Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 71/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 71/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí ke Smlouvě mezi Českou republikou a Chilskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku Vyhlášeno 29. 11. 2017, částka 37/2017 71 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, a to v návaznosti na ustanovení článku 11 odst. 7 Smlouvy mezi Českou republikou a Chilskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku1), a rovněž tak s ohledem na ustanovení článku 11 Smlouvy mezi Chilskou republikou a Japonskem o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, podepsané v Santiagu dne 21. ledna 2016, následující: Od 1. ledna 2017 se pro účely článku 11 odst. 2 výše uvedené daňové smlouvy mezi Českou republikou a Chilskou republikou za splnění všech stanovených podmínek uplatňují následující sazby: a) 4 procenta hrubé částky úroků, jestliže skutečný vlastník úroků je buď: (i) bankabanka; (ii) pojišťovací společnost; (iii) podnik dosahující v podstatné míře svůj hrubý příjem z aktivního a pravidelného uskutečňování činnosti spočívající v poskytování půjček nebo úvěrů či financování a zahrnující transakce s nespojenými osobami, kdy podnik je nespojený s plátcem úroků. Pro účely tohoto ustanovení výraz „činnost spočívající v poskytování půjček nebo úvěrů či financování“ zahrnuje činnost spočívající ve vystavování akreditivů, poskytování záruk nebo poskytování souvisejících služeb spojených s kreditními kartami; (iv) podnik, který prodal stroje nebo zařízení a úroky jsou vypláceny ve vztahu k zadlužení vzniklému v důsledku prodeje takových strojů nebo takového zařízení na úvěr; nebo (v) jakýkoliv jiný podnik, za předpokladu, že ve třech zdaňovacích rocích předcházejících zdaňovacímu roku, v němž jsou úroky vypláceny, se odvíjí více než 50 procent jeho závazků od emisí dluhopisůemisí dluhopisů na finančních trzích nebo z přijímání úročených vkladů, a více než 50 procent aktiv podniku pozůstává z pohledávek vůči nespojeným osobám; b) 15 procent hrubé částky úroků ve všech ostatních případech. Pro účely písmene a) se podnik považuje za nespojený s osobou, pokud podnik nemá s touto osobou vztah popsaný v článku 9 odst. 1 písm. a) nebo b) daňové smlouvy mezi Českou republikou a Chilskou republikou. Bez ohledu na ustanovení písmene a), pokud jsou úroky uvedené v tomto písmenu vypláceny jako součást dohody zahrnující navazující (zpětné) úvěry (back-to-back loans) nebo jiné dohody, která je ekonomicky ekvivalentní a zamýšlená k dosažení podobného účinku jako dohoda zahrnující navazující (zpětné) úvěry, potom takové úroky mohou být zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, avšak daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky úroků v případech uvedených v písmenu a) bodech (iii), (iv) a (v); a nepřesáhne 5 procent hrubé částky úroků v případech uvedených v písmenu a) bodech (i) a (ii). Rozumí se, že výraz „dohoda zahrnující navazující (zpětné) úvěry“ pokrývá, mimo jiné, jakýkoliv druh dohody strukturované takovým způsobem, že finanční instituce, která je rezidentem jednoho smluvního státu a která pobírá úroky mající zdroj ve druhém smluvním státě, vyplácí ekvivalentní úroky jiné osobě, která, pokud by obdržela úroky přímo z druhého smluvního státu, by nebyla oprávněná v tomto druhém smluvním státě k omezení daně podle písmene a) ve vztahu k těmto úrokům. 1) Smlouva mezi Českou republikou a Chilskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku ze dne 2. prosince 2015 byla vyhlášena pod č. 5/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 70/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 70/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Českou republikou Změn Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států Vyhlášeno 29. 11. 2017, částka 37/2017 70 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. června 2004 byla v Cavtatu přijata Změna Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států1). Se Změnou vyslovil souhlas Parlament České republiky. Listina o přijetí Změny Českou republikou, podepsaná prezidentem republiky dne 12. března 2007, byla uložena u generálního tajemníka OSN, depozitáře Úmluvy, dne 18. dubna 2007. Změna vstoupila v platnost na základě článku 14 odst. 4 Úmluvy dne 23. října 2017 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Změny a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Příloha VII ROZHODNUTÍ III/7; DRUHÁ ZMĚNA ESPOO ÚMLUVY Zasedání, odvolávajíc se na rozhodnutí II/10 o přezkumu Úmluvy a odstavec 19 prohlášení ministrů ze Sofie, hodlajíc změnit Úmluvu za účelem dalšího posílení jejího uplatňování a zlepšení synergie s dalšími mnohostrannými environmentálními dohodami, oceňujíc práci, kterou vykonal pracovní tým zřízený na Druhém zasedání stran, v podobě malé skupiny pro změny a pracovní skupiny pro samotné posuzování vlivů na životní prostředí, berouc na vědomí Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně, přijatou v Aarhusu v Dánsku dne 25. června 1998, a s odvoláním na Protokol o strategickém posuzování životního prostředí přijatý v Kyjevě na Ukrajině dne 21. května 2003, berouc také na vědomí příslušné právní nástroje Evropského společenství, například směrnici 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o hodnocení vlivu různých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí, ve znění směrnic 97/11/ES a 2003/35/ES, vědomo si toho, že rozšíření přílohy I posílí význam posuzování vlivů na životní prostředí v regionu, uznávajíc výhody mezinárodní spolupráce realizované co nejdříve v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, podporujíc práci Implementačního výboru jako užitečného nástroje pro další provádění a uplatňování ustanovení Úmluvy, 1\\. potvrzuje, že platnost rozhodnutí přijatých před vstupem druhé změny Úmluvy v platnost, včetně přijetí protokolů, zřízení podpůrných orgánů, přezkumu plnění Úmluvy a činů Implementačního výboru, není ovlivněna přijetím a vstupem této změny v platnost; 2\\. dále potvrzuje, že každá smluvní strana je nadále způsobilá k účasti na všech činnostech podle Úmluvy, včetně přípravy protokolů, zřízení podpůrných orgánů a účasti v nich, a přezkumu plnění Úmluvy, bez ohledu na to, zda druhá změna Úmluvy vstoupila pro danou smluvní stranu v platnost či nikoli; 3\\. přijímá následující změny Úmluvy: V článku 2 se po odstavci 10 doplňuje nový odstavec, který zní: „11. Pokud strana původu hodlá provést proceduru pro účely určení obsahu dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí, měla by dotčená strana dostat příležitost podílet se ve vhodné míře na této proceduře“. V článku 8 se po slovu „úmluvy“ doplňuje text, který zní: „a podle všech jejích protokolů, jejichž smluvní stranou jsou.“ V článku 11 se odst. 2) písm. c) nahrazuje novým pododstavcem, který zní: „(c) budou ve vhodných případech usilovat o služby a spolupráci kompetentních orgánů, které mají odborné znalosti související s dosažením cílů této úmluvy“; Na konci článku 11 se doplňují dva nové pododstavce, které zní: „(g) ve vhodných případech vypracují protokoly k této úmluvě; (h) zřídí pomocné orgány, které jsou považovány za nezbytné pro provádění této úmluvy“. V čl. 14 odst. 4 se druhá věta nahrazuje novou větou, která zní: „Tyto změny a doplňky vstoupí v platnost pro smluvní strany, které je ratifikovaly, schválily nebo přijaly, devadesátý den poté, co depozitář obdrží listiny o ratifikaci, schválení nebo přijetí alespoň od tří čtvrtin počtu stran v době jejich přijetí“. Za článek 14 se vkládá nový článek, který zní: „Článek 14a Přezkum dodržování úmluvy 1. Strany přezkoumají dodržování ustanovení této úmluvy na základě procedury dodržování úmluvy jako nekontradiktorní a nápomocné procedury přijaté na schůzi stran. Přezkum vychází mimo jiné i z pravidelných zpráv vypracovaných stranami. Schůze stran rozhodne o tom, jak často musí strany zprávy pravidelně podávat a jaké informace mají zprávy obsahovat. 2. Proceduru dodržování lze použít pro všechny protokoly přijaté podle této úmluvy“. Příloha I úmluvy se nahrazuje přílohou tohoto rozhodnutí; V příloze VI se po odstavci 2 vkládá nový odstavec, který zní: “3. Odstavec 1 a 2 lze použít přiměřeně na všechny protokoly této úmluvy“. Příloha SEZNAM ČINNOSTÍ 1. Ropné rafinerie (s výjimkou závodů vyrábějících pouze maziva z ropy) a zařízení na zplyňování a zkapalňování uhlí nebo živičné břidlice o kapacitě minimálně 500 metrických tun denně. 2. a) Tepelné elektrárny a jiná spalovací zařízení s tepelným výkonem minimálně 300 megawattů a b) jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory včetně demontáže nebo konečného uzavření těchto elektráren nebo reaktorů1 (s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a přeměnu štěpných a obohacených látek, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW nepřetržitého tepelného zatížení). 3. a) Zařízení k přepracování vyhořelého jaderného paliva; b) zařízení určená: – \\- k výrobě nebo obohacování jaderných paliv; – ke zpracování vyhořelého jaderného paliva nebo vysoce radioaktivního odpadu; – \\- ke konečnému zneškodnění vyhořelého jaderného paliva; – \\- výhradně ke konečnému zneškodnění radioaktivního odpadu; nebo – výhradně ke skladování (plánovanému na více než 10 let) vyhořelého jaderného paliva nebo radioaktivního odpadu na místě odlišném od místa výroby. 4. Velká zařízení pro primární tavbu litiny a oceli a výrobu neželezných kovů. 5. Zařízení k získávání azbestu a zpracování a přepracování azbestu a výrobků obsahujících azbest: pro azbestocementové produkty s roční výrobou přesahující 20 000 metrických tun konečného produktu; pro třecí materiály s roční výrobou přesahující 50 metrických tun konečného produktu; pro jiná využití azbestu při spotřebě více než 200 metrických tun ročně. 6. Integrovaná chemická zařízení. 7. a) Výstavba dálnic, rychlostních silnic2, tratí pro dálkovou železniční dopravu a letišť3 s hlavní rozjezdovou a přistávací drahou o délce minimálně 2 100 m; b) výstavba nové čtyřproudé nebo víceproudé silnice nebo rekonstrukce a/nebo rozšíření již existující dvouproudé nebo méněproudé silnice na čtyřproudou nebo víceproudou, jestliže tato nová silnice nebo část rekonstruované a/nebo rozšířené silnice má minimální souvislou délku 10 kilometrů. 8. Potrubí o velkém průměru pro rozvod ropy, plynu a chemických látek. 9. Obchodní přístavy a vnitrozemské vodní cesty a přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu umožňující plavbu lodí s výtlakem nad 1 350 metrických tun. 10. a) Zařízení ke zneškodňování odpadu spalováním, chemickým zpracováním nebo skladováním toxických a nebezpečných odpadů; b) zařízení ke zneškodňování odpadu, který není klasifikován jako nebezpečný, spalováním nebo chemickým zpracováním o kapacitě přesahující 100 metrických tun denně. 11. Velké přehrady a nádrže. 12. Zařízení k odběru nebo umělému doplňování podzemních vod, jestliže roční objem odebrané nebo uměle doplňované vody dosahuje minimálně 10 milionů metrů krychlových. 13. Výroba celulózy, papíru a lepenky v množství minimálně 200 metrických tun denně při sušení na vzduchu. 14. Velké lomy, těžba, in situ dobývání a zpracování kovových rud nebo uhlí. 15. Těžba uhlovodíků na volném moři. Těžba ropy a zemního plynu ke komerčním účelům, pokud denní vytěžené množství přesahuje 500 metrických tun ropy a 500 000 metrů krychlových plynu. 16. Velká zařízení ke skladování ropy, petrochemických a chemických produktů. 17. Odlesňování velkých ploch. 18. a) Díla sloužící k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek, pokud cílem tohoto přečerpání je zabránit případnému nedostatku vody a pokud objem přečerpané vody přesahuje 100 milionů metrů krychlových za rok; a b) ve všech ostatních případech díla sloužící k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek, pokud víceletý průměrný průtok v povodí, odkud se voda čerpá, přesahuje 2000 milionů metrů krychlových za rok a objem přečerpané vody přesahuje 5 % tohoto průtoku. V obou případech je vyloučeno přečerpávání pitné vody vedené potrubím. 19. Čistírny odpadních vod o kapacitě převyšující 150 000 ekvivalentních obyvatel. 20. Zařízení k intenzivnímu chovu drůbeže nebo prasat s více než: - 85 000 místy pro brojlery; - 60 000 místy pro slepice; - 3 000 místy pro jatečná prasata (nad 30 kg); nebo - 900 místy pro prasnice. 21. Budování nadzemního vedení elektrické energie o napětí 220 kV a vyšším a o délce nad 15 kilometrů. 22. Velká zařízení k využívání větru pro výrobu elektrické energie (větrné parky). 1. Pro účely této úmluvy přestávají být jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory jadernými zařízeními, jestliže veškerá jaderná paliva a všechny ostatní kontaminované složky byly trvale odstraněny z místa zařízení. 2. Pro účely této úmluvy se: „dálnicí“ rozumí pozemní komunikace speciálně projektovaná a vybudovaná pro provoz motorových vozidel, z níž není přímý přístup na sousedící pozemky a která: a) má, s výjimkou jednotlivých míst nebo na dočasnou dobu, samostatné pruhy pro oba směry jízdy, které jsou od sebe odděleny buď dělícím pruhem, jenž není určen k provozu, nebo výjimečně jinak; b) se úrovňově nekříží s žádnou silnicí, železnicí nebo tramvajovou tratí ani stezkou pro pěší; a c) je zvlášť značená jako dálnice. „rychlostní silnicí“ rozumí silnice vyhrazená pro provoz motorových vozidel, přístupná pouze z mimoúrovňových křižovatek nebo křižovatek se světelnou signalizací, na které je zejména zakázáno zastavit a parkovat v jízdním pruhu (jízdních pruzích). 3. Pro účely této úmluvy se „letištěm“ rozumí letiště, které odpovídá definici v Chicagské úmluvě z roku 1944 zřizující Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (příloha 14). Tímto potvrzuji, že předcházející text je pravou kopií změny přijaté dne 4. června 2004 na Třetím zasedání stran Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, které se konalo v Cavtatu, v Chorvatsku od 1. do 4. června 2004. Za generálního tajemníka Právní poradce (Generální podtajemník pro právní záležitosti) Nicolas Michel Organizace spojených národů, New York 10\\. listopadu 2004 1) Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, přijatá v Espoo dne 25. února 1991, byla vyhlášena pod č. 91/2001 Sb. m. s. Změna Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, přijatá v Sofii dne 27. února 2001, byla vyhlášena pod č. 27/2015 Sb. m. s.
Vyhláška č. 398/2017 Sb.	Vyhláška č. 398/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 11. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 139/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záz * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 398 VYHLÁŠKA ze dne 20. listopadu 2017, kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 221/2015 Sb. a zákona č. 462/2016 Sb., k provedení § 4 odst. 8 a podle § 20 odst. 6 a § 47 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 26/2008 Sb. a zákona č. 25/2015 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění vyhlášky č. 434/2010 Sb., vyhlášky č. 437/2011 Sb., vyhlášky č. 461/2012 Sb., vyhlášky č. 472/2013 Sb., vyhlášky č. 300/2014 Sb., vyhlášky č. 370/2015 Sb., vyhlášky č. 447/2016 Sb. a vyhlášky č. 274/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 26 odst. 5 se za slovo „obsahujících“ vkládá slovo „uznávaný“ a za slovo „platnosti“ se vkládá slovo „uznávaného“. 2. V příloze č. 3a Části I se za položku „B.III.10. Běžný účet FKSP“ vkládá položka „B.III.11. Základní běžný účet územních samosprávných celků“. 3. V příloze č. 3a Části I položce „B.III.11. Základní běžný účet územních samosprávných celků“ se ve sloupci „Kód výkazu“ vkládá text „MZA“. 4. V příloze č. 3a Části I se za položku „B.III.11. Základní běžný účet územních samosprávných celků“ vkládá položka „B.III.12. Běžné účty fondů územních samosprávných celků“. 5. V příloze č. 3a Části I položce „B.III.12. Běžné účty fondů územních samosprávných celků“ se ve sloupci „Kód výkazu“ vkládá text „MZA“. 6. V příloze č. 3a Části I položce „C.III.A. Výsledek hospodaření běžného účetního období bez ekvivalence“ se slova „Výsledek hospodaření běžného účetního období bez ekvivalence“ nahrazují slovy „Konsolidovaný výsledek hospodaření běžného účetního období“. 7. V příloze č. 3a Části I se položka „C.III.B. Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“ zrušuje. Dosavadní položky C.III.C. a C.III.D. se označují jako položky C.III.B. a C.III.C. 8. V příloze č. 3a Části I položce „C.I.1. Výsledek hospodaření před zdaněním“ se ve sloupcích „Běžné období“ a „Minulé období“ vkládá text „V - (součet N položek A.I. až A.III.)“. 9. V příloze č. 3a Části I položce „C.I.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ se ve sloupcích „Běžné období“ a „Minulé období“ vkládá text „V - N“. 10. V příloze č. 3a Části I položce „C.I.B. Výsledek hospodaření běžného účetního období bez ekvivalence“ se slovo „Výsledek“ nahrazuje slovy „Konsolidovaný výsledek“. 11. V příloze č. 3a Části I položce „C.I.B. Konsolidovaný výsledek hospodaření běžného účetního období bez ekvivalence“ se ve sloupcích „Běžné období“ a „Minulé období“ vkládá text „HV položka C.I.2. - HV položka C.I.A.“. Čl. II Přechodné ustanovení V účetním období započatém před 1. lednem 2018 se použije vyhláška č. 383/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Ministr: Ing. Pilný v. r.
Vyhláška č. 397/2017 Sb.	Vyhláška č. 397/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 11. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 139/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb., vyhlášky č. 403/2011 Sb., vyhlášky č. 436/2011 Sb., * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 397 VYHLÁŠKA ze dne 20. listopadu 2017, kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 221/2015 Sb. a zákona č. 462/2016 Sb., k provedení § 4 odst. 8 a § 24 odst. 5: Čl. I Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb., vyhlášky č. 403/2011 Sb., vyhlášky č. 436/2011 Sb., vyhlášky č. 460/2012 Sb., vyhlášky č. 473/2013 Sb., vyhlášky č. 301/2014 Sb., vyhlášky č. 369/2015 Sb. a vyhlášky č. 273/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 8 se text „319,“ zrušuje. 2. V § 22 odst. 1 písm. a) se slova „za odběrateli“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „mezi odběrateli a dodavateli“. 3. V § 25 odst. 3 písm. e) se slova „za něž byla při nákupu uhrazena částka odpovídající jejich jmenovité hodnotě a“ zrušují a slovo „pokutové“ se nahrazuje slovem „příkazové“. 4. V § 31 písm. a) se za slovo „úvěrů“ vkládají slova „a zápůjček“. 5. V § 32 odst. 2 písm. a) se slova „stav a pohyby krátkodobých“ nahrazují slovem „částky“, slova „vůči dodavatelům,“ se zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „mezi odběrateli a dodavateli“. 6. V § 45 odst. 1 se na konci písmene j) čárka nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje. 7. § 46 se včetně nadpisu zrušuje. 8. V § 71 odst. 3 se slova „známa pořizovací cena“ nahrazují slovy „známé jejich ocenění“. 9. V § 71 odst. 4 se slova „známé ocenění“ nahrazují slovy „známa pořizovací cena“. 10. V § 71 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Rozšiřuje-li se tato sbírka muzejní povahy o věc, jejíž ocenění je známé, ocenění této sbírky muzejní povahy se nemění o ocenění této věci a tato věc je vykázána v položce „A.II.2. Kulturní předměty“.“. 11. V § 72 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 12. V § 72 odst. 4 se věta poslední zrušuje. 13. V § 72 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 14. V příloze č. 1 v závazném vzoru pro organizační složky státu se položka „C.II.3. Rezervní fond ze zlepšeného výsledku hospodaření“ zrušuje. 15. V příloze č. 5 položce „F. Doplňující informace k fondům účetní jednotky“ se položka „B.II.7. Příjmy z prodeje majetku státu, s kterým je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany“ zrušuje. Dosavadní položka B.II.8. se označuje jako položka B.II.7. 16. V příloze č. 5 položce „F. Doplňující informace k fondům účetní jednotky“ položce „B.II. Tvorba fondu“ se ve sloupci „BĚŽNÉ ÚČETNÍ OBDOBÍ“ text „B.II.8.“ nahrazuje textem „B.II.7.“. 17. V příloze č. 5 se položka „N. Doplňující informace k položce výkazu zisku a ztráty „A.I.13. Mzdové náklady““ zrušuje. 18. Příloha č. 6 se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. V účetním období započatém před 1. lednem 2018 se použije vyhláška č. 410/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, není-li v bodu 2 stanoveno jinak. 2. Ustanovení § 31 a 72 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, mohou účetní jednotky použít již v účetní závěrce sestavované k 31. prosinci 2017. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Ministr: Ing. Pilný v. r.
Vyhláška č. 396/2017 Sb.	Vyhláška č. 396/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 312/2014 Sb., o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku (konsolidační vyhláška státu), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 11. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 139/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 312/2014 Sb., o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku (konsolidační vyhláška státu), ve znění vyhlášky č. 373/2015 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 396 VYHLÁŠKA ze dne 20. listopadu 2017, kterou se mění vyhláška č. 312/2014 Sb., o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku (konsolidační vyhláška státu), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 221/2015 Sb. a zákona č. 462/2016 Sb., k provedení § 4 odst. 8 písm. k), l), p) až t) a § 23b odst. 5: Čl. I Vyhláška č. 312/2014 Sb., o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku (konsolidační vyhláška státu), ve znění vyhlášky č. 373/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 6 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) obchodní korporací, ve které spravující jednotka dílčího konsolidačního celku státu kraj a spravující jednotky dílčího konsolidačního celku státu obec na území kraje nebo městské části hlavního města Prahy, vyjma spravující jednotky podle § 5 odst. 7, disponují v součtu více než 50 % hlasovacích práv, nebo d) obchodní korporací, ve které spravující jednotka dílčího konsolidačního celku státu kraj a spravující jednotky dílčího konsolidačního celku státu obec na území kraje nebo městská část hlavního města Prahy, vyjma spravující jednotky podle § 5 odst. 7, disponují v součtu 20 až 50 % hlasovacích práv.“. 2. V § 6 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) obchodní korporací, ve které spravující jednotky dílčího konsolidačního celku státu kraj, spravující jednotky dílčího konsolidačního celku státu obec, spravující jednotky dílčího konsolidačního celku státu dobrovolný svazek obcí a městské části hlavního města Prahy, vyjma spravující jednotky podle § 5 odst. 7, disponují v součtu více než 50 % hlasovacích práv, nebo d) obchodní korporací, ve které spravující jednotky dílčího konsolidačního celku státu kraj, spravující jednotky dílčího konsolidačního celku státu obec, spravující jednotky dílčího konsolidačního celku státu dobrovolný svazek obcí nebo městská část hlavního města Prahy, vyjma spravující jednotky podle § 5 odst. 7, disponují v součtu 20 až 50 % hlasovacích práv.“. 3. V § 7 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) obchodní korporace, ve které spravující jednotky a městské části hlavního města Prahy, vyjma spravující jednotky podle § 5 odst. 7, disponují v součtu více než 50 % hlasovacích práv, g) obchodní korporace, ve které spravující jednotky a městské části hlavního města Prahy, vyjma spravující jednotky podle § 5 odst. 7, disponují v součtu 20 až 50 % hlasovacích práv.“. 4. V § 9 odst. 7 se za slova „účetním období“ vkládají slova „, za které se sestavují účetní výkazy za Českou republiku,“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „2“. 5. V § 10 odst. 3 se za slova „účetním období“ vkládají slova „, za které se sestavují účetní výkazy za Českou republiku,“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „2“. 6. V § 15 odst. 3 se slovo „září“ nahrazuje slovem „listopadu“. 7. V § 17 odst. 2 se slova „ovládanou osobou2)“ nahrazují slovy „osobou podle § 6 odst. 3 písm. a), c), § 6 odst. 4 písm. a), c) nebo § 7 písm. c), f)“. 8. V § 18 odst. 1 se slova „podstatný vliv nebo“ zrušují a za slova „společný vliv“ se vkládají slova „nebo pro zahrnutí osob podle § 6 odst. 3 písm. b), d), § 6 odst. 4 písm. b), d) nebo § 7 písm. d), g)“. 9. V § 22 odst. 1 se slova „nedosahuje výši“ nahrazují slovy „nedosahuje výše“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo jejichž hodnota nedosahuje výše ocenění stanovené konsolidovanou jednotkou státu nebo městskou částí hlavního města Prahy, ke které vykazuje pohledávku nebo závazek, a zveřejněné ministerstvem ve výčtu podle § 11 odst. 2“. 10. V § 38 odst. 1 písm. a) se slova „za odběrateli“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „mezi odběrateli a dodavateli“. 11. V § 40 odst. 3 písm. e) se slova „za něž byla při nákupu uhrazena částka odpovídající jejich jmenovité hodnotě a“ zrušují a slovo „pokutové“ se nahrazuje slovem „příkazové“. 12. § 43 včetně nadpisu zní: „§ 43 Konsolidovaný výsledek hospodaření běžného účetního období Položka „C.III.A. Konsolidovaný výsledek hospodaření běžného účetního období“ obsahuje výsledky hospodaření běžného účetního období konsolidovaných jednotek státu konsolidovaných metodou plné konsolidace, zjednodušenou metodou plné konsolidace a metodou konsolidace ekvivalencí.“. 13. V § 44 odst. 2 se text „C.III.C.“ nahrazuje textem „C.III.B.“. 14. § 45 včetně nadpisu zní: „§ 45 Konsolidační rezervní fond Položka „C.III.C. Konsolidační rezervní fond“ obsahuje akumulované podíly na změnách v úhrnné výši ostatního vlastního kapitálu s výjimkou výsledku hospodaření.“. 15. V § 50 písm. a) se za slovo „úvěrů“ vkládají slova „a zápůjček“. 16. V § 51 odst. 2 písm. a) se slova „stav a pohyby krátkodobých“ nahrazují slovem „částky“, slova „vůči dodavatelům,“ se zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „mezi odběrateli a dodavateli“. 17. V § 61 písm. a) se slova „VÝNOSY CELKEM“ nahrazují slovem „Výnosy“. 18. V § 61 písm. b) se slova „Výnosy celkem“ nahrazují slovem „Výnosy“ a slova „Náklady celkem“ se nahrazují slovem „Náklady“. 19. V § 61 písm. d) se slovo „Výsledek“ nahrazuje slovy „Konsolidovaný výsledek“. 20. V § 65 odst. 7 se číslo „2019“ nahrazuje číslem „2022“. 21. V příloze č. 2 položce „C.III. Konsolidovaný výsledek hospodaření“ se ve sloupcích „Běžné účetní období“ a „Minulé účetní období“ text „C.III.2. a C.III.A. až C.III.D.“ nahrazuje textem „C.III.2., C.III.A. až C.III.C.“. 22. V příloze č. 2 položce „C.III.A. Výsledek hospodaření běžného účetního období bez ekvivalence“ se slova „Výsledek hospodaření běžného účetního období bez ekvivalence“ nahrazují slovy „Konsolidovaný výsledek hospodaření běžného účetního období“. 23. V příloze č. 2 se položka „C.III.B. Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“ zrušuje. Dosavadní položky C.III.C. a C.III.D. se označují jako položky C.III.B. a C.III.C. 24. V příloze č. 3 položce „C.I.B. Výsledek hospodaření běžného účetního období bez ekvivalence“ se slovo „Výsledek“ nahrazuje slovy „Konsolidovaný výsledek“. Čl. II Přechodné ustanovení V účetním období započatém před 1. lednem 2018 se použije vyhláška č. 312/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Ministr: Ing. Pilný v. r.
Sdělení Ministerstva průmyslu a obchodu č. 395/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva průmyslu a obchodu č. 395/2017 Sb. Sdělení Ministerstvo průmyslu a obchodu o pověření Českého institutu pro akreditaci, o. p. s., prováděním akreditace výrobců referenčních materiálů podle normy ČSN EN ISO 17034:2017 Vyhlášeno 29. 11. 2017, částka 138/2017 395 SDĚLENÍ Ministerstva průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu sděluje v souladu s § 15 odst. 4 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, že svým rozhodnutím č. 152/2017 ze dne 19. října 2017, č. j. MPO 60959/17/41000/01000, PID: MIPOX0282PC9, pověřilo Český institut pro akreditaci, o. p. s., se sídlem v Praze 3, Olšanská 54/3, IČ 25677675, prováděním akreditace výrobcůvýrobců referenčních materiálů podle normy ČSN EN ISO 17034:2017. Rozhodnutí nabylo právní moci dnem 7. listopadu 2017. Ministr: Ing. Havlíček, MBA, v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 394/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 394/2017 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 05/2017, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2017 Vyhlášeno 29. 11. 2017, částka 138/2017 394 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 20. listopadu 2017 o vydání výměru MF č. 05/2017, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2017 Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 31. října 2017 vydalo výměr MF č. 05/2017, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2017. Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 11/2017 ze dne 1. listopadu 2017 a nabyl účinnosti dne 5. listopadu 2017. Ministr: Ing. Pilný v. r.
Vyhláška č. 393/2017 Sb.	Vyhláška č. 393/2017 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení České astronomické společnosti Vyhlášeno 29. 11. 2017, datum účinnosti 6. 12. 2017, částka 138/2017 * § 1 - (1) Dnem 6. prosince 2017 se ke 100. výročí založení České astronomické společnosti vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je napravo od středu mincovního pole ztvárněn heraldický lev z velkého státního znaku České republiky. V levé části mince je zrcadlově zobrazen lev se symbolickým zvýrazněním souhvězdí Lva a jeho názvem „LEO“ nad lví hlavo * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 6. prosince 2017. k vyhlášce č. 393/2017 Sb. Aktuální znění od 6. 12. 2017 393 VYHLÁŠKA ze dne 14. listopadu 2017 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení České astronomické společnosti Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 6. prosince 2017 se ke 100. výročí založení České astronomické společnosti vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,25 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně dvousetkoruny je napravo od středu mincovního pole ztvárněn heraldický lev z velkého státního znaku České republiky. V levé části mince je zrcadlově zobrazen lev se symbolickým zvýrazněním souhvězdí Lva a jeho názvem „LEO“ nad lví hlavou. Obě části mince jsou propojeny oběžnou dráhou s planetou Zemí. Po obvodu mince je v neuzavřeném opisu označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Značka České mincovny tvořená písmeny „Č“ a „M“ je umístěna ve středu planety Země. (2) Rubové straně dvousetkoruny dominuje vyobrazení Slunce, v jehož středu je emblém České astronomické společnosti s letopočty „1917 - 2017“. Při vnějším obvodu slunečních paprsků je ztvárněna oběžná dráha s planetou Zemí. Po obvodu mince je v opisu text „ZALOŽENÍ ČESKÉ ASTRONOMICKÉ SPOLEČNOSTI“. Iniciály autoraautora mince MgA. Josefa Oplištila, které jsou tvořeny spojenými písmeny „J“ a „O“, jsou umístěny ve středu planety Země. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 6. prosince 2017. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 393/2017 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení České astronomické společnosti (lícní a rubová strana) 73kB 74kB
Vyhláška č. 392/2017 Sb.	Vyhláška č. 392/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry Vyhlášeno 29. 11. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 138/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 3. 1. 2018 392 VYHLÁŠKA ze dne 14. listopadu 2017, kterou se mění vyhláška č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry Česká národní banka stanoví podle § 8b odst. 7, § 12a odst. 4, § 12m odst. 6, § 13 odst. 2, § 14 odst. 3, § 15 odst. 2, § 22 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., podle § 7a odst. 7, § 7ab odst. 3, § 7ad odst. 3, § 8aj odst. 6, § 8b odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 227/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., a podle § 199 odst. 2 k provedení § 9aj odst. 6, § 12f písm. a), c) a e), § 12i odst. 3, § 16 odst. 7 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 135/2014 Sb. a zákona č. 204/2017 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, se mění takto: 1. V § 2 se slova „, investičního zprostředkovatele“ zrušují. 2. § 5 zní: „§ 5 Ustanovení § 116a se vztahuje pouze na banku, která má v licenci povolenou činnost podle § 1 odst. 3 písm. h) zákona o bankách, a na obchodníka s cennými papíry podle § 8a odst. 1 nebo 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.“. 3. V § 7 odst. 1 písm. i) se slova „a zákazník investičního zprostředkovatele“ zrušují. 4. V § 7 odst. 1 písm. m) se za slovo „jiný“ vkládá slovo „vedoucí“. 5. V § 7 odst. 2 písm. d) se za slovo „člen“ vkládá slovo „vedoucího“. 6. V § 7 odst. 2 písm. j) se za slovo „podřízena“ vkládá slovo „vedoucímu“ a za slovo „člen“ se vkládá slovo „vedoucího“. 7. V § 7 odst. 3 písm. c) se slova „investiční zprostředkovatel,“ zrušují. 8. V § 7 odst. 3 písm. j) se za slovo „jiný“ vkládá slovo „vedoucí“. 9. V § 7 odst. 4 písm. m) se za slovo „člen“ vkládá slovo „vedoucího“. 10. V části druhé hlavě I text pod nadpisem „POŽADAVKY NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM“ zní: „[K § 8b odst. 7, § 8c odst. 3 a § 10a odst. 3 zákona o bankách, § 7a odst. 7, § 7ab odst. 3 a § 7ad odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 12f písm. a) a e) a § 12i odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu]“. 11. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní: „§ 25a (1) Povinná osoba zajistí v souvislosti s poskytováním investičních služeb informování klientů o povaze nebo zdroji střetu zájmů, pokud ani přes jí přijatá opatření podle § 12a odst. 1 písm. h) zákona o podnikání na kapitálovém trhu nelze spolehlivě zamezit nepříznivému vlivu střetu zájmů na zájmy klienta. (2) Informace podle odstavce 1 poskytne povinná osoba klientovi před poskytnutím investiční služby na trvalém nosiči informací podle § 15e zákona o podnikání na kapitálovém trhu způsobem a v rozsahu, který a) zohlední povahu klienta z hlediska poskytování investičních služeb a b) umožní klientovi řádně vzít v úvahu střet zájmů související s investiční službou nebo další podnikatelskou činností povinné osoby podle § 6a zákona o podnikání na kapitálovém trhu.“. 12. V § 38 odst. 3 se věta třetí nahrazuje větou „Úrokový šok je počítán pouze z úrokově citlivých položek, mezi které nelze zařazovat položky vlastního kapitálu.“. 13. V § 61 odst. 1 písmeno e) zní: „e) zápisy z jednání vedení pobočky banky z jiného než členského státu, zápisy z jednání řídicího a kontrolního orgánu a zápisy z jednání poradních orgánů, výborů nebo jiných útvarů zahraniční banky o dané oblasti a“. 14. V části třetí hlavě II text pod nadpisem „KAPITÁLOVÉ REZERVY“ zní: „(K § 12m odst. 6 zákona o bankách, § 8aj odst. 6 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9aj odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)“. 15. V § 68 odstavec 3 zní: „(3) Multiplikační faktor F se stanoví tak, že pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný povinnou osobou nad rámec požadavků na kapitál podle článku 92 odst. 1 nařízení a požadavků na kapitál uložených povinné osobě opatřeními obecné povahy, opatřeními k nápravě a jinými opatřeními, a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu, vyjádřený v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení, nachází a) v prvním (nejnižším) intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak F = 0, b) ve druhém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak F = 0,2, c) ve třetím intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak F = 0,4, d) ve čtvrtém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice, pak F = 0,6.“. 16. § 79 až 82 včetně nadpisů znějí: „§ 79 Předmět kategorizace Povinná osoba kategorizuje expozice uvedené v příloze V části druhé odst. 217 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, v platném znění, (dále jen „prováděcí nařízení 680/2014“). § 80 Základní kategorie Povinná osoba zařazuje expozice podle § 79 do těchto kategorií: a) nevýkonné expozice, b) výkonné expozice. § 81 Nevýkonné expozice Povinná osoba zařazuje expozice podle § 79 do kategorie nevýkonných expozic podle pravidel uvedených v příloze V části druhé odst. 213 až 216 a 219 až 239 prováděcího nařízení 680/2014. § 82 Výkonné expozice Povinná osoba zařazuje do kategorie výkonných expozic expozice podle § 79 nezařazené do kategorie nevýkonných expozic podle § 81.“. 17. § 83 se včetně nadpisu zrušuje. 18. § 84 až 86 včetně nadpisů znějí: „§ 84 Očekávané úvěrové ztráty (1) Povinná osoba stanovuje očekávané úvěrové ztráty u expozic podle § 79 jiných než oceňovaných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty. (2) Povinná osoba postupuje při stanovení očekávaných úvěrových ztrát podle mezinárodního účetního standardu IFRS 9 Finanční nástroje, uvedeného v příloze nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění. Může při tom uplatnit praktická zjednodušení uvedená v tomto standardu, a to s ohledem na svou velikost, model svého podnikání nebo rozsah a složitost činností, které vykonává. § 85 Opravné položky a rezervy (1) Povinná osoba kryje očekávané úvěrové ztráty podle § 84 opravnými položkami a rezervami. (2) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí posuzuje dostatečnost a důvodnost vytvořených opravných položek a rezerv podle odstavce 1 a upravuje jejich výši. (3) Povinná osoba je povinna kdykoli prokázat České národní bance dostatečnost a důvodnost opravných položek a rezerv podle odstavce 1. § 86 Zohlednění zajištění Povinná osoba může při stanovení výše opravných položek a rezerv podle § 85 zohlednit zajištění, pokud a) zajištění a s ním související uplatňované zásady a používané postupy vedoucí ke snižování úvěrového rizika zakládají nároky, které jsou právně účinné a vymahatelné ve všech právních řádech, jež jsou rozhodné pro nároky ze zajištění, b) odpovídajícím způsobem řídí rizika, kterým je nebo může být vystavena v souvislosti se zajištěním, které zohledňuje; pokud je zajištěním nemovitá věc, je taková nemovitá věc dostatečně pojištěna proti škodám, c) bez ohledu na zohledňované zajištění nadále provádí plné posuzování úvěrového rizika spojeného s dotčenou expozicí, d) je kolaterál v přiměřené době zpeněžitelný alespoň v hodnotě, v jaké je zohledněn při výpočtu opravné položky a rezervy; pokud byl kolaterál v uplynulých 3 letech zobchodován, je možné jej při stanovení výše opravné položky a rezervy zohlednit nejvýše do ceny posledního obchodu, e) je v případě selhání dlužníka nebo, jestliže to připadá v úvahu, osoby, která převzala kolaterál do úschovy, ke skladování, anebo do správy, zejména bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku některé z těchto osob, nebo nastala-li jiná stanovená úvěrová událost, oprávněna uspokojit svou pohledávku v přiměřené době od rozhodné skutečnosti, f) stupeň korelace mezi hodnotou kolaterálu a úvěrovou kvalitou dlužníka je nevýznamný, g) je poskytovatel osobního zajištění dostatečně důvěryhodný tak, aby byla zabezpečena dostatečná jistota, že dosažená úroveň snížení úvěrového rizika odpovídá míře, v jaké je toto snížení zohledněno při výpočtu výše opravné položky a rezervy, h) má stanovena a uplatňuje jednoznačná kritéria pro posuzování způsobilosti poskytovatelů osobního zajištění a i) rozsah zajištění je jasný a nesporný, smlouva o zajištění neobsahuje žádné ustanovení, jehož splnění by bylo mimo přímou kontrolu povinné osoby, a zajišťovací závazek je řádně zdokumentován.“. 19. § 87 až 90 se včetně nadpisů zrušují. 20. § 91 včetně nadpisu zní: „§ 91 Pravidla pro posuzování aktiv pobočky banky z jiného než členského státu Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla pro posuzování aktiv podle § 79 až 82 a § 84 až 86.“. 21. V § 92 se slova „článků 411 a 412 nařízení“ nahrazují slovy „části šesté nařízení v rozsahu, v jakém se tyto požadavky vztahují na banku“. 22. V § 96 odstavec 2 zní: „(2) Povinná osoba, která uveřejňuje informace podle části osmé nařízení, uveřejňuje také čtvrtletně údaje podle a) čl. 437 odst. 1 písm. a) nařízení s výjimkou úplného sesouhlasení položek, filtrů a odpočtů na rozvahu v rámci auditované účetní závěrky, b) čl. 438 písm. c) až f) nařízení a c) čl. 451 odst. 1 písm. a) nařízení s výjimkou způsobu, jak povinná osoba uplatňuje článek 499 odst. 2 a 3 nařízení.“. 23. V § 97 odstavec 1 zní: „(1) Povinná osoba uveřejňuje údaje ke dni a) 31\\. března do 13. května, b) 30\\. června do 12. srpna, c) 30\\. září do 12. listopadu, d) 31\\. prosince do 4 měsíců po skončení příslušného kalendářního roku.“. 24. V § 97 odstavec 3 zní: „(3) Současně s údaji podle odstavců 1 a 2 uveřejní povinná osoba i datum jejich uveřejnění. To platí i pro doplnění nebo opravu již uveřejněných údajů.“. 25. V § 97 se odstavec 4 zrušuje. 26. V § 98 odstavec 1 zní: „(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje údaje ke dni a) 31\\. března do 13. května, b) 30\\. června do 12. srpna, c) 30\\. září do 12. listopadu, d) 31\\. prosince do 4 měsíců po skončení příslušného kalendářního roku.“. 27. V části šesté text pod nadpisem „NĚKTERÉ INFORMACE A PODKLADY PŘEDKLÁDANÉ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE“ zní: „[K § 24 odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 27 odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 12f písm. c) a § 16 odst. 7 zákona o podnikání na kapitálovém trhu]“. 28. § 104 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13 zní: „§ 104 Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu (1) Informaci o systému vnitřně stanoveného kapitálu předkládá České národní bance povinná osoba, která podle zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo zákona o podnikání na kapitálovém trhu plní povinnosti týkající se vnitřně stanoveného kapitálu13). (2) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o a) systému, který v rámci svého řídicího a kontrolního systému zavedla a udržuje pro 1. stanovení a průběžné posuzování vnitřně stanovené kapitálové potřeby a 2. plánování a průběžné udržování vnitřně stanovených kapitálových zdrojů v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrývaly rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena, a b) řídicích a organizačních předpokladech a uspořádání, postupech, výstupech a jejich využití a kontrolních mechanismech systému podle písmene a). (3) Rozsah a míra podrobnosti informace odpovídá rozsahu a složitosti systému vnitřně stanoveného kapitálu povinné osoby podle odstavce 1. Jde-li o informaci o tomto systému na konsolidovaném základě, povinná osoba podle odstavce 1 uvede údaje také v členění podle jednotlivých osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku a jsou zahrnuty do jejího systému vnitřně stanoveného kapitálu. (4) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o systému vnitřně stanoveného kapitálu za uplynulé účetní období nejpozději do 30. dubna, nedohodne-li se s Českou národní bankou jinak. Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu obsahuje informaci o plánu a skutečnosti za dané účetní období a o plánu dalšího udržování vnitřně stanovených kapitálových poměrů. (5) Povinná osoba podle odstavce 1 předkládá informaci o svém systému vnitřně stanoveného kapitálu v elektronické podobě. Formát dat dohodne povinná osoba podle odstavce 1 s Českou národní bankou individuálně. 13) § 12c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. § 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb. § 9a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb.“. 29. Za § 104 se vkládá nový § 104a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 18 zní: „§ 104a Informace o systému hodnocení přiměřenosti likvidity a financování (1) Informaci o systému a postupech hodnocení přiměřenosti likvidity a financování předkládá České národní bance povinná osoba, která podle zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo zákona o podnikání na kapitálovém trhu plní povinnosti týkající se řízení rizika likvidity18). (2) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o a) systému, který v rámci svého řídicího a kontrolního systému zavedla a udržuje pro 1. stanovení a průběžné posuzování vnitřně stanovených požadavků na likviditu a financování a 2. plánování a průběžné udržování vnitřně stanovených zdrojů likvidity a financování v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrývaly rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena, a b) řídicích a organizačních předpokladech a uspořádání, postupech, výstupech a jejich využití a kontrolních mechanismech systému podle písmene a). (3) Rozsah a míra podrobnosti informace odpovídá rozsahu a složitosti systému pro hodnocení přiměřenosti likvidity a financování povinné osoby podle odstavce 1. (4) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o systému a postupech pro hodnocení přiměřenosti likvidity a financování za uplynulé účetní období nejpozději do 30. dubna, nedohodne-li se s Českou národní bankou jinak. Informace o systému a postupech pro hodnocení přiměřenosti likvidity a financování obsahuje informaci o plánu a skutečnosti za dané účetní období a o plánu dalšího udržování vnitřně stanovené přiměřenosti likvidity a financování. (5) Povinná osoba podle odstavce 1 předkládá informaci o svém systému vnitřně stanovené přiměřenosti likvidity a financování v elektronické podobě. Formát dat dohodne povinná osoba podle odstavce 1 s Českou národní bankou individuálně. 18) § 8b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. § 7a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. § 12a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. § 41 této vyhlášky.“. 30. V § 108 odstavec 2 zní: „(2) Povinná osoba, která používá interní přístup pro výpočet objemů rizikově vážených expozic nebo pro výpočet kapitálových požadavků jiných, než jsou kapitálové požadavky k operačnímu riziku, informuje Českou národní banku o výsledcích výpočtů svých interních přístupů pro své expozice nebo pozice uvedené ve srovnávacích portfoliích spolu s vysvětlením použitých metodik v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/2070 ze dne 14. září 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy o šablonách, definicích a řešeních v oblasti informačních technologií, které mají instituce používat při podávání zpráv Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušným orgánům podle čl. 78 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.“. Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje. 31. V § 113 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Tato povinnost je splněna také tím, že povinná osoba v uvedeném termínu informaci uveřejní v souladu s článkem 450 nařízení.“. 32. § 114 včetně nadpisu zní: „§ 114 Informace o změně osoby (1) Pokud povinná osoba provádí změnu osoby ve vedení klíčové funkce, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Součástí informace je přesné označení funkce, o kterou jde, a) upřesnění důvodu změny; to neplatí, pokud jde o změnu prováděnou výhradně z podnětu osoby, která z dané funkce odchází, b) základní identifikační údaje o obou dotčených osobách, c) termín změny, d) zpráva povinné osoby o výsledcích posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce, do které nastupuje, z hlediska splnění požadavků důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti této osoby, a e) případné další podstatné informace k oznamované změně. (2) Povinná osoba informuje Českou národní banku o výsledcích posouzení vhodnosti vždy, pokud navrhuje změnu člena vedoucího orgánu. Součástí informace je výsledek a) vyhodnocení, zda v řádném výkonu funkce nebrání hodnocené osobě profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, například činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání, b) vyhodnocení splnění požadavků důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti hodnocené osoby pro výkon dané funkce a c) vyhodnocení splnění požadavků důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti vedoucího orgánu jako celku po zohlednění změn v jeho složení. (3) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 a 2 vztahují obdobně.“. 33. Za § 116 se vkládá nový § 116a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19 zní: „§ 116a Zpráva o přiměřenosti opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka (1) Zpráva o přiměřenosti opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka podle § 12e odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se předkládá a) v případě roční informace do 4 měsíců po skončení příslušného účetního období a b) bez zbytečného odkladu po zjištění nedostatků kdykoliv v průběhu roku. (2) Zpráva podle odstavce 1 písm. a) obsahuje zhodnocení funkčnosti a efektivnosti opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka a identifikaci zavedených mechanismů kontroly, alespoň a) informace o věcném a časovém rozsahu oblastí ověřovaných auditorem, b) zhodnocení souladu účetních zásad a postupů účtování o peněžních prostředcích a investičních nástrojích zákazníka s právními předpisy, c) zhodnocení shody vedení majetku zákazníka v systému vnitřní evidence s právními předpisy, d) zhodnocení, zda rekonciliace zákaznického majetku je prováděna přiměřeně často, průkazným způsobem a v souladu s právními předpisy a vnitřním předpisem povinné osoby, e) ověření správnosti systémového a funkčního nastavení procesu rekonciliace veškerého majetku zákazníků, prováděné povinnou osobou, a ověření výsledků nejméně jedné rekonciliace veškerého majetku zákazníků v každém měsíci v průběhu kalendářního roku, za který se zpráva zpracovává, f) výsledek ověření souladu ukládání investičních nástrojů a peněžních prostředků u třetích osob s právními předpisy, g) výsledek ověření souladu použití investičních nástrojů s právními předpisy a vnitřními předpisy povinné osoby, h) specifikaci chybějících kontrolních mechanismů, popis zjištěných nedostatků a vyhodnocení jejich závažnosti, i) další důležité informace, které se týkají ochrany majetku zákazníka povinnou osobou. (3) Zpráva podle odstavce 1 je předkládána v elektronické podobě podepsaná způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu19), případně v listinné podobě na adresu České národní banky. 19) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. 34. V příloze č. 1 bodu 1 písmeno b) zní: „b) zvláštní zásady a postupy odměňování na vybrané oblasti celkového systému odměňování povinné osoby a alespoň pro odměňování pracovníků, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby, určených postupem podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se kvalitativních a vhodných kvantitativních kritérií k určení kategorií zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, v platném znění, (dále jen „vybraný pracovník“), ledaže by uplatnění postupů podle bodů 13 až 20 nebylo přiměřené vlivu vybraného pracovníka nebo skupiny vybraných pracovníků na celkový rizikový profil povinné osoby; ustanovení písmene c) tím není dotčeno s tím, že za zavedení, udržování a uplatňování vhodných kritérií pro určování vybraných pracovníků odpovídá povinná osoba, a“. 35. V příloze č. 1 bodu 2 se slova „bodů 2 a 4“ zrušují. 36. V příloze č. 1 bodu 9 písmeno a) zní: „a) celková odměna je založena na kombinaci hodnocení individuální pracovní výkonnosti a výkonnosti dotčeného útvaru s hodnocením celkových výsledků povinné osoby; výsledky skupiny nebo osoby ovládající povinnou osobu lze zohlednit pouze výjimečně, zejména pokud se jedná o výkon činností, které prokazatelně podstatněji ovlivňují výkonnost skupiny nebo výkonnost osoby ovládající povinnou osobu a jejich podíl na celkových činnostech hodnoceného není zanedbatelný, a způsobem, který bude řádně odůvodněn,“. 37. V příloze č. 1 bod 10 včetně nadpisu nad bodem zní: „Forma a struktura odměn 10. Pevná a pohyblivá složka celkové odměny vybraného pracovníka jsou vhodně vyvážené; pevná složka odměny tvoří dostatečně velký podíl celkové odměny, aby bylo možno uplatňovat plně flexibilní přístup k pohyblivé složce odměny, včetně možnosti pohyblivou složku odměny nevyplatit.“. 38. V příloze č. 1 bod 11 zní: „11. Povinná osoba stanoví vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny individuálně pro jednotlivé osoby nebo skupiny osob; o tomto schválení povinná osoba bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku, včetně sdělení veškerých vyšších maximálních poměrů, počtu osob, pro které byly schváleny, a jejich funkcí.“. 39. V příloze č. 1 bodu 13 se za větu třetí vkládají věty „Povinná osoba je povinna vhodně určit objem pohyblivé složky odměny, který pro účely oddalování vzniku nároku na odměnu do více let považuje za mimořádně vysoký. Povinná osoba vždy posoudí objem pohyblivé složky odměny jako mimořádně vysoký také v případě, že maximální pohyblivá složka odměny jednotlivce může přesahovat 100 % jeho pevné složky odměny.“. 40. V příloze č. 3 bod 10 zní: „10. Povinná osoba dále zajistí, že a) příslušní pracovníci, včetně osob ve vrcholném vedení a příslušných výborech, pokud jsou zřízeny, byli náležitě seznámeni s předpoklady, ze kterých systém měření a sledování úvěrového rizika vychází, b) předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně zdokumentovány a c) v případě identifikace situací, které naznačují pravděpodobnost nesplácení protistranou, postupuje podle bodů 35 až 65 obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví k používání definice selhání podle článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013.“. 41. V příloze č. 10 bod 5 zní: „5. Údaje o finanční situaci povinné osoby a) čtvrtletní rozvaha povinné osoby, b) čtvrtletní výkaz zisku a ztráty povinné osoby, c) informace povinné osoby, která je bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, o výkonných a nevýkonných expozicích s uvedením hrubé účetní hodnoty, kumulovaného znehodnocení a kumulovaných negativních změn reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika a rezerv, a to v členění na 1. dluhové cenné papíry a z toho dluhové cenné papíry nefinančních podniků, 2. úvěry a jiné pohledávky a z toho úvěry a jiné pohledávky za nefinančními podniky a úvěry a jiné pohledávky za domácnostmi, 3. dluhové nástroje určené k prodeji podle mezinárodního účetního standardu IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti uvedeného v příloze nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění, (dále jen „mezinárodní účetní standard IFRS 5“) a 4. podrozvahové expozice a z toho podrozvahové expozice vůči nefinančním podnikům a domácnostem; nefinančními podniky a domácnostmi se rozumí nefinanční podniky a domácnosti podle přílohy V prováděcího nařízení 680/2014, d) informace povinné osoby, která je bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, o výkonných a nevýkonných expozicích s úlevou podle přílohy V prováděcího nařízení 680/2014, s uvedením hrubé účetní hodnoty, kumulovaného znehodnocení a kumulovaných negativních změn reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika a rezerv, a to v členění na 1. dluhové cenné papíry a z toho dluhové cenné papíry nefinančních podniků, 2. úvěry a jiné pohledávky a z toho úvěry a jiné pohledávky za nefinančními podniky a úvěry a jiné pohledávky za domácnostmi, 3. dluhové nástroje určené k prodeji podle mezinárodního účetního standardu IFRS 5 a 4. podrozvahové expozice a z toho podrozvahové expozice vůči nefinančním podnikům a domácnostem; nefinančními podniky a domácnostmi se rozumí nefinanční podniky a domácnosti podle přílohy V prováděcího nařízení 680/2014, e) reálné a jmenovité hodnoty derivátů, a to 1. souhrnně za deriváty sjednané za účelem zajišťování a souhrnně za deriváty sjednané za účelem obchodování nebo spekulace, 2. souhrnně za deriváty, u nichž povinná osoba uplatňuje zajišťovací účetnictví, a souhrnně za deriváty ostatní, f) kapitálové poměry, a to 1. kapitálový poměr pro kmenový kapitál tier 1, 2. kapitálový poměr pro kapitál tier 1, 3. kapitálový poměr pro celkový kapitál, g) poměrové ukazatele povinné osoby, která je bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, a to 1. rentabilita průměrných aktiv, 2. rentabilita průměrného kapitálu tier 1, 3. aktiva na jednoho pracovníka, 4. správní náklady na jednoho pracovníka, 5. zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho pracovníka, h) poměrové ukazatele povinné osoby, která je obchodníkem s cennými papíry, a to 1. zadluženost I (celkový dluh bez majetku klientů/aktiva bez majetku klientů), 2. zadluženost II (celkový dluh bez majetku klientů/vlastní kapitál), 3. rentabilita průměrných aktiv (aktiva bez majetku klientů), 4. rentabilita průměrného kapitálu tier 1, 5. rentabilita tržeb (zisk po zdanění/výnosy z investičních služeb), 6. správní náklady na jednoho pracovníka.“. 42. V příloze č. 13 bod 3 zní: „3. Údaje o plnění obezřetnostních pravidel pobočky banky z jiného než členského státu a) údaje podle článku 437 odst. 1 písm. a) nařízení s výjimkou úplného sesouhlasení položek, filtrů a odpočtů na rozvahu v rámci auditované účetní závěrky pobočky banky z jiného než členského státu, b) údaje podle článku 438 písm. c) až f) nařízení, c) informace pobočky banky z jiného než členského státu o výkonných a nevýkonných expozicích s uvedením hrubé účetní hodnoty, kumulovaného znehodnocení a kumulovaných negativních změn reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika a rezerv, a to v členění na 1. dluhové cenné papíry a z toho dluhové cenné papíry nefinančních podniků, 2. úvěry a jiné pohledávky a z toho úvěry a jiné pohledávky za nefinančními podniky a úvěry a jiné pohledávky za domácnostmi, 3. dluhové nástroje určené k prodeji podle mezinárodního účetního standardu IFRS 5 a 4. podrozvahové expozice a z toho podrozvahové expozice vůči nefinančním podnikům a domácnostem; nefinančními podniky a domácnostmi se rozumí nefinanční podniky a domácnosti podle přílohy V prováděcího nařízení 680/2014, d) informace pobočky banky z jiného než členského státu o výkonných a nevýkonných expozicích s úlevou podle přílohy V prováděcího nařízení 680/2014, s uvedením hrubé účetní hodnoty, kumulovaného znehodnocení a kumulovaných negativních změn reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika a rezerv, a to v členění na 1. dluhové cenné papíry a z toho dluhové cenné papíry nefinančních podniků, 2. úvěry a jiné pohledávky a z toho úvěry a jiné pohledávky za nefinančními podniky a úvěry a jiné pohledávky za domácnostmi, 3. dluhové nástroje určené k prodeji podle mezinárodního účetního standardu IFRS 5 a 4. podrozvahové expozice a z toho podrozvahové expozice vůči nefinančním podnikům a domácnostem; nefinančními podniky a domácnostmi se rozumí nefinanční podniky a domácnosti podle přílohy V prováděcího nařízení 680/2014, e) reálné a jmenovité hodnoty derivátů, a to 1. souhrnně za deriváty sjednané za účelem zajišťování a souhrnně za deriváty sjednané za účelem obchodování nebo spekulace, 2. souhrnně za deriváty, u nichž pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje zajišťovací účetnictví, a souhrnně za deriváty ostatní, f) kapitálové poměry, a to 1. kapitálový poměr pro kapitál tier 1, 2. kapitálový poměr pro celkový kapitál, g) poměrové ukazatele pobočky banky z jiného než členského státu, a to 1. rentabilita průměrných aktiv, 2. rentabilita průměrného kapitálu tier 1, 3. aktiva na jednoho pracovníka, 4. správní náklady na jednoho pracovníka, 5. zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho pracovníka, a h) údaje o objemu obchodů uskutečněných v rámci poskytování investičních služeb ve vztahu k jednotlivým investičním nástrojům, pokud pobočka banky z jiného než členského státu je oprávněna poskytovat investiční služby podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018 s výjimkou čl. I bodů 1 až 11 a 33 až 39, které nabývají účinnosti dnem 3. ledna 2018. Guvernér: Ing. Rusnok v. r.
Vyhláška č. 391/2017 Sb.	Vyhláška č. 391/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 2/2016 Sb. Vyhlášeno 29. 11. 2017, datum účinnosti 14. 12. 2017, částka 137/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 2/2016 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 14. 12. 2017 391 VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2017, kterou se mění vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 2/2016 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 90 odst. 2 písm. e) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb. a zákona č. 105/2011 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 2/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až o) se označují jako písmena a) až n). 2. V § 2 písm. a) až c) se slova „podle písmene a)“ zrušují. 3. V § 2 písm. c) se slova „specifickou ošetřovatelskou péčí péče podle písmene a) poskytovaná pacientům ve vymezeném úseku zdravotní péče (například ošetřovatelská péče poskytovaná při radiologických výkonech nebo při zabezpečování nutričních potřeb pacientů v oblasti preventivní a léčebné výživy),“ zrušují. 4. V § 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) specifickou ošetřovatelskou péčí ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům ve vymezeném úseku zdravotní péče zejména při poskytování radiologických výkonů, zabezpečení nutričních potřeb pacientů v oblasti preventivní a léčebné výživy nebo neodkladné péče,“. Dosavadní písmena d) až n) se označují jako písmena e) až o). 5. V § 2 písm. g) se slova „zdravotní péči poskytované“ nahrazují slovy „poskytování zdravotní péče“, slova „písmenu d)“ se nahrazují slovy „písmenu c)“, slova „kde je nutná zvláštní příprava zdravotnického pracovníka prostřednictvím celoživotního vzdělávání1), včetně dlouhodobé přípravy podle dřívějších právních předpisů“ se nahrazují slovy „ke kterým má zdravotnický pracovník specializovanou způsobilost nebo zvláštní specializovanou způsobilost pro úzce vymezené zdravotnické činnosti“. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje. 6. V § 2 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmena l) až o) se označují jako písmena k) až n). 7. V § 2 se písmeno l) zrušuje. Dosavadní písmena m) a n) se označují jako písmena l) a m). 8. V § 2 se na konci písmene l) čárka nahrazuje tečkou a písmeno m) se zrušuje. 9. V § 3 odst. 1 písmeno c) zní: „c) provádí zápisy do zdravotnické dokumentace a další dokumentace vyplývající z jiných právních předpisů7), pracuje s informačním systémem poskytovatele zdravotních služeb,“. 10. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, zubního lékaře, farmaceuta, klinického psychologa nebo klinického logopeda“. 11. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí: „g) motivuje a edukuje jednotlivce, rodiny a skupiny osob k přijetí zdravého životního stylu a k péči o sebe41), h) podílí se na zajištění zapracování nově nastupujících zdravotnických pracovníků, i) provádí opatření při řešení následků mimořádné události nebo krizové situace43).“. 12. V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „lékařem“ vkládají slova „nebo zubním lékařem“. 13. V § 4 odst. 1 písmeno b) zní: „b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologické funkce pacientů, včetně saturace kyslíkem a srdečního rytmu, a další tělesné parametry za použití zdravotnických prostředků,“. 14. V § 4 odst. 1 písm. c) se za slovo „zaznamenávat“ vkládají slova „fyzický a psychický“. 15. V § 4 odst. 1 písmeno d) zní: „d) získávat osobní, rodinnou, pracovní a sociální anamnézu,“. 16. V § 4 odst. 1 písm. e) se slova „semikvantitativními metodami (diagnostickými proužky)“ zrušují. 17. V § 4 odst. 1 písm. f) se za slovo „dýchacích“ vkládají slova „a z permanentní tracheostomické kanyly u pacientů starších 3 let“. 18. V § 4 odst. 1 písm. g) se slova „centrální a periferní žilní vstupy,“ zrušují. 19. V § 4 odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) a i), která znějí: „h) hodnotit a ošetřovat centrální a periferní žilní vstupy, včetně zajištění jejich průchodnosti, i) pečovat o zavedené močové katetry pacientů všech věkových kategorií, včetně provádění výplachů močového měchýře,“. Dosavadní písmena h) až r) se označují jako písmena j) až t). 20. V § 4 odst. 1 písmeno j) zní: „j) provádět ve spolupráci s fyzioterapeutem, ergoterapeutem a logopedem ve zdravotnictví rehabilitační ošetřování, zejména polohování, posazování, základní pasivní, dechová a kondiční cvičení, nácvik mobility a přemisťování, nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti pacienta a cvičení týkající se rehabilitace poruch komunikace a poruch polykání a vyprazdňování a metody bazální stimulace s ohledem na prevenci a nápravu poruch funkce těla, včetně prevence dalších poruch z imobility,“. 21. V § 4 odst. 1 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmena l) až t) se označují jako písmena k) až s). 22. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slovo „postupech“ vkládají slova „, použití zdravotnických prostředků“. 23. V § 4 odst. 1 písm. n) se slovo „provádět“ nahrazuje slovy „poskytovat a zajišťovat“ a slova „umírajících a jejich blízkých“ se nahrazují slovy „umírajícím a jejich blízkým“. 24. V § 4 odst. 1 písm. o) se slova „včetně návykových látek10), (dále jen „léčivé přípravky“),“ zrušují. 25. V § 4 odst. 1 se písmeno q) zrušuje. Dosavadní písmena r) a s) se označují jako písmena q) a r). 26. V § 4 odst. 1 písmeno r) zní: „r) zajišťovat stálou připravenost pracoviště včetně věcného a technického vybavení a funkčnosti zdravotnických prostředků,“. 27. V § 4 odst. 1 se doplňují písmena s) a t), která znějí: „s) doporučovat použití vhodných zdravotnických prostředků pro péči o stomie, chronické rány nebo při inkontinenci, t) doporučovat vhodné kompenzační zdravotnické prostředky pro zajištění mobility a sebeobsluhy v domácím prostředí.“. 28. V § 4 odstavce 2 až 4 včetně poznámek pod čarou č. 10, 12 a 44 znějí: „(2) Při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče může všeobecná sestra pod odborným dohledem všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru a v souladu s diagnózou stanovenou lékařem nebo zubním lékařem vykonávat činnosti podle odstavce 1 písm. a) až k), o) a p). (3) Všeobecná sestra může vykonávat bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo zubního lékaře činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné, paliativní a dispenzární péče. Přitom zejména připravuje pacienty k diagnostickým a léčebným výkonům a na základě indikace lékaře nebo zubního lékaře je provádí nebo při nich asistuje nebo zajišťuje ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich; zejména může a) zavádět periferní žilní katetry pacientům starším 3 let, b) podávat léčivé přípravky10) s výjimkou radiofarmak, nejde-li o nitrožilní injekce nebo infuze u dětí do 3 let věku, pokud není dále uvedeno jinak, c) zavádět a udržovat inhalační a kyslíkovou terapii, d) provádět screeningová, depistážní a dispenzární vyšetření, odebírat krev a jiný biologický materiál a hodnotit, zda jsou výsledky fyziologické; v případě fyziologických výsledků může naplánovat termín další kontroly, e) provádět ošetření akutních a operačních ran, včetně ošetření drénů, drenážních systémů a kůže v průběhu léčby radioterapií, f) odstraňovat stehy u primárně hojících se ran a drény s výjimkou drénů hrudních a drénů v oblasti hlavy, g) provádět katetrizaci močového měchýře žen a dívek starších 3 let, h) provádět výměnu a ošetření tracheostomické kanyly, zavádět gastrické sondy pacientům při vědomí starším 10 let, včetně zajištění jejich průchodnosti a ošetření, a aplikovat enterální výživu u pacientů všech věkových kategorií, i) provádět výplach žaludku u pacientů při vědomí starších 10 let, j) asistovat při zahájení aplikace transfuzních přípravků a ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat ji, k) provádět návštěvní službu a poskytovat péči ve vlastním sociálním prostředí pacienta, l) podávat potraviny pro zvláštní lékařské účely44). (4) Všeobecná sestra pod odborným dohledem lékaře nebo zubního lékaře může a) aplikovat nitrožilně krevní deriváty12), b) zpracovávat dentální materiály v ordinaci, c) vykonávat činnost zubní instrumentářky podle § 40 odst. 1 písm. c). 10) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 2 odst. 2 písm. l) zákona č. 378/2007 Sb. 44) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů.“. 29. Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisů znějí: „§ 4a Praktická sestra (1) Praktická sestra vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace a v souladu s diagnózou stanovenou lékařem nebo zubním lékařem poskytuje nebo zajišťuje základní ošetřovatelskou péči. Přitom zejména může a) sledovat fyziologické funkce za použití zdravotnických prostředků a získané informace zaznamenávat do dokumentace, b) pozorovat a zaznamenávat fyzický a psychický stav pacienta a schopnost příjmu potravy, c) provádět komplexní hygienickou péči, včetně prevence proleženin, d) rozdělovat stravu pacientům podle diet a dbát na jejich dodržování, dohlížet na dodržování pitného režimu, sledovat bilanci tekutin, pečovat o vyprazdňování, e) aplikovat zábaly, obklady, léčivé koupele, teplé a studené procedury, f) provádět sociální aktivizaci zejména v rámci péče o seniory, g) pečovat o zajištění psychické pohody, pocitu jistoty, bezpečí a sociálního kontaktu, h) vykonávat činnosti při zajištění herních aktivit dětí, i) provádět ve spolupráci s fyzioterapeutem, ergoterapeutem, všeobecnou sestrou, dětskou sestrou a porodní asistentkou rehabilitační ošetřovatelství, zejména polohování, posazování, základní pasivní, dechová a kondiční cvičení, nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti pacienta a metody bazální stimulace s ohledem na prevenci a nápravu poruch funkce, včetně prevence dalších poruch vyplývajících ze snížené mobility nebo imobility, j) sledovat poruchy celistvosti kůže, k) pečovat o močové katetry pacientů starších 3 let; péčí o močové katetry pacientů se rozumí zejména hygiena genitálu, dezinfekce katetru, výměna močového sáčku, l) ošetřovat periferní žilní vstupy, m) zajišťovat činnosti spojené s přijetím, přemisťováním a propuštěním pacientů, n) poskytovat a zajišťovat psychickou podporu umírajícím a jejich blízkým a po stanovení smrti lékařem zajišťovat péči o tělo zemřelého a činnosti spojené s úmrtím pacienta, o) vykonávat činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků10), p) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení zdravotnických prostředků11) a prádla, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby, q) vykonávat činnosti při zajišťování stálé připravenosti pracoviště včetně věcného a technického vybavení a funkčnosti zdravotnických prostředků. (2) Praktická sestra může vykonávat bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo zubního lékaře jednoduché výkony při poskytování zdravotní péče; zejména může a) podávat léčivé přípravky10) s výjimkou radiofarmak; léčivé přípravky nemůže podávat formou nitrožilní injekce, infuzí nebo aplikací do epidurálních katetrů a dále u dětí do 3 let věku formou intramuskulární injekce, b) provádět odsávání sekretů z horních cest dýchacích u pacientů při vědomí starších 10 let a zajišťovat jejich průchodnost, c) zavádět a udržovat inhalační a kyslíkovou terapii, d) odebírat kapilární a žilní krev a jiný biologický materiál, e) provádět vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve, f) provádět ošetření nekomplikovaných chronických ran, ošetřovat stomie, g) podávat potraviny pro zvláštní lékařské účely44). (3) Praktická sestra pod odborným dohledem zubního lékaře může a) zpracovávat dentální materiály v ordinaci, b) vykonávat činnost zubní instrumentářky podle § 40 odst. 1 písm. c). (4) Při poskytování specializované ošetřovatelské péče může praktická sestra pod odborným dohledem všeobecné sestry, dětské sestry nebo porodní asistentky vykonávat činnosti podle odstavce 1 písm. a) až l), p) a q). (5) Při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče může praktická sestra pod přímým vedením všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí, dětské sestry se specializovanou způsobilostí nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru vykonávat činnosti podle odstavce 1 písm. a) až l), p) a q). § 4b Dětská sestra (1) Dětská sestra vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace a v souladu s diagnózou stanovenou lékařem nebo zubním lékařem poskytuje nebo zajišťuje základní a specializovanou ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu o zdravé i nemocné děti všech věkových kategorií. Přitom zejména může a) účastnit se porodů, provádět první ošetření novorozence, zahájit a podílet se na kardiopulmonální resuscitaci, zajišťovat transport novorozence na následná pracoviště, zajišťovat termoneutrální prostředí, sledovat a hodnotit poporodní adaptaci, edukovat matky v péči o novorozence po dobu hospitalizace i po propuštění do domácí péče, b) připravovat stravu novorozencům, kojencům nebo dětem do 3 let věku; podávat stravu dětem všech věkových kategorií, včetně využití alternativních postupů podávání; vést matky k správnému přístupu ve výživě dítěte, edukovat je v technikách kojení a dohlížet na jeho správné provedení, podporovat rozvoj a udržení laktace, poskytovat poradenskou činnost, c) sledovat a vyhodnocovat psychomotorický vývoj dítěte, vytvářet stimulující prostředí pro zdravý vývoj dítěte, činit opatření k zamezení vzniku psychických deprivací a retardací, rozvíjet komunikační schopnosti dítěte, vyhledávat rizikové faktory ohrožující zdravý vývoj dítěte, d) vykonávat činnosti ošetřovatelské péče poskytované dítěti v domácím prostředí i během hospitalizace, e) poskytovat ošetřovatelskou péči v rámci primární péče, vykonávat návštěvní službu, hodnotit domácí prostředí z hlediska zajištění zdravého vývoje dítěte, poskytovat rady a pomoc v oblasti hygieny, výživy, kojení, vyprazdňování, zajišťování naplňování plánu povinného očkování, preventivních prohlídek a dispenzární péče, prevence úrazů, agresivních poruch chování a závislostí v dětském věku, f) metodicky vést a organizovat výchovnou péči o děti všech věkových kategorií, vypracovávat programy výchovné péče a výchovných aktivit, doporučovat úpravu prostředí, vhodné hračky a výchovné pomůcky, komunikovat s dětmi i jejich rodinami, g) edukovat rodiče nebo jiného zákonného zástupce dítěte ve výchově a ošetřovatelské péči o dítě v jednotlivých vývojových obdobích, spolupracovat s ostatními institucemi v oblasti péče o dítě a rodinu, vést rozhovory s rodiči v náročné životní situaci, h) vykonávat činnosti ošetřovatelské péče poskytované dítěti, které má poruchy duševního zdraví. (2) Při poskytování vysoce specializované péče může dětská sestra pod odborným dohledem dětské sestry se specializovanou způsobilostí nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem nebo zubním lékařem vykonávat činnosti podle § 4 odst. 1 písm. a) až j). (3) Dětská sestra může vykonávat bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo zubního lékaře činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné, paliativní a dispenzární péče. Přitom zejména připravuje děti všech věkových kategorií k diagnostickým a léčebným výkonům, na základě indikace lékaře nebo zubního lékaře je provádí nebo při nich asistuje, zajišťuje ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich; zejména může a) zavádět periferní žilní katetry dětem všech věkových kategorií s výjimkou nedonošených novorozenců, b) podávat léčivé přípravky10) s výjimkou radiofarmak, pokud není dále uvedeno jinak, c) provádět screeningová, depistážní a dispenzární vyšetření, odebírat krev a jiný biologický materiál a hodnotit, zda jsou výsledky fyziologické, d) provádět výplach žaludku u dítěte při vědomí, zavádět gastrické sondy u dítěte při vědomí, včetně zajištění jejich průchodnosti a ošetření, a aplikovat enterální výživu, e) provádět katetrizaci močového měchýře dívek s výjimkou katetrizace nedonošených novorozenců, f) podávat dítěti klyzma, g) provádět výměnu a ošetření tracheostomické kanyly. (4) Dětská sestra pod odborným dohledem lékaře může a) aplikovat nitrožilně krevní deriváty12), b) asistovat při zahájení aplikace transfúzních přípravků a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat ji, c) zpracovávat dentální materiály v ordinaci, d) vykonávat činnost zubní instrumentářky podle § 40 odst. 1 písm. c). (5) Dětská sestra dále vykonává činnosti podle § 4 odst. 1 a 3 písm. c), e), f), l) u dětí všech věkových kategorií.“. 30. V § 5 odst. 1 písm. a) se slova „, popřípadě takovou pomoc zprostředkovat“ nahrazují slovy „ve spolupráci s odpovědnými orgány“. 31. V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí: „j) analyzovat, zajistit a hodnotit kvalitu a bezpečnost poskytované ošetřovatelské péče42), k) pečovat o ženu s odumřelým plodem ve vyšším stupni těhotenství, s přerušeným těhotenstvím nad dvanáctý týden z genetické indikace či zdravotní indikace ženy ve všech porodních dobách, včetně sledování a vyhodnocování rizik s tím spojených.“. 32. V § 5 odst. 4 se slova „nebo všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v oboru“ nahrazují slovy „, všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v oboru nebo dětské sestry se specializovanou způsobilostí“ a slova „b) až i)“ se nahrazují slovy „a) až j)“. 33. V § 5 odst. 5 se za slova „§ 4 odst. 1, 3 a 4“ vkládají slova „písm. a)“. 34. V § 6 odst. 1 se slova „(léčba prací)“ zrušují. 35. V § 6 odst. 1 písm. e) se za slovo „ergoterapii“ vkládají slova „i s využitím pokročilé rehabilitační přístrojové technologie“ a za slovo „pacienta“ se vkládají slova „včetně hodnocení efektu terapie“. 36. V § 6 odst. 1 písm. f) se za slovo „pomůcky“ vkládají slova „, doporučovat zdravotnické prostředky“. 37. V § 6 odst. 1 písm. i) se za slovo „sestru“ vkládají slova „, praktickou sestru“. 38. V § 6 se na konci odstavce 1 čárka nahrazuje tečkou a písmeno j) se zrušuje. 39. V § 6 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) seznamovat pacienty s možnostmi sociální péče ve spolupráci s odpovědnými orgány a v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti v rámci sociální rehabilitace osob se zdravotním postižením.“. 40. V § 7 odst. 2 a 3 závěrečné části ustanovení, § 63 písm. b) bodě 3 závěrečné části ustanovení, v § 161 odst. 2 písm. b) a v § 161 odst. 3, 5 a 6 se za slovo „odpovědnost“ doplňují slova „podle zákona o specifických zdravotních službách45)“. Poznámka pod čarou č. 45 zní: „45) § 70 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.“. 41. V § 7 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) zavádět periferní žilní katetry.“. 42. V § 7 odst. 5 se za slova „odstavce 3 písm. a)“ doplňují slova „a d)46)“. Poznámka pod čarou č. 46 zní: „46) Čl. 18 odst. 2 směrnice ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom.“. 43. V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) činnosti spojené se zpracováním odběrů plné krve a výrobou transfuzních přípravků při dodržení zásad správné výrobní praxe, a to zejména při získávání krve a jejích složek, jejich zpracování, označování, kontrole, skladování, balení, přepravě a výdeji a při vedení dokumentace o těchto činnostech.“. 44. V § 8 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) spolupracovat na expertizní činnosti pracoviště a tvorbě a udržování systému jakosti laboratoře, provádět interní a externí kontroly kvality laboratorních vyšetření.“. 45. V § 10 odst. 2 písm. b) se za slovo „brýle,“ vkládají slova „individuálně zhotovený zdravotnický prostředek,“. 46. V § 12 odst. 1 se za slova „s ochranou“ doplňují slova „a podporou“. 47. V § 15 odstavec 1 zní: „(1) Zubní technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu na základě indikace zubního lékaře může zhotovovat zubní náhrady, ortodontické pomůcky a další stomatologické výrobky a v případě potřeby provádět jejich úpravy a opravy.“. 48. V § 15 odst. 2 se vkládají nová písmena a) až c), která znějí: „a) zpracovávat všechny hlavní a pomocné materiály užívané v zubním lékařství, b) zajišťovat hospodárné zpracování dentálního materiálu, c) obsluhovat zdravotnické prostředky a ostatní zařízení zubní laboratoře a zajišťovat jejich údržbu,“. Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena d) až f). 49. V § 16 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) provádět ve spolupráci se zubním lékařem výzkum v oblasti zubního lékařství, zvláště pak v oblasti dentální hygieny.“. 50. V § 16 odst. 2 se slova „pod odborným dohledem zubního lékaře“ nahrazují slovy „bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a individuálním léčebným postupem stanoveným zubním lékařem“. 51. V § 16 odst. 2 písm. a) se slova „v rozsahu určeném zubním lékařem“ zrušují. 52. V § 16 odst. 2 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až m), která znějí: „h) stanovit individuální léčebný plán dentální hygieny a na jeho základě provádět konzervativní nechirurgickou terapii, a to iniciální, udržovací a podpůrnou antimikrobiální; individuální léčebný plán dentální hygieny lze stanovit pouze v mezích individuálního léčebného postupu stanoveného zubním lékařem, i) provádět neinvazivní aplikace antiseptických, adstringentních a antibakteriálních léčivých přípravků supragingiválně i do subgingiválních prostor, j) ohlazovat kořeny zubů, k) provádět uzavřenou kyretáž, l) odstraňovat pigmentace profylaktickými materiály i speciálními přístroji, m) zhotovovat studijní modely,“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno n). 53. V § 16 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Dentální hygienistka pod odborným dohledem zubního lékaře může a) provádět činnosti zubní instrumentářky podle § 40, b) provádět aplikace povrchové anestézie pro povrchové znecitlivění dásní, c) měnit gumové příslušenství u fixních ortodontických aparátů, d) provádět bělení zubů a obdobné estetické úpravy a doporučení ohledně individuálního domácího bělení zubů. (4) Dentální hygienistka pod přímým vedením zubního lékaře může provádět pečetění fisur.“. 54. V § 17 odst. 1 a 2 se slova „v rámci přednemocniční neodkladné péče, včetně letecké záchranné služby, a dále v rámci anesteziologicko-resuscitační péče a v rámci akutního příjmu“ nahrazují slovy „při poskytování přednemocniční neodkladné péče, a při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu“. 55. V § 17 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Zdravotnický záchranář vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace vykonává činnosti v rámci specifické ošetřovatelské péče při poskytování přednemocniční neodkladné péče, a dále při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu. Přitom zejména může“. 56. V § 17 odst. 1 písm. c) se za slovo „žilní“ vkládají slova „nebo intraoseální“. 57. V § 17 odst. 1 písmeno d) zní: „d) provádět laboratorní vyšetření určená pro neodkladnou péči a hodnotit je,“. 58. V § 17 odst. 1 písm. h) se slova „hromadných neštěstí“ nahrazují slovy „mimořádných událostí při provádění záchranných a likvidačních prací“. 59. V § 17 odst. 1 se na konci textu písmene m) doplňují slova „a první ošetření novorozence“. 60. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) zavádět a udržovat inhalační a kyslíkovou terapii.“. 61. V § 17 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „v rámci přednemocniční neodkladné péče, včetně letecké záchranné služby, a dále v rámci anesteziologicko-resuscitační péče a v rámci akutního příjmu“ nahrazují slovy „při poskytování přednemocniční neodkladné péče, a dále při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu“. 62. V § 17 odst. 2 písm. d) se slovo „dospělých“ nahrazuje slovem „žen“. 63. V § 17 odst. 2 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmena f) a g) se zrušují. 64. V § 17 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zdravotnický záchranář dále při poskytování přednemocniční neodkladné péče, a dále při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu, vykonává činnosti podle § 4 odst. 1 písm. d), f), n), r).“. 65. § 19 včetně nadpisu zní: „§ 19 Biomedicínský technik (1) Biomedicínský technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace lékaře a) se podílí na vedení dokumentace používaných zdravotnických prostředků u poskytovatele zdravotních služeb podle zákona o zdravotnických prostředcích, b) se účastní na výběru zdravotnických prostředků za účelem jejich nákupu poskytovatelem zdravotních služeb a podílí se na jejich uvedení do provozu, c) zajišťuje servis zdravotnických prostředků, kontroluje kvalitu jeho provedení, popřípadě jej sám provádí za podmínek stanovených zákonem o zdravotnických prostředcích, d) zajištuje provedení instruktáže obsluhy zdravotnických prostředků za podmínek stanovených zákonem o zdravotnických prostředcích u poskytovatele zdravotních služeb, e) se účastní procesu oznamování podezření na nežádoucí příhody zdravotnických prostředků podle zákona o zdravotnických prostředcích a podílí se na realizaci preventivních a nápravných opatření. (2) Biomedicínský technik bez odborného dohledu na základě indikace lékaře obsluhuje zdravotnické prostředky a jejich sestavy v rámci asistence při zdravotnických výkonech. (3) Biomedicínský technik nevykonává činnosti související s obsluhou těch částí zdravotnických prostředků a zařízení, které jsou zdroji ionizujícího záření, a činnosti vyhrazené osobám se zvláštní odbornou způsobilostí podle právních předpisů upravujících způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření9).“. Poznámky pod čarou č. 17, 18 a 19 se zrušují. 66. § 20 se včetně nadpisu zrušuje. 67. V § 22 odst. 2 a 3 se slovo „odbornou“ nahrazuje slovem „specializovanou“. 68. V § 22 odst. 3 písm. b) se slova „a psychologických“ zrušují. 69. Za § 22 se vkládají nové § 22a až 22c, které včetně nadpisů znějí: „§ 22a Behaviorální analytik Behaviorální analytik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace může a) provádět behaviorálně analytické hodnocení, diagnostiku a diferenciální diagnostiku chování pro další léčebnou péči, b) na základě funkční analýzy nebo hodnocení navrhovat plán behaviorální intervence a prostřednictvím metod aplikované behaviorální analýzy provádět terapii, rehabilitaci a reedukaci chování u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami, c) provádět prevenci, výchovu a poradenství s cílem dosažení maximálního rozvoje širokého spektra chování a dovedností u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami, zejména v oblastech sebeobslužných dovedností, komunikace, sociální a emocionální adaptace, učení, trávení volného času a podpory nezávislosti, d) provádět edukaci rodinných příslušníků a zdravotnických pracovníků v oblasti péče a realizace plánu behaviorální intervence, e) provádět hodnocení plánu behaviorální intervence a doporučovat jeho případné změny, f) provádět poradenskou a vzdělávací činnost v oblasti rozvoje žádoucího chování a úpravy maladaptivního chování. § 22b Terapeut tradiční čínské medicíny Terapeut tradiční čínské medicíny vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále provádí činnost v rámci preventivní, diagnostické nebo léčebně rehabilitační péče. Dále může terapeut tradiční čínské medicíny vykonávat činnosti v rámci léčebné péče pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí nebo specialisty tradiční čínské medicíny. Přitom zejména může a) neinvazivně vyšetřovat pacienta podle principů tradiční čínské medicíny, analyzovat stav a stanovit závěr podle zásad tradiční čínské medicíny, b) na základě nálezu stanovovat individuální léčebný postup léčebně rehabilitační péče, c) stanovovat, kontrolovat a měnit dietní opatření pacienta podle principů tradiční čínské medicíny, d) provádět individuálně vedené podávání bylinných kombinací podle principů tradiční čínské medicíny s ohledem na indikaci a stav pacienta, e) aplikovat léčebně rehabilitační postupy tradiční čínské medicíny, vycházející z teorie o drahách a aktivních bodech na povrchu těla, f) aplikovat léčebně rehabilitační masážní postupy tradiční čínské medicíny bez manipulačních metod, g) doporučovat a seznamovat s cíleným zdravotním cvičením určeným pro uvolnění a regeneraci organizmu, h) motivovat a edukovat pacienta a popřípadě jeho okolí k pozitivním krokům zaměřeným na dosažení zdravého životního stylu podle zásad tradiční čínské medicíny, i) spolupracovat na léčebném plánu s registrujícím lékařem nebo jiným ošetřujícím lékařem, j) přejímat, kontrolovat a ukládat akupunkturní pomůcky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich desinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu, k) přejímat, kontrolovat a ukládat doplňky stravy, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu. § 22c Specialista tradiční čínské medicíny Specialista tradiční čínské medicíny vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu provádí kombinace postupů tradiční čínské medicíny k dosažení optimálního léčebného účinku. Přitom zejména může a) diagnostikovat pacienta podle principů tradiční čínské medicíny, analyzovat stav a stanovit závěr podle principů tradiční čínské medicíny, b) na základě nálezu stanovovat individuální léčebný postup léčebně rehabilitační péče, c) stanovovat, kontrolovat a měnit dietní opatření pacienta podle principů tradiční čínské medicíny, d) provádět individuálně vedené podávání bylinných kombinací podle principů tradiční čínské medicíny s ohledem na indikaci a stav pacienta, e) aplikovat léčebně rehabilitační nebo léčebné postupy tradiční čínské medicíny, vycházející z teorie o drahách a aktivních bodech na povrchu těla, f) používat zdravotnické přístroje s ohledem na určený účel ve vztahu k poskytované zdravotní péči, g) aplikovat léčebně rehabilitační a léčebné masážní postupy tradiční čínské medicíny bez manipulačních metod, h) doporučovat a seznamovat s cíleným zdravotním cvičením určeným pro uvolnění a regeneraci organizmu, i) motivovat a edukovat pacienta a popřípadě jeho okolí k pozitivním krokům zaměřeným na dosažení zdravého životního stylu podle principů tradiční čínské medicíny, j) spolupracovat na léčebném plánu s registrujícím lékařem nebo jiným ošetřujícím lékařem, k) školit terapeuty tradiční čínské medicíny a vést organizovanou reflexi a konzultace, l) přejímat, kontrolovat a ukládat akupunkturní pomůcky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich desinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu, m) přejímat, kontrolovat a ukládat doplňky stravy, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu.“. 70. V § 23 písm. a) se slovo „psychologickou“ nahrazuje slovy „klinicko-psychologickou“. 71. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu zní: „§ 23a Logoped ve zdravotnictví Logoped ve zdravotnictví vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 1 a dále pod odborným dohledem klinického logopeda může a) provádět základní diagnostické postupy v oboru klinická logopedie, b) provádět léčbu, rehabilitaci a reedukaci poruch a vad řeči, sluchu, hlasu a polykání, c) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při poskytování zdravotní péče o děti a dospělé s vadami a poruchami sdělovacího procesu a polykání, d) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při dispenzarizaci pacientů s poruchami a vadami řeči, sluchu, hlasu a polykání.“. 72. V § 25 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a podílet se v rozsahu své odborné způsobilosti a ve spolupráci s ergoterapeutem na lékařem indikované ergodiagnostice k hodnocení pracovního potenciálu“. 73. V § 25 odst. 1 se na začátek písmene h) vkládají slova „hodnotit funkční potenciál pacienta a“. 74. V § 25 odst. 3 písm. a) se slova „například pozitronová elektromyelografie (PEMG)“ nahrazují slovy „zejména polyelektromyografii“. 75. V § 25 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) aplikovat kinezioterapii a fyzioterapeutické postupy s využitím pokročilé rehabilitační přístrojové technologie.“. 76. V § 26 odst. 2 se slovo „pacientů“ nahrazuje slovem „pacientů46)“. 77. Nadpis § 27 zní: „Odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků“. 78. V § 27 odst. 1 až 3 se za slovo „metodách“ vkládají slova „a v přípravě léčivých přípravků“. 79. V § 27 odst. 2 se za slova „dohledem lékaře“ vkládá slovo „, farmaceuta“. 80. V § 27 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků pracující na úseku asistované reprodukce může vykonávat pod odborným dohledem odborného pracovníka v laboratorních metodách a přípravě léčivých přípravků se specializovanou způsobilostí v oboru klinická embryologie činnosti podle § 142.“. 81. § 28 včetně nadpisu zní: „§ 28 Biomedicínský inženýr (1) Biomedicínský inženýr vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace lékaře a) organizuje a dohlíží na činnost biomedicínských techniků, b) vykonává činnosti podle § 19, c) při poskytování diagnostické a léčebné péče dohlíží na dodržování zásad správného používání zdravotnických prostředků v souladu s návodem k použití a dalších pokynů stanovených výrobcem zdravotnického prostředku, d) navrhuje vnitřní předpisy pro zacházení se zdravotnickými prostředky u poskytovatele zdravotních služeb, e) upravuje základní programové nastavení přístrojů podle konkrétních potřeb pracoviště nebo pacientů v souladu s návody k použití a dalšími pokyny jejich výrobců. (2) Biomedicínský inženýr nevykonává činnosti související s obsluhou těch částí zdravotnických přístrojů a zařízení, které jsou zdroji ionizujícího záření, a činnosti vyhrazené osobám se zvláštní odbornou způsobilostí podle právních předpisů upravujících způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření9).“. 82. V § 29 úvodní části ustanovení se za slovo „ochraně“ doplňují slova „a podpoře“ a za slovo „státního“ se vkládá slovo „zdravotního“. 83. § 30 včetně nadpisu zní: „§ 30 Asistent behaviorálního analytika Asistent behaviorálního analytika vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem behaviorálního analytika může a) provádět základní behaviorálně analytické hodnocení, b) na základě funkčního hodnocení a po konzultaci s behaviorálním analytikem navrhovat plán behaviorální intervence a prostřednictvím metod behaviorální analýzy provádět terapii, rehabilitaci a reedukaci chování u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami, c) v rozsahu své odborné způsobilosti provádět prevenci, výchovu a poradenství s cílem dosažení maximálního rozvoje širokého spektra chování a dovedností u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami, zejména v oblastech sebeobslužných dovedností, komunikace, sociální a emocionální adaptace, učení, trávení volného času a podpory nezávislosti, d) provádět edukaci rodinných příslušníků a zdravotnických pracovníků při realizaci plánu behaviorální intervence, e) v rozsahu své odborné způsobilosti provádět poradenskou a vzdělávací činnost v oblasti rozvoje žádoucího chování a úpravě maladaptivního chování.“. 84. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který včetně nadpisu zní: „§ 30a Behaviorální technik Behaviorální technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem behaviorálního analytika nebo asistenta behaviorálního analytika může a) asistovat při provádění základního behaviorálně analytického hodnocení a diagnostiky, b) na základě stanoveného plánu behaviorální intervence asistovat při terapii, rehabilitaci a reedukaci chování u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami prostřednictvím metod aplikované behaviorální analýzy, c) v rozsahu své odborné způsobilosti provádět asistenci při prevenci a výchově s cílem maximálního rozvoje širokého spektra chování a dovedností u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami, zejména v oblastech sebeobslužných dovedností, komunikace, sociální a emocionální adaptace, trávení volného času a podpory nezávislosti.“. 85. V § 34 písm. a) se za slovo „jejich“ vkládají slova „úpravy a“. 86. § 35 se zrušuje. 87. V § 37 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „asistentky“ vkládají slova „, dětské sestry, praktické sestry“. 88. V § 37 odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „pacientům starších 10 let“. 89. V § 37 odst. 2 se za slovo „asistentky“ vkládají slova „dětské sestry, praktické sestry nebo“. 90. V § 37 odst. 3 se za slovo „sestry“ vkládají slova „, dětské sestry“. 91. Nadpis § 38 zní: „Masér ve zdravotnictví a nevidomý a slabozraký masér ve zdravotnictví“. 92. V § 38 odst. 1 se za slovo „Masér“ vkládají slova „ve zdravotnictví“. 93. V § 38 odst. 1 a 2 se slova „přímým vedením“ nahrazují slovy „odborným dohledem“. 94. V § 38 odst. 2 se za slovo „masér“ vkládají slova „ve zdravotnictví“. 95. § 39 se zrušuje. 96. Nadpis § 41 zní: „Řidič zdravotnické dopravní služby“. 97. V § 41 úvodní části ustanovení se slova „dopravy nemocných a raněných“ nahrazují slovy „zdravotnické dopravní služby“, za slovo „sestry“ se vkládají slova „, dětské sestry“ a za slovo „metodách“ se vkládají slova „a přípravě léčivých přípravků“. 98. § 43 včetně nadpisu zní: „§ 43 Sanitář Sanitář vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále může a) pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu provádět pomocné a obslužné činnosti nutné k poskytování ošetřovatelské péče, preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační péče, paliativní péče, lékárenské péče a klinickofarmaceutické péče, zdravotní péče na úseku patologie; při tom zejména může 1. provádět hygienickou péči o pacienta, pečovat o hygienu prostředí, lůžka, zdravotnických prostředků, 2. pomáhat při polohování, fixaci pacientů a manipulaci s nimi, včetně základní prevence proleženin a úpravy lůžka, operačního stolu, 3. provádět činnosti při zajištění stravy pacientům, 4. pečovat o vyprazdňování pacientů, 5. měřit tělesnou teplotu, výšku, hmotnost, 6. provádět transport, třídění a centrifugaci biologického a zdravotnického materiálu, distribuci laboratorních výsledků, obstarávat pochůzky pro potřeby pracoviště a pacientů, 7. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při příjmu, přemisťování a transportu dospělého pacienta, 8. v rozsahu své způsobilosti provádět činnosti při přejímání, kontrole a uložení zdravotnických prostředků11) a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby, 9. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků10), 10. manipulovat s tlakovými nádobami s medicinálními plyny, 11. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při úpravě těla zemřelého a odvážet je, 12. připravovat specifický obvazový materiál podle potřeb, 13. asistovat při přikládání obvazových materiálů, snímat tvrdé obvazy pacienta, 14. připravovat zdravotnický materiál potřebný pro odběry a další zpracování biologického materiálu, 15. kontrolovat teplotu chladicích a mrazicích zařízení, 16. likvidovat biologický materiál a kontaminovaný spotřební materiál v souladu s právními předpisy, 17. vykonávat pomocné činnosti při evidenci dárců a odběru a značení vzorků, 18. pečovat při odběrech krve o dárce, 19. vykonávat pomocné činnosti při přípravě léčivých přípravků10), zkoumadel a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, 20. provádět technické manipulace s lůžky, operačními a vyšetřovacími stoly a jinými zdravotnickými prostředky, 21. připravovat a podávat léčebné zábaly, 22. pomáhat při ergoterapii, 23. připravovat a podávat částečné i celkové koupele, včetně přísadových, a provádět základní vodoléčebné procedury, 24. připravovat těla zemřelých k pitvě, po pitvě upravovat těla zemřelých a oblékat je pro předání pohřební službě, 25. připravovat nástroje, rukavice a nádobky k odběru materiálu a základní fixační roztoky, 26. pomáhat při výkonu pitvy a vyjímat orgány, 27. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při evidenci těl zemřelých, jejich šatstva a cenností a dokumentaci o styku s pohřební službou, b) pod přímým vedením všeobecné sestry, dětské sestry, praktické sestry nebo porodní asistentky může vykonávat činnosti podle písmene a) bodů 1 až 4, 7 a 11 při poskytování specializované ošetřovatelské péče, c) pod přímým vedením všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí, dětské sestry se specializovanou způsobilostí nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru může vykonávat činnosti podle písmene a) bodů 1 až 4, 7 a 11 nebo vysoce specializované ošetřovatelské péče. 99. V § 45 se slova „akreditovaného magisterského jednooborového studijního oboru programu ve studijním oboru psychologie (psycholog) magisterského jednooborového studijního oboru psychologie (psycholog)“ nahrazují slovy „pětiletého jednooborového studia psychologie“. 100. V nadpisu § 46 se za slovo „státní“ vkládá slovo „závěrečnou“. 101. V § 46 úvodní části ustanovení se za slovo „státní“ vkládá slovo „závěrečnou“. 102. V § 46 písm. b) a d) se slova „a hlasu“ nahrazují slovy „, hlasu a polykání“. 103. V § 46 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a polykání“. 104. V § 48, 49 a 51 se za slovo „úseku“ vkládají slova „ochrany a podpory veřejného zdraví a na úseku“. 105. § 52 se včetně nadpisu zrušuje. 106. V § 54 se na konci písmene a) středník nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 8, který zní: „8. provádět a dokumentovat fyzikální vyšetření pacienta;“. 107. V § 55 odst. 1 se na konci písmene a) středník nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 5, který zní: „5. hodnotit a ošetřovat arteriální vstupy, včetně zajištění jejich průchodnosti;“. 108. V § 55 odst. 1 písm. b) bodě 6 se slovo „dlouhodobou“ zrušuje. 109. V § 55 odst. 1 se na konci písmene b) středník nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 10, který zní: „10. podávat léčivé přípravky10) do epidurálního katetru;“. 110. V § 55 odst. 2 se slova „v rámci přednemocniční neodkladné péče, včetně letecké záchranné služby“ nahrazují slovy „při poskytování přednemocniční neodkladné péče“. 111. V § 56 se na konci písmene a) středník nahrazuje čárkou a doplňují se body 6 a 7, které znějí: „6. provádět zarouškování operačního pole, 7. instrumentovat při operačních výkonech;“. 112. V § 56 písm. b) bod 2 zní: „2. asistovat u méně náročných operačních výkonů.“. 113. V § 56 písm. b) se bod 3 zrušuje. 114. § 57 včetně nadpisu zní: „§ 57 Dětská sestra Dětská sestra vykonává činnosti podle § 4b a 54 při poskytování ošetřovatelské péče o zdravé i nemocné dítě, u kterého nedochází k selhání základních životních funkcí nebo toto selhání nehrozí, nebo které nemá poruchy duševního zdraví, které vyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví dítěte nebo jeho okolí.“. 115. V § 59 písm. a) bodech 1 a 2 a v § 72 odst. 1 písm. a) bodě 1 se slovo „analyzovat“ nahrazuje slovem „zjišťovat“. 116. V § 60 písm. a) bodě 5 a § 61 písm. a) bodě 5 se za slovo „spolupracovat“ vkládá slovo „zejména“. 117. V § 61 písm. a) bodě 5 se za slovo „oblastech“ vkládá slovo „zdravotní“. 118. V § 70 písm. a) se bod 3 zrušuje. Dosavadní body 4 až 8 se označují jako body 3 až 7. 119. V § 70 písm. a) bodě 4 se slovo „orientačně“ zrušuje. 120. V § 71 se za text „§ 68“ vkládají slova „a 70“ a slova „, přitom vykonává činnosti dětské sestry podle § 70 písm. a) bodu 4“ se zrušují. 121. V § 72 odst. 1 písm. a) bodě 1 se slovo „analyzovat“ nahrazuje slovem „zjišťovat“. 122. V § 75 se na konci písmene f) doplňují slova „a napomáhat rodině při integraci a rozvoji pacienta“. 123. V § 80 písm. a) bodě 2 se za slovo „odběrů“ vkládají slova „a transportu“ a slova „pro cytologická vyšetření“ se zrušují. 124. V § 80 písm. a) bodě 7 se slova „verifikace (ověření)“ nahrazují slovy „ověřování metod a potvrzení správnosti“. 125. V § 80 písm. c) se bod 2 zrušuje. Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2. 126. V § 80 písm. c) bodě 2 se za slovo „odběru“ vkládají slova „a transportu“. 127. § 82 včetně nadpisu zní: „§ 82 Zdravotní laborant pro klinickou biochemii Zdravotní laborant pro klinickou biochemii vykonává činnosti podle § 80 v oboru biochemie. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může a) v rozsahu své specializované způsobilosti pracovat s náročnými zdravotnickými přístroji, zejména s elektroforetickým zařízením, chromatografem, hmotnostním spektrometrem, průtokovým cytometrem, iontoforézou, přístroji pro molekulárně biologická vyšetření a zabezpečovat jejich správnou činnost, b) provádět uvolnění výsledků v době pohotovostí služby a pro potřeby urgentní medicíny.“. 128. V § 83 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a provádět uvolnění výsledků v době pohotovostí služby a pro potřeby urgentní medicíny,“. 129. V § 83 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 130. V § 84 písm. a) se za slovo „histologické“ vkládají slova „a cytologické“. 131. V § 84 písm. b) se slovo „imunologické“ nahrazuje slovem „imunochemické“. 132. V § 86 písm. b) bodě 1 se slovo „deoxyribonukleové“ nahrazuje slovem „nukleové“ a text „(DNA)“ se zrušuje. 133. V § 86 se na konci písmene b) doplňuje bod 4, který zní: „4. provádět vysoce specializované molekulárně genetické analýzy,“. 134. V § 88 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí: „b) provádět speciální metody v molekulární biologii, c) zpracovávat biologický materiál pro vyšetření tkáňových a buněčných kultur,“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno d). 135. V § 100 písm. b) bodě 1 se slova „krizového managementu“ nahrazují slovy „stanovenými v plánovacích dokumentech zpracovaných pro řešení mimořádných událostí a krizových situací“. 136. V § 109 úvodní části ustanovení se slova „na úseku neodkladné péče, anesteziologicko-resuscitační péče a v rámci akutního příjmu“ nahrazují slovy „při poskytování přednemocniční neodkladné péče, a dále při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu“. 137. V § 109 písm. a) se body 4 a 5 zrušují. Dosavadní body 6 a 7 se označují jako body 4 a 5. 138. V § 109 písm. a) bod 5 zní: „5. v rozsahu své odborné způsobilosti provádět v místě mimořádné události38) záchranné a likvidační práce,“. Poznámka pod čarou č. 38 zní: „38) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů.“. 139. V § 109 se na konci písmene a) doplňuje bod 6, který zní: „6. být vedoucím zdravotnické složky za podmínek stanovených podle § 1 písm. d) vyhlášky č. 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě;“. 140. V § 109 písm. b) bod 3 zní: „3. pečovat o dýchací cesty pacienta i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích, provádět tracheobronchiální laváže u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami,“. 141. V § 109 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) pod odborným dohledem lékaře aplikovat transfuzní přípravky14) a přetlakové objemové náhrady.“. 142. V § 115 odst. 1 se slova „až 121“ nahrazují slovy „a 121“. 143. § 117 až 120 se zrušují. 144. V § 122 se za slovo „dohledu“ vkládají slova „a bez indikace lékaře“. 145. V § 124 písm. b) se slova „a hlasu“ nahrazují slovy „, hlasu a polykání“. 146. V § 126 úvodní části ustanovení se slova „metodiky (konceptu), na kterou“ nahrazují slovy „postupů, metodik a konceptů, na které“ a slova „(například v metodice podle Lewita, v hipoterapii, Kabatově technice proprioreceptivní nervosvalové facilitace, Vojtově vývojové kinesiologii, metodice Mojžíšové, Brüggerově konceptu)“ se zrušují. 147. V § 131 odst. 5 se slovo „část“ nahrazuje slovem „část46)“. 148. V § 132 písm. a) bod 16 zní: „16. provádět konzultační a konsiliární činnost v rozsahu své specializované způsobilosti;“. 149. V § 132 písm. b) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „včetně imunoanalytických postupů s využitím radioisotopů, molekulárně biologických technik a postupů, toxikologických vyšetření a stanovení koncentrace léků, alkoholu a návykových látek“. 150. V § 134 se za slovo „biochemie“ doplňují slova „a dále rutinní a specializované laboratorní diagnostické postupy s využitím imunoanalytických metodik“. 151. V § 144 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „(1) Biomedicínský inženýr uvedený v § 150 a 151 po získání specializované způsobilosti bez odborného dohledu vykonává činnosti podle § 28 v oboru své specializace. Přitom vykonává činnosti podle § 115 a dále zejména může“. 152. V § 144 odst. 1 písm. a) se slova „výzkum zaměřený“ nahrazují slovy „analýzou zaměřenou“ a slovo „přístrojů“ se nahrazuje slovem „prostředků“. 153. V § 144 odst. 1 písm. b) se slova „a klinickými zkouškami“ nahrazují slovy „zdravotnických prostředků“. 154. V § 144 odstavec 2 zní: „(2) Biomedicínský inženýr se specializovanou způsobilostí nevykonává činnosti související s obsluhou těch částí zdravotnických přístrojů a zařízení, které jsou zdroji ionizujícího záření, a činnosti vyhrazené osobám se zvláštní odbornou způsobilostí podle právních předpisů upravujících způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření9).“. 155. § 145 až 149 se zrušují. 156. § 151 včetně nadpisu zní: „§ 151 Klinický inženýr Klinický inženýr vykonává činnosti uvedené v § 144 a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádí činnosti při poskytování zdravotní péče v rámci své specializace.“. 157. V § 158 písmeno k) zní: „k) spolupracovat s orgány krizového řízení na řešení mimořádných událostí a krizových situací v rozsahu působnosti orgánů ochrany veřejného zdraví,“. 158. V § 160 písm. b) se slovo „výkonu“ nahrazuje slovem „výkonu46)“. 159. V § 161 odst. 7 se slovo „radiofarmak“ nahrazuje slovem „radiofarmak46)“. 160. V § 162 písm. e) se slovo „léčby“ nahrazuje slovem „léčby46)“. 161. V § 163 písm. a) bodě 2 se za slovo „kontrolovat“ vkládá slovo „dodávky“. 162. V § 163 písm. b) bod 2 zní: „2. aplikovat intravenózní radiofarmaka a kontrastní látky46).“. 163. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní: „§ 163a Klinický adiktolog (1) Klinický adiktolog vykonává bez odborného dohledu a bez indikace lékaře činnosti podle § 22 odst. 1 a 2 a dále v oblasti závislosti na návykových látkách a dalších závislostí může a) provádět odběr kapilární krve, b) provádět diferenciální diagnostiku pro účely poskytování dalších zdravotních služeb, c) provádět adiktologickou terapii individuální, skupinovou a rodinnou, d) hodnotit kvalitu a efektivitu poskytované adiktologické péče, e) podílet se na vývoji a testování nových diagnostických metod a postupů a provádět zácvik adiktologů v těchto metodách a postupech, f) podílet se na vývoji a testování nových adiktologických intervencí a postupů a školit v zacházení s těmito metodami, g) v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při krizové intervenci, h) školit zdravotnické pracovníky v oblasti adiktologie, zejména v časné diagnostice a krátké intervenci, prevenci, předávání do péče, sdílení péče, i) provádět konziliární, revizní a posudkovou činnost v oboru adiktologie, j) provádět a organizovat klinicko-výzkumnou činnost v rámci oboru adiktologie, vytvářet podmínky pro aplikaci výsledku výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti v rámci oboru. (2) Klinický adiktolog na základě indikace lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo v oboru dětská a dorostová psychiatrie nebo lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru návykové nemoci může a) vést psychoterapeutický a léčebný režim oddělení léčby závislostí, b) poskytovat adiktologickou systematickou psychoterapii.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: JUDr. Ing. Ludvík, MBA, v. r.
Vyhláška č. 389/2017 Sb.	Vyhláška č. 389/2017 Sb. Vyhláška o stanovení výše paušálních částek nákladů veterinárních kontrol spojených s dovozem nebo vývozem Vyhlášeno 29. 11. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 136/2017 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Výše paušální částky nákladů veterinární kontroly spojené s vydáním veterinárního osvědčení k vývozu zvířat nebo živočišných produktů * § 3 - Výše paušální částky nákladů veterinární kontroly spojené s ověřením veterinárního osvědčení pro vývoz krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů * § 4 - Výše paušální částky nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu * § 5 - Výše částky nákladů spojených s prováděním pohraniční veterinární kontroly * § 6 - Zrušovací ustanovení * § 7 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 389/2017 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 389/2017 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2023 (353/2022 Sb.) 389 VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2017 o stanovení výše paušálních částek nákladů veterinárních kontrol spojených s dovozem nebo vývozem Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb. a zákona č. 302/2017 Sb., k provedení § 38b odst. 4 a § 75 odst. 5 a 6 veterinárního zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) výši a) paušální částky nákladů veterinární kontroly spojené s vydáním veterinárního osvědčení k vývozu zvířat nebo živočišných produktůživočišných produktů, b) paušální částky nákladů veterinární kontroly spojené s ověřením veterinárního osvědčení k vývozu krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů, c) paušální částky nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu na ceninovém papíře s ochrannými znaky, d) částky nákladů stanovené pro účely výpočtu skutečných nákladů spojených s prováděním každé jednotlivé pohraniční veterinární kontroly. § 2 Výše paušální částky nákladů veterinární kontroly spojené s vydáním veterinárního osvědčení k vývozu zvířat nebo živočišných produktů Výše paušální částky nákladů veterinární kontroly spojené s vydáním veterinárního osvědčení k vývozu zvířat nebo živočišných produktůživočišných produktů (dále jen „vývozní paušální částka“) je uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce a stanoví se na jednoho inspektora za každou započatou hodinu výkonu veterinární kontroly. § 3 Výše paušální částky nákladů veterinární kontroly spojené s ověřením veterinárního osvědčení pro vývoz krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů Výše paušální částky nákladů veterinární kontroly spojené s ověřením veterinárního osvědčení k vývozu krmivkrmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů, pokud třetí země určení z nákazových důvodůnákazových důvodů ověření tohoto osvědčení vyžaduje, je 100 Kč. § 4 Výše paušální částky nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu (1) Výše paušální částky nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu na ceninovém papíře s ochrannými znaky je 150 Kč. (2) Výše paušální částky nákladů spojených s vytištěním přílohy veterinárního osvědčení k vývozu na ceninovém papíře s ochrannými znaky je 50 Kč. § 5 Výše částky nákladů spojených s prováděním pohraniční veterinární kontroly Výše částky nákladů stanovené pro účely výpočtu skutečných nákladů spojených s prováděním každé jednotlivé pohraniční veterinární kontroly je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 6 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 363/2015 Sb., o stanovení výše paušální částky nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu a výše paušální částky nákladů spojených s prováděním pohraniční veterinární kontroly pro roky 2016 a 2017, se zrušuje. § 7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Ministr: Ing. Jurečka v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 389/2017 Sb. VÝŠE VÝVOZNÍ PAUŠÁLNÍ ČÁSTKY Živá zvířata Vývozní komodita\| Vývozní paušální částka ---\|--- Kopytníci\| 500 Kč/ZHI) Zvířata určená pro zoologické zahrady a zvířata chovaná v zařízeních schválených podle § 55 vyhlášky č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí\| 500 Kč/ZHI) Drůbež, běžci a jednodenní kuřata\| 100 Kč/ZHI) Sperma, vaječné buňky, embrya, násadová vejce, oplodněné jikry a plemenivo včel\| 100 Kč/ZHI) Ostatní\| 100 Kč/ZHI) Živočišné produkty Vývozní komodita\| Vývozní paušální částka ---\|--- Mléko a mléčné výrobky\| 500 Kč/ZHI) Maso a masné výrobky\| 500 Kč/ZHI) Ostatní živočišné produktyživočišné produkty\| 100 Kč/ZHI) KrmivaKrmiva\| 100 Kč/ZHI) Vedlejší živočišné produktyživočišné produkty\| 100 Kč/ZHI) ) ZHI – započatá hodina výkonu veterinární kontroly zásilkyzásilky jednoho inspektora podílejícího se na kontrole. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 389/2017 Sb. VÝŠE ČÁSTKY NÁKLADŮ SPOJENÝCH S PROVÁDĚNÍM POHRANIČNÍ VETERINÁRNÍ KONTROLY Kontrolované produkty Vstupující komodita\| Parametry zásilky\| Částka nákladů ---\|---\|--- Produkty živočišného původu, vedlejší produkty živočišného původu a ostatní veterinární zboží\| Zásilka produktů do 6 tun včetně Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 200 Kč Fyzická kontrola (bez odběru vzorků)\| 600 Kč Fyzická kontrola (s odběrem vzorků)\| 800 Kč Zásilka produktů nad 6 tun Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 400 Kč Fyzická kontrola (bez odběru vzorků)\| 600 Kč Fyzická kontrola (s odběrem vzorků)\| 800 Kč Živá zvířata Vstupující komodita\| Parametry zásilky\| Částka nákladů ---\|---\|--- Živá zvířata živé ryby\| Zásilka do 40 000 kusů zvířat včetně Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 100 Kč Fyzická kontrola\| 200 Kč Zásilka nad 40 000 kusů zvířat Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 200 Kč Fyzická kontrola\| 600 Kč Živá zvířata\| Zásilka do 1 000 kusů zvířat včetně \| a) plazi b) obojživelníci c) bezobratlí Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 100 Kč Fyzická kontrola\| 200 Kč Zásilka nad 1 000 kusů zvířat Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 200 Kč Fyzická kontrola\| 600 Kč Živá zvířata\| Částka nákladů za jedno zvíře \| a) psi b) kočky c) fretky Kontrola dokladů\| 300 Kč Kontrola totožnosti\| 100 Kč Fyzická kontrola\| 100 Kč Max. 1 800 Kč / zásilka Živá zvířata\| Zásilka zvířat \| a) drůbež b) násadová vejce c) rybí jikry d) drobná pernatá zvěř e) králíci f) drobná srstnatá zvěř Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 200 Kč Fyzická kontrola\| 400 Kč Živá zvířata\| Zásilka zvířat \| a) ptáci b) hlodavci c) hmyzožravci d) malí savci e) letouni f) zvířata určená pro zoologické zahrady g) kožešinová zvířata Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 200 Kč Fyzická kontrola\| 400 Kč Ekologické produkty a produkty z přechodného období Vstupující komodita\| Částka nákladů) ---\|--- bez rozlišení\| Zásilka zvířat nebo produktů Kontrola dokladů a totožnosti\| 500 Kč *) Částka nákladů za provedení úřední kontroly dovozu ekologických produktů a produktů z přechodného období z třetích zemí se připočítá k částce nákladů za provedení pohraniční veterinární kontroly kontrolovaných produktů nebo živých zvířat. Tranzit kontrolovaných produktů a živých zvířat Vstupující komodita\| Částka nákladů ---\|--- bez rozlišení\| Zásilka zvířat nebo produktů Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 200 Kč Fyzická kontrola\| 600 Kč 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění.
Vyhláška č. 387/2017 Sb.	Vyhláška č. 387/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 11. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 136/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č. 239/2009 Sb., vyhlášky č. 162/2010 Sb., vyhlášky č. 391/2011 Sb., vyhlášky č. 389/2013 S * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 387 VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2017, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 119 odst. 2 k provedení § 101a odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 313/2013 Sb. a zákona č. 254/2014 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č. 239/2009 Sb., vyhlášky č. 162/2010 Sb., vyhlášky č. 391/2011 Sb., vyhlášky č. 389/2013 Sb. a vyhlášky č. 218/2016 Sb., se mění takto: 1. Za část šestou se vkládá nová část sedmá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST SEDMÁ PODMÍNKY PRO ZPRACOVÁNÍ A STRUKTURA STŘEDNĚDOBÉHO PLÁNU ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB KRAJE § 39a Části střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje (1) Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje (dále jen „střednědobý plán“) obsahuje vždy část popisnou, část analytickou, vyhodnocení plnění předchozího střednědobého plánu, část strategickou a způsob zajištění sítě sociálních služeb. (2) Popisná část obsahuje a) způsob informování a zapojení občanů kraje, obcí, poskytovatelů sociálních služeb a osob, kterým jsou sociální služby poskytovány, do zpracování střednědobého plánu, b) způsob zpracování střednědobého plánu včetně vymezení spolupráce s obcemi, poskytovateli sociálních služeb a osobami, kterým jsou sociální služby poskytovány, včetně popisu, jak se potřeby lidí na území obcí kraje promítly do střednědobého plánu, c) časový harmonogram přípravy a schválení návrhu střednědobého plánu, d) popis vzniku a fungování organizační struktury procesu plánování rozvoje sociálních služeb kraje při zpracování střednědobého plánu, ale také při naplňování a vyhodnocování střednědobého plánu, e) popis koordinace činností při zpracování, naplňování a vyhodnocování střednědobého plánu, vymezení cílů a postupů spolupráce s obcemi při plánování rozvoje sociálních služeb kraje. (3) Analytická část tvoří východiska pro strategickou část a obsahuje a) informace z analýz, zjištění a strategických dokumentů, které zahrnují 1. zhodnocení potřeb a nepříznivých sociálních situací občanů kraje ve vztahu k sociálním službám a zajištění těchto potřeb na území kraje, zejména se zaměřením na dosud nepokryté potřeby, nedostatečné kapacity sociálních služeb, nedostupnost jednotlivých druhů sociálních služeb v daném území, a to vždy minimálně na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, 2. kvalifikovaný odhad počtu osob, kterým jsou sociální služby poskytovány, a odmítnutých zájemců o jednotlivé druhy sociálních služeb, a to vždy minimálně na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, 3. shrnutí informací z metodických a strategických dokumentů kraje a ministerstva, případně dalších orgánů státní správy a samosprávy, které mají přímý dopad na území kraje a oblast sociálních služeb, 4. shrnutí výsledků analýz potřeb v oblasti zajištění sociálních služeb ze střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb obcí, případně správních obvodů obcí s rozšířenou působností, svazků obcí, mikroregionů nebo místních akčních skupin v daném kraji, včetně počtu odmítnutých zájemců o jednotlivé druhy sociálních služeb, a dostupnost jednotlivých druhů sociálních služeb na území kraje, 5. shrnutí informací zpracovaných v souvislosti s výkonem sociální práce na úrovni obcí a kraje, 6. další informace, které mají dopad na oblast sociálních služeb, b) ekonomickou analýzu včetně analýzy možných zdrojů zajištění zjištěných potřeb, která zahrnuje 1. shrnutí výsledků analýzy finančních dopadů navržených cílů a opatření minimálně po dobu platnosti střednědobého plánu, 2. aktuální nákladovost jednotlivých druhů sociálních služeb včetně uvedení obvyklých nákladů, 3. analýzu struktury zdrojů financování sociálních služeb včetně výhledu na období platnosti střednědobého plánu, 4. předpokládanou výši celkových nákladů na jednotlivé druhy sociálních služeb; plán nákladovosti sociálních služeb se sestavuje podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. (4) Strategická část obsahuje a) popis budoucího žádoucího stavu rozvoje sociálních služeb na území kraje, popis hlavních a dílčích cílů a opatření, b) údaje k zajištění kapacit sociálních služeb na území kraje vycházející ze zjištění z analytické části, a to v členění podle jednotlivých druhů sociálních služeb a dále nejméně podle území jednotlivých obcí vykonávajících rozšířenou působnost. (5) Způsob zajištění sítě sociálních služeb obsahuje a) popis sítě sociálních služeb, zejména souhrn jednotlivých kapacit sociálních služeb ve vztahu ke zjištěním podle odstavce 3 písm. a) bodů 1 a 2, b) zásady, podmínky a postupy pro stanovení a zajištění sítě sociálních služeb. § 39b Návrh střednědobého plánu (1) O zahájení zpracování střednědobého plánu spolu s popisem způsobu možnosti zapojení do jeho zpracování kraj informuje občany kraje na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Návrh střednědobého plánu je veřejně projednán zpravidla se zástupci poskytovatelů sociálních služeb, obcí a osob, kterým jsou sociální služby poskytovány. O veřejném projednání kraj informuje na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně 15 dní přede dnem konání veřejného projednání, na kterém bude návrh střednědobého plánu představen. (3) Návrh střednědobého plánu je zveřejněn na úřední desce kraje způsobem umožňujícím dálkový přístup spolu se stanovením lhůty pro podání písemných připomínek a sdělením informací o způsobu vypořádání zaslaných připomínek. § 39c Akční plán (1) Akční plán reaguje na východiska popsaná v analytické části střednědobého plánu a obsahuje vždy nejméně náležitosti stanovené v § 39a odst. 3 písm. b). Pokud dochází ke změnám oproti schválenému střednědobému plánu, akční plán obsahuje i ty části, ve kterých ke změnám došlo. (2) Při tvorbě akčního plánu se postupuje podle § 39b.“. Dosavadní části sedmá a osmá se označují jako části osmá a devátá. 2. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. Plán nákladovosti sociálních služeb a uvedení předpokládané výše (v Kč) vybraných zdrojů 730kB “. Čl. II Přechodné ustanovení Kraje zajistí, aby střednědobé plány rozvoje sociálních služebstřednědobé plány rozvoje sociálních služeb kraje byly uvedeny do souladu s vyhláškou č. 505/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, nejpozději do 31. prosince 2020. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Sdělení Státní volební komise č. 385/2017 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 385/2017 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017 ve volebním kraji: 2 Středočeský pro politickou stranu 1. Občanská demokratická strana, na základě usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. Vol 58/2017-173 ze dne 19. listopadu 2017 Vyhlášeno 24. 11. 2017, částka 135/2017 385 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 22. listopadu 2017 o vyhlášení a uveřejnění výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017 ve volebním kraji: 2 Středočeský pro politickou stranu 1. Občanská demokratická strana, na základě usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. Vol 58/2017-173 ze dne 19. listopadu 2017 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 8 odst. 2 písm. e) a § 52 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017 ve volebním kraji: 2 Středočeský pro politickou stranu 1. Občanská demokratická strana, na základě usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. Vol 58/2017-173 ze dne 19. listopadu 2017. Jména a příjmení kandidátů v členění podle politických stran a politických hnutí, kteří byli zvoleni, a kandidátů, kteří se stali náhradníky, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování: Pořadí Jméno, příjmení\| Počet přednostních hlasů\| Pořadí na hlasovacím lístku ---\|---\|--- POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ: 1\\. Občanská demokratická strana VOLEBNÍ KRAJ: 2 Středočeský ZVOLENI: 1\| Ing. et Ing. Jan Skopeček\| 6 831\| 1 2\| Mgr. Martin Kupka\| 4 320\| 31 3\| Ing. Veronika Vrecionová\| 3 445\| 2 4\| Ing. Vojtěch Munzar\| 2 341\| 3 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Petr Bendl\| 3 963\| 4 2\| Mgr. Hynek Fajmon\| 2 100\| 5 3\| Ing. Pavel Pavlík\| 1 003\| 6 4\| Ing. Tomáš Martinec, Ph.D.\| 1 371\| 7 5\| Rudolf Kulhánek\| 698\| 8 6\| RNDr. Mgr. Tomáš Vaněk, CSc.\| 1 085\| 9 7\| Ing. Josef Živnůstek\| 1 104\| 10 8\| Zdeněk Havrančík\| 499\| 11 9\| RNDr. Soňa Chalupová\| 1 190\| 12 10\| Mgr. Lukáš Rak\| 1 074\| 13 11\| PhDr. Ing. Mgr. Karel Bendi, MBA, LL.M.\| 1 224\| 14 12\| Ing. Zdeněk Nejdi\| 505\| 15 13\| PhDr. Libuše Benešová\| 1 028\| 16 14\| Marcela Chrpová\| 524\| 17 15\| Ing. Jaroslav Vomastek, MBA\| 711\| 18 16\| Martin Smetana\| 615\| 19 17\| Ondřej Vodňanský\| 612\| 20 18\| Ing. Petr Lang\| 342\| 21 19\| Ing. Jakub Šanda\| 397\| 22 20\| Mgr. Petr Paták, DiS.\| 583\| 23 21\| Mgr. Jan Pleskač\| 424\| 24 22\| Ing. Petr Listík\| 396\| 25 23\| Ing. Michal Prokůpek\| 553\| 26 24\| Mgr. Daniel Štěpánek\| 600\| 27 25\| Zdeněk Renc\| 317\| 28 26\| Ing. Dan Jiránek\| 1 580\| 29 27\| Mgr. Petr Hanuš\| 264\| 30 28\| Tomáš Patočka\| 386\| 32 29\| Pavel Luxa\| 425\| 33 30\| Ing. Petr Magera\| 329\| 34 Předseda Státní volební komise: Chovanec v. r.
Vyhláška č. 384/2017 Sb.	Vyhláška č. 384/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 11. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 134/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb., vyhlášky č. 234/1997 Sb., vyhlášky č. 482/2000 Sb., vyhlášky č. 104/2002 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 384 VYHLÁŠKA ze dne 14. listopadu 2017, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 113 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), § 468 a 469 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 539/2004 Sb., podle § 374 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 151/2002 Sb., podle § 515 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a podle § 431 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb., vyhlášky č. 234/1997 Sb., vyhlášky č. 482/2000 Sb., vyhlášky č. 104/2002 Sb., vyhlášky č. 268/2003 Sb., vyhlášky č. 202/2007 Sb., vyhlášky č. 315/2007 Sb., vyhlášky č. 168/2009 Sb., vyhlášky č. 457/2009 Sb., vyhlášky č. 438/2011 Sb. a vyhlášky č. 322/2013 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 6 se slova „justičními čekateli,“ zrušují. 2. V § 6 odst. 1, 2, 3 a 6 se slova „justiční čekatele a“ zrušují. 3. V § 6 odst. 4 se slova „a justiční čekatelé“ zrušují. 4. V § 6 odst. 5 se slova „nebo justiční čekatele“ zrušují. 5. Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které včetně nadpisu znějí: „Úkony konané justičními čekateli § 6a Justiční čekatel v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním může provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou a) vedení jednání ve věci samé, b) rozhodování ve věci samé formou rozsudku, c) rozhodování ve věci samé formou usnesení v řízeních podle občanského soudního řádu, soudního řádu správního a zákona o zvláštních řízeních soudních mimo rozhodování v 1. řízení o úschovách, 2. řízení o umoření listin, 3. věcech určení otcovství souhlasným prohlášením, 4. řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech osob omezených ve svéprávnosti nebo osob, o jejichž svéprávnosti je vedeno řízení, osob, o kterých není známo, kde pobývají, neznámých osob a dále osob, jejichž zdravotní stav jim působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv, v nichž nebylo nařízeno jednání, 5. řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a insolvenčního rejstříku, v nichž nebylo nařízeno jednání, d) rozhodování o předběžném opatření, e) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, prodejem nemovité věci, postižením obchodního závodu nebo zřízením soudcovského zástavního práva, f) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí v řízeních, v nichž bylo nařízeno jednání, g) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí nebo pověřování soudního exekutora a nařizování exekuce k vymožení peněžitého plnění, je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis včetně rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán oprávněným nebo soudním exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno odvolání, h) rozhodování o uspokojení práv na nepeněžité plnění, i) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí o péči o nezletilé děti s výjimkou výživného, j) vydání potvrzení evropského exekučního titulu, k) rozhodování o odkladném účinku žaloby v soudním řízení správním, l) věcí, kde je úkon zvláštním zákonem výslovně svěřen soudci, m) jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízení o 1. ustanovení insolvenčního správce, 2. odvolání insolvenčního správce z funkce, 3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce, 4. zrušení usnesení schůze věřitelů, 5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru, 6. rozhodnutích a opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona, 7. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou, 8. návrhu na moratorium, 9. tom, že dlužník je v úpadku, 10. zamítnutí insolvenčního návrhu, 11. zrušení úpadku, 12. prohlášení konkursu a o jeho zrušení, 13. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení, 14. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs, 15. schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení oddlužení, 16. ukončení provozu dlužníkova obchodního závodu, 17. věci samé v incidenčních sporech, n) vyřizování dožádání s cizinou, mimo Slovenské republiky. § 6b Justiční čekatel v trestních věcech může provádět veškeré úkony soudu prvního stupně s výjimkou a) rozhodování a provádění úkonů při jednání soudu v hlavním líčení, veřejném zasedání, neveřejném zasedání a vazebním zasedání, b) vydání trestního příkazu, příkazu k zatčení, příkazu k odnětí věci, příkazu k domovní prohlídce, příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, příkazu k osobní prohlídce, příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního zařízení, příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu, nařízení vydání zásilky, nařízení záměny obsahu zásilky, c) rozhodnutí o zajištění věci důležité pro trestní řízení, d) rozhodnutí ve věcech mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních, e) udělování souhlasu za předsedu senátu orgánům činným v trestním řízení k provedení úkonů podle trestního řádu, f) úkonů soudce v přípravném řízení.“. 6. V § 7 odst. 1 se slova „justičním čekatelem nebo“ zrušují. 7. V § 7 odst. 1 se za slova „ve věcech uvedených v § 6 odst. 1 až 4“ vkládají slova „nebo justičním čekatelem ve věcech uvedených v § 6a a 6b“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Ministr: JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 383/2017 Sb.	Vyhláška č. 383/2017 Sb. Vyhláška o výběru, přijímání a čekatelské praxi právních čekatelů a o závěrečné zkoušce Vyhlášeno 23. 11. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 134/2017 * ČÁST PRVNÍ - VÝBĚR A PŘIJÍMÁNÍ PRÁVNÍCH ČEKATELŮ (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - PŘIJETÍ UCHAZEČE DO ČEKATELSKÉ PRAXE (§ 5 — § 5) * ČÁST TŘETÍ - OBSAHOVÁ NÁPLŇ A ORGANIZACE ČEKATELSKÉ PRAXE (§ 6 — § 10) * ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (§ 11 — § 15) * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 16 — § 17) Aktuální znění od 1. 1. 2018 383 VYHLÁŠKA ze dne 14. listopadu 2017 o výběru, přijímání a čekatelské praxi právních čekatelů a o závěrečné zkoušce Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 40 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“): ČÁST PRVNÍ VÝBĚR A PŘIJÍMÁNÍ PRÁVNÍCH ČEKATELŮ § 1 Vyhlášení a etapy výběrového řízení do čekatelské praxe (1) Výběrové řízení do čekatelské praxečekatelské praxe (dále jen „výběrové řízení“) vyhlašuje krajský státní zástupce po projednání s Ministerstvem spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) podle potřeby obsazení volných míst právních čekatelů (dále jen „čekatel“). (2) Výběrové řízení se vyhlašuje na internetových stránkách ministerstva. Výběrové řízení se oznamuje na úřední desce všech krajských a okresních státních zastupitelství. Podrobné informaceinformace o výběrovém řízení obsahují také kritéria hodnocení a vzor přihlášky k účasti ve výběrovém řízení (dále jen „přihláška“). Výběrové řízení se vyhlašuje nejméně 30 dnů před termínem stanoveným pro podání přihlášek. Vyhlášení výběrového řízení obsahuje určení obvodu působnosti krajského státního zastupitelství, pro který se vyhlašuje výběrové řízení. Vyhlášení výběrového řízení dále obsahuje informaciinformaci o možnosti získání formuláře přihlášek k výběrovému řízení a podrobné informaceinformace o podmínkách účasti ve výběrovém řízení a o jeho průběhu v elektronické a listinné podobě a taktéž obsahuje termín pro podání přihlášek. (3) Výběrové řízení zahrnuje posouzení přihlášky, písemný test, pohovor před komisí příslušného krajského státního zastupitelství (dále jen „přijímací pohovor“) a ověření morálních vlastností uchazeče o přijetí do čekatelské praxečekatelské praxe (dále jen „uchazeč“), které dávají záruku, že bude funkci řádně zastávat. Krajský státní zástupce postupuje podle jednotné metodiky1) zpracované Justiční akademií a schválené ministerstvem. (4) Uchazeč má právo být informován o jím dosažených výsledcích v jednotlivých etapách výběrového řízení. (5) Pokud se uchazeč ze závažných důvodů nemůže účastnit některé z etap výběrového řízení a svoji neúčast písemně omluví nejpozději do 5 dnů od konání písemného testu nebo přijímacího pohovoru, bude mu stanoven náhradní termín pro její absolvování. Uchazeč se v jedné etapě výběrového řízení může omluvit podle věty první jen jednou; písemný test nebo přijímací pohovor v náhradním termínu se koná nejdéle do 14 dnů od původního termínu. (6) Uchazeče, který se nezúčastní některé z etap výběrového řízení, příslušný krajský státní zástupce z výběrového řízení vyřadí. Krajský státní zástupce zašle uchazeči písemné oznámení o vyřazení z výběrového řízení. § 2 Přihláška (1) Uchazeč podává přihlášku v termínu stanoveném ve vyhlášení výběrového řízení ke krajskému státnímu zastupitelství, v jehož obvodu má zájem vykonávat čekatelskou praxičekatelskou praxi. Přihlášku a podrobné informaceinformace o výběrovém řízení poskytne uchazeči na jeho žádost ministerstvo, Justiční akademie, krajské nebo okresní státní zastupitelství. (2) K přihlášce uchazeč připojí úředně ověřenou kopii dokladu o dosažení požadovaného vysokoškolského právnického vzdělání2), popřípadě o získání akademického titulu a o dosažení vědeckých nebo vědecko-pedagogických hodností, prohlášení o jazykových znalostech, životopis, výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce a další náležitosti stanovené jiným právním předpisem3). (3) Krajský státní zástupce posoudí úplnost přihlášky a dokladů, které je uchazeč povinen s přihláškou předložit. Nepředloží-li uchazeč řádně vyplněnou přihlášku nebo nepředloží-li všechny požadované doklady ani po výzvě a ve lhůtě stanovené k jejich doplnění, krajský státní zástupce uchazeče z účasti na výběrovém řízení vyřadí. Krajský státní zástupce zašle uchazeči písemné oznámení o vyřazení z výběrového řízení. § 3 Písemný test (1) Písemným testem se ověří odborné znalosti a předpoklady uchazeče pro přijetí do čekatelské praxečekatelské praxe. (2) Úspěšné zvládnutí písemného testu je podmínkou pro další účast uchazeče ve výběrovém řízení. (3) Uchazeče, který při písemném testu neuspěl, krajský státní zástupce z výběrového řízení vyřadí. Krajský státní zástupce zašle uchazeči písemné oznámení o vyřazení z výběrového řízení. § 4 Přijímací pohovor (1) Uchazeč se podrobí přijímacímu pohovoru, jehož cílem je celkové zhodnocení předpokladů uchazeče pro přijetí do čekatelské praxečekatelské praxe. Přijímací pohovor provádí komise složená ze státních zástupců působících v obvodu příslušného krajského státního zastupitelství. Předsedu a členy komise jmenuje a odvolává krajský státní zástupce tak, aby komise měla lichý počet členů. Přijímacího pohovoru se účastní Radou Justiční akademie pověřený zástupce Justiční akademie (dále jen „zástupce Justiční akademie“), který se na závěr přijímacího pohovoru písemně vyjádří k jeho průběhu. (2) Přijímacím pohovorem se ověří odborné znalosti a předpoklady uchazeče pro přijetí do čekatelské praxečekatelské praxe. (3) Součástí přijímacího pohovoru je předpokládané určení okresního státního zastupitelství, u něhož bude uchazeč vykonávat čekatelskou praxičekatelskou praxi. (4) Výsledek přijímacího pohovoru se hodnotí stupni „navrhuje se k přijetí“ nebo „nenavrhuje se k přijetí“. (5) Výsledek přijímacího pohovoru předkládá komise spolu se stručným celkovým zhodnocením, jeho odůvodněním a s písemným vyjádřením zástupce Justiční akademie krajskému státnímu zástupci. (6) Uchazeče hodnocené u přijímacího pohovoru stupněm „nenavrhuje se k přijetí“ krajský státní zástupce z výběrového řízení vyřadí. Krajský státní zástupce zašle uchazeči písemné oznámení o vyřazení z výběrového řízení. ČÁST DRUHÁ PŘIJETÍ UCHAZEČE DO ČEKATELSKÉ PRAXE § 5 (1) Uchazeče přijímá do čekatelské praxečekatelské praxe příslušný krajský státní zástupce, přitom přihlíží k výsledkům předchozích etap výběrového řízení a k vyjádření zástupce Justiční akademie při přijímacím pohovoru; v případě přijetí uchazeče určí též místo výkonu čekatelské praxečekatelské praxe. (2) Krajský státní zástupce zašle uchazeči písemné oznámení o přijetí nebo nepřijetí do čekatelské praxečekatelské praxe. Je-li jediným důvodem nepřijetí uchazeče nedostatek volných funkčních míst, musí být tato okolnost v písemném oznámení o nepřijetí do čekatelské praxečekatelské praxe uvedena. V případě, že nedojde k přijetí uchazeče do čekatelské praxečekatelské praxe, spolu s oznámením o nepřijetí se uchazeči vrátí též přihláška a připojené doklady. Údaje o uchazeči se uchovají po dobu 3 let od přijetí do čekatelské praxečekatelské praxe. (3) Krajský státní zástupce zašle ministerstvu a Justiční akademii bez zbytečného odkladu seznam úspěšných uchazečů, kteří byli přijati do přípravné služby. ČÁST TŘETÍ OBSAHOVÁ NÁPLŇ A ORGANIZACE ČEKATELSKÉ PRAXE § 6 (1) Průběh čekatelské praxečekatelské praxe se řídí plánem čekatelské praxečekatelské praxe, který sestavuje krajský státní zástupce po projednání s poradním sboremporadním sborem pro výchovu čekatelů (dále jen „poradní sborporadní sbor“). (2) Plán čekatelské praxečekatelské praxe musí být zaměřen tak, aby odborná příprava čekatele pro výkon funkce státního zástupce sloužila zejména k a) prohloubení odborných znalostí čekatele o hmotném i procesním právu, b) rozvíjení schopností čekatele aplikovat právní předpisy v konkrétní věci, c) získání znalostí o jednotlivých agendách vedených státním zastupitelstvím a o jejich výkonu, d) osvojení si procesních postupů a návyků nezbytných pro výkon funkce státního zástupce, e) seznámení se s etickými principy vztahujícími se k výkonu funkce státního zástupce. § 7 (1) Čekatelská praxeČekatelská praxe se vykonává především u okresních státních zastupitelství a krajských státních zastupitelství. (2) Na základě dohody s čekatelem4) a s příslušnými orgány nebo osobami může být v souladu s plánem čekatelské praxečekatelské praxe část čekatelské praxečekatelské praxe vykonána u vrchního státního zastupitelství a Nejvyššího státního zastupitelství, popřípadě i u advokátaadvokáta, notáře, soudního exekutora, Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, finančního nebo katastrálního úřadu anebo jiného správního úřadu. (3) V souladu s plánem čekatelské praxečekatelské praxe vykonává čekatel čekatelskou praxičekatelskou praxi postupně nejméně po dobu 24 měsíců u okresního státního zastupitelství, po dobu 6 měsíců u krajského státního zastupitelství a podle potřeby nejvýše po dobu 6 měsíců u dalších orgánů nebo osob. Krajský státní zástupce může podle potřeby zabezpečení plánu čekatelské praxečekatelské praxe prodloužit nebo zkrátit dobu výkonu čekatelské praxečekatelské praxe u krajského státního zastupitelství, ne však o více než 2 měsíce. Minimální doba výkonu čekatelské praxečekatelské praxe u okresního státního zastupitelství nesmí být tímto opatřením dotčena. (4) V případě započtení doby předchozího výkonu právnické činnosti se doby výkonu čekatelské praxečekatelské praxe upraví úměrně zkrácení celkové doby čekatelské praxečekatelské praxe. (5) Součástí čekatelské praxečekatelské praxe jsou adaptační kurzy, semináře a přednášky, organizované Justiční akademií, a soustředění a cvičení, organizovaná krajskými státními zastupitelstvími. Adaptační kurz je zaměřen na seznámení čekatele s průběhem čekatelské praxečekatelské praxe a se základními právními předpisy upravujícími činnost státních zastupitelství. Adaptační kurz probíhá v prvních 6 měsících čekatelské praxečekatelské praxe. § 8 Poradní sbor (1) Průběh čekatelské praxečekatelské praxe koordinuje a na její výsledky dohlíží poradní sborporadní sbor ve spolupráci s Justiční akademií. (2) Poradní sborPoradní sbor je poradním orgánem krajského státního zástupce; je složen ze 3 až 5 členů, které jmenuje a odvolává krajský státní zástupce ze státních zástupců působících v obvodu krajského státního zastupitelství na dobu 3 let. Ke jmenování za člena poradního sboruporadního sboru je třeba souhlasu toho, kdo má být jmenován. (3) Poradní sborPoradní sbor vypracuje po skončení prvního a druhého roku čekatelské praxečekatelské praxe návrh hodnocení čekatele. Po skončení čekatelské praxečekatelské praxe vypracuje poradní sborporadní sbor návrh závěrečného hodnocení čekatele. Návrh závěrečného hodnocení se připojuje k žádosti čekatele o povolení vykonat závěrečnou zkoušku. (4) Poradní sborPoradní sbor doporučuje čekatele na zahraniční studijní pobyty organizované Justiční akademií. § 9 Školitelé (1) Průběh čekatelské praxečekatelské praxe a její úroveň zajišťují po odborné a pedagogické stránce určení školitelé. Školitelé vedou čekatele též k tomu, aby si osvojili zásady profesní etiky. (2) Školitele jmenuje a odvolává krajský státní zástupce z nejzkušenějších státních zástupců, kteří mají předpoklady k výchově čekatelů, v rámci plánu čekatelské praxečekatelské praxe. Pro část čekatelské praxečekatelské praxe vykonávané podle § 7 odst. 2 je určení školitele součástí dohody s příslušným orgánem nebo osobou. (3) Vhodné podmínky pro práci s čekateli vytvářejí školitelům krajští státní zástupci ve spolupráci s okresními státními zástupci. (4) Školitel zaznamenává do osobního listu čekatele údaje o místě výkonu čekatelské praxečekatelské praxe, jejím časovém a věcném průběhu, hodnocení čekatele, o překážkách v práci a omluvené nepřítomnosti v práci. Osobní list čekatele vystavuje krajský státní zástupce. Osobní list čekatele je veden jako součást osobního spisu. § 10 Čekatelé (1) Čekatel se řídí pokyny vedoucího státního zástupce a určeného školitele, plní jimi uložené úkoly za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem a jiným právním předpisem5), účastní se výchovně vzdělávacích akcí určených plánem čekatelské praxečekatelské praxe a doplňuje a prohlubuje si své odborné znalosti samostatným studiem. (2) Čekatel je oprávněn vyjadřovat se písemně k záznamům ve svém osobním listu a k obsahu a kvalitě vzdělávacích akcí organizovaných v rámci čekatelské praxečekatelské praxe. Vyjádření čekatele je součástí osobního listu. ČÁST ČTVRTÁ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA § 11 (1) Ze členů zkušební komise6) jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti jejího předsedu. Předsedou zkušební komise musí být státní zástupce. (2) Předseda zkušební komise řídí průběh závěrečné zkoušky a dbá na její odbornou úroveň. (3) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a usnáší se nadpoloviční většinou hlasů. (4) Závěrečná zkouška je veřejná. § 12 (1) V písemné části závěrečné zkoušky vypracuje čekatel obžalobu, jiné rozhodnutí nebo návrh v trestní věci anebo návrh nebo jiné podání v občanskoprávní věci, v níž je oprávněno působit státní zastupitelství, a odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. (2) Čekatel je povinen vypracovat rozhodnutí samostatně. Jako pomůcku je čekatel oprávněn v průběhu písemné části závěrečné zkoušky použít pouze právní informační systém poskytnutý ministerstvem. Porušení povinnosti pracovat samostatně nebo použití nedovolených pomůcek je důvodem k vyloučení čekatele ze závěrečné zkoušky; o vyloučení rozhodne zkušební komise. (3) Úkol, který je předmětem písemné části závěrečné zkoušky, si čekatel vylosuje z předem stanovených zadání. (4) Doba trvání písemné části závěrečné zkoušky nesmí přesáhnout 6 hodin. Po uplynutí této doby je čekatel povinen odevzdat písemnou práci tomu, kdo koná dozor, a to i v případě, že není dokončena. § 13 (1) V úvodu ústní části závěrečné zkoušky zhodnotí předseda zkušební komise písemnou část závěrečné zkoušky čekatele. (2) Při ústní části závěrečné zkoušky se zjišťují znalosti čekatele a) z ústavního práva, b) z občanského práva hmotného a procesního, c) z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, d) z rodinného práva, e) z trestního práva hmotného a procesního, f) z obchodního práva, g) ze správního soudnictví a správního práva hmotného a procesního, h) z finančního práva, i) z notářského řádu a exekučního řádu, j) z jednacích řádů soudů a státního zastupitelství, z jejich vnitřních a kancelářských řádů a z organizace soudů a státního zastupitelství. (3) Při ústní části závěrečné zkoušky se u čekatele zjišťuje též základní znalost práva Evropské unie a orientace v základních pramenech mezinárodního práva. (4) Při ústní části závěrečné zkoušky se přihlíží též k celkové orientaci čekatele v právním řádu a v kancelářském řádu státního zastupitelství, ke schopnosti čekatele správně aplikovat a interpretovat právní předpisy a rovněž k jeho slovnímu projevu. (5) Čekatel může při ústní části závěrečné zkoušky použít sbírky právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu jen se souhlasem předsedy zkušební komise. (6) Ministerstvo vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u ústní části závěrečné zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, u kterých je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná. (7) Doba trvání ústní části závěrečné zkoušky každého čekatele nesmí přesáhnout 2 hodiny. § 14 (1) Výsledek závěrečné zkoušky se hodnotí stupni „výtečně způsobilý“, „způsobilý“ a „nezpůsobilý“. O hodnocení rozhoduje zkušební komise při neveřejné poradě hlasováním. Hlasuje se nejprve o tom, zda čekatel je způsobilý nebo nezpůsobilý, u čekatelů, kteří byli uznáni jako způsobilí, pak o hodnocení „výtečně způsobilý“. Rozhodnutí zkušební komise je konečné. (2) Za nezpůsobilého se vždy považuje čekatel, který odmítl závěrečnou zkoušku vykonat, od závěrečné zkoušky v jejím průběhu bez závažných důvodů odstoupil nebo byl v průběhu písemné části závěrečné zkoušky vyloučen anebo se bez včasné a důvodné omluvy k odborné zkoušce nedostavil. Omluva se považuje za včasnou, pokud byla zkušební komisi písemně oznámena nejpozději 5 dní po konání odborné zkoušky. (3) Výsledek závěrečné zkoušky oznámí předseda zkušební komise čekateli bezprostředně po ukončení porady podle odstavce 1. Ministerstvo zašle čekateli osvědčení o úspěšném složení závěrečné zkoušky. (4) O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise do 1 týdne od ukončení ústní části závěrečné zkoušky protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise; protokol předá předseda zkušební komise do 3 dnů ode dne jeho vyhotovení ministerstvu. (5) Údaje o průběhu závěrečné zkoušky se uchovávají po dobu 3 let. § 15 Při hodnocení závěrečné zkoušky stupněm „nezpůsobilý“ zkušební komise též určí, zda a v jakém rozsahu je čekatel při opakování závěrečné zkoušky povinen opakovat i její písemnou část. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 16 Výběrová řízení vyhlášená přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se dokončí podle vyhlášky č. 303/2002 Sb., o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. § 17 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Ministr: JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r. 1) § 13d písm. g) zákona č. 283/1993 Sb. 2) § 17 odst. 1 a § 33 odst. 4 zákona č. 283/1993 Sb. Čl. III bod 1 zákona č. 14/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. 3) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 43a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 33 odst. 7 zákona č. 283/1993 Sb. § 11 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 34 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 381/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 381/2017 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 22. 11. 2017, částka 133/2017 381 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 9. listopadu 2017 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 31. března 2018 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Lhotsko\| Zlín\| Zlínský Ministr: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 380/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 380/2017 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 04/2017, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2017 Vyhlášeno 22. 11. 2017, částka 133/2017 380 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 8. listopadu 2017 o vydání výměru MF č. 04/2017, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2017 Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 26. září 2017 vydalo výměr MF č. 04/2017, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenamicenami vydaný výměrem MF č. 01/2017. Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 9/2017 ze dne 27. září 2017 a nabyl účinnosti dne 1. října 2017. Ministr: Ing. Pilný v. r.
Vyhláška č. 379/2017 Sb.	Vyhláška č. 379/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 474/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění vyhlášky č. 74/2013 Sb. Vyhlášeno 22. 11. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 133/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 474/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění vyhlášky č. 74/2013 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 379 VYHLÁŠKA ze dne 13. listopadu 2017, kterou se mění vyhláška č. 474/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění vyhlášky č. 74/2013 Sb. Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 22 odst. 1 zákona č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 253/2017 Sb., k provedení § 6 odst. 4, § 10 odst. 3, § 14 odst. 7, § 16 odst. 6 a 7, § 17 odst. 5 a 6, § 17a odst. 6 a § 17b odst. 3: Čl. I Vyhláška č. 474/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění vyhlášky č. 74/2013 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) seznam vysoce rizikových biologických agens a toxinů, b) seznam rizikových biologických agens a toxinů, c) vzor oznámení vstupu vysoce rizikových biologických agens nebo toxinů na území České republiky nebo jejich opuštění území České republiky, d) vzor oznámení vstupu rizikových biologických agens nebo toxinů na území České republiky nebo jejich opuštění území České republiky, e) podrobnosti o vedení evidence vysoce rizikových biologických agens a toxinů, době jejího uchovávání a údajích obsažených v deklaraci vysoce rizikových biologických agens a toxinů, f) podrobnosti o vedení evidence rizikových biologických agens a toxinů, době jejího uchovávání a údajích obsažených v deklaraci rizikových biologických agens a toxinů, g) vzor deklarace vysoce rizikových biologických agens a toxinů, h) vzor deklarace rizikových biologických agens a toxinů, i) vzor formuláře k žádosti o povolení, j) vzor ohlášení nakládání s rizikovými biologickými agens nebo toxiny a k) vzor ohlášení instalace nového technického a technologického laboratorního a výrobního vybavení.“. 2. § 3 se včetně poznámek pod čarou č. 1 a 2 zrušuje. 3. Nadpis nad § 4 se zrušuje. 4. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Společná ustanovení o vedení evidence (1) Evidenci vysoce rizikových a rizikových biologických agens a toxinů vede osoba určená statutárním orgánem, která je zapsána v evidenční knize, prováděním záznamů v evidenční knize. (2) Evidence vysoce rizikových biologických agens a toxinů se vede odděleně od evidence rizikových biologických agens a toxinů.“. 5. § 5 včetně nadpisu zní: „§ 5 Evidenční kniha (1) Evidenční kniha se skládá z úvodních informací, seznamu evidovaných biologických agens nebo toxinů a jednotlivých evidenčních listů. (2) Evidenční kniha musí být vedena tak, aby a) údaje v ní evidované nemohly být odstraněny nebo změněny, s výjimkou oprav podle odstavce 4, b) do ní nemohly být vloženy nové údaje nepovolanou osobou, c) jednotlivé záznamy v evidenční knize byly průběžně číslovány a d) bylo možno vytvořit přehled skutečného stavu změn evidenční knihy za určité časové období. (3) Evidenční kniha obsahuje a) úvodní informace, a to 1. údaje o identifikaci právnické nebo fyzické osoby, která má podle § 16 odst. 1 nebo § 17 odst. 4 zákona povinnost vést evidenci, v rozsahu obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště, nemá-li osoba trvalý pobyt, a místo podnikání, liší-li se od trvalého pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, 2. datum, od kdy se záznamy provádějí, 3. datum posledního záznamu, 4. jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště, nemá-li osoba trvalý pobyt, a podpis statutárního orgánu nebo jeho zástupce a 5. jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště, nemá-li osoba trvalý pobyt, a podpis osoby, která je určena pro vedení evidence, b) v seznamu evidovaných biologických agens nebo toxinů pořadové číslo a uvedení čísla nebo rozsahu čísel všech evidenčních listů dané položky v evidenční knize a c) alespoň jeden samostatný evidenční list pro každé jednotlivé biologické agens nebo toxin uvedený v seznamu evidovaných biologických agens nebo toxinů. (4) Opravy chybných záznamů v evidenční knize se provádějí tak, aby bylo možno zjistit obsah původního záznamu. Opravený záznam se opatří datem a jménem, popřípadě jmény, a příjmením osoby určené k provádění záznamů v evidenční knize, která opravu záznamu provedla. (5) Po ukončení vedení záznamů v evidenční knize se vyplní údaj podle odstavce 3 písm. a) bodu 3 a musí být zajištěno, aby jednotlivé evidenční listy nebo jejich části, které zůstaly nevyplněny, byly znehodnoceny nebo bylo znemožněno do nich přidat další údaj.“. 6. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Vzor evidenčního listu Vzor evidenčního listu je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.“. 7. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Uchovávání evidenční knihy Uzavřenou evidenční knihu je držitel povolení nebo osoba nakládající s rizikovými biologickými agens nebo toxiny povinna uchovávat po dobu 10 let od data jejího uzavření.“. 8. V nadpisu § 7 se slova „objektech a zařízeních, ve kterých“ nahrazují slovy „pracovištích, kde“. 9. Za § 7 se vkládají nové § 7a a 7b, které včetně nadpisů znějí: „§ 7a Vzor formuláře k žádosti o povolení Vzor formuláře k žádosti o povolení k nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 7b Vzor k předávaným údajům (1) Vzor oznámení vstupu vysoce rizikových biologických agens nebo toxinů a rizikových biologických agens nebo toxinů na území České republiky nebo jejich opuštění území České republiky je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. (2) Vzor ohlášení nakládání s rizikovými biologickými agens nebo toxiny je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. (3) Vzor ohlášení instalace nového technického a technologického laboratorního a výrobního vybavení je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce.“. 10. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Seznam vysoce rizikových biologických agens a toxinů [K § 6 odst. 4 zákona] 1. Lidské a živočišné patogeny 1.1. Viry 1. virus afrického moru koní (African horse sickness virus); 2. virus afrického moru prasat (African swine fever virus); 3. virus Andes; 4. virus Aujeszkyho choroby (Suid herpesvirus 1, Pseudorabies virus); 5. virus Dengue; 6. virus Ebola: všechny viry rodu Ebolavirus; 7. virus Hantaan; 8. virus horečky Rift Valley (Rift Valley fever virus); 9. virus Chikungunya; 10. virus ptačí chřipky (Avian influenza virus) - virus definovaný jako virus s vysokou patogenitou; 11. virus japonské encefalitidy (Japanese encephalitis virus); 12. virus Junín; 13. virus katarální horečky ovcí (Bluetongue virus); 14. virus klasického moru prasat (Classical swine fever virus); 15. virus krymsko-konžské hemoragické horečky (Crimean-Congo haemorrhagic fever virus); 16. virus Lassa; 17. virus Lujo; 18. virus lymfocytární choriomeningitidy; 19. virus Machupo; 20. virus Marburg: všechny viry rodu Marburgvirus; 21. virus moru malých přežvýkavců (Peste des petits ruminants virus); 22. virus moru skotu (Rinderpest virus); 23. virus neštovic koz (Goatpox virus); 24. virus neštovic ovcí (Sheeppox virus); 25. virus newcastleské choroby (Newcastle disease virus); 26. virus nodulární dermatitidy skotu (Lumpy skin disease virus); 27. virus opičích neštovic (Monkeypox virus); 28. virus pravých neštovic (Variola virus); 29. virus Sin Nombre; 30. virus slintavky a kulhavky (Foot-and-mouth disease virus); 31. virus Těšínské choroby (rod Teschovirus, druh Teschovirus A); 32. virus venezuelské koňské encefalomyelitidy (Venezuelan equine encephalitis virus); 33. virus vezikulární choroby prasat (Swine vesicular disease virus); 34. virus vezikulární stomatitidy (Vesicular stomatitis virus); 35. virus východní koňské encefalomyelitidy (Eastern equine encephalitis virus); 36. virus vztekliny (Rabies lyssavirus) a ostatních členů rodu Lyssavirus; 37. virus západní koňské encefalomyelitidy (Western equine encephalitis virus); 38. virus žluté zimnice (Yellow fever virus); 39. koronavirus způsobující těžký akutní respirační syndrom (koronavirus podobný SARS); 40. rekonstruovaný virus chřipky z roku 1918. 1.2. Bakterie 1. Bacillus anthracis; 2. Brucella abortus; 3. Brucella melitensis; 4. Brucella suis; 5. Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei); 6. Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei); 7. Clostridium argentinense (dříve známo jako Clostridium botulinum typu G), kmeny produkující botulinový neurotoxin; 8. Clostridium baratii, kmeny produkující botulinový neurotoxin; 9. Clostridium botulinum; 10. Clostridium butyricum, kmeny produkující botulinový neurotoxin; 11. Coxiella burnetii; 12. Escherichia coli - kmeny produkující shiga toxin (STEC) vyvolávající průjmy, hemoragické průjmy a hemolyticko-uremický syndrom u lidí; 13. Francisella tularensis; 14. Chlamydia psittaci (Chlamydophila psittaci); 15. Mycoplasma mycoides subsp. mycoides SC (small colony); 16. Mycoplasma capricolum subsp. capripneumoniae (kmen F38); 17. Rickettsia prowazekii; 18. Salmonella typhi (Salmonella enterica subsp. enterica sérovar Typhi); 19. Shigella dysenteriae Typ 1; 20. Vibrio cholerae; 21. Yersinia pestis. 2. Patogeny rostlin 2.1. Viry 1. andský latentní tymovir bramboru (Andean potato latent virus); 2. viroid vřetenovitosti hlíz bramboru (Potato spindle tuber viroid). 2.2. Houby 1. Cochliobolus miyabeanus (Helminthosporium oryzae); 2. Magnaporthe grisea (Pyricularia grisea, syn. Pyricularia oryzae); 3. Microcyclus ulei (syn. Dothidella ulei). 3. Toxiny a jejich podjednotky 1. abrin; 2. aflatoxiny; 3. botulinové toxiny; 4. conotoxiny; 5. choleratoxin; 6. microcystiny (cyanginosiny); 7. modeccin; 8. ricin; 9. saxitoxin a neosaxitoxin; 10. shiga toxin, shiga toxiny 1 a 2 (verotoxiny) a proteiny podobné shiga toxinu, které inaktivují ribozomy; 11. tetrodotoxin; 12. toxiny Clostridium perfringens (alfa, beta 1, beta 2, epsilon a jota); 13. Staphylococcus aureus enterotoxiny, hemolysin alfa toxin, a toxin syndromu toxického šoku (dříve znám jako Staphylococcus enterotoxin F); 14. trichothecenové toxiny; 15. viscumin (Viscum Album Lectin 1); 16. volkensin. 4. Genetické elementy a geneticky modifikované organismy 4.1. Genetické elementy, které obsahují sekvence nukleových kyselin související s patogenitou organismů uvedených v bodech 1 a 2. 4.2. Genetické elementy, které obsahují sekvence nukleových kyselin kódující některý z toxinů uvedených v bodě 3 nebo kódující podjednotky toxinů uvedených v bodě 3. 4.3. Geneticky modifikované organismy, které obsahují sekvence nukleových kyselin související s patogenitou organismů uvedených v bodech 1 a 2. 4.4. Geneticky modifikované organismy, které obsahují sekvence nukleových kyselin kódující některý z toxinů uvedených v bodě 3 nebo kódující podjednotky toxinů uvedených v bodě 3. 4.5. De novo chemicky syntetizovaný genetický materiál a uměle vytvořené organismy, které obsahují sekvence nukleových kyselin související s patogenitou organismů uvedených v bodech 1 a 2. 4.6. De novo chemicky syntetizovaný genetický materiál a uměle vytvořené organismy, které obsahují sekvence nukleových kyselin kódující některý z toxinů uvedených v bodě 3 nebo kódující podjednotky toxinů uvedených v bodě 3. Vysvětlivky: 1) Mikroorganismy uvedené v bodě 1.2. 12. zahrnují kmeny séroskupin O26, O45, O91, O103, O104, O111, O113, O121, O145, O157 a další, produkující shiga toxiny nebo nesoucí geny kódující jejich produkci. Označení „shigatoxigenní kmeny Escherichia coli (STEC)“ je ekvivalentní k označení „verotoxigenní kmeny Escherichia coli (VTEC)“. 2) Pravidla pro nakládání s toxiny se nevztahují na botulinové toxiny (bod 3. 3.) nebo conotoxiny (bod 3. 4.) obsažené v léčivých přípravcích registrovaných podle zákona o léčivech. 3) Genetické elementy zahrnují chromozomy, genomy, plasmidy, transpozony a vektory, ať již geneticky modifikované nebo nikoliv, nebo chemicky syntetizované zcela nebo zčásti. Sekvence nukleových kyselin související s patogenitou organismů uvedených v bodech 1 a 2 představují jakoukoli sekvenci specifickou pro některý z výše uvedených mikroorganismů, která: a) jako taková nebo prostřednictvím svých transkripčních nebo translačních produktů představuje významné nebezpečí pro zdraví osob, zvířat nebo rostlin, nebo b) je známa tím, že u daného mikroorganismu nebo u jakéhokoli jiného organismu, do kterého může být vložena nebo jinak integrována, zvyšuje jeho schopnost způsobit vážné poškození zdraví osob, zvířat nebo rostlin. 4) U mikroorganismů uvedených v bodě 3. 10. se „genetické elementy a geneticky modifikované organismy“ podle bodu 4 vztahují pouze na sekvence nukleové kyseliny, které kódují shiga toxiny (verotoxiny) a proteiny podobné shiga toxinu, které inaktivují ribozomy, nebo jejich podjednotky.“. 11. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Seznam rizikových biologických agens a toxinů [K § 17 odst. 5 zákona] I. Lidské a živočišné patogeny I. I Viry 1. virus australské encefalitidy (Murray Valley encephalitis virus); 2. virus Dobrava-Belgrade; 3. virus encefalitidy St. Louis (St. Louis encephalitis virus); 4. virus Guanarito; 5. virus Hendra (Equine morbilli virus); 6. virus choroby Kyasanurského lesa (Kyasanur forest disease virus); 7. virus Chapare; 8. virus Choclo; 9. virus klíšťové encefalitidy, virus ruské jaro-letní encefalitidy (Tick-borne encephalitis virus, Russian Spring-Summer encephalitis virus); 10. virus Laguna Negra; 11. virus Nipah; 12. virus Oropouche; 13. virus Omské hemoragické horečky (Omsk hemorrhagic fever virus); 14. virus Powassan; 15. virus Rocio; 16. virus Sabiá; 17. virus Seoul; 18. virus vrtivky (Louping ill virus); 19. virus západonilské horečky (West Nile virus). I. II Bakterie 1. Clostridium perfringens - kmeny produkující epsilon toxin; 2. Clostridium tetani; 3. Legionella pneumophila; 4. Mycobacterium bovis (s výjimkou kmene BCG); 5. Mycobacterium tuberculosis (multirezistentní kmeny); 6. Yersinia pseudotuberculosis. I. III Houby 1. Coccidioides immitis; 2. Coccidioides posadasii. II. Patogeny rostlin II. I Bakterie 1. Xanthomonas albilineans; 2. Xanthomonas axonopodis pv. citri (Xanthomonas campestris pv. citri); 3. Xanthomonas oryzae pv. oryzae (Pseudomonas campestris pv. oryzae); 4. Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Corynebacterium michiganensis subsp. sepedonicum nebo Corynebacterium sepedonicum); 5. Ralstonia solanacearum, odrůda 3, biovar 2. II. II Houby 1. Colletotrichum kahawae (Colletotrichum coffeanum var. virulans); 2. Puccinia graminis ssp. graminis var. graminis / Puccinia graminis ssp. graminis var. stakmanii (Puccinia graminis [syn. Puccinia graminis f. sp. tritici]); 3. Puccinia striiformis (syn. Puccinia glumarum); 4. Peronosclerospora philippinensis (Peronosclerospora sacchari); 5. Sclerophthora rayssiae var. zeae; 6. Synchytrium endobioticum; 7. Tilletia indica; 8. Thecaphora solani. III. Toxiny a jejich podjednotky 1. Tetanotoxin. IV. Genetické elementy a geneticky modifikované organismy 1. Genetické elementy, které obsahují sekvence nukleových kyselin související s patogenitou organismů uvedených v bodech I a II. 2. Genetické elementy, které obsahují sekvence nukleových kyselin kódující některý z toxinů uvedených v bodě III nebo kódující podjednotky toxinů uvedených v bodě III. 3. Geneticky modifikované organismy, které obsahují sekvence nukleových kyselin související s patogenitou organismů uvedených v bodech I a II. 4. Geneticky modifikované organismy, které obsahují sekvence nukleových kyselin kódující některý z toxinů uvedených v bodě III nebo kódující podjednotky toxinů uvedených v bodě III. 5. De novo chemicky syntetizovaný genetický materiál a uměle vytvořené organismy, které obsahují sekvence nukleových kyselin související s patogenitou organismů uvedených v bodech I a II. 6. De novo chemicky syntetizovaný genetický materiál a uměle vytvořené organismy, které obsahují sekvence nukleových kyselin kódující některý z toxinů uvedených v bodě III nebo kódující podjednotky toxinů uvedených v bodě III. Vysvětlivky: Genetické elementy zahrnují chromozomy, genomy, plasmidy, transpozony a vektory, ať již geneticky modifikované nebo nikoliv, nebo chemicky syntetizované zcela nebo zčásti. Sekvence nukleových kyselin související s patogenitou organismů uvedených v bodech I a II představují jakoukoli sekvenci specifickou pro některý z výše uvedených mikroorganismů, která: a) jako taková nebo prostřednictvím svých transkripčních nebo translačních produktů představuje významné nebezpečí pro zdraví osob, zvířat nebo rostlin, nebo b) je známa tím, že u daného mikroorganismu nebo u jakéhokoli jiného organismu, do kterého může být vložena nebo jinak integrována, zvyšuje jeho schopnost způsobit vážné poškození zdraví osob, zvířat nebo rostlin.“. 12. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Vzor Evidenční list 351kB “. 13. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Deklarace o vysoce rizikových a rizikových biologických agens a toxinech, o pracovištích, kde se s nimi nakládá Formulář č. 1 - Základní deklarační formulář 426kB Formulář č. 2 - Pracoviště, kde se deklarovaná činnost provádí 915kB “. 14. Příloha č. 5 zní: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Žádost o povolení k nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny Formulář č. 1 - Základní formulář žádosti 472kB Formulář č. 2 - Vybavení pracoviště, kde se bude s povolenými vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny nakládat 472kB “. 15. Příloha č. 6 zní: „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Oznámení vstupu vysoce rizikových a rizikových biologických agens nebo toxinů na území České republiky nebo jejich opuštění území České republiky 763kB “. 16. Příloha č. 7 zní: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Ohlášení nakládání s rizikovými biologickými agens nebo toxiny 771kB “. 17. Příloha č. 8 zní: „Příloha č. 8 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Ohlášení instalace nového technického a technologického laboratorního a výrobního vybavení 686kB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Předsedkyně: Ing. Drábová, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 69/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 69/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatkové dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o změně Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o úpravě některých společných otázek spojených s výstavbou a provozem nádrže v údolí potoka Flöha u Rauschenbachu ze dne 9. prosince 1961 Vyhlášeno 14. 11. 2017, částka 36/2017 * Článek 1 - Změny Dohody * Článek 2 - Vstup v platnost 69 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. srpna 2017 byla v Praze podepsána Dodatková dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o změně Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o úpravě některých společných otázek spojených s výstavbou a provozem nádrže v údolí potoka Flöha u Rauschenbachu ze dne 9. prosince 19611). Dodatková dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 2 dnem podpisu. České znění Dodatkové dohody se vyhlašuje současně. Dodatková dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o změně Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o úpravě některých společných otázek spojených s výstavbou a provozem nádrže v údolí potoka Flöha u Rauschenbachu ze dne 9. prosince 1961 Vláda České republiky a vláda Spolkové republiky Německo projevujíce přání pokračovat v úzké spolupráci v rámci Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství ze dne 12. prosince 1995, beroucí na zřetel Dohodu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o úpravě některých společných otázek spojených s výstavbou a provozem nádrže v údolí potoka Flöha u Rauschenbachu ze dne 9. prosince 1961 (dále jen „Dohoda“) se dohodly takto: Článek 1 Změny Dohody (1) V článku 1 odstavec 1 Dohody se nahrazuje údaj „až po kótu 598,95 m NN, která odpovídá kótě 599,30 m nad mořem Jaderským“ údajem „až do kóty 598,95 m NN, odpovídající kótě 598,83 m podle Baltského výškového systému po vyrovnání (nulový bod v Kronštadtu)“. (2) V článku 1 odstavec 2 Dohody se nahrazuje údaj „do kóty 599,95 m NN“ údajem „až do kóty 600,10 m NN, odpovídající kótě 599,98 m podle Baltského výškového systému po vyrovnání (nulový bod v Kronštadtu)“. (3) V článku 4 odstavec 1 Dohody se za údaj „do kóty 598,95 m NN“ doplní text „odpovídající kótě 598,83 m podle Baltského výškového systému po vyrovnání (nulový bod v Kronštadtu)“. (4) V článku 5 odstavec 1 písmena a, c, d Dohody se příslušný údaj „na kótě 599,95 m NN“ nahrazuje údajem „na kótě 600,10 m NN, odpovídající kótě 599,98 m podle Baltského výškového systému po vyrovnání (nulový bod v Kronštadtu)“. Článek 2 Vstup v platnost Tato dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu. Dáno v Praze dne 9. srpna 2017 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky Ing. Berenika Peštová, Ph.D., v. r. náměstkyně ministra životního prostředí Za vládu Spolkové republiky Německo Christiana Markert v. r. rada Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v České republice 1) Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o úpravě některých společných otázek spojených s výstavbou a provozem nádrže v údolí potoka Flöha u Rauschenbachu, podepsaná v Praze dne 9. prosince 1961, byla vyhlášena pod č. 68/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 68/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 68/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o úpravě některých společných otázek spojených s výstavbou a provozem nádrže v údolí potoka Flöha u Rauschenbachu Vyhlášeno 14. 11. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 12. 1961, částka 36/2017 * Článek 1 - /1/ Československá socialistická republika, aby umožnila Německé demokratické republice vybudování nádrže v údolí potoka Flöha u Rauschenbachu, souhlasí se zaplavováním části československého státního území v povodí potoků Flájského a Pstružného v katastru * Článek 2 - Československá socialistická republika zajistí Německé demokratické republice využití odtoků Flájského potoka a jeho přítoků mezi přehradou Fláje a státními hranicemi a nebude povolovat žádné odběry vody bez příslušného projednání s Německou demokratickou * Článek 3 - /1/ Vybudováním a provozem nádrže se nesmí změnit dosavadní průběh hraniční čáry. * Článek 4 - /1/ V prostoru nádrže do kóty 598,95 m NN a na zaplavovaném území potoků Bystrý, Flájský a Pstružný nesmí být na československém státním území uskladňovány předměty ani budována zařízení, jejichž odplavením za velké vody by mohlo dojít k poruchám v provozu * Článek 5 - /1/ Německá demokratická republika uhradí Československé socialistické republice: * Článek 6 - Příslušné orgány Německé demokratické republiky vypracují a projednají s příslušnými československými orgány provozní řád nádrže a všechny jeho změny. Tyto orgány se rovněž dohodnou o způsobu hlášení velkých vod na Flájském potoce. * Článek 7 - Smluvní strany si vzájemně sdělí orgány, pověřené prováděním této dohody. * Článek 8 - Peněžní platby vyplývající z provádění této dohody budou prováděny podle platné v té době úmluvy o platebním styku mezi oběma smluvními stranami. Německá demokratická republika provede převod těchto plateb do Československé socialistické republiky do jedno * Článek 9 - /1/ Tato dohoda se uzavírá na dobu padesáti let. * Článek 10 - Tato dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 12. 1961 68 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. prosince 1961 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o úpravě některých společných otázek spojených s výstavbou a provozem nádrže v údolí potoka Flöha u Rauschenbachu. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 10 dnem podpisu. České znění Dohody se vyhlašuje současně. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o úpravě některých společných otázek spojených s výstavbou a provozem nádrže v údolí potoka Flöha u Rauschenbachu Vláda Československé socialistické republiky a vláda Německé demokratické republiky, vedeny přáním upravit v duchu úzké spolupráce socialistických států některé společné otázky, spojené s výstavbou a provozem nádrže v údolí potoka Flöha u Rauschenbachu, okres Brand-Erbisdorf v Německé demokratické republice, rozhodly se uzavřít tuto dohodu. Za tím účelem jmenovaly svými zmocněnci vláda Československé socialistické republiky inž. Jaroslava Starcha, vedoucího odboru ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, vláda Německé demokratické republiky Klause Heyma, náměstka vedoucího Úřadu pro vodní hospodářství, kteří vyměnivše si své plné moci, jež byly shledány v dobré a náležité formě, dohodli se takto: Článek 1 /1/ Československá socialistická republika, aby umožnila Německé demokratické republice vybudování nádrže v údolí potoka Flöha u Rauschenbachu, souhlasí se zaplavováním části československého státního území v povodí potoků Flájského a Pstružného v katastru obce Český Jiřetín, okres Most, až po kótu 598,95 m NN, která odpovídá kótě 599,30 m nad mořem Jaderským. /2/ Československá socialistická republika souhlasí s ovlivněním československého státního území do kóty 599,95 m NN, které vznikne provozem nádrže. Článek 2 Československá socialistická republika zajistí Německé demokratické republice využití odtoků Flájského potoka a jeho přítoků mezi přehradou Fláje a státními hranicemi a nebude povolovat žádné odběry vody bez příslušného projednání s Německou demokratickou republikou. Článek 3 /1/ Vybudováním a provozem nádrže se nesmí změnit dosavadní průběh hraniční čáry. /2/ Vybudováním a provozem nádrže dojde ke změně povahy hraniční čáry a to tak, že dosud pohyblivá hraniční čára, probíhající středem koryt potoků Flájského a Pstružného, se změní na pevnou v oblasti zaplavení a ovlivnění území, vymezeného v článku 1. /3/ Německá demokratická republika učiní vlastním nákladem všechna nutná opatření, aby v oblasti zaplavení a ovlivnění části československého státního území byl zřetelně vyznačen průběh hraniční čáry. Způsob vyznačení pevné hraniční čáry v terénu a její zakotvení v hraničních dokumentech dohodnou příslušné orgány obou smluvních stran. /4/ Německá demokratická republika bude vlastním nákladem udržovat hraniční znaky v oblasti zátopy a podmáčení v řádném stavu. /5/ Německá demokratická republika provede k zajištění průběhu hraniční čáry v potocích Flájském a Pstružném v úsecích přilehlých k nejvyšší hladině vody v nádrži vlastním nákladem zpevnění břehů obou jmenovaných potoků a bude je udržovat. Článek 4 /1/ V prostoru nádrže do kóty 598,95 m NN a na zaplavovaném území potoků Bystrý, Flájský a Pstružný nesmí být na československém státním území uskladňovány předměty ani budována zařízení, jejichž odplavením za velké vody by mohlo dojít k poruchám v provozu nebo poškození zařízení nádrže. /2/ Československá socialistická republika zajistí Německé demokratické republice, aby v povodí Flájského potoka mezi přehradou Fláje a státními hranicemi nebylo povolováno vypouštění odpadních vod z nových zdrojů, aniž by bylo vybudováno příslušné čistící zařízení. Způsob čistění bude odsouhlasen příslušnými orgány obou smluvních stran. /3/ Československá socialistická republika umožní na svém státním území vybudování vodoměrných stanic, potřebných k řádnému hospodaření s vodou v nádrži. Tyto stanice budou zřízeny a provozovány podle dohody příslušných orgánů obou smluvních stran a na náklad Německé demokratické republiky. /4/ Prostor nádrže může být využíván pro účely rekreace, osobní vodní dopravy, sportu a rybaření jen po vzájemné dohodě. Článek 5 /1/ Německá demokratická republika uhradí Československé socialistické republice: a/ jednou pro vždy škody na zatopených a podmáčených pozemcích do vrstevnice na kótě 599,95 m NN, b/ jednou pro vždy škody, které mohou vzniknout na třech budovách v obci Český Jiřetín, ležících v blízkosti hladiny nejvyšší vody v nádrži, c/ škody způsobené provozem nádrže na pozemcích, kulturách, objektech a zařízeních nad vrstevnicí na kótě 599,95 m NN, d/ náklady na vytýčení vrstevnice na kótě 599,95 m NN, jakož i náklady na trvalé vyznačení této vrstevnice, e/ náklady na udržování a regulační práce, jakož i jiné výlohy, které vzniknou výstavbou nebo provozem nádrže. /2/ Německá demokratická republika zřídí na vlastní náklad náhradní příjezdní cestu na pozemky ležící na československém státním území při nádrži. Článek 6 Příslušné orgány Německé demokratické republiky vypracují a projednají s příslušnými československými orgány provozní řád nádrže a všechny jeho změny. Tyto orgány se rovněž dohodnou o způsobu hlášení velkých vod na Flájském potoce. Článek 7 Smluvní strany si vzájemně sdělí orgány, pověřené prováděním této dohody. Článek 8 Peněžní platby vyplývající z provádění této dohody budou prováděny podle platné v té době úmluvy o platebním styku mezi oběma smluvními stranami. Německá demokratická republika provede převod těchto plateb do Československé socialistické republiky do jednoho roku poté, kdy Československá socialistická republika předloží doklady o odškodnění nebo o nákladech, které mají být vyúčtovány podle článku 4 odst. 3 a článku 5 odst. 1 této dohody. Článek 9 /1/ Tato dohoda se uzavírá na dobu padesáti let. /2/ Platnost dohody se prodlužuje na dalších deset let, jestliže nebude písemně šest měsíců před ukončením právě probíhajícího období vypovězena. /3/ Změny a doplňky této dohody musí být provedeny písemně na základě dohody obou smluvních stran. Článek 10 Tato dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu. Tato dohoda byla sepsána v Praze dne 9. prosince 1961 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, při čemž obě znění mají stejnou platnost. Na důkaz toho zmocněnci obou smluvních stran dohodu podepsali a opatřili ji pečetěmi. Za vládu Československé socialistické republiky Ing. Jaroslav Starch v. r. vedoucí odboru Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství Za vládu Německé demokratické republiky Klaus Heym v. r. náměstek vedoucího Úřadu pro vodní hospodářství
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 67/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 67/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatku k Technické dohodě k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz Vyhlášeno 14. 11. 2017, částka 36/2017 67 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 9. října 2017 a 18. října 2017 byl sjednán Dodatek k Technické dohodě k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz1). Dodatek vstupuje v platnost dne 1. prosince 2017. Polské znění polské nóty a její překlad do českého jazyka a české znění české nóty, jež tvoří Dodatek, se vyhlašují současně. PŘEKLAD DK.3301.17.2017/1 Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má čest navrhnout následující změny Technické dohody uzavřené v souladu s Dohodou mezi vládou Polské republiky a vládou České republiky o vzájemném zastupování ve vízových záležitostech podepsanou 21. listopadu 2013 v Praze. Článek 1 se mění vložením odstavce 3: „Česká republika bude zastupovat Polskou republiku při posuzování žádostí o víza a při vydávání víz v konzulárním obvodu Velvyslanectví České republiky v Bagdádu (Irácká republika) držitelům diplomatických a služebním pasů v maximálním množství 10 (deseti) žádostí o víza přijatých měsíčně v tomto konzulárním obvodě.“ V článku 5 se mění znění odstavce 3: „Zastupující česká diplomatická mise v Ulánbátaru a v Bagdádu bude přijímat doklady v češtině, angličtině nebo v místním jazyce.“ Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky navrhuje, aby v případě, že Ministerstvo zahraničních věcí České republiky bude s výše uvedenými změnami souhlasit, tvořily tato verbální nóta a odpovědní nóta Ministerstva zahraničních věcí České republiky změnu Technické dohody uzavřené v souladu s Dohodou mezi vládou Polské republiky a vládou České republiky o vzájemném zastupování ve vízových záležitostech podepsanou 21. listopadu 2013 v Praze. Tato změna vstoupí v platnost 1. prosince 2017. Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky svou nejhlubší úctou. Varšava, 9. října 2017 (razítko) Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Praha č.j.: 311294/2017-VO Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Polské republiky a má čest potvrdit přijetí verbální nóty č. DK.3301.17.2017/1 z 9. října 2017, která zní následovně: „Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má čest navrhnout následující změny Technické dohody uzavřené v souladu s Dohodou mezi vládou Polské republiky a vládou České republiky o vzájemném zastupování ve vízových záležitostech podepsanou 21. listopadu 2013 v Praze. Článek 1 se mění vložením odstavce 3: „Česká republika bude zastupovat Polskou republiku při posuzování žádostí o víza a při vydávání víz v konzulárním obvodu Velvyslanectví České republiky v Bagdádu (Irácká republika) držitelům diplomatických a služebních pasů v maximálním množství 10 (deseti) žádostí o víza přijatých měsíčně v tomto konzulárním obvodě V článku 5 se mění znění odstavce 3: „Zastupující česká diplomatická mise v Ulánbátaru a v Bagdádu bude přijímat doklady v češtině, angličtině nebo v místním jazyce.“ Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky navrhuje, aby v případě, že Ministerstvo zahraničních věcí České republiky bude s výše uvedenými změnami souhlasit, tvořily tato verbální nóta a odpovědní nóta Ministerstva zahraničních věcí České republiky změnu Technické dohody uzavřené v souladu s Dohodou mezi vládou Polské republiky a vládou České republiky o vzájemném zastupování ve vízových záležitostech podepsanou 21. listopadu 2013 v Praze. Tato změna vstoupí v platnost 1. prosince 2017. Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky svou nejhlubší úctou.“ Ministerstvo zahraničních věcí České republiky má čest sdělit, že se výše uvedenou verbální nótou a touto verbální nótou zakládá Dodatek k Technické dohodě k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz podepsané v Praze dne 21. listopadu 2013. Tento dodatek vstupuje v platnost 1. prosince 2017. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky o své nejhlubší úctě. Praha 18. říjen 2017 Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky Varšava 1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz, podepsaná v Praze dne 21. listopadu 2013, byla vyhlášena pod č. 4/2014 Sb. m. s. Technická dohoda k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz, sjednaná výměnou nót ze dne 17. prosince 2013 a 19. prosince 2013, byla vyhlášena pod č. 5/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 378/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 378/2017 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 14. 11. 2017, částka 132/2017 378 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 6. listopadu 2017 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že byly u něj uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2017 uzavřená dne 13. 6. 2017 mezi smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy a Asociací textilního - oděvního - kožedělného průmyslu. 2. Dodatek č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2017 - 2020, uzavřený dne 27. 6. 2017 mezi smluvními stranami Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky. 3. Kolektivní smlouva vyššího stupně na období od 1. 1. 2018 - 31. 12. 2022, uzavřená dne 17. 10. 2017 mezi smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu a Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Vyhláška č. 377/2017 Sb.	Vyhláška č. 377/2017 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 650. výročí vysvěcení kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta Vyhlášeno 14. 11. 2017, datum účinnosti 29. 11. 2017, částka 132/2017 * § 1 - (1) Dnem 29. listopadu 2017 se k 650. výročí vysvěcení kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je vyobrazena klenba kaple sv. Václava. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ se nachází v dolní části mincovního pole. Značka České mincovny tvořená písmeny * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 29. listopadu 2017. k vyhlášce č. 377/2017 Sb. Aktuální znění od 29. 11. 2017 377 VYHLÁŠKA ze dne 2. listopadu 2017 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 650. výročí vysvěcení kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 29. listopadu 2017 se k 650. výročí vysvěcení kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,25 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně dvousetkoruny je vyobrazena klenba kaple sv. Václava. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ se nachází v dolní části mincovního pole. Značka České mincovny tvořená písmeny „Č“ a „M“ je umístěna v horní části mincovního pole. (2) Na rubové straně dvousetkoruny je v popředí ztvárněna socha sv. Václava a v pozadí stěna kaple sv. Václava osázená polodrahokamy. Po obvodu mince je v neuzavřeném opisu text „VYSVĚCENÍ KAPLE SV. VÁCLAVA V KATEDRÁLE SV. VÍTA“. Při pravém okraji dvousetkoruny jsou ve dvou řádcích letopočty „1367“ a „2017“. Iniciály autoraautora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen „F“ a „Z“, jsou umístěny v dolní části mincovního pole. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 29. listopadu 2017. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 377/2017 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny k 650. výročí vysvěcení kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta (lícní a rubová strana) 72kB 85kB
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 66/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 66/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru Vyhlášeno 13. 11. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 12. 2017, částka 35/2017 * Článek 1 - Účel * Článek 2 - Prováděcí orgány * Článek 3 - Principy spolupráce * Článek 4 - Právní postavení * Článek 5 - Ochrana osobních údajů * Článek 6 - Nároky třetích stran * Článek 7 - Řešení sporů * Článek 8 - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 12. 2017 66 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. února 2017 byla v Bruselu podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 13. října 2017. Smlouva vstupuje v platnost na základě svého článku 8 odst. 1 dne 1. prosince 2017. České znění Smlouvy se vyhlašuje současně. SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SLOVENSKOU REPUBLIKOU O SPOLUPRÁCI PŘI VZÁJEMNÉ OCHRANĚ VZDUŠNÉHO PROSTORU Preambule Česká republika a Slovenská republika (dále jen „smluvní strany“), přejíce si prohlubovat bilaterální spolupráci v oblastí obrany, potvrzujíce své závazky vyplývající z členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy, vycházejíce ze Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci, podepsané v Bratislavě dne 23. listopadu 1992, berouce na vědomí Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o rozvoji spolupráce v oblasti obrany, podepsanou v Ostravě dne 20. září 2013 a Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci v oblasti zabezpečení vojenského letového provozu, podepsanou v Píšťanech dne 14. prosince 2011, respektujíce Úmluvu o mezinárodním civilním letectví, podepsanou v Chicagu dne 7. prosince 1944, se dohodly následovně: Článek 1 Účel Účelem této Smlouvy je vymezení základních podmínek při vzájemné ochraně vzdušného prostoru smluvních stran v případech: 1. kdy tato ochrana není zajišťována v rámci systému mezinárodní organizace, jíž jsou obě smluvní strany členem, 2. dočasné neschopnosti jedné smluvní strany zajišťovat ochranu svého vzdušného prostoru. Článek 2 Prováděcí orgány Orgány smluvních stran, které budou provádět tuto Smlouvu, jsou: v České republice: Ministerstvo obrany České republiky, ve Slovenské republice: Ministerstvo obrany Slovenské republiky. Článek 3 Principy spolupráce 1) Na žádost jedné smluvní strany (dále jen „žádající strana”) může druhá smluvní strana (dále jen „poskytující strana”) poskytnout vojenskou techniku svých ozbrojených sil včetně příslušníků svých ozbrojených sil, kteří jsou k použití této techniky nezbytní, (dále jen „technika”) k zasahování proti objektu, který se pohybuje ve vzdušném prostoru žádající strany v rozporu s jejím právním řádem (dále jen „narušitel vzdušného prostoru”). 2) Zasahování proti narušiteli vzdušného prostoru zahrnuje použití prostředků schopných ovlivnit let narušitele vzdušného prostoru prostřednictvím působení fyzikálních sil (dále jen „zbraně”). 3) Způsob vyžádání techniky bude dohodnut mezi prováděcími orgány. 4) Technika poskytující strany bude během zasahování proti narušiteli vzdušného prostoru pod národním velením žádající strany. 5) Náklady související se zásahem proti narušiteli vzdušného prostoru ponese žádající strana. Podrobnosti budou dohodnuty mezi prováděcími orgány. 6) Vyslání techniky poskytující strany na území žádající strany, jakož i rozmístění ozbrojených sil poskytující strany na území žádající strany při provádění této Smlouvy je možné výhradně na základě souhlasu obou smluvních stran a po splnění podmínek stanovených v jejich právních řádech. Článek 4 Právní postavení 1) Smluvní strany potvrzují, že právní postavení příslušníků ozbrojených sil poskytující strany se bude řídit ustanoveními Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil, sjednané v Londýně dne 19. června 1951, není-li touto Smlouvou stanoveno jinak. 2) Použití zbraní podle článku 3 odst. 2 Smlouvy příslušníky ozbrojených sil poskytující strany je smluvními stranami povoleno v rámci výkonu jejich služebních povinností na pokyn žádající strany. Případné trestné činytrestné činy příslušníků ozbrojených sil poskytující strany vyplývající z takového jednání nebo opomenutí budou řešeny ve výlučné trestní jurisdikci poskytující strany. 3) Za náhradu škody způsobenou příslušníkem ozbrojených sil poskytující strany v souvislosti se zasahováním proti narušiteli vzdušného prostoru odpovídá v plném rozsahu žádající strana. Článek 5 Ochrana osobních údajů Smluvní strany se zavazují nezveřejňovat osobní údajeosobní údaje příslušníků ozbrojených sil obou smluvních stran a dalších osob jednajících za kteroukoli ze smluvních stran, které se budou podílet na zasahování proti narušiteli vzdušného prostoru v souladu s touto Smlouvou, a tyto údaje nesdělovat třetí straně bez předchozího souhlasu druhé smluvní strany. Článek 6 Nároky třetích stran 1) Nároky třetích stran uplatněné v souvislosti s použitím zbraní podle článku 3 odst. 2 této Smlouvy bude vypořádávat žádající strana. 2) Smluvní strany budou úzce spolupracovat při vypořádání nároků třetích stran uplatněných v souvislosti s použitím zbraní podle článku 3 odst. 2 této Smlouvy. Článek 7 Řešení sporů Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu a provádění této Smlouvy budou řešeny výhradně jednáním. Článek 8 Závěrečná ustanovení 1) Tato Smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni výměny ratifikačních listin. 2) Tato Smlouva se sjednává na dobu neurčitou a může být kdykoli písemnou formou změněna či doplněna na základě vzájemné dohody smluvních stran. 3) Tuto Smlouvu může každá ze smluvních stran písemně vypovědět. Platnost Smlouvy skončí šest měsíců po dni doručení výpovědi druhé smluvní straně. Smluvní strany v případě ukončení platnosti této Smlouvy splní závazky vzniklé v době její platnosti obsažené v článcích 5 (Ochrana osobních údajůosobních údajů) a 6 (Nároky třetích stran). Dáno v Bruselu dne 15. února 2017 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za Českou republiku MgA. Martin Stropnický v, r. ministr obrany Za Slovenskou republiku Peter Gajdoš v. r. ministr obrany
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 65/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 65/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a Kabinetem ministrů Ukrajiny o vědeckotechnické spolupráci Vyhlášeno 13. 11. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 6. 2017, částka 35/2017 * ČLÁNEK I - V souladu s touto Dohodou a s platnými právními předpisy svých států budou Strany podporovat spolupráci v oblasti vědy a techniky na základě rovnosti a vzájemných výhod. * ČLÁNEK II - Strany budou podporovat vytváření kontaktů mezi institucemi obou států v oblasti vědy a techniky, vytváření a provádění programů, projektů a dalších forem vědecké a technické spolupráce mezi veřejnými institucemi, výzkumnými ústavy, vysokými školami a univ * ČLÁNEK III - 1. Spolupráce bude mít následující formy: * ČLÁNEK IV - 1. Ochrana práv duševního vlastnictví se bude řídit platnými právními předpisy obou států a mezinárodními smlouvami, kterými jsou obě Strany vázány. * ČLÁNEK V - 1. K dosažení cílů stanovených v této Dohodě vytvoří Strany Společnou komisi pro vědeckotechnickou spolupráci, jejímiž úkoly bude: * ČLÁNEK VI - Tato Dohoda může být změněna nebo doplněna po vzájemné dohodě Stran formou Protokolů, které budou nedílnou součástí této Dohody. * ČLÁNEK VII - Orgány odpovědnými za provádění této Dohody jsou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Státní výbor Ukrajiny pro otázky vědy, inovace a informatizace. * ČLÁNEK VIII - Spory týkající se výkladu nebo provádění této Dohody budou řešeny jednáním Stran. * ČLÁNEK IX - 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem pozdější diplomatické nóty oznamující, že Dohoda byla schválena v souladu s právními postupy každého státu. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 6. 2017 65 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. prosince 2011 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a Kabinetem ministrů Ukrajiny o vědeckotechnické spolupráci. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku IX odst. 1 dne 22. června 2017. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA mezi vládou České republiky a Kabinetem ministrů Ukrajiny o vědeckotechnické spolupráci Vláda České republiky a Kabinet ministrů Ukrajiny (dále jen „Strany“); přejíce si rozvíjet spolupráci v oblasti vědy a techniky, posilovat přátelské vztahy a vzájemné porozumění mezi oběma národy, jakož i podporovat vědecký a technický pokrok pro vzájemný prospěch obou států; uznávajíce, že vědeckotechnická spolupráce je upevňujícím a důležitým článkem oboustranných vztahů; se dohodly takto: ČLÁNEK I V souladu s touto Dohodou a s platnými právními předpisy svých států budou Strany podporovat spolupráci v oblasti vědy a techniky na základě rovnosti a vzájemných výhod. ČLÁNEK II Strany budou podporovat vytváření kontaktů mezi institucemi obou států v oblasti vědy a techniky, vytváření a provádění programů, projektů a dalších forem vědecké a technické spolupráce mezi veřejnými institucemi, výzkumnými ústavy, vysokými školami a univerzitami, státními a soukromými firmami, jakož i dalšími právnickými osobami obou států, které budou předmětem dalších dohod, jež budou uzavřeny Stranami. ČLÁNEK III 1. Spolupráce bude mít následující formy: a) rozvíjení vědeckotechnického výzkumu s možnou výměnou výzkumného zařízení a materiálů; b) výměna vědců, výzkumných pracovníků, expertů a techniků pro rozvoj programů a projektů vědeckotechnické spolupráce; c) organizace a pořádání společných seminářů a konferencí; d) výměna vědeckých a technických informací; e) jakékoliv další formy vědeckotechnické spolupráce, které budou dohodnuty Stranami. 2. Finanční podmínky spolupráce a provádění společných projektů budou určeny Stranami pro každý jednotlivý případ v souladu s platnými právními předpisy států Stran. ČLÁNEK IV 1. Ochrana práv duševního vlastnictví se bude řídit platnými právními předpisy obou států a mezinárodními smlouvami, kterými jsou obě Strany vázány. 2. Vědecké a technické informace nemající povahu vlastnictví a získané ze spolupráce podle této Dohody nebudou sděleny třetí straně bez předchozího písemného souhlasu obou Stran a spolupracujících organizací, pokud se Strany a spolupracující organizace písemně nedohodnou jinak v souladu s právními předpisy států Stran. ČLÁNEK V 1. K dosažení cílů stanovených v této Dohodě vytvoří Strany Společnou komisi pro vědeckotechnickou spolupráci, jejímiž úkoly bude: a) vyjednávat a schvalovat doporučení na podporu příznivých podmínek pro vědeckotechnickou spolupráci; b) hodnotit a stanovovat prioritní oblasti vědeckotechnické spolupráce; c) vyhodnocovat obecné podmínky bilaterální vědeckotechnické spolupráce a vypracovávat doporučení pro zvýšení její efektivity. 2. Společná komise se bude scházet střídavě v každém z obou států v termínech, které budou stanoveny diplomatickou cestou, jak uznají za vhodné orgány odpovědné za provádění této Dohody. 3. Společná komise může ustanovit, kdykoli to bude nezbytné, pracovní skupiny pro specifické oblasti spolupráce, stejně jako jmenovat experty pro zkoumání a diskutování specifických otázek a pro vypracování vhodných doporučení. ČLÁNEK VI Tato Dohoda může být změněna nebo doplněna po vzájemné dohodě Stran formou Protokolů, které budou nedílnou součástí této Dohody. ČLÁNEK VII Orgány odpovědnými za provádění této Dohody jsou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Státní výbor Ukrajiny pro otázky vědy, inovace a informatizace. ČLÁNEK VIII Spory týkající se výkladu nebo provádění této Dohody budou řešeny jednáním Stran. ČLÁNEK IX 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem pozdější diplomatické nóty oznamující, že Dohoda byla schválena v souladu s právními postupy každého státu. 2. Tato Dohoda zůstane v platnosti po dobu pěti (5) let a bude automaticky prodlužována na období dalších pěti (5) let, pokud některá ze Stran neoznámí písemně diplomatickou cestou svůj úmysl ukončit její platnost, a to vždy nejpozději šest (6) měsíců před uplynutím příslušného období její platnosti. 3. V případě, že dojde k ukončení platnosti této Dohody, budou programy a projekty prováděné podle této Dohody pokračovat, pokud se Strany písemně nedohodnou jinak. Dáno v Praze dne 19. prosince 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, ukrajinském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu Dohody je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za vládu České republiky prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc., v. r. náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Za Kabinet ministrů Ukrajiny Vladimir Seminoženko v. r. předseda Státního výboru Ukrajiny pro otázky vědy, inovace a informatizace
Nařízení vlády č. 375/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 375/2017 Sb. Nařízení vlády o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů Vyhlášeno 13. 11. 2017, datum účinnosti 28. 11. 2017, částka 131/2017 * § 1 - (1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje vzhled, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů. * § 2 - (1) Značky a zařízení určené k vysílání světelných a zvukových signálů musí být vhodné pro prostředí, ve kterém jsou používány, a musí být zhotoveny z odolného materiálu; pokud nejsou zhotoveny z fotoluminiscenčního nebo reflexního materiálu, musí při sníž * § 3 - (1) Značky zákazu mají kruhový tvar s černým piktogramem na bílém pozadí, červeným okrajem a šikmým pruhem; červený okraj a šikmý pruh zaujímají nejméně 35 % plochy značky. Červený šikmý pruh prochází středem značky přes piktogram a směřuje zleva seshora d * § 4 - (1) Nádoby používané při práci s chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako nebezpečné pro kteroukoli třídu fyzikální nebezpečnosti nebo nebezpečnosti pro zdraví, jakož i nádoby pro skladování takových nebezpečných látek nebo směsí a potrubní vede * § 5 - (1) Světelné a zvukové signály svým spuštěním udávají, kdy má být zahájena a ukončena příslušná činnost, a musí být vydávány po celou dobu, po kterou to provádění této činnosti vyžaduje. * § 6 - (1) Zvukové signály nebo hlasové signály mohou být použity společně se světelnými signály nebo signály dávanými rukou. * § 7 - V příloze k tomuto nařízení je uveden vzhled značek, kódy zvukových signálů, signály dávané rukou a hlasové signály; barva značek9) a světelných signálů musí odpovídat tabulce barev a jejich významu10). Bezpečnostní značky, jejichž vyobrazení a význam odpo * § 8 - Zrušují se: * § 9 - Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. k nařízení vlády č. 375/2017 Sb. Aktuální znění od 28. 11. 2017 375 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 23. října 2017 o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů Vláda nařizuje podle § 21 písm. a) k provedení § 6 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci): § 1 (1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje vzhled, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů. (2) Toto nařízení se nevztahuje na bezpečnostní značky pro označování nebezpečných látek nebo směsí, výrobků anebo zařízení při jejich uvádění na trh, pokud na toto nařízení vlády výslovně neodkazuje jiný právní předpis. § 2 (1) Značky a zařízení určené k vysílání světelných a zvukových signálů musí být vhodné pro prostředí, ve kterém jsou používány, a musí být zhotoveny z odolného materiálu; pokud nejsou zhotoveny z fotoluminiscenčního nebo reflexního materiálu, musí při snížené viditelnosti vydávat světlo nebo být osvětleny2). (2) Světelná plocha značek a světelné signály musí vytvářet náležitý kontrast vzhledem k prostředí, v němž jsou použity, a nesmí oslňovat. Jestliže značka obsahuje kresbu, která popisuje situaci nebo nařizuje či zakazuje určité chování (dále jen „piktogram“), musí být jednoduchá, srozumitelná a musí obsahovat jen nezbytné podrobnosti3). (3) Značky a zařízení určené k vysílání světelných signálů vyžadující dodávku energie musí být vybaveny nouzovým zdrojem pro případ přerušení dodávky energie. (4) Informativní značky pro únik a evakuaci osob a značky překážek na únikových cestách musí být i při přerušení dodávky energie viditelné a rozpoznatelné minimálně po dobu nezbytně nutnou k bezpečnému opuštění objektu4). (5) Značky a zařízení určené k vysílání světelných a zvukových signálů musí být udržované a kontrolované tak, aby zůstal zachován jejich vzhled a původní funkční vlastnosti; v případě nutnosti musí být nahrazeny jinými. (6) Dojde-li na pracovišti ke zhoršení viditelnosti nebo slyšitelnosti, například při použití osobních ochranných pracovních prostředků, musí být přijata opatření k doplnění nebo použití jiných značek a signálů. (7) Při umístění značek a zavedení signálů nesmí být jejich účinnost ovlivněna nesprávnou volbou, nedostatečnou údržbou, nedostatečným počtem nebo přítomností jiných značek nebo zdrojů světla nebo zvuků stejného typu, které snižují viditelnost nebo slyšitelnost. Z tohoto důvodu je zejména třeba a) omezit umístění většího počtu značek blízko sebe, b) nepoužívat světelné značky v blízkosti jiného podobného světelného zdroje, c) nepoužívat současně dvě a více světelných značek odlišného významu, které mohou být zaměněny, d) nepoužívat dva zvukové signály současně, e) nepoužívat zvukové signály při vysoké hladině okolního hluku, f) kontrolovat funkčnost světelných značek a zařízení k vysílání zvukových a světelných signálů před uvedením do provozu a v pravidelných intervalech i v průběhu provozu, g) uvést světelné značky a zařízení k vysílání zvukových a světelných signálů po ukončení použití bezodkladně do pohotovostního stavu. § 3 (1) Značky zákazu mají kruhový tvar s černým piktogramem na bílém pozadí, červeným okrajem a šikmým pruhem; červený okraj a šikmý pruh zaujímají nejméně 35 % plochy značky. Červený šikmý pruh prochází středem značky přes piktogram a směřuje zleva seshora doprava dolů pod úhlem 45 stupňů od vodorovné roviny. (2) Značky výstrahy mají trojúhelníkový tvar s černým piktogramem na žlutém pozadí s černým okrajem; žlutá část zaujímá nejméně 50 % plochy značky5). (3) Značky příkazu mají kruhový tvar s bílým piktogramem na modrém pozadí; modrá část zaujímá nejméně 50 % plochy značky. (4) Informativní značky pro označení únikové cesty a nouzového východu nebo místa první pomoci a zařízení pro přivolání první pomoci mají obdélníkový nebo čtvercový tvar s bílým piktogramem na zeleném pozadí; zelená část zaujímá nejméně 50 % plochy značky5). (5) Informativní značky pro věcné prostředky požární ochrany, požárně bezpečnostní zařízení a směr cesty k nim mají obdélníkový nebo čtvercový tvar s bílým piktogramem na červeném pozadí; červená část zaujímá nejméně 50 % plochy značky6). (6) Je-li značka zhotovena z fotoluminiscenčního materiálu a její piktogram značí šipku, je tvořena třemi úsečkami, přičemž konce dvou kratších šikmých úseček označujících směr s delší úsečkou nesplývají. (7) Značky označující riziko střetu osob s překážkami nebo riziko pádu osob a předmětů tvoří střídavé žluté a černé nebo červené a bílé pruhy stejné velikosti v úhlu 45 stupňů. Namísto žluté barvy lze použít fotoluminiscenčního materiálu žlutozelené barvy. (8) Rozměry značky musí odpovídat velikosti překážky nebo nebezpečného místa; rozměry informativní značky pro věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostního zařízení musí umožňovat jejich snadné rozpoznání. (9) Značky označující komunikace pro vozidla a pojízdná zařízení ve vnitřních pracovních prostorách objektů mají viditelné souvislé pruhy, jejichž barva musí být kontrastní s povrchem komunikace. Pruhy mají zpravidla bílou nebo žlutou barvu a jsou umístěny tak, aby vymezovaly bezpečnou vzdálenost. Trvalé komunikace ve venkovních pracovních prostorách jsou podle možností značeny obdobně, pokud nejsou opatřeny vhodným ohrazením nebo chodníky. § 4 (1) Nádoby používané při práci s chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako nebezpečné pro kteroukoli třídu fyzikální nebezpečnosti nebo nebezpečnosti pro zdraví, jakož i nádoby pro skladování takových nebezpečných látek nebo směsí a potrubní vedení, obsahující nebo přepravující tyto látky nebo směsi, musí být po celou dobu jejich používání, skladování nebo přepravy označeny příslušným výstražným symbolem nebezpečnosti na viditelném místě s kontrastním pozadím a podle potřeby i vzorcem nebo názvem chemické látky nebo směsi, případně bližšími údaji o její nebezpečnosti. Klasifikaci chemických látek a směsí a výstražné symboly nebezpečnosti stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie7). Výstražné symboly nebezpečnosti lze pro označení podle věty první nahradit výstražnými značkami uvedenými v příloze k tomuto nařízení, pokud tyto značky obsahují shodný piktogram. Při přepravě na pracovišti může být u nádob obsahujících nebezpečné látky nebo směsi označení podle tohoto nařízení vlády doplněno nebo nahrazeno označením používaným podle předpisů o přepravě nebezpečných věcí8). (2) Výstražné symboly nebezpečnosti a značky označující nádoby a potrubní vedení pro skladování a dopravu nebezpečných chemických látek a směsí uvedených v odstavci 1 nesmí být snadno odstranitelné a musí být umístěny na dostupných stranách nádoby nebo potrubního vedení; na potrubním vedení se umísťují v účelných odstupech a v blízkosti nebezpečných míst, zejména u ventilů a spojů. (3) Místnosti, uzavřené prostory nebo prostranství, kde jsou skladovány nebo dopravovány nebezpečné látky nebo směsi, musí být označeny vhodnou značkou výstrahy nebo výstražným symbolem nebezpečnosti v souladu s odstavcem 1, pokud nepostačuje označení umístěné na jednotlivých obalech nebo nádobách, zejména s ohledem na jeho velikost a zřetelnost. Sklady nebezpečných látek nebo směsí musí být podle dané situace označeny v blízkosti místa skladování nebo na dveřích skladu; při skladování většího počtu látek nebo směsí lze použít výstražné značky pro všeobecné nebezpečí. (4) Odstavec 1 se nevztahuje na nádoby používané při práci po velmi krátkou dobu ani na nádoby, jejichž obsah se často mění, za předpokladu, že jsou přijata jiná vhodná opatření zaručující stejnou úroveň ochrany, zejména zajištění informací nebo školení. § 5 (1) Světelné a zvukové signály svým spuštěním udávají, kdy má být zahájena a ukončena příslušná činnost, a musí být vydávány po celou dobu, po kterou to provádění této činnosti vyžaduje. (2) Značky a zařízení určené k vysílání světelných signálů se umísťují ve vhodné výšce a v poloze přiměřené zornému poli zaměstnanců, na snadno dostupném a viditelném místě, s přihlédnutím k osvětlení a ke všem rizikům na pracovišti a v jeho bezprostřední blízkosti. (3) Je-li značka pro označení únikové cesty a nouzového východu zhotovena z fotoluminiscenčního materiálu, musí být instalována na povrchu vnitřní komunikace nebo těsně nad její úrovní. (4) V případě vyššího stupně nebezpečí nebo naléhavé potřeby pro požadovaný zásah nebo činnost se umístí značka nebo použije signál s přerušovaným světlem, kdy trvání každého záblesku a jeho četnost musí být taková, aby zajistila vnímání výstrahy a vyloučila se záměna s jinými světelnými značkami nebo světelnými signály s nepřerušovaným nebo přerušovaným světlem. V případě vážného nebezpečí musí být světelný signál pod zvláštním dohledem. (5) Značky a zařízení určené k vysílání světelných signálů musí být odstraněny, jestliže již neexistují okolnosti odůvodňující jejich umístění. (6) Zvukové signály musí být snadno rozpoznatelné dobou trvání zvukových impulsů nebo skupin impulsů a intervalů mezi nimi a snadno rozpoznatelné od jakýchkoliv jiných zvukových signálů. Jejich úroveň zvuku musí být vyšší než hladina okolního hluku tak, aby byly slyšitelné, aniž by přitom nadměrně obtěžovaly hlukem nebo působily bolest. (7) Při použití zařízení určeného k vysílání signálů s proměnnou nebo stálou frekvencí se použije proměnné frekvence k signalizování vyšší úrovně nebezpečí nebo pro naléhavější potřebu zásahu nebo činnosti; signál pro opuštění prostoru musí být nepřerušovaný. (8) Komunikace hlasovými signály se uskutečňuje formou jednoduchých, srozumitelných krátkých slov, skupin slov, krátkých textů nebo vět. Hlasový signál musí být správně vysloven v jazyce, kterému posluchač rozumí, tak, aby podle něj mohl příjemce signálu vhodným způsobem postupovat, a musí být dostatečně hlasitý. Příklady hlasových signálů jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení. (9) Signály dávané rukou musí být přesné, jednoduché, rozlišitelné a nezaměnitelné s jinými signály; užívá-li se současně obou rukou, musí být pohyby symetrické a vždy může být dáváno pouze jediné znamení. Signalista stojí čelem k příjemci signálu a sleduje všechny jím řízené úkony tak, aby nebyla ohrožena jeho bezpečnost nebo bezpečnost jiných zaměstnanců. Nemůže-li signalista všechny úkony sledovat sám, dává signály více signalistů; příjemce signálu musí mít všechny signalisty v zorném poli. Signalista musí mít na sobě jeden nebo více rozlišovacích prvků, například vestu, přilbu, rukávce nebo pásku na rukou, nebo musí použít praporky. Rozlišovací prvky musí být výrazně barevné, zpravidla stejné barvy, a určeny pro výlučné používání signalistou. (10) Má-li příjemce signálu pochybnosti o tom, že lze příkaz bezpečně provést, přeruší řízený úkon a požádá signalistu o nový signál. § 6 (1) Zvukové signály nebo hlasové signály mohou být použity společně se světelnými signály nebo signály dávanými rukou. (2) Při dosažení stejné účinnosti je možno zaměnit a) světelné signály se zvukovými signály, b) světelné signály s hlasovými signály, c) signály dávané rukou s hlasovými signály, d) bezpečnostní barvu se značkou k označení nebezpečí pádu či zakopnutí. (3) Vydává-li světelná značka nepřetržité nebo přerušované světlo, použije se přerušované světlo v případě vyššího stupně nebezpečí nebo naléhavější potřeby pro požadovaný zásah nebo činnost. Trvání každého záblesku a jejich četnost musí být taková, aby bylo zajištěno vnímání výstrahy a vyloučena záměna mezi jednotlivými světelnými značkami nebo záměna s nepřetržitě svítící značkou. Při společném použití se zvukovým signálem se použije stejný kód. § 7 V příloze k tomuto nařízení je uveden vzhled značek, kódy zvukových signálů, signály dávané rukou a hlasové signály; barva značek9) a světelných signálů musí odpovídat tabulce barev a jejich významu10). Bezpečnostní značky, jejichž vyobrazení a význam odpovídá požadavkům české technické normy na registrované bezpečnostní značky11), lze používat jako bezpečnostní značky podle tohoto nařízení vlády, i když nejsou v příloze k tomuto nařízení vlády vyobrazeny. § 8 Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů. 2. Nařízení vlády č. 405/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů. § 9 Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r. Příloha k nařízení vlády č. 375/2017 Sb. Vzhled značek, kódy zvukových signálů, signály dávané rukou a hlasové signály 1. Tabulka barev značek a světelných signálů barva\| význam nebo účel\| pokyny a informace ---\|---\|--- červená\| značka zákazu\| nebezpečné chování signalizace nebezpečí\| zastavit přerušit práci bezpečnostní pojistka opustit prostor věcné prostředky požární ochrany a bezpečnostně požární zařízení\| označení a umístění žlutá nebo oranžová nebo zelenožlutá\| značka výstrahy\| buď opatrný připrav se ověř si modrá\| značka příkazu\| určité chování nebo postup použij osobní ochranné pracovní prostředky zelená\| značka nouzového východu, značka první pomoci\| označení dveří, východů, cest, zařízení, vybavení bezpečí\| návrat k běžnému stavu 2. Barevné vyznačení značky označující riziko střetu osob s překážkami nebo pádu osob 705kB 3. Značky zákazu 5MB 4. Značky výstrahy 4.5MB 3.8MB 5. Značky příkazu 5.7MB 1.5MB 6. Informativní značky pro označení únikové cesty a nouzového východu nebo místa první pomoci a zařízení pro přivolání první pomoci 2.5MB 3.3MB 7. Informativní značky pro věcné prostředky požární ochrany, požárně bezpečnostní zařízení a směr cesty 4.4MB 8. Kódy zvukových signálů, signály rukou a hlasové signály Základní znaky: Signál pro opuštění prostoru musí být nepřerušovaný. Použije-li se hlasový signál namísto signálu rukou nebo spolu s ním, kód se použije takto: start\| k označení začátku povelu, ---\|--- stůj\| k přerušení nebo ukončení pohybu, konec\| k zastavení operace, nahoru\| ke zvedání zátěže, dolů\| ke spouštění zátěže, vpřed,\| } ve spojení s příslušným signálem rukou, vzad vpravo, vlevo, stop\| pro nouzové zastavení, rychle\| pro zrychlení pohybu z bezpečnostních důvodů, pomalu\| při přiblížení k překážce nebo hrozí-li jiné nebezpečí. Kódované signály 217kB 214kB 509kB 1) Směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti (devátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES ze dne 16. prosince 1999 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí (patnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/27/EU ze dne 26. února 2014, kterou se mění směrnice Rady 92/58/EHS, 92/85/EHS, 94/33/ES, 98/24/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES s cílem uvést je do souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. 2) Příloha I bod 5.2 věta třetí směrnice Rady ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (89/654/EHS). 3) Příloha I bod 12.5 věta třetí směrnice Rady 89/654/EHS. 4) Příloha I bod 4.5 a bod 11.7 věta první směrnice Rady 89/654/EHS. Příloha IV část A body 3.4 a 9.3 směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Příloha část A bod 7.5 směrnice Rady 92/91/EHS ze dne 3. listopadu 1992 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v těžebním vrtném průmyslu (jedenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Příloha část A bod 9.7 směrnice Rady 92/104/ES ze dne 3. prosince 1992 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v povrchovém a hlubinném těžebním průmyslu (dvanáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). 5) Příloha I bod 12.5 věta třetí směrnice Rady 89/654/EHS. 6) Příloha I bod 5.2 věta třetí směrnice Rady 89/654/EHS. Příloha IV část A bod 4.3 věty druhá a třetí směrnice Rady 92/57/EHS. 7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění. 8) Například Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) vyhlášené pod č. 8/1985 Sb.; platné znění Řádu vyhlášeno pod č. 20/2017 Sb. m. s. 9) ČSN ISO 3864-1 Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení. ČSN ISO 3864-4 Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 4: Kolorimetrické a fotometrické vlastnosti materiálů bezpečnostních značek. 10) Příloha část B bod 1.5 směrnice Rady 92/91/EHS. Příloha část A bod 4.4.5 směrnice Rady 92/104/ES. 11) ČSN EN ISO 7010 Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Registrované bezpečnostní značky.
Nařízení vlády č. 374/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 374/2017 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 64/2009 Sb., o stanovení druhů prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat Vyhlášeno 13. 11. 2017, datum účinnosti 28. 11. 2017, částka 131/2017 * Čl. I - Nařízení vlády č. 64/2009 Sb., o stanovení druhů prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat, se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 28. 11. 2017 374 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 23. října 2017, kterým se mění nařízení vlády č. 64/2009 Sb., o stanovení druhů prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat Vláda nařizuje podle § 64 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, (dále jen „zákon“): Čl. I Nařízení vlády č. 64/2009 Sb., o stanovení druhů prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat, se mění takto: 1. § 1 zní: „§ 1 Agentura práce nemůže pro cizince zprostředkovávat zaměstnání formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele pro práci v podzemí hlubinných dolů nebo pro takové druhy prací, k jejichž výkonu postačuje nižší stupeň vzdělání než střední vzdělání s maturitní zkouškou s výjimkou druhů prací uvedených v příloze k tomuto nařízení.“. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje. 2. Příloha včetně nadpisu zní: „Příloha k nařízení vlády č. 64/2009 Sb. Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) 524 Ostatní pracovníci v oblasti prodeje 721 Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci 722 Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 723 Mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) 741 Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení 751 Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci 753 Výrobci oděvů, výrobků z kůží a kožešin a pracovníci v příbuzných oborech 812 Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů 814 Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru 815 Obsluha strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a kožešinových výrobků 816 Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků 818 Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení 821 Montážní dělníci výrobků a zařízení 833 Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají 834 Obsluha pojízdných zařízení“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. V případě pracovních poměrů nebo dohod o pracovní činnosti uzavřených mezi zaměstnancem a agenturou práce přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se postupuje podle nařízení vlády č. 64/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 2. V případě pracovních poměrů nebo dohod o pracovní činnosti uzavřených mezi zaměstnancem a agenturou práce ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení v souladu s povolením k zaměstnání vydaným na základě žádosti podané Úřadu práce přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení anebo v souladu se zaměstnaneckou kartou nebo modrou kartou vydanou na základě žádosti podané příslušnému orgánu přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se postupuje podle nařízení vlády č. 64/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r.
Vyhláška č. 373/2017 Sb.	Vyhláška č. 373/2017 Sb. Vyhláška o Programu statistických zjišťování na rok 2018 Vyhlášeno 13. 11. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 130/2017 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 373/2017 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 373/2017 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2018 373 VYHLÁŠKA ze dne 19. října 2017 o Programu statistických zjišťování na rok 2018 Český statistický úřad stanoví podle § 27 písm. b) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje Program statistických zjišťovánístatistických zjišťování na rok 2018, který je uveden v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Předsedkyně: prof. Ing. Ritschelová, CSc., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 373/2017 Sb. PROGRAM STATISTICKÝCH ZJIŠŤOVÁNÍ PROVÁDĚNÝCH ČESKÝM STATISTICKÝM ÚŘADEM NA ROK 2018 I. Přehled statistických zjišťovánístatistických zjišťování prováděných Českým statistickým úřadem 1\\. P 3-04\| Čtvrtletní výkaz pro ekonomické subjektyekonomické subjekty vybraných produkčních odvětví ---\|--- 2\\. P 6-04\| Čtvrtletní výkaz o finančních ukazatelích 3\\. P 5-01\| Roční výkaz ekonomických subjektůekonomických subjektů vybraných produkčních odvětví 4\\. Zem 1-12\| Měsíční výkaz o porážkách hospodářských zvířat 5\\. Zem 7-02\| Pololetní výkaz o zásobách a prodejích rostlinných výrobků 6\\. Zem 3-01\| Roční výkaz o chovu drůbeže 7\\. Zem 1-02\| Výkaz o chovu skotu 8\\. Zem 2-02\| Výkaz o chovu prasat 9\\. Zem 1-01\| Soupis hospodářských zvířat 10\\. Osev 3-01\| Výkaz o plochách osevů zemědělských plodin 11\\. Zem 6-01\| Roční výkaz o sklizni zemědělských plodin 12\\. Zem V6 až 9\| Odhady sklizně zemědělských plodin 13\\. Les 8-01\| Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví 14\\. Prům 1-12\| Měsíční výkaz v průmyslu 15\\. Prům 2-01\| Roční výkaz v průmyslu 16\\. Stav 1-12\| Měsíční výkaz ve stavebnictví 17\\. Stav 2-12\| Měsíční výkaz o stavebních ohlášeních a povoleních, budovách a bytech 18\\. Stav 7-99\| Hlášení o dokončení budovy nebo o dokončení bytu 19\\. Stav 5-01\| Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví 20\\. SP 1-12\| Měsíční výkaz v obchodě a službách 21\\. CR 1-12\| Měsíční dotazník o hostech v hromadných ubytovacích zařízeních 22\\. CR 2-04\| Čtvrtletní dotazník o hostech v hromadných ubytovacích zařízeních 23\\. Zdp 3-04\| Čtvrtletní výkaz zdravotních pojišťoven 24\\. Pen Poj 3-04\| Čtvrtletní výkaz odvětví finančního zprostředkování 25\\. Pen 3c-04\| Čtvrtletní výkaz ostatních finančních institucí (účtujících jako podnikatelé) 26\\. Zdp 5-01\| Roční výkaz zdravotních pojišťoven 27\\. Poj 5a-01\| Roční výkaz pojišťoven a zajišťoven 28\\. Pen 5-01\| Roční výkaz finančních (peněžních) institucí 29\\. VPI 3-04\| Čtvrtletní výkaz pro vybrané vládní a podobné instituce 30\\. NI 1-01\| Roční výkaz neziskových institucí, bytových družstev a vybraných institucí 31\\. VI 1-01\| Roční výkaz vybraných vládních institucí 32\\. Kult 6-01\| Roční výkaz o audiovizuálních mediálních službách a rozhlasovém vysílání 33\\. Práce 2-04\| Čtvrtletní výkaz o práci 34\\. ÚNP 4-01\| Výkaz o úplných nákladech práce 35\\. EPR 1-12\| Měsíční výkaz o ropě, ropných produktech a biopalivech pro rafinérie a výrobce ropných produktů 36\\. EPS 1-12\| Měsíční výkaz o ropě, ropných produktech a biopalivech pro obchodní, skladovatelské a spotřebitelské subjekty 37\\. EP 5-01\| Roční výkaz o spotřebě paliv a energie a zásobách paliv 38\\. EP 7-01\| Roční výkaz o zdrojích a rozdělení paliv 39\\. EP 8-01\| Roční výkaz o energetických pochodech zušlechťování paliv 40\\. EP 9-01\| Roční výkaz o spotřebě paliv a energie na výrobu vybraných výrobků 41\\. EP 10-01\| Roční výkaz o výrobě a rozvodu elektrické a tepelné energie 42\\. Odp 5-01\| Roční výkaz o odpadech a druhotných surovinách 43\\. ŽP 1-01\| Roční výkaz o výdajích na ochranu životního prostředí 44\\. VTR 5-01\| Roční výkaz o výzkumu a vývoji 45\\. Lic 5-01\| Roční výkaz o licencích 46\\. ICT 5-01\| Dotazník o využívání informačních a komunikačních technologií 47\\. VH 8a-01\| Roční výkaz o vodních tocích a dodávkách povrchové vody 48\\. VH 8b-01\| Roční výkaz o vodovodech a kanalizacích 49\\. Obyv 1-12\| Hlášení o uzavření manželství 50\\. Obyv 2-12\| Hlášení o narození 51\\. Obyv 3-12\| Hlášení o úmrtí 52\\. Obyv 4-12\| Hlášení o rozvodu 53\\. ZO 1-04\| Čtvrtletní výkaz o dovozu a vývozu služeb 54\\. Ceny Prům 1-12\| Měsíční výkaz o cenách průmyslových výrobců 55\\. Ceny Prům 1a-12\| Výkaz parametrického porovnání užitných vlastností reprezentantů 56\\. Ceny Teplo 1-12\| Měsíční výkaz o cenách tepla 57\\. Ceny ZO 1-12\| Měsíční výkaz o cenách v zahraničním obchodě 58\\. Ceny Zem 1-12\| Měsíční výkaz o cenách zemědělských výrobků 59\\. Ceny Zem 1-04\| Čtvrtletní výkaz o cenách osiv a sadby pro zemědělství 60\\. Ceny Zem 2-04\| Čtvrtletní výkaz o cenách průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin pro zemědělství 61\\. Ceny Zem 3-04\| Čtvrtletní výkaz o cenách služeb pro zemědělství 62\\. Ceny Zem 4-04\| Čtvrtletní výkaz o cenách veterinárních a plemenářských služeb pro zemědělství 63\\. Ceny Les 1-04\| Čtvrtletní výkaz o prodejních cenách surového dříví 64\\. Ceny Les 2-04\| Čtvrtletní výkaz o nákupních cenách surového dříví 65\\. Ceny TS 1-12\| Měsíční výkaz o cenách tržních služeb 66\\. Ceny ZO 2-12\| Měsíční výkaz o cenách mezinárodní železniční nákladní dopravy 67\\. Ceny ZO 2a-12\| Měsíční výkaz o cenách mezinárodní železniční osobní dopravy 68\\. Ceny ZO 3-12\| Měsíční výkaz o cenách mezinárodní letecké dopravy 69\\. Ceny Stav 1-04\| Čtvrtletní šetření o pohybu cen stavebních prací 70\\. Ceny E 1-12\| Měsíční výkaz o cenách ropy 71\\. Ceny E 2-52\| Výkaz o spotřebitelských cenách pohonných hmot 72\\. Ceny E 3-12\| Výkaz o cenách topných olejů 73\\. Ceny E 6-04\| Čtvrtletní výkaz o cenách zemního plynu pro konečné zákazníky mimo domácnosti 74\\. Ceny Elek 1-12\| Měsíční výkaz o cenách elektrické energie 75\\. Ceny Elek 11-01\| Roční výkaz o spotřebě a počtu odběratelů elektřiny 76\\. Ceny Nájem 1-12\| Měsíční výkaz o nájemném z bytu 77\\. Ceny NB 1-04\| Čtvrtletní výkaz o cenách nových bytů a nových rodinných domů 78\\. EV Prům 1-12\| Konjunkturální průzkum v průmyslu 79\\. EV Stav 1-12\| Konjunkturální průzkum ve stavebnictví 80\\. EV SI 1-12\| Konjunkturální průzkum ve službách 81\\. EV Ob 1-12\| Konjunkturální průzkum v obchodě 82\\. EV Iv 1-02\| Konjunkturální průzkum o investicích 83\\. ZEMREG 1-99\| Dotazník pro zařazení jednotky do zemědělského registru Českého statistického úřadu 84\\. TI\| Dotazník o inovacích 85\\. RES 1-99\| Dotazník pro nově vzniklé ekonomické subjektyekonomické subjekty 86\\. RES 2-99\| Dotazník pro podniky a podnikatele 87\\. Budovy 1-99\| Šetření nebytových budov a vybraných bytových budov 88\\. Přímé zjišťování 1\| Měsíční zjišťování spotřebitelských cen zboží a služeb 89\\. Přímé zjišťování 2\| Měsíční zjišťování spotřebitelských cen potravinářského zboží 90\\. Přímé zjišťování 3\| Čtvrtletní zjišťování cen a parametrů bytových nemovitostí II. Údaje o zpravodajské jednotcezpravodajské jednotce 1. Kromě údajů charakterizovaných v části III. přílohy č. 1 k této vyhlášce u jednotlivých statistických zjišťovánístatistických zjišťování obsahuje statistické zjišťovánístatistické zjišťování též identifikační údaje zpravodajské jednotkyzpravodajské jednotky, a to obchodní firmu a její sídlo; nemá-li obchodní firmu, její jméno nebo název. 2. U zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek uvedených v bodě 1 obsahuje statistické zjišťovánístatistické zjišťování dále identifikační číslo, a nebylo-li přiděleno, pak daňové identifikační číslo, dále převažující činnost ve sledovaném období, jméno fyzické osoby, která výkaz vyplnila, údaje o její datové schránce, adresu elektronické pošty, její telefonní a případně faxové číslo. 3. V případě, že za zpravodajskou jednotkuzpravodajskou jednotku vyplňuje výkaz jiný subjekt, uvede se též jméno fyzické osoby, která výkaz vyplnila, údaje o její datové schránce, adresu elektronické pošty, její telefonní a případně faxové číslo. 4. Statistická zjišťováníStatistická zjišťování týkající se zdravotnictví, zařízení sociálních služeb, kulturních zařízení, škol nebo školských zařízení obsahují též interní resortní kódové označení vnitřní jednotkyvnitřní jednotky a obchodní firmu nebo název a identifikační číslo zakladatele nebo zřizovatele. III. Jednotlivá statistická zjišťovánístatistická zjišťování prováděná Českým statistickým úřadem 1. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz pro ekonomické subjekty vybraných produkčních odvětví ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: P 3-04 (mutace) a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání nekonsolidovaných údajů o finančních ukazatelích ekonomických subjektůekonomických subjektů podle Českých účetních standardů. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění, čl. 4 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1165/98 ze dne 19. května 1998 o konjunkturálních statistikách, v platném znění, k propočtu čtvrtletních základních makroekonomických ukazatelů za Českou republiku pro sestavení čtvrtletních národních účtů, pro posuzování ekonomického vývoje ve vybraných odvětvích nefinančních podniků a fyzických osob v oblasti finančního hospodaření a zaměstnanosti v průběhu roku a pro další analytické účely, pro potřeby České národní bankybanky, vládních, regionálních, hospodářských a společenských institucí, pro potřeby Evropské unie, mezinárodních organizací a pro informování veřejnosti. Získání údajů o počtu ujetých kilometrů nákladními a osobními vozidly bude využito k určení průměrného proběhu vozidel a k následnému odhadu dopravního výkonu. Výsledky pak budou využívány pro potřeby Ministerstva dopravy a zasílány do Eurostatu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Charakteristika zpravodajské jednotkyzpravodajské jednotky. Ukazatele o práci - počty zaměstnanců a jejich mzdy, počty osob dočasně přidělených agenturami práce. Finanční ukazatele tokové ve statistickém členění - výnosy, náklady a přidaná hodnota. Přírůstky a úbytky dlouhodobého nehmotného majetku a hmotného majetku a tržby z prodeje. Počet osobních a nákladních automobilů a počet kilometrů ujetých těmito vozidly. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty \\- právnické a fyzické osoby, zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku, s převažující činností podle CZ-NACE 01, 02, 03 (zemědělství, lesnictví, rybářství), CZ-NACE 05 až 39 (průmysl, energetika, zásobování vodou), CZ-NACE 41 až 43 (stavebnictví), CZ-NACE 45 až 47, 55, 56 (obchod, pohostinství, ubytování), CZ-NACE 49 až 53, 58 až 63 (doprava a skladování, informační a komunikační činnosti), CZ-NACE 68 až 96 (ostatní služby, výzkum a vývoj, veřejná správa, zdravotnictví, vzdělávání). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: za 1. čtvrtletí do 16. dubna 2018, za 2. čtvrtletí do 16. července 2018, za 3. čtvrtletí do 16. října 2018 a za 4. čtvrtletí do 16. ledna 2019, jednorázová příloha do 16. dubna 2018 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 2. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o finančních ukazatelích ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: P 6-04 (mutace) a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání nekonsolidovaných údajů o finančních ukazatelích ekonomických subjektůekonomických subjektů podle Českých účetních standardů. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění, k propočtu čtvrtletních základních makroekonomických ukazatelů za Českou republiku pro sestavení čtvrtletních národních účtů, pro posuzování ekonomického vývoje ve vybraných odvětvích nefinančních podniků v oblasti finančního hospodaření a pro další analytické účely, pro potřeby České národní bankybanky, vládních, regionálních, hospodářských a společenských institucí, pro potřeby Evropské unie, mezinárodních organizací a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Finanční ukazatele stavové ve statistickém členění - dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, zásoby dle složek, finanční majetek dle složek včetně poskytnutých záloh a časového rozlišení, pohledávky, pasiva v členění na vlastní kapitál, rezervy, dluhopisy a směnky, bankovní úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci. Ukazatele o práci - počty zaměstnanců, mzdy a počty odpracovaných hodin, počty osob dočasně přidělených agenturami práce. Finanční ukazatele tokové ve statistickém členění - výnosy, náklady, přidaná hodnota, dotace na dlouhodobý majetek a výsledky hospodaření. Přírůstky a úbytky dlouhodobého nehmotného majetku a hmotného majetku podle druhu majetku a tržby z prodeje. Počet osobních a nákladních automobilů a počet kilometrů ujetých těmito vozidly. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty \\- právnické a fyzické osoby, zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku, s převažující činností podle CZ-NACE 01, 02, 03 (zemědělství, lesnictví, rybářství), CZ-NACE 05 až 39 (průmysl, energetika, zásobování vodou), CZ-NACE 41 až 43 (stavebnictví), CZ-NACE 45 až 47, 55, 56 (obchod, pohostinství, ubytování), CZ-NACE 49 až 53, 58 až 63 (doprava a skladování, informační a komunikační činnosti), CZ-NACE 68 až 96 (ostatní služby, výzkum a vývoj, veřejná správa, zdravotnictví, vzdělávání). Zpravodajská povinnostZpravodajská povinnost je vázána na CZ-NACE a výši aktiv ekonomického subjektuekonomického subjektu. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: za 1. čtvrtletí do 30. dubna 2018, za 2. čtvrtletí do 31. července 2018, za 3. čtvrtletí do 31. října 2018 a za 4. čtvrtletí do 1. února 2019, jednorázová příloha do 30. dubna 2018 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 3. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz ekonomických subjektů vybraných produkčních odvětví ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: P 5-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání nekonsolidovaných údajů o finančních ukazatelích podle Českých účetních standardů. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků, v platném znění, čl. 1 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění, čl. 4 odst. 1, 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 716/2007 ze dne 20. června 2007 o statistice Společenství o struktuře a činnosti zahraničních afilací, v platném znění a čl. 7 nařízení Rady (ES) č. 530/1999 ze dne 9. března 1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce, v platném znění, k propočtu úplných sestav makroekonomických ukazatelů v rámci ročních národních účtů, pro vyhodnocení celoročního ekonomického vývoje ve vybraných odvětvích včetně strukturálních změn odvětvového i věcného charakteru, pro sestavení regionálních průřezů a účtů a pro další analytické účely, pro potřeby České národní bankybanky, vládních, regionálních, hospodářských a společenských institucí, pro potřeby Evropské unie, mezinárodních organizací a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Charakteristika ekonomického subjektuekonomického subjektu a doplňující informace. Počty zaměstnanců a mzdy. IdentifikaceIdentifikace subjektu se zahraniční kapitálovou účastí. Finanční ukazatele ve statistickém členění - výnosy a náklady, souhrnné ukazatele aktiv netto, zásoby bez poskytnutých záloh netto, vybrané ukazatele podle území, doplňkové ukazatele finanční, výzkum, vývoj a licenční smlouvy. Finanční aktiva netto, pasiva, struktura vybraných finančních aktiv podle institucionálních sektorů. Vybrané ukazatele o pořízení dlouhodobého majetku strukturované dle území. Základní ukazatele stálých provozoven v zahraničí. Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, doplňkové ukazatele k dlouhodobému nehmotnému a hmotnému majetku. Specifikace pořízeného a vyřazeného dlouhodobého hmotného majetku bez pozemků a bez ložisek nerostných surovin podle Klasifikace produkce (CZ-CPA) a Klasifikace stavebních děl (CZ-CC). Specifikace vybraných položek tržeb za stavebnictví, tržní služby. Emisní povolenky. Bezúplatná nabytí a převzetí a bezúplatná předání DHM za 10 mil. Kč a více u vybraných subjektů pod veřejnou kontrolou. Zaměstnanecké výhody (benefity). Ukazatele charakterizující odvětvová specifika, vše strukturováno podle CZ-CPA: tržby z prodeje výrobků a služeb, stavy zásob výrobků a stavy zásob nedokončené výroby, polotovarů a mladých a ostatních zvířat, tržby za prodej zboží, náklady vynaložené na prodané zboží a stavy zásob zboží. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty \\- právnické a fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku a vybrané fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku s převažující činností podle CZ-NACE 02, 03 (lesnictví, rybářství), CZ-NACE 05 až 39 (průmysl, energetika, zásobování vodou), CZ-NACE 41 až 43 (stavebnictví), CZ-NACE 45 až 47, 55, 56 (obchod, pohostinství, ubytování), CZ-NACE 49 až 53, 58 až 63 (doprava a skladování, informační a komunikační činnosti), CZ-NACE 64 až 66 (peněžnictví, pojišťovnictví - pouze ekonomické subjektyekonomické subjekty účtující jako podnikatelé), CZ-NACE 68 až 96 (ostatní služby, výzkum a vývoj, veřejná správa, zdravotnictví, vzdělávání). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. dubna 2019 V případě povinného auditu bude dohodnut s příslušným odborem statistického zpracování Českého statistického úřadu náhradní termín odevzdání výkazu. e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 4. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o porážkách hospodářských zvířat ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Zem 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o porážkách hospodářských zvířat. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 9 a čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistice chovu hospodářských zvířat a produkce masa a o zrušení směrnic Rady 93/23/EHS, 93/24/EHS a 93/25/EHS, v platném znění; čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství, v platném znění, pro potřeby analýz této oblasti ve vnitřní ekonomice, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Organizace pro výživu a zemědělství, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Počet a hmotnost poražených zvířat v živé hmotnosti nebo hmotnosti jatečně upravených těl v členění podle druhu a kategorií hospodářských zvířat. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se porážkami hospodářských zvířat. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 10. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 5. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Pololetní výkaz o zásobách a prodejích rostlinných výrobků ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Zem 7-02 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o zdrojích, odbytových směrech a úrovni zásob vybraných rostlinných produktů. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství, v platném znění, k zabezpečení potravinové, krmivové a surovinové bilance, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Organizace pro výživu a zemědělství, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Hmotnostní ukazatele vybraných rostlinných produktů v členění podle zdrojů a užití. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s rostlinnou výrobou. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: pololetní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 8. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 6. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o chovu drůbeže ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Zem 3-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o vývoji chovu drůbeže. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství, v platném znění, pro potřeby analýz této oblasti ve vnitřní ekonomice, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Organizace pro výživu a zemědělství, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Stavy drůbeže a nosnic, krmné dny nosnic, roční snáška konzumních vajec, výroba jatečné drůbeže. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se chovem drůbeže. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 8. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 7. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Výkaz o chovu skotu ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Zem 1-02 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o vývoji chovu skotu. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 3 a čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistice chovu hospodářských zvířat a produkce masa a o zrušení směrnic Rady 93/23/EHS, 93/24/EHS a 93/25/EHS, v platném znění; čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství, v platném znění; čl. 1 směrnice Rady č. 96/16/ES ze dne 19. března 1996 o statistických zjišťováních o mléku a mléčných výrobcích, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/107/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1350/2013; čl. 1 rozhodnutí Komise ze dne 18. prosince 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 96/16/ES o statistických zjišťováních o mléku a mléčných výrobcích (97/80/ES), v platném znění, pro potřeby analýz této oblasti ve vnitřní ekonomice, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Organizace pro výživu a zemědělství, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Stavy skotu podle věkových skupin a účelu chovu, počty narozených a uhynulých telat, krmné dny krav, výroba mléka, prodej mléka celkem, výroba jatečného skotu celkem. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se chovem skotu. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: pololetní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 8. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 8. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Výkaz o chovu prasat ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Zem 2-02 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o vývoji chovu prasat. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 3 a čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistice chovu hospodářských zvířat a produkce masa a o zrušení směrnic Rady 93/23/EHS, 93/24/EHS a 93/25/EHS, v platném znění; čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství, v platném znění, pro potřeby analýz této oblasti ve vnitřní ekonomice, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Organizace pro výživu a zemědělství, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Stavy prasat podle hmotnostních kategorií a účelu chovu, počty narozených a uhynulých selat, krmné dny prasnic, počet zapuštěných a oprasených prasnic a prasniček, výroba jatečných prasat. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se chovem prasat. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: pololetní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 8. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 9. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Soupis hospodářských zvířat ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Zem 1-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o stavech hospodářských zvířat. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 3 a čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistice chovu hospodářských zvířat a produkce masa a o zrušení směrnic Rady 93/23/EHS, 93/24/EHS a 93/25/EHS, v platném znění; čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství, v platném znění, pro potřeby analýz této oblasti ve vnitřní ekonomice, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Organizace pro výživu a zemědělství, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Počet hospodářských zvířat v kusech podle druhů, věkových nebo hmotnostních kategorií, účelu chovu a pohlaví. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se chovem hospodářských zvířat. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 9. dubna 2018 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 10. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Výkaz o plochách osevů zemědělských plodin ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Osev 3-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o hospodaření na zemědělské půdě do úrovně jednotlivých komodit. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 3 a čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 543/2009 ze dne 18. června 2009 o statistice plodin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 837/90 a (EHS) č. 959/93, v platném znění, čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství, v platném znění, pro analytické účely v oblasti vnitřní ekonomiky, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Organizace pro výživu a zemědělství, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o plochách osevů/výsadby podle struktury jednotlivých plodin a údaje o plochách kultur včetně orné půdy neoseté, úhoru a zemědělské půdy celkem. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty hospodařící na zemědělské půdě. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 1. června 2018 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 11. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o sklizni zemědělských plodin ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Zem 6-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o výši sklizně jednotlivých zemědělských plodin. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 3 a čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 543/2009 ze dne 18. června 2009 o statistice plodin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 837/90 a (EHS) č. 959/93, v platném znění, čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství, v platném znění, k bilancím komodit a analýzám celkové úrovně zemědělské produkce, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Organizace pro výživu a zemědělství, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o výši sklizně zemědělských plodin, o počtu ovocných stromů/keřů, sklizňové ploše ovocných sadů a sklizni ovoce, údaje o spotřebě hnojiv a údaje o plochách osevu vybraných ozimých plodin k 30. listopadu, určených pro sklizeň v následujícím roce. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty hospodařící na zemědělské půdě. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 3. prosince 2018 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 12. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Odhady sklizně zemědělských plodin ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Zem V6, Zem V7, Zem V8, Zem V9 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o produkci zemědělských plodin ve sledovaném roce se zřetelem na národohospodářská opatření v oblasti dovozu a vývozu. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 3 a čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 543/2009 ze dne 18. června 2009 o statistice plodin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 837/90 a (EHS) č. 959/93, v platném znění, čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství, v platném znění, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Organizace pro výživu a zemědělství, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Odhad produkce vybraných zemědělských plodin z jednoho hektaru oseté/osázené plochy, z jednoho ovocného stromu, počet stromů/keřů. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty hospodařící na zemědělské půdě. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: 4x ročně Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: Zem V6 do 11. června 2018 Zem V7 do 16. července 2018 Zem V8 do 15. srpna 2018 Zem V9 do 14. září 2018 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 13. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Les 8-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů za lesnictví a související činnosti. Údaje budou využívány pro naplňování potřeb vyplývajících z bodu 3.3.5 sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nová strategie EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví (COM(2013) 659 final/2) ze dne 20. září 2013 ve znění 4. dubna 2014. Údaje budou využívány zejména pro hodnocení stavu a vývoje odvětví lesnictví, pro hodnocení státní lesnické politiky, pro zhodnocení možnosti využívání potenciálu biomasy, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Evropské hospodářské komise OSN a Organizace pro výživu a zemědělství, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o bilanci holin, zalesňování a obnově lesa, těžbě dřeva, nahodilé těžbě dřeva, dodávkách dříví, ostatních lesnických produktech, obhospodařovaných plochách, pilařské přidružené výrobě a počtech zaměstnanců v lesnictví. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s převažující činností lesnictví a těžba dřeva (CZ-NACE 02) s počtem zaměstnanců 20 a více osob a dále ekonomické subjektyekonomické subjekty hospodařící na lesních pozemcích s rozlohou 200 a více hektarů. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 28. února 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 14. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz v průmyslu ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Prům 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o vývoji základních ukazatelů podle průmyslových odvětví, zabezpečení údajů o produkci vybraných průmyslových výrobků, průmyslových tržeb a průmyslových zakázek. Výsledky slouží jako krátkodobé indikátory vývoje pro ekonomická rozhodování, podklady pro výpočet indexu průmyslové produkce. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 4 odst. 1, 2 nařízení Rady (ES) č. 1165/98 ze dne 19. května 1998 o konjunkturálních statistikách, v platném znění, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální bankybanky, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Organizace spojených národů, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ukazatele o práci - počty zaměstnanců a jejich mzdy, tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží, z toho z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy, tržby za přímý vývoz a z toho za vývoz do zemí Eurozóny, průmyslové zakázky nové a stornované v členění na zakázky ze zahraničí a z toho ze zemí Eurozóny. Nakoupená a prodaná energie, prodaná energie v členění na vývoz a z toho na vývoz do zemí Eurozóny. Měsíční příloha „Produkce průmyslových výrobků a služeb“ ve fyzických měřicích jednotkách a korunách podle seznamu CZ-PRODCOM modifikovaného pro účely tohoto zjišťování. Měsíční příloha „Doplňující ukazatele k procesorskému režimu výroby ropných produktů“ - hodnota a fyzický objem přepracované ropy, výše přepracovacího poplatku, tržby za výrobky vyrobené v procesorském režimu, spotřební daň odvedená za tyto výrobky. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s převažující průmyslovou činností podle CZ-NACE 05 až 39 (průmysl, energetika a zásobování vodou) s počtem zaměstnanců 20 a více jako i podnikatelské subjekty s ročním obratem větším než 200 mil. Kč a počtem zaměstnanců menším než 20. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 15. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz v průmyslu ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Prům 2-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o struktuře průmyslu. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 4 a čl. 5 nařízení Rady (EHS) č. 3924/91 ze dne 19. prosince 1991 o zavedení statistického zjišťování průmyslové výroby ve Společenství, v platném znění, čl. 1, čl. 4 a čl. 5 nařízení Komise (ES) č. 912/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 3924/91 o zavedení statistického zjišťování průmyslové výroby ve Společenství, v platném znění, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu a Organizace spojených národů, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Produkce průmyslových výrobků a průmyslových služeb ve fyzických jednotkách a v korunách, stav zásob ke konci roku, jejich tržby s vyčleněním tržeb na vývoz - zahraničním subjektům s dodáním v zahraničí, zahraničním subjektům s dodáním v tuzemsku (DIČ CZ68...) a tuzemským subjektům za účelem vývozu, podle nomenklatury CZ-PRODCOM, tržby za neprůmyslové výrobky, stavební práce a neprůmyslové služby v korunách, tržby za zboží, náklady vynaložené na prodej zboží, stav zásob zboží ke konci roku podle nomenklatury CZ-CPA, produkce, tržby, zásoby, spotřeba materiálu, energie, nakupovaných služeb a spotřeba výrobků a energie vlastní produkce za stanovené souhrnné kontrolní agregáty. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s převažující průmyslovou činností podle CZ-NACE 05 až 39 (průmysl, energetika a zásobování vodou) s počtem zaměstnanců 20 a více jako i podnikatelské subjekty s ročním obratem větším než 200 mil. Kč a počtem zaměstnanců menším než 20. Zároveň i vybrané ekonomické subjektyekonomické subjekty s převažující neprůmyslovou činností s významným podílem průmyslové činnosti, nebo s významným podílem na produkci konkrétní komodity. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. března 2019 e) Orgán provádějící statistické šetření Český statistický úřad 16. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz ve stavebnictví ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Stav 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Získávání údajů o stavební produkci, zaměstnanosti, tržbách a zakázkách stavebních podniků. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 1165/98 ze dne 19. května 1998 o konjunkturálních statistikách, v platném znění, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Stavební práce provedené vlastními pracovníky „ZSV“ v tuzemsku, rozdělené na pozemní a inženýrské stavitelství, a v zahraničí. Stavební práce „S“ podle dodavatelských smluv celkem. Ukazatele o práci - počty zaměstnanců a jejich mzdy. Tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží. Čtvrtletní příloha „Stavební zakázky“: zakázky stavebních prací „S“ v členění na tuzemské a zahraniční. Tuzemské zakázky rozdělené na pozemní a inženýrské stavitelství a na veřejné a soukromé. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s převažující činností stavební podle CZ-NACE 41 až 43 (stavebnictví) s počtem zaměstnanců 20 a více jako i podnikatelské subjekty s ročním obratem větším než 200 mil. Kč a počtem zaměstnanců menším než 20. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční se čtvrtletní přílohou Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. kalendářního dne po skončení sledovaného období, čtvrtletní příloha „Stavební zakázky“ za 1. čtvrtletí do 16. dubna 2018, za 2. čtvrtletí do 16. července 2018, za 3. čtvrtletí do 15. října 2018, za 4. čtvrtletí do 15. ledna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 17. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o stavebních ohlášeních a povoleních, budovách a bytech ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Stav 2-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání kumulativních údajů o počtu a orientační hodnotě ohlášených nebo povolených staveb. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 1165/98 ze dne 19. května 1998 o konjunkturálních statistikách, v platném znění, pro posouzení očekávané investiční aktivity, počtu dokončených budov, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Organizace spojených národů, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Územní identifikaceidentifikace, počet a orientační hodnota ohlášených nebo povolených staveb, bytů v třídění na novou výstavbu, změny dokončených staveb (nástavby, přístavby a stavební úpravy) pro budovy bytové a nebytové, jejich podlahová plocha, a stavby pro ochranu životního prostředí a ostatní. Počet dokončených budov a bytů v třídění na novou výstavbu a změny dokončených staveb (nástavby, přístavby a stavební úpravy), pro budovy bytové a nebytové. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Stavební úřady ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 10. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 18. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Hlášení o dokončení budovy nebo o dokončení bytu ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Stav 7-99 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o nově postavených budovách a bytech v rodinných domech, v bytových domech, v nástavbách, přístavbách a ve stavebních úpravách/vestavbách již dříve dokončených bytových staveb, v domovech-penzionech a v domovech pro seniory, o nových bytech získaných změnami dokončených nebytových budov a stavebními úpravami stávajících nebytových prostor včetně jejich obytné a užitkové plochy. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění, čl. 1 a 2, zásada 5 (kapitola 1.3.2. Přílohy) nařízení Komise (ES) č. 1722/2005 ze dne 20. října 2005 o zásadách pro odhad služeb bydlení pro účely nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2003 o harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách, čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 1165/98 ze dne 19. května 1998 o konjunkturálních statistikách, v platném znění, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Organizace spojených národů, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Územní identifikaceidentifikace, základní údaje o budovách, domech, bytových a nebytových prostorách, o hodnotách/nákladech a o vybraných technických parametrech těchto objektů včetně jejich obytné a užitné plochy, zastavěné plochy, obestavěného prostoru, počtu podlaží a druhu svislé nosné konstrukce. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Stavební úřady ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat, přebírání dat ze základního registru územní identifikaceidentifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: nepravidelná Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 10. kalendářního dne po skončení měsíce, ve kterém bylo započato s užíváním stavby na základě kolaudačního souhlasu nebo oznámení e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 19. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Stav 5-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o stavební výrobě. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 1165/98 ze dne 19. května 1998 o konjunkturálních statistikách, v platném znění, pro hodnocení vývoje stavebnictví, pro cenovou statistiku a k mezinárodnímu srovnávání v rámci výzkumné skupiny Euroconstruct. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Stavební práce provedené v tuzemsku - jejich struktura podle druhu prací, směrů výstavby, Klasifikace stavebních děl CZ-CC a podle místa stavby. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s převažující činností stavební podle CZ-NACE 41 až 43 (stavebnictví) s počtem zaměstnanců 20 a více. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 4. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 20. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz v obchodě a službách ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: SP 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o ekonomické aktivitě ekonomických subjektůekonomických subjektů a o vývoji základních nekonsolidovaných ukazatelů podle Českých účetních standardů v odvětvích obchodu a služeb. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 4 odst. 1 a 2 a přílohy C a D nařízení Rady (ES) č. 1165/98 ze dne 19. května 1998 o konjunkturálních statistikách, v platném znění, a další externí uživatele. Zabezpečení finančních ukazatelů v požadovaných strukturách je v souladu s evropskými standardy a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění. Dále budou údaje využívány pro výpočet meziročních měsíčních indexů tržeb a stanovení struktury tržeb za zboží. Výsledky statistického zjišťovánístatistického zjišťování využívá státní správa (Ministerstvo průmyslu a obchodu), mezinárodní organizace, zejména Eurostat a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, i veřejnost. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ekonomická aktivita ekonomických subjektůekonomických subjektů, tržby/příjmy bez daně z přidané hodnoty z prodeje výrobků, služeb a zboží. Jednorázová příloha „Vstupní dotazník“: převažující činnost subjektu, tržby/příjmy bez daně z přidané hodnoty z prodeje výrobků, služeb a zboží v předchozím roce. Měsíční příloha „Struktura tržeb“: struktura tržeb za zboží za prodej potravin a za nepotravinářské zboží. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty, včetně fyzických osob, zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku s převažující činností podle CZ-NACE 45 (obchod, údržba a opravy motorových vozidel), CZ-NACE 47 (maloobchod včetně prodeje pohonných hmot), CZ-NACE 49 až 53 (doprava, skladování), CZ-NACE 55, 56 (ubytování, stravování), CZ-NACE 58 až 63 (informační a komunikační činnosti), CZ-NACE 68 až 71 (činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti, činnosti vedení podniků a architektonické a inženýrské činnosti), CZ-NACE 73, 74 (reklama a průzkum trhu a ostatní vědecké a technické činnosti), CZ-NACE 77 až 82 (administrativní a podpůrné činnosti), CZ-NACE 93.13, 96 (ostatní osobní služby). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování:výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. kalendářního dne po skončení sledovaného období, jednorázová příloha „Vstupní dotazník“ do 15. února 2018, měsíční příloha „Struktura tržeb“ do 15. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 21. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční dotazník o hostech v hromadných ubytovacích zařízeních ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: CR 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 8 a čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011 ze dne 6. července 2011 o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES, v platném znění, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Územní identifikaceidentifikace, kategorie zařízení, jeho aktivita a sezónnost, počet příjezdů a přenocování hostů podle země trvalého pobytu hosta, průměrný počet pokojů a lůžek k dispozici, počet míst pro stany a karavany, počet pokojů pro osoby na invalidním vozíku, počet provozních dnů, počet obsazených pokojů, kapacita pro pořádání kongresů, počet kongresových akcí a jejich účastníků. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty provozující hotely, motely a botely sloužící cestovnímu ruchu zařazené do Registru ubytovacích zařízení. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 6. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 22. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní dotazník o hostech v hromadných ubytovacích zařízeních ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: CR 2-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 8 a čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011 ze dne 6. července 2011 o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES, v platném znění, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Územní identifikaceidentifikace, kategorie zařízení, jeho aktivita a sezónnost, počet příjezdů a přenocování hostů v členění podle země trvalého pobytu hosta, průměrný počet pokojů a lůžek k dispozici, počet míst pro stany a karavany, počet pokojů pro osoby na invalidním vozíku, počet provozních dnů, počet obsazených pokojů, kapacita pro pořádání kongresů, počet kongresových akcí a jejich účastníků. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty provozující hromadná ubytovací zařízení sloužící cestovnímu ruchu kromě hotelů, motelů a botelů, zařazená do Registru ubytovacích zařízení. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 6. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 23. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz zdravotních pojišťoven ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Zdp 3-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o zdravotních pojišťovnách. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění, čl. 3 a čl. 4 nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství, v platném znění, k propočtu čtvrtletních základních makroekonomických ukazatelů, sestavení čtvrtletních národních účtů, propočtu vládního deficitu a dluhu, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Evropské centrální bankybanky a Mezinárodního měnového fondu, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Základní údaje o počtu zaměstnanců, jejich mzdách a odpracované době. Výnosy a tvorba fondů ve statistickém členění - tržby za prodej služeb, tržby z prodeje majetku, ostatní jiné a mimořádné výnosy. Náklady a čerpání fondů ve statistickém členění - spotřebované nákupy, služby, osobní náklady, odpisy, prodaný majetek, daně a poplatky, ostatní jiné a mimořádné náklady. Finanční ukazatele stavové ve statistickém členění - dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, zásoby, finanční majetek, pohledávky, včetně záloh, podle druhů, přechodné účty aktiv a jiná aktiva, pasiva v členění na vlastní kapitál, rezervy, úvěry, půjčky, finanční výpomoci podle druhů. Výnosy z pojistného a příslušenství, náklady na zdravotní služby a preventivní programy. Základní údaje o přírůstcích a úbytcích dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle složek majetku. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Zdravotní pojišťovny bez ohledu na počet zaměstnanců. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: za 1. čtvrtletí do 25. dubna 2018, za 2. čtvrtletí do 25. července 2018, za 3. čtvrtletí do 24. října 2018 a za 4. čtvrtletí do 25. ledna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 24. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz odvětví finančního zprostředkování ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Pen Poj 3-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah: Získávání údajů o odvětvích finančního zprostředkování podle Českých účetních standardů. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění, k propočtu čtvrtletních základních makroekonomických ukazatelů, pro sestavení čtvrtletních národních účtů, pro posuzování ekonomického vývoje ve vybraných odvětvích v oblasti finančního hospodaření a zaměstnanosti v průběhu roku, pro analytické účely, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Evropské centrální bankybanky, Světové bankybanky, Mezinárodního měnového fondu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ukazatele o práci - počty zaměstnanců a jejich mzdy, základní údaje o přírůstcích a úbytcích dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty, které jsou bankamibankami a spořitelnami, včetně České národní bankybanky, ekonomické subjektyekonomické subjekty, které jsou pojišťovnami a zajišťovnami, penzijními společnostmi podle CZ-NACE 64.1, 65.1, 65.2 a 66.3 (peněžnictví, pojišťovnictví). Ekonomické subjektyEkonomické subjekty, které účtují jako bankybanky a které jsou spořitelními a úvěrními družstvy, holdingovými společnostmi, investičními společnostmi nebo investičními fondy, obchodníky s cennými papíry a finančními platebními institucemi s povolením k činnosti od České národní bankybanky v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem podle CZ-NACE 64.19, 64.2, 64.3, 64.9 a 66 (peněžnictví, pojišťovnictví). Poznámka: Investiční společnosti předloží souhrnný výkaz, tj. údaje za vlastní hospodaření a za hospodaření jimi obhospodařovaných podílových fondů. Penzijní společnosti předloží souhrnný výkaz, tj. údaje za vlastní hospodaření a za hospodaření jimi obhospodařovaných fondů. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: za 1. čtvrtletí do 18. dubna 2018, za 2. čtvrtletí do 18. července 2018, za 3. čtvrtletí do 18. října 2018 a za 4. čtvrtletí do 18. ledna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 25. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz ostatních finančních institucí (účtujících jako podnikatelé) ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Pen 3c-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o ostatních finančních institucích (účtujících jako podnikatelé) podle Českých účetních standardů. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění, k propočtu čtvrtletních základních makroekonomických ukazatelů, pro sestavení čtvrtletních národních účtů, pro posuzování ekonomického vývoje ve vybraných odvětvích v oblasti finančního hospodaření a zaměstnanosti v průběhu roku a pro další analytické účely, pro potřeby vládních, regionálních, hospodářských a společenských institucí, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Evropské centrální bankybanky, Světové bankybanky, Mezinárodního měnového fondu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ukazatele o práci - počty zaměstnanců a jejich mzdy. Základní údaje o přírůstcích a úbytcích dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, vybrané (statisticky členěné) ukazatele aktiv a pasiv a finanční ukazatele (výsledek hospodaření před zdaněním, náklady, přijaté splátky z finančního leasingu, přijaté splátky spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru a splátkového prodeje). b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zapsané v obchodním rejstříku s převažující činností v ostatním finančním zprostředkování a činností související se zprostředkováním, pojišťovnictvím a penzijním financováním - nebankovní instituce, účtující podle účetní osnovy pro podnikatele podle CZ-NACE 64.2, 64.9, 66.1, 66.2, 66.3 (peněžnictví, pojišťovnictví), tj. leasingové společnosti, zastavárny, faktoringové společnosti, holdingové společnosti a investiční zprostředkovatelé registrovaní Českou národní bankoubankou v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem, burzy, směnárny, pojišťovací zprostředkovatelé atd. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: za 1. čtvrtletí do 18. dubna 2018, za 2. čtvrtletí do 18. července 2018, za 3. čtvrtletí do 18. října 2018 a za 4. čtvrtletí do 18. ledna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 26. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz zdravotních pojišťoven ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Zdp 5-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o zdravotních pojišťovnách. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění, čl. 3 a čl. 4 nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství, v platném znění, k propočtu ročních makroekonomických ukazatelů v oblasti vládní statistiky, pro sestavení národních účtů, k propočtu vládního deficitu a dluhu, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních institucí, zejména Eurostatu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Evropské centrální bankybanky a Mezinárodního měnového fondu, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Základní údaje o počtu zaměstnanců a jejich mzdách. Finanční ukazatele ve statistickém členění - výnosy a tvorba fondů, náklady a čerpání fondů, dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, údaje o jeho struktuře, pořízení, vyřazení, specifikace pořízeného dlouhodobého hmotného majetku, zásoby, finanční aktiva a pasiva. Vybrané ukazatele o pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku strukturované dle území. Struktura vybraných finančních aktiv a pasiv podle institucionálních sektorů/subsektorů. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Zdravotní pojišťovny bez ohledu na počet zaměstnanců. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 26. dubna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 27. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz pojišťoven a zajišťoven ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Poj 5a-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o pojišťovnách a zajišťovnách podle Českých účetních standardů. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků, v platném znění, čl. 1 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění, pro hodnocení stavu a vývoje základních makroekonomických ukazatelů, sestavení národních účtů za sektor pojišťovacích institucí, pro analytické účely, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Evropské centrální bankybanky, Světové bankybanky, Mezinárodního měnového fondu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Informace o ekonomickém subjektuekonomickém subjektu, počty zaměstnanců a mzdy, vybrané druhy nákladů, vybrané druhy výnosů, souhrnné ukazatele aktiv, finanční aktiva podle druhů a institucionálních sektorů, pasiva, předepsané hrubé pojistné a náklady na pojistná plnění, doplňkové ukazatele, vybrané ukazatele přímých obchodů v neživotním pojištění, dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek včetně pozemků a vybrané ukazatele podle území. IdentifikaceIdentifikace ekonomických subjektůekonomických subjektů se zahraniční kapitálovou účastí. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty, které jsou pojišťovnami a zajišťovnami podle CZ-NACE 65.1 a 65.2 (pojištění, zajištění). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 30. dubna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 28. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz finančních (peněžních) institucí ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Pen 5-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o finančních (peněžních) institucích podle Českých účetních standardů. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků, v platném znění, čl. 1 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění, pro hodnocení stavu a vývoje základních makroekonomických ukazatelů, sestavení národních účtů za sektor finančních institucí, pro analytické účely, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních institucí, zejména Eurostatu, Evropské centrální bankybanky, Světové bankybanky, Mezinárodního měnového fondu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Informace o ekonomickém subjektuekonomickém subjektu, počty zaměstnanců a mzdy, výnosy, náklady, pasiva, finanční aktiva podle druhů a institucionálních sektorů, souhrnné ukazatele aktiv, doplňkové ukazatele, dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek včetně pozemků, vybrané ukazatele o pořízení majetku podle území a vybrané ukazatele penzijních společností podle území. IdentifikaceIdentifikace ekonomických subjektůekonomických subjektů se zahraniční kapitálovou účastí. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty, které jsou bankamibankami a spořitelnami, včetně České národní bankybanky podle CZ-NACE 64.1 (peněžní zprostředkování), ekonomické subjektyekonomické subjekty, které jsou penzijními společnostmi podle CZ-NACE 66.3 (správa fondů). Ekonomické subjektyEkonomické subjekty, které účtují jako bankybanky a které jsou spořitelními a úvěrními družstvy, holdingovými společnostmi, investičními společnostmi nebo investičními fondy, obchodníky s cennými papíry a finančními platebními institucemi s povolením k činnosti od České národní bankybanky v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem podle CZ-NACE 64.19, 64.2, 64.3, 64.9 a 66 (peněžnictví, pojišťovnictví). Pozn.: Investiční společnosti a penzijní společnosti předloží souhrnný výkaz, tj. údaje za vlastní hospodaření a za hospodaření jimi obhospodařovaných (podílových) fondů. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 30. dubna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 29. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz pro vybrané vládní a podobné instituce ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: VPI 3-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o vybraných vládních a podobných institucích. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění, čl. 3 a 4 nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství, v platném znění, k propočtu čtvrtletních základních makroekonomických ukazatelů, k sestavení čtvrtletních národních účtů, k propočtu vládního deficitu a dluhu, pro potřeby vládních, regionálních, hospodářských a společenských institucí, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Evropské centrální bankybanky a Mezinárodního měnového fondu, pro další analytické účely a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ukazatele o práci - počty zaměstnanců, mzdy a počty odpracovaných hodin a osoby pracující na dohody. Výnosy za hlavní a hospodářskou činnost ve statistickém členění - tržby za prodej vlastních výrobků, služeb a za zboží, změna stavu vnitřních organizačních zásob, aktivace, tržby z prodeje majetku, přijaté příspěvky, provozní dotace, ostatní výnosy, výsledek hospodaření před zdaněním, účetní přidaná hodnota a dotace na dlouhodobý majetek. Náklady na hlavní a hospodářskou činnost ve statistickém členění - spotřebované nákupy, služby, osobní náklady, daně a poplatky, odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek, daň z příjmů a ostatní náklady. Aktiva ve statistickém členění - dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, zásoby, finanční majetek, pohledávky podle druhů a přechodné účty aktiv. Pasiva ve statistickém členění - vlastní zdroje, rezervy, dluhové cenné papíry, přijaté půjčky, závazky podle druhů a přechodné účty pasiv. Základní údaje o přírůstcích a úbytcích dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Vybrané vládní a podobné instituce jsou stanoveny podle standardu Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Jedná se o veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, školské právnické osoby, Česká televize, Český rozhlas, Správa železniční dopravní cesty, Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, Garanční systém finančního trhu a jiné vybrané veřejné nefinanční a finanční korporace a dále jednotky, které účtují podle účtové osnovy pro nevýdělečné organizace. Vybrané veřejné ekonomické subjektyekonomické subjekty, jejichž tržby pokrývají méně než 50 % provozních nákladů, tj. nákladů na mezispotřebu, náhrady zaměstnanců (mzdy, příspěvky na sociální a zdravotní pojištění apod.), na spotřebu fixního kapitálu a daně z výroby - v souladu s nařízeními Evropské Unie. Zpravodajská povinnostZpravodajská povinnost je vázána na typ ekonomického subjektuekonomického subjektu a pro každou zpravodajskou jednotkuzpravodajskou jednotku, které vznikla zpravodajská povinnostzpravodajská povinnost, je vymezena v oznámení o zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti zaslané zpravodajské jednotcezpravodajské jednotce. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: za 1. čtvrtletí do 25. dubna 2018, za 2. čtvrtletí do 25. července 2018, za 3. čtvrtletí do 24. října 2018 a za 4. čtvrtletí do 30. ledna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 30. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz neziskových institucí, bytových družstev a vybraných institucí ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: NI 1-01 (mutace) a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o neziskových institucích, bytových družstvech a vybraných institucích. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění, čl. 3 a čl. 4 nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství, v platném znění, k propočtu makroekonomických ukazatelů, pro analytické účely, pro sestavení národních účtů a satelitního účtu, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Informace o právnické osobě, počet zaměstnanců a mzdy, ostatní osobní náklady, počet dobrovolných pracovníků a jimi odpracované hodiny. Finanční ukazatele ve statistickém členění - výnosy a náklady, dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek (údaje o struktuře a pořízení), zásoby, finanční aktiva, struktura vybraných finančních aktiv podle institucionálních sektorů, pasiva, doplňkové ukazatele (pořízení majetku, počet členů, užitková plocha všech bytů, počet bytů ve vlastnictví a ve správě, náklady na opravy a rekonstrukce společných částí domu, poskytnuté dary v naturální formě, mezispotřeba a mzdové náklady za veřejné vysoké školy), vybrané ukazatele o pořízení dlouhodobého majetku strukturovaného dle území. Specifikace pořízeného dlouhodobého hmotného majetku bez pozemků a bez ložisek nerostných surovin podle Klasifikace produkce (CZ-CPA) a Klasifikace stavebních děl (CZ-CC). Náklady vykazující jednotky podle účelu dle Klasifikace služeb neziskových institucí sloužících domácnostem (CZ-COPNI). b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Právnické osoby zabývající se neziskovou činností - jsou stanoveny podle standardu Evropského systému národních účtů (ESA 2010) a podle metodiky Organizace spojených národů k sestavení satelitního účtu neziskových institucí. Jedná se o politické strany a politická hnutí, církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, zájmová sdružení právnických osob, spolky, ústavy, právnické osoby působící v oblasti tělovýchovy, kultury a rekreace, mezinárodní organizace a sdružení, školské právnické osoby a jiné právnické osoby, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání a účtují podle účtové osnovy pro nevýdělečné organizace. Dále sem patří bytová družstva, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, Český rozhlas, Česká televize, Rádio Svobodná Evropa, Vinařský fond, vybrané instituce zabývající se činnostmi souvisejícími s finančním zprostředkováním a zájmová sdružení právnických osob zařazených do sektoru 13, které účtují podle účtové osnovy pro nevýdělečné organizace. Zpravodajská povinnostZpravodajská povinnost k mutacím výkazu je vázána na počet zaměstnanců zpravodajské jednotkyzpravodajské jednotky nebo na počet bytů ve vlastnictví a na právní formu organizace. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 30. dubna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 31. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz vybraných vládních institucí ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: VI 1-01 (mutace) a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o jednotkách zatříděných do sektoru vládních institucí. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění, čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství, v platném znění, k propočtu makroekonomických ukazatelů v oblasti vládní statistiky, sestavení národních účtů, pro analytické účely, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Vybrané finanční ukazatele ve statistickém členění - dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, údaje o jeho pořízení a struktuře. Struktura vybraných finančních aktiv a pasiv podle institucionálních sektorů/subsektorů, vybrané ukazatele z výnosů, nákladů a doplňkové ukazatele o počtu bytů a nájemném. Odvětvové členění pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Bezúplatné nabytí a převzetí dlouhodobého majetku, bezúplatné předání dlouhodobého hmotného majetku. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, Správa železniční dopravní cesty, PRISKO, a. s., územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcíobcí a příspěvkové organizace. Zpravodajská povinnostZpravodajská povinnost u příspěvkových organizací je vázána na objem aktiv zpravodajské jednotkyzpravodajské jednotky, v případě obcíobcí na počet obyvatel daného územního samosprávného celku. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 18. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 32. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o audiovizuálních mediálních službách a rozhlasovém vysílání ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Kult 6-01 (mutace) a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o audiovizuálních mediálních službách a rozhlasovém vysílání. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z Usnesení vlády České republiky č. 266 ze dne 15. dubna 2015 k návrhu Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020 (s výhledem do roku 2025) a Usnesení vlády České republiky č. 81 ze dne 3. února 2016 k Plánu implementace Státní kulturní politiky na léta 2015 až 2020, které ukládají ČSÚ úkol budování satelitního účtu kultury, na který je výkaz Kult 6-01 přímo navázaný, pro výkon státní správy (Satelitní účet kultury ČR, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Výkony provozovatelů rozhlasového vysílání: počet odvysílaných hodin a jejich programová skladba, převažující činnost podle CZ-NACE, příjmy/výnosy, výdaje/náklady, přírůstky a úbytky majetku, dotace a granty na investice celkem, počet zaměstnanců. Výkony provozovatelů televizního vysílání: počet odvysílaných hodin a jejich programová skladba, převažující činnost podle CZ-NACE, příjmy/výnosy, výdaje/náklady, přírůstky a úbytky majetku, dotace a granty na investice celkem, počet zaměstnanců. Výkony poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání: počet zahájených přehrání audiovizuálního materiálu a jeho programová skladba, převažující činnost podle CZ-NACE, příjmy/výnosy, výdaje/náklady, přírůstky a úbytky majetku, dotace a granty na investice celkem, počet zaměstnanců. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Český rozhlas, držitelé licencí pro rozhlasové vysílání. Česká televize a držitelé licencí pro původní televizní vysílání. Jednotky poskytující audiovizuální mediální služby na vyžádání evidované na základě zákona 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění pozdějších předpisů. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 30. dubna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 33. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o práci ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Práce 2-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů charakterizujících vývoj a strukturu zaměstnanosti a mezd. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 6 odst. 2 ve smyslu čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2003 ze dne 27. února 2003 o indexu nákladů práce, v platném znění. Údaje budou dále využívány pro opatření vyplývající např. z § 17 odst. 2 a 4 a § 107 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, § 5 odst. 6 a 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, § 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, § 57 odst. 2, § 77 odst. 2, § 82 odst. 1, § 113 odst. 7, § 114 odst. 2 a § 122 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, § 5 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, apod., pro výkon státní správy (analýzy trhu práce, podklady pro úpravy v sociální oblasti), pro sestavení čtvrtletních národních účtů, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Základní údaje o počtu zaměstnanců a pracujících na dohody, jejich mzdách, platech a odměnách a o odpracované době. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Zaměstnavatelé, uvedení v § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a dále zaměstnavatelé, na které se vztahuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 14. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 34. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Výkaz o úplných nákladech práce ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: ÚNP 4-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o celkové zaměstnanosti, mzdách a dalších nákladech na pracovní sílu v detailním členění v jednotlivých odvětvích hospodářství, včetně sociálních nákladů práce. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 7 nařízení Rady (ES) č. 530/1999 ze dne 9. března 1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce, v platném znění, čl. 1 nařízení Komise (ES) č. 1726/1999 ze dne 27. července 1999, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 530/1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce s ohledem na definici a předávání informací o nákladech práce, v platném znění, a čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků, v platném znění, pro výkon státní správy (analýzy trhu práce, podklady pro úpravy v sociální oblasti), pro sestavení ročních národních účtů, regionálních průřezů, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Charakteristika ekonomického subjektuekonomického subjektu, počty zaměstnanců, pracujících majitelů firmy, osob pracujících na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, žáků/studentů konajících praktické vyučování/odbornou praxi, struktura mezd/platů, odpracované hodiny, placené hodiny a údaje o sociálních a personálních nákladech práce, doplňující údaje z oblasti zaměstnávání osob, vybrané ukazatele o práci a mzdách/platech strukturované podle území. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty \\- právnické osoby včetně krajů, obcíobcí, příspěvkových a neziskových organizací, fyzické osoby zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku a organizační složky státu. Zpravodajská povinnostZpravodajská povinnost je vázána na počet zaměstnanců a převažující činnost zpravodajské jednotkyzpravodajské jednotky a je přiřazena ekonomickým subjektůmekonomickým subjektům Českým statistickým úřadem na základě údajů v Registru ekonomických subjektůekonomických subjektů. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 29. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 35. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o ropě, ropných produktech a biopalivech pro rafinérie a výrobce ropných produktů ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: EPR 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o ropě, rafinérských surovinách a ropných produktech a biopalivech. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 a čl. 4 odst. 1 písm. b) a c), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice, v platném znění; čl. 2 a 7 nařízení Rady (ES) č. 2964/95 ze dne 20. prosince 1995, kterým se zavádí registrace dovozu a dodávek ropy ve Společenství, pro potřeby státu ke sledování a udržování minimálních zásob ropy resp. ropných produktů dle čl. 12 až 14 směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů, v platném znění, a pro potřeby statistiky energetické bilance státu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Těžba/dobývání ropy, dovoz, vývoz a zásoby ropy, ropných surovin a produktů a biopaliv, rafinérská výroba ropných produktů a výroba biopaliv v rafinériích a jejich dodávky/prodej na trh v České republice. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s převažující činností těžba/dobývání ropy, rafinérské zpracování ropy, výroba a recyklace ropných produktů. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 18. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 36. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o ropě, ropných produktech a biopalivech pro obchodní, skladovatelské a spotřebitelské subjekty ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: EPS 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o dovozu a vývozu, zásobách a spotřebě ropy, rafinérských surovin a ropných produktů a biopaliv. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 a čl. 4 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice, v platném znění; čl. 2 a 7 nařízení Rady (ES) č. 2964/95 ze dne 20. prosince 1995, kterým se zavádí registrace dovozu a dodávek ropy ve Společenství, a dále pro potřeby státu ke sledování a udržování minimálních zásob ropy resp. ropných produktů dle čl. 12 až 14 směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů, v platném znění, a pro potřeby statistiky energetické bilance státu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Dovoz, vývoz a zásoby ropy, ropných surovin a produktů a biopaliv a jejich dodávky/prodej na trh v České republice. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s převažující činností obchodní a zprostředkovatelskou s ropou, ropnými surovinami a produkty a biopalivy, dále subjekty s petrochemickou výrobou, skladovatelské subjekty a spotřebiteléspotřebitelé ropných produktů. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 18. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 37. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o spotřebě paliv a energie a zásobách paliv ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: EP 5-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o zásobách a spotřebě paliv a energií. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 3, čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice, v platném znění, pro sestavení energetické bilance státu a pro sestavení podkladů k provádění emisních inventur podle čl. 1, čl. 3 odst. 2, 3 a 25, čl. 7 odst. 1 písm. a) a čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES, v platném znění, a podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a pro potřeby mezinárodního srovnávání. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Zásoby paliv podle druhů, spotřeba paliv a energie podle druhů, spotřeba vybraných druhů paliv a energie v členění podle krajů definovaných ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, výroba a prodej tepelné energie. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty všech odvětví. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 28. února 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 38. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o zdrojích a rozdělení paliv ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: EP 7-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o zdrojích, zásobách a rozdělení paliv. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 3 odst. 1 písm. a), čl. 4 odst. 1 písm. a), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice, v platném znění, pro sestavení energetické bilance státu a pro potřeby mezinárodního srovnávání. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Zásoby paliv u dodavatelů, těžba, výroba paliv, nákup, dovoz, vývoz paliv, rozdělení prodeje paliv odběratelům k přímé spotřebě a odběratelům k obchodní činnosti, rozdělení prodeje paliv do domácností podle krajů. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s činností dobývání uhlí, plynu, výroby a zpracování plynných a tuhých paliv, s velkoobchodní činností včetně zahraničního obchodu a ostatní ekonomické subjektyekonomické subjekty s činností hlavní i vedlejší prodej paliv, subjekty s maloobchodní činností. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytování údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 22. února 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 39. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o energetických pochodech zušlechťování paliv ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: EP 8-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o energetické bilanci výroby paliv (brikety, koks, energoplyn, vysokopecní plyn, generátorový plyn, kapalná paliva). Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 3 odst. 1 písm. a), čl. 4 odst. 1 písm. a), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice, v platném znění, pro sestavení energetické bilance státu a pro potřeby mezinárodního srovnávání. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Položky energetické bilance výroby paliv (vsazené palivo, vyrobené energetické a neenergetické produkty, provozovací spotřeba paliv a energie). b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s činností výroba briket, koksu, tlakové zplynování uhlí, výroba kovů (vysokopecní proces), zpracování ropy a další (výrobci generátorového plynu). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 22. února 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 40. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o spotřebě paliv a energie na výrobu vybraných výrobků ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: EP 9-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o zásobách a spotřebě paliv a energií. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 3 odst. 1 písm. a), b), čl. 4 odst. 1 písm. a), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice, v platném znění, pro sestavení energetické bilance státu a pro sestavení podkladů k provádění emisních inventur podle čl. 1, čl. 3 odst. 2, 3 a 25, čl. 7 odst. 1 písm. a) a čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES, v platném znění, a podle § 1 odst. 2 písm. a), § 7 a § 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a pro potřeby mezinárodního srovnávání. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Výroba vybraných výrobků v naturální jednotce, konečná spotřeba tepelné a elektrické energie na výrobu vybraných výrobků, konečná spotřeba paliv podle druhů na výrobu vybraných výrobků. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty se základní výrobní průmyslovou činností, tj. dobývání paliv, papírenský průmysl, výroba cementu, výroba kovů, výroba skla, výroba chemických výrobků, výroba a rozvod plynu včetně tranzitní dopravy plynu podle CZ-NACE 05, 06, 07, 17, 20, 23, 24, 35 (průmysl a energetika). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 28. února 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 41. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o výrobě a rozvodu elektrické a tepelné energie ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: EP 10-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o výrobě a rozvodu elektrické a tepelné energie, za subjekty, které nemají licenci na uvedené výroby podle zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění, pozdějších předpisů. Údaje budou spolu s daty Ministerstva průmyslu a obchodu a administrativními daty Energetického regulačního úřadu využívány pro sestavení podkladů pro provádění emisních inventur podle čl. 1, čl. 3 odst. 2, 3 a 25, čl. 7 odst. 1 písm. a) a čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES, v platném znění, a zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice, v platném znění, čl. 3 a čl. 24 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES, ve znění směrnice Rady 2013/12/EU. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Výroba elektřiny, vlastní spotřeba elektřiny na výrobu, výkony elektrárenských zařízení, výroba tepla a tepelné výkony. Spotřeba paliv na výrobu elektřiny a tepla, bilance elektřiny a tepla. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty, do jejichž činnosti patří výroba a rozvod elektrické a tepelné energie. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 28. února 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 42. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o odpadech a druhotných surovinách ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Odp 5-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o produkci odpadů, způsobu využití a odstranění všech odpadů, se kterými bylo ve sledovaném období nakládáno a o druhotných surovinách a jejich spotřebě. Údaje budou využívány pro Ministerstvo průmyslu a obchodu jako podklad pro strategický a analytický dokument pro oblast využívání druhotných surovin podle usnesení vlády České republiky ze dne 9. března 2011 č. 172 o návrhu postupu institucionálního zabezpečení problematiky druhotných surovin na národní úrovni a o zřízení Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii České republiky, pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 3 odst. 3 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů, v platném znění, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Množství produkovaných, množství dovezených a vyvezených odpadů v členění dle platného Katalogu odpadů, vydaného Ministerstvem životního prostředí, způsob jejich využití nebo odstranění. Množství druhotných surovin a jejich spotřeba podle klasifikace CZ-PRODCOM. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s převažující činností podle CZ-NACE 01, 02, 03 (zemědělství, lesnictví, rybářství), CZ-NACE 05 až 36 (průmysl, energetika, zásobování vodou), CZ-NACE 37-39 (odpadní vody, sběr, úprava a odstraňování odpadů, sanace), CZ-NACE 41, 42, 43 (stavebnictví), CZ-NACE 45 až 47, 55, 56 (obchod, pohostinství, ubytování), CZ-NACE 49 až 53, 59, 61 (doprava a skladování, informační a komunikační činnosti), CZ-NACE 84, 86, 87, 96 (veřejná správa, zdravotní a sociální péče, ostatní služby). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 4. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 43. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o výdajích na ochranu životního prostředí ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: ŽP 1-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o pořízení dlouhodobého hmotného majetku a o neinvestičních nákladech na ochranu životního prostředí, o zdrojích financování dlouhodobého hmotného majetku na ochranu životního prostředí, o poplatcích a odvodech v oblasti životního prostředí a využívání výhradních práv k přírodním zdrojům. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 a čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků, v platném znění, a z čl. 1, 5, 6 nařízení (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech, v platném znění, pro posuzování vývoje výdajů na ochranu životního prostředí, jejich územním rozmístění a odvětvovém zaměření, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Organizace spojených národů, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Dlouhodobý hmotný majetek na ochranu životního prostředí - výdaje na jeho pořízení, výdaje na pořízení podle územního členění, zdroje financování; neinvestiční náklady vnitřní a vnější z hlediska firmy a ekonomický přínos z aktivit na ochranu životního prostředí - vše podle jednotlivých domén. Využívání výhradních práv k přírodním zdrojům, poplatky a odvody v oblasti životního prostředí. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s převažující činností podle CZ-NACE 01 až 03 (zemědělství, lesnictví, rybářství), CZ-NACE 05 až 39 (průmysl, energetika, zásobování vodou), CZ-NACE 49 až 52 (doprava a skladování), obceobce s počtem obyvatel 500 a více, rozpočtové organizace, organizační složky státu, státní fondy, Státní pozemkový úřad, Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, Správa železniční dopravní cesty. Zpravodajská povinnostZpravodajská povinnost je vázána na CZ-NACE a počet zaměstnanců. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 29. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 44. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o výzkumu a vývoji ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: VTR 5-01 (mutace) a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Sběr mezinárodně srovnatelných dat o lidských a finančních zdrojích ve výzkumu a vývoji v České republice pro zabezpečení statistických údajů pro zabezpečení požadovaných ukazatelů pro naplnění Usnesení vlády České republiky ze dne 17. února 2016 č. 135 k Národní politice výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016-2020 a Usnesení vlády České republiky ze dne 8. prosince 2014 č. 1028 ze dne 8. prosince 2014 o Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 3 a čl. 5 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 995/2012 ze dne 26. října 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1608/2003/ES o tvorbě a rozvoji statistiky Společenství v oblasti vědy a techniky, pro potřeby Evropské unie v rámci Strategii Evropa 2020 a její stěžejní iniciativy Unie inovací a pro potřeby Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v rámci její Inovační strategie. Údaje budou využity prostřednictvím kapitalizace výzkumu a vývoje i k propočtu úplných sestav makroekonomických ukazatelů v rámci ročních národních účtů a pro další analytické účely, pro potřeby vládních, regionálních, hospodářských a společenských institucí, pro potřeby Evropské unie, mezinárodních organizací a pro informování odborné veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Počet zaměstnanců výzkumu a vývoje a počet osob pracujících ve výzkumu a vývoji na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti v členění podle pohlaví a pracovní činnosti. Počet výzkumných pracovníků a nově zaměstnaných výzkumných pracovníků podle pracovního úvazku a státního občanství. Počet nových absolventů vysokých škol zaměstnaných ve výzkumu a vývoji. Výdaje za provedený výzkum a vývoj podle druhu nákladů, zdrojů financování, typu výzkumné a vývojové činnosti, kódu výsledné produkce výzkumu a vývoje a ve vybraných oblastech. Náklady a tržby za nákup a prodej služeb výzkumu a vývoje. Požadované ukazatele jsou zjišťovány v územním průřezu podle krajů klasifikace CZ-NUTS a podle vědních oblastí. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Všechny pracoviště výzkumu a vývoje ekonomických subjektůekonomických subjektů \\- právnické a fyzické osoby, zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku provádějících výzkum a vývoj bez ohledu na to, zda jde o jejich hlavní či vedlejší ekonomickou činnost. Ekonomické subjektyEkonomické subjekty podnikatelského sektoru a soukromého neziskového sektoru sloužící domácnostem vyplňují mutaci a, mutace b je určena pro vládní sektor, vysokoškolský sektor a fakultní nemocnice. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 29. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 45. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o licencích ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Lic 5-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o patentových licencích a licencích na některou z dalších ochran průmyslového vlastnictví jako jsou užitné vzory, know-how, průmyslové vzory, topografie polovodičových výrobků, nové odrůdy rostlin a plemena zvířat a ochranné známky pro zabezpečení požadovaných ukazatelů pro naplnění usnesení vlády České republiky ze dne 17. února 2016 č. 135 k Národní politice výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016-2020 a usnesení vlády České republiky ze dne 11. července 2016 č. 634 k aktualizaci Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky. Údaje budou využívány i nepřímo pro plnění povinností vyplývající z čl. 2 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1608/2003/ES ze dne 22. července 2003 o tvorbě a rozvoji statistiky Společenství v oblasti vědy a techniky. Údaje budou dále využívány pro další analytické účely, pro potřeby vládních, regionálních, hospodářských a společenských institucí, pro potřeby Evropské unie, mezinárodních organizací a pro informování odborné veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Poskytnutá práva používat některou z ochran průmyslového vlastnictví prostřednictvím licencí podle druhu licence, země smluvního partnera, kódu produkce pro zařazení poskytnutých licencí, počet platných licencí celkem a nově poskytnutých v sledovaném roce, inkasované přijaté licenční poplatky celkem a za nově uzavřené licence v sledovaném roce. Předpoklad poskytnutí nových licencí v následujících dvou letech. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty, o kterých bylo zjištěno, že poskytly licenci na některou z ochran průmyslového vlastnictví. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 16. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 46. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Dotazník o využívání informačních a komunikačních technologií ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: ICT 5-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání mezinárodně srovnatelných údajů o rozšíření a využívání vybraných informačních a komunikačních technologií (dále ICT) a na ně navazujících elektronických aplikací, systémů a procesů v podnikatelském sektoru. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 6 a čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 ze dne 21. dubna 2004 o statistice Společenství o informační společnosti, v platném znění a příslušných každoročních nařízení Komise (ES), kterými se provádí výše uvedené rámcové nařízení č. 808/2004. Údaje z tohoto zjišťování slouží k pravidelnému monitoringu plnění jednotlivých oblastí Digitální agendy pro Evropu, pro výkon státní správy České republiky v oblasti rozvoje informační společnosti a digitální ekonomiky, a to například v rámci plnění Státní politiky v elektronických komunikacích (Digitální Česko). Údaje budou využity pro analytické účely, pro potřeby vládních, regionálních, hospodářských a společenských institucí, pro potřeby Evropské unie, mezinárodních organizací a pro informování odborné veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o ekonomických subjektechekonomických subjektech podnikatelského sektoru používajících interní počítačovou síť a související technologie, majících připojení k internetu podle způsobu a rychlosti připojení. Údaje o využívání internetu k vybraným činnostem včetně použití internetu ve vztahu k veřejné správě. Údaje o ekonomických subjektechekonomických subjektech podnikatelského sektoru majících webové stránky včetně údajů o jazykové mutaci těchto stránek a jejich dalších funkcionalitách. Údaje o využívání vybraných informačních a komunikačních technologií (dále ICT) ze strany zaměstnanců, o zaměstnávání ICT odborníků a zabezpečení odborných potřeb v oblasti ICT ze strany externích dodavatelů. Údaje o kvalifikačních předpokladech pro využívání ICT ze strany zaměstnanců, údaje o potřebě získávání nových dovedností v ICT oblastech včetně překážek v jejich využívání. Údaje o využívání vybraných aplikacích a možností v oblasti Cloud computingu, sociálních médií, sběru a analýzy „velkých dat“ (Big Data), bezpečnosti a důvěryhodnosti v oblasti ICT a vlivu ICT na životní prostředí (tzv. zelené ICT). Údaje o využívání elektronického obchodování a automatizaci vybraných vnitropodnikových procesů (e-fakturace, e-logistika) prostřednictvím webových stránek a elektronické výměny dat včetně údajů o procentuální hodnotě uskutečněných elektronických nákupů a prodejů. Referenčním/zjišťovaným obdobím je podle druhu ukazatele rok 2018 nebo leden 2019. Přesná charakteristika zjišťovaných ukazatelů za rok 2018 (leden 2019) bude dána příslušným nařízením Komise (ES), kterými se provádí výše uvedené rámcové nařízení č. 808/2004. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty \\- právnické a fyzické osoby, zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku s 10 a více zaměstnanými osobami s převažující ekonomickou činností podle CZ-NACE 10 až 33 (zpracovatelský průmysl), CZ-NACE 35 (výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu), CZ-NACE 36 až 39 (zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi), CZ-NACE 41 až 43 (stavebnictví), CZ-NACE 45 až 47 (Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel), CZ-NACE 49 až 53 (doprava a skladování), CZ-NACE 55 a 56 (ubytování, stravování a pohostinství), CZ-NACE 58 až 63 (informační a komunikační činnosti), CZ-NACE 68 (činnosti v oblasti nemovitostí), CZ-NACE 69 až 75 (profesní, vědecké a technické činnosti), CZ-NACE 77 až 82 (administrativní a podpůrné činnosti). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování:výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 29. března 2019 e) Orgán provádějící statistická zjišťovánístatistická zjišťování Český statistický úřad 47. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o vodních tocích a dodávkách povrchové vody ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: VH 8a-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o vodních tocích a odběrech povrchové vody ve struktuře odběratelů pro hodnocení vývoje odvětví. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 6 a čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech, v platném znění a pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Základní údaje o vodních tocích, odběrech a vypouštění vod podle odběratelů v technických jednotkách a korunách, znečištění vypouštěné do vodních toků. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Státní podniky Povodí zřízené zákonem č. 305/2000 Sb., o povodích. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 29. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 48. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o vodovodech a kanalizacích ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: VH 8b-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o výrobě a dodávkách pitné a užitkové vody, odvádění a čištění odpadních vod pro hodnocení vývoje oboru vodovodů a kanalizací. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 6 a čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech, v platném znění a čl. 15 směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod ve znění směrnice Komise 98/15/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 a směrnice Rady 2013/64/EU, pro potřeby Evropské unie a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o vodovodech a kanalizacích, výrobě a dodávkách pitné vody podle odběratelů, údaje o odvádění a čištění odpadních vod, čistírnách odpadních vod a kalovém hospodářství. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty, které jsou provozovateli vodovodů a kanalizací. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 8. února 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 49. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Hlášení o uzavření manželství ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Obyv 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o uzavření manželství. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z ustanovení § 4 odst. 1 písm. f), h) a j) a § 12 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, pro regionální plánování, ve společenských vědách, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Organizace spojených národů a Dětského fondu OSN, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o uzavíraném manželství, osobní údajeosobní údaje ženicha a nevěsty v rozsahu stanoveném zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Obecní úřady pověřené vedením matrik. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 5. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 50. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Hlášení o narození ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Obyv 2-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o narození. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o evropské demografické statistice, čl. 4 odst. 1, 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 205/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 o evropské demografické statistice, pokud jde o členění údajů, lhůty a revize údajů, čl. 2 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, čl. 3 nařízení Komise (EU) č. 328/2011 ze dne 5. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiky příčin smrti a § 4 odst. 1 písm. f), h) a j) a § 12 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, pro výkon státní správy na úseku matrik (§ 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů), na úseku voleb (počet obyvatel volebních obvodů podle § 97 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb.), jakož i pro rozpočtové určení daní (podle § 4 odst. 6 a 9 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ve znění zákona č. 377/2007 Sb. a zákona č. 295/2012 Sb.), pro regionální plánování, ve společenských vědách, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Organizace spojených národů, Dětského fondu OSN, Mezinárodní organizace práce a Světové zdravotnické organizace, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o narozeném dítěti, rodičích a údaje vztahující se k porodu v rozsahu stanoveném zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Zdravotnická zařízení a obecní úřady pověřené vedením matrik. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: obecnímu úřadu pověřenému vedením matrik v termínu podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, do 5. kalendářního dne po skončení sledovaného období obecní úřad Českému statistickému úřadu e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 51. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Hlášení o úmrtí ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Obyv 3-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o úmrtí. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o evropské demografické statistice, čl. 4 odst. 1, 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 205/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 o evropské demografické statistice, pokud jde o členění údajů, lhůty a revize údajů, čl. 2 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, čl. 3 nařízení Komise (EU) č. 328/2011 ze dne 5. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiky příčin smrti, pro výkon státní správy na úseku voleb (počet obyvatel volebních obvodů podle § 97 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb.), rozpočtové určení daní (podle § 4 odst. 6 a 9 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ve znění zákona č. 377/2007 Sb. a zákona č. 295/2012 Sb.), regionální plánování a § 4 odst. 1 písm. f), h) a j) a § 12 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, ve společenských vědách, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Organizace spojených národů, Eurostatu, Dětského fondu OSN, Mezinárodní organizace práce a Světové zdravotnické organizace, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Osobní údajeOsobní údaje o zemřelém v rozsahu stanoveném zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Obecní úřady pověřené vedením matrik. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 5. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 52. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Hlášení o rozvodu ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Obyv 4-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o rozvodu. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z § 4 odst. 1 písm. f), h) a j) a § 12 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, pro výkon státní správy na úseku soudnictví, a pro regionální plánování, ve společenských vědách, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Organizace spojených národů, Dětského fondu OSN, Mezinárodní organizace práce, Světové zdravotnické organizace, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o průběhu a výsledku rozvodového řízení, osobní údajeosobní údaje manželů v rozsahu stanoveném zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ministerstvo spravedlnosti, okresní soudy (pro okres Brno-město Městský soud v Brně), obvodní soudy. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 10. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 53. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o dovozu a vývozu služeb ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: ZO 1-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o dovozu a vývozu služeb. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4, čl. 5 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic, v platném znění, pro sestavení platební bilance České republiky, pro výkon státní správy (řídící a vládní orgány), pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Evropské centrální bankybanky, Mezinárodní organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Mezinárodní měnový fond, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Kód služby, země původu a země určení, kód měny, fakturovaná částka. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty všech odvětví - právnické a fyzické osoby zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku, které dovážejí nebo vyvážejí služby. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: za 1. čtvrtletí do 20. dubna 2018, za 2. čtvrtletí do 20. července 2018, za 3. čtvrtletí do 22. října 2018 a za 4. čtvrtletí do 21. ledna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 54. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o cenách průmyslových výrobců ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny Prům 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách průmyslových výrobců. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 1165/98 ze dne 19. května 1998 o konjunkturálních statistikách, v platném znění, čl. 4 nařízení Komise (ES) č. 586/2001 ze dne 26. března 2001, kterým se provádí nařízení Komise (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud se jedná o definici hlavních průmyslových seskupení (HPS), v platném znění, čl. 1 odst. 5 nařízení Komise (ES) č. 1503/2006 ze dne 28. září 2006, kterým se provádí a mění nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud se jedná o definice proměnných, seznam proměnných a frekvenci zpracovávání údajů, v platném znění, čl. 2 nařízení Komise (ES) č. 472/2008 ze dne 29. května 2008, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud jde o první základní rok pro časové řady v NACE Rev. 2 a o úroveň podrobnosti, formu, první referenční období a referenční období pro časové řady před rokem 2009, které mají být předány podle NACE Rev. 2 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, v platném znění, pro výpočet indexů cen průmyslových výrobců, za účelem zachycení cenového vývoje průmyslových výrobků vyrobených a prodaných na tuzemském trhu. Cenové indexy jsou počítány pro potřeby národních institucí (Ministerstvo zemědělství, Česká národní bankabanka), pro potřeby mezinárodních organizací (zejména Eurostat, Organizace spojených národů, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ceny vybraných průmyslových výrobků a služeb (reprezentantů), tržby za prodej v tuzemsku za příslušné reprezentanty a šestimístné skupiny CZ-CPA za minulý rok, návrh záměn reprezentantů. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty \\- právnické osoby, zapsané v obchodním rejstříku, zabývající se průmyslovou činností nebo prodejem průmyslových výrobků podle CZ-NACE 05 až 36 (průmysl, energetika, zásobování vodou), CZ-NACE 45 až 47 (obchod). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 20. kalendářního dne sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 55. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Výkaz parametrického porovnání užitných vlastností reprezentantů ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny Prům 1a-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách průmyslových výrobců. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 1165/98 ze dne 19. května 1998 o konjunkturálních statistikách, v platném znění, čl. 4 nařízení Komise (ES) č. 586/2001 ze dne 26. března 2001, kterým se provádí nařízení Komise (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud se jedná o definici hlavních průmyslových seskupení (HPS), v platném znění, čl. 1 odst. 5 nařízení Komise (ES) č. 1503/2006 ze dne 28. září 2006, kterým se provádí a mění nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud se jedná o definice proměnných, seznam proměnných a frekvenci zpracovávání údajů, v platném znění, čl. 2 nařízení Komise (ES) č. 472/2008 ze dne 29. května 2008, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud jde o první základní rok pro časové řady v NACE Rev. 2 a o úroveň podrobnosti, formu, první referenční období a referenční období pro časové řady před rokem 2009, které mají být předány podle NACE Rev. 2 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, v platném znění, pro získávání údajů o parametrickém porovnání užitných vlastností reprezentantů. Údaje budou využívány ke kvantifikaci rozdílů užitných vlastností reprezentantů v případě nahrazení původně sledovaného reprezentanta reprezentantem novým s odchylnými parametry, pro zabezpečení vyloučení mimocenových vlivů při porovnání cen reprezentantů, pro analytické účely, pro výpočet indexů cen průmyslových výrobců a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Označení výrobku nebo služby (reprezentanta), cena za měřicí jednotku, hodnocení hlavních parametrů a užitných vlastností dosud sledovaného a nově navrhovaného reprezentanta. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty \\- právnické osoby, zapsané v obchodním rejstříku, zabývající se průmyslovou činností nebo prodejem průmyslových výrobků podle CZ-NACE 05 až 36 (průmysl, energetika, zásobování vodou), CZ-NACE 45 až 47 (obchod), v případě, že provádí záměnu reprezentanta, při které dochází k podstatným změnám jeho užitných vlastností. Tento výkaz je využíván zejména pro strojírenské výrobky. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční v případě záměny cenového reprezentanta Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 20. kalendářního dne sledovaného období současně s výkazem Ceny Prům 1-12, ve kterém je navržena záměna reprezentanta e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 56. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o cenách tepla ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny Teplo 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách tepla. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 4 nařízení Rady (ES) č. 1165/98 ze dne 19. května 1998 o konjunkturálních statistikách, v platném znění, nařízení Komise (ES) č. 472/2008 ze dne 29. května 2008, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud jde o první základní rok pro časové řady v NACE Rev. 2 a o úroveň podrobnosti, formu, první referenční období a referenční období pro časové řady před rokem 2009, které mají být předány podle NACE Rev. 2, čl. 4 nařízení Komise (ES) č. 586/2001 ze dne 26. března 2001, kterým se provádí nařízení Komise (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud se jedná o definici hlavních průmyslových seskupení (HPS), v platném znění, čl. 1, 3 a čl. 4 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 451/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se zavádí nová statistická klasifikace produkce podle činností (CPA) a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 3696/93, v platném znění. Údaje budou dále využívány ke zjištění cen tepla pro zpracování indexu cen průmyslových výrobců, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Dvousložková cena tepla - cena za sjednaný výkon bez daně z přidané hodnoty v Kč/MW/rok a cena za odebrané množství bez daně z přidané hodnoty v Kč/GJ, jednosložková cena tepla bez daně z přidané hodnoty v Kč/GJ, roční tržby v tuzemsku za reprezentanta. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se výrobou tepla, rozvodem a prodejem tepelné energie podle CZ-NACE 35 (výroba a rozvod tepla). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 20. kalendářního dne sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 57. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o cenách v zahraničním obchodě ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny ZO 1-12 (mutace) a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách v zahraničním obchodě. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 4, 7, 8 a 14 nařízení Rady (ES) č. 1165/98 ze dne 19. května 1998 o konjunkturálních statistikách, v platném znění; čl. 1 nařízení Komise (ES) č. 1503/2006 ze dne 28. září 2006, kterým se provádí a mění nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud se jedná o definice proměnných, seznam proměnných a frekvenci zpracovávání údajů, v platném znění; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, v platném znění; čl. 2 nařízení Komise (ES) č. 472/2008 ze dne 29. května 2008, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud jde o první základní rok pro časové řady v NACE Rev. 2 a o úroveň podrobnosti, formu, první referenční období a referenční období pro časové řady před rokem 2009, které mají být předány podle NACE Rev. 2; pro výpočet indexů cen vývozu a dovozu na základě sledování cenového vývoje komodit, výrobků a zboží majících význam v zahraničním obchodě České republiky. Cenové indexy jsou počítány pro potřeby Ministerstva financí, České národní bankybanky, Evropské unie, mezinárodních organizací, zejména Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ceny vybraných výrobků, surovin a materiálů (reprezentantů) za sledované období; hodnota dovozu či vývozu v tis. Kč za předchozí rok u sledovaných reprezentantů v členění podle zemí. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se zahraničněobchodní činností zapsané v obchodním nebo živnostenském rejstříkuživnostenském rejstříku, případně registrované v České republice k dani z přidané hodnoty podle CZ-NACE 01 až 03 (zemědělství, lesnictví, rybářství), CZ-NACE 05 až 08, 10 až 17, 19 až 32, 35 (průmysl, energetika), CZ-NACE 38 (sběr, úprava a odstraňování odpadů), CZ-NACE 58 a 59 (informační a komunikační služby). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 58. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o cenách zemědělských výrobků ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny Zem 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách zemědělských výrobků. Údaje budou využívány pro výpočet Souhrnného zemědělského účtu, který je sestavován na základě čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství, v platném znění, pro výpočet průměrných cen vybraných výrobků a pro výpočet indexu cen zemědělských výrobců, pro potřeby Evropského statistického úřadu a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Realizační ceny, prodané množství a tržby za prodej vybraných výrobků (reprezentantů) včetně vývozu. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se zemědělskou činnostízemědělskou činností podle CZ-NACE 01, 03 (zemědělství, rybářství). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 26. kalendářního dne sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 59. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o cenách osiv a sadby pro zemědělství ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny Zem 1-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách osiv a sadby pro zemědělství. Údaje budou využívány pro potřeby výpočtu souhrnného zemědělského účtu, který je sestavován na základě čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství, v platném znění, sledování vývoje cen výběrovým indexem, cen dodávek vybraných druhů osiv a sadby pro zemědělskou prvovýrobu, pro účely mezinárodního srovnání a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ceny vybraných reprezentantů ve sledovaném období, tržby za prodej vybraných výrobků za minulé období. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty dodávající zemědělským prvovýrobcům uznané osivo a sadbu s převažující činností podle CZ-NACE 46.21 (velkoobchod s obilím, osivy a krmivy). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 22. kalendářního dne posledního měsíce sledovaného čtvrtletí e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 60. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o cenách průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin pro zemědělství ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny Zem 2-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin pro zemědělství. Údaje budou využívány pro potřeby výpočtu souhrnného zemědělského účtu, který je sestavován na základě čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství, v platném znění, pro sledování vývoje cen výběrovým indexem, cen dodávek vybraných druhů průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin pro zemědělskou prvovýrobu, pro analytické účely, pro potřeby mezinárodního srovnání a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ceny vybraných reprezentantů ve sledovaném období, tržby za prodej vybraných výrobků za minulé období. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty dodávající zemědělským prvovýrobcům průmyslová hnojiva a přípravky na ochranu rostlin s převažující činností podle CZ-NACE 10.91 (výroba průmyslových krmiv pro hospodářská zvířata), CZ-NACE 46.75 (velkoobchod s chemickými výrobky). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 22. kalendářního dne posledního měsíce sledovaného čtvrtletí e) Orgán provádějící statistického zjišťovánístatistického zjišťování Český statistický úřad 61. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o cenách služeb pro zemědělství ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny Zem 3-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách služeb pro zemědělství. Údaje budou využívány pro potřeby výpočtu souhrnného zemědělského účtu, který je sestavován na základě čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství, v platném znění, pro sledování vývoje cen výběrovým indexem cen dodávek vybraných druhů služeb pro zemědělskou prvovýrobu, pro analytické účely, pro potřeby mezinárodního srovnání a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ceny vybraných reprezentantů ve sledovaném období, tržby za poskytnutí vybraných služeb za minulé období. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty poskytující zemědělským prvovýrobcům vybrané služby výrobní povahy bez veterinární péče a plemenářských služeb s převažující činností podle CZ-NACE 01.6 (podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 22. kalendářního dne posledního měsíce sledovaného čtvrtletí e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 62. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o cenách veterinárních a plemenářských služeb pro zemědělství ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny Zem 4-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách veterinárních a plemenářských služeb pro zemědělství. Údaje budou využívány pro potřeby výpočtu souhrnného zemědělského účtu, který je sestavován na základě čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství, v platném znění, pro sledování vývoje cen výběrovým indexem, cen dodávek vybraných výkonů veterinární péče a plemenářských služeb pro zemědělskou prvovýrobu, pro analytické účely, pro potřeby mezinárodního srovnání a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ceny vybraných reprezentantů ve sledovaném období, tržby za poskytnutí vybraných služeb za minulé období. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty poskytující zemědělským prvovýrobcům vybrané výkony veterinární péče a plemenářské služby s převažující činností podle CZ-NACE 75 (veterinární činnosti). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 22. kalendářního dne posledního měsíce sledovaného čtvrtletí e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 63. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o prodejních cenách surového dříví ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny Les 1-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o prodejních cenách dříví v lesním hospodářství na základě Usnesení vlády České republiky ze dne 2. února 2011 č. 84 ke Koncepci Ministerstva zemědělství k hospodářské politice podniku Lesy České republiky, s. p., od roku 2012. Údaje budou využívány pro výpočet indexů cen surového dříví a pro výpočet průměrných cen vybraných sortimentů, pro analytické účely, účely mezinárodního srovnání (Evropská hospodářská komise OSN a Organizace OSN pro výživu a zemědělství) a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Realizační smluvní ceny vybraných druhů surového dříví (reprezentantů), prodané množství v m3, tržby za prodej surového dříví na tuzemském trhu za vybrané reprezentanty a celkem. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s převažující činností podle CZ-NACE 01, 02 a 03 (zemědělství, těžba dřeva a rybolov), CZ-NACE 16 (zpracování dřeva), CZ-NACE 91.04 (činnosti botanických a zoologických zahrad, přírodních rezervací a národních parků), které realizují prodej surového dříví pro odběratele v České republice. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 10. kalendářního dne měsíce následujícího po sledovaném čtvrtletí e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 64. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o nákupních cenách surového dříví ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny Les 2-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o nákupních cenách dříví v lesním hospodářství na základě Usnesení vlády České republiky ze dne 2. února 2011 č. 84 ke Koncepci Ministerstva zemědělství k hospodářské politice podniku Lesy České republiky, s. p., od roku 2012. Údaje budou využívány pro výpočet indexů cen surového dříví a pro výpočet průměrných cen vybraných sortimentů, pro analytické účely a pro zkvalitnění stávajících statistik v lesním hospodářství a statistik národních účtů a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Realizační smluvní ceny vybraných druhů surového dříví (reprezentantů), nakoupené množství v m3, celkové náklady za nakoupené surové dříví na tuzemském trhu za vybrané reprezentanty a celkem. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s převažující činností podle CZ-NACE 02 (těžba dřeva), CZ-NACE 16 a 17 (zpracování dřeva a výroba papíru a výrobků z papíru), které realizují nákup surového dříví pro odběratele v České republice. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 25. kalendářního dne následujícího po sledovaném čtvrtletí e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 65. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o cenách tržních služeb ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny TS 1-12 (mutace) a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách poštovních, kurýrních, vydavatelských a telekomunikačních služeb, skladovacích a podpůrných služeb v dopravě, vnitrostátní železniční nákladní dopravy, silniční nákladní dopravy, vnitrostátní letecké nákladní dopravy, vnitrozemské vodní nákladní dopravy, architektonických a inženýrských služeb, informačních služeb, programování a poradenství, služeb právních, účetnických, auditorských a daňového poradenství, poradenství v oblasti řízení, reklamních služeb, služeb v oblasti zaměstnání, bezpečnostních a pátracích služeb a úklidových služeb a ostatních vybraných tržních služeb. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Komise (ES) č. 472/2008 ze dne 29. května 2008, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud jde o první základní rok pro časové řady v NACE Rev. 2 a o úroveň podrobnosti, formu, první referenční období a referenční období pro časové řady před rokem 2009, které mají být předány podle NACE Rev. 2, a pro výpočet agregovaného indexu cen tržních služeb. Údaje budou využívány pro výpočet agregovaného indexu cen tržních služeb, pro sledování vývoje cen a cenové úrovně služeb, pro potřeby České národní bankybanky a externích uživatelů, pro analytické účely a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ceny vybraných reprezentantů za tržní služby, tržby (výnosy) za minulý rok. U pojišťovnictví se zjišťují sazby pojistného a pojistné za vybrané reprezentanty - pojistné události, předepsané hrubé pojistné za minulý rok. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s činností v rámci vybraných tržních služeb podle CZ-NACE 49, 50, 52 a 53 (doprava a skladování), CZ-NACE 58, 61, 62 a 63 (informační a komunikační činnosti), CZ-NACE 64, 65 (peněžnictví a pojišťovnictví), CZ-NACE 68 (činnosti v oblasti nemovitostí), CZ-NACE 69, 70, 71, 73 a 74 (profesní, vědecké a technické činnosti), CZ-NACE 77, 78, 80, 81 a 82 (administrativní a podpůrné činnosti). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 20. kalendářního dne sledovaného období, výkaz Ceny TS 1-12 (po) do 15. kalendářního dne sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 66. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o cenách mezinárodní železniční nákladní dopravy ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny ZO 2-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách mezinárodní železniční nákladní dopravy. Údaje budou využívány pro výpočet indexů cen mezinárodní železniční nákladní dopravy, pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Komise (ES) č. 472/2008 ze dne 29. května 2008, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud jde o první základní rok pro časové řady v NACE Rev. 2 a o úroveň podrobnosti, formu, první referenční období a referenční období pro časové řady před rokem 2009, které mají být předány podle NACE Rev. 2, a pro statistické účelystatistické účely Českého statistického úřadu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ceny mezinárodní železniční nákladní dopravy za vybrané přepravní vzdálenosti, trasy a vozy s vytížením, průměr z tarifních a smluvních cen, roční tržby. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost České dráhy Cargo, a. s. podle CZ-NACE 49.2 (železniční nákladní doprava). Zpravodajská povinnostZpravodajská povinnost je vymezena v oznámení o zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti zaslané zpravodajské jednotcezpravodajské jednotce. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 30. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 67. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o cenách mezinárodní železniční osobní dopravy ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny ZO 2a-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách mezinárodní železniční osobní dopravy. Údaje budou využívány pro výpočet indexů cen mezinárodní železniční osobní dopravy, pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Komise (ES) č. 472/2008 ze dne 29. května 2008, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud jde o první základní rok pro časové řady v NACE Rev. 2 a o úroveň podrobnosti, formu, první referenční období a referenční období pro časové řady před rokem 2009, které mají být předány podle NACE Rev. 2, a pro statistické účelystatistické účely Českého statistického úřadu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ceny mezinárodní železniční osobní dopravy za vybrané relace (cílové stanice) do a z pohraničních přechodových stanic, roční tržby za jednotlivé reprezentanty a tržby celkové. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost České dráhy, a. s. podle CZ-NACE 49.1 (železniční osobní doprava meziměstská). Zpravodajská povinnostZpravodajská povinnost je vymezena v oznámení o zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti zaslané zpravodajské jednotcezpravodajské jednotce. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. kalendářního dne sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 68. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o cenách mezinárodní letecké dopravy ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny ZO 3-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách mezinárodní letecké dopravy. Údaje budou využívány pro výpočet indexů cen mezinárodní letecké dopravy, pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/792 ze dne 11. května 2016 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2494/95, a pro statistické účelystatistické účely Českého statistického úřadu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ceny mezinárodní letecké osobní a nákladní dopravy za vybrané linky a druhy tarifů a sazeb, roční výnosy. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Společnosti zabývající se přepravou osob a nákladu letecky podle CZ-NACE 51 (letecká doprava). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. kalendářního dne sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 69. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní šetření o pohybu cen stavebních prací ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny Stav 1-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o pohybu cen stavebních prací. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 a čl. 4 nařízení Rady (ES) č. 1165/98 ze dne 19. května 1998 o konjunkturálních statistikách, v platném znění; čl. 1 nařízení Komise (ES) č. 1503/2006 ze dne 28. září 2006, kterým se provádí a mění nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud se jedná o definice proměnných, seznam proměnných a frekvenci zpracovávání údajů, v platném znění; čl. 2 nařízení Komise (ES) č. 472/2008 ze dne 29. května 2008, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud jde o první základní rok pro časové řady v NACE Rev. 2 a o úroveň podrobnosti, formu, první referenční období a referenční období pro časové řady před rokem 2009, které mají být předány podle NACE Rev. 2; čl. 5 nařízení Komise (EU) č. 93/2013 ze dne 1. února 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen, pokud jde o stanovení indexů cen obydlí obývaných jejich majiteli; pro výpočet indexů cen stavebních prací a indexů cen stavebních děl za účelem zachycení cenového vývoje stavebnictví na tuzemském trhu; pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, a pro informování veřejnosti. Pro potřeby Ministerstva financí jsou počítány koeficienty změn cen staveb pro účely vyhlášky č. 53/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Realizační/smluvní cena vybraných stavebních prací (reprezentantů) za stanovených podmínek. Jednorázové přílohy: kalkulace cen stavebních prací. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty se stavební výrobou a vybrané specializované montážní podniky se zaměřením na montáže elektroinstalací, vzduchotechniky, výtahů a ocelových konstrukcí podle CZ-NACE 25, 28, 33 (specializované montážní podniky se zaměřením na montáže elektroinstalací, vzduchotechniky, výtahů a ocelových konstrukcí), CZ-NACE 41 až 43 (stavebnictví). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. kalendářního dne 3. měsíce sledovaného čtvrtletí, jednorázová příloha současně s výkazem Ceny Stav 1-04 pro stanovené čtvrtletí e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 70. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o cenách ropy ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny E 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách ropy. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z rozhodnutí Komise 1999/566/ES ze dne 26. července 1999, kterým se provádí rozhodnutí Rady 1999/280/ES ze dne 22. dubna 1999 o postupu Společenství při získávání informací a při konzultacích o nákladech na dodávky ropy a spotřebních cenách ropných produktů, čl. 1 nařízení Rady (ES) č. 2964/95 ze dne 20. prosince 1995, kterým se zavádí registrace dovozu a dodávek ropy ve Společenství, pro výpočet agregátní ceny a specifikaci ropy, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Mezinárodní energetické agentury, Ministerstva průmyslu a obchodu ke schvalování nákupu ropy Správou státních hmotných rezerv, Ministerstva životního prostředí k výpočtu emise látek znečišťujících ovzduší, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Dodané množství ropy z dovozu nebo z tuzemské těžby, hustota (API), obsah síry a cena CIF bez daní (za barely a tuny). b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se dovozem, těžbou a zpracováním ropy podle CZ-NACE 06.1 (těžba ropy), CZ-NACE 46.1 (zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení). Ústřední orgán státní správy: CZ-NACE 84.1 (veřejná správa a hospodářská sociální politika). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 18. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 71. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Výkaz o spotřebitelských cenách pohonných hmot ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny E 2-52 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o spotřebitelských cenách pohonných hmot. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z rozhodnutí Komise 1999/566/ES ze dne 26. července 1999, kterým se provádí rozhodnutí Rady 1999/280/ES ze dne 22. dubna 1999 o postupu Společenství při získávání informací a při konzultacích o nákladech na dodávky ropy a spotřebních cenách ropných produktů, pro zpracování indexu spotřebitelských cen, pro výpočet průměrných spotřebitelských cen vybraných pohonných hmot, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Mezinárodní energetické agentury, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Prodané množství pohonných hmot, cena včetně všech poplatků, daní a cel. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se prodejem pohonných hmot podle CZ-NACE 46.7 (ostatní specializovaný velkoobchod), CZ-NACE 47.1 (maloobchod v nespecializovaných prodejnách), CZ-NACE 47.3 (maloobchod s pohonnými hmotami ve specializovaných prodejnách). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: týdenní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: v pondělí do 14 hodin příslušného kalendářního týdne e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 72. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Výkaz o cenách topných olejů ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny E 3-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách topných olejů. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z rozhodnutí Komise 1999/566/ES ze dne 26. července 1999, kterým se provádí rozhodnutí Rady 1999/280/ES ze dne 22. dubna 1999 o postupu Společenství při získávání informací a při konzultacích o nákladech na dodávky ropy a spotřebních cenách ropných produktů, pro výpočet agregátních cen vybraných průmyslových a plynových topných olejů, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Mezinárodní energetické agentury, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Prodané množství průmyslových a plynových topných olejů, cena včetně i bez všech poplatků a daní, bez nákladů na dopravu. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se prodejem průmyslových topných olejů a plynových topných olejů pro komunální vytápění a malé dodávky do průmyslu s převažující činností podle CZ-NACE 19 (výroba rafinovaných ropných produktů). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční, týdenní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: měsíční zjišťování do 20. kalendářního dne sledovaného období, týdenní zjišťování - první pracovní den v týdnu do 14 hodin e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 73. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o cenách zemního plynu pro konečné zákazníky mimo domácnosti ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny E 6-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách zemního plynu pro konečné zákazníky mimo domácnosti. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1952 ze dne 26. října 2016 o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny a o zrušení směrnice 2008/92/ES, pro výpočet průměrných cen plynu, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Mezinárodní energetické agentury, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Průměrná cena zemního plynu zahrnuje všechny splatné poplatky: síťové poplatky a spotřebovanou energii po odečtení veškerých rabatů nebo prémií a s přičtením veškerých jiných poplatků (např. za pronájem měřidla, stálé poplatky). Jedná se o cenu MW.h bez daně z přidané hodnoty a ostatních daní podle pásem roční spotřeby plynu. Cena síťové složky zahrnuje náklady na přepravu a distribuci, ztráty při přepravě a distribuci, náklady na pronájem měřidla a měřící náklady a další s přepravou a distribucí spojené náklady. Cena dodávky zahrnuje komoditní cenu zemního plynu včetně nákladů na skladování a nákladů spojených s prodejem zemního plynu. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty \\- právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, s činností podle CZ-NACE 35.2 (výroba plynu; rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 30. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 74. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o cenách elektrické energie ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny Elek 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách silové elektřiny a elektřiny celkem. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1952 ze dne 26. října 2016 o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny a o zrušení směrnice 2008/92/ES, ke zpracování indexu cen průmyslových výrobců, k výpočtu cen elektřiny, k výpočtu průměrných cen elektrické energie, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Mezinárodní energetické agentury, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Cena silové elektřiny a elektřiny celkem (silová elektřina a regulované platby) v Kč/MW.h za minulé a sledované období bez daně z přidané hodnoty a ostatních daní, napěťová hladina, průměrné roční naměřené maximum v kW, roční využití v h, celková roční spotřeba v MW.h, tržby v korunách bez daně z přidané hodnoty a ostatních daní a dodávky za silovou elektřinu v MW.h podle napěťových hladin. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty \\- právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku s činností podle CZ-NACE 35.1 (výroba, přenos a rozvod elektřiny). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 20. kalendářního dne sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 75. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o spotřebě a počtu odběratelů elektřiny ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny Elek 11-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o spotřebě a počtu odběratelů elektřiny. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1952 ze dne 26. října 2016 o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny a o zrušení směrnice 2008/92/ES, ve zpracování indexu cen průmyslových výrobců, v rozdělení všech odběratelů podle kritérií definovaných Evropskou unií a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Skupiny odběratelů elektřiny - odběratelé ze sítí velmi vysokého a vysokého napětí - rozdělené podle dosaženého průměrného ročního naměřeného maxima v kW (tj. hodnota, která je průměrem ze všech čtvrthodinových hodnot za rok) a podle dosaženého ročního využití v h, počet odběratelů celkem. Skupiny odběratelů elektřiny - odběratelé ze sítě nízkého napětí (maloodběr - podnikatelé, domácnosti) - rozdělené podle roční spotřeby v kW.h v určitých intervalech a podle roční spotřeby v MW.h celkem, počet odběratelů celkem. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty \\- právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku s činností podle CZ-NACE 35.1 (výroba, přenos a rozvod elektřiny). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. ledna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 76. NÁZEV STATISTICKÉHO JIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o nájemném z bytu ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny Nájem 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o nájemném z bytu. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/792 ze dne 11. května 2016 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2494/95, k měření vývoje cenové hladiny smluvního nájemného, pro výpočet národního i harmonizovaného indexu spotřebitelských cen a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Nájemné z bytu zprostředkované realitní kanceláří. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se pronájmem nebo zprostředkováním pronájmu bytů s převažující činností podle CZ-NACE 68 (činnosti v oblasti nemovitostí). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 20. kalendářního dne sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 77. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o cenách nových bytů a nových rodinných domů ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ceny NB 1-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenách, velikosti a dalších parametrech nových bytů a nových rodinných domů. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/792 ze dne 11. května 2016 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pro výpočet indexu cen bydlení vlastníků, který bude součástí národního indexu spotřebitelských cen a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ceny nových bytů a nových rodinných domů. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se prodejem nových bytů a nových rodinných domů s převažující činností podle CZ-NACE 41 (výstavba budov), CZ-NACE 68 (činnosti v oblasti nemovitostí). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 20. kalendářního dne posledního měsíce sledovaného čtvrtletí e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 78. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Konjunkturální průzkum v průmyslu ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: EV Prům 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Zkoumání a získávání údajů o ekonomickém klimatu v podnikové sféře, získání informací o očekávaných tendencích v ekonomice podniku pro Rychlou informaci Českého statistického úřadu, aktuální informace řídícím a vládním organům. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z interního dokumentu Komise ze dne 12. července 2006 Společný harmonizovaný program EU pro průzkumy u podniků a spotřebitelůspotřebitelů (CELEX 52006DC0379). Výsledky jsou v detailní formě poskytovány Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD, Evropské komisi - Generálnímu ředitelství pro ekonomické a finanční záležitosti DG ECFIN, vládním, odborným a státním institucím ČR (Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Česká národní bankabanka), veřejnosti a soukromým institucím jako součást analytických materiálů statistiky, v publikaci a na internetových stránkách Českého statistického úřadu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ukazatele ekonomické situace, produkce, stavu zásob, exportu, importu, zaměstnanosti, cen, sledování úrovně a vývoje poptávky podle stavu a vývoje zakázek, finančních ukazatelů, využití kapacit, konkurenční pozice na tuzemském a zahraničních trzích, bariéry růstu produkce podle požadavků Evropské unie převážně v kvalitativních stupnicích. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty z oblasti průmyslu s převažující činností podle CZ-NACE 05 až 39 (těžba a dobývání, zpracovatelský průmysl, energetika, zásobování vodou). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 12. kalendářního dne sledovaného měsíce e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 79. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Konjunkturální průzkum ve stavebnictví ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: EV Stav 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Zkoumání a získávání údajů o ekonomickém klimatu v podnikové sféře, získání informací o očekávaných tendencích v ekonomice podniku pro Rychlou informaci Českého statistického úřadu, aktuální informace řídícím a vládním organům. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z interního dokumentu Komise ze dne 12. července 2006 Společný harmonizovaný program EU pro průzkumy u podniků a spotřebitelůspotřebitelů (CELEX 52006DC0379). Výsledky jsou v detailní formě poskytovány Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD, Evropské komisi - Generálnímu ředitelství pro ekonomické a finanční záležitosti DG ECFIN, vládním, odborným a státním institucím ČR (Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Česká národní bankabanka), veřejnosti a soukromým institucím jako součást analytických materiálů statistiky, v publikaci a na internetových stránkách Českého statistického úřadu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ukazatele ekonomické situace, produkce, zaměstnanosti, cen, sledování úrovně a vývoje poptávky podle stavu a vývoje zakázek, hodnocení kapacit vzhledem k zakázkám, finanční ukazatele, bariéry růstu produkce podle požadavků Evropské unie převážně v kvalitativních stupních. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty z oblasti stavebnictví s převažující činností podle CZ-NACE 41 až 43 (stavebnictví). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 12. kalendářního dne sledovaného měsíce e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 80. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Konjunkturální průzkum ve službách ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: EV Sl 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Zkoumání a získávání údajů o ekonomickém klimatu v podnikové sféře, získání informací o očekávaných tendencích v ekonomice podniku pro Rychlou informaci Českého statistického úřadu, aktuální informace řídícím a vládním organům. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z interního dokumentu Komise ze dne 12. července 2006 Společný harmonizovaný program EU pro průzkumy u podniků a spotřebitelůspotřebitelů (CELEX 52006DC0379). Výsledky jsou v detailní formě poskytovány Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD, Evropské komisi - Generálnímu ředitelství pro ekonomické a finanční záležitosti DG ECFIN, vládním, odborným a státním institucím ČR (Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Česká národní bankabanka), veřejnosti a soukromým institucím jako součást analytických materiálů statistiky, v publikaci a na internetových stránkách Českého statistického úřadu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ukazatele ekonomické situace, poptávky, příjmů/tržeb, zaměstnanosti, cen, faktory limitující situaci firmy atd. převážně v kvalitativních stupnicích. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty z oblasti služeb s převažující činností podle CZ-NACE 49-53 (doprava a skladování), CZ-NACE 55-56 (ubytování, stravování a pohostinství), CZ-NACE 58-63 (informační a komunikační činnosti), CZ-NACE 64-66 (peněžnictví a pojišťovnictví), CZ-NACE 68 (činnosti v oblasti nemovitostí), CZ-NACE 69 až 75 (profesní, vědecké a technické činnosti), CZ-NACE 77 až 82 (administrativní činnosti), CZ-NACE 94-96 (ostatní činnosti). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 12. kalendářního dne sledovaného měsíce e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 81. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Konjunkturální průzkum v obchodě ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: EV Ob 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Zkoumání a získávání údajů o ekonomickém klimatu v podnikové sféře, získání informací o očekávaných tendencích v ekonomice podniku pro Rychlou informaci Českého statistického úřadu, aktuální informace řídícím a vládním organům. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z interního dokumentu Komise ze dne 12. července 2006 Společný harmonizovaný program EU pro průzkumy u podniků a spotřebitelůspotřebitelů (CELEX 52006DC0379). Výsledky jsou v detailní formě poskytovány Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD, Evropské komisi - Generálnímu ředitelství pro ekonomické a finanční záležitosti DG ECFIN, vládním, odborným a státním institucím ČR (Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Česká národní bankabanka), veřejnosti a soukromým institucím jako součást analytických materiálů statistiky, v publikaci a na internetových stránkách Českého statistického úřadu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ukazatele ekonomické situace, prodeje zboží, zásob zboží, příjmů/tržeb, zaměstnanosti, cen, dodávek zboží, konkurence, faktory limitující situaci podniku, finanční ukazatele atd. převážně v kvalitativních stupních. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty v oblasti obchodu s převažující činností podle CZ-NACE 45 a 47 (obchod). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 12. kalendářního dne sledovaného měsíce e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 82. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Konjunkturální průzkum o investicích ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: EV Iv 1-02 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Zkoumání a získávání údajů o ekonomickém klimatu v podnikové sféře, získání informací o očekávaných tendencích v ekonomice podniku pro Rychlou informaci Českého statistického úřadu, aktuální informace řídícím a vládním organům. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z interního dokumentu Komise ze dne 12. července 2006 Společný harmonizovaný program EU pro průzkumy u podniků a spotřebitelůspotřebitelů (CELEX 52006DC0379). Výsledky jsou v detailní formě poskytovány Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD, Evropské komisi - Generálnímu ředitelství pro ekonomické a finanční záležitosti DG ECFIN, vládním, odborným a státním institucím ČR (Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Česká národní bankabanka), veřejnosti a soukromým institucím jako součást analytických materiálů statistiky, v publikaci a na internetových stránkách Českého statistického úřadu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ukazatele pořízení nového dlouhodobého hmotného majetku, typy a směry investování, faktory ovlivňující investiční rozhodnutí. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty z oblasti průmyslu s převažující činností podle CZ-NACE 05-39 (těžba a dobývání, zpracovatelský průmysl, energetika, zásobování vodou). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: pololetní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 22. března 2018 a do 22. října 2018 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 83. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Dotazník pro zařazení jednotky do zemědělského registru Českého statistického úřadu ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: ZEMREG 1-99 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Ověření správnosti údajů převzatých z administrativních zdrojů včetně doplnění chybějících údajů u nově vzniklých aktivních a poprvé zařazovaných zemědělských farem do zemědělského registru Českého statistického úřadu. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z § 19a odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Identifikační údaje, údaje o využití zemědělské půdy, o počtech chovaných hospodářských zvířat a počtech pěstovaných ovocných stromů a keřů. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Nově vzniklé ekonomické subjektyekonomické subjekty, právnické i fyzické osoby, zabývající se zemědělskou prvovýrobou, zachycené v administrativních registrech ministerstva zemědělství, které dosud nejsou zařazeny v zemědělském registru Českého statistického úřadu. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: nepravidelná Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 10 dnů po obdržení výkazu e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 84. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Dotazník o inovacích ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: TI a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání mezinárodně srovnatelných údajů o inovačních aktivitách v podnikatelském sektoru. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 5 nařízení Komise (EU) č. 995/2012 ze dne 26. října 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1608/2003/ES o tvorbě a rozvoji statistiky Společenství v oblasti vědy a techniky. Údaje z tohoto zjišťování slouží k pravidelnému monitoringu inovačního prostředí v podnikatelském sektoru České republiky. Údaje budou využity pro analytické účely, pro potřeby vládních, regionálních, hospodářských a společenských institucí, pro potřeby Evropské unie, mezinárodních organizací a pro informování odborné veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Základní údaje o ekonomickém subjektuekonomickém subjektu; údaje o podnikové strategii a podnikových procesech; údaje o tvorbě znalostí a jejich využití pro inovace; údaje o zavádění inovací, o informačních tocích spojených s inovacemi, o inovačním prostředí; údaje o inovačních činnostech a nákladech na inovace. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Právnické a fyzické osoby zapsané i nezapsané do obchodního rejstříku. Zpravodajská povinnostZpravodajská povinnost je určena počtem zaměstnanců ekonomického subjektuekonomického subjektu a činností dle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: dvouletá Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 85. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Dotazník pro nově vzniklé ekonomické subjekty ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: RES 1-99 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Ověření a získání údajů za nově vzniklé ekonomické subjektyekonomické subjekty pro Registr ekonomických subjektůekonomických subjektů. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 177/2008, ze dne 20. února 2008, kterým se zavádí společný rámec pro registry hospodářských subjektů pro statistické účely a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2186/93. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje charakterizující ekonomický subjektekonomický subjekt \\- charakteristika hlavní vykonávané činnosti, účast zahraničního kapitálu a počet bytů ve vlastnictví bytového družstva. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Vybrané typy právnických osob zapisovaných do obchodního rejstříku zařazených do sektoru 11 a 12 bez ohledu na CZ-NACE, které vznikly v průběhu kalendářního roku. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: nepravidelná Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 10 dnů po obdržení dotazníku e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 86. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Dotazník pro podniky a podnikatele ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: RES 2-99 (mutace) a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Ověření údajů za podniky a podnikatele pro Registr ekonomických subjektůekonomických subjektů. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 177/2008, ze dne 20. února 2008, kterým se zavádí společný rámec pro registry hospodářských subjektů pro statistické účely a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2186/93. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje charakterizující právnické a fyzické osoby - organizační změny, charakteristika vykonávané činnosti, vybrané finanční ukazatele, informace o místních jednotkách, aktualizace místních jednotek, jejich činnosti a počtu zaměstnanců. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Vybrané právnické a fyzické osoby zapsané do Registru ekonomických subjektůekonomických subjektů zařazené do sektoru 11-14 bez ohledu na CZ-NACE. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytování údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: nepravidelná Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 30 dnů po obdržení dotazníku e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 87. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Šetření nebytových budov a vybraných bytových budov ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Budovy 1-99 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o nebytových budovách a vybraných bytových budovách. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění, z čl. 8 nařízení Rady (EU) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství, v platném znění, pro potřeby propočtu makroekonomických ukazatelů vládní finanční statistiky, sestavení vládních národních účtů, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Evropské komise (Eurostatu). Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Stav a stáří budovy, hodnocení stavu a způsobu využití budovy, podlahová plocha, počet podlaží, stavební materiál nosných zdí, obestavěný prostor, počet bytových jednotek, cena budovy brutto a netto, rok pořízení a způsob ocenění budovy. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Vybrané institucionální jednotky zatříděné v sektoru vládních institucí. Jedná se o Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, PRISKO a. s., Správu železniční dopravní cesty, státní fondy, regionální rady regionu soudržnosti, organizační složky státu, příspěvkové organizace, územně samosprávné celky, dobrovolné svazky obcíobcí, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, školské právnické osoby, Českou televizi, Český rozhlas, obecně prospěšné společnosti, a jiné vybrané neziskové instituce, zdravotní pojišťovny a jiné vybrané nefinanční a finanční korporace (akciové společnostiakciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, státní podniky) začleněné v sektoru vládních institucí. Zpravodajské jednotkyZpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: nepravidelná Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. října 2018 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 88. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční zjišťování spotřebitelských cen zboží a služeb ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Přímé zjišťování 1 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenové úrovni vybraných druhů zboží a služeb placených obyvatelstvem. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/792 ze dne 11. května 2016 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pro výpočet indexu spotřebitelských cen/životních nákladů, kterým je měřena inflace, pro výpočet harmonizovaného indexu spotřebitelských cen a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ceny vybraných reprezentantů zboží a služeb placených obyvatelstvem ve sledovaném měsíci. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty provozující prodejny zboží a provozovny služeb a další vybrané ekonomické subjektyekonomické subjekty např. pojišťovny, bankybanky, realitní kanceláře, plynárny, energetické a telekomunikační společnosti podle CZ-NACE 01 až 96. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: přímé zjišťování Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 20. kalendářního dne sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 89. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční zjišťování spotřebitelských cen potravinářského zboží ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Přímé zjišťování 2 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenové úrovni vybraných druhů potravinářského zboží placeného obyvatelstvem v členění podle krajů. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/792 ze dne 11. května 2016 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pro analytické účely, pro výpočet indexu spotřebitelských cen/životních nákladů, pro výpočet harmonizovaného indexu spotřebitelských cen a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ceny potravinářského zboží placené obyvatelstvem ve sledovaném období. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se prodejem potravinářského zboží s převažující činností podle CZ-NACE 47 (maloobchod, kromě motorových vozidel). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: přímé zjišťování Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: druhé úterý sledovaného období do 13 hodin e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad 90. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní zjišťování cen a parametrů bytových nemovitostí ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Přímé zjišťování 3 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o cenové úrovni a parametrech bytových nemovitostí. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/792 ze dne 11. května 2016 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pro výpočet indexu spotřebitelských cen/životních nákladů, harmonizovaného indexu spotřebitelských cen a indexu cen nemovitostí. Nepokrývá ceny bytových nemovitostí šetřených výkazem Ceny NB 1-04. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Ceny a parametry bytových nemovitostí. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Realitní kanceláře a jiné ekonomické subjektyekonomické subjekty zabývající se prodejem bytových nemovitostí s převažující činností podle CZ-NACE 68 (činnosti v oblasti nemovitostí). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: přímé zjišťování Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 20. kalendářního dne posledního měsíce čtvrtletí e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Český statistický úřad Seznam zkratek používaných ve statistických zjišťováníchstatistických zjišťováních prováděných Českým statistickým úřadem na rok 2018 API\| American Petroleum Institute (Americký ropný institut) ---\|--- CIF\| Cost, insurance, freight (výlohy, pojistné, dopravné) CZ-CC\| Národní verze mezinárodní Klasifikace stavebních děl CZ-COPNI\| Národní verze mezinárodní Klasifikace služeb neziskových institucí sloužících domácnostem CZ-CPA\| Národní verze mezinárodní Klasifikace produkce CZ-NACE\| Národní verze mezinárodní Klasifikace ekonomických činností CZ-NUTS\| Národní verze mezinárodní Klasifikace územních statistických jednotek CZ-PRODCOM\| Seznam průmyslových výrobků a služeb pro Českou republiku odpovídající evropskému seznamu PRODCOM DG ECFIN\| Generální ředitelství pro ekonomické a finanční záležitosti Evropské komise DHM\| Dlouhodobý hmotný majetek DIČ\| Daňové identifikační číslo EHS\| Evropské hospodářské společenství ES\| Evropská společenství ESA\| Evropský systém národních účtů EU\| Evropská unie Euratom\| Evropské společenství pro atomovou energii Eurostat\| Statistický úřad Evropské unie HPS\| Hlavní průmyslová seskupení ICT\| Informační a komunikační technologie OECD\| Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OSN\| Organizace spojených národů Rev.\| Revize RÚIAN\| Registr územní identifikaceidentifikace, adres a nemovitostí ZSV\| Základní stavební výroba Příloha č. 2 k vyhlášce č. 373/2017 Sb. PROGRAM STATISTICKÝCH ZJIŠŤOVÁNÍ PROVÁDĚNÝCH MINISTERSTVY NA ROK 2018 I. Přehled statistických zjišťovánístatistických zjišťování prováděných ministerstvy A) MINISTERSTVO DOPRAVY 1\\. Dop (MD) 1-12\| Měsíční výkaz o přepravě osob a věcí v drážní dopravě ---\|--- 2\\. Dop (MD) 6-01\| Roční výkaz o veřejné drážní osobní dopravě 3\\. Dop (MD) 1-01\| Roční výkaz o drážní dopravě 4\\. Dop (MD) 2-01\| Roční výkaz o přepravě osob a věcí v drážní dopravě 5\\. Dop (MD) 3-01\| Roční výkaz o železniční dopravní cestě 6\\. Dop (MD) 7-01\| Roční výkaz o přepravě jednotek kombinované dopravy po železnici 7\\. Dop (MD) 2-04\| Čtvrtletní výkaz o činnosti dopravců autobusové dopravy 8\\. Dop (MD) 3-04\| Čtvrtletní výkaz o autobusové dopravě 9\\. Dop (MD) 4-04\| Čtvrtletní výkaz o městské hromadné dopravě 10\\. Dop (MD) 1-04\| Čtvrtletní výkaz o přepravě věcí prováděné vnitrozemskou vodní dopravou 11\\. Dop (MD) 5-04\| Čtvrtletní výkaz o pohybu věcí ve vnitrozemských přístavech 12\\. Dop (MD) 4-01\| Roční výkaz o vnitrozemské vodní dopravě 13\\. Dop (MD) 7-12\| Měsíční výkaz o letecké dopravě - výkony letišť, OD matice 14\\. Dop (MD) 2-99\| Výběrové šetření vozidel v silniční nákladní dopravě B) MINISTERSTVO KULTURY 1\\. Kult (MK) 1-01\| Roční výkaz o divadle ---\|--- 2\\. Kult (MK) 5-01\| Roční výkaz o periodickém tisku 3.Kult (MK) 12-01\| Roční výkaz o knihovně 4\\. Kult (MK) 14-01\| Roční výkaz o muzeu a galerii (muzeu výtvarných umění) 5\\. Kult (MK) 15-01\| Roční výkaz o neperiodických publikacích 6\\. Kult (MK) 17-01\| Roční výkaz o památkových objektech s kulturním využitím 7\\. Kult (MK) 18-01\| Roční výkaz o vydavateli 8\\. Kult (MK) 19-01\| Roční výkaz o výstavní činnosti v oblasti profesionálního výtvarného umění a architektury 9\\. Kult (MK) 22-01\| Roční výkaz o kulturně vzdělávací a zájmové činnosti 10\\. Kult (MK) 23-01\| Roční výkaz o divadelních, filmových, hudebních, literárních a tanečních festivalech 11\\. Kult (MK) 24-01\| Roční výkaz o výkonech orgánů veřejné správy v přenesené působnosti týkajících se státní památkové péče 12\\. Kult (MK) 25-01\| Roční výkaz o hudebních tělesech C) MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 1\\. Soc (MPSV) V 1-01\| Roční výkaz o sociálních službách ---\|--- 2\\. V (MPSV) 19a-01\| Roční výkaz o zaměstnancích, platech a odměnách za pracovní pohotovost v zařízeních sociálních služeb 3\\. V (MPSV) 20-01\| Roční výkaz o výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4\\. V (MPSV) 26-01\| Roční výkaz o sociální práci 5\\. ISPV (MPSV) V 1-04\| Čtvrtletní šetření o průměrném výdělku D) MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU 1\\. Zbroj (MPO) 1-02\| Pololetní výkaz o zbrojní technice a vybraných zbrojních výrobcích ---\|--- 2\\. Eng (MPO) 1-12\| Měsíční výkaz o zdrojích a rozdělení tuhých paliv a vybrané technicko-ekonomické ukazatele těžby (produkce) 3\\. Eng (MPO) 4-01\| Roční výkaz o produkci energie z obnovitelných a ostatních zdrojů 4\\. Eng (MPO) 5-01\| Roční výkaz o dodávkách elektřiny, tepla, energetických plynů a o palivech užitých na produkci elektřiny a tepla 5\\. Eng (MPO) 6-12\| Měsíční výkaz o biopalivech 6\\. Crs (MPO) 1-01\| Roční dotazník o provozu čerpacích stanic pohonných hmot, plnicích a nabíjecích stanic 7\\. Crs (MPO) 2-02\| Pololetní výkaz o síti čerpacích stanic pohonných hmot, plnicích a nabíjecích stanic 8\\. Hu (MPO) 1-02\| Pololetní výkaz hutního průmyslu 9\\. Ocel (MPO) 1-01\| Roční výkaz ocelářského průmyslu E) MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 1\\. A (MZ) 1-01\| Roční výkaz o činnosti poskytovatele zdravotních služeb ---\|--- 2\\. E (MZ) 1-01\| Informativní údaje o poskytovateli zdravotních služeb 3\\. E (MZ) 2-01\| Roční výkaz o složkách platu, personálním a provozním vybavení poskytovatele zdravotních služeb (s přílohami) 4\\. E (MZ) 3-01\| Roční výkaz o složkách mezd, personálním a provozním vybavení poskytovatele zdravotních služeb (s přílohami) 5\\. E (MZ) 4-01\| Roční výkaz o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců, smluvních pracovnících a odměňování 6\\. E (MZ) 6-02\| Pololetní výkaz o ekonomice poskytovatele zdravotních služeb – lůžkové zařízení 7\\. E (MZ) 7-02\| Pololetní výkaz o nákladech na nákup léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely 8\\. H (MZ) 2-01\| Roční výkaz o evidenčním počtu zaměstnanců a o správní činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví 9\\. L (MZ) 2-01\| Roční výkaz o činnosti poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče (s přílohou) 10\\. L (MZ) 3-01\| Výkaz o počtu nežádoucích událostí pro centrální hodnocení 11\\. L (MZ) 4-01\| Roční výkaz o detoxifikaci od návykových látek na odděleních nemocnic a v psychiatrických léčebnách 12\\. T (MZ) 1-01\| Roční výkaz o přístrojovém vybavení zdravotnického zařízení (s přílohou) 13\\. T (MZ) 2-01\| Roční výkaz o nákladech na nákup zdravotnické techniky a speciálního zdravotnického materiálu 14\\. V (MZ) 1-01\| Roční výkaz o čerpání zdravotních služeb cizinci 15\\. Z (MZ) 1-99\| Hlášení vzniku poskytovatele zdravotních služeb F) MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ 1\\. Konzerv (MZe) 1-01\| Roční výkaz o nákupu ovoce a zeleniny pro zpracování a o výrobě ovocných a zeleninových výrobků ---\|--- 2\\. Krmiva (MZe) 3-01\| Roční výkaz o výrobě průmyslových krmiv 3\\. Drůb (MZe) 4-12\| Měsíční výkaz o nákupu, zásobách, prodeji a cenách drůbeže a drůbežích výrobků 4\\. Farm (MZe) 6-01\| Roční výkaz o produkci a použití mléka (všech druhů) v zemědělských podnicích 5\\. Odbyt (MZe) 6-12\| Měsíční výkaz o nákupu mléka odbytovými organizacemi 6\\. Mlék (MZe) 6-12\| Měsíční výkaz o nákupu mléka, o výrobě a užití vybraných mlékárenských výrobků 7\\. Mlék (MZe) 6-01\| Roční výkaz o nákupu mléka, o výrobě a užití vybraných mlékárenských výrobků 8\\. Obil (MZe) 7-04\| Čtvrtletní výkaz o zdrojích a užití obilovin a řepky v obchodních a zpracovatelských subjektech v marketingovém roce 2018/2019 9\\. Les (MZe) 1-01\| Roční výkaz o hospodaření v lesích 10\\. Les (MZe) 2-01\| Roční výkaz o nákladech a výnosech v lesním hospodářství 11\\. Mysl (MZe) 1-01\| Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře od 1. dubna 2018 do 31. března 2019 12\\. Líh (MZe) 1-01\| Roční výkaz o výrobě, příjmu a vydání surového lihu kvasného 13\\. Líh (MZe) 2-01\| Roční výkaz o výrobě, příjmu a vydání rafinovaného lihu kvasného 14\\. Líh (MZe) 3-01\| Roční výkaz o výrobě, příjmu a vydání ovocného destilátu II. Údaje o zpravodajské jednotcezpravodajské jednotce 1. Kromě údajů charakterizovaných v části III. přílohy č. 2 k této vyhlášce u jednotlivých statistických zjišťovánístatistických zjišťování obsahuje statistické zjišťovánístatistické zjišťování též identifikační údaje zpravodajské jednotkyzpravodajské jednotky, a to obchodní firmu a její sídlo; nemá-li obchodní firmu, její jméno nebo název. 2. U zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek uvedených v bodě 1 obsahuje statistické zjišťovánístatistické zjišťování dále identifikační číslo, a nebylo-li přiděleno, pak daňové identifikační číslo, dále převažující činnost ve sledovaném období, jméno fyzické osoby, která výkaz vyplnila, údaje o její datové schránce, adresu elektronické pošty, její telefonní a případně faxové číslo. 3. V případě, že za zpravodajskou jednotkuzpravodajskou jednotku vyplňuje výkaz jiný subjekt, uvede se též jméno fyzické osoby, která výkaz vyplnila, údaje o její datové schránce, adresu elektronické pošty, její telefonní a případně faxové číslo. 4. Statistická zjišťováníStatistická zjišťování týkající se zdravotnictví, zařízení sociálních služeb, kulturních zařízení, škol nebo školských zařízení obsahují též interní resortní kódové označení vnitřní jednotkyvnitřní jednotky a obchodní firmu nebo název a identifikační číslo zakladatele nebo zřizovatele. III. Jednotlivá statistická zjišťovánístatistická zjišťování prováděná ministerstvy A) MINISTERSTVO DOPRAVY 1. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o přepravě osob a věcí v drážní dopravě ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Dop (MD) 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o přepravě osob a věcí v drážní dopravě. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2, čl. 4 a čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 91/2003 ze dne 16. prosince 2002 o statistice železniční dopravy, v platném znění, pro posouzení vývoje přepravního trhu železniční dopravy a pro potřeby mezinárodních organizací, Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů a Mezinárodního fóra pro dopravu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Přepravní výkony v drážní osobní a nákladní dopravě. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty provozující drážní osobní a nákladní dopravu na celostátní nebo regionální dráze na území České republiky na základě platné licence podle § 24 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb. a subjekty, které mají udělenou platnou licenci v jiném členském státu Evropské unie ve smyslu § 34a odst. 1 zákona č. 266/1994 sb., o dráhách ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb. a platné osvědčení dopravce pro Českou republiku podle § 34h odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 30. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo dopravy 2. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o veřejné drážní osobní dopravě ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Dop (MD) 6-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o ekonomice a přepravních výkonech veřejné drážní osobní dopravy podle jednotlivých krajů, ve kterých je veřejná drážní osobní doprava prováděna, a podle jednotlivých druhů vlaků v rozsahu smluvní i nesmluvní dopravy. Údaje budou využívány jako podklad pro stanovení dotační politiky Ministerstva dopravy do veřejné drážní osobní dopravy, pro analýzy, rozhodovací procesy a vytváření koncepcí a strategií. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o nákladech, výnosech, hospodářském výsledku, kompenzacích, přepravních a provozních výkonech veřejné drážní osobní dopravy. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty provozující veřejnou drážní osobní dopravu na celostátní nebo regionální dráze na území České republiky podle § 24 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb. a zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb. a subjekty, které mají udělenou platnou licenci v jiném členském státu Evropské unie ve smyslu § 34a odst. 1 zákona č. 266/1994 sb., o dráhách ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona 319/2016 Sb. a platné osvědčení dopravce pro Českou republiku podle § 34h odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo dopravy 3. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o drážní dopravě ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Dop (MD) 1-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o drážní dopravě. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2, čl. 4 a čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 91/2003 ze dne 16. prosince 2002 o statistice železniční dopravy, v platném znění, pro posouzení vývoje přepravního trhu železniční dopravy a pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů a Mezinárodního fóra pro dopravu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o provozním parku drážních vozidel, o skladbě zaměstnanců a o dopravních výkonech. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty provozující drážní osobní a nákladní dopravu na celostátní nebo regionální dráze podle § 24 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb. a zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb. a subjekty, které mají udělenou platnou licenci v jiném členském státu Evropské unie ve smyslu § 34a odst. 1 zákona č. 266/1994 sb., o dráhách ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb. a platné osvědčení dopravce pro Českou republiku podle § 34h odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 29. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo dopravy 4. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o přepravě osob a věcí v drážní dopravě ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Dop (MD) 2-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o přepravě osob a věcí v drážní dopravě. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2, čl. 4 a čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 91/2003 ze dne 16. prosince 2002 o statistice železniční dopravy, v platném znění, pro posouzení vývoje přepravního trhu železniční dopravy a pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů a Mezinárodního fóra pro dopravu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o vnitrostátní a mezinárodní přepravě osob v drážní dopravě podle vozových tříd. Vnitrostátní přeprava je sledována na úrovni NUTS 3, mezinárodní přeprava na úrovni regionu NUTS 3 v České republice a v rámci zemí Evropské unie na úrovni regionů nástupu nebo výstupu NUTS 2. Mimo Evropskou unii je mezinárodní přeprava sledována na úrovni regionu NUTS 3 v České republice a země nástupu nebo výstupu mimo Evropskou unii. Údaje o vnitrostátní a mezinárodní přepravě věcí v drážní dopravě podle jednotlivých komodit. Vnitrostátní přeprava je sledována na úrovni NUTS 3, mezinárodní přeprava na úrovni regionu NUTS 3 v České republice a v rámci zemí Evropské unie na úrovni regionů nakládky nebo vykládky NUTS 2. Mimo Evropskou unii je mezinárodní přeprava sledována na úrovni regionu NUTS 3 v České republice a země nakládky nebo vykládky mimo Evropskou unii. Údaje o množství přepravených nebezpečných věcí po železnici. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty provozující veřejnou a neveřejnou osobní a nákladní drážní dopravu na celostátní nebo regionální dráze na území České republiky podle § 24 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb. a zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona 319/2016 Sb. a subjekty, které mají udělenou platnou licenci v jiném členském státu Evropské unie ve smyslu § 34a odst. 1 zákona č. 266/1994 sb., o dráhách ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb. a platné osvědčení dopravce pro Českou republiku podle § 34h odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 29. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo dopravy 5. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o železniční dopravní cestě ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Dop (MD) 3-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o železniční dráze celostátní a regionální. Údaje budou využívány v rámci výkonu státní správy pro analýzy, rozhodovací procesy, vytváření koncepcí a strategií a pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů a Mezinárodního fóra pro dopravu a i Evropské unie. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o parametrech a skladbě železniční dráhy celostátní a regionální a o skladbě zaměstnanců. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty provozující železniční dopravní cesty celostátní nebo regionální na základě platného úředního povolení podle § 11 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb. a zákona č. 181/2006 Sb. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 29. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo dopravy 6. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o přepravě jednotek kombinované dopravy po železnici ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Dop (MD) 7-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o objemech kombinované dopravy. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2, čl. 4 a čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 91/2003 ze dne 16. prosince 2002 o statistice železniční dopravy, v platném znění, pro posouzení vývoje přepravního trhu, zpracování analýz, koncepčních a strategických dokumentů a vytváření přepravních modelů, a pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů a Mezinárodního fóra pro dopravu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Přeprava jednotek kombinované dopravy po železnici. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty provozující veřejnou i neveřejnou nákladní drážní dopravu na celostátní nebo regionální dráze na území České republiky podle § 24 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb. zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona 319/2016 Sb. a subjekty, které mají udělenou platnou licenci v jiném členském státu Evropské unie ve smyslu § 34a odst. 1 zákona č. 266/1994 sb., o dráhách ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb. a platné osvědčení dopravce pro Českou republiku podle § 34h odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb. a operátoři kombinované dopravy. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 29. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo dopravy 7. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o činnosti dopravců autobusové dopravy ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Dop (MD) 2-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o dopravcích provozujících vnitrostátní pravidelnou autobusovou dopravu. Údaje budou využívány pro výkon státní správy (cenotvorba, dotace) pro analýzy, rozhodovací procesy a vytváření koncepcí a strategií. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o struktuře a využití dopravních prostředků, nákladech a tržbách z přepravní činnosti, včetně dalších doplňujících údajů (hospodářská situace dopravců, počet zaměstnanců a mzdy). b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty provozující vnitrostátní pravidelnou autobusovou dopravu. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 45. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo dopravy 8. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o autobusové dopravě ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Dop (MD) 3-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o výkonech pravidelné i nepravidelné autobusové dopravy. Údaje budou využívány v rámci výkonu státní správy pro analýzy, rozhodovací procesy a vytváření koncepcí a strategií. Údaje o přepravě jsou rovněž nezbytné pro plánování údržby a rozvoje dopravní infrastruktury. Data jsou poskytována do mezinárodních organizací, zejména Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů a Mezinárodního fóra pro dopravu a i Evropské unie. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o struktuře přepravy cestujících, přepravních a jízdních výkonů v pravidelné i nepravidelné autobusové dopravě vnitrostátní i mezinárodní. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty provozující vnitrostátní i mezinárodní pravidelnou i nepravidelnou autobusovou dopravu. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 30. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo dopravy 9. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o městské hromadné dopravě ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Dop (MD) 4-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o výkonech městské hromadné dopravy. Údaje budou využívány v rámci výkonu státní správy pro analýzy, rozhodovací procesy a vytváření koncepcí a strategií. Údaje o přepravě jsou rovněž nezbytné pro plánování údržby a rozvoje dopravní infrastruktury. Data jsou poskytována do mezinárodních organizací, zejména Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů a Mezinárodního fóra pro dopravu a i Evropské unie. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o struktuře linek, vozového parku a přepravních výkonů podle jednotlivých trakcí. Tyto údaje jsou doplněny ekonomickými ukazateli, rozčleněnými podle jednotlivých trakcí, údaji o spotřebě pohonných hmot a trakční energie a počtem zaměstnanců. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty provozující městskou hromadnou dopravu. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 30. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo dopravy 10. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o přepravě věcí prováděné vnitrozemskou vodní dopravou ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Dop (MD) 1-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o přepravě věcí vnitrozemskou vodní dopravou. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 a čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1365/2006 ze dne 6. září 2006 o statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách a o zrušení směrnice Rady 80/1119/EHS, v platném znění a pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů a Mezinárodního fóra pro dopravu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o přepravě věcí podle jednotlivých přístavů nakládky nebo vykládky a druhu věcí a způsobu jejich kontejnerizace podle klasifikace používané Eurostatem pro dopravní statistiku. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty provozující vodní dopravu. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 30. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo dopravy 11. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o pohybu věcí ve vnitrozemských přístavech ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Dop (MD) 5-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o pohybu věcí ve vnitrozemských přístavech. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 a čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1365/2006 ze dne 6. září 2006 o statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách a o zrušení směrnice Rady 80/1119/EHS, v platném znění. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o přepravě věcí podle jednotlivých přístavů nakládky nebo vykládky, komodit věcí a způsobu jejich kontejnerizace podle klasifikace používané Eurostatem pro dopravní statistiku. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty provozující vnitrozemské přístavy na území České republiky. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 30. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo dopravy 12. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o vnitrozemské vodní dopravě ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Dop (MD) 4-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o nákladním i osobním lodním parku, osobní dopravě a evidenčním počtu zaměstnanců u ekonomických subjektůekonomických subjektů ve vnitrozemské vodní dopravě. Údaje budou využívány v rámci výkonu státní správy pro analýzy, rozhodovací procesy, vytváření koncepcí a strategií a pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů a Mezinárodního fóra pro dopravu a i Evropské unie. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o lodním parku, osobní dopravě po vnitrozemských vodních cestách a o počtu zaměstnanců. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty provozující vodní dopravu. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 29. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo dopravy 13. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o letecké dopravě - výkony letišť, OD matice ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Dop (MD) 7-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o výkonech letišť. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 3, čl. 4 a čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 437/2003 ze dne 27. února 2003 o statistickém vykazování letecké přepravy cestujících, zboží a poštovních zásilek, v platném znění, a pro výkon státní správy. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Statistické údaje o letecké přepravě cestujících, věcí a poštovních zásilek, celkovém pohybu letadel na vykazujícím letišti, letových úsecích a nabízené kapacitě letadel. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Letiště s více než 10 000 cestujícími odbavenými za předcházející rok. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 30. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo dopravy 14. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Výběrové šetření vozidel v silniční nákladní dopravě ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Dop (MD) 2-99 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o silniční nákladní dopravě, a to jak u dopravy provozované pro cizí potřeby (na cizí účet), tak u dopravy provozované pro vlastní potřeby (na vlastní účet). Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 a čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 70/2012 ze dne 18. ledna 2012 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží, v platném znění, posouzení vývoje přepravního trhu, zpracování analýz, koncepčních a strategických dokumentů a vytváření přepravních modelů a pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů a Mezinárodního fóra pro dopravu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o provozovateli silničního motorového vozidla, údaje o výkonech motorového a přípojného vozidla ve vnitrostátní a mezinárodní silniční nákladní dopravě (ujeté prázdné a ložené kilometry, způsob provozování dopravy - pro cizí a/nebo vlastní potřeby, země tranzitu u mezinárodní dopravy). Dále jsou zjišťovány údaje o zásilce - místo nakládky a vykládky (v České republice kód kraje, v zahraničí kód státu a název města či obceobce nebo poštovní směrovací číslo), hmotnost věcí, druh věcí podle klasifikace používané Eurostatem pro dopravní statistiku, způsob balení, třída nebezpečných věcí. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty provádějící silniční nákladní dopravu pro cizí a/nebo vlastní potřeby a provozující vybrané silniční nákladní vozidlo s užitečnou hmotností nad 2 tuny. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové šetření d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: nepravidelná Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: podle pokynů uvedených ve výkazu e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo dopravy B) MINISTERSTVO KULTURY 1. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o divadle ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Kult (MK) 1-01 (mutace) a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o divadlech. Údaje budou využívány k výkonu státní správy (formou jejich vyhodnocení pro přípravu zákonů a vyhlášek a tvorbu rozpočtů resortu kultury) a pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu, Mezinárodního divadelního ústavu, Evropské sítě informačních středisek múzických umění, Mezinárodní asociace divadelních kritiků, Mezinárodní organizace scénografů, divadelních architektů a techniků a pro sestavování Satelitního účtu kultury na základě usnesení vlády České republiky ze dne 15. dubna 2015 č. 266 k návrhu Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020 (s výhledem do roku 2025). Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Právní forma, výkony a hospodaření divadla, prostory pro uměleckou činnost a počet zaměstnanců, možnost elektronického prodeje vstupenek. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Subjekty provozující pravidelně divadelní a taneční činnost zřizované Ministerstvem kultury, jinými organizačními složkami státu, kraji, městy, obcemiobcemi a nevládními neziskovými organizacemi a fyzickými a právnickými osobami podle CZ-NACE 90.01 (scénická umění), CZ-NACE 90.02 (podpůrné činnosti pro scénická umění), CZ-NACE 90.04 (provozování kulturních zařízení). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 19. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo kultury 2. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o periodickém tisku ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Kult (MK) 5-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o periodickém tisku pro potřeby Ministerstva kultury, které budou využívány pro vyhodnocení vývojových trendů v oblasti periodického tisku a dále v souladu s doporučením 23. zasedání Generální konference UNESCO z roku 1985 a dále podle § 7 zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění zákona č. 227/2009 Sb. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Rozsah vydávání novin podle periodicity a jazyka vydání, časopisy podle periodicity, jazyka vydání a tematických skupin. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Národní knihovna České republiky podle CZ-NACE 58.13 (vydávání novin), CZ-NACE 58.14 (vydávání časopisů a ostatních periodických publikací). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 19. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo kultury 3. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o knihovně ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Kult (MK) 12-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o knihovnách. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z § 9 a § 11 zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů, k výkonu státní správy (formou jejich vyhodnocení pro přípravu zákonů a vyhlášek a tvorbu rozpočtů resortu kultury), pro potřeby krajské a místní samosprávy, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu, Mezinárodní federace knihovnických spolků a institucí a pro sestavování Satelitního účtu kultury na základě usnesení vlády České republiky ze dne 15. dubna 2015 č. 266 k návrhu Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020 (s výhledem do roku 2025). Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Právní forma knihovny, knihovní fond, počet čtenářů, výpůjčky, meziknihovní výpůjční služba na národní a mezinárodní úrovni, další činnosti knihovny, počet zaměstnanců, informace o využívání internetu, elektronických službách, zveřejňování katalogu knih na internetu, knihovnická síť, hospodaření knihovny. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační podle CZ-NACE 91.01 (činnosti knihoven a archivů). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 4. února 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo kultury 4. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o muzeu a galerii (muzeu výtvarných umění) ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Kult (MK) 14-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o muzeích a galeriích. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z § 9 a § 10 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k výkonu státní správy (formou jejich vyhodnocení pro přípravu zákonů a vyhlášek a tvorbu rozpočtů resortu kultury), pro potřeby krajské a místní samosprávy a pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu, Evropské skupiny pro muzejní statistiku a pro sestavování Satelitního účtu kultury na základě usnesení vlády České republiky ze dne 15. dubna 2015 č. 266 k návrhu Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020 (s výhledem do roku 2025). Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Právní forma, výkony muzea, galerie nebo památníku, budovy, pobočky, počet a rozsah stálých expozic, počet a charakteristika sbírek a přechodných výstav, rozsah výstavních ploch, rozsah návštěvní doby, druhy redukovaného vstupného, počet dnů bezplatného vstupu, možnosti elektronického prodeje vstupenek, počet sbírkových předmětů včetně údajů o přírůstcích a úbytcích, výpůjčky, zápůjčky, informace o využívání internetu, počet odborných pracovníků a jejich činnost, počet zaměstnanců, hospodaření muzea nebo galerie, včetně nákladů na restaurování, konzervování a preparování, činnost knihovny při muzeu nebo galerii. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Muzea, galerie a památníky zřizované Ministerstvem kultury, jinými organizačními složkami státu, kraji, městy, obcemiobcemi a nevládními neziskovými organizacemi a fyzickými a právnickými osobami podle CZ-NACE 91.02 (činnosti muzeí). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 19. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo kultury 5. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o neperiodických publikacích ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Kult (MK) 15-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o neperiodických publikacích. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z § 3 zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., k výkonu státní správy (formou jejich vyhodnocení pro přípravu zákonů a vyhlášek) a pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu a dále pro potřeby Ministerstva kultury v souladu s doporučením 23. zasedání Generální konference UNESCO z roku 1985. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Tituly vydaných neperiodických publikací podle tematických skupin, jazyka vydání a překlady z jiných jazyků. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Národní knihovna České republiky podle CZ-NACE 58.11 (vydávání knih). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 19. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo kultury 6. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o památkových objektech s kulturním využitím ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Kult (MK) 17-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o památkových objektech s kulturním využitím. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z § 26 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, k výkonu státní správy (formou jejich vyhodnocení pro přípravu zákonů a vyhlášek a tvorbu rozpočtů resortu kultury) a pro potřeby krajské a místní samosprávy a pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu a pro sestavování Satelitního účtu kultury na základě usnesení vlády České republiky ze dne 15. dubna 2015 č. 266 k návrhu Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020 (s výhledem do roku 2025). Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Právní forma, rozsah sítě nemovitých kulturních památek, návštěvnost památkových objektů zpřístupněných za vstupné, možnosti elektronického prodeje vstupenek, mobiliární fond, počet zaměstnanců, informace o využívání internetu, kulturní činnost a hospodaření památkového objektu. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Památkové objekty s kulturním využitím zřizované Ministerstvem kultury, jinými organizačními složkami státu, kraji, městy, obcemiobcemi, nevládními neziskovými organizacemi a fyzickými a právnickými osobami podle CZ-NACE 91.03 (provozování kulturních památek, historických staveb a obdobných turistických zajímavostí). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 19. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo kultury 7. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o vydavateli ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Kult (MK) 18-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o vydavatelích. Údaje budou využívány k výkonu státní správy formou jejich vyhodnocení pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu, v návaznosti na revidované doporučení týkající se distribuce knih, novin a časopisů, přijaté na 23. zasedání Generální konference UNESCO z roku 1985 a dále pro sestavování Satelitního účtu kultury na základě usnesení vlády České republiky ze dne 15. dubna 2015 č. 266 k návrhu Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020 (s výhledem do roku 2025). Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Identifikační údaje o vydavateli/nakladateli, včetně právní formy, údaje o typu vydavatele a činnosti, zasílání povinného výtisku, distribuci a vydávané produkci (počet vydaných titulů a jejich náklad). Počet zaměstnanců a hospodaření vydavatele. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Vydavatelé zabývající se vydáváním periodických i neperiodických publikací tištěných, netištěných i elektronických podle CZ-NACE 58.11 (vydávání knih), CZ-NACE 58.13 (vydávání novin), CZ-NACE 58.14 (vydávání časopisů a ostatních periodických publikací). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 19. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo kultury 8. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o výstavní činnosti v oblasti profesionálního výtvarného umění a architektury ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Kult (MK) 19-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o výstavní činnosti v oblasti profesionálního výtvarného umění a architektury. Údaje budou využívány k výkonu státní správy (formou jejich vyhodnocení pro přípravu zákonů a vyhlášek a tvorbu dotačních rozpočtů v resortu kultury) a pro sestavování Satelitního účtu kultury na základě usnesení vlády České republiky ze dne 15. dubna 2015 č. 266 k návrhu Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020 (s výhledem do roku 2025). Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Aktivity a právní forma subjektů zabývajících se výstavní činností v oblasti profesionálního výtvarného umění a architektury, počet tvůrčích sympozií, prostor pro výstavní činnost, počet zaměstnanců, členů spolků, členů občanských sdružení, účastníků tvůrčích sympozií, informace o využívání internetu, hospodaření subjektů. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Galerie a výstavní síně zřizované Ministerstvem kultury, jinými organizačními složkami státu, kraji, městy, obcemiobcemi a nevládními neziskovými organizacemi a fyzickými a právnickými osobami podle CZ-NACE 90.03 (umělecká tvorba). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 19. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo kultury 9. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o kulturně vzdělávací a zájmové činnosti ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Kult (MK) 22-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o kulturně vzdělávací a zájmové činnosti. Údaje budou využívány k výkonu státní správy (formou jejich vyhodnocení pro přípravu zákonů a vyhlášek a tvorbu dotačních rozpočtů resortu kultury) a pro sestavování Satelitního účtu kultury na základě usnesení vlády České republiky ze dne 15. dubna 2015 č. 266 k návrhu Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020 (s výhledem do roku 2025). Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Aktivita a právní forma subjektů zabývajících se kulturně výchovnou a zájmovou činností, včetně činnosti národnostních menšin a příhraniční spolupráce, kvantitativní data o vzdělávací činnosti, umělecké a mimoumělecké a o dalších aktivitách, včetně nákladovosti, počtu zaměstnanců, účastníků a návštěvníků provozovaných akcí. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Kulturní domy a domy dětí a mládeže zřizované organizačními složkami státu, kraji, městy, obcemiobcemi a nevládními neziskovými organizacemi a fyzickými a právnickými osobami podle CZ-NACE 85.52 (umělecké vzdělávání), CZ-NACE 90.04 (provozování kulturních zařízení), CZ-NACE 94.99.2 (činnosti organizací na podporu kulturní činnosti). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 19. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo kultury 10. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o divadelních, filmových, hudebních, literárních a tanečních festivalech ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Kult (MK) 23-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o divadelních, filmových, hudebních, literárních a tanečních festivalech. Údaje budou využívány k výkonu státní správy (formou jejich vyhodnocení pro přípravu zákonů a vyhlášek a tvorbu dotačních rozpočtů resortu kultury), pro potřeby krajské a místní samosprávy a pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Mezinárodní rady organizátorů folklorních festivalů a lidového umění, Mezinárodní organizace pro lidové umění a Mezinárodní organizace folklorních sdružení a pro sestavování Satelitního účtu kultury na základě usnesení vlády České republiky ze dne 15. dubna 2015 č. 266 k návrhu Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020 (s výhledem do roku 2025). Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Aktivita a právní forma subjektů - pořadatelů festivalů, kvantitativní data charakterizující divadelní, filmové, literární, hudební a taneční festivaly po stránce umělecké a organizační včetně nákladovosti, počet zaměstnanců, účastníků a návštěvníků festivalů. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Pořadatelé divadelních, filmových, hudebních, literárních a tanečních festivalů podle CZ-NACE 90.01(scénická umění), CZ-NACE 90.02 (podpůrné činnosti pro scénická umění). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 19. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo kultury 11. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o výkonech orgánů veřejné správy v přenesené působnosti týkajících se státní památkové péče ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Kult (MK) 24-01 (mutace) a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o výkonech orgánů veřejné správy v přenesené působnosti týkajících se státní památkové péče, v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a § 8, § 12, § 14 a § 176 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Údaje budou využívány k výkonu státní správy (formou jejich vyhodnocení pro přípravu zákonů a vyhlášek a tvorbu dotačních rozpočtů resortu kultury) a pro potřeby krajské a místní samosprávy. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Počet zaměstnanců v členění dle dosaženého vzdělání a úkony orgánů veřejné správy na úseku památkové péče členěné v souladu s ustanoveními relevantních právních předpisů. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Krajské úřady, obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností podle CZ-NACE 84.11 (všeobecné činnosti veřejné správy). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 19. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo kultury 12. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ Roční výkaz o hudebních tělesech ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE Kult (MK) 25-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o hudebních tělesech. Údaje budou využívány k výkonu státní správy (formou jejich vyhodnocení pro přípravu zákonů a vyhlášek a tvorbu rozpočtů resortu kultury) a pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu, Evropské hudební rady a pro sestavování Satelitního účtu kultury na základě usnesení vlády České republiky ze dne 15. dubna 2015 č. 266 k návrhu Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020 (s výhledem do roku 2025). Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Právní forma, výkony a hospodaření hudebního tělesa, počet zaměstnanců, počet hostujících umělců. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Hudební tělesa veřejně vystupující v České republice i v zahraničí podle CZ-NACE 90.01 (scénická umění), CZ-NACE 90.02 (podpůrné činnosti pro scénická umění). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 19. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo kultury C) MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 1. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o sociálních službách ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Soc (MPSV) V 1-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o způsobu zabezpečení a využití jednotlivých druhů sociálních služeb. Údaje budou využívány pro výkon státní správy Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti sociálních služeb a péče ve smyslu § 5 odst. 1 a § 96 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (např. pro analytickou a koncepční činnost, pro přípravu vyhlášek a zákonů) a pro potřeby mezinárodních institucí, zejména Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Kapacita sociálních služeb, složení uživatelů sociálních služeb a jejich zdravotní stav, personální zabezpečení služby, ekonomické ukazatele sociální služby včetně průměrného evidenčního počtu zaměstnanců, využití krizových lůžek a činnost intervenčního centra. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Poskytovatelé sociálních služeb, kteří jsou definování v § 6 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Rozsah sociálních služeb je vymezen v části třetí, hlava I zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. února 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo práce a sociálních věcí 2. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o zaměstnancích, platech a odměnách za pracovní pohotovost v zařízeních sociálních služeb ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: V (MPSV) 19a-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o zaměstnancích a struktuře jejich platů v zařízeních sociálních služeb řízených územními samosprávními celky a Ministerstva práce a sociálních věcí. Údaje budou využívány pro výkon státní správy Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti pracovně právních vztahů a mzdové politiky podle § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, pro tvorbu koncepce mzdové a platové politiky a dalších odměn za práci, koncepce financování systému sociálních služeb a koncepce rozvoje činnosti přímo řízených státních příspěvkových organizací. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Kategorie zaměstnanců v zařízeních sociálních služeb řízených územními samosprávními celky a Ministerstva práce a sociálních věcí, počet zaměstnanců zařízení, včetně struktury jejich platů. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Zařízení sociálních služeb řízené územními samosprávními celky a Ministerstva práce a sociálních věcí. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 6. února 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo práce a sociálních věcí 3. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o výkonu sociálně-právní ochrany dětí ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: V (MPSV) 20-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o výkonu sociálně-právní ochrany dětí ze strany příslušných orgánů na úrovni obecních a krajských úřadů a šetření o kapacitě a činnostech v zařízeních sociálně-právní ochrany dětí. Agregované údaje budou využívány pro výkon státní správy Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti sociálně-právní ochrany dětí podle § 4 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (pro přípravu právních předpisů a rozpočtů v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a plánování strategie a rozvoje v této oblasti na úrovni krajských úřadů) a pro potřeby nestátních organizací pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí a mezinárodních organizací, zejména Organizace spojených národů, Dětského fondu OSN, Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a pro organizaci LUMOS. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Případy evidované orgány sociálně-právní ochrany dětí; umísťování dětí a mladistvých do náhradní rodinné péče a rozhodování o poručenství dětí; případy řešené kurátory pro mládež a struktura jejich klientů; počet dětí umístěných do náhradní rodinné péče; počet osob vykonávajících náhradní rodinnou péči; žadatelé o náhradní rodinnou péči; počet dětí s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochranou výchovou v ústavních zařízeních a počet dětí umístěných v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc; počet dětí odebraných z péče rodičů včetně důvodů odebrání; podané návrhy (podněty) soudu, policii a státnímu zastupitelství v oblasti sociálně-právní ochrany dětí; rozhodovací činnost obecních úřadů; zařízení sociálně-právní ochrany dětí; údaje vztahující se k týrání, zneužívání a zanedbávání dětí; přestupky; počet zaměstnanců orgánů sociálně-právní ochrany dětí. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Krajské a obecní úřady a zařízení sociálně-právní ochrany dětí podle § 39 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. února 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo práce a sociálních věcí 4. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o sociální práci ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: V (MPSV) 26-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o rozsahu a intenzitě sociální práce. Údaje budou využívány pro výkon státní správy Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti sociálních služeb, včetně činnosti sociální práce podle § 96 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 254/2014 Sb., a § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (např. pro tvorbu právních předpisů). Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Počet klientů sociálních pracovníků, včetně počtu klientů propuštěných z výkonu trestu a ze školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, kterým byla poskytnuta pomoc, počet sociálních pracovníků. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Krajské a obecní úřady. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. února 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo práce a sociálních věcí 5. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní šetření o průměrném výdělku ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: ISPV (MPSV) V 1-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o výdělkové úrovni a struktuře výdělků, odpracované a neodpracované době zaměstnanců. Úroveň a struktura výdělků se zjišťuje na základě průměrného výdělku definovaného zákoníkem práce a hrubého výdělku za sledované období. Údaje budou využívány pro výkon státní správy Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti pracovně právních vztahů a mzdové politiky podle § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (pro analytickou a koncepční činnost), pro plnění povinnosti vyplývající z čl. 1 nařízení Komise (ES) č. 1916/2000 ze dne 8. září 2000, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 530/1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce s ohledem na definici a předávání informací o struktuře výdělků, v platném znění, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Data o ekonomickém subjektuekonomickém subjektu: identifikační údaje (identifikační číslo, název, adresa, okres) souhrnné údaje o všech zaměstnancích za poslední čtvrtletí sledovaného období (hrubé mzdy a odměny, odpracovaná doba, přesčasy, neodpracované hodiny, průměrné počty zaměstnanců, ostatní osobní náklady, odměny a počet odpracovaných hodin na dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, odměny členům orgánů společnosti a družstva hrazené z nákladů i ze zisku, odchodné a odstupné při skončení pracovního poměru) a další údaje (většinový vlastník, typ kolektivní smlouvy). Data o pracovních poměrech: osobní charakteristiky (kód zaměstnance, rok narození, pohlaví, státní občanství, obor a stupeň dosaženého vzdělání, rok ukončení studia, kód školy, stupeň invalidního důchodu), pracovně právní vztah (postavení v zaměstnání, místo výkonu práce, klasifikace zaměstnání, vedení dalších zaměstnanců), informace o pracovní době (konto pracovní doby, doba zaměstnání, doba v evidenčním počtu zaměstnanců, stanovený a sjednaný fond pracovní doby, odpracovaná doba, přesčas, neodpracovaná doba, pracovní neschopnost, dovolená) a výdělkové ukazatele (mzda nebo plat a jejich složky, náhrady mzdy nebo platu, odměny za pracovní pohotovost, průměrný hodinový výdělek). b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s alespoň jedním zaměstnancem. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: dotazník, elektronický sběr dat Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Data o ekonomickém subjektuekonomickém subjektu: čtvrtletní Data o pracovních poměrech: pololetní - za 1. pololetí (leden až červen) a za rok (leden až prosinec) Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 25 kalendářních dnů po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo práce a sociálních věcí D) MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU 1. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Pololetní výkaz o zbrojní technice a vybraných zbrojních výrobcích ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Zbroj (MPO) 1-02 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání aktuálních údajů o zbrojní technice a vybraných zbrojních výrobcích. Údaje budou využívány pro splnění požadavků vyplývajících z usnesení Bezpečnostní rady státu č. 138 ze dne 20. listopadu 2000, pro analytické a bilanční účely Ministerstva průmyslu a obchodu (analýzy současného stavu a trendů vývoje v předmětné oblasti), pro zpracování podkladů pro rozhodnutí vlády České republiky nebo Bezpečnostní rady státu, pro potřeby dalších resortů a pro mezinárodní srovnání. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a tržby za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží v oblasti zbrojní techniky, počet zaměstnanců, oborová struktura produkce a prodejní umístění. Produkce a prodej v členění dle umístění jednotlivých vybraných zbrojních výrobků ve zvolených měřicích jednotkách, převážně v jednotkách množství, případně hmotnosti nebo i v peněžních jednotkách. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s převažující průmyslovou činností podle CZ-NACE 10 až 33 (Sekce C - Zpracovatelský průmysl) s počtem zaměstnanců 20 a více, vyrábějící a prodávající zbrojní techniku uvedenou v Seznamu vojenského materiálu, který je součástí vyhlášky č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů, a vybrané zbrojní výrobky uvedené v Seznamu vybraných zbrojních výrobků pro statistická zjišťovánístatistická zjišťování, vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: pololetní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 25. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo průmyslu a obchodu 2. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o zdrojích a rozdělení tuhých paliv a vybrané technicko-ekonomické ukazatele těžby (produkce) ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Eng (MPO) 1-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o zásobování tuhými palivy a údajů za vybrané technicko-ekonomické ukazatele týkající se těžby těchto paliv. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 3 a čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice, v platném znění, pro hodnocení vývoje ekonomiky a pro potřeby mezinárodního srovnání dle čl. 42 sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2001 Sb. m. s., o přístupu České republiky k Dohodě o mezinárodním energetickém programu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Zdroje hnědého uhlí a lignitu, výroba hnědouhelných briket; zdroje černého uhlí, výroba černouhelných briket a koksu a přímé dodávky rozdělené podle oborů, vývozu a dovozu podle zemí. Vybrané technicko-ekonomické ukazatele těžby/produkce - zaměstnanost, směnnost a parametry tuhých paliv - průměrná výhřevnost, obsah vody, síry a popelovin. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty realizující dodávky tuhých paliv. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo průmyslu a obchodu 3. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o produkci energie z obnovitelných a ostatních zdrojů ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Eng (MPO) 4-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o produkci energie z obnovitelných a ostatních zdrojů. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 3, čl. 4 a čl. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES ve znění směrnice Rady 2013/18/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513, čl. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES, ve znění směrnice Rady 2013/12/EU a čl. 1, čl. 3 a čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice, v platném znění, pro hodnocení využívání obnovitelných a ostatních zdrojů, pro vyhodnocování dopadů dle § 1, odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., pro potřeby mezinárodního srovnání dle čl. 42 sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2001 Sb. m. s., o přístupu České republiky k Dohodě o mezinárodním energetickém programu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o instalovaných tepelných a elektrických výkonech zařízení využívajících obnovitelné a ostatní zdroje, jejich počtu, výrobě a dodávkách elektřiny a tepla konečným spotřebitelůmspotřebitelům, včetně rozdělení výroby podle krajů. Údaje o spotřebě obnovitelných a ostatních paliv na produkci elektřiny a tepla a o parametrech těchto paliv. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se produkcí a užitím obnovitelných zdrojů energie. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 28. února 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo průmyslu a obchodu 4. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o dodávkách elektřiny, tepla, energetických plynů a o palivech užitých na produkci elektřiny a tepla ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Eng (MPO) 5-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o instalovaných výkonech zařízení, dodávkách elektřiny, tepla, energetických plynů a jejich vybraných technicko-ekonomických ukazatelích. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 3, čl. 4 a čl. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES ve znění směrnice Rady 2013/18/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513, čl. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES, ve znění směrnice Rady 2013/12/EU a čl. 1, čl. 2 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice, v platném znění, pro hodnocení vývoje ekonomiky a pro potřeby mezinárodního srovnání dle čl. 42 sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2001 Sb. m. s., o přístupu České republiky k Dohodě o mezinárodním energetickém programu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o instalovaných výkonech zařízení na produkci elektřiny a tepla podle použitých technologií např. větrné a vodní elektrárny a paliv. Údaje o vyrobeném, nakoupeném a dodaném množství elektřiny, tepla a energetických plynů, o použitých palivech a jejich parametrech. Vybrané technicko-ekonomické ukazatele - druhy dodávek, počet odběratelů, počet zaměstnanců ve výrobě a rozvodu energií a plynů, průměrná cena tepla. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se produkcí a dodávkami elektřiny, tepla a energetických plynů. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 28. února 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo průmyslu a obchodu 5. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o biopalivech ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Eng (MPO) 6-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o biopalivech. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1, čl. 3 a čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES ve znění směrnice Rady 2013/18/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513, čl. 1 a čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice, v platném znění, pro hodnocení využívání biopaliv, pro potřeby mezinárodního srovnání dle čl. 42 sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2001 Sb. m. s., o přístupu České republiky k Dohodě o mezinárodním energetickém programu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o výrobní kapacitě, výrobě, nákupu z tuzemských zdrojů, o zásobách, vývozu a dovozu podle zemí a dodávkách čistých biopaliv a směsí paliv a biopaliv. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se produkcí, dodávkami, dovozem a vývozem kapalných biopaliv. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 18. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo průmyslu a obchodu 6. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční dotazník o provozu čerpacích stanic pohonných hmot, plnicích a nabíjecích stanic ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Crs (MPO) 1-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o provozu a vybavení čerpacích stanic, pohonných hmot plnicích a nabíjecích stanic. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 7a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS, ve znění směrnice Komise 2000/71/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/17/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES, směrnice Komise 2011/63/EU, směrnice Komise 2014/77/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513, čl. 1, čl. 3 a čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES ve znění směrnice Rady 2013/18/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513, čl. 1, čl. 3 a čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice, v platném znění, pro hodnocení vývoje ekonomiky, pro plnění povinností dle § 7, odst. 1 písm. b) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), pro potřeby mezinárodního srovnání dle čl. 42 sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2001 Sb. m. s., o přístupu České republiky k Dohodě o mezinárodním energetickém programu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Kategorizace čerpacích stanic pohonných hmot, plnicích a nabíjecích stanic podle jejich umístění, počtu druhů prodávaných pohonných látek nebo elektřiny na pohon, vybavení, poskytovaných služeb a výtoče pohonných látek a prodej elektřiny pro pohon. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty \\- fyzické a právnické osoby, zapsané i nezapsané do obchodního rejstříku, které provozují veřejné nebo neveřejné čerpací, plnicí nebo nabíjecí stanice nebo výdejní místa pohonných hmot. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: dotazník, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. ledna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo průmyslu a obchodu 7. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Pololetní výkaz o síti čerpacích stanic pohonných hmot, plnicích a nabíjecích stanic ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Crs (MPO) 2-02 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o síti čerpacích, plnicích nebo nabíjecích stanic. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 7a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS ve znění směrnice Komise 2000/71/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/17/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES, směrnice Komise 2011/63/EU, směrnice Komise 2014/77/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513, čl. 1, čl. 3 a čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES ve znění směrnice Rady 2013/18/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513, čl. 1, čl. 3 a čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice, v platném znění, pro hodnocení vývoje ekonomiky, pro plnění povinností dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), pro potřeby mezinárodního srovnání dle čl. 42 sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2001 Sb. m. s., o přístupu České republiky k Dohodě o mezinárodním energetickém programu. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Kategorizace sítě čerpacích stanic pohonných hmot, plnicích nebo nabíjecích stanic podle jejich umístění, počtu druhů prodávaných pohonných látek nebo elektřiny pro pohon, vybavení a výtoče pohonných látek a prodej elektřiny pro pohon. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty \\- fyzické a právnické osoby, zapsané i nezapsané do obchodního rejstříku, které provozují veřejné nebo neveřejné čerpací, plnicí nebo nabíjecí stanice nebo výdejní místa pohonných hmot. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: pololetní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo průmyslu a obchodu 8. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Pololetní výkaz hutního průmyslu ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Hu (MPO) 1-02 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o hutním průmyslu. Údaje budou využívány pro analýzy současného stavu a trendy vývoje hutního průmyslu, např. k propočtu zjevné domácí spotřeby ocelářských výrobků jak z hlediska jednotlivých sortimentů, tak i odběratelských odvětví průmyslu a stavebnictví. Uvedený propočet slouží pro plnění závazků vůči Evropské unii, zejména Evropské konfederace výrobců železa a oceli a Evropské asociace výrobců ocelových trubek, pro zpracování pravidelného konjunkturálního výhledu spotřeby oceli v rámci Evropské unie, dále pro Světové sdružení pro ocel a Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a k dalšímu mezinárodnímu srovnání. Údaje budou využívány také pro splnění povinností vyplývajících z usnesení vlády ze dne 16. března 2016 č. 215 o aktualizaci Národního akčního plánu energetické účinnosti České republiky a z čl. 24 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES, ve znění směrnice Rady 2013/12/EU. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o produkci, spotřebě surovin, paliv a energií, struktuře odbytu a zaměstnanců podle jednotlivých výrobních stupňů hutního průmyslu. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s průmyslovou činností v oboru hutního průmyslu a výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků podle CZ-NACE 24 (výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství), CZ-NACE 25 (výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení) s počtem 20 a více zaměstnanců. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: pololetní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: za 1. pololetí do 31. července 2018, za 2. pololetí do 31. ledna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo průmyslu a obchodu 9. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz ocelářského průmyslu ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Ocel (MPO) 1-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o zásobách ocelového a litinového šrotu, o investicích, kapacitách, spotřebě paliv a elektrické energie podle jednotlivých skupin ocelářských výrobků. Údaje budou využívány k posouzení a ovlivňování budoucího vývoje sortimentní skladby ocelářského průmyslu, pro potřeby mezinárodního srovnání, pro splnění povinností vyplývajících z usnesení vlády ze dne 16. března 2016 č. 215 o aktualizaci Národního akčního plánu energetické účinnosti České republiky a z čl. 24 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES, ve znění směrnice Rady 2013/12/EU. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Zdroje, spotřeba a zásoby ocelového a litinového šrotu, spotřeba jednotlivých druhů paliv a elektrické energie podle technologických celků, celková bilance elektrické energie - zdroje, spotřeba podle provozů, prodej a ztráty, dlouhodobý hmotný majetek podle jednotlivých výrobních provozů, kapacita produkce a skutečná produkce podle sortimentních skupin ve sledovaném a minulém roce. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty s průmyslovou činností v oboru výrobků podle CZ-CPA 24.1 až 24.3. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 28. února 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo průmyslu a obchodu E) MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 1. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o činnosti poskytovatele zdravotních služeb ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: A (MZ) 1-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o poskytovatelích zdravotních služeb a o činnosti jednotlivých oborů z hlediska potřeby a zajištění zdravotní péče a pro zjištění vybraných údajů o zdravotním stavu obyvatelstva České republiky se zaměřením na dispenzární péči. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně navazujících implementačních nařízení, gentlemanských dohod a členství České republiky v Evropské unii. Dále budou využívány pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Světové zdravotnické organizace, pro stanovení zdravotní politiky státu na různých úrovních řízení, pro hodnocení zdravotní péče o obyvatelstvo, aktualizace struktury a kapacitních údajů Národního registru poskytovatelů podle § 74 a § 75 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Počty ošetření - vyšetření, počty registrovaných pacientů u vybraných oborů a počty léčených pacientů v jednotlivých oborech ambulantní péče celkem a podle pohlaví; počet pacientů dispenzarizovaných pro vybranou diagnózu nebo pacienti s vybraným chronickým onemocněním (podle pohlaví a věku) a další specifické doplňující údaje pro příslušný obor, v zařízeních lékárenské péče tržby za léčiva a zdravotnické prostředky. V oborech chirurgie, pediatrie, urologie, gynekologie počet realizovaných sterilizací v členění osob podle pohlaví, věku a omezení ve svéprávnosti. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Každý poskytovatel zdravotních služeb bez ohledu na zřizovatele, který poskytuje ambulantní péči na odborných odděleních (pracovištích) v těchto oborech: kardiologie, revmatologie, diabetologie, gastroenterologie, endokrinologie, klinická farmakologie, infekční lékařství, alergologie a klinická imunologie, pneumologie a ftizeologie, psychiatrie včetně dětské, sexuologie, angiologie, gynekologie a porodnictví, neonatologie, chirurgie včetně dětské, neurochirurgie, plastická chirurgie, kardiochirurgie, traumatologie, anesteziologie a intenzivní medicína, ortopedie, foniatrie, oftalmologie včetně dětské, dermatovenerologie včetně dětské, klinická onkologie včetně dětské, radiační onkologie, dorostové lékařství, tělovýchovné lékařství, lékařská genetika, korektivní dermatologie, nefrologie, všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, radiologie a zobrazovací metody, ortopedická protetika, rehabilitační a fyzikální medicína, nukleární medicína, patologie, soudní lékařství, hrudní chirurgie, cévní chirurgie, pracovní lékařství, popáleninová medicína, gerontopsychiatrie, hyperbarická a letecká medicína. Výkaz vyplňují také poskytovatelé ambulantní péče: logopedická pracoviště, zdravotnická záchranná služba, zařízení transfuzní služby, krevní bankabanka, tkáňové zařízení, oddělení, kde se provádí hemodialýza, dětský domov pro děti do 3 let věku, dětská centra, krizové centrum, dětský stacionář, další dětská zařízení, stacionář pro dospělé, zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta, přeprava pacientů neodkladné péče a zdravotnická dopravní služba, lékárenská péče, AT ordinace (zajišťují péči o pacienty užívající psychoaktivní látky), záchytné stanice, pracoviště AIDS. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zdravotnictví 2. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Informativní údaje o poskytovateli zdravotních služeb ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: E (MZ) 1-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o využívání informačních a komunikačních technologií poskytovateli zdravotních služeb. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně navazujících implementačních nařízení, gentlemanských dohod a členství České republiky v Evropské unii. Dále budou využívány pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Světové zdravotnické organizace. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o využívání informačních a komunikačních technologií zdravotnických služeb, uzavřené smlouvy poskytovatelů zdravotních služeb s jednotlivými pojišťovnami, změny údajů o poskytovateli zdravotních služeb a evidence dobrovolníků u poskytovatele zdravotních služeb. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Výkaz vyplňují samostatně všichni poskytovatelé zdravotních služeb bez ohledu na jejich zřizovatele. V případě, že je poskytovatel zdravotních služeb součástí právního subjektu, jehož hlavní činností není poskytování zdravotních služeb, pak je výkaz vyplňován pouze za tohoto poskytovatele. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zdravotnictví 3. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o složkách platu, personálním a provozním vybavení poskytovatele zdravotních služeb (s přílohami) ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: E (MZ) 2-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o vývoji a struktuře zaměstnanosti, platů a provozní kapacitě za účelem analýz vývoje úrovně odměňování a hodnocení účinnosti platového systému a jeho jednotlivých složek, včetně personálního využití v ambulantním a lůžkovém provozu. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně navazujících implementačních nařízení, gentlemanských dohod a členství České republiky v Evropské unii. Dále budou využívány pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - systém zdravotnických účtů, pro výkon státní správy a samosprávy na území kraje v platové oblasti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Přehled o složení platu podle jednotlivých kategorií zaměstnanců, přehled ostatních plateb za provedenou práci a plateb z mimorozpočtových zdrojů, doplňující údaje a rozpis platu podle začleněných zařízení. Přehled o personálním vybavení v jednotlivých provozech poskytovatele, jejich provozním fondu a o počtech zdravotnických pracovníků dle věkových kategorií. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Výkaz vyplňují poskytovatelé zdravotních služeb poskytující lůžkovou péči (organizační složky státu a příspěvkové organizace, jejichž hlavním předmětem činnosti je poskytování zdravotních služeb bez ohledu na jejich zřizovatele), kteří uplatňují pro odměňování svých zaměstnanců platné předpisy o platu. V případě, že je poskytovatel zdravotních služeb součástí právního subjektu, jehož hlavní činností není poskytování zdravotních služeb, pak je výkaz vyplňován pouze za tohoto poskytovatele. Pokud poskytovatel zdravotních služeb poskytuje lůžkovou péči ve více zařízeních, která jsou samostatnými organizačními a funkčními zařízeními (jednotkami), pak výkaz vyplňuje každé takové zařízení samostatně. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zdravotnictví 4. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o složkách mezd, personálním a provozním vybavení poskytovatele zdravotních služeb (s přílohami) ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: E (MZ) 3-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o vývoji a struktuře zaměstnanosti, mezd a provozní kapacitě za účelem analýz vývoje úrovně odměňování a hodnocení účinnosti mzdového systému a jeho jednotlivých složek, včetně personálního využití v ambulantním a lůžkovém provozu. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně navazujících implementačních nařízení, gentlemanských dohod a členství České republiky v Evropské unii. Dále budou využívány pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - systém zdravotnických účtů, pro výkon státní správy a samosprávy na území kraje v mzdové oblasti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Přehled o složení mezd podle jednotlivých kategorií zaměstnanců, přehled o ostatních platbách za provedenou práci a platbách z mimorozpočtových zdrojů, doplňující údaje a rozpis mezd podle začleněných zařízení. Přehled o personálním vybavení v jednotlivých provozech poskytovatele, jejich provozním fondu a o počtech zdravotnických pracovníků dle věkových kategorií. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Výkaz vyplňují všichni nestátní poskytovatelé zdravotních služeb lůžkové péče zřízení fyzickou či právnickou osobou bez ohledu na jejich zřizovatele, které uplatňují pro odměňování svých zaměstnanců platné předpisy o mzdě. V případě, že je poskytovatel zdravotních služeb součástí právního subjektu, jehož hlavní činností není poskytování zdravotních služeb, pak je výkaz vyplňován pouze za tohoto poskytovatele. Pokud poskytovatel zdravotních služeb poskytuje lůžkovou péči ve více zařízeních, která jsou samostatnými organizačními a funkčními zařízeními (jednotkami), pak výkaz vyplňuje každé takové zařízení samostatně. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zdravotnictví 5. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců, smluvních pracovnících a odměňování ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: E (MZ) 4-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o vývoji a struktuře zaměstnanosti a mezd/platu za účelem analýz vývoje úrovně odměňování a hodnocení účinnosti mzdového systému. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně navazujících implementačních nařízení, gentlemanských dohod a členství České republiky v Evropské unii. Dále budou využívány pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Světové zdravotnické organizace. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Zaměstnavatelé a evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby, z toho ženy, přepočtené počty, počty pracovníků, kteří pracují pod odborným dohledem nebo pod přímým vedením) a počty smluvních pracovníků (přepočtené počty) v podrobném členění podle kategorií pracovníků. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Výkaz vyplňují samostatně všichni poskytovatelé zdravotních služeb neposkytující lůžkovou péči bez ohledu na jejich zřizovatele, včetně poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče. Pokud poskytovatel zdravotních služeb (fyzická nebo právnická osoba) poskytuje zdravotní služby ve více zařízeních, která jsou samostatnými organizačními a funkčními zařízeními (jednotkami), pak výkaz vyplňuje každé takové zařízení samostatně. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zdravotnictví 6. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Pololetní výkaz o ekonomice poskytovatele zdravotních služeb - lůžkové zařízení ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: E (MZ) 6-02 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů od poskytovatelů lůžkové péče pro sledování jejich ekonomické situace, pro bilanci systému financování zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně navazujících implementačních nařízení, gentlemanských dohod a členství České republiky v Evropské unii. Dále budou využívány pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Náklady a výnosy podle položek a formy zdravotní péče, údaje z rozvahy za běžné a minulé období, doplňující údaje (finanční zdroj nově pořízeného dlouhodobého hmotného majetku), krátkodobé pohledávky a krátkodobé závazky v různých lhůtách od data zdanitelného plnění, doplňující údaje k výnosům od zdravotních pojišťoven. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Výkaz vyplňují poskytovatelé lůžkové péče bez ohledu na jejich zřizovatele. V případě, že je zařízení poskytovatele zdravotních služeb začleněno do zařízení provozovaného fyzickou nebo právnickou osobou, jehož hlavní činností není poskytování zdravotních služeb, pak je výkaz vyplňován pouze za tohoto poskytovatele. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: pololetní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: za období k 30. červnu: do 31. července 2018 za období k 31. prosinci: do 31. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zdravotnictví 7. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Pololetní výkaz o nákladech na nákup léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: E (MZ) 7-02 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o spotřebě léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely u poskytovatelů lůžkové péče za účelem analýz vývoje jejich spotřeby. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně navazujících implementačních nařízení, gentlemanských dohod a členství České republiky v Evropské unii. Dále budou využívány pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, ATC, cena původce za balení, nákupní cena za balení, pořizovací cena za balení, počet balení, nákupní cena celkem a pořizovací cena celkem. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Výkaz vyplňují všichni poskytovatelé zdravotních služeb lůžkové péče bez ohledu na jejich zřizovatele. V případě, že je zařízení poskytovatele zdravotních služeb začleněno do zařízení provozovaného fyzickou nebo právnickou osobou, jehož hlavní činností není poskytování zdravotních služeb, pak je výkaz vyplňován pouze za tohoto poskytovatele. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: pololetní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: za období k 30. červnu: do 31. července 2018 za období k 31. prosinci: do 31. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zdravotnictví 8. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o evidenčním počtu zaměstnanců a o správní činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: H (MZ) 2-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o správní činnosti krajských hygienických stanic na úseku ochrany veřejného zdraví a přehledu povinností fyzických a právnických osob v oblasti ochrany veřejného zdraví. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně navazujících implementačních nařízení, gentlemanských dohod a členství České republiky v Evropské unii. Agregované údaje budou dále využívány pro metodickou a veřejnou činnost Ministerstva zdravotnictví vůči krajským hygienickým stanicím k získávání podkladů pro zprávy a odborné sdělení centrálním orgánům a ostatním odborným organizacím, pro potřebu plánování a zajišťování ekonomických a personálních potřeb pro činnost orgánů ochrany veřejného zdraví. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Počet rozhodnutí, stanovisek, pokut na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, evidenční počet zaměstnanců k 31. 12. (přepočtené počty) a další specifické doplňující údaje pro příslušný obor. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Všechny krajské hygienické stanice v ČR. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. ledna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zdravotnictví 9. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o činnosti poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče (s přílohou) ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: L (MZ) 2-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o činnosti poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče a uplatnění lázeňské léčebně rehabilitační péče v léčbě jednotlivých skupin onemocnění a podíl lázeňské péče hrazené ze zdravotního pojištění plně, zčásti, resp. zdravotními pojišťovnami nehrazené, včetně léčení cizinců. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně navazujících implementačních nařízení, gentlemanských dohod a členství České republiky v Evropské unii. Dále budou využívány pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Světové zdravotnické organizace. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Počet pacientů a ošetřovacích dnů v členění dle indikačních skupin a typů lázeňské léčebně rehabilitační péče ve třech věkových kategoriích, počet lůžek pro léčebné účely, počet léčebně rehabilitačních výkonů charakteristických pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Na příloze výkazu jsou podrobněji rozvedeny počty přijatých pacientů ke komplexní nebo příspěvkové léčbě podle podrobných indikací dle indikačního seznamu. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Všichni poskytovatelé lázeňské léčebně rehabilitační péče bez ohledu na jejich zřizovatele. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zdravotnictví 10. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Výkaz o počtu nežádoucích událostí pro centrální hodnocení ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: L (MZ) 3-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o počtu hlášení nežádoucích událostí u poskytovatelů zdravotních služeb akutní i následné a dlouhodobé péče na úrovni České republiky. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně navazujících implementačních nařízení, gentlemanských dohod a členství České republiky v Evropské unii. Dále budou využívány pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Světové zdravotnické organizace v rámci hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o počtu hlášených a evidovaných nežádoucích událostí na lokální úrovni dle stanovené metodiky a kategorizace vycházející z pokynů, klasifikace a doporučení Světové zdravotnické organizace. Konkrétní kategorie nežádoucích událostí: Pády, dekubity, klinická administrativa, klinický výkon, dokumentace, medikace/i.v. roztoky, transfuze/krevní deriváty, dieta/výživa, medicinální plyny, medicínské přístroje/vybavení, chování osob, nehody a neočekávaná zranění, technický problém, zdroje/management organizace, neočekávané zhoršení klinického stavu, jiné nežádoucí události. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Každý poskytovatel lůžkové péče bez ohledu na jejich zřizovatele. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zdravotnictví 11. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o detoxifikaci od návykových látek na odděleních nemocnic a v psychiatrických léčebnách ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: L (MZ) 4-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o poskytovatelích zdravotních služeb poskytujících detoxifikaci od návykových látek a o počtu pacientů a počtu ošetřovacích dnů těchto hospitalizacíhospitalizací pro potřeby a zajištění zdravotní péče. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně navazujících implementačních nařízení, gentlemanských dohod a členství České republiky v Evropské unii. Dále budou využívány pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Světové zdravotnické organizace, pro stanovení zdravotní politiky státu na různých úrovních řízení, pro hodnocení zdravotní péče o obyvatelstvo, aktualizace struktury a kapacitních údajů Národního registru poskytovatelů podle § 74 a § 75 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Počet pacientů podstupujících detoxifikaci a počet ošetřovacích dnů detoxifikace od návykových látek podle věkových skupin a jednotlivých návykových látek. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Každý poskytovatel zdravotních služeb bez ohledu na zřizovatele, který poskytuje lůžkovou péči v nemocnicích a psychiatrických nemocnicích/léčebnách. Pokud poskytovatel poskytuje lůžkovou péči ve více zařízeních, která jsou samostatnými organizačními a funkčními zařízeními (jednotkami), pak výkaz vyplňuje každé takové zařízení samostatně. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zdravotnictví 12. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o přístrojovém vybavení zdravotnického zařízení (s přílohou) ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: T (MZ) 1-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o úrovni přístrojové vybavenosti zdravotnických zařízení, modernizaci přístrojového vybavení v souladu s rozvojem vědy a techniky a účelnosti vynaložení investičních prostředků ve vztahu k využívání sledovaných přístrojů. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně navazujících implementačních nařízení, gentlemanských dohod a členství České republiky v Evropské unii. Dále budou využívány pro potřeby mezinárodních institucí, zejména Eurostatu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Světové zdravotnické organizace. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Počet vybraných druhů zdravotnických prostředků - přístrojů, stáří přístrojů, počet výkonů, informace o nemocničních informačních systémech (NIS) a ambulantních informačních systémech (AIS). b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Výkaz vyplňují všichni poskytovatelé zdravotních služeb bez ohledu na jejich zřizovatele. V případě, že je zařízení poskytovatele zdravotních služeb začleněno do zařízení provozovaného fyzickou nebo právnickou osobou, jehož hlavní činností není poskytování zdravotních služeb, pak je výkaz vyplňován pouze za tohoto poskytovatele. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zdravotnictví 13. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o nákladech na nákup zdravotnické techniky a speciálního zdravotnického materiálu ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: T (MZ) 2-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o nákladech na nákup zdravotnické techniky a speciálního zdravotnického materiálu a podklad pro posuzování výdajů jednotlivých poskytovatelů lůžkové péče na pořízení vybraných komodit z různých hledisek. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně navazujících implementačních nařízení, gentlemanských dohod a členství České republiky v Evropské unii. Dále údaje slouží Ministerstvu zdravotnictví pro přehled o investicích do přístrojové techniky. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Počet vybraných druhů zdravotnické techniky a speciálního zdravotnického materiálu, cena za kus, cena příslušenství, typ příslušenství, typ zadávacího řízení a finanční zdroje na pořízení. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Každý poskytovatel lůžkové péče bez ohledu na jejich zřizovatele. Pokud poskytovatel poskytuje lůžkovou péči ve více zařízeních, která jsou samostatnými organizačními a funkčními zařízeními (jednotkami), pak výkaz vyplňuje každé takové zařízení samostatně. V případě, že je zařízení poskytovatele zdravotních služeb začleněno do zařízení provozovaného fyzickou nebo právnickou osobou, jehož hlavní činností není poskytování zdravotních služeb, pak je výkaz vyplňován pouze za tohoto poskytovatele. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zdravotnictví 14. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o čerpání zdravotních služeb cizinci ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: V (MZ) 1-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o čerpání zdravotních služeb cizinci. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně navazujících implementačních nařízení, gentlemanských dohod a členství České republiky v Evropské unii. Dále budou využívány pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Světové zdravotnické organizace - migrace pacientů v rámci Evropské unie, jako podklady při přípravě mezinárodních smluv upravujících způsob poskytování zdravotních služeb cizincům v akutních případech a její úhrady a pro kvantifikaci ekonomických dopadů na Českou republiku. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Cizinci podle země původu, věkových skupin a způsobu úhrady spojené s poskytnutím zdravotních služeb v členění podle počtu osob a výše celkových nákladů na léčbu. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Každý poskytovatel lůžkové péče bez ohledu na jejich zřizovatele. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zdravotnictví 15. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Hlášení vzniku poskytovatele zdravotních služeb ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Z (MZ) 1-99 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o síti poskytovatelů zdravotních služeb, profilu poskytovaných zdravotních služeb na úrovni krajů i České republiky. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně navazujících implementačních nařízení, gentlemanských dohod a členství České republiky v Evropské unii. Dále budou využívány pro potřeby mezinárodních organizací zejména Eurostatu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Světové zdravotnické organizace a pro potřeby státní správy a plnění obsahu Národního registru poskytovatelů podle § 74 a § 75 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Informace o všech poskytovatelích zdravotních služeb tj. o právní formě, zřizovateli a formě hospodaření, informace o formě a druhu zdravotní péče, o kapacitách poskytovatelů zdravotních služeb podle oborů tj. o počtu pracovníků podle kategorií, počtu míst, lůžek atd. Další specifické informace o poskytovatelích (Fakultní nemocnice, centra vysoce specializované péče, smlouvy se zdravotními pojišťovnami, akreditace, poskytování specifických zdravotních služeb, provozní a ordinační doba apod.). Zároveň se zjišťují adresní informace o začleněných zdravotnických zařízeních a detašovaných pracovištích daného poskytovatele zdravotních služeb včetně jejich kapacit. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Každý nový poskytovatel zdravotních služeb včetně poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče, bez ohledu na jeho zřizovatele, kterému bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb a samostatně za každé začleněné zařízení, pokud takové zařízení má. Výkaz vyplňuje zároveň každý poskytovatel sociálních služeb, který se rozhodl poskytovat zdravotní služby. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: formulář hlášení Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: průběžná Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 5 dnů při vzniku nového poskytovatele zdravotních služeb e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zdravotnictví F) MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ 1. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o nákupu ovoce a zeleniny pro zpracování a o výrobě ovocných a zeleninových výrobků ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Konzerv (MZe) 1-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o nákupu ovoce a zeleniny pro zpracování včetně nákupních cen a o výrobě ovocných a zeleninových výrobků. Údaje budou využívány pro naplnění úkolů usnesení vlády České republiky ze dne 2. května 2016 č. 392 ke Strategii resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030, pro hodnocení úrovně konzervárenské produkce, pro zpracování bilance užití a spotřeby ovoce a zeleniny, pro stanovení soběstačnosti státu, k analytickým účelům a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Nákup jednotlivých druhů ovoce a zeleniny pro konzervaci z tuzemska a ze zahraničí v hmotnostních ukazatelích, nákupní ceny ovoce a zeleniny a produkce výrobků z ovoce a zeleniny. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se zpracováním ovoce a zeleniny podle CZ-NACE 10.32 (výroba ovocných a zeleninových šťáv), CZ-NACE 10.39 (ostatní zpracování a konzervování ovoce a zeleniny), CZ-NACE 10.85 (výroba hotových pokrmů). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 28. února 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zemědělství 2. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o výrobě průmyslových krmiv ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Krmiva (MZe) 3-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o výrobě krmných směsí dle určení pro jednotlivé druhy zvířat a o spotřebě krmných surovin, premixů a nakoupených doplňkových krmiv pro výrobu krmných směsí. Údaje budou využívány pro naplnění úkolů usnesení vlády České republiky ze dne 2. května 2016 č. 392 ke Strategii resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030, pro hodnocení úrovně produkce průmyslových krmiv, k bilančním a analytickým účelům a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Výroba krmných směsí dle jednotlivých druhů a kategorií zvířat, užití krmných směsí, spotřeba krmných surovin, premixů a nakoupených doplňkových krmiv v hmotnostních ukazatelích. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se výrobou krmných směsí podle CZ-NACE 10.91 (výroba průmyslových krmiv pro hospodářská zvířata), CZ-NACE 10.92 (výroba průmyslových krmiv pro zvířata v zájmovém chovu). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. ledna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zemědělství 3. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o nákupu, zásobách, prodeji a cenách drůbeže a drůbežích výrobků ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Drůb (MZe) 4-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o nákupu, zásobách, prodeji a cenách drůbeže podle jednotlivých kategorií. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 písm. b) a čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistice chovu hospodářských zvířat a produkce masa a o zrušení směrnic Rady 93/23/EHS, 93/24/EHS a 93/25/EHS, v platném znění, k hodnocení úrovně produkce drůbeže a drůbežích výrobků, k zabezpečení nezbytných operativních údajů pro využití při projednávání opatření k ochraně vnitřního trhu drůbeže a drůbežích výrobků a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Hmotnostní a cenové ukazatele jednotlivých kategorií drůbeže a drůbežích výrobků. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se zpracováním drůbeže, výrobou a prodejem drůbežích výrobků podle CZ-NACE 10.12 (zpracování a konzervování drůbežího masa), CZ-NACE 10.13 (výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa), CZ-NACE 10.85 (výroba hotových pokrmů). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zemědělství 4. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o produkci a použití mléka (všech druhů) v zemědělských podnicích ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Farm (MZe) 6-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o zdrojích a užití kravského, ovčího, kozího a buvolího mléka v zemědělských podnicích. Získání údajů o výrobě produktů z čerstvého mléka ve faremních mlékárnách. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti ČR vyplývající z čl. 1 odst. 2 směrnice Rady č. 96/16/ES ze dne 19. března 1996 o statistických zjišťováních o mléku a mléčných výrobcích, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/107/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1350/2013, a rozhodnutí Komise č. 97/80/ES ze dne 18. prosince 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady č. 96/16/ES o statistických zjišťováních o mléku a mléčných výrobcích, v platném znění, a pro zjištění produkce mléka (všech druhů) a výrobků z čerstvého mléka v zemědělských podnicích a farmách. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Produkce mléka v objemových jednotkách. Dodávky mléka a smetany v objemových jednotkách. Dodávky ostatních výrobků v objemových a hmotnostních jednotkách. Užití mléka v objemových jednotkách ve formě zpracovaného plnotučného a odstředěného mléka. Výroba konzumního mléka a výrobků z čerstvého mléka v objemových a hmotnostních jednotkách. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Zemědělské podniky a farmy jako samostatné technicko-hospodářské jednotky s jednotným vedením, s výhradním nebo převažujícím zaměřením na chov mléčného skotu, chov ovcí a koz a se zaměřením na zpracování mléka, výrobu mléčných výrobků a sýrů podle CZ-NACE 01.41 (chov mléčného skotu), CZ-NACE 01.45 (chov ovcí a koz), CZ-NACE 10.51 (zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zemědělství 5. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o nákupu mléka odbytovými organizacemi ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Odbyt (MZe) 6-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů k zjištění ceny mléka prvními kupujícími, kteří nakupují mléko od producentů na území ČR za účelem jeho dalšího prodeje. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1a a 2 nařízení Komise (EU) č. 479/2010 ze dne 1. června 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o oznámení členských států Komisi v odvětví mléka a mléčných výrobků, v platném znění, čl. 1 odst. 1, 2 odst. 2 a 5 směrnice Rady č. 96/16/ES ze dne 19. března 1996 o statistických zjišťováních o mléku a mléčných výrobcích, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/107/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1350/2013, a rozhodnutí Komise č. 97/80/ES ze dne 18. prosince 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady č. 96/16/ES o statistických zjišťováních o mléku a mléčných výrobcích, v platném znění, pro hodnocení úrovně produkce mléka a mlékárenských výrobků, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Nákup mléka v objemových a peněžních jednotkách, průměrný obsah tuku, průměrný obsah bílkovin, z toho zvlášť pro mléko nakoupené za účelem vývozu do zahraničí. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Subjekty podnikající na území ČR a odebírající mléko od producentů, registrované jako první kupující v souladu s nařízením vlády č. 282/2014 Sb., o některých podmínkách k provádění společné organizace trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 10. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zemědělství 6. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Měsíční výkaz o nákupu mléka, o výrobě a užití vybraných mlékárenských výrobků ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Mlék (MZe) 6-12 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů k upřesnění odhadu vývoje na trhu mléka. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 odst. 1, 2 odst. 1 a 5 směrnice Rady č. 96/16/ES ze dne 19. března 1996 o statistických zjišťováních o mléku a mléčných výrobcích, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/107/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1350/2013, a rozhodnutí Komise č. 97/80/ES ze dne 18. prosince 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady č. 96/16/ES o statistických zjišťováních o mléku a mléčných výrobcích, v platném znění, čl. 1a a 2 nařízení Komise (EU) č. 479/2010 ze dne 1. června 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o oznámení členských států Komisi v odvětví mléka a mléčných výrobků, v platném znění, pro hodnocení úrovně produkce mléka a mlékárenských výrobků, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Nákup mléka v objemových a peněžních jednotkách, tržby a prodané množství u vybraných výrobků k výpočtu průměrných cen výrobců, rozdělení některých vybraných výrobků a přehled o mlékárenské výrobě v hmotnostních jednotkách. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty v úpravě a zpracování mléka v mlékárenském průmyslu podle CZ-NACE 10.51 (zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů), CZ-NACE 10.52 (výroba zmrzliny). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: měsíční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 10. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zemědělství 7. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o nákupu mléka, o výrobě a užití vybraných mlékárenských výrobků ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Mlék (MZe) 6-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o nákupu a výrobě mlékárenských výrobků. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 1 odst. 1, 2 odst. 1 a 5 směrnice Rady č. 96/16/ES ze dne 19. března 1996 o statistických zjišťováních o mléku a mléčných výrobcích, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/107/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1350/2013, a rozhodnutí Komise č. 97/80/ES ze dne 18. prosince 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady č. 96/16/ES o statistických zjišťováních o mléku a mléčných výrobcích, v platném znění, a pro hodnocení úrovně produkce mléka a mlékárenských výrobků. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Nákup mléka v objemových jednotkách, obsah mléčného tuku v tukových jednicích a obsah bílkovin v procentech objemu nakoupeného mléka, přesuny suroviny mezi mlékárnami. Výroba mlékárenských produktů z čerstvého mléka v hmotnostních nebo objemových jednotkách a obsah mléčného tuku v hotových výrobcích vyjádřený v tukových jednicích. Výroba mlékárenských produktů z technologicky zpracovaného mléka v hmotnostních nebo objemových jednotkách a obsah mléčného tuku v hotových výrobcích vyjádřený v tukových jednicích. Export mléka a smetany do zemí Evropské Unie a třetích zemí v objemových jednotkách. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty v úpravě a zpracování mléka v mlékárenském průmyslu podle CZ-NACE 10.51 (zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů), CZ-NACE 10.52 (výroba zmrzliny), CZ-NACE 46.33 (velkoobchod s mléčnými výrobky, vejci, jedlými oleji a tuky). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. ledna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zemědělství 8. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Čtvrtletní výkaz o zdrojích a užití obilovin a řepky v obchodních a zpracovatelských subjektech v marketingovém roce 2018/2019 ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Obil (MZe) 7-04 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o zdrojích, odbytových směrech, skladbě a rozmístění zásob obilovin a řepky dle jejich užití v marketingovém roce. Údaje budou využívány pro naplnění úkolů usnesení vlády České republiky ze dne 2. května 2016 č. 392 ke Strategii resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030, pro hodnocení úrovně produkce, a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Hmotnostní ukazatele jednotlivých druhů obilovin a řepky v členění podle jejich zdrojů a účelového užití a zejména dle stavu a skladby jejich zásob. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zabývající se nákupem obilovin a řepky, obchodem s nimi a jejich zpracováním, případně i pěstováním, včetně osivářských subjektů podle CZ-NACE 01.6 (podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti), CZ-NACE 10.4 (výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků), CZ-NACE 10.6 až 11.0 (výroba mlýnských a škrobárenských výrobků, výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků, výroba ostatních potravinářských výrobků, výroba průmyslových krmiv a výroba nápojů), CZ-NACE 46.21 (velkoobchod s obilím, surovým tabákem, osivy a krmivy). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: výběrové zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: čtvrtletní Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. kalendářního dne po skončení sledovaného období e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zemědělství 9. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o hospodaření v lesích ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Les (MZe) 1-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o hospodaření v lesích. Údaje budou využívány pro naplnění úkolů usnesení vlády České republiky ze dne 2. května 2016 č. 392 ke Strategii resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, pro ministerské konference o ochraně lesů v Evropě Forest Europe, pro hodnocení úrovně lesnické produkce, analýzy v ekonomice lesního hospodářství, objektivní rozhodování v dotační politice resortu, pro naplňování cílů státní lesnické politiky, pro Zprávu o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Základní údaje od vlastníků/nájemců lesů o ploše obhospodařovaných lesních pozemků, realizovaných pěstebních, těžebních a ostatních výkonech, prodeji a těžbě dřeva, nákladech a výnosech v lesním hospodářství a o ziskovosti/ztrátách při obhospodařování lesů. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty zapsané do obchodního rejstříku s převažující činností lesnictví podle CZ-NACE 02 (lesnictví a těžba dřeva) a dále ekonomické subjektyekonomické subjekty hospodařící na lesních pozemcích s rozlohou 200 a více ha. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 29. března 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zemědělství 10. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o nákladech a výnosech v lesním hospodářství ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Les (MZe) 2-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o nákladech a výnosech dle hlavních výkonů v lesním hospodářství. Údaje budou využívány pro naplnění úkolů usnesení vlády České republiky ze dne 2. května 2016 č. 392 ke Strategii resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Evropské hospodářské komise OSN, Organizace pro výživu a zemědělství, Eurostatu, pro ministerské konference o ochraně lesů v Evropě Forest Europe, pro hodnocení úrovně lesnické produkce, analýzy v ekonomice lesního hospodářství, objektivní rozhodování v dotační politice resortu, pro naplňování cílů státní lesnické politiky, pro Zprávu o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky a pro informování veřejnosti. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Náklady a výnosy u podnikatelských subjektů u hlavních výkonů v lesnické činnosti a zisky/ztráty z podnikání. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Akciové společnostiAkciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, které podnikají v lesnictví a u nichž převažuje lesnická činnost podle CZ-NACE 02 (lesnictví a těžba dřeva) - vyplňují za služby v lesnické činnosti, které provedly pro všechny vlastníky/nájemce lesa. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 12. dubna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zemědělství 11. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře od 1. dubna 2018 do 31. března 2019 ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Mysl (MZe) 1-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získání údajů o honitbách, stavu a lovu zvěře. Údaje budou využívány pro naplnění úkolů usnesení vlády České republiky ze dne 2. května 2016 č. 392 ke Strategii resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030, pro hodnocení úrovně hospodaření se zvěří, tj. chovu a lovu zvěře a úrovně řízení myslivosti v České republice, a při srovnávání těchto výsledků ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku a pro informování veřejnosti. Vzhledem k významu myslivosti především na úsecích ochrany zvěře a přírody i veterinární medicíny je nezbytné periodické zjišťování vývoje početních stavů jednotlivých druhů zvěře nejen jako ochrana před vyhubením, ale též z důvodu předcházení nekontrolovatelnému nárůstu početních stavů se všemi negativními důsledky (škody v lesnictví a zemědělství, přenášení nebezpečných nákazových onemocnění). Organickou součástí zjišťování jsou i údaje o honitbách, v nichž se zvěř vyskytuje. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Údaje o honitbách, početním stavu psů s loveckou upotřebitelností, početním stavu zařízení pro přikrmování zvěře, počty osob vykonávajících v honitbě právo myslivosti, klasifikace honitby, normované a minimální stavy zvěře a výměry honebních ploch podle jakostních tříd, výsledky mysliveckého hospodaření, sčítané jarní kmenové stavy zvěře a výskyt dalších druhů zvěře a živočichů a jejich lov v členění dle jednotlivých honiteb a souhrn za kraj s výjimkou území národních parků. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Krajské úřady. c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický sběr dat Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční - 1. dubna 2018 až 31. března 2019 Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 15. května 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zemědělství 12. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o výrobě, příjmu a vydání surového lihu kvasného ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Líh (MZe) 1-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o výrobě, příjmu a vydání surového lihu kvasného, o spotřebě surovin na výrobu surového lihu kvasného. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 7 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1185 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi, a kterým se mění a ruší několik nařízení Komise. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Stav zásob, zdroje a užití, spotřeba surovin dle jednotlivých druhů rostlinných produktů v objemových ukazatelích. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty v lihovarnictví podle CZ-NACE 11.01 (destilace, rektifikace a míchání lihovin), CZ-NACE 20.14 (výroba jiných základních organických chemických látek). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. ledna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zemědělství 13. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o výrobě, příjmu a vydání rafinovaného lihu kvasného ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Líh (MZe) 2-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o výrobě, příjmu a vydání rafinovaného lihu kvasného. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 7 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1185 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi, a kterým se mění a ruší několik nařízení Komise. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Stav zásob, zdroje a užití v objemových ukazatelích. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty v lihovarnictví podle CZ-NACE 11.01 (destilace, rektifikace a míchání lihovin), CZ-NACE 20.14 (výroba jiných základních organických chemických látek). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. ledna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zemědělství 14. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍSTATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: Roční výkaz o výrobě, příjmu a vydání ovocného destilátu ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE: Líh (MZe) 3-01 a) Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování a jeho obsah Účel statistického zjišťovánístatistického zjišťování: Získávání údajů o výrobě, příjmu a vydání ovocného destilátu. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z čl. 7 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1185 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi, a kterým se mění a ruší několik nařízení Komise. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Stav zásob, zdroje a užití v objemových ukazatelích. b) Okruh zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost Ekonomické subjektyEkonomické subjekty v lihovarnictví podle CZ-NACE 11.01 (destilace, rektifikace a míchání lihovin), CZ-NACE 20.14 (výroba jiných základních organických chemických látek). c) Způsob statistického zjišťovánístatistického zjišťování Forma statistického zjišťovánístatistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů Periodicita statistického zjišťovánístatistického zjišťování: roční Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou: do 31. ledna 2019 e) Orgán provádějící statistické zjišťovánístatistické zjišťování Ministerstvo zemědělství Seznam zkratek používaných ve statistických zjišťováních prováděných ministerstvy na rok 2018 AIDS\| Syndrom získané poruchy imunity ---\|--- AIS\| Ambulantní informační systém AT ordinace\| Ordinace pro léčbu alkoholismu a jiných toxikomanií ATC\| Anatomicko-terapeuticko-chemické skupiny léčiv CZ-CPA\| Národní verze mezinárodní Klasifikace produkce CZ-NACE\| Národní verze mezinárodní Klasifikace ekonomických činností EHS\| Evropské hospodářské společenství EU\| Evropská unie ES\| Evropská společenství Eurostat\| Statistický úřad Evropské unie NIS\| Nemocniční informační systém NUTS 2\| Úroveň 2 Klasifikace územních statistických jednotek (region soudržnosti) NUTS 3\| Úroveň 3 Klasifikace územních statistických jednotek (kraj) OD matice\| Matice přepravních vztahů OSN\| Organizace spojených národů UNESCO\| Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu 1) Směrnice Rady č. 96/16/ES ze dne 19. března 1996 o statistických zjišťováních o mléku a mléčných výrobcích, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/107/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1350/2013. Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, ve znění směrnice Komise 98/15/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 a směrnice Rady 2013/64/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS, ve znění směrnice Komise 2000/71/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/17/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES, směrnice Komise 2011/63/EU, směrnice Komise 2014/77/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES, ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, ve znění směrnice Rady 2013/18/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513. Směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES, ve znění směrnice Rady 2013/12/EU. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 ze dne 21. dubna 2004 o statistice Společenství o informační společnosti, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nařízení Komise (EU) č. 328/2011 ze dne 5. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiky příčin smrti. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 995/2012 ze dne 26. října 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1608/2003/ES o tvorbě a rozvoji statistiky Společenství v oblasti vědy a techniky. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o evropské demografické statistice. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 205/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 o evropské demografické statistice, pokud jde o členění údajů, lhůty a revize údajů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistice chovu hospodářských zvířat a produkce masa a o zrušení směrnic Rady 93/23/EHS, 93/24/EHS a 93/25/EHS, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 543/2009 ze dne 18. června 2009 o statistice plodin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 837/90 a (EHS) č. 959/93, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 479/2010 ze dne 1. června 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o oznámení členských států Komisi v odvětví mléka a mléčných výrobků, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 2964/95 ze dne 20. prosince 1995, kterým se zavádí registrace dovozu a dodávek ropy ve Společenství. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1952 ze dne 26. října 2016 o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny a o zrušení směrnice 2008/92/ES. Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 716/2007 ze dne 20. června 2007 o statistice Společenství o struktuře a činnosti zahraničních afilací, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 91/2003 ze dne 16. prosince 2002 o statistice železniční dopravy, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 437/2003 ze dne 27. února 2003 o statistickém vykazování letecké přepravy cestujících, zboží a poštovních zásilek, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1365/2006 ze dne 6. září 2006 o statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách a o zrušení směrnice Rady 80/1119/EHS, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 70/2012 ze dne 18. ledna 2012 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží, v platném znění. Nařízení Rady (EHS) č. 3924/91 ze dne 19. prosince 1991 o zavedení statistického zjišťování průmyslové výroby ve Společenství, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 1165/98 ze dne 19. května 1998 o konjunkturálních statistikách, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 530/1999 ze dne 9. března 1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1726/1999 ze dne 27. července 1999, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 530/1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce s ohledem na definici a předávání informací o nákladech práce, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1916/2000 ze dne 8. září 2000, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 530/1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce s ohledem na definici a předávání informací o struktuře výdělků, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 586/2001 ze dne 26. března 2001, kterým se provádí nařízení Komise (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud se jedná o definici hlavních průmyslových seskupení (HPS), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2003 ze dne 27. února 2003 o indexu nákladů práce, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 912/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 3924/91 o zavedení statistického zjišťování průmyslové výroby ve Společenství, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1503/2006 ze dne 28. září 2006, kterým se provádí a mění nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud se jedná o definice proměnných, seznam proměnných a frekvenci zpracovávání údajů, v platném znění. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 177/2008 ze dne 20. února 2008, kterým se zavádí společný rámec pro registry hospodářských subjektů pro statistické účely a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2186/93. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1722/2005 ze dne 20. října 2005 o zásadách pro odhad služeb bydlení pro účely nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2003 o harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 451/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se zavádí nová statistická klasifikace produkce podle činností (CPA) a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 3696/93, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 472/2008 ze dne 29. května 2008, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud jde o první základní rok pro časové řady v NACE Rev. 2 a o úroveň podrobnosti, formu, první referenční období a referenční období pro časové řady před rokem 2009, které mají být předány podle NACE Rev. 2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011 ze dne 6. července 2011 o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 93/2013 ze dne 1. února 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen, pokud jde o stanovení indexů cen obydlí obývaných jejich majiteli. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/792 ze dne 11. května 2016 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2494/95. Nařízení Komise (EU) č. 93/2013 ze dne 1. února 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen, pokud jde o stanovení indexů cen obydlí obývaných jejich majiteli; pro výpočet indexů cen stavebních prací a indexů cen stavebních děl za účelem zachycení cenového vývoje stavebnictví na tuzemském trhu.
Vyhláška č. 372/2017 Sb.	Vyhláška č. 372/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 434/2004 Sb., o podrobnostech rozsahu a obsahu povinně uváděných dat do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů Vyhlášeno 13. 11. 2017, datum účinnosti 13. 11. 2017, částka 129/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 434/2004 Sb., o podrobnostech rozsahu a obsahu povinně uváděných dat do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2017 372 VYHLÁŠKA ze dne 1. listopadu 2017, kterou se mění vyhláška č. 434/2004 Sb., o podrobnostech rozsahu a obsahu povinně uváděných dat do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 18 odst. 4 zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 296/2008 Sb. a zákona č. 44/2013 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 434/2004 Sb., o podrobnostech rozsahu a obsahu povinně uváděných dat do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů, se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 větě první se slova „s omezenou způsobilostí k právním úkonům nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „, jejíž svéprávnost je omezena,“. 2. V § 2 odst. 1 větě první se slova „Koordinačnímu středisku pro resortní zdravotnické informační systémy“ nahrazují slovy „Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky“. 3. V § 2 odst. 1 větě druhé se slovo „středisku“ nahrazuje slovy „Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky“. 4. V § 2 odst. 2 se slova „Koordinačnímu středisku pro resortní zdravotnické informační systémy zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky statistickému ústavu poskytovatel zdravotních služeb“. 5. V § 2 odst. 3 se slova „Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy“ nahrazují slovy „Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky“. 6. V příloze se do výčtu orgánů doplňuje bod 7, který zní: „7. děloha“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 6., který nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2017. Ministr: JUDr. Ing. Ludvík, MBA, v. r.
Zákon č. 371/2017 Sb.	Zákon č. 371/2017 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku Vyhlášeno 13. 11. 2017, datum účinnosti 13. 1. 2018, částka 129/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o bankách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o stavebním spoření * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 13. 1. 2018 371 ZÁKON ze dne 11. října 2017, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o bankách Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 204/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 3 písm. c) se slova „styk a zúčtování“ nahrazují slovy „služby a vydávání elektronických peněz“. 2. V § 1 odst. 3 písmeno d) zní: „d) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene c),“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Oprávnění provádět platební styk a zúčtování podle § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za oprávnění poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze podle § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Oprávnění vydávat a spravovat platební prostředky, například platební karty a cestovní šeky podle § 1 odst. 3 písm. d) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za oprávnění vydávat a spravovat platební prostředky podle § 1 odst. 3 písm. d) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz podle § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. III V § 3 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 303/2013 Sb., se za slovo „převyšující“ vkládá slovo „přímé“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o stavebním spoření Čl. IV V § 9 odst. 1 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb. a zákona č. 258/2016 Sb., písmeno g) zní: „g) poskytovat platební služby a provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb v souvislosti s činností stavební spořitelny,“. Čl. V Přechodné ustanovení Oprávnění provádět platební styk a jeho zúčtování v souvislosti s činností stavební spořitelny podle § 9 odst. 1 písm. g) zákona č. 96/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za oprávnění poskytovat platební služby a provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb v souvislosti s činností stavební spořitelny podle § 9 odst. 1 písm. g) zákona č. 96/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou Čl. VI V § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 282/2005 Sb. a zákona č. 220/2015 Sb., bod 2 zní: „2. otevírání akreditivů, poskytování platebních služeb, vydávání elektronických peněz a činnosti související s poskytováním platebních služeb nebo vydáváním elektronických peněz,“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. VII Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 204/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písmeno b) zní: „b) platební služby a vydávání elektronických peněz pro členy a činnosti související s poskytováním platebních služeb nebo vydáváním elektronických peněz,“. Poznámka pod čarou č. 3e) se zrušuje. 2. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) vydávání a správu platebních prostředků pro členy, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene b).“. Čl. VIII Přechodné ustanovení Oprávnění provádět platební styk a zúčtování a vydávat a spravovat platební prostředky pro členy podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za oprávnění a) poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze pro členy a provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb nebo vydáváním elektronických peněz podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a b) vydávat a spravovat platební prostředky pro členy podle § 3 odst. 1 písm. h) zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz, podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. IX Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 54 odst. 1 písmena d) a e) znějí: „d) platební služby a vydávání elektronických peněz, e) vydávání a správa platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene d).“. 2. V § 101d odstavec 1 zní: „(1) V kontrolním hlášení je plátce povinen kromě obecných náležitostí podání uvést a) identifikační a kontaktní údaje plátce, b) údaje týkající se plnění a úplat, pokud tato plnění a úplaty zakládají povinnost podat kontrolní hlášení, c) údaje týkající se uplatnění nároku na odpočet daně, d) identifikační údaje odběratele nebo dodavatele.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. X V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb. a zákona č. 222/2017 Sb., položka 65 včetně poznámky pod čarou č. 84 zní: „Položka 65 1\\. Přijetí žádosti o udělení\| ---\|--- a) bankovní licence bance se sídlem na území České republiky\| Kč 200 000 b) bankovní licence zahraniční bance, se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky\| Kč 200 000 c) povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou nebo zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou\| Kč 200 000 d) povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky\| Kč 200 000 e) povolení k provozování zajišťovací činnosti zajišťovnou z třetího státu na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky\| Kč 200 000 2\\. Přijetí žádosti o povolení a) k činnosti centrálního depozitáře\| Kč 200 000 b) k činnosti obchodníka s cennými papíry podle § 8a odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 100 000 c) k činnosti obchodníka s cennými papíry podle § 8a odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 50 000 d) k činnosti obchodníka s cennými papíry podle § 8a odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 20 000 e) k poskytování investičních služeb v České republice prostřednictvím pobočky zahraniční osoby, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie\| Kč 100 000 f) k činnosti organizátora regulovaného trhu\| Kč 100 000 g) k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání\| Kč 100 000 h) k činnosti investiční společnosti podle § 479 zákona o investičních společnostech a investičních fondech\| Kč 100 000 i) k činnosti zahraniční osobě podle § 481 zákona o investičních společnostech a investičních fondech\| Kč 100 000 j) k činnosti samosprávného investičního fondu podle § 480 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, má-li se stát speciálním fondem nebo standardním fondem\| Kč 100 000 k) k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování\| Kč 100 000 l) ke vzniku a podnikání spořitelního a úvěrního družstva\| Kč 100 000 m) k činnosti penzijní společnosti\| Kč 100 000 n) k vytvoření důchodového fondu státních dluhopisů, konzervativního důchodového fondu, vyváženého důchodového fondu a dynamického důchodového fondu\| Kč 100 000 o) k činnosti platební instituce\| Kč 50 000 p) k činnosti správce informací o platebním účtu\| Kč 25 000 q) k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu\| Kč 10 000 r) k činnosti instituce elektronických peněz\| Kč 50 000 s) k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu\| Kč 10 000 t) k činnosti investiční společnosti podle § 479 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, hodlá-li obhospodařovat pouze fondy kvalifikovaných investorů nebo zahraniční investiční fondy srovnatelné s fondem kvalifikovaných investorů a nehodlá-li poskytovat investiční služby\| Kč 50 000 u) k činnosti zahraniční osobě podle § 481 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, hodlá-li obhospodařovat pouze fondy kvalifikovaných investorů nebo zahraniční investiční fondy srovnatelné s fondem kvalifikovaných investorů a nehodlá-li poskytovat investiční služby\| Kč 50 000 v) k činnosti samosprávného investičního fondu podle § 480 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, má-li se stát fondem kvalifikovaných investorů\| Kč 50 000 w) k činnosti hlavního administrátora\| Kč 20 000 x) k činnosti investičního zprostředkovatele\| Kč 10 000 y) k činnosti administrátora podle čl. 34 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/101184)\| Kč 100 000 3\\. Přijetí žádosti o registraci a) pojišťovacího zprostředkovatele\| Kč 10 000 b) samostatného likvidátora pojistných událostí\| Kč 10 000 c) směnárenské činnosti\| Kč 10 000 d) administrátora podle čl. 34 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/101184)\| Kč 50 000 4\\. Přijetí žádosti o povolení k činnosti zpracovatele tuzemských bankovek a mincí\| Kč 10 000 5\\. Přijetí žádosti o změnu a) bankovní licence banky se sídlem na území České republiky\| Kč 70 000 b) bankovní licence pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě\| Kč 70 000 c) v rozsahu povolené činnosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny\| Kč 70 000 d) v rozsahu povolené činnosti pobočky pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu\| Kč 70 000 e) povolení k činnosti centrálního depozitáře\| Kč 70 000 f) povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry spočívající v tom, že obchodník s cennými papíry podle § 8a odst. 3 nebo 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se stane obchodníkem s cennými papíry podle § 8a odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 30 000 g) povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry spočívající v tom, že obchodník s cennými papíry podle § 8a odst. 3 nebo 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se stane obchodníkem s cennými papíry podle § 8a odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 70 000 h) povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry spočívající v tom, že obchodník s cennými papíry podle § 8a odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se stane obchodníkem s cennými papíry podle § 8a odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 50 000 i) povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry spočívající v jiné změně\| Kč 35 000 j) povolení k poskytování investičních služeb v České republice prostřednictvím pobočky zahraniční osoby, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie\| Kč 35 000 k) povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu\| Kč 35 000 6\\. Přijetí žádosti o schválení změny pravidel vypořádacího systému \| Kč 35 000 7\\. Přijetí žádosti o změnu a) povolení k činnosti investiční společnosti\| Kč 35 000 b) povolení k činnosti zahraniční osobě podle § 481 zákona o investičních společnostech a investičních fondech\| Kč 35 000 c) povolení k činnosti samosprávného investičního fondu\| Kč 35 000 d) povolení k činnosti hlavního administrátora\| Kč 35 000 e) pravidel platebního systému s neodvolatelností zúčtování\| Kč 35 000 f) povolení k činnosti spořitelního a úvěrního družstva\| Kč 35 000 g) povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu\| Kč 5 000 h) povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu\| Kč 5 000 i) povolení k činnosti platební instituce\| Kč 20 000 j) povolení k činnosti instituce elektronických peněz\| Kč 20 000 8\\. Přijetí žádosti a) o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho částí\| Kč 20 000 b) o schválení převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho částí\| Kč 20 000 c) o udělení souhlasu s nakládáním aktiv pobočky zajišťovny z třetího státu jako jistiny složené na účet zvlášť k tomu zřízený\| Kč 20 000 9\\. Přijetí žádosti o a) registraci činnosti investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry v oblasti zprostředkování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 10 000 b) zápis činnosti vázaného zástupce investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry v oblasti zprostředkování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 2 000 c) zápis vázaného zástupce penzijní společnosti podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 2 000 d) akreditaci podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 10 000 e) prodloužení akreditace podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 5 000 f) povolení činnosti v oblasti zprostředkování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou\| Kč 10 000 g) zápis investičního fondu s právní osobností, který není samosprávným fondem, podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy\| Kč 2 000 h) zápis standardního fondu nebo údajů o podfondu standardního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy\| Kč 20 000 i) zápis depozitáře investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy\| Kč 2 000 j) zápis likvidátora nebo nuceného správce podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy\| Kč 2 000 k) dodatečné povolení k výkonu činností odpovídajících investičním službám investiční společnosti nebo zahraniční osobě podle § 481 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem\| Kč 35 000 l) povolení pro účely označení podílového a svěřenského fondu\| Kč 10 000 m) určení, zda je Česká republika jediným referenčním státem zahraniční osoby podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy\| Kč 20 000 n) udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru\| Kč 50 000 o) udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr\| Kč 10 000 p) akreditaci podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr\| Kč 50 000 q) prodloužení akreditace podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr\| Kč 25 000 r) zápis vázaného zástupce podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 2 000 s) akreditaci podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 50 000 10\\. Obnova a) zápisu činnosti vázaného zástupce investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 1 000 b) zápisu vázaného zástupce penzijní společnosti podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 1 000 c) registrace činnosti investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 5 000 d) povolení činnosti v oblasti zprostředkování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou\| Kč 5 000 11\\. Zápis a) oprávnění k činnosti vázaného zástupce do registru podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr\| Kč 2 000 b) oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného\| Kč 2 000 12\\. Prodloužení a) oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru\| Kč 25 000 b) oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr\| Kč 5 000 c) oprávnění k činnosti vázaného zástupce podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr\| Kč 1 000 d) oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného\| Kč 1 000 e) akreditace podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 25 000 f) volení k činnosti investičního zprostředkovatele podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 5 000 g) oprávnění k činnosti vázaného zástupce podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 1 000 Poznámka Poplatníkem správního poplatku za prodloužení oprávnění podle bodu 12 písm. a) nebo b) této položky je nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru nebo samostatný zprostředkovatel. Poplatníkem správního poplatku za prodloužení oprávnění podle bodu 12 písm. c), d) nebo g) je zastoupený. Správní poplatek za prodloužení akreditace, povolení nebo oprávnění je splatný vždy nejdříve ve lhůtě 3 měsíců přede dnem skončení akreditace, povolení nebo oprávnění a nejpozději ve lhůtě 30 dnů přede dnem skončení akreditace, povolení nebo oprávnění. 84) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014.“. Čl. XI Přechodné ustanovení Pro poplatkové povinnosti u správního poplatku podle položky 65 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST OSMÁ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. XII Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 166/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. b) bod 5 včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „5. osoba oprávněná k poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz3),“. „3) Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku.“. 2. V § 2 odst. 1 písm. b) bodu 11 se slova „platebních služeb nebo“ zrušují. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 13. ledna 2018, s výjimkou ustanovení čl. IX bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 370/2017 Sb.	Zákon č. 370/2017 Sb. Zákon o platebním styku Vyhlášeno 13. 11. 2017, datum účinnosti 13. 1. 2018, částka 129/2017 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENÍZE (§ 5 — § 106a) * ČÁST TŘETÍ - PLATEBNÍ SYSTÉMY (§ 107 — § 126) * ČÁST ČTVRTÁ - PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB A VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ (§ 127 — § 196) * ČÁST PÁTÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH PLATEBNÍCH ÚČTECH (§ 197 — § 220) * ČÁST ŠESTÁ - BEZPEČNOST V OBLASTI PLATEBNÍHO STYKU (§ 221 — § 225) * ČÁST SEDMÁ - PŘESTUPKY (§ 226 — § 236) * ČÁST OSMÁ - DOHLED A KONTROLA (§ 237 — § 248) * ČÁST DEVÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 249 — § 280) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 370 ZÁKON ze dne 11. října 2017 o platebním styku Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat elektronické penízeelektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) účast v platebních systémechplatebních systémech a vznik a provozování platebních systémůplatebních systémů s neodvolatelností zúčtování, c) práva a povinnosti podnikatelů, kteří poskytují platební služby (dále jen „poskytovatel“), a uživatelů platebních služeb (dále jen „uživatel“), d) práva a povinnosti podnikatelů, kteří vydávají elektronické penízeelektronické peníze (dále jen „vydavatel“), a držitelů elektronických penězelektronických peněz (dále jen „držitel“), e) práva a povinnosti podnikatelů, kteří prostřednictvím internetových stránek srovnávají úplaty za služby spojené s platebním účtemslužby spojené s platebním účtem uplatňované různými poskytovateli (dále jen „provozovatel srovnávacích stránek“), f) používání jednotného označení služeb spojených s platebním účtemslužeb spojených s platebním účtem, g) postup při změně platebního účtuplatebního účtu, h) přístup k platebnímu účtuplatebnímu účtu. § 2 Vymezení některých pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) platební transakcíplatební transakcí vložení peněžních prostředkůpeněžních prostředků na platební účetplatební účet, výběr peněžních prostředkůpeněžních prostředků z platebního účtuplatebního účtu nebo převod peněžních prostředkůpeněžních prostředků, je-li prováděna v rámci platební služby, b) platebním účtemplatebním účtem účet, který slouží k provádění platebních transakcíplatebních transakcí, c) peněžními prostředkypeněžními prostředky bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředkypeněžní prostředky a elektronické penízeelektronické peníze, d) platebním prostředkemplatebním prostředkem zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, které jsou vztaženy k osobě uživatele a kterými uživatel dává platební příkaz, e) inkaseminkasem převod peněžních prostředkůpeněžních prostředků z platebního účtuplatebního účtu, k němuž dává platební příkaz příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli, f) úhradouúhradou převod peněžních prostředkůpeněžních prostředků z platebního účtuplatebního účtu plátce na platební účetplatební účet příjemce na základě platebního příkazu, který dává plátce přímo svému poskytovateli, g) trvalým příkazemtrvalým příkazem platební příkaz plátce k provádění převodů peněžních prostředkůpeněžních prostředků z platebního účtuplatebního účtu plátce v předem určených dnech nebo v pravidelně se opakujících intervalech, h) možností přečerpání výslovné ujednání smluvních stran o zpřístupnění peněžních prostředkůpeněžních prostředků, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtuplatebním účtu spotřebitelespotřebitele, i) překročením faktické zpřístupnění více peněžních prostředkůpeněžních prostředků, než je zůstatek na platebním účtuplatebním účtu nebo než je smluvená možnost přečerpání, j) službou spojenou s platebním účtemslužbou spojenou s platebním účtem platební služba nebo jiná služba poskytnutá v souvislosti s otevřením nebo vedením platebního účtuplatebního účtu, včetně překročení, možnosti přečerpání, vydávání nástrojů uvedených v § 3 odst. 3 písm. c) bodech 1 až 3 a platebních transakcíplatebních transakcí prováděných těmito nástroji, k) službou nepřímého dání platebního příkazuslužbou nepřímého dání platebního příkazu služba spočívající v dání platebního příkazu k převodu peněžních prostředkůpeněžních prostředků z platebního účtuplatebního účtu jménem plátce poskytovatelem rozdílným od poskytovatele, který pro plátce vede daný platební účetplatební účet, je-li platební příkaz dán prostřednictvím internetu, l) službou informování o platebním účtuslužbou informování o platebním účtu služba spočívající ve sdělování informací o platebním účtuplatebním účtu prostřednictvím internetu poskytovatelem rozdílným od poskytovatele, který vede daný platební účetplatební účet. (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) členským státemčlenským státem stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru, b) jiným členským státemjiným členským státem členský státčlenský stát jiný než Česká republika, c) domovským členským státemdomovským členským státem členský státčlenský stát, ve kterém se nachází sídlo poskytovatele nebo vydavatele; nemá-li poskytovatel nebo vydavatel sídlo, pak členský státčlenský stát, ve kterém se nachází jeho skutečné sídlo, d) hostitelským členským státemhostitelským členským státem členský státčlenský stát, který není domovským členským státemdomovským členským státem poskytovatele nebo vydavatele a ve kterém má poskytovatel nebo vydavatel pobočku, pověřeného zástupcepověřeného zástupce nebo ve kterém jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce poskytuje služby, e) kvalifikovanou účastí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133), f) úzkým propojením úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, g) vedoucí osobou 1. v případě právnické osoby člen jejího statutárního orgánu nebo jiná osoba, která jiným způsobem skutečně řídí její činnost, v případě platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu také osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti poskytování platebních služeb, a v případě instituce elektronických penězelektronických peněz a vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu také osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti vydávání elektronických penězelektronických peněz nebo poskytování platebních služeb; je-li členem statutárního orgánu jiná právnická osoba, rozumí se vedoucí osobou také fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje, 2. v případě podnikající fyzické osoby osoba, která skutečně řídí její podnikání a v případě poskytovatele platebních služeb malého rozsahu také osoba, která skutečně řídí jeho činnost v oblasti poskytování platebních služeb, h) pobočkou 1. obchodní závodobchodní závod nebo jeho část v jiném než domovském členském státědomovském členském státě; všechny obchodní závodyobchodní závody nebo jejich části v tomto členském státěčlenském státě se považují za jednu pobočku, 2. provozovna v domovském členském státědomovském členském státě, pokud není sídlem, i) pověřeným zástupcem ten, kdo na základě smlouvy s poskytovatelem jedná při uzavírání smlouvy o platebních službách nebo při poskytování platebních služeb jménem poskytovatele, nebo ten, kdo na základě smlouvy s vydavatelem jedná při distribuci nebo zpětné výměnězpětné výměně elektronických penězelektronických peněz jménem vydavatele; pověřeným zástupcem není zaměstnanec, prokurista ani člen statutárního orgánu poskytovatele nebo vydavatele, j) skupinou seskupenískupinou seskupení složené z 1. osob vymezených v čl. 4, 5, 6 nebo 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/20144), které jsou vzájemně propojeny způsobem uvedeným v čl. 7, čl. 10 odst. 1 nebo čl. 113 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, 2. ovládající osoby a jí ovládaných osob, nebo 3. osob, jejichž statutární, řídicí nebo dozorčí orgán je z většiny tvořen stejnými osobami jako statutární, řídicí nebo dozorčí orgán jiné osoby uvedené v bodě 2, k) platebním systémemplatebním systémem systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcíplatebních transakcí. (3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) plátcem uživatel, z jehož platebního účtuplatebního účtu mají být odepsány peněžní prostředkypeněžní prostředky k provedení platební transakceplatební transakce nebo který dává k dispozici peněžní prostředkypeněžní prostředky k provedení platební transakceplatební transakce, b) příjemcem uživatel, na jehož platební účetplatební účet mají být podle platebního příkazu připsány peněžní prostředkypeněžní prostředky nebo jemuž mají být podle platebního příkazu peněžní prostředkypeněžní prostředky dány k dispozici, c) platebním příkazem pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakceplatební transakce, d) dnem valuty okamžik, ke kterému je platební transakceplatební transakce evidována pro potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředkůpeněžních prostředků na platebním účtuplatebním účtu, e) referenčním směnným kurzemreferenčním směnným kurzem směnný kurz, který se použije jako základ pro přepočet měn a který pochází z veřejně přístupného zdroje nebo byl poskytovatelem zpřístupněn, f) referenční úrokovou sazboureferenční úrokovou sazbou úroková sazba, která se použije jako základ pro výpočet úroku a která pochází z veřejně přístupného zdroje, g) jedinečným identifikátoremjedinečným identifikátorem kombinace písmen, číslic nebo symbolů, kterými se podle určení poskytovatele identifikuje uživatel nebo jeho účet při provádění platebních transakcíplatebních transakcí, h) trvalým nosičem dat jakýkoli nástroj, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě, i) pracovním dnempracovním dnem den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakciplatební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakceplatební transakce; nejde-li o provádění platební transakceplatební transakce, den, který není sobotou, nedělí nebo svátkem, j) provozní dobouprovozní dobou část pracovního dnepracovního dne, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakciplatební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakceplatební transakce, k) osobou oprávněně pobývající v členském státěčlenském státě 1. občan členského státučlenského státu a jeho rodinný příslušník, 2. cizinec pobývající na území České republiky přechodně nebo trvale podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky, 3. cizinec, který na území České republiky požádal o udělení mezinárodní ochrany anebo kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona upravujícího azyl, 4. cizinec pobývající na území České republiky podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců, 5. osoba pobývající na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky, 6. osoba požívající na území České republiky výsad a imunit podle mezinárodního práva, nebo 7. osoba, která oprávněně pobývá na území jiného členského státujiného členského státu, l) ověřenímověřením postup umožňující poskytovateli ověřit totožnost uživatele nebo oprávněné použití platebního prostředkuplatebního prostředku nebo osobních bezpečnostních prvkůosobních bezpečnostních prvků uživatele, m) osobním bezpečnostním prvkemosobním bezpečnostním prvkem prvek, který poskytovatel poskytl uživateli za účelem ověřeníověření, n) citlivým údajem o platbách údaj, který může být zneužit k podvodnému jednání v oblasti platebních služeb, s výjimkou jedinečného identifikátorujedinečného identifikátoru a jména majitele platebního účtuplatebního účtu v případě poskytovatele služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu nebo služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu, o) úvěrem jakákoli forma dočasně poskytnutých peněžních prostředkůpeněžních prostředků. (4) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) zúčtováním 1. započtení peněžitých pohledávek, nebo 2. splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem peněžních prostředkůpeněžních prostředků, b) příkazem k zúčtování pokyn účastníka platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo účastníka či provozovatele platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování propojeného podle § 116, na jehož základě má být v souladu s pravidly platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování (dále jen „pravidla systému“) provedeno zúčtování, c) zúčtovatelem ten, kdo vede pro účastníky platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 111 odst. 1 písm. a) až h) nebo j) účet, na němž se provádí zúčtování, d) clearingovou institucí ten, kdo provádí zúčtování započtením vzájemných pohledávek účastníků platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedených v § 111 odst. 1 písm. a) až h), j) nebo k), e) provozním dnem pravidly systému stanovená pravidelně se opakující doba, během níž platební systémplatební systém s neodvolatelností zúčtování přijímá a provádí příkazy k zúčtování a další úkony s tímto zúčtováním související. § 3 Platební služba (1) Platební službou je a) služba umožňující vložení hotovosti na platební účetplatební účet vedený poskytovatelem, b) služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtuplatebního účtu vedeného poskytovatelem, c) provedení převodu peněžních prostředkůpeněžních prostředků z platebního účtuplatebního účtu, k němuž dává platební příkaz 1. plátce, 2. příjemce, nebo 3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředkypeněžní prostředky jako úvěr, d) provedení převodu peněžních prostředkůpeněžních prostředků z platebního účtuplatebního účtu, k němuž dává platební příkaz 1. plátce, 2. příjemce, nebo 3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředkypeněžní prostředky jako úvěr, e) vydávání a správa platebních prostředkůplatebních prostředků a, je-li uživatel příjemcem, předávání platebního příkazu a zpracování platebních transakcíplatebních transakcí, f) provedení převodu peněžních prostředkůpeněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účetplatební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz), g) služba nepřímého dání platebního příkazuslužba nepřímého dání platebního příkazu, h) služba informování o platebním účtuslužba informování o platebním účtu. (2) O provedení převodu peněžních prostředkůpeněžních prostředků se jedná i v případě bezhotovostního obchodu s cizí měnoubezhotovostního obchodu s cizí měnou, nejde-li o činnost, která je investiční službou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Bezhotovostním obchodem s cizí měnouBezhotovostním obchodem s cizí měnou se pro účely tohoto zákona rozumí nákup nebo prodej peněžních prostředkůpeněžních prostředků v české nebo cizí měně za peněžní prostředkypeněžní prostředky v jiné měně, jestliže jsou peněžní prostředkypeněžní prostředky od uživatele přijaty nebo uživateli dány k dispozici bezhotovostně, s výjimkou směny měn podle § 254a a nákupu, ke kterému dal plátce platební příkaz prostřednictvím příjemce a u něhož jsou peněžní prostředkypeněžní prostředky plátci vyplaceny v hotovosti. (3) Platební službou není a) přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí, b) směnárenská činnost, c) vydávání ani platba prováděná prostřednictvím 1. šeků, směnek nebo cestovních šeků, 2. papírových poukázek na zboží nebo služby, 3. poštovních poukazů podle zákona upravujícího poštovní služby, 4. prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb, 5. prostředků, kterými lze dát příkaz pouze k vnitrostátní platbě a které jsou určeny pouze k zaplacení stravování poskytovaného podle zákona upravujícího daně z příjmů jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, je-li nepeněžité plnění poskytováno na základě smlouvy mezi dodavatelem a tím, kdo tyto prostředky vydal, 6. prostředků, kterými lze dát příkaz pouze k vnitrostátní platbě a které jsou určeny pouze k zaplacení nepeněžitého plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a ve formě, která je podle zákona upravujícího daně z příjmů osvobozena od daně, je-li nepeněžité plnění poskytováno na základě smlouvy mezi dodavatelem a tím, kdo tyto prostředky vydal, 7. prostředků, kterými lze dát příkaz pouze k vnitrostátní platbě a které jsou určeny pouze k výplatě dávek podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi, d) platba prováděná 1. mezi poskytovateli nebo jejich pověřenými zástupcipověřenými zástupci na jejich vlastní účet, 2. v rámci podnikatelského seskupení bez účasti nebo zprostředkování osoby mimo toto podnikatelské seskupení, 3. v rámci platebního systémuplatebního systému nebo systému pro vypořádání obchodů s cennými papíry mezi účastníky tohoto systému a poskytovateli nebo mezi účastníky tohoto systému navzájem, 4. v rámci správy cenných papírů, 5. v rámci správy cizího majetku podle zákona upravujícího výkon advokacie, zákona upravujícího činnost notářů nebo podle zákona upravujícího činnost soudních exekutorů, 6. osobou, která jedná jménem plátce, nebo příjemce při nákupu nebo prodeji zboží nebo poskytování nebo čerpání služeb, nebo osobou, která na účet plátce, nebo příjemce zprostředkovává takový nákup, prodej, poskytování nebo čerpání, a to jedná-li se o platbu vyplývající z tohoto nákupu, prodeje, poskytování nebo čerpání, e) platba prováděná poskytovatelem služby elektronických komunikací nebo operátorem podle zákona o elektronických komunikacích, jestliže částka platby odpovídá nejvýše 50 eurům, celková částka plateb, ke kterým dal příkaz jeden koncový uživatel, provedených za 1 měsíc odpovídá nejvýše 300 eurům a 1. platba slouží k zaplacení za hlasové služby nebo zboží nebo služby, které jsou vytvořeny a dodány v digitální podobě, jejichž použití nebo spotřeba jsou omezeny na technické zařízení a jejichž součástí není použití nebo spotřeba fyzického zboží nebo služeb, nebo 2. platba je prováděna prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení za účelem zaplacení za vstupenky nebo jízdenky nebo za charitativním účelem, f) vyplacení hotovosti 1. dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při placení za zboží nebo službu nad rámec tohoto placení (cashback), 2. pomocí bankomatu osobou jednající jménem vydavatele platebního prostředkuplatebního prostředku, jestliže tato osoba neposkytuje jiné platební služby, g) služba poskytovatelů technických služeb, kteří podporují poskytování platebních služeb, aniž by peněžní prostředkypeněžní prostředky, které jsou předmětem platby, přecházely do jejich držby, nejde-li o službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu nebo službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu. § 4 Elektronické peníze (1) Elektronickými peněziElektronickými penězi je peněžní hodnota, která a) představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal, b) je uchovávána elektronicky, c) je vydávána proti přijetí peněžních prostředkůpeněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcíplatebních transakcí a d) je přijímána jinou osobou než tím, kdo ji vydal. (2) Elektronickými peněziElektronickými penězi není peněžní hodnota, která může být použita pouze k provedení platby uvedené v § 3 odst. 3 písm. c) bodech 4 až 7 nebo v § 3 odst. 3 písm. e). ČÁST DRUHÁ OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENÍZE HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 5 Oprávnění poskytovat platební služby Poskytovat platební služby jako podnikání mohou pouze tyto osoby: a) bankybanky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank, b) zahraniční bankybanky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank, c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev, d) instituce elektronických penězelektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem, e) zahraniční instituce elektronických penězelektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem, f) vydavatelé elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu za podmínek stanovených tímto zákonem, g) platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem, h) zahraniční platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem, i) poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu za podmínek stanovených tímto zákonem, j) správci informací o platebním účtuplatebním účtu za podmínek stanovených tímto zákonem, k) zahraniční správci informací o platebním účtuplatebním účtu za podmínek stanovených tímto zákonem, l) držitel poštovní licence, jehož poštovní licence výslovně obsahuje službu dodání peněžní částky poštovním poukazem, m) Česká národní bankabanka za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost a postavení České národní banky. § 6 Oprávnění vydávat elektronické peníze Vydávat elektronické penízeelektronické peníze jako podnikání mohou pouze tyto osoby: a) bankybanky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank, b) zahraniční bankybanky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank, c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev, d) instituce elektronických penězelektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem, e) zahraniční instituce elektronických penězelektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem, f) vydavatelé elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu za podmínek stanovených tímto zákonem, g) Česká národní bankabanka za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost a postavení České národní banky. HLAVA II PLATEBNÍ INSTITUCE Díl 1 Základní ustanovení § 7 Platební instituce je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby na základě povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila Česká národní bankabanka. § 8 (1) Platební instituce je na základě uděleného povolení k činnosti platební instituce oprávněna a) poskytovat platební služby, na něž se vztahuje povolení k činnosti platební instituce, b) provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb podle písmene a), včetně poskytování úvěrů, a c) provozovat platební systémplatební systém s výjimkou platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování. (2) Poskytnutí úvěru je činností povolenou podle odstavce 1 písm. b), jestliže a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d) nebo e) a na tuto platební službu se vztahuje povolení k činnosti platební instituce, b) kapitál platební instituce je přiměřený celkové částce poskytnutých úvěrů a c) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi platební institucí a úvěrovaným splacen nejpozději do 1 roku; to neplatí, je-li úvěr poskytnut v České republice. (3) Platební instituce nesmí poskytnout úvěr z peněžních prostředkůpeněžních prostředků, které jí byly svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce. Díl 2 Povolení k činnosti platební instituce Udělení povolení k činnosti platební instituce § 9 (1) Česká národní bankabanka udělí povolení k činnosti platební instituce žadateli, a) který je právnickou osobou, b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice, c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem, d) v jehož prospěch, má-li se povolení k činnosti platební instituce vztahovat na službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu nebo na službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu, je uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění v souladu s tímto zákonem, e) jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty, f) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb, g) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, h) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředkůpeněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakceplatební transakce, i) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu platební instituce ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce, j) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce, k) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státemčlenským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce, l) který bude provozovat v České republice alespoň část svého podnikání týkajícího se poskytování platebních služeb, m) jehož vedoucí osoby v oblasti poskytování platebních služeb jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a n) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb. (2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státemčlenským státem, poskytovat v České republice platební služby za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředkůpeněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce. Pro platební instituci se sídlem ve státě, který není členským státemčlenským státem, se § 32 až 40 nepoužijí. (3) Žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní bankabanka udělí této právnické osobě povolení k činnosti platební instituce, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno. § 10 (1) Žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti platební instituce. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek. (2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní bankabanka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. (3) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce Česká národní bankabanka uvede platební služby, na něž se povolení k činnosti vztahuje. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti platební instituce, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 11 (1) Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Zánik povolení k činnosti platební instituce § 12 Povolení k činnosti platební instituce zaniká dnem a) zrušení platební instituce, b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce, c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní bankabanka udělila platební instituci povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz, povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu nebo povolení k činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu, nebo d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti platební instituce. § 13 (1) Ode dne zániku povolení k činnosti platební instituce nesmí ten, jehož povolení zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v § 8. Peněžní prostředkyPeněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, musí být vydány uživatelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředkůpeněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakceplatební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředkůpeněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti platební instituce požádá. (2) Do dne splnění dluhů vůči uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředkůpeněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za platební instituci. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění. § 14 Rozšíření povolení k činnosti platební instituce Podá-li platební instituce žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na něž se vztahuje povolení k činnosti, použijí se § 9 odst. 1 písm. c) až m) a § 10 a 11 obdobně. Díl 3 Některé podmínky výkonu činnosti platební instituce § 15 Počáteční kapitál (1) Počáteční kapitál platební instituce musí činit alespoň částku odpovídající a) 20 000 eur, vztahuje-li se povolení k činnosti platební instituce pouze na platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f), b) 50 000 eur, vztahuje-li se povolení k činnosti platební instituce na platební službu podle § 3 odst. 1 písm. g), nebo c) 125 000 eur, vztahuje-li se povolení k činnosti platební instituce na některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e). (2) Počátečním kapitálem podle odstavce 1 se rozumí součet položek vymezených v čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. § 16 Kapitál (1) Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši počátečního kapitálu stanovené v § 15. (2) Platební instituce, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na platební služby podle § 3 odst. 1 písm. a), b), c), d), e) nebo f), zároveň s plněním povinnosti podle odstavce 1 průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen „kapitálová přiměřenost“). (3) Česká národní bankabanka v rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce určí přístup, který bude platební instituce uvedená v odstavci 2 uplatňovat při výpočtu kapitálové přiměřenosti a který je vhodný z hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo vzhledem k poměrům platební instituce. Určený přístup může Česká národní bankabanka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup určen. (4) Česká národní bankabanka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému platební instituce rozhodnout, že platební instituce uvedená v odstavci 2 je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší, nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 2. (5) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu platební instituce, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které platební instituce může při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat. § 17 Pojištění a zajištění (1) Platební instituce, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účetplatební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti platební instituce napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakciplatební transakci. (2) Platební instituce, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účetplatební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti platební instituce napravit neoprávněné získání nebo užití informací o platebním účtuplatebním účtu. (3) Prováděcí právní předpis stanoví minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění podle odstavců 1 a 2 s ohledem na a) rizika, kterým je nebo může být platební instituce vystavena, b) jiné činnosti platební instituce, c) vlastnosti srovnatelného zajištění, d) objem platebních transakcíplatebních transakcí, ke kterým je dán platební příkaz nepřímo prostřednictvím platební instituce, a e) počet uživatelů služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu. § 18 Kvalifikovaná účast na platební instituci a její ovládnutí (1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní bancebance svůj záměr a) nabýt kvalifikovanou účast na platební instituci, b) pozbýt kvalifikovanou účast na platební instituci, c) zvýšit kvalifikovanou účast na platební instituci tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, d) snížit kvalifikovanou účast na platební instituci tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %, e) stát se osobou ovládající platební instituci, nebo f) přestat ovládat platební instituci. (2) Nejsou-li osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e), důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce, vysloví Česká národní bankabanka nesouhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím platební instituce. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. (3) Řízení o vyslovení nesouhlasu lze zahájit do 60 pracovních dnůpracovních dnů ode dne, kdy České národní bancebance oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) došlo nebo kdy se Česká národní bankabanka dozvěděla, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. (4) Shledá-li Česká národní bankabanka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) jsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce, tuto skutečnost jim sdělí. (5) Vysloví-li Česká národní bankabanka nesouhlas podle odstavce 2, osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na platební instituci v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo zvýšena. (6) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Řídicí a kontrolní systém § 19 (1) Platební instituce vykonává činnosti podle § 8 řádně a obezřetně. (2) K zajištění řádného a obezřetného výkonu činností podle § 8 platební instituce uplatňuje řídicí a kontrolní systém. § 20 (1) Řídicí a kontrolní systém platební instituce zahrnuje a) strategické a operativní řízení, b) organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů platební instituce a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný, c) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje 1. přistupování platební instituce k rizikům, kterým je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnitřního nebo vnějšího prostředí a rizika likvidity, a 2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik, včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadů výskytu rizik, d) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje 1. kontrolu podřízených pracovníků nadřízenými pracovníky, 2. průběžnou kontrolu dodržování právních povinností platební instituce a 3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti platební instituce a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení, e) řádné administrativní a účetní postupy, f) systém vnitřní a vnější komunikace, g) sledování, vyhodnocování a aktualizaci vnitřních předpisů, h) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti, včetně jejich zjišťování a zamezování, i) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru, zahrnující kontrolní a bezpečnostní opatření pro zabezpečení a prověření prostředků pro přenos informací, minimalizaci rizika poškození dat a neautorizovaného přístupu a zabránění úniku informací za účelem zachování důvěrnosti dat v každém okamžiku, j) vyřizování stížností a reklamací, k) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování platební instituce na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování služeb, l) systém výběru pověřených zástupcůpověřených zástupců zajišťující plnění požadavků podle § 25 odst. 1 písm. a) a b), m) kontrolu činnosti pověřených zástupcůpověřených zástupců, jejichž prostřednictvím platební instituce poskytuje platební služby, a n) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředkůpeněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce. (2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností platební instituce v jeho celku i částech. (3) Platební instituce ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce. Ochrana peněžních prostředků určených pro platební transakce § 21 Peněžní prostředkyPeněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, se nepovažují za vklad přijatý platební institucí podle zákona upravujícího činnost bank ani za elektronické penízeelektronické peníze. § 22 (1) Peněžní prostředkyPeněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, musí být a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředkůpeněžních prostředků platební instituce a od peněžních prostředkůpeněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředkůpeněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, a b) po uplynutí pracovního dnepracovního dne následujícího po dni, kdy je platební instituce obdržela, uloženy na samostatném účtu platební instituce u bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční bankybanky se sídlem v členském státěčlenském státě nebo zahraniční bankybanky se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní bankybanky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, nepředá-li je platební instituce příjemci nebo v rámci provedení platební transakceplatební transakce jinému poskytovateli. (2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže je ve prospěch platební instituce uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředkůpeněžních prostředků svěřených platební instituci k provedení platební transakceplatební transakce v případě, že platební instituce není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku platební instituce. (3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státěčlenském státě nebo se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní bankybanky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce. (4) Poskytnout srovnatelné zajištění podle odstavce 2 může pouze bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční bankabanka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státějiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní bankybanky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce. (5) Aktivy s nízkým rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí a) dluhové cenné papíry, které by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 odst. 1 tabulky č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 obdržely rizikovou váhu do výše 50 %, a b) cenné papíry vydané standardním fondem, který investuje výhradně do cenných papírů podle písmene a). § 23 Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředkůpeněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakceplatební transakce, je platební instituce povinna chránit podle § 22 takovou část těchto peněžních prostředkůpeněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. § 24 (1) Nabylo-li právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce, je zvláštní insolvenční správceinsolvenční správce povinen vydat peněžní prostředkypeněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, uživatelům. Nelze-li spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředkůpeněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakceplatební transakce, je zvláštní insolvenční správceinsolvenční správce povinen vydat peněžní prostředkypeněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakceplatební transakce. (2) Zvláštní insolvenční správceinsolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území platební instituce podniká nebo podnikala, výzvu uživatelům, kteří platební instituci svěřili peněžní prostředkypeněžní prostředky k provedení platební transakceplatební transakce, aby se o ně přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí. (3) Zvláštní insolvenční správceinsolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředkypeněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, uživatelům, kteří se o tyto peněžní prostředkypeněžní prostředky přihlásili do a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence platební instituce. (4) Zvláštní insolvenční správceinsolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 22 odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle § 22 odst. 2 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci. (5) Nepostačují-li peněžní prostředkypeněžní prostředky uvedené v § 22 odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle § 22 odst. 2 k plnému uspokojení všech uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto uživatelů poměrně. (6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředkůpeněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení. (7) Byl-li konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor podle odstavců 4 a 5 obdobně. § 25 Poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce (1) Platební instituce může poskytovat platební služby prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce, jestliže a) vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupcepověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, b) pověřený zástupcepověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupcepověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a c) pověřený zástupcepověřený zástupce je u příslušné platební instituce zapsán v seznamu platebních institucí. (2) Ustanovení § 8 se použije pro poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce obdobně. Zápis pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí § 26 (1) Česká národní bankabanka na základě oznámení podle § 27 podaného platební institucí zapíše pověřeného zástupcepověřeného zástupce u příslušné platební instituce do seznamu platebních institucí, jestliže a) údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osob uvedených v oznámení a b) v oznámení jsou uvedeny platební služby, které bude platební instituce prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce poskytovat. (2) Česká národní bankabanka zapíše pověřeného zástupcepověřeného zástupce do seznamu platebních institucí bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 pracovních dnůpracovních dnů ode dne doručení oznámení. (3) O zápisu pověřeného zástupcepověřeného zástupce do seznamu platebních institucí nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní bankabanka neprodleně elektronicky informuje platební instituci; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí. § 27 (1) Platební instituce může oznámit pouze takového pověřeného zástupcepověřeného zástupce, který splňuje podmínky podle § 25 odst. 1 písm. a) a b). (2) Oznámení pověřeného zástupcepověřeného zástupce může platební instituce podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní bankybanky pro registraci subjektů. (3) Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též identifikační údaje toho, kdo hodlá provozovat činnost pověřeného zástupcepověřeného zástupce. (4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 28 (1) Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů uvedených v oznámení podle § 27. (2) Oznámení podle odstavce 1 může platební instituce podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní bankybanky pro registraci subjektů. (3) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 29 Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby (1) Platební instituce, která hodlá svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jiné osobě, oznámí tuto skutečnost České národní bancebance. (2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, nedojde-li tím k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému platební instituce, podstatnému snížení možnosti České národní bankybanky vykonávat dohled nad činností platební instituce nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení platební instituce na jiné osoby. (3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností platební instituce stanovených tímto zákonem. (4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 30 Informační povinnost (1) Platební instituce poskytuje České národní bancebance informace o své finanční situaci, výsledcích svého hospodaření, plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o pověřených zástupcíchpověřených zástupcích, jejichž prostřednictvím poskytuje platební služby. (2) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací. § 31 Uchovávání dokumentů a záznamů (1) Platební instituce uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností platební instituce podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena. (2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce platební instituce a ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo. Díl 4 Výkon činnosti platební instituce a zahraniční platební instituce v hostitelském členském státě Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce § 32 (1) Česká národní bankabanka udělí platební instituci souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, jestliže a) obchodní plán týkající se pobočky, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty a b) součásti řídicího a kontrolního systému platební instituce uvedené v § 20 odst. 1 písm. b) až d) jsou vhodné z hlediska řádného poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky. (2) Česká národní bankabanka udělí platební instituci souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce, jestliže a) vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupcepověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a b) pověřený zástupcepověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupcepověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb. (3) Ustanovení § 8 se použije pro poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce obdobně. § 33 (1) Žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek. (2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní bankabanka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. (3) Vyhoví-li Česká národní bankabanka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše pobočku nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce u příslušné platební instituce do seznamu platebních institucí. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce do seznamu platebních institucí. O zápisu pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce do seznamu platebních institucí Česká národní bankabanka neprodleně elektronicky informuje platební instituci. (4) V zápisu pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce do seznamu platebních institucí Česká národní bankabanka uvede, které platební služby je platební instituce oprávněna prostřednictvím této pobočky nebo tohoto pověřeného zástupcepověřeného zástupce v hostitelském členském státěhostitelském členském státě poskytovat. (5) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 34 (1) Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl souhlas udělen. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 35 Podá-li platební instituce žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, použijí se § 32 až 34, 36 a 37 obdobně. Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu § 36 (1) Česká národní bankabanka do 1 měsíce ode dne, kdy jí došla žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce, sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu jméno platební instituce, její sídlo a další údaje obsažené v žádosti a požádá tento orgán o stanovisko. (2) Česká národní bankabanka informuje orgán dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení řízení o žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce. Rozhodne-li Česká národní bankabanka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí. (3) Dozví-li se Česká národní bankabanka o změně údajů podle odstavce 1, sdělí to orgánu dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu. (4) Česká národní bankabanka poskytuje informace podle odstavců 1 až 3 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/236610). § 37 Platební instituce oznámí České národní bancebance bez zbytečného odkladu ode dne, kdy ji Česká národní bankabanka informovala o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce, den, kdy hodlá začít poskytovat platební služby v hostitelském členském státěhostitelském členském státě. Česká národní bankabanka o tomto dni informuje orgán dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu. Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce § 38 (1) Platební instituce, která hodlá vykonávat činnosti uvedené v § 8 v hostitelském členském státěhostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce, oznámí tuto skutečnost České národní bancebance. (2) Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 39 (1) Česká národní bankabanka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 38 došlo, jméno platební instituce, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení, požádá ho o stanovisko a k tomuto stanovisku přihlédne. (2) Česká národní bankabanka poskytuje informace podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/236610). § 40 Výkon činnosti zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě v České republice (1) Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státějiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 8, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státudomovského členského státu. Tyto činnosti může vykonávat prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce, jestliže jsou tato pobočka nebo tento pověřený zástupcepověřený zástupce u příslušné zahraniční platební instituce zapsáni do seznamu zahraničních platebních institucí vedeného orgánem dohledu domovského členského státudomovského členského státu. (2) Je-li Česká národní bankabanka informována orgánem dohledu domovského členského státudomovského členského státu o úmyslu zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státějiném členském státě vykonávat činnosti uvedené v § 8 v České republice, sdělí Česká národní bankabanka do 1 měsíce tomuto orgánu své stanovisko k úmyslu zahraniční platební instituce. HLAVA III SPRÁVCE INFORMACÍ O PLATEBNÍM ÚČTU Díl 1 Základní ustanovení § 41 Správce informací o platebním účtuplatebním účtu je ten, kdo je oprávněn poskytovat službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu na základě povolení k činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu, které mu udělila Česká národní bankabanka. Díl 2 Povolení k činnosti správce informací o platebním účtu Udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu § 42 (1) Česká národní bankabanka udělí povolení k činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu žadateli, a) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice, b) jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty, c) v jehož prospěch je uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění v souladu s tímto zákonem, d) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu, e) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, f) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu, g) jehož vedoucí osoby v oblasti poskytování služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu, h) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnostiživnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání, a i) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnostiživnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání. (2) Odstavec 1 písm. a) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státemčlenským státem, poskytovat v České republice službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice. Pro správce informací o platebním účtuplatebním účtu se sídlem ve státě, který není členským státemčlenským státem, se § 50 až 52 nepoužijí. (3) Žádost o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní bankabanka udělí této právnické osobě povolení k činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno. § 43 (1) Žádost o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek. (2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní bankabanka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. (3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 44 (1) Správce informací o platebním účtuplatebním účtu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu nebo v jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 45 Zánik povolení k činnosti správce informací o platebním účtu Povolení k činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu zaniká dnem a) smrti nebo zrušení správce informací o platebním účtuplatebním účtu, b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku správce informací o platebním účtuplatebním účtu, c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní bankabanka udělila správci informací o platebním účtuplatebním účtu povolení k činnosti platební instituce nebo povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz, nebo d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu. Díl 3 Některé podmínky výkonu činnosti správce informací o platebním účtu § 46 (1) Správce informací o platebním účtuplatebním účtu zajistí, aby byla v jeho prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účetplatební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu napravit neoprávněné získání nebo užití informací o platebním účtuplatebním účtu. (2) Prováděcí právní předpis stanoví minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění podle odstavce 1 s ohledem na a) rizika, kterým je nebo může být správce informací o platebním účtuplatebním účtu vystaven, b) jiné činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu, c) vlastnosti srovnatelného zajištění a d) počet uživatelů služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu. § 47 (1) Správce informací o platebním účtuplatebním účtu vykonává správu informací o platebním účtuplatebním účtu řádně a obezřetně. (2) K zajištění řádného a obezřetného výkonu správy informací o platebním účtuplatebním účtu správce informací o platebním účtuplatebním účtu uplatňuje řídicí a kontrolní systém. § 48 (1) Řídicí a kontrolní systém správce informací o platebním účtuplatebním účtu zahrnuje a) strategické a operativní řízení, b) organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů správce informací o platebním účtuplatebním účtu a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný, c) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje 1. přistupování správce informací o platebním účtuplatebním účtu k rizikům, kterým je nebo může být vystaven, včetně rizik vyplývajících z vnitřního nebo vnějšího prostředí, a 2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik, včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadů výskytu rizik, d) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje 1. kontrolu podřízených pracovníků nadřízenými pracovníky, 2. průběžnou kontrolu dodržování právních povinností správce informací o platebním účtuplatebním účtu a 3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení, e) řádné administrativní a účetní postupy, f) systém vnitřní a vnější komunikace, g) sledování, vyhodnocování a aktualizaci vnitřních předpisů, h) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti, včetně jejich zjišťování a zamezování, i) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru, zahrnující kontrolní a bezpečnostní opatření pro zabezpečení a prověření prostředků pro přenos informací, minimalizaci rizika poškození dat a neautorizovaného přístupu a zabránění úniku informací za účelem zachování důvěrnosti dat v každém okamžiku, j) vyřizování stížností a reklamací a k) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování správce informací o platebním účtuplatebním účtu na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem jeho činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu. (2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností správce informací o platebním účtuplatebním účtu v jeho celku i částech. (3) Správce informací o platebním účtuplatebním účtu ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém správce informací o platebním účtuplatebním účtu. § 49 (1) Pro správce informací o platebním účtuplatebním účtu se § 30 a 31 použijí obdobně. (2) Správce informací o platebním účtuplatebním účtu nesmí poskytovat jinou platební službu než službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu. Díl 4 Výkon činnosti správce informací o platebním účtu v hostitelském členském státě Výkon činnosti správce informací o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce § 50 (1) Česká národní bankabanka udělí správci informací o platebním účtuplatebním účtu souhlas k poskytování služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, jestliže a) obchodní plán týkající se pobočky, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty a b) součásti řídicího a kontrolního systému správce informací o platebním účtuplatebním účtu uvedené v § 48 odst. 1 písm. b) až d) jsou vhodné z hlediska řádného poskytování služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky. (2) Česká národní bankabanka udělí správci informací o platebním účtuplatebním účtu souhlas k poskytování služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce, jestliže a) vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupcepověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a b) pověřený zástupcepověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupcepověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu. § 51 (1) Žádost o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek. (2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní bankabanka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. (3) Vyhoví-li Česká národní bankabanka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše pobočku nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce u příslušného správce informací o platebním účtuplatebním účtu do seznamu správců informací o platebním účtuplatebním účtu. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce do seznamu správců informací o platebním účtuplatebním účtu. O zápisu pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce do seznamu správců informací o platebním účtuplatebním účtu Česká národní bankabanka neprodleně elektronicky informuje správce informací o platebním účtuplatebním účtu. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 52 (1) Správce informací o platebním účtuplatebním účtu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl souhlas udělen. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu § 53 (1) Česká národní bankabanka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce došla, sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu jméno správce informací o platebním účtuplatebním účtu, jeho sídlo a další údaje obsažené v žádosti a požádá tento orgán o stanovisko. (2) Česká národní bankabanka informuje orgán dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení řízení o žádosti o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce. Rozhodne-li Česká národní bankabanka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí. (3) Dozví-li se Česká národní bankabanka o změně údajů podle odstavce 1, sdělí to orgánu dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu. (4) Česká národní bankabanka poskytuje informace podle odstavců 1 až 3 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/236610). § 54 Správce informací o platebním účtuplatebním účtu oznámí České národní bancebance bez zbytečného odkladu ode dne, kdy ho Česká národní bankabanka informovala o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce, den, kdy hodlá začít poskytovat službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu v hostitelském členském státěhostitelském členském státě. Česká národní bankabanka o tomto dni informuje orgán dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu. Výkon činnosti správce informací o platebním účtu v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce § 55 (1) Správce informací o platebním účtuplatebním účtu, který hodlá poskytovat službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu v hostitelském členském státěhostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce, oznámí tuto skutečnost České národní bancebance. (2) Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 56 (1) Česká národní bankabanka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 55 odst. 1 došlo, jméno správce informací o platebním účtuplatebním účtu, jeho sídlo, další údaje obsažené v oznámení, požádá tento orgán o stanovisko a k tomuto stanovisku přihlédne. (2) Česká národní bankabanka poskytuje informace podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/236610). § 57 Výkon činnosti zahraničního správce informací o platebním účtu se sídlem v jiném členském státě v České republice (1) Zahraniční správce informací o platebním účtuplatebním účtu se sídlem v jiném členském státějiném členském státě může v České republice poskytovat službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu, je-li k poskytování této služby oprávněn na základě povolení, které mu bylo uděleno orgánem dohledu jeho domovského členského státudomovského členského státu. Tyto činnosti může vykonávat prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce, jestliže jsou tato pobočka nebo tento pověřený zástupcepověřený zástupce zapsáni u příslušného zahraničního správce informací o platebním účtuplatebním účtu do seznamu zahraničních správců informací o platebním účtuplatebním účtu vedeného orgánem dohledu domovského členského státudomovského členského státu. (2) Je-li Česká národní bankabanka informována orgánem dohledu domovského členského státudomovského členského státu o úmyslu zahraničního správce informací o platebním účtuplatebním účtu se sídlem v jiném členském státějiném členském státě poskytovat službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu v České republice, sdělí Česká národní bankabanka do 1 měsíce tomuto orgánu své stanovisko k úmyslu zahraničního správce informací o platebním účtuplatebním účtu. HLAVA IV POSKYTOVATEL PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU Díl 1 Základní ustanovení § 58 (1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, které mu udělila Česká národní bankabanka. Ustanovení § 8 se použije pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho povolení k činnosti vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru. (2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcíplatebních transakcí v České republice, včetně platebních transakcíplatebních transakcí provedených prostřednictvím jeho pověřených zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3 000 000 eur. Je-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do tohoto průměru měsíčních částek i platební transakceplatební transakce, které se netýkají elektronických penězelektronických peněz a které za posledních 12 měsíců v České republice provedli vydavatelé elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu a ostatní poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu, kteří jsou členy téže skupiny, včetně platebních transakcíplatebních transakcí provedených prostřednictvím jejich pověřených zástupců. (3) Poskytuje-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu platební služby kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky provedených platebních transakcíplatebních transakcí podle odstavce 2 z jeho obchodního plánu. Díl 2 Povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu Udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu § 59 (1) Česká národní bankabanka udělí povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu žadateli, a) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice nebo sídlo i skutečné sídlo v členském státěčlenském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice, b) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 58 odst. 2, c) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředkůpeněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakceplatební transakce, d) který má zaveden systém řízení bezpečnostních a provozních rizik, e) který má zaveden systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a f) který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast. (2) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní bankabanka udělí této právnické osobě povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno. (3) Má-li se povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, udělí Česká národní bankabanka povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu žadateli, který a) je evropskou společností, akciovou společnostíakciovou společností, společností s ručením omezeným nebo má právní formu obdobnou akciové společnostiakciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20 000 000 Kč a c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik podle odstavce 1 písm. d). § 60 (1) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek. (2) Vyhoví-li Česká národní bankabanka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše žadatele do seznamu poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu žadatele do seznamu poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. O zápisu do seznamu Česká národní bankabanka neprodleně elektronicky informuje žadatele. V zápisu do seznamu Česká národní bankabanka uvede, které platební služby je poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn poskytovat. (3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 61 (1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo v jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Zánik povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu § 62 Povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zaniká dnem a) smrti nebo zrušení poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní bankabanka udělila poskytovateli platebních služeb malého rozsahu povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz nebo povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, nebo d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. § 63 (1) Ode dne zániku povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nesmí ten, jehož povolení k činnosti zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v § 8. Peněžní prostředkyPeněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, musí být vydány uživatelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředkůpeněžních prostředků předaných uživatelem poskytovateli platebních služeb malého rozsahu je určena pro platební transakceplatební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředkůpeněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu požádá. (2) Do dne splnění dluhů vůči uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředkůpeněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění. § 64 Rozšíření povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na něž se vztahuje povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, použijí se § 59 odst. 1 písm. b) a c), § 60 a 61 obdobně. Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o rozšíření povolení k činnosti o poskytování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, použijí se § 59 odst. 1 písm. b) a odst. 3 písm. a) a b), § 60 a 61 obdobně. Díl 3 Některé podmínky výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu § 65 (1) Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu se použijí § 21 až 24, 30 a 31 obdobně. Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jehož povolení k činnosti se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru. (2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředkypeněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce. (3) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu ani službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu. § 65a (1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu uplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů. (2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1. HLAVA V INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ Díl 1 Základní ustanovení § 66 Instituce elektronických penězelektronických peněz je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické penízeelektronické peníze na základě povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz, které jí udělila Česká národní bankabanka. § 67 (1) Instituce elektronických penězelektronických peněz je na základě uděleného povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz oprávněna a) vydávat elektronické penízeelektronické peníze, b) poskytovat platební služby, které se týkají elektronických penězelektronických peněz, c) poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických penězelektronických peněz, na něž se vztahuje povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz, d) provádět činnosti související s činnostmi uvedenými v písmenech a) až c), včetně poskytování úvěrů, a e) provozovat platební systémplatební systém s výjimkou platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování. (2) Poskytnutí úvěru je činností povolenou podle odstavce 1 písm. d), jestliže a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d) nebo e) a na tuto platební službu se vztahuje povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz, b) kapitál instituce elektronických penězelektronických peněz je přiměřený celkové částce poskytnutých úvěrů a c) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi institucí elektronických penězelektronických peněz a úvěrovaným splacen nejpozději do 1 roku; to neplatí, je-li úvěr poskytnut v České republice. (3) Instituce elektronických penězelektronických peněz nesmí poskytnout úvěr z peněžních prostředkůpeněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické penízeelektronické peníze nebo které byly instituci elektronických penězelektronických peněz svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce. Díl 2 Povolení k činnosti instituce elektronických peněz Udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz § 68 (1) Česká národní bankabanka udělí povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz žadateli, a) který je právnickou osobou, b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice, c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem, d) v jehož prospěch, má-li se povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz vztahovat na službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu nebo na službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu, je uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění v souladu s tímto zákonem, e) jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty, f) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických penězelektronických peněz a poskytování platebních služeb, g) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, h) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředkůpeněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické penízeelektronické peníze nebo které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakceplatební transakce, i) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než ve vydávání elektronických penězelektronických peněz a v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu instituce elektronických penězelektronických peněz ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických penězelektronických peněz, j) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických penězelektronických peněz, k) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických penězelektronických peněz; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státemčlenským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických penězelektronických peněz, l) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických penězelektronických peněz a poskytování platebních služeb, m) jehož vedoucí osoby v oblasti vydávání elektronických penězelektronických peněz a poskytování platebních služeb jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických penězelektronických peněz a poskytování platebních služeb a n) který bude provozovat v České republice alespoň část svého podnikání týkajícího se poskytování platebních služeb. (2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státemčlenským státem, vydávat v České republice elektronické penízeelektronické peníze za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředkůpeněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické penízeelektronické peníze nebo které byly žadateli svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce. Pro instituci elektronických penězelektronických peněz se sídlem ve státě, který není členským státemčlenským státem, se § 91 až 98 nepoužijí. (3) Žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní bankabanka udělí této právnické osobě povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno. § 69 (1) Žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek. (2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní bankabanka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. (3) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz Česká národní bankabanka uvede platební služby, které se netýkají elektronických penězelektronických peněz, na něž se povolení k činnosti vztahuje. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 70 (1) Instituce elektronických penězelektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Zánik povolení k činnosti instituce elektronických peněz § 71 Povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz zaniká dnem a) zrušení instituce elektronických penězelektronických peněz, b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických penězelektronických peněz, c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní bankabanka udělila instituci elektronických penězelektronických peněz povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu nebo povolení k činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu, nebo d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz. § 72 (1) Ode dne zániku povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz nesmí ten, jehož povolení zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v § 67. Peněžní prostředkyPeněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředkyPeněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické penízeelektronické peníze, musí být vydány držitelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředkůpeněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických penězelektronických peněz je určena pro platební transakceplatební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředkůpeněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz požádá. (2) Do dne splnění dluhů vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředkůpeněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za instituci elektronických penězelektronických peněz. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění. § 73 Rozšíření povolení k činnosti instituce elektronických peněz Podá-li instituce elektronických penězelektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických penězelektronických peněz a na něž se vztahuje povolení k činnosti, použijí se § 68 odst. 1 písm. d) až k) a m), § 69 a 70 obdobně. Díl 3 Některé podmínky výkonu činnosti instituce elektronických peněz § 74 Kapitál (1) Počáteční kapitál instituce elektronických penězelektronických peněz musí činit alespoň částku odpovídající 350 000 eur. (2) Počátečním kapitálem podle odstavce 1 se rozumí součet položek vymezených v čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Instituce elektronických penězelektronických peněz průběžně udržuje kapitálovou přiměřenost. Kapitál instituce elektronických penězelektronických peněz zároveň nesmí klesnout pod výši počátečního kapitálu stanovenou v odstavci 1. (4) Česká národní bankabanka v rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz určí přístup, který bude instituce elektronických penězelektronických peněz uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických penězelektronických peněz, a který je vhodný z hlediska řádného poskytování těchto platebních služeb nebo vzhledem k poměrům instituce elektronických penězelektronických peněz. Určený přístup může Česká národní bankabanka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup určen. (5) Česká národní bankabanka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému instituce elektronických penězelektronických peněz rozhodnout, že instituce elektronických penězelektronických peněz je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší, nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 3 větě první. (6) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu instituce elektronických penězelektronických peněz, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které instituce elektronických penězelektronických peněz může uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických penězelektronických peněz. § 75 Pojištění a zajištění (1) Instituce elektronických penězelektronických peněz, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účetplatební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti instituce elektronických penězelektronických peněz napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakciplatební transakci. (2) Instituce elektronických penězelektronických peněz, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účetplatební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti instituce elektronických penězelektronických peněz napravit neoprávněné získání nebo užití informací o platebním účtuplatebním účtu. (3) Prováděcí právní předpis stanoví minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění podle odstavců 1 a 2 s ohledem na a) rizika, kterým je nebo může být instituce elektronických penězelektronických peněz vystavena, b) jiné činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz, c) vlastnosti srovnatelného zajištění, d) objem platebních transakcíplatebních transakcí, ke kterým má být dán platební příkaz nepřímo prostřednictvím instituce elektronických penězelektronických peněz, a e) počet uživatelů služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu. § 76 Kvalifikovaná účast na instituci elektronických peněz a její ovládnutí (1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní bancebance svůj záměr a) nabýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických penězelektronických peněz, b) pozbýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických penězelektronických peněz, c) zvýšit kvalifikovanou účast na instituci elektronických penězelektronických peněz tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, d) snížit kvalifikovanou účast na instituci elektronických penězelektronických peněz tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %, e) stát se osobou ovládající instituci elektronických penězelektronických peněz, nebo f) přestat ovládat instituci elektronických penězelektronických peněz. (2) Nejsou-li osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e), důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických penězelektronických peněz, vysloví Česká národní bankabanka nesouhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím instituce elektronických penězelektronických peněz. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. (3) Řízení o vyslovení nesouhlasu lze zahájit do 60 pracovních dnůpracovních dnů ode dne, kdy České národní bancebance oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) došlo nebo kdy se Česká národní bankabanka dozvěděla, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. (4) Shledá-li Česká národní bankabanka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e), jsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických penězelektronických peněz, tuto skutečnost jim sdělí. (5) Vysloví-li Česká národní bankabanka nesouhlas podle odstavce 2, osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na instituci elektronických penězelektronických peněz v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo zvýšena. (6) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Řídicí a kontrolní systém § 77 (1) Instituce elektronických penězelektronických peněz vykonává činnosti podle § 67 řádně a obezřetně. (2) K zajištění řádného a obezřetného výkonu činností podle § 67 instituce elektronických penězelektronických peněz uplatňuje řídicí a kontrolní systém. § 78 (1) Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických penězelektronických peněz zahrnuje a) strategické a operativní řízení, b) organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů instituce elektronických penězelektronických peněz a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný, c) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje 1. přistupování instituce elektronických penězelektronických peněz k rizikům, kterým je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnitřního nebo vnějšího prostředí a rizika likvidity, a 2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik, včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadů výskytu rizik, d) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje 1. kontrolu podřízených pracovníků nadřízenými pracovníky, 2. průběžnou kontrolu dodržování právních povinností instituce elektronických penězelektronických peněz a 3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení, e) řádné administrativní a účetní postupy, f) systém vnitřní a vnější komunikace, g) sledování, vyhodnocování a aktualizaci vnitřních předpisů, h) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti, včetně jejich zjišťování a zamezování, i) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru, zahrnující kontrolní a bezpečnostní opatření pro zabezpečení a prověření prostředků pro přenos informací, minimalizaci rizika poškození dat a neautorizovaného přístupu a zabránění úniku informací za účelem zachování důvěrnosti dat v každém okamžiku, j) vyřizování stížností a reklamací, k) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování instituce elektronických penězelektronických peněz na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování služeb, l) systém výběru pověřených zástupcůpověřených zástupců, jejichž prostřednictvím instituce elektronických penězelektronických peněz poskytuje platební služby, zajišťující plnění požadavků podle § 84 odst. 2 písm. a) a b), m) kontrolu činnosti pověřených zástupcůpověřených zástupců, jejichž prostřednictvím instituce elektronických penězelektronických peněz poskytuje platební služby, a n) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředkůpeněžních prostředků, které byly instituci elektronických penězelektronických peněz svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce. (2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností instituce elektronických penězelektronických peněz v jeho celku i částech. (3) Instituce elektronických penězelektronických peněz ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém instituce elektronických penězelektronických peněz. Ochrana peněžních prostředků § 79 (1) Peněžní prostředkyPeněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické penízeelektronické peníze nebo které byly instituci elektronických penězelektronických peněz svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank. (2) Instituce elektronických penězelektronických peněz vydá elektronické penízeelektronické peníze neprodleně poté, co přijala peněžní prostředkypeněžní prostředky, proti jejichž přijetí mají být elektronické penízeelektronické peníze vydány. § 80 (1) Peněžní prostředkyPeněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické penízeelektronické peníze nebo které byly instituci elektronických penězelektronických peněz svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, musí být a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředkůpeněžních prostředků instituce elektronických penězelektronických peněz a od peněžních prostředkůpeněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředkůpeněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické penízeelektronické peníze nebo které byly instituci elektronických penězelektronických peněz svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, a b) po uplynutí pracovního dnepracovního dne následujícího po dni, kdy je instituce elektronických penězelektronických peněz obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce elektronických penězelektronických peněz u bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční bankybanky se sídlem v členském státěčlenském státě nebo zahraniční bankybanky se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní bankybanky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, nepředá-li je instituce elektronických penězelektronických peněz příjemci nebo v rámci provedení platební transakceplatební transakce jinému poskytovateli. (2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže je ve prospěch instituce elektronických penězelektronických peněz uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředkůpeněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické penízeelektronické peníze nebo které byly instituci elektronických penězelektronických peněz svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, v případě, že instituce elektronických penězelektronických peněz není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku instituce elektronických penězelektronických peněz. (3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státěčlenském státě nebo se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní bankybanky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických penězelektronických peněz. (4) Poskytnout srovnatelné zajištění podle odstavce 2 může pouze bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankabanka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státějiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní bankybanky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických penězelektronických peněz. § 81 (1) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může Česká národní bankabanka opatřením obecné povahy dočasně zakázat institucím elektronických penězelektronických peněz investovat peněžní prostředkypeněžní prostředky podle § 80 odst. 1 písm. b), proti kterým byly vydány elektronické penízeelektronické peníze, do aktiv podle § 22 odst. 5, jejichž druh tímto opatřením současně vymezí. Přitom Česká národní bankabanka přihlédne k bezpečnosti, splatnosti a hodnotě těchto aktiv. (2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Česká národní bankabanka uveřejní opatření obecné povahy na svých internetových stránkách. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, není-li určen pozdější okamžik nabytí účinnosti. Uveřejnění na úřední desce se nevyžaduje. § 82 (1) Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředkůpeněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických penězelektronických peněz je určena pro platební transakceplatební transakce, je instituce elektronických penězelektronických peněz povinna chránit podle § 80 takovou část těchto peněžních prostředkůpeněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. (2) Přijímá-li instituce elektronických penězelektronických peněz od držitele peněžní prostředkypeněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické penízeelektronické peníze, formou přijetí platebního prostředkuplatebního prostředku, platí, že peněžní prostředkypeněžní prostředky byly přijaty v okamžiku, kdy byl platebním prostředkemplatebním prostředkem dán platební příkaz. V takovém případě chrání instituce elektronických penězelektronických peněz tyto peněžní prostředkypeněžní prostředky podle § 80 teprve poté, co byly připsány na její platební účetplatební účet nebo jí dány k dispozici, nejpozději však po uplynutí 5 pracovních dnůpracovních dnů ode dne vydání elektronických penězelektronických peněz. § 83 (1) Nabylo-li právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických penězelektronických peněz, je zvláštní insolvenční správceinsolvenční správce povinen vydat peněžní prostředkypeněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické penízeelektronické peníze nebo které byly instituci elektronických penězelektronických peněz svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, držitelům a uživatelům. Nelze-li spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředkůpeněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických penězelektronických peněz je určena pro platební transakceplatební transakce, je zvláštní insolvenční správceinsolvenční správce povinen vydat peněžní prostředkypeněžní prostředky, které byly instituci elektronických penězelektronických peněz svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakceplatební transakce. (2) Zvláštní insolvenční správceinsolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území instituce elektronických penězelektronických peněz podniká nebo podnikala, výzvu držitelům, kterým instituce elektronických penězelektronických peněz vydala elektronické penízeelektronické peníze, a uživatelům, kteří instituci elektronických penězelektronických peněz svěřili peněžní prostředkypeněžní prostředky k provedení platební transakceplatební transakce, aby se o peněžní prostředkypeněžní prostředky přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí. (3) Zvláštní insolvenční správceinsolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředkypeněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické penízeelektronické peníze nebo které byly instituci elektronických penězelektronických peněz svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, držitelům a uživatelům, kteří se o tyto peněžní prostředkypeněžní prostředky přihlásili do a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence instituce elektronických penězelektronických peněz. (4) Zvláštní insolvenční správceinsolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 80 odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle § 80 odst. 2 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci. (5) Nepostačují-li peněžní prostředkypeněžní prostředky uvedené v § 80 odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle § 80 odst. 2 k plnému uspokojení všech držitelů a uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto držitelů a uživatelů poměrně. (6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředkůpeněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení. (7) Byl-li konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor podle odstavců 4 a 5 obdobně. § 84 Vydávání a distribuce elektronických peněz a poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce instituce elektronických peněz (1) Instituce elektronických penězelektronických peněz nesmí vydávat elektronické penízeelektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických penězelektronických peněz jedná jejím jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce elektronických penězelektronických peněz. (2) Instituce elektronických penězelektronických peněz může poskytovat platební služby prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce, jestliže a) vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupcepověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, b) pověřený zástupcepověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupcepověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a c) pověřený zástupcepověřený zástupce je u příslušné instituce elektronických penězelektronických peněz zapsán v seznamu institucí elektronických penězelektronických peněz. (3) Ustanovení § 67 se použije pro poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce obdobně. § 85 Zápis pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz (1) Česká národní bankabanka na základě oznámení podle § 86 podaného institucí elektronických penězelektronických peněz zapíše pověřeného zástupcepověřeného zástupce u příslušné instituce elektronických penězelektronických peněz do seznamu institucí elektronických penězelektronických peněz, jestliže a) údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osob uvedených v oznámení a b) v oznámení jsou uvedeny platební služby, které bude instituce elektronických penězelektronických peněz prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce poskytovat. (2) Česká národní bankabanka zapíše pověřeného zástupcepověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických penězelektronických peněz bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 pracovních dnůpracovních dnů ode dne doručení oznámení. (3) O zápisu pověřeného zástupcepověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických penězelektronických peněz nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní bankabanka neprodleně elektronicky informuje instituci elektronických penězelektronických peněz; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí. § 86 (1) Instituce elektronických penězelektronických peněz může oznámit pouze takového pověřeného zástupcepověřeného zástupce, který splňuje podmínky podle § 84 odst. 2 písm. a) a b). (2) Oznámení pověřeného zástupcepověřeného zástupce může instituce elektronických penězelektronických peněz podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní bankybanky pro registraci subjektů. (3) Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též identifikační údaje toho, kdo hodlá provozovat činnost pověřeného zástupcepověřeného zástupce. (4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 87 (1) Instituce elektronických penězelektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů uvedených v oznámení podle § 86. (2) Oznámení podle odstavce 1 může instituce elektronických penězelektronických peněz podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní bankybanky pro registraci subjektů. (3) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 88 Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby (1) Instituce elektronických penězelektronických peněz, která hodlá svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických penězelektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, oznámí tuto skutečnost České národní bancebance. (2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických penězelektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb může instituce elektronických penězelektronických peněz svěřit jiné osobě jen tehdy, nedojde-li tím k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému instituce elektronických penězelektronických peněz, podstatnému snížení možnosti České národní bankybanky vykonávat dohled nad činností instituce elektronických penězelektronických peněz nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení instituce elektronických penězelektronických peněz na jiné osoby. (3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností instituce elektronických penězelektronických peněz stanovených tímto zákonem. (4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 89 Informační povinnost (1) Instituce elektronických penězelektronických peněz poskytuje České národní bancebance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o pověřených zástupcíchpověřených zástupcích, jejichž prostřednictvím distribuuje elektronické penízeelektronické peníze v jiném členském státějiném členském státě nebo poskytuje platební služby. (2) Instituce elektronických penězelektronických peněz informuje Českou národní bankubanku s dostatečným předstihem o každé podstatné změně opatření týkajících se ochrany peněžních prostředkůpeněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické penízeelektronické peníze. (3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1. § 90 Uchovávání dokumentů a záznamů (1) Instituce elektronických penězelektronických peněz uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností instituce elektronických penězelektronických peněz podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena. (2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce instituce elektronických penězelektronických peněz a ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz zaniklo. Díl 4 Výkon činnosti instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě Výkon činnosti instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce § 91 (1) Česká národní bankabanka udělí instituci elektronických penězelektronických peněz souhlas k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických penězelektronických peněz v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, jestliže a) obchodní plán týkající se pobočky, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty a b) součásti řídicího a kontrolního systému instituce elektronických penězelektronických peněz uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) až d) jsou vhodné z hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuce elektronických penězelektronických peněz v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky. (2) Česká národní bankabanka udělí instituci elektronických penězelektronických peněz souhlas k poskytování platebních služeb nebo distribuci elektronických penězelektronických peněz v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce, jestliže a) vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupcepověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a b) pověřený zástupcepověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupcepověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb nebo distribuce elektronických penězelektronických peněz. (3) Ustanovení § 67 se použije pro poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce obdobně. § 92 (1) Žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických penězelektronických peněz v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení souhlasu k výkonu činností v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek. (2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní bankabanka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. (3) Vyhoví-li Česká národní bankabanka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše pobočku nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce u příslušné instituce elektronických penězelektronických peněz do seznamu institucí elektronických penězelektronických peněz. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických penězelektronických peněz. O zápisu pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických penězelektronických peněz Česká národní bankabanka neprodleně elektronicky informuje instituci elektronických penězelektronických peněz. (4) V zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických penězelektronických peněz Česká národní bankabanka uvede, které platební služby je instituce elektronických penězelektronických peněz oprávněna prostřednictvím této pobočky nebo tohoto pověřeného zástupce v hostitelském členském státěhostitelském členském státě poskytovat a zda se souhlas vztahuje i na vydávání anebo distribuci elektronických penězelektronických peněz. (5) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických penězelektronických peněz v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 93 (1) Instituce elektronických penězelektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických penězelektronických peněz v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl souhlas udělen. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 93a Podá-li instituce elektronických penězelektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, nebo o rozšíření souhlasu na vydávání anebo distribuci elektronických penězelektronických peněz, použijí se § 91 až 93, 94 a 95 obdobně. Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu § 94 (1) Česká národní bankabanka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo žádost o udělení souhlasu k distribuci elektronických penězelektronických peněz nebo poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce došla, sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu jméno instituce elektronických penězelektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v žádosti, a požádá ho o stanovisko. (2) Česká národní bankabanka informuje orgán dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení řízení o žádosti o udělení souhlasu podle odstavce 1. Rozhodne-li Česká národní bankabanka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí. (3) Dozví-li se Česká národní bankabanka o změně údajů podle odstavce 1, sdělí to orgánu dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu. (4) Česká národní bankabanka poskytuje informace podle odstavců 1 až 3 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/236610). § 95 Instituce elektronických penězelektronických peněz oznámí České národní bancebance bez zbytečného odkladu ode dne, kdy ji Česká národní bankabanka informovala o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo distribuci elektronických penězelektronických peněz v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce, den, kdy hodlá začít vykonávat uvedené činnosti v hostitelském členském státěhostitelském členském státě. Česká národní bankabanka o tomto dni informuje orgán dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu. Výkon činnosti instituce elektronických peněz jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce § 96 (1) Instituce elektronických penězelektronických peněz, která hodlá vykonávat činnosti uvedené v § 67 nebo distribuovat elektronické penízeelektronické peníze v hostitelském členském státěhostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce, oznámí tuto skutečnost České národní bancebance. (2) Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 97 (1) Česká národní bankabanka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 96 odst. 1 došlo, jméno instituce elektronických penězelektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení, požádá tento orgán o stanovisko a k tomuto stanovisku přihlédne. (2) Česká národní bankabanka poskytuje informace podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/236610). § 98 Výkon činnosti zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v České republice (1) Zahraniční instituce elektronických penězelektronických peněz se sídlem v jiném členském státějiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 67, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státudomovského členského státu. Tyto činnosti může vykonávat prostřednictvím pobočky, jestliže je tato pobočka zapsána do seznamu zahraničních institucí elektronických penězelektronických peněz vedeného orgánem dohledu domovského členského státudomovského členského státu. (2) Zahraniční instituce elektronických penězelektronických peněz se sídlem v jiném členském státějiném členském státě může v České republice prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1, s výjimkou vydávání elektronických penězelektronických peněz, nebo distribuovat elektronické penízeelektronické peníze, jestliže je tento pověřený zástupcepověřený zástupce zapsán do seznamu zahraničních institucí elektronických penězelektronických peněz vedeného orgánem dohledu domovského členského státudomovského členského státu. (3) Je-li Česká národní bankabanka informována orgánem dohledu domovského členského státudomovského členského státu o úmyslu zahraniční instituce elektronických penězelektronických peněz se sídlem v jiném členském státějiném členském státě vykonávat činnosti uvedené v § 67 v České republice, sdělí Česká národní bankabanka do 1 měsíce tomuto orgánu své stanovisko k úmyslu zahraniční instituce elektronických penězelektronických peněz. HLAVA VI VYDAVATEL ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU Díl 1 Základní ustanovení § 99 (1) Vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické penízeelektronické peníze na základě povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, které jí udělila Česká národní bankabanka. Ustanovení § 67 se použije obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho povolení k činnosti vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru. (2) Vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat elektronické penízeelektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají elektronických penězelektronických peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných elektronických penězelektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku odpovídající 5 000 000 eur. Je-li vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do této částky i elektronické penízeelektronické peníze, které vydali ostatní vydavatelé elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, kteří jsou členy téže skupiny. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředkůpeněžních prostředků předaných držitelem vydavateli elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakceplatební transakce, které se týkají elektronických penězelektronických peněz, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhuprůměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředkůpeněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. Vydává-li vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu elektronické penízeelektronické peníze kratší dobu než 6 měsíců, vychází se při určení průměru jím vydaných elektronických penězelektronických peněz v oběhu z jeho obchodního plánu. (3) Vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických penězelektronických peněz, pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcíplatebních transakcí, které se netýkají elektronických penězelektronických peněz, v České republice, včetně platebních transakcíplatebních transakcí provedených prostřednictvím jeho pověřených zástupců, za posledních 12 měsíců nepřekročí částku odpovídající 3 000 000 eur. Je-li vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do tohoto průměru měsíčních částek i platební transakceplatební transakce, které za posledních 12 měsíců v České republice provedli poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a ostatní vydavatelé elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, kteří jsou členy téže skupiny, včetně platebních transakcíplatebních transakcí provedených prostřednictvím jejich pověřených zástupců. (4) Poskytuje-li vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu platební služby, které se netýkají elektronických penězelektronických peněz, kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky provedených platebních transakcíplatebních transakcí podle odstavce 3 z jeho obchodního plánu. (5) Průměrem elektronických peněz v oběhuPrůměrem elektronických peněz v oběhu se pro účely tohoto zákona rozumí aritmetický průměr výše závazků vydavatele vyplývajících z elektronických penězelektronických peněz na konci kalendářního dne za posledních 6 kalendářních měsíců. Díl 2 Povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu Udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu § 100 (1) Česká národní bankabanka udělí povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu žadateli, a) který je právnickou osobou, b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice nebo sídlo i skutečné sídlo v členském státěčlenském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice, c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 99 odst. 2 a 3, d) který má zaveden systém řízení bezpečnostních a provozních rizik, e) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředkůpeněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické penízeelektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, f) který má zaveden systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a g) který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast. (2) Žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní bankabanka udělí této právnické osobě povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno. (3) Má-li se povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, udělí Česká národní bankabanka povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu žadateli, který a) je evropskou společností, akciovou společnostíakciovou společností, společností s ručením omezeným nebo má právní formu obdobnou akciové společnostiakciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20 000 000 Kč a c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik podle odstavce 1 písm. d). § 101 (1) Žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek. (2) Vyhoví-li Česká národní bankabanka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše žadatele do seznamu vydavatelů elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu žadatele do seznamu vydavatelů elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu. O zápisu do seznamu Česká národní bankabanka neprodleně elektronicky informuje žadatele. (3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 102 (1) Vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady prokazující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Zánik povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu § 103 Povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu zaniká dnem a) zrušení vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní bankabanka udělila vydavateli elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz nebo povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, nebo d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu. § 104 (1) Ode dne zániku povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož povolení k činnosti zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v § 67. Peněžní prostředkyPeněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředkyPeněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické penízeelektronické peníze, musí být vydány držitelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředkůpeněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem vydavateli elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakceplatební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředkůpeněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu požádá. (2) Do dne splnění dluhů vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředkůpeněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění. § 105 Rozšíření povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu Podá-li vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických penězelektronických peněz a na něž se vztahuje povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, použijí se § 100 odst. 1 písm. c) a e), § 101 a 102 obdobně. Podá-li vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření povolení k činnosti o poskytování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, použijí se § 100 odst. 1 písm. c) a odst. 3 písm. a) a b), § 101 a 102 obdobně. Díl 3 Některé podmínky výkonu činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu § 106 (1) Pro vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu se použijí § 79 až 83, 89 a 90 obdobně. Pro vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, jehož povolení k činnosti se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru. (2) Vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky nebo jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředkypeněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce. (3) Vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu nesmí vydávat elektronické penízeelektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických penězelektronických peněz jedná jeho jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu. (4) Vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu nesmí poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu ani službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu. § 106a (1) Vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu uplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů. (2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1. ČÁST TŘETÍ PLATEBNÍ SYSTÉMY HLAVA I PŘÍSTUP K PLATEBNÍM SYSTÉMŮM § 107 (1) Provozovatel nebo účastník platebního systémuplatebního systému nesmí bránit právnickým osobám oprávněným poskytovat platební služby v přístupu k platebnímu systémuplatebnímu systému tím, že přístup těchto osob váže na splnění požadavků, které a) jsou diskriminační nebo nepřiměřené, nebo b) omezují přístup těchto osob k platebnímu systémuplatebnímu systému více, než je nezbytně nutné pro zabezpečení proti specifickým rizikům a pro ochranu finanční a provozní stability platebního systémuplatebního systému. (2) Provozovatel nebo účastník platebního systémuplatebního systému nesmí poskytovatelům, uživatelům ani jiným platebním systémůmplatebním systémům, jejich provozovatelům ani účastníkům ukládat a) omezení týkající se jejich účasti v jiných platebních systémechplatebních systémech, b) požadavky, které diskriminují některé účastníky platebního systémuplatebního systému, nebo c) omezení založená na rozlišování mezi kategoriemi osob oprávněných poskytovat platební služby podle § 5. § 108 Podmínky přístupu k platebním systémůmplatebním systémům uvedené v § 107 se nepoužijí pro a) platební systémplatební systém s neodvolatelností zúčtování a b) platební systémplatební systém, jehož účastníky jsou pouze poskytovatelé, kteří jsou členy téže skupiny. § 109 (1) Uzavřel-li účastník platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování smlouvu o předávání platebních příkazů prostřednictvím tohoto systému s osobou oprávněnou poskytovat platební služby, která není účastníkem daného systému, uzavře za stejných podmínek takovou smlouvu i s jinou osobou oprávněnou poskytovat platební služby. Podmínky uzavření smlouvy musí být objektivní a přiměřené povaze platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování. (2) Odmítne-li účastník platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování uzavřít s osobou oprávněnou poskytovat platební služby smlouvu podle odstavce 1, sdělí jí důvody tohoto odmítnutí. Účastník platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování nesdělí osobě oprávněné poskytovat platební služby důvody odmítnutí, jestliže by sdělením důvodů porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu. HLAVA II PLATEBNÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ ZÚČTOVÁNÍ Díl 1 Základní ustanovení § 110 (1) Platební systémPlatební systém s neodvolatelností zúčtování je systém, a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 111 odst. 1 písm. a) až h), b) který provádí zúčtování na základě stanovených pravidel, c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo a skutečné sídlo v České republice, se dohodnou, že závazky mezi nimi se při provádění zúčtování řídí českým právem a d) jehož existenci Česká národní bankabanka oznámila Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy)5) (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) podle § 126 odst. 1 nebo 3. (2) Zahraničním platebním systémemplatebním systémem s neodvolatelností zúčtování je platební systémplatební systém, jehož existenci oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy orgán dohledu jiného členského státujiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího neodvolatelnost zúčtování v platebních systémechplatebních systémech1). (3) Platební systémPlatební systém s neodvolatelností zúčtování a účast v tomto systému se zakládají smlouvou. § 111 Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování (1) Účastníkem platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování může být pouze a) bankabanka, b) zahraniční bankabanka, c) spořitelní a úvěrní družstvo, d) obchodník s cennými papíry, e) zahraniční osoba oprávněná poskytovat hlavní investiční služby, f) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž veškeré závazky ručí osoba veřejného práva, g) Česká národní bankabanka, zahraniční centrální bankabanka nebo Evropská centrální bankabanka, h) právnická osoba se zvláštním postavením, která je uvedena v čl. 2 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU6), i) provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, j) ústřední protistrana podle čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/201216), k) zúčtovatelzúčtovatel, l) clearingová instituceclearingová instituce, m) člen ústřední protistrany, která získala povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, n) ten, kdo vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v písmenech i) až l) ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, v zahraničním platebním systémuplatebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání. (2) Činnost ústřední protistranyústřední protistrany, zúčtovatelezúčtovatele nebo clearingové instituceclearingové instituce může být vykonávána i několika účastníky platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování. Díl 2 Provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování Pravidla systému § 112 (1) Provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování stanoví pravidla systému. (2) Pravidla systému upravují alespoň a) jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, provozovatele platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, b) podmínky účasti v platebním systémuplatebním systému s neodvolatelností zúčtování, které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro přístup k platebnímu systémuplatebnímu systému s neodvolatelností zúčtování, c) práva a povinnosti účastníků platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování vyplývající z jejich účasti v tomto systému, d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti v platebním systémuplatebním systému s neodvolatelností zúčtování, e) způsob a podmínky zúčtování včetně stanovení postupu při opravě chyb vzniklých během zúčtování, f) náležitosti příkazu k zúčtování, způsob a podmínky jeho zadávání do platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, g) údaje, které účastník platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje provozovateli platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování, h) opatření, která může provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování uplatnit vůči účastníkovi platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, a postup při jejich uplatňování, i) časový harmonogram provádění zúčtování, včetně rozvrhu jednotlivých fází, v nichž zúčtování probíhá, j) vymezení provozního dne, k) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za přijatý platebním systémemplatebním systémem s neodvolatelností zúčtování, l) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování zadaný do platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho neodvolatelnosti, m) měnu, v níž se zúčtování provádí, a n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň 1. rizika, kterým platební systémplatební systém s neodvolatelností zúčtování je nebo může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika likvidity a úvěrového rizika, 2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a 3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik včetně stanovení vhodných podmínek pro účast v platebním systémuplatebním systému s neodvolatelností zúčtování. § 113 (1) Provozovatel a účastníci platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování dodržují pravidla systému. (2) Provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování uveřejňuje pravidla systému na svých internetových stránkách. V sídle a v provozovnách provozovatele platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování do nich může každý nahlížet. § 114 Změna pravidel systému (1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze uveřejnit, dokud Česká národní bankabanka k této změně neudělí souhlas. (2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je pouze provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování. Nevydá-li Česká národní bankabanka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, platí, že souhlas byl udělen. § 115 Neodvolatelnost příkazu k zúčtování (1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k zúčtování jednostranně odvolat. (2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci směřující k zastavení nebo omezení zúčtování, k vyloučení nebo omezení použití peněžních prostředkůpeněžních prostředků na účtu, na němž se provádí zúčtování, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení ze zajištění nemají vliv na a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k zúčtování, jestliže byl tento příkaz přijat platebním systémemplatebním systémem s neodvolatelností zúčtování před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu, b) možnost použít peněžní prostředkypeněžní prostředky na účtu účastníka platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, na němž se provádí zúčtování, ke splnění závazků, které mu vznikly v platebním systémuplatebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 116, jestliže peněžní prostředkypeněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo systému propojeného podle § 116. (3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě, že byl příkaz k zúčtování přijat platebním systémemplatebním systémem s neodvolatelností zúčtování po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu, jestliže a) zúčtování je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a b) provozovateli platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování nebylo k okamžiku, kdy se příkaz k zúčtování stal neodvolatelným podle odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku, sama o sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování známo nebo mu mělo být známo. (4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí anebo jiný zásah orgánu veřejné moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které vznikly v platebním systémuplatebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 116 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu. § 116 Propojení systémů (1) Uzavře-li provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, zahraničního platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání umožňující vzájemné provádění příkazů k zúčtování, nezakládá se tím nový platební systémplatební systém s neodvolatelností zúčtování. (2) Je-li to možné, provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování zajistí, aby pravidla systému a pravidla systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1 jinak, použijí se pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto okamžiky, nezávisle na sobě. Díl 3 Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování § 117 Základní ustanovení (1) Provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování je právnická osoba, která je oprávněna provozovat tento platební systémplatební systém na základě povolení k jeho provozování, které jí udělila Česká národní bankabanka. (2) Provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování je povinen provozovat tento platební systémplatební systém s odbornou péčí. Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování § 118 (1) Česká národní bankabanka udělí povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování žadateli, a) který je akciovou společnostíakciovou společností nebo společností s ručením omezeným, b) který má sídlo a skutečné sídlo v České republice, c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730 000 eur, d) jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty, e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, f) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu tohoto provozovatele a ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností tohoto provozovatele, g) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení provozovatele platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, h) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státemčlenským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, i) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné, j) jehož vedoucí osoby v oblasti provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování a k) který stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika. (2) Česká národní bankabanka udělí povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování i žadateli, který a) je právnickou osobou, b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státějiném členském státě, c) je oprávněn provozovat systém obdobný platebnímu systémuplatebnímu systému s neodvolatelností zúčtování, v němž se závazky mezi účastníky systému při provádění zúčtování řídí právem jiného členského státujiného členského státu, a d) stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika. (3) Žádost o udělení povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní bankabanka udělí této právnické osobě povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno. (4) Žádost o udělení povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování. (5) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 119 (1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k provozování platebního systémuplatebního systému Česká národní bankabanka vydá do 6 měsíců ode dne zahájení řízení. (2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování Česká národní bankabanka schválí pravidla systému. (3) Provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k provozování uděleno. (4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Zánik povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování § 120 Povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniká dnem a) zrušení provozovatele platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku provozovatele platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, nebo c) odnětí povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování. § 121 Ten, jehož povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniklo, to bez zbytečného odkladu oznámí účastníkům tohoto platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do dokončení zúčtování na základě příkazů k zúčtování přijatých přede dnem zániku povolení se i nadále považuje za provozovatele platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování. Díl 4 Informační povinnosti provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování § 122 (1) Provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování informuje Českou národní bankubanku bez zbytečného odkladu o a) jménu účastníků platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, o jejich sídle, o jejich identifikačním čísle osoby, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a v případě fyzických osob o datu a místě jejich narození a b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování. (2) Účastník platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu informuje provozovatele platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a). (3) Provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování neprodleně informuje účastníky platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování a provozovatele platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování propojeného podle § 116 o oznámení podle § 126 odst. 5. (4) Provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje České národní bancebance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti. (5) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 4. § 123 Účastník platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o platebním systémuplatebním systému s neodvolatelností zúčtování, jehož se účastní, a o jeho pravidlech. § 124 Účastník zahraničního platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice, a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto systému a o jeho pravidlech a b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní bankubanku o své účasti v tomto systému, o členském státěčlenském státě, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, o adrese svého sídla a o změně těchto skutečností. Díl 5 Oznamovací povinnosti § 125 Oznamovací povinnost provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování Dozví-li se provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo účastník zahraničního platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice, o rozhodnutí či jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 115 odst. 2, vyrozumí o této skutečnosti bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku; to neplatí, je-li rozhodnutí vydáno nebo zásah proveden podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení. § 126 Oznamovací povinnosti České národní banky (1) Česká národní bankabanka oznámí bez zbytečného odkladu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy existenci platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, jehož provozovateli udělila povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování. V oznámení Česká národní bankabanka uvede provozovatele platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování. Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. (2) Zaniklo-li povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, Česká národní bankabanka oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy zánik tohoto platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu poté, co bylo dokončeno zúčtování na základě příkazů přijatých přede dnem zániku povolení. (3) Česká národní bankabanka může oznámit Evropské komisi existenci platebního systémuplatebního systému, který provozuje podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky uvedené v § 110 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní bankabanka uvede, že je provozovatelem tohoto systému. Pro tento systém a pro Českou národní bankubanku při výkonu činnosti jeho provozovatele se § 114 odst. 1 věta druhá, § 114 odst. 2, § 118, 119, § 122 odst. 1 a odst. 4 nepoužijí. Česká národní bankabanka oznámení podle věty první bez zbytečného odkladu odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v § 110 odst. 1 písm. a), b) nebo c). (4) Obdrží-li Česká národní bankabanka oznámení o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 115 odst. 2, které se týká účastníka zahraničního platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice, oznámí to neprodleně Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropské radě pro systémová rizika a orgánu dohledu členského státučlenského státu, který existenci tohoto systému oznámil Evropské komisi. (5) Obdrží-li Česká národní bankabanka oznámení o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 115 odst. 2 nebo obdobné oznámení od orgánu jiného členského státujiného členského státu, které se týká účastníka platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, oznámí to neprodleně provozovateli tohoto platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování. ČÁST ČTVRTÁ PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB A VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ HLAVA I PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB Díl 1 Základní ustanovení § 127 Smlouva o platebních službách Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli alespoň a) provádět pro něho platební transakceplatební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen „rámcová smlouva“), b) provést pro něho jednotlivou platební transakciplatební transakci neupravenou rámcovou smlouvou (dále jen „smlouva o jednorázové platební transakciplatební transakci“), c) poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu, nebo d) poskytovat službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu. § 128 (1) Poskytovatel a uživatel se nemohou dohodou odchýlit od ustanovení této hlavy v neprospěch uživatele, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Poskytují-li poskytovatel plátce i poskytovatel příjemce platební službu v členském státěčlenském státě a platební transakceplatební transakce je prováděna v měně, která není měnou členského státučlenského státu, § 132 odst. 2 písm. b), § 135 písm. e) a § 145 písm. a) se nepoužijí. (3) Poskytují-li poskytovatel plátce i poskytovatel příjemce platební službu v členském státěčlenském státě a platební transakceplatební transakce je prováděna v měně, která není měnou členského státučlenského státu, mohou se poskytovatel a uživatel dohodou odchýlit od § 169, 173 a 177. (4) Poskytuje-li platební službu v členském státěčlenském státě pouze poskytovatel plátce, anebo pouze poskytovatel příjemce, § 130 odst. 2, § 132 odst. 2 písm. b), § 135 písm. e), § 139 písm. f) a § 145 písm. a) se nepoužijí. (5) Poskytuje-li platební službu v členském státěčlenském státě pouze poskytovatel plátce, anebo pouze poskytovatel příjemce, mohou se poskytovatel a uživatel dohodou odchýlit od § 169, 176, 177, § 184 odst. 1 až 4 a § 185. (6) Poskytovatel a uživatel, který není spotřebitelemspotřebitelem, se mohou dohodou odchýlit od § 130 odst. 1, § 132 až 155, 160, 176, 182 až 185 a § 187 odst. 1 a od lhůt uvedených v § 188 odst. 1 a 2. § 129 (1) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od § 165 písm. b), § 166 odst. 1 písm. c) až e) a § 182, jestliže platební prostředekplatební prostředek pro drobné platby nelze zablokovat. (2) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od § 181, § 187 odst. 1 a od maximální částky stanovené v § 182 odst. 1 písm. a) pro případ anonymního použití platebního prostředkuplatebního prostředku pro drobné platby a dále pro případ, kdy platební prostředekplatební prostředek pro drobné platby svou povahou neumožňuje poskytovateli prokázat, zda platební transakceplatební transakce byla autorizována. (3) Poskytovatel a uživatel se v případě platebních prostředkůplatebních prostředků pro drobné platby mohou dohodou odchýlit od § 152 odst. 1, lhůt uvedených v § 169 až 173 a, je-li nepřijetí platebního příkazu uživateli zjevné, rovněž od § 159 odst. 2. (4) Poskytovatel a uživatel se v případě platebních prostředků pro drobné platbyplatebních prostředků pro drobné platby mohou dohodnout, že plátce nemůže odvolat platební příkaz poté, co jej plátce předal příjemci. (5) Platebním prostředkem pro drobné platbyPlatebním prostředkem pro drobné platby se pro účely tohoto zákona rozumí platební prostředekplatební prostředek, a) kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz k 1. platební transakciplatební transakci v částce odpovídající nejvýše 30 eurům, 2. vnitrostátní platební transakciplatební transakci v částce odpovídající nejvýše 60 eurům, nebo 3. platební transakciplatební transakci, která se týká elektronických penězelektronických peněz, v částce odpovídající nejvýše 500 eurům, nebo b) který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní prostředkypeněžní prostředky v částce odpovídající nejvýše 1. 150 eurům, 2. 300 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkemplatebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k vnitrostátní platební transakciplatební transakci, nebo 3. 500 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkemplatebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k platební transakciplatební transakci, která se týká elektronických penězelektronických peněz. § 130 (1) S výjimkou úplaty za platební službu náleží poskytovateli úplata za splnění jeho povinnosti podle této hlavy pouze tehdy, jestliže to tento zákon výslovně stanoví a jestliže je dohodnutá úplata přiměřená a odpovídá skutečným nákladům poskytovatele. (2) Plátce platí úplatu poskytovateli plátce a příjemce platí úplatu poskytovateli příjemce. (3) Poskytovatel nesmí příjemci bránit v tom, aby požadoval od plátce úplatu za použití platebního prostředkuplatebního prostředku, nabízel mu za jeho použití slevu nebo jinak naváděl plátce k použití určitého platebního prostředkuplatebního prostředku. (4) Uživatel a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za doplňující nebo častější informace uvedené v § 142 až 147 a v § 151 poskytované na žádost uživatele. § 131 Poskytnutí a zpřístupnění informace (1) Poskytovatel splní povinnost poskytnout informaci uživateli, jestliže sdělí uživateli informaci zachycenou na trvalém nosiči dat a informuje uživatele o existenci a dostupnosti tohoto sdělení, jestliže sdělení bylo učiněno prostřednictvím komunikačního prostředku, který uživatelé běžně nepoužívají pro komunikaci s třetími osobami. (2) Poskytovatel splní povinnost zpřístupnit informaci uživateli, jestliže mu umožní informaci vyhledat způsobem, který není pro uživatele nepřiměřeně zatěžující. (3) Poskytovatel uživateli poskytne nebo zpřístupní informaci podle odstavců 1 a 2 určitě a srozumitelně v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou. (4) Při posuzování, zda poskytovatel uživateli informaci podle této hlavy poskytl nebo zpřístupnil, nese důkazní břemeno poskytovatel. Díl 2 Informační povinnosti Oddíl 1 Informační povinnosti poskytovatele před uzavřením smlouvy o platebních službách Pododdíl 1 Informace před uzavřením smlouvy o jednorázové platební transakci § 132 (1) Poskytovatel zpřístupní uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán smlouvou o jednorázové platební transakciplatební transakci, informace uvedené v odstavci 2; na žádost uživatele mu musí být tyto informace poskytnuty. (2) Uživateli musí být v souladu s odstavcem 1 zpřístupněny nebo poskytnuty tyto informace: a) údaj nebo jedinečný identifikátorjedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platební transakceplatební transakce, b) maximální lhůta pro provedení platební služby, c) údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek, d) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o skutečném nebo referenčním směnném kurzureferenčním směnném kurzu, který má být při platební transakciplatební transakci použit, a e) další informace podle § 134 až 139, připadá-li to v úvahu vzhledem k obsahu smlouvy o jednorázové platební transakciplatební transakci. (3) Učinil-li uživatel návrh na uzavření smlouvy o jednorázové platební transakciplatební transakci před tím, než mu byly zpřístupněny informace podle odstavce 1, může tento návrh odvolat do okamžiku, kdy poskytovatel návrh přijal. (4) Je-li platební příkaz k jednorázové platební transakciplatební transakci předán platebním prostředkemplatebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy. (5) Byla-li smlouva o jednorázové platební transakciplatební transakci uzavřena na žádost uživatele pomocí prostředku komunikace na dálku, který poskytovateli neumožňuje splnit povinnost stanovenou v odstavci 1, splní poskytovatel tuto povinnost ihned po provedení platební transakceplatební transakce. Pododdíl 2 Informace poskytované před uzavřením rámcové smlouvy § 133 (1) Poskytovatel poskytne uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán rámcovou smlouvou, informace uvedené v § 134 až 139. (2) Učinil-li uživatel návrh na uzavření rámcové smlouvy před tím, než mu byly poskytnuty informace podle odstavce 1, může tento návrh odvolat do okamžiku, kdy poskytovatel návrh přijal. (3) Byla-li rámcová smlouva uzavřena na žádost uživatele pomocí prostředku komunikace na dálku, který poskytovateli neumožňuje splnit povinnost stanovenou v odstavci 1, splní poskytovatel tuto povinnost ihned po uzavření rámcové smlouvy. § 134 Uživateli musí být v souladu s § 133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o poskytovateli: a) jméno poskytovatele, b) sídlo poskytovatele, popřípadě jiné adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci uživatele s poskytovatelem, c) adresa pověřeného zástupcepověřeného zástupce nebo pobočky poskytovatele, je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím, d) údaj o tom, zda je poskytovatel zapsán v seznamu poskytovatelů, jeho registrační číslo nebo jiný údaj umožňující identifikaci poskytovatele v takovém seznamu a e) název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele v oblasti poskytovaní platebních služeb. § 135 Uživateli musí být v souladu s § 133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o poskytované platební službě: a) popis platební služby, b) údaj nebo jedinečný identifikátorjedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platební transakceplatební transakce, c) forma a postup při udělení souhlasu s provedením platební transakceplatební transakce a odvolání takového souhlasu podle § 157, d) údaj o okamžiku přijetí platebního příkazu podle § 158 a o okamžiku blízko konce provozní dobyprovozní doby podle § 158 odst. 3, byl-li dohodnut, e) maximální lhůta pro poskytnutí platební služby, f) údaj o omezení celkové částky platebních transakcíplatebních transakcí provedených za použití platebního prostředkuplatebního prostředku za určité období podle § 163, bylo-li dohodnuto, a g) informace o právu spotřebitelespotřebitele týkajícím se umísťování několika značek na karetní platební prostředkyplatební prostředky podle čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/7512), jestliže poskytovatel takovou službu nabízí. § 136 (1) Uživateli musí být v souladu s § 133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o poskytované platební službě a vedení platebního účtuplatebního účtu: a) údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek, b) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úrokových sazbách a směnných kurzech, které mají být použity, nebo v případě použití referenční úrokové sazbyreferenční úrokové sazby či referenčního směnného kurzureferenčního směnného kurzu údaj o způsobu výpočtu úroku nebo přepočtu měn a příslušný den a index, a c) údaj o tom, že poskytovatel je oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných kurzech podle § 152 odst. 5, bylo-li to dohodnuto, a další údaje s tím související. (2) Je-li platební služba poskytována v členském státěčlenském státě pouze poskytovatelem plátce, anebo pouze poskytovatelem příjemce, informace podle odstavce 1 písm. a) se poskytne vzhledem k části platební transakceplatební transakce, která je uskutečněna v členském státěčlenském státě. § 137 Uživateli musí být v souladu s § 133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o způsobu komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem: a) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace mezi stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této komunikaci, b) údaj o způsobu a lhůtách poskytování nebo zpřístupňování informací, c) údaj o jazyce, v němž má být rámcová smlouva uzavřena, a o jazyce, v němž bude během jejího trvání probíhat komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem, d) údaje o způsobu, jímž poskytovatel informuje uživatele v případě podezření na neoprávněné nebo podvodné použití platebního prostředkuplatebního prostředku, a e) informace o právu uživatele získat na žádost informace a smluvní podmínky rámcové smlouvy podle § 144. § 138 Uživateli musí být v souladu s § 133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o rámcové smlouvě: a) informace o tom, že návrh poskytovatele na změnu závazku z rámcové smlouvy se považuje za přijatý za podmínek uvedených v § 152 odst. 3, bylo-li to dohodnuto, b) údaj o době trvání závazku z rámcové smlouvy, c) informace o právu uživatele vypovědět závazek z rámcové smlouvy a o podmínkách a následcích výpovědi, d) informace o právním řádu, kterým se řídí rámcová smlouva, a o pravomoci nebo příslušnosti soudů, jsou-li tyto skutečnosti určeny dohodou stran, a e) informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu. § 139 Uživateli musí být v souladu s § 133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o povinnostech a o odpovědnosti poskytovatele a uživatele: a) má-li být podle rámcové smlouvy vydán uživateli platební prostředekplatební prostředek, 1. popis opatření, která musí uživatel přijmout na ochranu jeho osobních bezpečnostních prvkůosobních bezpečnostních prvků, a informace o způsobu, jímž má uživatel oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředkuplatebního prostředku, 2. podmínky, za nichž může poskytovatel zablokovat platební prostředekplatební prostředek, bylo-li to dohodnuto, b) informace o podmínkách, za nichž nese plátce ztrátu vzniklou z neautorizované platební transakceplatební transakce, včetně informací o částce, do jejíž výše tuto ztrátu nese, c) informace o způsobu a lhůtě pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakceplatební transakce poskytovateli, d) informace o odpovědnosti poskytovatele za neautorizovanou platební transakciplatební transakci, e) informace o odpovědnosti poskytovatele za nesprávné provedení platební transakceplatební transakce, f) informace o podmínkách vrácení částky autorizované platební transakceplatební transakce podle § 176 a g) informace o podmínkách, za nichž je poskytovatel příjemce oprávněn provést opravné zúčtování podle zákona upravujícího činnost bank nebo podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev. Pododdíl 3 Informace před uzavřením smlouvy o poskytnutí služby nepřímého dání platebního příkazu nebo služby informování o platebním účtu § 140 (1) Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu zpřístupní uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán smlouvou o poskytnutí služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu, informace uvedené v odstavci 2; na žádost uživatele mu musí být tyto informace poskytnuty. (2) Uživateli musí být v souladu s odstavcem 1 zpřístupněny nebo poskytnuty tyto informace: a) jméno poskytovatele, b) sídlo poskytovatele, popřípadě jiné adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci uživatele s poskytovatelem, c) adresa pověřeného zástupcepověřeného zástupce nebo pobočky poskytovatele, je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím, d) název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu, e) popis služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu, f) forma a postup při udělení souhlasu s provedením platební transakceplatební transakce a odvolání takového souhlasu podle § 157, g) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek, h) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace mezi stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této komunikaci, i) informace o podmínkách, za nichž nese plátce ztrátu vzniklou z neautorizované platební transakceplatební transakce, včetně informací o částce, do jejíž výše tuto ztrátu nese, j) informace o způsobu a lhůtě pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakceplatební transakce poskytovateli, k) informace o odpovědnosti poskytovatele za neautorizovanou platební transakciplatební transakci, l) informace o odpovědnosti poskytovatele za nesprávné provedení platební transakceplatební transakce, m) informace o právním řádu, kterým se řídí smlouva o poskytnutí služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu, a o pravomoci nebo příslušnosti soudů, jsou-li tyto skutečnosti určeny dohodou stran, a n) informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu. § 141 (1) Poskytovatel služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu zpřístupní uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán smlouvou o poskytnutí služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu, informace uvedené v odstavci 2. (2) Uživateli musí být v souladu s odstavcem 1 zpřístupněny tyto informace: a) jméno poskytovatele, b) sídlo poskytovatele, popřípadě jiné adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci uživatele s poskytovatelem, c) adresa pověřeného zástupcepověřeného zástupce nebo pobočky poskytovatele, je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím, d) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek, e) popis služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu, f) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace mezi stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této komunikaci, g) informace o právním řádu, kterým se řídí smlouva o poskytnutí služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu, a o pravomoci nebo příslušnosti soudů, jsou-li tyto skutečnosti určeny dohodou stran, a h) informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu. Oddíl 2 Informační povinnosti poskytovatele během trvání závazku ze smlouvy o platebních službách Pododdíl 1 Informace během trvání závazku ze smlouvy o jednorázové platební transakci § 142 Informace plátci po přijetí platebního příkazu (1) Poskytovatel plátce poskytne nebo zpřístupní plátci ihned po přijetí platebního příkazu k platební transakciplatební transakci neupravené rámcovou smlouvou tyto informace: a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakciplatební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o příjemci, b) částku platební transakceplatební transakce v měně použité v platebním příkazu, c) údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakceplatební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek, d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem plátce nebo odkaz na něj, je-li tento směnný kurz odlišný od kurzu uvedeného v § 132 odst. 2 písm. d), a částku platební transakceplatební transakce po této směně měn, a e) datum přijetí platebního příkazu. (2) Je-li platební příkaz k jednorázové platební transakciplatební transakci předán platebním prostředkemplatebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace uvedené v odstavci 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy. § 143 Informace příjemci po provedení platební transakce (1) Poskytovatel příjemce poskytne nebo zpřístupní příjemci ihned po provedení platební transakceplatební transakce neupravené rámcovou smlouvou tyto informace: a) údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakciplatební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcíplatební transakcí, b) částku platební transakceplatební transakce v měně, v níž jsou peněžní prostředkypeněžní prostředky dány k dispozici příjemci, c) údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakceplatební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek, d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku platební transakceplatební transakce před touto směnou měn a e) den valuty částky připsané na platební účetplatební účet. (2) Je-li platební příkaz k jednorázové platební transakciplatební transakci předán platebním prostředkemplatebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy. Pododdíl 2 Informace během trvání závazku z rámcové smlouvy § 144 Informace o obsahu rámcové smlouvy Poskytovatel je povinen během trvání závazku z rámcové smlouvy poskytnout uživateli na jeho žádost obsah rámcové smlouvy a další informace uvedené v § 134 až 139. § 145 Informace plátci před provedením platební transakce Před provedením platební transakceplatební transakce, která je upravena rámcovou smlouvou a k níž dává platební příkaz plátce, poskytne poskytovatel plátci na jeho žádost informace o a) maximální lhůtě pro provedení platební transakceplatební transakce a b) úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakceplatební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek. § 146 Informace plátci o platební transakci (1) Poskytovatel plátce poskytne plátci bez zbytečného odkladu po odepsání částky platební transakceplatební transakce upravené rámcovou smlouvou z platebního účtuplatebního účtu plátce nebo po obdržení platebního příkazu, jestliže se platební transakceplatební transakce neprovádí z platebního účtuplatebního účtu plátce, tyto informace: a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakciplatební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o příjemci, b) částku platební transakceplatební transakce v měně, v níž byla odepsána z platebního účtuplatebního účtu plátce, nebo v měně použité v platebním příkazu, c) údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakceplatební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek, d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem plátce a částku platební transakceplatební transakce po této směně měn a e) den valuty částky odepsané z platebního účtuplatebního účtu plátce nebo datum přijetí platebního příkazu. (2) Strany se mohou dohodnout, že informace podle odstavce 1 budou poskytovány nebo zpřístupňovány plátci v pravidelných intervalech, které nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby plátce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu. § 147 Informace příjemci o platební transakci (1) Poskytovatel příjemce poskytne příjemci, bez zbytečného odkladu po provedení platební transakceplatební transakce upravené rámcovou smlouvou, tyto informace: a) údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakciplatební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcíplatební transakcí, b) částku platební transakceplatební transakce v měně, v níž byla částka připsána na platební účetplatební účet příjemce, c) údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakceplatební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek, d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku platební transakceplatební transakce před touto směnou měn a e) den valuty částky připsané na platební účetplatební účet příjemce. (2) Strany se mohou dohodnout, že informace uvedené v odstavci 1 budou poskytovány nebo zpřístupňovány příjemci v pravidelných intervalech, které nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby příjemce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu. § 149 Informace o trvalých příkazech a inkasech Poskytovatel poskytne uživateli na jeho žádost informace o jeho stávajících trvalých příkazechtrvalých příkazech a souhlasech k inkasuinkasu, které uživatel sdělil při jejich udělení. Pododdíl 3 Informace během trvání závazku ze smlouvy o poskytnutí služby nepřímého dání platebního příkazu § 150 (1) Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu poskytne nebo zpřístupní plátci ihned po obdržení informace o přijetí platebního příkazu poskytovatelem plátce, který plátci vede platební účetplatební účet, a) informaci o přijetí platebního příkazu poskytovatelem plátce, b) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakciplatební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o příjemci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcíplatební transakcí, c) částku platební transakceplatební transakce a d) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek. (2) Dohodne-li se na tom poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu a příjemce, poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu poskytne nebo zpřístupní příjemci ihned po obdržení informace o přijetí platebního příkazu poskytovatelem plátce, který plátci vede platební účetplatební účet, údaj umožňující identifikovat platební transakciplatební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcíplatební transakcí. (3) Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu zpřístupní poskytovateli plátce údaj umožňující identifikovat platební transakciplatební transakci. Oddíl 3 Informační povinnosti v případě platebních prostředků pro drobné platby § 151 (1) V případě platebních prostředkůplatebních prostředků pro drobné platby se § 133 až 139 a 145 nepoužijí; v takovém případě poskytovatel a) poskytne uživateli údaje o platební službě, včetně informací o způsobu používání platebního prostředkuplatebního prostředku, o odpovědnosti poskytovatele a uživatele, o úplatě, kterou je uživatel povinen platit poskytovateli, a další podstatné informace, které jsou nezbytné pro informované rozhodnutí uživatele, a b) zpřístupní uživateli informace uvedené v § 134 až 139. (2) V případě platebních prostředkůplatebních prostředků pro drobné platby se § 146 a 147 nepoužijí, jestliže to bylo dohodnuto. V takovém případě poskytovatel poskytne nebo zpřístupní údaj umožňující uživateli identifikovat platební transakciplatební transakci, částku platební transakceplatební transakce, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakceplatební transakce. V případě několika platebních transakcíplatebních transakcí téhož druhu ve prospěch téhož příjemce mohou být poskytnuty nebo zpřístupněny pouze údaje o celkové částce a celkové úplatě za tyto platební transakceplatební transakce. (3) Odstavec 2 věty druhá a třetí se nepoužijí v případě anonymního použití platebního prostředkuplatebního prostředku pro drobné platby a dále tehdy, jestliže poskytnutí informací není technicky možné. V takovém případě však poskytovatel umožní uživateli ověřit výši peněžních prostředkůpeněžních prostředků, s nimiž lze celkově provést platební transakceplatební transakce na základě platebního příkazu daného platebním prostředkemplatebním prostředkem. Díl 3 Změna a výpověď závazku z rámcové smlouvy § 152 Změna závazku z rámcové smlouvy (1) Navrhuje-li poskytovatel uživateli změnu závazku z rámcové smlouvy, musí tak učinit na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 131 odst. 3 nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má podle návrhu změna závazku z rámcové smlouvy nabýt účinnosti. V případě platebních prostředkůplatebních prostředků pro drobné platby se poskytovatel a uživatel mohou v rámcové smlouvě dohodnout, že poskytovatel není povinen navrhnout uživateli změnu závazku z rámcové smlouvy na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 131 odst. 3. (2) Nejedná-li se o změnu závazku z rámcové smlouvy, musí poskytovatel uživateli oznámit změnu informací uvedených v § 133 až 139 způsobem a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně. (3) Bylo-li to dohodnuto, platí, že uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy přijal, jestliže a) poskytovatel navrhl změnu závazku z rámcové smlouvy nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, b) uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, neodmítl, c) poskytovatel v návrhu na změnu závazku z rámcové smlouvy uživatele o tomto důsledku informoval a d) poskytovatel v návrhu na změnu závazku z rámcové smlouvy informoval uživatele o jeho právu vypovědět závazek z rámcové smlouvy podle odstavce 4. (4) Odmítne-li uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy v případě uvedeném v odstavci 3, má právo závazek z rámcové smlouvy přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, bezúplatně a s okamžitou účinností vypovědět. (5) Bylo-li to dohodnuto, je poskytovatel oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit úrokové sazby a směnné kurzy používané při platebních transakcíchplatebních transakcích, je-li změna založena na změně referenčních sazeb nebo směnných kurzů podle § 136 odst. 1 písm. b). Změny úrokových sazeb nebo směnných kurzů používaných při platebních transakcíchplatebních transakcích se provádějí a počítají neutrálním způsobem. Změna úrokových sazeb musí být uživateli oznámena bez zbytečného odkladu způsobem uvedeným v § 131 odst. 1 a 3 s výjimkou případu, kdy si strany dohodly jiný způsob nebo lhůty poskytování nebo zpřístupňování informací. Jakákoli změna úrokových sazeb nebo směnných kurzů, která je pro uživatele příznivější, může být uplatněna i bez oznámení. Výpověď závazku z rámcové smlouvy § 153 (1) Uživatel může závazek z rámcové smlouvy kdykoli vypovědět, i když byla rámcová smlouva uzavřena na dobu určitou. Byla-li sjednána výpovědní doba, zanikne závazek z rámcové smlouvy uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba nesmí být delší než 1 měsíc. (2) Bylo-li sjednáno právo poskytovatele na úplatu za výpověď závazku z rámcové smlouvy uživatelem, náleží poskytovateli tato úplata pouze tehdy, jestliže a) závazek z rámcové smlouvy trval kratší dobu než 6 měsíců a b) úplata je přiměřená a odpovídá skutečným nákladům poskytovatele. § 154 (1) Poskytovatel může závazek z rámcové smlouvy uzavřené na dobu neurčitou vypovědět pouze tehdy, jestliže to bylo dohodnuto. Výpovědní doba nesmí být kratší než 2 měsíce. (2) Výpověď musí být učiněna způsobem uvedeným v § 131 odst. 1 a 3. § 155 Je-li úplata za poskytování platebních služeb stanovena pevnou částkou za určité období, náleží poskytovateli v případě výpovědi závazku z rámcové smlouvy pouze poměrná část této úplaty za dobu do zániku závazku z rámcové smlouvy. Díl 4 Provedení platební transakce Oddíl 1 Autorizace platební transakce § 156 Souhlas plátce (1) Platební transakcePlatební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas. (2) Platební transakcePlatební transakce, jejíž provedení ukládá poskytovateli plátce jiný zákon bez ohledu na souhlas plátce, se považuje za autorizovanou. § 157 Odvolání souhlasu plátce (1) Plátce může odvolat svůj souhlas s platební transakcíplatební transakcí, dokud lze odvolat platební příkaz k této platební transakciplatební transakci. (2) Souhlas plátce s inkaseminkasem nelze odvolat poté, co uplynula provozní dobaprovozní doba poskytovatele plátce bezprostředně předcházející dni, který byl mezi plátcem a příjemcem sjednán jako den, kdy má být částka platební transakceplatební transakce odepsána z platebního účtuplatebního účtu plátce. Souhlas plátce s jinou platební transakcíplatební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, nelze odvolat poté, co plátce předal svůj souhlas příjemci; ustanovení § 160 odst. 2 tím není dotčeno. (3) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 2 odvolat souhlas s platební transakcíplatební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, se vyžaduje souhlas příjemce. (4) Plátce a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za odvolání souhlasu plátce s platební transakcíplatební transakcí, byl-li souhlas odvolán po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 nebo 2. (5) Souhlasil-li plátce s několika platebními transakcemiplatebními transakcemi současně, posuzují se podmínky pro odvolání jeho souhlasu u každé platební transakceplatební transakce zvlášť. Oddíl 2 Platební příkaz § 158 Přijetí platebního příkazu (1) Platební příkaz je přijat, jakmile dojde poskytovateli plátce. (2) Dohodnou-li se uživatel, který dává platební příkaz, a jeho poskytovatel, že provedení platební transakceplatební transakce začne v určitý okamžik, v okamžik, kdy budou splněny určité podmínky, nebo na konci určitého období, považuje se platební příkaz za přijatý, jakmile nastane takto určený okamžik. (3) Dojde-li platební příkaz poskytovateli plátce nebo nastane-li okamžik podle odstavce 2 v době, která není provozní dobouprovozní dobou poskytovatele plátce, nebo po uplynutí okamžiku blízko konce provozní dobyprovozní doby poskytovatele plátce, na němž se poskytovatel a uživatel dohodli, považuje se platební příkaz za přijatý na začátku následující provozní dobyprovozní doby poskytovatele. § 159 Odmítnutí platebního příkazu (1) Poskytovatel může platební příkaz odmítnout, jestliže není povinen platební transakciplatební transakci provést. Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu může platební příkaz odmítnout, jestliže není povinen nepřímo daný platební příkaz předat poskytovateli vedoucímu platební účetplatební účet. (2) Odmítne-li poskytovatel platební příkaz, poskytne nebo zpřístupní uživateli informaci o této skutečnosti dohodnutým způsobem při nejbližší příležitosti, nejpozději ve lhůtě uvedené v § 169 a 173, a je-li to možné, oznámí mu důvody odmítnutí a postup pro nápravu chyb, které byly důvodem odmítnutí. (3) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za poskytnutí nebo zpřístupnění informace podle odstavce 2. § 160 Odvolání platebního příkazu (1) Uživatel, který dává platební příkaz, jej může odvolat, dokud není platební příkaz přijat. (2) Platební příkaz podle § 158 odst. 2 nelze odvolat poté, co uplynula provozní dobaprovozní doba poskytovatele bezprostředně předcházející dni, v němž je platební příkaz přijat. (3) Platební příkaz, který dává plátce prostřednictvím příjemce, nelze odvolat poté, co jej plátce předal příjemci. Nepřímo daný platební příkaz, nejde-li o platební příkaz podle § 158 odst. 2, nelze odvolat poté, co jej plátce předal poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu. (4) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 odvolat platební příkaz, který dává prostřednictvím příjemce, nebo nepřímo daný platební příkaz se vyžaduje souhlas příjemce. V případě trvalého příkazutrvalého příkazu to platí pouze pro první platební transakciplatební transakci. (5) Uživatel, který dává platební příkaz, a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za odvolání platebního příkazu, byl-li platební příkaz odvolán po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 až 3. (6) Dal-li uživatel platební příkaz k několika platebním transakcímplatebním transakcím současně, posuzují se podmínky pro odvolání platebního příkazu u každé platební transakceplatební transakce zvlášť. Nepřímé dání platebního příkazu § 161 (1) Dal-li plátce platební příkaz nepřímo, poskytovatel, který uživateli vede platební účetplatební účet, a) ihned po přijetí nepřímo daného platebního příkazu sdělí poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu jemu dostupné informace o přijetí nepřímo daného platebního příkazu a provedení související platební transakceplatební transakce a b) nesmí při přijetí nebo odmítnutí platebního příkazu činit neodůvodněné rozdíly mezi nepřímo daným platebním příkazem a ostatními platebními příkazy; to platí i pro provedení související platební transakceplatební transakce. (2) Poskytovatel, který uživateli vede platební účetplatební účet, nesmí podmiňovat přijetí nepřímo daného platebního příkazu existencí závazku ze smlouvy s poskytovatelem služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu. (3) Poskytovatel, který uživateli vede platební účetplatební účet, může odmítnout nepřímo daný platební příkaz, a) má-li podezření na neoprávněné nebo podvodné použití platebního prostředkuplatebního prostředku nebo osobních bezpečnostních prvkůosobních bezpečnostních prvků uživatele, b) byl-li platební příkaz nepřímo dán prostřednictvím osoby, která není oprávněna poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu, c) neosvědčil-li poskytovatel nepřímého dání platebního příkazu svoji totožnost v souladu s § 162 písm. e), nebo d) jsou-li splněny podmínky podle § 159 odst. 1. (4) Poskytovatel, který hodlá odmítnout nepřímo daný platební příkaz podle odstavce 3, informuje uživatele o důvodech odmítnutí; není-li to možné, informuje uživatele bez zbytečného odkladu po odmítnutí. To neplatí, jestliže by tím ohrozil bezpečnost v oblasti platebního styku. (5) Odmítl-li poskytovatel nepřímo daný platební příkaz podle odstavce 3 písm. a) až c), informuje o důvodech odmítnutí bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku. (6) Poskytovatel, který uživateli vede platební účetplatební účet, není povinen postupovat podle odstavců 1 až 5, není-li platební účetplatební účet, který uživateli vede, přístupný prostřednictvím internetu. § 162 Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu a) nepřijímá peněžní prostředkypeněžní prostředky k provedení platební transakceplatební transakce, b) zpřístupní osobní bezpečnostní prvkyosobní bezpečnostní prvky plátce pouze plátci a tomu, kdo je vydal, c) sdílí údaje o plátci, s výjimkou osobních bezpečnostních prvkůosobních bezpečnostních prvků plátce, pouze s příjemcem a na základě výslovného souhlasu plátce, d) neuchovává citlivé údajecitlivé údaje o platbách plátce, e) při každém nepřímém dání platebního příkazu osvědčí poskytovateli, který uživateli vede platební účetplatební účet přístupný prostřednictvím internetu, svoji totožnost, f) v souvislosti se službou nepřímého dání platebního příkazuslužbou nepřímého dání platebního příkazu nepožaduje od plátce jiné údaje o plátci než údaje potřebné k nepřímému dání platebního příkazu ani takové údaje neuchovává a nezpracovává a g) nemění údaje uvedené v nepřímo daném platebním příkazu. Oddíl 3 Platební prostředek § 163 Omezení platebního prostředku Dohodnou-li se poskytovatel a uživatel, že platebním prostředkemplatebním prostředkem lze dát souhlas k platební transakciplatební transakci nebo platební příkaz pouze do určité částky platební transakceplatební transakce za určité období, nepřihlíží se k souhlasu nebo platebnímu příkazu danému platebním prostředkemplatebním prostředkem nad tuto mez, ledaže uživatel souhlas nebo platební příkaz dodatečně schválí. § 164 Zablokování platebního prostředku z podnětu poskytovatele (1) Dohodnou-li se na tom poskytovatel a uživatel, může poskytovatel zablokovat platební prostředekplatební prostředek pouze z důvodu a) bezpečnosti platebního prostředkuplatebního prostředku, zejména při podezření na neoprávněné nebo podvodné použití platebního prostředkuplatebního prostředku, nebo b) významného zvýšení rizika, že plátce nebude schopen splácet úvěr, který lze čerpat prostřednictvím tohoto platebního prostředkuplatebního prostředku. (2) Poskytovatel před zablokováním platebního prostředkuplatebního prostředku podle odstavce 1, nebo není-li to možné, okamžitě poté, informuje dohodnutým způsobem uživatele o zablokování platebního prostředkuplatebního prostředku a jeho důvodech, ledaže by informování uživatele mohlo zmařit účel zablokování platebního prostředkuplatebního prostředku nebo bylo v rozporu s jinými právními předpisy. (3) Jakmile pominou důvody zablokování platebního prostředkuplatebního prostředku, poskytovatel platební prostředekplatební prostředek odblokuje nebo jej nahradí novým platebním prostředkemplatebním prostředkem. § 165 Povinnosti uživatele Uživatel a) používá platební prostředekplatební prostředek v souladu s rámcovou smlouvou, zejména okamžitě poté, co obdrží platební prostředekplatební prostředek, přijme veškerá přiměřená opatření na ochranu jeho osobních bezpečnostních prvkůosobních bezpečnostních prvků, a b) bez zbytečného odkladu po zjištění oznámí poskytovateli nebo osobě jím určené ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředkuplatebního prostředku. § 166 Povinnosti poskytovatele (1) Poskytovatel, který vydává platební prostředekplatební prostředek, a) zajistí, aby osobní bezpečnostní prvkyosobní bezpečnostní prvky platebního prostředkuplatebního prostředku byly přístupné pouze uživateli; tím nejsou dotčeny povinnosti uživatele platebního prostředkuplatebního prostředku stanovené v § 165, b) nevydá nevyžádaný platební prostředekplatební prostředek, nejedná-li se o náhradu za dříve vydaný platební prostředekplatební prostředek, c) zajistí, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoli 1. oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředkuplatebního prostředku, 2. požádat o odblokování platebního prostředkuplatebního prostředku nebo o jeho nahrazení novým platebním prostředkemplatebním prostředkem podle § 164 odst. 3, d) na žádost poskytne uživateli doklad, kterým může po dobu 18 měsíců od oznámení podle § 165 písm. b) doložit, že toto oznámení učinil, a e) zabrání jakémukoli užití platebního prostředkuplatebního prostředku, jakmile bylo učiněno oznámení podle § 165 písm. b), jestliže se nejedná o elektronické penízeelektronické peníze, jejichž povaha takové zabránění neumožňuje. (2) Poskytovatel nese riziko spojené s doručením platebního prostředkuplatebního prostředku nebo osobních bezpečnostních prvkůosobních bezpečnostních prvků uživateli. (3) Poskytovatel zajistí, aby pravidla používání platebního prostředkuplatebního prostředku v rámcové smlouvě byla objektivní a přiměřená. § 167 Úplata za vydání nového platebního prostředku Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout, že za vydání nového platebního prostředkuplatebního prostředku v důsledku jeho ztráty, odcizení, zneužití nebo neoprávněného použití náleží poskytovateli úplata, která nepřevyšuje skutečné náklady poskytovatele na vydání platebního prostředkuplatebního prostředku. Oddíl 4 Lhůty pro provádění platebních transakcí § 168 Připadne-li okamžik přijetí hotovosti od uživatele nebo okamžik připsání částky platební transakceplatební transakce na účet poskytovatele příjemce na dobu, která není provozní dobouprovozní dobou poskytovatele, považuje se hotovost za přijatou nebo částka platební transakceplatební transakce za připsanou na začátku následující provozní dobyprovozní doby poskytovatele. § 169 Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem plátce (1) Poskytovatel plátce zajistí, aby částka platební transakceplatební transakce byla připsána na účet poskytovatele příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dnepracovního dne po přijetí platebního příkazu. (2) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 1 pracovní denpracovní den delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební transakciplatební transakci v a) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která nezahrnuje směnu měn, b) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a měnou členského státučlenského státu, na jehož území ke směně měn dochází, nebo c) české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a zahrnuje jinou směnu měn než směnu mezi českou měnou a měnou euro. (3) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 3 pracovní dnypracovní dny delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební transakciplatební transakci v a) měně euro, která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a jinou měnou než měnou členského státučlenského státu, na jehož území ke směně měn dochází, b) české měně, která není prováděna výlučně na území České republiky, nebo c) měně jiného členského státujiného členského státu s výjimkou měny euro. § 170 Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem příjemce Poskytovatel příjemce neprodleně poté, kdy byla částka platební transakceplatební transakce připsána na jeho účet, nebo provádí-li směnu měn jinou než mezi měnami členských státůčlenských států, do konce pracovního dnepracovního dne následujícího po dni, kdy byla částka platební transakceplatební transakce připsána na jeho účet, a) připíše částku platební transakceplatební transakce na platební účetplatební účet příjemce, nebo b) nevede-li příjemci platební účetplatební účet, dá příjemci částku platební transakceplatební transakce k dispozici. § 171 Lhůta pro provedení platební transakce v rámci jednoho poskytovatele Ustanovení § 169 se nepoužije v případě platební transakceplatební transakce v rámci téhož poskytovatele na území České republiky. V tomto případě musí být částka platební transakceplatební transakce připsána na platební účetplatební účet příjemce, nebo nevede-li poskytovatel příjemci platební účetplatební účet, dána příjemci k dispozici neprodleně po přijetí platebního příkazu. Zahrnuje-li taková platební transakceplatební transakce směnu měn jinou než mezi měnami členských státůčlenských států, mohou se plátce a jeho poskytovatel dohodnout na lhůtě o 1 pracovní denpracovní den delší. § 172 Lhůta pro provedení platební transakce spočívající ve vložení hotovosti na platební účet (1) V případě vložení hotovosti na platební účetplatební účet spotřebitelespotřebitele v měně členského státučlenského státu, ve které je veden platební účetplatební účet, připíše poskytovatel příjemce částku platební transakceplatební transakce na platební účetplatební účet příjemce neprodleně po přijetí hotovosti. V témže okamžiku nastává den valuty. (2) V případě vložení hotovosti na platební účetplatební účet spotřebitelespotřebitele v měně jiného než členského státučlenského státu, ve které je veden platební účetplatební účet, nebo vložení hotovosti na platební účetplatební účet uživatele, který není spotřebitelemspotřebitelem, v měně, ve které je veden platební účetplatební účet, připíše poskytovatel příjemce částku platební transakceplatební transakce na platební účetplatební účet příjemce nejpozději následující pracovní denpracovní den po dni přijetí hotovosti. Nejpozději uplynutím této lhůty nastává den valuty. § 173 Lhůta pro předání platebního příkazu v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce (1) V případě platební transakceplatební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem. (2) V případě inkasainkasa předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem tak, aby bylo umožněno dodržení okamžiku přijetí platebního příkazu dohodnutého mezi plátcem a příjemcem. Oddíl 5 Ostatní práva a povinnosti při provedení platební transakce § 174 Den valuty (1) Den valuty nastává v případě odepsání částky platební transakceplatební transakce z platebního účtuplatebního účtu plátce nejdříve okamžikem, kdy je částka platební transakceplatební transakce odepsána z platebního účtuplatebního účtu plátce. (2) Den valuty nastává v případě připsání částky platební transakceplatební transakce na platební účetplatební účet příjemce nejpozději okamžikem, kdy je částka platební transakceplatební transakce připsána na účet poskytovatele příjemce. Je-li částka platební transakceplatební transakce připsána na účet poskytovatele příjemce a pro příjemce je to vzhledem k ujednané výši úroků příznivější, nastává den valuty okamžikem, kdy je částka platební transakceplatební transakce připsána na platební účetplatební účet příjemce. § 175 Připsání a odepsání částky platební transakce (1) Poskytovatel plátce odepíše částku platební transakceplatební transakce z platebního účtuplatebního účtu plátce nejdříve zároveň s okamžikem přijetí platebního příkazu. (2) Poskytovatel příjemce dá částku platební transakceplatební transakce k dispozici příjemci nejpozději v okamžik připsání částky platební transakceplatební transakce na platební účetplatební účet příjemce. § 176 Vrácení částky platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce (1) Poskytovatel vrátí částku autorizované platební transakceplatební transakce způsobem podle odstavce 2, jestliže a) k autorizované platební transakciplatební transakci dal platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, b) plátce požádal o vrácení částky autorizované platební transakceplatební transakce do 8 týdnů ode dne, kdy byla částka platební transakceplatební transakce odepsána z jeho platebního účtuplatebního účtu, c) v okamžiku autorizace nebyla stanovena přesná částka platební transakceplatební transakce a d) částka platební transakceplatební transakce převyšuje částku, kterou plátce mohl rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem; plátce však nemůže namítat neočekávanou změnu směnného kurzu, byl-li použit referenční směnný kurzreferenční směnný kurz dohodnutý mezi plátcem a jeho poskytovatelem podle § 136 odst. 1 písm. b). (2) Jsou-li splněny podmínky pro vrácení částky autorizované platební transakceplatební transakce podle odstavce 1, poskytovatel do 10 pracovních dnůpracovních dnů ode dne, kdy ho plátce o vrácení požádal, a) uvede platební účetplatební účet, z něhož byla částka platební transakceplatební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo b) vrátí částku platební transakceplatební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu. (3) V případě inkasainkasa uvedeného v čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/20122) vrátí poskytovatel částku autorizované platební transakceplatební transakce způsobem podle odstavce 2 i v případě, že nejsou splněny podmínky podle odstavce 1 písm. c) a d). (4) V rámcové smlouvě se plátce a jeho poskytovatel mohou dohodnout, že se ustanovení odstavců 1 až 3 nepoužijí, jestliže a) souhlas s platební transakcíplatební transakcí udělil plátce přímo svému poskytovateli a b) tam, kde to připadá v úvahu, informace o přesné částce platební transakceplatební transakce byla plátci poskytovatelem nebo příjemcem poskytnuta nebo zpřístupněna dohodnutým způsobem nejméně 4 týdny před okamžikem přijetí platebního příkazu. (5) Plátce poskytne poskytovateli na jeho žádost informace a doklady nasvědčující tomu, že jsou splněny podmínky pro vrácení částky platební transakceplatební transakce podle odstavce 1 písm. d). (6) Nevrátí-li poskytovatel částku autorizované platební transakceplatební transakce v souladu s odstavcem 2, sdělí plátci do 10 pracovních dnůpracovních dnů ode dne, kdy ho plátce o vrácení požádal, důvod odmítnutí spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi plátcem a jeho poskytovatelem a o možnosti plátce informovat orgán dohledu. § 177 Zákaz provádění srážek z částky platební transakce (1) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce a jiné osoby, prostřednictvím kterých tito poskytovatelé přímo nebo nepřímo plní své povinnosti při provedení platební transakceplatební transakce (dále jen „zprostředkující poskytovatelé“), jsou povinni převést částku platební transakceplatební transakce v plné výši bez jakýchkoliv srážek. Příjemce a jeho poskytovatel se však mohou dohodnout, že poskytovatel si svou úplatu odečte z převáděné částky před jejím připsáním na platební účetplatební účet příjemce nebo vyplacením; v takovém případě musí být částka platební transakceplatební transakce a úplaty oddělena v informaci podle § 143 odst. 1 písm. c) nebo § 147 odst. 1 písm. c). (2) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 1 je poskytovatel plátce, v případě platební transakceplatební transakce, k níž dává platební příkaz plátce, nebo poskytovatel příjemce, v případě platební transakceplatební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, povinen zajistit, aby příjemce obdržel částku platební transakceplatební transakce v plné výši. Potvrzení o zůstatku peněžních prostředků § 178 (1) Poskytovatel, který uživateli vede platební účetplatební účet, informuje na žádost jiného poskytovatele vydávajícího karetní platební prostředekplatební prostředek pouze o tom, zda zůstatek na platebním účtuplatebním účtu uživatele, včetně případného úvěrového rámce, dosahuje, nebo nedosahuje částky karetní platební transakceplatební transakce prováděné poskytovatelem, který informaci o zůstatku požaduje, jestliže a) ho k tomu uživatel, kterému vede platební účetplatební účet, ve vztahu ke konkrétnímu poskytovateli, který informaci o zůstatku požaduje, výslovně zmocnil, b) platební účetplatební účet, který vede, je v okamžiku žádosti přístupný prostřednictvím internetu a c) poskytovatel, který informaci požaduje, osvědčí při položení dotazu na zůstatek svoji totožnost. (2) Poskytovatel může požádat o informace podle odstavce 1, jestliže a) mu k tomu uživatel dal výslovný souhlas, b) vydal karetní platební prostředekplatební prostředek, kterým uživatel dal platební příkaz k platební transakciplatební transakci odpovídající dotazované částce, a c) na karetním platebním prostředkuplatebním prostředku podle písmene b) nejsou uchovávány elektronické penízeelektronické peníze. (3) Poskytovatel, který obdržel informaci o existenci minimálního zůstatku na platebním účtuplatebním účtu postupem podle odstavce 1, může získanou informaci využít pouze v souvislosti s provedením odpovídající karetní platební transakceplatební transakce. § 179 Poskytovatel, který uživateli vede platební účetplatební účet, sdělí uživateli na jeho žádost a) jméno poskytovatele, který požádal o informaci podle § 178 odst. 1, a b) informaci, kterou podle § 178 odst. 1 sdělil jinému poskytovateli. § 180 Blokace peněžních prostředků (1) V souvislosti s karetní platební transakcíplatební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce a jejíž částka není v době, kdy k ní dává plátce souhlas, známa, může poskytovatel plátce blokovat peněžní prostředkypeněžní prostředky na účtu plátce jen se souhlasem plátce. Souhlas plátce musí být udělen k přesné částce peněžních prostředkůpeněžních prostředků, které mají být blokovány. (2) Poskytovatel plátce zruší blokaci peněžních prostředkůpeněžních prostředků podle odstavce 1, jakmile se dozví částku související karetní platební transakceplatební transakce, nejpozději však ihned po přijetí platebního příkazu k související karetní platební transakciplatební transakci. Díl 5 Náprava neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce Oddíl 1 Náprava neautorizované platební transakce § 181 (1) Byla-li provedena neautorizovaná platební transakceplatební transakce, poskytovatel plátce neprodleně, nejpozději však do konce následujícího pracovního dnepracovního dne poté, co neautorizovanou platební transakciplatební transakci zjistil nebo mu ji plátce oznámil, a) uvede platební účetplatební účet, z něhož byla částka platební transakceplatební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo b) vrátí částku platební transakceplatební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu. (2) Byl-li platební příkaz k neautorizované platební transakciplatební transakci dán nepřímo, má povinnost podle odstavce 1 poskytovatel, který plátci vede platební účetplatební účet. (3) Lhůta podle odstavce 1 nezačne běžet, dokud má poskytovatel plátce důvod se domnívat, že plátce jednal podvodně, jestliže to spolu s odůvodněním písemně oznámí orgánu dohledu. (4) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže ztrátu z neautorizované platební transakceplatební transakce nese plátce. § 182 (1) Plátce nese ztrátu z neautorizovaných platebních transakcíplatebních transakcí a) do částky odpovídající 50 eurům, byla-li tato ztráta způsobena použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředkuplatebního prostředku nebo zneužitím platebního prostředkuplatebního prostředku, nebo b) v plném rozsahu, způsobil-li tuto ztrátu svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností stanovených v § 165. (2) Odstavec 1 písm. a) se nepoužije, jestliže plátce nejednal podvodně a a) ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředkuplatebního prostředku nemohl zjistit před provedením neautorizované platební transakceplatební transakce, nebo b) ztráta, odcizení nebo zneužití platebního prostředkuplatebního prostředku byla způsobena jednáním poskytovatele. (3) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže plátce nejednal podvodně a a) ztráta vznikla poté, co plátce oznámil ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředkuplatebního prostředku, b) poskytovatel nezajistil, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoli oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředkuplatebního prostředku, nebo c) poskytovatel nepožadoval silné ověření uživatelesilné ověření uživatele v případech podle § 223 odst. 1 nebo 6. (4) Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakceplatební transakce s elektronickými penězielektronickými penězi, jejichž povaha poskytovateli neumožňuje zabránit jejich jakémukoli užití. Oddíl 2 Náprava nesprávně provedené platební transakce § 183 (1) Poskytovatel plátce napraví nesprávně provedenou platební transakciplatební transakci vůči plátci, ledaže plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce, doloží, že částka nesprávně provedené platební transakceplatební transakce byla připsána na účet poskytovatele příjemce. V takovém případě napraví nesprávně provedenou platební transakciplatební transakci poskytovatel příjemce vůči příjemci. (2) Byl-li platební příkaz k provedené platební transakciplatební transakci dán nepřímo, považuje se za nesprávně provedenou i platební transakceplatební transakce, která byla provedena v rozporu s platebním příkazem, který plátce předal poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu, i když byla provedena v souladu s přijatým platebním příkazem. Povinnost podle odstavce 1 vůči plátci má v tomto případě poskytovatel, který plátci vede platební účetplatební účet. (3) Odstavec 1 se nepoužije v případě platební transakceplatební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel příjemce nesplnil povinnost předat platební příkaz poskytovateli plátce. Poskytovatel příjemce příjemci na jeho žádost doloží, zda tuto povinnost splnil. § 184 (1) Je-li poskytovatel plátce povinen napravit nesprávně provedenou platební transakciplatební transakci vůči plátci a plátce mu oznámí, že netrvá na provedení platební transakceplatební transakce, poskytovatel plátce neprodleně a) uvede platební účetplatební účet, z něhož byla částka platební transakceplatební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo b) vrátí částku platební transakceplatební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu. (2) Postup uvedený v odstavci 1 se uplatní pouze ve vztahu k částce nesprávně provedené platební transakceplatební transakce, která nebyla na účet poskytovatele příjemce připsána před tím, než plátce svému poskytovateli oznámil, že netrvá na provedení platební transakceplatební transakce, a to za podmínky, že poskytovatel plátce toto připsání doloží plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce. (3) Je-li poskytovatel plátce povinen napravit nesprávně provedenou platební transakciplatební transakci vůči plátci a plátce mu neoznámí, že netrvá na provedení platební transakceplatební transakce, poskytovatel plátce neprodleně zajistí připsání částky nesprávně provedené platební transakceplatební transakce na účet poskytovatele příjemce a a) uvede platební účetplatební účet plátce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel plátce provedl platební transakciplatební transakci správně, nebo b) vrátí nesprávně zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu. (4) Je-li poskytovatel příjemce povinen napravit nesprávně provedenou platební transakciplatební transakci vůči příjemci, poskytovatel příjemce neprodleně a) uvede platební účetplatební účet příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel příjemce provedl platební transakciplatební transakci správně, nebo b) dá částku nesprávně provedené platební transakceplatební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky k dispozici příjemci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu. (5) Požádá-li o to poskytovatel plátce, který porušil povinnost zajistit připsání částky platební transakceplatební transakce na účet poskytovatele příjemce ve stanovené lhůtě, poskytovatel příjemce uvede platební účetplatební účet příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel plátce zajistil připsání částky platební transakceplatební transakce na účet poskytovatele příjemce včas. § 185 Vyhledání platební transakce (1) Byla-li platební transakceplatební transakce, k níž dává platební příkaz plátce, provedena nesprávně, poskytovatel plátce vyvine na žádost plátce úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakceplatební transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje plátce. (2) Byla-li platební transakceplatební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, provedena nesprávně, poskytovatel příjemce vyvine na žádost příjemce úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakceplatební transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje příjemce. § 186 Nesprávný jedinečný identifikátor (1) Platební transakcePlatební transakce je správně provedena co do osoby příjemce, je-li provedena v souladu s jeho jedinečným identifikátoremjedinečným identifikátorem. To platí i tehdy, jestliže jsou v platebním příkazu uvedeny i další údaje o příjemci, než ty, na kterých se poskytovatel a uživatel dohodli. (2) Uvedl-li uživatel nesprávný jedinečný identifikátorjedinečný identifikátor příjemce, vyvine poskytovatel plátce úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat, aby peněžní prostředkypeněžní prostředky z platební transakceplatební transakce byly vráceny plátci. Požádá-li o to plátce písemně, sdělí mu poskytovatel plátce všechny údaje, které má k dispozici a které plátce potřebuje k uplatnění práva na vrácení peněžních prostředkůpeněžních prostředků vůči příjemci u soudu nebo jiného příslušného orgánu. Poskytovatel příjemce při tom poskytne poskytovateli plátce potřebnou součinnost. (3) Plátce a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za jednání podle odstavce 2. Oddíl 3 Společná ustanovení § 187 (1) Tvrdí-li uživatel, že provedenou platební transakciplatební transakci neautorizoval nebo že platební transakceplatební transakce byla provedena nesprávně, doloží poskytovatel tomuto uživateli, že tato platební transakceplatební transakce byla ověřena, správně zaznamenána, zaúčtována a že nebyla ovlivněna technickou poruchou nebo jinou závadou, jinak platí, že je platební transakceplatební transakce neautorizovaná nebo nesprávně provedená. (2) Byl-li k platební transakciplatební transakci dán platební příkaz nepřímo, má povinnost podle odstavce 1 poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu vůči poskytovateli, který uživateli vede platební účetplatební účet, v rozsahu, který se týká služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu, jinak platí, že poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu způsobil neautorizovanou platební transakciplatební transakci nebo nesprávné provedení platební transakceplatební transakce. (3) Právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakceplatební transakce nevylučuje právo na náhradu škody nebo na vrácení bezdůvodného obohacení. Čeho však lze vůči poskytovateli dosáhnout uplatněním práva vyplývajícího z neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakceplatební transakce, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. § 188 Lhůta pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce (1) Plátce může právo na nápravu neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakceplatební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakciplatební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakceplatební transakce odepsána z platebního účtuplatebního účtu plátce nebo kdy byla plátcem jinak dána k dispozici k provedení platební transakceplatební transakce. (2) Příjemce může právo na nápravu nesprávně provedené platební transakceplatební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li nesprávně provedenou platební transakciplatební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakceplatební transakce připsána na platební účetplatební účet příjemce nebo kdy byla příjemci jinak dána k dispozici. (3) Poruší-li poskytovatel povinnost uvedenou v § 142, 143, 146 nebo 147, lhůty pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakceplatební transakce neběží, dokud poskytovatel tuto povinnost nesplní alespoň dodatečně. (4) Neoznámí-li uživatel neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakciplatební transakci včas a namítne-li poskytovatel opožděné oznámení, soud nebo jiný příslušný orgán právo na nápravu neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakceplatební transakce uživateli nepřizná. § 189 Následný postih (1) Poskytovatel, který splnil svoji povinnost napravit nesprávně provedenou platební transakciplatební transakci, má postih proti poskytovateli nebo zprostředkujícímu poskytovateli, který nesprávné provedení platební transakceplatební transakce způsobil. (2) Poskytovatel, který plátci vede platební účetplatební účet a který splnil svoji povinnost napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakciplatební transakci, má postih proti poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu, který neautorizovanou platební transakciplatební transakci nebo nesprávné provedení platební transakceplatební transakce způsobil. (3) Neumožnil-li poskytovatel příjemce nebo příjemce použití silného ověření uživatelesilného ověření uživatele, má proti nim postih poskytovatel plátce, který splnil svoji povinnost napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakciplatební transakci. (4) Poskytovatel příjemce, který na žádost poskytovatele plátce splnil svoji povinnost podle § 184 odst. 5, má postih proti poskytovateli plátce. (5) Uplatní-li poskytovatel, který plátci vede platební účetplatební účet, postih dle odstavce 2, je oprávněn požadovat odpovídající plnění přímo od pojišťovny nebo třetí osoby, se kterou poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu sjednal pojistnou smlouvu nebo srovnatelné zajištění podle § 17 odst. 1. Pojišťovna nebo třetí osoba poskytne příslušné plnění do 30 dnů od doručení písemné žádosti. § 190 Zproštění odpovědnosti Zabránila-li splnění povinnosti stanovené v tomto dílu a v dílu 4 okolnost, která je neobvyklá, nepředvídatelná, nezávislá na vůli povinné strany a jejíž následky nemohla povinná strana odvrátit, neodpovídá povinná strana za nesplnění této povinnosti. Díl 6 Služba informování o platebním účtu § 191 (1) Udělil-li uživatel souhlas se sdělením informací o platebním účtuplatebním účtu, sdělí poskytovatel, který mu vede platební účetplatební účet, informace o platebním účtuplatebním účtu uživatele poskytovateli služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu v rozsahu, v jakém jsou přístupné uživateli prostřednictvím internetu. (2) Poskytovatel, který uživateli vede platební účetplatební účet, nesmí činit neodůvodněné rozdíly mezi žádostmi o informace o platebním účtuplatebním účtu. (3) Poskytovatel, který uživateli vede platební účetplatební účet, může odmítnout sdělit informace o platebním účtuplatebním účtu poskytovateli služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu, a) má-li podezření na neautorizované nebo podvodné použití platebního prostředkuplatebního prostředku, nebo osobních bezpečnostních prvkůosobních bezpečnostních prvků uživatele, b) není-li poskytovatel, který žádá o informace, oprávněn poskytovat službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu, nebo c) neosvědčil-li poskytovatel služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu svoji totožnost v souladu s § 192 písm. c). (4) Poskytovatel, který hodlá odmítnout poskytnutí informací podle odstavce 3, o tomto úmyslu informuje uživatele; není-li to možné, informuje uživatele bez zbytečného odkladu po odmítnutí. (5) Odmítl-li poskytovatel poskytnout informace o platebním účtuplatebním účtu podle odstavce 3, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku. (6) Poskytovatel, který uživateli vede platební účetplatební účet, není povinen postupovat podle odstavců 1 až 5, není-li účet, který uživateli vede, přístupný prostřednictvím internetu. § 192 Poskytovatel služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu a) poskytuje službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu na základě výslovného souhlasu, který mu uživatel udělil, b) zpřístupní osobní bezpečnostní prvkyosobní bezpečnostní prvky uživatele pouze uživateli a tomu, kdo je vydal, c) při každém dotazu na informace o platebním účtuplatebním účtu osvědčí poskytovateli, který uživateli vede platební účetplatební účet, svoji totožnost, d) v souvislosti se službou informování o platebním účtuslužbou informování o platebním účtu získává a zpracovává pouze informace o platebním účtuplatebním účtu, který určil uživatel, e) nepožaduje citlivé údajecitlivé údaje o platbách uživatele a f) v souvislosti se službou informování o platebním účtuslužbou informování o platebním účtu nepožaduje od uživatele, neuchovává a nezpracovává jiné údaje o uživateli, nebo jeho platebním účtuplatebním účtu než údaje potřebné k poskytnutí služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu. HLAVA II PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ § 193 Smlouva o vydání elektronických peněz (1) Vydavatel vydává elektronické penízeelektronické peníze na základě smlouvy o vydání elektronických penězelektronických peněz uzavřené s držitelem. Práva a povinnosti vydavatele a držitele při provádění platebních transakcíplatebních transakcí, které se týkají vydaných elektronických penězelektronických peněz, se řídí ustanoveními upravujícími smlouvu o platebních službách. (2) Vydavatel vydává elektronické penízeelektronické peníze proti přijetí peněžních prostředkůpeněžních prostředků ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vydávaných elektronických penězelektronických peněz. (3) Vydavatel nesmí držiteli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou držitel elektronické penízeelektronické peníze drží. Zpětná výměna elektronických peněz § 194 (1) Zpětnou výměnouZpětnou výměnou se pro účely tohoto zákona rozumí výměna elektronických penězelektronických peněz za bankovky, mince nebo bezhotovostní peněžní prostředkypeněžní prostředky ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vyměňovaných elektronických penězelektronických peněz, provedená vydavatelem na žádost držitele. Držitel může požádat vydavatele o zpětnou výměnuzpětnou výměnu kdykoli. (2) Požádá-li držitel o zpětnou výměnuzpětnou výměnu přede dnem zániku závazku ze smlouvy o vydání elektronických penězelektronických peněz, provede vydavatel zpětnou výměnuzpětnou výměnu v rozsahu, v němž o ni držitel požádá. (3) Požádá-li držitel o zpětnou výměnuzpětnou výměnu v den zániku závazku ze smlouvy o vydání elektronických penězelektronických peněz nebo do 1 roku po tomto dni, provede vydavatel zpětnou výměnuzpětnou výměnu v plném rozsahu. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředkůpeněžních prostředků přijatých institucí elektronických penězelektronických peněz nebo vydavatelem elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakceplatební transakce, které se týkají elektronických penězelektronických peněz, vztahuje se právo na zpětnou výměnuzpětnou výměnu na všechny takto přijaté peněžní prostředkypeněžní prostředky, a to v rozsahu, v němž držitel o zpětnou výměnuzpětnou výměnu požádá. (4) Promlčecí lhůta práva na zpětnou výměnuzpětnou výměnu počne běžet ode dne, kdy závazek ze smlouvy o vydání elektronických penězelektronických peněz zanikl. § 195 (1) Vydavatel informuje držitele určitě a srozumitelně o podmínkách zpětné výměnyzpětné výměny s dostatečným předstihem před tím, než je držitel smlouvou o vydání elektronických penězelektronických peněz vázán. (2) Učinil-li držitel návrh na uzavření smlouvy o vydání elektronických penězelektronických peněz před tím, než byl v souladu s odstavcem 1 informován o podmínkách zpětné výměnyzpětné výměny, může tento návrh odvolat do okamžiku, kdy jej vydavatel přijal. (3) Bylo-li sjednáno právo vydavatele na úplatu za provedení zpětné výměnyzpětné výměny, náleží vydavateli tato úplata pouze tehdy, jestliže a) držitel požádá o zpětnou výměnuzpětnou výměnu přede dnem zániku závazku ze smlouvy o vydání elektronických penězelektronických peněz nebo více než 1 rok po tomto dni nebo jestliže držitel vypoví závazek ze smlouvy o vydání elektronických penězelektronických peněz, která byla uzavřena na dobu určitou, a b) úplata je přiměřená a odpovídá skutečným nákladům vydavatele. § 196 Požaduje-li zpětnou výměnuzpětnou výměnu osoba přijímající elektronické penízeelektronické peníze, která není spotřebitelemspotřebitelem, § 194 odst. 2 a 3 a § 195 odst. 3 se nepoužijí. V takovém případě se podmínky zpětné výměnyzpětné výměny řídí smlouvou mezi vydavatelem a osobou přijímající elektronické penízeelektronické peníze. ČÁST PÁTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH PLATEBNÍCH ÚČTECH HLAVA I POROVNATELNOST SLUŽEB SPOJENÝCH S PLATEBNÍM ÚČTEM § 197 Jednotné označení (1) Poskytovatel ve smlouvě o platebním účtuplatebním účtu, je-li uzavřena v písemné formě, v informacích poskytovaných před uzavřením smlouvy o platebních službách a v písemných obchodních a reklamních informačních sděleních určených spotřebitelůmspotřebitelům použije k pojmenování služeb spojených s platebním účtemslužeb spojených s platebním účtem jednotné označení. (2) Poskytovatel může k pojmenování služeb spojených s platebním účtemslužeb spojených s platebním účtem použít jiné označení pouze tehdy, uvede-li zřetelně i jejich jednotné označení. V předsmluvních informacích o úplatě a v přehledu o úplatě za poskytnuté služby může poskytovatel uvést jiné označení pouze jako doplnění jednotného označení. (3) Služby spojené s platebním účtemSlužby spojené s platebním účtem, na které se vztahuje jednotné označení, jejich jednotné označení a charakteristiku stanoví prováděcí právní předpis tak, aby se jednotné označení vztahovalo na 10 až 20 služeb spojených s platebním účtemslužeb spojených s platebním účtem, které jsou zpoplatněny alespoň jedním poskytovatelem a které jsou v České republice spotřebitelispotřebiteli nejvíce využívány nebo jsou pro spotřebitelespotřebitele spojeny s nejvyššími náklady. § 198 Společná nabídka služeb a zboží Nabízí-li poskytovatel spolu s vedením platebního účtuplatebního účtu zboží nebo službu, která není službou spojenou s platebním účtemslužbou spojenou s platebním účtem, informuje uživatele s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy o platebním účtuplatebním účtu, zda lze uzavřít smlouvu o platebním účtuplatebním účtu i bez nákupu tohoto zboží nebo čerpání této služby a o úplatě za jednotlivé zboží a služby. § 199 Předsmluvní informace o úplatě (1) Poskytovatel poskytne uživateli s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy o platebním účtuplatebním účtu předsmluvní informace o úplatě za služby spojené s platebním účtemslužby spojené s platebním účtem, na které se vztahuje jednotné označení. Ustanovení § 133 odst. 3 se použije obdobně. (2) Předsmluvní informace o úplatě musí být přehledné a vyjádřené v měně, ve které je platební účetplatební účet veden. Strany si mohou dohodnout poskytnutí těchto informací v jiné měně. (3) Poskytovatel poskytne předsmluvní informace o úplatě v samostatném dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU11). (4) Předsmluvní informace o úplatě musí být čitelné bez zvláštních obtíží, a to i při jejich reprodukci v černobílé podobě, a musí obsahovat informaci, že nepředstavují úplné znění smlouvy o platebních službách ani informací poskytovaných před uzavřením smlouvy o platebních službách. Jsou-li služby spojené s platebním účtemslužby spojené s platebním účtem poskytovány jako soubor služeb za souhrnnou úplatu, obsahují předsmluvní informace o úplatě informaci o této souhrnné úplatě, výčet takto poskytovaných služeb a informace o úplatě za služby poskytnuté nad rámec tohoto souboru služeb. (5) Poskytovatel bezplatně zpřístupní předsmluvní informace o úplatě na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách. (6) Poskytovatel bezplatně poskytne předsmluvní informace o úplatě tomu, kdo o ně požádá. § 200 Seznam označení (1) Poskytovatel bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách seznam jednotných označení služeb spojených s platebním účtemslužeb spojených s platebním účtem, na které se povinnost jednotného označení vztahuje, včetně charakteristiky těchto služeb. (2) Vedle jednotných označení může seznam obsahovat i označení a charakteristiky dalších služeb spojených s platebním účtemslužeb spojených s platebním účtem, na které se povinnost jednotného označení nevztahuje. (3) Poskytovatel bezplatně poskytne seznam označení tomu, kdo o něj požádá. § 201 Přehled o úplatě za poskytnuté služby (1) Poskytovatel bezplatně poskytne uživateli vždy do konce února přehled o úplatě za poskytnuté služby spojené s platebním účtemslužby spojené s platebním účtem za předchozí kalendářní rok. Na žádost uživatele poskytovatel bezplatně poskytne tento přehled v listinné podobě. (2) Přehled o úplatě za poskytnuté služby obsahuje alespoň a) jednotkovou úplatu za poskytnutou službu a počet poskytnutí dané služby, b) celkovou úplatu za jednotlivé služby, c) celkovou úplatu za všechny služby, d) úrokovou sazbu spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru poskytnutého ve formě možnosti přečerpání, e) celkovou částku úroků zaplacenou uživatelem za úvěr poskytnutý ve formě možnosti přečerpání, f) úrokovou sazbu, jíž jsou úročeny peněžní prostředkypeněžní prostředky na platebním účtuplatebním účtu, g) celkovou částku úroků připsaných k zůstatku peněžních prostředkůpeněžních prostředků na platebním účtuplatebním účtu a h) údaje o smluvní pokutě a úrocích z prodlení požadovaných poskytovatelem. (3) Přehled o úplatě za poskytnuté služby musí být přehledný a vyjádřený v měně, ve které je platební účetplatební účet veden. Strany si mohou dohodnout poskytování tohoto přehledu v jiné měně. (4) Poskytovatel poskytne přehled o úplatě za poskytnuté služby v dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU12). § 202 Srovnávací stránky (1) Provozovatel srovnávacích stránek zajistí, aby a) se poskytovatelům dostalo rovného zacházení při uveřejnění výsledků srovnání, b) tyto srovnávací stránky umožňovaly bezplatné srovnání všech služeb spojených s platebním účtemslužeb spojených s platebním účtem, na které se vztahuje povinnost jednotného označení, c) tyto srovnávací stránky obsahovaly údaje o jeho osobě, d) tyto srovnávací stránky obsahovaly údaj o tom, že jejich provozování a obsah podléhá dohledu, e) informace uvedené na těchto srovnávacích stránkách byly pravdivé, určité, srozumitelné a aktualizované alespoň vždy ke konci kalendářního čtvrtletí, f) pojmenování služeb spojených s platebním účtemslužeb spojených s platebním účtem na těchto srovnávacích stránkách odpovídalo jednotnému označení stanovenému prováděcím právním předpisem podle § 197 odst. 3, g) srovnání bylo provedeno na základě jasných a objektivních kritérií, která předem na těchto srovnávacích stránkách uveřejní, h) tyto srovnávací stránky obsahovaly informaci o datu poslední aktualizace uveřejněných informací, i) výsledky srovnání úplat obsahovaly informace o úplné nabídce služeb spojených s platebním účtemslužeb spojených s platebním účtem na trhu platebních služeb v České republice nebo alespoň jeho významné části a j) v případě, že výsledky srovnání úplat neobsahují informace o úplné nabídce služeb spojených s platebním účtemslužeb spojených s platebním účtem na trhu platebních služeb v České republice, byla tato skutečnost uvedena na těchto srovnávacích stránkách před uvedením výsledků srovnání. (2) Provozovatel srovnávacích stránek zavede vhodné postupy k přijímání podnětů týkajících se nesprávnosti výsledků srovnání. (3) Před zahájením provozu srovnávacích stránek oznámí provozovatel srovnávacích stránek České obchodní inspekci a České národní bancebance své jméno, den zahájení provozu a adresu těchto srovnávacích stránek. O úmyslu ukončit provozování srovnávacích stránek informuje provozovatel bez zbytečného odkladu Českou obchodní inspekci a Českou národní bankubanku a oznámí jim den předpokládaného ukončení provozu. (4) Česká obchodní inspekce a Česká národní bankabanka uveřejňují údaje, které obdrží podle odstavce 3, na svých internetových stránkách. HLAVA II ZMĚNA PLATEBNÍHO ÚČTU Díl 1 Vnitrostátní změna platebního účtu § 203 Zahájení změny platebního účtu (1) Poskytovatel, který s uživatelem uzavřel smlouvu o platebním účtuplatebním účtu a kterého uživatel požádal o změnu platebního účtuplatebního účtu (dále jen „nový poskytovatel“), umožní tomuto uživateli prostřednictvím formuláře a) určit poskytovatele, který uživateli vede platební účetplatební účet a má provést činnosti uvedené v § 204 (dále jen „dosavadní poskytovatel“), b) určit, které činnosti podle § 204 odst. 1 má dosavadní poskytovatel provést, c) jednotlivě uvést převody peněžních prostředkůpeněžních prostředků, které má nový poskytovatel začít provádět podle § 205 odst. 4, dosavadní poskytovatel přestat provádět podle § 204 odst. 1 písm. b) a o kterých má dosavadní poskytovatel předat informace novému poskytovateli podle § 204 odst. 2, nebo určit, že se tyto činnosti mají týkat všech těchto převodů, d) určit den, k němuž má dosavadní poskytovatel provést činnosti podle § 204 odst. 1, e) určit, zda si přeje obdržet informace podle § 204 odst. 3, f) určit, zda má nový poskytovatel informovat plátce nebo příjemce o změně platebního účtuplatebního účtu podle § 205 odst. 1, a uvést příslušné kontaktní údaje, g) určit den, od něhož má nový poskytovatel začít provádět převody peněžních prostředkůpeněžních prostředků podle § 205 odst. 4, h) určit, zda vypovídá závazek ze smlouvy o platebním účtuplatebním účtu, kterou uzavřel s dosavadním poskytovatelem, a i) určit, zda má dosavadní poskytovatel předat novému poskytovateli informace o pravidelně se opakujících převodech a inkasechinkasech podle § 204 odst. 2. (2) Formulář podle odstavce 1 musí být sepsán v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou. (3) Nový poskytovatel poskytne uživateli na jeho žádost kopii vyplněného formuláře podle odstavce 1. (4) Nový poskytovatel požádá jménem uživatele do 5 pracovních dnůpracovních dnů ode dne, kdy mu uživatel sdělil údaje podle odstavce 1, dosavadního poskytovatele o provedení činností uvedených v § 204. (5) Nový poskytovatel ověří totožnost uživatele před tím, než jeho jménem požádá dosavadního poskytovatele o provedení činností uvedených v § 204; neposkytne-li uživatel na výzvu poskytovatele potřebnou součinnost při ověřeníověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o změnu platebního účtuplatebního účtu nepožádal. § 204 Povinnosti dosavadního poskytovatele (1) Dosavadní poskytovatel ve vztahu k platebnímu účtuplatebnímu účtu, v rozsahu a ke dni, které určí uživatel, nejdříve však osmý pracovní denpracovní den ode dne, kdy ho nový poskytovatel požádal podle § 203 odst. 4, a) přestane provádět převody peněžních prostředkůpeněžních prostředků, je-li uživatel příjemcem (dále jen „příchozí převod“), b) přestane provádět převody peněžních prostředkůpeněžních prostředků, ke kterým dal uživatel trvalý příkaztrvalý příkaz, a inkasainkasa, je-li uživatel plátcem (dále jen „odchozí inkasoinkaso“), a c) převede zůstatek peněžních prostředkůpeněžních prostředků, s nimiž je uživatel oprávněn nakládat, na platební účetplatební účet vedený novým poskytovatelem. (2) Dosavadní poskytovatel předá v rozsahu, který určí uživatel, do 5 pracovních dnůpracovních dnů ode dne, kdy ho nový poskytovatel požádal podle § 203 odst. 4, novému poskytovateli informace o stávajících trvalých příkazechtrvalých příkazech a souhlasech k inkasuinkasu a o pravidelně se opakujících příchozích převodech a odchozích inkasechinkasech provedených během 13 měsíců přede dnem, kdy ho nový poskytovatel požádal podle § 203 odst. 4. Dosavadní poskytovatel předá tyto informace v rozsahu potřebném k řádnému provedení platební transakceplatební transakce. (3) Určí-li to uživatel podle § 203 odst. 1 písm. e), poskytne dosavadní poskytovatel informace podle odstavce 2 také jemu. § 205 Povinnosti nového poskytovatele (1) Nový poskytovatel do 2 pracovních dnůpracovních dnů ode dne, kdy obdržel informace podle § 204 odst. 2 od dosavadního poskytovatele, ve vztahu k platebnímu účtuplatebnímu účtu a v rozsahu, které určí uživatel, a) odešle plátci, který prováděl ve vztahu k platebnímu účtuplatebnímu účtu uživatele vedeném dosavadním poskytovatelem pravidelně se opakující převody peněžních prostředkůpeněžních prostředků, informaci o změně platebního účtuplatebního účtu uživatele spolu s údajem nebo jedinečným identifikátoremjedinečným identifikátorem, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platební transakceplatební transakce ve vztahu k platebnímu účtuplatebnímu účtu uživatele, který vede nový poskytovatel, b) odešle příjemci, který je na základě souhlasu uživatele oprávněn dát platební příkaz k inkasuinkasu, informaci, od kdy bude možné provádět inkasainkasa ve vztahu k platebnímu účtuplatebnímu účtu, který vede nový poskytovatel, a informaci o změně platebního účtuplatebního účtu uživatele spolu s údajem nebo jedinečným identifikátoremjedinečným identifikátorem, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platební transakceplatební transakce ve vztahu k platebnímu účtuplatebnímu účtu uživatele, který vede nový poskytovatel, c) vyzve uživatele, aby doplnil údaje potřebné k informování plátce nebo příjemce podle písmene a) nebo b), jestliže údaje, které má nový poskytovatel k dispozici, nejsou dostatečné, a d) informuje uživatele o jeho právech podle čl. 5 odst. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/20122), bude-li podle odstavce 4 provádět odchozí inkasainkasa v měně euro. (2) Informuje-li nový poskytovatel plátce nebo příjemce podle odstavce 1 písm. a) nebo b), poskytne jim kopii plné moci uživatele. (3) Nepožádá-li uživatel nového poskytovatele o informování plátce nebo příjemce podle odstavce 1 písm. a) nebo b), nový poskytovatel poskytne uživateli na jeho žádost vzory informačních sdělení o změně platebního účtuplatebního účtu určené plátci nebo příjemci. Vzor informačního sdělení obsahuje údaj nebo jedinečný identifikátorjedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platební transakceplatební transakce ve vztahu k platebnímu účtuplatebnímu účtu uživatele, a informaci o tom, odkdy bude možné provádět inkasainkasa a převody peněžních prostředkůpeněžních prostředků ve vztahu k platebnímu účtuplatebnímu účtu uživatele, který vede nový poskytovatel. (4) Nový poskytovatel začne provádět převody peněžních prostředkůpeněžních prostředků, ke kterým dal uživatel souhlas trvalým příkazemtrvalým příkazem, a odchozí inkasainkasa ve vztahu k účtu, v rozsahu a v den, které určí uživatel, nejdříve však třetí pracovní denpracovní den ode dne, kdy obdržel informace podle § 204 odst. 2 od dosavadního poskytovatele. § 206 Úplata spojená se změnou platebního účtu (1) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za služby podle § 203, § 204 odst. 1 nebo § 205 odst. 1 až 3, je-li tato úplata přiměřená a odpovídá skutečným nákladům poskytovatele. (2) Dosavadnímu poskytovateli nenáleží úplata za poskytnutí informací podle § 204 odst. 2 a 3. § 207 Informace o změně platebního účtu (1) Poskytovatel bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách a na trvalém nosiči dat ve svých obchodních prostorách informace o a) postupu při zahájení změny platebního účtuplatebního účtu podle § 203 a povinnostech dosavadního poskytovatele a nového poskytovatele podle § 204 a 205, b) lhůtách stanovených k provedení jednotlivých činností při změně platebního účtuplatebního účtu, c) úplatě podle § 206 odst. 1 a d) způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem. (2) Poskytovatel bezplatně poskytne informace podle odstavce 1 tomu, kdo o ně požádá. (3) Poskytovatel oznámí vždy do konce února České národní bancebance, kolikrát v předchozím kalendářním roce provedl změnu platebního účtuplatebního účtu, a uvede, kdy vystupoval jako nový poskytovatel a kdy jako dosavadní poskytovatel. Poskytovatel ve stejné lhůtě oznámí České národní bancebance počet žádostí o změnu platebního účtuplatebního účtu podaných v předchozím kalendářním roce, které odmítl provést, a důvody odmítnutí. § 208 Společná ustanovení (1) Poskytovatel není povinen provést změnu platebního účtuplatebního účtu, jestliže platební účetplatební účet vedený dosavadním poskytovatelem a platební účetplatební účet vedený novým poskytovatelem jsou vedeny v různé měně. (2) Ustanovení tohoto dílu se nepoužijí na Českou národní bankubanku. Díl 2 Součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu § 209 Povinnosti poskytovatele (1) Poskytovatel, který vede uživateli platební účetplatební účet a kterého uživatel požádal o součinnost při změně platebního účtuplatebního účtu ve vztahu k jinému členskému státujinému členskému státu, v rozsahu a v den, které určí uživatel, a) poskytne uživateli informace o stávajících trvalých příkazechtrvalých příkazech a souhlasech k inkasuinkasu a pravidelně se opakujících příchozích převodech a odchozích inkasechinkasech provedených během 13 měsíců přede dnem, kdy ho uživatel požádal o součinnost při změně platebního účtuplatebního účtu ve vztahu k jinému členskému státujinému členskému státu, a b) převede zůstatek peněžních prostředkůpeněžních prostředků, s nimiž je uživatel oprávněn nakládat, na platební účetplatební účet vedený v jiném členském státějiném členském státě. (2) Nedohodnou-li se strany jinak, poskytovatel provede činnosti podle odstavce 1 nejdříve šestý pracovní denpracovní den ode dne, kdy ho uživatel požádal o součinnost při změně platebního účtuplatebního účtu ve vztahu k jinému členskému státujinému členskému státu. HLAVA III ZÁKLADNÍ PLATEBNÍ ÚČET § 210 Zřízení základního platebního účtu (1) Poskytovatel bez zbytečného odkladu poté, kdy jej spotřebitelspotřebitel, který je osobou oprávněně pobývající v členském státěčlenském státě, vyzve k uzavření smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu a osvědčí splnění zákonem stanovených podmínek, nejpozději však do 10 pracovních dnůpracovních dnů, a) předloží spotřebitelispotřebiteli v podobě návrhu textu smlouvy návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu vedeném v české měně a které umožňují majiteli základního platebního účtuplatebního účtu čerpat služby podle § 212, nebo b) v souladu s odstavcem 3 nebo 5 návrh smluvních podmínek podle písmene a) předložit odmítne. (2) Předloží-li poskytovatel spotřebitelispotřebiteli návrh smluvních podmínek, nesmí poskytovatel tento návrh během 5 pracovních dnůpracovních dnů změnit ani odvolat, ledaže během této doby vyšly najevo okolnosti uvedené v odstavci 3 nebo 5. Sdělí-li spotřebitelspotřebitel poskytovateli do 5 pracovních dnůpracovních dnů ode dne, kdy mu byl návrh smluvních podmínek předložen, že tento návrh přijímá, je poskytovatel povinen bez zbytečného odkladu uzavřít se spotřebitelemspotřebitelem smlouvu o základním platebním účtuplatebním účtu na základě předloženého návrhu smluvních podmínek. Ustanovení § 1787 občanského zákoníku se použije obdobně. (3) Poskytovatel může spotřebitelispotřebiteli odmítnout předložit návrh smluvních podmínek, jestliže a) spotřebitelspotřebitel je majitelem platebního účtuplatebního účtu vedeného v České republice poskytovatelem, který je bankoubankou nebo zahraniční bankoubankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, a prostřednictvím tohoto platebního účtuplatebního účtu je možné čerpat služby uvedené v § 212 odst. 1; to neplatí, jestliže spotřebitelspotřebitel doloží, že jej poskytovatel vyrozuměl o zamýšleném zrušení tohoto platebního účtuplatebního účtu, nebo b) v předchozích 12 měsících s tímto spotřebitelemspotřebitelem vypověděl závazek ze smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu nebo od této smlouvy odstoupil v souladu s § 215 nebo odstoupil pro závažné porušení smlouvy od jiné smlouvy o platebních službách uzavřené s tímto spotřebitelemspotřebitelem. (4) Poskytovatel může k doložení skutečnosti, že spotřebitelspotřebitel není majitelem platebního účtuplatebního účtu podle odstavce 3 písm. a), požadovat čestné prohlášení spotřebitelespotřebitele. (5) Poskytovatel spotřebitelispotřebiteli odmítne předložit návrh smluvních podmínek, jestliže by uzavřením smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu. (6) Odmítne-li poskytovatel předložit návrh smluvních podmínek nebo tento návrh změní nebo odvolá, sdělí bez zbytečného odkladu písemně spotřebitelispotřebiteli důvody odmítnutí, změny nebo odvolání spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi spotřebitelemspotřebitelem a poskytovatelem, informací o možnosti podat stížnost orgánu dohledu a informací o případné možnosti podat stížnost přímo poskytovateli. Poskytovatel nesdělí spotřebitelispotřebiteli důvody odmítnutí, změny nebo odvolání, jestliže by sdělením důvodů porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu. § 211 Vázaná nabídka Poskytovatel nesmí vázat uzavření smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu úplatným čerpáním služby, která není uvedena v § 212 odst. 1. § 212 Poskytované služby (1) Poskytovatel poskytne majiteli základního platebního účtuplatebního účtu alespoň tyto služby: a) zřízení a vedení základního platebního účtuplatebního účtu, b) službu umožňující vložení hotovosti na základní platební účetplatební účet, c) službu umožňující výběr hotovosti ze základního platebního účtuplatebního účtu, d) úhraduúhradu, včetně úhradyúhrady, ke které dal uživatel trvalý příkaztrvalý příkaz, e) odchozí inkasoinkaso, f) převod peněžních prostředkůpeněžních prostředků, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím debetní platební karty, a g) vydání a správu debetní platební karty a možnost ovládat základní platební účetplatební účet prostřednictvím internetu. (2) Poskytovatel poskytne služby podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, jakým je poskytuje uživatelům, kterým vede jiný platební účetplatební účet než základní platební účetplatební účet. § 213 Úplata Za služby uvedené v § 212 odst. 1 náleží poskytovateli nejvýše úplata odpovídající obvyklé ceně podle zákona o oceňování majetku. § 214 Smluvní pokuta K ujednání o smluvní pokutě pro porušení povinností ze smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu, s výjimkou smluvní pokuty sjednané v souvislosti s překročením a možností přečerpání, se nepřihlíží. § 215 Zrušení základního platebního účtu (1) Poskytovatel může vypovědět závazek ze smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu pouze tehdy, jestliže majitel základního platebního účtuplatebního účtu a) neprovede prostřednictvím tohoto platebního účtuplatebního účtu žádnou platební transakciplatební transakci po dobu delší než 24 měsíců, b) není osobou oprávněně pobývající v členském státěčlenském státě, c) je majitelem jiného platebního účtuplatebního účtu vedeného v České republice bankoubankou nebo zahraniční bankoubankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, jehož prostřednictvím je možné čerpat služby uvedené v § 212 odst. 1, d) odmítne návrh na změnu závazku ze smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu, aniž pro to má spravedlivý důvod, nebo e) poruší podstatným způsobem smlouvu o základním platebním účtuplatebním účtu. (2) Poskytovatel může vypovědět závazek ze smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu také tehdy, přestane-li splňovat podmínky podle § 217. (3) Poskytovatel může odstoupit od smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu pouze tehdy, jestliže majitel základního platebního účtuplatebního účtu a) použije základní platební účetplatební účet v rozporu se zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů trestné činnosti a financování terorismu nebo v rozporu s jiným právním předpisem, b) dosáhne založení základního platebního účtuplatebního účtu úmyslným poskytnutím nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů. (4) Poskytovatel může od smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu odstoupit také tehdy, jestliže by trvání závazku ze smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu bylo v rozporu s jiným právním předpisem. (5) Závazek ze smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu lze vypovědět z důvodu podle odstavce 1 nebo od smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu odstoupit z důvodu podle odstavce 3 písm. b) nejdéle do 3 měsíců ode dne, kdy se o něm poskytovatel dozvěděl. (6) Poskytovatel společně s výpovědí závazku ze smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu nebo s oznámením o odstoupení od smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu sdělí písemně majiteli základního platebního účtuplatebního účtu důvod výpovědi nebo odstoupení spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi majitelem základního platebního účtuplatebního účtu a jeho poskytovatelem, informací o možnosti majitele podat stížnost orgánu dohledu a informací o případné možnosti podat stížnost přímo poskytovateli. Poskytovatel nesdělí majiteli základního platebního účtuplatebního účtu důvod výpovědi nebo odstoupení, jestliže by sdělením důvodu porušil jiný právní předpis. § 216 Informace o základním platebním účtu (1) Poskytovatel bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách informace o a) postupu při zřízení základního platebního účtuplatebního účtu, b) možnosti uzavřít smlouvu o základním platebním účtuplatebním účtu bez úplatného čerpání dodatečných služeb v souladu s § 211, c) základním platebním účtuplatebním účtu, který nabízí, d) úplatě podle § 213 a e) způsobu mimosoudního řešení sporů mezi majitelem základního platebního účtuplatebního účtu a jeho poskytovatelem. (2) Poskytovatel bezplatně poskytne informace podle odstavce 1 tomu, kdo o ně požádá, a srozumitelně mu vysvětlí povahu nabízeného základního platebního účtuplatebního účtu a postup při jeho zřízení. (3) Poskytovatel oznámí vždy do konce února České národní bancebance počet smluv o základním platebním účtuplatebním účtu uzavřených v předchozím kalendářním roce. Poskytovatel ve stejné lhůtě oznámí České národní bancebance, kolikrát za předchozí kalendářní rok odmítl předložit nebo odvolal návrh smluvních podmínek v souladu s § 210 odst. 2, 3 nebo 5 a důvody těchto odmítnutí nebo odvolání. § 217 Společné ustanovení Ustanovení této hlavy se použijí na poskytovatele, který je bankoubankou nebo zahraniční bankoubankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky a vede platební účtyplatební účty spotřebitelůmspotřebitelům. HLAVA IV SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 218 Má-li poskytovatel vůči uživateli po zániku závazku ze smlouvy o platebním účtuplatebním účtu pohledávku, informuje bez zbytečného odkladu po zániku závazku ze smlouvy o platebním účtuplatebním účtu o této skutečnosti uživatele. § 219 Poskytovatel nesmí při uzavírání smlouvy o platebním účtuplatebním účtu diskriminovat uživatele, který je osobou oprávněně pobývající v členském státěčlenském státě, a to ani z důvodu jeho státního občanství nebo místa pobytu. § 220 Ustanovení této části se použijí na platební účetplatební účet, jehož majitelem je spotřebitelspotřebitel a ze kterého lze alespoň vybrat hotovost, převést peněžní prostředkypeněžní prostředky, včetně provedení úhradyúhrady, ve prospěch třetích osob, a na který lze připsat peněžní prostředkypeněžní prostředky, včetně připsání částky příchozího převodu, od třetích osob. ČÁST ŠESTÁ BEZPEČNOST V OBLASTI PLATEBNÍHO STYKU § 221 Hlášení bezpečnostních a provozních incidentů (1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby oznámí orgánu dohledu domovského členského státudomovského členského státu závažný bezpečnostní nebo provozní incident v oblasti platebního styku bez zbytečného odkladu po jeho zjištění. (2) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje uživatele o výskytu závažného bezpečnostního nebo provozního incidentu v oblasti platebního styku, může-li v jeho důsledku vzniknout újma na jmění uživatele. Zároveň informuje uživatele, jakým způsobem může zakročit k odvrácení újmy. (3) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje uživatele, pominou-li důvody pro opatření podle odstavce 2. (4) Česká národní bankabanka informuje Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou centrální bankubanku o oznámení, které obdržela podle odstavce 1. (5) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty, další technické náležitosti a způsob předání stanoví prováděcí právní předpis. § 222 Hlášení bezpečnostních a provozních rizik a podvodných jednání (1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje a) orgán dohledu domovského členského státudomovského členského státu o bezpečnostních a provozních rizicích, kterým je v souvislosti s poskytováním platebních služeb vystavena, a o opatřeních ke zmírnění těchto rizik, včetně kontrolních mechanismů zavedených v návaznosti na tato rizika, a b) Českou národní bankubanku o podvodných jednáních, která v oblasti platebního styku zaznamenala při poskytování platebních služeb v České republice. (2) Česká národní bankabanka informuje Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou centrální bankubanku v souhrnné podobě o podvodných jednáních v oblasti platebního styku, o kterých ji osoby oprávněné poskytovat platební služby v souladu s odstavcem 1 informovaly. (3) Rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací České národní bancebance podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis. Silné ověření uživatele § 223 (1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby použije silné ověření uživatelesilné ověření uživatele, jestliže plátce a) přistupuje ke svému platebnímu účtuplatebnímu účtu prostřednictvím internetu, b) dává platební příkaz k elektronické platební transakciplatební transakci, c) provádí jiný úkon, který je spojen s rizikem podvodného jednání v oblasti platebního styku, zneužitím platebního prostředkuplatebního prostředku nebo informací o platebním účtuplatebním účtu, nebo d) požaduje informace o platebním účtuplatebním účtu prostřednictvím poskytovatele služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu. (2) Dává-li uživatel platební příkaz prostřednictvím internetu nebo prostřednictvím elektronického zařízení, které lze použít k dálkové komunikaci, nebo dává-li platební příkaz nepřímo, osoba oprávněná poskytovat platební služby použije silné ověření uživatelesilné ověření uživatele, které zahrnuje jednorázové prvky propojující platební transakciplatební transakci s přesnou částkou a určitým příjemcem. (3) Silným ověřením uživateleSilným ověřením uživatele se pro účely tohoto zákona rozumí ověřeníověření, které je založeno na použití alespoň 2 z těchto prvků: a) údaje, který je znám pouze uživateli, b) věci, kterou má uživatel ve své moci, c) biometrických údajů uživatele. (4) Prvky podle odstavce 3 musí být vzájemně nezávislé a prolomení jednoho prvku nesmí ovlivnit spolehlivost prvků ostatních. Postup ověřeníověření musí zabránit zneužití prvků, které jsou k ověřeníověření používány. (5) Způsob silného ověření uživatelesilného ověření uživatele podle odstavců 1 a 2 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/236613). (6) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí v případech, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/236613). § 224 Osoba oprávněná poskytovat platební služby, která vede uživateli platební účetplatební účet, umožní tomu, kdo je oprávněn poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu nebo službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu, spoléhat na postupy, které v souladu s § 223 odst. 1 až 3 zavedla. § 225 Vztah k přímo použitelnému předpisu Evropské unie Osoba oprávněná poskytovat platební služby při poskytování platebních služeb komunikuje s uživateli a osobami oprávněnými poskytovat platební služby podle požadavků upravených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 a upravují se společné a bezpečné otevřené standardy komunikace8). ČÁST SEDMÁ PŘESTUPKY § 226 Přestupky platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (1) Platební instituce se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 13 odst. 1 nevydá peněžní prostředkypeněžní prostředky uživatelům, b) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 16, c) nemá uzavřenu pojistnou smlouvu nebo zajištěno srovnatelné zajištění v souladu s § 17, d) neuplatňuje řídicí a kontrolní systém v souladu s § 20, e) poskytuje platební služby prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce v rozporu s § 25 odst. 1, f) svěří výkon významné provozní činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb jiné osobě v rozporu s § 29 odst. 2, nebo g) nesplní oznamovací povinnost podle § 11 odst. 1, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1, § 34 odst. 1, § 37 nebo § 38 odst. 1. (2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že a) neuplatňuje systém řízení bezpečnostních a provozních rizik podle § 59 odst. 1 písm. d), b) neoznámí změnu údajů podle § 61 odst. 1, c) v rozporu s § 63 odst. 1 nevydá peněžní prostředkypeněžní prostředky uživatelům, d) v rozporu s § 65 odst. 1 větou druhou nedodrží některý z požadavků týkajících se kapitálu podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr, e) v rozporu s § 65 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředkypeněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, nebo f) neuplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle § 65a odst. 1. (3) Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že a) nenakládá s peněžními prostředkypeněžními prostředky v souladu s § 22, b) nesplní informační povinnost podle § 30, nebo c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 31. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f), b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo g), odstavce 2 písm. a), b), d) nebo e) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c), c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo f), nebo d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. a). § 227 Přestupky správce informací o platebním účtu (1) Správce informací o platebním účtuplatebním účtu se dopustí přestupku tím, že a) nemá uzavřenu pojistnou smlouvu nebo zajištěno srovnatelné zajištění v souladu s § 46 odst. 1, b) neuplatňuje řídicí a kontrolní systém v souladu s § 48, c) nesplní informační povinnost podle § 30, d) neuchovává dokumenty a záznamy podle § 31, nebo e) nesplní oznamovací povinnost podle § 44 odst. 1, § 52 odst. 1, § 54 nebo § 55 odst. 1. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e), nebo b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b). § 228 Přestupky instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (1) Instituce elektronických penězelektronických peněz se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 72 odst. 1 nevydá peněžní prostředkypeněžní prostředky držitelům nebo uživatelům, b) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 74, c) nemá uzavřenu pojistnou smlouvu nebo zajištěno srovnatelné zajištění v souladu s § 75, d) neuplatňuje řídicí a kontrolní systém v souladu s § 78, e) v rozporu s § 84 odst. 1 vydává elektronické penízeelektronické peníze prostřednictvím jiné osoby, která při vydávání elektronických penězelektronických peněz jedná jejím jménem, f) poskytuje platební služby prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce v rozporu s § 84 odst. 2, g) svěří výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických penězelektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě v rozporu s § 88 odst. 2, nebo h) nesplní oznamovací povinnost podle § 70 odst. 1, § 87 odst. 1, § 88 odst. 1, § 93 odst. 1, § 95 nebo § 96 odst. 1. (2) Vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že a) neuplatňuje systém řízení bezpečnostních a provozních rizik podle § 100 odst. 1 písm. d), b) neoznámí změnu údajů podle § 102 odst. 1, c) v rozporu s § 104 odst. 1 nevydá peněžní prostředkypeněžní prostředky držitelům nebo uživatelům, d) v rozporu s § 106 odst. 1 větou druhou nedodrží některý z požadavků týkajících se kapitálu podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr, e) v rozporu s § 106 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředkypeněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce, f) v rozporu s § 106 odst. 3 vydává elektronické penízeelektronické peníze prostřednictvím jiné osoby, která při vydávání elektronických penězelektronických peněz jedná jeho jménem, nebo g) neuplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle § 106a odst. 1. (3) Instituce elektronických penězelektronických peněz nebo vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že a) nenakládá s peněžními prostředkypeněžními prostředky v souladu s § 80, b) nesplní informační povinnost podle § 89, nebo c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 90. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. g), b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo h), odstavce 2 písm. a), b), d) nebo e), nebo odstavce 3 písm. b) nebo c), c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e) nebo g) nebo odstavce 2 písm. f), nebo d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. a). § 229 Přestupky provozovatele a účastníka platebního systému (1) Provozovatel nebo účastník platebního systémuplatebního systému se dopustí přestupku tím, že váže přístup právnických osob oprávněných poskytovat platební služby na splnění některého z požadavků uvedených v § 107 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo uloží poskytovateli anebo účastníkovi jiného platebního systémuplatebního systému, než je platební systémplatební systém, který sám provozuje nebo kterého se účastní, některý z požadavků uvedených v § 107 odst. 2 písm. a), b) nebo c). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč. § 230 Přestupky provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování (1) Provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 114 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez souhlasu České národní bankybanky, b) neoznámí změnu údajů podle § 119 odst. 3, nebo c) nesplní informační povinnost podle § 122 odst. 1 nebo 4. (2) Provozovatel platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že a) provozuje platební systémplatební systém s neodvolatelností zúčtování v rozporu s § 117 odst. 2, b) nesplní oznamovací povinnost podle § 121, nebo c) nesplní informační povinnost podle § 122 odst. 3. (3) Účastník platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí přestupku tím, že a) neuzavře smlouvu o předávání platebních příkazů prostřednictvím systému s neodvolatelností zúčtování v souladu s § 109 odst. 1, b) nesdělí důvody odmítnutí uzavření smlouvy podle § 109 odst. 2, nebo c) poruší informační povinnost podle § 122 odst. 2 nebo § 123. (4) Účastník zahraničního platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice, se dopustí přestupku tím, že poruší informační povinnost podle § 124. (5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 2 písm. b) nebo c), odstavce 3 písm. b) nebo c), nebo odstavce 4, b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a), nebo c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a). § 231 Přestupky poskytovatele (1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že a) nesplní informační povinnosti podle § 132, 133, 140, 141, 144, § 149, 150, 151, § 152 odst. 2, § 159 odst. 2, § 198, 199, 200, 201, 207, § 210 odst. 6, § 215 odst. 6, § 216 nebo 218, b) poruší povinnosti týkající se změny závazku z rámcové smlouvy podle § 152 odst. 1 nebo 5, c) blokuje platební prostředkyplatební prostředky v rozporu s § 164, d) nedodrží lhůty pro provádění platebních transakcíplatebních transakcí podle § 169 až 173, e) v rozporu s § 175 odst. 2 nedá peněžní prostředkypeněžní prostředky k dispozici příjemci, f) nepoužije jednotné označení podle § 197 odst. 1, g) poruší povinnosti týkající se změny platebního účtuplatebního účtu podle § 203, 204 nebo 205, h) požaduje úplatu za změnu platebního účtuplatebního účtu v rozporu s § 206, i) neposkytne součinnost při změně platebního účtuplatebního účtu podle § 209, j) poruší povinnost předložit spotřebitelispotřebiteli návrh smluvních podmínek nebo uzavřít se spotřebitelemspotřebitelem smlouvu o základním platebním účtuplatebním účtu podle § 210 odst. 1 nebo 2, k) v rozporu s § 211 váže uzavření smlouvy o základním platebním účtuplatebním účtu úplatným čerpáním služby, která není uvedena v § 212 odst. 1, l) požaduje úplatu za služby poskytované v rámci základního platebního účtuplatebního účtu v rozporu s § 213, m) požaduje smluvní pokutu v rozporu s § 214, n) v rozporu s § 219 diskriminuje uživatele při uzavírání smlouvy o platebním účtuplatebním účtu, o) neposkytne uživateli v rozporu s § 258 odpověď na jeho stížnost nebo reklamaci, p) poruší povinnost nebo zákaz týkající se služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu podle § 161 nebo 162, q) poruší povinnost nebo zákaz týkající se potvrzení o zůstatku peněžních prostředkůpeněžních prostředků podle § 178 nebo 179, nebo r) poruší povinnost nebo zákaz týkající se služby informování o platebním účtuslužby informování o platebním účtu podle § 191 nebo 192. (2) Poskytovatel plátce se dopustí přestupku tím, že porušuje informační povinnosti podle § 142 odst. 1, § 145 nebo 146. (3) Poskytovatel příjemce se dopustí přestupku tím, že porušuje informační povinnosti podle § 143 odst. 1 nebo § 147. (4) Poskytovatel, který vydává platební prostředekplatební prostředek, se dopustí přestupku tím, že porušuje povinnosti podle § 166 odst. 1. (5) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce nebo osoba, kterou tito poskytovatelé použili ke splnění svých povinností při provedení platební transakceplatební transakce, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 177 odst. 1 provádí srážky z částky platební transakceplatební transakce. (6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. o), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), f) nebo i), odstavce 2 nebo 3, c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), g), h), j) až n) nebo p) až r), nebo d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e), odstavce 4 nebo 5. § 232 Přestupky vydavatele (1) Vydavatel se dopustí přestupku tím, že a) vydává elektronické penízeelektronické peníze v rozporu s § 193 odst. 2, b) poskytne držiteli úroky nebo jiné výhody v rozporu s § 193 odst. 3, c) neprovede zpětnou výměnuzpětnou výměnu podle § 194 odst. 2 nebo 3, nebo d) poruší informační povinnost podle § 195 odst. 1. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 233 Přestupky osoby oprávněné poskytovat platební služby (1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby se dopustí přestupku tím, že a) nesplní oznamovací povinnost podle § 221 odst. 1, b) poruší informační povinnost podle § 221 odst. 2 nebo 3 nebo § 222 odst. 1, nebo c) nekomunikuje s uživateli nebo osobami oprávněnými poskytovat platební služby podle § 225. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 233a Přestupky poskytovatele služby dynamické směny měn (1) Poskytovatel služby dynamické směny měn se dopustí přestupku tím, že a) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 31, b) neoznámí změnu údajů podle § 254f odst. 1, c) neuplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle § 254h odst. 1, nebo d) nesplní informační povinnost podle § 254h odst. 3. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. Další přestupky § 234 (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické penízeelektronické peníze, aniž je k tomu oprávněn, b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o povolení podle tohoto zákona, c) nesplní oznamovací povinnost podle § 18 nebo 76, d) neposkytne České národní bancebance požadované informace nebo vysvětlení podle § 237 odst. 3, nebo e) poskytuje službu směny měn, která je před zahájením platební transakceplatební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, aniž je k tomu oprávněn. (2) Osoba podléhající dohledu České národní bankybanky se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne České národní bancebance při výkonu dohledu potřebné informace nebo požadovaná vysvětlení podle § 237 odst. 3, b) neprovede ve stanovené lhůtě některé z opatření k nápravě podle § 242 odst. 1, nebo c) nesplní informační povinnost podle § 242 odst. 2. (3) Provozovatel srovnávacích stránek se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí splnění požadavků kladených na srovnávací stránky podle § 202 odst. 1, b) nezavede postupy k přijímání podnětů podle § 202 odst. 2, nebo c) nesplní oznamovací povinnost podle § 202 odst. 3. (4) Příjemce se dopustí přestupku tím, že požaduje úplatu za použití platebního prostředkuplatebního prostředku v rozporu s § 254 odst. 2 písm. a). (5) BankaBanka, zahraniční bankabanka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 255 odst. 1 nebo 3 neuzavře smlouvu o platebním účtuplatebním účtu, vypoví závazek ze smlouvy o platebním účtuplatebním účtu nebo od této smlouvy odstoupí, nebo b) nesplní oznamovací povinnost podle § 255 odst. 2. (6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4, c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 5 písm. b), d) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo e), odstavce 2 písm. a) nebo b) nebo odstavce 5 písm. a), nebo e) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a). § 235 (1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nebo 2, čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 1, 2, 3, 6, 7 nebo 8 nebo čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012, b) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 2 věty druhé, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 9, čl. 10 odst. 1 nebo 5, čl. 11 nebo čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751, c) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nebo čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751, d) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230, e) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230, nebo f) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230. (2) Provozovatel platebního systémuplatebního systému malých plateb se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 4 odst. 2 věty první nebo druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012. (3) Účastník platebního systémuplatebního systému malých plateb, který nemá provozovatele, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 4 odst. 2 věty první nebo druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012. (4) Provozovatel schématu platebních karet se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 6, čl. 7 odst. 1, 3, 4 nebo 5, čl. 8 odst. 1, 3, 4 nebo 5, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 10 odst. 1 nebo čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751. (5) Zpracovatel se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nebo 5 nebo čl. 8 odst. 6 věty první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751. (6) Příjemce se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 6 věty druhé nebo čl. 10 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751. (7) Přestupku se dopustí ten, kdo nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle a) čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012, nebo b) čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230. (8) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 nebo odstavce 7 písm. a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo e), odstavce 2 nebo 3, c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo f), odstavce 4 nebo 5 nebo odstavce 7 písm. b), nebo d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d). § 236 Společná ustanovení (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle 1. § 234 odst. 4, § 235 odst. 6 a § 235 odst. 7 písm. a), 2. § 234 odst. 3, s výjimkou přestupků spáchaných osobami uvedenými v § 5, a 3. § 235 odst. 7 písm. b), s výjimkou přestupků spáchaných osobami uvedenými v § 5 nebo poskytovatelem služby dynamické směny měn, b) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o přestupky podle § 235 odst. 4 a 5, c) Ministerstvo financí, jde-li o přestupek podle § 231 odst. 1 písm. l), d) Česká národní bankabanka, jde-li o ostatní přestupky. (2) Na řízení o přestupku vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a na jeho postup při výkonu dozoru se zákon o ochraně hospodářské soutěže použije přiměřeně. (3) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o správním trestu na svých internetových stránkách. (4) Česká národní bankabanka uveřejní rozhodnutí podle odstavce 3 bez uvedení identifikačních údajů o osobě uznané vinnou přestupkem, jestliže by uveřejnění a) ohrozilo stabilitu finančního trhu, b) ohrozilo probíhající trestní řízenítrestní řízení, nebo c) způsobilo osobě uznané vinnou přestupkem nepřiměřenou újmu. (5) Rozhodnutí podle odstavce 3 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údajeOsobní údaje osoby uznané vinnou přestupkem se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu osobních údajůosobních údajů9) a zákonem upravujícím zpracování osobních údajů. ČÁST OSMÁ DOHLED A KONTROLA § 237 (1) Česká národní bankabanka vykonává dohled nad dodržováním povinností a) platební instituce, správce informací o platebním účtuplatebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických penězelektronických peněz, vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu a poskytovatele služby dynamické směny měn stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona, b) provozovatele platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v České republice a účastníka platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, c) poskytovatele a vydavatele stanovených tímto zákonem, s výjimkou povinnosti podle § 213, nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiných členských státůjiných členských států, jimiž se řídí závazek ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických penězelektronických peněz, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii2), přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhradyúhrady a inkasainkasa v eurech2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím mezibankovní poplatky za karetní platební transakceplatební transakce2), a d) osoby oprávněné poskytovat platební služby stanovených tímto zákonem. (2) Dohled nad dodržováním povinností podle odstavce 1 písm. c) a d) vykonává Česká národní bankabanka tehdy, jestliže se týkají činnosti, kterou poskytovatel nebo vydavatel se sídlem v a) České republice vykonává v České republice, b) zahraničí vykonává v České republice prostřednictvím pobočky nebo v rámci jiné trvalé přítomnosti, nebo c) České republice vykonává v jiném členském státějiném členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo jinak než v rámci jiné trvalé přítomnosti. (3) Osoby podléhající dohledu České národní bankybanky jsou povinny poskytnout České národní bancebance při výkonu dohledu požadované informace a potřebná vysvětlení; to platí obdobně pro provozovatele platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v jiném členském státějiném členském státě při posuzování plnění podmínek výkonu jeho činnosti. Česká národní bankabanka je oprávněna požadovat od každého informace a vysvětlení potřebná k objasnění skutečností nasvědčujících neoprávněnému poskytování platebních služeb nebo neoprávněnému vydávání elektronických penězelektronických peněz a každý je povinen tyto informace a vysvětlení poskytnout; ustanovení správního řádu upravující předvolání, předvedení a výslech svědka se použijí obdobně. (4) Ministerstvo financí vykonává cenovou kontrolu dodržování povinnosti poskytovatele stanovené v § 213 postupem podle zákona o cenách. (5) Dozor nad dodržováním povinností provozovatelů srovnávacích stránek, s výjimkou osob podle § 5, provádí Česká obchodní inspekce. § 238 (1) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přeshraniční platby v Evropské unii2) je a) Česká obchodní inspekce pro účel zajištění dodržování povinností osob poskytujících služby směny měn v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230, s výjimkou povinností osob uvedených v § 5 a poskytovatelů služby dynamické směny měn, b) Česká národní bankabanka pro účel zajištění dodržování povinností ostatních osob. (2) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky pro úhradyúhrady a inkasainkasa v eurech2) je pro účel zajištění dodržování povinností plátce a příjemce Česká obchodní inspekce a pro účel zajištění dodržování povinností ostatních osob Česká národní bankabanka. (3) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakceplatební transakce je pro účel zajištění dodržování povinností a) poskytovatele Česká národní bankabanka, b) příjemce Česká obchodní inspekce, c) provozovatele schématu platebních karet a zpracovatele, kteří mají sídlo v České republice, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. § 239 (1) Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu dohledu. (2) Česká národní bankabanka spolupracuje s orgány jiných členských státůjiných členských států vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické penízeelektronické peníze, s Evropským orgánem pro bankovnictví, centrálními bankamibankami jiných členských státůjiných členských států, popřípadě s Evropskou centrální bankoubankou. Česká národní bankabanka zejména informuje orgán dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu a orgány dohledu ostatních dotčených členských státůčlenských států o opatřeních, která přijala na základě informací od tohoto orgánu o porušování právních předpisů osobou podléhající dohledu České národní bankybanky. (3) Česká národní bankabanka předává orgánům jiných členských státůjiných členských států vykonávajícím dohled nad zahraničními platebními institucemi, zahraničními správci informací o platebním účtuplatebním účtu nebo zahraničními institucemi elektronických penězelektronických peněz všechny podstatné informace, zejména informace o tom, že osoby podléhající dohledu těchto orgánů porušily povinnost týkající se výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona. (4) Poskytne-li orgán dohledu jiného členského státujiného členského státu České národní bancebance informaci za podmínky, že informace nesmí být dále poskytnuta bez jeho předchozího souhlasu, může Česká národní bankabanka tuto informaci předat jinému orgánu dohledu výhradně pro účely, k nimž byla informace poskytnuta. Jiným orgánům nebo osobám předá Česká národní bankabanka poskytnutou informaci pouze s výslovným souhlasem orgánu dohledu, který informaci poskytl, a výhradně za účelem stanoveným tímto orgánem. (5) Česká národní bankabanka může odmítnout žádost o spolupráci nebo předání informací, jestliže a) by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice, nebo b) se žádost týká téže věci a téže osoby, ohledně nichž bylo v České republice zahájeno soudní řízení nebo o nichž bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem. (6) Při odmítnutí žádosti podle odstavce 5 informuje Česká národní bankabanka žádající orgán o důvodech odmítnutí. § 240 Probíhá-li mezi Českou národní bankoubankou a orgánem dohledu jiného členského státujiného členského státu proces urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví)7) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“), který se týká výkonu činnosti platební instituce nebo zahraniční platební instituce v hostitelském členském státěhostitelském členském státě nebo spolupráce mezi těmito orgány v oblasti dohledu, nevydá Česká národní bankabanka ve věci, které se urovnání sporu týká, do doby urovnání sporu rozhodnutí. § 241 Kontrola na místě (1) Česká národní bankabanka může vykonat kontrolu na místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího pověřeného zástupcepověřeného zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona. (2) Česká národní bankabanka může v jiném členském státějiném členském státě provést kontrolu na místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího pověřeného zástupcepověřeného zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí orgánu dohledu tohoto jiného členského státujiného členského státu. Na žádost České národní bankybanky může tuto kontrolu na místě provést rovněž tento orgán dohledu jiného členského státujiného členského státu. (3) Orgán dohledu jiného členského státujiného členského státu může v České republice provést kontrolu na místě u osoby podléhající jeho dohledu, u jejího pověřeného zástupcepověřeného zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí České národní bancebance. Na žádost orgánu dohledu jiného členského státujiného členského státu může tuto kontrolu na místě provést Česká národní bankabanka. (4) U toho, kdo je důvodně podezřelý, že neoprávněně poskytuje platební služby nebo neoprávněně vydává elektronické penízeelektronické peníze, může Česká národní bankabanka provést kontrolu na místě v rozsahu, který je nezbytný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se činnosti, která toto podezření zakládá. § 242 Opatření k nápravě (1) Poruší-li osoba podléhající dohledu České národní bankybanky povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je tato osoba oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, může Česká národní bankabanka podle závažnosti a následků zjištěného nedostatku uložit této osobě, aby a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, b) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu, c) nechala na své náklady provést mimořádný audit, d) vyměnila auditora, e) vyměnila svoji vedoucí osobu, f) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce, g) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pobočky v hostitelském členském státěhostitelském členském státě, h) omezila výkon některých provozních činností vztahujících se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo i) nakládala s peněžními prostředkypeněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické penízeelektronické peníze, pouze stanoveným způsobem. (2) Osoba podléhající dohledu České národní bankybanky, které Česká národní bankabanka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní bankubanku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy. § 243 Opatření k nápravě uložené zahraniční osobě při poskytování platebních služeb v České republice (1) Ohrožuje-li zahraniční platební instituce, zahraniční správce informací o platebním účtuplatebním účtu nebo zahraniční instituce elektronických penězelektronických peněz, kteří mají sídlo v jiném členském státějiném členském státě a poskytují platební služby v České republice prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce nebo pobočky, závažným způsobem zájmy uživatelů v České republice a toto ohrožení není možné odvrátit postupem podle § 239 odst. 3, může Česká národní bankabanka uložit této osobě vzhledem k činnostem vykonávaným v České republice prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce, aby a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, b) tyto platební služby nebo některé z nich nevykonávala, dokud nezjedná nápravu, c) tyto platební služby nevykonávala prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce, d) omezila výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo e) nakládala s peněžními prostředkypeněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakceplatební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické penízeelektronické peníze, pouze stanoveným způsobem. (2) Má-li Česká národní bankabanka v úmyslu uložit opatření podle odstavce 1, informuje o tom orgán dohledu domovského členského státudomovského členského státu, orgány dohledu ostatních dotčených členských státůčlenských států, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou komisi; není-li to možné, informuje Česká národní bankabanka uvedené orgány bez zbytečného odkladu po uložení tohoto opatření. Česká národní bankabanka zároveň sdělí uvedeným orgánům důvody pro uložení opatření podle odstavce 1. (3) Opatření uložené podle odstavce 1 musí být přiměřené povaze ohrožení, nesmí znevýhodňovat uživatele v jiných členských státechjiných členských státech a musí směřovat k ochraně zájmů uživatelů v České republice. (4) Česká národní bankabanka opatření podle odstavce 1 zruší, pominou-li podmínky pro jeho uložení. (5) Zahraniční platební instituce, zahraniční správce informací o platebním účtuplatebním účtu nebo zahraniční instituce elektronických penězelektronických peněz, kteří mají sídlo v jiném členském státějiném členském státě a kterým Česká národní bankabanka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informují Českou národní bankubanku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy. § 244 Odnětí povolení (1) Česká národní bankabanka odejme povolení udělené podle tohoto zákona, jestliže a) o to osoba, jíž bylo povolení uděleno, požádá, nebo b) osoba, jíž bylo povolení uděleno, závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které lze vykonávat na základě uděleného povolení. (2) Česká národní bankabanka může odejmout povolení udělené podle tohoto zákona, jestliže a) osoba, jíž bylo povolení uděleno, nesplňuje podmínky pro jeho udělení, b) platební systémplatební systém s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky uvedené v § 110 odst. 1 písm. a), b) nebo c), c) platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nezačali do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti poskytovat platební služby, d) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu osoby, jíž bylo povolení uděleno, e) instituce elektronických penězelektronických peněz nebo vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu nezačali do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti vydávat elektronické penízeelektronické peníze ani poskytovat služby týkající se elektronických penězelektronických peněz, f) správce informací o platebním účtuplatebním účtu nezačal do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti poskytovat službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu, g) platební instituce neposkytovala platební služby po dobu delší než 6 měsíců, h) instituce elektronických penězelektronických peněz nevydávala elektronické penízeelektronické peníze ani neposkytovala platební služby týkající se elektronických penězelektronických peněz po dobu delší než 6 měsíců, i) správce informací o platebním účtuplatebním účtu neposkytoval službu informování o platebním účtuslužbu informování o platebním účtu po dobu delší než 6 měsíců, j) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu neposkytoval platební služby v České republice po dobu delší než 6 měsíců, k) vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu nevydával elektronické penízeelektronické peníze ani neposkytoval platební služby týkající se elektronických penězelektronických peněz v České republice po dobu delší než 6 měsíců, nebo l) osoba, jíž bylo povolení uděleno, opakovaně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které lze vykonávat na základě uděleného povolení. (3) Česká národní bankabanka informuje o důvodech odnětí povolení Evropský orgán pro bankovnictví. § 245 Zúžení povolení (1) Česká národní bankabanka zúží rozsah platebních služeb, na které se povolení k činnosti vztahuje, jestliže o to osoba, jíž bylo povolení k činnosti uděleno, požádá. (2) Česká národní bankabanka může zúžit rozsah platebních služeb, na které se povolení vztahuje, jestliže a) osoba, jíž bylo povolení k činnosti uděleno, nesplňuje podmínky pro udělení povolení k poskytování některé platební služby, nebo b) povolení k činnosti bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu osoby, jíž bylo povolení k činnosti uděleno. (3) Na zúžení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru se odstavce 1 a 2 použijí obdobně. § 246 Zrušení zápisu pověřeného zástupce (1) Česká národní bankabanka zruší zápis pověřeného zástupcepověřeného zástupce v seznamu platebních institucí nebo institucí elektronických penězelektronických peněz na základě oznámení platební instituce, instituce elektronických penězelektronických peněz nebo pověřeného zástupcepověřeného zástupce. (2) Česká národní bankabanka může platební instituci nebo instituci elektronických penězelektronických peněz zakázat poskytovat platební služby prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce, jestliže platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz při poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činnosti, které je platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz oprávněna vykonávat podle tohoto zákona. (3) Česká národní bankabanka společně se zákazem podle odstavce 2 zruší zápis pověřeného zástupcepověřeného zástupce u příslušné platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz v seznamu platebních institucí nebo institucí elektronických penězelektronických peněz. § 247 Odnětí souhlasu k poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky v hostitelském členském státě (1) Česká národní bankabanka poskytovateli nebo vydavateli, jemuž byl udělen souhlas k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických penězelektronických peněz v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, odejme tento souhlas, jestliže o to poskytovatel nebo vydavatel, jemuž byl souhlas udělen, nebo pověřený zástupce požádá. (2) Česká národní bankabanka může osobě, jíž byl udělen souhlas k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických penězelektronických peněz v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, odejmout tento souhlas, jestliže a) osoba, jíž byl souhlas udělen, při výkonu činností, které lze na základě uděleného souhlasu vykonávat prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je osoba, jíž byl souhlas udělen, oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, b) osoba, jíž byl souhlas udělen, nesplňuje podmínky pro udělení tohoto souhlasu, nebo c) souhlas byl udělen na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu osoby, jíž byl souhlas udělen. § 248 Přijímání podnětů Přijme-li Česká národní bankabanka podnět k zahájení řízení z moci úřední ve věci porušení povinnosti poskytovatele nebo vydavatele stanovené tímto zákonem, obdobnými ustanoveními právních předpisů jiného členského státujiného členského státu, jimiž se řídí závazek ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických penězelektronických peněz, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhradyúhrady a inkasainkasa v eurech2), odpoví na něj do 60 dnů ode dne, kdy podnět přijala, i když o to ten, kdo podnět podal, nepožádal. Připadá-li to v úvahu, informuje jej Česká národní bankabanka zároveň o možnosti mimosoudního řešení sporů mezi uživateli a poskytovateli nebo mezi držiteli a vydavateli podle jiného právního předpisu. ČÁST DEVÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ HLAVA I USTANOVENÍ SPOLEČNÁ Seznamy § 249 (1) Česká národní bankabanka vede v elektronické podobě tyto seznamy: a) platebních institucí, b) poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu, c) institucí elektronických penězelektronických peněz, d) vydavatelů elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, e) správců informací o platebním účtuplatebním účtu, f) platebních systémůplatebních systémů s neodvolatelností zúčtování, g) účastníků zahraničního platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování, kteří mají sídlo v České republice, h) poskytovatelů služby dynamické směny měn. (2) Česká národní bankabanka seznamy podle odstavce 1 uveřejňuje na svých internetových stránkách. V případě změn zůstávají trvale uveřejněny i předchozí údaje. (3) Dozví-li se Česká národní bankabanka o změně údajů zapsaných v seznamech podle odstavce 1, tyto seznamy bez zbytečného odkladu aktualizuje. (4) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do seznamu podle odstavce 1, nemůže zapsaná osoba namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. § 250 (1) Do seznamů podle § 249 odst. 1 se u právnické a fyzické osoby zapisuje alespoň jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno. (2) Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a) až e) se zapisuje také a) datum vzniku oprávnění k činnosti, b) datum zániku oprávnění k činnosti a jeho důvod, c) přehled o pravomocně uložených pokutách a vykonatelných opatřeních k nápravě uložených Českou národní bankoubankou, d) údaj o pojišťovně nebo třetí osobě, se kterou poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu sjednal pojistnou smlouvu nebo srovnatelné zajištění podle § 17 odst. 1, pokud je příslušná osoba zapsaná na seznamu oprávněna k poskytování služby nepřímého dání platebního příkazuslužby nepřímého dání platebního příkazu. (3) Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a) až d) se zapisují také údaje o platebních službách, k jejichž poskytování je zapsaná osoba oprávněna. Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. b) a d) se zapisuje také údaj o tom, zda se povolení k činnosti vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru souvisejícího s poskytováním platebních služeb. (4) Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a) až e) se u příslušné osoby zapisují také údaje o pověřených zástupcíchpověřených zástupcích, jejichž prostřednictvím zapsaná osoba poskytuje platební služby. (5) Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a), c) a e) se u příslušné osoby zapisují také údaje o pověřených zástupcích a pobočkách, jejichž prostřednictvím zapsaná osoba poskytuje platební služby nebo vydává elektronické penízeelektronické peníze v hostitelském členském státěhostitelském členském státě. (6) Do seznamu podle § 249 odst. 1 písm. f) se zapisují také údaje o provozovateli a účastnících platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do seznamu podle § 249 odst. 1 písm. g) se zapisuje také údaj o provozovateli systému, jehož je zapsaná osoba účastníkem, a o právním řádu, jímž se řídí závazek mezi účastníky tohoto systému při provádění zúčtování. (7) Vyhoví-li Česká národní bankabanka žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtuplatebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických penězelektronických peněz, vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, provozovatele platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo poskytovatele služby dynamické směny měn podané podle § 9 odst. 3, § 42 odst. 3, § 59 odst. 2, § 68 odst. 3, § 100 odst. 2, § 118 odst. 3 nebo § 254d odst. 2, uvede v seznamu podle § 249 odst. 1 údaj o tom, že právnická osoba dosud nevznikla. Tento údaj Česká národní bankabanka ze seznamu vymaže bez zbytečného odkladu po vzniku právnické osoby. § 251 Česká národní bankabanka o provedení zápisu do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a), b), c), d) nebo e) nebo jeho změně informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí čl. 15 odst. 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366.14),15) Oznámení o provádění plateb v rámci omezené sítě nebo prostřednictvím elektronických komunikací § 252 (1) Osoba, která provádí platby prostřednictvím nástrojů uvedených v § 3 odst. 3 písm. c) bodu 4, oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance způsob, jakým tyto platby provádí, jestliže objem těchto plateb za posledních 12 měsíců poprvé přesáhne částku odpovídající 1 000 000 eur. (2) Osoba, která začne provádět platby uvedené v § 3 odst. 3 písm. e), oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance způsob, jakým tyto platby provádí. (3) Česká národní bankabanka na základě oznámení podle odstavců 1 a 2 uveřejní na svých internetových stránkách seznam popisu činností vykonávaných v souladu s § 3 odst. 3 písm. c) bodem 4 a § 3 odst. 3 písm. e). (4) Česká národní bankabanka na základě oznámení podle odstavců 1 a 2 informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnostech vykonávaných v souladu s § 3 odst. 3 písm. c) bodem 4 a § 3 odst. 3 písm. e). § 253 Osoba, která vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 3 písm. e), předloží do konce šestého měsíce od uplynutí předcházejícího účetního období České národní bancebance zprávu auditora, která ověřuje dodržení limitů podle § 3 odst. 3 písm. e). § 254 Úplata za použití platebního prostředku (1) Příjemci náleží úplata za použití platebního prostředkuplatebního prostředku nejvýše do částky odpovídající přímým nákladům, které mu v souvislosti s použitím daného platebního prostředkuplatebního prostředku vznikají. (2) Příjemci nenáleží úplata za použití platebního prostředkuplatebního prostředku, a) u něhož je mezibankovní poplatek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakceplatební transakce2) upraven v kapitole II tohoto nařízení, a za platební služby, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující požadavky pro úhradyúhrady a inkasainkasa v eurech, nebo b) která převyšuje přímé náklady, které mu v souvislosti s použitím daného platebního prostředkuplatebního prostředku vznikají. (3) Požaduje-li příjemce, poskytovatel nebo jiná osoba za použití určitého platebního prostředkuplatebního prostředku úplatu, nebo nabízí-li slevu, informuje o tom uživatele před zahájením platební transakceplatební transakce, jinak mu úplata za použití platebního prostředkuplatebního prostředku nenáleží. Služba dynamické směny měn § 254a (1) Nabízí-li před zahájením platební transakceplatební transakce příjemce nebo jiná osoba prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb plátci směnu měn, informuje ten, kdo tuto službu nabízí, plátce před zahájením platební transakceplatební transakce o úplatě a o směnném kurzu, který má být při směně měn použit, jinak mu nenáleží úplata ani rozdíl mezi zaplacenou částkou a částkou, kterou by plátce zaplatil při použití posledního dostupného referenčního směnného kurzureferenčního směnného kurzu Evropské centrální bankybanky. (2) Způsob informování o úplatě podle odstavce 1 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující přeshraniční platby v Unii17). § 254b Poskytovat službu směny měn, která je před zahájením platební transakceplatební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, jako podnikání mohou pouze osoby podle § 5 a poskytovatel služby dynamické směny měn. § 254c Poskytovatel služby dynamické směny měn je ten, kdo je oprávněn poskytovat službu směny měn, která je před zahájením platební transakceplatební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, na základě povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, které mu udělila Česká národní bankabanka. § 254d (1) Česká národní bankabanka udělí povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn žadateli, a) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice nebo sídlo i skutečné sídlo v členském státěčlenském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice a b) který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast. (2) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní bankabanka udělí této právnické osobě povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. § 254e (1) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek. (2) Vyhoví-li Česká národní bankabanka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše žadatele do seznamu poskytovatelů služby dynamické směny měn. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu žadatele do seznamu poskytovatelů služby dynamické směny měn. O zápisu do seznamu Česká národní bankabanka neprodleně elektronicky informuje žadatele. (3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 254f (1) Poskytovatel služby dynamické směny měn oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn nebo v jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 254g Povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn zaniká dnem a) smrti nebo zrušení poskytovatele služby dynamické směny měn, b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku poskytovatele služby dynamické směny měn, c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní bankabanka udělila poskytovateli služby dynamické směny měn povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz, povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, nebo d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn. § 254h (1) Poskytovatel služby dynamické směny měn uplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů. (2) Pro poskytovatele služby dynamické směny měn se použije § 31 obdobně. (3) Poskytovatel služby dynamické směny měn poskytuje České národní bancebance informace o místě, rozsahu a objemu poskytnutých služeb. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1. Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 3. § 255 Přístup k platebním účtům (1) BankaBanka, zahraniční bankabanka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavře s platební institucí, institucí elektronických penězelektronických peněz, správcem informací o platebním účtuplatebním účtu, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu, vydavatelem elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební institucí, zahraniční institucí elektronických penězelektronických peněz nebo zahraničním správcem informací o platebním účtuplatebním účtu na jejich žádost smlouvu o platebním účtuplatebním účtu, která umožňuje jeho majiteli poskytovat platební služby efektivně a bez překážek, a to za objektivních, nediskriminačních a přiměřených podmínek. BankaBanka, zahraniční bankabanka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo nemusí takovou smlouvu uzavřít, může závazek z této smlouvy vypovědět nebo od této smlouvy odstoupit pouze z důvodů, které jsou objektivní, nediskriminační a přiměřené, nebo jestliže by uzavřením smlouvy nebo trváním závazku ze smlouvy porušily ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu. (2) Odmítne-li bankabanka, zahraniční bankabanka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavřít smlouvu o platebním účtuplatebním účtu podle odstavce 1, vypoví-li závazek z této smlouvy nebo odstoupí-li od této smlouvy, bez zbytečného odkladu a) to spolu s odůvodněním oznámí České národní bancebance a b) sdělí přiměřené vysvětlení dotčené platební instituci, instituci elektronických penězelektronických peněz, správci informací o platebním účtuplatebním účtu, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, vydavateli elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituci, zahraniční instituci elektronických penězelektronických peněz nebo zahraničnímu správci informací o platebním účtuplatebním účtu, a to v rozsahu, v jakém tomu nebrání jiný právní předpis. (3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro přístup k platebnímu účtuplatebnímu účtu toho, kdo podal žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce, instituce elektronických penězelektronických peněz, správce informací o platebním účtuplatebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituce, zahraniční instituce elektronických penězelektronických peněz nebo zahraničního správce informací o platebním účtuplatebním účtu. Účinnost smlouvy o platebním účtuplatebním účtu lze vázat na udělení příslušného povolení jeho držiteli. § 256 Rozhodčí smlouva Poskytovatel je povinen uzavřít s příjemcem, který není spotřebitelemspotřebitelem a se kterým uzavřel smlouvu o platebních službách spočívajících v předávání platebního příkazu a zpracování platebních transakcíplatebních transakcí, rozhodčí smlouvu pro řešení sporů vyplývajících z porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakceplatební transakce, jestliže o to příjemce požádá. Na právo domáhat se uzavření rozhodčí smlouvy musí být příjemce ve smlouvě o platebních službách upozorněn. § 257 Nakládání s osobními údaji Osoby oprávněné poskytovat platební služby a účastníci nebo provozovatelé platebního systémuplatebního systému mohou zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektů těchto údajů, jedná-li se o zpracování výlučně pro účely předcházení podvodným jednáním v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování. Při tom postupují podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů9) a zákona upravujícího zpracování osobních údajů. § 258 Vyřizování stížností a reklamací (1) Poskytovatel vyřídí stížnost nebo reklamaci uživatele týkající se poskytování platebních služeb do 15 pracovních dnůpracovních dnů po dni jejich obdržení. Na žádost uživatele poskytovatel poskytne odpověď v listinné podobě. (2) Brání-li poskytovateli překážka nezávislá na jeho vůli vyřídit stížnost nebo reklamaci ve lhůtě podle odstavce 1, sdělí uživateli v této lhůtě překážky, které mu ve včasném vyřízení brání, a stížnost nebo reklamaci vyřídí nejpozději do 35 pracovních dnůpracovních dnů po dni jejich obdržení. (3) Na vyřizování stížností a reklamací poskytovatelem služby dynamické směny měn se odstavce 1 a 2 použijí obdobně. § 259 Informace o mimosoudním řešení sporů Má-li poskytovatel zřízeny internetové stránky, zpřístupní na nich bezplatně informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi ním a uživatelem. § 260 Práva uživatele Poskytovatel zpřístupní v listinné podobě ve svých obchodních prostorách, a má-li zřízeny internetové stránky, tak také na nich informační dokument Evropské komise týkající se práv spotřebitelespotřebitele. Osobám se zdravotním postižením poskytovatel zpřístupní tento dokument v přístupném formátu. § 261 Důvěryhodnost Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje osoba, jejíž dosavadní činnost dává předpoklad řádného výkonu činnosti podle tohoto zákona. § 262 Pojištění Ukládá-li tento zákon uzavřít pojistnou smlouvu a řídí-li se pojištění občanským zákoníkem, může pojistitel toto pojištění vypovědět podle § 2805 písm. b) nebo podle § 2807 občanského zákoníku. Pojistitel nebo pojistník může toto pojištění vypovědět také s osmidenní výpovědní dobou do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o odnětí povolení k činnosti pojištěného uděleného podle tohoto zákona. § 263 Zmocnění Česká národní bankabanka vydá vyhlášku podle § 10 odst. 4, § 11 odst. 2, § 16 odst. 5, § 17 odst. 3, § 18 odst. 6, § 20 odst. 4, § 27 odst. 4, § 28 odst. 3, § 29 odst. 4, § 30 odst. 2, § 33 odst. 5, § 34 odst. 2, § 38 odst. 2, § 43 odst. 3, § 44 odst. 2, § 46 odst. 2, § 48 odst. 4, § 51 odst. 4, § 52 odst. 2, § 55 odst. 2, § 59 odst. 4, § 60 odst. 3, § 61 odst. 2, § 65a odst. 2, § 69 odst. 4, § 70 odst. 2, § 74 odst. 6, § 75 odst. 3, § 76 odst. 6, § 78 odst. 4, § 86 odst. 4, § 87 odst. 3, § 88 odst. 4, § 89 odst. 3, § 92 odst. 5, § 93 odst. 2, § 96 odst. 2, § 100 odst. 4, § 101 odst. 3, § 102 odst. 2, § 106a odst. 2, § 118 odst. 5, § 119 odst. 4, § 122 odst. 5, § 197 odst. 3, § 221 odst. 5, § 222 odst. 3, § 254e odst. 3, § 254f odst. 2 a § 254h odst. 4. HLAVA II USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ Díl 1 Přechodná ustanovení § 264 Povolení k činnosti platební instituce (1) Platební instituce může poskytovat platební služby na základě oprávnění uděleného podle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; § 275 a 276 tím nejsou dotčeny. (2) Po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se povolení k činnosti platební instituce udělené podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti platební instituce udělené podle tohoto zákona. (3) Nedoloží-li platební instituce České národní bancebance do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce podle tohoto zákona, Česká národní bankabanka jí povolení k činnosti platební instituce odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první. § 265 Registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu může poskytovat platební služby na základě registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; § 275 a 276 tím nejsou dotčeny. (2) Po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu udělené podle tohoto zákona. (3) Nedoloží-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu České národní bancebance do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle tohoto zákona, Česká národní bankabanka mu povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první. § 266 Povolení k činnosti instituce elektronických peněz (1) Instituce elektronických penězelektronických peněz může vydávat elektronické penízeelektronické peníze a poskytovat platební služby na základě oprávnění uděleného podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; § 275 a 276 tím nejsou dotčeny. (2) Po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz udělené podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz udělené podle tohoto zákona. (3) Nedoloží-li instituce elektronických penězelektronických peněz České národní bancebance do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz podle tohoto zákona, Česká národní bankabanka jí povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první. § 267 Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (1) Vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu může vydávat elektronické penízeelektronické peníze a poskytovat platební služby na základě registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; § 275 a 276 tím nejsou dotčeny. (2) Po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se registrace vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu udělené podle tohoto zákona. (3) Nedoloží-li vydavatel elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu České národní bancebance do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona, Česká národní bankabanka mu povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první. § 268 Poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce Česká národní bankabanka zapíše u příslušné platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz do seznamu podle § 249 odst. 1 písm. a) a c) také údaje o obchodních zástupcích, kteří byli u příslušné osoby zapsáni v seznamu platebních institucí nebo institucí elektronických penězelektronických peněz podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 269 Poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce Platební instituce a instituce elektronických penězelektronických peněz se po 6 měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za držitele souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupcepověřeného zástupce uděleného podle tohoto zákona; tento souhlas se vztahuje na obchodní zástupce, kteří byli v souvislosti s výkonem činnosti v hostitelském členském státěhostitelském členském státě oznámeni České národní bancebance podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 270 Poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky Platební instituce a instituce elektronických penězelektronických peněz se po 6 měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za držitele souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky uděleného podle tohoto zákona; tento souhlas se vztahuje na pobočky, které byly v souvislosti s výkonem činnosti v hostitelském členském státěhostitelském členském státě oznámeny České národní bancebance podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 271 Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování Povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování udělené podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování udělené podle tohoto zákona. § 272 Poskytovatelé elektronických komunikací (1) Povolení k činnosti nebo registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se vztahují na provádění platebních transakcí poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakceplatební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za povolení k činnosti, které se vztahuje na poskytování platební služby podle § 3 odst. 1 písm. c), d) a f). (2) Platební instituce, které bylo podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uděleno povolení k provádění platebních transakcí poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakceplatební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, udržuje vzhledem k těmto platebním transakcímplatebním transakcím kapitálovou přiměřenost a minimální výši kapitálu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí lhůty 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona udržuje platební instituce kapitálovou přiměřenost a minimální výši kapitálu podle tohoto zákona. § 273 Povolení k činnosti nebo registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se vztahují na vydávání a správu platebních prostředkůplatebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za povolení k činnosti, které se vztahuje na poskytování platební služby podle § 3 odst. 1 písm. e). § 274 Řízení o žádosti (1) Žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona. (2) Žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona. (3) Žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona. (4) Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona. (5) Žádost o udělení povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k provozování platebního systémuplatebního systému s neodvolatelností zúčtování podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona. § 275 Smlouvy o platebních službách Závazek ze smlouvy o platebních službách se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o platebních službách došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 276 Autorizace platební transakce Platební transakcePlatební transakce, která byla autorizována přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li však přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona autorizováno opakované provádění několika platebních transakcí, provedou se podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pouze platební transakce, jejichž provedení začalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 277 Jednotné označení (1) Ustanovení § 197 a 199 až 202 se poprvé použijí 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU. (2) Poskytovatel poskytne poprvé uživateli informace podle § 201 za období ode dne nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu podle § 197 odst. 3 do konce kalendářního roku, v němž tento prováděcí právní předpis nabude účinnosti. (3) Provozovatel srovnávacích stránek, který začal provozovat srovnávací stránky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, splní oznamovací povinnost podle § 202 odst. 3 do 10 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU. (4) Česká národní bankabanka vydá vyhlášku podle § 197 odst. 3 do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU. § 278 Ustanovení § 223 a 225 se poprvé použijí 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366. Díl 2 Závěrečná ustanovení § 279 Zrušují se: 1. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 2. Část třetí zákona č. 156/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, včetně nadpisu. 3. Část první zákona č. 139/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 156/2010 Sb., a některé další zákony, včetně nadpisu. 4. Část čtyřicátá devátá zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, včetně nadpisu. 5. Část sedmá zákona č. 37/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii, včetně nadpisu. 6. Část první zákona č. 261/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu, včetně nadpisu. 7. Část jedenáctá zákona č. 258/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru, včetně nadpisu. 8. Část první zákona č. 452/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, včetně nadpisu. 9. Část sto devadesátá pátá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, včetně nadpisu. 10. Vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování. 11. Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. 12. Vyhláška č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance. 13. Vyhláška č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. 14. Vyhláška č. 233/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění vyhlášky č. 31/2014 Sb. 15. Vyhláška č. 382/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění pozdějších předpisů. § 280 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 13. ledna 2018. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES a 2010/78/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a č. 909/2014. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a 2015/2366. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230 ze dne 14. července 2021 o přeshraničních platbách v Unii (kodifikované znění). 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. 4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce, v platném znění. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES. 6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES. 7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění. 8) Čl. 28 až 36 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace. 9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). 10) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2055 ze dne 23. června 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy v oblasti spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány, které se týkají uplatnění práva na usazování a volného pohybu služeb platebních institucí. 11) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/34 ze dne 28. září 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardizovaný formát sdělení informací o poplatcích a jeho společný symbol podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU. 12) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/33 ze dne 28. září 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardizovaný formát výpisu poplatků a jeho společný symbol podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU. 13) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace. 14) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/410 ze dne 29. listopadu 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podrobnosti a strukturu informací, jež mají v oblasti platebních služeb příslušné orgány oznamovat Evropskému orgánu pro bankovnictví podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366. 15) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/411 ze dne 29. listopadu 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví technické požadavky na vytvoření, provozování a údržbu elektronického centrálního rejstříku v oblasti platebních služeb a na přístup k informacím v něm obsaženým. 16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění. 17) Čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230 ze dne 14. července 2021 o přeshraničních platbách v Unii (kodifikované znění).
Sdělení Státní volební komise č. 369/2017 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 369/2017 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 4. listopadu 2017 Vyhlášeno 7. 11. 2017, částka 128/2017 369 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 6. listopadu 2017 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 4. listopadu 2017 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 4. listopadu 2017. Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 161/2017 Sb., č. 184/2017 Sb., č. 212/2017 Sb. a č. 227/2017 Sb. se dne 4. listopadu 2017 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby do zastupitelstev obcí. Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb: a) celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:\| 6 ---\|--- b) celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů:\| 2 239 c) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:\| 1 047 d) celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:\| 36 v tom podle volebních stran:\| 88 NEZÁVISLÍ\| 2 90 Sdružení nezávislých kandidátů - místní sdružení celkem\| 34 e) seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2): seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8):\| nevyskytlo se,\| seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): nevyskytlo se.\| Předseda Státní volební komise: Chovanec v. r.
Nařízení vlády č. 368/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 368/2017 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 142/2014 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 7. 11. 2017, datum účinnosti 15. 11. 2017, částka 128/2017 * Čl. I - Nařízení vlády č. 142/2014 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství, ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb., nařízení vlády č. 327/2015 Sb., nařízení v * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 15. 11. 2017 368 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 23. října 2017, kterým se mění nařízení vlády č. 142/2014 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 142/2014 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství, ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb., nařízení vlády č. 327/2015 Sb., nařízení vlády č. 341/2016 Sb. a nařízení vlády č. 49/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 písm. d) a v § 4 odst. 2 písm. d) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 2. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) výměru osázené plochy vinice po realizaci výsadby nové vinice.“. 3. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) výměru osázené plochy vinice po realizaci výsadby přesunuté vinice.“. 4. V § 4a odst. 2 písm. e) a v § 5 odst. 3 písm. d) se slovo „a“ zrušuje. 5. V § 4a odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) výměru celkové osázené plochy vinice po realizaci výsadby nebo dosadby vinice a“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). 6. V § 4a odst. 4 písm. a) se za slovo „výměru“ vkládá slovo „celkové“. 7. V § 5 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 41 zní: „f) výši odhadovaných nákladů na pořízení zařízení podle odstavce 241). 41) Čl. 35 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2016/1149 ze dne 15. dubna 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o vnitrostátní programy podpory v odvětví vína, a mění nařízení Komise (ES) č. 555/2008.“. 8. V poznámce pod čarou č. 15 se slova „Čl. 103u odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, v platném znění.“ zrušují. 9. V poznámce pod čarou č. 16 se slova „Čl. 103q nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, v platném znění.“ zrušují. 10. Poznámka pod čarou č. 32 se zrušuje. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech, která byla zahájena podle nařízení vlády č. 142/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 142/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Zákon č. 367/2017 Sb.	Zákon č. 367/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 7. 11. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 128/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna rozpočtových pravidel * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Státním fondu životního prostředí České republiky * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2018 367 ZÁKON ze dne 16. října 2017, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna rozpočtových pravidel Čl. I Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 357/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb. a zákona č. 203/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nelze podat ústně do protokolu.“. 2. V § 14 odst. 3 písmeno c) zní: „c) účel, na který chce žadatel o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc (dále jen „žadatel o dotaci“) žádané prostředky použít,“. 3. V § 14 odst. 3 písm. d) se slovo „a“ zrušuje. 4. V § 14 odst. 3 písm. e) se za slovo „žadatel“ vkládají slova „o dotaci“. 5. V § 14 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) další podklady nutné pro rozhodnutí poskytovatele a g) identifikace výzvy, na jejímž základě je žádost podávána.“. 6. V § 14 odst. 4 písm. c) se slova „nebo částku, do jejíž výše může být dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta“ zrušují. 7. V § 14 odst. 4 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena i) a j). 8. V § 14 odst. 4 písm. i) se slova „na které se nevztahuje zákon o zadávání veřejných zakázek“ nahrazují slovy „na jejichž výběr se nevztahuje zákon o zadávání veřejných zakázek“. 9. V § 14 se odstavec 5 včetně poznámek pod čarou č. 15 a 15a a odkazů na tyto poznámky pod čarou zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 13 se označují jako odstavce 5 až 12. 10. V § 14 odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“ a slova „7 a 8“ se nahrazují slovy „6 a 7“. 11. V § 14 se odstavec 12 zrušuje. 12. V § 14e odst. 1 větě první, § 14f odst. 1 písm. b) a v § 14f odst. 4 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 13. V § 14e odst. 1 větě druhé a v § 14f odst. 3 písm. a) se text „písm. k)“ nahrazuje textem „písm. j)“. 14. Za § 14f se vkládají nové § 14g až 14q, které včetně nadpisů znějí: „§ 14g Vedení řízení Řízení vede poskytovatel. Poskytovatel může některé činnosti přenést na právnickou osobu nebo jinou organizační složku státu veřejnoprávní smlouvou; pro postup se použije § 160 správního řádu obdobně. Nelze však převést vyhlášení výzvy podle § 14j a vydání rozhodnutí. § 14h Doručování rozhodnutí o zamítnutí žádosti Rozhodnutí, kterým se žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci zcela zamítá, lze doručit veřejnou vyhláškou, a to pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 14i Účastník řízení Účastníkem řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci je pouze žadatel o dotaci. § 14j Výzva k podání žádosti (1) Výzva k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obsah výzvy musí být přístupný po dobu nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty pro podání žádosti. Obsahem výzvy je její věcné zaměření, okruh oprávněných žadatelů o dotaci, lhůta pro podání žádosti, popřípadě další požadavky, které žadatel o dotaci musí naplnit, a informace o podkladech podle § 14 odst. 3 písm. f). (2) Výzva k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci dále obsahuje informace o možnosti postupu podle § 14k odst. 1, 3 a 4, § 14l a 14p. (3) K žádosti o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podané před zveřejněním výzvy se nepřihlíží. (4) Poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že a) žádost nebyla podána ve lhůtě stanovené výzvou k podání žádosti, b) žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci uvedenému ve výzvě k podání žádosti, c) žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1. § 14k Odstranění vad žádosti, doložení dalších podkladů a úprava žádosti (1) Trpí-li žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu. (2) Neodstraní-li žadatel o dotaci vady ve lhůtě podle odstavce 1, poskytovatel řízení zastaví. (3) Pokud to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, může poskytovatel kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele o dotaci k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, k čemuž žadateli o dotaci poskytne přiměřenou lhůtu. (4) Pokud to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, může poskytovatel žadateli o dotaci doporučit úpravu žádosti, lze-li předpokládat, že upravené žádosti bude zcela vyhověno; vyhoví-li žadatel o dotaci tomuto doporučení, posuzuje poskytovatel upravenou žádost. § 14l Zemřel-li žadatel o dotaci nebo zanikl-li žadatel o dotaci přede dnem vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, poskytovatel řízení zastaví, není-li ve výzvě podle § 14j stanoveno jinak. § 14m Rozhodnutí (1) Poskytovatel rozhodnutím a) zcela poskytne dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, b) zcela zamítne žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, nebo c) dotaci nebo návratnou finanční výpomoc zčásti poskytne a zároveň žádost ve zbytku zamítne. (2) Je-li dotace nebo návratná finanční výpomoc zcela nebo zčásti poskytnuta, obsahuje výroková část rozhodnutí náležitosti uvedené v § 14 odst. 4 písm. c) až h) a může obsahovat náležitosti uvedené v § 14 odst. 4 písm. i) a j) a v § 14 odst. 5 až 7. § 14n Lhůta pro vydání rozhodnutí (1) Rozhodnutí, kterým se žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci zcela zamítá, poskytovatel vydá nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy vydal veškerá rozhodnutí, kterými jsou finanční prostředky na základě výzvy podle § 14j poskytnuty. (2) Den vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci je považován za den poskytnutí veřejné podpory nebo podpory malého rozsahu. § 14o Změna rozhodnutí Postupem podle § 14g až 14i, 14l a 14m může poskytovatel rozhodnout na základě žádosti příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci o změně práv a povinností uvedených v § 14 odst. 4 písm. c), e) až j). § 14p Nové rozhodnutí Žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, která byla pravomocně zcela nebo zčásti zamítnuta, lze novým rozhodnutím zcela vyhovět, případně zčásti vyhovět a ve zbytku ji zamítnout, souhlasí-li s tím žadatel o dotaci. Takovému rozhodnutí může předcházet postup upravený v § 14k odst. 3 a 4. § 14q Vztah ke správnímu řádu (1) V řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se nepoužije ustanovení § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d), § 140 odst. 2 a § 146 správního řádu. (2) Proti rozhodnutí poskytovatele není přípustné odvolání ani rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.“. 15. V § 17 se za slovo „žadatelem“ vkládají slova „o dotaci“. 16. V § 24 odst. 8 se za slova „podle odstavce 1“ doplňuje čárka a slova „podle odst. 4“. 17. V § 26 odst. 2 větě třetí se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 18. V § 27 odst. 1 větě první se slova „a nepředvídaných“ nahrazují slovy „, avšak v zákoně o státním rozpočtu neobsažených“. 19. V § 44 odst. 1 písm. i) se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. 20. V § 44a odst. 4 písm. a) a v § 44a odst. 5 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 21. V § 75 větě druhé se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“. 22. V § 77 odst. 1 větě druhé se text „§ 14 odst. 13“ nahrazuje textem „§ 14o“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. V řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci v případech, kdy žádost o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc byla podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. O žádostech podaných po dni nabytí účinnosti tohoto zákona se rozhoduje podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i tehdy, byla-li výzva k podávání žádostí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci zveřejněna přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Poskytovatel do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o možnosti postupu podle § 14k odst. 1, 3 a 4, § 14l a 14p zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud poskytovatel informaci nezveřejní, postupuje se podle výzvy zveřejněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje Čl. III Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 66/2007 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 253/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č 457/2011 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2015 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 6 písmeno c) zní: „c) doručením žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci, rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, žádostí o platbu, změnových hlášení a dalších obdobných dokumentů,“. 2. V § 18 se doplňují odstavce 18 a 19, které znějí: „(18) Dokument podle odstavce 6 písm. c) se považuje za doručený okamžikem, kdy se do monitorovacího systému přihlásí žadatel nebo jím pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci monitorovacího systému přístup k dokumentu. (19) Nepřihlásí-li se do monitorovacího systému žadatel nebo jím pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do monitorovacího systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Čl. IV V § 7 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 135/2016 Sb. a zákona č. 194/2016 Sb., se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Na poskytnutí účelové podpory podle tohoto zákona, s výjimkou účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, se nepoužijí ustanovení § 14g až 14q rozpočtových pravidel.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Státním fondu životního prostředí České republiky Čl. V Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 41/2015 Sb., se mění takto: V § 4 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pro vydání rozhodnutí, kterým je žádost podle odstavce 3 zcela zamítnuta, nebo kterým je žádosti zčásti vyhověno a ve zbytku je zamítnuta, se přiměřeně použijí ustanovení právního předpisu upravujícího poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 365/2017 Sb.	Zákon č. 365/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 7. 11. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 128/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna antidiskriminačního zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna soudního řádu správního * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Veřejném ochránci práv * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2018 365 ZÁKON ze dne 11. října 2017, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna antidiskriminačního zákona Čl. I Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 332/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství1) a v návaznosti“ nahrazují slovy „Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie3) a“. Poznámky pod čarou č. 1 a 3 znějí: „1) Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ. Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení. Směrnice Rady 86/378/EHS ze dne 24. července 1986 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpečení pracovníků. Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.“. 2. V § 1 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, včetně pomoci poskytované Úřadem práce České republiky“. 3. V § 1 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „, včetně začleňování do profesního života“. 4. V § 1 odst. 1 se na konci písmene i) doplňují slova „, včetně odborné přípravy“. 5. V § 1 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tím není dotčena úprava stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků3).“. 6. V § 1 odst. 3 se za slova „tento zákon“ vkládají slova „nebo přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků3)“. 7. V § 2 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků3).“. 8. V § 2 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, a dále v právních vztazích, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků3), i z důvodu státní příslušnosti“. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. II V § 26 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ustanovení tohoto odstavce o zastoupení cizince právnickou osobou se použije i v případech, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků105).“. Poznámka pod čarou č. 105 zní: „105) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.“. ČÁST TŘETÍ Změna soudního řádu správního Čl. III V § 35 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ustanovení tohoto odstavce o zastoupení cizince právnickou osobou se použije i v případech, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků26).“. Poznámka pod čarou č. 26 zní: „26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Veřejném ochránci práv Čl. IV Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 198/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který včetně poznámek pod čarou č. 9 a 10 zní: „(8) Ochránce vykonává působnost ve věcech práva na volný pohyb občanů Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a jejich rodinných příslušníků9) (dále jen „občané Evropské unie“) v rozsahu podle § 21d10). „9) § 15a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) Čl. 4 a čl. 7 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem.“. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 9 až 11. 2. Za § 21c se vkládá nový § 21d, který včetně poznámky pod čarou č. 11 zní: „§ 21d (1) Za účelem naplňování práva volného pohybu občanů Evropské unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků11) ochránce a) poskytuje metodickou pomoc občanům Evropské unie při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace, b) provádí průzkumy a analýzy výkonu práva volného pohybu občanů Evropské unie, c) zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s naplňováním práv občanů Evropské unie, d) zveřejňuje aktuální informace o právech občanů Evropské unie v češtině a alespoň jednom dalším úředním jazyce Evropské unie, e) zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými národními, zahraničními a mezinárodními subjekty. (2) Úkoly podle odstavce 1 vykonává ochránce i ve věcech práva na volný pohyb těch občanů Evropské unie, na které se nevztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků11). (3) Při plnění úkolů podle odstavce 1 se použijí přiměřeně § 15 a 16. (4) V případě nesplnění povinnosti součinnosti může ochránce postupovat obdobně podle § 20 odst. 2 písm. b). „11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 364/2017 Sb.	Zákon č. 364/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, ve znění zákona č. 121/2012 Sb. Vyhlášeno 7. 11. 2017, datum účinnosti 7. 11. 2017, částka 128/2017 * Čl. I - Zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, ve znění zákona č. 121/ * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 7. 11. 2017 364 ZÁKON ze dne 11. října 2017, kterým se mění zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, ve znění zákona č. 121/2012 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, ve znění zákona č. 121/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Zemřelo-li dítě, které je oprávněnou osobou podle odstavce 3 a které řádně a včas uplatnilo nárok podle § 5 odst. 1, před tím, než bylo o jeho nároku rozhodnuto nebo než mu bylo vyplaceno vypořádání, jsou oprávněnými osobami jeho děti, pokud jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona občany České republiky, a to každé z nich stejným dílem; to neplatí, bylo-li již vypořádání v celé výši podle § 7 vyplaceno jiným oprávněným osobám.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 2. V § 3 odst. 5 se za slova „odstavce 3“ vkládají slova „a 4“. 3. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Nárok oprávněné osoby podle § 3 odst. 4 je nutné uplatnit písemnou žádostí (§ 6) podanou povinné osobě nejpozději do 30. června 2018, jinak nárok zaniká.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 363/2017 Sb.	Vyhláška č. 363/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 7. 11. 2017, datum účinnosti 7. 11. 2017, částka 127/2017 * Čl. I - Změna jednacího řádu státního zastupitelství * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 7. 11. 2017 363 VYHLÁŠKA ze dne 30. října 2017, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 40 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb.: Čl. I Změna jednacího řádu státního zastupitelství Ve vyhlášce č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb., vyhlášky č. 218/1998 Sb., vyhlášky č. 311/2000 Sb., vyhlášky č. 183/2001 Sb., vyhlášky č. 468/2001 Sb., vyhlášky č. 88/2005 Sb., vyhlášky č. 252/2007 Sb., vyhlášky č. 7/2010 Sb., vyhlášky č. 462/2011 Sb., vyhlášky č. 4/2014 Sb., vyhlášky č. 263/2015 Sb., vyhlášky č. 226/2016 Sb. a vyhlášky č. 166/2017 Sb., se § 9 zrušuje. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení podle § 9 vyhlášky č. 23/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, které bylo zahájeno po dni 29. září 2017, koná v prvním stupni ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky státní zastupitelství příslušné podle vyhlášky č. 23/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.
Nařízení vlády č. 361/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 361/2017 Sb. Nařízení vlády o výši a podmínkách odměňování odsouzených zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody Vyhlášeno 7. 11. 2017, datum účinnosti 1. 4. 2018, částka 127/2017 * § 1 - Pracovní odměna odsouzeného * § 2 - Zařazení odsouzeného do skupiny podle vykonávané práce * § 3 - Časová složka odměny * § 4 - Úkolová složka odměny * § 5 - Odměna za práci přesčas * § 6 - Příplatek za práci ve svátek * § 7 - Příplatek za noční práci * § 8 - Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí * § 9 - Zrušovací ustanovení * § 10 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2020 (87/2019 Sb.) 361 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. října 2017 o výši a podmínkách odměňování odsouzených zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody Vláda nařizuje podle § 33 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů: § 1 Pracovní odměna odsouzeného (1) Pracovní odměnu odsouzeného zařazeného do práce ve výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „odměna“) tvoří a) základní složka odměny, b) odměna za práci přesčas, c) příplatek za práci ve svátek, d) příplatek za noční práci a e) příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí. (2) Základní složku odměny tvoří a) časová složka odměny, nebo b) úkolová složka odměny. (3) Způsob určení základní složky odměny stanoví věznice podle vykonávané práce. (4) Odsouzený je seznámen před začátkem výkonu práce se zařazením do skupiny podle vykonávané práce, s popisem pracovní činnosti, včetně požadované kvality a množství pracovních úkolů, s výší časové složky odměny nebo s výší úkolové složky odměny a normou spotřeby práce a s výší příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí. (5) Odměna je splatná pozadu za kalendářní měsíc, a to do konce následujícího kalendářního měsíce. Odměna se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Plátcem odměny je věznice. (6) Odvede-li odsouzený zaviněně vadnou práci nebo vadnou prací vadný výrobek, nepřísluší mu za tuto práci odměna. Lze-li vadnou práci napravit nebo vadný výrobek opravit a provede-li odsouzený tuto opravu sám, přísluší mu odměna za práci nebo odměna za práci na tomto výrobku, nikoli však odměna za provedení opravy. § 2 Zařazení odsouzeného do skupiny podle vykonávané práce Odsouzený se zařadí podle nejnáročnější práce, která je po něm požadována, do a) I. skupiny, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon není potřebná odborná kvalifikace, b) II. skupiny, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon je potřebné střední vzdělání s výučním listem nebo jiná odborná kvalifikace, c) III. skupiny, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon je potřebné střední vzdělání s maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, nebo d) IV. skupiny, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon je potřebné vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. § 3 Časová složka odměny (1) Časová složka odměny při stanovené týdenní pracovní době podle zákoníku práce činí za kalendářní měsíc a) v I. skupině částku ve výši 50 % minimální mzdy za měsíc, b) ve II. skupině částku ve výši 70 % minimální mzdy za měsíc, c) ve III. skupině částku ve výši 95 % minimální mzdy za měsíc a d) ve IV. skupině částku ve výši 120 % minimální mzdy za měsíc. (2) Odsouzenému s kratší pracovní dobou nebo odsouzenému, který v kalendářním měsíci neodpracoval příslušnou pracovní dobu, se časová složka odměny snižuje úměrně odpracované době. (3) Časovou složku odměny může věznice za vyšší pracovní výkon v požadované kvalitě anebo za řízení určitého svěřeného úseku práce nebo osob zvýšit za příslušný kalendářní měsíc až o 50 %. Pokud je odsouzený zaměstnán u jiného subjektu, věznice mu časovou složku odměny může zvýšit pouze na základě odůvodněného návrhu tohoto subjektu. (4) Časovou složku odměny může věznice snížit za příslušný kalendářní měsíc až o 50 %, neplnil-li odsouzený řádně uložené pracovní úkoly v požadované kvalitě nebo množství. Pokud je odsouzený zaměstnán u jiného subjektu, věznice mu časovou složku odměny může snížit pouze na základě odůvodněného návrhu tohoto subjektu. § 4 Úkolová složka odměny (1) Pokud odsouzený vykonává práci, pro kterou je stanovena norma spotřeby práce, je odměňován podle jejího plnění. Jestliže odsouzený normu spotřeby práce nesplní, přísluší mu úkolová složka odměny snížená o míru nesplnění normy spotřeby práce. Za vyšší výkon normované práce v požadované kvalitě přísluší odsouzenému úkolová složka odměny zvýšená o míru překročení normy spotřeby práce. (2) Při 100 % plnění normy spotřeby práce činí úkolová složka odměny za hodinu a) v I. skupině částku určenou podílem 50 % minimální mzdy za měsíc a koeficientu podle odstavce 3, b) ve II. skupině částku určenou podílem 70 % minimální mzdy za měsíc a koeficientu podle odstavce 3, c) ve III. skupině částku určenou podílem 95 % minimální mzdy za měsíc a koeficientu podle odstavce 3 a d) ve IV. skupině částku určenou podílem 120 % minimální mzdy za měsíc a koeficientu podle odstavce 3. (3) Hodnota koeficientu určujícího průměrný počet hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce činí a) 173,92 pro jednosměnný provoz, b) 168,485 pro dvousměnný provoz a c) 163,05 pro třísměnný a nepřetržitý provoz. (4) Úkolovou složku odměny může věznice za řízení určitého svěřeného úseku práce nebo osob zvýšit až o 50 %. Pokud je odsouzený zaměstnán u jiného subjektu, věznice mu úkolovou složku odměny může zvýšit pouze na základě odůvodněného návrhu tohoto subjektu. § 5 Odměna za práci přesčas (1) Odsouzenému odměňovanému časovou složkou odměny přísluší za hodinu práce přesčas část časové složky odměny a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém odsouzený práci přesčas konal, a příplatek ve výši 25 % časové složky odměny připadající na hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém odsouzený práci přesčas konal, nebo, jde-li o práci přesčas ve dnech nepřetržitého odpočinku odsouzeného v týdnu, ve výši 50 % této částky. (2) Odsouzenému odměňovanému úkolovou složkou odměny přísluší za hodinu práce přesčas dosažená úkolová složka odměny, část příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém odsouzený práci přesčas konal, a příplatek ve výši 25 % úkolové složky odměny připadající na hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém odsouzený práci přesčas konal, nebo, jde-li o práci přesčas ve dnech nepřetržitého odpočinku odsouzeného v týdnu, ve výši 50 % této částky. § 6 Příplatek za práci ve svátek Odsouzenému přísluší za hodinu práce ve svátek příplatek ve výši 10 % základní složky odměny připadající na hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém odsouzený práci ve svátek konal. § 7 Příplatek za noční práci Odsouzenému přísluší za hodinu noční práce příplatek ve výši 20 % základní složky odměny připadající na hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém odsouzený noční práci konal. § 8 Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (1) Odsouzenému přísluší za práci ve ztíženém pracovním prostředí příplatek ve výši 200 až 700 Kč měsíčně při stanovené týdenní pracovní době podle zákoníku práce. (2) Odsouzenému s kratší pracovní dobou nebo odsouzenému, který v kalendářním měsíci neodpracoval příslušnou pracovní dobu, se příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí snižuje úměrně odpracované době. (3) Ztíženým pracovním prostředím je pracovní prostředí podle právního předpisu upravujícího vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování. (4) Výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí určí odsouzenému věznice podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů. § 9 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody. 2. Nařízení vlády č. 414/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody. 3. Nařízení vlády č. 171/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody, ve znění nařízení vlády č. 414/2000 Sb. § 10 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2018. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr spravedlnosti: JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 64/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 64/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Pařížské dohody, přijaté v Paříži dne 12. prosince 2015 Vyhlášeno 1. 11. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 11. 2017, částka 34/2017 * Článek 1 - Pro účely této dohody se použijí definice uvedené v článku 1 úmluvy. Dále se rozumí: * Článek 2 - 1. Cílem této dohody, která podporuje provádění úmluvy včetně jejího cíle, je zlepšit globální reakci na hrozby změny klimatu, a to v návaznosti na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby, mimo jiné pomocí: * Článek 3 - Všechny smluvní strany vypracují a sdělí své ambiciózní úsilí ve smyslu článků 4, 7, 9, 10, 11 a 13 jako vnitrostátně stanovené příspěvky ke globální reakci na změnu klimatu s cílem naplnit účel této dohody uvedený v článku 2. Úsilí všech smluvních stran b * Článek 4 - 1. Pro dosažení dlouhodobého teplotního cíle stanoveného v článku 2 budou smluvní strany usilovat o dosažení vrcholu globálních emisí skleníkových plynů co nejdříve s tím, že smluvním stranám rozvojových zemí bude dosažení tohoto vrcholu trvat déle, a poté * Článek 5 - 1. Smluvní strany by měly přijmout podle potřeby opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 písm. d) úmluvy, včetně lesů. * Článek 6 - 1. Smluvní strany uznávají, že některé ze smluvních stran se rozhodnou dobrovolně spolupracovat při uplatňování svých vnitrostátně stanovených příspěvků, aby si mohly ve svých mitigačních a adaptačních opatřeních stanovit vyšší ambice a aby podpořily udrži * Článek 7 - 1. Smluvní strany stanovují globální adaptační cíl zahrnující zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu s cílem přispět k udržitelnému rozvoji a zajistit přiměřenou reakci v oblasti adaptace v souvislos * Článek 8 - 1. Smluvní strany uznávají důležitost odvrácení, co největšího snížení a řešení ztrát a škod způsobených nepříznivými účinky změny klimatu, včetně extrémních projevů počasí a událostí s pomalým nástupem, a roli udržitelného rozvoje při snižování rizika ztr * Článek 9 - 1. Smluvní strany rozvinutých zemí poskytnou finanční prostředky na pomoc smluvním stranám rozvojových zemí na mitigaci a adaptaci jako pokračování svých stávajících závazků podle úmluvy. * Článek 10 - 1. Smluvní strany sdílejí dlouhodobou vizi o významu plné realizace rozvoje a přenosu technologií s cílem zvýšit odolnost vůči změně klimatu a snížit emise skleníkových plynů. * Článek 11 - 1. Budování kapacit podle této dohody by mělo zvýšit kapacitu a schopnost smluvních stran rozvojových zemí, zejména zemí s nejmenší kapacitou, jako jsou nejméně rozvinuté země a země, které jsou obzvláště zranitelné vůči nepříznivým účinkům změny klimatu, * Článek 12 - Smluvní strany podle potřeby spolupracují při přijímání opatření k posílení vzdělávání, odborného vzdělávání, povědomí veřejnosti, účasti veřejnosti a přístupu veřejnosti k informacím o změně klimatu, s vědomím důležitosti těchto kroků k posílení opatření * Článek 13 - 1. Aby bylo možné budovat vzájemnou důvěru a podpořit účinné provádění dohody, zřizuje se rámec posílené transparentnosti pro opatření a podporu, s vnitřní flexibilitou, která bere v úvahu různé schopnosti smluvních stran a vychází z kolektivních zkušenost * Článek 14 - 1. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody bude pravidelně vyhodnocovat provádění této dohody, aby zhodnotila kolektivní pokrok v plnění účelu této dohody a jejích dlouhodobých cílů (tato činnost je v této dohodě označ * Článek 15 - 1 Zřizuje se mechanismus, jenž má usnadnit provádění a podpořit dodržování ustanovení této dohody. * Článek 16 - 1. Konference smluvních stran, nejvyšší orgán úmluvy, slouží jako zasedání smluvních stran této dohody. * Článek 17 - 1. Sekretariát zřízený článkem 8 úmluvy slouží jako sekretariát této dohody. * Článek 18 - 1. Pomocný orgán pro vědecké a technologické poradenství a pomocný orgán pro provádění úmluvy, zřízené články 9 a 10 úmluvy, slouží také jako pomocný orgán pro vědecké a technologické poradenství a pomocný orgán pro provádění této dohody. V této dohodě se * Článek 19 - 1. Pomocné orgány nebo jiné institucionální uspořádání vytvořené úmluvou nebo na jejím základě, odlišné od těch, které jsou uvedeny v této dohodě, budou sloužit této dohodě na základě rozhodnutí konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních s * Článek 20 - 1. Tato dohoda je otevřena k podpisu a bude podléhat ratifikaci, přijetí nebo schválení státy a organizacemi regionální hospodářské integrace, které jsou smluvními stranami úmluvy. Bude otevřena k podpisu v sídle Organizace spojených národů v New Yorku od * Článek 21 - 1. Tato dohoda vstupuje v platnost třicátým dnem po dni, kdy alespoň 55 smluvních stran úmluvy odpovědných v součtu za alespoň odhadovaných 55 procent celkových globálních emisí skleníkových plynů uložilo u depozitáře své listiny o ratifikaci, přijetí, sch * Článek 22 - Ustanovení článku 15 úmluvy o přijímání změn úmluvy se obdobně použijí i v této dohodě. * Článek 23 - 1. Ustanovení článku 16 úmluvy o přijímání příloh úmluvy a jejich změn se obdobně použijí i v této dohodě. * Článek 24 - Ustanovení článku 14 úmluvy o urovnávání sporů se obdobně použijí i v této dohodě. * Článek 25 - 1. Každá smluvní strana má jeden hlas, s výjimkou případů podle odstavce 2 tohoto článku. * Článek 26 - Depozitářem této dohody je generální tajemník Organizace spojených národů. * Článek 27 - K této dohodě nemohou být učiněny žádné výhrady. * Článek 28 - 1. Kdykoli po uplynutí tří let ode dne, kdy tato dohoda vstoupila v platnost pro určitou smluvní stranu, může tato smluvní strana od této dohody odstoupit podáním písemného oznámení depozitáři. * Článek 29 - Prvopis této dohody, jejíž znění v jazyce anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském mají stejnou platnost, je uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 11. 2017 64 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. prosince 2015 byla v Paříži přijata Pařížská dohoda. Jménem České republiky byla Dohoda podepsána v New Yorku dne 22. dubna 2016. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Dohody, dne 5. října 2017. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 21 odst. 1 dne 4. listopadu 2016. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 4. listopadu 2017. Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD PAŘÍŽSKÁ DOHODA SMLUVNÍ STRANY TÉTO DOHODY JAKOŽTO smluvní strany Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, dále jen „úmluva”, PODLE Durbanské platformy pro posílenou činnost, založené rozhodnutím 1/CP.17 konference smluvních stran úmluvy na jejím sedmnáctém zasedání, USILUJÍCE o dosažení cíle úmluvy a řídíce se jejími zásadami, včetně zásady rovnosti a společných, i když rozdílných odpovědností a odpovídajících schopností, s ohledem na zvláštní vnitrostátní podmínky, UZNÁVAJÍCE potřebu účinné a progresivní reakce na naléhavé hrozby změny klimatu na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků, A UZNÁVAJÍCE TAKÉ specifické potřeby a zvláštní podmínky rozvojových zemí, jež jsou smluvními stranami této dohody, zejména těch, které jsou obzvláště zranitelné vůči nepříznivým účinkům změny klimatu, jak je stanoveno v úmluvě, BEROUCE PLNĚ V ÚVAHU specifické potřeby a zvláštní situace nejméně rozvinutých zemí v souvislosti s financováním a přenosem technologií, UZNÁVAJÍCE, že smluvní strany mohou být postiženy nejen změnou klimatu, ale také dopady opatření přijatých v reakci na ni, ZDŮRAZŇUJÍCE přirozený vztah mezi opatřeními, reakcemi a dopady změny klimatu na straně jedné a rovným přístupem k udržitelnému rozvoji a vymýcení chudoby na straně druhé, UZNÁVAJÍCE zásadní prioritu zabezpečení potravin a skoncování s hladem a zvláštní zranitelnost systémů produkce potravin vůči nepříznivým dopadům změny klimatu, BEROUCE V ÚVAHU nezbytnost spravedlivého přesunu pracovní síly a vytváření vhodné práce a kvalitních pracovních míst v souladu s rozvojovými prioritami vymezenými jednotlivými státy, UZNÁVAJÍCE, že změna klimatu je společným problémem lidstva, smluvní strany by měly při přijímání opatření k řešení změny klimatu respektovat, podporovat a brát v úvahu své příslušné závazky v oblasti lidských práv, práva na zdraví, práv domorodých obyvatel, místních komunit, migrantů, dětí, osob se zdravotním postižením a lidí ve zranitelném postavení a práva na rozvoj, stejně jako rovnost pohlaví, posilování postavení žen a mezigenerační spravedlnost, UZNÁVAJÍCE důležitost přiměřené ochrany a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů uvedených v úmluvě, ZAZNAMENÁVAJÍCE důležitost zabezpečení integrity všech ekosystémů, včetně oceánů, a ochrany biologické rozmanitosti, uznávané některými kulturami jako Matka Země, a zaznamenávajíce důležitost, jakou má pro někoho pojem „klimatická spravedlnost”, při přijímání opatření k řešení změny klimatu, STVRZUJÍCE význam vzdělávání, odborného vzdělávání, povědomí veřejnosti, účasti veřejnosti, přístupu veřejnosti k informacím a spolupráce na všech úrovních v záležitostech řešených v této dohodě, UZNÁVAJÍCE důležitost zapojení všech úrovní veřejné správy a různých činitelů, v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran, při řešení změny klimatu, UZNÁVAJÍCE ROVNĚŽ, že udržitelný způsob života a vzorce udržitelné spotřeby a výroby, u nichž smluvní strany rozvinutých zemí zaujímají vedoucí postavení, hrají důležitou roli v řešení otázek změny klimatu, SE DOHODLY TAKTO: Článek 1 Pro účely této dohody se použijí definice uvedené v článku 1 úmluvy. Dále se rozumí: a) „úmluvou” Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, přijatá v New Yorku dne 9. května 1992; b) „konferencí smluvních stran” konference smluvních stran úmluvy; c) „smluvní stranou” smluvní strana této dohody. Článek 2 1. Cílem této dohody, která podporuje provádění úmluvy včetně jejího cíle, je zlepšit globální reakci na hrozby změny klimatu, a to v návaznosti na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby, mimo jiné pomocí: a) udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a uznání, že by to výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu; b) zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu a nízkoemisního rozvoje způsobem, který neohrozí produkci potravin; c) sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu. 2. Tato dohoda se bude provádět podle zásady rovnosti a společných, i když rozdílných odpovědností a odpovídajících schopností, a se zřetelem na zvláštní vnitrostátní podmínky. Článek 3 Všechny smluvní strany vypracují a sdělí své ambiciózní úsilí ve smyslu článků 4, 7, 9, 10, 11 a 13 jako vnitrostátně stanovené příspěvky ke globální reakci na změnu klimatu s cílem naplnit účel této dohody uvedený v článku 2. Úsilí všech smluvních stran bude představovat pokrok v průběhu času, přičemž současně se uznává, že pro účinné provádění této dohody je třeba podporovat smluvní strany rozvojových zemí. Článek 4 1. Pro dosažení dlouhodobého teplotního cíle stanoveného v článku 2 budou smluvní strany usilovat o dosažení vrcholu globálních emisí skleníkových plynů co nejdříve s tím, že smluvním stranám rozvojových zemí bude dosažení tohoto vrcholu trvat déle, a poté budou podle nejlepších dostupných vědeckých poznatků emise urychleně snižovat, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století, na základě rovnosti a v návaznosti na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby. 2. Každá smluvní strana připraví, sdělí a bude zachovávat další vnitrostátně stanovené příspěvky, kterých chce dosáhnout. Smluvní strany provádějí vnitrostátní mitigační opatření tak, aby dosáhly cílů těchto příspěvků. 3. Následný vnitrostátně stanovený příspěvek každé smluvní strany bude představovat pokrok vůči stávajícímu vnitrostátně stanovenému příspěvku dané smluvní strany a bude odrážet její nejvyšší možné ambice s přihlédnutím na její společné, i když rozdílné odpovědnosti a odpovídající schopnosti a s ohledem na zvláštní vnitrostátní podmínky. 4. Smluvní strany rozvinutých zemí by měly pokračovat ve své vůdčí roli tím, že se zaváží k absolutním redukčním emisním cílům v rámci celého hospodářství. Smluvní strany rozvojových zemí by měly nadále zvyšovat své mitigační úsilí a snažit se v průběhu času přejít k redukčním emisním cílům nebo k omezení emisí v rámci celého hospodářství s ohledem na zvláštní vnitrostátní podmínky. 5. Pro uplatňování tohoto článku bude smluvním stranám rozvojových zemí poskytována podpora v souladu s články 9, 10 a 11 s tím, že se uznává, že zvýšená podpora umožní smluvním stranám rozvojových zemí zvýšit ambice svých opatření. 6. Nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy mohou připravit a oznámit strategie, plány a opatření pro nízkoemisní rozvoj s přihlédnutím na jejich zvláštní podmínky. 7. Vedlejší mitigační přínosy, plynoucí z adaptačních opatření, popřípadě plánů hospodářské diverzifikace smluvních stran, mohou přispět k mitigaci podle tohoto článku. 8. Při sdělení svého vnitrostátně stanoveného příspěvku všechny smluvní strany poskytnou informace nezbytné pro jeho srozumitelnost, transparentnost a porozumění v souladu s rozhodnutím 1/CP.21 a všemi příslušnými rozhodnutími konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody. 9. Každá smluvní strana sdělí vnitrostátně stanovený příspěvek každých pět let v souladu s rozhodnutím 1/CP.21 a všemi příslušnými rozhodnutími konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody a bude vycházet z výsledků globálního hodnocení uvedeného v článku 14. 10. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody na svém prvním zasedání zváží společné časové rámce pro vnitrostátně stanovené příspěvky. 11. Smluvní strana může kdykoli upravit svůj stávající vnitrostátně stanovený příspěvek za účelem zvýšení svých ambicí, v souladu s pokyny přijatými konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody. 12. Vnitrostátně stanovené příspěvky sdělené smluvními stranami budou zaznamenány ve veřejném registru vedeném sekretariátem. 13. Smluvní strany započítávají své vnitrostátně stanovené příspěvky. Při započítávání antropogenních emisí a propadů odpovídajících jejich vnitrostátně stanoveným příspěvkům smluvní strany přiměřeně dbají na environmentální integritu, transparentnost, přesnost, úplnost, srovnatelnost a konzistentnost a zajistí zamezení dvojímu započítávání v souladu s pokyny přijatými konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody. 14. Při přípravě a realizaci mitigačních opatření ve vztahu k antropogenním emisím a propadům by měly smluvní strany v souvislosti s vnitrostátně stanovenými příspěvky brát s ohledem na ustanovení odstavce 13 tohoto článku v úvahu příslušné stávající metody a pokyny podle úmluvy. 15. Při uplatňování této dohody smluvní strany berou v úvahu zájmy smluvních stran, jejichž ekonomiky jsou nejvíce ovlivněny dopady opatření, kterými se čelí změně klimatu, a zvláště smluvních stran rozvojových zemí. 16. Smluvní strany, včetně organizací regionální hospodářské integrace a jejich členských států, které se dohodly, že budou jednat společně podle odstavce 2 tohoto článku, oznámí sekretariátu současně se svým vnitrostátně stanoveným příspěvkem podmínky takové dohody, včetně úrovně emisí přidělené každé smluvní straně v příslušném časovém období. O podmínkách takové dohody sekretariát následně uvědomí smluvní strany a signatáře úmluvy. 17. Každá smluvní strana takové dohody bude zodpovědná za svou úroveň emisí stanovenou v dohodě uvedené v odstavci 16 tohoto článku, v souladu s odstavci 13 a 14 tohoto článku a články 13 a 15. 18. Pokud smluvní strany, jednající společně, tak činí v rámci organizace regionální hospodářské integrace a spolu s ní, a pokud je taková organizace sama smluvní stranou této dohody, pak bude každý členský stát takové organizace regionální hospodářské integrace jednotlivě a společně s touto organizací odpovídat za svou úroveň emisí stanovenou v dohodě oznámené podle odstavce 16 tohoto článku, v souladu s odstavci 13 a 14 tohoto článku a s články 13 a 15. 19. Všechny smluvní strany by měly usilovat o formulování dlouhodobé strategie nízkoemisního rozvoje a informovat o ní a mít přitom na paměti článek 2 a své společné, i když rozdílné odpovědnosti a odpovídající schopnosti, s ohledem na zvláštní vnitrostátní podmínky. Článek 5 1. Smluvní strany by měly přijmout podle potřeby opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 písm. d) úmluvy, včetně lesů. 2. Smluvní strany se vyzývají, aby přijaly opatření k uplatňování a podpoře, mimo jiné prostřednictvím finanční podpory vázané na výsledky, stávajícího rámce stanoveného v souvisejících pokynech a rozhodnutích již dohodnutých podle úmluvy pro: politické přístupy a pozitivní pobídky pro činnosti týkající se snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů a roli zachování, udržitelného obhospodařování lesů a zvýšení zásob uhlíku v lesích v rozvojových zemích; a alternativní politické přístupy, například společné přístupy k mitigaci a adaptaci pro integrované a udržitelné obhospodařování lesů, a podle potřeby přitom potvrdily význam motivace k dosažení výhod bezuhlíkových řešení, které jsou spojovány s takovými přístupy. Článek 6 1. Smluvní strany uznávají, že některé ze smluvních stran se rozhodnou dobrovolně spolupracovat při uplatňování svých vnitrostátně stanovených příspěvků, aby si mohly ve svých mitigačních a adaptačních opatřeních stanovit vyšší ambice a aby podpořily udržitelný rozvoj a environmentální integritu. 2. Smluvní strany, které se dobrovolně zapojují do spolupráce na postupech, v rámci kterých se využívají mezinárodně převáděné výsledky snižování emisí k dosažení vnitrostátně stanovených příspěvků, podporují udržitelný rozvoj a zajišťují environmentální integritu a transparentnost, včetně řízení, a uplatňují spolehlivý systém započítávání, aby mimo jiné zamezily dvojímu započítávání v souladu s pokyny přijatými konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody. 3. Využívání mezinárodně převáděných výsledků snižování emisí k dosažení vnitrostátně stanovených příspěvků podle této dohody je dobrovolné a je schvalováno zúčastněnými smluvními stranami. 4. Zřizuje se mechanismus, jenž má přispět ke snižování emisí skleníkových plynů a podpořit udržitelný rozvoj, podřízený pravomoci a vedení konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody, který mohou smluvní strany využívat na základě dobrovolnosti. Mechanismus bude pod dohledem orgánu určeného konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody a jeho cílem je: a) podporovat snižování emisí skleníkových plynů za současné podpory udržitelného rozvoje; b) motivovat veřejné a soukromé subjekty zmocněné jednotlivými smluvními stranami a usnadňovat jim účast na snižování emisí skleníkových plynů; c) přispívat ke snižování úrovně emisí v hostitelské smluvní straně, která bude mít prospěch z mitigačních opatření vedoucích ke snižování emisí, které může použít také jiná smluvní strana k plnění svého vnitrostátně stanoveného příspěvku; d) zajistit celkové snižování globálních emisí. 5. Snižování emisí vyplývající z mechanismu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku nebude sloužit k prokázání plnění vnitrostátně stanoveného příspěvku hostitelské smluvní strany, pokud toto snížení použije k prokázání plnění svého vnitrostátně stanoveného příspěvku jiná smluvní strana. 6. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody zajistí, aby podíl z výnosů z činnosti v rámci mechanismu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku byl použit k uhrazení administrativních výdajů a za účelem pomoci smluvním stranám rozvojových zemí, které jsou obzvláště zranitelné vůči nepříznivým účinkům změny klimatu, při úhradě nákladů na přizpůsobení se změně klimatu. 7. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody přijme na svém prvním zasedání pravidla, podmínky a postupy pro mechanismus uvedený v odstavci 4 tohoto článku. 8. Smluvní strany uznávají, že je důležité, aby měly k dispozici integrované, holistické a vyvážené netržní přístupy, jež by jim pomohly při plnění jejich vnitrostátně stanovených příspěvků, v souvislosti s udržitelným rozvojem a vymýcením chudoby, a to koordinovaným a účinným způsobem, podle potřeby mimo jiné prostřednictvím mitigace, adaptace, financí, přenosu technologií a budování kapacit. Tyto přístupy se zaměří na: a) podporu ambicí u opatření zaměřených na mitigaci a adaptaci; b) zvýšení účasti veřejného a soukromého sektoru na uplatňování vnitrostátně stanovených příspěvků; c) tvorbu příležitostí pro koordinaci různých nástrojů a příslušných institucionálních uspořádání. 9. Stanovuje se rámec pro netržní přístupy k udržitelnému rozvoji, který bude podporovat netržní přístupy uvedené v odstavci 8 tohoto článku. Článek 7 1. Smluvní strany stanovují globální adaptační cíl zahrnující zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu s cílem přispět k udržitelnému rozvoji a zajistit přiměřenou reakci v oblasti adaptace v souvislosti s teplotním cílem uvedeným v článku 2. 2. Smluvní strany uznávají, že adaptace je globální výzvou, které všichni čelí a která má místní, krajské, celostátní, regionální a mezinárodní rozměry, je klíčovou složkou dlouhodobé globální odpovědi na změnu klimatu a přispívá k ní a slouží k ochraně lidí, zdrojů obživy a ekosystémů, s ohledem na naléhavé a okamžité potřeby těch smluvních stran rozvojových zemí, které jsou obzvláště zranitelné vůči nepříznivým účinkům změny klimatu. 3. Adaptační úsilí smluvních stran rozvojových zemí bude uznáno podle podmínek, které přijme konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody na svém prvním zasedání. 4. Smluvní strany uznávají, že současná potřeba adaptace je významná, že vyšší úrovně mitigace mohou snížit potřebu dalšího adaptačního úsilí a že zvýšená potřeba adaptace může způsobit vyšší náklady na ni. 5. Smluvní strany uznávají, že adaptační opatření by se měla řídit přístupem, který vychází z dané země, je citlivý k otázkám rovnosti pohlaví, umožňuje účast všech a je plně transparentní a který zároveň bere v úvahu zranitelné skupiny, společenství a ekosystémy, a měla by vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků a, kde je to vhodné, z tradičních znalostí, znalostí původního obyvatelstva a místních znalostních systémů, s cílem začlenit adaptaci podle potřeby do příslušných socioekonomických a environmentálních politik a opatření. 6. Smluvní strany uznávají význam podpory adaptačního úsilí a mezinárodní spolupráce v této oblasti a důležitost zohlednění potřeb smluvních stran rozvojových zemí, zejména těch, které jsou obzvláště zranitelné vůči nepříznivým účinkům změny klimatu. 7. Smluvní strany by měly posílit spolupráci při podpoře adaptačních opatření a brát přitom v úvahu Cancúnský adaptační rámec, mimo jiné s ohledem na: a) sdílení informací, osvědčených postupů, zkušeností a ponaučení, podle potřeby i z oblasti vědy, plánování, politik a implementace týkající se adaptačních opatření; b) posilování institucionálních uspořádání, včetně těch podle úmluvy, které slouží této dohodě, aby byla podpořena syntéza příslušných informací a znalostí, a poskytování technické podpory a poradenství smluvním stranám; c) rozšiřování vědeckých znalostí o klimatu, včetně výzkumu, systematického pozorování klimatického systému a systémů včasného varování, způsobem, který informuje klimatické služby a podporuje rozhodování; d) pomoc smluvním stranám rozvojových zemí při určování postupů účinné adaptace, adaptační potřeby, priority, podporu poskytnutou a přijatou pro adaptační opatření a úsilí a výzvy a nedostatky, způsobem, který podpoří osvědčené postupy; e) zlepšování účinnosti a životnosti adaptačních opatření. 8. Odborné organizace a agentury Organizace spojených národů se vyzývají, aby podporovaly úsilí smluvních stran při provádění opatření uvedených v odstavci 7 tohoto článku, s ohledem na ustanovení odstavce 5 tohoto článku. 9. Každá smluvní strana se podle potřeby zapojí do procesů plánování adaptace a do realizace opatření, včetně vypracování nebo podpory příslušných plánů, politik nebo příspěvků, což může zahrnovat: a) realizaci adaptačních opatření, závazků nebo úsilí; b) proces vytváření a realizace národních adaptačních plánů; c) posouzení dopadů změny klimatu a zranitelnosti vůči ní s cílem vypracovat vnitrostátně stanovená prioritní opatření s ohledem na zranitelné osoby, místa a ekosystémy; d) sledování a vyhodnocování adaptačních plánů, politik, programů a opatření a vyvozování ponaučení z nich; e) budování odolnosti socioekonomických a ekologických systémů, mimo jiné prostřednictvím hospodářské diverzifikace a udržitelného hospodaření s přírodními zdroji. 10. Každá smluvní strana by měla vhodným způsobem pravidelně předkládat a aktualizovat adaptační sdělení, které může zahrnovat její priority, provádění a potřebu podpory, plány a opatření, aniž by to zvýšilo zátěž pro smluvní strany rozvojových zemí. 11. Adaptační sdělení uvedená v odstavci 10 tohoto článku budou podle potřeby pravidelně předkládána a aktualizována jako součást jiných sdělení nebo dokumentů či ve spojení s nimi, včetně národního adaptačního plánu, vnitrostátně stanoveného příspěvku uvedeného v čl. 4 odst. 2 nebo národního sdělení. 12. Adaptační sdělení uvedená v odstavci 10 tohoto článku budou zaznamenána ve veřejném registru vedeném sekretariátem. 13. Smluvním stranám rozvojových zemí bude za účelem provádění odstavců 7, 9, 10 a 11 tohoto článku poskytována průběžná a zvýšená mezinárodní podpora podle ustanovení článků 9, 10 a 11. 14. Globální hodnocení uvedené v článku 14 mimo jiné: a) uzná adaptační úsilí smluvních stran rozvojových zemí; b) posílí realizaci adaptačních opatření s ohledem na adaptační sdělení uvedené v odstavci 10 tohoto článku; c) přezkoumá přiměřenost a účinnost adaptace a podpory poskytované na adaptaci; d) posoudí celkový pokrok v plnění globálního adaptačního cíle uvedeného v odstavci 1 tohoto článku. Článek 8 1. Smluvní strany uznávají důležitost odvrácení, co největšího snížení a řešení ztrát a škod způsobených nepříznivými účinky změny klimatu, včetně extrémních projevů počasí a událostí s pomalým nástupem, a roli udržitelného rozvoje při snižování rizika ztrát a škod. 2. Varšavský mezinárodní mechanismus pro otázky ztrát a škod způsobených nepříznivými dopady změny klimatu bude podléhat pravomoci a vedení konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody a může být podporován a posílen tak, jak určí konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody. 3. Smluvní strany by měly spolupracovat a usnadňovat řešení ztrát a škod způsobených nepříznivými účinky změny klimatu a v tomto ohledu posílit porozumění, opatření a podporu, mimo jiné, kde to bude vhodné, prostřednictvím Varšavského mezinárodního mechanismu. 4. V souladu s tím mohou oblasti spolupráce a usnadňování za účelem posílení porozumění, opatření a podpory zahrnovat: a) systémy včasného varování; b) připravenost na mimořádné události; c) události s pomalým nástupem; d) události, které mohou vyvolat nevratné a trvalé ztráty a škody; e) komplexní hodnocení a řízení rizik; f) nástroje pojištění rizik, sdílení klimatických rizik a další pojistná řešení; g) ztráty nehospodářské povahy; h) odolnost společenství, zdrojů obživy a ekosystémů. 5. Varšavský mezinárodní mechanismus bude spolupracovat se stávajícími subjekty a odbornými skupinami působícími podle této dohody, jakož i s příslušnými organizacemi a odbornými subjekty mimo dohodu. Článek 9 1. Smluvní strany rozvinutých zemí poskytnou finanční prostředky na pomoc smluvním stranám rozvojových zemí na mitigaci a adaptaci jako pokračování svých stávajících závazků podle úmluvy. 2. Ostatním smluvním stranám se doporučuje poskytovat nebo nadále poskytovat takovou podporu dobrovolně. 3. Jako součást globálního úsilí by měly smluvní strany rozvinutých zemí nadále stát v čele při mobilizaci klimatického financování z široké škály zdrojů, nástrojů a kanálů, přičemž by měly vzít na vědomí významnou roli veřejných prostředkůveřejných prostředků, a to prostřednictvím různých opatření, včetně podpory strategií jednotlivých států, a dále vzít v úvahu potřeby a priority smluvních stran rozvojových zemí. Taková mobilizace klimatického financování by měla jít nad rámec předchozího úsilí. 4. Poskytování navýšených finančních zdrojů by mělo sloužit k dosažení rovnováhy mezi adaptací a mitigaci, s přihlédnutím ke strategiím jednotlivých států a k prioritám a potřebám smluvních stran rozvojových zemí, zejména těch, které jsou obzvláště zranitelné vůči nepříznivým účinkům změny klimatu a mají významně omezené kapacity, jako například nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy, s uvážením potřeby veřejných zdrojů a grantů na adaptaci. 5. Smluvní strany rozvinutých zemí budou každé dva roky sdělovat příslušné orientační kvantitativní a kvalitativní informace týkající se odstavců 1 a 3 tohoto článku, včetně předpokládané výše veřejných finančních prostředků, které mají být poskytnuty smluvním stranám rozvojových zemí, mají-li tyto informace k dispozici. Ostatním smluvním stranám, které poskytují prostředky, se doporučuje sdělovat tyto informace každé dva roky na základě dobrovolnosti. 6. Globální hodnocení uvedené v článku 14 vezme v úvahu příslušné informace o úsilí týkajícím se klimatického financování, které poskytují smluvní strany rozvinutých zemí nebo orgány dohody. 7. Smluvní strany rozvinutých zemí podávají každé dva roky transparentní a odpovídající informace o podpoře poskytnuté smluvním stranám rozvojových zemí a mobilizované prostřednictvím veřejných intervencí v souladu s podmínkami, postupy a pokyny, které přijme, jak je stanoveno v čl. 13 odst. 13, konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody na svém prvním zasedání. Ostatním smluvním stranám se doporučuje, aby tak učinily také. 8. Finanční mechanismus úmluvy, včetně subjektů pověřených jeho provozem, bude sloužit jako finanční mechanismus této dohody. 9. Instituce sloužící této dohodě, včetně subjektů provozujících finanční mechanismus úmluvy, musí usilovat o zajištění účinného přístupu k finančním prostředkům prostřednictvím zjednodušených schvalovacích postupů a zvýšené podpory připravenosti pro smluvní strany rozvojových zemí, zejména nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy, v rámci jejich vnitrostátních klimatických strategií a plánů. Článek 10 1. Smluvní strany sdílejí dlouhodobou vizi o významu plné realizace rozvoje a přenosu technologií s cílem zvýšit odolnost vůči změně klimatu a snížit emise skleníkových plynů. 2. Smluvní strany berou na vědomí význam technologií pro realizaci mitigačních a adaptačních opatření podle této dohody a uznávají úsilí o nasazení a šíření stávajících technologií, a na základě toho posílí spolupráci na rozvoji a přenosu technologií. 3. Technologický mechanismus ustanovený podle úmluvy slouží této dohodě. 4. Zřizuje se technologický rámec, který bude poskytovat jednotný rámec pro práci technologického mechanismu na podporu a pomoc pro intenzivnější činnost při rozvoji a přenosu technologií s cílem podpořit provádění této dohody, a to při naplňování dlouhodobé vize uvedené v odstavci 1 tohoto článku. 5. Pro účinnou a dlouhodobou globální reakci na změnu klimatu a pro podporu hospodářského růstu a udržitelného rozvoje je zásadní zrychlit, povzbudit a umožnit inovace. Takové úsilí bude vhodně podpořeno mimo jiné i technologickým mechanismem a v oblasti financování také finančním mechanismem úmluvy, aby bylo možné spolupracovat na výzkumu a vývoji a usnadnit smluvním stranám rozvojových zemí přístup k technologiím, zejména v raných fázích technologického cyklu. 6. Smluvním stranám rozvojových zemí bude poskytována podpora, včetně finanční podpory, na provádění tohoto článku, mj. na posílení spolupráce na rozvoji a přenosu technologií v různých fázích technologického cyklu, s cílem dosáhnout rovnováhy mezi podporou mitigace a adaptace. Globální hodnocení uvedené v článku 14 vezme v úvahu dostupné informace o úsilí souvisejícím s podporou rozvoje a přenosu technologií pro smluvní strany rozvojových zemí. Článek 11 1. Budování kapacit podle této dohody by mělo zvýšit kapacitu a schopnost smluvních stran rozvojových zemí, zejména zemí s nejmenší kapacitou, jako jsou nejméně rozvinuté země a země, které jsou obzvláště zranitelné vůči nepříznivým účinkům změny klimatu, například malé ostrovní rozvojové státy, provádět účinná klimatická opatření, a mimo jiné realizovat adaptační a mitigační opatření, a mělo by usnadnit rozvoj, šíření a zavádění technologií, přístup ke klimatickému financování, příslušná hlediska vzdělávání, odborného vzdělávání a povědomí veřejnosti a transparentní, včasné a přesné sdělování informací. 2. Budování kapacit by mělo být řízeno jednotlivými zeměmi na základě jejich vnitrostátních potřeb a v reakci na ně a mělo by přispět k tomu, aby smluvní strany vzaly tento úkol za svůj, zejména smluvní strany rozvojových zemí, a to i na celostátní, krajské a místní úrovni. Budování kapacit by mělo vycházet ze získaných zkušeností, včetně těch z budování kapacit podle úmluvy, a tento proces by měl být účinný a soustavný, za účasti všech, průřezový a citlivý k otázkám rovnosti pohlaví. 3. Všechny smluvní strany by měly spolupracovat na zvyšování kapacity smluvních stran rozvojových zemí k provádění této dohody. Smluvní strany rozvinutých zemí by měly zvýšit podporu pro budování kapacit ve smluvních stranách rozvojových zemí. 4. Všechny smluvní strany, které zvyšují kapacitu smluvních stran rozvojových zemí k provádění této dohody, mimo jiné prostřednictvím regionálních, bilaterálních a multilaterálních přístupů, o takových akcích či opatřeních na budování kapacit pravidelně informují. Smluvní strany rozvojových zemí by měly pravidelně informovat o svém pokroku při realizaci plánů, politik, akcí či opatření k budování kapacit za účelem plnění této dohody. 5. Činnosti týkající se budování kapacit se posilují prostřednictvím vhodných institucionálních uspořádání na podporu provádění této dohody, včetně vhodných institucionálních uspořádání ustanovených podle úmluvy, která slouží této dohodě. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody na svém prvním zasedání posoudí a přijme rozhodnutí o výchozích institucionálních uspořádáních pro budování kapacit. Článek 12 Smluvní strany podle potřeby spolupracují při přijímání opatření k posílení vzdělávání, odborného vzdělávání, povědomí veřejnosti, účasti veřejnosti a přístupu veřejnosti k informacím o změně klimatu, s vědomím důležitosti těchto kroků k posílení opatření podle této dohody. Článek 13 1. Aby bylo možné budovat vzájemnou důvěru a podpořit účinné provádění dohody, zřizuje se rámec posílené transparentnosti pro opatření a podporu, s vnitřní flexibilitou, která bere v úvahu různé schopnosti smluvních stran a vychází z kolektivních zkušeností. 2. Rámec transparentnosti zajistí flexibilitu při uplatňování ustanovení tohoto článku těm smluvním stranám rozvojových zemí, které ji potřebují vzhledem ke svým schopnostem. Podmínky, postupy a pokyny uvedené v odstavci 13 tohoto článku musí tuto flexibilitu odrážet. 3. Rámec transparentnosti vychází z opatření v oblasti transparentnosti podle úmluvy a posiluje je, přičemž uznává zvláštní podmínky nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států, a je prováděn tak, aby usnadňoval procesy, nebyl rušivý a represivní, aby respektoval státní suverenitu a nepředstavoval pro smluvní strany nadměrnou zátěž. 4. Opatření v oblasti transparentnosti v rámci úmluvy, včetně národních sdělení, dvouletých zpráv a dvouletých aktualizovaných zpráv, mezinárodní hodnocení a přezkum a mezinárodní konzultace a analýzy tvoří součást zkušeností, ze kterých se bude vycházet při vypracování podmínek, postupů a pokynů podle odstavce 13 tohoto článku. 5. Účelem rámce pro transparentnost opatření je poskytnout jasnou představu o činnostech v oblasti změny klimatu na základě cíle úmluvy uvedeného v jejím článku 2, včetně srozumitelnosti a sledování pokroku v plnění vnitrostátně stanovených příspěvků jednotlivých smluvních stran podle článku 4 a adaptačních opatření smluvních stran podle článku 7, včetně osvědčených postupů, priorit, potřeb a nedostatků, jako podklad pro globální hodnocení podle článku 14. 6. Cílem rámce pro transparentnost podpory je zajistit jasné informace o podpoře poskytnuté a přijaté jednotlivými smluvními stranami na opatření týkající se změny klimatu podle článků 4, 7, 9, 10 a 11 a v možném rozsahu poskytnout úplný přehled o souhrnné poskytnuté finanční podpoře jako podklad pro globální hodnocení podle článku 14. 7. Každá smluvní strana pravidelně poskytuje následující informace: a) národní inventarizační zprávu o antropogenních emisích ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů, vypracovanou pomocí osvědčených metodik přijatých Mezivládním panelem pro změnu klimatu a schválených konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody; b) údaje nezbytné pro sledování pokroku při realizaci a plnění jejího vnitrostátně stanoveného příspěvku podle článku 4. 8. Každá smluvní strana by měla rovněž poskytnout příslušné informace týkající se dopadů změny klimatu a adaptace podle článku 7. 9. Smluvní strany rozvinutých zemí podávají a jiné smluvní strany, které poskytují podporu, by měly podávat informace o finanční podpoře a podpoře pro přenos technologií a budování kapacit poskytnuté smluvním stranám rozvojových zemí podle článků 9, 10 a 11. 10. Smluvní strany rozvojových zemí by měly poskytovat informace o finanční podpoře a podpoře pro přenos technologií a budování kapacit, kterou potřebují a kterou přijaly podle článků 9, 10 a 11. 11. Informace předložené jednotlivými smluvními stranami podle odstavců 7 a 9 tohoto článku budou podrobeny technickému odbornému přezkoumání v souladu s rozhodnutím 1/CP.21. Přezkumný proces bude zahrnovat pomoc při určení potřeb budování kapacit pro takové smluvní strany rozvojových zemí, které to vzhledem ke svým kapacitám potřebují. Navíc se každá smluvní strana zúčastní nápomocného, mnohostranného posouzení pokroku při realizaci úsilí podle článku 9 a provádění a plnění vnitrostátně stanoveného příspěvku. 12. Technické odborné přezkoumání podle tohoto odstavce se skládá z posouzení příslušné podpory poskytnuté danou smluvní stranou a jejího provádění a plnění vnitrostátně stanoveného příspěvku. Přezkum rovněž určí oblasti zlepšení pro danou smluvní stranu a zhodnotí, zda informace odpovídají podmínkám, postupům a pokynům uvedeným v odstavci 13 tohoto článku, s přihlédnutím k flexibilitě přiznané smluvní straně podle odstavce 2 tohoto článku. Přezkoumání věnuje zvláštní pozornost příslušným vnitrostátním schopnostem a podmínkám smluvních stran rozvojových zemí. 13. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody na svém prvním zasedání přijme příslušné společné podmínky, postupy a pokyny pro transparentnost opatření a podpory, a to na základě zkušeností z opatření týkajících se transparentnosti podle úmluvy a rozpracováním ustanovení tohoto článku. 14. Rozvojovým zemím bude na provádění tohoto článku poskytnuta podpora. 15. Dále bude smluvním stranám rozvojových zemí průběžně poskytována podpora na budování kapacit týkajících se transparentnosti. Článek 14 1. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody bude pravidelně vyhodnocovat provádění této dohody, aby zhodnotila kolektivní pokrok v plnění účelu této dohody a jejích dlouhodobých cílů (tato činnost je v této dohodě označována jako „globální hodnocení”). Bude tak činit komplexním a nápomocným způsobem a bude brát v úvahu mitigaci, adaptaci a nástroje k provádění a podpoře, a to na základě rovnosti a nejlepších dostupných vědeckých poznatků. 2. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody provede své první globální hodnocení v roce 2023 a následně každých pět let, nerozhodne-li konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody jinak. 3. Z výsledku globálního hodnocení budou smluvní strany vycházet při aktualizaci a posilování svých opatření a podpory, a to vnitrostátně určeným způsobem a v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody, jakož i při posilování mezinárodní spolupráce v oblasti klimatických opatření. Článek 15 1 Zřizuje se mechanismus, jenž má usnadnit provádění a podpořit dodržování ustanovení této dohody. 2. Mechanismus uvedený v odstavci 1 tohoto článku tvoří výbor založený na odbornosti, který poskytuje pomoc a funguje způsobem, který je transparentní, nekonfliktní a nerepresivní. Výbor věnuje zvláštní pozornost příslušným vnitrostátním schopnostem a podmínkám smluvních stran. 3. Výbor vykonává svou činnost podle podmínek a postupů přijatých konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody na jejím prvním zasedání a podává každý rok zprávu konferenci smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody. Článek 16 1. Konference smluvních stran, nejvyšší orgán úmluvy, slouží jako zasedání smluvních stran této dohody. 2. Smluvní strany úmluvy, které nejsou smluvními stranami této dohody, se mohou účastnit jako pozorovatelé kteréhokoli zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody. V případě, že konference smluvních stran slouží jako zasedání smluvních stran této dohody, pak rozhodnutí podle této dohody přijímají pouze ty smluvní strany, které jsou smluvními stranami této dohody. 3. V případě, že konference smluvních stran slouží jako zasedání smluvních stran této dohody, pak každý člen předsednictva konference smluvních stran zastupující některou smluvní stranu úmluvy, která ale v té době není smluvní stranou této dohody, bude nahrazen dalším členem, jehož si smluvní strany této dohody zvolí ze svých řad. 4. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody pravidelně přezkoumává provádění této dohody a v rámci svého mandátu činí rozhodnutí nezbytná k podpoře jejího účinného provádění. Vykonává funkce svěřené jí touto dohodou a dále: a) zřizuje takové pomocné orgány, jaké považuje za nezbytné pro provádění této dohody; b) vykonává další funkce potřebné k provádění této dohody. 5. Jednací řád konference smluvních stran a finanční postupy používané v úmluvě se použijí obdobně v této dohodě, pokud konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody nerozhodne na základě konsenzu jinak. 6. První zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody svolá sekretariát zároveň s prvním zasedáním konference smluvních stran, které je naplánováno po datu vstupu této dohody v platnost. Následná řádná zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody se konají společně s řádnými zasedáními konference smluvních stran, nerozhodne-li konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody jinak. 7. Mimořádná zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody se konají v takových jiných termínech, kdy to konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody považuje za nezbytné, nebo na písemnou žádost kterékoli smluvní strany za předpokladu, že do šesti měsíců od data, kdy sekretariát oznámí takovou žádost ostatním stranám, podpoří tuto žádost nejméně jedna třetina smluvních stran. 8. Organizace spojených národů a její specializované agentury a Mezinárodní agentura pro atomovou energii, jakož i jejich členské státy nebo jejich pozorovatelé, již nejsou smluvní stranou úmluvy, mohou být zastoupeni na zasedáních konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody jako pozorovatelé. Orgány nebo agentury, ať už národní, nebo mezinárodní, vládní, či nevládní, které jsou způsobilé v záležitostech, na něž se vztahuje tato dohoda, a které informovaly sekretariát o svém přání být zastoupeny jako pozorovatelé na některém zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody, mohou být takto přijaty, pokud proti tomu nemá námitku nejméně jedna třetina přítomných smluvních stran. Přizvání a účast pozorovatelů se řídí jednacím řádem uvedeným v odstavci 5 tohoto článku. Článek 17 1. Sekretariát zřízený článkem 8 úmluvy slouží jako sekretariát této dohody. 2. Ustanovení čl. 8 odst. 2 úmluvy o funkcích sekretariátu a čl. 8 odst. 3 úmluvy o opatřeních přijatých pro fungování sekretariátu se použijí obdobně pro tuto dohodu. Sekretariát dále vykonává funkce, jež jsou mu přiděleny podle této dohody a jež mu přidělí konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody. Článek 18 1. Pomocný orgán pro vědecké a technologické poradenství a pomocný orgán pro provádění úmluvy, zřízené články 9 a 10 úmluvy, slouží také jako pomocný orgán pro vědecké a technologické poradenství a pomocný orgán pro provádění této dohody. V této dohodě se obdobně použijí ustanovení úmluvy vztahující se k fungování těchto dvou orgánů. Zasedání pomocného orgánu pro vědecké a technologické poradenství a pomocného orgánu pro provádění této dohody se konají společně s příslušnými zasedáními pomocného orgánu pro vědecké a technologické poradenství a pomocného orgánu pro provádění úmluvy. 2. Smluvní strany úmluvy, které nejsou smluvními stranami této dohody, se mohou účastnit jako pozorovatelé všech zasedání těchto pomocných orgánů. V případě, že pomocné orgány slouží jako pomocné orgány této dohody, pak rozhodnutí podle této dohody přijímají pouze ty smluvní strany, které jsou smluvními stranami této dohody. 3. Vykonávají-li pomocné orgány zřízené podle článků 9 a 10 úmluvy své funkce v souvislosti se záležitostmi týkajícími se této dohody, pak každý člen předsednictva těchto pomocných orgánů zastupující některou smluvní stranu úmluvy, která ale v té době není smluvní stranou této dohody, bude nahrazen dalším členem, jehož si smluvní strany této dohody zvolí ze svých řad. Článek 19 1. Pomocné orgány nebo jiné institucionální uspořádání vytvořené úmluvou nebo na jejím základě, odlišné od těch, které jsou uvedeny v této dohodě, budou sloužit této dohodě na základě rozhodnutí konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody vymezí funkce, které budou takové pomocné orgány nebo subjekty vykonávat. 2. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody může poskytnout takovým pomocným orgánům nebo institucionálně zřízeným subjektům další pokyny. Článek 20 1. Tato dohoda je otevřena k podpisu a bude podléhat ratifikaci, přijetí nebo schválení státy a organizacemi regionální hospodářské integrace, které jsou smluvními stranami úmluvy. Bude otevřena k podpisu v sídle Organizace spojených národů v New Yorku od 22. dubna 2016 do 21. dubna 2017. Poté bude tato dohoda otevřena k přistoupení ode dne následujícího po dni, kdy bude uzavřena pro podpis. Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení budou uloženy u depozitáře. 2. Organizace regionální hospodářské integrace, která se stane smluvní stranou této dohody, aniž by kterýkoli z jejích členských států byl smluvní stranou této dohody, je vázána všemi povinnostmi podle této dohody. V případě organizace regionální hospodářské integrace s jedním nebo více členskými státy, které jsou smluvními stranami této dohody, rozhodne taková organizace a její členské státy o tom, jak si rozdělí odpovědnost za plnění závazků podle této dohody. V takových případech tato organizace a její členské státy nebudou oprávněny uplatňovat práva podle této dohody souběžně. 3. Ve svých listinách o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení oznámí jednotlivé organizace regionální hospodářské integrace rozsah svých pravomocí v záležitostech, které se řídí touto dohodou. Tyto organizace rovněž uvědomí o všech podstatných změnách v rozsahu svých pravomocí depozitáře, který obratem informuje ostatní smluvní strany. Článek 21 1. Tato dohoda vstupuje v platnost třicátým dnem po dni, kdy alespoň 55 smluvních stran úmluvy odpovědných v součtu za alespoň odhadovaných 55 procent celkových globálních emisí skleníkových plynů uložilo u depozitáře své listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení. 2. Pouze pro omezené účely odstavce 1 tohoto článku pojem „celkové globální emise skleníkových plynů“ znamená jejich aktuální množství sdělené nejpozději v den přijetí této dohody smluvními stranami úmluvy. 3. Pro každý stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace, která ratifikuje, přijme nebo schválí tuto dohodu nebo k ní přistoupí poté, co byly splněny podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku pro vstup v platnost, vstupuje tato dohoda v platnost třicátým dnem po dni, kdy takový stát nebo organizace regionální hospodářské integrace uložily u depozitáře své listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení. 4. Pro účely odstavce 1 tohoto článku se listina uložená organizací regionální hospodářské integrace nezapočítává jako další listina k listinám uloženým jejími členskými státy. Článek 22 Ustanovení článku 15 úmluvy o přijímání změn úmluvy se obdobně použijí i v této dohodě. Článek 23 1. Ustanovení článku 16 úmluvy o přijímání příloh úmluvy a jejich změn se obdobně použijí i v této dohodě. 2. Přílohy této dohody tvoří její nedílnou součást, a pokud není výslovně stanoveno jinak, odkaz na tuto dohodu je současně odkazem na její přílohy. Tyto přílohy se omezují na seznamy, formuláře a jiný materiál popisné povahy, která je vědeckého, technického, procedurálního nebo správního charakteru. Článek 24 Ustanovení článku 14 úmluvy o urovnávání sporů se obdobně použijí i v této dohodě. Článek 25 1. Každá smluvní strana má jeden hlas, s výjimkou případů podle odstavce 2 tohoto článku. 2. Organizace regionální hospodářské integrace, v záležitostech spadajících do jejich pravomoci, uplatňují své právo volit s počtem hlasů rovným počtu jejich členských států, které jsou smluvními stranami této dohody. Taková organizace neuplatňuje své hlasovací právo, jestliže své právo uplatňuje některý z jejích členských států, a naopak. Článek 26 Depozitářem této dohody je generální tajemník Organizace spojených národů. Článek 27 K této dohodě nemohou být učiněny žádné výhrady. Článek 28 1. Kdykoli po uplynutí tří let ode dne, kdy tato dohoda vstoupila v platnost pro určitou smluvní stranu, může tato smluvní strana od této dohody odstoupit podáním písemného oznámení depozitáři. 2. Každé takové odstoupení nabývá účinku po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy depozitář obdrží oznámení o odstoupení, nebo k pozdějšímu datu, které může být v oznámení o odstoupení uvedeno. 3. Každá smluvní strana, která odstupuje od úmluvy, se považuje za odstoupivší i od této dohody. Článek 29 Prvopis této dohody, jejíž znění v jazyce anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském mají stejnou platnost, je uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů. V Paříži dvanáctého prosince dva tisíce patnáct. NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.
Vyhláška č. 359/2017 Sb.	Vyhláška č. 359/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 286/2012 Sb., o vnějším označení, odznacích, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy, ve znění vyhlášky č. 316/2013 Sb. Vyhlášeno 31. 10. 2017, datum účinnosti 1. 11. 2017, částka 125/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 286/2012 Sb., o vnějším označení, odznacích, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy, ve znění vyhlášky č. 316/2013 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2017 359 VYHLÁŠKA ze dne 20. října 2017, kterou se mění vyhláška č. 286/2012 Sb., o vnějším označení, odznacích, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy, ve znění vyhlášky č. 316/2013 Sb. Ministerstvo financí stanoví podle § 14 odst. 4 a § 20 odst. 3 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 243/2016 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 286/2012 Sb., o vnějším označení, odznacích, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy, ve znění vyhlášky č. 316/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) náležitosti a vzor služebního odznaku celníka (dále jen „služební odznak“) a způsob prokazování příslušnosti k celní správě služebním odznakem,“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h). 2. V § 2 odst. 2 písmeno b) zní: „b) služebně pracovní stejnokroj 17 tmavomodré barvy.“. 3. V § 2 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. 4. V § 2 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 5. V § 2 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vyobrazené součásti služební výstroje je možné používat také ve vzájemné kombinaci.“. 6. V § 3 písm. a) bodu 1 se slovo „čtyřmístné“ nahrazuje slovem „pětimístné“. 7. V § 3 písm. a) bodu 2 se slovo „čtyřmístným“ nahrazuje slovem „pětimístným“. 8. V § 4 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Celník, který nosí služebně pracovní stejnokroj 17, je vedle označení rukávovým znakem dále označen nápisem „CELNÍ SPRÁVA“, který tvoří a) žlutá písmena na tmavém podkladě, b) černá písmena na bílém podkladě, c) černá písmena na šedém podkladě, d) šedá písmena na bílém podkladě, nebo e) bílá písmena na zeleném podkladě. (3) Vyobrazení nápisů „CELNÍ SPRÁVA“ je uvedeno v příloze č. 4 obr. 2 až 6.“. 9. V § 4 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Celník, který nosí služební stejnokroj 12, je na rukávě stejnokroje označen pro výkon služby v zahraničí a při mezinárodních cvičeních rukávovým znakem, který je tvořen nápisem „CZECH REPUBLIC“ a vyobrazením státní vlajky České republiky. Vyobrazení označení je uvedeno v příloze č. 4 obr. 7. (5) Celník nebo občanský zaměstnanec celní správy může být na rukávě označen též rukávovou páskou, která je bílé barvy s černým nápisem „CELNÍ SPRÁVA“, zelené barvy s bílým nápisem „CELNÍ SPRÁVA“ nebo modré barvy s bílým nápisem „CELNÍ SPRÁVA“. Vyobrazení rukávové pásky je uvedeno v příloze č. 4 obr. 8 až 10. Nápis „CELNÍ SPRÁVA“ na rukávové pásce může být také v provedení ve dvou řádcích. (6) Nápis „CELNÍ SPRÁVA“ může být doplněn mezinárodními termíny „CUSTOMS - ZOLL - DOUANE“.“. 10. V § 5 odst. 1 se za slovo „tvoří“ vkládají slova „zvýrazňující reflexní prvky,“ a věta druhá se zrušuje. 11. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Při nošení služebně pracovního stejnokroje 17 jsou rukávový znak a identifikační znak celní správy umístěny způsobem uvedeným v odstavci 1. Dále na levé straně prsou a na zádech služebně pracovního stejnokroje 17 celníka je nápis „CELNÍ SPRÁVA“ v barevném provedení podle § 4 odst. 2.“. 12. V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Rukávový znak pro výkon služby v zahraničí a při mezinárodních cvičeních a rukávová páska jsou umístěny na levém rukávu.“. 13. V § 9 odst. 2 písm. c) se slovo „devíti“ nahrazuje slovem „pásem“. 14. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní: „§ 15a Náležitosti a vzor služebního odznaku a způsob prokazování příslušnosti k celní správě služebním odznakem (1) Služební odznak je kovový s tmavě modrým okružím; na služebním odznaku je v horní části vyobrazen velký státní znak České republiky, v dolní části znak Merkura, ze stran obepnutý lipovými ratolestmi. V horní části okruží je nápis „CELNÍ SPRÁVA“ a v dolní části mezinárodní označení celní správy; v dolní části služebního odznaku je v obdélníkovém poli překrývajícím spodní část symbolu Merkura pětimístné identifikační číslo služebního odznaku. Vzor služebního odznaku je vyobrazen v příloze č. 11. (2) Celník při prokazování příslušnosti k celní správě služebním odznakem předkládá k nahlédnutí lícovou stranu služebního odznaku s číslem, aniž služební odznak vydá z ruky. Celník při výkonu služby v občanském oděvu může též prokazovat svoji příslušnost k celní správě umístěním služebního odznaku na levou stranu hrudi nebo zavěšením na krk tak, že je viditelná lícová strana služebního odznaku s číslem.“. 15. Příloha č. 1 se zrušuje. 16. Příloha č. 2 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 286/2012 Sb. Vzory stejnokrojů 1. Služební stejnokroj 12 6.7MB 6.9MB 2. Služebně pracovní stejnokroj 17 9.6MB 2.3MB “. 17. V příloze č. 3 část s obrázkem 1b zní: „ 643kB Identifikační znak celní správy Obr. 1b“. 18. Příloha č. 4 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 286/2012 Sb. Vyobrazení vnějšího označení celní správy a drobných stejnokrojových doplňků 6.1MB Rukávový znak Obr. 1 5.8MB Nápis „CELNÍ SPRÁVA“ Obr. 2 až 6 1.9MB Označení pro výkon služby v zahraničí a při mezinárodních cvičeních Obr. 7 1.5MB Rukávová páska Obr. 8 až 10“. 19. Příloha č. 6 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 286/2012 Sb. Vyobrazení vzoru zvláštního barevného provedení a vzoru označení služebních vozidel celní správy 11.4MB “. 20. Za přílohu č. 10 se doplňuje příloha č. 11, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 11 k vyhlášce č. 286/2012 Sb. Vzor služebního odznaku celní správy 3.6MB “. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel celní správy podle vyhlášky č. 286/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze užívat do 31. prosince 2027. 2. Identifikační znak celní správy podle vyhlášky č. 286/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze užívat i po nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2017. Ministr: Ing. Pilný v. r.
Vyhláška č. 355/2017 Sb.	Vyhláška č. 355/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 10. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 123/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění vyhlášky č. 65/2009 Sb., vyhlášky č. 443/2009 Sb., vyhlášky č. 299/2010 Sb. a vyhlášky č. 40/2016 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 355 VYHLÁŠKA ze dne 17. října 2017, kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 267/2015 Sb. a zákona č. 202/2017 Sb., k provedení § 45 odst. 2, § 46 odst. 1 a 6 a § 47 odst. 2 zákona: Čl. I Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění vyhlášky č. 65/2009 Sb., vyhlášky č. 443/2009 Sb., vyhlášky č. 299/2010 Sb. a vyhlášky č. 40/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se slova „v příloze č. 3“ nahrazují slovy „v příloze č. 2“, slova „podle přílohy č. 3“ se nahrazují slovy „podle přílohy č. 2“ a slova „v příloze č. 2“ se nahrazují slovy „v příloze č. 1“. 2. V § 3 odst. 2 se slova „podle přílohy č. 3“ nahrazují slovy „podle přílohy č. 2“. 3. V § 4 odst. 1 větě první se slovo „třemi“ nahrazuje slovem „dvěma“, slova „intervalech nejméně jednoho měsíce“ se nahrazují slovy „intervalu dvou měsíců“, slovo „čtvrtou“ se nahrazuje slovem „třetí“ a slova „nejméně šest měsíců po podání třetí dávky“ se nahrazují slovy „mezi jedenáctým a třináctým měsícem věku dítěte“. 4. V § 4 odst. 1 se věta druhá zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „U nedonošených dětí se očkování provede třemi dávkami očkovací látky podanými v intervalech nejméně jednoho měsíce mezi dávkami, a čtvrtou dávkou podanou nejméně šest měsíců po podání třetí dávky.“. 5. V § 4 odst. 3 se slovo „páté“ nahrazuje slovem „čtvrté“ a věta poslední se zrušuje. 6. V § 4 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 5 až 9. 7. V § 4 odst. 5 se text „1, 2 a 4“ nahrazuje textem „1 až 4“. 8. V § 4 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8. 9. V § 5 odst. 1 se slovo „patnáctého“ nahrazuje slovem „třináctého“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, nejpozději však do dovršení osmnáctého měsíce věku dítěte“. 10. V § 5 odstavec 2 zní: „(2) Podání druhé dávky očkovací látky proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím se provede od dovršení pátého roku věku dítěte do dovršení šestého roku věku dítěte.“. 11. V § 6 odst. 1 větě první se slova „polysacharidovou očkovací látkou“ zrušují. 12. V § 6 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 13. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Očkování se provede aplikací tří dávek očkovací látky u fyzických osob, které mají být zařazeny do pravidelných dialyzačních programů.“. 14. V § 9 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 4 až 6 zní: „(1) Očkování se provede4),5),6) aplikací tří dávek očkovací látky u fyzických osob, které a) pracují na pracovištích uvedených v § 16 odst. 1, pokud jsou činné při vyšetřování a ošetřování fyzických osob, o něž mají pečovat, b) jsou činné v nízkoprahových programech pro uživatele drog, c) jsou v úzkém a pravidelném kontaktu s nemocným s virovou hepatitidou B nebo nosičem HBsAg, d) jsou dosud neočkovány a nově přijaty do domovů pro osoby se zdravotním postižením nebo domovů se zvláštním režimem, e) jsou vystaveny rizikové expozici biologického materiálu, f) studují na lékařské fakultě nebo zdravotnické škole, a u studujících připravovaných na jiných vysokých školách, než jsou lékařské fakulty, pro činnosti ve zdravotnických zařízeních při vyšetřování a ošetřování nemocných, u studujících na středních a vyšších odborných sociálních školách připravovaných pro činnosti v zařízeních sociálních služeb při vyšetřování a ošetřování fyzických osob přijatých do těchto zařízení, g) poskytují terénní nebo ambulantní sociální služby, h) jsou nově přijaty jako příslušníci Vězeňské služby České republiky, i) jsou zařazeny do rekvalifikačních kurzů a zajišťují péči a ošetřování osob v zařízeních sociálních služeb a ve zdravotnických zařízeních, nebo j) manipulují ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb s nebezpečným odpadem. 4) Ustanovení 3 bod 6 přílohy směrnice Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU. 5) Ustanovení 6 bod 4 přílohy směrnice Rady 2010/32/EU. 6) Ustanovení 6 bod 3 přílohy směrnice Rady 2010/32/EU. Čl. 14 odst. 3 druhý pododstavec a bod 10 třetí věta přílohy III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).“. 15. V § 9 se slovo „neprovede“ nahrazuje slovem „neprovede4),5)“ a na konci textu odstavce 2 se doplňují slova „a dále u fyzických osob, které byly prokazatelně očkovány proti virové hepatitidě B“. 16. V § 10 se slovo „provede“ nahrazuje slovem „provede5)“. 17. V § 11 se slovo „provede“ nahrazuje slovem „provede5),6)“. 18. Za § 11 se vkládají nové § 11a a 11b, které včetně nadpisů znějí: „§ 11a Zvláštní očkování proti spalničkám (1) Očkování se provede aplikací jedné dávky očkovací látky u fyzických osob, které jsou nově přijímány do pracovního nebo služebního poměru na pracovišti infekčním nebo dermatovenerologickém. (2) Očkování podle odstavce 1 se neprovede u fyzické osoby s prokazatelně prožitým onemocněním spalničkami a u fyzické osoby s pozitivním titrem IgG protilátek proti viru spalniček. § 11b Provedení pravidelného očkování v pozdějším věku dítěte Není-li možné z důvodu zdravotního stavu dítěte, který vylučuje možnost podání očkovací látky, provést pravidelné očkování v termínech podle § 3 až 5, provede se takové očkování i v pozdějším věku dítěte, a to v souladu se souhrnem údajů k jednotlivým očkovacím látkám. Obdobně se postupuje i v případě dětí cizinců pobývajících na území České republiky nebo dětí, jejichž očkování bylo zahájeno v zahraničí.“. 19. V § 13a se slova „v příloze č. 4“ nahrazují slovy „v příloze č. 3“. 20. V § 15 odst. 3 se text „§ 4 odst. 8“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 7“. 21. V § 16 se slovo „Pracoviště“ nahrazuje slovem „Pracoviště4),5)“. 22. V § 18 větě první se slovo „druh“ nahrazuje slovy „nemoc nebo nemoci, proti nimž se očkuje,“ a slova „a údaj o očkování provedeném postupem podle § 47 odst. 1 písm. b) zákona jinou očkovací látkou, než zajistil příslušný orgán ochrany veřejného zdraví“ se zrušují. 23. Příloha č. 1 se zrušuje. Dosavadní přílohy č. 2 až 4 se označují jako přílohy č. 1 až 3. 24. V příloze č. 3 se ve vzoru mezinárodního osvědčení o očkování proti žluté zimnici v části uvádějící platnost osvědčení slovo „do“ nahrazuje slovy „bez omezení“ a v anglické verzi vzoru se slovo „until“ nahrazuje slovem „longlife“. 25. V příloze č. 3 v části „Vysvětlivky“ se věta „Platnost tohoto osvědčení trvá až do data uvedeného pro určité očkování.“ zrušuje. 26. V příloze č. 3 v části „Notes“ se věta „The validity of this certificate shall extend until the date indicated for the particular vaccination.“ zrušuje. Čl. II Přechodné ustanovení Podání druhé dávky očkovací látky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám dětem, kterým nebyla podána tato dávka do doby nabytí účinnosti této vyhlášky, se provede v době od dovršení pátého do dovršení šestého roku věku dítěte. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Ministr: JUDr. Ing. Ludvík, MBA, v. r.
Vyhláška č. 354/2017 Sb.	Vyhláška č. 354/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 10. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 122/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb., vyhlášky č. 135/2000 Sb., vyhlášky č. 449/2000 Sb., vyhlášky č. 101/2002 Sb., vyhlášky č. 291/2002 Sb., vyhlášky č. 493/2005 Sb., v * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2018 354 VYHLÁŠKA ze dne 19. října 2017, kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 17 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., a zákona č. 200/2015 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb., vyhlášky č. 135/2000 Sb., vyhlášky č. 449/2000 Sb., vyhlášky č. 101/2002 Sb., vyhlášky č. 291/2002 Sb., vyhlášky č. 493/2005 Sb., vyhlášky č. 620/2006 Sb., vyhlášky č. 331/2007 Sb., vyhlášky č. 439/2008 Sb., vyhlášky č. 244/2009 Sb., vyhlášky č. 472/2009 Sb., vyhlášky č. 397/2010 Sb., vyhlášky č. 411/2011 Sb., vyhlášky č. 467/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., vyhlášky č. 421/2013 Sb., vyhlášky č. 326/2014 Sb., vyhlášky č. 350/2015 Sb. a vyhlášky č. 421/2016 Sb., se mění takto: 1. V příloze v Kapitole 2 bodu 6 poslední věta zní: „Dodržení kvalifikace nositele uvedeného ve výkonu není podmínkou pro jeho vykázání, pokud výkon provedl zdravotnický pracovník, který je k tomu podle jiných právních předpisů oprávněn.“. 2. V příloze v Kapitole 4 bod 2 včetně nadpisu zní: „2. 002 - PRAKTICKÉ LÉKAŘSTVÍ PRO DĚTI A DOROST Výkon číslo\| název ---\|--- 02230\| Kvantitativní stanovení CRP (POCT) lze vykázat pouze, pokud při jeho provádění bude respektováno doporučení odborných společností o provádění laboratorních vyšetření v režimu POCT a bude zajištěna vnitřní kontrola kvality, včetně řádně vedeného záznamu o ní a účast v systému mezilaboratorních porovnávacích zkoušek (externí hodnocení kvality) jednou ročně.“. 3. V příloze v Kapitole 4 se za bod 47 vkládá nový bod 47a, který včetně nadpisu zní: „47a. 926 - DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE O PACIENTA V TERMINÁLNÍM STAVU Výkony číslo\| název ---\|--- 80090\| Agregovaný výkon domácí paliativní péče o pacienta v terminálním stavu (dále jen „domácí paliativní péče“) - klinicky nestabilní pacient 80091\| Agregovaný výkon domácí paliativní péče - klinicky nestabilní pacient se závažnými symptomy Jedná se o poskytování paliativní péče ve vlastním sociálním prostředí nevyléčitelně nemocnému pacientovi v terminálním stavu. V agregovaném výkonu jsou zahrnuty veškeré poskytované zdravotní služby za 1 den (tj. komplex výkonů lékaře i sestry, eventuálně psychologa nebo jiných specialistů přizvaných ke konziliu, doprava lékaře i sestry za pacientem bez ohledu na vzdálenost, léčba souvisejících komplikací, léčivé přípravky, spotřebovaný materiál, amortizace a náklady na údržbu přístrojů, včetně režie). K výkonům nelze vykazovat žádný jiný výkon nebo ošetřovací den, který nesouvisí s poskytováním domácí paliativní péče. Na základě vyhodnocení stavu pacienta dle závažnosti symptomů (Edmonton Symptom Assessment Scale - ESAS) je denně vykazován příslušný agregovaný výkon.“. 4. V příloze v Kapitole 4 se na konci bodu 49 doplňuje bod 49.8, který včetně nadpisu zní: „49.8. Péče na urgentním příjmu Výkon číslo\| název ---\|--- 09566\| Péče na urgentním příjmu lze vykázat poskytovatelem lůžkové péče v odbornosti 101 - vnitřní lékařství, 501 - chirurgie, 603 - gynekologie a porodnictví, 708 - anesteziologie a intenzivní medicína a 301 - dětské lékařství, který má zřízeno oddělení urgentního příjmu. Oddělení urgentního příjmu je: a) personálně zabezpečeno v souladu s vyhláškou č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, ve znění vyhlášky č. 287/2013 Sb., s tím, že je zabezpečena fyzická přítomnost specialistů příslušných odborností na oddělení urgentního příjmu, a b) věcně a technicky vybaveno v souladu s vyhláškou č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízeních a kontaktních pracovišť domácí péče, a dále disponuje lůžky vybavenými pro kontinuální monitorování vitálních funkcí pacientů, na kterých je možné zajistit pobyt pacientů alespoň 2 hodiny - tzv. observační lůžka. Poskytovatel zdravotních služeb na oddělení urgentního příjmu zajišťuje komplexní diagnostickou péči vedoucí k rozhodnutí o dalším postupu, současně zajišťuje monitoraci stavu pacienta a léčebné úkony potřebné ke zmírnění akutních obtíží a k odvrácení hrozícího zhoršování zdravotního stavu, včetně případné podpory selhávajících vitálních funkcí. Poskytovatel zdravotních služeb na oddělení urgentního příjmu dále zajišťuje příjem na lůžkové oddělení nebo doporučení dalšího postupu po propuštění do ambulantního ošetření. Dále se na oddělení urgentního příjmu vede evidence provádění systému třídění pacientů podle naléhavosti ošetření (triage).“. 5. V příloze v Kapitole 5 se na konci bodu 9 doplňují položky 24 a 25, které znějí: „24. Transplantace Langerhansových ostrůvků. 25. Implantace ECMO (Extrakorporální membránová oxygenace).“. 6. V příloze v Kapitole 6 bodu 1 se v tabulce v řádku „5“ sloupci „legenda“ na nový řádek doplňují slova „pacient ve výkonu ochranného léčení ústavního“. 7. V příloze v Kapitole 7 bodu 1 věty první až osmá znějí: „K výkonům autorské odbornosti 001, 002, 005, 006, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108 (vyjma nefrologických hemoeliminačních metod), 109, 110, 116, 201, 202, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 210, 222, 301, 302, 303, 304, 305, 306, 308, 309, 401, 402, 403, 404, 405, 406, 407, 710, 720, 801, 802, 807, 808, 809, 812, 813, 814, 815, 816, 817, 818, 819, 823, 901, 902, 903, 904, 905, 910, 913, 917, 925, 926, 931 a 999 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 3,04 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 115, 117, 215, 312, 413, 697, 806 a 810 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 4,57 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 108 (pouze nefrologické hemoeliminační metody), 203, 501, 502, 503, 504, 505, 506, 507, 601, 602, 603, 604, 605, 606, 607, 701, 702, 704, 705, 706, 707, 708, 709, 799, 780 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 3,65 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 511, 512, 513, 514, 515, 516, 517, 611, 612, 613, 614, 615, 616, 711, 714, 715, 716 a 717 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 5,48 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 521, 522, 523, 524, 525, 526, 527, 621, 622, 623, 624, 625, 626, 721, 724, 725, 726, 727 a 728 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 7,32 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 531, 532, 533, 534, 535, 536, 537, 631, 632, 633, 634, 635, 636, 731, 734, 735, 736 a 737 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 10,97 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 911, 914, 916, 919, 921 a 927, je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 2,23 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 014 a 015 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 3,82 bodu za jednu minutu času výkonu.“. 8. V příloze v Kapitole 7 bodu 2.1 se slova „v rozmezí 30,36-98,62“ nahrazují slovy „v rozmezí 30,57-99,31“. 9. V příloze v Kapitole 7 bodu 2.2 se slova „182,06 bodu“ nahrazují slovy „183,33 bodu“. 10. V příloze v Kapitole 8 bodu 2.1.2 větě druhé se text „1-30 km“ nahrazuje textem „1-8 km“. 11. V příloze v Kapitole 8 bod 7 včetně nadpisu zní: „7. VÝKONY PŘEPRAVY číslo výkonu\| Název výkonu\| body/1 km ---\|---\|--- 10\| Přeprava zdravotnického pracovníka v návštěvní službě\| 13,38 12\| Přeprava lékaře v pohotovostní službě\| 13,60 40\| Přeprava pacienta v sídle vyššího územního samosprávného celku v pásmu 1 - 8 km\| 27,94 45\| Přeprava pacienta v pásmu 1 - 30 km\| 22,59 46\| Přeprava pacienta v pásmu 31 - 60 km\| 20,91 47\| Přeprava pacienta v pásmu 61 - 130 km\| 19,28 48\| Přeprava pacienta v pásmu 131 - 450 km\| 18,62 49\| Přeprava pacienta v pásmu 451 a více km\| 10,11 50\| Přeprava k pitvě a z pitvy\| 38,45 60\| Přeprava transfuzních přípravků, speciálních léčivých přípravků, tkání, buněk a orgánů k transplantaci, přeprava lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu\| 31,92 70\| Jízda vozidly zdravotnické záchranné služby\| 41,93 72\| Přeprava patologického novorozence a novorozence s nízkou porodní hmotností k nejbližšímu specializovanému poskytovateli\| 41,93 74\| Přeprava lékaře zdravotnické záchranné služby v setkávacím systému\| 31,92 77\| Jízda vozidly přepravy pacientů neodkladné péče\| 40,93 80\| Přeprava infekčního pacienta\| 28,56 Výkon 40 Přeprava pacienta v sídle vyššího územního samosprávného celku v pásmu 1 - 8 km nelze kombinovat s výkonem 45 Přeprava pacienta v pásmu 1 - 30 km. Bude-li přepravní vzdálenost pacienta delší než 8 km, bude přeprava pacienta vykázána v celém rozsahu výkonem 45 Přeprava pacienta v pásmu 1 - 30 km.“. 12. V příloze v Kapitole 001 - všeobecné praktické lékařství výkon č. 01443 zní: „01443 KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ KREVNÍ SRÁŽLIVOSTI (INR) Z KAPILÁRNÍ KRVE (POCT) Indikací je sekundární prevence hluboké žilní trombózy a plicní embolie a prevence nitrosrdeční trombózy a jejích embolizačních komplikací ve velkém oběhu. Není určeno k self-monitoringu pacientů. Výkon nelze vykázat, pokud je současně odebírána venózní krev za účelem i jiného laboratorního vyšetření. Podmínkou je dodržení externího hodnocení kvality (systém mezilaboratorních porovnávacích zkoušek) 1x ročně. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 8/3 měsíce, 32/1 rok OM\| A - pouze ambulantně Čas výkonu\| 5 Body\| 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 5 ZUM ne ZULP ne“. 13. V příloze v Kapitole 002 - praktické lékařství pro děti a dorost se za výkon č. 02220 vkládá výkon č. 02222, který zní: „02222 PRŮKAZ INFEKCÍ MOČOVÝCH CEST KULTIVACÍ NA TŘECH MÉDIÍCH Kultivační stanovení infekcí močových cest dip-slide testem se třemi médii. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| A - pouze ambulantně Čas výkonu\| 10 Body\| 110 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne“. 14. V příloze v Kapitole 014 - klinická stomatologie výkony č. 04201 a 04202 znějí: „04201 VÝPLŇ STÁLÉHO NEBO DOČASNÉHO ZUBU - JEDNA PLOŠKA Výkon zahrnuje preparaci kavity na jedné plošce, aplikaci podložky a plastického výplňového materiálu s event. přiložením matrice nebo použitím jiného prostředku pro tvarování výplně a následné leštění výplně. Výkon lze vykázat pouze při použití nedózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu, při použití samopolymerujícího kompozita pouze v rozsahu špičáků včetně. U dočasných zubů, u dětí do dne dosažení 15 let věku nad rozsah špičáků včetně a u těhotných a kojících žen lze vykázat pouze při použití skloionomerního cementu. Není-li použití skloionomerního cementu možné z hlediska zdravotního stavu pojištěnce, lze vykázat při použití dozovaného amalgámu, při použití samopolymerujícího kompozita pouze v rozsahu špičáků včetně. Kategorie\| W - hrazen za určitých podmínek ---\|--- OF\| 1 zub/365 dní OM\| bez omezení Čas výkonu\| 20 Body\| 166 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 20 ZUM ne ZULP ne 04202 VÝPLŇ STÁLÉHO NEBO DOČASNÉHO ZUBU - DVĚ A VÍCE PLOŠEK (VČ. REKONSTRUKCE RŮŽKU) Výkon zahrnuje preparaci kavity na dvou a více ploškách, aplikaci plastického výplňového materiálu včetně podložky, přiložení matrice nebo použití jiného prostředku na tvarování výplně, následné leštění výplně. Výkon lze vykázat pouze při použití nedózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu, při použití samopolymerujícího kompozita pouze v rozsahu špičáků včetně. U dočasných zubů, u dětí do dne dosažení 15 let věku nad rozsah špičáků včetně a u těhotných a kojících žen lze vykázat pouze při použití skloionomerního cementu. Není-li použití skloionomerního cementu možné z hlediska zdravotního stavu pojištěnce, lze vykázat při použití dozovaného amalgámu, při použití samopolymerujícího kompozita pouze v rozsahu špičáků včetně. Kategorie\| W - hrazen za určitých podmínek ---\|--- OF\| 1 zub/365 dní OM\| bez omezení Čas výkonu\| 35 Body\| 243 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 35 ZUM ne ZULP ne“. 15. V příloze v Kapitole 103 - diabetologie se za výkon č. 13071 vkládá výkon č. 13073, který zní: „13073 ZHOTOVENÍ SPECIÁLNÍCH KONTAKTNÍCH FIXACÍ A DLAH U SYNDROMU DIABETICKÉ NOHY Výkon navazuje na ošetření syndromu diabetické nohy a edukaci pacienta s diabetem. Speciální kontaktní fixace nebo dlaha se zhotovuje za účelem odlehčení/stabilizace. Indikacemi ke zhotovení snímatelných kontaktních fixací/dlah jsou diabetické ulcerace nohou, Charcotova neuroosteoarthropatie, stavy po operacích na nohou diabetiků, chronická osteomyelitida bez celkových příznaků. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 6/1 končetina/1 rok OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 60 Body\| 777 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 45 S2\| 2\| 60 S2\| 2\| 60 ZUM ano ZULP ne“. 16. V příloze se na konci Kapitoly 110 - klinická osteologie doplňuje výkon č. 89312, který zní: „89312 DENZITOMETRIE DVOUFOTONOVÁ Stanovení obsahu minerálů v kostech nebo v měkkých tkáních na jednom místě. U celotělového vyšetření nebo na dvou místech (případně v bočné projekci páteře) se uvede výkon dvakrát, při měření na více místech maximálně třikrát. Pouze při indikaci ošetřujícím lékařem, který má pacienta v péči pro kostní chorobu. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 3/1 den, 3/1 rok OM\| bez omezení Čas výkonu\| 20 Body\| 191 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 S3\| 3\| 5 ZUM ne ZULP ne“. 17. V příloze v Kapitole 117 - kardiologie - skupina 1 výkony č. 17117, 17210, 17620, 17621, 55213, 55219, 89425, 89429, 89431, 89435 a 89437 znějí: „17117 KORONÁRNÍ STENT/NAVAZUJE NA PERKUTÁNNÍ KORONÁRNÍ ANGIOPLASTIKU - PTCA Intervenční katetrizační výkon, při kterém je do věnčité tepny zaveden stent. Každý další výkon přičti. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| bez omezení OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 30 Body\| 1 803 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM ano ZULP ano 17210 KATETRIZAČNÍ ALKOHOLOVÁ SEPTÁLNÍ ABLACE Výkon navazuje na levostrannou nebo oboustrannou srdeční katetrizaci, koronarografické vyšetření a ultrazvuk srdce. Provádí se pod RTG a ultrasonografickou kontrolou - transthorakální nebo jícnovou (jsou součástí výkonu a nelze je vykázat samostatně). Součástí výkonu je zavedení dočasné kardiostimulační elektrody do pravé komory, průběžné monitorování EKG, opakované měření tlaků a intermitentní sledování základních hemokoagulačních parametrů. Průběh výkonu je dokumentován na digitální záznam. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 3/1 rok OM\| SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu\| 120 Body\| 19 845 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 120 L3\| 3\| 60 ZUM ano ZULP ano 17620 PRIMOIMPLANTACE KARDIOVERTERU - DEFIBRÁTORU SE ZAVEDENÍM ELEKTROD ENDOVASÁLNÍM PŘÍSTUPEM Implantace defibrilátoru u pacienta s maligními komorovými tachyarytmiemi. Aplikace celkové anestezie jsou vykazovány samostatným výkonem (odbornost 708). Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 rok OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 150 Body\| 10 248 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 150 ZUM ano ZULP ano 17621 REIMPLANTACE KARDIOVERTERU - DEFIBRILÁTORU Automatický implantabilní defibrilátor u pacientů s hemodynamicky závažnými komorovými tachyarytmiemi, neovlivnitelnými jinou léčbou. Aplikace celkové anestezie je vykazována samostatným výkonem (odbornost 708). Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 100 Body\| 6 350 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 100 ZUM ano ZULP ano 55213 PRIMOIMPLANTACE KARDIOSTIMULÁTORU PRO DVOUDUTINOVOU STIMULACI Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 rok OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 120 Body\| 8 909 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 120 ZUM ano ZULP ano 55219 REIMPLANTACE KARDIOSTIMULÁTORU BEZ ZÁKROKU NA ŽÍLE Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 rok OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 60 Body\| 4 754 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM ano ZULP ano 89425 LEVOSTRANNÁ VENTRIKULOGRAFIE A SELEKTIVNÍ KORONAROGRAFIE OBOU VĚNČITÝCH TEPEN Katetrizace levé komory srdeční a obou věnčitých tepen, jejich nástřiky a dokumentace na digitální záznam. Průběžná monitorace EKG, měření tlaků, intermitentní sledování základních hemokoagulačních parametrů. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 90 Body\| 14 643 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 90 ZUM ano ZULP ano 89429 SELEKTIVNÍ KORONAROGRAFIE OBOU VĚNČITÝCH TEPEN Koronarografie levé a pravé věnčité tepny. Dokumentace na digitální záznam. Průběžná monitorace EKG, měření tlaků, intermitentní sledování základních hemokoagulačních parametrů. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 60 Body\| 8 489 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM ano ZULP ano 89431 SELEKTIVNÍ ANGIOGRAFIE JEDNÉ VĚNČITÉ TEPNY, BYPASSU, JINÉ SRDEČNÍ STRUKTURY, AORTY NEBO PŘÍSTUPOVÝCH CÉV Samostatné angiografické vyšetření (klasická angiografie, rotační angiografie, digitální subtrakční angiografie) jedné věnčité tepny, bypassu nebo angiografické vyšetření jiné srdeční struktury, aorty nebo přístupových cév, bezprostředně v rámci diagnostických nebo intervenčních kardiologických výkonů na srdci. Dokumentace na digitální záznam. Průběžné měření tlaku a monitorace EKG, intermitentní sledování základních hemokoagulačních parametrů. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 40 Body\| 6 913 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 40 ZUM ano ZULP ano 89435 PERKUTÁNNÍ TRANSLUMINÁLNÍ KORONÁRNÍ ANGIOPLASTIKA (PTCA) JEDNÉ VĚNČITÉ TEPNY Perkutánní transluminální angioplastika jedné věnčité tepny je dilatace jednoho zúžení na jedné věnčité tepně jedním balonkem. Dokumentace na digitální záznam. Průběžné měření tlaku, monitorování EKG a intermitentní sledování základních hemokoagulačních parametrů. Výkon může navazovat na selektivní koronarografii, může předcházet či navazovat intravaskulární ultrazvukové vyšetření (IVUS), optická koherentní tomografie (OCT) nebo na vyšetření stanovení frakční průtokové rezervy (FFR). Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 90 Body\| 9 499 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 90 ZUM ano ZULP ano 89437 PERKUTÁNNÍ TRANSLUMINÁLNÍ KORONÁRNÍ ANGIOPLASTIKA (PTCA) VÍCE VĚNČITÝCH TEPEN NEBO OPAKOVANÁ PERKUTÁNNÍ TRANSLUMINÁLNÍ KORONÁRNÍ ANGIOPLASTIKA TÉŽE TEPNY Dilatace zúžení na více věnčitých tepnách nebo více lézí na jedné věnčité tepně, provedená více balónky. Dokumentace na digitální záznam. Průběžné měření tlaku, monitorování EKG a intermitentní sledování základních hemokoagulačních parametrů. Výkon může navazovat na selektivní koronarografii, může předcházet či navazovat na intravaskulární ultrazvukové vyšetření (IVUS), optickou koherentní tomografii (OCT) nebo na vyšetření stanovení frakční průtokové rezervy (FFR). Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 120 Body\| 11 584 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 120 ZUM ano ZULP ano“. 18. V příloze v Kapitole 201 - rehabilitační a fyzikální medicína výkon č. 21711 zní: „21711 ŠKOLA ZAD - PREVENCE RECIDIV VERTEBROGENNÍCH ONEMOCNĚNÍ Spojení teoretických a praktických znalostí k prevenci a léčbě pohybového aparátu - 90 minut jedna výuková jednotka. Výkon lze vykázat pouze za současné účasti lékaře a fyzioterapeuta. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 6/1 život OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 9 Body\| 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 9 K2\| 2\| 9 ZUM ne ZULP ne“. 19. V příloze v Kapitole 215 - pneumologie a ftizeologie - skupina 1 výkon č. 25099 zní: „25099 URGENTNÍ FLEXIBILNÍ BRONCHOSKOPIE S TERAPEUTICKÝM ZÁMĚREM Jde o neodkladně provedenou flexibilní bronchoskopii v nestandardních podmínkách. Výkon se provádí při ohrožení života nemocného, a to závažnou dušností při podezření na obstrukci dýchacích cest nebo hemoptýzou. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 30 Body\| 637 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM ne ZULP ano“. 20. V příloze v Kapitole 222 - transfuzní lékařství výkon č. 22339 zní: „22339 TITRACE ANTIERYTROCYTÁRNÍCH PROTILÁTEK Reakce vyšetřovaného séra v postupném dvojnásobném ředění (12 zkumavek) se suspenzí erytrocytů s antigenem odpovídajícím vyšetřované protilátce v prostředí solném, enzymatickém, NAT. Omezení frekvencí neplatí při transplantaci kostní dřeně, orgánů a vyšetření posttransfuzních reakcí. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 týden OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 60 Body\| 413 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 60 ZUM ne ZULP ne“. 21. V příloze v Kapitole 501 - chirurgie se výkony č. 51423 a 51817 zrušují. 22. V příloze v Kapitole 501 - chirurgie výkony č. 51851, 51853, 51855, 51857, 51859, 51861, 51863, 51865, 51867, 51869, 51870, 51871, 51873, 51875 a 51877 znějí: „51851 FIXAČNÍ SÁDROVÁ DLAHA - RUKA, PŘEDLOKTÍ Sádrová dlaha se používá k fixaci u onemocnění či úrazů ruky nebo zápěstí, kde je potřebné znehybnění. Tento druh ošetření je možné použít jako léčbu provizorní, nebo trvalou. Předchází-li přiložení sádrového obvazu repozice, vykazuje se samostatným výkonem 53115. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 10 Body\| 117 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM ne ZULP ne 51853 CIRKULÁRNÍ SÁDROVÝ OBVAZ - PRSTŮ, RUKY, ZÁPĚSTÍ Cirkulární sádrový obvaz se používá ke znehybnění prstů ruky, ruky, zápěstí a předloktí. Předchází-li přiložení sádrového obvazu repozice, vykazuje se samostatným výkonem 53115. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 15 Body\| 180 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 15 ZUM ne ZULP ne 51855 FIXAČNÍ SÁDROVÁ DLAHA - CELÁ HORNÍ KONČETINA Sádrová dlaha se používá k fixaci celé horní končetiny. Tento druh ošetření je možné použít jako léčbu provizorní nebo trvalou. Předchází-li přiložení sádrového obvazu repozice, vykazuje se samostatným výkonem. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 20 Body\| 272 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 20 ZUM ne ZULP ne 51857 CIRKULÁRNÍ SÁDROVÝ OBVAZ - CELÁ HORNÍ KONČETINA Cirkulární sádrový obvaz se používá ke znehybnění celé horní končetiny. Předchází-li přiložení sádrového obvazu repozice, vykazuje se samostatným výkonem. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 25 Body\| 399 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 25 ZUM ne ZULP ne 51859 FIXAČNÍ SÁDROVÁ DLAHA - NOHA, BÉREC Sádrová dlaha se používá k fixaci nohy nebo bérce. Zavřená repozice se vykazuje samostatným výkonem. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 20 Body\| 301 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 20 ZUM ne ZULP ne 51861 CIRKULÁRNÍ SÁDROVÝ OBVAZ - NOHA, BÉREC Cirkulární sádrový obvaz se používá ke znehybnění hlezenního a kolenního, nebo jen kolenního kloubu. Předchází-li přiložení sádrového obvazu repozice, vykazuje se samostatným výkonem. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 25 Body\| 395 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 25 ZUM ne ZULP ne 51863 SÁDROVÁ DLAHA - CELÁ DOLNÍ KONČETINA Sádrová dlaha se používá u onemocnění nebo úrazu celé dolní končetiny, kde je potřebné znehybnění. Tento druh ošetření je možné použít jako léčbu provizorní, nebo trvalou. Předchází-li přiložení sádrového obvazu repozice, vykazuje se samostatným výkonem. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 30 Body\| 482 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 30 ZUM ne ZULP ne 51865 CIRKULÁRNÍ SÁDROVÝ OBVAZ CELÉ DOLNÍ KONČETINY Cirkulární sádrový obvaz se používá u onemocnění nebo úrazů celé dolní končetiny, kde je potřebné znehybnění. Předchází-li přiložení sádrového obvazu repozice, vykazuje se samostatným výkonem. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 40 Body\| 587 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 40 ZUM ne ZULP ne 51867 PŘIPEVNĚNÍ NÁŠLAPNÉHO PODPATKU NA STÁVAJÍCÍ SÁDROVÝ OBVAZ Nášlapný podpatek připevňujeme sádrovými obinadly k původní sádrové fixaci. Případné přiložení cirkulární sádrové fixace se vykazuje samostatným výkonem. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 10 Body\| 124 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM ne ZULP ne 51869 SEJMUTÍ CIRKULÁRNÍ SÁDROVÉ FIXACE NA KONČETINÁCH Případné následné přiložení ortézy nebo měkkého fixačního obvazu se vykazuje jako samostatný výkon. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 10 Body\| 50 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM ne ZULP ne 51870 DOTOČENÍ SÁDROVÉHO OBVAZU Tímto výkonem se výjimečně provádí následné doplnění sádrové dlahy na cirkulární sádrový obvaz. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 10 Body\| 104 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM ne ZULP ne 51871 FIXACE ZLOMENINY KLÍČKU DELBETOVÝMI KRUHY Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 15 Body\| 152 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 15 ZUM ne ZULP ne 51873 SLOŽITÝ MĚKKÝ FIXAČNÍ OBVAZ Tímto výkonem lze vykázat naložení Désaultova obvazu, spiky humeri, spiky coxae i naložení polotuhého obvazu (fournier, škrob, sádra) k imobilizaci kolenního kloubu. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 20 Body\| 353 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 20 ZUM ne ZULP ne 51875 PŘILOŽENÍ MĚKKÉHO OBVAZU (ZINKOKLIH, ŠKROBOVÝ OBVAZ) NA DOLNÍ NEBO HORNÍ KONČETINU Tyto obvazy se aplikují při lehkých distorzích, zánětech vazivového aparátu, nebo při doléčování následků zlomenin po sejmutí sádrových obvazů. Měkké obvazy se přikládají k potřebnému znehybnění postižených kloubů a sousedních oblastí. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 10 Body\| 194 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM ne ZULP ne 51877 PŘILOŽENÍ LÉČEBNÉ POMŮCKY - ORTÉZY Při primárním funkčním léčení nebo při funkčním doléčování úrazů je léčebná pomůcka (ortéza) přiložena tak, aby zajistila dostatečnou stabilitu poraněného kloubu nebo poraněné krajiny a současně umožnila časnou rehabilitaci neporaněných okolních kloubů a svalů. Vlastní léčebná pomůcka se předepisuje na poukaz. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 10 Body\| 40 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM ne ZULP ne“. 23. V příloze v Kapitole 511 - chirurgie - skupina 1 výkon č. 51413 zní: „51413 FUNKČNÍ PROKTOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ Kompletní přístrojové vyšetření funkčních parametrů v anorektální oblasti. Případné EMG vyšetření svalového dna pánevního či měření latence odpovědi n. pudendalis se vykazuje samostatným výkonem 29230. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 60 Body\| 1 720 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM ne ZULP ne“. 24. V příloze v Kapitole 511 - chirurgie - skupina 1 se za výkon č. 51420 vkládá výkon č. 51423, který zní: „51423 MINIMÁLNÍ ANÁLNÍ VÝKON Tímto výkonem se vykazuje divulze, manuální vybavení stolice, incize trombotizovaného hemeroidu, manuální repozice análního prolapsu, extrakce cizího tělesa apod. Použitá anestezie se vykazuje samostatným výkonem. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 10 Body\| 137 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM ne ZULP ano“. 25. V příloze v Kapitole 511 - chirurgie - skupina 1 se za výkon č. 51425 vkládá výkon č. 51431, který zní: „51431 PODVAZ HEMOROIDÁLNÍCH UZLŮ Tímto výkonem se vykazuje aplikace Barronových ligatur. Jedním výkonem se vykazuje i aplikace více ligatur v jednom sezení. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 10 Body\| 223 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne“. 26. V příloze v Kapitole 511 - chirurgie - skupina 1 se za výkon č. 51511 vkládají výkony č. 51621, 51626, 51627 a 51699, které znějí: „51621 POUŽITÍ VIDEOSKOPICKÉ OPERAČNÍ SESTAVY PŘI OPERAČNÍM VÝKONU Á 10 MINUT Použití videoskopické operační sestavy k miniinvazivním operačním výkonům. Výkon je používán pro amortizaci operační sestavy vyjma videosekvence, jejíž použití se vykazuje navíc samostatným výkonem 51699. Výkon se vykazuje pouze s výkonem 63649 Zavedení periuretrálních implantátů. K tomuto výkonu se nepočítá ani čas nositele výkonu, ani minutová režie. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OM\| H - pouze při hospitalizaci Čas výkonu\| 10 Body\| 57 ZUM ne ZULP ne 51626 POUŽITÍ KRYOKAUTERU Á 10 MINUT Destrukce patologických ložisek pomocí kryokauteru. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OM\| bez omezení Čas výkonu\| 10 Body\| 9 ZUM ne ZULP ne 51627 POUŽITÍ ELEKTROKAUTERU Á 10 MINUT Tímto výkonem se vykazuje použití elektrokauteru jako hlavního operačního nástroje při destrukci patologických lézí. Tímto výkonem se nevykazuje použití elektrokoagulace k běžnému stavění krvácení v průběhu jiných operačních výkonů. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OM\| bez omezení Čas výkonu\| 10 Body\| 260 ZUM ne ZULP ne 51699 POUŽITÍ VIDEOSEKVENCE PŘI MINIINVAZIVNÍM OPERAČNÍM VÝKONU Á 10 MINUT Výkonem se vykazuje amortizace speciální videoskopické techniky. Jednotlivé funkční odbornosti dalším výkonem vykazují amortizaci speciálních doplňků užívaných při výkonech příslušné funkční odbornosti. Vykazuje se dle skutečné doby použití opakovaným vykázáním výkonu až do maximální doby výkonu, k němuž je vykazován. Výkon se vykazuje pouze s výkonem 63649 Zavedení periuretrálních implantátů. Zvlášť účtovaný materiál se vykazuje pouze jednou za anestezii, bez ohledu na počet opakování výkonu. K tomuto výkonu se nepočítá ani čas nositele výkonu, ani minutová režie. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OM\| H - pouze při hospitalizaci Čas výkonu\| 10 Body\| 52 ZUM ano ZULP ne“. 27. V příloze v Kapitole 511 - chirurgie - skupina 1 výkon č. 51811 zní: „51811 INCIZE A DRENÁŽ ABSCESU NEBO HEMATOMU Použitá anestezie se vykazuje samostatným výkonem. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 10 Body\| 312 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne“. 28. V příloze v Kapitole 511 - chirurgie - skupina 1 se za výkon č. 51811 vkládá výkon č. 51817, který zní: „51817 OŠETŘENÍ NEHTU Tímto výkonem se vykazuje parciální nebo úplná ablace nehtu či fenestrace nehtové ploténky. Použitá anestezie se vykazuje samostatným výkonem. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 10 Body\| 122 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM ne ZULP ne“. 29. V příloze v Kapitole 511 - chirurgie - skupina 1 výkon č. 51818 zní: „51818 OŠETŘENÍ A PŘEVAZ RÁNY, KOŽNÍCH A PODKOŽNÍCH AFEKCÍ NAD 30 CM2 Jedná se o převaz rány, kožní a podkožní afekce. Vykazuje se samostatně a lze ho kombinovat s výkonem kontrolního vyšetření. Jedná se o rány otevřené - s porušením kožního krytu, bez ztráty i se ztrátou kožního krytu, o rány již ošetřené nebo chronické rány, o zánětlivé a ischemické poškození měkkých tkání (phlegmony, gangreny), o pooperační rány včetně extrakce stehů. Případná použitá lokální anestezie se vykazuje samostatným výkonem. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| A - pouze ambulantně - agregován do OD Čas výkonu\| 15 Body\| 100 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L1\| 1\| 15 ZUM ano ZULP ano“. 30. V příloze v Kapitole 511 - chirurgie - skupina 1 výkon č. 51821 zní: „51821 CHIRURGICKÉ ODSTRANĚNÍ CIZÍHO TĚLESA Výkonem se vykazuje revize rány s odstraněním cizího tělesa z hlubších vrstev měkkých tkání po provedení incize. Použitá anestezie se vykazuje samostatným výkonem. Případné RTG vyšetření se vykazuje samostatným výkonem. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 30 Body\| 797 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM ne ZULP ne“. 31. V příloze v Kapitole 521 - chirurgie - skupina 2 výkon č. 51226 zní: „51226 ENDOSKOPICKÉ ZAVEDENÍ STENTU JÍCNU ČI KARDIE Tímto výkonem se vykazuje vlastní zavedení stentu. Současně se vykazuje použití televizního řetězce při endoskopickém výkonu (76801) podle skutečně použitého času. Přičti 2x diagnostickou endoskopii (15401) jako samostatný výkon. Stent se vykazuje zvlášť jako ZUM. Samotnou dilataci stenóz v horní části trávicí trubice dilatačními bužiemi či dilatačními olivkami vykaž výkonem 15900. Lokání anestezie se vykazuje samostatným výkonem. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 15 Body\| 242 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM ano ZULP ne“. 32. V příloze v Kapitole 531 - chirurgie - skupina 3 se za výkon č. 51631 vkládá výkon č. 51765, který zní: „51765 ROBOTICKY ASISTOVANÁ RESEKCE KONEČNÍKU Indikace: maligní nádor rekta, vhodný k miniinvazivní operační léčbě, včetně lymfadenektomie v oblasti malé pánve v podobě totální mesorektální excize a souhlas multidisciplinárního indikačního semináře (výkon 51881). K výkonu se dále vykazuje výkon 76703 - Materiál k robotickému výkonu á 30 min. Operace navazuje na výkon zavedení portů pro robotickou operaci 76701. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu\| 240 Body\| 35 852 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 240 L2\| 2\| 240 ZUM ano ZULP ne“. 33. V příloze v Kapitole 502 - dětská chirurgie výkony č. 52089, 52091, 52093, 52095, 52097, 52099, 52101, 52103, 52105, 52107 a 52109 znějí: „52089 FIXAČNÍ POLYMEROVÁ DLAHA - RUKA, PŘEDLOKTÍ Plastová dlaha se používá k fixaci u onemocnění či úrazů ruky, nebo zápěstí, kde je potřebné znehybnění. Tento druh ošetření je možné použít jako léčbu provizorní, nebo trvalou. Předchází-li přiložení plastové dlahy repozice, vykazuje se příslušným samostatným výkonem. Výkon se vykazuje u dětí do 18 let, u ostatních osob se vykazuje v indikovaných případech: u osob s nervosvalovou dystrofií, po iktu, s trombofilními stavy nebo u osob s onkologickým onemocněním v pokročilém stadiu. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 10 Body\| 245 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM ne ZULP ne 52091 CIRKULÁRNÍ POLYMEROVÝ OBVAZ - PRSTŮ, RUKY, ZÁPĚSTÍ Cirkulární plastový obvaz se používá ke znehybnění prstů ruky, ruky, zápěstí a předloktí. Předchází-li přiložení obvazu repozice, vykazuje se příslušným samostatným výkonem. Výkon se vykazuje u dětí do 18 let, u ostatních osob se vykazuje v indikovaných případech: u osob s nervosvalovou dystrofií, po iktu, s trombofilními stavy nebo u osob s onkologickým onemocněním v pokročilém stadiu. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 15 Body\| 406 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 15 ZUM ne ZULP ne 52093 FIXAČNÍ POLYMEROVÁ DLAHA - CELÁ HORNÍ KONČETINA Plastová dlaha se používá k fixaci celé horní končetiny. Tento druh ošetření je možné použít jako léčbu provizorní, nebo trvalou. Předchází-li přiložení plastové dlahy repozice, vykazuje se příslušným samostatným výkonem. Výkon se vykazuje u dětí do 18 let, u ostatních osob se vykazuje v indikovaných případech: u osob s nervosvalovou dystrofií, po iktu, s trombofilními stavy nebo u osob s onkologickým onemocněním v pokročilém stadiu. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 20 Body\| 315 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 20 ZUM ne ZULP ne 52095 CIRKULÁRNÍ POLYMEROVÝ OBVAZ - CELÁ HORNÍ KONČETINA Cirkulární plastový obvaz se používá ke znehybnění celé horní končetiny. Předchází-li přiložení obvazu repozice, vykazuje se příslušným samostatným výkonem. Výkon se vykazuje u dětí do 18 let, u ostatních osob se vykazuje v indikovaných případech: u osob s nervosvalovou dystrofií, po iktu, s trombofilními stavy nebo u osob s onkologickým onemocněním v pokročilém stadiu. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 25 Body\| 540 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 25 ZUM ne ZULP ne 52097 FIXAČNÍ POLYMEROVÁ DLAHA - NOHA, BÉREC Plastová dlaha se používá k fixaci u onemocnění či úrazů nohy, hlezna či bérce, kde je potřebné znehybnění. Tento druh ošetření je možné použít jako léčbu provizorní, nebo trvalou. Předchází-li přiložení plastové dlahy repozice, vykazuje se příslušným samostatným výkonem. Výkon se vykazuje u dětí do 18 let, u ostatních osob se vykazuje v indikovaných případech: u osob s nervosvalovou dystrofií, po iktu, s trombofilními stavy nebo u osob s onkologickým onemocněním v pokročilém stadiu. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 20 Body\| 500 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 20 ZUM ne ZULP ne 52099 CIRKULÁRNÍ POLYMEROVÝ OBVAZ - NOHA, BÉREC Plastová dlaha se používá k fixaci nohy, nebo bérce. Předchází-li přiložení plastové fixace repozice, vykazuje se příslušným samostatným výkonem. Výkon se vykazuje u dětí do 18 let, u ostatních osob se vykazuje v indikovaných případech: u osob s nervosvalovou dystrofií, po iktu, s trombofilními stavy nebo u osob s onkologickým onemocněním v pokročilém stadiu. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 25 Body\| 604 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 25 ZUM ne ZULP ne 52101 FIXAČNÍ POLYMEROVÁ DLAHA - CELÁ DOLNÍ KONČETINA Plastová dlaha se používá u onemocnění nebo úrazu celé dolní končetiny, kde je potřebné znehybnění především kolenního kloubu. Tento druh ošetření je možné použít jako léčbu provizorní, nebo trvalou. Předchází-li přiložení plastové dlahy repozice, vykazuje se příslušným samostatným výkonem. Výkon se vykazuje u dětí do 18 let, u ostatních osob se vykazuje v indikovaných případech: u osob s nervosvalovou dystrofií, po iktu, s trombofilními stavy nebo u osob s onkologickým onemocněním v pokročilém stadiu. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 30 Body\| 604 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 30 ZUM ne ZULP ne 52103 CIRKULÁRNÍ POLYMEROVÝ OBVAZ - CELÁ DOLNÍ KONČETINA Cirkulární plastový obvaz se používá u onemocnění nebo úrazu celé dolní končetiny, kde je potřebné znehybnění především kolenního kloubu. Předchází-li přiložení plastového obvazu repozice či jiný zákrok, vykazují se příslušným samostatným výkonem. Výkon se vykazuje u dětí do 18 let, u ostatních osob se vykazuje v indikovaných případech: u osob s nervosvalovou dystrofií, po iktu, s trombofilními stavy nebo u osob s onkologickým onemocněním v pokročilém stadiu. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 40 Body\| 942 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 40 ZUM ne ZULP ne 52105 POLYMEROVÁ SPIKA KYČELNÍ OBOUSTRANNÁ Plastová fixace - spika se používá k fixaci u onemocnění či úrazů kyčelního kloubu, kde je potřebné znehybnění. Tento druh ošetření je možné použít jako léčbu provizorní, nebo trvalou. Výkon se vykazuje u dětí do 18 let, u ostatních osob se vykazuje v indikovaných případech: u osob s nervosvalovou dystrofií, po iktu, s trombofilními stavy nebo u osob s onkologickým onemocněním v pokročilém stadiu. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| H - pouze při hospitalizaci Čas výkonu\| 60 Body\| 1356 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 45 L1\| 1\| 40 ZUM ne ZULP ne 52107 POLYMEROVÁ SPIKA KYČELNÍ JEDNOSTRANNÁ Plastová fixace - spika se používá k fixaci u onemocnění či úrazů kyčelního kloubu, kde je potřebné znehybnění. Tento druh ošetření je možné použít jako léčbu provizorní, nebo trvalou. Výkon se vykazuje u dětí do 18 let, u ostatních osob se vykazuje v indikovaných případech: u osob s nervosvalovou dystrofií, po iktu, s trombofilními stavy nebo u osob s onkologickým onemocněním v pokročilém stadiu. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| H - pouze při hospitalizaci Čas výkonu\| 45 Body\| 973 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 30 L1\| 1\| 20 ZUM ne ZULP ne 52109 SEJMUTÍ CIRKULÁRNÍ POLYMEROVÉ FIXACE Výkon se vykazuje u dětí do 18 let, u ostatních osob se vykazuje v indikovaných případech: u osob s nervosvalovou dystrofií, po iktu, s trombofilními stavy nebo u osob s onkologickým onemocněním v pokročilém stadiu. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 4/1 den OM\| bez omezení Čas výkonu\| 10 Body\| 46 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM ne ZULP ne“. 34. V příloze v Kapitole 534 - cévní chirurgie - skupina 3 se za výkon č. 54340 vkládají výkony č. 54350 a 54360, které znějí: „54350 ROBOTICKY ASISTOVANÝ BYPASS V AORTO-ILIAKO-FEMORÁLNÍ OBLASTI NEBO MEZI AORTOU (PÁNEVNÍ TEPNOU) A VISCERÁLNÍ TEPNOU Aterosklerotické stenozující nebo obliterační postižení aorty, pánevních či viscerálních tepen vhodných k miniinvazivní operační léčbě. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu\| 180 Body\| 30 330 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 180 L2\| 2\| 180 ZUM ano ZULP ne 54360 ROBOTICKY ASISTOVANÁ REKONSTRUKCE VÝDUTĚ V AORTO-ILIAKO-FEMORÁLNÍ OBLASTI NEBO VISCERÁLNÍCH TEPEN Dilatační postižení - aneuryzma v aorto-iliako-femorální oblasti nebo viscerálních tepen vhodných k miniinvazivní operační léčbě. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu\| 210 Body\| 40 248 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 210 L2\| 2\| 210 ZUM ano ZULP ne“. 35. V příloze se na konci Kapitoly 535 - kardiochirurgie - skupina 3 doplňují výkony č. 55414 a 55416, které znějí: „55414 ROBOTICKY PROVEDENÁ NEBO ASISTOVANÁ OPERACE NA KORONÁRNÍCH TEPNÁCH - AORTOKORONÁRNÍ BYPASS (TECAB OPERACE) Roboticky provedená nebo asistovaná aortokoronární rekonstrukce tepen vhodných k miniinvazivní operační léčbě, kde není možná nebo vhodná katetrizační léčba. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu\| 210 Body\| 32 879 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 210 L2\| 2\| 210 ZUM ano ZULP ano 55416 ROBOTICKY PROVEDENÁ NEBO ASISTOVANÁ OPERACE NA ATRIOVENTRIKULÁRNÍCH CHLOPNÍCH, SRDEČNÍCH SÍNÍCH A MEZISÍŇOVÉ PŘEPÁŽCE (LEAR OPERACE) Roboticky provedený nebo asistovaný zákrok na atrioventrikulárních chlopních, srdečních síních, srdečních komorách nebo mezisíňové přepážce u pacientů a nálezů vhodných k miniinvazivní operační léčbě, kde není možná nebo vhodná katetrizační léčba. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu\| 210 Body\| 39 298 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 210 L2\| 2\| 210 J1\| 1\| 240 ZUM ano ZULP ano“. 36. V příloze v Kapitole 603 - gynekologie a porodnictví výkon č. 63703 zní: „63703 ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘENÍ UROGYNEKOLOGEM Vyšetření se provádí kombinací transperineálního, introitálního a transabdominálního vyšetření. Výkon se přiřazuje jako doplňkový po vykázání gynekologického ultrazvukového vyšetření 63417. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 10 Body\| 130 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM ne ZULP ne“. 37. V příloze v Kapitole 633 gynekologie a porodnictví - skupina 3 se za výkon č. 63613 vkládá výkon č. 63634, který zní: „63634 ROBOTICKY ASISTOVANÁ LAPAROSKOPICKÁ RADIKÁLNÍ HYSTEREKTOMIE Indikace: malignita dělohy (cervix/endometrium) vhodná k miniinvazivní operační léčbě, výkon zahrnující pánevní či paraaortální lymfadenektomii a/nebo vyšetření sentinelové uzliny, konsensus multidisciplinárního indikačního semináře. Navazuje na operační výkon 76701 Zavedení portů pro robotickou operaci, dále se vykazuje výkon 76801. Případně další výkony přičti. Materiál k robotickému výkonu á 30 minut (76703). Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu\| 270 Body\| 40 007 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 270 L2\| 2\| 270 ZUM ano ZULP ne“. 38. V příloze v Kapitole 701 - otorinolaryngologie se za výkon č. 71123 vkládá výkon č. 71124, který zní: „71124 VYŠETŘENÍ VESTIBULÁRNÍCH EVOKOVANÝCH MYOGENNÍCH POTENCIÁLŮ Funkční vyšetření 3. neuronové dráhy představované sakulem, dolním vestibulárním nervem, ipsilaterálními vestibulárními jádry, descendentním mediálním vestibulo-spinálním traktem a motoneurony musculus sternocleidomastoideus. Indikace: vyšetření funkce sakulu, vyšetření funkce utrikulu, vyšetření funkce horního vestibulárního nervu, vyšetření funkce dolního vestibulárního nervu, periferní vestibulární syndrom, labyrintopathie. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 6/1 rok OM\| bez omezení Čas výkonu\| 30 Body\| 358 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM ne ZULP ne“. 39. V příloze v Kapitole 701 - otorinolaryngologie se za výkon č. 71125 vkládá výkon č. 71126, který zní: „71126 VIDEOOKULOGRAFIE Vyšetření reaktivity vestibulárního aparátu s užitím videookulografie. Indikace: selektivní a specifické vyšetření centrálně řízené okulomotoriky, vyšetření torzních nystagmů, kmenové a mesenecephalické funkční léze, periferní vestibulární nystagmus, centrální vestibulární syndrom, registrace polohových a polohovacích nystagmů. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 6/1 rok OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 60 Body\| 374 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM ne ZULP ne“. 40. V příloze v Kapitole 701 - otorinolaryngologie se za výkon č. 71216 vkládá výkon č. 71330, který zní: „71330 FLEXIBILNÍ ENDOSKOPICKÉ VYŠETŘENÍ POLYKÁNÍ (FEES) Výkon spočívá ve využití flexibilního laryngoskopu připojeného na záznamové zařízení k detailnímu posouzení orální transportní a faryngeální fáze polykání. Pacientovi jsou pod endoskopickou kontrolou podávány obarvené potraviny různé konzistence a ve spolupráci s klinickým logopedem se hodnotí fyziologie a patologie polykání. Navazuje terapeutická část opět za endoskopické kontroly, kdy polohováním hlavy a krku nemocného a vyhledáním kompenzačních mechanismů provádí lékař a logoped rehabilitaci poruchy polykání. Nelze kombinovat s žádným jiným endoskopickým výkonem. Výkon lze vykázat po indikaci komplexního onkologického centra nebo komplexního cerebrovaskulárního centra. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 čtvrtletí OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 40 Body\| 1 684 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 40 K2\| 2\| 40 ZUM ne ZULP ne“. 41. V příloze v Kapitole 701 - otorinolaryngologie se za výkon č. 71533 vkládá výkon č. 71534, který zní: „71534 ZAVEDENÍ DRENÁŽE BUBÍNKOVÉ DUTINY K APLIKACI LÉČIV DO STŘEDOUŠÍ Výkon slouží k opakované aplikaci léčiva do bubínkové dutiny prostřednictvím speciální tympanostomie s knotem. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 čtvrtletí OM\| H - pouze při hospitalizaci Čas výkonu\| 30 Body\| 269 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM ne ZULP ne“. 42. V příloze v Kapitole 701 - otorinolaryngologie se za výkon č. 71726 vkládá výkon č. 71780, který zní: „71780 PEROPERAČNÍ MONITOROVÁNÍ FUNKCE HLAVOVÝCH NERVŮ Á 15 MINUT Vyšetření vodivosti motorických, sensitivních nebo senzorických vláken hlavového nervu, příp. jeho různých větví jehlovou technikou v průběhu operačního zákroku v oblasti hlavy nebo krku. Vykazuje se dle skutečné doby použití opakovaným vykázáním výkonu až do maximální doby výkonu, k němuž je vykazován. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OM\| SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu\| 15 Body\| 128 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 15 ZUM ano ZULP ano“. 43. V příloze v Kapitole 701 - otorinolaryngologie se za výkon č. 71821 vkládá výkon č. 71822, který zní: „71822 RADIOFREKVENČNÍ TERMOTERAPIE (RFITT) V ORL A CHIRURGII HLAVY A KRKU Přístrojový výkon, přičti k základnímu operačnímu či endoskopickému výkonu. Výkon lze provádět u výkonů prováděných zevním přístupem či endoskopicky (miniinvazivní chirurgické výkony). Použití indikováno při operacích spojených s redukcí měkkých tkání v oblasti hltanu a nosní dutiny (tonzilotomie, redukce kořene jazyka, plastika měkkého patra, spánková medicína, turbinoplastika), ablací tumorů, excizí kožních lézí. Diagnózy: J35.0, J35.1, J34.3, G47.3, C77.0. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| H - pouze při hospitalizaci Čas výkonu\| 20 Body\| 3 639 ZUM ne ZULP ne“. 44. V příloze se na konci Kapitoly 731 - otorinolaryngologie - skupina 3 doplňuje výkon č. 71840, který zní: „71840 ENDONASÁLNÍ REKONSTRUKČNÍ OPERACE PŘI LIKVOREE Přístupová cesta - přístup zevní (např. Laterální rinotomie 71637, Zevní operace čelní dutiny 71675, Zevní etmoidektomie 71679) či endonazální při FESS (Endoskopická nebo mikroskopická operace v nosní dutině 71841 a např. FES - Etmoidektomie 71683, Sfenoidotomie, sfenoidektomie 71684, FES - Operace čelní dutiny 71685) se vykazuje zvlášť. Přičítané výkony jsou např. Operační endoskop v ORL á 10 minut 71826, Použití mikroskopu při operačním výkonu á 10 minut 71823, Použití videořetězce 76801, Shaver v ORL á 10 minut 71699, Kranio-nazální a kranio-temporální navigace á 10 minut 71698 a eventuálně Peroperační monitorování funkce hlavových nervů á 10 minut 71780. Založení lumbální drenáže se vykazuje zvlášť. Odběr autologních materiálů (např. Modelace a transpozice vaskularizovaných laloků) je zohledněn v čase výkonu. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| H - pouze při hospitalizaci Čas výkonu\| 90 Body\| 5 698 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 90 ZUM ano ZULP ne“. 45. V příloze v Kapitole 706 - urologie se za výkon č. 76117 vkládají výkony č. 76119 a 76120, které znějí: „76119 IMPLANTACE NEUROMODULAČNÍHO ZAŘÍZENÍ PRO STIMULACI SAKRÁLNÍHO NERVU PRO LÉČBU DYSFUNKCÍ PÁNEVNÍHO DNA - IMPLANTACE ELEKTRODY Po provedení potřebných vyšetření a verifikaci fekální inkontinence 3. stupně a hyperaktivity nebo hypoaktivity detruzoru refrakterní na 1. linii léčby jsou pacienti splňující kritéria pro zavedení sakrální neuromodulace indikovaní k zavedení sakrální neuromodulace. Výkon je prováděn v celkové anestézii v poloze na břiše, bez myorelaxace. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 rok OM\| H - pouze při hospitalizaci Čas výkonu\| 90 Body\| 2 545 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 90 L2\| 2\| 90 ZUM ano ZULP ne 76120 IMPLANTACE NEUROSTIMULAČNÍHO ZAŘÍZENÍ (SYSTÉMU) PRO NEUROMODULACI SAKRÁLNÍHO NERVU PRO LÉČBU DYSFUNKCÍ PÁNEVNÍHO DNA - DEFINITIVNÍ IMPLANTACE STIMULAČNÍHO SYSTÉMU DO PODKOŽÍ Při prokázaném efektu během testovací fáze (14 dní) je v lokální anestesii stimulační elektroda napojena na definitivní stimulátor Insterstim II, ten je uložen do podkoží v oblasti hýždí a následně naprogramován. Pacient je instruován o jeho dalším používání. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 rok OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 60 Body\| 1 912 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 L2\| 2\| 60 ZUM ano ZULP ne“. 46. V příloze v Kapitole 736 - urologie - skupina 3 se za výkon č. 76652 vkládají výkony č. 76701, 76703, 76705, 76707, 76709 a 76711, které znějí: „76701 ZAVEDENÍ PORTŮ PRO ROBOTICKOU OPERACI Punkce peritoneální nebo extraperitoneální dutiny pro zavedení robotických trokarů. U robotických výkonů se vykazuje standardně 1x. Kamerový trokar se vykazuje 1x. U těch výkonů, kde je standardně třeba k provedení výkonů dalších laparoskopických punkcí, se tyto již nevykazují, použití dalšího trokáru je vykázáno jako ZUM u příslušného výkonu. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 30 Body\| 17 957 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 L2\| 2\| 30 ZUM ne ZULP ne 76703 MATERIÁL K ROBOTICKÉMU VÝKONU Á 30 MINUT Vykazuje se k základním robotickým výkonům v násobcích 30 minut v délce základního výkonu (vyjma výkonu pro zavedení portů vykázaných samostatným výkonem 76701). Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 30 Body\| 258 ZUM ne ZULP ne 76705 ROBOTICKY ASISTOVANÁ RADIKÁLNÍ PROSTATEKTOMIE Indikace: Malignita prostaty cT1, cT2, cT3 vhodná k miniinvazivní operační léčbě a konsensus multidisciplinárního indikačního semináře (výkon 51881). Navazuje na operační výkon 76701 Zavedení portů pro robotickou operaci. Dále se vykazuje výkon 76801. Případně další provedené výkony přičti. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu\| 210 Body\| 21 904 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 210 L2\| 2\| 210 ZUM ano ZULP ne 76707 ROBOTICKY ASISTOVANÁ RESEKCE LEDVINY Indikace: Malignita ledviny vhodná k miniinvazivní operační léčbě a konsensus multidisciplinárního indikačního semináře (výkon 51881). Navazuje na operační výkon Zavedení portů pro robotickou operaci. Dále se vykazuje výkon 76801. Případně další provedené výkony přičti. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu\| 210 Body\| 24 631 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 210 L2\| 2\| 210 ZUM ano ZULP ne 76709 ROBOTICKY ASISTOVANÁ PLASTIKA LEDVINNÉ PÁNVIČKY Indikace: Patologie ledvinné pánvičky vhodná k miniinvazivní operační léčbě. Navazuje na operační výkon Zavedení portů pro robotickou operaci. Dále se vykazují výkony 76801 a 76703. Případně další provedené výkony přičti. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu\| 210 Body\| 17 483 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 210 L2\| 2\| 210 ZUM ano ZULP ne 76711 ROBOTICKÁ EXTENZIVNÍ PÁNEVNÍ NEBO RETROPERITONEÁLNÍ LYMFADENEKTOMIE Extenzivní pánevní nebo retroperitoneální lymfadenektomie prováděná roboticky jako součást jiného robotického výkonu. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu\| 90 Body\| 8 689 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 90 L2\| 2\| 90 ZUM ne ZULP ne“. 47. V příloze v Kapitole 801 - klinická biochemie se za výkon č. 81295 vkládají výkony č. 81297 a 81299, které znějí: „81297 STANOVENÍ INTAKTNÍHO FIBROBLAST GROWTH FAKTORU 23 - FGF23 Stanovení koncentrace intaktního FGF 23 v plazmě na automatickém analyzátoru. Diagnózy: N18.3, N18.4, N18.9, N18.5, E83.3 Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 čtvrtletí OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 5 Body\| 1 199 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- J2\| 2\| 3 ZUM ne ZULP ne 81299 STANOVENÍ LIDSKÉHO EPIDIDYMÁLNÍHO PROTEINU 4 (HE4) V LIDSKÉM SÉRU Imunoanalytické stanovení lidského epididymálního proteinu 4 (HE4) k odhalení časných stádií karcinomu vaječníků. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den, 12/1 rok OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 5 Body\| 379 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- J2\| 2\| 3 ZUM ne ZULP ne“. 48. V příloze v Kapitole 801 - klinická biochemie výkony č. 81339, 81487, 81651, 81663, 81749 a 81753 znějí: „81339 AMINOKYSELINY - STANOVENÍ CELKOVÉHO SPEKTRA V BIOLOGICKÝCH TEKUTINÁCH KVANTITATIVNĚ Kvantitativní stanovení celkového spektra 20 aminokyselin volných nebo vázaných kapalinovou chromatografií. Typ automatického analyzátoru není rozhodující, náklady HPLC, klasickou LC nebo GC jsou přibližně rovnocenné. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 20 Body\| 587 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 15 ZUM ne ZULP ne 81487 KARNITIN Karnitin - stanovení v séru, eventuálně moči. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 4/1 den OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 20 Body\| 285 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 5 ZUM ne ZULP ne 81651 VYŠETŘENÍ DĚDIČNÝCH PORUCH METABOLISMU (DÁLE DPM) TLC TENKOVRSTVENOU CHROMATOGRAFIÍ NEBO ELEKTROFORESOU: GLYKOSAMINOGLYKANY (DÁLE GAG), OLIGOSACHARIDY, SACHARIDY, GALAKTOSA, GALAKTOSAL-FOSFÁT Orientační vyšetření v moči. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 6/1 den OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 5 Body\| 91 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 5 ZUM ne ZULP ne 81663 STANOVENÍ PYRIDINOLINU A DEOXYPYRIDINOLINU Kvantitativní stanovení v moči, případně jiných biologických materiálech (sérum, plazma, likvor). Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 2/1 den OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 50 Body\| 414 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 30 ZUM ne ZULP ne 81749 VYŠETŘENÍ TANDEMOVOU HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIÍ PRO SELEKTIVNÍ SCREENING DĚDIČNÝCH METABOLICKÝCH PORUCH Stanovuje koncentrace aminokyselin, volného karnitinu a acylkarnitinů v krvi z krevních papírků a umožňuje diagnostiku některých aminoacidopatií, poruch beta-oxidace mastných kyselin a organických acidémií. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 3/1 den OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 7 Body\| 165 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- J2\| 2\| 2 ZUM ne ZULP ne 81753 VYŠETŘENÍ AKTIVITY BIOTINIDÁZY V RÁMCI NOVOROZENECKÉHO SCREENINGU S FLUORESCENČNÍ DETEKCÍ Stanovení aktivity biotinidázy v suché krevní kapce speciálním kitem. Jedná se o semikvantitativní fluorimetrickou metodu, kdy enzym biotinidáza v krvi katalyzuje přeměnu biotin 6-aminoquinolin na fluorescenční produkt 6-aminoquinolin, jehož excitace je měřena na destičkovém readeru s fluorescenční detekcí. Lze vykázat v případě absence čísla pojištěnce (novorozence) na číslo pojištěnky - matky, a to i v případě vícečetného těhotenství a opakovaného těhotenství. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/život OM\| S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu\| 5 Body\| 75 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- J2\| 2\| 5 ZUM ne ZULP ne“. 49. V příloze v Kapitole 801 - klinická biochemie se ve výkonu č. 81523 slova „OF: 3/1 den“ nahrazují slovy „OF: 5/1 den“. 50. V příloze se Kapitoly 804 - lékařská parazitologie a 805 - lékařská virologie včetně nadpisů zrušují. 51. V příloze v Kapitole 809 - radiologie a zobrazovací metody se výkon č. 89312 zrušuje. 52. V příloze se Kapitola 822 - laboratoř lékařské mykologie včetně nadpisu zrušuje. 53. V příloze v Kapitole 903 - klinická logopedie výkony č. 72211, 72213 a 72215 znějí: „72211 LOGOPEDICKÁ TERAPIE POSKYTOVANÁ LOGOPEDEM V AMBULANTNÍM ZAŘÍZENÍ NEBO VE STACIONÁŘI Využití terapeuticko-rehabilitačních postupů, metod a technik. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den, 2/1 týden OM\| bez omezení Čas výkonu\| 30 Body\| 181 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 30 ZUM ne ZULP ne 72213 LOGOPEDICKÁ TERAPIE ZVLÁŠTĚ NÁROČNÁ POSKYTOVANÁ PŘI HOSPITALIZACI, V AMBULANCI, VE STACIONÁŘI A V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ Logopedická terapie narušené komunikační schopnosti, jazyka a řeči zvláště náročná poskytovaná pacientům všech věkových kategorií ve zdravotnickém zařízení při hospitalizaci, v ambulanci, ve stacionáři a v domácím prostředí. Při hospitalizaci je možno v rámci spektra diagnóz vykazovat výkon 1x denně, 7x za týden. V ambulantní péči po kochleární implantaci lze výkon vykazovat 1x denně po dobu 2 měsíců a u balbuties při zjištěné příčině lx denně po dobu 6 týdnů. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den, 2/1 týden OM\| bez omezení Čas výkonu\| 45 Body\| 383 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K3\| 3\| 45 ZUM ne ZULP ne 72215 LOGOPEDICKÁ TERAPIE STŘEDNĚ NÁROČNÁ POSKYTOVANÁ PŘI HOSPITALIZACI, V AMBULANCI, VE STACIONÁŘI A V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ Logopedická terapie narušené komunikační schopnosti, jazyka a řeči středně náročná poskytovaná pacientům všech věkových kategorií ve zdravotnickém zařízení při hospitalizaci, v ambulanci, ve stacionáři a v domácím prostředí. Při hospitalizaci je možno v rámci spektra diagnóz vykazovat výkon 1x denně, 7x za týden. V ambulantní péči po kochleární implantaci lze výkon vykazovat 1x denně po dobu 2 měsíců a u balbuties při zjištěné příčině 1x denně po dobu 6 týdnů. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den, 2/1 týden OM\| bez omezení Čas výkonu\| 45 Body\| 270 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 45 ZUM ne ZULP ne“. 54. V příloze v Kapitole 913 - všeobecná sestra v sociálních službách výkony č. 06645 a 06649 znějí: „06645 BONIFIKAČNÍ VÝKON ZA PRÁCI ZDRAVOTNÍ SESTRY V DOBĚ OD 22:00 DO 06:00 HODIN Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 9/1 den OM\| A - pouze ambulantně Čas výkonu\| 0 Body\| 21 ZUM ne ZULP ne 06649 BONIFIKAČNÍ VÝKON ZA PRÁCI SESTRY V DOBĚ PRACOVNÍHO VOLNA NEBO PRACOVNÍHO KLIDU Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 18/1 den OM\| A - pouze ambulantně Čas výkonu\| 0 Body\| 21 ZUM ne ZULP ne“. 55. V příloze se za Kapitolu 925 - sestra domácí zdravotní péče vkládá Kapitola 926 - domácí paliativní péče o pacienta v terminálním stavu, která včetně nadpisu zní: „Kapitola 926 - domácí paliativní péče o pacienta v terminálním stavu 80090 AGREGOVANÝ VÝKON DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE - KLINICKY NESTABILNÍ PACIENT Výkon je určený pro poskytování domácí paliativní péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta v režimu nepřetržité dostupnosti zdravotnického týmu lékař specialista/všeobecná sestra. K tomuto výkonu se nepočítá minutová režie. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| A - pouze ambulantně Čas výkonu\| 1440 Body\| 1 101 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 L2\| 2\| 25 S2\| 2\| 140 ZUM ne ZULP ne 80091 AGREGOVANÝ VÝKON DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE - KLINICKY NESTABILNÍ PACIENT SE ZÁVAŽNÝMI SYMPTOMY Výkon je určený pro poskytování domácí paliativní péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta v režimu nepřetržité dostupnosti zdravotnického týmu lékař specialista/všeobecná sestra pro klinicky nestabilního pacienta se závažnými symptomy. K tomuto výkonu se nepočítá minutová režie. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| A - pouze ambulantně Čas výkonu\| 1440 Body\| 1 392 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 L2\| 2\| 50 S2\| 2\| 150 ZUM ne ZULP ne“. 56. V příloze v Kapitole 999 - univerzální mezioborové výkony výkon č. 09532 zní: „09532 SIGNÁLNÍ VÝKON PROHLÍDKY DISPENZARIZOVANÉ OSOBY Vykazuje dispenzarizující lékař společně s výkonem příslušného klinického vyšetření v případě provedení dispenzární prohlídky v souladu s vyhláškou o dispenzární péči, v časovém rozmezí dispenzárních prohlídek. Možno vykázat vícekrát denně pro různé diagnózy podléhající dispenzarizaci. Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OM\| A - pouze ambulantně Čas výkonu\| 0 Body\| 10 ZUM ne ZULP ne“. 57. V příloze v Kapitole 999 - univerzální mezioborové výkony se za výkon č. 09563 vkládá výkon č. 09566, který zní: „09566 PÉČE NA URGENTNÍM PŘÍJMU Přičti u každého pacienta k výkonu prvního klinického vyšetření v rámci zdravotní péče na oddělení urgentního příjmu, jenž byl na základě triage (třídění nemocných podle závažnosti stavu) podle předem stanovených kritérií prokazatelně vyhodnocen jako pacient vyžadující péči na observačním lůžku, tj. dekompenzovaný nebo s důvodným podezřením na závažné ohrožení zdraví nebo přímé ohrožení života. Výkon se vykazuje, pokud délka pobytu na observačním lůžku urgentního příjmu dosáhne minimálně 2 hodiny. Výkon lze vykázat společně s výkonem 09563 (Výkon lékařské pohotovostní služby). Kategorie\| P - hrazen plně ---\|--- OF\| 1/1 den OM\| SA - pouze na spec. prac. ambulantně Čas výkonu\| 0 Body\| 1 250 ZUM ne ZULP ne“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Ministr: JUDr. Ing. Ludvík, MBA, v. r.
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 358/2017 Sb.	Rozhodnutí prezidenta republiky č. 358/2017 Sb. Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky Vyhlášeno 27. 10. 2017, částka 124/2017 358 ROZHODNUTÍ PREZIDENTA REPUBLIKY ze dne 25. října 2017 o vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky Podle čl. 63 odst. 1 písm. f) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a § 80 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, vyhlašuji doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 39 a stanovím dny jejich konání na pátek 5. ledna 2018 a sobotu 6. ledna 2018. Prezident republiky: Zeman v. r. Předseda vlády: Sobotka v. r.
Rozhodnutí č. 357/2017 Sb.	Rozhodnutí č. 357/2017 Sb. Rozhodnutí prezidenta republiky o svolání zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Vyhlášeno 27. 10. 2017, částka 124/2017 357 ROZHODNUTÍ PREZIDENTA REPUBLIKY ze dne 24. října 2017 o svolání zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Podle čl. 34 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, svolávám zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a stanovím den jeho zahájení na 20. listopad 2017. Prezident republiky: Zeman v. r.
Sdělení Státní volební komise č. 352/2017 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 352/2017 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017 Vyhlášeno 24. 10. 2017, částka 121/2017 352 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 23. října 2017 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 8 odst. 2 písm. e) a § 52 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017. Celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů voličůvoličů a ze zvláštních seznamů voličůvoličů:\| 8 374 501 ---\|--- Celkový počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky:\| 5 094 633 Počet platných hlasů odevzdaných pro každou politickou stranu a politické hnutí zvlášť a pro jednotlivé kraje zvlášť: Politická strana, politické hnutí\| Hlavní město Praha\| Středočeský kraj\| Jihočeský kraj\| Plzeňský kraj\| Karlovarský kraj\| Ústecký kraj\| Liberecký kraj\| Královéhradecký kraj\| Pardubický kraj\| Kraj Vysočina\| Jihomoravský kraj\| Olomoucký kraj\| Zlínský kraj\| Moravskoslezský kraj\| CELKEM ČR ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1 Občanská demokratická strana\| 99 182\| 85 429\| 38 232\| 32 833\| 10 796\| 32 197\| 21 468\| 32 242\| 28 313\| 25 989\| 69 319\| 27 266\| 28 752\| 40 944\| 572 962 2 Řád národa - Vlastenecká unie\| 642\| 1 353\| 557\| 558\| 896\| 631\| 327\| 531\| 509\| 324\| 768\| 426\| 615\| 598\| 8 735 3 CESTA ODPOVĚDNÉ SPOLEČNOSTI\| 407\| 412\| 255\| 184\| -\| 234\| 196\| 297\| 355\| 137\| 477\| 282\| 195\| 327\| 3 758 4 Česká str. sociálně demokrat.\| 34 079\| 43 853\| 23 035\| 21 643\| 8 530\| 22 464\| 11 811\| 18 128\| 19 294\| 24 631\| 49 248\| 22 760\| 20 454\| 48 417\| 368 347 5 Volte Pr. Blok www.cibulka.net )\| 491\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| 491 6 Radostné Česko\| 221\| 456\| 439\| 395\| -\| -\| -\| 275\| 258\| 306\| 383\| 307\| 220\| 592\| 3 852 7 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ\| 30 920\| 53 368\| 14 435\| 13 180\| 6 453\| 12 299\| 26 780\| 14 184\| 12 855\| 11 251\| 21 222\| 13 580\| 17 168\| 14 462\| 262 157 8 Komunistická str. Čech a Moravy\| 28 158\| 47 695\| 29 414\| 23 502\| 9 960\| 33 628\| 13 981\| 19 792\| 20 002\| 24 829\| 46 966\| 26 853\| 20 669\| 47 651\| 393 100 9 Strana zelených\| 14 686\| 9 415\| 4 326\| 3 321\| 1 549\| 5 013\| 2 907\| 3 650\| 3 261\| 3 204\| 9 147\| 3 588\| 3 685\| 6 583\| 743 35 10 ROZUMNÍ-stop migraci,diktát.EU\| 2 600\| 5 081\| 2 435\| 2 395\| 1 231\| 2 920\| 1 719\| 2 388\| 2 429\| 2 070\| 3 781\| 1 942\| 1 747\| 3 790\| 36 528 11 Společ.proti výst.v Prok.údolí\| 438\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| 438 12 Strana svobodných občanů\| 12 857\| 10 679\| 5 303\| 4 138\| 1 544\| 4 595\| 3 152\| 4 310\| 3 998\| 3 565\| 10 421\| 3 963\| 4 812\| 5 892\| 79 229 13 Blok proti islám.-Obran. domova\| 472\| 682\| 270\| 328\| 211\| 466\| 192\| 284\| 186\| 235\| 448\| 436\| 299\| 568\| 5 077 14 Občanská demokratická aliance\| 943\| 861\| 613\| 724\| 280\| 811\| 405\| 322\| 385\| 261\| 930\| 448\| 393\| 654\| 8 030 15 Česká pirátská strana\| 107 590\| 79 815\| 33 143\| 27 201\| 12 264\| 28 004\| 23 859\| 29 932\| 27 146\| 26 086\| 53 207\| 25 955\| 24 859\| 47 332\| 546 393 16 OBČANÉ 2011-SPRAVEDL. PRO LIDI\| 177\| -\| -\| 182\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| 359 17 Unie H.A.V.E.L.\| 93\| 343\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| 436 18 Česká národní fronta\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| 117\| 117 19 Referendum o Evropské unii\| 423\| 546\| 267\| 224\| 153\| 321\| 182\| 276\| 225\| 219\| 532\| 213\| 245\| 450\| 4 276 20 TOP 09\| 77 325\| 41 843\| 16 713\| 13 095\| 4 495\| 12 336\| 8 825\| 14 308\| 10 864\| 10 163\| 26 356\| 9 903\| 8 443\| 14 142\| 268 811 21 ANO 2011\| 124 445\| 189 371\| 91 012\| 84 114\| 43 268\| 12 7574\| 62 302\| 88 551\| 79 551\| 75 247\| 159 909\| 95 950\| 84 750\| 194 069\| 1 500 113 22 Dobrá volba 2016\| 358\| 365\| 204\| -\| -\| 292\| 269\| 380\| 250\| -\| 522\| 248\| 184\| 650\| 3 722 23 SPR-Republ. str. Čsl. M. Sládka\| 539\| 1 204\| 556\| 603\| 343\| 1 275\| 481\| 619\| 480\| 600\| 1 222\| 488\| 477\| 970\| 9 857 24 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.\| 29 143\| 19 925\| 16 983\| 9 499\| 2 885\| 6 127\| 4 297\| 16 294\| 17 599\| 24 295\| 52 346\| 25 257\| 33 631\| 35 362\| 293 643 25 Česká strana národně sociální\| 182\| 219\| 243\| 136\| -\| 113\| 135\| -\| -\| 89\| 173\| 117\| -\| 166\| 1 573 26 REALISTÉ\| 5 851\| 4 251\| 3 327\| 2 009\| 799\| 2 048\| 1 290\| 2 037\| 1 492\| 1 562\| 3 849\| 1 678\| 2 138\| 3 664\| 35 995 27 SPORTOVCI\| 1 243\| 1 152\| 636\| 1 009\| 311\| 476\| 356\| 431\| 564\| 584\| 1 471\| 766\| 537\| 1 057\| 10 593 28 Dělnic.str.sociální spravedl.\| 565\| 1 203\| 762\| 631\| 428\| 1 527\| 374\| 600\| 722\| 556\| 859\| 675\| 417\| 1 083\| 10 402 29 Svob.a př.dem.-T.Okamura (SPD)\| 35 547\| 59 497\| 31 062\| 28 686\| 15 233\| 42 777\| 22 878\| 28 038\| 26 202\| 25 237\| 67 973\| 41 397\| 38 020\| 76 027\| 538 574 30 Strana Práv Občanů\| 1 873\| 1 615\| 1 097\| 920\| 513\| 1 558\| 631\| 851\| 1 229\| 1 324\| 1 613\| 1 141\| 1 969\| 2 222\| 18 556 31 Národ Sobě\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| 300\| -\| -\| -\| 300 CELKEM\| 611 450\| 66 0633\| 315 319\| 271 510\| 122 142\| 339 686\| 208 817\| 278 720\| 258 169\| 262 764\| 583 442\| 305 639\| 294 679\| 547 789\| 5 060 759 ) Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 595, 170 00 Praha 7 Jména a příjmení kandidátů v členění podle politických stran a politických hnutí, kteří byli zvoleni, a kandidátů, kteří se stali náhradníky, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování: Pořadí\| Jméno, příjmení\| Počet přednostních hlasů\| Pořadí na hlasovacím lístku ---\|---\|---\|--- POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ: 1 Občanská demokratická strana VOLEBNÍ KRAJ: 1 Hl. m. Praha ZVOLENI: 1\| Mgr. Václav Klaus\| 22 635\| 3 2\| Mgr. Jana Černochová\| 12 426\| 1 3\| doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.\| 12 360\| 4 4\| PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.\| 6 406\| 17 5\| Marek Benda\| 6 183\| 6 NÁHRADNÍCI:\| \| 1\| Mgr. Vladimíra Ludková\| 5 820\| 7 2\| Filip Humplík\| 5 009\| 2 3\| JUDr. Jaroslava Janderová\| 2 012\| 5 4\| MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D.\| 2 645\| 8 5\| Mgr. Adam Vážanský\| 1 838\| 9 6\| Mgr. Alexander Bellu\| 2 038\| 10 7\| Ing. Ladislav Linek\| 1 914\| 11 8\| Tomáš Korálek\| 781\| 12 9\| Mgr. Zdeněk Doležal\| 618\| 13 10\| JUDr. Mgr. Zdeněk Dvořák, Ph.D.\| 1 096\| 14 11\| Mgr. Tomáš Bartovský\| 422\| 15 12\| Michal Frauenterka\| 727\| 16 13\| Mgr. Jan Klusáček\| 621\| 18 14\| PhDr. Ivo Syřiště, Ph.D.\| 1 565\| 19 15\| Mgr. Jan Recman\| 600\| 20 16\| Ing. Jan Jarolím\| 940\| 21 17\| JUDr. Ing. Aleš Borkovec, Ph.D.\| 1 358\| 22 18\| Ing. Marie Kousalíková\| 1 005\| 23 19\| Ing. Jiří Janák\| 412\| 24 20\| RNDr. Jitka Ryšavá\| 529\| 25 21\| Ladislav Marek\| 680\| 26 22\| MUDr. Pavel Horažďovský\| 1 558\| 27 23\| Ondřej Gros\| 408\| 28 24\| Mgr. Zlatuše Rybářova\| 574\| 29 25\| Daniel Neumann\| 332\| 30 26\| Jaroslav Hauer\| 385\| 31 27\| Mgr. Lucie Vítkovská\| 576\| 32 28\| MUDr. Michal Bednář\| 549\| 33 29\| Ing. Ondřej Kubín, MBA\| 453\| 34 30\| Mgr. Jakub Drábek\| 441\| 35 31\| Richard Bureš\| 380\| 36 VOLEBNÍ KRAJ: 2 Středočeský ZVOLENI: 1\| Ing. et Ing. Jan Skopeček\| 7 306\| 1 2\| Ing. Petr Bendl\| 4 429\| 4 3\| Ing. Veronika Vrecionová\| 3 930\| 2 4\| Ing. Vojtěch Munzar\| 2 823\| 3 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Hynek Fajmon\| 2 106\| 5 2\| Ing. Pavel Pavlík\| 985\| 6 3\| Ing. Tomáš Martinec, Ph.D.\| 1 370\| 7 4\| Rudolf Kulhánek\| 688\| 8 5\| RNDr. Mgr. Tomáš Vaněk, CSc.\| 1 081\| 9 6\| Ing. Josef Živnůstek\| 1 086\| 10 7\| Zdeněk Havrančík\| 485\| 11 8\| RNDr. Soňa Chalupová\| 1 187\| 12 9\| Mgr. Lukáš Rak\| 1 070\| 13 10\| PhDr. Ing. Mgr. Karel Bendl, MBA, LL.M.\| 1 218\| 14 11\| Ing. Zdeněk Nejdl\| 502\| 15 12\| PhDr. Libuše Benešová\| 1 020\| 16 13\| Marcela Chrpová\| 523\| 17 14\| Ing. Jaroslav Vomastek, MBA\| 709\| 18 15\| Martin Smetana\| 613\| 19 16\| Ondřej Vodňanský\| 609\| 20 17\| Ing. Petr Lang\| 342\| 21 18\| Ing. Jakub Šanda\| 394\| 22 19\| Mgr. Petr Paták, DiS.\| 578\| 23 20\| Mgr. Jan Pleskač\| 416\| 24 21\| Ing. Petr Listík\| 390\| 25 22\| Ing. Michal Prokůpek\| 552\| 26 23\| Mgr. Daniel Štěpánek\| 587\| 27 24\| Zdeněk Renc\| 315\| 28 25\| Ing. Dan Jiránek\| 1 551\| 29 26\| Mgr. Petr Hanuš\| 262\| 30 27\| Mgr. Martin Kupka\| 4 168\| 31 28\| Tomáš Patočka\| 371\| 32 29\| Pavel Luxa\| 410\| 33 30\| Ing. Petr Magera\| 307\| 34 VOLEBNÍ KRAJ: 3 Jihočeský ZVOLENI: 1\| RNDr. Jan Zahradník\| 5 579\| 1 2\| Ing. Jan Bauer\| 2 442\| 2 NÁHRADNÍCI:\| \| 1\| Ing. Hana Šťastná\| 1 722\| 3 2\| Ing. František Dědič\| 1 098\| 4 3\| Hana Dufková-Spoladore\| 792\| 5 4\| Bc. Radim Staněk\| 718\| 6 5\| Bc. Jiří Černý\| 567\| 7 6\| Ing. Robert Flandera\| 489\| 8 7\| Ing. Světlana Procházková, MBA\| 543\| 9 8\| doc. Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D.\| 641\| 10 9\| Pavel Souhrada\| 604\| 11 10\| Bc. Irena Ravandi, DiS.\| 507\| 12 11\| Magdalena Opolzerová\| 266\| 13 12\| Marie Mračková\| 555\| 14 13\| prof. RNDr. Jiří Masojídek, CSc.\| 740\| 15 14\| Ing. Milan Horňák\| 253\| 16 15\| Ing. Eva Piherová\| 164\| 17 16\| Ing. Jiří Cais\| 426\| 18 17\| Ing. Alena Šindlerová\| 235\| 19 18\| Bc. Ondřej Kadlec\| 360\| 20 19\| Mgr. Jiří Mánek, MBA\| 783\| 21 20\| Ing. Jitka Šebelková\| 702\| 22 VOLEBNÍ KRAJ: 4 Plzeňský ZVOLENI: 1\| Mgr. Martin Baxa\| 4 655\| 3 2\| doc. PaedDr. Ilona Mauritzová, Ph.D.\| 3 429\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Jiří Šneberger\| 2 367\| 7 2\| Ing. Vladislav Vilímec\| 1 966\| 2 3\| Ing. Mgr. Pavel Karpíšek\| 1 290\| 4 4\| Mgr. Pavel Šindelář\| 808\| 5 5\| Ing. Michal Šnebergr\| 1 592\| 6 6\| Mgr. Jan Šašek\| 803\| 8 7\| Pavel Havlíček\| 758\| 9 8\| Jan Poduška\| 534\| 10 9\| MUDr. ThMgr. Marcel Hájek, Ph.D., FICS\| 1 325\| 11 10\| Pavel Sklenář\| 251\| 12 11\| Mgr. Radka Trylčová\| 496\| 13 12\| Mgr. Michal Sedláček, MFA\| 309\| 14 13\| Ing. Zdeněk Mádr\| 337\| 15 14\| Mgr. Hynek Říha\| 296\| 16 15\| Mgr. Marcela Sobotková\| 357\| 17 16\| Ing. Jiří Jindra\| 388\| 18 17\| Mgr. Petr Fornouz\| 407\| 19 18\| JUDr. Marcela Krejsová\| 697\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 6 Ústecký ZVOLENI: 1\| Mgr. Karel Krejza\| 1 709\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Drahomíra Miklošová\| 1 256\| 2 2\| Mgr. Bc. Tomáš Rieger\| 1 031\| 3 3\| Mgr. Iva Dvořáková, LL.M.\| 1 105\| 4 4\| Petr Jindřich\| 582\| 5 5\| Ing. Jiří Kalous\| 394\| 6 6\| Mgr. Michal Voltr\| 599\| 7 7\| Ing. Miroslav Jeništa\| 259\| 8 8\| Mgr. Ivana Volákova\| 362\| 9 9\| PhDr. Filip Hrbek\| 886\| 10 10\| Ing. David Podéšť\| 255\| 11 11\| Bc. Pavlína Hapštáková\| 221\| 12 12\| Bc. Jakub Ozaňák\| 429\| 13 13\| Bc. Růžena Mimrová\| 194\| 14 14\| Ing. Roland Hase\| 169\| 15 15\| Ing. Mgr. Michal Šidák\| 481\| 16 16\| Bc. Milan Javorček\| 333\| 17 17\| Tomáš Binter\| 265\| 18 18\| Jitka Horáková\| 257\| 19 19\| Zdeněk Kutner\| 249\| 20 20\| Ing. Zdeňka Rulíšková\| 188\| 21 21\| Rostislav Aulický\| 236\| 22 22\| Ing. Miroslav Podhajský\| 345\| 23 23\| Mgr. Helena Zemánkova Týřová\| 105\| 24 24\| Jiří Sucharda\| 121\| 25 25\| Jiří Drbal\| 251\| 26 VOLEBNÍ KRAJ: 7 Liberecký ZVOLENI: 1\| Ing. Petr Beitl\| 2 036\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Dan Ramzer\| 1 596\| 2 2\| MUDr. Vít Němeček, MBA\| 1 276\| 6 3\| MUDr. Jiří Kalenský\| 1 094\| 4 4\| Ing. Miloš Vele\| 907\| 3 5\| MUDr. Karel Tejnora\| 706\| 5 6\| JUDr. Jaroslav Švehla\| 482\| 7 7\| Ing. Tomáš Špinka\| 670\| 8 8\| Bc. Marek Krčil\| 379\| 9 9\| Mgr. Petr Židek, MPA\| 394\| 10 10\| Mgr. Marek Hotovec\| 640\| 11 11\| Bc. Jana Foltová\| 310\| 12 12\| Ing. Jiří Kittner\| 724\| 13 13\| Pavel Fulín\| 156\| 14 14\| Bc. Zdeněk Krenický\| 174\| 15 15\| Petr Polák\| 314\| 16 16\| MUDr. Miroslava Kramářová\| 539\| 17 VOLEBNÍ KRAJ: 8 Královéhradecký ZVOLENI: 1\| Mgr. Ivan Adamec\| 2 673\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Miroslav Procházka\| 1 110\| 2 2\| Mgr. Jana Drejslová\| 1 353\| 3 3\| Mgr. Jiří Škop\| 1 049\| 4 4\| Josef Dlabola\| 653\| 5 5\| Miroslav Vlasák\| 993\| 6 6\| MUDr. Petr Hroneš\| 830\| 7 7\| Ing. František Tomášek\| 261\| 8 8\| Bc. Michal Moravec\| 689\| 9 9\| Ing. Josef Král\| 481\| 10 10\| Ing. Ivo Muthsam\| 383\| 11 11\| PhDr. Ondřej Voráček\| 581\| 12 12\| Mgr. Iva Doudová\| 502\| 13 13\| Radovan Hovorka\| 187\| 14 14\| Ing. Petra Škopová, MBA\| 390\| 15 15\| Ing. Karel Dyntar, MBA\| 443\| 16 16\| MUDr. Jozef Kochan\| 396\| 17 17\| Ing. Jaroslav Matička\| 287\| 18 18\| MUDr. Emil Jaroš, Ph.D.\| 446\| 19 19\| Jan Bém\| 493\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 9 Pardubický ZVOLENI: 1\| Jaroslav Martinů\| 1 776\| 6 NÁHRADNÍCI: 1\| Petr Bajer\| 1 755\| 3 2\| prof Ing. Simeon Karamazov, Dr.\| 1 633\| 1 3\| Ing. Radim Jirout, MBA, LL.M.\| 1 126\| 2 4\| PhDr. Vojtěch Kyncl, Ph.D.\| 1 128\| 4 5\| Ing. Ladislav Valtr, MBA\| 1 146\| 5 6\| Mgr. Kateřina Drábková Bíbusová\| 882\| 7 7\| Matouš Pořický\| 570\| 8 8\| Ing. David Novák\| 1 138\| 9 9\| RNDr. Jan Švadlenka, Ph.D.\| 505\| 10 10\| Michal Kortyš\| 975\| 11 11\| Ing. Martin Kozáček\| 671\| 12 12\| Ivana Snítilová\| 478\| 13 13\| Mgr. Alena Stránská\| 378\| 14 14\| PaedDr. Jan Mazuch\| 621\| 15 15\| Pavel Čížek\| 476\| 16 16\| Ing. Miloslav Sejkora\| 343\| 17 17\| Mgr. Stanislava Švarcová\| 562\| 18 18\| Ing. Patrik Dospěl\| 725\| 19 VOLEBNÍ KRAJ: 10 Vysočina ZVOLENI: 1\| Miroslava Němcová\| 3 652\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Jan Tecl, MBA\| 2 325\| 1 2\| Ing. Jaroslav Vymazal\| 1 472\| 3 3\| Mgr. Martina Bártová\| 939\| 4 4\| Mgr. Jan Podhráský\| 912\| 5 5\| Dr. Ing. arch. Jaroslav Huňáček\| 832\| 6 6\| Karel Kratochvíl\| 586\| 7 7\| Mgr. Miroslav Skalník\| 549\| 8 8\| Miroslav Stehno\| 305\| 9 9\| Ing. Jakub John\| 565\| 10 10\| Ing. Zdeněk Janovský\| 290\| 11 11\| Mgr. Bc. Helena Hinková\| 242\| 12 12\| Martin Kamarád\| 645\| 13 13\| Petr Staněk\| 288\| 14 14\| Miroslava Táborská\| 153\| 15 15\| Mgr. Milan Šmíd\| 276\| 16 16\| Ing. Pavel Nevrkla\| 271\| 17 17\| Mgr. Petra Krysová\| 252\| 18 18\| Tomáš Sedláček\| 318\| 19 19\| Mgr. Miloš Jelínek\| 283\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 11 Jihomoravský ZVOLENI: 1\| prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M\| 13 035\| 1 2\| JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.\| 3 702\| 2 3\| MUDr. Jiří Ventruba, CSc.\| 3 506\| 6 NÁHRADNÍCI: 1\| Rostislav Koštial\| 2 661\| 3 2\| Mgr. Libor Hoppe\| 1 535\| 4 3\| Jan Baránek\| 1 309\| 5 4\| Ing. Jana Bačiková, MBA\| 1 791\| 7 5\| Bc. Hynek Julínek\| 951\| 8 6\| Mgr. Karel Podzimek\| 910\| 9 7\| MUDr. Jana Novotná\| 1 442\| 10 8\| Ing. David Grund\| 674\| 11 9\| Zdeněk Černý\| 364\| 12 10\| Vlastislav Filka\| 419\| 13 11\| JUDr. Zuzana Hermanová\| 664\| 14 12\| Mgr. Jiří Kasala, MBA\| 483\| 15 13\| JUDr. Pavel Kašník\| 311\| 16 14\| Ing. Vojtěch Fabík\| 459\| 17 15\| Mgr. Luboš Kadlec\| 310\| 18 16\| MUDr. Miroslav Klíma\| 680\| 19 17\| Bc. Dagmar Rudolfová\| 211\| 20 18\| Ing. Radomír Koval\| 315\| 21 19\| Pavel Stávek\| 814\| 22 20\| Mgr. Vladan Krásný\| 1 194\| 23 21\| Bc. Matěj Severa, MBA\| 212\| 24 22\| Ing. Martin Sklář\| 321\| 25 23\| Jan Jakoubek\| 286\| 26 24\| Ing. Alena Řezníčková, MBA\| 423\| 27 25\| Mgr. Petr Antoš\| 435\| 28 26\| Tomáš Zonyga\| 309\| 29 27\| Kristýna Švarcová\| 229\| 30 28\| Zuzana Kupčíkova\| 138\| 31 29\| Mgr. Evelína Jochová\| 255\| 32 30\| Mgr. Petr Punčochář\| 307\| 33 31\| Mgr. Luděk Kocman\| 244\| 34 VOLEBNÍ KRAJ: 12 Olomoucký ZVOLENI: 1\| Zuzana Majerová Zahradníková\| 2 390\| 3 NÁHRADNÍCI: 1\| Michal Zácha\| 2 306\| 1 2\| PhDr. Petr Sokol, Ph.D.\| 1864\| 2 3\| Ing. Josef Ťulpík\| 718\| 4 4\| prof. PhDr. Ivo Barteček, CSc.\| 1 145\| 5 5\| Ing. Bc. Renata Žmolíková\| 407\| 6 6\| MUDr. Pavel Hejtmánek\| 917\| 7 7\| Mgr. Leon Bouchal\| 458\| 8 8\| Ing. Tomáš Blumenstein\| 788\| 9 9\| Bc. Jiří Vogel\| 443\| 10 10\| Ing. Stanislav Orság\| 722\| 11 11\| Ing. Mojmír Sokol\| 384\| 12 12\| Ing. David Chytil\| 255\| 13 13\| MUDr. Jana Palmašová\| 275\| 14 14\| Karolína Stašáková\| 285\| 15 15\| JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.\| 487\| 16 16\| Radim Schubert\| 387\| 17 17\| MUDr. Martin Haška\| 388\| 18 18\| Mgr. Marta Husičková\| 487\| 19 19\| Ing. Zdeňka Riedlová\| 295\| 20 20\| Alena Michálková\| 51\| 21 21\| Mgr. Radek Vincour\| 221\| 22 22\| Mgr. Dagmar Halašová\| 75\| 23 VOLEBNÍ KRAJ: 13 Zlínský ZVOLENI: 1\| Ing. Stanislav Blaha\| 2 483\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Jana Křižková, MBA\| 1 712\| 3 2\| Mgr. Roman Hoza\| 1 375\| 2 3\| Mgr. Josef Slovák\| 1 058\| 4 4\| Milan Foukal\| 672\| 5 5\| Mgr. Bc. Eva Ledvinová\| 582\| 6 6\| Ing. Hana Skácalová\| 548\| 7 7\| Mgr. Daniela Hebnarová\| 768\| 8 8\| Mgr. Petr Viceník\| 613\| 9 9\| Ing. Petr Holý\| 402\| 10 10\| Ing. Radovan Macháček\| 259\| 11 11\| Mgr. Jan Vodák, Ph.D.\| 266\| 12 12\| MUDr. David Ondra\| 889\| 13 13\| Petr Kozák\| 136\| 14 14\| Marek Andrýsek\| 281\| 15 15\| Jan Pijáček\| 1 296\| 16 16\| Ing. Radúz Mácha\| 323\| 17 17\| Karel Jarcovják\| 118\| 18 18\| Robert Hlavica\| 302\| 19 19\| Ing. Jiří Durďák\| 458\| 20 20\| JUDr. Stanislav Devátý, Dr.\| 951\| 21 21\| Bc. Roman Kalabus\| 436\| 22 VOLEBNÍ KRAJ: 14 Moravskoslezský ZVOLENI: 1\| Ing. Zbyněk Stanjura\| 3 648\| 1 2\| Jakub Janda\| 2 265\| 4 NÁHRADNÍCI: 1\| MUDr. Marie Manoušková\| 1 996\| 2 2\| Mgr. Martin Sliwka\| 970\| 3 3\| Bohuslav Hamrozi\| 1 052\| 5 4\| Mgr. Martina Nováková, DiS.\| 842\| 6 5\| Ing. Patrik Schramm\| 708\| 7 6\| Bc. Petr Thaisz, MBA\| 419\| 8 7\| Ing. Jana Císařová\| 415\| 9 8\| Mgr. Petr Juras\| 527\| 10 9\| Vavřinec Pečinka\| 407\| 11 10\| Bc. Radana Zapletalová\| 370\| 12 11\| Bc. Michal Sněhota\| 418\| 13 12\| Ing. Werner Bernatik, Ph.D.\| 638\| 14 13\| Ing. Miroslav Kopečný\| 550\| 15 14\| Ing. Ivo Brauner\| 234\| 16 15\| Ing. Milan Kolder\| 183\| 17 16\| Ing. Pavel Mlýnek\| 221\| 18 17\| Jan Pánik\| 185\| 19 18\| Bc. Ladislav Jodlovski\| 174\| 20 19\| Petr Czudek\| 1 052\| 21 20\| Mgr. Veronika Žáková\| 354\| 22 21\| Ing. Miroslav Konvičný\| 153\| 23 22\| Lubomír Adamiš\| 209\| 24 23\| Karel Bednařík\| 171\| 25 24\| Ing. Mgr. Radek Šnita, MBA\| 310\| 26 25\| Ing. Iris Heclová\| 147\| 27 26\| Ing. Jan Stanjura\| 420\| 28 27\| Igor Trávníček\| 202\| 29 28\| Eva Pastušková\| 152\| 30 29\| Ing. Jan Vavříček\| 267\| 31 30\| Vlastimil Dostál\| 209\| 32 31\| Ing. Vladimír Návrat\| 128\| 33 32\| Bc. Tomáš Barták\| 170\| 34 33\| Mgr. Yvona Dluhošová\| 187\| 35 34\| Ing. Eva Dufková\| 240\| 36 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ: 4 Česká strana sociálně demokratická VOLEBNÍ KRAJ: 1 Hl. m. Praha ZVOLENI: 1\| Petr Dolínek\| 2 322\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph.D.\| 2 054\| 3 2\| MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D.\| 1 826\| 12 3\| PhDr. Lukáš Kaucký\| 1 310\| 2 4\| Roman Petrus\| 1 123\| 4 5\| Bc. František Adámek\| 684\| 5 6\| Ing. Radim Hejduk\| 1 153\| 6 7\| Mgr. Šárka Táborská\| 885\| 7 8\| Ing. Milan Hausner\| 840\| 8 9\| doc. JUDr. Ing. Milan Hrdý, Ph.D.\| 1 166\| 9 10\| JUDr. Jan Dufek\| 345\| 10 11\| Mgr. Miroslav Jašurek\| 446\| 11 12\| MUDr. Jana Trková\| 693\| 13 13\| Mgr. David Beňák, DiS.\| 348\| 14 14\| Mgr. Jan Smetana\| 200\| 15 15\| Ing. Vladimír Novák\| 324\| 16 16\| Jaroslav Zavadil\| 697\| 17 17\| Marcela Dudková\| 309\| 18 18\| Mgr. Bc. Pavel Hodek\| 168\| 19 19\| Mgr. Anna Dumont\| 679\| 20 20\| Ing. Jiří Vohlídal, Ph.D.\| 386\| 21 21\| Bc. Lenka Cejpková\| 533\| 22 22\| Ing. Vilém Čáp\| 465\| 23 23\| Mgr. Vít Céza\| 350\| 24 24\| Mgr. Alena Červená\| 425\| 25 25\| Ing. Jiří Brych\| 165\| 26 26\| Ing. Miroslava Dušková Smrčková, Dr.\| 366\| 27 27\| Gabriela Kočková\| 204\| 28 28\| JUDr. František Műhlfeit\| 163\| 29 29\| Mirka Havlová\| 124\| 30 30\| Kateřina Peštová\| 173\| 31 31\| Ing. Bc. Renata Bednářová\| 79\| 32 32\| Mgr. Bc. Martina Bucková\| 325\| 33 33\| Ing. Michaela Šupinová\| 117\| 34 34\| Ing. Petr Serafín\| 220\| 35 35\| Mgr. Jakub Štědroň, Ph.D.\| 368\| 36 VOLEBNÍ KRAJ: 2 Středočeský ZVOLENI: 1\| Jan Hamáček\| 4 348\| 1 2\| Mgr. Kateřina Valachová, Ph.D.\| 3 848\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Milan Urban\| 2 206\| 7 2\| Ing. Václav Zemek\| 1 243\| 3 3\| Bc. Zdeněk Syblík\| 909\| 4 4\| JUDr. Ing. Petr Petržílek, Ph.D.\| 789\| 5 5\| PhDr. Ladislav Langr\| 1 274\| 6 6\| Mgr. et Mgr. Oldřich Buchetka\| 177\| 8 7\| JUDr. Milan Fára\| 724\| 9 8\| Mgr. Lukáš Dukay\| 428\| 10 9\| Mgr. Regina Komárková\| 721\| 11 10\| Mgr. Karel Filip\| 652\| 12 11\| Mgr. Jiřina Hančarová\| 729\| 13 12\| Mgr. Miloslava Becherová\| 416\| 14 13\| Jiří Volenec\| 443\| 15 14\| Mgr. Vanda Bělinová\| 347\| 16 15\| Ing. Karel Otava\| 331\| 17 16\| Petr Patera\| 304\| 18 17\| Bc. Pavel Schenk, BBA\| 193\| 19 18\| Mgr. Jiří Csermelyi\| 76\| 20 19\| Bc. Lubomír Nymburský, MBA\| 242\| 21 20\| Mgr. Lucie Krejčíková\| 431\| 22 21\| Dana Medřická\| 358\| 23 22\| Mgr. Tereza Netíková\| 429\| 24 23\| Mgr. Lenka Šmídová\| 314\| 25 24\| Pavel Král\| 203\| 26 25\| JUDr. Kateřina Mandovcová\| 251\| 27 26\| Bc. Václava Brabcová, DiS.\| 250\| 28 27\| Michaela Dzamková\| 183\| 29 28\| Renata Pelcová\| 201\| 30 29\| Mgr. David Koryta\| 501\| 31 30\| Dagmar Femiaková\| 94\| 32 31\| Bc. Radek Modes\| 135\| 33 32\| Soňa Ottová\| 185\| 34 VOLEBNÍ KRAJ: 3 Jihočeský ZVOLENI: 1\| JUDr. Ondřej Veselý\| 1 347\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Olga Bastlová\| 1 165\| 3 2\| Mgr. Petr Podhola\| 894\| 2 3\| Mgr. Vlasta Bohdalová\| 915\| 4 4\| Mgr. Jan Dudek\| 309\| 5 5\| Terezie Daňková\| 421\| 6 6\| Ing. Jan Mládek, CSc.\| 883\| 7 7\| MUDr. Ladislav Kuchař\| 713\| 8 8\| Marcela Hánová\| 550\| 9 9\| Jaroslava Sýkorová\| 127\| 10 10\| Mgr. Jana Zemánková\| 294\| 11 11\| Roman Ondřich, DiS.\| 215\| 12 12\| Mgr. Jaroslava Deverová\| 266\| 13 13\| PhDr. Jan Gregor, Ph.D.\| 573\| 14 14\| Ing. Petra Blížilová\| 440\| 15 15\| Ing. Jaroslav Mach\| 153\| 16 16\| Ing. Luboš Stejskal\| 144\| 17 17\| Mgr. Dana Hejduková\| 201\| 18 18\| Ing. Vladimír Procházka\| 203\| 19 19\| Mgr. Jan Hájek\| 199\| 20 20\| Petr Lebeda\| 208\| 21 21\| MUDr. Michal Turek\| 555\| 22 VOLEBNÍ KRAJ: 4 Plzeňský ZVOLENI: 1\| Milan Chovanec\| 2 917\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Václav Votava\| 1 304\| 2 2\| Mgr. Igor Jakubčík\| 1 010\| 3 3\| Ing. Jitka Heřmanová\| 923\| 4 4\| Mgr. Jan Opl\| 709\| 5 5\| Ivana Šiflová\| 361\| 6 6\| Romana Plíšková\| 249\| 7 7\| Mgr. Karel Zrůbek\| 313\| 8 8\| Bc. Eva Herinková\| 656\| 9 9\| Mgr. Jaroslav Šobr\| 674\| 10 10\| Mgr. Michal Černý\| 383\| 11 11\| Božena Vaňková\| 324\| 12 12\| Dana Vaníková\| 184\| 13 13\| Ing. Andrea Skalníková\| 248\| 14 14\| Bc. Michal Chalupný\| 410\| 15 15\| Mgr. Zdeňka Řezníčková\| 494\| 16 16\| Mgr. Jan Straka\| 422\| 17 17\| Mgr. Jiří Horník\| 401\| 18 18\| Bc. Pavel Hofrajter\| 360\| 19 19\| Jan Janda\| 295\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 6 Ústecký ZVOLENI: 1\| Jaroslav Foldyna\| 2 391\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| PhDr. Ing. Zdeněk Matouš, Ph.D., MBA\| 1 887\| 2 2\| Gabriela Nekolová, DiS.\| 1 319\| 3 3\| MUDr. Jaroslav Krákora\| 1 132\| 5 4\| Ing. Vojtěch Václav Pour\| 831\| 4 5\| Mgr. Tomáš Ryšánek\| 473\| 6 6\| Mgr. Marie Čápová\| 629\| 7 7\| Mgr. Jan Mareš, MBA\| 553\| 8 8\| MUDr. Michaela Vaňková\| 662\| 9 9\| Bc. Karel Rouček\| 970\| 10 10\| Mgr. Dalibor Dvořák\| 382\| 11 11\| Bc. Andrea Vlčková\| 375\| 12 12\| Mgr. Karel Novotný, LL.M., MBA\| 472\| 13 13\| Ing. Lukáš Znojemský\| 415\| 14 14\| PhDr. Mgr. Vítězslav Štefl, Ph.D.\| 337\| 15 15\| Zdenka Smetanová\| 287\| 16 16\| Ing. Karel Honzl\| 257\| 17 17\| PhDr. Radka Růžičková, Ph.D.\| 489\| 18 18\| Bc. Lenka Pasečiaková\| 221\| 19 19\| Bc. Jaroslav Horák\| 317\| 20 20\| Ing. Radek Štejnar\| 466\| 21 21\| PhDr. Jiří Šlégl, Ph.D.\| 418\| 22 22\| Ing. Dana Jirchářová, MBA\| 311\| 23 23\| Mgr. Jana Bednaříková\| 88\| 24 24\| Ing. Milada Sahulová\| 99\| 25 25\| Mgr. Martin Klika, MBA\| 183\| 26 VOLEBNÍ KRAJ: 8 Královéhradecký ZVOLENI: 1\| Jan Birke\| 1 660\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| PhDr. Robin Böhnisch\| 830\| 2 2\| Ing. Hana Masáková, MBA\| 799\| 3 3\| Ing. Pavel Folk\| 372\| 4 4\| MUDr. Lubomír Hejzlar\| 612\| 5 5\| Ladislav Bílek\| 335\| 6 6\| Hana Hatašová\| 134\| 7 7\| Mgr. Soňa Skočovská\| 347\| 8 8\| Karel Šklíba\| 249\| 9 9\| Bc. Pavel Hečko\| 399\| 10 10\| Lucie Rechtoriková\| 366\| 11 11\| Alena Illnerová\| 215\| 12 12\| Bc. Jaroslava Komárkova\| 360\| 13 13\| Ivana Tomková\| 199\| 14 14\| Ing. Michaela Zimová\| 247\| 15 15\| Milan Jaroš\| 381\| 16 16\| Bc. Liána Cholevová\| 186\| 17 17\| Mgr. Jiří John\| 346\| 18 18\| Mgr. Monika Hofmannová Pohlová\| 368\| 19 19\| Kateřina Števková\| 251\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 9 Pardubický ZVOLENI: 1\| JUDr. Jan Chvojka\| 1 860\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Jitka Dostálová\| 1 131\| 4 2\| MUDr. Pavel Havíř\| 1 118\| 2 3\| Ing. Miroslav Váňa\| 748\| 3 4\| Ing. Milan Fajfr\| 463\| 5 5\| Marcela Jelínková\| 519\| 6 6\| Mgr. Miroslav Muselik\| 489\| 7 7\| Alena Šírová\| 507\| 8 8\| Ing. Václav Kroutil\| 645\| 9 9\| Bc. Antonín Kadlec\| 307\| 10 10\| Ing. Jiří Rozinek\| 491\| 11 11\| Radoslava Nováková\| 117\| 12 12\| Luděk Skalický, DiS.\| 427\| 13 13\| Mgr. Markéta Tauberová\| 719\| 14 14\| Mgr. Jana Povolná\| 446\| 15 15\| Jiří Sochor\| 292\| 16 16\| Mgr. Monika Pelišková\| 452\| 17 17\| Martin Macháček\| 256\| 18 18\| Jaromíra Nováková\| 388\| 19 VOLEBNÍ KRAJ: 10 Vysočina ZVOLENI: 1\| MUDr. Jiří Běhounek\| 2548\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Michal Šmarda\| 1680\| 2 2\| MUDr. Pavel Antonín\| 1301\| 4 3\| Ing. Vladimír Černý\| 1065\| 3 4\| Ing. Marie Rubišarová Medová\| 469\| 5 5\| Jana Neuberová\| 355\| 6 6\| Ing. Radim Technik\| 559\| 7 7\| Ing. Jana Fialová, MBA\| 625\| 8 8\| Ing. Jiří Dvořáček\| 406\| 9 9\| PhDr. Běla Hejná\| 140\| 10 10\| Ing. Vít Šimon, Ph.D.\| 336\| 11 11\| Ing. Bc. Alena Vidláková\| 357\| 12 12\| Vladimír Malý\| 508\| 13 13\| Ing. František Kučera\| 483\| 14 14\| RNDr. Mane Kružíková\| 461\| 15 15\| Mgr. Jana Romanová\| 360\| 16 16\| Mgr. Jana Nováková Hotařová\| 219\| 17 17\| Bc. Milan Žák, DiS.\| 344\| 18 18\| Bc. Soňa Olivová\| 362\| 19 19\| Mgr. Magda Fenárová\| 397\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 11 Jihomoravský ZVOLENI: 1\| Mgr. Bohuslav Sobotka\| 7 272\| 1 2\| Bc. Roman Onderka, MBA\| 3 098\| 6 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Roman Sklenák\| 3 028\| 2 2\| Ing. Jiří Petrů\| 1 564\| 3 3\| Mgr. Lukáš Vágner\| 1 750\| 4 4\| Ing. Vlastimil Gabrhel\| 2 176\| 5 5\| Václav Tvrdý\| 1 896\| 7 6\| Bc. Hana Nedomová\| 1 346\| 8 7\| Hana Habartová\| 785\| 9 8\| Ing. Jiří Charvát, MSc, MBA\| 646\| 10 9\| Mgr. Pavel Blažik\| 876\| 11 10\| Mgr. Viera Maňásková\| 458\| 12 11\| Jan Schneider\| 450\| 13 12\| Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D., MBA\| 1 210\| 14 13\| Dagmar Košutová\| 295\| 15 14\| Šárka Látalová\| 449\| 16 15\| Bc. Lenka Sobotková\| 404\| 17 16\| Mgr. Ludmila Nováková\| 357\| 18 17\| Bc. Václav Polách, MBA\| 221\| 19 18\| Natalie Bezvodová\| 162\| 20 19\| doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.\| 1 407\| 21 20\| Daniela Ottová\| 344\| 22 21\| PhDr. David Malinkovič\| 502\| 23 22\| Mgr. Aleš Navrátil\| 461\| 24 23\| Irena Kočí\| 423\| 25 24\| Mgr. Gabriela Burdychová\| 125\| 26 25\| Ing. Jana Mackrlová\| 314\| 27 26\| Dana Křížová\| 266\| 28 27\| Jiří Vitanovský\| 200\| 29 28\| Mgr. Jana Škerlová, Ph.D.\| 609\| 30 29\| Ladislava Slámová\| 445\| 31 30\| Aleš Chmelař, MSc.\| 339\| 32 31\| Bc. Leona Alexová\| 244\| 33 32\| Bc. Michal Boudný\| 796\| 34 VOLEBNÍ KRAJ: 12 Olomoucký ZVOLENI: 1\| doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D.\| 1 362\| 3 NÁHRADNÍCI: 1\| MUDr. Pavel Holík\| 1 199\| 2 2\| Ing. Roman Váňa\| 1 198\| 1 3\| Ing. Ilona Kapounová\| 731\| 4 4\| Ing. Radovan Vrba\| 446\| 5 5\| Mgr. Šárka Zapletalová\| 450\| 6 6\| MUDr. Dana Galuszková, Ph.D., MBA\| 980\| 7 7\| Mgr. Ing. Jaromír Dvořák\| 139\| 8 8\| Ing. Bedřich Grulich\| 388\| 9 9\| Mgr. Irena Jonová\| 458\| 10 10\| Mgr. Hana Kašparová\| 457\| 11 11\| Martin Zálešák\| 228\| 12 12\| Mgr. Daniela Vašátková\| 279\| 13 13\| Mgr. Yvona Kubjátová\| 497\| 14 14\| Mgr. Pavel Krákora, Ph.D.\| 374\| 15 15\| Mgr. Milada Galářová\| 381\| 16 16\| Lubomír Věstinský\| 199\| 17 17\| Ivana Dvořáková\| 326\| 18 18\| Miroslav Janeček\| 267\| 19 19\| Mgr. Veronika Stejskalová\| 282\| 20 20\| Ing. et Ing. Markéta Zahradníčková\| 285\| 21 21\| Ladislav Sebök\| 255\| 22 22\| Mgr. Jiří Zemánek\| 545\| 23 VOLEBNÍ KRAJ: 13 Zlínský ZVOLENI: 1\| PaedDr. Alena Gajdůšková\| 1 766\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Petr Kořenek\| 1 139\| 3 2\| Ing. Antonín Seďa\| 1 134\| 1 3\| Ing. Ludvík Urban\| 674\| 4 4\| Mgr. Milena Kovaříková\| 635\| 5 5\| Ing. Věra Sigmundová\| 548\| 6 6\| Ing. Bc. František Novosad\| 406\| 7 7\| Ing. Hana Příleská\| 454\| 8 8\| Ing. Jaromír Hanák\| 265\| 9 9\| Mgr. Lenka Zgarbová\| 530\| 10 10\| Věra Šmídová\| 286\| 11 11\| Bc. Karel Holík, BA, MBA\| 374\| 12 12\| Jiří Ott\| 319\| 13 13\| Mgr. Jan Uherka\| 252\| 14 14\| Šárka Deáková\| 246\| 15 15\| Mgr. Denisa Kalmárová\| 277\| 16 16\| Libor Mikl\| 196\| 17 17\| Mgr. Blanka Kristianová\| 271\| 18 18\| Bc. Vladimír Dostálek\| 298\| 19 19\| Jaroslava Krejčiříková, DiS.\| 168\| 20 20\| Ing. Jindřich Šnejdrla\| 315\| 21 21\| Ing. Filip Kučera\| 438\| 22 VOLEBNÍ KRAJ: 14 Moravskoslezský ZVOLENI: 1\| PhDr. Lubomír Zaorálek\| 8 973\| 1 2\| Tomáš Hanzel\| 2 132\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Jiří Vzientek\| 1 319\| 3 2\| Mgr. Dana Váhalová\| 1 434\| 4 3\| JUDr. Milan Čichoň\| 1 253\| 5 4\| Ladislav Velebný\| 692\| 6 5\| Mgr. Jana Feberová\| 1 350\| 7 6\| Ing. Kateřina Chybidziurová\| 1 091\| 8 7\| PhDr. Jiří Juchelka, Ph.D.\| 1 014\| 9 8\| Ing. Robert Halamíček\| 507\| 10 9\| Ing. Jaroslav Kala\| 568\| 11 10\| Ing. Tomáš Kuča\| 754\| 12 11\| Bc. Pavel Machala\| 566\| 13 12\| Bc. Blanka Faluši\| 558\| 14 13\| Ludmila Juráňová\| 376\| 15 14\| PaedDr. Eva Nedomlelová\| 378\| 16 15\| Ing. Lenka Schreiberová\| 596\| 17 16\| Igor Bruzl\| 506\| 18 17\| Mgr. Pavel Kawulok\| 727\| 19 18\| Ing. Bohuslav Majer\| 341\| 20 19\| Libor Moravec\| 502\| 21 20\| Vladimír Jedlička\| 262\| 22 21\| Bc. Monika Matulová, DiS.\| 311\| 23 22\| Jana Formandlová\| 395\| 24 23\| Ing. Miroslava Nováková\| 242\| 25 24\| Miroslav Vlček\| 136\| 26 25\| Jitka Měchová\| 160\| 27 26\| Bc. Miroslav Petreček\| 189\| 28 27\| doc. Dr. Ing. Pavel Blecharz\| 392\| 29 28\| Bc. Alena Zedníková\| 356\| 30 29\| Mgr. Lukáš Gola\| 264\| 31 30\| Věra Válková\| 379\| 32 31\| Ing. Martina Polochová\| 262\| 33 32\| Petr Gawlas\| 586\| 34 33\| Ladislav Olšar\| 564\| 35 34\| Bc. Eva Tořová\| 312\| 36 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ: 7 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ VOLEBNÍ KRAJ: 1 Hl. m. Praha ZVOLENI: 1\| Mgr. Jan Farský\| 5 269\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Mgr. Oldřich Kužílek\| 2 086\| 3 2\| Mgr. Jan Lacina\| 1 938\| 2 3\| doc. JUDr. Vladimír Balaš, CSc.\| 1 177\| 4 4\| RNDr. Jana Plamínková\| 1 416\| 5 5\| prof. ak. arch. Jiří Pelcl, dr. h. c.\| 1 158\| 6 6\| Mgr. Milada Voborská\| 771\| 7 7\| Mgr. Lukáš Zicha\| 564\| 8 8\| JUDr. Zuzana Chlupáčová\| 306\| 9 9\| Ing. Tomáš Mikeska\| 223\| 10 10\| Hana Moravcová\| 414\| 11 11\| Ing. Miloš Růžička\| 398\| 12 12\| Ing. Petr Hlubuček\| 468\| 13 13\| Ing. Petr Hejma\| 279\| 14 14\| JUDr. Marta Koropecká\| 188\| 15 15\| Ing. Petr Hejl\| 473\| 16 16\| Vojtěch Zelenka\| 275\| 17 17\| David Smoljak\| 946\| 18 18\| Miroslav Malina\| 141\| 19 19\| MUDr. Iveta Borská\| 365\| 20 20\| Ing. Viktor Komárek\| 184\| 21 21\| MUDr. Petr Šedivý\| 134\| 22 22\| Ing. arch. Tomáš Drdácký\| 330\| 23 23\| Mgr. Kateřina Arnotová\| 439\| 24 24\| Ing. Lenka Alinčová\| 313\| 25 25\| Mgr. et Mgr. Antonín Klecanda\| 300\| 26 26\| Ing. Radka Soukupová\| 103\| 27 27\| Ing. Ondřej Růžička\| 131\| 28 28\| Ing. Michal Biskup\| 104\| 29 29\| Mgr. Ing. Libor Bezděk\| 218\| 30 30\| Mgr. Karel Koželuh\| 128\| 31 31\| RNDr. Jiří Mašek, CSc.\| 103\| 32 32\| Mgr. Petr Karvánek\| 120\| 33 33\| PaedDr. Věra Dvořáková\| 95\| 34 34\| Mgr. Tomáš Stařecký\| 202\| 35 35\| Mgr. Pavel Dobeš\| 268\| 36 VOLEBNÍ KRAJ: 2 Středočeský ZVOLENI: 1\| Mgr. Vít Rakušan\| 7 334\| 1 2\| Ing. Věra Kovářová\| 1 832\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D.\| 1 952\| 3 2\| PhDr. Pavel Fojtík\| 1 558\| 4 3\| Mgr. Stanislav Boloňský\| 306\| 5 4\| Mgr. Lenka Mrzílková\| 894\| 6 5\| Mgr. Zdeněk Zahradníček\| 1 134\| 7 6\| Mgr. Ondřej Lochman, Ph.D.\| 1 324\| 8 7\| Mgr. Jana Šrámková\| 519\| 9 8\| Jaroslav Šebek\| 305\| 10 9\| Ing. Věslav Michalik, CSc.\| 1 221\| 11 10\| RNDr. Ivo Šanc, CSc.\| 883\| 12 11\| Mgr. Ondřej Tichota, DiS.\| 555\| 13 12\| Petr Halada\| 667\| 14 13\| MUDr. Ivo Trešl\| 789\| 15 14\| Jaroslav Červinka\| 365\| 16 15\| RNDr. Martin Macháček, CSc.\| 472\| 17 16\| Petr Štěpánek\| 610\| 18 17\| Mgr. Petra Pecková\| 751\| 19 18\| Mgr. Pavla Štrobachová, MPA\| 448\| 20 19\| Mgr. Viktor Liška\| 490\| 21 20\| Ing. Miloslav Nič, Ph.D.\| 320\| 22 21\| Petr Šibrava\| 360\| 23 22\| Milan Vácha\| 309\| 24 23\| Hana Hajná\| 298\| 25 24\| Ing. Petr Digrin, Ph.D.\| 599\| 26 25\| Rudolf Semanský\| 216\| 27 26\| Mgr. Petr Borecký\| 234\| 28 27\| Václav Hrabě\| 197\| 29 28\| Mgr. Martin Kadrnožka\| 348\| 30 29\| Mgr. Jaroslav Pošta\| 222\| 31 30\| Markéta Balková\| 435\| 32 31\| Jan Jiskra\| 218\| 33 VOLEBNÍ KRAJ: 7 Liberecký ZVOLENI: 1\| Martin Půta\| 4 470\| 17 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Petr Pávek\| 1 900\| 3 2\| Marek Pieter\| 1 784\| 1 3\| Ing. Tomáš Hocke\| 1 737\| 5 4\| Bc. Marcela Novotná\| 1 405\| 2 5\| Ing. Jarmila Levko\| 1 063\| 4 6\| Mgr. Jaromír Dvořák\| 878\| 6 7\| Mgr. Jiří Ulvr\| 646\| 7 8\| Mgr. Josef Horinka\| 1 127\| 8 9\| Eva Zbrojová\| 564\| 9 10\| Mgr. Jiří Šolc\| 894\| 10 11\| Mgr. Tomáš Vlček\| 596\| 11 12\| Ondřej Duda\| 189\| 12 13\| Ing. Eva Burešová\| 698\| 13 14\| Vladimír Stříbrný\| 654\| 14 15\| Ing. Jiřina Brychci\| 492\| 15 16\| Ing. Radek Lípa\| 803\| 16 VOLEBNÍ KRAJ: 11 Jihomoravský ZVOLENI: 1\| Ing. Jana Krutáková\| 745\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| MUDr. Karel Zitterbart, Ph.D.\| 1 024\| 2 2\| František Novotný\| 835\| 3 3\| Bc. Miroslav Boháček\| 596\| 4 4\| Mgr. Lukáš David\| 413\| 5 5\| Lubomír Šebesta\| 133\| 6 6\| Mgr. Antonín Okénka\| 496\| 7 7\| Jozef Pavlík\| 204\| 8 8\| Ing. Alena Kovaříková\| 491\| 9 9\| Ing. Karel Aujeský\| 173\| 10 10\| Mgr. Vladimír Korek\| 134\| 11 11\| Martina Bílová\| 305\| 12 12\| Radomír Pavlíček\| 292\| 13 13\| Brigita Petrášová\| 243\| 14 14\| Marie Vlková\| 476\| 15 15\| Mgr. Vlastimil Jansa\| 190\| 16 16\| Mgr. Martin Habáň\| 264\| 17 17\| Ing. Roman Ždárský\| 152\| 18 18\| Bc. Jakub Krainer\| 475\| 19 19\| JUDr. Irena Matonohová\| 179\| 20 20\| Ing. Mgr. Drago Sukalovský\| 470\| 21 21\| PhDr. Jiří Kacetl\| 321\| 22 22\| Mgr. Ing. Rudolf Staněk\| 164\| 23 23\| Pavel Švarc\| 20\| 24 24\| Mgr. Martin Hájek\| 218\| 25 25\| Martin Hrubý\| 96\| 26 26\| Mgr. Josef Osička\| 195\| 27 27\| Milan Peringer\| 77\| 28 28\| Ing. Ivo Brzobohatý\| 146\| 29 29\| Mgr. Pavel Málek\| 82\| 30 30\| JUDr. Lubomír Zálešák\| 103\| 31 31\| Mgr. Ota Jelínek\| 34\| 32 32\| Radomír Vondra\| 140\| 33 33\| JUDr. Michal Marek\| 197\| 34 VOLEBNÍ KRAJ: 13 Zlínský ZVOLENI: 1\| Mgr. Petr Gazdik\| 2 296\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| MUDr. Miroslav Adámek\| 1 121\| 22 2\| Mgr. Eliška Olšáková\| 908\| 2 3\| Mgr. Jaroslava Müllerová, Ph.D.\| 555\| 3 4\| Ing. Tomáš Pifka\| 696\| 4 5\| Mgr. Ivana Majíčková, MBA\| 746\| 5 6\| Ing. Jaroslav Novosád\| 46\| 6 7\| PaedDr. Roman Macek\| 285\| 7 8\| Jindřich Motýl, MBA\| 149\| 8 9\| Mgr. Svatava Ságnerová\| 311\| 9 10\| Mgr. Martin Zábranský\| 593\| 10 11\| Zdeněk Hověžák\| 320\| 11 12\| Mgr. Alena Hanáková\| 281\| 12 13\| Ing. Antonín Zlámal\| 145\| 13 14\| Petr Jelínek\| 249\| 14 15\| Ing. Petr Galatik\| 230\| 15 16\| Antonín Koňařik\| 294\| 16 17\| Josef Daněk\| 239\| 17 18\| Ing. Jaromír Doležal\| 144\| 18 19\| Ing. František Hajdůch\| 284\| 19 20\| MUDr. Jaromír Bernátek\| 317\| 20 21\| Josef Smažinka\| 130\| 21 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ: 8 Komunistická strana Cech a Moravy VOLEBNÍ KRAJ: 1 Hl. m. Praha ZVOLENI: 1\| Ing. Jiří Dolejš\| 4 124\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| PhDr. Josef Skála, CSc.\| 2 631\| 3 2\| Mgr. Marta Semelová\| 2 052\| 1 3\| JUDr. Ivan Hrůza\| 1 271\| 4 4\| Petr Šimůnek\| 1 265\| 5 5\| Milan Krajča\| 602\| 6 6\| JUDr. Lubomír Ledl\| 601\| 7 7\| PhDr. Miroslava Moučková\| 600\| 8 8\| Karel Skoupil\| 103\| 9 9\| Ing. Jana Čunátová\| 320\| 10 10\| Jiří Pěnčík\| 221\| 11 11\| Josef Gottwald\| 471\| 12 12\| Vladislav Kopal\| 80\| 13 13\| PhDr. Helena Briardová\| 140\| 14 14\| RNDr. Milan Macek, CSc.\| 252\| 15 15\| JUDr. Čestmír Kubát, CSc.\| 396\| 16 16\| Marcela Fraňková\| 212\| 17 17\| Pavel Ambrož\| 330\| 18 18\| Lukáš Vrobel\| 528\| 19 19\| Bc. Jiřina Křížková\| 210\| 20 20\| Ing. Vladimír Chaloupka\| 96\| 21 21\| Ing. Pavel Franěk\| 52\| 22 22\| PhDr. Rudolf Roub\| 65\| 23 23\| PhDr. Jiří Horák, CSc.\| 116\| 24 24\| prof. RNDr. Jiří Hudeček, CSc.\| 340\| 25 25\| Bc. Jaroslav Kvapil, DiS.\| 331\| 26 26\| Mgr. Jaromír Petelík\| 232\| 27 27\| Ing. Evžen Smrkovský, CSc.\| 112\| 28 28\| Luboš Petříček, DiS.\| 420\| 29 29\| RNDr. Milan Neubert, Ph.D.\| 190\| 30 30\| Bc. Pavlína Dunovská\| 356\| 31 31\| Robert Kvacskai\| 131\| 32 32\| Ing. Vladimír Roškot\| 51\| 33 33\| PhDr. Věra Žežulková\| 115\| 34 34\| Ing. Jan Zeman, CSc.\| 111\| 35 35\| Mgr. Daniel Vacek\| 359\| 36 VOLEBNÍ KRAJ: 2 Středočeský ZVOLENI: 1\| JUDr. Stanislav Grospič\| 3 366\| 1 2\| Ing. Miloslava Vostrá\| 1 834\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Jan Klán\| 1 405\| 3 2\| Pavel Hubený\| 1 167\| 4 3\| Mgr. Ing. Tereza Čechová Humpolcová, Ph.D.\| 1 148\| 5 4\| Ing. Zdeněk Štefek\| 1 011\| 6 5\| RSDr. Josef Hála\| 1 311\| 7 6\| Bc. Miroslav Matyáš\| 251\| 8 7\| Ing. David Kváč\| 630\| 9 8\| Ing. Dana Bechynská\| 396\| 10 9\| Michal Budlovský\| 434\| 11 10\| Bc. Jiří Urban\| 297\| 12 11\| Rudolf Fidler\| 749\| 13 12\| Ing. Jan Machálek\| 467\| 14 13\| Petra Chaloupková\| 539\| 15 14\| Bc. Karel Turanský\| 441\| 16 15\| Ing. Josef Dovolil\| 426\| 17 16\| Lenka Bochníčková\| 383\| 18 17\| Mgr. Ivan Cinka\| 481\| 19 18\| MVDr. Luboš Kudrna\| 329\| 20 19\| Mgr. Jindřich Havelka, DiS.\| 851\| 21 20\| Dr. Ing. Jiří Hanák\| 276\| 22 21\| Ing. Pavel Posolda\| 244\| 23 22\| Karel Brich\| 325\| 24 23\| Dr. Ing. Magdalena Lahodová\| 220\| 25 24\| Bc. Rudolf Carvan\| 262\| 26 25\| Mgr. Bc. Lenka Grygarová\| 233\| 27 26\| Martin Krajdl\| 260\| 28 27\| Romana Prchalová Hocková\| 359\| 29 28\| Stanislav Hejduk\| 444\| 30 29\| Mgr. Josef Kukla\| 238\| 31 30\| JUDr. Rudolf Peltan\| 156\| 32 31\| Boris Podhorský\| 135\| 33 32\| JUDr. Jindřiška Václavů\| 186\| 34 VOLEBNÍ KRAJ: 3 Jihočeský ZVOLENI: 1\| JUDr. Vojtěch Filip\| 4 691\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Alena Nohavová\| 1 875\| 2 2\| RSDr. Petr Braný\| 1 584\| 3 3\| Ing. Hana Tůmová, Ph.D.\| 1 115\| 4 4\| Pavla Svepeš Šlahúnková, B.A.\| 693\| 5 5\| Stanislav Češka\| 417\| 6 6\| JUDr. Gustav Janáček\| 466\| 7 7\| Bohuslav Mrázek\| 390\| 8 8\| JUDr. Jiří Kladívko\| 397\| 9 9\| Radek Nejezchleb\| 658\| 10 10\| Mgr. Jiří Šebelle\| 193\| 11 11\| Ing. Filip Takáč\| 231\| 12 12\| Martin Rataj\| 562\| 13 13\| Ing. Jiří Havlík\| 238\| 14 14\| Radka Bulantová\| 567\| 15 15\| Vlastislav Švec\| 402\| 16 16\| Mojmír Vrzal\| 218\| 17 17\| Ing. Antonín Liška\| 147\| 18 18\| Mgr. Vítězslava Baborová\| 546\| 19 19\| Václav Kučera\| 435\| 20 20\| Bedřich Mašík\| 192\| 21 21\| Anna Vaculíková\| 737\| 22 VOLEBNÍ KRAJ: 4 Plzeňský ZVOLENI: 1\| PhDr.Ing.Mgr.et Mgr. Jiří Valenta\| 1 820\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Karel Šidlo\| 1 669\| 2 2\| RSDr. Josef Švarcbek\| 1 306\| 4 3\| Mgr. Hana Hemzáčková\| 958\| 3 4\| Ing. Lubomír Porvich\| 609\| 5 5\| Zdeněk Chýnovský\| 266\| 6 6\| Jitka Hejlová\| 371\| 7 7\| Vladimír Sácký\| 186\| 8 8\| Zdeňka Sítková\| 543\| 9 9\| Ing. et Ing. Jan Bozděch, Ph.D.\| 766\| 10 10\| Josef Šefl\| 289\| 11 11\| RSDr. Jan Rejfek\| 305\| 12 12\| Ing. Václav Štekl\| 735\| 13 13\| Jan Beneš\| 432\| 14 14\| Ing. Pavel Blažek\| 112\| 15 15\| MUDr. Radmila Pflugová Růžičková\| 435\| 16 16\| Eduard Kvasnička\| 147\| 17 17\| Hana Merhoutová\| 199\| 18 18\| Miroslav Vild\| 192\| 19 19\| Ing. Petr Žáček\| 394\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 6 Ústecký ZVOLENI: 1\| Ing. Hana Aulická Jírovcová\| 2 759\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Gabriela Hubáčková\| 2 345\| 2 2\| Ing. Josef Šenfeld\| 1 922\| 7 3\| Bc. Petr Kubeš\| 1 207\| 3 4\| Ing. Jaroslav Kohout\| 1 147\| 4 5\| Tomáš Zíka\| 647\| 5 6\| Bc. Jiří Šír\| 404\| 6 7\| RSDr. Erika Sedláčková\| 1010\| 8 8\| František Minárik\| 544\| 9 9\| Václav Beneš\| 675\| 10 10\| Mgr. Andrea Fricová\| 976\| 11 11\| Nataša Schalková\| 333\| 12 12\| Bc. Jaroslava Kamarytová Vršitá\| 534\| 13 13\| Radek Černý\| 919\| 14 14\| Ing. Josef Nétek\| 400\| 15 15\| Jan Janeček\| 518\| 16 16\| JUDr. Karel Krčmárik\| 515\| 17 17\| Jana Pilařová Honsová\| 306\| 18 18\| Martina Zigmundová\| 599\| 19 19\| Bc. Martin Stojan, DiS.\| 378\| 20 20\| Petr Bureš\| 617\| 21 21\| Iveta Jelínková\| 691\| 22 22\| Miloslav Buldra\| 517\| 23 23\| Václav Chmara\| 201\| 24 24\| Petr Janega\| 428\| 25 25\| Bc. Lukáš Brázda\| 704\| 26 VOLEBNÍ KRAJ: 8 Královéhradecký ZVOLENI: 1\| JUDr. PhDr. Zdeněk Ondráček, Ph.D.\| 1 948\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Soňa Marková\| 1 606\| 2 2\| Mgr. Táňa Šormová\| 1 061\| 3 3\| JUDr. Václav Ort\| 535\| 4 4\| PaedDr. Josef Lukášek\| 899\| 5 5\| Iva Řezníčková\| 680\| 6 6\| Daniel Čapek\| 218\| 7 7\| Bc. Petra Zakouřilová\| 422\| 8 8\| František Vrabec\| 290\| 9 9\| Bc. Josef Zima\| 526\| 10 10\| Jana Pišínová\| 180\| 11 11\| Ladislav Winzberger, DiS.\| 126\| 12 12\| František Klacek\| 199\| 13 13\| Josef Tylš\| 433\| 14 14\| Gabriel Olah\| 116\| 15 15\| Lenka Fialová, DiS.\| 307\| 16 16\| Josef Dušek\| 195\| 17 17\| Petr Forche\| 337\| 18 18\| Jiří Maršík\| 210\| 19 19\| Petr Typlt\| 432\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 9 Pardubický ZVOLENI: 1\| Ing. Květa Matušovská\| 1 859\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Václav Snopek, CSc.\| 1 301\| 1 2\| Miloš Drhlík\| 866\| 3 3\| Ing. Jitka Šimková\| 598\| 4 4\| Bc. Otakar Kovařík\| 663\| 5 5\| Josef Bohatec\| 661\| 6 6\| Vladimír Severin\| 362\| 7 7\| Antonín Vyšohlíd\| 368\| 8 8\| Petr Žampach\| 450\| 9 9\| Roman Harmat\| 612\| 10 10\| Richard Nosek\| 378\| 11 11\| Milan Mňuk\| 187\| 12 12\| Ing. Jaromír Vojtěch, DiS.\| 386\| 13 13\| Bc. Tomáš Kacálek\| 233\| 14 14\| Bc. Jaroslav Hájek, DiS.\| 237\| 15 15\| Luboš Dittrich\| 406\| 16 16\| Vladimír Krátký\| 190\| 17 17\| Petra Tatičková\| 407\| 18 18\| Václav Opasek\| 403\| 19 VOLEBNÍ KRAJ: 10 Vysočina ZVOLENI: 1\| Ing. Pavel Kováčik\| 2 552\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Josef Zahradníček\| 1 568\| 6 2\| Mgr. Helena Vrzalová\| 1 374\| 2 3\| Kamil Vejvoda\| 1 247\| 5 4\| Karel Dvořák\| 1 056\| 3 5\| Roman Ondrušek\| 563\| 4 6\| Věra Stočková\| 456\| 7 7\| Ing. Ladislav Vejmělek\| 403\| 8 8\| Zdeněk Semorád\| 296\| 9 9\| Ing. Bc. Eva Dlouhá\| 507\| 10 10\| Marek Nevoral\| 792\| 11 11\| Martin Klement\| 438\| 12 12\| Ing. Jaroslav Jirků\| 206\| 13 13\| Ing. Bc. Hana Trojáková\| 334\| 14 14\| Roman Reichl\| 192\| 15 15\| Josef Číž\| 447\| 16 16\| Miloš Srnský\| 247\| 17 17\| Bedřich Burian\| 80\| 18 18\| Helena Novotná\| 304\| 19 19\| Jan Zimmermann\| 185\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 11 Jihomoravský ZVOLENI: 1\| doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.\| 3 786\| 6 2\| Mgr. Ivo Pojezný\| 2 595\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Zdeněk Tesařík\| 1 884\| 2 2\| Ing. Václav Fišer\| 1 900\| 3 3\| Bc. Filip Zachariaš\| 2 073\| 4 4\| Bc. Emil Pernica, DiS.\| 1 984\| 5 5\| Ing. Bohumil Smutný, BA\| 622\| 7 6\| Bc. Ján Lahvička ml.\| 1 009\| 8 7\| Adriana Lehutová\| 1 033\| 9 8\| Mgr. Věra Klontza, Ph.D.\| 685\| 10 9\| Mgr. Lenka Obořilová\| 603\| 11 10\| Natálie Novotná\| 814\| 12 11\| Mgr. Bc. Emil Bajgl\| 417\| 13 12\| Mgr. Aleš Hubert\| 379\| 14 13\| Mgr. Lenka Ingrová, DiS.\| 660\| 15 14\| Dagmar Švendová, BA, LL.M.\| 590\| 16 15\| Oldřich Duchoň\| 364\| 17 16\| Bc. Petr Nováček\| 249\| 18 17\| Radek Boháček\| 741\| 19 18\| Mgr. Pavel Macek\| 525\| 20 19\| Ing. Lenka Cucová\| 212\| 21 20\| Marie Košuličová\| 351\| 22 21\| Kateřina Stiglerová\| 199\| 23 22\| Ing. Ladislav Býček\| 211\| 24 23\| Lubomír Pospíšil\| 177\| 25 24\| Ing. Jaroslava Konůpková\| 252\| 26 25\| Barbora Fejfárková\| 429\| 27 26\| Ján Brnka\| 281\| 28 27\| JUDr. Jan Navrátil\| 540\| 29 28\| JUDr. Jaroslav Baťka\| 206\| 30 29\| Emil Vítek\| 119\| 31 30\| Josef Bouda, DiS.\| 299\| 32 31\| Maria Koudelová\| 189\| 33 32\| Miloslava Zachová\| 318\| 34 VOLEBNÍ KRAJ: 12 Olomoucký ZVOLENI: 1\| RSDr. Alexander Černý\| 1 822\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Tereza Lišková, DiS.\| 1 404\| 3 2\| RSDr. Josef Nekl\| 1 286\| 2 3\| Bc. Vladimír Urbánek, DiS.\| 893\| 4 4\| Ludvík Šulda, BBA\| 672\| 5 5\| Václav Šramko\| 721\| 6 6\| MUDr. Ivan Sumara\| 674\| 7 7\| Ing. Zdeněk Švec\| 477\| 8 8\| Zdeněk Vysloužil\| 463\| 9 9\| Kamil Veselý\| 231\| 10 10\| Jaroslav Opršal\| 332\| 11 11\| PhDr. Jiří Zíma\| 352\| 12 12\| Mgr. Věra Vránová, Ph.D.\| 416\| 13 13\| Ing. Miroslav Marek\| 180\| 14 14\| Naděžda Švestková Oulehlová\| 412\| 15 15\| Jiří Zips\| 617\| 16 16\| Ing. Zdenka Szukalská\| 374\| 17 17\| Ladislav Sypko\| 404\| 18 18\| Ing. Michal Symerský\| 566\| 19 19\| Ing. Liběna Večeřová\| 387\| 20 20\| Lukáš Zahradník\| 592\| 21 21\| Ing. Vladislav Rulíšek\| 358\| 22 22\| Ing. Antonín Kropáček\| 272\| 23 VOLEBNÍ KRAJ: 13 Zlínský ZVOLENI: 1\| RNDr. Vladimír Koníček\| 1 475\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Marie Pěnčíková\| 1 282\| 2 2\| Ing. Ivan Mařák\| 1 104\| 3 3\| Ing. Bc. Eva Badinková\| 935\| 4 4\| Daniela Bártková\| 375\| 5 5\| Miroslava Jemelková\| 249\| 6 6\| Pavlína Procházková\| 468\| 7 7\| Ing. Kateřina Srncová\| 608\| 8 8\| Ing. František Jordák\| 140\| 9 9\| Ing. Lukáš Snopek\| 461\| 10 10\| Ing. Vítězslav Lapčík\| 508\| 11 11\| Roman Ramach\| 170\| 12 12\| Ivan Juřena\| 173\| 13 13\| Vít Zvěřina\| 343\| 14 14\| Ing. Pavel Kroča\| 320\| 15 15\| Anna Foltýnová\| 446\| 16 16\| Miroslav Kuja\| 90\| 17 17\| Mgr. Věra Lovecká\| 198\| 18 18\| Ing. Michal Kostka\| 335\| 19 19\| Bc. Miroslav Tomšů\| 82\| 20 20\| JUDr. Miroslav Kovář, CSc.\| 288\| 21 21\| Bc. Josef Šťastný\| 298\| 22 VOLEBNÍ KRAJ: 14 Moravskoslezský ZVOLENI: 1\| Ing. et Ing. Leo Luzar\| 2 622\| 1 2\| Bc. Daniel Pawlas\| 2 124\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Ivan Žárský\| 1 409\| 3 2\| Mgr. Ladislav Sekanina\| 1 453\| 4 3\| Mgr. Alena Grosová\| 841\| 5 4\| Mgr. Eva Dostálová Mohylová\| 1 152\| 6 5\| PaedDr. Milada Halíková\| 1 946\| 7 6\| Ing. René Číp\| 927\| 8 7\| Ing. Petr Havránek\| 539\| 9 8\| Jiří Blahuta\| 828\| 10 9\| Jana Pohludková\| 792\| 11 10\| JUDr. Josef Babka\| 2 012\| 12 11\| Ing. Janetta Gazdová\| 299\| 13 12\| MVDr. Kateřina Křenková\| 589\| 14 13\| Martin Špalek\| 480\| 15 14\| Ing. RSDr. Svatomír Recman\| 1 261\| 16 15\| Jaromíra Valder Jakubcová\| 987\| 17 16\| Ing. Tomáš Michna\| 247\| 18 17\| Bc. Silvie Olšovská\| 491\| 19 18\| Ing. Miroslav Hajdušík\| 886\| 20 19\| Jan Zámarský\| 517\| 21 20\| Bc. Tomáš Stuchlík\| 550\| 22 21\| Mgr. Nikola Žišková\| 544\| 23 22\| Jan Kotala\| 322\| 24 23\| Bc. Vlastimil Kupka\| 419\| 25 24\| Marian Kachel\| 198\| 26 25\| Mgr. David Kolář\| 433\| 27 26\| Ing. Milada Sluková\| 226\| 28 27\| Ing. Ivan Patík\| 364\| 29 28\| Bc. Monika Havlíčková\| 777\| 30 29\| Miroslav Bolec\| 381\| 31 30\| Pavel Bačgoň\| 288\| 32 31\| Ing. Radim Hyvnar\| 176\| 33 32\| Jaroslav Čech\| 291\| 34 33\| Martin Přasličák\| 237\| 35 34\| Rudolf Sacký\| 434\| 36 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ: 15 Česká pirátská strana VOLEBNÍ KRAJ: 1 Hl. m. Praha ZVOLENI: 1\| Mgr. et Mgr. Jakub Michálek\| 11 641\| 1 2\| Ing. Dana Balcarová\| 5 463\| 2 3\| Ondřej Profant\| 4 692\| 3 4\| PhDr. Olga Richterová\| 4 464\| 4 5\| Jan Lipavský\| 1 634\| 5 NÁHRADNÍCI: 1\| Václav Fořtík\| 1 873\| 6 2\| Robert Veverka\| 1 508\| 7 3\| Viktor Mahrik\| 494\| 8 4\| Tomáš Murňák\| 627\| 9 5\| Lydie Franka Bartošová\| 2 489\| 10 6\| Adam Zábranský\| 2 054\| 11 7\| Ing. Pavel Hájek\| 962\| 12 8\| Alexandr Mansurov\| 545\| 13 9\| Mgr. Věra Marušiaková\| 826\| 14 10\| RNDr. Daniel Mazur, Ph.D.\| 1 516\| 15 11\| Barbora Hrůzová\| 925\| 16 12\| Michael Polák\| 352\| 17 13\| Bc. Martin Duška\| 660\| 18 14\| Michaela Krupičková\| 237\| 19 15\| Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.\| 908\| 20 16\| Mgr. Pavel Nazarský\| 644\| 21 17\| PhDr. Mgr. Kryštof Kozák, Ph.D.\| 1 505\| 22 18\| JUDr. Petr Jantač\| 379\| 23 19\| Bc. Aneta Heidlová\| 380\| 24 20\| Jiří Dohnal\| 425\| 25 21\| PhDr. Josef Břečka\| 223\| 26 22\| Mgr. Ing. Jaromír Beránek\| 385\| 27 23\| Mgr. et Mgr. Štěpán Pudlák, Ph.D.\| 513\| 28 24\| Miloš Mrkvička\| 142\| 29 25\| Igor Teichman\| 222\| 30 26\| Mgr. Eva Horáková\| 283\| 31 27\| Tuan Ngoc Pham\| 267\| 32 28\| Romana Klimešová\| 364\| 33 29\| Ondřej Kallasch\| 250\| 34 30\| Mgr. Robert Rameš\| 402\| 35 31\| Mgr. Tibor Vansa\| 413\| 36 VOLEBNÍ KRAJ: 2 Středočeský ZVOLENI: 1\| PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.\| 13 361\| 1 2\| Lenka Kozlová\| 3 021\| 2 3\| František Kopřiva\| 2 224\| 3 NÁHRADNÍCI: 1\| Petr Procházka\| 1 675\| 4 2\| Bc. Jan Lukášek\| 1 261\| 5 3\| Ing. Tomáš Zmuda\| 1 189\| 6 4\| Bc. Petra Smutná\| 1 694\| 7 5\| Antonín Schejbal\| 618\| 8 6\| Mgr. Petr Chaluš\| 630\| 9 7\| Ing. Vojtěch Vopařil\| 992\| 10 8\| Daniel Prim\| 350\| 11 9\| RNDr. Zdeněk Lajbner, Ph.D.\| 1 644\| 12 10\| Ing. Magda Pektorová\| 537\| 13 11\| Miroslav Kozák\| 199\| 14 12\| Jan Jurik\| 294\| 15 13\| Ing. Jan Lička\| 423\| 16 14\| Jakub Václavovič\| 315\| 17 15\| Ing. arch. Vojtěch Ertl\| 784\| 18 16\| Pavel Mládek, DiS.\| 620\| 19 17\| Tomáš Krejčí\| 393\| 20 18\| Michal Limberk\| 295\| 21 19\| Robert Šíp\| 114\| 22 20\| Petr Malínský\| 180\| 23 21\| Tomáš Felix\| 265\| 24 22\| Ing. Pavel Mendl\| 449\| 25 23\| Pavel Kvíz\| 269\| 26 24\| Bc. Kateřina Valenčíková\| 382\| 27 25\| Mgr. Jiřina Přikrylová\| 431\| 28 26\| Antonín Klejzar\| 121\| 29 27\| Ing. Jana Vodrhánková\| 550\| 30 28\| Ing. Bc. Robert Koželský, LL.M., DBA\| 527\| 31 29\| Petr Korecký\| 125\| 32 30\| Martin Polák\| 140\| 33 31\| Pavel Janeček\| 136\| 34 VOLEBNÍ KRAJ: 3 Jihočeský ZVOLENI: 1\| Lukáš Kolařík\| 1 152\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Oldřich Máca\| 831\| 2 2\| Bc. Jana Rohová\| 821\| 3 3\| Mgr. Václav Klecanda\| 979\| 4 4\| Zbyněk Konvička\| 609\| 5 5\| Ing. Martin Kákona\| 715\| 6 6\| Ing. Michal Horák\| 508\| 7 7\| Bc. Simon Kostadinov\| 231\| 8 8\| Mgr. Martin Mareda\| 391\| 9 9\| MUDr. Ing. Bc. Markéta Kastnerová, Ph.D.\| 1 118\| 10 10\| Josef Soumar\| 280\| 11 11\| Jindra Matlachová\| 302\| 12 12\| Mgr. Václav Urban\| 219\| 13 13\| Mgr. Dan Leština\| 602\| 14 14\| Zuzana Drázdová\| 376\| 15 15\| Martin Kučera\| 232\| 16 16\| Mgr. et Mgr. Barbora Staňková\| 406\| 17 17\| Ing. Ondřej Lešetický, Ph.D.\| 548\| 18 18\| Bc. Jan Novák\| 238\| 19 19\| Ing. Jiří Princ\| 197\| 20 20\| Ivo Vlasatý\| 343\| 21 21\| Ing. Luděk Blaha\| 401\| 22 VOLEBNÍ KRAJ: 4 Plzeňský ZVOLENI: 1\| Ing. Lukáš Bartoň, Ph.D.\| 2 366\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Bohumil Koča\| 732\| 2 2\| Mgr. Vendula Machová\| 1 023\| 3 3\| Ing. Jiří Rezek, Ph.D.\| 1 106\| 4 4\| Ing. Petr Kopač\| 330\| 5 5\| Petr Vileta\| 300\| 6 6\| Ing. Aleš Jakl\| 400\| 7 7\| Mgr. Magdaléna Daňková\| 606\| 8 8\| RNDr. Stanislav Haviar, Ph.D.\| 767\| 9 9\| Ing. Viktor Krutina\| 325\| 10 10\| Pavel Kašík\| 106\| 11 11\| Ing. Václav Bouček\| 301\| 12 12\| Petr Bohuslav\| 292\| 13 13\| Pavel Šrámek\| 218\| 14 14\| Ondřej Škába\| 172\| 15 15\| Ing. Michal Huml\| 186\| 16 16\| Bc. Jan Hutter\| 115\| 17 17\| Radek Krejčí\| 144\| 18 18\| Vladimír Vápeník\| 104\| 19 19\| Mgr. Adam Šoukal\| 304\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 5 Karlovarský ZVOLENI: 1\| Ing. Petr Třešňák\| 1 316\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. arch. Vojtěch Franta\| 757\| 4 2\| Bc. Barbora Hradečná\| 566\| 2 3\| Mgr. Jindřich Čermák\| 477\| 3 4\| Daniela Bílá\| 312\| 5 5\| Markéta Monsportová\| 312\| 6 6\| Bc. Josef Pavlovic\| 179\| 7 7\| Lukáš Jadlovský\| 129\| 8 8\| Mgr. Nikola Indrová\| 255\| 9 9\| Jakub Kotal, DiS.\| 194\| 10 10\| Ing. Martin Kalina\| 184\| 11 11\| Ondřej Skorka\| 292\| 12 12\| Ing.Josef Janů\| 369\| 13 13\| Bc. Karel Nykles\| 301\| 14 VOLEBNÍ KRAJ: 6 Ústecký ZVOLENI: 1\| Mgr. Mikuláš Peksa\| 1 835\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Bc. František Navrkal\| 862\| 2 2\| Michaela Schwarzová\| 759\| 3 3\| Radek Holodňák\| 577\| 4 4\| Vladimír Charvát\| 748\| 5 5\| Romana Vlčková\| 352\| 6 6\| Barbora Přibylová Kočková\| 582\| 7 7\| Tomáš Weidisch\| 395\| 8 8\| Vít Konečný\| 446\| 9 9\| Mgr. Jan Kranda\| 544\| 10 10\| Adéla Shánělová, DiS.\| 306\| 11 11\| Jan Köchert\| 166\| 12 12\| Bc. Zdeněk Štěpánek\| 294\| 13 13\| Ludmila Beutelová\| 144\| 14 14\| Aleš Stibal\| 187\| 15 15\| Mgr. Jindřich Krous\| 205\| 16 16\| Bc. Kristýna Blažková\| 242\| 17 17\| Tomáš Rubinstein\| 124\| 18 18\| Ing. Karla Škorpilová\| 284\| 19 19\| Ing. Jindřich Pávek\| 238\| 20 20\| Vojtěch Karban\| 343\| 21 21\| Mgr. Martin Doucha\| 241\| 22 22\| Michal Ketner\| 365\| 23 23\| Tomáš Macháček\| 36\| 24 24\| Jan Kotas\| 25\| 25 25\| Lukáš Blažej\| 125\| 26 VOLEBNÍ KRAJ: 7 Liberecký ZVOLENI: 1\| Ing. Tomáš Martínek\| 1 329\| 3 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Ondřej Kolek, Ph.D.\| 1 324\| 1 2\| Daniela Weissová\| 911\| 2 3\| Bc. Petr Vyhnal\| 669\| 4 4\| Ing. Vladimír Opatrný\| 292\| 5 5\| PhDr. Petr Balek\| 515\| 6 6\| Marek Förster\| 339\| 7 7\| Bc. Kateřina Jínová\| 519\| 8 8\| Filip Kavan\| 357\| 9 9\| Jan Tempel\| 214\| 10 10\| Bc. Jan Balaš\| 288\| 11 11\| Ing. arch. Ondřej Novosad\| 679\| 12 12\| Mgr. Matěj Šonka\| 326\| 13 13\| Mgr. Magdalena Mejzrová\| 346\| 14 14\| Jiří Ibl\| 162\| 15 15\| Mgr. Jaroslav Šída\| 567\| 16 16\| Samuel Machat\| 345\| 17 VOLEBNÍ KRAJ: 8 Královéhradecký ZVOLENI: 1\| Ing. Martin Jiránek\| 1 907\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Bc. Pavel Bulíček\| 1 426\| 2 2\| Ing. Roman Kučera\| 489\| 3 3\| Mgr. Zdeňka Rudolfová\| 751\| 4 4\| PhDr. Mgr. Vít Šimral, LL.B., Ph.D.et Ph.D.\| 1 457\| 5 5\| Bc. Kateřina Hůlková\| 652\| 6 6\| Mgr. Irena Šimralová\| 453\| 7 7\| Bc. Stanislav Štipl\| 552\| 8 8\| Jarmila Jemeliková\| 416\| 9 9\| Tomáš Pernica\| 165\| 10 10\| Pavel Králíček\| 342\| 11 11\| Adam Voltr\| 212\| 12 12\| Alexander Salák\| 367\| 13 13\| Adam Valenta\| 222\| 14 14\| Mgr. Adam Tuček\| 439\| 15 15\| Jana Paprskárová\| 172\| 16 16\| Bc. Petr Němeček\| 252\| 17 17\| Otakar Petr\| 231\| 18 18\| Erika Hysková\| 305\| 19 19\| Pavel Volk\| 236\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 9 Pardubický ZVOLENI: 1\| Bc. Mikuláš Ferjenčík\| 1 661\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Pavel Štěpánek\| 976\| 2 2\| Mgr. Libuše Vévodová\| 1 160\| 3 3\| Mgr. Filip Sedlák\| 1 317\| 4 4\| Zdeněk Kubala\| 674\| 5 5\| Andrej Ramašeuski\| 304\| 6 6\| Karsten Sachs\| 193\| 7 7\| Zdeněk Brejša\| 240\| 8 8\| Iva Baťková\| 413\| 9 9\| Bc. Ondřej Češík\| 385\| 10 10\| Jiří Krátký\| 575\| 11 11\| Mgr. Matěj Soukup\| 525\| 12 12\| Nikola Štěpánková\| 367\| 13 13\| Mgr. Zuzana Marečková\| 378\| 14 14\| Petr Šponer\| 175\| 15 15\| Anna Gudrun Vavrečková\| 355\| 16 16\| Miloš Kovář\| 258\| 17 17\| prof. Pavel Lipavský, CSc.\| 602\| 18 18\| Mgr. Jiří Jansa\| 330\| 19 VOLEBNÍ KRAJ: 10 Vysočina ZVOLENI: 1\| Bc. Jan Pošvář\| 790\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| JUDr. MgA. Michal Šalomoun, Ph.D.\| 1 142\| 2 2\| Mgr. Ladislav Stalmach\| 698\| 3 3\| Mgr. Michaela Vodová\| 788\| 4 4\| Josef Kořínek\| 442\| 5 5\| Mario Pospíšil\| 156\| 6 6\| Mgr. Roman Kubát\| 534\| 7 7\| Kateřina Závrská\| 366\| 8 8\| Ing. Jakub Šmíd, Ph.D.\| 351\| 9 9\| Ing. Tomáš Dostálek\| 244\| 10 10\| Mgr. Hana Hajnová\| 416\| 11 11\| Ing. Roman Šemík\| 257\| 12 12\| Ing. Petr Štourač\| 284\| 13 13\| Ondřej Tůma\| 189\| 14 14\| Michal Křivohlavý\| 271\| 15 15\| Ondřej Škvor\| 208\| 16 16\| Michael Leško\| 130\| 17 17\| Arja Karimbasharyarová\| 201\| 18 18\| Ing. Pavel Krnáč\| 115\| 19 19\| Mgr. Marek Nečada\| 278\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 11 Jihomoravský ZVOLENI: 1\| Mgr. Radek Holomčík\| 2 573\| 1 2\| Tomáš Vymazal\| 1 999\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Bc. Markéta Gregorová\| 1 879\| 3 2\| PaedDr. Ivo Vašíček\| 1 422\| 4 3\| Robert Čuma\| 714\| 5 4\| Ondřej Kotas\| 564\| 6 5\| Ing. Jaroslav Kupčík\| 1 014\| 7 6\| Bc. Patrik Doležal\| 419\| 8 7\| Mgr. Michal Marciniszyn\| 298\| 9 8\| Mgr. Aleš Kosina\| 567\| 10 9\| Anna Loupová\| 683\| 11 10\| Mgr. Viktor Piorecký\| 828\| 12 11\| Mgr. Pavel Moravec, Ph.D.\| 611\| 13 12\| Lukáš Dubec\| 271\| 14 13\| Mgr. Lukáš Mamula\| 421\| 15 14\| Vít Jurásek\| 218\| 16 15\| Maria Vašíčková\| 513\| 17 16\| Mgr. Petr Zámečník\| 408\| 18 17\| Jiří Pertl\| 114\| 19 18\| Ing. Jiří Kadeřávek\| 379\| 20 19\| Jiří Kadeřávek\| 193\| 21 20\| Ing. Marek Fišer\| 393\| 22 21\| Bc. Tomáš Koláčný\| 577\| 23 22\| BSc. Denisa Bernardová\| 768\| 24 23\| Jan Wagner\| 277\| 25 24\| Daniel Pawlik, DiS.\| 140\| 26 25\| Petr Baláž\| 59\| 27 26\| Miroslav Bárta\| 70\| 28 27\| Radek Lávička\| 32\| 29 VOLEBNÍ KRAJ: 12 Olomoucký ZVOLENI: 1\| Bc. Vojtěch Pikal\| 1 809\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. et Ing. Martin Šmída\| 1 401\| 2 2\| Petr Kapounek\| 920\| 3 3\| Zdenka Wagnerová\| 438\| 4 4\| Ing. Petr Lysek\| 697\| 5 5\| Bc. Tomáš Karlík\| 628\| 6 6\| Martin Švadlenka\| 249\| 7 7\| Bc. Jakub Nepejchal\| 358\| 8 8\| Petra Minářová Ošťádalová\| 587\| 9 9\| Miloš Zmeškal\| 176\| 10 10\| Martin Foltýn\| 215\| 11 11\| Miroslav Hasa\| 329\| 12 12\| Bc. Zdeňka Dvořáková Kocourková\| 386\| 13 13\| Radek Sis\| 214\| 14 14\| Alena Dvořáková\| 187\| 15 15\| Mgr. Jakub Burget\| 349\| 16 16\| Radek Vojtek\| 173\| 17 17\| Mgr. Zdeněk Schenk, Ph.D.\| 543\| 18 18\| Marek Blaha\| 158\| 19 19\| Ing. et Ing. Radim Studený\| 445\| 20 20\| Vlastimil Efraim\| 63\| 21 21\| Lukáš Kresta\| 73\| 22 22\| Michal Blaho\| 207\| 23 VOLEBNÍ KRAJ: 13 Zlínský ZVOLENI: 1\| František Elfmark, DiS.\| 1 504\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Marek Houser\| 1 394\| 5 2\| doc. Giuseppe Maiello, Ph.D.\| 1 134\| 1 3\| Petr Tkadlec\| 1 193\| 3 4\| Ing. Radek Strouhal\| 1 001\| 4 5\| Eliška Holšánová\| 601\| 6 6\| Denis Rychtar\| 364\| 7 7\| Kamila Gáliková\| 474\| 8 8\| Jaromír Fojtů\| 416\| 9 9\| Tomáš Čabla\| 398\| 10 10\| Josef Hruboš\| 194\| 11 11\| Mgr. Pavel Holman\| 632\| 12 12\| Ing. Radomír Polách\| 477\| 13 13\| Yveta Martinková\| 263\| 14 14\| Dalibor Jandík\| 290\| 15 15\| Lukáš Krč\| 175\| 16 16\| Hana Porubová\| 317\| 17 17\| Ing. Mgr. Jiří Lehejček, Ph.D.\| 581\| 18 18\| Jakub Stacke\| 480\| 19 19\| Hynek Polášek\| 36\| 20 20\| Jaroslav Ševčík\| 116\| 21 21\| Ing. Daniel Halamíček\| 92\| 22 VOLEBNÍ KRAJ: 14 Moravskoslezský ZVOLENI: 1\| Ing. Lukáš Černohorský\| 2 336\| 1 2\| Ing. Ondřej Polanský\| 1 488\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Jiří Demel\| 860\| 3 2\| Mgr. Andrea Hoffmannová, Ph.D.\| 1 714\| 4 3\| Ing. Rostislav Řeha\| 528\| 5 4\| Ing. Pavel Kořízek\| 600\| 6 5\| Bc. Hana Brňáková\| 947\| 7 6\| Mgr. Barbora Vojkovská\| 525\| 8 7\| Jan Nezhyba\| 364\| 9 8\| Bc. Michal Gill\| 381\| 10 9\| Mgr. Zuzana Klusová\| 547\| 11 10\| Mgr. Martin Kučera\| 320\| 12 11\| Ing. Radek Simkanič, DiS.\| 340\| 13 12\| Ing. Ireneusz Pieniążek\| 373\| 14 13\| Mgr. Bc. Tomáš Hof\| 202\| 15 14\| Jan Becher\| 450\| 16 15\| Michal Klus\| 293\| 17 16\| Mgr. Bc. Karel Světnička\| 381\| 18 17\| Marta Oškerová\| 197\| 19 18\| Mgr. Martin Rédr\| 337\| 20 19\| Jakub Dedek\| 437\| 21 20\| Ing. Petros Michailidis\| 144\| 22 21\| Ing. Petr Kopečný\| 183\| 23 22\| Mgr. Alena Klocová\| 150\| 24 23\| Ing. Michal Breškovec\| 139\| 25 24\| Bc. Marcel Žebrok\| 174\| 26 25\| doc. RNDr. PaedDr. Hashim Habiballa, Ph.D.\| 1 164\| 27 26\| Bc. Gabriela Lacková\| 349\| 28 27\| Vladan Hýl\| 256\| 29 28\| Petr Simkanič\| 71\| 30 29\| Ing. Roman Štosek\| 180\| 31 30\| Petr Pavlíček\| 707\| 32 31\| Milada Petrová\| 132\| 33 32\| Martin Kmec\| 172\| 34 33\| Mgr. Arnošt Žídek, Ph.D.\| 313\| 35 34\| Bc. Lukáš Beran\| 154\| 36 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ: 20 TOP 09 VOLEBNÍ KRAJ: 1 Hl. m. Praha ZVOLENI: 1\| Karel Schwarzenberg\| 19 370\| 1 2\| Dominik Feri\| 15 003\| 36 3\| Ing. Markéta Pekarová Adamová\| 12 317\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Olga Sommerová\| 9 204\| 6 2\| Mgr. Martin Plíšek\| 3 871\| 3 3\| Ing. Václav Novotný\| 1 765\| 4 4\| MUDr. Gabriela Pecková\| 2 726\| 5 5\| prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc.\| 3 273\| 7 6\| doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc.\| 2 194\| 8 7\| Mgr. Jiří Vávra\| 469\| 9 8\| MUDr. Jiří Holubář\| 1 922\| 10 9\| Ivana Todlová\| 536\| 11 10\| Mgr. Filip Kračman\| 606\| 12 11\| Mgr. Jakub Lepš, M.A.\| 1 077\| 13 12\| PhDr. Richard Machan, Th.D.\| 729\| 14 13\| Mgr. Radek Vondra\| 739\| 15 14\| Otto Sixtus Libal\| 829\| 16 15\| Ing. Bořivoj Kůla, MBA\| 138\| 17 16\| Ing. Petr Neumann\| 243\| 18 17\| Adam Komers\| 1 923\| 19 18\| Ing. Josef Vanžura\| 88\| 20 19\| MUDr. Kateřina Klímová, MBA\| 984\| 21 20\| Kateřina Dejmalová\| 770\| 22 21\| Ing. Jan Kavalírek\| 507\| 23 22\| Bc. Martin Damašek, M.A.\| 374\| 24 23\| Mgr. Jan Stárek\| 324\| 25 24\| Tomáš Slabihoudek\| 230\| 26 25\| Mgr. Lucie Weitzová\| 626\| 27 26\| JUDr. Petr Krátký\| 502\| 28 27\| Mgr. Petr Exnar\| 133\| 29 28\| PhDr. Petr Kučera\| 465\| 30 29\| Ing. Tomáš Pek, S.E.\| 331\| 31 30\| Mgr. Tomáš Tatranský\| 171\| 32 31\| Bc. Radek Lojda\| 204\| 33 32\| Ing. Jiří Veselý\| 113\| 34 33\| Mgr. Jana Cagašová\| 490\| 35 VOLEBNÍ KRAJ: 2 Středočeský ZVOLENI: 1\| Ing. Miroslav Kalousek\| 8 018\| 1 2\| Mgr. Helena Langšádlová\| 3 447\| 5 NÁHRADNÍCI: 1\| Jan Jakob\| 2 170\| 2 2\| Mgr. Václav Švenda\| 1 803\| 3 3\| MVDr. Petr Matušina, MBA\| 1 246\| 4 4\| Ing. Jana Havelková\| 956\| 6 5\| prof. MUDr. Tomáš Trč, CSc., MBA\| 1 580\| 7 6\| Ing. Jaroslav Suk\| 393\| 8 7\| Mgr. Tomáš Klinecký\| 685\| 9 8\| Mgr. Petr Nohel, Ph.D.\| 796\| 10 9\| JUDr. Marek Jansta, LL.M.\| 474\| 11 10\| Ing. Aleš Kocourek\| 241\| 12 11\| Ing. Jan Švácha\| 402\| 13 12\| MUDr. Marcela Procházková\| 819\| 14 13\| Tomáš Janák\| 278\| 15 14\| Ing. Antonín Tolkačev\| 135\| 16 15\| Mgr. Jana Mužíková\| 477\| 17 16\| Mgr. Bohumil Herčík\| 212\| 18 17\| MUDr. Jan Martin Ječmínek\| 440\| 19 18\| Pavel Schmidt\| 175\| 20 19\| Radek Hondl\| 78\| 21 20\| MUDr. Petr Mistoler\| 379\| 22 21\| Mgr. Petra Neubergerová\| 389\| 23 22\| Ing. Petr Lojka\| 184\| 24 23\| Zdeněk Jeřábek\| 174\| 25 24\| Mgr. Kateřina Kotková\| 848\| 26 25\| Bc. Petr Křemen\| 182\| 27 26\| Jaroslav Steinbach\| 89\| 28 27\| Jana Valentová\| 149\| 29 28\| Tomáš Müller\| 55\| 30 29\| Oskar Blažek\| 621\| 31 30\| Mgr. Marek Školoud\| 261\| 32 31\| Mgr. Pavel Rynt\| 100\| 33 32\| MUDr. Petr Tiso, MBA\| 762\| 34 VOLEBNÍ KRAJ: 3 Jihočeský ZVOLENI: 1\| prof. RNDr. František Vácha, Ph.D.\| 1 567\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Pavel Klíma\| 1 360\| 1 2\| JUDr. Ing. Tomáš Bouzek\| 644\| 3 3\| JUDr. Josef Knot, MBA\| 741\| 4 4\| MUDr. Martin Gregora\| 735\| 5 5\| MVDr. Radka Vaňousová\| 583\| 6 6\| Ing. Václav Kaska\| 176\| 7 7\| Ing. arch. Petra Trambová\| 546\| 8 8\| Bc. Martin Lobík\| 140\| 9 9\| Ludvík Friedberger\| 117\| 10 10\| Ing. arch. Jan Bárta\| 107\| 11 11\| Vladimír Skotnica\| 98\| 12 12\| MUDr. Mirko Jakovljevič\| 306\| 13 13\| Ing. Miroslav Nosek\| 118\| 14 14\| Mgr. Pavel Koutník\| 124\| 15 15\| Tomáš Novák\| 159\| 16 16\| Mgr. Jaroslav Černý\| 64\| 17 17\| Ing. Václav Matějů\| 168\| 18 18\| Ing. Jiří Lískovec\| 74\| 19 19\| MUDr. Rudolf Tyll\| 373\| 20 20\| Michal Plamínek\| 211\| 21 21\| Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D.\| 707\| 22 VOLEBNÍ KRAJ: 11 Jihomoravský ZVOLENI: 1\| prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc, MBA, EBIR\| 2 085\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| prof. MUDr. Rom Kostřica, CSc.\| 1 643\| 3 2\| Mgr. Tomáš Třetina\| 1 584\| 2 3\| Ing. Petr Kunc\| 943\| 4 4\| Ing. arch. Petra Matoušková\| 930\| 5 5\| Ing. Miroslav Volařík\| 722\| 6 6\| Ing. Lubomír Šmíd\| 315\| 7 7\| PaedDr. Hana Potměšilová\| 643\| 8 8\| Ing. Jan Vitula\| 1 140\| 9 9\| Marek Sovka\| 449\| 10 10\| Mgr. Petr Novotný\| 288\| 11 11\| MUDr. Libor Vyskočil, MBA\| 321\| 12 12\| Mgr. Zdeňka Dubová\| 270\| 13 13\| Miroslav Rožnovský\| 195\| 14 14\| Mgr. Daniel Valenta\| 127\| 15 15\| Mgr. Petr Ducháček\| 287\| 16 16\| Ing. Tomáš Havlíček\| 193\| 17 17\| Milan Buček\| 436\| 18 18\| Ing. Pavel Urubek\| 81\| 19 19\| MUDr. Anita Rozvadovská\| 306\| 20 20\| Mgr. Bc. Marek Košut\| 189\| 21 21\| Ing. Kristina Holíková\| 176\| 22 22\| MUDr. Eva Bezděková\| 170\| 23 23\| MUDr. Dagmar Seidlová, Ph.D.\| 467\| 24 24\| Bc. Marcel Miška\| 38\| 25 25\| Denis Tureček\| 206\| 26 26\| Ing. Vlastimil Kocanda\| 164\| 27 27\| Petr Stria\| 137\| 28 28\| JUDr. Jiří Gottwald\| 196\| 29 29\| Bc. Tomáš Bernard, DiS.\| 84\| 30 30\| Luboš Velecký\| 144\| 31 31\| Jiří Svoboda\| 311\| 32 32\| Martin Brym\| 78\| 33 33\| Ondřej Kania\| 843\| 34 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ: 21 ANO 2011 VOLEBNÍ KRAJ: 1 Hl. m. Praha ZVOLENI: 1\| MgA. Martin Stropnický\| 18 449\| 1 2\| JUDr. Robert Pelikán, Ph.D.\| 14 699\| 2 3\| prof. JUDr. Helena Válková, CSc.\| 7 276\| 7 4\| prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.\| 5 064\| 3 5\| Ing. Patrik Nacher\| 4 147\| 4 6\| Robert Králíček\| 1 035\| 5 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Monika Červíčková\| 1 478\| 6 2\| Petr Venhoda\| 754\| 8 3\| Ing. Antonín Gold\| 340\| 9 4\| Ing. Michal Drábek\| 1 376\| 10 5\| PhDr. Ing. Matěj Fichtner, MBA\| 1 171\| 11 6\| Ing. Jiří Špaňhel\| 771\| 12 7\| Aneta Hejrovská\| 1 357\| 13 8\| Ing. Alena Špitálská\| 297\| 14 9\| Bc. Jan Kolář\| 1 151\| 15 10\| Ing. Petr Jirava\| 627\| 16 11\| Ing. Vasil Silvestr Pekar, Ph.D.\| 209\| 17 12\| MUDr. Dita Protopopová, Ph.D.\| 1 345\| 18 13\| Miroslav Nauč\| 386\| 19 14\| Ing. Karel Grabein Procházka\| 294\| 20 15\| Ing. Veronika Bušová, MBA\| 379\| 21 16\| RNDr. Marcela Plesníková\| 765\| 22 17\| Bc. Renáta Kašická\| 402\| 23 18\| Ing. Michal Hašek\| 237\| 24 19\| Mgr. Miroslav Šoukal\| 680\| 25 20\| Zdeněk Růžička\| 303\| 26 21\| MUDr. Roman Kerekeš\| 718\| 27 22\| Mgr. Martin Hrubčík, MBA\| 324\| 28 23\| Jakub Širc\| 549\| 29 24\| Jan Říčař, MBA\| 311\| 30 25\| Mgr. Markéta Jourová\| 1 297\| 31 26\| Stanislav Nekolný\| 278\| 32 27\| Mgr. et Mgr. Jana Solomonová\| 551\| 33 28\| Ing. Jana Hanusová\| 405\| 34 29\| RNDr. Tomáš Hrdinka, Ph.D.\| 860\| 35 30\| Bc. Jiří Holeček\| 436\| 36 VOLEBNÍ KRAJ: 2 Středočeský ZVOLENI:\| \| 1\| Ing. Andrej Babiš\| 48 645\| 1 2\| Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová\| 14 553\| 4 3\| Milan Hnilička\| 8 188\| 2 4\| Andrea Brzobohatá\| 3 578\| 3 5\| Ing. František Petrtýl\| 3 608\| 5 6\| prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.\| 4 067\| 6 7\| Mgr. Stanislav Berkovec\| 2 827\| 7 8\| Marcela Melková\| 1 334\| 8 9\| Přemysl Mališ\| 962\| 9 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Milan Pour\| 1 957\| 10 2\| Miroslav Samaš\| 1 011\| 11 3\| Mgr. Adriena Gabrielová\| 1 800\| 12 4\| Miloš Babiš\| 1 450\| 13 5\| PaedDr. Ivana Dobešová\| 1 635\| 14 6\| MUDr. Igor Karen\| 1 849\| 15 7\| Mgr. Radka Vladyková\| 1 368\| 16 8\| Ing. Drahomír Blažej, MBA\| 1 745\| 17 9\| Mgr. Dušan Strakula\| 1 435\| 18 10\| Martin Herman\| 610\| 19 11\| Ing. Jiří Müller\| 1 449\| 20 12\| Ing. Petr Karban\| 840\| 21 13\| František Martínek\| 901\| 22 14\| Ing. Markéta Čermáková, MBA\| 1 007\| 23 15\| Ing. Zdeněk Sedláček, MBA\| 784\| 24 16\| Václav Porazík\| 554\| 25 17\| MUDr. Jiří Landa\| 694\| 26 18\| Mgr. Martin Stolín, Ph.D.\| 352\| 27 19\| Mgr. Jakub Hostek\| 1 232\| 28 20\| Václav Hájek\| 450\| 29 21\| Romana Fischerová\| 359\| 30 22\| Ing. Jakub Starý\| 708\| 31 23\| MUDr. Barbora Daňhová\| 1 534\| 32 24\| Mgr. Martin Luksík\| 664\| 33 25\| Jindřich Neumann\| 283\| 34 VOLEBNÍ KRAJ: 3 Jihočeský ZVOLENI: 1\| Ing. Radka Maxová\| 4 539\| 1 2\| Ing. Roman Kubíček, Ph.D.\| 2 149\| 2 3\| Mgr. Adam Vojtěch\| 1 862\| 3 4\| Ing. Karel Tureček\| 1 291\| 4 5\| Ing. Jan Kubík\| 1 354\| 5 NÁHRADNÍCI: 1\| Bc. Ondřej Babka\| 1 168\| 6 2\| doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D.\| 2 921\| 7 3\| Ing. Petr Kalina\| 779\| 8 4\| Ing. Marcela Vlčková\| 1 277\| 9 5\| Ing. Jiří Svoboda\| 2 166\| 10 6\| Bc. Miloš Novák\| 794\| 11 7\| Ing. František Konečný, Ph.D.\| 1 495\| 12 8\| Bc. Kamil Kulíšek\| 754\| 13 9\| Ing. Petr Holický\| 998\| 14 10\| Jindřich Soukal\| 352\| 15 11\| Ing. Alfons Smolej\| 616\| 16 12\| Vlastimil Hoch\| 597\| 17 13\| Mgr. Ing. Jiří Hořánek\| 849\| 18 14\| MUDr. Jakub Rytíř\| 1 349\| 19 15\| Zdeněk Kamiš\| 730\| 20 16\| Jiří Iral\| 586\| 21 17\| Ing. Jan Novák\| 410\| 22 VOLEBNÍ KRAJ: 4 Plzeňský ZVOLENI: 1\| Ing. Karla Šlechtová\| 7 106\| 1 2\| Ing. Jan Volný\| 2 452\| 2 3\| Mgr. Miloslava Rutová\| 2 089\| 3 4\| Mgr. Barbora Kořanová\| 2 249\| 4 5\| MUDr. Kamal Farhan\| 1 913\| 5 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Pavel Šrámek, MBA\| 1 947\| 6 2\| Ing. Gustav Vacek\| 548\| 7 3\| Mgr. Karel Filipčík\| 776\| 8 4\| Pavel Strolený\| 1 917\| 9 5\| Ing. Miroslava Masopustová\| 435\| 10 6\| Mgr. Bc. Kamil František Šefl\| 834\| 11 7\| Ing. Jiří Dufka\| 1 739\| 12 8\| Ing. Zdeněk Hlaváč\| 614\| 13 9\| Martin Záhoř\| 1 093\| 14 10\| Mgr. Václav Michálek\| 259\| 15 11\| Ing. Bohuslav Rada\| 373\| 16 12\| Ota Zach\| 1 420\| 17 13\| Petr Málek\| 1 463\| 18 14\| Ing. František Sokol, MBA\| 264\| 19 15\| Ing. Bc. Miroslava Irlbeková\| 1 466\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 5 Karlovarský ZVOLENI: 1\| Mgr. Jana Vildumetzová\| 7 000\| 4 2\| Ing. Dan Ťok\| 5 014\| 1 3\| MUDr. Věra Procházková\| 2 685\| 3 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Roman Procházka\| 1 813\| 2 2\| Iva Kalátová\| 877\| 5 3\| PhDr. Zdeněk Soukup\| 1 400\| 6 4\| JUDr. Miloslav Chadim\| 716\| 7 5\| Renata Oulehlová\| 1 748\| 8 6\| Mgr. Daniela Seifertová\| 1 310\| 9 7\| Mgr. et Mgr. Lenka Arnoldová\| 772\| 10 8\| Mgr. Petr Kubis\| 1 246\| 11 9\| Lenka Dvořáková\| 817\| 12 10\| MUDr. Helena Trtková Říhová\| 1 438\| 13 11\| Mgr. Bc. Hana Žáková\| 895\| 14 VOLEBNÍ KRAJ: 6 Ústecký ZVOLENI: 1\| Mgr. Richard Brabec\| 8 065\| 1 2\| Mgr. Bc.et Bc.et Bc. Jan Richter\| 3 007\| 2 3\| Ing. Pavel Růžička\| 2 542\| 3 4\| Ing. Eva Fialová\| 3 631\| 4 5\| Mgr. Tomáš Kohoutek, MBA\| 2 722\| 5 6\| Bc. Jaroslav Bžoch\| 1 281\| 6 7\| Ing. Jan Schiller\| 1 868\| 7 NÁHRADNÍCI: 1\| Zdeněk Plecitý\| 960\| 8 2\| Ing. Jindra Zalabáková\| 1 801\| 9 3\| Ing. Pavel Elias\| 1 239\| 10 4\| Jaroslava Puntová\| 1 768\| 11 5\| Mgr. Zuzana Bařtipánová\| 1 398\| 12 6\| Ing. Stanislav Horáček\| 2 217\| 13 7\| Ing. Radim Laibl\| 1 553\| 14 8\| JUDr. Marek Hrabáč\| 2 233\| 15 9\| Ing. Milan Dian, Ph.D.\| 1 548\| 16 10\| Mgr. Kamila Bláhová\| 2 196\| 17 11\| Ing. Bohumil Ježek\| 471\| 18 12\| Jaromír Kubelka\| 839\| 19 13\| Mgr. Darina Kováčová\| 1 572\| 20 14\| Mgr. Jiří Řezníček\| 992\| 21 15\| Ing. Radek Andrš\| 1 120\| 22 16\| MUDr. Ondřej Štěrba\| 2 219\| 23 17\| Jaroslav Hrouda\| 1 271\| 24 18\| Bc. Petr Valenta, MBA\| 1 118\| 25 19\| Patricie Prokešová, DiS.\| 1 703\| 26 VOLEBNÍ KRAJ: 7 Liberecký ZVOLENI: 1\| Jiří Bláha\| 4 950\| 1 2\| Mgr. Jana Pastuchová\| 4 047\| 3 3\| prof. lna. Ivan Jáč. CSc.\| 3 040\| 2 4\| David Pražák\| 1 726\| 4 NÁHRADNÍCI: 1\| Marek Vávra\| 2 454\| 5 2\| Bc. Martina Teplá\| 1 678\| 6 3\| Ing. Jaromír Zajíček, MPA\| 620\| 7 4\| Ing. Milan Kouřil\| 1 371\| 8 5\| Ing. Michal Kříž\| 989\| 9 6\| Martin Brož\| 1 089\| 10 7\| Přemysl Šulc\| 1 222\| 11 8\| Viktor Portele\| 335\| 12 9\| Bc. Milan Adamec\| 798\| 13 10\| Ing. Ivan Indráček\| 364\| 14 11\| Michal Seidl\| 948\| 15 12\| Ing. Bc. Zuzana Wudyová\| 968\| 16 13\| Věra Patková\| 729\| 17 VOLEBNÍ KRAJ: 8 Královéhradecký ZVOLENI: 1\| Ing. Klára Dostálová\| 5 237\| 1 2\| Ing. Jiří Hlavatý\| 4 859\| 18 3\| MUDr. Jiří Mašek\| 4 803\| 6 4\| MUDr. Pavel Plzák\| 2 526\| 2 5\| Petr Sadovský\| 1 864\| 3 NÁHRADNÍCI: 1\| MUDr. Eva Matyášová\| 2 437\| 4 2\| Petr Koleta\| 988\| 5 3\| Darina Kricnarová\| 1 473\| 7 4\| Miroslav Kodydek\| 1 198\| 8 5\| Ing. Monika Štayrová\| 1 626\| 9 6\| Mgr. Tereza Štěpánová\| 1 459\| 10 7\| Stanislav Friedrich\| 598\| 11 8\| JUDr. Věra Pourová\| 965\| 12 9\| Mgr. Jana Berkovcová\| 862\| 13 10\| RNDr. František Bárta\| 440\| 14 11\| Pavel Marek\| 500\| 15 12\| Ing. Jan Jarolím\| 2 221\| 16 13\| Jan Borůvka\| 735\| 17 14\| JUDr. Jan Malý\| 1 787\| 19 15\| Mgr. Jaroslav Čapek\| 455\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 9 Pardubický ZVOLENI: 1\| MUDr. David Kasal\| 6 738\| 4 2\| Ing. Martin Kolovratník\| 4 996\| 1 3\| Ing. Jan Řehounek\| 3 628\| 2 4\| Ing. Jaroslav Kytýr\| 1 882\| 3 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Jana Hanzlíková\| 2 720\| 5 2\| Mgr. Eva Holečková\| 2 923\| 6 3\| PhDr. Iva Novotná\| 1 400\| 7 4\| Ing. Jiří Lesák\| 588\| 8 5\| JUDr. David Švec\| 1 070\| 9 6\| Ing. Pavel Pinkas, Ph.D.\| 617\| 10 7\| Robert Klčo\| 563\| 11 8\| Mgr. Bc. Lenka Bártová\| 793\| 12 9\| Jan Nadrchal\| 981\| 13 10\| Miloš Akerman\| 465\| 14 11\| Bc. Petr Bělohlávek\| 452\| 15 12\| Ing. Bc. Oldřich Jedlička\| 852\| 16 13\| Bc. Tomáš Lauryn\| 890\| 17 14\| Ing. Roman Hřebík\| 860\| 18 15\| Mgr. Jaroslav Soušek\| 496\| 19 VOLEBNÍ KRAJ: 10 Vysočina ZVOLENI: 1\| Ing. Jaroslav Faltýnek\| 5 339\| 1 2\| Ing. Josef Kott\| 1 833\| 2 3\| Ing. Monika Oborná\| 2 524\| 3 4\| Ing. Radek Zlesák\| 1 729\| 4 NÁHRADNÍCI: 1\| MUDr. Zdeněk Faltus\| 2 198\| 5 2\| Ing. Otto Vopěnka\| 780\| 6 3\| Mgr. et Mgr. Bohumila Kobrlová\| 1 123\| 7 4\| Mgr. Pavel Franěk\| 1 840\| 8 5\| Mgr. Ludmila Řezníčková\| 999\| 9 6\| Ing. Jana Mayerová, Ph.D.\| 1 285\| 10 7\| Jan Nosek\| 798\| 11 8\| Ing. Martin Kukla\| 599\| 12 9\| Miroslav Prokeš\| 913\| 13 10\| Marek Kučera\| 535\| 14 11\| Radek Popelka, MBA\| 807\| 15 12\| Ing. Vladimír Slávka\| 826\| 16 13\| Ivan Kvasňa\| 210\| 17 14\| Josef Nováček\| 376\| 18 15\| Bc. Jan Jiřiště\| 474\| 19 16\| Jaromír Munia, DiS.\| 463\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 11 Jihomoravský ZVOLENI: 1\| Mgr. Ing. Taťána Malá\| 7 034\| 1 2\| prof Ing. Karel Rais, CSc, MBA, Dr.h.c.\| 4 509\| 2 3\| MUDr. Miloslav Janulík\| 3 364\| 3 4\| prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.\| 5 131\| 4 5\| Mgr. Lenka Dražilová, MBA\| 2 914\| 5 6\| Ing. Pavel Staněk\| 993\| 6 7\| David Štolpa\| 1 990\| 7 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Ing. Lubomír Wenzl\| 1 075\| 8 2\| Ing. Bohuslav Chalupa\| 1 947\| 9 3\| Vojtěch Salajka\| 1 756\| 10 4\| Ing. Václav Šikula\| 964\| 11 5\| Ing. Daniel Struž\| 447\| 12 6\| Ing. Michal Hort\| 648\| 13 7\| Ing. Lukáš Holík\| 1 027\| 14 8\| Bc. Svatopluk Pěček\| 889\| 15 9\| Mgr. Bořivoj Ziegler\| 1 093\| 16 10\| Mgr. Patrik Pařil\| 878\| 17 11\| JUDr. Bohumil Šimek\| 2 272\| 18 12\| Bc. Miroslav Mořický, MBA\| 482\| 19 13\| Mgr. Josef Škvařil\| 877\| 20 14\| Richard Homola\| 432\| 21 15\| Petr Vodička\| 1 251\| 22 16\| Mgr. Bc. Karin Šulcová\| 1 002\| 23 17\| Ing. Zuzana Olga Artimová\| 898\| 24 18\| Bc. Petr Ženožička\| 465\| 25 19\| Ing. Pavel Havlíček\| 665\| 26 20\| Ing. Pavel Matuška\| 550\| 27 21\| Martin Chromý\| 713\| 28 22\| Jiří Šarman\| 513\| 29 23\| MUDr. Mgr. Miroslav Šeda, Ph.D.\| 1 936\| 30 24\| Ing. Jiří Horák\| 493\| 31 25\| Ing. Jakub Hlubinka\| 624\| 32 26\| Mgr. Milan Klim\| 696\| 33 27\| Ing. Petr Vokřál\| 6 068\| 34 VOLEBNÍ KRAJ: 12 Olomoucký ZVOLENI: 1\| MUDr. Milan Brázdil\| 7 208\| 6 2\| Ladislav Okleštěk\| 5 328\| 1 3\| Ing. Petr Vrána\| 2 654\| 2 4\| Mgr. Milan Feranec\| 2 461\| 3 5\| Ing. Adam Kalous\| 3 115\| 4 NÁHRADNÍCI: 1\| Irena Blažková\| 2 016\| 5 2\| Mgr. Jaromíra Lónová\| 1 288\| 7 3\| Martin Janíček\| 1 286\| 8 4\| Rostislav Hrdiborský\| 882\| 9 5\| Bc. Sieglinde Mimrová\| 916\| 10 6\| Ing. Hana Mazochová\| 1 329\| 11 7\| Vladimír Prášil\| 701\| 12 8\| Vítězslav Hofer\| 563\| 13 9\| Martin Kouřil\| 977\| 14 10\| Ing. Ivo Zatloukal\| 981\| 15 11\| Ing. Petr Měřínský\| 1 063\| 16 12\| Mgr. Luděk Tichý\| 703\| 17 13\| Martin Hoždora\| 970\| 18 14\| Ing. Petr Neoral\| 1 101\| 19 15\| Ing. Jana Konvičková\| 1 223\| 20 16\| Mgr. Miloslav Tichý\| 1 004\| 21 17\| JUDr. Vladimír Lichnovský\| 1 756\| 22 18\| Ing. Milan Klimeš\| 1 018\| 23 VOLEBNÍ KRAJ: 13 Zlínský ZVOLENI: 1\| Mgr. Radek Vondráček\| 4 687\| 1 2\| Ing. Pavel Pustějovský\| 2 863\| 2 3\| Margita Balaštíková\| 2 489\| 3 4\| Marek Novák\| 1 657\| 4 NÁHRADNÍCI: 1\| Jiří Konečný\| 1 027\| 5 2\| PaedDr. Yvona Wojaczková\| 2 314\| 6 3\| Ing. Pavel Vardan\| 1 453\| 7 4\| doc. Ing. Vratislav Kozák, Ph.D.\| 1 026\| 8 5\| Bc. Miroslav Sadílek\| 558\| 9 6\| Bc. Hana Večerková, DiS.\| 1 194\| 10 7\| Lubomír Bocheza\| 661\| 11 8\| Radek Všetečka\| 697\| 12 9\| Ing. Radim Holiš\| 2 469\| 13 10\| Ing. Martin Déva\| 483\| 14 11\| Jarmila Slováková\| 1 056\| 15 12\| Mgr. Pavel Turčin\| 612\| 16 13\| Bc. Robert Stržinek\| 2 362\| 17 14\| Ing. Jiří Sukop\| 1 379\| 18 15\| Ing. Bc. Jaromír Žůrek, MBA\| 448\| 19 16\| Mgr. Jakub Drápal\| 860\| 20 17\| Ing. Michal Korabík, MBA\| 926\| 21 18\| Ing. Petr Čechmánek\| 935\| 22 VOLEBNÍ KRAJ: 14 Moravskoslezský ZVOLENI: 1\| prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.\| 15 592\| 1 2\| Ing. Josef Hájek\| 4 455\| 2 3\| Ing. Aleš Juchelka\| 5 033\| 3 4\| Ing. Pavel Juřiček, Ph.D.\| 4 376\| 4 5\| Ing. Jiří Strýček\| 1 922\| 5 6\| Bc. Josef Bělica\| 3 047\| 6 7\| Ing. Stanislav Fridrich\| 1 530\| 7 8\| Mgr. Andrea Babišová\| 6 043\| 8 9\| Ing. Zuzana Ožanová\| 2 132\| 9 10\| Michal Ratiborský\| 1 455\| 10 NÁHRADNÍCI: 1\| Jaroslav Zowada\| 1 264\| 11 2\| RNDr. Jitka Kunčarová\| 1 648\| 12 3\| Mgr. Vladan Resner\| 1 295\| 13 4\| Petr Veselka\| 1 136\| 14 5\| Pavel Kamenský\| 929\| 15 6\| Ing. Zdeněk Jiříček\| 1 234\| 16 7\| Mgr. Helena Pýchová\| 1 362\| 17 8\| Milan Starostka\| 960\| 18 9\| Ing. Miroslav Binar\| 921\| 19 10\| Mgr. Radovan Hořínek\| 1 963\| 20 11\| Ing. Filip Grygarčík\| 747\| 21 12\| JUDr. Tomáš Hulva, MBA, LL.M.\| 1 808\| 22 13\| Ing. Ondřej Feber\| 2 311\| 23 14\| Ing. Libor Unverdorben\| 953\| 24 15\| Mgr. Vlastimil Janiczek\| 810\| 25 16\| Ing. Bc. Martin Šturala\| 914\| 26 17\| Mgr. Radim Babinec\| 1 697\| 27 18\| Mgr. Simona Horáková\| 1 662\| 28 19\| Mgr. Jan Vavřík\| 1 266\| 29 20\| Ing. Josef Pukančík\| 1 670\| 30 21\| RNDr. Jan Veřmiřovský, Ph.D.\| 1 544\| 31 22\| Ing. Oldřich Fiala\| 880\| 32 23\| Bc. Stanislav Kopecký\| 1 064\| 33 24\| PhDr. Igor Hendrych, Ph.D.\| 1 353\| 34 25\| Ing. Tomáš Martinek\| 1 293\| 35 26\| Lumír Kaňok\| 804\| 36 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ: 24 Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová VOLEBNÍ KRAJ: 1 Hl. m. Praha ZVOLENI: 1\| Mgr. Jan Čižinský\| 6 746\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Daniel Herman\| 6 250\| 1 2\| Mgr. Hayato Okamura\| 5 053\| 5 3\| MUDr. Marián Hošek\| 2 025\| 3 4\| PhDr. Daniela Rázková\| 1 327\| 4 5\| MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA\| 999\| 6 6\| Mgr. Pavel Mareš\| 1 194\| 7 7\| Ing. Kamil Vavřinec Mareš\| 826\| 8 8\| Mgr. Vít Šolle\| 436\| 9 9\| PhDr. Lýdia Říhová, Ph.D.\| 450\| 10 10\| Mgr. Jan Martínek\| 465\| 11 11\| Mgr. Blanka Vildová\| 587\| 12 12\| Daniel Kajpr\| 205\| 13 13\| Mgr. Tomáš Jirsák\| 377\| 14 14\| Mgr. Dan Drápal\| 983\| 15 15\| Bc. Adam Šilar\| 444\| 16 16\| Mgr. Jan Bartůšek\| 354\| 17 17\| Mgr. Patrik Košický\| 122\| 18 18\| Ing. Mgr. Aleš Doležal\| 66\| 19 19\| Ing. Iva Merhautová, MBA\| 172\| 20 20\| Bc. Edita Randová\| 234\| 21 21\| Ing. Jan Obruča\| 136\| 22 22\| MVDr. Mane Koubková, Ph.D.\| 222\| 23 23\| Mgr. Jiří Král\| 119\| 24 24\| RNDr. Pavla Tůmová, Ph.D.\| 550\| 25 25\| Jana Niklová\| 92\| 26 26\| Ing. Mgr. Jana Duchková\| 84\| 27 27\| Ing. Jaroslava Šimonová\| 59\| 28 28\| PhDr. Jan Jaroš\| 216\| 29 29\| Mgr. Vilém Anzenbacher\| 179\| 30 30\| Ing. Josef Cuhra\| 384\| 31 31\| Ing. Milan Herian\| 281\| 32 32\| Petr Burgr\| 185\| 33 33\| ThLic. Mgr. Tomáš Pavlů, BD\| 237\| 34 34\| MUDr. Vladimír Říha\| 311\| 35 35\| Jan Wolf\| 694\| 36 VOLEBNÍ KRAJ: 3 Jihočeský ZVOLENI: 1\| Ing. Jan Bartošek\| 1 900\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| PhDr. Robert Huneš\| 1 177\| 6 2\| Mgr. Šimon Heller\| 1 121\| 2 3\| Mgr. Terezie Jenisová\| 964\| 3 4\| Ing. Petr Hladík\| 823\| 4 5\| Ing. Josef Hermann\| 519\| 5 6\| Bc. Kateřina Malečková\| 420\| 7 7\| Ing. Ivan Radosta\| 331\| 8 8\| Ing. Jaroslav Hejl\| 210\| 9 9\| Ing. Luboš Peterka\| 338\| 10 10\| Ing. Karel Matějka\| 338\| 11 11\| Mgr. Pavel Talíř\| 699\| 12 12\| Mgr. Zdeněk Dvořák\| 279\| 13 13\| PhDr. Stanislav Malík\| 354\| 14 14\| Veronika Zemanová Korchová\| 297\| 15 15\| PhDr. Ludmila Ourodová, Ph.D.\| 284\| 16 16\| Mgr. Jan Jirků, MBA\| 138\| 17 17\| Mgr. Rudolf Vodička\| 272\| 18 18\| Stanislav Hlava\| 186\| 19 19\| Ing. František Kobera\| 137\| 20 20\| Ing. Bc. Marie Hrdinová\| 259\| 21 21\| Jiří Maňák, DiS.\| 345\| 22 VOLEBNÍ KRAJ: 8 Královéhradecký ZVOLENI: 1\| MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA\| 3 757\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Anna Maclová\| 1 313\| 2 2\| PhDr. Veronika Čepelková\| 1 087\| 4 3\| Mgr. Anežka Mišoňová\| 762\| 3 4\| Mgr. Petr Hamáček\| 569\| 5 5\| Ing. Martin Machů\| 406\| 6 6\| Luboš Řehák\| 431\| 7 7\| MUDr. Jiří Veselý\| 725\| 8 8\| Ing. Jan Janoušek\| 264\| 9 9\| Ing. arch. Jan Falta\| 448\| 10 10\| Ing. Miroslav Uchytil\| 462\| 11 11\| MUDr. Antonín Petráček\| 357\| 12 12\| prof. MUDr. Jan Čáp, CSc.\| 624\| 13 13\| Ing. Pavla Maršíková\| 295\| 14 14\| Mgr. Jiří Jína\| 285\| 15 15\| Antonín Novotný\| 251\| 16 16\| MVDr. Tomáš Krejčí\| 192\| 17 17\| Petr Hable\| 471\| 18 18\| Mgr. Jan Simeon Kaiser\| 221\| 19 19\| Ing. Jan Horníček\| 297\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 9 Pardubický ZVOLENI: 1\| Mgr. Marek Výborný\| 2 475\| 1 NÁHRADNICI: 1\| MUDr. Vít Ulrych\| 1 363\| 2 2\| Mgr. Marie Hubálková\| 1 163\| 4 3\| Radomil Kašpar\| 936\| 8 4\| Ing. Pavel Šotola\| 905\| 11 5\| Ing. Michal Kokula\| 663\| 3 6\| Mgr. Bc. David Šimek\| 795\| 5 7\| Ing. Josef Jílek\| 409\| 6 8\| Mgr. Jitka Moskvová\| 361\| 7 9\| Jolana Štěpánková\| 281\| 9 10\| Petr Čada\| 548\| 10 11\| Bc. Václav Polák\| 161\| 12 12\| Ing. Pavel Starý\| 395\| 13 13\| Ing. Petr Netolický\| 312\| 14 14\| Ing. Mgr. Zdenka Kumstýřová\| 402\| 15 15\| Ing. František Weisbauer\| 230\| 16 16\| Jiří Drašnar\| 201\| 17 17\| Ing. Petr Schejbal\| 224\| 18 18\| Ing. Miloš Horák\| 109\| 19 VOLEBNÍ KRAJ: 10 Vysočina ZVOLENI: 1\| MUDr. Vít Kaňkovský\| 3 065\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Josef Klement\| 1 080\| 2 2\| Josef Herbrych\| 1 007\| 3 3\| Mgr. et Mgr. Jan Málek\| 737\| 4 4\| Ing. Jan Matějů\| 496\| 5 5\| Ing. Pavel Janoušek\| 576\| 6 6\| Mgr. Marie Dudíková\| 599\| 7 7\| Ing. arch. Martin Laštovička\| 486\| 8 8\| Ing. Tomáš Kučera\| 616\| 9 9\| Ing. Čeněk Jůzl\| 673\| 10 10\| Ing. Mgr. Vít Feldbabel\| 793\| 11 11\| JUDr. Zdeněk Zdvihal\| 374\| 12 12\| Mgr. Klára Hanychová\| 234\| 13 13\| Bc. Jan Brožek\| 184\| 14 14\| MUDr. Tomáš Preininger\| 739\| 15 15\| Mgr. Radek Pátek\| 347\| 16 16\| Mgr. Jan Tourek\| 393\| 17 17\| Ing. Petr Piáček\| 309\| 18 18\| Ing. Jaroslav Hrubý\| 476\| 19 19\| PhDr. Jiřina Štouračová\| 431\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 11 Jihomoravský ZVOLENI: 1\| Ing. Stanislav Juránek\| 9 225\| 7 2\| Mgr. Jiří Mihola, Ph.D.\| 6 820\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. arch. Jaroslav Klaška\| 3 955\| 2 2\| Ing. Josef Uhlík\| 3 890\| 3 3\| Ing. Roman Celý\| 2 762\| 6 4\| Ing. Jiří Němec\| 1 963\| 4 5\| Mgr. Dagmar Hamalova\| 1 679\| 5 6\| Mgr. Richard Zemánek\| 802\| 8 7\| Ing. Antonín Tesařík\| 1 234\| 9 8\| Mgr. Miriam Kolářová\| 951\| 10 9\| Ing. Hana Chybíková\| 380\| 11 10\| PaedDr. Zdeněk Peša\| 1 340\| 12 11\| Ing. František Hasoň\| 466\| 13 12\| MUDr. Pavel Jajtner, MBA\| 864\| 14 13\| Ing. Mgr. Petr Kolařík, Ph.D.\| 820\| 15 14\| Ing. Antonín Crha\| 599\| 16 15\| Ing. Lukáš Jurečka\| 899\| 17 16\| PhDr. Jiří Horák, Ph.D.\| 685\| 18 17\| Mgr. Zdeněk Juránek\| 972\| 19 18\| Václav Surman\| 281\| 20 19\| JUDr. Michaela Dumbrovská\| 266\| 21 20\| Ing. Pavel Berka\| 487\| 22 21\| Mgr. Jiří Bělehrádek\| 951\| 23 22\| Ing. Vladimír Coufal\| 350\| 24 23\| Marie Kousalová\| 588\| 25 24\| MUDr. Bohumila Majtanová\| 148\| 26 25\| Ing. Vít Beran\| 339\| 27 26\| Mgr. Ladislav Ambrozek\| 849\| 28 27\| Mgr. Jaroslav Suchý\| 276\| 29 28\| Mgr. Marie Jílková\| 206\| 30 29\| Jindřich Kocour\| 280\| 31 30\| Mgr. Miroslav Prchal, DiS.\| 160\| 32 31\| Mgr. Petr Hladík\| 949\| 33 32\| Mgr. Jan Grolich\| 911\| 34 VOLEBNÍ KRAJ: 12 Olomoucký ZVOLENI: 1\| Ing. Marian Jurečka\| 5 889\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| RNDr. Mgr. František John, Ph.D.\| 2 317\| 2 2\| Mgr. Jaroslav Fidrmuc\| 1 656\| 3 3\| Mgr. Matouš Pelikán\| 1 428\| 4 4\| Vladimír Začal\| 273\| 5 5\| PhDr. Jana Kolomazníková\| 583\| 6 6\| Jan Váhala\| 1 059\| 7 7\| PhDr. Karel Goš\| 571\| 8 8\| Mgr. Tomáš Spurný\| 451\| 9 9\| Mgr. Ing. Petr Vysloužil\| 525\| 10 10\| Mgr. Eduard Kavala\| 681\| 11 11\| MgA. Tomáš Bartošek, DiS.\| 484\| 12 12\| Ing. Ludmila Zavadilová\| 621\| 13 13\| Mgr. Václav Hampl\| 460\| 14 14\| Bc. Jaroslav Procházka\| 324\| 15 15\| RNDr. Ladislav Šnevajs\| 875\| 16 16\| Václav Dvořák, dipl. um.\| 294\| 17 17\| Ing. Bc. Rostislav Hainc\| 578\| 18 18\| PhDr. Jiří Lapáček\| 428\| 19 19\| Jiří Raška\| 37\| 20 20\| Ivana Kalodová\| 110\| 21 21\| Ing. Marta Šťastná\| 111\| 22 22\| Mgr. Ivo Slavotinek\| 432\| 23 VOLEBNÍ KRAJ: 13 Zlínský ZVOLENI: \| 1 Mgr. Ondřej Benešík\| 4 150\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Ludvík Hovorka\| 3 777\| 2 2\| Ing. Vojtěch Ryza\| 2 768\| 3 3\| Mgr. Štěpán Bekárek\| 2 540\| 5 4\| PhDr. Pavel Motyčka, Ph.D.\| 1 854\| 10 5\| Ing. Pavel Karhan\| 1 071\| 4 6\| Mgr. Miroslav Kašný\| 1 594\| 6 7\| Josef Bazala\| 1 583\| 7 8\| Mgr. Aleš Dufek\| 1 122\| 8 9\| Mgr. Simona Hlaváčová\| 1 057\| 9 10\| Mgr. Bc. Zdislava Odstrčilová\| 1 094\| 11 11\| Ing. Ferdinand Kubáník\| 951\| 12 12\| Markéta Halaštová, DiS.\| 352\| 13 13\| Mgr. Milan Jelínek\| 535\| 14 14\| Jaroslav Masař\| 410\| 15 15\| Ing. Josef Vrátník\| 481\| 16 16\| Ing. Antonín Jonášek\| 176\| 17 17\| Ing. Martin Křižan\| 519\| 18 18\| Bc. Jiljí Kubrický\| 470\| 19 19\| Mgr. Alžběta Volfová\| 662\| 20 20\| Ing. Jiřina Galušková\| 537\| 21 21\| Vojtěch Volf\| 427\| 22 VOLEBNÍ KRAJ: 14 Moravskoslezský ZVOLENI: 1\| Mgr. Bc. Pavla Golasowská, DiS.\| 3 686\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Petr Kudela\| 3 360\| 2 2\| Ing. Michal Jedlička\| 2 150\| 3 3\| Ing. Bohuslav Niemiec\| 2 051\| 8 4\| Ing. Zbyněk Pražák, Ph.D.\| 1 769\| 9 5\| RNDr. Martin Čajánek, Ph.D.\| 1 022\| 4 6\| Ing. Dana Forišková, Ph.D.\| 933\| 5 7\| Ing. Jan Stejskal\| 542\| 6 8\| Bc. Jaromír Švasta\| 294\| 7 9\| Jaroslav Perútka\| 304\| 10 10\| Tadeáš Sikora\| 411\| 11 11\| Ing. Petr Muczka\| 508\| 12 12\| Mgr. Marcel Jedelský\| 433\| 13 13\| Mgr. Andrzej Szyja\| 932\| 14 14\| Bc. Věra Pražáková\| 1 033\| 15 15\| Bc. Petr Kučerka\| 556\| 16 16\| Ing. Petr Baránek\| 216\| 17 17\| MVDr. Pavla Löwenthalová\| 347\| 18 18\| Stanislav Šimíček\| 405\| 19 19\| Josef Prusek\| 216\| 20 20\| Ing. Jiří Hamrozi\| 1 043\| 21 21\| RNDr. František Staněk, Ph.D.\| 403\| 22 22\| Mgr. Vladislav Szkandera\| 1 143\| 23 23\| Marcel Sikora\| 268\| 24 24\| Josef Chocholatý\| 151\| 25 25\| Bc. Radim Kozelský\| 480\| 26 26\| Mgr. Jiří Novotný\| 307\| 27 27\| Mgr. Michal Hořínek\| 496\| 28 28\| Mgr. Pavlína Stankayová\| 131\| 29 29\| Mgr. Helena Michalská\| 213\| 30 30\| Ing. Pavla Skrutková\| 84\| 31 31\| Ing. Ondřej Adamec\| 261\| 32 32\| MUDr. Hana Burianová\| 242\| 33 33\| Ing. Petr Jiříček\| 231\| 34 34\| Josef Przywara\| 275\| 35 35\| Ing. Pavel Řezníček\| 252\| 36 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ: 29 Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) VOLEBNÍ KRAJ: 1 Hl. m. Praha ZVOLENI: 1\| Mgr. Jiří Kobza\| 2 318\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Lenka Zumrová\| 902\| 2 2\| Vítězslav Novák\| 918\| 3 3\| Petr Krátký\| 643\| 4 4\| Mgr. Petr Trombík\| 1 052\| 5 5\| Věra Příhodová\| 428\| 6 6\| Bc. Štěpánka Koubová Černá, DiS.\| 576\| 7 7\| Ing. Jiří Kocman\| 500\| 8 8\| MUDr. Ilona Müllerová\| 779\| 9 9\| Josef Stolín\| 153\| 10 10\| JUDr. Vladimíra Bondarenková\| 735\| 11 11\| Monika Jalauzidisová\| 171\| 12 12\| Daniel Šmerda\| 313\| 13 13\| Mgr. Josef Mezey\| 102\| 14 14\| Mgr. Dana Vyjídáková\| 215\| 15 15\| Mgr. Bea Fleissigová\| 173\| 16 16\| Jan Marchal\| 97\| 17 17\| Bc. Martin Tomšů\| 199\| 18 18\| RNDr. Jiří Šoler, CSc.\| 386\| 19 19\| Ing. Ladislav Logaj\| 147\| 20 20\| Andrea Garncarzová\| 73\| 21 21\| Pavel Hornát\| 53\| 22 22\| Bc. Jaroslav Bližňák\| 44\| 23 23\| Ing. Karel Oplt\| 201\| 24 24\| Elena Adámková\| 140\| 25 25\| Jiří Karásek\| 79\| 26 26\| Pavel Pecho\| 147\| 27 27\| Jan Žižka\| 275\| 28 28\| Lucie Nováková\| 552\| 29 29\| David Pokorný\| 106\| 30 30\| Ing. Petr Hájek\| 128\| 31 31\| Petr Stěhule\| 111\| 32 32\| Renáta Kaňková\| 140\| 33 33\| Petr Podhorský\| 128\| 34 34\| Oldřich Mörvick\| 83\| 35 35\| Andrea Mačková\| 88\| 36 VOLEBNÍ KRAJ: 2 Středočeský ZVOLENI: 1\| Tomio Okamura\| 12 689\| 1 2\| Radek Rozvoral\| 1 715\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Oldřich Černý\| 1 219\| 3 2\| Julie Bakošová, BA (Hons)\| 1 237\| 4 3\| Robert Nedvěd\| 506\| 5 4\| Jan Štraub\| 594\| 6 5\| Bc. Jiří Novotný\| 690\| 7 6\| Miroslav Hulicius\| 227\| 8 7\| Blanka Čejková\| 488\| 9 8\| František Kroužek\| 202\| 10 9\| Vlastimil Staněk\| 290\| 11 10\| Jan Páša\| 301\| 12 11\| Miroslav Křeček\| 369\| 13 12\| Ing. Jiří Zíka\| 495\| 14 13\| Vladimíra Štefcová\| 249\| 15 14\| Jaroslav Paima\| 228\| 16 15\| Ivana Slavíčková\| 473\| 17 16\| Petr Fober\| 402\| 18 17\| Jarmila Mudrochová\| 109\| 19 18\| Ing. Petr Kafka\| 313\| 20 19\| Květa Domasová\| 578\| 21 20\| Jan Hošna\| 284\| 22 21\| Jiří Sedláček\| 233\| 23 22\| Pavel Žák\| 363\| 24 23\| Ilona Havelková\| 417\| 25 24\| Ladislav Chvalkovský\| 54\| 26 25\| Jakub Černý\| 364\| 27 26\| Přemysl Vališ\| 53\| 28 27\| Tomáš Randik\| 320\| 29 28\| Renata Veselá\| 357\| 30 29\| Michal Skalický\| 212\| 31 30\| Bc. Markéta Konvalinková\| 422\| 32 31\| Aleš Vach\| 70\| 33 32\| Miloslav Moravec\| 110\| 34 VOLEBNÍ KRAJ: 3 Jihočeský ZVOLENI: 1\| Miloslav Rozner\| 642\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Slavomír Plojhar\| 496\| 2 2\| Luboš Machart\| 417\| 3 3\| Stanislav Kroupa\| 751\| 4 4\| Jan Petr\| 403\| 5 5\| Jaroslav Čejka\| 815\| 6 6\| Luděk Mitas\| 429\| 7 7\| Petra Smolová\| 363\| 8 8\| Jiří Hubený\| 225\| 9 9\| MUDr. Iveta Štefanová\| 916\| 10 10\| Josef Lenc\| 401\| 11 11\| Lukáš Vašek\| 263\| 12 12\| Pavel Baránek\| 401\| 13 13\| Milan Miňha\| 605\| 14 14\| Lukáš Neuwirt\| 124\| 15 15\| Ivana Havlová\| 182\| 16 16\| Ing. Daniel Radotínský\| 284\| 17 17\| Pavol Haburaj\| 72\| 18 18\| Ladislav Nerad\| 293\| 19 19\| Jan Albrecht\| 271\| 20 20\| Mgr. Václav Houdek\| 626\| 21 21\| Petr Bohuslávek\| 312\| 22 VOLEBNÍ KRAJ: 4 Plzeňský ZVOLENI: 1\| Jana Levová\| 1 496\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Miroslav Kleisner\| 645\| 2 2\| Ing. Zdeněk Maštalíř\| 765\| 3 3\| Pavel Bezucha\| 821\| 4 4\| Ing. Marie Pošarová\| 697\| 5 5\| Ing. Milan Obdržálek\| 368\| 6 6\| Petr Huml\| 451\| 7 7\| Daniel Impseil\| 317\| 8 8\| Drahuše Sekmilerová\| 166\| 9 9\| David Gerneš\| 192\| 10 10\| Mgr. Jana Parajňáková\| 496\| 11 11\| Adéla Dvořáková\| 499\| 12 12\| Josef Heller\| 191\| 13 13\| Michal Obdržálek\| 273\| 14 14\| Jan Šimko\| 270\| 15 15\| Petr Mašíček\| 223\| 16 16\| Ing. František Kauer\| 353\| 17 17\| Martina Šebestová\| 247\| 18 18\| Pavlína Vaněrková Koutníková\| 193\| 19 19\| Ivo Hric\| 212\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 5 Karlovarský ZVOLENI: 1\| Karla Maříková\| 1 391\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Jaroslav Biskup\| 345\| 2 2\| Michal Šťovíček\| 567\| 3 3\| Pavel Domalíp\| 444\| 4 4\| Roland Görner\| 332\| 5 5\| Otakar Štěrba\| 299\| 6 6\| Jiří Homolka\| 344\| 7 7\| Jiří Bolek\| 187\| 8 8\| Petr Tyl\| 312\| 9 9\| Věra Maříková\| 298\| 10 10\| Josef Černý\| 210\| 11 11\| Gabriela Vrátná\| 444\| 12 12\| Jindřich Veselý\| 134\| 13 13\| Josef Kišš\| 460\| 14 VOLEBNÍ KRAJ: 6 Ústecký ZVOLENI: 1\| Tereza Hyťhová\| 1 988\| 1 2\| Monika Jarošová\| 1 154\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Bc. Dominik Hanko\| 1 375\| 3 2\| Ing. Petr Kříž\| 961\| 4 3\| Elvíra Hahnová\| 778\| 5 4\| Eva Budošová\| 547\| 6 5\| Michal Kolář\| 592\| 7 6\| Aleš Aulický\| 549\| 8 7\| Hana Mičánová\| 444\| 9 8\| Michal Varga\| 369\| 10 9\| Dana Fábryová\| 275\| 11 10\| Vladimír Strnad\| 389\| 12 11\| Petr Haldovský\| 518\| 13 12\| Zdeněk Beneš\| 370\| 14 13\| Ing. Pavel Hošťálek\| 438\| 15 14\| Ing. Jaroslav Sušický\| 466\| 16 15\| Jaroslav Nedvěd\| 240\| 17 16\| David Franc\| 488\| 18 17\| Ivana Güntherová\| 252\| 19 18\| Milan Anýž\| 359\| 20 19\| Petra Mikulová\| 270\| 21 20\| Milan Janošovský\| 492\| 22 21\| Tomáš Doležal\| 265\| 23 22\| Ing. Jaroslav Bystřický\| 536\| 24 23\| Michael Černý\| 375\| 25 24\| Pavel Lachman\| 373\| 26 VOLEBNÍ KRAJ: 7 Liberecký ZVOLENI: 1\| Ing. Radovan Vích\| 1 136\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Aranka Changová\| 425\| 2 2\| Bronislav Kalvoda\| 549\| 3 3\| Mgr. Věnceslava Drábková\| 796\| 4 4\| Antonín Bobek\| 400\| 5 5\| Michal Rýgl\| 465\| 6 6\| Petr Strnad\| 441\| 7 7\| Pavel Tlach\| 175\| 8 8\| Ladislav Adam\| 382\| 9 9\| Alexandr Stejskal\| 357\| 10 10\| Ing. Jan Vaniček\| 370\| 11 11\| Veronika Mazalová\| 242\| 12 12\| Jan Čepelák\| 296\| 13 13\| Šárka Šulcová\| 243\| 14 14\| Vladislav Šmída\| 152\| 15 15\| Andrea Changová\| 313\| 16 16\| Mgr. Lada Vlčková\| 583\| 17 VOLEBNÍ KRAJ: 8 Královéhradecký ZVOLENI: 1\| Zdeněk Podal\| 745\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Luďka Tomešová\| 858\| 2 2\| Ing. Petr Vrzáň\| 884\| 3 3\| Nicola Gajdošová\| 492\| 4 4\| René Salay\| 369\| 5 5\| Milan Velička\| 468\| 6 6\| Valdemar Střelka\| 257\| 7 7\| Pavla Vašatová\| 258\| 8 8\| Lenka Chrobáková\| 270\| 9 9\| Pavla Oborníková\| 302\| 10 10\| Hana Jarošová\| 174\| 11 11\| Michal Slavka\| 475\| 12 12\| Jindřich Pisch\| 188\| 13 13\| Ing. Vít Petira, MBA\| 717\| 14 14\| Lukáš Bouček\| 325\| 15 15\| Ivana Schubert Dickfeld\| 201\| 16 16\| Zdeňka Bláhová\| 190\| 17 17\| Pavla Janků\| 179\| 18 18\| Mgr. Radek Slavíček\| 365\| 19 19\| Petr Pistorius\| 310\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 9 Pardubický ZVOLENI: 1\| Jiří Kohoutek\| 745\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Lucie Štěpánková\| 725\| 2 2\| Jiří Langr\| 587\| 3 3\| Antonín Šurýn\| 443\| 4 4\| Michal Jansa\| 524\| 5 5\| Ivana Pílchová\| 469\| 6 6\| Natálie Kodytková\| 395\| 7 7\| Tereza Chotěnovská\| 468\| 8 8\| Adam Bečka\| 280\| 9 9\| Stanislav Kratochvíl\| 227\| 10 10\| Jan Nový\| 578\| 11 11\| Romana Bláhová\| 309\| 12 12\| Karel Háněl\| 393\| 13 13\| Jiří Foltýn\| 172\| 14 14\| Martin Kroužek\| 260\| 15 15\| Jiří Ficnar\| 78\| 16 16\| Radim Čermák\| 242\| 17 17\| Miroslav Staněk\| 200\| 18 18\| Jaroslav Poláček\| 278\| 19 VOLEBNÍ KRAJ: 10 Vysočina ZVOLENI: 1\| Radek Koten\| 675\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Bc. Ctibor Čepička\| 781\| 2 2\| JUDr. Petr Paul\| 426\| 3 3\| Mgr. Josef Matula\| 315\| 4 4\| Miluše Švomová\| 491\| 5 5\| Marcela Severová\| 243\| 6 6\| Tomáš Jančo\| 329\| 7 7\| František Dašek\| 75\| 8 8\| Josef Musil\| 317\| 9 9\| Ing. et Ing. Milan Ostrovský\| 417\| 10 10\| Tomáš Prchal\| 239\| 11 11\| Olga Králová\| 117\| 12 12\| Daniela Načeradská\| 71\| 13 13\| Petr Kujínek\| 306\| 14 14\| Hana Dlabačová\| 232\| 15 15\| Jakub Hyrš\| 245\| 16 16\| Jan Pešek\| 78\| 17 17\| Ing. Michal Galbavý\| 290\| 18 18\| Eva Německá\| 148\| 19 19\| Michal Suchý\| 408\| 20 VOLEBNÍ KRAJ: 11 Jihomoravský ZVOLENI: 1\| PhDr. Ing. Mgr. Jan Hrnčíř, MBA, LL.M.\| 2 968\| 1 2\| Bc. Lucie Šafránková\| 1 884\| 2 3\| Lubomír Španěl\| 1 070\| 3 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Petra Svedíková Vávrová\| 1 771\| 4 2\| Ing. Vlastibor Čermák, CSc.\| 869\| 5 3\| Karel Cholek\| 604\| 6 4\| Zdeněk Zbořil\| 689\| 7 5\| Ladislav Ševec\| 274\| 8 6\| Tomáš Ingr\| 820\| 9 7\| Andrea Komárkova\| 479\| 10 8\| Stanislava Seloucká\| 154\| 11 9\| Ivo Novák\| 316\| 12 10\| Ing. Jan Mašek\| 644\| 13 11\| Richard Hotový\| 466\| 14 12\| PhDr. Milan Urban\| 245\| 15 13\| Iveta Kummerová\| 478\| 16 14\| Miluše Krejčířová\| 137\| 17 15\| Bc. Jiří Kment\| 435\| 18 16\| Richard Měchura\| 312\| 19 17\| Mikuláš Imling\| 495\| 20 18\| František Novotný\| 521\| 21 19\| PhDr. Alena Čumová\| 424\| 22 20\| Luděk Jaslovský\| 267\| 23 21\| Ing. Marie Hansalová\| 206\| 24 22\| Bc. Ondřej Chalupník\| 421\| 25 23\| Marcela Kumanová\| 312\| 26 24\| Richard Michenka\| 262\| 27 25\| Tomáš Brožák\| 144\| 28 26\| Monika Henzlová\| 213\| 29 27\| JUDr. Jana Přikrylová\| 936\| 30 28\| Zdeněk Beier\| 119\| 31 29\| Mgr. Petr Šteflíček\| 231\| 32 30\| Václav Havránek\| 171\| 33 31\| Ing. Ivan Fencl, Ph.D.\| 349\| 34 VOLEBNÍ KRAJ: 12 Olomoucký ZVOLENI: 1\| Ing. Radim Fiala\| 2 929\| 1 2\| Ing. Pavel Jelínek, Ph.D.\| 1 339\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Tomáš Hauzner\| 1 273\| 3 2\| Petr Maus\| 771\| 4 3\| Anna Zieglerová\| 585\| 5 4\| Denisa Fidlerová\| 471\| 6 5\| Martin Křupka\| 613\| 7 6\| Vladimír Pospíšil\| 529\| 8 7\| Ing. Eduard Šnévajs\| 327\| 9 8\| Jan Schopf\| 430\| 10 9\| Ing. David Alt\| 322\| 11 10\| Radovan Moudrý\| 492\| 12 11\| Ing. Pavel Galeta\| 653\| 13 12\| Monika Ferenčíková\| 711\| 14 13\| Ing. Martin Jirotka\| 323\| 15 14\| Jan Tabery\| 510\| 16 15\| Irena Hanzlová\| 540\| 17 16\| Petr Král, DiS.\| 399\| 18 17\| Ludmila Altová\| 152\| 19 18\| Ivana Schneiderová\| 276\| 20 19\| Ing. Michal Šmucr\| 357\| 21 20\| Ing. Petr Krejčiřík\| 357\| 22 21\| Pavel Olšan\| 662\| 23 VOLEBNÍ KRAJ: 13 Zlínský ZVOLENI:\| \| 1\| Ing. Jaroslav Holík\| 1 426\| 1 2\| MUDr. Jaroslav Dvořák\| 1 693\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Robert Hampl\| 640\| 3 2\| Alexandr Grozický\| 497\| 4 3\| Ing. Pavel Dohnal\| 981\| 5 4\| PhDr. Antonín Kočař, CSc.\| 295\| 6 5\| Anna Stodůlková\| 516\| 7 6\| Milan Hořínek\| 285\| 8 7\| František Kadlček\| 275\| 9 8\| Ing. Mgr. Jaroslav Derka\| 346\| 10 9\| Lukáš Heitel\| 580\| 11 10\| Jarmila Blažková\| 259\| 12 11\| Radomír Pavelka\| 262\| 13 12\| Michaela Hýblová\| 565\| 14 13\| Hana Vachová\| 230\| 15 14\| Karla Krejčí\| 190\| 16 15\| Jaroslav Vainlich\| 138\| 17 16\| Milan Palička\| 502\| 18 17\| Martin Stehlík\| 679\| 19 18\| Tomáš Táborský\| 288\| 20 19\| Petr Bystřičký\| 518\| 21 20\| Alexandr Škrábal\| 345\| 22 VOLEBNÍ KRAJ: 14 Moravskoslezský ZVOLENI: 1\| Mgr. Lubomír Volný\| 3 715\| 1 2\| Marian Bojko\| 3 041\| 2 3\| Ivana Nevludová\| 1 563\| 3 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Václav Kubín\| 1 339\| 4 2\| Irena Bláhová\| 589\| 5 3\| Jiří Strnad\| 766\| 6 4\| Bc. Igor Čech\| 515\| 7 5\| Ing. Jiří Jankot\| 842\| 8 6\| Zdeněk Nevlud\| 484\| 9 7\| Tomáš Raždík\| 628\| 10 8\| Dušan Snášel\| 633\| 11 9\| Ing. Jiří Pazdera\| 766\| 12 10\| Ladislav Hammer\| 478\| 13 11\| Miroslav Trombík\| 873\| 14 12\| Petr Pham\| 445\| 15 13\| Martin Bojko\| 652\| 16 14\| Ľuboslav Vršanský\| 327\| 17 15\| Ing. Libuše Volná\| 518\| 18 16\| Růžena Raždíková\| 317\| 19 17\| Milan Nevlud\| 394\| 20 18\| Eduard Lipovský\| 281\| 21 19\| Jiří Čejka\| 247\| 22 20\| Jaroslav Klikorka\| 599\| 23 21\| Antonín Ďuriš\| 368\| 24 22\| Jan Kocián\| 443\| 25 23\| Ján Tomeš\| 168\| 26 24\| Jan Herold\| 476\| 27 25\| Roman Owczarzy\| 384\| 28 26\| Yamato Pham\| 348\| 29 27\| Norbert Šabacký\| 655\| 30 28\| Bronislav Dudzik\| 271\| 31 29\| Bc. Jan Hruška\| 589\| 32 30\| Renáta Filipiecová\| 782\| 33 31\| Lukáš Hurnik\| 244\| 34 32\| Karel Németh\| 153\| 35 33\| Kateřina Nikliborcová\| 359\| 36 Předseda Státní volební komise: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 351/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 351/2017 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání Cenového předpisu 2/2017/DZP, kterým se mění Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví 1/2017/DZP ze dne 18. listopadu 2016, o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů Vyhlášeno 24. 10. 2017, částka 120/2017 351 SDĚLENÍ Ministerstva zdravotnictví ze dne 3. října 2017 o vydání Cenového předpisu 2/2017/DZP, kterým se mění Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví 1/2017/DZP ze dne 18. listopadu 2016, o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 5. září 2017 byl schválen Cenový předpis 2/2017/DZP, kterým se mění Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví 1/2017/DZP ze dne 18. listopadu 2016, o regulaci cenregulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cencen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů. Cenový předpis nabyl účinnosti dne 1. října 2017 a je publikován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, částce 10 ze dne 26. září 2017. Ministr: JUDr. Ing. Ludvík, MBA, v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 350/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 350/2017 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 24. 10. 2017, částka 120/2017 350 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 12. října 2017 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 31. března 2018 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Zádub-Závišín\| Cheb\| Karlovarský Ministr: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 349/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 349/2017 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2018 Vyhlášeno 24. 10. 2017, částka 120/2017 349 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13. října 2017, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2018 Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 22 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyhlašuje, že v roce 2018 výše a) první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 000 Kč, b) druhé redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 499 Kč, c) třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 2 998 Kč. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Vyhláška č. 348/2017 Sb.	Vyhláška č. 348/2017 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví odměny členům Prezidia Rady pro veřejný dohled nad auditem Vyhlášeno 24. 10. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 120/2017 * § 1 - Stanovení odměny * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2025 (457/2024 Sb.) 348 VYHLÁŠKA ze dne 22. září 2017, kterou se stanoví odměny členům Prezidia Rady pro veřejný dohled nad auditem Ministerstvo financí stanoví podle § 50a zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 299/2016 Sb., k provedení § 40a odst. 1 zákona o auditorech: § 1 Stanovení odměny (1) Měsíční odměna za výkon funkce člena Prezidia činí 27 420 Kč. (2) Měsíční odměna za výkon funkce člena Prezidia, který je prezidentem Rady, činí 38 410 Kč. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Ministr: Ing. Pilný v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 347/2017 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 347/2017 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí Vyhlášeno 20. 10. 2017, částka 119/2017 347 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 12. října 2017 o vydání cenových rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 3, § 4, 5, 6, 12, 24 a § 26 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 3/2017 ze dne 26. září 2017, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie, a podle § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 4/2017 ze dne 26. září 2017, kterým se stanovují některé regulované cenyceny podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 3/2017 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 26. září 2017, v částce 5. Uvedeným dnem uveřejnění nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývá dnem 1. ledna 2018. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2017 bylo uveřejněno v Energetickém regulačním věstníku ze dne 26. září 2017, v částce 6. Uvedeným dnem uveřejnění nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývá dnem 1. ledna 2018. Předseda Rady Energetického regulačního úřadu: Ing. Outrata v. r.
Vyhláška č. 346/2017 Sb.	Vyhláška č. 346/2017 Sb. Vyhláška o závazném vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a o závazném vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení Vyhlášeno 20. 10. 2017, datum účinnosti 20. 10. 2017, částka 119/2017 * § 1 - (1) Závazný vzor potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce. * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. č. 1 k vyhlášce č. 346/2017 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 346/2017 Sb. Aktuální znění od 20. 10. 2017 346 VYHLÁŠKA ze dne 13. října 2017 o závazném vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a o závazném vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 21 odst. 9 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 206/2017 Sb.: § 1 (1) Závazný vzor potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Závazný vzor potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení se stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministryně: Mgr. Marksová v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 346/2017 Sb. Závazný vzor potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu 575kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 346/2017 Sb. Závazný vzor potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče ve zdravotnickém zařízení 546kB
Nález Ústavního soudu č. 345/2017 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 345/2017 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 8. srpna 2017 sp. zn. Pl. ÚS 32/16 ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 61 odst. 1 a § 143 odst. 1 trestního řádu Vyhlášeno 19. 10. 2017, částka 118/2017 * Odůvodnění * I. - Vymezení předmětu řízení * II. - Rekapitulace návrhu * III. - Vyjádření ostatních účastníků a další vyjádření stěžovatelů * IV. - Posouzení podmínek meritorního přezkumu * V. - Znění napadených ustanovení * VI. - Ústavní konformita legislativního procesu * VII. - Ústavní konformita ustanovení § 61 odst. 1 věty první trestního řádu * VIII. - Ústavní konformita ustanovení § 143 odst. 1 v rozsahu slova „tří“ trestního řádu * IX. - Závěr 345 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 32/16 dne 8. srpna 2017 (ve znění opravného usnesení ze dne 21. srpna 2017) v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudkyň a soudců Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaj), Ludvíka Davida, Josefa Fialy, Jana Filipa, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu na zrušení § 61 odst. 1 věty první a § 143 odst. 1 v rozsahu slova „tří“ zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, spojeném s ústavní stížností stěžovatelů 1. PaedDr. Iva Kalvínského, 2. Mgr. Petry Landergott Kalvínské, 3. Víta Landergotta, 4. Míny Landergott a 5. Josefa Landergotta, zastoupených JUDr. Janem Kučerou, advokátem advokátní kanceláře Jan Kučera, advokátní kancelář, s. r. o., se sídlem Římská 104/14, Praha 2, směřující proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2016 č. j. Nt 46/2016-532 a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2016 č. j. 10 To 188/2016-536, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Vymezení předmětu řízení 1. Stěžovatelé se svou ústavní stížností domáhali zrušení v záhlaví specifikovaných rozhodnutí Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), jimiž tento soud zamítl stížnost stěžovatelů jakožto poškozených v trestním řízenítrestním řízení proti usnesení o povinnosti obviněného k náhradě nákladů poškozených potřebných k uplatnění jejich nároků v adhezním řízení, a to z důvodu opožděnosti, a současně zamítl jejich žádost o navrácení lhůty pro podání osobou neoprávněnou. Skutkové okolnosti spočívaly v tom, že Okresní soud v Kladně, před nímž probíhalo předmětné trestní řízenítrestní řízení, uložil obviněnému náhradu nákladů poškozených pouze zčásti, a tito chtěli proti příslušnému usnesení brojit stížností. Zmocněnec stěžovatelů však ze zdravotních důvodů zmeškal třídenní lhůtu k jejímu podání, přičemž hned následující den po marném uplynutí lhůty zaslal soudu jménem stěžovatelů předmětnou stížnost spolu s lékařskou zprávou a žádostí o navrácení lhůty dle ustanovení § 61 odst. 1 trestního řádu. Této žádosti krajský soud nevyhověl s odůvodněním, že ustanovení § 61 odst. 1 trestního řádu přiznává právo žádat o navrácení lhůty toliko obviněnému, a tedy i odpovídajícím procesním postupem stížnost stěžovatelů zamítl pro opožděnost. 2. Stěžovatelé dle ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., spojili se svou ústavní stížností návrh na zrušení ustanovení § 61 odst. 1 věty první zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „trestní řád“) a ustanovení § 143 odst. 1 trestního řádu v rozsahu slova „tří“ (dále též jen „napadená ustanovení“). První senát Ústavního souduÚstavního soudu rozhodl usnesením ze dne 13. 9. 2016 č. j. I. ÚS 2084/16-16 (dostupné na http://nalus.usoud.cz) tak, že řízení o ústavní stížnosti přerušil a návrh na zrušení napadených ustanovení dle § 78 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, postoupil plénu Ústavního souduÚstavního soudu k rozhodnutí. II. Rekapitulace návrhu 3. Stěžovatelé svůj návrh na zrušení napadených rozhodnutí odůvodňují tím, že ačkoliv si jsou vědomi skutečnosti, že tzv. adhezní řízení se řídí toliko trestním řádem a ustanovení civilněprocesních předpisů není možno v něm uplatnit ani analogicky, neměla by se ze zřetele ztrácet skutečnost, že poškozený a škůdce jsou v občanskoprávním smyslu rovnými stranami závazkového vztahu ex delicto a že z hlediska hmotného práva se nárok poškozených i v trestním řízení řídí občanským zákoníkem, přičemž rovnost před zákonem je elementárním lidským právem a základním principem demokratického a právního státu, vyjádřeným v čl. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Stěžovatelé mají za to, že trestní řád přiznává právo podat žádost o navrácení lhůty dle ustanovení § 61 toliko obviněnému proto, že proti němu stojí státní zástupce, který je zastupitelným představitelem instituce, nicméně není tím reflektována skutečnost, že v rámci adhezního řízení proti sobě stojí poškozený a škůdce, kteří spolu vedou soukromoprávní spor, v němž by měli mít rovnoprávné postavení. 4. Stěžovatelé rovněž argumentují tím, že právo na přiznání náhrady nákladů trestního řízenítrestního řízení mohou jakožto poškození uplatnit výlučně postupem podle ustanovení § 154 trestního řádu, tedy se jej nemohou domoci v žádném jiném řízení, např. v řízení ve věcech občanskoprávních. 5. Stěžovatelé dále brojili proti ustanovení § 143 odst. 1 trestního řádu v rozsahu slova „tří“, stanovujícímu třídenní lhůtu k podání stížnosti. Stěžovatelé tento svůj návrh zdůvodňují tím, že je četnou praxí orgánů činných v trestním řízení, že usnesení, proti nimž je stížnost přípustná, jsou rozesílána v pátek, a tedy lhůta se fakticky zkracuje na pouhý jeden pracovní den, neboť tato usnesení jsou zpravidla doručována do datových schránek advokátůadvokátů, a tedy doručena již přihlášením se do nich za zcela nesouvisejícím účelem. Taková usnesení tak jsou skutečně většinou doručována již v pátek. 6. Stěžovatelé mají za to, že třídenní lhůta není racionálně odůvodněna a je disproporcionální k závažnosti případů, na něž může dopadat. Jde přitom o lhůtu, která platí nejen pro poškozené, ale i pro obviněné, u nichž zejména předmětnými usneseními bude významně zasahováno do jejich práv, kdy jako příklad stěžovatelé uvádějí usnesení o vzetí do vazby. Tuto lhůtu rovněž stěžovatelé považují za neproporcionální ve vztahu k běžné délce trestního řízenítrestního řízení, které se zpravidla vede měsíce až roky. 7. Stěžovatelé tedy dospěli k závěru, že umožněním žádat o navrácení lhůty dle ustanovení § 61 odst. 1 trestního řádu jen obviněnému jakožto jedné straně občanskoprávního sporu v adhezním řízení a příliš krátkou (třídenní) lhůtou k podání stížnosti dle ustanovení § 143 odst. 1 trestního řádu je porušeno jejich právo na soudní a jinou ochranu ve smyslu čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), čl. 36, čl. 37 odst. 3 a čl. 1 Listiny. Jelikož jediným důvodem porušení těchto základních práv je protiústavnost napadených ustanovení, navrhli stěžovatelé jejich zrušení. III. Vyjádření ostatních účastníků a další vyjádření stěžovatelů 8. Ústavní soudÚstavní soud zaslal návrh stěžovatelů k vyjádření účastníkům řízení dle ustanovení § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů: 9. Za Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky se vyjádřil její předseda Jan Hamáček. Ten zrekapituloval průběh přijetí právního předpisu, jímž byla napadená ustanovení zavedena do právního řádu, konstatoval, že v důvodové zprávě bližší odůvodnění obou napadených ustanovení chybí, poukázal na to, že od přijetí trestního řádu v roce 1961 nebyla napadená ustanovení s jedinou nepodstatnou výjimkou novelizována, a uzavřel, že je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost napadených ustanovení. 10. Obdobně se vyjádřil za Senát Parlamentu České republiky jeho předseda Milan Štěch. Ten ve svém vyjádření rovněž poukázal na to, že napadená ustanovení jsou součástí právního řádu již od roku 1961, přičemž Senát Parlamentu České republiky zahájil svou činnost až koncem roku 1996, a tedy legislativně se na obou napadených ustanoveních podílel toliko v rámci projednávání shora uvedené novelizace, která se týkala komplexnější novely trestního řádu - zákona č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zavádějícího mimo jiné dovolání. Rovněž konstatoval, že ani v rámci projednání příbuzných věcných rozprav v Senátu Parlamentu České republiky nejsou k dispozici prezentace aktuálních názorů senátorů týkajících se napadených ustanovení. I předseda Senátu Parlamentu České republiky tak uzavřel, že je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost napadených ustanovení. 11. Veřejná ochránkyně práv se rozhodla nevyužít svého práva vstoupit do řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem v nyní projednávané věci. 12. Naopak vláda České republiky (dále jen „vláda“) usnesením ze dne 28. 11. 2016 č. 1072 vzala na vědomí zahájení tohoto řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, rozhodla o vstupu do něj, navrhla Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, aby návrh zamítl, zmocnila ministra spravedlnosti k zastupování vlády před Ústavním soudemÚstavním soudem, uložila ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, aby Ústavní soudÚstavní soud o tomto jejím usnesení informoval, a zaslala Ústavním souduÚstavním soudu své vyjádření. 13. Vláda považuje návrh za zjevně neopodstatněný, neboť je jím zpochybňován koncept favor defensionis, přičemž Ústavním soudemÚstavním soudem byla již dříve otázka okruhu osob příslušných k podání návrhu na navrácení lhůty uspokojivě zodpovězena. K tomu odkázala na usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 5. 4. 2006 sp. zn. II. ÚS 509/05 (všechna rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Vláda podrobněji rozebrala závěry tohoto usnesení s tím, že materiálně zcela dopadají na situaci navrhovatelů a že při jejich formulaci i Ústavní soudÚstavní soud vycházel ze zvláštního významu možnosti žádat o navrácení lhůty obviněným jakožto kompenzace povinností, jež mu mohou být v trestním řízenítrestním řízení uloženy. 14. Vláda rovněž poukázala na význam konceptu favor defensionis pro trestní řízenítrestní řízení a upozornila, že bylo legitimní snahou zákonodárce omezit možnost podání návrhu na prominutí zmeškání lhůty toliko na obviněného, což dokládá i skutečnost, že tuto možnost nemají ani jiné subjekty trestního řízenítrestního řízení, a to dokonce ani státní zástupce jako strana trestního řízenítrestního řízení před soudem. 15. Dále vláda odkázala na judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu [nálezy sp. zn. Pl. ÚS 17/11 ze dne 15. 5. 2012 (N 102/65 SbNU 367; 220/2012 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 36/93 ze dne 17. 5. 1994 (N 24/1 SbNU 175; 132/1994 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 5/95 ze dne 8. 11. 1995 (N 74/4 SbNU 205; 6/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 33/96 ze dne 4. 6. 1997 (N 67/8 SbNU 163; 185/1997 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 15/02 ze dne 21. 1. 2003 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 4/95 ze dne 7. 6. 1995 (N 29/3 SbNU 209; 168/1995 Sb.) a další] týkající se problematiky rovnosti, aby tím podpořila svůj závěr, že v daném případě nedosahuje nerovnost intenzity zpochybňující její samotnou podstatu. Vláda rovněž podrobila napadené ustanovení § 61 odst. 1 trestního řádu testu diskriminace, přičemž uzavřela, že ač je s poškozeným v rámci adhezního řízení zacházeno odlišně, a to v jeho neprospěch, je pro to ospravedlnitelný důvod a nejde o disproporční odlišení. Dle vlády by totiž naprosto stejná procesní práva v adhezním řízení vedla naopak k upozadění práva na spravedlivý proces, neboť by tím došlo k jeho znepřehlednění, prodloužení a jiným negativním dopadům. 16. Vláda rovněž odkázala na usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 30. 7. 2014 sp. zn. I. ÚS 3984/13, na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 7. 9. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 22/09 (N 186/58 SbNU 633; 309/2010 Sb.) a na další judikaturu Ústavního soudu a připomněla, že v nynějším případě jde o tzv. neakcesorickou rovnost, jejíž porušení zakládá toliko nerovnost extrémní či taková, která je projevem libovůle. 17. Vláda taktéž odkázala na usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 9. 11. 2004 sp. zn. III. ÚS 587/04 (U 53/35 SbNU 621), z něhož zdůraznila zejména potřebu slaďovat práva poškozeného s účelem trestního řízenítrestního řízení, ačkoliv se jedná o stranu tohoto řízení. Také připomněla některá další rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu, v nichž stěžovatelé promeškavší lhůtu k podání stížnosti dle ustanovení § 143 trestního řádu neuspěli. 18. Dále se vláda vyjádřila podrobně i k napadenému ustanovení § 143 odst. 1 trestního řádu v rozsahu slova „tří“. Zdůraznila obecný význam lhůt v právu, jejž vyznává i Ústavní soudÚstavní soud, k čemuž odkázala např. na nález ze dne 14. 1. 2013 sp. zn. IV. ÚS 376/11 (N 12/68 SbNU 177) a další; s odkazem na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 16. 10. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 16/12 (N 174/67 SbNU 115; 369/2012 Sb.) připustila, že neadekvátní délka lhůty může zakládat protiústavnost, a podrobila třídenní lhůtu k podání stížnosti dle ustanovení § 143 odst. 1 trestního řádu testu ústavní konformity lhůt se závěrem, že tato v něm obstála. 19. Třídenní lhůta je totiž pro všechny adresáty shodná, nejde o lhůtu svévolnou, neboť ji právní řád stanovuje i jinde, a jde o lhůtu spojenou s opravným prostředkem proti rozhodnutím, s nimiž pravidelně nejsou spojeny příliš vážné důsledky. Jde navíc o lhůtu tradiční, svědčící těm, kdo bdí nad ochranou svých práv. Tato lhůta se navíc pojí s opravným prostředkem, jehož je využíváno až v průběhu řízení, a tedy musí být účastníkům dopředu známa. 20. Vláda rovněž odkázala na usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 28. 4. 2015 sp. zn. II. ÚS 667/15, v němž měl Ústavní soudÚstavní soud vyslovit názor, že v této lhůtě je možno podat toliko formální stížnost a odůvodnit ji teprve dodatečně. Tyto tzv. blanketní stížnosti jsou přitom fakticky využívány, což akcentuje ve své praxi i Ústavní soudÚstavní soud, který v ní nespatřuje nic nezákonného. K tomu vláda odkázala na příslušnou judikaturu, např. na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 22. 9. 2016 sp. zn. I. ÚS 2491/16, nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 4. 10. 2016 sp. zn. III. ÚS 2836/16 či nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 20. 9. 2016 sp. zn. II. ÚS 1820/16. Vyzdvihla však i závěr nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 16. 6. 2002 sp. zn. I. ÚS 369/2000 (N 77/26 SbNU 267), že soudy nemusí vždy vyčkat odůvodnění stížnosti, neboť není zřejmé, zda vůbec bude zpracováno. 21. Vláda dále upozorňuje, že i v případě, že není lhůta dodržena subjektem, který není v trestním řízenítrestním řízení oprávněn podat žádost o prominutí zmeškání lhůty, je možno stále se obrátit na ministra spravedlnosti s podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona. Prominutí zmeškání lhůty tak není jediným možným prostředkem, jak zaručit zákonnost rozhodnutí orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení, proti nimž je přípustná stížnost. 22. Vláda rovněž zdůraznila, že v nyní projednávané věci šlo zejména o otázku nákladů řízení, která dle Ústavního souduÚstavního soudu zpravidla nedosahuje intenzity porušení lidských práv či základních svobod. K tomu vláda odkazuje na řadu rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu, která tento závěr potvrzují. 23. Závěrem vláda konfrontuje existenci napadených ustanovení s požadavky judikatury Evropského soudu pro lidská práva a na základě jejich analýzy dospívá k závěru, že těmto požadavkům vyhovují. Vláda proto navrhla Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, aby návrh zamítl. 24. Vláda rovněž akcentuje skutečnost, že stěžovatelé nenapadli současně i třídenní lhůtu k podání žádosti o navrácení lhůty dle ustanovení § 61 odst. 1 trestního řádu, kterou sami splnili. 25. Ústavní soudÚstavní soud umožnil stěžovatelům vyjádření ke stanoviskům ostatních účastníků a vedlejší účastnice řízení. Stěžovatelé této možnosti využili a zaslali Ústavnímu souduÚstavnímu soudu svou repliku, v níž kriticky polemizují zejména s vládou. Předně stěžovatelé zpochybňují relevanci argumentu vlády, že institut navrácení lhůty je jedním z projevů zásady favor defensionis. Proklamují, že ačkoliv účel trestního řízenítrestního řízení, jak jej vymezuje ustanovení § 1 odst. 1 trestního řádu, neobsahuje prvky teorie restituční, jedná se o zřejmý relikt minulosti, který je zejména v posledních letech překonáván vývojem právní úpravy [stěžovatelé poukázali zejména na přijetí zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, a současnou novelizaci ustanovení § 2 trestního řádu, která zavedla zásadu zajištění práv poškozeného do jeho odstavce 15, dále pak na nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 570/99 ze dne 12. 6. 2001 (N 87/22 SbNU 227) a usnesení sp. zn. III. ÚS 936/13 ze dne 7. 5. 2014]. Rovněž poukázali na skutečnost, že při rozhodování o náhradě škody musí trestní soud postupovat podle všech ustanovení občanskoprávních předpisů a výrok v odsuzujícím rozsudku ukládající obžalovanému povinnost nahradit poškozenému škodu je exekučním titulem, a proto musí být odůvodněn stejně pečlivě jako rozsudek přiznávající povinnost nahradit škodu v civilním řízení. 26. Další argumentační linie předložená stěžovateli spočívá v tom, že institut favor defensionis se týká vztahu mezi obžalobou a obhajobou, nikoliv adhezního řízení. Rovněž k tomu uvedli, že odkaz vlády na judikát Ústavního souduÚstavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 509/05 není případný, neboť právní úprava od doby jeho vydání doznala značných změn, navíc se týkal jiné procesní situace, v níž v daném trestním řízenítrestním řízení neexistoval dosud ani obviněný, neboť nebylo zahájeno trestní stíhání. Právo žádat o navrácení lhůty by tak neměla ani osoba, proti níž se řízení vede, neboť se ještě nejednalo o obviněného, a rovnost by tak nebyla narušena. 27. Stěžovatelé odmítli i vývody vlády týkající se diskriminace. Podle stěžovatelů k diskriminaci předmětnou právní úpravou dochází, neboť kromě procesní rovnosti je jí zasahováno i jejich právo vlastnit majetek zaručené čl. 11 Listiny. K tomu poukazují i na další diskriminaci spočívající v tom, že po poškozených soud žádal, aby doložili uhrazení svých vzniklých nákladů advokátoviadvokátovi předtím, než vůbec bude o náhradě těchto nákladů moci rozhodnout. Stěžovatelé mají dále za to, že diskriminace poškozených je neospravedlnitelná, neboť zatímco nerovné postavení obžaloby a obhajoby v trestním řízenítrestním řízení sleduje legitimní cíl a odpovídá zvláštní povaze trestního řízenítrestního řízení, v adhezním řízení jde o vztah dvou soukromoprávních subjektů, přičemž zvýhodněn je zde navíc škůdce. Nesouhlasí rovněž s názorem vlády, že zvýhodnění obviněného napadenou právní úpravou nepředstavuje porušení tzv. neakcesorické rovnosti, neboť nejde o nerovnost extrémní, a to vzhledem k tomu, že primárním účelem trestního řízenítrestního řízení není vypořádání nároku poškozeného. Stěžovatelé zde argumentují tím, že nucení nejprve uhradit náklady zmocněnci a možnost až poté žádat o náhradu těchto nákladů za situace, kdy opravný prostředek proti takovému negativnímu rozhodnutí byl zamítnut pro opožděnost, měly pro některé z nich velmi negativní dopady. 28. Stěžovatelé dále rozvíjejí a v podstatě opakují svou argumentaci pro závěr o protiústavnosti třídenní lhůty k podání stížnosti. Uvádějí příklady rozhodnutí, proti nimž je stížnost přípustná, která velmi zásadně zasahují do práv jednotlivců (např. usnesení o vzetí do vazby), argumentují, že konkrétní obsah rozhodnutí nikdy přesně poškození anticipovat nemohou a že skutečnost, že třídenní lhůta byla shledána jako ústavně konformní u některých jiných právních institutů, ještě neznamená, že je ústavně konformní i v případě stížnosti dle trestního řádu. Argument, že je možno podat tzv. blanketní stížnost a doplnit ji následně v určité předeslané lhůtě, nepovažují za přiléhavý, neboť orgány činné v trestním řízení nemají zákonnou povinnost vyčkat s rozhodnutím až na dobu po doručení písemného odůvodnění. Závěrem stěžovatelé i s ohledem na analýzu judikatury Evropského soudu pro lidská práva provedenou vládou konkludují, že protiústavnost třídenní lhůty k podání stížnosti v jejich případě byla dána kombinací několika faktorů (délka lhůty, doručení v pátek, ospravedlnitelné důvody zmeškání lhůty, nemožnost žádat navrácení lhůty). 29. Vzhledem k některým kvalitativně novým argumentům Ústavní soudÚstavní soud zaslal toto vyjádření stěžovatelů ostatním účastníkům řízení. Možnosti vyjádřit se využil Senát Parlamentu České republiky, který však nepovažoval své další vyjádření za účelné, a dále vláda prostřednictvím ministra spravedlnosti, který částečně zopakoval a částečně podpořil svou původní argumentaci, předložil však i několik argumentů nových. Zjednodušeně řečeno, ve svém vyjádření zejména znovu objasnil koncepci procesního postavení poškozeného v trestním řízenítrestním řízení, kdy mimo jiné i s odkazy na judikáty Ústavního souduÚstavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 1587/07 ze dne 9. 6. 2008 (N 104/49 SbNU 531) a sp. zn. II. ÚS 1177/16 ze dne 12. 7. 2016 upozorňuje, že garance práv obviněného a poškozeného v trestním řízenítrestním řízení není stejná, neboť možnost domáhat se svého soukromoprávního nároku vůči obviněnému v trestním řízenítrestním řízení je pro poškozeného toliko beneficio legis, neboť ten má vždy možnost prosazovat svůj nárok i v rámci řízení ve věcech občanskoprávních. Dále poukázal na rozpor ve vyjádření stěžovatelů, kteří argumentují postupným rozšiřováním práv poškozeného v posledních letech a odkazují na zákon o obětech trestných činů z roku 2013, stejný závěr se však pokouší demonstrovat i na judikatuře z r. 2001. 30. Ministr spravedlnosti rovněž odmítl argument stěžovatelů, že institut favor defensionis se v adhezním řízení neuplatní, neboť adhezní řízení je integrální součástí řízení trestního. I obviněný je v něm v některých ohledech znevýhodněn, neboť se často dozvídá o uplatnění nároku poškozeného až před svým výslechem, a je tedy nucen reagovat bez přípravy. Nerovné postavení poškozeného a obviněného v adhezním řízení lze rovněž demonstrovat na tom, že poškozený např. nemá právo podat odpor proti trestnímu příkazu. Z toho má plynout i skutečnost, že v paradigmatu této zvláštní veřejnoprávní úpravy nelze hovořit o zvýhodnění škůdce ve smyslu soukromoprávní úpravy odpovědnosti za škodu. Ministr spravedlnosti rovněž podpořil svůj předchozí závěr o dopadu zobecnitelných závěrů usnesení Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. II. ÚS 509/05 na nynější případ. Vyzdvihl, že zásadním závěrem tohoto usnesení je, že navrácení lhůty je zcela legitimní součástí institutu favor defensionis. Odmítl však tvrzení stěžovatelů, že v jejich případě došlo i k porušení práva na vlastnictví majetku, neboť právní úprava podání opravného prostředku proti negativnímu rozhodnutí o náhradě nákladů poškozených a její aplikace ještě nijak nepředznamenávají, zda soud poškozeným vyhoví či nikoliv. 31. Stran třídenní lhůty ministr spravedlnosti považuje za zásadní, že stěžovatelé ničím nepodložili svůj závěr o tom, že by tato lhůta byla nefunkční v důsledku masového doručování v pátek. Připomíná, že i před zavedením datových schránek mohlo k takové situaci teoreticky dojít, a tedy ji nelze přičítat na vrub elektronizaci justice, navíc právě díky datovým schránkám odpadá vázanost na podatelny soudů či na poskytovatele poštovních služeb, což naopak značně snižuje náklady a potřebnou fyzickou aktivitu. Uplatní se zde navíc zásada vigilantibus iura scripta sunt, a tedy stěžovatelé a jejich právní zástupce měli být na eventualitu doručení v posledním dni pracovního týdne připraveni. 32. Jako kvalitativně nový argument je nutno posuzovat tvrzení ministra spravedlnosti o nutnosti odlišovat objektivní ústavnost posuzovaných právních norem a případné porušení subjektivních práv stěžovatelů jejich aplikací. Ministr spravedlnosti zdůrazňuje, že případné porušení subjektivních práv stěžovatelů mohlo být zapříčiněno specifickou skutkovou situací, nikoliv však nutně aplikací napadených ustanovení trestního řádu, která se ostatně při rozhodovací činnosti Ústavního souduÚstavního soudu objevují frekventovaně, avšak nikdy nebyla indikována jejich ústavní nekonformita. V této souvislosti poukázal na nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 643/04 ze dne 6. 9. 2005 (N 171/38 SbNU 367), sp. zn. II. ÚS 544/2000 ze dne 12. 3. 2001 (N 41/21 SbNU 363), sp. zn. I. ÚS 2920/09 ze dne 8. 2. 2011 (N 14/60 SbNU 141), sp. zn. Pl. ÚS 33/97 ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 34/09 ze dne 7. 9. 2010 (N 187/58 SbNU 647), sp. zn. Pl. ÚS 15/12 ze dne 15. 1. 2013 (N 13/68 SbNU 191; 82/2013 Sb.) aj. a na ustanovení § 2 odst. 4 trestního řádu s tím, že případnou specifičnost procesní situace stěžovatelů mohly obecné soudy řešit prostřednictvím ústavně konformní interpretace jdoucí třeba i nad samotnou formulaci napadených ustanovení. 33. Zejména vzhledem k poslednímu nově uvedenému argumentu ministra spravedlnosti vyzval Ústavní soudÚstavní soud stěžovatele k dalšímu vyjádření. Ti setrvali na svém stanovisku. Především uvedli, že racionální opodstatnění institutu favor defensionis tkví v zajištění rovnosti „zbraní“ mezi veřejnou žalobou a obhajobou, nikoliv v adhezním řízení. Argumentace proti diskriminačnímu rozměru nynějšího případu stěžovatele rovněž nepřesvědčila, neboť se dle jejich názoru pohybuje v tautologickém kruhu, v němž pokud stát někoho pozitivním právem zvýhodní, pak toto zvýhodnění nelze nikdy považovat za protiprávní, což je ovšem v rozporu s koncepcí diskriminace. K třídenní lhůtě stěžovatelé rozvedli svou předchozí argumentaci v tom smyslu, že nedisponují možnostmi k tomu, aby obecně známý fakt rozesílání usnesení v trestním řízenítrestním řízení v pátek odpoledne doložili relevantním průzkumem. Za stěžejní však považují, že oproti původnímu doručování provozovateli poštovních služeb je situace nyní specifická tím, že k přijetí písemností v datové schránce dochází automaticky i tehdy, když např. v pátek odpoledne odesílá jiné podání. Dle stěžovatelů pak vláda nepodala ani návod, jak mohli oni, resp. jejich právní zástupce, dodržet zásadu vigilantibus iura, jestliže jim podání bylo doručeno v pátek odpoledne a v pondělí ráno již došlo k nepředvídanému zhoršení zdravotního stavu jejich právního zástupce. 34. Rozlišení roviny objektivní ústavnosti napadených ustanovení a porušení subjektivních práv stěžovatelů ponechávají stěžovatelé na Ústavním souduÚstavním soudu. Dodávají však, že pokud by mělo výsledné řešení spočívat v tom, že bude porušení jejich práva zhojeno interpretací, resp. aplikací napadených ustanovení proti jejich výslovnému znění, bude v tom nepochybně spatřovat porušení svých práv naopak zase obviněný. 35. Jelikož poslední vyjádření stěžovatelů víceméně toliko předvídatelným způsobem, konzistentním s jejich předchozími postoji, reaguje na argumenty v posledním vyjádření ministra spravedlnosti, nepovažoval Ústavní soudÚstavní soud za nutné zasílat toto jejich vyjádření ostatním účastníkům řízení, neboť nebylo lze věřit, že by tím mohly být zjištěny nové podstatné skutečnosti či argumenty. IV. Posouzení podmínek meritorního přezkumu 36. Návrh na zrušení napadených ustanovení byl podán stěžovateli dle § 64 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a postoupen I. senátem Ústavního souduÚstavního soudu k rozhodnutí plénu, a to usnesením specifikovaným shora sub 2. Jelikož je návrh projednáván v řízení o tzv. konkrétní kontrole norem, Ústavní soudÚstavní soud musel přezkoumat, zda napadená ustanovení byla aplikována v předcházejícím řízení, z něhož vzešla ústavní stížnost, s níž byl návrh na zrušení napadených ustanovení spojen [srov. např. inter alia multa usnesení sp. zn. Pl. ÚS 10/94 ze dne 7. 2. 1995 (U 5/3 SbNU 321); nález sp. zn. Pl. ÚS 18/06 ze dne 11. 7. 2006 (N 130/42 SbNU 13; 397/2006 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 5/16 ze dne 11. 10. 2016 (393/2016 Sb.), bod 40; usnesení sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 ze dne 23. 10. 2000 (U 39/20 SbNU 353)]. Jak plyne z výše (sub 1) uvedeného, stěžovatelé se v předcházejícím řízení domáhali navrácení lhůty k podání stížnosti proti usnesení o náhradě nákladů poškozených, a to z důvodu nepředvídané zdravotní indispozice jejich zmocněnce v poslední den třídenní lhůty k podání této stížnosti. Jak vyplývá z odůvodnění v záhlaví specifikovaných rozhodnutí obecných soudů, stížnost byla zamítnuta pro opožděnost podání ve smyslu ustanovení § 143 odst. 1 trestního řádu a žádosti zmocněnce o navrácení lhůty nebylo vyhověno právě proto, že hypotéza normy v ustanovení § 61 odst. 1 věty první trestního řádu adresuje toto ustanovení toliko obviněnému. Je tedy nutno konstatovat, že předpoklad řízení o konkrétní kontrole norem spočívající v aplikaci napadených ustanovení, v jejímž důsledku nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, je splněn. 37. Všechna napadená ustanovení jsou ke dni rozhodování o tomto návrhu rovněž platná a účinná, a to v totožném znění, v jakém byla aplikována v řízení, z něhož vzešla ústavní stížnost a s ní spojený návrh na zrušení těchto ustanovení. Návrh byl tedy podán oprávněným subjektem vůči ustanovením právního řádu způsobilým být přezkoumána v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů podle části druhé hlavy druhé oddílu prvého zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V. Znění napadených ustanovení 38. Ustanovení § 61 odst. 1 věty první trestního řádu zní: „(1) Zmešká-li obviněný nebo jeho obhájce z důležitých důvodů lhůtu k podání opravného prostředku, povolí mu, nestanoví-li zákon jinak, orgán, jemuž přísluší o opravném prostředku rozhodovat, navrácení lhůty.“ 39. Ustanovení § 143 odst. 1 trestního řádu zní: „(1) Stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení (§ 137); jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak i jeho opatrovníku nebo obhájci, běží lhůta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději.“ V nynějším řízení je navrženo zrušení tohoto ustanovení toliko v rozsahu slova „tří“. 40. Znění napadených ustanovení v době vydání rozhodnutí, proti nimž směřovala ústavní stížnost stěžovatelů, s níž byl spojen návrh na zrušení těchto ustanovení, je totožné s výše sub 38 a 39 uvedeným zněním aktuálně platným a účinným. VI. Ústavní konformita legislativního procesu 41. Obě napadená ustanovení jsou součástí trestního řádu již od doby nabytí jeho účinnosti a novelizováno bylo každé pouze jednou [ustanovení § 61 odst. 1 trestního řádu zákonem č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, (tzv. „velká novela“ trestního řádu), jímž byl do tohoto ustanovení mezi slova „povolí mu“ a „orgán“ vložen text „, nestanoví-li zákon jinak,“; ustanovení § 143 odst. 1 trestního řádu zákonem č. 55/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jímž byla slova „zákonný zástupce“ nahrazena slovem „opatrovník“]. Napadená ustanovení nebyla v řízení před obecnými soudy aplikována ve znění ani jedné z obou zmíněných novel, neboť prvá z nich na případ stěžovatelů nijak nedopadla a druhá nabyla účinnosti až po vydání rozhodnutí, proti nimž brojí v řízení o ústavní stížnosti. Proto napadená ustanovení ve znění zmíněných novel nemohou být samostatně posuzována ani v nynějším řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem. V souladu se svou dřívější judikaturou tak Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že přijetí obou napadených ustanovení se událo před nabytím účinnosti Ústavy, a Ústavnímu souduÚstavnímu soudu tedy nepřísluší přezkum ústavní konformity zákonodárného procesu [srov. zejména usnesení sp. zn. Pl. ÚS 5/98 ze dne 22. 4. 1999 (U 32/14 SbNU 309)]. VII. Ústavní konformita ustanovení § 61 odst. 1 věty první trestního řádu A) K souladu s čl. 37 odst. 3 Listiny 42. Jelikož jde o otázku, která se dotýká problematiky rovnosti, musel se Ústavní soudÚstavní soud předně zabývat tím, zda napadené ustanovení nepředstavuje ústavně reprobovanou diskriminaci. Vyšel přitom z tzv. testu diskriminace, resp. jelikož nyní řešená otázka tkví v problematice procesní rovnosti, již v obecné rovině zaručuje čl. 37 odst. 3 Listiny, s přihlédnutím k jeho modifikované podobě tzv. testu rovnosti účastníků [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 49/10 ze dne 28. 1. 2014 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.), bod 35], konkretizované pro podmínky rovnosti v postavení procesních subjektů. 43. Již při zvažování prvního kroku, tedy zda je zde nerovnost (rozdílnost v zacházení) mezi dvěma jednotlivci či skupinami ve srovnatelném (procesním) postavení [srov. k tomu inter alia multa např. nález ze dne 21. 1. 2003 sp. zn. Pl. ÚS 15/02 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 42/03 ze dne 28. 3. 2006 (N 72/40 SbNU 703; 280/2006 Sb.), bod 57; nález sp. zn. Pl. ÚS 31/13 ze dne 10. 7. 2014 (N 138/74 SbNU 141; 162/2014 Sb.), bod 44; nález sp. zn. Pl. ÚS 10/08 ze dne 12. 5. 2009 (N 115/53 SbNU 427; 229/2009 Sb.), bod 99; nález sp. zn. Pl. ÚS 50/06 ze dne 20. 11. 2007 (N 196/47 SbNU 557; 18/2008 Sb.), bod 19; rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) ve věci Burden proti Spojenému království ze dne 29. 4. 2008, č. stížnosti 13378/05, bod 60; rozsudek velkého senátu ESLP ve věci D. H. a ostatní proti České republice ze dne 13. 11. 2007, č. stížnosti 57325/00; bod 175; rozsudek ESLP ve věci Willis proti Spojenému království ze dne 11. 6. 2002, č. stížnosti 36042/97, bod 48; rozsudek velkého senátu ESLP ve věci Oršuš proti Chorvatsku ze dne 16. 3. 2010, č. stížnosti 15766/03, bod 149; aj.], dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že o nerovnost ve shora nastíněném smyslu nejde. 44. Ačkoliv totiž za splnění dalších podmínek lze z hlediska rovnosti ve smyslu ustanovení čl. 3 odst. 1 Listiny (resp. ve smyslu ustanovení čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; dále jen „Úmluva“) srovnávat postavení určitých typů procesních subjektů v právním řízení (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Paulík proti Slovensku, č. stížnosti 10699/05 ze dne 10. 10. 2008, bod 54 - zde navíc rozdíl v procesním postavení představoval toliko důsledek jiného hmotněprávního postavení), musí se taková úprava současně odlišovat od postavení osoby sice v de facto obdobném postavení z hlediska jejího zájmu na řízení (stejný zájem, jaký by v řízení prosazovala jiná osoba ve zvýhodněném procesním postavení, právě opačný zájem, než jaký prosazuje osoba ve zvýhodněném postavení, např. v případě stran v občanském soudním řízením sporném, atd.), ale s de iure odlišným právním postavením v takovém řízení. 45. Diskriminace tak zásadně nepřipadá v úvahu tam, kde by měla být založena jen tím, že určité typy procesních subjektů mají de iure odlišné procesní postavení, odpovídající jejich de facto odlišným právem uznaným zájmům, které v řízení prosazují. Právě odlišný právem reflektovaný zájem na řízení určitého typu procesního subjektu se totiž projevuje v tom, jaká procesní práva a povinnosti mu příslušná procesní úprava přiznává v návaznosti na jeho význam pro dosažení účelu řízení [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 16/09 ze dne 19. 1. 2010 (N 8/56 SbNU 69; 48/2010 Sb.), bod 26; či usnesení sp. zn. I. ÚS 2428/08 ze dne 10. 2. 2009 (U 2/52 SbNU 751), část III.9]. 46. Test rovnosti účastníků formuloval Ústavní soudÚstavní soud s ohledem na postavení žalobce a žalovaného v občanském soudním řízení sporném, přičemž dovodil, že pro splnění kritéria srovnatelného procesního postavení postačuje, že oba tyto procesní subjekty jsou stranami řízení [srov. k tomu nález sp. zn. Pl. ÚS 49/10 ze dne 28. 1. 2014 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.), bod 47]. Obviněný i poškozený jsou stranami trestního řízenítrestního řízení (§ 12 odst. 6 trestního řádu), nicméně vzhledem ke specifikům v postavení procesních subjektů v trestním řízení nelze tento závěr platný pro obor občanského soudního řízení sporného transponovat v nezměněné podobě i do řízení trestního. To je dáno tím, že z hlediska významu pro dosažení účelu občanského soudního řízení sporného jsou právem reflektované zájmy žalovaného i žalobce identického významu, neboť účelu tohoto druhu právního řízení je dosaženo právě prostřednictvím kvalifikovaného střetu presumovaně protichůdných zájmů těchto dvou procesních stran (viz shora sub 44). 47. Ústavní soudÚstavní soud na tomto místě připomíná, že v řízení o kontrole norem, byť konkrétní, není jeho primární úlohou posuzovat ústavnost napadeného právního předpisu ve světle konkrétní situace. 48. Ohledně rovnosti subjektů trestního řízenítrestního řízení, zejména pak osoby, proti níž se řízení vede (dále pro stručnost obecně jen „obviněný“ bez ohledu na konkrétní procesní postavení této osoby), a poškozeného v trestním řízenítrestním řízení, je situace odlišná než u žalobce a žalovaného v občanském soudním řízení sporném, neboť právem uznané zájmy procesních subjektů v trestním řízenítrestním řízení a vztahy mezi nimi nejsou tak jednoznačně vystižitelné jako vztahy mezi stranami občanského soudního řízení sporného. 49. Rovnost účastníků dle čl. 37 odst. 3 Listiny v oboru trestního řízenítrestního řízení Ústavní soud ve své judikatuře připouští zpravidla v souvislosti se vztahem veřejná žaloba - obhajoba [srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 3235/15 ze dne 26. 4. 2016, bod 85; nález sp. zn. III. ÚS 599/14 ze dne 5. 11. 2015 (N 194/79 SbNU 207), bod 10; nález sp. zn. III. ÚS 2569/14 ze dne 16. 4. 2015 (N 82/77 SbNU 191), body 16-17; nález sp. zn. II. ÚS 3780/13 ze dne 11. 11. 2014 (N 206/75 SbNU 313), bod 30; nález sp. zn. II. ÚS 658/14 ze dne 14. 10. 2014 (N 192/75 SbNU 165); nález sp. zn. Pl. ÚS 7/09 ze dne 4. 5. 2010 (N 102/57 SbNU 315; 226/2010 Sb.), bod 23; nález sp. zn. II. ÚS 2014/07 ze dne 14. 5. 2008 (N 86/49 SbNU 217), bod 14; nález sp. zn. I. ÚS 608/06 ze dne 29. 4. 2008 (N 79/49 SbNU 153), bod 19; nález sp. zn. II. ÚS 336/06 ze dne 28. 3. 2007 (N 56/44 SbNU 719); nález sp. zn. Pl. ÚS 44/03 ze dne 5. 4. 2005 (N 73/37 SbNU 33; 249/2005 Sb.); nález sp. zn. IV. ÚS 343/04 ze dne 14. 3. 2005 (N 55/36 SbNU 581); nález sp. zn. Pl. ÚS 15/01 ze dne 31. 10. 2001 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.); nález sp. zn. IV. ÚS 135/99 ze dne 14. 5. 1999 (N 74/14 SbNU 121); nález sp. zn. I. ÚS 32/95 ze dne 21. 5. 1996 (N 40/5 SbNU 331)], případně obviněných [srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 55/04 ze dne 18. 8. 2004 (N 114/34 SbNU 187)] či jejich obhájců [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 41/02 ze dne 28. 1. 2004 (N 10/32 SbNU 61; 98/2004 Sb.); nález sp. zn. III. ÚS 617/2000 ze dne 4. 10. 2001 (N 143/24 SbNU 27)] mezi sebou. 50. Byl-li do úvah o rovnosti zahrnut i poškozený, dělo se tak zpravidla jen tam, kde jeho výpověď sloužila jako důkaz svědeckou výpovědí [srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 177/04 ze dne 18. 11. 2004 (N 172/35 SbNU 315)], a tedy šlo stále o situaci rovnosti „zbraní“ mezi obhajobou a veřejnou žalobou, případně tam, kde šlo o nerovnost postavení různých skupin poškozených mezi sebou [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 6/2000 ze dne 31. 1. 2001 (N 22/21 SbNU 195; 77/2001 Sb.) a nález sp. zn. I. ÚS 570/99 ze dne 12. 6. 2001 (N 87/22 SbNU 227)]. Důvodem, proč Ústavní soudÚstavní soud nesrovnává postavení obviněného a poškozeného v trestním řízenítrestním řízení, je rozdílný význam právem reflektovaných zájmů těchto dvou kategorií subjektů pro dosažení účelu (resp. účelů) trestního řízenítrestního řízení, což se projevuje i v právní úpravě postavení těchto dvou stran. 51. Subjekty hlavního trestněprocesního vztahu jsou obviněný a orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení. Právní řád uznává bezprostřední zájem obviněného na výsledku řízení, a proto jej rovněž vybavuje řadou práv, která mu zajišťují potenciálně (tj. bez ohledu na to, zda se tak prokážou i v každém individuálním případě) efektivní možnost ovlivnit výsledek řízení ve svůj prospěch. Jelikož v průběhu trestního řízenítrestního řízení dochází ke značně citelným zásahům do práv a svobod obviněného, přičemž toto řízení směřuje v případě uznání viny k uložení trestu, který představuje rovněž vždy per se další podstatný zásah do jeho základních práv a svobod, musí právní úprava trestního řízenítrestního řízení umožňovat obviněnému alespoň potenciálně (v závislosti na okolnostech konkrétního případu) efektivně ovlivnit vývoj a výsledek trestního řízenítrestního řízení v jeho prospěch. Tato condicio sine qua non souladnosti právní úpravy trestního řízenítrestního řízení s požadavky spravedlivého procesu zůstává nezměněna po celý průběh trestního řízenítrestního řízení, ačkoliv jinak se v něm postavení obviněného v relaci k orgánům činným v trestním řízenítrestním řízení podstatně mění (srov. postavení státního zástupce jakožto garanta práv obviněného v přípravném řízení vs. postavení státního zástupce v hlavním líčení jakožto strany řízení prokazující vinu obžalovaného). 52. Oproti tomu poškozený není subjektem hlavního, ale toliko vedlejšího trestněprocesního vztahu. Současně se zpravidla jedná o významný pramen důkazu, což však bezprostředně nesouvisí s právním řádem uznaným zájmem poškozeného na trestním řízenítrestním řízení, nýbrž naopak se zájmem orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení na řádném zjištění skutkového stavu v souladu s ustanovením § 2 odst. 5 trestního řádu. Právní řád chrání jako primární zájem poškozeného na trestním řízení v podstatě vypořádání všech penězi ocenitelných nároků soukromoprávního charakteru, které poškozenému vznikly za pachatelem v důsledku spáchání trestného činutrestného činu (náhrada škody, nemajetkové újmy, vydání bezdůvodného obohacení). Ačkoliv právní řád mimo to uznává ještě další dílčí zájmy poškozeného na trestním řízenítrestním řízení (viz níže sub 59 a násl.), neuznává zásadně za právně relevantní zájem poškozeného na odsouzení pachatele. V trestním řízenítrestním řízení se tak nepotýká obviněný přímo s poškozeným, nýbrž s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení, a to i v té rovině řízení, v níž poškozený uplatňuje své právo na náhradu škody, nemajetkové újmy či na vydání bezdůvodného obohacení (dále též jen „adhezní nárok“). Jakkoliv je totiž adhezní řízení svým charakterem ovládáno zásadou dispoziční, neboť se vede toliko tehdy, připojí-li se poškozený s adhezním nárokem k trestnímu stíhání (§ 43 odst. 3 trestního řádu), jakmile je tímto způsobem iniciováno, postupují orgány činné v trestním řízení zásadně (srov. PÚRY, F. In: ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1333) i ohledně zjišťování skutkového stavu v rozsahu rozhodném pro rozhodnutí o adhezním nároku v souladu se zásadou vyhledávací, tedy stává se z něj integrální součást trestního řízenítrestního řízení. 53. Není možno přisvědčit námitce stěžovatelů, že hmotněprávní úprava nároku poškozených na náhradu škody, nemajetkové újmy či na vydání bezdůvodného obohacení má relevanci i pro výklad úpravy adhezního řízení v rámci trestního řízenítrestního řízení a že adhezní řízení je soukromoprávním sporem dvou rovnoprávných stran. Konstrukce adhezního řízení je totiž ovládána principem, že případné nepřiznání v něm uplatněného nároku v plné výši nikterak negativně neovlivňuje možnost poškozeného uplatnit v rozsahu, v němž nebyl uspokojen v trestním řízenítrestním řízení, své nároky občanskoprávním pořadem práva. Trestní soudy tak nemají možnost nárok poškozeného zamítnout a adhezní řízení tak nezakládá překážku rei iudicatae, od okamžiku uplatnění nároku se staví promlčecí doba, náhrada nákladů řízení je zde poškozenému přiznávána zásadně ve stejném rozsahu jako v řízení ve věcech občanskoprávních atd. 54. Komparativním pohledem je tak nutno dospět k závěru, že procesní postavení poškozeného uplatnivšího svůj nárok v adhezním řízení je v řadě ohledů výhodnější než postavení poškozeného, který identický nárok uplatní v řízení ve věcech občanskoprávních. Lze proto ovšem na druhou stranu po poškozeném požadovat, aby v trestním řízenítrestním řízení strpěl případnou dílčí nevýhodu oproti postavení, jaké by měl v řízení občanskoprávním. Současná koncepce jeho postavení v trestním řízenítrestním řízení je totiž dostatečně efektivní k ochraně jeho zájmů a nebylo by legitimní nabourávat koncepci trestního řízenítrestního řízení tím, že by se ohledně poškozeného u konkrétních institutů uplatňovala vždy ta úprava, která by pro něj byla výhodnější. 55. V současné době je již nutno uznat, že postavení poškozeného nelze redukovat toliko na uspokojení jeho adhezních nároků (viz dále), přesto však při porovnání právem uznaných zájmů poškozeného a obviněného v trestním řízenítrestním řízení, jakož i procesních práv umožňujících tyto zájmy efektivně prosazovat nelze konstatovat, že by postavení poškozeného bylo zcela srovnatelné s postavením obviněného, jenž se v trestním řízenítrestním řízení zpravidla snaží odvrátit či zmírnit hrozbu uznání viny trestným činemtrestným činem a nastoupení právního následku za něj, který představuje jeden z nejvýraznějších projevů veřejné moci a nejcitelnějších zásahů do ústavně zaručených základních práv a svobod jednotlivce. 56. Lze tedy uzavřít, že obviněný a poškozený nejsou v trestním řízenítrestním řízení subjekty se srovnatelným procesním postavením ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny a čl. 37 odst. 3 Listiny, a tedy rozdílnost úpravy jejich procesního postavení v míře, v jaké vyjadřuje rozdílnost právem uznaných zájmů těchto dvou kategorií procesních subjektů ve vztahu k dosažení účelu (resp. účelů) trestního řízenítrestního řízení, neporušuje zásadu rovnosti. B) Identifikace dalších možných ústavních nesouladů 57. Jelikož v nyní projednávané věci nejde o ústavně reprobovanou nerovnost, musel dále Ústavní soudÚstavní soud posuzovat, zda neumožněním využít institutu navrácení lhůty poškozenému není porušeno některé z jeho jiných základních práv či svobod. V úvahu zde připadá zejména právo na přístup k soudu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy a právo na účinný opravný prostředek zaručené čl. 13 Úmluvy. Toto posouzení se nemůže obejít bez rozboru podstaty kategorie poškozeného jakožto procesního subjektu trestního řízenítrestního řízení, resp. bez zjištění, jaký je právním řádem přiznaný účel účasti tohoto procesního subjektu na trestním řízenítrestním řízení a jak do naplňování tohoto účelu může zasahovat skutečnost, že poškozenému není umožněno žádat o navrácení lhůty. 58. V nazírání na základní práva a svobody poškozených v trestním řízenítrestním řízení přitom došlo zejména v posledních letech ke značnému vývoji, a to legislativnímu, judikaturnímu i doktrinárnímu. Zatímco výchozí pozice poškozeného v trestním řízenítrestním řízení po roce 1989 odpovídala i vládou připomínanému pojetí, že účast poškozeného v adhezním řízení není ničím jiným než beneficio legi, a tedy že v trestním řízenítrestním řízení prakticky nemohlo dojít k porušení základních práv a svobod poškozeného, toto pojetí doznalo dramatického posunu. 59. Vývoj legislativy upravující postavení poškozeného v trestním řízenítrestním řízení po roce 1989 lze charakterizovat jako směřující k posílení a prohloubení jeho práv. Žádná novela trestního řádu prakticky nevedla k zúžení práv poškozeného (s určitou výhradou k novelizaci provedené zákonem č. 265/2001 Sb., bod 43, která zavedla i v současnosti platný a účinný § 43 odst. 2 trestního řádu, přičemž tato novela neměla za cíl zúžit práva poškozeného, ale přesněji definovat jeho pojem). Tak např. novelizace trestního řádu provedené zákonem č. 283/2004 Sb. a zákonem č. 41/2009 Sb. rozšířily možnosti ochrany poškozeného jakožto svědka; novelizace trestního řádu provedená zákonem č. 181/2011 Sb. rozšířila katalog způsobilých adhezních nároků o nárok na náhradu nemajetkové újmy a na vydání bezdůvodného obohacení a rovněž zavedla právo poškozeného na bezplatné zastupování či zastupování za sníženou odměnu (§ 51a trestního řádu); novelizace trestního řádu provedená zákonem č. 86/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, usnadnila zajišťování nároku poškozeného; dosud ještě neúčinná novelizace trestního řádu provedená zákonem č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů, pak rozšiřuje katalog způsobilých adhezních nároků i o dlužné výživné. 60. Mimořádně významně postavení poškozeného posílil i zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, který novelizoval trestní řád tak, že výslovně zavedl poučovací povinnost soudu ohledně specifikace adhezního nároku poškozeným, dále zavedl právo účasti zmocněnce poškozeného a zúčastněné osoby již na úkonech přípravného řízení, včetně možnosti klást otázky při výsleších (§ 51 trestního řádu). Tím se tedy poškozenému otevřela možnost alespoň zprostředkované účasti na trestním řízení již ve stadiu přípravného řízení, včetně možnosti ovlivňovat vývoj dokazování prováděného v jeho rámci orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení. Tak se jeho možnost účinně ovlivňovat průběh řízení přiblížila o další krok možnostem obviněného. 61. Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, značně posílil práva oběti trestného činu tím, že této přiznal celý katalog nových práv. OběťOběť přitom ve velké řadě případů bude současně i poškozeným dle ustanovení § 43 odst. 1 trestního řádu, s čímž tento předpis na některých místech výslovně počítá. Poškozený, který je zároveň i obětíobětí trestného činutrestného činu, má tak právo učinit prohlášení o dopadech trestného činutrestného činu (§ 43 odst. 4 trestního řádu), a je-li zvlášť zranitelnou obětíobětí či je-li mladší osmnácti let, má zásadně právo na bezplatné právní zastoupení, i kdyby nebyla splněna podmínka, že si je nemůže dovolit na svůj náklad (§ 51a odst. 2 trestního řádu). Výraz legislativní změny v nazírání na postavení poškozeného jakožto kategorie subjektů trestního řízení lze demonstrovat i na výslovném zakotvení zásady zajištění práv poškozeného v § 2 odst. 15 trestního řádu, zavedené rovněž v úvodu tohoto odstavce specifikovaným zákonem č. 45/2013 Sb. 62. V souladu s legislativním vývojem si i doktrína všímá posunu ve vnímání postavení poškozeného jakožto kategorie subjektů trestního řízenítrestního řízení, a to jak v legislativně akcentovaném vývoji postavení poškozeného v adhezním řízení (z poslední doby srov. např. BERANOVÁ, A. Úvahy nad právní úpravou adhezního řízení de lege ferenda. In: Trestněprávní revue, 2016, č. 10, s. 221-225; ZŮBEK, J., VRBA, M. Poškozený a právo odporu. In: Trestněprávní revue, 2012, č. 9, s. 195-204; ZŮBEK, J. Nárok poškozeného z pohledu trestního, civilního a insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. In: Právní rozhledy, 2014, č. 4, s. 121-127; VISINGER, R. Náhrada nemajetkové újmy v adhezním řízení. In: Trestněprávní revue, 2011, č. 3, s. 74-78 aj.), tak v přiznávání dalších práv poškozenému, zejména práva na účinné vyšetřování (srov. např. ŠČERBA, F. Právo na účinné vyšetřování ve světle judikatury Ústavního souduÚstavního soudu. In: Trestněprávní revue, 2016, č. 7-8, s. 157-166; BLAŽKOVÁ, K. Právo na účinné vyšetřování. Dochází na třetím Ústavním souduÚstavním soudu k výrazné změně v koncepci ochrany základních práv? In: Jurisprudence, 2016, č. 5, s. 3-14; KONŮPKA, P. Právo poškozeného na účinné a nezávislé vyšetření některých trestných činůtrestných činů jako základní lidské právo. In: Státní zastupitelství, 2010, č. 9, s. 7-17 aj.). Souhrnně lze k doktrinárnímu vývoji uvést, že panuje obecně pozitivní hodnocení nastíněného vývoje legislativy posilující práva poškozeného, jakož i celkové myšlenky práva na účinné vyšetřování, ačkoliv jsou vznášeny kritické připomínky vůči jednotlivým dílčím aspektům předmětné problematiky, zejména praktickým nedokonalostem právní úpravy a tendenci příliš rozšiřovat právo na účinné vyšetřování. 63. Zmíněný posun lze demonstrovat i na přístupu Ústavního souduÚstavního soudu. Ten tak např. ve své dřívější judikatuře odmítal vůbec přiznat poškozeným právo na rovné zacházení v řízení [srov. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 587/04 ze dne 9. 11. 2004 (U 53/35 SbNU 621)] a vzhledem k jejich možnosti domáhat se nároku v řízení ve věcech občanskoprávních, nebyl-li tento nárok uspokojen v adhezním řízení, dokonce Ústavní soudÚstavní soud neshledával u následně podaných ústavních stížností poškozených splnění zásady subsidiarity ústavní stížnosti (srov. k tomu např. usnesení sp. zn. III. ÚS 3517/10 ze dne 18. 2. 2011, sp. zn. III. ÚS 2685/09 ze dne 7. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 413/01 ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. II. ÚS 431/04 ze dne 25. 11. 2004, sp. zn. I. ÚS 612/04 ze dne 10. 2. 2005, sp. zn. IV. ÚS 87/05 ze dne 28. 5. 2007, sp. zn. IV. ÚS 1673/09 ze dne 3. 8. 2009), čímž jim rovněž de facto odpíral uplatňování i jiných základních práv. Do této doby spadá i vládou odkazované rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. II. ÚS 509/05 ze dne 5. 4. 2006. 64. V posledních letech však začalo docházet k pozvolnému obratu v nazírání Ústavního souduÚstavního soudu na postavení poškozeného. Ústavní soudÚstavní soud začal ve své judikatuře významně akcentovat zejména právo poškozených na účinné vyšetřování v případě podezření z trestných činůtrestných činů představujících svou povahou zásah do práv chráněných čl. 2, 3 a 4 Úmluvy [srov. inter alia multa např. rozsudek ESLP ve věci El-Masri proti Makedonii (velký senát) ze dne 13. 12. 2012, č. stížnosti 39630/09, bod 182; rozsudek ESLP ve věci Jeronovičs proti Lotyšsku (velký senát) ze dne 5. 7. 2016, č. stížnosti 44898/10, bod 104; rozsudek ESLP ve věci Šilih proti Slovinsku (velký senát) ze dne 9. 4. 2009, č. stížnosti 71463/01, bod 154; rozsudek ESLP ve věci Brecknell proti Spojenému království ze dne 27. 11. 2007, č. stížnosti 32457/04, bod 65; rozsudek ESLP ve věci Nachova a ostatní proti Bulharsku ze dne 6. 7. 2005, č. stížností 43577/98 a 43579/98, bod 110; rozsudek ESLP ve věci Husayn (Abu Zubaydah) proti Polsku ze dne 29. 7. 2014, č. stížnosti 7511/13, bod 479; rozsudek ESLP ve věci Lyapin proti Rusku ze dne 24. 7. 2014, č. stížnosti 46956/09, bod 125; rozsudek ESLP ve věci Buntov proti Rusku ze dne 5. 6. 2012, č. stížnosti 27026/10, bod 120; rozsudek ESLP ve věci Lunev proti Ukrajině ze dne 22. 10. 2015, č. stížnosti 4725/13, bod 90; rozsudek ESLP ve věci Tanrikulu proti Turecku (velký senát) ze dne 8. 7. 1999, č. stížnosti 23763/94, bod 103; nález sp. zn. III. ÚS 1716/16 ze dne 9. 8. 2016, bod 31; nález sp. zn. I. ÚS 1565/14 ze dne 2. 3. 2015 (N 51/76 SbNU 691), bod 43; nález sp. zn. I. ÚS 3196/12 ze dne 12. 8. 2014 (N 152/74 SbNU 301), bod 17; usnesení sp. zn. I. ÚS 2886/13 ze dne 29. 10. 2013, bod 18 aj.]. 65. Sporadicky judikatura ESLP rovněž naznačuje, že právo na účinné vyšetřování by se mohlo za určitých okolností rozšiřovat i na případy, v nichž mělo trestným činemtrestným činem být zasaženo do jiného práva garantovaného Úmluvou či jejími protokoly, např. práva na pokojné užívání majetku (srov. rozsudek ESLP ve věci Blumberga proti Lotyšsku ze dne 14. 10. 2008, č. stížnosti 70930/01, bod 67). Ačkoliv obecně vzato jak Ústavní soudÚstavní soud, tak ESLP vykládají právo na účinné vyšetřování jako garanci řádného procesu, nikoliv garanci výsledku, ESLP již v několika rozhodnutích dospěl k závěru, že je-li porušení některého ze základních lidských práv, jež jsou vybavena procedurální rovinou v podobě práva na účinné vyšetřování, v rámci následného vyšetřování zjištěno, musí být takové porušení rovněž i náležitě potrestáno, a to tak, aby bylo dosaženo dostatečně odrazujícího efektu [srov. např. rozsudek ESLP ve věc Gäfgen proti Německu (velký senát) ze dne 1. 6. 2010, č. stížnosti 229785/05, bod 123; či rozsudek ESLP ve věci Jeronovičs proti Lotyšsku (velký senát) ze dne 5. 7. 2016, č. stížnosti 44898/10, bod 106]. Tím se obsah práva na účinné vyšetřování posouvá dokonce velmi blízko k právu na určitý způsob potrestání pachatele. 66. Ke změně náhledu na postavení poškozeného ovšem došlo i ve vztahu k adheznímu řízení, tedy i v tom ohledu, v němž poškozený toliko uplatňuje svůj adhezní nárok. Ústavní soudÚstavní soud tak rovněž počal již v rámci adhezního řízení přiznávat poškozeným ochranu nejen práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny [k tomu srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 3456/15 ze dne 9. 8. 2016, část IV.b)], ale připustil dokonce i možné porušení práva na rovnost v řízení dle čl. 37 odst. 3 Listiny, jestliže se trestní řízenítrestní řízení koncentruje toliko na obviněného, zatímco poškozený je ignorován [srov. nález sp. zn. II. ÚS 289/12 ze dne 9. 10. 2012 (N 170/67 SbNU 83), bod 36]. 67. Lze tedy uzavřít, že procesní postavení poškozeného v trestním řízenítrestním řízení není nadále redukovatelné toliko na zpravidla významný pramen důkazu a na subjekt, jemuž má v trestním řízenítrestním řízení být usnadněno vyrovnání jeho majetkoprávních nároků vzniklých v přímé souvislosti se spácháním trestného činutrestného činu vůči pachateli. Poškozený v trestním řízenítrestním řízení realizuje, respektive realizovat může, i některá svá základní práva a svobody představující tzv. „tvrdé jádro“ lidských práv (zejména zmíněné čl. 2 až 4 Úmluvy). Vývoj nastíněný v předcházejících odstavcích proto jednoznačně dospěl do bodu, v němž na postavení poškozeného v trestním řízenítrestním řízení nelze nadále nazírat jakožto na doplňkové, bez něhož by se poškozený stejně ochrany všech svých právem uznaných zájmů domohl (typicky uplatněním adhezního nároku v řízení ve věcech občanskoprávních), a ohledně něhož by tedy bylo možno vždy uzavřít, že mu v trestním řízenítrestním řízení žádná ochrana základních práv či svobod nepřísluší pro předčasnost. C) K souladu s čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 13 Úmluvy 68. Je proto nutno nyní zkoumat, jak vyloučení možnosti žádat o navrácení lhůty zasahuje do realizace procesních práv poškozeným a zda tento zásah může představovat porušení práva na soudní ochranu či jiného základního práva či svobody. Institut navrácení lhůty je spojen toliko s podáváním opravných prostředků, s výjimkou dovolání (srov. § 265e odst. 4 trestního řádu), k jehož podání však poškozený není způsobilým subjektem (srov. § 265d odst. 1 trestního řádu a contrario). Poškozený je subjektem oprávněným k podání opravného prostředku proti celé řadě rozhodnutí, která se mohou týkat jak ryze procesních otázek (např. § 49 či § 51a odst. 6 trestního řádu), tak i jeho adhezních nároků [např. § 246 odst. 1 písm. d) trestního řádu], či samotného vyřízení merita věci, není-li jím rozhodnutí o vině a trestu (např. § 159a odst. 6, § 171 odst. 2, § 172 odst. 3, § 223a odst. 2 či § 308 odst. 4 trestního řádu). 69. Smyslem institutu navrácení lhůty je umožnění oprávněné osobě (za současného stavu toliko obviněnému a jeho obhájci) dosáhnout věcného projednání jejího opravného prostředku i tehdy, kdy zákonná lhůta k jeho podání už uplynula, stalo-li se tak z důležitých důvodů na straně této oprávněné osoby. Důležitým důvodem je překážka, která zcela brání oprávněné osobě v podání, byť blanketního, opravného prostředku, nelze jí ji klást k tíži a buď ji nelze překonat vůbec, nebo by takové překonání nebylo po oprávněné osobě možno spravedlivě požadovat. Může jít např. o živelní katastrofu, náhlé zhoršení zdravotního stavu, náhlé úmrtí v rodině atd. (srov. např. ŠÁMAL, P., GŘIVNA, T. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, k § 61, bod 3) 70. Z tohoto smyslu lze pak dovodit i účel tohoto institutu, jímž je předejití situacím, kdy realizaci práva podat opravný prostředek brání určitá skutečnost, na níž oprávněná osoba nemá vinu a již nemůže ovlivnit buď vůbec, nebo jen za cenu, kterou by po ní nebylo spravedlivé žádat. Jinými slovy, účelem institutu navrácení lhůty je relativizace charakteru lhůt k podání opravných prostředků oprávněnou osobou, a tím i odstranění eventuální tvrdosti, která by z toho mohla vzejít. 71. Vzhledem k relativně krátkým lhůtám pro podání opravných prostředků v trestním řízenítrestním řízení oproti jiným právním řízením, v nichž lhůta k podání opravného prostředku činí zpravidla 15 dní (srov. § 172 odst. 1, § 175 odst. 1, § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, či § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád), je proto tento institut nutné vnímat jako jednu z garancí práva na přístup poškozeného k soudu, neboť zabraňuje případům, kdy je oprávněné osobě znemožněno přinejmenším potenciálně efektivně ovlivnit průběh řízení v její prospěch prostřednictvím její argumentace (příp. i novými důkazními návrhy) v opravném řízení jen z formálních důvodů, které oprávněná osoba nemohla ovlivnit, resp. toto po ní nebylo spravedlivé požadovat, a to v kombinaci s krátkou lhůtou k uplatnění této argumentace. 72. V tomto řízení o konkrétní kontrole norem nelze odhlédnout od toho, že stížnost, již v původním trestním řízenítrestním řízení krajský soud zamítl pro opožděnost, směřovala proti usnesení o uložení povinnosti k náhradě nákladů poškozených dle ustanovení § 154 trestního řádu obviněnému. Jak správně stěžovatelé poukázali ve své ústavní stížnosti, náhrada nákladů trestního řízení jim mohla být přiznána právě toliko postupem dle tohoto ustanovení, a tedy na rozdíl od jiných nároků, jež mohli uplatnit v adhezním řízení, ji nemohli uplatnit v řízení ve věcech občanskoprávních. Civilní soud totiž náhradu nákladů poškozených v trestním řízenítrestním řízení podle trestního řádu přiznat nemůže. Zamítnutím stížnosti stěžovatelů krajským soudem bez toho, aby se jí tento materiálně zabýval, tak definitivně zanikla možnost stěžovatelů se náhrady těchto nákladů domáhat. 73. V této souvislosti považuje Ústavní soudÚstavní soud za nutné zdůraznit, že na náhradu nákladů poškozeného v trestním řízenítrestním řízení je třeba nahlížet odlišně než na náhradu nákladů soudního řízení ve věcech občanskoprávních. Náhrada nákladů poškozeného v trestním řízenítrestním řízení nemá svůj ekvivalent v podobě náhrady nákladů obviněného poškozeným, nelze ji ani výjimečně snížit či nepřiznat, byl-li poškozený úspěšný jen zčásti či nebyl-li úspěšný vůbec, naopak je-li poškozený úspěšný jen zčásti, náleží mu dle § 154 odst. 1 trestního řádu vždy plná náhrada nákladů. Ustanovení § 154 odst. 2 trestního řádu navíc rozšiřuje náhradu nákladů poškozeného i nad rámec nákladů účelně vynaložených k uplatnění nároku, a to i na náhradu nákladů, které mu vznikly vůbec v souvislosti s účastí na trestním řízenítrestním řízení, i když žádný nárok v adhezním řízení neuplatnil (srov. ŠÁMAL, P., ŠKVAIN, P. Komentář k § 154 odst. 2. In: ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, bod 4). Účast poškozeného v trestním řízenítrestním řízení totiž má, i kdyby v něm tento neuplatňoval žádný nárok v adhezním řízení, již sama o sobě satisfakční funkci (srov. KRÁL, V. Komentář k § 154 odst. 2. In: DRAŠTÍK, A., FENYK, J. In: Trestní řád. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017, bod 8). Náhrada nákladů poškozeného v trestním řízenítrestním řízení proto nepředstavuje pouze příslušenství pohledávky, již poškozený v adhezním řízení uplatňuje, ale zcela samostatný nárok poškozeného, který slouží k zajištění jeho veřejného subjektivního práva k účasti na trestním řízení. Z tohoto důvodu se ohledně náhrady nákladů poškozeného nemohou samy o sobě uplatnit omezení ústavního přezkumu tzv. bagatelních věcí, který vyžaduje určitou intenzitu zásahu, projevující se u nároků na peněžité plnění určitou výší částky [srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 2018/15 ze dne 19. 1. 2016, bod 19; nález sp. zn. III. ÚS 3725/13 ze dne 10. 4. 2014 (N 55/73 SbNU 89), bod 31; nález sp. zn. IV. ÚS 4489/12 ze dne 4. 6. 2014 (N 114/73 SbNU 785); bod 13; či nález sp. zn. II. ÚS 2067/14 ze dne 23. 6. 2015 (N 119/77 SbNU 739), bod 18; a judikaturu, na niž tato rozhodnutí odkazují]. 74. Nehledě ke specifikům náhrady nákladů poškozeného v trestním řízenítrestním řízení by obdobná situace jako v případě stěžovatelů mohla nastat rovněž tehdy, domáhali-li by se opravným prostředkem v trestním řízenítrestním řízení práva na účinné vyšetřování, neboť to vyžaduje předchozí vyčerpání opravných prostředků proti rozhodnutí, jímž orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení vyjadřují vůli dále se věcí nezabývat (typicky stížnost proti odložení věci dle ustanovení § 159a odst. 7 trestního řádu či stížnost proti zastavení trestního stíhání dle ustanovení § 172 odst. 3 trestního řádu), k tomu srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 1565/14 ze dne 2. 3. 2015 (N 51/76 SbNU 691), body 27 a 32. Bez předchozího vyčerpání těchto opravných prostředků se tedy poškozený dále svého práva na účinné vyšetřování domáhat nemůže [srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 2166/14 ze dne 28. 8. 2014 (U 14/74 SbNU 623), bod 7], byť toto právo představuje prostředek k ochraně před zásahy do práva na život či práva nebýt mučen, tedy před zásahy typově velmi citelnými. 75. Je tedy zřejmé, že v těchto případech je možnost žádat z omluvitelných důvodů o navrácení lhůty součástí práva na přístup poškozeného k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny a práva na účinný opravný prostředek ve smyslu čl. 13 Úmluvy, neboť využití těchto opravných prostředků je zde condicio sine qua non pro poskytnutí ochrany těmto právům poškozeného, neboť ten se jich nemůže domáhat jakkoliv jinak než podáním opravného prostředku v trestním řízenítrestním řízení. 76. Ústavní soudÚstavní soud se proto neztotožňuje s názorem vlády, že pouhá přináležitost navrácení lhůty do okruhu institutů favoris defensionis vylučuje možnost jeho přiznání jiným kategoriím subjektů trestního řízenítrestního řízení. Předně je nutno uvést, že účelem institutů favoris defensionis není bezdůvodné zvýhodnění obviněného per se, neboť toto zvýhodnění má obviněnému kompenzovat faktickou nerovnost mezi možnostmi účinně ovlivnit průběh či výsledek trestního řízenítrestního řízení orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení a jeho vlastními. Část těchto institutů tak je sice nerozlučně spjata s postavením obviněného jakožto kategorie subjektů trestního řízenítrestního řízení, neboť má kompenzovat nerovnost, která nevzniká mezi nikým jiným než mezi ním a orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení (např. právo nepřispívat aktivně ke svému usvědčení či právo na nutnou obhajobu), část ovšem nikoliv. Institut navrácení lhůty patří nepochybně do druhé zmíněné části. 77. Obviněný se totiž nijak neliší od poškozeného v tom, že u něj jakožto u jednotlivce nelze a priori vyloučit možnost podat opravný prostředek z některého z důvodů uvedených výše sub 69, s tím, že kdyby mu nebylo umožněno navrácení lhůty, nebylo by možno vyloučit, že toto zmeškání, které mu nelze klást k tíži, s sebou ponese nenapravitelné zásahy do jeho základních práv a svobod [srov. k tomu obdobně nález sp. zn. IV. ÚS 276/04 ze dne 3. 8. 2005 (N 149/38 SbNU 189), část IV]. I při vědomí nesrovnatelnosti postavení obviněného a jiných stran trestního řízenítrestního řízení v obecné rovině (viz výše sub 43 a dále) v tomto parciálním aspektu není proto důvod činit rozdíl mezi obviněným a poškozeným. 78. K tomu je potřeba připomenout, že institut obdobný institutu navrácení lhůty dle § 61 trestního řádu obsahují ve vztahu k subjektu řízení, který je jednotlivcem nevykonávajícím veřejnou moc, i všechny další hlavní procesněprávní kodexy. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, tak upravuje v ustanovení § 58 institut prominutí zmeškání lhůty; zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 41 institut navrácení v předešlý stav; zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 40 odst. 5 institut prominutí zmeškání lhůty; zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 37 institut navrácení lhůty v předešlý stav. Smyslem všech těchto institutů je umožnit subjektům řízení dosažení toho, že příslušný orgán veřejné moci v opravném řízení projedná jejich opravné prostředky, které z důvodů, jež jim nelze klást k tíži, nepodaly včas. Institut navrácení lhůty dle ustanovení § 61 odst. 1 věty první trestního řádu proto nelze považovat za výjimečný. Je naopak raritou, že trestní řád tuto možnost omezuje jen na dvě kategorie subjektů trestního řízení, neboť naopak tato možnost představuje v zásadě běžnou součást všech českých právních řízení. 79. Nepoužitelnost testu přímé diskriminacepřímé diskriminace, resp. tzv. testu rovnosti účastníků na nynější případ pro nesrovnatelnost obecné právní úpravy postavení subjektů trestního řízenítrestního řízení, zde zejména poškozeného a obviněného, nutí Ústavní soudÚstavní soud k tomu, aby věnoval zvýšenou pozornost důsledku případného přiznání práva žádat o navrácení lhůty poškozenému na vzájemně odlišné postavení kategorií subjektů trestního řízenítrestního řízení a na celkovou koncepci trestního řízenítrestního řízení, neboť tyto otázky, respektuje-li jejich řešení ústavněprávní požadavky (např. čl. 90 a 96 Ústavy, čl. 36 až 40 Listiny), jsou věcí zákonodárce. I když tedy Ústavní soud dospěje k závěru, že institut navrácení lhůty není nutně spojen jen s některou kategorií subjektů trestního řízenítrestního řízení, musí zvažovat, zda rozšířením použití tohoto institutu doménu zákonodárce nenaruší. 80. Pro tuto otázku je rozhodné, že umožněním navrácení lhůty i poškozenému a jeho zmocněnci nedochází ke zhoršení procesního postavení obviněného. Nerozšiřuje se jím totiž okruh rozhodnutí, proti nimž může poškozený podat opravný prostředek, a nijak se jím ani nezmenšuje možnost obviněného ovlivnit výsledek řízení o tomto opravném prostředku. Nachází se totiž zcela mimo sféru ovlivnění obviněného, zda poškozený podá či nepodá svůj opravný prostředek řádně a včas. 81. Nedošlo by jím ani k podstatnějšímu zásahu do koncepce trestního řízenítrestního řízení, neboť její vývoj v posledních letech jednoznačně tenduje k posilování ochrany práv poškozeného (viz výše sub 59 a násl.), a jak bylo popsáno výše, lze nalézt obdobný důvod pro zvýhodnění poškozeného přiznáním možnosti požádat o navrácení lhůty jako pro stejné, již existující, zvýhodnění obviněného, navíc je v souladu s postavením procesních subjektů v jiných právních řízeních (viz výše sub 78). Ani z praktického hlediska nelze předpokládat masivní změny, neboť využití tohoto institutu připadá v úvahu pouze za mimořádných okolností (viz výše sub 69), přičemž trestní řízenítrestní řízení zatěžuje toliko nepatrnými průtahy, spojenými s rozhodnutím o žádosti o navrácení lhůty a eventuálním vyřízením opravného prostředku poškozeného se zpožděním oproti tomu, kdyby byl býval podán včas. Systémová změna trestního řízenítrestního řízení v důsledku přiznání práva žádat o navrácení lhůty i poškozenému je tedy vyloučena. 82. Ústavní soudÚstavní soud proto konstatuje, že napadené ustanovení § 61 odst. 1 věty první trestního řádu neumožňuje poškozenému efektivní uplatnění jeho práva na přístup k soudu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy a práva na účinný prostředek nápravy zaručený čl. 13 Úmluvy. To však toliko za předpokladu, že poškozený opravným prostředkem podaným z omluvitelného důvodu až po uplynutí lhůty prosazuje své právo, jež nemůže uplatnit jinak než právě v trestním řízenítrestním řízení. D) K možnosti ústavně konformní interpretace 83. Ústavní soudÚstavní soud setrvale ve své judikatuře v řízení o kontrole norem konstatuje prioritu ústavně konformního výkladu před zrušením napadeného ustanovení [srov. k tomu např. nález sp. zn. Pl. ÚS 22/16 ze dne 27. 6. 2017 (268/2017 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 15/98 ze dne 31. 3. 1999 (N 48/13 SbNU 341; 83/1999 Sb.); usnesení sp. zn. Pl. ÚS 24/2000 ze dne 12. 10. 2001 (U 37/24 SbNU 535); nález sp. zn. Pl. ÚS 4/99 ze dne 16. 6. 1999 (N 93/14 SbNU 263; 192/1999 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 33/10 ze dne 23. 4. 2013 (N 62/69 SbNU 177; 154/2013 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 16/08 ze dne 29. 9. 2010 (N 203/58 SbNU 801; 310/2010 Sb.), bod 13; nález sp. zn. Pl. ÚS 69/06 ze dne 29. 1. 2008 (N 22/48 SbNU 243; 269/2008 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 54/05 ze dne 22. 1. 2008 (N 16/48 SbNU 167; 265/2008 Sb.); bod 32; nález sp. zn. Pl. ÚS 5/05 ze dne 4. 4. 2006 (N 77/41 SbNU 11; 303/2006 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 44/03 ze dne 5. 4. 2005 (N 73/37 SbNU 33; 249/2005 Sb.); aj.]. Proto i v nynějším případě musí Ústavní soud zvážit, zda napadené ustanovení je možno vykládat tak, aby bylo v souladu se základními právy poškozeného uvedenými sub 82. 84. Již v minulosti Ústavní soudÚstavní soud připustil, že porušení práva poškozeného na soudní ochranu může být založeno již jen nepřiměřenou interpretací výslovného ustanovení trestního řádu (srov. nález sp. zn. III. ÚS 2916/15 ze dne 28. 2. 2017, bod 27). Je proto namístě se zabývat tím, zda je možno nalézt takovou interpretační metodu, díky níž by žádost o navrácení lhůty byla v tomto případě použitelná i pro poškozeného. Jelikož znění napadeného ustanovení § 61 odst. 1 věty první trestního řádu jednoznačně uvádí jako jediné oprávněné osoby obviněného a jeho obhájce, je zřejmé, že vztažení tohoto ustanovení i na poškozeného a jeho zmocněnce se nachází již mimo dosah jakkoliv extenzivního výkladu. Jedinou interpretační metodou, která by zde tak mohla připadat v úvahu, je analogie. 85. Předpokladem použití analogie je, že mu nebrání ústavní zákaz. Trestněprocesní doktrína se jednomyslně shoduje na tom, že analogie v trestním právu procesním je v zásadě přípustná, a to jak ve prospěch, tak i v neprospěch obviněného, nevykračuje-li z určitých limitů (srov. KUCHTA, J., KRATOCHVÍL, V. In: ŠÁMAL, P., MUSIL, J., KUCHTA, J. a kol. Trestní právo procesní. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 53 a násl.; JELÍNEK, J. In: JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo procesní. 2. vydání. Praha: Leges, 2011, s. 67; FENYK, J. In: FENYK, J., CÍSAŘOVÁ, D., GŘIVNA, T. a kol. Trestní právo procesní. 6. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 43). Podmínky pro použití analogie vztažené na trestní právo procesní vedou k závěru, že tyto limity jsou vytyčeny tím, že použitím analogie nesmí dojít k rozšíření možnosti zasáhnout do základních práv či svobod i nad rámec zákonem explicitně stanovených podmínek nebo tam, kde to povaha ustanovení jednoznačně nepřipouští, např. tam, kde by se tímto způsobem rozšiřovaly zákonem taxativně vymezené způsoby rozhodování soudu (srov. ŠÁMAL, P. In: ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, k § 1, bod 7). Obdobné limity pro použití analogie existují např. i v německé doktríně (srov. KUDLICH, H. In: KNAUER, Ch., KUDLICH, H., SCHNEIDER, H. Münchener Kommentar zur StPO. Mnichov: C. H. Beck, 2014, úvod, část IV. 1, bod 602). Ústavní soudÚstavní soud proto musí zvážit, zda v nynějším případě na tyto limity nenaráží. 86. V projednávané věci je proto nutno posoudit, zda by analogický výklad napadeného ustanovení § 61 odst. 1 věty první trestního řádu neprolamoval limity přípustného použití analogie, měl-li by vést k tomu, že tento institut bude využitelný i pro poškozeného. Prvý limit je nepochybně dodržen, neboť navrhovaným analogickým výkladem nedochází k žádnému rozšíření možnosti zasáhnout do základních lidských práv či svobod. Je sice možno zvažovat, byť zprostředkovaný, dopad do práv obviněného, nicméně Ústavní soudÚstavní soud již v minulosti rozhodl, že v případech, kdy proti těmto právům stojí práva poškozeného, se zákaz analogie v trestním právu procesním neuplatní [srov. nález sp. zn. I. ÚS 835/14 ze dne 12. 8. 2014 (N 154/74 SbNU 317), bod 17]. 87. Druhý limit je nutno posuzovat s přihlédnutím k výše uvedenému sub 79 a násl., tedy k celkovým dopadům na vzájemné vyvážení práv a povinností jednotlivých kategorií subjektů trestního řízenítrestního řízení, jakož i na jeho současnou koncepci. Navrhovaným výkladem by sice došlo k zavedení nového práva subjektům, kterým jej trestní řád výslovně nepřiznává, to je však nutným důsledkem použití analogie. Nelze tedy dovodit, že by použití analogie per se jednoznačně vylučovala dikce obsahující taxativní výčet oprávněných osob či dikce umožňující určitý postup pouze ve vztahu ke konkrétnímu institutu. Ústavní soudÚstavní soud tak již v minulosti připustil, respektive přikázal analogické rozšíření např. ustanovení § 131 odst. 1 trestního řádu, umožňujícího opravné usnesení toliko vůči rozsudku, i na nevyhlašovaná rozhodnutí [srov. nález sp. zn. I. ÚS 835/14 ze dne 12. 8. 2014 (N 154/74 SbNU 317)]; ustanovení § 37 odst. 1 trestního řádu, opravňujícího taxativně vymezené osoby zvolit obviněnému obhájce, i o osobu, která v tomto výčtu absentovala [srov. nález sp. zn. III. ÚS 2264/13 ze dne 27. 3. 2014 (N 47/72 SbNU 531)]; či ustanovení § 250 odst. 1 trestního řádu, umožňujícího vzdát se práva odvolání, i na odpor proti trestnímu příkazu, jehož úprava do 31. 12. 2001 vzdání se výslovně neumožňovala [srov. nález sp. zn. I. ÚS 291/96 ze dne 23. 9. 1997 (N 105/9 SbNU 15)]. Skutečnost, že ustanovení § 61 odst. 1 věty první trestního řádu obsahuje pouze dvě oprávněné kategorie subjektů trestního řízení, tj. obviněného a jeho obhájce, proto užití analogie samo o sobě rovněž nevylučuje. 88. Vedle všech shora uvedených důvodů i výrazný nepoměr minimálního zásahu do současné koncepce trestního řízenítrestního řízení s mimořádným významem pro ochranu práv poškozeného, kterému nahodilé situace, jež mu nelze klást k tíži, zabrání v domožení se přezkumu rozhodnutí, které se přinejmenším hypoteticky může dotýkat jeho základních práv a s nímž nesouhlasí, dovedl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že analogický výklad napadeného ustanovení § 61 odst. 1 věty první trestního řádu, vedoucí k jeho obdobnému použití i na žádosti poškozeného či jeho zmocněnce, nepřekračuje limity použití analogie v trestním právu procesním. Naopak jde o ústavně konformní výklad tohoto ustanovení v souladu s čl. 4 odst. 4 Listiny ve spojení s čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny a čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy, umožňující těmto kategoriím subjektů trestního řízenítrestního řízení účinnou realizaci jejich práva na přístup k soudu a práva na účinný opravný prostředek. 89. Ústavní soudÚstavní soud proto nepovažoval za nutné zrušit napadené ustanovení § 61 odst. 1 věty první trestního řádu, neboť jakkoliv by jeho novelizace ve smyslu shora učiněných závěrů byla namístě, ústavně nekonformní aplikaci tohoto ustanovení lze předejít jeho ústavně konformním výkladem. VIII. Ústavní konformita ustanovení § 143 odst. 1 v rozsahu slova „tří“ trestního řádu 90. Ústavní soudÚstavní soud ve své předchozí judikatuře, na niž lze pro stručnost odkázat, dospěl k závěru, že lhůty v právním řádu jsou obecně vzato legitimním institutem zabránění entropii a posílení právní jistoty [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 33/97 ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.), část VIII/c], a vytyčil tři kritéria pro posouzení ústavní konformity lhůty [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 6/05 ze dne 13. 12. 2005 (N 226/39 SbNU 389; 531/2005 Sb.), část VIII/c); či nález sp. zn. Pl. ÚS 16/12 ze dne 16. 10. 2012 (N 174/67 SbNU 115; 369/2012 Sb.), bod 36]: 1. nepřiměřenost délky lhůty; 2. arbitrární stanovení lhůty; 3. ústavně neakceptovatelná nerovnost srovnatelných skupin subjektů v důsledku stanovení lhůty. 91. Ad 1) Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že v obecné rovině je třídenní lhůta poměrně krátká, a jak poukazují stěžovatelé, v případě podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu byla zrušena (srov. shora citovaný nález pod sp. zn. Pl. ÚS 16/12). Ústavní soudÚstavní soud má však za to, že lhůta k podání stížnosti dle ustanovení § 143 odst. 1 trestního řádu je zasazena do zcela odlišného procesního kontextu. Kardinálního významu je v tomto ohledu skutečnost, že stížnost v trestním řízení je opravným prostředkem vybudovaným na tzv. revizním principu (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 3694/16 ze dne 17. 1. 2017; usnesení sp. zn. I. ÚS 277/15 ze dne 24. 5. 2016, bod 17; usnesení sp. zn. II. ÚS 987/15 ze dne 9. 6. 2015). Byť jde o revizní princip v omezené podobě [srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 1542/09 ze dne 23. 9. 2010 (N 201/58 SbNU 787), část IV], a tedy přezkum je veden především k vypořádání námitek uplatněných ve stížnosti, nezbavuje se orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, který o stížnosti rozhoduje, povinnosti přezkoumat stížnost v napadeném rozsahu i z hlediska těch vad, které stěžovatel nevytkl (srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 3098/08 ze dne 14. 5. 2009, usnesení sp. zn. II. ÚS 1800/07 ze dne 29. 11. 2007, usnesení sp. zn. II. ÚS 728/05 ze dne 18. 4. 2006 či usnesení sp. zn. II. ÚS 449/05 ze dne 19. 1. 2006). 92. Kromě omezeného revizního principu odlišuje situaci třídenní lhůty k podání stížnosti dle napadeného ustanovení i skutečnost, že v trestním řízenítrestním řízení neexistuje zásada koncentrace. Ústavní soudÚstavní soud již v minulosti mnohokrát aproboval podání tzv. blanketní stížnosti, tj. stížnosti, jež neobsahuje žádnou věcnou argumentaci a je podávána toliko za tím účelem, aby oprávněný subjekt stihl lhůtu k jejímu podání, a získal tak čas k jejímu dodatečnému doplnění o materiální argumentaci. V téže souvislosti zavázal orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení k tomu, aby k námitkám v odůvodnění blanketně podané stížnosti přihlížely, jsou-li jim známy ještě předtím, než o stížnosti rozhodnou [srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 200/13 ze dne 16. 7. 2013 (N 123/70 SbNU 127), část III; nález sp. zn. II. ÚS 1820/16 ze dne 20. 9. 2016, bod 18; nález sp. zn. I. ÚS 494/15 ze dne 30. 6. 2015 (N 126/77 SbNU 927), bod 13; či nález sp. zn. I. ÚS 2346/14 ze dne 25. 9. 2014 (N 177/74 SbNU 543), bod 14]. Stěžovatelé argumentují, že tímto způsobem je osoba oprávněná k podání stížnosti vystavena právní nejistotě, neboť nikdy nemůže vědět, kdy soud o stížnosti rozhodne, a stanoví-li sama ve své blanketní stížnosti lhůtu, v níž zašle příslušnému orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení její odůvodnění, nemůže si nikdy být jista, zda tento orgán navrženou lhůtu bude respektovat. 93. Ústavní soudÚstavní soud k tomu uvádí, že tento problém nespočívá svou povahou v délce lhůty k podání stížnosti, ale v tom, jak orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení přistupují k plnění svých povinností šetřit podstatu a smysl základních lidských práv a svobod a na zákonné úrovni umožnit realizaci práva na obhajobu, resp. zajištění ochrany zájmů poškozeného. Proto podá-li oprávněná osoba blanketní stížnost, v níž se zaváže k jejímu odůvodnění v konkrétně stanovené lhůtě přiměřené okolnostem, a příslušný orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení bez předchozího upozornění rozhodne o stížnosti dříve, než tato lhůta uplyne, aniž by k tomu byl nucen aktuálním procesním vývojem, není oprávněné osobě upřeno právo domáhat se nápravy a ochrany svého legitimního očekávání předepsanými zákonnými postupy a po jejich vyčerpání eventuálně i podáním ústavní stížnosti. 94. Ad 2) je nutno konstatovat, že stanovení lhůty k podání určitého opravného prostředku není projevem legislativní libovůle, ale esenciální potřeby chránit všechny ostatní procesní subjekty před právní nejistotou, jakož i samotný další průběh řízení před neodůvodněnými průtahy. 95. Konečně ad 3) je nutno konkludovat, že třídenní lhůta k podání stížnosti dle napadeného ustanovení platí shodně pro všechny oprávněné subjekty. Ačkoliv by se mohly nabízet úvahy o faktické nerovnosti různých kategorií (typicky faktická nerovnost státního zástupce, jenž disponuje prostředky nesrovnatelnými s drtivou většinou ostatních subjektů trestního řízenítrestního řízení), ve světle závěru vyjádřeného shora v části VII. A) tohoto nálezu nejde o nerovnost ústavně reprobovanou, neboť právem uznané zájmy každé kategorie subjektů trestního řízenítrestního řízení jsou odlišné a vyžadují i odlišnou úpravu procesního postavení. Těm kategoriím subjektů trestního řízenítrestního řízení, které v tomto řízení sledují prosazení svých individuálních zájmů (tj. obviněný, zúčastněná osoba a poškozený), je navíc nejrůznějšími způsoby jejich faktická nerovnost kompenzována [revizní princip, možnost žádat navrácení lhůty - viz část VII. D) tohoto nálezu atd.]. 96. Je tedy možno uzavřít, že třídenní lhůta k podání stížnosti podle napadeného ustanovení § 143 odst. 1 trestního řádu plně vyhovuje kritériím ústavní konformity nastíněným výše sub 90. I v rozsahu slova „tří“ ustanovení § 143 odst. 1 trestního řádu proto Ústavní soudÚstavní soud musel návrh zamítnout. IX. Závěr 97. Ze všech shora uvedených důvodů rozhodl Ústavní soudÚstavní soud v souladu s ustanovením § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu tak, že návrh zamítl, přičemž v rozsahu, v němž návrh směřoval proti napadenému ustanovení § 143 odst. 1 trestního řádu v rozsahu slova „tří“, tak učinil bez dalšího a v rozsahu, v němž návrh směřoval proti ustanovení § 61 odst. 1 věty první trestního řádu, vyslovuje následující právní názor, který je třeba považovat za nosný, a tedy v souladu s předchozí judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu za závazný pro všechny orgány veřejné moci: Zmeškal-li poškozený či jeho zmocněnec z důležitých důvodů lhůtu k podání opravného prostředku, jímž uplatňuje právo, které nelze uplatnit jinak než v trestním řízení, má právo na navrácení lhůty dle § 61 odst. 1 trestního řádu obdobně jako v případě žádosti obviněného a jeho obhájce. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Nařízení vlády č. 344/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 344/2017 Sb. Nařízení vlády o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2018 Vyhlášeno 19. 10. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 117/2017 * § 1 - (1) Příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., a po * § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Aktuální znění od 1. 1. 2018 344 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. září 2017 o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2018 Vláda nařizuje podle § 8 odst. 2 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb., a podle § 2 odst. 8 zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb.: § 1 (1) Příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., a podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb., (dále jen „příplatek“), přiznané před 1. lednem 2018 se zvyšují o 3,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. prosinci 2017. (2) Částka příplatku se po zvýšení podle odstavce 1 zaokrouhluje na celé koruny nahoru. § 2 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r.
Nařízení vlády č. 343/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 343/2017 Sb. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2018 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2018 a o zvýšení důchodů v roce 2018 Vyhlášeno 19. 10. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 117/2017 * § 1 - Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu * § 2 - Výše redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu * § 3 - Výše základní výměry důchodu * § 4 - Zvýšení důchodů v roce 2018 * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 343 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. září 2017 o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2018 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2018 a o zvýšení důchodů v roce 2018 Vláda nařizuje podle § 107 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 212/2016 Sb.: § 1 Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (1) Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016 činí 28 250 Kč. (2) Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016 činí 1,0612. § 2 Výše redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu Pro rok 2018 výše a) první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 13 191 Kč, b) druhé redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 119 916 Kč. § 3 Výše základní výměry důchodu Výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2018 činí 2 700 Kč. § 4 Zvýšení důchodů v roce 2018 (1) Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2018 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2017 tak, že a) základní výměra důchodu se zvyšuje o 150 Kč měsíčně, b) procentní výměra důchodu se zvyšuje o 3,5 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. (2) Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činnostívýdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchoduvypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1 písm. b), a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1. § 5 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r.
Nařízení vlády č. 342/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 342/2017 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 10. 2017, datum účinnosti 1. 11. 2017, částka 117/2017 * Čl. I - Nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění nařízení vlády č. 279/2015 Sb., nařízení vlády č. 327/2016 Sb. a nařízení vlády č. 115/2017 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 342 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. září 2017, kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 145 odst. 1 a § 148 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, a podle § 128 odst. 2 a § 129 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění nařízení vlády č. 279/2015 Sb., nařízení vlády č. 327/2016 Sb. a nařízení vlády č. 115/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se za slova „orgánu sociálního zabezpečení“ vkládají slova „nebo orgánu ochrany veřejného zdraví“. 2. V § 5 odst. 1 se číslo „1 400“ nahrazuje číslem „1 800“. 3. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Výše zvláštního příplatku činí měsíčně ve skupině a) I. 400 až 1 300 Kč, b) II. 600 až 2 500 Kč, c) III. 1 000 až 5 000 Kč, d) IV. 1 500 až 7 500 Kč, e) V. 2 000 až 10 000 Kč.“. 4. Přílohy č. 2 a 3 včetně nadpisů znějí: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro státní zaměstnance uvedené v § 2 odst. 1 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10\| 11\| 12\| 13\| 14\| 15\| 16 1\| do 1 roku\| 12 530\| 13 590\| 14 740\| 16 000\| 17 360\| 18 810\| 20 450\| 22 500\| 25 210\| 28 730\| 33 040\| 38 320 2\| do 2 let\| 13 040\| 14 120\| 15 290\| 16 610\| 18 000\| 19 530\| 21 210\| 23 340\| 26 130\| 29 790\| 34 250\| 39 730 3\| do 4 let\| 13 520\| 14 650\| 15 880\| 17 240\| 18 690\| 20 280\| 22 050\| 24 250\| 27 150\| 30 970\| 35 600\| 41 300 4\| do 6 let\| 14 040\| 15 210\| 16 480\| 17 900\| 19 400\| 21 050\| 22 860\| 25 150\| 28 180\| 32 120\| 36 940\| 42 840 5\| do 9 let\| 14 570\| 15 790\| 17 110\| 18 580\| 20 130\| 21 840\| 23 720\| 26 110\| 29 230\| 33 320\| 38 320\| 44 440 6\| do 12 let\| 15 120\| 16 370\| 17 760\| 19 300\| 20 880\| 22 650\| 24 620\| 27 090\| 30 340\| 34 580\| 39 760\| 46 130 7\| do 15 let\| 15 680\| 17 000\| 18 410\| 20 010\| 21 700\| 23 520\| 25 560\| 28 120\| 31 500\| 35 900\| 41 280\| 47 880 8\| do 19 let\| 16 280\| 17 630\| 19 100\| 20 770\| 22 510\| 24 400\| 26 510\| 29 170\| 32 670\| 37 250\| 42 830\| 49 680 9\| do 23 let\| 16 900\| 18 300\| 19 830\| 21 550\| 23 350\| 25 330\| 27 500\| 30 250\| 33 880\| 38 610\| 44 420\| 51 530 10\| do 27 let\| 17 550\| 19 000\| 20 560\| 22 380\| 24 240\| 26 270\| 28 540\| 31 400\| 35 160\| 40 090\| 46 110\| 53 460 11\| do 32 let\| 18 220\| 19 720\| 21 370\| 23 240\| 25 160\| 27 280\| 29 620\| 32 580\| 36 490\| 41 600\| 47 840\| 55 480 12\| nad 32 let\| 18 920\| 20 460\| 22 170\| 24 120\| 26 110\| 28 320\| 30 750\| 33 830\| 37 890\| 43 180\| 49 660\| 57 610 Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro státní zaměstnance uvedené v § 2 odst. 2 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 11\| 12\| 13\| 14\| 15\| 16 1\| do 1 roku\| 27 110\| 28 860\| 32 610\| 36 540\| 38 810\| 41 300 2\| do 2 let\| 27 890\| 29 720\| 33 550\| 37 540\| 39 920\| 42 490 3\| do 4 let\| 28 750\| 30 630\| 34 520\| 38 600\| 41 070\| 43 720 4\| do 6 let\| 29 590\| 31 530\| 35 510\| 39 680\| 42 240\| 45 010 5\| do 9 let\| 30 470\| 32 500\| 36 560\| 40 810\| 43 480\| 46 330 6\| do 12 let\| 31 400\| 33 500\| 37 640\| 41 970\| 44 740\| 47 700 7\| do 15 let\| 32 370\| 34 540\| 38 760\| 43 220\| 46 060\| 49 130 8\| do 19 let\| 33 360\| 35 620\| 39 920\| 44 470\| 47 450\| 50 630 9\| do 23 let\| 34 370\| 36 730\| 41 120\| 45 790\| 48 880\| 52 160 10\| do 27 let\| 35 450\| 37 890\| 42 390\| 47 150\| 50 350\| 53 750 11\| do 32 let\| 36 550\| 39 100\| 43 700\| 48 570\| 51 880\| 55 420 12\| nad 32 let\| 37 710\| 40 340\| 45 040\| 50 030\| 53 460\| 57 150 “. 5. Příloha č. 3 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro státní zaměstnance uvedené v § 2 odst. 2 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 11\| 12\| 13\| 14\| 15\| 16 1\| do 1 roku\| 29 830\| 31 750\| 35 880\| 40 200\| 42 700\| 45 430 2\| do 2 let\| 30 680\| 32 700\| 36 910\| 41 300\| 43 920\| 46 740 3\| do 4 let\| 31 630\| 33 700\| 37 980\| 42 460\| 45 180\| 48 100 4\| do 6 let\| 32 550\| 34 690\| 39 070\| 43 650\| 46 470\| 49 520 5\| do 9 let\| 33 520\| 35 750\| 40 220\| 44 900\| 47 830\| 50 970 6\| do 12 let\| 34 540\| 36 850\| 41 410\| 46 170\| 49 220\| 52 470 7\| do 15 let\| 35 610\| 38 000\| 42 640\| 47 550\| 50 670\| 54 050 8\| do 19 let\| 36 700\| 39 190\| 43 920\| 48 920\| 52 200\| 55 700 9\| do 23 let\| 37 810\| 40 410\| 45 240\| 50 370\| 53 770\| 57 380 10\| do 27 let\| 39 000\| 41 680\| 46 630\| 51 870\| 55 390\| 59 130 11\| do 32 let\| 40 210\| 43 010\| 48 070\| 53 430\| 57 070\| 60 970 12\| nad 32 let\| 41 490\| 44 380\| 49 550\| 55 040\| 58 810\| 62 870 “. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2017, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 5, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r.
Nařízení vlády č. 341/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Vyhlášeno 19. 10. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 117/2017 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Kvalifikační předpoklady * § 3 - Zařazení zaměstnance do platové třídy * § 4 - Zařazení zaměstnance do platového stupně * § 5 - Platový tarif * § 6 - Zvláštní způsob určení platového tarifu * § 7 - Rozdělení prací do skupin pro určení nejnižší úrovně zaručeného platu * § 8 - Zvláštní příplatek * § 9 - Zmírnění následků křivd * § 10 - Přechodná ustanovení * § 11 - Zrušovací ustanovení * § 12 - Účinnost č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (466/2024 Sb.) 341 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. září 2017 o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Vláda nařizuje podle § 123 odst. 6 písm. b) až f), § 128 odst. 2 a § 129 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb.: § 1 Úvodní ustanovení Toto nařízení stanoví pro zaměstnancezaměstnance, kterým zaměstnavatelzaměstnavatel poskytuje podle § 109 odst. 3 zákoníku práce za práci plat, a) kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd, b) způsob zařazování do platových tříd, c) podmínky pro určení započitatelné praxe, d) okruh uvedených zaměstnancůzaměstnanců, u kterých může zaměstnavatelzaměstnavatel určit platový tarif zvláštním způsobem, e) stupnice platových tarifů, f) rozdělení prací do skupin odstupňovaných podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací pro určení nejnižší úrovně zaručeného platu, g) rozdělení prací podle pracovních podmínek do skupin v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví a podle obtížnosti práce a výši zvláštního příplatku pro jednotlivé skupiny. § 2 Kvalifikační předpoklady (1) Kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací v jednotlivých platových třídách (dále jen „potřebné vzdělání“) jsou a) v první platové třídě: základní vzdělání nebo základy vzdělání, b) ve druhé platové třídě: základní vzdělání nebo základy vzdělání, c) ve třetí platové třídě: střední vzdělání, d) ve čtvrté platové třídě: střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání, e) v páté platové třídě: střední vzdělání s výučním listem, f) v šesté platové třídě: střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem, g) v sedmé platové třídě: střední vzdělání s maturitní zkouškou, h) v osmé platové třídě: střední vzdělání s maturitní zkouškou, i) v deváté platové třídě: vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou, j) v desáté platové třídě: vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání, k) v jedenácté platové třídě: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, l) ve dvanácté platové třídě: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, m) ve třinácté platové třídě: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, n) ve čtrnácté platové třídě: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, o) v patnácté platové třídě: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, p) v šestnácté platové třídě: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. (2) Potřebné vzdělání nenahrazuje kvalifikační předpoklady, které pro výkon stejných prací stanoví jiný právní předpis1). § 3 Zařazení zaměstnance do platové třídy (1) ZaměstnavatelZaměstnavatel zařadí zaměstnancezaměstnance podle § 123 odst. 2 zákoníku práce do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě (dále jen „katalog prací“) zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatelzaměstnavatel na zaměstnancizaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatelzaměstnavatel zaměstnancezaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. (2) ZaměstnavatelZaměstnavatel zařadí zaměstnancezaměstnance do platové třídy podle odstavce 1, pokud pro výkon práce zařazené v této platové třídě splňuje potřebné vzdělání. (3) ZaměstnavatelZaměstnavatel může zaměstnancezaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, jestliže jiný právní předpis1) nestanoví jinak, a jestliže a) důvodem je zvláštní povaha vykonávané práce podle § 123 odst. 6 písm. e) zákoníku práce, která spočívá v umělecké činnosti, uměleckopedagogické činnosti, v činnosti sportovce nebo trenéra, nebo b) jiný právní předpis2) stanoví pro výkon některých prací nižší vzdělání než potřebné vzdělání podle § 2 odst. 1 nebo pro jejich výkon stanoví jiný kvalifikační předpoklad. (4) Nemůže-li zaměstnavatelzaměstnavatel obsadit pracovní místo zaměstnancemzaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání, nebo zaměstnancemzaměstnancem, kterého může výjimečně zařadit do platové třídy podle odstavce 3, a nestanoví-li jiný právní předpis1) jinak, může zaměstnancezaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, a) až na dobu 4 roků, b) na dobu delší, jestliže předchozí praxí nebo po dobu výjimečného zařazení podle písmene a) prokázal schopnost k výkonu požadované práce. § 4 Zařazení zaměstnance do platového stupně (1) ZaměstnavatelZaměstnavatel zařadí zaměstnancezaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy podle započitatelné praxe podle § 123 odst. 4 zákoníku práce a míry jejího zápočtu určené podle odstavců 2 až 9. (2) V plném rozsahu započte zaměstnavatelzaměstnavatel zaměstnancizaměstnanci dobu praxe v oboru požadované prácepraxe v oboru požadované práce. Praxí v oboru požadované prácePraxí v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce. (3) V rozsahu nejvýše dvou třetin započte zaměstnavatelzaměstnavatel zaměstnancizaměstnanci dobu jiné praxe, a to v závislosti na míře její využitelnosti pro výkon požadované práce. (4) V plném rozsahu, nejvýše však v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby3) platným v době jejího výkonu, započte zaměstnavatelzaměstnavatel zaměstnancizaměstnanci dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby4). (5) V plném rozsahu započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu a) skutečného čerpání mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péčepéče o dítě nebo děti nejvýše v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené platné v době této péčepéče podle jiného právního předpisu5), b) osobní péčepéče o osobu závislou na péčipéči jiné osoby, je-li závislou osobou nezletilé dítě podle § 120 odst. 3 zákona o sociálních službách. (6) Doby uvedené v odstavcích 4 a 5 započte zaměstnavatelzaměstnavatel, pokud se zaměstnankyně nebo zaměstnaneczaměstnanec současně nepřipravovali na povolání v denním nebo v prezenčním studiu. (7) Z doby, kterou zaměstnancizaměstnanci započetl podle odstavců 2 až 6, odečte zaměstnavatelzaměstnavatel zaměstnancizaměstnanci zařazenému do a) šesté až osmé platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s výučním listem, dobu 1 roku, nebo dobu 2 roků, pokud dosáhl jen středního vzdělání, anebo dobu 4 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání, b) deváté platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s maturitní zkouškou, dobu 2 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem, dobu 3 roků, nebo středního vzdělání, dobu 4 roků, anebo dobu 6 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání, c) desáté platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s maturitní zkouškou, dobu 3 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem, dobu 4 roků, nebo jen středního vzdělání, dobu 5 roků, anebo dobu 7 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání, d) jedenácté až šestnácté platové třídy, který dosáhl jen vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu nebo jen vyššího odborného vzdělání, dobu 2 roků, nebo jen středního vzdělání s maturitní zkouškou, dobu 5 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem, dobu 6 roků, nebo jen středního vzdělání, dobu 7 roků, anebo dobu 9 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání. (8) Zaměstnanci, který nezískal započitatelnou praxi podle § 123 odst. 4 zákoníku práce, nebo získal započitatelnou praxi kratší, než je doba, kterou mu měl zaměstnavatel podle odstavce 7 odečíst, se o dobu, která mu nemohla být odečtena, prodlužuje doba stanovená v přílohách č. 1 až 4 k tomuto nařízení pro postup do nejbližšího vyššího platového stupně. (9) Jestliže zaměstnaneczaměstnanec dosáhne v průběhu pracovního poměru vyššího vzdělání, než podle kterého mu byla naposledy určena započitatelná praxe, přičte mu zaměstnavatelzaměstnavatel dobu odpovídající dosaženému vzdělání, kterou mu podle odstavce 7 odečetl. (10) Platový tarif ve vyšším platovém stupni náleží zaměstnanci od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl započitatelné praxe stanovené pro jednotlivé platové stupně v přílohách č. 1 až 4 k tomuto nařízení. § 5 Platový tarif (1) Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, nestanoví-li se dále jinak. (2) Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení, a) je-li zdravotnickým pracovníkem poskytujícím zdravotní služby uvedené v § 2 odst. 2 a 3 zákona o zdravotních službách a není uveden v odstavci 3, nebo b) není-li zaměstnancem uvedeným v § 303 odst. 1 zákoníku práce nebo úředníkem územního samosprávného celku podle § 2 odst. 4 zákona o úřednících územních samosprávných celků a je 1. pracovníkem v sociálních službách nebo sociálním pracovníkem v zařízení sociálních služeb, u poskytovatele sociálních služeb, který vykonává činnost v sociálních službách nebo podle jiných právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve škole a školském zařízení, ve věznici, ve vazební věznici, v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, v zařízení pro zajištění cizinců nebo v azylovém zařízení, 2. sociálním pracovníkem u poskytovatele zdravotních služeb, nebo 3. manželským nebo rodinným poradcem. (3) Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení, je-li a) lékařem, zubním lékařem nebo farmaceutem poskytujícím zdravotní služby uvedené v § 2 odst. 2 a 3 zákona o zdravotních službách u poskytovatele zdravotních služeb, nebo b) lékařem orgánu sociálního zabezpečení podle § 3 odst. 3 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. (4) Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení, je-li a) pedagogickým pracovníkem podle § 2 zákona o pedagogických pracovnících, nebo b) akademickým pracovníkem státní vysoké školy podle zákona o vysokých školách. § 6 Zvláštní způsob určení platového tarifu (1) ZaměstnavatelZaměstnavatel může určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy zaměstnancizaměstnanci zařazenému do a) první až páté platové třídy, nebo b) šesté a vyšší platové třídy, který vykonává umělecké, uměleckotechnické, uměleckopedagogické práce, činnost sportovce nebo trenéra, nebo práci výkonného letce, pokud okruh zaměstnancůzaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví vnitřním předpisem. (2) Zaměstnavatel, který je poskytovatelem zdravotních služeb podle § 2 odst. 1 zákona o zdravotních službách, příspěvkovou organizací poskytující veřejné kulturní služby nebo veřejnou kulturní institucí podle zákona o veřejných kulturních institucích, může s předchozím souhlasem zřizovatele sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit vnitřním předpisem způsob určení platového tarifu zaměstnancům v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň v příslušné platové třídě. Výše takto určeného platového tarifu musí být určena nejméně ve výši odpovídající platovému tarifu, který by zaměstnanci příslušel při zařazení do platového stupně podle § 4. § 7 Rozdělení prací do skupin pro určení nejnižší úrovně zaručeného platu Skupiny prací podle § 112 odst. 2 zákoníku práce zahrnují práce zařazené do jednotlivých platových tříd jiným právním předpisem6), a to: a) 1\\. skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě, b) 2\\. skupina prací zahrnuje práce ve 3. až 5. platové třídě, c) 3\\. skupina prací zahrnuje práce v 6. až 9. platové třídě a d) 4\\. skupina prací zahrnuje práce v 10. až 16. platové třídě. § 8 Zvláštní příplatek (1) Zvláštní příplatek určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí příplatku stanoveného pro příslušnou skupinu prací. Rozdělení prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek do skupin stanoví příloha č. 5 k tomuto nařízení. (2) Výše zvláštního příplatku činí měsíčně ve skupině a) I. 500 až 1 300 Kč, b) II. 750 až 2 500 Kč, c) III. 1 250 až 5 000 Kč, d) IV. 1 880 až 7 500 Kč, e) V. 2 500 až 10 000 Kč. (3) Výše zvláštního příplatku pedagogického pracovníkapedagogického pracovníka ve skupině prací třídního učitele činí měsíčně 1 500 až 3 000 Kč. (4) Zaměstnanci přísluší pouze jeden zvláštní příplatek podle odstavce 2 ve skupinách I. až V. a podle odstavce 3, s výjimkou zvláštního příplatku podle odstavce 2 za práce uvedené ve skupině I. bodu 1 nebo ve skupině II. bodu 1 v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Výši zvláštního příplatku určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro zaměstnance nejvýhodnější. Právo na zvláštní příplatek podle odstavce 2 za práce uvedené ve skupině I. bodu 1 nebo ve skupině II. bodu 1 v příloze č. 5 k tomuto nařízení a jeho výše se posoudí samostatně. § 9 Zmírnění následků křivd (1) Ke zmírnění následků křivd vzniklých pracovněprávními úkony učiněnými v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 může zaměstnavatelzaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 4 odst. 3 v plném rozsahu i dobu jiné praxe, pokud zaměstnaneczaměstnanec nemohl vykonávat praxi v oboru požadované prácepraxi v oboru požadované práce z důvodu neplatného pracovněprávního úkonu podle § 21 zákona o mimosoudních rehabilitacích. (2) Ke zmírnění následků rozhodnutí, jimiž byli žáci a studenti v důsledku politické perzekuce v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vyloučeni ze studia na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdělání a na vysokých školách, může zaměstnavatelzaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 4 odst. 3 v plném rozsahu i dobu jiné praxe, pokud zaměstnaneczaměstnanec na základě studijní rehabilitace podle § 18 odst. 3 zákona o mimosoudních rehabilitacích příslušné studium řádně ukončil. § 10 Přechodná ustanovení (1) Zařazení do platové třídy a platového stupně se u zaměstnancezaměstnance uvedeného v čl. II odst. 2 nařízení vlády č. 224/2014 Sb. ke dni účinnosti tohoto nařízení nemění, nejde-li o případ, kdy ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení zaměstnancizaměstnanci vznikne právo na platový tarif ve vyšším platovém stupni. (2) Jestliže byl zaměstnaneczaměstnanec výjimečně zařazen do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, na základě § 3 odst. 4 písm. a) nařízení vlády č. 564/2006 Sb., posuzuje se doba pro výjimečné zařazení tohoto zaměstnancezaměstnance podle nařízení vlády č. 564/2006 Sb. § 11 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. 2. Nařízení vlády č. 74/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. 3. Nařízení vlády č. 130/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 74/2009 Sb. 4. Nařízení vlády č. 201/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 5. Nařízení vlády č. 381/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 6. Nařízení vlády č. 44/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 7. Nařízení vlády č. 448/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 8. Nařízení vlády č. 224/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 9. Nařízení vlády č. 303/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 10. Nařízení vlády č. 278/2015 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 11. Nařízení vlády č. 273/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 12. Nařízení vlády č. 316/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 13. Nařízení vlády č. 168/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 14. Nařízení vlády č. 340/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. § 12 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r. Příloha č. 1 Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 1 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10\| 11\| 12\| 13\| 14\| 15\| 16 1\| do 1 roku\| 13 540\| 14 440\| 15 390\| 16 420\| 17 530\| 18 750\| 20 080\| 21 530\| 23 110\| 24 790\| 26 680\| 28 650\| 30 810\| 33 170\| 35 740\| 38 530 2\| do 2 let\| 13 910\| 14 860\| 15 850\| 16 940\| 18 120\| 19 370\| 20 720\| 22 250\| 23 840\| 25 620\| 27 560\| 29 600\| 31 860\| 34 290\| 36 970\| 39 860 3\| do 4 let\| 14 320\| 15 320\| 16 330\| 17 450\| 18 670\| 19 980\| 21 400\| 22 980\| 24 650\| 26 480\| 28 530\| 30 620\| 32 950\| 35 490\| 38 250\| 41 240 4\| do 6 let\| 14 740\| 15 760\| 16 850\| 17 990\| 19 280\| 20 630\| 22 100\| 23 730\| 25 460\| 27 380\| 29 470\| 31 630\| 34 060\| 36 700\| 39 590\| 42 680 5\| do 9 let\| 15 210\| 16 250\| 17 370\| 18 560\| 19 880\| 21 290\| 22 820\| 24 520\| 26 310\| 28 290\| 30 460\| 32 730\| 35 240\| 37 970\| 40 960\| 44 160 6\| do 12 let\| 15 680\| 16 750\| 17 890\| 19 140\| 20 520\| 21 960\| 23 570\| 25 350\| 27 180\| 29 220\| 31 500\| 33 850\| 36 450\| 39 270\| 42 380\| 45 700 7\| do 15 let\| 16 140\| 17 290\| 18 470\| 19 760\| 21 170\| 22 690\| 24 330\| 26 180\| 28 120\| 30 220\| 32 580\| 35 020\| 37 700\| 40 650\| 43 860\| 47 310 8\| do 19 let\| 16 640\| 17 820\| 19 060\| 20 380\| 21 860\| 23 430\| 25 120\| 27 050\| 29 060\| 31 240\| 33 680\| 36 240\| 39 010\| 42 060\| 45 430\| 48 980 9\| do 23 let\| 17 150\| 18 370\| 19 660\| 21 040\| 22 580\| 24 200\| 25 970\| 27 950\| 30 030\| 32 310\| 34 820\| 37 470\| 40 370\| 43 560\| 47 020\| 50 710 10\| do 27 let\| 17 720\| 18 970\| 20 290\| 21 720\| 23 330\| 25 000\| 26 800\| 28 900\| 31 060\| 33 400\| 36 020\| 38 780\| 41 790\| 45 070\| 48 690\| 52 480 11\| do 32 let\| 18 250\| 19 540\| 20 950\| 22 430\| 24 110\| 25 840\| 27 740\| 29 910\| 32 120\| 34 570\| 37 280\| 40 120\| 43 240\| 46 670\| 50 400\| 54 380 12\| nad 32 let\| 18 840\| 20 180\| 21 630\| 23 150\| 24 910\| 26 690\| 28 660\| 30 920\| 33 220\| 35 770\| 38 570\| 41 520\| 44 770\| 48 310\| 52 170\| 56 320 Příloha č. 2 Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 2 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10\| 11\| 12\| 13\| 14\| 15 1\| do 1 roku\| 16 870\| 17 980\| 19 170\| 20 490\| 21 870\| 23 400\| 25 760\| 27 690\| 29 740\| 32 060\| 34 460\| 37 080\| 39 990\| 43 130 2\| do 2 let\| 17 390\| 18 510\| 19 770\| 21 150\| 22 560\| 24 160\| 26 620\| 28 620\| 30 740\| 33 140\| 35 630\| 38 400\| 41 370\| 44 640 3\| do 4 let\| 17 910\| 19 080\| 20 360\| 21 790\| 23 280\| 24 920\| 27 520\| 29 580\| 31 810\| 34 310\| 36 890\| 39 730\| 42 830\| 46 220 4\| do 6 let\| 18 430\| 19 670\| 20 980\| 22 480\| 24 030\| 25 730\| 28 450\| 30 580\| 32 890\| 35 450\| 38 120\| 41 090\| 44 300\| 47 830 5\| do 9 let\| 18 980\| 20 280\| 21 650\| 23 170\| 24 800\| 26 580\| 29 420\| 31 600\| 34 020\| 36 680\| 39 460\| 42 520\| 45 870\| 49 520 6\| do 12 let\| 19 540\| 20 890\| 22 310\| 23 920\| 25 580\| 27 430\| 30 410\| 32 650\| 35 170\| 37 950\| 40 840\| 44 010\| 47 450\| 51 260 7\| do 15 let\| 20 180\| 21 540\| 23 040\| 24 670\| 26 400\| 28 300\| 31 460\| 33 800\| 36 370\| 39 250\| 42 260\| 45 540\| 49 180\| 53 060 8\| do 19 let\| 20 790\| 22 210\| 23 740\| 25 480\| 27 250\| 29 220\| 32 520\| 34 960\| 37 640\| 40 640\| 43 720\| 47 150\| 50 880\| 54 980 9\| do 23 let\| 21 410\| 22 910\| 24 510\| 26 280\| 28 160\| 30 200\| 33 610\| 36 140\| 38 930\| 42 030\| 45 270\| 48 790\| 52 680\| 56 940 10\| do 27 let\| 22 110\| 23 650\| 25 300\| 27 160\| 29 080\| 31 180\| 34 780\| 37 400\| 40 300\| 43 500\| 46 860\| 50 540\| 54 560\| 58 960 11\| do 32 let\| 22 780\| 24 390\| 26 110\| 28 050\| 30 030\| 32 230\| 35 990\| 38 710\| 41 710\| 44 980\| 48 500\| 52 300\| 56 510\| 61 050 12\| nad 32 let\| 23 510\| 25 190\| 26 930\| 28 970\| 31 030\| 33 300\| 37 240\| 40 040\| 43 180\| 46 590\| 50 210\| 54 170\| 58 520\| 63 220 Příloha č. 3 Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 3 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 11\| 12\| 13\| 14\| 15\| 16 1\| do 1 roku\| 40 380\| 42 780\| 47 930\| 50 980\| 53 950\| 57 190 2\| do 2 let\| 41 440\| 43 950\| 49 210\| 52 280\| 55 390\| 58 750 3\| do 4 let\| 42 630\| 45 200\| 50 550\| 53 660\| 56 900\| 60 370 4\| do 6 let\| 43 770\| 46 440\| 51 910\| 55 080\| 58 420\| 62 070 5\| do 9 let\| 44 980\| 47 770\| 53 340\| 56 560\| 60 040\| 63 780 6\| do 12 let\| 46 250\| 49 140\| 54 830\| 58 070\| 61 710\| 65 570 7\| do 15 let\| 47 600\| 50 570\| 56 370\| 59 730\| 63 430\| 67 450 8\| do 19 let\| 48 950\| 52 060\| 57 960\| 61 340\| 65 250\| 69 410 9\| do 23 let\| 50 330\| 53 580\| 59 610\| 63 070\| 67 110\| 71 410 10\| do 27 let\| 51 820\| 55 160\| 61 340\| 64 860\| 69 030\| 73 500 11\| do 32 let\| 53 330\| 56 830\| 63 140\| 66 700\| 71 050\| 75 670 12\| nad 32 let\| 54 920\| 58 530\| 64 980\| 68 630\| 73 100\| 77 940 Příloha č. 4 Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 4 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10\| 11\| 12\| 13\| 14\| 15\| 16 1\| do 2 let\| 16 630\| 18 050\| 19 510\| 21 140\| 26 800\| 33 490\| 33 760\| 34 370\| 35 120\| 35 960\| 37 310\| 40 110\| 43 210 2\| do 6 let\| 17 240\| 18 690\| 20 320\| 22 000\| 27 570\| 33 770\| 34 080\| 34 980\| 35 850\| 37 050\| 39 050\| 42 910\| 46 390 3\| do 12 let\| 18 320\| 19 930\| 21 620\| 23 540\| 28 290\| 34 170\| 34 600\| 35 420\| 37 290\| 38 600\| 41 150\| 45 230\| 49 650 4\| do 19 let\| 19 590\| 21 270\| 23 120\| 25 020\| 29 590\| 34 880\| 35 670\| 36 750\| 38 850\| 41 440\| 44 560\| 48 870\| 53 460 5\| do 27 let\| 20 840\| 22 660\| 24 610\| 26 780\| 30 900\| 35 960\| 36 790\| 38 290\| 41 260\| 44 620\| 48 960\| 52 990\| 57 400 6\| do 32 let\| 22 610\| 24 590\| 26 640\| 28 950\| 33 090\| 37 810\| 38 840\| 40 420\| 44 710\| 48 300\| 52 920\| 55 770\| 59 500 7\| nad 32 let\| 23 250\| 25 240\| 27 390\| 29 760\| 34 030\| 38 660\| 39 660\| 41 510\| 45 780\| 49 500\| 54 180\| 57 780\| 61 710 *) 15\\. a 16. platová třída pouze pro akademické pracovníky státních vysokých škol podle zákona o vysokých školách. Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. ČÁST A Skupiny prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek I. skupina - Práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života 1. Práce vykonávané střídavě v různých směnách v rámci dvousměnného provozního režimu. 2. Přímá pedagogická činnost spojená s dohledem nad žáky nebo studenty, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů nebo přístrojů v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy. 3. Práce vyžadující individuální přístup k jednotlivým osobám, popřípadě rozhodování při volbě z více variantních řešení, spočívající v soustavném přímém osobním styku s 3.1. občany v krizových sociálních situacích, při nichž dochází k ohrožení života, zdraví, základních životních potřeb (výživy, ošacení, ubytováníubytování), popřípadě vývoje nezletilých dětí, 3.2. občany při výkonu posudkové služby. 3.3. osobami, jejichž základní práva a svobody mohou být ohroženy v souvislosti s jednáním správního úřadu nebo dalších institucí, které jsou vůči těmto osobám v obdobném postavení, při plnění úkolů v rámci výkonu působnosti veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. 4. Práce spojené s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů a vykonávané mimo sídlo zaměstnavatelezaměstnavatele, jeho organizačních útvarů, s výjimkou těchto prací vykonávaných u právnických osob, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je zaměstnavatelzaměstnavatel, nebo které podle zvláštního právního předpisu odborně řídí, spočívající 4.1. v soustavné revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti, 4.2. v provádění státního zdravotního dozoru v rámci hygienické služby. 5. Práce spočívající v revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti v souvislosti s ověřováním správnosti údajů u plátců daní a poplatků, pojistného na sociální a zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 6. Práce spočívající ve fotogrammetrickém vyhodnocování a překreslování map. 7. Práce vykonávané zaměstnancizaměstnanci státu v ústředních správních úřadechúřadech, kterým jsou zvláštním právním předpisem svěřeny úkoly spojené s obranou a bezpečností státu nebo zaměstnancizaměstnanci v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, pokud se podílejí na plnění těchto úkolů, jde-li o práce spočívající v trvalé průběžné přípravě na plnění úkolů spojených s přechodem státu z mírového stavu do stavu ohrožení, nebo se zajišťováním krizového řízení. 8. Provádění úkonů souvisejících s činností soudu nebo státního zastupitelství. II. skupina - Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života 1. Práce vykonávané střídavě v různých směnách v rámci vícesměnného nebo nepřetržitého provozního režimu. 2. Přímá pedagogická činnost, diagnostická činnost nebo sociální práce s dětmi, žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami 2.1. ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, a ve školách při zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních, 2.2. ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, ve třídách nebo ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky a studenty, 2.3. ve speciálně pedagogickém centru nebo ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péčipéči, 2.4. v zařízeních sociálních služebsociálních služeb pro osoby pro osoby s mentálním nebo tělesným postižením. 3. Práce, při nichž zaměstnanec přichází do styku se zadrženými, obviněnými, obžalovanými nebo odsouzenými osobami v rámci trestního řízení a občanského soudního řízení. 4. Práce spočívající v plnění zvláštních úkolů pro přípravu a zajišťování obrany a bezpečnosti státu, vykonávané zaměstnancizaměstnanci státu v ústředních správních úřadechúřadech, kterým jsou zvláštním právním předpisem svěřeny úkoly spojené s obranou a bezpečností státu nebo zaměstnancizaměstnanci v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech. 5. Vyřizování žádostí o povolení k trvalému pobytu nebo o poskytnutí mezinárodní ochrany spojené s přímým každodenním osobním stykem s cizincicizinci. 6. Soustavný výkon kontroly a dozoru na pozemních komunikacích nebo státního odborného dozoru v silniční dopravě při nepřerušeném silničním provozu. 7. Práce, při nichž zaměstnaneczaměstnanec přichází do styku s cizincicizinci umístěnými v zařízeních pro zajištění cizincůcizinců nebo se žadateli o udělení mezinárodní ochrany ubytovanými v azylových zařízeních. 8. Práce, při nichž zaměstnanec přichází při výkonu působnosti veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí soustavně do přímého osobního styku s osobami omezenými na svobodě veřejnou mocí nebo v důsledku závislosti na poskytované péči. 9. Práce spočívající ve výkonu sociálně-právní ochrany dětí spojeném s vypjatými situacemi zásadně zasahujícími do života dítěte a jeho rodiny zejména ve vyloučených lokalitách nebo v jinak rizikovém prostředí. III. skupina - Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže a práce se zvýšeným rizikem ohrožení života nebo zdraví 1. Geodetické práce spojené s tvorbou map, vykonávané převážně v podzemí. 2. Výkon prací spočívajících v provádění úkonů v rámci výkonu rozhodnutí soudu. 3. Práce spojené s ochranou života a zdraví občanů a majetku před požáry, provádění požárních zásahů a poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech. 4. Práce vykonávané zaměstnancizaměstnanci státu v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, jestliže 4.1. spočívají v manipulaci s výbušninami, 4.2. jsou trvale vykonávané v podzemí, 4.3. jsou vykonávané pozemním leteckým personálem. 5. Práce spojené s ochranou zájmů státu nebo s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů, pokud při nich může dojít k ohrožení života, zdraví nebo jiným závažným rizikům 5.1. spočívající v rozhodování v daňovém nebo jiném správním řízení v působnosti orgánu Celní správy České republiky, 5.2. vykonávané zaměstnancizaměstnanci státu v orgánu Celní správy České republiky, spočívající v soustavném výkonu kontrolní, revizní, vyhledávací, zajišťovací a exekuční činnosti. 6. Údržba (běžná, souvislá, zimní) a opravy pozemních komunikací při nepřerušeném silničním provozu. 7. Pravidelné poskytování zdravotních služeb zdravotnickými pracovníky vykonávajícími nelékařské zdravotnické povolání bez odborného dohledu v rozsahu alespoň 3 hodin po sobě jdoucích 7.1. u poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče v době, pro kterou stanoví vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb nižší požadavky na personální zabezpečení, 7.2. v pobytových zařízeních sociálních služeb v době od 16 hodin do 7 hodin následujícího dne. 8. Provádění rozhodovací činnosti na úseku soudního výkonu nebo na úseku výkonu kompetencí státního zastupitelství. IV. skupina - Práce s nejvyšší mírou neuropsychické zátěže a práce s vysokým rizikem ohrožení života nebo zdraví 1. Práce spojené s ochranou zájmů státu nebo s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů, pokud při nich může dojít k ohrožení života, zdraví nebo jiným závažným rizikům, vykonávané zaměstnancizaměstnanci státu 1.1. v Národním bezpečnostním úřaduúřadu a v Národním úřaduúřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost při plnění úkolů spojených s ochranou bezpečnostních zájmů státu, 1.2. ve zpravodajských službách. 2. Práce vykonávané zaměstnanci státu v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech nebo zaměstnanci státní příspěvkové organizace zřízené podle zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky spočívající v 2.1. řízení letového provozu, 2.2. činnosti potápěče, výsadkáře, instruktora speciální tělesné přípravy nebo vojenského záchranáře, 2.3. zabezpečování výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody a výkonu zabezpečovací detence, bezpečnosti vazebních věznic, věznic a ústavů pro výkon zabezpečovací detence a ve zdravotní péči o obviněné a odsouzené osoby a o osoby ve výkonu zabezpečovací detence a v přímé pedagogické činnosti ve vazebních věznicích, věznicích a v ústavech pro výkon zabezpečovací detence. 3. Práce vykonávané strážníky obecní policie spojené s ochranou a zajišťováním veřejného pořádku, pokud při nich může dojít k ohrožení života, zdraví nebo jiným závažným rizikům při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. 4. Poskytování neodkladné zdravotní péčepéče členy výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby. 5. Soustavné poskytování zdravotních služeb na 5.1. operačních a porodních sálech, 5.2. anesteziologickoresuscitačních odděleních a odděleních urgentního příjmu, 5.3. jednotkách intenzivní péčepéče, 5.4. onkologických odděleních. 6. Soustavné poskytování přímé zdravotní nebo přímé obslužné péčepéče osobám u poskytovatele zdravotních služebposkytovatele zdravotních služeb a v zařízeních sociálních služebsociálních služeb 6.1. v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení, 6.2. v samostatných ošetřovatelských odděleních pro osoby upoutané na lůžko nebo vyžadující jinou náročnou ošetřovatelskou péčiošetřovatelskou péči, případně v samostatných ošetřovatelských odděleních pro ošetřování osob s demencí, 6.3. s tělesným postižením, duševní poruchou nebo poruchou chování. 7. Soustavné poskytování přímé obslužné péče osobám s tělesným postižením, duševní poruchou nebo poruchou chování v jejich domácím nebo dalším přirozeném prostředí v rámci sociální služby. 8. Práce, při nichž zaměstnanec provádí fyzickou kontrolu odsouzených v rámci výkonu alternativních trestů a opatření včetně trestu domácího vězení nebo soudem uložených omezení a povinností nebo dohledu. V. skupina - Práce s mimořádným rizikem ohrožení života nebo zdraví 1. Práce výkonného letce. 2. Práce soustavně vykonávané zaměstnancizaměstnanci státu v oblastech se zvýšeným rizikem vzniku válečných konfliktů nebo s jinými riziky, pokud při nich může dojít k ohrožení života, zdraví nebo jinému závažnému ohrožení. ČÁST B Skupina prací vykonávaných pedagogickými pracovníky se zvýšenou mírou zvláštní neuropsychické zátěže Práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole. 1) Například zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Například § 34 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů. 3) Například zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů. 5) Například zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 6) Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 339/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 339/2017 Sb. Nařízení vlády o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru Vyhlášeno 19. 10. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 117/2017 * § 1 - (1) Toto nařízení stanoví bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru s ohledem na vykonávanou činnost, technologické postupy, pracovní po * § 2 - Pro účely tohoto nařízení se rozumí * § 3 - (1) Pracovní postupy a způsob organizace práce zaměstnavatel stanoví3) s ohledem na vykonávanou činnost, technologické postupy, zvláštnosti pracoviště, pracovní podmínky, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních úkonů a možnost ohrožení nepříznivými po * § 4 - Práce v lese a na pracovištích obdobného charakteru musí zaměstnavatel organizovat tak, aby práce se řetězovou pilou, obsluhu mechanizačních prostředků a soustřeďování dříví traktorem, koňmi nebo lanovým zařízením vykonávali pouze zaměstnanci, kteří byli k * § 5 - Pěstební práce * § 6 - Těžba dříví * § 7 - Zpracování polomů, vývratů, polovývratů a zlomů a práce v obtížných podmínkách * § 8 - Práce s řetězovou pilou * § 9 - Soustřeďování dříví * § 10 - Odvoz dříví * § 11 - Manipulace a skladování dříví * § 12 - Práce ve výškách * § 13 - Zrušovací ustanovení * § 14 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 339 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. září 2017 o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru Vláda nařizuje podle § 21 písm. a) k provedení § 5 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci): § 1 (1) Toto nařízení stanoví bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru s ohledem na vykonávanou činnost, technologické postupy, pracovní podmínky, zvláštnosti pracoviště a možnost ohrožení nepříznivými povětrnostními podmínkami, zvířaty nebo hmyzem. (2) Toto nařízení se nevztahuje na záchranné a likvidační práce prováděné složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému při mimořádné události podle jiného právního předpisu1). § 2 Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) prací v lese a na pracovištích obdobného charakteru práce prováděné při údržbě lesů, parků, sadů, břehových porostů, doprovodné zeleně vodních toků, pozemních komunikací a v obvodu dráhy a při odstraňování a oklešťování stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení elektrizační soustavy nebo plynárenských zařízení, popřípadě při odstraňování porostů ohrožujících provoz rozvodných tepelných zařízení, pěstební práce, ošetřování stromů, těžba, soustřeďování, manipulace, skladování a odvoz dřívídříví, práce ve výškách na stojících stromech a veškeré práce prováděné s přenosnou řetězovou pilouřetězovou pilou nebo křovinořezemkřovinořezem, b) osamoceným zaměstnancemosamoceným zaměstnancem zaměstnanec, který je během pracovní doby na pracovišti sám bez zajištění dohledu a vykonává práci, c) samostatně pracujícím zaměstnancem zaměstnanec vykonávající práci na pracovišti sám se zajištěným dohledem, d) ohroženým prostoremohroženým prostorem prostor, ve kterém je zaměstnanec vystaven nebezpečí, které ohrožuje jeho zdraví a bezpečnost; tvar a velikost ohroženého prostoruohroženého prostoru je stanoven u jednotlivých druhů prací, e) dřívímdřívím pokácený nebo jinak vytěžený odvětvený strom v celé délce, případně sortimenty dřívídříví, které vzniknou při manipulaci nebo jiném zpracování stromu, případně jeho větví, f) řetězovou pilouřetězovou pilou přenosné nářadí s motorem, jehož řezným nástrojem je nekonečný pilový řetěz vedený ve vodicí liště (dále jen „pilový řetěz“), obsluhované jedním zaměstnancem, včetně používaných adaptérů, g) křovinořezemkřovinořezem přenosné nářadí s motorem, jehož řezným nástrojem je rotující kotouč, nůž nebo struna, h) ručním nářadím s ostřímručním nářadím s ostřím nářadí způsobilé přivodit ostřím řezné, bodné nebo sečné poranění, i) odvozním prostředkem nebo odvozní soupravouodvozním prostředkem nebo odvozní soupravou silniční vozidlo, určené a vybavené pro odvoz dřívídříví, j) mechanizačním prostředkemmechanizačním prostředkem pracovní nebo dopravní stroj, který je vybaven pohonnou jednotkou (motorem), obsluhovaný zaměstnancem a používaný při práci v lese a na pracovišti obdobného charakteru, k) harvestoremharvestorem víceoperační lesnický stroj určený ke kácení a odvětvování stromů, měření a druhování dřívídříví a k vyklizování dřívídříví od pařezu k vyvážecí lince, l) vyvážecí soupravouvyvážecí soupravou lesnický stroj určený k vyvážení dřívídříví, popřípadě větví a těžebních zbytků, m) kalamitoukalamitou plošné poškození lesního porostu v důsledku působení biotických nebo abiotických činitelů v rozsahu, který opravňuje orgán státní správy lesů k nařízení opatření k ochraně lesa podle lesního zákona2), n) polomempolomem plošné poškození lesního porostu zlomy, polovývraty a vývraty, o) místním provozním bezpečnostním předpisemmístním provozním bezpečnostním předpisem předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí a pravidla jejich pohybu a pohybu zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele. § 3 (1) Pracovní postupy a způsob organizace práce zaměstnavatel stanoví3) s ohledem na vykonávanou činnost, technologické postupy, zvláštnosti pracoviště, pracovní podmínky, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních úkonů a možnost ohrožení nepříznivými povětrnostními podmínkami, zvířaty nebo hmyzem. (2) Zaměstnavatel musí před zahájením prací seznámit zaměstnance se stanovenými pracovními postupy a způsobem organizace práce podle odstavce 1, a se způsobem zajišťování první pomoci a vybavit jej příslušnými osobními ochrannými pracovními prostředky. Osamoceného zaměstnanceOsamoceného zaměstnance nebo samostatně pracujícího zaměstnance musí zaměstnavatel seznámit s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání se zaměstnavatelem. (3) S ohledem na rizika vykonávané pracovní činnosti, charakter pracoviště a počet zaměstnanců zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanci vykonávající práce s řetězovou pilouřetězovou pilou, křovinořezemkřovinořezem nebo ručním nářadím s ostřímručním nářadím s ostřím byli vybaveni prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolání poskytovatele zdravotnické záchranné služby. (4) Zaměstnavatel musí zajistit, aby osamocený zaměstnanecosamocený zaměstnanec nebo samostatně pracující zaměstnanec přerušili práci, pokud nemohou pokračovat v práci bezpečným způsobem, a o přerušení práce informovali bez zbytečného odkladu zaměstnavatele. (5) O předání pracoviště jinému zaměstnavateli musí být vyhotoven záznam, který musí obsahovat informace o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením. (6) Zaměstnavatel musí zajistit, aby po celou dobu vykonávání práce v lese a na pracovištích obdobného charakteru byly dodržovány návody k obsluze a údržbě strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí. § 4 Práce v lese a na pracovištích obdobného charakteru musí zaměstnavatel organizovat tak, aby práce se řetězovou pilouřetězovou pilou, obsluhu mechanizačních prostředkůmechanizačních prostředků a soustřeďování dřívídříví traktorem, koňmi nebo lanovým zařízením vykonávali pouze zaměstnanci, kteří byli k této činnosti vyškoleni a v ní zacvičeni a jejichž znalosti a dovednosti byly ověřeny zaměstnavatelem. § 5 Pěstební práce (1) Při pěstebních pracích musí zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanci a) bezpečně přepravovali ruční nářadí s ostřímruční nářadí s ostřím, b) při práci s křovinořezemkřovinořezem dodržovali předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti technických zařízení a nepoužívali křovinořezkřovinořez s demontovaným ochranným krytem řezného nástroje a bez předepsaného závěsného zařízení, c) před začátkem a v průběhu práce kontrolovali upevnění řezného nástroje a jeho technický stav, d) zastavili chod motoru křovinořezukřovinořezu při přecházení na pracovišti na vzdálenost větší než 50 m, nestanoví-li návod výrobce křovinořezukřovinořezu jinak, nebo pokud podmínky bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při menší vzdálenosti, e) přepravovali křovinořezkřovinořez s demontovaným řezným nástrojem nebo s nasazeným ochranným krytem na ostří řezného nástroje. (2) Zaměstnavatel musí zajistit, aby se při práci s křovinořezemkřovinořezem v ohroženém prostoruohroženém prostoru nevyskytovaly kromě obsluhy další fyzické osoby; za ohrožený prostorohrožený prostor se při práci s křovinořezemkřovinořezem považuje kruhová plocha o poloměru 15 m, nestanoví-li výrobce křovinořezukřovinořezu tento poloměr větší. § 6 Těžba dříví (1) Zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanec při kácení stromu zohlednil druh dřeviny, průměr a výšku kmene, stáří a zdravotní stav stromu i tvar koruny a stanovil směr kácení. (2) Při kácení stromu musí zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanci nepracovali a) osamoceně, b) za povětrnostní situace, kdy nelze u káceného stromu bezpečně dodržet určený směr kácení, c) za povětrnostní situace, kdy korigovaná teplota je -15 °C a nižší, d) za snížené viditelnosti, nelze-li dohlédnout alespoň na vzdálenost rovnou dvojnásobné výšce káceného stromu, e) na svazích, kde současně nad sebou pracují i jiní zaměstnanci tehdy, hrozí-li nebezpečí samovolného pohybu dřívídříví, f) v ohroženém prostoruohroženém prostoru zavěšeného nebo podříznutého stojícího stromu, do kterého lze předpokládat pád tohoto stromu, úměrně zvětšeném ve vztahu k naklonění, velikostí úhlu mezi patou a špicí stromu a k terénu, g) při odvětvování, odkorňování nebo zkracování stromu ve vzdálenosti méně než 5 metrů mezi sebou, h) současně na jednom stromu. (3) Při těžební činnosti zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanci nekáceli jiný strom přes strom zavěšený, nevstupovali na zavěšený strom, neuvolňovali zavěšený strom podřezáváním stromu, na kterém zavěšený strom spočívá, a neodřezávali zavěšený strom po špalcích. (4) Zaměstnavatel musí zajistit, aby se při kácení stromu, tj. od započetí hlavního řezu až do dopadu stromu na zem, v ohroženém prostoruohroženém prostoru, kterým se rozumí kruhová plocha o poloměru nejméně dvojnásobku výšky káceného stromu, nenacházely fyzické osoby s výjimkou káceče, pomocníka káceče, popřípadě vedoucího zaměstnance kontrolujícího kácení. (5) Práci samostatně pracujících zaměstnanců při těžbě dřívídříví musí zaměstnavatel organizovat tak, aby byla zajištěna jejich pravidelná kontrola minimálně každých 30 minut v průběhu pracovní doby a aby zaměstnanec nepracoval za podmínek, kdy nemůže sám zajistit bezpečné kácení stromů. (6) Při těžební činnosti zaměstnavatel musí zajistit, aby všichni zaměstnanci a jiné fyzické osoby, které se pohybují s vědomím zaměstnavatele v prostoru, kde hrozí nebezpečí zejména pádu větví a stromů, používali ochranné přilby. (7) Zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanec měl před zahájením kácení stromu zabezpečenu ústupovou cestu šikmo dozadu od zamýšleného směru pádu stromu tak, aby mohl ustoupit dříve, než strom dopadne na zem; současně musí před zahájením kácení zajistit vyčištění blízkého okolí káceného stromu od překážek, provedení odřezání zesílených kořenových náběhů a odvětvení spodní části stromu tak, aby větve byly odřezávány nabíhající částí pilového řetězu směrem shora dolů, a to maximálně do výšky ramen zaměstnance. (8) Při kácení stromu o průměru nad 15 cm na pařezu musí zaměstnavatel zajistit, aby byl směrový zářez proveden do hloubky jedné pětiny až jedné třetiny průměru stromu; výška směrového zářezu se musí rovnat dvěma třetinám jeho hloubky a hlavní řez se vede vodorovně v horní polovině směrového zářezu. K zajištění bezpečného pádu stromu do určeného směru se ponechá nedořez hlavního řezu o šířce nejméně 2 cm. U stromu do průměru 15 cm na pařezu lze směrový zářez nahradit vodorovným řezem. Proti sevření řetězové pilyřetězové pily a k usměrnění stromu do směru pádu se do hlavního řezu vloží vhodná pomůcka, například dřevorubecká lopatka nebo klín. (9) Při kácení stromů vychýlených mimo těžiště, napružených nebo zmrzlých musí zaměstnavatel zajistit, aby byl používán kmenový spínač. Při zpracování napružených stromů musí zaměstnavatel zajistit, aby první řez byl veden na straně tlaku, doříznutí kmene bylo provedeno na straně tahu a aby zaměstnanec stál mimo směr pružení. (10) Při odvětvování, odkorňování a manipulaci stromu na svahu zaměstnavatel musí zajistit, aby práce byly prováděny z horní strany svahu nad stromem. (11) Zaměstnavatel musí zajistit, aby při mechanizované těžbě dřívídříví byla před nasazením mechanizačního prostředkumechanizačního prostředku pro těžbu dřívídříví provedena příprava pracoviště tak, aby byly porosty rozčleněny, určen počet a směr vyklizovacích linek pro soustřeďování dřívídříví a určen počet a provedeno vyznačení odpovídajících manipulačních a skladovacích prostor; současně musí být dodržena stabilita mechanizačního prostředkumechanizačního prostředku. Při nasazení více mechanizačních prostředkůmechanizačních prostředků na jednom pracovišti musí být jejich provoz koordinován. (12) Ohroženým prostorem při použití harvestoruOhroženým prostorem při použití harvestoru se rozumí kruhová plocha o poloměru nejméně dvojnásobku výšky káceného stromu, prodlouženém o délku pracovního ramene stroje. Ohroženým prostorem při použití vyvážecí soupravyOhroženým prostorem při použití vyvážecí soupravy se rozumí kruhová plocha poloměru nejméně délky vyváženého nebo zpracovávaného dřívídříví, prodlouženém o délku pracovního ramene stroje. § 7 Zpracování polomů, vývratů, polovývratů a zlomů a práce v obtížných podmínkách (1) Zaměstnavatel musí zajistit, aby zpracování polomůpolomů a jednotlivých vývratů, polovývratů a zlomů prováděli pouze zaměstnanci, kteří byli k této činnosti se zaměřením na zpracování kalamitykalamity vyškoleni a jejich znalosti a dovednosti byly zaměstnavatelem ověřeny. (2) Zaměstnavatel musí zajistit, aby vývraty, polovývraty a podříznuté stojící nebo zavěšené stromy byly uvolněny přednostně. Nepodaří-li se uvolnit zavěšený strom ani po vyčerpání všech dostupných možností během pracovní doby, musí být ohrožený prostorohrožený prostor zabezpečen proti vstupu nepovolaných osob a zavěšený strom uvolněn nejpozději v průběhu následujícího kalendářního dne. Při uvolňování zavěšeného stromu lze použít některý z následujících způsobů a) uvolnění stromu pomocí mechanizačního prostředkumechanizačního prostředku nebo potahu, b) otáčení zavěšeného stromu kolem jeho podélné osy, c) odsunování paty stromu pákou, d) rozkývání stromu v příčné ose kmene, e) uvolnění speciálním stahovákem. (3) Při zpracování polomůpolomů musí zaměstnavatel zajistit, aby a) zaměstnanec nepracoval osamoceně, b) všechny přístupové cesty a přibližovací linky byly uvolněny přednostně, c) postup těžby směřoval od přibližovacích linek do porostu, přičemž se přednostně odstraňovaly zlomy, zavěšené a polovyvrácené stromy, d) nakupené vývraty byly zpracovávány až po vytažení stromu mechanizačním prostředkemmechanizačním prostředkem, e) před každým provedením řezu kromě odvětvování měl zaměstnanec připravenou bezpečnou ústupovou cestu, f) při odřezávání vývratu byl kořenový koláč před oddělením stromu bezpečně zajištěn proti zvrácení; je-li kořenový koláč nakloněn ve směru ležícího stromu, může být kmen oddělen ve vzdálenosti rovnající se výšce koláče, případně dále, g) v terénních podmínkách dostupných pro mechanizační prostředekmechanizační prostředek byl kořenový koláč po oddělení kmene vrácen mechanizačním prostředkemmechanizačním prostředkem do původní polohy a následně zpracován, h) vracení kořenového koláče do původní polohy nebylo v žádném případě prováděno pomocí lanového zařízení. (4) Zaměstnavatel musí zajistit, aby práce v obtížných pracovních podmínkách, kterými jsou zejména kácení stromů v obvodu dráhy, u pozemních komunikací a značených turistických cest, jakož i veškeré činnosti, při nichž může být ohrožen život nebo zdraví fyzických osob nepodílejících se na pracích v lese nebo na pracovištích obdobného charakteru, byly prováděny jen za trvalého dozoru jedné nebo více osob zajištěných zaměstnavatelem. § 8 Práce s řetězovou pilou (1) Zaměstnavatel musí zajistit, aby řetězové pilyřetězové pily nebyly používány bez a) krytu pohybujících se částí řetězové pilyřetězové pily, mimo činné části pilového řetězu, b) účinného antivibračního systému, c) zachycovače roztrženého řetězu, d) účinné bezpečnostní brzdy řetězu a aby tyto bezpečnostní prvky byly během používání řetězové pilyřetězové pily plně funkční. (2) Zaměstnavatel musí zajistit, aby řetězová pilařetězová pila se spalovacím motorem nebyla používána bez a) tlumiče výfuku, b) spojky automatického vypínání chodu řetězu při volnoběžném chodu motoru, c) funkční dlaňové pojistky, umístěné v horní části zadní rukojeti řetězové pilyřetězové pily. (3) Zaměstnavatel musí zajistit, aby obsluhou řetězové pilyřetězové pily byl pověřen pouze zaměstnanec starší 18 let, který je k uvedené činnosti zdravotně způsobilý. (4) Zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanec při práci s řetězovou pilouřetězovou pilou při těžební a pěstební činnosti a údržbě zeleně vždy používal ochranný oděv a pracovní obuv odolnou proti pořezání a další osobní ochranné pracovní prostředky stanovené zaměstnavatelem, s přihlédnutím k návodu výrobce na obsluhu řetězové pilyřetězové pily. (5) Při práci s řetězovou pilouřetězovou pilou zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanci a) neprováděli práce ze žebříku, b) nepřidržovali rozřezávané dřívídříví rukou nebo nohou, c) před začátkem a v průběhu práce podle potřeby kontrolovali stav bezpečnostních prvků řetězové pilyřetězové pily, a pokud bezpečnostní prvky nejsou funkční, řetězovou piluřetězovou pilu nepoužívali, d) startovali motorovou pilu způsobem, který neohrozí zaměstnance nebo jiné fyzické osoby vyskytující se na pracovišti, a v souladu s návodem výrobce pro obsluhu řetězové pilyřetězové pily, e) zastavovali chod motoru řetězové pilyřetězové pily, pokud přecházejí na pracovišti na vzdálenost větší než 150 m, pokud podmínky bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při menší vzdálenosti, f) při přecházení s řetězovou pilouřetězovou pilou s motorem v chodu vždy zablokovali chod pilového řetězu bezpečnostní brzdou řetězu, g) převáželi řetězovou piluřetězovou pilu s nasazeným ochranným krytem nebo s demontovanou řezací částí, h) zastavovali chod motoru řetězové pilyřetězové pily, pokud provádějí opravu a údržbu motorové nebo řezací části řetězové pilyřetězové pily, mimo seřízení karburátoru, i) nepracovali osamoceně, j) při doplňování paliva do řetězové pilyřetězové pily dbali náležité opatrnosti s ohledem na nebezpečí vzniku požáru při styku paliva s horkými částmi řetězové pilyřetězové pily a důsledně dodržovali návod výrobce pro obsluhu řetězové pilyřetězové pily. (6) O výsledcích revizí, kontrol a oprav řetězové pilyřetězové pily musí zaměstnavatel po celou dobu jejího provozu vést evidenci. § 9 Soustřeďování dříví (1) Při soustřeďování dřívídříví zaměstnavatel musí zajistit, aby a) nebyla překročena povolená svahová dostupnost mechanizačního prostředkumechanizačního prostředku, stanovená výrobcem, b) zaměstnanci nevstupovali na soustřeďované dřívídříví a nepřekračovali je za jeho pohybu, c) nedocházelo k bezúvazkovému soustřeďování dřívídříví na pracovišti, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dřívídříví, d) zaměstnanci se nezdržovali ve vnitřních úhlech lana navijáku, mezi lany, pod lany, pod zavěšeným nákladem a v prodlouženém směru napnutých lan a neusměrňovali náklad rukou, jsou-li lana navijáku v pohybu, e) v kabině mechanizačního prostředkumechanizačního prostředku nebylo volně položené nářadí, f) při jízdě nebyly mimo kabinu mechanizačního prostředkumechanizačního prostředku převáženy další osoby; při přibližování dřívídříví ani v kabině, g) byl dodržován zákaz vstupu do ohroženého prostoruohroženého prostoru a byly používány bezpečnostní značky, značení a signály a před zahájením soustřeďování dřívídříví byly odstraněny překážky z přibližovacích linek a určeny ohrožené prostory pro jednotlivé pracovní operace, zejména prostory k plnění pohonných hmot a k údržbě používaných zařízení a určen počet a umístění skládek dřívídříví, h) soustřeďování dřívídříví vrtulníkem bylo prováděno na základě místního provozního bezpečnostního předpisumístního provozního bezpečnostního předpisu zpracovaného pro dané pracoviště, i) na pracovišti, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dřívídříví a ztráta stability mechanizačního prostředkumechanizačního prostředku při provozu, se dřívídříví vyklizovalo lanem pomocí směrové kladky; uvolňování dřívídříví na svahu ručním nářadím a upínání úvazku musí být prováděno vždy z horní strany svahu nad ležícím stromem, j) při soustřeďování dřívídříví lanovým zařízením se navíjecí bubny spouštěly jen na znamení zaměstnance, který dřívídříví připevňuje nebo uvolňuje, a přitom se používala stanovená signalizace a zaměstnanec, který dřívídříví připevňuje nebo uvolňuje, sledoval jeho pohyb a přitom se pohyboval tak, aby nedošlo k jeho zasažení uvolněnou kladkou, přetrženým lanem nebo odvalujícím se dřívímdřívím; při zachycení dřívídříví o překážku musí být dán signál k zastavení chodu lanového zařízení, k) byl na skládkách respektován přirozený sklonpřirozený sklon soustřeďovaného dřívídříví podle § 11 odst. 2. (2) Při soustřeďování dřívídříví koňským potahem musí být zaměstnavatelem zajištěno, aby byl úvazek před upevněním nebo sejmutím z dřívídříví odepnut od potahu, kvůli vyloučení možného zranění zaměstnance při náhlém pohybu potahu; dále aby zaměstnanec doprovázel vlečené dřívídříví v bezpečné vzdálenosti, na svahu z horní strany nad potahem, v zatáčkách vedl koně z vnitřní strany a při vedení koně si neomotával opratě kolem ruky nebo těla. (3) Výjimečně, v případě slabých a krátkých sortimentů dřívídříví, se vyklizování a přenášení dřívídříví provádí ručně. Při volném spouštění výřezů ze svahu se v ohroženém prostoruohroženém prostoru nesmí nacházet žádné fyzické osoby. § 10 Odvoz dříví (1) Při odvozu dřívídříví musí zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanci a) neprováděli nakládku na odvozní prostředek nebo vykládku z odvozního prostředku, který není zajištěn proti pohybu a převrácení, b) nezdržovali se v ohroženém prostoruohroženém prostoru nakládaného nebo skládaného dřívídříví, c) nepřeváželi dřívídříví nezajištěné proti pohybu a vypadnutí z odvozního prostředku, d) nevstupovali po odjištění klanic mezi soupravu a skládku, e) a jiné fyzické osoby, které se pohybují v prostoru nakládaného nebo skládaného dřívídříví, používali ochranné přilby. (2) Na ložnou plochu odvozního prostředku se dřívídříví ukládá tak, aby náklad u klanic nepřesahoval více než polovinou obliny kmene a střed nákladu nepřesahoval výšku klanic o více než 35 cm. Pro výstup na ložnou plochu musí být odvozní prostředek vybaven žebříky nebo pevně zabudovanými stupadly. (3) Pro práci se zdvihacím zařízením v ochranném pásmu zařízení elektrizační soustavy nebo v jeho bezprostřední blízkosti musí zaměstnavatel dodržovat požadavky zvláštního právního předpisu4). § 11 Manipulace a skladování dříví (1) Při manipulaci a skladování dřívídříví musí zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanci a) na manipulační lince neuváděli zkracovací pilu do řezu, pokud není dřívídříví v klidu a stabilizováno, b) nerozřezávali překřížené dřívídříví a při navalování dřívídříví k dopravníku používali ruční nářadí, c) nepohybovali se po konstrukci nadúrovňových dopravníků a nepřekračovali podélné dopravníky za chodu mimo určené přechody, d) nevstupovali na uskladněné dřívídříví, e) nevyprošťovali ručně lana navijáku a nepřekračovali je, jsou-li v pohybu, a nezdržovali se v ohroženém prostoruohroženém prostoru rozvalovaného dřívídříví. (2) K zabránění samovolnému pohybu dřívídříví při jeho volném uskladňování na skládce musí zaměstnavatel zajistit, aby nebyl překročen přirozený sklonpřirozený sklon uskladněného dřívídříví; k zajištění se použijí zajišťovací klíny. Přirozeným sklonemPřirozeným sklonem se rozumí takový sklon boku hromady dřívídříví, při němž při zajištění nejnižší vrstvy proti rozvalení nedojde k samovolnému rozvalení dalších vrstev dřívídříví, aniž by byly tyto vrstvy proti rozvalení zajištěny. Takový sklon nesmí překročit hodnotu 1,73 : 1. (3) Při ručním navalování kulatiny musí zaměstnavatel zajistit, aby uskladněné dřívídříví nepřesáhlo výšku 1,5 m; manipulace se provádí po jednotlivých kusech dřívídříví uložených v jedné vrstvě pomocí ručního nářadí. § 12 Práce ve výškách (1) Při práci ve výškách5) na stojících stromech zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanci a) nepracovali v koruně stojícího stromu, pokud nejsou vybaveni pro práci ve výškách; v koruně stojícího stromu smí pracovat pouze jeden zaměstnanec, který musí být jištěn dalším zaměstnancem stojícím u paty stromu, b) nepracovali při povětrnostní situaci, kdy dochází k nebezpečnému výkyvu korun stromů, c) nepracovali při teplotě vzduchu, korigované účinky proudícího vzduchu, nižší než -10 °C během pracovní doby, d) nepracovali osamoceně, e) pro výstup do korun stromů používali stanovené prostředky, zejména bezpečnostní postroj nebo poutací řemeny a ocelové stupačky. (2) Před zahájením prací ve výškách na stojících stromech musí zaměstnavatel vymezit ohrožený prostorohrožený prostor a stanovit pravidla signalizace mezi zaměstnancem stojícím na zemi a zaměstnancem provádějícím práce ve výškách. Ruční nářadí se do koruny stromu dopravuje pomocí lana, jeho použití zajišťuje k této činnosti určený zaměstnanec. (3) Zaměstnavatel musí zajistit, aby se odřezávání větví koruny stojícího stromu pomocí řetězové pilyřetězové pily provádělo z pracovní plošiny nebo, není-li to z důvodů spočívajících v povaze terénu možné, za použití jiné speciální techniky určené pro práci ve výškách. Zaměstnanec i řetězová pilařetězová pila musí být při výstupu do koruny stromu, během práce i při sestupu zajištěni proti pádu samostatnými jistícími prostředky, upevněnými mimo zónu prováděné práce. (4) Pro práci ve výškách s řetězovou pilouřetězovou pilou musí zaměstnavatel zajistit zpracování místního provozního bezpečnostního předpisumístního provozního bezpečnostního předpisu. § 13 Zrušovací ustanovení Zrušuje se nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. § 14 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r. 1) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 32 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 67/2000 Sb. 3) § 7 zákoníku práce. § 12 a 13 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 4) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 5) Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
Nález Ústavního soudu č. 338/2017 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 338/2017 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 8. srpna 2017 sp. zn. Pl. ÚS 9/15 ve věci návrhu na vyslovení protiústavnosti § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 185/2001 Sb. Vyhlášeno 16. 10. 2017, částka 116/2017 * Odůvodnění * I. - Vymezení věci * II. - Průběh řízení před Ústavním soudem * III. - Obsah předložených spisů * IV. - Procesní předpoklady projednání návrhu * V. - Vlastní posouzení * VI. - Závěr 338 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 9/15 dne 8. srpna 2017 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudkyň a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka o návrhu Nejvyššího správního soudu na prohlášení neústavnosti § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 185/2001 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ustanovení § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění účinném do 30. června 2012, bylo v rozsahu, v němž ukládalo povinnosti nezletilým poplatníkům, v rozporu s čl. 32 odst. 1 ve spojení s čl. 4 odst. 4, čl. 3 odst. 1 a s čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Nejvyšší správní soud (dále též jen „navrhovatel“ či „NSS“) navrhl podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, prohlášení neústavnosti § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 185/2001 Sb., tedy ve znění účinném do 30. 6. 2012, (dále též jen „zákon o místních poplatcích“). 2. Navrhovatel uvedl, že stěžovatelce v řízení o kasační stížnostikasační stížnosti Ž. B., o jejíž kasační stížnostikasační stížnosti vede řízení pod sp. zn. 9 As 211/2014, byly jako jedenáctileté vyměřeny místní poplatky za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále též jen „poplatky za provoz systému shromažďování odpadů“) za roky 2002 a 2003. Platební výměry byly doručovány matce stěžovatelky na adresu Č. T. Na uvedené adrese nebyla adresátka známa, vrácené zásilky tak správce daně doručil veřejnou vyhláškou. V lednu 2007 (na adresu Č. T.) a říjnu 2008 (na adresu H.) byly matce stěžovatelky doručeny výzvy k zaplacení nedoplatků v náhradní lhůtě. V říjnu 2008 byl matce stěžovatelky doručen též platební výměr k vyměření poplatku za provoz systému shromažďování odpadů za rok 2006. V červnu 2009 byla matce stěžovatelky doručena výzva k zaplacení nedoplatků na základě tří uvedených platebních výměrů. Matka stěžovatelky však na tyto výzvy nereagovala. Dne 16. 11. 2011 (tj. po nabytí zletilosti stěžovatelky) byl vydán exekuční příkazexekuční příkaz k provedení srážek ze mzdy stěžovatelky k vymožení poplatku za provoz systému shromažďování odpadů za uvedené roky 2002, 2003 a 2006. Stěžovatelka tento exekuční příkazexekuční příkaz neúspěšně napadla odvoláním. Rozhodnutí o odvolání následně neúspěšně napadla žalobou u Krajského soudu v Ostravě. O kasační stížnostikasační stížnosti proti jeho rozsudku nyní navrhovatel vede řízení. 3. Nejvyšší správní soud při předběžném projednání věci dospěl k závěru, že § 10b odst. 1 písm. a) zákona o místních poplatcích ve znění do 30. června 2012 v části, v níž ukládá poplatkovou povinnost i nezletilým dětem, které mají v obciobci trvalý pobyt, a nepřenáší tuto poplatkovou povinnost alespoň v platební rovině na zákonné zástupce nezletilce, nelze ve věci stěžovatelky vyložit způsobem souladným s ústavním pořádkem. Podle jeho názoru je tato úprava v rozporu s právem na ochranu majetku, na zvláštní ochranu dětí a mladistvých, právem na spravedlivý proces a také v rozporu s povinností státu respektovat nejlepší zájem dítěte. Vedly jej k tomu tyto úvahy: 4. Zákon o místních poplatcích v rozhodném znění stanovil jako rozhodující hledisko pro určení poplatníka trvalý pobyt v obciobci. Nijak nezohledňoval věk poplatníka ani jeho finanční soběstačnost. Vznik a zánik poplatkové povinnosti za provoz systému shromažďování odpadů je v obecné rovině plně v pravomoci obceobce. ObecObec však nemůže ovlivnit zákonem jasně vymezený okruh poplatníků, jimiž byly i nezletilé děti. ObceObce mají široký prostor pro vymezení úlev a osvobození od místních poplatků v obecně závazné vyhlášce, jíž poplatky zavádí. Do 31. 12. 2010 také měly možnost poplatek či jeho příslušenství na žádost prominout z důvodu tvrdosti. Žádná z těchto možností na věc stěžovatelky nedopadá. Podle předchozí judikatury Nejvyššího správního soudu je třeba hodnotit, zda byly platební výměry řádně doručeny – k tomu nedojde také v případech, kdy je nezletilý ve střetu zájmů se svým zákonným zástupcem, který platební výměry převzal (ve věci sp. zn. 1 As 116/2014 byla nezletilé nařízena ústavní výchova, neboť její matka nebyla výchovně způsobilá). Ve věci sp. zn. 9 As 211/2014 však soud nefunkčnost rodinných vztahů stěžovatelky neshledal. Vady doručení není možné shledat ani v tom, že stěžovatelka nebyla zapojena do řízení. Nezletilí by měli být zapojeni do řízení podle svého věku, rozumové a citové vyspělosti. Stěžovatelce však bylo v době doručení platebních výměrů za roky 2002 a 2003 jedenáct let, nemohla tedy být dostatečně vyspělá, aby se mohla účinně účastnit vyměřovacího řízení před správcem daně. V případě platebního výměru za rok 2006 bylo stěžovatelce sice již patnáct let, doručení její zákonné zástupkyni ovšem bylo bezvadné. Náprava případných vad v doručování (které nejsou ve věci stěžovatelky dány), by navíc nemohla vést k nápravě všech nedostatků napadené právní úpravy. 5. Ukládání daní a poplatků je v obecné rovině ústavně přípustným zásahem do vlastnického práva. Jejich výběr však nemůže vést k popření tohoto práva, zejména pak zákonodárce nemůže uložit takovou daňovou povinnost, pokud lze předpokládat, že ji daňoví poplatníci nebudou vůbec schopni plnit (aniž by to bylo způsobeno subjektivními okolnostmi na jejich straně). Nezletilé stěžovatelce byla uložena poplatková povinnost bez ohledu na její majetkovou situaci. Je přitom zřejmé, že nezletilí obvykle nebudou mít žádný majetek, z něhož by byli schopni svou daňovou povinnost plnit. Zároveň nebudou mít příležitost takový majetek získat prací. Tak je tomu i v případě stěžovatelky, které bylo v rozhodné době devět, deset a třináct let. Za situace, kdy velká skupina nezletilých poplatníků žádný majetek nemá a ani mít nemůže, dochází uložením poplatkové povinnosti nejen ke zmaření samotné podstaty majetku, ale dokonce jeho negaci – do dospělosti tito poplatníci vstupují obtíženi veřejnoprávními dluhy. Daně a poplatky by nezletilým měly být ukládány pouze v případě, že postihnou jejich majetek či příjmy. Jen v takových případech splnění platební povinnosti závisí na možnostech nezletilého, ne na případném plnění vyživovací povinnosti rodičů či dalších osob. Uložení daňové povinnosti nemajetným nezletilým lze považovat za popření podstaty a smyslu práv zaručených čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“). Jde tudíž o extrémně nepřiměřenou úpravu zakázanou čl. 4 odst. 4 Listiny. 6. Povinností České republiky je zajistit dětem takovou ochranu a péči, která je nezbytná pro jejich blaho. Vytvoření dluhu nezletilého, který bude muset splatit z jakýchkoliv prvních příjmů, této povinnosti neodpovídá. Nelze sice zcela vyloučit, aby nezletilým vznikly dluhy. Ochrana nejlepšího zájmu dítěte však vyžaduje, aby existovaly odpovídající hmotněprávní i procesněprávní pojistky, a to případně i proti zákonnému zástupci nezletilého nebo pro případ jeho nedbalosti. Děti nemohou ovlivnit, zda se v důsledku ohlášeného místa trvalého pobytu dostanou do právního vztahu s obcíobcí, který je založen zákonem o místních poplatcích. Zásadně nemohou ovlivnit řádné zaplacení poplatku, příslušný platební výměr se do jejich dispozice vůbec nemusí dostat. Právní úprava do 30. 6. 2012 mlčky počítala s tím, že za dítě jeho poplatkovou povinnost splní rodiče či jiní zákonní zástupci. To lze předpokládat ve funkčních rodinách. Formálně neutrální právní úprava tím však tíživěji dopadá na nezletilce, jejichž rodiče v rámci rodičovské zodpovědnosti poplatkovou povinnost neplní. Může tak docházet k nerovnému zacházení na základě sociálního původu. 7. Úprava poplatkové povinnosti tedy činí z dítěte poplatníka, který obvykle není výdělečně činný a nemá možnost svou poplatkovou povinnost ovlivnit, ale zároveň za její splnění sám (výlučně) nese odpovědnost, byť ji často nemůže splnit. Tato povinnost po něm může být vymáhána, přičemž o existenci dluhu se často dozví při jeho vymáhání po dosažení zletilosti. Nezletilý je tak ve výrazně horším postavení než ostatní poplatníci, neboť je postaven před hotovou věc a dlužné poplatky musí uhradit (v exekučním řízení nelze přezkoumávat vady vyměřovacího řízení). Byť je nejvyšší sazba poplatků poměrně malá, kumulace poplatkových období, náklady vymáhání a možnost až trojnásobného zvýšení včas neodvedených poplatků vedou k tomu, že při dosažení zletilosti mohou dluhy bez jakéhokoliv zavinění poplatníka dosáhnout až několika tisíc korun. Takový kumulativní efekt má vůči poplatníkům rdousivý účinek. Na to poukazoval i veřejný ochránce práv v souhrnné zprávě o své činnosti za rok 2008. Tyto závěry plně dopadají na věc stěžovatelky, neboť v době vydání exekučního příkazuexekučního příkazu si sama příležitostnou prací zajišťovala část nákladů na živobytí (matka byla bez příjmů). V současné době stěžovatelka studuje na vysoké škole a pobírá sirotčí důchod. 8. Závěrem Nejvyšší správní soud uvedl, že vady napadené právní úpravy nelze odstranit ani případným vymáháním náhrady mezi dítětem a jeho rodiči, kteří zanedbali svou rodičovskou odpovědnost. To s sebou jednak nese další náklady, jednak nepřipadá vždy do úvahy (smrt rodiče jako v případě stěžovatelky, jeho nemajetnost, neznámý pobyt apod.). Zejména v rodinách nemajetných či z nějakého důvodu nefunkčních se tak budou projevovat naprosto nepřiměřené dopady napadené právní úpravy. Nejde přitom o ojedinělý případ, neboť navrhovatel vede další řízení o kasačních stížnostechkasačních stížnostech v obdobných věcech (řízení jsou přerušena do rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu). Lze tedy konstatovat, že není zajištěna zvláštní ochrana dětí a mladistvých. II. Průběh řízení před Ústavním soudem 9. Poslanecká sněmovna Parlamentu ve svém vyjádření uvedla, že poplatky za provoz systému shromažďování odpadů byly do zákona o místních poplatcích vloženy zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Ten byl projednán jako vládní návrh zákona (tisk č. 705) a byl schválen ve znění pozměňovacích návrhů. Po vrácení návrhu zákona Senátem byl vrácený návrh zákona schválen dne 15. 5. 2001, zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl též řádně vyhlášen. 10. Senát Parlamentu uvedl, že návrh zákona projednal a po rozpravě, jež se soustředila zejména na vlastní obsah návrhu zákona o odpadech a o změně některých dalších zákonů, jej ve znění pozměňovacích návrhů vrátil Poslanecké sněmovně. Ta jej přijala ve znění schváleném Senátem. Zákon byl řádně podepsán. S účinností od 1. 7. 2012 bylo napadené ustanovení změněno tak, že ve spojení s § 12 zavádí solidární odpovědnost nezletilého poplatníka a jeho zákonných zástupců. Případnou tvrdostí právní úpravy se Senát zabýval ve svém 9. funkčním období (tisk č. 303). Senátní návrh zákona byl předložen Poslanecké sněmovně (tisk č. 287), dne 23. 12. 2014 jej však Senát vzal zpět. Podle tohoto návrhu mimo jiné měly být od poplatku osvobozeny osoby, které jsou umístěny v zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy anebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Dále nemělo být možné vyměřit poplatníkovi poplatek vzniklý v době jeho nezletilosti, a to ani po dosažení zletilosti. Zároveň mělo být možné z úřední povinnosti poplatek prominout. Spornou otázkou se tedy Senát zabýval, přičemž pochybnosti o ústavnosti nevyvstaly. S ohledem na schválení sněmovního tisku č. 219 dne 29. 4. 2015, který tuto problematiku také řeší, je Senát připraven se jí dále zabývat. 11. Vláda uvedla, že věc je třeba hodnotit ve třech rovinách: právní úpravy účinné do 30. 6. 2012, úpravy účinné od 1. 7. 2012 a úpravy připravované (sněmovní tisk č. 219, senátní tisk č. 78). Právní úprava účinná do 30. 6. 2012 určovala poplatníky podle trvalého pobytu bez ohledu na jejich věk či majetkové poměry. Pozdější úprava však umožňuje vyměřit poplatek nezletilému poplatníkovi či jeho zákonnému zástupci, neboť jsou solidárními dlužníky. Připravovaná úprava předpokládá automatický přechod poplatkové povinnosti na zákonného zástupce, případně opatrovníka. 12. Napadená úprava nemá rdousivý účinek, neboť zátěž poplatníků není dostatečně intenzivní. Sazba poplatku v rozhodném období činila nejvýše 500 Kč za osobu a rok. Do nabytí zletilosti tedy může dluh nabýt nejvýše 9 000 Kč, což je částka, kterou je dospělý člověk schopný splatit v zásadě během několika měsíců. Nadměrnou zátěž nezpůsobuje ani možné trojnásobné sankční zvýšení poplatku v případě jeho pozdního zaplacení. Pozdější zvýšení horní hranice poplatku na 1 000 Kč bylo spojeno se zavedením solidarity mezi nezletilým poplatníkem a jeho zákonnými zástupci, což vylučuje možný záporný vliv na poplatníka. Poplatky navíc nejsou vymáhány do té doby, než poplatník získá nějaký majetek či příjem. 13. Daňové předpisy také nabízí dostatek institutů, které nepříznivý vliv nezaplacení poplatku omezují. Jde zejména o instituty posečkání úhrady daně či rozložení její úhrady na splátky. Posečkání je přitom možné na žádost i z úřední povinnosti, pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu, byla ohrožena jeho výživa či výživa osob na něj odkázaných. Tyto instituty brání tomu, aby měl poplatek za provoz systému shromažďování odpadů konfiskační dopad. Stejně tak je možné snížit částku exekvovanou srážkami ze mzdy. Případné náklady s exekucíexekucí je možné snížit tím, že obceobce budou dlužné poplatky exekvovat samy, nikoliv pomocí soudních exekutorů. Ochrana nezletilých je dostatečně zajištěna prostřednictvím rodičovské odpovědnosti. V případě jejího neplnění má dítě možnost se domáhat náhrady škody. Existují tedy dostatečné procesní i hmotněprávní pojistky jak ochrany dítěte, tak i spravedlivého procesu. 14. Pro věc není vůbec rozhodující, že si dítě nevolí místo trvalého pobytu. Z hlediska daní je totiž taková možnost bezvýznamná – daň je nedobrovolným plněním. Dospělí si místo trvalého pobytu také nevolí podle výše poplatkové povinnosti, neboť zohledňují důležitější hlediska. Napadená právní úprava je neutrální, rovným způsobem zatěžuje všechny nezletilé poplatníky. Diskriminačním by naopak bylo rozlišování poplatníků podle toho, zda pochází z funkčních rodin. Případné nepříznivé dopady tedy plynou z konkrétního přístupu správce daně, který nezohledňuje konkrétní poměry jednotlivých poplatníků. Neplynou z právní úpravy samotné, ta tak není protiústavní. Připravovaná úprava navíc na tuto nevhodnou praxi správců daně reaguje tím, že zavádí automatický přechod poplatkové povinnosti nezletilého poplatníka na jeho zákonné zástupce či opatrovníka. Vláda tak napadenou úpravu nepovažovala za protiústavní a navrhla zamítnutí návrhu. 15. Veřejná ochránkyně práv sdělila, že nevyužije svého práva vstoupit do řízení. III. Obsah předložených spisů 16. Ústavní soudÚstavní soud z předloženého spisu navrhovatele sp. zn. 9 As 211/2014 a k němu připojené spisové dokumentace ověřil, že okolnosti této věci odpovídají jejich popisu uvedenému v návrhu. Zároveň Ústavní soudÚstavní soud připojil i spisy sp. zn. 2 As 149/2014 a 7 Afs 18/2015, které Nejvyšší správní soud vede ve věcech skutkově a právně obdobných věci Ž. B., které byly přerušeny do rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu. 17. Ze spisu sp. zn. 2 As 149/2014 soud zjistil, že stěžovatelce v řízení o kasační stížnostikasační stížnosti B. A. byly platebními výměry Magistrátu města Brna postupně vyměřeny poplatky za provoz systému shromažďování odpadů za roky 2004 až 2010 (první platební výměry byly stěžovatelce doručeny jako desetileté, poslední jako šestnáctileté). K odvolání stěžovatelky Magistrát města Brna tyto platební výměry potvrdil (s výjimkou platebních výměrů za roky 2007 a 2008, které jí nebyly řádně doručeny, a došlo tak k prekluzi poplatkové povinnosti). V rozhodné době byla hlášena k trvalému pobytu na území města Brna (s výjimkou března až září 2007). Žalobou ke Krajskému soudu v Brně stěžovatelka napadla pouze rozhodnutí o odvolání proti platebnímu výměru za rok 2010. Tento platební výměr jí byl původně doručován na adresu trvalého pobytu, v té době však pobývala v soudem nařízené ústavní výchově v Dětském domově v Boskovicích. Platební výměr jí byl řádně doručen až v roce 2012 prostřednictvím její zástupkyně (advokátky). Krajský soud žalobě vyhověl a napadené rozhodnutí zrušil. Krajský soud v zásadě uvedl obdobnou argumentaci jako navrhovatel v projednávané věci, i podle jeho mínění není možné nezletilým ukládat poplatkovou povinnost. Soud však neshledal důvod, proč věc předložit Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Dospěl totiž k závěru, že zákon o místních poplatcích sice na první pohled vymezuje jako poplatníka i nezletilé osoby, jde však o poplatkovou povinnost, kterou za ně nutně musí plnit rodiče či jiní zákonní zástupci. Příslušná ustanovení je tudíž třeba vyložit nikoliv podle jejich doslovného znění, ale s přihlédnutím ke všem souvislostem: neurčují osoby povinné poplatek hradit, ale osoby, za něž má být poplatek uhrazen. Proti tomuto rozhodnutí podal Magistrát města Brna kasační stížnostkasační stížnost. 18. Ze spisu sp. zn. 7 Afs 18/2015 soud zjistil, že stěžovateli v řízení o kasační stížnostikasační stížnosti J. CH. byly platebními výměry Magistrátu města Brna vyměřeny poplatky za provoz systému shromažďování odpadů za roky 2002 až 2012 (poplatky za roky 2004 až 2009 mu byly prominuty). Stěžovatel se odvolal proti platebnímu výměru za rok 2012 (doručenému prostřednictvím advokátky v roce 2013), odvolací orgán jej však potvrdil. V rozhodné době byl stěžovatel hlášen k trvalému pobytu na území města Brna, fakticky však pobýval v Dětském domově v Boskovicích v rámci ústavní výchovy nařízené soudem v roce 2002. Rozhodnutí o odvolání stěžovatel napadl žalobou ke Krajskému soudu v Brně, který ji zamítl. Soud se neztotožnil se svými dřívějšími závěry vyslovenými ve výše popsané věci B. A., neboť byl v mezidobí vydán rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 116/2014-29 ze dne 12. 11. 2014, podle něhož § 10b odst. 1 písm. a) zákona o místních poplatcích vymezuje přímo osoby poplatníků, nikoliv osoby, za něž má být poplatek uhrazen. Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel kasační stížnostkasační stížnost. IV. Procesní předpoklady projednání návrhu 19. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy platí, že soud předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, pokud dojde k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem. 20. V daném případě se jedná o případ tzv. konkrétní (incidenční), a nikoliv abstraktní kontroly norem. Obecný soud je oprávněn podat návrh tehdy, navrhuje-li zrušení zákona, resp. jeho jednotlivého ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední, případně je nezbytná jeho nevyhnutelná aplikace, a nikoli jen hypotetické použití, resp. jiné širší souvislosti [usnesení sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 ze dne 23. 10. 2000 (U 39/20 SbNU 353)]. Z účelu a smyslu konkrétní kontroly ústavnosti právních norem plyne, že zákon (resp. jeho ustanovení), jehož má být při řešení věci použito, je pouze ten, jenž překáží tomu, aby bylo dosaženo žádoucího, tj. ústavně konformního výsledku; nebyl-li by odstraněn, byl by výsledek probíhajícího řízení jiný [bod 26 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/06 ze dne 6. 3. 2007 (N 41/44 SbNU 517; 149/2007 Sb.)]. 21. Je přitom na navrhovateli, aby jednak snesl adekvátní argumentaci, že napadený zákon (jeho jednotlivé ustanovení) je v rozporu s ústavním pořádkem, ale zároveň aby poukázal a prokázal, že užití napadeného ustanovení je nevyhnutelné a jen jeho zrušení bude mít za následek dosažení žádoucího ústavně konformního výsledku [bod 19 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 49/10 ze dne 28. 1. 2014 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.)]. Posouzení nevyhnutelnosti aplikace napadeného ustanovení však z povahy věci náleží především obecnému soudu, jenž vede výchozí řízení. Jde totiž obvykle o otázky podústavního práva, k jejichž hodnocení se Ústavní soudÚstavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti, nikoliv běžné zákonnosti, setrvale staví zdrženlivě [nález sp. zn. Pl. ÚS 85/06 ze dne 25. 9. 2007 (N 148/46 SbNU 471)]. Závěr o tom, že užití napadeného ustanovení není pro předkládající soud nezbytné, tak může Ústavní soudÚstavní soud učinit především tehdy, pokud by závěr navrhovatele byl zjevně neudržitelný [bod 20 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 22/16 ze dne 27. 6. 2017 (268/2017 Sb.)]. 22. Ústavní soudÚstavní soud také dříve dospěl k závěru, že podle čl. 95 odst. 2 Ústavy je možné věcně projednat návrh soudu na prohlášení protiústavnosti již zrušeného zákona (či jeho ustanovení), pokud je stále aplikovatelný na projednávanou věc a upravuje především vztah mezi jednotlivcem a veřejnou mocí [nálezy sp. zn. Pl. ÚS 38/06 ze dne 6. 2. 2007 ve znění opravného usnesení sp. zn. Pl. ÚS 38/06 ze dne 3. 4. 2007 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 12/07 ze dne 20. 5. 2008 (N 90/49 SbNU 247; 355/2008 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 10/08 ze dne 12. 5. 2009 (N 115/53 SbNU 427; 229/2009 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 12/14 ze dne 16. 6. 2015 (N 109/77 SbNU 577; 177/2015 Sb.)]. 23. V projednávané věci byl § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění účinném do 30. června 2012, užit k určení Ž. B. jako poplatníka poplatku za provoz systému shromažďování odpadů. Podle podrobně odůvodněného přesvědčení navrhovatele však stěžovatelka poplatníkem tohoto poplatku být nemůže. Prohlášení neústavnosti napadeného ustanovení by podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vedlo k nevykonatelnosti platebních výměrů vydaných ve věci stěžovatelky. Byla-li by věc ještě ve fázi daňového řízení, bylo by za takové situace třeba zastavit exekuciexekuci na mzdu stěžovatelky z úřední povinnosti podle § 181 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 458/2011 Sb. Věc je ovšem ve fázi soudního řízení správního. Navrhovatel má tedy možnost zrušit exekuční výměr podle § 110 odst. 2 písm. a) soudního řádu správního. 24. Tento postup přitom nelze odmítnout jako zjevně neudržitelný jen proto, že námitky vůči vadám nalézacího řízení (resp. rozhodnutí jako jeho výsledku) zásadně nelze přenášet do řízení exekučního. Jednak je tato zásada navrhovateli nepochybně známa, neboť ji pro oblast daňové exekuceexekuce sám judikoval (rozsudkem č. j. 9 Afs 28/2009-124 ze dne 19. 9. 2009, publ. pod č. 1966/2010 Sb. NSS), jednak z této zásady existují obecně přijímané výjimky, podle nichž je v exekučním řízení možné hodnotit i zásadní vady exekučního titulu. Ty jsou předvídány například v § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu (Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.). Jiným důvodem podle civilních soudů jsou takové okolnosti, pro které další provádění výkonu je způsobilé založit kolizi s procesními zásadami (byť mohou mít podklad v právu hmotném). Tento závěr opakovaně konstatoval i Ústavní soudÚstavní soud s tím, že uvedený důvod slouží k odstranění zjevné nespravedlnosti také tehdy, kdy by výkon rozhodnutí byl v rozporu s principy právního státu. [srov. nálezy sp. zn. II. ÚS 2230/16 ze dne 1. 11. 2016 či sp. zn. IV. ÚS 3216/14 ze dne 17. 12. 2015 (N 218/79 SbNU 503) a tam citovanou civilní judikaturu]. Úprava daňové exekuceexekuce se v tomto od úpravy občanského soudního řádu příliš neliší: podle § 181 odst. 2 písm. i) daňového řádu správce daně na návrh příjemce exekučního příkazuexekučního příkazu nebo z moci úřední daňovou exekuciexekuci zcela nebo zčásti zastaví, pokud je tu jiný důvod, pro který nelze v daňové exekuciexekuci pokračovat. Závěry k „jiným důvodům“ podle civilní procesní úpravy tak lze, s přihlédnutím k případným zvláštnostem, považovat za přenositelné k „jiným důvodům“ podle daňového řádu. 25. Nelze opomenout ani závěry setrvalé judikatury Ústavního souduÚstavního soudu k exekuciexekuci rozhodčích nálezů. I přes existenci zásady „nepropustnosti“ námitek z nalézacího řízení do řízení exekučního [nález sp. zn. I. ÚS 466/97 ze dne 13. 8. 1998 (N 88/11 SbNU 279)] je možné v exekučním řízení hodnotit platnost rozhodčí smlouvy jako podmínky pro vydání exekvovaného rozhodčího nálezu, neboť to zákon nevylučuje [srov. nálezy sp. zn. III. ÚS 562/12 ze dne 24. 10. 2013 (N 179/71 SbNU 153), sp. zn. I. ÚS 174/13 ze dne 7. 5. 2013 (N 80/69 SbNU 335) či sp. zn. III. ÚS 1624/12 ze dne 27. 9. 2012 (N 164/66 SbNU 433) a v nich citovanou judikaturu]. Nejvyšším správním soudem navrhovaný postup se od této judikatury liší pouze v tom, že ústavnost napadeného ustanovení jako podmínku pro vydání exekučního titulu sám hodnotit nemůže (na rozdíl od civilního soudu, který platnost smlouvy hodnotit může). Tak jako stěžovatelka mohla napadnout přímo exekuční titul (odvoláním a případně žalobou proti platebnímu výměru), může jej napadnout i povinný z rozhodčího nálezu (návrhem na zrušení rozhodčího nálezu soudem). Přes tuto možnost obrany Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru o přípustnosti námitek vůči rozhodčímu nálezu i ve fázi exekučního řízení. Stejně by tomu mělo být i nyní. 26. Z uvedeného tedy plyne, že i v řízení exekučním je za určitých podmínek možné uplatnit námitky vůči nalézacímu řízení a jeho výsledku. Protiústavnost exekučního titulu může za těchto podmínek hodnotit i exekuční soud a vyvodit z toho patřičné důsledky. Úprava daňové exekuceexekuce se liší toliko v tom, že daňový řád upravuje postup správce daně, nikoliv „exekučního správního soudu“. Správce daně ovšem své pochybnosti o protiústavnosti úpravy užité k vydání exekučního titulu nemá jak uplatnit (čl. 95 odst. 2 Ústavy míří toliko na soudy, ne správní orgány). Soudní řízení správní jako řízení přezkumné není exekučním řízením v přísném smyslu tohoto výrazu, jsou to však teprve správní soudy, které mohou vyvodit procesní důsledek ze svého závěru o protiústavnosti právní úpravy. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud obecně uznává, že existuje koncepční a institucionální předěl mezi řízením před správními orgány a správními soudy (např. nález sp. zn. I. ÚS 3006/15 ze dne 21. 9. 2016). Nepovažuje jej nicméně za předěl nepřekonatelný a nad rámec žalobních bodů a přes koncentraci řízení vyžaduje od správních soudů hodnocení některých otázek ex officio, byť je podle zákona mají z úřední povinnosti hodnotit toliko správní orgány [např. nálezy sp. zn. I. ÚS 2486/13 ze dne 1. 10. 2014 (N 184/75 SbNU 39), sp. zn. II. ÚS 2732/15 ze dne 12. 1. 2016]. V nedávné době ostatně i samotný Nejvyšší správní soud dospěl k závěru (nad rámec konkrétní úpravy ústavně zaručených práv a z ní plynoucích požadavků judikatury Ústavního souduÚstavního soudu), že s ohledem na čl. 4 Ústavy není teze „správní soudnictví není pokračováním správního řízení“ vždy udržitelná (usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 5 As 104/2013-46 ze dne 16. 11. 2016, publ. pod č. 3528/2017 Sb. NSS). 27. Navrhovatel tedy považuje za možné, aby při přezkumu rozhodnutí v rámci daňové exekuceexekuce byla přezkoumávána i ústavnost původní právní úpravy, podle níž byl exekuční titul vydán (nalézací a exekuční řízení jsou ostatně podle § 134 daňového řádu dílčí řízení daňového řízení). Zda tak učiní prostřednictvím výkladu § 181 odst. 2 písm. i) daňového řádu, nebo obdobně jako Ústavní soudÚstavní soud u exekucíexekucí rozhodčích nálezů, je přitom otázkou podústavního práva, kterou Ústavní soudÚstavní soud zásadně přezkoumávat nemůže (role vrcholného soudního orgánu zde náleží Nejvyššímu správnímu soudu podle čl. 92 Ústavy ve spojení s § 12 odst. 1 soudního řádu správního). Zásadní je, že tento postup navrhovatele nelze vyloučit. Případné prohlášení neústavnosti napadeného ustanovení by vedlo k nevykonatelnosti platebních výměrů, k vyhovění kasační stížnostikasační stížnosti a zrušení exekučních příkazůexekučních příkazů. Napadené ustanovení tedy bude při řešení věci použito a brání výsledku, který navrhovatel považuje za souladný s ústavním pořádkem. Aktivní procesní legitimace Nejvyššího správního soudu je tedy dána. 28. Protože byly splněny i další podmínky řízení, přistoupil Ústavní soudÚstavní soud k věcnému projednání návrhu. Podle § 44 věty první zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, upustil od ústního jednání, neboť nebylo lze od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. V. Vlastní posouzení 29. Právní úprava České republiky skýtá obcímobcím celkem tři různé možnosti financování hospodaření s komunálním odpadem: a) místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle § 10b zákona o místních poplatcích, b) poplatek za komunální odpad dle § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo c) smluvní systém vybírání úhrady za komunální odpad dle § 17 odst. 6 téhož zákona. V projednávané věci byl nezletilé Ž. B. vyměřen poplatek za provoz systému shromažďování odpadů. 30. Napadené ustanovení § 10b odst. 1 písm. a) zákona o místních poplatcích v rozhodném znění stanovilo, že poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí fyzická osoba, která má v obciobci trvalý pobyt; za domácnost může být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem; tyto osoby jsou povinny obciobci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí. 31. Ústavní soudÚstavní soud se podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zabýval tím, zda bylo napadené ustanovení přijato v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Vzhledem k vyjádřením obou komor Parlamentu, dostupným popisům legislativní procedury přijímání příslušného zákona i s ohledem na to, že legislativní procedura není ani navrhovatelem zpochybňována, lze mít za to, že podmínka ústavní konformity legislativního procesu byla splněna. Obecná východiska ústavněprávního přezkumu daňových předpisů 32. Listina základních práv a svobod v čl. 11 odst. 5 připouští zásah do vlastnického práva, k němuž v souvislosti se stanovením, vyměřením a výběrem daní či poplatků dochází [nález sp. zn. IV. ÚS 29/05 ze dne 1. 6. 2005 (N 113/37 SbNU 463)]. Daň je ukládána ve veřejném zájmu, kterým je především získání příjmů státního rozpočtu za účely spojenými s naplňováním funkcí státu [body 40 a 41 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/08 ze dne 21. 4. 2009 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.), bod 170 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ze dne 19. 4. 2011 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.)]. Záležitosti optimálního daňového zatížení patří mezi otázky, jejichž řešení vyplývá ze společenského konsensu, preferencí, hodnot obyvatelstva, mentality obyvatelstva, tradicí atd. Převod politické rozpravy do podoby daňového zákonodárství je úkolem politické reprezentace vzešlé z voleb. Posuzování daní z hlediska naplnění jejich základních funkcí či vhodnosti daňového systému náleží do pravomoci demokraticky zvoleného zákonodárce, nikoliv Ústavního souduÚstavního soudu [bod 78 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 18/15 ze dne 28. 6. 2016 (271/2016 Sb.)]. 33. Zdrženlivost Ústavního souduÚstavního soudu při přezkumu daňových zákonů z pohledu jejich ústavní konformity však neplyne toliko ze zájmu na zachování principu dělby moci a odpovědnosti volených zastupitelských sborů, ale také ze samotné povahy daní. Daň je plnění do veřejného rozpočtu, které se vyznačuje neúčelovostí a neekvivalentností; její plátce tedy nemá nárok na konkrétní protiplnění ze strany veřejné moci (bod 41 výše citovaného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/08). Jejím účelem je získání příjmů státního rozpočtu. Z hlediska potřebnosti, tj. existence stejně efektivního, leč méně zatěžujícího prostředku, nelze daně v soudním řízení hodnotit, neboť neexistuje vhodný komparátor. Posouzení potřebnosti je tak otázkou politické povahy, jejíž řešení náleží zákonodárci. Přiměřenost vztahu mezi obětíobětí poplatníka v podobě zásahu do jeho ústavně zaručených práv a dosaženého užitku se možnosti hodnocení ze strany soudu taktéž vymyká. V případě daně totiž poplatník a celá společnost získává užitek v podobě řádného fungování státu. Racionalitu vyvážení těchto užitků nelze z hlediska ústavnosti dost dobře hodnotit. Pokud by k tomu soud přistoupil, nevyhnutelně by vstupoval do pole jednotlivých politik, což mu nenáleží (bod 58 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/08). 34. Pouze zákonodárce tak je oprávněn rozhodnout, zda je stanovení určité daně potřebné, v jaké výši a za jakých podmínek, přičemž v tomto směru je oprávněn zohlednit nejrůznější kritéria. Při konstrukci daňového systému má široké pole působnosti, není však zcela vyvázán z povinnosti respektovat požadavky plynoucí z ústavního pořádku. Limitem mu jsou především čl. 11 odst. 1 a 5 ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny v podobě zákazu extrémní nepřiměřenosti (rdousícího efektu) daně, zákaz svévole při stanovení povinností, resp. při odlišování subjektů a práv dle čl. 1 Listiny, příkaz rovnosti při uplatňování základních práv a svobod dle čl. 3 odst. 1 Listiny, případně další hodnotová rozhodnutí ústavního pořádku (např. právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 Listiny, ochrana rodičovství, rodiny, dětí a mladistvých podle čl. 32 Listiny). 35. Dopad daně na poplatníky nesmí být ve svých důsledcích konfiskační či rdousící ve vztahu k majetkové podstatě jednotlivce [nález sp. zn. Pl. ÚS 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.), část VIII]. Zákonodárce nesmí zasáhnout do vlastnických práv způsobem, který by vedl ke zmaření samé podstaty majetku, resp. ke zničení majetkové základny poplatníka [nález sp. zn. Pl. ÚS 3/02 ze dne 13. 8. 2002 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.), část III, či bod 53 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/08 (viz výše)]. Konfiskační či rdousící daň omezuje využití podstaty zdaňovaného majetku či pokračování ve zdaňované aktivitě takovým způsobem, že se svou tíhou a účinky bude podobat zákazu jinak právem dovolené činnosti (ta pozbude svého základního opodstatnění). V případě takového dopadu daně je dán rozpor s ústavním pořádkem i tehdy, jestliže se tento účinek projeví jen u části poplatníků daně [body 42 a 48 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/13 ze dne 10. 7. 2014 (N 138/74 SbNU 141; 162/2014 Sb.)]. 36. Daňová povinnost musí obstát nejen z hlediska vyloučení extrémní disproporcionality, nýbrž také ústavního principu rovnosti, ať již v podobě zákazu svévole při stanovení povinností, resp. při odlišování subjektů a práv dle čl. 1 Listiny, či v podobě rovnosti při uplatňování základních práv a svobod dle čl. 3 odst. 1 Listiny (srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 7/03 a sp. zn. Pl. ÚS 29/08, bod 43). Zásada rovnosti ve vztahu k daňovému zákonodárství vyžaduje rovnoměrné zatížení daňových poplatníků podle jejich hospodářské výkonnosti. Každý poplatník by tak měl být zapojen podle své způsobilosti (příjmů, majetku a kupní síly) rovnoměrně do financování všeobecných úkolů státu (body 38 a 45 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/08 či bod 125 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 18/15). Tento projev rovnosti v daňovém zákonodárství je ostatně ústavnímu právu znám již dlouhodobě (srov. čl. 13 Deklarace práv člověka a občana z roku 1789 či čl. 134 Výmarské ústavy z roku 1919). Z historického hlediska lze poukázat také na nespokojenost a nepokoje ve Velké Británii způsobené zavedením tzv. Community Charge, rovné daně z hlavy vnímané jako nespravedlivě zatěžující nízkopříjmové skupiny obyvatel, které přispěly k odchodu ministerské předsedkyně Margaret Thatcherové. 37. Rovnoměrnost daňového zatížení neznamená shodnost daňové zátěže pro všechny, ale pouze naplnění požadavku, že s odlišnými je třeba zacházet odlišně, se stejnými stejně, přičemž míře odlišnosti subjektů či situací musí odpovídat právě míra odlišnosti právní regulace [nález sp. zn. Pl. ÚS 15/02 ze dne 21. 1. 2003 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.)]. Rovnoměrné daňové zatížení pak znamená, že zdanění vyšších příjmů musí být ve srovnání s daňovým zatížením nižších příjmů přiměřené (vertikální daňová spravedlnost), resp. že poplatníci, kteří mají relativně stejně vysokou platební schopnost, by měli platit stejnou daň [horizontální daňová spravedlnost, srov. body 126–127 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 18/15 (viz výše)]. Plné rovnoměrnosti daňového zatížení však nelze prakticky docílit, neboť zákonodárce musí při formulaci daňových zákonů zvažovat i další požadavky. Daňové předpisy by totiž zároveň měly být dostatečně určité, srozumitelné a uplatnitelné v praxi (a to jak daňovými poplatníky, tak i orgány finanční správy). Potřeba praktické uplatnitelnosti těchto předpisů se projevuje v tom, že znaky jednotlivých konstrukčních prvků daně může zákonodárce přiměřeně typizovat a paušalizovat. Obecná východiska ústavněprávního přezkumu poplatkových předpisů 38. Napadené ustanovení upravuje peněžní plnění zákonem označené jako poplatek, nikoliv daň. Zákonné označení však pro potřeby přezkumu před Ústavním soudemÚstavním soudem nehraje roli, neboť čl. 11 odst. 5 Listiny předvídá jak placení daní, tak i poplatků. Obsah těchto institutů na ústavní úrovni nadto nelze vykládat pomocí jejich zákonného vymezení (výklad Ústavy konformní se zákonem), již jen proto, že téhož cíle může zákonodárce dosíci různými legislativními způsoby (srov. body 178–179 výše citovaného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ke snížení státní podpory stavebního spoření prostřednictvím daňové formy). Poplatek je obvykle chápan v kontrapozici s daní v tom smyslu, že se jedná o peněžité plnění, které je vybíráno jako vyrovnání za individuální výhodu, je tedy vybírán účelově a ekvivalentně [bod 41 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/08 (viz výše) a contrario či nález sp. zn. II. ÚS 728/15 ze dne 16. 9. 2015 (N 170/78 SbNU 543), část III]. Poplatky lze také obecně vymezit jako jeden z veřejnoprávních příjmů, které veřejnoprávní subjekty ukládají jednotlivcům takovým způsobem, aby se jimi alespoň částečně kryly náklady spojené s činnostmi, vyvolané aktivitou těchto jednotlivců. Podle Karla Engliše (Finanční věda. Fr. Borový, 1929, str. 74 a násl.) jsou poplatky i daně autoritativně stanovené příspěvky podřízených hospodářství, avšak „daně pouze se zřetelem k únosnosti, poplatky též se zřetelem k individuálnímu prospěchu“. Proto také „vrchní účel poplatků není nikdy výnos“. Podobně Milan Bakeš uvádí (M. Bakeš a kol. Finanční právo. 3. vydání. C. H. Beck, 2003, str. 87), že „zatímco daně jsou většinou platby neekvivalentní, za které není poskytována přímá protihodnota, a zároveň platby, které mívají spíše periodický charakter, jsou poplatky většinou vybírány jednorázově, a to v souvislosti s nějakým protiplněním ze strany státu či jeho orgánů, kraje, obceobce apod. Mají tedy většinou povahu určitého ekvivalentu za poskytnutí služby, vydání povolení, rozhodnutí soudu apod.“. 39. Přes tuto koncepční odlišnost lze výše uvedené ústavní požadavky na daně vztáhnout i na poplatky (bod 43 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/08) tam, kde to povaha věci dovoluje. Předmětem daně může být příjem jako výraz přírůstku osobní ekonomické svobody, majetek jako podstata schopná výnosu (podle čl. 11 odst. 3 Listiny zavazuje již samotné vlastnictví) či obrat jako výraz dobrovolného užití majetku k jeho zhodnocení. Z toho důvodu je pro hodnocení rdousícího či konfiskačního účinku daně významný její dopad na majetek či ekonomickou činnost poplatníka (judikatura viz výše v bodě 35). Poplatky s ohledem na svou konstrukci nemohou mít konfiskační účinek v takové podobě jako daně, neboť jejich předmět není vztažen k majetku poplatníka (což však nevylučuje jeho zohlednění při konstrukci korekčních prvků). Poplatek je vybírán ve vztahu ke konkrétnímu protiplnění – k pokrytí alespoň části nákladů na jeho poskytnutí, případně s ohledem na další účely – typicky regulační či řídicí povahy (např. soudní poplatky, poplatky z provozování aktivit se sociálně nepříznivými dopady). Nelze tudíž plně uplatnit zásadu rovnoměrného zatížení daňových poplatníků podle jejich hospodářské výkonnosti. To by v konečném důsledku znamenalo, že totéž plnění (např. vydání cestovního pasu či odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu) bude zpoplatněno podle příjmů či majetku poplatníka. Výše poplatku by měla mít vztah spíše k poskytnutému plnění (výhodě) než k možnostem poplatníka. I zde ovšem platí, že ocenit poskytnutou výhodu je obtížné a že je k příslušným komplexním úvahám lépe vybaven zákonodárce (jak odborně, tak i demokratickou legitimitou). Je-li tak mezi výší poplatku a protiplněním racionální vztah, může Ústavní soudÚstavní soud přistoupit k hodnocení samotné výše poplatku pouze zdrženlivě, jak činí u daní. 40. Rdousící účinek v případě poplatku se tak projevuje především ve vztahu k možnosti dosáhnout zpoplatněného plnění ze strany veřejné moci či pokračovat ve zpoplatněné aktivitě poplatníka. Regulační (řídicí) funkce poplatku totiž může dojít svého naplnění pouze tam, kde bude požadované plnění poplatníkovi odepřeno z důvodu jeho neochoty poplatek uhradit, nikoliv z důvodu neschopnosti jej uhradit. To má svůj význam zejména při zpoplatnění plnění či činností právem zaručených. Uplatnění řady práv je podmíněno využitím zákonem stanoveného postupu (např. podle čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny), kam často patří i zaplacení příslušného poplatku. Takový požadavek však s ohledem na čl. 4 odst. 4 Listiny není namístě v případech platební neschopnosti, ve kterých nelze spravedlivě žádat, aby poplatník nesl její následky (typicky nezaviněná neschopnost, absence přímého vztahu mezi neschopností uhradit poplatek a uplatňovaným právem). Zejména v případě základních lidských práv a svobod, politických práv a práv na soudní a jinou ochranu totiž platí, že jimi poskytované výhody a oprávnění jsou ve své podstatě zaručeny bez ohledu na majetkové možnosti dotčeného. V. 1 Poplatek za provoz systému shromažďování odpadů 41. Ustanovení čl. 11 odst. 5 Listiny stanoví, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu byla podle napadeného ustanovení poplatníkem fyzická osoba, která měla v obciobci trvalý pobyt, a to bez ohledu na její věk. Jde o jednoznačné vymezení osoby povinné platit poplatek, nikoliv určení počtu osob, za něž má být poplatek zaplacen (rozsudky č. j. 1 As 116/2014-29 ze dne 12. 11. 2014, publ. pod č. 3191/2015 Sb. NSS, a č. j. 5 Afs 175/2006-116 ze dne 31. 1. 2008, publ. pod č. 2473/2012 Sb. NSS). S navrhovatelem lze souhlasit v tom, že osoby poplatníků byly v § 10b odst. 1 písm. a) zákona o místních poplatcích vymezeny natolik zřetelně, že není pochyb o tom, že jím má být i nezletilá Ž. B. Napadené ustanovení tak dostojí požadavku na určitost a zákonnou formu daňových předpisů podle čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod [bod 46 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/13 ze dne 10. 7. 2014 (N 138/74 SbNU 141; 162/2014 Sb.), bod 18 nálezu sp. zn. I. ÚS 1611/07 ze dne 2. 12. 2008 (N 211/51 SbNU 639), bod 30 nálezu sp. zn. I. ÚS 531/05 ze dne 6. 2. 2007 (N 24/44 SbNU 293)]. Z požadavku na určitost též plyne, že nemůže dojít k přenosu platební povinnosti z nezletilých na jejich zákonné zástupce prostřednictvím extenzivního výkladu institutu společného zástupce (zákon jej neurčuje plátcem poplatku, byť tento pojem jinak používá) či institutu rodičovské odpovědnosti (podrobně viz body 58–61). 42. Poplatek za provoz systému shromažďování odpadů byl v rozhodné době konstruován jako „platba za osobu“. Vznik poplatkové povinnosti není podle napadeného ustanovení nijak vázán na produkci komunálního odpadu konkrétní osobou či četnost odvozu odpadu. Účel daného poplatku je rozpočtový, představuje v podstatě paušalizovaný příspěvek obciobci na provoz systému nakládání s komunálními odpady. Neodpovídá tak doktrinárnímu vymezení pojmu poplatek. Slouží ovšem k plnému či částečnému krytí nákladů na provoz veřejné služby, která poplatníkům zabezpečuje konkrétní plnění (výhodu), jehož poplatníci nemusí, ale mohou využít (podobně jako poplatky podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Navrhovatel již dříve přiléhavě uvedl, že tato příspěvková konstrukce slouží ke zjednodušení administrace vyměření a výběru povinné dávky zejména v případě, kdy je faktické využití poskytované veřejné služby obtížně ověřitelné a správa poplatku by byla neefektivní (rozsudky NSS č. j. 1 As 116/2014-29, odst. 37, případně č. j. 6 Afs 24/2016-26 ze dne 27. 4. 2016, odst. 11). Opačný přístup by vedl jak k možnosti bezdůvodně a beztrestně se vyhnout platbě konstruované jako poplatek, tak k nerovnoměrnému faktickému zatížení těch poplatníků, kteří by poplatek platili dobrovolně. Vybírání formou příspěvku tudíž legitimuje potřeba efektivní administrace spojená s věcnými důvody pro závěr, že všichni poplatníci poskytovaného plnění (výhody) využívají či využívat mohou [obdobně k ústavněprávní problematice příspěvků (Beitrag) přistupuje i německá judikatura, srov. BVerfGE 137, 1, odst. 43, či rozhodnutí BVerwG sp. zn. 6 C 6.15 ze dne 18. 3. 2016, odst. 26–29]. 43. Zavedení systému shromažďování odpadů přispívá k ochraně životního prostředí, ochraně lidského zdraví a podpoře trvale udržitelného rozvoje [§ 1 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Děje se tak mimo jiné uplatněním pravidel nakládání s odpady podrobně popsanými v § 17 tohoto zákona. Životní prostředí, lidské zdraví a trvale udržitelný rozvoj jsou chráněny nejen na zákonné úrovni (zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a řada dalších složkových zákonů), ale nabývají též ústavního významu. Důraz na jejich ochranu se odráží ve formulaci preambule Ústavy (odhodlání společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství), formulaci státního cíle šetrného využívání přírodních zdrojů a ochrany přírodního bohatství (čl. 7 Ústavy), v zakotvení práva na příznivé životní prostředí (čl. 35 odst. 1 Listiny) či v limitaci výkonu vlastnických a jiných práv (čl. 11 odst. 3 a čl. 35 odst. 3 Listiny). 44. V rozhodné době poplatek sloužil k zajištění financování rozpočtu obceobce [§ 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů], přičemž vztah mezi provozem systému shromažďování odpadů a výší poplatku byl podle § 10b odst. 3 zákona o místních poplatcích zajištěn konstrukcí sazby skládající se z částky stanovené na základě skutečných nákladů obceobce předchozího roku a částky fakultativní, ani jedna část však nemohla převyšovat 250 Kč; podle § 11 odst. 3 však mohlo dojít k sankčnímu zvýšení poplatku či jeho části. 45. Z výše nastíněného je zřejmé, že poplatek za provoz systému shromažďování odpadů slouží k naplnění legitimního, ústavně výslovně předvídaného cíle. Je nepochybně vhodným prostředkem k financování provozu takového systému a v tomto smyslu je protiplněním za jeho provoz. Výhod spočívajících ve shromažďování, sběru, přepravě, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů přitom využívají (mohou využívat) všichni, nebo alespoň téměř všichni poplatníci tohoto poplatku. Plnění poskytované ze systému shromažďování odpadů totiž spočívá nejen v odstraňování komunálního odpadu produkovaného jeho jednotlivými původci (čemuž se lze jen stěží vyhnout, srov. odst. 10 a 11 rozsudku NSS č. j. 6 Afs 24/2016-26), ale také v tom, že jednotlivci nejsou vystaveni případným škodlivým účinkům jimi neprodukovaného neodstraněného odpadu (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Di Sarno a ostatní proti Itálii č. 30765/08 ze dne 10. 1. 2012). V. 2 Nezletilý jako poplatník poplatku za provoz systému shromažďování odpadů 46. Ústavněprávní přijatelnost zvoleného způsobu financování systému shromažďování odpadů neznamená absolutní volnost při volbě daňového subjektu, tedy že poplatníkem mohou být bez jakéhokoliv omezení i nezletilí. 47. Podle čl. 32 odst. 1 věty druhé Listiny je zvláštní ochrana dětí a mladistvých zaručena. Jde o právo, jehož je možné se podle čl. 41 odst. 1 Listiny domáhat pouze v mezích zákonů, které ho provádějí. Tato institucionální garance však nesmí být zákonnou úpravou zcela vyprázdněna – podstata a smysl musí zůstat zachovány (čl. 4 odst. 4 Listiny). Úmluva o právech dítěte (publikována pod č. 104/1991 Sb.) v čl. 3 odst. 1 vyžaduje, aby zájem dítěte byl předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. V čl. 3 odst. 2 Úmluva o právech dítěte dále zavazuje smluvní státy zajistit dítěti takovou ochranu a péči, jaká je nezbytná pro jeho blaho, přičemž mají brát ohled na práva a povinnosti jeho rodičů, zákonných zástupců nebo jiných jednotlivců právně za něho odpovědných a mají pro to činit všechna potřebná zákonodárná a správní opatření. 48. S odkazem na výše uvedené Ústavní soudÚstavní soud již dříve dospěl k závěru, že není možné nezletilému zákonem uložit platební povinnost, není-li zpravidla schopen ovlivnit, zda využije služeb podléhajících zpoplatnění. Navíc si nezletilý v nižším věku nemusí být takové platební povinnosti ani vědom [nález sp. zn. II. ÚS 728/15 ze dne 16. 9. 2015 (N 170/78 SbNU 543)]. Ústavní soudÚstavní soud se proto zabýval tím, zda nezletilí poplatníci mohou či musí mít ke splnění platební povinnosti prostředky či zda tyto prostředky musí někdo poskytnout namísto nich. 49. Napadené ustanovení bylo řádným způsobem přijato a vyhlášeno, v souladu se zásadou formální publikace tak bylo poplatníkům dostatečně oznámeno. Nezletilým, u kterých s ohledem na jejich schopnosti, rozumovou, volní a mravní vyspělost nelze vyžadovat plnou materiální znalost publikovaného práva, je tato znalost zprostředkována v rámci rodičovské odpovědnosti jejich zákonnými zástupci, případně zástupci ustanovenými. V projednávané věci se tak mělo stát nejpozději v rámci nalézacího řízení před správcem poplatku [§ 25 odst. 1 a § 26 odst. 1 daňového řádu, § 10 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“)]. 50. Obecně nelze vyloučit, že i nezletilí budou mít ke splnění poplatkové povinnosti k dispozici dostatečný majetek (získaný např. darem, dědictvím) či příjem (získaný např. výdělečnou činností). Takový majetek však mít nemusí, přičemž možnost obstarat si příjem vlastním úsilím je vzhledem k jejich věku zákonem omezena. K tomuto omezení Českou republiku ostatně zavazují i její mezinárodní závazky [srov. čl. 32 Úmluvy o právech dítěte či Úmluvu o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání (publikována pod č. 24/2008 Sb. m. s.)]. 51. Poplatek za provoz systému shromažďování odpadů byl vybírán bez ohledu na to, zda měl nezletilý poplatník nějaký příjem či majetek, z něhož jej mohl uhradit. Zároveň byl tento poplatek vybírán jako příspěvek – nezletilý tedy neměl možnost se placení poplatku vyhnout tím, že by nežádal či nevyužil zpoplatněného individualizovaného protiplnění. Zároveň neměl možnost svou poplatkovou povinnost ovlivnit ani změnou místa trvalého pobytu [pouze poplatek za provoz systému shromažďování odpadů je vybírán na základě tohoto evidenčního kritéria; jeho určení se přitom odvíjí od trvalého pobytu matky či rozhodnutí zákonných zástupců, srov. § 10 odst. 3 a 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů]. V tomto ohledu lze pouze zčásti přisvědčit vládě, která zastává názor, že daně a poplatky jsou nedobrovolná plnění, a možnost ovlivnit jejich uložení volbou místa trvalého pobytu je tudíž bez významu. 52. Nedobrovolnost poplatku zdůrazněná vládou se totiž v projednávané věci projevuje tím, že nezletilý poplatník je povinen poplatek zaplatit bez ohledu na to, zda má či může mít k jeho zaplacení prostředky, nebo zda může jeho vyměření zabránit, pokud prostředky nemá (a mít ani nemusel). Přiléhavým se v takové situaci jeví známý anekdotický výrok Benjamina Franklina, podle něhož na tomto světě nemůže být jisté nic, s výjimkou smrti a daní [Smyth, A. H. The Writings of Benjamin Franklin, Vol. X (1789–1790). New York: MacMillian, 1907, str. 69]. 53. Kromě těchto dvou jistot by však měla mít místo i jistota třetí – ochrana základních práv a svobod ze strany soudní moci (čl. 4 Ústavy). V případě poplatků je obvyklé upřednostnit určení jejich výše ve vztahu k poskytnuté výhodě či plnění (v případě příspěvků ve vztahu k výhodě dané k dispozici) a nelze plně uplatnit zásadu daňové spravedlnosti v podobě rovnoměrného zatížení daňových poplatníků podle jejich hospodářské výkonnosti. To však nemění nic na tom, že alespoň v nějaké míře se zatížení podle hospodářské výkonnosti, byť v typizované a paušalizované podobě, uplatnit musí. Daňový zákonodárce totiž nesmí snižovat pod určitou mez dalším zdaňováním ten majetek, který funguje jako základ individuálního formování života poplatníka daně [bod 45 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/08 ze dne 21. 4. 2009 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.)]. 54. Ospravedlnění existence nezdanitelného základního existenčního minima vychází jednak ze základního práva v podobě lidské důstojnosti, která ukládá státu povinnost ponechat, popř. zajistit každému občanovi základní potřeby pro lidskou a důstojnou existenci (čl. 10 odst. 1 Listiny), jednak z požadavku na respektování autonomní sféry jednotlivce (čl. 2 odst. 3 Listiny). Jde o subjektivní právo jednotlivce na to, aby veřejná moc respektovala autonomní projevy jeho osobnosti, včetně projevů volních, které mají odraz v jeho konkrétním jednání, pokud takové jednání není zákonem výslovně zakázáno. Jednotlivec a jeho svobodné jednání mají totiž v materiálním právním státě vždy prioritu před státní mocí realizovanou zákonem. Svobodná sféra jednotlivce a její bezprostřední ústavní garance v podobě vymahatelného subjektivního práva jsou condiciones sine qua non materiálního právního státu, který je vystavěn na úctě k základním právům jednotlivce [nález sp. zn. I. ÚS 43/04 ze dne 13. 4. 2004 (N 54/33 SbNU 55)]. 55. Ochrana autonomního prostoru jednotlivce zahrnuje též respekt k uspořádání jeho životních podmínek, v nichž se může svobodně realizovat mimo jiné jakožto bytost sociální a hospodářská, která získává prostředky k životu prací a jinou činností s ekonomickými aspekty [nález sp. zn. I. ÚS 504/03 ze dne 25. 11. 2003 (N 138/31 SbNU 227)]. Svobodný vývoj a rozvoj osobnosti je ovšem v této oblasti podstatným způsobem omezen v případech, kdy se činnost jednotlivce musí převážně či zcela zaměřit na placení dluhů [v tomto ohledu nabývá na významu sociální role insolvenčního práva, srov. usnesení sp. zn. I. ÚS 3271/13 ze dne 6. 2. 2014 (v SbNU nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz), body 30 a 31]. Takový stav lze v zásadě akceptovat, pokud jde o následek dobrovolně přijatých nebo vlastním zaviněním vniklých závazků (neboť smlouvy se mají dodržovat, dluhy platit a újma má být nahrazena). 56. K ochraně autonomního prostoru v případě nezletilých přistupuje požadavek jejich zvláštní ochrany (čl. 32 odst. 1 Listiny). Jeho podstata v této souvislosti spočívá v záruce svobodného uspořádání vlastních životních podmínek při dosažení zletilosti. Veřejná moc tak nezletilým nemůže ukládat povinnosti, které svou mírou či způsobem zatěžují nad únosnou mez možnost uzpůsobit si život podle vlastní potřeby. Taková možnost není zachována, pokud jsou nezletilí do dospělého života vpuštěni se závažnými dluhy (dluhová zátěž je ostatně jedním z významných kriminogenních faktorů). Je tedy ústavně chráněným zájmem dítěte, aby do dospělosti nevstupovalo se závazky, jež mohou mít rdousící efekt (nález sp. zn. I. ÚS 1775/14 ze dne 15. 2. 2017). To platí tím spíše v případech, kdy jde o dluhy vrchnostensky určené (neuplatní se tudíž zásada pacta sunt servanda) v době, kdy veřejná moc zároveň omezuje možnosti výdělečné činnosti takových dlužníků. Nelze tak vyloučit, že platební povinnost je uložena někomu, kdo žádný majetek nemá a vlastním přičiněním jej získat nemůže. 57. Zda k ukládání platebních povinností nezletilým dochází v konkrétních případech v míře, která omezuje jejich autonomii při utváření vlastních životních podmínek, neumožnil zákonodárce při konstrukci napadeného ustanovení jakkoliv zjišťovat. I kdyby tak nezletilý poplatník sám prokázal, že nemá prostředky k zaplacení poplatku a nemá ani možnost si je opatřit (např. vlastní dětskou prací), nemůže to správce poplatku zohlednit – možnost prominutí daně z důvodu tvrdosti znala právní úprava do 31. prosince 2010 (§ 16 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 229/2003 Sb.; rozhodnutí o prominutí daně bylo navíc založeno na správním uvážení). Rodičovská odpovědnost jako povinnost k placení poplatku 58. Podle stanoviska vlády je ochrana nezletilého dostatečně zajištěna pomocí institutu rodičovské odpovědnosti. Poplatníkem jako nositelem veřejnoprávní povinnosti je nezletilý, jeho rodič by měl nezletilému odpovídat za splnění této povinnosti v rovině soukromoprávní. Poplatek tak musí uhradit, a to případně i ze svých vlastních zdrojů, pokud tak neučiní nezletilý. Nezaplatí-li rodič za nezletilého poplatek, odpovídá podle názoru vlády nezletilému za škodu, která mu vznikne při vynucení odpovědnosti podle veřejnoprávních (daňových) předpisů. 59. Takový závěr však nemá dostatečnou zákonnou oporu. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 91/1998 Sb., (dále jen „zákon o rodině“) byla rodičovská odpovědnost souhrnem práv a povinností a) při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, b) při zastupování nezletilého dítěte, c) při správě jeho jmění. Z takto vymezené odpovědnosti vyplývá, že rodiče jsou povinni spravovat jmění dítěte, kam nepochybně patří i případné dluhy dítěte. Podle § 37a odst. 1 zákona o rodině měla být správa vykonávána s péčí řádného hospodáře, tedy takovým způsobem, aby dítě neutrpělo újmu na svých majetkových zájmech. Stále se však jedná o správu jmění dítěte, nikoliv jmění rodičů. Z titulu rodičovské odpovědnosti tak mohla plynout povinnost rodičů zastupovat dítě v daňovém řízení a platit dlužné daně a poplatky prostředky pocházejícími ze jmění dítěte [§ 31 odst. 1 písm. b) a c) zákona o rodině], nikoliv již vlastními prostředky rodičů (například daň z příjmů dítěte). V opačném případě by v rámci rodičovské odpovědnosti musel za nezletilého platit poplatky například i poručník podle § 81 zákona o rodině (s možností sporů o to, zda se ještě jedná o přiměřené užití ustanovení o právech a povinnostech rodičů a dětí). Nebyl-li by poručník povinen tuto povinnost vykonávat, nezletilý by nemusel mít vůbec nikoho, kdo by za něj poplatek měl platit (§ 78 zákona o rodině). 60. S ohledem na incidenční povahu řízení lze také odkázat na konkrétní případy řešené Nejvyšším správním soudem, v nichž vznikl spor o poplatkovou povinnost nezletilých. Ž. B. je jednostranně osiřelé nezaopatřené dítě – matka zemřela a otec podle stěžovatelky nikdy neplatil soudem uložené výživné. J. Ch. byl ve svých osmi letech umístěn do ústavní výchovy, neboť jeho rodiče mu dlouhodobě nebyli schopni zajistit dobré výchovné podmínky. B. A. byla do ústavní výchovy umístěna ve svých patnácti letech, neboť její matka byla shledána naprosto výchovně nezpůsobilou. Oba posledně uvedení poplatníci zůstali v ústavní výchově do nabytí zletilosti. Možnost nezletilých poplatníků vymáhat po zákonných zástupcích škodu se nejen z výše popsaných právních důvodů, ale také za dané skutkové situace jeví pouze jako teoretická (Spolkový ústavní soudústavní soud ji dokonce označil jako „zpravidla bezcennou“, srov. BVerfGE 72, 155, k právu na bezdluhové nabytí zletilosti). Řešení navržené vládou totiž žádá, aby za účelem náhrady škody (představované výší zákonem předvídaného poplatku a náklady na jeho případnou exekuciexekuci) nezletilí poplatníci žalovali vlastní zákonné zástupce, jsou-li naživu, což s sebou nese jen další časové a finanční náklady. To vše za situace, kdy čl. 32 odst. 1 Listiny zaručuje zvláštní ochranu dětí a mladistvých. Zjevně tedy nejde o efektivní prostředek ochrany práv nezletilých. 61. Vládou zastávaná pozice je také iracionálně komplikovaná: obchází existující institut daňového ručení (§ 57a zákona o správě daní a poplatků, § 171 daňového řádu) a následky nesplnění povinnosti zákonným zástupcem přenáší na nezletilého, který se ochrany svých práv může domoci až následně v civilním řízení, nadto má-li proti komu. Takový přenos poplatkové povinnosti v platební rovině soukromoprávním předpisem přitom nemá zřetelnou zákonnou oporu. Vlivem interpretace zákona by se tak zde poplatníkem (byť jen v procesní rovině) stal někdo, koho daňový či jiný zákon za poplatníka s žádoucí mírou určitosti nepředpokládá [srov. bod 46 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/13 (viz výše) a tam citovanou judikaturu]. Vládou navržené řešení proto neobstojí ani z hlediska požadavků na určitost a jasnost daňových zákonů podle čl. 11 odst. 5 Listiny a čl. 1 odst. 1 Ústavy či obecného požadavku na ukládání povinností na základě zákona podle čl. 4 odst. 1 Listiny. 62. Lze souhlasit s navrhovatelem v tom, že celá konstrukce placení poplatku za odpad podle § 10b zákona o místních poplatcích vychází z implicitního předpokladu, že za nezletilé poplatníky, kteří nemají dostatek prostředků, tuto jejich povinnost fakticky splní jejich zákonní zástupci. Tento předpoklad ostatně plyne i z vyjádření vlády, který důvody ke zvýšení nejvyšší možné sazby poplatku na 1 000 Kč od 1. 7. 2012 vidí mimo jiné ve stanovení nové procesní záruky – dlužnické solidarity poplatníka a jeho zákonného zástupce. Na rozdíl od navrhovatele a vlády se Ústavní soudÚstavní soud ovšem k této úpravě vyjadřovat nemůže, neboť nebyla napadena a není ani zákonem, jehož má být ve smyslu čl. 95 odst. 2 Ústavy použito při řešení věci. 63. Je ovšem třeba zopakovat, že uvedený implicitní předpoklad se v rozhodném období neprojevil v účinné právní úpravě. Nemá-li žádnou oporu v zákoně, nelze jej při respektu k požadavku na určitost při ukládání daňových povinností konstruovat soudním výkladem natolik extenzivním, že se zcela oprostí od zákonného textu a systematiky právního přepisu. Úkolem soudů je uplatňovat, nikoliv přetvářet dílo zákonodárce. Faktické uhrazení či neuhrazení poplatku rodiči jako zákonnými zástupci nadto nic nemění na povinnostech nezletilých poplatníků podle daňových předpisů (§ 241 daňového řádu). Negativní následky nesplnění poplatkové povinnosti tedy nesou výlučně nezletilí poplatníci, a to především ti, kteří neměli dostatek vlastních zdrojů či za které poplatek nezaplatili rodiče jako součást plnění své zákonné vyživovací povinnosti. 64. Jak plyne z předložených spisů Nejvyššího správního soudu, jde zejména o případy, v nichž již dříve musela zasáhnout státní moc, aby předešla škodlivým následkům nefunkčních rodinných vztahů, nebo alespoň zmírnila jejich následky. Tato zjištění přitom nelze bagatelizovat tím, že navrhovatel vede řízení v pouhých třech věcech. Řízení o kasační stížnostikasační stížnosti je mimořádným opravným prostředkem, nelze tedy předpokládat, že rozložení agendy Nejvyššího správního soudu věrně odráží strukturu otázek řešených správními orgány. Přístup k právní ochraně je nadto fakticky omezen u lidí v právu nevzdělaných, chudých či jinak znevýhodněných (nadneseně platí, že nejvíc nespravedlivé rozsudky jsou ty, které nemohly být nikdy vydány). V tomto ohledu tak obsah předložených spisů Nejvyššího správního soudu vypovídá spíše o pomyslné špičce ledovce než o zanedbatelnosti problému. Rdousící účinek poplatku vůči nezletilým 65. Jelikož Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že za splnění poplatkové povinnosti nezletilého poplatníka odpovídá podle napadeného ustanovení pouze poplatník sám, nikoliv jeho rodiče, zabýval se dále tím, zda nejde o úpravu rdousící či diskriminační. 66. Vymezení rdousící daně dříve Ústavní soudÚstavní soud provedl zejména ve vztahu k majetku jednotlivce (např. výše citované nálezy sp. zn. Pl. ÚS 3/02, sp. zn. Pl. ÚS 7/03, sp. zn. Pl. ÚS 29/08): nesmí dojít ke zničení či zmaření majetkové základny poplatníka. Obdobný závěr lze učinit i pro daně zatěžující příjem (důchod) poplatníka či poplatky zatěžující jeho činnost (srov. výše body 35, 39 a 40). Pokud daň (poplatek) zatěžuje právem dovolené jednání takovým způsobem, že je pro průměrného poplatníka prakticky nemožné v něm pokračovat, neboť pozbude svého základního opodstatnění, jde o daň (poplatek) tuto aktivitu rdousící. Totéž platí pro případy, kdy je veřejnoprávní povinnost k peněžnímu plnění uložena zcela bez ohledu na jeho způsobilost poplatníka jí dostát z hlediska jeho příjmů, majetku či schopností. 67. Poplatek za provoz systému shromažďování odpadů nezohledňuje ani majetek, ani příjem, ani to, zda poplatník využívá služeb, ke kterým je poplatek vázán. Ukládá povinnost nezletilým poplatníkům, kteří zpravidla nemají ani prostředky k jejímu splnění, ani dostatečnou svéprávnost k samostatnému dobrovolnému plnění. Nesplnění této povinnosti bezvýjimečně – prominutí není možné – spojuje s negativními následky, které se v krajní rovině projeví daňovou exekucíexekucí kumulovaného dluhu na prahu dospělého života [k tomu došlo ve věci Ž. B., která byla nezaopatřeným dítětem, a exekvován jí byl příjem z při výdělku při studiu]. Vláda sice uvedla, že výše poplatkového dluhu mohla dosáhnout nanejvýš 9 000 Kč, což podle jejího mínění nemůže být pro dospělého likvidační. Pomíjí ovšem možnost trojnásobného sankčního zvýšení podle § 11 odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (jde opět o rozhodnutí založené na správním uvážení). Při absenci jakýchkoliv zdrojů, z nichž by mohl být poplatkový dluh uhrazen, ovšem není ani nedoplatek 9 000 Kč (natožpak 27 000 Kč) zanedbatelným břemenem, tím spíše pokud k němu přistoupí i povinnost hradit exekuční náklady. 68. V této souvislosti je třeba připomenout, že autorita veřejné moci závisí především na jejím rozumném uplatňování. Veřejná moc má právo vyžadovat akceptaci jejího uplatňování, protože její rozkazy jsou splnitelné a nejsou zjevně nerozumné – je tedy třeba od každého žádat jen to, co může dát. Ústavní soudÚstavní soud proto dospěl k závěru, že uložení daňové či poplatkové povinnosti nezletilým poplatníkům, kteří ji fakticky nemohou splnit (a v právní rovině to od nich nelze spravedlivě očekávat), má vůči těmto poplatníkům rdousivý účinek. Tento účinek se nepochybně projeví jen u části nezletilých poplatníků. Rozpor s ústavním pořádkem je však dán i tehdy, jestliže se rdousivý účinek projeví jen u části poplatníků [bod 42 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/13 ze dne 10. 7. 2014 (N 138/74 SbNU 141; 162/2014 Sb.)]. Samotná skutečnost, že k vymáhání poplatkového dluhu dochází typicky až po dosažení zletilosti, na věci nic nemění – jen tím dochází k odsunutí účinku ústavně nevyhovující právní úpravy do budoucnosti, kde se střetává s ochranou autonomní sféry jednotlivce při utváření podmínek dospělého života. Nerovný dopad na některé nezletilé poplatníky 69. Bez významu je tak tvrzení vlády, že dotčená právní úprava vychází z rovného přístupu ke všem nezletilým. To Nejvyšší správní soud nijak nezpochybnil – dovolával se nepříznivých faktických dopadů formálně rovné právní úpravy. Dochází-li k odlišnému zacházení na základě zdánlivě neutrálního kritéria, které však ve svém důsledku specificky znevýhodňuje skupinu osob vymezenou právě některým z uvedených důvodů uvedených v čl. 3 odst. 1 Listiny oproti ostatním, jde o nepřímou diskriminaci [nález sp. zn. I. ÚS 2482/13 ze dne 26. 5. 2014 (N 105/73 SbNU 683), bod 36; nález sp. zn. III. ÚS 1136/13 ze dne 12. 8. 2015 (N 143/78 SbNU 209), bod 40; či nález sp. zn. II. ÚS 1609/08 ze dne 30. 4. 2009 ve znění opravného usnesení sp. zn. II. ÚS 1609/08 ze dne 9. 7. 2009 (N 105/53 SbNU 313)]. 70. V takovém případě tíží důkazní břemeno zpočátku navrhovatele, který musí prokázat, že 1. na první pohled neutrální kritérium dopadá o poznání silněji na chráněnou skupinu (definovanou podle etnických, rasových, pohlavních či jiných „podezřelých“ kritérií uvedených v čl. 3 odst. 1 Listiny) a že 2. jeho případ je možné zařadit do chráněné skupiny. Prokázáním těchto dvou podmínek je dán předpoklad nepřímé diskriminace s ohledem na všechny příslušníky dané chráněné skupiny. Tím se břemeno tvrzení a důkazní přesouvá na protistranu, která musí buď 3. popřít kterékoliv ze dvou výše uvedených tvrzení (kupř. tím, že není dán výrazný dopad na chráněnou skupinu, anebo že jeho pravým důvodem je něco jiného než diskriminační důvod, anebo že žalobce sám do dané skupiny nepatří apod.), anebo 4. prokázat, že pro nepřiměřené znevýhodnění chráněné skupiny existuje objektivní a rozumné zdůvodnění, tedy že se jednalo o opatření sledující legitimní cíl, jež bylo k jeho dosažení vhodné, nezbytné a přiměřené (bod 36 nálezu sp. zn. I. ÚS 2482/13, body 42–46 nálezu sp. zn. III. ÚS 1136/13). 71. Vláda proti návrhu argumentovala především tím, že není důvod odlišovat poplatníky podle kritéria funkčnosti rodiny či sociálního zázemí rodiny (takové kritérium považuje za protiústavní), popřela tedy samotnou existenci chráněné skupiny. Dále uvedla, že na žádného z poplatníků nemůže mít napadená úprava výrazný dopad (z důvodu záruk plynoucích z rodičovské odpovědnosti a záruk v řízení při placení daní). Důvody legitimující případné znevýhodnění části poplatníků neuvedla. 72. V projednávané věci je rozhodující neutrální kritérium trvalého pobytu podle § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Z rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu však plyne, že právní úprava tíží především ty nezletilé poplatníky, kteří jsou bez vlastního majetku či pochází ze sociálně znevýhodněného prostředí. To dokumentují případy posuzované Nejvyšším správním soudem, jejichž vyřešení je závislé na rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu v nynější věci. 73. Prvnímu argumentu vlády Ústavní soudÚstavní soud nepřisvědčil. Tak zvaným „podezřelým kritériem“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny je v předložené věci ústavně výslovně předvídané kritérium sociálního původu. Sociální původ v této souvislosti nelze vykládat optikou počátku 20. století, tedy jako otázku rozlišování mezi urozenými a neurozenými jednotlivci, která byla vyřešena přijetím zákona č. 61/1918 Sb., jímž se zrušují šlechtictví, řády a tituly, [srov. rozlišování mezi sociálním původem a rodem v čl. 2 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte či čl. 2, 24 a 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (vyhlášen pod č. 120/1976 Sb.)]. Chráněnou skupinou je tak třeba rozumět ty poplatníky poplatku za provoz systému shromažďování odpadů, kteří s ohledem na svůj věk a majetkové možnosti nejsou schopni sami poplatek uhradit (nelze to od nich spravedlivě očekávat) a nemají ani jiný způsob, jak této veřejnoprávní platební povinnosti dostát. Tak tomu je zejména v případech nedostatku či nemožnosti úhrady poplatku některým ze zákonných zástupců namísto poplatníka v rámci interní rodinné solidarity. Zjednodušeně tedy lze tuto skupinu označit jako děti ze sociálně nefunkčních rodin. 74. Povinnost ochrany této skupiny plyne z výše vyjádřené záruky osobní autonomie, která se v případě nezletilých projevuje jako požadavek bezdluhového nabytí zletilosti, a dále též ze závazků přijatých na zákonné úrovni: posilovat sociální začleňování (§ 2 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách), včetně začleňování rodin, chránit právo dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu a působit k obnovení narušených funkcí rodiny [§ 1 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí]. Podle preambule Ústavy má být Česká republika vlastí rovnoprávných, svobodných občanů. Je třeba vycházet z toho, že příslušníci zranitelných či znevýhodněných skupin mohou svou odpovědnost vůči druhým a vůči celku plnit jen tehdy, pokud budou svobodnými nejen formálně k účasti na politickém a sociálním životě, ale také materiálně, tj. svobodnými od tíživé nouze, která jim takovou účast fakticky znemožní. Za tím účelem ostatně ústavní pořádek zaručuje ochranu sociálních práv, byť v části s výhradou zákona zohledňující fiskální možnosti státu (čl. 41 odst. 1 Listiny). 75. Nelze souhlasit s tím, že napadená právní úprava nemůže mít na uvedenou skupinu nezletilých poplatníků (či její část) výrazný dopad pro existenci jednotlivých záruk. Tyto záruky totiž nelze považovat za efektivní. Mezi významné prvky potenciálně diskriminačního dopadu patří konkrétní způsob, jakým k aplikaci sporné právní úpravy fakticky dochází, včetně všech souvisejících záruk, jež mají zamezit aplikaci neutrálního kritéria s nepřípustným dopadem. Povahu těchto záruk mají typicky podmínky, za nichž může k aplikaci tohoto kritéria dojít, dále prostředky, jež má dotčený jednotlivec k dispozici k ochraně svého práva, nebo kontrolní mechanismy ze strany jiných subjektů (bod 44 výše citovaného nálezu sp. zn. III. ÚS 1136/13). 76. Jak však Ústavní soudÚstavní soud výše dovodil, napadená právní úprava žádné záruky k zamezení tíživého dopadu na nezletilé poplatníky neznala (rodičovská odpovědnost a s ní související možnost domáhat se náhrady škody se neuplatní, k řízení při placení daně srov. níže). Z vyjádření vlády či účastníků řízení přitom neplyne žádný důvod, který by legitimoval negativní dopady na nemajetné nezletilé poplatníky, za které poplatky neuhradili ti, kteří tak měli učinit jako součást plnění své vyživovací povinnosti. Za takového stavu Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že napadená právní úprava nepřihlíží k zásadě hospodářské výkonnosti nezletilých poplatníků a bez přijatelného důvodu zatěžuje nemajetné nezletilé poplatníky jako sociální skupinu ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny. 77. Ústavní soudÚstavní soud se však především zabýval tím, zda napadená úprava zaručuje zvláštní ochranu dětem a mladistvým ve smyslu čl. 32 odst. 1 věty druhé Listiny. Této ochrany je podle čl. 41 odst. 1 Listiny možné se domáhat toliko v mezích zákonů, které ji provádějí. Ústavní soud však již dříve uvedl, že s ohledem na čl. 4 odst. 4 Listiny nemůže prováděcí zákonná úprava popřít samotný smysl takové záruky [nález sp. zn. Pl. ÚS 35/93 ze dne 15. 2. 1994 (N 7/1 SbNU 51; 49/1994 Sb.)]. Zvláštní ochranou je přitom v kontextu čl. 32 odst. 1 Listiny třeba rozumět pouze ochranu vyšší. 78. Nezletilí poplatníci neměli žádné efektivní prostředky ochrany svých práv v rámci nalézacího řízení, byť na ně uložení poplatkové povinnosti mohlo dopadat s neúnosným (rdousivým) účinkem. Jediný prostředek, který může zmírnit nepříznivé dopady, se tak objevuje až v řízení při placení poplatku – možnost zohlednit tíživou situaci nezletilého při výběru či exekuciexekuci poplatku, zejména pak rozhodnutím o posečkání či splátkování jeho úhrady podle § 60 zákona o správě daní a poplatků či § 156 daňového řádu. Ani zde se však nejedná o prostředek ochrany práva nezletilého. Jednak se jedná o rozhodnutí, na něž poplatník nemá nárok (jsou založena na správním uvážení), jednak jsou jeho práva porušena již při vyměření poplatku v nalézacím řízení. Vláda sama uvádí ve svém vyjádření, že poplatek zásadně není na nezletilém vymáhán do té doby, dokud nemá alespoň nějaký majetek nebo příjem. Jinými slovy, veřejná moc nezletilému uloží platební povinnost bez ohledu na to, zda ji může ovlivnit či splnit, a následně vyčkává, zda a kdy si nezletilý prostředky obstará a dluh z nich zaplatí. Nezaplatí-li dobrovolně, dojde k daňové exekuciexekuci. Takový postup je zjevně zaměřen především na zajištění efektivního výběru vyměřeného poplatku, nikoliv ochranu práv poplatníka. Není-li tedy nezletilým poplatníkům k dispozici žádná efektivní ochrana proti případnému rdousivému účinku poplatku, nelze požadavek zvláštní (vyšší) ochrany považovat za splněný. VI. Závěr 79. Z uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že právní úprava, která zatěžuje nezletilé poplatkovou povinností bez ohledu na to, zda mají prostředky k jejímu splnění (nebo alespoň možnost si takové prostředky obstarat), zatěžuje je bez ohledu na možnost ovlivnit uložení platební povinnosti (např. zdržením se zpoplatňované činnosti) či se jí alespoň zprostit (např. uplatněním tvrdostní klauzule), je v rozporu s čl. 32 odst. 1 větou druhou ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (absence zvláštní ochrany dětí a mladistvých), se čl. 3 odst. 1 Listiny (nepřípustná diskriminace na základě sociálního původu) a s čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny (rdousící účinek poplatku). 80. Nelze souhlasit s někdy vyslovovanými obavami vyjádřenými v odborné literatuře, že prohlášení neústavnosti napadeného ustanovení bude mít za následek, že nezletilí nebudou mít povinnost platit žádné daně a poplatky, což by vytvářelo cestu k obcházení daňových povinností. Zákonodárce má nepochybně pravomoc rozhodnout, že poplatníky určité daně nebo poplatku budou i nezletilí. Rozhodne-li se tak ovšem učinit bez ohledu na to, zda má nezletilý vůbec nějaký zdanitelný majetek nebo příjem, či zda má možnost vyhnout se zpoplatňovanému jednání (nemá-li na ně odpovídající prostředky), pak zákonodárce musí již v rovině nalézacího řízení zohlednit, že může docházet k případům nadměrné tvrdosti a přijmout odpovídající řešení. Měl by také zvažovat, zda je poplatek ukládán za protiplnění ze strany státu či obceobce, kterého se nezletilému poplatníkovi vskutku dostává. V případě poplatku za provoz systému likvidace komunálního odpadu je však (zejména v případě malých dětí) výlučným producentem odpadu ten rodič, který pečuje o výživu dítěte faktickým plněním, při kterém odpad vzniká. Vyživovací povinnost rodičů k dítěti totiž zahrnuje veškerou běžně potřebnou péči o dítě, tedy v tomto případě nejen zajištění dodávek potřebných věcí do domácnosti, ve které dítě žije, ale i likvidaci následně vzniklých odpadů. Bylo by racionální zvažovat, zda neuložit poplatkovou povinnost namísto dítěte přímo rodiči, který požívá výhod systému likvidace komunálního odpadu. 81. Ústavní soudÚstavní soud proto návrhu Nejvyššího správního soudu vyhověl. Důvody, které jej k tomu vedly, se však vztahují pouze na nezletilé poplatníky poplatku za provoz systému shromažďování odpadů. Proto soud omezil rozsah svého rozhodnutí právě na tuto skupinu poplatníků [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 28/13 ze dne 10. 7. 2014 (N 137/74 SbNU 93; 161/2014 Sb.)]. S ohledem na čl. 89 odst. 2 Ústavy jsou orgány veřejné moci povinny promítnout důsledky shledané protiústavnosti do své rozhodovací praxe, tedy při řešení konkrétních případů zohlednit výše uvedené derogační důvody (srov. důvody nálezu sp. zn. I. ÚS 3599/15 ze dne 3. 2. 2016) a neaplikovat § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění účinném do 30. června 2012, v rozsahu, v němž ukládal povinnosti nezletilým poplatníkům. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Josef Fiala, Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek.
Vyhláška č. 337/2017 Sb.	Vyhláška č. 337/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních) Vyhlášeno 16. 10. 2017, datum účinnosti 31. 10. 2017, částka 115/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyh * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 31. 10. 2017 337 VYHLÁŠKA ze dne 6. října 2017, kterou se mění vyhláška č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních) Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 90 odst. 2 písm. a), b) a h) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 201/2017 Sb., (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních), se mění takto: 1. V § 1 úvodní části ustanovení se slova „Evropských společenství1)“ včetně poznámky pod čarou č. 1 zrušují. 2. V § 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 3. V § 2 odst. 2 se za slovo „ministerstva“ vkládají slova „, popřípadě zaměstnance pověřené organizace“. 4. V § 3 odst. 3 až 5 se za slovo „ministerstvem“ vkládají slova „popřípadě pověřenou organizací“. 5. V § 3 odst. 5 písm. a) a b) se za slovo „odpovídá“ vkládají slova „její obsah a rozsah“. 6. V § 5 odst. 1 větě první se za slovo „ministerstvo“ vkládají slova „, popřípadě pověřená organizace,“ a slova „31. ledna daného kalendářního roku“ se nahrazují slovy „15. března na druhé pololetí daného kalendářního roku a do 15. září na první pololetí následujícího kalendářního roku“. 7. V § 5 odst. 1 větě poslední se za slovo „ministerstvo“ vkládají slova „, popřípadě pověřená organizace,“. 8. V § 5 odst. 2 větě první se za text „§ 3“ vkládají slova „alespoň 50 kalendářních dní před termínem atestační zkoušky“. 9. V § 5 odst. 2 větě poslední se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „, popřípadě pověřená organizace,“ a číslo „30“ se nahrazuje číslem „50“. 10. V § 5 odst. 3 se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „, popřípadě pověřená organizace,“. 11. V § 6 odst. 1 se slova „, která se koná v akreditovaném zařízení,“ zrušují a slova „může předcházet“ se nahrazují slovy „se koná v akreditovaném zařízení a předchází“. 12. V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje závěrečná část ustanovení „Způsob vykonání praktické části atestační zkoušky se zaznamenává do protokolu o atestační zkoušce.“. 13. V § 6 odst. 5 větě první se slovo „může“ zrušuje, slovo „položit“ se nahrazuje slovem „umožní“, za slovo „uchazeči“ se doplňuje slovo „losování“ a slovo „otázku“ se nahrazuje slovem „otázky“. 14. V § 6 odst. 5 větě druhé se slova „lze položit“ nahrazují slovy „umožní losovat“. 15. V § 6 odst. 8 se věty třetí a čtvrtá nahrazují větou „Bez zbytečného odkladu po úspěšném vykonání atestační zkoušky obdrží uchazeč potvrzení o vykonání zkoušky, dále nejdéle do 30 dnů ode dne úspěšného vykonání atestační zkoušky diplom, a rovněž dodatek k diplomu, pokud se vydává.“. 16. V § 7 odst. 2 se za slovo „pouze“ vkládá slovo „praktickou“, slova „ze zbývající“ se nahrazují slovy „nebo nevyhověl z teoretické“, slova „tato část zkoušky“ se nahrazují slovy „praktická část zkoušky“ a slova „vykonání úspěšně vykonané části zkoušky“ se nahrazují slovy „úspěšného vykonání praktické části zkoušky“. 17. V § 7 odst. 5 se číslo „12“ nahrazuje číslem „6“. 18. Část třetí se včetně nadpisu zrušuje. 19. V § 13 odst. 1 se slova „a to na návrh příslušných profesních sdružení, popřípadě odborných společností“ zrušují. 20. V § 13 odst. 1 se na konci textu věty třetí doplňují slova „, z nichž 1 člen je garantem příslušného vzdělávacího programu“. 21. V § 14 odst. 1 větě první se za slovo „koná“ vkládají slova „v akreditovaném zařízení“, za slovo „termínech“ se vkládá slovo „jím“ a slova „akreditovaným zařízením“ se zrušují. 22. V § 14 odst. 1 větě druhé se za slovo „zařízení“ vkládá slovo „písemně“, za slovem „termínu“ se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „závěrečné zkoušky“ se vkládají slova „a složení zkušební komise,“. 23. V § 15 se na konci odstavce 5 doplňuje závěrečná část ustanovení „Způsob vykonání praktické části závěrečné zkoušky se zaznamenává do protokolu o závěrečné zkoušce.“. 24. V § 15 odst. 8 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, který eviduje akreditované zařízení ve spise uchazeče o závěrečné zkoušce“. 25. V § 15 odst. 8 větě poslední se slovo „osvědčení“ nahrazuje slovy „nejdéle do 30 dnů ode dne úspěšného vykonání závěrečné zkoušky osvědčení o získané odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání“ a slovo „ministerstvem“ se nahrazuje slovy „akreditovaným zařízením“. 26. V § 17 odst. 1 se slova „první a druhé“ nahrazují slovem „písemné“ a slovo „ministerstvem“ se nahrazuje slovy „ministrem zdravotnictví“. 27. V § 17 odst. 4 se slova „První a druhá“ nahrazují slovem „Písemná“. 28. V § 18 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 29. V § 18 se slova „, doklad o zdravotní způsobilosti a doklad o bezúhonnosti“ zrušují. 30. V § 19 odst. 1 větě první se slova „pro jednotlivá nelékařská zdravotnická povolání“ nahrazují slovy „, popřípadě pověřená organizace“ a slova „31. ledna daného kalendářního roku“ se nahrazují slovy „15. března na druhé pololetí daného kalendářního roku a do 15. září na první pololetí následujícího kalendářního roku“. 31. V § 19 odst. 1 větě poslední se za slovo „ministerstvo“ doplňují slova „, popřípadě pověřená organizace,“. 32. V § 19 odst. 2 větě první se za text „§ 18“ doplňují slova „alespoň 50 dní před termínem aprobační zkoušky“. 33. V § 19 odst. 2 větě poslední se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „, popřípadě pověřená organizace,“ a číslo „30“ se nahrazuje číslem „50“. 34. V § 19 odst. 3 se za slovo „Ministerstvo“ doplňují slova „, popřípadě pověřená organizace,“. 35. V § 20 odst. 1 se slova „, a to slovem i písmem“ zrušují. 36. V § 20 odst. 3 úvodní části ustanovení se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 37. V § 20 odst. 3 písm. a) se slova „a druhou“ zrušují. 38. V § 20 odst. 3 písm. b) se slovo „třetí“ nahrazuje slovem „druhou“. 39. V § 20 odst. 3 písm. c) se slovo „čtvrtou“ nahrazuje slovem „třetí“. 40. V § 20 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Praktická část aprobační zkoušky probíhá u poskytovatele zdravotních služeb, popřípadě u poskytovatele sociálních služeb.“. 41. V § 20 odst. 5 větě čtvrté se slovo „může“ zrušuje, slovo „položit“ se nahrazuje slovem „umožnit“, za slovo „uchazeči“ se vkládá slovo „losování“ a slovo „otázku“ se nahrazuje slovem „otázky“. 42. V § 20 odst. 5 větě páté se slovo „položit“ nahrazuje slovem „losovat“. 43. V § 22 odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 44. V § 22 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) posouzením jiných žadatelem doložených skutečností prokazujících znalost českého jazyka v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, nebo“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 45. V § 22 odst. 2 se slova „nebo b)“ nahrazují slovy „, b) nebo c)“. 46. V § 23 se číslo „30“ nahrazuje číslem „15“. 47. V § 24 se slova „údajů do fiktivní zdravotnické dokumentace“ nahrazují slovy „vztahujícího se k výkonu příslušného zdravotnického povolání6)“. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) Čl. 53 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU.“. 48. Za § 24 se doplňuje nový § 24a, který zní: „§ 24a (1) Tato část se vztahuje na ověřování znalosti českého jazyka v případě, že uchazeč podal žádost uvedenou v § 81 odst. 4 větě třetí zákona, žádost uvedenou v § 85a odst. 1 zákona nebo, jde-li o případ uvedený v § 85 odst. 6 zákona a žadatel splňuje minimální požadavky podle právního předpisu upravujícího minimální požadavky na vzdělání k získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, žádost uvedenou v § 85b odst. 1 zákona. (2) Tato část se dále vztahuje na ověřování schopnosti odborně se vyjadřovat v českém jazyce v případě, že jde o osoby uvedené v § 86 odst. 1 zákona, nejde-li o případ podle § 86 odst. 2 zákona.“. 49. V příloze sloupci Obor specializace bodě 1 se za slovo „terapeut“ doplňují slova „, specialista tradiční čínské medicíny, behaviorální analytik“. 50. V příloze sloupci Obor specializace bodě 2 se slova „biotechnický asistent,“ zrušují a za slovo „adiktolog“ se doplňují slova „, dětská sestra, terapeut tradiční čínské medicíny, asistent behaviorálního analytika“. 51. V příloze sloupci Obor specializace bodě 3 se slova „Zdravotnický asistent,“ zrušují, slovo „laboratorní“ se nahrazuje slovem „Laboratorní“ a za slovo „technika“ se doplňují slova „, praktická sestra, behaviorální technik“. 52. V příloze sloupci Obor specializace bodě 4 se slovo „Dezinfektor,“ zrušuje, slova „řidič vozidla“ se nahrazují slovy „Řidič vozidla“, slova „masér a“ se nahrazují slovy „masér ve zdravotnictví,“, slova „nevidomý a slabozraký masér“ se nahrazují slovy „nevidomý a slabozraký masér ve zdravotnictví“, slova „laboratorní pracovník,“ se zrušují a slova „řidič dopravy nemocných a raněných“ se nahrazují slovy „řidič zdravotnické záchranné služby“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Uchazeč přihlášený k atestační zkoušce přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vykoná atestační zkoušku podle vyhlášky č. 189/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, nejpozději však do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Pokud uchazeč nevykoná atestační zkoušku ve lhůtě uvedené ve větě první, postupuje se podle vyhlášky č. 189/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. 2. Uchazeč přihlášený k aprobační zkoušce přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vykoná aprobační zkoušku podle vyhlášky č. 189/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, nejpozději však do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Pokud uchazeč nevykoná aprobační zkoušku ve lhůtě uvedené ve větě první, postupuje se podle vyhlášky č. 189/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: JUDr. Ing. Ludvík, MBA, v. r.
Vyhláška č. 336/2017 Sb.	Vyhláška č. 336/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 10. 2017, datum účinnosti 1. 11. 2017, částka 115/2017 * Čl. I - V § 10 vyhlášky č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění vyhlášky č. 239/2006 Sb. a vyhlášky č * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2017 336 VYHLÁŠKA ze dne 10. října 2017, kterou se mění vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 32 a § 13 odst. 11 písm. a) zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství): Čl. I V § 10 vyhlášky č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění vyhlášky č. 239/2006 Sb. a vyhlášky č. 123/2016 Sb., odstavec 1 zní: „(1) Rybářský lístek se vydává pro celé území České republiky na dobu neurčitou, 10 let, 3 let, 1 roku nebo 30 dní ode dne jeho vydání.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2017. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 335/2017 Sb.	Vyhláška č. 335/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 10. 2017, datum účinnosti 1. 11. 2017, částka 115/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb. a vyhlášky č. 400/2004 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2017 335 VYHLÁŠKA ze dne 10. října 2017, kterou se mění vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 10 odst. 8 a § 11 odst. 5 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 9/2009 Sb. a zákona č. 295/2017 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb. a vyhlášky č. 400/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se odstavce 1 a 5 zrušují. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 2. V § 1 odst. 1 se za slovo „vzorky“ vkládají slova „pro účely agrochemického zkoušení“. 3. V § 1 odst. 2 se za slovo „Vzorek“ vkládají slova „pro agrochemické zkoušení zemědělských půd“. 4. V § 1 odst. 3 se za slovo „Plocha“ vkládají slova „a hloubka“ a za slova „odběr jednoho vzorku“ se vkládají slova „agrochemického zkoušení zemědělských půd“. 5. V § 1 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Monitoring zemědělských půd je tvořen sadou stálých monitorovacích ploch o velikosti 25 x 40 m. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav“) provádí odběr půdních vzorků z těchto ploch v pravidelných intervalech, a to ze dvou až tří horizontů v závislosti na kultuře. Základní interval pro vzorkování je 6 let. Ze všech monitorovacích ploch se odebírají 4 směsné půdní vzorky z každého horizontu. (5) Hloubka odběru půdních vzorků pro účely monitoringu zemědělských půd pro jednotlivé kultury a) u orné půdy se vzorky odebírají z ornice z hloubky 0 až 25 cm a z podorničí z hloubky 35 až 60 cm, přičemž přechodová vrstva mezi horizonty se z odběru vylučuje, b) u trvalých travních porostů se odběr provádí odděleně z vrstev půdy do 10 cm (poddrnová vrstva), přičemž svrchní drnová vrstva zeminy se z odběru odstraňuje, dále z vrstvy 11 až 25 cm a vrstvy 26 až 40 cm, c) u ovocných sadů a vinic se odebírá vzorek do hloubky 30 cm a druhý z hloubky 31 až 60 cm, d) u chmelnic se z odběru vylučuje svrchních 10 cm půdy a vzorek se odebírá z hloubky 11 až 40 cm a druhý z hloubky 41 až 60 cm. (6) Podrobnosti metod odběru vzorků ústav zveřejňuje na svých internetových stránkách.“. 6. Ve skupinovém nadpisu nad § 2 se slovo „agrochemické“ zrušuje. 7. V § 2 odst. 1 se za slovo „vzorcích“ vkládají slova „pro agrochemické zkoušení zemědělských půd“. 8. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „součtovou metodou“. 9. V § 2 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) V půdních vzorcích z pozemků, kde jsou zvýšené nároky na odběr stopových prvků, se dále výběrově zjišťuje obsah mědi, zinku, manganu, železa, boru a molybdenu. (3) V půdních vzorcích z vybraných zájmových oblastí a intenzivně obhospodařovaných oblastí se výběrově stanovují parametry charakterizující organickou hmotu půdy.“. 10. V § 2 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) V půdních vzorcích z monitoringu zemědělských půd a z pozemků s rizikem vstupu nežádoucích látek do potravního řetězce nebo hrozí-li poškození půdní úrodnosti, sleduje ústav vybrané rizikové prvky a rizikové látky uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Podle konkrétního rizika ústav posuzuje a vyhodnocuje i jiné parametry než uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.“. 11. § 3 zní: „§ 3 (1) Pro chemické, fyzikální a mikrobiologické rozbory zemědělských půd se používají metody uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) Pověřená osoba provádějící chemické rozbory půdních vzorků, pokud tyto rozbory nezajišťuje ústav, předá protokol o výsledcích rozborů ústavu ve formátu předepsaném ústavem do 1 měsíce po převzetí vzorků, protokolu o odběru vzorků a mapových podkladů. (3) Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd jsou uvedena v příloze č. 3 k této vyhlášce.“. 12. V § 4 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 13. V § 4 odst. 2 se číslo „20“ nahrazuje číslem „40“. 14. § 5 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Rozborem půdních vzorků se stanoví“. 15. V § 5 odst. 1 písm. a) se slova „oxidovatelný uhlík, celkový dusík“ nahrazují slovy „organická hmota půdy“. 16. V § 5 odst. 1 písm. a) i b) se slova „další prvky“ nahrazují slovy „další půdní vlastnosti“. 17. V § 5 odstavec 2 zní: „(2) Pro chemické, fyzikální a mikrobiologické rozbory lesních pozemků se používají metody uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce.“. 18. Přílohy č. 1 až 3 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 275/1998 Sb. Rizikové prvky a rizikové látky sledované při agrochemickém zkoušení zemědělských půd a monitoringu zemědělských půd 1. Rizikové prvky a látky sledované při agrochemickém zkoušení zemědělských půd a při ohrožení kvality zemědělské půdy As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, V, Zn Polycyklické aromatické uhlovodíky - stanoveny jako součet 12 individuálních uhlovodíků: [naftalen, fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen, indeno(1,2,3-cd) pyren] Polychlorované bifenyly (PCB) Persistentní organochlorové pesticidy Polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF) [suma PCDD a PCDF vyjádřená v toxických ekvivalentech Světové zdravotnické organizace (WHO) za použití WHO-TEF (toxických ekvivalenčních faktorů), 2005] C10-C40 2. Parametry sledované při monitoringu půd objemová vlhkost, objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, maximální kapilární vodní kapacita, vzdušná kapacita, zrnitost Rizikové prvky: As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Mo, Ni, Pb, V, Zn, Hg Přístupné živiny: P, K, Mg, Ca a pH Přístupné mikroelementy: B, Mn, Zn, Cu, Fe Stanovení organické hmoty půdy (Cox, Ctot, Ntot, glomalin, případně další markery) Dusík minerální Sorpční kapacita půdy Mikrobiologický rozbor Polycyklické aromatické uhlovodíky - stanoveny jako součet 16 individuálních uhlovodíků: [naftalen, acenaftylen, acenaften, fluoren, fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, dibenzo(ah)antracen, benzo(ghi)perylen, indeno(1,2,3-cd)pyren] Polychlorované bifenyly (PCB) Perzistentní organochlorové pesticidy Rezidua pesticidů C10-C40 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 275/1998 Sb. Metody používané pro chemické, fyzikální a mikrobiologické rozbory zemědělských půd a lesních pozemků Číslo postupu ústavu1)\| Název postupu ---\|--- 10600.1\| Stanovení obsahu reziduí pesticidů metodou LC-MS 10610.1\| Stanovení obsahu reziduí pesticidů metodou GC-MS 30010.1\| Úprava půdních vzorků pro fyzikálně-chemické rozbory 30011.1\| Úprava čerstvých půdních vzorků 30012.1\| Úprava půdních vzorků lyofilizací 30013.1\| Úprava půdních vzorků pro stanovení organických kontaminantů 30020.1\| Stanovení vlhkosti gravimetricky 30030.1\| Orientační stanovení obsahu uhličitanů 30033.1\| Kvantitativní stanovení obsahu uhličitanů gravimetricky 30040.1\| Stanovení výměnného pH půd extrakcí 0,01M CaCl2 30068.1\| Příprava půdního extraktu podle Mehlicha 3 30071.1\| Stanovení vápníku a hořčíku v extraktu podle Mehlicha 3 metodou FAAS 30072.1\| Stanovení fosforu v extraktu podle Mehlicha 3 spektrofotometricky 30073.1\| Stanovení draslíku v extraktu podle Mehlicha 3 metodou FAES 30074.1\| Analýza extraktu podle Mehlicha 3 metodou ICP-OES 30180.1\| Stanovení potenciální kationtové výměnné kapacity podle Mehlicha 30181.1\| Stanovení výměnného sodíku a draslíku v sorpčním komplexu půdy podle Mehlicha 30182.1\| Stanovení výměnného hořčíku a vápníku v sorpčním komplexu půdy podle Mehlicha 30210.1\| Stanovení kationtové výměnné kapacity součtovou metodou 30230.1\| Příprava extraktu pro stanovení aktuální kationtové výměnné kapacity a výměnných kationtů 30234.1\| Stanovení výměnné acidity titrací 30235.1\| Výpočet aktuální kationtové výměnné kapacity a stupně nasycení 30236.1\| Stanovení výměnných kationtů metodou ICP-OES 30240.1\| Stanovení obsahu skeletu 30250.1\| Stanovení zrnitostního složení 30260.1\| Orientační určení druhu půdy hmatovou zkouškou 30270.1\| Stanovení fyzikálních vlastností půd 30280.1\| Příprava půdního extraktu DTPA-TEA 30282.1\| Analýza půdního extraktu DTPA-TEA (podle Lindsaye a Norvella) metodou ICP-OES 30290.1\| Příprava půdního extraktu vodou za varu (podle Bergera a Truoga) 30292.1\| Stanovení boru metodou ICP-OES 30300.1\| Příprava půdního extraktu AO-OA 30350.1\| Extrakce půd lučavkou královskou 30360.1\| Extrakce půd 2M kyselinou dusičnou 30460.1\| Stanovení rtuti na přístroji AMA-254 30500.1\| Analýza mineralizátů metodou ICP-OES 30600.1\| Extrakce půd 1M roztokem dusičnanu amonného 30630.1\| Analýza půdního extraktu metodou ICP-MS 30660.1\| Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) metodou HPLC 30670.1\| Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) metodou GC-MS/MS 30680.1\| Stanovení polychlorovaných bifenylů (PCB) metodou GC-MS/MS 30690.1\| Stanovení organochlorových pesticidů (OCP) metodou GC-MS/MS 30720.1\| Stanovení obsahu minerálního oleje (NEL) metodou GC/FID 30930.1\| Příprava vzorků a extrakce pro stanovení dusičnanového a amonného dusíku 30932.1\| Stanovení dusičnanového dusíku metodou UV spektrofotometrie 30936.1\| Stanovení amonného dusíku spektrofotometricky 30980.2\| Stanovení obsahu COX, CTOT, NTOT a glomalinu metodou NIRS 31050.1\| Měření bazální respirace, substrátem indukované respirace a respiračních růstových křivek systémem OxiTop 31080.1, 30934.1\| Krátkodobá nitrifikační aktivita (SNA) 1) Jednotné pracovní postupy – Analýza půdy, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno Příloha č. 3 k vyhlášce č. 275/1998 Sb. Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd 1. Kritéria hodnocení obsahu fosforu, draslíku a hořčíku (Mehlich III) Orná půda obsah\| FOSFOR (mg.kg-1)\| DRASLÍK (mg.kg-1)\| HOŘČÍK (mg.kg-1) ---\|---\|---\|--- půda\| půda SP1)\| ICP-OES2)\| lehká\| střední\| těžká\| lehká\| střední\| těžká nízký\| do 50\| do 55\| do 100\| do 105\| do 170\| do 80\| do 105\| do 120 vyhovující\| 51–80\| 56–85\| 101–160\| 106–170\| 171–260\| 81–135\| 106–160\| 121–220 dobrý\| 81–115\| 86–125\| 161–275\| 171–310\| 261–350\| 136–200\| 161–265\| 221–330 vysoký\| 116–185\| 126–200\| 276–380\| 311–420\| 351–510\| 201–285\| 266–330\| 331–460 velmi vysoký\| nad 185\| nad 200\| nad 380\| nad 420\| nad 510\| nad 285\| nad 330\| nad 460 Trvalé travní porosty obsah\| FOSFOR (mg.kg-1)\| DRASLÍK (mg.kg-1)\| HOŘČÍK (mg.kg-1) ---\|---\|---\|--- půda\| půda SP\| ICP-OES\| lehká\| střední\| těžká\| lehká\| střední\| těžká nízký\| do 25\| do 25\| do 70\| do 80\| do 110\| do 60\| do 85\| do 120 vyhovující\| 26–50\| 26–55\| 71–150\| 81–160\| 111–210\| 61–90\| 86–130\| 121–170 dobrý\| 51–90\| 56–100\| 151–240\| 161–250\| 211–300\| 91–145\| 131–170\| 171–230 vysoký\| 91–150\| 101–165\| 241–350\| 251–400\| 301–470\| 146–220\| 171–245\| 231–310 velmi vysoký\| nad 150\| nad 165\| nad 350\| nad 400\| nad 470\| nad 220\| nad 245\| nad 310 Sady a vinice (speciální kultury) obsah\| FOSFOR (mg.kg-1)\| DRASLÍK (mg.kg-1)\| HOŘČÍK (mg.kg-1) ---\|---\|---\|--- půda\| půda SP\| ICP-OES\| lehká\| střední\| těžká\| lehká\| střední\| těžká nízký\| do 55\| do 60\| do 100\| do 125\| do 180\| do 80\| do 105\| do 170 vyhovující\| 56–100\| 61–110\| 101–220\| 126–250\| 181–310\| 81–180\| 106–225\| 171–300 dobrý\| 101–170\| 111–185\| 221–340\| 251–400\| 311–490\| 181–320\| 226–365\| 301–435 vysoký\| 171–245\| 186–265\| 341–500\| 401–560\| 491–680\| 321–425\| 366–480\| 436–580 velmi vysoký\| nad 245\| nad 265\| nad 500\| nad 560\| nad 680\| nad 425\| nad 480\| nad 580 Chmelnice obsah\| FOSFOR (mg.kg-1)\| DRASLÍK (mg.kg-1)\| HOŘČÍK (mg.kg-1) ---\|---\|---\|--- půda\| půda SP\| ICP-OES\| lehká\| střední\| těžká\| lehká\| střední\| těžká nízký\| do 155\| do 170\| do 170\| do 220\| do 290\| do 135\| do 160\| do 210 vyhovující\| 156–220\| 171–240\| 171–275\| 221–370\| 291–400\| 136–210\| 161–250\| 211–300 dobrý\| 221–290\| 241–315\| 276–400\| 371–515\| 401–570\| 211–300\| 251–350\| 301–395 vysoký\| 291–390\| 316–425\| 401–560\| 516–650\| 571–680\| 301–400\| 351–460\| 396–530 velmi vysoký\| nad 390\| nad 425\| nad 560\| nad 650\| nad 680\| nad 400\| nad 460\| nad 530 1) stanovení spektrofotometricky 2) stanovení metodou ICP-OES 2. Kritéria pro hodnocení obsahu uhličitanů v půdách % uhličitanů\| hodnocení obsahu uhličitanů ---\|--- 0\| žádný 0,1–0,5\| nízký 0,6–3,0\| střední 3,1–5,0\| vysoký nad 5,0\| velmi vysoký 3. Kritéria pro hodnocení půdní reakce hodnota pH\| půdní reakce ---\|--- do 4,5\| extrémně kyselá 4,6–5,0\| silně kyselá 5,1–5,5\| kyselá 5,6–6,5\| slabě kyselá 6,6–7,2\| neutrální 7,3–7,7\| alkalická nad 7,7\| silně alkalická 4. Potřeba vápnění Orná půda a ovocné sady lehká půda\| střední půda\| těžká půda ---\|---\|--- pH\| t CaO.ha-1\| pH\| t CaO.ha-1\| pH\| t CaO.ha-1 do 4,4\| 1,20\| do 4,5\| 1,50\| do 4,5\| 1,70 4,6–5,0\| 0,80\| 4,6–5,0\| 1,00\| 4,6–5,0\| 1,25 5,1–5,5\| 0,60\| 5,1–5,5\| 0,70\| 5,1–5,5\| 0,85 5,6–5,7\| 0,30\| 5,6–6,0\| 0,40\| 5,6–6,0\| 0,50 \| \| 6,1–6,5\| 0,20\| 6,1–6,5\| 0,25 \| \| \| \| 6,6–6,7\| 0,20 Trvalé travní porosty lehká půda\| střední půda\| těžká půda ---\|---\|--- pH\| t CaO.ha-1\| pH\| t CaO.ha-1\| pH\| t CaO.ha-1 do 4,5\| 0,50\| do 4,5\| 0,70\| do 4,5\| 0,90 4,6–5,0\| 0,30\| 4,6–5,0\| 0,50\| 4,6–5,0\| 0,70 Vinice lehká půda\| střední půda\| těžká půda ---\|---\|--- pH\| t CaO.ha-1\| pH\| t CaO.ha-1\| pH\| t CaO.ha-1 do 4,5\| 0,60\| do 4,5\| 1,00\| do 4,5\| 1,30 4,6–5,0\| 0,45\| 4,6–5,0\| 0,70\| 4,6–5,0\| 0,90 5,1–5,5\| 0,30\| 5,1–5,5\| 0,50\| 5,1–5,5\| 0,60 5,6–6,0\| 0,20\| 5,6–6,5\| 0,30\| 5,6–6,5\| 0,40 \| \| \| \| 6,6–6,9\| 0,20 Chmelnice pH\| lehká půda\| střední půda\| těžká půda ---\|---\|---\|--- t CaO.ha-1 do 4,5\| 0,60\| 1,00\| 1,30 4,6–5,0\| 0,45\| 0,70\| 0,90 5,1–5,5\| 0,30\| 0,50\| 0,60 5,6–6,5\| 0,20\| 0,30\| 0,40 6,6–6,9\| 0,20\| 0,20\| 0,20 “. 19. Přílohy č. 4 až 8 se zrušují. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2017. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 334/2017 Sb.	Vyhláška č. 334/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 10. 2017, datum účinnosti 1. 11. 2017, částka 115/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 409/2013 Sb. a vyhlášky č. 368/2015 Sb., se mění takto: * Čl. II - Technický předpis * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 334 VYHLÁŠKA ze dne 10. října 2017, kterou se mění vyhláška č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 14, § 3a odst. 11, § 3b odst. 7, § 5 odst. 8, § 6 odst. 8, § 7 odst. 6, § 7a odst. 5, § 15 odst. 6, § 16 odst. 12, § 17 odst. 16, § 19 odst. 17 a § 19a odst. 6 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb., zákona č. 54/2012 Sb. a zákona č. 295/2017 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 409/2013 Sb. a vyhlášky č. 368/2015 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Směrnice Komise 2010/21/EU ze dne 12. března 2010, kterou se mění příloha I směrnice Rady 91/414/EHS, pokud jde o zvláštní ustanovení týkající se klothianidinu, thiamethoxamu, fipronilu a imidaklopridu.“ zrušuje a na konci textu poznámky pod čarou se na samostatné řádky doplňují věty „Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/11 ze dne 5. ledna 2016, kterou se mění příloha II směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/317 ze dne 3. března 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES a 2002/57/ES, pokud jde o úřední návěsku balení osiva. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/2109 ze dne 1. prosince 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí nových druhů a botanický název druhu Lolium x boucheanum Kunth.“. 2. V § 10 odst. 1 písmeno b) zní: „b) název druhu a název odrůdy, u řepy označení, zda jde o krmnou řepu nebo cukrovku; název druhu se uvede v případě osiva obilnin, olejnin, přadných rostlin, trav, luskovin, jetelovin a jiných krmných plodin alespoň botanickým názvem druhu, a to případně zkráceně a bez jmen autorů, v případě cukrovky, krmné řepy a zelenin postačuje uvést název druhu českým názvem,“. 3. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) pořadové číslo prohlášení o osivu s neukončenou certifikací.“. 4. V textu pod skupinovým nadpisem „Sazenice zeleniny“ nad § 19 se slova „§ 15 odst. 6 a § 19 odst. 15“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 14 písm. f), § 15 odst. 6 a § 19 odst. 17“. 5. V § 19 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Požadavky a postupy pro výrobu, uznávání, balení, označování a uvádění sadby česneku do oběhu jsou uvedeny v příloze č. 22 k této vyhlášce.“. 6. V § 24 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „(7) Požadavky na označování obalů osiva informacemi o použitém přípravku na ochranu rostlin jsou stanoveny jiným právním předpisem3). 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.“. 7. V § 25 odst. 5 se na konci textu písmene h) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno i), které zní: „i) pořadové číslo návěsky.“. 8. V § 25 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Na úředních návěskách osiva obilnin, olejnin, přadných rostlin, trav, jetelovin, luskovin, jiných krmných plodin a sadby brambor, s výjimkou úředních návěsek směsí obilnin, trav, luskovin, jetelovin a jiných krmných plodin, se uvede název druhu alespoň botanickým názvem druhu, a to případně zkráceně a bez jmen autorů. Na návěskách cukrovky, krmné řepy a zelenin a na návěskách dodavatele plodin uvedených v první větě tohoto odstavce postačuje uvést název druhu českým názvem.“. 9. V příloze č. 2, části I, tabulce 1 sloupec „Latinský název“ v řádku „Jílek hybridní“ zní: „Lolium x hybridum Hausskn“. 10. V příloze č. 5, části III, oddílu 3, pododdílu 4, body 2 a 3 znějí: „2. Pro osivo hybridních odrůd řepky kategorie E vyráběné za použití pylové sterility je stanovena minimální odrůdová čistota mateřského komponentu 99,0 % a otcovského komponentu 99,9 %. 3. Minimální odrůdová čistota hybridních odrůd (% hybridnosti) osiva řepky kategorie C vyráběného za použití pylové sterility je u ozimých odrůd 90,0 % a u jarních odrůd 85,0 %. Kontroluje se na úředně odebraných vzorcích úřední následnou vegetační zkouškou nebo pomocí vhodných biochemických metod.“. 11. V příloze č. 7 se zrušuje podtržení názvů částí I, II a III. 12. V příloze č. 7, části II, oddílu 1 název oddílu 1 a tabulka 2 zní: „Oddíl 1 Povolené kategorie a generace 5 Tabulka 2 Druh\| Mateřské rostliny\| Rozmnožovací materiál předstupňů 2\| Základní RM 3\| Certifikovaný RM 4 ---\|---\|---\|---\|--- PBTC 1\| PB 1\| PB 2\| PB 3\| PB 4\| S\| SE\| E\| A\| B Brambor\| x\| x\| x\| x\| x\| x\| x\| x\| x\| x “. 13. V příloze č. 7, části III, oddílu 4, pododdílu 3, tabulce 3.4b řádek „testované viry“ ve sloupci „PB“ zní: „Svinutka, Y, A, M11, X11, S12“. 14. V příloze č. 8, části V, oddílu 3, pododdílu 1, tabulce 5.3 sloupec „Škodlivý organismus“ v řádku „Fazol obecný“ zní: „Glomerella cingulata f. sp. phaseoli Kimati Xanthomonas axonopodis pv. phaseoli (Smith) Vauterin et al.“. 15. V příloze č. 9 se ve vzoru formuláře uvedeného pod písmenem b) Žádost o uznání množitelského porostu za slovo „kontroly“ doplňují slova „podle § 13 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů“. 16. V příloze č. 9 vzor formuláře uvedeného pod písmenem f) Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu brambor zní: „ 463kB “. 17. V příloze č. 9 se ve vzoru formuláře uvedeného pod písmenem n) Žádost o registraci osob za slova „uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu“ doplňují slova „pro jiného než konečného spotřebitele“. 18. V příloze č. 10 název přílohy zní: „Vzory dokladů vydávaných pověřenou osobou“ a zrušují se názvy a vzory dokladů uvedených pod písmeny a), c), d), f), g), h), i), j), k) a l). Dosavadní písmena b), e) a m) se označují jako písmena a) až c) a slova „(pro pověřenou osobu)“ se zrušují. 19. V příloze č. 10 „vzor Prohlášení o osivu s neukončenou certifikací“ zní: „ 416kB “. 20. V příloze č. 14, části 5.3, písm. a), tabulka 5.3.1 včetně nadpisu zní: „Tabulka 5.3.1 Druh\| Cibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů maximálně v %\| Cibulí rozvitých a porostlých maximálně v %\| Délka suché natě maximálně v cm\| Délka kořínků maximálně v cm ---\|---\|---\|---\|--- Česnek\| 2\| 5\| 5\| 3 “. 21. V příloze č. 17 se v „Žádosti o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů na množitelské porosty“ v prvním řádku tabulky slovo „Žadatel:“ nahrazuje slovy „Žadatel (jméno, příjmení a místo trvalého pobytu):“. 22. V příloze č. 18 se v „Žádosti o pověření k odběru vzorků“ v prvním řádku tabulky slovo „Žadatel:“ nahrazuje slovy „Žadatel (jméno, příjmení a místo trvalého pobytu):“. 23. V příloze č. 20 se bod 2. zrušuje. 24. Za přílohu č. 21 se doplňuje příloha č. 22, která zní: „Příloha č. 22 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. Požadavky na množitelské porosty sadby česneku a sadbu česneku Část I Přehled druhů Český název\| Latinský název ---\|--- Česnek\| Allium sativum L. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Druh\| Šlechtitelský RM\| RM předstupňů\| Základní RM\| Certifikovaný RM\| Standardní osivo ---\|---\|---\|---\|---\|--- \| SE 1\| SE 2\| SE 3\| E\| C\| S Česnek\| X\| X\| X\| X\| X\| X\| X Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek Kategorie\| Počet přehlídek porostu\| Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány ---\|---\|--- Počet roků\| Předplodina Všechny kategorie\| 1\| 5\| rostliny rodu Allium Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Kategorie\| Izolace k zamezení mechanické příměsi - vzdálenost od sousedních porostů česneku (m)\| Vzdálenost od každého jiného porostu rodu Allium mimo množitelské porosty česneku stejné kategorie * (m) ---\|---\|--- Šlechtitelský RM, SE, E\| 1\| 300 * C, S\| 1\| 100 * * Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, pokud je u množitelského porostu použito účinné mechanické izolace zabraňující vniknutí hmyzu schopného přenést na rostliny česneku viry. Oddíl 3 Čistota odrůdy Kategorie\| Rostliny neodpovídající odrůdě a odchylných typů (%) ---\|--- Šlechtitelský RM, SE, E\| 0 C, S\| 1 Oddíl 4 Zdravotní stav porostu 1. Škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství1), se nesmí vyskytovat. 2. Materiál, který při sklizni vykazuje viditelné příznaky napadení, musí být vhodným způsobem ošetřen nebo zlikvidován. 3. Množitelský porost musí být vizuálně prostý škodlivých organismů uvedených v následující tabulce a nesmí vykazovat příznaky napadení těmito organismy. Skupina škodlivých organismů\| Název škodlivého organismu ---\|--- Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií\| – Aceria tulipae (Keifer) – Delia spp. – Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev – Thysanoptera Bakterie\| – Pseudomonas fluorescens Migula Houby\| – Sclerotium cepivorum Berk. Viry a virům podobné organismy\| – Všechny, zejména však Onion yellow dwarf virus Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Vlastnosti sadby česneku\| Kategorie ---\|--- SE, E\| C, S Nejvyšší povolený výskyt (% z počtu cibulí)\| cibulí jiných odrůd a zřetelně odchylných typů\| nesmí se vyskytovat\| 2 cibulí rozvitých a porostlých\| 5\| 2 cibulí mechanicky poškozených\| 8\| 8 cibulí poškozených houbovými chorobami\| 6\| 6 celkem závadných cibulí (včetně poškození mechanicky a houbovými chorobami)\| 10\| 10 cibulí podsadbových \| 3\| 3 Nejvyšší povolená délka (cm)\| suché natě\| 5\| 5 kořenů\| 3\| 3 Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku. Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska sadby česneku kategorie šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení „Kvalita EU“ 2. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 3. označení dodavatele a jeho registrační číslo 4. číslo partie sadby česneku uváděné do oběhu 5. kategorie a generace 6. datum vystavení návěsky 7. název druhu 8. název odrůdy 9. latinský název rodu a druhu zeleniny, je-li návěska zároveň rostlinolékařským pasem podle zákona o rostlinolékařské péči 10. čistá hmotnost nebo počet kusů 11. při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu 12. číslo návěsky 13. údaje o případné dodatečné úpravě sadby Oddíl 2 Návěska dodavatele sadby česneku kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje: 1. označení „Kvalita EU“ 2. označení dodavatele a jeho registrační číslo 3. číslo partie sadby česneku uváděné do oběhu 4. kategorie 5. datum vystavení návěsky 6. název druhu 7. název odrůdy 8. latinský název rodu a druhu zeleniny, je-li návěska zároveň rostlinolékařským pasem podle zákona o rostlinolékařské péči 9. čistá hmotnost nebo počet kusů 10. při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu 11. číslo návěsky 12. údaje o případné dodatečné úpravě sadby Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená velikost malého balení sadby česneku Nejvyšší povolená velikost malého balení sadby česneku je 1 kg nebo 35 cibulí česneku. Oddíl 2 Označování malého balení Návěska dodavatele nebo potisk obalu na malém balení sadby česneku obsahuje následující údaje: a) název druhu b) název odrůdy c) označení kategorie a generace d) číslo partie e) označení dodavatele a jeho registrační číslo f) čistá hmotnost nebo počet kusů g) údaje o případné dodatečné úpravě sadby“. Čl. II Technický předpis Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2017, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 9, pokud jde o přílohu č. 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Ministr: Ing. Jurečka v. r. 1) Příloha č. 1 a 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Belize o výměně informací v daňových záležitostech Vyhlášeno 12. 10. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 9. 2017, částka 32/2017 * Článek 1 - Předmět a rozsah Dohody * Článek 2 - Působnost * Článek 3 - Daně, na které se Dohoda vztahuje * Článek 4 - Všeobecné definice * Článek 5 - Výměna informací na základě žádosti * Článek 6 - Daňové šetření v zahraničí * Článek 7 - Možnost odmítnout žádost * Článek 8 - Zachování povinnosti mlčenlivosti * Článek 9 - Náklady * Článek 10 - Opatření k provedení Dohody * Článek 11 - Jazyk * Článek 12 - Další mezinárodní dohody nebo ujednání * Článek 13 - Řešení případů vzájemnou dohodou * Článek 14 - Protokol * Článek 15 - Vstup v platnost * Článek 16 - Ukončení platnosti * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 9. 2017 62 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. února 2016 byla v Mexiku podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Belize o výměně informací v daňových záležitostech. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 15 dne 14. září 2017. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A BELIZE O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH Česká republika a Belize, přejíce si usnadnit výměnu informací v daňových záležitostech, se dohodly takto: Článek 1 Předmět a rozsah Dohody Příslušné orgány smluvních stran poskytnou pomoc prostřednictvím výměny informací, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro provádění a prosazování vnitrostátních právních předpisů smluvních stran týkajících se daní, na něž se vztahuje tato Dohoda. Takové informace zahrnují informace, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro zjištění, stanovení a vybírání těchto daní, pro zabezpečení úhrady daňových pohledávek, nebo pro vyšetřování nebo pro trestní stíhání daňových trestných činůtrestných činů. Informace se vyměňují v souladu s ustanoveními této Dohody a jsou považovány za důvěrné podle článku 8. Práva, vyplývající osobám z právních předpisů nebo správních postupů dožádané strany, se použijí, pokud neoprávněně nezabraňují nebo nezdržují efektivní výměnu informací. Článek 2 Působnost Dožádaná strana není povinna poskytnout informace, které nemají k dispozici její orgány, nebo které nejsou k dispozici nebo pod kontrolou osob, které patří do její územní působnosti. Článek 3 Daně, na které se Dohoda vztahuje 1. Daně, které podléhají této Dohodě, jsou: a) v Belize: daně všeho druhu a pojmenování zavedené vládou Belize; b) v České republice: daně všeho druhu a pojmenování zavedené právními předpisy České republiky. 2. Tato Dohoda se vztahuje také na jakékoliv stejné daně zavedené po datu podpisu Dohody vedle nebo namísto stávajících daní. Tato Dohoda se vztahuje také na jakékoliv v zásadě podobné daně zavedené po datu podpisu Dohody vedle nebo namísto stávajících daní, pokud s tím souhlasí příslušné orgány smluvních stran. Kromě toho daně, na které se tato Dohoda vztahuje, mohou být rozšířeny nebo změněny vzájemnou dohodou smluvních stran formou výměny dopisů. Příslušné orgány smluvních stran oznámí jeden druhému všechny podstatné změny daňového systému a opatření související se získáváním informací, na které se Dohoda vztahuje. Článek 4 Všeobecné definice 1. Pro účely této Dohody, pokud není definováno jinak, se výrazem: a) „smluvní strana“ rozumí podle souvislosti Česká republika nebo Belize; b) „příslušný orgán“ rozumí: i. v případě Belize ministr financí nebo jeho zplnomocněný zástupce; ii. v případě České republiky ministr financí nebo jeho zplnomocněný zástupce; c) „osoba“ rozumí fyzická osoba, společnost a jakékoliv jiné sdružení osob; d) „společnost“ rozumí jakákoliv právnická osoba nebo jakákoli entita považovaná pro účely zdanění za právnickou osobu; e) „veřejně obchodovatelná společnost“ rozumí společnost, jejíž základní třída akcií je kótována na uznávané burze za předpokladu, že její kótované akcie může veřejnost snadno nakoupit nebo prodat. Akcie mohou být nakupovány nebo prodávány „veřejností“, jestliže nákup nebo prodej akcií není implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů; f) „základní třída akcií“ rozumí třída nebo třídy akcií představující většinu hlasovacích práv a hodnotu společnosti; g) „uznávaná burza“ rozumí jakákoliv burza, na které se dohodnou příslušné orgány smluvních stran; h) „kolektivní investiční fond nebo program“ rozumí jakýkoliv sdružený investiční nástroj bez ohledu na právní formu. Výrazem „kolektivní investiční fond nebo program“ se rozumí kolektivní investiční fond nebo program za předpokladu, že emise, akcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může veřejnost snadno nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkupu. Emise, akcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může „veřejnost“ snadno nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkupu, není-li tento nákup, prodej nebo zpětný odkup implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů; i) „daň“ rozumí jakákoliv daň, na kterou se Dohoda vztahuje; j) „dožadující strana“ rozumí smluvní strana dožadující informace; k) „dožádaná strana“ rozumí smluvní strana, která je dožádána o poskytnutí informací; l) „opatření pro získání informací“ rozumí právní předpisy a správní nebo soudní postupy, které umožňují smluvní straně získat nebo poskytnout dožadované informace; m) „informace“ rozumí informace o skutečnosti, prohlášení nebo záznam v libovolné formě; n) „daňové trestné činy“ rozumí daňové záležitosti zahrnující úmyslné jednání, které může být předmětem trestního stíhání podle trestního práva dožadující strany; o) „trestní řízenítrestní řízení“ rozumí řízení prováděné orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení, státními zástupci a soudy za účelem prokázání viny za porušení trestního práva a uložení náležitých trestů; p) „trestní právo“ rozumí všechny trestně právní předpisy podle vnitrostátního práva bez ohledu na to, zda jsou obsaženy v daňových zákonech, trestním zákoníku nebo jiných právních předpisech. 2. Pokud jde o provádění této Dohody v určité době některou ze smluvních stran, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, který má podle v té době platných právních předpisů této smluvní strany pro daňové účely, na které se Dohoda vztahuje, přičemž význam podle účinných daňových právních předpisů této smluvní strany bude mít přednost před významem přisuzovaným výrazu podle jiných právních předpisů této smluvní strany. Článek 5 Výměna informací na základě žádosti 1. Příslušný orgán dožádané strany poskytne na žádost informace pro účely uvedené v článku 1. Tyto informace se vymění bez ohledu na to, zda by jednání, které je vyšetřováno, bylo považováno za trestný čintrestný čin podle právních předpisů dožádané strany, pokud by k němu došlo v dožádané straně. 2. Jestliže informace, které má příslušný orgán dožádané strany k dispozici, nejsou dostatečné k vyhovění žádosti o informace, přijme tato smluvní strana veškerá potřebná opatření pro jejich zjištění tak, aby dožadující straně poskytla požadovanou informaci bez ohledu na to, zda dožádaná strana potřebuje tuto informaci pro své vlastní daňové účely. 3. Na zvláštní žádost příslušného orgánu dožadující strany poskytne příslušný orgán dožádané strany informace podle tohoto článku v rozsahu, který mu umožňují vnitrostátní právní předpisy, ve formě svědeckých výpovědí a ověřených kopií prvopisů. 4. Každá smluvní strana zajistí, aby její příslušné orgány pro účely uvedené v článku 1 Dohody měly oprávnění získat a na žádost poskytnout: a) informace v držení bankbank, jiných finančních institucí a jakékoliv osoby jednající na základě zastoupení nebo zmocnění či pověření včetně svěřenských správců; b) informace týkající se vlastnictví obchodních korporací, spolků, trustů, fundací, „Anstalten“ a jiných osob včetně informací týkajících se vlastnictví jakýchkoliv dalších osob z řetězu vlastnictví v rozsahu ustanovení článku 2; v případě trustů, informace o zakladatelích, správcích a beneficientech; a v případě fundací informace o zakladatelích, členech správní rady a příjemcích. Kromě toho tato Dohoda nevytváří závazek smluvních stran získat nebo poskytnout informace týkající se vlastnictví veřejně obchodovatelných společností nebo kolektivních investičních fondů nebo programů, pokud tyto informace nelze získat bez nepřiměřených obtíží. 5. Příslušný orgán dožadující strany předloží následující náležitosti příslušnému orgánu dožádané strany, aby prokázal předpokládaný význam informací v žádosti: a) totožnost osoby, u které je prováděno šetření či jiný postup při správě daní; b) druh dožadované informace včetně formy, ve které si dožadující strana přeje informaci od dožádané strany obdržet; c) daňový účel, pro který se informace dožaduje, včetně určení, zda se jedná o daňový trestný čintrestný čin; d) důvody, pro které se domnívá, že dožádaná strana má dožadovanou informaci k dispozici nebo je v držení či pod kontrolou osoby podléhající působnosti dožádané strany; e) v rozsahu, ve kterém jsou známé, jméno a adresu nebo název a sídlo každé osoby, o níž se domnívá, že má dožadovanou informaci k dispozici; f) prohlášení, že žádost je v souladu správními předpisy a správními postupy dožadující strany, že pokud by dožadovaná informace byla v působnosti dožadující strany, byl by příslušný orgán dožadující strany schopen ji získat podle právních předpisů dožadující strany nebo obvyklým správním postupem, a že žádost je v souladu s touto Dohodou; g) prohlášení, že dožadující strana využila všechny dostupné prostředky na svém území, aby informaci získala, s výjimkou těch, které nelze získat bez nepřiměřených obtíží. 6. Příslušný orgán dožádané strany zašle dožadované informace dožadující straně co nejdříve. Pro zajištění rychlé odpovědi příslušný orgán dožádané strany: a) písemně potvrdí přijetí žádosti příslušnému orgánu dožadující strany a sdělí mu případné nedostatky v žádosti, a to do 60 dnů od přijetí žádosti; b) není-li příslušný orgán dožádané strany schopen získat a poskytnout informaci do 90 dnů od přijetí žádosti, včetně toho, že se setkal s obtížemi při získávání informace, nebo odmítne-li informaci poskytnout, vyrozumí bezodkladně dožadující stranu, vysvětlí důvod, pro který nebylo možné žádosti vyhovět, povahu obtíží nebo důvody svého odmítnutí. Článek 6 Daňové šetření v zahraničí 1. Smluvní strana může povolit vstup zástupcům příslušného orgánu smluvní strany na území první jmenované strany za účelem vyslechnutí daňového subjektu a prověření záznamů s předchozím písemným souhlasem dotčených osob, je-li tento souhlas požadován vnitrostátními právními předpisy první jmenované smluvní strany. Příslušný orgán druhé jmenované strany oznámí příslušnému orgánu první jmenované strany dobu a místo jednání s dotčenými osobami. 2. Na žádost příslušného orgánu smluvní strany může příslušný orgán druhé smluvní strany umožnit zástupcům příslušného orgánu první jmenované strany, aby se účastnili vymezené části daňového šetření u příslušného orgánu druhé jmenované strany. 3. Vyhoví-li žádosti podle odstavce 2, vyrozumí bezodkladně příslušný orgán smluvní strany provádějící šetření příslušný orgán druhé strany o době a místě šetření, o orgánu nebo o úřední osobě pověřené k provádění šetření a o postupech a podmínkách vyžadovaných první jmenovanou stranou pro provádění šetření. Veškerá rozhodnutí týkající se vedení daňového šetření přijímá strana provádějící šetření. Článek 7 Možnost odmítnout žádost 1. Dožádaná strana není povinna získat nebo poskytnout informaci, kterou by dožadující strana nebyla schopna získat podle svých vnitrostátních právních předpisů pro účely provádění nebo prosazování svých vnitrostátních daňových právních předpisů. Příslušný orgán dožádané strany může odmítnout pomoc tehdy, není-li žádost podána v souladu s touto Dohodou. 2. Ustanovení této Dohody nezavazují smluvní strany poskytnout informaci, která je předmětem obchodního, hospodářského, průmyslového, komerčního nebo profesního tajemství nebo obchodního postupu. Nicméně informace uvedené v čl. 5 odst. 4 se nepovažují za tajemství nebo obchodní postup pouze proto, že splňují kritéria tohoto odstavce. 3. Ustanovení této Dohody nezavazují smluvní stranu získat nebo poskytnout informace, které by odhalily důvěrnou komunikaci mezi klientem a advokátemadvokátem, právním poradcem nebo jiným uznaným právním zástupcem, kde se taková komunikace uskutečnila: a) pro účely zjištění nebo poskytnutí právní rady, nebo b) pro účely existujícího nebo zamýšleného právního řízení. 4. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže by zveřejnění této informace bylo v rozporu s veřejným pořádkem (ordre public). 5. Žádost o informaci nelze odmítnout na základě toho, že je napadena zákonnost nebo správnost daňové pohledávky, která je předmětem žádosti. 6. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže dožadující strana dožaduje informaci k provádění nebo prosazování ustanovení daňového zákona dožadující strany, nebo jiného požadavku s tím spojeného, který diskriminuje občana dožádané strany ve srovnání s občanem dožadující strany nacházejícího se ve stejné situaci. Článek 8 Zachování povinnosti mlčenlivosti Jakékoliv informace získané smluvními stranami podle této Dohody se považují za důvěrné a mohou být sděleny pouze osobám nebo orgánům smluvní strany (včetně soudů a správních orgánů) odpovědným za zjištění stanovení nebo zabezpečení úhrady daní, anebo za vymáhání nebo za trestní stíhání, týkající se daní, na které se vztahuje tato Dohoda. Tyto osoby nebo orgány mohou takové informace použít pouze pro tyto účely. Tyto informace lze použít během veřejného soudního řízení nebo v soudních rozhodnutích. Informace nesmí být bez písemného souhlasu příslušného orgánu dožádané strany sděleny žádné jiné osobě, entitě, orgánu, nebo jiné jurisdikci. Článek 9 Náklady Náklady vynaložené při přijímání opatření podle této Dohody uhradí dožádaná strana, pokud se příslušné orgány stran nedohodnou jinak. Článek 10 Opatření k provedení Dohody Smluvní strany přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné k plnění této Dohody a zajistí jejich účinnost. Článek 11 Jazyk Žádosti o pomoc a odpovědi na tyto žádosti se vyhotoví v anglickém nebo jakémkoliv jiném jazyce na základě oboustranné dohody mezi příslušnými orgány smluvních stran podle článku 13. Článek 12 Další mezinárodní dohody nebo ujednání Možnosti pomoci podle této Dohody neomezují ani nejsou omezovány dosavadními mezinárodními dohodami nebo jinými ujednáními mezi smluvními stranami, které se týkají spolupráce v daňových záležitostech. Článek 13 Řešení případů vzájemnou dohodou 1. V případě problémů nebo pochybností mezi smluvními stranami, pokud jde o provádění nebo výklad Dohody, řeší záležitost příslušné orgány vzájemnou dohodou. 2. Kromě dohody uvedené v odstavci 1 se mohou příslušné orgány smluvních stran dohodnout na používaných postupech podle článků 5 a 6. 3. Příslušné orgány smluvních stran mohou přímo projednávat možné rozpory za účelem dosažení dohody podle tohoto článku. 4. Smluvní strany se mohou dohodnout na jiných formách řešení sporů. Článek 14 Protokol Připojená příloha obsahuje vysvětlující protokol k Dohodě, který je nedílnou součástí této Dohody. Článek 15 Vstup v platnost Smluvní strany si navzájem diplomatickou cestou oznámí splnění postupů požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této Dohody v platnost. Dohoda vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou uplatňovat a) pro daňové trestné činytrestné činy právě tímto datem; b) pro všechny ostatní záležitosti podle článku 1 pro všechna zdaňovací období začínající 1. lednem nebo po 1. lednu kalendářního roku následujícího po datu, ve kterém Dohoda vstoupí v platnost. Článek 16 Ukončení platnosti 1. Tato Dohoda zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některou smluvní stranou. Každá smluvní strana může ukončit platnost Dohody písemnou výpovědí oznámenou diplomatickou cestou. V takovém případě se Dohoda přestane v obou smluvních státech provádět k 1. lednu kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž smluvní strana výpověď obdržela. 2. Obě smluvní strany zůstávají vázány ustanoveními článku 8, pokud se týká jakýchkoliv informací získaných na základě Dohody. Na důkaz čehož níže podepsaní, kteří jsou k tomuto řádně zplnomocněni, podepsali Dohodu. Dáno ve dvou originálních vyhotoveních v Mexiku dne 12. 2. 2016 v českém a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. Za Českou republiku PhDr. Ľubomír Hladík v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Belize Za Belize Oliver del Cid v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Belize ve Spojených státech mexických PŘÍLOHA PROTOKOL K DOHODĚ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A BELIZE O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH. Tento protokol stanovuje záměry smluvních stran týkající se záležitostí uvedených v této Dohodě. K článku 9: 1. Podle článku 9 této Dohody, běžné náklady vzniklé v průběhu posuzování a řešení žádostí o informace předložených dožadující stranou, uhradí dožádaná strana. Běžné náklady zahrnují vnitrostátní správní náklady, méně významné externí náklady a režijní výdaje vynaložené dožádanou stranou v průběhu vypracování odpovědi na žádost o informace podanou dožadující stranou. 2. Přímé mimořádné náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním pomoci uhradí dožadující strana. Příklady takových nákladů zahrnují, avšak nejsou limitovány následujícím výčtem: a) přiměřené náklady za pořizování kopií dokumentů pro dožádanou stranu; b) přiměřené náklady vynaložené v případě potřeby na služby expertů, tlumočníků a překladatelů; c) přiměřené náklady za přepravu dokumentů dožadující straně; d) přiměřené náklady na soudní řízení v přímé souvislosti s konkrétní žádostí o výměnu informací, včetně nákladů na služby externího právního zástupce nebo poradce; a e) přiměřené náklady na získání svědeckých výpovědí. 3. Pokud lze předpokládat, že mimořádné náklady vztahující se ke konkrétní žádosti o informace převýší 500 EUR nebo ekvivalent v GBP, příslušný orgán dožádané strany bude kontaktovat příslušný orgán dožadující strany za účelem zjištění, zda chce dožadující strana pokračovat ve výměně informací v tomto konkrétním případě a zda uhradí příslušné náklady.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Turecké republiky Vyhlášeno 12. 10. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 1998, částka 32/2017 * ČLÁNEK I - VYMEZENÍ POJMŮ * ČLÁNEK 2 - PŘEPRAVNÍ PRÁVA * ČLÁNEK 3 - PROVOZNÍ OPRÁVNĚNÍ * ČLÁNEK 4 - ODVOLÁNÍ A POZASTAVENÍ PRÁV * ČLÁNEK 5 - PRÁVNÍ PŘEDPISY A PRAVIDLA UPRAVUJÍCÍ VSTUP A CELNÍ ODBAVENÍ * ČLÁNEK 6 - OSVOBOZENÍ OD CELNÍCH A JINÝCH POPLATKŮ A DANÍ * ČLÁNEK 7 - SKLADOVÁNÍ PALUBNÍHO VYBAVENÍ A ZÁSOB * ČLÁNEK 8 - PŘÍMÝ TRANZITNÍ PROVOZ * ČLÁNEK 9 - FINANČNÍ OPATŘENÍ * ČLÁNEK 10 - KAPACITA * ČLÁNEK 11 - REPRESENTACE * ČLÁNEK 12 - OCHRANA CIVILNÍHO LETECTVÍ * ČLÁNEK 13 - STANOVENÍ TARIFŮ * ČLÁNEK 14 - INFORMACE A STATISTICKÉ ÚDAJE * ČLÁNEK 15 - KONZULTACE * ČLÁNEK 16 - ZMĚNY * ČLÁNEK 17 - PŘIZPŮSOBENÍ MNOHOSTRANNÝM ÚMLUVÁM * ČLÁNEK 18 - UKONČENÍ PLATNOSTI * ČLÁNEK 19 - UROVNÁNÍ SPORŮ * ČLÁNEK 20 - NADPISY * ČLÁNEK 21 - REGISTRACE * ČLÁNEK 22 - VSTUP V PLATNOST * PŘÍLOHA I * PŘÍLOHA II Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 1998 61 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. dubna 1996 byla v Ankaře podepsána Dohoda o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Turecké republiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 22 odst. 1 dne 1. dubna 1998. Dnem vstupu této dohody v platnost pozbyla ve vztazích mezi Českou republikou a Tureckou republikou platnosti Dohoda o letecké dopravě mezi Československou republikou a Tureckou republikou, podepsaná v Ankaře dne 5. března 1947 a její změny provedené v Ankaře dne 4. března 1963. Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Dohoda o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Turecké republiky Vláda České republiky a vláda Turecké republiky jsouce stranami Úmluvy o mezinárodním civilním letectví a Dohody o tranzitu mezinárodních leteckých dopravních služeb, obě otevřené k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944, a přejíce si uzavřít Dohodu za účelem zřízení leteckých služeb mezi a za jejich příslušnými územími SE DOHODLY TAKTO: ČLÁNEK I VYMEZENÍ POJMŮ Pro účely této Dohody, pokud z textu nevyplývá jinak: a) Výraz “Úmluva” znamená Úmluvu o mezinárodním civilním letectví, otevřenou k podpisu v Chicagu 7. prosince 1944 a zahrnuje jakékoli Přílohy, přijaté podle článku 90 této Úmluvy a jakoukoli změnu Příloh nebo Úmluvy podle článků 90 a 94 této Úmluvy, které byly přijaty oběma smluvními stranami. b) Výraz “letecké úřady” znamená, v případě České republiky Ministerstvo dopravy a jakoukoli osobu nebo orgán, pověřený provádět jakékoli funkce vykonávané ministerstvem a v případě Turecké republiky, ministr dopravy a spojů a jakoukoli osobu nebo orgán, pověřený provádět jakékoli funkce vykonávané ministrem. c) Výraz “určený letecký podnik” znamená letecký podnik, který byl určen a oprávněn v souladu s článkem 3 této Dohody. d) Výraz “území” má význam stanovený v článku 2 Úmluvy. e) Výrazy “letecká služba”, “mezinárodní letecká služba”, “letecký podnik” a přistání pro potřeby nikoli obchodní mají význam, stanovený v článku 96 Úmluvy. f) Výraz “kapacita” znamená: - ve vztahu k letadlu užitečné zatížení tohoto letadla použitelné na lince nebo na úseku linky, - ve vztahu k určené letecké službě, kapacitu letadla používaného na tuto službu, násobenou počtem frekvencí provozovaných takovýmto letadlem na lince, nebo na úseku linky za dané období. g) Výraz “přeprava” znamená dopravu cestujících, zavazadel, zboží a pošty. h) Výraz “tarif” znamená ceny, které budou placeny za přepravu cestujících, zavazadel nebo zboží (vyjma pošty), včetně jakýchkoliv významných dodatečných výhod, které budou poskytnuty nebo umožňovány v souvislosti s takovou přepravou a provize, která bude placena za prodej letenek pro přepravu osob, nebo z odpovídající prodejní transakce pro přepravu zboží. Zahrnuje také podmínky, které upravují použitelnost ceny za přepravu nebo vyplacení provize. i) Výraz “Příloha” znamená Přílohy k této Dohodě a její dodatky, provedené v souladu s ustanovením článku 16 této Dohody. Přílohy tvoří nedílnou součást této Dohody a všechna odvolání k Dohodě v sobě zahrnují odvolání na Přílohy, pokud někde není výslovně stanoveno jinak. ČLÁNEK 2 PŘEPRAVNÍ PRÁVA 1. Každá smluvní strana poskytuje druhé smluvní straně práva stanovená v této Dohodě za účelem zavedení pravidelných mezinárodních leteckých služeb na linkách, uvedených v Příloze I této Dohody. Takové služby a linky jsou dále nazývány “dohodnuté služby” a “stanovené linky”. Určený letecký podnik každé smluvní strany bude při provozu dohodnuté služby na stanovené lince užívat tato práva: a) létat přes území druhé strany bez přistání, b) přistávat na uvedeném území pro potřeby nikoli obchodní; a c) přistávat na území v místech, stanovených pro tuto linku v Příloze I této Dohody za účelem nakládání a vykládání mezinárodní přepravy. 2. Ustanovení odstavce (1) tohoto článku neopravňují určený letecký podnik jedné smluvní strany k nakládání na území druhé smluvní strany k přepravě do jiného místa na území této druhé smluvní strany za úplatu nebo nájemné. ČLÁNEK 3 PROVOZNÍ OPRÁVNĚNÍ 1. Každá smluvní strana bude mít právo písemně určit druhé smluvní straně letecký podnik pro účel provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách. 2. Po obdržení takového určení, druhá smluvní strana udělí, s výhradou ustanovení odstavců (3) a (4) tohoto článku, určenému leteckému podniku bez odkladu příslušná provozní oprávnění. 3. Letecký úřad jedné smluvní strany může požádat letecký podnik, určený druhou smluvní stranou, aby jej přesvědčil, že je způsobilý dodržovat podmínky stanovené zákony a předpisy, které takový úřad obvykle uplatňuje při provozu mezinárodních leteckých služeb. 4. Každá smluvní strana bude mít právo odmítnout udělit provozní oprávnění, zmíněné v odstavci (2) tohoto článku nebo uložit takové podmínky, které považuje za nezbytné pro výkon práv určeného leteckého podniku, stanovených v článku (2) této Dohody v kterémkoli případě, kdy není přesvědčena, že podstatná část vlastnictví a skutečná kontrola tohoto leteckého podniku náleží smluvní straně určující letecký podnik nebo jejím státním příslušníkům. 5. Když byl letecký podnik takto určen a oprávněn, může kdykoli zahájit provozování dohodnutých služeb za předpokladu, že dohodnutá kapacita, tarif a letové řády, stanovené v souladu s ustanoveními článku 10 a článku 13 a Přílohy II této Dohody, jsou v platnosti, pokud jde o tuto službu. ČLÁNEK 4 ODVOLÁNÍ A POZASTAVENÍ PRÁV 1. Každá smluvní strana bude mít právo zrušit provozní oprávnění nebo pozastavit výkon práv, stanovených v článku 2 této Dohody, leteckému podniku určenému druhou stranou nebo uložit takové podmínky, které považuje za nezbytné k výkonu těchto práv: a) v kterémkoli případě, kdy není přesvědčena, že podstatná část vlastnictví a skutečná kontrola tohoto leteckého podniku náleží smluvní straně určující letecký podnik nebo jejím státním příslušníkům, nebo, b) v případě, že tento letecký podnik nedodržuje právní předpisy nebo pravidla smluvní strany, která práva udělila, nebo, c) v případě, že letecký podnik jiným způsobem nedodržuje podmínky stanovené touto Dohodou. 2. Pokud nebude třeba okamžité zrušení, pozastavení nebo uložení podmínek podle odstavce (1) tohoto článku kvůli zabránění dalšímu porušování právních předpisů a pravidel, bude toto právo uplatněno pouze po konzultaci s druhou smluvní stranou. ČLÁNEK 5 PRÁVNÍ PŘEDPISY A PRAVIDLA UPRAVUJÍCÍ VSTUP A CELNÍ ODBAVENÍ 1. Zákony a předpisy smluvní strany, které upravují vstup letadel provozujících mezinárodní leteckou dopravu na její území, pobyt na něm a výstup z něho, nebo které se vztahují na provoz a létání takovýchto letadel na jejím území, budou uplatněny na letadlo obou smluvních stran bez rozdílu národnosti a budou dodržovány tímto letadlem při vstupu nebo výstupu či pobytu na území této smluvní strany. 2. Zákony a předpisy smluvní strany, které upravují vstup na její území, pobyt na něm nebo výstup z něho pro cestující, posádky, zboží a poštu dopravované na palubě letadla, stejně jako předpisy, týkající se vstupu, celního odbavení, přistěhovalectví a vystěhovalectví, pasů, cel, měnové a zdravotní kontroly, budou dodrženy pro takové cestující, posádku, zboží a poštu při vstupu nebo výstupu nebo pobytu na území této smluvní strany. ČLÁNEK 6 OSVOBOZENÍ OD CELNÍCH A JINÝCH POPLATKŮ A DANÍ 1. Letadla, používaná, k provozu mezinárodních leteckých služeb určeným leteckým podnikem každé smluvní strany, jakož i jejich obvyklé vybavení, zásoby pohonných hmot a mazacích olejů a zásoby letadla (včetně potravin, nápojů a tabáku) přepravované na palubě letadla, budou osvobozena od všech celních poplatků, kontrolních poplatků a jiných poplatků nebo daní při vstupu na území druhé smluvní strany za předpokladu, že takové vybavení a zásoby zůstanou na palubě letadla do doby, než znovu vyvezeny nebo použity na palubě letadla na část cesty, vykonané nad tímto územím. 2. Od stejných celních poplatků a daní budou také, s výjimkou poplatků odpovídajících provedeným službám, osvobozeny: a) zásoby letadla převzaté na palubu na území jedné smluvní strany v rámci limitů, stanovených orgány zmíněné smluvní strany a zamýšlené pro použití na palubě letadla v mezinárodní službě druhé smluvní strany, b) náhradní díly a obvyklé vybavení dovezené na území jedné smluvní strany pro údržbu nebo opravy letadla používaného k mezinárodním službám určeným leteckým podnikem druhé smluvní strany, c) palivo a mazadla určené k zásobování letadla provozujícího mezinárodní služby určeným leteckým podnikem druhé smluvní strany, i když tyto dodávky mají být použity na část cesty, která bude provedena přes území smluvní strany, na němž byly vzaty na palubu. Může být požadováno, aby shora uvedené materiály v pododstavcích (a), (b) a (c) byly pod celním dohledem nebo kontrolou. ČLÁNEK 7 SKLADOVÁNÍ PALUBNÍHO VYBAVENÍ A ZÁSOB Obvyklé palubní vybavení stejně jako materiály a zásoby držené na palubě letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany mohou být vyloženy na území druhé smluvní strany pouze se souhlasem příslušných celních orgánů na tomto území. V takovém případě mohou být umístěny pod dohled zmíněných celních orgánů do doby než jsou znovu vyvezeny nebo jinak použity v souladu s celními předpisy. ČLÁNEK 8 PŘÍMÝ TRANZITNÍ PROVOZ Cestující v přímém tranzitu přes území kterékoli smluvní strany neopouštějící části letiště, určené pro takový účel, budou podrobeni zjednodušené kontrole, pokud to dovolí požadavky na ochranu civilního letectví před nezákonnými činy. Zavazadla a zboží v přímém tranzitu budou osvobozena od celních a jiných podobných poplatků. ČLÁNEK 9 FINANČNÍ OPATŘENÍ 1. Každý určený letecký podnik bude mít právo provádět, v souladu s příslušnými národními zákony a předpisy, prodej letecké dopravy na území druhé smluvní strany přímo a, podle svého uvážení, protřednictvím svých zprostředkovatelů. Takové letecké podniky, na základě reciprocity, budou mít právo prodávat takovou dopravu a jakákoli osoba bude volně takovou dopravu kupovat. 2. Každá smluvní strana udělí určenému leteckému podniku druhé smluvní strany právo převést ve volně směnitelných měnách přebytek příjmů nad výdaji, dosaženými na území druhé smluvní strany. Postup pro takový převod bude v souladu s devizovými předpisy smluvní strany, na jejímž území tržba vznikla. ČLÁNEK 10 KAPACITA 1. Určené letecké podniky obou smluvních stran budou mít spravedlivé a stejné možnosti k provozování dohodnutých služeb na určených linkách mezi jejich příslušnými územími. 2. Při provozu dohodnutých služeb určený letecký podnik každé smluvní strany bude brát v úvahu zájmy určeného leteckého podniku druhé smluvní strany, aby nedošlo k nevhodnému ovlivňování služeb, které tento podnik zajišťuje na zcela nebo částečně shodných linkách. 3. Dohodnuté služby poskytované určenými leteckými podniky smluvních stran budou v úzkém vztahu k požadavkům veřejnosti na přepravu na stanovených linkách a budou mít za svůj prvořadý cíl zajištění - při rozumném zatížení - kapacity vhodné pro zabezpečení současných a důvodně předpokládaných požadavků na přepravy, které začínají na území, nebo jsou určeny pro území smluvní strany, která určila letecký podnik. 4. Za předpokladu, že určené letecké podniky obou smluvních stran provozují dohodnuté služby podle této Dohody, dohodnou se na frekvenci a kapacitě služeb, které budou nabídnuty na stanovených linkách. Frekvence a kapacita bude předmětem souhlasu leteckých úřadů obou smluvních stran. Taková kapacita bude čas od času přizpůsobena v závislosti na přepravní poptávce a bude předmětem schválení leteckých úřadů obou smluvních stran. 5. Neočekávané přepravní poptávce dočasného charakteru bude možno vyhovět pokud, nehledě na ustanovení tohoto článku, určený letecký podnik smluvní strany požádá letecký úřad druhé smluvní strany o schválení. Takováto žádost bude podána nejpozději 5 dnů před zamýšleným odletem. ČLÁNEK 11 REPRESENTACE Každá smluvní strana poskytne určenému leteckému podniku druhé smluvní strany právo vyslat a udržovat na svém území, pro provádění dohodnutých služeb, technický a obchodní personál v souladu s rozsahem provozovaných služeb, za přepodkladu, že druhá smluvní strana udělí podobná práva určenému leteckému podniku první smluvní strany. Výše uvedený personál bude podléhat zákonům a předpisům přijímající smluvní strany. ČLÁNEK 12 OCHRANA CIVILNÍHO LETECTVÍ 1. Smluvní strany, v souladu se svými právy a povinnostmi podle mezinárodního práva si vzájemně znovu potvrzují, že jejich závazky chránit civilní letectví před činy nezákonného vměšování tvoří nedílnou součást této Dohody. Smluvní strany, aniž by tím byly omezeny jejich všeobecná práva a povinnosti podle mezinárodního práva budou jednat v souladu s ustanoveními Úmluvy o trestných a některých jiných činech, spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu dne 14.září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu dne 16.prosince 1970 a Úmluvy o potlačení protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu dne 23.září 1971 a jakoukoliv jinou mnohostrannou smlouvu upravující ochranu civilního letectví, závaznou pro obě smluvní strany. 2. Smluvní strany si na požádání poskytnou veškerou nezbytnou pomoc k zabránění činům nazákonného zmocnění se civilního letadla a jiným nezákonným činům proti bezpečnosti takového letadla, jeho cestujících a posádky, letišť a leteckých navigačních zařízení, jakož i jiným hrozbám vůči bezpečnosti civilního letectví. 3. Smluvní strany budou ve vzájemných vztazích postupovat v souladu s ustanoveními o ochraně civilního letectví, stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví a označovanými jako přílohy k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví v rozsahu, v němž jsou tato ustanovení pro smluvní strany platná; budou vyžadovat, aby provozovatelé letadel, registrovaných na jejich území nebo provozovatelé letadel, mající hlavní sídlo obchodní činnosti nebo stálé sídlo na jejich území a provozovatelé letišť na jejich území, jednali v souladu s těmito ustanoveními o ochraně civilního letectví. 4. Každá strana souhlasí s tím, že může být požadováno, aby její provozovatelé letadel dodržovali ustanovení o ochraně civilního letectví, zmíněná výše v odstavci (3), vyžadovaná druhou smluvní stranou pro vstup, výstup a pobyt na jejím území. 5. Každá smluvní strana zajistí na svém území přijetí odpovídajících opatření k ochraně letadel a kontrole cestujících, posádek, příručních zavazadel, zapsaných zavazadel, zboží a palubních zásob před a v průběhu nastupování nebo nakládání. Každá smluvní strana bude také positivně posuzovat jakýkoliv požadavek druhé smluvní strany na přiměřená zvláštní bezpečnostní opatření, aby se čelilo určité hrozbě. 6. V případě spáchání činu nebo hrozby spáchání nezákonného zmocnění se civilního letadla nebo jiného nezákonného činu proti bezpečnosti takového letadla, cestujících a posádky, letišť nebo navigačních zařízení, si smluvní strany vzájemně pomohou usnadňováním předávání zpráv a jinými příslušnými opatřeními, směřujícími k urychlenému a bezpečnému ukončení takových činů nebo hrozeb. 7. Bude-li mít smluvní strana problémy, týkající se ustanovení o ochraně civilního letectví tohoto článku, letecký úřad kterékoli smluvní strany může žádat o bezprostřední konzultace s leteckým úřadem druhé smluvní strany. ČLÁNEK 13 STANOVENÍ TARIFŮ 1. Tarify, které budou účtovány leteckým podnikem jedné smluvní strany za přepravu na území nebo z území druhé smluvní strany, budou stanoveny v přiměřené výši, přičemž bude přihlíženo ke všem v úvahu připadajícím činitelům včetně nákladů na provoz, přiměřenému zisku a tarifům jiných leteckých podniků. Smluvní strany mohou považovat za nepřijatelné tarify podbízející nebo diskriminující, nepřiměřeně vysoké nebo omezující přepravu na základě zneužití dominantního postavení, nebo uměle nízké vzhledem k přímé a nepřímé státní dotaci či podpoře. 2. Tarify uvedené v článku 1 této Dohody a v odstavci (1) tohoto článku, budou dle možnosti sjednány určenými leteckými podniky obou smluvních stran po předchozím projednání s jinými leteckými podniky, provozujícími zcela nebo částečně shodnou linku a takovéto ujednání bude, kdekoli je to možné, dosaženo využitím příslušného mezinárodního mechanizmu pro stanovení tarifu včetně procedur Mezinárodního sdružení leteckých dopravců. 3. Tarify takto sjednané budou předloženy ke schválení leteckým úřadům obou smluvních stran nejméně šedesát (60) dnů před navrhovaným datem jejich zavedení. Ve zvláštních případech může být tato doba zkrácena na základě dohody leteckých úřadů. 4. Souhlas s tarify může být dán výslovně. V případě, že žádný z leteckých úřadů nevyjádří svůj nesouhlas do třiceti (30) dnů od data předložení, tyto tarify budou považovány za schválené. V případě, že doba pro předložení byla zkrácena v souladu s odstavcem (3), mohou letecké úřady dohodnout, že doba v níž musí být oznámen jakýkoli nesouhlas, bude kratší než třicet (30) dnů. 5. Nebude-li možno tarif dohodnout podle odstavce (2) tohoto článku, nebo jeden letecký úřad předá druhému leteckému úřadu oznámení o svém nesouhlasu s jakýmkoli tarifem, dohodnutým v souladu s ustanoveními odstavce (2), vynasnaží se letecké úřady smluvních stran, po projednání s leteckými úřady kteréhokoli státu, jehož radu považují za užitečnou, stanovit tarif vzájemnou dohodou. 6. Nebudou-li moci letecké úřady dohodnout žádný tarif, předložený jim podle odstavce (3) tohoto článku, nebo o stanovení jakéhokoli tarifu podle odstavce (5) tohoto článku,bude spor řešen v souladu s ustanoveními článku 19 této Dohody. 7. Tarif, sjednaný podle ustanovení tohoto článku, bude v platnosti až do sjednání nového tarifu. Platnost tarifu však nebude prodloužena na základě tohoto odstavce o více než dvanáct (12) měsíců po datu, k němuž by jinak platnost tarifu skončila. ČLÁNEK 14 INFORMACE A STATISTICKÉ ÚDAJE Letecké úřady obou smluvních stran budou na požádání poskytovat leteckému úřadu druhé smluvní strany takové periodické nebo jiné statistické údaje, které mohou být přiměřeně požadovány pro účely kontroly kapacity poskytované na dohodnutých službách určeným leteckým podnikem první smluvní strany. Takové údaje budou obsahovat všechny informace potřebné k určení množství přepravy, provedené tímto podnikem na dohodnutých službách. ČLÁNEK 15 KONZULTACE V duchu úzké spolupráce budou mít letecké úřady obou smluvních stran pravidelné a časté spojení, které může být uskutečněno jednáním nebo korespondencí, k zabezpečení úzké součinnosti ve všech záležitostech, ovlivňujících plnění této Dohody a jejích Příloh. ČLÁNEK 16 ZMĚNY 1. Jestliže jedna ze smluvních stran považuje za žádoucí změnit jakékoli ustanovení této Dohody, může požádat o konzultaci s druhou smluvní stranou; taková konzultace, která může být mezi leteckými úřady a která může být prostřednictvím jednání nebo korespondence, bude zahájena v období šedesáti (60) dnů od data žádosti. Jakékoli dohodnuté změny vstoupí v platnost po potvrzení výměnou diplomatických nót. 2. Změny v Přílohách mohou být provedeny přímo dohodou mezi leteckými úřady smluvních stran. ČLÁNEK 17 PŘIZPŮSOBENÍ MNOHOSTRANNÝM ÚMLUVÁM Jestliže vstoupí v platnost, ve vztahu k oběma smluvním stranám, všeobecná mnohostranná úmluva pro mezinárodní leteckou dopravu, bude tato Dohoda změněna tak, aby odpovídala ustanovením takové mnohostranné úmluvy. ČLÁNEK 18 UKONČENÍ PLATNOSTI Obě smluvní strany mohou kdykoliv písemně oznámit druhé smluvní straně své rozhodnutí ukončit platnost této Dohody; takové oznámení bude zároveň zasláno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. V takovém případě platnost Dohody skončí dvanáct (12) měsíců po dni, kdy oznámení obdržela druhá smluvní strana, nebude-li oznámení odvoláno dohodou před uplynutím tohoto období. Nebude-li přijetí oznámení potvrzeno druhou smluvní stranou, oznámení bude považováno za doručené čtrnáct (14) dnů po té, kdy oznámení obdržela Mezinárodní organizace pro civilní letectví. ČLÁNEK 19 UROVNÁNÍ SPORŮ 1. Jakýkoliv spor, týkající se výkladu nebo provádění této Dohody, bude projednán mezi leteckými úřady smluvních stran. 2. Jestliže letecké úřady nedosáhnou dohody, smluvní strany se pokusí spor urovnat diplomatickou cestou. 3. Jestliže smluvní strany nedosáhnou urovnání prostřednictvím diplomatických cest, kterákoli smluvní strana může spor předložit k rozhodnutí rozhodčímu soudu, složenému ze tří rozhodců, kdy jeden bude nominován každou smluvní stranou a třetí bude jmenován dvěma nominovanými rozhodci. Každá ze smluvních stran bude nominovat rozhodce během šedesáti (60) dnů od data kdy bylo diplomatickou cestou obdrženo oznámení požadující rozhodčí řízení od druhé strany a třetí rozhodce bude jmenován během dalšího období šedesáti (60) dnů. Jestliže kterákoli ze smluvních stran nejmenuje rozhodce během stanoveného období nebo třetí rozhodce není jmenován ve stanoveném období může být požádán president Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví jednou ze smluvních stran, jmenovat jednoho nebo více rozhodců jak budou okolnosti vyžadovat. Je-li president stejné národnosti jako jedna ze smluvních stran, provede jmenování nejstarší vícepresident, který není nezpůsobilý z téhož důvodu. Ve všech případech třetí rozhodce bude příslušníkem třetího státu a bude vykonávat roli presidenta soudu a určí místo, kde rozhodčí řízení bude konáno. 4. Smluvní strany se zavazují plnit všechna rozhodnutí, uvedená v odstavci (3) tohoto článku. 5. Náklady arbitrážního řízení budou rozděleny stejným dílem mezi smluvní strany. ČLÁNEK 20 NADPISY Nadpisy všech článků se v této Dohodě uvádí jen za účelem odkazů a usnadnění a v žádném případě nedefinují, nelimitují nebo nepopisují rozsah nebo záměr této Dohody. ČLÁNEK 21 REGISTRACE Tato Dohoda a jakákoli její změna bude registrována u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. ČLÁNEK 22 VSTUP V PLATNOST 1. Tato Dohoda bude podléhat schválení oběma smluvními stranami v souladu s jejich ústavními postupy a vstoupí v platnost datem výměny diplomatických nót v tomto smyslu. 2. Jakmile tato Dohoda vstoupí v platnost, pozbude ve vztazích mezi Českou republikou a Tureckou republikou platnosti Dohoda o letecké dopravě mezi vládou Československé republiky a vládou Turecké republiky, podepsaná v Ankaře dne 5. března 1947 a její změny provedené v Ankaře dne 4.března 1963. Na důkaz toho podepsaní, jsouce náležitě zmocněni svými příslušnými vládami, podepsali tuto Dohodu. Dáno v Ankaře dne 15. dubna roku 1996 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce. ZA VLÁDU ČESKÉ REPUBLIKY Doc. Ing. Josef Zieleniec, CSc. ministr zahraničních věcí ZA VLÁDU TURECKÉ REPUBLIKY Prof. Dr. Emre Gonensay ministr zahraničních věcí PŘÍLOHA I Linky Sekce I Linky, které budou obsluhovány určeným leteckým podnikem Turecké republiky v obou směrech: Výchozí body \| Mezilehlé body \| Body určení \| Body za ---\|---\|---\|--- Body v Turecku \| budou stanoveny později\| Praha \| budou stanoveny později Sekce II Linky, které budou obsluhovány určeným leteckým podnikem České republiky v obou směrech: Výchozí body \| Mezilehlé body \| Body určení \| Body za ---\|---\|---\|--- Body v České republice\| budou stanoveny později\| Istanbul\| budou stanoveny později Sekce III Kterýkoli z určených leteckých podniků smluvních stran může požadovat, aby do jejich linek byly zařazeny mezilehlé body a/nebo body za. Tato žádost podléhá souhlasu leteckého úřadu druhé smluvní strany. PŘÍLOHA II Letové řády dohodnutých služeb a všeobecné podmínky jejich provozu budou předloženy určeným leteckým podnikem smluvní strany ke schválení leteckému úřadu druhé smluvní strany nejméně třicet (30) dnů před zamýšleným datem jejich zavedení. Jakékoli změny takových letových řádů nebo podmínek jejich provozu budou také předloženy leteckým úřadům ke schválení. Ve zvláštních případech může být shora uvedená lhůta zkrácena na základě souhlasu výše uvedených úřadů.
Sdělení Ministerstva financí č. 333/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 333/2017 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2017-2033, 2,00 % Vyhlášeno 12. 10. 2017, částka 114/2017 333 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 20. září 2017, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2017–2033, 2,00 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2017–2033, 2,00 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika – Ministerstvo financí Název: Státní dluhopis České republiky, 2017–2033, 2,00 % Zkrácený název: ČR, 2,00 %, 33 Pořadové číslo emise: 103. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 11. 10. 2017 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 13. 9. 2033 Datum emise: 13. 10. 2017 Datum splatnosti: 13. 10. 2033 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 2,00 % p. a. Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001005243 Oddělená jistina – ISIN: CZ0000703616 Kupón č. 1 – ISIN: CZ0000703624 Kupón č. 2 – ISIN: CZ0000703632 Kupón č. 3 – ISIN: CZ0000703640 Kupón č. 4 – ISIN: CZ0000703657 Kupón č. 5 – ISIN: CZ0000703665 Kupón č. 6 – ISIN: CZ0000703673 Kupón č. 7 – ISIN: CZ0000703681 Kupón č. 8 – ISIN: CZ0000703699 Kupón č. 9 – ISIN: CZ0000703707 Kupón č. 10 – ISIN: CZ0000703715 Kupón č. 11 – ISIN: CZ0000703723 Kupón č. 12 – ISIN: CZ0000703731 Kupón č. 13 – ISIN: CZ0000703749 Kupón č. 14 – ISIN: CZ0000703756 Kupón č. 15 – ISIN: CZ0000703764 Kupón č. 16 – ISIN: CZ0000703772 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, podle českého práva vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“). Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede evidenci dluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 13. 9. počínaje rokem 2018. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise (včetně tohoto dne) do 13. 10. 2018 (tento den vyjímaje) má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 13. 9. 2018. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 13. 9. 2033 vylučují. 6. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 2,00 % p. a. Výnosy dluhopisů jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 13. 10. příslušného roku počínaje rokem 2018. Připadne-li datum výnosu dluhopisu na den, který není pracovním dnem, vyplatí se výnos dluhopisu bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 7. První výnosové období pro vyplacení výnosu dluhopisu se stanoví od 13. 10. 2017 (včetně tohoto dne) do 13. 10. 2018 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 13. 10. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 13. 10. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2018. Pro účely jakéhokoli výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos dluhopisu se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu dluhopisu. 8. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 9. Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude určován kurzem dosaženým v aukci. V případě vydání dluhopisů zápisem na majetkový účet emitenta bude emisní kurz dluhopisu určen ve výši 100 % jmenovité hodnoty. 10. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se dávají do prodeje na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou (dále jen „Pravidla aukcí“), která se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím osob určených emitentem nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 11. Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude proveden prostřednictvím aukce pořádané dne 11. 10. 2017 Českou národní bankoubankou dle Pravidel aukcí. O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisůemise dluhopisů rozhodne emitent a určí datum a způsob příslušných aukcí dle Pravidel aukcí. Oznámení o aukci a způsobu aukce se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 12. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 13. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 13. 10. 2033. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Dluhopisy budou splaceny spolu s vyplacením posledního výnosu dluhopisů osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 13. 9. 2033. Připadne-li datum splacení dluhopisů a vyplacení posledního výnosu dluhopisů na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 14. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek vyplacení výnosů dluhopisů a splacení dluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni A+. 16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 17. Veškerá práva spojená s dluhopisy a s kupóny k nim vydanými se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 18. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 19. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 20. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministr: Ing. Pilný v. r.
Vyhláška č. 332/2017 Sb.	Vyhláška č. 332/2017 Sb. Vyhláška o vydání zlaté mince „Hrad Pernštejn“ po 5 000 Kč Vyhlášeno 12. 10. 2017, datum účinnosti 24. 10. 2017, částka 114/2017 * § 1 - (1) Dnem 24. října 2017 se v rámci cyklu „Hrady“ vydává zlatá mince „Hrad Pernštejn“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně mince je zobrazen detail gotických dveří s opakujícím se znakem rodu Pernštejnů. Dveře jsou v horní části překryty kompozicí heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlic * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. října 2017. k vyhlášce č. 332/2017 Sb. Aktuální znění od 24. 10. 2017 332 VYHLÁŠKA ze dne 22. září 2017 o vydání zlaté mince „Hrad Pernštejn“ po 5 000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 24. října 2017 se v rámci cyklu „Hrady“ vydává zlatá mince „Hrad Pernštejn“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 1,85 mm. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. § 2 (1) Na lícní straně mince je zobrazen detail gotických dveří s opakujícím se znakem rodu Pernštejnů. Dveře jsou v horní části překryty kompozicí heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj je slezská orlice. V levé horní části mincovního pole je umístěn název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince „5 000“ se zkratkou peněžní jednotky „Kč“ a název cyklu „HRADY“ se nachází v levé spodní části mincovního pole. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při spodním okraji mince. (2) Na rubové straně mince je ztvárněna část hradu Pernštejna. V levé horní části mincovního pole je text „HRAD PERNŠTEJN“. Ve spodní části mincovního pole je zobrazen zubr s uhlířem. Iniciály autoraautora mince Luboše Charváta, které jsou tvořeny propojenými písmeny „L“ a „Ch“, se nacházejí pod zubrem. Ročník ražby „2017“ je umístěn v levé části mincovního pole. (3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. října 2017. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 332/2017 Sb. Vyobrazení zlaté mince „Hrad Pernštejn“ po 5 000 Kč (lícní a rubová strana) 89kB 64kB
Vyhláška č. 331/2017 Sb.	Vyhláška č. 331/2017 Sb. Vyhláška o stanovení dalších odrůd ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se považují za zapsané do Státní odrůdové knihy Vyhlášeno 11. 10. 2017, datum účinnosti 1. 11. 2017, částka 113/2017 * § 1 - Další odrůdy ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se považují za zapsané do Státní odrůdové knihy, jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce. * § 2 - Účinnost k vyhlášce č. 331/2017 Sb. Aktuální znění od 24. 1. 2018 (3/2018 Sb.) 331 VYHLÁŠKA ze dne 2. října 2017 o stanovení dalších odrůd ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se považují za zapsané do Státní odrůdové knihy Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 35c odst. 5 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 295/2017 Sb.: § 1 Další odrůdyodrůdy ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se považují za zapsané do Státní odrůdové knihyStátní odrůdové knihy, jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2017. Ministr: Ing. Jurečka v. r. Příloha k vyhlášce č. 331/2017 Sb. Seznam dalších odrůd ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se považují za zapsané do Státní odrůdové knihy Druh\| Odrůda ---\|--- Líska (Corylus avellana L.)\| Lombardská červená Římský Kdouloň (Cydonia oblonga Mill.)\| Asenica Bereczkého Hruškovitá Izobilnaja Kocurova Leskovačka Muškatnaja Selena Jahodník (Fragaria L.)\| Evita Frikonsa Kama Lesana Maranell Mount Everest Olivie Polka Roxana Vanda Zefyr Ořešák vlašský (Juglans regia L.)\| Vaněk - křapák Jabloň (Malus Mill.)\| Aderslebenský kalvil Akerö Albrechtovo Antonovka Api hvězdovité Astrachán bílý Astrachán červený Auralia Aurora Banánové zimní Bancroft Batul Baumannova reneta Beforest Berlepschova reneta Jabloň (Malus Mill.)\| Bernské růžové Biesterfeldská reneta Bismarkovo Black Ben Bláhovo oranžové Blenheimská reneta Boikovo Boikovo obrovské Boskoopské Boskoopské červené Braeburn Car Alexander Carola Citrónové zimní Coulonova reneta Coxova reneta Croncelské Červené tvrdé Červený válec Česká pochoutka České růžové Čistecké lahůdkové Daňkovo Delbarestivale Doberánská reneta Dukát Fantazja Fénix Fuji Gascoyneho šarlatové Gdáňský hranáč Goldcats Goldrush Grahamovo Granát tříblický Granny Smith Grávštýnské Grávštýnské červené Greencats Gustavovo trvanlivé Hájkova muškátová reneta Hammersteinovo Harbertova reneta Hawthorndenské Jabloň (Malus Mill.)\| Hedvábné bílé zimní Hedvábné červené letní Hedvábné pozděkvěté Herrnhutské Hetlina Hibernal Hvězdnatá reneta Charlamowski Chodské Jadernička moravská Jakob Fischer James Grieve James Grieve Double Red Jeptiška Jonathan Kalvil bílý zimní Kalvil červený podzimní Kanadská reneta Kardinál žíhaný Karmelitská reneta Kasselská reneta Kirchwaldenské Knížecí zelené Korunní princ Rudolf Kosztela Košíkové Kožená reneta podzimní Kožená reneta zimní Králické Královnino Krasokvět žlutý Krátkostopka královská Landsberská reneta Lašské Lebelovo Lecar Lesklá reneta Libernáč sloupenský Libernáč vinický Libernáč zimní Lohák Londýnské Lord Lambourne Lunovské Jabloň (Malus Mill.)\| Lužická muškátová reneta Mac Intosh Red Malinové holovouské Malinové hornokrajské Malinové podzimní Malvazinka Matčino Mazánkův zázrak Melrose Melrouge Míšeň jaroměřská Míšeňské Muškátová reneta Nathusiovo holubí Oldenburgovo Ontario Opat Bruno Oranienské Panenské české Panenské zlepšené Parkerovo Parména Strauwaldova Parména zlatá Pasecké vinné Peasgoodovo Petra Podzvičínské Pogáč červený Přeloučský šišák Punčové Pyrop Quinte Red Chief Red Melba Redcats Rederova reneta Ribstonské Richardovo žluté Royal Gala Rýnské Řehtáč soudkovitý Schmidtbergerovo Signe Tillisch Jabloň (Malus Mill.)\| Sikulské Skořicové letní Smiřické vzácné Snygold Solivarské Soudek zlatý Spartan Starcats Stružinské Strýmka Studničné Sudetská reneta Suncats Sunrise Šarlatka boračská Švýcarské oranžové Ušlechtilé žluté Valtod Vejlímek červený Vilémovo Virginské růžové Vlkovo Vtelenské Wagenerovo Watervlietské mramorované Wealthy Wealthy Double Red Wesenerovo Žďárské červené Meruňka (Prunus armeniaca L.)\| Ananasová Bhart Bořetická Bredská Hájek Holubova Chuťovka krajová Kloboucká raná Královská Leala Luizetova meruňka Mělnická Motalova nejlepší Nancyská Meruňka (Prunus armeniaca L.)\| New Jersey Pazderova Roztocká Růžová pozdní Strepet Sweetcot Tardif de Bordaneil Veselka VMM Vynoslivyj Znojemská Želešická Židlochovická Třešeň (Prunus avium (L.) L.)\| Annonayská Baltavarská Boppardská raná Bütnerova pozdní chrupka Büttnerova kompakt Dönissenova Doupovská černá Droganova Eltonova Františkova Germersdorfská Grollova Chlumecká raná Jánovka mšenská Kassinova raná Klecanská černá Koburská raná Královská Krügerova Ladeho pozdní Libějovická Litoměřická Lyonská raná Medňanská Medovka Moreau Mramorovaná chrupka Pivovka Pumra Ramon Oliva Rychlice německá Třešeň (Prunus avium (L.) L.)\| Schneiderova Skalka Srdcovka přeúrodná Těchlovická Troprichterova Tygrovaná Uherská měkká Velká černá chrupka Vítovka molitorovská Vlkova Walpurgiska Willova Winklerova černá Winklerova raná Žalanka Višeň (Prunus cerasus L.)\| Amarelka královská Bruselská Gobetova Chatenayská Köröšská Královna Hortenzie Meteor korai Ministr Podbielski Montmorency Olivet Ostenheimská Sladkovišeň raná Španělská Umbra Vackova Vítova Vlasačka Zdlouhavá Slivoň (Prunus domestica L.)\| Ananasová česká Auerbacherská Augustinka Brněnská Bryská Bühlská Černčická Černošická Durancie Esslingenská Flotowova mirabelka Slivoň (Prunus domestica L.)\| Harbella Katalónský špendlík Kirkeho Kulinaria Mirabelka raná Ontario Oullinská Špendlík žlutý Štolcova Topfirst Veeblue Velká cukrová Verity Zimmerova Slivoň – podnož (Prunus L.)\| BM-VA-1 Kando Broskvoň (Prunus persica (L.) Batsch)\| August Queen Balkonella B-VA-3 Merspri Minastar Miss Italia Poysdorfer Weingartenpfirsiche Romea Royal Gem Venus Hrušeň (Pyrus L.)\| Amanliská Ananaska courtrayská Ananaska česká Avranšská Bergamotka anglická Bezjaderka Říhova Blumenbachova Clappova červená Colomaova Concorde Condo Červencová Dar Jubilejnyj Decora Děkanka letní Děkanka Robertova Děkanka šedá podzimní Hrušeň (Pyrus L.)\| Diana Dielova Drouardova Durondo Dvorní Eliška Esperenova máslovka Flamingo General Leclerc Giffardova Grosdemange Hájenka Hardepontova Hohensaatenská Holenická Hong-li Charneuská Jačménka Jakubka česká Jizera Kolmarská zlatá Kongresovka Koporečka Kozačka štuttgartská Krvavka Krvavka letní Krvavka veliká Křesetická Křivice Kumt Ghant Chu Lebrunova Luna Madame Verté Magdalenka Man San Gil Mas Máslovka římská Mechelenská Merodova Monchallardova Muškatelka letní Muškatelka šedá Muškatelka turecká Nagevicova Hrušeň (Pyrus L.)\| Naghinova Nelisova zimní Nitra Oharkula Oksana Ovesnice Pařížanka Pastornice Petra Pringall Předobrá Pstružka Pung-Su Red Canal Salisburyova Santa Maria Sírová Solanka Solnohradka Sterkmanova Šedá zimní Šídlenka Špinka Thirriotova Trévouxská Vaňkova Viennská Vila Virgule Williamsova červená Williamsova purpurová Windsorská Zelinka chlumecká Rybíz bílý (Ribes L.)\| Holandský bílý Holandský růžový Šampaňský bílý Třešňový bílý Viktoria White Grape Rybíz černý (Ribes L.)\| Costwold cross Démon Fertödi I. Karlštejnský dlouhohrozen Moravia Rybíz černý (Ribes L.)\| Nigra Onyx Otelo Viola Rybíz červený (Ribes L.)\| Karlštejnský červený Kavkazský červený Losinský pozdní Rolan Slovakia Šampaňský růžový Versailleský červený Vierlandenský Angrešt (Ribes L.)\| Citrónový obří Hinnomaki Gelb Hinnomaki Green Hinnomaki Rot Industrie Kaptivátor May Duke Mojmír Mucurines Neguš Niesluchovski Produkta Skvost Spine free Tamara Triumphant White Smith Worchester Meruzalka zlatá (Ribes L.)\| Black Giant Missoury Černá 2 Černá obrovská Černá raná Černá výběr Great Black Manitoba Tmavá Tmavá 4 / 77 Žlutoplodá Maliník (Rubus L.)\| Apricot Black Jewel Fallgold Fertödi aranyfürt Maliník (Rubus L.)\| Himbo Top Zlatá koruna Ostružiník (Rubus L.)\| Black Butte Black Satin Boysenberry Buckwick Tayberry Cacanska Bestrna Dirksen Himalaya Loganberry Navaho Tayberry Taybes Thornlees Oregon Thornless Evergreen Thornless Huls
Vyhláška č. 330/2017 Sb.	Vyhláška č. 330/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 401/2010 Sb., o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele podzemního zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu Vyhlášeno 11. 10. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 112/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 401/2010 Sb., o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele podzemního zásobníku * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 330 VYHLÁŠKA ze dne 27. září 2017, kterou se mění vyhláška č. 401/2010 Sb., o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele podzemního zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb. a zákona č. 211/2011 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 401/2010 Sb., o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele podzemního zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu, se mění takto: 1. V nadpisu vyhlášky, § 3 písm. m), § 4 odst. 1 písm. k), § 5 včetně nadpisu a v § 7 písm. f) se slovo „podzemního“ zrušuje. 2. V § 1 písm. c) bodě 5 se slova „poskytnutý přenos elektřiny“ a slova „přenos elektřiny“ nahrazují slovy „poskytnutí služby přenosové soustavy“. 3. V § 2 odst. 1 písm. b) se za slova „poskytování podpůrných služeb“ vkládají slova „na straně dodávky i odběru elektřiny“. 4. V § 2 odst. 1 písmena c) a d) znějí: „c) podmínky poskytnutí služby distribuční soustavy, kterými jsou 1. způsob stanovení velikosti distribuční kapacity pro provozní zabezpečení distribuční soustavy, 2. platební podmínky poskytnutí služby distribuční soustavy včetně stanovení záloh na platbu za poskytnutí služby distribuční soustavy, d) technické podmínky připojení výrobny elektřiny, jiné distribuční soustavy, zařízení umožňujícího akumulaci elektrické energie nebo odběrného elektrického zařízení, včetně dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, kterými jsou 1. charakteristiky požadavku na připojení, 2. technické požadavky na vybavení místa připojení a na instalaci měřicího zařízení, 3. technické požadavky na připojení výrobny elektřiny, 4. technické požadavky na připojení zařízení umožňujícího akumulaci elektrické energie, 5. technické požadavky na připojení dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, 6. technické požadavky pro potřeby dispečerského řízení,“. 5. V § 2 odst. 1 písm. h) bodě 11 se slova „využívání hromadného dálkového“ nahrazují slovy „provozování technických prostředků pro“. 6. V § 3 písm. b), i) a k) se slova „přepravě plynu“, slova „přepravu plynu“ a slova „přepravy plynu“ nahrazují slovy „poskytnutí služby přepravy plynu“. 7. V § 3 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která včetně poznámky pod čarou č. 3 znějí: „c) údaje týkající se přepravních kapacit, kterými jsou 1. údaj o internetové adrese, prostřednictvím které provozovatel přepravní soustavy uveřejňuje výši kapacit, 2. informace o maximální výši technické kapacity v návaznosti na technickou kapacitu na jiných propojovacích bodech, dynamickém přístupu u každého propojovacího bodu, 3. postup stanovení vyčleněné přepravní kapacity na každém propojovacím bodě, 4. stanovení konkurenční kapacity, 5. opatření k maximalizaci koordinované kapacity optimalizací technické kapacity, společná metoda podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách3), 6. koordinace výpočtů kapacit se sousedními provozovateli přepravních soustav, postup při nesouladu kapacit provozovatelů přepravních soustav, 7. postup při nabízení nekoordinované přepravní kapacity, 8. postup stanovení velikosti přepravních kapacit pro využití těžebních a vtláčecích výkonů nabízených provozovatelem zásobníku plynu, d) náležitosti týkající se aukcí přepravní kapacity, kterými jsou 1. údaj o internetové adrese, prostřednictvím které provozovatel přepravní soustavy uveřejňuje aukční kalendář, 2. mechanismus a podmínky stanovení koordinované kapacity pro každý propojovací bod a údaj o internetové adrese, prostřednictvím které provozovatel přepravní soustavy uveřejňuje konkrétní výši koordinované kapacity, 3. údaje o platformách na jednotlivých propojovacích bodech, prostřednictvím nichž probíhá rezervace přepravních kapacit, 3) Čl. 6 nařízení Komise (EU) č. 984/2013 ze dne 14. října 2013, kterým se zavádí kodex sítě pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách a kterým se doplňuje nařízení (ES) č. 715/2009.“. Dosavadní písmena c) až m) se označují jako písmena e) až o). 8. V § 3 písm. e) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „, včetně požadavků na finanční způsobilost v případě aukce, u níž není známá konečná cena“. 9. V § 3 písmeno f) zní: „f) stanovení podmínek pro převzetí nebo pro odmítnutí plynu k přepravě,“. 10. V § 3 se písmeno n) zrušuje. Dosavadní písmeno o) se označuje jako písmeno n). 11. V § 3 se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) až r), která znějí: „o) mechanismus řízení toků plynu na každém propojovacím bodě, p) pravidla zajišťující soulad mezi přidělovanými množstvími plynu na obou stranách každého propojovacího bodu, q) postup sesouhlasení nominací pro každý propojovací bod, r) forma a náležitosti žádosti o přepravu plynu ve zkušebním provozu.“. 12. V § 4 odst. 1 písm. b), g) a h) se slova „distribuci plynu“ nahrazují slovy „zajištění služby distribuční soustavy“. 13. V § 4 odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje bod 4, který zní: „4. zánik a ukončení rezervace distribuční kapacity,“. 14. V § 4 odst. 1 písmeno d) zní: „d) stanovení podmínek pro převzetí nebo pro odmítnutí plynu k distribuci,“. 15. V § 4 odst. 1 písm. h) se slova „distribuce plynu“ nahrazují slovy „zajištění služby distribuční soustavy“. 16. V § 4 odst. 1 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena i) a j). 17. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Obsahovými náležitostmi Řádu provozovatele distribuční soustavy, která není přímo připojena k přepravní soustavě, jsou obsahové náležitosti podle odstavce 1 písm. a) až d), g), h) a j).“. 18. V § 5 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, popis nabízených produktů a způsob určení ceny denních produktů“. 19. V § 5 se na konci písmene c) doplňuje bod 5, který zní: „5. náležitosti a předpoklady pro uzavření smlouvy o uskutečnění aukce skladovací kapacity,“. 20. V § 5 písmeno e) zní: „e) postup uplatňovaný provozovatelem zásobníku plynu při vtláčení nebo těžbě plynu mezi vtláčecím a těžebním obdobím,“. 21. V § 6 a 7 se na konci písmene a) doplňuje bod 3, který zní: „3. metodikách a použitých zdrojích, včetně jejich internetových adres,“. 22. V § 6 se na konci písmene d) doplňují body 4 a 5, které znějí: „4. zahájení nebo ukončení dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance, 5. stanovení národního energetického mixu,“. 23. V § 6 písm. f) bodě 6 a v § 7 písm. f) bodě 5 se slova „s průběhovým měřením“ zrušují. 24. V § 6 se na konci písmene f) doplňují body 8 až 12, které znějí: „8. způsob označení náhradních platných hodnot při poruše měřicího zařízení, 9. způsob informování operátora trhu o nulové hodnotě odběru elektřiny v odběrném místě, 10. způsob stanovení koeficientu zbytkového diagramu a teplotního koeficientu, 11. postup při vyhodnocení rozdílů mezi odečty spotřeby a odhady spotřeby podle typových diagramů, 12. postup při stanovení ztrát, zbytkového diagramu zatížení a stanovení hodnot odběrů elektřiny zákazníků s měřením typu C v lokálních distribučních soustavách,“. 25. V § 6 se na konci písmene h) doplňuje bod 5, který včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „5. postup evidování, poskytování a oznamování obchodních údajů z krátkodobých trhů s elektřinou4), 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodních trhů s energií.“. 26. V § 6 se na konci písmene j) a v § 7 na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 4, který zní: „4. postup při finančním vypořádání odchylek a termíny jednotlivých etap.“. 27. V § 7 úvodní části ustanovení se za slovo „náležitostmi“ vkládají slova „obchodních podmínek“. 28. V § 7 se na konci písmene d) doplňuje bod 4, který zní: „4. zahájení nebo ukončení dodávky plynu dodavatelem poslední instance,“. 29. V § 7 se na konci písmene f) doplňují body 7 a 8, které znějí: „7. postup při vyhodnocení rozdílů mezi odečty a hodnotami spotřeby na základě typových diagramů dodávek, 8. postup při vyhodnocení rozdílů mezi plánovanou a skutečnou hodnotou ztrát v distribuční soustavě,“. 30. V § 7 písm. h) bodě 4 se slovo „tolerancí“ nahrazuje slovem „flexibilitou“. 31. V § 7 se na konci písmene h) doplňuje bod 6, který zní: „6. postup evidování, poskytování a oznamování obchodních údajů z krátkodobých trhů s plynem4),“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Předseda Rady Energetického regulačního úřadu: Ing. Outrata v. r.
Vyhláška č. 329/2017 Sb.	Vyhláška č. 329/2017 Sb. Vyhláška o požadavcích na projekt jaderného zařízení Vyhlášeno 11. 10. 2017, datum účinnosti 1. 11. 2017, částka 112/2017 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - PLNĚNÍ PRINCIPŮ BEZPEČNÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE (§ 4 — § 19) * ČÁST TŘETÍ - PREVENCE, ODOLNOST A OCHRANA JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ PŘED VNITŘNÍMI UDÁLOSTMI (§ 20 — § 23) * ČÁST ČTVRTÁ - POŽADAVKY NA PROJEKT JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ Z HLEDISKA VYHODNOCOVÁNÍ PREVENCE, ODOLNOSTI A OCHRANY JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ (§ 24 — § 28) * ČÁST PÁTÁ - POŽADAVKY NA SYSTÉMY, KONSTRUKCE A KOMPONENTY (§ 29 — § 47) * ČÁST ŠESTÁ - TECHNICKÉ PROSTŘEDKY K ZAJIŠTĚNÍ RADIAČNÍ OCHRANY (§ 48 — § 49) * ČÁST SEDMÁ - ZVLÁDÁNÍ RADIAČNÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI (§ 50 — § 54) * ČÁST OSMÁ - ZABEZPEČENÍ (§ 55 — § 55) * ČÁST DEVÁTÁ - DOKUMENTACE PRO POVOLOVANOU ČINNOST (§ 56 — § 57) * ČÁST DESÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 58 — § 59) č. 1 k vyhlášce č. 329/2017 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 329/2017 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 329/2017 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 329/2017 Sb. Aktuální znění od 1. 11. 2017 329 VYHLÁŠKA ze dne 26. září 2017 o požadavcích na projekt jaderného zařízení Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 24 odst. 7, § 44 odst. 4 písm. a) a b), § 45 odst. 4 a § 46 odst. 8: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a upravuje a) požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost, b) výčet bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí, které musí jaderné zařízeníjaderné zařízení plnit, a jejich rozdělení do kategorií podle významu pro jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, c) bezpečnostní třídy a kritéria pro zařazení vybraných zařízenívybraných zařízení do těchto tříd, d) způsob zajištění ochrany do hloubkyochrany do hloubky a e) obsah požadavků na projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení podle § 46 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), e), g), i), k) až m) a odstavce 3 atomového zákona. Pojmy § 2 Pro účely této vyhlášky se rozumí a) prakticky vyloučenou skutečností podmínka, stav nebo událost, jejichž výskyt je považován za fyzikálně nemožný nebo které jsou s vysokým stupněm věrohodnosti velmi nepravděpodobné, b) základní bezpečnostní funkcízákladní bezpečnostní funkcí bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce zajišťující plnění principů bezpečného využívání jaderné energie podle § 45 odst. 2 a 3 atomového zákona, c) bezpečným stavem jaderného zařízeníbezpečným stavem jaderného zařízení stav jaderného zařízeníjaderného zařízení, ve kterém je dlouhodobě zajištěno plnění základních bezpečnostních funkcízákladních bezpečnostních funkcí, d) normálním provozemnormálním provozem stav jaderného zařízeníjaderného zařízení, při kterém jsou dodrženy limity a podmínkylimity a podmínky, e) abnormálním provozemabnormálním provozem stav jaderného zařízeníjaderného zařízení odchylující se od normálního provozunormálního provozu, který nevede k závažnému poškození systémů, konstrukcí nebo komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost a po kterém je jaderné zařízeníjaderné zařízení bez opravy schopno normálního provozunormálního provozu, f) provozním stavemprovozním stavem stav jaderného zařízeníjaderného zařízení, který je normálním provozemnormálním provozem nebo abnormálním provozemabnormálním provozem, g) havarijními podmínkamihavarijními podmínkami stav jaderného zařízeníjaderného zařízení, který není provozním stavemprovozním stavem, h) základní projektovou nehodouzákladní projektovou nehodou havarijní podmínkyhavarijní podmínky, při kterých správná funkce bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů zajistí, že nedojde k překročení odpovídajících referenčních úrovníreferenčních úrovní nebo limitů ozářeníozáření, i) postulovanou iniciační událostípostulovanou iniciační událostí odchylka od normálního provozunormálního provozu, která je náhodná, předpokládaná a je zahrnuta do projektových východisekprojektových východisek a jejíž rozvoj může vést k abnormálnímu provozuabnormálnímu provozu nebo k havarijním podmínkámhavarijním podmínkám, j) rozšířenými projektovými podmínkamirozšířenými projektovými podmínkami havarijní podmínkyhavarijní podmínky vyvolané scénáři závažnějšími než základní projektová nehodazákladní projektová nehoda, které jsou zohledněny při projektování jaderného zařízeníjaderného zařízení, k) těžkou haváriítěžkou havárií havarijní podmínkyhavarijní podmínky, při kterých dochází k vážnému poškození jaderného paliva, a to vážným poškozením a nezvratnou ztrátou struktury aktivní zóny jaderného reaktoru (dále jen „aktivní zóna“) nebo systému pro skladování jaderného paliva poškozením palivových souborů v důsledku tavení jaderného paliva, l) základními projektovými východiskyzákladními projektovými východisky projektová východiskaprojektová východiska, jejichž dodržení nebo nepřekročení zajistí, že nedojde k události závažnější, než je základní projektová nehodazákladní projektová nehoda, m) bezpečnostním systémembezpečnostním systémem systém určený ke spolehlivému plnění základní bezpečnostní funkcezákladní bezpečnostní funkce při abnormálním provozuabnormálním provozu a základní projektové nehodězákladní projektové nehodě, n) pasivní funkcí systému, konstrukce nebo komponenty funkce nebo vlastnost systému, konstrukce nebo komponenty, jejíž zajištění nevyžaduje aktivaci, mechanický pohon nebo dodávku média nebo energie z jiného systému, a o) bezpečnostním limitembezpečnostním limitem mezní hodnota parametru charakterizujícího stav jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo jiného vyjádření bezpečnostní, technické nebo administrativní podmínky, jejíž překročení znamená ohrožení jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany nebo technické bezpečnostitechnické bezpečnosti v důsledku poruchy systému, konstrukce nebo komponenty. § 3 Pro účely této vyhlášky se dále rozumí a) konzervativním přístupemkonzervativním přístupem způsob posuzování vlivu neurčitostí znalostí, vstupních dat, použitých metod a modelů odborným odhadem nebo statistickým vyhodnocením výsledku tak, že výsledek hodnocení posuzované položky zahrnuje též jeho nejméně příznivé věrohodné varianty, b) realistickým přístupemrealistickým přístupem způsob posuzování vlivu neurčitostí znalostí, vstupních dat, použitých metod a modelů odborným odhadem nebo statistickým vyhodnocením výsledku hodnocení posuzované položky, při němž výsledek představuje jeho nejpravděpodobnější variantu, c) bezpečnostní rezervoubezpečnostní rezervou hodnota vyjadřující rozdíl mezi kritériem přijatelnostikritériem přijatelnosti, které bylo stanoveno konzervativním přístupemkonzervativním přístupem, a bezpečnostním limitembezpečnostním limitem, d) kvalifikací na prostředí schopnost systému, konstrukce nebo komponenty plnit požadavky stanovené jeho technickou specifikací na jeho funkci v pracovním prostředí a v podmínkách vyvolaných vlastnostmi území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení (dále jen „vlastnost území“), e) palivovým elementempalivovým elementem jaderný materiáljaderný materiál hermeticky uzavřený pokrytím, f) palivovým souborem seskupení palivových elementůpalivových elementů, které je do jaderného reaktoru zaváženo jako jeden celek a umožňuje manipulace s jaderným palivem stanovené projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení, g) palivovým systémempalivovým systémem projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení určená sestava palivových souborů a dalších komponent aktivní zóny nezbytných k řízení reaktivity a k udržení projektové struktury palivových souborů v aktivní zóně, h) jednoduchou poruchoujednoduchou poruchou událost, která vede ke ztrátě schopnosti některého systému, konstrukce nebo komponenty vykonávat stanovenou funkci, při níž jsou funkce ostatních systémů, konstrukcí a komponent zachovány; následné poruchy v témže systému, které vedou ke ztrátě schopnosti některé jeho další konstrukce nebo komponenty vykonávat stanovenou funkci vyvolané jednoduchou poruchoujednoduchou poruchou, jsou považovány za součást této jednoduché poruchyjednoduché poruchy, i) poruchou ze společné příčinyporuchou ze společné příčiny porucha nebo selhání několika systémů, konstrukcí nebo komponent působením společné příčiny, které vedou ke ztrátě jejich bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce, j) porušením palivového elementuporušením palivového elementu narušení hermetičnosti pokrytí palivového elementupalivového elementu, které umožňuje únik radioaktivní látkyradioaktivní látky z palivového elementupalivového elementu, k) projektovým limitemprojektovým limitem kritérium přijatelnostikritérium přijatelnosti, které je používáno pro hodnocení schopnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo jeho systému, konstrukce nebo komponenty plnit jeho funkci předpokládanou projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení; projektovým limitemprojektovým limitem je zejména limit stanovený právním předpisem nebo na jeho základě odvozené kritérium přijatelnostikritérium přijatelnosti, které odpovídá způsobu hodnocení schopnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení plnit jeho funkci předpokládanou projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení, l) stabilizovaným podkritickým stavemstabilizovaným podkritickým stavem ustálený stav jaderného zařízeníjaderného zařízení dosažený v abnormálním provozuabnormálním provozu a v havarijních podmínkáchhavarijních podmínkách působením systémů určených projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení, ve kterém je jaderný reaktor podkritický a jsou, po dobu potřebnou pro uplatnění opatření k dosažení bezpečného stavu jaderného zařízeníbezpečného stavu jaderného zařízení, zajištěny základní bezpečnostní funkcezákladní bezpečnostní funkce, m) systémem kontroly a řízenísystémem kontroly a řízení systémy, konstrukce a komponenty, které slouží k měření parametrů jaderného zařízeníjaderného zařízení, k jejich vyhodnocení a zobrazení pro potřeby pracovníků obsluhy jaderného zařízeníjaderného zařízení a k ovládání jaderného zařízeníjaderného zařízení, včetně spouštění a řízení zásahů potřebných pro zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, n) systémem ochranné obálkysystémem ochranné obálky systémy, konstrukce a komponenty určené projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení k zabránění šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření a úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky z jaderného reaktoru a k ochraně jaderného reaktoru proti působení vlastností území a vnější hrozbě, o) diverzním prostředkemdiverzním prostředkem systém, konstrukce, komponenta nebo organizační opatření pro zajištění nebo nahrazení bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce v případě její ztráty v důsledku poruchy ze společné příčinyporuchy ze společné příčiny, p) alternativním prostředkemalternativním prostředkem systém, konstrukce, komponenta nebo organizační opatření pro zvládání rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek v situacích, kdy z důvodu poruchy ze společné příčinyporuchy ze společné příčiny může dojít při zajišťování základní bezpečnostní funkcezákladní bezpečnostní funkce ke ztrátě funkce bezpečnostního systémubezpečnostního systému a funkce diverzního prostředkudiverzního prostředku, určených projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení a q) blokovou dozornoublokovou dozornou řídicí pracoviště, odkud mohou pracovníci obsluhy jaderného zařízeníjaderného zařízení dohlížet na provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem a ovládat jej při provozních stavechprovozních stavech a v havarijních podmínkáchhavarijních podmínkách. ČÁST DRUHÁ PLNĚNÍ PRINCIPŮ BEZPEČNÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE HLAVA I OBECNÁ PRAVIDLA PLNĚNÍ PRINCIPŮ BEZPEČNÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE § 4 Bezpečnostní cíle projektu jaderného zařízení (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení, včetně projektu změny jaderného zařízeníjaderného zařízení, musí plnit tyto bezpečnostní cíle: a) předcházení havarijním podmínkámhavarijním podmínkám, b) zmírnění důsledků havarijních podmínekhavarijních podmínek, pokud k nim dojde, c) zajištění, že prakticky vyloučenou skutečností jsou 1. radiační havárieradiační havárie, při které není dostatečný čas pro zavedení neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo (dále jen „časná radiační havárieradiační havárie“), a 2. radiační havárieradiační havárie, která vyžaduje neodkladná ochranná opatření pro obyvatelstvo, která nelze omezit místně nebo časově (dále jen „velká radiační havárieradiační havárie“), d) zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení při nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem a při vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, e) zohlednění vlivu lidského faktoru na funkci jaderného zařízeníjaderného zařízení a jeho jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a ovlivňování lidského výkonu vlastnostmi jaderného zařízeníjaderného zařízení a f) zavedení procesů, které zajišťují, že projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení bude po celou dobu životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení v souladu s aktuálním stavem 1. zkušeností z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, 2. mezinárodních zkušeností, 3. jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska stárnutí systémů, konstrukcí a komponent a 4. vědy a techniky. (2) Projekt zárukového zařízenízárukového zařízení musí splňovat technické požadavky v oblasti záruk Mezinárodní agentury pro atomovou energii plynoucí z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána2). (3) Technickými požadavky podle odstavce 2 se rozumí technické požadavky na zajištění nezávislého napájení a osvětlení nebo na stavbu a její úpravy, které umožní účinné vykonávání kontroly Mezinárodní agentury pro atomovou energii v zárukovém zařízenízárukovém zařízení. § 5 Skutečnosti podmiňující projektování a provoz jaderného zařízení Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování odolnosti a ochrany jaderného zařízeníjaderného zařízení proti nebezpečí plynoucímu z vlastností území a z výskytu vnitřních událostí a podmínek zohlednit a) náhodnou poruchu systémů, konstrukcí a komponent, b) vnitřní událost vyvolanou 1. vlivem vlastností území, 2. vnitřními podmínkami, 3. důsledkem poruchy jaderného zařízeníjaderného zařízení a 4. chybou pracovníků obsluhy jaderného zařízeníjaderného zařízení a c) scénář způsobený kombinací účinků vlastností území, vnitřních událostí a abnormálního provozuabnormálního provozu nebo havarijních podmínekhavarijních podmínek, které byly těmito účinky způsobeny, včetně interakce všech jaderných zařízeníjaderných zařízení v témže území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení. Uplatnění ochrany do hloubky § 6 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění požadavků na uplatnění ochrany do hloubkyochrany do hloubky stanovit požadavky na jaderné zařízeníjaderné zařízení zajišťující a) užití ochrany do hloubkyochrany do hloubky u všech činností souvisejících s využíváním jaderné energiečinností souvisejících s využíváním jaderné energie, b) vytvoření řady zálohujících se fyzických bezpečnostních bariér, které jsou vloženy mezi radioaktivní látkyradioaktivní látky a okolí jaderného zařízeníjaderného zařízení, c) systémy, konstrukce a komponenty a postupy k uplatnění bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí pro ochranu integrity a funkčnosti fyzických bezpečnostních bariér v jednotlivých úrovních ochrany do hloubkyochrany do hloubky a d) zabránění vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události pomocí fyzických bezpečnostních bariér. (2) Úlohu fyzických bezpečnostních bariér musí v případě jaderných zařízeníjaderných zařízení s jaderným reaktorem zajišťovat nezávislé systémy, konstrukce nebo komponenty, jimiž jsou a) pokrytí palivových elementůpalivových elementů, b) tlaková hranice primárního okruhu chlazení jaderného reaktoru (dále jen „primární okruh“) a c) systém ochranné obálkysystém ochranné obálky. (3) Funkci fyzických bezpečnostních bariér musí v případě jaderných zařízeníjaderných zařízení bez jaderného reaktoru zajišťovat a) obalové souboryobalové soubory, nebo b) jiné systémy, konstrukce a komponenty pro 1. výrobu, zpracování a skladování jaderného materiálujaderného materiálu nebo jiné radioaktivní látkyradioaktivní látky a manipulaci s nimi, nebo 2. zpracování a ukládání radioaktivního odpaduukládání radioaktivního odpadu. (4) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění požadavků na uplatnění ochrany do hloubkyochrany do hloubky zajistit v rozumně proveditelné míře účinné předcházení a) ohrožení celistvosti a funkce fyzických bezpečnostních bariér, b) ztrátě funkce jedné nebo více fyzických bezpečnostních bariér v důsledku iniciační události, c) ztrátě funkce jedné fyzické bezpečnostní bariéry v důsledku ztráty funkce jiné fyzické bezpečnostní bariéry, d) ztrátě funkce fyzické bezpečnostní bariéry v důsledku chyb v obsluze nebo údržbě jaderného zařízeníjaderného zařízení a e) ztrátě funkce poslední fyzické bezpečnostní bariéry při těžké haváriitěžké havárii dříve, než budou splněny bezpečnostní cíle podle § 4 odst. 1 písm. c) bodu 1. (5) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění požadavků na uplatnění ochrany do hloubkyochrany do hloubky stanovit technická a organizační opatření pro prevenci a zvládání abnormálního provozuabnormálního provozu, základních projektových nehodzákladních projektových nehod a rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek, včetně těžké havárietěžké havárie. (6) Za rozumně proveditelné se má plnění požadavku stanoveného touto vyhláškou, je-li tímto plněním riziko radiační havárieradiační havárie, které vyplývá z nedostatečné schopnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení naplňovat stanovené bezpečnostní cíle, sníženo a současně nedochází k závažné změně důvodů a podmínek pro využívání jaderného zařízeníjaderného zařízení. § 7 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení může připouštět provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení při ztrátě bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce fyzické bezpečnostní bariéry, je-li analýzou rizika pro vybrané provozní stavyprovozní stavy jaderného zařízeníjaderného zařízení s ohledem na existenci jiných fyzických bezpečnostních bariér prokázáno zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění požadavků na uplatnění ochrany do hloubkyochrany do hloubky zajistit, aby porucha systému, konstrukce nebo komponenty a ztráta bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce v jedné úrovni ochrany do hloubkyochrany do hloubky nesnížila účinnost bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí v následných úrovních ochrany do hloubkyochrany do hloubky potřebných k nápravě nebo ke zmírnění důsledků iniciační události. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení může pro vytváření systémů následné úrovně ochrany do hloubkyochrany do hloubky používat ze systémů předcházející překonané úrovně ochrany do hloubkyochrany do hloubky jen systémy, konstrukce a komponenty, které a) nebyly v průběhu rozvoje odezvy jaderného zařízeníjaderného zařízení na vnější nebo vnitřní iniciační událost nebo scénář porušeny a b) jsou od porušených nebo nepoužitelných částí systémů předcházející překonané úrovně ochrany do hloubkyochrany do hloubky oddělitelné. (4) Pokud postupy pro zvládání rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení předpokládají použití alternativních systémů a postupů, zahrnujících uplatnění mobilních prostředků, projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení musí zajistit na jaderném zařízeníjaderném zařízení vytvoření připojovacích míst, která a) jsou fyzicky přístupná za rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek, b) umožňují dodržení pravidel radiační ochranyradiační ochrany u zasahujících pracovníků a c) zajišťují plánované použití mobilních prostředků. (5) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí zajistit pro zvládání rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek rozumně proveditelná technická a organizační opatření pro dosažení takové odolnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení, že a) těžká havárietěžká havárie, která by mohla vést k časné radiační haváriiradiační havárii nebo velké radiační haváriiradiační havárii, je prakticky vyloučenou skutečností a b) těžká havárietěžká havárie, která nepatří mezi prakticky vyloučené skutečnosti a která by mohla vést k radiační haváriiradiační havárii, bude zvládána tak, že budou nutná nejvýše ochranná opatření podle § 104 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodů 2 a 3 atomového zákona. (6) Projektem jaderného zařízeníProjektem jaderného zařízení musí být stanovena a vyhodnocena rozumně proveditelná opatření pro zvládání postulované těžké havárietěžké havárie, která odpovídá typu jaderného zařízeníjaderného zařízení, tak, aby a) byla chlazena poškozená a tavící se aktivní zóna a skladované jaderné palivo nebo jaderný materiáljaderný materiál, s nímž je manipulováno, a zadržena tavenina poškozené a tavící se aktivní zóny, b) bylo zabráněno rozvoji následné štěpné řetězové reakce a c) byly splněny bezpečnostní cíle projektu podle § 4 odst. 1 písm. c). (7) Požadavek podle odstavce 6 musí být naplněn též v případě, je-li dokumentací projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení konzervativním přístupemkonzervativním přístupem prokázáno, že je výskyt těžké havárietěžké havárie prakticky vyloučenou skutečností. Požadavky na vybraná zařízení a bezpečnostní funkce § 8 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění požadavků na vybraná zařízenívybraná zařízení stanovit technické specifikace, které obsahují technické požadavky na návrh, výrobu, montáž, kontroly a údržbu vybraného zařízenívybraného zařízení a dále požadavky na a) spolehlivé zásobování vybraného zařízenívybraného zařízení energií ve všech stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení, pro jejichž zvládání je vybrané zařízenívybrané zařízení projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení určeno, b) odolnost vybraného zařízenívybraného zařízení proti podmínkám pracovního prostředí, c) odolnost vybraného zařízenívybraného zařízení proti zátěži plynoucí z vlastností území, d) spolehlivost vybraného zařízenívybraného zařízení v pohotovostním režimu a e) úroveň zajištění kvality vybraného zařízenívybraného zařízení. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí v souladu s jejich kategorizací členit systémy, konstrukce a komponenty na a) systémy, konstrukce a komponenty bez vlivu na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, b) systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízenímvybraným zařízením, a c) vybraná zařízenívybraná zařízení, a to 1. vybraná zařízenívybraná zařízení, která nejsou bezpečnostními systémybezpečnostními systémy, a 2. bezpečnostní systémybezpečnostní systémy. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí v souladu s jejich kategorizací členit bezpečnostní systémybezpečnostní systémy podle zajišťovaných funkcí na a) ochranné systémy kontroly a řízenísystémy kontroly a řízení (dále jen „ochranné systémy“), b) výkonné systémy a c) podpůrné systémy. (4) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systémy podle odstavce 3 tak, aby a) ochranné systémy monitorovaly veličiny nebo stavy jaderného zařízeníjaderného zařízení důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a automaticky vyvolávaly zásahy výkonných systémů určených k předcházení nebezpečným nebo potenciálně nebezpečným podmínkám, b) výkonné systémy zajišťovaly od iniciace ochrannými systémy příslušné bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce a c) podpůrné systémy zajišťovaly podpůrné funkce pro bezpečnostní funkcibezpečnostní funkci ochranných systémů a výkonných systémů. (5) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systémy podle odstavce 2 písm. a), které plní pasivní funkci systému, konstrukce nebo komponenty, která je bezpečnostní funkcíbezpečnostní funkcí kategorie I podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tak, aby jejich konstrukce a komponenty byly navrhovány s odolností a v kvalitě zajišťující, že jejich porucha je prakticky vyloučenou skutečností, včetně případů, kdy existuje projektové opatření pro zvládání základní projektové nehodyzákladní projektové nehody způsobené jejich poruchou. (6) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systémy, konstrukce a komponenty podle odstavce 2 písm. b), a) které jsou určeny k omezení dopadů selhání nebo poruch vybraných zařízenívybraných zařízení, nebo b) jejichž porucha může negativně působit na systémy, konstrukce a komponenty podle odstavce 2 písm. c). (7) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na vybraná zařízenívybraná zařízení a na systémy, konstrukce a komponenty podle odstavce 2 písm. b) určené projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení pro prevenci a zvládání rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek tak, aby a) měly kapacitu a vlastnosti k plnění svého účelu a b) byla zajištěna jejich kvalifikace na prostředí nutná k zajišťování jejich bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce po potřebnou dobu. (8) Požadavky podle odstavců 5 až 7 musí být stanoveny v technické specifikaci podle odstavce 1 v souladu s a) významem bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce, k jejímuž plnění systémy, konstrukce a komponenty přispívají, a b) vlivem, který má ztráta funkce a integrity systémů, konstrukcí a komponent na plnění některé bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce. § 9 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí zařadit vybrané zařízenívybrané zařízení nebo jeho část, které plní více bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí, do bezpečnostní třídy, která odpovídá jejich bezpečnostní funkcibezpečnostní funkci s největším vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí zajistit, aby porucha vybraného zařízenívybraného zařízení nezpůsobila ztrátu bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce vybraného zařízenívybraného zařízení, které je zařazeno do vyšší bezpečnostní třídy. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí zařadit mezi vybraná zařízenívybraná zařízení konstrukce a komponenty podpůrného systému, který zajišťuje provozuschopnost vybraného zařízenívybraného zařízení. (4) Konstrukce a komponenty podpůrného systému musí být zařazeny do stejné bezpečnostní třídy jako vybrané zařízenívybrané zařízení, jehož provozuschopnost podpůrný systém zajišťuje, pokud jednoduchá poruchajednoduchá porucha konstrukce nebo komponenty tohoto podpůrného systému způsobí okamžitou ztrátu provozuschopnosti podporovaného vybraného zařízenívybraného zařízení. (5) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí zajistit, aby porucha podpůrného systému neomezila a) plnění bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí více než jedné ze zálohujících se částí bezpečnostního systémubezpečnostního systému, nebo b) plnění funkce diverzního prostředkudiverzního prostředku zajišťujícího nebo nahrazujícího bezpečnostní funkcibezpečnostní funkci bezpečnostního systémubezpečnostního systému ohroženou touto poruchou. (6) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit rozsah zkoušek nebo výpočtové postupy pro ověření vlastností vybraného zařízenívybraného zařízení po celou dobu jeho projektové životnosti v prostředí odpovídajícím jeho provozním podmínkám a jeho projektové funkci v havarijních podmínkáchhavarijních podmínkách, a to pro a) pevnostní odolnost, b) funkčnost, c) spolehlivost a d) kvalifikaci na prostředí. (7) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit, které komponenty, části nebo díly vybraného zařízenívybraného zařízení jsou důležité pro plnění bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce, a provést jejich zařazení do bezpečnostních tříd. (8) Výčet bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí, které musí jaderné zařízeníjaderné zařízení plnit, a jejich rozdělení do kategorií podle významu pro jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost a bezpečnostní třídy a kritéria pro zařazení vybraných zařízenívybraných zařízení do těchto tříd stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce. Projektová východiska § 10 (1) Projektová východiskaProjektová východiska musí stanovit hodnoty parametrů důležitých pro projektování jaderného zařízeníjaderného zařízení a z nich plynoucí požadavky na odolnost projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení, zejména a) parametrů předpokládaných stavů jaderného zařízeníjaderného zařízení, včetně stavu po postulované vnitřní iniciační události na jaderném zařízeníjaderném zařízení předpokládané projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení, b) kritérií přijatelnostikritérií přijatelnosti pro následky stavů jaderného zařízeníjaderného zařízení předpokládaných projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení, c) parametrů vlivu vlastností území, jejichž závažnost vyplývá z posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, d) údajů plánu zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany vycházejících z analýzy následků v případě úmyslného útoku dopravním letadlem proti jadernému zařízeníjadernému zařízení a e) údajů charakterizujících bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce zajišťované systémy, konstrukcemi a komponentami jaderného zařízeníjaderného zařízení. (2) Projektová východiskaProjektová východiska musí stanovit a) kategorie intenzity zatížení jaderného zařízeníjaderného zařízení vlastnostmi území a četnost výskytu těchto zatížení, b) kategorie četnosti výskytu předpokládaných stavů jaderného zařízeníjaderného zařízení, c) požadavky na kvalifikaci na prostředí systémů, konstrukcí a komponent, d) kategorie následků předpokládaných stavů jaderného zařízeníjaderného zařízení a e) kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti příslušná kategoriím předpokládaných stavů jaderného zařízeníjaderného zařízení a následků těchto stavů. (3) Při projektování jaderného zařízeníjaderného zařízení musí být v rámci projektových východisekprojektových východisek stanovena základní projektová východiskazákladní projektová východiska. (4) Základní projektová východiskaZákladní projektová východiska musí stanovit požadavky na rozumně proveditelnou odolnost systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízeníjaderného zařízení s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost vůči vlastnosti území. Intenzita této vlastnosti území musí být určena hodnocením vlastnosti území pro četnost jejího výskytu, při které bude zajištěno plnění bezpečnostních cílů. (5) Odolnost systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízeníjaderného zařízení s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost podle odstavce 4 musí zajistit, že pro určenou intenzitu vlastnosti území bude docházet s vysokou pravděpodobností pouze k náhodným poruchám systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízeníjaderného zařízení s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost. § 11 (1) Základní projektová východiskaZákladní projektová východiska musí stanovit základní vnější projektové události pro území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení. Tyto základní vnější projektové události jsou mezní hodnotou zatížení systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízeníjaderného zařízení vlastnostmi území a jejich kombinací, při které jsou s vysokou věrohodností plněny bezpečnostní cíle projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení. (2) Pro stanovení základní vnější projektové události musí být zohledněny všechny události vyvolané vlastností území zahrnuté do posouzení území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení. (3) Intenzita základní vnější projektové události musí být rovna intenzitě hodnocené vlastnosti území s četností výskytu jednou za 10 000 let nebo nižší, s výjimkou případů vlastností území, pro které musí být na základě použité metody posouzení území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení použity jiné četnosti výskytu vlastnosti území a odpovídající kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti pro zatížení intenzitou základní vnější projektové události. (4) Základní vnější projektové události pro návrh a pro hodnocení odolnosti vybraných zařízenívybraných zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost nezbytných pro zvládání havarijních podmínekhavarijních podmínek a radiační havárieradiační havárie jaderných zařízeníjaderných zařízení s jaderným reaktorem o tepelném výkonu vyšším než 50 MW musí a) pro stanovení seismické odolnosti vycházet z postulovaného špičkového horizontálního zrychlení podloží stavební konstrukce, která nese tento systém, konstrukci nebo komponentu, o minimální hodnotě 1/10 hodnoty gravitačního zrychlení a b) pro stanovení odolnosti proti náhodnému pádu letadla nebo jiného objektu vycházet z intenzity účinků pádu takového objektu, jehož četnost pádu na plochu, na níž může způsobit základní vnější iniciační událost, je vyšší než jednou za 10 000 000 let. § 12 (1) Projektová východiskaProjektová východiska musí zajistit naplnění principů bezpečného využívání jaderné energie pro a) základní vnější projektové události a jejich vysoce pravděpodobné kombinace s konzervativním přístupemkonzervativním přístupem stanovenými předpoklady o výchozím stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení a možných doprovodných poruchách, které nebrání účinnému zásahu bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů, a b) pro vnější projektové události a scénáře spadající pro svou četnost výskytu a závažnost do rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek. (2) Naplnění požadavku podle odstavce 1 písm. a) v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení musí být zajištěno a) odolností vybraných zařízenívybraných zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízenímvybraným zařízením, tak, aby s rezervourezervou odolaly důsledkům základních vnějších projektových událostí a pracovního prostředí, b) použitím pasivních funkcí systémů, konstrukcí a komponent k zajištění bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí, je-li to rozumně proveditelné, c) automatickým zásahem bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů a zásahem dalších systémů s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost na základě zásahů pracovníků obsluhy podle vnitřních předpisů v případě následné poruchy vyvolané událostí podle odstavce 1 písm. a) a d) bez negativního ovlivnění ochrany proti jiným vnitřním událostem vyvolaným vnějšími projektovými událostmi. (3) Při naplňování požadavku podle odstavce 1 písm. b) musí být v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení a) zohledněny předvídatelné možnosti dalšího rozvoje a následků vnější projektové události, b) zohledněn vliv vnější projektové události na 1. poruchy ze společné příčinyporuchy ze společné příčiny u zálohujících se systémů, konstrukcí a komponent, 2. poruchy více jaderných zařízeníjaderných zařízení nacházejících se na témže území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, 3. ohrožení regionální infrastruktury a vnějších dodávek zdrojů a 4. omezení proveditelnosti ochranných opatření, c) zajištěny dostatečné kapacity a prostředky pro zvládání vnější projektovou událostí vyvolaných havarijních podmínekhavarijních podmínek a radiačních haváriíradiačních havárií na územích k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení s více jadernými zařízenímijadernými zařízeními, u kterých se předpokládá sdílení podpůrných zařízení a služeb, d) zahrnuty prostředky a postupy pro monitorování výskytu vlastností území a podávání výstrahy o nich, e) stanoveny intervenční úrovně sledovaných parametrů z monitorování vlastností území pro aktivaci preventivních opatření na jaderném zařízeníjaderném zařízení a ochranných opatření uvnitř a vně areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení a pro zahájení prověrek jaderného zařízeníjaderného zařízení po vnější projektové události a f) stanovena opatření pro výměnu pracovníků a zajištění dodávek potřebných zdrojů při dlouhotrvajících rozvojích událostí. (4) Při naplňování požadavku podle odstavce 1 písm. b) projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení musí být provedeno hodnocení vnějších projektových událostí a odpovídajících scénářů spadajících do rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek a musí být v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení navržena rozumně proveditelná opatření zaměřená na extrémní události. (5) Při hodnocení vnějších projektových událostí a scénářů událostí podle odstavce 4 musí být provedena analýza a) stanovující úrovně závažnosti vnější události, při které nelze zajistit plnění základních bezpečnostních funkcízákladních bezpečnostních funkcí, b) prokazující existenci rezervyrezervy systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost využitelných pro zvládání havarijních podmínekhavarijních podmínek až do ztráty jejich odolnosti a funkčnosti, c) určující prostředky pro zajištění plnění principů bezpečného využívání jaderné energie a d) dokládající splnění požadavků podle odstavce 3 písm. d) až f). (6) Na základě výsledků analýzy podle odstavce 5 musí být stanoveny postupy pro uplatnění prostředků podle odstavce 5 písm. c). HLAVA II PRAVIDLA PLNĚNÍ PRINCIPŮ BEZPEČNÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE U ZVLÁŠTNÍCH ČINNOSTÍ A JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ Plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s jaderným palivem a jeho skladování § 13 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s čerstvým a ozářeným jaderným palivem a jeho skladování v případě a) čerstvého jaderného paliva v 1. samostatných jaderných zařízeníchjaderných zařízeních pro skladování čerstvého jaderného paliva, nebo 2. prostorách jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem určených ke skladování čerstvého jaderného paliva a b) ozářeného jaderného paliva v zařízeních pro skladování ozářeného jaderného paliva, kterými jsou prostory jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo sklad vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva, (dále jen „zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva“), a z nich zejména zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva s kapalným chladicím médiem (dále jen „bazén skladování“). (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí v oblasti požadavků na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s čerstvým a ozářeným jaderným palivem a jeho skladování zajistit a) ochranu fyzických bezpečnostních bariér ochranou do hloubkyochranou do hloubky, založenou zejména na inherentních vlastnostech nebo pasivních funkcích systémů, konstrukcí a komponent, b) provádění periodických kontrol a zkoušek vybraných zařízenívybraných zařízení, c) minimalizaci pravděpodobnosti poškození nebo ztráty jaderného paliva, d) zabránění pádu jaderného paliva během přepravy, e) zabránění pádu předmětů na palivový soubor a f) podkritičnost uskladněného jaderného paliva prostorovým rozmístěním jaderného paliva nebo jinými fyzikálními prostředky a postupy stanovenými při použití konzervativního přístupukonzervativního přístupu tak, aby nedošlo k překročení hodnoty 1. 0,95 efektivního koeficientu násobení neutronů při provozních stavechprovozních stavech a předpokládaných podmínkách základní projektové nehodyzákladní projektové nehody, nebo 2. 0,98 efektivního koeficientu násobení neutronů v podmínkách optimální moderace. § 14 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí stanovit požadavky na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s ozářeným jaderným palivem a jeho skladování v zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva. (2) Projekt zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva musí v oblasti požadavků na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s ozářeným jaderným palivem a jeho skladování zajistit a) odvod zbytkového tepla ozářeného jaderného paliva při provozních stavechprovozních stavech a základních projektových nehodáchzákladních projektových nehodách, b) kapacitu zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva v rozsahu umožňujícím manipulaci s palivovými soubory pro potřeby kontroly, vyhledání poškození, provedení oprav a vyvezení jaderného paliva z aktivní zóny, c) kapacitu zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva v rozsahu umožňujícím při vyřazování z provozuvyřazování z provozu nebo v případě nepředpokládaných provozních problémů jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem manipulaci s obalovými souboryobalovými soubory s ozářeným jaderným palivem nebo s jednotlivými palivovými soubory tak, aby byla zajištěna jaderná bezpečnostjaderná bezpečnost a radiační ochranaradiační ochrana, d) technické prostředky bazénu skladování umožňující 1. provádění pravidelných kontrol a zkoušek pro sledování integrity palivových elementůpalivových elementů a palivových souborů, 2. skladování porušených palivových elementůpalivových elementů nebo poškozených palivových souborů a manipulaci s nimi, 3. oddělené skladování ozářeného jaderného paliva, které nesplňuje projektová kritéria týkající se integrity ozářeného jaderného paliva, obsahu jiné radioaktivní látkyradioaktivní látky v něm, testů palivových elementůpalivových elementů a palivových souborů nebo možnosti oprav palivových souborů, 4. kontrolu chemického složení a obsahu radionuklidů v kapalném médiu, ve kterém je ozářené jaderné palivo skladováno nebo ve kterém je s ním manipulováno, 5. sledování a řízení teploty a výšky hladiny v bazénu skladování a odhalení úniků kapaliny z tohoto bazénu, 6. udržování kapacity chlazení bazénu skladování ve všech provozních stavechprovozních stavech a v havarijních podmínkáchhavarijních podmínkách jaderného zařízeníjaderného zařízení provozními prostředky, bezpečnostními systémybezpečnostními systémy a diverzními prostředkydiverzními prostředky tak, aby se zabránilo odhalení palivových souborů, a 7. připojení alternativních prostředkůalternativních prostředků schopných zajistit dlouhodobé chlazení bazénu skladování v rozšířených projektových podmínkáchrozšířených projektových podmínkách. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit alternativní prostředkyalternativní prostředky pro manipulaci s jaderným palivem v situaci, kdy není jaderné palivo manipulovatelné pomocí prostředků určených projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení k provozní manipulaci s palivovými soubory nebo palivovými elementypalivovými elementy. § 15 Projektem jaderného zařízeníProjektem jaderného zařízení užité výpočetní analýzy prokazující podkritičnost skladování jaderného paliva musí konzervativním přístupemkonzervativním přístupem zohlednit vliv a) geometrických a materiálových vlastností zařízení pro skladování jaderného paliva, zejména 1. geometrie tohoto zařízení, včetně vlastností použitých konstrukčních materiálů, 2. roztečí palivových elementůpalivových elementů v palivovém souboru a 3. počtu a míry obohacení palivových elementůpalivových elementů, b) přítomnosti rozpuštěného bóru v bazénu skladování, c) vyhořívajících absorbátorů neutronů integrovaných do jaderného paliva, a to se zohledněním 1. typu integrálního vyhořívajícího absorbátoru, jeho rozmístění a množství a 2. nejvyšší dosahované schopnosti násobení neutronů jaderného paliva, a d) vyhoření jaderného paliva, pokud 1. jeho schopnost násobení neutronů je vyhodnotitelná a 2. jde o vyhořelé jaderné palivovyhořelé jaderné palivo, které strávilo nejméně jednu palivovou kampaň v aktivní zóně. § 16 Plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při vyřazování z provozu jaderného zařízení (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení v souladu s požadavky vyhlášky o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit tyto požadavky na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení: a) musí být určena technická a organizační opatření umožňující provádět vyřazování z provozuvyřazování z provozu, b) musí být určen časový harmonogram pro jednotlivé způsoby vyřazování z provozuvyřazování z provozu, c) musí být určeny požadavky na konečný stav území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení po ukončení všech činností v rámci vyřazování z provozuvyřazování z provozu, d) množství materiálu, se kterým bude nakládáno v průběhu vyřazování z provozuvyřazování z provozu, musí být jednoznačné, e) musí být určeny způsoby omezení kontaminace v důsledku průsaků a netěsností, zejména 1. omezením počtu vestavěných potrubních kanálů v podlahách a stěnách, 2. omezením používání podzemních nádrží, jímek a odtokových kanálů pro radioaktivní látkyradioaktivní látky a 3. možnostmi vzájemného oddělení technologických systémů pracujících s radioaktivními a jinými toxickými látkami, f) materiálové složení systémů, konstrukcí a komponent, které jsou vystaveny přímo neutronovému toku, musí být takové, aby byl minimalizován vznik materiálu s indukovanou aktivitou, g) chemické režimy v primárním okruhu musí být takové, aby byly stabilizovány korozní vrstvy materiálů tohoto okruhu, h) musí být použity přímé nebo jinak vhodně vedené a uspořádané potrubní trasy s takovou povrchovou úpravou a možností jejího udržování, aby v nich nedocházelo k usazování radioaktivní látkyradioaktivní látky nebo kontaminovaného materiálu, i) musí být určeny požadavky na technická a organizační opatření k provádění dekontaminace systémů, konstrukcí a komponent, j) musí být určeny požadavky na technická a organizační opatření k omezení kontaminace betonu v případě netěsností a degradačních procesů na styčných plochách mezi kovem a betonem, k) používání nebezpečných látek musí být omezeno na nejnižší rozumně proveditelnou míru, l) musí být zajištěn snadný přístup ke kontaminovaným systémům, konstrukcím a komponentám a zajištěna jejich snadná demontáž, m) musí být zajištěna možnost dekontaminace pomocí dálkově ovládaných prostředků, nelze-li užít jiný postup, n) musí být zohledněny vazby na jiné jaderné zařízeníjaderné zařízení, které se nachází na stejném území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, o) musí být určena opatření pro uchovávání dokumentace a sběr dat z provozu pro potřeby vyřazování z provozuvyřazování z provozu a p) musí být použita digitální 3D technologie modelování jaderného zařízeníjaderného zařízení tak, aby byla zajištěna dokumentace a evidence systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost při vyřazování z provozuvyřazování z provozu tohoto jaderného zařízeníjaderného zařízení. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí identifikovat systémy, konstrukce a komponenty určené pro provoz a vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení a výhradně pro vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení a stanovit požadavky na způsob jejich použití při vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení. § 17 Plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při nakládání s radioaktivním odpadem (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na jaderné zařízeníjaderné zařízení tak, aby mohlo být zajištěno nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem v souladu s požadavky stanovenými atomovým zákonem, vyhláškou o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje a vyhláškou o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí zajistit plnění základních bezpečnostních funkcízákladních bezpečnostních funkcí způsoby odpovídajícími vlastnostem radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a manipulovatelnost s ním. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zařízení, které je používáno při nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem před jeho uložením, tak, aby a) bylo přístupné pro potřeby údržby a oprav, b) bylo snadno dekontaminovatelné, c) umožňovalo dohled nad nakládáním s radioaktivním odpademnakládáním s radioaktivním odpadem v souladu s požadavky vyhlášky o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie, d) umožňovalo odstranění nánosu nebo usazeniny radioaktivní látkyradioaktivní látky, e) umožňovalo sběr a vracení úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky z tohoto zařízení a f) umožňovalo pravidelné monitorování veličin, které prokazují správnou funkci tohoto zařízení. (4) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zařízení, které je používáno při zpracování a úpravě radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, který obsahuje výbušné nebo hořlavé látky, tak, aby a) bylo odolné proti účinkům výbuchu nebo požáru a b) zahrnovalo systém monitorování veličin, které mají vliv na výbušnost nebo vznik požáru, zajišťující též výstrahu pro pracovníky obsluhy jaderného zařízeníjaderného zařízení v případě zvýšeného rizika výbuchu nebo požáru. § 18 Plnění principů bezpečného využívání jaderné energie skladem radioaktivního odpadu (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení, které je skladem radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, musí zajistit a) přednostní využívání systémů, konstrukcí a komponent s pasivní funkcí systému, konstrukce nebo komponenty pro zajišťování základních bezpečnostních funkcízákladních bezpečnostních funkcí skladu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, b) bezpečnou manipulaci s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem, jeho skladování a vyjmutí za všech předvídatelných situací, c) zabránění poškození obalových souborůobalových souborů pro skladování radioaktivního odpaduskladování radioaktivního odpadu při manipulaci s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem nebo s obalovým souboremobalovým souborem, d) možnost pravidelné kontroly neporušenosti obalových souborůobalových souborů pro skladování radioaktivního odpaduskladování radioaktivního odpadu, e) rezervní skladovací kapacitu pro přemisťování, přebalování, kontrolu, údržbu a vyzvedávání radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, f) vybavení skladu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu systémy, konstrukcemi a komponentami pro zajištění jeho funkcí, odpovídajícími druhu, formě, aktivitě a množství skladovaného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, a g) technická a organizační opatření, která umožňují pravidelné kontroly stavu a vybavení skladu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení, které je skladem radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, musí zajistit pro skladování kapalného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a) těsnost skladovacích nádrží, b) ochranu skladovacích nádrží proti korozi, c) ochranu skladovacích nádrží proti přeplnění, d) systémy pro sledování míry zaplnění skladovacích nádrží, e) umístění skladovacích nádrží v ochranných jímkách, které pojmou objem kapalného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu ze skladovacích nádrží, f) u ochranných jímek 1. vodotěsnost, 2. signalizaci úniku radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu ze skladovacích nádrží a 3. vybavení zařízením pro odčerpání obsahu, g) odvádění výparů ze skladovacích nádrží a ochranných jímek a jejich zpracovávání jako radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, h) umožnění homogenizace a vyčerpání obsahu skladovacích nádrží a ochranných jímek, i) prázdnou nádrž o objemu odpovídajícím největší nádrži v systému pro každý systém skladovacích nádrží a j) v případě skladování v nádobách 1. nepropustnost podlahy a stěn skladu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu do takové výše, aby bylo zabráněno při úniku nejvyššího množství skladovaného kapalného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu z nádoby jeho úniku do životního prostředí, a 2. spádování podlahy skladu do bezodtokové ochranné jímky. § 19 Plnění principů bezpečného využívání jaderné energie úložištěm radioaktivního odpadu (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení, které je úložištěm radioaktivního odpaduúložištěm radioaktivního odpadu, musí zajistit a) zohlednění nejméně příznivých vlastností ukládaného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, b) použití systémů, konstrukcí a komponent s pasivní funkcí systému, konstrukce nebo komponenty v nejvyšším rozumně proveditelném rozsahu, c) soulad úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu s 1. požadavky na vlastnosti území, v němž je umístěno, podle vyhlášky o umístění jaderného zařízení, 2. plánovaným množstvím a vlastnostmi radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu podle vyhlášky o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie, 3. podmínkami normálního provozunormálního provozu a vývojem stavu území k umístění a stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení předpokládaným projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení během jeho životního cyklu a po uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu, 4. variantami budoucího vývoje stavu území k umístění a stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení, které by mohly vést k provozním událostemprovozním událostem a radiačním mimořádným událostemradiačním mimořádným událostem, a 5. vlivem stárnutí používaných systémů, konstrukcí a komponent s pasivními funkcemi systému, konstrukce nebo komponenty, d) vzájemnou chemickou a fyzikální slučitelnost komponent úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu s uloženým radioaktivním odpademradioaktivním odpadem a s prostředím uvnitř tohoto úložiště, e) ochranu úložných prostor úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu v provozu proti obousměrnému průsaku vod, f) minimalizaci možnosti kontaktu uloženého radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu s vodou při provozu a g) ochranu proti záplavě a zatopení vodami, zejména srážkovými nebo podzemními, po uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení, které je úložištěm radioaktivního odpaduúložištěm radioaktivního odpadu, musí dále zajistit a) zachování původních vlastností geologického prostředí v nejvyšší míře při výstavbě úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu, b) systémem sledování úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu a jeho okolí 1. sledování oběhu podzemních vod v území, ve kterém je úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu umístěno, 2. sledování vniknutí vody do úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu a jeho zaplňování a 3. monitorování úniku radionuklidů z úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu do okolního prostředí, c) zabránění ucpání nebo zanesení odvodňovacího systému, je-li součástí úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu, d) možnost odčerpání vody, která pronikla do úložných prostor úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu při jeho zaplňování, a bezpečné nakládání s ní, e) kontrolovatelnost správné funkce odvodňovacího systému nejméně jednou za rok po celou dobu provozu a f) zachování vlastností horninového prostředí, které mají vliv na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a fungování systému podle písmene b) v období po uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu. ČÁST TŘETÍ PREVENCE, ODOLNOST A OCHRANA JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ PŘED VNITŘNÍMI UDÁLOSTMI § 20 Základní projektové vnitřní postulované iniciační události (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit konzervativním přístupemkonzervativním přístupem seznam základních projektových vnitřních postulovaných iniciačních událostípostulovaných iniciačních událostí, pro které bude zajištěna odolnost jaderného zařízeníjaderného zařízení. (2) Seznam základních projektových vnitřních postulovaných iniciačních událostípostulovaných iniciačních událostí musí být stanoven na základě technického úsudku s využitím deterministických a pravděpodobnostních metod analýzy nebo jejich kombinací. (3) Seznam základních projektových vnitřních postulovaných iniciačních událostípostulovaných iniciačních událostí musí zahrnovat události, které mohou a) nahodile vzniknout při provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení v souladu s projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení a mohou mít významný vliv na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost jaderného zařízeníjaderného zařízení a b) být způsobeny událostmi vyvolanými 1. vlastnostmi území, nebo 2. činností člověka. (4) Základními projektovými vnitřními postulovanými iniciačními událostmipostulovanými iniciačními událostmi jsou zejména a) nahodilá samostatná porucha systému, konstrukce nebo komponenty, b) chybný zásah pracovníka obsluhy, nebo c) kombinace vnitřní postulované iniciační událostipostulované iniciační události podle písmene a) nebo b) s poruchami nebo situacemi na jaderném zařízeníjaderném zařízení, vznikajícími v důsledku vlivu vlastností území, které jsou zohledněny v základních projektových východiscíchzákladních projektových východiscích. § 21 Postulované iniciační události a scénáře pro rozšířené projektové podmínky (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit seznam postulovaných iniciačních událostípostulovaných iniciačních událostí a scénářů pro rozšířené projektové podmínkyrozšířené projektové podmínky. (2) Seznam postulovaných iniciačních událostípostulovaných iniciačních událostí a scénářů pro rozšířené projektové podmínkyrozšířené projektové podmínky musí být stanoven na základě technického úsudku s využitím deterministických a pravděpodobnostních metod analýzy. (3) Seznam samostatných postulovaných iniciačních událostípostulovaných iniciačních událostí a scénářů pro rozšířené projektové podmínkyrozšířené projektové podmínky musí zahrnovat události, které mohou být vyvolány v důsledku skrytých vad projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení nebo vlastností území, jejichž intenzita přesahuje úroveň základních vnějších projektových událostí. (4) V rámci zajišťování schopnosti projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení zvládat bez závažného poškození jaderného paliva rozšířené projektové podmínkyrozšířené projektové podmínky musí být technicky řešeno zvládání postulovaných iniciačních událostípostulovaných iniciačních událostí a scénářů pro rozšířené projektové podmínkyrozšířené projektové podmínky, které zahrnují a) neobvyklý souběh více iniciačních událostí, které se vyskytují nahodile ve stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení, b) souběh vnitřních iniciačních událostí vyvolaných zvláště závažnými vnitřními událostmi nebo vlastnostmi území, c) poruchy ze společné příčinyporuchy ze společné příčiny na vybraných zařízeníchvybraných zařízeních, d) souběh poruch ze společné příčinyporuch ze společné příčiny u všech jaderných reaktorů nebo skladů vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva, které se nalézají na témže území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, a e) události, které jsou způsobilé ovlivnit všechna jaderná zařízeníjaderná zařízení a jiná zařízení, která se nalézají na témže území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, způsobit interakci mezi nimi a ovlivnit okolní infrastrukturu. (5) Nastanou-li rozšířené projektové podmínkyrozšířené projektové podmínky, které jsou těžkou haváriítěžkou havárií, projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení musí zajistit jejich zvládnutí tak, aby byly plněny bezpečnostní cíle projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení stanovené pro zvládání tohoto typu událostí. (6) Projektem jaderného zařízeníProjektem jaderného zařízení musí být zajištěny v rozšířených projektových podmínkáchrozšířených projektových podmínkách prostředky k dlouhodobému zajišťování podkritičnosti aktivní zóny a bazénu skladování ozářeného jaderného paliva. (7) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí zajistit, aby jaderné zařízeníjaderné zařízení bylo v rozšířených projektových podmínkáchrozšířených projektových podmínkách nezávislé na vnějších dodávkách energií a vstupů pro podporu bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí pro období, kdy není možné s dostatečnou spolehlivostí tyto dodávky obnovit. § 22 Kategorizace vnitřních postulovaných iniciačních událostí a scénářů (1) Koncepce ochrany do hloubkyochrany do hloubky projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení musí vycházet z kategorizace vnitřních postulovaných iniciačních událostípostulovaných iniciačních událostí a scénářů pro rozšířené projektové podmínkyrozšířené projektové podmínky, která je prováděna s ohledem na předpokládanou četnost jejich výskytu a na závažnost možné radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události tak, aby bylo dosaženo optimalizace radiační ochranyoptimalizace radiační ochrany. (2) Pro každou kategorii vnitřních postulovaných iniciačních událostípostulovaných iniciačních událostí nebo scénářů musí být stanovena radiační a technická projektová kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti tak, aby a) iniciační události s vysokou četností výskytu vedly k radiační mimořádné události prvního stupněradiační mimořádné události prvního stupně nebo radiační nehoděradiační nehodě a b) radiační havárieradiační havárie měly velmi nízkou četnost výskytu. (3) Radiační projektová kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti pro jednotlivé kategorie vnitřních postulovaných iniciačních událostípostulovaných iniciačních událostí a scénářů musí být stanovena v souladu s požadavky atomového zákona na optimalizaci radiační ochranyoptimalizaci radiační ochrany obyvatel. (4) Kategorizace vnitřních postulovaných iniciačních událostípostulovaných iniciačních událostí nebo scénářů musí rozlišovat kategorie a) s vysokou četností výskytu, kterou je výskyt jedné nebo několika vnitřních postulovaných událostí stejného typu za dobu delší, než je rok provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení; do této kategorie mohou být zařazeny pouze události, které splní radiační projektová kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti pro abnormální provozabnormální provoz, b) se střední četností výskytu, kterou je výskyt vnitřní postulované iniciační událostipostulované iniciační události stejného typu za dobu delší, než je 10 let provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení; do této kategorie musí být zařazeny vnitřní postulované iniciační událostipostulované iniciační události, které splní radiační projektová kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti pro méně závažné základní projektové nehodyzákladní projektové nehody, c) s nízkou četností výskytu, kterou je výskyt vnitřní postulované iniciační událostipostulované iniciační události stejného typu za dobu delší, než je doba životnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení; do této kategorie musí být zařazeny vnitřní postulované iniciační událostipostulované iniciační události a scénáře, které splní radiační projektová kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti pro závažné základní projektové nehodyzákladní projektové nehody, a d) s velmi nízkou četností výskytu, kterou je výskyt vnitřní postulované iniciační událostipostulované iniciační události nebo scénáře za dobu delší, než je stonásobek doby životnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení; do této kategorie musí být zařazeny vnitřní postulované iniciační událostipostulované iniciační události a scénáře rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek. § 23 Zajištění prevence, odolnosti a ochrany jaderného zařízení před vlivem požáru, exploze nebo zplodin hoření na jaderném zařízení (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zajištění prevence, odolnosti a ochrany jaderného zařízeníjaderného zařízení před vlivem požáru, exploze nebo zplodin hoření na jaderném zařízeníjaderném zařízení tak, aby systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost a zásahy pracovníků obsluhy jaderného zařízeníjaderného zařízení potřebné z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení nebyly ohroženy nepřiměřeným rizikem požáru, exploze nebo vlivu zplodin hoření. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zajištění prevence, odolnosti a ochrany jaderného zařízeníjaderného zařízení před vlivem požáru, exploze nebo zplodin hoření na jaderném zařízeníjaderném zařízení v souladu s požadavky zákona o požární ochraně. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systémy, konstrukce a komponenty jaderného zařízeníjaderného zařízení s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost tak, aby pravděpodobnost vzniku požáru v místě, kde se nacházejí, byla tak nízká, jak je to rozumně proveditelné. (4) Pro stavební objekty a jiné konstrukce s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost jaderného zařízeníjaderného zařízení musí být zpracováno posouzení požárního nebezpečí. (5) Požár ani jeho následky nesmí ohrozit schopnost jaderného zařízeníjaderného zařízení zajistit plnění základních bezpečnostních funkcízákladních bezpečnostních funkcí. (6) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systém zjištění a ohlášení vzniku požáru, který a) bez prodlení odhalí vznik požáru v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení, b) bez prodlení informuje o vzniku požáru a jeho místě pracovníky v 1. blokové dozorněblokové dozorně, 2. ohlašovně požáru nebo obdobném řídicím centru systému požární ochrany na jaderném zařízeníjaderném zařízení a 3. havarijním řídicím středisku, c) umožní včasné oznámení požáru osobám v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení, d) je vybaven záložním zdrojem elektrického napájení a e) zůstává funkční při požáru. (7) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zařízení vyhrazená z hlediska požární ochrany a jejich zálohování tak, aby v případě jejich poruchy nebo náhodného uvedení do provozu nebylo negativně ovlivněno plnění bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce vybraného zařízenívybraného zařízení. (8) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na kabely funkční při požáru nebo na oheň nešířící provedení kabeláže pro systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost včetně kabeláže v blokové dozorněblokové dozorně a záložním pracovišti blokové dozornyblokové dozorny (dále jen „záložní pracoviště“). ČÁST ČTVRTÁ POŽADAVKY NA PROJEKT JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ Z HLEDISKA VYHODNOCOVÁNÍ PREVENCE, ODOLNOSTI A OCHRANY JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ Obecná pravidla § 24 (1) Vyhodnocování míry prevence, odolnosti a ochrany jaderného zařízeníjaderného zařízení proti nebezpečí plynoucímu z vlastností území a z vnějších a vnitřních vlivů zajištěné projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení musí být prováděno hodnocením souladu projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení s požadavky na projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení. (2) Hodnocení souladu projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení s požadavky na projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení (dále jen „hodnocení bezpečnosti projektu“) musí být prováděno na základě zkoušek jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo, není-li to možné, deterministickými výpočtovými metodami. (3) Hodnocení bezpečnosti projektu musí analyzovat a vyhodnotit odolnost systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízeníjaderného zařízení proti vlastnostem území a odezvu jaderného zařízeníjaderného zařízení na základní projektové vnitřní postulované iniciační událostipostulované iniciační události a postulované iniciační událostipostulované iniciační události a scénáře, patřící do rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek. (4) Při hodnocení bezpečnosti projektu musí být přednostně uplatněn konzervativní přístupkonzervativní přístup v metodách tohoto hodnocení a při stanovení bezpečnostních rezervbezpečnostních rezerv. (5) Při hodnocení odolnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení po vzniku postulované iniciační událostipostulované iniciační události a scénáře patřícího do rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek musí být prokázáno, že bezpečnostní cíle jsou naplněny při použití realistického přístupurealistického přístupu k analýze a ke stanovení kritérií přijatelnostikritérií přijatelnosti. (6) V případě abnormálního provozuabnormálního provozu a základních projektových nehodzákladních projektových nehod musí být vyhodnoceny neurčitosti stanovení vstupních parametrů a výsledků hodnocení bezpečnosti projektu. § 25 (1) Hodnocením bezpečnosti projektu musí být a) prokázána správnost definování projektových východisekprojektových východisek jaderného zařízeníjaderného zařízení a jeho částí, b) prokázáno plnění bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí jaderného zařízeníjaderného zařízení a kritérií přijatelnostikritérií přijatelnosti tohoto hodnocení, c) prokázáno zajištění zvládání projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení předpokládaných událostí abnormálního provozuabnormálního provozu, základních projektových nehodzákladních projektových nehod a rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek zásahem automatické funkce bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů a diverzních prostředkůdiverzních prostředků a zásahy pracovníků obsluhy stanovenými vnitřními předpisy a d) prokázána správnost nastavení řídicích a ochranných systémů, a to 1. přijatelností odezvy na jejich zásah, včetně odezev plánovaných zásahů pracovníků obsluhy, a 2. správným zohledněním rušivých vlivů systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, včetně falešného spuštění bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů nebo možných chyb pracovníků obsluhy. (2) Hodnocení bezpečnosti projektu musí používat ověřené metody odpovídající aktuálně dosažené úrovni vědy a techniky. (3) Pro projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí být používáno jedinečné pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti 1. a 2. úrovně podle vyhlášky o požadavcích na hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona. Tímto pravděpodobnostním hodnocením bezpečnosti musí být prokázáno, že a) projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení je vyvážený tak, že 1. žádný systém, konstrukce, komponenta, vlastnost území nebo iniciační událost nezvyšuje nepřiměřeně celkové riziko radiační havárieradiační havárie a 2. riziko porušení fyzických bezpečnostních bariér je nízké a není zásadně ovlivněno neurčitostmi veličin použitých v analýze a b) bezpečnostní rezervybezpečnostní rezervy zajišťují prevenci před vlivy malých odchylek parametrů jaderného zařízeníjaderného zařízení schopných způsobit významné změny jeho provozních podmínek. § 26 Hodnocení bezpečnosti projektu pro základní projektové vnitřní postulované iniciační události Hodnocení bezpečnosti projektu při analýze odolnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení proti základní projektové vnitřní postulované iniciační událostipostulované iniciační události musí a) prokázat plnění základních bezpečnostních funkcízákladních bezpečnostních funkcí zásahy bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů a pracovníků obsluhy jaderného zařízeníjaderného zařízení, které zaručují vysokou spolehlivost plnění bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí; funkce ostatních systémů musí být v této analýze zohledněny, pokud mohou zhoršovat průběh odezvy jaderného zařízeníjaderného zařízení po postulované iniciační událostipostulované iniciační události, b) zohlednit výskyt nejzávažnější jednoduché poruchyjednoduché poruchy bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů s aktivní bezpečnostní funkcíbezpečnostní funkcí; je-li selhání pasivní funkce systému, konstrukce nebo komponenty prakticky vyloučenou skutečností, nemusí být touto analýzou zohledněno, c) ověřit účinnost zásahu bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů v případě, kdy schopnost těchto systémů zajistit bezpečnostní funkcibezpečnostní funkci je v nejméně příznivém stavu předpokládaném projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení pro průběh odezvy po základní projektové vnitřní postulované iniciační událostipostulované iniciační události; selhání jiných systémů, konstrukcí a komponent, které vznikne jako důsledek základní vnitřní postulované iniciační událostipostulované iniciační události, se považuje za součást této postulované iniciační událostipostulované iniciační události, a d) prokázat, že vliv neurčitostí vstupních parametrů a výpočetních postupů a výrobních tolerancí na výsledek analýz byl v hodnocení projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení zohledněn konzervativním přístupemkonzervativním přístupem. Hodnocení bezpečnosti projektu pro případ rozšířených projektových podmínek § 27 (1) Hodnocení bezpečnosti projektu musí zahrnovat analýzy odolnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení pro případ rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek. (2) V rámci hodnocení bezpečnosti projektu při analýze odolnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení pro případ rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek musí být provedeny bezpečnostní analýzy rozvoje událostí a scénářů vybraných podle § 21 odst. 3 a 4. (3) Pro kombinace událostí a scénářů vybraných podle § 21 odst. 3 a 4 musí být ověřeno, že jsou v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení uplatněna účinná preventivní nebo zmírňující technická a organizační opatření tak, aby bylo zajištěno plnění principů bezpečného využívání jaderné energie a bezpečnostních cílů. (4) V rámci hodnocení bezpečnosti projektu při analýze odolnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení pro případ rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek a) mohou být použity předpoklady analýz stanovené realistickým přístupemrealistickým přístupem, b) nemusí být uplatněna jednoduchá poruchajednoduchá porucha systémů, konstrukcí a komponent a c) lze uvažovat zásahy systémů, které nejsou bezpečnostními systémybezpečnostními systémy. § 28 (1) Hodnocením bezpečnosti projektu pro případ rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek musí být prokázáno, že systémy, konstrukce a komponenty určené projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení pro prevenci a zvládání rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek mají kapacitu a vlastnosti k plnění svého účelu a jsou přizpůsobeny podmínkám při zajišťování své funkce po potřebnou dobu. (2) V rámci hodnocení bezpečnosti projektu pro případ rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek musí být provedeny analýzy zvládání rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek, které musí a) prokázat účinnost projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení stanovených prostředků pro prevenci vážného poškození jaderného paliva a zmírnění průběhu těžké havárietěžké havárie, b) stanovit důsledky radiační havárieradiační havárie, nastane-li, c) prokázat rezervyrezervy odolnosti systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízeníjaderného zařízení, určených pro zvládání rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek, do úrovní zatížení vlastnostmi území a pracovním prostředím, které vede ke změně nebo ztrátě jejich projektových charakteristik, d) zohlednit uspořádání jaderného zařízeníjaderného zařízení, vlastnosti jeho systémů, konstrukcí a komponent, jejich pracovní podmínky spojené s rozvoji vybraných scénářů rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek a proveditelnost odezvy na radiační mimořádnou událostodezvy na radiační mimořádnou událost, e) zohlednit výsledky v 1. a 2. úrovni pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti a f) určit koncový stav události a požadavky na dobu trvání funkce systémů, konstrukcí a komponent potřebných k jejímu zvládnutí. ČÁST PÁTÁ POŽADAVKY NA SYSTÉMY, KONSTRUKCE A KOMPONENTY HLAVA I OBECNÉ POŽADAVKY NA SYSTÉMY, KONSTRUKCE A KOMPONENTY Spolehlivost systémů, konstrukcí a komponent a odolnost proti poruchám § 29 (1) Spolehlivost systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost musí být zajištěna a) systémem zajišťujícím jejich kvalifikaci na prostředí, b) způsobem zajištění odolnosti systémů proti poruchám a c) způsobem jejich údržby a zkoušení. (2) Kvalifikace na prostředí systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost musí být ve shodě s technickou specifikací stanovenou projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení. (3) Shoda vlastností systému, konstrukce nebo komponenty s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost s požadavky technické specifikace musí být průběžně ověřována a dokumentována po celou dobu jeho životnosti. (4) Vybrané zařízeníVybrané zařízení musí spolehlivě plnit své bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce a) ve všech stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení, včetně stavů předpokládaných během jeho zkoušek, a b) při očekávatelném selhání nebo nesprávné činnosti jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, a to včetně selhání způsobených chybným zásahem pracovníků obsluhy. (5) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí fyzickým oddělením, funkční izolací, nezávislostí a zálohováním systémů a využitím diverzních prostředkůdiverzních prostředků zajistit spolehlivé plnění bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce vybraných zařízenívybraných zařízení při selhání vybraného zařízenívybraného zařízení v důsledku jednoduché poruchyjednoduché poruchy a poruch ze společné příčinyporuch ze společné příčiny. (6) Vybrané zařízeníVybrané zařízení musí být v případě poruchy nebo selhání některé z jeho komponent samovolně uvedeno do stavu, ve kterém přispívá rozumně proveditelným způsobem ke zvládání abnormálního provozuabnormálního provozu nebo havarijních podmínekhavarijních podmínek na jaderném zařízeníjaderném zařízení. § 30 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí vyloučit ovlivňování bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce vybraných zařízenívybraných zařízení jinými systémy, konstrukcemi a komponentami s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí zajistit automatickou aktivaci a řízení bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů nebo provedení bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce systémy s pasivní funkcí systému, konstrukce nebo komponenty tak, aby zásah pracovníků obsluhy byl nutný nejdříve po 30 minutách od vzniku iniciační události. (3) Požadavek podle odstavce 2 nemusí být zajištěn, jde-li o případ, kdy lze zásah pracovníků obsluhy provést dříve. Takový případ musí být odůvodněn analýzou prokazující možnost dřívějšího zásahu pracovníků obsluhy. (4) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit opatření k předcházení selhání bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů a systémů s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost bazénů skladování v důsledku poruchy ze společné příčinyporuchy ze společné příčiny, která může vést k závažnému poškození jaderného paliva. (5) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit a) bezpečnostní limitybezpečnostní limity a kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti pro parametry charakterizující stav jaderného zařízeníjaderného zařízení, b) omezení pro provozní konfigurace jaderného zařízeníjaderného zařízení, c) požadavky na provozuschopnost a nastavení funkčních parametrů vybraného zařízenívybraného zařízení, d) doby potřebné pro obnovení provozuschopnosti vybraného zařízenívybraného zařízení a e) požadavky na kontroly a zkoušky vybraného zařízenívybraného zařízení. (6) Způsob provedení a četnost kontrol a zkoušek vybraného zařízenívybraného zařízení stanovené projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení musí dostatečně ověřovat jeho spolehlivost a nesmí vést k nadměrnému snižování jeho životnosti. (7) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na kalibraci a ověření funkce přístrojů a zařízení pro údržbu a provádění kontrol a zkoušek vybraného zařízenívybraného zařízení. § 31 Požadavky na vybraná zařízení v průběhu životního cyklu jaderného zařízení (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit způsob ověřování platnosti kvalifikace na prostředí vybraných zařízenívybraných zařízení po celou dobu životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení. (2) Způsob ověřování platnosti kvalifikace na prostředí vybraných zařízenívybraných zařízení musí stanovit požadavky na zkoušky a) před uvedením vybraného zařízenívybraného zařízení do provozu, b) během provozu vybraného zařízenívybraného zařízení a c) při údržbě, změnách a zkušebním provozu vybraného zařízenívybraného zařízení. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit konzervativním přístupemkonzervativním přístupem technickou specifikaci vybraného zařízenívybraného zařízení tak, aby jeho bezpečnostní rezervybezpečnostní rezervy zohlednily zhoršení vlastností materiálu vlivem stárnutí, zahrnujícího zejména únavu, opotřebení, neutronové křehnutí, erozi, korozi a jiné degradační mechanizmy, které vznikají v důsledku provozu vybraného zařízenívybraného zařízení. HLAVA II POŽADAVKY NA TECHNICKÉ SPECIFIKACE SYSTÉMŮ, KONSTRUKCÍ A KOMPONENT JADERNÉHO REAKTORU Aktivní zóna § 32 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na aktivní zónu a související chladicí, řídicí a bezpečnostní systémybezpečnostní systémy jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem tak, aby a) byly tyto systémy schopny při uplatnění konzervativního přístupukonzervativního přístupu k hodnocení bezpečnosti zajistit dodržení projektových limitůprojektových limitů pro aktivní zónu v každém provozním stavuprovozním stavu a b) výsledný účinek okamžitých zpětných vazeb v aktivní zóně působil proti rychlému zvýšení reaktivity ve všech provozních stavechprovozních stavech s jaderným reaktorem v kritickém a nadkritickém stavu. (2) Mechanické části palivového systémupalivového systému tvořící aktivní zónu nebo mechanické části umístěné v její blízkosti, včetně jejich upevnění, musí být projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení řešeny tak, aby a) byly schopny odolat statickým a dynamickým účinkům procesů v jaderném reaktoru při provozních stavechprovozních stavech a b) při základních projektových nehodáchzákladních projektových nehodách a, jak je to rozumně proveditelné, též v rozšířených projektových podmínkáchrozšířených projektových podmínkách jejich porušení nebránilo dosažení stabilizovaného podkritického stavustabilizovaného podkritického stavu jaderného reaktoru a účinnému chlazení aktivní zóny stanovenému projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení. (3) Požadavky na palivový systémpalivový systém aktivní zóny musí být projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení stanoveny tak, aby nedošlo po dobu plánované životnosti k jeho nepřijatelnému poškození v důsledku ozářeníozáření v podmínkách provozních stavůprovozních stavů. (4) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí v návrhu palivového systémupalivového systému konzervativním přístupemkonzervativním přístupem zohlednit mechanizmy zhoršení materiálových vlastností palivového systémupalivového systému v aktivní zóně a) působením vnějšího tlaku chladiva, b) zvýšením vnitřního tlaku v palivovém elementupalivovém elementu, c) změnami v tlacích a teplotách vznikajících v důsledku výkonových změn, d) chemickými vlivy, e) statickým a dynamickým namáháním, včetně namáhání způsobeného průtokem chladiva, f) mechanickými vibracemi a g) změnami v přenosu tepla, které mohou nastat v důsledku deformací nebo chemických vlivů. (5) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti pro jaderné palivo (dále jen „projektová kritéria paliva“) pro provozní stavyprovozní stavy včetně přípustného úniku radioaktivních látekradioaktivních látek z palivových elementůpalivových elementů, která nesmí být při provozních stavechprovozních stavech a havarijních podmínkáchhavarijních podmínkách základní projektové nehodyzákladní projektové nehody překročena. (6) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit charakteristiky palivového systémupalivového systému a aktivní zóny a podmínky provozu jaderného reaktoru tak, aby a) podmínky, které mohou v aktivní zóně nastat během abnormálního provozuabnormálního provozu, nezpůsobily jejich významné zhoršení, b) úniky štěpných produktů z palivových elementůpalivových elementů byly udržovány na tak nízkých hodnotách, jak je to rozumně proveditelné, a c) palivové elementypalivové elementy a soubory zůstaly při základní projektové nehodězákladní projektové nehodě na svém místě a nedošlo k jejich poškození, které by bránilo 1. zavedení komponent systému řízení reaktivity do aktivní zóny, 2. funkci jiných systémů pro řízení reaktivity a odstavení reaktoru, 3. efektivnímu dochlazování aktivní zóny, nebo 4. následné manipulaci s palivovými soubory. § 33 (1) Konstrukční řešení palivových souborů uplatněné v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení musí umožňovat kontrolu jejich částí. (2) Charakteristiky palivových souborů v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení musí být experimentálně nebo v provozu jiného jaderného zařízeníjaderného zařízení prověřeny z hlediska schopnosti palivových souborů plnit bezpečně svoji projektovou funkci. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit v případě jaderného reaktoru s tepelným výkonem vyšším než 50 MW požadavky na systém sledování úrovně a rozložení tepelného výkonu a neutronového toku v aktivní zóně. (4) Systém sledování rozložení neutronového toku v aktivní zóně musí být schopen odhalit oblasti aktivní zóny, ve kterých by úroveň a rozložení neutronového toku mohly způsobit překročení projektových kritérií paliva v aktivní zóně pro provozní stavyprovozní stavy. (5) Konstrukční řešení aktivní zóny v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení musí umožnit řídicímu systému výkonu reaktoru udržet úroveň a rozložení neutronového toku ve všech stavech aktivní zóny při normálním provozunormálním provozu v mezích stanovených projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení. (6) Aktivní zóna a související chladicí, řídicí, bezpečnostní a informační systémy musí být projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení řešeny tak, aby výkonové oscilace v aktivní zóně, které by mohly způsobit překročení projektových kritérií paliva v provozních stavechprovozních stavech, byly podle návrhu aktivní zóny prakticky vyloučenou skutečností nebo byly bez prodlení zjistitelné a potlačitelné. Systémy řízení reaktivity a odstavení jaderného reaktoru § 34 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavek na vybavení jaderného reaktoru výkonnými systémy pro řízení reaktivity a odstavení reaktoru, které jsou schopny jej odstavit za provozních stavůprovozních stavů a v průběhu základních projektových nehodzákladních projektových nehod. Tyto systémy musí udržet jaderný reaktor odstavený též za situace způsobující nejvyšší reaktivitu aktivní zóny a zajišťovat dodržení stanovených projektových kritérií jaderného paliva. (2) Systémy řízení reaktivity a odstavení jaderného reaktoru musí být v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení tvořeny nejméně dvěma nezávislými systémy založenými na různých technických principech a schopnými vykonávat svou funkci též v případě jednoduché poruchyjednoduché poruchy. (3) Nejméně jeden ze systémů podle odstavce 2 musí být systémem rychlého odstavení jaderného reaktoru, který je sám schopen rychle uvést jaderný reaktor z provozního stavuprovozního stavu nebo základní projektové nehodyzákladní projektové nehody do podkritického stavu s přiměřenou bezpečnostní rezervoubezpečnostní rezervou, a to i v případě jednoduché poruchyjednoduché poruchy tohoto systému. (4) Nejméně jeden ze systémů podle odstavce 2 musí být sám schopen uvést jaderný reaktor z normálního provozunormálního provozu do podkritického stavu a udržet reaktor v podkritickém stavu s přiměřenou bezpečnostní rezervoubezpečnostní rezervou, nastane-li nejvyšší reaktivita aktivní zóny. (5) Systém podle odstavce 2 musí být v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení řešen tak, aby jiný systém jaderného zařízeníjaderného zařízení nemohl způsobit ztrátu funkce tohoto systému nebo jeho části. (6) Systémy podle odstavce 2 musí být schopny v abnormálním provozuabnormálním provozu a při základní projektové nehodězákladní projektové nehodě po dosažení stabilizovaného podkritického stavustabilizovaného podkritického stavu každý samostatně zabránit opětovnému samovolnému vzniku kritického stavu jaderného reaktoru, a to též v případě jednoduché poruchyjednoduché poruchy těchto systémů. § 35 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit systémy měření a testy k prověření, zda a) systémy pro řízení reaktivity a odstavení jaderného reaktoru jsou schopny plnit požadavky § 34 a b) bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce systémů pro řízení reaktivity a odstavení jaderného reaktoru jsou prováděny ve všech provozních stavechprovozních stavech a při základní projektové nehodězákladní projektové nehodě. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit opatření schopná zajistit podkritičnost aktivní zóny při zvládání rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit rozumně proveditelná opatření k dlouhodobému zajištění podkritičnosti roztavené aktivní zóny při těžké haváriitěžké havárii. Primární okruh § 36 (1) Požadavky na primární okruh v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení musí být stanoveny tak, aby s podporou ostatních systémů jaderného zařízeníjaderného zařízení plnil základní bezpečnostní funkcezákladní bezpečnostní funkce po dobu své projektové životnosti ve všech provozních stavechprovozních stavech a v podmínkách základních projektových nehodzákladních projektových nehod. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na materiály a výrobní a zkušební postupy komponent primárního okruhu způsobem odpovídajícím povaze jaderného zařízeníjaderného zařízení a ve shodě s požadavky jiných právních předpisů. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí u tlakové nádoby jaderného reaktoru a ostatních komponent primárního okruhu v průběhu životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení stanovit a) požadavky tak, aby 1. byla zajištěna odolnost proti vzniku poruch materiálu, včetně roztržení, 2. byla zajištěna nízká rychlost šíření poruch v materiálu, 3. byla zajištěna odolnost proti křehkému lomu materiálu a 4. bylo prasknutí tlakové nádoby reaktoru prakticky vyloučenou skutečností, b) způsob detekce a sledování poruch podle písmene a) a c) způsob ovlivňování křehnutí materiálu. (4) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit podmínky pro provoz a ochranu primárního okruhu v provozních stavechprovozních stavech a pro zkoušky tohoto systému tak, aby mohlo být provedeno hodnocení vlivů, které jej mohou poškodit, a stanoveny bezpečnostní limitybezpečnostní limity a kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti těchto zkoušek, včetně projektových limitůprojektových limitů. (5) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na primární okruh a jeho podpůrné, řídicí a ochranné systémy tak, aby kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti podle odstavce 4 byla a) stanovena konzervativním přístupemkonzervativním přístupem a b) plněna ve všech stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení předpokládaných projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení. § 37 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí zajistit prostředky pro včasnou detekci úniku chladiva z primárního okruhu a postupy pro periodické kontroly a zkoušky stavu primárního okruhu, včetně hodnocení vlastností materiálu nádoby jaderného reaktoru. (2) V projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení musí být navrženy prostředky chránící primární okruh proti přetlakování tak, aby bylo zajištěno, že nedojde k úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky mimo jaderné zařízeníjaderné zařízení a do provozních prostor, s výjimkou odůvodněného a časově omezeného odpuštění radioaktivní látkyradioaktivní látky do systémů nebo prostor uvnitř ochranné obálky jaderného reaktoru k tomu určených, je-li to nutné ke zvládnutí havarijních podmínekhavarijních podmínek. Abnormální provozAbnormální provoz musí být zvládán bez zásahu těchto prostředků. (3) Primární okruh musí být podle projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení vybaven oddělovacími prvky na připojovacích potrubích k zabránění úniku chladiva obsahujícího radioaktivní látkuradioaktivní látku mimo primární okruh. (4) Pro udržení dostatečného množství chladiva v primárním okruhu a pro regulaci objemových změn chladiva ve všech provozních stavechprovozních stavech musí být v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení stanoven doplňovací systém. (5) Komponenty umístěné uvnitř primárního okruhu musí být navrženy tak, aby byly vysoce spolehlivé a při jejich poruše nedošlo v provozních stavechprovozních stavech a při základních projektových nehodáchzákladních projektových nehodách k následnému poškození ostatních částí primárního okruhu. § 38 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na bezpečnostní systémybezpečnostní systémy havarijního chlazení aktivní zóny, které v případě základní projektové nehodyzákladní projektové nehody spojené s porušením integrity tlakového okruhu chlazení jaderného reaktoru a únikem chladiva z primárního okruhu zajistí odvod tepla z aktivní zóny do okolního prostředí po dostatečně dlouhou dobu tak, aby a) nebyly překročeny projektové limityprojektové limity pro porušení palivových elementůporušení palivových elementů, b) energetické důsledky chemické reakce jaderného paliva s chladivem primárního okruhu byly v mezích kritérií přijatelnostikritérií přijatelnosti stanovených projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení a c) nedošlo ke změnám geometrie palivových elementůpalivových elementů, palivových souborů nebo vnitřních částí jaderného reaktoru, které by mohly ovlivnit účinnost chlazení aktivní zóny. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí zajistit, že účinnost zásahu systémů havarijního chlazení aktivní zóny při postulované iniciační událostipostulované iniciační události s únikem chladiva z primárního okruhu nebude negativně ovlivněna zejména a) nevhodnou konfigurací systému, nebo b) nevhodným umístěním připojení k primárnímu okruhu. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systém havarijního chlazení aktivní zóny tak, aby byly možné periodické zkoušky jeho funkčnosti a prohlídky za provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, včetně zkoušek a) pevnosti a těsnosti tohoto systému, b) aktivních funkcí komponent tohoto systému a c) funkce tohoto systému jako celku nebo funkcí jeho jednotlivých testovatelných částí. (4) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systémy pro čištění chladiva primárního okruhu od nečistot a radioaktivních látekradioaktivních látek, včetně odstraňování korozních a štěpných produktů, tak, aby byla plněna projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení stanovená kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti pro chemický režim primárního okruhu a umožněn provoz při netěsnostech jaderného paliva připuštěných projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení. (5) Bezpečnostní systémBezpečnostní systém zajišťující odvod zbytkového tepla z aktivní zóny a z rozpadu štěpných produktů a akumulovaného tepla komponent musí podle projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení a) zajistit plnění své funkce nezávisle na zdrojích energie mimo jaderné zařízeníjaderné zařízení, b) zajistit odvod zbytkového tepla z aktivní zóny po odstavení jaderného reaktoru a během následující doby tak, aby nebyly porušeny projektové limityprojektové limity jaderného paliva a primárního okruhu při jednoduché porušejednoduché poruše v tomto systému v případě, že jedna z částí tohoto systému je současně neprovozuschopná z důvodu opravy, a c) zajišťovat monitorování svých funkcí. (6) Návrh systémů, konstrukcí a komponent systému primárního okruhu v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení musí pracovníkům obsluhy zajistit diverzní a alternativní prostředkyalternativní prostředky a umožnit provedení organizačních opatření k a) havarijnímu chlazení aktivní zóny a odvodu zbytkového tepla z jaderného reaktoru v situaci, kdy dojde k úplné ztrátě funkce bezpečnostního systémubezpečnostního systému chlazení aktivní zóny v důsledku poruchy ze společné příčinyporuchy ze společné příčiny, a b) odtlakování primárního okruhu a zabránění rozvoji tavení aktivní zóny za vysokého tlaku chladiva v havarijních podmínkáchhavarijních podmínkách. (7) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí zajistit systémy odvodu zbytkového tepla z aktivní zóny a bazénu skladování diverzními a alternativními prostředkyalternativními prostředky tak, aby alespoň jeden byl účinný též po výskytu vlastností území a vnitřních událostí závažnějších, než jsou vlastnosti území nebo vnitřní události zahrnuté do základních projektových východisekzákladních projektových východisek. § 39 Informační a řídicí systémy (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na informační a řídicí systémy umožňující sledovat, měřit, zaznamenávat, zpracovávat a řídit provozní parametry technologických procesů a ovládat systémy s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení ve všech stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení. (2) Jaderné zařízeníJaderné zařízení musí být podle projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení vybaveno informačními systémy, které poskytují, zaznamenávají a zpracovávají v havarijních podmínkáchhavarijních podmínkách informace a) o okamžitém stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení a o průběhu události, zejména o parametrech a stavu systémů, které mohou mít vliv na průběh štěpné reakce nebo integritu aktivní zóny, primárního okruhu a ochranné obálky a s ní souvisejících systémů, a b) umožňující předpovědět šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření a únik radioaktivní látkyradioaktivní látky mimo jaderné zařízeníjaderné zařízení tak, aby bylo možné řídit odezvu na radiační haváriiradiační havárii. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na spolehlivost informačních a řídicích systémů a na způsob, periodicitu a kvalitu ověřování stavu těchto systémů. (4) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí pro komponenty informačních a řídicích systémů, u nichž je projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení vyžadována vysoká spolehlivost, zajistit ověřování jejich stavu a) za provozu průběžně prováděnou diagnostikou nebo periodickým testováním, nebo b) při odstaveném jaderném reaktoru jejich periodickým testováním, neexistuje-li bezpečný způsob jejich testování za provozu. (5) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na sdělovače a ovladače tak, aby pracovníci obsluhy měli neustále dostatek informací o provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení a mohli v případě potřeby zasáhnout. (6) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na informační a řídicí systémy tak, aby signalizovaly odchylky důležitých provozních parametrů od mezí přípustných hodnot. § 40 Ochranné systémy (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí stanovit požadavky na ochranné systémy. Ochranné systémy musí a) rozeznat vznik abnormálního provozuabnormálního provozu a základní projektové nehodyzákladní projektové nehody, b) automaticky uvést do chodu bezpečnostní systémybezpečnostní systémy ke zvládání abnormálního provozuabnormálního provozu a základní projektové nehodyzákladní projektové nehody, včetně výkonného systému pro rychlé odstavení jaderného reaktoru, c) umožnit pracovníkům obsluhy jaderného zařízeníjaderného zařízení záložní ruční spuštění zásahů ochranného systému v případech předpokládaných projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení, d) být odděleny od řídicích systémů; propojení ochranných a řídicích systémů je přípustné, neovlivňuje-li negativně jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, e) být navrženy tak, že jejich zásahy jsou v případě konfliktu nadřazeny činnosti řídicích systémů a zásahům pracovníků obsluhy v míře dovolující plnit požadavek podle písmene f), f) plnit automatické funkce ochranných systémů, aniž by bránily pracovníkům obsluhy jaderného zařízeníjaderného zařízení v nápravných zásazích podle havarijních předpisů a návodů pro zvládání těžkých haváriítěžkých havárií, g) být vysoce spolehlivé a zálohovány tak, aby jednoduchá poruchajednoduchá porucha nezpůsobila ztrátu funkce ochranného systému, h) být navrženy tak, aby výpadek, zkoušení nebo uvedení mimo provoz kanálu tvořeného komponentou nebo jedním ze zálohujících se funkčních řetězců od čidla po zpracování signálu (dále jen „kanál“) nezpůsobily snížení počtu provozuschopných zálohujících se kanálů na jeden, i) mít nezávislé kanály v počtu, který zajistí, že jednoduchá poruchajednoduchá porucha nezpůsobí ztrátu funkce ochranného systému, j) mít společné obvody zpracování zálohujících se signálů navržené tak, aby jejich poruchy nemohly způsobit ztrátu funkce systému rychlého odstavení jaderného reaktoru, a k) být navrženy tak, aby bylo minimalizováno ohrožení funkcí ochranného systému, a to i při výskytu předem neidentifikovatelných poruch ze společné příčinyporuch ze společné příčiny v ochranných systémech. (2) Požadavky na ochranný systém a nastavení jeho parametrů musí být v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení stanoveny tak, aby nemohlo dojít k překročení projektových kritérií a projektových limitůprojektových limitů jaderného paliva. (3) Ochranný systém musí být v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení navržen tak, aby umožňoval a) periodické zkoušky funkce jednotlivých kanálů při provozu jaderného reaktoru a b) vyzkoušení společných obvodů zpracování zálohujících se signálů při odstaveném jaderném reaktoru. (4) Ochranný systém musí být v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení navržen tak, aby při zjištění poruch jeho komponent pomocí průběžně automaticky prováděné diagnostiky nebo při vzniku podmínek znemožňujících řádné provádění jeho bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí umožnil pracovníkům obsluhy jaderného zařízeníjaderného zařízení dosažení bezpečného stavu jaderného zařízeníbezpečného stavu jaderného zařízení nebo stabilizovaného podkritického stavustabilizovaného podkritického stavu. (5) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí při použití digitálních programovatelných prostředků v ochranném systému stanovit požadavek na jejich kvalitu a její nezávislé posouzení. Nelze-li zajistit potřebnou spolehlivost projektovaných bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí ochranných systémů v důsledku nízké odolnosti těchto systémů proti poruše ze společné příčinyporuše ze společné příčiny v programovém vybavení, musí být funkce ochranného systému zálohována diverzními prostředkydiverzními prostředky. § 41 Pracoviště a systémy pro ovládání jaderného zařízení (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí obsahovat návrh blokové dozornyblokové dozorny. (2) Bloková dozornaBloková dozorna musí být navržena v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení tak, aby a) umožňovala bezpečný přístup a pobyt pracovníků a zdravotní nezávadnost prostředí pro pracovníky obsluhy blokové dozornyblokové dozorny ve všech stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení, ve kterých je funkce blokové dozorny vyžadována projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení, a b) byla zajištěna ochrana blokové dozornyblokové dozorny před vlivem vnitřních událostí a vlastností území, který může ohrozit její provozuschopnost a obyvatelnost podle písmene a). (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na sdělovače stavu parametrů a komponent a ovladače zařízení v blokové dozorněblokové dozorně tak, aby a) zohledňovaly lidský faktor a ergonomické požadavky na uživatelské rozhraní pro pracovníky obsluhy blokové dozornyblokové dozorny, b) pracovníci obsluhy blokové dozornyblokové dozorny měli informace o 1. provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, 2. automatických zásazích řídicích a ochranných systémů a 3. výsledcích automatických zásahů řídicích a ochranných systémů, c) pracovníci obsluhy blokové dozornyblokové dozorny mohli provádět činnosti stanovené vnitřními předpisy a d) systémy kontroly a řízenísystémy kontroly a řízení dávaly prostřednictvím sdělovačů vizuální a zvukové výstrahy, upozorňující pracovníky obsluhy blokové dozornyblokové dozorny na vznik nebo změnu provozních stavůprovozních stavů, které se odchylují od mezí pro normální provoznormální provoz a mohou ovlivnit jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost a radiační ochranuradiační ochranu jaderného zařízeníjaderného zařízení. (4) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na záložní pracoviště a prostředky pro ovládání jaderného zařízeníjaderného zařízení tak, aby v případě nepoužitelnosti blokové dozornyblokové dozorny byly zajištěny zásahy pracovníků obsluhy jaderného zařízeníjaderného zařízení nutné v provozních stavechprovozních stavech, v podmínkách základních projektových nehodzákladních projektových nehod a po základní vnější projektové události pro a) odstavení jaderného reaktoru, b) udržení jaderného reaktoru v bezpečném stavu, c) odvádění zbytkového tepla z jaderného reaktoru a bazénů skladování a d) monitorování stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení. (5) Záložní pracoviště musí a) být tak, jak je to rozumně proveditelné, fyzicky a elektricky odděleno od blokové dozornyblokové dozorny, b) být navrženo tak, aby byl zajištěn bezpečný přístup a pobyt pracovníků na tomto pracovišti a zdravotní nezávadnost jeho prostředí pro pracovníky obsluhy blokové dozornyblokové dozorny v situacích, pro které je záložní pracoviště projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení určeno, a c) plnit požadavek podle odstavce 3 písm. b) a c) a funkce záložního pracoviště v rozsahu stanoveném projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení. § 42 Elektrické napájecí systémy (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí zajistit pro systémy důležité pro provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení systém navzájem nezávislých zdrojů elektrického napájení tak, aby byla v rozumně proveditelné míře vyloučena možnost selhání elektrického napájení systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zdroje a systémy elektrického napájení podle odstavce 1 tak, aby a) systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost byly schopny vykonávat určené funkce, b) zálohující se systémy, konstrukce a komponenty byly z hlediska elektrického napájení navzájem nezávislé a c) zdroj elektrického napájení měl sám o sobě spolehlivost a kapacitu k zajištění 1. plnění projektových limitůprojektových limitů pro elektrické napájecí systémy při provozních stavechprovozních stavech a 2. bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí v souladu s požadavky projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí stanovit požadavky na elektrické napájecí systémy tak, aby a) bylo v rozumně proveditelné míře zajištěno, že porucha rozvodu elektrické energie mimo jaderné zařízeníjaderné zařízení neovlivní 1. systém pracovního napájení jaderného zařízeníjaderného zařízení, 2. systém rezervního napájení vlastní spotřeby jaderného zařízeníjaderného zařízení a 3. plnění základních bezpečnostních funkcízákladních bezpečnostních funkcí, b) pro napájení projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení určených systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost byl k dispozici nouzový zdroj elektrického napájení, který je rychle dostupný, spolehlivý, nezávislý a za provozu testovatelný, (dále jen „nouzový zdroj elektrického napájení“) s výkonem poskytovaným po dobu potřebnou pro zajištění spolehlivé funkce systémů nutných pro zvládnutí situací, které jsou stanoveny v projektových východiscíchprojektových východiscích, c) nouzový zdroj elektrického napájení byl schopen plnit svou bezpečnostní funkcibezpečnostní funkci při jednoduché porušejednoduché poruše v systému nouzových zdrojů elektrického napájení a současné ztrátě vnějšího elektrického napájení, d) zatěžování nouzového zdroje elektrického napájení připojováním jednotlivých spotřebičů probíhalo řízeným způsobem a nedošlo k jeho přetížení, e) v situaci, kdy je počet nezávislých nouzových zdrojů elektrického napájení nižší než počet nezávislých zálohujících se bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů stejného typu, nebyla snížena spolehlivost a nezávislost zásahu bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů a f) byly k dispozici další diverzní a alternativní zdroje elektrického napájení zajišťující napájení systémů, konstrukcí a komponent pro zvládání situací vyvolaných extrémními vlastnostmi území a vnitřními událostmi patřícími do rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek v souladu s postupy pro jejich zvládání stanovenými projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení. (4) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, u nichž je pro zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti nutné nepřetržité napájení z akumulátorů. Kapacita akumulátorů nepřetržitého napájení musí být projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení stanovena konzervativním přístupemkonzervativním přístupem s ohledem na potřebnou dobu napájení a výkon tak, aby byly zajištěny bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce stanovené projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení do doby, než bude možné zajistit dobíjení akumulátorů. (5) Elektrický napájecí systém systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost musí být podle projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení vybaven monitorovacími a informačními systémy, které a) podávají pracovníkům obsluhy informace o stavu a důležitých elektrických parametrech elektrického napájecího systému a b) jsou schopny zjišťovat a lokalizovat poruchu elektrického napájecího systému a jeho komponent. (6) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem o tepelném výkonu vyšším než 50 MW, které slouží k výrobě elektrické energie, musí obsahovat návrh způsobu zajištění napájení vlastní spotřeby jaderného zařízeníjaderného zařízení z vlastního turbogenerátoru v případě, že napájení z vnější sítě je přerušeno a je znemožněno vyvedení výkonu turbogenerátoru do vnější sítě. Systém ochranné obálky § 43 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí v případě jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem o tepelném výkonu vyšším než 50 MW obsahovat návrh bezpečnostního systému ochranné obálkysystému ochranné obálky, který je schopen a) zajistit ochranu jaderného reaktoru před 1. vlivem vlastností území a 2. událostmi, které mají původ v činnosti člověka, a b) zabránit úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky mimo jaderné zařízeníjaderné zařízení. (2) Systém ochranné obálkySystém ochranné obálky musí být podle projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení tvořen hermetickou obálkou uzavírající hermetický prostor a musí chránit a) jaderný reaktor a systémy, konstrukce a komponenty primárního okruhu a od něj neoddělitelné části systému přeměny energie a b) v hermetickém prostoru umístěné 1. části bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů a 2. bazény skladování. (3) Systém ochranné obálkySystém ochranné obálky musí být podle projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení dále tvořen systémy zajišťujícími a) oddělení hermetického prostoru od vnějších potrubních systémů v místě jejich prostupů a hermetické uzavření průchodů do hermetického prostoru, b) řízení tlaku a teploty v hermetickém prostoru, c) nakládání se štěpnými produkty, vodíkem, kyslíkem a jinými látkami vznikajícími při štěpné reakci, při ozářeníozáření a při chemických reakcích v havarijních podmínkáchhavarijních podmínkách a jejich řízené odstraňování tak, aby se zabránilo jejich úniku mimo jaderné zařízeníjaderné zařízení, d) aktivní ochranu hermetického prostoru proti vlastnostem území a událostem, které mají původ v činnosti člověka, a e) potlačení a zvládání těžkých haváriítěžkých havárií s tavením jaderného paliva vzniklých v hermetickém prostoru. (4) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit pro zajištění a ochranu funkcí systému ochranné obálkysystému ochranné obálky a) kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti zahrnující projektové limityprojektové limity 1. teplot a tlaků uvnitř ochranné obálky, 2. těsnosti ochranné obálky a 3. přípustných deformací konstrukce ochranné obálky a b) technická a organizační opatření proti překročení kritérií přijatelnostikritérií přijatelnosti podle písmene a) prováděná 1. při základních projektových nehodáchzákladních projektových nehodách a v rozšířených projektových podmínkáchrozšířených projektových podmínkách bez vážného poškození jaderného paliva po dobu do uplatnění opatření nutných pro dosažení bezpečného stavu jaderného zařízeníbezpečného stavu jaderného zařízení a 2. po vzniku těžké havárietěžké havárie minimálně po dobu potřebnou k provedení opatření ke zvládání těžké havárietěžké havárie a radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události. (5) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí obsahovat návrh systémů pro oddělení hermetického prostoru tak, aby při základních projektových nehodáchzákladních projektových nehodách bylo oddělení systémů umístěných uvnitř hermetického prostoru od zbytku jaderného zařízeníjaderného zařízení zajištěno pomocí systému testovatelných oddělovacích prvků. § 44 (1) Systém ochranné obálkySystém ochranné obálky musí být podle projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení při základních projektových nehodáchzákladních projektových nehodách schopen pomocí oddělovacích prvků omezit následky zjištěného obtoku hranic hermetického prostoru, včetně případu vzniku jednoduché poruchyjednoduché poruchy v systémech ovládání oddělovacích prvků. Každá potrubní trasa, která prochází hranicí hermetického prostoru a a) je součástí primárního okruhu nebo je spojena přímo s atmosférou hermetického prostoru, musí být oddělitelná a vybavena nejméně dvěma oddělovacími prvky řazenými v sérii, které jsou nezávisle ovladatelné, z nichž jeden je uvnitř ochranné obálky a druhý mimo ni, a b) není součástí primárního okruhu nebo není spojena přímo s atmosférou hermetického prostoru, musí mít nejméně jeden oddělovací prvek umístěný mimo hermetický prostor. (2) Projektem jaderného zařízeníProjektem jaderného zařízení musí být stanovena možnost oddělení hermetického prostoru od vnějšího prostředí a od systémů mimo něj v rozšířených projektových podmínkáchrozšířených projektových podmínkách. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky tak, aby v průběhu provozního stavuprovozního stavu s odstaveným jaderným reaktorem a s otevřeným hermetickým prostorem byla těžká havárietěžká havárie v hermetickém prostoru prakticky vyloučenou skutečností. (4) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na potrubní a kabelové průchodky hranicí hermetického prostoru tak, aby a) byl omezen únik radioaktivní látkyradioaktivní látky z hermetického prostoru na co nejnižší míru, b) byly chráněny před vlivy 1. reaktivních sil a 2. poruch ostatních komponent a c) oddělovací armatury u potrubních průchodek byly umístěny co nejblíže ke stěně hranice hermetického prostoru a jejich 1. stav byl v každé situaci detekovatelný, 2. funkce byla testovatelná během normálního provozunormálního provozu a 3. ovládání bylo spolehlivé a společně se zásobováním elektrickou energií bylo zajištěno zálohováním nebo diverzními prostředkydiverzními prostředky. (5) Systém ochranné obálkySystém ochranné obálky musí být podle projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení vybaven prostředky umožňujícími vstup fyzických osob do hermetického prostoru za provozu při zachování jeho těsnosti. (6) Mezi jednotlivými částmi hermetického prostoru musí být projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení stanoveny ventilační cesty, které zabrání a) lokálnímu shromažďování vznikajících výbušných plynů a b) poškození hranice hermetického prostoru nebo zařízení uvnitř hermetického prostoru rozdíly tlaku vzniklými za havarijních podmínekhavarijních podmínek. § 45 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zkoušky těsnosti, pevnosti a funkčnosti systému ochranné obálkysystému ochranné obálky a jeho jednotlivých částí během a po ukončení výstavby jaderného zařízeníjaderného zařízení, periodicky za jeho provozu a po opravách jeho jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent pro a) ověření plnění kritérií přijatelnostikritérií přijatelnosti, b) odhalení vad, poruch a úrovně degradace jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent a c) získání podkladů pro uplatnění nápravného opatření odpovídajícího odhalenému nedostatku. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na bezpečnostní systémbezpečnostní systém odvodu tepla ze systému ochranné obálkysystému ochranné obálky, který spolu s ostatními systémy ochranné obálkysystémy ochranné obálky v průběhu havarijních podmínekhavarijních podmínek a po dosažení stabilizovaného podkritického stavustabilizovaného podkritického stavu jaderného reaktoru musí zajistit snížení tlaku a teploty uvnitř hermetického prostoru na úroveň stanovenou projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení. (3) Systémy podle § 43 odst. 3 písm. c) musí být podle projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení spolu s ostatními systémy jaderného zařízeníjaderného zařízení schopny a) snížit objemovou aktivitu radionuklidů v hermetickém prostoru a upravit složení a formu produktů štěpné reakce pro potřeby dalšího nakládání a b) monitorovat objemové koncentrace výbušných plynů vznikajících při havarijních podmínkáchhavarijních podmínkách a snižovat jejich úroveň tak, aby nebyla ohrožena celistvost hermetického prostoru jejich hořením nebo výbuchem. (4) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na diverzní a alternativní prostředkyalternativní prostředky a postupy k ochraně integrity systému ochranné obálkysystému ochranné obálky, které umožňují v případě tavení aktivní zóny v rozumně proveditelné míře a) zachycení taveniny aktivní zóny uvnitř hermetického prostoru ochranné obálky, b) potlačení reaktivity v tavenině aktivní zóny, c) dlouhodobé chlazení taveniny aktivní zóny s vyvedením tepla do systémů pro odvod tepla z ochranné obálky a d) udržení schopnosti systému ochranné obálkysystému ochranné obálky zachytit radioaktivní látkuradioaktivní látku uvnitř hermetického prostoru ochranné obálky. (5) Kryty, tepelné izolace a nátěry konstrukcí a komponent uvnitř hermetického prostoru musí být v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení navrženy pro základní projektové nehodyzákladní projektové nehody a rozšířené projektové podmínkyrozšířené projektové podmínky a a) musí bránit ohrožení bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí systému ochranné obálkysystému ochranné obálky a b) nesmí negativně ovlivnit systém ochranné obálkysystém ochranné obálky a další bezpečnostní systémybezpečnostní systémy umístěné v ochranné obálce v důsledku vlastního poškození při stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení předpokládaných projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení. § 46 Pomocné a podpůrné služby a systémy (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na pomocné a podpůrné služby a systémy, kterými jsou a) nezávislé systémy odvodu tepla do okolního prostředí pro zajištění funkce bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů pro odvod zbytkového tepla z aktivní zóny, odvod tepla z bazénů skladování, odvod tepla z ochranné obálky a odvod tepla z vybraných zařízenívybraných zařízení a dalších zařízení s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost při provozních stavechprovozních stavech a při základních projektových nehodáchzákladních projektových nehodách; tyto systémy musí být projektovány tak, aby byla zajištěna 1. spolehlivost provedení bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce zálohováním systémů, konstrukcí a komponent těchto nezávislých systémů odvodu tepla s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, včetně jejich elektrického napájení z nouzových zdrojů elektrického napájení, 2. detekce průniku radioaktivní látkyradioaktivní látky do těchto systémů odvodu tepla a 3. zařízení pro zamezení úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky mimo jaderné zařízeníjaderné zařízení, b) ventilační, klimatizační a filtrační systémy, které zajišťují za provozních stavůprovozních stavů a při základních projektových nehodáchzákladních projektových nehodách projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení stanovené podmínky v prostorách, kde se nacházejí systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, a c) jiné systémy, které poskytují služby nebo média k udržení provozuschopnosti zařízení s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, zejména 1. elektrické napájení, 2. vodu, 3. stlačený vzduch, 4. pohonné hmoty, 5. mazání, nebo 6. technické plyny. (2) Alespoň jeden ze systémů podle odstavce 1 písm. b) musí a) zabránit šíření aerosolů radioaktivní látkyradioaktivní látky nebo škodlivých látek unikajících ze zařízení v prostorách jaderného zařízeníjaderného zařízení určených k tomu projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení a snížit úroveň jejich koncentrací na hodnoty, které jsou v souladu s požadavky na přístupnost obslužných prostor jaderného zařízeníjaderného zařízení, b) zabránit úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky mimo jaderné zařízeníjaderné zařízení nebo tento únik udržet tak malý, jak je rozumně proveditelné, c) zajistit projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení stanovené podmínky prostředí v prostorách jaderného zařízeníjaderného zařízení a odvětrávat z nich inertní a toxické plyny, aniž by byla narušena schopnost řídit výpusť radioaktivní látkyradioaktivní látky, d) být vybaven filtry s dostatečnou účinností a umožňovat zkoušky jejich účinnosti a e) zajistit soulad výpustí radionuklidů z jaderného zařízeníjaderného zařízení s požadavky atomového zákona. § 47 Systém přeměny energie (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systém přeměny energie páry produkované z jaderné energie na elektrickou energii (dále jen „systém přeměny energie“) tak, aby v provozních stavechprovozních stavech při výkonu jaderného reaktoru předpokládaném projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení byl zajištěn odvod tepla z jaderného reaktoru. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systém sekundárního okruhu chlazení jaderného reaktoru (dále jen „sekundární okruh“), který musí zajišťovat výrobu a odvod páry a přívod napájecí vody v systému přeměny energie tak, aby bylo zajištěno oddělení systému přeměny energie od primárního okruhu a od částí systému mimo hermetický prostor při abnormálním provozuabnormálním provozu a v havarijních podmínkáchhavarijních podmínkách pomocí vybraného zařízenívybraného zařízení. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na vybraná zařízenívybraná zařízení, která jsou součástí systému přeměny energie, tak, aby a) bylo zajištěno plnění jejich bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí a b) byly konstrukce a komponenty tohoto systému s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost chráněny proti vnitřním událostem a vlastnostem území. (4) Návrh systému přeměny energie v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení musí a) zajistit sledování úrovně úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky z primárního okruhu do systému přeměny energie a b) umožnit omezení dalšího úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky mimo systém přeměny energie tak, aby nedošlo k radiační nehoděradiační nehodě nebo radiační haváriiradiační havárii. ČÁST ŠESTÁ TECHNICKÉ PROSTŘEDKY K ZAJIŠTĚNÍ RADIAČNÍ OCHRANY § 48 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na technické prostředky k zajištění radiační ochranyradiační ochrany potřebné pro a) analýzu procesů a činností z hlediska radiační ochranyradiační ochrany, b) identifikaci zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření a radioaktivních látekradioaktivních látek, včetně vznikajících aktivačních a korozních produktů, a c) kontrolu transportu zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření a radioaktivních látekradioaktivních látek v systémech jaderného zařízeníjaderného zařízení a v pracovním prostředí. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na vybavení jaderného zařízeníjaderného zařízení prostředky umožňujícími řízení plynných a kapalných výpustí a nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, včetně zadržovacích a skladovacích prostor. (3) Konstrukční materiály a média jaderného zařízeníjaderného zařízení musí být v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení voleny tak, aby vznik aktivačních a korozních produktů byl tak nízký, jak je to rozumně proveditelné. (4) Prostory jaderného zařízeníjaderného zařízení musí být v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení navrženy tak, aby a) byla zajištěna optimalizace radiační ochranyoptimalizace radiační ochrany, b) bylo zabráněno úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky ze systémů, c) bylo zabráněno kontaminaci pracoviště a rozptylu radioaktivní látkyradioaktivní látky do ovzduší pracoviště, d) bylo zabráněno úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky mimo jaderné zařízeníjaderné zařízení, e) byly vytvořeny bariéry bránící šíření radioaktivní látkyradioaktivní látky a kontaminaci osob a předmětů, f) prostory jaderného zařízeníjaderného zařízení byly klasifikovány a rozděleny podle radiační situace v provozních stavechprovozních stavech a za havarijních podmínekhavarijních podmínek a vhodně označeny tak, aby bylo zabráněno neplánovanému ozářeníozáření, g) byl přístup pracovníků do prostor se zhoršenou radiační situací omezen, h) bylo zařízení vyžadující častou obsluhu nebo údržbu přednostně umístěno v místech s příznivou radiační situací a i) byl zajištěn dostatečný počet míst a prostředků a kapacita míst pro 1. měření kontaminace fyzických osob a předmětů, 2. dekontaminaci fyzických osob a předmětů a 3. dekontaminaci částí jaderného zařízeníjaderného zařízení. § 49 (1) Jaderné zařízeníJaderné zařízení musí být podle projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení vybaveno stacionárními a mobilními prostředky pro monitorování radiační situace, které umožňují signalizaci překročení stanovených monitorovacích úrovní a) za provozních stavůprovozních stavů, b) při základních projektových nehodáchzákladních projektových nehodách a c) tak, jak je to rozumně proveditelné, v rozšířených projektových podmínkáchrozšířených projektových podmínkách. (2) Stacionární monitorovací systémy musí podle projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení poskytovat informaci o jimi měřených veličinách na blokovou dozornublokovou dozornu, na dozornu radiační kontroly a v havarijním řídicím středisku nebo technickém podpůrném středisku. Stacionární monitorovací systémy musí zajišťovat ve všech stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení monitorování a) dávkového příkonu v místech se zhoršenou radiační situací běžně přístupných pracovníkům obsluhy, b) objemové aktivity radioaktivní látkyradioaktivní látky v ovzduší místností běžně přístupných pracovníkům obsluhy, kde by mohlo dojít k překročení stanovených monitorovacích úrovní, c) povrchové kontaminacepovrchové kontaminace fyzických osob a předmětů na výstupech z kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma a d) objemové aktivity radioaktivních látekradioaktivních látek v systémech jaderného zařízeníjaderného zařízení, zejména v systému čištění plynů a v systému výpustí. (3) Jaderné zařízeníJaderné zařízení musí být podle projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení vybaveno a) laboratoří pro měření aktivity vzorků plynů a kapalin odebraných ze systémů jaderného zařízeníjaderného zařízení, b) systémem monitorování vnějšího ozářeníozáření a kontaminace osob a c) systémy pro bilancování výpustí radioaktivních látekradioaktivních látek do ovzduší a vodotečí. (4) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na monitorování dopadů provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení na jeho okolí a na včasné zjištění případného úniku radioaktivních látekradioaktivních látek mimo jaderné zařízeníjaderné zařízení monitorováním a) dávkového příkonu na hranici střeženého prostorustřeženého prostoru a v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování a b) aktivity radionuklidů z výpustí z jaderného zařízeníjaderného zařízení. (5) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na technické prostředky a podmínky k zajištění radiační ochranyradiační ochrany tak, aby byly naplněny požadavky vyhlášek o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje a o monitorování radiační situace. ČÁST SEDMÁ ZVLÁDÁNÍ RADIAČNÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI § 50 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem o tepelném výkonu vyšším než 100 MW musí zajistit vybavení jaderného zařízeníjaderného zařízení a) úkryty, b) havarijním řídicím střediskem, c) technickým podpůrným střediskem, d) vnějším havarijním podpůrným střediskem, e) záložním technickým podpůrným střediskem a f) záložním havarijním řídicím střediskem. (2) Havarijní řídicí středisko a technické podpůrné středisko musí být podle projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení podle odstavce 1 umístěny v úkrytech nebo ve zvláštních prostorách tohoto jaderného zařízeníjaderného zařízení. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení podle odstavce 1 musí zajistit, aby úkryty a) byly umístěny v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení, b) byly odolné proti základním vnějším projektovým událostem a pro rozšířené projektové podmínkyrozšířené projektové podmínky proti odpovídajícím vlastnostem území hodnoceným realistickým přístupemrealistickým přístupem v souladu s § 12 odst. 3, c) zajistily ochranu proti účinkům ionizujícího zářeníionizujícího záření, včetně ionizujícího zářeníionizujícího záření z těžké havárietěžké havárie, d) měly kapacitu pro ukrytí všech pracovníků jaderného zařízeníjaderného zařízení podílejících se na řízení a provádění odezvy na radiační mimořádnou událostodezvy na radiační mimořádnou událost po dobu nejméně 72 hodin, e) umožňovaly evidenci vstupujících fyzických osob a jejich kontrolu z hlediska zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany řídicím centrem fyzické ochranyfyzické ochrany prostřednictvím zálohovaného komunikačního systému, f) umožňovaly provádění dozimetrické kontroly vstupujících fyzických osob a jejich dekontaminaci, g) umožňovaly komunikační spojení dvěma nezávislými technickými systémy mezi sebou a s fyzickými osobami řídícími odezvu na radiační mimořádnou událostodezvu na radiační mimořádnou událost na shromaždištích nebo v ostatních úkrytech, h) umožňovaly poskytování první pomoci vstupujícím fyzickým osobám, i) byly vybaveny 1. filtroventilačním zařízením zajišťujícím ochranu proti vniknutí radioaktivní látkyradioaktivní látky, 2. systémem kyslíkové regenerace, 3. analyzátory koncentrace CO2, 4. systémem záložního elektrického napájení, 5. nouzovým zásobováním pitnou a užitkovou vodou po dobu minimálně 72 hodin, 6. nouzovým osvětlením, 7. přenosnými přístroji pro monitorování radiační situace, 8. prostředky osobní ochrany a balením jódové profylaxe pro nejvyšší počet ukrývajících se fyzických osob a 9. skladovacími prostory pro vybavení podle bodů 5, 7 a 8. § 51 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby úkryty nebo zvláštní prostory, v nichž je umístěno havarijní řídicí středisko a technické podpůrné středisko, a) byly trvale provozuschopné též v případě úplného výpadku elektrického napájení na jaderném zařízeníjaderném zařízení a v rozšířených projektových podmínkáchrozšířených projektových podmínkách, b) byly obyvatelné též za rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek, c) umožňovaly komunikační spojení dvěma nezávislými technickými systémy s 1. blokovou dozornoublokovou dozornou a záložním pracovištěm a 2. fyzickými osobami řešícími vzniklou mimořádnou událost nebo krizovou situaci podle jiného právního předpisu mimo areál jaderného zařízeníareál jaderného zařízení a d) umožňovaly audiovizuální komunikační spojení s 1. blokovou dozornoublokovou dozornou, 2. záložním pracovištěm a 3. organizačními útvary a pracovníky zapojenými do zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí zajistit vybavení úkrytů místem pro uskladnění a) zásob potravin pro maximální počet ukrytých osob pro dobu nejméně 72 hodin od zahájení ukrytí, jde-li o úkryty k ukrytí fyzických osob, které se budou podílet na provádění odezvy na radiační mimořádnou událostodezvy na radiační mimořádnou událost, a o úkryty, ve kterých je umístěno 1. havarijní řídicí středisko, nebo 2. technické podpůrné středisko, a b) prostředků potřebných k provedení zásahu na jaderném zařízeníjaderném zařízení, jde-li o úkryty určené k ukrytí fyzických osob, které se budou podílet na provádění odezvy na radiační mimořádnou událostodezvy na radiační mimořádnou událost. § 52 Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby vybavení úkrytu, ve kterém je umístěno havarijní řídicí středisko, po celou dobu zvládání havarijních podmínekhavarijních podmínek a zajišťování odezvy na radiační mimořádnou událostodezvy na radiační mimořádnou událost umožňovalo a) vyhlášení radiační havárieradiační havárie a vyrozumění dotčených orgánů, b) varování fyzických osob v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo obyvatelstva v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování, c) řízení evakuace fyzických osob z areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení, d) evidenci a řízení kontroly, vyhodnocení a regulace ozářeníozáření fyzických osob podílejících se na odezvě na radiační mimořádnou událostodezvě na radiační mimořádnou událost v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení, e) podání návrhu na zavedení neodkladného ochranného opatření k ochraně obyvatelstva v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování formou evakuace hejtmanovi kraje, f) informování dotčených orgánů a osob stanovených vnitřním havarijním plánem podle § 157 odst. 2 písm. h) atomového zákona, g) informování obyvatelstva podle § 157 odst. 2 písm. i) atomového zákona, h) řízení monitorování radiační situace v zóně havarijního plánovaní podle § 157 odst. 2 písm. j) atomového zákona, i) průběžné hodnocení výsledků monitorování radiační situace a j) předávání dat z monitorování radiační situace Úřadu dálkovým přístupem podle § 157 odst. 2 písm. j) atomového zákona a způsobem podle § 21 odst. 1 písm. g) vyhlášky o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události. § 53 Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby úkryt nebo zvláštní prostor, ve kterém je umístěno technické podpůrné středisko, a) byl oddělen od blokové dozornyblokové dozorny a záložního pracoviště a b) umožňoval 1. po celou dobu zvládání havarijních podmínekhavarijních podmínek a zajišťování odezvy na radiační mimořádnou událostodezvy na radiační mimořádnou událost pracovníkům obsluhy technického podpůrného střediska přístup k informacím ze zdrojů okamžitých a archivních dat, které jsou potřebné pro zvládání havarijních podmínekhavarijních podmínek a zajišťování odezvy na radiační mimořádnou událostodezvy na radiační mimořádnou událost, 2. poskytování technologických dat a údajů potřebných pro provedení odhadu skladby a aktivity uniklých radionuklidů v čase, 3. poskytování dat z monitorování radiační situace uvnitř a na hranici střeženého prostorustřeženého prostoru a v zóně havarijního plánovaní, 4. audiovizuální monitorování technologických zařízení a sledování zásahů prováděných v rámci odezvy na vznik havarijních podmínekhavarijních podmínek a radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události na jaderném zařízeníjaderném zařízení a 5. včasné vyhodnocení stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení a potřebných bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí za havarijních podmínekhavarijních podmínek. § 54 (1) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby záložní havarijní řídicí středisko, záložní technické podpůrné středisko a vnější havarijní podpůrné středisko a) nebyly ovlivňovány rozšířenými projektovými podmínkamirozšířenými projektovými podmínkami, které jsou v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení, a b) plnily svoji funkci při výskytu vlastností území, které by mohly vést ke ztrátě funkčnosti středisek, která zálohují. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí dále zajistit, aby vnější havarijní podpůrné středisko a) mělo vlastní systém napájení elektrickou energií, b) umožňovalo vybavení 1. komunikačními prostředky, 2. osobními ochrannými prostředky a 3. vodou a potravinami a c) po celou dobu zvládání havarijních podmínekhavarijních podmínek a zajišťování odezvy na radiační mimořádnou událostodezvy na radiační mimořádnou událost umožňovalo 1. průběžné hodnocení vzniklé radiační situace na základě jejího monitorování prováděného v zóně havarijního plánovaní, 2. průběžné vypracovávání prognóz dalšího vývoje radiační situace v zóně havarijního plánovaní a 3. provádění dozimetrické kontroly vstupujících fyzických osob a jejich dekontaminaci. (3) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby záložní havarijní řídicí středisko umožňovalo a) provádění činností havarijního řídicího střediska v případě nefunkčnosti nebo nepoužitelnosti havarijního řídicího střediska, b) nezávisle na stavu havarijního řídicího střediska a v rozsahu obdobném jako v havarijním řídicím středisku pracovníkům obsluhy záložního havarijního řídicího střediska průběžný přístup k údajům o 1. stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení a 2. situaci v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení a c) komunikaci se všemi pracovními skupinami, které se podílejí na zvládání radiační havárieradiační havárie. (4) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby záložní technické podpůrné středisko umožňovalo a) provádění činností technického podpůrného střediska v případě nefunkčnosti nebo nepoužitelnosti technického podpůrného střediska, b) nezávisle na stavu technického podpůrného střediska a v rozsahu obdobném jako v technickém podpůrném středisku pracovníkům záložního technického podpůrného střediska průběžný přístup k údajům o situaci v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení a c) komunikaci s pracovníky obsluhy blokové dozornyblokové dozorny nebo záložního pracoviště. ČÁST OSMÁ ZABEZPEČENÍ § 55 Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na jaderné zařízeníjaderné zařízení tak, aby bylo zajištěno zabezpečení v souladu s požadavky stanovenými atomovým zákonem, vyhláškou o zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu a vyhláškou o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje. ČÁST DEVÁTÁ DOKUMENTACE PRO POVOLOVANOU ČINNOST § 56 Předběžná bezpečnostní zpráva Obsah předběžné bezpečnostní zprávy stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce. § 57 Provozní bezpečnostní zpráva (1) Obsah provozní bezpečnostní zprávy stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce. Provozní bezpečnostní zpráva pro jaderné zařízeníjaderné zařízení bez jaderného reaktoru a pro výzkumné jaderné zařízenívýzkumné jaderné zařízení musí obsahovat informace podle přílohy č. 3 k této vyhlášce v rozsahu, který je pro takové jaderné zařízeníjaderné zařízení použitelný. (2) Obsah provozní bezpečnostní zprávy pro první fyzikální spouštěnífyzikální spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem, první energetické spouštění jaderného zařízeníenergetické spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem nebo provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem dále stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce. ČÁST DESÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 58 Oznámení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 59 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2017. Předsedkyně: Ing. Drábová, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 329/2017 Sb. Kategorie bezpečnostních funkcí pro zařazení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd 1. Bezpečnostní funkceBezpečnostní funkce a kritéria pro zařazení vybraných zařízenívybraných zařízení do bezpečnostních tříd podle kategorie bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce u jaderných zařízeníjaderných zařízení, jejichž součástí je jaderný reaktor: 1.1. Vybraná zařízeníVybraná zařízení plnící bezpečnostní funkcibezpečnostní funkci kategorie I, kterou je pasivní funkce systému, konstrukce nebo komponenty tlakové hranice primárního okruhu, jsou vybranými zařízenímivybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 1. Do bezpečnostní třídy 1 nemusí být zařazena vybraná zařízenívybraná zařízení patřící do tlakové hranice primárního okruhu, jejichž poškození nevede k potřebě zásahu bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů. 1.2. Vybraná zařízeníVybraná zařízení plnící bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce kategorie II, kterými jsou bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce s nejvyššími požadavky na spolehlivost, jsou vybranými zařízenímivybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 2. V případě jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem jsou těmito zařízeními vybraná zařízenívybraná zařízení plnící pasivní funkci systému, konstrukce nebo komponenty, kterými jsou fyzické bariéry a vybraná zařízenívybraná zařízení se zaručenou vysokou spolehlivostí plnění aktivní bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů. Těmito vybranými zařízenímivybranými zařízeními jsou 1.2.1. pokrytí jaderného paliva, 1.2.2. části tlakové hranice primárního okruhu, které nenáleží do bezpečnostní třídy 1; do bezpečnostní třídy 2 nemusí být zařazena vybraná zařízenívybraná zařízení patřící do tlakové hranice primárního okruhu, jejichž poškození nevede k zásahu bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů, 1.2.3. hermetická obálka, 1.2.4. vybraná zařízenívybraná zařízení plnící bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce bezpečnostního systémubezpečnostního systému, jehož jsou součástí, a to funkce 1.2.4.1. pro rychlé odstavení jaderného reaktoru podle potřeby tak, aby při výskytu abnormálního provozuabnormálního provozu nedošlo k jeho rozvoji do havarijních podmínekhavarijních podmínek, 1.2.4.2. pro rychlé odstavení jaderného reaktoru nutné ke zmírnění následků základních projektových nehodzákladních projektových nehod, 1.2.4.3. pro udržení dostatečného množství chladivá pro chlazení aktivní zóny v průběhu základních projektových nehodzákladních projektových nehod, při kterých nedošlo k porušení tlakové hranice primárního okruhu, a po odeznění příčin těchto havarijních podmínekhavarijních podmínek, 1.2.4.4. pro zajištění odvodu tepla z aktivní zóny a k omezení poškození jaderného paliva při základní projektové nehodězákladní projektové nehodě s porušením hranice primárního okruhu, 1.2.4.5. nezbytné pro odvod zbytkového tepla z aktivní zóny v průběhu provozních stavůprovozních stavů a při základní projektové nehodězákladní projektové nehodě, při které nedošlo k porušení integrity hranice primárního okruhu, 1.2.4.6. nezbytné pro omezení úniků radioaktivní látkyradioaktivní látky z hermetické obálky v průběhu havarijních podmínekhavarijních podmínek a po dosažení stabilizovaného podkritického stavustabilizovaného podkritického stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení při základní projektové nehodězákladní projektové nehodě, 1.2.4.7. nezbytné pro dodávku energií nebo pro řízení provozu vybraných zařízenívybraných zařízení zařazených do bezpečnostní třídy 2 při plnění jejich bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí, 1.2.4.8. ochranného nebo informačního systému kontroly a řízenísystému kontroly a řízení, pokud 1.2.4.8.1. je bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce požadována pro dosažení stabilizovaného podkritického stavustabilizovaného podkritického stavu, k zabránění vzniku závažnější než základní projektové nehodyzákladní projektové nehody a ke zmírnění důsledků základní projektové nehodyzákladní projektové nehody, 1.2.4.8.2. by porucha nebo nežádoucí spuštění funkce vybraného zařízenívybraného zařízení mohly vést k nežádoucím důsledkům a není k dispozici funkce jiného vybraného zařízenívybraného zařízení bezpečnostní třídy 2, která by zabránila rozvoji do havarijních podmínekhavarijních podmínek závažnějších než základní projektová nehodazákladní projektová nehoda, nebo 1.2.4.8.3. by bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce byla nutná pro zajištění informace nezbytné pro provedení činností pracovníků obsluhy nutných k dosažení stabilizovaného podkritického stavustabilizovaného podkritického stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení. 1.3. Vybraná zařízeníVybraná zařízení nezařazená do bezpečnostní třídy 1 nebo 2, plnící bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce kategorie III, kterými jsou bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce, které jsou při dosahování stejného bezpečnostního cíle projektovými opatřeními nahraditelné, jsou vybranými zařízenímivybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 3. U jaderných zařízeníjaderných zařízení s jaderným reaktorem jde o bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce 1.3.1. pro zabránění nepřijatelným změnám reaktivity, 1.3.2. pro udržení jaderného reaktoru ve stabilizovaném podkritickém stavustabilizovaném podkritickém stavu po všech činnostech, které vedly k jeho odstavení, a po každém z jeho odstavení, 1.3.3. pro udržení dostatečného množství chladiva pro chlazení aktivní zóny jaderného reaktoru při všech provozních stavechprovozních stavech zohledněných v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení, 1.3.4. pro odvod tepla z bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů do okolního prostředí, neomezuje-li ztráta této funkce v důsledku jednoduché poruchyjednoduché poruchy jakékoliv konstrukce nebo komponenty funkci zajišťujícího vybraného zařízenívybraného zařízení provedení bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí podle bodů 1.2.4.4 a 1.2.4.5, 1.3.5. pro omezení úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky z hermetické obálky v rozšířených projektových podmínkáchrozšířených projektových podmínkách, 1.3.6. pro udržení ozářeníozáření pracovníků jaderného zařízeníjaderného zařízení a obyvatelstva při radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události v havarijních podmínkáchhavarijních podmínkách, včetně událostí, jejichž následkem může dojít k únikům radioaktivních látekradioaktivních látek a šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření ze zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření, nacházejících se mimo systém ochranné obálkysystém ochranné obálky, pod stanovenými referenčními úrovněmireferenčními úrovněmi, 1.3.7. pro udržení podmínek prostředí nutných pro provoz bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů a pro přístup pracovníků obsluhy jaderného zařízeníjaderného zařízení k provádění činností důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení uvnitř jaderného zařízeníjaderného zařízení, 1.3.8. pro zabránění únikům radioaktivních látekradioaktivních látek z ozářeného jaderného paliva dopravovaného nebo skladovaného uvnitř jaderného zařízeníjaderného zařízení v průběhu provozních stavůprovozních stavů mimo jaderný reaktor, 1.3.9. pro odvod rozpadového tepla z ozářeného jaderného paliva skladovaného uvnitř jaderného zařízeníjaderného zařízení mimo jaderný reaktor, 1.3.10. pro udržení podkritičnosti jaderného paliva skladovaného uvnitř jaderného zařízeníjaderného zařízení mimo jaderný reaktor, 1.3.11. pro řízení výpusti radioaktivních látekradioaktivních látek v provozních stavechprovozních stavech, 1.3.12. pro dodávku energií nebo pro řízení provozu vybraných zařízenívybraných zařízení zařazených do bezpečnostní třídy 3 při plnění jejich bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí, 1.3.13. pro zajištění provozuschopnosti jiných vybraných zařízenívybraných zařízení při plnění jejich bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí, s výjimkou dodávek energie nebo řízení jejich provozu, 1.3.14. pro předcházení poruchám vybraných zařízenívybraných zařízení, pokud by mohly vést k narušení plnění jejich bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí, nebo pro omezení následků těchto poruch, 1.3.15. pro nahrazení bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce vybraných zařízenívybraných zařízení zařazených do bezpečnostní třídy 2 nebo 3 diverzními prostředkydiverzními prostředky při ztrátě jejich funkce v důsledku poruchy ze společné příčinyporuchy ze společné příčiny, 1.3.16. systémů kontroly a řízenísystémů kontroly a řízení, které řídí nebo umožňují pracovníkům obsluhy řídit provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení tak, aby parametry jaderného zařízeníjaderného zařízení byly udržovány v mezích stanovených projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení, jestliže 1.3.16.1. tyto systémy kontroly a řízenísystémy kontroly a řízení jsou nezbytné po dosažení stabilizovaného podkritického stavustabilizovaného podkritického stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení pro dosažení a udržení bezpečného stavu jaderného zařízeníbezpečného stavu jaderného zařízení nebo pro zabránění nežádoucímu rozvoji havarijních podmínekhavarijních podmínek, 1.3.16.2. by pro nápravu důsledků chybné funkce těchto systémů kontroly a řízenísystémů kontroly a řízení bylo nezbytné uvést do činnosti vybraná zařízenívybraná zařízení bezpečnostní třídy 2, 1.3.16.3. funkce těchto systémů kontroly a řízenísystémů kontroly a řízení významně omezuje četnost zásahu vybraných zařízenívybraných zařízení zařazených do bezpečnostní třídy 2 při zvládání abnormálního provozuabnormálního provozu, 1.3.16.4. tyto systémy kontroly a řízenísystémy kontroly a řízení jsou jediným prostředkem pro kontrolu schopnosti vybraných zařízenívybraných zařízení bezpečnostní třídy 2 plnit jim přiřazené bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce, 1.3.16.5. funkce tohoto systému kontroly a řízenísystému kontroly a řízení je jediným prostředkem pro řízení sledovaného provozního parametru jaderného zařízeníjaderného zařízení, nebo 1.3.16.6. tyto systémy kontroly a řízenísystémy kontroly a řízení plní další funkce, které 1.3.16.6.1. odpovídají technické specifikaci podle bodu 1.3.15, 1.3.16.6.2. slouží k zabránění vzniku nebo omezení důsledků méně významných úniků radionuklidů mimo jaderné zařízeníjaderné zařízení, nebo 1.3.16.6.3. jsou potřebné pro monitorování a signalizaci vzniku a důsledků vnitřních událostí a parametrů vlastností území působících negativně na úroveň zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, nebo 1.3.17. konstrukcí a komponent systému přeměny energie, zejména sekundárního okruhu, jejichž selhání může působit negativně na úroveň zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany a technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, pokud nejsou zařazeny do bezpečnostní třídy 2 v souladu s bodem 1.2.4.5, přesahuje-li tlak jejich pracovního média při výpočtové teplotě 100 °C hodnotu 4 MPa a světlost jejich potrubí je větší než DN200. 2. Bezpečnostní funkceBezpečnostní funkce a kritéria pro zařazení vybraných zařízenívybraných zařízení do bezpečnostních tříd podle kategorie bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce u jaderných zařízeníjaderných zařízení pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem: 2.1. Obalové souboryObalové soubory, které plní bezpečnostní funkcibezpečnostní funkci kategorie II, kterou je funkce fyzické bezpečnostní bariéry pro skladování radioaktivního odpaduskladování radioaktivního odpadu vzniklého z přepracovaného jaderného paliva nebo ukládání vyhořelého a ozářeného jaderného paliva a radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu vzniklého z přepracovaného jaderného paliva, jsou vybranými zařízenímivybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 2. 2.2. Vybraná zařízeníVybraná zařízení, která plní bezpečnostní funkcibezpečnostní funkci kategorie III, kterou je pasivní funkce systému, konstrukce nebo komponenty fyzické bariéry a bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce nezbytná pro zamezení úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky nebo šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření do životního a pracovního prostředí v průběhu všech projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení uvažovaných stavů jaderného zařízeníjaderného zařízení, včetně funkcí monitorování parametrů obalového souboruobalového souboru pro skladování radioaktivního odpaduskladování radioaktivního odpadu vzniklého z přepracovaného jaderného paliva nebo dalších bezpečnostní funkcíbezpečnostní funkcí jaderných zařízeníjaderných zařízení pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, jsou vybranými zařízenímivybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 3. 3. Bezpečnostní funkceBezpečnostní funkce a kritéria pro zařazení vybraných zařízenívybraných zařízení do bezpečnostních tříd podle kategorie bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce u jaderných zařízeníjaderných zařízení pro skladování vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva: 3.1. Obalové souboryObalové soubory, které plní bezpečnostní funkcibezpečnostní funkci kategorie II, kterou je funkce fyzické bezpečnostní bariéry při skladování vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva, jsou vybranými zařízenímivybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 2. 3.2. Vybraná zařízeníVybraná zařízení, která plní bezpečnostní funkcibezpečnostní funkci kategorie II, kterou je zajištění podkritičnosti jaderného materiálujaderného materiálu v mokrém skladu jaderného paliva, jsou vybranými zařízenímivybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 2. 3.3. Vybraná zařízeníVybraná zařízení, která plní bezpečnostní funkcibezpečnostní funkci kategorie II, kterou je funkce fyzické bezpečnostní bariéry a bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce bránící vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události v průběhu všech projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení uvažovaných provozních stavůprovozních stavů, včetně funkce monitorování parametrů obalového souboruobalového souboru pro skladování vyhořelého a ozářeného jaderného paliva, prokazujících dodržování limitů a podmíneklimitů a podmínek, jsou vybranými zařízenímivybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 3. 4. Bezpečnostní funkceBezpečnostní funkce a kritéria pro zařazení vybraných zařízenívybraných zařízení do bezpečnostních tříd podle kategorie bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce u jaderných zařízeníjaderných zařízení pro výrobu, zpracování a skladování jaderného materiálujaderného materiálu: 4.1. Vybraná zařízeníVybraná zařízení, která plní bezpečnostní funkcibezpečnostní funkci kategorie II, kterou je udržení podkritičnosti jaderného materiálujaderného materiálu, jsou vybranými zařízenímivybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 2. 4.2. Vybraná zařízeníVybraná zařízení, která plní bezpečnostní funkcibezpečnostní funkci kategorie III, kterou je funkce fyzické bariéry pro zamezení vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události při výrobě, zpracování a skladování jaderného materiálujaderného materiálu, jsou vybranými zařízenímivybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 3. 5. Doplňující kritéria pro zařazení vybraných zařízenívybraných zařízení do bezpečnostních tříd: 5.1. Pokud část vybraného zařízenívybraného zařízení plní méně významnou bezpečnostní funkcibezpečnostní funkci, je zařazena do bezpečnostní třídy podle bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce, kterou plní. 5.2. Pokud je stejnou bezpečnostní funkcibezpečnostní funkci schopno plnit více vybraných zařízenívybraných zařízení současně, zařazuje se do bezpečnostní třídy podle bodů 1 až 4 vybrané zařízenívybrané zařízení cíleně určené projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení k plnění této bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce. 5.3. Hranice bezpečnostních tříd v potrubním systému, který je vybraným zařízenímvybraným zařízením, jsou stanoveny na první oddělovací armatuře, zařazené do stejné bezpečnostní třídy, která brání ztrátě bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce tohoto potrubního systému v důsledku ztráty pracovního média. 5.4. Elektrická zařízení systémů nouzového napájení, ze kterých jsou napájena vybraná zařízenívybraná zařízení zařazená do bezpečnostní třídy 2, jsou vybranými zařízenímivybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 2. Z těchto elektrických zařízení mohou být napájena rovněž vybraná zařízenívybraná zařízení vyžadující napájení a ovládání v bezpečnostní třídě 3 nebo zařízení bez požadavků na elektrické napájení a ovládání z vybraných zařízenívybraných zařízení, je-li zajištěna ochrana napájených vybraných zařízenívybraných zařízení bezpečnostní třídy 2 před důsledky jejich poruchy. 5.5. Elektrická zařízení systémů nouzového napájení, ze kterých jsou napájeny spotřebiče vyžadující napájení a ovládání z vybraných zařízenívybraných zařízení zařazených do bezpečnostní třídy 3, jsou vybranými zařízenímivybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 3. 5.6. Přívodní jistič u rozvaděčů zapojených ve smyčce s dalšími rozvaděči, které jsou vybranými zařízenímivybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 3, v jejichž vývodech není spotřebič vyžadující napájení z vybraných zařízenívybraných zařízení, je vybraným zařízenímvybraným zařízením zařazeným do bezpečnostní třídy 3. Kabeláž sloužící pro zajištění funkce vybraného zařízenívybraného zařízení je vybraným zařízenímvybraným zařízením zařazeným do stejné bezpečnostní třídy jako vybrané zařízenívybrané zařízení, pro které je určena. 5.7. Do stejné bezpečnostní třídy jsou zařazována vybraná zařízenívybraná zařízení, patřící mezi systémy kontroly a řízenísystémy kontroly a řízení, pokud jsou určena pro plnění stejné bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce. 5.8. Měřící okruhy, které tvoří kanál s ovládacími okruhy a výkonnými zařízeními, jsou vybranými zařízenímivybranými zařízeními zařazenými do téže bezpečnostní třídy, jako ovládací okruhy a výkonná zařízení. 5.9. Pokud jsou měřící nebo ovládací okruh stejného kanálu zařazeny na základě technologických funkcí do různých bezpečnostních tříd, jsou 5.9.1. samostatné části měřícího nebo ovládacího kanálu vybraným zařízenímvybraným zařízením zařazeným do bezpečnostní třídy ovládaného vybraného zařízenívybraného zařízení a 5.9.2. společné části měřícího nebo ovládacího okruhu zařazeny do bezpečnostně nejvýznamnější bezpečnostní třídy propojených vybraných zařízenívybraných zařízení. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 329/2017 Sb. Obsah předběžné bezpečnostní zprávy Předběžná bezpečnostní zpráva musí obsahovat 1. základní informace o vlastnostech území, o projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení a doplňující informace aktualizující údaje v zadávací bezpečnostní zprávě, 2. informace o plnění požadavků na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost a na projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení stanovených právními předpisy a dokumentací pro povolovanou činnost, kterou je výstavba jaderného zařízeníjaderného zařízení; odchylky od dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, musí být odůvodněny, 3. pro systémy, stavební a strojní konstrukce, komponenty a zařízení informace zahrnující 3.1. popis projektového řešení systému, stavební a strojní konstrukce a komponenty nebo zařízení, 3.2. projektová východiskaprojektová východiska pro návrh systému, konstrukce nebo komponenty, 3.3. přehled všech požadavků uplatněných v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení na systémy, stavební a strojní konstrukce, komponenty nebo zařízení z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nešíření jaderných zbraní a 3.4. doklady splnění požadavků podle bodu 3.3 v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení, 4. projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení použité parametry hodnocení jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, spolehlivosti a životnosti, 5. pro požadavky podle bodu 3.3, jejichž naplnění nelze v předběžné bezpečnostní zprávě doložit, 5.1. popis způsobu, jak bude naplnění požadavků doloženo, a 5.2. výčet dokumentace, ve které budou doklady podle bodu 5.1 obsaženy, 6. popis jaderného zařízeníjaderného zařízení, 7. popis základních systémů jaderného zařízeníjaderného zařízení, 8. popis uplatňovaných procesů a průkazy jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti v rozsahu provozní bezpečnostní zprávy podle přílohy č. 3 k této vyhlášce; pro požadavky, jejichž naplnění nelze doložit, se uplatní bod 5 nebo musí být poskytnuta informace o budoucím naplnění příslušných bezpečnostních a technických požadavků a cílů, a 9. popis zajištění připravenosti k odezvě na radiační haváriiradiační havárii v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování, pokud se stanovuje, a posouzení, zda lze realizovat včasné zavedení a úplné uskutečnění všech neodkladných ochranných opatření za podmínek radiační havárieradiační havárie jaderného zařízeníjaderného zařízení, zejména vzhledem k rozložení obyvatelstva a přítomnosti sídelních útvarů nacházejících se v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 329/2017 Sb. Obsah provozní bezpečnostní zprávy Provozní bezpečnostní zpráva musí obsahovat 1. aktualizované základní informace o vlastnostech území, o projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení a doplňující informace k předběžné bezpečnostní zprávě, 2. informace o splnění požadavků na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízeníjaderného zařízení stanovených v předběžné bezpečnostní zprávě; odchylky od předběžné bezpečnostní zprávy musí být odůvodněny, 3. aktuální informace o systémech, konstrukcích a komponentách jaderného zařízeníjaderného zařízení zahrnující 3.1. popis projektového řešení systému, stavební a strojní konstrukce a komponenty nebo zařízení, 3.2. hlavní informace z projektových východisekprojektových východisek pro systém, konstrukci nebo komponentu, 3.3. přehled požadavků uplatněných v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení na systémy, stavební a strojní konstrukce, komponenty nebo zařízení z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nešíření jaderných zbraní a 3.4. doklady o splnění požadavků podle bodu 3.3 v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení, 4. popis a zdůvodnění změn projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení popsaného v předběžné bezpečnostní zprávě, včetně prokázání zachování bezpečnosti technického řešení jaderného zařízeníjaderného zařízení, 5. vyhodnocení výsledků kontrol a zkoušek z etapy výstavby jaderného zařízeníjaderného zařízení a vyhodnocení výsledků doplňujících výpočtů a měření vyplývajících z požadavků předběžné bezpečnostní zprávy, 6. požadavky na provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a popis a průkazy jejich naplnění ve všech provozních stavechprovozních stavech, při řešení neshod a provozních událostíprovozních událostí a při údržbě a opravách zařízení, 7. hodnocení dosažených parametrů jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, monitorování radiační situace, zabezpečení, spolehlivosti a životnosti a stanovení způsobu a intervalu jejich dalšího sledování, 8. vyhodnocení kvality jednotlivých procesů a jejich výstupů a naplnění požadavků na projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení a 9. popis technických prostředků určených podle vyhlášky o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události k zajištění 9.1. vyhlášení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události a vyrozumění o jejím vzniku, 9.2. řízení a provádění odezvy na radiační mimořádnou událostodezvy na radiační mimořádnou událost, 9.3. komunikačního spojení osob řídících odezvu na radiační mimořádnou událostodezvu na radiační mimořádnou událost se shromaždišti a 9.4. komunikačního spojení v rámci systému organizování shromažďování nebo ukrytí a odchodu nebo evakuace fyzických osob ze shromaždišť nebo úkrytu. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 329/2017 Sb. Obsah provozní bezpečnostní zprávy pro jaderné zařízení s jaderným reaktorem Provozní bezpečnostní zpráva pro první fyzikální spouštěnífyzikální spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem, první energetické spouštění jaderného zařízeníenergetické spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem nebo provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem musí obsahovat 1. popis jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem, 2. popis základních systémů jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem a 3. popis uplatňovaných procesů a průkazy jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem. Obsah provozní bezpečnostní zprávy podle bodu 1 až 3 musí zahrnout následující informace: 1. Úvodní část, zahrnující a) informace o účelu, přípravě a struktuře provozní bezpečnostní zprávy, b) informace o žadateli o povolení a o dotčených osobách, c) obecný popis jaderného zařízeníjaderného zařízení, d) srovnání s obdobnými projekty jaderných zařízeníprojekty jaderných zařízení a srovnání s obsahem předběžné bezpečnostní zprávy, e) technické informace o nových technologiích zavedených v projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení, f) informace o provozních stavechprovozních stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení, g) informace o systému řízení žadatele o povolení, h) souhrnný seznam podkladů použitých pro zpracování provozní bezpečnostní zprávy, i) výkresy a další grafické přílohy a j) informace o stanovení a způsobu plnění požadavků týkajících se jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nešíření jaderných zbraní. 2. Vlastnosti území, zahrnující a) souhrnné hodnocení specifických vlastností území, b) informace o geografii a demografii, c) informace o vlastnostech území a událostech, které mohou být způsobeny činností člověka, d) informace o vnitřních událostech, které mohou vzniknout v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení, e) výsledky hodnocení vlastností území z hlediska meteorologie, hydrologie a geologických, seismických, hydrogeologických a inženýrsko-geologických poměrů, f) informace o radiační situaci v území v důsledku vnějších zdrojů ozářeníozáření, g) zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událostpřipravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování, pokud je stanovena, a posouzení, zda lze realizovat včasné zavedení a úplné uskutečnění všech neodkladných opatření pro ochranu obyvatelstva za podmínek radiační havárieradiační havárie jaderného zařízeníjaderného zařízení, zejména vzhledem k rozložení obyvatelstva a přítomnosti sídelních útvarů nacházejících se v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování, a h) informace o monitorování parametrů charakterizujících vlastnosti území. 3. Projekt systémů, stavebních a strojních konstrukcí a komponent a zařízení, zahrnující informace o a) projektových východiscíchprojektových východiscích projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení týkajících se zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, b) zařazení systémů, konstrukcí a komponent do bezpečnostních tříd, c) klasifikaci zatížení systémů, konstrukcí a komponent pro stanovení způsobu ochrany 1. z hlediska seismicity, 2. před klimatickými účinky, 3. před vnějšími a vnitřními záplavami, 4. před letícími předměty a explozemi, 5. proti dynamickým účinkům postulovaných porušení potrubních systémů a 6. proti zemětřesení, d) projektu stavebních konstrukcí 1. kategorie seismické odolnosti, e) projektu strojních systémů a komponent, f) seismické a dynamické odolnosti zařízení strojního, elektro a systémů kontroly a řízenísystémů kontroly a řízení, g) kvalifikaci na prostředí, h) projektu potrubních systémů a i) závitových spojích. 4. Jaderný reaktor, zahrnující souhrnný popis jaderného reaktoru a informace o a) projektu jaderného paliva, b) jaderných charakteristikách aktivní zóny, c) tepelných a hydraulických charakteristikách aktivní zóny, d) materiálech jaderného reaktoru a e) projektu systémů řízení reaktivity. 5. Systém chlazení jaderného reaktoru a navazující systémy, zahrnující popisy a charakteristiky a) systému chlazení reaktoru a tlakové hranice chladícího okruhu, b) tlakové nádoby jaderného reaktoru, c) hlavních cirkulačních čerpadel, d) parogenerátorů, e) potrubí primárního okruhu, f) systému řízení tlaku v primárním okruhu, g) podpěr a opěr komponent systému chlazení jaderného reaktoru, h) uzavíracích a oddělovacích armatur systému chlazení jaderného reaktoru, i) pomocných systémů primárního okruhu a j) požadavků a opatření pro umožnění přístupu pracovníků obsluhy pro kontrolu a údržbu systému chlazení jaderného reaktoru za provozu. 6. Bezpečnostní systémyBezpečnostní systémy, zahrnující popisy a charakteristiky a) celkové koncepce bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů, b) systému ochranné obálkysystému ochranné obálky, c) systémů havarijního chlazení aktivní zóny, d) systémů pro zajištění podmínek pro činnost obsluhy a pro obyvatelnost dozoren, e) systémů havarijního napájení parogenerátorů, f) systémů pro odstraňování a řízení koncentrací štěpných produktů, g) systému havarijního odvodu paroplynové směsi z primárního okruhu a h) ostatních bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů. 7. Systémy kontroly a řízeníSystémy kontroly a řízení, zahrnující popisy a charakteristiky a) celkové koncepce systémů kontroly a řízenísystémů kontroly a řízení, b) ochranného systému pro spouštění systému rychlého odstavení jaderného reaktoru a pro spouštění a řízení zásahů výkonných bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů, c) systémů zajišťujících bezpečné odstavení jaderného reaktoru, d) informačních systémů důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, e) ostatních systémů důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, f) řídicích systémů podílejících se na zajišťování jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, g) prostředků a opatření pro diverzní iniciaci a řízení bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí a h) systémů pro přenos dat. 8. Elektrické systémy, zahrnující popisy a charakteristiky a) celkové koncepce elektrických systémů, b) koncepce vnějších elektrických systémů, c) koncepce vnitřních elektrických systémů s oddělenými informacemi o 1. systémech zajištěného střídavého napájení a 2. systémech zajištěného stejnosměrného napájení, d) kabeláže a kabelových tras, e) systémů uzemnění a ochrany před bleskem a f) ostatních elektrických systémů. 9. Pomocné systémy a stavební objekty, zahrnující popisy a charakteristiky a) systémů pro skladování jaderného paliva a manipulaci s ním, b) systémů zásobování vodou a chlazení, zahrnujících 1. systémy chlazení vybraných zařízenívybraných zařízení, 2. systém cirkulační chladící vody, 3. systém doplňování demineralizované vody, 4. systém zajištěného koncového jímače tepla, 5. systémy zásobování pitnou a užitkovou vodou a 6. systémy zpracování a vypouštění odpadních vod, c) pomocných provozních systémů, zahrnujících 1. systémy stlačeného vzduchu, 2. systémy odběru vzorků médií, 3. drenážní systémy pro zpracování aktivních vod, 4. systém stlačeného dusíku a 5. systém skladování a rozvodu vodíku, d) systémů klimatizace, vytápění, chlazení a ventilace, zahrnujících vzduchotechnické systémy 1. dozoren a záložních pracovišť, 2. bazénů skladování, 3. pomocných systémů a aktivních provozů, 4. strojovny, 5. místností bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů a 6. záložních dieselgenerátorů, e) diagnostických systémů pro indikaci poruch a neshod, f) dalších pomocných systémů, zahrnujících 1. systémy protipožární ochrany, 2. komunikační systémy, 3. pomocné systémy dieselgenerátorů a 4. zvedací zařízení a jeřáby a zavážecí stroj, a g) staveb a konstrukcí, zahrnujících 1. základové konstrukce, 2. konstrukce a budovy jaderné části jaderného zařízeníjaderného zařízení a 3. ostatní stavební objekty. 10. Systémy konverze páry a energie, zahrnující popisy a charakteristiky a) celkové koncepce systému, b) hlavních parovodů systému, c) systémů napájecí vody a odluhů parogenerátorů, d) turbogenerátoru, kondenzátoru a pomocných systémů turbíny a e) opatření proti roztržení hlavních parovodů a potrubí napájecí vody. 11. Nakládání s radioaktivním odpademNakládání s radioaktivním odpadem, zahrnující popisy a charakteristiky a) zdrojů radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, b) systémů nakládání s kapalným, plynným a pevným radioaktivním odpademradioaktivním odpadem a c) systémů pro monitorování funkcí systémů nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem. 12. Způsob zajištění radiační ochranyradiační ochrany, zahrnující popisy a charakteristiky a) provozního programu radiační ochranyradiační ochrany a uplatňování principů její optimalizace, b) evidence zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření, c) projektového řešení radiační ochranyradiační ochrany a d) způsobu hodnocení ozářeníozáření fyzických osob a uplatnění principů zajištění radiační ochranyradiační ochrany. 13. Provozní hlediska, zahrnující popisy a) organizační struktury provozovatele jaderného zařízeníjaderného zařízení, b) způsobu přípravy pracovníků jaderného zařízeníjaderného zařízení, c) implementace provozních programů týkajících se 1. údržby, dohledu, kontrol a zkoušek, 2. řízení návrhu aktivní zóny a manipulací s jaderným palivem, 3. řízení životnosti a stárnutí, 4. řízení změn na jaderném zařízeníjaderném zařízení, 5. systému zpětné vazby, 6. dokumentace a záznamů a 7. řízení odstávek, d) systému vnitřních předpisů týkajících se 1. administrativních opatření, 2. normálního provozunormálního provozu a 3. zvládání abnormálního provozuabnormálního provozu, havarijních podmínekhavarijních podmínek a jiných mimořádných událostí, e) způsobů a výsledků hodnocení ukazatelů bezpečnosti provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, f) systému nezávislého hodnocení způsobu řízení provozu a g) opatření k zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany jaderného zařízeníjaderného zařízení. 14. Systém přípravy a provádění programů kontrol a zkoušek při výstavbě, uvádění do provozu a během provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, zahrnující a) popis koncepce a rozsahu programů zkoušek, b) specifické informace, které mají být do provozní bezpečnostní zprávy zahrnuty před zahájením výstavby jaderného zařízeníjaderného zařízení, c) informace o programech zkoušek prováděných při prvním fyzikálním spouštěnífyzikálním spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení a prvním energetickém spouštění jaderného zařízeníenergetickém spouštění jaderného zařízení, po odstávkách k výměně jaderného paliva a po realizaci změn projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení a d) informace o speciálních programech zkoušek vybraných zařízenívybraných zařízení. 15. Bezpečnostní analýzy základních projektových událostí, zahrnující a) úvodní obecné informace o 1. souboru vstupních dat pro bezpečnostní analýzy, 2. údajích souvisejících s těmito analýzami a uvedených v ostatních částech provozní bezpečnostní zprávy, 3. výběru postulovaných iniciačních událostípostulovaných iniciačních událostí pro analýzy základních projektových událostí, 4. kategorizaci základních projektových událostí a jejich zařazení do skupin, 5. výpočetních programech, modelech a postupech použitých pro analýzy, 6. nastavení bezpečnostních systémůbezpečnostních systémů a ochran, 7. kritériích přijatelnostikritériích přijatelnosti pro jednotlivé skupiny analýz a 8. způsobu prezentace výsledků analýz v této části provozní bezpečnostní zprávy a b) výsledky analýz základních projektových událostí 1. vedoucích ke zvýšení odvodu tepla z jaderného reaktoru sekundárním okruhem, 2. vedoucích ke snížení odvodu tepla z jaderného reaktoru sekundárním okruhem, 3. vedoucích ke snížení průtoku chladiva primárním okruhem, 4. vyvolaných anomáliemi reaktivity a distribuce výkonu v aktivní zóně, 5. vyvolaných zvýšením množství chladiva v primárním okruhu, 6. vyvolaných snížením množství chladiva v primárním okruhu, 7. způsobujících úniky radioaktivních látekradioaktivních látek ze subsystémů nebo komponent jaderného zařízeníjaderného zařízení a 8. na jaderném zařízeníjaderném zařízení s odstaveným jaderným reaktorem a v bazénech skladování ozářeného jaderného paliva. 16. Limity a podmínkyLimity a podmínky, zahrnující informace o a) cílech, zdrojích a použití limitů a podmíneklimitů a podmínek, b) bezpečnostních limitechbezpečnostních limitech pro provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení, c) limitním nastavení ochranných systémů, d) limitních podmínkách pro provoz, e) požadavcích na provádění provozních kontrol, f) administrativních opatřeních pro zajištění bezpečného provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení a g) podkladech použitých pro zdůvodnění limit a podmínek. 17. Systém řízení, zahrnující popis a) koncepce systému řízení a jeho působení v jednotlivých fázích životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení, b) specifických aspektů systému řízení, c) hodnocení kultury bezpečnosti, d) hodnocení účinnosti systému řízení a e) hodnocení systému řízení kvality systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost. 18. Inženýrská psychologie-ergonomie, zahrnující a) popis programu sledování a řízení vlivu lidského faktoru na procesy důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, optimalizace vztahu mezi člověkem a strojem, b) analýzu vhodnosti zvoleného podílu pracovníků obsluhy jaderného zařízeníjaderného zařízení na provádění bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí, c) informace o systému obsazování pracovních pozic a o uplatnění systému kvalifikace pracovníků, d) analýzu vhodnosti zohlednění podílu lidských činností při tvorbě vnitřních předpisů, e) doložení správnosti uplatnění principů a kritérií oboru lidského faktoru v projektu rozhraní mezi člověkem a strojem jaderného zařízeníjaderného zařízení, zejména v projektu blokové dozornyblokové dozorny, záložního řídícího pracoviště a technického podpůrného střediska jaderného zařízeníjaderného zařízení, f) informace o verifikaci a validaci výsledků programu hodnocení vlivu lidského faktoru a g) informace o způsobu a výsledcích monitorování lidského výkonu. 19. Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti, obsahující a) popis a zdůvodnění účelu a rozsahu předkládaného pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska rizika ozářeníozáření obyvatelstva, b) informace o způsobu využití výsledků pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, c) hodnocení kvality provedeného pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti a jeho neurčitostí, d) popis a vyhodnocení výsledků pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti a e) identifikaci projektových a provozních opatření významně přispívajících k zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti. 20. Zvládání radiační mimořádné událostiZvládání radiační mimořádné události, zahrnující a) v případě, že je stanovena zóna havarijního plánovánízóna havarijního plánování, popis stavebního a souvisejícího technického vybavení potřebného k tomu, aby na jaderném zařízeníjaderném zařízení byla v plném rozsahu zajištěna připravenost k odezvě na radiační haváriiradiační havárii, zejména 1. úkrytů, 2. havarijního řídícího střediska, 3. záložního havarijního řídícího střediska, 4. technického podpůrného střediska, 5. záložního technického podpůrného střediska a 6. vnějšího havarijního podpůrného střediska a b) v případě, že není stanovena zóna havarijního plánovánízóna havarijního plánování, popis technických prostředků určených podle vyhlášky o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události k zajištění 1. vyhlášení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události a vyrozumění o jejím vzniku, 2. řízení a provádění odezvy na radiační mimořádnou událostodezvy na radiační mimořádnou událost, 3. komunikačního spojení osob řídících odezvu na radiační mimořádnou událostodezvu na radiační mimořádnou událost se shromaždišti a 4. komunikačního spojení v rámci systému organizování shromažďování nebo ukrytí a odchodu nebo evakuace osob ze shromaždišť nebo úkrytů. 21. Vyřazování z provozuVyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, zahrnující a) popis přístupů k plnění požadavků právních předpisů na vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, b) identifikaci volby z možných přístupů k vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení a její zdůvodnění, c) popis koncepce vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení a d) aktuálně předpokládaný časový plán vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení. 22. Zvládání událostí a scénářů rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek nepřecházejících do těžkých haváriítěžkých havárií, zahrnující a) popis cílů hodnocení schopnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení zvládat rozšířené projektové podmínkyrozšířené projektové podmínky, b) odkazy na části provozní bezpečnostní zprávy obsahující informace potřebné pro hodnocení odolnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení v rozšířených projektových podmínkáchrozšířených projektových podmínkách, c) popis typů hodnocených událostí a scénářů a kategorizace těchto scénářů a d) popisy metody výběru, způsobu řešení a výsledků analýz těchto scénářů, které musí obsahovat 1. zdůvodnění výběru iniciačních událostí a scénářů, 2. zdůvodnění výběru kritérií přijatelnostikritérií přijatelnosti pro výsledky analýz, 3. základní předpoklady analýz, počáteční podmínky a informace o použitých výpočetních prostředcích a 4. shrnutí a hodnocení výsledků analýzy. 23. Opatření pro zabránění vzniku a omezení důsledků těžkých haváriítěžkých havárií a analýzy postulovaných těžkých haváriítěžkých havárií, zahrnující a) popis bezpečnostních cílů analýz těžkých haváriítěžkých havárií, b) rozbor způsobů prevence vzniku a rozvoje těžkých haváriítěžkých havárií s odkazy na analýzy podle bodů 19 a 22, c) identifikaci prostředků použitelných pro omezení následků těžkých haváriítěžkých havárií, d) popis a zdůvodnění výběru analyzovaných variant těžkých haváriítěžkých havárií, shrnutí výsledků jejich analýz a rozbor postupů aplikovatelných k omezení jejich následků, e) popis řízení zvládání těžkých haváriítěžkých havárií, f) rozbor výsledků deterministické analýzy odolnosti tlakové nádoby jaderného reaktoru a systému ochranné obálkysystému ochranné obálky při těžké haváriitěžké havárii a g) rozbor účinnosti projektových opatření a rozumně proveditelných úprav projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení zaměřených na praktické vyloučení vzniku těžké havárietěžké havárie nebo omezení jejích následků. 24. Diverzní a alternativní prostředkyalternativní prostředky pro řešení zvládání rozšířených projektových podmínekrozšířených projektových podmínek, zahrnující a) výčet, technické specifikace a průkazy výkonnosti těchto prostředků nebo specifikaci umístění těchto údajů v provozní bezpečnostní zprávě, b) rozdělení těchto prostředků na mobilní a stabilní, c) požadavky na environmentální klasifikaci systémů, konstrukcí a komponent těchto prostředků a d) průkaz dostupnosti, spolehlivosti a využitelnosti těchto prostředků podle požadavků na zásahy pracovníků obsluhy jaderného zařízeníjaderného zařízení. 1) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení. Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení. 2) Dohoda mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, vyhlášená pod č. 35/2010 Sb. m. s. Dodatkový protokol k Dohodě mezi Rakouskou republikou, Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Finskou republikou, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Španělským královstvím, Švédským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, vyhlášený pod č. 36/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 60/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 60/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Memoranda o porozumění o implementaci Finančního mechanismu Norska na období 2014–2021 mezi Norským královstvím a Českou republikou Vyhlášeno 9. 10. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 9. 2017, částka 31/2017 * Článek 1 - Cíle * Článek 2 - Právní rámec * Článek 3 - Finanční rámec * Článek 4 - Role a zodpovědnosti * Článek 5 - Stanovení orgánů * Článek 6 - Víceletý programový rámec * Článek 7 - Fond pro bilaterální vztahy * Článek 8 - Výroční zasedání * Článek 9 - Změny Příloh * Článek 10 - Kontrola a přístup k informacím * Článek 11 - Zásady řízení * Článek 12 - Vstup v platnost * PŘÍLOHA A * PŘÍLOHA B Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 9. 2017 60 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. září 2017 bylo v Praze podepsáno Memorandum o porozumění o implementaci Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021 mezi Norským královstvím a Českou republikou. Memorandum vstoupilo v platnost na základě svého článku 12 dne 5. září 2017. Anglické znění Memoranda a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. Finanční mechanismus Norska na období 2014-2021 ČESKÁ REPUBLIKA PŘEKLAD MEMORANDUM O POROZUMĚNÍ O IMPLEMENTACI FINANČNÍHO MECHANISMU NORSKA NA OBDOBÍ 2014-2021 mezi NORSKÝM KRÁLOVSTVÍM, (dále jen „Norsko“) a ČESKOU REPUBLIKOU (dále jen „přijímající stát“) dále společně označované jako „Strany“, VZHLEDEM K TOMU, že Dohoda mezi Norským královstvím a Evropskou unií o Finančním mechanismu Norska na období 2014-2021 zřizuje finanční mechanismus (dále jen „Finanční mechanismus Norska na období 2014-2021“), jehož prostřednictvím bude Norsko přispívat ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru; VZHLEDEM K TOMU, že cílem Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021 je posilovat vztahy mezi Norskem a přijímajícím státem ke vzájemnému prospěchu jejich obyvatel; VZHLEDEM K TOMU, že posílení spolupráce mezi Norskem a přijímajícím státem přispěje k zajištění stabilní, mírové a prosperující Evropy založené na řádné správě věcí veřejných, demokratických institucích, právním řádu, dodržování lidských práv a udržitelném rozvoji; VZHLEDEM K TOMU, že Strany souhlasí se zřízením rámce pro spolupráci, aby zajistily účinné provádění Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021; SE DOHODLY na následujícím: Článek 1 Cíle 1. Celkovými cíli Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021 je přispět ke snížení hospodářských a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a k posílení bilaterálních vztahů mezi Norskem a přijímajícími státy prostřednictvím finančních příspěvků v prioritních odvětvích uvedených v odstavci 2. V souladu s tím budou Strany tohoto Memoranda o porozumění usilovat vybrat k financování programy, které přispějí k dosažení těchto cílů. 2. Finanční příspěvky budou k dispozici v následujících prioritních odvětvích: a) Inovace, výzkum, vzdělávání a konkurenceschopnost; b) Sociální začleňování, zaměstnanost mladých lidí a snižování chudoby; c) Životní prostředí, energetika, změna klimatu a nízkouhlíkové hospodářství; d) Kultura, občanská společnost, řádná správa věcí veřejných a základní práva a svobody; a e) Spravedlnost a vnitřní věci. Článek 2 Právní rámec Toto Memorandum o porozumění bude interpretováno společně s následujícími dokumenty, které spolu s tímto Memorandem o porozumění tvoří právní rámec Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021: (a) Dohoda mezi Norským královstvím a Evropskou unií o Finančním mechanismu Norska na období 2014-2021 (dále jen “Dohoda”); (b) Nařízení o implementaci Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021 (dále jen „Nařízení“), které vydalo Norsko v souladu s článkem 10.5 Dohody; (c) Dohody o programech, které budou uzavřeny pro každý program; a (d) jakékoli pokyny přijaté Ministerstvem zahraničních věcí Norska (dále jen „MZVN“) v souladu s Nařízením. Článek 3 Finanční rámec 1. V souladu s článkem 2.1 Dohody činí celková částka finančního příspěvku 1 253,7 mil. EUR v ročních tranších ve výši 179,1 mil. EUR během období od 1. května 2014 do 30. dubna 2021 včetně. 2. V souladu s článkem 6 Dohody bude přijímajícímu státu poskytnuto během období uvedeného v odstavci 1 celkem 89 000 000 EUR. 3. V souladu s článkem 3.2 písmeno b) Dohody, 1% celkové částky uvedené v odstavci 2 se vyčlení na Fond na podporu důstojné práce a tripartitního dialogu. 4. V souladu s článkem 10.4 Dohody a článkem 1.9 Nařízení budou náklady Norska na řízení hrazeny z celkové částky uvedené výše. Další ustanovení k tomuto účelu jsou stanovena v Nařízení. Čistá částka alokace, která bude poskytnuta přijímajícímu státu, činí 82 325 000 EUR. Článek 4 Role a zodpovědnosti 1. Norsko uvolní finanční prostředky na podporu způsobilých programů navržených přijímajícím státem a schválených MZVN v rámci prioritních odvětví, uvedených v článku 3.1 Dohody a programových oblastí, uvedených v Příloze Dohody. Norsko a přijímající stát budou spolupracovat na přípravě návrhů programů definujících rozsah a plánované výsledky pro každý program. 2. Přijímající stát zajistí plné spolufinancování programů, které získají podporu z Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021 v souladu s Přílohou B a Dohodami o programu. 3. MZVN bude řídit Finanční mechanismus Norska na období 2014-2021 a přijímat rozhodnutí o udělování finanční pomoci v souladu s Nařízením. 4. Kancelář finančních mechanismů (dále jen „KFM“) bude asistovat MZVN. KFM bude zodpovědná za každodenní fungování Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021 a bude sloužit jako kontaktní místo. Článek 5 Stanovení orgánů Přijímající stát zmocnil Národní kontaktní místo k jednání jeho jménem. Národní kontaktní místo bude mít celkovou odpovědnost za dosažení cílů Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021 a za implementaci Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021 v přijímajícím státě v souladu s Nařízením. V souladu s článkem 5.2 Nařízení jsou Národní kontaktní místo, Certifikační orgán, Auditní orgán a Orgán pro nesrovnalosti stanoveny v Příloze A. Článek 6 Víceletý programový rámec 1. V souladu s článkem 2.5 Nařízení se Strany dohodly na implementačním rámci, který obsahuje následující finanční a věcné parametry: (a) seznam dohodnutých programů a finančního příspěvku z Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021 podle programů; (b) identifikace programů, jejich cílů a jejich hlavních zaměření, pokud je možné, podíl grantu programu, bilaterální aspekty, stejně jako specifické zájmy související s cílovými skupinami, geografickými oblastmi nebo ostatními záležitostmi; (c) identifikace Zprostředkovatelů programů, pokud je možné; (d) identifikace partnerů programů z donorského státu, pokud je možné; (e) identifikace mezinárodních partnerských organizací, pokud je možné; (f) identifikace předem definovaných projektů, které budou zahrnuty do příslušných programů. 2. Implementační rámec je navržen v Příloze B. Článek 7 Fond pro bilaterální vztahy V souladu s článkem 4.6 Nařízení přijímající stát vyčlení finanční prostředky k posílení bilaterálních vztahů mezi Norskem a přijímajícím státem. Národní kontaktní místo bude řídit využití Fondu pro bilaterální vztahy a ustanoví Společný výbor pro bilaterální fondy v souladu s článkem 4.2 Nařízení. Článek 8 Výroční zasedání V souladu s článkem 2.7 Nařízení se bude konat Výroční zasedání mezi MZVN a Národním kontaktním místem. Výroční zasedání umožní MZVN a Národnímu kontaktnímu místu posoudit pokrok, jehož bylo dosaženo v průběhu předchozího reportovacího období, a dohodnout se na případných nezbytných opatřeních, která je třeba přijmout. Výroční zasedání představuje fórum pro diskusi o otázkách společného zájmu. Článek 9 Změny Příloh Přílohy A a B mohou být měněny prostřednictvím výměny dopisů mezi MZVN a Národním kontaktním místem. Článek 10 Kontrola a přístup k informacím MZVN, Úřad generálního auditora Norska a jejich zástupci mají právo provádět jakékoli technické nebo finanční úkony nebo přezkumy, které považují za nezbytné pro sledování plánování, implementace a monitorování programů a projektů a rovněž využívání finančních prostředků. Přijímající stát poskytne veškerou nutnou pomoc, informace a dokumentaci. Článek 11 Zásady řízení 1. Implementace tohoto Memoranda o porozumění se bude řídit ve všech ohledech Nařízením a jeho následnými změnami. 2. Cíle Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021 budou dosaženy v rámci úzké spolupráce mezi Norskem a přijímajícím státem. Strany souhlasí, že budou uplatňovat nej vyšší pozornost transparentnosti, odpovědnosti a efektivnosti nákladů stejně jako zásadám řádné správy věcí veřejných, partnerství a víceúrovňovému řízení, udržitelnému rozvoji, rovnosti žen a mužů a rovným příležitostem ve všech implementačních fázích Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021. 3. Přijímající stát přijme proaktivní kroky, aby zajistil dodržování těchto zásad na všech úrovních implementace Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021. 4. Nejpozději do 31. prosince 2020 posoudí Strany tohoto Memoranda o porozumění pokrok v implementaci tohoto Memoranda o porozumění a s ohledem na to se dohodnou na přesunech finančních prostředků v rámci a mezi programy, pokud bude třeba. Závěry tohoto posouzení budou zohledněny Národním kontaktním místem při předkládání návrhu na realokaci rezervy uvedené v článku 1.11 Nařízení. Článek 12 Vstup v platnost Toto Memorandum o porozumění vstupuje v platnost v den následující po dni jeho posledního podpisu. Toto Memorandum o porozumění je vyhotoveno ve čtyřech originálech v anglickém jazyce. Podepsáno v Praze dne 4. září 2017 Za Norské království Elsbeth Sande Tronstad, v. r. státní tajemnice Podepsáno v Praze dne 4. září 2017 Za Českou republiku Milena Hrdinková, v. r. ředitelka Kanceláře ministra financí PŘÍLOHA A Řídicí a kontrolní struktury na národní úrovni 1. Národní kontaktní místo Odbor Mezinárodních vztahů Ministerstva financí České republiky bude působit jako Národní kontaktní místo. Odbor Mezinárodních vztahů v sekci 07 - Mezinárodní vztahy Ministerstva financí je přímo podřízen náměstkovi ministra sekce 07. Ředitel odboru Mezinárodní vztahů bude působit jako vedoucí Národního kontaktního místa. Role a zodpovědnosti Národního kontaktního místa jsou stanoveny v Nařízení, zejména v článku 5.3. 2. Certifikační orgán Odbor Národní fond Ministerstva financí České republiky bude působit jako Certifikační orgán. Odbor Národní fond v sekci 06 - Veřejné rozpočty Ministerstva financí je přímo podřízen náměstkovi ministra sekce 06. Ředitel odboru Národní fond bude působit jako vedoucí Certifikačního orgánu. Role a zodpovědnosti Certifikačního orgánu jsou stanoveny v Nařízení, zejména v článku 5.4. 3. Auditní orgán Odbor Auditní orgán Ministerstva financí České republiky bude působit jako Auditní orgán. Odbor Auditní orgán v sekci 04 - Finanční řízení a audit je přímo podřízen náměstkovi ministra sekce 04. Ředitel odboru Auditní orgán bude působit jako vedoucí Auditního orgánu. Odbor Auditní orgán je nezávislý a funkčně oddělený od Certifikačního orgánu a Národního kontaktního místa. Role a zodpovědnosti Auditního orgánu jsou stanoveny v Nařízení, zejména v článku 5.5. 4. Orgán pro nesrovnalosti Odbor Národní fond Ministerstva financí České republiky bude působit jako Orgán pro nesrovnalosti. Odbor Národní fond v sekci 06 - Veřejné rozpočty Ministerstva financí je přímo podřízen náměstkovi ministra sekce 06. Ředitel odboru Národní fond bude působit jako vedoucí Orgánu pro nesrovnalosti. Role a zodpovědnosti Orgánu pro nesrovnalosti jsou stanoveny v Nařízení, zejména v článku 12.3. 5. Strategická zpráva V souladu s článkem 2.6 Nařízení, předkládá Národní kontaktní místo každoročně MZVN Strategickou zprávu o implementaci Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021 v přijímajícím státě. Strategická zpráva musí být předložena MZVN alespoň 2 měsíce před Výročním zasedáním, pokud nebylo dohodnuto jinak. 6. Organizační schéma 321kB PŘÍLOHA B Implementační rámec V souladu s článkem 2.5 Nařízení se Strany tohoto Memoranda o porozumění shodly na implementačním rámci uvedeném v této příloze. 1. Finanční parametry implementačního rámce \| Česká republika\| Příspěvek FM Norska\| Národní příspěvek ---\|---\|---\|--- \| Programy 1.\| Věda a výzkum\| 16 000 000 €\| 2 823 529 € 2.\| Globální fond na podporu důstojné práce a tripartitního dialogu\| 890 000 €\| N/A 3.\| Životní prostředí, ekosystémy a změny klimatu\| 30 000 000 €\| 5 294 118 € 4.\| Lidská práva, začleňování Romů a domácí a genderově podmíněné násilí\| 19 000 000 €\| 3 352 941 € 5.\| Spravedlnost\| 6 000 000 €\| 1 058 824 € 6.\| Vnitřní věci\| 5 000 000 €\| 882 353 € \| Další alokace\| \| \| Technická asistence pro přijímající stát (čl. 1.10)\| 1 335 000 €\| N/A \| Rezerva (čl. 1.11)\| 2 320 000 €\| N/A \| Rezerva na dokončení projektů v rámci FM 2009-14 (čl. 1.12)\| N/A\| N/A \| Fond pro bilaterální vztahy (čl. 4.6.1)\| 1 780 000 €\| N/A \| Čistá alokace pro Českou republiku\| 82 325 000 €\| 13 411 765 € 2. Specifické zájmy Bilaterální vztahy mezi Norskem a Českou republikou budou posilovány s cílem stimulovat a rozvíjet dlouhodobou spolupráci ve všech oblastech uvedených v příloze k Dohodě mezi Norským královstvím a Evropskou unií. Bude také snaha posilovat bilaterální spolupráci na politické úrovni a na evropské úrovni v oblastech společného zájmu. Pro programy, kde Národní kontaktní místo vykonává úlohu zprostředkovatele programu, předloží Národní kontaktní místo a zprostředkovatel programu nejpozději spolu s předložením návrhu programu plán na zajištění dostatečné kapacity na řízení programu zprostředkovatelem programu a zajištění dostatečného funkčního oddělení mezi Národním kontaktním místem a zprostředkovatelem programu. Strany tohoto Memoranda o porozumění souhlasí s tím, že program „Lidská práva, začleňování Romů a domácí a genderově podmíněné násilí“ bude obsahovat konktrétní opatření přímo cílící na začleňování Romů. Národní kontaktní místo bude ročně předkládat zprávy o celkovém pokroku v řešení této problematiky. 3. Věcné parametry implementačního rámce Programy popsané níže budou realizovány po schválení MZVN v souladu s čl. 6.3 Nařízení. A. Program: Věda a výzkum Cíl programu:\| Posílený rozvoj znalostí založený na výzkumu ---\|--- Grant programu:\| 16 000 000 EUR Spolufinancování programu:\| 2 823 529 EUR Zprostředkovatel programu:\| Ministerstvo financí Partner/Partneři programu z donorského státu:\| Research Council of Norway (NFR) Programová oblast/oblasti:\| Výzkum Rozvoj podnikání, inovace a malé a střední podniky Specifické zájmy:\| Program bude primárně zaměřen na programovou oblast “Výzkum”. Bude podporována spolupráce mezi výzkumnými institucemi a malými a středními podniky za účelem ulehčení komercializace inovativních návrhů, produktů a procesů. Program bude podporovat aplikovaný výzkum. Technologická agentura České republiky (TAČR) bude aktivně zapojena a bude účinně přispívat k vývoji a implementaci programu. Detaily spolupráce mezi zprostředkovatelem programu a TAČR a konkrétní odpovědnosti budou stanoveny během přípravy návrhu programu. Přibližně 30 % celkových způsobilých výdajů programu bude vyčleněno na podporu projektů na zachytávání a ukládání uhlíku. Tento program bude implementován ve spojení s programem „Věda a výzkum“ implementovaným v rámci Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021. Bilaterální aspekty:\| 100 000 EUR bude alokováno do programu z Fondu pro bilaterální vztahy. Toto nebrání Společnému výboru pro bilaterální fondy alokovat do programu další finanční prostředky. B. Program: Globální fond na podporu důstojné práce a tripartitního dialogu Cíl programu:\| Posílení tripartitní spolupráce mezi organizacemi zaměstnavatelů, odborovými organizacemi a veřejnými orgány a podpora důstojné práce ---\|--- Grant programu:\| 890 000 EUR Spolufinancování programu:\| Není uplatněno Zprostředkovatel programu:\| KFM v souladu s článkem 6.13 Nařízení. Innovation Norway je jmenováno zprostředkovatelem fondu v souladu s článkem 6.13 odstavec 4 Nařízení. Programová oblast/oblasti:\| Sociální dialog - důstojná práce Specifické zájmy:\| Není uplatněno C. Program: Životní prostředí, ekosystémy a změny klimatu Cíl programu:\| Lepší environmentální situace v ekosystémech a menší nepříznivé účinky znečištění a dalších lidských činností ---\|--- Grant programu:\| 30 000 000 EUR Spolufinancování programu:\| 5 294 118 EUR Zprostředkovatel programu:\| Státní fond životního prostředí České republiky Partner/Partneři programu z donorského státu:\| Norwegian Environmental Agency (NEA) Programová oblast/oblasti:\| Životní prostředí a ekosystémy Přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování Specifické zájmy:\| Program bude primárně zaměřen na programovou oblast “Životní prostředí a ekosystémy”. Ministerstvo životního prostředí České republiky bude působit jako partner programu a bude aktivně zapojeno a efektivně přispívat k vývoji a implementaci programu. Bilaterální aspekty:\| 150 000 EUR bude alokováno do programu z Fondu pro bilaterální vztahy. Toto nebrání Společnému výboru pro bilaterální fondy alokovat do programu další finanční prostředky. D. Program: Lidská práva, začleňování Romů a domácí a genderově podmíněné násilí Cíl programu:\| Zlepšení situace v oblasti lidských práv a boj proti diskriminaci a extremismu na národní úrovni ---\|--- Grant programu:\| 19 000 000 EUR Spolufinancování programu:\| 3 352 941 EUR Zprostředkovatel programu:\| Ministerstvo financí Mezinárodní partnerská organizace:\| Rada Evropy (Council of Europe - CoE) European Union Agency for Fundamental Rights (FRA) Programová oblast/oblasti:\| Lidská práva - uplatňování v jednotlivých zemích Začleňování Romů a posilování jejich postavení Domácí a genderové násilí Specifické zájmy:\| Program bude pečovat o implementaci standardů lidských práv v České republice. Bude také přímo zaměřen na zranitelné skupiny s vysokým rizikem diskriminace a vyloučení, např. Romy. Bude zacílen na obětioběti a svědky domácího násilí, zejména děti a zranitelné skupiny, včetně migrantů a romských žen. Program bude zaměřen na boj proti všem formám diskriminace a vyloučení. Bude také zlepšovat kapacity příslušných národních institucí. Nově vznikající formy gendrově podmíněného násilí, jako online obtěžování (harassment), šikanování nebo stalking budou také zacíleny v rámci programu. Přibližně 30% celkových způsobilých výdajů bude vyčleněno na programovou oblast „Domácí a genderové násilí“. Zbývajících 70% celkových způsobilých výdajů bude rozděleno mezi programovou oblast „Lidská práva - uplatňování v jednotlivých zemích“ a „Začleňování Romů a posilování jejich postavení“. Alespoň 45% této částky bude alokováno na program „Začleňování Romů a posilování jejich postavení“. Maximálně 50% celkových způsobilých výdajů na programovou oblast „Domácí a genderové násilí“ bude uvolněno na infrastrukturu (investice). Maximální výše financování uvolněná na infrastrukturu (investice) z celkových způsobilých výdajů na programovou oblast „Začleňování Romů a posilování jejich postavení“ bude uvedena v návrhu programu. Způsoby implementace, včetně možnosti malých grantových schémat a administrativní struktury programu mohou být dále rozpracovány během přípravy návrhu programu. Rada Evropy (CoE) bude zapojena do programové oblasti „Lidská práva - uplatňování v jednotlivých zemích“, zatímco FRA bude zapojena do programové oblasti „Začleňování Romů a posilování jejich postavení“. Bilaterální aspekty:\| 100 000 EUR bude alokováno do programu z Fondu pro bilaterální vztahy. Toto nebrání Společnému výboru pro bilaterální fondy alokovat do programu další finanční prostředky. E. Program: Spravedlnost Cíl programu:\| Lepší nápravný systém ---\|--- Grant programu:\| 6 000 000 EUR Spolufinancování programu:\| 1 058 824 EUR Zprostředkovatel programu:\| Ministerstvo financí Mezinárodní partnerská organizace:\| Rada Evropy (Council of Europe - CoE) Partner/Partneři programu z donorského státu:\| The Norwegian Correctional Service (KDI) Programová oblast/oblasti:\| Nápravná zařízení a vazba Účinnost a účelnost soudního systému, posílení právního státu Specifické zájmy:\| Program bude podporovat systematická opatření ve vězeňské a následné péči, implementaci reintegračních programů a vzdělávací aktivity. Aktivity se zaměří i na alternativní opatření v oblasti vězeňství. Maximálně 30% celkových způsobilých výdajů programu bude uvolněno na infrastrukturu (investice). Ministerstvo spravedlnosti České republiky bude působit jako partner programu a bude aktivně zapojeno a efektivně přispívat k vývoji a implementaci programu. Bilaterální aspekty:\| 100 000 EUR bude alokováno do programu z Fondu pro bilaterální vztahy. Toto nebrání Společnému výboru pro bilaterální fondy alokovat do programu další finanční prostředky. F. Program: Vnitřní věci Cíl programu:\| Lepší prevence a vyšetřování trestné činnosti ---\|--- Grant programu:\| 5 000 000 EUR Spolufinancování programu:\| 882 353 EUR Zprostředkovatel programu:\| Ministerstvo vnitra Programová oblast/oblasti:\| Mezinárodní policejní spolupráce a boj proti trestné činnosti Specifické zájmy:\| Maximálně 60 % celkových způsobilých výdajů programu bude uvolněno na infrastrukturu (investice). Program bude podporovat posilování výměny informací a policejní výcvik. Bilaterální aspekty:\| 50 000 EUR bude alokováno do programu z Fondu pro bilaterální vztahy. Toto nebrání Společnému výboru pro bilaterální fondy alokovat do programu další finanční prostředky.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 59/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 59/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Memoranda o porozumění o implementaci Finančního mechanismu EHP na období 2014–2021 mezi Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Českou republikou Vyhlášeno 9. 10. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 9. 2017, částka 31/2017 * Článek 1 - Cíle * Článek 2 - Právní rámec * Článek 3 - Finanční rámec * Článek 4 - Role a zodpovědnosti * Článek 5 - Stanovení orgánů * Článek 6 - Víceletý programový rámec * Článek 7 - Fond pro bilaterální vztahy * Článek 8 - Výroční zasedání * Článek 9 - Změny Příloh * Článek 10 - Kontrola a přístup k informacím * Článek 11 - Zásady řízení * Článek 12 - Vstup v platnost * PŘÍLOHA A * PŘÍLOHA B Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 9. 2017 59 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. září 2017 bylo v Praze jménem České republiky podepsáno Memorandum o porozumění o implementaci Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021 mezi Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Českou republikou. Memorandum vstoupilo v platnost na základě svého článku 12 dne 5. září 2017 a tímto dnem vstoupilo v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Memoranda a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. Finanční mechanismus EHP na období 2014-2021 ČESKÁ REPUBLIKA PŘEKLAD MEMORANDUM O POROZUMĚNÍ O IMPLEMENTACI FINANČNÍHO MECHANISMU EHP NA OBDOBÍ 2014-2021 mezi ISLANDEM, LICHTENŠTEJNSKÝM KNÍŽECTVÍM, NORSKÝM KRÁLOVSTVÍM (dále jen „donorské státy“) a ČESKOU REPUBLIKOU (dále jen „přijímající stát“) dále společně označované jako „Strany“, VZHLEDEM K TOMU, že Protokol 38c k Dohodě o EHP, začleněný do Dohody o EHP prostřednictvím Dohody mezi Evropskou unií, Islandem, Lichtenštejnským knížectvím a Norským královstvím o Finančním mechanismu EHP na období 2014-2021, zřizuje finanční mechanismus (dále jen „Finanční mechanismus EHP na období 2014-2021“), jehož prostřednictvím budou donorské státy přispívat ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru; VZHLEDEM K TOMU, že cílem Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021 je posilovat vztahy mezi donorskými státy a přijímajícím státem ke vzájemnému prospěchu jejich obyvatel; VZHLEDEM K TOMU, že rozhodnutím Stálého výboru státu ESVO č. 2/2016/SC z 2. června 2016 donorské státy udělily Výboru pro finanční mechanismy, založeném rozhodnutím Stálého výboru č. 4/2004/SC z 3. června 2004, mandát k řízení Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021; VZHLEDEM K TOMU, že posílení spolupráce mezi donorskými státy a přijímajícím státem přispěje k zajištění stabilní, mírové a prosperující Evropy založené na řádné správě věcí veřejných, demokratických institucích, právním řádu, dodržování lidských práv a udržitelném rozvoji; VZHLEDEM K TOMU, že Strany souhlasí se zřízením rámce pro spolupráci, aby zajistily účinné provádění Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021; SE DOHODLY na následujícím: Článek 1 Cíle 1. Celkovými cíli Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021 je přispět ke snížení hospodářských a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a k posílení bilaterálních vztahů mezi donorskými státy a přijímajícími státy prostřednictvím finančních příspěvků v prioritních odvětvích uvedených v odstavci 2. V souladu s tím budou Strany tohoto Memoranda o porozumění usilovat vybrat k financování programy, které přispějí k dosažení těchto cílů. 2. Finanční příspěvky budou k dispozici v následujících prioritních odvětvích: a) Inovace, výzkum, vzdělávání a konkurenceschopnost; b) Sociální začleňování, zaměstnanost mladých lidí a snižování chudoby; c) Životní prostředí, energetika, změna klimatu a nízkouhlíkové hospodářství; d) Kultura, občanská společnost, řádná správa věcí veřejných a základní práva a svobody; a e) Spravedlnost a vnitřní věci. Článek 2 Právní rámec Toto Memorandum o porozumění bude interpretováno společně s následujícími dokumenty, které spolu s tímto Memorandem o porozumění tvoří právní rámec Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021: (a) Protokol 38c k Dohodě o EHP o Finančním mechanismu EHP na období 2014-2021; (b) Nařízení o implementaci Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021 (dále jen „Nařízení“), které vydali donorské státy v souladu s článkem 10.5 Protokolu 38c; (c) Dohody o programech, které budou uzavřeny pro každý program; a (d) jakékoli pokyny přijaté Výborem pro finanční mechanismy v souladu s Nařízením. Článek 3 Finanční rámec 1. V souladu s článkem 2.1 Protokolu 38c činí celková částka finančního příspěvku 1 548,1 mil. EUR v ročních tranších ve výši 221,16 mil. EUR během období od 1. května 2014 do 30. dubna 2021 včetně. 2. V souladu s článkem 6 Protokolu 38c bude přijímajícímu státu poskytnuto během období uvedeného v odstavci 1 celkem 95 500 000 EUR. 3. V souladu s článkem 3.2 písmeno b) Protokolu 38c, 10% celkové částky uvedené v odstavci 2 se vyčlení na Fond pro občanskou společnost. 4. V souladu s článkem 10.4 Protokolu 38c a článkem 1.9 Nařízení budou náklady donorských států na řízení hrazeny z celkové částky uvedené výše. Další ustanovení k tomuto účelu jsou stanovena v Nařízení. Čistá částka alokace, která bude poskytnuta přijímajícímu státu, činí 88 337 500 EUR. Článek 4 Role a zodpovědnosti 1. Donorské státy uvolní finanční prostředky na podporu způsobilých programů navržených přijímajícím státem a schválených Výborem pro finanční mechanismy v rámci prioritních odvětví, uvedených v článku 3.1 Protokolu 38c a programových oblastí, uvedených v Příloze Protokolu 38c. Donorské státy a přijímající stát budou spolupracovat na přípravě návrhů programů definujících rozsah a plánované výsledky pro každý program. 2. Přijímající stát zajistí plné spolufinancování programů, které získají podporu z Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021 v souladu s Přílohou B a Dohodami o programu. 3. Výbor pro finanční mechanismy bude řídit Finanční mechanismus EHP na období 2014-2021 a přijímat rozhodnutí o udělování finanční pomoci v souladu s Nařízením. 4. Kancelář finančních mechanismů (dále jen „KFM“) bude asistovat Výboru. KFM bude zodpovědná za každodenní fungování Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021 a bude sloužit jako kontaktní místo. Článek 5 Stanovení orgánů Přijímající stát zmocnil Národní kontaktní místo k jednání jeho jménem. Národní kontaktní místo bude mít celkovou odpovědnost za dosažení cílů Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021 a za implementaci Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021 v přijímajícím státě v souladu s Nařízením. V souladu s článkem 5.2 Nařízení jsou Národní kontaktní místo, Certifikační orgán, Auditní orgán a Orgán pro nesrovnalosti stanoveny v Příloze A. Článek 6 Víceletý programový rámec 1. V souladu s článkem 2.5 Nařízení se Strany dohodly na implementačním rámci, který obsahuje následující finanční a věcné parametry: (a) seznam dohodnutých programů a finančního příspěvku z Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021 podle programů; (b) identifikace programů, jejich cílů a jejich hlavních zaměření, pokud je možné, podíl grantu programu, bilaterální aspekty, stejně jako specifické zájmy související s cílovými skupinami, geografickými oblastmi nebo ostatními záležitostmi; (c) identifikace Zprostředkovatelů programů, pokud je možné; (d) identifikace partnerů programů z donorských států, pokud je možné; (e) identifikace mezinárodních partnerských organizací, pokud je možné; (f) identifikace předem definovaných projektů, které budou zahrnuty do příslušných programů. 2. Implementační rámec je navržen v Příloze B. Článek 7 Fond pro bilaterální vztahy V souladu s článkem 4.6 Nařízení přijímající stát vyčlení finanční prostředky k posílení bilaterálních vztahů mezi donorskými státy a přijímajícím státem. Národní kontaktní místo bude řídit využití Fondu pro bilaterální vztahy a ustanoví Společný výbor pro bilaterální fondy v souladu s článkem 4.2 Nařízení. Článek 8 Výroční zasedání V souladu s článkem 2.7 Nařízení se bude konat Výroční zasedání mezi VFM a Národním kontaktním místem. Výroční zasedání umožní VFM a Národnímu kontaktnímu místu posoudit pokrok, jehož bylo dosaženo v průběhu předchozího reportovacího období, a dohodnout se na případných nezbytných opatřeních, která je třeba přijmout. Výroční zasedání představuje fórum pro diskusi o otázkách společného zájmu. Článek 9 Změny Příloh Přílohy A a B mohou být měněny prostřednictvím výměny dopisů mezi VFM a Národním kontaktním místem. Článek 10 Kontrola a přístup k informacím Výbor pro finanční mechanismy, Rada auditorů ESVO a jejich zástupci mají právo provádět jakékoli technické nebo finanční úkony nebo přezkumy, které považují za nezbytné pro sledování plánování, implementace a monitorování programů a projektů a rovněž využívání finančních prostředků. Přijímající stát poskytne veškerou nutnou pomoc, informace a dokumentaci. Článek 11 Zásady řízení 1. Implementace tohoto Memoranda o porozumění se bude řídit ve všech ohledech Nařízením a jeho následnými změnami. 2. Cíle Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021 budou dosaženy v rámci úzké spolupráce mezi donorskými státy a přijímajícím státem. Strany souhlasí, že budou uplatňovat nejvyšší pozornost transparentnosti, odpovědnosti a efektivnosti nákladů stejně jako zásadám řádné správy věcí veřejných, partnerství a víceúrovňovému řízení, udržitelnému rozvoji, rovnosti žen a mužů a rovným příležitostem ve všech implementačních fázích Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021. 3. Přijímající stát přijme proaktivní kroky, aby zajistil dodržování těchto zásad na všech úrovních implementace Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021. 4. Nejpozději do 31. prosince 2020 posoudí Strany tohoto Memoranda o porozumění pokrok v implementaci tohoto Memoranda o porozumění a s ohledem na to se dohodnou na přesunech finančních prostředků v rámci a mezi programy, pokud bude třeba. Závěry tohoto posouzení budou zohledněny Národním kontaktním místem při předkládání návrhu na realokaci rezervy uvedené v článku 1.11 Nařízení. Článek 12 Vstup v platnost Toto Memorandum o porozumění vstupuje v platnost v den následující po dni jeho posledního podpisu. Toto Memorandum o porozumění je vyhotoveno ve čtyřech originálech v anglickém jazyce. Podepsáno v Bruselu dne 30. srpna 2017 Za Islandskou republiku Bergdís Ellersdóttir, v. r. mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Islandské republiky v Belgickém království Podepsáno v Praze dne 4. září 2017 Za Českou republiku Milena Hrdinková, v. r. ředitelka Kanceláře ministra financí Podepsáno v Praze dne 4. září 2017 Za Lichtenštejnské knížectví Maria-Pia Kothbauer, v. r. mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Lichtenštejnského knížectví v České republice Podepsáno v Praze dne 4. září 2017 Za Norské království Elsbeth Sande Tronstad, v. r. státní tajemnice PŘÍLOHA A Řídicí a kontrolní struktury na národní úrovni 1. Národní kontaktní místo Odbor Mezinárodních vztahů Ministerstva financí České republiky bude působit jako Národní kontaktní místo. Odbor Mezinárodních vztahů v sekci 07 - Mezinárodní vztahy Ministerstva financí je přímo podřízen náměstkovi ministra sekce 07. Ředitel odboru Mezinárodní vztahů bude působit jako vedoucí Národního kontaktního místa. Role a zodpovědnosti Národního kontaktního místa jsou stanoveny v Nařízení, zejména v článku 5.3. 2. Certifikační orgán Odbor Národní fond Ministerstva financí České republiky bude působit jako Certifikační orgán. Odbor Národní fond v sekci 06 - Veřejné rozpočty Ministerstva financí je přímo podřízen náměstkovi ministra sekce 06. Ředitel odboru Národní fond bude působit jako vedoucí Certifikačního orgánu. Role a zodpovědnosti Certifikačního orgánu jsou stanoveny v Nařízení, zejména v článku 5.4. 3. Auditní orgán Odbor Auditní orgán Ministerstva financí České republiky bude působit jako Auditní orgán. Odbor Auditní orgán v sekci 04 - Finanční řízení a audit je přímo podřízen náměstkovi ministra sekce 04. Ředitel odboru Auditní orgán bude působit jako vedoucí Auditního orgánu. Odbor Auditní orgán je nezávislý a funkčně oddělený od Certifikačního orgánu a Národního kontaktního místa. Role a zodpovědnosti Auditního orgánu jsou stanoveny v Nařízení, zejména v článku 5.5. 4. Orgán pro nesrovnalosti Odbor Národní fond Ministerstva financí České republiky bude působit jako Orgán pro nesrovnalosti. Odbor Národní fond v sekci 06 - Veřejné rozpočty Ministerstva financí je přímo podřízen náměstkovi ministra sekce 06. Ředitel odboru Národní fond bude působit jako vedoucí Orgánu pro nesrovnalosti. Role a zodpovědnosti Orgánu pro nesrovnalosti jsou stanoveny v Nařízení, zejména v článku 12.3. 5. Strategická zpráva V souladu s článkem 2.6 Nařízení, předkládá Národní kontaktní místo každoročně VFM Strategickou zprávu o implementaci Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021 v přijímajícím státě. Strategická zpráva musí být předložena VFM alespoň 2 měsíce před Výročním zasedáním, pokud nebylo dohodnuto jinak. 6. Organizační schéma 321kB PŘÍLOHA B Implementační rámec V souladu s článkem 2.5 Nařízení se Strany tohoto Memoranda o porozumění shodly na implementačním rámci uvedeném v této příloze. 1. Finanční parametry implementačního rámce \| Česká republika\| Příspěvek FM EHP\| Národní příspěvek ---\|---\|---\|--- \| Programy 1.\| Věda a výzkum\| 14 000 000 €\| 2 470 588 € 2.\| Vzdělávání\| 6 500 000 €\| 1 147 059 € 3.\| Zdraví\| 14 000 000 €\| 2 470 588 € 4.\| Kultura\| 28 000 000 €\| 4 941 176 € 5.\| Řádná správa věcí veřejných\| 5 000 000 €\| 882 353 € 6.\| Občanská společnost\| 15 000 000 €\| N/A \| Další alokace\| \| \| Technická asistence pro přijímající stát (čl. 1.10)\| 1 432 500 €\| N/A \| Rezerva (čl. 1.11)\| 2 495 000 €\| N/A \| Rezerva na dokončení projektů v rámci FM 2009-14 (čl. 1.12)\| 0 €\| N/A \| Fond pro bilaterální vztahy (čl. 4.6.1)\| 1 910 000 €\| N/A \| Čistá alokace pro Českou republiku\| 88 337 500 €\| 11 911 764 € 2. Specifické zájmy Bilaterální vztahy mezi donorskými státy a Českou republikou budou posilovány s cílem stimulovat a rozvíjet dlouhodobou spolupráci ve všech oblastech uvedených v příloze k Protokolu 38c. Bude také snaha posilovat bilaterální spolupráci na politické úrovni a na evropské úrovni v oblastech společného zájmu. Pro programy, kde Národní kontaktní místo vykonává úlohu zprostředkovatele programu, předloží Národní kontaktní místo a zprostředkovatel programu nejpozději spolu s předložením návrhu programu plán na zajištění dostatečné kapacity na řízení programu zprostředkovatelem programu a zajištění dostatečného funkčního oddělení mezi Národním kontaktním místem a zprostředkovatelem programu. Strany tohoto Memoranda o porozumění souhlasí s tím, že programy „Vzdělávání“, „Zdraví“ a „Kultura“ budou obsahovat konkrétní opatření přímo cílící na začleňování Romů. Alokace pro začleňování Romů bude uvedena v návrhu programu. Národní kontaktní místo bude ročně předkládat zprávy o celkovém pokroku v řešení této problematiky. 3. Věcné parametry implementačního rámce Programy popsané níže budou realizovány po schválení VFM v souladu s čl. 6.3 Nařízení. A. Program: Věda a výzkum Cíl programu:\| Posílený rozvoj znalostí založený na výzkumu ---\|--- Grant programu:\| 14 000 000 EUR Spolufinancování programu:\| 2 470 588 EUR Zprostředkovatel programu:\| Ministerstvo financí Partner/Partneři programu z donorského státu:\| Research Council of Norway (NFR) Programová oblast/oblasti:\| Výzkum Rozvoj podnikání, inovace a malé a střední podniky Specifické zájmy:\| Program bude primárně zaměřen na programovou oblast “Výzkum”. Bude podporována spolupráce mezi výzkumnými institucemi a malými a středními podniky za účelem ulehčení komercializace inovativních návrhů, produktů a procesů. Program bude podporovat aplikovaný výzkum. Technologická agentura České republiky (TAČR) bude aktivně zapojena a bude účinně přispívat k vývoji a implementaci programu. Detaily spolupráce mezi zprostředkovatelem programu a TAČR a konkrétní odpovědnosti budou stanoveny během přípravy návrhu programu. Tento program bude implementován ve spojení s programem „Věda a výzkum“ implementovaným v rámci Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021. Bilaterální aspekty:\| 75 000 EUR bude alokováno do programu z Fondu pro bilaterální vztahy. Toto nebrání Společnému výboru pro bilaterální fondy alokovat do programu další finanční prostředky. B. Program: Vzdělávání Cíl programu:\| Zvýšená úroveň lidského kapitálu a vzdělanostní základny ---\|--- Grant programu:\| 6 500 000 EUR Spolufinancování programu:\| 1 147 059 EUR Zprostředkovatel programu:\| Centre for International Cooperation in Education – Dům zahraniční spolupráce Partner/Partneři programu z donorského státu:\| The Norwegian Centre for International Cooperation in Higher Education (SIU) National Agency for International Education Affairs (AIBA) Programová oblast/oblasti:\| Vzdělávání, stipendia, odborné vzdělávání a příprava a podnikavost mladých lidí Specifické zájmy:\| Program bude otevřený spolupráci na všech úrovních vzdělávání. Bude cílit na institucionální spolupráci i na mobilitu pracovníků a studentů na všech úrovních vzdělávání, včetně praktických stáží v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Dále bude zahrnovat podporu inkluzivního vzdělávání a přispívat ke zlepšování situace znevýhodněných skupin včetně romské populace. Program se bude také zabývat vzděláváním k demokratickým hodnotám a aktivnímu občanství a souvisejícími tématy. Bilaterální aspekty:\| 75 000 EUR bude alokováno do programu z Fondu pro bilaterální vztahy. Toto nebrání Společnému výboru pro bilaterální fondy alokovat do programu další finanční prostředky. C. Program: Zdraví Cíl programu:\| Lepší prevence a menší nerovnosti v oblasti zdraví ---\|--- Grant programu:\| 14 000 000 EUR Spolufinancování programu:\| 2 470 588 EUR Zprostředkovatel programu:\| Ministerstvo financí Partner/Partneři programu z donorského státu:\| Norwegian Institute of Public Health (FHI) Programová oblast/oblasti:\| Evropské problémy v oblasti veřejného zdraví Specifické zájmy:\| Program bude podporovat prevenci přenosných a nepřenosných nemocí stejně jako odolnosti vůči mikroorganismům. Program bude podporovat propagaci duševního zdraví a prevenci duševních poruch se zvláštním zaměřením na duševní zdraví a spokojenost dětí. Bude podporováno posílení postavení občanské společnosti ve zdravotnickém sektoru, včetně zapojení spotřebitelůspotřebitelů v posilování role pacientů. Program bude řešit sociální nerovnosti ve zdravotnictví se speciálním zaměřením na zdravotní potřeby Romské populace. Ministerstvo zdravotnictví České republiky bude působit jako partner programu a bude aktivně zapojeno a efektivně přispívat k vývoji a implementaci programu. Bilaterální aspekty:\| 125 000 EUR bude alokováno do programu z Fondu pro bilaterální vztahy. Toto nebrání Společnému výboru pro bilaterální fondy alokovat do programu další finanční prostředky. D. Program: Kultura Cíl programu:\| Posílení sociálního a hospodářského rozvoje prostřednictvím kulturní spolupráce, podnikání v oblasti kultury a správy kulturního dědictví ---\|--- Grant programu:\| 28 000 000 EUR Spolufinancování programu:\| 4 941 176 EUR Zprostředkovatel programu:\| Ministerstvo financí Partner/Partneři programu z donorského státu:\| The Icelandic Centre for Research (RANNIS) (tbd) The Norwegian Directorate for Cultural Heritage (RA) The Norwegian Arts Council (ACN) Programová oblast/oblasti:\| Podnikání v oblasti kultury, kulturní dědictví a spolupráce v oblasti kultury Specifické zájmy:\| Program bude zahrnovat správu kulturního dědictví související s revitalizací dědictví a přispívající k sociálnímu a hospodářskému rozvoji. Program bude obsahovat podporu pro kulturní a kreativní aktivity v oblasti kulturního podnikání podporující sociální inkluzi a místní rozvoj. Program bude obsahovat podporu kulturního dědictví menšin (včetně romského a židovského dědictví). Program bude přispívat k většímu povědomí o kultuře sociálních, etnických a kulturních menšin. Bude cílit na zlepšení přístupu menšinových skupin (např. Romů) ke kultuře a k řešení potřeb těchto menšin. Konkrétní opatření přímo zaměřená na romskou integraci budou dále rozpracována během přípravy návrhu programu. Maximálně 60 % celkových způsobilých výdajů programu bude uvolněno na infrastrukturu (investice). Nejméně 12 % celkových způsobilých výdajů bude vyčleněno na kulturní spolupráci a výměnu mezi donorskými státy a Českou republikou. Ministerstvo kultury České republiky bude působit jako partner programu a bude aktivně zapojeno a efektivně přispívat k vývoji a implementaci programu. Bilaterální aspekty:\| 200 000 EUR bude alokováno do programu z Fondu pro bilaterální vztahy. Toto nebrání Společnému výboru pro bilaterální fondy alokovat do programu další finanční prostředky. E. Program: Řádná správa věcí veřejných Cíl programu:\| Lepší integrita a odpovědnost veřejné správy ---\|--- Grant programu:\| 5 000 000 EUR Spolufinancování programu:\| 882 353 EUR Zprostředkovatel programu:\| Ministerstvo financí Mezinárodní partnerská organizace:\| Rada Evropy (Council of Europe – CoE) Programová oblast/oblasti:\| Řádná správa věcí veřejných, odpovědné instituce, transparentnost Specifické zájmy:\| Program bude cílit na zlepšení řádné správy veřejných institucí. Program bude implementovat opatření zaměřená na korupci a praní špinavých peněz. Účast Rady Evropy jako mezinárodní partnerské organizace bude zaměřena na tuto část programu. Předem definovaný projekt/projekty:\| Možnost předem definovaných projektů s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na posílení veřejné správy bude rozpracována během přípravy návrhu programu. Bilaterální aspekty:\| 50 000 EUR bude alokováno do programu z Fondu pro bilaterální vztahy. Toto nebrání Společnému výboru pro bilaterální fondy alokovat do programu další finanční prostředky. F. Program: Občanská společnost Cíl programu:\| Posílení občanské společnosti a aktivního občanství a posílení postavení zranitelných skupin ---\|--- Grant programu:\| 15 000 000 EUR Spolufinancování programu:\| Není uplatněno Zprostředkovatel programu:\| Kancelář finančních mechanismů v souladu s článkem 6.13 Nařízení Programová oblast/oblasti:\| Občanská společnost Specifické zájmy:\| Není uplatněno
Nařízení vlády č. 328/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 328/2017 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 6. 10. 2017, datum účinnosti 1. 11. 2017, částka 111/2017 * Čl. I - Nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění nařízení vlády č. 282/2015 Sb., nařízení vlády č. 346/2016 Sb., nařízení vlády č. 427/2016 Sb. a nařízení vlády č. 175/2017 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2017 328 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. září 2017, kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 68 odst. 2 a 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 332/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění nařízení vlády č. 282/2015 Sb., nařízení vlády č. 346/2016 Sb., nařízení vlády č. 427/2016 Sb. a nařízení vlády č. 175/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Výše služebních tarifů náležejících vojenským hodnostem uvedeným v § 68 odst. 2 zákona o vojácích z povolání činí Vojenská hodnost\| Služební tarif v Kč měsíčně ---\|--- Vojín\| 12 950 Svobodník\| 24 850 Desátník\| 26 260 Četař\| 27 810 Rotný\| 32 430 Rotmistr\| 34 740 Nadrotmistr\| 37 070 Praporčík\| 39 640 Nadpraporčík\| 42 450 Štábní praporčík\| 55 310 Poručík\| 37 310 Nadporučík\| 42 450 Kapitán\| 48 890 Major\| 55 310 Podplukovník\| 61 750 Plukovník\| 74 610 Brigádní generál\| 87 480 Generálmajor\| 100 320 Generálporučík\| 113 190 Armádní generál\| 126 040“. 2. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Výše služebních tarifů náležejících vojenským hodnostem uvedeným v § 68 odst. 4 zákona o vojácích z povolání činí Vojenská hodnost\| Služební tarif v Kč měsíčně ---\|--- Vojín\| 12 950 Svobodník\| 13 420 Desátník\| 13 900 Četař\| 14 370 Rotný\| 14 840 Rotmistr\| 15 310 Nadrotmistr\| 15 780“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr obrany: MgA. Stropnický v. r.
Zákon č. 327/2017 Sb.	Zákon č. 327/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 93/2017 Sb. Vyhlášeno 6. 10. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 111/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o inspekci práce * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2018 327 ZÁKON ze dne 5. září 2017, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 93/2017 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. I Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb. a zákona č. 222/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 5 písm. a) bodě 3 se slova „místo podnikání“ nahrazují slovem „sídlo“. 2. V § 21 odst. 2 písm. a) bodě 1 se slova „vytvoření chráněného pracovního místa“ nahrazují slovy „zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením“. 3. V § 60a se slova „podle § 61 odst. 2 písm. d) a § 61 odst. 4 písm. d)“ nahrazují slovy „podle § 61 odst. 2 písm. c) a § 61 odst. 4 písm. c)“. 4. V § 72 odst. 2 písmeno b) zní: „b) na pracovních místech pro osoby se zdravotním postižením (§ 75 a 78a), nebo“. 5. Nadpis nad označením § 75 se zrušuje. 6. § 75 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 46 zní: „§ 75 Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením (1) Pracovním místem zřízeným pro osobu se zdravotním postižením se rozumí pracovní místo, které zaměstnavatel zřídil pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody uzavřené s Úřadem práce. Na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Pracovní místo zřízené pro osobu se zdravotním postižením musí být takovou osobou obsazeno po dobu 3 let. (2) Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, může příspěvek na zřízení jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek průměrné mzdy podle věty první. (3) Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. (4) Žádost o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením obsahuje a) identifikační údaje zaměstnavatele, b) místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele a c) charakteristiku pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a počet těchto pracovních míst. (5) K žádosti o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením je nutné přiložit doklad o účtu zaměstnavatele v peněžním ústavu. Potvrzení o splnění podmínky uvedené v odstavci 3 zajišťuje podle § 147b Úřad práce sám, pokud mu k tomu dá zaměstnavatel písemný souhlas a zprostí za tímto účelem příslušný finanční nebo celní úřad, příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení nebo příslušnou zdravotní pojišťovnu mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Prokazuje-li zaměstnavatel splnění podmínky uvedené v odstavci 3 předložením potvrzení sám, nesmí být toto potvrzení starší než 30 dnů přede dnem podání žádosti podle odstavce 4 a údaje v něm musí odpovídat skutečnému stavu ke dni uvedenému v tomto potvrzení. Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou nezbytně nutné v souvislosti s posouzením žádosti o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením. (6) Dohoda o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením obsahuje alespoň a) identifikační údaje účastníků dohody, b) charakteristiku pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, c) závazek zaměstnavatele, že pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením bude obsazováno pouze osobami se zdravotním postižením, d) den, od kterého bude pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením obsazeno osobou se zdravotním postižením, e) dobu, po kterou bude pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením obsazeno osobou se zdravotním postižením, včetně dne, do kterého musí být doba obsazení tohoto pracovního místa splněna, f) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, g) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, h) způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny, i) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, j) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku, k) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, a lhůtu pro vrácení příspěvku a l) podmínky, na základě kterých lze dohodu vypovědět. (7) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle jiného právního předpisu46). (8) Nevrácení příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně46). (9) Úřad práce může uzavřít dohodu o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí odstavce 1 až 7 obdobně s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí. 46) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 7. § 76 včetně nadpisu zní: „§ 76 Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením (1) Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením může Úřad práce poskytnout na základě písemné dohody uzavřené se zaměstnavatelem, který zaměstnává v pracovním poměru osobu se zdravotním postižením. (2) Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. Roční výše příspěvku může činit nejvýše 48 000 Kč na jednu osobu se zdravotním postižením. Příspěvek se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. (3) Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením se neposkytne zaměstnavateli a) na osobu se zdravotním postižením, která pracuje mimo pracoviště zaměstnavatele, b) na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou zdravotně znevýhodněnou, c) na osobu se zdravotním postižením, která je dočasně přidělena k výkonu práce k uživateli, jde-li o zaměstnavatele, který je agenturou práce. (4) Žádost o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením obsahuje a) identifikační údaje zaměstnavatele, b) místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele, c) jmenný seznam osob se zdravotním postižením, na které je příspěvek požadován, s uvedením rodného čísla a data vzniku pracovního poměru, a d) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením (§ 67). (5) K žádosti o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením je nutné přiložit doklad o účtu zaměstnavatele v peněžním ústavu. Potvrzení o splnění podmínky uvedené v odstavci 2 zajišťuje podle § 147b Úřad práce sám, pokud mu k tomu dá zaměstnavatel písemný souhlas a zprostí za tímto účelem příslušný finanční nebo celní úřad, příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení nebo příslušnou zdravotní pojišťovnu mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Prokazuje-li zaměstnavatel splnění podmínky uvedené v odstavci 2 předložením potvrzení sám, nesmí být toto potvrzení starší než 30 dnů přede dnem podání žádosti podle odstavce 4 a údaje v něm musí odpovídat skutečnému stavu ke dni uvedenému v tomto potvrzení. Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou nezbytně nutné v souvislosti s posouzením žádosti o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. (6) Dohoda o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením obsahuje alespoň a) identifikační údaje účastníků dohody, b) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, c) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, d) způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny, e) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, f) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku, g) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, a lhůtu pro vrácení příspěvku a h) podmínky, na základě kterých lze dohodu vypovědět. (7) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle jiného právního předpisu46). (8) Nevrácení příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně46). (9) Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením i s osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí odstavce 1, 2, 4 až 7 obdobně s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.“. 8. V § 77 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem a) charakteristiku pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, a to zejména určení druhu práce a místa výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách a informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením, anebo zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládanou délku, a b) druhy provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením, na které lze poskytnout příspěvek podle § 76, a způsob poskytování tohoto příspěvku.“. 9. § 78 včetně nadpisu zní: „§ 78 Chráněný trh práce a dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (1) Chráněný trh práce je tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými Úřad práce uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (dále jen „dohoda o uznání zaměstnavatele“). Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá v rámci místní působnosti krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. (2) Dohodu o uznání zaměstnavatele lze se zaměstnavatelem uzavřít za podmínky, že a) zaměstnává ve čtvrtletním přepočteném počtu za kalendářní čtvrtletí předcházející dni podání žádosti o uzavření této dohody více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, b) ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu podle jiného právního předpisu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle tohoto zákona, c) ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele není v likvidaci nebo v posledních 5 letech nebylo rozhodnuto o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že jeho majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, o zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je jeho majetek zcela nepostačující, nebo o zrušení konkursu z téhož důvodu, a d) v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele 1. vyplácel nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu, nebo poštovní poukázkou, 2. zaměstnával nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm, 3. neuzavíral se zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, smlouvy, z nichž by vyplýval závazek těchto zaměstnanců poskytovat zaměstnavateli peněžní prostředky, nebo dohody o srážkách ze mzdy nebo platu v rozporu s dobrými mravy, 4. mu nebyla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce. (3) Ministerstvo může v případech hodných zvláštního zřetele na základě písemné žádosti zaměstnavatele prominout zaměstnavateli splnění podmínky uvedené v odstavci 2 písm. d) bodě 4, pokud výše uložené pokuty nepřesáhla 50 000 Kč a pokud zaměstnavatel podal žádost podle odstavce 5. (4) Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá na dobu 3 let. Pokud nejpozději do 3 měsíců po uplynutí této doby zaměstnavatel opětovně požádá Úřad práce o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele, uzavírá se tato dohoda na dobu neurčitou. (5) Žádost o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele obsahuje alespoň a) identifikační údaje zaměstnavatele, b) místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele, c) informaci o tržbách v členění podle jednotlivých činností v rámci rozsahu předmětu podnikání nebo informaci o hospodaření, d) počet osob se zdravotním postižením, které se podle předmětu podnikání nebo předmětu činnosti na tržbách podílejí, e) informaci o plnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele za kalendářní čtvrtletí předcházející dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele s uvedením celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele, z toho počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením podle § 67 včetně doložení této skutečnosti. (6) Dohoda o uznání zaměstnavatele obsahuje alespoň a) identifikační údaje účastníků dohody, b) dobu, na kterou je uzavřena, c) závazek zaměstnavatele plnit v průběhu účinnosti dohody o uznání zaměstnavatele podmínky, které zákon stanoví pro uzavření této dohody, d) závazek zaměstnavatele předkládat Úřadu práce roční zprávu o své činnosti, a to vždy do 15. července následujícího kalendářního roku; roční zpráva o činnosti zaměstnavatele obsahuje 1. informace o plnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele v průměrných čtvrtletních přepočtených počtech v členění podle § 67, jejich počet včetně doložení skutečnosti, že zaměstnanci jsou osobami se zdravotním postižením, pokud došlo ke změně oproti skutečnostem doloženým podle odstavce 5 písm. e) nebo podle § 78a odst. 5 písm. b), 2. informace o předmětu podnikání zaměstnavatele a o tržbách v členění podle jednotlivých činností v rámci rozsahu předmětu podnikání nebo o předmětu činnosti zaměstnavatele a o jeho hospodaření včetně počtu osob se zdravotním postižením, které se podle předmětu podnikání nebo předmětu činnosti na tržbách podílejí, 3. popis pracovních činností, na kterých se osoby se zdravotním postižením podílely, 4. počet osob se zdravotním postižením pracujících převážně u zákazníka, v provozních prostorách zaměstnavatele nebo mimo tyto prostory, 5. počet osob se zdravotním postižením pracujících ve svém bydlišti, 6. informace o plnění podmínek stanovených zákonem pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele a závazků sjednaných dohodou o uznání zaměstnavatele, e) povinnost zaměstnavatele oznámit Úřadu práce, že nesplnil některý ze závazků sjednaných v dohodě o uznání zaměstnavatele nebo přestal splňovat některou z podmínek stanovených zákonem pro uzavření této dohody, f) podmínky, na základě kterých lze dohodu vypovědět. (7) Úřad práce dohodu o uznání zaměstnavatele může vypovědět, jestliže zaměstnavatel a) přestane splňovat podmínku pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele uvedenou v odstavci 2 písm. d) bodě 4, pokud výše uložené pokuty přesáhla 50 000 Kč, nebo b) nesplnil závazek předložit roční zprávu o činnosti zaměstnavatele, a to ani na základě výzvy Úřadu práce. (8) Úřad práce dohodu o uznání zaměstnavatele vypoví, jestliže zaměstnavatel a) přestane splňovat některou z podmínek pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele uvedenou v odstavci 2 písm. b) nebo c) nebo v odstavci 2 písm. d) bodě 3, b) po 2 po sobě jdoucí kalendářní čtvrtletí nesplňuje některou z podmínek pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele uvedenou v odstavci 2 písm. a) nebo v odstavci 2 písm. d) bodě 1 nebo 2, nebo c) opakovaně uvedl v roční zprávě o činnosti zaměstnavatele nepravdivé údaje. (9) Výpovědní doba činí 2 měsíce a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli. Zaměstnavatel je oprávněn až do uplynutí výpovědní doby poskytovat výrobky a služby nebo plnit zadané zakázky pro účely splnění povinnosti uvedené v § 81 odst. 1. (10) Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí. (11) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“. 10. Za § 78 se vkládá nový § 78a, který včetně nadpisu zní: „§ 78a Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce (1) Zaměstnavateli, se kterým Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele, se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Pro poskytování příspěvku je příslušná krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. (2) Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % prostředků skutečně vynaložených na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 12 000 Kč, jde-li o osobu se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. a) nebo b), a nejvýše 5 000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy snižují o částku odpovídající výši a) poskytnuté naturální mzdy, b) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele podle občanského zákoníku, s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku zaměstnance na stravování podle § 236 zákoníku práce, nebo c) náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele. (3) Zaměstnavateli k příspěvku podle odstavce 2 náleží paušální částka 1 000 Kč měsíčně na osobu se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 na náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá. Zaměstnavatel může v žádosti o poskytnutí příspěvku uplatnit nárok na zvýšení příspěvku na další náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá, nejvýše však o částku představující rozdíl mezi částkou 12 000 Kč a příspěvkem poskytnutým podle odstavce 2 měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. a) nebo b). Zvýšení příspěvku podle věty druhé nelze uplatnit na osobu se zdravotním postižením pracující mimo pracoviště zaměstnavatele nebo na zaměstnance agentury práce, který je osobou se zdravotním postižením a je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli. (4) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být krajské pobočce Úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené příslušným finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy a) bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, nebo b) součet nedoplatků zaměstnavatele, s výjimkou nedoplatků podle písmene a), k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá, nebo je uhradil do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od krajské pobočky Úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistil Úřad práce sám, pokud mu k tomu dal zaměstnavatel souhlas a za tímto účelem zprostil příslušný finanční nebo celní úřad povinnosti mlčenlivosti vůči Úřadu práce; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen krajské pobočce Úřadu práce doložit. Příspěvek se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. Dále se příspěvek zaměstnavateli neposkytne po dobu 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, pokud výše uložené pokuty přesáhla 50 000 Kč, a to na vyšší počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, než jaký zaměstnavatel zaměstnával ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení této pokuty. (5) Součástí žádosti o poskytnutí příspěvku je a) jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených prostředků na mzdy nebo platy, včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a b) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením, pokud došlo ke změně oproti skutečnostem doloženým podle § 78 odst. 5 písm. e). (6) Požádá-li o poskytnutí příspěvku na téhož zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, více zaměstnavatelů, poskytne se příspěvek tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o poskytnutí příspěvku požádal; v případě, že o poskytnutí příspěvku požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o poskytnutí příspěvku žádají, nelze příspěvek na tohoto zaměstnance poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši uvedené v odstavcích 2 a 3. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají. (7) Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením a) za kalendářní čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance Úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117), b) za kalendářní čtvrtletí, ve kterém byl tento zaměstnanec poživatelem starobního důchodu, c) za kalendářní čtvrtletí, ve kterém byl na tohoto zaměstnance zaměstnavateli poskytován příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením (§ 76), d) za kalendářní čtvrtletí, ve kterém zaměstnanec, s nímž nebylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele, nesouhlasil s provedením kontroly v místě výkonu jeho práce (§ 126 odst. 3), nebo e) za kalendářní čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec agentury práce, který je osobou se zdravotním postižením, dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli. (8) Krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o a) poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 4, b) neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v písmenu a), c) neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající vynaloženým prostředkům na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění těch zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se zdravotním postižením, nebo na které nelze podle odstavce 6 nebo 7 příspěvek poskytnout; současně musí být splněny podmínky uvedené v písmenu a), d) neposkytnutí příspěvku nebo jeho části ve výši odpovídající nevyplacené mzdě nebo platu nebo neodvedenému pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistnému na veřejné zdravotní pojištění ke dni podání žádosti, e) neposkytnutí zvýšení příspěvku podle odstavce 3 nebo jeho části v případě, že další náklady nebudou prokazatelně souviset se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, nebo f) neposkytnutí příspěvku, pokud byla zaměstnavateli uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3 a ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení této pokuty neuplynuly 3 roky. (9) Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí příspěvku. (10) Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen vrátit, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; obdobně je zaměstnavatel povinen vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3 nebo v případě, že bylo Úřadem práce zjištěno, že zaměstnavatel přestal splňovat některou z podmínek stanovených pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele podle tohoto zákona. O povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí. (11) Nárok na vrácení poskytnutého příspěvku nebo jeho poměrné části podle odstavce 10 zaniká uplynutím 5 let ode dne jeho poskytnutí zaměstnavateli. (12) Za další náklady, o které lze zvýšit příspěvek podle odstavce 3, se považují a) zvýšené správní náklady ve výši 4 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, b) náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kterými jsou 1. mzdové náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů v základním pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, a to v rozsahu odpovídajícím počtu hodin odpracovaných provozními zaměstnanci nebo pracovními asistenty při pomoci zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo 2. náklady na zajištění pracovních asistentů v případě, že se nejedná o zaměstnance téhož zaměstnavatele, c) náklady na dopravu spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, kterými jsou náklady na 1. dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracoviště a z pracoviště, nebo 2. dopravu materiálu a hotových výrobků, d) náklady na přizpůsobení provozovny, kterými jsou náklady na 1. pořízení a ověření počítačového programového vybavení pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, 2. přizpůsobení a pořízení pomocných technologických zařízení používaných zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, 3. pořízení komunikačních a orientačních pomůcek, 4. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek osobám se zdravotním postižením, nebo 5. výstavbu nebo rozšíření provozů potřebných pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně nákladů na počítačové vybavení. (13) Pro účely odstavce 12 písm. b) se za provozního zaměstnance a pracovního asistenta nepovažuje zaměstnanec, na jehož zaměstnávání se poskytuje příspěvek podle odstavce 1, nebo zaměstnanec, jehož mzdové náklady jsou hrazeny podle § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 518/2004 Sb. (14) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 12 i daň z přidané hodnoty a zaměstnavatel není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad pracovního místa. (15) Ministr práce a sociálních věcí může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. b), pokud jde o nedodržení lhůt stanovených k úhradě nedoplatků zaměstnavatele. (16) Ministerstvo může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. b), pokud jde o výši součtu nedoplatků zaměstnavatele, která k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí přesáhla 10 000 Kč. Žádost musí být ministerstvu doručena nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které je o poskytnutí příspěvku žádáno, prokazuje-li splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. b) zaměstnavatel sám. V případě, že splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. b) zjišťoval podle § 147b Úřad práce, pokud mu k tomu dal zaměstnavatel souhlas a za tímto účelem zprostil příslušný finanční nebo celní úřad mlčenlivosti vůči Úřadu práce, žádost musí být ministerstvu doručena nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel o svých nedoplatcích podle odstavce 4 písm. b) dozvěděl od krajské pobočky Úřadu práce.“. 11. V § 81 odst. 2 písm. b) se slova „zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech (§ 75), kteří jsou osobami se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele (§ 78)“. 12. V § 81 odst. 3 se slovo „36násobku“ nahrazuje slovem „28násobku“. 13. V § 81 odst. 5 se věta poslední zrušuje. 14. V § 105 odst. 1 písm. b) se text „§ 78“ nahrazuje textem „§ 78a“. 15. V § 107 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti se nepovažují za dotace podle zvláštního právního předpisu46).“. 16. V § 108 odst. 3 se věta třetí nahrazuje větou „Cíle a obsah vzdělávacího programu musí být v souladu s jinými právními předpisy upravujícími příslušnou kvalifikaci105).“. Poznámka pod čarou č. 105 zní: „105) Například zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.“. 17. Poznámka pod čarou č. 52f zní: „52f) Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 108 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo potvrzení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu“. 19. V § 108 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Rekvalifikační zařízení je povinno informovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o změnách v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace, ke kterým došlo v době platnosti akreditace, a to do jednoho měsíce ode dne, kdy taková změna nastala. (9) Osobě, které byla akreditace odejmuta z důvodů uvedených v odstavci 4 písm. a) nebo b), nelze akreditaci udělit po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí akreditace.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 10. 20. V § 108 se na konci textu odstavce 10 doplňují slova „a potvrzení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu“. 21. V § 111 odst. 3 se slova „průměrný podíl nezaměstnanosti“ nahrazují slovy „průměrný podíl nezaměstnaných osob“. 22. V § 111 odst. 4 se slova „minimálního podílu nezaměstnanosti“ nahrazují slovy „minimálního podílu nezaměstnaných osob“. 23. V § 111 odst. 12 se slova „vyjádřeným podílem nezaměstnanosti“ nahrazují slovy „vyjádřeným podílem nezaměstnaných osob“. 24. V § 113 odst. 3 a 4 se slova „podíl nezaměstnanosti“ nahrazují slovy „podíl nezaměstnaných osob“ a slova „průměrného podílu nezaměstnanosti“ se nahrazují slovy „průměrného podílu nezaměstnaných osob“. 25. V § 115 odst. 1 se slovo „způsobené“ nahrazuje slovem „způsobeného“. 26. V § 118 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo místo a předmět činnosti“. 27. V § 118 odst. 3 se slova „jeho vydání“ nahrazují slovy „uvedenému v tomto potvrzení“. 28. V § 126 odst. 3 se slova „na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78“ nahrazují slovy „podle § 78a“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Práva a povinnosti vzniklé z dohod o zřízení chráněného pracovního místa, dohod o vymezení chráněného pracovního místa a dohod o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Poskytování příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa na základě dohody o zřízení chráněného pracovního místa uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí zákonem č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa na základě dohody o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí zákonem č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě a jeho zvýšení podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za poslední kalendářní čtvrtletí předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Zaměstnavatel, kterému je poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě a jeho zvýšení podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 2 kalendářních čtvrtletí následujících po dni nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za zaměstnavatele, se kterým Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a po tuto dobu je mu poskytován příspěvek podle § 78a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Správní řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě a jeho zvýšení zahájená podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Plnění povinného podílu za rok předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o inspekci práce Čl. III Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 93/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 20a odst. 1 písm. d) se odkaz na poznámku pod čarou č. 77 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 81 a poznámka pod čarou č. 77 se označuje jako poznámka pod čarou č. 81. 2. V § 37b odst. 2 se ve větě druhé slova „příslušného cizího orgánu“ nahrazují slovy „příslušným cizím orgánem“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 12, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 326/2017 Sb.	Zákon č. 326/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 6. 10. 2017, datum účinnosti 1. 11. 2017, částka 111/2017 * Čl. I - Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2017 326 ZÁKON ze dne 5. září 2017, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 436/2009 Sb., zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 256/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“ a slovo „úřadů“ se nahrazuje slovem „orgánů“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice 2001/42/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.“. 2. V § 1 odst. 3 se slovo „předpisů,1a)“ nahrazuje slovem „předpisů,“ a věta druhá se zrušuje. Poznámka pod čarou č. 1a se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 3. V § 2 se za slova „Posuzují se vlivy na“ vkládají slova „obyvatelstvo a“, za slovo „ekosystémy,“ se vkládají slova „biologickou rozmanitost,“, slova „horninové prostředí,“ se zrušují, slovo „památky“ se nahrazuje slovem „dědictví“ a na konci se doplňuje věta „Vlivy na biologickou rozmanitost se posuzují se zvláštním zřetelem na evropsky významné druhy, ptáky a evropská stanoviště15).“. Poznámky pod čarou č. 2 a 15 znějí: „2) Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 3 odst. 1 písm. o) a p) a § 5a odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 3 písmeno a) zní: „a) záměrem 1. stavby, zařízení, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, 2. stavby, zařízení, činnosti a technologie, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,“. 5. V § 3 písm. b) se za slova „plány nebo programy“ vkládají slova „včetně těch, které jsou spolufinancované z prostředků fondů Evropské unie,“. 6. V § 3 písm. e) se slova „správním úřadem správní úřad“ nahrazují slovy „orgánem správní orgán“. 7. V § 3 písmeno g) zní: „g) navazujícím řízením řízení vedené k záměru nebo jeho změně, které podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, jde-li o 1. územní řízení, 2. stavební řízení, 3. společné územní a stavební řízení, 4. opakované stavební řízení, 5. řízení o dodatečném povolení stavby, 6. řízení o povolení hornické činnosti, 7. řízení o stanovení dobývacího prostoru, 8. řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem, 9. řízení o povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami, 10. řízení o vydání integrovaného povolení, 11. řízení o vydání povolení provozu stacionárního zdroje, 12. řízení o vydání souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů, 13. řízení, v němž se vydává rozhodnutí nezbytné pro uskutečnění záměru, není-li vedeno žádné z řízení podle bodů 1 až 12, a 14. řízení o změně rozhodnutí vydaného v řízeních podle bodů 1 až 13 k dosud nepovolenému záměru nebo jeho části či etapě, má-li dojít ke změně podmínek rozhodnutí, které byly převzaty ze stanoviska,“. 8. V § 3 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až n), která znějí: „k) oznamovatelem ten, kdo hodlá provést záměr, l) posouzením vlivů záměru na životní prostředí proces, který sestává z vypracování a projednání dokumentace, zpracování posudku, vydání stanoviska a jeho zahrnutí do příslušného rozhodnutí vydaného v navazujícím řízení, m) povoleným záměrem nebo jeho částí či etapou záměr nebo jeho část či etapa, k nimž byla vydána rozhodnutí v navazujících řízeních podle písmene g) bodů 1 až 13 vyžadovaná zvláštními právními předpisy, n) podlimitním záměrem záměr uvedený v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii II, který nedosahuje příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena.“. 9. V § 4 odst. 1 písm. a) až c) a f) se slovo „posuzování“ nahrazuje slovy „posouzení vlivů záměru na životní prostředí“. 10. V § 4 odst. 1 písmeno d) zní: „d) podlimitní záměry, které dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty, nacházejí se ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu podle zákona o ochraně přírody a krajiny a příslušný úřad stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení; tyto záměry podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,“. 11. V § 4 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) změny podlimitních záměrů, které vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty, v jejichž důsledku podlimitní záměr současně naplní příslušnou limitní hodnotu nebo kritéria podle písmene d) a příslušný úřad stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení; tyto změny záměrů podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,“. Dosavadní písmena e) až f) se označují jako písmena f) až g). 12. V § 4 odst. 1 písmeno f) zní: „f) záměry podle § 3 písm. a) bodu 2; tyto záměry podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,“. 13. V § 4 odst. 1 písm. g) se text „§ 9a odst. 4“ nahrazuje textem „§ 9a odst. 6“. 14. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) části nebo etapy záměru podle § 9a odst. 5; tyto části nebo etapy záměru podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení.“. 15. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Vláda může rozhodnout, že předmětem posuzování podle tohoto zákona není záměr, popřípadě jeho část, který je určený výhradně pro účely obrany nebo bezprostředního odvrácení nebo zmírnění důsledků mimořádné události, která by mohla vážně ohrozit zdraví, bezpečnost, majetek obyvatelstva nebo životní prostředí, pokud by mohlo posuzování tyto účely nepříznivě ovlivnit.“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 16. V § 4 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Vláda může dále ve výjimečném případě rozhodnout, že předmětem posuzování podle tohoto zákona není záměr, u kterého veřejný zájem na jeho provedení výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví, není-li vzhledem k okolnostem možné posuzování záměru provést, aniž by byl nepříznivě ovlivněn účel záměru. Součástí návrhu na postup podle věty první je vždy vyjádření Ministerstva životního prostředí (dále jen „ministerstvo“). U záměru vyloučeného podle věty první vláda a) může stanovit jinou formu posuzování, b) zajistí zveřejnění informace o vyloučení podle věty první, jeho důvodech a výsledku posuzování podle písmene a) a c) před vydáním rozhodnutí, které povoluje umístění nebo provedení záměru, informuje Evropskou komisi o důvodech vyloučení podle věty první a poskytne jí informace zveřejněné podle písmene b). (4) Rozhodne-li vláda podle odstavce 3 o tom, že záměr není předmětem posuzování, použijí se § 11 až 13 přiměřeně. U záměrů podle § 4 odst. 1 písm. f) oznamovatel zajistí zpracování posouzení zpracovaného osobou, která je držitelem zvláštní autorizace. Závěry tohoto posouzení zahrne orgán příslušný ke schválení záměru do svého rozhodnutí; § 45i odst. 8 až 11 zákona o ochraně přírody a krajiny se použijí obdobně.“. 17. V § 5 odst. 1 se za slova „přímých a nepřímých“ vkládá slovo „významných“. 18. V § 5 odst. 2 se věta první zrušuje. 19. V § 5 odst. 3 se za slova „i jeho“ vkládá slovo „případné“ a věta druhá se nahrazuje větou „Posuzují se vlivy související s běžným provozováním záměru i vlivy vyplývající ze zranitelnosti záměru vůči závažným nehodám nebo katastrofám, které jsou pro daný záměr relevantní.“. Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje. 20. V § 5 odst. 4 se slovo „nepříznivým“ nahrazuje slovy „možným významným negativním“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, a dále návrh opatření k monitorování možných významných negativních vlivů na životní prostředí, nevyplývají-li z požadavků jiných právních předpisů“. 21. V § 6 odst. 1 se slova „Ten, kdo hodlá provést záměr (dále jen „oznamovatel“),“ nahrazují slovem „Oznamovatel“ a věty druhá a třetí se zrušují. 22. V § 6 odst. 2 se za slova „podlimitní záměr“ vkládají slova „nebo jeho změnu podle § 4 odst. 1 písm. d) nebo e)“ a slovo „písemně“ se nahrazuje slovy „v listinné podobě“. 23. V § 6 odst. 3 se slova „k zásadám“ nahrazují slovy „ke kritériím“. 24. V § 6 odst. 4 se slovo „písemně“ nahrazuje slovy „v listinné podobě“, text „a e)“ se nahrazuje textem „f) a g)“, za slova „příloha č. 3 k tomuto zákonu“ se vkládají slova „; oznámení se zpracovává se zohledněním současného stavu poznatků a metod posuzování, případných výsledků jiných environmentálních hodnocení podle zvláštních právních předpisů a s případným zohledněním kritérií pro zjišťovací řízení uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu“ a slova „, který podléhá posouzení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu“ se nahrazují slovy „podle § 4 odst. 1 písm. a)“. 25. V § 6 odstavec 7 zní: „(7) Pokud oznámení splňuje náležitosti podle odstavců 4 a 6, zveřejní jej příslušný úřad podle § 16 do 7 pracovních dnů ode dne jeho obdržení. Příslušný úřad v téže lhůtě zašle oznámení, popřípadě informaci o oznámení s žádostí o vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům.“. 26. V § 6 odst. 8 se slova „správní úřady“ nahrazují slovem „orgány“, číslo „20“ se nahrazuje číslem „30“ a slova „nemusí přihlížet“ se nahrazují slovem „nepřihlíží“. 27. V § 7 odst. 2 větě první se text „f)“ nahrazuje textem „h)“, slova „významně ovlivnit územní“ se nahrazují slovy „mít významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost“, slova „zda bude posuzován“ se nahrazují slovy „tedy podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí“ a věta druhá se nahrazuje větou „Podléhá-li záměr posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, je předmětem zjišťovacího řízení také upřesnění podle odstavce 1.“. 28. V § 7 odst. 3 se slovo „zásad“ nahrazuje slovem „kritérií“ a slova „správních úřadů“ se nahrazují slovem „orgánů“. 29. V § 7 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Závěr zjišťovacího řízení neprodleně zašle příslušný úřad oznamovateli, dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným orgánům a zveřejní jej podle § 16.“. 30. V § 7 odst. 5 se slova „má být posuzován“ nahrazují slovy „podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí“ a slovo „zásad“ se nahrazuje slovem „kritérií“. 31. V § 7 odst. 6 se slova „nebo jeho změna nebudou posuzovány“ nahrazují slovy „podle odstavce 2 nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí“ a slovo „zásad“ se nahrazuje slovem „kritérií“. 32. V § 7 odstavce 7 a 8 znějí: „(7) U záměrů, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, může v odůvodněném písemném závěru příslušný úřad požadovat, aby posouzení zpracované osobou, která je držitelem zvláštní autorizace14), bylo též součástí dokumentace, a to zejména s ohledem na obsah obdržených vyjádření, případně obsah posouzení zpracovaného osobou, která je držitelem zvláštní autorizace. (8) Byl-li záměr předložen ve variantách, je součástí závěru zjišťovacího řízení i výsledek vyhodnocení jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí s uvedením jejich pořadí. Příslušný úřad může v odůvodněném písemném závěru navrhnout zpracování variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení účelné a z technických hledisek možné.“. 33. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Nejde-li o postup podle § 6 odst. 5, zajistí oznamovatel na základě oznámení, vyjádření k oznámení podle § 6 odst. 8 a odůvodněného písemného závěru podle § 7 odst. 5 zpracování dokumentace osobou k tomu oprávněnou podle § 19, a to v listinné podobě v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s příslušným úřadem a v elektronické podobě. Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu; dokumentace se zpracovává se zohledněním současného stavu poznatků a metod posuzování a případných výsledků jiných environmentálních hodnocení podle příslušných právních předpisů.“. 34. V § 8 odst. 2 se slova „zašle k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zajistí zveřejnění informace o dokumentaci podle § 16 a na internetu zveřejní vždy alespoň textovou část dokumentace“ nahrazují slovy „zveřejní podle § 16 a dokumentaci, popřípadě informaci o dokumentaci, zašle s žádostí o vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům“. 35. V § 8 odst. 3 se slova „správní úřady“ nahrazují slovem „orgány“ a slova „úřad nemusí přihlížet“ se nahrazují slovy „příslušný úřad nepřihlíží“. 36. V § 8 odstavec 4 zní: „(4) Po uplynutí lhůty podle odstavce 3 předá příslušný úřad obdržená vyjádření neprodleně zpracovateli posudku.“. 37. V § 8 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „; informaci o vrácení dokumentace zveřejní podle § 16. Není-li doplněná nebo přepracovaná dokumentace předložena ve lhůtě 3 let ode dne vrácení dokumentace podle věty první, příslušný úřad posuzování ukončí“. 38. V § 8 odst. 6 se věty druhá a třetí zrušují. 39. V § 9 odst. 2 se slovo „tento“ zrušuje a slova „, popřípadě oznámení a všech podaných vyjádření k nim“ se nahrazují slovy „a vyjádření k ní podaných, se zohledněním závěrů z veřejného projednání podle § 17, bylo-li konáno“. 40. V § 9 odst. 3 se slova „Doba pro zpracování posudku“ nahrazují slovy „Příslušný úřad stanoví zpracovateli posudku lhůtu pro předložení posudku, která“, slova „Tato lhůta může být“ se nahrazují slovy „Tuto lhůtu může“, slovo „překročena“ se nahrazuje slovy „příslušný úřad na žádost zpracovatele posudku prodloužit“ a číslo „30“ se nahrazuje číslem „20“. 41. V § 9 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „a stanoví mu přiměřenou lhůtu, ve které je povinen posudek předložit, která nesmí být delší než 30 dnů; současně o tomto postupu vyrozumí oznamovatele“. 42. V § 9 odstavec 8 zní: „(8) Nebude-li posudek předložen ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 3 nebo 7, vyzve příslušný úřad zpracovatele posudku k jeho doložení v dodatečné lhůtě 15 dní. Pokud nebude posudek předložen ani po uplynutí dodatečné lhůty, sníží příslušný úřad odměnu o finanční sankce podle § 18 odst. 3 věty první.“. 43. V § 9 se odstavce 9 a 10 zrušují. 44. V § 9a odst. 1 se slova „dokumentace, popřípadě oznámení, posudku a veřejného projednání podle § 17 a vyjádření k nim uplatněných“ nahrazují slovy „dokumentace, vyjádření k ní podaných, veřejného projednání a posudku“ a slova „uplynutí lhůty pro vyjádření k“ se nahrazují slovem „obdržení“. 45. V § 9a odst. 2 se slovo „úřadům“ nahrazuje slovem „orgánům“ a slova „zajistí jeho zveřejnění“ se nahrazují slovy „zveřejní jej spolu s posudkem“. 46. V § 9a odstavec 3 zní: „(3) Stanovisko je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních. Stanovisko předkládá oznamovatel v žádosti jako jeden z podkladů pro navazující řízení. Stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeních v prvním stupni.“. 47. V § 9a se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Platnost stanoviska je 7 let ode dne jeho vydání. Platnost stanoviska příslušný úřad na žádost oznamovatele prodlouží o 5 let, a to i opakovaně, pokud nedošlo ke změnám podmínek v dotčeném území nebo poznatků a metod posuzování, v jejichž důsledku by záměr mohl mít dosud neposouzené významné vlivy na životní prostředí. Žádost o prodloužení platnosti stanoviska musí být podána před jejím uplynutím; platnost stanoviska neuplyne, dokud není žádost vyřízena. Součástí žádosti o prodloužení platnosti stanoviska je podklad obsahující popis aktuálního stavu dotčeného území včetně souhrnu změn oproti stavu v době vydání stanoviska. Dojde-li ke zrušení rozhodnutí v navazujícím řízení v prvním stupni podle odstavce 3 věty třetí, má se za to, že platnost stanoviska neuplyne dříve než 60 dnů po dni, kdy ke zrušení takového rozhodnutí došlo. (5) Nelze-li platnost stanoviska prodloužit z důvodu změn podle odstavce 4 věty druhé, které se vztahují pouze k určité části nebo etapě záměru, je taková část nebo etapa předmětem posuzování podle § 4 odst. 1 písm. h). Oznamovatel k takové části nebo etapě záměru předloží oznámení podle § 6 ve lhůtě stanovené příslušným úřadem. Dojde-li k vydání rozhodnutí podle § 7 odst. 6, příslušný úřad platnost stanoviska prodlouží. Nepředloží-li oznamovatel oznámení ve stanovené lhůtě nebo je-li vydán odůvodněný písemný závěr podle § 7 odst. 5, příslušný úřad platnost stanoviska prodlouží jen částečně, a to v rozsahu, ve kterém se jej nedotýkají změny podle věty první.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7. 48. V § 9a odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Nejdříve 90 dnů před podáním žádosti o zahájení navazujícího řízení, nejpozději však v den podání žádosti o zahájení navazujícího řízení, předloží oznamovatel příslušnému úřadu, který vydal stanovisko, dokumentaci pro příslušné navazující řízení včetně úplného popisu případných změn oproti záměru, ke kterému bylo vydáno stanovisko, a to v rozsahu části nebo etapy záměru, která je předmětem navazujícího řízení.“, text „f)“ se nahrazuje textem „g)“ a slova „závazné stanovisko nevydá. Nesouhlasné závazné stanovisko může příslušný úřad vydat také tehdy, pokud dokumentace podle věty první nebyla předána včas nebo pokud popis případných změn není úplný“ se nahrazují slovy „vydá souhlasné závazné stanovisko. V tomto závazném stanovisku příslušný úřad s přihlédnutím k podkladům podle odstavce 1 určí, které z podmínek stanoviska jsou v důsledku jiných změn záměru neproveditelné, a to případně v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Pokud nebyly dokumenty podle věty první předány ve stanovené lhůtě, má se za to, že nebyly předány“. 49. V § 9a se odstavec 7 zrušuje. 50. V § 9c odst. 3 písm. a) se slova „obec dotčená záměrem“ nahrazují slovy „dotčený územní samosprávný celek“. 51. V § 10a odst. 1 písm. a) se slova „koncepce, u nichž nutnost jejich posouzení, s ohledem na možný vliv na životní prostředí, vyplývá ze zvláštního právního předpisu, a dále koncepce spolufinancované z prostředků fondů Evropských společenství; tyto koncepce podléhají posuzování vždy, pokud je dotčené území tvořeno územním obvodem více než jedné obce“ nahrazují slovy „a dále koncepce, u kterých podle stanoviska orgánu ochrany přírody nelze vyloučit významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle zákona o ochraně přírody a krajiny; tyto koncepce podléhají posuzování vždy“. 52. V § 10a odst. 1 písm. b) se slova „pouze jedné obce“ nahrazují slovy „jedné nebo několika obcí, které stanoví využití území místního významu“. 53. V § 10a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je dán vždy, pokud koncepce stanoví podmínky pro jejich povolování, zejména pokud jde o umístění, povahu, velikost, provozní podmínky nebo požadavky na přírodní zdroje. (3) Posuzování vlivů záměru na životní prostředí nenahrazuje posuzování vlivů koncepce na životní prostředí. Údaje získané při posuzování vlivů záměru na životní prostředí, případně při hodnocení důsledků záměru na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a na stav jejich ochrany lze využít při posuzování vlivů koncepce na životní prostředí.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 54. V § 10c odst. 1 se za slova „Ten, kdo“ vkládají slova „zpracovává koncepci nebo“ a slova „ke zpracování koncepce“ se nahrazují slovy „k jejímu zpracování“. 55. V § 10c odstavec 2 zní: „(2) Pokud oznámení koncepce splňuje náležitosti podle odstavce 1, zašle příslušný úřad do 10 dnů ode dne jeho obdržení dotčeným orgánům, dotčeným krajům a případně také dotčeným obcím, které příslušný úřad určí s ohledem na předpokládané místní vlivy koncepce na životní prostředí, informaci o přijetí oznámení koncepce spolu s upozorněním na možnost vyjádřit se k oznámení koncepce. V téže lhůtě zveřejní oznámení podle § 16.“. 56. V § 10d odst. 1 se slova „koncepce nebo změna koncepce“ nahrazují slovy „provádění koncepce nebo její změna může mít významný vliv na životní prostředí a zda“. 57. V § 10d odst. 2 se za slova „oznámení koncepce“ vkládá slovo „odůvodněným“. 58. V § 10d se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 59. V § 10d odst. 5 a v § 10g odst. 3 se slova „správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům“ nahrazují slovy „orgánům a dotčeným krajům a případně také dotčeným obcím, které příslušný úřad určil podle § 10c odst. 2,“. 60. V § 10e odst. 1 se slova „do 30 dnů ode dne obdržení závěru zjišťovacího řízení“ zrušují a za slova „a informovat o tom“ se vkládají slova „nejpozději s předáním návrhu koncepce podle § 10f odst. 1“. 61. V § 10e odst. 4 se slova „správních úřadů“ nahrazují slovem „orgánů“. 62. V § 10e se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Předkladatel spolupracuje při zpracování návrhu koncepce s posuzovatelem s cílem zohlednit v koncepci posuzovatelem doporučená opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.“. 63. V § 10f odstavec 2 zní: „(2) Pokud vyhodnocení obsahuje náležitosti podle přílohy č. 9 k tomuto zákonu, zašle příslušný úřad do 10 dnů ode dne, kdy mu byl doručen návrh koncepce, dotčeným orgánům, dotčeným krajům a případně také dotčeným obcím, které příslušný úřad určil podle § 10c odst. 2, informaci o přijetí návrhu koncepce spolu s upozorněním na možnost vyjádřit se k návrhu koncepce. Příslušný úřad zároveň může na základě návrhu koncepce a vyjádření veřejnosti k oznámení stanovit, že od veřejného projednání upouští. V téže lhůtě zveřejní návrh koncepce podle § 16. Pokud vyhodnocení neobsahuje náležitosti podle přílohy č. 9 k tomuto zákonu, vrátí jej v téže lhůtě příslušný úřad k doplnění.“. 64. V § 10f odst. 3 se slova „na internetu a nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem (například v tisku apod.),“ zrušují. 65. V § 10f odst. 4 se za větu první vkládá věta „Veřejné projednání zajišťuje předkladatel.“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Na veřejné projednání návrhu koncepce se nevztahuje § 17.“. 66. V § 10f odstavec 6 zní: „(6) Upustí-li příslušný úřad od veřejného projednání postupem podle odstavce 2, může každý zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce příslušnému úřadu ve lhůtě do 20 dnů ode dne jeho zveřejnění. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží.“. 67. V § 10f se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Příslušný úřad neprodleně po uplynutí lhůty podle odstavce 5 nebo 6 zašle došlá vyjádření předkladateli. (8) Předkladatel ve spolupráci s posuzovatelem zajistí vypořádání všech vyjádření k návrhu koncepce. Upravený návrh koncepce včetně informace o způsobu vypořádání všech vyjádření zašle předkladatel bez zbytečného odkladu příslušnému úřadu.“. 68. V § 10g odst. 1 se za slovo „na základě“ vkládá slovo „upraveného“, slova „k němu podaných a“ se nahrazují slovy „podaných k návrhu koncepce a závěrů“, číslo „30“ se nahrazuje číslem „20“ a slova „zápisu z veřejného projednání návrhu koncepce“ se nahrazují slovy „upraveného návrhu koncepce včetně informace o způsobu vypořádání vyjádření“. 69. V § 10g odstavec 5 zní: „(5) Předkladatel je povinen zveřejnit schválenou koncepci včetně prohlášení, které obsahuje zejména a) informaci, jak byly ve schválené koncepci zohledněny požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepci, b) informaci, jak bylo ve schválené koncepci zohledněno vyjádření dotčeného státu, pokud byla koncepce předmětem mezistátního posuzování podle § 14a, c) odůvodnění vybrané varianty, pokud byl návrh koncepce zpracován ve variantách, d) informaci o účasti veřejnosti při zpracování koncepce a v procesu posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, e) informaci o přijatých opatřeních pro zajištění sledování a rozboru vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví podle § 10h.“. 70. V § 10g se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) O zveřejnění prohlášení podle odstavce 5 je předkladatel povinen do 7 pracovních dnů informovat příslušný úřad, dotčené orgány, dotčené kraje a případně také dotčené obce, které příslušný úřad určil podle § 10c odst. 2.“. 71. V § 10h odst. 1 a 2 se slova „správní úřady“ nahrazují slovem „orgány“ a slovo „závažné“ se nahrazuje slovem „významné“. 72. V § 10i odst. 1 se text „l)“ nahrazuje textem „k)“, text „e)“ se nahrazuje textem „d)“, text „, 10g“ se zrušuje a věta čtvrtá se nahrazuje větou „Ustanovení § 10g se použije přiměřeně.“. 73. V § 10i odst. 2 se za slova „Ministerstvo nebo orgán kraje“ vkládají slova „v přenesené působnosti (dále jen „orgán kraje“)“. 74. § 10j se zrušuje. 75. V § 11 odst. 1 písm. a) a b) se slova „uvedený v příloze č. 1, záměr dle § 4 odst. 1 písm. d) a e)“ nahrazují slovy „podle § 4 odst. 1“. 76. V § 11 odst. 3 se text „B“ nahrazuje slovy „KÚ neprodleně“. 77. V § 13 odstavec 1 zní: „(1) Pokud se jedná o záměr podle § 11 odst. 1 písm. a), nebo jestliže dotčený stát o posuzování záměru požádal podle § 11 odst. 1 písm. b), oznámení se předkládá též v úředním jazyce dotčeného státu v rozsahu, který stanoví ministerstvo. Oznámení včetně překladu zašle ministerstvo do 7 pracovních dnů po jeho obdržení dotčenému státu s žádostí o vyjádření spolu s údaji o průběhu posuzování včetně označení příslušného úřadu, který zajišťuje mezistátní posuzování záměru, a informacemi o rozhodnutích, která mohou být vydána v navazujících řízeních.“. 78. V § 13 odst. 2 se slova „, která se v případě mezistátního posuzování vypracovává vždy,“ zrušují. 79. V § 13 odst. 3 se věta první nahrazuje větami „Dokumentace se předkládá též v úředním jazyce dotčeného státu v rozsahu, který stanoví ministerstvo. Dokumentaci včetně překladu zašle ministerstvo do 10 pracovních dnů po jejím obdržení dotčenému státu s žádostí o vyjádření a nabídne mu předběžné projednávání, zejména je-li dokumentace zpracována ve variantách, včetně sdělení opatření ke zmírnění závažných vlivů přesahujících státní hranice (dále jen „konzultace“).“. 80. V § 14 odstavec 1 zní: „(1) Pokud ministerstvo obdrží oznámení záměru nebo se jinak dozví o záměru, který bude prováděn na území státu původu, neprodleně jej zveřejní podle § 16 a toto oznámení, popřípadě informaci o něm zašle dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům s žádostí o vyjádření.“. 81. V § 14 odst. 2 se slova „je oprávněna“ nahrazují slovy „, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky jsou oprávněny“, číslo „15“ se nahrazuje číslem „30“, číslo „30“ se nahrazuje číslem „10“ a slova „zveřejnění informace o oznámení podle odstavce 1“ se nahrazují slovy „uplynutí lhůty podle věty první“. 82. V § 14 odstavec 4 zní: „(4) Obdrží-li ministerstvo dokumentaci záměru a případnou nabídku ke konzultaci od státu původu, zašle tuto dokumentaci, popřípadě informaci o této dokumentaci, s žádostí o vyjádření dotčeným správním orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům a tuto dokumentaci zveřejní podle § 16.“. 83. V § 14 odst. 5 se slova „je oprávněna“ nahrazují slovy „, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky jsou oprávněny“, číslo „15“ se nahrazuje číslem „30“, číslo „30“ se nahrazuje číslem „10“ a slova „zveřejnění informace o dokumentaci podle odstavce 4“ se nahrazují slovy „uplynutí lhůty podle věty první“. 84. V § 14a odst. 1 se slova „zašle návrh koncepce do 10 dnů ode dne jeho obdržení dotčenému státu k vyjádření“ nahrazují slovy „návrh koncepce se předkládá též v úředním jazyce dotčeného státu v rozsahu, který stanoví ministerstvo“ a za větu první se vkládá věta „Informaci o návrhu koncepce včetně překladu zašle ministerstvo do 10 pracovních dnů ode dne jeho obdržení dotčenému státu spolu s upozorněním na možnost vyjádřit se k návrhu koncepce.“. 85. V § 14a odst. 2 se slovo „zaslanému“ zrušuje. 86. V § 14b odst. 1 se slova „návrh koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům k vyjádření“ nahrazují slovy „ji dotčeným orgánům, dotčeným krajům a případně také dotčeným obcím, které příslušný úřad určí s ohledem na předpokládané místní vlivy koncepce na životní prostředí, spolu s upozorněním na možnost vyjádřit se k návrhu koncepce“. 87. V § 15 se slova „správní úřady“ nahrazují slovem „orgány“, slova „podle § 6 nebo“ se nahrazují slovem „, dokumentace,“, slova „podle § 10c“ se nahrazují slovy „nebo vyhodnocení“ a slova „správními úřady“ se nahrazují slovem „orgány“. 88. V § 16 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Příslušný úřad na internetu zveřejní a) oznámení, b) závěr zjišťovacího řízení, c) informaci o vrácení dokumentace k přepracování nebo doplnění, d) dokumentaci, e) informaci o místě a času konání veřejného projednání záměru, bylo-li nařízeno, f) posudek, g) stanovisko, h) zápis z veřejného projednání záměru, bylo-li konáno, i) oznámení koncepce, j) návrh koncepce, k) informaci o konzultaci při mezistátním posuzování, l) stanovisko ke koncepci, m) sdělení o ukončení posuzování. (2) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c) a e) vyvěsí dotčené územní samosprávné celky neprodleně po jejich obdržení na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. Informace o dokumentech uvedených v odstavci 1 písm. a), b), d), g), i), j) a l) a o tom, kdy a kde je možné do nich nahlížet, vyvěsí dotčené územní samosprávné celky neprodleně po jejich obdržení na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. O vyvěšení informací podle vět první a druhé dotčené územní samosprávné celky neprodleně vyrozumí příslušný úřad. Za den zveřejnění se považuje den, kdy došlo k vyvěšení informace podle vět první a druhé na úřední desce dotčeného kraje.“. 89. V § 17 odstavec 1 zní: „(1) Příslušný úřad nařídí veřejné projednání, obdržel-li odůvodněné nesouhlasné vyjádření veřejnosti k dokumentaci. Informaci o veřejném projednání zveřejní příslušný úřad podle § 16 a zašle dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům nejméně 5 pracovních dnů před jeho konáním.“. 90. V § 17 odst. 2 se za slova „aby se“ vkládá slovo „nařízené“, číslo „5“ se nahrazuje číslem „30“ a slovo „posudku“ se nahrazuje slovem „dokumentaci“. 91. V § 17 odst. 5 se slova „úplný těsnopisný nebo“ zrušují. 92. V § 17 odst. 6 se slovo „úřadům“ nahrazuje slovem „orgánům“. 93. V § 18 odst. 2 se slova „§ 9 odst. 9 tohoto zákona“ nahrazují textem „§ 17 odst. 1“, za slova „s překlady“ se vkládá slovo „oznámení,“ a slovo „posudku“ se nahrazuje slovy „oznámení koncepce“. 94. V § 18 odstavec 3 zní: „(3) Zpracovateli posudku náleží za zpracování posudku odměna stanovená ve smlouvě uzavřené podle § 9 odst. 1 snížená o případné finanční sankce vyplývající ze smlouvy. Po obdržení posudku splňujícího náležitosti dle tohoto zákona příslušný úřad uhradí zpracovateli posudku částku stanovenou podle věty první a vyúčtuje ji k úhradě oznamovateli. Oznamovatel je povinen vyúčtovanou částku zaplatit příslušnému úřadu do 10 dnů ode dne obdržení vyúčtování jako součást nákladů spojených s posuzováním uvedených v odstavci 1. Příslušný úřad vydá stanovisko až po zaplacení vyúčtované částky. Prodlení z důvodu nezaplacení vyúčtované částky oznamovatelem se nezapočítává do lhůty stanovené v § 9a odst. 1.“. 95. Nadpis § 19 zní: „Autorizace ke zpracování dokumentace, posudku a vyhodnocení“. 96. V § 19 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Zpracovávat dokumentaci, posudek, oznámení předkládané podle § 6 odst. 5 věty první a vyhodnocení jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli autorizace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „autorizace“).“ a slova „příloze č. 1 kategorii I“ se nahrazují slovy „§ 4 odst. 1 písm. a), u záměrů předkládaných podle § 6 odst. 5“. 97. V § 19 odstavec 2 zní: „(2) Držitel autorizace je povinen zpracovávat dokumenty podle příloh č. 3, 3a, 4, 5, 7 a 9 k tomuto zákonu odborně, objektivně a v plném rozsahu, s dodržením stanovených náležitostí.“. 98. V § 19 odst. 3 se za slova „Podmínkou udělení“ vkládají slova „nebo prodloužení“ a slova „způsobilost k právním úkonům“ se nahrazují slovem „svéprávnost“. 99. V § 19 odst. 4 písm. a) se slovo „bakalářského“ nahrazuje slovem „magisterského“ a za slovo „programu“ se vkládají slova „se zaměřením na přírodní nebo technické vědy“. 100. V § 19 odst. 4 písm. b) se slovo „vykonané“ zrušuje a na konci textu se doplňují slova „vykonané nejdříve 2 roky před podáním žádosti o udělení nebo prodloužení autorizace a nejpozději v den podání žádosti o udělení nebo prodloužení autorizace“. 101. V § 19 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu trvalého bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo dokladu o bezúhonnosti vydaného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie7).“. 102. V § 19 odst. 6 se za slovo „uděluje“ vkládá slovo „, prodlužuje“. 103. V § 19 odst. 7 se věta druhá nahrazuje větami „Autorizaci lze prodloužit o dalších 5 let, a to i opakovaně. Žádost o prodloužení autorizace lze podat nejdříve 6 měsíců před uplynutím doby, na kterou byla autorizace udělena, a nejpozději v den uplynutí doby, na kterou byla autorizace udělena. Pokud nebyla žádost o prodloužení autorizace podána ve lhůtě podle věty druhé, ministerstvo řízení o prodloužení autorizace zastaví.“. 104. V § 19 odstavec 9 zní: „(9) Ministerstvo odejme autorizaci fyzické osobě, která závažným způsobem porušila tento zákon nebo nesplnila povinnosti vyplývající z rozhodnutí o udělení autorizace anebo přestala splňovat podmínky podle odstavce 3. Závažným porušením zákona se rozumí zejména, pokud fyzická osoba nejméně dvakrát v průběhu posledních 3 let a) porušila povinnosti podle odstavce 2 nebo b) bez vážného důvodu nedodržela lhůtu pro předložení posudku stanovenou tímto zákonem nebo smlouvou podle § 9 odst. 1.“. 105. V § 19 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Shledá-li orgán kraje v rámci výkonu své působnosti důvody pro odnětí autorizace podle odstavce 9, zašle ministerstvu podnět k zahájení řízení o odnětí autorizace.“. Dosavadní odstavce 10 až 16 se označují jako odstavce 11 až 17. 106. V § 19 odst. 11 se slova „a o odejmutí“ nahrazují slovy „, prodloužení a odejmutí“ a slova „pro zpracování dokumentace, posudku, oznámení předkládaného podle § 7 odst. 7 a vyhodnocení“ se zrušují. 107. V § 19 odst. 12 se číslo „3 000“ nahrazuje číslem „1 000“ a věta poslední se nahrazuje větami „Výše úplaty za opakovanou zkoušku odborné způsobilosti činí 500 Kč. Zkouška odborné způsobilosti konaná pro účely prodloužení autorizace je bezplatná.“. 108. V § 19 odst. 14 se věta první nahrazuje větou „Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah požadovaného vzdělání a obsah zkoušek odborné způsobilosti pro udělení a prodloužení autorizace.“. 109. V § 19 odst. 16 se číslo „14“ nahrazuje číslem „15“. 110. V § 19 odst. 17 se číslo „15“ nahrazuje číslem „16“. 111. V § 21 písmeno c) zní: „c) zajišťuje posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupci MŽP a u záměrů, jejichž oznamovatelem je Ministerstvo obrany, i ve sloupci KÚ a jejich změn, záměrů podle § 4 odst. 1 písm. h) a dále změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. g), pokud k těmto záměrům vydalo stanovisko,“. 112. V § 21 písm. d) se slova „tvoří celé území kraje nebo zasahuje na území více krajů nebo na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti8a) nebo“ nahrazují slovy „zasahuje na území více krajů nebo“. Poznámka pod čarou č. 8a se zrušuje. 113. V § 21 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmena l) až n) se označují jako písmena k) až m). 114. V § 21 se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) stanovuje, který krajský úřad je příslušný k zajištění posuzování záměru podle § 22 písm. a), který zasahuje území více krajů.“. 115. V § 22 písmeno a) zní: „a) zajišťují posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupci KÚ a jejich změn, záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. d), e), f) a h) a změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. g), pokud k těmto záměrům vydaly stanovisko,“. 116. V § 22 písm. b) se text „d)“ nahrazuje textem „f)“. 117. V § 22 písm. c) se slova „a zasílají jedno vyhotovení každého jimi vydaného závěru zjišťovacího řízení a stanoviska ministerstvu k souhrnné evidenci“ zrušují. 118. V § 23 odst. 1 se slova „správní úřady“ nahrazují slovem „orgány“. 119. V § 23 odstavec 3 zní: „(3) V případě důvodných pochybností oznamovatele o zařazení záměru podle § 4 odst. 1, popřípadě o příslušném úřadu nebo o rozsahu dotčeného území, vydá ministerstvo na žádost oznamovatele vyjádření, a to do 15 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o vyjádření doručena, pokud a) se jedná o změnu záměru, ke kterému ministerstvo vydalo odůvodněný písemný závěr podle § 7 odst. 5 nebo stanovisko podle § 9a odst. 1, b) se může jednat o záměr podle § 11, c) se jedná o odůvodněný, zvlášť složitý případ a ministerstvu byla žádost o vyjádření postoupena orgánem kraje spolu s jeho stanoviskem.“. 120. V § 23 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Nejedná-li se o případy podle odstavce 3 písm. a) až c), vydá vyjádření podle odstavce 3 orgán kraje. Pokud vyjádření orgánu kraje důvodné pochybnosti oznamovatele neodstranilo, může se oznamovatel obrátit na ministerstvo s žádostí o vyjádření, ke které přiloží vyjádření orgánu kraje; vyjádření ministerstva je nadřazené.“. Dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 5 až 12. 121. V § 23 odst. 6 se slova „správním úřadem“ nahrazují slovem „orgánem“. 122. V § 23 odst. 7 se slova „správním úřadem“ nahrazují slovem „orgánem“, text „v bodě 2.5, bodech 3.2 až 3.5“ se nahrazuje textem „bodech 8 až 12“ a text „bodě 3.5“ se nahrazuje textem „bodě 13“. 123. V § 23 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavce 9 až 12 se označují jako odstavce 8 až 11. 124. V § 23 se odstavec 11 zrušuje. 125. Příloha č. 1 včetně poznámek pod čarou č. 16 až 18 zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. \| Záměr:\| Kategorie I (podléhá posuzování vždy)\| Kategorie II (zjišťovací řízení) ---\|---\|---\|--- \| Příslušný úřad\| MŽP\| KÚ\| MŽP\| KÚ 1\| Rafinerie ropy nebo primární zpracování ropných produktů.\| x\| \| \| 2\| Zařízení ke zplyňování a zkapalňování uhlí a bituminové horniny s kapacitou od stanoveného limitu.\| 500 t/den\| \| 50 t/den\| 3\| Tepelné nebo chemické zpracování uhlí, popřípadě bituminových hornin, včetně výroby uhlíku vysokoteplotní karbonizací uhlí nebo elektrografitu vypalováním nebo grafitizací.\| x\| \| \| 4\| Zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem od stanoveného limitu.\| 300 MW\| \| 50 MW\| 5\| Průmyslová zařízení k výrobě elektrické energie, páry a teplé vody o výkonu od stanoveného limitu.\| \| \| \| 50 MW 6\| Vodní elektrárny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 MW 7\| Větrné elektrárny s výškou stožáru od stanoveného limitu.\| \| \| \| 50 m 8\| Jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory včetně demontáže nebo konečného uzavření těchto elektráren nebo reaktorů s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a přeměnu štěpných a množivých látek, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW nepřetržitého tepelného výkonu.\| x\| \| \| 9\| Zařízení na přepracování vyhořelého jaderného paliva.\| x\| \| \| 10\| Zařízení na obohacování nebo výrobu jaderného paliva.\| x\| \| \| 11\| Zařízení určená pro zpracování vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva nebo vysoce aktivních radioaktivních odpadů.\| x\| \| \| 12\| Zařízení určená pro konečné uložení, konečné zneškodnění nebo dlouhodobé skladování plánované na více než 10 let vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů na jiném místě, než na kterém jsou vyprodukovány.\| x\| \| \| 13\| Zařízení ke zpracování a skladování radioaktivního odpadu; vrty pro ukládání jaderného odpadu.\| \| \| x\| 14\| Hlubinné geotermální vrty a hloubkové vrty pro zásobování vodou u vodovodů s hloubkou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 200 m 15\| Hlubinné vrty neuvedené v předchozím bodě s výjimkou vrtů pro výzkum stability půdy a s výjimkou vrtů, jejichž realizací nemůže dojít k propojení hydrogeologických horizontů či výraznému ovlivnění hydrogeologických poměrů v území.\| \| \| \| x 16\| Integrovaná zařízení pro primární tavbu litiny a oceli.\| x\| \| \| 17\| Zařízení k výrobě surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavení), včetně kontinuálního lití.\| \| \| x\| 18\| Zařízení na zpracování železných kovů: slévárny, válcovny za tepla, kovárny a zařízení k nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů.\| \| \| \| x 19\| Zařízení na výrobu neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy.\| x\| \| \| 20\| Zařízení na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů (kromě vzácných kovů), včetně přetavovaných produktů a provoz sléváren neželezných kovů.\| \| \| \| x 21\| Pražení nebo slinování kovové rudy včetně sulfidické rudy.\| \| \| \| x 22\| Zařízení pro povrchovou úpravu kovů nebo plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů s objemem lázní od stanoveného limitu.\| \| \| \| 15 m3 23\| Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků, používající organická rozpouštědla při spotřebě organických rozpouštědel stejné nebo vyšší než alespoň jeden ze stanovených limitů.\| \| \| \| 75 kg/h 100 t/rok 24\| Tváření výbuchem.\| \| \| \| x 25\| Zařízení k získávání azbestu.\| x\| \| \| 26\| Zařízení ke zpracování a přeměně azbestu a výrobků obsahujících azbest pro azbestocementové výrobky s produkcí konečných výrobků od stanoveného limitu.\| 20 tis. t/rok\| \| \| 27\| Zařízení ke zpracování a přeměně azbestu a výrobků obsahujících azbest pro třecí materiály s produkcí konečných výrobků od stanoveného limitu.\| 50 t/rok\| \| \| 28\| Zařízení ke zpracování a přeměně azbestu a výrobků obsahujících azbest pro další používání azbestu se spotřebou vstupní suroviny od stanoveného limitu.\| 200 t/rok\| \| \| 29\| Zařízení na výrobu azbestu a produktů obsahujících azbest.\| \| \| x\| 30\| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě základních organických a anorganických chemických látek a směsí chemickou přeměnou (například uhlovodíky, kyseliny, zásady, oxidy, soli, chlór, amoniak).\| x\| \| \| 31\| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě základních přípravků na ochranu rostlin a biocidů chemickou přeměnou.\| \| x\| \| 32\| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě fosforečných, dusíkatých a draselných hnojiv chemickou přeměnou.\| \| x\| \| 33\| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě základních farmaceutických produktů biologickou nebo chemickou cestou.\| \| x\| \| 34\| Výroba chemických látek a směsí a zpracování meziproduktů od stanoveného limitu (například pesticidy a farmaceutické produkty, nátěrové hmoty a peroxidy).\| \| \| \| 200 t/rok 35\| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě výbušin chemickou přeměnou.\| \| x\| \| 36\| Zařízení k delaboraci nebo ničení výbušin, munice, střeliva a pyrotechnických předmětů chemickou přeměnou.\| \| \| \| x 37\| Zařízení na výrobu cementu, vápna nebo zpracování magnezitu od stanoveného limitu.\| \| \| \| 15 tis. t/rok 38\| Zařízení na výrobu skla a skelných vláken s kapacitou tavení od stanoveného limitu.\| \| \| \| 7 tis. t/rok 39\| Zařízení k tavení minerálních látek nebo výrobě minerálních vláken s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 7 tis. t/rok 40\| Zařízení k výrobě umělých minerálních vláken s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 7 tis. t/rok 41\| Zařízení na výrobu keramických produktů vypalováním, zejména střešních tašek, cihel, žáruvzdorných cihel, dlaždic, kameniny nebo porcelánu s kapacitou od stanoveného limitu; výroba ostatních stavebních hmot a výrobků s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 25 tis. t/rok 42\| Výroba nebo zpracování polymerů, elastomerů, syntetických kaučuků nebo výrobků na bázi elastomerů s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| 1 tis. t/rok\| 43\| Letiště se vzletovou a přistávací dráhou s délkou od stanoveného limitu.\| 2,1 km\| \| \| x 44\| Celostátní železniční dráhy.\| x\| \| \| 45\| Železniční a intermodální zařízení, překladiště a železniční dráhy s délkou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 2 km 46\| Tramvajové, trolejbusové, nadzemní a podzemní dráhy, visuté dráhy nebo podobné dráhy zvláštního typu sloužící výhradně nebo zvláště k přepravě lidí.\| \| \| \| 1 km 47\| Dálnice I. a II. třídy.\| x\| \| \| 48\| Silnice nebo místní komunikace o čtyřech a více jízdních pruzích, včetně rozšíření nebo rekonstrukce stávajících silnic nebo místních komunikací o dvou nebo méně jízdních pruzích na silnice nebo místní komunikace o čtyřech a více jízdních pruzích, o souvislé délce od stanoveného limitu.\| 10 km\| \| \| 2 km 49\| Silnice všech tříd a místní komunikace I. a II. třídy o méně než čtyřech jízdních pruzích od stanovené délky (a); ostatní pozemní komunikace od stanovené délky (a) a od stanovené návrhové intenzity dopravy předpokládané pro novostavby a ročního průměru denních intenzit pro stávající stavby (b).\| \| \| \| a) 2 km b) 1 000 voz/24 hod 50\| Vodní cesty, přístavy, přístaviště a překladiště pro plavidla s výtlakem od stanoveného limitu.\| 1 350 t\| \| \| 51\| Přístavy, přístaviště a překladiště pro plavidla s výtlakem od stanoveného limitu.\| \| \| \| 200 t 52\| Vodní cesty a úpravy toků sloužící k jejich splavnění; úpravy toků sloužící k ochraně proti povodním, pokud významně mění charakter toku nebo ráz krajiny.\| \| \| \| x 53\| Zařízení k odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů spalováním, fyzikálně-chemickou úpravou nebo skládkováním.\| x\| \| \| 54\| Zařízení k odstraňování nebo využívání ostatních odpadů spalováním nebo fyzikálně-chemickou úpravou s kapacitou od stanoveného limitu.\| 100 t/den\| \| \| 55\| Zařízení k odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 250 t/rok 56\| Zařízení k odstraňování nebo využívání ostatních odpadů s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 2 500 t/rok 57\| Odkaliště.\| \| \| \| x 58\| Zařízení k odstraňování nebo zpracování vedlejších produktů živočišného původu a odpadů živočišného původu.\| \| \| \| x 59\| Odběr nebo umělé doplňování podzemních vod s objemem čerpané vody od stanoveného limitu.\| \| 10 mil. m3/rok\| \| 250 tis. m3/rok 60\| Odběr vody a převod vody mezi povodími řek s objemem odebrané nebo převedené vody od stanoveného limitu (vyjma převodu pitné vody vedené potrubím), pokud cílem tohoto převodu je zabránit případnému nedostatku vody.\| \| 100 mil. m3/rok\| \| 61\| Převod vody mezi povodími řek, vyjma převodu pitné vody vedené potrubím, pokud dlouhodobý průměrný průtok v povodí, odkud se voda převádí, přesahuje 2000 mil. m3 za rok a objem převedené vody dosahuje nebo přesahuje stanovenou část dlouhodobého průměrného průtoku v místě, odkud se voda převádí.\| \| 5%\| \| 62\| Odběr vody a převod vody mezi povodími řek s objemem odebrané nebo převedené vody od stanoveného limitu (a), nebo pokud objem odebrané nebo převedené vody dosahuje nebo přesahuje stanovenou část (b) Q355 povodí, odkud se voda odebírá nebo převádí.\| \| \| \| a) 5 mil. m3/rok b) 50 % 63\| Čistírny městských odpadních vod od stanoveného limitu.\| \| 150 tis. EO\| \| 10 tis. EO 64\| Ostatní čistírny odpadních vod, ze kterých jsou vypouštěny odpadní vody, u nichž lze mít důvodně za to, že s ohledem na charakter výroby, při které odpadní vody vznikají, mohou obsahovat alespoň 1 zvlášť nebezpečnou látku16) nebo alespoň 1 prioritní nebezpečnou látku17), s objemem vypouštěných odpadních vod od stanoveného limitu (a) a ostatní čistírny odpadních vod s objemem vypouštěných odpadních vod od stanoveného limitu (b).\| \| \| \| a) 20 tis. m3/rok b) 600 tis. m3/rok 65\| Vodní nádrže a jiná zařízení určená k akumulaci vody nebo k dlouhodobé retenci vody, pokud objem akumulované vody dosahuje nebo přesahuje stanovený limit.\| 10 mil. m3\| \| \| 100 tis. m3 66\| Potrubí k přepravě plynu, ropy a chemických látek a směsí o vnitřním průměru nad 800 mm a o délce od stanoveného limitu. Produktovody k přepravě toků oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur, včetně připojených kompresních stanic, o vnitřním průměru nad 800 mm a o délce od stanoveného limitu.\| 40 km\| \| \| 67\| Potrubí k přepravě plynu, ropy, páry, chemických látek a směsí a vody o vnitřním průměru od 300 mm a o délce od stanoveného limitu. Produktovody k přepravě toků oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur o vnitřním průměru od 300 mm a o délce od stanoveného limitu.\| \| \| \| 8 km 68\| Zařízení k chovu drůbeže nebo prasat s prostorem pro více než stanovený počet:\| \| \| \| a) kusů kuřat,\| \| a) 85 tis. ks\| \| b) kusů slepic;\| \| b) 60 tis. ks\| \| c) kusů prasat na porážku nad 30 kg nebo\| \| c) 3 tis. ks\| \| d) kusů prasnic.\| \| d) 900 ks\| \| 69\| Zařízení k chovu hospodářských zvířat s kapacitou od stanoveného počtu dobytčích jednotek. (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti).\| \| \| \| 50 DJ 70\| Rybníky určené k chovu ryb s obsádkou při zarybnění od stanoveného limitu počtu váčkových plůdků hlavní ryby - stáří K0 (a), počtu plůdků hlavní ryby - stáří K1 (b) a počtů násady hlavní ryby - stáří K2 (c).\| \| \| \| a) 100 000 ks/ha b) 3000 ks/ha c) 1000 ks/ha 71\| Průmyslové závody na výrobu buničiny ze dřeva nebo podobných vláknitých materiálů.\| \| x\| \| 72\| Průmyslové závody na výrobu papíru a lepenek od stanoveného limitu.\| \| 200 t/den\| \| 10 t/den 73\| Předúprava (například praní, bělení, mercerace) nebo barvení textilních vláken či textilií při kapacitě zpracování od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 t/den 74\| Vydělávání kůže a kožešin při zpracovatelské kapacitě od stanoveného množství hotových výrobků.\| \| \| \| 12 t/den 75\| Zařízení na výrobu a zpracování celulózy.\| \| \| \| x 76\| Výroba dřevovláknitých, dřevotřískových, pilinových desek nebo překližek a dýh od stanoveného limitu.\| \| \| \| 200 m3/den 77\| Těžba ropy v množství od stanoveného limitu (a) a zemního plynu v množství od stanoveného limitu (b).\| a) 500 t/den b) 500 tis. m3/den\| \| a) 50 t/den b) 50 tis. m3/den\| 78\| Povrchová průmyslová zařízení k těžbě uhlí, ropy, zemního plynu a rud, včetně bituminových hornin na ploše od stanoveného limitu.\| \| \| \| 5 ha 79\| Stanovení dobývacího prostoru a v něm navržená povrchová těžba nerostných surovin na ploše od stanoveného limitu (a) nebo s kapacitou navržené povrchové těžby od stanoveného limitu (b). Povrchová těžba nerostných surovin na ploše od stanoveného limitu (a) nebo s kapacitou od stanoveného limitu (b). Těžba rašeliny od stanoveného limitu (c).\| a) 25 ha b) 1 mil. t/rok c) 150 ha\| \| \| a) 5 ha b) 10 tis. t/rok c) x 80\| Stanovení dobývacího prostoru a v něm navržená těžba uranu, těžba uranu a úprava uranové rudy.\| x\| \| \| 81\| Stanovení dobývacího prostoru a v něm navržená hlubinná těžba, hlubinná těžba.\| \| \| x\| 82\| Těžba nerostných surovin z říčního dna.\| \| \| \| x 83\| Úprava uhlí (včetně lignitu) s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 1 mil. t/rok 84\| Nadzemní vedení elektrické energie o napětí od 220 kV s délkou od stanoveného limitu.\| 15 km\| \| \| 85\| Nadzemní vedení elektrické energie o napětí od 110 kV s délkou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 2 km 86\| Zařízení ke skladování ropy a ropných produktů od stanoveného limitu a zařízení ke skladování chemických látek a směsí klasifikovaných jako nebezpečné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí s kapacitou od stanoveného limitu.\| 200 tis. t\| \| \| 200 t 87\| Skladování zemního plynu a jiných hořlavých plynů s objemem zásobního prostoru od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 tis. m3 88\| Povrchové skladování fosilních paliv s kapacitou zásobníku od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 tis. t 89\| Úložiště oxidu uhličitého18).\| \| x\| \| 90\| Zařízení k zachytávání oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur18), a to ze zařízení, která vždy podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, nebo ze zařízení o celkové roční kapacitě zachyceného oxidu uhličitého 1,5 megatuny nebo vyšší18).\| \| x\| \| 91\| Zařízení k zachytávání oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur18) ze zařízení, které nepřísluší do kategorie I.\| \| \| \| x 92\| Záměry uvedené v kategorii I určené výhradně nebo převážně k rozvoji a zkoušení nových metod nebo výrobků s předpokládaným provozem nejdéle 2 roky.\| \| \| x\| 93\| Restrukturalizace pozemků v krajině a záměry využití neobdělávané půdy nebo polopřírodních území k intenzivnímu zemědělskému využívání na ploše od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 ha 94\| Projekty vodohospodářských úprav pro zemědělství (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, lesnicko-technické meliorace) s celkovou plochou úprav od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 ha 95\| Zalesnění nelesního pozemku na ploše od stanoveného limitu (a) nebo odlesnění pozemku za účelem změny způsobu využívání půdy na ploše od stanoveného limitu (b).\| \| \| \| a) 25 ha b)10 ha 96\| Výroba a montáž motorových vozidel, drážních vozidel, lodí, výroba a oprava letadel a výroba železničních zařízení na výrobní ploše od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 tis. m2 97\| Výroba rostlinných nebo živočišných olejů nebo tuků s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 20 tis. t/rok 98\| Balení a konzervování výrobků živočišného a rostlinného původu s kapacitou výrobků od stanoveného limitu.\| \| \| \| 100 tis. t/rok 99\| Zpracování mléka od stanoveného limitu.\| \| \| \| 200 tis. hl/rok 100\| Pivovary s kapacitou výroby od stanoveného limitu (a) a sladovny s kapacitou výroby od stanoveného limitu (b) a lihovary nebo pálenice s kapacitou od stanoveného limitu (c).\| \| \| \| a) 200 tis. hl/rok b) 50 tis. t/rok c) 100 tis. hl/rok 101\| Výroba nealkoholických nápojů s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 200 tis. hl/rok 102\| Výroba cukrovinek a sirupů s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 tis. t/rok 103\| Jatka, masokombináty a zařízení na zpracování ryb (včetně výroby rybí moučky a rybích olejů) s kapacitou výrobků od stanoveného limitu.\| \| \| \| 5 tis. t/rok 104\| Výroba škrobu s kapacitou výroby od stanoveného limitu.\| \| \| \| 50 tis. t/rok 105\| Cukrovary s kapacitou zpracované suroviny od stanoveného limitu.\| \| \| \| 150 tis. t/rok 106\| Výstavba skladových komplexů s celkovou zastavěnou plochou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 tis. m2 107\| Průmyslové zóny a záměry rozvoje průmyslových oblastí s rozlohou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 20 ha 108\| Záměry rozvoje sídel s rozlohou záměru od stanoveného limitu.\| \| \| \| 5 ha 109\| Parkoviště nebo garáže s kapacitou od stanoveného limitu parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.\| \| \| \| 500 míst 110\| Výstavba obchodních komplexů a nákupních středisek s celkovou zastavěnou plochou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 6 tis. m2 111\| Stálé tratě pro závodění a testování motorových vozidel s délkou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 2 km 112\| Testovací lavice motorů, turbín nebo reaktorů.\| \| \| \| x 113\| Skladování železného šrotu (včetně vrakovišť) od stanoveného limitu.\| \| \| \| 1 tis. t 114\| Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení.\| \| \| \| x 115\| Rekreační přístavy pro plavidla s výtlakem od stanoveného limitu (a) nebo pro plavidla v počtu od stanoveného limitu (b).\| \| \| \| a) 1t b) 25 plavidel 116\| Rekreační a sportovní areály vně sídelních oblastí na ploše od stanoveného limitu (a) a ubytovací zařízení vně sídelních oblastí s kapacitou od stanoveného limitu (b).\| \| \| \| a) 1 ha b) 100 lůžek 117\| Stálé kempy a autokempy s ubytovací kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 100 osob 118\| Tematické areály na ploše od stanoveného limitu; krematoria.\| \| \| \| 2 ha 16) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 17) Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. 18) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 126. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 100/2001 Sb. Kritéria pro zjišťovací řízení I. CHARAKTERISTIKA ZÁMĚRU Parametry záměru musí být zváženy se zvláštním zřetelem na 1. rozsah a podobu záměru jako celku, 2. kumulaci jeho vlivů s vlivy jiných známých záměrů (realizovaných, povolených, připravovaných, uvažovaných), 3. využívání přírodních zdrojů, zejména půdy, vody a biologické rozmanitosti, 4. produkci odpadů, 5. znečišťování životního prostředí a rušivé vlivy, 6. rizika závažných nehod nebo katastrof relevantních pro záměr, včetně nehod a katastrof způsobených změnou klimatu, v souladu s vědeckými poznatky, 7. rizika pro veřejné zdraví (např. v důsledku kontaminace vod, znečištění ovzduší a hlukového zatížení). II. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU Parametry území, které může být ovlivněno záměrem, musí být zváženy se zvláštním zřetelem na 1. stávající a schválené využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání, 2. relativní zastoupení, dostupnost, kvalitu a schopnost regenerace přírodních zdrojů (včetně půdy, vody a biologické rozmanitosti) v oblasti, včetně její podzemní části, 3. schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštním zřetelem na a) územní systém ekologické stability krajiny, b) zvláště chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti, c) území přírodních parků, d) významné krajinné prvky, mokřady, břehové oblasti a ústí řek, pobřežní zóny a mořské prostředí, horské oblasti a lesy, e) území historického, kulturního nebo archeologického významu, f) území hustě zalidněná, g) území, která jsou nebo u kterých se má za to, že jsou zatěžovaná nad míru únosného environmentálního zatížení (včetně starých ekologických zátěží). III. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Potenciálně významné vlivy záměru musí být zváženy ve vztahu ke kritériím uvedeným v bodech I. a II., zejména s ohledem na vlivy záměru na faktory podle § 2 a dále na 1. velikost a prostorový rozsah vlivů (např. území a populace, které by mohly být zasaženy), 2. povahu vlivů včetně jejich přeshraniční povahy, 3. intenzitu a složitost vlivů, 4. pravděpodobnost vlivů, 5. předpokládaný počátek, dobu trvání, frekvenci a vratnost vlivů, 6. kumulaci vlivů s vlivy jiných stávajících nebo povolených záměrů, 7. možnost účinného snížení vlivů.“. 127. V příloze č. 3 části B.I se v bodu 5 slova „potřeby záměru a jeho umístění“ nahrazují slovy „umístění záměru“. 128. V příloze č. 3 části B.I bod 6 zní: „6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru včetně případných demoličních prací nezbytných pro realizaci záměru; v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci včetně porovnání s nejlepšími dostupnými technikami, s nimi spojenými úrovněmi emisí a dalšími parametry“. 129. V příloze č. 3 části B.I se v bodě 8 slovo „územně“ nahrazuje slovem „územních“. 130. V příloze č. 3 části B.II se slova „(například zábor půdy, odběr a spotřeba vody, surovinové a energetické zdroje)“ nahrazují slovy „využívání přírodních zdrojů, zejména půdy, vody (odběr a spotřeba), surovinových a energetických zdrojů, a biologické rozmanitosti“. 131. V příloze č. 3 části B.III se slovo „(například“ zrušuje, slova „emisí do ovzduší“ se nahrazují slovy „případných předpokládaných reziduí a emisí“ a slovo „technologií)“ se nahrazuje slovem „technologií“. 132. V příloze č. 3 části C bodu 1 se slova „Výčet nejzávažnějších“ nahrazují slovy „Přehled nejvýznamnějších“ a na konci textu se doplňují slova „se zvláštním zřetelem na jeho ekologickou citlivost“. 133. V příloze č. 3 nadpisu části D se za slova „ÚDAJE O“ vkládají slova „MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH“. 134. V příloze č. 3 části D bod 5 zní: „5. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů a důkazů pro zjištění a hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí“. 135. V příloze č. 3 se na konci části D doplňuje bod 6, který zní: „6. Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve znalostech), které se vyskytly při zpracování oznámení, a hlavních nejistot z nich plynoucích“. 136. V příloze č. 3 části H se slova „příslušného stavebního úřadu“ nahrazují slovy „příslušného úřadu územního plánování“ a slova „č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.“ se nahrazují slovy „o ochraně přírody a krajiny:“. 137. V příloze č. 3a části III bodu 4 se za slovo „staveb,“ vkládá slovo „zařízení,“ a za slovo „realizovaných,“ se vkládá slovo „povolených,“. 138. V příloze č. 3a části III bodu 5 se slova „Výčet nejzávažnějších“ nahrazují slovy „Přehled nejvýznamnějších“. 139. V příloze č. 3a části VI se slova „vyžaduje posouzení vlivu na životní prostředí“ nahrazují slovy „podléhá zjišťovacímu řízení“. 140. V příloze č. 3a textu pod částí VI se slova „podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.“ nahrazují slovy „, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny“ a slova „Stanovisko příslušného stavebního úřadu“ se nahrazují slovy „Vyjádření příslušného úřadu územního plánování“. 141. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb. Náležitosti dokumentace ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma 2. IČ 3. Sídlo (bydliště) 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 2. Kapacita (rozsah) záměru 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry 5. Zdůvodnění umístění záměru a popis oznamovatelem zvažovaných variant s uvedením hlavních důvodů vedoucích k volbě daného řešení, včetně srovnání vlivů na životní prostředí 6. Popis technického a technologického řešení záměru včetně případných demoličních prací nezbytných pro realizaci záměru; v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci včetně porovnání s nejlepšími dostupnými technikami, s nimi spojenými úrovněmi emisí a dalšími parametry 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 8. Výčet dotčených územních samosprávných celků 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 9 odst. 3 a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat. II. Údaje o vstupech (zejména pro výstavbu a provoz) 1. Půda (například druh, třída ochrany, velikost záboru) 2. Voda (například zdroj vody, spotřeba) 3. Ostatní přírodní zdroje (například surovinové zdroje) 4. Energetické zdroje (například druh, zdroj, spotřeba) 5. Biologická rozmanitost 6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (například potřeba souvisejících staveb) III. Údaje o výstupech (zejména pro výstavbu a provoz) 1. Znečištění ovzduší, vody, půdy a půdního podloží (například přehled zdrojů znečišťování, druh a množství emitovaných znečisťujících látek, způsoby a účinnost zachycování znečišťujících látek) 2. Odpadní vody (například přehled zdrojů odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypouštění, vypouštěné znečištění, čisticí zařízení a jejich účinnost) 3. Odpady (například přehled zdrojů odpadů, kategorizace a množství odpadů, způsoby nakládání s odpady) 4. Ostatní emise a rezidua (například hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy - přehled zdrojů, množství emisí, způsoby jejich omezení) 5. Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Přehled nejvýznamnějších environmentálních charakteristik dotčeného území (např. struktura a ráz krajiny, její geomorfologie a hydrologie, určující složky flóry a fauny, části území a druhy chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajiny, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, přírodní parky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, zvláště chráněné druhy; ložiska nerostů; dále území historického, kulturního nebo archeologického významu, území hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území) 2. Charakteristika současného stavu životního prostředí, resp. krajiny v dotčeném území a popis jeho složek nebo charakteristik, které mohou být záměrem ovlivněny, zejména ovzduší (např. stav kvality ovzduší), vody (např. hydromorfologické poměry v území a jejich změny, množství a jakost vod atd.), půdy (např. podíl nezastavěných ploch, podíl zemědělské a lesní půdy a jejich stav, stav erozního ohrožení a degradace půd, zábor půdy, eroze, utužování a zakrývání), přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti (např. stav a rozmanitost fauny, flóry, společenstev, ekosystémů), klimatu (např. dopady spojené se změnou klimatu, zranitelnost území vůči projevům změny klimatu), obyvatelstva a veřejného zdraví, hmotného majetku a kulturního dědictví včetně architektonických a archeologických aspektů 3. Celkové zhodnocení stavu životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení a předpoklad jeho pravděpodobného vývoje v případě neprovedení záměru, je-li možné jej na základě dostupných informací o životním prostředí a vědeckých poznatků posoudit ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ I. Charakteristika a hodnocení velikosti a významnosti předpokládaných přímých, nepřímých, sekundárních, kumulativních, přeshraničních, krátkodobých, střednědobých, dlouhodobých, trvalých i dočasných, pozitivních i negativních vlivů záměru, které vyplývají z výstavby a existence záměru (včetně případných demoličních prací nezbytných pro jeho realizaci), použitých technologií a látek, emisí znečišťujících látek a nakládání s odpady, kumulace záměru s jinými stávajícími nebo povolenými záměry (s přihlédnutím k aktuálnímu stavu území chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny a využívání přírodních zdrojů s ohledem na jejich udržitelnou dostupnost) se zohledněním požadavků jiných právních předpisů na ochranu životního prostředí: 1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví 2. Vlivy na ovzduší a klima (např. povaha a množství emisí znečisťujících látek a skleníkových plynů, zranitelnost záměru vůči změně klimatu) 3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky (např. vibrace, záření, vznik rušivých vlivů) 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody 5. Vlivy na půdu 6. Vlivy na přírodní zdroje 7. Vlivy na biologickou rozmanitost (fauna, flóra, ekosystémy) 8. Vlivy na krajinu a její ekologické funkce 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní dědictví včetně architektonických a archeologických aspektů II. Charakteristika rizik pro veřejné zdraví, kulturní dědictví a životní prostředí při možných nehodách, katastrofách a nestandardních stavech a předpokládaných významných vlivů z nich plynoucích III. Komplexní charakteristika vlivů záměru podle části D bodů I a II z hlediska jejich velikosti a významnosti včetně jejich vzájemného působení, se zvláštním zřetelem na možnost přeshraničních vlivů IV. Charakteristika a předpokládaný účinek navrhovaných opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a popis kompenzací, pokud jsou vzhledem k záměru možné, popřípadě opatření k monitorování možných negativních vlivů na životní prostředí (např. post-projektová analýza), které se vztahují k fázi výstavby a provozu záměru, včetně opatření týkajících se připravenosti na mimořádné situace podle kapitoly II a reakcí na ně V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů a důkazů pro zjištění a hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí VI. Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve znalostech), které se vyskytly při zpracování dokumentace, a hlavních nejistot z nich plynoucích ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy) Údaje podle částí B, C, D, F, G a H se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelem předloženou variantu řešení záměru ČÁST F ZÁVĚR ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ČÁST H PŘÍLOHY Vyjádření příslušného úřadu územního plánování k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace (ke skutečnostem jiným a novým vzhledem k oznámení) a dále například přílohy mapové, obrazové a grafické: Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny: Referenční seznam použitých zdrojů: Datum zpracování dokumentace: Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování dokumentace: Podpis zpracovatele dokumentace:“. 142. V příloze č. 5 v nadpisu části II a v označení části V se slovo „(OZNÁMENÍ)“ zrušuje. 143. V příloze č. 5 části II bodech 1 a 2 se slovo „(oznámení)“ zrušuje. 144. V příloze č. 5 se na konci textu označení části IV doplňují slova „A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A K JEJICH MONITOROVÁNÍ“. 145. V příloze č. 5 se na konci textu označení části VI doplňují slova „A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ“. 146. V příloze č. 6 části I bodu 8 se slovo „nepříznivých“ nahrazuje slovem „negativních“ a slova „včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí“ nahrazují slovy „a veřejné zdraví“. 147. V příloze č. 6 části I se doplňuje bod 9, který zní: „9. Podmínky pro monitorování a rozbor vlivů záměru na životní prostředí (parametry, délka sledování) přiměřené povaze, umístění a rozsahu záměru a významnosti jeho vlivů na životní prostředí“. 148. V příloze č. 6 části II bodu 2 se za slova „životní prostředí“ vkládají slova „a veřejné zdraví“. 149. V příloze č. 6 části II se body 5, 6 a 8 zrušují. Dosavadní bod 7 se označuje jako bod 5. 150. V příloze č. 6 části II bodu 5 se slovo „(oznámení)“ zrušuje. 151. V příloze č. 6 části II se doplňuje bod 6, který zní: „6. Okruh dotčených územních samosprávných celků“. 152. V příloze č. 6 textu pod částí II se za slovo „Otisk“ vkládá slovo „úředního“. 153. V příloze č. 7 části B se za bod 6 vkládá nový bod 7, který zní: „7. Míra, v jaké koncepce stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti, vzhledem k jejich umístění, povaze, velikosti, provozním podmínkám, požadavkům na přírodní zdroje apod.“. Dosavadní body 7 až 11 se označují jako body 8 až 12. 154. V příloze č. 7 části E bodu 4 se slova „č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.“ nahrazují slovy „o ochraně přírody a krajiny“. 155. V příloze č. 8 části 2.e se za slova „rozsah vlivu (“ vkládají slova „velikost území a“. 156. V příloze č. 8 se v části 2.f doplňuje bod v., který zní: „v. dopady změny klimatu;“. 157. V příloze č. 9 bod 7 zní: „7. Vyhodnocení možných přeshraničních vlivů koncepce na životní prostředí.“. 158. V příloze č. 9 bod 10 zní: „10. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, vyloučení, snížení a kompenzaci významných negativních vlivů na životní prostředí zjištěných nebo předpokládaných při provádění koncepce.“. 159. V příloze č. 9 bodu 14 se za slova „Souhrnné vypořádání“ vkládají slova „požadavků stanovených závěrem zjišťovacího řízení a“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Posuzování vlivů na životní prostředí zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ve kterém již uplynula lhůta pro vrácení dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 8 odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; s výjimkou ustanovení § 9a odst. 3 věty třetí; platnost stanoviska se posuzuje podle ustanovení § 9a odst. 4 věty první zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Posuzování vlivů na životní prostředí zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ve kterém ještě neuplynula lhůta pro vrácení dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 8 odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona; příslušný úřad se nemění. 3. Posuzování vlivů na životní prostředí zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ve kterém byla dokumentace vlivů záměru na životní prostředí vrácena podle § 8 odst. 2 nebo odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, více než 3 roky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušný úřad ukončí, nepředloží-li oznamovatel doplněnou nebo přepracovanou dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Zjišťovací řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; příslušný úřad se nemění. 5. Odůvodněný písemný závěr, který byl vydán více než 3 roky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebyla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona předložena dokumentace vlivů záměru na životní prostředí; příslušný úřad posuzování ukončí. 6. Platnost stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydaného nejvíce 5 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Platnost stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydaného více než 5 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která byla prodloužena na dobu, která uplyne po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou ustanovení § 9a odst. 4 věty první; stanovisko, jehož platnost má uplynout dříve než 1. ledna 2019, se považuje za platné do 31. prosince 2018. 8. Platnost stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydaného více než 5 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která neuplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v důsledku přerušení lhůty podle § 9a odst. 3 věty poslední zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplyne dne 31. prosince 2018, nepožádá-li oznamovatel v této lhůtě o její prodloužení; bude-li platnost stanoviska prodloužena, lhůta podle § 9a odst. 4 věty druhé zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počíná běžet dnem, kdy k prodloužení došlo. 9. U fyzické osoby, která je držitelem autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a která současně nemá vysokoškolské vzdělání alespoň magisterského studijního programu se zaměřením na přírodní nebo technické vědy, se povinnost uvedená v § 19 odst. 4 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za splněnou, předloží-li tato osoba doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň bakalářského studijního programu. 10. Autorizace ke zpracování dokumentace a posudku prodloužená podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na období, které přesahuje dobu 5 let po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká uplynutím 5 let po nabytí účinnosti tohoto zákona, nedojde-li k jejímu prodloužení podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 325/2017 Sb.	Zákon č. 325/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 6. 10. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 111/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státním zastupitelství * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2018 325 ZÁKON ze dne 5. září 2017, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zpravodajských službách České republiky Čl. I Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 219/2015 Sb. a zákona č. 51/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odstavec 1 zní: „(1) Činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády, Poslanecké sněmovny a Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky (dále jen „orgán nezávislé kontroly“). Rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb stanoví tento nebo zvláštní zákon.“. 2. V § 12 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Poslanecká sněmovna vykonává kontrolu činnosti zpravodajských služeb prostřednictvím svých k tomuto účelu zřízených zvláštních kontrolních orgánů. (3) Orgán nezávislé kontroly vykonává na základě podnětu některého ze zvláštních kontrolních orgánů kontrolu zákonnosti činnosti zpravodajské služby v oboru její působnosti na území České republiky, včetně kontroly dodržování základních práv a svobod. (4) Kontrolní řád se na kontrolu prováděnou vládou, zvláštními kontrolními orgány nebo orgánem nezávislé kontroly nepoužije.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 5. 3. Za § 12 se vkládají nové § 12a až 12i, které znějí: „§ 12a (1) Zvláštní kontrolní orgán pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále jen „zvláštní kontrolní orgán“) se skládá ze 7 členů. Členem zvláštního kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. (2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání zvláštního kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. § 12b (1) Členové zvláštního kontrolního orgánu mohou vstupovat do objektů Úřadu pro zahraniční styky a informace v doprovodu ředitele tohoto úřadu nebo jím pověřeného příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace. (2) Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace předkládá zvláštnímu kontrolnímu orgánu a) statut Úřadu pro zahraniční styky a informace, b) návrh rozpočtu Úřadu pro zahraniční styky a informace, c) písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky, d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu pro zahraniční styky a informace a e) vnitřní předpisy Úřadu pro zahraniční styky a informace. (3) Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace předkládá zvláštnímu kontrolnímu orgánu na jeho požádání a) zprávu o činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, b) souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v nichž je Úřad pro zahraniční styky a informace činný, s výjimkou případů a věcí, u nichž by poskytnutí takové informace mohlo ohrozit důležitý zájem sledovaný Úřadem pro zahraniční styky a informace, c) počet případů, ve kterých byla podána žádost o poskytnutí zprávy bankou nebo pobočkou zahraniční banky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, ve kterých je Úřad pro zahraniční styky a informace činný, a d) zprávu o využívání žádostí o poskytnutí zprávy bankou nebo pobočkou zahraniční banky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Úřad pro zahraniční styky a informace svou činnost již ukončil. (4) Zvláštní kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace a nahrazovat jejich řídicí činnost. § 12c (1) Má-li zvláštní kontrolní orgán za to, že činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody osob nebo že došlo k vyzrazení utajovaných informací z činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, je oprávněn požadovat od ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace potřebné vysvětlení. (2) Každé porušení zákona příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, které zvláštní kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli Úřadu pro zahraniční styky a informace a nejvyššímu státnímu zástupci. § 12d Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům zvláštního kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy zvláštní kontrolní orgán podává oznámení podle § 12c odst. 2. Skutečnosti, o nichž se členové zvláštního kontrolního orgánu dozvědí při výkonu své funkce, oznamují v míře nezbytné pro dosažení účelu kontroly podle tohoto zákona. § 12e (1) Orgán nezávislé kontroly se skládá z 5 členů, kteří jsou na návrh vlády voleni Poslaneckou sněmovnou na dobu 5 let. Vláda Poslanecké sněmovně navrhne vždy nejméně dvojnásobný počet osob, než je počet obsazovaných míst v orgánu nezávislé kontroly. Nikdo nemůže být členem orgánu nezávislé kontroly více než dvakrát za sebou. Funkce člena orgánu nezávislé kontroly je veřejnou funkcí. (2) Členem orgánu nezávislé kontroly může být pouze ten, kdo a) je státním občanem České republiky, b) dosáhl věku 40 let, c) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo 1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo 2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice, a d) je držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné. (3) Členem orgánu nezávislé kontroly nemůže být ten, kdo byl v posledních 3 letech příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru České republiky, vojákem z povolání nebo zaměstnancem ozbrojených sil České republiky. (4) Funkce člena orgánu nezávislé kontroly je neslučitelná s výkonem úřadu prezidenta republiky a s funkcí člena vlády, náměstka člena vlády, poslance, senátora, poslance Evropského parlamentu, soudce nebo člena orgánu územního samosprávného celku nebo s postavením příslušníka nebo zaměstnance bezpečnostního sboru České republiky, vojáka z povolání nebo zaměstnance ozbrojených sil České republiky. (5) Člen orgánu nezávislé kontroly je při výkonu své funkce nezávislý a při svém rozhodování je vázán pouze právním řádem České republiky; je povinen svou funkci vykonávat nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při jejím výkonu všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost, zejména se nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran nebo hnutí, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky. (6) V čele orgánu nezávislé kontroly stojí jeho předseda, jehož funkční období trvá 1 rok. Předsedou orgánu nezávislé kontroly je postupně člen orgánu nezávislé kontroly v pořadí podle věku počínaje nejstarším členem; předsedou orgánu nezávislé kontroly nemůže být ten, kdo jím byl v posledních 4 letech. Nelze-li předsedu orgánu nezávislé kontroly určit podle věty druhé, je jím věkem nejstarší člen. (7) Orgán nezávislé kontroly je usnášeníschopný, jsou-li jednání přítomni alespoň 4 jeho členové. K rozhodnutí orgánu nezávislé kontroly je třeba většiny hlasů. § 12f (1) Člen orgánu nezávislé kontroly se ujímá své funkce složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Člen orgánu nezávislé kontroly složí slib do 30 dnů ode dne svého zvolení. (2) Slib člena orgánu nezávislé kontroly zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že svou funkci budu vykonávat nezávisle a nestranně, v souladu s ústavním pořádkem a s ostatními zákony a že budu chránit zákonnost a neporušitelnost práv osob.“ (3) Slib člena orgánu nezávislé kontroly je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí člen orgánu nezávislé kontroly „Slibuji!“ a podepíše se na úředním záznamu o složení slibu. V úředním záznamu o složení slibu musí být uvedeno datum a místo složení slibu. (4) Nesloží-li člen orgánu nezávislé kontroly slib ve lhůtě stanovené v odstavci 1, odmítne-li jej složit nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen. (5) Funkce člena orgánu nezávislé kontroly zaniká dnem a) následujícím po dni, kdy uplyne jeho funkční období, b) pozbytí některého z předpokladů potřebných pro výkon funkce, c) zahájení výkonu funkce neslučitelné s funkcí člena orgánu nezávislé kontroly podle § 12e odst. 4, d) nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen za úmyslný trestný čin nebo kterým byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, e) nabytí právní moci rozhodnutí o schválení narovnání, kterým bylo zastaveno jeho trestní stíhání pro úmyslný trestný čin, f) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo podmíněně zastaveno jeho trestní stíhání pro úmyslný trestný čin, g) nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání pro úmyslný trestný čin, h) zániku platnosti osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné, pokud zánik jeho platnosti nenastal doručením nového osvědčení fyzické osoby pro stejný stupeň utajení nebo pokud nebyl uplatněn postup pro vydání nového osvědčení fyzické osoby, které nahrazuje původní v případě jeho odcizení nebo ztráty, poškození nebo změny některého z údajů v něm obsažených podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací, nebo i) následujícím po dni, kdy bylo předsedovi Poslanecké sněmovny doručeno písemné prohlášení člena orgánu nezávislé kontroly, že se funkce vzdává. (6) Nastane-li některý z důvodů zániku funkce člena orgánu nezávislé kontroly uvedených v odstavci 5 písm. b) až h), informuje o tom člen orgánu nezávislé kontroly písemně bez zbytečného odkladu předsedu Poslanecké sněmovny. (7) Předseda Poslanecké sněmovny informuje o uvolnění místa člena orgánu nezávislé kontroly písemně bez zbytečného odkladu předsedu vlády. Vláda předloží Poslanecké sněmovně návrhy na obsazení uvolněného místa člena orgánu nezávislé kontroly bez zbytečného odkladu. Volbu na uvolněné místo člena orgánu nezávislé kontroly uskuteční Poslanecká sněmovna do 90 dnů ode dne doručení návrhů vlády. § 12g (1) Orgán nezávislé kontroly je při výkonu své kontrolní činnosti oprávněn požadovat od zpravodajské služby všechny potřebné informace o její činnosti, které souvisejí s prováděnou kontrolou. (2) Zpravodajská služba není povinna orgánu nezávislé kontroly předat informaci, která by mohla a) zmařit účel probíhající akce; zpravodajská služba takovou informaci nepředá pouze s předchozím souhlasem předsedy vlády, b) odhalit totožnost příslušníků zpravodajské služby vykonávajících zpravodajskou činnost, c) odhalit totožnost osob jednajících ve prospěch zpravodajské služby, d) ohrozit jiné osoby, jejichž bezpečnost je v důležitém zájmu zpravodajské služby, nebo e) porušit požadavky zpravodajské služby cizí moci na nepředání utajované informace třetí straně. (3) Má-li orgán nezávislé kontroly za to, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon, je oprávněn vyžadovat od ředitele příslušné zpravodajské služby potřebná vysvětlení. (4) Orgán nezávislé kontroly vypracuje na základě provedené kontroly činnosti zpravodajské služby písemnou zprávu, z níž bude zřejmé, zda v konkrétním případě bylo činností zpravodajské služby protiprávně zasaženo do základních práv a svobod nebo byl porušen zákon a jakým způsobem. Písemnou zprávu zašle orgán nezávislé kontroly tomu ze zvláštních kontrolních orgánů, který dal orgánu nezávislé kontroly podnět ke kontrole zpravodajské služby, a dále též řediteli zpravodajské služby, jejíž činnost byla předmětem kontroly. Závěr orgánu nezávislé kontroly o tom, zda bylo činností zpravodajské služby protiprávně zasaženo do základních práv a svobod nebo byl porušen zákon, se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Zjistí-li orgán nezávislé kontroly při prováděné kontrole, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon, navrhne příslušnému řediteli zpravodajské služby, předsedovi vlády nebo příslušnému členu vlády, aby přijali opatření nezbytná k odstranění nedostatků. Každé podezření ze spáchání trestného činu příslušníkem zpravodajské služby, které orgán nezávislé kontroly zjistí při prováděné kontrole, je povinen oznámit nejvyššímu státnímu zástupci. (6) Orgán nezávislé kontroly provádí kontrolu činnosti zpravodajské služby vždy s vědomím ředitele příslušné zpravodajské služby. (7) Členové orgánu nezávislé kontroly jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po ukončení členství v orgánu nezávislé kontroly. Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům orgánu nezávislé kontroly se nevztahuje na případy, kdy orgán nezávislé kontroly podává oznámení podle odstavce 5. Členové orgánu nezávislé kontroly mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze usnesením Poslanecké sněmovny. § 12h (1) Členovi orgánu nezávislé kontroly náleží měsíčně paušální částka ve výši určené z platové základny stanovené pro soudce platovým koeficientem 0,25 podle zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudů. Paušální částka se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru. (2) Zaměstnavatel poskytne členovi orgánu nezávislé kontroly po dobu výkonu činnosti v orgánu nezávislé kontroly pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Státnímu zaměstnanci se poskytne po dobu výkonu činnosti v orgánu nezávislé kontroly služební volno, za které přísluší plat. Omezení rozsahu poskytování pracovního volna uvedené v § 201 odst. 3 zákoníku práce nebo služebního volna podle § 104 odst. 1 zákona o státní službě se pro tento případ nepoužije. § 12i (1) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti orgánu nezávislé kontroly plní jeho sekretariát zařazený v Kanceláři Poslanecké sněmovny. (2) Vedoucího sekretariátu orgánu nezávislé kontroly jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny. (3) Orgán nezávislé kontroly podává zvláštním kontrolním orgánům jednou ročně zprávu o své činnosti. (4) Podrobná pravidla jednání orgánu nezávislé kontroly a podobu zpráv o jeho činnosti stanoví jednací řád.“. 4. V § 13a odst. 1 se text „a 13“ nahrazuje textem „až 13“. 5. § 14 zní: „§ 14 Poslanecká sněmovna je o činnosti zpravodajských služeb informována vládou prostřednictvím svých pro účely kontroly zpravodajských služeb zřízených zvláštních kontrolních orgánů (dále jen „příslušný orgán“).“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Činnost zpravodajských služeb uskutečněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona kontrole Orgánem nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky nepodléhá. 2. Po prvním zvolení všech členů Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky určí předseda Poslanecké sněmovny losem délku funkčního období jeho jednotlivých členů tak, aby 2 osoby vykonávaly funkci člena Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky po dobu 3 let, 2 osoby vykonávaly funkci člena Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky po dobu 4 let a 1 osoba vykonávala funkci člena Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky po dobu 5 let. 3. Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky zahájí svou činnost dnem následujícím po dni, ve kterém složil slib poslední z jeho členů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu Čl. III Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 282/2002 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 23/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 255/2012 Sb., zákona č. 78/2015 Sb. a zákona č. 302/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 10 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „, a s výjimkou funkce člena Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky podle zákona o zpravodajských službách České republiky“. 2. V § 12 se na konci textu odstavce 8 doplňují slova „, a s výjimkou funkce člena Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky podle zákona o zpravodajských službách České republiky“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o státním zastupitelství Čl. IV V § 24 odst. 6 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb. a zákona č. 192/2003 Sb., se slova „a činnosti v“ nahrazují slovy „, činnosti v“ a za slovo „Parlamentu“ se vkládají slova „a činnosti v Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky podle zákona o zpravodajských službách České republiky“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 324/2017 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 324/2017 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG) Vyhlášeno 4. 10. 2017, částka 110/2017 324 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 27. září 2017 o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2018 aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů IR-DRG (dále jen „klasifikace IR-DRG“), zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 427/2005 Sb., ze dne 13. října 2005, o zavedení Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG), ve znění pozdějších předpisů. Klasifikace IR-DRG (International Refined Diagnosis Related Groups - Mezinárodní zpřesněné skupiny vztažené k diagnóze) umožňuje klasifikovat pacienty v akutní nemocniční péči na základě jejich klinické podobnosti a srovnatelnosti nákladů na jejich nemocniční pobyt. Pro klasifikaci IR-DRG se pro rok 2018 vydává definiční manuál, verze 015 (formát pdf), program pro automatizované zařazování případů do DRG podle této klasifikace (tzv. grouper), česká verze 015 a závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG, verze 015. Pro klasifikaci IR-DRG pacientů v akutní nemocniční péči během roku 2016 (referenční období) je v platnosti definiční manuál, verze 013.2016 (formát pdf), program pro automatizované zařazování případů do DRG podle této klasifikace (tzv. grouper), česká verze 012.2015 a závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG, verze 013.2016. Za vydání a distribuci výše uvedených materiálů odpovídá Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2. Definiční manuál a grouper pro klasifikaci IR-DRG lze obdržet v elektronické podobě postupem uvedeným na webových stránkách www.mzcr.cz. Závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG jsou rovněž zveřejněné na těchto webových stránkách. Předsedkyně: prof. Ing. Ritschelová, CSc., v. r.
Vyhláška č. 322/2017 Sb.	Vyhláška č. 322/2017 Sb. Vyhláška o stanovení seznamu odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období Vyhlášeno 4. 10. 2017, datum účinnosti 4. 10. 2017, částka 110/2017 * § 1 - Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje seznam odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období. * § 2 - Za odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období, se považují oddíly ekonomických činností podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE)2) označené kódem a názvem * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Aktuální znění od 31. 12. 2022 (468/2022 Sb.) 322 VYHLÁŠKA ze dne 25. září 2017 o stanovení seznamu odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 96 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 222/2017 Sb.: § 1 Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje seznam odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období. § 2 Za odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období, se považují oddíly ekonomických činností podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE)2) označené kódem a názvem a) 01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti, b) 02 Lesnictví a těžba dřeva, c) 41 Výstavba budov, d) 42 Inženýrské stavitelství, e) 43 Specializované stavební činnosti, f) 55 Ubytování, g) 56 Stravování a pohostinství, h) 71 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy, i) 93 Sportovní, zábavní a rekreační činnosti. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministryně: Mgr. Marksová v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci. 2) Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).
Nařízení vlády č. 320/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 320/2017 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 4. 10. 2017, datum účinnosti 19. 10. 2017, částka 110/2017, zrušeno 20. 1. 2027 (236/2024 Sb.) * Čl. I - Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 170/2011 Sb. a nařízení vlády č. 229/2012 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 19. 10. 2017 320 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. září 2017, kterým se mění nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb., k provedení § 12 odst. 1 a § 13 zákona: Čl. I Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 170/2011 Sb. a nařízení vlády č. 229/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „unie1)“ vkládají slova „, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování zemědělských a lesnických vozidel14)“. Poznámka pod čarou č. 14 zní: „14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly, v platném znění.“. 2. V § 1 odst. 4 písm. e) bodě 1 se slova „pokud rizika uvedená v příloze č. 1 k tomuto nařízení jsou již obsažena v příslušném právním předpisu Evropské unie2),“ včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušují. 3. V § 1 odst. 4 písm. e) body 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 4 znějí: „2. motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, na něž se vztahuje příslušný předpis Evropské unie3), kromě strojního zařízení namontovaného na těchto vozidlech, 3. vozidla, na něž se vztahuje příslušný přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozor nad trhem4), kromě strojního zařízení namontovaného na těchto vozidlech, 3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla, v platném znění. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly, v platném znění.“. 4. V příloze č. 1 bodě 1.7.4.2. úvodní části ustanovení se slova „pokud možno alespoň tyto údaje“ nahrazují slovy „alespoň tyto údaje, připadá-li to vzhledem k charakteru zařízení v úvahu“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Havlíček, MBA, v. r.
Vyhláška č. 319/2017 Sb.	Vyhláška č. 319/2017 Sb. Vyhláška o odborné způsobilosti pro distribuci na kapitálovém trhu Vyhlášeno 2. 10. 2017, datum účinnosti 3. 1. 2018, částka 109/2017 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Rozsah odborných znalostí * § 3 - Rozsah dovedností * § 4 - Věcné předpoklady * § 5 - Organizační předpoklady * § 6 - Kvalifikační a personální předpoklady * § 7 - Zkouškový řád * § 8 - Minimální standard odborné zkoušky * § 9 - Pravidla aktualizace otázek, jejich poskytování akreditovaným osobám a nakládání s nimi * § 10 - Účinnost k vyhlášce č. 319/2017 Sb. Aktuální znění od 11. 5. 2022 (115/2022 Sb.) 319 VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2017 o odborné způsobilosti pro distribuci na kapitálovém trhu Česká národní banka stanoví podle § 199 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 204/2017 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 14h písm. a), b), f) až h) zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje a) rozsah odborných znalostí a dovedností podle § 14b odst. 4 zákona, b) minimální rozsah požadavků na věcné, kvalifikační, organizační a personální předpoklady podle § 14c odst. 3 písm. b) zákona, c) požadavky na průběh, formu, rozsah a způsob hodnocení a minimální standard odborné zkoušky podle § 14f zákona, d) pravidla pro poskytování souboru vypracovaných zkouškových otázek podle § 14f odst. 1 zákona akreditovaným osobám, nakládání s nimi a jejich aktualizaci a e) požadavky na zkouškový řád podle § 14f odst. 2 zákona a způsob jednání a složení komise podle § 14f odst. 3 zákona. § 2 Rozsah odborných znalostí [K § 14b odst. 4 písm. a) zákona] (1) Rozsah odborných znalostí osoby uvedené v § 14a zákona musí odpovídat věcné náplni činnosti této osoby pro jednání se zákazníkemzákazníkem v rámci poskytování investičních služeb tak, aby byl zabezpečen jejich kvalifikovaný výkon. (2) Podrobnější rozsah odborných znalostí podle § 14b odst. 4 písm. a) zákona je uveden v příloze k této vyhlášce. § 3 Rozsah dovedností [K § 14b odst. 4 písm. b) zákona] Osoby uvedené v § 14a zákona musí mít pro jednání se zákazníkemzákazníkem v rámci poskytování investičních služeb odborné dovednosti spočívající ve schopnostech a) kvalifikovaně získat informace od zákazníkazákazníka o jeho odborných znalostech a zkušenostech v oblasti investic, o jeho finančním zázemí a investičních cílech; v případě panevropského osobního penzijního produktu tak, aby bylo možné poskytovat s odbornou péčí poradenství, osobní doporučení a personalizovanou projekci důchodových dávek, b) kvalifikovaně a srozumitelně poskytovat informace při komunikaci se zákazníkemzákazníkem tak, aby tento zákazníkzákazník sám mohl posoudit, zda nabízený investiční nástroj odpovídá jeho finančnímu zázemí a investičním cílům, c) řádně vyhodnotit odborné znalosti a zkušenosti zákazníkazákazníka v oblasti investic, jeho finanční zázemí a investiční cíle a nabídnout mu pro něj vhodný investiční nástroj nebo investiční službu, d) řádně provádět na účet zákazníkazákazníka činnosti, kterých se poskytnutá investiční služba týká a e) řádně uzavírat smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu a f) kvalifikovaně a srozumitelně poskytovat informace zákazníkovizákazníkovi během doby trvání závazku ze smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu. § 4 Věcné předpoklady [K § 14c odst. 3 písm. b) zákona] (1) Akreditovaná osoba musí mít k dispozici prostory vhodné k pořádání odborných zkoušek, s přiměřeným počtem a kapacitou zkušebních místností. (2) Akreditovaná osoba musí mít k dispozici technické a programové prostředky pro pořádání odborných zkoušek. § 5 Organizační předpoklady [K § 14c odst. 3 písm. b) zákona] (1) Akreditovaná osoba musí mít organizační uspořádání s řádným, průhledným, jasným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí, které upraví ve vnitřním předpise. (2) Akreditovaná osoba ve vnitřním předpise upraví alespoň a) bezpečnostní a kontrolní opatření při zpracování a evidenci informací týkajících se odborných zkoušek, b) pravidla pro jmenování předsedy komise a dalších členů komise, c) pravidla odměňování člena komise, které nesmí být odvozeno od úspěšnosti skládaných odborných zkoušek. (3) Akreditovaná osoba zajistí, aby v době konání odborných zkoušek byla ustavena alespoň jedna komise. (4) Odborná zkouška probíhá pod přímým dohledem komise. § 6 Kvalifikační a personální předpoklady [K § 14c odst. 3 písm. b) zákona a § 14f odst. 3 zákona] (1) Akreditovaná osoba zajistí, že komise je nejméně tříčlenná. (2) Člen komise je důvěryhodný a má ukončené alespoň vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu1). (3) Pokud je akreditovaná osoba poskytovatelem investičních služeb nebo je takovou osobou jiný člen podnikatelského seskupení2), jehož členem je i akreditovaná osoba, musí být většina členů komise nezávislých na akreditované osobě, podnikatelském seskupení, jehož je akreditovaná osoba členem, a na dalších členech tohoto podnikatelského seskupení. § 7 Zkouškový řád (K § 14f odst. 2 zákona) (1) Akreditovaná osoba má zkouškový řád, který splňuje alespoň tyto požadavky: a) objektivní a nestranný přístup pro všechny zkoušené; v případě překročení kapacity zkouškového termínu musí být zkoušení pozvaní ke zkoušce vybíráni objektivním a nestranným způsobem, b) řádnou identifikaci zkoušeného před zahájením odborné zkoušky, c) zabezpečení ochrany osobních údajůosobních údajů zkoušených, d) objektivní a nestranný průběh odborné zkoušky, e) objektivní a nestranný výběr zkušební varianty pro daný termín a způsob vytváření zkouškového testu, f) utajení obsahu jednotlivých zkušebních variant, g) tematicky vyvážený obsah odborné zkoušky, h) přezkoumatelné zaznamenání výsledku odborné zkoušky a jeho ověření komisí, i) možnost a postup pro odvolání a přezkoumání výsledku odborné zkoušky a j) možnost zkoušeného nahlédnout do vyhodnoceného testu nebo protokolu ze zkoušky a pořídit si jejich kopii. (2) Zkouškový řád obsahuje alespoň a) rozpracování požadavků podle odstavce 1 do konkrétních postupů a vzorové dokumentace, b) pravidla stanovení a uveřejnění zkouškových termínů; akreditovaná osoba zajistí konání alespoň jednoho termínu zkoušek čtvrtletně, pokud se na daný termín přihlásí alespoň 10 zkoušených, c) obsah a rozsah odborné zkoušky, d) počet členů komise a způsob jejich rozhodování, e) pravidla pro vyloučení zkoušeného z odborné zkoušky a možnost přezkoumání rozhodnutí, kterým došlo k vyloučení zkoušeného, f) údaj o výši úplaty spojené se složením odborné zkoušky, g) uvedení, zda je odborná zkouška písemná, ústní nebo kombinovaná, h) pravidla upravující postup pro případ podjatosti člena komise a i) pravidla upravující odhlašování od odborné zkoušky a neúčast zkoušeného. § 8 Minimální standard odborné zkoušky (K § 14f zákona) (1) Odborná zkouška pro jednání se zákazníkemzákazníkem v rámci poskytování investičních služeb týkajícího se pouze investičních nástrojů uvedených v § 29 odst. 3 zákona trvá celkem 135 minut. Zkoušenému je položeno celkem 60 zkouškových otázek určených k přezkoušení odborných znalostí. Dovednosti zkoušeného se přezkušují 3 případovými studiemi; v každé z nich je obsaženo 5 zkouškových otázek zaměřených na prokázání dovedností podle § 3. (2) Odborná zkouška pro jednání se zákazníkemzákazníkem v rámci poskytování investičních služeb týkajícího se všech investičních nástrojů uvedených v § 3 odst. 1 zákona trvá celkem 180 minut. Zkoušenému je položeno celkem 92 zkouškových otázek určených k přezkoušení odborných znalostí. Dovednosti zkoušeného se přezkušují 3 případovými studiemi; v každé z nich je obsaženo 5 zkouškových otázek zaměřených na prokázání dovedností podle § 3. (3) Každá ze zkouškových otázek má čtyři možné varianty odpovědi. Tři čtvrtiny zkouškových otázek určených k přezkoušení odborných znalostí a všechny zkouškové otázky určené k přezkoušení dovedností mají jednu správnou variantu odpovědi. Jedna čtvrtina zkouškových otázek určených k přezkoušení odborných znalostí má jednu nebo více správných odpovědí; každá nesprávně vybraná varianta odpovědi činí celou zodpovězenou zkouškovou otázku nesprávně zodpovězenou. Správně zodpovězené otázky, které mají jednu správnou variantu odpovědi, se ohodnocují jedním bodem a správně zodpovězené otázky, které mají jednu nebo více správných odpovědí, a otázky z okruhu odborných dovedností se ohodnocují dvěma body. (4) K úspěšnému složení odborné zkoušky je zapotřebí, aby zkoušený získal alespoň a) tři čtvrtiny dosažitelných bodů ze všech zkouškových otázek, b) tři pětiny dosažitelných bodů ze zkouškových otázek týkajících se odborných znalostí a c) tři pětiny dosažitelných bodů ze zkouškových otázek týkajících se odborných dovedností. § 9 Pravidla aktualizace otázek, jejich poskytování akreditovaným osobám a nakládání s nimi (K § 14f zákona) (1) Soubor zkouškových otázek se aktualizuje alespoň jednou za každý rok. Počet připravených zkouškových otázek prověřujících odborné znalosti nesmí při aktualizaci klesnout pod 600, počet případových studií pod 40. Odborné zkoušky lze pořádat podle znění souboru otázek před aktualizací nejdéle měsíc po uveřejnění této aktualizace Českou národní bankoubankou, pokud Česká národní bankabanka s ohledem na rozsah aktualizace nestanoví lhůtu delší. (2) Soubor zkouškových otázek se správnými odpověďmi uveřejňuje Česká národní bankabanka na svých internetových stránkách. Soubor zkouškových otázek se správnými odpověďmi zašle Česká národní bankabanka akreditovaným osobám pomocí datové schránky pokaždé, když došlo k jeho změně. (3) Akreditovaná osoba vytváří jednotlivé zkušební varianty krátce před konáním odborné zkoušky. Pořadí správných odpovědí u jednotlivých zkouškových otázek se pro každou zkušební variantu stanoví nahodile. Každý zkoušený obdrží vlastní zkušební variantu. Akreditovaná osoba provede veškerá potřebná opatření k utajení jednotlivých zkušebních variant. § 10 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. ledna 2018. Guvernér: v z. Ing. Hampl, MSc., Ph.D., v. r. viceguvernér Příloha k vyhlášce č. 319/2017 Sb. Rozsah odborných znalostí I. Tematické oblasti potřebných znalostí pro jednání se zákazníkemzákazníkem v rámci poskytování investičních služeb týkajících se pouze investičních nástrojů uvedených v § 29 odst. 3 zákona zahrnují: a) odborné minimum o finančním trhu 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam, 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou), 3. finanční matematika (úročení), 4. struktura finančního trhu (primární a sekundární trh, peněžní a kapitálový trh, akciový trh, dluhopisový trh, trh finančních derivátůderivátů, trh komoditních derivátůkomoditních derivátů), 5. účastníci finančního trhu (emitenti, investoři, finanční zprostředkovatelé), 6. regulace a dohled nad finančním trhem, b) struktura, subjekty a fungování kapitálového trhu 1. poskytovatelé investičních služeb (obchodník s cennými papírycennými papíry, investiční zprostředkovatel, investiční společnost, vázaný zástupcevázaný zástupce, zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky nebo bez umístění pobočky), 2. provozovatel vypořádacího systému, centrální depozitář cenných papírůcenných papírů, organizátor regulovaného trhuregulovaného trhu, provozovatel mnohostranného obchodního systémumnohostranného obchodního systému a provozovatel organizovaného obchodního systémuorganizovaného obchodního systému, c) regulace poskytování investičních služeb 1. právní předpisy z oblasti podnikání na kapitálovém trhu týkající se investičních služeb, ochrany před zneužitím trhu a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML), 2. základy souvisejících předpisů z oblasti dluhopisů a dohledu nad kapitálovým trhem, 3. základy občanského práva a obchodního práva, d) investiční fondy 1. investiční fondy (otevřené a uzavřené, s právní osobností, podílové fondy, standardní fondy, speciální fondy, fondy kvalifikovaných investorůkvalifikovaných investorů, například hedgové fondy, private equity, venture capital fondy, nemovitostní fondy, Exchange-traded Fund), 2. obhospodařovatel investičního fondu (investiční společnost), administrátor investičního fondu, 3. investiční strategie, rizikový profil investičního fondu, způsob rozdělení výnosu, 4. základní pravidla pro činnost investičních fondů, přípustná aktiva, diverzifikace rizika, portfolio management, měření výkonnosti a rizikovosti portfolií, 5. statut investičního fondu, sdělení klíčových informací, pravidelná informační povinnost vůči investorům, 6. cenné papírycenné papíry vydávané investičními fondy (akcie, podílové listy, podíly), mechanismus vydávání a odkupování podílových listů a investičních akcií, 7. pravidla jednání obhospodařovatele a administrátora týkající se distribuce na kapitálovém trhu a pravidla pro nakládání s majetkem investičních fondů, depozitář, 8. poplatky či jiné úplaty spojené s investicí do investičního fondu (poplatek za obhospodařování, vstupní přirážka, srážka za odkup, ukazatel celkové nákladovosti fondu - TER), e) investiční nástroje a jejich emise 1. investiční nástroje 1.1 druhy a vlastnosti, pojem cenného papírucenného papíru a rozdělení cenných papírůcenných papírů, 2. dluhopisy a s nimi srovnatelné cenné papírycenné papíry představující právo na splacení dlužné částky 2.1 druhy dluhopisů (státní, komunální, korporátní, hypoteční zástavní list, prioritní, vyměnitelný, podřízený), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované), 2.2 dluhopisový program, oddělení práva na výnos dluhopisu, schůze vlastníků dluhopisů, sběrný dluhopis, 2.3 srovnatelné cenné papírycenné papíry s dluhopisy (například opční list, investiční certifikát, který není derivátemderivátem), 3. akcie a s nimi srovnatelné cenné papírycenné papíry představující podíl na emitentovi 3.1 pojem akcie, 3.2 obdobné cenné papírycenné papíry představující podíl na emitentovi (například zatímní list, GDR), 4. derivátyderiváty 4.1 pojem derivátuderivátu, druhy, 4.2 základní pojmy obchodování s derivátyderiváty, užití derivátůderivátů (spekulace, hedging, arbitráž), efekt páky, 5. základní charakteristiky týkající se některých dalších druhů investičních nástrojů (například nástroje peněžního trhu), 6. způsoby oceňování cenných papírůcenných papírů 6.1 způsoby oceňování dluhopisů (nominální cena, diskont, prémie), úrokové sazby a tvorba jejich tržních cen, odkup před splatností, úvěrový rating, 7. základní daňová problematika související s investováním do investičních nástrojů 7.1 základní daňová problematika související s investováním do investičních nástrojů uvedených v § 29 odst. 3 zákona, 8. emise cenných papírůcenných papírů 8.1 metody uvádění cenných papírůcenných papírů na trh, veřejná nabídka, prodej malé skupině investorů (private placement), primární emise, 8.2 prospekt (jeho cíle, funkce a struktura), emisní podmínky dluhopisů, 8.3 informační povinnosti emitentů cenných papírůcenných papírů vůči investorům, f) investiční služby 1. přijímání a předávání pokynů, provádění pokynůprovádění pokynů na účet zákazníkazákazníka, obchodování na vlastní účetobchodování na vlastní účet, obhospodařování portfolia, investiční poradenstvíinvestiční poradenství, provozování mnohostranného obchodního systémumnohostranného obchodního systému, provozování organizovaného obchodního systémuorganizovaného obchodního systému, umisťování nebo upisování investičních nástrojů, 2. doplňkové investiční služby, 3. postupy při zjišťování a řízení střetu zájmů, 4. opatření pro ochranu majetku zákazníkamajetku zákazníka, 5. pravidla vytváření investičního nástroje nabízeného zákazníkovizákazníkovi, nabízení investičního nástroje vytvořeného jinou osobou, 6. pravidla jednání obchodníka s cennými papírycennými papíry, investičního zprostředkovatele a vázaného zástupcevázaného zástupce ve vztahu k zákazníkovizákazníkovi a mezi sebou navzájem, 7. možnosti řešení sporů vyplývajících z poskytování investičních služeb (například prostřednictvím reklamace nebo finančního arbitra), 8. systém pro odškodnění investorů (Garanční fond obchodníků s cennými papírycennými papíry), g) investice, investiční strategie a portfolio a související rizika 1. investiční strategie, 1.1 základní investiční strategie, 2. rizika investičních nástrojů, 2.1 rizika investičních nástrojů uvedených v § 29 odst. 3 zákona a možnosti zajištění proti nim, 3. základní informace o alternativních produktech (například doplňkové penzijní spoření, kapitálové a investiční životní pojištění). II. Tematické oblasti potřebných znalostí pro jednání se zákazníkemzákazníkem v rámci poskytování investičních služeb týkajícího se všech investičních nástrojů uvedených v § 3 odst. 1 zákona zahrnují: a) odborné minimum o finančním trhu, 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam, 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou), 3. finanční matematika (úročení), 4. struktura finančního trhu (primární a sekundární trh, peněžní a kapitálový trh, akciový trh, dluhopisový trh, trh finančních derivátůderivátů, trh komoditních derivátůkomoditních derivátů), 5. účastníci finančního trhu (emitenti, investoři, finanční zprostředkovatelé), 6. regulace a dohled nad finančním trhem, b) struktura, subjekty a fungování kapitálového trhu 1. poskytovatelé investičních služeb (obchodník s cennými papírycennými papíry, investiční zprostředkovatel, investiční společnost, vázaný zástupcevázaný zástupce, zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky nebo bez umístění pobočky), 2. provozovatel vypořádacího systému, centrální depozitář cenných papírůcenných papírů, organizátor regulovaného trhuregulovaného trhu, provozovatel mnohostranného obchodního systémumnohostranného obchodního systému a provozovatel organizovaného obchodního systémuorganizovaného obchodního systému, c) regulace poskytování investičních služeb 1. právní předpisy z oblasti podnikání na kapitálovém trhu týkající se investičních služeb, ochrany před zneužitím trhu a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML), 2. základy souvisejících předpisů z oblasti dluhopisů a dohledu nad kapitálovým trhem, 3. základy občanského práva a obchodního práva, 4. struktura, subjekty a fungování panevropského osobního penzijního produktu 4.1 poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu, distributor panevropského osobního penzijního produktu, 4.2 smlouva o panevropském osobním penzijním produktu, 4.3 základní informace o registraci panevropského osobního penzijního produktu, 4.4 základní informace o přeshraničním poskytování panevropského osobního penzijního produktu, 4.5 přenositelnost panevropského osobního penzijního produktu, 4.6 pravidla distribuce panevropského osobního penzijního produktu, 4.7 předsmluvní informace při distribuci panevropského osobního penzijního produktu, 4.8 poradenství při distribuci panevropského osobního penzijního produktu, 4.9 poskytování informací během doby trvání závazku ze smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu, 4.10 základní informace o investičních pravidlech pro poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu, 4.11 investiční možnosti pro zákazníkyzákazníky panevropského osobního penzijního produktu, 4.12 ochrana investora, 4.13 změna poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu, 4.14 pravidla týkající se výplatní fáze, d) investiční fondy 1. investiční fondy (otevřené a uzavřené, s právní osobností, podílové fondy, standardní fondy, speciální fondy, fondy kvalifikovaných investorůkvalifikovaných investorů, například hedgové fondy, private equity, venture capital fondy, nemovitostní fondy, Exchange-traded Fund), 2. obhospodařovatel investičního fondu (investiční společnost), administrátor investičního fondu, 3. investiční strategie, rizikový profil investičního fondu, způsob rozdělení výnosu, 4. základní pravidla pro činnost investičních fondů, přípustná aktiva, diverzifikace rizika, portfolio management, měření výkonnosti a rizikovosti portfolií, 5. statut investičního fondu, sdělení klíčových informací, pravidelná informační povinnost vůči investorům, 6. cenné papírycenné papíry vydávané investičními fondy (akcie, podílové listy, podíly), mechanismus vydávání a odkupování podílových listů a investičních akcií, 7. pravidla jednání obhospodařovatele a administrátora týkající se distribuce na kapitálovém trhu a pravidla pro nakládání s majetkem investičních fondů, depozitář, 8. poplatky či jiné úplaty spojené s investicí do investičního fondu (poplatek za obhospodařování, vstupní přirážka, srážka za odkup, ukazatel celkové nákladovosti fondu - TER), e) investiční nástroje a jejich emise 1. investiční nástroje 1.1 druhy a vlastnosti, pojem cenného papírucenného papíru a rozdělení cenných papírůcenných papírů, 2. dluhopisy a s nimi srovnatelné cenné papírycenné papíry představující právo na splacení dlužné částky 2.1 druhy dluhopisů (státní, komunální, korporátní, hypoteční zástavní list, prioritní, vyměnitelný, podřízený), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované), 2.2 dluhopisový program, oddělení práva na výnos dluhopisu, schůze vlastníků dluhopisů, sběrný dluhopis, 2.3 srovnatelné cenné papírycenné papíry s dluhopisy (například opční list, investiční certifikát, který není derivátemderivátem), 3. akcie a s nimi srovnatelné cenné papírycenné papíry představující podíl na emitentovi 3.1 pojem akcie, 3.2 obdobné cenné papírycenné papíry představující podíl na emitentovi (například zatímní list, GDR), 3.3 charakteristika akcií, druhy (prioritní a kmenové), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované), samostatně převoditelná práva, 4. derivátyderiváty 4.1 pojem derivátuderivátu, druhy, 4.2 základní pojmy obchodování s derivátyderiváty, užití derivátůderivátů (spekulace, hedging, arbitráž), efekt páky, 4.3 vypořádání obchodů s derivátyderiváty, marže a kolaterál, obchodování s derivátyderiváty, regulace obchodů s derivátyderiváty, 4.4 opce - pojem, uplatnění, call a put opce, krátká a dlouhá pozice, americká a evropská opce, vnitřní a časová hodnota, bod zvratu, standardizace opcí (realizační cena, datum vypršení opce, typy, velikost kontraktu, prémie), základní opční pozice, opční strategie, kryté a nekryté opce, oceňování opcí, 4.5 forwardy a futures - pojem, uplatnění, druhy (například měnové futures, futures na akcie a dluhopisy, futures založené na indexech kurzů akcií, FRA), marginové obchody, vypořádání, 4.6 swapy - pojem, uplatnění, druhy (úrokový swap, měnový swap, koktejlový swap, akciový swap), vypořádání, 4.7 Contract for difference (CFD), 4.8 komoditní derivátykomoditní deriváty (například derivátyderiváty na suroviny, průmyslové a zemědělské produkty), 4.9 exotické derivátyderiváty (například derivátyderiváty na klimatické ukazatele, přepravní tarify, emisní povolenky), 4.10 kombinované nástroje (například opce na futures, opce na swapy, forwardový swap, investiční certifikát, který je derivátemderivátem), 4.11 základy oceňování derivátůderivátů, 5. základní charakteristiky týkající se některých dalších druhů investičních nástrojů (například nástroje peněžního trhu), 6. způsoby oceňování cenných papírůcenných papírů 6.1 způsoby oceňování dluhopisů (nominální cena, diskont, prémie), úrokové sazby a tvorba jejich tržních cen, odkup před splatností, úvěrový rating, 6.2 způsoby oceňování akcií (nominální, emisní a tržní hodnota), emisní ážio, vyjádření jejich výnosu, 7. základní daňová problematika související s investováním do investičních nástrojů 7.1 základní daňová problematika související s investováním do investičních nástrojů uvedených v § 29 odst. 3 zákona, 7.2 základní daňová problematika související s investováním do ostatních investičních nástrojů, 8. emise cenných papírůcenných papírů 8.1 metody uvádění cenných papírůcenných papírů na trh, veřejná nabídka, prodej malé skupině investorů (private placement), primární emise, 8.2 prospekt (jeho cíle, funkce a struktura), emisní podmínky dluhopisů, 8.3 informační povinnosti emitentů cenných papírůcenných papírů vůči investorům, f) investiční služby 1. přijímání a předávání pokynů, provádění pokynůprovádění pokynů na účet zákazníkazákazníka, obchodování na vlastní účetobchodování na vlastní účet, obhospodařování portfolia, investiční poradenstvíinvestiční poradenství, provozování mnohostranného obchodního systémumnohostranného obchodního systému, provozování organizovaného obchodního systémuorganizovaného obchodního systému, umisťování nebo upisování investičních nástrojů, 2. doplňkové investiční služby, 3. postupy při zjišťování a řízení střetu zájmů, 4. opatření pro ochranu majetku zákazníkamajetku zákazníka, 5. pravidla vytváření investičního nástroje nabízeného zákazníkovizákazníkovi, nabízení investičního nástroje vytvořeného jinou osobou, 6. pravidla jednání obchodníka s cennými papírycennými papíry, investičního zprostředkovatele a vázaného zástupcevázaného zástupce ve vztahu k zákazníkovizákazníkovi a mezi sebou navzájem, 7. možnosti řešení sporů vyplývajících z poskytování investičních služeb (například prostřednictvím reklamace nebo finančního arbitra), 8. systém pro odškodnění investorů (Garanční fond obchodníků s cennými papírycennými papíry), g) investice, investiční strategie a portfolio a související rizika 1. investiční strategie, 1.1 základní investiční strategie, 1.2 pokročilé investiční strategie, 2. rizika investičních nástrojů, 2.1 rizika investičních nástrojů uvedených v § 29 odst. 3 zákona a možnosti zajištění proti nim, 2.2 rizika ostatních investičních nástrojů a možnosti zajištění proti nim, 3. základní informace o alternativních produktech (například doplňkové penzijní spoření, kapitálové a investiční životní pojištění), 4. základní makroekonomické ukazatele, indexy regulovaných trhůregulovaných trhů, základní principy technické, fundamentální a jiné analýzy a využití jejich výsledků, 5. teorie portfolia, teorie kapitálového trhu, teorie arbitrážního oceňování, teorie efektivního trhu, vliv psychologie na finanční trhy, h) finanční analýza 1. základy finanční analýzy podniku a finančního účetnictví (rozvaha, výkaz zisků a ztrát), 2. základy rozboru finančních výkazů (vlastní a cizí kapitál, zadluženost, rentabilita), 3. hlavní finanční ukazatele (ukazatele rentability, likvidity, zadluženosti). 1) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 71 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 317/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 317/2017 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 27. 9. 2017, částka 108/2017 317 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 6. září 2017 o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2017, která byla uzavřena dne 13. 6. 2017 mezi vyšším odborovým orgánem – Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy a Asociací textilního – oděvního – kožedělného průmyslu, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ – NACE 13, 14 a 15. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Nařízení vlády č. 316/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 316/2017 Sb. Nařízení vlády o některých podmínkách k provádění společné organizace trhů v odvětví cukru Vyhlášeno 27. 9. 2017, datum účinnosti 1. 10. 2017, částka 108/2017 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Poskytovatel informací * § 3 - Poskytování informací * § 4 - Přechodná ustanovení * § 5 - Zrušovací ustanovení * § 6 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 (322/2020 Sb.) 316 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. září 2017 o některých podmínkách k provádění společné organizace trhů v odvětví cukru Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) některé podmínky provádění společné organizace trhůspolečné organizace trhů v odvětví cukru. § 2 Poskytovatel informací Výrobce cukru, isoglukózy nebo bioethanolu se sídlem v České republice, který jako provozovatel potravinářského podniku oznamuje zahájení, změny nebo ukončení výkonu předmětu činnosti podle § 3 odst. 1 písm. i) zákona o potravinách a tabákových výrobcích, poskytuje informace Fondu podle § 3. § 3 Poskytování informací (1) Výrobce cukru z cukrové řepy nebo ze surového třtinového cukru poskytuje Fondu informace o a) váženém průměru prodejní ceny cukru za měsíc a o celkovém odpovídajícím množství prodaného cukru v tunách; informaci poskytuje do dvacátého dne následujícího měsíce, b) váženém průměru prodejní ceny cukru z krátkodobých smluv v tunách; informaci poskytuje do dvacátého dne probíhajícího měsíce, c) zásobách cukru za měsíc; informaci poskytuje do dvacátého dne následujícího měsíce, d) odhadu výroby cukru za probíhající hospodářský rok; informaci poskytuje do 28. února probíhajícího hospodářského roku, e) množství zpracované cukrové řepy ve skutečné cukernatosti za probíhající hospodářský rok; informaci poskytuje do 28. února probíhajícího hospodářského roku, f) datu zahájení a ukončení zpracování cukrové řepy v probíhajícím hospodářském roce; informaci podává do 28. února probíhajícího hospodářského roku, g) celkovém množství vyrobeného cukru a celkovém množství vyrobené melasy za hospodářský rok; informaci poskytuje do 31. října následujícího hospodářského roku, h) množství zpracovaného surového třtinového cukru za hospodářský rok; informaci poskytuje do 31. října následujícího hospodářského roku, i) skutečné cukernatosti zpracované cukrové řepy; informaci poskytuje do 28. února probíhajícího hospodářského roku, a j) celkovém množství prodaného cukru za hospodářský rok, rozděleném na množství cukru prodaného maloobchodníkům, množství cukru prodaného ke zpracování v potravinářském průmyslu a množství cukru prodaného ke zpracování v ostatním průmyslu, s výjimkou výroby bioethanolu; informaci poskytuje do 31. října následujícího hospodářského roku. (2) Výrobce cukru z cukrové řepy dále poskytuje Fondu informace o a) sklizňové ploše cukrové řepy ve skutečné cukernatosti za probíhající hospodářský rok; informaci poskytuje do 28. února probíhajícího hospodářského roku, b) odhadu osevní plochy cukrové řepy pro následující hospodářský rok; informaci poskytuje do 30. dubna probíhajícího hospodářského roku, c) odhadu dodaného množství cukrové řepy pro následující hospodářský rok, včetně seznamu pěstitelů, se kterými má výrobce cukru z cukrové řepy uzavřenou smlouvu o dodání; informaci poskytuje do 30. dubna probíhajícího hospodářského roku, a d) váženém průměru nákupní ceny cukrové řepy za hospodářský rok; informaci poskytuje do 30. dubna následujícího hospodářského roku. (3) Výrobce bioethanolu poskytuje Fondu informace o a) sklizňové ploše cukrové řepy ve skutečné cukernatosti za probíhající hospodářský rok; informaci poskytuje do 28. února probíhajícího hospodářského roku, b) množství zpracované cukrové řepy ve skutečné cukernatosti za probíhající hospodářský rok; informaci poskytuje do 28. února probíhajícího hospodářského roku, c) odhadu osevní plochy cukrové řepy pro následující hospodářský rok; informaci poskytuje do 30. dubna probíhajícího hospodářského roku, a d) celkovém množství vyrobeného bioethanolu za hospodářský rok; informaci poskytuje do 31. října následujícího hospodářského roku. (4) Výrobce isoglukózy poskytuje Fondu informace o a) objemu vlastní výroby isoglukózy za měsíc; informaci poskytuje do dvacátého dne následujícího měsíce, b) zásobách isoglukózy na konci hospodářského roku; informaci poskytuje do 31. října následujícího hospodářského roku, a c) váženém průměru prodejní ceny isoglukózy za měsíc; informaci poskytuje do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. (5) Výrobce cukru z cukrové řepy anebo ze surového třtinového cukru, výrobce bioethanolu nebo výrobce isoglukózy poskytuje informace podle odstavců 1 až 4 na formulářích vydaných Fondem. (6) Smluvní strany mezioborové dohody poskytují Fondu stejnopis nebo kopii a) uzavřené mezioborové dohody podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2) do konce srpna každého hospodářského roku, ke kterému se mezioborová dohoda vztahuje, a b) uzavřené smlouvy obsahující ustanovení o sdílení hodnoty smluvních stran mezioborové dohody do konce srpna každého hospodářského roku, ke kterému se smlouva vztahuje. § 4 Přechodná ustanovení 1. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se posuzují podle dosavadních právních předpisů. 2. Cukrovarnický podnik schválený podle § 3 nařízení vlády č. 337/2006 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, se ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády považuje za výrobce cukru podle § 2 tohoto nařízení. § 5 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 337/2006 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru. 2. Nařízení vlády č. 44/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 337/2006 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru. 3. Nařízení vlády č. 149/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování diverzifikační podpory pěstitelům cukrové řepy. § 6 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1185 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi, a kterým se mění a ruší několik nařízení Komise, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1183 ze dne 20. dubna 2017, kterým se doplňují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi. 2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1185, v platném znění.
Nařízení vlády č. 315/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 315/2017 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 9. 2017, datum účinnosti 1. 10. 2017, částka 108/2017 * Čl. I - Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 113/201 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2017 315 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. září 2017, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 63/2016 Sb., nařízení vlády č. 236/2016 Sb., nařízení vlády č. 47/2017 Sb. a nařízení vlády č. 49/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 6 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů“. 2. V § 19 odst. 1 písmeno a) zní: „a) aplikuje hnojiva10) na výměru dílu půdního bloku vedenou v evidenci využití půdy k 31. prosinci příslušného kalendářního roku nejvýše do limitu uvedeného pro trvalý travní porost v § 7 a v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb., přičemž limit aplikovaného množství dusíku se vypočte podle § 7 odst. 5 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., a“. 3. V § 19 odst. 9 písm. j) se za slovo „zvířat“ vkládají slova „, s výjimkou provádění příkrmu na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 314/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 314/2017 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 29/2016 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů, a další související nařízení vlády Vyhlášeno 27. 9. 2017, datum účinnosti 1. 10. 2017, částka 108/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích * ČÁST TŘETÍ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2017 314 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. září 2017, kterým se mění nařízení vlády č. 29/2016 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů, a další související nařízení vlády Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů Čl. I Nařízení vlády č. 29/2016 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 36/2017 Sb. a nařízení vlády č. 49/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odstavec 3 zní: „(3) Žádost o zařazení doručí žadatel Fondu na Fondem vydaném formuláři, a to nejpozději do 15. května prvního roku trvání závazku.“. 2. V § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „plánu nebo osnově“ nahrazují slovy „lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově3) (dále jen „plán nebo osnova“)“. 3. V § 8 odst. 2 písm. a) se text „§ 11 odst. 10“ nahrazuje textem „§ 11 odst. 9“. 4. Příloha zní: „Příloha k nařízení vlády č. 29/2016 Sb. Seznam podporovaných porostních typů hospodářských souborů, hlavních dřevin typických pro jednotlivé podporované porostní typy hospodářských souborů a horní hranice obmýtí pro podopatření podle § 2 písm. a) Porostní typ\| Kód porostního typu\| Hlavní dřevina\| Horní hranice obmýtní doby ---\|---\|---\|--- Jedlový\| 2\| jedle bělokorá\| 120 Dubový\| 5\| dub letní, dub zimní, dub pýřitý, dub cer, jilm habrolistý, lípa srdčitá\| 140 Bukový\| 6\| buk lesní, jasan ztepilý, javor mléč, javor klen, javor babyka, jilm habrolistý, jilm horský, jilm vaz, lípa srdčitá, lípa velkolistá\| 130 Ostatní listnaté\| 7\| habr obecný, javor mléč, javor klen, javor babyka, jasan ztepilý, jasan úzkolistý, jilm habrolistý, jilm horský, jilm vaz, bříza bělokorá, bříza pýřitá, jeřáb ptačí, jeřáb břek, jeřáb muk, třešeň ptačí, lípa srdčitá, lípa velkolistá, olše lepkavá, olše šedá, vrba jíva, vrba bílá, topol osika\| 100 Topolový\| 8\| topol bílý, topol černý, topol osika\| 30 Nízký les (pařeziny)\| 9\| nízký les (pařeziny)\| 40 “. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech o poskytnutí dotace zahájená podle nařízení vlády č. 29/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 29/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích Čl. III V § 5 písm. c) nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích, ve znění nařízení vlády č. 51/2009 Sb. a nařízení vlády č. 36/2017 Sb., se text „§ 7a odst. 10“ nahrazuje textem „§ 7a odst. 9“. Čl. IV Přechodné ustanovení Řízení o žádostech o poskytnutí dotace zahájená podle nařízení vlády č. 147/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 147/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST TŘETÍ Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření Čl. V Nařízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření, ve znění nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 108/2012 Sb., nařízení vlády č. 448/2012 Sb., nařízení vlády č. 75/2013 Sb., nařízení vlády č. 400/2013 Sb., nařízení vlády č. 29/2014 Sb., nařízení vlády č. 308/2014 Sb., nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 29/2016 Sb., nařízení vlády č. 36/2017 Sb. a nařízení vlády č. 49/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 8 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 11 se označují jako odstavce 1 až 10. 2. V § 8 odst. 1 se slova „, s výjimkou snížení oznámeného ve lhůtě podle odstavce 1“ zrušují. 3. V § 8 odst. 4 se slova „§ 7 odst. 2 až 10 a § 8 odst. 4 a 6“ nahrazují slovy „odstavci 3 a 5 a § 7 odst. 2 až 10“. 4. V § 8 odst. 5 se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 4“. 5. V § 8 odst. 7 se slova „odstavci 7“ nahrazují slovy „odstavci 6“. 6. V § 8 odst. 8 se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 7. V § 8 odst. 9 se slova „odstavce 7“ nahrazují slovy „odstavce 6“. 8. V § 8 odst. 10 se slova „odstavců 1 a 7“ nahrazují slovy „odstavců 3 a 6“ a slova „odstavce 1“ se nahrazují slovy „odstavce 3“. 9. V § 9 odst. 2, § 9 odst. 4 a v § 10 odst. 2 se slova „nebo 2“ zrušují. Čl. VI Přechodné ustanovení Řízení o žádostech o poskytnutí dotace zahájená podle nařízení vlády č. 53/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 53/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VII Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Nález Ústavního soudu č. 313/2017 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 313/2017 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 18. července 2017 sp. zn. Pl. ÚS 2/17 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb. Vyhlášeno 25. 9. 2017, částka 107/2017 * Odůvodnění * I. - Obsah návrhu na zrušení ustanovení zákona * II. - Vyjádření účastníků a vedlejších účastníků k obsahu návrhu * III. - Replika navrhovatelů * IV. - Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení * V. - Legislativní proces přijetí napadených ustanovení * VI. - Dikce napadených ustanovení (§ 17 — § 23) * VII. - Meritorní přezkum návrhu 313 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 2/17 dne 18. července 2017 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, za kterou jedná poslanec Martin Plíšek, zastoupené doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D., advokátem, se sídlem Optátova 46, Brno, na zrušení ustanovení § 17 odst. 2, § 23 odst. 1 písm. j) a části § 23 odst. 2 písm. a) v textu písmene „j)“ zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Obsah návrhu na zrušení ustanovení zákona 1. Skupina 41 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen „skupina poslanců“ nebo „navrhovatel“) navrhla Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, aby v zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb., (dále též jen „zákon o ochraně ovzduší“) zrušil § 17 odst. 2, § 23 odst. 1 písm. j) a část § 23 odst. 2 písm. a) v ustanovení písm. „j)“. První napadené ustanovení dává obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností možnost, aby za účelem kontroly spalovacího stacionárního zdroje zasáhl do práva jeho provozovatele na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Druhé napadené ustanovení obsahuje skutkovou podstatu přestupku spočívajícího v nesplnění povinnosti umožnit kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům. V případě naplnění této skutkové podstaty hrozí pachateli podle třetího napadeného ustanovení pokuta až do výše 50 000 Kč. 2. Navrhovatel zdůrazňuje, že Listina umožňuje domovní prohlídku na příkaz soudce jen pro účely trestního řízenítrestního řízení, nikoliv v případě postupu podle zákona o ochraně ovzduší. Omezit nedotknutelnost obydlí je možné jen z taxativně vymezených důvodů, které obyčejným zákonem nelze rozšířit. Jedním z těchto důvodů je ochrana života nebo práv a svobod druhých. Toho se výslovně v důvodové zprávě dovolávala vláda jako předkladatel zákona. Tyto důvody omezení nedotknutelnosti obydlí však na napadená ustanovení nedopadají. Musí jít o ochranu životů nebo zdraví či práv a svobod konkrétních lidí. Nepostačuje povšechné tvrzení o ochraně zdraví a práv neurčitých osob v neurčité míře. Musí vždy existovat přímá vazba mezi vstupem do obydlí a záchranou člověka, majetku či naplnění jiného nesporného cíle. 3. V tomto případě se možnost zásahu do nedotknutelnosti obydlí opírá o ochranu zdraví a právo na příznivé životní prostředí. Mezi vstupem do obydlí a těmito údajně příznivými výsledky však není žádná přímá vazba. Zásah do nedotknutelnosti obydlí na základě imaginární ochrany života, zdraví a práv jiných osob proto nelze akceptovat. Napadené ustanovení zákona umožňuje orgánu veřejné správy kontrolu v obydlí, které se neužívá pro hospodářskou činnost. Umožňuje tedy plnění úkolů veřejné správy. Listina však předvídá, že v takovém případě bude zákon upravovat zásah do obydlí užívaného pro podnikání nebo jinou hospodářskou činnost. Podobné omezení nelze uplatnit vůči obydlím, která se pro hospodářskou činnost nevyužívají. Obyčejný zákon nemůže rozšířit možnost zásahu na všechna obydlí. Vzhledem k tomu, že zásah do nedotknutelnosti obydlí, kde se neprovádí hospodářská činnost, nepokrývá žádná ústavně chráněná hodnota, která by odůvodňovala omezení této svobody, nelze použít ani klasický test proporcionality. Jeho použití přichází v úvahu pouze tam, kde dochází ke střetu více práv či právem chráněných hodnot. 4. Napadené ustanovení § 23 odst. 1 písm. j) zákona o ochraně ovzduší, které upravuje skutkovou podstatu přestupku spočívajícího v neumožnění kontroly spalovacího stacionárního zdroje, nijak nerozlišuje, zda dotčený prostor užívá přímo jeho vlastník, nebo někdo jiný, např. nájemce. V takovém případě nemá ani vlastník právo zasáhnout do nedotknutelnosti obydlí nájemce. Zákonodárce však formuloval skutkovou podstatu přestupku tak, že umožňuje postihnout i vlastníka, který nemusí být uživatelem dotčených prostor a nemůže ovlivnit splnění vyžadované povinnosti. V demokratickém právním státě se veřejnoprávní trestání nepodnikajících osob zakládá na zavinění, tedy subjektivní odpovědnosti. Není proto legitimní sankcionovat někoho, kdo sankcí chráněnou povinnost nemůže provést ani sám vykonat. I pokud by obecně byla akceptována možnost kontrol topenišť, Ústavní soudÚstavní soud by měl zrušit možnost postihu vlastníka prostor. Pokud je vlastník současně uživatelem prostor, pak může být postižen jako uživatel. Není-li uživatelem prostor, nelze jej trestat za jednání jiného (skutečného) uživatele. Pokud by Ústavní soudÚstavní soud nezrušil primární povinnost i přestupkovou sankci, pak skupina poslanců eventuálně navrhuje, aby v ustanovení § 23 odst. 1 písm. j) zákona o ochraně ovzduší zrušil slova „vlastník nebo“. II. Vyjádření účastníků a vedlejších účastníků k obsahu návrhu 5. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, vyzval Poslaneckou sněmovnu a Senát jako účastníky řízení a vládu spolu s veřejnou ochránkyní práv jako vedlejší účastníky řízení, aby se tito vyjádřili k obsahu návrhu. O vyjádření se k návrhu podle § 48 odst. 2 zákona o Ústavním soudu požádal i ministra životního prostředí. 6. Poslanecká sněmovna i Senát se k návrhu vyjádřily. Jejich vyjádření jsou shrnuta níže v částech II. a) a II. b). 7. Ústavní soudÚstavní soud však musel vyjasnit postup vlády a ministra životního prostředí. Dne 20. 2. 2017 totiž vláda přijala usnesení č. 136, kterým schválila svůj vstup do tohoto řízení a navrhla zamítnutí návrhu skupiny poslanců. Současně zmocnila ministra životního prostředí k zastupování vlády v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem. Poté však uložila ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, aby ve spolupráci s ministrem životního prostředí vypracoval a ve lhůtě Ústavnímu souduÚstavnímu soudu zaslal (bez zmocnění k zastupování v tomto řízení) podrobné vyjádření vlády. 8. Dne 23. 2. 2017 ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu zaslal Ústavnímu souduÚstavnímu soudu vyjádření vlády. Dne 2. 3. 2017 pak ministr životního prostředí zaslal Ústavnímu souduÚstavnímu soudu další vyjádření, které se obsahově liší od vyjádření zaslaného ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. Výslovně v něm uvádí, že ho podává jako člen vlády pověřený zastupováním vlády v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem. Ani z jednoho vyjádření neplyne, že by ho oba ministři vypracovali ve spolupráci. První z nich tedy zaslal nezmocněný člen vlády, který měl za úkol vyjádření ve spolupráci s ministrem životního prostředí vypracovat a (bez zmocnění) zaslat Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Druhé z nich zaslal zmocněný (a Ústavním soudemÚstavním soudem také k vyjádření vyzvaný) člen vlády, který měl na vyjádření spolupracovat. Ideálním řešením by bylo, pokud by Ústavní soudÚstavní soud obdržel od vlády pouze jedno vyjádření ze strany ministra životního prostředí, který jako jediný měl zmocnění před Ústavním soudemÚstavním soudem vystupovat. Ústavní soudÚstavní soud nicméně k této situaci nehodlal přistupovat formalisticky a obě vyjádření shrnul v části II. c) jako vyjádření vlády. 9. Veřejná ochránkyně práv do řízení nevstoupila. II. a) Vyjádření Poslanecké sněmovny 10. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření pouze popsala průběh legislativního procesu přijímání napadené úpravy. Vládní návrh zákona byl poslancům rozeslán jako tisk č. 678 dne 22. prosince 2015. Dotčená ustanovení vycházejí z původního návrhu zákona. Pozměňovací návrhy, které poslanci předložili v rámci druhého čtení, Poslanecká sněmovna nepřijala. Návrh zákona schválila dne 7. 9. 2016. Z přítomných 178 poslanců hlasovalo 115 pro přijetí návrhu zákona, 48 poslanců bylo proti. Souhlas s návrhem zákona byl vysloven ústavně předepsaným způsobem. II. b) Vyjádření Senátu 11. Senát vládní návrh novely zákona o ochraně ovzduší ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou schválil dne 19. 10. 2016. O namítaných nedostatcích některých ustanovení zákona o ochraně ovzduší, uvedených v podání Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, se vedla debata. Několik senátorů kritizovalo navrhované prolomení principu nedotknutelnosti obydlí při kontrole topenišť v rodinných domech, v bytech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci, které slouží pro soukromé účely. Senát jako celek se však přiklonil k přijetí postoupeného návrhu zákona beze změn. V závěrečném hlasování žádný senátor nehlasoval proti. II. c) Vyjádření vlády 12. Předložení návrhu, který vyústil v přijetí napadených ustanovení, vláda odůvodnila nevyhovující kvalitou ovzduší na značném rozsahu území České republiky. Velký vliv na celkovou úroveň znečištění mají zdroje provozované v domácnostech. Tato zjištění potvrzují všechny existující strategické dokumenty na úseku ochrany ovzduší. Proti České republice se také na úrovni Evropské unie vede řízení o porušení povinnosti plynoucí z unijního práva. Jeho předmětem je namítané nesplnění povinností podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. 13. Napadená úprava představuje reakci na trvalé překračování imisních limitů stanovených přílohou č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší pro jemné prachové částice v ovzduší a pro benzo[a]pyren, který se na částice váže. Tyto částice pronikají do dýchacího traktu, kde se ukládají a způsobují onemocnění dýchacích cest a rizika dalších onemocnění. Prachové částice a benzo[a]pyren ovlivňují lidské zdraví i při velmi nízkých koncentracích. Benzo[a]pyren je navíc prokázaným karcinogenem. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jemných prachových částic a benzo[a]pyrenu jsou právě spalovací zdroje na tuhá paliva používané k vytápění domácností. Důvodem emisní vydatnosti lokálních topenišť je nejen velké zastoupení zastaralých spalovacích zařízení (70 až 80 % tvoří odhořívací a prohořívací kotle), která nesplňují přísnější emisní parametry, ale zejména spalování nepovolených paliv včetně odpadu. Lokální topeniště se nacházejí po celé zemi a emitují znečišťující látky kvůli své výšce komína přímo do dýchací zóny člověka (průmyslové zdroje jsou většinou umístěny v průmyslových zónách odděleně od obytné zástavby). Vliv látek, které jsou emitovány lokálními topeništi, na zdraví obyvatel a na imisní situaci v České republice je proto v porovnání s ostatními zdroji znečišťování výrazně vyšší. 14. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, již před přijetím napadené úpravy obsahoval nástroje k plošné regulaci emisí ze spalovacích zdrojů v domácnostech. Orgány ochrany ovzduší obdržely opakované stížnosti na případy vypouštění emisí, ve kterých bylo použito nedovolené palivo. Bez možnosti přímé kontroly spalovacích zdrojů, jejichž provozovatel zjevně neplní požadavky zákona, však nemohly neplnění těchto požadavků prokázat. V přestupkovém řízení nebylo možné shromáždit dostatek důkazů pro uložení nápravných opatření. Pokud si občané stěžovali na kouř a zápach z lokálních topenišť v okolí svého bydliště, orgány ochrany ovzduší je často odkazovaly na velice obtížná soukromoprávní řešení. Zákon o ochraně ovzduší proto umožnil kontrolu spalovacích stacionárních zdrojů provozovaných v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory užívané pro podnikatelskou činnost. Orgán ochrany ovzduší má oprávnění ke vstupu v případě opakovaného důvodného podezření na provozování spalovacího stacionárního zdroje v rozporu se zákonem stanovenými povinnostmi. Má-li důvodné podezření poprvé, pak pouze písemně upozorní provozovatele na podezření z porušování povinností. Poučí jej o povinnostech spojených s provozem spalovacího zdroje a o důsledcích opakovaného podezření včetně možné přímé kontroly. Pokud vznikne druhé důvodné podezření, pak orgánu ochrany ovzduší vzniká oprávnění provést kontrolu zdroje. Kontrola se řídí pravidly uvedenými v zákoně č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 15. K vlastnímu posouzení ústavnosti napadených ustanovení vláda uvedla, že základní právo na nedotknutelnost obydlí není neomezené. Napadená právní úprava splňuje podmínku legality (omezení svobody obydlí stanoví zákon), legitimity (vstup do obydlí odůvodňuje zajištění ochrany zdraví a ochrany práv a svobod druhých) a proporcionality (kontrola kotlů umožňuje zajistit dodržování zákonných povinností ze strany jejich provozovatelů, což zabrání poškozování zdraví obyvatel). Prokázat porušování povinností nelze jinak než na základě přímé kontroly. Jiná opatření (např. měření tmavosti kouře anebo případné využití dronů) neumožňují spolehlivé a nezpochybnitelné prokázání porušování povinností provozovatelem zdroje. Provozovatel zdroje má navíc povinnost umožnit kontrolnímu orgánu přístup pouze ke stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a k používaným palivům. Kontrolní orgán nemůže vstupovat do jiných prostor, než ve kterých je umístěn stacionární zdroj, jeho příslušenství a používané palivo. Tím napadená právní úprava dbá ochrany soukromí provozovatelů stacionárních zdrojů. 16. Vláda ve svém vyjádření pro srovnání odkázala na prolomení nedotknutelnosti obydlí v některých jiných právních předpisech a obdobnou právní úpravu v Německu. Odkázala také na nález Ústavního souduÚstavního soudu sp zn. IV. ÚS 652/06 ze dne 21. 11. 2007 (N 202/47 SbNU 613), ve kterém Ústavní soudÚstavní soud kladně posoudil ústavnost ustanovení § 60 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), které zakotvuje povinnost vlastníka pozemku umožnit vstup na pozemek. Odkazuje také na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 2. 10. 2014 ve věci Delta Pekárny, a. s., proti České republice (stížnost č. 97/11; dále jen „rozsudek Delta Pekárny“). Z něj podle vlády plyne, že dotčená osoba musí mít v každém jednotlivém případě vstupu do obydlí k dispozici dostatečné záruky proti zneužití práva a přístup k soudní ochraně. V případě použití § 17 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší jsou tyto podmínky splněny. III. Replika navrhovatelů 17. Ústavní soudÚstavní soud zaslal všechna výše shrnutá vyjádření zástupci navrhovatelů k replice. 18. Navrhovatelé uvedli, že vláda odůvodňuje právo zasáhnout do soukromí ochranou života a zdraví jiných. Podle jejich názoru je však nutné dát přednost zužující interpretaci, podle které lze zasáhnout do ústavně zaručených práv s cílem záchrany života konkrétních lidí v konkrétním okamžiku, lze-li důvodně předpokládat, že v obydlí jsou lidé v ohrožení, nemohou jej opustit a vyhledat si pomoc. O takový případ však v daném případě vůbec nejde. Vláda fakticky jen zastírá to, že stanovuje povinnost pro potřebu kontroly orgánů veřejné správy, kterou by mohla stanovit vůči obydlím podnikatelů vykonávajících v obydlí hospodářskou činnost, ale ne vůči obydlím všech lidí. Listina obsahuje speciální ustanovení, které umožňuje veřejné správě možnost zásahu v některých prostorách obydlí, kde se provozuje hospodářská činnost; tuto úpravu však nelze užít vůči všem obydlím. IV. Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení 19. Podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu má právo podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení skupina nejméně 41 poslanců. Tento návrh podala skupina 41 poslanců. V souladu s § 64 odst. 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., k němu připojila i podpisovou listinu, na které každý z nich jednotlivě potvrdil, že se k návrhu připojuje. Podmínku aktivní legitimace tedy navrhovatelé splňují. 20. Návrh obsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti a je přípustný ve smyslu ustanovení § 66 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. Současně neexistuje žádný z důvodů pro zastavení řízení podle ustanovení § 67 téhož zákona. Ústavní soud o návrhu rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť neprováděl dokazování ve smyslu § 44 věty první zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Od jednání nebylo možné očekávat další objasnění věci. V. Legislativní proces přijetí napadených ustanovení 21. Ústavní soudÚstavní soud v intencích § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., přezkoumal, zda byla napadená ustanovení zákona o ochraně ovzduší přijata a vydána v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence a předepsaným způsobem. Dospěl k závěru, že v tomto směru nelze zákonodárci nic vytýkat. Účastníci řízení i vedlejší účastník ostatně žádné deficity legislativního procesu neuvádějí. Pro stručnost Ústavní soudÚstavní soud odkazuje na shrnutí průběhu legislativního procesu ve vyjádřeních Poslanecké sněmovny a Senátu. VI. Dikce napadených ustanovení 22. Ústavní soudÚstavní soud pro přehlednost a doplnění potřebného kontextu uvádí všechna bezprostředně související ustanovení zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, přičemž zvýraznil ustanovení, resp. jejich části, které byly do zákona o ochraně ovzduší vloženy na základě zákona č. 369/2016 Sb. a které napadá navrhovatel: § 17 Povinnosti provozovatele stacionárního zdroje (1) Provozovatel stacionárního zdroje je povinen: a) uvádět do provozu a provozovat stacionární zdroj a činnosti nebo technologie související s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění, v souladu s podmínkami pro provoz tohoto stacionárního zdroje stanovenými tímto zákonem, jeho prováděcími právními předpisy, výrobcem a dodavatelem, (...) (2) Vznikne-li důvodné podezření, že provozovatel spalovacího stacionárního zdroje umístěného v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory užívané pro podnikatelskou činnost, porušil některou z povinností podle odstavce 1, avšak toto porušení nelze prokázat bez provedení kontroly spalovacího stacionárního zdroje, jeho příslušenství nebo používaných paliv, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností provozovatele na tuto skutečnost písemně upozorní a poučí jej o povinnostech provozovatele spalovacího stacionárního zdroje stanovených v odstavci 1 a o následcích opakovaného důvodného podezření na jejich porušení v podobě provedení kontroly. Pokud opakovaně vznikne důvodné podezření, že tento provozovatel nadále nebo opětovně porušuje některou z povinností podle odstavce 1, je kontrolující oprávněn vstoupit do jeho obydlí za účelem kontroly dodržování povinností podle tohoto zákona. Vlastník nebo uživatel těchto prostor je povinen umožnit kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům. § 23 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že: (...), b) jako provozovatel stacionárního zdroje v rozporu s § 17 odst. 1 písm. a), neuvede do provozu nebo neprovozuje stacionární zdroj a činnosti nebo technologie související s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění v souladu s podmínkami pro provoz tohoto stacionárního zdroje stanovenými tímto zákonem, jeho prováděcími právními předpisy, výrobcem nebo dodavatelem, c) jako provozovatel stacionárního zdroje nedodržuje přípustnou tmavost kouře podle § 17 odst. 1 písm. b), d) jako provozovatel stacionárního zdroje v rozporu s § 17 odst. 1 písm. c) spaluje ve stacionárním zdroji paliva neurčená výrobcem stacionárního zdroje, e) jako provozovatel stacionárního zdroje nepředloží příslušnému orgánu ochrany ovzduší na vyžádání informace podle § 17 odst. 1 písm. d), (...), g) jako provozovatel stacionárního zdroje v rozporu s § 17 odst. 1 písm. g) provozuje stacionární zdroj nesplňující požadavky podle přílohy č. 11 k tomuto zákonu, h) jako provozovatel stacionárního zdroje v rozporu s § 17 odst. 1 písm. h) neprovede jednou za dva kalendářní roky prostřednictvím odborně způsobilé osoby kontrolu technického stavu a provozu tohoto spalovacího stacionárního zdroje nebo nepředloží na vyžádání obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností potvrzení o provedení této kontroly, j) jako vlastník nebo uživatel prostor, v nichž je provozován spalovací stacionární zdroj, v rozporu s § 17 odst. 2 neumožní kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství nebo používaným palivům za účelem kontroly dodržování povinností podle tohoto zákona, (...) (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), f), g), i), j) nebo k), (...). VII. Meritorní přezkum návrhu a) Východiska přezkumu napadené úpravy - dotčená základní práva, test kvality zákona a sledované legitimní cíle 23. Výkon kontroly podle § 17 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší se přímo dotýká ústavních norem garantujících ochranu nedotknutelnosti obydlí, konkrétně čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 12 odst. 1 Listiny. Ustanovení čl. 12 odst. 2 Listiny se podle svého smyslu a účelu týká pouze institutu domovních prohlídek v trestním řízenítrestním řízení jako intenzivnějších zásahů do nedotknutelnosti obydlí, než je kontrola podle napadené právní úpravy. Toto ustanovení proto není v projednávané věci použitelné. Ústavní soudÚstavní soud naopak musí aplikovat čl. 12 odst. 3 Listiny, podle něhož platí, že tzv. jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Listina dodává, že v případech, ve kterých je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy. 24. Nedotknutelnost obydlí jako ústavně zaručené právo plynoucí z čl. 12 Listiny svou povahou a významem spadá mezi základní lidská práva a svobody. Spolu s osobní svobodou a dalšími ústavně garantovanými právy dotváří osobnostní sféru jedince, jehož individuální integritu jako podmínku důstojné existence a rozvoje lidského života je nutno respektovat a důsledně chránit. Průlom do této ochrany, umožněný ústavním pořádkem v případě tzv. jiných zásahů do nedotknutelnosti obydlí, je třeba chápat jako výjimku, která vyžaduje restriktivní interpretaci zákonem stanovených předpokladů její přípustnosti [viz nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 2024/15 ze dne 15. 12. 2015 (N 215/79 SbNU 461), bod 12]. Nejobecněji vyjádřeno - účelem základního práva na nedotknutelnost obydlí je respekt a záruka práva nebýt rušen v soukromé (prostorové) sféře. Právo na prostorově vymezené soukromí plní funkci svobody (status negativus) a bezpochyby jde o hodnotové rozhodnutí ústavodárce. Všechny akty veřejné moci (zákonodárné, výkonné, soudní) proto musí respektovat vysokou hodnotu prostorově vymezeného soukromí. Zákonodárci plyne z ochranné funkce čl. 12 Listiny povinnost přijmout odpovídající právní úpravu související s různými aspekty bydlení, která bude chránit obsah tohoto práva. Ochranná funkce tohoto práva musí ovlivňovat tvorbu i interpretaci relevantních právních norem (včetně soukromoprávních) tak, aby byl respektován a chráněn materiální obsah práva na prostorově vymezené soukromí. Z ochranné funkce základního práva zde též plyne požadavek adresovaný zákonodárci, jenž musí přijetím příslušných právních úprav zajistit, aby prostorová soukromá sféra byla chráněna i před zásahy ze strany třetích osob [viz Wagnerová, E. Čl. 12 (Soukromí v prostorové dimenzi). In: Wagnerová, E., Šimíček, V., Langášek, T., Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 330-331]. 25. Domovní svobodu chrání i výše zmíněný čl. 8 Úmluvy. Ten podle oficiálního českého překladu stanoví právo každého na respektování „obydlí“. Jak ovšem uvádí komentářová literatura, nejde o zcela přesný překlad autentického jazykového znění použitých pojmů „home“ v angličtině a „domicile“ ve francouzštině. Osobní vazbu mezi jednotlivcem a místem vystihuje též pojem „domov“, který pro stejné pojmy uvádí i oficiální český překlad čl. 17 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech [blíže Kratochvíl, J. Právo na respektování soukromého a rodinného života (čl. 8 EÚLP). In: Kmec, J., Kosař, D., Kratochvíl, J., Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 874-875]. Obecně lze konstatovat, že jde o prostorově chápanou životní sféru, kterou si jednotlivec opatřil; jestliže ji zbavil obecné přístupnosti, pak tato sféra spadá pod materiální obsah práva na soukromí (srov. Wagnerová, E., komentář citovaný výše, s. 332). 26. Evropský soud pro lidská práva definuje domov jako „místo, fyzicky vymezené území, kde se rozvíjí soukromý a rodinný život“ (viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 2. 11. 2006 ve věci Giacomelli proti Itálii, stížnost č. 59909/00, § 76). Zda v konkrétních věcech půjde o domov ve smyslu čl. 8 Úmluvy, bude záležet na skutkových okolnostech a existenci „dostatečné a trvající vazby k danému místu“ (viz např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 18. 11. 2004 ve věci Prokopovich proti Rusku, stížnost č. 58255/00, § 36). Pojem „domov“ je přitom třeba vykládat extenzivně (viz např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 31. 7. 2003 ve věci Demades proti Turecku, stížnost č. 16219/90, § 33). Domovem nemusí být pevný příbytek; tento pojem zahrnuje i mobilní domovy, jako např. karavany (viz rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 18. 1. 2001 ve věci Chapman proti Spojenému království, stížnost č. 27238/95, § 73-74). 27. Ústavní soudÚstavní soud dodává, že z hlediska Úmluvy nezáleží na formě práva k danému bydlení. Ustanovení čl. 8 Úmluvy nečiní rozdíl mezi domovem, který stěžovatel vlastní nebo který si pronajímá (rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva ze dne 1. 7. 1998 ve věci Khatun a další proti Spojenému království, stížnost č. 38387/97, bod 1) či ve kterém bydlí z důvodů rodinných vazeb (viz rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 28. 11. 1997 ve věci Menteş a další proti Turecku, stížnost č. 23186/94, § 73). Citovaný článek Úmluvy dokonce chrání i bydlení na nelegálním základě (viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 29. 9. 1996 ve věci Buckley proti Spojenému království, stížnost č. 20348/92, § 54). Domovem tak může být i místo, ke kterému jeho obyvatel nemá platný právní titul (viz rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 13. 5. 2008 ve věci McCann proti Spojenému království, stížnost č. 19009/04, § 46; a ze dne 21. 4. 2016 ve věci Ivanova a Cherkezov proti Bulharsku, stížnost č. 46577/15, § 49; viz také Kratochvíl, J., citováno výše, s. 875). 28. Obsahem práva na respektování domova je v první řadě právo jej užívat. Toto právo jde však dále než samotná možnost fyzického užívání: „Jedinec má právo na respektování svého domova, což znamená nejen právo na samotnou fyzickou oblast, ale i na klidné užívání této oblasti. Porušení práva na respektování domova se neomezuje jen na konkrétní nebo fyzická narušení, jako je např. neoprávněný vstup do domova, ale zahrnuje i ta, která nejsou konkrétní nebo fyzická, jako je hluk, emise, zápachy nebo jiné formy zásahu. Závažná narušení mohou vést k porušení jeho práva na respektování jeho domova, pokud mu brání v požívání zařízení domova.“ (viz Giacomelli proti Itálii, citováno výše, § 76). Narušením práva na respektování domova tak budou veškeré zásahy, které negativně ovlivní jeho řádné a klidné užívání (viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 20. 6. 2006 ve věci Babylonová proti Slovensku, stížnost č. 69146/01, § 51; též Kratochvíl, J., citováno výše, s. 877). 29. Napadená právní úprava se týká rozsahu základního práva na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 Listiny a čl. 8 Úmluvy. V konkrétních případech může představovat podklad pro zásah do tohoto práva, který předvídá čl. 12 odst. 3 Listiny a čl. 8 odst. 2 Úmluvy. Ústavní soudÚstavní soud proto musí přezkoumat, zda napadená úprava jako „zákonný základ“ pro omezení domovní svobody splňuje ústavněprávní požadavky, které z těchto ustanovení vyplývají. Ustanovení čl. 12 odst. 3 Listiny stanoví zejména formální podmínku, že právní úprava, na jejímž základě může dojít k zásahům do nedotknutelnosti obydlí, musí být obsažena v zákoně jako aktu Parlamentu [viz nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/11 ze dne 20. 6. 2013 (N 111/69 SbNU 765; 238/2013 Sb.), bod 38; sp. zn. Pl. ÚS 43/13 ze dne 25. 3. 2014 (N 39/72 SbNU 439; 77/2014 Sb.), bod 32; sp. zn. Pl. ÚS 13/12 ze dne 23. 7. 2013 (N 126/70 SbNU 147; 259/2013 Sb.), bod 27; aj.]. Omezení základního práva nesmí stanovit až podzákonný právní předpis. 30. Zákonná právní úprava současně musí splňovat materiální podmínky čl. 8 Úmluvy, ze kterého Evropský soud pro lidská práva dovodil tzv. test kvality zákona. Ten se skládá ze tří komponent: 1. požadavku na dostupnost, 2. požadavku na předvídatelnost a 3. požadavku na dostatečné záruky před svévolnou aplikací. Ke splnění kritéria dostupnosti postačí v případě zákonů publikace v oficiální sbírce (srov. např. rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 4. 5. 2000 ve věci Rotaru proti Rumunsku, stížnost č. 28341/95, § 54). K požadavkům kritéria předvídatelnosti Evropský soud pro lidská práva uvedl, že právo musí být formulováno „s dostatečnou přesností, aby umožňovalo - v případě potřeby s příslušnou pomocí - předvídat, v míře určené okolnostmi případu, důsledky, které dané jednání může mít“ (viz rozsudek velkého senátu ze dne 17. 2. 2004 ve věci Gorzelik a další proti Polsku, stížnost č. 44158/98, § 64). Jinak řečeno, jednotlivci musí mít rozumnou možnost dovodit, jak se mají chovat, aby respektovali právo. V rámci přezkumu záruk proti svévoli Evropský soud pro lidská práva vyžaduje po smluvních stranách, aby - tam, kde právo ponechává příslušným orgánům je aplikujícím určitou diskreci - „dostatečně jasně definova[ly] rozsah diskrece svěřené relevantním orgánům a způsob výkonu této diskreční pravomoci“ (viz rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 14. 9. 2010 ve věci Sanoma Uitgevers B. V. proti Nizozemsku, stížnost č. 38224/03, § 82; srov. rovněž Rotaru proti Rumunsku, citováno výše, § 57-62; ke všemu blíže Kosař, D., citováno výše, s. 107-109). 31. Podle Ústavního souduÚstavního soudu obstojí napadená právní úprava po formální stránce v intencích použitého testu. Je celá obsažena v zákoně coby aktu Parlamentu, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů, čímž naplňuje formální požadavek čl. 12 odst. 3 Listiny i kritérium dostupnosti ve smyslu první komponenty testu kvality zákona podle čl. 8 Úmluvy. Právní úprava také nepochybně umožňuje provozovateli spalovacího stacionárního zdroje předvídat, jak se má chovat, aby předešel výkonu kontroly spalovacího stacionárního zdroje, jeho příslušenství či používaných paliv. Ustanovení § 23 odst. 1 písm. j) zákona o ochraně ovzduší pak podle Ústavního souduÚstavního soudu s dostatečnou přesností upravuje skutkovou podstatu přestupku, který může provozovatel spalovacího stacionárního zdroje spáchat, pokud provedení kontroly neumožní. U adresátů napadených ustanovení nemohou vzhledem k jejich textu vzniknout pochybnosti o tom, v jakém momentu vzniká jejich povinnost umožnit kontrolu či případně v jakém momentu vzniká jejich odpovědnost za přestupek sankcionovatelný pokutou až do 50 000 Kč. 32. Ustanovení § 17 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší současně obsahuje určitý stupňovitý mechanismus své aplikace, který zabraňuje orgánům ochrany ovzduší, aby jednaly svévolně. Orgán ochrany ovzduší má nejprve povinnost písemně upozornit provozovatele spalovacího stacionárního zdroje, že pojal důvodné podezření o jeho neplnění některé z povinností podle ustanovení § 17 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší (např. na základě nepřípustné tmavosti kouře, video nebo fotodokumentace apod.). Tento orgán má povinnost své podezření odůvodnit. Může vyzvat provozovatele k doložení dokladu o provedení kontroly technického stavu zdroje, kontroly spalinových cest, případně k předložení dalších dokladů (např. doklad o zakoupení paliva). Napadená právní úprava mu současně ukládá povinnost v upozornění poučit provozovatele spalovacího stacionárního zdroje o následcích opakovaného důvodného podezření v podobě provedení kontroly. Tedy až v případě vzniku dalšího podezření, že stejný provozovatel porušuje některou z povinností podle ustanovení § 17 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší, může kontrolující vstoupit do obydlí provozovatele a zkontrolovat dodržování zmíněných povinností. Jde o krajní řešení (viz Jančářová, I., Vodička, J. Krátké zamyšlení nad přímými kontrolami spalovacích stacionárních zdrojů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci. České právo životního prostředí, 2/2016, s. 46). Zákonodárce přitom nešel tak daleko, aby pro případ neumožnění kontroly spalovacího stacionárního zdroje za podmínek ustanovení § 17 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší stanovil domněnku, podle které by se mělo za to, že provozovatel tohoto zdroje porušuje povinnosti stanovené § 17 odst. 1 citovaného zákona. 33. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, na jehož základě byla přijata napadená právní úprava, popisuje, jak by kontrola mohla vypadat v praxi. Kontrolující by si měl nejprve vyžádat dokumentaci ke stacionárnímu zdroji a k palivu (pokud nebyly předloženy dříve). Poté ověří správnou instalaci stacionárního zdroje a připojení na spalinové cesty. Následně provede optickou kontrolu spalovacího zdroje (kontrolu čistoty výměníkových ploch, technického stavu vnějšího opláštění; pokud nebude zdroj v provozu, tak též kontrolu spalovacích komor a zatápěcích klapek, vstupních a čisticích otvorů, přívodních cest vzduchu a paliva a odvodu odpadního plynu). Dále zkontroluje funkčnost regulačních prvků a způsob provozu zdroje. Pak by se měl zaměřit na používané palivo včetně toho, zda je používáno palivo určené výrobcem spalovacího zdroje. V případě potřeby může odebrat vzorky popela, úsad ve spalinových cestách (v případě spalování dřeva) či paliva k provedení následných analýz (blíže viz také Šedina, P. Ochrana ovzduší na lokální úrovni - Problematika kontroly lokálních topenišť. In: Damohorský, M., Snopková, P. Role obcíobcí v ochraně životního prostředí z pohledu práva. Praha: UniverzitaUniverzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2015, s. 137). O kontrole musí sepsat protokol, proti kterému může provozovatel podat námitky. Celá kontrola se navíc řídí zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění zákona č. 183/2017 Sb. Provozovatel se tak bude moci bránit proti kontrole buď námitkou podjatosti kontrolující osoby či přizvané osoby (§ 6 kontrolního řádu), nebo podáním námitky proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole. 34. Ústavní soudÚstavní soud neshledává z pohledu testu kvality zákona za problematickou ani navrhovateli napadenou konstrukci ustanovení § 23 odst. 1 písm. j), která umožňuje postih vlastníka spalovacího stacionárního zdroje nebo uživatele prostor, kde se zdroj nachází, za neumožnění kontroly. Předmětné ustanovení je třeba vykládat následovně: bude-li vlastník současně provozovatelem spalovacího zdroje, který neprovozuje jiný uživatel, pak bude postižen jako vlastník. Nebude-li vlastník současně provozovatelem spalovacího zdroje v prostorech užívaných někým jiným, pak zákon stanoví jako alternativu, že bude postižen uživatel daných prostor. 35. Použitelná právní úprava tak ve svém celku omezuje diskreci orgánů ochrany ovzduší při kontrole povinností plynoucích z ustanovení § 17 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší a stanoví bližší podmínky této kontroly, kterou umožňuje až jako krajní prostředek. Další zárukou proti svévoli je související úprava v zákoně č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění zákona č. 183/2017 Sb. Ústavní soudÚstavní soud proto shrnuje, že napadená právní úprava splňuje formální a z hlediska testu legality i materiální podmínky pro zákon, který umožňuje omezit v konkrétní situaci právo na nedotknutelnost obydlí. 36. Z čl. 12 odst. 3 Listiny i čl. 8 odst. 2 Úmluvy dále plyne požadavek, aby zákonná úprava (i následné konkrétní zásahy) omezující nedotknutelnost obydlí (domova) sledovala některý z legitimních cílů, které tato ustanovení předvídají. Ustanovení čl. 12 odst. 3 věty první Listiny obecně jako legitimní cíle vymezuje ochranu života nebo zdraví osob, ochranu práv a svobod druhých a odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Věta druhá stejného ustanovení doplňuje: „Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy.“ Ustanovení čl. 8 odst. 2 Úmluvy pak jako možné cíle omezení práva na respektování domova uvádí národní bezpečnost, veřejnou bezpečnost, hospodářský blahobyt země, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochranu zdraví nebo morálky nebo ochranu práv a svobod jiných. 37. Napadená právní úprava obstojí i v aspektu své legitimity. Jak uvedla ve svém vyjádření vláda, občané si u orgánů ochrany ovzduší často stěžují na kouř a zápach z lokálních topenišť v okolí svého bydliště. Tyto stížnosti opakovaně upozorňují na případy vypouštění emisí, ve kterých mělo být použito nedovolené palivo. Jak Listina, tak Úmluva přitom předvídají možnost zásahu do nedotknutelnosti obydlí z důvodu ochrany práv a svobod jiných. Tímto právem je zejména právo na příznivé životní prostředí, které se v čl. 35 odst. 1 Listiny garantuje i osobám dotčeným případným porušováním povinností podle ustanovení § 17 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší. Emise z protizákonně používaného spalovacího stacionárního zdroje mají nepochybně vliv i na zdraví těchto osob. Právo na ochranu zdraví zaručuje čl. 31 věta první Listiny. V souvislosti s již zmíněným čl. 35 Listiny nelze opomenout také jeho odstavec 3, podle něhož nesmí nikdo při výkonu svých práv ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Ve stejném duchu působí i vyjádření sociální funkce vlastnictví, zejména stanovením zákazu takové činnosti, resp. výkonu vlastnického práva, který by poškozoval lidské zdraví, přírodu a životní prostředí na míru stanovenou zákonem (čl. 11 odst. 3 Listiny in fine). 38. Práva osob dotčených emisemi ze spalovacího stacionárního zdroje lze dovodit i z čl. 8 Úmluvy, jehož interpretace vede v tomto ohledu k vyššímu standardu ochrany, než je tomu bezprostředně u čl. 31 a 35 Listiny (srov. čl. 41 odst. 1 Listiny). Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře již dříve uvedl, že jevy negativní pro životní prostředí, mezi něž zařadil i emise či zápach, ovlivňují zároveň zdraví a kvalitu života člověka, a tedy i jeho domov a soukromý a rodinný život (viz rozsudek ze dne 9. 12. 1994 ve věci López Ostra proti Španělsku, stížnost č. 16798/90, § 51). Z pohledu Úmluvy není ani tak podstatný vliv těchto jevů na životní prostředí, jako na lidi (viz Cook, K. Environmental Rights as Human Rights. European Human Rights Law Review, 2/2002, s. 196). Z Úmluvy tak pro Českou republiku plyne i povinnost přijmout odpovídající opatření chránící domovy obyvatel před těmito jevy, a to bez zřetele na skutečnost, zda je ohroženo jejich zdraví či nikoli. Závažné znečištění ovzduší zasahuje do práva na respektování soukromého a rodinného života a domova již samo o sobě (viz López Ostra proti Španělsku, citováno výše, § 51; rozsudek ze dne 27. 1. 2009 ve věci Tatar proti Rumunsku, stížnost č. 67021/01, § 107). Evropský soud pro lidská práva v environmentálních případech zkoumá, zda stát „přijal rozumné a přiměřené opatření k zajištění práv stěžovatelů“ (rozsudek velkého senátu ze dne 8. 7. 2003 ve věci Hatton a další proti Spojenému království, stížnost č. 36022/97, § 98). 39. Napadená právní úprava tedy sleduje legitimní cíl ochrany práv a svobod jiných, kterým je ochrana jejich práva na příznivé životní prostředí, a také sleduje legitimní cíl ochrany zdraví osob, které mohou být zasaženy emisemi z nezákonně používaných spalovacích stacionárních zdrojů. Oba legitimní cíle předvídá čl. 12 odst. 3 Listiny i čl. 8 odst. 2 Úmluvy. Stát přijetím napadené právní úpravy splnil svůj pozitivní závazek plynoucí podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva z čl. 8 Úmluvy, který spočívá v přijetí legislativy umožňující efektivní realizaci práva na respektování soukromého a rodinného života, z něhož plyne i právo na příznivé životní prostředí. Nahlíženo touto perspektivou, Ústavní soudÚstavní soud nemůže souhlasit s navrhovateli, že mezi vstupem do obydlí a ochranou práva na příznivé životní prostředí neexistuje žádná přímá vazba a že zmíněná ústavní ustanovení předvídají pouze bezprostřední ochranu životů nebo zdraví či práv a svobod osob v konkrétních situacích. Má-li stát plnit své pozitivní závazky v podobě přijetí právní úpravy umožňující efektivní realizaci práv podle čl. 8 Úmluvy, pak tomu „zrcadlově“ odpovídá, že taková právní úprava bude (vedena legitimním cílem ochrany práv a svobod jiných) představovat zákonný základ pro možné omezení jiného práva, jakým je v tomto případě nedotknutelnost obydlí. b) Proporcionalita napadené právní úpravy 40. V poslední fázi přezkumu souladu napadené právní úpravy s čl. 12 odst. 3 Listiny a čl. 8 odst. 2 Úmluvy tak Ústavnímu souduÚstavnímu soudu zbývá přezkoumat, zda napadená úprava splňuje v obou dvou ustanoveních zmíněnou podmínku nezbytnosti v demokratické společnosti. Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že tento pojem předpokládá naléhavou společenskou potřebu existence dané úpravy a zejména vztah přiměřenosti vůči sledovanému legitimnímu cíli. Jinými slovy, Ústavní soudÚstavní soud se musí zaměřit na to, zda zákonodárce respektoval zásadu proporcionality a dosáhl spravedlivé rovnováhy mezi soupeřícími zájmy. K tomu lze tradičně použít test proporcionality, který zahrnuje tři kritéria. Prvním z nich je posouzení způsobilosti naplnit sledovaný legitimní cíl (kritérium vhodnosti). Zjišťuje se, zda konkrétní opatření může dosáhnout zamýšleného cíle, kterým je ochrana jiného než omezeného základního práva nebo ochrana veřejného statku. Dalším kritériem je posouzení nezbytnosti. V jeho rámci se zkoumá, zda byl při výběru vhodných prostředků použit ten prostředek, který je k omezenému základnímu právu nejšetrnější. Jako poslední je třeba posoudit přiměřenost (v užším smyslu), tj. zda újma na základním právu není nepřiměřená ve vazbě na sledovaný legitimní cíl. Opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí svými negativními důsledky převyšovat pozitiva, která přináší kolidující zájem na přijetí těchto opatření. 41. Ústavní soudÚstavní soud již výše vymezil, jaké legitimní cíle napadená právní úprava sleduje. Nelze přitom pochybovat, že by je nemohla dosáhnout. Umožnění kontroly spalovacího stacionárního zdroje v obydlí jeho provozovatele a případné zjištění o porušení zákona o ochraně ovzduší z jeho strany směřuje k nápravě, která současně zajistí zvýšenou ochranu zdraví a příznivého životního prostředí osob, rušených či zasažených emisemi z takového zdroje. Předmětná právní úprava proto splňuje podmínku své vhodnosti. 42. Ve druhém kroku testu proporcionality se zkoumá, zda zákonodárce nemohl zvolit řešení, které by bylo vůči domovní svobodě provozovatelů spalovacích zdrojů šetrnější. Takové šetrnější řešení by však současně muselo dosáhnout sledovaných legitimních cílů v téže či alespoň srovnatelné míře. Pokud by je naplňovalo jen částečně, pak ho nelze považovat za reálnou alternativu, která by měla vést k závěru, že napadená právní úprava není nezbytná. 43. Vláda ve svém vyjádření uvedla, že jiná opatření, nezahrnující vstup do domova provozovatele stacionárního zdroje (např. měření tmavosti kouře anebo případné využití dronů), neumožňují spolehlivé a nezpochybnitelné prokázání porušování povinností provozovatelem zdroje. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona č. 369/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dodává, že ostatní možné nástroje ke snížení celkového množství emisí ze spalovacích zdrojů používaných k vytápění domácností jsou již využívány. Jsou jimi administrativní nástroje zákona o ochraně ovzduší spočívající v regulaci trhu se spalovacími zdroji a v zákazu určitých paliv a zdrojů. Administrativní nástroje jsou kombinovány s ekonomickým nástrojem pozitivní stimulace v podobě dotací na podporu výměny zastaralých spalovacích stacionárních zdrojů na tuhá paliva, kterých bylo v roce 2015 až 80 % z celkového počtu 660 000 (viz Jančářová, I., Vodička, J., citováno výše, s. 44). Operační program Životní prostředí přináší další systémová opatření, která kromě dotací na zmíněnou výměnu kotlů zahrnují i postupný zákaz prodejů kotlů 3. emisní třídy (k 1. 1. 2018), 4. a 5. emisní třídy (k 1. 1. 2020) a k 1. 9. 2022 i zákaz používání kotlů 1. i 2. emisní třídy (viz Horák, J., Hopan, F., Krpec, K. a Kubesa, P. Co musí splnit nový kotel na tuhá paliva po roce 2020? Porovnání emisních požadavků pro kotle do 300 MW [online]. TZB-info, 29. 6. 2015. Dostupné na https://goo.gl/f7F8Jr; blíže viz také tiskovou zprávu Ministerstva životního prostředí s názvem „MŽP zveřejnilo základní podmínky pro nové ,kotlíkové dotace‘ a vyhlásilo výzvy pro kraje. Na výměnu starých kotlů je 9 miliard“ na webových stránkách Operačního programu Životní prostředí, dostupnou na https://goo.gl/tjYmfK). 44. Navrhovatelé vzhledem ke konstrukci své argumentace nevznesli žádný argument týkající se nezbytnosti napadené úpravy. Ústavní soudÚstavní soud musí brát zřetel na respekt k dělbě moci a při posuzování kroku nezbytnosti v rámci testu proporcionality musí vykazovat větší míru zdrženlivosti vůči legislativním volbám, které učinil o možných jiných řešeních informovanější zákonodárce. Nemůže, obzvláště při chybějící argumentaci navrhovatelů, domýšlet alternativy zákonodárcem zvoleného řešení a hodnotit, zda by ve skutečnosti dosáhly sledovaných legitimních cílů na obdobné úrovni. Z argumentace, kterou podává vláda, přitom plyne, že jiné doplňující nástroje byly již v minulosti využity a nadále se využívají. Nedosahují však potřebné účinnosti. Odborná literatura z přezkoumávané oblasti také naznačuje některá další možná řešení [ad hoc motivační osvobození od daně ze staveb a jednotek podle § 9 odst. 1 písm. r) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů; správné nastavení poplatků za odpad spojené s osvětou občanů; svěření pravomoci ke kontrole technikovi spalinových cest; blíže viz Jančářová, I., Vodička, J., citováno výše, s. 46-47]. Vláda však tvrdí, že jiná (svou podstatou doplňková) řešení nepostačují k dosažení sledovaných legitimních cílů na stejné úrovni, na jaké jich dosahuje napadená právní úprava. Spolehlivého a nezpochybnitelného prokázání porušování povinností provozovatelem zdroje podle ní nelze dosáhnout jiným způsobem. Ústavní soudÚstavní soud nemá důvod s těmito argumenty vlády nesouhlasit. 45. Tento závěr stvrzuje i adekvátní odborná literatura, která již před přijetím napadené právní úpravy uváděla: „Bylo by možné argumentovat tím, že spalování nevhodných materiálů se projeví i na tmavosti kouře, kterou je možné zjistit (...) i bez vstupu do obydlí (...). Měření přípustné tmavosti kouře v praxi není vhodným způsobem kontroly povinností, ať již pro omezené použití (jen za ideálních podmínek a za světla), nebo pro dokazovací obtíže a subjektivitu projevující se v této metodě. (...) V současné době český právní řád neobsahuje účinný nástroj, jak zjistit porušování povinností provozovateli, současné metody nejsou dostatečně exaktní, průkazné ani vypovídající. Uzákonění kontrol by neznamenalo zjednodušení, nýbrž vůbec umožnění zjištění, zda dochází k porušování zákona, a tudíž i možnost proti němu zakročit, a to efektivně a rychle. Vstup do obydlí lze tedy shledat potřebným.“ (viz Šedina, P., citováno výše, s. 139). Komentář k zákonu o ochraně ovzduší (vydaný bezprostředně po nabytí účinnosti zákona) pak dodává: „Vstup do obydlí za účelem ochrany ovzduší by s ohledem na faktickou situaci při tepelném vytápění domácností mohl být považován za nezbytný jak z důvodu ochrany zdraví osob, tak z důvodu ochrany práv druhých. (...) Je třeba si uvědomit, že možnost vstupu do soukromých obydlí za účelem kontroly dodržování povinností zákona v oblasti ochrany ovzduší, bezprostředně související s ochranou zdraví osob, jež může být výrazně dotčena nevhodným chováním provozovatele stacionárního zdroje (například tím, že pálí nevhodné nebo dokonce zakázané palivo či jiné materiály), je v okolních moderních demokratických zemích zcela běžná.“ (viz Morávek, J., Tomášková, V., Bernard, M., Vícha, O. Zákon o ochraně ovzduší. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 224). 46. Právě na zahraniční úpravy ochrany ovzduší lze v této souvislosti odkázat. Z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona, obsahující mimořádně rozsáhlou srovnávací pasáž, například plyne, že se v Německu dodržování emisních limitů lokálních topenišť sleduje, kromě pravidelných kontrol prováděných kominíky a samokontrol provozovatelů na základě úředního nařízení, také skrze kontroly prováděné úřady podle § 52 spolkového zákona o ochraně před imisemi (Bundes-Immissionsschutzgesetz; dále jen „BImSchG“). Předchozí souhlas vlastníka k provedení této kontroly není nutný. Dle § 52 odst. 2 BImSchG vlastníci a provozovatelé všech spalovacích zařízení, tj. i spalovacích zařízení na pevná paliva, stejně jako vlastníci a držitelé pozemků, na kterých se tato zařízení provozují, mají povinnost umožnit zaměstnancům příslušných úřadů a jiným pověřeným osobám přístup k těmto zařízením a strpět provedení jejich prohlídky. V případě naléhavé potřeby odvrácení nebezpečí ohrožujícího veřejnou bezpečnost nebo pořádek jsou tito vlastníci povinni umožnit také vstup do jiných obytných prostor (viz Jarass, H. Bundes-Immissionsschutzgesetzes: Kommentar. 11. vyd. C. H. Beck, 2015, s. 893.). Ustanovení § 1 odst. 3 zákona o kominickém řemesle (Gesetz über das Berufsrecht und die Versorgung im Schornsteinfegerhandwerk; SchfHwG) doplňuje, že vlastník pozemků a prostor, kde se provozuje spalovací zařízení, má při splnění zákonných podmínek povinnost povolit kominíkovi, jenž je nositelem příslušného oprávnění, vstup do obydlí. Ten má oprávnění provádět revize ve svém obvodu, jestliže se objeví skutečnosti odůvodňující domněnku, že bezprostředně z určitého zařízení vycházejí škodlivé emise. 47. V Rakousku je oprávnění vstupu do soukromých objektů na spolkové úrovni zakotveno v § 26 odst. 1 spolkového zákona o ochraně ovzduší (Immissionsschutzgesetz - Luft; IG-L) či v § 5 odst. 1 zákona o čistotě ovzduší (Bundesluftreinhaltegesetz; BLRG). Zemské úpravy také svěřují úřadům oprávnění vstupovat do soukromých objektů za účelem kontroly topného zařízení. Jako příklad lze uvést vídeňský zákon o topných a klimatických zařízeních (Wiener Heizungs- und Klimaanlagen gesetz 2015; WHKG), který v ustanovení § 20 vyjmenovává jednotlivé povinnosti provozovatele topného zařízení a k prokázání dodržování těchto povinností stanovuje provozovateli též povinnost zpřístupnit topné zařízení kontrolním orgánům. Podle § 34 uvedeného zákona hrozí za porušení povinností stanovených v ustanovení § 20 pokuta až do výše 21 000 eur. Veškeré kontroly topných zařízení v rakouských domácnostech jsou prováděny členy profesních cechů kominíků. Všechny kontrolní termíny jsou předem hlášeny a majitel nemovitosti musí kontrolnímu orgánu umožnit přístup k zařízení. Německé i rakouské právo tedy považují za nezbytné pro ochranu zdraví a práva na příznivé životní prostředí omezit nedotknutelnost domova provozovatelů lokálních topenišť. Ani jedna z uvedených právních úprav také nevyžaduje k provedení kontroly předchozí povolení soudu (k tomu viz blíže bod 51). 48. Ochrana ovzduší v Polsku je primárně řešena zákonem o ochraně životního prostředí z roku 2001 (Prawo ochrony środowiska) a zákonem o odpadech z roku 2012 (Ustawa o odpadach). V případě znemožňování kontroly ze strany provozovatele topeniště vydávají orgány samospráv obecním strážníkům nebo pracovníkům úřadů oprávnění ke kontrole, které podle čl. 379 zákona o ochraně životního prostředí zahrnuje vstup na terén nemovitosti v době od 6-22 hod. (spolu se znalci a nezbytným měřicím zařízením) a provedení nezbytných kontrolních úkonů. Přesto je v Polsku obtížné prokázat porušování zákona. V podstatě lze potrestat pokutou pouze toho, kdo je přímo přistižen při spalování nepovolených odpadů. To je v případě spalování v kotlích v soukromém objektu fyzické osoby prakticky nemožné, neboť vlastník nemovitosti nemusí povolit vstup do ní. V případě podezření se tedy kontrola provádí nepřímo a zejména se zjišťuje, zda dotyčný má uzavřenou smlouvu o odvozu odpadu. V opačném případě je dána indicie, že odpad se likviduje nepovoleným způsobem. Kontrolní orgány samospráv nemají technická zařízení k analýze spalin. Existující zákony a předpisy přesto podobné zkoušky předpokládají, přičemž náklady zkoušek má nést kontrolovaná osoba. Problémem však je získání věrohodně dokumentovaného vzorku právě spalovaného odpadu. 49. Ústavní soudÚstavní soud proto s odkazem na všechny zde uvedené skutečnosti shrnuje, že právní úprava, kterou navrhovatelé napadají, splňuje kritérium nezbytnosti v rámci druhého kroku testu proporcionality. 50. Zbývá posoudit, zda je právní úprava umožňující kontrolu spalovacího stacionárního zdroje v obydlí provozovatele přiměřená stricto sensu. Co se týče prohlídek a kontrol obdobných těm, které umožňuje napadená právní úprava (viz body 32-33 výše), Evropský soud pro lidská práva při hodnocení jejich přiměřenosti opakovaně zdůraznil, že pokud státy považují za nutné použít podobná opatření k zajištění hmotného důkazu protiprávního jednání, pak je třeba, aby právní systém jako celek a související praxe v dané oblasti poskytovaly přiměřené a dostatečné záruky zamezující možnosti, aby správní orgány přijímaly svévolná opatření zasahující do práv stěžovatelů na respektování jejich obydlí [viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. 2. 1993 ve věci Funke proti Francii, stížnost č. 10828/84, § 57; Société Canal Plus a ostatní, stížnost č. 29408/08, § 54 in fine; mutatis mutandis viz také rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 26. 4. 2007 ve věci Dumitru Popescu proti Rumunsku (č. 2), stížnost č. 71525/01, § 65; rozsudek Delta Pekárny, citováno výše, § 84]. 51. Tam, kde vnitrostátní právo opravňuje správní orgány k provedení prohlídky bez soudního příkazu, bývá Evropský soud pro lidská práva obezřetnější, a to i přes prostor pro uvážení, který v této oblasti smluvním státům přiznává. Ve věcech týkajících se ochrany jednotlivců před svévolnými zásahy veřejné moci do práv zaručených čl. 8 Úmluvy nicméně několikrát potvrdil, že nedostatek soudního příkazu k prohlídce lze vyvážit účinnou soudní kontrolou realizovanou ex post facto (viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 15. 2. 2011 ve věci Heino proti Finsku, stížnost č. 56720/09, § 45; či rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. 6. 2007 ve věci Smirnov proti Rusku, stížnost č. 71362/01, § 45 in fine). Úmluva tedy nevyžaduje v těchto případech apriorní soudní povolení. Tento požadavek neplyne ani z čl. 12 odst. 3 Listiny. Je však nutné, aby následná soudní kontrola byla účinná za konkrétních okolností (Smirnov proti Rusku, citováno výše, § 45 in fine). V praxi to znamená, že se dotčené osoby mohou domoci po skutkové i právní stránce účinné soudní kontroly předmětného opatření a jeho průběhu. Pokud již došlo k postupu, který byl posléze soudem kvalifikován jako nesprávný, pak opravný prostředek či opravné prostředky, které jsou k dispozici, musí dotčené osobě umožnit dosáhnout odpovídající nápravy (mutatis mutandis rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 21. 2. 2008 ve věci Ravon a ostatní proti Francii, stížnost č. 18497/03, § 28; Société Canal Plus a ostatní, citováno výše, § 40). Musí tedy existovat prostředek, který akcentuje řádný průběh samotného zásahu do práva na respektování domova a kterým by bylo možno průběh kontroly napadnout. 52. Pro Českou republiku je v tomto aspektu významný vládou zmíněný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Delta Pekárny. Ten se týká místních šetření vykonávaných Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže podle § 21 odst. 4 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů. Evropský soud pro lidská práva v této věci shledal, že v souvislosti s prohlídkou prostor společnosti Delta Pekárny bylo porušeno její právo zaručené článkem 8 Úmluvy. Došel totiž k závěru, že soudní kontrola ex post facto v rámci správního soudnictví tehdy (před 1. 1. 2012; viz bod 53 níže) neposkytovala společnosti Delta Pekárny dostatek záruk proti svévoli, a zásah do jejích práv tedy nebylo možné považovat za striktně přiměřený sledovanému legitimnímu cíli (viz § 89-94 citovaného rozsudku). Rozsudek Delta Pekárny se týká obchodní společnosti a soutěžního práva. Jeho nosné obecné principy ovšem vycházejí z výše citované judikatury, která řeší zásahy do domovní svobody fyzických osob, stejně jako ta judikatura Evropského soudu pro lidská práva, která na rozsudek Delta Pekárny navazovala [viz např. rozsudek ze dne 31. 1. 2017 ve věci Rozhkov proti Rusku (č. 2), stížnost č. 38898/04, bod 122]. Z principů rozsudku Delta Pekárny a zejména z výtky, kterou směřoval vůči (ne)existenci dostatečných procesních záruk ochrany práva podle čl. 8 Úmluvy, lze proto z pohledu ústavního práva vyjít i v tomto případě. 53. Podle Ústavního souduÚstavního soudu český právní řád dnes již nabízí dostatečné procesní záruky ochrany nedotknutelnosti obydlí v případech, na něž dopadá napadená úprava. Tou hlavní bude zejména tzv. zásahová žaloba podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 303/2011 Sb. Kontrola podle ustanovení § 17 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší může totiž představovat nezákonný zásah, podobně jako jiná místní šetření či kontroly, které zná naše správní právo (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 8. 2008 č. j. 1 Aps 1/2008-59; usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2005 č. j. 2 Afs 144/2004-110, publikované pod č. 735/2006 Sb. NSS; viz také bod 62 níže). Od 1. 1. 2012 je po novelizaci soudního řádu správního provedené zákonem č. 303/2011 Sb. navíc možné se bránit nejen proti zásahům, které bezprostředně a přímo hrozí nebo trvají, nýbrž i proti zásahům ukončeným. Ustanovení § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 303/2011 Sb., totiž umožňuje domáhat se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem určení, že již provedený zásah byl nezákonný. K této změně v koncepci zásahové žaloby uvádí komentářová literatura: „[C]ílem bylo rozšířit podmínky pro podání žaloby proti nezákonnému zásahu a umožnit soudům konstatování nezákonnosti již odeznělého zásahu, a to s ohledem na možnost domáhání se náhrady škody či nemajetkové újmy.“ (viz Potěšil, L., Šimíček, V. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Leges, 2014, s. 806). Podle soudního řádu správního proto bude možné napadnout kontrolu spalovacího stacionárního zdroje v obydlí jeho provozovatele, pokud bude bezprostředně a přímo hrozit nebo trvat, ale i po jejím ukončení návrhem na vyslovení její nezákonnosti. 54. Při přezkumu proporcionality zásahu Evropský soud pro lidská práva v rozsudku Delta Pekárny zdůraznil, že by předmětem soudního přezkumu měla být kritéria vhodnosti, délky a rozsahu místního šetření (§ 91 citovaného rozsudku). Na to již navázaly správní soudy, které ve své související judikatuře vytvořily „Delta test“, v jehož rámci se při posuzování kritéria rozsahu šetření zaměřují na to, zda „existuje proporcionální vztah (doslova ,rovnítko‘) mezi rozsahem podezření z porušení zákona, rozsahem pověření k místnímu šetření a rozsahem samotného šetření. Neexistuje-li, je třeba zkoumat, nakolik se takový stav na průběhu a výsledku místního šetření k újmě žalobce reálně projevil“ (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23. 3. 2017 č. j. 62 A 236/2016-91, jehož závěry stvrdil navazující rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2017 č. j. 6 As 113/2017-82). 55. Ústavní soudÚstavní soud přijímá výše zmíněnou koncepci a dodává, že v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, která bude namířena proti kontrole spalovacího stacionárního zdroje v obydlí jeho provozovatele, se správní soudy budou muset při hodnocení přiměřenosti kontroly zaměřit na 1. vhodnost kontroly (ve smyslu adekvátnosti využití tohoto procesního institutu vzhledem ke konkrétním skutkovým okolnostem), 2. délku kontroly a 3. rozsah kontroly. Při hodnocení posledně zmíněného kritéria rozsahu kontroly by pak měly akcentovat a) existenci proporcionálního vztahu mezi rozsahem podezření z porušení povinností podle § 17 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší a rozsahem samotné kontroly. Pokud takový vztah existovat nebude, pak správní soudy musí b) zkoumat, nakolik se tento stav na průběhu a výsledku kontroly k újmě žalobce reálně projevil. 56. Dostatečné procesní záruky ochrany ústavně zaručeného práva na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 odst. 3 Listiny a čl. 8 Úmluvy lze v českém právu nalézt i pro případ, že orgán ochrany ovzduší shledá provozovatele stacionárního zdroje vinným ze spáchání přestupku podle § 23 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší pro porušení povinností, které mu ukládá § 17 odst. 1 stejného zákona, tedy pokud (zjednodušeně řečeno) neplní své zákonné povinnosti provozovatele spalovacího stacionárního zdroje. Za to mu orgán ochrany ovzduší může uložit pokutu. Tuto pokutu může provozovatel zdroje napadnout u správního soudu žalobou proti rozhodnutí podle § 65 odst. 1 soudního řádu správního. 57. Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že český právní řád nepochybně splňuje procedurální podmínky plynoucí z čl. 8 Úmluvy a judikatury Evropského soudu pro lidská práva, protože garantuje provozovatelům spalovacích stacionárních zdrojů dostatečné procesní záruky ochrany domovní svobody. 58. V poslední fázi přezkumu ústavnosti napadené právní úpravy Ústavní soudÚstavní soud též posuzoval, zda tato právní úprava dosahuje spravedlivé rovnováhy mezi kolidujícími zájmy i po materiální stránce (viz bod 40 výše). Jde konkrétně o střet domovní svobody provozovatelů spalovacích stacionárních zdrojů (čl. 12 Listiny a čl. 8 Úmluvy) a ochrany zdraví a práva na příznivé životní prostředí jiných osob (čl. 31 a 35 Listiny spolu s čl. 8 Úmluvy). Bylo třeba zhodnotit, zda míře omezení prvního zmíněného zájmu odpovídá i míra uspokojení druhého uvedeného zájmu, a zda je tedy omezení prvního zmíněného zájmu přiměřené. 59. Na stupnici závažnosti omezení základního práva „podstatný - mírný - nízký“ (viz např. Kosař, D. Kolize základních práv v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu ČR. Jurisprudence č. 1/2008, s. 16) představuje napadená právní úprava podle Ústavního souduÚstavního soudu mírné omezení nedotknutelnosti obydlí. Kontrola, kterou zavádí, i související přestupková odpovědnost nejsou natolik intenzivním zásahem, jaký představuje např. institut domovní prohlídky v trestním řízenítrestním řízení podle čl. 12 odst. 2 Listiny. V případě domovní prohlídky totiž zásahu v podobě vstupu do obydlí dotčený jednotlivec nemůže nijak zabránit a musí jej strpět. Kontrola podle § 17 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší však v tomto smyslu představuje mírnější omezení nedotknutelnosti obydlí, protože jí provozovatel spalovacího stacionárního zdroje může (pod hrozbou pokuty) zamezit, a nedopustit tak zásah do svého soukromí. Pokud k ní dojde, pak má kontrolní orgán právo přístupu pouze ke stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a k používaným palivům. Nemůže vstupovat do jiných prostor, než ve kterých je umístěn stacionární zdroj, jeho příslušenství a používané palivo. Ke kontrole a vstupu do obydlí může také dojít až v případě opakovaného podezření na porušování povinností provozovatele spalovacího stacionárního zdroje, který má po prvním upozornění orgánu ochrany ovzduší možnost na podezření reagovat, plnit povinnosti ve smyslu § 17 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší, a kontrole tak předejít. Samotná existence napadené právní úpravy proto v obecné rovině nepředstavuje podstatné omezení domovní svobody. O skutečně podstatných zásazích do ní lze uvažovat v případě konkrétních kontrol, které by nesplňovaly výše vymezené podmínky vhodnosti, délky a rozsahu. 60. Oproti mírnému omezení domovní svobody stojí (na stejné stupnici) podstatné uspokojení zájmu na ochraně zdraví a práva na příznivé životní prostředí jiných osob. Zákonodárce reagoval na naléhavou společenskou potřebu zakotvit účinný mechanismus, na jehož základě by mohl chránit zájmy jiných osob, které může provozovatel spalovacího stacionárního zdroje neplnící své povinnosti negativně narušit. Předmětná úprava představuje promítnutí pozitivních závazků plynoucích z čl. 8 Úmluvy, které zákonodárce přijetím napadené právní úpravy naplnil. Ve výsledku stát nastavil novou právní úpravu tak, že je schopen v zájmu ochrany zdraví a práva na příznivé životní prostředí snižovat celkovou úroveň znečištění ovzduší a současně zvyšovat jeho kvalitu, pokud bude moci efektivně postihovat provozovatele porušující své povinnosti při používání spalovacích zdrojů v domácnostech. V kombinaci s existencí dostatečných procesních záruk ochrany domovní svobody se Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nejeví toto omezení domovní svobody jako nepřiměřené. Napadená právní úprava ji totiž omezuje pouze mírně, současně však podstatně uspokojuje zájem na ochraně zdraví jiných osob a jejich práva na příznivé životní prostředí. Nad tímto zájmem ochrana nedotknutelnosti obydlí provozovatelů spalovacích stacionárních zdrojů nepřevažuje. Právní úprava obsažená v ustanoveních § 17 odst. 2, § 23 odst. 1 písm. j) a § 23 odst. 2 písm. a) v textu písmene „j)“ zákona o ochraně ovzduší proto obstojí v testu proporcionality. 61. Právo na nedotknutelnost obydlí nepředstavuje „jednocestnou“ garanci domovní svobody. Z hlediska aktivit, které jednotlivec vykonává ve svém obydlí, obsahuje také závazky navenek. Činnosti, které jinak chrání právo na respektování soukromého života, nesmí nežádoucím způsobem ohrozit zdraví a životy jiných osob a koneckonců ani samotného uživatele daných prostor. Provozovatelé spalovacích stacionárních zdrojů proto musí zachovávat potřebnou míru solidarity vůči jiným osobám ve sférách jejich práva na příznivé životní prostředí a zejména práva na ochranu zdraví. Nelze totiž přehlédnout, že následky znečištění ovzduší se promítají i do nákladů zatěžujících systém veřejného zdravotního pojištění, které plynou z poškození zdraví všech dotčených osob. Nejde pouze o hypotetickou a teoretickou úvahu. Jak ostatně uvedla vláda ve svém vyjádření v tomto řízení, spalovací zdroje na tuhá paliva používané k vytápění domácností představují jeden z nejvýznamnějších zdrojů jemných prachových částic a benzo[a]pyrenu, který se dokonce považuje za karcinogen. Tyto látky vytvářejí reálnou hrozbu onemocnění dýchacích cest a rizika dalších onemocnění. Existuje-li tedy důvodné podezření, že určitý provozovatel spalovacího stacionárního zdroje například spaluje nepovolené palivo (typicky odpad), ačkoliv ho předtím orgán ochrany ovzduší upozornil na toto své podezření a poučil ho o možných následcích, pak musí jeho domovní svoboda ustoupit právům osob, na které tento provozovatel eventuálně nebere zřetel, aby mohl orgán ochrany ovzduší najisto postavit, zda provozovatel zdroje porušil své zákonné povinnosti, či nikoli. 62. Zapotřebí je tu dodat, že pohled navrhovatelů na problematiku a jejich argumentace jsou značně zužující. Opomenuta zůstala skutečnost, že české správní právo zná hned několik obdobných kontrol a místních šetření či zásahů spojených s možným omezením práva na respektování soukromého života. Kromě výše uváděného místního šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jde o vstup na pozemky a do staveb podle ustanovení § 172 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon); kontrolu orgánu ochrany veřejného zdraví při výkonu státního zdravotního dozoru podle ustanovení § 88 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; místní šetření v daňovém řízení podle ustanovení § 81 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád; vstup do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek podle ustanovení § 40 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky; návštěvu zaměstnance orgánu sociálně-právní ochrany podle ustanovení § 53 odst. 2 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.; nebo např. o vstup na pozemky podle ustanovení § 60 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb. Jestliže by se Ústavní soudÚstavní soud ztotožnil s argumentací navrhovatelů v této věci, v obecné rovině by tím zpochybnil i ústavnost mnohých z těchto uvedených institutů, které se také potenciálně dostávají do kolize s ochranou nedotknutelnosti obydlí či obecněji ochranou práva na respektování soukromého života. Jak v těchto souvislostech namítala vláda, ústavnost vstupu na pozemky podle § 60 vodního zákona již Ústavní soudÚstavní soud v minulosti aproboval v nálezu sp. zn. IV. ÚS 652/06 ze dne 21. 11. 2007 (N 202/47 SbNU 613), přičemž součástí jeho úvah byl i zájem na ochraně životního prostředí (body 14-21). 63. Nad rámec výše uvedeného Ústavní soudÚstavní soud doplňuje, že napadená ustanovení obstojí mimo jiné také v kontextu správního trestání. Nelze opomíjet, že důkazní břemeno k prokázání, že jednání naplňujícího znaky skutkové podstaty přestupku se dopustil obviněný z přestupku, přirozeně nese správní orgán (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2006 č. j. 2 As 46/2005-55). Obviněný z přestupku se naopak nemusí nijak vyviňovat a prokazovat, že se jednání nedopustil (viz Bohadlo, D., Potěšil, L., Potměšil, J. Správní trestání z hlediska praxe a judikatury. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 142). Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva obecně plyne, že přenos jakékoliv části důkazního břemene na obviněného by v řízení o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy představoval porušení práva na spravedlivý proces (viz rozsudky ze dne 20. 3. 2001 ve věci Telfner proti Rakousku, stížnost č. 33501/96, § 15; či ze dne 8. 2. 1996 ve věci John Murray proti Spojenému království, stížnost č. 18731/91, § 54). V sankčním řízení se ve své krystalicky čisté podobě uplatňuje zásada vyšetřovací, která správnímu orgánu velí činit vše potřebné k řádnému zjištění skutkového stavu, a to bez ohledu na míru procesní aktivity, či naopak lhostejnosti účastníka řízení (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2012 č. j. 1 As 136/2012-23, bod 15). Při tomto rozložení důkazních povinností je zcela legitimní, aby orgán ochrany ovzduší, který musí v řízení o přestupku nést celé důkazní břemeno, měl k dispozici přiměřený a současně účinný nástroj, jak tento veřejnoprávní cíl vůbec splnit (k tomu viz také body 43-48 výše). Napadená úprava tak nepředstavuje nepřiměřený prostředek ani z hlediska správního práva trestního. 64. Závěrem Ústavní soudÚstavní soud shrnuje, že napadená právní úprava, která představuje omezení základního práva na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 odst. 3 Listiny a čl. 8 Úmluvy, splňuje formální i materiální podmínky pro zákonné omezení tohoto práva a sleduje legitimní cíle ochrany zdraví osob a ochrany práv a svobod jiných, přičemž je vůči těmto legitimním cílům přiměřená. VIII. Závěr 65. Ze všech uvedených důvodů neshledal Ústavní soudÚstavní soud důvod ke zrušení napadených ustanovení zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb., neboť nevedou k porušení základního práva na nedotknutelnost obydlí. 66. Ústavní soudÚstavní soud proto podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh na zrušení ustanovení § 17 odst. 2, § 23 odst. 1 písm. j) a části § 23 odst. 2 písm. a) v textu písmene „j)“ zákona o ochraně ovzduší v celém rozsahu zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujal k rozhodnutí pléna soudce Jaroslav Fenyk.
Nařízení vlády č. 312/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 312/2017 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 25. 9. 2017, datum účinnosti 1. 12. 2017, částka 107/2017 * Čl. I - Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění nařízení vlády č. 61/2016 Sb. a nařízení vlády č. 407/2016 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2017 312 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. září 2017, kterým se mění nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 3l zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 179/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění nařízení vlády č. 61/2016 Sb. a nařízení vlády č. 407/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 8 se za slova „ovocné stromy“ vkládají slova „nebo ovocné keře“. 2. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Druhem objektu v evidenci objektů je a) trvalý objekt, b) vodní objekt, c) stanoviště včelstva a d) jiný objekt.“. 3. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Stanovištěm včelstva se rozumí zařízení sloužící k chovu včel.“. 4. V § 4 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Jiným objektem se rozumí objekt nesplňující podmínky podle odstavců 2 až 4 sloužící pro chov zvířat.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 67/2016 Sb. m. s., o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže Vyhlášeno 21. 9. 2017, částka 30/2017 58 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 67/2016 Sb. m. s., o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na základě výměny nót ze dne 10. srpna 2017 a 29. srpna 2017 byl podle článku 9 odst. 1 Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže1) zvýšen původně stanovený počet občanů, kteří budou moci využít Dohodu v kalendářním roce 2017, na 1 380 občanů z každého státu. 1) Dohoda mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže, podepsaná dne 23. listopadu 2006 v Ottawě, byla vyhlášena pod č. 74/2007 Sb. m. s.; skutečnosti důležité k provádění Dohody byly oznámeny pod č. 84/2007 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s č. 57/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s č. 57/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Rozhodnutí správní rady ze dne 28. června 2017 pozměňující pravidla 32 a 33 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 3/17) Vyhlášeno 21. 9. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2017, částka 30/2017 * ČLÁNEK 1 - Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: * ČLÁNEK 2 - (1) Pravidla 32 a 33 Úmluvy o udělování evropských patentů, pozměněné článkem 1 tohoto rozhodnutí, vstoupí v platnost dne 1. října 2017. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2017 57 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. června 2017 bylo v Haagu přijato Rozhodnutí správní rady pozměňující pravidla 32 a 33 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 3/17)1). Rozhodnutí vstupuje v platnost na základě svého článku 2 odst. 1 dne 1. října 2017 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Rozhodnutí a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY ZE DNE 28. ČERVNA 2017 POZMĚŇUJÍCÍ PRAVIDLA 32 A 33 PROVÁDĚCÍHO PŘEDPISU K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ (CA/D 3/17) SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE, s ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů (EPC), a zejména článek 33 odst 1 (c), na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu, s ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo, ROZHODLA NÁSLEDOVNĚ: ČLÁNEK 1 Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: 1. Pravidlo 32 je v tomto znění: „(1) Až do ukončení technických příprav ke zveřejnění přihlášky může přihlašovatel informovat Evropský patentový úřad, že (a) do zveřejnění oznámení udělení evropského patentu, nebo případně (b) po dobu dvaceti let ode dne podání přihlášky, pokud byla zamítnuta, vzata zpět nebo je považována za vzatou zpět, se zpřístupnění uvedené v pravidle 33 provádí pouze vydáním vzorku nezávislému expertovi, kterého jmenuje žadatel. (2) Expertem může být jmenována každá fyzická osoba, pokud vyhovuje požadavkům a povinnostem stanoveným prezidentem Evropského patentového úřadu. Ke jmenování je připojeno prohlášení experta o tom, že se zavazuje vyhovět výše uvedeným požadavkům a povinnostem a že si není vědom okolností, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o jeho nezávislosti nebo které by mohly být jakýmkoliv jiným způsobem v konfliktu s jeho funkcí experta. Ke jmenování je kromě toho připojeno prohlášení experta, v němž přijímá vůči přihlašovateli závazek uvedený v pravidle 33, a to až do dne zániku evropského patentu ve všech určených státech, nebo - pokud byla přihláška zamítnuta, vzata zpět nebo je považována za vzatou zpět - až do dne uvedeného v odstavci 1 (b), přičemž žadatel je považován za třetí osobu.“ 2. Pravidlo 33 odst. 6 je v tomto znění: „Seznam depozitních institucí schválených pro účely pravidel 31, 33 a 34 zveřejňuje Evropský patentový úřad ve svém Úředním listu.“ ČLÁNEK 2 (1) Pravidla 32 a 33 Úmluvy o udělování evropských patentů, pozměněné článkem 1 tohoto rozhodnutí, vstoupí v platnost dne 1. října 2017. (2) Použijí se na evropské patentové přihlášky, které jsou k uvedenému dni vstupu v platnost dosud v řízení, a na evropské patentové přihlášky podané po tomto dni. V Haagu, dne 28. června 2017 Za správní radu Předseda Jesper KONGSTAD 1) Úmluva o udělování evropských patentů byla přijata v Mnichově dne 5. října 1973 a ve znění platném k 13. prosinci 2007 byla vyhlášena pod č. 86/2007 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady měnící Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 6. března 2008 a 21. října 2008 byla vyhlášena pod č. 10/2009 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 25. března 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 2/09 a CA/D 3/09) a Rozhodnutí správní rady pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 27. října 2009 (CA/D 20/09) byla vyhlášena pod č. 39/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 28. října 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 18/09) a Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/10) byla vyhlášena pod č. 102/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 12/10) bylo vyhlášeno pod č. 40/2011 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 2/10) bylo vyhlášeno pod č. 39/2012 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 27. června 2012 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 7/12) bylo vyhlášeno pod č. 30/2013 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 16. října 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 15/13) bylo vyhlášeno pod č. 24/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/13) bylo vyhlášeno pod č. 25/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 19/13) bylo vyhlášeno pod č. 26/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 16. října 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 17/13) bylo vyhlášeno pod č. 63/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 15. října 2014 pozměňující pravidla 2, 124, 125, 126, 127, 129, 133 a 134 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 6/14) bylo vyhlášeno pod č. 24/2015 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 14. října 2015 pozměňující pravidlo 82 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 9/15) bylo vyhlášeno pod č. 19/2016 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 14. října 2015 pozměňující pravidlo 147 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 10/15) bylo vyhlášeno pod č. 58/2016 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 30. června 2016 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 6/16) bylo vyhlášeno pod č. 7/2017 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 14. prosince 2016 pozměňující pravidla 51 a 162 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 17/16) bylo vyhlášeno pod č. 8/2017 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 29. června 2017 pozměňující pravidla 27 a 28 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 6/17) bylo vyhlášeno pod č. 48/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 56/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 56/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Srbské republiky o ochraně válečných hrobů a vojenských pietních míst Vyhlášeno 21. 9. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2017, částka 30/2017 * Článek 1 - Výklad vybraných pojmů * Článek 2 - Formy spolupráce * Článek 3 - Užívání nemovitostí * Článek 4 - Exhumace, převoz a opětovné pohřbení * Článek 5 - Náklady * Článek 6 - Celní postup * Článek 7 - Příslušné orgány * Článek 8 - Komise * Článek 9 - Řešení sporů * Článek 10 - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2017 56 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. prosince 2016 byla v Bělehradě podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Srbské republiky o ochraně válečných hrobů a vojenských pietních míst. Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku 10 odst. 2 dne 1. října 2017. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU SRBSKÉ REPUBLIKY O OCHRANĚ VÁLEČNÝCH HROBŮ A VOJENSKÝCH PIETNÍCH MÍST Vláda České republiky a vláda Srbské republiky (dále uvedeny jen jako „smluvní strany“), vzhledem k existenci válečných hrobů a vojenských pietních míst na území smluvních stran, ve kterých jsou pohřbeny srbské a české válečné oběti, za účelem zachování vzpomínky na ně a zajištění důstojného místa věčného odpočinutí, s ohledem na principy a normy mezinárodního humanitárního práva, ustanovení Ženevských úmluv o ochraně obětí válečných konfliktů ze dne 12. srpna 1949 a jejich Dodatkových protokolů. se dohodly následovně: Článek 1 Výklad vybraných pojmů Pro účely této Dohody uvedené pojmy znamenají: (1) „válečný hrob a vojenské pietní místo“ - jednotlivý nebo hromadný hrob, ve kterém jsou pohřbeny ostatky válečných obětíobětí, včetně náhrobků, veřejných pomníků, pamětních desek a jiných pietních symbolů nebo pamětních míst, která svědčí o válečných obětechobětech a událostech; (2) „srbská válečná oběťoběť": 2.1. příslušník ozbrojených sil Srbského království, který zemřel během války nebo kvůli následkům války a byl pohřben na území České republiky; 2.2. státní příslušník Jugoslávského království, který měl trvalý pobyt na území Srbské republiky, a který byl příslušníkem ozbrojených sil Jugoslávského království, případně Národněosvobozeneckého vojska či Jugoslávských partyzánských jednotek včetně dobrovolníků, a který zemřel během války nebo kvůli následkům války a byl pohřben na území České republiky; 2.3. příslušník ozbrojených sil států, které během 1. světové války a případně 2. světové války tvořily spojeneckou koalici, jejíž součástí bylo Srbské království, případně Jugoslávské království, který měl trvalý pobyt na území Srbské republiky, a který zemřel během války nebo kvůli následkům války a byl pohřben na území České republiky; 2.4. příslušník ozbrojených sil Rakousko-Uherské monarchie, původem z území Srbské republiky nebo který měl trvalý pobyt na území Srbské republiky, který zemřel během války nebo kvůli následkům války a byl pohřben na území České republiky; 2.5. státní příslušník států uvedených v bodech 2.1., 2.2., 2.3. a 2.4., který měl trvalý pobyt na území Srbské republiky a jehož smrt byla důsledkem účasti ve válce nebo zemřel během jeho zajetí během 1. světové války, případně 2. světové války na území České republiky; (3) „česká válečná oběťoběť“- státní příslušník Rakousko-Uherské monarchie nebo Československa, který měl trvalý pobyt na území České republiky, jehož smrt byla důsledkem účasti ve válce anebo zemřel během jeho zajetí, a který byl pohřben na území Srbské republiky; (4) „zřízení válečného hrobu a vojenského pietního místa“ - vymezení válečného hrobu a vojenského pietního místa viditelným způsobem, zřízení pamětních symbolů, pomníků či jiných pamětních označení existujících i nově nalezených; (5) „péče o válečný hrob a vojenské pietní místo“ - ochrana, údržba, rekonstrukce, obnova a zachování válečných hrobů a vojenských pietních míst, pamětních symbolů a pomníků či jiných pamětních označení v důstojném stavu. Článek 2 Formy spolupráce (1) Smluvní strany budou identifikovat, evidovat a zajišťovat zřizování a péči o válečné hroby a vojenská pietní místa a budou k nim přistupovat s pietou. Při zřizování a péči o válečné hroby a vojenská pietní místa budou smluvní strany postupovat v souladu s mezinárodními standardy, vnitrostátními právními předpisy a respektovat národní, církevní a jiné zvyklosti. (2) Smluvní strany si budou vyměňovat: 2.1. údaje o místech, kde se nacházejí válečné hroby a vojenská pietní místa, a budou se vzájemně informovat o nově objevených válečných hrobech a vojenských pietních místech; 2.2. seznamy českých a srbských válečných obětíobětí; 2.3. údaje o stavu českých a srbských válečných hrobů a vojenských pietních míst, jakož i o učiněných krocích pro jejich obnovení; (3) Smluvní strany si vzájemně umožní přístup k válečným hrobům a vojenským pietním místům za účelem jejich zřízení a péče o ně v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy. (4) Smluvní strany umožní státním příslušníkům druhé smluvní strany, členům diplomatického sboru a orgánům smluvních stran, jakož i zaregistrovaným občanským sdružením přístup k válečným hrobům a vojenským pietním místům za účelem vyjádření úcty srbským a českým válečným obětemobětem v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy. (5) Smluvní strany mohou dočasně dovézt vozidla, zařízení a vybavení na území druhé smluvní strany za účelem provádění prací spojených se zřizováním a péčí o válečné hroby a vojenská pietní místa v souladu s touto Dohodou a svými vnitrostátními právními předpisy. Článek 3 Užívání nemovitostí (1) Smluvní strany zajistí, na principu vzájemnosti, bezplatné užívání nemovitostí, na kterých se nachází válečné hroby a vojenská pietní místa. Toto právo bude trvat do doby, dokud tato nemovitost splňuje tento účel. (2) V případě, kdy se ve veřejném zájmu jedné ze smluvních stran nemovitost podle odstavce (1) tohoto článku použije k jinému účelu, což vyžaduje nové uspořádání nebo přemístění válečného hrobu nebo vojenského pietního místa, příslušná smluvní strana zajistí jinou odpovídající nemovitost a ponese nezbytné náklady. Výběr jiné nemovitosti se provede se souhlasem druhé smluvní strany. (3) Smluvní strany se shodly, že v bezprostřední blízkosti válečného hrobu nebo vojenského pietního místa nebude umožněna výstavba, či existence objektů, které by narušovaly důstojnost válečného hrobu a pietního místa. Článek 4 Exhumace, převoz a opětovné pohřbení (1) Exhumace ostatků válečných obětíobětí a jejich převoz za účelem opětovného pohřbení se provede na žádost jedné smluvní strany se souhlasem druhé smluvní strany. (2) Exhumaci, převoz a opětovné pohřbení dle odstavce (1) tohoto článku provedou společně po vzájemné dohodě příslušné orgány smluvních stran. Představitelé druhé smluvní strany mohou být přítomni exhumaci a opětovnému pohřbení. (3) Smluvní strany budou vést evidenci o každém opětovném pohřbení, včetně údajů o předchozím a novém místě válečného hrobu nebo vojenského pietního místa, jakož i o osobních údajíchosobních údajích pochovaných srbských a českých válečných obětíobětí. Článek 5 Náklady (1) Každá ze smluvních stran ponese náklady zřizování a péče o válečné hroby a vojenská pietní místa nacházejících se na jejím území. (2) Smluvní strany mohou na své náklady provést práce spojené se zřizováním a péči o válečné hroby a vojenská pietní místa, které se nachází na území druhé smluvní strany se souhlasem této smluvní strany. (3) Náklady exhumace, převozu a opětovného pohřbení ponese smluvní strana, která podá žádost dle článku 4 odstavce (1) této Dohody. (4) Příslušné orgány smluvních stran se mohou v konkrétním případu dohodnout o jiném způsobu uhrazení nákladů. Článek 6 Celní postup Pokud vnitrostátní právní předpisy smluvních stran nestanoví jinak: (1) Zboží, které se dováží z území druhé smluvní strany za účelem provádění této Dohody, bude v celním režimu dočasného použití, přičemž se toto dovezené zboží znovu vyveze ve lhůtě, kterou stanoví celní úřad, nebo bude podléhat novému celnímu postupu. (2) Zboží dovezené za účelem provádění zřizování a péče o válečné hroby a pietní místa bude osvobozeno od placení cla a souvisejících poplatků, pokud se celnímu orgánu spolu s celní deklarací předloží potvrzení příslušného orgánu, že dovezené zboží se použije za účelem provádění této Dohody. Článek 7 Příslušné orgány (1) Orgány příslušné k provádění této Dohody jsou: v České republice - Ministerstvo obrany, v Srbské republice - Ministerstvo práce, zaměstnanosti, válečných veteránů a sociálních věcí. (2) Orgány příslušné k provádění této Dohody mohou uzavírat protokoly a jiné prováděcí dokumenty k zajištění provádění Dohody. Článek 8 Komise (1) Za účelem koordinace aktivit spojených s prováděním této Dohody, jakož i k projednávání otázek, které vyžadují společné řešení, smluvní strany zřizují společnou komisi. (2) Smluvní strany se budou v písemné formě informovat o zástupcích, které jmenovaly za členy společné komise. (3) Jednací řád společné komise bude schválen na jejím prvním zasedání. Článek 9 Řešení sporů (1) Sporné otázky spojené s výkladem a prováděním této Dohody bude řešit společná komise. (2) Sporné otázky, které nebude možné vyřešit v rámci společné komise, budou řešeny konzultacemi nebo jednáním mezi smluvními stranami. Článek 10 Závěrečná ustanovení (1) Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. (2) Tato Dohoda vstupuje v platnost prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla obdržena poslední nóta smluvních stran o splnění podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy smluvních stran. (3) Každá ze smluvních stran může vypovědět tuto Dohodu zasláním písemného oznámení diplomatickou cestou druhé smluvní straně. Tato Dohoda přestane platit po uplynutí lhůty devadesáti dní ode dne, kdy druhá smluvní strana obdrží takové oznámení. Na důkaz toho, níže podepsání, řádně zmocnění, podepsali tuto Dohodu. Dáno v Bělehradě dne 21. prosince 2016 ve dvou vyhotoveních, každé v českém a srbském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky Ing. Ivana Hlavsová v. r. mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně České republiky v Srbské republice Za vládu Srbské republiky Aleksandar Vulin v. r. ministr práce, zaměstnanosti, veteránských a sociálních věcí
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu Vyhlášeno 21. 9. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 27. 4. 2017, částka 30/2017 * Článek 1 - Smluvní strany budou na zásadách rovnoprávnosti, obecné reciprocity a oboustranného prospěchu rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu a za tímto účelem podporovat přímé vztahy mezi kulturními, vzdělávacími, vědeckými, mládež * Článek 2 - V oblasti kulturní spolupráce budou smluvní strany zejména podporovat: * Článek 3 - V oblasti výchovy a vzdělávání budou smluvní strany zejména podporovat: * Článek 4 - Smluvní strany budou podporovat a prosazovat vědeckou spolupráci následovně: * Článek 5 - V oblasti rozvoje styků mládeže a v oblasti sportu budou smluvní strany podporovat především: * Článek 6 - Závazky plynoucí z členství České republiky v Evropské unii nejsou touto dohodou dotčeny. * Článek 7 - Za účelem plnění této dohody mohou příslušné orgány smluvních stran uzavírat v rámci své kompetence programy nebo protokoly o spolupráci, které budou upravovat konkrétní formy a podmínky této spolupráce. * Článek 8 - Jakékoli spory mezi oběma smluvními stranami plynoucí z výkladu a provádění této dohody budou řešeny smírně konzultacemi a jednáním. * Článek 9 - Dnem vstupu této dohody v platnost bude ve vztazích mezi státy smluvních stran ukončena platnost Dohody o kulturní spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky podepsané v Hanoji dne 21. března 1 * Článek 10 - Tato dohoda vstoupí v platnost dnem doručení posledního písemného oznámení diplomatickou cestou, kterým se smluvní strany informují o splnění svých vnitrostátních procedur nezbytných pro vstup této dohody v platnost. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 27. 4. 2017 55 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 1. listopadu 2016 byla v Hanoji podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 10 dne 27. dubna 2017. Dnem vstupu této dohody v platnost pozbyla ve vztazích mezi Českou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou platnosti Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky, podepsaná v Hanoji dne 21. března 19771). České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU VIETNAMSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY O SPOLUPRÁCI V OBLASTI KULTURY, ŠKOLSTVÍ, VĚDY, MLÁDEŽE A SPORTU Vláda České republiky a vláda Vietnamské socialistické republiky, dále jen „smluvní strany”, vedeny přáním rozvíjet tradiční přátelské vztahy a vzájemnou spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu, přesvědčeny, že tato spolupráce přispěje k lepšímu vzájemnému poznání a prohlubování znalostí o zvycích a kultuře obou zemí, uznávajíce výhody, které mohou pro obě země plynout z upevnění dvoustranné spolupráce v souladu s právními předpisy platnými ve státech smluvních stran, se dohodly takto: Článek 1 Smluvní strany budou na zásadách rovnoprávnosti, obecné reciprocity a oboustranného prospěchu rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu a za tímto účelem podporovat přímé vztahy mezi kulturními, vzdělávacími, vědeckými, mládežnickými a sportovními institucemi obou státu. Článek 2 V oblasti kulturní spolupráce budou smluvní strany zejména podporovat: a) šíření literatury vzniklé na území státu druhé smluvní strany a jejího překladu, b) výměnu knih, brožur, periodik, dokumentů, filmů a jiných materiálů a informačních zdrojů z oblasti kultury a umění, c) konání přednášek, výstav a dalších uměleckých akcí pořádaných kulturními institucemi, jako jsou muzea, galerie, divadla, knihovny, umělecká tělesa a jiné organizace, zabývající se touto činností, d) účast umělců či expertů ze státu jedné smluvní strany na mezinárodních festivalech a akcích pořádaných ve státě druhé smluvní strany, e) výměnu informací a zkušeností z oboru divadelnictví, literatury, filmu, muzejnictví, výtvarného umění, tradiční lidové kultury, uchovávání kulturního dědictví a přímé vztahy mezi odborníky z daných oborů, a f) přímou spolupráci mezi kulturními institucemi obou zemí. Článek 3 V oblasti výchovy a vzdělávání budou smluvní strany zejména podporovat: a) přímou spolupráci mezi školami všech stupňů, b) výměnu informací, pedagogické a metodické literatury a jiných učebních materiálů, c) výuku a studium jazyka druhé smluvní strany ve vysokoškolských a dalších vzdělávacích a vědeckých institucích v rámci dostupných rozpočtových zdrojů smluvních stran, d) výměnu vysokoškolských studentů, postgraduálních studentů, akademických pracovníků, jako i dalších odborníků v oblasti vzdělávání. Článek 4 Smluvní strany budou podporovat a prosazovat vědeckou spolupráci následovně: a) výměnami výzkumných pracovníků a odborníků, b) pořádáním seminářů, konferencí a společných vědeckých akcí, c) přípravou vědců a expertů, d) podporou společných výzkumných projektů a jiných typů vědecké spolupráce a technického rozvoje. Článek 5 V oblasti rozvoje styků mládeže a v oblasti sportu budou smluvní strany podporovat především: a) spolupráci mládeže a mládežnických organizací, b) spolupráci sportovních organizací a olympijských výborů států smluvních stran, c) účast sportovců ze svého státu na sportovních akcích pořádaných na území státu druhé smluvní strany, d) vytváření podmínek pro vzájemnou výměnu kontaktů, informací, zkušeností, odborných materiálů a dokumentů. Článek 6 Závazky plynoucí z členství České republiky v Evropské unii nejsou touto dohodou dotčeny. Článek 7 Za účelem plnění této dohody mohou příslušné orgány smluvních stran uzavírat v rámci své kompetence programy nebo protokoly o spolupráci, které budou upravovat konkrétní formy a podmínky této spolupráce. Příslušné orgány smluvních stran se mohou o jednotlivých společných akcích a formě jejich zajištění dohodnout i diplomatickou cestou. Článek 8 Jakékoli spory mezi oběma smluvními stranami plynoucí z výkladu a provádění této dohody budou řešeny smírně konzultacemi a jednáním. Článek 9 Dnem vstupu této dohody v platnost bude ve vztazích mezi státy smluvních stran ukončena platnost Dohody o kulturní spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky podepsané v Hanoji dne 21. března 1977. Článek 10 Tato dohoda vstoupí v platnost dnem doručení posledního písemného oznámení diplomatickou cestou, kterým se smluvní strany informují o splnění svých vnitrostátních procedur nezbytných pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda zůstane v platnosti po dobu pěti (5) let a bude automaticky prodlužována o další pětiletá období, pokud jedna ze smluvních stran neoznámí písemně druhé smluvní straně své rozhodnutí tuto dohodu ukončit, a to nejméně šest (6) měsíců před uplynutím tohoto období. V takovém případě bude platnost dohody ukončena šest měsíců po dni obdržení takového oznámení. Ukončení platnosti této dohody neovlivní platnost či trvání jakýchkoliv programů či projektů zahájených podle této dohody, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Tato dohoda může být měněna písemnou formou po vzájemné dohodě smluvních stran. Dáno v Hanoji dne 1. listopadu 2016 ve dvou původních vyhotoveních v jazyce českém, vietnamském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za vládu České republiky PhDr. Lukáš Kaucký v. r. náměstek ministra zahraničních věcí Za vládu Vietnamské socialistické republiky Le Khanh Hai v. r. náměstek ministra kultury, sportu a turistiky 1) č. 42/1977 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a ministrem vědy a vysokého školství Polské republiky o spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání Vyhlášeno 21. 9. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 9. 2017, částka 30/2017 * Článek 1 - Smluvní strany si budou na požádání vyměňovat informace o systému vysokoškolského vzdělávání v jejich státech, nabídce studijních programů vysokých škol a dalších možnostech studia na vysokých školách působících v jejich státech. * Článek 2 - Smluvní strany se budou navzájem informovat o aktuálních otázkách v oblasti vysokoškolského vzdělávání. * Článek 3 - Smluvní strany se budou navzájem informovat o kongresech, konferencích, sympoziích a dalších setkáních s mezinárodní účastí týkajících se vysokoškolského vzdělávání, která se budou konat na území České republiky nebo Polské republiky. * Článek 4 - Smluvní strany budou podporovat rozvíjení přímé spolupráce mezi vysokými školami působícími ve státech smluvních stran. * Článek 5 - 1. Smluvní strany budou podporovat výuku českého jazyka na veřejných vysokých školách v Polské republice, jež spadají do působnosti ministra zodpovědného za vysoké školství, a výuku polského jazyka na veřejných vysokých školách v České republice. * Článek 6 - Smluvní strany budou podporovat výměny akademických pracovníků na studijní a výzkumné pobyty v celkovém ročním limitu do 30 měsíců. Délka každého jednotlivého pobytu může být od 1 do 5 měsíců. * Článek 7 - 1. Za účelem podpory studia polského jazyka polská smluvní strana každoročně nabídne české smluvní straně 12 stipendií k účasti na letních kurzech polského jazyka pořádaných veřejnými vysokými školami v Polské republice, jež spadají do působnosti ministra * Článek 8 - 1. Polská smluvní strana každoročně nabídne studentům bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů na veřejných vysokých školách v České republice, kteří obdrží od české smluvní strany za tímto účelem stipendium, možnost uskutečnění stipen * Článek 9 - 1. Při nominaci kandidátů podle článků 6, 7 a 8 tohoto protokolu předloží vysílající smluvní strana přijímající smluvní straně materiály, které budou obsahovat údaje požadované v příslušném formuláři přihlášky, nejpozději do 31. března každého roku. * Článek 10 - 1. Přijímající smluvní strana zajistí, aby bylo účastníkům jazykových kurzů přijatým na základě článku 7 tohoto protokolu poskytnuto zdarma stravování a ubytování po dobu trvání kurzu a úhrada zápisného a výdajů za případné exkurze pořádané v rámci kurzu. * Článek 11 - 1. Vysílající smluvní strana zajistí, aby bylo osobám přijatým ke studijním nebo výzkumným pobytům na základě článků 6 a 8 tohoto protokolu poskytnuto stipendium v souladu s platnými právními předpisy svého státu na dobu studijního nebo výzkumného pobytu. * Článek 12 - Veškeré aktivity a výměny osob i materiálů v rámci tohoto protokolu budou uskutečňovány v souladu se zásadou reciprocity a v mezích rozpočtových možností smluvních stran. * Článek 13 - Tento protokol nevylučuje možnost uskutečnění dalších aktivit, na nichž se smluvní strany dohodnou. * Článek 14 - 1. Tento protokol vstoupí v platnost třicátého dne po datu podpisu a zůstane v platnosti do 31. prosince 2020. Jestliže jej jedna ze smluvních stran během tohoto období neukončí, bude jeho platnost prodloužena o další dvouleté období. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 9. 2017 54 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 3. srpna 2017 byl ve Varšavě podepsán Protokol mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a ministrem vědy a vysokého školství Polské republiky o spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 14 odst. 1 dne 2. září 2017. České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Protokol mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a ministrem vědy a vysokého školství Polské republiky o spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a ministr vědy a vysokého školství Polské republiky (dále jen „smluvní strany“) se v souladu s článkem 15 odst. 2 Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství a vědy, podepsané v Praze dne 30. září 2003, a ve snaze rozvíjet vzájemně prospěšnou spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání dohodli takto: Článek 1 Smluvní strany si budou na požádání vyměňovat informace o systému vysokoškolského vzdělávání v jejich státech, nabídce studijních programů vysokých škol a dalších možnostech studia na vysokých školách působících v jejich státech. Článek 2 Smluvní strany se budou navzájem informovat o aktuálních otázkách v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Článek 3 Smluvní strany se budou navzájem informovat o kongresech, konferencích, sympoziích a dalších setkáních s mezinárodní účastí týkajících se vysokoškolského vzdělávání, která se budou konat na území České republiky nebo Polské republiky. Článek 4 Smluvní strany budou podporovat rozvíjení přímé spolupráce mezi vysokými školami působícími ve státech smluvních stran. Článek 5 1. Smluvní strany budou podporovat výuku českého jazyka na veřejných vysokých školách v Polské republice, jež spadají do působnosti ministra zodpovědného za vysoké školství, a výuku polského jazyka na veřejných vysokých školách v České republice. 2. Za účelem dosažení cíle stanoveného v odstavci 1 budou smluvní strany podporovat pedagogické působení: a) specializovaných pedagogů (lektorů) polského jazyka a literatury na UniverzitěUniverzitě Karlově, Masarykově univerzitěuniverzitě a na UniverzitěUniverzitě Palackého v Olomouci, b) specializovaných pedagogů (lektorů) českého jazyka a literatury na Varšavské univerzitěuniverzitě ve Varšavě, Jagellonské univerzitěuniverzitě v Krakově, Slezské univerzitěuniverzitě v Katovicích, Opolské univerzitěuniverzitě v Opolí a UniverzitěUniverzitě Adama Mickiewicze v Poznani. 3. Smluvní strany nevylučují možnost, že v rámci spolupráce uskutečňované na základě tohoto protokolu poskytnou podporu výuky českého jazyka na dalších veřejných vysokých školách v Polské republice a polského jazyka na dalších veřejných vysokých školách v České republice než těch, které jsou uvedeny v odst. 2. 4. Smluvní strany budou podporovat aktivity vedoucí k rozvíjení bohemistiky v Polské republice a polonistiky v České republice. Článek 6 Smluvní strany budou podporovat výměny akademických pracovníků na studijní a výzkumné pobyty v celkovém ročním limitu do 30 měsíců. Délka každého jednotlivého pobytu může být od 1 do 5 měsíců. Článek 7 1. Za účelem podpory studia polského jazyka polská smluvní strana každoročně nabídne české smluvní straně 12 stipendií k účasti na letních kurzech polského jazyka pořádaných veřejnými vysokými školami v Polské republice, jež spadají do působnosti ministra zodpovědného za vysoké školství. 2. Za účelem podpory studia českého jazyka a literatury česká smluvní strana každoročně nabídne polské smluvní straně 12 stipendií k účasti v kurzech českého jazyka na Letních školách slovanských studií pořádaných veřejnými vysokými školami v České republice a v případě pořádání překladatelské a literární soutěže „Dny bohemistů“ v Polské republice nabídne česká smluvní strana až 3 stipendijní místa na Letních školách slovanských studií navíc pro vítěze této soutěže. Článek 8 1. Polská smluvní strana každoročně nabídne studentům bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů na veřejných vysokých školách v České republice, kteří obdrží od české smluvní strany za tímto účelem stipendium, možnost uskutečnění stipendijních studijních nebo výzkumných pobytů na veřejných vysokých školách v Polské republice v působnosti ministra zodpovědného za vysoké školství, v celkovém rozsahu 120 měsíců ročně, z čehož 40 stipendijních měsíců je vyhrazeno pro studenty polské filologie na českých vysokých školách. Délka každého jednotlivého pobytu může být od 2 do 10 měsíců. 2. Česká smluvní strana každoročně nabídne studentům bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů na veřejných vysokých školách v Polské republice v působnosti ministra zodpovědného za vysoké školství, kteří obdrží od polské smluvní strany za tímto účelem stipendium, možnost uskutečnění stipendijních studijních nebo výzkumných pobytů na veřejných vysokých školách v České republice v celkovém rozsahu 120 měsíců ročně, z čehož 40 stipendijních měsíců je vyhrazeno pro studenty české filologie na polských vysokých školách. Délka každého jednotlivého pobytu může být od 2 do 10 měsíců. Článek 9 1. Při nominaci kandidátů podle článků 6, 7 a 8 tohoto protokolu předloží vysílající smluvní strana přijímající smluvní straně materiály, které budou obsahovat údaje požadované v příslušném formuláři přihlášky, nejpozději do 31. března každého roku. 2. Přijímající smluvní strana oznámí vysílající smluvní straně nejpozději do 30. června každého roku, zda byli nominovaní kandidáti přijati, a současně sdělí vysílající smluvní straně názvy institucí, které kandidáty přijaly. 3. Vysílající smluvní strana sdělí přijímající smluvní straně přesné datum příjezdu stipendistů nejméně 2 týdny před zahájením pobytu. Článek 10 1. Přijímající smluvní strana zajistí, aby bylo účastníkům jazykových kurzů přijatým na základě článku 7 tohoto protokolu poskytnuto zdarma stravování a ubytování po dobu trvání kurzu a úhrada zápisného a výdajů za případné exkurze pořádané v rámci kurzu. 2. Česká smluvní strana zajistí, aby byly kandidátům vyslaným do Polské republiky na základě článku 7 tohoto protokolu uhrazeny výdaje za mezinárodní dopravu do místa pobytu v Polské republice a zpět za předpokladu, že jsou kandidáti v době úhrady mezinárodní dopravy zaměstnáni nebo zapsáni ke studiu na veřejné vysoké škole v České republice. Článek 11 1. Vysílající smluvní strana zajistí, aby bylo osobám přijatým ke studijním nebo výzkumným pobytům na základě článků 6 a 8 tohoto protokolu poskytnuto stipendium v souladu s platnými právními předpisy svého státu na dobu studijního nebo výzkumného pobytu. 2. Přijímající smluvní strana zajistí, aby bylo osobám přijatým ke studijním nebo výzkumným pobytům na základě článků 6 a 8 tohoto protokolu poskytnuto bezplatné studium nebo možnost provádění výzkumu, umožněno užívání knihoven a poskytnuta možnost ubytovat se za úplatu na vysokoškolských kolejích a stravovat se za úplatu ve vysokoškolských menzách za stejných podmínek, jako mají občané státu přijímající smluvní strany. 3. Česká smluvní strana zajistí, aby byly kandidátům vyslaným do Polské republiky na základě článků 6 a 8 tohoto protokolu uhrazeny výdaje za mezinárodní dopravu do místa pobytu v Polské republice a zpět za předpokladu, že jsou kandidáti v době úhrady mezinárodní dopravy zaměstnáni nebo zapsáni ke studiu na veřejné vysoké škole v České republice. Článek 12 Veškeré aktivity a výměny osob i materiálů v rámci tohoto protokolu budou uskutečňovány v souladu se zásadou reciprocity a v mezích rozpočtových možností smluvních stran. Článek 13 Tento protokol nevylučuje možnost uskutečnění dalších aktivit, na nichž se smluvní strany dohodnou. Článek 14 1. Tento protokol vstoupí v platnost třicátého dne po datu podpisu a zůstane v platnosti do 31. prosince 2020. Jestliže jej jedna ze smluvních stran během tohoto období neukončí, bude jeho platnost prodloužena o další dvouleté období. 2. Každá ze smluvních stran může tento protokol kdykoliv písemně vypovědět, přičemž platnost protokolu v takovém případě skončí po uplynutí šesti měsíců ode dne obdržení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. 3. Ukončení platnosti tohoto protokolu nebude mít vliv na dokončení probíhajících aktivit, které byly započaty v době jeho platnosti, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Dáno ve Varšavě dne 3. srpna 2017 ve dvou původních vyhotoveních v českém, polském a anglickém jazyce. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. PhDr. Jakub Karfík mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Polské republice za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Alexander Bobko státní tajemník ministr vědy a vysokého školství Polské republiky
Zákon č. 310/2017 Sb.	Zákon č. 310/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 19. 9. 2017, datum účinnosti 1. 6. 2018, částka 106/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST PÁTÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o specifických zdravotních službách * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 6. 2018 310 ZÁKON ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. I Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb. a zákona č. 259/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 větě první se slova „a ošetřování“ nahrazují slovem „, ošetřování“ a slova „a organizaci“ se nahrazují slovy „, poskytování dlouhodobé péče a organizaci“. 2. V § 3 písm. l) se slova „nástup na peněžitou“ nahrazují slovy „vznik potřeby dlouhodobé péče, nástup na peněžitou“. 3. V § 4 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) dlouhodobé ošetřovné,“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 4. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Například § 68k odst. 1 a 2 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 124 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 5. Poznámka pod čarou č. 17a zní: „17a) § 61a zákona č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 18 odst. 7 písm. c) se slova „nebo ošetřovné“ nahrazují slovy „, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné“. 7. V § 19 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Rozhodné období pro dlouhodobé ošetřovné se zjišťuje ke dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo ke dni prvního převzetí dlouhodobé péče, jde-li o pojištěnce, který převzal dlouhodobou péči.“. Dosavadní odstavce 5 až 13 se označují jako odstavce 6 až 14. 8. V § 19 odst. 8 se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 7“. 9. V § 21 odst. 1 písm. a) se slova „a ošetřovného“ nahrazují slovy „, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného“. 10. V § 32 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Pojištěnci, který je osobou pečující nebo osobou v evidenci, jemuž vznikl nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství jako osobě pečující nebo osobě v evidenci, se tato dávka nevyplácí po dobu, po kterou je poskytována odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí13) druhému z manželů nebo z poručníků.“. Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 7 až 10. 11. V § 38 písm. h) se slova „o dítě76)“ nahrazují slovy „o dítě84)“. Poznámka pod čarou č. 84 zní: „84) § 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.“. 12. V § 39 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo z důvodu péče o dítě podle odstavce 1 písm. b), jestliže jiný pojištěnec má z důvodu poskytování dlouhodobé péče osobě uvedené v odstavci 1 nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.“. 13. V části třetí se za hlavu VI vkládá nová hlava VII, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 85 zní: „HLAVA VII DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ Díl 1 Podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné § 41a (1) Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou. (2) Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného rozumí fyzická osoba, u které a) došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, nejde-li o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně85); za den hospitalizace se považuje též den přijetí ošetřované osoby do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení, a b) je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů. (3) Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že pojištěnec je a) manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby, b) příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc, c) manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b), nebo d) druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. (4) Uplatňuje-li nárok na dlouhodobé ošetřovné druh (družka) podle odstavce 3 písm. c), je další podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné, že tento pojištěnec má s fyzickou osobou uvedenou v odstavci 3 písm. b) shodné místo trvalého pobytu5), a jde-li o cizince, shodné místo hlášeného pobytu6) v České republice nebo obdobného pobytu v cizině, a to po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Uplatňuje-li nárok na dlouhodobé ošetřovné druh (družka) nebo jiná fyzická osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti podle odstavce 3 písm. d), je další podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné, že tento pojištěnec má s ošetřovanou osobou shodné místo trvalého pobytu5), a jde-li o cizince, shodné místo hlášeného pobytu6) v České republice nebo obdobného pobytu v cizině, a to po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. (5) Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je zaměstnáním, je účast na pojištění zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. (6) Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je samostatnou výdělečnou činností, je účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Ustanovení věty první se použije přiměřeně též pro zahraničního zaměstnance. (7) Je-li uplatňován nárok na dlouhodobé ošetřovné z více pojištění, musí být podmínka účasti na pojištění podle odstavců 5 a 6 splněna v každém z těchto pojištění. (8) Pojištěnci může vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při téže potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného. § 41b (1) Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné podle § 41a odst. 1 je, že ošetřovaná osoba udělila pojištěnci na předepsaném tiskopise písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče. (2) Na jeden kalendářní den potřeby poskytování dlouhodobé péče lze udělit souhlas jen jednomu pojištěnci. (3) U nezletilých, kteří nenabyli plné svéprávnosti, se souhlas s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje. Stane-li se v průběhu poskytování dlouhodobé péče nezletilá ošetřovaná osoba plně svéprávnou, považuje se souhlas za udělený podle odstavce 1 tomu pojištěnci, který poskytuje ošetřované osobě dlouhodobou péči ke dni nabytí plné svéprávnosti. (4) Souhlas s poskytováním dlouhodobé péče lze odvolat pouze písemně. V tomto odvolání musí být uveden den skončení poskytování dlouhodobé péče. Dále musí být uveden podpis tohoto pojištěnce, kterým potvrzuje, že byl o odvolání souhlasu informován, a den, kdy byl informován, nebo podpis dvou svědků, kteří potvrdí, že tento pojištěnec byl o odvolání souhlasu informován. Odvolání souhlasu je účinné nejdříve ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec poskytující dlouhodobou péči o odvolání tohoto souhlasu informován. Na osoby svědků se použije § 39 občanského zákoníku obdobně. (5) Odvolání souhlasu pojištěnec bezodkladně předává tomu orgánu nemocenského pojištění, a je-li příslušníkem, služebnímu útvaru, který dlouhodobé ošetřovné vyplácí. (6) Nemůže-li ošetřovaná osoba psát, použije se obdobně pro udělení a odvolání souhlasu § 563 občanského zákoníku. § 41c (1) Nárok na dlouhodobé ošetřovné nemají a) zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, b) zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, c) odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, d) pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, e) vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby, f) osoby pečující a osoby v evidenci. (2) Pojištěnec nemá nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče dítěti, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu31); to neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. (3) Poskytuje-li pojištěnec dlouhodobou péči současně více ošetřovaným osobám, dlouhodobé ošetřovné mu náleží pouze jednou. § 41d (1) V případě poskytování dlouhodobé péče téže ošetřované osobě náleží dlouhodobé ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně více oprávněným, jestliže se při téže potřebě dlouhodobé péče vystřídají. Vystřídání podle věty první je možné i opakovaně. (2) U pojištěnce, který převzal poskytování dlouhodobé péče, se podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné posuzují ke dni prvního převzetí této péče; to platí i v případě opakovaného převzetí poskytování dlouhodobé péče u téže ošetřované osoby při téže potřebě dlouhodobé péče. (3) V jednom kalendářním dnu může poskytovat dlouhodobou péči s nárokem na dlouhodobé ošetřovné jen jeden oprávněný. Díl 2 Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného § 41e (1) Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče a končí dnem, v němž končí tato potřeba péče; podpůrčí doba však trvá nejdéle 90 kalendářních dnů. (2) Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí za kalendářní dny, v nichž pojištěnec poskytoval dlouhodobou péči a v nichž zároveň tato potřeba péče trvala. (3) Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace. (4) Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mu náleží podle zvláštních právních předpisů17) ze zaměstnání, z něhož tato dávka náleží, nadále započitatelný příjem, s výjimkou služebního příspěvku na bydlení poskytovaného podle zákona o vojácích z povolání17a). (5) Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud potřeba dlouhodobé péče vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno. Dlouhodobé ošetřovné se dále nevyplácí za dny pracovního klidu v kalendářním týdnu, pokud zaměstnanci v tomto kalendářním týdnu nevznikl nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro zaměstnance pracovním dnem v kalendářním týdnu a v němž potřeba dlouhodobé péče trvala. Díl 3 Výše dlouhodobého ošetřovného § 41f Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu. 85) § 9 odst. 2 písm. b) bod 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“. Dosavadní hlavy VII a VIII se označují jako hlavy VIII a IX. 14. V § 43 odst. 2 písm. b) se slova „nebo ošetřovala“ nahrazují slovem „, ošetřovala“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „nebo poskytovala dlouhodobou péči“. 15. V § 47 odst. 1 větě první se slova „a ošetřovného“ nahrazují slovy „, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného“. 16. V § 48 odst. 1 písm. b) se slova „a ošetřovného“ nahrazují slovy „, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného“. 17. V § 48 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného přednost před nárokem na výplatu nemocenského a ošetřovného,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 18. V § 48 odst. 3 větě první se za slovo „nemocenské“ vkládají slova „a dlouhodobé ošetřovné“. 19. V § 48 odst. 3 větě druhé se za slovo „nemocenské“ vkládají slova „, dlouhodobé ošetřovné“. 20. V § 53 odst. 1 písm. c) se za slovo „ošetřovného“ vkládají slova „, dlouhodobého ošetřovného“. 21. V § 54 odst. 1 větě první se za slova „poskytuje pojištěnci“ vkládají slova „, ošetřované osobě“. 22. V části čtvrté se v nadpisu hlavy IV vkládají za slovo „OŠETŘOVNÉHO“ slova „, DLOUHODOBÉHO OŠETŘOVNÉHO“. 23. V části čtvrté hlavě IV se za díl 2 vkládá nový díl 3, který včetně nadpisu zní: „Díl 3 Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování dlouhodobého ošetřovného § 72a Dlouhodobá péče Dlouhodobou péčí se rozumí poskytování celodenní péče ošetřované osobě spočívající v každodenním ošetřování, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu stanoveného poskytovatelem zdravotních služeb nebo pomoci při péči o vlastní osobu ošetřované osoby. Péčí o vlastní osobu se rozumí zejména péče spojená s podáváním jídla a pití, oblékáním, svlékáním, tělesnou hygienou a pomocí při výkonu fyziologické potřeby. § 72b Vznik potřeby dlouhodobé péče (1) Potřeba dlouhodobé péče vzniká dnem propuštění ošetřované osoby z hospitalizace. (2) Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby určené ošetřovanou osobou rozhodne o vzniku potřeby dlouhodobé péče v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace do domácího prostředí. (3) Nezjistí-li ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče po vyšetření důvody k vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, avšak ošetřovaná osoba, její opatrovník, zákonný zástupce nebo osoba určená ošetřovanou osobou požaduje vydání tohoto rozhodnutí, vydá tento ošetřující lékař rozhodnutí, že potřeba dlouhodobé péče nevznikla; na toto rozhodnutí a na další postup se použije zvláštní právní předpis76) o poskytování specifických zdravotních služeb. (4) Došlo-li v průběhu trvání potřeby dlouhodobé péče k hospitalizaci ošetřované osoby, nezakládá tato hospitalizace novou potřebu dlouhodobé péče. § 72c Průběh potřeby dlouhodobé péče (1) Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče, který převzal ošetřovanou osobu po propuštění z hospitalizace do péče, na základě rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče podle § 72b odst. 2 posuzuje, zda trvá potřeba poskytování dlouhodobé péče. (2) Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče stanoví se zřetelem na zdravotní stav ošetřované osoby termín příští lékařské kontroly. Tento termín ošetřující lékař poskytovatele ambulantní péče vyznačuje na rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče. § 72d Ukončení potřeby dlouhodobé péče (1) Potřeba dlouhodobé péče končí nejdéle uplynutím podpůrčí doby uvedené v § 41e odst. 1. (2) Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče rozhodne o ukončení potřeby dlouhodobé péče i před uplynutím doby uvedené v odstavci 1, a) jestliže vyšetřením zjistí, že zdravotní stav ošetřované osoby již další poskytování dlouhodobé péče nevyžaduje, a to dnem, kdy tuto skutečnost zjistil, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření, nebo b) jestliže se ošetřovaná osoba nedostaví ve stanoveném termínu ke kontrole trvání potřeby dlouhodobé péče stanovené podle § 72c odst. 2, § 72f písm. a) nebo c) nebo § 72g písm. g) nebo se nepodrobí vyšetření zdravotního stavu u určeného poskytovatele zdravotních služeb, aniž by prokázala existenci vážných důvodů, pro které se k této kontrole nebo vyšetření zdravotního stavu nemohla dostavit; potřeba dlouhodobé péče se ukončí tímto dnem. (3) Prokázala-li ošetřovaná osoba existenci vážných důvodů, pro které se nemohla dostavit ke kontrole trvání potřeby dlouhodobé péče stanovené podle § 72c odst. 2, § 72f písm. a) nebo c) nebo § 72g písm. g) nebo se podrobit vyšetření zdravotního stavu u určeného poskytovatele zdravotních služeb, ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče vydá nové rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče. Tato potřeba dlouhodobé péče se považuje za pokračování předchozí potřeby dlouhodobé péče. (4) Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče vyznačí den ukončení potřeby dlouhodobé péče podle odstavce 1 nebo 2 na rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče. (5) Na postup při nesouhlasu ošetřované osoby nebo pojištěnce s rozhodnutím o ukončení potřeby dlouhodobé péče podle odstavce 1 nebo 2 se použije zvláštní právní předpis76) o poskytování specifických zdravotních služeb. § 72e Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče Rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, které po dobu trvání potřeby dlouhodobé péče slouží též ošetřované osobě k prokazování trvání potřeby této péče, rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče a potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče vydává ošetřující lékař na předepsaných tiskopisech. Část těchto tiskopisů, která je určena pro zaměstnavatele, nesmí obsahovat statistickou značku diagnózy41) nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu dovodit. § 72f Povinnosti ošetřujícího lékaře poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče je povinen a) na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby určené ošetřovanou osobou rozhodnout o vzniku potřeby dlouhodobé péče v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace a na rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče vyznačit den přijetí a den propuštění z hospitalizace, statistickou značku diagnózy, která je příčinou potřeby dlouhodobé péče, místo trvalého pobytu5) ošetřované osoby, a jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu6) v České republice nebo obdobného pobytu v cizině a termín, do kterého je ošetřovaná osoba povinna dostavit se ke kontrole zdravotního stavu a potřeby dlouhodobé péče u ošetřujícího lékaře poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče, a to nejdéle do 15 dnů ode dne propuštění z hospitalizace, b) předat ošetřované osobě, jejímu zákonnému zástupci, opatrovníkovi nebo osobě určené ošetřovanou osobou v den propuštění z hospitalizace rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče a příslušné díly rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče, c) při propuštění z hospitalizace, k níž došlo v průběhu trvání poskytování dlouhodobé péče, stanovit ošetřované osobě termín, do kterého je povinna dostavit se ke kontrole zdravotního stavu a potřeby dlouhodobé péče u ošetřujícího lékaře poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče, a to nejdéle do 15 dnů ode dne tohoto propuštění, a předat ji do péče tohoto poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče, d) odeslat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení příslušný díl tiskopisu rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, a to nejpozději třetí pracovní den následující po dni, v němž bylo rozhodnutí vydáno, e) písemně potvrdit na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka, osoby určené ošetřovanou osobou nebo orgánu nemocenského pojištění přijetí ošetřované osoby k hospitalizaci u tohoto poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a dobu trvání této hospitalizace. § 72g Povinnosti ošetřujícího lékaře poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče je povinen a) vést evidenci ošetřovaných osob, které převzal do své péče; pro náležitosti této evidence platí § 61 písm. b) přiměřeně, b) zaznamenat v rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče den převzetí ošetřované osoby do své péče a den propuštění této osoby ze své péče, c) oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopise propuštění ošetřované osoby ze své péče a převzetí této osoby z péče jiného ošetřujícího lékaře do své péče, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy k této skutečnosti došlo, d) posuzovat, zda trvá potřeba poskytování dlouhodobé péče, e) stanovit a vyznačit na rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče termín příští lékařské kontroly, f) potvrdit na předepsaném tiskopisu nejméně jednou měsíčně pro účely výplaty dlouhodobého ošetřovného trvání potřeby dlouhodobé péče podle § 72c odst. 1, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kalendářní dny dopředu; toto potvrzení se nevydává, pokud ošetřovaná osoba nepředala ošetřujícímu lékaři poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče příslušný díl rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče, které obdržela při propuštění z hospitalizace od ošetřujícího lékaře poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče podle § 72f písm. b), g) stanovit podle požadavku lékaře příslušného orgánu nemocenského pojištění termín kontroly zdravotního stavu pro účely provedení kontroly posuzování potřeby dlouhodobé péče a za tímto účelem ošetřovanou osobu předvolat ke kontrole, h) rozhodnout o ukončení potřeby dlouhodobé péče v případech uvedených v § 72d odst. 2, vyznačit ukončení potřeby dlouhodobé péče podle § 72d odst. 4 a ošetřované osobě, jejímu zákonnému zástupci, opatrovníku nebo osobě určené ošetřovanou osobou toto rozhodnutí předat, i) odeslat příslušnému orgánu nemocenského pojištění příslušný díl tiskopisu o ukončení potřeby dlouhodobé péče, a to nejpozději třetí pracovní den následující po dni, v němž bylo rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče vydáno, j) poskytnout potřebnou součinnost příslušnému orgánu nemocenského pojištění při kontrole posuzování potřeby dlouhodobé péče, zejména umožnit provedení této kontroly na svém pracovišti nebo se za tím účelem dostavit na příslušný orgán nemocenského pojištění, a sdělit zaměstnancům orgánu nemocenského pojištění oprávněným provést kontrolu na požádání skutečnosti potřebné k provedení kontroly, a to v rozsahu, ve kterém je orgán nemocenského pojištění oprávněn tuto kontrolu provést, k) vést ve zdravotnické dokumentaci údaje o průběhu zdravotního stavu pro posuzování potřeby dlouhodobé péče na základě vlastních vyšetření a lékařských zpráv pořízených jinými lékaři, l) plnit povinnosti ošetřujícího lékaře uvedené v § 61 písm. t) a w).“. Dosavadní díl 3 se označuje jako díl 4. 24. V § 74 odst. 1 písm. a) a b) se slova „a potřeby ošetřování“ nahrazují slovy „, potřeby ošetřování a potřeby dlouhodobé péče“. 25. V § 74 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a kontrolu posuzování potřeby dlouhodobé péče“. 26. V § 75 odst. 1 se slova „nebo potřeby ošetřování“ nahrazují slovy „, potřeby ošetřování nebo potřeby dlouhodobé péče“. 27. V § 75 odst. 2 se slova „nebo den ukončení potřeby ošetřování“ nahrazují slovy „, den ukončení potřeby ošetřování nebo den ukončení potřeby dlouhodobé péče“, za slovo „pojištěnci“ se vkládají slova „nebo ošetřované osobě“ a na konci textu odstavce 2 se doplňují slova „; to platí obdobně i pro ošetřovanou osobu“. 28. V § 77 odst. 1 se na konci textu písmen a) a b) doplňuje text „a potřeby dlouhodobé péče“. 29. V § 83 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, jde-li o rozhodování ve věcech potřeby dlouhodobé péče,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 30. V § 84 odst. 2 písm. a) bodě 5 se slova „nebo potřeby ošetřování“ nahrazují slovy „, potřeby ošetřování nebo potřeby dlouhodobé péče“. 31. V § 84 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní: „u) oznamují zaměstnavatelům, že pojištěnci nevznikl nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu, že nespadá do okruhu oprávněných osob podle § 41a odst. 3.“. 32. V § 84 odst. 3 písm. a) se slova „a osob s potřebou ošetřování“ nahrazují slovy „, osob s potřebou ošetřování a ošetřovaných osob“ a za slovo „neschopnosti“ se vkládají slova „, potřeby dlouhodobé péče“. 33. V § 84 odst. 3 písm. e) se slova „a potřeby ošetřování“ nahrazují slovy „, potřeby ošetřování nebo potřeby dlouhodobé péče“. 34. V § 84 odst. 3 písm. h) se za slovo „pojištěnce“ vkládají slova „nebo ošetřované osoby“ a na konci textu písmene h) se doplňují slova „nebo potřeby dlouhodobé péče“. 35. V § 84 odst. 3 písm. k) se slova „nebo potřebu ošetřování“ nahrazují slovy „, potřebu ošetřování nebo potřebu dlouhodobé péče“. 36. V § 90 písm. d) se slova „a potřeby ošetřování“ nahrazují slovy „, potřeby ošetřování a potřeby dlouhodobé péče“. 37. V § 95 odst. 1 písm. d) se slova „dobu mateřské“ nahrazují slovy „dobu poskytování dlouhodobé péče, dobu mateřské“ a slova „a ošetřovného“ se nahrazují slovy „, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného“. 38. V § 103 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) oznámit bezodkladně příslušnému orgánu nemocenského pojištění, a je-li příslušníkem, služebnímu útvaru odvolání souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče ošetřovanou osobou podle § 41b odst. 5, g) předat pojištěnci, s nímž se střídá v poskytování dlouhodobé péče, příslušný díl rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče.“. 39. V § 109 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného se uplatňuje na předepsaném tiskopise a doložením souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče, a v případech podle § 41a odst. 3 nebo 4 osvědčením stanovených skutečností. Pro výplatu dlouhodobého ošetřovného za určité období je třeba osvědčit trvání potřeby dlouhodobé péče, a to potvrzením ošetřujícího lékaře o trvání potřeby dlouhodobé péče na předepsaném tiskopise, nebo rozhodnutím ošetřujícího lékaře anebo orgánu nemocenského pojištění o ukončení potřeby dlouhodobé péče.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. 40. V § 110 odst. 2 se slova „a ošetřovné“ nahrazují slovy „, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné“. 41. V § 128 odst. 1 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje. 42. V § 128 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) neoznámí odvolání souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče podle § 103 odst. 1 písm. f), nebo d) nepředá pojištěnci, s nímž se střídá v poskytování dlouhodobé péče, příslušný díl rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče podle § 103 odst. 1 písm. g).“. 43. V § 128 odst. 2 písm. d) se slova „podle § 64 odst. 1 písm. h)“ zrušují a za slovo „místa“ se vkládají slova „podle § 64 odst. 1 písm. h)“. 44. V § 128 odst. 2 písm. e) se slova „podle § 64 odst. 1 písm. g)“ zrušují a na konci textu písmene e) se doplňují slova „podle § 64 odst. 1 písm. g)“. 45. V § 131 odst. 1 písm. f) se slova „podle § 94 odst. 1“ zrušují a na konci textu písmene f) se doplňují slova „podle § 94 odst. 1“. 46. V § 131 odst. 1 písm. i) se slova „podle § 97 odst. 1 věty první a druhé“ zrušují a na konci textu písmene i) se doplňují slova „podle § 97 odst. 1 věty první a druhé“. 47. V § 131 odst. 1 písm. r) se slova „podle § 62 odst. 1“ zrušují a na konci textu písmene r) se doplňují slova „podle § 62 odst. 1“. 48. V § 133 odst. 1 se slova „podle § 112 odst. 2 věty třetí“ zrušují a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „podle § 112 odst. 2 věty třetí“. 49. V § 138 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „anebo evidenci podle § 72g písm. a)“. 50. V § 138 odst. 1 písm. b) se za slovo „nebo“ vkládají slova „podle § 72f písm. d) nebo § 72g písm. i) anebo“. 51. V § 138 odst. 1 písm. c) se slova „nebo osobu s potřebou ošetřování“ nahrazují slovy „, osobu s potřebou ošetřování nebo ošetřovanou osobu“ a na konci textu písmene c) se doplňují slova „anebo § 72g písm. g)“. 52. V § 138 odst. 1 písm. d) se slova „podle § 61 písm. q)“ zrušují a na konci textu písmene d) se doplňují slova „podle § 61 písm. q)“. 53. V § 138 odst. 1 písm. e) se slova „podle § 61 písm. r)“ zrušují a na konci textu písmene e) se doplňují slova „podle § 61 písm. r)“. 54. V § 138 odst. 1 písm. f) se slova „podle § 61 písm. n)“ zrušují a na konci textu písmene f) se doplňují slova „podle § 61 písm. n)“. 55. V § 138 odst. 1 písm. g) se slova „podle § 61 písm. o)“ zrušují a na konci textu písmene g) se doplňují slova „podle § 61 písm. o)“. 56. V § 138 odst. 1 se na konci písmene h) doplňují slova „anebo podle § 72g písm. k)“. 57. V § 138 odst. 1 písm. m) se slova „podle § 61 písm. g)“ zrušují a na konci textu písmene m) se doplňují slova „podle § 61 písm. g)“. 58. V § 138 odst. 1 písm. n) se slova „nevyznačí podle § 61 písm. i)“ nahrazují slovy „v rozporu s § 61 písm. i) nevyznačí“ a slovo „nebo“ se zrušuje. 59. V § 138 odst. 1 písm. o) se slova „nezaznamená podle § 61 písm. k)“ nahrazují slovy „v rozporu s § 61 písm. k) nezaznamená“. 60. V § 138 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí: „p) nezaznamená v rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče den převzetí ošetřované osoby do své péče nebo den propuštění ošetřované osoby ze své péče podle § 72g písm. b), q) neoznámí příslušnému orgánu nemocenského pojištění propuštění ošetřované osoby ze své péče nebo převzetí ošetřované osoby z péče jiného ošetřujícího lékaře do své péče podle § 72g písm. c), nebo r) nestanoví nebo nevyznačí na rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče termín příští lékařské kontroly podle § 72g písm. e).“. 61. V § 138 odst. 2 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 62. V § 138 odst. 2 písmeno d) zní: „d) nepotvrdí přijetí ošetřované osoby k poskytnutí lůžkové péče podle § 70 nebo § 72f písm. e), nebo“. 63. V § 138 odst. 3 se slova „až o)“ nahrazují slovy „až r)“. 64. V § 138a odst. 1 písm. b) se za text „§ 69 písm. e)“ vkládají slova „anebo § 72g písm. h)“ a slova „nebo potřeby ošetřování“ se nahrazují slovy „, potřeby ošetřování nebo potřeby dlouhodobé péče“. 65. V § 138a odst. 1 písm. d) se slova „neoznámí podle § 61 písm. v)“ nahrazují slovy „v rozporu s § 61 písm. v) neoznámí“. 66. V § 138a odst. 1 písmena g) až i) znějí: „g) neposkytne potřebnou součinnost orgánu nemocenského pojištění při kontrole posuzování dočasné pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování nebo potřeby dlouhodobé péče podle § 61 písm. p) nebo § 69 písm. f) nebo § 72g písm. j) anebo podle § 74 odst. 4, h) nepředá pojištěnci příslušný tiskopis podle § 61 písm. d) nebo § 69 písm. c), i) nepotvrdí pojištěnci na předepsaném tiskopisu pro účely výplaty dávek nebo poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny v době dočasné pracovní neschopnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti, trvání potřeby ošetřování nebo trvání potřeby dlouhodobé péče podle § 61 písm. j) nebo podle § 69 písm. a) anebo podle § 72g písm. f),“. 67. V § 138a odst. 1 písm. j) se slova „podle § 61 písm. l)“ zrušují a na konci textu písmene j) se doplňují slova „podle § 61 písm. l)“. 68. V § 138a odst. 1 písm. k) se slova „podle § 61 písm. s)“ zrušují a na konci textu písmene k) se doplňují slova „podle § 61 písm. s)“. 69. V § 138a odst. 1 písm. l) se slova „nesdělí podle § 61 písm. v)“ nahrazují slovy „v rozporu s § 61 písm. v) nesdělí“. 70. V § 138a odst. 1 písmeno m) zní: „m) v rozporu s § 61 písm. t) nezabezpečí příslušné tiskopisy pro účely provádění pojištění nebo nevystaví ve stanovených případech doklady nebo tiskopisy podle § 61 písm. w),“. 71. V § 138a odst. 1 písm. p) se slova „podle § 67 písm. a)“ zrušují a na konci textu písmene p) se doplňují slova „podle § 67 písm. a)“. 72. V § 138a odst. 1 písm. q) se slova „nepotvrdí podle § 67 písm. b)“ nahrazují slovy „v rozporu s § 67 písm. b) nepotvrdí“. 73. V § 138a odst. 1 písm. r) se slova „nesplní podle § 67 písm. c)“ nahrazují slovy „v rozporu s § 67 písm. c) nesplní“. 74. V § 138a odst. 1 písm. s) se slova „nepotvrdí podle § 67 písm. d)“ nahrazují slovy „v rozporu s § 67 písm. d) nepotvrdí“. 75. V § 138a odst. 1 písm. t) se slova „nevyznačí podle § 59 odst. 2“ nahrazují slovy „v rozporu s § 59 odst. 2 nevyznačí“. 76. V § 138a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) až w), která znějí: „u) v rozporu s § 72f písm. a) nerozhodne o vzniku potřeby dlouhodobé péče v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace, nebo nepotvrdí předpoklad trvání potřeby dlouhodobé péče anebo nevyznačí na rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče den přijetí a den propuštění z hospitalizace, v) nestanoví termín, do kterého je ošetřovaná osoba povinna po propuštění z hospitalizace se dostavit ke kontrole zdravotního stavu a potřeby dlouhodobé péče podle § 72f písm. a) nebo c), nebo w) nepředá ošetřované osobě, jejímu zákonnému zástupci, opatrovníku nebo osobě určené ošetřovanou osobou rozhodnutí podle § 72f písm. b) nebo § 72g písm. h).“. 77. V § 140 odst. 1 se slova „podle § 106 své uzavření“ nahrazují slovy „své uzavření podle § 106“. 78. V § 151 odst. 1 písm. a) se slova „nebo odnětí“ nahrazují slovem „, odnětí“ a na konci textu písmene a) se doplňují slova „nebo odnětí dlouhodobého ošetřovného z důvodu ukončení potřeby dlouhodobé péče“. 79. V § 152 písm. a) se slova „nebo potřeby ošetřování“ nahrazují slovy „, potřeby ošetřování nebo potřeby dlouhodobé péče“. 80. V nadpisu § 154 se slova „a potřeby ošetřování“ nahrazují slovy „, potřeby ošetřování a potřeby dlouhodobé péče“. 81. V § 154 odst. 1 se slova „nebo potřeby ošetřování“ nahrazují slovy „, potřeby ošetřování nebo potřeby dlouhodobé péče“. 82. V § 158 písm. b) se slova „nebo potřeby“ nahrazují slovem „, potřeby“ a za slovo „domácnosti“ se vkládají slova „nebo potřeby dlouhodobé péče“. 83. V § 158 písmeno c) zní: „c) odnětí nemocenského z důvodu ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebo odnětí ošetřovného z důvodu ukončení potřeby ošetřování anebo odnětí dlouhodobého ošetřovného z důvodu ukončení dlouhodobé péče,“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. II V § 37 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 148/2017 Sb., se v písmenu e) za slovo „osamělý,“ vkládají slova „dobu, po kterou trvala potřeba poskytování dlouhodobé péče podle zákona o nemocenském pojištění, nejde-li o osoby, které nemají nárok na dlouhodobé ošetřovné,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. III Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 259/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 5b odst. 1 a v § 5b odst. 2 písm. a) a b) se slova „nebo peněžité pomoci v mateřství z“ nahrazují slovy „, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z“. 3. V § 16a odst. 1 se slova „nebo peněžitou pomoc v mateřství“ nahrazují slovy „, peněžitou pomoc v mateřství nebo dlouhodobé ošetřovné“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. IV Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb. a zákona č. 259/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 2 písm. f) se za slovo „ošetřovného“ vkládají slova „, dlouhodobého ošetřovného“. 2. V § 10 odst. 2 a 3 se slova „nebo peněžité pomoci v mateřství“ nahrazují slovy „, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného“. 3. V § 16 odst. 4 písm. a) se za slovo „docházku,“ vkládají slova „doby, po kterou trvala potřeba poskytování dlouhodobé péče podle zvláštního právního předpisu5e), nejde-li o osoby, které nemají nárok na dlouhodobé ošetřovné,“. ČÁST PÁTÁ Změna zákoníku práce Čl. V Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb. a zákona č. 206/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 47 se za slova „mateřskou dovolenou,“ vkládají slova „nebo po skončení doby poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění se souhlasem zaměstnavatele podle § 191a, nebo po skončení doby ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění a doby péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění,“. 2. V § 53 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) v době, kdy zaměstnanec poskytuje dlouhodobou péči v případech podle § 41a a 41c zákona o nemocenském pojištění se souhlasem zaměstnavatele podle § 191a, v době, kdy ošetřuje dítě mladší než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění a v době, kdy pečuje o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění.“. 3. Za § 191 se vkládá nový § 191a, který zní: „§ 191a Zaměstnavatel není povinen udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění, jen v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody.“. 4. V § 192 odst. 1 větě čtvrté se slova „nebo dávka otcovské poporodní péče113)“ nahrazují slovy „, dávka otcovské poporodní péče113) nebo dlouhodobé ošetřovné“. 5. V § 216 odst. 2 větě druhé se za slova „v přímé souvislosti s ním“ vkládají slova „, doba poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění, doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění a doba péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění“. 6. V § 219 odst. 1 větě první se za slova „práce neschopným“ vkládají slova „, poskytuje-li dlouhodobou péči“ a za slova „čerpání dovolené“ se vkládají slova „na dobu poskytování dlouhodobé péče,“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. VI Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 66 odst. 3 větě první se za slova „na dobu, kdy je příslušník uznán neschopným ke službě“ vkládají slova „nebo je mu vypláceno dlouhodobé ošetřovné“. 2. V § 66 odst. 5 větě první se za slova „Byl-li příslušník během dovolené uznán neschopným ke službě“ vkládají slova „, je mu vypláceno dlouhodobé ošetřovné“. 3. V § 78 odst. 2 větě první se slova „nebo vyplacení otcovské“ nahrazují slovy „, vyplacení otcovské nebo dlouhodobého ošetřovného“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o specifických zdravotních službách Čl. VII V § 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, se za slova „ošetřování a péče“ vkládají slova „nebo potřeby dlouhodobé péče“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem devátého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 309/2017 Sb.	Vyhláška č. 309/2017 Sb. Vyhláška o žádostech a oznámení podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu Vyhlášeno 19. 9. 2017, datum účinnosti 3. 1. 2018, částka 105/2017 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * Podrobnosti náležitostí žádosti o povolení k činnosti investičního zprostředkovatele * § 3 - (K § 30a odst. 3 zákona) * § 4 - (K § 30a odst. 3 zákona) * § 5 - Podrobnosti náležitostí žádosti o povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu * § 6 - Podrobnosti náležitostí žádosti o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání * § 7 - Podrobnosti náležitostí žádosti o povolení k provozování činnosti ústřední protistrany * § 8 - Podrobnosti náležitostí žádosti o povolení k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky zahraniční osoby * § 9 - Podrobnosti náležitostí žádosti o registraci další podnikatelské činnosti obchodníka s cennými papíry nebo organizátora regulovaného trhu * § 10 - Podrobnosti náležitostí žádosti o akreditaci nebo změnu akreditace, o prodloužení akreditace a oznámení změny podmínek pro udělení akreditace * § 11 - Podrobnosti náležitostí žádosti o povolení k přeměně, uzavření smlouvy o převodu, zastavení nebo pachtu obchodního závodu obchodníka s cennými papíry nebo organizátora regulovaného trhu * § 12 - Podrobnosti náležitostí žádosti o souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na organizátorovi regulovaného trhu nebo k jeho ovládnutí * § 13 - Podrobnosti náležitostí žádosti o zápis do seznamu nucených správců a likvidátorů * § 14 - Formáty a další technické náležitosti žádosti a oznámení * § 15 - Společné ustanovení * § 16 - Účinnost Aktuální znění od 3. 1. 2018 309 VYHLÁŠKA ze dne 11. září 2017 o žádostech a oznámení podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu Česká národní banka stanoví podle § 199 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. a zákona č. 204/2017 Sb., k provedení § 7 odst. 5, § 14h písm. c) až e), § 19 odst. 4, § 20 odst. 4, § 28a odst. 4, § 30a odst. 3, § 38 odst. 4, § 39 odst. 7, § 45 odst. 4, § 46 odst. 4, § 47 odst. 2, § 90a odst. 5, § 192b odst. 4 a § 198 odst. 5: § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška upravuje a) podrobnosti náležitostí žádosti o 1. povolení k činnosti investičního zprostředkovatele, 2. povolení k činnosti organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu, 3. povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, 4. povolení k činnosti ústřední protistranyústřední protistrany, 5. povolení k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky zahraniční osoby, 6. registraci další podnikatelské činnosti obchodníka s cennými papírycennými papíry nebo organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu, 7. akreditaci nebo změnu akreditace a o prodloužení akreditace, 8. povolení k přeměně nebo k uzavření smlouvy o převodu, zastavení nebo pachtu obchodního závoduobchodního závodu nebo jeho části, 9. souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účastikvalifikované účasti na organizátorovi regulovaného trhuregulovaného trhu nebo k jeho ovládnutí, 10. zápis do seznamu nucených správců a likvidátorů, b) podrobnosti náležitostí oznámení změny podmínek akreditace. (2) Tato vyhláška dále upravuje formáty a další technické náležitosti žádostí a oznámení. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) dokladem o bezúhonnosti vydaným cizím státemdokladem o bezúhonnosti vydaným cizím státem doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců, vydaný cizím státem, 1. jehož je zahraniční fyzická osoba občanem, jakož i cizím státem, ve kterém se tato osoba nebo fyzická osoba, která je občanem České republiky, v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců, nebo 2. v němž má nebo v posledních 3 letech měla zahraniční právnická osoba sídlo, jakož i cizím státem, ve kterém zahraniční právnická osoba nebo právnická osoba se sídlem v České republice má nebo v posledních 3 letech měla pobočku obchodního závoduobchodního závodu, pokud právní řád tohoto cizího státu upravuje trestní odpovědnost právnických osob, b) doklady k posouzení důvěryhodnosti doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státemdoklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem, prohlášení obsahující údaje nezbytné k opatření výpisu z evidence Rejstříku trestů a údaje a doklady o dosavadní činnosti osoby za období posledních 10 let, zejména o 1. uložení správního trestu v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce nebo podnikatelskou činností, 2. rozhodnutí o úpadku, 3. pozastavení nebo odnětí povolení k podnikatelské nebo jiné činnosti, pokud k němu nedošlo na základě žádosti osoby, která je držitelem tohoto povolení, 4. odmítnutí souhlasu soudu nebo správního orgánu s volbou, jmenováním nebo jiným povoláním do funkce nebo s nabytím kvalifikované účastikvalifikované účasti nebo k ovládnutí osoby, jestliže byl takový souhlas vyžadován, 5. vyloučení z profesní komory, spolku nebo asociace sdružujících osoby působící na finančním trhu, c) dokladem souvisejícím s nabytím kvalifikované účastidokladem souvisejícím s nabytím kvalifikované účasti prohlášení osoby, která hodlá nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast, zda 1. nabývá podíly vlastním jménem a na vlastní účet, 2. vykonává nebo bude vykonávat hlasovací práva ve prospěch třetí osoby, 3. hodlá převést na základě uzavřené smlouvy nebo jiného ujednání hlasovací práva na jinou osobu, 4. existuje nebo má nastat skutečnost, na základě které je nebo se stane osobou ovládanou, 5. jedná ve shodě s jinou osobou, na kterou byl převeden výkon hlasovacích práv nebo která má uplatňovat významný vliv na řízení, 6. má dluhy, jejichž výše přesahuje 5 % vlastního kapitálu nebo majetku nebo které mohou mít takový účinek, d) finančními výkazyfinančními výkazy 1. výroční zprávy a účetní závěrky za poslední 3 účetní období, nebo za období, po které osoba vykonává podnikatelskou činnost, jestliže je toto období kratší než 3 účetní období; v případě, že tato osoba je součástí konsolidačního celkukonsolidačního celku, též konsolidované výroční zprávy a účetní závěrky za stejné období, a pokud má být podle zákona o účetnictví účetní závěrka ověřena auditorem, je předkládána účetní závěrka ověřená auditorem, 2. doklady o příjmech za poslední 3 roky, majetku a dluzích, pokud se jedná o fyzickou osobu, e) údaji o osobách s úzkým propojením 1. údaje o osobě za každou osobu s úzkým propojením; je-li osoba s úzkým propojením zahraniční osobou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, též uvedení, zda se jedná o osobu, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie působit jako úvěrová instituceinstituce, instituceinstituce elektronických peněz, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo poskytovatel investičních služeb, nebo o jiný subjekt s předmětem činnosti podléhající povolení tohoto orgánu dohledu, nebo zda se jedná o ovládající osobu takové osoby, 2. popis struktury skupiny a způsobu propojení s grafickým znázorněním vztahů mezi jednotlivými úzce propojenými osobami s uvedením předmětu jejich činnosti, f) údaji o odborné praxi 1. informace o druhu odborné praxe, 2. uvedení osoby, u níž je, nebo byla odborná praxe vykonávána, 3. označení pracovního zařazení a v případě významu praxe pro činnost na finančním trhu také popis vykonávané činnosti včetně rozsahu pravomocí a odpovědností spojených s touto činností s uvedením počtu řízených osob, 4. vymezení doby, po kterou byla činnost podle bodu 3 vykonávána, 5. souhlas s výkonem pracovního zařazení vyžadovaný jinými právními předpisy, pokud byl takový souhlas třeba, g) údaji o vzdělání 1. název a druh nebo typ vzdělávací instituceinstituce, studijní program, zaměření studijního programu, doba trvání studijního programu, způsob a datum ukončení studia, případně získané tituly, 2. přehled absolvovaných odborných zkoušek, kurzů, stáží a studijních pobytů s významem pro působení na finančním trhu s uvedením jejich zaměření a roku absolvování. Podrobnosti náležitostí žádosti o povolení k činnosti investičního zprostředkovatele § 3 (K § 30a odst. 3 zákona) (1) Podrobnostmi náležitostí žádosti právnické osoby o povolení k činnosti investičního zprostředkovatele podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „zákon“) jsou údaje a doklady o žadateli a údaje a doklady související s výkonem činnosti investičního zprostředkovatele. (2) Údaji a doklady o žadateli jsou a) zakladatelské právní jednání, b) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů, který nesmí být starší 3 měsíců, c) skutečné sídlo, pokud se liší od sídla žadatele, d) seznam návrhů na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, o kterých nebylo soudní řízení ke dni podání žádosti pravomocně ukončeno, pokud byly takové návrhy vzneseny a mohly by mít podstatný vliv na další fungování společnosti, e) doklady k posouzení důvěryhodnosti žadatele, f) seznam členů vedoucího orgánu žadatele a za každého člena vedoucího orgánu 1. údaje o osobě, 2. doklady k posouzení důvěryhodnosti, 3. údaje o vzdělání a údaje o odborné praxi včetně příslušných dokladů prokazujících uvedené skutečnosti, 4. přehled členství ve volených orgánech jiných právnických osob za období posledních 10 let, za každou právnickou osobu údaje o osobě a dále označení vykonávané funkce a období jejího výkonu v této právnické osobě, 5. výčet funkcí ve volených orgánech jiných právnických osob, které hodlá vykonávat souběžně s výkonem funkce člena vedoucího orgánu žadatele, za každou právnickou osobu údaje o osobě a dále označení funkce, která má být v této právnické osobě vykonávána, s uvedením, zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena, 6. stručný popis výkonu funkce z hlediska svěřených pravomocí a odpovědností člena vedoucího orgánu žadatele a 7. zpráva žadatele o výsledcích vyhodnocení navrhované osoby z hlediska naplnění podmínek podle § 10 odst. 3 písm. c) a f) zákona, g) výše počátečního kapitálu a doklady prokazující jeho původ, h) finanční výkazyfinanční výkazy žadatele, jde-li o již vzniklou právnickou osobu, i) seznam osob s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na žadateli a graficky znázorněné vztahy mezi těmito osobami, j) za každou osobu uvedenou v seznamu podle písmene i) 1. údaje o osobě, 2. výše podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřené v procentech a absolutní hodnotou, anebo uvedení a popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení žadatele, 3. doklady k posouzení důvěryhodnosti, 4. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů, který nesmí být starší 3 měsíců, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, 5. doklad související s nabytím kvalifikované účastidoklad související s nabytím kvalifikované účasti, 6. přehled členství osoby ve volených orgánech jiných právnických osob za období posledních 10 let, za každou právnickou osobu údaje o osobě a dále označení vykonávané funkce a období jejího výkonu v této právnické osobě, 7. přehled finančních a personálních vztahů této osoby a osob jí blízkých minimálně k členům vedoucího orgánu žadatele a právnické osoby, která ovládá žadatele, 8. finanční výkazyfinanční výkazy, 9. uvedení orgánu dohledu, pokud osoba podléhá dohledu orgánu jiného státu, než je Česká republika, k) seznam osob, které jsou členy voleného orgánu právnické osoby uvedené v seznamu osob s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí podle písmene i), a za každého člena 1. údaje o osobě, 2. popis vykonávané funkce, 3. doklady k posouzení důvěryhodnosti a 4. informace v rozsahu podle písmene j) bodu 6, l) stanovisko orgánu, který provádí dohled nad osobou uvedenou v seznamu podle písmene i) v zemi jejího sídla, je-li osobou s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na žadateli právnická osoba se sídlem mimo území členského státu Evropské unie, nad kterou je takový dohled v zemi jejího sídla vykonáván, k 1. záměru této osoby účastnit se v České republice majetkově na činnosti právnické osoby, o jejíž povolení k činnosti se žádá, a 2. možné výměně informací nezbytných pro výkon dohledu nad žadatelem, m) údaje o osobách s úzkým propojením; je-li osobou s úzkým propojením osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, též analýza obsahující porovnání příslušných právních předpisů k prokázání, zda právní předpisy tohoto státu a způsob jejich uplatňování včetně vymahatelnosti práva nebrání účinnému výkonu dohledu nad žadatelem, a n) popis skutečnosti, na základě které se osoba uvedená v seznamu podle písmene i) stává osobou ovládající žadatele, pokud dochází k ovládnutí. (3) Je-li osobou s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí uvedenou v seznamu podle odstavce 2 písm. i) právnická osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie a tato osoba podléhá dohledu příslušného orgánu v členském státě Evropské unie jejího sídla, žadatel namísto údajů a dokladů podle odstavce 2 písm. j) bodů 3, 4, 6 až 8 a písm. k) a l) může předložit potvrzení tohoto orgánu dohledu, že se jedná o osobu podléhající jeho dohledu, jejíž důvěryhodnost prověřil, a že nemá žádné aktuální poznatky svědčící o její nedůvěryhodnosti. (4) Údaji a doklady souvisejícími s výkonem činnosti investičního zprostředkovatele jsou a) plán obchodní činnosti podle § 30 odst. 1 písm. f) zákona na první 3 účetní období činnosti v rozsahu údajů účetní závěrky podle zákona o účetnictví zahrnující k jeho jednotlivým položkám komentář, který obsahuje základní východiska, na nichž je plán postaven; u vymezení vykonávaných činností žadatel uvede, které hlavní investiční služby uvedené v § 29 odst. 1 zákona bude vykonávat a ve vztahu k jakým investičním nástrojům podle § 29 odst. 3 písm. a) až e) zákona bude činnost vykonávána, b) popis způsobu plnění věcných, personálních a organizačních předpokladů pro výkon činnosti vycházející z předpokládaného rozsahu činností a plánu obchodní činnosti, c) návrhy vnitřních předpisů upravujících pravidla jednání se zákazníkyzákazníky a pravidla obezřetného poskytování investičních služeb včetně 1. organizačního uspořádání, 2. kontroly osob, pomocí kterých vykonává činnosti investičního zprostředkovatele, d) popis způsobu plnění požadavků podle § 10 zákona a v případě, že hodlá využívat vázané zástupcevázané zástupce, též plnění povinností zastoupeného podle § 32k zákona a e) smlouva o povinném pojištění podle § 31 zákona nebo návrh takové smlouvy s potvrzením pojišťovny nebo jiné obdobné osoby oprávněné uzavírat pojistnou smlouvu, že v případě udělení povolení k činnosti investičního zprostředkovatele bude tato smlouva uzavřena. § 4 (K § 30a odst. 3 zákona) (1) Podrobnostmi náležitostí žádosti fyzické osoby o povolení k činnosti investičního zprostředkovatele jsou údaje a doklady o žadateli a údaje a doklady související s výkonem činnosti investičního zprostředkovatele. (2) Údaji a doklady o žadateli jsou a) sídlo, je-li odlišné od bydliště, b) prohlášení o svéprávnosti, c) doklady k posouzení důvěryhodnosti, d) údaje o vzdělání a údaje o odborné praxi včetně příslušných dokladů prokazujících uvedené skutečnosti, e) přehled členství ve volených orgánech jiných právnických osob za období posledních 10 let, za každou právnickou osobu údaje o osobě a dále označení vykonávané funkce a období jejího výkonu v této právnické osobě a f) přehled funkcí ve volených orgánech právnických osob, které hodlá žadatel vykonávat souběžně s činností investičního zprostředkovatele, za každou právnickou osobu údaje o osobě a dále označení funkce, která má být v této právnické osobě vykonávána, s uvedením, zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena. (3) Údaji a doklady souvisejícími s výkonem činnosti investičního zprostředkovatele jsou a) plán obchodní činnosti podle § 30 odst. 2 písm. c) zákona na první 3 účetní období činnosti v rozsahu údajů účetní závěrky podle zákona o účetnictví zahrnující k jeho jednotlivým položkám komentář, který obsahuje základní východiska, na nichž je plán postaven; u vymezení vykonávaných činností žadatel uvede, které hlavní investiční služby uvedené v § 29 odst. 1 zákona bude vykonávat a ve vztahu k jakým investičním nástrojům podle § 29 odst. 3 písm. a) až e) zákona bude činnost vykonávána, b) popis způsobu plnění věcných, personálních a organizačních předpokladů pro výkon činnosti vycházející z předpokládaného rozsahu činností a plánu obchodní činnosti, c) návrhy vnitřních předpisů upravujících pravidla jednání se zákazníkyzákazníky a pravidla obezřetného poskytování investičních služeb včetně 1. organizačního uspořádání, 2. kontroly osob, pomocí kterých vykonává činnosti investičního zprostředkovatele, d) popis způsobu plnění požadavků podle § 32k zákona, které se týkají povinnosti zastoupeného, hodlá-li žadatel využívat vázané zástupcevázané zástupce, a e) smlouva o povinném pojištění podle § 31 zákona nebo návrh takové smlouvy s potvrzením pojišťovny nebo jiné obdobné osoby oprávněné uzavírat pojistnou smlouvu, že v případě udělení povolení k činnosti investičního zprostředkovatele bude tato smlouva uzavřena. § 5 Podrobnosti náležitostí žádosti o povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu (K § 38 odst. 4 zákona) Podrobnostmi náležitostí žádosti o povolení k činnosti organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu jsou údaje a doklady o žadateli podle § 3 odst. 2 a 3 a tyto údaje a doklady související s výkonem činnosti organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu: a) plán obchodní činnosti podle § 38 odst. 1 písm. g) zákona na první 3 účetní období činnosti v rozsahu údajů účetní závěrky podle zákona o účetnictví zahrnující k jeho jednotlivým položkám komentář, který obsahuje základní východiska, na nichž je plán postaven, b) návrhy vnitřních předpisů upravujících 1. organizační uspořádání s vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí včetně činnosti orgánů a výborů organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu a 2. náplň činnosti jednotlivých organizačních útvarů a rámcový počet pracovníkůpracovníků, c) návrh pravidel 1. obchodování na regulovaném trhuregulovaném trhu, 2. přístupu na regulovaný trhregulovaný trh, 3. pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhuregulovaném trhu, 4. pro vynucování plnění povinností stanovených pravidly podle bodů 1 až 3, včetně možných sankcí za porušení těchto pravidel, a 5. kontroly osob, pomocí kterých vykonává činnost organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu včetně způsobu zajišťování, aby tyto osoby byly důvěryhodné a měly nezbytné znalosti, dovednosti a zkušenosti, a způsobu ověřování svéprávnosti těchto osob, d) opatření předcházející zneužívání trhu, e) způsob vypořádání provedených obchodů, f) technické zabezpečení poskytování navrhovaného rozsahu služeb, g) zásady a postupy pro zajištění řádného provozu obchodních a jiných systémů včetně opatření pro případ narušení činnosti těchto systémů a mimořádných situací, h) návrh pravidel správy informačního systému včetně pravidel zabezpečení a pravidel pro zálohování a uchovávání dat, i) návrh pravidel pro zpřístupnění informací podle § 48 odst. 1 písm. i) bodů 3 a 4 zákona účastníkům jím organizovaného trhu, j) administrativní, kontrolní a bezpečnostní postupy pro evidenci a zpracování dat, nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zneužívání trhu1) a s osobními údajiosobními údaji chráněnými podle jiného právního předpisu, k) návrh pravidel pro zabezpečení plnění povinností podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti včetně jejich organizačního, technického a personálního zajištění, l) popis organizačního, technického a personálního zajištění kontrolní činnosti zaměřené na sledování 1. dodržování právních předpisů, pravidel obchodování a pravidel přístupu na regulovaný trhregulovaný trh účastníky trhu, 2. dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů žadatele jeho zaměstnanci, 3. splnění podmínek pro přijetí investičních nástrojů k obchodování stanovené zákonem a pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování u investičních nástrojů přijatých k obchodování a 4. plnění informační povinnosti stanovené zákonem emitentovi investičních cenných papírůcenných papírů přijatých k obchodování nebo třetí osobě v případě následného přijetí investičního nástroje k obchodování bez souhlasu emitenta, m) postupy pro sledování obchodování na organizovaném trhu a vyhodnocování vzniku mimořádné situace na trhu nebo jednání, které může být považováno za využití vnitřní informace nebo za manipulaci s trhem, analýza jednotlivých typů krizových situací ve vývoji kapitálového trhu a v provozu žadatele, které mohou mít nepříznivý dopad na fungování kapitálového trhu, a postupy pro řešení takových situací, n) postupy pro řízení rizik spojených s navrhovaným rozsahem poskytovaných služeb, jejich vyhodnocování a opatření k omezení těchto rizik; za opatření se považují pojistné smlouvy, bankovní záruky a obdobné nástroje určené ke krytí těchto rizik nebo dokumenty svědčící o ochotě druhých subjektů k přijetí závazku krytí těchto rizik, pokud příslušná právní jednání nebyla dosud učiněna, o) postupy pro odhalování a řešení případných negativních dopadů na činnost organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu nebo na jeho účastníky, které by mohly vzniknout ze střetu mezi zájmy organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu nebo jeho společníků a řádným fungováním regulovaného trhuregulovaného trhu, včetně vnitřního předpisu pro obchody uzavírané zaměstnanci na vlastní účet nebo na účet osob jim blízkých, p) návrh pravidel podle § 38 odst. 1 písm. l) zákona a popis fungování mnohostranného obchodního systémumnohostranného obchodního systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2), je-li předmětem povolení k provozování mnohostranného obchodního systémumnohostranného obchodního systému, a q) návrh pravidel podle § 38 odst. 1 písm. m) zákona a popis fungování organizovaného obchodního systémuorganizovaného obchodního systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2), je-li předmětem povolení k provozování organizovaného obchodního systémuorganizovaného obchodního systému. § 6 Podrobnosti náležitostí žádosti o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (K § 90a odst. 5 zákona) (1) Podrobnostmi náležitostí žádosti o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, je-li žadatelem právnická osoba se sídlem na území České republiky, jsou údaje a doklady o žadateli a údaje a doklady související s provozováním vypořádacího systému. (2) Údaji a doklady o žadateli jsou údaje a doklady podle § 3 odst. 2 a 3 s výjimkou zprávy za člena vedoucího orgánu podle § 3 odst. 2 písm. f) bodu 7. (3) Údaji a doklady souvisejícími s provozováním vypořádacího systému jsou a) plán obchodní činnosti na první 3 účetní období činnosti v rozsahu údajů účetní závěrky podle zákona o účetnictví zahrnující k jeho jednotlivým položkám komentář, který obsahuje základní východiska, na nichž je plán postaven, a popis způsobu zajištění jednotlivých činností, b) vymezení investičních nástrojů, které mohou být předmětem pohledávek a dluhů z obchodů, které budou moci být vypořádány ve vypořádacím systému provozovaném žadatelem, c) návrh pravidel vypořádacího systému podle § 85 zákona, d) návrh pravidel fungování vypořádacího systému obsahující popis rolí jednotlivých účastníků, jejich povinnosti a odpovědnosti, e) smluvní zajištění fungování vypořádacího systému včetně vzorového návrhu smlouvy s účastníkem vypořádacího systému, f) popis technického, organizačního a personálního zabezpečení poskytování navrhovaného rozsahu činnosti vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, g) návrh systému řízení rizik, který musí pokrývat zejména stanovení metod identifikace, měření, sledování a řízení rizik vyplývajících z jednotlivých činností, stanovení povinností a odpovědnosti při řízení rizik, způsob stanovení limitů, četnost měření a průběžného sledování jednotlivých rizik a postup při řešení kritických situací při překročení stanoveného limitu; žadatel dále přiloží pojistné smlouvy a jiné nástroje určené ke krytí těchto rizik a smlouvy se třetími subjekty zapojenými do procesu měření, sledování, řízení nebo vyhodnocování těchto rizik, h) analýza jednotlivých typů krizových situací při provozování systému s neodvolatelností vypořádání, případně další podnikatelské činnosti, obsahující postupy pro jejich řešení a zahrnující vymezení odpovědnosti při takové situaci, i) administrativní, kontrolní a bezpečnostní postupy pro evidenci a zpracování dat, nakládání s vnitřními informacemi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zneužívání trhu1) a s osobními údajiosobními údaji chráněnými podle jiného právního předpisu, j) návrh pravidel pro zabezpečení plnění povinností podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti včetně jejich organizačního, technického a personálního zajištění a k) návrh vnitřních předpisů upravujících 1. organizační uspořádání s vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí včetně činnosti orgánů a výborů provozovatele vypořádacího systému a 2. náplň činnosti jednotlivých organizačních útvarů a rámcový počet pracovníkůpracovníků. (4) Podrobnostmi náležitostí žádosti o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, je-li žadatelem právnická osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, jsou tyto doklady: a) výpis z evidence podnikatelů prokazující existenci žadatele a určení osoby, která může za žadatele jednat, rozsah a způsob tohoto jednání, není-li to zřejmé z předloženého dokladu, b) povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání vydané orgánem dohledu země sídla žadatele, pokud to nevyplývá z dokladu podle písmene a), c) doklady k posouzení důvěryhodnosti žadatele nebo potvrzení orgánu dohledu země sídla žadatele, že se jedná o osobu podléhající jeho dohledu, jejíž důvěryhodnost prověřil, a že nemá žádné aktuální poznatky svědčící o její nedůvěryhodnosti, a d) návrh pravidel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle § 85 zákona. § 7 Podrobnosti náležitostí žádosti o povolení k provozování činnosti ústřední protistrany (K § 192b odst. 4 zákona) Podrobnostmi náležitostí žádosti o povolení k provozování ústřední protistranyústřední protistrany jsou údaje a doklady o žadateli podle § 3 odst. 2 a 3 a tyto údaje a doklady související s výkonem činnosti ústřední protistranyústřední protistrany: a) plán obchodní činnosti na první 3 účetní období v rozsahu údajů účetní závěrky podle zákona o účetnictví zahrnující k jeho jednotlivým položkám komentář, který obsahuje základní východiska, na nichž je plán postaven, a popis způsobu zajištění jednotlivých činností souvisejících s provozováním ústřední protistranyústřední protistrany, b) stanovení rozsahu činností a služeb, včetně kategorií investičních nástrojů, pro které žadatel žádá o povolení, c) návrh řídicího a kontrolního systému, který obsahuje zejména 1. organizační uspořádání, 2. systém řízení rizik včetně zjišťování a omezování potenciálních střetů zájmů, 3. systém vnitřní kontroly, 4. strategii související s kapitálem a kapitálovými požadavky a 5. systém odměňování pracovníkůpracovníků, který přispívá k řádnému a účinnému řízení rizik a je s ním v souladu, d) návrh pravidel pro účast a přístup do clearingového systému ústřední protistranyústřední protistrany, e) návrh pravidel pro vypořádání obchodů prostřednictvím ústřední protistranyústřední protistrany, f) návrh postupů pro vedení účtů členů clearingového systému, g) návrh technického zabezpečení navrhovaného rozsahu činnosti ústřední protistranyústřední protistrany, h) návrh postupů pro správu informačního systému včetně zabezpečení, zálohování a uchovávání dat, i) návrh postupů pro zachování provozu a plán obnovy činnosti ústřední protistranyústřední protistrany, j) návrh postupů uplatňovaných v případě selhání člena clearingového systému, k) seznam osob, které budou jako vedoucí organizačních útvarů nebo jako samostatné osoby zabezpečovat 1. činnost clearingového systému, 2. průběžnou kontrolu dodržování povinností ústřední protistranyústřední protistrany plynoucích z právních předpisů a z vnitřních předpisů ústřední protistranyústřední protistrany a ze smluvních vztahů, 3. řízení rizik, 4. výkon vnitřního auditu, l) za každou osobu uvedenou v písmenu k) údaje o osobě, uvedení vykonávané činnosti, údaje o vzdělání a údaje o odborné praxi, m) seznam činností, které žadatel hodlá vykonávat prostřednictvím jiné osoby, a způsob zajištění plnění podmínek vykonávání činnosti prostřednictvím jiné osoby a jejich kontroly. § 8 Podrobnosti náležitostí žádosti o povolení k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky zahraniční osoby (K § 28a odst. 4 zákona) (1) Podrobnostmi náležitostí žádosti o povolení k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky zahraniční osoby jsou údaje a doklady o žadateli a údaje a doklady související s výkonem činnosti pobočky na území České republiky. (2) Údaji a doklady o žadateli jsou a) výpis z evidence podnikatelů prokazující existenci žadatele a určení osoby, která může za žadatele jednat, rozsah a způsob tohoto jednání, není-li to zřejmé z předloženého dokladu, b) skutečné sídlo, pokud se liší od sídla žadatele, c) povolení k činnosti žadatele vydané orgánem dohledu státu, ve kterém má žadatel sídlo a skutečné sídlo, s uvedením rozsahu povolené činnosti, není-li to zřejmé z dokladu podle písmene a), d) rozhodnutí příslušného orgánu žadatele o záměru zřídit v České republice pobočku, uvedení výše finančních prostředků vyčleněných pro tuto pobočku odpovídajících rozsahu investičních služeb poskytovaných v České republice, doklady o jejich původu a způsob jejich převedení na tuto pobočku, e) doklady k posouzení důvěryhodnosti žadatele, f) seznam členů vedoucího orgánu žadatele a za každého člena vedoucího orgánu údaje o osobě a doklady k posouzení důvěryhodnosti, g) finanční výkazyfinanční výkazy žadatele, h) seznam osob s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na žadateli, graficky znázorněné vztahy mezi těmito osobami a za každou osobu s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na žadateli 1. údaje o osobě, 2. výše podílu na žadateli, nebo uvedení jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení žadatele, i) stanovisko orgánu dohledu k 1. záměru žadatele poskytovat investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky, případně doklad o tom, že byl tento orgán o záměru žadatele poskytovat investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky informován, 2. osobám s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na žadateli podle písmene h) z hlediska jejich důvěryhodnosti, 3. možnosti výměny informací nezbytných pro výkon dohledu nad pobočkou se sídlem v České republice, j) údaje o osobách s úzkým propojením; pokud je osobou s úzkým propojením osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, též analýza, zda právní předpisy tohoto státu a způsob jejich uplatňování včetně vymahatelnosti práva nebrání účinnému výkonu dohledu podle zákona, k) návrh vnitřních předpisů upravujících způsob řízení poboček na území jiného státu a l) doklad o účasti v záručním systému osob poskytujících investiční služby, jehož je žadatel účastníkem, a popis záručního systému včetně způsobu a rozsahu vyplácených náhrad. (3) Údaji a doklady souvisejícími s výkonem činnosti pobočky na území České republiky jsou a) označení pobočky v České republice, sídlo nebo umístění, a údaje o návrhu na zápis pobočky do obchodního rejstříku, b) uvedení investiční služby, kterou má pobočka poskytovat, a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům, a zda bude v souvislosti s výkonem své činnosti přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníkůzákazníků, c) plán obchodní činnosti podle § 28a odst. 1 písm. f) zákona na první 3 účetní období činnosti v rozsahu údajů účetní závěrky podle zákona o účetnictví zahrnující k jeho jednotlivým položkám komentář, který obsahuje základní východiska, na nichž je plán postaven, d) popis věcných, personálních a organizačních předpokladů prokazujících splnění podmínek podle § 28a odst. 1 písm. g) zákona k zajištění činnosti žadatele a plánu obchodní činnosti, e) za osobu ve vedení pobočky údaje a doklady v rozsahu podle § 3 odst. 2 písm. f) bodů 1 až 6, f) návrh pravidel podle § 28a odst. 1 písm. n) zákona a popis fungování mnohostranného obchodního systémumnohostranného obchodního systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2), je-li předmětem povolení k provozování mnohostranného obchodního systémumnohostranného obchodního systému, a g) návrh pravidel podle § 28a odst. 1 písm. o) zákona a popis fungování organizovaného obchodního systémuorganizovaného obchodního systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2), je-li předmětem povolení k provozování organizovaného obchodního systémuorganizovaného obchodního systému. § 9 Podrobnosti náležitostí žádosti o registraci další podnikatelské činnosti obchodníka s cennými papíry nebo organizátora regulovaného trhu (K § 7 odst. 5 a § 39 odst. 7 zákona) Podrobnostmi náležitostí žádosti o registraci další podnikatelské činnosti obchodníka s cennými papírycennými papíry nebo organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu jsou tyto údaje a doklady související s výkonem další podnikatelské činnosti: a) uvedení další podnikatelské činnosti, která má být registrována, b) předpokládané dopady další podnikatelské činnosti na činnost žadatele, zejména z hlediska věcného, personálního a organizačního zajištění další podnikatelské činnosti, c) návrhy vnitřních předpisů, které zohledňují výkon další podnikatelské činnosti, zejména vnitřních předpisů upravujících postupy pro řízení rizik, jejich vyhodnocování a opatření k omezení těchto rizik, d) analýza jednotlivých typů krizových situací při provádění další podnikatelské činnosti, které mohou mít nepříznivý dopad na řádné poskytování služeb, a postupy pro řešení takových situací a e) aktualizovaný plán obchodních činností, který zohlední další podnikatelskou činnost, která má být nově vykonávána. § 10 Podrobnosti náležitostí žádosti o akreditaci nebo změnu akreditace, o prodloužení akreditace a oznámení změny podmínek pro udělení akreditace [K § 14h písm. c) až e) zákona] (1) Podrobnostmi náležitostí žádosti o akreditaci jsou tyto údaje a doklady související s výkonem akreditace: a) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů, který nesmí být starší 3 měsíců, b) doklady k posouzení důvěryhodnosti 1. žadatele, 2. členů správní rady, statutárního a dozorčího orgánu nebo jiného obdobného orgánu žadatele, je-li žadatel právnickou osobou, c) prohlášení o svéprávnosti, je-li žadatelem fyzická osoba, d) doklady prokazující splnění věcných, kvalifikačních, organizačních a personálních předpokladů pro pořádání odborných zkoušek stanovených prováděcím právním předpisem upravujícím odbornou způsobilost pro distribuci na kapitálovém trhu, zejména 1. seznam a popis prostorů, kde se budou pořádat odborné zkoušky, včetně údajů o počtu a kapacitě zkušebních místností, 2. popis technických a programových prostředků pro pořádání odborných zkoušek, 3. návrh organizačního řádu, 4. seznam členů zkušební komise a za každého člena zkušební komise údaje o osobě, údaje o vzdělání a údaje o odborné praxi včetně příslušných dokladů potvrzujících uvedené skutečnosti, a doklady k posouzení důvěryhodnosti, e) návrh zkouškového řádu podle požadavků stanovených prováděcím právním předpisem upravujícím odbornou způsobilost pro distribuci na kapitálovém trhu, f) údaje o osobě za ovládající osobu, je-li žadatelem právnická osoba, g) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů, který nesmí být starší 3 měsíců, ovládající osoby, je-li ovládající osoba právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, h) popis skutečnosti, na základě které je osoba uvedená v písmenu f) ovládající osobou, případně doklad tuto skutečnost potvrzující, a i) doklady k posouzení důvěryhodnosti ovládající osoby a, je-li ovládající osobou právnická osoba, doklady k posouzení důvěryhodnosti členů její správní rady, statutárního orgánu a dozorčího orgánu nebo jiného obdobného orgánu této právnické osoby; je-li ovládající osobou právnická osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie a tato osoba podléhá dohledu příslušného orgánu v členském státě Evropské unie jejího sídla, namísto dokladů k posouzení důvěryhodnosti ovládající osoby může žadatel předložit potvrzení tohoto orgánu dohledu, že se jedná o osobu podléhající jeho dohledu, jejíž důvěryhodnost prověřil, a že nemá žádné aktuální poznatky svědčící o její nedůvěryhodnosti. (2) Podrobnostmi náležitostí žádosti o změnu udělené akreditace k pořádání odborné zkoušky jsou tyto údaje a doklady: a) uvedení změny, o kterou akreditovaná osoba žádá, a b) údaj nebo doklad podle odstavce 1, který s touto změnou souvisí a prokazuje splnění zákonných podmínek pro výkon činnosti akreditované osoby. (3) Podrobnostmi náležitostí oznámení změny podmínek, na základě kterých byla akreditace k pořádání odborných zkoušek udělena, je uvedení změny, kterou akreditovaná osoba oznamuje, a údaj nebo doklad podle odstavce 1, který s touto změnou souvisí a prokazuje splnění zákonných podmínek pro výkon činnosti akreditované osoby. (4) Podrobnostmi náležitostí žádosti o prodloužení akreditace k pořádání odborných zkoušek je prohlášení akreditované osoby, že údaje a doklady prokazující splnění zákonných podmínek, které byly přiloženy k žádosti o akreditaci podle odstavců 1 a 2 nebo k oznámení podle odstavce 3, jsou aktuální. § 11 Podrobnosti náležitostí žádosti o povolení k přeměně, uzavření smlouvy o převodu, zastavení nebo pachtu obchodního závodu obchodníka s cennými papíry nebo organizátora regulovaného trhu (K § 19 odst. 4, § 20 odst. 4, § 45 odst. 4 a § 46 odst. 4 zákona) (1) Podrobnostmi náležitostí žádosti o povolení k přeměně nebo k uzavření smlouvy o převodu, zastavení nebo pachtu obchodního závoduobchodního závodu nebo jeho části obchodníka s cennými papírycennými papíry nebo organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu jsou tyto údaje a doklady související s přeměnou: a) uvedení typu přeměny, b) seznam zúčastněných a nástupnických společností, který obsahuje údaje, zda se jedná o zanikající společnost, nástupnickou společnost, převádějící společnost nebo přebírající společnost, a za každou osobu údaje o osobě, výši základního kapitálu, výši splaceného základního kapitálu včetně počtu, výše a předmětu jednotlivých vkladů, jimiž byl základní kapitál upsán nebo splacen, dále uvedení počtu, jmenovité hodnoty, formy a podoby akcií nebo počtu a druhu obchodních podílů, c) projekt přeměny obsahující zejména důvody přeměny, změny, ke kterým dojde v plánu obchodní činnosti, časový harmonogram, popis vlivů na výkon činností a poskytování služeb, popis začlenění organizačních útvarů a pracovních zařazení do nové organizační struktury a popis přesunu kompetencí, pokud tyto informace nejsou již obsaženy v jiných předkládaných dokladech, d) společné zprávy statutárních orgánů nebo zprávy statutárních orgánů zúčastněných společností o přeměně, případně souhlasy s upuštěním od jejich zpracování, e) znalecké zprávy, případně souhlasy s upuštěním od zpracování znalecké zprávy nebo zpráv, f) znalecké posudky, nejsou-li součástí znaleckých zpráv, pokud se vyžadují, g) finanční výkazyfinanční výkazy zúčastněných společností, h) konečné účetní závěrky zúčastněných společností a zahajovací rozvaha nástupnické společnosti a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují, nebo mezitímní účetní závěrky a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují, i) údaje o souhrnu věcí, práv a závazků vedených v účetní evidenci převáděného závodu nebo části obchodního závoduobchodního závodu, j) uvedení skupin osob, mezi nimiž a právními nástupci osob zúčastněných na přeměně vznikne v důsledku přeměny úzké propojení, a za každou osobu, která v důsledku přeměny získá kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na právním nástupci zúčastněných společností, 1. údaje o osobě, 2. výše podílu nebo uvedení jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení právního nástupce a k) seznam členů vedoucích orgánů nástupnických nebo přebírajících společností, a za každého člena vedoucího orgánu údaje a doklady podle § 3 odst. 2 písm. f). (2) Podrobnostmi náležitostí žádosti o povolení změny právní formy je projekt změny právní formy podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev3) sepsaný ve formě notářského zápisu ve znění uloženém ve sbírce listin obchodního rejstříku. § 12 Podrobnosti náležitostí žádosti o souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na organizátorovi regulovaného trhu nebo k jeho ovládnutí (K § 47 odst. 2 zákona) (1) Podrobnostmi náležitostí žádosti o souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účastikvalifikované účasti na organizátorovi regulovaného trhuregulovaného trhu nebo k jeho ovládnutí jsou tyto údaje a doklady související s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí nebo ovládnutím: a) údaje o osobě organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu, na němž se má nabýt nebo zvýšit kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast nebo který má být ovládán, b) uvedení stávající, nově nabývané a výsledné výše kvalifikované účastikvalifikované účasti na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřené v procentech a absolutní hodnotou, c) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů, který nesmí být starší 3 měsíců, je-li žadatel právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, d) doklady k posouzení důvěryhodnosti žadatele, e) finanční výkazy žadatele a další doklady o původu finančních zdrojů, ze kterých má být hrazeno nabytí nebo zvýšení kvalifikované účastikvalifikované účasti, f) doklad související s nabytím kvalifikované účastidoklad související s nabytím kvalifikované účasti, g) přehled finančních a personálních vztahů žadatele a osob mu blízkých minimálně k členům vedoucího orgánu organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu a právnické osoby, která ovládá organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu, h) seznam osob, které jednáním ve shodě s žadatelem mají, nabydou nebo zvýší kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na organizátorovi regulovaného trhuregulovaného trhu nebo jej ovládnou, graficky znázorněné vztahy mezi nimi a za každou osobu uvedenou v tomto seznamu 1. údaje o osobě, 2. doklady k posouzení důvěryhodnosti, 3. výše podílu na organizátorovi regulovaného trhuregulovaného trhu, 4. popis skutečnosti, na základě které dochází k jednání ve shodě, 5. orgán dohledu, jde-li o osobu podléhající orgánu dohledu jiného státu, než je Česká republika, i) seznam členů voleného orgánu žadatele, je-li právnickou osobou, a za každého člena voleného orgánu žadatele 1. údaje o osobě, 2. popis vykonávané funkce, 3. doklady k posouzení důvěryhodnosti a 4. informace o personálním propojení člena voleného orgánu žadatele s jinou právnickou osobou v rozsahu podle písmene j), j) informace o personálním propojení žadatele s jinou právnickou osobou, které se týkají členství žadatele ve volených orgánech právnických osob za období posledních 10 let, a za každou právnickou osobu, s níž došlo k personálnímu propojení, 1. údaje o osobě, 2. vykonávané funkce a období výkonu funkce žadatele v této právnické osobě, k) strategický záměr, který obsahuje 1. období, po které má být držena kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast nebo po které má být organizátor regulovaného trhuregulovaného trhu ovládán, 2. předpokládané změny výše kvalifikované účastikvalifikované účasti v krátkodobém a dlouhodobém výhledu, 3. předpokládanou míru zapojení do řízení organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu, 4. připravenost finančně podpořit organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu vlastními zdroji, pokud to bude potřebné k rozvoji činností nebo pro řešení zhoršené finanční situace, 5. informace o tom, zda byla nebo má být uzavřena dohoda s jiným společníkem organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu, 6. předpokládané změny v činnosti organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu, ve způsobu financování dalšího rozvoje, v politice rozdělování dividend, ve způsobu rozdělování fondů a politiky úhrady ztrát, a dále předpokládané změny v řídicím a kontrolním systému, ve strategickém rozvoji a v personálním obsazení osob ve vedoucím orgánu organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu; tyto informace strategický záměr obsahuje, jen pokud má kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast přesáhnout 20% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, l) údaje o osobách s úzkým propojením, které tvoří skupinu, jejíž součástí se má stát organizátor regulovaného trhuregulovaného trhu po nabytí nebo zvýšení kvalifikované účastikvalifikované účasti žadatelem; pokud je osobou s úzkým propojením osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, též analýza obsahující porovnání příslušných právních předpisů k prokázání, zda právní předpisy tohoto státu a způsob jejich uplatňování včetně vymahatelnosti práva nebrání účinnému výkonu dohledu podle zákona, m) stanovisko orgánu, který provádí dohled nad žadatelem v zemi jeho sídla, je-li žadatel právnickou osobou se sídlem mimo území členského státu Evropské unie, nad kterou je takový dohled v zemi jejího sídla vykonáván, k 1. záměru této osoby účastnit se v České republice majetkově na činnosti organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu a 2. možné výměně informací nezbytných pro výkon dohledu nad organizátorem regulovaného trhuregulovaného trhu a n) popis skutečnosti, na základě které dochází k ovládnutí organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu, pokud má dojít k ovládnutí, a doklad o původu finančních zdrojů, kterých má být použito k odkoupení podílu společníka, který není ovládající osobou. (2) Je-li žadatelem právnická osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie a tato osoba podléhá dohledu příslušného orgánu v členském státě Evropské unie jejího sídla, žadatel namísto údajů a dokladů podle odstavce 1 písm. c) až e), g), i), j) a m) může předložit potvrzení tohoto orgánu dohledu, že se jedná o osobu podléhající jeho dohledu, jejíž důvěryhodnost prověřil, a že nemá žádné aktuální poznatky svědčící o její nedůvěryhodnosti. (3) Má-li v souvislosti s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti nebo ovládnutím dojít ke změně člena vedoucího orgánu organizátora regulovaného trhuregulovaného trhu, žadatel za tuto osobu předkládá a) údaje a doklady podle § 3 odst. 2 písm. f), b) uvedení funkce, kterou má vykonávat, c) uvedení, zda jde o změnu počtu členů vedoucího orgánu nebo výměnu stávajícího člena vedoucího orgánu; v případě změny počtu členů vedoucího orgánu se uvede, zda a v jakém rozsahu je navrhovaná změna spojena se změnou pravomocí a odpovědností, v případě výměny stávajícího člena vedoucího orgánu se uvede též člen vedoucího orgánu, který je nahrazován, a d) aktualizovanou organizační strukturu, dochází-li k její změně v souvislosti se změnou počtu členů vedoucího orgánu nebo změnou pravomocí a odpovědností. § 13 Podrobnosti náležitostí žádosti o zápis do seznamu nucených správců a likvidátorů (K § 198 odst. 5 zákona) Podrobnostmi náležitostí žádosti o zápis do seznamu nucených správců a likvidátorů za osobu, která má být do seznamu zapsána, jsou tyto údaje a doklady o nuceném správci a likvidátorovi: a) prohlášení o svéprávnosti, b) doklady k posouzení důvěryhodnosti a c) údaje o vzdělání a údaje o odborné praxi osob včetně příslušných dokladů potvrzujících uvedené skutečnosti. § 14 Formáty a další technické náležitosti žádosti a oznámení Žádosti a oznámení mají datový formát Portable Document Format (přípona pdf). Nelze-li tento formát použít, použije se jiný datový formát běžně používaný v elektronickém styku neumožňující změnu obsahu. § 15 Společné ustanovení Vylučuje-li povaha věci předložení údaje nebo dokladu k žádosti nebo oznámení vyžadované touto vyhláškou a nejsou-li důvody zjevné, uvede žadatel nebo oznamovatel tuto skutečnost v žádosti nebo oznámení. Nepředložení údaje nebo dokladu odůvodní a důvody přiměřeně doloží. § 16 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. ledna 2018. Guvernér: v z. prof. PhDr. Ing. Tomšík, Ph.D., v. r. viceguvernér 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. 2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/824 ze dne 25. května 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o obsah a formát popisu fungování mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů a oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů. 3) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 308/2017 Sb.	Vyhláška č. 308/2017 Sb. Vyhláška o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb Vyhlášeno 19. 9. 2017, datum účinnosti 3. 1. 2018, částka 105/2017 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - OCHRANA MAJETKU ZÁKAZNÍKA (§ 2 — § 7) * ČÁST TŘETÍ - VYTVÁŘENÍ A NABÍZENÍ INVESTIČNÍHO NÁSTROJE ZÁKAZNÍKŮM (§ 8 — § 13) * ČÁST ČTVRTÁ - POBÍDKY (§ 14 — § 18) * ČÁST PÁTÁ - DENÍK OBCHODNÍKA S CENNÝMI PAPÍRY A EVIDENCE INVESTIČNÍHO ZPROSTŘEDKOVATELE (§ 19 — § 21) * ČÁST ŠESTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 22 — § 22) * § 23 - Účinnost č. 1 k vyhlášce 308/2017 Sb. č. 2 k vyhlášce 308/2017 Sb. Aktuální znění od 22. 11. 2022 (227/2022 Sb.) 308 VYHLÁŠKA ze dne 11. září 2017 o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb Česká národní banka stanoví podle § 199 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 204/2017 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 12f písm. b) a d), § 13 odst. 3, § 15 odst. 7 a § 32 odst. 7 zákona: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví a) požadavky na organizační uspořádání obchodníka s cennými papírycennými papíry ve vztahu k zajištění ochrany majetku zákazníkamajetku zákazníka, b) podrobnější požadavky na obchodníka s cennými papírycennými papíry při vytváření, nabízení nebo distribuci investičních nástrojů, c) podmínky, za nichž výzkum poskytnutý obchodníkovi s cennými papírycennými papíry není považován za pobídku, d) podmínky, za nichž se má za to, že pobídka má přispět ke zlepšení kvality poskytované služby, e) způsob, jakým obchodník s cennými papírycennými papíry prokazuje zlepšení kvality poskytované služby, f) podrobnější požadavky na přenos přijaté pobídky ve formě úplaty nebo jiné peněžité výhody na zákazníkazákazníka, g) podrobnější požadavky na informování zákazníkůzákazníků o pobídkách, h) podmínky, za nichž lze výhodu považovat za menší nepeněžitou výhodu, i) způsob vedení a náležitosti deníku obchodníka s cennými papírycennými papíry a j) náležitosti a způsob vedení evidence investičního zprostředkovatele. ČÁST DRUHÁ OCHRANA MAJETKU ZÁKAZNÍKA [K § 12f písm. d) zákona] § 2 Evidence majetku zákazníka (1) Obchodník s cennými papírycennými papíry v systému své vnitřní evidence zajišťuje soustavnou a jednoznačnou identifikaci investičních nástrojů a peněžních prostředků každého zákazníkazákazníka tak, že může kdykoliv odlišit majetek držený pro jednoho zákazníkazákazníka od majetku drženého pro ostatní zákazníkyzákazníky a od svého vlastního majetku. Vnitřní evidence obsahuje rovněž záznamy o tom, na jakém účtu u třetí osoby jsou jednotlivé investiční nástroje a peněžní prostředky každého zákazníkazákazníka vedeny. (2) Obchodník s cennými papírycennými papíry a) zajišťuje kontrolu shody dat ve své vnitřní evidenci se skutečným stavem peněžních prostředků a investičních nástrojů zákazníkazákazníka držených třetí osobou a odstranění zjištěných nesrovnalostí (dále jen „rekonciliace“) nejméně jednou za měsíc, b) má povinnost provádět rekonciliaci 1. na základě dokladu poskytnutého třetí osobou, 2. průkazným a zdokumentovaným způsobem, ze kterého vyplývá průběh a výsledek rekonciliace, c) stanoví pravidla pro kontrolu plnění povinností v souvislosti s rekonciliací a četnost a způsob rekonciliace. (3) Obchodník s cennými papírycennými papíry dále zavede účinná organizační opatření, která povedou k minimalizaci rizika ztráty nebo znehodnocení majetku zákazníkamajetku zákazníka nebo práv spojených s tímto majetkem v důsledku zneužití majetku zákazníkamajetku zákazníka, podvodu, špatné správy, nedostatečné evidence nebo nedbalosti. (4) Pokud se majetek zákazníkamajetek zákazníka nachází ve státě, jehož právní předpisy neumožňují splnění požadavků podle odstavce 1, 2 nebo 3, § 3 odst. 1 písm. c), § 3 odst. 2 nebo § 4 odst. 4, obchodník s cennými papírycennými papíry přijme taková opatření, která se co nejvíce blíží požadavkům podle odstavce 1, 2 nebo 3, § 3 odst. 1 písm. c), § 3 odst. 2 nebo § 4 odst. 4. Dojde-li k přijetí rovnocenných opatření, obchodník s cennými papírycennými papíry informuje své zákazníkyzákazníky, že v těchto případech se na ně nepoužijí ustanovení uvedená v zákoně a v této vyhlášce, ale rovnocenná opatření. (5) Obchodník s cennými papírycennými papíry zajistí, aby se neuplatnilo zajišťovací právo, zástavní právo ani právo započtení proti investičním nástrojům nebo peněžním prostředkům zákazníkazákazníka, která by třetí osobě umožňovala nakládat s investičními nástroji nebo peněžními prostředky zákazníkazákazníka za účelem vymožení dluhů, které se netýkají zákazníkazákazníka nebo poskytování služeb zákazníkovizákazníkovi. To neplatí, pokud je to požadováno právními předpisy třetího státu, v němž se zákazníkovy investiční nástroje nebo peněžní prostředky nacházejí. Pokud podle právních předpisů třetího státu musí obchodník s cennými papírycennými papíry uzavřít smlouvy, které zakládají uvedené zajišťovací právo, zástavní právo nebo právo započtení, sdělí to zákazníkovizákazníkovi a uvede rizika spojená s takovými ujednáními. Jestliže obchodník s cennými papírycennými papíry sjedná zajišťovací právo, zástavní právo nebo právo na započtení proti investičním nástrojům nebo peněžním prostředkům zákazníkazákazníka nebo jestliže byl obchodník s cennými papírycennými papíry informován, že tato práva byla sjednána nebo jinak vznikla, musí být tato práva zaznamenána v zákazníkových smlouvách a v účetnictví obchodníka s cennými papírycennými papíry, aby byl zřejmý a oddělitelný majetek zákazníkamajetek zákazníka a s ním související vlastnické právo, zejména při úpadku obchodníka s cennými papírycennými papíry. (6) Obchodník s cennými papírycennými papíry neprodleně poskytne na žádost České národní bankybanky nebo insolvenčního správceinsolvenčního správce informace o investičních nástrojích a peněžních prostředcích zákazníkůzákazníků, přičemž tyto informace zahrnují údaje o a) účetnictví a vnitřní evidenci o investičních nástrojích a peněžních prostředcích zákazníkůzákazníků, b) účtech u třetích osob, na kterých jsou vedeny investiční nástroje zákazníkazákazníka podle § 3, a smlouvy s těmito osobami, c) účtech, na kterých jsou peněžní prostředky zákazníkazákazníka uloženy podle § 4, a smlouvy s osobami, které je vedou, d) třetích osobách pověřených výkonem činností souvisejících s evidencí a ukládáním majetku zákazníkamajetku zákazníka, e) klíčových osobách, které přímo provádějí nebo zodpovídají za činnosti u obchodníka s cennými papírycennými papíry v souvislosti s ochranou majetku zákazníkůmajetku zákazníků, a f) smlouvách podstatných pro určení vlastnického práva zákazníkazákazníka k majetku. § 3 Ukládání investičních nástrojů zákazníka (1) Obchodník s cennými papírycennými papíry může uložit investiční nástroje zákazníkazákazníka na účtu u třetí osoby, pokud a) v rámci své povinnosti jednat s odbornou péčí vezme v úvahu zkušenosti této osoby, její pověst na finančním trhu a právní požadavky, kterými se nakládání s investičními nástroji zákazníkazákazníka u třetí osoby řídí a které by mohly nepříznivě ovlivnit práva zákazníkazákazníka, b) uložení investičních nástrojů zákazníkazákazníka ve třetím státě podléhá regulaci a dohledu, s výjimkou případu, kdy 1. povaha investičních nástrojů nebo investičních služeb spojených s těmito investičními nástroji vyžaduje, aby byly uloženy u osoby ve třetím státě, kde uložení investičních nástrojů nepodléhá regulaci a dohledu, nebo 2. profesionální zákazníkzákazník písemně požádá obchodníka s cennými papírycennými papíry, aby jeho investiční nástroje uložil u osoby v daném státě, c) zabezpečí oddělení investičních nástrojů zákazníkazákazníka v evidencích třetí osoby od investičních nástrojů obchodníka s cennými papírycennými papíry a osoby, u které jsou uloženy, pomocí jmenovitě určených účtů nebo jiným srovnatelným způsobem. (2) Obchodník s cennými papírycennými papíry ověřuje splnění stanovených požadavků pro ukládání investičních nástrojů zákazníkazákazníka na účtu u třetí osoby při výběru třetí osoby, při sjednání služeb a v průběhu jejich poskytování. (3) Požadavky podle odstavce 1 písm. b) platí i v případě, že třetí osoba pověří výkonem některé činnosti související s držením a úschovou investičních nástrojů jinou osobu. § 4 Ukládání peněžních prostředků zákazníka (1) Obchodník s cennými papírycennými papíry může uložit peněžní prostředky zákazníkazákazníka pouze u a) centrální bankybanky, b) úvěrové instituceinstituce s povolením k činnosti v členském státě Evropské unie, c) zahraniční bankybanky s povolením k činnosti v jiném než v členském státě Evropské unie nebo d) fondu peněžního trhu, který podléhá dohledu nebo má povolení k činnosti členského státu Evropské unie a 1. jeho hlavním cílem je uchování čisté hodnoty aktiv v paritě (bez výnosů) nebo ve výši investice zvýšené o výnosy, 2. v souladu s cílem podle bodu 1 investuje výlučně do vysoce kvalitních nástrojů peněžního trhu se splatností nebo zbytkovou splatností nepřesahující 397 dnů a s váženou průměrnou splatností 60 dnů nebo s pravidelně upravovaným výnosem konzistentně s touto splatností a s váženou průměrnou splatností nejvýše 60 dnů, 3. který obhospodařovatel fondu peněžního trhu na základě posouzení úvěrové kvality nástrojů peněžního trhu považuje za vysoce kvalitní, a 4. zajišťuje likviditu vypořádáním téhož nebo následujícího dne. (2) Cíle podle odstavce 1 písm. d) bodu 1 lze dosáhnout rovněž doplňkovým investováním do vkladů u úvěrových institucíinstitucí. Pokud ratingová agentura zaregistrovaná u Evropského orgánu pro cenné papírycenné papíry a trhy, který nad ní vykonává dohled, poskytla rating nástroje fondu peněžního trhu, obhospodařovatel fondu peněžního trhu při posouzení podle odstavce 1 písm. d) bodu 3 zohlední mimo jiné i toto úvěrové hodnocení. (3) Pokud obchodník s cennými papírycennými papíry ukládá peněžní prostředky zákazníkazákazníka u osoby podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d), postupuje obezřetně a s odbornou péčí a vezme v úvahu zkušenosti této osoby, její pověst na finančním trhu a právní požadavky a tržní zvyklosti, kterými se nakládání s peněžními prostředky zákazníkazákazníka u této osoby řídí a které by mohly nepříznivě ovlivnit práva zákazníkazákazníka, a potřebu diverzifikace peněžních prostředků. Splnění předpokladů podle věty první obchodník s cennými papírycennými papíry ověřuje při výběru osoby podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d), při sjednání služeb a v průběhu jejich poskytování. (4) Obchodník s cennými papírycennými papíry zabezpečí, aby peněžní prostředky zákazníkazákazníka a obchodníka s cennými papírycennými papíry byly uloženy u osoby podle odstavce 1 na oddělených účtech. Peněžními prostředky zákazníkazákazníka podle odstavce 1 nejsou vklady přijaté v souvislosti s činností bankybanky, která je rovněž obchodníkem s cennými papírycennými papíry. (5) Obchodník s cennými papírycennými papíry uloží peněžní prostředky zákazníkazákazníka do fondu peněžního trhu podle odstavce 1 písm. d), jen pokud s tím zákazníkzákazník souhlasí. Přitom obchodník s cennými papírycennými papíry zákazníkazákazníka informuje, že peněžní prostředky umístěné ve fondu peněžního trhu podle odstavce 1 písm. d) nebudou drženy podle požadavků na uložení peněžních prostředků zákazníkazákazníka stanovených v této vyhlášce. (6) Pokud je některá osoba podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d) součástí stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papírycennými papíry, může obchodník s cennými papírycennými papíry uložit u osob, které jsou členy takového seskupení souhrnně nejvýše 20 % hodnoty peněžních prostředků zákazníkazákazníka; tento nejvyšší limit neplatí, pokud by uvedený limit nebyl přiměřený s ohledem na charakter, rozsah a složitost činnosti obchodníka s cennými papírycennými papíry, bezpečnost nabízenou těmito osobami nebo nízký zůstatek prostředků zákazníkazákazníka. Obchodník s cennými papírycennými papíry pravidelně provádí hodnocení potřeby uplatnění limitu a v případě změny informuje Českou národní bankubanku o svém původním i revidovaném hodnocení. § 5 Používání investičních nástrojů zákazníka (1) Obchodník s cennými papírycennými papíry může použít investiční nástroje zákazníkazákazníka k obchodům na vlastní účet nebo na účet jiné osoby či jiného zákazníkazákazníka, pokud zákazníkzákazník předem a výslovně písemně souhlasil s použitím investičních nástrojů za stanovených podmínek. (2) Obchodník s cennými papírycennými papíry může použít investiční nástroje zákazníkazákazníka na účtu zákazníkůzákazníků vedeném třetí osobou k obchodu na vlastní účet nebo na účet jiné osoby za podmínek podle odstavce 1, pouze pokud a) každý zákazníkzákazník, jehož investiční nástroj je veden na účtu zákazníkůzákazníků, udělil souhlas způsobem podle odstavce 1, nebo b) obchodník s cennými papírycennými papíry má systém a kontrolní mechanismy, které zajišťují, že takto mohou být použity jen investiční nástroje zákazníkazákazníka, který udělil souhlas způsobem podle odstavce 1. (3) Evidence obchodníka s cennými papírycennými papíry obsahuje za účelem řádného přiřazení ztráty z obchodů podle odstavce 1 nebo 2 údaje o a) každém zákazníkovizákazníkovi, s jehož souhlasem byly použity investiční nástroje, a b) počtu použitých investičních nástrojů patřících tomuto zákazníkovizákazníkovi. (4) Obchodník s cennými papírycennými papíry zavede, udržuje a uplatňuje postupy a opatření zabraňující neoprávněnému použití investičních nástrojů zákazníkazákazníka na vlastní účet obchodníka s cennými papírycennými papíry nebo na účet jiné osoby, a to zejména a) uzavřením smluv se zákazníkyzákazníky o opatřeních, jež obchodník s cennými papírycennými papíry učiní, pokud zákazníkzákazník nebude mít na svém účtu dostatečnou rezervu k datu vypořádání, jako je výpůjčka odpovídajících cenných papírůcenných papírů jménem zákazníkazákazníka nebo zrušení pozice bez pokynu zákazníkazákazníka, b) průběžným hodnocením své schopnosti dostát závazkům k datu vypořádání a v případě, že to nebude možné, provedením nápravných opatření, c) pečlivým sledováním nedodaných investičních nástrojů k datu vypořádání či po něm a neprodleným vyžadováním jejich dodání. (5) Obchodník s cennými papírycennými papíry zajistí, aby vypůjčitel investičních nástrojů zákazníkazákazníka poskytl přiměřené zajištění. Obchodník s cennými papírycennými papíry průběžně sleduje přiměřenost tohoto zajištění a učiní nezbytná opatření, aby bylo zajištění ve vztahu k výši investičních nástrojů zákazníkazákazníka dostatečné. § 6 Dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva (1) Obchodník s cennými papírycennými papíry řádně a prokazatelně posuzuje použití dohod o finančním zajištění s převedením vlastnického práva v rámci vztahu mezi závazky zákazníkazákazníka vůči obchodníku s cennými papírycennými papíry a zákazníkovým majetkem, na nějž obchodník s cennými papírycennými papíry tyto dohody uplatňuje. (2) Při posuzování a prokazování vhodnosti použití dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva vezme obchodník s cennými papírycennými papíry v úvahu, zda a) není souvislost mezi závazky zákazníkazákazníka vůči obchodníkovi s cennými papírycennými papíry a využitím dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva jen velmi slabá, včetně toho, zda pravděpodobnost vzniku závazku zákazníkazákazníka vůči obchodníkovi s cennými papírycennými papíry je malá či zanedbatelná, b) výše investičních nástrojů nebo peněžních prostředků zákazníkazákazníka, které podléhají dohodě o finančním zajištění s převedením vlastnického práva, vysoce nepřekračuje zákazníkzákazníkovy závazky nebo zda není dokonce neomezená, má-li zákazník závazek vůči obchodníkovi s cennými papírycennými papíry, a c) dohodám o finančním zajištění s převedením vlastnického práva podléhají všechny investiční nástroje nebo peněžní prostředky zákazníkazákazníka bez ohledu na to, jaké závazky zákazníkzákazník vůči obchodníkovi s cennými papírycennými papíry má. (3) Při využití dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva informuje obchodník s cennými papírycennými papíry profesionálního zákazníkazákazníka a způsobilou protistranu o rizicích takové dohody a jejich následcích pro investiční nástroje a peněžní prostředky zákazníkazákazníka. § 7 Systém správy a řízení v oblasti ochrany majetku zákazníků Obchodník s cennými papírycennými papíry určí alespoň jednoho pracovníkapracovníka s dostatečnými odbornými znalostmi a pravomocemi, který bude pověřen kontrolou dodržování povinností obchodníka s cennými papírycennými papíry v oblasti ochrany majetku zákazníkůmajetku zákazníků. Obchodník s cennými papírycennými papíry dále určí, zda tento pracovníkpracovník bude vykonávat pouze tuto činnost, nebo může tuto činnost vykonávat efektivně vedle výkonu jiných svých činností. ČÁST TŘETÍ VYTVÁŘENÍ A NABÍZENÍ INVESTIČNÍHO NÁSTROJE ZÁKAZNÍKŮM [K § 12f písm. b) zákona] Obchodník s cennými papíry vytvářející investiční nástroj nabízený zákazníkům § 8 (1) Obchodník s cennými papírycennými papíry vytvářející investiční nástroj nabízený zákazníkůmzákazníkům uplatňuje vhodným a přiměřeným způsobem požadavky podle odstavců 2 až 6 a § 9 a 10 a zohledňuje přitom charakter investičního nástroje, investiční službu a cílový trh daného investičního nástroje. (2) Obchodník s cennými papírycennými papíry vytvářející investiční nástroje zejména zajistí, aby návrh investičního nástroje včetně jeho vlastností nepoškozoval koncové zákazníkyzákazníky a neohrožoval stabilitu a fungování finančního trhu tím, že by obchodníkovi s cennými papírycennými papíry umožňoval snížit anebo vyloučit svá vlastní rizika nebo expozici spojenou s podkladovými aktivy investičního nástroje, drží-li již obchodník s cennými papírycennými papíry tato podkladová aktiva na vlastní účet. (3) Obchodník s cennými papírycennými papíry posuzuje potenciální střety zájmů vždy, když vytváří investiční nástroj. Zejména posuzuje, zda investiční nástroj nevytváří situaci, která by mohla poškozovat zákazníkyzákazníky, jestliže zákaznícizákazníci zaujmou opačnou pozici, než kterou původně držel obchodník s cennými papírycennými papíry, nebo kterou hodlá obchodník s cennými papírycennými papíry držet po prodeji investičního nástroje. (4) Obchodník s cennými papírycennými papíry před rozhodnutím o uvedení investičního nástroje na trh posoudí, zda investiční nástroj neohrožuje stabilitu a fungování finančního trhu. (5) Obchodník s cennými papírycennými papíry zajistí, že pracovnícipracovníci zapojení do vytváření investičních nástrojů mají dostatečné odborné znalosti potřebné pro porozumění vlastnostem těchto investičních nástrojů a rizikům s nimi spojených. (6) Obchodník s cennými papírycennými papíry zajistí, a) že jeho vedoucí orgán má účinnou kontrolu nad systémem vytváření a nabízení investičních nástrojů a b) aby zprávy o dodržování právních povinností určených pro vedoucí orgán obsahovaly informace o investičních nástrojích, které obchodník s cennými papírycennými papíry vytváří, včetně informací o prodejní strategii. § 9 (1) Obchodník s cennými papírycennými papíry zajistí, aby osoba vykonávající průběžnou kontrolu dodržování právních povinností (dále jen „compliance“) u obchodníka s cennými papírycennými papíry pravidelně kontrolovala systém vytváření investičních nástrojů tak, aby bylo možné odhalit riziko, že obchodník s cennými papírycennými papíry nesplní povinnosti podle § 8 až 10. (2) Pokud obchodník s cennými papírycennými papíry spolupracuje na vytváření investičního nástroje s jinými osobami, a to včetně osob, které nemají povolení orgánu dohledu členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb, nebo se zahraničními osobami se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, upraví obchodník s cennými papírycennými papíry písemnou smlouvou s těmito osobami vzájemné povinnosti. (3) Obchodník s cennými papíry určí cílový trh pro každý investiční nástroj a upřesní typ zákazníkůzákazníků, s jejichž potřebami, charakteristikami a cíli, včetně cílů týkajících se udržitelnosti3), je daný investiční nástroj slučitelný, a zároveň určí typ zákazníkůzákazníků, s jejichž potřebami, charakteristikami a cíli daný investiční nástroj slučitelný není; takovou neslučitelnost však nemohou založit faktory udržitelnosti podle čl. 2 bodu 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/20884) (dále jen „faktor udržitelnosti“). Pokud na vytváření investičního nástroje spolupracuje více obchodníků s cennými papíry, postačí určit pouze jeden cílový trh. (4) Obchodník s cennými papírycennými papíry vytvářející investiční nástroj, který se distribuuje prostřednictvím jiného obchodníka s cennými papírycennými papíry, stanoví, s jakými potřebami a charakteristikami zákazníkůzákazníků je daný investiční nástroj slučitelný, na základě svých teoretických znalostí a zkušeností s tímto investičním nástrojem nebo s podobnými investičními nástroji a na základě znalostí finančních trhů a potřeb, charakteristik a cílů koncových zákazníkůzákazníků. (5) Obchodník s cennými papírycennými papíry provádí u investičního nástroje, který vytváří, analýzu scénářů, v níž posoudí, jaká rizika pro koncové zákazníkyzákazníky s sebou investiční nástroj nese a za jakých okolností mohou takové výsledky nastat, přičemž posuzuje investiční nástroj za nepříznivých podmínek, zejména a) zhoršení tržního prostředí, b) situace, kdy se tvůrce investičního nástroje nebo třetí osoba zapojená do vytváření anebo fungování investičního nástroje dostane do úpadku nebo se projeví jiné riziko protistrany, c) investiční nástroj není komerčně úspěšný nebo d) poptávka po tomto investičním nástroji je mnohem vyšší, než se očekávalo, což bude vyvíjet tlak na zdroje obchodníka s cennými papírycennými papíry anebo na trh podkladového nástroje. (6) Obchodník s cennými papírycennými papíry zjišťuje, zda investiční nástroj splňuje určené potřeby, charakteristiky a cíle cílového trhu, a to včetně posouzení, zda a) poměr rizika a výnosů u tohoto investičního nástroje odpovídá cílovému trhu, b) případné faktory udržitelnosti tohoto investičního nástroje odpovídají cílovému trhu a c) návrh investičního nástroje je založen na vlastnostech, které jsou v zájmu zákazníkazákazníka, a nikoli na obchodním modelu, který počítá se ziskem založeným na špatných obchodních výsledcích zákazníkazákazníka. § 10 (1) Obchodník s cennými papírycennými papíry posuzuje strukturu úplaty, zejména zda a) náklady a úplata za investiční nástroj jsou slučitelné s potřebami, cíli a charakteristikami cílového trhu, b) úplata nezhoršuje očekávanou výnosnost investičního nástroje, především pokud se náklady a úplata rovnají téměř veškeré očekávané daňové výhodě spojené s investičním nástrojem nebo jej převýší či vyloučí, a c) struktura úplaty u investičního nástroje je pro cílový trh přiměřeně transparentní a srozumitelná, přičemž nezahrnuje žádnou skrytou úplatu. (2) Obchodník s cennými papíry poskytne informace o investičním nástroji osobě, pomocí které nabízí nebo distribuje tento investiční nástroj (dále jen „distributor investičního nástroje“). Informace zahrnuje údaje o vhodných distribučních sítích pro investiční nástroj, procesu schvalování investičního nástroje a hodnocení cílového trhu. Informace musí být dostatečná k tomu, aby distributor investičního nástroje porozuměl vlastnostem investičního nástroje a správně jej nabízel nebo distribuoval. Faktory udržitelnosti investičního nástroje prezentuje obchodník s cennými papíry transparentním způsobem tak, aby poskytly distributorovi investičního nástroje informace, aby mohl řádně zohlednit veškeré cíle zákazníkazákazníka týkající se udržitelnosti3). (3) Obchodník s cennými papíry pravidelně hodnotí investiční nástroj, který vytváří, a bere přitom v úvahu všechny události, jež by mohly podstatně ovlivnit potenciální riziko pro určený cílový trh. Obchodník s cennými papíry zvažuje, zda investiční nástroj nadále vyhovuje potřebám, charakteristikám a cílům, včetně cílů týkajících se udržitelnosti3), cílového trhu a zda je distribuován na cílový trh, nebo též zákazníkůmzákazníkům, s jejichž potřebami, charakteristikami a cíli daný investiční nástroj není slučitelný. (4) Obchodník s cennými papírycennými papíry hodnotí investiční nástroj před každou další emisí či znovuuvedením na trh, pokud je mu známa událost, jež by mohla podstatně ovlivnit potenciální riziko pro investory, a v pravidelných intervalech posuzuje, zda investiční nástroj působí tak, jak předpokládal. Obchodník s cennými papírycennými papíry stanoví frekvenci hodnocení investičního nástroje podle podstatných faktorů, a to včetně faktorů souvisejících se složitostí či inovativností sledovaných investičních strategií. (5) Obchodník s cennými papírycennými papíry dále určí rozhodující události, které by mohly ovlivnit potenciální riziko nebo očekávaný výnos investičního nástroje, zejména a) překročení limitu, které ovlivní výnosový profil investičního nástroje, nebo b) solventnost některých emitentů, jejichž podkladové cenné papírycenné papíry či záruky mohou ovlivnit výkonnost investičního nástroje. (6) V případě, že dojde k události uvedené v odstavci 4 nebo 5, obchodník s cennými papírycennými papíry přijme vhodná opatření spočívající v a) poskytnutí všech podstatných informací o události a jejích důsledcích pro investiční nástroj zákazníkovizákazníkovi nebo distributorovi investičního nástroje, b) změně procesu schvalování investičních nástrojů, c) zastavení dalšího vydávání investičního nástroje, d) změně investičního nástroje, aby nebyly sjednávány nespravedlivé smluvní podmínky, e) změně distribuční sítě, přes kterou se investiční nástroje nabízejí, pokud se obchodník s cennými papírycennými papíry dozví, že investiční nástroj není nabízen tak, jak předpokládal, f) kontaktování distributora investičního nástroje za účelem projednání úpravy procesu distribuce, g) ukončení smluvního vztahu s distributorem investičního nástroje nebo h) informování České národní bankybanky. Obchodník s cennými papíry nabízející investiční nástroj § 11 (1) Obchodník s cennými papírycennými papíry při rozhodování o investičním nástroji, který vydává on sám nebo jiný obchodník s cennými papírycennými papíry, a investiční službě, kterou zamýšlí nabízet nebo doporučovat zákazníkůmzákazníkům, dodržuje vhodným a přiměřeným způsobem požadavky podle odstavců 2 až 6 a § 12 a 13 a vezme v úvahu charakter investičního nástroje, investiční služby a cílového trhu. Obchodník s cennými papírycennými papíry rovněž dodržuje požadavky práva Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích, když nabízí nebo doporučuje investiční nástroj vytvářený osobou, která právu Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích nepodléhá. V rámci tohoto procesu má obchodník s cennými papírycennými papíry uzavřenu dohodu zajišťující, že od tohoto tvůrce obdrží o investičním nástrojí dostatečné informace. Obchodník s cennými papírycennými papíry stanoví pro investiční nástroj cílový trh i v případě, že tvůrce investičního nástroje cílový trh nedefinoval. (2) Obchodník s cennými papíry zavede, udržuje a uplatňuje vhodný systém nabízení investičních nástrojů zajišťující, že investiční nástroj a investiční služba, které hodlá nabízet nebo doporučovat, jsou slučitelné s potřebami, charakteristikami a cíli, včetně cílů týkajících se udržitelnosti3), určeného cílového trhu a zamýšlená prodejní strategie odpovídá určenému cílovému trhu. Obchodník s cennými papíry řádně určí a posoudí charakteristiku a potřeby zákazníkůzákazníků, na něž se hodlá zaměřit, aby bylo zajištěno, že v důsledku komerčních či finančních tlaků nebudou ohroženy zájmy zákazníkůzákazníků. V rámci tohoto procesu obchodník s cennými papíry určí též všechny skupinyskupiny zákazníkůzákazníků, s jejichž potřebami, charakteristikami a cíli daný investiční nástroj nebo investiční služba nejsou slučitelné; pro hodnocení neslučitelnosti se však nepoužijí faktory udržitelnosti. (3) Obchodník s cennými papírycennými papíry zajistí, aby obdržel od tvůrce investičního nástroje odpovídající a spolehlivé informace potřebné pro porozumění vlastnostem investičního nástroje, který hodlá nabízet nebo doporučovat, aby bylo zaručeno, že tento investiční nástroj bude distribuován v souladu s potřebami, charakteristikami a cíli určeného cílového trhu. (4) Obchodník s cennými papírycennými papíry může ke splnění povinnosti podle odstavce 3 použít veřejně dostupné informace, které jsou jasné a spolehlivé a jsou poskytnuty za účelem splnění regulatorních požadavků, jako jsou požadavky na uveřejnění podle části čtvrté a deváté zákona. Pokud nelze použít veřejně dostupné informace, získá obchodník s cennými papírycennými papíry požadované informace od tvůrce investičního nástroje nebo jeho zástupce. V případě investičního nástroje distribuovaného na primárním a sekundárním trhu se požadavek na získání informací uplatní přiměřeně, v závislosti na míře dosažitelnosti veřejně dostupných informací a složitosti investičního nástroje. (5) Obchodník s cennými papírycennými papíry použije informace získané od tvůrce investičního nástroje a informace o svých zákaznícíchzákaznících, aby určil cílový trh a prodejní strategii. Pokud obchodník s cennými papírycennými papíry vystupuje současně jako tvůrce investičního nástroje a distributor investičního nástroje, postačí posoudit pouze jeden cílový trh. (6) Obchodník s cennými papírycennými papíry při rozhodování o okruhu investičních nástrojů a investičních služeb, které nabízí nebo doporučuje, a o cílových trzích dodržuje požadavky podle práva Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích, včetně požadavků na uveřejňování, posuzování vhodnosti nebo přiměřenosti, pobídky a řádné řízení střetů zájmů. Přitom postupuje zvláště pečlivě, pokud se jedná o nabízení či doporučování nových investičních nástrojů, nebo v případě, že dojde k úpravám služeb, které poskytuje. § 12 (1) Obchodník s cennými papírycennými papíry průběžně ověřuje a pravidelně hodnotí svůj systém nabízení investičních nástrojů, aby bylo zajištěno, že bude stále odpovídající a vhodný pro svůj účel, a v případě potřeby zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu. (2) Obchodník s cennými papíry pravidelně hodnotí investiční nástroj, který nabízí nebo doporučuje, a investiční službu, kterou poskytuje, a bere přitom v úvahu všechny události, jež by mohly podstatně ovlivnit potenciální riziko pro určený cílový trh. Obchodník s cennými papíry vždy posuzuje, zda investiční nástroj či investiční služba stále odpovídá potřebám, charakteristikám a cílům, včetně cílů týkajících se udržitelnosti3), určeného cílového trhu a zda je zamýšlená prodejní strategie stále vhodná. Jestliže obchodník s cennými papíry zjistí, že cílový trh pro konkrétní investiční nástroj nebo investiční službu určil chybně nebo že investiční nástroj či investiční služba již neodpovídají určenému cílovému trhu, zejména v případě, kdy se investiční nástroj stal nelikvidním nebo velmi volatilním v důsledku změn trhu, změní cílový trh anebo aktualizuje systém nabízení investičních nástrojů. (3) Obchodník s cennými papírycennými papíry zajistí, že osoba vykonávající compliance u obchodníka s cennými papírycennými papíry bude sledovat vývoj a pravidelně kontrolovat systém nabízení investičních nástrojů a jeho významných změn, aby bylo možné odhalit případné riziko, že obchodník s cennými papírycennými papíry nesplní povinnosti podle § 11 až 13. (4) Obchodník s cennými papírycennými papíry zajistí, že jeho pracovnícipracovníci mají dostatečné odborné znalosti potřebné pro porozumění vlastnostem investičního nástroje, který nabízí nebo doporučuje, rizikům s nimi spojených a poskytovaných služeb, jakož i určeného cílového trhu. (5) Obchodník s cennými papírycennými papíry zajistí, že jeho vedoucí orgán má účinnou kontrolu nad systémem nabízení investičních nástrojů, aby mohl být stanoven rozsah investičních nástrojů, které obchodník s cennými papírycennými papíry nabízí či doporučuje, a investičních služeb, které poskytuje cílovým trhům. Obchodník s cennými papírycennými papíry zajistí, aby zprávy o dodržování předpisů určené pro jeho vedoucí orgán obsahovaly informace o investičním nástroji, který nabízí nebo doporučuje, a službách, které poskytuje. (6) Distributor investičního nástroje poskytuje tvůrci investičního nástroje informace o prodeji a případně též výsledky svého hodnocení investičního nástroje. § 13 (1) Pokud při distribuci investičního nástroje nebo investiční služby spolupracují různí obchodníci s cennými papírycennými papíry, tito obchodníci s cennými papírycennými papíry zajistí, že za plnění povinností v oblasti systému nabízení investičních nástrojů podle § 11 a 12 nese konečnou odpovědnost obchodník s cennými papírycennými papíry, který má přímý vztah k zákazníkovizákazníkovi. (2) Obchodník s cennými papírycennými papíry, který distribuci investičního nástroje zprostředkovává, a) zajistí, aby byly příslušné informace o investičním nástroji předány od tvůrce investičního nástroje distributorovi investičního nástroje, který má přímý vztah k zákazníkovizákazníkovi, b) umožní, aby tvůrce investičního nástroje obdržel informace o prodeji investičního nástroje, jestliže je požaduje, aby mohl splnit své vlastní povinnosti v oblasti řízení investičních nástrojů, a c) případně uplatňuje povinnosti tvůrce investičního nástroje v oblasti řízení investičních nástrojů na služby, které poskytuje. ČÁST ČTVRTÁ POBÍDKY (K § 15 odst. 7 zákona) § 14 Pravidla pro přijímání a poskytování pobídek (1) Platí, že pobídka slouží ke zvýšení kvality služby poskytované zákazníkovizákazníkovi, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky: a) pobídka je spojena s poskytnutím dodatečné služby či služby na vyšší úrovni zákazníkovizákazníkovi, alespoň úměrné hodnotě obdržené pobídky, zejména 1. poskytnutím jiného než nezávislého investičního poradenstvíinvestičního poradenství k široké škále vhodných investičních nástrojů včetně odpovídajícího počtu investičních nástrojů poskytovatelů z řad třetích osob, kteří nemají s obchodníkem s cennými papírycennými papíry úzké propojení, a zajištění přístupu k těmto investičním nástrojům, 2. poskytnutím jiného než nezávislého investičního poradenstvíinvestičního poradenství v kombinaci buď s nabídkou zákazníkovizákazníkovi, že bude alespoň jednou za rok posouzeno, zda jsou investiční nástroje, do nichž zákazníkzákazník investoval, nadále vhodné, nebo s jinou průběžnou službou, která je pravděpodobně pro zákazníkazákazníka výhodná, zejména poradenstvím k navrhovanému optimálnímu rozdělení majetku zákazníkamajetku zákazníka, nebo 3. zajištěním přístupu za konkurenční cenu k široké škále investičních nástrojů, které pravděpodobně budou vyhovovat potřebám zákazníkazákazníka, včetně odpovídajícího počtu nástrojů poskytovatelů investičních nástrojů z řad třetích osob, kteří nemají s obchodníkem s cennými papírycennými papíry úzké propojení, společně buď s poskytnutím pomůcek s přidanou hodnotou, jako jsou objektivní informační zdroje, které pomáhají zákazníkovizákazníkovi činit investiční rozhodnutí nebo mu umožňují sledovat, modelovat a upravovat okruh investičních nástrojů, do kterých investoval, nebo s poskytováním pravidelných zpráv o výkonnosti, nákladech a úplatě, které s investičními nástroji souvisejí, b) pobídka není přímo prospěšná pro přijímajícího obchodníka s cennými papírycennými papíry, jeho akcionáře, společníky nebo pracovníkypracovníky, ledaže by přinášela hmotnou výhodu danému zákazníkovizákazníkovi, c) pobídka je odůvodněná poskytováním průběžné výhody zákazníkovizákazníkovi ve vztahu k průběžné pobídce. (2) Pobídka se nepovažuje za přípustnou, pokud je v jejím důsledku poskytování investičních služeb zákazníkovizákazníkovi zaujaté nebo narušené. (3) Obchodník s cennými papírycennými papíry dodržuje požadavky podle odstavců 1 a 2 průběžně po celou dobu, kdy poskytuje nebo přijímá pobídku. (4) Obchodník s cennými papírycennými papíry vede evidenci o tom, že pobídka, kterou přijal nebo poskytl, slouží ke zvýšení kvality investiční služby poskytované zákazníkovizákazníkovi tak, že a) vede vnitřní seznam všech pobídek, které přijal od třetí osoby v souvislosti s poskytováním investičních služeb, b) zaznamenává, jak pobídky poskytnuté nebo přijaté obchodníkem s cennými papírycennými papíry nebo pobídky, které hodlá využít, zvyšují kvalitu služeb poskytovaných zákazníkůmzákazníkům, a c) vede záznamy o opatřeních přijatých k zajištění, že pobídka není v rozporu s povinností obchodníka s cennými papírycennými papíry jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníkazákazníka. (5) Obchodník s cennými papírycennými papíry sdělí zákazníkovizákazníkovi informace o pobídkách přijatých od třetích osob nebo poskytnutých třetím osobám před poskytnutím investiční služby v souladu s § 15e odst. 1 a 2 zákona. Menší nepeněžité výhody může obchodník s cennými papírycennými papíry popsat obecně, jiné nepeněžité výhody ocení a sdělí samostatně. Pokud obchodník s cennými papírycennými papíry nebyl schopen předem zjistit částku pobídky, kterou má přijmout nebo poskytnout, a místo toho sdělil zákazníkovizákazníkovi metodu výpočtu této částky, poskytne svým zákazníkůmzákazníkům následně také informace o přesné částce platby nebo výhody, kterou přijal či poskytl. Jestliže obchodník s cennými papírycennými papíry průběžně přijímá pobídky v souvislosti s investičními službami, které poskytuje zákazníkůmzákazníkům, alespoň jednou za rok informuje každého svého zákazníkazákazníka individuálně o skutečné částce plateb nebo výhod, které ve vztahu k němu přijal. (6) Obchodník s cennými papírycennými papíry při plnění požadavků podle odstavce 5 zohlední pravidla upravující náklady a úplaty stanovená v § 15d odst. 3 zákona a čl. 50 přímo použitelného předpisu Evropské komise upravujícího organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků2). Pokud je do distribuční sítě zapojeno více obchodníků s cennými papírycennými papíry, splní své závazky ohledně poskytování informací zákazníkůmzákazníkům každý obchodník s cennými papírycennými papíry, který poskytuje investiční službu. § 15 Pobídky ve vztahu k nezávislému investičnímu poradenství nebo obhospodařování majetku zákazníka (1) Obchodník s cennými papírycennými papíry, který poskytuje hlavní investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. e) zákona nezávisle nebo hlavní investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona, přenese zákazníkůmzákazníkům v plném rozsahu veškeré pobídky, které mu poskytla třetí osoba nebo osoba jednající jménem třetí osoby v souvislosti se službami poskytnutými tomuto zákazníkovizákazníkovi, a to bez zbytečného odkladu po jejich přijetí. (2) Obchodník s cennými papírycennými papíry podle odstavce 1 informuje zákazníkazákazníka o pobídkách, které na něho přenesl, zejména prostřednictvím pravidelných zpráv. § 16 Menší nepeněžité výhody (1) Za menší nepeněžité výhody se považují následující výhody, jestliže jsou odůvodnitelné a přiměřené a mají takový rozsah, aby bylo pravděpodobné, že neovlivní chování obchodníka s cennými papírycennými papíry způsobem, který by poškozoval zájmy daného zákazníkazákazníka: a) informace nebo dokumenty, které se týkají investičního nástroje nebo investiční služby, které mají obecnou povahu nebo jsou přizpůsobeny požadavkům dané osoby a odrážejí situaci daného zákazníkazákazníka, b) dokument od třetí osoby, který byl zadán a zaplacen emitentem, který je právnickou osobou, nebo potenciálním emitentem s cílem propagovat novou emisi tohoto emitenta, nebo v případě, že emitent uzavřel smlouvu a zaplatil třetí osobě, aby takovýto dokument průběžně vytvářela, je-li jejich vztah v dokumentu jednoznačně popsán a je-li dokument současně k dispozici všem obchodníkům s cennými papírycennými papíry, kteří si přejí jej obdržet, nebo veřejnosti, c) účast na konferencích, seminářích či jiných školicích akcích zaměřených na výhody a vlastnosti konkrétního investičního nástroje nebo investiční služby, d) pohoštění malé hodnoty nabízené během obchodního setkání nebo konference, semináře či jiné školicí akce podle písmene c), nebo e) jiné menší nepeněžité výhody, jejichž přehled uveřejní Česká národní bankabanka na svých internetových stránkách; taková výhoda musí zvýšit kvalitu služby poskytované zákazníkovizákazníkovi a vzhledem k celkové úrovni výhod poskytnutých jednou osobou nebo skupinou osob je takového rozsahu a povahy, že pravděpodobně nebude mít nepříznivý vliv na plnění povinnosti obchodníka s cennými papírycennými papíry jednat v nejlepším zájmu zákazníkůzákazníků. (2) Obchodník s cennými papírycennými papíry informuje zákazníkazákazníka podle § 15 odst. 5 části věty za středníkem zákona o přijatých menších nepeněžitých výhodách před poskytnutím investiční služby. Pobídky ve vztahu k výzkumu § 17 (1) Přijímání výzkumu od třetí osoby obchodníkem s cennými papírycennými papíry není považováno za pobídku, jestliže je výzkum protiplněním za a) přímé platby obchodníkem s cennými papírycennými papíry z jeho vlastních zdrojů nebo b) platby ze samostatného platebního účtu pro výzkum, který je kontrolován obchodníkem s cennými papírycennými papíry, jsou-li splněny tyto podmínky: 1. platební účet pro výzkum je financován ze zvláštní úplaty za výzkum hrazené zákazníkemzákazníkem, 2. spolu se zřízením platebního účtu pro výzkum a dohodou na úplatě za výzkum, kterou obchodník s cennými papírycennými papíry uzavře se zákazníkyzákazníky, obchodník s cennými papírycennými papíry stanoví a pravidelně posuzuje rozpočet pro výzkum, 3. za platební účet pro výzkum nese odpovědnost obchodník s cennými papírycennými papíry a 4. obchodník s cennými papírycennými papíry na základě spolehlivých kritérií pravidelně posuzuje kvalitu pořízeného výzkumu a jeho schopnost přispívat k lepším investičním rozhodnutím. (2) Obchodník s cennými papírycennými papíry využívající platební účet pro výzkum poskytne zákazníkovizákazníkovi 1. před poskytnutím investiční služby informace o objemu rozpočtu na výzkum a částce odhadované úplaty za výzkum pro zákazníkazákazníka, 2. roční informace o celkových nákladech, které vznikly zákazníkovizákazníkovi v souvislosti s výzkumem prováděným třetí osobou. (3) Obchodník s cennými papírycennými papíry provozující platební účet pro výzkum poskytne na žádost svého zákazníkazákazníka nebo České národní bankybanky souhrnné informace o poskytovatelích, jimž jsou z tohoto účtu vypláceny částky, celkové částce vyplacené v průběhu určitého období, výhodách a službách obdržených obchodníkem s cennými papírycennými papíry a informace o tom, jak celková částka vyplacená z účtu odpovídá rozpočtu, který obchodník s cennými papírycennými papíry stanovil pro dané období, přičemž uvede jakoukoli slevu nebo převedenou částku, pokud na účtu zbude zůstatek. (4) Pro účely odstavce 1 písm. b) bodu 1 zvláštní úplata za výzkum a) je založena pouze na rozpočtu pro výzkum, který obchodník s cennými papírycennými papíry stanovil pro účely určení potřeby výzkumu prováděného třetí osobou v souvislosti s investičními službami, které tento obchodník s cennými papírycennými papíry poskytuje svým zákazníkůmzákazníkům, b) nesouvisí s objemem nebo hodnotou pokynů provedených jménem zákazníkůzákazníků. (5) Není-li úplata za výzkum vybírána samostatně, ale společně s úplatou za pokyn, uvádí obchodník s cennými papírycennými papíry samostatně identifikovatelnou úplatu za výzkum a splní podmínky podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2. (6) Celková částka obdržené úplaty za výzkum nesmí přesáhnout rozpočet pro výzkum. § 18 (1) Obchodník s cennými papírycennými papíry v dohodě o správě investičních nástrojů nebo ve všeobecných obchodních podmínkách se zákazníkyzákazníky určí úplatu za výzkum stanovenou na základě rozpočtu obchodníka s cennými papírycennými papíry a frekvenci, v níž bude zvláštní úplata za výzkum v průběhu roku odečítána ze zdrojů zákazníkazákazníka. Rozpočet pro výzkum se navýší pouze poté, co byly zákazníkůmzákazníkům sděleny jasné informace o plánovaných navýšeních. Pokud je na konci určitého období na platebním účtu pro výzkum přebytek, obchodník s cennými papírycennými papíry zavede postupy pro převedení těchto prostředků zákazníkovizákazníkovi nebo započtení přebytku proti rozpočtu pro výzkum a úplaty vypočtené pro následující období. (2) Pro účely § 17 odst. 1 písm. b) bodu 2 je rozpočet pro výzkum spravován výlučně obchodníkem s cennými papírycennými papíry a je založen na odůvodnitelném posouzení potřeby výzkumu prováděného třetí osobou. Vyčlenění prostředků z rozpočtu na pořízení výzkumu prováděného třetí osobou podléhá odpovídající kontrole ze strany vrcholného vedení, aby se zaručilo, že jsou prostředky spravovány a používány v nejlepším zájmu zákazníkůzákazníků obchodníka s cennými papírycennými papíry. Tyto kontroly zahrnují záznamy plateb vyplacených poskytovatelům výzkumu a způsob, jak byly vyplacené částky určeny s odkazem na kritéria kvality uvedená v § 17 odst. 1 písm. b) bodě 4. Obchodník s cennými papírycennými papíry nevyužívá rozpočet pro výzkum a platební účet pro výzkum k financování vlastního výzkumu. (3) Pro účely § 17 odst. 1 písm. b) bodu 3 může obchodník s cennými papírycennými papíry správou platebního účtu pro výzkum pověřit třetí osobu, pokud takové ujednání usnadňuje pořízení výzkumu prováděného třetí osobou a platby poskytovatelům výzkumu jménem obchodníka s cennými papírycennými papíry v souladu s jeho pokyny a bez zbytečného odkladu. (4) Pro účely § 17 odst. 1 písm. b) bodu 4 vymezí obchodník s cennými papírycennými papíry podrobnosti v postupech uvedených v dokumentu, který poskytne svým zákazníkůmzákazníkům. V tomto dokumentu se také uvede, do jaké míry může být výzkum pořízený prostřednictvím platebního účtu pro výzkum přínosný pro portfolia zákazníkůzákazníků, přičemž ve vhodných případech také zohlední investiční strategie použitelné na různé druhy portfolií, a jaký přístup obchodník s cennými papírycennými papíry uplatní, aby tyto náklady spravedlivě přidělil různým portfoliím zákazníkazákazníka. (5) Obchodník s cennými papírycennými papíry, který provádí pokyny zákazníkazákazníka, stanoví samostatnou úplatu za tuto službu, která odráží pouze náklady na provedení pokynu. Poskytnutí každé další výhody nebo služby stejným obchodníkem s cennými papírycennými papíry osobám, které mají povolení orgánu dohledu členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb, podléhá samostatně identifikovatelné úplatě; poskytování těchto výhod nebo služeb a úplata za ně nejsou ovlivněny či podmíněny výší plateb za službu provádění pokynůprovádění pokynů. ČÁST PÁTÁ DENÍK OBCHODNÍKA S CENNÝMI PAPÍRY A EVIDENCE INVESTIČNÍHO ZPROSTŘEDKOVATELE § 19 Náležitosti deníku obchodníka s cennými papíry (K § 13 odst. 3 zákona) Deník obchodníka s cennými papírycennými papíry obsahuje údaje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. § 20 Náležitosti evidence investičního zprostředkovatele (K § 32 odst. 7 zákona) Evidence investičního zprostředkovatele obsahuje údaje podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. § 21 Způsob vedení deníku obchodníka s cennými papíry a evidence investičního zprostředkovatele (1) Elektronický informační systém, ve kterém je deník obchodníka s cennými papírycennými papíry veden, musí automaticky zaznamenat čas vložení údajů spolu s identifikací fyzické osoby, která údaj vložila, čas změny těchto údajů s identifikací osoby, která změnu provedla, a čas a způsob pořízení datového výstupu s identifikací osoby, která datový výstup pořídila. (2) Zadávání údajů do deníku obchodníka s cennými papírycennými papíry nebo evidence investičního zprostředkovatele se provádí neprodleně po přijetí pokynu, rozhodnutí obchodníka s cennými papírycennými papíry o obchodování, zahájení nebo ukončení zprostředkovatelské činnosti při uzavírání smlouvy nebo získání příslušného údaje. (3) Obchodník s cennými papírycennými papíry a investiční zprostředkovatel zaznamená změny údajů v deníku obchodníka s cennými papírycennými papíry nebo v evidenci investičního zprostředkovatele bez zbytečného odkladu takto: a) jedná-li se o změnu pokynu, obchodu nebo převodu, provede změnu zaznamenáním zrušení původního záznamu a zaznamenáním nového pokynu obchodu nebo převodu, b) jedná-li se o jinou změnu než uvedenou v písmenu a), provede opravu údajů v evidenci. (4) Obchodník s cennými papírycennými papíry zajistí možnost pořízení výstupu z deníku obchodníka s cennými papírycennými papíry v elektronické podobě ve struktuře podle jiného právního předpisu upravujícího informační povinnosti některých subjektů podnikajících na kapitálovém trhu. (5) Investiční zprostředkovatel zajistí možnost pořízení výstupu z evidence investičního zprostředkovatele v elektronické podobě ve struktuře podle přílohy č. 2 k této vyhlášce v tabulkovém nebo databázovém formátu. ČÁST ŠESTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 22 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 231/2009 Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele. 2. Vyhláška č. 208/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 231/2009 Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele. § 23 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. ledna 2018. Guvernér: v z. prof. PhDr. Ing. Tomšík, Ph.D., v. r. viceguvernér Příloha č. 1 k vyhlášce 308/2017 Sb. I. Údaje o přijatých pokynech 1. Evidence údajů o pokynech obsahuje údaje a) týkající se všech pokynů k nákupu, prodeji či jinému převodu investičních nástrojů, které obchodník s cennými papírycennými papíry přijal od zákazníkůzákazníků, a b) vlastní rozhodnutí o obchodování (dále jen „evidence pokynů“). 2. Evidence pokynů obsahuje alespoň informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků1) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího organizační požadavky na investiční podniky zabývající se algoritmickým obchodovánímalgoritmickým obchodováním2) a údaje poskytované České národní bancebance podle jiného právního předpisu upravujícího předkládání výkazů některými subjekty podnikajícími na kapitálovém trhu. II. Údaje o obchodech a převodech Evidence údajů o obchodech a převodech obsahuje údaje týkající se všech transakcí3) s investičními nástroji bez ohledu zda jsou přijaty k obchodování v obchodním systému, v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení obchodů příslušným orgánům4) a údaje poskytované České národní bancebance podle jiného právního předpisu upravujícího předkládání výkazů některými subjekty podnikajícími na kapitálovém trhu. III. Údaje o nástrojích Evidence údajů o investičních nástrojích, jejichž identifikace je použita v údajích o pokynech a v údajích o obchodech, obsahuje alespoň údaje týkající se identifikace investičního nástroje, jeho názvu, druhu a typu, údaje týkající se jeho podkladového aktiva a dále údaje týkající se jeho měny a ceny. IV. Údaje o osobách Evidence údajů o osobách, jejichž identifikace se vyskytuje v údajích o pokynech a v údajích o obchodech a převodech, obsahuje alespoň údaje týkající se identifikace osoby, data narození, jména a příjmení či názvu, a ekonomického sektoru, ve kterém tato osoba působí. V. Evidence smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb 1. Evidence smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb obsahuje základní údaje týkající se uzavřené smlouvy. Každý záznam v evidenci smluv musí být přizpůsoben povaze konkrétní smlouvy. Vyplní se jen ty údaje, které pro daný typ smlouvy přichází v úvahu. 2. Evidence smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb obsahuje tyto údaje: a) Identifikace smlouvy b) Identifikace zákazníkazákazníka c) Uzavření smlouvy - datum d) Platnost smlouvy e) Smlouva - typ f) Smlouva - předmět g) Smlouva - další informace h) Periodicita investice i) Měna investice j) Výše investice k) Předání smlouvy osobě uvedené v § 29 odst. 4 zákona - datum l) Předání smlouvy - způsob m) Identifikace osoby jednající se zákazníkemzákazníkem n) Identifikace přejímající osoby Příloha č. 2 k vyhlášce 308/2017 Sb. Náležitosti evidence investičního zprostředkovatele Investiční zprostředkovatel vede evidenci, do které zaznamenává údaje o přijatých a předaných pokynech týkajících se investičních nástrojů a údaje o smlouvách týkajících se poskytovaných investičních služeb (část 1.). Doplňkem vede evidenci osob (část 2.), do které jsou zaznamenávány informace o osobách, jejichž identifikace se vyskytuje v evidenci smluv a přijatých a předaných pokynů. I. Evidence smluv a přijatých a předaných pokynů 1. Evidence investičního zprostředkovatele týkající se poskytovaných investičních služeb obsahuje základní údaje týkající se uzavřené smlouvy a evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů a pokynů navazujících na evidovanou smlouvu. 2. Každý záznam v evidenci musí být přizpůsoben povaze konkrétní smlouvy či pokynu. 3. Investiční zprostředkovatel vyplní jen ty údaje, které pro daný typ smlouvy či pokynu přichází v úvahu. 4. Záznam v evidenci týkající se uzavřených smluv obsahuje vždy alespoň údaje v polích: „Číslo smlouvy“, „Identifikace zákazníkazákazníka“, „Smlouva - typ“, „Smlouva - předmět“, „Předání pokynu / smlouvy - datum“, „Způsob předání pokynu / smlouvy“, „Identifikace osoby jednající se zákazníkemzákazníkem 1“ a „Identifikace třetí osoby“. 5. Evidence obsahuje alespoň tyto údaje: \| Název pole\| Formát pole\| Možné hodnoty pole\| Stručný popis ---\|---\|---\|---\|--- 1\| Číslo smlouvy\| 16(x)\| \| Číslo smlouvy, na základě které je pokyn zadáván. 2\| Identifikace zákazníkazákazníka\| Max 29(x)\| RČ / Číslo pasu / IČO\| Jednoznačná identifikace zákazníkazákazníka. V případě fyzických osob se použije rodné číslo, není-li k dispozici, pak číslo pasu nebo jiného srovnatelného dokladu. U právnických osob se použije identifikační číslo. 3\| Identifikace zadavatele\| Max 29(x)\| RČ / Číslo pasu\| Jednoznačná identifikace fyzické osoby, od které je přijímán pokyn k nákupu, prodeji nebo převodu investičního nástroje. Jedná se o zákazníkazákazníka nebo jeho zmocněnce. Pro pravidla užití jednotlivých typů – viz blíže pole "Identifikace zákazníkazákazníka". 4\| Smlouva - typ\| 1(a)\| K = Komisionářská smlouva o obstarání koupě nebo prodeje cenného papírucenného papíru\| Typ uzavřené smlouvy.V případě uvedení hodnoty J se v položce „Další dispozice“ vyplní typ smlouvy. A = Smlouva o obhospodařování cenných papírůcenných papírů J = Jiný typ smlouvy 5\| Smlouva - předmět\| 1(a)\| K = Cenné papíryCenné papíry kolektivního investování\| Upřesnění druhu investičních nástrojů, které jsou předmětem závazku ze smlouvy. D - Dluhopisy a hypoteční zástavní listy B = Bez rozlišení druhu investičních nástrojů 6\| Číslo pokynu\| 16(x)\| \| Jedinečné číslo pokynu v evidenci investičního zprostředkovatele. 7\| Přijetí pokynu - datum\| 10(x)\| ISO 8601 Extended Date Format; YYYY-MM-DD\| Datum přijetí pokynu. 8\| Přijetí pokynu - datum\| 10(x)\| ISO 8601 Extended Date Format; YYYY-MM-DD\| Datum uzavření smlouvy. 9\| Přijetí pokynu - způsob\| 1(a)\| T = Telefon\| Způsob přijetí pokynu. E = E-mail, internet O = Osobně P = Pošta, kurýr J = Jiný způsob 10\| Typ identifikace investičního nástroje\| 1(a)\| I = ISIN\| Uvede se, zda se pokyn týká jednoho investičního nástroje nebo zda se jedná o pokyn k investici do portfolia složeného z více investičních nástrojů. P = Portfoliová investice V případě portfoliové investice se do pole „Název investičního nástroje“ uvede název investiční strategie. 11\| Identifikace investičního nástroje\| 2(a)9(x)1(n)\| ISO 6166 - International Securities Identification Number (ISIN)\| Investiční zprostředkovatel identifikuje investiční nástroj uvedením identifikačního označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírůcenných papírů (ISIN – podle ISO 6166). 12\| Název investičního nástroje\| Max90(x)\| \| Název investičního nástroje označuje emitenta a obsahuje další specifické údaje o investičním nástroji. Doporučuje se využití ISO 18774 FISN (Financial Instrument Short Name). 13\| Ukazatel nákupu/prodeje\| 1(a)\| B = Nákup\| Směr pokynu z pohledu zákazníkazákazníka. S = Prodej 14\| Typ transakce\| 1(a)\| D = Obchod\| Pokynem k přestupu mezi fondy je pokyn k prodeji cenných papírůcenných papírů jednoho (pod)fondu kolektivního investování a k následnému nákupu cenných papírůcenných papírů jiného (pod)fondu. T = Přestup mezi fondy 15\| Limitní cena\| Max19(d)\| \| Limitní cena, za kterou má být investiční nástroj koupen nebo prodán. 16\| Limitní objem\| Max19(d)\| \| Maximální finanční limit, za který má být pokyn proveden; u dluhopisů se jedná o objem včetně naběhlých úroků. 17\| Měna investice\| 3(a)\| ISO 4217 - Currency Code\| Kód měny, ve které je pokyn zadán. 18\| Požadované množství/nominální hodnota\| Max19(x)\| \| Počet jednotek investičních nástrojů, nebo úhrnná nominální hodnota dluhopisů a HZL. Nebo hodnota „VŠE“, v případě, že dochází k prodeji všech investičních nástrojů a přitom není znám počet jednotek, cena ani objem transakce. 19\| Notace množství\| 1(a)\| K = Kusy\| Notace množství, které je vyjádřeno v poli „Požadované množství/nominální hodnota“. N = Nominální hodnota 20\| Periodicita investice\| 1(a)\| A = Ročně\| Časové určení pravidelné investice. S = Pololetně Q = Čtvrtletně M = Měsíčně B = Každé dva měsíce J = Jednorázově 21\| Identifikace třetí osoby\| \| \| Identifikace osoby podle ustanovení § 29 odst. 4 zákona, které investiční zprostředkovatel předává pokyn nebo smlouvu. 11(x)\| IČO \| 22\| Předání pokynu / smlouvy - datum\| 10(x)\| ISO 8601 Extended Date Format; YYYY-MM-DD\| Datum předání pokynu / smlouvy třetí osobě. 23\| Způsob předání pokynu / smlouvy\| 1(a)\| T = Telefon\| Způsob předání pokynu / smlouvy třetí osobě. E = E-mail, internet O = Osobně P = Pošta, kurýr J = Jiný způsob 24\| Přijetí zrušení pokynu - datum\| 10(x)\| ISO 8601 Extended Date Format; YYYY-MM-DD\| Datum přijetí zrušení pokynu od zákazníkazákazníka. 25\| Předání zrušení pokynu - datum\| 10(x)\| ISO 8601 Extended Date Format; YYYY-MM-DD\| Datum předání zrušení pokynu třetí osobě. 26\| Další dispozice\| Max 90(x)\| \| Další specifické údaje k pokynu či uzavřené smlouvě. V případě pokynu k přestupu mezi fondy se zde uvede číslo souvisejícího pokynu či souvisejících pokynů. 27\| Osoba jednající se zákazníkemzákazníkem 1\| Max29(x)\| RČ/Číslo pasu/IČO\| Identifikace osoby, včetně vázaného zástupcevázaného zástupce, která přijala pokyn nebo sjednala smlouvu (§ 32 odst. 5, § 32j zákona). Pravidla identifikace, viz pole „Identifikace zákazníkazákazníka“. 28\| Osoba jednající se zákazníkemzákazníkem 2\| Max29(x)\| RČ/Číslo pasu\| Identifikace další osoby, včetně vázaného zástupcevázaného zástupce, která přijala pokyn nebo sjednala smlouvu (§ 32 odst. 5, § 32j zákona). Pravidla identifikace, viz pole „Identifikace zákazníkazákazníka“. II. Evidence osob Evidence informací o osobách, jejichž identifikace se vyskytuje v evidenci smluv a přijatých předaných pokynů, obsahuje alespoň tyto údaje: \| Název pole\| Formát pole\| Možné hodnoty pole\| Stručný popis ---\|---\|---\|---\|--- 1\| Identifikace osoby\| Max 29(x)\| RČ/ Číslo pasu / IČO\| Identifikace osoby, jejíž identifikace se vyskytuje v evidenci přijatých a předaných pokynů.V případě fyzických osob se použije rodné číslo, není-li k dispozici, pak číslo pasu nebo jiného srovnatelného dokladu. U právnických osob se použije identifikační číslo. 2\| Datum narození\| 10(x)\| ISO 8601 Extended Date Format; YYYY-MM-DD\| Datum narození fyzické osoby, k jejíž identifikaci nebylo použito rodného čísla. 3\| Název/Příjmení\| Max 90(x)\| \| Obchodní firma/název právnické osoby nebo příjmení fyzické osoby. Jedná se o příjmení občana zapsané v matrice, popř. jiné úřední listině nebo se jedná o příjmení osoby, která nemá státní občanství ČR, uvedené v úřední listině, například pasu. 4\| Jméno\| Max 40(x)\| \| Jméno fyzické osoby. Jedná se o jméno občana zapsané v matrice, popř. jiné úřední listině nebo se jedná o jméno osoby, která nemá státní občanství ČR, uvedené v úřední listině, například pasu. 5\| Adresa sídla - ulice, číslo\| Max 90(x)\| \| Název ulice a číslo popisné trvalého pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby, nebo její organizační jednotky, případně pracoviště, nebo sídla fyzické osoby - podnikatele. 6\| Adresa sídla - obecobec\| Max 90(x)\| \| Název obceobce případně doplněný o číslo nebo název městské části. 7\| Adresa sídla - PSČ\| Max 90(x)\| \| Poštovní směrovací číslo. 8\| Adresa sídla - stát\| 2(a)\| ISO 3166-ISO country code\| Kód státu. 1) Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/593 ze dne 7. dubna 2016, kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o ochranu finančních nástrojů a peněžních prostředků patřících zákazníkům, povinnosti při řízení produktů a pravidla vztahující se na poskytování nebo přijímání poplatků, provizí nebo jiných peněžních či nepeněžních výhod, ve znění směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1269. 2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice. 1) Příloha IV, oddíl 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice. 2) Tabulky 2 a 3 přílohy II nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/589 ze dne 19. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na investiční podniky zabývající se algoritmickým obchodováním. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.
Vyhláška č. 307/2017 Sb.	Vyhláška č. 307/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 9. 2017, datum účinnosti 4. 10. 2017, částka 105/2017 * Čl. I - Ve vyhlášce Ministerstva dopravy a spojů č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 281/2007 Sb., vyhlášky č. 269/2012 Sb. a vyhlášky č. 106/2013 Sb., § 12 včetně nadpisu zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 4. 10. 2017 307 VYHLÁŠKA ze dne 6. září 2017, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 41 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 304/2017 Sb., k provedení § 21 odst. 9 zákona: Čl. I Ve vyhlášce Ministerstva dopravy a spojů č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 281/2007 Sb., vyhlášky č. 269/2012 Sb. a vyhlášky č. 106/2013 Sb., § 12 včetně nadpisu zní: „§ 12 Náležitosti záznamu o přepravě a dokladu o přepravě (1) Záznam o přepravě obsahuje a) pořadové číslo záznamu o přepravě, b) typ a výrobní číslo taxametru, c) výrobní číslo paměťové jednotky taxametru, d) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo název, a identifikační číslo osoby dopravce, e) státní poznávací značku vozidla, jímž je poskytována přeprava, f) datum přepravy, g) čas zahájení a čas ukončení přepravy, h) výchozí a cílové místo přepravy, i) počet kilometrů ujetých při přepravě, j) čísla použitých sazeb včetně všech dílčích položek, z nichž jsou sazby složeny, k) cenu účtovanou za poskytnutou přepravu včetně uvedení všech složek, z nichž se tato cena sestává, l) jméno, popřípadě jména, a příjmení řidiče a m) podpis řidiče. (2) Doklad o přepravě obsahuje náležitosti podle odstavce 1. V případě provozování taxislužby vozidlem cestujícího doklad o přepravě obsahuje pořadové číslo dokladu a náležitosti podle odstavce 1 písm. d) až h) a k) až m). (3) Údaje podle odstavce 1 písm. h), pokud nebyly vytištěny tiskárnou taxametru, doplní řidič na záznam o přepravě a doklad o přepravě ručně.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: Ing. Ťok v. r.
Vyhláška č. 306/2017 Sb.	Vyhláška č. 306/2017 Sb. Vyhláška o vzoru zprávy podle zemí a pokynech k jejímu vyplnění pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní Vyhlášeno 19. 9. 2017, datum účinnosti 19. 9. 2017, částka 104/2017 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění * § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 306/2017 č. 2 k vyhlášce č. 306/2017 Sb. Aktuální znění od 19. 9. 2017 306 VYHLÁŠKA ze dne 21. srpna 2017 o vzoru zprávy podle zemí a pokynech k jejímu vyplnění pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní Ministerstvo financí stanoví podle § 13zi odst. 5 zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 305/2017 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a stanoví pro účely automatické výměny informacíautomatické výměny informací s jiným státem vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění. § 2 Vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění (1) Vzor zprávy podle zemí je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Pokyny k vyplnění zprávy podle zemí jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Pilný v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 306/2017 Vzor zprávy podle zemí Tabulka 1: Souhrnné informace o nadnárodní skupině podniků ve vztahu k jednotlivým státům nebo jurisdikcím 370kB Tabulka 2: Informace o jednotlivých členských entitách nadnárodní skupiny podniků 429kB Tabulka 3: Doplňující informace 167kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 306/2017 Sb. Pokyny k vyplnění zprávy podle zemí I. Obecné pokyny 1. Účel Zpráva podle zemí je používána k podávání některých souhrnných informacíinformací o nadnárodní skupině podnikůnadnárodní skupině podniků a informacíinformací o jednotlivých členských entitách této skupiny. 2. Pobočka členské entity nadnárodní skupiny podnikůčlenské entity nadnárodní skupiny podniků 2.1 Pobočkou členské entity nadnárodní skupiny podnikůčlenské entity nadnárodní skupiny podniků se pro účely této vyhlášky rozumí část členské entity této skupiny, prostřednictvím které tato členská entita vykonává činnost ve stálé provozovně na území státu nebo jurisdikce, ze kterých tato členská entita není, považující se podle zákona o mezinárodní spoluprácimezinárodní spolupráci při správě daní pro účely sestavování zprávy podle zemí za členskou entitu nadnárodní skupiny podnikůčlenskou entitu nadnárodní skupiny podniků. 2.2 Pro účely zprávy podle zemí se státem nebo jurisdikcí, ze kterých je pobočka členské entity nadnárodní skupiny podnikůčlenské entity nadnárodní skupiny podniků, rozumí stát nebo jurisdikce, ve kterých se nachází stálá provozovna, ve které je prostřednictvím této pobočky vykonávaná činnost. 2.3 Údaje o pobočce členské entity nadnárodní skupiny podnikůčlenské entity nadnárodní skupiny podniků se vykazují pouze ve vztahu ke státům nebo jurisdikcím, ze kterých je tato pobočka, a nikoliv ve vztahu ke státu nebo jurisdikci, ze kterých je členská entita nadnárodní skupiny podnikůčlenská entita nadnárodní skupiny podniků, ke které pobočka této entity patří. 2.4 Vykazované informaceinformace za členskou entitu nadnárodní skupiny podnikůčlenskou entitu nadnárodní skupiny podniků, ke které pobočka členské entity patří, ve vztahu ke státu nebo jurisdikci, ze kterých je tato členská entita, nezahrnují finanční údaje týkající se této pobočky členské entity. 3. Období, ke kterému se zpráva podle zemí vztahuje Ve zprávě podle zemí za vykazované účetní obdobívykazované účetní období se u členských entit nadnárodní skupiny podnikůčlenských entit nadnárodní skupiny podniků uvedou důsledně a) informaceinformace za účetní období členských entit končící k témuž datu jako vykazované účetní obdobívykazované účetní období, nebo během dvanácti měsíců před tímto datem, nebo b) informaceinformace o všech členských entitách vykazované za vykazované účetní obdobívykazované účetní období. 4. Zdroj údajů 4.1 Zdrojem údajů mohou být údaje z konsolidovaných výkazů, z povinných účetních závěrek samostatných členských entit nadnárodní skupiny podnikůčlenských entit nadnárodní skupiny podniků, z regulačních účetních závěrek nebo z účetnictví pro vnitřní řízení. Není však nutné sesouhlasit výnosy, zisk a daně vykazované ve zprávě podle zemí s konsolidovanou účetní závěrkou této skupiny. Pokud se jako základ pro vykazování použije povinná účetní závěrka, veškeré částky se převedou do deklarované funkční měny členské entity této skupiny, která je povinna podat zprávu podle zemí za tuto skupinu, podle průměrného směnného kurzu za období, ke kterému se zpráva podle zemí vztahuje. Není však nutno provádět úpravy u rozdílů mezi účetními zásadami používanými v jednotlivých státech nebo jurisdikcích. 4.2 V oddíle doplňujících informacíinformací zprávy podle zemí se uvede stručný popis zdrojů údajů použitých při vyplňování zprávy podle zemí. Pokud se z roku na rok použitý zdroj údajů změní, vysvětlí se důvody změny a její důsledky v oddíle doplňujících informacíinformací zprávy podle zemí. II. Zvláštní pokyny 1. Souhrnné informaceinformace o nadnárodní skupině podnikůnadnárodní skupině podniků ve vztahu k jednotlivým státům nebo jurisdikcím (tabulka č. 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce) 1.1. Stát nebo jurisdikce V prvním sloupci zprávy podle zemí se uvedou všechny státy a jurisdikce, z nichž jsou členské entity nadnárodní skupiny podnikůčlenské entity nadnárodní skupiny podniků. Jurisdikcí se rozumí jurisdikce s fiskální autonomií, ať už státní, nebo jinou. Samostatný řádek se připojí pro všechny členské entity nadnárodní skupiny podnikůčlenské entity nadnárodní skupiny podniků, u nichž má členská entita nadnárodní skupiny podnikůčlenská entita nadnárodní skupiny podniků, která je povinna podat zprávu podle zemí za tuto skupinu, za to, že nejsou z žádného státu nebo jurisdikce. Pokud je členská entita z více států nebo jurisdikcí, použije se pro určení státu nebo jurisdikce, ze kterého je tato entita, hraniční ukazatel z příslušné mezinárodní smlouvy v oblasti daní. Pokud žádná taková použitelná mezinárodní smlouva není, je tato členská entita ze státu nebo jurisdikce jejího skutečného vedení. Místo skutečného vedení členské entity se určí na základě mezinárodně dohodnutých standardů. 1.2. Výnosy 1.2.1 Ve třech sloupcích zprávy podle zemí v položce „Výnosy“ se uvede a) součet výnosů všech členských entit nadnárodní skupiny podnikůčlenských entit nadnárodní skupiny podniků z příslušného státu nebo jurisdikce vzniklých z transakcí s nespřízněnými podniky, b) součet výnosů všech členských entit nadnárodní skupiny podnikůčlenských entit nadnárodní skupiny podniků z příslušného státu nebo jurisdikce vzniklých z transakcí se spřízněnými podniky, c) celkový součet částek uvedených v písmenech a) a b). 1.2.2 Výnosy zahrnují výnosy z prodeje zásob a nemovitých věcí, služeb, honorářů, úroků, pojistného a veškeré další příslušné částky. 1.2.3 Výnosy nezahrnují plnění od jiných členských entit nadnárodní skupiny podnikůčlenských entit nadnárodní skupiny podniků, která jsou považována za dividendy ve státě nebo jurisdikci, ze kterých je členská entita této skupiny poskytující platbu. 1.3. Výsledek hospodaření před zdaněním příjmů V pátém sloupci zprávy se uvede výsledek hospodaření před zdaněním příjmů u všech členských entit této skupiny z příslušného státu nebo jurisdikce. Výsledek hospodaření před zdaněním příjmů zahrnuje veškeré mimořádné položky výnosů a nákladů. 1.4. Zaplacená daň z příjmů 1.4.1 V šestém sloupci zprávy podle zemí se uvede celková částka daní z příjmů skutečně zaplacených během období, ke kterému se zpráva podle zemí vztahuje, všemi členskými entitami nadnárodní skupiny podnikůčlenskými entitami nadnárodní skupiny podniků z příslušného státu nebo jurisdikce. 1.4.2 Zaplacená daň z příjmů zahrnuje daně z příjmů, které zaplatila členská entita této skupiny jak státu nebo jurisdikci ze kterých je, tak i případnému dalšímu státu nebo jurisdikci. Zaplacená daň z příjmů zahrnuje srážkové daně sražené jinými právnickými osobami nebo jednotkami bez právní osobnosti (spřízněnými podniky a nespřízněnými podniky) ve vztahu k platbám členské entitě této skupiny. Pokud je tedy členská entita ze státu nebo jurisdikce A a získává úroky ve státě nebo jurisdikci B, vykáže se daň sražená ve státě nebo jurisdikci B ve vztahu ke státu nebo jurisdikci A. 1.5. Splatná daň z příjmů V sedmém sloupci zprávy podle zemí se uvede částka splatných stávajících daňových nákladů zaznamenaných u zdanitelných zisků nebo ztrát v období, ke kterému se zpráva podle zemí vztahuje, u všech členských entit této skupiny z příslušného státu nebo jurisdikce. Stávající daňové náklady odrážejí pouze operace v běžném roce a nesmějí zahrnovat odložené daňové povinnosti nebo rezervy na nejisté daňové závazky. 1.6. Základní kapitál V osmém sloupci zprávy podle zemí se uvede částka základního kapitálu u všech členských entit nadnárodní skupiny podnikůčlenských entit nadnárodní skupiny podniků, které jsou z příslušného státu nebo jurisdikce. Co se týče poboček členských entit této skupiny, základní kapitál se uvede ve vztahu k členské entitě této skupiny, ke které pobočka patří, ledaže má tato pobočka definovaný kapitálový požadavek pro regulační účely ve státě nebo jurisdikci, ze kterých je. 1.7. Kumulovaný výsledek hospodaření V devátém sloupci zprávy podle zemí se uvede částka celkového kumulovaného výsledku hospodaření všech členských entit nadnárodní skupiny podnikůčlenských entit nadnárodní skupiny podniků, které jsou z příslušného státu nebo jurisdikce, ke konci období, ke kterému se zpráva podle zemí vztahuje. Co se týče poboček členských entit této skupiny, kumulované výsledky hospodaření se uvedou ve vztahu k členské entitě této skupiny, ke které pobočka patří. 1.8. Počet zaměstnanců 1.8.1 V desátém sloupci zprávy podle zemí se uvede celkový počet zaměstnanců v ekvivalentu plného pracovního úvazku u všech členských entit nadnárodní skupiny podnikůčlenských entit nadnárodní skupiny podniků, které jsou z příslušného státu nebo jurisdikce. 1.8.2 Počet zaměstnanců může být vykazován ke konci období, ke kterému se zpráva podle zemí vztahuje, na základě průměrné úrovně za toto období nebo na jakémkoliv jiném základě soustavně používaném ve všech státech a jurisdikcích každé období. Za tímto účelem lze nezávislé dodavatele, kteří se podílejí na běžných provozních činnostech členské entity této skupiny, vykázat jako zaměstnance. 1.8.3 Přiměřené zaokrouhlení či přibližné uvedení počtu zaměstnanců je přípustné, pokud takové zaokrouhlení či přibližné uvedení podstatně nenaruší relativní rozdělení zaměstnanců mezi jednotlivými státy a jurisdikcemi. 1.8.4 Pokud se týká počtu zaměstnanců, musí se uplatňovat konzistentní metody, a to každoročně a u všech členských entit této skupiny. 1.9. Hmotná aktiva jiná než peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty V jedenáctém sloupci zprávy podle zemí se uvede součet čistých účetních hodnot hmotných aktiv všech členských entit nadnárodní skupiny podnikůčlenských entit nadnárodní skupiny podniků, které jsou z příslušného státu nebo jurisdikce. Co se týče poboček členských entit, aktiva se vykazují ve státě nebo jurisdikci, ze kterých je tato pobočka. Hmotná aktiva za tímto účelem nezahrnují peněžní prostředky ani peněžní ekvivalenty, nehmotná aktiva ani finanční aktiva. 2. InformaceInformace o jednotlivých členských entitách nadnárodní skupiny podnikůčlenských entitách nadnárodní skupiny podniků (tabulka č. 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce) 2.1. Členská entita ze státu nebo jurisdikce 2.1.1 V rozčlenění podle jednotlivých států a jurisdikcí a jmen členských entit nadnárodní skupiny podnikůčlenských entit nadnárodní skupiny podniků se uvedou všechny členské entity této skupiny, které jsou z příslušného státu nebo jurisdikce. Pobočka členské entity musí být v souladu s bodem 2 obecných pokynů uvedena ve státě nebo jurisdikci, ze kterých je. Přitom je třeba uvést členskou entitu této skupiny, ke které tato pobočka patří. 2.1.2 Členské entity nadnárodní skupiny podnikůČlenské entity nadnárodní skupiny podniků, které nejsou ze žádného státu nebo jurisdikce, se uvedou v samostatné skupině členských entit. 2.1.3 Název členské entity nadnárodní skupiny podnikůčlenské entity nadnárodní skupiny podniků se uvede včetně zkratky její právní formy. Pokud jde o pobočku členské entity této skupiny, uvede se ve druhém sloupci název členské entity, ke které pobočka členské entity patří, a text „(P.E.)“. 2.2. Stát nebo jurisdikce založení nebo zapsání do rejstříku, pokud se liší od státu nebo jurisdikce, ze kterých je členská entita Uvede se název státu nebo jurisdikce, podle jejichž práva je členská entita nadnárodní skupiny podnikůčlenská entita nadnárodní skupiny podniků založena nebo zapsána do rejstříku, pokud jsou odlišné od státu nebo jurisdikce, ze kterých tato entita je. 2.3. Povaha hlavního podnikání nebo jiné hlavní činnosti entity 2.3.1 Uvede se povaha hlavního podnikání nebo jiné hlavní činnosti vykonávaných členskou entitou nadnárodní skupiny podnikůčlenskou entitou nadnárodní skupiny podniků ve státě nebo jurisdikci, ze kterých tato entita je, a to zaškrtnutím jednoho nebo více vhodných polí. 2.3.2 V případě zaškrtnutí pole „Jiné“ se uvede povaha činnosti členské entity v rubrice „Doplňující informaceinformace“. 3. Doplňující informaceinformace (tabulka č. 3 přílohy č. 1 k této vyhlášce) Uvedou se jakékoliv další stručné informaceinformace nebo vysvětlení, které členská entita nadnárodní skupiny podnikůčlenská entita nadnárodní skupiny podniků považuje za nezbytné nebo které usnadní pochopení povinných informacíinformací uvedených ve zprávě podle zemí. 1) Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní.
Zákon č. 305/2017 Sb.	Zákon č. 305/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 9. 2017, datum účinnosti 19. 9. 2017, částka 104/2017 * Čl. I - Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 92/2017 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 19. 9. 2017 305 ZÁKON ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 92/2017 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se slova „a směrnice Rady (EU) 2015/2376“ nahrazují slovy „, směrnice Rady (EU) 2015/2376 a směrnice Rady (EU) 2016/881“. 2. V § 1 odst. 5 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“. 3. V § 1 odst. 5 se na konci písmene b) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 4. V § 2 odst. 1 písm. a) se čárka zrušuje. 5. V § 6 odst. 3 se slova „na svých internetových stránkách“ nahrazují slovy „způsobem umožňujícím dálkový přístup“. 6. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Správcem daně je Specializovaný finanční úřad, jde-li o automatickou výměnu informací oznamovaných a) finančními institucemi, nebo b) nadnárodními skupinami podniků.“. 7. V § 12b odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) oznamované nadnárodními skupinami podniků.“. 8. V § 13b odst. 2 se slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ nahrazují slovy „ve Finančním zpravodaji“. 9. V § 13d odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „uplatňujícím společný standard pro oznamování“. 10. V § 13e odst. 3 písm. c) se slova „, na jejímž základě lze vyměňovat informace oznamované finančními institucemi,“ nahrazují slovy „použitelnou pro automatickou výměnu informací oznamovaných finančními institucemi“. 11. V § 13e se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Zúčastněným státem uplatňujícím společný standard pro oznamování se rozumí a) jiný členský stát, b) smluvní stát, se kterým Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu, na jejímž základě lze s tímto státem automaticky vyměňovat informace oznamované finančními institucemi alespoň v takovém rozsahu, v jakém je povinen poskytovat takové informace jiný členský stát, pokud 1. k provedení této mezinárodní smlouvy podepsal příslušný orgán České republiky stejně jako příslušný orgán tohoto smluvního státu dokument týkající se automatické výměny informací oznamovaných finančními institucemi a je pravděpodobné, že budou splněny podmínky, které tento dokument pro výměnu mezi Českou republikou a tímto státem uvádí, nebo 2. k automatické výměně informací oznamovaných finančními institucemi na základě této mezinárodní smlouvy není podepsání dokumentu podle bodu 1 zapotřebí, nebo c) smluvní stát, se kterým Evropská unie uzavřela mezinárodní smlouvu použitelnou pro automatickou výměnu informací oznamovaných finančními institucemi alespoň v takovém rozsahu, v jakém je povinen poskytovat takové informace jiný členský stát, a který je uveden na seznamu zveřejněném Evropskou komisí.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 12. V § 13e odst. 7 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a zveřejní ho ve Finančním zpravodaji; ve Finančním zpravodaji se pro jednotlivý smluvní stát uvede také den, od kterého je tento stát zúčastněným státem uplatňujícím společný standard pro oznamování“. 13. V nadpisu § 13f se slova „Procesní postavení“ nahrazují slovem „Postavení“. 14. V § 13f se slovo „procesní“ zrušuje. 15. V § 13g odst. 5 se slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ nahrazují slovy „ve Finančním zpravodaji“. 16. V § 13k odst. 1 písm. e) se slova „nebo pokud“ nahrazují slovy „nebo, pokud“ a za slovo „zrušení“ se vkládají slova „a, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, zůstatek na něm nebo jeho hodnotu bezprostředně před jeho zrušením“. 17. V § 13m odst. 2 se slova „správce daně“ nahrazují slovy „ústřední kontaktní orgán“. 18. V § 13p odst. 2 se slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ nahrazují slovy „ve Finančním zpravodaji“. 19. Za § 13t se vkládá nový § 13ta, který včetně nadpisu zní: „§ 13ta Sdělení o volbě učiněné příslušným orgánem Ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji sdělení o volbě, kterou učinil příslušný orgán České republiky v souladu s mezinárodní smlouvou.“. 20. V části první hlavě III dílu 2 se za oddíl 4 vkládá nový oddíl 5, který včetně nadpisu zní: „Oddíl 5 Automatická výměna informací oznamovaných nadnárodními skupinami podniků § 13za Úvodní ustanovení Při automatické výměně informací oznamovaných nadnárodními skupinami podniků se poskytují zprávy podle zemí obsahující některé souhrnné informace o nadnárodní skupině podniků a informace o jednotlivých členských entitách této skupiny, které správci daně poskytly české členské entity této skupiny. § 13zb Stát vyměňující zprávy podle zemí (1) Státem vyměňujícím zprávy podle zemí se rozumí a) jiný členský stát nebo b) smluvní stát, jehož příslušný orgán podepsal stejně jako příslušný orgán České republiky dokument k provedení mezinárodní smlouvy týkající se automatické výměny informací oznamovaných nadnárodními skupinami podniků, pokud je zajištěno splnění podmínek, které tento dokument pro výměnu mezi Českou republikou a tímto státem uvádí. (2) Ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji seznam států podle odstavce 1 písm. b). § 13zc Skupina podniků, její konsolidovaná účetní závěrka a vykazované účetní období (1) Skupinu podniků tvoří právnické osoby nebo jednotky bez právní osobnosti, za které a) je povinně sestavována konsolidovaná účetní závěrka skupiny podniků, nebo b) by se konsolidovaná účetní závěrka skupiny podniků povinně sestavovala, pokud by byly akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl v některé z těchto právnických osob nebo jednotek bez právní osobnosti obchodovány na regulovaném trhu včetně obdobného trhu v zahraničí. (2) Konsolidovanou účetní závěrkou skupiny podniků se rozumí konsolidovaná účetní závěrka sestavená podle účetních předpisů nebo zásad obecně uplatňovaných ve státě nebo jurisdikci, ve kterých podléhá zdanění z důvodu svého sídla nebo místa vedení nejvyšší mateřská entita této skupiny. (3) Vykazovaným účetním obdobím se rozumí účetní období, za které se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka skupiny podniků podle odstavce 2, nebo za které by se podle odstavce 1 písm. b) povinně sestavovala. § 13zd Nadnárodní skupina podniků (1) Nadnárodní skupinou podniků se rozumí skupina podniků zahrnující a) právnické osoby nebo jednotky bez právní osobnosti, které podléhají zdanění z důvodu svého sídla nebo místa vedení v různých státech nebo jurisdikcích, nebo b) právnickou osobu nebo jednotku bez právní osobnosti, které vedle zdanění z důvodu svého sídla nebo místa vedení podléhají zdanění také ve vztahu k činnosti prováděné prostřednictvím stálé provozovny v odlišném státě nebo jurisdikci. (2) Skupina podniků není ve vykazovaném účetním období nadnárodní skupinou podniků podle odstavce 1, pokud jsou její celkové konsolidované výnosy uvedené v konsolidované účetní závěrce této skupiny za vykazované účetní období bezprostředně předcházející tomuto vykazovanému účetnímu období nižší než 750 000 000 EUR nebo odpovídající částka v měně, ve které je sestavena tato závěrka, přepočtená podle průměru směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou za leden 2015. § 13ze Členská entita (1) Členskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí samostatná účetní jednotka, která je a) zahrnutá v konsolidované účetní závěrce této skupiny, nebo by v ní byla zahrnuta, pokud by akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl v této jednotce byly obchodovány na regulovaném trhu včetně obdobného trhu v zahraničí, nebo b) z důvodu své velikosti nebo významnosti z konsolidované účetní závěrky této skupiny vyloučena. (2) Členskou entitou nadnárodní skupiny podniků ze státu nebo jurisdikce se rozumí členská entita této skupiny, která podléhá v tomto státě nebo jurisdikci zdanění z důvodu svého sídla nebo místa vedení. (3) Evropskou členskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí členská entita této skupiny z členského státu Evropské unie. (4) Českou členskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí členská entita této skupiny z České republiky. § 13zf Postavení české členské entity Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků má pro účely tohoto zákona postavení daňového subjektu. § 13zg Nejvyšší mateřská entita, zastupující mateřská entita a zastupující evropská entita (1) Nejvyšší mateřskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí členská entita této skupiny, pokud a) se přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech jiné členské entity dané skupiny v míře dostačující k tomu, že 1. je povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku skupiny, nebo 2. by ji musela sestavit, pokud by byly její akcie nebo obdobné cenné papíry obchodovány na regulovaném trhu, včetně obdobného trhu v zahraničí, v jejím státě nebo jurisdikci, a b) žádná jiná členská entita této skupiny se přímo ani nepřímo nepodílí na kapitálu nebo hlasovacích právech této entity v takové míře jako podle písmene a). (2) Zastupující mateřskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí členská entita této skupiny, kterou jakákoli členská entita této skupiny ohlásila jako jediného zástupce nejvyšší mateřské entity této skupiny, který v souladu s rozhodnutím této skupiny podá za tuto skupinu zprávu podle zemí. (3) Zastupující evropskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí evropská členská entita této skupiny, kterou jakákoli evropská členská entita této skupiny ohlásila jako evropskou členskou entitu této skupiny, která jako jediná v souladu s rozhodnutím této skupiny podá zprávu podle zemí za tuto skupinu za všechny evropské členské entity této skupiny. (4) Zastupující entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí zastupující mateřská entita této skupiny a zastupující evropská entita této skupiny. § 13zh Systémové selhání státu vyměňujícího zprávy podle zemí (1) Systémovým selháním státu vyměňujícího zprávy podle zemí se rozumí stav, kdy a) tento stát pozastavil automatickou výměnu informací oznamovaných nadnárodními skupinami podniků z jiných důvodů, než které uvádí dokument provádějící mezinárodní smlouvu, který se týká automatické výměny informací oznamovaných nadnárodními skupinami podniků, podepsaný příslušnými orgány, nebo b) tento stát jiným způsobem trvale neplní závazek automaticky poskytovat zprávy podle zemí za nadnárodní skupiny podniků, do kterých patří české členské entity. (2) Ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji, že došlo k systémovému selhání státu vyměňujícího zprávy podle zemí nebo že tento stav pominul. § 13zi Zpráva podle zemí (1) Zpráva podle zemí za nadnárodní skupinu podniků obsahuje a) souhrnné informace o této skupině ve vztahu ke každému státu nebo jurisdikci v tomto rozsahu: 1. výnosy s výjimkou plateb mezi členskými subjekty skupiny, které jsou považovány za dividendy ve státě nebo jurisdikci, ze kterých je členská entita poskytující platbu, 2. výsledek hospodaření před zdaněním příjmů, 3. zaplacená daň z příjmů, 4. splatná daň z příjmů, 5. základní kapitál, 6. kumulovaný výsledek hospodaření, 7. počet zaměstnanců, 8. hodnota jiných hmotných aktiv než peněžních prostředků nebo peněžních ekvivalentů, b) informace o jednotlivých členských entitách této skupiny v tomto rozsahu: 1. název entity, 2. stát nebo jurisdikce, ze kterých je entita, 3. stát nebo jurisdikce, podle jejichž práva byla entita založena, pokud se liší od státu nebo jurisdikce podle bodu 2, a 4. povaha hlavního podnikání nebo jiné hlavní činnosti entity, c) zdroj údajů podle písmene a). (2) Zpráva podle zemí za nadnárodní skupinu podniků se sestavuje za vykazované účetní období, člení se podle jednotlivých států nebo jurisdikcí a obsahuje označení měny, ve které jsou vyjádřeny částky uvedené ve zprávě; všechny částky se uvádějí ve stejné měně. (3) Při sestavování zprávy podle zemí musí být použity údaje ze stejného zdroje. Použití odchylného zdroje údajů než v předcházejícím vykazovaném účetním období musí být ve zprávě odůvodněno. (4) Pro účely sestavování zprávy podle zemí se za členskou entitu nadnárodní skupiny podniků považuje také část členské entity této skupiny, prostřednictvím které tato entita vykonává činnost ve stálé provozovně na území státu nebo jurisdikce, ve kterých tato entita nepodléhá zdanění z důvodu svého sídla nebo místa vedení, pokud tato entita sestavuje pro tuto svoji část samostatný finanční výkaz pro účely účetního výkaznictví, regulační účely, účely daňového výkaznictví nebo pro účely vnitřního řízení a kontroly. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění. § 13zj Žádost o součinnost určená nejvyšší mateřské entitě Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků, která podává oznámení a není nejvyšší mateřskou entitou této skupiny, je povinna požádat tuto nejvyšší mateřskou entitu o poskytnutí všech informací nutných pro splnění povinnosti oznámit zprávu podle zemí za tuto skupinu. § 13zk Uchovávání dokladů Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků je povinna po dobu 10 let od konce vykazovaného účetního období uchovávat doklady a) použité při sestavování zprávy podle zemí za tuto skupinu, b) týkající se plnění povinnosti součinnosti s nejvyšší mateřskou entitou této skupiny. § 13zl Oznámení (1) Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků, která je nejvyšší mateřskou entitou této skupiny, podá správci daně oznámení obsahující zprávu podle zemí za tuto skupinu. (2) Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků, která není nejvyšší mateřskou entitou této skupiny, podá správci daně oznámení obsahující zprávu podle zemí za tuto skupinu, pokud nejvyšší mateřská entita této skupiny a) není z členského státu Evropské unie a je splněna jedna z těchto podmínek: 1. tato nejvyšší mateřská entita nemá povinnost podávat ve svém státě nebo jurisdikci zprávu podle zemí, nebo 2. pro vykazované účetní období není stát nebo jurisdikce nejvyšší mateřské entity této skupiny státem vyměňujícím zprávy podle zemí, nebo b) je ze státu vyměňujícího zprávy podle zemí, který systémově selhal, a ministerstvo toto systémové selhání zveřejnilo. (3) Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků nemá povinnost podat oznámení podle odstavce 2, pokud tato skupina podala zprávu podle zemí prostřednictvím zastupující entity této skupiny a a) zastupující entita je z členského státu Evropské unie, nebo b) jsou splněny tyto podmínky: 1. pro vykazované účetní období je zastupující entita této skupiny ze státu vyměňujícího zprávy podle zemí, 2. zastupující entita má v tomto státě povinnost podat zprávu podle zemí, 3. tento stát nesdělil České republice systémové selhání, 4. zastupující entita ohlásila nejpozději v poslední den vykazovaného účetního období svému státu, že je zastupující entitou této skupiny, a 5. česká členská entita uvedla v ohlášení, že zprávu podle zemí podá za skupinu tato zastupující entita. (4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije, pokud je zastupující entita nadnárodní skupiny podniků ze státu vyměňujícího zprávy podle zemí, který systémově selhal, a ministerstvo toto systémové selhání zveřejnilo. § 13zm Lhůta pro podání oznámení (1) Oznámení se podává do 12 měsíců od konce vykazovaného účetního období nadnárodní skupiny podniků. (2) V případě systémového selhání státu vyměňujícího zprávy podle zemí, ze kterého je nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny podniků nebo zastupující entita této skupiny, neskončí lhůta podle odstavce 1 dříve než 3 měsíce ode dne, kdy ministerstvo toto systémové selhání zveřejnilo. § 13zn Ohlášení (1) Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků podá správci daně ohlášení, ve kterém uvede a) údaje nutné k technickému zabezpečení oznamování, pokud je tato entita povinna podat správci daně oznámení, b) nejvyšší mateřskou entitu této skupiny a její stát nebo jurisdikci, c) v případě, kdy tato česká členská entita není nejvyšší mateřskou entitou této skupiny, údaj o tom, zda je zastupující mateřskou entitou této skupiny, nebo zastupující evropskou entitou této skupiny, nebo d) v případě, kdy tato česká členská entita není členskou entitou podle písmen b) ani c), údaj o tom, 1. která členská entita této skupiny podá zprávu podle zemí za tuto skupinu a její stát nebo jurisdikci, nebo 2. že sama podá zprávu podle zemí za tuto skupinu. (2) Ohlášení podle odstavce 1 se podává nejpozději do konce prvního vykazovaného účetního období. (3) Správce daně určí údaje nutné k technickému zabezpečení oznamování podle odstavce 1 písm. a) a zveřejní je na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Dojde-li ke změně údajů uvedených v odstavci 1, je česká členská entita nadnárodní skupiny podniků povinna ohlásit tuto změnu správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala. § 13zo Způsob podání oznámení a ohlášení (1) Oznámení a ohlášení se podávají na tiskopise vydaném ministerstvem a činí se datovou zprávou a) podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, nebo b) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. (2) Formát a strukturu datové zprávy zveřejní ústřední kontaktní orgán způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 13zp Pokuty (1) Správce daně může české členské entitě nadnárodní skupiny podniků uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy také, pokud poruší povinnost a) uchovávat doklady, b) požádat nejvyšší mateřskou entitu této skupiny o součinnost. (2) Správce daně může české členské entitě nadnárodní skupiny podniků, která je nejvyšší mateřskou entitou této skupiny, uložit pořádkovou pokutu do 1 500 000 Kč, pokud poruší povinnost při oznamování. (3) Správce daně může české členské entitě nadnárodní skupiny podniků, která je zastupující entitou této skupiny, uložit pořádkovou pokutu do 1 500 000 Kč, pokud poruší povinnost při oznamování. (4) Správce daně může české členské entitě nadnárodní skupiny podniků uložit pořádkovou pokutu do 600 000 Kč, pokud poruší povinnost při oznamování. (5) Pořádkovou pokutu podle odstavce 4 nelze uložit české členské entitě nadnárodní skupiny podniků, která a) prokáže, že od nejvyšší mateřské entity této skupiny neobdržela ani nezískala informace nutné pro splnění povinnosti oznámit zprávu podle zemí za tuto skupinu, o jejichž poskytnutí ji požádala, b) uvede ve zprávě podle zemí za tuto skupinu veškeré informace, které jsou jí dostupné a které obdržela nebo získala, a c) uvede v oznámení, že jí nejvyšší mateřská entita této skupiny odmítla poskytnout součinnost. § 13zq Postup ústředního kontaktního orgánu (1) Ústřední kontaktní orgán předá zprávu podle zemí za nadnárodní skupinu podniků kontaktnímu místu státu nebo jurisdikce, ze kterých je členská entita této skupiny uvedená v této zprávě a které byly pro dané vykazované účetní období státem vyměňujícím zprávy podle zemí. Zprávu podle zemí za nadnárodní skupinu podniků předá také kontaktnímu místu státu nebo jurisdikce, na jejichž území vykonává ve stálé provozovně činnost část členské entity této skupiny uvedená ve zprávě, pokud tento stát nebo jurisdikce byly pro dané vykazované účetní období státem vyměňujícím zprávy podle zemí. (2) Zpráva podle zemí za nadnárodní skupinu podniků se předá do 15 měsíců od konce vykazovaného účetního období této skupiny. V případě, že lhůta pro podání oznámení skončí později, předá ústřední kontaktní orgán zprávu podle zemí za tuto skupinu bezodkladně. (3) Ústřední kontaktní orgán předá kontaktním místům všech jiných členských států informaci o tom, že nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny podniků odmítla poskytnout součinnost české členské entitě této skupiny.“. 21. V příloze č. 2 se v oddílu V čl. C slovo „jedním“ nahrazuje slovem „jednou“. 22. V příloze č. 2 se v oddílu V čl. D bodě 2 a v oddílu VI bodě 2 na konci textu písmene a) doplňují slova „uplatňujícího společný standard pro oznamování“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Oznámení podle § 13zl odst. 1 zákona č. 164/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepodává česká členská entita nadnárodní skupiny podnikůčeská členská entita nadnárodní skupiny podniků, která je nejvyšší mateřskou entitou této skupiny, za vykazované účetní obdobívykazované účetní období začínající před 1. lednem 2016. 2. Oznámení podle § 13zl odst. 2 zákona č. 164/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepodává česká členská entita nadnárodní skupiny podnikůčeská členská entita nadnárodní skupiny podniků, která není nejvyšší mateřskou entitou této skupiny, za vykazované účetní obdobívykazované účetní období začínající před a) 1\\. lednem 2016 v případě, že jde o zastupující mateřskou entitu této skupiny, b) 1\\. lednem 2017 v ostatních případech. 3. Ohlášení podle § 13zn zákona č. 164/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za vykazované účetní obdobívykazované účetní období podle bodu 1 nebo 2, které skončí do 31. října 2017, se podává do 31. října 2017. 4. Ústřední kontaktní orgán předá zprávu podle zemí za nadnárodní skupinu podnikůnadnárodní skupinu podniků za vykazované účetní obdobívykazované účetní období začínající v roce 2016 do 18 měsíců od konce tohoto období. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 304/2017 Sb.	Zákon č. 304/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 19. 9. 2017, datum účinnosti 4. 10. 2017, částka 104/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o silniční dopravě * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dráhách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Policii České republiky * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2019 304 ZÁKON ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o silniční dopravě Čl. I Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 577/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 12 se za slovo „přerušené“ vkládají slova „nebo dočasně omezené“. 2. V § 9 odst. 2 písmeno a) zní: „a) v každém vozidle používaném k podnikání byly při jeho provozu 1. doklad o oprávnění k podnikání nebo jeho kopie, jde-li o vnitrostátní veřejnou linkovou osobní dopravu, nebo 2. doklad o oprávnění k podnikání nebo jeho kopie, smlouva o mezinárodní zvláštní linkové dopravě, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie18), a další doklady vztahující se k prováděné přepravě vydané podle tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie13) nebo vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, v ostatních případech,“. 3. V § 9 odst. 2 písm. b) se text „d)“ nahrazuje textem „c)“. 4. V § 9 odst. 3 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „byla v posledních 5 letech dvakrát nebo vícekrát uložena sankce za přestupek nebo jiný správní delikt“ nahrazují slovy „byl v posledních 3 letech uložen správní trest za přestupek“. 5. V § 9 odst. 3 písm. a) bodě 1 se slova „porušení cenových předpisů“ nahrazují slovy „požadování ceny ve výši, která není v souladu s cenovými předpisy“. 6. V § 9 odst. 3 písm. a) bodě 2 se slovo „nebo“ zrušuje. 7. V § 9 odst. 3 písm. a) bodě 3 se za slovo „jízdného“ vkládají slova „nebo dokladu o přepravě“. 8. V § 9 odst. 3 se na konci písmene a) doplňují body 4 a 5, které znějí: „4. nezaznamenání skutečného průběhu přepravy, nebo 5. neumožnění kontroly nebo státního odborného dozoru,“. 9. V § 9 odst. 3 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „byla v posledních 3 letech uložena sankce“ nahrazují slovy „byl v posledních 2 letech uložen správní trest“. 10. V § 9 odst. 3 písm. b) bodech 1 až 3 se za slova „řízení vozidla“ vkládají slova „nebo jízdě na zvířeti“. 11. V § 9 odst. 3 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 12. V § 9 odst. 3 písm. c) se slova „nebo podvodu“ nahrazují slovy „, podvodu, nebezpečného vyhrožování, obchodování s lidmi, ohrožení pod vlivem návykové látky, pohlavního zneužití, poškozování spotřebitele, opilství, obecného ohrožení nebo teroristického útoku“. 13. V § 9 odst. 3 písm. d) se slova „byla uložena sankce“ nahrazují slovy „byl uložen správní trest“. 14. V § 9 odst. 6 se slova „sankci za správní delikt nebo pořádkovou pokutu podle odstavce 3 písm. a) nebo c) anebo trest nebo sankci“ nahrazují slovy „správní trest za přestupek podle odstavce 3 písm. a) anebo trest nebo správní trest“. 15. V § 9 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Byl-li přiznán odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí, kterým byl uložen správní trest za přestupek, považuje se pro účely posouzení spolehlivosti za den uložení správního trestu den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o žalobě.“. 16. § 9a včetně poznámky pod čarou č. 31 zní: „§ 9a Ustanovení o uzavření a provádění přepravní smlouvy, odpovědnosti dopravce, reklamaci a žalobě a o přepravě prováděné postupně několika dopravci obsažená v Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR)31) se použijí obdobně ve vnitrostátní silniční nákladní dopravě na smlouvu o přepravě věci, práva a povinnosti při přepravě věci, náhradu škody vzniklé při přepravě věci a na odpovědnost jednotlivých dopravců při přepravě věci, k jejímuž provedení se spojilo několik dopravců. 31) Vyhláška č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR).“. 17. V části II se za nadpis hlavy druhé vkládají označení a nadpis dílu, které znějí: „Díl 1 Vnitrostátní linková osobní doprava“. 18. Nadpis nad označením § 10 se zrušuje. 19. § 10 až 15 včetně poznámky pod čarou č. 32 znějí: „§ 10 (1) Vnitrostátní linkovou osobní dopravu může provozovat jen podnikatel v silniční dopravě, který je držitelem licence k jejímu provozování vydané dopravním úřadem. (2) Podnikatel v silniční dopravě může po dobu nejdéle 60 dnů provozovat vnitrostátní linkovou osobní dopravu i bez licence, jde-li o její provozování v souladu a) s rozhodnutím, kterým mu bylo poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících uloženo v mimořádné situaci podle zákona upravujícího poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících32), b) se smlouvou uzavřenou na základě přímého zadání v mimořádné situaci podle zákona upravujícího poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících32), nebo c) se smlouvou uzavřenou na základě zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění podle zákona o zadávání veřejných zakázek. § 11 (1) O udělení licence k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy rozhoduje na základě žádosti dopravce dopravní úřad, v jehož správním obvodu má být výchozí zastávka linky. Žádost lze podat nejdříve 1 rok přede dnem, kdy žadatel hodlá zahájit provoz linkové osobní dopravy. (2) Žádost o udělení licence vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje a) údaj o formě linkové osobní dopravy a, jde-li o městskou autobusovou dopravu, údaj o této skutečnosti, b) trasu linky, včetně zastávek pro nástup a výstup, jejich úplných názvů a určení výchozí a cílové zastávky (dále jen „vedení linky“), a c) datum, kdy žadatel hodlá zahájit provoz linkové osobní dopravy. (3) Dále musí žádost o udělení licence obsahovat, a) jde-li o linkovou osobní dopravu, která má být v celém rozsahu provozována na základě jedné nebo více smluv o veřejných službách v přepravě cestujících32) (dále jen „linková doprava na základě smlouvy o veřejných službách“), údaj o této skutečnosti a údaje nutné k identifikaci každé z těchto smluv, nebo b) jde-li o zvláštní linkovou dopravu, kategorie cestujících a údaje o osobě, pro kterou se má tato doprava provozovat, kterými jsou jméno a příjmení, název nebo obchodní firma a dále datum narození a adresa trvalého pobytu nebo, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, její identifikační číslo a adresa sídla. (4) O žádosti rozhodne dopravní úřad do 60 dnů ode dne jejího podání. § 12 (1) Dopravní úřad licenci udělí, pokud a) označení všech zastávek na trase linky ve směru vedení spojů bylo stanoveno nebo umístěno místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích postupem podle zákona o silničním provozu, b) se dopravce nedopustil jednání uvedeného v § 15 odst. 1 písm. a) nebo ode dne spáchání takového jednání uplynula ke dni podání žádosti doba delší než 3 roky, a c) vedení linky je v souladu se všemi smlouvami o veřejných službách v přepravě cestujících32), na jejichž základě má být doprava provozována, jde-li o linkovou dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. (2) Jde-li o linkovou osobní dopravu, která nemá být provozována v celém rozsahu na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících32) (dále jen „linková doprava bez smlouvy o veřejných službách“), dopravní úřad i při splnění požadavků podle odstavce 1 licenci neudělí, pokud by tato doprava byla nadbytečná s ohledem na zajištění přepravních potřeb na trase linky veřejnou linkovou nebo veřejnou drážní osobní dopravou, která má být provozována na základě uzavřené smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících32), (dále jen „veřejná osobní doprava na základě smlouvy o veřejných službách“) a měla negativní ekonomické dopady na veřejnou osobní dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. Negativní ekonomické dopady spočívají zejména v navýšení nákladů na provozování dopravy nebo ve snížení tržeb z dopravy plynoucích. (3) Rozhodnutí o udělení licence musí vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat a) údaj o formě linkové osobní dopravy a, jde-li o městskou autobusovou dopravu, údaj o této skutečnosti, b) označení a vedení linky, c) datum zahájení provozu linkové osobní dopravy, d) doba, na kterou se licence uděluje, e) kategorie cestujících, jde-li o zvláštní linkovou dopravu, a f) identifikační údaje o smlouvách, na jejichž základě má být doprava provozována, jde-li o linkovou dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. (4) V rozhodnutí o udělení licence lze stanovit a) podmínky, za kterých může provoz linky zčásti zabezpečovat jiný dopravce, umožňuje-li to smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících32), na jejímž základě má být linková osobní doprava provozována, nebo b) podmínky omezující provozování dopravy vyplývající ze 1. stavebních nebo dopravně technických vlastností pozemních komunikací na trase linky, nebo 2. žádosti. (5) Lze-li nadbytečnosti nebo negativním ekonomickým dopadům podle odstavce 2 předejít omezením provozování dopravy, dopravní úřad v rozhodnutí o udělení licence stanoví a) další podmínky omezující provozování dopravy, zejména časová omezení dopravních spojení na trase linky, omezení nástupu a výstupu cestujících na trase linky nebo podmínky pro přepravu cestujících na trase linky, nebo b) jiné datum zahájení provozu, než je uvedeno v žádosti. (6) Licence se uděluje na 5 let nebo a) na kratší dobu, pokud o to dopravce požádal, b) na dobu platnosti smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících32), na jejímž základě má být linková osobní doprava provozována, jde-li o linkovou dopravu na základě smlouvy o veřejných službách; má-li být tato doprava provozována na základě více smluv, uděluje se licence na dobu platnosti smlouvy, která má skončit nejdříve, nebo c) na dobu platnosti smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících32), jejíž platnost uplyne dříve než za 5 let ode dne, kdy dopravce hodlá zahájit provoz, jde-li o linkovou dopravu bez smlouvy o veřejných službách, jejíž trasa linky je stejná nebo obdobná jako trasa linky veřejné linkové nebo veřejné drážní osobní dopravy provozované na základě této smlouvy, nejméně však na 2 roky. § 13 (1) Jde-li o linkovou dopravu bez smlouvy o veřejných službách, vyžádá si dopravní úřad před vydáním rozhodnutí o udělení licence závazné stanovisko dopravního úřadu, v jehož správním obvodu má být na trase posuzované linky umístěna zastávka (dále jen „dotčený úřad“), k posouzení, zda v jeho správním obvodu není dán důvod pro neudělení licence podle § 12 odst. 2. (2) Je-li dán důvod pro neudělení licence, dotčený úřad v závazném stanovisku vymezí a odůvodní, v jakých případech a za jakých okolností by posuzovaná doprava byla nadbytečná s ohledem na zajištění přepravních potřeb na trase linky v jeho správním obvodu veřejnou osobní dopravou na základě smlouvy o veřejných službách a měla negativní ekonomické dopady na tuto dopravu. (3) Závazné stanovisko podle odstavců 1 a 2 vydá dotčený úřad do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. § 14 (1) Na žádost držitele licence dopravní úřad rozhodne do 60 dnů ode dne podání žádosti o změně licence. O změně licence spočívající výlučně ve změně názvu zastávky může dopravní úřad rozhodnout i z moci úřední, pokud ke změně názvu zastávky nedošlo z důvodu na straně dopravce. Na řízení o změně licence se použijí § 12 odst. 1 písm. a) a c), § 12 odst. 2, 4 a 5 a § 13 obdobně. Nedojde-li ke změně ve vedení linky, data zahájení provozu a podmínek stanovených podle § 12 odst. 4 písm. b) bodu 2 a § 12 odst. 5 písm. a), postup podle § 13 se nepoužije. (2) Dobu platnosti licence nelze prodloužit. (3) Při zániku právnické osoby, která je držitelem licence, s přechodem jejích práv a povinností na právního nástupce, který je podnikatelem v silniční osobní dopravě provozované velkými vozidly, lze provozovat linkovou osobní dopravu podle licence po dobu 15 dnů od zániku právnické osoby nebo, pokud v této lhůtě podá právní nástupce žádost o změnu licence v osobě držitele licence, nejméně do doby, kdy dopravní úřad o této žádosti rozhodne; dopravní úřad žádosti vyhoví, pokud se žadatel nedopustil jednání uvedeného v § 15 odst. 1 písm. a) nebo ode dne spáchání takového jednání uplynuly ke dni podání žádosti více než 3 roky. § 15 (1) Dopravní úřad licenci odejme, a) nebude-li tím závažným způsobem ohroženo uspokojování přepravních potřeb, pokud držitel licence 1. opakovaně závažným způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem, 2. opakovaně závažným způsobem porušil podmínky pro provozování dopravy stanovené v licenci, nebo 3. nezačal linkovou osobní dopravu, k jejímuž provozování byla tato licence udělena, provozovat do 30 dnů ode dne, kdy měl být její provoz zahájen, b) požádal-li držitel licence o odnětí licence, nebo c) pokud pozbyla platnosti smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících32), na jejímž základě byla doprava podle této licence provozována, jde-li o linkovou dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. (2) Jde-li o osobní linkovou dopravu provozovanou na základě více smluv o veřejných službách v přepravě cestujících32) a bylo-li zahájeno řízení o změně licence, kterým má být rozsah udělené licence omezen na provozování dopravy podle platných smluv, řízení o odnětí licence z důvodu podle odstavce 1 písm. c) se přeruší nebo nezahájí do doby ukončení řízení o změně licence. (3) Licence pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, b) zánikem koncese, c) smrtí fyzické osoby, která je držitelem licence, d) zánikem právnické osoby, která je držitelem licence, nejde-li o případ podle § 14 odst. 3, e) zamítnutím žádosti o změnu licence podle § 14 odst. 3, nebo f) rozhodnutím dopravního úřadu o odnětí licence. 32) Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb.“. 20. Za § 15 se vkládají označení a nadpis dílu, které znějí: „Díl 2 Mezinárodní linková osobní doprava“. 21. § 16 a 16a znějí: „§ 16 (1) Provozovat mezinárodní linkovou osobní dopravu může jen podnikatel v silniční dopravě, a to na základě a) licence udělené Ministerstvem dopravy a licence vydané příslušným orgánem jiného státu pro území tohoto státu, jímž linka vede, nebo b) povolení k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18) uděleného Ministerstvem dopravy nebo příslušným orgánem jiného členského státu. (2) Jde-li o mezinárodní zvláštní linkovou dopravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18), lze ji provozovat rovněž na základě smlouvy o mezinárodní zvláštní linkové dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18). § 16a (1) O udělení licence k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy rozhoduje Ministerstvo dopravy na základě žádosti dopravce. Žádost lze podat nejdříve 1 rok přede dnem, kdy žadatel hodlá zahájit provoz této dopravy. (2) Žádost o udělení licence vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje a) údaj o formě linkové osobní dopravy, b) vedení linky, c) datum, kdy žadatel hodlá zahájit provoz linkové osobní dopravy, d) návrh jízdního řádu, e) návrh tarifu, f) návrh smluvních přepravních podmínek a g) údaje o tom, jak bude zajištěno dodržování povinností týkajících se denní doby řízení, nepřetržité doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku u řidičů, kteří mají řídit vozidla na lince. (3) Dále musí žádost o udělení licence obsahovat, a) jde-li o mezinárodní osobní linkovou dopravu, která má být na území České republiky v celém rozsahu provozována na základě jedné nebo více smluv o veřejných službách v přepravě cestujících32) (dále jen „mezinárodní doprava na základě smlouvy o veřejných službách“), údaj o této skutečnosti a údaje nutné k identifikaci každé z těchto smluv, nebo b) jde-li o zvláštní linkovou dopravu, kategorie cestujících a údaje o osobě, pro kterou se má tato doprava provozovat, kterými jsou jméno a příjmení, název nebo obchodní firma a dále datum narození a adresa trvalého pobytu nebo, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, její identifikační číslo a adresa sídla. (4) O žádosti rozhodne Ministerstvo dopravy do 30 dnů od doručení licence vydané příslušným úřadem cizího státu pro vedení linky na území tohoto státu.“. 22. Za § 16a se vkládají nové § 16b až 16e, které znějí: „§ 16b (1) Ministerstvo dopravy licenci udělí, pokud a) označení všech zastávek na trase linky ve směru vedení spojů bylo stanoveno nebo umístěno místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích postupem podle zákona o silničním provozu, b) se dopravce nedopustil jednání uvedeného v § 15 odst. 1 písm. a) nebo ode dne spáchání takového jednání uplynula ke dni podání žádosti doba delší než 3 roky, c) jsou splněny další požadavky, stanoví-li je vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, a d) vedení linky na území České republiky je v souladu se všemi smlouvami o veřejných službách v přepravě cestujících32), na jejichž základě má být doprava provozována, jde-li o mezinárodní dopravu na základě smlouvy o veřejných službách; za účelem ověření této podmínky si Ministerstvo dopravy vyžádá závazné stanovisko dotčeného úřadu. (2) Jde-li o mezinárodní osobní linkovou dopravu, která na území České republiky nemá být provozována v celém rozsahu na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících32) (dále jen „mezinárodní doprava bez smlouvy o veřejných službách“), Ministerstvo dopravy i při splnění požadavků podle odstavce 1 licenci neudělí, pokud by tato doprava byla z hlediska navrženého jízdního řádu nadbytečná s ohledem na zajištění přepravních potřeb veřejnou osobní dopravou na základě smlouvy o veřejných službách a měla negativní ekonomické dopady na veřejnou osobní dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. Negativní ekonomické dopady spočívají zejména v navýšení nákladů na provozování dopravy nebo ve snížení tržeb z dopravy plynoucích. (3) Rozhodnutí o udělení licence musí vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat a) údaj o formě linkové osobní dopravy, b) označení a vedení linky, c) datum zahájení provozu linkové osobní dopravy, d) doba, na kterou se licence uděluje, e) kategorie cestujících, jde-li o zvláštní linkovou dopravu, a f) identifikační údaje o smlouvách, na jejichž základě má být doprava provozována, jde-li o mezinárodní dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. (4) V rozhodnutí o udělení licence lze stanovit a) podmínky, za kterých může provoz linky zčásti zabezpečovat jiný dopravce, nebo b) podmínky omezující provozování dopravy vyplývající ze 1. stavebních nebo dopravně technických vlastností pozemních komunikací na trase linky, nebo 2. žádosti. (5) Lze-li nadbytečnosti nebo negativním ekonomickým dopadům podle odstavce 2 předejít omezením provozování dopravy, Ministerstvo dopravy v rozhodnutí o udělení licence stanoví a) další podmínky omezující provozování dopravy, zejména časová omezení dopravních spojení na trase linky, omezení nástupu a výstupu cestujících na trase linky nebo podmínky pro přepravu cestujících na trase linky, nebo b) jiné datum zahájení provozu, než je uvedeno v žádosti. (6) Licence se uděluje a) na dobu stanovenou v příslušné vyhlášené mezinárodní smlouvě, kterou je Česká republika vázána, nejvýše však na 5 let, nebo b) na kratší dobu, pokud o to dopravce požádal. § 16c (1) Jde-li o mezinárodní dopravu bez smlouvy o veřejných službách, vyžádá si Ministerstvo dopravy před vydáním rozhodnutí o udělení licence závazné stanovisko dotčeného úřadu k posouzení, zda v jeho správním obvodu není dán důvod pro neudělení licence podle § 16b odst. 2. (2) Je-li dán důvod pro neudělení licence, dotčený úřad v závazném stanovisku vymezí a odůvodní, v jakých případech a za jakých okolností by z hlediska navrženého jízdního řádu byla posuzovaná doprava nadbytečná s ohledem na zajištění přepravních potřeb na trase linky v jeho správním obvodu veřejnou osobní dopravou na základě smlouvy o veřejných službách a měla negativní ekonomické dopady na tuto dopravu. (3) Závazné stanovisko podle odstavců 1 a 2 vydá dotčený úřad do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. § 16d (1) Na žádost držitele licence Ministerstvo dopravy rozhodne o změně licence. O změně licence spočívající výlučně ve změně názvu zastávky může Ministerstvo dopravy rozhodnout i z moci úřední, pokud ke změně názvu zastávky nedošlo z důvodu na straně dopravce. Na řízení o změně licence se použijí § 16b odst. 1 písm. a) a c), § 16b odst. 2, 4 a 5 a § 16c obdobně a § 16a odst. 2 a 3 přiměřeně. Nedojde-li ke změně ve vedení linky, data zahájení provozu a podmínek stanovených podle § 16b odst. 4 písm. b) bodu 2 a § 16b odst. 5 písm. a), postup podle § 16c se nepoužije. (2) Dobu platnosti licence nelze prodloužit, s výjimkou prodloužení platnosti licence ve veřejném zájmu na nepřerušeném uspokojování přepravních potřeb nejvýše o 90 dnů; postup podle § 16c a lhůta podle § 16a odst. 3 se v tomto případě nepoužijí. (3) Při zániku právnické osoby, která je držitelem licence, s přechodem jejích práv a povinností na právního nástupce, který je podnikatelem v silniční dopravě provozované velkými vozidly, se § 14 odst. 3 použije obdobně. (4) O odnětí licence rozhoduje Ministerstvo dopravy. Ustanovení § 15 odst. 1 a 2 se použijí obdobně. (5) Licence pozbývá platnosti v případech podle § 15 odst. 3. § 16e Pro vydání, změnu a odnětí povolení k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18) se § 16b odst. 2 a 5, § 16c a § 16d použijí obdobně.“. 23. Za § 16e se vkládají označení a nadpis dílu, které znějí: „Díl 3 Jízdní řád“. 24. V části II hlavě druhé se za nadpis dílu 3 vkládá nový § 16f, který zní: „§ 16f (1) Jízdní řád pro veřejnou linkovou osobní dopravu nebo jeho změnu schvaluje na žádost dopravce a) dopravní úřad, který udělil licenci, jde-li o vnitrostátní linkovou osobní dopravu, b) Ministerstvo dopravy, jde-li o mezinárodní linkovou osobní dopravu. (2) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy jízdní řád nebo jeho změnu schválí, pokud a) je v souladu s licencí nebo povolením, b) časové údaje nejsou v rozporu se stavebními nebo dopravně technickými vlastnostmi pozemních komunikací nebo pravidly silničního provozu nebo místní úpravou provozu na pozemních komunikacích v úsecích, po kterých je linka vedena, c) není v rozporu s prostorovými parametry zastávek a jejich časovým využitím vozidly jiných linek a d) obsahuje pouze spoje podle smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících32), jde-li o linkovou dopravu na základě smlouvy o veřejných službách nebo mezinárodní dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. (3) Jde-li o mezinárodní linkovou osobní dopravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18), Ministerstvo dopravy jízdní řád schválí v rámci povolení k provozování této dopravy, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2 písm. b) až d). (4) Jde-li o mezinárodní dopravu bez smlouvy o veřejných službách, Ministerstvo dopravy změnu jízdního řádu neschválí, pokud by mezinárodní doprava bez smlouvy o veřejných službách byla z hlediska požadované změny jízdního řádu nadbytečná s ohledem na zajištěnost přepravních potřeb veřejnou osobní dopravou na základě smlouvy o veřejných službách a měla negativní ekonomické dopady na tuto dopravu. Před vydáním rozhodnutí o změně jízdního řádu si Ministerstvo dopravy vyžádá závazné stanovisko dotčeného úřadu k posouzení, zda v jeho správním obvodu není dán důvod pro neschválení změny jízdního řádu podle věty první. Závazné stanovisko vydá dotčený úřad do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Závazné stanovisko dotčeného úřadu se nevyžaduje, pokud se změna jízdního řádu nedotkne jeho správního obvodu nebo je-li změna jízdního řádu navázána na předchozí změnu licence. (5) Jde-li o odchylku v provozování dopravy podle § 18 odst. 2, předloží dopravce návrh výlukového jízdního řádu ke schválení bez zbytečného odkladu poté, co se o uzavření pozemní komunikace nebo o objížďce dozvěděl. Výlukový jízdní řád se schválí, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2 písm. b) a c) a je-li linka vedena odchylně od licence pouze v nezbytném rozsahu a v souladu s rozhodnutím o uzavírce nebo objížďce, bylo-li vydáno. Výlukový jízdní řád nahrazuje po dobu trvání odchylky v provozování dopravy jízdní řád schválený podle odstavce 2. (6) Pokud dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy jízdní řád, výlukový jízdní řád nebo jejich změnu schválí, může namísto písemného vyhotovení rozhodnutí vyznačit na jízdním řádu doložku schválení, která obsahuje údaj, že byl jízdní řád schválen, označení správního orgánu, který jízdní řád schválil, jméno, příjmení a podpis oprávněné úřední osoby, otisk úředního razítka a datum schválení jízdního řádu. Jízdní řád opatřený doložkou schválení se doručuje žadateli. (7) Jde-li o dopravu provozovanou bez licence podle § 10 odst. 2, jízdní řád se nevydává. Dopravce je v takovém případě povinen zveřejnit v zastávkách informaci o vedení linky a časech příjezdů a odjezdů dopravních spojení. (8) O změně jízdního řádu spočívající výlučně ve změně názvu zastávky může dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy rozhodnout i z moci úřední, pokud ke změně názvu zastávky nedošlo z důvodu na straně dopravce.“. 25. Nadpis § 17 se zrušuje. 26. V § 17 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5. 27. V § 17 odst. 3 se slova „zájmu, zásahu vyšší moci nebo uzavírky“ nahrazují slovy „zájmu nebo zásahu vyšší moci“. 28. V § 17 odst. 4 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 29. V § 17 odst. 5 se slova „a obsah“ nahrazují slovy „, obsah a formální náležitosti“. 30. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní: „§ 17a (1) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy pro účely vydání rozhodnutí o udělení, změně nebo odnětí licence nebo schválení jízdního řádu, výlukového jízdního řádu nebo jejich změny nebo dotčený úřad pro účely vydání závazného stanoviska si mohou vyžádat vyjádření a) dopravního nebo silničního správního úřadu, v jehož správním obvodu má být linka vedena, b) obce, v jejímž územním obvodu má být na trase linky zastávka, c) právnické osoby založené pro plnění úkolů při zřizování a organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících32), nebo d) vlastníka nebo správce pozemní komunikace, po které má být vedena linka. (2) Lhůta pro předložení vyjádření je 15 dnů ode dne obdržení žádosti, není-li v žádosti stanovena lhůta delší.“. 31. Za § 17a se vkládají označení a nadpis dílu, které znějí: „Díl 4 Práva a povinnosti dopravce, cestujících a ostatních osob ve veřejné linkové dopravě“. 32. V § 18 písm. f) se slova „zřídit označník zastávky, pokud zastávka nebyla označníkem vybavena, na všech označnících vyvěsit schválený jízdní řád a název zastávky,“ nahrazují slovy „zveřejnit v zastávce jízdní řád a název zastávky,“, za slova „číslo linky“ se vkládají slova „, a po celou dobu provozování dopravy zajistit v zastávce zveřejnění jízdního řádu ve znění jeho schválených změn“ a slova „městské autobusové dopravy“ se zrušují. 33. V § 18 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 34. V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Je-li pozemní komunikace, po které je linka vedena, zcela nebo zčásti uzavřena nebo je-li nařízena objížďka podle zvláštního právního předpisu6), lze se od vedení linky podle licence odchýlit v nezbytném rozsahu a v souladu s rozhodnutím o uzavírce nebo objížďce, bylo-li vydáno. Je-li pozemní komunikace, po které je linka vedena, dočasně neprůjezdná, lze se od trasy linky podle licence v nezbytném rozsahu odchýlit.“. 35. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“. 36. V § 18a odst. 2 písm. c) se slova „a adresa pro doručování12)“ nahrazují slovy „, adresa pro doručování12) a číslo osobního dokladu“. 37. V § 18a odstavec 4 zní: „(4) Osoba oprávněná zjistit totožnost cestujícího podle zvláštního právního předpisu je oprávněna sdělit osobní údaje podle odstavce 2 písm. c) pověřené osobě.“. Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje. 38. V § 18a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Dopravce je oprávněn pro účely vymáhání zaplacení jízdného a přirážky zpracovávat osobní údaje podle odstavce 2 písm. c).“. 39. V § 18c odst. 1 se za slovo „přerušenou“ vkládají slova „nebo dočasně omezenou“. 40. V § 18c odst. 2 se číslo „45“ nahrazuje číslem „60“. 41. V § 18c odst. 3 se text „§ 18 písm. e)“ nahrazuje textem „§ 18 odst. 1 písm. e)“. 42. V § 20 odstavec 1 zní: „(1) Vlastníci a správci pozemních komunikací na trase linky jsou povinni strpět v zastávce zveřejnění jízdního řádu nebo umístění zařízení pro zveřejnění jízdního řádu.“. 43. V § 20 odst. 2 se slova „označníku zastávky podle odstavce 1“ nahrazují slovy „zařízení pro zveřejnění jízdního řádu“. 44. Za § 20 se vkládají označení a nadpis dílu, které znějí: „Díl 5 Taxislužba“. 45. V § 21 odst. 3 písm. i), § 21 odst. 8, § 21d odst. 4 písm. c), § 34e odst. 2 písm. h) a i) a § 35 odst. 2 písm. t) se slova „zaplacení jízdného“ nahrazují slovem „přepravě“. 46. V § 21 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Dopravce je povinen zajistit, aby při provozování taxislužby vozidlem cestujícího měl řidič taxislužby u sebe doklad o oprávnění dopravce k podnikání nebo jeho kopii a aby cestujícímu vydal doklad o přepravě, pokud o něj cestující požádá.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 47. V § 21a odst. 5 písm. d) se slova „byla pravomocně uložena sankce za správní delikt“ nahrazují slovy „byl pravomocně uložen správní trest za přestupek“. 48. V § 21b odstavec 1 zní: „(1) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit a) řidiči taxislužby jako podmínku pro zahájení nebo nabízení přepravy na území obce povinnost prokázat zkouškou znalosti místopisu, obsluhy taxametru a právních předpisů upravujících provozování taxislužby a ochranu spotřebitele a mít při provozování taxislužby na území obce u sebe osvědčení o složení zkoušky; osvědčení o složení zkoušky je veřejnou listinou, b) způsob organizace a provádění zkoušky podle písmene a) a opravného opakování této zkoušky, dobu a podmínky platnosti této zkoušky a vzor osvědčení o složení zkoušky.“. 49. V § 21b odst. 2 se slova „je oprávněna“ nahrazují slovem „může“. 50. V § 21b se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit dopravcům jako podmínku pro zahájení nebo nabízení přepravy na území obce splnění zvláštních požadavků na vozidla taxislužby, kterými mohou být požadavek na barvu karoserie vozidla nebo technické požadavky. Jako technický požadavek lze stanovit pouze požadavek na minimální nebo maximální rozměry vozidla, maximální zdvihový objem motoru, stupeň plnění emisní úrovně nebo druh paliva. Zvláštní požadavky na vozidla taxislužby nesmí zvýhodňovat určitého výrobce, tovární značku nebo typ vozidla.“. 51. V § 21c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Je-li žadatelem cizinec, za účelem posouzení spolehlivosti k žádosti přiloží výpis z evidence trestů vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, a státu posledního pobytu, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát výpis z evidence trestů, přiloží cizinec čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před orgánem nebo notářem tohoto státu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 52. V § 21c odst. 5 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 4“. 53. V § 21c odst. 7 se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 6“. 54. V § 21c se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru, příslušník Policie České republiky nebo strážník obecní policie je oprávněn odebrat neplatný průkaz řidiče taxislužby.“. 55. V § 21c se odstavec 8 zrušuje. 56. V § 21d odstavec 2 zní: „(2) Při poskytování přepravy vozidlem cestujícího je řidič taxislužby povinen vydat cestujícímu doklad o přepravě, pokud o něj cestující požádá, a mít u sebe a) průkaz řidiče taxislužby a b) doklad o oprávnění dopravce k podnikání nebo jeho kopii.“. 57. Za § 21d se vkládají označení a nadpis dílu, které znějí: „Díl 6 Příležitostná osobní silniční doprava“. 58. Nadpis § 21e se zrušuje. 59. V § 27 se text „§ 3 odst. 1 písm. e)“ nahrazuje textem „§ 3 odst. 1 písm. c)“. 60. V § 34 odst. 2 se slova „, jde-li o právnickou osobu, nebo místa podnikání účastníka řízení, jde-li o fyzickou osobu“ zrušují. 61. V § 34 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Při kontrolní přepravě prováděné v rámci výkonu státního odborného dozoru v taxislužbě lze používat cizí jazyk. Pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak, lze při provádění kontrolní přepravy pořizovat zvukové, obrazové nebo zvukově-obrazové záznamy bez vědomí dopravce nebo řidiče. Právo fyzických osob na ochranu jejich soukromého a osobního života tím není dotčeno.“. 62. V § 34b odst. 2 písm. a) se slova „místa podnikání“ nahrazují slovem „sídla“. 63. V § 34b odst. 2 písm. f) se slova „o vozidlech, se kterými podnikatel silniční dopravu provozuje“ nahrazují slovy „údaje o vyřazení nebo zániku vozidla, datum první registrace vozidla v registru vozidel podle zvláštního právního předpisu14), identifikační číslo silničního vozidla a kategorie vozidla,“. 64. V § 34b odst. 2 písmeno h) zní: „h) identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl podle tohoto nebo jiného zákona uložen správní trest za přestupek uvedený v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se zavádějí společná pravidla pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě15) nebo sankce za přestupek nebo trestný čin uvedený v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se zavádějí společná pravidla pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě15), byla-li tato sankce uložena orgánem jiného členského státu než České republiky, a dále druh a výše správního trestu nebo sankce a právní kvalifikace přestupku nebo trestného činu.“. 65. V § 34b odst. 5 písmeno d) zní: „d) identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl řidiči taxislužby uložen správní trest za přestupek, v jehož důsledku přestal být řidič taxislužby považován za spolehlivého podle § 9 odst. 3, a dále druh a výše správního trestu a právní kvalifikace přestupku.“. 66. V § 34b odst. 6 písm. b) se slova „a kategorie vozidla“ nahrazují slovy „, kategorie vozidla, identifikační číslo silničního vozidla, počet míst určených k přepravě osob, údaj, zda je dopravce zapsán jako vlastník nebo provozovatel vozidla v registru vozidel podle zvláštního právního předpisu14), a údaj o vyřazení nebo zániku vozidla,“. 67. V § 34b odst. 7 se slova „byla pravomocně uložena sankce za správní delikt“ nahrazují slovy „byl pravomocně uložen správní trest za přestupek“. 68. V § 34b se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Údaje podle odstavců 3 až 6 se v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě uchovávají po dobu 3 let ode dne a) zániku živnostenského oprávnění podnikatele v silniční dopravě, b) ztráty dobré pověsti odpovědného zástupce, c) úmrtí odpovědného zástupce, nebo d) zániku nebo odnětí oprávnění řidiče taxislužby.“. 69. V § 34c odst. 2 písm. a) se slova „rodné příjmení,“ zrušují. 70. V § 34c odst. 3 písm. f) se slova „právnické osoby nebo adresa místa podnikání fyzické osoby“ zrušují. 71. V § 34c odst. 8 písm. a) úvodní části ustanovení se slovo „centrálního“ zrušuje. 72. V § 34c odst. 8 písm. a) bodě 8 se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 73. V § 34c odst. 8 písm. a) se v bodě 9 slovo „a“ nahrazuje čárkou a doplňují se body 10 až 12, které znějí: „10. identifikačním čísle silničního vozidla, 11. vyřazení nebo zániku vozidla a 12. technické způsobilosti vozidla,“. 74. V § 34d odst. 2 se slova „správních deliktech“ nahrazují slovem „přestupcích“. 75. V § 34d odst. 5 písm. a) se slova „, jde-li o právnickou osobu, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu“ zrušují. 76. V § 34d odst. 5 písm. b) se slova „sankci za správní delikt“ nahrazují slovy „správní trest za přestupek“. 77. V nadpisu § 34e se za slovo „Přestupky“ doplňují slova „fyzických osob“. 78. V § 34e odstavec 1 zní: „(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 21c odst. 1 vykonává práci řidiče taxislužby bez oprávnění řidiče taxislužby, nebo b) užije v provozu na pozemních komunikacích vozidlo označené střešní svítilnou s nápisem TAXI, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným s vozidlem poskytujícím taxislužbu k jinému účelu než k výkonu práce řidiče taxislužby.“. 79. V § 34e odst. 2 písm. b) se text „§ 21c odst. 6“ nahrazuje textem „§ 21c odst. 7“. 80. V § 34e odst. 2 písm. d) se za slovo „cestujícího“ vkládají slova „nevydá cestujícímu doklad o přepravě, pokud o něj cestující požádal, nebo“ a za slovo „taxislužby“ se vkládají slova „nebo doklad o oprávnění dopravce k podnikání ani jeho kopii“. 81. V § 34e odst. 2 písm. i) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 21d odst. 2 nebo“. 82. V § 34e se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Řidič vozidla se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností při přepravě nebezpečných věcí, b) nevede záznam o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku stanoveným způsobem nebo tento záznam nepředloží při kontrole, c) nedodržuje stanovenou dobu řízení, bezpečnostních přestávek nebo odpočinku, nebo d) předloží při kontrole neplatný doklad nebo nepředloží doklady požadované tímto zákonem anebo neumožní přístup k záznamovému zařízení.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 83. V § 34e odstavec 4 zní: „(4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b), d) nebo e) nebo odstavce 3, b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), c) nebo f) až k), c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).“. 84. V § 34e se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 50 000 Kč, jestliže se jej dopustil dopravce, který je na základě koncese oprávněn k provozování taxislužby, nebo se jej dopustila osoba, která byla k takovému dopravci ve vztahu podle § 21 odst. 3 písm. a) bodu 1. (6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a), c) nebo f) až k) lze uložit zákaz činnosti od 6 měsíců do 2 let. (7) Příkazem na místě lze za přestupek podle odstavce 2 písm. b), d) nebo e) nebo podle odstavce 3 písm. b) až d) uložit pokutu do 5 000 Kč.“. 85. V § 34f odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Dopravce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29)“. 86. V § 34f odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Provozovatel terminálu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29)“. 87. V § 34f odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „Provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29)“. 88. V § 34f se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.“. 89. V § 35 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Dopravce se dopustí přestupku tím, že“. 90. V § 35 odst. 1 písm. g) se slova „, 4 nebo § 9a“ nahrazují slovy „nebo 4“. 91. V § 35 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „nebo nezveřejní jízdní řád v zastávce nebo nezajistí zveřejnění jízdního řádu ve znění jeho schválených změn v zastávce po celou dobu provozování dopravy“. 92. V § 35 odst. 1 písmeno i) zní: „i) v rozporu s § 21 odst. 8 při provozování taxislužby vozidlem cestujícího nezajistí, aby měl řidič taxislužby u sebe doklad o oprávnění dopravce k podnikání nebo jeho kopii nebo aby vydal cestujícímu doklad o přepravě, pokud o něj cestující požádal,“. 93. V § 35 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Dopravce se dopustí přestupku tím, že“. 94. V § 35 odst. 3 se slova „Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy uloží pokutu až do výše 750 000 Kč dopravci, který“ nahrazují slovy „Dopravce se dopustí přestupku tím, že“. 95. V § 35 odst. 4 se slova „Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč dopravci, příjemci nebo odesílateli, který“ nahrazují slovy „Dopravce, příjemce nebo odesílatel se dopustí přestupku tím, že“. 96. V § 35 odst. 5 úvodní část ustanovení zní: „Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“. 97. V § 35 odst. 5 písm. a) se slovo „neodstranila“ nahrazuje slovem „neodstraní“. 98. V § 35 odst. 5 písm. b) se slovo „poškodila“ nahrazuje slovem „poškodí“. 99. V § 35 odst. 5 písm. c) se slovo „způsobila“ nahrazuje slovem „způsobí“. 100. V § 35 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 70 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, b) 350 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 5, c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, nebo d) 700 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 101. V § 35 odst. 7 se slova „, jde-li o právnickou osobu, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu“ zrušují. 102. V § 35a odst. 3 se slova „byla pravomocným rozhodnutím uložena sankce“ nahrazují slovy „byl pravomocně uložen správní trest“. 103. V § 35a odst. 5 se slova „byla uložena sankce“ nahrazují slovy „byl uložen správní trest“. 104. V § 35c odst. 1 se slova „správního deliktu podle tohoto zákona, a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat řízení o správním deliktu“ nahrazují slovy „přestupku podle tohoto zákona, nebo od fyzické osoby podezřelé ze spáchání přestupku podle § 34e odst. 1 písm. a), je-li důvodné podezření, že se budou vyhýbat řízení o přestupku“. 105. V § 35c se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při stanovení výše kauce se přihlíží k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a rozsahu způsobené škody.“. 106. V § 35c odst. 2 písm. a), § 35c odst. 3, § 35d odst. 3 a 4, § 35d odst. 5 písm. b) až d) a v § 35f odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 a 3 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“. 107. V § 35d odst. 2 se za slova „k tíži dopravce“ vkládají slova „nebo fyzické osoby podezřelé ze spáchání přestupku podle § 34e odst. 1 písm. a)“. 108. V § 35d se na konci odstavce 4 doplňují věty „V takovém případě lze kauci do dne vydání rozhodnutí o přestupku složit na účet správního orgánu příslušného k vedení řízení o přestupku. Správní orgán, u kterého byla kauce složena, vystaví potvrzení o převzetí kauce podle § 35c odst. 2 písm. a) a zašle jej osobě podezřelé z přestupku.“. 109. V § 35d odst. 5 písm. a) se slova „nebo celnímu úřadu“ nahrazují slovy „, celnímu úřadu nebo příslušnému správnímu orgánu“. 110. V § 35f se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Propadlé kauce jsou příjmem samosprávného celku, jehož orgánem je dopravní úřad příslušný k vedení řízení o přestupku. To neplatí, jde-li o propadlé kauce vybrané v souvislosti s porušením předpisů v oblasti mezinárodní linkové osobní dopravy, které jsou příjmem státního rozpočtu.“. 111. Za § 35f se vkládají § 35g a 35h, které znějí: „§ 35g (1) Při provádění kontroly v taxislužbě nebo státního odborného dozoru v taxislužbě je oprávněn vybírat kauci podle § 35c odst. 1 rovněž strážník obecní policie nebo dopravní úřad. Na oprávnění a činnost obecní policie a dopravního úřadu se § 35c a 35d použijí obdobně. (2) Pokud strážník obecní policie nebo dopravní úřad zabrání v jízdě vozidla podle § 35d a není-li do 3 měsíců ode dne zabránění v jízdě vozidlo uvolněno, může jej obecní policie nebo dopravní úřad odstranit na místo vhodné k odstavení vozidla na náklady dopravce nebo fyzické osoby podezřelé ze spáchání přestupku podle § 34e odst. 1 písm. a). § 35h (1) Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru je oprávněna zadržet průkaz řidiče taxislužby, pokud a) zjistí, že jsou dány důvody, pro které řidič není spolehlivý podle § 9 odst. 3, nebo b) je řidič taxislužby podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 9 odst. 3 písm. a). (2) O zadržení průkazu řidiče taxislužby vystaví ten, kdo řidičský průkaz zadržel, potvrzení ve 3 vyhotoveních, z nichž 1 předá řidiči taxislužby a 1 bez zbytečného odkladu doručí příslušnému dopravnímu úřadu spolu se zadrženým průkazem. Potvrzení obsahuje jméno a příjmení řidiče taxislužby, číslo průkazu, důvod zadržení průkazu, datum zadržení průkazu a podpis osoby, která průkaz zadržela. (3) Dopravní úřad bezodkladně po doručení potvrzení a zadrženého průkazu zahájí řízení, v němž lze rozhodnout o zadržení průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o odnětí oprávnění řidiče taxislužby, nejde-li o zadržení z důvodu podle odstavce 1 písm. a). (4) Dopravní úřad vrátí zadržený průkaz řidiče taxislužby jeho držiteli, pokud a) do 15 pracovních dnů ode dne doručení potvrzení a zadrženého průkazu nevydal oznámení o zahájení řízení o zadržení průkazu nebo nevydal rozhodnutí o odnětí oprávnění řidiče taxislužby, b) v řízení o zadržení průkazu bylo pravomocně rozhodnuto, že se průkaz nezadrží, nebo c) v řízení o přestupku, pro který byl průkaz zadržen, nebyl uložen správní trest nebo věc byla odložena, protože nebyly shledány důvody pro zahájení řízení o přestupku. (5) Po dobu zadržení průkazu řidiče taxislužby nesmí řidič vykonávat práci řidiče taxislužby. Doba zadržení průkazu řidiče taxislužby se započítává do doby výkonu správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu výkonu práce řidiče taxislužby, pokud byl tento správní trest uložen za skutek, pro který byl průkaz řidiče taxislužby zadržen.“. 112. § 36 zní: „§ 36 (1) Podle právního řádu České republiky se posuzuje též odpovědnost za přestupek zjištěný na území České republiky spáchaný v cizině a) porušením povinnosti řidiče dodržovat stanovenou dobu řízení, bezpečnostních přestávek a dobu odpočinku, povinnosti vést záznam o době řízení, bezpečnostních přestávek a době odpočinku stanoveným způsobem nebo nesplněním některé z povinností řidiče při přepravě nebezpečných věcí, b) porušením povinnosti dopravce zajistit dodržování stanovené doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku při práci řidičů nebo povinnosti zajistit řádné vedení záznamů o době řízení, bezpečnostních přestávek a době odpočinku, c) nedodržením podmínek stanovených pro silniční dopravu nebezpečných věcí, nebo d) nedodržením povinnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29). (2) Odpovědnost za přestupek podle odstavce 1 se posuzuje podle právního řádu České republiky i v případě, že byl spáchán v cizině fyzickou osobou s pobytem mimo území České republiky či právnickou nebo podnikající fyzickou osobou se sídlem mimo území České republiky. (3) Právnická a podnikající fyzická osoba se odpovědnosti za přestupek podle § 34f odst. 1 písm. a), b), d) a f) až n), § 35 odst. 1 písm. c) a n), § 35 odst. 2 písm. b) a h) a § 35 odst. 4 nemůže zprostit. (4) Za přestupky podle tohoto zákona, s výjimkou přestupků podle § 34e, nelze uložit propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. (5) Přestupky podle tohoto zákona projednává dopravní úřad, v jehož správním obvodu byla provedena kontrola, na jejímž podkladě byl přestupek zjištěn, nebo Ministerstvo dopravy, jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, s výjimkou a) přestupků podle § 34e, které projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí vymezené Statutem hlavního města Prahy, v jejichž správním obvodu bylo spáchání přestupku zjištěno, b) přestupků podle § 34f odst. 2, které projednává dopravní úřad příslušný podle sídla provozovatele terminálu, a c) přestupků podle § 34f odst. 3, které projednává obecní živnostenský úřad. (6) Přestupky podle tohoto zákona, s výjimkou přestupků podle § 34e odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3, nelze projednat příkazem na místě. Přestupky podle § 34e odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3 může příkazem na místě projednat orgán Policie České republiky nebo celní úřad. Přestupky podle § 34e odst. 2 může dále projednat příkazem na místě strážník obecní policie.“. 113. V § 37 odst. 2 se za slova „Obecní policie“ vkládají slova „nebo orgány Policie České republiky“, slova „a jiných správních deliktů“ se zrušují, slovo „kontroluje“ se nahrazuje slovem „kontrolují“ a za slova „strážníkům obecní policie“ se vkládají slova „nebo policistům“. 114. V § 41 odst. 2 se text „§ 17 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 17 odst. 5“ a text „§ 21 odst. 8, § 21c odst. 2“ se nahrazuje textem „§ 21 odst. 9, § 21c odst. 3“. 115. Poznámka pod čarou č. 5a se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Povinnost podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je při provozování městské autobusové dopravy splněna, je-li ve vozidle platné osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě vydané podle § 9a zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. U zastávek využívaných ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona linkovou osobní dopravou se označení zastávky považuje za stanovené místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích postupem podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Pro schválení jízdního řádu nebo jeho změny vztahujících se k licenci nebo povolení uděleným podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se splnění podmínky podle § 16f odst. 2 písm. d) zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, neověřuje. 5. Na přepravní smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se § 9a zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije. 6. Přestupkem se při postupu podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozumí též správní delikt, o kterém bylo rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a správním trestem se rozumí též sankce uložená podle zákona č. 200/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Při posuzování spolehlivosti podle § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se k přestupku spáchanému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nepřihlíží. To neplatí pro toho, kdo byl do dne nabytí účinnosti tohoto zákona považován za nespolehlivého podle § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; taková osoba se považuje za nespolehlivou za podmínek stanovených v § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Při posuzování spolehlivosti podle § 9 odst. 3 písm. b) zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se k přestupkům spáchaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nepřihlíží, jde-li o přestupky řidiče spočívající v a) jízdě na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod jejich vlivem, b) jízdě na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost přivozeném požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, nebo c) odmítnutí podrobit se vyšetření, zda při jízdě na zvířeti nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou. 9. Při posuzování spolehlivosti podle § 9 odst. 3 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se k trestným činům nebezpečného vyhrožování, obchodování s lidmi, ohrožení pod vlivem návykové látky, pohlavního zneužití, poškozování spotřebitele, opilství, obecného ohrožení nebo teroristického útoku spáchaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nepřihlíží. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dráhách Čl. III Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 180/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 37 odst. 4 písm. d) se slova „a adresa pro doručování6i)“ nahrazují slovy „, adresa pro doručování6i) a číslo osobního dokladu“. 2. V § 37 odstavec 8 zní: „(8) Osoba oprávněná zjistit totožnost cestujícího podle zvláštního právního předpisu je oprávněna sdělit osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) pověřené osobě.“. 3. V § 37 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Dopravce je oprávněn pro účely vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému zpracovávat osobní údaje podle odstavce 4 písm. d).“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV V položce 34 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 119/2012 Sb. a zákona č. 102/2013 Sb., ustanovení „Předmětem poplatku není“ zní: „Předmětem poplatku není 1. Vydání licence nebo povolení k provozování dopravy z humanitárních důvodů. 2. Vydání licence nebo povolení nebo jejich změna, jde-li o linkovou osobní dopravu provozovanou v celém rozsahu na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. 3. Změna licence spočívající výlučně ve změně názvu zastávky.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Policii České republiky Čl. V V § 66 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 150/2011 Sb., se slova „a centrálního registru řidičů10)“ nahrazují slovy „, centrálního registru řidičů10) a registru podnikatelů v silniční dopravě38) včetně údajů z registru podnikatelů v silniční dopravě z jiných členských států podle přímo použitelného předpisu Evropské unie39)“. Poznámky pod čarou č. 38 a 39 znějí: „38) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. 39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 1213/2010 ze dne 16. prosince 2010 o zavedení společných pravidel pro propojení vnitrostátních elektronických rejstříků podniků silniční dopravy.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 16 a čl. II bodu 5, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2019. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 303/2017 Sb.	Zákon č. 303/2017 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti se zrušením statusu veřejné prospěšnosti Vyhlášeno 19. 9. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 104/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského zákoníku * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o církvích a náboženských společnostech * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o zvláštních řízeních soudních * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o vysokých školách * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o základních registrech * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o vysokých školách * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o spotřebitelském úvěru * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2018 303 ZÁKON ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění některé zákony v souvislosti se zrušením statusu veřejné prospěšnosti Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského zákoníku Čl. I Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., se mění takto: 1. § 147 až 150 a § 231 se zrušují. 2. V § 272 odst. 1 se věta druhá zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. II Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 167/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 335/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb. a zákona č. 460/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 1 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) až n) se označují jako písmena h) až m). 2. V § 11 odst. 2 se písmeno t) zrušuje. Dosavadní písmeno u) se označuje jako písmeno t). ČÁST TŘETÍ Změna zákona o církvích a náboženských společnostech Čl. III Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 192/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 15a se odstavec 5 zrušuje. 2. V § 17 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 6 až 8. 3. V § 18 odst. 1 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmeno j) se zrušuje. 4. V § 19 odst. 1 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmeno j) se zrušuje. 5. V § 20 odst. 1 se na konci písmene j) čárka nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Čl. IV Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb. a zákona č. 460/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 se na konci písmene h) doplňuje slovo „a“ a písmeno i) se zrušuje. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i). 2. V § 25 odst. 1 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena j) a k). ČÁST PÁTÁ Změna zákona o zvláštních řízeních soudních Čl. V Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 334/2016 Sb. a zákona č. 460/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 písm. a) se čárka před slovem „přeměn“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a otázek statusu veřejné prospěšnosti“ se zrušují. 2. V § 85 písm. a) se čárka před slovem „přeměn“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a otázek statusu veřejné prospěšnosti“ se zrušují. 3. § 87 se včetně nadpisu zrušuje. 4. V § 89 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 5. V § 90 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 6. § 93 se včetně nadpisu zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích Čl. VI V § 17 odst. 7 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 302/2016 Sb., se věta první zrušuje. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o vysokých školách Čl. VII V § 40 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb. a zákona č. 137/2016 Sb., se věta první včetně poznámky pod čarou č. 12 zrušuje. ČÁST OSMÁ Změna zákona o základních registrech Čl. VIII V § 26 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb. a zákona č. 456/2016 Sb., se písmeno u) zrušuje. Dosavadní písmeno v) se označuje jako písmeno u). ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon o vysokých školách Čl. IX V části první čl. II zákona č. 137/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se bod 2 zrušuje. Dosavadní body 3 až 18 se označují jako body 2 až 17. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o spotřebitelském úvěru Čl. X V § 4 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno c) se zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 302/2017 Sb.	Zákon č. 302/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony Vyhlášeno 19. 9. 2017, datum účinnosti 1. 11. 2017, částka 104/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna veterinárního zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2020 302 ZÁKON ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna veterinárního zákona Čl. I Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. i) se slovo „karanténou“ nahrazuje slovem „izolací“. 2. V § 3 odst. 1 písm. j) se slovo „izolací“ nahrazuje slovem „karanténou“. 3. V § 3 odst. 1 písm. n) se slova „med a“ nahrazují slovy „med, mateří kašička a“. 4. V § 3 odst. 1 písm. jj) se za slovo „obrany“ vkládají slova „nebo Ministerstva vnitra“ a slova „, který se seznámil se zdravotním stavem zvířat chovaných nebo držených v tomto hospodářství nebo v tomto chovu“ se zrušují. 5. V § 3 odst. 1 se tečka na konci písmene jj) nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno kk), které zní: „kk) útulkem pro zvířata zařízení, které poskytuje dočasnou péči toulavým a opuštěným zvířatům.“. 6. Poznámka pod čarou č. 7d se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 7. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) zabezpečit provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví, kontroly dědičnosti zdraví a kontroly pohody zvířat, a to v rozsahu a lhůtách stanovených Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 44 odst. 1 písm. d), uchovávat jejich výsledky po dobu nejméně 3 let a na požádání je předkládat úřednímu veterinárnímu lékaři. Je-li třeba provést též laboratorní vyšetření vzorků, musí být toto vyšetření provedeno v laboratoři uvedené v § 52 odst. 3.“. 8. V § 4 odstavec 3 zní: „(3) Chovatel, který chová 5 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, je povinen tuto skutečnost oznámit krajské veterinární správě Státní veterinární správy nebo Městské veterinární správě v Praze Státní veterinární správy (dále jen „krajská veterinární správa“) nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy počet chovaných psů samičího pohlaví starších 12 měsíců dosáhl 5 a více chovaných zvířat; tato povinnost se nevztahuje na osobu, jejíž oznamovací povinnost upravuje jiný právní předpis9), a na osobu, jejíž právo nebo povinnost držet, cvičit nebo používat psa stanoví jiný právní předpis, zejména na chovatele služebních psů, psů se zvláštním výcvikem, vodicích psů, asistenčních psů, psů určených k odhalování výbušnin a loveckých psů. V oznámení chovatel uvede počet chovaných zvířat a místo jejich chovu. Za chovatele tvořící domácnost může oznamovací povinnost splnit jeden z nich.“. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) § 13a zákona č. 246/1992 Sb.“. 9. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 65 zní: „(4) Očkování psa proti vzteklině podle odstavce 1 je platné, pouze pokud pes splňuje podmínky na označení zvířat v zájmovém chovu stanovené v čl. 17 odst. 1 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu65), s výjimkou psa, který byl označen čitelným tetováním provedeným před 3. červencem 2011. Chovatel, který chová psa, je povinen zajistit, aby identifikační číslo psa bylo zaznamenáno v dokladu o očkování psa. Identifikačním číslem psa se rozumí alfanumerický kód zobrazený transpondérem, který umožňuje zjistit totožnost konkrétního psa. 65) Čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003.“. 10. V § 4b odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Ústřední veterinární správa“ nahrazují slovy „Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy (dále jen „Ústřední veterinární správa“)“. 11. V § 4b odst. 2 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno e), které zní: „e) oznámit Ústřední veterinární správě bez zbytečného odkladu změny údajů rozhodných z hlediska registrace a“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 12. V § 4b odst. 3 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno d), které zní: „d) oznámit Ústřední veterinární správě bez zbytečného odkladu změny údajů rozhodných z hlediska registrace a“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 13. § 5 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „§ 5 (1) Chovatel hospodářských zvířat je dále povinen a) zabezpečit v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu jejich chovu a ustájení čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž jsou chována zvířata, jakož i čištění a dezinfekci technologických zařízení, dopravních prostředků, strojů, nástrojů, nářadí, pracovních pomůcek a jiných předmětů, které přicházejí do přímého styku se zvířaty, používat k tomu přípravky schválené podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů9a), dodržovat návod k jejich použití a zacházet s vedlejšími živočišnými produkty způsobem stanoveným tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b), b) v případě nebezpečí zavlečení nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka zřídit, popřípadě umístit prostředky sloužící k ochraně proti nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a dbát o jejich řádnou funkci, c) k napájení zvířat používat vodu, která neohrožuje zdravotní stav zvířat a zdravotní nezávadnost jejich produktů, a ke krmení zvířat používat jen zdravotně nezávadná krmiva, d) podávat zvířatům pouze léčivé přípravky v souladu s pravidly pro jejich používání při poskytování veterinární péče5), veterinární přípravky schválené podle tohoto zákona, doplňkové látky v souladu se zvláštními právními předpisy4) a dodržovat podmínky pro podávání některých látek a přípravků zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí (§ 19), poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování přítomnosti některých látek a jejich reziduí u zvířat, v živočišných produktech, krmivech a napájecí vodě (dále jen „plán sledování některých látek a jejich reziduí“), a dodržovat opatření přijatá na základě tohoto šetření, e) nepodávat zvířatům látky a přípravky, jejichž používání u hospodářských zvířat nebo u zvířat, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, není povoleno (§ 19 odst. 1 a 3)9c), f) předkládat na požádání úřednímu veterinárnímu lékaři záznamy stanovené zvláštním právním předpisem9d) a umožnit přístup k těmto záznamům také soukromému veterinárnímu lékaři, který vydává potvrzení o zdravotním stavu zvířete a o nákazové situaci v místě původu (dále jen „zdravotní potvrzení“), g) v případě, že chová zvěř ve farmovém chovu, oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení své chovatelské činnosti ve vztahu k farmovému chovu zvěře, h) dodávat na jatky pouze jatečná zvířata s pravdivě a úplně uvedenými informacemi o potravinovém řetězci v souladu s přílohou II oddílu III nařízení (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, i) uvádět na trh pouze zvířata, kterým nebyly podávány nepovolené nebo zakázané4) látky nebo přípravky (§ 19), vést záznamy o tom, kdy a které léčivé přípravky a látky, jimiž mohou být nepříznivě ovlivněny živočišné produkty, byly podány zvířatům, neprodleně předkládat tyto záznamy veterinárnímu lékaři, aby v nich zaznamenal podání léčivých přípravků zvířatům nebo očkování zvířat, uchovávat tyto záznamy nejméně po dobu 5 let a dodržovat ochranné lhůty. (2) Chovatel, který chová včelstva, je dále povinen neprodleně po zjištění úhynu včelstev na stanovišti včelstev hlásit úhyn nad limit stanovený prováděcím právním předpisem krajské veterinární správě. (3) Mor včelího plodu a hnilobu včelího plodu je zakázáno léčit. (4) Chovatel, který jako podnikatel10) chová hospodářská zvířata pro účely podnikání, je dále povinen a) oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení podnikatelské činnosti, jakož i informovat krajskou veterinární správu bez zbytečného odkladu o změnách, k nimž má dojít ve způsobu ustájení nebo v druzích chovaných zvířat, b) zajistit, aby práce při ošetřování zvířat a získávání jejich produktů vykonávaly pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů11), které mají základní znalosti o péči o zvířata a o hygienických požadavcích na získávání živočišných produktů, c) zpracovat podle schválených zásad pohotovostní plán pro případ výskytu nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i pro případ vzniku mimořádné situace (dále jen „pohotovostní plán“), zajistit, aby pohotovostní plán byl přístupný všem osobám uvedeným v písmenu b) a při každé změně chovu zvířat, nejméně však jednou ročně, pohotovostní plán aktualizovat, d) zpracovat vlastní ozdravovací program v souladu s celostátním programem tlumení jedné nebo více nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a původců těchto nákaz a nemocí (dále jen „program ozdravování zvířat“), předložit jej včetně příslušných změn ke schválení krajské veterinární správě nejpozději do 60 dnů od data zveřejnění programu ozdravování zvířat ve Věstníku Ministerstva zemědělství a postupovat podle tohoto programu. (5) Chovatel, který chová drůbež v rámci svého podnikání, je dále povinen neprodleně po zjištění poklesu v příjmu potravy a vody, poklesu v produkci vajec nebo zvýšené úmrtnosti drůbeže nad limity stanovené prováděcím právním předpisem hlásit tyto skutečnosti krajské veterinární správě. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka a na jejich uvádění na trh, b) které látky a přípravky nelze uvádět do oběhu a podávat zvířatům, které látky a přípravky nelze podávat zvířatům určitých druhů a které látky a přípravky lze podávat zvířatům určitých druhů jen za určitých podmínek a tyto podmínky, c) postup při zpracovávání pohotovostních plánů a ozdravovacích programů chovatelů, hlediska, podle nichž se tyto plány a programy zpracovávají, a co mají obsahovat, d) ve kterých případech a za jakých podmínek může Státní veterinární správa povolit v mezích stanovených právními akty Evropské unie zmírnění veterinárních požadavků stanovených na zdraví zvířat a jejich pohodu, e) limity poklesu v příjmu potravy a vody, poklesu v produkci vajec nebo zvýšené úmrtnosti drůbeže, při jejichž překročení jsou chovatelé, kteří jako podnikatelé chovají drůbež pro účely podnikání, povinni hlásit tyto skutečnosti krajské veterinární správě, f) limit zvýšené úmrtnosti včelstev, při jehož překročení jsou chovatelé povinni hlásit tyto úhyny krajské veterinární správě. 10) § 420 a násl. občanského zákoníku.“. 14. V § 6 odst. 3 a v § 49 odst. 1 písm. b) se text „§ 5 odst. 1 písm. a)“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 1 písm. i)“. 15. V § 6 odst. 8 písm. b) a v § 17a odst. 4 písm. c) se slovo „izolaci“ nahrazuje slovem „karanténě“. 16. V § 10 odst. 2 se slova „Ústřední veterinární správě Státní veterinární správy (dále jen „Ústřední veterinární správa“)“ nahrazují slovy „Ústřední veterinární správě“. 17. V § 10 odst. 3 písm. f), § 30 odst. 1 písm. d), § 30 odst. 2 písm. a) a v § 42 odst. 3 písm. a) se slovo „karanténě“ nahrazuje slovem „izolaci“. 18. V § 12 odst. 1 písm. a) bodě 2, § 18 odst. 1 písm. a), § 18 odst. 3, § 19 odst. 4, nadpise oddílu 2 hlavy III, § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 22 odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení a bodě 1, § 22 odst. 1 písm. d), f) a j), § 24 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 24 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 39a odst. 1, § 41 odst. 4, § 48 odst. 1 písm. g) a písm. j) bodě 2, § 49 odst. 1 písm. h) bodě 2 a písm. l), § 53 odst. 1 písm. b) a c) a v § 54 odst. 1 písm. i) se slova „do oběhu“ nahrazují slovy „na trh“. 19. V § 16 odstavec 2 zní: „(2) Každý, kdo přepravuje zvířata určená k poražení nebo utracení v souvislosti s plněním ochranných a zdolávacích opatření, nebo každý, kdo přepravuje, zpracovává nebo neškodně odstraňuje předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, jakož i vedlejší živočišné produkty určené k neškodnému odstranění nebo dalšímu zpracování, je povinen tato zvířata, předměty nebo vedlejší živočišné produkty přepravovat, zpracovávat nebo neškodně odstraňovat jen způsobem stanoveným krajskou veterinární správou.“. 20. V § 17a odst. 2 písm. d) se slova „prohlídku jatečných zvířat a masa“ nahrazují slovy „veterinární vyšetření zvířat před poražením, jejich masa, orgánů a ostatních částí po poražení (dále jen „prohlídka jatečných zvířat a masa“)“. 21. V § 20 odstavec 2 zní: „(2) Není-li stanoveno jinak, lze uvádět na trh pouze a) zvěřinu, která pochází ze zvěře ulovené a usmrcené v souladu se zvláštními právními předpisy6),16), a která je v souladu se zvláštními právními předpisy16) označena způsobem umožňujícím její identifikaci, b) ryby, korýše, měkkýše, žáby a jiné živočichy vodního a suchozemského prostředí určené k výživě lidí, kteří byli získáni dovoleným způsobem lovu (výlovu), odchytu nebo sběru17), c) mléko, které bylo získáno od zvířat, jejichž zdravotní stav, způsob chovu a výživy neovlivňují nepříznivě jeho zdravotní nezávadnost, a které bylo mlékárensky ošetřeno, jakož i výrobky z tohoto mléka. Požadavek výroby mléčných výrobků z mlékárensky ošetřeného mléka však neplatí, pokud schválený technologický postup vyžaduje se zřetelem na vlastnosti výrobku, aby bylo při jeho výrobě použito mlékárensky neošetřené mléko; pro tyto účely se výrobou mléčných výrobků rozumí postup vedoucí ke změně charakteru tohoto mléka, d) vejce, která byla prosvícena a stanoveným způsobem označena17a), e) med, mateří kašičku nebo včelí vosk, které jsou zdravotně nezávadné a pochází od klinicky zdravého včelstva.“. 22. V § 20 se odstavce 3 a 4 zrušují. 23. § 21 včetně poznámek pod čarou č. 66 a 67 zní: „§ 21 (1) Není-li stanoveno jinak, musí být jatečná zvířata poražena na jatkách za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy6) a předpisy Evropské unie17c). (2) Domácí porážkou mohou být poražena ve vlastním hospodářství chovatele jatečná zvířata s výjimkou skotu staršího 72 měsíců, koní, oslů a jejich kříženců. V případě domácí porážky skotu staršího 24 měsíců a mladšího 72 měsíců může chovatel porazit nejvýše 3 kusy ročně. (3) Maso a orgány jatečných zvířat z domácí porážky jsou určeny pro spotřebu a) osoby tvořící domácnost chovatele, jedná-li se o maso a orgány ze skotu, nebo b) osoby tvořící domácnost chovatele nebo pro spotřebu osoby blízké, jedná-li se o maso a orgány ostatních zvířat. (4) Maso a orgány jatečných zvířat z domácí porážky podléhají veterinárnímu vyšetření, stanoví-li tak krajská veterinární správa se zřetelem k nákazové situaci, a nesmí být dále uváděny na trh. (5) Domácí porážku skotu mladšího 72 měsíců nebo jelenovitých ve farmovém chovu je chovatel povinen písemně oznámit krajské veterinární správě nejméně 3 dny před jejím konáním. Povinnost písemně oznámit domácí porážku skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu neplatí v případě domácí porážky skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu jinak zdravého zvířete, které utrpělo zranění, které z důvodu respektování dobrých životních podmínek zvířat brání jeho přepravě na jatky; v tomto případě chovatel zajistí prohlídku zvířete veterinárním lékařem, vyžádá si od něj písemné prohlášení o zdravotním stavu zvířete a oznámí domácí porážku skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu neprodleně po jejím provedení. (6) Chovatel v oznámení podle odstavce 5 uvede vedle náležitostí podle správního řádu a) adresu a registrační číslo hospodářství, b) datum a čas provedení domácí porážky skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu, c) počet, druh a identifikační číslo poráženého zvířete, d) jde-li o porážení skotu také datum narození skotu a způsob zacházení se vzniklými vedlejšími živočišnými produkty. (7) Zvěř ve farmovém chovu může být porážena v hospodářství jen za podmínek stanovených předpisy Evropské unie17c). Povolení vydává krajská veterinární správa chovateli na základě písemné žádosti, která splňuje náležitosti podle zvláštního právního předpisu17ca) a ve které chovatel doloží splnění podmínek stanovených předpisy Evropské unie17c). (8) Chovatel je povinen k porážce velké farmové zvěře v hospodářství podle odstavce 7 nebo domácí porážce jelenovitých z farmového chovu požádat krajskou veterinární správu o povolení k usmrcení těchto zvířat použitím střelné zbraně. K žádosti vedle náležitostí podle správního řádu a) doloží, že usmrcení střelnou zbraní provede 1. držitel zbrojní licence vydané podle zvláštního právního předpisu17cd), nebo 2. chovatel osobně nebo osoba, která je k němu v pracovním nebo obdobném poměru, jsou-li držiteli zbrojního průkazu skupiny C vydaného podle zvláštního právního předpisu17cb), a b) přiloží odůvodnění k usmrcení zvířete střelnou zbraní. Pro účely tohoto ustanovení se velkou farmovou zvěří rozumí jelenovití, mufloni a prasata divoká, jsou-li chováni ve farmovém chovu. (9) Doba platnosti povolení vydaného podle odstavce 8 je 3 roky. Dobu platnosti povolení může krajská veterinární správa prodloužit o další 3 roky, a to na základě písemné žádosti držitele povolení podané 3 měsíce před skončením doby platnosti, pokud držitel povolení doloží, že se nezměnily podmínky, za kterých bylo povolení vydáno. (10) Platnost povolení vydaného podle odstavce 8 končí, jestliže se změnily osoby uvedené v odstavci 8 písm. a) bodě 1 nebo 2, které provádějí usmrcení střelnou zbraní. Změnu těchto osob je chovatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit písemně krajské veterinární správě. (11) Krajská veterinární správa může povolení vydané podle odstavce 7 nebo 8 odejmout, jestliže byly porušeny podmínky, za kterých bylo vydáno. (12) Chovatel, který je držitelem povolení podle odstavce 8, je povinen a) mít k dispozici situační nákres farmy nebo hospodářství s vyznačením místa střelby a prostředků k zajištění bezpečnosti při střelbě, s posudkem znalce v oboru balistiky; tímto nejsou dotčeny povinnosti držitele zbrojní licence podle zvláštního právního předpisu17cb), b) oznámit krajské veterinární správě nejméně 3 dny přede dnem porážky místo a čas použití střelné zbraně k porážce. (13) Krajská veterinární správa oznámí příslušnému útvaru Policie České republiky místo a čas použití střelné zbraně k porážce zvěře ve farmovém chovu v hospodářství nebo k domácí porážce jelenovitých z farmového chovu. (14) Na jatky nesmí být dodávány zdravé březí plemenice. (15) Jatečná zvířata podléhají na jatkách povinné prohlídce jatečných zvířat a masa, kterou provádí úřední veterinární lékař, který splňuje požadavky odborné kvalifikace stanovené předpisy Evropské unie66). Podrobnosti prohlídky jatečných zvířat a masa včetně úkonů, které mohou být prováděny jinými osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti než veterinárními lékaři, jsou stanoveny předpisy Evropské unie67). (16) Veterinární vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře a zvěřiny se provádí způsobem a v rozsahu stanovenými předpisy Evropské unie17g). (17) V rámci veterinární prohlídky jatečných zvířat na jatkách a těl ulovené volně žijící zvěře v zařízeních zpracovávajících zvěřinu, vnímavých na trichinelózu, zajistí úřední veterinární lékař vyšetření jejich svaloviny na přítomnost svalovce (trichinel). Není-li toto vyšetření provedeno laboratoří krajské veterinární správy, musí být provedeno v laboratoři uvedené v § 52 odst. 3. (18) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla a postup veterinárního vyšetřování živočišných produktů, posuzování a označování těchto produktů na základě jejich veterinárního vyšetření, jakož i veterinární podmínky uvolňování těchto produktů na trh, pokud tato pravidla, postupy a podmínky nejsou upraveny předpisy Evropské unie a pokud jejich úpravu tyto předpisy umožňují. 66) Příloha I oddíl III kapitola IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. 67) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.“. 24. V § 21a odst. 3, § 27b odst. 8, § 50 odst. 9 a v § 64a odst. 4 se slova „vysoká škola s veterinárním studijním programem“ nahrazují slovy „vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny“. 25. V § 22 odst. 1 písm. a) se věta druhá nahrazuje větou „V žádosti uvedou vedle náležitostí podle správního řádu druhy činností, které hodlají provozovat.“. 26. V § 22 odst. 1 písm. b) se bod 2 včetně poznámek pod čarou č. 17i) a 17j) zrušuje. Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 2 až 4. 27. V § 22 odst. 1 písm. b) bodě 4 se text „bodech 1 a 2“ nahrazuje textem „bodě 1“. 28. V § 22 odst. 1 písm. j) se slovo „včel“ nahrazuje slovem „včelstev“. 29. V § 22 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 5, které znějí: „(2) Osoby, které zprostředkovávají uvádění živočišných produktů na trh, jsou povinny předem požádat krajskou veterinární správu o registraci; to však neplatí pro osoby, které již byly krajskou veterinární správou schváleny a registrovány, popřípadě jen registrovány podle odstavce 1 písm. a). V žádosti vedle náležitostí podle správního řádu uvede a) adresu místa podnikání, liší-li se od adresy místa pobytu nebo sídla, b) druh a rozsah činnosti a c) datum zahájení činnosti. (3) Osoby, které zprostředkovávají uvádění živočišných produktů na trh, mohou tuto činnost vykonávat až po registraci. (4) Registrovaná osoba je povinna oznámit krajské veterinární správě změny údajů uvedených v dokladu o registraci do 30 dnů ode dne nastalé změny a současně odevzdat doklad o registraci. (5) Krajská veterinární správa zruší registraci na žádost registrované osoby. Registrovaná osoba k žádosti o zrušení registrace přiloží doklad o registraci. O zrušení registrace krajská veterinární správa žadatele informuje.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 6. 30. V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) oznámit neprodleně krajské veterinární správě porážku skotu nebo prasat, pokud jsou maso nebo orgány určeny k dodání zpět chovateli; v oznámení uvede počet poražených kusů a osobu, které maso nebo orgány dodal.“. 31. V § 25 odst. 3 se slova „sezonní prodej živých ryb“ nahrazují slovy „prodej živých ryb na samostatném prodejním místě“ a za slovo „správě“ se vkládají slova „prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy“. 32. V § 25 odst. 5 písm. a) se slovo „sezonní“ zrušuje. 33. § 27a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 52 až 61 zní: „Prodej malých množství vlastních produktů z prvovýroby § 27a (1) Chovatel může v malých množstvích prodávat a) živou drůbež, živé králíky a živé nutrie z vlastního chovu ve svém hospodářství přímo spotřebiteli, b) čerstvé drůbeží maso, čerstvé králičí maso nebo čerstvé maso z nutrií, pocházející z drůbeže, králíků nebo nutrií z vlastního hospodářství a poražených v tomto hospodářství, ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, a to přímo spotřebiteli, anebo je dodávat do místního maloobchodu; drůbeží maso nemusí být tříděno podle jakosti a hmotnosti52), c) nebalená čerstvá vejce pocházející z vlastního hospodářství ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, a to přímo spotřebiteli, anebo je dodávat do místního maloobchodu. Chovatel, který použije vejce v jím provozovaném zařízení stravovacích služeb53) nemusí vejce označovat stanoveným způsobem54). Chovatel, který chová nejvíce 50 nosnic, prodávající vejce ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, nemusí vejce označit kódem producenta, jsou-li jméno a adresa chovatele uvedena v místě prodeje. Povinnost třídit nebalená čerstvá vejce podle jakosti a hmotnosti55), se nevztahuje na 1. prodej v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, 2. prodej ve svém hospodářství, nebo 3. chovatele, který použije vejce v jím provozovaném zařízení stravovacích služeb, d) med, mateří kašičku nebo včelí vosk pocházející z vlastního chovu včelstev ve své domácnosti, ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, a to přímo spotřebiteli, anebo jej dodávat do místního maloobchodu. Chovatel včel, který med použije v jím provozovaném zařízení stravovacích služeb53), nemusí med označit stanoveným způsobem56), e) se souhlasem krajské veterinární správy syrové, mlékárensky neošetřené mléko a syrovou smetanu (dále jen „syrové mléko“) pocházející od zvířat z vlastního chovu ve svém hospodářství v místě výroby nebo prostřednictvím prodejního automatu přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo jej po tepelném ošetření uvádět na trh při poskytování stravovacích služeb53). Chovatel zajistí, aby 1. syrové mléko bylo získáváno v souladu s požadavky na prvovýrobu syrového mléka a mleziva, stanovenými předpisy Evropské unie, které upravují zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu57), 2. celkový počet mikroorganizmů v získaném mléce při 30 °C nepřesahoval počet 100 000 v 1 ml, jde-li o kravské mléko, nebo 500 000 v 1 ml, jde-li o mléko jiného druhu, a celkový počet somatických buněk nepřesahoval 400 000 v 1 ml, jde-li o kravské mléko, 3. syrové mléko bylo vyšetřeno na základě analýzy nebezpečí a s přihlédnutím k předchozím výsledkům a jejich trendům, zejména při podání žádosti o souhlas krajské veterinární správy k prodeji syrového mléka a při každé změně v chovu zvířat nebo ve způsobu získávání, ošetřování a zpracovávání syrového mléka, jež by mohla ovlivnit jeho zdravotní nezávadnost, nejméně však dvakrát ročně, a to z hlediska dodržování limitů uvedených v bodě 2 a patogenních mikroorganizmů, stanovených prováděcím právním předpisem, a 4. obsah reziduí inhibičních látek v syrovém mléce odpovídal požadavkům stanoveným předpisy Evropské unie58), f) živé ryby nebo jiné živočichy pocházející z akvakultury z vlastního chovu ve svém hospodářství přímo spotřebiteli nebo uvádět čerstvé produkty rybolovu59) na trh při poskytování stravovacích služeb53). (2) Za místní maloobchod podle odstavce 1 písm. b), c) a d) se považuje maloobchod podle předpisu Evropské unie, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva a zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin60) s odpovídajícím sortimentem živočišných produktů, který se nachází na území České republiky a který produkty uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) dodává přímo spotřebiteli. (3) Živočišné produkty uvedené v odstavci 1 musí pocházet od zdravých zvířat a musí být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Živočišné produkty uvedené v odstavci 1 provozovatel místního maloobchodu nesmí uvádět na trh prostřednictvím zásilkového prodeje. (4) Chovatel, který prodává nebo dodává vlastní produkty z prvovýroby podle odstavce 1, je povinen zajistit, aby byly doprovázeny obchodním dokladem podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 931/2011, s výjimkou případů, kdy chovatel tyto produkty prodává ve svém hospodářství nebo ve své domácnosti. (5) Chovatel, který prodává nebo dodává vlastní produkty z prvovýroby podle odstavce 1, musí zajistit, aby tyto produkty byly a) vyráběny, skladovány a přepravovány v čistém prostředí s používáním zařízení a pracovních nástrojů a pomůcek udržovaných v čistotě a b) chráněny před vlivy, které by mohly nepříznivě působit na jejich zdravotní nezávadnost, zejména před kontaminací. (6) Chovatel nutrií je povinen zabezpečit vyšetření jejich masa na přítomnost svalovce (trichinel), a to v laboratoři, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření, nebo ve státním veterinárním ústavu, anebo v laboratoři, které bylo krajskou veterinární správou vydáno podle § 50 odst. 3 povolení pro tento druh vyšetření. Laboratoř je povinna vydat chovateli protokol o laboratorním vyšetření nutrií a jednou ročně předkládat krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních stanovené prováděcím právním předpisem. Chovatel nutrií je povinen uchovávat protokol o laboratorním vyšetření masa nutrií po dobu nejméně 2 let a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři. Chovatel nutrií může čerstvé maso z nutrií prodávat konečnému spotřebiteli nebo dodávat do místního maloobchodu způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b) až po vyhovujícím vyšetření masa nutrií na přítomnost svalovce (trichinel). (7) Chovatel, který prodává syrové mléko podle odstavce 1 písm. e), je povinen a) zpracovat a dodržovat provozní a sanitační řád a na požádání jej předložit krajské veterinární správě a b) zajistit, aby obsah celkového počtu mikroorganismů v syrovém kravském mléce prodávaném spotřebiteli nebyl vyšší, než stanoví předpisy Evropské unie, které upravují zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu61), pro syrové kravské mléko určené k výrobě mléčných výrobků, nebo nebyl vyšší než 1 500 000 v 1 ml, jde-li o syrové mléko jiného druhu. (8) Jestliže chovatel zjistí při vyšetření vzorků, že byly překročeny limity uvedené v odstavci 1 písm. e) bodě 2 nebo v odstavci 7 písm. b), přijme neprodleně nápravná opatření a informuje o tom krajskou veterinární správu, která může nařídit zvýšení četnosti vyšetřování až do doby dosažení nápravy. (9) Zjistí-li krajská veterinární správa, že chovatel postupuje při prodeji syrového mléka v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie, odejme chovateli souhlas k prodeji syrového mléka. (10) Prováděcí právní předpis stanoví a) veterinární a hygienická pravidla pro prodej a dodávání malých množství vlastních produktů z prvovýroby, uvedených v odstavci 1, a pro zacházení s těmito produkty, b) co se rozumí malým množstvím podle odstavce 1, c) rozsah a limity vyšetřování syrového mléka ke zjištění přítomnosti patogenních mikroorganismů ohrožujících zdraví lidí, d) údaje o provedených vyšetřeních, jež jsou laboratoře povinny předkládat krajské veterinární správě, včetně termínu jejich předložení. 52) Příloha XIV část B bod I odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), v platném znění. 53) § 23 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 54) § 8 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 55) Příloha VII část VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. 56) § 6 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 57) Příloha III oddíl IX kapitola I část I a II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 58) Příloha III oddíl IX kapitola I část III odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 59) Bod 3.5 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 60) Čl. 3 bod 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 61) Příloha III oddíl IX kapitola II část III bod 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.“. 34. V § 27b odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Uživatel honitby může v malých množstvích těla ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo peří a) prodávat přímo spotřebiteli, b) dodávat do místní maloobchodní prodejny s odpovídajícím sortimentem živočišných produktů, která se nachází na území České republiky a která zásobuje přímo spotřebitele, c) dodávat do maloobchodního zařízení, které bylo krajskou veterinární správou registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou, nebo d) prodávat v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, přímo spotřebiteli, jde-li o drobnou volně žijící zvěř. (2) Těla ulovené volně žijící zvěře uvedená v odstavci 1 nesmí spotřebitel dále uvádět na trh nebo je uvádět na trh prostřednictvím zásilkového prodeje.“. 35. V § 27b odstavec 6 zní: „(6) Jde-li o zvěř vnímavou na trichinelózu, je uživatel honitby povinen zabezpečit její vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel), a to v laboratoři, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření, nebo ve státním veterinárním ústavu, anebo v laboratoři, které bylo krajskou veterinární správou vydáno podle § 50 odst. 3 povolení pro tento druh vyšetřování; jde-li o prase divoké, přikládá uživatel honitby spolu se svalovinou vyšetřovaného kusu zvěře i ocas tohoto kusu. Nelze-li k vyšetření prasete divokého přiložit ocas daného kusu zvěře, vyšetří laboratoř daný kus prasete divokého i bez přiloženého ocasu daného kusu prasete divokého. Laboratoř je povinna vydat uživateli honitby protokol o laboratorním vyšetření zvěře, u prasete divokého s vyjádřením o přiložení ocasu vyšetřovaného kusu, a jednou ročně předkládat krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních stanovené prováděcím právním předpisem. Uživatel honitby je povinen uchovávat protokol o laboratorním vyšetření zvěře po dobu nejméně 2 let a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři. Uživatel honitby může zvěř vnímavou na trichinelózu prodávat nebo dodávat přímo spotřebiteli způsobem uvedeným v odstavci 1 až po vyhovujícím vyšetření zvěře na přítomnost svalovce (trichinel).“. 36. V § 27b odst. 9 písm. a) se slova „úřednímu veterinárnímu lékaři“ nahrazují slovy „krajské veterinární správě“. 37. V § 28 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Osoby, které se podílejí na obchodování se zvířaty nebo živočišnými produkty, mohou obchodovat pouze a) se zvířaty, která odpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy17q) a předpisy Evropské unie17r), zejména která 1. pocházejí z hospodářství, popřípadě jiného zařízení registrovaného podle zvláštního právního předpisu8), které nepodléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením vztahujícím se na zvířata daného druhu a je pod státním veterinárním dozorem, 2. jsou zdravá a splňují stanovené veterinární požadavky na obchodování s nimi, jakož i případné zvláštní veterinární záruky17s), 3. jsou označena a evidována podle plemenářského zákona9d) a provázena veterinárním osvědčením17t), a nevyžaduje-li se toto osvědčení, jiným průvodním dokladem, b) s živočišnými produkty, které odpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy17u) a předpisy Evropské unie14d), zejména které 1. pocházejí z podniku, závodu nebo jiného zařízení, jenž je schválen a registrován, popřípadě registrován podle tohoto zákona a předpisů Evropské unie17h) a je pod státním veterinárním dozorem, 2. jsou zdravotně nezávadné, ve všech fázích jejich výroby, zpracování a uvádění na trh byly dodrženy povinnosti a požadavky stanovené z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a splňují stanovené veterinární požadavky na obchodování s nimi, jakož i případné zvláštní veterinární záruky17v), 3. jsou označeny stanoveným způsobem14f) a provázeny průvodním dokladem, popřípadě, vyžaduje-li se veterinární osvědčení17t), tímto osvědčením. (2) Osoby, které se podílejí na obchodování se zvířaty nebo živočišnými produkty, nesmí obchodovat se zvířaty a živočišnými produkty, které z veterinárních nebo hygienických důvodů nemohou být obchodně využity v České republice, ani zvířaty, která byla určena k poražení nebo utracení v souvislosti s plněním programu ozdravování zvířat nebo v rámci ochranných a zdolávacích opatření. (3) Zvířata a živočišné produkty uvedené v odstavci 1 podléhají veterinární kontrole v místě původu a veterinární kontrole při příchodu na místo určení, do něhož jsou provázena veterinárním osvědčením, popřípadě jiným průvodním dokladem. Za místo určení se pro účely tohoto zákona považuje místo prvního příjmu včetně jakéhokoli prvního zacházení nebo manipulace na území České republiky. Jejich veterinární kontrola v místě původu musí být prováděna přinejmenším s takovou pečlivostí a odpovědností, jako kdyby byly určeny pro tuzemský trh. Veterinární kontrola při příchodu na místo určení se provádí formou nediskriminujících namátkových kontrol17w).“. 38. V § 30 odst. 1 písmeno c) zní: „c) zda podniky, závody nebo jiná zařízení pod státním veterinárním dozorem přijímají nebo uvádějí na trh pouze živočišné produkty, jejichž označení a požadované průvodní doklady odpovídají požadavkům uvedeným podle písmene a),“. 39. V § 30 odst. 2 písm. b) se za slovo „odesilateli“ vkládají slova „, jeho zástupci nebo příjemci“ a za slovo „odesilatel“ se vkládají slova „, jeho zástupce nebo příjemce“. 40. V § 30 odst. 3 písm. a) se za slovo „zvířat“ vkládají slova „, nejsou-li doprovázena veterinárním osvědčením,“. 41. V § 31 odst. 2 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „zástupce“ se doplňují slova „nebo příjemce“. 42. V § 31a odstavec 2 zní: „(2) Osoba, která přemísťuje v rámci neobchodního přesunu z ostatních členských států zvířata v zájmovém chovu uvedená v odstavci 1, která jsou mladší 12 týdnů a nejsou očkována proti vzteklině nebo jsou ve věku mezi 12 a 16 týdny, jsou očkována proti vzteklině, ale dosud nesplňují požadavky na platnost uvedené v bodě 2 písm. e) přílohy III předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), nesmí tato zvířata přemístit, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 7 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48).“. 43. V § 32 odstavec 1 zní: „(1) Dovozce nebo jeho zástupce, popřípadě jiná osoba odpovědná za náklad je povinen vstoupit se zvířaty, živočišnými produkty a ostatním veterinárním zbožím dováženým ze třetích zemí (dále jen „kontrolované zboží“) na území České republiky jen přes stanoviště veterinární hraniční kontroly České republiky (dále jen „pohraniční veterinární stanice“) nebo jiného členského státu. Osoba uvedená ve větě první musí zvířata přepravovat přímo na toto stanoviště anebo do karanténního střediska a odtud do místa určení uvedeného ve veterinárním osvědčení, popřípadě v jiném veterinárním dokladu, který zásilku provází.“. 44. V § 34 odst. 2 se slova „může tato karanténa nebo izolace probíhat“ nahrazují slovy „je dovozce nebo jeho zástupce povinen zajistit jejich umístění do karantény nebo izolace“ a slovo „karanténa“ se nahrazuje slovem „izolace“. 45. V § 36 odst. 1 se slova „Živočišné produkty dovezené z třetích zemí musí splňovat“ nahrazují slovy „Dovozce nebo jeho zástupce je povinen zajistit, aby živočišné produkty dovezené z třetích zemí splňovaly“ a slovo „poskytovat“ se nahrazuje slovem „poskytovaly“. 46. V § 38a odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „, není-li takto dováženo více než 5 zvířat v zájmovém chovu“. 47. § 38b včetně nadpisu zní: „§ 38b Vývoz zvířat a živočišných a rostlinných produktů do třetích zemí (1) K vývozu kontrolovaného zboží do třetích zemí je třeba veterinární osvědčení. Vývozce k žádosti o jeho vydání předloží vzor veterinárního osvědčení požadovaný dovážejícím, popřípadě tranzitním státem a na vyžádání také doklad o veterinárních podmínkách, jejichž splnění požaduje dovážející, popřípadě tranzitní stát, a to v ověřeném překladu do českého jazyka. Ověřený překlad vzoru veterinárního osvědčení se nevyžaduje v případě, že je vzor požadovaného veterinárního osvědčení zveřejněn na internetových stránkách Státní veterinární správy. (2) Pokud třetí země určení z nákazových důvodů vyžaduje pro dovoz krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů na své území ověření veterinárního osvědčení, provede jej krajská veterinární správa. Vývozce k žádosti o jeho ověření předloží dokumenty dokládající splnění dovozních podmínek uvedených ve veterinárním osvědčení. (3) Odmítne-li třetí země určení přijetí zásilky a dojde-li k jejímu vrácení, nese vývozce náklady spojené s tímto opatřením. (4) Pokud třetí země určení vyžaduje veterinární osvědčení vytištěná na ceninovém papíře s ochrannými znaky, uhradí vývozce náklady spojené s jeho vytištěním. O náhradě nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu rozhodne krajská veterinární správa. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji krajská veterinární správa, která ji uložila. Výši paušální částky nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu stanoví prováděcí právní předpis. (5) Pokud třetí země určení vyžaduje pro dovoz nebo neobchodní přesun zvířete v zájmovém chovu na své území ověření pasu nebo jiného identifikačního dokladu zvířete v zájmovém chovu, provede jej krajská veterinární správa. (6) Pokud třetí země určení vyžaduje pro dovoz nebo neobchodní přesun na své území ověření veterinárního osvědčení, pasu nebo jiného identifikačního dokladu zvířete v zájmovém chovu ústřední kompetentní autoritou, provede jej Ústřední veterinární správa. (7) Pro zvířata, živočišné produkty a z nákazových důvodů případně pro krmiva rostlinného původu, doplňkové látky a premixy přepravované z území České republiky do jiného členského státu za účelem vývozu do třetí země se vyžaduje potvrzení o splnění požadavků a podmínek stanovených třetí zemí určení. Vývozce k žádosti o jeho vydání předloží vzor tohoto potvrzení, a to v ověřeném překladu. (8) Krajská veterinární správa zajistí kontrolované zboží úřední veterinární závěrou, jestliže to vyžaduje třetí země určení. Úřední veterinární závěrou se rozumí zajištění totožnosti zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech nebo obalech plombou, pečetí, známkou nebo jiným zajišťovacím prostředkem tak, aby nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich zboží vložit, aniž dojde k narušení této závěry. Porušit úřední veterinární závěru lze jen se souhlasem krajské veterinární správy. (9) Pokud třetí země určení vyžaduje umístění zvířete do karantény, oznámí vývozce krajské veterinární správě její zahájení způsobem umožňujícím dálkový přenos dat prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy nejpozději 24 hodin předem. Karanténa je ukončena po splnění podmínek karantény vydáním veterinárního osvědčení k vývozu.“. 48. V § 39 odst. 1 písm. c) se za slovo „odchyt“ vkládají slova „zvířat bez pána62) a“. Poznámka pod čarou č. 62 zní: „62) § 1046 občanského zákoníku.“. 49. V § 39a odst. 2 se slova „musí se tak stát, není-li stanoveno jinak,“ nahrazují slovy „je provozovatel schváleného podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení povinen, není-li stanoveno jinak, neškodně odstranit nebo dále zpracovat tyto vedlejší živočišné produkty“. 50. V § 40 odstavec 3 zní: „(3) Ten, komu náleží nebo kdo spravuje místo nálezu vedlejších živočišných produktů, má ohlašovací povinnost podle odstavce 1 písm. a) v případě, že není znám chovatel nebo osoba zacházející se živočišnými produkty uvedená v odstavci 1. V tomto případě hradí náklady neškodného odstranění vedlejšího živočišného produktu obec, v jejímž katastrálním území je místo nálezu.“. 51. V § 41 odst. 1 písm. e) se slovo „rizika“ nahrazuje slovem „nebezpečí“. 52. V § 42 odst. 1 písmeno a) zní: „a) v rámci ochranných a zdolávacích opatření odchyt zvířat bez pána62) a toulavých a opuštěných zvířat, vnímavých na nebezpečnou nákazu,“. 53. V § 42 odst. 1 písm. b) se slova „psů a koček, popřípadě i jiných zvířat“ nahrazují slovem „zvířat“. 54. V § 42 odst. 2 se za slovo „Odchyt“ vkládají slova „zvířat bez pána62) a,“, slova „psů a koček“ se nahrazují slovem „zvířat“ a slova „vysokou školou s veterinárním studijním programem“ se nahrazují slovy „vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny“. 55. V § 42 odst. 5 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b). 56. V § 42 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 9, které znějí: „(6) Provozovatel útulku pro zvířata je povinen požádat krajskou veterinární správu o registraci útulku nejméně 14 dnů před zahájením činnosti. V žádosti vedle obecných náležitostí podle správního řádu uvede druh útulku, zda půjde o útulek pro hospodářská zvířata nebo o útulek pro zvířata v zájmovém chovu, a kapacitu útulku. (7) Provozovatel útulku pro zvířata může tuto činnost vykonávat až po registraci. (8) Provozovatel útulku pro zvířata je povinen oznámit krajské veterinární správě změny údajů uvedených v dokladu o registraci do 30 dnů ode dne nastalé změny a současně odevzdat doklad o registraci. (9) Krajská veterinární správa zruší registraci na žádost provozovatele útulku pro zvířata. Provozovatel útulku pro zvířata k žádosti o zrušení registrace přiloží doklad o registraci. O zrušení registrace krajská veterinární správa žadatele informuje.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 10. 57. V § 42 odst. 10 se za slovo „odchyt“ vkládají slova „zvířat bez pána62) a“. 58. V § 44 odst. 1 písm. d) se slova „zveřejňuje jejich seznam ve Věstníku Ministerstva zemědělství a na svých internetových stránkách,“ zrušují. 59. V § 44 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) může v souvislosti s prováděním mimořádných veterinárních opatření nebo v souvislosti s provedením porážky nebo usmrcení většího počtu hospodářských zvířat v případě jejich nemoci, vyčerpání nebo zranění pro potřeby Státní veterinární správy požádat Správu státních hmotných rezerv o poskytnutí státní hmotné rezervy formou bezúplatného použití,“. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h). 60. V § 44 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Povinné preventivní a diagnostické úkony pro příslušný kalendářní rok a podmínky a lhůty k jejich provedení uvedené v odstavci 1 písm. d) stanoví ministerstvo formou opatření obecné povahy na období 1 kalendářního roku; opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. (3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva a vyvěšuje se po celý kalendářní rok. Ministerstvo opatření obecné povahy zašle též Státní veterinární správě a krajským veterinárním správám, které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách po celý kalendářní rok. (4) Opatření obecné povahy v den následující po dni nabytí jeho účinnosti opatří ministerstvo záznamem o jeho účinnosti.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 5 a 6. 61. V § 46 písm. d) se slovo „karanténováním“ nahrazuje slovem „izolací“. 62. V § 47 odst. 1 se slova „Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstvu“. 63. V § 48 odst. 1 písm. j) úvodní části ustanovení se slova „popřípadě povolených“ nahrazují slovy „povolených, popřípadě evidovaných“. 64. V § 48 odst. 1 písm. j) se na začátek bodu 1 vkládají slova „chovatelů, kteří chovají 5 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců,“. 65. V § 48 odst. 1 písm. k) se za slova „veterinárních osvědčení“ vkládají slova „a vzory veterinárních osvědčení k vývozu vyjednané Ústřední veterinární správou s kompetentní autoritou dovážejícího státu“. 66. V § 48 odst. 1 se za písmeno r) vkládá nové písmeno s), které zní: „s) vydává na žádost osvědčení o uznání uplatněné certifikované metodiky z oblasti veterinární péče vypracované v rámci výzkumného projektu nebo záměru,“. Dosavadní písmeno s) se označuje jako písmeno t). 67. V § 49 odst. 1 písm. h) se za bod 6 vkládá nový bod 7, který zní: „7. útulky pro zvířata,“. Dosavadní bod 7 se označuje jako bod 8. 68. V § 49 odst. 1 písm. s) se bod 3 zrušuje. Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3. 69. V § 49 odst. 1 písm. t) se slova „provádí kontroly podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu pro potřeby tohoto fondu a vydává osvědčení pro poskytování zvláštních vývozních náhrad“ nahrazují slovy „provádí kontroly a vydává osvědčení podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu pro potřeby tohoto fondu“. 70. V § 49 odst. 1 se za písmeno v) vkládají nová písmena x) až z), která znějí: „x) ověřuje pro vývoz nebo neobchodní přesun zvířete v zájmovém chovu do třetích zemí pas nebo jiný identifikační doklad zvířete v zájmovém chovu, y) potvrzuje po provedené veterinární kontrole splnění požadavků a podmínek stanovených třetí zemí určení pro vydání veterinárního osvědčení pro vývoz kompetentní autoritou jiného členského státu, z) zajišťuje totožnost kontrolovaného zboží úřední veterinární závěrou,“. Dosavadní písmeno x) se označuje jako písmeno aa). 71. V § 51 odst. 1 větě druhé se za slovo „odchyt“ vkládají slova „zvířat bez pána62) a“. 72. V § 53 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) zakázat užívání prostor pro výrobu, zpracování nebo uvádění živočišných produktů na trh při důvodném podezření na uvádění na trh potravin jiných než zdravotně nezávadných nebo z nákazových důvodů, jestliže kontrolovaná osoba neumožní veterinárnímu inspektorovi vstupovat na pozemky, do staveb nebo do jiných prostor v souladu s jeho oprávněním podle kontrolního řádu, e) zjednat si přístup do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor včetně otevření uzavřených prostor při důvodném podezření na uvádění na trh potravin jiných než zdravotně nezávadných nebo z nákazových důvodů. Každý, v jehož objektu se takové prostory kontrolované osoby nalézají, je povinen strpět kontrolu v těchto prostorách.“. 73. V § 53 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Veterinární inspektor je oprávněn zahájit kontrolu prodeje na dálku kontrolním nákupem předcházejícím předložení pověření ke kontrole nebo doručení oznámení o zahájení kontroly.“. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9. 74. V § 53 odst. 9 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 75. V § 53 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Ústřední ředitel může zřídit inspekční skupinu, která je složena nejen z veterinárních inspektorů krajské veterinární správy, v jejímž územním obvodu je kontrola prováděna, ale také z veterinárních inspektorů jiných krajských veterinárních správ. Pro veterinární inspektory jiných krajských veterinárních správ, kteří jsou členy inspekční skupiny, platí práva a povinnosti kontrolujících stanovená tímto zákonem a kontrolním řádem i v územním obvodu krajské veterinární správy, v jejímž územním obvodu je kontrola prováděna. V řízení o přestupku zjištěném při kontrole provedené inspekční skupinou rozhoduje jako orgán prvého stupně krajská veterinární správa, v jejímž územním obvodu byla kontrola provedena.“. 76. V § 53a odst. 4 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“. 77. V § 54 odst. 1 písmeno c) zní: „c) nařízení izolace nebo karantény, popřípadě porážky nebo usmrcení zvířat,“. 78. V § 56a odst. 2 písmeno b) zní: „b) vyhotoveno 1. v případě dovozu v úředním jazyku členského státu určení a toho členského státu, v němž se provádí pohraniční veterinární kontrola, anebo provázeno ověřeným překladem do tohoto jazyka, nebo 2. v případě vývozu v českém jazyce a jazyce, který požaduje třetí země určení, popřípadě tranzitní stát,“. 79. V § 56a odst. 2 písmeno d) zní: „d) vydáno dříve, než zvířata nebo živočišné produkty opustí místo veterinární kontroly, a musí provázet v originální verzi zvířata nebo živočišné produkty 1. při jejich vstupu na území členských států v případě dovozu, nebo 2. na území třetí země určení v případě vývozu.“. 80. Za § 56a se vkládá nový § 56b, který včetně nadpisu zní: „§ 56b Veterinární podmínky pokusu Uživatel pokusných zvířat6) je povinen požádat o stanovení veterinárních podmínek pro provádění pokusů pro zvířata, která a) hodlá použít k pokusu 1. mimo schválené zařízení uživatele pokusných zvířat, nebo 2. ve schváleném zařízení uživatele pokusných zvířat, v případě, že charakter použitých biologických materiálů, zvířat nebo jejich produkty nebo biologické materiály mají nebo lze předpokládat, že budou mít vysoce rizikový charakter, nebo b) mají být po ukončení pokusu 1. umístěna do chovu odpovídajícího danému druhu pokusných zvířat, nebo 2. dodána na jatky.“. 81. V § 59 odst. 1 a 6 se slova „a hygieny“ nahrazují slovy „nebo veterinární hygieny“. 82. V § 59 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Státní veterinární správa organizuje ve spolupráci s vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny atestační studium pro úřední veterinární lékaře, které probíhá ve dvou částech: a) základní (atestace I. stupně), b) specializační (atestace II. stupně). (5) K výkonu státního veterinárního dozoru je odborně způsobilý úřední veterinární lékař, který získal atestaci I. stupně. Na služební místo představeného Státní veterinární správy může být jmenován úřední veterinární lékař, pokud získal atestaci II. stupně. Vedoucím zaměstnancem veterinárního ústavu může být jmenován veterinární lékař, pokud získal atestaci II. stupně; to neplatí pro vedoucího zaměstnance 1. stupně řízení.“. 83. V § 59a odst. 1 písm. a) se slova „v oblasti veterinární hygieny a ekologie“ nahrazují slovy „veterinární hygieny“. 84. V § 59a odst. 1 písmeno b) zní: „b) vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářském studijním programu v oblasti veterinární hygieny nebo v magisterském studijním programu v oblasti veterinární hygieny navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti veterinární hygieny, anebo studiem, které se podle zvláštního právního předpisu31a) považuje za rovnocenné,“. 85. V § 59a odst. 1 písm. c) a e) se slova „úplné střední odborné vzdělání“ nahrazují slovy „střední vzdělání s maturitní zkouškou“. 86. V § 59a odst. 1 písm. d) se slova „nebo biologie“ nahrazují slovy „, biologie nebo zootechniky“. 87. V § 59a odst. 1 písm. f) bodě 1 se slovo „anebo“ zrušuje a za bod 1 se vkládá nový bod 2, který zní: „2. organizovanou vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, nebo“. Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3. 88. V § 59a odst. 2 se slova „v bakalářském studijním programu v oblasti veterinární hygieny a ekologie“ nahrazují slovy „podle odstavce 1 písm. b)“. 89. V § 59a odst. 3 se slova „a ekologie“ zrušují. 90. § 60 zní: „§ 60 Soukromí veterinární lékaři jsou oprávněni vykonávat veterinární léčebnou a preventivní činnost podle § 58, pokud jsou a) odborně způsobilí podle § 59 a 59b a b) členy Komory, a to na základě osvědčení podle zákona o Komoře veterinárních lékařů České republiky32).“. 91. V § 61 odst. 1 písmeno a) zní: „a) oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení činnosti,“. 92. V § 61 odst. 1 písm. b) se za slovo „nákazy“ vkládají slova „nebo podezření z týrání zvířete“. 93. Za § 64a se vkládají nové § 64b a 64c, které včetně nadpisů znějí: „§ 64b Chovatel hospodářských zvířat (1) Chovatel hospodářských zvířat je oprávněn provádět na jím provozovaném hospodářství u hospodářských zvířat, které na tomto hospodářství chová, odborné veterinární úkony, jejichž seznam spolu s podrobnostmi jejich provádění stanoví prováděcí právní předpis. (2) Chovatel hospodářských zvířat, který splňuje požadavky odborné způsobilosti podle § 59a odst. 1 písm. a) až e), je oprávněn na jím provozovaném hospodářství podle pokynů ošetřujícího veterinárního lékaře k injekční aplikaci léčiv u hospodářských zvířat, které na tomto hospodářství chová. Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti výkonu odborných veterinárních úkonů spočívajících v injekční aplikaci léčiv u hospodářských zvířat chovateli hospodářských zvířat. (3) Chovatel hospodářských zvířat, který splňuje požadavky odborné způsobilosti podle § 59a odst. 1 písm. a) až e), je vedle odborných veterinárních úkonů podle odstavce 1 oprávněn provádět na jím provozovaném hospodářství u hospodářských zvířat, které na tomto hospodářství chová, další odborné veterinární úkony, pokud absolvoval specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na provádění odborných veterinárních úkonů, složil závěrečnou zkoušku a získal tak osvědčení o způsobilosti k provádění těchto úkonů. Chovatel hospodářských zvířat je povinen vést záznamy o dalších odborných veterinárních úkonech, které provedl, o datu jejich provedení, počtu a identifikaci zvířat, u kterých byly tyto úkony provedeny, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 2 let, a na požádání je předložit úřednímu veterinárnímu lékaři. Prováděcí právní předpis stanoví seznam dalších odborných veterinárních úkonů a podrobnosti jejich provádění k tomu oprávněnými chovateli hospodářských zvířat. (4) Specializovanou odbornou průpravu podle odstavce 3 organizuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení o způsobilosti k provádění odborných veterinárních úkonů a vede seznam těchto osob. Prováděcí právní předpis stanoví obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy podle odstavce 3 se zaměřením na provádění odborných veterinárních úkonů, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly. § 64c Prohlížitel včelstev (1) Chovatel včelstev je v případě potvrzené nebezpečné nákazy včel uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu oprávněn zajistit v ochranném pásmu stanoveném v mimořádném veterinárním opatření rozebrání včelího díla proškolenou osobou k prohlídce včelstev s rozebráním včelího díla (dále jen „prohlížitel včelstev“). (2) Prohlížitel včelstev je povinen provádět prohlídku včelstev s rozebráním včelího díla v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, vést záznamy o datu, době a výsledku prohlídky včelstev, registračním čísle chovatele včelstev, registračním čísle stanoviště včelstev, počtu včelstev na stanovišti včelstev, počtu a identifikačním čísle vzorku, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 3 let a na požádání je poskytnout úřednímu veterinárnímu lékaři. (3) Prohlížitelem včelstev může být fyzická osoba, která absolvovala specializované školení se zaměřením na prohlídku včelstev s rozebráním včelího díla a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Školení zajišťuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která také prohlížitelům včelstev vydává osvědčení, vede seznam těchto osob a předává jej Ústřední veterinární správě. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah prohlídky včelstev s rozebráním včelího díla a vedení záznamů prohlížitele včelstev, b) obsah, rozsah a organizaci specializovaného školení se zaměřením na prohlídku včelstev s rozebráním včelího díla, vydávání osvědčení a vedení seznamu prohlížitelů včelstev.“. 94. V § 67 odst. 5 se za slovo „nesplnil“ vkládají slova „schválený program ozdravování zvířat podle § 5 odst. 4 písm. d),“. 95. V § 70 odst. 1 se slova „12 týdnů“ nahrazují slovy „6 měsíců“. 96. V části první nadpis hlavy X zní: „PŘESTUPKY“. 97. § 71 a 72 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 63 znějí: „§ 71 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatele nebo některý z požadavků na přemístění a vnitrostátní přepravu zvířat stanovených v § 4, § 5 odst. 1 písm. a) až c), § 5 odst. 2 a 3, § 6 odst. 1 až 4 a 7 nebo v § 7, b) nesplní nebo poruší některou z povinností pořadatele svodu zvířat stanovenou v § 9 odst. 2 a 3, c) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovených v § 20 odst. 2 písm. c) až e), § 21 odst. 1 až 8, 10, 12 a 14, § 25 odst. 1, § 27a odst. 1, 3 až 8 nebo v § 27b odst. 1 až 8, d) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka stanovených v § 5 odst. 1 písm. d) až i), § 11 odst. 1 a 3, § 12 odst. 1, § 14, § 16 odst. 2 nebo v § 17a odst. 4, e) nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 13 odst. 4, nesplní nebo poruší některé z opatření podle § 53 odst. 1, anebo poruší zákaz uvedený v § 56a odst. 4, f) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovených v § 19 odst. 1 až 5 nebo v § 20 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b), g) nesplní nebo poruší některou z veterinárních podmínek obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo některou z veterinárních podmínek dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovenou v § 28 odst. 1 až 4, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3, § 31a odst. 2, § 32 odst. 1, 4 a 7, § 34 odst. 2, § 36 odst. 1 a 4, § 38a odst. 7, § 38b odst. 1, 7 až 9 nebo v § 38c odst. 1 až 4, h) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků stanovených předpisem Evropské unie o dovozu zásilek produktů živočišného původu pro osobní spotřebu do Společenství21), i) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků chovatele stanovených předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), j) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků stanovených v § 39a odst. 2 nebo v § 42 odst. 2, 3 a 5 až 8, nebo vykonává veterinární léčebnou a preventivní činnost jako soukromý veterinární lékař, ačkoli nesplňuje požadavky stanovené v § 60, k) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatele nebo osoby zacházející se živočišnými produkty stanovenou v § 40 odst. 1, 3 a 4, l) nesplní nebo poruší povinnost provozovatele útulku pro zvířata stanovenou v § 42 odst. 6, m) nesplní nebo poruší povinnost uživatele pokusných zvířat stanovenou v § 56b, n) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatele hospodářských zvířat stanovenou v § 64a odst. 3 nebo v § 64b odst. 1 až 3, o) nesplní nebo poruší povinnost prohlížitele včelstev stanovenou v § 64c odst. 2, p) vykonává některou z činností, k níž je třeba povolení orgánu veterinární správy, schválení tímto orgánem nebo registrace u tohoto orgánu, bez tohoto povolení, tohoto schválení nebo této registrace, vykonává některou z činností bez podání oznámení nebo ověření odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu31), anebo vykonává některou z činností, k níž není odborně způsobilá, q) jiným jednáním, než je uvedeno v písmenech a) až l), nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku veterinární péče63), r) nesplní závazný pokyn orgánu veterinární správy, nebo s) nesplní nebo poruší některou z povinností vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) až r), c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. s). § 72 Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatele nebo některý z požadavků na přemístění a vnitrostátní přepravu zvířat stanovených v § 4, § 5 odst. 1 písm. a) až c), § 5 odst. 2 až 5 nebo v § 6 odst. 1 až 4 a 7, b) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků pro přepravu zvířat a péči o ně v průběhu přepravy stanovených v § 7 nebo v § 8 odst. 1, 3 a 4, c) nesplní nebo poruší některou z povinností pořadatele svodu zvířat stanovenou v § 9 odst. 2 a 3, některou z podmínek na vnitrostátní přepravu pro provozovatele cirkusu nebo jiného veřejného vystoupení se zvířaty stanovenou v § 9 odst. 4, některou z povinností provozovatele shromažďovacího střediska stanovenou v § 9a odst. 1 a 2 nebo některou z povinností obchodníka stanovenou v § 9b odst. 1, d) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovených v § 20 odst. 2 písm. c) až e), § 21 odst. 14, § 24 odst. 1, § 25 odst. 1 až 4, § 26, § 27 odst. 1, § 27a odst. 1, 3 až 8 nebo v § 27b odst. 1 až 4, 6 a 7, e) nesplní nebo poruší některou z povinností k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka stanovenou v § 11 odst. 1 a 3, § 12 odst. 1, § 14 nebo v § 16 odst. 2, anebo některou z povinností chovatele stanovenou v § 5 odst. 1 písm. d) až i) nebo v § 17a odst. 4, f) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovených v § 18 odst. 1, 2 a 4, § 22 odst. 1 až 4, § 23 odst. 1 až 3 nebo v § 24a, g) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 39 odst. 3 a 4, § 39a odst. 2 a 3, § 40, § 41 odst. 1 až 4, § 42 odst. 3, 5 až 8, § 56b, § 64a odst. 2 a 3 nebo v § 64b odst. 1 až 3, nebo vykonává veterinární léčebnou a preventivní činnost jako soukromý veterinární lékař, ačkoli nesplňuje požadavky stanovené v § 60, h) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 13 odst. 4, nesplní nebo poruší některé z opatření podle § 53 odst. 1, anebo poruší zákaz uvedený v § 56a odst. 4, i) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovených v § 19 odst. 1 až 5, § 20 odst. 1 a 2 písm. a) a b) nebo v § 21 odst. 1, 7, 8, 10 a 12, j) nesplní nebo poruší některou z veterinárních podmínek obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo některou z veterinárních podmínek dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovenou v § 28 odst. 1 až 4, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3, § 31a odst. 2, § 32 odst. 1, 4 a 7, § 34 odst. 2, § 36 odst. 1 a 4, § 37 odst. 3, § 38a odst. 7, § 38b odst. 1, 7 až 9 nebo v § 38c odst. 1 až 4, k) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků stanovených předpisem Evropské unie o dovozu zásilek produktů živočišného původu pro osobní spotřebu do Společenství21) nebo předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), l) vykonává některou z činností, k níž je třeba povolení orgánu veterinární správy, schválení tímto orgánem nebo registrace u tohoto orgánu, bez tohoto povolení, tohoto schválení nebo této registrace, vykonává některou z činností bez podání oznámení nebo ověření odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu31), anebo vykonává některou z činností, k níž není odborně způsobilá, m) jiným jednáním, než je uvedeno v písmenech a) až l), nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku veterinární péče63), n) nesplní závazný pokyn orgánu veterinární správy, o) nesplní nebo poruší některou z povinností vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření, p) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 66a odst. 3 nebo v § 66c odst. 4, q) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 66 odst. 4, § 66a odst. 1 a 2, § 66b odst. 1 nebo v § 66c odst. 1 až 3, nebo r) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 66 odst. 1. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že a) jako soukromý veterinární lékař nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4a odst. 4, § 6 odst. 7, § 12 odst. 2, § 17a odst. 6, § 61 odst. 1, 3 a 5, § 62 odst. 2 nebo v § 66 odst. 3 a 4, b) jako soukromý veterinární technik nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 64 odst. 3 a 4, nebo c) jako výrobce pasů nebo distributor pasů nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4b odst. 2 nebo 3. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) a p), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až g) a q), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) až n) a r), d) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. o), e) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až c). 63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice. Nařízení Komise (ES) č. 136/2004. Nařízení Komise (ES) č. 282/2004. Nařízení Komise (ES) č. 599/2004. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. Nařízení Rady (ES) č. 1/2005. Nařízení Komise (ES) č. 1739/2005. Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 o sytému identifikace a evidence ovcí a koz. Nařízení Komise (ES) č. 911/2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1760/2000, pokud jde o ušní značky, zvířecí pasy a evidenci zemědělských podniků. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původů zoonóz, vyskytujících se v potravním řetězci. Nařízení Komise (ES) č. 1177/2006 ze dne 1. srpna 2006, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 2160/2003, pokud jde o požadavky na používání určitých tlumících metod v rámci národních programů pro tlumení salmonel u drůbeže. Nařízení Komise (EU) č. 517/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Unie zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonely u nosnic Gallus gallus, a kterým se mění nařízení (ES) č. 2160/2003 a nařízení Komise (EU) č. 200/2010. Nařízení Komise (EU) č. 200/2012 ze dne 8. března 2012 o cíli Unie zaměřeném na snížení výskytu Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium u hejn brojlerů, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003. Nařízení Komise (ES) č. 200/2010 ze dne 10. března 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonel v reprodukčních hejnech dospělé drůbeže druhu Gallus gallus. Nařízení Komise (EU) č. 1190/2012 ze dne 12. prosince 2012 o cíli Unie zaměřeném na snížení výskytu Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium v hejnech krůt, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003. Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny. Nařízení Komise 2074/2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1375 ze dne 10. srpna 2015, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase. Nařízení Komise 1162/2009, kterým se stanoví přechodná nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) 854/ /2004 a (ES) č. 882/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000. Nařízení Komise (ES) č. 2056/2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 104/2000, pokud jde o informování spotřebitelů o produktech rybolovu a akvakultury. Nařízení Rady (ES) č. 2406/96 o stanovení společných obchodních norem pro některé produkty rybolovu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007. Nařízení Komise (ES) č. 543/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso. Nařízení Komise (ES) č. 1249/2008 ze dne 10. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro zavádění klasifikačních stupnic Společenství pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a pro ohlašování jejich cen. Nařízení Komise (EU) 2015/1474 ze dne 27. srpna 2015 o použití recyklované teplé vody k odstraňování povrchové mikrobiální kontaminace jatečně upravených těl. Nařízení Komise (ES) č. 589/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro vejce. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97. Nařízení Komise (ES) č. 1825/2000 ze dne 25. srpna 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa. Nařízení Komise (ES) 275/2007 o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa ze dne 15. března 2007. Nařízení Komise (ES) č. 566/2008 ze dne 18. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 26/2004. Nařízení Komise (EU) č. 37/2010 ze dne 22. prosince 2009 o farmakologicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu. Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS. Nařízení Komise (ES) č. 1950/2006 ze dne 13. prosince 2006, kterým se v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků stanoví seznam základních látek k léčbě koňovitých. Nařízení Komise (EU) č. 252/2012 ze dne 21. března 2012, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu obsahu dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu v některých potravinách a kterým se ruší nařízení (ES) 1883/2006. Nařízení Komise (EU) č. 915/2010 ze dne 12. října 2010 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2011, 2012 a 2013 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů. Nařízení Rady (ES) č. 733/2008 ze dne 15. července 2008 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87 ze dne 22. prosince 1987, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace. Nařízení Komise (ES) č. 1135/2009 ze dne 25. listopadu 2009, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz určitých výrobků pocházejících nebo odesílaných z Číny a kterým se zrušuje rozhodnutí Komise 2008/798/ES. Nařízení Komise (ES) č. 401/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách. Nařízení Komise (ES) č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatech používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1321/2013 ze dne 10. prosince 2013, kterým se na úrovni Unie stanoví seznam primárních produktů kouřových aromat povolených pro použití jako takové v potravinách nebo na jejich povrchu a/nebo k výrobě sekundárních kouřových aromat. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012 ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí. Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91. Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu. Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 931/2011 ze dne 19. září 2011 o požadavcích na sledovatelnost stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 pro potraviny živočišného původu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/2013 ze dne 13. prosince 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, pokud jde o uvádění země původu nebo místa provenience u čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa. Nařízení Komise (EU) č. 101/2013 ze dne 4. února 2013 o použití kyseliny mléčné ke snižování povrchové mikrobiální kontaminace u jatečně upravených těl skotu. Nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS. Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 636/2014 ze dne 13. června 2014 o vzoru osvědčení pro obchod s nestaženou velkou volně žijící zvěří.“. 98. § 73 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10 zrušuje. 99. § 74 včetně nadpisu zní: „§ 74 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává krajská veterinární správa, s výjimkou přestupků podle § 72 odst. 1 písm. p) až r), které projednává Ústav. Přestupky podle § 71 odst. 1 písm. h) a i) a přestupky podle § 72 odst. 1 písm. k) projednává celní úřad. (2) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil.“. 100. V § 75 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Vývozce uhradí náklady veterinární kontroly spojené s vydáním veterinárního osvědčení k vývozu zvířat nebo živočišných produktů podle § 38b odst. 1 nebo s ověřením veterinárního osvědčení pro vývoz krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů podle § 38b odst. 2. O náhradě nákladů veterinární kontroly rozhodne krajská veterinární správa. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji krajská veterinární správa, která ji uložila. Výši paušální částky nákladů veterinární kontroly stanoví prováděcí právní předpis.“. 101. V § 76 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „O schválení a registraci, popřípadě jen registraci, podle tohoto zákona nebo předpisu Evropské unie se místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydává doklad64) o schválení a registraci, popřípadě jen registraci.“. Poznámka pod čarou č. 64 zní: „64) § 151 zákona č. 500/2004 Sb.“. 102. V § 76 odst. 4 písm. a) se text „§ 53 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 53 odst. 1 písm. a) až c)“. 103. V § 78 se text „§ 5 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 5 odst. 6“, text „§ 21 odst. 3,“ se zrušuje, text „§ 21 odst. 15“ se nahrazuje textem „§ 21 odst. 18“, text „§ 22 odst. 2“ se nahrazuje textem „§ 22 odst. 6“, text „§ 27a odst. 6“ se nahrazuje textem „§ 27a odst. 10“, text „§ 38b odst. 3 a 5“ se nahrazuje textem „§ 38b odst. 4“, text „§ 42 odst. 6“ se nahrazuje textem „§ 42 odst. 10“, text „§ 53 odst. 6“ se nahrazuje textem „§ 53 odst. 7“, za text „§ 64a odst. 5,“ se vkládá text „§ 64b odst. 1 až 4, § 64c odst. 4,“ a text „§ 75 odst. 3 až 5“ se nahrazuje textem „§ 75 odst. 3 až 6“. 104. V příloze č. 2 písm. a) se bod 13 zrušuje. Dosavadní body 14 až 25 se označují jako body 13 až 24. 105. V příloze č. 2 se na konci písmene e) doplňuje bod 7, který zní: „7. prasečí epidemická diarhoe“. 106. V příloze č. 2 písm. h) bod 2 zní: „2. nakažlivá chudokrevnost lososů (ISA): infekce rodu Isavirus (ISAV) s genotypem HPR s delecí“. 107. Příloha č. 6 se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Osoby, které zprostředkovávají uvádění živočišných produktů na trh, které tuto činnost provozovaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny podat žádost o registraci, která obsahuje náležitosti podle § 22 odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, krajské veterinární správě nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Provozovatel útulku pro zvířata, který jej provozoval přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen podat žádost o jeho registraci, která obsahuje náležitosti podle § 42 odst. 6 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, krajské veterinární správě nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Řízení, která byla zahájena podle zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a která nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Úřední veterinární lékař je povinen získat atestaci I. stupně do 3 let ode dne přijetí do služebního poměru podle zákona o státní službě. Dosavadní úřední veterinární lékař, který ke dni přijetí do služebního poměru podle zákona o státní službě nezískal atestaci I. stupně, je povinen tuto atestaci získat do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Představený Státní veterinární správy, který ke dni přijetí do služebního poměru podle zákona o státní službě nezískal atestaci II. stupně, je povinen tuto atestaci získat do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání Čl. III V § 5b odst. 3 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 77/2006 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb. a zákona č. 359/2012 Sb., se slova „, nebo pokud je to možné a nevyvolá to zbytečné utrpení, mohou být v zařízení převezena na vozíku nebo pohyblivé plošině na místo porážení, utrácení nebo jiného způsobu usmrcení“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv Čl. IV V zákoně č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 419/2004 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 51/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se za § 4b vkládá nový § 4c, který včetně poznámek pod čarou č. 6 a 7 zní: „§ 4c Správa může v souvislosti s prováděním mimořádných veterinárních opatření6) nebo v souvislosti s provedením porážky nebo usmrcení většího počtu hospodářských zvířat v případě jejich nemoci, vyčerpání nebo zranění7) poskytnout pro potřeby Státní veterinární správy v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti Ministerstva zemědělství. Po ukončení činností v rámci mimořádných veterinárních opatření6) nebo porážky nebo usmrcení většího počtu hospodářských zvířat v případě jejich nemoci, vyčerpání nebo zranění7) musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny Státní veterinární správou. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a 19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) se nepoužijí. 6) § 54 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7) § 5b odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích Čl. V Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene r) doplňují slova „; ve fázi přepravy potraviny musí být doklad o původu zboží k dispozici a musí být okamžitě předložen orgánu dozoru na jeho žádost“. 2. V § 6 odst. 4 se slova „a bylo vyrobeno v uzavřeném účetním období v potravinářském podniku, který v tomto období“ nahrazují slovy „a bylo vyrobeno výrobcem, který v posledním uzavřeném účetním období předcházejícím okamžiku, kdy byla potravina vyrobena“. 3. V § 18 odst. 1 písm. c) se za slova „přídatných látek“ vkládají slova „a extrakčních rozpouštědel“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci Čl. VI Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 138/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 se na konci písmene dd) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ee), které zní: „ee) neposkytuje informace o osobách podílejících se na provedení rozboru podle písmene b) s výjimkou osoby potvrzující protokol o zkoušce.“. 2. V § 4 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Inspektor je pro účely zahájení kontroly oprávněn požadovat informace, jež jsou nezbytné ke zjištění totožnosti fyzické nebo právnické osoby, která nabízí nebo prodává zboží či služby nebo provozuje reklamu na potraviny prostřednictvím internetových stránek nebo jiného elektronického prostředku. Oprávnění podle věty první má inspektor vůči osobě, která s požadovanými informacemi nakládá. Osoba podle věty druhé poskytne inspektorovi informace bez zbytečného odkladu.“. 3. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Osoba, která nakládá s informacemi, jež jsou nezbytné ke zjištění totožnosti fyzické nebo právnické osoby, která nabízí nebo prodává zboží či služby nebo provozuje reklamu na potraviny prostřednictvím internetových stránek nebo jiného elektronického prostředku, se dopustí přestupku tím, že požadované informace neposkytne bez zbytečného odkladu po jejich vyžádání podle § 4 odst. 6.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 4. V § 11 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo podle odstavce 2“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VII Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 294/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb. a zákona č. 195/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a podle zákona o zaměstnanosti“. 2. V položce 22 se doplňuje písmeno w), které zní: „w)\| Přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle zákona o zaměstnanosti za každý vzdělávací program\| Kč\| 1 000 ---\|---\|---\|--- “. 3. V položce 70 bodě 1 se za slovo „včel“ doplňují slova „nebo včelstev“. 4. V položce 70 se doplňují body 4 až 7, které znějí: „4.\| Úřední ověření pasu nebo jiného identifikačního dokladu zvířete v zájmovém chovu\| Kč\| 50 ---\|---\|---\|--- 5.\| Potvrzení o splnění požadavků a podmínek třetí země určení zásilky určené k vývozu cestou jiného členského státu42)\| \| \| \\- za jedno zvíře\| Kč\| 50 \| \\- za více než jedno zvíře\| Kč\| 100 6.\| Zajištění totožnosti zásilky zvířat určených k vývozu úřední veterinární závěrou\| Kč\| 50 7.\| Schválení ozdravovacího programu v souladu s celostátním programem tlumení jedné nebo více nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a původců těchto nákaz a nemocí42)\| Kč\| 100 “. 5. V položce 71 se doplňují body 3 a 4, které znějí: „3.\| Potvrzení o splnění požadavků a podmínek třetí země určení zásilky živočišných produktů určené k vývozu cestou jiného členského státu42)\| Kč\| 100 ---\|---\|---\|--- 4.\| Zajištění totožnosti zásilky živočišných produktů určených k vývozu úřední veterinární závěrou\| Kč\| 50 “. 6. V položce 72 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e) které zní: „e)\| Registrace osoby, která zprostředkovává uvádění živočišných produktů na trh42)\| Kč\| 100 ---\|---\|---\|--- “. Dosavadní písmena e) až m) se označují jako písmena f) až n). 7. V položce 72 se doplňuje písmeno o), které zní: „o)\| Registrace útulku pro zvířata42)\| Kč\| 100 ---\|---\|---\|--- “. 8. V položce 73 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h). 9. V položce 73 se v poznámce v bodě 2 slova „písmene c), d), e), f), g) nebo h)“ nahrazují slovy „písmene c), d), e), f) nebo g)“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 9, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 301/2017 Sb.	Zákon č. 301/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 9. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 104/2017 * Čl. I - Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 329/2014 Sb., zákona č. 140/2016 S * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 301 ZÁKON ze dne 17. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 329/2014 Sb., zákona č. 140/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 7 se částka „400 Kč“ nahrazuje částkou „550 Kč“. 2. V § 9 odst. 5 písm. a) bodě 1 a odst. 7 se slova „schodišťové plošiny,“ nahrazují slovy „svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny,“. 3. V § 9 odst. 7 se na konci odstavce doplňuje věta „Souhlas vlastníka nemovitosti může být nahrazen rozhodnutím soudu.“. 4. V § 9 odst. 10 větě třetí se slova „schodišťové plošiny“ nahrazují slovy „svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny“ a ve větě čtvrté se slova „schodišťové plošiny,“ nahrazují slovy „svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny,“. 5. V § 9 odst. 11 se číslo „120“ nahrazuje číslem „84“. 6. V § 10 odst. 1 větách první a druhé a v odstavci 3 větě první se částka „24 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“. 7. V § 10 odst. 3 větě druhé se slova „schodišťové plošiny,“ nahrazují slovy „svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny,“. 8. V § 10 odst. 4 větě první se slova „a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům“ a věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 10 zrušují. 9. V § 10 odstavec 5 zní: „(5) Výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla činí: a) 200 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší nebo roven osminásobku částky životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob podle zákona o životním a existenčním minimu9) nebo je-li tento příspěvek poskytován nezletilé osobě, b) 180 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než osminásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven devítinásobku této částky, c) 160 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než devítinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven desetinásobku této částky, d) 140 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než desetinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven jedenáctinásobku této částky, e) 120 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než jedenáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven dvanáctinásobku této částky, f) 100 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než dvanáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a).“. 10. V § 10 odst. 6 větě první se slova „schodišťové plošiny“ nahrazují slovy „svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny“. 11. V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o příspěvku na zvláštní pomůcku na žádost rozhodnout, že osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o životním a existenčním minimu9) se neposuzují jako osoby společně posuzované, jestliže spolu nejméně po dobu 3 měsíců prokazatelně nežijí.“. 12. V § 12 odst. 1 písm. c) a d) a v § 12 odst. 2 písm. a) se číslo „120“ nahrazuje číslem „84“. 13. V § 20 odst. 2 se za slovo „nebo“ vkládají slova „pěstoun anebo“. 14. V § 22 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby, zastupuje ji v řízení o dávce tato fyzická osoba. Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do osobní péče pěstouna, zastupuje ji v řízení o dávce pěstoun.“. 15. V § 23 se na konci textu písmene b) doplňují slova „v případech uvedených v § 10 odst. 1, 4 a 5“. 16. V § 23 písm. h) se za slovo „nemovitosti“ vkládají slova „nebo rozhodnutí soudu“ a slova „schodišťové plošiny,“ se nahrazují slovy „svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny,“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu upraví částky příspěvku na mobilitu podle § 7 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bez žádosti. O změně výše příspěvku na mobilitu se učiní záznam do spisu. 2. Příspěvek na mobilitu podle § 7 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží poprvé od splátky náležející za leden 2018. 3. Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu zašle nejpozději do dne výplaty příspěvku na mobilitu za leden 2018 písemné sdělení o změně výše příspěvku na mobilitu. Toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou. 4. Řízení o příspěvku na mobilitu zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Lhůta pro opětovné poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení motorového vozidla, činí 84 kalendářních měsíců podle § 9 odst. 11 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a na toto ustanovení navazující lhůty ohledně povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení motorového vozidla, podle § 12 odst. 1 písm. c) a d) a podle § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, též tehdy, pokud byl příspěvek pravomocně přiznán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě uvedeném ve větě první počíná lhůta běžet od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o tomto příspěvku. Pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona již uplynula lhůta 84 kalendářních měsíců podle § 9 odst. 11 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a na toto ustanovení navazující lhůty ohledně povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení motorového vozidla, podle § 12 odst. 1 písm. c) a d) a podle § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zároveň neuplynula lhůta 120 kalendářních měsíců, podle § 9 odst. 11 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a na toto ustanovení navazující lhůty ohledně povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení motorového vozidla, podle § 12 odst. 1 písm. c) a d) a podle § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká nárok na opětovné poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení motorového vozidla, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se v takových případech rovněž pokládají za proběhlé navazující lhůty ohledně povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení motorového vozidla. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.