmických stanic na družicových geostacionárních oběžných drahách ze sdružených pozemských stanic. Stanice ve službě kosmického výzkumu nesmí působit škodlivé rušení stanicím v pevné a pohyblivé službě a v družicové pevné službě omezené na modulační spoje pro družicovou rozhlasovou službu a sdružené kosmické provozní funkce využívající ochranné úseky podle Dodatku 30A Řádu a modulační spoje pro družicovou rozhlasovou službu v Regionu 2, nebo před nimi nárokovat ochranu. Ostatní využívání tohoto pásma službou kosmického výzkumu jsou v podružné kategorii.
5.511A
Využívání pásma 15,43–15,63 GHz družicovou pevnou službou na vzestupném směru je omezeno na modulační spoje negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě a podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu.
5.511C
Stanice provozované v letecké radionavigační službě musí omezit efektivní e.i.r.p. v souladu s Doporučením ITU-R S.1340-0. Minimální koordinační vzdálenost požadovaná pro ochranu leteckých radionavigačních stanic (platí ustanovení 4.10 Řádu) před škodlivým rušením působeným pozemskými stanicemi modulačních spojů a maximální e.i.r.p. vyzařovaný v rovině místního obzoru pozemskou stanicí modulačního spoje musí být v souladu s Doporučením ITU-R S.1340-0.
5.511E
Stanice provozované v radiolokační službě v pásmu 15,4–15,7 GHz nesmí působit škodlivé rušení stanicím provozovaným v radionavigační službě, ani před nimi požadovat ochranu.
5.511F
Z důvodu ochrany radioastronomické služby v pásmu 15,35–15,4 GHz nesmí hustota výkonového toku radiolokačních stanic provozovaných v pásmu 15,4–15,7 GHz přesáhnout úroveň –156 dB(W/m2) v šířce pásma 50 MHz v pásmu 15,35–15,4 GHz po více než 2 % času na kterékoliv observatoři radioastronomické služby.
5.513A
Aktivní čidla na palubách družic provozovaná v pásmu 17,2–17,3 GHz nesmí působit škodlivé rušení radiolokaci ani jiným službám s přednostním přidělením ani omezovat jejich vývoj.
5.516
Využívání pásma 17,3–18,1 GHz (vzestupný směr) soustavami s geostacionárními družicemi v družicové pevné službě je omezeno na modulační spoje pro družicovou rozhlasovou službu. Co se týká využívání pásma 17,3–17,8 GHz v Regionu 2 modulačními spoji pro družicovou rozhlasovou službu v pásmu 12,2–12,7 GHz, viz Článek 11 Řádu. Využívání pásem 17,3–18,1 GHz (vzestupný směr) v Regionech 1 a 3 a 17,8–18,1 GHz (vzestupný směr) v Regionu 2 soustavami v družicové pevné službě využívajícími negeostacionární dráhy podléhá při koordinaci s ostatními negeostacionárními soustavami v družicové pevné službě použití ustanovení č. 9.12 Řádu. Negeostacionární družicové soustavy v družicové pevné službě nesmí žádat ochranu před geostacionárními sítěmi v družicové pevné službě pracujícími v souladu s Řádem bez ohledu na data, k nimž Radiokomunikační úřad ITU obdržel úplné koordinační a notifikační informace jak za negeostacionární soustavy v pevné službě, tak i za geostacionární soustavy. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí. Negeostacionární soustavy v pevné družicové službě ve shora zmíněných pásmech musí být provozovány tak, že veškeré nepřijatelné rušení, které se objeví při jejich provozu, bude bez prodlení odstraněno.
5.516A
V pásmu 17,3–17,7 GHz v Regionu 1 nesmí pozemské stanice družicové pevné služby (sestupný směr) požadovat ochranu před pozemskými stanicemi modulačních spojů v družicové rozhlasové službě pracujícími podle Dodatku 30A Řádu, ani klást jakákoli omezení nebo výhrady ve vztahu k umístění pozemských stanic modulačních spojů v družicové rozhlasové službě kdekoli uvnitř oblasti služby modulačního spoje.
5.516B
Níže uvedená pásma jsou určena pro využívání aplikacemi s velkou hustotou přenosů (HDFSS) v družicové pevné službě:
17,3–17,7 GHz| (sestupný směr) v Regionu 1,
---|---
18,3–19,3 GHz| (sestupný směr) v Regionu 2,
19,7–20,2 GHz| (sestupný směr) ve všech Regionech,
39,5–40 GHz| (sestupný směr) v Regionu 1,
40–40,5 GHz| (sestupný směr) ve všech Regionech,
40,5–42 GHz| (sestupný směr) v Regionu 2,
47,5–47,9 GHz| (sestupný směr) v Regionu 1,
48,2–48,54 GHz| (sestupný směr) v Regionu 1,
49,44–50,2 GHz| (sestupný směr) v Regionu 1,
a|
27,5–27,82 GHz| (vzestupný směr) v Regionu 1,
28,35–28,45 GHz| (vzestupný směr) v Regionu 2,
28,45–28,94 GHz| (vzestupný směr) ve všech Regionech,
28,94–29,1 GHz| (vzestupný směr) v Regionech 2 a 3,
29,25–29,46 GHz| (vzestupný směr) v Regionu 2,
29,46–30 GHz| (vzestupný směr) ve všech Regionech
48,2–50,2 GHz| (vzestupný směr) v Regionu 2.
Toto určení nevylučuje využití těchto pásem jinými aplikacemi družicové pevné služby nebo jinými službami, s nimiž sdílejí přednostní přidělení, a v Řádu nezakládá žádné přednosti mezi uživateli těchto pásem. Správy nechť to vezmou na vědomí při úvahách o správních opatřeních ve vztahu k těmto pásmům. Viz Rezoluci 143.
5.519
Doplňkové přidělení: Pásma 18,1–18,3 GHz v Regionu 2 a 18,1–18,4 GHz v Regionech 1 a 3 jsou přidělena navíc přednostně družicové meteorologické službě (sestupný směr). Jejich využívání je omezeno na geostacionární družice.
5.520
Využívání pásma 18,1–18,4 GHz družicovou pevnou službou (vzestupný směr) je omezeno na modulační spoje geostacionárních soustav v družicové rozhlasové službě.
5.522A
Vysílání v pevné službě a v družicové pevné službě v pásmu 18,6–18,8 GHz jsou omezena na hodnoty stanovené v ustanovení č. 21.5A Řádu, případně v ustanovení č. 21.16.2 Řádu.
5.522B
Využívání pásma 18,6–18,8 GHz družicovou pevnou službou je omezeno na geostacionární soustavy a na soustavy s apogeem oběžné dráhy větším než 20 000 km.
5.523A
Využívání pásem 18,8–19,3 GHz (sestupný směr) a 28,6–29,1 GHz (vzestupný směr) soustavami s geostacionárními i negeostacionárními družicemi v družicové pevné službě podléhá ustanovení č. 9.11A Řádu a neplatí zde ustanovení č. 22.2 Řádu. Správy, u jejichž geostacionárních soustav koordinace začala před 18. listopadem 1995, nechť spolupracují v co největší míře podle ustanovení č. 9.11A Řádu na jejich koordinaci s negeostacionárními soustavami, o nichž byly Radiokomunikačnímu úřadu ITU doručeny ohlašovací informace před tímto datem, s cílem dosáhnout výsledků přijatelných pro všechny zúčastněné strany. Negeostacionární soustavy nesmí působit nepřijatelné rušení geostacionárním soustavám v družicové pevné službě, u nichž lze považovat úplnou ohlašovací informaci podle Dodatku 4 Řádu za doručenou Radiokomunikačnímu úřadu ITU před 18. listopadem 1995.
5.523B
Využívání pásma 19,3–19,6 GHz družicovou pevnou službou (vzestupný směr) je omezeno na negeostacionární soustavy v družicové pohyblivé službě. Toto využívání podléhá ustanovení č. 9.11A Řádu, ale ustanovení č. 22.2 Řádu zde neplatí.
5.523C
V pásmech 19,3–19,6 GHz a 29,1–29,4 GHz nadále platí ustanovení č. 22.2 Řádu pro modulační spoje negeostacionárních sítí v družicové pohyblivé službě a ty sítě v družicové pevné službě, u nichž lze úplné koordinační nebo ohlašovací informace podle Dodatku 4 Řádu považovat za doručené Radiokomunikačnímu úřadu ITU před 18. listopadem 1995.
5.523D
Využívání pásma 19,3–19,7 GHz (sestupný směr) geostacionárními soustavami v družicové pevné službě a modulačními spoji negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě podléhá ustanovení č. 9.11A Řádu, ne však ustanovení č. 22.2 Řádu. Využívání tohoto pásma ostatními negeostacionárními soustavami v družicové pevné službě a také v případech uvedených v poznámkách č. 5.523C a 5.523E Řádu nepodléhá ustanovení č. 9.11A Řádu, ale nadále podléhá postupům podle Článků 9 (kromě ustanovení 9.11A Řádu) a 11 Řádu a ustanovení č. 22.2 Řádu.
5.523E
V pásmech 19,6–19,7 GHz a 29,4–29,5 GHz nadále platí ustanovení č. 22.2 Řádu pro modulační spoje negeostacionárních sítí v družicové pohyblivé službě a ty sítě v družicové pevné službě, u nichž lze úplné koordinační nebo ohlašovací informace podle Dodatku 4 Řádu považovat za doručené Radiokomunikačnímu úřadu ITU před 21. listopadem 1997.
5.525
Aby se usnadnila meziregionální koordinace mezi soustavami v družicové pohyblivé a družicové pevné službě, budou ty nosné v družicové pohyblivé službě, které jsou nejcitlivější k rušení, v dosažitelné míře situovány ve vyšších částech pásem 19,7–20,2 GHz a 29,5–30 GHz.
5.526
V Regionu 2 v pásmech 19,7–20,2 GHz a 29,5–30 GHz a v Regionech 1 a 3 v pásmech 20,1–20,2 GHz a 29,9–30 GHz mohou soustavy, které jsou jak v družicové pevné službě, tak v družicové pohyblivé službě, zahrnovat spoje mezi pozemskými stanicemi na specifikovaných nebo nespecifikovaných bodech nebo za pohybu prostřednictvím jedné nebo více družic pro koncové nebo mnohobodové komunikace.
5.527
V pásmech 19,7–20,2 GHz a 29,5–30 GHz neplatí pro družicovou pohyblivou službu ustanovení č. 4.10 Řádu.
5.527A
Pro provoz pozemských stanic v pohybu komunikujících s družicovou pohyblivou službou platí Rezoluce 156.
5.528
Toto přidělení družicové pohyblivé službě je určeno pro využívání soustavami s anténami majícími úzké svazky a s další vyspělou technologií na kosmických stanicích. Správy provozující soustavy v družicové pohyblivé službě v pásmu 19,7–20,1 GHz v Regionu 2 a v pásmu 20,1–20,2 GHz provedou veškerá uskutečnitelná opatření, aby se zajistila trvalá dostupnost těchto pásem pro správy, které provozují pevné a pohyblivé soustavy v souladu s ustanovením č. 5.524 Řádu.
5.530A
Pokud není mezi zainteresovanými správami dohodnuto jinak, žádná stanice správy nesmí v pevné ani pohyblivé službě produkovat hustotu výkonového toku přesahující –120,4 dB(W/(m2·MHz)) ve výšce 3 m nad zemí v jakémkoliv bodě území kterékoliv jiné správy Regionu 1 a 3 po více než 20 % času. Pro kalkulace by správy měly používat nejnovější verze Doporučení ITU-R P.452 (viz také nejnovější verze Doporučení ITU-R BO.1898).
5.530B
Pro usnadnění rozvoje družicové rozhlasové služby v pásmu 21,4–22 GHz se správy v Regionech 1 a 3 nabádají, aby nenasazovaly stanice v pohyblivé službě a omezovaly nasazování stanic spojů bod-bod v pevné službě.
5.530D
Viz Rezoluce 555.
5.532
Využívání pásma 22,21–22,5 GHz službou družicového průzkumu Země (pasivní) a službou kosmického výzkumu (pasivní) nesmí zatěžovat omezeními pevnou ani pohyblivou službu kromě letecké pohyblivé.
5.532A
Pro umístění pozemských stanic ve službě kosmického výzkumu se musí dodržovat separační vzdálenost nejméně 54 km od hranic jednotlivých sousedních států z důvodu ochrany existujícího a budoucího nasazení pevných a pohyblivých služeb, pokud kratší vzdálenost není jinak dohodnuta mezi příslušnými správami. Ustanovení 9.17 Řádu a 9.18 Řádu zde neplatí.
5.532B
Využívání pásma 24,65–25,25 GHz v Regionu 1 a pásma 24,65–24,75 GHz v Regionu 3 družicovou pevnou službou (vzestupný směr) je omezeno na pozemské stanice používající průměr antény minimálně 4,5 m.
5.535A
Využívání pásma 29,1–29,5 GHz družicovou pevnou službou (vzestupný směr) je omezeno na geostacionární soustavy a na modulační spoje negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě. Toto využívání podléhá ustanovení č. 9.11A Řádu, nepodléhá však ustanovení č. 22.2 Řádu s výjimkou uvedenou v poznámkách č. 5.523C a 5.523E, kde toto využívání nepodléhá ustanovení č. 9.11A Řádu a nadále podléhá postupům podle Článku 9 (s výjimkou ustanovení č. 9.11A Řádu) a 11 Řádu, a ustanovení č. 22.2 Řádu.
5.536
Využívání pásma 25,25–27,5 GHz mezidružicovou službou je omezeno na aplikace v kosmickém výzkumu a v družicovém průzkumu Země a dále na přenosy údajů majících původ v průmyslových a lékařských činnostech v kosmickém prostoru.
5.536A
Správy provozující pozemské stanice ve službě družicového průzkumu Země nebo kosmického výzkumu nemohou pro ně vyžadovat ochranu před stanicemi v pevné a pohyblivé službě, provozovanými jinými správami. Dále nechť jsou pozemské stanice ve službě družicového průzkumu Země nebo kosmického výzkumu provozovány podle nejnovější verze Doporučení ITU-R SA.1862.
5.536B
V Saúdské Arábii, Rakousku, Bahrajnu, Belgii, Brazílii, Číně, Korejské republice, Dánsku, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Estonsku, Finsku, Maďarsku, Indii, Íránu, Irsku, Izraeli, Itálii, Jordánsku, Keni, Kuvajtu, Libanonu, Libyi, Litvě, Moldavsku, Norsku, Ománu, Ugandě, Pákistánu, na Filipínách, v Polsku, Portugalsku, Sýrii, Korejské lidově demokratické republice, na Slovensku, v České republice, Rumunsku, Spojeném království, Singapuru, Švédsku, Tanzanii, Turecku, Vietnamu a v Zimbabwe nesmí v pásmu 25,5–27,0 GHz pozemské stanice provozované ve službě družicového průzkumu Země požadovat ochranu před stanicemi pevné a pohyblivé služby ani omezovat jejich používání a rozvoj.
5.538
Doplňkové přidělení: Pásma 27,500–27,501 GHz a 29,999–30,000 GHz jsou přidělena navíc přednostně družicové pevné službě (sestupný směr) pro majákové přenosy určené k regulaci výkonu na vzestupné cestě. Tato vysílání na sestupné cestě nesmí překročit ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (e.i.r.p.) +10 dBW ve směrech k sousedním družicím na geostacionární dráze.
5.539
Pásmo 27,5–30 GHz se může využívat družicovou pevnou službou (vzestupný směr) pro zajištění modulačních spojů pro družicovou rozhlasovou službu.
5.540
Doplňkové přidělení: pásmo 27,501–29,999 GHz je přiděleno navíc podružně družicové pevné službě (sestupný směr) pro majákové přenosy určené k regulaci výkonu na vzestupné cestě.
5.541
V pásmu 28,5–30 GHz je služba družicového průzkumu Země omezena na přenos dat mezi stanicemi, nikoli pro prvotní sběr informací pomocí aktivních nebo pasivních senzorů.
5.541A
Modulační spoje negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě a geostacionární soustavy v pevné družicové službě pracující v pásmu 29,1–29,5 GHz (vzestupný směr) musí používat adaptivní řízení výkonu nebo jiné metody vyrovnávání úniku a to takové, aby vysílání pozemských stanic probíhala s výkonovou úrovní požadovanou pro dodržení jakosti spoje a aby současně byla u obou sítí snížena úroveň vzájemného rušení. Tyto metody platí pro sítě, u nichž se považuje za fakt, že jim příslušející koordinační informace podle Dodatku 4 Řádu obdržel Radiokomunikační úřad ITU po 17. květnu 1996, do doby, než tento stav změní budoucí radiokomunikační konference. Správy, které zašlou koordinační informace podle Dodatku 4 Řádu před tímto datem, se vybízejí, aby tuto techniku využívaly v uskutečnitelné míře.
5.543
Pásmo 29,95–30 GHz může být podružně využíváno mezidružicovými spoji ve službě družicového průzkumu Země pro účely telemetrie, dálkového sledování a ovládání.
5.544
V pásmu 31–31,3 GHz platí pro službu kosmického výzkumu omezení hustoty výkonového toku specifikované v Článku 21, tabulce 21–4 Řádu.
5.547
Pásma 31,8–33,4 GHz, 37–40 GHz, 40,5–43,5 GHz, 51,4–52,6 GHz, 55,78–59 GHz a 64–66 GHz jsou k dispozici pro využití v pevné službě aplikacemi s velkou hustotou přenosů (viz Resoluci 75). Správy nechť toto vezmou v úvahu při rozhodování o správních ustanoveních týkajících se těchto pásem. Správy nechť také podle okolností uváží možná omezení aplikací s velkou hustotou přenosů v pevné službě vzhledem k možnému rozvoji aplikací s velkou hustotou přenosů v družicové pevné službě v pásmech 39,5–40 GHz a 40,5–42 GHz (viz poznámku 5.516B Řádu).
5.547A
Správy nechť provedou praktická opatření k minimalizaci potenciálního rušení mezi stanicemi v pevné službě a letadlovými stanicemi v radionavigační službě v pásmu 31,8–33,4 GHz berouce v úvahu provozní potřeby letadlových radiolokačních soustav.
5.548
Při navrhování soustav pro mezidružicovou službu v pásmu 32,3–33 GHz, družicovou radionavigační službu v pásmu 32–33 GHz a pro službu kosmického výzkumu (daleký kosmos) v pásmu 31,8–32,3 GHz přijmou správy veškerá nezbytná opatření k zamezení vzájemného škodlivého rušení těchto služeb a vezmou přitom v úvahu bezpečnostní aspekty radionavigační služby (viz Doporučení Řádu 707).
5.549A
V pásmu 35,5–36 GHz nesmí střední hustota výkonového toku působeného při povrchu Země jakýmkoli čidlem na palubě družice ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) nebo službě kosmického výzkumu (aktivní) pro všechny úhly lišící se o více než 0,8° od osy svazku překročit -73 dB(W/m2) v tomto pásmu.
5.550A
Pro sdílení pásma 36–37 GHz mezi službou družicového průzkumu Země (pasivní) a pevnou a pohyblivou službou platí Rezoluce 752.
5.551H
V pásmu 42,5–43,5 GHz nesmí ekvivalentní hustota výkonového toku (epfd) působená všemi kosmickými stanicemi kteréhokoli systému s negeostacionárními družicemi v družicové pevné službě (sestupný směr) nebo v družicové rozhlasové službě provozovaného v pásmu 42–42,5 GHz překročit na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice během více než 2% času následující hodnoty:
–230 dB(W/m2) v pásmu širokém 1 GHz a –246 dB(W/m2) v kterýchkoli 500 kHz pásma 42,5–43,5 GHz na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice registrované jako teleskop s jedinou anténou; a
–209 dB(W/m2) v kterýchkoli 500 kHz pásma 42,5–43,5 GHz na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice registrované jako interferometrická stanice s velmi dlouhou základnou (VLBI).
Tyto hodnoty epfd budou vyhodnoceny s použitím metodiky stanovené v Doporučení ITU-R S.1586-1 a referenčního vyzařovacího diagramu a maximálního zisku antény v radioastronomické službě stanovené v Doporučení ITU-R RA.1631-0 a platí ve všech azimutech a pro elevační úhly větší než minimální provozní úhel radioteleskopu θmin (chybí-li tento údaj v notifikaci, užije se náhradní hodnota 5°).
Tyto hodnoty platí pro každou radioastronomickou stanici, která byla
–
v provozu před 5. červencem 2003 a byla ohlášena Radiokomunikačnímu úřadu ITU před 4. lednem 2004; nebo
–
ohlášena před datem, k němuž byly pro kosmickou stanici, pro niž tyto meze platí, doručeny úplné údaje podle Dodatku 4 Řádu pro koordinaci nebo pro ohlášení.
Ostatní radioastronomické stanice ohlášené po těchto datech se mohou dožadovat souhlasu od správ, které povolily příslušné kosmické stanice. V Regionu 2 platí Rezoluce 743. Meze uvedené v této poznámce mohou být překročeny na stanovišti radioastronomické stanice kterékoli země, jejíž správa s tím bude souhlasit.
5.551I
Hustota výkonového toku v pásmu 42,5–43,5 GHz působená kteroukoli geostacionární kosmickou stanicí provozovanou v družicové pevné službě (sestupný směr) nebo v družicové rozhlasové službě v pásmu 42–42,5 GHz nesmí na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice překročit následující hodnoty:
–137 dB(W/m2) v pásmu širokém 1 GHz a –153 dB(W/m2) v kterýchkoli 500 kHz pásma 42,5-43,5 GHz na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice registrované jako teleskop s jedinou anténou; a
–116 dB(W/m2) v kterýchkoli 500 kHz pásma 42,5–43,5 GHz na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice registrované jako interferometrická stanice s velmi dlouhou základnou (VLBI).
Tyto hodnoty platí pro každou radioastronomickou stanici, která byla
–
v provozu před 5. červencem 2003 a byla ohlášena Radiokomunikačnímu úřadu ITU před 4. lednem 2004; nebo
–
ohlášena před datem, k němuž byly pro kosmickou stanici, pro niž tyto meze platí, doručeny úplné údaje podle Dodatku 4 Řádu pro koordinaci nebo pro ohlášení.
Ostatní radioastronomické stanice ohlášené po těchto datech se mohou dožadovat souhlasu od správ, které povolily příslušné kosmické stanice. V Regionu 2 platí Rezoluce 743. Meze uvedené v této poznámce mohou být překročeny na stanovišti radioastronomické stanice kterékoli země, jejíž správa s tím bude souhlasit.
5.552
Přidělení spektra pro družicovou pevnou službu v pásmech 42,5–43,5 GHz a 47,2–50,2 GHz pro přenosy ve vzestupném směru je větší než přidělení spektra v pásmu 37,5–39,5 GHz pro přenosy v sestupném směru, a to s cílem umístit ve spektru modulační spoje k rozhlasovým družicím. Správy se naléhavě žádají, aby učinily veškerá dosažitelná opatření k vyhrazení pásma 47,2–49,2 GHz pro modulační spoje družicové rozhlasové služby provozované v pásmu 40,5–42,5 GHz.
5.552A
Přidělení pásem 47,2–47,5 GHz a 47,9–48,2 GHz pevné službě je určeno k využívání stanicemi na platformách ve velkých výškách. Využívání pásem 47,2–47,5 GHz a 47,9–48,2 GHz podléhá ustanovením Rezoluce 122.
5.553
V pásmech 43,5–47 GHz a 66–71 GHz mohou být provozovány stanice v pozemní pohyblivé službě, pokud nebudou působit škodlivé rušení kosmickým radiokomunikačním službám, jimž jsou tato pásma přidělena (viz ustanovení č. 5.43 Řádu a této vyhlášky).
5.554
V pásmech 43,5–47 GHz, 66–71 GHz, 95–100 GHz, 123–130 GHz, 191,8–200 GHz a 252–265 GHz smí navíc pracovat družicové spoje propojující pozemní stanice na specifikovaných pevných bodech, pokud jsou využívány ve spojení s družicovou pohyblivou službou nebo s družicovou radionavigační službou.
5.554A
Využívání pásem 47,5–47,9 GHz, 48,2–48,54 GHz a 49,44–50,2 GHz družicovou pevnou službou (sestupný směr) je omezeno na geostacionární družice.
5.555
Doplňkové přidělení: pásmo 48,94–49,04 GHz je přiděleno navíc přednostně radioastronomické službě.
5.555B
V pásmu 48,94–49,04 GHz nesmí hustota výkonového toku působená kteroukoli geostacionární kosmickou stanicí (sestupný směr) vysílající v pásmech 48,2–48,54 GHz a 49,44–50,2 GHz na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice v kterýchkoli 500 kHz překročit –151,8 dB(W/m2).
5.556
V pásmech 51,4–54,25 GHz, 58,2–59 GHz a 64–65 GHz mohou být prováděna radioastronomická pozorování podle národních úprav.
5.556A
Využívání pásem 54,25–56,9 GHz, 57–58,2 GHz a 59–59,3 GHz mezidružicovou službou je omezeno na geostacionární družice. Hustota výkonového toku působená jedinou stanicí v mezidružicové službě za všech podmínek a pro všechny modulační metody v kterékoli výšce od 0 km do 1000 km nad povrchem Země pro všechny úhly dopadu nesmí překročit –147 dB(W/m2·100 MHz).
5.557A
V pásmu 55,78–56,26 GHz je omezena maximální hustota výkonu dodávaného do antény stanice v pevné službě na –26 dB(W/MHz) za účelem ochrany stanic ve službě družicového průzkumu Země (pasivní).
5.558
V pásmech 55,78–58,2 GHz, 59–64 GHz, 66–71 GHz, 122,25–123 GHz, 130–134 GHz, 167–174,8 GHz a 191,8–200 GHz mohou být provozovány stanice v letecké pohyblivé službě, pokud nebudou působit škodlivé rušení mezidružicové službě (viz ustanovení č. 5.43 Řádu a této vyhlášky).
5.558A
Využívání pásma 56,9–57 GHz mezidružicovými soustavami je omezeno na spoje mezi družicemi na geostacionární dráze a na vysílání z negeostacionárních družic na vysokých oběžných dráhách k družicím na nízkých oběžných dráhách. U spojů mezi geostacionárními družicemi nesmí hustota výkonového toku působená jedinou stanicí v kterékoli výšce od 0 km do 1000 km nad povrchem Země za všech podmínek, pro všechny modulační metody a pro všechny úhly dopadu překročit –147 dB(W/(m2·100 MHz)).
5.559
V pásmu 59–64 GHz mohou být provozovány letadlové radiolokátory v radiolokační službě, pokud nebudou působit škodlivé rušení mezidružicové službě (viz ustanovení č. 5.43 Řádu a této vyhlášky).
5.559B
Využívání pásma 77,5–78 GHz radiolokační službou se omezuje na radary krátkého dosahu pro pozemní aplikace včetně radarů pro motorová vozidla. Technické charakteristiky těchto radarů jsou stanoveny v nejnovější verzi Doporučení ITU-R M.2057. Ustanovení 4.10 Řádu zde neplatí.
5.560
V pásmu 78–79 GHz mohou být ve službě družicového průzkumu Země a ve službě kosmického výzkumu přednostně provozovány radiolokátory umístěné na kosmických stanicích.
5.561
V pásmu 74–76 GHz nesmí stanice v pevné, pohyblivé ani rozhlasové službě působit škodlivé rušení stanicím družicové pevné služby nebo stanicím družicové rozhlasové služby pracujícím v souladu s rozhodnutími příslušné konference pověřené plánováním kmitočtových přídělů pro družicovou rozhlasovou službu.
5.561A
Pásmo 81–81,5 GHz je přiděleno navíc podružně amatérské a družicové amatérské službě.
5.562
Využívání pásma 94–94,1 GHz službou družicového průzkumu Země (aktivní) a kosmického výzkumu (aktivní) je omezeno na meteorologické radiolokátory na palubách družic.
5.562A
V pásmech 94–94,1 GHz a 130–134 GHz mohou vysílání kosmických stanic ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) zamířená do hlavního laloku radioastronomické antény poškozovat některé radioastronomické přijímače. S cílem předejít v co největší míře takovým jevům nechť kosmické agentury provozující tyto vysílače a radioastronomické stanice, jichž se to týká, plánují své činnosti společně.
5.562B
V pásmech 105–109,5 GHz, 111,8–114,25 GHz, 155,5–158,5 GHz a 217–226 GHz je využívání tohoto přidělení omezeno pouze na radioastronomii provozovanou v kosmu.
5.562C
Využívání pásma 116–122,25 GHz mezidružicovou službou je omezeno na geostacionární družice. Hustota výkonového toku z jediného zdroje generovaná stanicí v mezidružicové službě za všech podmínek a při kterékoli modulační metodě nesmí jednak v celém rozpětí 0 km až 1000 km nad povrchem Země, jednak v sousedství kterékoli geostacionární pozice obsazené pasivními senzory překročit pro všechny úhly dopadu –148 dB(W/(m2·MHz)).
5.562E
Přidělení službě družicového průzkumu Země (aktivní) je omezeno na pásmo 133,5–134 GHz.
5.562F
V pásmu 155,5–158,5 GHz skončí přidělení službě družicového průzkumu Země (pasivní) a službě kosmického výzkumu (pasivní) 1. ledna 2018.
5.562G
Dnem, kdy vstoupí v platnost přidělení pevné a pohyblivé službě v pásmu 155,5–158,5 GHz, bude 1. leden 2018.
5.562H
Využívání pásem 174,8–182 GHz a 185–190 GHz mezidružicovou službou je omezeno na geostacionární družice. Hustota výkonového toku z jediného zdroje generovaná stanicí v mezidružicové službě za všech podmínek a při kterékoli modulační metodě nesmí jednak v celém rozpětí 0 km až 1000 km nad povrchem Země, jednak v sousedství kterékoli geostacionární pozice obsazené pasivními senzory překročit pro všechny úhly dopadu –144 dB(W/(m2·MHz)).
5.563A
V pásmech 200–209 GHz, 235–238 GHz, 250–252 GHz a 265–275 GHz se ze země provádí pasivní sledování atmosféry za účelem monitorování jejích složek.
5.563B
Pásmo 237,9–238 GHz je přiděleno navíc službě družicového průzkumu Země (aktivní) a službě kosmického výzkumu (aktivní) pouze pro družicové radiolokátory oblačnosti.
5.565
Následující kmitočtová pásma v rozsahu 275–1000 GHz jsou určena pro využívání správami pro aplikace pasivních služeb:
-
radioastronomická služba: 275–323 GHz, 327–371 GHz, 388–424 GHz, 426–442 GHz, 453–510 GHz, 623–711 GHz, 795–909 GHz a 926–945 GHz;
-
služba družicového průzkumu Země (pasivní) a služba kosmického výzkumu (pasivní): 275–286 GHz, 296–306 GHz, 313–356 GHz, 361–365 GHz, 369–392 GHz, 397–399 GHz, 409–411 GHz, 416–434 GHz, 439–467 GHz, 477–502 GHz, 523–527 GHz, 538–581 GHz, 611–630 GHz, 634–654 GHz, 657–692 GHz, 713–718 GHz, 729–733 GHz, 750–754 GHz, 771–776 GHz, 823–846 GHz, 850–854 GHz, 857–862 GHz, 866–882 GHz, 905–928 GHz, 951–956 GHz, 968–973 GHz a 985–990 GHz.
Využívání spektra v rozsahu 275–1000 GHz pasivními službami nebrání využívání tohoto spektra aktivními službami. Správy, které mají v úmyslu uvolnit kmitočty v rozsahu 275–1000 GHz pro aplikace aktivních služeb, se naléhavě žádají, aby až do doby, než bude pro shora uvedený rozsah 275–1000 GHz sestavena Tabulka přidělení, učinily veškerá uskutečnitelná opatření k ochraně těchto pasivních služeb před škodlivým rušením.
Všechny kmitočty v rozsahu 1000–3000 GHz mohou být využívány aktivními i pasivními službami.
Oddíl IV.
Plán přidělení kmitočtových pásem v České republice (národní kmitočtová tabulka)
1.
Přidělená kmitočtová pásma v České republice jsou v národní kmitočtové tabulce rozdělena pro účely civilního využití a necivilního využití pomocí následujících zkratek:
C – civilní využití
NC – necivilní využití (Ministerstvo obrany pro vojenské účely a Armáda České republiky)
2.
Formát zápisu zkratky vyjadřuje zařazení do jedné z následujících kategorií:
a)
velkými písmeny (C nebo NC) se vyjadřuje přednostní užívání daného pásma. Pokud jsou takto uvedeny obě zkratky, je dané pásmo rovnoprávně využíváno na základě koordinace.
b)
malými písmeny (c nebo nc) se vyjadřuje podružné využívání daného pásma. Takové využívání nemá nárok na ochranu před rušením od přednostních uživatelů s výjimkou rušení způsobeného nežádoucím vyzařováním a zároveň nesmí působit rušení přednostnímu využívání. Pokud jsou v daném pásmu dvě nebo více podružných služeb, pak dané pásmo sdílejí rovnoprávně.
3.
Při rozhodování o pořadí předností využívání v daném kmitočtovém pásmu vždy rozhoduje nejprve kategorie služby (viz 3. sloupec národní kmitočtové tabulky).
4.
Přidělení kmitočtových pásem v národní kmitočtové tabulce vychází z Článku 5 Řádu a má čtyři sloupce:
a)
ve sloupci „Kmitočtové pásmo“ jsou uvedeny dolní a horní meze pásma; do 27 500 kHz v kilohertzích, od 27,5 MHz do 10 000 MHz v megahertzích, nad 10 GHz v gigahertzích. V tabulce je popsáno přidělení pásem v rozsahu rádiového spektra od 8,3 kHz do 275 GHz,
b)
ve sloupci „ČR podle Řádu“ jsou uvedeny radiokomunikační služby, které je možno provozovat na území České republiky podle Článku 5 Řádu, spolu s příslušnými Poznámkami Řádu uvedenými v Kapitole 5, Oddíl III. Kategorie přidělení navíc platících v České republice jsou zapsány s označením Poznámek Řádu lomítky \\5.XXX\\,
c)
ve sloupci „Přidělení v ČR“ jsou uvedeny radiokomunikační služby, které je povoleno na území České republiky provozovat. Služby jsou doplněny příslušnými Poznámkami Řádu uvedenými v Oddílu III a Národními poznámkami (CZXX) uvedenými v bodě 6. Každé službě je přiřazen číselný kód druhu využití,
d)
ve sloupci „Využití přidělení“ jsou uvedeny zkratky druhu využití podle bodu 1 nejprve pro přednostní užívání pásma a pak pro podružné užívání pásma podle bodu 2. Ke zkratkám jsou přiřazeny číselné kódy [1] pro civilní využití, [1]* pro vyhrazené civilní využití podle dodatku 26 Řádu a [2] pro necivilní využití.
5.
Poznámky Řádu technické povahy a/nebo platící jen pro část daného pásma uvedené ve sloupci „ČR podle Řádu“ platí ve sloupci „Přidělení v ČR“ jen tehdy, pokud je v něm zapsána příslušná služba.
6.
Kromě Poznámek Řádu uvedených v Kapitole 5, oddílu III, platí Národní poznámky s následujícím významem:
CZ1 Na kmitočtech pevné a pozemní pohyblivé služby zapsaných u Radiokomunikačního úřadu ITU má přednost uživatel, pro kterého byly tyto kmitočty u Radiokomunikačního úřadu ITU zapsány a jsou evidovány Českým telekomunikačním úřadem.
CZ2 Neobsazeno
CZ3 Harmonizované pásmo NATO
CZ4 Doplňkové přidělení: v kmitočtových úsecích 1715–1800 kHz a 1850-2000 kHz může být navíc podružně přiděleno až 200 kHz amatérské službě.
CZ5 Doplňkové přidělení: kmitočtový úsek 70,1–70,3 MHz je navíc podružně přidělen amatérské službě.
CZ6 V úsecích 2025–2070 MHz a 2200–2245 MHz je přidělení pohyblivé službě vyhrazeno pro přednostní necivilní využití.
CZ7 Doplňkové přidělení: kmitočtový úsek 3400–3410 MHz je navíc podružně přidělen amatérské službě.
CZ8 Doplňkové přidělení: kmitočtový úsek 75,5–76 GHz je navíc podružně přidělen amatérské službě a družicové amatérské službě.
CZ9 Pásmo je výhledově určeno pro civilní využití.
CZ10 Pásmo je výhledově určeno pro harmonizované necivilní využití NATO.
7.
Český telekomunikační úřad stanovuje a zveřejňuje technické parametry a podmínky radiokomunikačním službám, které jsou uvedeny ve sloupci „Přidělení v ČR“, v Plánu využití rádiového spektra, který vydává na základě § 16 odstavce 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.
Oddíl V.
Národní kmitočtová tabulka
kHz
Kmitočtové pásmo| ČR podle Řádu| Přidělení v ČR| Využití přidělení
---|---|---|---
méně než 8,3| Nepřiděleno
5.53 5.54| Nepřiděleno
5.53 5.54|
8,3–9| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ 5.54A| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ 5.54A [1]| [1] C
9–11,3| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ 5.54A
RADIONAVIGAČNÍ| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ 5.54A [1]
RADIONAVIGAČNÍ [1]| [1] C
11,3–14| RADIONAVIGAČNÍ| RADIONAVIGAČNÍ [1]| [1] C
14–19,95| PEVNÁ
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57
5.56| PEVNÁ CZ1 [1] [2]| [1] C
[2] nc
19,95–20,05| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]| [1] C
20,05–50,5| PEVNÁ
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57
5.56| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 [1] [2]| [1] C
[2] NC
50,5–70,0| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 [1]| [1] C
[2] nc
70–72| RADIONAVIGAČNÍ 5.60| RADIONAVIGAČNÍ [1]
5.60| [1] C
72–84| PEVNÁ
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57
RADIONAVIGAČNÍ 5.60
5.56| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 [1]
RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1]| [1] C
[2] nc
84–86| RADIONAVIGAČNÍ 5.60| RADIONAVIGAČNÍ [1]
5.60| [1] C
86–90| PEVNÁ
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57
RADIONAVIGAČNÍ
5.56| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 [1]
RADIONAVIGAČNÍ [1]| [1] C
[2] nc
90–110| RADIONAVIGAČNÍ 5.62
Pevná
5.64| RADIONAVIGAČNÍ 5.62 [1] [2]
Pevná [1]
5.64| [1] C
[2] NC
110–112| PEVNÁ
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ
RADIONAVIGAČNÍ
5.64| PEVNÁ [1] [2]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]
RADIONAVIGAČNÍ [1]
5.64| [1] C
[2] nc
112–115| RADIONAVIGAČNÍ 5.60| RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1]| [1] C
115–117,6| RADIONAVIGAČNÍ 5.60
Pevná
Námořní pohyblivá
5.64| RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1]
Pevná [1]
Námořní pohyblivá [1]
5.64| [1] C
117,6–126| PEVNÁ
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ
RADIONAVIGAČNÍ 5.60
5.64| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]
RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1]
5.64| [1] C
[2] nc
126–129| RADIONAVIGAČNÍ 5.60| RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1]| [1] C
129–130| PEVNÁ
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ
RADIONAVIGAČNÍ 5.60
5.64| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]
RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1]
5.64| [1] C
[2] nc
130–135,7| PEVNÁ
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ
5.64| PEVNÁ [1] [2]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]
5.64| [1] C
[2] nc
135,7–137,8| PEVNÁ
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ
Amatérská 5.67A 5.67B
5.64| PEVNÁ [1]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]
Amatérská 5.67A [1]
5.64| [1] C
137,8–148,5| PEVNÁ
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ
5.64| PEVNÁ [1]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]
5.64| [1] C
148,5–255| ROZHLASOVÁ| ROZHLASOVÁ [1]
Letecká radionavigační [1]| [1] C
255–283,5| ROZHLASOVÁ
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ| ROZHLASOVÁ [1]
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]| [1] C
[2] NC
283,5–315| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ
NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ
(radiomajáky) 5.73
5.74| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ (radiomajáky) 5.73 [1]
5.74| [1] C
[2] NC
315–325| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ
Námořní radionavigační
(radiomajáky) 5.73| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
Námořní radionavigační (radiomajáky)
5.73 [1]| [2] NC
[1] c
325–405| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]| [1] C
[2] NC
405–415| RADIONAVIGAČNÍ 5.76| RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
5.76| [1] C
[2] NC
415–435| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 [1]
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]| [1] C
[2] NC
435–472| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79
Letecká radionavigační
5.82| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 [1]
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
5.82| [1] C
[2] NC
472–479| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79
Letecká radionavigační
Amatérská 5.80A
5.82 5.80B| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 [1]
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
Amatérská 5.80A [1]
5.82 5.80B| [1] C
[2] NC
479–495| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79
5.79A
Letecká radionavigační
5.82| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 5.79A [1]
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
5.82| [1] C
[2] NC
495–505| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]| [1] C
505–526,5| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79
5.79A 5.84
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 5.79A 5.84 [1]
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]| [1] C
[2] NC
526,5–1300| ROZHLASOVÁ| ROZHLASOVÁ [1]
Letecká radionavigační [1] [2]| [1] C
[2] nc
1300–1606,5| ROZHLASOVÁ [1]| [1] C
1606,5–1625| PEVNÁ
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90
POZEMNÍ POHYBLIVÁ
5.92| PEVNÁ [1] [2]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90 [1]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]
5.92| [1] C
[2] NC
1625–1635| RADIOLOKAČNÍ| RADIOLOKAČNÍ [2]
CZ1| [2] NC
1635–1715| PEVNÁ
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90
POZEMNÍ POHYBLIVÁ
5.92| PEVNÁ [1] [2]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90 [1]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]
5.92 CZ1| [1] C
[2] NC
1715–1800| PEVNÁ
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90
POZEMNÍ POHYBLIVÁ
Amatérská \\5.96\\
5.92| PEVNÁ [1] [2]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90 [1]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]
Amatérská CZ4 [1]
5.92 5.96 CZ1| [1] C
[2] NC
1800–1810| RADIOLOKAČNÍ| RADIOLOKAČNÍ [2]
CZ1| [2] NC
1810–1830| AMATÉRSKÁ 5.98 5.99
5.100| AMATÉRSKÁ [1]
5.98 5.99 5.100| [1] C
1830–1850| AMATÉRSKÁ| AMATÉRSKÁ [1]| [1] C
1 850–2000| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
Amatérská \\5.96\\
5.92 5.103| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
Amatérská CZ 4 -[1]
5.92 5.96 5.103 CZ1| [1] C
[2] NC
2000–2025| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)
5.92 5.103| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]
5.92 5.103 CZ1| [1] C
[2] NC
2025–2045| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)
Pomocná meteorologická 5.104
5.92 5.103| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]
5.92 5.103 CZ1| [1] C
[2] NC
2045–2160| PEVNÁ
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ
POZEMNÍ POHYBLIVÁ
5.92| PEVNÁ [1] [2]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]
5.92 CZ1| [1] C
[2] NC
2160–2170| RADIOLOKAČNÍ| RADIOLOKAČNÍ [2]
CZ1| [2] NC
2170–2173,5| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]| [1] C
2173,5–2190,5| POHYBLIVÁ (tíseň a volání)
5.108 5.109 5.110 5.111| POHYBLIVÁ (tíseň a volání) [1]
5.108 5.109 5.110 5.111| [1] C
2190,5–2194| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]| [1] C
2194–2300| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)
5.92 5.103| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]
5.92 5.103 CZ1| [1] C
[2] NC
2300–2498| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)
5.103| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]
5.103 CZ1| [1] C
[2] NC
2498–2501| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]| [1] C
2501–2502| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ
Kosmického výzkumu| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]
Kosmického výzkumu [1]| [1] C
2502–2625| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)
5.92 5.103| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]
5.92 5.103 CZ1| [1] C
[2] NC
2625–2650| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ 5.92| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]
NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ [1]
5.92| [1] C
2650–2850| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) 5.92
5.103| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]
5.92 5.103 CZ1| [1] C
[2] NC
2850–3025| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.111
5.115| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]
5.111 5.115| [1] C
[2] NC
3025–3155| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]| [2] NC
[1] c
3155–3200| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)
5.116| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]
5.116 CZ1| [1] C
[2] NC
3200–3230| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)
5.116| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [2]
5.116| [1] C
[2] NC
3230–3400| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.116| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]
5.116 CZ1| [1] C
[2] NC
3400–3500| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]| [1] C
[2] nc
3500–3800| AMATÉRSKÁ PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.92| AMATÉRSKÁ [1]
PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
5.92 CZ1| [1] C
[2] nc
3800–3900| PEVNÁ
LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)
POZEMNÍ POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1] [2]
LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]
CZ1| [2] NC
[1] c
3900–3950| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]| [2] NC
[1] c
3950–4000| PEVNÁ ROZHLASOVÁ| PEVNÁ [1] ROZHLASOVÁ [1]| [1] C
4000–4063| PEVNÁ
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.127| PEVNÁ CZ1 [1]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.127 [1]| [1] C
4063–4123| PEVNÁ 5.128
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79A 5.109 5.110 5.130 5.131 5.132| PEVNÁ 5.128 [1]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79A 5.109 5.110 5.130 [1]| [1] C
4123–4130| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79A 5.109 5.110 5.130 [1]| [1] C
4130–4438| PEVNÁ [1]
5.128
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79A 5.109 5.110 5.130 5.131 5.132 [1]| [1] C
4438–4488| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) Radiolokační 5.132A 5.132B| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]
CZ1| [1] C
[2] NC
4488–4650| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2] CZ1| [1] C
[2] NC
4650–4700| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]| [1] C
[2] nc
4700–4750| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]| [2] NC
[1] c
4750–4850| PEVNÁ
LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)
POZEMNÍ POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1] [2]
LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1]* [2]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]| [1] C
[1]* c
[2] NC
4850–4995| PEVNÁ
POZEMNÍ POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1] [2]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]
CZ1| [1] C
[2] NC
4995–5003| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]| [1] C
5003–5005| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ
Kosmického výzkumu| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ
A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]
Kosmického výzkumu [1]| [1] C
5005–5060| PEVNÁ| PEVNÁ [1] [2]| [1] C
[2] NC
5060–5250| PEVNÁ
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé| PEVNÁ [1] [2]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1] [2]
CZ1| [1] C
[2] NC
5250–5275| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
Radiolokační 5.132A
5.133A| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
CZ1| [1] C
[2] NC
5275– 5351,5| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
CZ1| [1] C
[2] NC
5351,5 – 5366,5| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
Amatérská 5.133B| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
Amatérská 5.133B [1] c
CZ1| [1] C
[2] NC
5366,5–5450| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
CZ1| [1] C
[2] NC
5450–5480| PEVNÁ
LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)
POZEMNÍ POHYBLIVÁ| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ [2]| [2] NC
[1] c
5480–5680| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)
5.111 5.115| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]
5.111 5.115| [1] C
[2] nc
5680–5730| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) 5.111
5.115| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]
5.111 5.115| [2] NC
[1] c
5730–5900| PEVNÁ
POZEMNÍ POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1] [2]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]
CZ1| [2] NC
[1] c
5900–5950| PEVNÁ 5.136
POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.136
ROZHLASOVÁ 5.134| PEVNÁ 5.136 [1]
ROZHLASOVÁ 5.134 [1]| [1] C
5950–6200| ROZHLASOVÁ| ROZHLASOVÁ [1]| [1] C
6200–6525| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109
5.110 5.130 5.132
5.137| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109
5.110 5.130 5.132 [1]
Pevná [1]
5.137| [1] C
6525–6685| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]| [1] C
[2] nc
6685–6765| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]| [2] NC
[1] c
6765–7000| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)
5.138| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]
5.138 CZ1| [1] C
[2] NC
7000–7100| AMATÉRSKÁ
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ
5.140 5.141 5,141A| AMATÉRSKÁ [1]
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]
5.140 5.141 5,141A| [1] C
7100–7200| AMATÉRSKÁ 5.141A 5.141B| AMATÉRSKÁ 5.141A 5.141B [1]| [1] C
7200–7300| ROZHLASOVÁ| ROZHLASOVÁ [1]| [1] C
7300–7400| ROZHLASOVÁ 5.134 PEVNÁ 5.143 5.143B Pozemní pohyblivá 5.143 5.143B| ROZHLASOVÁ 5.134 [1]
PEVNÁ 5.143 5.143B [1] [2]
Pozemní pohyblivá 5.143 5.143B [2]| [1] C
[2] nc
7400–7450| ROZHLASOVÁ PEVNÁ 5.143B Pozemní pohyblivá 5.143B| ROZHLASOVÁ [1]
PEVNÁ 5.143B CZ1 [1] [2]
Pozemní pohyblivá
5.143B [2]| [1] C
[2] nc
7450–8100| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]
CZ1| [1] C
[2] NC
8100–8195| PEVNÁ
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]| [1] C
[2] NC
8195–8815| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132 5.145
5.111| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109
5.110 5.132 5.145 [1]
5.111 CZ1| [1] C
8815–8965| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]| [1] C
[2] nc
8965–9040| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]| [2] NC
[1] c
9040–9305| PEVNÁ| PEVNÁ [1] [2]
CZ1| [2] NC
[1] c
9305–9355| PEVNÁ
Radiolokační 5.145A 5.145B| PEVNÁ [1] [2]
CZ1| [2] NC
[1] c
9355–9400| PEVNÁ| PEVNÁ [1] [2]
CZ1| [2] NC
[1] c
9400–9500| PEVNÁ
ROZHLASOVÁ 5.134 5.146| PEVNÁ [1] [2]
ROZHLASOVÁ 5.134 [1]
5.146| [1] C
[2] nc
9500–9775| ROZHLASOVÁ| ROZHLASOVÁ [1]| [1] C
9775–9900| ROZHLASOVÁ
5.147| ROZHLASOVÁ [1]
Pevná [1] [2]
5.147| [1] C
[2] nc
9900–9995| PEVNÁ| PEVNÁ [1] [2]
CZ1| [2] NC
[1] c
9995–10 003| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ
5.111| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ
A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]
5.111| [1] C
10 003–10 005| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ
Kosmického výzkumu
5.111| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ
A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]
Kosmického výzkumu [1]
5.111| [1] C
10 005–10 100| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.111| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]
5.111| [1] C
[2] nc
10 100–10 150| PEVNÁ
Amatérská| PEVNÁ [1] [2]
Amatérská [1]| [1] C
[2] NC
10 150–11 175| PEVNÁ
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]| [2] NC
[1] c
11 175–11 275| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]| [2] NC
[1] c
11 275–11 400| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]| [1] C
[2] nc
11 400–11 600| PEVNÁ| PEVNÁ [1] [2]
CZ1| [2] NC
[1] c
11 600–11 650| PEVNÁ
ROZHLASOVÁ 5.134 5.146| PEVNÁ [1] [2]
ROZHLASOVÁ 5.134 [1]
5.146| [1] C
[2] nc
11 650–12 050| ROZHLASOVÁ
5.147| ROZHLASOVÁ [1]
Pevná [1] [2]
5.147| [1] C
[2] nc
12 050–12 100| PEVNÁ
ROZHLASOVÁ 5.134 5.146| PEVNÁ [1] [2]
ROZHLASOVÁ 5.134 [1]
5.146| [1] C
[2] nc
12 100-12 230| PEVNÁ| PEVNÁ [1] [2]
CZ1| [1] C
[2] nc
12 230–13 200| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132 5.145| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132 5.145 [1]
Pevná [1]| 1] C
13 200–13 260| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]| [2] NC
[1] c
13 260–13 360| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]| [1] C
[2] nc
13 360–13 410| PEVNÁ
RADIOASTRONOMICKÁ
5.149| PEVNÁ [1] [2]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
5.149| [1] C
[2] NC
13 410–13 450| PEVNÁ
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]| [2] NC
[1] c
13 450–13 550| PEVNÁ
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)
Radiolokační 5.132A
5.149A| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]| [2] NC
[1] c
13 550–13 570| PEVNÁ
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)
5.150| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]
5.150| [2] NC
[1] c
13 570–13 600| PEVNÁ
ROZHLASOVÁ 5.134
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)
5.151| PEVNÁ [1] [2]
ROZHLASOVÁ 5.134 [1]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]
5.151| [1] C
[2] nc
13 600–13 800| ROZHLASOVÁ| ROZHLASOVÁ [1]
Pevná [1]| [1] C
13 800–13 870| PEVNÁ
ROZHLASOVÁ 5.134
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)
5.151| PEVNÁ [1] [2]
ROZHLASOVÁ 5.134 [1]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]
5.151| [1] C
[2] nc
13 870–14 000| PEVNÁ
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]| [2] NC
[1] c
14 000–14 250| AMATÉRSKÁ
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ| AMATÉRSKÁ [1]
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]| [1] C
14 250–14 350| AMATÉRSKÁ 5.152| AMATÉRSKÁ [1]
5.152| [1] C
14 350–14 990| PEVNÁ
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]| [2] NC
[1] c
14 990–15 005| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ
5.111| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]
5.111| [1] C
15 005–15 010| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ
Kosmického výzkumu| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]| [1] C
15 010–15 100| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]| [2] NC
[1] c
15 100–15 450| ROZHLASOVÁ| ROZHLASOVÁ [1]| [1] C
15 450–15 600| ROZHLASOVÁ| ROZHLASOVÁ [1]
Pevná [1]| [1] C
15 600–15 800| PEVNÁ
ROZHLASOVÁ 5.134 5.146| PEVNÁ [1] [2]
ROZHLASOVÁ 5.134 [1]
5.146| [1] C
[2] nc
15 800–16 100| PEVNÁ| PEVNÁ CZ1 [1] [2]| [2] NC
[1] c
16 100–16 200| PEVNÁ
Radiolokační 5.145A
5.145B| PEVNÁ CZ1 [1] [2]| [2] NC
[1] c
16 200–16 360| PEVNÁ| PEVNÁ CZ1 [1] [2]| [2] NC
[1] c
16 360–17 410| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132
5.145| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132 5.145 [1]
Pevná CZ1 [1]| [1] C
17 410–17 480| PEVNÁ| PEVNÁ CZ1 [1] [2]| [2] NC
[1] c
17 480–17 550| PEVNÁ
ROZHLASOVÁ 5.134
5.146| PEVNÁ [1] [2]
ROZHLASOVÁ 5.134 [1]
5.146| [1] C
[2] nc
17 550–17 900| ROZHLASOVÁ| ROZHLASOVÁ [1]
Pevná [1]| [1] C
17 900–17 970| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]| [1] C
[2] nc
17 970–18 030| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]| [2] NC
[1] c
18 030–18 052| PEVNÁ| PEVNÁ CZ1 [1] [2]| [2] NC
[1] c
18 052–18 068| PEVNÁ Kosmického výzkumu| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
Kosmického výzkumu [1]| [2] NC
[1] c
18 068-18 168| AMATÉRSKÁ
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ 5.154| AMATÉRSKÁ [1]
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]
5.154| [1] C
18 168–18 780| PEVNÁ
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [2]| [2] NC
[1] c
18 780–18 900| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]| [1] C
18 900–19 020| PEVNÁ
ROZHLASOVÁ 5.134
5.146| PEVNÁ [1] [2]
ROZHLASOVÁ 5.134 [1]
5.146| [1] C
[2] nc
19 020–19 680| PEVNÁ| PEVNÁ CZ1 [1] [2]| [2] NC
[1] c
19 680–19 800| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132 [1]| [1] C
19 800–19 990| PEVNÁ| PEVNÁ CZ1 [1] [2]| [2] NC
[1] c
19 990–19 995| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ
Kosmického výzkumu
5.111| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]
Kosmického výzkumu [1]
5.111| [1] C
19 995–20 010| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ
5.111| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]
5.111| [1] C
20 010–21 000| PEVNÁ Pohyblivá| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
Pohyblivá [2]| [2] NC
[1] c
21 000–21 450| AMATÉRSKÁ
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ| AMATÉRSKÁ [1]
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]| [1] C
21 450–21 850| ROZHLASOVÁ| ROZHLASOVÁ [1]| [1] C
21 850–21 870| PEVNÁ| PEVNÁ [1] [2]| [1] C
[2] NC
21 870–21 924| PEVNÁ 5.155B| PEVNÁ 5.155B [1] [2]| [1] C
[2] NC
21 924–22 000| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]| [1] C
[2] nc
22 000–22 855| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132 [1]| [1] C
22 855–23 000| PEVNÁ| PEVNÁ CZ1 [1] [2]| [2] NC
[1] c
23 000–23 200| PEVNÁ
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]| [2] NC
[1] c
23 200–23 350| PEVNÁ 5.156A
LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)| PEVNÁ 5.156A [1] [2]
LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1]* [2]| [1] C
[2] NC
[1]*c
23 350–24 000| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.157| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.157 [1] [2]| [2] NC
[1] c
24 000–24 450| PEVNÁ
POZEMNÍ POHYBLIVÁ| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ [2]| [2] NC
[1] c
24 450–24 600| PEVNÁ
POZEMNÍ POHYBLIVÁ
Radiolokační 5.132A
5.158| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ [2]| [2] NC
[1] c
24 600–24 890| PEVNÁ
POZEMNÍ POHYBLIVÁ| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ [2]| [2] NC
[1] c
24 890–24 990| AMATÉRSKÁ
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ| AMATÉRSKÁ [1]
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]| [1] C
24 990–25 005| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]| [1] C
25 005–25 010| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ
Kosmického výzkumu| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]| [1] C
25 010–25 070| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]| [2] NC
[1] c
25 070–25 210| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]| [1] C
25 210–25 550| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé| PEVNÁ CZ1 [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]| [2] NC
[1] c
25 550–25 670| RADIOASTRONOMICKÁ 5.149| RADIOASTRONOMICKÁ [1]
5.149| [1] C
25 670–26 100| ROZHLASOVÁ| ROZHLASOVÁ [1]| [1] C
26 100–26 175| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132 [1]| [1] C
26 175–26 200| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé| PEVNÁ [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] CZ1| [1] C
[2] NC
26 200–26 350| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
Radiolokační 5.132A
5.133A| PEVNÁ [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] CZ1| [1] C
[2] NC
26 350–26 957| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
5.150| PEVNÁ [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] CZ1| [1] C
[2] NC
26 957–27 405| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
5.150| [1] C
[2] nc
27 405–27 500| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2] CZ1| [2] NC
[1] c
MHz
Kmitočtové pásmo| ČR podle Řádu| Přidělení v ČR| Využití přidělení
---|---|---|---
27,5–28| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ
PEVNÁ
POHYBLIVÁ| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1]
PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ [1] [2]| [1] C
[2] nc
28–29,7| AMATÉRSKÁ
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ| AMATÉRSKÁ [1]
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]| [1] C
29,7–30,005| PEVNÁ
POHYBLIVÁ| POHYBLIVÁ [1] [2]| [1] C
[2] NC
30,005–30,01| KOSMICKÉHO PROVOZU (identifikace družic)
PEVNÁ
POHYBLIVÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU| POHYBLIVÁ [1] [2]| [1] C
[2] NC
30,01–32.875| PEVNÁ
POHYBLIVÁ| POHYBLIVÁ [1] [2]| [2] NC
[1] c
32,875–35| PEVNÁ
POHYBLIVÁ| POHYBLIVÁ [1] [2]| [1] C
[2] nc
35–37,5| PEVNÁ
POHYBLIVÁ| POHYBLIVÁ [1] [2]| [1] C
[2] NC
37,5–38,25| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
Radioastronomická
5.149| POHYBLIVÁ [1] [2]
Radioastronomická [1]
5.149| [1] C
[2] nc
38,25–39| PEVNÁ
POHYBLIVÁ| POHYBLIVÁ [1] [2]| [1] C
[2] nc
39–39,5| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
Radiolokační 5.132A
5.159| POHYBLIVÁ [1] [2]| [2] NC
[1] c
39,5–39,986| PEVNÁ
POHYBLIVÁ| POHYBLIVÁ [1] [2]| [2] NC
[1] c
39,986–40,02| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
Kosmického výzkumu| POHYBLIVÁ [1] [2]
Kosmického výzkumu [1]| [2] NC
[1] c
40,02–40,98| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
5.150| POHYBLIVÁ [1] [2]
5.150| [1] C[2] nc
40,98–41| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
Kosmického výzkumu| POHYBLIVÁ [1] [2]
Kosmického výzkumu [1]| [1] C
[2] nc
41–41,015| POHYBLIVÁ [1] [2]| [2] NC
[1] c
41,015–42| PEVNÁ
POHYBLIVÁ| POHYBLIVÁ [1] [2]| [2] NC
[1] c
42–42,5| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
Radiolokační 5.132A \\5.161B\\| POHYBLIVÁ [1] [2]| [2] NC
[1] c
42,5–44| PEVNÁ
POHYBLIVÁ| POHYBLIVÁ [1] [2]| [2] NC
[1] c
44–46| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
\\5.162A\\| POHYBLIVÁ [1] [2]| [1] c
[2] NC
46–47| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
Radiolokační \\5.162A\\| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ [1] [2]
Radiolokační
5.162A| [2] NC
[1] c
47–48,5| ROZHLASOVÁ
POZEMNÍ POHYBLIVÁ \\5.164\\
Radiolokační \\5.162A\\| POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1] [2]| [2] NC
[1] c
48,5–50| ROZHLASOVÁ
POZEMNÍ POHYBLIVÁ \\5.164\\
Radiolokační\\5.162A\\| POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1] [2]| [1] C
[2] nc
50–52| Amatérská [1]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1] [2]| [1] C
[2] nc
52–56,5| POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1] [2]| [1] C
[2] NC
56,5–58| POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1] [2]
Radiolokační 5.162A [1]| [1] C
[2] NC
58–66| ROZHLASOVÁ
POZEMNÍ POHYBLIVÁ \\5.164\\
Radiolokační \\5.162A\\| POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1] [2]
Radiolokační 5.162A [1]| [1] C
[2] NC
66–67,5| POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1] [2]
Radiolokační 5.162A [1]| [2] C [1] nc
67,5–68| POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1]
Radiolokační 5.162A [1]| [1] C
68–70| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé| POHYBLIVÁ [1] [2]| [1] C
[2] nc
70–70,45| POHYBLIVÁ [2]
Amatérská CZ5 [1]| [2] NC
[1] c
70,45–73| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
Radioastronomická [1]| [1] C
[2] nc
73–74,6| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.149| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
Radioastronomická [1]
5.149| [1] C
[2] nc
74,6–74,8| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]| [1] C
[2] nc
74,8–75,2| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.180| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
5.180| [1] C
[2] NC
75,2–75,4| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé| POHYBLIVÁ [1]| [1] C
75,4–76,975| POHYBLIVÁ [1] [2]| [1] C
[2] NC
76,975–87,5| | POHYBLIVÁ [1] [2]| [1] C
[2] nc
87,5–108| ROZHLASOVÁ| ROZHLASOVÁ [1]| [1] C
108–117,975| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.197A| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
5.197A| [1] C
[2] NC
117,975–132| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) | LETECKÁ POHYBLIVÁ [1] [2] 5.111 5.200| [1] C
[2] nc
132–137| 5.111 5.200| LETECKÁ POHYBLIVÁ [1] [2]| [1] C
[2] nc
137–137,025| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr)
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)
5.208A 5.208B 5.209
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr)
LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)
\\5.206\\ Pevná Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)
5.208| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) 5.206 [2]
Kosmického provozu (sestupný směr) [1]
Družicová meteorologická (sestupný směr) [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 [2]
Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]
5.208| [2] NC
[1] c
137,025–137,175| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr)
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr)
LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)
\\5.206\\ Pevná
Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)
5.208| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) 5.206 [2]
Kosmického provozu (sestupný směr) [1]
Družicová meteorologická (sestupný směr) [1]
Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 [1]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]
Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]
5.208| [2] NC
[1] c
137,175–137,825| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr)
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr)
LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) \\5.206\\
Pevná
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)
5.208| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) 5.206 [2]
Kosmického provozu (sestupný směr) [1]
Družicová meteorologická (sestupný směr) [1]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 [2]
Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]
5.208| [2] NC
[1] c
137,825–138| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr)
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr)
LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) \\5.206\\
Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209
Pevná
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)
5.208| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) 5.206 [2]
Kosmického provozu (sestupný směr) [1]
Družicová meteorologická (sestupný směr) [1]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 [2]
Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]
5.208| [2] NC
[1] c
138–143,6| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)
Kosmického výzkumu (sestupný směr) \\5.210\\
5.211| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [2]
Pozemní pohyblivá [2]
Kosmického výzkumu (sestupný směr) 5.210 [1]| [2] NC
[1] c
143,6–143,65| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr)
5.211| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [2]
Pozemní pohyblivá [2]
Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]| [2] NC
[1] c
143,65–144| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)
Kosmického výzkumu (sestupný směr) \\5.210\\
5.211| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [2]
Pozemní pohyblivá [2]
Kosmického výzkumu (sestupný směr) 5.210 [1]| [2] NC
[1] c
144–146| AMATÉRSKÁ
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ 5.216| AMATÉRSKÁ [1]
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]| [1] C
146–148| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1]| [1] C
148–149,9| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.209
5.218 5.219| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.209 [1]
5.218 5.219| [1] C
149,9–150,05| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.209 5.220| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.209 5.220 [1]| [1] C
150,05–153| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
RADIOASTRONOMICKÁ 5.149| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
5.149| [1] C
153–153,55| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)
Pomocná meteorologická| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1]
Pomocná meteorologická [1]| [1] C
153,55–154| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]
Pomocná meteorologická [1]| [1] C
[2] NC
154–155,5| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)
5.226| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]| [2] NC
[1] c
155,5–156,4875| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]
5.226| [1] C
[2] nc
156,4875–156,5625| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (tíseň a volání DSC 5.111 5.226 5.227| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (tíseň a volání DSC) [1]
5.111 5.226 5.227| [1] C
156,5625–156,7625| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)
5.226| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1]
5.226| [1] C
156,7625–156,7875| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ
Družicová pohyblivá (vzestupný směr)
5.111 5.226 5.228| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]
5.226 5.228| [1] C
156,7875–156,8125| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (tíseň a volání)
5.111 5.226| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (tíseň a volání) [1]
5.111 5.226| [1] C
156,8125–156,8375| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ
Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.111
5.226 5.228| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]
Družicová pohyblivá (vzestupný směr)
5.226 5.228| [1] C
156,8375–161.9375| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.226| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
5.226 CZ9| [1] C
[2] NC
161.9375–161,9625| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
Družicová námořní pohyblivá (vzestupný směr) 5.228AA
5.226| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
Družicová námořní pohyblivá (vzestupný směr) 5.228AA
5.226| [1] C
161,9625–161,9875| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.228F
5.226 5.228A 5.228B| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.228F
5.226 5.228A 5.228B| [1] C
161,9875–162,0125| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
Družicová námořní pohyblivá (vzestupný směr) 5.228AA
5.226| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
Družicová námořní pohyblivá (vzestupný směr) 5.228AA
5.226| [1] C
162,0125–162,0375| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.228F 5.226 5.228A
5.228B| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.228F [1]
5.226 5.228A 5.228B| [1] C
162,0375–174| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
5.226| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
5.226| [1] C
[2] NC
174–223| ROZHLASOVÁ| ROZHLASOVÁ [1]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1]| [1] C
223–230| ROZHLASOVÁ
Pevná
Pohyblivá| ROZHLASOVÁ [1]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1]| [1] C
230–235| PEVNÁ
POHYBLIVÁ| POHYBLIVÁ [2]| [2] NC
235–242,95| PEVNÁ
POHYBLIVÁ | POHYBLIVÁ [2]| [2] NC
242,95–243,05| | POHYBLIVÁ [1] [2]
5.111 5.254 5.256| [1] C
[2] NC
243,05–267| 5.111 5.254 5.256| POHYBLIVÁ [2]
5.254| [2] NC
267–272| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
Kosmického provozu (sestupný směr)
5.254 5.257| POHYBLIVÁ [2]
5.254 5.257| [2] NC
272–273| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr)
PEVNÁ
POHYBLIVÁ
5.254| POHYBLIVÁ [2]
5.254| [2] NC
273–312| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
5.254| POHYBLIVÁ [2]
5.254| [2] NC
312–315| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
Družicová pohyblivá (vzestupný směr)
5.254 5.255| POHYBLIVÁ [2]
5.254 5.255| [2] NC
315–322| PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.254| POHYBLIVÁ [2]
5.254| [2] NC
322–328,6| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
RADIOASTRONOMICKÁ
5.149| POHYBLIVÁ [2]
5.149| [2] NC
328,6–335,4| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.258| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.258 [1] [2]| [1] C
[2] NC
335,4–380| PEVNÁ
POHYBLIVÁ | POHYBLIVÁ [2]
5.254| [2] NC
380–382,25| | POHYBLIVÁ [1] [2]
5.254| [1] C
[2] nc
382,25–385| | POHYBLIVÁ [1] [2]
5.254| [1] C
[2] nc
385–387| 5.254| POHYBLIVÁ [2]
5.254| [2] NC
387–390| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.254 5.255| POHYBLIVÁ [2]
5.208A 5.208B 5.254 5.255| [2] NC
390–392,25| PEVNÁ
POHYBLIVÁ| POHYBLIVÁ [1] [2]
5.254| [1] C
[2] nc
392,25–395| | POHYBLIVÁ [1] [2]
5.254| [1] C
[2] nc
395–399,9| 5.254| POHYBLIVÁ [2]
5.254| [2] NC
399,9–400,05| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.209
5.220| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.209 5.220 [1]| [1] C
400,05–400,15| DRUŽICOVÁ SLUŽBA
KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ
5.261| DRUŽICOVÁ SLUŽBA
KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]
5.261| [1] C
400,15–401| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.263
Kosmického provozu (sestupný směr) 5.264| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1]
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) [1]
Kosmického provozu (sestupný směr) [1]
5.264| [1] C
401–402| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ
KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr)
DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr)
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr)
Pevná
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1]
KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) [1]
DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) [1]
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr) [1]
CZ9| [1] C
402–403| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ
DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr)
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr)
Pevná
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] [2]
DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) [1]
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr) [1]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1]
CZ9| [1] C
[2] nc
403–405| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ
Pevná
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé | POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] [2]| [1] C
[2] nc
405–406| 5.265| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]
5.265| [1] C
[2] nc
406–406,1| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.265 5.266 5.267| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [1]
5.265 5.266 5.267| [1] C
406,1–410| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
RADIOASTRONOMICKÁ 5.149 5.265| POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2] RADIOASTRONOMICKÁ [1]
5.149 5.265| [1] C
[2] nc
410–415| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (družice-družice) 5.268| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
Kosmického výzkumu (družice-družice) 5.268 [1]| [1] C
[2] nc
415–420| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
Kosmického výzkumu (družice-družice) 5.268 [1]| [1] C
[2] nc
420–430| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
Radiolokační| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
Radiolokační [1]| [1] C
[2] nc
430–432| AMATÉRSKÁ
RADIOLOKAČNÍ| AMATÉRSKÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
Pozemní pohyblivá [1] [2]| [1] C
[2] nc
432–438| AMATÉRSKÁ
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ 5.282
RADIOLOKAČNÍ
Družicového průzkumu Země (aktivní) 5.279A 5.138 5.280| AMATÉRSKÁ [1]
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ 5.282 [1]
RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
Družicového průzkumu Země (aktivní) 5.279A [1]
Pozemní pohyblivá [1] [2]
5.138| [1] C
[2] nc
438–440| AMATÉRSKÁ
RADIOLOKAČNÍ| AMATÉRSKÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
Pozemní pohyblivá [1]| [1] C
[2] NC
440–448| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Radiolokační | POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
Radiolokační [1] [2]
CZ9| [1] C
[2] nc
448–450| 5.286| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
Radiolokační [1] [2]
5.286| [1] C
[2] nc
450–455| PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.286AA 5.209 5.286 5.286A| POHYBLIVÁ 5.286AA [1]
5.209 5.286 5.286A| [1] C
455–456| PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.286AA 5.209 5.286A| POHYBLIVÁ 5.286AA [1]
5.209 5.286A| [1] C
456–459| PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.286AA 5.287| POHYBLIVÁ 5.286AA [1]
5.287| [1] C
459–460| PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.286AA 5.209 5.286A| POHYBLIVÁ 5.286AA [1]
5.209 5.286A| [1] C
460–470| PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.286AA
Družicová meteorologická (sestupný směr) 5.287 5.289| POHYBLIVÁ 5.286AA [1]
5.287 5.289| [1] C
470–694| ROZHLASOVÁ
Radioastronomická 5.306 5.149 \\5.291A\\ \\5.296\\ 5.311A| ROZHLASOVÁ [1]
Radioastronomická [1]
Pozemní pohyblivá [1]
Radiolokační \\5.291A\\ [1]
5.149 5.291A 5.296 5.311A| [1] C
694–790| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.312A 5.317A
ROZHLASOVÁ 5.311A 5.312| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.312A 5.317A [1]
ROZHLASOVÁ [1]
5.311A| [1] C
790-862| PEVNÁ
ROZHLASOVÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.316B 5.317A| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.316B 5.317A [1]| [1] C
862–890| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317A 5.323| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317A [1] [2]| [1] C
[2]nc
890–942| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317A
Radiolokační| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317A [1] [2]| [1] C
[2] nc
942–960| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317A| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317A [1]| [1] C
960–1145| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.328
LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.327A| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.328 [1] [2]
LETECKÁ POHYBLIVÁ 5.327A [1] [2]
5.328AA| [1] C
[2] NC
1145–1164| 5.328AA| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.328 [1] [2]
LETECKÁ POHYBLIVÁ 5.327A [1] [2]
Pevná [1]| [1] C
[2] NC
1164–1215| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.328
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice-družice) 5.328B 5.328A| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.328 [1] [2]
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice-družice) 5.328B [1] [2]
Pevná [1]
5.328A| [1] C
[2] NC
1215–1240| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)
RADIOLOKAČNÍ
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice-družice) 5.328B 5.329 5.329A
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) 5.331 5.332| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]
RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice-družice) 5.328B 5.329 5.329A [1] [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]
5.332| [1] C
[2] NC
1240–1300| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)
RADIOLOKAČNÍ
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice-družice) 5.328B 5.329 5.329A
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)
Amatérská 5.282 5.330 5.331 5.332 5.335A| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]
RADIOLOKAČNÍ [1] [2]]
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice-družice) 5.328B 5.329 5.329A [1] [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]
Amatérská [1]
5.282 5.331 5.332 5.335A| [1] C
[2] NC
1300–1350| RADIOLOKAČNÍ
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr) 5.149 5.337A| RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337 [1] [2]
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr) [1] [2]
5.149 5.337A| [1] C
[2] NC
1350–1400| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
RADIOLOKAČNÍ
Družicového průzkumu Země (pasivní)
Kosmického výzkumu (pasivní) 5.149 5.338 5.338A 5.339| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1] [2]
RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
Družicového průzkumu Země (pasivní) [1]
Kosmického výzkumu (pasivní) [1]
5.149 5.338A 5.339| [1] C
[2] NC
1400–1427| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340 5.341| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340 5.341| [1] C
1427–1429| KOSMICKÉHO PROVOZU (vzestupný směr)
PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.341A 5.338A 5.341| KOSMICKÉHO PROVOZU (vzestupný směr) [1]
PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]
5.341A 5.338A 5.341| [2] NC
[1] c
1429–1452| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.341A 5.338A 5.341| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
5.341A 5.338A 5.341| [1] C
[2] NC
1452–1492| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
ROZHLASOVÁ 5.345
DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.208B 5.345 5.341| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
ROZHLASOVÁ 5.345 [1]
Družicová rozhlasová 5.208B 5.345 [1]
Pevná [1]
5.341| [1] C
1492–1518| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.341A 5.341| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.341A [1] [2]
5.341| [2] NC
[1] c
1518–1525| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.348 5.351A 5.341| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.348 5.351A [1]
5.341| [1] C
[2] NC
1525–1530| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr)
PEVNÁ
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A
Družicového průzkumu Země
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé 5.341 5.351 5.354| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) [1]
PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A [1] [2]
Družicového průzkumu Země [1]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1] [2]
5.341 5.351 5.354| [1] C
[2] nc
1530–1535| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr)
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A 5.353A
Družicového průzkumu Země
Pevná
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé 5.341 5.351 5.354| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A 5.353A [1] [2]
Družicového průzkumu Země [1]
Pevná [1] [2]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1] [2]
5.341 5.351 5.354| [1] C
[2] nc
1535–1544| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A | DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A [1] [2]
5.341 5.351 5.353A 5.354| [1] C
[2] nc
1544–1545| | DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B [1] [2]
5.341 5.354 5.356| [1] C
[2] nc
1545–1555| | DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A [1] [2]
5.341 5.351 5.354 5.357 5.357A| [1] C
[2] nc
1555–1559| 5.341 5.351 5.353A 5.354 5.356 5.357 5.357A| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A [1] [2]
5.341 5.351 5.354| [1] C
[2] nc
1559–1610| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice-družice) 5.208B 5.328B 5.329A 5.341| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice–družice) 5.208B 5.328B 5.329A [1] [2]
5.341| [1] C
[2] NC
1610–1610,6| DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.367
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.364
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ
Družicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.364 5.371
5.341 5.366 5.368 5.372| DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.367 [1] [2]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.364 [1]
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
Družicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.364 [1] [2]
5.341 5.366 5.368 5.371 5.372| [1] C
[2] nc [1] C
[2] NC
1610,6–1613,8| DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.367
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A
RADIOASTRONOMICKÁ LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ
Družicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.371 5.149 5.341 5.364 5.366 5.368 5.372| DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.367 [1] [2]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1]
RADIOASTRONOMICKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
Družicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.371 [2]
5.149 5.341 5.364 5.366 5.368 5.372| [1] C
[2] NC
1613,8–1626,5| DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.367
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.364
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ
Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208B 5.365
Družicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.364 5.371 5.341 5.366 5.368 5.372| DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.367 [1] [2]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.364 [1]
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208B 5.365 [1]
Družicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.364 5.371 [2]
5.341 5.366 5.368 5.372| [1] C
[2] NC
1626,5–1645,5| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A
5.341 5.351 5.353A 5.354 5.357A 5.374 5.375 5.376| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1] [2]
5.341 5.351 5.353A 5.354 5.374| [1] C
[2] nc
1645,5–1646,5| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1] [2]
5.341 5.354 5.375| [1] C
[2] nc
1646,5–1656,5| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1] [2]
5.341 5.351 5.354 5.357A 5.376| [1] C
[2] nc
1656,5–1660| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1] [2]
5.341 5.351 5.354 5.374| [1] C
[2] nc
1660–1660,5| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A
RADIOASTRONOMICKÁ 5.149 5.341 5.351 5.354 5.376A| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1] [2]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
5.149 5.341 5.351 5.354 5.376A| [1] C
[2] nc
1660,5–1668| RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
Pevná
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé 5.149 5.341 5.379A| RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
Pevná [2]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [2]
5.149 5.341 5.379A| [1] C
[2] nc
1668–1668,4| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B 5.379C
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
Pevná
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé 5.149 5.341 5.379A| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B 5.379C [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
Pevná [2]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [2]
5.149 5.341 5.379A| [1] C
[2] nc
1668,4–1670| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B 5.379C
RADIOASTRONOMICKÁ 5.149 5.341 5.379D| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1]
PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B 5.379C [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
5.149 5.341 5.379D| [1] C
[2] NC
1670–1675| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ
PEVNÁ
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)
POHYBLIVÁ
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B 5.341 5.379D 5.380A| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1]
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1]
POHYBLIVÁ [1] [2]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B [1]
Pevná [2]
5.341 5.379D 5.380A| [1] C
[2] nc
1675–1690| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ
PEVNÁ
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.341| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1]
PEVNÁ [1] [2]
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]
5.341| [1] C
[2] NC
1690–1700| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)
Pevná
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé 5.289 5.341| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1]
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1]
Pevná [1] [2]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [2]
5.289 5.341| [1] C
[2] nc
1700–1710| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.289 5.341| PEVNÁ [1] [2]
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]
5.289 5.341| [1] C
[2] NC
1710–1770| PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.384A Radioastronomická 5.385 5.149 5.341| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.384A [1]
Radioastronomická 5.385 [1]
5.149 5.341| [1] C
1770–1790| PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.384A| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.384A [1] [2]| [1] C
[2] nc
1790–1900| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.384A 5.388A
5.388| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.384A 5.388A [1] [2]
5.388| [1] C
[2] nc
1900–1930| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.388A [1] [2]
5.388| [1] C
[2] nc
1930–1970| PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.388A 5.388| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.388A [1]
5.388| [1] C
1970–1980| PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.388A 5.388| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.388A [1]
5.388| [1] C
1980–2010| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.389A 5.388| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.389A [1]
Pevná [1]
Pohyblivá [1]
5.388| [1] C
2010–2025| PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.388A 5.388| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.388A [1]
5.388| [1] C
2025–2110| KOSMICKÉHO PROVOZU (vzestupný směr) (družice-družice)
DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) (družice-družice)
PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.391
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (vzestupný směr) (družice-družice) 5.392| KOSMICKÉHO PROVOZU (vzestupný směr) (družice-družice) [1]
DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) (družice-družice) [1]
PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ 5.391 CZ6 [1] [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (vzestupný směr) (družice-družice) [1]
5.392| [1] C
[2] NC
2110–2120| PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.388A
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (vzestupný směr) 5.388| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.388A [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (vzestupný směr) [1]
5.388| [1] C
2120–2170| PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.388A 5.388| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.388A [1]
5.388| [1] C
2170–2200| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.351A 5.389A 5.388| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.351A 5.389A [1]
Pevná [1]
Pohyblivá [1]
5.388| [1] C
2200–2290| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) (družice-družice)
DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) (družice-družice)
PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.391
KOSMICKÉHO VÝZKUMU
(sestupný směr) (družice-družice) 5.392| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) (družice-družice) [1]
DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) (družice-družice) [1]
PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ 5.391 CZ6 [1] [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) (družice-družice) [1]
5.392| [1] C
[2] NC
2290–2300| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr)| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr) [1]| [1] C
2300–2450| PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.384A
Amatérská
Družicová amatérská 5.282
Radiolokační 5.150 5.395| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ 5.384A [1] [2]
Amatérská [1]
Družicová amatérská 5.282 [1]
5.150| [2] nc
2450–2483,5| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
Radiolokační 5.150| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
5.150| [1] C
2483,5–2500| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.351A
Radiolokační
DRUŽICOVÉHO RÁDIOVÉHO URČOVÁNÍ (sestupný směr) 5.398 5.150 5.402| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.351A [1]
DRUŽICOVÉHO RÁDIOVÉHO URČOVÁNÍ (sestupný směr) 5.398 [1]
5.150 5.402| [1] C
2500–2520| PEVNÁ 5.410
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A| Pevná 5.410 [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A [1]| [1] C
2520–2655| PEVNÁ 5.410
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A
DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.413 5.416
Družicového průzkumu Země (pasivní) 5.339
Kosmického výzkumu (pasivní) 5.339 5.418B 5.418C| PEVNÁ 5.410 [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A [1]
Družicového průzkumu Země (pasivní) [1]
Kosmického výzkumu (pasivní) [1]
5.418B 5.418C| [1] C
2655–2670| PEVNÁ 5.410
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A
DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.208B 5.413 5.416
Družicového průzkumu Země (pasivní)
Radioastronomická
Kosmického výzkumu (pasivní)
5.149| PEVNÁ 5.410 [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A [1]
Družicového průzkumu Země (pasivní) [1]
Radioastronomická [1]
Kosmického výzkumu (pasivní) [1]
5.149| [1] C
2670–2690| PEVNÁ 5.410
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A
Družicového průzkumu Země (pasivní)
Radioastronomická
Kosmického výzkumu (pasivní)
5.149| Pevná 5.410 [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A [1]
Radioastronomická [1]
5.149| [1] C
2690–2700| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340| [1] C
2700–2900| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337
Radiolokační
5.423| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337 [1] [2]
Radiolokační [1] [2]
5.423| [1] C
[2] NC
2900–3100| RADIOLOKAČNÍ 5.424A
RADIONAVIGAČNÍ 5.426 5.425 5.427| RADIOLOKAČNÍ 5.424A [2]
RADIONAVIGAČNÍ 5.426 [1] [2]
5.425 5.427| [1] C
[2] NC
3100–3300| RADIOLOKAČNÍ
Družicového průzkumu Země (aktivní)
Kosmického výzkumu (aktivní)
5.149| RADIOLOKAČNÍ [2]
Družicového průzkumu Země (aktivní) [1]
Kosmického výzkumu (aktivní) [1]
5.149| [2] NC
[1] c
3300–3400| RADIOLOKAČNÍ
5.149| RADIOLOKAČNÍ [2]
5.149| [2] NC
3400–3600| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
Pohyblivá \\5.430A\\
Radiolokační| PEVNÁ [1]
Družicová pevná (sestupný směr) [1]
POHYBLIVÁ 5.430A [1]
Radiolokační [1] [2]
CZ7| [1] C
[2] nc
3600–3800| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
Pohyblivá| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
Družicová pevná (sestupný směr) [1]| [1] C
3800–4200| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]| [1] C
4200–4400| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.436
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.438
5.437 5.440| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.436 [1] [2]
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.438 [1] [2]
5.437 5.440| [1] C
[2] NC
4400–4500| PEVNÁ
POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ [1] [2]| [2] NC
[1] c
4500–4800| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.441
POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1] [2]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.441 [1]
POHYBLIVÁ [2]| [2] NC
[1] c
4800–4990| PEVNÁ
POHYBLIVÁ 5.442
Radioastronomická 5.149
5.339| PEVNÁ [2]
POHYBLIVÁ 5.442 [2]
Radioastronomická [1]
5.149 5.339| [2] NC
[1] c
4990–5000| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
RADIOASTRONOMICKÁ
Kosmického výzkumu (pasivní)
5.149| PEVNÁ [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
5.149| [2] NC
[1] C
5000–5010| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr)
DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443AA| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr) [1]
DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443AA [1]
Kosmického výzkumu (pasivní) [1]| [1] C
[2] NC
5010–5030| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr) (družice-družice) 5.328B 5.443B
DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443AA| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr) (družice-družice) 5.328B 5.443B [1]
DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443AA [1]
Kosmického výzkumu (pasivní) [1]| [1] C
[2] NC
5030–5091| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ
LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443C
DRUŽICOVÁ LETECKÁ
POHYBLIVÁ (R) 5.443D
5.444| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443C [1] [2]
DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443D [1]
5.444| [1] C
[2] NC
5091–5150| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ
LETECKÁ POHYBLIVÁ 5.444B
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.444A
DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443AA
5.444| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
LETECKÁ POHYBLIVÁ 5.444B [1] [2]
DRUŽICOVÁ
LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443AA [1]
5.444 5.444A| [1] C
[2] NC
5150–5250| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.447A
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.446B
5.446 5.446C 5.447B 5.447C| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.447A [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.446B [1]
5.446 5.446C 5.447B 5.447C| [1] C
[2] NC
5250–5255| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.447F
RADIOLOKAČNÍ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.447D
5.448A| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.447F [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.447D [1]
5.448A| [1] C
[2] NC
5255–5350| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.447F
RADIOLOKAČNÍ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)
5.448A| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.447F [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]
5.448A| [2] NC
5350–5460| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.448B
RADIOLOKAČNÍ 5.448D
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.449
KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.448C| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.448B [1]
RADIOLOKAČNÍ 5.448D [1] [2]
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.449 [1] [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.448C [1]| [1] C
[2] NC
5460–5470| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)
RADIOLOKAČNÍ 5.448D
RADIONAVIGAČNÍ 5.449
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)
5.448B| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]
RADIOLOKAČNÍ 5.448D [2]
RADIONAVIGAČNÍ 5.449 [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]
5.448B| [1] C
[2] NC
5470–5570| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450A
RADIOLOKAČNÍ 5.450B
NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)
5.448B| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450A [1]
RADIOLOKAČNÍ 5.450B [2] NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]
5.448B| [1] C
[2] NC
5570–5650| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450A
RADIOLOKAČNÍ 5.450B
NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ
5.452| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450A [1]
RADIOLOKAČNÍ 5.450B [1] [2]
NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ [1]
5.452| [1] C
[2] NC
5650–5725| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450A
RADIOLOKAČNÍ Amatérská
Družicová amatérská 5.282
Kosmického výzkumu (daleký kosmos)| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450A [1]
RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
Amatérská [1]
Družicová amatérská 5.282 [1]| [1] C
[2] NC
5725–5830| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)
RADIOLOKAČNÍ
Amatérská
5.150| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
Amatérská [1]
Pohyblivá [1]
5.150| [1] C
[2] NC
5830–5850| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)
RADIOLOKAČNÍ
Amatérská
Družicová amatérská (sestupný směr)
5.150| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
Amatérská [1]
Družicová amatérská (sestupný směr) [1]
Pohyblivá [1]
5.150| [1] C
[2] NC
5850–5925| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)
POHYBLIVÁ 5.150| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1]
Pohyblivá [1]
5.150| [1] C
5925–6450| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A
POHYBLIVÁ
5.149 5.440 5.458| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A [1]| [1] C
6450–6700| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.457B [1]
5.149 5.458| [1] C
6700–7075| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) (sestupný směr) 5.441
POHYBLIVÁ
5.458 5.458A 5.458B| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) (sestupný směr) 5.441 [1]
5.458 5.458A 5.458B| [1] C
7075–7145| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
5.458| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
5.458| [1] C
7145–7190| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (vzestupný směr)
5.458| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (vzestupný směr) [1]
5.458| [1] C
7190–7235 | DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) 5.460A 5.460B
PEVNÁ
POHYBLIVÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (vzestupný směr) 5.460
5.458| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) 5.460A 5.460B [1]
PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (vzestupný směr) 5.460 [1]
5.458| [1] C
7235–7250| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) 5.460A
PEVNÁ
POHYBLIVÁ
5.458| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) 5.460A [1]
PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
5.458| [1] C
7250–7300| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
POHYBLIVÁ DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ
5.461| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
5.461 CZ10| [1] C
[2] NC
7300–7375| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
5.461| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1] 5.461
CZ10| [1] C
[2] NC
7375–7450| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
DRUŽICOVÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.461AA 5.461AB| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
DRUŽICOVÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.461AA 5.461AB [1]| [1] C
[2] NC
7450–7550| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) 5.461 A
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
DRUŽICOVÁ NÁMOŘNÍ
POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.461AA 5.461AB| PEVNÁ [1] [2]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2]
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) 5.461A [1]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1]
DRUŽICOVÁ NÁMOŘNÍ
POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.461AA 5.461AB [1]
CZ10| [1] C
[2] NC
7550–7750| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
DRUŽICOVÁ NÁMOŘNÍ
POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.461AA 5.461AB| PEVNÁ [1] [2]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
DRUŽICOVÁ NÁMOŘNÍ
POHYBLIVÁ (sestupný směr)5.461AA 5.461AB [1]
CZ10| [1] C
[2] NC
7750–7850| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) 5.461B
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé| PEVNÁ [2]
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) 5.461B [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
CZ10| [1] C
[2] NC
7850–7900| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
DRUŽICOVÁ
METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) 5.461B| PEVNÁ [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) 5.461B [1]
CZ10| [1] C
[2] NC
7900–8025| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)
POHYBLIVÁ
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr)
5.461| PEVNÁ [2]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [2]
POHYBLIVÁ [1] [2]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [2]
5.461| [1] C
[2] NC
8025–8175| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr)
PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)
POHYBLIVÁ 5.463
5.462A| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) [2]
PEVNÁ [2]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [2]
POHYBLIVÁ 5.463 [1] [2]
5.462A CZ10| [1] C
[2] NC
8175–8215| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr)
PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr)
POHYBLIVÁ 5.463
5.462A| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) [2]
PEVNÁ [2]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [2]
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr) [1]
POHYBLIVÁ 5.463 [1] [2]
5.462A CZ10| [1] C
[2] NC
8215–8400| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr)
PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)
POHYBLIVÁ 5.463
5.462A| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) [2]
PEVNÁ [2]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [2]
POHYBLIVÁ 5.463 [1] [2] 5.462A
CZ10| [1] C
[2] NC
8400–8500| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.465| PEVNÁ [2]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.465 [1]| [1] C
[2] NC
8500–8550| RADIOLOKAČNÍ
POZEMNÍ POHYBLIVÁ \\5.469\\ RADIONAVIGAČNÍ \\5.469\\| PEVNÁ [2]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.469 [1] [2]
RADIOLOKAČNÍ [2]
RADIONAVIGAČNÍ 5.469 [1] [2]
CZ10| [2] NC
[1] C
8550–8650| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)
RADIOLOKAČNÍ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)
POZEMNÍ POHYBLIVÁ \\5.469\\
RADIONAVIGAČNÍ \\5.469\\
5.469A| PEVNÁ [2]
DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.469 [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
RADIONAVIGAČNÍ 5.469 [1] [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]
5.469A| [1] C
[2] NC
8650–8750| RADIOLOKAČNÍ POZEMNÍ POHYBLIVÁ \\5.469\\ RADIONAVIGAČNÍ \\5.469\\| PEVNÁ [2]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.469 [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
RADIONAVIGAČNÍ 5.469 [1] [2]| [1] C
[2] NC
8750–8850| RADIOLOKAČNÍ
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.470| RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.470 [1] [2]| [1] C
[2] NC
8850–9000| RADIOLOKAČNÍ
NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ
5.472| RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ 5.472 [1]| [1] C
[2] NC
9000–9200| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337
RADIOLOKAČNÍ
5.473A| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337 [1] [2]
RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
5.473A| [1] C
[2] NC
9200–9300| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.474A 5.474B 5.474C
RADIOLOKAČNÍ
NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ
5.472 5.474 5.474D| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.474A 5.474B 5.474C [1]
RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ 5.472 [1]
5.474 5.474D| [1] C
[2] NC
9300–9500| RADIONAVIGAČNÍ
DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)
RADIOLOKAČNÍ
5.427 5.474 5.475 5.475A 5.475B 5.476A| RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
5.427 5.474 5.475 5.475A 5.475B 5.476A| [1] C
[2] NC
9500–9800| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)
RADIOLOKAČNÍ
RADIONAVIGAČNÍ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)
5.476A| RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
Družicového průzkumu Země (aktivní) [1]
Kosmického výzkumu (aktivní) [1]
5.476A| [1] C
[2] NC
9800–9900| RADIOLOKAČNÍ
Družicového průzkumu Země (aktivní)
Kosmického výzkumu (aktivní)
Pevná
5.478A 5.478B| RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
Družicového průzkumu Země (aktivní) [1]
Kosmického výzkumu (aktivní) [1]
5.478A 5.478B| [1] C
[2] NC
9900–10000| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.474A 5.474B 5.474C
RADIOLOKAČNÍ
Pevná
5.474D 5.479| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.474A 5.474B 5.474C [1]
RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
5.474D 5.479| [1] C
[2] NC
GHz
Kmitočtové pásmo| ČR podle Řádu| Přidělení v ČR| Využití přidělení
---|---|---|---
10–10,4| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.474A 5.474B 5.474C
PEVNÁ
POHYBLIVÁ
RADIOLOKAČNÍ
Amatérská
Družicová meteorologická
5.474D 5.479| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.474A 5.474B 5.474C [1]
PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
Amatérská [1]
Družicová meteorologická [1]
5.474D 5.479| [1] C
[2] NC
10,4–10,45| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
RADIOLOKAČNÍ
Amatérská| PEVNÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
Pohyblivá [1]
Amatérská [1]| [1] C
[2] NC
10,45–10,5| RADIOLOKAČNÍ
Amatérská
Družicová amatérská
5.481| PEVNÁ [1]
POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
Amatérská [1]
Družicová amatérská [1]
5.481| [1] C
[2] NC
10,5–10,55| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
Radiolokační| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
Radiolokační [2]| [1] C
[2] nc
10,55–10,6| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
Radiolokační| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
Radiolokační [2]| [1] C
[2] nc
10,6–10,68| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
Radiolokační
5.149 5.482 5.482A| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
Radiolokační [2]
5.149 5.482 5.482A| [1] C
[2] nc
10,68–10,7| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340| [1] C
10,7–10,95| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.441 (vzestupný směr) 5.484
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé| PEVNÁ [1] [2]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.441 (vzestupný směr) 5.484 [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]| [1] C
[2] NC
10,95–11,2| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B (vzestupný směr) 5.484
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé| PEVNÁ [1] [2]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B (vzestupný směr) 5.484 [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]| [1] C
[2] nc
11,2–11,45| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.441 (vzestupný směr) 5.484
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé| PEVNÁ [1] [2]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.441 (vzestupný směr) 5.484 [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]| [1] C
[2] nc
11,45–11,7| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B (vzestupný směr) 5.484
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé| PEVNÁ [1] [2]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B (vzestupný směr) 5.484 [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]| [1] C
[2] nc
11,7–12,5| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
ROZHLASOVÁ
DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ
5.492 5.487 5.487A| Pevná [1]
DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ [1]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1]
5.487 5.487A 5.492| [1] C
12,5–12,75| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B (vzestupný směr)| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B [1]| [1] C
12,75–13,25| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.441
POHYBLIVÁ
Kosmického výzkumu (daleký kosmos) (sestupný směr)| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.441 [1]
Kosmického výzkumu (daleký kosmos) (sestupný směr) [1]| [1] C
13,25–13,4| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.497
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)
5.498A| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.497 [1] [2]
DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]
5.498A| [1] C
[2] NC
13,4–13,65| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.499A 5.499B
RADIOLOKAČNÍ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.499C 5.499D
Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr)
5.499E 5.501B| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.499A 5.499B [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.499C 5.499D [1]
5.499E 5.501B| [1] C
[2] NC
13,65–13,75| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)
RADIOLOKAČNÍ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.501A
Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr)
5.501B| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.501A [1]
5.501B| [1] C
[2] NC
13,75–14| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A
RADIOLOKAČNÍ
Družicového průzkumu Země
Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr)
Kosmického výzkumu
5.502 5.503| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
Družicového průzkumu Země [1]
Kosmického výzkumu [1]
5.502 5.503| [1] C
[2] NC
14–14,25| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A 5.484B
RADIONAVIGAČNÍ 5.504
Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506A
Kosmického výzkumu
5.504A| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A 5.484B [1]
Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506A [1]
Kosmického výzkumu [1]
5.504A| [1] C
14,25–14,3| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A 5.484B
RADIONAVIGAČNÍ 5.504
Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506A
Kosmického výzkumu
5.504A| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A 5.484B [1]
Družicová pohyblivá (vzestupný směr)
5.506A[1]
Kosmického výzkumu [1]
5.504A| [1] C
14,3–14,4| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A 5.484B
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506A
Družicová radionavigační
5.504A| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A 5.484B [1]
Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506A [1]
Družicová radionavigační [1]
5.504A| [1] C
14,4–14,47| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A 5.484B
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506A
Kosmického výzkumu (sestupný směr)
5.504A| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A 5.484B [1]
Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506A [1]
Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]
5.504A| [1] C
14,47–14,5| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506A
Radioastronomická
5.149 5.504A| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A [1]
Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506A [1]
Radioastronomická [1]
5.149 5.504A| [1] C
14,5–14,62| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
Kosmického výzkumu 5.509G| PEVNÁ [1]
Pohyblivá [1]
Kosmického výzkumu 5.509G [1]
Radioastronomická [1]| [1] C
14,62–14,8| PEVNÁ [2]
POHYBLIVÁ [2]| [2] NC
14,8–15,23| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
Družicového průzkumu Země (pasivní)
Kosmického výzkumu (pasivní)
5.339| PEVNÁ [2]
POHYBLIVÁ [2]
Radioastronomická [1]
5.339| [2] NC
[1] c
15,23–15,35| PEVNÁ [1]
Pohyblivá [1]
Radioastronomická [1]
5.339| [1] C
15,35–15,4| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340| [1] C
15,4–15,43| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ RADIOLOKAČNÍ 5.511E 5.511F| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
RADIOLOKAČNÍ 5.511E 5.511F [1] [2]| [1] C
[2] NC
15,43–15,63| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.511A
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ
RADIOLOKAČNÍ 5.511E 5.511F
5.511C| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.511A [1]
LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
RADIOLOKAČNÍ 5.511E 5.511F [1] [2]
5.511C| [1] C
[2] NC
15,63–15,7| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ
RADIOLOKAČNÍ 5.511E 5.511F| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
RADIOLOKAČNÍ 5.511E 5.511F [1] [2]| [1] C
[2] NC
15,7–16,6| RADIOLOKAČNÍ| RADIOLOKAČNÍ [2]| [2] NC
16,6–17,1| RADIOLOKAČNÍ
Kosmického výzkumu (daleký kosmos) (vzestupný směr)| RADIOLOKAČNÍ [2]
Kosmického výzkumu (daleký kosmos) (vzestupný směr) [1]| [2] NC
[1] c
17,1–17,2| RADIOLOKAČNÍ| RADIOLOKAČNÍ [2]
POHYBLIVÁ [1]| [2] NC
[1] C
17,2–17,3| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)
RADIOLOKAČNÍ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)
5.513A| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]
POHYBLIVÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]
5.513A| [1] C
[2] NC
17,3-17,7| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.516 (sestupný směr) 5.516A 5.516B
Radiolokační| Pevná [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.516 (sestupný směr) 5.516A 5.516B [1]
Radiolokační [2]| [1] C
[2] nc
17,7-18,1| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A (vzestupný směr) 5.516
POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A (vzestupný směr) 5.516 [1]| [1] C
18,1-18,4| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.520 (sestupný směr)
5.484A
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)
POHYBLIVÁ 5.519| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.520 (sestupný směr) 5.484A [1]
DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1]
5.519| [1] C
18,4-18,6| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A
POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A [1]| [1] C
18,6-18,8| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.522B
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
Kosmického výzkumu (pasivní)
5.522A| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.522B [1]
Kosmického výzkumu (pasivní) [1]
5.522A| [1] C
18,8-19,3| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.523A
POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.523A [1]| [1] C
19,3-19,7| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) (vzestupný směr) 5.523B 5.523C 5.523D 5.523E
POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) (vzestupný směr) 5.523B 5.523C 5.523D 5.523E [1]| [1] C
19,7-20,1| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B 5.516B 5.527A
Družicová pohyblivá (sestupný směr)| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B 5.516B 5.527A [1]
Družicová pohyblivá (sestupný směr) [1]| [1] C
20,1-20,2| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B 5.516B 5.527A
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.525 5.526 5.527 5.528| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B 5.516B 5.527A [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1]
5.525 5.526 5.527 5.528| [1] C
20,2-21,2| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sest. směr)
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)
Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (sestupný směr)| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1] [2]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1] [2]
CZ10| [2] NC
[1] c
21,2-21,4| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
PEVNÁ
POHYBLIVÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1] [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]| [1] C
[2] nc
21,4-22| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ
5.208B 5.530A 5.530B 5.530D| POHYBLIVÁ [1]
DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.208B [1]
5.530A 5.530B 5.530D| [1] C
22-22,21| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
5.149| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.149| [1] C
22,21-22,5| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.149 5.532| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.149 5.532| [1] C
22,5-22,55| PEVNÁ
POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]| [1] C
22,55–23,15| PEVNÁ
MEZIDRUŽICOVÁ 5.338A
POHYBLIVÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.532A
5.149| PEVNÁ [1]
MEZIDRUŽICOVÁ 5.338A [1]
POHYBLIVÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.532A [1]
5.149| [1] C
23,15–23,55| PEVNÁ
MEZIDRUŽICOVÁ 5.338A
POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1]
MEZIDRUŽICOVÁ 5.338A [1]
POHYBLIVÁ [1]| [1] C
23,55- 23,6| PEVNÁ POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]| [1] C
23,6-24| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340| [1] C
24-24,05| AMATÉRSKÁ
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ 5.150| AMATÉRSKÁ [1]
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]
5.150| [1] C
24,05- 24,25| RADIOLOKAČNÍ
Amatérská
Družicového průzkumu Země (aktivní)
5.150| RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
Amatérská [1]
Družicového průzkumu Země (aktivní) [1]
Pevná [1]
Pohyblivá [1]
5.150| [2] NC
[1] C
24,25- 24,45| PEVNÁ| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]| [1] C
24,45- 24,65| PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ| PEVNÁ [1]
MEZIDRUŽICOVÁ [1]| [1] C
24,65- 24,75| PEVNÁ
MEZIDRUŽICOVÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.532B| PEVNÁ [1]
MEZIDRUŽICOVÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.532B [1]| [1] C
24,75- 25,25| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.532B| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.532B [1]| [1] C
25,25- 25,5| PEVNÁ
MEZIDRUŽICOVÁ 5.536
POHYBLIVÁ
Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr)| PEVNÁ [1] [2]
MEZIDRUŽICOVÁ 5.536 [1]
POHYBLIVÁ [1] [2]| [1] C
[2] NC
25,5-26,5| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) 5.536A \\5.536B\\
PEVNÁ
MEZIDRUŽICOVÁ 5.536
POHYBLIVÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.536A
Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr)| PEVNÁ [1] [2]
MEZIDRUŽICOVÁ 5.536 [1]
POHYBLIVÁ [1] [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.536A [1]
Družicového průzkumu Země (sestupný směr) 5.536A 5.536B [1]| [1] C
[2] NC
26,5-27| PEVNÁ [1] [2]
MEZIDRUŽICOVÁ 5.536 [1]
POHYBLIVÁ [1] [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.536A [1]
Družicového průzkumu Země (sestupný směr) 5.536A 5.536B [1]
CZ10| [2] NC
[1] C
27-27,5| PEVNÁ
MEZIDRUŽICOVÁ 5.536
POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1] [2]
MEZIDRUŽICOVÁ 5.536 [1]
POHYBLIVÁ [1] [2] CZ10| [2] NC
[1] C
27,5-28,5| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)5.484A 5.516B 5.539
POHYBLIVÁ
5.538 5.540| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)5.484A 5.516B 5.539 [1]
Družicová pevná (sestupný směr) [1]
Pohyblivá [1]
5.538 5.540| [1] C
28,5-29,1| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A 5.516B 5.523A 5.539
POHYBLIVÁ
Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541
5.540| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A 5.516B 5.523A 5.539 [1]
Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 [1]
5.540| [1] C
29,1-29,5| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.516B 5.523C 5.523E 5.535A 5.539 5.541A
POHYBLIVÁ
Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541
5.540| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.516B 5.523C 5.523E 5.535A 5.539 5.541A [1]
Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 [1]
5.540| [1] C
29,5-29,9| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A 5.484B 5.516B 5.527A 5.539
Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541
Družicová pohyblivá (vzestupný směr)
5.540| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.516B 5.484B 5.484A 5.527A 5.539 [1]
Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 [1]
Družicová pohyblivá (vzestupný směr) [1]
5.540| [1] C
29,9-30| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A 5.584B 5.516B 5.527A 5.539
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr)
Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 5.543
5.525 5.526 5.527 5.538 5.540| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)5.484A 5.584B 5.516B 5.527A 5.539 [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [1]
Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 [1]
5.525 5.526 5.527 5.538 5.540 5.543| [1] C
30-31| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.338A
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr)
Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (sestupný směr)| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.338A [1] [2]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [2]
CZ10| [1] C
[2] NC
31-31,3| PEVNÁ 5.338A
POHYBLIVÁ
Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (sestupný směr)
Kosmického výzkumu 5.544
5.149| PEVNÁ 5.338A [1]
POHYBLIVÁ [1]
Kosmického výzkumu 5.544 [1]
5.149| [1] C
31,3-31,5| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340| [1] C
31,5-31,8| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
Pevná
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé
5.149| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
Pevná [1]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1]
5.149| [1] C 1
31,8-32| PEVNÁ 5.547A
RADIONAVIGAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr)
5.547 5.548| PEVNÁ 5.547A [1]
RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr) [1]
5.547 5.548| [1] C
[2] NC
32-32,3| PEVNÁ 5.547A
RADIONAVIGAČNÍ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr)
5.547 5.548| PEVNÁ 5.547A [1]
RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr) [1]
5.547 5.548| [1] C
[2] NC
32,3-33| PEVNÁ 5.547A
MEZIDRUŽICOVÁ
RADIONAVIGAČNÍ
5.547 5.548| PEVNÁ 5.547A [1]
MEZIDRUŽICOVÁ [1]
RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
5.547 5.548| [1] C
[2] NC
33-33,4| PEVNÁ 5.547A
RADIONAVIGAČNÍ
5.547| PEVNÁ 5.547A [1]
RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
5.547| [1] C
[2] NC
33,4-34,2| RADIOLOKAČNÍ| RADIOLOKAČNÍ [1] [2] CZ10| [2] NC
[1] c
34,2-34,7| RADIOLOKAČNÍ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (vzestupný směr)| RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (vzestupný směr) [1]
CZ10| [2] NC
[1] c
34,7-35,2| RADIOLOKAČNÍ Kosmického výzkumu| RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
Kosmického výzkumu [1] CZ10| [2] NC
[1] c
35,2-35,5| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ RADIOLOKAČNÍ| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
CZ10| [2] NC
[1] c
35,5-36| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ
DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)
RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)
5.549A| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1]
DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]
5.549A
CZ10| [2] NC
[1] c
36-37| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
PEVNÁ
POHYBLIVÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.149 5.550A| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.149 5.550A CZ10| [1] c
37-37,5| PEVNÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr)
5.547| PEVNÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) [1]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1]
5.547| [1] C
37,5-38| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr)
Družicového průzkumu Země (sestupný směr) 5.547| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) [1]
Družicového průzkumu Země (sestupný směr) [1]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1]
5.547| [1] C
38-39,5| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
POHYBLIVÁ
Družicového průzkumu Země (sestupný směr)
5.547| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]
Družicového průzkumu Země (sestupný směr) [1]
Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1]
5.547| [1] C
39,5-40| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.516B
POHYBLIVÁ
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)
Družicového průzkumu Země (sestupný směr)
5.547| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.516B [1]
POHYBLIVÁ [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1]
Družicového průzkumu Země (sestupný směr) [1]
5.547| [1] C
40-40,5| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr)
PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.516B
POHYBLIVÁ
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (vzestupný směr)
Družicového průzkumu Země (sestupný směr)| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.516B [1]
POHYBLIVÁ [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (vzestupný směr) [1]
Družicového průzkumu Země (sestupný směr) [1]| [1] C
40,5-41| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný
směr) ROZHLASOVÁ DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ Pohyblivá 5.547| PEVNÁ [1] ROZHLASOVÁ [1]
DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ [1]
5.547| [1] C
41-42,5| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
ROZHLASOVÁ
DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ
Pohyblivá 5.547 5.551H 5.551I| PEVNÁ [1] ROZHLASOVÁ [1]
DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ [1]
5.547 5.551H 5.551I| [1] C
42,5-43,5| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
RADIOASTRONOMICKÁ 5.149 5.547 5.551H 5.5511| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
5.149 5.547 5.551H 5.5511| [1] C
43,5-45,5| POHYBLIVÁ 5.553
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ RADIONAVIGAČNÍ
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ
5.554| POHYBLIVÁ 5.553 [2]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ [2] 5.554
CZ10| [2] NC
45,5-47| POHYBLIVÁ 5.553 [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ [1]
RADIONAVIGAČNÍ [1]
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1]
5.554| [1] C
47-47,2| AMATÉRSKÁ
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ| AMATÉRSKÁ [1]
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]| [1] C
47,2–47,5| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552
POHYBLIVÁ
5.552A| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 [1]
POHYBLIVÁ [1]
5.552A| [1] C
47,5–47,9| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 (sestupný směr)
5.516B 5.554A
POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554A [1]
POHYBLIVÁ [1]| [1] C
47,9–48,2| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552
POHYBLIVÁ
5.552A| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 [1]
POHYBLIVÁ [1]
5.552A| [1] C
48,2–48,54| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554A 5.555B
POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554A 5.555B [1]
POHYBLIVÁ [1]| [1] C
48,54–49,44| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552
POHYBLIVÁ 5.149 5.340 5.555| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 [1]
POHYBLIVÁ [1]
5.149 5.340 5.555| [1] C
49,44–50,2| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.338A 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554A 5.555B
POHYBLIVÁ| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554A 5.555B [1]
POHYBLIVÁ [1]| [1] C
50,2-50,4| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340| [1] C
50,4-51,4| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.338A
POHYBLIVÁ
Družicová pohyblivá (vzestupný směr)| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.338A [2]
Družicová pohyblivá (vzestupný směr) [2]| [1] C
[2] NC
51,4-52,6| PEVNÁ 5.338A
POHYBLIVÁ 5.547 5.556| PEVNÁ 5.338A [1]
POHYBLIVÁ [1]
5.547 5.556| [1] C
52,6-54,25| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340 5.556| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340 5.556| [1] C
54,25-55,78| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]| [1] C
55,78-56,9| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
PEVNÁ 5.557A
MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A
POHYBLIVÁ 5.558
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.547| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
PEVNÁ 5.557A [1]
MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.547 5.558| [1] C
56,9-57| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
PEVNÁ
MEZIDRUŽICOVÁ 5.558A
POHYBLIVÁ 5.558
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.547| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.558 [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.547| [1] C
57-58,2| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
PEVNÁ
MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A
POHYBLIVÁ 5.558
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.547| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
PEVNÁ [1]
MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A [1]
POHYBLIVÁ 5.558 [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.547| [1] C
58,2-59| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
PEVNÁ
POHYBLIVÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.547 5.556| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
PEVNÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.547 5.556| [1] C
59-59,3| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
PEVNÁ
MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A
POHYBLIVÁ 5.558
RADIOLOKAČNÍ 5.559
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
PEVNÁ [1] [2]
MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A [1]
POHYBLIVÁ 5.558 [2]
RADIOLOKAČNÍ 5.559 [1] [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
CZ10| [1] C
[2] nc
59,3-61| PEVNÁ
MEZIDRUŽICOVÁ
POHYBLIVÁ 5.558
RADIOLOKAČNÍ 5.559
5.138| PEVNÁ [1] [2]
MEZIDRUŽICOVÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.558 [1] [2]
RADIOLOKAČNÍ 5.559 [1] [2]
CZ10| [1] C
[2] nc
61-62| PEVNÁ [1]
MEZIDRUŽICOVÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.558 [1]
RADIOLOKAČNÍ 5.559 [1] [2]
5.138| [1] C
[2] nc
62-64| MEZIDRUŽICOVÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.558 [1]
RADIOLOKAČNÍ 5.559 [1] [2]| [1] C
[2] nc
64-65| PEVNÁ
MEZIDRUŽICOVÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.547 5.556| PEVNÁ [1]
MEZIDRUŽICOVÁ [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
5.547 5.556| [1] C
65-66| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ
PEVNÁ
MEZIDRUŽICOVÁ
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé
KOSMICKÉHO VÝZKUMU
5.547| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ [1]
PEVNÁ [1]
MEZIDRUŽICOVÁ [1]
POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU [1]
5.547| [1] C
66-71| MEZIDRUŽICOVÁ
POHYBLIVÁ 5.553 5.558
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ
RADIONAVIGAČNÍ
DRUŽICOVÁ
RADIONAVIGAČNÍ
5.554| MEZIDRUŽICOVÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.553 5.558 [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ [1]
RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
5.554| [1] C
[2] NC
71-74| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
POHYBLIVÁ
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)| PEVNÁ [1] [2]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2]
POHYBLIVÁ [1] [2]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [2]
CZ10| [1] C
[2] nc
74-76| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
POHYBLIVÁ
ROZHLASOVÁ
DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ
Kosmického výzkumu (sestupný směr)
5.561| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]
POHYBLIVÁ [1]
ROZHLASOVÁ [1]
DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ [1]
Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]
5.561 CZ8| [1] C
76-77,5| RADIOASTRONOMICKÁ
RADIOLOKAČNÍ
Amatérská
Družicová amatérská
Kosmického výzkumu (sestupný směr)
5.149| RADIOASTRONOMICKÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
Amatérská [1]
Družicová amatérská [1]
Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]
5.149| [1] C
[2] nc
77,5-78| AMATÉRSKÁ
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ
RADIOLOKAČNÍ 5.559B
Radioastronomická
Kosmického výzkumu (sestupný směr)
5.149| AMATÉRSKÁ [1]
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ 5.559B [1] [2]
Radioastronomická [1]
Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]
5.149| [1] C
[2] nc
78-79| RADIOLOKAČNÍ
Amatérská
Družicová amatérská
Radioastronomická
Kosmického výzkumu (sestupný směr)
5.149 5.560| RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
Amatérská [1]
Družicová amatérská [1]
Radioastronomická [1]
Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]
5.149 5.560| [1] C
[2] nc
79-81| RADIOASTRONOMICKÁ
RADIOLOKAČNÍ
Amatérská
Družicová amatérská
Kosmického výzkumu (sestupný směr)
5.149| RADIOASTRONOMICKÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
Amatérská [1]
Družicová amatérská [1]
Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]
5.149| [1] C
[2] nc
81-84| PEVNÁ 5.338A
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)
POHYBLIVÁ
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr)
RADIOASTRONOMICKÁ
Kosmického výzkumu (sestupný směr)
5.149 5.561A| PEVNÁ 5.338A [1] [2]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1] [2]
POHYBLIVÁ [1] [2]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [1] [2]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]
5.149 5.561A| [1] C
[2] nc
84-86| PEVNÁ 5.338A
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)
POHYBLIVÁ
RADIOASTRONOMICKÁ
5.149| PEVNÁ 5.338A [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1]
POHYBLIVÁ [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
5.149| [1] C
86-92| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340| [1] C
92-94| PEVNÁ 5.338A
POHYBLIVÁ
RADIOASTRONOMICKÁ
RADIOLOKAČNÍ
5.149| PEVNÁ 5.338A [1] [2]
POHYBLIVÁ [1] [2]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
5.149| [1] C
[2] nc
94-94,1| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)
RADIOLOKAČNÍ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)
Radioastronomická
5.562 5.562A| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1] [2]
RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]
Radioastronomická [1]
5.562 5.562A| [1] C
[2] nc
94,1-95| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
RADIOASTRONOMICKÁ
RADIOLOKAČNÍ
5.149| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ [1] [2]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [1] [2]
5.149| [1] C
[2] nc
95-100| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
RADIOASTRONOMICKÁ
RADIOLOKAČNÍ
RADIONAVIGAČNÍ
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ
5.149 5.554| PEVNÁ [1] [2]
POHYBLIVÁ [1] [2]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [2]
RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]
5.149 5.554| [1] C
[2] nc
100-102| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340 5.341| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340 5.341| [1] C
102-105| PEVNÁ
POHYBLIVÁ RADIOASTRONOMICKÁ 5.149 5.341| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
5.149 5.341| [1] C
105–109,5| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B
5.149 5.341| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B [1]
5.149 5.341| [1] C
109,5–111,8| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340 5.341| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340 5.341| [1] C
111,8–114,25| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B
5.149 5.341| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B [1]
5.149 5.341| [1] C
114,25–116| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340 5.341| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340 5.341| [1] C
116–119,98| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
MEZIDRUŽICOVÁ 5.562C
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.341| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
MEZIDRUŽICOVÁ 5.562C [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.341| [1] C
119,98–122,25| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
MEZIDRUŽICOVÁ 5.562C
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.138 5.341| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
MEZIDRUŽICOVÁ 5.562C [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.138 5.341| [1] C
122,25–123| PEVNÁ
MEZIDRUŽICOVÁ
POHYBLIVÁ 5.558
Amatérská
5.138| PEVNÁ [1]
MEZIDRUŽICOVÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.558 [1]
Amatérská [1]
5.138| [1] C
123–130| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)
RADIONAVIGAČNÍ
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ
Radioastronomická
5.149 5.554| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1]
RADIONAVIGAČNÍ [1]
DRUŽICOVÁ RADIONAVIG. [1]
Radioastronomická [1]
5.149 5.554| [1] C
130–134| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.562E
PEVNÁ
MEZIDRUŽICOVÁ
POHYBLIVÁ 5.558
RADIOASTRONOMICKÁ
5.149 5.562A| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.562E [1]
PEVNÁ [1]
MEZIDRUŽICOVÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.558 [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
5.149 5.562A| [1] C
134–136| AMATÉRSKÁ
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ
Radioastronomická| AMATÉRSKÁ [1]
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]
Radioastronomická [1]| [1] C
136–141| RADIOASTRONOMICKÁ
RADIOLOKAČNÍ
Amatérská
Družicová amatérská
5.149| RADIOASTRONOMICKÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [1]
Amatérská [1]
Družicová amatérská [1]
5.149| [1] C
141–148,5| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
RADIOASTRONOMICKÁ
RADIOLOKAČNÍ
5.149| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [1]
5.149| [1] C
148,5–151,5| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340| [1] C
151,5–155,5| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
RADIOASTRONOMICKÁ
RADIOLOKAČNÍ
5.149| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [1]
5.149| [1] C
155,5–158,5| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
PEVNÁ
POHYBLIVÁ
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B
5.149 5.562F 5.562G| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B [1]
5.149 5.562F 5.562G| [1] C
158,5–164| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
POHYBLIVÁ
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]
POHYBLIVÁ [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1]| [1] C
164–167| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340| [1] C
167–174,5| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ 5.558 5.149| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]
MEZIDRUŽICOVÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.558 [1]
5.149| [1] C
174,5–174,8| PEVNÁ
MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ 5.558| PEVNÁ [1]
MEZIDRUŽICOVÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.558 [1]| [1] C
174,8–182| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
MEZIDRUŽICOVÁ 5.562H
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
MEZIDRUŽICOVÁ 5.562H [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]| [1] C
182–185| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340| [1] C
185–190| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
MEZIDRUŽICOVÁ 5.562H
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
MEZIDRUŽICOVÁ 5.562H [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]| [1] C
190–191,8| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340| [1] C
191,8–200| PEVNÁ
MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ 5.558
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ
RADIONAVIGAČNÍ
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ
5.149 5.341 5.554| PEVNÁ [1]
MEZIDRUŽICOVÁ [1]
POHYBLIVÁ 5.558 [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ [1]
RADIONAVIGAČNÍ [1]
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1]
5.149 5.341 5.554| [1] C
200–202| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340 5.341 5.563A| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340 5.341 5.563A| [1] C
202–209| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340 5.341 5.563A| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340 5.341 5.563A| [1] C
209–217| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)
POHYBLIVÁ
RADIOASTRONOMICKÁ
5.149 5.341| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1]
POHYBLIVÁ [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
5.149 5.341| [1] C
217–226| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)
POHYBLIVÁ
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B
5.149 5.341| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1]
POHYBLIVÁ [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B [1]
5.149 5.341| [1] C
226–231,5| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)
5.340| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340| [1] C
231,5–232| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
Radiolokační| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
Radiolokační [1]| [1] C
232–235| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
POHYBLIVÁ
Radiolokační| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]
POHYBLIVÁ [1]
Radiolokační [1]| [1] C
235–238| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.563A
5.563B| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.563A 5.563B| [1] C
238–240| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)
POHYBLIVÁ
RADIOLOKAČNÍ
RADIONAVIGAČNÍ
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]
POHYBLIVÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [1]
RADIONAVIGAČNÍ [1]
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1]| [1] C
240–241| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
RADIOLOKAČNÍ| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [1]| [1] C
241–248| RADIOASTRONOMICKÁ RADIOLOKAČNÍ
Amatérská Družicová amatérská 5.138
5.149| RADIOASTRONOMICKÁ [1]
RADIOLOKAČNÍ [1]
Amatérská [1]
Družicová amatérská [1]
5.138 5.149| [1] C
248–250| AMATÉRSKÁ
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ
Radioastronomická 5.149| AMATÉRSKÁ [1]
DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]
Radioastronomická [1]
5.149| [1] C
250–252| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)
RADIOASTRONOMICKÁ
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340
5.563A| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]
5.340 5.563A| [1] C
252–265| PEVNÁ
POHYBLIVÁ
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr)
RADIOASTRONOMICKÁ RADIONAVIGAČNÍ
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.149
5.554| PEVNÁ [1]
POHYBLIVÁ [1]
DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
RADIONAVIGAČNÍ [1]
DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1]
5.149 5.554| [1] C
265–275| PEVNÁ
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)
POHYBLIVÁ
RADIOASTRONOMICKÁ 5.149
5.563A| PEVNÁ [1]
DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1]
POHYBLIVÁ [1]
RADIOASTRONOMICKÁ [1]
5.149 5.563A| [1] C
275–3000| (nepřiděleno) 5.565
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr:
Ing. Havlíček, MBA, v. r.
1)
§ 52 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
1.117 Písemnost zaznamenává informace v trvalé podobě a umožňuje uchování a nahlédnutí; může mít podobu rukopisu nebo tiskoviny nebo nehybného obrazu.
3)
1.125, 1.126 a 1.127 V radiokomunikacích obecně vyžaduje duplexní provoz a semiduplexní provoz dva kmitočty; simplexní provoz může užívat jeden nebo dva kmitočty.
4)
2.1 Při práci s Řádem užívá Radiokomunikační úřad ITU-R tyto jednotky:
kHz pro kmitočty do 28 000 kHz včetně,
MHz pro kmitočty nad 28 000 kHz do 10 500 MHz včetně,
GHz pro kmitočty nad 10 500 MHz.
5)
Ustanovení (původně č. 5.347A) bylo přečíslováno pro zachování průběžného pořadí čísel. |
Nález Ústavního soudu č. 422/2017 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 422/2017 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 7. listopadu 2017 sp. zn. Pl. ÚS 33/15 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 11. 12. 2017, částka 149/2017
* Odůvodnění
* I. - Předmět řízení
* II. - Průběh řízení před obecnými soudy
* III. - Rekapitulace řízení o ústavní stížnosti
* IV. - Vyjádření účastníků řízení ve věci sp. zn. Pl. ÚS 33/15
* V. - Stanovisko Ministerstva spravedlnosti podle § 48 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
* VI. - Replika navrhovatelky
* VII. - Upuštění od ústního jednání
* VIII. - Dikce napadených ustanovení
* IX. - Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání návrhu a aktivní legitimace navrhovatelky
* X. - Přezkum procedury přijetí přezkoumávaných zákonných ustanovení
* XI. - Meritorní přezkum návrhu
* XII. - Závěr
422
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 33/15 dne 7. listopadu 2017 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Josefa Fialy, Jana Filipa (soudce zpravodaj), Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Bourke Trust, a. s., (dříve PYRGHOS LEFKOS, a. s.), se sídlem Opletalova 1337/29, Praha 1 – Nové Město, zastoupené Mgr. Tomášem Troupem, LL.M., advokátem, se sídlem Rubeška 393/7, Praha 9 – Vysočany, na zrušení ustanovení § 235 odst. 2 a § 239 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení,
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Předmět řízení
1.
V řízení o ústavní stížnosti vedeném pod sp. zn. I. ÚS 1467/13 se stěžovatelka Bourke Trust, a. s., domáhala zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2013 č. j. 29 ICdo 3/2013-283, usnesení Vrchního soudu v Olomouci (dále též jen „vrchní soud“) ze dne 18. 10. 2012 č. j. 13 VSOL 41/2012-266 a usnesení Krajského soudu v Brně (dále též jen „krajský soud“) ze dne 4. 5. 2012 č. j. 37 (39) ICm 1154/2010-223, přičemž tvrdila, že v důsledku těchto soudních rozhodnutí došlo k porušení čl. 11 a 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
2.
Spolu s ústavní stížností stěžovatelka podala podle § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., návrh na zrušení § 235 odst. 2 a § 239 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, který zdůvodnila tím, že citovaná ustanovení porušují čl. 11 a 36 Listiny.
3.
Ústavní stížnost v souladu s rozvrhem práce Ústavního souduÚstavního soudu byla po uplynutí funkčního období původní soudkyně zpravodajky přidělena na základě § 12 odst. 18 (přechodná ustanovení) rozvrhu práce Ústavního souduÚstavního soudu v platném znění (č. Org. 61/14) novému soudci zpravodaji, čemuž odpovídalo i nové složení senátu; Ústavní soudÚstavní soud stěžovatelku o této změně vyrozuměl.
4.
Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností, Ústavní soudÚstavní soud je k jejímu projednání příslušný, stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s požadavky § 29 až 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“). Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario), a ani nepředstavovala zjevně neopodstatněný návrh [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb.]. Protože III. senát Ústavního souduÚstavního soudu neshledal důvod k odmítnutí ústavní stížnosti, rozhodl dne 10. 12. 2015 usnesením sp. zn. I. ÚS 1467/13 (č. j. Pl. ÚS 33/15-1) ve znění opravného usnesení ze dne 10. 12. 2015 sp. zn. I. ÚS 1467/13 (č. j. Pl. ÚS 33/15-12) podle § 78 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, tak, že řízení ve věci ústavní stížnosti proti výše označeným usnesením obecných soudů přerušil a návrh na zrušení výše citovaných ustanovení postoupil plénu Ústavního soudu. Věc byla dále projednávána pod sp. zn. Pl. ÚS 33/15.
II.
Průběh řízení před obecnými soudy
5.
V insolvenční věci dlužníka Oděvního podniku, a. s., se stěžovatelka (coby věřitelka) žalobou podanou proti České spořitelně, a. s., a JUDr. Miloslavě Horské, insolvenční správkyni dlužníka, domáhala před Krajským soudem v Brně určení, že ústní smlouva ze dne 24. 6. 2009 a 8. 1. 2010, uzavřená mezi dlužníkem a první žalovanou (potvrzená listinou nazvanou „Konfirmace obchodu na finančním trhu“), je ve vztahu k věřitelům, kteří uplatňují své právo vůči dlužníkovi, neúčinným právním úkonem. Tato žaloba byla usnesením tohoto soudu ze dne 4. 5. 2012 č. j. 37 (39) ICm 1154/2010-223 podle § 160 odst. 4 insolvenčního zákona odmítnuta s odůvodněním, že stěžovatelka jako přihlášená věřitelka není osobu oprávněnou k podání žaloby, neboť podle § 239 odst. 1 insolvenčního zákona právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení odporovat pouze insolvenční správceinsolvenční správce.
6.
Toto rozhodnutí napadla stěžovatelka odvoláním. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 18. 10. 2012 č. j. 13 VSOL 41/2012-266 potvrdil usnesení krajského soudu rovněž se závěrem, že stěžovatelka nemá v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení postavení, které by ji opravňovalo k podání žaloby.
7.
Proti tomuto usnesení brojila stěžovatelka dovoláním, které Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. 2. 2013 č. j. 29 ICdo 3/2013-283 zamítl. Plně se ztotožnil s názorem soudů nižších stupňů, podle kterého nemá stěžovatelka aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby. Stejně tak jako soudy nižšího stupně Nejvyšší soud neshledal důvod k postupu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, neboť dle jeho názoru právní úprava [§ 235 odst. 2 a § 239 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb.], jíž mělo být ve věci použito, není protiústavní, přičemž vycházel z toho, že jde o návrat k naší tradiční právní úpravě, která je vlastní i jiným zahraničním úpravám v evropském unijním prostoru, navíc zde existuje povinnost insolvenčního správceinsolvenčního správce podat odpůrčí žalobu, rozhodne-li o tom věřitelský výbor, který je orgánem věřitelů a hájí jejich společný zájem (§ 239 odst. 2 a § 46 insolvenčního zákona).
III.
Rekapitulace řízení o ústavní stížnosti
8.
Předmětem ústavní stížnosti je tvrzený zásah do základních práv stěžovatelky založený na aplikaci ústavní stížností napadených ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Proto se rovněž dosavadní průběh (nyní přerušeného) řízení v podobě argumentace stěžovatelky i vyjádření účastníků a vedlejších účastníků řízení v podstatě soustředil právě na tuto otázku.
III. a)
Argumentace stěžovatelky v řízení o ústavní stížnosti
9.
Stěžovatelka – v tomto řízení vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 33/15 jako navrhovatelka – tvrdí, že shora uvedená napadená ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, představují zásah do jejího vlastnického práva. Uvádí, že v důsledku odporovatelného úkonu dlužníka může dojít ke dvěma situacím – buď majetek dlužníka již opustil majetkovou podstatu ve prospěch třetí osoby, jež se tak nestává insolvenčním věřitelem, nebo ji ještě neopustil, pak se třetí osoba se svým nárokem z neúčinného právního úkonu zařazuje mezi insolvenční věřitele. V prvním případě má odpůrčí žaloba ten efekt, že majetek, který ušel z majetkové podstaty, se do ní vrací, ve druhém případě insolvenční věřitel přestává mít právo na poměrné uspokojení své pohledávky, v obou případech se ale zvyšuje míra uspokojení pro všechny insolvenční věřitele. Ten, kdo má právo podat odpůrčí žalobu a vést spor, rozhoduje o tom, zda věřitelé budou mít ústavně chráněnou naději na vyšší uspokojení svých pohledávek; právo podat žalobu mají fakticky jen dva subjekty – insolvenční správceinsolvenční správce a věřitelský výbor, insolvenční věřitel nemůže být ani účastníkem takového řízení a vedlejším účastníkem může být jen se souhlasem insolvenčního správceinsolvenčního správce. Věřitelský výbor sice může na vedení sporu insolvenčním správceminsolvenčním správcem dohlížet, avšak s ohledem na to, že incidenční spor je ovládán zásadou ústnosti, kontradiktornosti a koncentrace, je výkon takového dohledu iluzorní, a lze-li ho vykonávat, tak nanejvýš ex post, a to se zřetelem na odpovědnost správce za způsobenou škodu. V případě, kdy je v odpůrčím sporu žalovaná osoba dominantním zajištěným věřitelem, má insolvenční správceinsolvenční správce systémovou motivaci sabotovat vedení takového řízení, neboť uvedený věřitel výkonem svých práv může významně zasáhnout do jeho právního a hospodářského postavení.
10.
Dále navrhovatelka poukázala na to, že nemá žádný nástroj, jak insolvenčního správceinsolvenčního správce donutit k podání odpůrčí žaloby, leda prostřednictvím věřitelského výboru, ovšem i toto představuje omezení jejích práv, jež je stále velmi intenzivní, neboť tam, kde dochází k transferu práv z jednotlivce na zastupitelský orgán, dochází zákonitě k omezení práva jednotlivce. Z toho navrhovatelka vyvodila, že právo podat odpůrčí žalobu insolvenčním správceminsolvenčním správcem zdaleka není rovnocenné s výkonem takového práva věřitelem, čímž dochází k omezení jeho svobodného jednání, v případě práva vedení sporu jde o omezení kompletní, a to ve vztahu k jejímu vlastnickému právu.
11.
Kromě toho napadená ustanovení dle navrhovatelky zakládají zásah do jejího práva na spravedlivý proces. V této souvislosti navrhovatelka předeslala, že toto právo dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) dopadá také na insolvenční řízeníinsolvenční řízení, a dále uvedla, že to, v jakém rozsahu bude pohledávka věřitele uspokojena, je v rukou někoho jiného než věřitele a věřitel nemá žádnou možnost onen výkon práv nějak ovlivnit, nanejvýš ex post vznést škodní nárok vůči insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci. Věřiteli je tak upíráno právo na přístup k soudu. Současně poukázala na nález ze dne 1. 7. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 14/10 (N 133/58 SbNU 67; 241/2010 Sb.), v němž Ústavní soudÚstavní soud měl v obdobném kontextu judikovat, že v situaci, kdy insolvenční správceinsolvenční správce svým výkonem popěrného práva určuje závazně právo věřitele na výši poměrného uspokojení jeho pohledávky bez toho, aby věřitel měl možnost domáhat se zvrácení výkonu práva insolvenčním správceminsolvenčním správcem, jde o zásah do práva na spravedlivý proces, na čemž nárok věřitele na náhradu škody nemůže nic změnit. K tomu navrhovatelka dodala, že věřitel má jistotu, že insolvenční správceinsolvenční správce podá odpůrčí žalobu, když si „koupí“ tolik pohledávek, aby mohl sebe či blízké osoby „provolit“ do věřitelského výboru, z čehož plyne, že daná konstrukce je postavena jen pro bohaté věřitele. V tom navrhovatelka vidí paralelu se soudními poplatky, které – jsou-li nepřiměřeně vysoké – mohou dle ESLP představovat porušení práva na přístup k soudu. Spravedlivé může být jen takové insolvenční řízeníinsolvenční řízení, v němž se na věřitele bude hledět jako na rovné, čímž míní rovnost v respektu jejich oprávněných zájmů z pohledu zákonodárce. Současné nastavení insolvenční odporovatelnosti však v tomto smyslu spravedlivé není, neboť ji dovoluje realizovat jen velkým věřitelům, ačkoliv i malí věřitelé jsou hodni ochrany.
12.
Následně se navrhovatelka zabývala otázkou, zda daný zásah sleduje nějaký legitimní cíl. Vycházejíc z důvodové zprávy, konstatovala, že záměrem dané úpravy bylo zjednodušení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a to tím, že nebude komplikováno množstvím žalob jednotlivých věřitelů. Jednoduchost soudního řízení ovšem není sama o sobě součástí základních práv nebo veřejného statku, a kdyby to bylo chápáno tak, že zákonodárce mohl chtít méně sporů, a tím i menší zatížení soudů, za legitimní cíl by mohlo být považováno pouze zrychlení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení; otázka však je, zda k tomu přijaté opatření může vést.
13.
Navrhovatelka pak přistoupila k posouzení tzv. proporcionality daného zásahu. Bylo-li cílem zjednodušení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, pak eliminace odpůrčích žalob věřitelů k tomuto cíli zřejmě vést může. Bylo-li cílem zrychlení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, není důvod se domnívat, že by řízení o žalobě věřitele mělo trvat nějak výrazně déle než řízení o žalobě správce – všechna řízení o těchto žalobách by měla skončit v přibližně stejné době, a pokud by tomu tak nebylo, je to věcí soudní soustavy a na její nedostatky by věřitel neměl doplácet. Navíc věřitel má možnost v zásadě tutéž žalobu podat jako žalobu na neplatnost podle § 231 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, kde aktivní legitimaci při osvědčení naléhavého právního zájmu věřitel může mít, přičemž hranice mezi neplatností a neúčinností právního úkonu podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, je velmi tenká, anebo může popěrným úkonem vyvolat incidenční spor. Zde je sice šance věřitele na úspěch nižší, nicméně spor být vyvolán může a efekt zrychlení řízení se nedostaví. Zrychlení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nemohl zákonodárce tedy dle navrhovatelky sledovat.
14.
Dále se navrhovatelka zabývala otázkou, zda přijaté opatření je nezbytné. Namítá, že bylo-li cílem zjednodušení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a potažmo jeho zrychlení, tento argument nemůže obstát. Aby byly vyloučeny duplicity, mohl zákonodárce zavést speciální obligatorní úpravu spojování věcí, provést „zalhůtování“ jednotlivých procesních úkonů, konstituovat zákonné domněnky, omezit rozsah opravných prostředků nebo důvodů jejich použití, zavést sankce či paušalizovanou podobu náhrady škody za neúspěšné uplatnění odpůrčí žaloby, přičemž tyto nástroje by jistě vedly k menšímu zásahu do základních práv věřitelů; příkladem může být návrh insolvenčního zákona (tisk č. 1044 ze dne 8. 7. 2005) předložený skupinou poslanců, podle něhož insolvenční věřitel mohl vyzvat správce k podání odpůrčí žaloby, a pokud by mu nebylo vyhověno, měl poslední slovo insolvenční soudinsolvenční soud, nebo slovenská právní úprava, podle níž věřitel může podat odpůrčí žalobu, nepodá-li ji v přiměřené lhůtě insolvenční správceinsolvenční správce, což navrhovatelka považuje za rozumný kompromis mezi různými hodnotami, kdy je přítomen prvek kolektivizace se zachováním možnosti individuální iniciativy. Skutečnost, že odpůrčí právo je upraveno v zahraničí různě, nezbavuje zákonodárce povinnosti postupovat tak, aby konkrétní úprava obstála v testu ústavnosti, posuzovaném ke všem okolnostem, navíc ani Ústavní soudÚstavní soud se daným argumentem neřídil, jinak by nemohl rozhodnout o tom, že úprava popěrného práva je protiústavní, protože i v tomto ohledu existují rozdíly konkrétně např. mezi německou a švédskou právní úpravou. Argumentace naší tradiční úpravou je dle navrhovatelky zavádějící, neboť akceptovaný koncept lidských práv se vyvinul až po druhé světové válce. K tomu navrhovatelka dodala, že insolvence z povahy věci nemůže zachovat veškeré znaky individuálního výkonu, kolektivizace by však měla být činěna jen v nezbytně nutném rozsahu, aby byly šetřeny individuální svobody, v daném případě zvolená forma nutná není, protože existují šetrnější cesty.
15.
Dále se navrhovatelka zabývala tím, zda újma způsobená přijatým opatřením je přiměřená jeho užitku, přičemž užitek označila jako sporný, mají-li věřitelé možnost vyvolávat alternativní soudní spory, ve srovnání s nímž je újma nepoměrně vyšší, neboť „dotčená ustanovení ... razantně podvazují efektivitu odpůrčí žaloby jako právního institutu“, a do majetkové podstaty se tak nemohou dostat zpět ty nejcennější majetkové hodnoty. V této souvislosti upozorňuje, že velký věřitel má dlužníka zpravidla „v hrsti“, a ten proto udělá vše, aby se vyhnul insolvenci, včetně toho, že učiní neúčinné právní úkony, jimiž zvýhodní tohoto věřitele před ostatními. V následném insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení může velký věřitel kontrolovat věřitelský výbor a jeho prostřednictvím ovlivňovat činnost insolvenčního správceinsolvenčního správce, i pokud jde o (ne)podání odpůrčí žaloby. Odpůrčí žaloba se dle navrhovatelky používá k vymáhání „drobností“, významné hodnoty se do majetkové podstaty nedostanou, navíc právo insolvenčního správceinsolvenčního správce k podání žaloby a vedení sporu vytváří ideální podhoubí pro korupci. Argumentace povinnostmi insolvenčního správceinsolvenčního správce a věřitelského výboru a jejich odpovědností je v testu proporcionality bezcenná, neboť nárok na náhradu škodu není „omluvenkou“ pro porušování základních práv, navíc užitek spočívající ve zrychlení soudního řízení nemůže mít nikdy přednost před právem na spravedlivý proces.
III. b)
Vyjádření účastníků a vedlejších účastníků řízení o ústavní stížnosti
16.
Krajský soud ve svém vyjádření k ústavní stížnosti poukázal na principy právní úpravy insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, zejména na postavení věřitelského výboru a insolvenčního správceinsolvenčního správce, přičemž odmítl, že by aplikací napadených ustanovení došlo k porušení ústavně zaručených základních práv navrhovatelky.
17.
Vrchní soud vyslovil názor, že předmětná právní úprava není protiústavní, přičemž poukázal na možnost prosazení společného zájmu věřitelů, jde-li o podání odpůrčí žaloby, prostřednictvím věřitelského výboru.
18.
Také dle vyjádření Nejvyššího soudu má být napadená zákonná úprava, jež svěřuje výkon odpůrčího práva do rukou insolvenčního správceinsolvenčního správce, konformní s ústavním pořádkem, a to z důvodů majících původ v požadavku na řádné udržování a správu majetkové podstaty dlužníka; jde totiž o úpravu standardní, obvyklou v řadě evropských zemí – členů Evropské unie (dále též jen „EU“) – kromě Slovenska a Rakouska jde o Belgii, Francii, Německo, Nizozemsko, Polsko, ve Velké Británii pak Anglii a Wales – takže není důvod považovat ji za neústavní ani v České republice. Nejvyšší soud současně upozornil na § 46 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 294/2013 Sb., podle něhož si rozhodnutí o tom, zda je insolvenční správce povinen podat odpůrčí žalobu, může vyhradit schůze věřitelů.
19.
Česká spořitelna, a. s., jako vedlejší účastnice řízení o ústavní stížnosti uvedla, že navrhovatelka nepoužívá metodologii přezkumu ústavnosti v souladu se standardy aplikovanými v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu, jak byly pro oblast přezkumu pravidel insolvenčního práva shrnuty a aplikovány v usnesení ze dne 6. 2. 2014 sp. zn. I. ÚS 3271/13 (v SbNU nepublikováno, všechna rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Navrhovatelka se svým návrhem domáhá pouze toho, aby jí byl umožněn výkon specifického procesního nástroje zřízeného pravidly tzv. podústavního práva (odporovat dlužníkovu právnímu jednání podáním odpůrčí žaloby), který by mimo insolvenční řízeníinsolvenční řízení neměl k dispozici. S odvoláním se na právní závěry vyslovené v tomto usnesení Česká spořitelna, a. s., uvedla, že aktivní legitimace pouze insolvenčního správceinsolvenčního správce nevybočuje z diskrece, kterou má zákonodárce při regulaci řešení úpadku a jeho následků k dispozici. Odpůrčí právo slouží v insolvenčním právu k zachování kolektivního režimu uspokojení závazků dlužníka, přičemž zákonodárce musí pozorně vyvažovat zájem na zachování „kolektivnosti insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení“ oproti celospolečenskému zájmu na stabilitě obchodních transakcí. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, proti předchozí právní úpravě značně rozšířil okruh transakcí, jimž lze odporovat, a to jak z hlediska věcného, tak časového, a pokud za této situace aktivní legitimaci udělil pouze insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, stalo se tak na základě racionální úvahy, že tím poskytne ekonomice jako takové přiměřenou ochranu před případnými destruktivními dopady toho, že by odpůrčí právo mohl uplatnit každý věřitel. Za tohoto stavu není nic závadného na tom, je-li výkonem daného práva pověřena kvalifikovaná a státem regulovaná osoba, osobně odpovídající za škodu případně způsobenou (ne)použitím odpůrčího práva a povinně pojištěná pro případ vzniku škody. Úvaha, že takový právní režim může být vhodnější než (potenciálně přínosná, ale současně potenciálně destruktivní) právní úprava, kde odpůrčí žalobu může užít každý věřitel (včetně nemajetných či jinak imunních vůči postihu za její zneužití), se nejeví jako zjevně nerozumná. Pro účely testování rozumnosti se jeví vhodné použití právních úprav jiných států. Argumentuje-li navrhovatelka judikaturou ESLP týkající se definice pohledávek a jejich ústavní ochrany, ústavní standard ochrany základních práv (konkrétně vlastnického práva a práva na spravedlivý proces) je ekvivalentní standardu podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), a pokud by naše právní úprava měla porušovat základní práva, muselo by tomu tak být i v jiných zemích, kde odpůrčí právo svědčí pouze insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci (Belgie, Anglie a Wales, Německo, Nizozemsko, Polsko, Itálie, Lucembursko). Pluralita právních řešení svědčí tomu, že daná otázka náleží z pohledu ústavního práva do diskrece zákonodárce, a jestliže by Ústavní soudÚstavní soud diktoval zákonodárci jedno konkrétní, dle jeho názoru optimální řešení, stal by se sám zákonodárcem v oblasti insolvenčního práva. Kromě toho Česká spořitelna, a. s., zmínila, že by navrhovatelka mimo insolvenční řízeníinsolvenční řízení žádné odpůrčí právo k dispozici neměla, neboť podle § 42a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, platného k 9. 10. 2010, jeho podmínkou byla existence vykonatelné pohledávky vůči dlužníkovi, a položila otázku, zda (ne)existence úpravy odporovatelnosti jako takové je vůbec způsobilá zasáhnout do ústavně zaručených práv. V již zmíněném usnesení sp. zn. I. ÚS 3271/13 se v tomto smyslu Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil k zástavnímu právu, když se zabýval návrhem na zrušení části § 398 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 217/2009 Sb., jehož aplikace způsobila, že věřitel obdržel na svou pohledávku méně, než kolik by mohl na dlužníku vymoci podle obecného občanského práva. Konstruuje-li navrhovatelka právo věřitele „zcela svobodně ovlivňovat míru své naděje na uspokojení své pohledávky“ jako ústavně zaručené základní právo, do něhož mělo být nedovoleným způsobem zasaženo, zaměňuje definici pojmu „majetek“ vytvořenou judikaturou ESLP a Ústavního souduÚstavního soudu s jí vytvořeným právem (legitimním očekáváním) na dosažení určité minimální výše uspokojení pohledávek věřitelů, což má být neudržitelné. Je zjevné, že v ekonomice nejsou všechny pohledávky uspokojeny, a proto tvrzení, že věřitelé mohou „legitimně očekávat“, že jejich pohledávka bude uspokojena v určité minimální výši, je absurdní jako tvrzení, že zákonodárce porušuje ústavnost, pokud do insolvenčního práva nezahrne každé myslitelné procesní oprávnění vykonatelné věřitelem na individuální bázi, které by mohlo potenciálně vést k vyššímu uspokojení určitého věřitele, a to bez ohledu na společenské dopady. Takovýto koncept „legitimního očekávání“ neplyne ani z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 14/10 ze dne 1. 7. 2010 (N 133/58 SbNU 67; 241/2010 Sb.), kde se Ústavní soud zabýval procesní úpravou, která v poměrech insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení představuje nalézací řízení sui generis, kde se rozhoduje o tom, které z přihlášených pohledávek co do výše a pořadí budou uspokojovány. Shledal protiústavnost takové právní úpravy, která neposkytuje přihlášenému věřiteli žádný procesní postup, jak iniciovat soudní přezkoumání pohledávky jiného přihlášeného věřitele. To založil na úvaze, že zjištěním pohledávky jednoho věřitele jsou v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, kde se všichni věřitelé uspokojují z jedné, nedostatečně veliké majetkové podstaty, nepřímo zjištěny pohledávky ostatních věřitelů, resp. jejich relativní výše. Zde však nejde o pravidla regulující zjišťování pohledávek jednotlivých věřitelů, ale rozsah majetkové podstaty, tedy zda lze do ní zahrnout majetek, který již formálně není majetkem dlužníka, případně odhlédnout od práv třetích osob, která k němu byla dlužníkem zřízena. A pokud by stanovení rozsahu majetkové podstaty nebylo k dispozici zákonodárcově diskreci, musela by nutně být protiústavní další pravidla insolvenčního práva, jako např. § 207, 208 a § 285 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 294/2013 Sb. V případě, že by závěry nálezu sp. zn. Pl. ÚS 14/10 byly konzistentní s přístupem „třetího“ Ústavního soudu, nelze je v dané věci použít pro zásadní odlišnosti mezi procesem přezkoumání pohledávek a instrumentem insolvenční odporovatelnosti.
20.
Další vedlejší účastnice JUDr. Miloslava Horská shledala postup obecných soudů legitimním. Obecněji se pak vyjádřila k argumentaci navrhovatelky, která upozornila na zjevnou nevyváženost svého postavení jako účastníka insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Dle jmenované zájmem každého věřitele je co nejvyšší míra uspokojení jeho pohledávek, a tím i zájem o navrácení případně ušlého majetku do podstaty. Věřitel po určitou dobu neměl možnost vyjádřit se k pohledávce jiného věřitele, přičemž navrhovatelka logicky apeluje na zrušení předmětných ustanovení za stavu, kdy již Ústavní soudÚstavní soud jednu pro ni nepříznivou situaci změnil, když vrátil věřiteli právo popěrného úkonu, zvláště pokud mu právo podat odpůrčí žalobu svědčilo podle předchozí právní úpravy v zákoně č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o konkursu a vyrovnání“). Pokud jde o argumentaci, že navrácení daného práva bude jen zdržovat řízení a že věřitelé tohoto práva budou zneužívat, to stejné se tvrdilo i v případě popěrného práva, ovšem i proces podání odpůrčí žaloby lze zajistit stanovením takových podmínek, aby nebylo možno tohoto institutu zneužít.
III. c)
Replika stěžovatelky v řízení o ústavní stížnosti
21.
V replice navrhovatelka upozornila na to, že v dané věci jde o metodologický spor značného významu, neboť bude-li Ústavní soudÚstavní soud namísto testu proporcionality uplatňovat test racionality, představuje to materiální konec jeho přezkumné role v dané oblasti. Následně se v souvislosti s judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu podrobně zabývala rozdíly mezi oběma testy s tím, že v případě jejich konfliktu, tedy když je v konkrétním případě v sázce na straně jedné základní právo podle hlavy druhé Listiny a na straně druhé sociální, hospodářské nebo kulturní právo podle hlavy čtvrté Listiny, je třeba jej s ohledem na čl. 4 odst. 4 Listiny řešit ve prospěch testu proporcionality, a současně upozornila na závažné důsledky, které vzniknou, je-li namísto tohoto testu nesprávně použit test racionality, tedy když se Ústavní soudÚstavní soud materiálně zřekne kontroly nad dodržováním lidských práv.
22.
V této souvislosti vyslovila nesouhlas s postupem Ústavního souduÚstavního soudu ve věci sp. zn. I. ÚS 3271/13, kde byl použit test racionality, ačkoliv byl shledán zásah do vlastnického práva navrhovatele, přičemž odmítla názor, že by „přísnost“ testu proporcionality měla být závislá na konkrétních okolnostech případu, neboť není možné, aby některému ze základních práv vypočtených v hlavě druhé Listiny byla přiznána nižší metodologická ochrana než jinému, protože je to cesta proti nezměnitelnému jádru Ústavy; pokud toto bylo praxí Ústavního souduÚstavního soudu, není to důvodem pro legitimizaci postupu v uvedené věci. Současně odmítla, že by v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu existovala nějaká přísná varianta tohoto testu, v uváděných případech šlo o standardní test, v případech, kdy je zmiňován případ méně přísného testu proporcionality, ve skutečnosti šlo o test racionality, jakož i to, že insolvenční právo představuje komplexní právní úpravu v hospodářské věci a že v sázce jsou také sociální práva podle Listiny, neboť insolvenční doktrína varuje, aby se insolvenční právo soustředilo na něco jiného než na otázku uspokojení majetkových práv věřitelů, jako je hospodářská politika či sociální zájmy zaměstnanců. Důvodem nepoužití testu proporcionality nemůže být, že jde o zásah zprostředkovaný, není ani přiléhavá argumentace Ústavního souduÚstavního soudu judikaturou ESLP, neboť jednak šlo o případy předběžných opatření, jednak na rozdíl od čl. 11 odst. 5 Listiny, který umožňuje použití testu racionality jen v oblasti daní, ustanovení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě poskytuje nižší standard ochrany, neboť umožňuje také zabavení majetku ve veřejném zájmu a užívání majetku v souladu s obecným zájmem.
23.
Navrhovatelka odmítla i argument České spořitelny, a. s., že by jí nesvědčilo mimoinsolvenční odpůrčí právo, neboť nelze stavět paralely mezi kolektivním a individuálním režimem vymáhání pohledávek, a navíc absence vykonatelného titulu není překážkou podání odpůrčí žaloby. Nikdy také netvrdila, že má právo na nějaké minimální uspokojení pohledávky – odpůrčí právo představuje právní nástroj k tomu, jak zvýšit naději na uspokojení pohledávky, a tím, že tento nástroj má někdo jiný než věřitel, rozhoduje o jeho majetku třetí osoba, čímž věřitel nemá nakládání se svým majetkem ve své moci, a dochází tak k zásahu. Je pravda, že ve srovnání s předchozí úpravou je výčet skutkových podstat odporovatelnosti širší, kontroverzní je však tvrzení o zvýšení časového rozpětí, neboť v případě, že dlužník vyvedl svůj majetek z dosahu věřitelů, což se obvykle děje dlouho před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, bude jeho jednání v důsledku zkrácení lhůty na jeden rok v zásadě nepostižitelné a v případě, že věřitel donutí dlužníka plnit mu přednostně před ostatními, jde zpravidla o velkého věřitele, jenž má i rozhodující vliv na průběh insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a který nedovolí, aby insolvenční správceinsolvenční správce napadal jeho operace, takže ani toto jednání v zásadě postižitelné není. Nelze proto tvrdit, že jde o výsledek „zjevně rozumné úvahy“ zákonodárce, neboť svému původně zamýšlenému účelu rozhodně neslouží. Možné zneužití odpůrčího práva věřiteli by dle navrhovatelky bylo možné eliminovat např. souhlasem insolvenčního souduinsolvenčního soudu s podáním odpůrčí žaloby věřitelem či složením jistoty na případné škodní nároky, přičemž to, že lze daný institut zneužít, není důvodem jeho vyloučení.
24.
K argumentaci Nejvyššího soudu zahraničními právními úpravami navrhovatelka uvedla, že toto v rámci testu proporcionality žádný význam nemá, navíc komparace provedená Nejvyšším soudem a vedlejší účastnicí obchodní společností Česká spořitelna, a. s., zda je věřitel aktivně legitimován k podání odpůrčí žaloby, je vzhledem ke svému úzkému rozsahu k ničemu, neboť nic neříká o tom, zda téhož cíle nebude dosaženo jiným způsobem, takže takováto legitimace je vlastně nadbytečná. V této souvislosti předestřela otázky, které by bylo třeba zodpovědět, aby obraz o cizím právním řádu, resp. jeho fungování v praxi byl dostatečně široký, a poukázala na již jednou dosažený standard ochrany lidských práv, představovaný předchozí právní úpravou, s tím, že jej nelze dále snižovat. K tvrzením vedlejší účastnice obchodní společnosti Česká spořitelna, a. s., o „neaplikovatelnosti“ nálezu sp. zn. Pl. ÚS 14/10 (viz výše) navrhovatelka uvedla, že podle recentní judikatury Nejvyššího soudu může mít příslušné rozhodnutí dopad jak do aktiv, tak pasiv majetkové podstaty.
IV.
Vyjádření účastníků řízení ve věci sp. zn. Pl. ÚS 33/15
25.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) se „v souladu se zavedenou praxí“ omezila na popis průběhu legislativního procesu, který vedl k přijetí zákona, jehož ustanovení je navrhováno ke zrušení. Návrh byl projednán jako tisk č. 1120 (vládní návrh) v prvním čtení dne 26. 10. 2005 a byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru. Tento výbor návrh projednal dne 26. 1. 2006, na jeho jednání byl k tisku předložen komplexní pozměňovací návrh (usnesení spolu s komplexním pozměňovacím návrhem bylo obsaženo v tisku č. 1120/1). Druhé čtení proběhlo dne 27. 1. 2006 a pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk č. 1120/2, třetí čtení proběhlo dne 8. 2. 2006, návrh byl schválen ve znění komplexního pozměňovacího návrhu a dalších pozměňovacích návrhů. S návrhem vyslovily ústavně předepsaným postupem souhlas obě komory Parlamentu, zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. Napadená ustanovení byla novelizována zákonem č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, který provedl dílčí obsahové změny, netýkal se však podstaty nyní posuzovaného návrhu.
26.
Senát Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“) uvedl, že návrh insolvenčního zákona mu byl postoupen dne 28. 2. 2006 a organizační výbor jej jako senátní tisk č. 288 (5. funkční období) určil k projednání ústavně-právnímu výboru (jako výboru garančnímu) a výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ústavně-právní výbor návrh zákona projednal dne 15. 3. 2006 a přijal k němu usnesení č. 93 (tisk č. 288/1), kterým doporučil Senátu návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, totéž učinil výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který návrh projednal dne 22. 3. 2006 a přijal k němu usnesení č. 298 (tisk č. 288/2). Senát předmětný návrh zákona schválil v ústavně stanovené lhůtě na své 10. schůzi usnesením č. 416 ze dne 30. 3. 2006, neboť v hlasování č. 199 z 54 přítomných senátorů hlasovalo pro něj 49 senátorů, proti nebyl žádný. Žádné z ustanovení navržených ke zrušení se nestalo přímým předmětem diskuze, v obecné rovině se k některým problémům vzneseným navrhovatelkou, jako je časová náročnost insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a vliv věřitelů v něm, vyslovil ministr dopravy Milan Šimonovský, zastupující ministra spravedlnosti Pavla Němce, přičemž uvedl, že „[d]alším významným prvkem tohoto návrhu zákona je důraz na jednotnost insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a minimalizaci časové náročnosti celého procesu. S ohledem na specifickou povahu úpadkové problematiky nelze opomenout stěžejní změnu v přístupu k otázce vlivu věřitelů na probíhající řízení a možnosti ovlivňovat zásadní rozhodnutí v každé fázi řešení dlužníkova úpadku“. Návrh zákona byl na půdě Senátu přijat v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Co se týče související novelizace insolvenčního zákona, ve vyjádření Senátu se uvádí, že dne 16. 8. 2013 postoupila Poslanecká sněmovna Senátu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, tento návrh byl projednán ústavně-právním výborem (usnesení č. 95 ze dne 3. 9. 2013), který doporučil návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, což Senát učinil na své 13. schůzi dne 12. 9. 2013 usnesením č. 327, když v hlasování č. 27 z 57 přítomných senátorů hlasovalo pro jeho schválení 47 senátorů, proti nebyl žádný. Návrh zákona byl přijat v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem, ve Sbírce zákonů byl uveřejněn pod č. 294/2013 Sb. a nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014. Při projednávání této novely nezazněly názory vztahující se k předmětným ustanovením. Z důvodové zprávy (sněmovní tisk č. 929) se uvádí, že „[d]alší doplnění § 235 odst. 2 odstraňuje problémy praxe s řešením otázky, zda i právní úkony neúčinné ze zákona coby následky jednání uskutečněných dlužníkem po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení mají být řešeny cestou odpůrčí žaloby nebo jinak, a to ve prospěch sporu odpůrčí žalobou (k výjimce z tohoto pravidla srov. dále důvodovou zprávu ke změně § 246 odst. 2 insolvenčního zákona). Doplnění § 239 odst. 1 pak objasňuje, že insolvenční správceinsolvenční správce podává odpůrčí žalobu bez zřetele k tomu, že není osobou s dispozičním oprávněním (u dlužníka s dispozičním oprávněním nelze očekávat, že by takto sám napadal své vlastní právní úkony, a ani obecná úprava odporovatelných a neúčinných právních úkonů jej nečiní aktivně věcně legitimovaným k podávání takových žalob)“.
27.
Vláda ve svém vyjádření ze dne 12. 1. 2016 č. j. 21576/2015-OHR sdělila, že svého práva na vstup do daného řízení podle § 69 odst. 2 zákona o Ústavním soudu nevyužije.
28.
Veřejná ochránkyně práv ve svém vyjádření ze dne 22. 12. 2015 sp. zn. 1/2015/SZD/MP rovněž sdělila, že nevyužila svého práva vstoupit do řízení podle § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
V.
Stanovisko Ministerstva spravedlnosti podle § 48 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
29.
Soudce zpravodaj si dále vyžádal podle § 48 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, stanovisko Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). Úvodem se ministerstvo vyjádřilo ke smyslu a účelu odpůrčí žaloby v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení s tím, že úkolem zákonodárce je najít rovnováhu mezi ochranou principů kolektivního uspokojení věřitelů a principem pacta sunt servanda, resp. právní jistoty, kdy příliš vágní úprava odporovatelnosti zvyšuje (vzhledem ke zvýšenému riziku odporovatelnosti uzavřené transakce) transakční náklady. Pravidla neúčinnosti jsou v českém právu formulována s ohledem na nalezení této rovnováhy, a to z hmotněprávního i procesního hlediska, v tomto bodě jednak stanovením jednoleté propadné lhůty a omezením okruhu aktivně legitimovaných osob, kterou je insolvenční správceinsolvenční správce. Ten rozhoduje, zda uplatní neúčinnost jednání s výjimkou, že o tom rozhodne věřitelský výbor, jemuž svědčí určité donucovací právo vůči insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, který může odmítnout odpůrčí žalobu podat jen za předpokladu, že v majetkové podstatě není dostatek finančních prostředků a věřitelé nesloží zálohu.
30.
Při koncipování úpravy věcné legitimace vycházel zákonodárce dle ministerstva z toho, že její rozšíření na další osoby (zejména věřitele) by nebylo účelné z důvodu hrozící duplicity. Aplikační praxe zákona o konkursu a vyrovnání, dle kterého byli aktivně legitimováni i věřitelé, potvrdila, že se v minulosti řízení překrývala a působilo to značné komplikace a neefektivní prodlevy v řízení. Z tohoto důvodu byl okruh aktivně legitimovaných osob omezen jen na insolvenčního správceinsolvenčního správce, jehož povinností je dbát kolektivních práv věřitelů a mj. vyvinout veškeré úsilí, aby byli věřitelé uspokojeni v co nejvyšší míře, kteroužto povinnost má nezávisle na zájmech té části věřitelů, z jejichž vůle byl ustanoven. Současná koncepce je tedy vystavěna na výhradním oprávnění insolvenčního správceinsolvenčního správce s určitou inklinací k posílení postavení věřitelského výboru.
31.
V návaznosti na to ministerstvo upozornilo, že existuje více legislativních řešení majících svá pozitiva i negativa a že se k této otázce vyjádřila např. Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) ve svém Legislativním průvodci pro insolvenční právo [Legislative Guide on Insolvency Law, Part Two (2004), s. 135–152]. Dle něho velký počet právních řádů přiznává aktivní legitimaci právě insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, legitimním důvodem je postavení insolvenčního správceinsolvenčního správce v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení s ohledem na jeho dispozici s majetkem v majetkové podstatě. Legislativní průvodce se speciálně zabývá i právními řády, v nichž je insolvenční správceinsolvenční správce jediným aktivně legitimovaným subjektem pro podání odpůrčí žaloby, přičemž pro rozhodnutí nepodat odpůrčí žalobu (odhlédnuto od případů úmyslného zanedbání, nedbalosti nebo zlé víry) mohou hrát roli i náklady řízení vzhledem k nedostatečnému majetku, dojdou-li však věřitelé nebo věřitelský výbor k závěru, že podání odpůrčí žaloby může ve výsledku přinést prospěch, některé právní řády umožňují vyžadovat po insolvenčním správciinsolvenčním správci podání odpůrčí žaloby nebo jim rovnou přiznávají aktivní legitimaci, zpravidla za podmínky vlastního financování. Některé právní řády podmiňují podání žaloby jednotlivci předchozím souhlasem věřitelů nebo většiny věřitelů (je-li podávána insolvenčním správceminsolvenčním správcem) anebo souhlasem insolvenčního správceinsolvenčního správce (je-li podávána věřiteli). V případě aktivní legitimace věřitelů považuje legislativní průvodce za vhodné, aby byl o záměrech věřitelů insolvenční správceinsolvenční správce informován a mohl jejímu podání zamezit, aby nedocházelo k negativnímu dopadu na majetek dlužníka. Vyžaduje-li se souhlas insolvenčního správceinsolvenčního správce, některé právní řády stanovují možnost v případě jeho neudělení požádat insolvenční soudinsolvenční soud o povolení odpůrčí žaloby, přičemž insolvenční správceinsolvenční správce má právo vyjádřit se k důvodům, proč svůj souhlas neudělil. Výsledkem může být udělení souhlasu nebo přímo meritorní projednání věci. Legislativní průvodce také zmiňuje řešení, která pro aktivní legitimaci věřitelů (či věřitelského výboru) stanoví další podmínky. Některé právní řády stanoví povinnost věřitelům uhradit náklady řízení či sankce z důvodu předcházení potenciálnímu zneužívání daného řízení. V případech, kdy právní řády přiznávají věřitelům aktivní legitimaci, legislativní průvodce poukazuje na problémy daného řešení, kromě zmíněné kolize se záměry a odpůrčími žalobami insolvenčního správceinsolvenčního správce a problému možného informačního deficitu jde o problematiku nákladů řízení o odpůrčí žalobě a zneužití tohoto institutu.
32.
K otázce, jež se v této souvislosti nabízí, tj. do jaké míry právní úprava odpovídá aktuálním mezinárodním standardům, ministerstvo uvádí, že okruh osob aktivně legitimovaných v zásadě odpovídá převažujícímu zahraničnímu trendu. Německá a rakouská úprava shodně připouští podání odpůrčí žaloby pouze insolvenčním správceminsolvenčním správcem, obdobnou úpravu mají Spojené státy americké, oproti tomu švýcarská úprava umožňuje odporovat úkony insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci i každému věřiteli, totéž platí pro slovenskou právní úpravu, věřitel však může toto právo uplatnit pouze tehdy, jestliže jeho podnětu nevyhověl insolvenční správceinsolvenční správce v přiměřené lhůtě. Podle ministerstva existuje řada alternativ, z nichž každá má své silné a slabé stránky, přičemž nelze jednoznačně zvolit nejlepší variantu. Řešení, kdy aktivně legitimovanými osobami jsou insolvenční správceinsolvenční správce i věřitelé, vychází vstříc požadavkům na ochranu subjektivních práv účastníků, eliminuje neodůvodněnou neaktivitu insolvenčního správceinsolvenčního správce, naopak excesivní využívání institutu odpůrčí žaloby může vést k výraznému zásahu do majetkové podstaty dlužníka i s účinky pro ostatní věřitele, kteří akceptují princip kolektivního vymáhání svých pohledávek a preferují spíše hospodárný a rychlý postup v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. Varianta, kdy věřitelé jsou oprávněni podat odpůrčí žalobu se souhlasem insolvenčního správceinsolvenčního správce či soudu, preferuje koordinovaný postup mezi věřiteli a insolvenčním správceminsolvenčním správcem, omezující jejich případné izolované jednání. Tato varianta umožňuje prosadit vůli věřitele, pokud se nepodaří dosáhnout konsenzu, přičemž se vypořádává s případným deficitem legitimity prosazování individuálních zájmů v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, či dokonce záměrného zneužívání minoritními věřiteli, dílčím problémem zůstává časově i materiálně náročný postup, který počítá s eventuálním zásahem insolvenčního souduinsolvenčního soudu. Výhodou varianty, kdy aktivně legitimovanou osobou je pouze insolvenční správceinsolvenční správce [v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, je modifikována donucovací kompetencí věřitelského výboru], je rychlé a hospodárné vedení sporu, kdy insolvenční správceinsolvenční správce jako nestranná nezávislá osoba vystupuje v řízení objektivně a svědomitě s odbornou péčí, resp. hospodárně, tj. nepodá odpůrčí žalobu tam, kdy by to mělo za následek jen vznik neúčelně vynaložených nákladů, jež by se negativně promítly do majetkové podstaty. Věřitele i insolvenčního správceinsolvenčního správce spojuje stejný zájem nejen z hlediska normativního, ale i ekonomického, tj. získat co nejvíce do majetkové podstaty, neboť jeho odměna se hradí z výtěžku získaného v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. Z hlediska toho se jeví účelným zamezit podávání duplicitních a multiplicitních odpůrčích žalob plynoucích z informačního deficitu, neboť jejich následkem je zpomalení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a vznik dodatečných nákladů, vedle multiplicitních žalob ohledně téhož právního jednání dlužníka hrozí odporování sice různých jednání, ale v extenzivním množství, což by i v případě obligatorního spojování způsobilo insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu značnou zátěž a vedlo by to k citelnému prodloužení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Dle názoru ministerstva na porušování povinností insolvenčního správceinsolvenčního správce iniciované majoritním věřitelem není možno nahlížet jako na nedostatek v právní úpravě, ale jako na individuální selhání subjektů konkrétního insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, jež by se mělo řešit v režimu insolvenčního práva, eventuálně práva trestního. Důvodnost návrhu je postavena na skutečnosti, že určité subjekty úmyslně porušují své povinnosti nebo zneužívají svého postavení. Vykonává-li insolvenční správceinsolvenční správce řádně svou funkci, případně věřitelský výbor chrání společný zájem věřitelů, je přiznání odpůrčího práva všem věřitelům z hlediska insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení zjevně nadbytečné a potenciálně nežádoucí. Účelem napadených ustanovení je tedy zajistit rychlost a hospodárnost řízení tím, že aktivní věcná legitimace se přiznává jen těm, u kterých se to považuje za účelné pro efektivní řízení. Jejich cílem je předejít průtahům a zajistit rychlou a účinnou ochranu práv všem účastníkům, a tím zajistit jednu ze složek práva na soudní ochranu (čl. 38 odst. 2 Listiny).
33.
K východiskům ústavního přezkumu ministerstvo uvedlo, že účelem tohoto řízení není posoudit, zda jsou napadená ustanovení nejlepším možným legislativním řešením, podstatnou částí návrhu je však polemika mající politický charakter bez ústavněprávního přesahu. Insolvenční řízeníInsolvenční řízení je specifický proces, jehož účelem je vyvažovat různé zájmy v případě, kdy se soukromý subjekt dostane do krizové situace, přičemž v řadě ohledů mohou existovat různé modality příslušné úpravy, u nichž lze upozorňovat na výhody i nevýhody, které přinášejí různým osobám. Jde-li o omezení některých procesních práv na osobu insolvenčního správceinsolvenčního správce, jde o úpravu zcela běžnou a odpovídající mezinárodním doporučením. Navíc jsou insolvenční řízeníinsolvenční řízení upravena nařízením Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení, přičemž Soudní dvůr Evropské unie ve věci Seagon (C-339/07) rozhodl, že k projednání odpůrčích žalob věřitelů souvisejících s insolvenčním řízeníminsolvenčním řízením s evropským prvkem je příslušný insolvenční soudinsolvenční soud, i když žalovaná osoba sídlí v jiném státě; mohla by tedy nastat situace, že český subjekt jako věřitel insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení vedeného před německým soudem bude chtít podat odpůrčí žalobu proti jinému českému subjektu, což však podle německého práva možné není. Jestliže by Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru o protiústavnosti napadených ustanovení, nebylo by z hlediska ústavnosti možné obhájit použití německého právního řádu, čímž by došlo ke zjevnému konfliktu mezi právem EU a českým ústavním pořádkem. Dále ministerstvo uvedlo, a to s poukazem na rozsudek ESLP ze dne 5. 4. 2005 ve věci Katsiuk proti Ukrajině (č. 58928/00, § 39) a nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 25. 6. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 36/01 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.), že insolvenční správceinsolvenční správce není orgánem veřejné moci, ale soukromoprávním procesním subjektem sui generis, který nezastupuje zájmy dlužníků ani věřitelů a jemuž svědčí soukromoprávní odpovědnost za výkon jeho funkce [§ 37 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb.]. V rámci přezkumu napadených ustanovení je přitom třeba vzít v úvahu, že na jejich základě nedochází k omezení procesních práv věřitelů ve prospěch jiných věřitelů ani k omezení práv věřitelů ve prospěch orgánu veřejné moci.
34.
K významu nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 14/10 ze dne 1. 7. 2010 (N 133/58 SbNU 67; 241/2010 Sb.) ministerstvo konstatovalo, že v něm šlo o otázku, kdo a s jakými pohledávkami se vůbec může do insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení přihlásit, což je stěžejní aspekt celého procesu, zatímco v souzené věci jde o iniciaci incidenčních sporů, jejichž bobtnání by mohlo vést k paralýze insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, které je založeno na principech koncentrace a rychlosti, jimiž zákonodárce směřuje k zabezpečení efektivního uspokojení všech věřitelů dlužníka, přičemž tehdy jistě nebylo záměrem Ústavního souduÚstavního soudu zpochybnit tyto principy, ale eliminovat ze zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, ustanovení, která představovala odklon od insolvenční úpravy zavedené v okolních státech, navíc na rozdíl od ustanovení týkajících se popěrného práva (bod 41 citovaného nálezu) jsou napadená ustanovení vědomým a promyšleným krokem zákonodárce, kromě toho se Ústavní soud podpůrně opřel o komparaci s okolními státy (bod 47), a vzhledem k tomu, že okolní státy nyní mají ve svém právním řádu úpravu totožnou a tato úprava je přijatelná po mnoho desítek let, jako minimálně sporný by se jevil závěr, že by tato úprava narážela na ústavní garance řádného procesu. Na souzenou věc nelze tedy dané závěry mechanicky aplikovat, neboť byly přijaty pro řešení specifické otázky popěrného práva, kdy striktní trvání na absolutním právu všech jednotlivých věřitelů domáhat se individuálními návrhy mohlo vést ke kolapsu procesní konstrukce insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení.
35.
Možný nesoulad napadených ustanovení s Úmluvou ministerstvo rovněž neshledalo. Právo na přístup k soudu dle ministerstva je v Úmluvě obsaženo pouze implicitně a Úmluva neobsahuje taxativní seznam cílů, k jejichž naplnění lze toto právo omezit. ESLP zdůrazňuje, že státy disponují značným prostorem pro uvážení při omezení práva na přístup k soudu (rozsudek Bulena proti České republice č. 57567/00, § 29). Soud při posuzování omezení testuje zejména, zda sledují legitimní cíl a zda existuje rozumná rovnováha mezi použitými prostředky a sledovaným cílem (Ashingdane proti Spojenému království č. 8225/78, § 57). Stěžejní je rozsudek velkého senátu ve věci Kotov proti Rusku č. 5422/00, kde jsou vytyčeny v obecné rovině pozitivní závazky státu v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení; ESLP zde řešil situaci, kdy právní řád neumožňoval stěžovateli domáhat se svých práv v případě nespravedlivého rozdělení výtěžku získaného ze zpeněženého majetku dlužníka likvidátorem (vystupujícím v obdobné roli jako insolvenční správceinsolvenční správce) mezi věřitele, načež dospěl k závěru, že z hlediska splnění pozitivních závazků státu je dostatečné, jestliže se může domáhat svých práv vůči tomuto likvidátorovi, jednal-li v rozporu se zákonem (§ 119 a 120). Významné je tedy ustanovení § 37 odst. 1 insolvenčního zákona, a uvedla-li navrhovatelka, že otázka odpovědnosti je „jiné téma“, tato judikatura svědčí o opaku. Pokud věřitel disponuje důkazy, které svědčí o pravděpodobné úspěšnosti odpůrčí žaloby, a tyto důkazy předá insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, který přesto odmítne žalobu podat, může být úspěšný v řízení o náhradě škody, což motivuje insolvenčního správceinsolvenčního správce, aby jednal nestranně.
36.
Dle názoru ministerstva nevznikl nesoulad dané právní úpravy ani s ústavním pořádkem, neboť obstojí v testu proporcionality. Napadená ustanovení jsou součástí celého systému insolvenčního procesu, který směřuje k naplnění účelu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení – maximálnímu uspokojení věřitelů. S ohledem na krizovou situaci dlužníka je logické, že jednotliví insolvenční věřitelé se budou pokoušet zajistit co největší možné uspokojení své pohledávky a jejich zájmy mohou být v protikladu se zájmy všech věřitelů (jako celku), přičemž zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, „upozaďuje“ individuální procesní práva, aby bylo možné věřitele jako skupinu spravedlivě v reálném čase uspokojit. Sledovaným cílem je ochrana majetku všech insolvenčních věřitelů, resp. ochrana jejich práva na spravedlivý proces, které zahrnuje i právo na dosažení spravedlnosti v reálném čase. Uvedla-li navrhovatelka, že rychlost řízení není sama o sobě legitimním sledovaným cílem, je zcela opomíjena skutečnost, že tato rychlost není samoúčelná. V insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení s mnoha účastníky a jinými zainteresovanými subjekty je zajištění jeho rychlosti zcela nezbytné k ochraně základních práv jednotlivců, přičemž napadená ustanovení k naplnění tohoto cíle jednoznačně vedou, neboť koncentrací práva podat odpůrčí žalobu v rukou insolvenčního správceinsolvenčního správce je vyloučen stav, kdy by se dané řízení prodlužovalo vedením desítek vzájemně se překrývajících incidenčních sporů. Jde-li o test potřebnosti, insolvenční řízeníinsolvenční řízení v minulosti fungovalo i při absenci restrikce aktivní legitimace, takže by se mohlo jevit, že nejde o mírnější prostředek k dosažení sledovaného cíle. Jak ale plyne z důvodové zprávy k návrhu insolvenčního zákona (sněmovní tisk č. 1120, s. 208), zákonodárce k danému opatření přistoupil s ohledem na „možné duplicity a jiné komplikace“, o problematičnosti předchozí právní úpravy obdobně pojednává i odborná literatura (Hásová, J. a kol. Insolvenční zákon. Komentář. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 797). Při vysokém počtu insolvenčních věřitelů v mnoha řízeních není možno uvedené problémy vyřešit pouze lepší organizací soudnictví, ale je třeba v nezbytné míře omezit i jejich individuální možnosti přístupu k soudu. Šlo tedy o reakci na nedostatečnost předchozí právní úpravy, jež dostatečně nezabezpečovala ochranu insolvenčních věřitelů. Zákonodárce, veden snahou zasáhnout do práva na soudní ochranu co nejméně, vložil právo podat odpůrčí žalobu do rukou insolvenčního správceinsolvenčního správce, který sice nezastupuje zájmy jednotlivých insolvenčních věřitelů, jeho činnost však směřuje k zajištění ochrany jejich práv a zájmů.
37.
Jde-li o test proporcionality v užším smyslu, ministerstvo vyšlo z toho, že jde o střet totožných práv (na soudní ochranu, resp. procesních záruk ohledně práva vlastnit majetek) insolvenčních věřitelů jako skupiny a jednotlivých věřitelů, přičemž z hlediska ústavněprávního nelze určit jediný správný model vyvážení jejich zájmů, a jde tedy o tzv. political question [ve smyslu nálezu ze dne 20. 11. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 50/06 (N 196/47 SbNU 557; 18/2008 Sb.), bodu 29, či bodu 3 odlišného stanoviska soudce Jana Filipa k nálezu ze dne 25. 3. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 43/13 (N 39/72 SbNU 439; 77/2014 Sb.)]. Zákonodárce v mezích ústavních kautel vyplývajících z čl. 4 odst. 4 Listiny v určité míře upřednostnil zabezpečení práv všech insolvenčních věřitelů oproti jejich individuálním zájmům. Nelze vyloučit, že si insolvenční správceinsolvenční správce nebude plnit své povinnosti, pro tento případ se každý insolvenční věřitel může domáhat náhrady škody podle § 37 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., což představuje prostředek soudní ochrany, který nezdržuje a nekomplikuje insolvenční řízeníinsolvenční řízení. Taková úprava je přiměřená, neboť obsahuje pojistky k ochraně základních práv všech insolvenčních věřitelů jako celku i jako jednotlivců.
VI.
Replika navrhovatelky
38.
Ve své replice týkající se pouze stanoviska ministerstva navrhovatelka upozornila, že ministerstvo „vykolejuje“ debatu z její ústavní roviny. Vytkla mu použití „módního“ přístupu Law & Economics s tím, že jde pouze o podpůrný pramen při vytváření či nacházení práva, neboť jím v jeho čiré podobě lze popřít jakékoliv individuální základní právo, a že do své „rovnice“ nezahrnulo základní práva a svobody, a tím dospělo k chybnému výsledku. Neomezená a nepodmíněná paralelní aktivní legitimace by mohla vést ke komplikacím a prodlevám, ovšem tato skutečnost není legitimním důvodem pro to, aby tato pluralita byla opuštěna, ale aby se hledalo řešení, jak eliminovat její negativní projevy. Argument ministerstva, že insolvenční správceinsolvenční správce má povinnost odborné péče, nemůže být validní, neboť v prostředí insolvence se správce vyskytuje opakovaně, stejně jako velcí institucionální věřitelé (typicky bankybanky), a tím, že zákonodárce umožnil, aby věřitelé bez ohledu na případné porušení povinnosti odborné péče odvolávali insolvenční správceinsolvenční správce a na jejich místo volili správce „vlastní“, se vůči velkým insolvenčním věřitelům dostal do pozice podřízenosti, neboť na nich závisí, zda správce, který se nechová podle jejich představ, přijde o svou „zakázku“ a nebude volen ani do dalších insolvencí. Z tohoto důvodu případy, kdy by správce vznesl odpůrčí nárok vůči velkému institucionálnímu věřiteli, budou blízké nule, ačkoliv právě tito věřitelé mají na dlužníka velký vliv, který dokáží využít k tomu, aby přiměli dlužníka k provedení odporovatelných úkonů, jejichž hodnota je v absolutních číslech nejvyšší a tyto nároky jsou téměř vždy zcela dobytné.
39.
Argumentuje-li ministerstvo zmíněným dokumentem UNCITRAL (blíže sub 31), navrhovatelka upozornila, že daný dokument abstrahuje od ústavního rozměru insolvenčního práva v jednotlivých státech, kde mohou být základní práva a svobody chápány různě, a ministerstvu vytkla jeho nekorektní interpretaci, a to s poukazem na závěrečné doporučení, které pro případ, že správce nevyužije svou primární aktivní legitimaci, konstruuje „záchrannou síť“, která by měla zabránit, aby odpůrčí nárok bez dalšího „propadl“. Nic takového česká právní úprava neobsahuje, neboť možnost závazného pokynu věřitelského výboru není nástrojem přístupným malým věřitelům, navíc oprávnění věřitelského výboru nemá žádné účinky ohledně způsobu vedení odpůrčího sporu. Dokument se staví proti variantě ničím nepodmíněné aktivní legitimace individuálního věřitele, ale tuto podporuje souhlasy jiných insolvenčních orgánů, neboť tak lze vytvořit rovnováhu mezi legitimním zájmem individuálních věřitelů a rizikem zneužití jejich oprávnění, dokument hovoří i o možnosti zneužití aktivní legitimace ze strany insolvenčního správceinsolvenčního správce. Dle navrhovatelky lze každý výkon práva zneužít, řešením však není „primitivní“ opatření ve formě odnětí dotčeného práva. „Komparace“ zahraničních právních úprav provedená ministerstvem nemá žádnou vypovídací hodnotu, neboť se nelze omezit na seznámení se s obsahem několika málo ustanovení, ale je třeba vnímat širší souvislosti, např. za jakých podmínek může věřitel vést mimosoudní spor, jaké je postavení věřitele v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, jaké může dávat pokyny, žádosti či podněty, zda a jak na ně musí být reagováno, jak je nastaven zastupitelský věřitelský systém a jaké mají věřitelské orgány pravomoci a povinnosti, jak jsou ustanovováni insolvenční správciinsolvenční správci do konkrétního řízení a také jak psané právo funguje v praxi. O kvalitě „komparace“ hovoří i to, že v Německu mohou odpůrčí žalobu podávat i individuální insolvenční věřitelé. Nejde tak o žádné spolehlivé informace, tyto nejsou ani podstatné, neboť tyto v testu ústavnosti nemají místo.
40.
K náčrtu ministerstva stran možných variant řešení, kde na jednom pólu stojí aktivní legitimace jen insolvenčního správceinsolvenčního správce a na druhém jak správce, tak jednotlivého insolvenčního věřitele, navrhovatelka souhlasí s tím, že druhá varianta je riziková, ovšem pokud by tato byla s dalšími podmínkami, nevidí důvod, který by tomu mohl být na překážku, neboť zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, obsahuje řadu odborných procesních momentů, např. jak je zakotven v § 298 či § 230 odst. 4 (jenž v návrhu zákona nebyl obsažen), kde dle optiky ministerstva nepochybně hrozí časová prodleva a ekonomické plýtvání, v případě odporovatelnosti je navíc značný „časový polštář“ pro podání žaloby v podobě lhůty jednoho roku, do níž by bylo možno vměstnat i rozhodovací proces, zda v případě nezájmu správce podat žalobu přiznat aktivní legitimaci individuálnímu věřiteli. Tato varianta tedy žádné zvláštní komplikace nepřináší, takže za situace, kdy při první variantě dochází k zásahu do základního práva, by mělo být zvoleno toto řešení, přičemž odkaz ministerstva na hypoteticky neúčelně vynaložené náklady s ohledem na daný zásah obstát nemůže.
41.
Dle navrhovatelky nemůže obstát ani konstrukce ministerstva, že věřitelé mají společný zájem na co nejvyšším uspokojení svých pohledávek, a tudíž i na podání odpůrčí žaloby, neboť to neodpovídá insolvenčním principům ani praxi – zajištění věřitelé zpravidla žádný zájem na podání odpůrčích žalob nemají, stejně tak jako věřitelé pohledávek za podstatou a ti, kteří byli účastníky odporovatelných právních úkonů. Z ekonomického hlediska neobstojí ani úvaha, že k podání odpůrčí žaloby motivuje správce možnost získat vyšší odměnu.
42.
Navrhovatelka odmítla i argument ministerstva, že nejde o nedostatek právní úpravy, jestliže správce záměrně v individuálním případě poruší své povinnosti, protože pak nastupuje jeho právní odpovědnost. Insolvenční pořádek je nastaven tak, že drtivá většina případů nebude nikdy postižena, a to zpravidla tam, kde je to pro uspokojení ostatních věřitelů podstatné. Otázka, zda je právní úprava funkční, se posuzuje podle toho, jestli se jí daří dosahovat účelu, pro který byla zavedena, přičemž je zcela nepodstatné, zda důvodem nefunkčnosti je třeba porušování právní povinnosti; v této souvislosti navrhovatelka poukázala na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 (N 59/69 SbNU 123; 116/2013 Sb.), kde také docházelo ke zneužití práva a kdy také existoval právní nástroj ochrany (§ 150 o. s. ř.). Insolvenčnímu správci žádná sankce reálně nehrozí, neboť osoba, vůči níž by měl být odpůrčí nárok uplatněn, je nejsilnějším věřitelem v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, takže ovládá věřitelský výbor, který tak proti ní žádnou aktivitu vyvíjet nebude, naopak může odmítnout schválit financování odpůrčího sporu, insolvenční soudinsolvenční soud také zpravidla žádné porušení v nepodání žaloby neshledá, neboť by to měl být on, kdo by za chronické přetíženosti insolvenčních soudůinsolvenčních soudů měl daný spor projednat a rozhodnout. V případě trestněprávní roviny jde po odborné stránce o vysoce sofistikovanou a specializovanou problematiku, kdy se musí nasimulovat celý soudní spor, jako by byla žaloba podána, takže trestní řízenítrestní řízení zpravidla skončí jeho zastavením. Argument ministerstva, že když nedojde k porušení povinností, systém funguje a zavedení aktivní legitimace pro individuální věřitele je nadbytečné a potenciálně škodlivé, navrhovatelka odmítla s tím, že určitá míra kolektivizace je nutná a ne každý s ní spojený zásah do základního práva individuálního věřitele je protiústavní, je nutno však posoudit, zda tato míra je akceptovatelná. A v této věci je již excesivní, navíc stejně věcně nefunguje. Návrh není závislý na tom, jak insolvenční správceinsolvenční správce se svou legitimací naloží a zda je příslušná úprava ještě funkční, jeho těžiště spočívá v úplném odnětí aktivní legitimace, ač existuje ústavně šetrnější řešení. Neobstojí ani argument, že daná právní úprava má zajistit rychlost a hospodárnost řízení, a tím i spravedlivý proces všem účastníkům, neboť rychlost řízení není kvalitou mající přednost před právem na soudní ochranu.
43.
Navrhovatelka odmítla i argumentaci, že účelem daného řízení není posoudit, zda napadená ustanovení představují nejlepší řešení, a návrh že je v podstatě politickou polemikou. O tu by mohlo jít, kdyby napadenými ustanoveními nedocházelo k zásahu do základních práv. Účelem daného řízení také jistě není hledat nejlepší řešení, ale posoudit, zda dané řešení obstojí v testu ústavnosti a v jeho rámci v testu tzv. intervenčního minima. Ministerstvo pro případ vyhovění konstruuje rozpor s právem EU, to upravuje toliko otázku příslušnosti, nikoliv aktivní legitimace. Vzhledem k tomu, že vztah mezi oběma národními právními systémy je ovládán zásadou teritoriality, žádný konflikt v tom, kde by se mělo odehrát insolvenční řízeníinsolvenční řízení, nehrozí. Ministerstvem uváděná skutečnost, že insolvenční správceinsolvenční správce není orgánem veřejné moci, a proto nedochází ke kolektivizaci ani ve prospěch jiných věřitelů, ani ve prospěch veřejné moci, je dle navrhovatelky irelevantní, a pokud se otázkou povahy této funkce ESLP zabýval, stalo se tak z důvodů, které jsou vlastní toliko jím vedenému řízení (tj. zda jeho jednání je přičitatelné členskému státu), což je pro toto řízení nepodstatné.
44.
Ministerstvo při pokusu o odlišení od rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu ve věci popěrného práva také uvedlo, že hrozí bobtnání incidenčních sporů a že jde o promyšlený krok zákonodárce. Dle navrhovatelky ale přehlédlo jí zmiňovanou variantu řešení, s níž takové důsledky nejsou spojeny. Argumentace státu na podporu tehdejší úpravy popěrného práva byla v podstatě stejná jako nyní, po jejím zrušení byla přijata úprava, která funguje dosud a bez větších námitek. Z důvodu výše uvedených nelze přijmout ani argumentaci srovnáním právních úprav či judikaturou ESLP, neboť konstrukce (abstraktní) kontroly (norem) Ústavním soudemÚstavním soudem je jiná (a také hlubší). Odkaz ministerstva na případ Kotov nemůže pro nepřiléhavost obstát, neboť zde nejde o to, zda někomu vznikla škoda a zda v rámci vnitrostátního práva má naději na její nahrazení, ale zda by kolektivizaci nešlo provést z hlediska zasažených práv šetrnějším způsobem, přičemž vznik škodního nároku nehraje roli. Skutečnost vzniku odpovědnostního nároku správce není z hlediska abstraktní kontroly ústavnosti dostatečným argumentem pro aprobování zásahu do základních práv nepřiměřenou kolektivizací, jak plyne z nálezu (bodů 48 až 55) ze dne 1. 7. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 14/10 (N 133/58 SbNU 67; 241/2010 Sb.), navíc individuální věřitel není oprávněn vymáhat celou škodu, kterou utrpěla majetková podstata, ale jen poměrný díl, který by na něj v případě úspěšně vymoženého nároku připadl, což by s ohledem na „racionální apatii“ věřitelů vedlo k tomu, že by byl zpravidla vyžadován jen zlomek toho, co nepodáním žaloby získala třetí osoba (takže se její nepodání může správci „vyplatit“), na zřeteli je nutno mít i důkazní problém poškozeného věřitele s ohledem na příčinnou souvislost (kdy v českém právu neplatí konstrukce „ztráty naděje“, která by mohla být pro tuto situaci velmi vhodná), navíc i úspěch ve sporu neznamená, že by nárok byl uspokojen, neboť správci jsou významně podpojištěni, a tak by byl daný nárok nedobytný.
45.
Pokud ministerstvo dospělo k závěru, že napadená ustanovení v testu ústavnosti obstojí, podle navrhovatelky zrychlení řízení může být skutečně legitimním cílem, nejsou však s to tohoto cíle dosáhnout, neboť zákonodárce opomněl uzavřít jiné cesty, které věřitel může využít, konkrétně je jí žaloba na neplatnost téhož jednání, která „kolektivizována“ nebyla, nebyl pro ni uplatněn žádný časový limit, věřitele limituje pouze nutnost prokázání právního zájmu, což je překážka dle soudní judikatury reálně nepřekonatelná, nicméně tento věřitel v rámci obstrukcí může takovou žalobu opakovaně podávat. Dále pak lze uplatnit relativní neúčinnost (bezúčinnost), a to odpůrčí žalobou i v rámci sporu o pravost pohledávky věřitele v těch případech, kdy dlužník nestihl svůj závazek z odporovatelného úkonu před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení splnit. Věřitel může účelově tvrdit, že dané právní jednání je neplatné, a vést roky spor o pravost pohledávky, případně může tvrdit, že je neúčinné, což je dle judikatury validní popěrnou kvalitou, pak se bude čekat minimálně jeden rok do uplynutí lhůty pro podání odpůrčí žaloby insolvenčním správceminsolvenčním správcem, a pokud ten žalobu nepodá, žaloba věřitele bude zamítnuta, přičemž tento spor bude zřejmě trvat další rok. Ministerstvo nepředložilo ani žádná empirická data, kterými by svá tvrzení o urychlení řízení podložilo, takže jde o teoretické úvahy.
46.
K argumentu ministerstva, že insolvenční správceinsolvenční správce má povinnost jednat v zájmu individuálních věřitelů, a protože nelze nalézt jediné správné řešení, jde o political question, navrhovatelka uvedla, že kritérium nutnosti (zda k témuž cíli lze dospět způsobem, který bude do základních práv zasahovat méně) napadených ustanovení je prubířským kamenem, na němž se ukazuje neudržitelnost napadených ustanovení, přičemž posouzení této otázky se ministerstvo materiálně vyhnulo. Je to postup nesprávný, neboť tak mohlo učinit jen v případě, kdy by byla v sázce práva podle hlavy čtvrté Listiny.
47.
Provedlo-li ministerstvo test přiměřenosti v užším smyslu, je tento krok podle navrhovatelky vlastně nadbytečný, navíc ministerstvo do testování zahrnulo jen jeden prvek – vznik odpovědnostního nároku, a to ještě nedostatečně. Pokud jde o újmu, navrhovatelka poukázala na zásah do základních práv individuálních věřitelů, když odpůrčí nárok, tvořící zajištění sui generis jejich pohledávek, přestal být v jejich dispozici, a na to, že došlo k ochromení odpůrčí žaloby, neboť insolvenční správceinsolvenční správce je motivován uplatnit ty největší a nejbonitnější odpůrčí nároky, a konečně při stávajícím nastavení odpovědnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce za škodu se individuální věřitelé uspokojení svých škodních nároků nedomohou. Na straně pozitiv je jen zrychlení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a tato kvalita nebyla empiricky doložena, přičemž existují silné důvody se domnívat, že žádné zrychlení přinést nemůže. Ani v tomto testu tak napadená právní úprava neobstojí.
48.
Dodatečně navrhovatelka podáním ze dne 2. 1. 2017 doplnila svou argumentaci srovnáním českého a rakouského insolvenčního práva. Konkrétně v rakouském právu zajištěný věřitel stojí vně insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení (nemá hlasovací práva a ohledně předmětu zajištění disponuje určitou mírou suverenity), naopak česká úprava z něj vytvořila potenciálního dominanta, neboť má hlasovací právo pro pohledávky, které jsou kryty hodnotou zástavy, a je mu umožněno dávat insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci závazné pokyny stran zpeněžení zástavy. V případě nezajištěných věřitelů v Rakousku existuje aktivní podpora tzv. věřitelských asociací, které profesionálně zastupují „malé“ věřitele, česká právní úprava jim oproti tomu pozornost nevěnuje a jejich postavení je i s ohledem na to, že do věřitelského výboru jsou voleni i zajištění věřitelé, slabé. Rakouský systém, pokud jde o jeho fungování v praxi, nevykazuje žádné slabiny. V českém insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení může dominovat věřitel s velkou zajištěnou pohledávkou, který má otevřenu cestu získat výhody na úkor nezajištěných věřitelů, insolvenční soudinsolvenční soud zpravidla žádný dozor nevykonává, insolvenční správceinsolvenční správce se nestaví na odpor zajištěnému věřiteli a nezajištění malí věřitelé jsou zpravidla „apatičtí“. Jde-li o výkon samotného odpůrčího práva, v Rakousku je insolvenční správceinsolvenční správce pod aktivní kontrolou soudu, je věřiteli neodvolatelný a i z důvodů již uvedených se nemusí obávat zajištěných ani velkých nezajištěných věřitelů, zatímco u nás proti dominantnímu věřiteli insolvenční správceinsolvenční správce odpůrčí žalobu zpravidla nepodá, případně spor vede tak, aby nebyl úspěšný. Systematicky se tak snižuje dobytnost pohledávek malých věřitelů, a tím se zasahuje do jejich vlastnického práva a porušuje rovnost věřitelů.
VII.
Upuštění od ústního jednání
49.
Ústavní soudÚstavní soud shledal s přihlédnutím k obsáhlým a důkladně vyargumentovaným vyjádřením (viz sub 9 až 48), že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, a proto od něj upustil podle § 44 věty první zákona o Ústavním soudu.
VIII.
Dikce napadených ustanovení
50.
V době podání návrhu napadená ustanovení zněla takto:
§ 235 odst. 2
„(2)
Neúčinnost dlužníkových právních úkonů se zakládá rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správceinsolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen ,odpůrčí žaloba‘).“
Následně bylo toto ustanovení změněno bodem 133 zákona č. 294/2013 Sb., takto:
„V § 235 odst. 2 se za slovo ,úkonů‘ vkládají slova, ,včetně těch, které tento zákon označuje za neúčinné a které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení,‘ a na konci textu odstavce 2 se doplňují slova, ,není-li dále stanoveno jinak‘.“
Ustanovení § 235 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, tak nyní zní:
„(2)
Neúčinnost dlužníkových právních úkonů, včetně těch, které tento zákon označuje za neúčinné a které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, se zakládá rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správceinsolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen ,odpůrčí žaloba‘), není-li dále stanoveno jinak.“
§ 239 odst. 1
„(1)
Odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení pouze insolvenční správceinsolvenční správce, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty; jde o incidenční spor. Jestliže v době zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení probíhá o téže věci řízení na základě odpůrčí žaloby jiné osoby, nelze v něm až do skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení pokračovat.“
Následně bylo toto ustanovení změněno bodem 134 zákona č. 294/2013 Sb., takto:
„V § 239 odst. 1 větě první se za slova ,pouze insolvenční správceinsolvenční správce,‘ vkládají slova ,i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními,‘ a část věty za středníkem se včetně středníku zrušuje.“
Ustanovení § 239 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 294/2013 Sb., tak nyní zní:
„(1)
Odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení pouze insolvenční správceinsolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty. Jestliže v době zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení probíhá o téže věci řízení na základě odpůrčí žaloby jiné osoby, nelze v něm až do skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení pokračovat.“
IX.
Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání návrhu a aktivní legitimace navrhovatelky
51.
Ústavní soudÚstavní soud nejprve zkoumal, zda jsou naplněny procesní předpoklady projednání podaného návrhu. Návrh byl podán aktivně legitimovaným subjektem [§ 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 83/2004 Sb.], přičemž byly splněny podmínky § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., neboť uplatněním napadených ustanovení nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, Ústavní soudÚstavní soud je k projednání tohoto návrhu příslušný [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy] a nejde o návrh nepřípustný (§ 66 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.).
52.
Ústavní soudÚstavní soud se sice již návrhem na zrušení § 235 odst. 2 a § 239 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zabýval v plenární věci sp. zn. Pl. ÚS 9/11 [usnesení sp. zn. Pl. ÚS 9/11 ze dne 7. 6. 2011 (v SbNU nepublikováno)] na návrh Krajského soudu v Brně. Při posuzování podmínek řízení však Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že v dané věci je sice dána aktivní legitimace Krajského soudu v Brně (viz § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), neboť daná zákonná ustanovení mají být ve věci použita (viz čl. 95 odst. 2 Ústavy), avšak návrh byl podán prostřednictvím soudce, který nebyl oprávněn za Krajský soud v Brně jednat, protože mu byla věc přidělena v rozporu s platným rozvrhem práce tohoto soudu [jak vyplynulo z jiného řízení o žalobě pro zmatečnost vedeného před Vrchním soudem v Olomouci ukončeného usnesením ze dne 6. 4. 2011 č. j. 12 VSOL 2/2011-303 (KSBR 39 INS 398/2010)]. Proto byl tento návrh mimo ústní jednání odmítnut jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu]. Pro úplnost se připomíná, že návrh se týkal věci úpadce Oděvní podnik, a. s., ve kterém podal věřitel obchodní společnost PYRGHOS LEFKOS, a. s., dne 7. 9. 2010 odpůrčí žalobu vedenou pod sp. zn. 39 ICm 1154/2010, jíž se domáhal vyslovení neplatnosti dvou právních úkonů učiněných úpadcem a přihlášeným věřitelem obchodní společností Česká spořitelna, a. s., ve které soud k posouzení aktivní legitimace věřitele k podání odpůrčí žaloby musel aplikovat obě napadená ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb.
53.
Ústavní soudÚstavní soud tak mohl přikročit k posouzení, zda je napadené ustanovení v souladu s ústavním pořádkem, tedy zda a) byla napadená právní úprava přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence a byl dodržen ústavně předepsaný způsob takového přijetí, resp. vydání, a konečně zda b) je napadená právní úprava v souladu s ústavním pořádkem z hlediska obsahového (§ 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.).
X.
Přezkum procedury přijetí přezkoumávaných zákonných ustanovení
54.
Při posouzení, zda byla napadená ustanovení přijata v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem, vyšel Ústavní soudÚstavní soud z přepisů příslušných stenoprotokolů ze schůzí (dostupných na www.psp.cz a www.senat.cz) a z vyjádření obou komor Parlamentu České republiky.
55.
Procedura přijetí samotného insolvenčního zákona (viz blíže i sub 25 a 26) byla Ústavním soudemÚstavním soudem přezkoumána, přičemž žádné procedurální vady zjištěny nebyly [viz nález ze dne 1. 7. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 14/10 (N 133/58 SbNU 67; 241/2010 Sb.)].
56.
Ustanovení § 235 odst. 2 insolvenčního zákona bylo prvně novelizováno zákonem č. 296/2007 Sb., kdy bylo před slovo „soudu“ vloženo slovo „insolvenčního“. Z hlediska posuzované materie šlo o pouhé upřesnění. Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by tato novela byla přijata a vydána nikoli ústavně předepsaným způsobem; stěžovatelka to ani netvrdí.
57.
Napadená ustanovení byla změněna zákonem č. 294/2013 Sb., ovšem sporná otázka, tedy pravidlo, že aktivní věcná legitimace k podání odpůrčí žaloby svědčí pouze insolvenčnímu správci, nedoznala změny. Proto by případný zrušovací výrok nálezu Ústavního souduÚstavního soudu zasáhl stejným způsobem do různých časových znění napadených ustanovení, tedy i toho relevantního znění, které bylo aplikováno v usneseních obecných soudů napadených ústavní stížností (viz blíže sub 1), a pozice navrhovatelky by se proto v iniciačním řízení nezměnila. Z níže rozvedených důvodů a s ohledem na výsledek řízení nebylo třeba se touto otázkou dále zabývat.
58.
Návrh tohoto zákona předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 5. 3. 2013. Na 52. schůzi Poslanecké sněmovny, konané dne 19. 3. 2013, byl vládní návrh zákona projednávaný jako sněmovní tisk č. 929 v prvním čtení přikázán k projednání ústavně právnímu výboru. Ústavně právní výbor se na své 58. schůzi konané dne 10. 4. 2013 usnesl na přerušení projednávání a na 61. schůzi konané dne 29. 5. 2013 k němu přijal pozměňovací návrhy, nikoliv však k předmětným ustanovením. V rámci druhého čtení návrhu zákona se na 54. schůzi Poslanecké sněmovny dne 12. 6. 2013 uskutečnila obecná i podrobná rozprava, nebyl předložen žádný pozměňovací návrh. Třetí čtení proběhlo na 57. schůzi Poslanecké sněmovny dne 8. 8. 2013, kdy byl návrh zákona schválen v hlasování č. 53 (usnesení č. 1745); z přítomných 130 poslanců hlasovalo pro návrh zákona 94 a proti 0. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona dne 16. 8. 2013 Senátu. Senát projednal návrh zákona jako senátní tisk č. 161 (v 9. funkčním období). Návrh zákona byl nejprve projednán v ústavně-právním výboru dne 3. 9. 2013, který jej v usnesení č. 95 schválil, následně jej projednal a schválil i Senát, a to na své 13. schůzi dne 12. 9. 2013 usnesením č. 327, kdy z 57 přítomných senátorů hlasovalo pro 47, proti bylo 0 hlasů. Schválený zákon byl doručen k podpisu prezidentovi republiky dne 17. 9. 2013, ten jej téhož dne podepsal, předseda vlády tak učinil dne 20. 9. 2013. Z důvodu rozpuštění Poslanecké sněmovny jej však nepodepsala předsedkyně Poslanecké sněmovny. Vyhlášen pak byl ve Sbírce zákonů dne 27. 9. 2013 v částce 112 pod číslem 294/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že zákon č. 294/2013 Sb., jenž změnil napadená ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
XI.
Meritorní přezkum návrhu
59.
Navrhovatelka namítá, že ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, která legitimují k podání odpůrčí žaloby pouze insolvenčního správceinsolvenčního správce, porušují její vlastnické právo a právo na spravedlivý proces (přesněji na soudní ochranu v podobě přístupu k soudu).
60.
Ústavní soudÚstavní soud má za to, že podaný návrh je nutno posuzovat z hlediska norem obsažených v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny, případně také čl. 6 Úmluvy a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, aniž by bylo nutno posuzovat vznesenou otázku (viz sub 33) a argumentaci vedlejší účastnice k ní (sub 43) z hlediska přímého účinku nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení. Navrhovatelka ve svém návrhu uvedla, že napadená právní úprava zakládá porušení jejího vlastnického práva, přičemž vycházela z toho, že věřitelova pohledávka je v insolvenci chráněna z tohoto titulu. V tomto ohledu však navrhovatelce zcela přisvědčit nelze. Je totiž třeba rozlišovat mezi úpadkem dlužníka a právním řešením tohoto úpadku. Úpadek je primárně faktický stav [definovaný v § 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 64/2017 Sb.], kdy dlužníkova pasiva převyšují aktiva, v jehož důsledku není dlužník objektivně schopen dostát veškerým svým povinnostem vůči věřitelům. Nemůže-li dlužník z tohoto důvodu uspokojit pohledávky všech věřitelů v plné výši, což je jev v hospodářském styku běžný, lze to považovat za skutečnost zakládající „zásah“ do vlastnických práv těch věřitelů, již mají vůči dlužníkovi ať již vykonatelné, či ne vykonatelné pohledávky (jsou-li tyto po právu). Avšak tento zásah, kdy právo každého věřitele je omezováno právy ostatních věřitelů, nespočívá primárně v jednání či nečinnosti státu (při ochraně vlastnického práva má však stát i pozitivní závazky včetně úpravy insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení – viz van Apeldoorn, J. C. Human Rights in Insolvency Proceedings. Amsterdam: Kluwer Legal Publishers, 2012, s. 302 n.), a nelze jej tak za ně činit odpovědným. Jeho povinností však je nastalou situaci ústavně konformním způsobem vyřešit, to znamená zajistit, aby v co nejkratší době s minimálními náklady došlo ke spravedlivému rozdělení zbývajícího majetku dlužníka jeho věřitelům, případně přijmout jiné řešení, jež bude v tzv. společném zájmu věřitelů, jenž je nutno považovat za nadřazený jejich jednotlivým zájmům [viz § 2 písm. j) insolvenčního zákona], a které případně také bude zohledňovat veřejný zájem.
61.
Z toho plyne, že i u takové pohledávky věřitele, kterou lze za „normálních“ okolností již považovat za majetek chráněný podle čl. 11 odst. 1 Listiny, resp. čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, se v případě zjištěné insolvence situace mění. Dopad čl. 11 odst. 1 Listiny na posuzovanou věc je jen zprostředkovaný, resp. jeho porušení se odvíjí od porušení čl. 36 odst. 1 Listiny. Věřitel totiž předně musí svou pohledávku zákonem stanoveným způsobem (až na výjimky) v daném řízení uplatnit, tj. přihlásit [§ 165 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 294/2013 Sb.], tato musí být zjištěna [§ 201 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů], příp. je-li popřena, musí být o ní v incidenčním řízení rozhodnuto [§ 159 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona]. Teprve poté lze hovořit o takové pohledávce jako o „majetku“, to ovšem jen co do té části, ve které taková pohledávka podle insolvenčních předpisů nekonkuruje právu dalších osob v rámci poměrného uspokojení pohledávek dlužníkových věřitelů (popř. i právu dlužníka v případě oddlužení); významné z tohoto hlediska budou také náklady, jež řešení insolvence vyvolalo (včetně nákladů řízení spojeného s odpůrčí žalobou). Ústavní soudÚstavní soud zde musí v souvislosti s tvrzením navrhovatelky zdůraznit, že čl. 11 odst. 1 Listiny zaručuje ochranu vlastnického práva, tedy nikoli majetku (jeho hodnotového vyjádření a neměnného stavu) jako takového. Jinak řečeno, o jaký majetek přesně jde, tedy v jakém rozsahu bude příslušná pohledávka uspokojena, a tedy jaká bude výše „nové“ pohledávky, resp. co bude „majetkem“ toho kterého věřitele, bude záviset na právní úpravě insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a jeho konkrétním výsledku. A na ten má vliv řada právních i ekonomických faktorů, nicméně z hlediska ochrany vlastnického práva je rozhodující zejména to, jakým způsobem bude úpadek řešen, a potažmo v jakém rozsahu budou aktiva dlužníka rozdělena mezi jednotlivé věřitele; v tomto ohledu by měl být klíčový poměrný princip uspokojení pohledávek [srov. § 1 písm. a) insolvenčního zákona], který je v této oblasti právě projevem plnění pozitivní povinnosti státu zajistit ochranu práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny v podobě takového principu poměrného uspokojení pohledávek věřitelů vůči dlužníkovi. Podle názoru Ústavního soudu tuto svou povinnost stát plní právě i formou právní úpravy insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a to včetně napadených ustanovení. Teprve případné odchýlení se od principu poměrného uspokojení pohledávek pak může být považováno za (oprávněný či neoprávněný) zásah do vlastnického práva, neboť by to vedlo k porušení zásady rovnosti vlastníků při ochraně jejich práva poskytované státem. Této otázky se Ústavní soudÚstavní soud dotkl v již zmíněné věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3271/13, k čemuž je ale možno dodat, že s ohledem na odlišnou (tj. „neprocesní“) problematiku, která byla v uvedeném případě řešena, Ústavní soudÚstavní soud nepokládá za nutné blíže se vyjadřovat k příslušným závěrům a k navrhovatelčině argumentaci, která je na nich postavena. Co se týče názoru stěžovatelky na tzv. „společný zájem“ (viz sub 41), je nutno zdůraznit, že z hlediska plnění pozitivní povinnosti státu uspořádat vztahy věřitelů s insolventním dlužníkem a věřitelů navzájem, jde v případě tohoto pojmu ve skutečnosti o institut insolvenčního práva a nástroj státu pro uspořádání těchto vztahů [viz již body 70 a 77 nálezu ze dne 11. 7. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 23/14 (283/2017 Sb.)], nikoli o odraz konkrétní situace v nějakém insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. Jde proto o stanovení povinnosti subjektů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení takový zájem sledovat, a tím naplňovat účel insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nejde však o nějaké konstatování, zda taková situace nastala.
62.
V posuzované věci jde o procesní stránku insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, resp. o fázi, kdy je teprve stavěno najisto, jaká jsou dlužníkova aktiva a pasiva, jež poskytují výchozí hodnoty pro stanovení výše plnění, jež každému z věřitelů bude náležet (viz výše). V této souvislosti by bylo proto vhodné hovořit nikoliv o vlastnictví, ale o právu na zaplacení pohledávky, jehož se každý podle čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny může domáhat stanoveným postupem u soudu či jiného orgánu, a to za podmínek stanovených zákonem. V případě insolvence dlužníka se může věřitel svého práva na úhradu pohledávky domáhat v určitém okamžiku pouze v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, jež je řízením poměrně specifickým.
63.
Nahlíženo z úhlu ústavně zaručeného práva na soudní ochranu není až tolik významné zkoumání, resp. stanovení povahy daného řízení např. ve vztahu k jeho jednotlivým fázím či částem (zda jde o řízení nalézací či spíše vykonávací), neboť o dopadu čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny na toto řízení nemůže být sporu. Ostatně i dle judikatury ESLP, jak sama navrhovatelka uvedla, dopadá čl. 6 Úmluvy také na exekuční řízení jako celek (Hornsby proti Řecku, rozsudek ze dne 19. 3. 1997 č. 182579/91) i dílčí řízení v rámci něho [Mladoschovitz proti Rakousku, rozsudek ze dne 15. 7. 2010 č. 38663/06, či Central Mediterranean Development Corporation Limited proti Maltě (č. 2), rozsudek ze dne 22. 11. 2011 č. 18544/08], přímo insolvenční řízeníinsolvenční řízení pak je vedle řízení exekučního demonstrativně zmíněno ve věci Yershova proti Rusku, rozsudek ze dne 8. 4. 2010 č. 1387/04), jak na to poukázala navrhovatelka.
64.
Je však nutno současně vzít v úvahu, že insolvenční řízeníinsolvenční řízení je řízením specifickým (viz též usnesení sp. zn. I. ÚS 3271/13 a nález sp. zn. Pl. ÚS 23/14), ústavnost jehož úpravy je nutno hodnotit předně jako jeden celek, byť tvořený jednotlivými a v různých fázích na sebe navazujícími řízeními, tedy nikoli pouze jako soubor procesních úkonů, rozhodnutí a dílčích řízení, probíhajících v jeho rámci, popř. v souvislosti s ním, jako je tomu v případě sporů vyvolaných insolvenčním řízeníminsolvenčním řízením, tedy sporů incidenčních (§ 140 odst. 1 insolvenčního zákona), případně sporů „ostatních“ (§ 140 odst. 2 insolvenčního zákona). Proto je významné hledisko tzv. společného zájmu všech věřitelů, neboť teprve konečný výsledek insolvenčního řízení má pro dotčené subjekty reálný význam.
65.
Dalším specifikem vlastního insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení je mnohost účastníků, v němž se insolvenční věřitel nalézá ve dvojjediném postavení, tedy jednak jako jednotlivec, jednak jako člen skupiny insolvenčních věřitelů, přičemž nejedná vždy jen „sám za sebe“, ale jím činěné úkony mohou mít dopad také na všechny ostatní věřitele [kolektivní povaha insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení podle § 3 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona, která je mj. chráněna právě institutem odpůrčího práva – viz Richter, T. Insolvenční právo. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2017, zejména s. 392 n., 402 n.]. Zájmy jednotlivce přitom nemusí vždy korespondovat se zájmy věřitelů jako celku, resp. může nastat situace, kdy uplatňování procesních práv jednotlivcem tak, jak je tomu v individuálním řízení, by v konečném důsledku mohlo (a to na újmu všem ostatním věřitelům) vést nejen k malé efektivnosti insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, ale mohlo by způsobovat jeho celkovou nefunkčnost. Jinak řečeno, výkon individuálních procesních práv jedním z věřitelů, jež jsou chráněna i na ústavněprávní úrovni (jako jeden z principů řádného procesu), může kolidovat s právem ostatních věřitelů na (efektivní) soudní ochranu. Z výše uvedeného plyne, že určité omezení individuálních procesních práv je z povahy věci nezbytné. Jde tak o určitou procesní obdobu výše popsané hmotněprávní situace, kdy majetková práva jednotlivého věřitele omezují práva ostatních věřitelů. Z těchto důvodů nelze „vytrhávat“ z insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení jako celku jednotlivá (incidenční) řízení a na ně „mechanicky“ přenášet závěry ohledně jednotlivých procesních principů, jež se týkají individuálních řízení.
66.
Řešením tohoto střetu je přenesení výkonu určitých procesních práv z jednotlivce na celek (resp. na orgány, které tento celek reprezentují), případně na třetí osobu. Tento proces, který navrhovatelka označila jako „kolektivizaci“, je obecně s ohledem na výše uvedenou argumentaci povahou věci opatřením zcela nezbytným a současně jediným možným, neboť si bez něho nelze řádný průběh insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení představit a ani si nelze představit, že by mohl být nahrazen jiným řešením. Otázkou pak je pouze míra navrhovatelkou zmíněné a zpochybňované „kolektivizace“ (tedy přesněji kolektivní povahy uplatňování věřitelských oprávnění); konkrétně, uplatňování jakých procesních práv by se měla týkat a jaká procesní oprávnění ponechat v rukou jednotlivce tak, aby insolvenční řízeníinsolvenční řízení bylo co nejefektivnější, tedy aby dostatečně chránilo daný systém před uplatňováním vlastních zájmů jednotlivcem na úkor celku, jež by bylo neslučitelné se základními principy insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a současně které by zcela nezbavilo jednotlivé účastníky jejich procesní iniciativy, neboť právě jednotlivec si při ochraně svých práv bude (zpravidla) počínat důsledněji než osoba, na niž bylo toto oprávnění přeneseno, protože ta nemusí být tolik motivována nebo její motivace bude z důvodu protichůdného vlastního zájmu odlišná. Podstatný je ale i ten aspekt, že každý jedinec by měl mít principiálně co největší prostor k tomu, aby mohl být „pánem své věci“ a aby si také za své jednání nesl odpovědnost. Jinak řečeno, procesní oprávnění účastníků řízení jsou, z hlediska jejich primárního určení, hnací silou soudního řízení, současně však mohou být i jeho brzdou, a proto je třeba hledat jejich ideální podobu, resp. rozsah. Vzhledem k tomu je jistě individuální výkon procesních práv hodný preference a přesun „kompetencí“ od jednotlivce na jiný subjekt by měl být považován za výjimku z pravidla; neznamená to však, že by v této kolizi měl absolutní přednost, naopak, může (musí) být zachován jen v rozsahu korespondujícím povaze daného řízení, tedy do té míry, aby to nebylo na újmu řádného procesu jako celku (a to z hlediska všech věřitelů). Lze tedy mluvit o určité „optimalizaci“, kdy je třeba zajistit individuální výkon procesních práv v maximální míře, to však při zachování plné funkčnosti celého systému řešení insolvence.
67.
Jde-li o řešení této otázky, je třeba vzít v úvahu poměrně velkou složitost harmonizování individuálních zájmů a tzv. společného zájmu v insolvenčním právu, z čehož plyne i poměrně široká škála možných řešení (viz k tomu závěry Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo UNCITRAL in: Legislative Guide on Insolvency Law. United Nations. New York, 2005, s. 148–150, a doporučení č. 93 na s. 154 pro pravidla z oblasti tzv. avoidance proceeding, tedy řešení otázky, která je Ústavním soudemÚstavním soudem právě posuzována – dostupné na http://www.uncitral.org/pdf/english/texts/insolven/05-80722_Ebook.pdf). Volba některého z takových řešení je zásadně v rukou zákonodárce; z tohoto hlediska jde pro Ústavní soudÚstavní soud o tzv. political question ve smyslu povinnosti posuzování, zda např. existuje nějaké jiné „lepší“ řešení. Jeho úkolem je posoudit toliko ústavní konformitu řešení stávajícího, konkrétně v souzené věci je třeba věc zvážit z pohledu ústavně zaručeného základního práva na přístup k soudu (nikoli práva na spravedlivý proces – navrhovatelka si stěžuje, že jí je napadenými ustanoveními přístup k soudu odepírán). Jestliže by se na insolvenční řízeníinsolvenční řízení nahlíželo jako na jeden celek, věřitel na tomto právu není krácen, neboť v daném řízení může podat návrh na zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a uplatnit v takovém řízení svou pohledávku. Současně však lze na insolvenční řízeníinsolvenční řízení nahlížet jako na soubor jednotlivých řízení (viz výše), a jestliže se tato dotýkají práv konkrétní osoby (věřitele), měla by jistě mít možnost takové řízení iniciovat (a je-li iniciováno jinou osobou, účastnit se jich). Jinak řečeno, dané základní právo nelze redukovat na pouhé uplatnění pohledávky v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení.
68.
Neznamená to však, že by tato práva musela vykonávat vždy přímo (osobně), může tak činit i nepřímo, tj. prostřednictvím osoby insolvenčního správceinsolvenčního správce, ale dokonce takovýto výkon může být zcela, jak bylo výše vysvětleno, nezbytným. Ve výše citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 14/10 Ústavní soud podrobně vysvětlil, že zákon provádějící čl. 36 odst. 1 Listiny nemůže právo každého domáhat se ochrany svých práv u soudu či jiného orgánu v té které situaci zcela negovat. To však spojil s osobním výkonem daného práva a pro jeho úplnou absenci dospěl k závěru o porušení čl. 36 odst. 1 Listiny. Dospěl tehdy (nepochybně) k závěru, že zprostředkovaný výkon procesního, konkrétně popěrného práva jednotlivým věřitelem – i přes výše popsaná specifika insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, v němž je kolektivizace výkonu některých procesních práv potřebná, resp. nezbytná – není „dostatečný“. Je nutno však zmínit, že odkaz na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 29. 1. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 72/06 (N 23/48 SbNU 263; 291/2008 Sb.) nebyl zcela přiléhavý, neboť v uvedeném případě neměl daňový ručitel žádný „náhradní“ způsob ochrany svých práv. Obdobnou situaci, kdy poškozenému mohlo být rozhodnutím soudu zcela upřeno právo účastnit se trestního řízenítrestního řízení (srov. § 44 odst. 2 trestního řádu ve znění do 23. 2. 2001), řešil Ústavní soudÚstavní soud v nálezu ze dne 31. 1. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 6/2000 (N 22/21 SbNU 195; 77/2001 Sb.), načež dospěl mj. k závěru, že napadená právní úprava porušuje právo poškozeného (jakožto strany, a tedy účastníka řízení) na spravedlivý proces. Následná novelizace trestního řádu (provedená zákonem č. 283/2004 Sb.) zakotvila pro případ, kdy by byl počet poškozených mimořádně vysoký a jednotlivým výkonem jejich práv by mohl být ohrožen rychlý průběh trestního stíhání, oprávnění soudu rozhodnout, že poškození mohou svá práva v trestním řízenítrestním řízení uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí, omezila počet zvolených zmocněnců na šest s tím, že když se poškození na výběru nedohodnou, provede tento výběr soud. Ústavní soudÚstavní soud si je samozřejmě vědom toho, že insolvenční správceinsolvenční správce není zástupce účastníků – věřitelů, shodné rysy lze však nalézt v tom, že jde o obdobný způsob řešení problému s vysokým počtem účastníků v příslušném řízení, kdy zástupce může být poškozenému „vnucen“ rozhodnutím soudu a kdy výkon procesních práv touto osobou nemusí korespondovat s představami každého z účastníků.
69.
Ústavní soudÚstavní soud přitom nezastává názor, že by právě zmíněné přenesení oprávnění z insolvenčního věřitele na třetí osobu, tj. insolvenčního správceinsolvenčního správce, bylo – samo o sobě již z povahy věci samé (viz níže) – protiústavní. V opačném případě by totiž za rozpornou s čl. 6 Úmluvy musela být „automaticky“ shledána řada právních úprav těch zemí Evropské unie, kde výkon právě odpůrčího práva náleží výlučně insolvenčnímu správci, ostatně závadná by musela být z velké části platná právní úprava, neboť i v dalších řízeních se předpokládá, že budou vedena či se jich bude účastnit pouze insolvenční správceinsolvenční správce, jako je např. o vyloučení či vynětí věcí z majetkové podstaty [§ 225 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů]. V této souvislosti je možno připomenout třeba německou právní úpravu (viz již sub 14, 32, 33, 39), dle níž odporovat úkonům dlužníka je oprávněn výlučně insolvenční správceinsolvenční správce [§ 129 Insolvenzordnung (dále jen „InsO“)]; výjimku tvoří ta řízení, kde insolvenční správceinsolvenční správce (jinak je označován jako tzv. Anspruchsinhaber – viz např. Nerlich, J., Römermann, V. Insolvenzordnung. Kommentar. München: C. H. Beck, komentář k § 129, pozn. č. 22 n., stav 2016) nevystupuje (viz § 280, v minulosti § 313 odst. 2 InsO), popř. s výjimkou pro spotřebitelské insolvenční řízeníinsolvenční řízení (Andres, D., Leithaus, R., Dahl, M. Insolvenzordnung. Kommentar. 3. vydání. München: C. H. Beck, 2014, pozn. č. 14 k § 129); insolvenční věřitelé nemají na tento úkon bezprostřední vliv – jestliže insolvenční správceinsolvenční správce odmítne výkon svého práva, mohou se jen obrátit na insolvenční soudinsolvenční soud, který může po insolvenčním správciinsolvenčním správci vyžadovat plnění jeho povinnosti a případně jej volat k odpovědnosti (§ 58 a 59 InsO). Právě ochrana před nerovností věřitelů je jedním z důvodů této úpravy (viz Foerste, U. Insolvenzrecht. 4. vydání. München: C. H. Beck, s. 144).
70.
Významnou roli bude v tomto ohledu hrát právní postavení insolvenčního správceinsolvenčního správce z hlediska záruk nezávislého a nestranného výkonu dané funkce, případně existence kontrolních a opravných mechanismů pro případ protiprávní nečinnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce. V tomto bodě však Ústavní soudÚstavní soud žádnou překážku neshledal. Insolvenční správceInsolvenční správce je podle § 36 odst. 1 insolvenčního zákona povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí a vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře; to ve svém důsledku znamená, že je povinen chránit jejich tzv. společný zájem, který je nadřazen zájmům individuálním a který spočívá v rychlém, hospodárném a co nejvyšším uspokojení jejich zájmů [viz také § 1 písm. a) a § 2 písm. j), § 5 písm. a) insolvenčního zákona]; jeho činnost a postupy podléhají kontrole, resp. dohledu zejména insolvenčního souduinsolvenčního soudu a věřitelského výboru [§ 10 písm. b), § 58 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb.] a za svou činnost nese osobní i majetkovou odpovědnost [§ 23, § 31 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb.]. Nadto podání odpůrčí žaloby insolvenčním správceminsolvenčním správcem zákon neponechává pouze na jeho vlastním rozhodnutí, ale může o něm rozhodnout i věřitelský výbor (§ 239 odst. 2 insolvenčního zákona). Zde nelze nevidět, že v případě odpůrčí žaloby již jde o postup, který je hodnocen z hlediska tzv. společného zájmu, tedy výše majetkové podstaty, kdy je určení postupu rovněž věcí zvážení hospodářského zájmu (přínosnosti podání odpůrčí žaloby) věřitelskými orgány. Konečně jednotliví věřitelé se mohou obrátit na insolvenční soudinsolvenční soud, aby zasáhl v rámci své tzv. dohlédací činnosti [§ 10 písm. b), § 11 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb.], jsou-li názoru, že si insolvenční správceinsolvenční správce v daném ohledu neplní řádně své povinnosti.
71.
Vyjde-li Ústavní soudÚstavní soud z toho, že zákonné omezení jednotlivého věřitele podat odpůrčí žalobu představuje zásah do základního práva na soudní ochranu, konkrétně do jeho komponenty, jíž je právo na přístup k soudu, musí vzít v úvahu výše popsaná specifika, tedy že potřeba tohoto zásahu vzniká per se, a to v důsledku kolize s týmž právem, tj. právem na soudní ochranu, dle něhož musí mít každý zajištěnu možnost efektivně se domáhat svých práv soudní cestou. Efektivitu je nutno chápat ve smyslu nejen procesním, ale i časovém; rovné ochrany práv a oprávněných zájmů jednotlivců může být dosaženo pouze za předpokladu, že účastník soudního řízení má k dispozici potřebné procesní nástroje (a proto také je jejich minimální standard zaručen i v ústavní rovině), nemenšího významu z daného hlediska je i délka takového řízení, a to podle rčení „pozdě nalezená spravedlnost – žádná spravedlnost“; v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení přitom více než jinde platí, že „čas jsou peníze“, neboť s jeho délkou rostou náklady, které zmenšují majetkovou podstatu dlužníka, a tím i rozsah uspokojení jednotlivých věřitelů. Současně je zřejmé, že celková délka řízení bude narůstat v závislosti na počtu účastníků řízení a na rozsahu jejich procesních oprávnění, jakož i na povaze toho kterého řízení (přičemž právě insolvenční řízeníinsolvenční řízení je řízením poměrně komplikovaným).
72.
Ve svém návrhu navrhovatelka podrobila dané opatření tzv. testu proporcionality s tím výsledkem, že v něm očividně nemůže obstát. S tímto názorem se však Ústavní soudÚstavní soud neztotožnil. Jak již bylo zmíněno výše, určitá „kolektivizace“ výkonu procesních práv v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení je z povahy věci nezbytná, neboť bez ní nemůže být toto řízení efektivním, resp. funkčním. V konkrétní rovině je s ohledem na výše uvedené dostatečně zřejmé, že předmětné opatření sleduje legitimní cíl, tj. zvýšení efektivity insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, neboť dosavadní úprava představovaná zákonem o o konkursu a vyrovnání nebyla s to dostatečně efektivní vymáhání práv věřitelů zajistit, stejně tak Ústavní soudÚstavní soud nemá důvod se domnívat, že by nebylo možno tohoto cíle dosáhnout nebo že by zde existoval jiný způsob, jak zajistit kýžený stav, aniž by se to obešlo bez zásahu do daného procesního práva. V prvně uvedeném ohledu již bylo zmíněno, že omezení procesních práv účastníků řízení s sebou zpravidla nese i zrychlení soudního řízení, a lze sotva přepokládat, že by tomu mohlo být v tomto případě jinak. Z úřední činnosti je Ústavnímu souduÚstavnímu soudu známo, že délka předchozího řízení podle zákona o konkursu a vyrovnání byla značná, na čemž měla podíl i délka incidenčních řízení (viz také anketu Konkursních novin z roku 2005, dostupnou na http://www.kn.cz/clanek/jaka-delka-konkursu), navíc nová právní úprava v podobě insolvenčního zákona nejen teoreticky, ale také prakticky vede k podstatnému zkrácení délky insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení oproti řízení konkursnímu (viz důvodovou zprávu k zákonu č. 294/2013 Sb., dle níž bylo toto zkrácení trojnásobné). Argumentuje-li navrhovatelka tím, že existuje alternativní řešení, které vede ke stejnému výsledku, nelze jí přisvědčit, neboť není podstatné, zda dojde k navýšení počtu řízení o odpůrčí žalobě anebo počtu účastníků v jediném takovém řízení, protože pravidelným důsledkem prvního či druhého řešení bude rozšíření soudní agendy a v důsledku toho větší či menší prodloužení insolvenčního řízení. Stejně tak praxe ukazuje, že ani ostatní opatření ke zkrácení řízení nejsou zpravidla příliš efektivní. Mohlo by se prima facie jevit, že alternativní řešení je téměř „rovnocenné“, neboť dojde jen k malému prodloužení řízení, ale není tomu tak. Dané opatření nebylo opatřením jediným, a proto na ně nelze nahlížet izolovaně, tedy bez ohledu na celý systém úpravy insolvence. A do něho Ústavní soudÚstavní soud již jednou zasáhl, když „přiznal“ jednotlivému věřiteli tzv. popěrné oprávnění. Navíc danou argumentaci (o nezbytnosti osobního výkonu procesních práv) by bylo možno uplatnit i vůči ostatním incidenčním řízením (a případně řízením dalším), jichž se insolvenční správceinsolvenční správce účastní, neboť jejich výsledky mohou též ovlivnit výši uspokojení pohledávek věřitelů, což by vyžadovalo vybudování zcela nového systému insolvence. Skutečnost, že existují také jiné možnosti, jak by věřitelé mohli blokovat insolvenční řízeníinsolvenční řízení, Ústavní soudÚstavní soud za významnou nepovažuje, neboť neadekvátní délka soudního řízení nemusí být způsobena jen zneužitím práv, a každý krok, který povede (sám o sobě nebo ve spojení s dalšími) k jejímu zkrácení, je nutno hodnotit pozitivně. Nelze vyloučit, že z hlediska celého systému nějaké skutečně rovnocenné řešení existuje, ovšem k řešení této otázky Ústavní soudÚstavní soud není povolán, neboť by se v podstatě pasoval do role iniciačního zákonodárce, což mu, jak bylo vysvětleno výše, nepřísluší. Totéž se týká námitky o kladení důrazu na módní koncepce Law & Economics, jakkoli je zřejmé, že východiskem pro posuzování obecných východisek insolvence a insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení budou ekonomické zřetele, stejně jako v případě např. oborů zdravotnického a medicínského práva to budou poznatky lékařské vědy.
73.
Jde-li o otázku, zda dané omezení obstojí v testu proporcionality v užším smyslu, tedy zda újma na daném procesním oprávnění není nepřiměřená k danému cíli [viz např. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 9. 10. 1996 sp. zn. Pl. ÚS 15/96 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.)], Ústavní soud vzal v úvahu, že dané opatření má značný význam z hlediska ústavně zaručeného základního práva podle čl. 38 odst. 2 Listiny, kdy o jeho přínosnosti a potřebnosti nemá důvod pochybovat. Současně vzal v úvahu povahu zásahu do ústavně zaručeného práva na soudní ochranu i jeho rovněž nezanedbatelnou intenzitu, nicméně nejde o popření daného práva (čl. 4 odst. 4 Listiny), neboť to je (alespoň) vykonáváno zprostředkovaně. Navrhovatelka ve svém návrhu upozornila na různé slabiny či nedostatky platné právní úpravy, přičemž poukázala na možnosti jejich řešení, ovšem na základě takovéto skutečnosti nelze (bez dalšího) učinit závěr o její protiústavnosti, navíc je třeba vzít v úvahu, že sebelepší právní úprava nemůže zabránit jejímu porušování, obcházení či zneužívání jejími adresáty, anebo zajistit, aby byla vždy náležitě interpretována a aplikována orgány veřejné moci. Lze tedy shrnout, že z hlediska daného řízení by mohly k zásahu Ústavního souduÚstavního soudu vést relevantní zásadní tzv. systémové chyby v dané právní úpravě, jež by ve výsledku vedly k tomu, že se účastník řízení (insolvenční věřitel) nemůže účinně domáhat svého práva. A takovou chybu Ústavní soudÚstavní soud neshledal.
74.
Hlavní skupina výhrad navrhovatelky se týká právních záruk nezávislého výkonu funkce insolvenčního správceinsolvenčního správce. Navrhovatelka poukázala na možnost, že majoritní věřitel (obvykle podle ní bankabanka), který se dopustil odporovatelného jednání, by mohl vykonávat na insolvenčního správceinsolvenčního správce nátlak, aby odpůrčí žalobu nepodal. Ovšem insolvenční správceinsolvenční správce není, pokud jde o podání odpůrčí žaloby, na takovém věřiteli z právního hlediska závislý, neboť věřitelský výbor může rozhodnout pouze o podání, nikoliv nepodání odpůrčí žaloby (§ 239 odst. 2 insolvenčního zákona), a nese-li podání odpůrčí žaloby znaky svědomitého, resp. kvalifikovaného postupu (§ 36 odst. 1 insolvenčního zákona), mohl by insolvenční soud návrh na zproštění funkce [§ 32 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů] či snad odvolání z funkce [§ 31 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů] akceptovat jen stěží. Totéž platí, argumentuje-li navrhovatelka současnou situací v oblasti insolvencí s tím, že se zde pohybuje několik silných insolvenčních věřitelů – bankbank, na nichž je insolvenční správceinsolvenční správce do určité míry ekonomicky závislý, a kterým proto bude mít tendenci stranit třeba právě tím, že když se takový věřitel dopustí odporovatelného jednání, žalobu proti němu raději nepodá. Ani zde totiž nelze hovořit o systémové chybě, ale pouze o selhání jednotlivce, jenž podlehne možnému nátlaku či korupci insolvenčního věřitele nebo se jinak zpronevěří svým povinnostem. Není jistě možné vyloučit, že insolvenční správceinsolvenční správce přistoupí k výkonu své funkce tak, jak navrhovatelka popsala, nicméně takový přístup by nebyl z hlediska budoucího výkonu funkce příliš racionální, neboť právě zmíněný servilní postoj k jednomu z věřitelů v jednom insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení může mít za následek, že se takový insolvenční správceinsolvenční správce stane nepřijatelným pro jiné věřitele v dalších insolvenčních řízeníchinsolvenčních řízeních (kde ostatně může představovat riziko pro tohoto věřitele samotného). Bez významu není ani oprávnění věřitelského výboru rozhodnout, že je třeba žalobu podat, kdy i tento výbor má povinnost postupovat nestranně, tj. chránit zájem všech věřitelů, a za řádný výkon své funkce nese právní odpovědnost (§ 58 odst. 1, § 60 odst. 1 insolvenčního zákona). Ústavnímu souduÚstavnímu soudu není z jeho činnosti známo, že by bylo běžné, že by věřitelský výbor ovládal jediný věřitel, ostatně otázkou je, zda (za jakých okolností) by se mu skupování pohledávek mohlo ekonomicky vyplatit, nicméně v případě selhání věřitelského výboru a insolvenčního správceinsolvenčního správce zde stále zůstává možnost minoritního věřitele obrátit se na insolvenční soudinsolvenční soud, aby zasáhl v rámci své tzv. dohlédací činnosti. Navrhovatelka také upozornila na to, že možnost uplatnění případné náhrady škody na insolvenčním správciinsolvenčním správci či věřitelském výboru dostatečnou zárukou není, neboť vymáhání případného nároku by bylo problematické, protože v našem právu se neuplatňuje teorie tzv. ztráty šance (k jejímu možnému uplatnění je však třeba poukázat na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 20. 12. 2016 sp. zn. III. ÚS 3067/13), a také nikoliv každý dotčený věřitel bude ochoten podávat žalobu. I kdyby Ústavní soudÚstavní soud připustil, že v těchto případech může být preventivní působení odpovědnosti za škodu poněkud „slabší“, nelze přehlédnout, že jde o jednu z celého systému záruk, navíc je tato úvaha poněkud spekulativní, neboť otázky právní odpovědnosti podléhají neustálému vývoji, takže nelze s jistotou říci, že by poškozený věřitel neměl šanci na úspěch, stejně tak není možno předvídat, kolik věřitelů by žalobu podalo. Kromě toho nemůže být opomenuta ani možnost případného trestněprávního postihu, zvláště v době, kdy jde o oblast velmi pozorně sledovanou orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení.
75.
Výkon funkce insolvenčního správceinsolvenčního správce a vedení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení insolvenčními soudyinsolvenčními soudy (soudci) je někdy předmětem kritiky, to je však obvyklé tam, kde dochází k redistribuci majetku. V těchto oblastech širší přiznání procesních práv jednotlivým věřitelům může zmenšit prostor pro případné protiprávní jednání insolvenčního správceinsolvenčního správce a věřitelů (zvláště těch „velkých“), avšak na takovém tvrzení nelze založit závěr o neústavnosti napadené právní úpravy; ostatně předchozí právní úprava představovaná zákonem o konkursu a vyrovnání toto oprávnění obsahovala, aniž by takovému protiprávnímu jednání zabránila.
76.
Jak již bylo výše naznačeno, Ústavní soudÚstavní soud vnímá daný zásah, spočívající v nepřiznání aktivní legitimace jednotlivému věřiteli k podání odpůrčí žaloby, jako poměrně významný, nemůže jej však považovat za zásah do samotné podstaty práva obrátit se se „svou“ věcí na soud či jiný orgán podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny. Současně musí vzít v úvahu, že zde stojí z hlediska ústavnosti neméně významná hodnota „rychlosti řízení“; tu samozřejmě nelze chápat tak, že je hodnotou ve vztahu k ostatním hodnotám prioritní, a to v tom smyslu, že by opatření k zajištění rychlosti řízení mohlo být přijato na úkor podstaty některých ústavně zaručených procesních práv, jako je např. právo domáhat se u soudu ochrany svých práv [nález ze dne 1. 12. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 17/09 (N 250/55 SbNU 415; 9/2010 Sb.)], na které navazuje právo účastnit se soudního jednání [nález ze dne 30. 4. 2009 sp. zn. II. ÚS 2448/08 (N 106/53 SbNU 331) či právo vyjádřit se k návrhu [nález ze dne 26. 4. 2005 sp. zn. II. ÚS 310/04 (N 93/37 SbNU 269)].
77.
Současně je třeba vzít v úvahu, že insolvenční řízeníinsolvenční řízení není „běžným“ soudním řízením; nejde zde jen o mnohost jeho účastníků – insolvenčních věřitelů, ale i „mnohost řízení“, jež jsou v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení vedena, přehlédnout nelze ani to, že jednotlivý věřitel „nehraje jen sám za sebe“, neboť procesní úkony jím činěné se mohou projevit v právní sféře ostatních (a to nejen pozitivně). Navrhovatelka tak zejména přehlíží zásadní odlišnosti popěrného řízení a odpůrčího řízení, stejně jako Ústavním soudemÚstavním soudem v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 14/10 konstatovanou závaznost „rozhodnutí“ insolvenčního správceinsolvenčního správce o uznání nebo popření pohledávky (viz body 20 a 30 odůvodnění). Ze zvláštní povahy daného řízení plyne potřeba specifické právní regulace; tu je třeba posuzovat v její komplexnosti, nikoliv ji rozkládat na jednotlivé „stavební díly“, tj. jednotlivá řízení či úkony, které pak nelze stavět proti sobě (popěrné řízení a odpůrčí řízení mají jiný účel). Rozhodující by v takové situaci mělo být to, zda proces zjišťování (příp. zajišťování) aktiv a pasiv dlužníka vede k efektivní ochraně subjektivních práv věřitelů. Ústavní soudÚstavní soud přitom není přesvědčen, že by nutnou a jedině ústavně konformní podmínkou této efektivní ochrany bylo přiznání procesních práv věřitelům „v plném rozsahu“; taková právní úprava by byla jistě v určitém ohledu ideální (viz výše), nelze ji však preferovat „za každou cenu“, tedy pokud by to mělo být na úkor zmíněné efektivity ochrany subjektivních práv věřitelů. Z povahy věci tedy v zásadě vždy půjde o určitý kompromis mezi individuálním a kolektivním výkonem procesních práv věřitelů, podstatné ovšem bude to, zda příslušná úprava za daných okolností (v konkrétních společenských podmínkách) poskytuje procesní oprávnění v takové formě, jež je zárukou takové efektivní ochrany. Zákonodárce při hledání kompromisu mezi individuálním a kolektivním výkonem procesních práv věřitelů tak je oprávněn určit, že určitý procesní prostředek může být uplatněn jen v určité fázi insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení.
78.
Ohledně provedeného testu proporcionality v užším smyslu [viz např. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.)] tak Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že v obecné rovině nelze dospět k závěru, že by určité omezení osobního výkonu daného procesního oprávnění jednotlivým věřitelům muselo být považováno za nepřiměřené, neboť jednak v konečném důsledku nejde o omezení zcela zásadní, protože výkonem „jejich“ procesních práv je pověřena kvalifikovaná a jim odpovědná osoba, jednak dané opatření může být spojeno se značným přínosem v podobě zrychlení takového řízení, jehož dosavadní délka byla chápána jako významný společenský problém. Ústavní soud přitom neshledal, že by daná právní úprava v praxi selhávala, jde-li o efektivní ochranu subjektivních práv věřitelů; ostatně i samotná navrhovatelka nic takového netvrdila, pouze v teoretické rovině poukazovala na rizika v podobě trestné činnosti či zneužívání postavení majoritního věřitele, o čemž bylo pojednáno výše.
XII.
Závěr
79.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro zrušení napadených zákonných ustanovení, a proto návrh podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 421/2017 Sb. | Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 421/2017 Sb.
Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí
Vyhlášeno 11. 12. 2017, částka 149/2017
421
SDĚLENÍ
Energetického regulačního úřadu
ze dne 5. prosince 2017
o vydání cenových rozhodnutí
Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, podle § 17 odst. 6 písm. d) a § 17 odst. 11 a 12 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 5/2017 ze dne 21. listopadu 2017, kterým se stanovují regulované cenyceny související s dodávkou plynuplynu, dále cenové rozhodnutí č. 6/2017 ze dne 21. listopadu 2017, jímž se stanovují cenyceny za související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice a ostatní regulované cenyceny, a cenové rozhodnutí č. 7/2017 ze dne 21. listopadu 2017, kterým se stanovují cenyceny za související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice odběratelům ze sítí nízkého napětí.
Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 5/2017 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 24. listopadu 2017, v částce 7, cenové rozhodnutí č. 6/2017 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 24. listopadu 2017, v částce 8, a cenové rozhodnutí č. 7/2017 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 24. listopadu 2017, v částce 9. Uvedeným dnem uveřejnění nabyla cenová rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývají dnem 1. ledna 2018.
Předseda Rady Energetického regulačního úřadu:
Ing. Outrata v. r. |
Sdělení Českého statistického úřadu č. 420/2017 Sb. | Sdělení Českého statistického úřadu č. 420/2017 Sb.
Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Seznamu vybraného zboží a doplňkových statistických znaků
Vyhlášeno 11. 12. 2017, částka 149/2017
420
SDĚLENÍ
Českého statistického úřadu
ze dne 30. listopadu 2017
o aktualizaci Seznamu vybraného zboží a doplňkových statistických znaků
Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, a nařízení vlády č. 244/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona v oblasti statistiky, oznamuje s účinností od 1. ledna 2018 aktualizaci Seznamu vybraného zboží a doplňkových statistických znaků, stanoveného sdělením Českého statistického úřadu č. 247/2016 Sb., ve znění sdělení Českého statistického úřadu č. 405/2016 Sb.
Předmětem aktualizace Seznamu vybraného zboží a doplňkových služeb je zohlednění změn v kombinované nomenklatuře dle prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1925 ze dne 12. října 2017, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, s účinností od 1. ledna 2018. Změny v Seznamu vybraného zboží a doplňkových statistických znaků jsou uvedeny v příloze tohoto sdělení.
Sdělení a platné znění Seznamu vybraného zboží a doplňkových statistických znaků bude zveřejněno na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese https://www.czso.cz/csu/czso/intrastat_aktualni_informace.
Předsedkyně:
v z. Ing. Rojíček, Ph.D., v. r.
místopředseda
Příloha
Přehled změn v Seznamu vybraného zboží a doplňkových statistických znaků
Původní znění (účinnost do 31. 12. 2017):
Kód a název položky kombinované nomenklatury1)| Doplňkový dvoumístný číselný statistický znak a název vybraného zboží
---|---
38260010| Bionafta a její směsi, též obsahující méně než 70 % hmotnostních minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, monoalkyIestery mastných kyselin obsahující 96,5 % obj. nebo více esterů (FAMAE)| 70| Mono-alkylestery mastných kyselin, obsahující 96,5 % obj. nebo více esterů (např. MEŘO), pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů
99| Mono-alkylestery mastných kyselin, obsahující 96,5 % obj. nebo více esterů, pro jiné použití než pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí pro pohon motorů
Nové znění (účinnost od 1. 1. 2018):
Kód a název položky kombinované nomenklatury1)| Doplňkový dvoumístný číselný statistický znak a název vybraného zboží
---|---
38260010| Bionafta a její směsi, též obsahující méně než 70 % hmotnostních minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, monoalkylestery mastných kyselin obsahující 96,5 % hmotnostních nebo více esterů (FAMAE)| 70| Monoalkylestery mastných kyselin obsahující 96,5 % hmotnostních nebo více esterů (např. MEŘO), pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů
99| Monoalkylestery mastných kyselin obsahující 96,5 % hmotnostních nebo více esterů, pro jiné použití než pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů
1)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění. |
Vyhláška č. 419/2017 Sb. | Vyhláška č. 419/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění některé vyhlášky v souvislosti s úpravou služebních stejnokrojů zaměstnanců orgánů státní správy lesů, myslivosti a rybářství
Vyhlášeno 8. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 148/2017
* ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení
* ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky k provedení zákona o myslivosti
* ČÁST TŘETÍ - Změna vyhlášky k provedení zákona o rybářství
* ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÉ USTANOVENÍ
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2018
419
VYHLÁŠKA
ze dne 4. prosince 2017,
kterou se mění některé vyhlášky v souvislosti s úpravou služebních stejnokrojů zaměstnanců orgánů státní správy lesů, myslivosti a rybářství
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 51 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), podle § 68 k provedení § 61 odst. 5 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a podle § 32 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství):
ČÁST PRVNÍ
Změna vyhlášky o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení
Čl. I
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 79/1996 Sb., o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení, ve znění vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 52/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se věta první zrušuje.
2.
V § 1 odst. 1 se slovo „Stejnokroj“ nahrazuje slovy „Služební stejnokroj (dále jen „stejnokroj“)“.
3.
V § 1 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
4.
V § 2 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
5.
V § 4 odst. 2 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“ a slova „(přípustné stejnokrojové součásti)“ se zrušují.
6.
V § 4 odst. 2 se ve větě druhé zrušuje slovo „hnědé“.
7.
V § 4 odst. 3 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.
8.
Příloha č. 1 zní:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 79/1996 Sb.
Oděvní součásti stejnokroje
Muži| Ženy
---|---
Povinné součásti:
sako
kalhoty
vesta
košile zelená s dlouhými rukávy
košile bílá s dlouhými rukávy
vázanka zelená
tříčtvrteční kabát zelený s vložkou
čepice zimní
klobouk zelený
nízké boty
ponožky zelené
Přípustné součásti:
golfky zelené
košile zelená s krátkými rukávy
košile bílá s krátkými rukávy
hubertus zelený
bunda zelená
svetr zelený
šála zelená
pláštěnka zelená
kalhoty pracovní
boty pracovní
gumové nebo gumofilcové holínky
opasek
rukavice
služební brašna
návleky na boty| Povinné součásti:
sako
kalhoty
sukně
vesta
košile zelená s dlouhými rukávy
košile bílá s dlouhými rukávy
vázanka zelená
tříčtvrteční kabát zelený s vložkou
čepice zimní
klobouk zelený
nízké boty
ponožky zelené
punčochové kalhoty tělové barvy
Přípustné součásti:
golfky zelené
košile zelená s krátkými rukávy
košile bílá s krátkými rukávy
hubertus zelený
bunda zelená
svetr zelený
šála zelená
pláštěnka zelená
kalhoty pracovní
boty pracovní
gumové nebo gumofilcové holínky
opasek
rukavice
služební brašna
návleky na boty
.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna vyhlášky k provedení zákona o myslivosti
Čl. II
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění vyhlášky č. 350/2003 Sb. a vyhlášky č. 362/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 33 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 14 zní:
„(1)
Služební stejnokroj zaměstnanců vykonávajících státní správu myslivosti (dále jen „stejnokroj“) je totožný se stejnokrojem zaměstnanců orgánů státní správy lesů14), včetně vymezení jeho povinných oděvních součástí a přípustných oděvních součástí, které mohou být s povinnými oděvními součástmi kombinovány.
14)
§ 1 odst. 1 a příloha č. 1 k vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 79/1996 Sb., o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 33 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
3.
V § 33 odst. 3 se slova „je uvedeno v příloze č. 19 této vyhlášky (přípustné stejnokrojové součásti)“ nahrazují slovy „přípustnými stejnokrojovými součástmi“.
4.
Příloha č. 19 se zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna vyhlášky k provedení zákona o rybářství
Čl. III
Vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění vyhlášky č. 239/2006 Sb., vyhlášky č. 20/2010 Sb., vyhlášky č. 122/2010 Sb., vyhlášky č. 123/2016 Sb. a vyhlášky č. 336/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 24 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 12 zní:
„(1)
Služební stejnokroj zaměstnanců vykonávajících státní správu rybářství (dále jen „stejnokroj“) je totožný se stejnokrojem zaměstnanců orgánů státní správy lesů12), včetně vymezení jeho povinných oděvních součástí a přípustných oděvních součástí, které mohou být s povinnými oděvními součástmi kombinovány.
12)
§ 1 odst. 1 a příloha č. 1 k vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 79/1996 Sb., o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 24 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
3.
V § 24 odst. 3 se slova „je uvedeno v příloze č. 12“ nahrazují slovy „přípustnými stejnokrojovými součástmi“.
4.
Část přílohy č. 12 „Oděvní součásti služebního stejnokroje zaměstnanců orgánů státní správy rybářství“ se zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÉ USTANOVENÍ
Čl. IV
Služební stejnokroje podle právní úpravy ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky mohou být používány nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr:
Ing. Jurečka v. r. |
Vyhláška č. 418/2017 Sb. | Vyhláška č. 418/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 345/2012 Sb., o dispečerském řízení plynárenské soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení
Vyhlášeno 8. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2019, částka 148/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 345/2012 Sb., o dispečerském řízení plynárenské soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2019
418
VYHLÁŠKA
ze dne 1. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 345/2012 Sb., o dispečerském řízení plynárenské soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 165/2012 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 345/2012 Sb., o dispečerském řízení plynárenské soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení, se mění takto:
1.
V § 5 odst. 5 se slova „tak, aby umožnil bezpečné a spolehlivé řízení soustavy“ zrušují.
2.
V § 6 odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
předpověď provozu na daný plynárenský den zpřesňovanou v jeho průběhu a na následující plynárenský den včetně hodinové předpovědi spotřeby plynu pro celé území České republiky,“.
Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e).
3.
V § 6 odst. 1 písm. b) se za slova „zpracovaný na základě“ vkládají slova „hodinových předpovědí spotřeby plynu na daný plynárenský den zpřesňovaných v jeho průběhu a hodinových předpovědí spotřeby plynu pro následující plynárenský den přejímaných od provozovatelů distribučních soustav,“.
4.
V § 6 odst. 2 se za slovo „termínech“ vkládají slova „v souladu s § 18“.
5.
V § 7 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a hodinové předpovědi spotřeby plynu na daný plynárenský den“.
6.
V § 8 odst. 1 se slovo „měsíčně“ nahrazuje slovem „denně“.
7.
V § 10 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
řízení provozu distribuční soustavy podle průběžně sledovaných provozních parametrů a hodinové předpovědi spotřeby plynu v distribuční soustavě na daný plynárenský den, zpřesňované v jeho průběhu ve spolupráci s dispečinky propojených distribučních soustav,“.
8.
V § 18 odstavec 4 zní:
„(4)
Provozovatelé distribučních soustav předávají denně do 22.00 hodin provozovateli přepravní soustavy hodinové předpovědi spotřeby plynu na následující plynárenský den v členění podle jednotlivých distribučních zón.“.
9.
V § 18 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Provozovatelé distribučních soustav předávají v průběhu plynárenského dne provozovateli přepravní soustavy hodinové předpovědi spotřeby plynu na daný plynárenský den v členění podle jednotlivých distribučních zón.
(6)
Provozovatelé distribučních soustav předávají údaje uvedené v odstavci 5 v 8.00 hodin, ve 14.00 hodin a ve 22.00 hodin a s každou významnou změnou hodinové předpovědi spotřeby plynu v distribuční soustavě.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7.
10.
V § 18 odstavec 7 zní:
„(7)
Údaje podle odstavce 1 písm. a) a odstavců 4 a 5 se předávají elektronicky.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.
Ministr:
Ing. Havlíček, MBA, v. r. |
Vyhláška č. 416/2017 Sb. | Vyhláška č. 416/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění vyhlášky č. 270/2017 Sb.
Vyhlášeno 8. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 147/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění vyhlášky č. 270/2017 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
416
VYHLÁŠKA
ze dne 30. listopadu 2017,
kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění vyhlášky č. 270/2017 Sb.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 19, § 23 odst. 3 a § 26 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 49/2009 Sb. a zákona č. 82/2015 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění vyhlášky č. 270/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odstavec 3 zní:
„(3)
Asistent pedagoga, k jehož činnosti jsou stanoveny předpoklady v § 20 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících, zajišťuje zejména
a)
přímou pedagogickou činnost při vzdělávání a výchově podle přesně stanovených postupů a pokynů učitele nebo vychovatele zaměřenou na individuální podporu žáků a práce související s touto přímou pedagogickou činností,
b)
podporu žáka v dosahování vzdělávacích cílů při výuce a při přípravě na výuku, žák je přitom veden k nejvyšší možné míře samostatnosti,
c)
výchovné práce zaměřené na vytváření základních pracovních, hygienických a jiných návyků a další činnosti spojené s nácvikem sociálních kompetencí.“.
Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.
2.
V § 5 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Asistent pedagoga, k jehož činnosti jsou stanoveny předpoklady v § 20 odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících, zajišťuje zejména
a)
pomocné výchovné práce zaměřené na podporu pedagoga zvláště při práci se skupinou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,
b)
pomocné organizační činnosti při vzdělávání skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,
c)
pomoc při adaptaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na školní prostředí,
d)
pomoc při komunikaci se žáky, zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází,
e)
nezbytnou pomoc žákům při sebeobsluze a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby,
f)
pomocné výchovné práce spojené s nácvikem sociálních kompetencí žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
(5)
Jednomu žákovi nelze doporučit současně více než jedno podpůrné opatření spočívající ve využití asistenta pedagoga. Asistent pedagoga uvedený v odstavci 3 může za tím účelem zajišťovat i činnosti uvedené v odstavci 4.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.
3.
V § 16 se na konci textu odstavce 4 doplňuje věta „V případě vyhodnocení doporučení k využití asistenta pedagoga, tlumočníka českého znakového jazyka nebo přepisovatele pro neslyšící školské poradenské zařízení vždy posoudí také, zda rozsah hodin doporučeného podpůrného opatření odpovídá potřebám žáka.“.
4.
V § 17 odst. 4 a 5 větě druhé se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.
5.
V příloze č. 1 oddíle 2 tabulka včetně poznámek pod čarou č. 4 až 8 zní:
„ I. Normovaná roční finanční náročnost podpůrných opatření osobního charakteru se stanoví vztahem (zaokrouhleno na desítky nahoru):
a) je-li činnost realizována učitelem, včetně učitele, který získal kvalifikaci podle § 7 odst. 2, § 8 odst. 2 nebo § 9 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „pedagogický pracovník školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky“):
P1 = PTp x 12 x 1,Proc
b) je-li činnost realizována asistentem pedagoga podle § 5 odst. 3:
P2 = PTap x 12 x 1,Proc
c) je-li činnost realizována asistentem pedagoga podle § 5 odst. 4:
P4 = PTap1 x 12 x 1,Proc
d) je-li činnost realizována pracovníky poskytujícími poradenské služby ve škole (školním psychologem s kvalifikací podle § 19 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo školním speciálním pedagogem s kvalifikací podle § 18 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů):
P3 = PTpm x 12 x 1,Proc| kde:
PTp je platový tarif v 5. platovém stupni v 12. platové třídě stanovený podle jiného právního předpisu4),
PTap je platový tarif v 5. platovém stupni v 8. platové třídě stanovený podle jiného právního předpisu4),
PTap1 je platový tarif v 5. platovém stupni v 5. platové třídě stanovený podle jiného právního předpisu4),
PTpm je platový tarif v 5. platovém stupni ve 13. platové třídě stanovený podle jiného právního předpisu4),
Proc je součtem procent sazby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti5), jehož poplatníkem je zaměstnavatel, procent sazby pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance6), a procent, v jejichž výši se stanoví základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb7).
---|---
II. Normovaná hodinová finanční náročnost podpůrných opatření se stanoví vztahem (zaokrouhleno na jednotky nahoru):
je-li činnost realizována tlumočníkem českého znakového jazyka nebo přepisovatelem pro neslyšící:
N1 = PTtp x 1,Proc/160| kde:
PTtp je platový tarif v 7. platovém stupni vil. platové třídě stanovený podle jiného právního předpisu8),
Proc je součtem procent sazby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti5), jehož poplatníkem je zaměstnavatel, procent sazby pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance6), a procent, v jejichž výši se stanoví základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb7).
4)
§ 5 odst. 5 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
5)
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 5 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.“.
6.
V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce Podpůrná opatření třetího stupně u podbodu III. 3. 1 B) se ve třetím sloupci slova „0,25 úvazku / 1 žák“ zrušují.
7.
V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce Podpůrná opatření třetího stupně u podbodu III. 3. 1 B) ve školském zařízení se ve čtvrtém sloupci text „P2 x 0,25“ zrušuje.
8.
V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce Podpůrná opatření třetího stupně bod 5 Personální podpora zní:
„ 5.
Personální podpora
A) ve škole
B) ve školském zařízení| III. 5.
Personální podpora| Podpůrná opatření ve třetím stupni zahrnují využívání asistenta pedagoga, využívání dalších pedagogických pracovníků, a to zejména školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga, pokud ve škole pracuje. Pokud je počet žáků vyšší a není možné dělit třídu, může škola rozšířit asistenční podporu nebo je možné doplnit výuku o přítomnost dalšího pedagoga. Podpora se specifikuje podle požadavků na podporu pedagogické práce s žákem ve výuce, na podporu pohybu, orientace v prostoru, komunikace a sebeobsluhy.|
---|---|---|---
| III. 5. 1 A
Asistent pedagoga podle § 5 odst. 3 sdílený| Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje činnost asistenta pedagoga vymezenou v § 5 odst. 3 při jeho vzdělávání, přitom jeho přítomnost není nezbytná po celou dobu vyučování, může tak být využíván i pro další žáky s obdobnou potřebou tohoto podpůrného opatření.
Rozsah podpory se stanovuje podle náročnosti podpory na 1 žáka nebo skupinu žáků. Ve třídě tak mohou být vzděláváni další žáci, jejichž potřeba asistenta pedagoga bude obdobná, v maximálním počtu 4. Speciální vzdělávací potřeby žáků, pro jejichž vzdělávání je nezbytná podpora pedagoga asistentem pedagoga, nemusí být stejného druhu.
Rozsah podpory týdně:
a) 9 hodin přímé pedagogické činnosti (normovaná finanční náročnost k tomu počítá s 1 hodinou práce související s přímou pedagogickou činností)
b) 14 hodin přímé pedagogické činnosti (normovaná finanční náročnost k tomu počítá s 1,556 hodiny práce související s přímou pedagogickou činností)
c) 18 hodin přímé pedagogické činnosti (normovaná finanční náročnost k tomu počítá se 2 hodinami práce související s přímou pedagogickou činností)
d) 23 hodin přímé pedagogické činnosti (normovaná finanční náročnost k tomu počítá s 2,556 hodiny práce související s přímou pedagogickou činností)
e) 27 hodin přímé pedagogické činnosti (normovaná finanční náročnost k tomu počítá se 3 hodinami práce související s přímou pedagogickou činností)
Školské poradenské zařízení doporučí rozsah potřeby přímé pedagogické činnosti. Jestliže potřeba neodpovídá přesně možnostem rozsahu podpory týdně podle této přílohy, doporučí školské poradenské zařízení tu z možností rozsahu podpory týdně, která je svým rozsahem nejbližší vyšší. Normovaná finanční náročnost zohledňuje i nezbytnou potřebu práce související s přímou pedagogickou činností v poměru 1:9. Konkrétní rozsah práce související s přímou pedagogickou činností školské poradenské zařízení neurčuje.| a): P2 x 0,25
b): P2 x 0,3889
c): P2 x 0,5
d): P2 x 0,6389
e): P2 x 0,75
| III. 5. 1 B
Asistent pedagoga podle § 5 odst. 3| Pro podporu aktivit žáka ve školském zařízení, nevykonává-li právnická osoba vůči žákovi rovněž činnost školy. Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje činnost asistenta pedagoga vymezenou v § 5 odst. 3.
Rozsah podpory týdně:
9 hodin přímé pedagogické činnosti
Normovaná finanční náročnost zohledňuje i nezbytnou potřebu práce související s přímou pedagogickou činností (1 hodina).| P2 x 0,25
III. 5. 2 A
Asistent
pedagoga podle § 5 odst. 4
sdílený| Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje činnost asistenta pedagoga vymezenou v § 5 odst. 4 při jeho vzdělávání, přitom jeho přítomnost není nezbytná po celou dobu vyučování, může tak být využíván i pro další žáky s obdobnou potřebou tohoto podpůrného opatření.
Rozsah podpory se stanovuje podle náročnosti podpory na 1 žáka nebo skupinu žáků. Ve třídě tak mohou být vzděláváni další žáci, jejichž potřeba asistenta pedagoga bude obdobná, v maximálním počtu 4. Speciální vzdělávací potřeby žáků, pro jejichž vzdělávání je nezbytná podpora pedagoga asistentem pedagoga, nemusí být stejného druhu.
Rozsah podpory týdně:
a) 9 hodin přímé pedagogické činnosti (normovaná finanční náročnost k tomu počítá s 1 hodinou práce související s přímou pedagogickou činností)
b) 14 hodin přímé pedagogické činnosti (normovaná finanční náročnost k tomu počítá s 1,556 hodiny práce související s přímou pedagogickou činností)
c) 18 hodin přímé pedagogické činnosti (normovaná finanční náročnost k tomu počítá se 2 hodinami práce související s přímou pedagogickou činností)
d) 23 hodin přímé pedagogické činnosti (normovaná finanční náročnost k tomu počítá s 2,556 hodiny práce související s přímou pedagogickou činností)
e) 27 hodin přímé pedagogické činnosti (normovaná finanční náročnost k tomu počítá se 3 hodinami práce související s přímou pedagogickou činností)
Školské poradenské zařízení doporučí rozsah potřeby přímé pedagogické činnosti. Jestliže potřeba neodpovídá přesně možnostem rozsahu podpory týdně podle této přílohy, doporučí školské poradenské zařízení tu z možností rozsahu podpory týdně, která je svým rozsahem nejbližší vyšší. Normovaná finanční náročnost zohledňuje i nezbytnou potřebu práce související s přímou pedagogickou činností v poměru 1:9. Konkrétní rozsah práce související s přímou pedagogickou činností školské poradenské zařízení neurčuje.| a): P4 x 0,25
b): P4x 0,3889
c): P4 x 0,5
d): P4 x 0,6389
e): P4 x 0,75
| III. 5. 2 B
Asistent pedagoga podle § 5 odst. 4| Pro podporu aktivit žáka ve školském zařízení, nevykonává-li právnická osoba vůči žákovi rovněž činnost školy. Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje činnost asistenta pedagoga vymezenou v § 5 odst. 4.
Rozsah podpory týdně:
9 hodin přímé pedagogické činnosti
Normovaná finanční náročnost zohledňuje i nezbytnou potřebu práce související s přímou pedagogickou činností (1 hodina).| P4 x 0,25
| III. 5. 3 A
Další pedagogický pracovník| V případech, kdy jsou ve třídě, oddělení nebo studijní skupině více než 4 žáci uvedení v § 16 odst. 9 zákona anebo je výuka žáků ve zdůvodněných případech natolik náročná, že již nepostačuje podpora asistentem pedagoga, je možné doplnit výuku o dalšího pedagogického pracovníka (skladba žáků vyžadujících podpůrná opatření).
Rozsah podpory: 0,5 úvazku pedagogického pracovníka| P1 x 0,5
III. 5. 4 A
Školní psycholog/
školní speciální pedagog| Pokud je ve škole souběh okolností (lokalita, počet žáků s potřebou podpory, skladba žáků vyžadujících podpůrná opatření ve třetím stupni), které vyžadují přítomnost školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga, je navržena podpora těmito odborníky.| a)
0,5 úvazku školní psycholog
P3 x 0,5
b)
0,5 úvazku školní speciální pedagog
P3 x 0,5
“.
9.
V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce Podpůrná opatření čtvrtého stupně bod 5 Personální podpora zní:
„ 5.
Personální podpora
A) ve škole
B) ve školském zařízení| IV. 5.
Personální podpora| Umožňuje podporu pedagogického pracovníka a současně žáka v případech, kdy je proces vzdělávání znesnadněn obtížemi žáka, které vyžadují další osobu k podpoře vzdělávacího procesu. Umožňuje využívání podpůrného opatření asistenta pedagoga, dalších pedagogických pracovníků, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící, školního psychologa a školního speciálního pedagoga.|
---|---|---|---
IV. 5. 1 A
Asistent pedagoga podle § 5 odst. 3| Toto podpůrné opatření se využije, pokud speciální vzdělávací potřeby žáka vyžadují využití asistenta pedagoga ve větším rozsahu než u variant podpůrného opatření III. 5. 1 A; rozsah doporučené pedagogické činnosti odpovídá vzdělávání ve škole, jakož i době vzdělávání a poskytování školských služeb ve školském zařízení, pokud jeho činnost vykonává stejná právnická osoba.
Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje činnost asistenta pedagoga vymezenou v § 5 odst. 3.
Pokud se při vzdělávání žáka využívá činnost asistenta pedagoga, umožní škola po dobu delší nepřítomnosti žáka ve škole, kdy mu jeho zdravotní stav znemožňuje přítomnost na vzdělávání, vzdělávání žáka prostřednictvím asistenta pedagoga, který podporuje vzdělávání žáka společně s pedagogy školy a zajišťuje komunikaci mezi školou, žákem a jeho rodinou.
Rozsah podpory týdně:
a) 32 hodin přímé pedagogické činnosti (normovaná finanční náročnost k tomu počítá s 3,556 hodiny práce související s přímou pedagogickou činností)
b) 36 hodin přímé pedagogické činnosti (normovaná finanční náročnost k tomu počítá s 4 hodinami práce související s přímou pedagogickou činností)
Školské poradenské zařízení doporučí rozsah potřeby přímé pedagogické činnosti. Jestliže potřeba neodpovídá přesně možnostem rozsahu podpory týdně podle této přílohy, doporučí školské poradenské zařízení tu z možností rozsahu podpory týdně, která je svým rozsahem nejbližší vyšší. Normovaná finanční náročnost zohledňuje i nezbytnou potřebu práce související s přímou pedagogickou činností v poměru 1:9. Konkrétní rozsah práce související s přímou pedagogickou činností školské poradenské zařízení neurčuje.| a) P2 x 0,8889
b) P2 x 1,0
IV. 5. 2 A
Asistent pedagoga podle § 5 odst. 4| Toto podpůrné opatření se využije, pokud speciální vzdělávací potřeby žáka vyžadují využití asistenta pedagoga ve větším rozsahu než u variant podpůrného opatření III. 5. 2 A; rozsah doporučené pedagogické činnosti odpovídá vzdělávání ve škole, jakož i době vzdělávání a poskytování školských služeb ve školském zařízení, pokud jeho činnost vykonává stejná právnická osoba.
Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje činnost asistenta pedagoga vymezenou v § 5 odst. 4.
Pokud se při vzdělávání žáka využívá činnost asistenta pedagoga, umožní škola po dobu delší nepřítomnosti žáka ve škole, kdy mu jeho zdravotní stav znemožňuje přítomnost na vzdělávání, vzdělávání žáka prostřednictvím asistenta pedagoga, který podporuje vzdělávání žáka společně s pedagogy školy a zajišťuje komunikaci mezi školou, žákem a jeho rodinou.
Rozsah podpory týdně:
a) 32 hodin přímé pedagogické činnosti (normovaná finanční náročnost k tomu počítá s 3,556 hodiny práce související s přímou pedagogickou činností)
b) 36 hodin přímé pedagogické činnosti (normovaná finanční náročnost k tomu počítá s 4 hodinami práce související s přímou pedagogickou činností)
Školské poradenské zařízení doporučí rozsah potřeby přímé pedagogické činnosti. Jestliže potřeba neodpovídá přesně možnostem rozsahu podpory týdně podle této přílohy, doporučí školské poradenské zařízení tu z možností rozsahu podpory týdně, která je svým rozsahem nejbližší vyšší. Normovaná finanční náročnost zohledňuje i nezbytnou potřebu práce související s přímou pedagogickou činností v poměru 1:9. Konkrétní rozsah práce související s přímou pedagogickou činností školské poradenské zařízení neurčuje.| a) P4 x 0,8889
b) P4 x 1,0
IV. 5. 3 A
Tlumočník českého znakového jazyka| a) Pro neslyšícího žáka, který nemůže vnímat mluvenou řeč sluchem, pro něhož je český znakový jazyk jazykem preferovaným, je využíván po celou dobu vyučování, na všech úrovních vzdělávání (předškolní, základní, střední, vyšší odborné) tlumočník českého znakového jazyka. Tlumočník českého znakového jazyka může být využíván i pro skupinu žáků a dále pro komunikaci s vrstevníky ve škole.
Rozsah práce: odpovídá délce výuky žáka,
40 h/týden/(včetně služeb pro školské zařízení, pokud vykonává jeho činnost stejná osoba, jako činnost školy). V časové dotaci na práci tlumočníka je třeba zohlednit potřebu přípravy tlumočení a činnost tlumočníka v době přestávek mezi vyučováním/vyučovacími hodinami.| N1 x počet hodin/rok*
b) Pro neslyšícího žáka, který využívá přednostně jiné typy komunikačních prostředků a český znakový jazyk není jeho preferovaným jazykem, rozhoduje o jeho potřebnosti a rozsahu jeho působení ve výuce školské poradenské zařízení na základě preferencí žáka a jeho potřeb. Vzdělávání těchto žáků vyžaduje přítomnost přepisovatele pro neslyšící.| N1 x počet hodin/rok*
IV. 5. 4 AB
Přepisovatel pro neslyšící| Žák, který nemůže vnímat mluvenou řeč sluchem nebo ji může vnímat omezeně a jeho preferovaným jazykem je český jazyk nebo komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob z něj vycházející, většinou využívá služeb přepisovatele pro neslyšící. Vždy je však nutno respektovat preference žáka.
Při využití technické podpory (plátno, tablety atd.) je možné využití přepisu pro více osob současně.
Rozsah práce: po dobu vyučování žáka
40 h/týden/žák (včetně služeb pro školské zařízení, pokud jeho činnost vykonává stejná osoba jako činnost školy)| N1 x počet hodin/rok*
IV. 5. 5 B| Pokud žák navštěvuje školu a školské zařízení, jejichž činnost vykonávají různé osoby, a jeho zapojení do činností školského zařízení vyžaduje služby:
a) asistenta pedagoga podle § 5 odst. 3,
b) asistenta pedagoga podle § 5 odst. 4,
c) tlumočníka českého znakového jazyka
d) nebo přepisovatele pro neslyšící, jsou služby těchto odborníků zajištěny na dobu nezbytně nutnou.
Rozsah práce: a) a b) 9 hodin přímé pedagogické činnosti týdně (normovaná finanční náročnost zohledňuje i nezbytnou potřebu práce související s přímou pedagogickou činností v rozsahu 1 hodiny týdně);
c) a d) po dobu vzdělávání žáka| a):
P2 x 0,25
b):
P4 x 0,25
c):
N1 x počet hodin/rok*
d):
N1 x počet hodin/rok*
IV. 5. 6
Další pedagogický pracovník| Výuka žáka vyžaduje přítomnost dalšího pedagogického pracovníka.
Rozsah práce: 0,5 úvazku| P1 x 0,5
IV. 5. 7
Školní psycholog / školní speciální pedagog| Pokud vzdělávání ve škole ovlivňuje souběh okolností podstatných pro kvalitu vzdělávání (lokalita, počet a skladba žáků s potřebou podpůrných opatření), je žádoucí přítomnost školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga, je navržena podpora těmito odborníky.| a) školní psycholog:
P3 x 0,5
b) školní speciální pedagog:
P3 x 0,5
IV. 5. 8
Další nepedagogický pracovník| Pokud charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje přítomnost další osoby zejména osobního asistenta, případně jiné osoby poskytující podporu v průběhu vzdělávání, umožní škola nebo školské zařízení jeho přítomnost na základě a v rozsahu stanoveném v doporučení.|
*)
Počet hodin/rok pro stanovení normované finanční náročnosti se přiřadí podle tabulky uvedené v části C.“.
10.
V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce Podpůrná opatření pátého stupně bod 5 Personální podpora zní:
„ 5\\. Personální Podpora| V. 5
Personální podpora| Umožňuje podporu pedagogického pracovníka a současně žáka v případech, kdy je proces vzdělávání znesnadněn charakterem speciálních vzdělávacích potřeb žáka, které vyžadují další osobu k podpoře vzdělávacího procesu.|
---|---|---|---
V. 5. 1
Asistent pedagoga podle § 5 odst. 3| Toto podpůrné opatření se využije, pokud speciální vzdělávací potřeby žáka vyžadují využití asistenta pedagoga ve větším rozsahu než u variant podpůrného opatření III. 5. 1 A a IV. 5. 1 A; rozsah doporučené pedagogické činnosti odpovídá vzdělávání ve škole, jakož i době vzdělávání a poskytování školských služeb ve školském zařízení, pokud jeho činnost vykonává stejná právnická osoba.
Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje činnost asistenta pedagoga vymezenou v § 5 odst. 3. Asistent pedagoga je využíván v rozsahu celé výuky žáka.
Rozsah podpory týdně:
36 hodin přímé pedagogické činnosti.
Normovaná finanční náročnost k tomu počítá se 4 hodinami práce související s přímou pedagogickou činností.| P2 x 1,0
V. 5. 2
Asistent pedagoga podle § 5 odst. 4| Toto podpůrné opatření se využije, pokud speciální vzdělávací potřeby žáka vyžadují využití asistenta pedagoga ve větším rozsahu než u variant podpůrného opatření III. 5. 2 A a IV. 5. 2 A; rozsah doporučené pedagogické činnosti odpovídá vzdělávání ve škole, jakož i době vzdělávání a poskytování školských služeb ve školském zařízení, pokud jeho činnost vykonává stejná právnická osoba.
Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje činnost asistenta pedagoga vymezenou v § 5 odst. 4. Asistent pedagoga je využíván v rozsahu celé výuky žáka.
Rozsah podpory týdně:
36 hodin přímé pedagogické činnosti.
Normovaná finanční náročnost k tomu počítá s 4 hodinami práce související s přímou pedagogickou činností.| P4 x 1,0
V. 5. 3
Tlumočník českého znakového jazyka| a) Pro žáka, který nemůže vnímat mluvenou řeč sluchem, pro něhož je český znakový jazyk jazykem preferovaným, je využíván po celou dobu vyučování tlumočník českého znakového jazyka. Tlumočník českého znakového jazyka může být využíván i pro skupinu žáků a dále pro komunikaci s vrstevníky ve škole.
Rozsah práce: odpovídá délce výuky žáka,
40 h/týden/žák - (včetně služeb pro školské zařízení, pokud vykonává jeho činnost stejná osoba, jako činnost školy). V časové dotaci na práci tlumočníka je třeba zohlednit potřebu přípravy tlumočení a přestávky, v zájmu kvality práce tlumočníka.
b) Pro neslyšícího žáka, který využívá přednostně jiné typy komunikačních prostředků a český znakový jazyk není jeho preferovaným jazykem, stanovuje školské poradenské zařízení potřebnost a rozsah působení tlumočníka českého znakového jazyka ve výuce na základě preferencí žáka a jeho potřeb. Vzdělávání těchto žáků vyžaduje přítomnost přepisovatele pro neslyšící.
Rozsah práce:
40 h/týden/žák - (včetně služeb pro školské zařízení, pokud vykonává jeho činnost stejná osoba, jako činnost školy)| a):
N1 x počet hodin/rok*
b):
N1 x počet hodin/rok*
V. 5. 4
Přepisovatel pro neslyšící| Žák, který nemůže vnímat mluvenou řeč sluchem nebo ji může vnímat omezeně a jeho preferovaným jazykem je český jazyk nebo komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob z něj vycházející, využívá zejména služeb přepisovatele pro neslyšící; vždy je však nutno respektovat preference a potřeby žáka.
Rozsah práce: po dobu vyučování žáka
40 h/týden/žák - (včetně služeb pro školské zařízení, pokud jeho činnost vykonává stejná osoba jako činnost školy)| N1 x počet hodin/rok*
V. 5. 5 B| Pokud žák navštěvuje školu a školské zařízení, jejichž činnost vykonávají různé osoby, a jeho zapojení do činností školského zařízení vyžaduje služby:
a) asistenta pedagoga podle § 5 odst. 3
b) asistenta pedagoga podle § 5 odst. 4,
c) tlumočníka českého znakového jazyka
d) nebo přepisovatele pro neslyšící, Rozsah práce:
a) a b) 9 hodin přímé pedagogické činnosti týdně (normovaná finanční náročnost zohledňuje i nezbytnou potřebu práce související s přímou pedagogickou činností v rozsahu 1 hodiny týdně);
c) po dobu vzdělávání žáka
d) po dobu vzdělávání žáka| a):
P2 x 0,25
b):
P4 x 0,25
c):
N1 x počet hodin/rok*
d):
N1 x počet hodin/rok*
V. 5. 6
Další pedagogický pracovník| Výuka vyžaduje přítomnost dalšího pedagogického pracovníka ve třídě po celou dobu výuky.| P1
V. 5. 7
Školní speciální pedagog| Školní speciální pedagog podporuje vzdělávání žáků s nejvyšší mírou podpory.| P3 x 0,5
V. 5. 8
Další nepedagogičtí pracovníci| Pokud charakter obtíží žáka vyžaduje přítomnost další osoby, zejména osobního asistenta, případně další osoby pro vzdělávání žáka nezbytné, umožní škola jeho přítomnost na základě doporučení školského poradenského zařízení.|
“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Poskytování podpůrného opatřenípodpůrného opatření na základě doporučení vydaného přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se řídí dosavadními právními předpisy.
2.
Normovaná finanční náročnost pro účely poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu podpůrného opatřenípodpůrného opatření doporučeného podle vyhlášky č. 27/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se však ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky řídí pravidly pro podpůrné opatřenípodpůrné opatření podle vyhlášky č. 27/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, které je tomuto podpůrnému opatřenípodpůrnému opatření svou povahou a účelem nejbližší. V případě asistenta pedagoga podle dosavadních právních předpisů je tomuto podpůrnému opatřenípodpůrnému opatření svou povahou a účelem nejbližší asistent pedagoga podle § 5 odst. 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, s odpovídajícím stupněm podpůrného opatřenípodpůrného opatření a rozsahem činnosti.
3.
Školská poradenská zařízení poprvé doporučí podpůrná opatřenípodpůrná opatření podle vyhlášky č. 27/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, po uplynutí 3 měsíců ode dne vyhlášení této vyhlášky; do uplynutí této doby doporučují podpůrná opatřenípodpůrná opatření podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení bodu 2 zůstává nedotčeno.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr:
prof. PhDr. Štech, CSc., v. r. |
Vyhláška č. 414/2017 Sb. | Vyhláška č. 414/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky, ve znění vyhlášky č. 254/2013 Sb.
Vyhlášeno 7. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 146/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky, ve znění vyhlášky č. 254/2013 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
414
VYHLÁŠKA
ze dne 30. listopadu 2017,
kterou se mění vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky, ve znění vyhlášky č. 254/2013 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví po předchozím projednání s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti stanoví podle § 114 odst. 3 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), k provedení § 80 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 70/2013 Sb. a zákona č. 66/2017 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky, ve znění vyhlášky č. 254/2013 Sb., se mění takto:
1.
§ 16 se zrušuje.
2.
V § 17 se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 1 až 4.
3.
V § 17 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
4.
V § 17 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr:
JUDr. Ing. Ludvík, MBA, v. r. |
Vyhláška č. 411/2017 Sb. | Vyhláška č. 411/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 7. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 146/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění vyhlášky č. 372/2015 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
411
VYHLÁŠKA
ze dne 1. prosince 2017,
kterou se mění vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 221/2015 Sb. a zákona č. 462/2016 Sb., k provedení § 4 odst. 8, § 29 odst. 4 a § 30 odst. 9:
Čl. I
Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění vyhlášky č. 372/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 písm. e) se slova „seznamu všech inventurních soupisů, dodatečných inventurních soupisů, inventurních zápisů a inventurních závěrů a“ zrušují.
2.
V § 2 písm. h) v části věty před středníkem se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „dodatečný inventurní soupis“ se vkládají slova „nebo zjednodušený inventurní soupis“.
3.
V § 2 písm. k) se za slova „dodatečným inventurním soupisem“ vkládají slova „, zjednodušeným inventurním soupisem“.
4.
V § 2 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) a q), která znějí:
„p)
zjednodušenou inventurou činnosti prováděné při inventarizaci jiných pasiv vykazovaných na jednotlivých položkách položek C.I. a C.II. rozvahy s výjimkou položky C.I.3., které jsou nutné pro vyhotovení zjednodušených inventurních soupisů,
q)
zjednodušeným inventurním soupisem průkazný účetní záznam, kterým vybraná účetní jednotka prokazuje alespoň přírůstky a úbytky stavu jiných pasiv za účetní období, které byly zjištěny zjednodušenou inventurou.“.
5.
V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „dodatečných inventurních soupisů“ vkládají slova „, zjednodušených inventurních soupisů“.
6.
V § 3 odst. 1 písm. h) se za slova „dodatečných inventurních soupisů“ vkládají slova „, zjednodušených inventurních soupisů“.
7.
V § 3 odst. 1 písm. n) se za slova „dodatečném inventurním soupisu“ vkládají slova „, zjednodušeném inventurním soupisu“.
8.
V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, pokud tyto skutečnosti nevyplývají z vnitřního předpisu nebo jiné dokumentace“.
9.
V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Příloha inventarizační zprávy obsahuje seznam inventurních soupisů, dodatečných inventurních soupisů, zjednodušených inventurních soupisů, inventurních zápisů a inventurních závěrů, pokud tyto skutečnosti nevyplývají z vnitřního předpisu nebo jiné dokumentace.“.
10.
V § 5 odst. 3 se slovo „a“ nahrazuje čárkou, za slova „dodatečných inventurních soupisů“ se vkládají slova „a zjednodušených inventurních soupisů“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, pokud tyto skutečnosti nevyplývají z vnitřního předpisu nebo jiné dokumentace“.
11.
V nadpisu § 8 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „dodatečný inventurní soupis“ se vkládají slova „a zjednodušený inventurní soupis“.
12.
V § 8 odst. 1 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „dodatečný inventurní soupis“ se vkládají slova „a zjednodušený inventurní soupis“.
13.
V § 8 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „dodatečné inventurní soupisy“ se vkládají slova „a zjednodušené inventurní soupisy“.
14.
V § 8 odst. 2 písm. c) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo zjednodušeného inventurního soupisu“.
15.
V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
v případě zjednodušeného inventurního soupisu přírůstky a úbytky stavu jiných pasiv, které byly zjištěny zjednodušenou inventurou, včetně počátečních a konečných stavů.“.
16.
V § 8 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, pokud tyto skutečnosti nevyplývají z vnitřního předpisu nebo jiné dokumentace“.
17.
V § 8 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, pokud tyto skutečnosti nevyplývají z vnitřního předpisu nebo jiné dokumentace“.
18.
V § 8 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Příloha zjednodušeného inventurního soupisu obsahuje alespoň seznam všech inventarizačních evidencí, které byly využity při zjišťování přírůstků a úbytků, pokud tyto skutečnosti nevyplývají z vnitřního předpisu nebo jiné dokumentace.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
19.
V § 8 odst. 6 se slovo „i“ nahrazuje čárkou a za slova „dodatečného inventurního soupisu“ se vkládají slova „i zjednodušeného inventurního soupisu“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
V účetním období započatém před 1. lednem 2018 se použije vyhláška č. 270/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
2.
Účetní jednotka může ustanovení vyhlášky č. 270/2010 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, použít pro inventarizaci majetku a závazků související s účetním obdobím roku 2017.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr:
Ing. Pilný v. r. |
Vyhláška č. 409/2017 Sb. | Vyhláška č. 409/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 7. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 145/2017
* Čl. I - Příloha č. 1 k vyhlášce č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 331/2006 Sb., vyhlášky č. 390/2007 Sb., vyhlášky č. 194/2008 Sb., vyhlášky č. 15/2009 Sb., vyhlášky č. 484/2009 Sb.,
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
409
VYHLÁŠKA
ze dne 29. listopadu 2017,
kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 21 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování):
Čl. I
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 331/2006 Sb., vyhlášky č. 390/2007 Sb., vyhlášky č. 194/2008 Sb., vyhlášky č. 15/2009 Sb., vyhlášky č. 484/2009 Sb., vyhlášky č. 384/2010 Sb., vyhlášky č. 441/2011 Sb., vyhlášky č. 456/2012 Sb., vyhlášky č. 401/2013 Sb., vyhlášky č. 346/2014 Sb., vyhlášky č. 89/2015 Sb. a vyhlášky č. 411/2016 Sb., se mění takto:
1.
V části „Jihočeský kraj“, písm. e) se za slovo „Deštná,“ vkládá slovo „Hatín,“, za slova „Nová Včelnice,“ se vkládá slovo „Plavsko,“ a za slova „Pluhův Žďár,“ se vkládá slovo „Roseč,“.
2.
V části „Jihočeský kraj“, písm. j) se za slovo „Vlastiboř,“ vkládá slovo „Vlkov,“.
3.
V části „Jihomoravský kraj“, písm. t) se za slovo „Běhařovice,“ vkládá slovo „Bezkov,“.
4.
V části „Karlovarský kraj“, písm. c) se za slovo „Dalovice,“ vkládá slovo „Děpoltovice,“.
5.
V části „Královéhradecký kraj“, písm. d) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Bašnice,“.
6.
V části „Moravskoslezský kraj“, písm. n) se za slovo „Lichnov,“ vkládá slovo „Liptaň,“.
7.
V části „Olomoucký kraj“, písm. i) se za slovo „Prosenice,“ vkládá slovo „Přestavlky,“, za slovo „Tučín,“ se vkládá slovo „Uhřičice,“ a za slovo „Výkleky,“ se vkládá slovo „Žákovice,“.
8.
V části „Pardubický kraj“, písm. d) se za slova „Horní Bradlo,“ vkládá slovo „Hošťalovice,“.
9.
V části „Pardubický kraj“, písm. g) se za slova „Horní Újezd,“ vkládá slovo „Chmelík,“.
10.
V části „Pardubický kraj“, písm. h) se za slovo „Křenov,“ vkládá slovo „Kunčina,“.
11.
V části „Pardubický kraj“, písm. k) se za slovo „Sopřeč,“ vkládá slovo „Strašov,“.
12.
V části „Plzeňský kraj“, písm. d) se za slovo „Blížejov,“ vkládá slovo „Čermná,“.
13.
V části „Plzeňský kraj“, písm. h) se za slovo „Pernarec,“ vkládá slovo „Pňovany,“.
14.
V části „Plzeňský kraj“, písm. l) se za slovo „Bukovec,“ vkládá slovo „Černovice,“.
15.
V části „Středočeský kraj“, písm. d) se za slovo „Horky,“ vkládá slovo „Krchleby,“.
16.
V části „Středočeský kraj“, písm. e) se za slovo „Hradištko,“ vkládá slovo „Hvozdnice,“.
17.
V části „Středočeský kraj“, písm. j) se za slova „Jestřabí Lhota,“ vkládá slovo „Kbel,“.
18.
V části „Středočeský kraj“, písm. o) se za slovo „Chotětov,“ vkládá slovo „Chudíř,“.
19.
V části „Středočeský kraj“, písm. p) se za slovo „Chocnějovice,“ vkládá slovo „Jivina,“.
20.
V části „Středočeský kraj“, písm. r) se za slovo „Třebestovice,“ vkládá slovo „Velenka,“.
21.
V části „Středočeský kraj“ se na konci textu písmene t) doplňuje slovo „, Zduchovice“.
22.
V části „Středočeský kraj“, písm. u) se za slovo „Jesenice,“ vkládají slova „Karlova Ves,“.
23.
V části „Kraj Vysočina“, písm. m) se za slovo „Římov,“ vkládá slovo „Smrk,“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr:
Chovanec v. r. |
Vyhláška č. 408/2017 Sb. | Vyhláška č. 408/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 7. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 145/2017
* Čl. I - Příloha č. 1 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění vyhlášky č. 356/2012 Sb., vyhlášky č. 409/2012 Sb. a vyhlášky č. 388/2013 Sb., zní:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
408
VYHLÁŠKA
ze dne 29. listopadu 2017,
kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 37 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 331/2012 Sb. a zákona č. 313/2013 Sb., k provedení § 9 odst. 13 tohoto zákona:
Čl. I
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění vyhlášky č. 356/2012 Sb., vyhlášky č. 409/2012 Sb. a vyhlášky č. 388/2013 Sb., zní:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 388/2011 Sb.
Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám se zdravotním postižením, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku
I.
Zvláštní pomůcky určené osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí
1.
Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
a)
dodatečná úprava motorového vozidla; jedná se o úpravy vyžadující montáž, například ruční ovládání, usnadňování nastupování, nakládání vozíku,
b)
stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC, a to včetně stavebních prací spojených s rozšířením dveří v rámci uzpůsobení koupelny a WC; jedná se o stavební práce a s nimi nezbytně související materiál na úpravu, nikoli však o obklady, podlahové krytiny, sanitu apod.
2.
Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. c), d), g), j) a k) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
speciální komponenty osobního počítače, například uzpůsobená klávesnice, myš, speciální programové vybavení umožňující ovládání počítače ústy, pohybem očí nebo pohybem hlavy.
3.
Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. a), b), d) až i) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
a)
nájezdové ližiny,
b)
přenosná rampa,
c)
schodolez,
d)
svislá zdvihací plošina, včetně instalace,
e)
šikmá zvedací plošina, včetně instalace,
f)
stropní zvedací systém, včetně instalace,
g)
roštová rampa, včetně instalace.
4.
Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. a) až g), i) a j) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě.
5.
Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. a), b), d), i) a l) přílohy k zákonu, je určena tato zvláštní pomůcka:
schodišťová sedačka, včetně instalace.
II.
Zvláštní pomůcky určené těžce zrakově postiženým osobám
1.
Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
a)
kalkulátor s hlasovým výstupem,
b)
digitální zápisník pro zrakově postižené s hlasovým výstupem nebo braillským displejem,
c)
speciální programové vybavení pro zrakově postižené,
d)
elektronická orientační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé; jedná se o akustické orientační majáky, vysílačky pro ovládání akustických orientačních majáků, pomůcky na zachytávání vysokých překážek,
e)
multifunkční elektronická komunikační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé; jedná se o stolní nebo mobilní telefony se zvětšenou a kontrastní klávesnicí, ozvučené mobilní telefony nebo tablety se speciálními funkcemi či příslušenstvím pro zrakově postižené,
f)
měřící přístroje pro domácnost s hlasovým nebo hmatovým výstupem.
2.
Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 písm. a) a b) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
a)
vodicí pes,
b)
psací stroj pro nevidomé,
c)
popisovací kleště pro nevidomé,
d)
indikátor barev pro nevidomé,
e)
braillský displej pro nevidomé,
f)
tiskárna reliéfních znaků pro nevidomé,
g)
hlasové popisovače pro nevidomé a hluchoslepé,
h)
digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem.
3.
Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 písm. a) až c) přílohy k zákonu, je určena tato zvláštní pomůcka:
diktafon.
4.
Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 písm. b) až d) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
a)
kamerová zvětšovací lupa,
b)
digitální zvětšovací lupa.
III.
Zvláštní pomůcky určené těžce sluchově postiženým osobám
1.
Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
a)
signalizační systémy nahrazující zvukové signály světelnou či vibrační signalizací, včetně instalace; jedná se například o signalizaci pláče dítěte, bytového zvonku, domovního zvonku, telefonního zvonění či výstražných jevů,
b)
speciální programové vybavení pro edukaci a reedukaci sluchu umožňující nácvik mluvení, odezírání nebo znakového jazyka; jedná se o aplikace do telefonu a programy do osobního počítače.
2.
Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. b) přílohy k zákonu, je určena tato zvláštní pomůcka:
individuální indukční smyčka.
3.
Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. c) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
a)
elektronická orientační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé; jedná se o akustické orientační majáky, vysílačky pro ovládání akustických orientačních majáků, pomůcky na zachytávání vysokých překážek,
b)
multifunkční elektronická komunikační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé; jedná se o stolní nebo mobilní telefony se zvětšenou a kontrastní klávesnicí, ozvučené mobilní telefony nebo tablety se speciálními funkcemi či příslušenstvím pro zrakově postižené.
4.
Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. b) a c) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
a)
zařízení způsobilé k reprodukci rozhlasového nebo televizního vysílání anebo k reprodukci zvukových nebo zvukově obrazových záznamů,
b)
telefonní zesilovač,
c)
soustava speciálních pomůcek pro přenos zvuku; jedná se o soustavu složenou z mikrofonu, přijímače a speciálního sluchadla.
5.
Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. a) a b) přílohy k zákonu, je určena tato zvláštní pomůcka:
zařízení pro vizuální komunikaci umožňující on-line tlumočení do znakového jazyka; jedná se o zařízení s podporou 3G a LTE (4G) internetu, předním fotoaparátem minimálně 2 Mpx a displejem minimálně 6“.
IV.
Zvláštní pomůcky určené osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 4 přílohy k zákonu
Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 4 přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
a)
motorové vozidlo,
b)
speciální zádržné systémy, nikoli však běžné dětské autosedačky.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Nařízení vlády č. 407/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 407/2017 Sb.
Nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2018 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení
Vyhlášeno 7. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 145/2017
* § 1 - (1) Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 za kalendářní měsíc částku:
* § 2 - Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 pro
* § 3 - Ustanovení § 1 a 2 se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2018.
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Aktuální znění od 1. 1. 2018
407
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 29. listopadu 2017,
kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2018 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení
Vláda nařizuje podle § 28 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
(1)
Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 za kalendářní měsíc částku:
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona| Kč
---|---
jedna| 1 988
dvě| 2 721
tři| 3 558
čtyři a více| 4 291
(2)
Výše částek, které se započítávají za pevná paliva podle § 25 odst. 1 písm. c) zákona, činí pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 za kalendářní měsíc:
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona| Kč
---|---
jedna| 746
dvě| 1 020
tři| 1 335
čtyři a více| 1 649
§ 2
Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 pro
a)
bydlení v bytechbytech užívaných na základě nájemní smlouvy:
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona| Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
---|---
Praha| více než 100 000| 50 000 – 99 999| 10 000 – 49 999| do 9 999
jedna| 7 870| 6 227| 5 928| 5 036| 4 844
dvě| 11 186| 8 938| 8 530| 7 308| 7 046
tři| 15 116| 12 176| 11 642| 10 045| 9 702
čtyři a více| 18 827| 15 282| 14 639| 12 712| 12 299
b)
bydlení v družstevních bytechbytech a bytechbytech vlastníků:
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona| Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
---|---
Praha| více než 100 000| 50 000 – 99 999| 10 000 – 49 999| do 9 999
jedna| 4 420| 4 420| 4 420| 4 420| 4 420
dvě| 6 489| 6 489| 6 489| 6 489| 6 489
tři| 8 939| 8 939| 8 939| 8 939| 8 939
čtyři a více| 11 298| 11 298| 11 298| 11 298| 11 298
§ 3
Ustanovení § 1 a 2 se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2018.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministryně práce a sociálních věcí:
Mgr. Marksová v. r. |
Nařízení vlády č. 406/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 406/2017 Sb.
Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady)
Vyhlášeno 7. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 145/2017
* § 1 - Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce,
* § 2 - (1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2017, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se podle § 1 nezvyšuje.
* § 3 - Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
* § 4 - Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené podle tohoto nařízení, přísluší od 1. ledna 2018.
* § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Aktuální znění od 1. 1. 2018
406
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 29. listopadu 2017
o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady)
Vláda nařizuje podle § 271u odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb.:
§ 1
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancůmzaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších právních předpisů1), se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů2), a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 3,5 %.
§ 2
(1)
Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2017, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se podle § 1 nezvyšuje.
(2)
Úprava podle § 1 se provede bez žádosti zaměstnancezaměstnance nebo pozůstalých; na žádost zaměstnancezaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, nebo o důchodovém pojištění.
(3)
Úprava podle § 1 se provede na žádost zaměstnancezaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, účinné před 1. červnem 1994.
§ 3
Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony.
§ 4
Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené podle tohoto nařízení, přísluší od 1. ledna 2018.
§ 5
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministryně práce a sociálních věcí:
Mgr. Marksová v. r.
1)
§ 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění.
§ 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení.
§ 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při pracovních úrazech a nemocech z povolání.
§ 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.
§ 193, 195, 197 a 199 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce.
2)
Nařízení vlády č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 318/1997 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 320/1998 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 283/1999 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 18/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 464/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 60/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 482/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 67/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 534/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 557/2006 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 366/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 447/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 417/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 9/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 483/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 439/2013 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 306/2014 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).
Nařízení vlády č. 351/2015 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).
Nařízení vlády č. 433/2016 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady). |
Vyhláška č. 405/2017 Sb. | Vyhláška č. 405/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., a vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr
Vyhlášeno 7. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 144/2017
* ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (283/2021 Sb.)
405
VYHLÁŠKA
ze dne 24. listopadu 2017,
kterou se mění vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., a vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 193 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb., a § 92 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek:
ČÁST DRUHÁ
Změna vyhlášky o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr
Čl. III
Vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládá slovo „projektové“ a slova „přílohy č. 6 k vyhlášce“ se nahrazují slovem „vyhlášky“.
2.
V § 2 odst. 1 písm. b) se slova „přílohy č. 3, 5, 6 nebo 9 k vyhlášce“ nahrazují slovem „vyhlášky“.
3.
V § 2 odst. 1 písm. c) se slova „přílohy č. 8 k vyhlášce“ nahrazují slovem „vyhlášky“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministryně:
Ing. Šlechtová v. r.
1)
Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
§ 12 a 13 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
§ 13 vyhlášky č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Například zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Vyhláška č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 404/2017 Sb. | Vyhláška č. 404/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 465/2012 Sb., o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence
Vyhlášeno 4. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 143/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 465/2012 Sb., o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 2018
404
VYHLÁŠKA
ze dne 28. listopadu 2017,
kterou se mění vyhláška č. 465/2012 Sb., o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence
Český telekomunikační úřad stanoví podle § 41 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 212/2013 Sb. a zákona č. 319/2015 Sb., k provedení § 33a odst. 2:
Čl. I
Vyhláška č. 465/2012 Sb., o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence, se mění takto:
1.
§ 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Přiměřený zisk
Přiměřený zisk držitele poštovní licence se stanoví ve výši 6,36 % z ekonomicky oprávněných nákladů přiřazených základním poštovním službám a službám spojeným s přístupem k poštovní infrastruktuře.“.
2.
Příloha zní:
„Příloha k vyhlášce č. 465/2012 Sb.
Výkazy - výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů
Tabulka č. 1: Náklady a výnosy podle činnosti
704kB
Tabulka č. 2: Náklady služeb v druhovém členění a výnosy podle služeb
864kB
Tabulka č. 3: Náklady služeb podle technologie zpracování a výnosy podle služeb
908kB
Tabulka č. 4: Náklady na jednotlivé typy režijních nákladů
512kB
Tabulka č. 5: Náklady, které se nepřiřazují, a nekalkulované výnosy
754kB
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Předseda Rady:
Ing. Mgr. Novák v. r. |
Vyhláška č. 403/2017 Sb. | Vyhláška č. 403/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 4. 12. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 143/2017
* Čl. I - Příloha k vyhlášce č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 344/2015 Sb. a vyhlášky č. 432/2016 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
403
VYHLÁŠKA
ze dne 27. listopadu 2017,
kterou se mění vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle § 17 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 483/2001 Sb.:
Čl. I
Příloha k vyhlášce č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 344/2015 Sb. a vyhlášky č. 432/2016 Sb., se mění takto:
1.
V níže uvedených položkách katastrálních území průměrná základní cena v Kč/m2 zní:
„ Název katastrálního území| Průměrná základní cena v Kč/m2| Kód ČSÚ| Kód NUTS 3
---|---|---|---
Albeřice u Hradiště| 3,68| 917923| CZ041| Karlovarský kraj
Babín| 3,63| 765821| CZ063| Kraj Vysočina
Běleč u Litně| 5,42| 685232| CZ020| Středočeský kraj
Bohuslav| 1,52| 678848| CZ032| Plzeňský kraj
Bohuslav u Poutnova| 2,96| 726648| CZ041| Karlovarský kraj
Boječnice| 5,30| 607291| CZ032| Plzeňský kraj
Bošovice| 10,77| 608599| CZ064| Jihomoravský kraj
Bozkov| 3,82| 608742| CZ051| Liberecký kraj
Brantice| 5,14| 609480| CZ080| Moravskoslezský kraj
Bražec u Těšetic| 2,37| 930041| CZ041| Karlovarský kraj
Budčeves| 13,13| 615188| CZ052| Královéhradecký kraj
Cítov| 10,02| 617849| CZ020| Středočeský kraj
Čejkovice u Jičína| 15,55| 723738| CZ052| Královéhradecký kraj
Černá Voda| 3,80| 619922| CZ071| Olomoucký kraj
Černousy| 7,10| 620505| CZ051| Liberecký kraj
České Heřmanice| 11,10| 622567| CZ053| Pardubický kraj
Český Herálec| 3,02| 638323| CZ063| Kraj Vysočina
Dělouš| 6,27| 775894| CZ042| Ústecký kraj
Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu| 6,26| 626571| CZ063| Kraj Vysočina
Dolní Hraničná| 6,27| 725561| CZ041| Karlovarský kraj
Dolní Ročov| 5,07| 740241| CZ042| Ústecký kraj
Domašov u Jeseníka| 1,72| 601772| CZ071| Olomoucký kraj
Dražov| 2,47| 632325| CZ041| Karlovarský kraj
Dražovice| 12,46| 632350| CZ064| Jihomoravský kraj
Encovany| 7,59| 634379| CZ042| Ústecký kraj
Eš| 5,78| 634433| CZ063| Kraj Vysočina
Háje nad Jizerou| 2,37| 636622| CZ051| Liberecký kraj
Hajniště u Duchcova| 3,58| 658324| CZ042| Ústecký kraj
Herálec na Moravě| 2,51| 638358| CZ063| Kraj Vysočina
Heroltice u Jihlavy| 5,13| 638421| CZ063| Kraj Vysočina
Hlinky| 2,50| 632317| CZ041| Karlovarský kraj
Horky u Stínavy| 4,45| 924270| CZ071| Olomoucký kraj
Horní Lhota u Luhačovic| 3,56| 643289| CZ072| Zlínský kraj
Horní Myslová| 4,91| 643581| CZ063| Kraj Vysočina
Horní Ročov| 5,51| 740250| CZ042| Ústecký kraj
Horní Štěpánov| 3,35| 644439| CZ071| Olomoucký kraj
Horní Životice| 3,67| 644714| CZ080| Moravskoslezský kraj
Horská Kvilda| 1,91| 697869| CZ032| Plzeňský kraj
Hrdlovka| 11,26| 798673| CZ042| Ústecký kraj
Chleny| 7,62| 651206| CZ052| Královéhradecký kraj
Chlum pod Táborem| 2,17| 686735| CZ051| Liberecký kraj
Janovice u Frýdku-Místku| 2,87| 657107| CZ080| Moravskoslezský kraj
Jelení u Nových Hamrů| 2,23| 706159| CZ041| Karlovarský kraj
Jezdkovice| 9,95| 659380| CZ080| Moravskoslezský kraj
Kašava| 3,46| 664341| CZ072| Zlínský kraj
Kocanda| 3,20| 638340| CZ063| Kraj Vysočina
Kolešov| 8,21| 668095| CZ020| Středočeský kraj
Košov| 2,39| 686743| CZ051| Liberecký kraj
Košťany| 5,08| 670961| CZ042| Ústecký kraj
Kramolín u Křešína| 5,14| 676136| CZ063| Kraj Vysočina
Křakov| 8,71| 747335| CZ032| Plzeňský kraj
Kunčice| 8,58| 677078| CZ071| Olomoucký kraj
Kunějov| 2,72| 624314| CZ031| Jihočeský kraj
Květnov| 2,51| 758949| CZ063| Kraj Vysočina
Lhota u Vsetína| 2,04| 681245| CZ072| Zlínský kraj
Lhoty u Potštejna| 5,74| 681539| CZ052| Královéhradecký kraj
Liteň| 5,19| 685267| CZ020| Středočeský kraj
Litenčice| 6,18| 685275| CZ072| Zlínský kraj
Lomy u Kunžaku| 2,99| 624322| CZ031| Jihočeský kraj
Loučná Hora| 12,96| 750930| CZ052| Královéhradecký kraj
Lukavec u Pacova| 5,09| 688771| CZ063| Kraj Vysočina
Mahouš| 6,90| 689769| CZ031| Jihočeský kraj
Malá Losenice| 3,75| 690147| CZ063| Kraj Vysočina
Malé Hoštice| 10,93| 711870| CZ080| Moravskoslezský kraj
Malešice| 5,72| 732451| CZ010| Hlavní město Praha
Mažice| 6,20| 790711| CZ031| Jihočeský kraj
Michalovice u Velkých Žernosek| 3,68| 779440| CZ042| Ústecký kraj
Milotice nad Opavou| 1,90| 695181| CZ080| Moravskoslezský kraj
Milovice u Mikulova| 12,29| 695211| CZ064| Jihomoravský kraj
Mostec| 4,42| 763195| CZ041| Karlovarský kraj
Myšenec| 6,03| 700789| CZ031| Jihočeský kraj
Nedaříž| 3,55| 710440| CZ051| Liberecký kraj
Nedomice| 8,09| 717100| CZ020| Středočeský kraj
Nedvězí u Říčan| 13,86| 702323| CZ010| Hlavní město Praha
Německý Chloumek| 2,43| 657743| CZ041| Karlovarský kraj
Neratov v Orlických horách| 1,36| 600997| CZ052| Královéhradecký kraj
Nová Dědina u Konice| 6,25| 705047| CZ071| Olomoucký kraj
Nové Sedliště| 4,41| 754650| CZ032| Plzeňský kraj
Nový Dvůr u Opavy| 11,38| 707309| CZ080| Moravskoslezský kraj
Oborná| 2,41| 613231| CZ080| Moravskoslezský kraj
Ohníč| 7,56| 709239| CZ042| Ústecký kraj
Ohnišťovice| 8,03| 707767| CZ032| Plzeňský kraj
Olbramovice u Moravského Krumlova| 13,46| 709930| CZ064| Jihomoravský kraj
Oldřichov v Hájích| 2,42| 710016| CZ051| Liberecký kraj
Ovčáry u Dřís| 6,01| 717118| CZ020| Středočeský kraj
Pikov| 3,65| 607690| CZ031| Jihočeský kraj
Počenice| 14,63| 723126| CZ072| Zlínský kraj
Podeřiště| 6,00| 691241| CZ031| Jihočeský kraj
Podhradí u Jičína| 14,06| 723746| CZ052| Královéhradecký kraj
Polepy| 9,12| 725200| CZ042| Ústecký kraj
Pomezí nad Ohří| 4,36| 725587| CZ041| Karlovarský kraj
Prameny| 2,06| 732842| CZ041| Karlovarský kraj
Předmostí| 15,05| 734977| CZ071| Olomoucký kraj
Příkrý| 2,80| 736031| CZ051| Liberecký kraj
Radošov u Kyselky| 4,77| 678694| CZ041| Karlovarský kraj
Rudné| 1,69| 702641| CZ041| Karlovarský kraj
Rýdeč| 4,75| 744051| CZ042| Ústecký kraj
Řetouň| 5,07| 744069| CZ042| Ústecký kraj
Řídeč| 5,38| 696986| CZ071| Olomoucký kraj
Sedlatice| 3,61| 746517| CZ063| Kraj Vysočina
Slatinky| 12,99| 749826| CZ071| Olomoucký kraj
Snědovice| 13,58| 751359| CZ042| Ústecký kraj
Srbice| 7,41| 752941| CZ042| Ústecký kraj
Stará Červená Voda| 5,21| 753688| CZ071| Olomoucký kraj
Staré Heřminovy| 2,71| 754307| CZ080| Moravskoslezský kraj
Staré Křečany| 3,39| 754439| CZ042| Ústecký kraj
Stebno u Dubic| 4,10| 755419| CZ042| Ústecký kraj
Stínava| 5,32| 755494| CZ071| Olomoucký kraj
Stoječín| 2,12| 623130| CZ031| Jihočeský kraj
Strabenice| 6,48| 755753| CZ072| Zlínský kraj
Střížovice u Snědovic| 11,90| 751367| CZ042| Ústecký kraj
Suchá u Stebna| 4,25| 755427| CZ042| Ústecký kraj
Suché Lazce| 8,04| 759180| CZ080| Moravskoslezský kraj
Suchovršice| 3,85| 759309| CZ052| Královéhradecký kraj
Světec| 6,87| 760366| CZ042| Ústecký kraj
Svíba| 1,79| 645273| CZ031| Jihočeský kraj
Štítary u Krásné| 3,52| 673366| CZ041| Karlovarský kraj
Štíty-město| 2,55| 763993| CZ071| Olomoucký kraj
Štrbice| 3,84| 760374| CZ042| Ústecký kraj
Tálín| 5,67| 765015| CZ031| Jihočeský kraj
Tehov| 5,97| 765295| CZ020| Středočeský kraj
Tetčiněves| 8,97| 766887| CZ042| Ústecký kraj
Tetětice| 13,89| 723134| CZ072| Zlínský kraj
Tišnovská Nová Ves| 5,55| 767531| CZ064| Jihomoravský kraj
Tlustovousy| 10,93| 771414| CZ020| Středočeský kraj
Trotina| 7,53| 768618| CZ052| Královéhradecký kraj
Třemešné| 3,18| 770680| CZ032| Plzeňský kraj
Třesov| 8,58| 637467| CZ063| Kraj Vysočina
Úlovice| 4,92| 740268| CZ042| Ústecký kraj
Úsov-město| 10,61| 774782| CZ071| Olomoucký kraj
Václavy| 4,80| 776050| CZ020| Středočeský kraj
Valašská Polanka| 2,54| 776271| CZ072| Zlínský kraj
Valteřice v Krkonoších| 2,89| 776661| CZ051| Liberecký kraj
Velká Ves| 4,30| 778656| CZ063| Kraj Vysočina
Velký Radkov I| 1,49| 740110| CZ032| Plzeňský kraj
Velký Radkov II| 1,52| 799050| CZ032| Plzeňský kraj
Velký Vřešťov| 9,09| 779831| CZ052| Královéhradecký kraj
Věrovany| 16,01| 780260| CZ071| Olomoucký kraj
Verušice| 4,68| 797758| CZ041| Karlovarský kraj
Víchovská Lhota| 1,49| 781797| CZ051| Liberecký kraj
Vranová u Letovic| 4,84| 785431| CZ064| Jihomoravský kraj
Vrskmaň| 7,57| 786586| CZ042| Ústecký kraj
Všebořice| 4,38| 775118| CZ042| Ústecký kraj
Všesulov| 7,14| 787477| CZ020| Středočeský kraj
Vysoká Pec u Nejdku| 1,68| 702668| CZ041| Karlovarský kraj
Zábřezí| 7,28| 768626| CZ052| Královéhradecký kraj
Zádolí u Trnova| 8,81| 768367| CZ052| Královéhradecký kraj
Zahnašovice| 17,75| 789780| CZ072| Zlínský kraj
Záhornice| 8,69| 768375| CZ052| Královéhradecký kraj
Zdebuzeves| 4,91| 792187| CZ020| Středočeský kraj
Zdobín| 6,65| 768634| CZ052| Královéhradecký kraj
Zvěrkovice u Týna nad Vltavou| 6,51| 614009| CZ031| Jihočeský kraj
Žestov| 1,84| 750263| CZ031| Jihočeský kraj
“.
2.
V řádku katastrální území Dolní Kamenice u Staňkova se slova „Dolní Kamenice u Staňkova“ nahrazují slovy „Dolní Kamenice u Holýšova“.
3.
Za řádek katastrální území „Horky u Srní“ se vkládá nový řádek:
„ Horky u Stínavy| 4,45| 924270| CZ071| Olomoucký kraj
---|---|---|---|---
“.
4.
Řádek katastrální území Radonice u Hradiště se zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Ministr:
Ing. Jurečka v. r. |
Nařízení vlády č. 399/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 399/2017 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 11. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 140/2017
* ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě
* ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o katalogu správních činností
* ČÁST TŘETÍ - Změna nařízení vlády, kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2018
399
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. listopadu 2017,
kterým se mění nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 123 odst. 6 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., podle § 145 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, a podle § 116 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů:
ČÁST PRVNÍ
Změna nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě
Čl. I
Příloha k nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, se mění takto:
1.
V písmenu A 1. ČÁSTI DÍLU 1.01 v povolání 1.01.13 se ve sloupci Platová třída číslo „15“ nahrazuje číslem „14“.
2.
V písmenu A 1. ČÁSTI DÍLU 1.02 v povolání 1.02.03 se ve sloupci Platová třída číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
3.
V písmenu A 2. ČÁSTI DÍLU 2.02 v povolání 2.02.01 se ve sloupci Platová třída číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
4.
V písmenu A 2. ČÁSTI DÍLU 2.04 se ve sloupci Část, díl, povolání doplňuje povolání „2.04.32 EDUKÁTOR V KULTUŘE“ a ve sloupci Platová třída čísla „8-12“.
5.
V písmenu A 2. ČÁSTI DÍLU 2.04 se ve sloupci Část, díl, povolání doplňuje povolání „2.04.33 REGISTRÁTOR SPECIALISTA“ a ve sloupci Platová třída čísla „10-12“.
6.
V písmenu A 2. ČÁSTI DÍLU 2.07 se ve sloupci Část, díl, povolání doplňuje povolání „2.07.04 TLUMOČNÍK ČESKÉHO ZNAKOVÉHO JAZYKA“ a ve sloupci Platová třída čísla „10-13“.
7.
V písmenu A 2. ČÁSTI DÍLU 2.07 se ve sloupci Část, díl, povolání doplňuje povolání „2.07.05 PŘEPISOVATEL PRO NESLYŠÍCÍ“ a ve sloupci Platová třída čísla „9-11“.
8.
V písmenu A 2. ČÁSTI DÍLU 2.08 v povolání 2.08.01 se ve sloupci Platová třída číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
9.
V písmenu A 2. ČÁSTI DÍLU 2.08 v povolání 2.08.02 se ve sloupci Platová třída číslo „8“ nahrazuje číslem „10“.
10.
V písmenu A 2. ČÁSTI DÍL 2.10 včetně nadpisu zní:
„DÍL 2.10 STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA
---
2.10.01| REFERENT SPOLEČNÉ STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY| 4-16
2.10.02| REFERENT FISKÁLNÍ POLITIKY, ROZPOČTU A FINANCOVÁNÍ| 8-14
2.10.03| REFERENT MIMOSOUDNÍHO ŘEŠENÍ SPORŮ NA FINANČNÍM TRHU| 11-14
2.10.04| REFERENT FINANČNÍ KONTROLY A PŘEZKOUMÁVÁNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ| 10-12
2.10.05| REFERENT SPRÁVY CEN| 8-12
2.10.06| REFERENT SPRÁVY DANĚ, POPLATKU NEBO JINÉHO OBDOBNÉHO PENĚŽITÉHO PLNĚNÍ| 6-14
2.10.07| REFERENT HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM STÁTU A ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ| 9-15
2.10.08| REFERENT ZAHRANIČNÍCH SLUŽEB A ZAHRANIČNÍCH VZTAHŮ| 9-15
2.10.09| REFERENT ŠKOLSTVÍ, VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ| 8-11, 13, 14
2.10.10| REFERENT PRO MLÁDEŽ, TĚLOVÝCHOVU A SPORT| 9-13
2.10.11| REFERENT SPRÁVY VÝZKUMU A VÝVOJE| 11-15
2.10.12| REFERENT SPRÁVY KULTURY A OCHRANY PAMÁTKOVÉHO FONDU| 6-12
2.10.13| REFERENT SOCIÁLNÍCH VĚCÍ| 6, 8-13
2.10.14| REFERENT SPRÁVY ZDRAVOTNICTVÍ| 6-12
2.10.15| REFERENT VŠEOBECNÉ SPRÁVY VNITŘNÍCH VĚCÍ STÁTU| 6-11, 14, 15
2.10.16| REFERENT SPRÁVY VE VĚCECH ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÉ SLUŽBY| 8-13
2.10.17| REFERENT SPRÁVY PRŮMYSLU A OBCHODU| 6-15
2.10.18| REFERENT ŽIVNOSTENSKÉHO ÚŘADU| 7-12
2.10.19| REFERENT SPRÁVY MÍSTNÍHO ROZVOJE| 10-15
2.10.20| REFERENT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU| 8-15
2.10.21| REFERENT PRO ZEMĚDĚLSTVÍ, POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL A LESNÍ A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ| 7-13
2.10.22| REFERENT BEZPEČNOSTI STÁTU| 6-15
2.10.23| REFERENT SPOLEČNÝCH ČINNOSTÍ DOPRAVNÍ SOUSTAVY STÁTU| 10-15
2.10.24| REFERENT PRO DRÁHY A DRÁŽNÍ DOPRAVU| 9-12
2.10.25| REFERENT PRO SILNIČNÍ A MĚSTSKOU DOPRAVU| 8-13
2.10.26| REFERENT PRO CIVILNÍ LETECTVÍ| 10-12
2.10.27| REFERENT PRO VNITROZEMSKOU PLAVBU A VODNÍ CESTY| 10-13
2.10.28| REFERENT PRO POZEMNÍ KOMUNIKACE| 9-13
2.10.29| REFERENT ROZVOJE SYSTÉMU VEŘEJNÉ SPRÁVY| 10-13
2.10.30| REFERENT ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ| 6-12
2.10.31| REFERENT ODBORNÉHO ZABEZPEČENÍ ČINNOSTI VLÁDY| 10-14
2.10.32| REFERENT INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY| 6-13
2.10.33| REFERENT ROZVOJE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ| 9-14
2.10.34| REFERENT SPRÁVY OSOBNÍCH ÚDAJŮ| 10-13
2.10.35| PRACOVNÍK INFORMAČNÍHO CENTRA| 8-11“.
11.
V písmenu A 2. ČÁSTI DÍLU 2.14 v povolání 2.14.09 se ve sloupci Část, díl, povolání slova „ČLEN SOUBORU“ nahrazují slovy „SOUBORU, SBORU“ a ve sloupci Platová třída se text „8-12“ nahrazuje textem „8, 10-13“.
12.
V písmenu A 2. ČÁSTI DÍLU 2.14 v povolání 2.14.14 Platová třída se text „, 13“ nahrazuje textem „-14“.
13.
V písmenu A 2. ČÁSTI DÍL 2.19 včetně nadpisu zní:
„DÍL 2.19 ZDRAVOTNICTVÍ
---
2.19.01| SANITÁŘ| 3-5
2.19.02| AUTOPTICKÝ LABORANT| 5
2.19.03| ŘIDIČ ZDRAVOTNICKÉ DOPRAVNÍ SLUŽBY, ŘIDIČ VOZIDLA ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY| 5-8
2.19.04| ZUBNÍ INSTRUMENTÁŘKA| 5, 6
2.19.05| MASÉR VE ZDRAVOTNICTVÍ, MASÉR NEVIDOMÝ A SLABOZRAKÝ VE ZDRAVOTNICTVÍ| 5
2.19.06| OŠETŘOVATEL| 5-7
2.19.07| DEZINFEKTOR| 5
2.19.08| ASISTENT ZUBNÍHO TECHNIKA| 7
2.19.09| NUTRIČNÍ ASISTENT| 7
2.19.10| ORTOTICKO-PROTETICKÝ TECHNIK| 7
2.19.11| LABORATORNÍ ASISTENT| 7
2.19.12| PRAKTICKÁ SESTRA| 7-9
2.19.13| VŠEOBECNÁ SESTRA| 10-12
2.19.14| PORODNÍ ASISTENTKA| 10-12
2.19.15| ERGOTERAPEUT| 9-11
2.19.16| RADIOLOGICKÝ ASISTENT| 9-11
2.19.17| ZDRAVOTNÍ LABORANT| 9-11
2.19.18| ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK| 9-11
2.19.19| OPTOMETRISTA| 9, 10
2.19.20| ORTOPTISTA| 9, 10
2.19.21| ASISTENT OCHRANY A PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ| 9, 10
2.19.22| ORTOTIK-PROTETIK| 9, 10
2.19.23| NUTRIČNÍ TERAPEUT| 9-11
2.19.24| ZUBNÍ TECHNIK| 9, 10
2.19.25| DENTÁLNÍ HYGIENISTKA| 9-11
2.19.26| ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ| 10-12
2.19.27| FARMACEUTICKÝ ASISTENT| 9, 10
2.19.28| BIOMEDICÍNSKÝ TECHNIK| 9-11
2.19.29| BIOTECHNICKÝ ASISTENT| 9-11
2.19.30| RADIOLOGICKÝ TECHNIK| 9-11
2.19.31| ADIKTOLOG| 9-11
2.19.32| PSYCHOLOG VE ZDRAVOTNICTVÍ, KLINICKÝ PSYCHOLOG| 11-14
2.19.33| LOGOPED VE ZDRAVOTNICTVÍ, KLINICKÝ LOGOPED| 12, 13
2.19.34| ZRAKOVÝ TERAPEUT| 11-13
2.19.35| FYZIOTERAPEUT, ODBORNÝ FYZIOTERAPEUT| 9-13
2.19.36| RADIOLOGICKÝ FYZIK| 11-14
2.19.37| ODBORNÝ PRACOVNÍK V LABORATORNÍCH METODÁCH A PŘÍPRAVĚ LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ| 11-13
2.19.38| BIOMEDICÍNSKÝ INŽENÝR| 11-14
2.19.39| ODBORNÝ PRACOVNÍK V OCHRANĚ A PODPOŘE VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ| 11-14
2.19.40| FARMACEUT| 11-14
2.19.41| ZUBNÍ LÉKAŘ| 11-15
2.19.42| LÉKAŘ| 11-15
2.19.43| ARTETERAPEUT, PRACOVNÍ TERAPEUT| 7-10
2.19.44| DĚTSKÁ SESTRA| 10-12
2.19.45| BEHAVIORÁLNÍ TECHNIK| 7-9
2.19.46| ASISTENT BEHAVIORÁLNÍHO ANALYTIKA| 9, 10
2.19.47| BEHAVIORÁLNÍ ANALYTIK| 11-13
2.19.48| TERAPEUT TRADIČNÍ ČÍNSKÉ MEDICÍNY| 9-11
2.19.49| SPECIALISTA TRADIČNÍ ČÍNSKÉ MEDICÍNY| 11-13“.
14.
V písmenu A 2. ČÁSTI DÍLU 2.21 v povolání 2.21.31 se ve sloupci Platová třída číslo „12“ nahrazuje číslem „13“.
15.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.01 v povolání 1.01.03 v 11. platové třídě se doplňuje bod 2, který zní:
„2.
Sledování, zjišťování a pojmenovávání obsahu, rozsahu a závažnosti společenských potřeb, problémů a nedostatků v dané politické oblasti a možností jejich řešení se zainteresovanými osobami pro účely formulace politik pro člena vlády.“.
16.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.01 v povolání 1.01.03 ve 12. platové třídě se doplňuje bod 2, který zní:
„2.
Analýza příčin společenských potřeb, problémů a nedostatků a navrhování alternativ jejich řešení a posuzování a vyhodnocování jejich dopadů a důsledků v rámci formulace politik pro člena vlády.“.
17.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.01 v povolání 1.01.03 ve 13. platové třídě se doplňuje bod 3, který zní:
„3.
Navrhování komplexních systémových řešení společenských potřeb, problémů a nedostatků a stanovování cílů v rámci formulování politik pro člena vlády.“.
18.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.01 v povolání 1.01.06 v 8. platové třídě se bod 6 zrušuje.
19.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.01 v povolání 1.01.06 v 9. platové třídě se bod 2 zrušuje.
20.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.01 v povolání 1.01.11 v 11. platové třídě se doplňují body 3 až 5, které znějí:
„3.
Metodické usměrňování a výběr lektorů pro výuku v oblasti výchovy a vzdělávání k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci s celorepublikovou působností včetně přednáškové činnosti.
4.
Koordinace projektů a programů školení a kurzů v oblasti výchovy a vzdělávání k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci včetně jejich vyhodnocování s celorepublikovou působností a zpracovávání návrhů na zkvalitnění výuky po stránce pedagogické i odborné.
5.
Komplexní provádění auditů a prověrek u certifikovaných osob v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.“.
21.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.01 v povolání 1.01.11 ve 12. platové třídě se doplňují body 4 a 5, které znějí:
„4.
Tvorba koncepce výchovy a vzdělávání k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci s celorepublikovou působností.
5.
Tvorba koncepce a celostátní koordinace certifikačních procesů při řízení jakosti a auditů v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.“.
22.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.01 v povolání 1.01.12 v 10. platové třídě se doplňují body 7 až 9, které znějí:
„7.
Zajišťování administrace projektů a programů ústředního správního úřadu při přípravě a v průběhu realizace projektů a programů.
8.
Realizace dobrovolnického programu doplňující léčebný proces, ovlivňující systém poskytování zdravotních služeb směrem k důraznější podpoře zdraví pacientů, ke zvyšování spokojenosti pacientů, osob pacientům blízkých a snížení zátěže zdravotnických pracovníků.
9.
Konzultační a poradenské činnosti v oblasti zvyšování kvality dobrovolnických služeb ve zdravotnickém zařízení.“.
23.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.01 v povolání 1.01.12 v 11. platové třídě se doplňují body 5 až 7, které znějí:
„5.
Provádění posuzovací, konzultační a poradenské činnosti, poskytování metodické pomoci v oblasti řízení projektů a programů pro potřeby ústředního správního úřadu, kraje nebo hlavního města Prahy.
6.
Koordinace dobrovolnického programu s léčebným procesem, činnostmi zdravotnických pracovníků a provozem zdravotnického zařízení napomáhajícím zlepšit psychosociální podmínky pacientů, vedoucí ke zlepšení léčebného stavu pacienta a jeho uzdravení, ovlivňující systém poskytování zdravotních služeb směrem k důraznější podpoře zdraví pacientů, ke zvyšování spokojenosti pacientů, osob pacientům blízkých a snížení zátěže zdravotnických pracovníků. Metodické usměrňování dobrovolnictví u poskytovatele zdravotních služeb.
7.
Tvorba dobrovolnického programu a jeho koordinace s léčebným procesem, činnostmi zdravotnických pracovníků a provozem zdravotnického zařízení včetně jeho zavedení do nemocničního systému řízení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.“.
24.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.01 v povolání 1.01.12 ve 12. platové třídě se doplňuje bod 4, který zní:
„4.
Tvorba metodik, komplexních pravidel, procedurálních postupů a manuálů pro projektové a programové řízení pro potřeby ústředního správního úřadu, kraje nebo hlavního města Prahy.“.
25.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.01 v povolání 1.01.13 ve 13. platové třídě bod 20 zní:
„20.
Tvorba komunikačních plánů a jejich naplňování v oblasti Evropských strukturálních a investičních fondů na národní úrovni včetně koordinační a metodické role pro všechny operační programy.“.
26.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.01 v povolání 1.01.13 ve 14. platové třídě se v bodě 1 za slovo „rámce,“ vkládají slova „Dohody o partnerství,“ a v bodě 2 se za slovo „politiky“ vkládají slova „, sledování jejího vývoje, její hodnocení a strategické řízení na národní úrovni a“.
27.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.01 v povolání 1.01.13 ve 14. platové třídě se bod 7 zrušuje.
28.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.01 v povolání 1.01.13 se 15. platová třída zrušuje.
29.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU v povolání 1.02.01 ve 12. platové třídě se bod 4 zrušuje.
Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 4.
30.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.02 v povolání 1.02.01 ve 13. platové třídě se bod 3 zrušuje.
31.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.02 povolání 1.02.03 včetně nadpisu zní:
„1.02.03
ÚČETNÍ
6.
platová třída
1.
Komplexní zajišťování fakturace v organizaci.
2.
Výpočet cestovních náhrad podle zvláštního předpisu.
7.
platová třída
1.
Provádění dokladových inventur a pořizování inventurních soupisů.
2.
Zajišťování podkladů ke zjištění, výpočtu a placení daní, například pro stanovování základu daně a výpočet daně z účetních záznamů, provádění registračních a oznamovacích činností a zajišťování dalších vztahů se správci daní.
8.
platová třída
1.
Provádění účetních záznamů na jednotlivých syntetických nebo analytických účtech a podrozvahových účtech. Zpracovávání průkazných účetních záznamů a provádění zápisů v účetních knihách. Správa dílčích číselníků pro vedení účetnictví v návaznosti na povinnosti dané účetní jednotce zákonem o účetnictví. Vedení knihy analytických účtů pro účely dílčích agend účetnictví v rámci účetní jednotky.
2.
Samostatné zajišťování agendy daně z příjmu, daně z přidané hodnoty a zajišťování daňového řízení se správcem daně.
3.
Zajišťování inventarizace majetku a závazků.
9.
platová třída
1.
Komplexní a samostatné účtování v rámci uceleného okruhu účetnictví, například majetku, zúčtovacích vztahů, pohledávek a závazků včetně dluhů, zúčtovávání daní a dotací a finančních prostředků a zdrojů včetně řešení případů porušení povinnosti podle zákona o účetnictví s příslušnými orgány. Sledování a provádění účetních záznamů o pohybu a stavu finančních prostředků na bankovních účtech včetně kontroly bankovních zůstatků a hotovosti. Provádění platebního a zúčtovacího styku s bankou.
2.
Vedení účetních knih, například deníku, hlavní knihy, knihy analytických účtů a knihy podrozvahových účtů, jejich otevírání a uzavírání a sestavování účtového rozvrhu.
3.
Zjišťování a zadávání údajů v rámci účetních záznamů sestavovaných a předávaných účetní jednotkou do Centrálního systému účetních informací státu pro účely monitorování a řízení veřejných financí a pro účely sestavování účetních výkazů za Českou republiku například sestavování Pomocného analytického přehledu.
4.
Samostatné zajišťování agendy daně z přidané hodnoty ve vztahu k zahraničí.
10.
platová třída
1.
Komplexní vedení účetnictví účetní jednotky včetně vedení účetních knih a sestavování účetní závěrky za účelem jejího předávání do Centrálního systému účetních informací státu.
2.
Komplexní a samostatné účtování složitých účetních operací v rámci uceleného okruhu účetnictví účetní jednotky s hodnotou aktiv celkem (brutto) převyšující 500 000 000 Kč, zejména dlouhodobého majetku, jeho přeceňování na reálnou hodnotu, časové rozlišování investičních transferů, dále záloh na transfery, jejich vyúčtovávání a časové rozlišování.
11.
platová třída
1.
Stanovování metodiky účetnictví, způsobů oceňování, postupů odpisování, postupů účtování, způsobu získávání údajů pro monitorování a řízení veřejných financí, dále uspořádání položek účetní závěrky a jejich obsahového vymezení.
2.
Komplexní vedení účetnictví účetní jednotky s hodnotou aktiv celkem (brutto) převyšující 500 000 000 Kč včetně vedení účetních knih a sestavování účetní závěrky a jejího předávání do Centrálního systému účetních informací státu.
3.
Zabezpečení analytických a metodických prací nad daty účetní závěrky a dalších účetních záznamů včetně Pomocného analytického přehledu předávanými pro účely monitorování a řízení veřejných financí a pro účely sestavování účetních výkazů za Českou republiku do Centrálního systému účetních informací státu, a to včetně předkládání návrhů opatření.
12.
platová třída
1.
Koordinace sestavování účetní závěrky a dalších účetních záznamů včetně Pomocného analytického přehledu rezortem, krajem, hlavním městem Prahou nebo územně členěným statutárním městem pro účely monitorování a řízení veřejných financí a pro účely sestavování účetních výkazů za Českou republiku, a to včetně poskytování metodické podpory jimi zřízeným účetním jednotkám.
2.
Metodické usměrňování aplikace zákona o účetnictví a Českých účetních standardů na úrovni kraje nebo hlavního města Prahy v rámci zajišťování metodické podpory pro vybrané účetní jednotky na území příslušného kraje nebo pro městské části hlavního města Prahy.
3.
Provádění analytických a metodických prací v oboru účetnictví, součinnost s daňovými odbory na metodice statistiky a vyhodnocování obvyklých cen majetku.“.
32.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.02 v povolání 1.02.05 v 7. platové třídě se doplňuje bod 2, který zní:
„2.
Přebírání poštovních zásilek nebo poukazovaných peněžních částek k poskytnutí poštovní služby veřejnosti, vydávání poštovních zásilek nebo výplata poukázané peněžní částky příjemci v provozovně poštovních služeb a poskytování dalších poštovních nebo jiných služeb veřejnosti podle podmínek sjednaných s provozovatelem poštovních služeb.“.
33.
V písmenu B 1. ČÁSTI DÍLU 1.03 v povolání 1.03.07 ve 13. platové třídě se doplňuje bod 3, který zní:
„3.
Vývoj specializovaných nástrojů pro návrhy, zavádění a testování mechanismů v oblastech řešení kybernetických bezpečnostních incidentů nebo tvorba nástrojů pro hledání vzorů v datech, programování skriptů pro manipulaci s daty včetně jejich interpretace a vyhodnocování za pomoci statistických a vizualizačních metod pro výstupy určené k rozhodnutím s celostátním dopadem.“.
34.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.02 v povolání 2.02.01 se 6. platová třída zrušuje.
35.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.02 v povolání 2.02.01 v 7. platové třídě se doplňuje bod 3, který zní:
„3.
Zajišťování přípravy a průběhu soudního jednání, vyhotovování rozhodnutí a vyřizování porozsudkové agendy včetně vyhotovování zápisů ze soudních jednání.“.
36.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.02 v povolání 2.02.01 v 8. platové třídě se doplňuje bod 4, který zní:
„4.
Samostatné organizování rozhodovací činnosti soudu v rámci pracovního týmu nebo soudního oddělení spadajícího podle rozvrhu práce do jejich působnosti.“.
37.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.02 v povolání 2.02.01 ve 13. platové třídě se doplňuje bod 2, který zní:
„2.
Samostatná rozhodovací činnost namísto zákonného soudce podle zvláštního zákona v odborně nejnáročnějších věcech na základě rozvrhu práce, například rozhodování o nařizování výkonu trestu a ochranného léčení, o zastavení exekuce, o zajištění majetku nebo o odmítnutí insolvenčního návrhu.“.
38.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.03 v povolání 2.03.01 v 8. platové třídě se doplňuje bod 7, který zní:
„7.
Tvorba metadat a vkládání digitálních objektů do digitální knihovny v knihovně s lokální působností.“.
39.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.03 v povolání 2.03.01 v 9. platové třídě se doplňuje bod 9, který zní:
„9.
Správa digitální knihovny včetně programu pro prezentaci digitálních dat v knihovně s regionální působností.“.
40.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.03 v povolání 2.03.01 v 10. platové třídě se doplňuje bod 11, který zní:
„11.
Samostatná administrace knihovnického informačního systému nebo digitální knihovny v knihovně s regionální působností.“.
41.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.03 v povolání 2.03.01 v 11. platové třídě bod 11 zní:
„11.
Samostatná koordinace automatizovaných knihovnických procesů v kooperativních projektech knihoven na regionální úrovni.“.
42.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.03 v povolání 2.03.01 v 11. platové třídě se doplňuje bod 12, který zní:
„12.
Navrhování a optimalizace procesů digitalizace, tvorba a analýza obsahu rozsáhlé digitální knihovny.“.
43.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.03 v povolání 2.03.01 ve 12. platové třídě v bodě 1 se slova „(systémový knihovník)“ zrušují.
44.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.03 v povolání 2.03.01 ve 12. platové třídě se doplňuje bod 7, který zní:
„7.
Celostátní koordinace digitalizace knihovních fondů, návrhy změn standardů, správa a organizace rozsáhlé digitální knihovny, správa a aktualizace informačního portálu.“.
45.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.04 v povolání 2.04.01 ve 13. platové třídě v bodě 1 se slovo „celostátních“ zrušuje a slovo „Národní“ se nahrazuje slovem „národní“.
46.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.04 v povolání 2.04.01 ve 13. platové třídě se doplňuje bod 3, který zní:
„3.
Komplexní vyhodnocování výsledků základních a speciálních průzkumů archeologického fondu a zpracovávání komplexních, velmi náročných odborných vyjádření zejména k ochraně a využívání archeologických lokalit prohlášených za národní kulturní památky a archeologického potenciálu lokalit památek zapsaných do seznamu světového dědictví.“.
47.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.04 v povolání 2.04.01 ve 14. platové třídě v bodě 1 se slovo „Tvorba“ nahrazuje slovy „Koordinace tvorby“.
48.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.04 v povolání 2.04.05 v 9. platové třídě se bod 4 zrušuje.
49.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.04 v povolání 2.04.05 v 10. platové třídě se bod 4 zrušuje.
50.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.04 v povolání 2.04.05 v 11. platové třídě se bod 4 zrušuje.
51.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.04 v povolání 2.04.07 v 7. platové třídě se v bodě 3 za slovo „fondu“ vkládají slova „nebo sbírkách“, v 8. platové třídě v bodě 1 se na konci textu doplňují slova „nebo sbírek“ a v bodě 2 se za slova „památkového fondu“ vkládají slova „nebo sbírek“.
52.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.04 v povolání 2.04.07 v 9. platové třídě se doplňuje bod 2, který zní:
„2.
Zajišťování katalogizace, inventarizace a evidence dokumentačních podkladů včetně digitálních, zajišťování vytváření základní identifikační dokumentace památkového fondu nebo sbírek a podsbírek a spolupráce při průzkumech a šetřeních a vytváření odborných informačních fondů.“.
53.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.04 v povolání 2.04.07 se v 10. platové třídě doplňuje bod 3, který zní:
„3.
Vytváření komplexní identifikační dokumentace památkového fondu nebo sbírek a podsbírek včetně katalogizace, inventarizace a evidence dokumentačních podkladů včetně digitálních.“.
54.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.04 v povolání 2.04.07 ve 12. platové třídě v bodě 2 se slova „včetně koordinace vývozu kulturních památek do zahraničí z více organizací“ zrušují.
55.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.04 se doplňují povolání 2.04.32 a 2.04.33, která včetně nadpisů znějí:
„2.04.32
EDUKÁTOR V KULTUŘE
8.
platová třída
1.
Podávání výkladu k určité problematice nebo expozičnímu objektu, poskytování informačních a demonstrátorských služeb v kulturních institucích včetně předvádění tradičních technologií či prací a aktivit spojených s prezentovanou expozicí či příslušným objektem.
9.
platová třída
1.
Realizace a lektorování připravených vzdělávacích programů v oblasti hmotného a nehmotného kulturního dědictví pro jednotlivé cílové skupiny spadající do oblasti neformálního nebo formálního vzdělávání s využitím vzdělávacího potenciálu výstupů kulturních institucí a uplatňováním vhodných metodických postupů.
10.
platová třída
1.
Tvorba vzdělávacích programů v oblasti hmotného a nehmotného kulturního dědictví pro jednotlivé cílové skupiny, jejich příprava a realizace.
2.
Poskytování metodické a konzultační pomoci v oblasti hmotného a nehmotného kulturního dědictví pedagogům a subjektům působícím ve vzdělávání a volnočasových aktivitách.
11.
platová třída
1.
Zpracovávání samostatné koncepce vzdělávací činnosti instituce v oblasti hmotného a nehmotného kulturního dědictví.
2.
Tvorba krajské koncepce edukace v oblasti hmotného a nehmotného kulturního dědictví.
3.
Tvorba, organizace a realizace vzdělávacích programů v návaznosti na rámcový vzdělávací program a školní vzdělávací programy včetně jejich vyhodnocování a vedení odborných praxí pro studenty středních škol.
4.
Tvorba, organizace a realizace vzdělávacích programů v oblasti hmotného a nehmotného kulturního dědictví pro skupiny se speciálními potřebami.
5.
Tvorba, organizace a realizace vzdělávacích programů v oblasti hmotného a nehmotného kulturního dědictví spadajících do širokého rámce neformálního a formálního vzdělávání pro nejrůznější cílové skupiny.
12.
platová třída
1.
Tvorba celostátních koncepcí edukace v oblasti hmotného a nehmotného kulturního dědictví.
2.
Tvorba, organizace a realizace meziinstitucionálních vzdělávacích projektů v oblasti hmotného a nehmotného kulturního dědictví včetně koordinace specializované vzdělávací činnosti.
3.
Vedení stáží a odborných praxí v oblasti hmotného a nehmotného kulturního dědictví pro studenty pregraduálních a postgraduálních programů vysokých škol.
2.04.33
REGISTRÁTOR SPECIALISTA
10.
platová třída
1.
Komplexní zajišťování agendy tuzemských a zahraničních výpůjček sbírkových předmětů a mobiliárních fondů z jednooborového fondu nebo sbírky případně podsbírky podle mezinárodních standardů v rámci Evropské unie.
2.
Komplexní zajišťování odborných kurýrních doprovodů výpůjček sbírkových předmětů a mobiliárních fondů při transportech v rámci České republiky.
11.
platová třída
1.
Komplexní zajišťování agendy tuzemských a zahraničních výpůjček sbírkových předmětů a mobiliárních fondů z víceoborových fondů nebo sbírek, případně podsbírek podle mezinárodních standardů v rámci Evropské unie s více než jedním subjektem.
2.
Komplexní zajišťování odborných kurýrních doprovodů výpůjček sbírkových předmětů a mobiliárních fondů při transportech v rámci Evropské unie.
12.
platová třída
1.
Komplexní zajišťování odborných kurýrních doprovodů výpůjček sbírkových předmětů a mobiliárních fondů při transportech mimo Evropskou unii.
2.
Metodické usměrňování agendy tuzemských a zahraničních výpůjček sbírkových předmětů a mobiliárních fondů z více organizací.
3.
Komplexní zajišťování agendy tuzemských a zahraničních výpůjček sbírkových předmětů a mobiliárních fondů z jednooborového nebo víceoborových fondů nebo sbírek, případně podsbírek podle mezinárodních standardů mimo Evropskou unii s více než jedním subjektem.“.
56.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.05 povolání 2.05.02 včetně nadpisu zní:
„2.05.02
KUCHAŘ
3.
platová třída
1.
Dohotovování a regenerace jídel, výdej jídel a další práce v kuchyni spojené s výrobou částí jídel.
4.
platová třída
1.
Výroba běžných druhů jídel.
5.
platová třída
1.
Výroba technologicky náročných teplých jídel, specialit studené kuchyně nebo samostatná výroba jídel v souladu se závaznými výživovými normami.
6.
platová třída
1.
Stanovování technologických postupů a jejich kalkulace při rozsáhlé výrobě jídel včetně kontroly jejich dodržování, sestavování vlastních receptur, jídelních lístků a zajišťování správné gastronomické skladby.
2.
Výroba náročných specialit české kuchyně a kuchyní cizích národů, výroba specialit studené kuchyně pro bankety a recepce včetně sestavování vlastních receptur.
3.
Výroba nejsložitějších dietních jídel v rozsahu podle dietního systému závazného ve zdravotnických zařízeních.
4.
Výroba jídel s omezeními v dietním režimu nebo při zabezpečování preventivní a léčebné výživy v rámci standardizovaného poskytování nutriční péče.
7.
platová třída
1.
Organizace práce při výrobě jídel spojené s hmotnou odpovědností, stanovování a provádění technologických postupů a kalkulací při rozsáhlé výrobě širokého sortimentu, stanovování a zajišťování správnosti gastronomické skladby jídel, racionální výživy a zajišťování výroby náročných specialit.“.
57.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.05 v povolání 2.05.06 v 9. platové třídě se na konci textu bodu 1 doplňují slova „nebo provozů určených pro výrobu jídel pro rozsáhlé skupiny strávníků se zásadně rozdílnými stravovacími potřebami, podmínkami a návyky, například podle věku, zdravotního stavu, kulturních, náboženských a jiných specifik“.
58.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.06 v povolání 2.06.07 v 10. platové třídě v bodě 1 se slovo „uměleckých“ zrušuje a na konci textu bodu 1 se doplňují slova „včetně potřebné kalibrace skenovacího zařízení“.
59.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.07 se doplňují povolání 2.07.04 a 2.07.05, která včetně nadpisů znějí:
„2.07.04
TLUMOČNÍK ČESKÉHO ZNAKOVÉHO JAZYKA
10.
platová třída
1.
Překlad a simultánní tlumočení v rámci běžných každodenních situací.
11.
platová třída
1.
Simultánní tlumočení z/do českého znakového jazyka odborných témat, oficiálních jednání a řízení.
2.
Simultánní tlumočení z/do českého znakového jazyka v rámci praktického vyučování, odborné praxe a odborného výcviku středních škol a při výuce všeobecně vzdělávacích předmětů.
3.
Překlad a tlumočení do českého znakového jazyka pro klienta se sluchovou vadou vyžadujícího značnou míru přizpůsobení formy tlumočení.
4.
Překlad odborných textů, oficiálních zpráv a dokumentů z/do českého znakového jazyka.
12.
platová třída
1.
Překlad a simultánní tlumočení v situacích nebo v prostředí mimořádného celostátního nebo mezinárodního významu a simultánní tlumočení v situacích, kde odbornost, hloubka a rozsah tématu klade nejvyšší nároky na odbornost tlumočníka a rozsáhlou terminologickou přípravu, například při výuce odborných předmětů.
13.
platová třída
1.
Rozvoj oboru tlumočnictví českého znakového jazyka.
2.07.05
PŘEPISOVATEL PRO NESLYŠÍCÍ
9.
platová třída
1.
Převod mluvené řeči do písemné podoby v reálném čase umožňující účast na komunikaci žáků základních a středních škol.
10.
platová třída
1.
Převod mluvené řeči do písemné podoby v reálném čase umožňující komunikaci studentů vyšších odborných škol a žáků vyšších ročníků gymnázií ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech.
11.
platová třída
1.
Převod vysoce specializované mluvené řeči na vysokém stupni abstrakce a obecnosti, jejímž předmětem jsou například umělecká, vědecká nebo jinak náročná témata do písemné podoby v reálném čase.“.
60.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.08 v povolání 2.08.01 se 3. platová třída zrušuje.
61.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.08 v povolání 2.08.01 ve 4. platové třídě body 1 a 2 znějí:
„1.
Provádění úkonů pečovatelské služby u mobilních a imobilních osob, komplexní péče o jejich domácnost. Provádění pečovatelských úkonů v péči o děti a dospělé osoby.
2.
Poskytování přímé obslužné péče o osoby, podpora jejich soběstačnosti, nácvik jednoduchých denních činností a poskytování pomoci při osobní hygieně a oblékání osob, manipulace s přístroji, pomůckami a prádlem a udržování čistoty a hygieny u osob.“.
62.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.08 povolání 2.08.02 včetně nadpisu zní:
„2.08.02
SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK
10.
platová třída
1.
Provádění cíleného sociálního šetření u osob nacházejících se v nepříznivé sociální situaci, analýza této situace a poskytování navazujícího sociálního poradenství k jejímu řešení.
2.
Posuzování individuálních potřeb osob, skupin a komunit v nepříznivé sociální situaci, tvorba návrhů jejího řešení, společné plánování a hodnocení.
3.
Zajišťování sociální prevence a poskytování sociálně-právního poradenství, sociální podpory a pomoci osobám, skupinám, rodinám a dětem v nepříznivé sociální situaci, sociálně vyloučeným či sociálním vyloučením ohroženým, osobám po ukončení hospitalizace nebo pobytové léčby závislostí, osobám bez přístřeší, osobám v bytové nebo hmotné nouzi či osobám bytovou nebo hmotnou nouzí ohroženým, osobám a rodinám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu péče o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby a osobám ohroženým násilným chováním vykázané osoby včetně vedení případové dokumentace a zpracování citlivých dat.
4.
Řešení nepříznivé sociální situace osob, rodin, skupin nebo komunit s využitím metod a technik sociální práce, která je souhrnem odborných činností a postupů k řešení sociálních problémů a utváření žádoucích životních podmínek pro sociální fungování jedince, skupiny či komunity a podporující sociální spravedlnost, sociální soudržnost, prosazování lidských práv, sociální změnu a rozvoj a respektování lidské důstojnosti.
5.
Zajišťování spolupráce a vzájemné informovanosti mezi intervenčními centry, poskytovateli sociálních služeb, poskytovateli zdravotních služeb, orgány sociálně-právní ochrany dětí, obecními a krajskými úřady, Policií České republiky, obecní policií a orgány veřejné moci.
6.
Tvorba koncepce sociální práce v zařízeních sociálních služeb, v zařízeních sociálně-právní ochrany dětí, ve zdravotnických zařízeních nebo v záchytných zařízeních.
7.
Zajišťování a provádění specializované sociální prevence, posuzování příčin negativních jevů a navrhování a realizace preventivních opatření.
8.
Zajišťování a provádění sociálně-výchovné prevence negativních jevů a sociální práce s osobami, skupinami nebo komunitami sociálně vyloučenými nebo ohroženými sociálním vyloučením.
9.
Samostatné zpracovávání individuálních socioterapeutických plánů, samostatné provádění socioterapie směřující k sociální rehabilitaci a integraci.
11.
platová třída
1.
Samostatné zajišťování a poskytování odborného sociálního poradenství a provádění sociální práce s rodinami, jednotlivci nebo skupinami v krizových situacích a poskytování krizové intervence, krizové pomoci a sociální rehabilitace.
2.
Depistážní činnost zaměřená na vyhledávání jednotlivců, rodin a skupin osob ohrožených sociálním vyloučením, osob ohrožených sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu, osob, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, osob, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností, včetně poskytování odborného sociálního poradenství a zprostředkování sociálních služeb.
3.
Provádění komplexního sociálního šetření ve vyloučených lokalitách nebo obdobně ohroženém prostředí, jeho odborná analýza, poskytování odborného sociálního poradenství a tvorba individuálních plánů v jeho rámci.
4.
Sociální práce zaměřená na jednotlivce, rodiny a skupiny se zvýšeným rizikem sociálního vyloučení nebo výskytem problémů v osobním nebo sociálním vývoji. Sociální práce ve střediscích drogové a jiné závislosti.
5.
Tvorba koncepce a strategie výkonu sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob, skupin nebo komunit.
12.
platová třída
1.
Poskytování odborného sociálně-právního poradenství v oblasti rodinných vztahů, zdravotního a psychického onemocnění či postižení, sociálně-patologických nebo kriminálních jevů.
2.
Provádění náročných metodických a specializovaných kontaktních činností se zaměřením na jednotlivce, rodiny a skupiny osob se zvýšeným rizikem sociálního vyloučení nebo vzniku problémů v osobním a sociálním vývoji.
3.
Příprava a koordinace sociálně-preventivních programů na ochranu týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí, týraných a zanedbávaných seniorů nebo osob se zdravotním postižením, usměrňování péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost, posuzování a řešení zvláště složitých a výjimečně obtížných případů ohrožených dětí.
13.
platová třída
1.
Tvorba a rozvoj metod sociální práce včetně aplikace nejnovějších poznatků z psychologie, speciální pedagogiky, sociologie, pedagogiky, práva a jiných společenských věd.“.
63.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍL 2.10 včetně nadpisu zní:
„DÍL 2.10 STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA
2.10.01
REFERENT SPOLEČNÉ STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY
4.
platová třída
1.
Provádění dílčích prací ve státní správě a samosprávě, například shromažďování, třídění, uspořádávání, aktualizace a kontrola formálních náležitostí a úplnosti podání, protokolů, záznamů, písemných vyhotovení rozhodnutí, podkladů a dalších písemností ve správním řízení.
2.
Doručování úředních písemností. Předvolávání osob ke správnímu orgánu. Předvolávání účastníků k jednání a ověřování jejich totožnosti.
5.
platová třída
1.
Provádění jednoduchých úkonů ve správním řízení, například přijímání jednoduchých podání do protokolu, pořizování soupisu součástí spisu, vedení evidencí návrhů a vyjádření účastníků řízení, důkazů, čestných prohlášení, přiznání a úředních dokladů, vyvěšování veřejné vyhlášky, provádění místních šetření podle daných pokynů.
2.
Příprava a vedení podkladů, podkladové dokumentace a dalších náležitostí ve správním řízení v jednoduchých věcech malého rozsahu a jednoduchého způsobu zjišťování, kontrola jejich věcné správnosti a doplňování určených náležitostí. Kompletace a předávání správní a jiné dokumentace na příslušné správní úřady, samosprávné celky, účastníkům řízení a dalším místům, například v řízení o odvolání nebo při postoupení pro nepříslušnost.
6.
platová třída
1.
Vyřizování věcí ve správním řízení s jednoznačným postupem a s malým počtem účastníků.
2.
Samostatné vyřizování dílčích částí správního řízení podle běžných postupů, například opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí včetně jejich ověřování a došetřování, příprava usnesení o postoupení podání, o dožádání nebo o odmítnutí provedení úkonu nebo o účasti ve správním řízení, kontrola a oprava zřejmých nesprávností v rozhodnutí, vyjádření, osvědčení nebo sdělení, sepisování protokolu o ústním jednání a ústním podání, výslechu svědka nebo znalce, o provedení důkazu listinou a o ohledání, jakož i o jiných úkonech ve styku s účastníky správního řízení včetně vyřizování stížností a oprav.
3.
Zajišťování doručování písemností správního orgánu.
4.
Nezávislé sledování a protokolární osvědčování skutečností a dějů osobou, která není na těchto věcech zúčastněna podle jiných právních předpisů.
7.
platová třída
1.
Vyřizování věcí ve správním řízení. Posuzování podkladů pro správní řízení. Provádění důkazů potřebných ke zjištění stavu věci a zajišťování důkazů.
2.
Příprava řešení věcí ve správním řízení s více účastníky zasahující do mnoha různorodých a věcných oblastí a vyžadující rozsáhlou podkladovou dokumentaci, dožádání, znalecké posudky a složitý výkon rozhodnutí.
3.
Samostatné vyřizování náročných částí správního řízení, například poskytování předběžné informace správním orgánem nebo sepisování protokolů o ústním jednání ve složitém správním řízení.
4.
Zajišťování odborných agend výkonu státní správy nebo agend výkonu samostatné působnosti územního samosprávného celku nebo výkonu působnosti jiného orgánu podle zvláštního právního předpisu (dále jen „agenda státní správy nebo samosprávy“) ve vymezeném dílčím úseku, pokud není v tomto dílu stanoveno jinak.
5.
Zajišťování výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nebo srážkami ze mzdy.
6.
Zajišťování průběhu a účelu správního řízení užitím zajišťovacích prostředků. Opatřování vysvětlení.
7.
Zrušování vyjádření, osvědčení nebo sdělení, která jsou v rozporu s právními předpisy.
8.
Poskytování poučení o právech a povinnostech správním orgánem.
9.
Provádění kontrolních prací podle daných postupů.
8.
platová třída
1.
Vyřizování věcí ve správním řízení s velkým počtem účastníků, s rozsáhlou podkladovou dokumentací, zasahujících do více právních a věcných oblastí náročných na dobu řízení a dodržování lhůt a se značnými nároky na posuzování podkladů ve správním řízení, na provádění důkazů potřebných ke zjištění stavu věci. Vedení společných správních řízení s rozhodnutími s podmiňujícími výroky.
2.
Příprava řešení přestupků.
3.
Zajišťování ucelených odborných agend státní správy nebo samosprávy, pokud není v této části stanoveno jinak.
4.
Provádění poradenských a konzultačních činností v dílčích úsecích odborných agend státní správy nebo samosprávy včetně vydávání stanovisek.
5.
Zajišťování výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nebo srážkami ze mzdy plynoucí z exekučních titulů dožádaných ze států Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci.
6.
Zajišťování vymáhání nedoplatků, penále a pokut.
7.
Kontrola včasnosti, úplnosti a správnosti vyřizování petic a stížností.
8.
Provádění státního dozoru, státní inspekce nebo kontroly podle stanovených postupů ve vymezené dílčí působnosti.
9.
platová třída
1.
Zajišťování výkonu souhrnu více věcně souvisejících odborných agend státní správy nebo samosprávy (dále jen „obor státní správy nebo samosprávy“).
2.
Zpracovávání návrhů vnitřních předpisů nebo norem úzce vymezené věcné působnosti podle přesně daných postupů.
3.
Provádění přezkumného řízení správním orgánem, který rozhodnutí vydal.
4.
Zajišťování exekucí na nepeněžitá plnění.
5.
Provádění konzultační a poradenské činnosti v ucelené odborné agendě státní správy nebo samosprávy včetně vydávání stanovisek.
6.
Vykonávání specializovaných činností v konkrétních případech v rozsahu působnosti ústředního správního úřadu nebo správního úřadu s celostátní působností.
7.
Komplexní zajišťování agendy vydávání osvědčení nebo potvrzení podle zvláštních zákonů v působnosti celého územního samosprávného celku nebo jiného orgánu.
8.
Zpracovávání ucelených metodických postupů k zabezpečení činnosti ve vymezené působnosti územního samosprávného celku nebo jiného orgánu.
9.
Prošetřování stížností proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu.
10.
Samostatné provádění inspekce, dozoru nebo kontroly nad dodržováním povinností vyplývajících z právních předpisů ve vymezené působnosti.
11.
Výkon veřejného opatrovnictví.
10.
platová třída
1.
Přezkoumávání rozhodnutí v přezkumném řízení nadřízeným orgánem.
2.
Vedení řízení o návrhu opatření obecné povahy. Příprava návrhu opatření obecné povahy a jeho projednávání s dotčenými orgány.
3.
Zajišťování pohledávek a jejich příslušenství uplatněním rozsahu zástavního práva. Zajišťování výkonu exekucí prodejem movitých věcí nebo nemovitostí.
4.
Vykonávání dílčích legislativních prací a právních činností v oboru působnosti samosprávy nebo jiného orgánu a příprava právních předpisů po obsahové a formální stránce.
5.
Provádění konzultační a poradenské činnosti v oboru státní správy nebo samosprávy nebo jiného orgánu s územní působností nebo v oblasti aplikace mezinárodních smluv a práva Evropské unie.
6.
Samostatné vykonávání agendy zřizovatelských a zakladatelských funkcí vůči organizacím nebo organizačním složkám státu nebo územního samosprávného celku.
7.
Osvědčování odborné způsobilosti vyžadované právním předpisem.
8.
Zajišťování obnovy správního řízení a nového rozhodování.
9.
Řešení sporů ve sporném řízení.
10.
Navrhování veřejnoprávních smluv včetně navrhování jejich změn, výpovědí a zrušení.
11.
Vyřizování závažných stížností proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu a navrhování opatření k nápravě.
12.
Provádění státního dozoru, inspekce nebo komplexní kontrolní činnosti v celém rozsahu působnosti orgánu územního samosprávného celku nebo jiného orgánu s územní působností.
13.
Analýza výsledků inspekční, dozorové a kontrolní činnosti včetně návrhů opatření.
14.
Provádění úkonů v řízení o přestupcích, projednávání přestupků a rozhodování o nich, s výjimkou rozhodování o přestupcích příkazem na místě.
15.
Provádění analytických a jiných systémových prací, jejichž předmětem je agenda s celostátní působností s danými jednoznačnými vztahy k ostatním agendám, průběhem a způsobem provádění nebo agenda s celostátní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další agendy a s dopady na široké skupiny obyvatelstva.
16.
Koordinační, metodické a jiné systémové specializované práce v oborech s územní působností.
11.
platová třída
1.
Zpracovávání návrhů právních předpisů obcí. Zpracovávání závazných opatření orgánů s celostátní působností.
2.
Výkon komplexních právních činností v jednotlivých oborech státní správy, samosprávy nebo působnosti orgánů a organizací včetně zastupování veřejných zájmů v soudních sporech.
3.
Řešení sporů a rozporů mezi správními orgány, popřípadě mezi dotčenými orgány, o věcnou příslušnost při rozhodování nebo otázek, jež jsou předmětem rozhodování.
4.
Přezkoumávání jednoduchých rozhodnutí ústředního správního úřadu nebo orgánu s celostátní působností včetně zajišťování obnovy správního řízení a nového rozhodování. Přezkoumávání rozhodnutí žalovaného správního orgánu po podání žaloby ve správním soudnictví. Přezkoumávání souladu opatření obecné povahy s právními předpisy.
5.
Posuzování veřejnoprávních smluv z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem nebo řešení sporů z veřejnoprávní smlouvy.
6.
Příprava návrhu na uzavření veřejnoprávní smlouvy zpravidla vícestranné a mezi subjekty veřejné správy včetně navrhování jejich změn, výpovědí a zrušení.
7.
Prošetřování způsobu vyřízení stížnosti proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu.
8.
Metodické usměrňování nebo zajišťování informační metodické pomoci nižším správním úřadům a územním samosprávným celkům v agendách orgánů s celostátní působností.
9.
Metodická, poradenská a konzultační činnost v oboru samosprávy prováděná magistráty statutárních měst nebo hlavního města Prahy a kraji.
10.
Samostatné vykonávání věcně a právně složitých agend zřizovatelských a zakladatelských funkcí vůči organizacím a organizačním složkám státu nebo územních samosprávných celků.
11.
Koordinace a zajišťování přípravy vzdělávání a posuzování odborné nebo specializované způsobilosti vyžadované právním předpisem.
12.
Zajišťování informační metodické pomoci státním fondům.
13.
Poradenská a konzultační činnost v ucelené části oboru působnosti ústředního správního úřadu, správního úřadu nebo orgánu s celostátní působností.
14.
Tvorba koncepce oboru státní správy v působnosti územního správního úřadu.
15.
Zajišťování vyvlastňovacího řízení.
16.
Posuzování práv na náhradu za škodu a na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou územními samosprávnými celky při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Uplatňování nároků územního samosprávného celku na regresní úhrady za poskytnuté náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a za poskytnuté zadostiučinění za nemajetkové újmy.
17.
Analytické, konzultační, kontrolní a jiné systémové činnosti, kde je předmětem agenda v oborech s celostátní působností.
18.
Systémová koordinace a metodické usměrňování systémů a oborů s územní působností a s rozsáhlým vnitřním členěním a s širokými vazbami na jiné systémy na další obory a zasahujících do mnoha věcných a právních oblastí.
12.
platová třída
1.
Komplexní zpracovávání návrhů právních předpisů s vymezenou územní působností kraje.
2.
Provádění posuzovací, konzultační a poradenské činnosti v oboru státní správy ústředního správního úřadu, správního úřadu nebo orgánu s celostátní působností.
3.
Příprava a posuzování návrhů programů a dlouhodobých koncepcí státní podpory výzkumu a vývoje. Koordinace procesu hodnocení výzkumných záměrů a výsledků činnosti rezortních výzkumných ústavů a vědeckovýzkumných institucí.
4.
Stanovování jednotných celostátních postupů a zásad poskytování finančních podpor a dotací včetně vyhodnocování projektů.
5.
Výkon vlastnických práv státu v orgánech organizací.
6.
Komplexní odborná legislativně-technická příprava publikace právních předpisů s celostátní působností a mezinárodních smluv včetně jejich obsahového a terminologického popisu.
7.
Vypracovávání zásadních právních výkladů a stanovisek nebo stanovování obecných postupů aplikace právních předpisů nebo komunitárních předpisů ve specializovaných oborech ve vymezené působnosti státní správy nebo samosprávy včetně případného řešení věcně a právně složitých případů a zastupování veřejných zájmů v soudních sporech.
8.
Přezkoumávání rozhodnutí ústředního správního úřadu nebo orgánu s celostátní působností a zajišťování obnovy správního řízení a nového rozhodování ústředního správního úřadu nebo orgánu s celostátní působností.
9.
Komplexní výkon rozhodování o mimořádných opravných prostředcích v působnosti kraje nebo hlavního města Prahy.
10.
Koordinace zajišťování zřizovatelských a zakladatelských funkcí vůči organizacím a organizačním složkám státu s celostátní nebo mezinárodní působností, ve věcně speciálních a právně zvlášť složitých případech.
11.
Tvorba koncepce oborů s územní působností s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami na další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a sjednocování postupů s jinými systémy a obory.
12.
Systémová koordinace a metodické usměrňování systémů a politik s celostátní působností.
13.
Analytické, konzultační, kontrolní a jiné systémové činnosti v oborech a systémech s celostátní působností zasahujících do různých věcných a právních oblastí a se zásadními vazbami na další systémy a obory.
14.
Tvorba koncepce oboru orgánu s celostátní působností.
15.
Posuzování veřejnoprávních smluv z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem a řešení sporů z veřejnoprávní smlouvy zpravidla vícestranné a mezi subjekty veřejné správy, je-li alespoň jednou ze smluvních stran kraj nebo obec s rozšířenou působností.
16.
Posuzování práv na náhradu za škodu a na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou způsobily státní orgány nebo jiné orgány nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci a jednání jménem státu o těchto právech v soudních sporech. Uplatňování požadavků státu na regresní úhrady za poskytnuté náhrady za škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a zadostiučinění za nemajetkovou újmu.
17.
Metodické usměrňování územních samosprávných celků na úseku jejich samostatné a přenesené působnosti. Koordinace činnosti ministerstev a dalších ústředních správních úřadů při usměrňování výkonu přenesené působnosti územních samosprávných celků.
13.
platová třída
1.
Přezkoumávání věcně nebo právně komplikovaných rozhodnutí ústředního správního úřadu včetně zajišťování obnovy správního řízení a nového rozhodování v těchto věcech.
2.
Tvorba nebo komplexní posuzování návrhů právních předpisů s celostátní působností nebo komunitárních předpisů, analýza právního a skutkového stavu, zhodnocování nezbytnosti změny právního stavu, změny rozsahu právní regulace, souladu s dalšími právními předpisy, mezinárodními smlouvami a s právem Evropské unie.
3.
Tvorba celostátních rezortně závazných předpisů s nejširšími a zásadními dopady do poměrů organizačních složek státu a dalších subjektů, které jsou jimi vázány, a s rozsáhlými věcnými a právními vazbami na další společenské systémy.
4.
Výkon komplexních právních činností v oboru působnosti ústředního správního úřadu, správního úřadu nebo orgánu s celostátní působností, vypracovávání zásadních právních výkladů a stanovisek a stanovování obecných postupů aplikace právních předpisů včetně řešení věcně a právně složitých případů a zastupování v soudních sporech.
5.
Tvorba koncepce realizace a výkonu politik a systémů s celostátní působností a s rozsáhlým vnitřním členěním na další subsystémy a s četnými vazbami na další obory a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu.
6.
Tvorba koncepce oboru státní správy v působnosti ústředního správního úřadu.
7.
Systémová koordinace a metodické usměrňování systémů a politik s celostátní působností a s rozsáhlým vnitřním členěním a s širokými vazbami na jiné systémy s celostátní působností.
8.
Posuzování práv na náhradu za škody značného rozsahu a na zadostiučinění za rozsáhlou nemajetkovou újmu, která byla způsobena nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci, ve věcně a právně složitých případech a jednání jménem státu o těchto právech v soudních sporech včetně uplatňování požadavků státu na regresní úhrady za poskytnuté náhrady za škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a zadostiučinění za nemajetkovou újmu.
14.
platová třída
1.
Tvorba návrhů koncepčně nových právních předpisů s celostátní působností nebo právních úprav věcí dosud zákony neupravených nebo komunitárních předpisů nebo jejich komplexní posuzování v připomínkovém řízení nebo zpracovávání zásadních komplexních stanovisek k těmto předpisům.
2.
Tvorba koncepcí rozvoje celospolečenských systémů a oborů včetně systémové koordinace s dalšími obory a systémy celospolečenského významu.
3.
Systémová koordinace a metodické usměrňování stěžejních celospolečenských systémů a politik s rozsáhlým vnitřním členěním, s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působností a předurčující chování nejširších skupin osob v zásadních oblastech.
15.
platová třída
1.
Tvorba návrhů nejsložitějších systémů právních úprav včetně systémů právních úprav mezinárodního práva a práva Evropské unie nebo nejsložitějších zákonných úprav s nejširšími dopady na právní poměry České republiky nebo jejich posuzování v rámci legislativní činnosti na úrovni vlády nebo komplexní koordinace stanovisek k těmto předpisům pro člena vlády.
2.
Stanovování koncepce dlouhodobého vývoje celospolečenských systémů a politik s rozsáhlými vazbami a dopady do jiných oborů s celostátní působností a jiných celospolečenských systémů předurčující chování nejširších skupin osob v zásadních oblastech včetně systémové koordinace s mezinárodními a nadnárodními systémy.
16.
platová třída
1.
Komplexní koordinace stanovování koncepcí dlouhodobého vývoje oborů hlavní činnosti v zákonem vymezené působnosti ministerstev s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory s vazbami na jiné obory správy s celostátní působností a jiné celospolečenské systémy předurčující chování nejširších skupin osob v zásadních oblastech.
2.10.02
REFERENT FISKÁLNÍ POLITIKY, ROZPOČTU A FINANCOVÁNÍ
8.
platová třída
1.
Zajišťování agendy správy loterií a jiných podobných her.
9.
platová třída
1.
Příprava návrhu rozpočtu obce, zdrojů příjmů a zaměření výdajů, rozpis schváleného rozpočtu.
2.
Zajišťování agendy správy dotací nebo jiných účelově vázaných prostředků. Kontrola čerpání a užití dotací nebo jiných účelově vázaných rozpočtových prostředků včetně stanovování odvodů a penále za jejich neoprávněné použití nebo zadržení.
3.
Zajišťování agendy veřejných sbírek včetně dozoru.
4.
Metodické usměrňování obcí a příspěvkových organizací v oblasti výkaznictví, kontroly a usměrňování dat za kraj.
5.
Výkon státního dozoru nad provozováním loterií a jiných podobných her.
10.
platová třída
1.
Provádění rozpočtových opatření v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtu územních orgánů v průběhu rozpočtového roku.
2.
Sestavování návrhu rozpočtu obce s rozsáhlou vnitřní strukturou příjmových a výdajových položek s náročnými podmínkami pro jeho sestavování, usměrňování hospodaření podle tohoto rozpočtu a jeho vyhodnocování včetně provádění rozpočtových opatření. Realizace a vyhodnocování rozpočtových opatření na jednotlivé organizační složky obce. Zajišťování rozpisu ukazatelů rozpočtu samosprávného celku pro organizační složky, městské části, organizace a další příjemce prostředků.
3.
Zajišťování financování obce, zpracovávání analýz efektivnosti vynakládaných finančních prostředků a předkládání doporučení a návrhů opatření ke zlepšení efektivnosti hospodaření včetně vyhodnocování hospodaření.
4.
Sestavování rozpočtu pro oblast školství a stanovování územních normativů na jednotlivé školy a školská zařízení (jednotky výkonů a obory vzdělávání) v územním celku.
11.
platová třída
1.
Kontrola dodržování dotační politiky při využívání dotačních prostředků dotovanými subjekty v daném území.
2.
Zajišťování agendy účelového určování centrálních zdrojů pro jednotlivé akce, posuzování žádostí podnikatelských subjektů zaměstnávajících občany se zvláštní pracovní způsobilostí, nestátních neziskových organizací, organizací sociálních služeb o poskytnutí dotací ze státního rozpočtu.
3.
Provádění rozpisu ukazatelů rozpočtu kapitoly na organizační složky státu a stanovování příspěvku příspěvkovým organizacím. Zpracovávání pokynů pro jednotlivé organizační složky státu a příspěvkové organizace v působnosti správce kapitoly k rozborům hospodaření, jejich analyzování a zpracovávání návrhů potřebných opatření pro zabezpečení hospodaření s prostředky státního rozpočtu a prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu.
4.
Sestavování návrhu rozpočtu statutárního města a hospodaření podle něj včetně stanovování zásad pro jeho sledování a způsob zúčtování. Provádění analytických a predikčních činností pro přípravu rozpočtu územně členěného statutárního města včetně provádění rozpočtových opatření.
5.
Zpracovávání zásad, koordinace a usměrňování financování statutárního města včetně vyhodnocování hospodaření.
6.
Stanovování finančních možností obce v rámci střednědobé a dlouhodobé strategie včetně sledování majetkových a obchodních podílů.
7.
Zajišťování kontroly finančního zúčtování rozpočtových kapitol a krajských úřadů se státním rozpočtem.
12.
platová třída
1.
Vypracovávání návrhů částí rozpočtu kapitoly státního rozpočtu včetně rozpisu schváleného rozpočtu a provádění rozpočtových opatření.
2.
Metodické usměrňování a koordinace podřízených organizací nebo územních samosprávných celků při přidělování rozpočtových prostředků.
3.
Zpracovávání metodiky přípravy návrhu rozpočtu územních samosprávných celků.
4.
Metodické usměrňování a organizace hospodaření s rozpočtovými prostředky podle jednotlivých příjmových a výdajových oblastí kapitoly státního rozpočtu.
5.
Koordinace a kontrola finančně-plánovací a finančně právní činnosti v rezortu.
6.
Sestavování návrhu rozpočtu územně členěného statutárního města včetně provádění rozpočtových opatření a stanovování zásad pro jeho sledování a způsob zúčtování.
7.
Tvorba souhrnné koncepce a metodiky financování územně členěného statutárního města.
8.
Provádění analytických a predikčních činností pro přípravu rozpočtu kraje nebo hlavního města Prahy včetně provádění rozpočtových opatření.
13.
platová třída
1.
Sestavování návrhu rozpočtu kraje nebo hlavního města Prahy včetně provádění rozpočtových opatření a stanovování zásad pro jeho sledování a způsob zúčtování.
2.
Tvorba souhrnné koncepce a metodiky financování kraje nebo hlavního města Prahy.
3.
Zpracovávání souhrnu státního rozpočtu a závěrečného účtu kapitoly, provádění rozpisu schváleného rozpočtu, posuzování požadavků nad rámec schváleného rozpočtu z hlediska věcnosti, účelovosti a hospodárnosti a provádění návazných rozpočtových opatření.
4.
Celostátní koordinace a metodické usměrňování procesu tvorby státního rozpočtu.
5.
Navrhování zásadních obecných postupů ke snižování výdajů a zvyšování příjmů financovaného odvětví.
6.
Vytváření metodických pokynů pro rozpočtování prostředků státního rozpočtu a finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem.
7.
Tvorba koncepce a pravidel dotační politiky rezortu nebo kapitoly včetně její koordinace.
8.
Utváření a zajišťování realizace systému financování veřejné správy.
9.
Tvorba celostátního systému programového financování z centrálních zdrojů a jeho uplatňování v praxi.
10.
Tvorba koncepce rozpočtu a dotační politiky kraje nebo hlavního města Prahy.
11.
Tvorba systému financování v jednotlivých oblastech financování rezortu.
14.
platová třída
1.
Zpracovávání návrhů, přístupů a východisek pro sestavení státního rozpočtu nebo státního závěrečného účtu.
2.
Zpracovávání zásad a metodiky rozpočtování jednotlivých kapitol, příprava ukazatelů kapitol státního rozpočtu.
2.10.03
REFERENT MIMOSOUDNÍHO ŘEŠENÍ SPORŮ NA FINANČNÍM TRHU
11.
platová třída
1.
Posuzovací, konzultační a poradenská činnost v oblasti mimosoudního řešení sporů občanů na finančním trhu.
12.
platová třída
1.
Celostátní koordinace a metodické usměrňování výkonu mimosoudního řešení sporů na finančním trhu a analýza výsledků rozhodovací činnosti v této oblasti včetně návrhů metodických opatření.
2.
Zpracování zásadních právních výkladů a rozsáhlých stanovisek nebo stanovování postupů aplikace právních předpisů včetně komunitárních předpisů ve vymezené oblasti mimosoudního řešení sporů na finančním trhu a zastupování v soudních sporech.
13.
platová třída
1.
Tvorba koncepce politiky v oblasti mimosoudního řešení sporů na finančním trhu.
14.
platová třída
1.
Tvorba celostátní koncepce k ochraně zájmů spotřebitele na finančním trhu.
2.10.04
REFERENT FINANČNÍ KONTROLY A PŘEZKOUMÁVÁNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
10.
platová třída
1.
Přezkoumávání hospodaření obcí, měst, dobrovolných svazků obcí nebo městských částí hlavního města Prahy v dílčích oblastech, sestavování plánu přezkoumávání, monitorování jeho dodržování a provádění operativních změn.
11.
platová třída
1.
Komplexní zajišťování přezkoumávání hospodaření obcí, měst, dobrovolných svazků obcí nebo městských částí hlavního města Prahy.
2.
Přezkoumávání hospodaření krajů a hlavního města Prahy v dílčích oblastech.
3.
Sestavování a aktualizace celostátních plánů přezkoumávání hospodaření všech územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí a dozoru nad přezkoumáváním hospodaření v přenesené působnosti.
12.
platová třída
1.
Koordinace přezkoumávání hospodaření obcí, měst, dobrovolných svazků obcí nebo městských částí hlavního města Prahy včetně zajišťování koordinace výkonu přezkoumávání s výkonem jiných druhů kontrol.
2.10.05
REFERENT SPRÁVY CEN
8.
platová třída
1.
Provádění cenových kontrol, vytýkacích řízení nebo vyhledávací činnosti.
9.
platová třída
1.
Analýza a statistické vyhodnocování vývoje cen, výdajů a příjmů domácností a jejich dopadů na životní náklady obyvatel.
2.
Zjišťování obvyklých cen movitého majetku, ověřování deklarovaných údajů o hodnotách majetku daňových subjektů a kontrola cen nemovitostí zjištěných ze znaleckých posudků.
10.
platová třída
1.
Oceňování majetku podle cenových předpisů, zjišťování obvyklých cen majetku a zajišťování oceňovací činnosti pro výkon exekucí včetně analýzy a vyhodnocování zjištěných údajů.
2.
Komplexní výkon cenové kontroly v působnosti územních správních úřadů. Koordinace výkonu cenové kontroly v působnosti územního samosprávného celku.
11.
platová třída
1.
Zpracovávání návrhů na zkvalitnění způsobů oceňování jednotlivých druhů nemovitostí na základě analýz cen na trhu s nemovitostmi včetně provádění komplexní kontroly ocenění.
2.
Navrhování jednotlivých cenově regulačních opatření.
3.
Koordinace a metodické usměrňování cenové kontroly ve vymezené územní působnosti.
12.
platová třída
1.
Zpracovávání analýz a predikcí vývoje cen a výdajů domácností a jejich vlivu na vývoj míry inflace a životních nákladů.
2.
Tvůrčí zpracovávání obecných způsobů oceňování hmotného i nehmotného majetku.
2.10.06
REFERENT SPRÁVY DANĚ, POPLATKU NEBO JINÉHO OBDOBNÉHO PENĚŽITÉHO PLNĚNÍ
6.
platová třída
1.
Příprava ucelených podkladů pro jednoduchá rozhodnutí v daňovém řízení nebo pro správu jednotlivého druhu daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění.
7.
platová třída
1.
Zajišťování nejméně složitých úkonů v rámci fáze daňového řízení nebo správy jednotlivého druhu daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění.
8.
platová třída
1.
Zajišťování činnosti v rámci fáze daňového řízení nebo správy jednotlivého druhu daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění.
2.
Zajišťování agendy převodů vybraných výnosů daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění do veřejných rozpočtů.
9.
platová třída
1.
Zajišťování agendy fází daňového řízení nebo správy více druhů daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění.
2.
Metodické usměrňování výkonu správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění s regionální působností.
3.
Komplexní správa agendy převodů výnosů daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění do veřejných rozpočtů včetně průběžného vyhodnocování tohoto procesu a realizace příslušných opatření.
10.
platová třída
1.
Koordinace výkonu agendy fází daňového řízení v rámci správy jednotlivého druhu daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění.
2.
Komplexní výkon agendy při správě daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění ve složitých případech správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění.
11.
platová třída
1.
Koordinace a metodické usměrňování rozhodujících směrů výkonu správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění, zahrnující stanovení jednotných pravidel pro uplatňování pravomoci správců daně ve vymezené územní působnosti.
2.
Komplexní výkon specializovaných činností správy daní u specifických subjektů vyznačujících se složitostí jednotlivých faktorů jako jsou případy s mezinárodním prvkem či komplikovaná daňová nebo správní řízení nebo případy vzájemně právně, ekonomicky a personálně propojených subjektů.
3.
Analytické činnosti při vyhledávání a vyhodnocování komplikovaných ekonomických a právních vazeb u subjektů s majetkovou, personální nebo jinak propojenou činností.
12.
platová třída
1.
Realizace daňové politiky na úseku daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění anebo správních činností souvisejících s jejich správou s celostátní působností.
2.
Koordinace daňové politiky na úseku daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění anebo správních činností souvisejících s jejich správou v rozsahu svěřené působnosti podle jednotlivých druhů daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění s regionální působností.
3.
Komplexní výkon specializovaných činností správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění v obzvláště složitých případech s celostátní působností.
4.
Provádění svodných analýz daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění pro koncepční a legislativní výstupy.
13.
platová třída
1.
Koordinace koncepcí a analýz v oblasti daňové politiky, správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a potírání daňových úniků v rámci celé soustavy daní s regionální působností.
2.
Koordinace výkonu správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění s celostátní působností.
3.
Stanovování jednotných metodických zásad na úseku daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění s celostátní působností.
14.
platová třída
1.
Tvorba strategie realizace politiky daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění.
2.
Komplexní zajišťování návrhů věcného řešení na úseku daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění se zásadními dopady rozpočtovými, ekonomickými a sociálními.
3.
Tvorba návrhů dalšího rozvoje soustavy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění nebo dalšího rozvoje organizace, řízení a kontroly správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění.
2.10.07
REFERENT HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM STÁTU A ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
9.
platová třída
1.
Komplexní zajišťování správy majetku obce, jeho nabývání, pronájmu, zastavování, prodeje a jiných forem disponování s tímto majetkem. Samostatný výkon kontroly na úseku hospodaření s majetkem územních samosprávných celků.
2.
Metodické usměrňování částí obce na úseku správy majetku.
10.
platová třída
1.
Komplexní zajišťování správy rozsáhlého a různorodého majetku obce, právně a věcně složitých forem jeho nabývání, pronájmu, zastavování, prodeje a jiných způsobů disponování s tímto majetkem včetně kontroly.
2.
Navrhování obchodního využití majetku obce včetně ekonomických analýz a návrhů na svěření majetku částem obce nebo jiným subjektům.
3.
Komplexní zajišťování odborných činností v procesu změny formy vlastnictví majetku státu včetně tvorby metodiky dané agendy.
11.
platová třída
1.
Hospodaření a nakládání s vybranými věcmi, majetkovými právy a jinými majetkovými hodnotami v rozsahu stanoveném právním předpisem.
2.
Zpracovávání zásad, koordinace a usměrňování hospodaření s majetkem statutárního města, jeho nabývání, převodu, prodeje, pronájmu a zastavování.
3.
Koordinace postupu a metodické usměrňování procesu změny formy vlastnictví majetku státu.
4.
Provádění systémových specializovaných prací v oblasti programového financování a obnovy majetku z prostředků státního rozpočtu.
12.
platová třída
1.
Celostátní koordinace a metodické usměrňování kontroly hospodaření s majetkem státu.
2.
Zpracovávání analytických a metodických materiálů v oblasti majetkové, majetkoprávní a restituční. Zpracovávání obecných metodických postupů ministerstva v oblasti hospodaření s majetkem státu.
3.
Celostátní poradenská činnost v oblasti restitucí a vyrovnání majetkových podílů z transformace zemědělských družstev.
4.
Komplexní výkon činností spojených s tvorbou projektů změny formy vlastnictví majetku, analýzou a odborným posouzením souhrnu ekonomických a právních údajů.
5.
Koordinace a usměrňování hospodaření s majetkem kraje nebo hlavního města Prahy.
6.
Stanovování hlavních směrů rozvoje, koordinace a metodické usměrňování programového pořizování a obnovy majetku z prostředků státního rozpočtu, stanovování postupů a standardů pro posuzování a vyhodnocování potřeb, využívání vstupů a stanovování technickoekonomických podmínek.
13.
platová třída
1.
Celostátní koordinace a metodické usměrňování jednotného výkonu vlastnického práva státu.
2.
Tvorba kontrolní politiky státu na úseku hospodaření s majetkem státu.
3.
Tvorba koncepce změn forem vlastnictví majetku státu ve vazbě na záměry příslušného ministerstva, které plní zakladatelskou funkci, se zřetelem na povahu majetku státu a majetkových účastí státu na podnikání jiných osob.
4.
Stanovování celostátních zásadních změn forem vlastnictví majetku státu.
5.
Tvorba koncepce programového pořizování a obnovy majetku státu z prostředků státního rozpočtu a financování investic rezortu s rozsáhlým vnitřním členěním a dalšími vazbami na jiné celostátní nebo mezinárodní systémy.
14.
platová třída
1.
Tvorba koncepce finanční politiky státu v oblasti hospodaření s majetkem státu.
2.
Tvorba koncepce zásadních programů změn forem vlastnictví majetku státu.
15.
platová třída
1.
Tvorba koncepce politiky pohybu kapitálu a plateb a v oblasti ochrany zahraničních investic.
2.10.08
REFERENT ZAHRANIČNÍCH SLUŽEB A ZAHRANIČNÍCH VZTAHŮ
9.
platová třída
1.
Zpracovávání dílčích informací a podkladů o jiném státu či skupině států.
10.
platová třída
1.
Zajišťování vztahů České republiky s jiným státem nebo skupinou států v oblasti ekonomické, kulturní, vědecké, vzdělávací a zdravotní spolupráce a konzulární činnosti.
2.
Systematické vyhodnocování a odborné zpracovávání informací o jiném státu či skupině států, spolupráce se zastupitelskými úřady jiných států, napomáhání rozvoji styků zastupitelských úřadů s českými orgány, politické zajišťování styků oficiálních představitelů České republiky s představiteli jiného státu či skupiny států.
3.
Zajišťování agendy akreditací vojenských a leteckých přidělenců České republiky v zahraničí a vojenských a leteckých přidělenců jiných států v České republice.
11.
platová třída
1.
Analytická a realizační činnost v jednotlivých oblastech vztahů České republiky s jiným státem nebo skupinou států, vyhodnocování politických aspektů ekonomického vývoje, environmentální, kulturní, vědecké, vzdělávací, zdravotnické a konzulární politiky státu, zajišťování realizace dvoustranných smluvních dokumentů.
12.
platová třída
1.
Koordinační, analytická a posudková činnost v oblasti ekonomického, politického, bezpečnostního, environmentálního, kulturního a vzdělávacího vývoje nebo jiných společenských oblastí ve vztahu České republiky k jiným státům a mezinárodním orgánům a organizacím.
2.
Zajišťování rozvoje komplexu kulturních, školských, vědeckých a zdravotnických styků České republiky se zahraničím a v rámci Evropské unie.
3.
Tvorba koncepce a koordinace mezinárodní spolupráce rezortu, kraje nebo hlavního města Prahy a jeho působení v rámci Evropské unie.
4.
Příprava a sjednávání mezinárodních smluv a přístupů k nim včetně smluv v rámci Evropské unie.
5.
Koordinace plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích a v Evropské unii v rámci jednoho rezortu.
13.
platová třída
1.
Koordinace sjednávání a vnitrostátního projednávání mezinárodních smluv včetně smluv v rámci Evropské unie, sjednocování mezinárodní smluvní praxe České republiky.
2.
Tvorba koncepce sjednávání prezidentských, vládních nebo rezortních mezinárodních smluv včetně smluv v rámci Evropské unie a příprava jejich sjednávání, vnitrostátního projednávání a vypovídání.
3.
Mezinárodní spolupráce pro potřeby zajišťování kybernetické bezpečnosti státu, výkon funkce kontaktního bodu pro komunikaci v oblasti koordinace řešení kybernetických bezpečnostních incidentů a plnění závazků v rámci kybernetické bezpečnosti České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv.
14.
platová třída
1.
Tvorba a realizace zahraničněpolitické orientace České republiky pro státy daného teritoria nebo v přijímacích státech.
2.
Tvorba komplexní koncepce komunikační strategie České republiky nebo vývoje kulturních, školských, vědeckých a zdravotnických styků a krajanských a nevládních vztahů České republiky se zahraničím v souladu s cíli zahraniční politiky.
3.
Tvorba mezinárodních systémů kybernetické bezpečnosti, formulace a koordinace jejich uplatnění v České republice.
15.
platová třída
1.
Tvorba koncepce zahraniční politiky České republiky.
2.10.09
REFERENT ŠKOLSTVÍ, VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ
8.
platová třída
1.
Posuzování technické, hygienické a další způsobilosti škol a školských zařízení při zařazování do školského rejstříku v územním celku.
2.
Řešení složitých případů odvolání proti rozhodnutí ve věcech odkladu povinné školní docházky, proti rozhodnutí ředitele školy nebo rozhodnutí obce ve věcech správy škol a školských zařízení.
9.
platová třída
1.
Samostatné provádění kontrol a dohledu nad efektivním využíváním finančních prostředků ve školách a školských zařízeních a nad dodržováním norem a postupů včetně návrhů na odstranění nedostatků.
2.
Zajišťování agendy správy školského rejstříku v územním celku.
3.
Příprava dílčích systémových opatření na úseku výkonu správy ve školství, například zřizování a slučování škol a školských zařízení.
10.
platová třída
1.
Komplexní zajišťování agendy tvorby školského rejstříku.
2.
Koordinace výkonu územní školské správy.
3.
Posuzování žádostí o akreditaci vzdělávacích institucí nebo vzdělávacích nebo studijních programů.
4.
Výkon státní kontroly dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělání a školských služeb.
11.
platová třída
1.
Provádění analýz, konzultační a metodické činnosti v jednotlivých oblastech vzdělávací soustavy nebo celoživotního vzdělávání v návaznosti na kompetence ministerstva, kraje nebo hlavního města Prahy.
2.
Koncepční činnost a zajišťování systémových opatření na úseku školského rejstříku z hlediska společenské potřeby a optimální struktury v územním celku v návaznosti na trh práce, demografickou a kvalifikační strukturu, dopravní dostupnost.
13.
platová třída
1.
Tvorba celostátní koncepce vzdělávání pedagogických pracovníků.
2.
Stanovení zásad a metodiky pro hodnocení kvality vysokoškolského vzdělávání a pro zřizování vysokých škol.
3.
Tvorba zásad rámcových vzdělávacích programů.
4.
Tvorba celostátní koncepce evaluace vzdělávání.
5.
Tvorba celostátní koncepce akreditací vzdělávacích institucí, vzdělávacích programů nebo studijních programů.
6.
Tvorba metod a nástrojů pro zjišťování nových trendů ve vzdělávání.
14.
platová třída
1.
Tvorba celostátní koncepce státní správy a samosprávy ve školství.
2.
Tvorba celostátní koncepce rozvoje vysokých škol.
3.
Tvorba celostátní koncepce systému dalšího vzdělávání a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.
2.10.10
REFERENT PRO MLÁDEŽ, TĚLOVÝCHOVU A SPORT
9.
platová třída
1.
Koordinace péče o mládež a tělovýchovu ve vymezené územní působnosti, koordinace účasti na celostátních programech a koncepcích v oblasti sportu, podpory a ochrany dětí, žáků a studentů, zpracování odborných stanovisek k projektům a žádostem o finanční podporu ze státních programů, realizace opatření na podporu a ochranu dětí a mládeže s celostátní působností.
10.
platová třída
1.
Koordinace péče o mládež a tělovýchovu v územní působnosti kraje, hlavního města Prahy a statutárních měst, metodická pomoc obcím a občanským sdružením při účasti na celostátních programech a koncepcích v oblasti sportu, podpory a ochrany dětí, žáků a studentů, zpracovávání odborných stanovisek k projektům a žádostem o finanční podporu z celostátních programů, realizace opatření na podporu a ochranu dětí a mládeže s celostátní působností.
11.
platová třída
1.
Koordinační a metodická činnost v oblasti sportu nebo koordinace programů státní podpory sportu.
2.
Koordinační a metodická činnost v oblasti zájmového vzdělávání.
12.
platová třída
1.
Celostátní koordinace a metodické usměrňování oblasti sportu včetně analytické činnosti, ekonomiky sportu a antidopingového programu.
13.
platová třída
1.
Tvorba rezortní koncepce rozvoje sportu, přípravy ke státní reprezentaci a přípravy sportovních talentů.
2.10.11
REFERENT SPRÁVY VÝZKUMU A VÝVOJE
11.
platová třída
1.
Provádění analýz výsledků aplikace výzkumu a vývoje.
2.
Příprava ucelených částí celostátní politiky výzkumu a vývoje (národní politiky výzkumu a vývoje) a programů výzkumu a vývoje (národní program orientovaného výzkumu).
12.
platová třída
1.
Posuzování rozvojových programů výzkumu a vývoje.
2.
Analýza a posuzování oblasti výzkumu a vývoje.
13.
platová třída
1.
Stanovování způsobů hodnocení výsledků jednotlivých oborů výzkumu a vývoje a způsobů porovnávání se zahraničím včetně případného hodnocení mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a koncepce ochrany práv k výsledkům výzkumu a vývoje.
2.
Tvorba celostátních koncepcí rozvoje základního, průmyslového a dalších sektorů výzkumu a vývoje.
3.
Stanovování způsobů poskytování podpor programů rozvoje výzkumu a vývoje s celostátní působností.
14.
platová třída
1.
Tvorba koncepce celostátních nebo mezinárodních programů výzkumu a vývoje včetně jejich koordinace.
2.
Tvorba celostátní koncepce správy výzkumu a vývoje (národní politiky výzkumu a vývoje).
3.
Tvorba koncepce výzkumu a vývoje rezortu a jeho odborného zaměření.
15.
platová třída
1.
Tvorba koncepce a strategie státní politiky výzkumu a vývoje.
2.10.12
REFERENT SPRÁVY KULTURY A OCHRANY PAMÁTKOVÉHO FONDU
6.
platová třída
1.
Evidence památkového fondu v území, registrace kulturních památek včetně evidenčních listů jednotlivých kulturních památek.
7.
platová třída
1.
Provádění dílčích inspekčních prací památkové inspekce, odborné zpracování, ověřování a došetřování podkladů pro kontrolní činnost v působnosti památkové inspekce.
2.
Usměrňování kulturně-výchovného využití kulturních památek.
8.
platová třída
1.
Zajišťování odborné agendy v oblasti autorských práv, práv výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů.
9.
platová třída
1.
Samostatné zajišťování ucelených odborných agend v oblasti kultury a státní památkové péče včetně specializovaných agend péče o kulturní památky, národní kulturní památky a archeologické nálezy.
2.
Posuzování územních plánů a urbanistických studií z hlediska památkové péče.
3.
Koordinace správy místních památek včetně samostatného zajišťování specializovaných agend péče o památky místního významu.
4.
Posuzování a vypracování stanovisek k prohlášení nebo zrušení kulturních památek.
10.
platová třída
1.
Zajišťování péče o kulturní památky a kontroly plnění zákonných povinností vlastníků nebo uživatelů kulturních památek, rozhodování o podmínkách péče, obnovy, nakládání, využívání a zajišťováni ochrany kulturních památek v územní působnosti včetně stanovení způsobu financování.
2.
Vydávání stanovisek k územním plánům, regulačním plánům a urbanistickým studiím z hlediska památkové péče.
3.
Vymezování ochranného pásma kulturní památky.
11.
platová třída
1.
Vyhodnocování úrovně a příprava návrhů metodických postupů a opatření a další systémové specializované práce v dílčích oblastech umění, kulturně-výchovné činnosti, ochrany kulturních památek a sbírkových předmětů.
2.
Koncepce a koordinace správy místních památek, jejich obnovy, nakládání, využívání a zajišťováni ochrany kulturních památek včetně stanovování způsobu financování.
3.
Zpracovávání koncepcí a programů rozvoje muzejní, galerijní, divadelní, knihovnické, kulturně-naučné, vědeckopopulární a dalších oblastí kultury.
4.
Vydávání Plánů ochrany památkových rezervací a památkových zón, Plánů území s archeologickými nálezy.
5.
Zajišťování péče o národní kulturní památky a památky UNESCO, kontroly plnění zákonných povinností vlastníků nebo uživatelů kulturních památek, rozhodování o podmínkách péče, obnovy, nakládání, využívání a zajišťováni ochrany kulturních památek v územní působnosti včetně stanovení způsobu financování.
6.
Komplexní zajišťování odborné agendy související s archeologickými nálezy či nepředvídatelnými nálezy kulturně cenných předmětů.
7.
Zpracovávání plánu ochrany kulturních památek jako součásti krizového plánu a zajišťování zabezpečení kulturních památek při vzniku mimořádné či krizové situace.
8.
Tvorba metodických postupů výkonu státní památkové péče v kraji.
12.
platová třída
1.
Celostátní koordinace a usměrňování správy rozsáhlých a významných kulturních památek a sbírkových předmětů.
2.
Tvorba koncepce podpory státní památkové péče v kraji v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice.
2.10.13
REFERENT SOCIÁLNÍCH VĚCÍ
6.
platová třída
1.
Provádění dílčích šetření romských komunit (romský asistent) a jiných národnostních menšin v regionu podle kritérií demografických, sociálně-ekonomických, vzdělanostních apod. pod odborným vedením a hledání způsobu komunikace mezi jednotlivci, komunitou a orgány veřejné moci.
8.
platová třída
1.
Zajišťování agendy osob se statutem uprchlíka na území České republiky včetně jejich integrace.
2.
Poskytování konkrétních forem podpory a pomoci osobám v obtížné životní situaci.
3.
Zajišťování agendy umísťování v bytech zvláštního určení a bytech vyčleněných pro bydlení seniorů a osob se zdravotním postižením.
9.
platová třída
1.
Zajišťování specializovaných a zvlášť složitých agend důchodového pojištění, nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Posuzování nároků na dávky, které vyžadují rozsáhlá šetření nebo komplexní aplikaci několika právních předpisů a jejich vzájemných vazeb, rozhodování o plnění povinností a vymáhání pohledávek a sankčních opatření při neplnění povinností.
2.
Zajišťování pomoci a podpory osobám v obtížné životní situaci. Poskytování informací osobám v oblasti sociální péče a prevence a zajišťování pomoci při vyhledávání a zprostředkování sociálních služeb. Navrhování preventivních a provádění okamžitých opatření podle aktuálního stavu a zprostředkovávání poskytnutí finanční a věcné pomoci osobám v obtížné životní situaci.
3.
Komplexní výkon agendy péče o staré osoby nebo osoby se zdravotním postižením.
4.
Zajišťování komunikace a dalších vztahů romských komunit na území regionu s orgány veřejné moci včetně návrhů příslušných opatření směřujících ke včlenění romských komunit do sociálních vazeb měst a obcí, provádění potřebné poradenské a konzultační činnosti k romské problematice, řešení zásadních problémů romských komunit v oblasti občanského soužití, zaměstnanosti, vzdělání, sociální a dalších (romský poradce).
5.
Zajišťování protidrogové politiky v rámci regionu, provádění odborných prací souvisejících s prevencí drogových závislostí, organizace a koordinace preventivních protidrogových akcí v rámci regionu a koordinace činnosti protidrogové komise.
10.
platová třída
1.
Koordinace a usměrňování provádění důchodového pojištění, nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v zásadních záležitostech ve vymezené působnosti.
2.
Zajišťování sociálně-právní ochrany dětí.
3.
Koordinace a usměrňování jednotlivých oborů sociálních věcí, například péče o rodinu a děti včetně osob potřebujících zvláštní péči, sociální prevence nebo sociálních služeb.
4.
Stanovování směrů a zásad ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi a protidrogové politiky v rámci daného území.
5.
Samostatné zpracovávání sociální anamnézy, sociální diagnózy a individuálních socioterapeutických plánů, samostatné provádění socioterapie směřující k sociální rehabilitaci a integraci.
6.
Koordinace a metodické usměrňování činností romských poradců a zpracovávání koncepce problematiky etnických menšin při vyšších územně samosprávných celcích včetně navrhování příslušných opatření zejména v oblasti zaměstnanosti, dopravy, bydlení, péče o zdraví, školství, sociálního zabezpečení, společenského a kulturního života orgánům kraje, vládě nebo ústředním správním úřadům (koordinátor romských poradců).
7.
Koordinace a usměrňování tvorby střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a zajišťování místní a typové dostupnosti sociálních služeb.
8.
Zajišťování náhradní rodinné péče.
9.
Sociální práce s dětmi, které spáchaly trestný čin nebo čin jinak trestný, a s dětmi páchajícími přestupky. Plnění úkolů orgánu sociálně-právní ochrany dětí (kurátor pro děti a mládež).
10.
Koordinace prorodinných služeb a zajišťování jejich místní a typové dostupnosti.
11.
Vyhodnocování situace ohroženého dítěte a jeho rodiny, tvorba individuálních plánů ochrany dítěte, organizace případových konferencí pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin, poskytování sociální práce a koordinace řešení případů ohrožených dětí.
12.
Výkon veřejného poručenství a opatrovnictví dětí.
11.
platová třída
1.
Konzultační činnost a aprobace ve zvlášť složitých agendách důchodového pojištění, nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti.
2.
Metodická a odborná koordinace provádění důchodového a nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
3.
Tvorba koncepce sociální nebo rodinné politiky na daném území.
4.
Samostatné zajišťování sociální diagnózy a terapie, realizace nebo prosazování sociálních opatření, odborné práce při socializaci a resocializaci (sociální kurátor), poradenská činnost a vyhodnocování poradenských testů.
5.
Zpracovávání koncepce protidrogové politiky kraje nebo hlavního města Prahy.
6.
Komplexní výkon inspekce poskytování sociálních služeb.
7.
Koordinace a usměrňování tvorby střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a zajišťování místní a typové dostupnosti sociálních služeb kraje nebo hlavního města Prahy.
8.
Kontrola, metodické usměrňování a koordinace výkonu sociálně-právní ochrany dětí nebo výkonu sociální práce v působnosti obce s rozšířenou působností, kraje nebo hlavního města Prahy.
9.
Odborné posuzovaní žadatelů a dětí pro potřeby zprostředkování náhradní rodinné péče krajským úřadem, výběr vhodných osvojitelů a pěstounů pro konkrétní dítě, zajišťování poradenské pomoci osvojitelům a pěstounům, zajišťování agendy pověřování k výkonu sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami včetně kontroly pověřených osob.
10.
Komplexní výkon registrace v rámci poskytování sociálních služeb, posuzování podmínek pro poskytování sociálních služeb při posuzování žádosti o registraci a kontrola jejich plnění.
11.
Koordinace, usměrňování a kontrola výkonu veřejného opatrovnictví obcemi v působnosti kraje nebo hlavního města Prahy.
12.
platová třída
1.
Celostátní koordinace a metodické usměrňování výkonu státní správy v oblasti důchodového a nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
2.
Koordinace a metodické usměrňování výkonu státní správy v oblasti sociální práce, sociálně-právní ochrany dětí a veřejného opatrovnictví na úrovni krajů nebo hlavního města Prahy.
13.
platová třída
1.
Tvorba koncepce výkonu správy důchodového pojištění, nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
2.
Tvorba koncepce důchodového pojištění a nemocenského pojištění vymezených skupin pojištěnců.
3.
Celostátní koordinace a metodické usměrňování důchodového, nemocenského nebo úrazového pojištění.
2.10.14
REFERENT SPRÁVY ZDRAVOTNICTVÍ
6.
platová třída
1.
Kontrola obsahové správnosti předložených žádostí a provádění dílčích úkonů správního řízení registrační dokumentace léčiv, chemických látek a chemických přípravků nebo agendy zdravotnických prostředků nebo dozoru nad provozovateli.
7.
platová třída
1.
Zajišťování podkladů pro projektování a optimalizaci sítě zdravotnických zařízení v rámci územních celků.
2.
Výkon dílčích kontrolních činností v oblasti léčiv, léčivých přípravků a zdravotnických prostředků.
8.
platová třída
1.
Organizace, příprava a smluvní zajišťování dostupnosti lékařské služby první pomoci.
9.
platová třída
1.
Koordinace a realizace odborných rezortních zdravotnických programů.
2.
Komplexní zajišťování agendy vydávání souhlasu s provozováním lékáren a výdejen zdravotnických prostředků.
3.
Vytváření specializovaných údajů, které jsou součástí komplexních informačních systémů léčiv a zdravotnických prostředků.
10.
platová třída
1.
Koordinace zdravotnické soustavy v daném území a usměrňování jejího utváření.
2.
Zajišťování poskytování zdravotní péče za krizových stavů, souhrnné zpracovávání opatření pro připravenost zdravotnických zařízení na mimořádné události a krizové stavy na vymezeném území a provádění konzultační a poradenské činnosti.
11.
platová třída
1.
Zajišťování realizace hlavních směrů rozvoje sítě zdravotnických zařízení na daném území, koordinace a usměrňování činností při realizaci územní zdravotní politiky státu včetně zpracovávání věcných analýz efektivnosti využití zdravotnických zařízení pro vytváření jejich optimální sítě.
2.
Koordinace výkonu specializovaných činností při zajišťování poskytování zdravotní péče za krizových stavů a mimořádných událostí v rámci kraje, hlavního města Prahy nebo územně členěného statutárního města.
3.
Zpracovávání metodických postupů k zajištění poskytování zdravotních služeb za krizových stavů pro správní úřady nebo územní samosprávné celky.
4.
Koordinace výkonu specializovaných odborných činností při zajišťování poskytování zdravotní péče na úseku integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatel a prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami.
5.
Zpracovávání programu dozorové činnosti v oblasti léčiv, léčivých přípravků a zdravotnických prostředků s návazností na přímo řízené organizace státního odborného dozoru podle analýz výsledků dozorové činnosti, provozních nehod a poruch technických zařízení.
6.
Komplexní zajišťování inspekce na úseku zacházení s návykovými látkami.
7.
Komplexní výkon udílení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, posuzování podmínek pro udílení oprávnění a kontrola jejich plnění.
12.
platová třída
1.
Posuzování úrovně hospodářského a sociálního rozvoje z hlediska zdravotní péče a materiálního vybavení a posuzování záměrů investiční výstavby zdravotnických zařízení ve vztahu k plánu sítě zdravotnických zařízení.
2.
Tvorba a koordinace koncepcí a programů rozvoje krajů a hlavního města Prahy z hlediska zdravotní péče.
3.
Posuzování programů hodnocení kvality zdravotní péče.
4.
Koordinace a usměrňování zdravotnických zařízení pro zajišťování integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatel a prevence závažných havárií.
5.
Usměrňování zdravotnického, hygienického a protiepidemického zabezpečení v působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra.
6.
Provádění rozborů, projektování, stanovování metodiky analýz rozsáhlých lékových informačních databázových systémů a systémů ochrany a údržby dat jako součásti státního informačního systému o léčivech, cenách a úhradách léčiv, zdravotnických prostředcích, veterinárních léčivech, veterinárních technických prostředcích a veterinárních přípravcích nebo návykových látkách a prekurzorech drog.
2.10.15
REFERENT VŠEOBECNÉ SPRÁVY VNITŘNÍCH VĚCÍ STÁTU
6.
platová třída
1.
Provádění změn v úředních dokladech, vydávání dokladů o změnách v úředních dokladech včetně kontroly správnosti uváděných údajů v informačních systémech veřejné správy, popřípadě v dalších evidencích a vydaných dokladech. Předávání vydaných dokladů žadatelům. Vystavování úředních osvědčení.
2.
Zpracovávání správních a odborných rešerší na úseku hlášení a evidence pobytu obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů.
3.
Zajišťování agendy seznamu registrovaných občanských sdružení, zpracovávání podkladů o registrovaných a evidovaných subjektech včetně jejich poskytování Českému statistickému úřadu.
4.
Samostatný výkon agendy ztrát a nálezů.
7.
platová třída
1.
Vykonávání odborných činností na úseku přípravy organizačně-technického a finančního zajištění voleb a referend.
2.
Provádění dílčích prací na úseku evidence obyvatel, občanských průkazů nebo cestovních dokladů.
3.
Zajišťování agendy registrace občanských sdružení, posuzování návrhů na registraci občanských sdružení a evidenci odborových organizací a organizací zaměstnavatelů ve sporných a složitých případech.
4.
Zajišťování prací na úseku shromažďování.
5.
Provádění dílčích prací v matriční agendě.
6.
Provádění dozoru nad dodržováním právních předpisů o státních symbolech.
7.
Zajišťování vidimace a legalizace dokladů a úředních listin.
8.
platová třída
1.
Organizačně-technické zabezpečení voleb a referend.
2.
Usměrňování a dohled nad plněním povinností stanovených obcím (ohlašovnám) pro agendu úředních dokladů a evidence obyvatel.
3.
Komplexní zajišťování agendy ztrát a nálezů včetně zajišťování oceňování, přípravy dražeb.
4.
Zajišťování agendy shromažďování, sdružování právnických osob a dobrovolných svazků obcí, územně správního členění, místního názvosloví, slučování a rozdělování obcí, zajišťování procesu změn názvů obcí, změn správních hranic obcí nebo zájmových sdružení a nadací.
5.
Komplexní výkon matriční agendy obce.
6.
Výkon agendy veřejných sbírek.
7.
Výkon agendy na úseku sdružování v občanských sdruženích, odborových organizacích a organizacích zaměstnavatelů.
8.
Výkon státoobčanské agendy územního samosprávného celku.
9.
Zajišťování agendy rejstříku politických stran a politických hnutí.
9.
platová třída
1.
Komplexní zajišťování státoobčanské agendy územního samosprávného celku.
2.
Koordinace občansko-správních záležitostí v obci.
3.
Komplexní zajišťování činností spojených s vedením knih narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí občanů, ke kterým došlo v cizině (zvláštní matriky).
4.
Zajišťování matriční agendy v působnosti krajského úřadu nebo obce s rozšířenou působností včetně rozhodování o uzavírání manželství zástupcem.
5.
Komplexní výkon agend na úseku občanských průkazů, cestovních dokladů nebo evidence obyvatel a rodných čísel.
10.
platová třída
1.
Poskytování metodické pomoci a usměrňování agend úředních dokladů a evidence obyvatel včetně kontrol výkonu činností v daném území.
2.
Metodické usměrňování a dohled nad matriční činností a evidencí obyvatel na vymezeném území, odborné poradenství obcím pověřeným vedením matrik, komplexní kontrola nad vedením matriční agendy a souvisejících agend u matričních obvodů včetně ukládání nápravných opatření, usměrňování odborné přípravy a ověřování odborné způsobilosti zaměstnanců obce, v hlavním městě Praze zaměstnanců městské části nebo zaměstnanců Ministerstva obrany zařazených do matričního úřadu.
3.
Koordinace výkonu zvláštní matriky.
4.
Metodické usměrňování agend úředních dokladů a evidence obyvatel v rámci působnosti územního samosprávného celku.
11.
platová třída
1.
Koordinace a metodické usměrňování obcí nebo jejich částí v občansko-správních záležitostech, například matrik a státního občanství, evidence obyvatel, zabezpečení voleb a místních referend, úředních dokladů, přestupků, názvosloví ulic, státních symbolů a znaků.
14.
platová třída
1.
Tvorba koncepce uspořádání a zajišťování vnitřních věcí státu.
15.
platová třída
1.
Tvorba koncepce vývoje správy vnitřních věcí státu a veřejné správy.
2.10.16
REFERENT SPRÁVY VE VĚCECH ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÉ SLUŽBY
8.
platová třída
1.
Provádění dohledu nad spisovou službou a nad vyřazováním písemností (skartační řízení).
2.
Provádění kontroly dodržování povinností na úseku archivnictví a výkonu spisové služby a dohledu nad vyřazováním dokumentů (skartační řízení) u původců s jednoduchou organizační strukturou.
3.
Odborná správa archivních fondů a sbírek a provádění výběru archiválií u původců s jednoduchou organizační strukturou.
9.
platová třída
1.
Komplexní zajišťování odborné ochrany archivních fondů včetně zpracovávání složitých archivních rešerší.
2.
Komplexní zajišťování státního odborného dohledu nad archivní a spisovou službou a nad vyřazováním písemností včetně výběru archiválií.
3.
Zajišťování péče o svěřené archivní soubory včetně zpracovávání složitějších archivních rešerší pro veřejnou správu.
4.
Zajišťování odborného dohledu nad spisovou službou, nad vyřazováním dokumentů a nad výběrem archiválií u veřejnoprávních i soukromoprávních původců.
5.
Provádění kontroly výkonu spisové služby a výběru archiválií u původců se složitější organizační strukturou.
10.
platová třída
1.
Zajišťování výkonu státní správy archivních fondů a sbírek a předarchivní péče.
2.
Koordinace a metodické usměrňování systémů evidence archiválií Národního archivního dědictví.
3.
Komplexní zajišťování péče o archivní soubory včetně zpracování složitých rešerší.
11.
platová třída
1.
Komplexní zajišťování agendy archivnictví ve státních archivech spojené s kombinovaným vyhledáváním a náročným zpracováním úředních rešerší a expertiz, ověřených úředními razítky, pro veřejné instituce a státní orgány.
2.
Komplexní zajišťování odborné správy a ochrany archivních fondů nejvyšší kategorie včetně zpracovávání archivních rešerší a státního odborného dohledu nad archivní a spisovou službou a vyřazováním písemností, přípravy a zpracovávání vědeckých edic archivních dokumentů. Komplexní zajišťování odborné správy a ochrany archivních fondů nejvyšší kategorie včetně zpracovávání archivních rešerší a kontroly dodržování povinností na úseku archivnictví a spisové služby včetně odborného dohledu nad vyřazováním dokumentů, přípravy a zpracovávání vědeckých edic archivních dokumentů.
3.
Celostátní koordinace systémů evidence archiválií Národního archivního dědictví.
4.
Provádění komplexní kontroly povinností na úseku archivnictví v archivech územních samosprávních celků, ve specializovaných archivech, u kulturně vědeckých institucí a u dalších držitelů archiválií a jejich zřizovatelů.
5.
Provádění kontroly archivních kulturních památek a prověrky fyzického stavu archivních kulturních památek a národních kulturních památek.
12.
platová třída
1.
Provádění studijně analytických činností a vytváření národních standardů pro obor archivnictví.
2.
Tvůrčí zpracovávání nových metodických postupů a posuzování nejnáročnějších pořádacích, zpřístupňovacích a edičních archivních činností včetně ověřování technologických postupů.
3.
Posuzování a zpracovávání vyjádření ke koncesované živnosti vedení spisovny a provádění kontrol těchto spisoven.
4.
Mezinárodní spolupráce při zpracovávání specifických archivních fondů a při jejich prezentaci veřejnosti.
13.
platová třída
1.
Celostátní koordinace a usměrňování archivnictví a spisové služby.
2.
Zpracovávání komplexních rozvojových koncepcí a nových metodických postupů v archivnictví.
3.
Celostátní koordinace a metodické usměrňování samostatných archivních pracovišť.
4.
Tvorba celostátní koncepce kontroly výkonu spisové služby a archivnictví.
5.
Komplexní koordinace činností samostatných odborných pracovišť na úseku archivnictví nebo spisové služby, vnitřních organizačních jednotek vykonávajících celostátní nebo oblastní působnost na úseku archivnictví nebo spisové služby.
2.10.17
REFERENT SPRÁVY PRŮMYSLU A OBCHODU
6.
platová třída
1.
Úřední označování starého a starožitného zboží z drahých kovů včetně rozhodování o způsobu a formě označování, například plombou, puncem nebo osvědčením.
7.
platová třída
1.
Vykonávání puncovní kontroly a puncovní inspekce vymezeného okruhu drahých kovů včetně označování.
8.
platová třída
1.
Puncovní kontrola a puncovní inspekce všech druhů drahých kovů.
9.
platová třída
1.
Samostatná puncovní inspekce a kontrola drahých kovů pomocí technologií instrumentální analýzy.
10.
platová třída
1.
Komplexní výkon puncovní inspekce a puncovní kontroly, vývoj, ověřování a aplikace metod rozpoznávání a identifikace falešných puncovních značek.
2.
Samostatný výkon inspekce nebo dozoru nad způsobilostí střelných zbraní, střeliva, pyrotechnických předmětů, výbušnin a balisticky odolných materiálů.
3.
Samostatný výkon inspekce nad bezpečností výrobků uváděných na vnitřní trh.
11.
platová třída
1.
Posuzování a vypracovávání stanovisek v oblasti průmyslové a stavební politiky, energetické politiky, hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, hornictví a jaderné energetiky, surovinové politiky, hospodářské politiky, vnitřního obchodu a ochrany zájmů spotřebitelů, podpory podnikání a živností, zahraničně-ekonomické politiky, zahraničně-obchodní politiky, licenční politiky, technické normalizace, metrologie, puncovnictví a státního zkušebnictví, průmyslového výzkumu nebo rozvoje techniky a technologií.
2.
Radiační monitorování úložišť, osob a životního prostředí, kontrola dodržování požadavků radiační ochrany a jaderné bezpečnosti.
12.
platová třída
1.
Metodická a rozborová činnost v oblasti technické normalizace, metrologie, státního zkušebnictví, v oblasti kontroly a ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů nebo puncovnictví včetně tvorby prováděcích technických předpisů a norem a koordinace akreditovaných zkušeben a laboratoří.
2.
Tvorba celostátních programů, jednotných postupů a opatření k ovlivňování průmyslu, stavebnictví, energetiky, hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, hornictví a jaderné energetiky, surovinové politiky, vnitřního obchodu a ochrany zájmů spotřebitelů, podpory podnikání a správy živností, zahraničně-ekonomické politiky, zahraničního obchodu, licenční politiky, technické normalizace, metrologie, puncovnictví a státního zkušebnictví, průmyslového výzkumu, rozvoje techniky a technologií.
3.
Tvorba programů hospodářského rozvoje území.
4.
Koordinace měření, kontroly a bezpečného ukládání radioaktivních odpadů v provozu jaderných zařízení.
5.
Stanovování celostátní metodiky a postupů puncovní kontroly a puncovní inspekce v celém rozsahu včetně akreditace a certifikace v puncovnictví.
6.
Celostátní koordinace a metodické usměrňování inspekce a dozoru nad způsobilostí výrobků uváděných na trh, nad způsobilostí složitých komplexů zařízení při jejich uvádění na trh, při ochraně ekonomických zájmů spotřebitele nebo státu.
7.
Celostátní koordinace a metodické usměrňování inspekce v energetice.
13.
platová třída
1.
Celostátní koordinace a usměrňování tvorby a uplatňování technických předpisů, norem a parametrů.
2.
Koordinace ekonomické ochrany státu v oblasti licenční správy při vývozu a dovozu s celostátní působností včetně mezinárodní spolupráce.
3.
Celostátní koordinace, metodické usměrňování a tvorba ekonomických nástrojů k ovlivňování průmyslu, stavebnictví, energetiky, hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, hornictví a jaderné energetiky, surovinové politiky, vnitřního obchodu a ochrany zájmů spotřebitelů, podpory podnikání, živností nebo vnějších ekonomických vztahů.
14.
platová třída
1.
Tvorba celostátních koncepcí rozvoje jednotlivých oblastí obchodní politiky, například vnitřního obchodu, ochrany zájmů spotřebitelů, zahraničně-ekonomické politiky, zahraničně-obchodní politiky, licenční politiky v oblasti vývozu a dovozu.
2.
Tvorba koncepce jednotlivých oborů hospodářské politiky, například průmyslové a stavební politiky, energetické politiky, hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, hornictví a jaderné energetiky, surovinové politiky.
3.
Stanovování celostátních směrů rozvoje a přístupů k podnikání v oblasti živností, průmyslového výzkumu, rozvoje techniky a technologií nebo podpory podnikání.
4.
Stanovování základních směrů a přístupů k podpoře a ochraně zahraničních investic.
5.
Tvorba státní energetické koncepce a koncepce podpory hospodářské soutěže a ochrany zájmů spotřebitelů v energetice.
15.
platová třída
1.
Tvorba koncepce hospodářské politiky státu zahrnující průmyslovou, stavební, surovinovou a energetickou politiku.
2.
Tvorba koncepce obchodní politiky státu.
2.10.18
REFERENT ŽIVNOSTENSKÉHO ÚŘADU
7.
platová třída
1.
Vyřizování žádostí o výpisy a potvrzení ze živnostenského rejstříku.
2.
Zajišťování odborných prací na úseku živnostenského podnikání.
8.
platová třída
1.
Zajišťování živnostenské agendy, například posuzování plnění zvláštních podmínek provozování živnosti.
9.
platová třída
1.
Výkon živnostenského úřadu v oblasti ohlašovacích živností.
2.
Zajišťování činnosti centrálního registračního místa živnostenského podnikání.
10.
platová třída
1.
Souhrnný výkon specializovaných odborných činností na úseku živnostenského podnikání, například metodické, konzultační a poradenské v rozsahu působnosti živnostenského úřadu.
2.
Výkon živnostenského úřadu v oblasti koncesovaných živností.
3.
Komplexní zajišťování činností centrálního registračního místa živnostenského podnikání.
4.
Samostatný výkon živnostenské kontroly.
5.
Samostatný výkon dozoru v oblasti regulace reklamy.
11.
platová třída
1.
Koordinace a usměrňování živnostenského úřadu.
2.
Metodické usměrňování obecních živnostenských úřadů ve vymezené působnosti kraje.
3.
Komplexní zajišťování činnosti jednotného kontaktního místa vybraných obecních úřadů.
4.
Posuzování rozsahu živnostenského oprávnění a závažných případů ztráty bezúhonnosti ve sporných a složitých případech a zpracovávání odborných stanovisek o právu na provozování živnosti pro orgány moci výkonné nebo soudní, orgány územních samosprávných celků a jiné orgány a pro právnické a fyzické osoby podle zvláštních právních předpisů.
5.
Koordinace výkonu dozoru v oblasti regulace reklamy.
12.
platová třída
1.
Koordinace a usměrňování živnostenského úřadu kraje nebo hlavního města Prahy.
2.10.19
REFERENT SPRÁVY MÍSTNÍHO ROZVOJE
10.
platová třída
1.
Posuzování projektů žádostí o podporu v oblasti bydlení, výběr žadatelů a realizace podpory, průběžná realizace a vyhodnocování podpory.
2.
Odborný dohled nad dodržováním zvláštních podmínek provozování cestovních kanceláří.
3.
Tvorba koncepce bytové politiky v obci s bytovým fondem převažujícího městského typu.
4.
Koordinace a usměrňování regionálního rozvoje cestovního ruchu a turistických informačních center včetně propagačních aktivit.
11.
platová třída
1.
Celostátní usměrňování postupu ve věcech podpory malého a středního podnikání včetně analýzy efektivnosti podpory.
2.
Zpracovávání analýz rozvoje cestovního ruchu a tvorba regionálních projektů podpor rozvoje cestovního ruchu.
3.
Celostátní metodické usměrňování realizace specifických forem cestovního ruchu, například kongresový a incentivní cestovní ruch, lázeňský cestovní ruch, městský a kulturní cestovní ruch.
4.
Tvorba územní politiky bydlení z hlediska jejího financování, sociálních aspektů bydlení, koncepce podpůrných nástrojů bydlení v obcích s rozšířenou působností.
5.
Tvorba regionálních projektů rozvoje cestovního ruchu.
6.
Realizace koncepcí a propagačních aktivit ve vztahu k veřejnosti na regionální, celostátní a mezinárodní úrovni a koordinace a zajišťování funkčních vazeb oblastní, krajské a celostátní sítě informačních center a činností spojených s aplikací komplexní informační databanky cestovního ruchu včetně správy kartoték a fotobanky.
7.
Komplexní výkon státní správy na úseku pohřebnictví v působnosti kraje. Metodická, poradenská a konzultační činnost na úseku pohřebnictví prováděná krajskými úřady. Výkon kontrolní činnosti a dozoru dodržování povinností na úseku pohřebnictví prováděný krajskými úřady.
12.
platová třída
1.
Zpracovávání návrhů programů pro rozvoj území z celostátních hledisek. Analýza dosažené úrovně hospodářského a sociálního rozvoje jednotlivých území České republiky a tendencí jejich územního rozvoje.
2.
Příprava metodických opatření pro realizaci celostátních programů na podporu bydlení, stanovení realizačních zásad, podmínek a kritérií, například pro poskytování státních půjček do fondu obcí na opravy, pro podporu výstavby domů s pečovatelskou službou, domů s byty pro důchodce, nájemních bytů pro obce postižené záplavami, nájemních bytů a pro poskytování půjček občanům.
3.
Koordinace státních podpůrných opatření a programů podpory bydlení.
4.
Tvorba koncepce regionálního rozvoje cestovního ruchu.
5.
Posuzování plánovací dokumentace rozvojových generelů a marketingových projektů z hlediska celostátního rozvoje cestovního ruchu.
6.
Zpracovávání celostátních analýz rozvoje cestovního ruchu. Tvorba celostátních projektů a programů rozvoje jednotlivých oblastí cestovního ruchu.
13.
platová třída
1.
Koordinace a usměrňování realizace státní politiky cestovního ruchu.
2.
Celostátní koordinace programů rozvoje regionů.
3.
Celostátní koordinace a metodické usměrňování realizace podpory bydlení.
4.
Tvorba a koordinace celostátních programů a projektů rozvoje cestovního ruchu včetně stanovování principů a zásad pro hodnocení projektů rozvoje cestovního ruchu.
14.
platová třída
1.
Tvorba koncepce státní politiky cestovního ruchu včetně systémové koordinace s mezinárodními a nadnárodními systémy.
15.
platová třída
1.
Tvorba koncepce a strategie regionální politiky státu.
2.10.20
REFERENT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU
8.
platová třída
1.
Zajišťování a příprava podkladů pro výkon obecného stavebního, speciálního stavebního nebo vojenského stavebního úřadu (dále jen „stavební úřad“).
9.
platová třída
1.
Zajišťování a příprava podkladů pro výkon úřadu územního plánování.
2.
Zajišťování dokumentace průběhu územně plánovacích nebo rozhodovacích procesů ve vymezené působnosti úřadu územního plánování nebo stavebního úřadu.
3.
Výkon agendy stavebního úřadu.
10.
platová třída
1.
Výkon úřadu územního plánování.
2.
Výkon stavebního úřadu.
3.
Výkon územně plánovací činnosti obecním úřadem.
11.
platová třída
1.
Koordinace výkonu úřadu územního plánování.
2.
Koordinace výkonu stavebního úřadu.
3.
Pořizování nástrojů územního plánování včetně zajišťování vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území.
4.
Výkon úřadu územního plánování v působnosti kraje, hlavního města Prahy nebo magistrátu územně členěného statutárního města.
5.
Výkon stavebního úřadu v působnosti kraje, hlavního města Prahy nebo magistrátu územně členěného statutárního města.
12.
platová třída
1.
Koordinace a usměrňování výkonu stavebního úřadu v působnosti kraje, hlavního města Prahy nebo magistrátu územně členěného statutárního města.
2.
Koordinace a usměrňování výkonu úřadu územního plánování v působnosti kraje, hlavního města Prahy nebo magistrátu územně členěného statutárního města.
3.
Pořizování nástrojů územního plánování včetně zajišťování vyhodnocování vlivu na udržitelný rozvoj území v působnosti kraje nebo hlavního města Prahy.
13.
platová třída
1.
Komplexní pořizování krajských a regionálních koncepcí územního rozvoje včetně zajišťování vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území.
2.
Koordinace a systémové usměrňování územního plánování České republiky.
3.
Koordinace a systémové usměrňování stavebního řádu České republiky.
14.
platová třída
1.
Tvorba koncepce územního plánování České republiky.
2.
Tvorba koncepce stavebního řádu České republiky.
3.
Stanovování systémových přístupů a východisek územního rozvoje České republiky.
15.
platová třída
1.
Tvorba koncepce a strategie územního rozvoje České republiky.
2.10.21
REFERENT PRO ZEMĚDĚLSTVÍ, POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL A LESNÍ A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
7.
platová třída
1.
Výkon dílčích kontrolních činností v oblasti léčiv, veterinárních léčivých přípravků, veterinárních technických prostředků, zdravotnických prostředků a veterinárních přípravků.
2.
Zajišťování a příprava podkladů pro výkon vodoprávního úřadu.
8.
platová třída
1.
Výkon jednotlivých agend vodoprávního úřadu.
9.
platová třída
1.
Provádění státního dozoru a kontroly na úseku šetření nebo dozoru nad léčivy, veterinárními léčivými přípravky, veterinárními technickými prostředky nebo zdravotnickými prostředky v terénu včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření nebo k rozborům.
2.
Posuzování a příprava odborných podkladů pro restituční a majetkové správní řízení nebo pro řízení o pozemkových úpravách.
3.
Výkon fytokaranténní inspekce při dovozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů včetně vystavování rostlinolékařských osvědčení, provádění odborného šetření a správní řízení při výskytu škodlivých organismů rostlin.
4.
Odborné posouzení podmínek pro povinnou registraci pěstitelů a dovozců rizikových komodit, vymezení chráněných zón a výkon rostlinolékařského dozoru nad plněním povinností stanovených fyzickým a právnickým osobám.
5.
Provádění specializované rostlinolékařské kontroly a dozoru a místního šetření v terénu včetně odběru vzorků a jejich laboratorní diagnostiky na úseku rostlinolékařské péče.
6.
Výkon vodoprávního úřadu.
10.
platová třída
1.
Celostátní koordinace rozvoje služeb na úseku jednotlivých druhů zemědělské výroby.
2.
Komplexní vykonávání státní kontroly v oblasti zemědělských výrobků, potravin nebo potravinových surovin nebo tabákových výrobků.
3.
Samostatné provádění terénní specializované kontroly a dozoru spojené s odbornou diagnostikou škodlivých organizmů rostlin na úseku rostlinolékařské péče.
4.
Koordinace výkonu vodoprávního úřadu.
5.
Výkon vodoprávního úřadu v působnosti kraje nebo hlavního města Prahy.
11.
platová třída
1.
Koordinace rozborových činností na úseku registrace přípravků na ochranu rostlin, mechanizačních prostředků a rostlinolékařské diagnostiky.
2.
Zpracovávání dílčích koncepcí jednotlivých oblastí rostlinolékařské správy, veterinární správy a veterinárních léčiv.
3.
Tvorba celostátní politiky hospodaření s veterinárními léčivy.
4.
Výkon složitých systémových postupů fytosanitární kontroly v návaznosti na mimořádná rostlinolékařská opatření širšího rozsahu.
5.
Vykonávání státní inspekce nebo dozoru nad dodržováním veterinárních požadavků nebo v oblasti šlechtění a plemenitby včetně vytváření identifikačního a registračního systému pro hospodářská zvířata.
6.
Komplexní provádění cenové nebo úhradové regulace léčivých přípravků, registrace léčiv, léčivých přípravků nebo přípravků na ochranu rostlin včetně postregistračního vyhodnocování a povolování jejich klinického hodnocení. Koordinace a usměrňování výstupů hodnotitelských posudků interních a externích posuzovatelů a stanovování závěrů.
7.
Koordinace kontrolní činnosti v celém rozsahu působnosti územního správního úřadu v oblasti zemědělských výrobků, potravin, potravinových surovin nebo tabákových výrobků včetně analýzy výsledků kontroly.
8.
Vykonávání státní inspekce, úřední kontroly nebo dozoru nad dodržováním zásad správné výrobní nebo správné laboratorní praxe v oblasti zemědělských výrobků, potravin nebo potravinových surovin a výrobků nebo tabákových výrobků.
9.
Komplexní výkon inspekce a zkoušení půdy, odrůd, rozmnožovacího materiálu, chmele, hnojiv a krmiv.
10.
Koordinace a metodické usměrňování inspekční, dozorové a kontrolní činnosti na úseku mechanizačních prostředků a technických zařízení k hubení škodlivých organismů rostlin.
11.
Koordinace a metodické usměrňování kontroly a dozoru v územní působnosti správního úřadu na úseku rostlinolékařské péče.
12.
Zajišťování odběru vzorků biologického materiálu a půdy pro vydávání odborných stanovisek a posudků v působnosti územního správního úřadu včetně zpracovávání příslušné dokumentace.
13.
Samostatné provádění kontroly geneticky modifikovaných organizmů včetně zpracovávání příslušné dokumentace a vydávání odborných stanovisek na úseku rostlinolékařské péče.
14.
Metodické usměrňování, provádění odborného dohledu a souhrnné zajišťování majetkoprávní agendy v působnosti pozemkového úřadu.
15.
Zajišťování nejsložitějších pozemkových úprav ve vymezené působnosti.
16.
Koordinace vodoprávního úřadu v působnosti kraje nebo hlavního města Prahy.
12.
platová třída
1.
Celostátní koordinace uplatňování licenčního režimu vývozu a dovozu v oblasti zemědělství ve vztahu k zahraničí.
2.
Zpracování podpůrných programů mimoprodukčních funkcí v zemědělství.
3.
Příprava a zpracovávání státní politiky jednotlivých složek zemědělství v územních aspektech a souvislostech z celostátních hledisek.
4.
Celostátní koordinace a stanovování metodických postupů a zásad výkonu inspekční nebo dozorové činnosti v oborech veterinární péče, rostlinolékařské péče, ochrany práv k novým odrůdám rostlin, šlechtění, plemenitby, bezpečnosti a kvality potravin, zemědělských výrobků nebo potravinových surovin nebo tabákových výrobků nebo identifikace a registrace hospodářských zvířat.
5.
Komplexní zajišťování registrace léčiv a léčivých přípravků, klinického hodnocení, farmakovigilance, cenové a úhradové regulace, inspekční činnosti a dozoru nad reklamou nebo nad zdravotnickými prostředky.
6.
Celostátní koordinace úřední kontroly správné výrobní nebo správné laboratorní praxe, zajišťování rozborové a kontrolní činnosti v oblasti zemědělských výrobků, potravin nebo potravinových surovin nebo tabákových výrobků nebo v ochraně zdraví zvířat.
7.
Celostátní koordinace státní fytosanitární inspekce a dozoru při ochraně státního území před zavlečením nebezpečných škodlivých organismů rostlin.
8.
Komplexní zajišťování složitých procesů registrace přípravků na ochranu rostlin, státní inspekce a dohledu nad technickou způsobilostí mechanizačních prostředků a při zacházení s přípravky na ochranu rostlin.
9.
Celostátní koordinace a stanovování metod a pravidel dozoru v oblasti vstupů do zemědělství a půdy včetně biologického a laboratorního zkoušení.
10.
Řešení náročných restitučních případů a rozsáhlých komplexních pozemkových úprav.
11.
Zpracovávání plánu rozvoje vodovodů a kanalizací v působnosti kraje nebo hlavního města Prahy.
13.
platová třída
1.
Tvorba celostátní koncepce a koordinace státního zkušebnictví a certifikace v oblasti potravin nebo ochrany spotřebitele v oblasti vstupů do zemědělství, půdy a v oblasti krmiv.
2.
Zpracovávání plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území státu.
2.10.22
REFERENT BEZPEČNOSTI STÁTU
6.
platová třída
1.
Příprava, organizace a zajišťování odvodního řízení včetně vedení pomocné vojenské evidence.
7.
platová třída
1.
Zpracovávání dílčích opatření pro nouzový stav, stav ohrožení a válečný stav v daném územním celku.
2.
Zajišťování nezbytných dodávek vybraných potravinářských komodit a věcné zpracovávání smluv, vedení agend opatření v hospodářské mobilizaci, systému nezbytných dodávek a opatření v civilní ochraně.
3.
Pořizování a přerozdělování prostředků individuální ochrany obyvatel včetně souvisejících finančních plánů a výkaznictví.
4.
Provádění šetření a jiných odborných prací v systému prevence kriminality.
5.
Odborné zpracovávání podkladů pro správní řízení o udělení a odnětí mezinárodní ochrany.
8.
platová třída
1.
Samostatné zajišťování úkolů v oblasti civilní ochrany nebo organizačních, odborných a materiálních opatření pro mimořádné události a krizové stavy a činností na úseku hospodářských opatření pro krizové stavy určených subjektů včetně přípravy návrhů na určení subjektů hospodářské mobilizace a zpracovávání plánů opatření hospodářské mobilizace.
2.
Zajišťování problematiky výstavby, údržby a provozu varovacích, vyrozumívacích a spojovacích systémů.
3.
Zpracovávání analýz, navrhování zásad režimu života v postiženém území včetně vyhodnocování účinku krizových stavů a mimořádných událostí.
4.
Zajišťování odborných agend v oblasti mírového doplňování a mobilizačního rozvinování ozbrojených sil.
5.
Vyřizování žádostí o udělení mezinárodní ochrany nebo dočasné ochrany a ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území České republiky, spočívající v přípravě odborných podkladů, ověřování dokladů, údajů o zemích původu a dokumentů.
9.
platová třída
1.
Výkon specializovaných odborných činností na úseku obrany, civilní ochrany nebo prevence závažných havárií.
2.
Souhrnné zpracovávání opatření pro mimořádné události a krizové stavy na vymezeném území. Zpracovávání krizového plánu nebo jeho jednotlivých částí.
3.
Souhrnné zajišťování individuální a kolektivní ochrany obyvatel včetně přípravy evakuačních opatření.
4.
Zajišťování prevence kriminality v rámci daného územního celku, provádění specializovaných odborných činností souvisejících s prevencí kriminality, organizace a koordinace akcí prevence kriminality v rámci daného územního celku a koordinace činnosti komise prevence kriminality.
5.
Posuzování a vyhodnocování výsledků pohovorů s účastníky řízení ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území České republiky a účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany nebo dočasné ochrany podle vnitrostátní situace a vývoje azylové problematiky v zemích původu včetně provádění pohovorů.
6.
Ověřování podmínek pro přístup k utajovaným informacím u fyzických osob stupně utajení Vyhrazené.
7.
Správa a vedení vlastních registrů utajovaných informací.
10.
platová třída
1.
Výkon specializovaných odborných činností na úseku obrany, civilní ochrany, hospodářských opatření pro krizové stavy nebo prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami nebo přípravky v kraji, hlavním městě Praze nebo v územně členěném statutárním městě.
2.
Zajišťování připravenosti obce na řešení mimořádných událostí a krizových stavů včetně případného zajišťování činnosti bezpečnostní rady obce.
3.
Koordinace a metodické usměrňování opatření pro mimořádné události a krizové stavy obce s rozšířenou působností.
4.
Výkon specializovaných odborných činností na úseku prevence kriminality v rámci regionu se zvýšeným výskytem kriminality.
5.
Stanovování zásad rozvoje v oblasti místních záležitostí veřejného pořádku.
6.
Komplexní zajišťování součinnosti a spolupráce při organizačním a personálním zajišťování odvodních řízení v rámci daného územního celku a zpracovávání odborných stanovisek k případům závažných zjištění včetně získávání stanovisek ústředních orgánů státní správy.
7.
Posuzování a vyhodnocování specializovaných žádostí ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území České republiky a žádostí o udělení mezinárodní ochrany nebo dočasné ochrany, například nezletilých bez doprovodu zákonných zástupců včetně samostatného rozhodování nejnáročnějších případů v azylovém řízení.
8.
Zajišťování bezpečnostního řízení u fyzických osob nebo podnikatelů pro přístup k utajované informaci stupně utajení Důvěrné.
9.
Provádění ověřování bezpečnostní způsobilosti fyzických osob, které vykonávají nebo mají vykonávat citlivou činnost ve smyslu příslušných právních předpisů.
10.
Správa a vedení ústředních registrů utajovaných informací.
11.
Zajišťování, organizace a koordinace výroby, distribuce a evidence kryptografického materiálu.
12.
Kontrola provádění kryptografické ochrany.
11.
platová třída
1.
Komplexní zajišťování úkolů pro stav ohrožení státu, válečný stav a obranu nebo ochranu obyvatel včetně organizování a koordinace těchto činností v rámci obce s rozšířenou působností.
2.
Zajišťování celostátních agend prevence kriminality včetně přípravy projektů prevence kriminality.
3.
Metodické usměrňování činností na úseku obrany a ochrany obyvatel včetně kontrolní činnosti v kraji nebo hlavním městě Praze.
4.
Zajišťování celostátních agend v oblasti mezinárodní ochrany, dočasné ochrany, migrace a integrace cizinců včetně samostatné rozhodovací činnosti na některém z úseků výkonu státní správy v oblasti mezinárodní ochrany, dočasné ochrany, vstupu a pobytu cizinců na území České republiky a v řízení o bezdomovectví příslušející Ministerstvu vnitra, se specializací na určené země původu a rozborová činnost z výchozích podkladů informačního systému o zemích původu, bezpečných zemích původu a bezpečných třetích zemích.
5.
Koordinace a metodické usměrňování opatření pro mimořádné události a krizové stavy kraje, hlavního města Prahy nebo územně členěných statutárních měst. Zpracovávání samostatných částí krizového plánu kraje.
6.
Zajišťování připravenosti obce s rozšířenou působností na řešení mimořádných událostí a krizových stavů včetně případné koordinace činnosti bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností.
7.
Zajišťování bezpečnostního řízení u fyzických osob nebo podnikatelů pro přístup k utajované informaci stupně utajení Tajné nebo Přísně tajné.
8.
Ověřování dodržování systémů bezpečnostních opatření s celostátní působností k ochraně utajovaných informací.
9.
Komplexní výkon státního dozoru v oblasti ochrany utajovaných informací.
10.
Komplexní správa a vedení ústředních registrů utajovaných informací.
12.
platová třída
1.
Zajišťování připravenosti ministerstev a dalších ústředních správních úřadů na řešení krizových situací v rozsahu své působnosti.
2.
Celostátní koordinace hospodářských opatření pro krizové stavy ve vymezené působnosti rezortu.
3.
Koordinace krajského integrovaného záchranného systému nebo integrovaného záchranného systému hlavního města Prahy.
4.
Zajišťování připravenosti kraje, hlavního města Prahy nebo územně členěného statutárního města na řešení mimořádných událostí a krizových situací včetně případné koordinace činnosti bezpečnostní rady kraje, hlavního města Prahy nebo územně členěného statutárního města. Komplexní zpracovávání krizového plánu kraje.
5.
Analýza bezpečnostní situace na základě kriminálních statistik a otevřených zdrojů informací.
6.
Příprava a hodnocení celostátních preventivních programů a projektů v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti včetně tvorby metodiky preventivních projektů.
7.
Metodické usměrňování prevence kriminality. Analytická činnost zaměřená na příčiny kriminality a sociální patologie, navrhování systémových opatření k prevenci jednotlivých druhů trestné činnosti, navrhování preventivních programů a tvorba jejich metodiky.
8.
Výkon nejsložitějších celostátních systémových prací a analýz na úseku dopravních nehod v silničním provozu pro potřeby organizace a zaměření výkonu dopravní služby Policie České republiky, sestavování prognóz vývoje a návrh komplexních programů prevence a výchovy k dopravní kázni.
9.
Metodické usměrňování a komplexní zajišťování problematiky mezinárodní ochrany, pobytové agendy, migrace, integrace cizinců a azylantů a bezdomovectví na celostátní úrovni. Příprava mezinárodních humanitárních programů.
10.
Zajišťování právní ochrany mladistvých účastníků řízení o udělení mezinárodní ochrany bez doprovodu zákonných zástupců.
11.
Specializovaná zástupčí činnost před soudy v řízení o udělení mezinárodní ochrany a v oblasti pobytu cizinců.
12.
Stanovování celostátních bezpečnostních standardů.
13.
Koordinace a usměrňování průběhu bezpečnostního řízení u fyzických osob a provádění specializovaných odborných analytických a hodnotících činností na úseku bezpečnostního řízení u podnikatelů.
14.
Bezpečnostní správa komunikačních a informačních systémů nakládajících s utajovanou informací nebo kryptografických systémů s celostátní působností, popřípadě v návaznosti na zahraniční systémy.
15.
Provádění certifikace kryptografických prostředků a systémů, stanovování standardů a postupů certifikace technických prostředků ochrany utajovaných informací.
16.
Provádění celostátních analytických, hodnotících a jiných systémových specializovaných činností na úseku kontroly přípravy k obraně státu v rámci celé veřejné správy a kontroly připravenosti útvarů a jednotek k plnění úkolů podle standardů NATO a kontrola činnosti jednotek v zahraničí.
17.
Zhodnocení stavu a plánování personální bezpečnosti na ministerstvu nebo dalším ústředním správním úřadu.
18.
Komplexní zajišťování úkolů spojených s přípravou a realizací stanovené dokumentace Bezpečnostní rady státu v působnosti rezortu.
19.
Bezpečnostní správa komunikačních a bezpečnostních systémů nakládajících s utajovanou informací nebo kryptografických systémů s celostátní působností, popřípadě v návaznosti na zahraniční systémy.
20.
Zajišťování kybernetické bezpečnosti komunikačních a informačních systémů v návaznosti na zahraniční systémy.
21.
Komplexní kontrolní, dozorová a metodická činnost ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací a v oblasti kybernetické bezpečnosti státu.
22.
Zajišťování výroby, distribuce a evidence kryptografického materiálu s celostátní působností.
23.
Tvorba a revize koncepčních, metodických a dalších materiálů v oblasti vzdělávání a osvěty v problematice kybernetické bezpečnosti.
24.
Zajištění systému řízení bezpečnosti informací (manažer kybernetické bezpečnosti), zajištění návrhu a implementace bezpečnostních opatření (architekt kybernetické bezpečnosti) nebo provádění auditu kybernetické bezpečnosti (auditor kybernetické bezpečnosti) u správců a provozovatelů významného informačního systému.
13.
platová třída
1.
Koordinace činnosti rezortu pro plnění základních funkcí státu za krizových stavů. Zpracovávání a projednávání nadnárodních opatření v působnosti rezortu k řešení krizových situací.
2.
Celostátní koordinace a usměrňování příprav na krizové situace.
3.
Celostátní koordinace integrovaného záchranného systému.
4.
Celostátní koordinace hospodářských opatření pro krizové stavy.
5.
Zpracovávání návrhů programů a koncepcí dlouhodobého vývoje řídících a plánovacích součástí obrany České republiky.
6.
Stanovování priorit výstavby rezortu obrany a jejich zabezpečení v systému obranného plánování České republiky.
7.
Zpracovávání hlavních dokumentů České republiky v systému obranného plánování NATO.
8.
Vytváření strategie koncepce obrany a vojenské bezpečnostní politiky státu, koordinace plnění cílů bezpečnostní politiky České republiky a společné bezpečnostní politiky NATO v rezortu obrany.
9.
Tvorba koncepce zapojení rezortu obrany do činností v rámci OSN a OBSE, zejména do procesů kontroly zbrojení, odzbrojení a spolupráce v oblasti vojenské bezpečnosti a vytváření evropských bezpečnostních struktur.
10.
Tvorba koncepce přípravy k obraně státu v působnosti ministerstev a ústředních správních úřadů. Zajišťování souladu mezi koncepcí obrany státu a koncepcí rozvoje rezortu.
11.
Koordinace činnosti pracovního orgánu v systému Bezpečnostní rady státu.
12.
Metodické usměrňování a koordinace činnosti při přípravě vnitrorezortních i vládních analýz v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku.
13.
Koordinace analytických prací zaměřených na příčiny kriminality a sociální patologie včetně navrhování systémových opatření v oblasti prevence kriminality.
14.
Celostátní koordinace a metodické usměrňování výkonu azylové a migrační politiky včetně integrační politiky vůči cizincům a azylantům a ochrany státních hranic. Koordinace spolupráce s mezinárodními systémy, zajišťování zahraničních styků za oblasti České republiky v oblasti migračního a azylového práva.
15.
Tvorba celostátní metodiky certifikací a bezpečnostního řízení na úseku ochrany utajovaných informací.
16.
Koordinace ochrany utajovaných informací s celostátní a mezinárodní působností.
17.
Tvorba celostátní koncepce státního dozoru a kontroly v oblasti ochrany utajovaných informací národních i poskytovaných cizí mocí.
18.
Tvorba celostátní koncepce kryptografické ochrany.
19.
Stanovování postupů pro provádění vysoce specializovaných kryptoanalytických činností s celostátní působností.
20.
Tvorba metodik a standardů pro provádění certifikace kryptografických prostředků a systémů.
21.
Tvorba celostátní koncepce kontroly kryptografické ochrany.
22.
Tvorba koncepce a systému kontroly přípravy k obraně státu v rámci celé veřejné správy, metodické usměrňování kontroly i v návaznosti na závazky vyplývající z členství NATO a Evropské unie a při působení jednotek Armády České republiky na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru účastí na mírových operacích, záchranných a humanitárních akcích.
23.
Metodické usměrňování a koordinace ochrany utajovaných informací při zajišťování obrany státu a činnosti ozbrojených sil.
24.
Zpracovávání metodických systémových opatření pro výkon státní správy včetně kontroly v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, způsobilosti technických provozů jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření, povinně zavedeného systému řízení, přepravy radioaktivní nebo štěpné látky, zabezpečení nakládání s jadernými položkami, opatření vedoucích ke snížení přírodního ozáření, dohledu nad stanovenými látkami, které by mohly být zneužity k porušování zákazu chemických a biologických zbraní, s celorepublikovou působností.
25.
Tvorba celostátní koncepce kontroly kryptografické ochrany, kontroly v oblasti kybernetické bezpečnosti, bezpečnosti utajovaných informací v informačních a komunikačních systémech nebo provádění kontrol a testování mechanismů zabezpečení proti kybernetickým útokům v informačních systémech a komunikačních sítích.
26.
Celostátní koordinace činností řešení kybernetických incidentů a specializovaná komplexní technicko-analytická činnost za účelem řešení a detekce kybernetických bezpečnostních incidentů.
27.
Tvorba strategických dokumentů státu v oblasti kybernetické bezpečnosti a jejich implementace na národní a mezinárodní úrovni.
28.
Celostátní koordinace a metodické usměrňování výroby, distribuce a evidence kryptografického materiálu na národní a mezinárodní úrovni, zejména v rámci Evropské unie a NATO.
29.
Zajištění systému řízení bezpečnosti informací (manažer kybernetické bezpečnosti), zajištění návrhu a implementace bezpečnostních opatření (architekt kybernetické bezpečnosti) nebo provádění auditu kybernetické bezpečnosti (auditor kybernetické bezpečnosti) u správců a provozovatelů informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury.
14.
platová třída
1.
Tvorba celostátní politiky hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv.
2.
Zpracovávání celostátního systému krizového řízení České republiky.
3.
Tvorba koncepce bezpečnostní strategie, vojenské strategie a výstavby ozbrojených sil České republiky.
4.
Koordinace činnosti ústředních orgánů, správních úřadů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně.
5.
Tvorba koncepce mobilizace při zajišťování obrany České republiky.
6.
Příprava zásadních koncepčních rezortních a mezirezortních materiálů pro utváření politiky vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku nebo obranné politiky.
7.
Tvorba celostátní politiky prevence trestné činnosti a sociální patologie.
8.
Tvorba celostátních koncepcí azylové a migrační politiky včetně integrační politiky vůči cizincům a azylantům, ochrany státních hranic a pobytu cizinců včetně vyhodnocování účinnosti celostátních koncepcí.
9.
Komplexní koordinace zpracovávání koncepce zajišťování bezpečnosti státu.
10.
Komplexní koordinace činnosti Bezpečnostní rady státu.
11.
Tvorba koncepce rozvoje ochrany utajovaných informací, personální bezpečnosti, administrativní bezpečnosti, fyzické bezpečnosti, bezpečnosti informačních nebo komunikačních systémů, kryptografické ochrany a průmyslové bezpečnosti s vazbami na jiné obory služby s celostátní a mezinárodní působností.
12.
Tvorba koncepce bezpečnostní strategie, vojenské strategie a výstavby ozbrojených sil České republiky.
13.
Tvorba koncepce strategie kybernetické bezpečnosti České republiky
14.
Tvorba koncepce státního dozoru, kontroly a metodiky v oblasti kybernetické bezpečnosti a ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací včetně harmonizace a systémové koordinace s mezinárodními, národními a nadnárodními systémy.
15.
platová třída
1.
Tvorba koncepce a strategie bezpečnostní politiky státu.
2.10.23
REFERENT SPOLEČNÝCH ČINNOSTÍ DOPRAVNÍ SOUSTAVY STÁTU
10.
platová třída
1.
Analýza regulace přístupu dopravců na dopravní cestu.
2.
Komplexní výkon státního odborného dozoru v jednotlivých oborech dopravy, například silniční a městská doprava, pozemní komunikace v působnosti obce.
3.
Zpracovávání celostátních analýz při hodnocení dopravní obslužnosti území.
11.
platová třída
1.
Posuzování a ověřování odborné způsobilosti osob v jednotlivých oborech dopravy, například v oboru dráhy a drážní doprava, silniční a městská doprava, civilní letectví, plavba a vodní cesty a pozemní komunikace.
2.
Celostátní výkon státního dozoru v jednotlivých oborech dopravy, například v oboru dráhy a drážní doprava, silniční a městská doprava, civilní letectví, plavba a vodní cesty a pozemní komunikace.
3.
Komplexní výkon státního odborného dozoru v jednotlivých oborech dopravy, například silniční a městská doprava, pozemní komunikace, v působnosti kraje nebo hlavního města Prahy.
12.
platová třída
1.
Stanovování metodiky pro tvorbu technických norem v jednotlivých oborech dopravy a dopravní infrastruktuře.
2.
Tvorba celostátních zásad pro rozdělování dotací do dopravních oborů a dopravní infrastruktury.
3.
Tvorba koncepce a zásad k regulaci přístupu dopravců na dopravní cestu.
4.
Celostátní usměrňování a koordinace územní ochrany koridorů dopravních cest včetně posuzování studií.
5.
Tvorba koncepce dopravní obslužnosti v jednotlivých oborech dopravy v kraji nebo hlavním městě Praze.
6.
Tvorba koncepce rozvoje dopravních systémů a komplexní řešení dopravní obslužnosti obce.
7.
Tvorba koncepce rozvoje dopravních systémů a komplexní řešení dopravní obslužnosti statutárního města.
13.
platová třída
1.
Koordinace programu technické normalizace a metodiky pro tvorbu technických norem v souladu s programy mezinárodních a evropských normalizačních organizací v oborech dopravy včetně koordinace účasti České republiky na tvorbě mezinárodních a evropských norem v rámci mezinárodních a evropských organizací. Stanovování základních parametrů staveb a technických a technologických zařízení v oborech dopravy.
2.
Zpracovávání prognóz trhu dopravy a poptávky po službách včetně analýz vývoje.
3.
Metodické usměrňování rozvoje dopravních sítí, střednědobé strategie rozvoje dopravy, územní ochrany dopravních koridorů a rozvoje dopravní soustavy. Koordinace rozvoje dopravních sítí v souladu s mezinárodními závazky.
4.
Tvorba celostátní koncepce a zásad rozvoje dopravní infrastruktury v jednotlivých oborech dopravy.
5.
Tvorba celostátní koncepce a zásad dopravních vztahů v jednotlivých oborech dopravy včetně cenové a poplatkové politiky.
6.
Tvorba celostátní koncepce veřejné osobní dopravy, městské hromadné dopravy, integrovaných dopravních systémů nebo kombinované dopravy.
7.
Tvorba koncepce vytváření národního prostředí pro používání globálních navigačních družicových systémů.
14.
platová třída
1.
Tvorba koncepce civilního letectví včetně koordinace s mezinárodními systémy a mezinárodní spolupráce ve specializovaných oborech.
2.
Tvorba celostátní koncepce financování rozvoje dopravní infrastruktury.
3.
Tvorba koncepce zpracovávání celostátních územně technických podkladů dopravní politiky státu včetně jejich mezinárodní a mezirezortní koordinace.
4.
Tvorba komplexních programů rozvoje navigačních družicových systémů a souvisejících aplikací.
15.
platová třída
1.
Tvorba koncepce a strategie dopravní politiky státu.
2.10.24
REFERENT PRO DRÁHY A DRÁŽNÍ DOPRAVU
9.
platová třída
1.
Projednávání a schvalování jízdních řádů na daném území.
10.
platová třída
1.
Tvorba koncepce rozvoje drážních dopravních systémů a komplexní řešení dopravní obslužnosti obce.
2.
Šetření příčin a okolností vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě.
11.
platová třída
1.
Celostátní koordinace kombinované dopravy v logistických přepravních systémech v rámci dopravní soustavy.
2.
Posuzování a schvalování technické způsobilosti drážních vozidel a určených technických zařízení.
3.
Celostátní zajišťování uzavíraní závazků veřejné služby na dráze.
4.
Zpracovávání vnitrostátních přepravních podmínek pro přepravu osob a věcí.
5.
Koordinace a posuzování regulace provozování drah a drážní dopravy, ochranného pásma dráhy a ohrožení dráhy, bezpečnosti drah a drážního provozu a fungování sdělovacích a zabezpečovacích zařízení.
6.
Zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě se škodou velkého rozsahu a postižením na zdraví včetně kontroly uložených opatření.
12.
platová třída
1.
Ověřování typové způsobilosti drážních vozidel a určených technických zařízení.
2.
Koordinace uzavírání závazků veřejné služby na dráze.
3.
Koordinace jízdních řádů ve vazbě na celostátní informační systém.
4.
Metodické usměrňování vnitrostátních podmínek přepravy.
5.
Koordinace podmínek shody systémů drah, drážních vozidel a zařízení v rámci mezinárodní dopravy.
6.
Celostátní usměrňování a koordinace územní ochrany koridorů dopravních cest včetně posuzování studií.
7.
Tvorba koncepce regulace tarifů v železniční dopravě.
8.
Analýza příčin a okolností vzniku mimořádných událostí při provozování dráhy a drážní dopravy včetně návrhů systémových opatření k jejich předcházení.
2.10.25
REFERENT PRO SILNIČNÍ A MĚSTSKOU DOPRAVU
8.
platová třída
1.
Posuzování splnění podmínek k provozování silniční motorové dopravy a taxislužby včetně vystavování průkazů způsobilosti.
2.
Zajišťování agendy evidence řidičů nebo vozidel.
9.
platová třída
1.
Posuzování technické způsobilosti vozidel.
2.
Posuzování podmínek pro udělování řidičských oprávnění a pro odnímání, omezování, podmiňování, vracení a rušení podmínění nebo omezení řidičských oprávnění ve správním řízení včetně posuzování pravosti řidičských průkazů členských států Evropské unie pro účely jejich výměny.
3.
Posuzování podmínek pro vydávání řidičských průkazů, průkazů profesní způsobilosti řidiče a paměťových karet řidiče vozidel a servisních paměťových karet.
4.
Posuzování podmínek k provozování autoškoly a způsobilosti vozidel k výcviku.
5.
Zajišťování programů zaměřených na zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.
10.
platová třída
1.
Analýza regulace přístupu dopravců na dopravní cestu.
2.
Zajišťování agendy udělování a odnímání oprávnění k provozování stanic technické kontroly a stanic měření emisí.
3.
Posuzování a schvalování zařízení pro stanice technické kontroly a měření emisí.
4.
Posuzování a ověřování odborné způsobilosti k řízení silničních motorových vozidel.
5.
Komplexní posuzování technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo přestavěného nebo jednotlivě dovezeného silničního vozidla.
6.
Výkon dopravního úřadu v oblasti mezinárodní dopravy ve smyslu zákona o silniční dopravě.
7.
Projednávání a vedení řízení o přestupcích proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
8.
Zajišťování celostátní nebo krajské agendy udělování výjimek z omezení jízdy některých vozidel v provozu na pozemních komunikacích.
11.
platová třída
1.
Stanovování zásad a podmínek pro provoz zařízení stanic technické kontroly a měření emisí.
2.
Samostatné posuzování oznámení o přestupcích z hlediska vyloučení podezření ze spáchání trestných činů v souvislosti s provozem na pozemních komunikacích a vyhotovování podnětů o podezření ze spáchání trestného činu včetně jejich předávání státnímu zastupitelství, popřípadě jinému příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.
3.
Zpracování strategických a koncepčních dokumentů k prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v kraji nebo hlavním městě Praze.
4.
Udělování a odnímání akreditace k provozování výuky a výcviku řidičů včetně provádění zkoušek žadatelů o profesní osvědčení a vydávání profesního osvědčení pro učitele výuky a výcviku řidičů.
12.
platová třída
1.
Koordinace jízdních řádů ve vazbě na celostátní informační systém.
13.
platová třída
1.
Tvorba celostátní koncepce odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel nebo podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích nebo silniční nákladní dopravy.
2.
Zpracovávání celostátních zásad pro kontrolu vývoje nabídky kapacit a vyhodnocování intenzity silniční nákladní dopravy.
3.
Stanovování zásad a podmínek pro ověřování technické způsobilosti typu vozidel, jejich částí a samostatných konstrukčních celků.
4.
Tvorba celostátní koncepce stanic technické kontroly, stanic měření emisí a technických silničních kontrol Policie České republiky.
5.
Tvorba a aktualizace celostátní koncepce a strategie bezpečnosti silničního provozu, její koordinace na národní a mezinárodní úrovni.
6.
Tvorba celostátní koncepce péče o technický stav vozidel v provozu, zejména s ohledem na technickou bezpečnost, vliv na životní prostředí, mezinárodní a mezirezortní koordinaci.
2.10.26
REFERENT PRO CIVILNÍ LETECTVÍ
10.
platová třída
1.
Šetření leteckých nehod a incidentů.
11.
platová třída
1.
Zajišťování agendy licencí k obchodní letecké dopravě, pověření k provozování letových provozních služeb a souhlasů k provozování leteckých služeb, agendy související s vydáváním provozních oprávnění pro letecké dopravce, schvalování letových řádů zahraničních leteckých dopravců, udělování povolení zahraničním leteckým dopravcům, udělování přepravních práv v letecké dopravě.
2.
Šetření leteckých nehod a incidentů s mimořádnými následky, k nimž došlo za mimořádných okolností.
12.
platová třída
1.
Celostátní koncepce a mezinárodní koordinace preventivních činností a stanovení metodiky odborného šetření leteckých nehod, incidentů a dalších mimořádných událostí.
2.10.27
REFERENT PRO VNITROZEMSKOU PLAVBU A VODNÍ CESTY
10.
platová třída
1.
Ověřování typové způsobilosti a provozní způsobilosti plovoucích strojů a zařízení.
2.
Posuzování a schvalování technické způsobilosti plavidel.
3.
Zpracovávání kategorizace vodních cest.
4.
Koordinace provozu v rámci mezinárodního plavebního systému.
5.
Sestavování plánů výstavby a rekonstrukcí.
6.
Odborné šetření plavebních nehod.
11.
platová třída
1.
Zpracování kritérií a dat, například plavební mapy, technické parametry plavebních komor, monitoring říční cesty, průtoky, hydrometeorologické informace, pro koordinaci plavebního systému v rámci mezinárodního systému provozu na vodních cestách.
12.
platová třída
1.
Tvorba celostátní koncepce, mezinárodní koordinace a stanovení metodiky plavebního provozu.
13.
platová třída
1.
Tvorba koncepce rozvoje vnitrozemské plavby.
2.10.28
REFERENT PRO POZEMNÍ KOMUNIKACE
9.
platová třída
1.
Zajišťování agendy zvláštního užívání pozemních komunikací a přesunů vojenské techniky, povolování přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných nákladů.
2.
Souhrnné odborné práce při provádění prevence v oblasti provozu na pozemních komunikacích, například řešení systémových opatření v oblasti dopravního značení.
3.
Výkon silničního správního úřadu ve věcech přestupků.
10.
platová třída
1.
Zajišťování celostátní agendy výjimek ze zákazu jízdy na dálnicích a silnicích I. třídy.
2.
Kategorizace dálnic a silnic nebo užívání dálnic a silnic s celostátní působností.
3.
Sestavování plánů výstavby a rekonstrukcí komunikací, mostů, podchodů a systémů centrálního řízení dopravy.
4.
Koordinace a usměrňování zvláštního užívání pozemních komunikací a přesunů vojenské techniky, povolování přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných nákladů.
5.
Výkon silničního správního úřadu v působnosti obce s rozšířenou působností.
11.
platová třída
1.
Výkon silničního správního úřadu v působnosti kraje nebo hlavního města Prahy.
2.
Zpracování odborných stanovisek ve věci výstavby dálnic a silnic I. třídy a k příslušným technickým normám a předpisům.
3.
Příprava programů výstavby a obnovy pozemních komunikací v působnosti kraje nebo hlavního města Prahy.
4.
Tvorba koncepce rozvoje sítě pozemních komunikací pro účely územního plánování z hlediska kraje nebo hlavního města Prahy včetně posuzování souladu s územně plánovací dokumentací.
12.
platová třída
1.
Příprava programů výstavby a obnovy dálnic a silnic I. třídy.
2.
Posuzování a schvalování investičních záměrů a projektů staveb dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy.
3.
Koordinace a usměrňování výkonu silničních správních úřadů v působnosti kraje nebo hlavního města Prahy.
13.
platová třída
1.
Tvorba a koordinace programů technického rozvoje za obor pozemních komunikací.
2.10.29
REFERENT ROZVOJE SYSTÉMU VEŘEJNÉ SPRÁVY
10.
platová třída
1.
Koordinace a metodické usměrňování kvality a efektivity veřejné správy a veřejných služeb v obci.
11.
platová třída
1.
Příprava a tvorba rozhodnutí o odnětí a určení výkonu přenesené působnosti obce včetně rozhodování o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti.
2.
Zpracovávání vývojových analýz a rozborů ucelených oblastí výkonu veřejné správy a jejich vyhodnocování z ekonomických, právních, kvalitativních, organizačně-technických nebo jiných hledisek.
3.
Koordinace a metodické usměrňování kvality a efektivity veřejné správy a veřejných služeb v obci s rozšířenou působností.
12.
platová třída
1.
Zpracovávání celostátních vývojových analýz a rozborů ucelených oblastí výkonu veřejné správy a jejich vyhodnocování z ekonomických, právních, organizačně-technických a jiných hledisek.
2.
Tvorba koncepce veřejné správy a veřejných služeb v kraji nebo v územně členěném statutárním městě včetně koordinace realizace strategických cílů k zefektivnění veřejné správy a veřejných služeb.
3.
Komplexní výkon dozoru nad zákonností právních předpisů a jiných opatření orgánů územních samosprávných celků nebo územních správních úřadů.
13.
platová třída
1.
Všeobecná celostátní koordinace a metodické usměrňování orgánů územních samosprávných celků.
2.
Tvorba koncepce výkonu státní správy v území a v podmínkách územních samosprávných celků se zaměřením na ekonomickou, finanční, kompenzační, dislokační a právní problematiku včetně tvorby koncepce příspěvků na výkon státní správy územním samosprávným celkům a srovnávacích analýz.
2.10.30
REFERENT ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
6.
platová třída
1.
Provádění dílčích odborných činností na jednotlivých úsecích životního prostředí.
7.
platová třída
1.
Vyřizování věcí ve správním řízení v jednotlivých složkách životního prostředí, například ovzduší, vody, půdy, horninového prostředí, odpadů, ochrany přírody, myslivosti, rybářství, ochrany lesa, zemědělství, chemických látek a environmentálního vzdělávání a osvěty.
2.
Příprava plánu péče o chráněné území.
3.
Dílčí inspekční a dozorová činnost v ochraně životního prostředí v předem vymezeném dílčím rozsahu.
8.
platová třída
1.
Inspekce zdrojů znečištění.
2.
Posuzování výsledků analýz odebraných vzorků látek znečišťujících životní prostředí včetně zpracovávání věcných dat a evidence zdrojů znečištění životního prostředí včetně správního rozhodnutí.
3.
Zajišťování agendy správy jednotlivých složek životního prostředí. Poskytování metodické, kontrolní a konzultační činnosti orgánům samosprávy, státní správy a dalším osobám v dílčích případech na svěřeném úseku státní správy, například na úseku vody a chemických látek.
4.
Příprava a projednávání plánu péče o chráněné území.
9.
platová třída
1.
Navrhování a realizace protipovodňových opatření a řešení ekologických havárií v dílčích povodích.
2.
Řešení méně složitých místních ekologických havárií na území a na vodních tocích místního významu.
3.
Zajišťování agendy správy složek životního prostředí, například ovzduší, vody, půdy, horninového prostředí, odpadů, ochrany přírody, myslivosti, rybářství, péče o les, zemědělství, chemických látek a přípravků nebo environmentálního vzdělávání a osvěty, odborné posuzování zdrojů znečištění jednotlivých složek životního prostředí včetně metodické, kontrolní a konzultační činnosti.
4.
Vyhodnocování výsledků měření velkých zdrojů znečišťování, emisí u zdrojů znečišťování kontinuálními analyzátory, verifikace vstupních dat registru zdrojů znečišťování ve složkách životního prostředí včetně správního rozhodnutí.
5.
Samostatné provádění specializovaných kontrol a státního dozoru nad plněním povinností daných zákony o životním prostředí právnickým nebo fyzickým osobám oprávněným k podnikání podle obvyklých postupů včetně přípravy návrhu opatření a rozhodnutí o sankcích za neplnění povinností stanovených předpisy o ochraně životního prostředí nebo jejich prominutí, například o pozastavení nebo ukončení činnosti fyzických nebo právnických osob, o pozastavení platnosti osvědčení vydaného pověřenou osobou.
6.
Kontrola vydávání souhlasů k povolování staveb velkých zdrojů znečišťování, provádění revizí u zdrojů znečištění a šetření havarijního znečištění vod, kontrola nakládání s určitými druhy odpadu, zaměřená na speciální způsoby úpravy, zneškodňování nebo využívání odpadů.
10.
platová třída
1.
Koordinace protipovodňových opatření v lokálně ohroženém území.
2.
Koordinace řešení ekologických havárií na daném území.
3.
Koordinace státní správy na úsecích ovzduší, vody, půdy, horninového prostředí, odpadů, ochrany přírody, myslivosti, rybářství, péče o les, zemědělství, chemických látek a přípravků, geneticky modifikovaných organizmů, biocidů, prevence závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, environmentálního vzdělávání a osvěty v oblasti životního prostředí.
4.
Komplexní výkon státní správy na úseku ovzduší, vody, půdy, odpadů, ochrany přírody, myslivosti, rybářství, péče o les, zemědělství, chemických látek a směsí, geneticky modifikovaných organizmů, biocidů, prevence závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, environmentálního vzdělávání a osvěty v oblasti životního prostředí v působnosti kraje, hlavního města Prahy nebo územně členěného statutárního města.
5.
Koordinace odpadového hospodářství v rámci kraje nebo hlavního města Prahy.
6.
Provádění specializovaných odborných činností na úseku ochrany životního prostředí, například vypracovávání stanovisek k dokumentacím posuzování vlivů na životní prostředí u staveb, posuzování staveb závažných technologií velkých zdrojů znečišťování, vypracovávání metodických pokynů pro prověrky životního prostředí určitého oboru, kontrola správnosti výsledků autorizovaných měření znečišťování, provádění lektorské, konzultační a poradenské činnosti v jednotlivých složkách životního prostředí.
7.
Provádění státního dozoru a inspekce životního prostředí v celém rozsahu působnosti územních orgánů státní správy, odborně náročná inspekční a dozorová činnost ve zvláště chráněných územích a při ochraně zvláště chráněných druhů organismů, kontrola způsobu hodnocení nebezpečných vlastností odpadů pověřenými osobami. Vyhodnocování trendů a stanovení priorit kontrolní činnosti v ochraně přírody a krajiny.
8.
Řešení důsledků starých ekologických zátěží.
11.
platová třída
1.
Koordinace řešení důsledků starých ekologických zátěží v kraji.
2.
Koordinace státní správy na úseku ovzduší, vody, půdy, odpadů, ochrany přírody, myslivosti, rybářství, péče o les, zemědělství, chemických látek a směsí, geneticky modifikovaných organizmů, biocidů, prevence závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, environmentálního vzdělávání a osvěty v oblasti životního prostředí nebo na úseku posuzování vlivů na životní prostření a integrované prevence nebo předcházení ekologické újmě v působnosti kraje, hlavního města Prahy nebo územně členěného statutárního města.
3.
Analýza a vyhodnocování aspektů jednotlivých složek životního prostředí v rámci kraje nebo hlavního města Prahy.
4.
Analýza, posuzování a vyhodnocování přírodních zdrojů včetně osvědčování podle příslušných právních předpisů.
5.
Dokumentace přírodních zdrojů a jednotlivých složek životního prostředí pro účely územního plánování z celostátních hledisek nebo z hlediska kraje nebo hlavního města Prahy včetně posuzování souladu hledisek životního prostředí a územně plánovací dokumentace.
6.
Zpracování koncepce ochrany životního prostředí, nakládání s odpady a využívání přírodních zdrojů v daném území. Posuzování úplnosti a správnosti řešení ve vztahu k platné právní úpravě u nejsložitějších řízení v ucelených oblastech ochrany životního prostředí.
7.
Příprava a zpracovávání plánů, bilancí, programů, expertiz, posudků, analýz a obdobných krajských metodických dokumentů pro problematiku jednotlivých složek životního prostředí a dalších oborů.
12.
platová třída
1.
Příprava a zpracovávání plánů, bilancí, programů, expertiz, posudků a obdobných celostátních metodických dokumentů pro problematiku jednotlivých složek životního prostředí a dalších oborů.
2.
Příprava a zpracovávání politiky jednotlivých složek životního prostředí v kraji nebo hlavním městě Praze v návaznosti na celostátní hlediska.
3.
Zpracovávání koncepce politiky životního prostředí v daném území.
4.
Koordinace ochrany a péče o zvláště chráněná území národního významu a evropsky významné lokality s celostátní nebo krajskou působností.
2.10.31
REFERENT ODBORNÉHO ZABEZPEČENÍ ČINNOSTI VLÁDY
10.
platová třída
1.
Koordinace a zajišťování úkolů vlády ve vztahu k Poslanecké sněmovně, Senátu a Kanceláři prezidenta republiky.
11.
platová třída
1.
Posuzování správnosti postupu ústředních správních úřadů ve vztahu k vládě.
12.
platová třída
1.
Zajišťování souladu závěrů vlády s právním řádem, programovým prohlášením a dalšími souvisejícími dokumenty a jejich promítnutí do návrhu usnesení vlády.
13.
platová třída
1.
Systémová koordinace a metodické usměrňování zabezpečení činnosti vlády.
14.
platová třída
1.
Tvorba celostátní koncepce regulatorní reformy a systémová koordinace mezirezortních projektů v oblasti regulatorní reformy.
2.10.32
REFERENT INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
6.
platová třída
1.
Provádění autorizované konverze dokumentů a vedení související evidence.
2.
Provádění úkolů editora referenčních údajů, referenčních vazeb, identifikátorů fyzických osob a autentizačních údajů základního registru včetně provádění jejich změn a kontroly správnosti na základě poskytnutých údajů a ověření jejich správnosti.
7.
platová třída
1.
Zajišťování souhrnné agendy kontaktního místa veřejné správy.
2.
Zajišťování a komplexní provádění úkolů editora referenčních údajů, referenčních vazeb, identifikátorů fyzických osob a autentizačních údajů základního registru včetně komplexní kontroly jejich správnosti a řešení změn údajů označených jako nesprávné.
8.
platová třída
1.
Koordinace souhrnné agendy kontaktního místa veřejné správy včetně vyřizování nestandardních požadavků na výdej ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí včetně určování postupů při jejich vyřizování.
9.
platová třída
1.
Samostatné zajišťování ucelené části úkolů správce informačního systému veřejné správy, například správy vymezené části databáze, zajišťování přístupových práv konkrétních uživatelů pro vstup do informačního systému datových schránek nebo zajišťování náročnějších činností souvisejících s digitalizací dokumentů a jejich dalším zpracováním.
10.
platová třída
1.
Souhrnné zajišťování ucelených agend v rámci úkolů správce informačního systému veřejné správy, například souhrnné správy databází nebo souhrnné zajišťování přístupových práv konkrétních uživatelů pro vstup do informačního systému datových schránek včetně souhrnné správy elektronického podpisu a elektronických značek.
11.
platová třída
1.
Komplexní tvorba, správa a aktualizace ucelených částí informačního systému základních registrů, datových úložišť, webových aplikací, srovnatelných celostátních číselníků a srovnatelných celostátních evidencí v rámci budování, provozu a údržby informačních systémů veřejné správy.
12.
platová třída
1.
Tvorba celostátní koncepce poskytování informací z informačních systémů veřejné správy.
2.
Analýza komponent připravovaných projektů a provozovaných informačních systémů veřejné správy.
3.
Analýza účinnosti jednotlivých oblastí informačních systémů veřejné správy a zpracovávání návrhů opatření.
4.
Metodické usměrňování, koordinace a výkon dozoru v oblasti elektronického podpisu a na úseku akreditace a atestací v oblasti informačních systémů veřejné správy. Stanovování pravidel k provozování nástrojů elektronického podpisu a vyhodnocování jejich bezpečného používání podle obecně závazných zásad.
5.
Tvorba koncepce a celostátní koordinace řešení a zajišťování přístupových práv konkrétních uživatelů pro vstup do informačních systémů veřejné správy, například přístupových práv do informačního systému datových schránek.
6.
Celostátní metodická, konzultační a poradenská činnost na úseku implementace strategií elektronizace veřejné správy.
7.
Komplexní tvorba, správa a aktualizace základních registrů veřejné správy, datových úložišť, srovnatelných celostátních číselníků a srovnatelných celostátních evidencí s vazbou na obdobné mezinárodní systémy v rámci budování, provozu a údržby informačních systémů veřejné správy.
8.
Zajišťování mezinárodní standardizační činnosti ve vztahu k informačním systémům veřejné správy a v oblasti elektronického podpisu.
9.
Stanovování požadavků na zabezpečení informačních a komunikačních technologií, zpracování bezpečnostních standardů, řešení bezpečnostních incidentů a provádění auditů informačních bezpečnostních řídicích systémů.
13.
platová třída
1.
Celostátní koordinace vytváření a rozvoje informačních systémů veřejné správy v rámci obecných koncepcí a zásad včetně hodnocení projektů informačních systémů veřejné správy.
2.
Tvorba standardů a metodik pro vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy včetně jejich bezpečnosti.
3.
Tvorba celostátní koncepce jednotlivých oblastí informačních systémů veřejné správy, například poskytování informací z informačních systémů veřejné správy, bezpečnosti nebo provozu multifunkční komunikační infrastruktury.
4.
Stanovování celostátních zásad a principů pro ověřování bezpečnostních systémů, nástrojů elektronického podpisu používaných poskytovateli certifikačních služeb vydávajícími kvalifikované certifikáty a prostředků pro bezpečné vytváření a ověřování zaručených elektronických podpisů.
5.
Tvorba koncepce správy a aktualizace základních registrů veřejné správy, datových úložišť, srovnatelných celostátních číselníků a srovnatelných celostátních evidencí s vazbou na obdobné mezinárodní systémy v rámci budování, provozu a údržby informačních systémů veřejné správy.
6.
Stanovování celostátních zásad a principů pro provádění akreditace a atestací k působení jako akreditovaný poskytovatel kvalifikovaných certifikačních služeb včetně stanovování limitních předpokladů akreditace, například v oblasti elektronického podpisu.
2.10.33
REFERENT ROZVOJE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
9.
platová třída
1.
Zajišťování souhrnných koncepčních a rozvojových agend orgánů s územní působností.
10.
platová třída
1.
Zajišťování komplexního rozvoje obce nebo její části bez výkonu působnosti pověřeného obecního úřadu.
2.
Koordinace činnosti zaměstnanců obce bez výkonu působnosti pověřeného obecního úřadu nebo části obce bez výkonu působnosti pověřeného obecního úřadu, koordinace a usměrňování pracovněprávních vztahů a odměňování jejích zaměstnanců a zajišťování plnění úkolů podle usnesení zastupitelstva, rady nebo starosty a dalších úkolů stanovených orgány obce.
11.
platová třída
1.
Sestavování programů rozvoje obce s pověřeným obecním úřadem nebo části obce s pověřeným obecním úřadem.
2.
Koordinace a usměrňování činnosti zaměstnanců obce s pověřeným obecním úřadem nebo městské části, která vykonává část působnosti pověřeného obecního úřadu a obce s matričním a stavebním úřadem. Komplexní zajišťování úkolů v přenesené působnosti obce s pověřeným obecním úřadem, koordinace pracovněprávních vztahů a odměňování jejích zaměstnanců a zajišťování plnění úkolů podle usnesení orgánů obce s pověřeným obecním úřadem nebo městské části s pověřeným obecním úřadem.
12.
platová třída
1.
Tvorba a koordinace komplexních koncepcí a programů rozvoje statutárních měst. Komplexní zpracovávání návrhů hlavních směrů sociálního rozvoje, ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, zdravotnictví, dopravy, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, kulturního rozvoje nebo bezpečnosti ve statutárních městech.
2.
Tvorba koncepce rozvoje obce s rozšířenou působností.
3.
Komplexní zajišťování přeneseného výkonu státní správy a koordinace a usměrňování činnosti zaměstnanců obce s rozšířenou působností, komplexní koordinace a usměrňování pracovněprávních vztahů a odměňování jejích zaměstnanců včetně zajišťování plnění úkolů podle usnesení orgánů obce s rozšířenou působností a dalších úkolů.
4.
Koordinace a usměrňování stěžejních oborů samostatné působnosti krajů nebo hlavního města Prahy, zejména finanční a rozpočtové politiky, tvorby a ochrany životního prostředí, sociální politiky, dopravy, bezpečnostní politiky, územního nebo hospodářského rozvoje včetně poradenské a konzultační činnosti v těchto oborech.
5.
Tvorba koncepce rozvoje městské části hlavního města Prahy s matričním a stavebním úřadem.
13.
platová třída
1.
Komplexní zpracovávání návrhů hlavních směrů sociálního rozvoje kraje nebo hlavního města Prahy, ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, zdravotnictví, dopravy, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, kulturního rozvoje nebo bezpečnosti.
2.
Koordinace činnosti krajského úřadu. Komplexní zajišťování úkolů v přenesené působnosti kraje nebo hlavního města Prahy, komplexní koordinace a usměrňování pracovněprávních vztahů zaměstnanců kraje a jejich odměňování.
3.
Tvorba koncepce rozvoje statutárního města včetně koncepce komplexního zajišťování přeneseného výkonu státní správy pro územní obvod statutárního města.
14.
platová třída
1.
Tvorba koncepce a strategie komplexního územního rozvoje kraje nebo hlavního města Prahy.
2.10.34
REFERENT SPRÁVY OSOBNÍCH ÚDAJŮ
10.
platová třída
1.
Komplexní plnění úkolů pověřence pro ochranu osobních údajů u správce a zpracovatele osobních údajů, který standardně zpracovává omezené množství osobních údajů pro účely plnění povinností, popřípadě zvláštních práv správce nebo omezeného počtu jeho subjektu údajů například v oblasti personální správy.
11.
platová třída
1.
Kontrola ve vymezeném rozsahu činnosti kontrolované osoby mající postavení správce nebo zpracovatele osobních údajů nebo provádění specializované činnosti v rámci kontrolní skupiny.
2.
Komplexní plnění úkolů pověřence pro ochranu osobních údajů u správce a zpracovatele osobních údajů, který zpracovává osobní údaje nezbytné pro určení, výkon a obhajobu práv subjektu údajů, pro ochranu důležitých zájmů subjektu údajů nebo pro plnění dílčích úkolů při výkonu veřejné moci.
12.
platová třída
1.
Komplexní dozorová činnost zahrnující posuzování specializovaných oblastí zpracování a ochrany osobních údajů nebo posuzování porušování pravidel týkajících se obsáhlé skupiny osobních údajů nebo zasahujících do soukromí většího počtu osob.
2.
Komplexní plnění úkolů pověřence pro ochranu osobních údajů u správce a zpracovatele osobních údajů, který shromažďuje, zpracovává a ukládá osobní údaje nezbytné pro splnění povinností a úkolů při výkonu veřejné moci se značným rizikem ohrožení práv a svobod subjektů údajů vyžadující specifická, rozsáhlá technická a organizační ochranná opatření.
13.
platová třída
1.
Tvorba standardů pro způsoby a prostředky dodržování povinností při zpracování a ochraně osobních údajů, šíření obchodních sděleních nebo nakládání s identifikátory.
2.
Komplexní plnění úkolů pověřence pro ochranu osobních údajů u správce a zpracovatele osobních údajů, který systematicky shromažďuje, zpracovává a ukládá nejrozsáhlejší soubory osobních údajů z důvodu významného veřejného zájmu na celostátní nebo mezinárodní úrovni při plnění povinností a úkolů při výkonu veřejné moci s vysokým rizikem pro práva a svobody subjektu údajů.
2.10.35
PRACOVNÍK INFORMAČNÍHO CENTRA
8.
platová třída
1.
Samostatné zajišťování činnosti informačního centra, které vytváří informační databázi o turistických cílech, službách cestovního ruchu, rekreační, volnočasové a kulturní nabídce v území svého působení a poskytuje tyto informace, zajišťuje propagaci daného území a poskytuje další služby a produkty související s cestovním ruchem.
2.
Vytváření a soustavná a úplná aktualizace souborů informací s místní působností z různých oborů z oblasti cestovního ruchu, například historických, zeměpisných, přírodopisných a dopravních včetně poskytování těchto informací a odborné pomoci v informačním centru veřejnosti verbálně a písemně s využitím komunikačních a elektronických prostředků.
9.
platová třída
1.
Vytváření a soustavná a úplná aktualizace souborů informací s regionální působností z různých oborů z oblasti cestovního ruchu, například historických, zeměpisných, přírodopisných a dopravních včetně poskytování informací a odborné pomoci v informačním centru veřejnosti verbálně a písemně s využitím komunikačních a elektronických prostředků.
2.
Koordinace a usměrňování rozvoje informačního centra včetně koordinace jeho činnosti s informačními centry v regionu a destinaci.
3.
Zajišťování odborného poradenství a konzultací pro provozovatele služeb cestovního ruchu ve spádové destinaci.
10.
platová třída
1.
Koordinace a usměrňování rozvoje informačního centra s vysokými nároky na jeho činnost, například s vysokou intenzitou cestovního ruchu, s celostátním nebo mezinárodním významem.
2.
Analýza, průzkum a vyhodnocování rozvoje a potřeb cestovního ruchu v místě, regionu nebo destinaci.
11.
platová třída
1.
Koordinace a zajišťování funkčních vazeb oblastní, krajské a celostátní sítě informačních center.
2.
Koordinace a zajišťování komplexní informační databanky cestovního ruchu včetně správy kartoték a fotobanky.“.
64.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.14 povolání 2.14.09 včetně nadpisu zní:
„2.14.09
ČLEN ORCHESTRU, SBORU, SOUBORU
8.
platová třída
1.
Interpretace lidových písní ve folklorních souborech.
2.
Interpretace jednotlivých skladeb v tanečních souborech.
10.
platová třída
1.
Interpretace kolektivních částí baletních, instrumentálních, vokálních nebo vokálně-instrumentálních děl.
11.
platová třída
1.
Interpretace kolektivních částí náročných baletních, instrumentálních, vokálních nebo vokálně-instrumentálních děl.
12.
platová třída
1.
Jedinečná interpretace kolektivních částí baletních, instrumentálních, vokálních nebo vokálně-instrumentálních nejnáročnějších rozsáhlých děl.
2.
Interpretace sólových částí náročných baletních, vokálních, instrumentálních a vokálně-instrumentálních děl.
13.
platová třída
1.
Jedinečná interpretace sólových částí baletních, instrumentálních, vokálních nebo vokálně-instrumentálních nejnáročnějších rozsáhlých děl.“.
65.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.14 v povolání 2.14.14 se doplňuje 14. platová třída, která zní:
„14.
platová třída
1.
Tvorba koncepce umělecké činnosti orchestru a umělecké vedení orchestru při nastudování díla ve spolupráci s dirigentem, samostatné umělecké vedení orchestru při nastudování a interpretaci díla a jedinečná interpretace nejnáročnějších baletních, instrumentálních, vokálních nebo vokálně-instrumentálních děl.“.
66.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.16 v povolání 2.16.01 v 9. platové třídě se bod 2 zrušuje.
Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2.
67.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.16 v povolání 2.16.01 v 10. platové třídě bod 2 zní:
„2.
Vzdělávací a výchovná činnost v odborném výcviku při přípravě žáků v oborech středního vzdělání s výučním listem.“.
68.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.16 v povolání 2.16.01 v 11. platové třídě bod 3 zní:
„3.
Vzdělávací a výchovná činnost v praktickém vyučování v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo v praktickém vyučování nebo odborné praxi v oborech vyššího odborného vzdělání.“.
69.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.16 v povolání 2.16.01 v 11. platové třídě se za bod 3 vkládá nový bod 4, který zní:
„4.
Vzdělávací a výchovná činnost v odborném výcviku v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo v náročných oborech středního vzdělání s výučním listem.“.
Dosavadní body 4 a 5 se označují jako body 5 a 6.
70.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.16 v povolání 2.16.02 v 8. platové třídě v bodě 1 se slova „v zájmovém vzdělávání“ zrušují.
71.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.16 v povolání 2.16.02 v 9. platové třídě se na konci textu bodu 1 doplňují slova „spojená s tvorbou a průběžnou aktualizací pedagogické dokumentace, kterou vychovatel vytváří a podle níž postupuje při výkonu své výchovné činnosti, a vycházející ze školního vzdělávacího programu“.
72.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.16 v povolání 2.16.02 v 10. platové třídě se na konci textu bodu 1 doplňují slova „a průběžné aktualizace individuálních vzdělávacích plánů“.
73.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.16 v povolání 2.16.08 ve 12. platové třídě se doplňuje bod 2, který zní:
„2.
Tvorba a organizace speciálních technických a netechnických cvičení kybernetické bezpečnosti s celonárodním i mezinárodním dosahem, komplexní koordinace činností v rámci České republiky a zahraničí nebo tvorba vyhodnocujících zpráv ze cvičení, identifikace slabých míst a navrhování řešení a doporučení (specialista cvičení kybernetické bezpečnosti).“.
74.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.01 se 2. platová třída zrušuje.
75.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.01 ve 3. platové třídě v bodě 1 se za slovo „například“ vkládají slova „dovoz stravy, transport biologického materiálu,“.
76.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.01 ve 3. platové třídě se bod 2 zrušuje.
77.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.03 se slova „ŘIDIČ DOPRAVY NEMOCNÝCH A RANĚNÝCH, ŘIDIČ VOZIDLA ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY“ nahrazují slovy „ŘIDIČ ZDRAVOTNICKÉ DOPRAVNÍ SLUŽBY, ŘIDIČ VOZIDLA ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY“.
78.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.03 se doplňuje 8. platová třída, která zní:
„8.
platová třída
1.
Poskytování dílčích výkonů specifické ošetřovatelské péče při poskytování přednemocniční neodkladné péče pod odborným dohledem.“.
79.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.05 se za slovo „MASÉR“ doplňují slova „VE ZDRAVOTNICTVÍ, MASÉR NEVIDOMÝ A SLABOZRAKÝ VE ZDRAVOTNICTVÍ“.
80.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.06 v 6. platové třídě se bod 2 zrušuje.
81.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.06 se doplňuje 7. platová třída, která zní:
„7.
platová třída
1.
Provádění dílčích výkonů vysoce specializované ošetřovatelské péče pod přímým vedením, například u pacientů v bezvědomí, s těžkým tělesným nebo mentálním postižením.“.
82.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.12 se slova „ZDRAVOTNICKÝ ASISTENT (PRAKTICKÁ SESTRA)“ nahrazují slovy „PRAKTICKÁ SESTRA“.
83.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.12 v 7. platové třídě se bod 1 zrušuje.
Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 1.
84.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.12 v 8. platové třídě bod 1 zní:
„1.
Provádění dílčích výkonů základní ošetřovatelské péče.“.
85.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.12 v 9. platové v bodě 1 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
86.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.13 se 9. platová třída zrušuje.
87.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.13 v 10. platové třídě v bodech 1 a 2 a v 11. platové třídě v bodech 1 a 2 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
88.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.14 se 9. platová třída zrušuje.
89.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.14 v 10. platové třídě v bodech 1 a 2 a v 11. platové třídě v bodě 1 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
90.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.15 se 8. platová třída zrušuje.
91.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.15 v 9. platové třídě v bodech 1 a 2 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
92.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.16 se 8. platová třída zrušuje.
93.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.16 v 9. platové třídě v bodě 1 za slovem „medicíně“ a za slovem „péče“, v 10. platové třídě v bodě 1 a v 11. platové třídě v bodě 1 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
94.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.17 se 8. platová třída zrušuje.
95.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.17 v 9. platové třídě v bodě 1 a v 10. platové třídě v bodě 1 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
96.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.18 se 8. platová třída zrušuje.
97.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.18 v 9. platové třídě v bodě 1, v 10. platové třídě v bodech 1 a 2 a v 11. platové třídě v bodě 1 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
98.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.18 v 10. platové třídě bod 1 zní:
„1.
Provádění složitých zdravotně-sociálních činností, například posuzování životní situace pacienta ve vztahu k onemocnění nebo k jeho následkům na základě údajů ze zdravotnické dokumentace a poznatků z lékařských a sesterských vizit. Realizace rehabilitačních, resocializačních a rekondičních pobytů pacientů nebo klientů sociálních služeb s ohledem na jejich zdravotní stav a sociální podmínky. Zajišťování zdravotních podmínek a pomůcek pro pacienty, příprava propuštění pacientů pro pobytové služby sociální péče. Zajišťování sociálně-právního poradenství ve vztahu k onemocnění nebo k jeho následkům za využití údajů ze zdravotnické dokumentace, lékařských a sesterských vizit.“.
99.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.19 se 8. platová třída zrušuje.
100.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.19 v 9. platové třídě v bodě 1 a v 10. platové třídě v bodě 1 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
101.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.20 se 8. platová třída zrušuje.
102.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.20 v 9. platové třídě v bodě 1 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují a v bodě 2 se slova „bez odborného dohledu a“ zrušují.
103.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.21 se 8. platová třída zrušuje.
104.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.21 v 9. platové třídě v bodě 1 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují a v bodě 3 se slova „, konané bez odborného dohledu“ zrušují.
105.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.22 v 9. platové třídě v bodě 1 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
106.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.23 se 8. platová třída zrušuje.
107.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.23 v 9. platové třídě v bodě 1 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
108.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.24 se 8. platová třída zrušuje.
109.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.24 v 9. platové třídě v bodě 1 se za slova „pomůcek a“ vkládá slovo „všech“.
110.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.24 v 9. platové třídě v bodě 1 se za slovo „zhotovováním“ vkládá slovo „, upravováním“ a za slova „pomůcek a“ se vkládá slovo „všech“.
111.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.24 v 9. platové třídě v bodě 2 se slovo „, příprava“ nahrazuje slovy „a úprav“.
112.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.25 v 9. platové třídě v bodě 1, v 10. platové třídě v bodě 1 a v 11. platové třídě v bodě 1 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
113.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 povolání 2.19.26 včetně nadpisu zní:
„2.19.26
ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ
10.
platová třída
1.
Poskytování specifické ošetřovatelské péče při poskytování přednemocniční neodkladné péče pod odborným dohledem.
11.
platová třída
1.
Provádění činností operátora na operačním středisku zdravotnické záchranné služby.
2.
Poskytování specifické ošetřovatelské péče při poskytování přednemocniční neodkladné péče.
3.
Poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní včetně péče na urgentním příjmu.
4.
Zajišťování a provádění celoživotního vzdělávání včetně specializačního vzdělávání v oboru specializace.
12.
platová třída
1.
Stanovování zásadní strategie a koncepce specifické ošetřovatelské péče při poskytování přednemocniční neodkladné péče, účast na tvorbě traumatologických plánů poskytovatele zdravotnické záchranné služby v oblasti zvládání mimořádných událostí a krizových situací.
2.
Příprava koncepce celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků.“.
114.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.27 se 8. platová třída zrušuje.
115.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.27 v 9. platové třídě v bodě 1 se slova „bez odborného dohledu,“ zrušují.
116.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.28 v 9. platové třídě v bodě 1 se slova „, bez odborného dohledu“ zrušují a v bodě 2 se slova „bez odborného dohledu“ a slova „pod odborným dohledem nebo pod přímým vedením klinického technika nebo klinického inženýra“ zrušují.
117.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.29 v 9. platové třídě v bodě 1 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují, v 10. platové třídě v bodě 1 se slova „, bez odborného dohledu a“ zrušují a v 10. platové třídě v bodě 2 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
118.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.30 v 9. platové třídě v bodě 1 a v 10. platové třídě v bodě 2 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
119.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.31 v 10. platové třídě v bodě 1 se slova „bez odborného dohledu a“ zrušují a v 10. platové třídě v bodě 2 a v 11. platové třídě v bodě 2 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
120.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.33 se slova „KLINICKÝ LOGOPED“ nahrazují slovy „LOGOPED VE ZDRAVOTNICTVÍ, KLINICKÝ LOGOPED“.
121.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.35 se slovo „FYZIOTERAPEUT“ nahrazuje slovy „FYZIOTERAPEUT, ODBORNÝ FYZIOTERAPEUT“.
122.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.35 v 10. platové třídě v bodě 1 a ve 12. platové třídě v bodě 1 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
123.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.37 ve 12. platové třídě v bodě 1 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
124.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.38 v 11. platové třídě v bodě 1 se slova „pod přímým vedením nebo pod odborným dohledem“ zrušují.
125.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 v povolání 2.19.39 ve 12. platové třídě v bodech 1 a 2 se slova „bez odborného dohledu“ zrušují.
126.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 se doplňuje povolání 2.19.44, které včetně nadpisu zní:
„2.19.44
DĚTSKÁ SESTRA
10.
platová třída
1.
Plánování ošetřovatelské péče o zdravé i nemocné dítě včetně novorozenců.
2.
Poskytování ošetřovatelské péče o zdravé i nemocné dítě, včetně novorozenců, prostřednictvím ošetřovatelského procesu.
3.
Provádění základní zdravotní výchovy dětských pacientů a jejich zákonných zástupců, případně jiných osob v oblasti ochrany a podpory zdraví a v ošetřovatelských postupech v oblasti ošetřovatelské péče o zdravé i nemocné děti, včetně novorozenců.
4.
Poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče o zdravé i nemocné dítě, včetně novorozenců, pod odborným dohledem.
5.
Provádění specializovaných diagnostických, léčebných, ošetřovatelských nebo rehabilitačních postupů a výkonů zvlášť náročných z hlediska zvýšeného rizika pro dětského pacienta nebo z hlediska technologické náročnosti provedení pod odborným dohledem.
11.
platová třída
1.
Samostatné poskytování ošetřovatelské péče o zdravé i nemocné dítě, včetně novorozenců, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti.
2.
Samostatné provádění specializovaných diagnostických, léčebných, ošetřovatelských nebo rehabilitačních postupů a výkonů při poskytování ošetřovatelské péče o děti, včetně novorozenců, zvlášť náročných z hlediska zvýšeného rizika pro pacienta nebo z hlediska technologické náročnosti provedení, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti.
3.
Příprava a obsluha přístrojového vybavení na operačních sálech nebo na specializovaných diagnostických nebo terapeutických pracovištích, instrumentace při operačních diagnostických a terapeutických výkonech, ke které je nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti.
4.
Provádění zdravotní výchovy dětských pacientů a jejich zákonných zástupců, případně jiných osob ve specializovaných ošetřovatelských postupech v rámci hospitalizace a přípravy na poskytování péče o děti ve vlastním sociálním prostředí nebo před diagnostickým a terapeutickým výkonem včetně přípravy informačních materiálů.
5.
Organizace a koordinace činností nelékařských zdravotnických pracovníků a zajišťování mezioborové spolupráce, zajišťování kvality péče a bezpečí dětských pacientů v rámci organizačních celků, včetně novorozenců. Zajišťování a provádění celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků včetně specializačního vzdělávání v oboru příslušné specializace.
12.
platová třída
1.
Samostatné provádění nejnáročnějších vysoce specializovaných ošetřovatelských a léčebných výkonů v oblasti ošetřovatelské péče o děti, například péče o rizikového novorozence na základě specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti na úzce specializovaných pracovištích, které jsou vysoce náročné z hlediska techniky provedení a možného rizika pro pacienta.
2.
Stanovování zásadní strategie a koncepce ošetřovatelské péče o zdravé i nemocné dítě nebo koncepce přípravy a realizace projektů podpory zdraví včetně koncepce zdravotní výchovy, celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků, metodické usměrňování ošetřovatelské péče v rámci oboru nebo poskytovatele zdravotních služeb včetně zajišťování její realizace a kontroly, zavádění systému kvality péče a bezpečí pacientů u poskytovatele zdravotních služeb. Aplikace výsledků výzkumu a vývoje v oboru ošetřovatelství do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru.“.
127.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 se doplňuje povolání 2.19.45, které včetně nadpisu zní:
„2.19.45
BEHAVIORÁLNÍ TECHNIK
7.
platová třída
1.
Provádění asistence při provádění základního behaviorálně analytického hodnocení a diagnostiky v rámci léčebné péče v oboru behaviorální analýzy pod odborným dohledem.
2.
Posuzování potřeb pacienta v oblasti behaviorální analýzy podle údajů ve zdravotnické dokumentaci pod odborným dohledem.
8.
platová třída
1.
Provádění asistence při terapii, rehabilitaci a reedukaci chování u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami na základě stanoveného plánu behaviorální intervence za použití metod behaviorální analýzy v rámci léčebné péče v oboru behaviorální analýzy pod odborným dohledem.
2.
Provádění asistence při činnosti behaviorální analýzy v rámci přímé práce s klientem ve spolupráci s rodinou a dalšími odborníky.
9.
platová třída
1.
Provádění asistence při prevenci a výchovně vzdělávací činnosti v rámci léčebné péče v oboru aplikované behaviorální analýzy pod odborným dohledem.
2.
Provádění úzce vymezených zdravotnických činností při asistenci v rámci léčebné péče v oblasti behaviorální analýzy, které jsou náročné z hlediska zvýšeného rizika pro pacienta/klienta, pro něž je nutné získání zvláštní odborné způsobilosti.“.
128.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 se doplňuje povolání 2.19.46, které včetně nadpisu zní:
„2.19.46
ASISTENT BEHAVIORÁLNÍHO ANALYTIKA
9.
platová třída
1.
Provádění prevence a výchovy v oboru behaviorální analýzy v rámci diagnostické a léčebné péče pod odborným dohledem.
2.
Provádění poradenství a edukace v rámci činnosti s pacientem při realizaci plánu behaviorální intervence pod odborným dohledem.
10.
platová třída
1.
Provádění základního behaviorálně analytického hodnocení pod odborným dohledem ve spolupráci s rodinou a dalšími odborníky u poskytovatele zdravotních služeb nebo ve vlastním sociálním prostředí pacienta pod odborným dohledem.
2.
Realizace plánu behaviorální intervence za použití metod behaviorální analýzy v rámci diagnostické a léčebné péče v oboru behaviorální analýzy pod odborným dohledem.“.
129.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 se doplňuje povolání 2.19.47, které včetně nadpisu zní:
„2.19.47
BEHAVIORÁLNÍ ANALYTIK
11.
platová třída
1.
Provádění behaviorálně analytického hodnocení a diagnostiky chování pro další léčebnou péči.
2.
Provádění poradenské činnosti a edukace při realizaci plánu behaviorální intervence.
12.
platová třída
1.
Samostatné zajišťování prací v rámci behaviorálně analytického hodnocení, diagnostiky a diferenciální diagnostiky pro další léčebnou péči včetně sestavování plánu behaviorální intervence při zabezpečování reedukace dospělých i dětí s neurovývojovými poruchami.
2.
Metodické, koncepční a kontrolní činnosti v oboru behaviorální analýzy, hodnocení kvality poskytované péče.
3.
Stanovování strategie výchovy, zajišťování a provádění celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků na úseku behaviorální analýzy.
4.
Kontaktní činnosti zaměřené na jedince a skupiny v oblasti rozvoje žádoucího chování a úpravy maladaptivního chování v osobním a sociálním vývoji včetně provádění individuálních i skupinových programů.
13.
platová třída
1.
Provádění nejnáročnějších činností v oblasti behaviorální analýzy.
2.
Preventivní, diagnostická a léčebná péče v oboru behaviorální analýzy spojená s výchovou a dalším vzděláváním specialistů, s prováděním behaviorálního hodnocení a sestavování plánu behaviorální intervence, odborné vedení zdravotnického týmu.
3.
Práce ve výzkumu a vývoji nebo tvůrčí aplikace výsledků vědního oboru behaviorální analýzy. Tvorba koncepce, koordinace a metodické usměrňování v oblasti behaviorální analýzy.“.
130.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 se doplňuje povolání 2.19.48, které včetně nadpisu zní:
„2.19.48
TERAPEUT TRADIČNÍ ČÍNSKÉ MEDICÍNY
9.
platová třída
1.
Provádění dílčích výkonů v oboru tradiční čínské medicíny pod odborným dohledem.
2.
Asistence při provádění diagnostických a léčebných postupů včetně stanovování individuálního léčebného postupu rehabilitační péče.
10.
platová třída
1.
Provádění základních léčebně rehabilitačních postupů tradiční čínské medicíny pod odborným dohledem.
2.
Poradenská činnost a edukace v oblasti prevence vzniku nemocí na základě principů tradiční čínské medicíny.
11.
platová třída
1.
Provádění náročných diagnostických a léčebných postupů léčebně rehabilitační péče pod odborným dohledem v souladu s principy tradiční čínské medicíny.“.
131.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.19 se doplňuje povolání 2.19.49, které včetně nadpisu zní:
„2.19.49
SPECIALISTA TRADIČNÍ ČÍNSKÉ MEDICÍNY
11.
platová třída
1.
Diagnostikování pacientů podle principů tradiční čínské medicíny.
2.
Stanovení individuálního léčebného postupu léčebně rehabilitační péče podle principů tradiční čínské medicíny.
12.
platová třída
1.
Provádění činností v rámci diagnostické a léčebné péče podle principů tradiční čínské medicíny.
13.
platová třída
1.
Provádění nejnáročnějších činností v rámci léčebné péče a tradiční čínské medicíny.
2.
Preventivní, diagnostická a léčebná péče na úseku tradiční čínské medicíny spojená s výchovou a dalším vzděláváním specialistů, s prováděním náročných vyšetření podle principů diagnostiky tradiční čínské medicíny, odborné vedení zdravotnického týmu.
3.
Práce ve výzkumu a vývoji nebo tvůrčí aplikace výsledků vysoce specializovaných činností na úseku tradiční čínské medicíny. Tvorba koncepce, koordinace a metodické usměrňování v oblasti tradiční čínské medicíny.“.
132.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.21 v povolání 2.21.31 v 11. platové třídě se doplňuje bod 2, který zní:
„2.
Tvorba plánů a koncepcí celoměstských opatření a jejich organizační, personální, finanční, technické, provozní a jiné zajišťování, včetně metodického usměrňování, komplexní koordinace a zajištění řízení opatření při zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku ve statutárních městech s členěním městské policie na služebny a další organizační celky.“.
133.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.21 v povolání 2.21.31 ve 12. platové třídě v bodě 1 se slova „v hlavním městě Praze“ nahrazují slovy „ve statutárních městech s členěním městské policie na služebny a další organizační celky“.
134.
V písmenu B 2. ČÁSTI DÍLU 2.21 v povolání 2.21.31 se doplňuje 13. platová třída, která zní:
„13.
platová třída
1.
Tvorba koncepce komplexního zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku v hlavním městě Praze.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna nařízení vlády o katalogu správních činností
Čl. II
Příloha k nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, se mění takto:
1.
V ČÁSTI 1. v 8. platové třídě se bod 4 zrušuje.
Dosavadní body 5 až 8 se označují jako body 4 až 7.
2.
V ČÁSTI 1. v 9. platové třídě se bod 4 zrušuje.
Dosavadní body 5 až 13 se označují jako body 4 až 12.
3.
V ČÁSTI 1. v 10. platové třídě se doplňuje bod 14, který zní:
„14.
Provádění úkonů v řízení o přestupcích, projednávání přestupků a rozhodování o nich, s výjimkou rozhodování o přestupcích příkazem na místě.“.
4.
V ČÁSTI 2. DÍLU 1. v 11. platové třídě v bodě 20 se slova „koncepce a forem regulace cen v jednotlivých odvětvích“ nahrazují slovy „jednotlivých cenově regulačních opatření“.
5.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. v 6. platové třídě se body 1 a 3 zrušují.
Dosavadní body 2 a 4 se označují jako body 1 a 2.
6.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. v 7. platové třídě se body 1 až 3 zrušují.
Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 1.
7.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. v 8. platové třídě body 1 a 2 znějí:
„1.
Zajišťování výplaty a vyúčtování nepojistných sociálních dávek.
2.
Zajišťování výplaty a vyúčtování dávek důchodového pojištění, nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.“.
8.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. v 8. platové třídě se body 3 a 5 zrušují.
Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3.
9.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. v 9. platové třídě body 1 a 2 znějí:
„1.
Zajišťování agend nepojistných sociálních dávek.
2.
Zajišťování specializovaných agend důchodového pojištění, nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.“.
10.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. v 9. platové třídě se body 3 až 8 se zrušují.
Dosavadní bod 9 se označuje jako bod 3.
11.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. v 10. platové třídě se bod 4 zrušuje.
Dosavadní body 5 až 9 se označují jako body 4 až 8.
12.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. v 10. platové třídě body 6 až 9 znějí:
„6.
Analýza, komplexní vyhodnocování a vypracovávání odborných podkladů pro posudky o zdravotním stavu žadatelů o dávky nepojistných systémů sociálního zabezpečení.
7.
Provádění cíleného sociálního šetření u osob nacházejících se v nepříznivé sociální situaci, analýz této situace a poskytování navazujícího sociálního poradenství k jejímu řešení.
8.
Posuzování individuálních potřeb osob, skupin a komunit v nepříznivé sociální situaci, tvorba návrhů jejího řešení, společné plánování a hodnocení.
9.
Zajišťování sociální prevence a poskytování sociálně-právního poradenství, sociální podpory a pomoci osobám, skupinám, rodinám a dětem v nepříznivé sociální situaci, sociálně vyloučeným či sociálním vyloučením ohroženým, osobám po ukončení hospitalizace nebo pobytové léčby závislostí, osobám bez přístřeší, osobám v bytové nebo hmotné nouzi či osobám bytovou nebo hmotnou nouzí ohroženým, osobám a rodinám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu péče o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby a osobám ohroženým násilným chováním vykázané osoby včetně vedení případové dokumentace a zpracování citlivých dat.“.
13.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. v 10. platové třídě se doplňují body 10 až 14, které znějí:
„10.
Řešení nepříznivé sociální situace osob, rodin, skupin nebo komunit s využitím metod a technik sociální práce, která je souhrnem odborných činností a postupů k řešení sociálních problémů a utváření žádoucích životních podmínek pro sociální fungování jedince, skupiny či komunity a podporující sociální spravedlnost, sociální soudržnost, prosazování lidských práv, sociální změnu a rozvoj a respektování lidské důstojnosti.
11.
Zajišťování spolupráce a vzájemné informovanosti mezi intervenčními centry, poskytovateli sociálních služeb, poskytovateli zdravotních služeb, orgány sociálně-právní ochrany dětí, obecními a krajskými úřady, Policií České republiky a obecní policií a orgány veřejné správy apod.
12.
Zajišťování a provádění specializované sociální prevence, posuzování příčin negativních jevů a navrhování a realizace preventivních opatření.
13.
Zajišťování a provádění sociálně-výchovné prevence negativních jevů a sociálních prací s osobami, skupinami nebo komunitami sociálně vyloučenými nebo ohroženými sociálním vyloučením.
14.
Samostatné zpracovávání individuálních socioterapeutických plánů, samostatné provádění socioterapie směřující k sociální rehabilitaci a integraci.“.
14.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. v 11. platové třídě se za bod 4 vkládá nový bod 5, který zní:
„5.
Komplexní výkon registrace v rámci poskytování sociálních služeb, posuzování podmínek pro poskytování sociálních služeb při posuzování žádosti o registraci a kontrola jejich plnění.“.
Dosavadní body 5 až 10 se označují jako body 6 až 11.
15.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. v 11. platové třídě body 7 až 11 znějí:
„7.
Samostatné zajišťování a poskytování odborného sociálního poradenství a provádění sociální práce s rodinami, jednotlivci nebo skupinami v krizových situacích a poskytování krizové intervence, krizové pomoci a sociální rehabilitace.
8.
Depistážní činnost zaměřená na vyhledávání jednotlivců, rodin a skupin osob ohrožených sociálním vyloučením, osob ohrožených sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu, osob, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, osob, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností včetně poskytování odborného sociálního poradenství a zprostředkování sociálních služeb.
9.
Provádění komplexního sociálního šetření ve vyloučených lokalitách nebo obdobně ohroženém prostředí, jeho odborná analýza, poskytování odborného sociálního poradenství a tvorba individuálních plánů v jeho rámci.
10.
Sociální práce zaměřená na jednotlivce, rodiny a skupiny se zvýšeným rizikem sociálního vyloučení nebo výskytem problémů v osobním nebo sociálním vývoji.
11.
Tvorba koncepce a strategie výkonu sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob, skupin nebo komunit.“.
16.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. ve 12. platové třídě se doplňuje bod 14, který zní:
„14.
Zpracovávání celostátních analýz a koordinace a metodické usměrňování sociální práce.“.
17.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. ve 13. platové třídě v bodě 16 se slova „sociálně-právní ochrany dětí“ nahrazují slovy „náhradní rodinné péče“.
18.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. ve 13. platové třídě v bodě 18 se za slovo „Tvorba“ vkládá slovo „koncepce“.
19.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. ve 13. platové třídě se doplňuje bod 20, který zní:
„20.
Celostátní koordinace a metodické usměrňování oblasti sociální práce včetně stanovování hlavních směrů vývoje v souladu se standardy Evropské unie.“.
20.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. ve 14. platové třídě bod 3 zní:
„3.
Tvorba celostátní koncepce sociálně-právní ochrany dětí, náhradní rodinné péče a ochrany práv dítěte.“.
21.
V ČÁSTI 2. DÍLU 20. ve 14. platové třídě se za bod 7 vkládá nový bod 8, který zní:
„8.
Tvorba celostátní koncepce a strategických záměrů oblasti sociální práce včetně implementace a koordinace v rámci Evropské unie.“.
Dosavadní body 8 až 10 se označují jako body 9 až 11.
22.
V ČÁSTI 2. DÍLU 21. se 6. platová třída a 7. platová třída zrušují.
23.
V ČÁSTI 2. DÍLU 21. v 8. platové třídě body 1 a 2 znějí:
„1.
Zprostředkovatelská činnost při umísťování zájemců a uchazečů o zaměstnání.
2.
Informačně poradenská činnost v oblasti zaměstnanosti.“.
24.
V ČÁSTI 2. DÍLU 21. v 8. platové třídě se body 3 až 6 zrušují.
25.
V ČÁSTI 2. DÍLU 21. v 9. platové třídě body 2, 4 a 6 znějí:
„2.
Zajišťování agendy podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a kompenzace. Kontrola výplaty podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a kompenzace.
4.
Zajišťování poradenských, informačních a vzdělávacích činností v oblasti zaměstnanosti, volby a změny povolání a rekvalifikace zájemců a uchazečů o zaměstnání.
6.
Zajišťování agendy zaměstnávání cizinců a osob bez státní příslušnosti.“.
26.
V ČÁSTI 2. DÍLU 21. v 9. platové třídě se bod 7 zrušuje.
Dosavadní bod 8 se označuje jako bod 7.
27.
V ČÁSTI 2. DÍLU 30. v 9. platové třídě se v bodu 1 slova „průkazů a“ nahrazují slovy „průkazů nebo“.
28.
V ČÁSTI 2. DÍLU 31. ve 12. platové třídě v bodě 4 se slovo „rezortu“ nahrazuje slovy „orgánů veřejné správy“ a ve 13. platové třídě v bodě 11 se za slovo „zefektivnění“ vkládají slova „a zvyšování kvality“.
29.
V ČÁSTI 2. DÍLU 33. v 11. platové třídě se na konci bodu 5 doplňují slova „nebo dozoru“.
30.
V ČÁSTI 2. DÍLU 33. ve 12. platové třídě v bodě 15 se za slovo „inspekce“ vkládají slova „nebo dozoru“.
31.
V ČÁSTI 2. DÍLU 33. ve 13. platové třídě v bodu 13 se za slovo „inspekce“ vkládají slova „nebo dozoru“.
32.
V ČÁSTI 2. DÍLU 39. v 10. platové třídě se doplňuje bod 5, který zní:
„5.
Zajišťování administrace projektů a programů ústředního správního úřadu při přípravě a v průběhu realizace projektů a programů.“.
33.
V ČÁSTI 2. DÍLU 39. v 11. platové třídě se doplňuje bod 5, který zní:
„5.
Provádění posuzovací, konzultační a poradenské činnosti, poskytování metodické pomoci v oblasti řízení projektů a programů pro potřeby ústředního správního úřadu.“.
34.
V ČÁSTI 2. DÍLU 39. ve 12. platové třídě se doplňuje bod 18, který zní:
„18.
Tvorba metodik, komplexních pravidel, procedurálních postupů a manuálů pro projektové a programové řízení pro potřeby ústředního správního úřadu.“.
35.
V ČÁSTI 2. DÍLU 39. ve 13. platové třídě se doplňuje bod 13, který zní:
„13.
Tvorba komunikačních plánů a jejich naplňování v oblasti Evropských strukturálních a investičních fondů na národní úrovni včetně koordinační a metodické role pro všechny operační programy.“.
36.
V ČÁSTI 2. DÍLU 39. ve 14. platové třídě bod 2 zní:
„2.
Tvorba koncepce kohezní politiky, sledování jejího vývoje, její hodnocení a strategické řízení na národní úrovni, a v regionech soudržnosti.“.
37.
V ČÁSTI 2. DÍLU 39. ve 14. platové třídě se doplňuje bod 6, který zní:
„6.
Tvorba koncepce a metodického nastavení procesů v monitorovacích a informačních nástrojích pro realizaci kohezní politiky na národní úrovni.“.
38.
V ČÁSTI 2. DÍLU 41. v 9. platové třídě v bodě 1 se za slovo „registraci“ vkládá slovo „odrůd“.
39.
V ČÁSTI 2. DÍLU 41. v 11. platové třídě se doplňuje bod 5, který zní:
„5.
Příprava podkladů pro správní řízení spočívající ve vyhodnocování laboratorních vyšetření, například biochemických, chemických, toxikologických, mikrobiologických, monitorování hladiny toxických látek a vstupů do půdy a do potravního řetězce.“.
40.
V ČÁSTI 2. DÍLU 41. ve 12. platové třídě v bodě 6 za slovo „rostlin“ a ve 14. platové třídě na konci textu bodu 3 se doplňují slova „a registrace odrůd rostlin“.
41.
V ČÁSTI 2. DÍLU 41. ve 12. platové třídě se doplňuje bod 12, který zní:
„12.
Příprava podkladů pro správní řízení spočívající ve vyhodnocování náročných chemických analýz a hodnocení v ochraně půdy a vstupů do půdy v oblasti státního monitoringu kvality půdy, příprava a aplikace metodik analýz pro vypracovávání odborných podkladů při přípravě správních rozhodnutí. Hodnocení výsledků laboratorních analýz, zpracovávání podkladů pro zprávy o stavu toxických látek v půdě a vstupů do půdy a do potravního řetězce pro přípravu správních rozhodnutí. Vývoj, odzkoušení a zavádění metod speciálních odběrů a analýz.“.
42.
V ČÁSTI 2. DÍLU 41. ve 13. platové třídě se doplňují body 8 a 9, které znějí:
„8.
Příprava podkladů pro správní řízení spočívající ve vyhodnocování vysoce náročných ojedinělých analýz a diagnóz v oborech buněčných, molekulárních, ochrany půdy a vstupů do půdy a dalších vysoce náročných ojedinělých chemických a fyzikálně-chemických analýz v oblasti monitorování kvality půdy.
9.
Tvorba koncepce, koordinace a metodické usměrňování pověřené oblasti mezinárodních kruhových (kontrolních) testů shody v rámci vícestranných mezinárodních dohod nebo Evropské unie.“.
43.
V ČÁSTI 2. DÍLU 44. ve 13. platové třídě se doplňuje bod 5, který zní:
„5.
Tvorba koncepce a koordinace inspekční činnosti a dozoru v oblasti potravinářské výroby a bezpečnosti potravin.“.
44.
V ČÁSTI 2. DÍL 46. včetně nadpisu zní:
„DÍL 46. ROSTLINOLÉKAŘSKÁ PÉČE
9.
platová třída
1.
Odborné posuzování podmínek pro registraci pěstitelů a dovozců rizikových komodit, vymezení chráněných zón a pro výkon rostlinolékařského dozoru nad plněním povinností stanovených fyzickým a právnickým osobám.
2.
Vykonávání specializovaných činností souvisejících s výkonem rostlinolékařské kontroly a dozoru na pozemcích a v objektech včetně odběru vzorků a jejich laboratorní diagnostiky na úseku rostlinolékařské péče.
3.
Provádění zkušební činnosti na pokusných plochách v ochraně rostlin včetně specializovaných odborných prací při ověřování metod integrované ochrany rostlin a biologických účinků přípravků na ochranu rostlin a dopadů na necílové organizmy a životní prostředí.
10.
platová třída
1.
Komplexní zajišťování správních rostlinolékařských procesů při výskytu škodlivých organizmů a při porušení povinností fyzických a právnických osob.
2.
Ověřování vlastností přípravků na ochranu rostlin a dohled nad technickou způsobilostí mechanizačních prostředků.
3.
Samostatné provádění dílčích částí terénní specializované kontroly a dozoru spojených s odbornou diagnostikou škodlivých organizmů rostlin na úseku rostlinolékařské péče.
4.
Komplexní zajišťování správních rostlinolékařských procesů.
11.
platová třída
1.
Zpracovávání dílčích koncepcí jednotlivých odborných oblastí rostlinolékařské správy.
2.
Komplexní provádění registrace přípravků na ochranu rostlin včetně postregistračního vyhodnocování. Koordinace a usměrňování výstupů hodnotitelských posudků interních a externích posuzovatelů a stanovování závěrů.
3.
Komplexní výkon státní inspekce nebo dozoru v oblasti rostlinolékařské péče spojený s prováděním specializovaných odborných činností a místního šetření v terénu včetně odběru vzorků a jejich laboratorní diagnostiky na úseku rostlinolékařské péče.
4.
Samostatné provádění kontroly geneticky modifikovaných organizmů včetně zpracovávání příslušné dokumentace a vydávání odborných stanovisek na úseku rostlinolékařské péče.
5.
Komplexní výkon fytokaranténní inspekce při dovozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů včetně vystavování rostlinolékařských osvědčení, provádění odborného šetření a správního řízení při výskytu karanténních škodlivých organismů.
6.
Komplexní výkon státní inspekce nebo dozoru v oblasti rostlinolékařské péče, dozoru nad postupy při provádění ochrany rostlin, nad výdejem, skladováním a distribucí přípravků na ochranu rostlin a kontrola jejich biologických ověřování a experimentálního použití.
7.
Koordinace a usměrňování výstupů spojených s registrací pěstitelů a dovozců rizikových komodit, s vymezováním chráněných zón a s výkonem rostlinolékařského dozoru nad plněním povinností stanovených fyzickým a právnickým osobám.
8.
Komplexní činnost na úseku registrace zařízení k hubení škodlivých organismů, výrobců dřevěného obalového materiálu a dozorových kontrol těchto zařízení a výrobců.
9.
Koordinace a usměrňování kontroly a dozoru v územní působnosti správního úřadu na úseku rostlinolékařské péče.
10.
Komplexní výkon rostlinolékařské kontroly nad geneticky modifikovanou produkcí.
11.
Provádění detekce a determinace škodlivých organismů a poruch v rámci rostlinolékařské diagnostiky.
12.
platová třída
1.
Příprava a zpracovávání státní politiky rostlinolékařské péče v územních aspektech a souvislostech z celostátních hledisek.
2.
Celostátní koordinace a stanovování metodických postupů a zásad výkonu inspekční a dozorové činnosti v oboru rostlinolékařské péče a ochrany práv k novým odrůdám rostlin.
3.
Komplexní zajišťování složitých procesů registrace přípravků na ochranu rostlin, státní inspekce a dohledu nad technickou způsobilostí mechanizačních prostředků a při zacházení s přípravky na ochranu rostlin.
4.
Celostátní koordinace státní fytosanitární inspekce a dozoru při ochraně státního území před zavlečením nebezpečných škodlivých organismů rostlin.
5.
Tvorba koncepce rostlinolékařské péče v rámci územní působnosti.
6.
Komplexní zajišťování a provádění detekce a diagnostiky škodlivých organismů a poruch na rostlinách a rostlinných produktech a složité diagnostiky škodlivých organismů a poruch.
7.
Komplexní zajišťování zkušební činnosti v ochraně rostlin za účelem ověřování a vytváření metod integrované ochrany rostlin včetně metod nechemické ochrany rostlin a nových inovativních metod ochrany a dopadů ochrany na necílové organismy a životní prostředí.
13.
platová třída
1.
Celostátní koordinace a metodické usměrňování výkonu státní správy rostlinolékařské péče včetně koordinace se zahraničím.
2.
Tvorba dlouhodobých koncepcí komplexního rostlinolékařského dozoru a koordinace dlouhodobých koncepcí v rámci celostátních a mezinárodních systémů na úseku rostlinolékařské péče.
3.
Celostátní koordinace zkušební činnosti v ochraně rostlin za účelem ověřování a vytváření metod integrované ochrany rostlin včetně metod nechemické ochrany rostlin a nových inovativních metod ochrany a dopadů ochrany na necílové organismy a životní prostředí.
14.
platová třída
1.
Tvorba celostátní koncepce rostlinolékařské péče.
15.
platová třída
1.
Tvorba koncepce jednotné zemědělské politiky státu.“.
45.
V ČÁSTI 2. DÍLU 48. v 10. platové třídě se doplňuje bod 2, který zní:
„2.
Samostatné provádění a analýza výsledků vysoce náročných kontrol při provádění odborného dozoru nad jakostí a konečné kontroly v rámci státního ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajišťování obrany státu.“.
46.
V ČÁSTI 2. DÍLU 48. v 11. platové třídě se doplňují body 2 a 3, které znějí:
„2.
Systémové specializované činnosti spojené s procesem přistupování ke standardizačním dohodám NATO nebo tvorbě českých obranných standardů.
3.
Komplexní výkon odborného dozoru nad jakostí a konečné kontroly v rámci státního ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajišťování obrany státu nebo komplexní výkon auditu systému jakosti k zajišťování obrany státu.“.
47.
V ČÁSTI 2. DÍLU 48. ve 12. platové třídě se doplňují body 5 až 8, které znějí:
„5.
Koordinace a usměrňování přistupování ke standardizačním dohodám NATO nebo tvorby českých obranných standardů.
6.
Koordinace a usměrňování procesu katalogizace výrobků v souladu s principy Kodifikačního systému NATO, včetně stanovování metodiky pro tvorbu technických norem v oblasti katalogizace výrobků.
7.
Koordinace a usměrňování odborného dozoru nad jakostí a konečné kontroly v rámci státního ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a vydávání osvědčení o jakosti a kompletnosti.
8.
Koordinace a usměrňování auditů systému jakosti dodavatelů výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a vydávání osvědčení o shodě systému jakosti s požadavky odběratele.“.
48.
V ČÁSTI 2. DÍLU 48. ve 13. platové třídě se doplňuje bod 10, který zní:
„10.
Tvorba koncepce a systému obranné standardizace, katalogizace nebo státního ověřování jakosti.“.
49.
V ČÁSTI 2. DÍLU 48. ve 14. platové třídě se doplňuje bod 5, který zní:
„5.
Tvorba celostátní koncepce a strategie obranné standardizace, katalogizace a státního ověřování jakosti.“.
50.
V ČÁSTI 2. DÍLU 50. se 9. platová třída zrušuje.
51.
V ČÁSTI 2. DÍL 64. včetně nadpisu zní:
„DÍL 64. HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ, VÝZNAMNÁ TRŽNÍ SÍLA, DOHLED NAD POSKYTOVÁNÍM VEŘEJNÉ PODPORY A DOZOR NAD ZADÁVÁNÍM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
12.
platová třída
1.
Stanovování postupů řešení případů ve věcech zákazů dohod narušujících soutěž, zneužití dominantního postavení a spojování soutěžitelů.
2.
Stanovování postupů řešení případů ve věcech zneužití významné tržní síly a zakázaných obchodních praktik.
3.
Stanovování postupů řešení případů posuzování slučitelnosti poskytování veřejné podpory v České republice k Evropské unii.
4.
Stanovování postupů řešení případů ve věcech dozoru nad zadáváním veřejných zakázek.
5.
Celostátní koordinace a metodické usměrňování dozoru nad zadáváním veřejných zakázek.
13.
platová třída
1.
Tvorba koncepce v oblasti zákazu dohod narušujících soutěž, zneužití dominantního postavení a spojování soutěžitelů.
2.
Vypracovávání zásadních právních výkladů a stanovisek a stanovování obecných postupů aplikace právních předpisů v oblasti ochrany hospodářské soutěže.
3.
Hodnocení účinnosti ochrany hospodářské soutěže, významné tržní síly a stavu soutěžního prostředí v České republice.
4.
Aplikace národních a unijních předpisů v oblasti ochrany hospodářské soutěže, včetně řešení věcně a právně složitých případů a zastupování v soudních sporech.
5.
Vypracovávání zásadních právních výkladů pro oblast zneužití významné tržní síly v České republice.
6.
Metodické usměrňování potírání zneužívání významné tržní síly a nekalých obchodních praktik.
7.
Metodické usměrňování posuzování slučitelnosti poskytování veřejné podpory v České republice k Evropské unii.
8.
Tvorba koncepce dozoru nad zadáváním veřejných zakázek v jednotlivých sektorech.
9.
Vypracovávání zásadních právních výkladů a stanovisek a stanovování obecných postupů aplikace právních předpisů v oblasti dozoru nad zadáváním veřejných zakázek.
10.
Aplikace národních a unijních předpisů v oblasti dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, včetně řešení věcně a právně složitých případů a zastupování v soudních sporech.
14.
platová třída
1.
Tvorba celostátní koncepce ochrany a podpory hospodářské soutěže.
2.
Tvorba celostátní koncepce posuzování slučitelnosti poskytované veřejné podpory k Evropské unii.
3.
Tvorba celostátní koncepce v oblasti potírání nekalých obchodních praktik a zneužití významné tržní síly.
4.
Tvorba celostátní koncepce dozoru nad zadáváním veřejných zakázek.
5.
Tvorba celostátní koncepce kontroly politiky veřejného zadávání.
15.
platová třída
1.
Tvorba soutěžní politiky státu.“.
52.
V ČÁSTI 2. DÍL 65. včetně nadpisu zní:
„DÍL 65. JADERNÁ BEZPEČNOST A RADIAČNÍ OCHRANA
12.
platová třída
1.
Výkon ucelených odborných činností ve vymezeném úseku státní správy v oblasti zákazu chemických a biologických zbraní, jaderné bezpečnosti, nakládání se zdroji ionizujícího záření a jiných činností v rámci expozičních situací, nakládání s radioaktivním odpadem a s jadernými položkami, v oblasti přepravy radioaktivní nebo štěpné látky, zabezpečení a odborné přípravy vybraných pracovníků jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření, spojených s teoretickým zvládnutím a praktickým osvojením odborné problematiky včetně účasti při výkonu kontroly nad jadernou bezpečností a radiační ochranou.
13.
platová třída
1.
Zajišťování komplexní metodické a kontrolní činnosti v rozsahu působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, včetně zpracovávání metodických systémových opatření pro výkon kontroly nad jadernou bezpečností a radiační ochranou, nad způsobilostí technických provozů jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření, nad povinně zavedeným systémem řízení, nad přepravou radioaktivní nebo štěpné látky a nakládáním s jadernými položkami, nad opatřeními vedoucími ke snížení přírodního ozáření a nad zabezpečením a dohledu nad stanovenými látkami, které by mohly být zneužity k porušování zákazu chemických a biologických zbraní s celorepublikovou působností.
14.
platová třída
1.
Tvorba koncepce státní správy v oblasti zákazu chemických a biologických zbraní, jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, nakládání se zdroji ionizujícího záření a jiných činností v rámci expozičních situací, nakládání s radioaktivním odpadem a s jadernými položkami, v oblasti přepravy radioaktivní nebo štěpné látky, zabezpečení a odborné přípravy vybraných pracovníků jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření.
15.
platová třída
1.
Tvorba koncepce státní správy a státní politiky jaderné bezpečnosti jaderných zařízení, radiační ochrany obyvatel a nešíření zbraní hromadného ničení.“.
53.
V ČÁSTI 2. DÍLU 66. ve 12. platové třídě se doplňuje bod 4, který zní:
„4.
Zajišťování systému řízení bezpečnosti informací (manažer kybernetické bezpečnosti), zajišťování návrhu a implementace bezpečnostních opatření (architekt kybernetické bezpečnosti) nebo provádění auditu kybernetické bezpečnosti (auditor kybernetické bezpečnosti) u správců a provozovatelů významného informačního systému.“.
54.
V ČÁSTI 2. DÍLU 66. ve 13. platové třídě se doplňuje bod 3, který zní:
„3.
Zajišťování systému řízení bezpečnosti informací (manažer kybernetické bezpečnosti), zajišťování návrhu a implementace bezpečnostních opatření (architekt kybernetické bezpečnosti) nebo provádění auditu kybernetické bezpečnosti (auditor kybernetické bezpečnosti) u správců a provozovatelů informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury.“.
55.
V ČÁSTI 2. DÍL 69. včetně nadpisu zní:
„DÍL 69. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ
12.
platová třída
1.
Dozorová činnost zahrnující posuzování specializovaných oblastí zpracování a ochrany osobních údajů nebo posuzování plnění pravidel týkajících se obsáhlé skupiny osobních údajů nebo zasahujících do soukromí většího počtu osob.
2.
Stanovování obecných postupů pro posuzování plnění povinnosti odpovědných subjektů v oblasti zpracování a ochrany osobních údajů podle obecných a speciálních předpisů.
3.
Metodické usměrňování subjektů na úseku jejich činností v oblasti zpracování a ochrany osobních údajů.
4.
Komplexní plnění úkolů pověřence pro ochranu osobních údajů u správce a zpracovatele osobních údajů, který plní povinnosti a úkoly při výkonu veřejné moci.
13.
platová třída
1.
Zpracovávání celostátních vývojových analýz, strategických záměrů a metodiky pro ucelené oblasti osobních údajů a pro dozor nad nimi včetně vyhodnocování možných ekonomických, právních, organizačně-technických a jiných hledisek.
2.
Tvorba standardů pro způsoby a prostředky dodržování povinností při zpracování a ochraně osobních údajů, šíření obchodních sdělení nebo nakládání s identifikátory.
3.
Celostátní koordinace dozorové činnosti zahrnující posuzování specializovaných oblastí zpracování a ochrany osobních údajů nebo posuzování porušování pravidel týkajících se obsáhlé skupiny osobních údajů nebo zasahujících do soukromí většího počtu osob.
4.
Koncepční analýza a audit informačních systémů a datových toků z hlediska ochrany osobních údajů.
5.
Komplexní plnění úkolů pověřence pro ochranu osobních údajů u správce a zpracovatele osobních údajů, který systematicky shromažďuje, zpracovává a ukládá nejrozsáhlejší soubory osobních údajů z důvodu významného veřejného zájmu na celostátní, případně mezinárodní úrovni při plnění povinností a úkolů při výkonu veřejné moci s vysokým rizikem pro práva a svobody subjektu údajů.
14.
platová třída
1.
Tvorba a naplňování celostátní koncepce ochrany osobních údajů včetně zásad pro výkon dozoru.
2.
Provádění mezinárodní dozorové činnosti Evropské unie a účast na společných mezinárodních akcích dozoru v oblasti ochrany osobních údajů.
15.
platová třída
1.
Tvorba státní politiky ochrany soukromí a regulace zpracování osobních údajů.“.
56.
V ČÁSTI 2. se doplňuje DÍL 70., který včetně nadpisu zní:
„DÍL 70. FINANCOVÁNÍ, ŘÍZENÍ A SLEDOVÁNÍ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY
8.
platová třída
1.
Zajišťování odborných ucelených správních činností pro orgány určené přímo závaznými právními předpisy Evropské unie na úseku Společné zemědělské politiky, zejména Řídící orgán, monitorovací výbor a Evropský účetní dvůr.
2.
Zajišťování agendy evidence finančního majetku pořízeného z Technické pomoci programu rozvoje venkova, včetně sledování čerpání dílčího rozpočtu Technické pomoci programu rozvoje venkova.
9.
platová třída
1.
Provádění konzultační činnosti související s přípravou, podáváním a posuzováním žádosti o dotaci a o vyplácení podpor v oblasti Společné zemědělské politiky Evropské unie.
2.
Samostatné provádění kontroly, inspekce nebo dozoru nad dodržováním povinností vyplývajících z právních předpisů v oblasti Společné zemědělské politiky Evropské unie.
3.
Zajišťování odborných specializovaných správních činností pro orgány Evropské unie s důrazem na Společnou zemědělskou politiku včetně zabezpečování přípravy zahraničních cest do orgánů Evropské unie v této oblasti.
4.
Sledování a vyhodnocování průběhu čerpání prostředků Evropské unie za projekty v rámci Technické pomoci programu rozvoje venkova na mzdové výdaje.
10.
platová třída
1.
Provádění administrace dotačních titulů a vyplácení podpor v oblasti Společné zemědělské politiky Evropské unie.
2.
Provádění komplexní kontrolní činnosti v celém rozsahu působnosti územního správního úřadu v oblasti Společné zemědělské politiky Evropské unie. Analýza výsledků inspekční a kontrolní činnosti včetně návrhů opatření.
3.
Stanovování zásad a postupů v oblasti vykazování ekonomických ukazatelů v dílčí oblasti Společné zemědělské politiky Evropské unie s celostátní působností.
11.
platová třída
1.
Zpracovávání metodiky přípravy a realizace dotačních titulů v rámci jednotlivých programovacích období Společné zemědělské politiky Evropské unie.
2.
Zpracovávání metodiky přípravy a realizace programů a projektů na podporu kvalitních potravin a regionálních produktů a bioprodukce.
3.
Zpracovávání analýz a publikačních výstupů z výsledků statistických informací zjišťovaných v oblasti Společné zemědělské politiky Evropské unie.
4.
Provádění celostátní administrace a realizace dotačních titulů Společné zemědělské politiky Evropské unie včetně poradenské a konzultační činnosti při předkládání žádostí v rámci dotačních titulů.
5.
Provádění komplexní kontrolní a inspekční činnosti v celém rozsahu působnosti ústředního správního úřadu s celostátní působností v oblasti Společné zemědělské politiky Evropské unie včetně analýzy výsledků inspekční a kontrolní činnosti včetně návrhů opatření s celostátní působností.
12.
platová třída
1.
Stanovování a standardizace pracovních postupů u dotačních programů v oblasti Společné zemědělské politiky Evropské unie.
2.
Dohled nad realizací dotačního titulu, vyhodnocování realizace dotačního titulu a navrhování změn v dotačním titulu a programových dokumentech v oblasti Společné zemědělské politiky Evropské unie.
3.
Analýza a hodnocení slabých míst implementační struktury v oblasti Společné zemědělské politiky Evropské unie a absorpčních kapacit, včetně navrhování změn v dotačních titulech.
4.
Tvorba plánu přípravy a implementačních plánů dotačních titulů v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie.
5.
Tvorba postupů pro žadatele a příjemce finančních prostředků v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie včetně jejich aktualizace.
6.
Koordinace a realizace dotačních titulů v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie, zejména přímých plateb, společných organizací trhů a programu rozvoje venkova, včetně nastavení a aktualizace vnitřního kontrolního systému, metodického nastavení kontrolní činnosti.
7.
Koordinace realizace jednotlivých dotačních titulů v celém životním cyklu žádosti v daném dotačním titulu.
8.
Vyhodnocování čerpání prostředků z dotačního titulu v oblasti Společné zemědělské politiky Evropské unie.
9.
Tvorba metodik pro získávání statistických informací v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie v souladu s požadavky Evropské unie, a to na celostátní úrovni se zajištěním koordinace dalších rezortních orgánů.
10.
Stanovení metodických a technických postupů pro výkon státní správy v oblasti integrovaného administrativního kontrolního systému.
13.
platová třída
1.
Vyhodnocování čerpání prostředků a správnosti čerpání prostředků z fondů Evropské unie v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie, a to především ve vztahu k akreditaci platební agentury a každoroční certifikaci účtů platební agentury.
2.
Koordinace implementační struktury dotačních titulů Společné zemědělské politiky Evropské unie.
3.
Zpracovávání návrhů a tvorba závazných celostátních pravidel, nařízení vlády aj. v oblasti využívání prostředků Evropské unie a státního rozpočtu v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie.
4.
Tvorba celostátní koncepce podpory kvalitních potravin a regionálních produktů a bioprodukce a strategické řízení programů a projektů na podporu kvalitních potravin a regionálních produktů a bioprodukce na evropské a národní úrovni.
5.
Tvorba celostátní komplexní metodiky a obecných postupů platební agentury Společné zemědělské politiky Evropské unie včetně normotvorné činnosti v oboru financování, řízení a sledování Společné zemědělské politiky Evropské unie, integrovaném administrativním a kontrolním systému, zemědělských registrů nebo predikcí a analýz v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie.
14.
platová třída
1.
Tvorba koncepce a strategie řízení Společné zemědělské politiky Evropské unie na národní úrovni.
2.
Stanovování rozvojových oblastí a cílů implementace Společné zemědělské politiky Evropské unie realizované z prostředků Evropské unie.
3.
Koordinace tvorby národních rozvojových dokumentů v oblasti Společné zemědělské politiky Evropské unie, tvorba soustavy dotačních programů a titulů a koncepce systému čerpání prostředků z Evropské unie včetně jeho harmonizace a koordinace s mezinárodními a nadnárodními systémy.
15.
platová třída
1.
Tvorba celostátní koncepce jednotné zemědělské politiky.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna nařízení vlády, kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech
Čl. III
Příloha k nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění nařízení vlády č. 517/2005 Sb., nařízení vlády č. 450/2008 Sb. a nařízení vlády č. 460/2011 Sb., se mění takto:
1.
V části 1. díl 1.1. včetně nadpisu zní:
„1.1. Celní správa České republiky
2.
tarifní třída - vrchní referent
1.
Základní úkony při dohledu a kontrole v působnosti orgánů Celní správy České republiky (dále jen „orgán celní správy“).
2.
Úkony v rámci dohledu a kontroly v působnosti orgánů celní správy pod odborným vedením.
3.
Ozbrojená přeprava kurýrních zásilek v rámci orgánů celní správy a orgánů Finanční správy České republiky.
3.
tarifní třída - asistent
1.
Provádění odborných úkonů v oblasti dohledu nebo kontroly v působnosti orgánů celní správy v rámci příslušných jednotlivých agend s vazbami na další agendy.
2.
Provádění kontrolních činností v systému výkonového zpoplatnění pozemních komunikací nebo kontroly dálničních kupónů. Provádění kontrolních činností v rámci státního odborného dozoru v silniční dopravě.
3.
Ozbrojený doprovod určených druhů zboží pod dohledem orgánů celní správy.
4.
Provádění asistenční činnosti s výjimkou ozbrojené přepravy kurýrních zásilek.
5.
Odhalování a řešení přestupků v působnosti orgánů celní správy a jejich vyřizování v blokovém řízení.
4.
tarifní třída - vrchní asistent
1.
Zajišťování agendy dohledu nebo kontroly v působnosti orgánu celní správy v útvarech s vymezenou územní působností, včetně odborné specializované činnosti při dohledu a kontrole s použitím kontrolních technických prostředků.
2.
Zajišťování agendy v rámci fáze daňového nebo celního řízení nebo správy jednotlivého druhu daně, cla, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění.
3.
Samostatné plnění úkolů při odhalování a dokumentaci celních a daňových přestupků, trestných činů a provádění úkonů v trestním řízení a plnění úkolů v těchto oblastech stanovených zvláštními předpisy a mezinárodními smlouvami v oblasti působnosti orgánů celní správy.
4.
Výkon základních celně kynologických činností.
5.
tarifní třída - inspektor
1.
Zajišťování agendy celního řízení spojené se sazebním zařazováním zboží, se stanovováním celní hodnoty, s výší zajištění celního dluhu nebo zajišťování agendy fází daňového řízení anebo správy více druhů daní, cel, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění.
2.
Výkon základních činností v útvaru operativního nasazení s celostátní působností nebo výkon základních operativně pátracích činností.
3.
Zajišťování komplexu operačních činností, případně rozhodování o mimořádných opatřeních při provádění dohledu a kontroly v působnosti orgánů celní správy v útvaru s vymezenou územní působností.
4.
Zajišťování specializovaných kriminalisticko-technických činností s použitím technických prostředků u útvarů s vymezenou územní působností.
5.
Samostatné provádění speciálních kontrolních činností při přepravě a dopravě zboží podléhající zvláštním kontrolním režimům nebo při přepravě a dopravě vysoce nebezpečných věcí.
6.
Výkon činností v trestním řízení při odhalování, dokumentaci a šetření skutkově a právně složité trestné činnosti v působnosti orgánů celní správy.
7.
Provádění analýz obchodních případů, účinnosti přijatých opatření při provádění dohledu a kontroly, základních rozborových činností a přípravy podkladů pro řízení a rozhodování v útvarech s vymezenou územní působností.
8.
Provádění následných verifikací původu zboží.
9.
Samostatné provádění kontrol ve vymezeném rozsahu činnosti kontrolovaného subjektu nebo provádění specializovaných činností v rámci kontrolní skupiny.
10.
Samostatný výkon speciálních kynologických činností při vyhledávání zájmových komodit zboží.
6.
tarifní třída - vrchní inspektor
1.
Koordinace a usměrňování dohledu a kontroly v působnosti orgánů celní správy v útvarech s vymezenou územní působností.
2.
Výkon činností orgánů celní správy při odhalování, dokumentaci a šetření trestné činnosti v oblasti porušování celních a daňových předpisů.
3.
Specializované odborné činnosti v útvaru operativního nasazení s celostátní působností nebo výkon specializovaných odborných operativně pátracích činností.
4.
Samostatné zajišťování specializovaných kriminalistických a kriminalisticko-technických činností, zajišťování speciálních operativně technických prací při nasazování operativní techniky a odborných prací v rámci prováděné operativně pátrací činnosti, realizace operativní dokumentace, vyhodnocování údajů v evidenčních informačních systémech.
5.
Samostatné provádění kontroly po propuštění zboží nebo náročných analýz a rozborů účinnosti komplexních opatření při provádění dohledu a kontroly.
6.
Koordinace činností v oblasti udělování povolení pro účely celního řízení, vydávání celních dokladů a dokladů o ručení podle mezinárodních smluv.
7.
Koordinace a usměrňování určování celní hodnoty, sazebního zařazení zboží a jeho původu.
8.
Samostatné provádění systémových specializovaných činností v oblastech zvláštních celních režimů včetně koordinace a usměrňování.
9.
Samostatné provádění systémových specializovaných činností v oblasti podpory celnímu dohledu, v oblasti specializovaných opatření týkajících se dovozu, vývozu, zpětného vývozu, dopravy a přepravy zboží, ochrany vnitřního trhu, kontrol po propuštění zboží a kontrol v působnosti orgánů celní správy podle právních předpisů.
10.
Koordinace operačních činností vykonávaných v útvaru s celostátní působností.
11.
Koordinace výkonu agendy fází daňového řízení v rámci správy jednotlivého druhu daně, cla, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění.
12.
Finanční revize výměrů vlastních zdrojů Evropské unie a ostatních příjmů.
13.
Komplexní výkon agendy při správě daní ve složitých případech správy daní.
7.
tarifní třída - komisař
1.
Koordinace a metodické usměrňování rozhodujících směrů výkonu správy daní, cel, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění, dohledu a kontroly anebo celního řízení nebo daňového řízení v útvaru s vymezenou územní působností nebo jejich zajišťování na útvaru s celostátní působností, organizace výkonu služby včetně spolupráce s jinými orgány.
2.
Samostatné provádění složitých analýz a vypracovávání rizikových profilů v oblastech dohledu a kontroly včetně rizikové analýzy.
3.
Zajišťování systémových činností v oblastech porušování celních a daňových předpisů, pátrání, odhalování trestných činů, trestního řízení nebo kriminalisticko-technických expertizních činností.
4.
Komplexní výkon specializovaných činností v oblasti daní, cel, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění nebo komplikovaná daňová nebo správní řízení anebo případy vzájemně právně, ekonomicky a personálně propojených subjektů u útvaru s celostátní působností.
5.
Samostatné zajišťování specializovaných kriminalistických, kriminalisticko-technických, expertizních a znaleckých činností v útvaru s celostátní působností. Metodické řízení kriminalistických techniků na podřízených útvarech.
6.
Provádění vysoce specializovaných odborných činností v útvaru operativního nasazení s celostátní působností. Zajišťování a koordinace speciálních operativně technických prací při nasazování operativní techniky nebo při realizaci operativní dokumentace.
7.
Samostatné provádění náročných analytických a informačních podpor pro řídící činnost útvaru s celostátní působností. Analytické činnosti při vyhledávání a vyhodnocování komplikovaných ekonomických a právních vazeb u subjektů s majetkovou, personální nebo jinak propojenou činností.
8.
Specializované odborné činnosti v oblasti zpracovávání a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží a závazných informací o původu zboží. Zajišťování systémových činností v oblastech souvisejících s udělením statusu schváleného vývozce a registrovaného vývozce.
9.
Koordinace operačních činností v útvaru s celostátní působností při správě, kontrole, dohledu a pátrání v oblasti správy cel a daní a dalších výhradních a sdílených kompetencích Celní správy České republiky, koordinace opatření pro mimořádné události a krizové stavy v rámci Celní správy České republiky a samostatné provádění odborného dohledu a náročných kontrol v oblasti činnosti operačního centra.
10.
Koordinace a metodické usměrňování provádění analýzy strategických oblastí činnosti Celní správy České republiky.
11.
Samostatné zajišťování a koordinace činností v oblasti informačních zdrojů a informační spolupráce s ostatními bezpečnostními sbory a orgány státní správy v útvaru s celostátní působností; samostatné provádění náročných kontrol v oblasti využívání informačních zdrojů.
8.
tarifní třída - vrchní komisař
1.
Tvorba pravidel pro stanovování původu zboží, celní hodnoty a sazebního zařazování zboží. Koordinace a provádění konzultační a poradenské činnosti v oboru celnictví v útvaru s celostátní působností.
2.
Samostatné komplexní odborně metodické řízení a usměrňování výkonu působnosti orgánů celní správy, včetně přípravy a tvorby vnitřních předpisů, tvůrčí řešení náročných a složitých analytických, metodických a koncepčních úkolů v rámci útvaru s celostátní působností.
3.
Výkon, koordinace a řízení činností v trestním řízení při odhalování, dokumentaci a šetření skutkově a právně složité trestné činnosti.
4.
Stanovování jednotných metodických zásad a koordinace činností podřízených orgánů celní správy v útvaru s celostátní působností na úseku daní, cel, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění anebo integrovaných kontrol s dopady do příjmů veřejných rozpočtů v případné součinnosti s dalšími správními úřady, samosprávnými celky a dalšími orgány.
5.
Koordinace v oblasti zajišťování celního dluhu nebo v oblasti ochrany duševního vlastnictví v útvaru s celostátní působností.
6.
Koordinace systému celně tarifních posuzování a aplikace výsledků mezinárodních jednání o celním sazebníku.
7.
Samostatná řídící a koordinační činnost v oblasti dohledu a kontroly, pátrání, trestního řízení, zpravodajství a operativně pátracích činností, včetně koordinace spolupráce s jinými státními orgány, a mezinárodní spolupráce v útvaru s celostátní působností.
8.
Výkon metodické, koordinační a normotvorné činnosti v oblasti organizačního uspořádání, územní působnosti orgánů celní správy a typologie funkcí bezpečnostního sboru v útvaru s celostátní působností.
9.
Samostatné tvůrčí řešení a provádění nejnáročnějších rizikových analýz a hodnocení metod, forem a účinnosti komplexních opatření pro koncepční a legislativní výstupy.
10.
Koordinace operačních činností v útvaru s celostátní působností při výkonu správy, kontrole, dohledu a pátrání v oblasti cel, daní a jiných obdobných peněžitých plnění a dalších výhradních a sdílených kompetencích orgánů celní správy, včetně koordinace spolupráce s jinými státními orgány a mezinárodní spolupráce. Koordinace a metodické usměrňování opatření pro mimořádné události a krizové stavy v rámci Celní správy České republiky a samostatné provádění metodického odborného dohledu a vysoce náročných kontrol v oblasti činnosti operačního centra.
11.
Koordinace specifických činností a zajišťování součinnostních vztahů v rámci mezinárodní celní spolupráce v útvaru s celostátní působností.
9.
tarifní třída - rada
1.
Tvorba koncepce dlouhodobého vývoje orgánů celní správy, jejich organizačního uspořádání a vnitřního členění nebo koncepce specializovaných oborů působnosti orgánů celní správy s právně a věcně složitou problematikou, systémové specializované činnosti ve specializovaných oborech orgánů celní správy, koordinace výkonu působnosti orgánů celní správy.
2.
Tvorba Integrovaného tarifu.
3.
Tvorba koncepce pátrání, trestního řízení, operativně pátrací činnosti v oblasti odhalování organizované trestné činnosti včetně stanovování základních směrů spolupráce s ostatními orgány s celostátní působností, s příslušnými orgány jiných států a s mezinárodními organizacemi a institucemi. Řešení nebo koordinace mimořádně složitých případů trestné činnosti s celostátním nebo mezinárodním dopadem.
4.
Tvorba koncepce ekonomické ochrany státu v oblasti působnosti orgánů celní správy včetně mezinárodní spolupráce.
5.
Tvorba koncepce bezpečnosti Celní správy České republiky.
6.
Stanovování koncepce a základních směrů rozvoje Celní správy České republiky v jednotlivých oborech její působnosti včetně posuzování vazeb na jiné celospolečenské systémy a mezinárodní souvislosti. Vyhodnocování významných legislativních, organizačních, kompetenčních a jiných změn na úseku daní, cel, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění.
7.
Vytváření strategie realizace celní politiky a daňové politiky.
8.
Komplexní řízení a stanovování směrů rozvoje činnosti orgánu celní správy s územně vymezenou působností.
9.
Stanovování postupů a návrhů komplexního řešení mezinárodní celní spolupráce.
10.
Zajišťování systému řízení bezpečnosti informací (manažer kybernetické bezpečnosti), zajišťování návrhu a implementace bezpečnostních opatření (architekt kybernetické bezpečnosti) nebo provádění auditu kybernetické bezpečnosti (auditor kybernetické bezpečnosti) u správců a provozovatelů informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury.
11.
Komplexní plnění úkolů pověřence pro ochranu osobních údajů v Celní správě České republiky.
10.
tarifní třída - vrchní rada
1.
Tvorba koncepce dlouhodobého vývoje výkonu služby v Celní správě České republiky a výkonu působnosti v orgánech celní správy.
11.
tarifní třída - vrchní státní rada
1.
Komplexní koordinace Celní správy České republiky.“.
2.
V části 1. dílu 1.2. ve 2. tarifní třídě bod 3 zní:
„3.
Výkon dozorčí služby ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu pod odborným vedením nebo usměrněním.“.
3.
V části 1. dílu 1.2. ve 2. tarifní třídě se doplňuje bod 6, který zní:
„6.
Ošetřování služebních psů a psů připravovaných pro služební využití.“.
4.
V části 1. dílu 1.2. ve 3. tarifní třídě bod 2 zní:
„2.
Samostatný výkon dílčích úkolů dozorčí služby na dozorčím stanovišti ve vazební věznici, věznici nebo ústavu.“.
5.
V části 1. dílu 1.2. ve 3. tarifní třídě bod 5 zní:
„5.
Výkon základních služebních úkolů se služebním psem nebo provádění základního výcviku psů připravovaných pro služební využití.“.
6.
V části 1. dílu 1.2. ve 3. tarifní třídě se doplňují body 6 a 7, které znějí:
„6.
Samostatný výkon dílčích úkolů dozorčí služby při předvádění chovanců v ústavu.
7.
Výkon správních činností vztahujících se k zajištění práv a povinností obviněných, odsouzených a chovanců a administrativních činností v odděleních výkonu vazby a trestu nebo ústavu.“.
7.
V části 1. dílu 1.2. ve 4. tarifní třídě bod 2 zní:
„2.
Zajišťování dozorčí služby a zajišťování práv a povinností obviněných a odsouzených ve vazební věznici nebo věznici nebo na nestřeženém pracovišti, usměrňování dílčích úkolů dozorčí služby ve vazební věznici nebo věznici.“.
8.
V části 1. dílu 1.2. ve 4. tarifní třídě se body 4, 5 a 7 zrušují.
Dosavadní bod 6 se označuje jako bod 4.
9.
V části 1. dílu 1.2. ve 4. tarifní třídě se doplňují body 5 až 8, které znějí:
„5.
Zajišťování strážní služby v budovách soudů, státních zastupitelství nebo Ministerstva spravedlnosti a v jiných místech výkonu služby justiční stráže.
6.
Výkon kynologických činností ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu.
7.
Komplexní výkon správních činností vztahujících se k zajištění práv a povinností obviněných, odsouzených a chovanců a administrativních činností v odděleních výkonu vazby a trestu nebo ústavu.
8.
Zajišťování provozu dozorčího operačního střediska ve vazební věznici nebo věznici.“.
10.
V části 1. dílu 1.2. v 5. tarifní třídě bod 3 zní:
„3.
Zajišťování dozorčí služby a zajišťování práv a povinností obviněných a odsouzených umístěných v krizových odděleních, v uzavřeném oddělení a samovazbě, odsouzených umístěných ve specializovaných odděleních pro odsouzené s poruchou duševní a poruchou chování, ve specializovaných odděleních pro trvale pracovně nezařaditelné odsouzené, ve specializovaných odděleních pro výkon trestu odsouzených s mentální retardací, v odděleních pro ochrannou léčbu, v odděleních výkonu zabezpečovací detence, v oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením a v oddělení pro výkon trestu trestního opatření u mladistvých odsouzených.“.
11.
V části 1. dílu 1.2. v 5. tarifní třídě bod 5 zní:
„5.
Samostatný výkon speciálních kynologických činností, například při vyhledávání omamných a psychotropních látek nebo jiných komodit ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu.“.
12.
V části 1. dílu 1.2. v 5. tarifní třídě se doplňuje bod 6, který zní:
„6.
Koordinace a metodické usměrňování kynologie nebo metodické vedení výuky a výcviku služebních psů, metodické vedení psovodů a zpracovávání programů výcviku ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu.“.
13.
V části 1. dílu 1.2. v 6. tarifní třídě bod 3 zní:
„3.
Metodické vedení výuky a výcviku služebních psů, příprava psovodů a kynologů podle jednotlivých specializací a kategorií služebních psů ve výcvikovém středisku služební kynologie.“.
14.
V části 1. dílu 1.2. v 6. tarifní třídě se doplňují body 5 a 6, které znějí:
„5.
Komplexní koordinace a metodické usměrňování kynologie nebo metodické vedení výuky a výcviku služebních psů, metodické vedení psovodů a zpracovávání programů výcviku ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu.
6.
Koordinace kontrolního týmu, sestavování návrhů plánů kontrolních akcí a norem pro činnost vnitřního kontrolního systému. Zajišťování součinnosti s orgány vnější kontroly a dále výkon činností agendy spisové služby na generálním ředitelství.“.
15.
V části 1. dílu 1.2. v 7. tarifní třídě se doplňují body 7 až 9, které znějí:
„7.
Provádění průzkumů použitelnosti služebních zvířat s ohledem na vlastnosti a předpoklady jednotlivých zvířecích druhů nebo plemen pro výkon speciálních činností.
8.
Odborné preventivní, diagnostické a rehabilitační práce v ochraně zvířat.
9.
Komplexní metodické vedení výuky a výcviku služebních psů, příprava psovodů a kynologů ve výcvikovém středisku služební kynologie.“.
16.
V části 1. dílu 1.2. v 8. tarifní třídě se doplňují body 6 a 7, které znějí:
„6.
Koordinace činností při poskytování krátkodobé ochrany nebo zvláštní ochrany a pomoci ohroženým a chráněným osobám ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody včetně koordinace součinnosti s dalšími subjekty.
7.
Zajišťování ochrany utajovaných informací ve Vězeňské službě České republiky. Metodická a kontrolní činnost na úseku ochrany utajovaných informací ve Vězeňské službě České republiky.“.
17.
V části 1. dílu 1.2. v 9. tarifní třídě bod 5 zní:
„5.
Zpracovávání koncepce a koordinace hlavních směrů výkonu služby Vězeňské služby České republiky v oblasti technických a dalších prostředků.“.
18.
V části 1. dílu 1.2. v 9. tarifní třídě se doplňují body 6 až 9, které znějí:
„6.
Specializované odborné preventivní, diagnostické a léčebné práce v ochraně zdraví zvířat.
7.
Komplexní koordinace činností při poskytování krátkodobé ochrany nebo zvláštní ochrany a pomoci ohroženým a chráněným osobám ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody včetně nejnáročnějších postupů a způsobů této ochrany.
8.
Komplexní zajišťování ochrany utajovaných informací ve Vězeňské službě České republiky. Tvorba koncepce ochrany utajovaných informací včetně stanovení závazných metod a postupů u Vězeňské služby České republiky. Zajišťování systému řízení bezpečnosti informací (manažer kybernetické bezpečnosti), návrhu a implementace bezpečnostních opatření (architekt kybernetické bezpečnosti) nebo provádění auditu kybernetické bezpečnosti (auditor kybernetické bezpečnosti) u správců a provozovatelů informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury.
9.
Komplexní plnění úkolů pověřence pro ochranu osobních údajů ve Vězeňské službě České republiky.“.
19.
V části 1. díl 1.3. včetně nadpisu zní:
„1.3. Policie České republiky
1.
tarifní třída - referent
1.
Ozbrojená policejní ochrana zařízení pro zajištění cizinců pod odborným vedením.
2.
Asistence při provádění základních úkonů Policie České republiky pod odborným vedením do doby úspěšného ukončení základní odborné přípravy a dokončení předepsaného vzdělání - složení maturitní zkoušky.
3.
Provádění základních úkonů při výkonu strážní služby na určených stanovištích v objektech Policie České republiky a Ministerstva vnitra pod odborným vedením.
2.
tarifní třída - vrchní referent
1.
Provádění základních úkonů Policie České republiky pod odborným vedením do doby úspěšného ukončení základní odborné přípravy.
2.
Ozbrojená policejní ochrana určených objektů.
3.
Ozbrojená policejní přeprava kurýrních zásilek a utajovaných zpráv.
4.
Zajišťování policejní přepravy a ozbrojené asistence v rámci činnosti policejních výjezdových skupin.
5.
Provádění základních úkolů Policie České republiky.
3.
tarifní třída - asistent
1.
Plnění základních úkolů Policie České republiky v oblasti dohledu nad veřejným pořádkem a bezpečností, dopravou, režimem ochrany státní hranice, vstupem a pobytem cizinců na území České republiky s případným odhalováním a vyřizováním přestupků svěřených do působnosti Policie České republiky k projednání na místě. Provádění dílčích úkonů v trestním řízení.
2.
Zabezpečování ochrany určených objektů zvláštní důležitosti.
3.
Samostatný výkon střežení a eskortování osob omezených na svobodě nebo střežení osob umístěných v záchytných zařízeních.
4.
tarifní třída - vrchní asistent
1.
Výkon služby Policie České republiky při zabezpečování dohledu nad veřejným pořádkem a bezpečností, dopravou, režimem ochrany státní hranice, vstupem a pobytem cizinců na území České republiky, jehož součástí je odhalování, prošetřování a vyřizování přestupků svěřených do působnosti Policie České republiky. Provádění jednotlivých úkonů v trestním řízení.
2.
Zabezpečování specializované ochrany určených objektů zvláštního významu.
3.
Koordinace činností Policie České republiky při výkonu hlídkové služby, při střežení a eskortování osob omezených na svobodě nebo při výkonu služební kynologie nebo hipologie v rámci útvarů Policie České republiky.
4.
Výkon základních policejně kynologických činností v útvarech Policie České republiky.
5.
tarifní třída - inspektor
1.
Samostatný výkon základních policejních činností v trestním řízení při odhalování, dokumentaci a vyšetřování trestné činnosti v příslušnosti pracovišť krajského ředitelství Policie České republiky s dílčí územně vymezenou působností nebo útvarů zřízených v rámci krajského ředitelství Policie České republiky (dále jen „územní útvar nižšího stupně“).
2.
Samostatný výkon odborných činností na úseku povolování a kontroly pobytu cizinců na území České republiky v rámci útvarů s celostátní působností nebo celokrajských pracovišť krajského ředitelství Policie České republiky (dále jen „územní útvar vyššího stupně“) nebo výkon jiných správních činností svěřených policii v rámci územních útvarů nižšího stupně.
3.
Koordinace výkonu služby při ochraně určených objektů v územních útvarech vyššího stupně nebo útvarech s celostátní působností včetně navrhování nebo posuzování systémů bezpečnostních opatření k zabezpečení ochrany objektů.
4.
Samostatné zajišťování bezpečnosti chráněných osob.
5.
Výkon základních činností v zásahové jednotce územního útvaru vyššího stupně.
6.
Výkon odborných specializovaných operativně pátracích činností služby kriminální Policie České republiky a vyšetřování v působnosti útvaru s celostátní působností nebo územního útvaru vyššího stupně.
7.
Koordinace operačních činností v rámci policejní školy.
8.
Samostatný výkon speciálních kynologických činností pro potřeby trestního řízení v útvarech Policie České republiky.
6.
tarifní třída - vrchní inspektor
1.
Výkon náročných policejních činností v trestním řízení při odhalování, dokumentaci a vyšetřování trestné činnosti v příslušnosti územních útvarů nižšího stupně.
2.
Výkon základních policejních činností v trestním řízení při odhalování, dokumentaci a vyšetřování skutkově a právně složité trestné činnosti v příslušnosti Policejního prezidia České republiky (dále jen „policejní prezidium“), útvarů s celostátní působností a územních útvarů vyššího stupně.
3.
Koordinace operačních činností vykonávaných v útvarech s celostátní působností, územních útvarech vyššího stupně nebo územních útvarech nižšího stupně při dohledu nad veřejným pořádkem a bezpečností, dopravou, ochranou státní hranice a zvláštními opatřeními v souladu s mezinárodními závazky. Koordinace a metodické usměrňování opatření pro mimořádné události a krizové stavy v rámci Policie České republiky.
4.
Výkon odborných kriminalisticko-technických činností v rámci útvarů Policie České republiky.
5.
Výkon odborných činností při přípravě a používání technických prostředků v rámci služby kriminální Policie České republiky a vyšetřování územních útvarů nižšího stupně.
6.
Výkon základních činností v zásahové jednotce rychlého nasazení v útvaru s celostátní působností.
7.
Výkon specializovaných odborných činností v zásahových jednotkách v územních útvarech vyššího stupně.
8.
Specializované odborné činnosti včetně stanovování postupu při zajišťování bezpečnosti chráněných osob nebo stanovování postupu při ochraně objektů zvláštního významu.
9.
Specializované odborné činnosti včetně stanovování postupu při zajišťování ochrany cestujících a posádky v dopravních letadlech, doprovázení letadel a případné vyjednávání s pachatelem teroristického útoku.
10.
Koordinace výkonu činností při střežení a eskortování osob omezených na svobodě v rámci útvarů s celostátní působností nebo územních útvarů vyššího stupně.
11.
Koordinace a řízení činnosti Policie České republiky na úseku výkonu služby u organizačních článků útvarů s celostátní působností, územních útvarů vyššího stupně nebo územních útvarů nižšího stupně.
12.
Výkon základních operativně pátracích činností při přípravě a používání technických prostředků v útvarech s celostátní působností nebo územních útvarech vyššího stupně.
13.
Koordinace a usměrňování oborů policejní činnosti v útvarech s celostátní působností, územních útvarech vyššího stupně nebo územních útvarech nižšího stupně.
14.
Výkon nejnáročnějších specializovaných operativně pátracích činností u služby kriminální Policie České republiky a vyšetřování útvarů s celostátní působností nebo územních útvarů vyššího stupně.
15.
Samostatný výkon inspekce nebo dozoru nad způsobilostí střelných zbraní, střeliva a prováděním pyrotechnického průzkumu, nad způsobilostí pyrotechnických výrobků, výbušnin a balisticky odolných materiálů.
16.
Výkon odborných kriminalisticko-technických činností v oboru policejní kynologie aplikací metody pachové identifikace.
17.
Koordinace činností v zásahových jednotkách v územních útvarech vyššího stupně (velitel zásahového družstva).
18.
Výkon správních činností při prověřování, prošetřování a zpracování skutkově a právně složitých správních řízení, vyšetřování a dokumentace trestné činnosti na úseku pobytového režimu cizinců svěřené policii v rámci územních útvarů vyššího stupně.
19.
Samostatný výkon odborných činností při odhalování, dokumentaci a vyšetřování závažných protiprávních jednání na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, veřejného pořádku a bezpečnosti, ochrany státní hranice a vstupu a pobytu cizinců na území České republiky v rámci územních útvarů vyššího stupně nebo útvarů s celostátní působností.
20.
Výkon základních policejních činností v oblasti mezinárodní policejní spolupráce v rámci policejního prezidia nebo útvaru s celostátní působností nebo územního útvaru vyššího stupně.
7.
tarifní třída - komisař
1.
Výkon náročných policejních činností v trestním řízení při odhalování, dokumentaci a vyšetřování skutkově a právně složité trestné činnosti v působnosti územních útvarů vyššího stupně nebo útvarů s celostátní působností.
2.
Výkon nejnáročnějších policejních činností v trestním řízení při odhalování, dokumentaci a vyšetřování skutkově a právně složité trestné činnosti v příslušnosti územních útvarů nižšího stupně.
3.
Výkon náročných odborných činností při přípravě a používání technických prostředků službou kriminální Policie České republiky a vyšetřování u útvarů s celostátní působností nebo územních útvarů vyššího stupně.
4.
Výkon specializovaných odborných kriminalisticko-technických, expertizních a znaleckých činností v rámci policejního prezidia nebo v útvarech s celostátní působnosti nebo územních útvarech vyššího stupně.
5.
Specializované odborné činnosti v zásahové jednotce rychlého nasazení v útvaru s celostátní působností.
6.
Samostatné tvůrčí řešení náročných a složitých analytických, metodických a koncepčních úkolů a usměrňování výkonu policejní činnosti v rámci územních útvarů nižšího stupně.
7.
Koordinace operačních činností vykonávaných v rámci územních útvarů vyššího stupně při dohledu nad veřejným pořádkem a bezpečností, dopravou a zvláštními opatřeními v souladu s mezinárodními závazky. Koordinace a metodické usměrňování opatření pro mimořádné události a krizové stavy v rámci Policie České republiky a samostatné provádění metodického odborného dohledu a náročných kontrol v oblasti činnosti operačních středisek.
8.
Výkon specifických činností a zajišťování komplexních součinnostních vztahů v rámci mezinárodní policejní spolupráce v rámci územních útvarů vyššího stupně.
9.
Provádění specializovaných odborných a preventivních činností při ověřování dodržování hygienických limitů, ukazatelů pitné vody, potravin a pokrmů, jakož i zachovávání hygienických požadavků pro výkon činností epidemiologicky závažných, pro zajištění ochrany chráněné osoby.
10.
Koordinace činností při zajišťování bezpečnosti chráněných osob nebo objektů zvláštního významu včetně koordinace součinnosti s dalšími subjekty ve vymezeném rozsahu v útvarech s celostátní působností.
11.
Koordinace a metodické usměrňování výkonu policejní kynologie nebo hipologie v rámci územních útvarů vyššího stupně.
12.
Komplexní koordinace a řízení činnosti Policie České republiky na úseku trestního řízení a výkonu služby u organizačních článků útvarů s celostátní působností, územních útvarů vyššího stupně nebo územních útvarů nižšího stupně.
13.
Koordinace činností v zásahové jednotce rychlého nasazení útvaru s celostátní působností (velitel zásahového družstva).
14.
Výkon specifických pyrotechnických činností v rámci zajišťování pyrotechnické ochrany mezinárodních letišť a jaderných elektráren.
8.
tarifní třída - vrchní komisař
1.
Výkon náročných policejních činností v trestním řízení při odhalování, dokumentaci a vyšetřování skutkově a právně vysoce složité trestné činnosti v příslušnosti útvarů s celostátní působností nebo policejního prezidia.
2.
Výkon nejnáročnějších policejních činností v trestním řízení při odhalování, dokumentaci a vyšetřování skutkově a právně nejsložitější trestné činnosti v příslušnosti územních útvarů vyššího stupně.
3.
Samostatné tvůrčí řešení náročných a složitých analytických, metodických a koncepčních úkolů a usměrňování výkonu policejní činnosti v rámci policejního prezidia, útvarů s celostátní působností nebo územních útvarů vyššího stupně.
4.
Vysoce specializované odborné kriminalisticko-technické, expertizní a znalecké činnosti v útvarech Policie České republiky.
5.
Koordinace specifických policejních činností a zajišťování součinnostních vztahů v rámci mezinárodní policejní spolupráce na úrovni policejního prezidia nebo útvarů s celostátní působností.
6.
Samostatné provádění metodického odborného dohledu, usměrňování výkonu policejní činnosti, příprava a tvorba služebních předpisů v útvarech s celostátní působností nebo územních útvarech vyššího stupně.
7.
Koordinace a metodické usměrňování specializovaných policejních pyrotechnických činností včetně stanovování celostátní metodiky výuky a výcviku.
8.
Komplexní zabezpečování vysoce specializované pyrotechnické činnosti v oblasti pyrotechnické ochrany, například nástražných výbušných systémů.
9.
Koordinace a metodické usměrňování oboru kynologie, hipologie, potápění nebo pyrotechniky v rámci policejního prezidia.
10.
Komplexní koordinace činností při zajišťování ochrany života a zdraví chráněných osob nebo ochrany zastupitelských úřadů, určených objektů a sídelních objektů včetně stanovování nejnáročnějších postupů a způsobů této ochrany.
11.
Koordinace operačních činností vykonávaných na policejním prezidiu při dohledu nad veřejným pořádkem a bezpečností, dopravou a zvláštními opatřeními v souladu s mezinárodními závazky. Koordinace a metodické usměrňování opatření pro mimořádné události a krizové stavy v rámci Policie České republiky a samostatné provádění metodického odborného dohledu a vysoce náročných kontrol v oblasti činnosti operačních středisek.
12.
Koordinace a komplexní zajišťování specializovaných operativně pátracích činností včetně odborných činností při přípravě a používání technických prostředků v útvarech s celostátní působností nebo územních útvarech vyššího stupně.
13.
Koordinace a usměrňování výkonu komplexu různorodých policejních činností v rámci územních útvarů nižšího stupně.
14.
Výkon specifických technických činností v oblasti kybernetické kriminality a analýza obsahu získaných nebo zajištěných dat v případech s významným prvkem užití informačních a komunikačních technologií v příslušnosti útvarů s celostátní působností nebo územních útvarů vyššího stupně.
9.
tarifní třída - rada
1.
Stanovování směrů rozvoje policejní činnosti územních útvarů nižšího stupně.
2.
Výkon nejnáročnějších policejních činností v trestním řízení při odhalování, dokumentaci a vyšetřování skutkově a právně nejsložitější trestné činnosti v působnosti policejního prezidia nebo útvarů s celostátní působností.
3.
Stanovování postupů a tvůrčí komplexní řešení nejnáročnějších analýz a hodnocení metod, forem a účinnosti globálních policejních opatření při zajišťování bezpečnostní politiky v působnosti policejního prezidia.
4.
Tvorba koncepce kynologie, hipologie, potápění nebo pyrotechniky.
5.
Tvorba koncepce policejních služeb nebo oborů na úrovni policejního prezidia nebo útvarů s celostátní působností.
6.
Rozvoj nových metod nebo forem znaleckého zkoumání v působnosti Policie České republiky.
7.
Koordinace a usměrňování výkonu komplexu policejních činností v rámci útvarů s celostátní působností.
8.
Koordinace a usměrňování výkonu komplexu různorodých policejních činností v rámci územních útvarů vyššího stupně.
9.
Metodické usměrňování a koordinace činností při přípravě vnitroresortních i vládních analýz v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku.
10.
Tvorba koncepce a stanovování směrů rozvoje obecně závazných systémů dalšího vzdělávání policistů v působnosti policejního prezidia pro plnění kvalifikačních předpokladů stanovených právním předpisem.
11.
Koordinace nasazení sil a prostředků při speciálních operacích v rámci použití operativně pátracích prostředků a odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a koordinace specializovaných a kriminalisticko-technických činností.
12.
Tvorba koncepce a implementačních postupů, komplexních analýz, metod a strategií v oblasti mezinárodní policejní spolupráce na úrovni policejního prezidia nebo útvarů s celostátní působností.
13.
Metodické usměrňování a koordinace inspekce nebo státního dozoru nad problematikou zbraní, střeliva a provádění pyrotechnického průzkumu.
14.
Zajišťování systému řízení bezpečnosti informací (manažer kybernetické bezpečnosti), zajišťování návrhu a implementace bezpečnostních opatření (architekt kybernetické bezpečnosti) nebo provádění auditu kybernetické bezpečnosti (auditor kybernetické bezpečnosti) u správců a provozovatelů informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury.
10.
tarifní třída - vrchní rada
1.
Stanovování hlavních směrů policejní činnosti ve službách Policie České republiky.
2.
Tvorba koncepce dlouhodobého vývoje Policie České republiky v oblastech zajišťovaných útvary s celostátní působností nebo územními útvary vyššího stupně.
3.
Komplexní koordinace zpracovávání koncepčních materiálů potřebných pro zajišťování bezpečnosti státu.
4.
Tvorba koncepce dlouhodobého vývoje mezinárodní policejní spolupráce v operativní, strategické a zahraničně-diplomatické oblasti na úrovni policejního prezidia.
5.
Komplexní plnění úkolů pověřence pro ochranu osobních údajů u Policie České republiky včetně provádění monitorování souladu zpracování osobních údajů v rámci mezinárodní policejní spolupráce.
11.
tarifní třída - vrchní státní rada
1.
Tvorba koncepce dlouhodobého vývoje výkonu služby v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku České republiky.
2.
Komplexní koordinace Policie České republiky.“.
20.
V části 1. dílu 1.4. ve 3. tarifní třídě se doplňují body 2 a 3, které znějí:
„2.
Výkon běžné údržby a drobných oprav techniky nebo věcných prostředků a jejich obsluha v rámci týlového zabezpečení jednotek požární ochrany nebo hasičů při hasebních a záchranných pracích.
3.
Zajišťování obsluhy složitých prostředků spojení v operačním a organizačním řízení jednotek požární ochrany, včetně obsluhy speciálních počítačových aplikací.“.
21.
V části 1. dílu 1.4. ve 4. tarifní třídě se doplňuje bod 4, který zní:
„4.
Výkon odborných činností spojených s údržbou, evidencí nebo zkouškami věcných prostředků speciálních služeb anebo speciálních skupin působících v jednotkách požární ochrany s přímou odpovědností vedoucímu speciální služby nebo speciální skupiny.“.
22.
V části 1. dílu 1.4. v 9. tarifní třídě se doplňují body 4 a 5, které znějí:
„4.
Zajišťování systému řízení bezpečnosti informací (manažer kybernetické bezpečnosti), zajišťování návrhu a implementace bezpečnostních opatření (architekt kybernetické bezpečnosti) nebo provádění auditu kybernetické bezpečnosti (auditor kybernetické bezpečnosti) u správců a provozovatelů informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury.
5.
Komplexní plnění úkolů pověřence pro ochranu osobních údajů v Hasičském záchranném sboru České republiky.“.
23.
V části 1. dílu 1.5. se na začátek vkládá 5. tarifní třída, která zní:
„5.
tarifní třída - inspektor
1.
Samostatný výkon dílčích činností při přípravě, provádění a dokumentaci zkoušek spolehlivosti.“.
24.
V části 1. dílu 1.5. v 9. tarifní třídě se doplňují body 14 a 15, které znějí:
„14.
Zajišťování systému řízení bezpečnosti informací (manažer kybernetické bezpečnosti), zajišťování návrhu a implementace bezpečnostních opatření (architekt kybernetické bezpečnosti) nebo provádění auditu kybernetické bezpečnosti (auditor kybernetické bezpečnosti) u správců a provozovatelů informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury.
15.
Komplexní plnění úkolů pověřence pro ochranu osobních údajů v Generální inspekci bezpečnostních sborů.“.
25.
V části 2. dílu 2.1. bod 2.1.1. včetně nadpisu zní:
„2.1.1.
Činnosti ve správě
3.
tarifní třída - asistent
1.
Organizace a zajišťování průběhu kontrolních akcí v jednotlivých dílčích oblastech výkonu působnosti orgánů celní správy.
5.
tarifní třída - inspektor
1.
Zajišťování kontroly ve všech oblastech vnitřní činnosti Celní správy České republiky.
2.
Plánování, koordinace a usměrňování činnosti vnitřního kontrolního systému Celní správy České republiky.
6.
tarifní třída - vrchní inspektor
1.
Koordinace kontrolní skupiny, sestavování návrhů plánů kontrolních akcí, norem pro činnost vnitřního kontrolního systému včetně nápravných opatření a projednávání výsledků kontroly. Zajišťování součinnosti s orgány vnější kontroly.
2.
Analýza jednotlivých rizikových oblastí působnosti orgánů celní správy a stanovování zaměření kontroly.
3.
Přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému se zaměřením zejména na dodržování právních předpisů, rizik a opatření k jejich zmírnění či vyloučení a hodnocení účinnosti vnitřního kontrolního systému.
4.
Samostatné provádění vysoce náročných kontrol a dohledů ve specializované oblasti.
7.
tarifní třída - komisař
1.
Stanovování směru vývoje zahraničních služebních styků Celní správy České republiky týkajících se výkonu působnosti orgánů celní správy a koordinace jejich realizace a vyhodnocování.
2.
Zajišťování informačních, publicistických a tiskových vztahů Celní správy České republiky k veřejnosti a hromadným sdělovacím prostředkům ve věcech zpravidla širokého významu včetně publicistické činnosti a vystupování v hromadných sdělovacích prostředcích.
8.
tarifní třída - vrchní komisař
1.
Stanovování koncepce a koordinace rozvoje kontrolního systému Celní správy České republiky.
2.
Zajišťování informačních, publicistických a tiskových vztahů na útvaru s celostátní působností v zásadních věcech s celostátním nebo mezinárodním dosahem ve vztahu k veřejnosti, cizozemským orgánům a hromadným sdělovacím prostředkům.
9.
tarifní třída - rada
1.
Stanovování hlavních směrů rozvoje kontrolního systému Celní správy České republiky s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory.
2.
Tvorba koncepce mediální politiky a mediálních strategií na útvaru s celostátní působností, případně Celní správy České republiky, utváření rozsáhlé komunikační soustavy a koordinace jejího začleňování do jednotného resortního nebo multiresortního systému.
3.
Tvorba koncepce a metodické řízení ochrany utajovaných informací.“.
26.
V části 2. dílu 2.1. bod 2.1.2. včetně nadpisu zní:
„2.1.2.
Správní činnosti
5.
tarifní třída - inspektor
1.
Vykonávání specializovaných činností v konkrétních případech v rozsahu výkonu působnosti orgánu celní správy.
2.
Zpracovávání návrhů vnitřních předpisů nebo norem úzce vymezené oblasti výkonu služby nebo působnosti orgánů celní správy podle přesně daných postupů.
3.
Zajišťování agendy vyřizování věcí ve správním řízení v rozsahu působnosti orgánů celní správy.
6.
tarifní třída - vrchní inspektor
1.
Zajišťování agendy vyřizování mimořádných opravných prostředků ve správním řízení v oblasti výkonu působnosti orgánů celní správy.
2.
Vykonávání právních činností a právního poradenství v oboru výkonu působnosti orgánů celní správy.
7.
tarifní třída - komisař
1.
Koordinace a metodické usměrňování a posuzování řízení o mimořádných opravných prostředcích v oblasti výkonu působnosti orgánů celní správy.
2.
Výkon komplexních právních činností v jednotlivých specializovaných oborech výkonu působnosti orgánů celní správy včetně zastupování v soudních sporech.
8.
tarifní třída - vrchní komisař
1.
Provádění posuzovací, konzultační a poradenské činnosti v celém oboru výkonu působnosti orgánů celní správy včetně řešení právních sporů a zobecňování jejich výsledků.
2.
Vypracovávání zásadních právních výkladů a stanovisek a stanovování obecných postupů aplikace právních předpisů nebo předpisů Evropské unie ve specializovaných oborech výkonu působnosti orgánů celní správy včetně řešení věcně a právně složitých případů a zastupování orgánů celní správy v soudních sporech.
3.
Komplexní zajišťování připravenosti Celní správy České republiky na řešení krizových situací, komplexní zpracovávání krizového plánu.
9.
tarifní třída - rada
1.
Komplexní zajišťování rozhodování o mimořádných opravných prostředcích v oblasti výkonu působnosti orgánů celní správy včetně případného zastupování v soudních sporech.
2.
Výkon komplexních právních činností v celé oblasti výkonu působnosti orgánů celní správy.
3.
Celostátní koordinace a usměrňování příprav na krizové situace.“.
27.
V části 2. dílu 2.1. bodě 2.1.3. v 6. tarifní třídě bod 1 zní:
„1.
Zajišťování služební tělesné, taktické a speciální přípravy včetně střelecké a přípravy k používání donucovacích prostředků v útvarech s celostátní působností včetně její koordinace v útvarech s územně vymezenou působností.“.
28.
V části 2. dílu 2.1. bodě 2.1.3. v 8. tarifní třídě se doplňuje bod 3, který zní:
„3.
Komplexní výchovně vzdělávací činnost a tvorba vlastních učebních dokumentů vzdělávacích zařízení Celní správy České republiky v rámci schválených učebních dokumentů v odborných předmětech s aplikací nových, netradičních a speciálně pedagogických metod výuky.“.
29.
V části 2. dílu 2.1. se doplňuje bod 2.1.5., který včetně nadpisu zní:
„2.1.5.
Činnosti v oboru informačních a komunikačních technologií
8.
tarifní třída - vrchní komisař
1.
Systémové specializované práce spojené s vývojem a projekčním řízením analytických informačních systémů sloužících k podpoře výkonu služby v Celní správě České republiky s rozsáhlou strukturou a vazbami na jiné informační systémy, s rozsáhlou datovou základnou, popřípadě s celostátní topologií, tj. metodické, analytické a jiné odborné činnosti, a tvorba projektů informačních systémů.
9.
tarifní třída - rada
1.
Koncepční řešení nejsložitějších procesů a navrhování databází a rozlehlých počítačových nebo komunikačních sítí s celostátním nasazením včetně interface na jiné celostátní a světové systémy.“.
30.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.1. v 7. tarifní třídě v bodě 3 se slova „útvaru policie s územně vymezenou působností nižšího stupně“ nahrazují slovy „územního útvaru nižšího stupně“.
31.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.1. v 8. tarifní třídě v bodě 2 se slova „Policejním prezidiu České republiky“ nahrazují slovy „policejním prezidiu“.
32.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.1. v 8. tarifní třídě bod 4 zní:
„4.
Stanovování hlavních směrů rozvoje kontrolního systému útvaru s celostátní působností nebo územního útvaru vyššího stupně.“.
33.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.1. v 8. tarifní třídě se doplňuje bod 5, který zní:
„5.
Zajišťování právních činností v územních útvarech vyššího stupně.“.
34.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.1. v 9. tarifní třídě v bodě 1 se slova „Policejního prezidia České republiky“ nahrazují slovy „policejního prezidia“.
35.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.1. v 9. tarifní třídě se doplňuje bod 3, který zní:
„3.
Zajišťování právních činností v policejním prezidiu a útvarech s celostátní působností.“.
36.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.2. v 9. tarifní třídě se na konci textu bodu 1 doplňují slova „a tvorba koncepce zabezpečení dat v policii a kybernetické bezpečnosti“.
37.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.3. v 6. tarifní třídě se doplňuje bod 2, který zní:
„2.
Výkon odborných činností při přípravě a použití technických prostředků, včetně jejich oživení, uvádění do provozu a testování.“.
38.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.5. v 6. tarifní třídě se doplňuje bod 2, který zní:
„2.
Řízení bezpilotních leteckých prostředků při zajišťování leteckého pozorování, monitorování terénu, plnění zvláštních úkolů s využitím speciálního vybavení bezpilotních leteckých prostředků, obsluha kamerových systémů, komunikačních zařízení a zařízení pro vypuštění a návrat. Obsluha doprovodných vozidel vybavených technickým zázemím pro bezpilotní letecké prostředky a skrytým výstražným zvukovým a světelným zařízením. Obsluha vyhodnocovacích zařízení vyplývající z provozu bezpilotních leteckých prostředků. Základní provozní údržba systému bezpilotních leteckých prostředků.“.
39.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.5. v 8. tarifní třídě se doplňuje bod 2, který zní:
„2.
Samostatné tvůrčí řešení náročných metodických a koncepčních úkolů v oblasti bezpilotních leteckých prostředků. Celostátní koordinace a metodické usměrňování činností v oblasti nasazení bezpilotních leteckých prostředků. Řízení bezpilotních leteckých prostředků při zajišťování leteckého pozorování, monitorování terénu, plnění zvláštních úkolů s využitím vybavení bezpilotních leteckých prostředků, obsluha kamerových systémů - komunikačního spojení a zařízení pro vypuštění a návrat. Obsluha doprovodných vozidel vybavených technickým zázemím pro bezpilotní letecké prostředky a skrytým výstražným zvukovým a světelným zařízením. Obsluha vyhodnocovacích zařízení vyplývající z provozu bezpilotních leteckých prostředků. Základní provozní údržba systému bezpilotních leteckých prostředků (vedoucí oddělení bezpilotních leteckých prostředků).“.
40.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.9. v 6. tarifní třídě bod 1 zní:
„1.
Zajišťování služební tělesné, taktické a speciální přípravy včetně střelecké a přípravy k používání donucovacích prostředků v územních útvarech vyššího stupně a útvarech s celostátní působností včetně její koordinace v územních útvarech nižšího stupně.“.
41.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.9. v 6. tarifní třídě se doplňují body 3 a 4, které znějí:
„3.
Vykonávání sportovních činností a sportovní reprezentace v nejvyšších domácích a mezinárodních soutěžích.
4.
Zajišťování odborné trenérsko-metodické a sportovní přípravy v daném sportovním odvětví.“.
42.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.9. v 7. tarifní třídě se doplňují body 5 a 6, které znějí:
„5.
Vykonávání sportovních činností a sportovní reprezentace na vrcholných mezinárodních soutěžích s účastí na olympijských hrách, mistrovství světa a mistrovství Evropy.
6.
Odborná trenérsko-metodická činnost při řízení sportovní přípravy v daném sportovním odvětví.“.
43.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.9. v 8. tarifní třídě body 2 a 3 znějí:
„2.
Metodické usměrňování služební tělesné, střelecké a taktické přípravy a přípravy k používání donucovacích prostředků v útvarech s celostátní působností a v územních útvarech vyššího stupně, metodický dohled a koordinace služební přípravy v územních útvarech nižšího stupně.
3.
Koordinace a usměrňování odborného specializovaného výcviku včetně tvorby metodiky speciálního výcviku specialistů útvaru s celostátní působností.“.
44.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.9. v 8. tarifní třídě se doplňují body 4 a 5, které znějí:
„4.
Vykonávání sportovních činností a sportovní reprezentace na vrcholných mezinárodních soutěžích s umístěním do bodovaného místa na olympijských hrách, mistrovství světa a mistrovství Evropy.
5.
Komplexní koordinace trenérsko-metodického procesu přípravy reprezentantů na evropské a světové úrovni.“.
45.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.9. v 9. tarifní třídě se doplňuje bod 4, který zní:
„4.
Komplexní tvorba, koordinace a usměrňování odborných trenérsko-metodických koncepcí procesu přípravy sportovní reprezentace nejvyšší světové a evropské úrovně.“.
46.
V části 2. dílu 2.3. bodě 2.3.12. v 7. tarifní třídě se v bodě 1 slova „útvaru s působností na celém území České republiky nebo v rámci útvaru Policejního prezidia České republiky“ nahrazují slovy „útvaru s celostátní působností nebo policejního prezidia“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministryně práce a sociálních věcí:
Mgr. Marksová v. r. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.