Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Vyhláška č. 392/2016 Sb.	Vyhláška č. 392/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy, ve znění vyhlášky č. 58/2010 Sb. Vyhlášeno 5. 12. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 159/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy, ve znění vyhlášky č. 58/2010 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2017 392 VYHLÁŠKA ze dne 29. listopadu 2016, kterou se mění vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy, ve znění vyhlášky č. 58/2010 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 2i odst. 4 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 371/2016 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy, ve znění vyhlášky č. 58/2010 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 2 se slova „půdními bloky, popřípadě“ zrušují. 2. V § 2, § 4 odst. 2 písm. i) a v § 6 písm. f) se slova „půdním blokem, popřípadě“ zrušují. 3. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5 zní: „§ 2a Minimální vzdálenost od státní hranice při pěstování geneticky modifikované odrůdy [K § 2i odst. 2 písm. f) a odst. 4 písm. g) zákona] Minimální vzdálenost místa pěstování geneticky modifikované odrůdy od státní hranice České republiky5) pro jednotlivou plodinu je uvedena v příloze k této vyhlášce. 5) Čl. 1 bod 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/412 ze dne 11. března 2015, kterou se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území.“. 4. V § 3, § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 6 úvodní části ustanovení a v § 7 se slova „půdním bloku, popřípadě“ zrušují. 5. V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 4 odst. 1 písm. e), § 4 odst. 2 písm. d), § 4 odst. 2 písm. g) a v § 6 písm. d) se slova „půdního bloku, popřípadě“ zrušují. 6. V § 4 odst. 1 písm. a) a v § 4 odst. 2 písm. a) se slova „místa podnikání a“ nahrazují slovy „sídla nebo“. 7. V § 4 odst. 1 písm. b) a v § 4 odst. 2 písm. b) se slova „nebo obchodní firma a právní forma,“ zrušují. 8. V § 4 odst. 1 písm. b) a v § 4 odst. 2 písm. b) se slova „organizační složky“ nahrazují slovem „pobočky“. 9. V § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovy „Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu“. 10. V § 4 odst. 2 písm. i) a v § 6 písm. f) se slova „půdních bloků, popřípadě“ zrušují. 11. V § 4 odst. 3 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovy „Státním zemědělským intervenčním fondem“. 12. Příloha zní: „Příloha k vyhlášce č. 89/2006 Sb. Vzdálenosti, lhůty a rozsah obsetí stanovené pro jednotlivé plodiny při pěstování geneticky modifikované odrůdy Plodina\| Brambory\| Kukuřice\| Sója ---\|---\|---\|--- Vzdálenost mezi dílem půdního bloku při poskytování informací v případě, že se nejedná o režim ekologického zemědělství\| do 20 m\| do 140 m\| do 20 m Vzdálenost mezi dílem půdního bloku při poskytování informací v případě, že se jedná o režim ekologického zemědělství\| do 40 m\| do 400 m\| do 40 m Minimální vzdálenost pěstování geneticky modifikované odrůdy od státní hranice České republiky\| 400 m\| 400 m\| 400 m Lhůta pro poskytování informací před předpokládaným zahájením pěstování geneticky modifikované odrůdy\| do 1. 3. příslušného kalendářního roku\| do 1. 3. příslušného kalendářního roku\| do 1. 3. příslušného kalendářního roku Minimální vzdálenosti pěstování geneticky modifikované odrůdy v případě, že se nejedná o režim ekologického zemědělství, a mezi stejnými plodinami s odlišným jednoznačným identifikačním kódem4)\| 3 m; na počátku i na konci sázené partie nejméně 10 m v šíři sazeče\| 70 m\| 10 m Minimální vzdálenosti pěstování geneticky modifikované odrůdy v případě, že se jedná o režim ekologického zemědělství\| 20 m\| 200 m\| 20 m Rozsah obsetí stejnou plodinou, která není geneticky modifikovaná, v případě, že se nejedná o režim ekologického zemědělství\| -\| 1 řada obsetí v minimální šíři 0,7 m nahrazuje 2 m minimální vzdálenosti\| - Rozsah obsetí stejnou plodinou, která není geneticky modifikovaná, v případě, že se jedná o režim ekologického zemědělství\| -\| 1 řada obsetí v minimální šíři 0,7 m nahrazuje 2 m minimální vzdálenosti; nejvíce však lze nahradit 100 m minimální vzdálenosti\| - “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 391/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 391/2016 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních Vyhlášeno 5. 12. 2016, datum účinnosti 31. 12. 2016, částka 159/2016 * Čl. I - Nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 22. 7. 2019 391 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. listopadu 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 2 písm. d), § 12 a 13 zákona: Čl. I Nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, se mění takto: 1. Poznámky pod čarou č. 1 a 2 znějí: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2012/50/EU ze dne 10. října 2012, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2012/51/EU ze dne 10. října 2012, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/1/EU ze dne 18. října 2013, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako legujícího prvku v ložiskách a třecích plochách zdravotnického vybavení vystaveného ionizujícímu záření. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/2/EU ze dne 18. října 2013, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro kadmium v luminoforových povlacích zesilovačů obrazu pro rentgenové snímkování do 31. prosince 2019 a náhradní díly pro rentgenové systémy uvedené na trh EU před 1. lednem 2020. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/3/EU ze dne 18. října 2013, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro marker z octanu olovnatého používaný do stereotaktických rámů pro fixaci hlavy používaných v počítačové tomografii (CT) a magnetické rezonanci (MRI) a v lokalizačních systémech ozařovačů pro gamaterapii a vybavení pro nukleární medicínu. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/4/EU ze dne 18. října 2013, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova umožňujícího vakuově těsné spoje hliníku a oceli v rentgenových zesilovačích obrazu. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/5/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách na deskách tištěných spojů, v potahové vrstvě koncovek elektrických a elektronických součástí a potahů desek tištěných spojů, v pájkách ke spojování vodičů a kabelů, v pájkách ke spojování snímačů a čidel, které se za normálních a skladovacích podmínek trvale používají při teplotách nižších než -20 °C. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/6/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v povrchových povlacích systémů kolíkových konektorů vyžadujících nemagnetické konektory, které jsou za normálních a skladovacích podmínek trvale používány při teplotách nižších než -20 °C. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/7/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách, v potahové vrstvě koncovek elektrických a elektronických součástek a desek tištěných spojů, spojích elektrických vodičů, konektorech stínění a chráněných konektorech používaných a) v magnetickém poli v okruhu 1 m od isocentra magnetu, který je součástí vybavení pro snímkování pomocí magnetické resonance pro lékařské účely, včetně monitorů pacienta navržených tak, aby mohly být v tomto okruhu používány, nebo b) v magnetickém poli v okruhu 1 m od vnějšího povrchu cyklotronových magnetů a magnetů používaných v nukleární medicíně k přenosu a směrování svazku paprsků. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/8/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách používaných k montáži digitálních detektorů z teluridu kadmia a z teluridu kadmia-zinku na desky tištěných spojů. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/9/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo a kadmium v kovovém pojivu supravodivých materiálů v přístrojích magnetické rezonance (MRI), detektorech supravodivého kvantového interferenčního zařízení (SQUID), nukleární magnetické resonance (NMR) nebo hmotnostních spektrometrů s Fourierovou transformací (FTMS). Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/10/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo jako supravodič a tepelný vodič ve slitinách používaných v mrazících hlavách kryogenního chladiče a/nebo kryogenně chlazených mrazících sondách a/nebo kryogenně chlazených systémech ekvipotenciálního pospojování ve zdravotnických prostředcích (kategorie 8) a/nebo v průmyslových přístrojích pro monitorování a kontrolu. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/11/EU ze dne 18. října 2013, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro šestimocný chrom v alkalických dávkovačích používaných k výrobě fotokatod zesilovačů obrazu pro rentgenové snímkování do 31. prosince 2019 a v náhradních dílech pro rentgenové systémy uvedené na trh EU před 1. lednem 2020. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/12/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách na deskách tištěných spojů řídících jednotek a jednotek pro získávání dat pozitronové emisní tomografie (PET), které jsou začleněné do vybavení pro magnetickou rezonanci (MRI). Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/13/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách na osazených deskách plošných spojů používaných do jiných mobilních zdravotnických prostředků třídy IIa a IIb podle směrnice 93/42/EHS než přenosných pohotovostních defibrilátorů. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/14/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro rtuť v množství 3,5 mg na jednu zářivku v jednopaticových kompaktních zářivkách pro všeobecné osvětlování < 30 W s životností 20 000 h nebo vyšší. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/15/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo, kadmium a šestimocný chrom obsažený v opětovně používaných náhradních dílech, získaných ze zdravotnických prostředků uvedených na trh před 22. červencem 2014 a používaných v kategorii 8 zařízení uvedeného na trh před 22. červencem 2021 za podmínky, že se opětovné použití uskutečňuje v rámci kontrolovatelného uzavřeného systému zpětného odběru mezi podniky a že spotřebitel je o opětovném použití dílů informován. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/16/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo jako aktivátor ve fluorescenčním prášku do výbojek, jsou-li používány jako zářiče v soláriích obsahující luminofory BSP (BaSi2O5:Pb). Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/69/EU ze dne 13. března 2014, kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v dielektrických keramických částech kondenzátorů na jmenovité napětí nižší než 125 V střídavých nebo 250 V stejnosměrných pro průmyslové monitorovací a kontrolní přístroje. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/70/EU ze dne 13. března 2014, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v mikrokanálových deskách. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/71/EU ze dne 13. března 2014, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájce v jednom rozhraní velkoplošných prvků z vrstvených čipů. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/72/EU ze dne 13. března 2014, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách a povrchové úpravě vývodů elektrických a elektronických součástí a v povrchové úpravě desek plošných spojů používaných v modulech zapalování a jiných elektrických a elektronických řídicích systémech motorů. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/73/EU ze dne 13. března 2014, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v poplatinovaných platinových elektrodách používaných k měření vodivosti. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/74/EU ze dne 13. března 2014, kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo používané v pružných konektorových systémech jiných než se zalisovanými kolíky typu C-press pro průmyslové monitorovací a kontrolní přístroje. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/75/EU ze dne 13. března 2014, kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro rtuť v zářivkách se studenou katodou (CCFL) pro podsvícení displejů na bázi tekutých krystalů, v množství nepřevyšujícím 5 mg na zářivku, používaných v průmyslových monitorovacích a kontrolních přístrojích uvedených na trh před 22. červencem 2017. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/76/EU ze dne 13. března 2014, kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro rtuť v řemeslně vyráběných svíticích trubicích (HLDT) používaných pro značení, dekorativní či architektonické a speciální osvětlení a světelná umělecká díla. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2015/573/EU ze dne 30. ledna 2015, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v polyvinylchloridových čidlech diagnostických zdravotnických prostředků in vitro. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2015/574/EU ze dne 30. ledna 2015, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v systémech intravaskulárního ultrazvukového obrazového snímání. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2015/863/EU ze dne 31. března 2015, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o seznam omezených látek. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2016/585/EU ze dne 12. února 2016, kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo, kadmium, šestimocný chrom a polybromované difenylethery (PBDE) obsažené v náhradních dílech získaných ze zdravotnických prostředků nebo elektronových mikroskopů a používaných k jejich opravě či renovaci. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2016/1028/EU ze dne 19. dubna 2016, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách pro elektrické připojování teplotních čidel v určitých zařízeních. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2016/1029/EU ze dne 19. dubna 2016, kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro kadmiové anody v Herschových článcích u některých kyslíkových sond používaných v průmyslových monitorovacích a kontrolních přístrojích. 2) Nařízení vlády č. 55/2015 Sb., o technických požadavcích na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky.“. 2. V § 4 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Omezení látek DEHP, BBP, DBP a DIBP se vztahuje na zdravotnické prostředky4), včetně diagnostických zdravotnických prostředků in vitro5) a na monitorovací a řídicí přístroje včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů uvedené na trh od 22. července 2021.“. Poznámky pod čarou č. 4 a 5 znějí: „4) Nařízení vlády č. 54/2015 Sb., o technických požadavcích na zdravotnické prostředky. 5) Nařízení vlády č. 56/2015 Sb., o technických požadavcích na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.“. 3. V § 4 odst. 6 se text „2016 a znovu“ nahrazuje textem „2006 a znovu“. 4. V § 4 se na konci doplňují nové odstavce 7 a 8, které včetně poznámky pod čarou č. 7 znějí: „(7) Omezení látek DEHP, BBP, DBP a DIBP se nevztahuje na kabely nebo náhradní díly pro opravy, opětovné použití, modernizaci funkcí nebo zvýšení kapacity u a) elektrozařízení uvedených na trh před 22. červencem 2019, b) zdravotnických prostředků4), včetně diagnostických zdravotnických prostředků in vitro5), uvedených na trh před 22. červencem 2021, a c) monitorovacích a řídicích přístrojů včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, uvedených na trh před 22. červencem 2021. (8) Omezení látek DEHP, BBP a DBP se nevztahuje na hračky, na které se již vztahuje omezení těchto látek prostřednictvím záznamu 51 v příloze XVII přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek7). 7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/796/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění.“. 5. V § 8 odst. 1 písmena e) a f) znějí: „e) zajistil, aby na něm byl uveden typ, série, sériové číslo nebo jakýkoli jiný prvek umožňující jeho identifikaci nebo v případech, kdy to rozměr nebo povaha elektrozařízení neumožňuje, zajistit, aby požadovaná informace byla uvedena na obalu nebo v dokladu přiloženém k elektrozařízení, f) uvedl na elektrozařízení, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k elektrozařízení své jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu, název nebo ochrannou známku, pokud ho lze na jejím základě jednoznačně identifikovat, a dále adresu jediného místa, na kterém ho lze kontaktovat.“. 6. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 481/2012 Sb. Omezené látky a maximální hodnoty hmotnostní koncentrace tolerované v homogenních materiálech Olovo (0,1 %) --- Rtuť (0,1 %) Kadmium (0,01 %) Šestimocný chrom (0,1 %) Polybromované bifenyly (PBB) (0,1 %) Polybromované difenylethery (PBDE) (0,1 %) Bis(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP) (0,1 %) Butylbenzylftalát (BBP) (0,1 %) Dibutylftalát (DBP) (0,1 %) Diisobutylftalát (DIBP) (0,1 %) “. 7. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 481/2012 Sb. Seznam použití olova, rtuti a šestimocného chrómu, které lze používat za stanovených podmínek Číslo\| Použití\| Doba platnosti a rozsah použití ---\|---\|--- 1\| Rtuť v jednopaticových kompaktních zářivkách, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák):\| 1 a)\| Pro všeobecné osvětlování < 30 W: 5 mg\| Platnost do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 3,5 mg na jeden hořák, a to do 31. prosince 2012; po 31. prosinci 2012 může být použito 2,5 mg na jeden hořák 1 b)\| Pro všeobecné osvětlování >30Wa<50 W: 5 mg\| Platnost do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 3,5 mg na jeden hořák 1 c)\| Pro všeobecné osvětlování ≥ 50 W a < 150 W: 5 mg\| 1 d)\| Pro všeobecné osvětlování ≥ 150 W: 15 mg\| 1 e)\| Pro zářivky kruhového nebo čtvercového tvaru s průměrem trubice ≤ 17 mm pro všeobecné osvětlování\| Platnost bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 7 mg na jeden hořák 1 f)\| Pro zvláštní účely: 5 mg\| 1 g)\| Rtuť v množství 3,5 mg na jednu zářivku v jednopaticových kompaktních zářivkách pro všeobecné osvětlování < 30 W s životností 20 000 h nebo delší: 3,5 mg\| Platí do 31. prosince 2017 2 a)\| Rtuť v dvoupaticových lineárních zářivkách pro všeobecné osvětlování, jejíž obsah nepřevyšuje (na jednu zářivku):\| 2 a) 1)\| Pro zářivky s třípásmovým luminoforem s normální dobou životnosti a průměrem trubice < 9 mm (například T2): 5 mg\| Platnost do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 4 mg na jednu zářivku 2 a) 2)\| Pro zářivky s třípásmovým luminoforem s normální dobou životnosti a průměrem trubice ≥ 9 mm a ≤ 17 mm (například T5): 5 mg\| Platnost do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 3 mg na jednu zářivku 2 a) 3)\| Pro zářivky s třípásmovým luminoforem s normální dobou životnosti a průměrem trubice > 17 mm a ≤ 28 mm (například T8): 5 mg\| Platnost do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 3,5 mg na jednu zářivku 2 a) 4)\| Pro zářivky s třípásmovým luminoforem s normální dobou životnosti a průměrem trubice > 28 mm (například T 12): 5 mg\| Platnost do 31. prosince 2012; po 31. prosinci 2012 může být použito 3,5 mg na jednu zářivku 2 a) 5)\| Pro zářivky s třípásmovým luminoforem s prodlouženou životností (≥ 25 000 h): 8 mg\| Platnost do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 5 mg na jednu zářivku 2 b)\| Rtuť v jiných zářivkách, jejíž obsah nepřevyšuje (na jednu zářivku):\| 2 b) 1)\| Pro lineární zářivky s halofosfátovými luminofory s průměrem trubice > 28 mm (například T10 a T12): 10 mg\| Platnost do 13. dubna 2012 2 b) 2)\| Pro nelineární zářivky s halofosfátovými luminofory (všech průměrů): 15 mg\| Platnost do 13. dubna 2016 2 b) 3)\| Pro nelineární zářivky s halofosfátovými luminofory s průměrem trubice > 17 mm (například T9)\| Platnost bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 15 mg na jednu zářivku 2 b) 4)\| Pro světelné zdroje pro jiné obecné osvětlení a zvláštní účely (například indukční výbojky)\| Platnost bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 15 mg na jedno svítidlo 3\| Rtuť v zářivkách se studenou katodou (CCFL) a zářivkách s externí elektrodou (EEFL) pro zvláštní účely, jejíž obsah nepřevyšuje (na jednu zářivku):\| 3 a)\| Pro krátké (≤ 500 mm)\| Platnost bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 3,5 mg na jednu zářivku 3 b)\| Pro středně dlouhé (> 500 mm a ≤ 1 500 mm)\| Platnost bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 5 mg na jednu zářivku 3 c)\| Pro dlouhé (> 1 500 mm)\| Platnost bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 13 mg na jednu zářivku 4 a)\| Rtuť v jiných nízkotlakých výbojkách, jejíž obsah nepřevyšuje (na jednu výbojku):\| Platnost bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 15 mg na jednu výbojku 4 b)\| Rtuť ve vysokotlakých sodíkových výbojkách se zlepšeným podáním barev Ra > 60 pro všeobecné osvětlení, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák):\| 4 b)-I\| P ≤ 155W\| Platnost bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 30 mg na jeden hořák 4 b)-II\| 155W < P ≤ 405W\| Platnost bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 40 mg na jeden hořák 4 b)-III\| P > 405 W\| Platnost bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 40 mg na jeden hořák 4 c)\| Rtuť v jiných vysokotlakých sodíkových výbojkách pro všeobecné osvětlování, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák):\| 4 c)-I\| P ≤ 155W\| Platnost bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 25 mg na jeden hořák 4 c)-II\| 155 W < P ≤ 405 W\| Platnost bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 30 mg na jeden hořák 4 c)-III\| P > 405 W\| Platnost bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 40 mg na jeden hořák 4 d)\| Rtuť ve vysokotlakých rtuťových výbojkách\| Platnost do 13. dubna 2015 4 e)\| Rtuť v halogenidových výbojkách\| 4 f)\| Rtuť v jiných výbojkách pro zvláštní použití konkrétně neuvedených v této příloze\| 4 g)\| Rtuť v řemeslně vyráběných svíticích trubicích používaných pro značení, dekorativní či architektonické a speciální osvětlení a světelná umělecká díla, přičemž obsah rtuti je omezen na: a) 20 mg na pár elektrod + 0,3 mg na cm délky trubice, avšak nejvýše 80 mg, při použitích ve venkovních prostorech a ve vnitřních prostorech vystavených teplotám pod 20 °C; b) 15 mg na pár elektrod + 0,24 mg na cm délky trubice, avšak nejvýše 80 mg, při všech ostatních použitích ve vnitřních prostorech.\| Platí do 31. prosince 2018. 5 a)\| Olovo ve skle obrazovek s katodovou trubicí\| 5 b)\| Olovo ve skle zářivek, jehož obsah nepřevyšuje 0,2 % hmotnostních\| 6 a)\| Olovo jako legující prvek v oceli pro účely strojního obrábění a pozinkované oceli, obsahující až 0,35 % hmotnostních olova\| 6 b)\| Olovo jako legující prvek ve slitinách hliníku, obsahujících až 0,4 % hmotnostních olova\| 6 c)\| Slitina mědi obsahující až 4 % hmotnostní olova\| 7 a)\| Olovo v pájkách s vysokým bodem tání (například slitiny olova obsahující 85 % hmotnostních olova nebo více)\| 7 b)\| Olovo v pájkách pro servery, paměti a systémy pro ukládání dat a pro zařízení síťové infrastruktury pro přepínání, signalizaci, přenos a správu sítě pro telekomunikace\| 7 c)-I\| Olovo, obsažené ve skleněných nebo keramických částech elektrických a elektronických dílů, kromě dielektrických keramických částí kondenzátorů, například v piezoelektrických přístrojích, nebo ve skleněné nebo keramické pojivové směsi\| 7 c)-II\| Olovo v dielektrických keramických částech kondenzátorů pro jmenovité střídavé napětí 125 V nebo stejnosměrné napětí 250 V nebo vyšší\| 7 c)-III\| Olovo v dielektrických keramických částech kondenzátorů pro jmenovité střídavé napětí menší než 125 V nebo stejnosměrné napětí 250 V\| Platnost do 1. ledna 2013 a po tomto datu může být použito v dílech elektrozařízení, která byla uvedena na trh před 1. lednem 2013 7 c)-IV\| Olovo v dielektrických keramických materiálech na bázi PZT (tuhých roztoků oxidu olova, zirkonu a titanu) pro kondenzátory, které jsou součástí integrovaných obvodů nebo diskrétních polovodičů\| Platnost do 21. července 2016 8 a)\| Kadmium a jeho sloučeniny v bezpečnostních tepelných pojistkách\| Platnost do 1. ledna 2012 a po tomto datu může být použito v dílech elektrozařízení, která byla uvedena na trh před 1. lednem 2012 8 b)\| Kadmium a jeho sloučeniny v elektrických kontaktech\| 9\| Šestimocný chrom jako antikorozní činidlo v chladicích systémech z uhlíkové oceli v absorpčních ledničkách do 0,75 % hmotnostních v chladicí kapalině\| 9 b)\| Olovo v olověných ložiskových pánvích a pouzdrech v kompresorech obsahujících chladící látku v systémech vytápění, ventilace, klimatizace a chlazení\| 11 a)\| Olovo používané v pružných konektorových systémech se zalisovanými kolíky typu C-press\| Může být použito v dílech elektrozařízení, která byla uvedena na trh před 24. zářím 2010 11 b)\| Olovo používané v pružných konektorových systémech jiných než se zalisovanými kolíky typu C-press\| Platnost do 1. ledna 2013 a po tomto datu může být použito v dílech elektrozařízení, která byla uvedena na trh před 1. lednem 2013 12\| Olovo používané jako povrchový materiál u modulu typu C- ring pro vedení tepla\| Může být použito v dílech elektrozařízení, která byla uvedena na trh před 24. zářím 2010 13 a)\| Olovo ve skle pro optické účely\| 13 b)\| Kadmium a olovo ve filtračním skle a skle používaném pro etalony odrazivosti\| 14\| Olovo v pájkách obsahující více než dva prvky pro spojení mezi kolíky a sadou mikroprocesorů o obsahu olova vyšším než 80 % a nižším než 85 % hmotnostních\| Platnost do 1. ledna 2011 a po tomto datu může být použito v dílech elektrozařízení, která byla uvedena na trh před 1. lednem 2011 15\| Olovo v pájkách pro sestavení stabilního elektrického spojení mezi polovodičovým materiálem a nosičem v sadách integrovaných obvodů využívajících technologii „Flip Chip“\| 16\| Olovo v lineárních žárovkách s trubicemi potaženými silikátem\| Platnost do 1. září 2013 17\| Halogenidy olova jako zdroj záření ve výbojkách s vysokou intenzitou výboje (HID) používaných v profesionálních reprografických aplikacích\| 18 a)\| Olovo jako aktivátor ve fluorescenčním prášku (nejvýše 1 % hmotnostních olova) výbojek, jsou-li používány jako speciální zdroje světla v diazografické reprografii, litografii, lapačích hmyzu, fotochemických a konzervovacích postupech a obsahující luminofory jako například SMS ((Sr,Ba)2 MgSi2O7:Pb)\| Platnost do 1. ledna 2011 18 b)\| Olovo jako aktivátor ve fluorescenčním prášku (nejvýše 1 % hmotnostních olova) výbojek, jsou-li používány jako zářiče v soláriích obsahující luminofory jako například BSP (BaSi2O5:Pb)\| 19\| Olovo obsahující PbBiSn-Hg a PblnSn-Hg v určitých směsích jako hlavní amalgám a PbSn-Hg jako vedlejší amalgám v kompaktních, energeticky velmi úsporných výbojkách\| Platnost do 1. června 2011 20\| Oxid olova ve skle používaném ke spojení předních a zadních podkladů v plochých zářivkách používaných v displejích na bázi tekutých krystalů (LCD)\| Platnost do 1. června 2011 21\| Olovo a kadmium v tiskových barvách pro aplikaci smaltu na sklo, jako je borosilikátové sklo nebo sodnovápenaté sklo\| 23\| Olovo v ukončeních součástek s malou roztečí, jiných než konektorů s roztečí 0,65 mm nebo menší\| Může být použito v dílech elektrozařízení, která byla uvedena na trh před 24. zářím 2010 24\| Olovo v letovacích pájkách pro pájení otvorem v diskoidních a plochých vícevrstvově uspořádaných keramických kondenzátorech\| 25\| Oxid olova v displejích s povrchovým vedením emitorů elektronů (SED) používaných zejména ve stavebních komponentech, zejména těsnicí fritě a fritovém kroužku\| 26\| Oxid olova ve skleněné baňce UVB zářivek s černým sklem\| Platnost do 1. června 2011 27\| Slitiny olova jako pájky pro měniče používané ve vysokovýkonových reproduktorech (určených pro několikahodinový provoz při hladině akustického výkonu 125 dB SPL a vyšších)\| Platnost do 24. září 2010 29\| Olovo v křišťálovém skle podle přílohy I (kategorie 1, 2, 3 a 4) směrnice Rady 69/493/EHS\| 30\| Kadmiové slitiny jako elektrické/mechanické pájené spoje elektrických vodičů umístěných přímo na kmitacích cívkách měničů používaných ve vysokovýkonových reproduktorech s hladinou zvukového tlaku ve výši 100 dB (A) a vyšší\| 31\| Olovo v pájecích materiálech v plochých zářivkách bez obsahu rtuti (které se používají například v displejích na bázi tekutých krystalů, v designovém či průmyslovém osvětlení)\| 32\| Oxid olova v těsnicí fritě používané ve výrobě okenních montážních celků pro argonové a kryptonové laserové trubice\| 33\| Olovo v pájkách na pájení tenkých měděných drátů o průměru rovnajícím se nebo menším než 100 μm ve výkonových transformátorech\| 34\| Olovo v prvcích ladicích potenciometrů z kovovo-keramických materiálů\| 36\| Rtuť používaná jako inhibitor rozprašování katody ve stejnosměrných plazmových obrazovkách s obsahem do 30 mg na obrazovku\| Platnost do 1. července 2010 37\| Olovo v pokovené vrstvě vysokonapěťových diod s pouzdrem ze skla na bázi borátu zinečnatého\| 38\| Kadmium a oxid kademnatý v pastách pro tlusté vrstvy používaných na oxid berylnatý spojený s hliníkem\| 39\| Kadmium ve světelných diodách (LED) II-VI konvertujících barvu (< 10 μg Cd na mm 2 plochy emitující světlo) pro použití v systémech polovodičového osvětlení nebo vizualizace\| Platnost do 1. července 2014 40\| Kadmium ve fotoresistorech pro analogové optické vazební členy používané v profesionálním zvukovém zařízení\| Platnost do 31. prosince 2013 41\| Olovo v pájkách a povrchové úpravě vývodů elektrických a elektronických součástí a v povrchové úpravě desek plošných spojů používaných v modulech zapalování a jiných elektrických a elektronických řídicích systémech motorů, které z technických důvodů musí být namontovány přímo na nebo v klikové skříni nebo válci ručně držených spalovacích motorů (třídy SH:1, SH:2, SH:3 podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje)\| Platí do 31. prosince 2018 “. 8. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 481/2012 Sb. Seznam použití některých nebezpečných látek ve zdravotnických prostředcích a monitorovacích a řídících přístrojích Zařízení používající nebo zjišťující ionizující záření 1. Olovo, kadmium a rtuť v detektorech ionizujícího záření. 2. Olověná ložiska v rentgenových trubicích. 3. Olovo v zařízeních zesilujících elektromagnetické záření: mikrokanálové desky a kapilární desky. 4. Olovo ve skleněné fritě rentgenových trubic a optických zesilovačích a olovo v pojivu skleněné frity pro skládání plynových laserů a vakuové trubice, které přeměňují elektromagnetické záření na elektrony. 5. Olovo ve stínění ionizujícího záření. 6. Olovo ve zkušebních rentgenových testovacích předmětech. 7. Stearát olova rentgenových difrakčních krystalů. 8. Zdroj radioaktivních izotopů kadmia pro přenosné rentgenové fluorescenční spektrometry. Snímače, detektory a elektrody 1a. Olovo a kadmium v iontových výběrových elektrodách včetně skla pH elektrod. 1b. Olověné anody v elektrochemických kyslíkových sondách. 1c. Olovo, kadmium a rtuť v detektorech infračerveného záření. 1d. Rtuť v referenčních elektrodách: chlorid rtuťný s nízkým obsahem chloridu, síran rtuťnatý a oxid rtuťnatý. Ostatní 9. Kadmium v helium-kadmiových laserech. 10. Olovo a kadmium v atomických absorpčních spektrálních výbojkách. 11. Olovo ve slitinách jako supravodič a tepelný vodič v přístrojích magnetické rezonance. 12. Olovo a kadmium v kovovém pojivu supravodivých materiálů v přístrojích magnetické rezonance (MRI), detektorech supravodivého kvantového interferenčního zařízení (SQUID), nukleární magnetické resonance (NMR) nebo hmotnostních spektrometrů s Fourierovou transformací (FTMS). Platnost do 30. června 2021. 13. Olovo v protizávaží. 14. Olovo v monokrystalových piezoelektrických materiálech pro ultrazvukové měniče 15. Olovo v pájkách pro spojování s ultrazvukovými měniči. 16. Rtuť ve vysoce přesných můstcích pro kapacitní a ztrátové měření, ve vysokofrekvenčních přepínačích RF a v relé v monitorovacích a řídících přístrojích, nepřekračující 20 mg rtuti na přepínač, popřípadě relé. 17. Olovo v pájkách v přenosných pohotovostních defibrilátorech. 18. Olovo v pájkách vysokovýkonných infračervených zobrazovacích modulů k detekci pásma 8-14 μm. 19. Olovo v displejích z tekutých krystalů na křemíkové vrstvě (LCoS). 20. Kadmium v rentgenových měřících filtrech. 21. Kadmium v luminoforových povlacích zesilovačů obrazu pro rentgenové snímky do 31. prosince 2019 a náhradní díly pro rentgenové systémy uvedené na trh EU před 1. lednem 2020. 22. Marker z octanu olovnatého používaný do stereotaktických rámů pro fixaci hlavy používaných v počítačové tomografii (CT) a magnetické rezonanci (MRI) a v lokalizačních systémech ozařovačů pro gamaterapii a vybavení pro nukleární medicínu. Platí do 30. června 2021. 23. Olovo jako legující prvek v ložiskách a třecích plochách zdravotnického vybavení vystaveného ionizujícímu záření. Platí do 30. června 2021. 24. Olovo umožňující vakuově těsné spoje hliníku a oceli v rentgenových zesilovačích obrazu. Platí do 31. prosince 2019. 25. Olovo v povrchových povlacích systémů kolíkových konektorů vyžadujících nemagnetické konektory, které jsou za normálních a skladovacích podmínek trvale používány při teplotách nižších než -20 °C. Platí do 30. června 2021. 26. Olovo v následujících aplikacích, které se za normálních provozních a skladovacích podmínek trvale používají při teplotě nižší než - 20 °C: a) v pájkách na deskách tištěných spojů, b) v potahové vrstvě koncovek elektrických a elektronických součástí a potahů desek tištěných spojů, c) v pájkách ke spojování vodičů a kabelů, d) v pájkách ke spojování snímačů a čidel. Olovo v pájkách pro elektrické připojování teplotních čidel v zařízeních určených k pravidelnému používání při teplotách nižších než - 150°C. Platí do 30. června 2021. 27. Olovo - v pájkách, - v potahové vrstvě koncovek elektrických a elektronických součástí a potahů desek tištěných spojů, - ve spojích elektrických vodičů, konektorech stínění a chráněných konektorech používaných a) v magnetickém poli v okruhu 1 m kolem isocentra magnetu, který je součástí vybavení pro snímkování pomocí magnetické resonance pro lékařské účely, včetně monitorů pacienta navržených tak, aby mohly být v tomto okruhu používány, nebo b) v magnetickém poli v okruhu 1 m od vnějšího povrchu cyklotronových magnetů a magnetů pro používaných v nukleární medicíně k přenosu a směrování svazku paprsků. Platí do 30. června 2020. 28. Olovo v pájkách používaných k montáži digitálních detektorů z teluridu kadmia a z teluridu kadmia-zinku na desky tištěných spojů. Platí do 31. prosince 2017. 29. Olovo jako supravodič a tepelný vodič ve slitinách používaných v mrazících hlavách kryogenního chladiče a/nebo kryogenně chlazených mrazících sondách a/nebo kryogenně chlazených systémech ekvipotenciálního pospojování, ve zdravotnických prostředcích (kategorie 8) a/nebo v průmyslových přístrojích pro monitorování a kontrolu. Platí do 30. června 2021. 30. Šestimocný chrom v alkalických dávkovačích používaných k výrobě fotokatod zesilovačů obrazu pro rentgenové snímkování do 31. prosince 2019 a v náhradních dílech pro rentgenové systémy uvedené na trh EU před 1. lednem 2020. 31. Olovo, kadmium a šestimocný chrom obsažený v opětovně používaných náhradních dílech, získaných ze zdravotnických prostředků uvedených na trh před 22. červencem 2014 a používaných v kategorii 8 zařízení uvedeného na trh před 22. červencem 2021 za podmínky, že se opětovné použití uskutečňuje v rámci kontrolovatelného uzavřeného systému zpětného odběru mezi podniky a že spotřebitel je o opětovném použití dílů informován. Platí do 21. července 2021. 32. Olovo v pájkách na deskách tištěných spojů řídících jednotek a jednotek pro získávání dat pozitronové emisní tomografie (PET), které jsou začleněné do vybavení pro magnetickou rezonanci (MRI). Platí do 31. prosince 2019. 33. Olovo v pájkách na osazených deskách plošných spojů používaných do jiných mobilních zdravotnických prostředků třídy IIa a IIb podle směrnice 93/42/EHS než přenosných pohotovostních defibrilátorů. Pro třídu IIa platí do 30. června 2016 a pro třídu IIb do 31. prosince 2020. 34. Olovo je používáno jako aktivátor ve fluorescenčním prášku do výbojek, jsou-li používány jako zářiče v soláriích obsahující luminofory BSP (BaSi2O5:Pb). Platí do 22. července 2021. 35. Rtuť v zářivkách se studenou katodou pro podsvícení displejů na bázi tekutých krystalů, v množství nepřevyšujícím 5 mg na zářivku, používaných v průmyslových monitorovacích a kontrolních přístrojích uvedených na trh před 22. červencem 2017. Platí do 21. července 2024. 36. Olovo používané v pružných konektorových systémech jiných než se zalisovanými kolíky typu C-press pro průmyslové monitorovací a kontrolní přístroje. Platí do 31. prosince 2020. Po tomto datu se smí používat v náhradních dílech pro průmyslové monitorovací a kontrolní přístroje uvedené na trh před 1. lednem 2021. 37. Olovo v poplatinovaných platinových elektrodách používaných k měření vodivosti, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek: a) měření v širokém rozsahu hodnot, přičemž rozsah hodnot vodivosti přesahuje 1 řád (například rozsah od 0,1 mS/m do 5 mS/m), při laboratorním použití pro neznámé koncentrace, b) měření roztoků, kdy je nutná přesnost +/- 1 % rozsahu vzorků a vysoká odolnost elektrody vůči korozi, a to v kterémkoli z těchto případů: i) roztoky s kyselostí < pH 1, ii) roztoky se zásaditostí > pH 13, iii) korozivní roztoky obsahující halogenový plyn, c) měření vodivostí vyšších než 100 mS/m, která je třeba provádět pomocí přenosných přístrojů. Platí do 31. prosince 2018. 38. Olovo v pájce v jednom rozhraní velkoplošných prvků z vrstvených čipů s více než 500 propojeními na jedno rozhraní, které se používají v detektorech rentgenového záření pro počítačovou tomografii a rentgenové systémy. Platí do 31. prosince 2019. Po tomto datu se smí používat v náhradních dílech pro systémy počítačové tomografie a rentgenové systémy uvedené na trh před 1. lednem 2020. 39. Olovo v mikrokanálových deskách používaných v zařízeních, která se vyznačují alespoň jednou z těchto vlastností: a) kompaktní velikost detektoru elektronů nebo iontů, přičemž prostor pro detektor je omezen na maximálně 3 mm/mikrokanálovou desku (tloušťka detektoru + prostor pro instalaci mikrokanálové desky), celkem maximálně na 6 mm, a alternativní konstrukce, která by pro detektor nabídla více prostoru, je vědecky a technicky neproveditelná, b) dvourozměrné prostorové rozlišení pro detekci elektronů nebo iontů, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek: i) časová odezva je kratší než 25 ns, ii) oblast detekce vzorků je větší než 149 mm2, iii) multiplikační činitel je větší než 1,3 x 103, c) časová odezva kratší než 5 ns pro detekci elektronů nebo iontů; d) oblast detekce vzorků větší než 314 mm2 pro detekci elektronů nebo iontů, e) multiplikační činitel větší než 4,0 x 107. Platí do: a) 21\\. července 2021 pro zdravotnické prostředky a monitorovací a kontrolní přístroje, b) 21\\. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, c) 21\\. července 2024 pro průmyslové monitorovací a kontrolní přístroje. 40. Olovo v dielektrických keramických částech kondenzátorů na jmenovité napětí menší než 125 V střídavých nebo 250 V stejnosměrných pro průmyslové monitorovací a kontrolní přístroje. Platí do 31. prosince 2020. Po tomto datu se smí používat v náhradních dílech pro průmyslové monitorovací a kontrolní přístroje uvedené na trh před 1. lednem 2021. 41. Olovo jako tepelný stabilizátor v polyvinylchloridu (PVC) použitém jako výchozí materiál v amperometrických, potenciometrických a konduktometrických elektrochemických čidlech, která se používají v případě diagnostických zdravotnických přístrojů in vitro pro rozbor krve a jiných tělních tekutin a tělních plynů. Platí do 31. prosince 2018. 42. Rtuť v otáčecích elektrických konektorech používaných v systémech intravaskulárního ultrazvukového obrazového snímání schopných pracovních režimů s vysokou provozní frekvencí (> 50MHz). Platí do 30. června 2019. 43. Kadmiové anody v Herschových článcích u kyslíkových sond používaných v průmyslových monitorovacích a kontrolních přístrojích, u kterých je vyžadována citlivost na úrovni nižší než 10 miliontin. Platí do 15. července 2023.“. 9. V příloze č. 3 se položka 31 zrušuje. 10. V příloze č. 3 se za položku 30 vkládá nová položka 31a, která zní: „31a. Olovo, kadmium, šestimocný chrom a polybromované difenylethery (PBDE) obsažené v náhradních dílech získaných ze zdravotnických prostředků, včetně diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, nebo elektronových mikroskopů a jejich příslušenství a používaných k jejich opravě či renovaci, za podmínky, že se opětovné použití uskutečňuje v rámci kontrolovatelného uzavřeného systému zpětného odběru mezi podniky a že spotřebitel je o každém opětovném použití dílů informován. Platí do: a) 21\\. července 2021, jde-li o použití v jiných zdravotnických prostředcích, než jsou diagnostické zdravotnické prostředky in vitro; b) 21\\. července 2023, jde-li o použití v diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro; c) 21\\. července 2024, jde-li o použití v elektronových mikroskopech a jejich příslušenství.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2016, s výjimkou ustanovení a) čl. I bodů 2, 4 a 6, která nabývají účinnosti dnem 22. července 2019, a b) čl. I bodů 9 a 10, která nabývají účinnosti dnem 6. listopadu 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 390/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 390/2016 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2017 Vyhlášeno 2. 12. 2016, částka 158/2016 390 SDĚLENÍ Ministerstva zdravotnictví ze dne 28. listopadu 2016 o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2017 Ministerstvo zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví na základě doporučení Národní imunizační komise antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2017: 1. Antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná očkování 1a) kombinovaná očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma), virové hepatitidě B, nákazám vyvolaným Haemophilus influenzae typ b (DTaPHibVHBIPV): Diphtheriae anatoxinum1 ne méně než 30 mezinárodních jednotek (IU) Tetani anatoxinum1 ne méně než 40 mezinárodních jednotek (IU) Antigeny Bordetelly pertussis: Pertussis anatoxinum1 25 mikrogramů Haemagglutininum filamentosum1 25 mikrogramů Pertactinum1 8 mikrogramů Antigenum tegiminis hepatitidis B2,3 10 mikrogramů Virus poliomyelitis (inaktivovaný) typus 1 (kmen Mahoney)4 40 D jednotek antigenu typus 2 (kmen MEF-1)4 8 D jednotek antigenu typus 3 (kmen Saukett)4 32 D jednotek antigenu Haemophilus influenzae typus b polysaccharidum 10 mikrogramů (polyribosylribitoli phosphas)3 conjugata cum tetani anatoxinum jako nosným proteinem přibližně 25 mikrogramů NEBO 1aa) kombinovaná očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma), virové hepatitidě B, nákazám vyvolaným Haemophilus influenzae typ b ( DTaPHibVHBIPV) Diphtheriae anatoxinum ne méně než 20 mezinárodních jednotek (IU)2 Tetani anatoxinum ne méně než 40 mezinárodních jednotek (IU)2 Antigeny Bordetelly pertussis Pertussis anatoxinum 25 mikrogramů Haemagglutinum filamentosum 25 mikrogramů Virus Poliomyelitidis (inaktivovaný)3 typus 1 (Mahoney) 40 D jednotek antigenu4 typus 2 (MEF-1) 8 D jednotek antigenu4 typus 3 (Saukett) 32 D jednotek antigenu4 Antigenum tegiminis hepatitidy B5 10 mikrogramů Haemophilus influenzae typu b polysaccharidum 12 mikrogramů (Polyribosylribitoli phosphas) conjugata cum tetani anatoxinum 22-36 mikrogramů 1b) očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu (DTaP): Diphtheriae anatoxinum ≥ 30 mezinárodních jednotek Tetani anatoxinum ≥ 40 mezinárodních jednotek Pertussis anatoxinum (PT) 25 mikrogramů Pertussis haemaglutininum filamentosum (FHA) 25 mikrogramů Pertactinum (69kD) 8 mikrogramů NEBO 1ba) Očkovací látka proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli (acelulární) 1 dávka (0,5 ml) obsahuje: Diphtheriae anatoxinum\| Minimálně 2 IU* (2 Lf) ---\|--- Tetani anatoxinum\| Minimálně 20 IU* (5 Lf) Pertusové antigeny Pertussis anatoxinum\| 2,5 mikrogramu Haemagglutinum filamentosum\| 5 mikrogramů Pertactinum\| 3 mikrogramy Fimbriae, typi 2 et 3\| 5 mikrogramů Adsorbováno na fosforečnan hlinitý\| 1,5 mg (0,33 mg hliníku) NEBO 1bb) Očkovací látka proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli (acelulární komponenta) se sníženým obsahem antigenů Diphtheriae anatoxinum1 ne méně než 2 mezinárodní jednotky (IU) (2,5 Lf) Tetani anatoxinum1 ne méně než 20 mezinárodních jednotek (IU) (5 Lf) Bordetellae pertussis antigena: Pertussis anatoxinum1 8 mikrogramů Pertussis haemagglutinum filamentosum1 8 mikrogramů Pertussis membranae externae proteinum1 2,5 mikrogramů 1 adsorbováno na hydratovaný hydroxid hlinitý (Al(OH)3) 0,3 miligramů Al3+ a fosforečnan hlinitý (AlPO4) 0,2 miligramů Al3+ 1c) očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, nákazám vyvolaným Hemofilem influenzae b (DTaPHib): Diphtheriae anatoxinum\| min. 30 mezinárodních jednotek ---\|--- Tetani anatoxinum\| min. 40 mezinárodních jednotek Pertussis anatoxinum (PT)\| 25 mikrogramů Pertussis haemaglutininum filamentosum\| (FHA) 25 mikrogramů Pertactinum (69kD)\| 8 mikrogramů Haemophilus influenzae B\| 10 mikrogramů cum anatoxino tetanico\| 20-40 mikrogramů 1d) očkovací látka proti nákazám vyvolaným Haemophilus influenzae typ b: 1 dávka lyofilizované vakcíny obsahuje: Polysaccharidum Hib purificatum (10 mikrogramů) cum Anatoxino tetanico (přibližně 25 mikrogramů). 1e) očkovací látka proti tetanu: Tetani anatoxinum ............................. min. 40 mezinárodních jednotek 1f) očkovací látka proti virové hepatitidě B od 16 let a výše: Antigenum tegiminis hepatitidis B\| 20 mikrogramů ---\|--- 1g) očkovací látka proti virové hepatitidě B v dětské formuli: Antigenum tegiminis hepatitidis B\| 10 mikrogramů ---\|--- 1h) očkovací látka proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám: Morbillorum virus attenuatum (Schwarz) min. 103,0 infekční dávka pro buněčnou kulturu50 Parotitidis virus attenuatum (RIT 4385) min. 103,7 infekční dávka pro buněčnou kulturu50 Rubeolae virus attenuatum (Wistar RA 27/3) min. 103,0 infekční dávka pro buněčnou kulturu50 1ch) očkovací látka proti dětské přenosné obrně v inaktivované formě: Virus poliomyelitis inactivatum typus 1 (Mahoney) ...... 40 antigenních D jednotek* Virus poliomyelitis inactivatum typus 2 (MEF-1) ......... 8 antigenních D jednotek* Virus poliomyelitis inactivatum typus 3 (Saukett) ...... 32 antigenních D jednotek* * nebo množství ekvivalentních antigenů stanovené pomocí vhodné imunochemické metody. 1i) očkovací látka proti nákazám vyvolaným Streptococcus pneumoniae v polysacharidové formuli: Polysaccharidum Streptococci pneumoniae typus: 1, 2, 3, 4, 5, 6B, 7F, 8, 9N, 9V, 10A, 11A, 12F, 14, 15B, 17F, 18C, 19A, 19F, 20, 22F, 23F, 33F ................. 25 mikrogramů z každého sérotypu 1j) očkovací látka konjugovaná proti pneumokokovým infekcím: Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 1 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 3 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 4 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 5 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 6A Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 6B Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 7F Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 9V Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 14 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 18C Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 19A Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 19F Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 23F 1k) očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma): Diphtheriae anatoxinum\| ne méně než 2 mezinárodní jednotky ---\|--- Tetani anatoxinum\| ne méně než 20 mezinárodních jednotek Pertusové antigeny: Pertussis anatoxinum\| 8 mikrogramů Pertussis haemagglutinum filamentosum\| 8 mikrogramů Pertaktin\| 2,5 mikrogramů Virus poliomyelitidis inactivatum: typus 1 (kmen Mahoney)\| 40 D jednotek antigenu typus 2 (kmen MEF-1)\| 8 D jednotek antigenu typus 3 (kmen Saukett)\| 2 D jednotek antigenu NEBO 1l) očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma): Difterický toxoid\| více nebo rovno 2 mezinárodní jednotky (2 Lf) ---\|--- Tetanický toxoid\| více nebo rovno 20 mezinárodních jednotek (5 Lf) Pertusové antigeny: \| Pertusový toxoid\| 2,5 mikrogramu \| Filamentózní hemaglutinin\| 5 mikrogramů \| Fimbrie typu 2+3\| 5 mikrogramů \| Pertaktin\| 3 mikrogramy Virus poliomyelitis typu 1 (inaktivovaný)\| 40 antigenních D jednotek Virus poliomyelitis typu 2 (inaktivovaný)\| 8 antigenních D jednotek Virus poliomyelitis typu 3 (inaktivovaný)\| 32 antigenních D jednotek 1m) očkovací látka proti tuberkulóze (BCG vakcína) 1n) očkovací látka proti virové hepatitidě B pro osoby zařazené do dialyzačního programu: Antigenum tegiminis hepatitidis B biosyntheticum 20 mikrogramů; adjuvans AS04C obsahující 3-O-deacyl-4-monofosforyl-lipid A (MPL) 50 mikrogramů v 1 dávce 2. Antigenní složení očkovacích látek pro zvláštní očkování 2a) očkovací látka proti virové hepatitidě B ve formuli pro dospělé: Antigenum tegiminis hepatitidis B 20 mikrogramů 2b) očkovací látka proti vzteklině 2c) očkovací látka proti virové hepatitidě A ve formuli pro dospělé: Hepatitis A virus inactivatum 3. Antigenní složení očkovacích látek pro mimořádná očkování 3a) očkovací látka proti virové hepatitidě A ve formuli pro dospělé: Hepatitis A virus inactivatum 3b) očkovací látka proti virové hepatitidě A ve formuli pro děti: Virus hepatitis A inactivatum V roce 2017 s ohledem na plánovanou novelizaci vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů, nelze vyloučit případnou úpravu antigenního složení očkovacích látek pro pravidelná očkování publikováním nového antigenního složení těchto očkovacích látek ve Sbírce zákonů. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Vyhláška č. 389/2016 Sb.	Vyhláška č. 389/2016 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 450. výročí narození Jana Jessenia Vyhlášeno 2. 12. 2016, datum účinnosti 14. 12. 2016, částka 157/2016 * § 1 - (1) Dnem 14. prosince 2016 se k 450. výročí narození Jana Jessenia vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je v levé části mincovního pole vyobrazeno schéma poloviny lidského těla symbolizující pitvu. Schéma přechází v meč, který symbolicky vyjadřuje Jesseniovu smrt. Při horním okraji dvousetkoruny je ve dvou řádcích název stát * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 14. prosince 2016. k vyhlášce č. 389/2016 Sb. Aktuální znění od 14. 12. 2016 389 VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2016 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 450. výročí narození Jana Jessenia Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 14. prosince 2016 se k 450. výročí narození Jana Jessenia vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,35 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně dvousetkoruny je v levé části mincovního pole vyobrazeno schéma poloviny lidského těla symbolizující pitvu. Schéma přechází v meč, který symbolicky vyjadřuje Jesseniovu smrt. Při horním okraji dvousetkoruny je ve dvou řádcích název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, pod kterým je zobrazen titulní list Traktátu o pitvě z roku 1601. Při levém spodním okraji je označení nominální hodnoty mince „200“ a pod ním zkratka peněžní jednotky „Kč“. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je umístěna pod označením peněžní jednotky. (2) Na rubové straně dvousetkoruny je portrét Jana Jessenia. Při levém okraji dvousetkoruny jsou letopočty „1566“ a „2016“, které jsou od sebe odděleny tečkou. Následují iniciály autoraautora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen „F“ a „Z“. Iniciály jsou z obou stran ohraničené tečkou. Při pravém okraji dvousetkoruny je text „JAN JESSENIUS“. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 14. prosince 2016. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 389/2016 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny k 450. výročí narození Jana Jessenia (lícní a rubová strana) 70kB 72kB
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 64/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 64/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změny Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů Vyhlášeno 30. 11. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 5. 2016, částka 40/2016 * 1\\. Název Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů přijaté dne 26. října 1979 (dále jen „úmluva“) se nahrazuje tímto: * 2\\. Preambule úmluvy se nahrazuje tímto: * 3\\. V článku 1 úmluvy se za odstavec c) doplňují dva nové odstavce, které znějí: * 4\\. Za článek 1 úmluvy se vkládá nový článek 1A, který zní: * 5\\. Článek 2 úmluvy se nahrazuje tímto: * 6\\. Za článek 2 úmluvy se vkládá nový článek 2A, který zní: * 7\\. Článek 5 úmluvy se nahrazuje tímto: * 8\\. Článek 6 úmluvy se nahrazuje tímto: * 9\\. V článku 7 úmluvy se odstavec 1 nahrazuje tímto: * 10\\. Za článek 11 úmluvy se vkládají dva nové články 11A a 11B, které znějí: * 11\\. Za článek 13 úmluvy se vkládá nový článek 13A, který zní: * 12\\. V článku 14 úmluvy se odstavec 3 nahrazuje tímto: * 13\\. Článek 16 úmluvy se nahrazuje tímto: * 14\\. Poznámka pod čarou b/ v příloze II úmluvy se nahrazuje tímto: * 15\\. Poznámka pod čarou e/ v příloze II úmluvy se nahrazuje tímto: Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 5. 2016 64 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. července 2005 byla ve Vídni přijata změna Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů1). Se změnou Úmluvy vyslovil souhlas Parlament České republiky. Listina o přijetí změny Úmluvy Českou republikou, podepsaná prezidentem republiky dne 21. května 2008, byla uložena u generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii, depozitáře Úmluvy, dne 30. prosince 2010. Změna Úmluvy vstoupila v platnost na základě svého článku 20 odst. 2 dne 8. května 2016 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění změny Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Změna Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů 1. Název Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů přijaté dne 26. října 1979 (dále jen „úmluva“) se nahrazuje tímto: ÚMLUVA O FYZICKÉ OCHRANĚ JADERNÝCH MATERIÁLŮ A JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ 2. Preambule úmluvy se nahrazuje tímto: STÁTY, KTERÉ JSOU STRANAMI TÉTO ÚMLUVY, UZNÁVAJÍCE právo všech států na rozvíjení a využívání jaderné energie pro mírové účely a jejich oprávněné zájmy na získání možného prospěchu z mírového využití jaderné energie, JSOUCE PŘESVĚDČENY o potřebě usnadnění mezinárodní spolupráce a předávání jaderné technologie pro mírové využívání jaderné energie, MAJÍCE NA PAMĚTI, že fyzická ochrana je životně důležitá pro ochranu veřejného zdraví, bezpečnosti, životního prostředí a národní a mezinárodní bezpečnosti, MAJÍCE NA MYSLI cíle a zásady Charty Organizace spojených národů týkající se udržování světového míru a bezpečnosti a podpory dobrého sousedství a přátelských vztahů a spolupráce mezi státy, BEROUCE V ÚVAHU, že podle článku 2 odstavce 4 Charty Organizace spojených národů „Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů“, PŘIPOMÍNAJÍCE Deklaraci o opatřeních k odstranění mezinárodního terorismu připojenou k usnesení Valného shromáždění 49/60 ze dne 9. prosince 1994, PŘEJÍCE SI odvrátit potenciální nebezpečí způsobená nedovoleným obchodem s jadernými materiály, protiprávním zmocněním se a použitím jaderných materiálů, sabotáží jaderných materiálů a jaderných zařízení a berouce na vědomí, že fyzická ochrana proti takovým činům se stala předmětem zvýšeného vnitrostátního a mezinárodního zájmu, HLUBOCE ZNEPOKOJENY celosvětovou eskalací teroristických činů ve všech jejich podobách a projevech a hrozbami, které představuje mezinárodní terorismus a organizovaný zločin, VĚŘÍCE, že fyzická ochrana hraje důležitou roli v podpoře cílů jaderného nešíření a boje proti terorismu, PŘEJÍCE SI prostřednictvím této úmluvy přispět k celosvětovému posílení fyzické ochrany jaderných materiálů a jaderných zařízení využívaných pro mírové účely, JSOUCE PŘESVĚDČENY, že trestné činytrestné činy související s jadernými materiály a jadernými zařízeními jsou příčinou vážného znepokojení a že je naléhavě zapotřebí přijmout vhodná a účinná opatření nebo posílit stávající opatření s cílem zajistit prevenci, odhalování a potrestání takovýchto trestných činůtrestných činů, PŘEJÍCE SI posílit další mezinárodní spolupráci k zavedení účinných opatření k fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení v souladu s právními předpisy každého smluvního státu a s touto úmluvou, JSOUCE PŘESVĚDČENY, že tato úmluva by měla přispět k bezpečnému používání, skladování a přepravě jaderných materiálů a bezpečnému provozu jaderných zařízení, UZNÁVAJÍCE, že existují mezinárodně formulovaná doporučení k fyzické ochraně, která se čas od času aktualizují a která mohou poskytovat poučení o soudobých prostředcích k dosažení účinné úrovně fyzické ochrany, UZNÁVAJÍCE rovněž, že účinná fyzická ochrana jaderných zařízení a jaderných materiálů využívaných pro vojenské účely je odpovědností státu, který takové jaderné materiály a jaderná zařízení vlastní, a jsouce si vědomy toho, že těmto materiálům a zařízením je a nadále bude poskytována přísná fyzická ochrana, SE DOHODLY takto: 3. V článku 1 úmluvy se za odstavec c) doplňují dva nové odstavce, které znějí: (d) „jaderným zařízením“ zařízení (včetně souvisejících budov a vybavení), ve kterém probíhá výroba, zpracování, používání, manipulace, skladování nebo ukládání jaderných materiálů, jestliže by poškození nebo narušení takového zařízení mohlo vést k významnému ozáření nebo úniku významného množství radioaktivních látek; (e) „sabotáží“ jakýkoli úmyslný čin zaměřený proti jadernému zařízení nebo jaderným materiálům při jejich používání, skladování a přepravě, který by mohl přímo nebo nepřímo ohrozit zdraví a bezpečnost pracovníků nebo veřejnosti nebo ohrozit životní prostředí ozářením nebo únikem radioaktivních látek. 4. Za článek 1 úmluvy se vkládá nový článek 1A, který zní: Článek 1A Cílem úmluvy je na celém světě dosáhnout a udržet účinnou fyzickou ochranu jaderných materiálů využívaných pro mírové účely a jaderných zařízení využívaných pro mírové účely; předcházet trestným činůmtrestným činům spáchaným v souvislosti s těmito materiály a zařízeními a bojovat proti nim; a také usnadnit spolupráci mezi smluvními státy směřující k tomuto cíli. 5. Článek 2 úmluvy se nahrazuje tímto: 1. Tato úmluva se vztahuje na jaderné materiály využívané pro mírové účely při jejich používání, skladování a přepravě a na jaderná zařízení vyžívaná pro mírové účely, ovšem s podmínkou, že články 3 a 4 a článek 5 odstavec 4 úmluvy se na takové jaderné materiály vztahují pouze při jejich mezinárodní přepravě. 2. Odpovědnost za stanovení, zavedení a udržování režimu fyzické ochrany v rámci smluvního státu spočívá zcela na tomto státu. 3. Kromě závazků výslovně převzatých smluvními státy na základě této úmluvy nelze nic v této úmluvě vykládat tak, aby byla dotčena svrchovaná práva státu. 4. (a) Ničím v této úmluvě nejsou dotčena jiná práva, povinnosti a odpovědnost smluvních států podle mezinárodního práva, zvláště pak cíle a zásady Charty Organizace spojených národů a mezinárodního humanitárního práva. (b) Činnost ozbrojených sil v průběhu ozbrojeného konfliktu, tak jak těmto výrazům rozumí mezinárodní humanitární právo, která se tímto právem řídí, se neřídí touto úmluvou a činnost prováděná vojenskými silami státu při výkonu jejich oficiálních povinností se vzhledem k tomu, že se řídí jinými předpisy mezinárodního práva, neřídí touto úmluvou. (c) Nic v této úmluvě nelze vykládat jako zákonné oprávnění použít síly nebo hrozit použitím síly proti jaderným materiálům nebo jadernému zařízení využívaným pro mírové účely. (d) Nic v této úmluvě neospravedlňuje nebo nečiní zákonnými činy jinak nezákonné ani nebrání stíhání pro takové činy podle jiných zákonů. 5. Tato úmluva se nevztahuje na jaderné materiály používané nebo držené pro vojenské účely ani na jaderná zařízení obsahující takové materiály. 6. Za článek 2 úmluvy se vkládá nový článek 2A, který zní: Článek 2A 1. Každý smluvní stát stanoví, zavede a udržuje odpovídající režim fyzické ochrany platný pro jaderné materiály a jaderná zařízení pod jeho jurisdikcí s cílem: (a) chránit proti krádeži a jinému nezákonnému zmocnění se jaderné materiály při jejich používání, skladování a přepravě; (b) zajistit zavedení rychlých a komplexních opatření k nalezení a případně zpětnému získání ztracených nebo odcizených jaderných materiálů; jsou-li materiály nalezeny mimo jeho území, jedná smluvní stát v souladu s článkem 5; (c) chránit jaderné materiály a jaderná zařízení proti sabotáži; a (d) zmírnit nebo minimalizovat radiologické důsledky sabotáže. 2. Při provádění odstavce 1 každý smluvní stát: (a) zavede a udržuje právní a regulační rámec, kterým se řídí fyzická ochrana; (b) zřídí nebo určí příslušný orgán nebo příslušné orgány odpovědné za provádění právního a regulačního rámce; a (c) přijme jiná vhodná opatření nutná k fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení. 3. Při provádění povinností stanovených v odstavcích 1 a 2 uplatňuje každý smluvní stát, aniž by tím byla dotčena jiná ustanovení úmluvy, pokud je to přiměřené a proveditelné, tyto Základní zásady fyzické ochrany jaderných materiálů a jaderných zařízení. ZÁKLADNÍ ZÁSADA A: Odpovědnost státu Odpovědnost za stanovení, zavedení a udržování režimu fyzické ochrany v rámci státu spočívá zcela na tomto státu. ZÁKLADNÍ ZÁSADA B: Odpovědnost při mezinárodní přepravě Odpovědnost státu za zajištění dostatečné ochrany jaderných materiálů se vztahuje i na mezinárodní přepravu takových materiálů až do okamžiku, kdy je případně tato odpovědnost řádně přenesena na jiný stát. ZÁKLADNÍ ZÁSADA C: Právní a regulační rámec Stát je odpovědný za stanovení a udržování právního a regulačního rámce, kterým se řídí fyzická ochrana. Tento rámec by měl zajistit stanovení příslušných požadavků na fyzickou ochranu a obsahovat systém vyhodnocování a poskytování povolení nebo jiné postupy k udělení oprávnění. Tento rámec by měl zahrnovat systém kontrol jaderných zařízení a přepravy k ověření souladu s příslušnými požadavky a podmínkami povolení nebo jiného oprávnění a stanovit prostředky k prosazování příslušných požadavků a podmínek, včetně účinných sankcí. ZÁKLADNÍ ZÁSADA D: Příslušný orgán Stát by měl zřídit nebo určit příslušný orgán, který je odpovědný za provádění právního a regulačního rámce a který má odpovídající pravomoc, působnost a finanční a lidské zdroje k plnění svěřených odpovědností. Stát by měl podniknout kroky k zajištění faktické nezávislosti mezi funkcemi příslušného orgánu státu a funkcemi jakéhokoli jiného subjektu, který má na starosti podporu nebo využívání jaderné energie. ZÁKLADNÍ ZÁSADA E: Odpovědnost držitelů povolení Odpovědnost za zavádění různých prvků fyzické ochrany v rámci státu by měla být jasně určena. Stát by měl zajistit, aby primární odpovědnost za zavádění fyzické ochrany jaderných materiálů nebo jaderných zařízení spočívala na držitelích příslušných povolení nebo jiných oprávnění (např. provozovatelé nebo přepravci). ZÁKLADNÍ ZÁSADA F: Kultura bezpečnosti Všechny organizace, které se podílejí na zavádění fyzické ochrany, by měly klást patřičný důraz na kulturu bezpečnosti, její rozvoj a udržování, které jsou nutné k zajištění jejího účinného provádění v celé organizaci. ZÁKLADNÍ ZÁSADA G: Ohrožení Fyzická ochrana ve státě by měla vycházet ze současného vyhodnocení ohrožení v tomto státě. ZÁKLADNÍ ZÁSADA H: Odstupňovaný přístup Požadavky fyzické ochrany by měly být založeny na odstupňovaném přístupu s uvážením současného vyhodnocení ohrožení, míry přitažlivosti, povahy materiálu a potenciálních důsledků spojených s neoprávněným přemístěním jaderných materiálů a se sabotáží proti jaderným materiálům nebo jaderným zařízením. ZÁKLADNÍ ZÁSADA I: Hloubková obrana Požadavky státu na fyzickou ochranu by měly odrážet koncepci několika vrstev a metod ochrany (konstrukční nebo jiné technické, personální a organizační), které musí protivník překonat nebo obejít, aby svého cíle dosáhl. ZÁKLADNÍ ZÁSADA J: Zabezpečování jakosti Měla by být stanovena a zavedena politika zabezpečování jakosti a programy zabezpečování jakosti se záměrem dosáhnout jistoty, že jsou splněny konkrétní požadavky pro všechny činnosti důležité pro fyzickou ochranu. ZÁKLADNÍ ZÁSADA K: Krizové plány Všichni držitelé povolení a dotčené orgány by měli připravit a řádně procvičit krizové (havarijní) plány reakce na neoprávněné přemístění jaderných materiálů nebo sabotáž jaderných zařízení nebo jaderných materiálů nebo na pokusy o ně. ZÁKLADNÍ ZÁSADA L: Důvěrnost Stát by měl stanovit požadavky na ochranu důvěrnosti informací, jejichž neoprávněné zpřístupnění by mohlo ohrozit fyzickou ochranu jaderných materiálů a jaderných zařízení. 4. (a) Ustanovení tohoto článku se nevztahují na žádné jaderné materiály, o kterých smluvní stát důvodně rozhodne, že nemusí podléhat režimu fyzické ochrany stanovenému podle odstavce 1, přičemž vezme v úvahu povahu takového materiálu, jeho množství, míru přitažlivosti a potenciální radiologické a jiné důsledky související s neoprávněným jednáním zaměřeným proti němu a současné vyhodnocení jeho ohrožení. (b) Jaderné materiály, které na základě pododstavce (a) nepodléhají ustanovením tohoto článku, by měly být chráněny v souladu s postupy bezpečného zacházení. 7. Článek 5 úmluvy se nahrazuje tímto: 1. Smluvní státy stanoví a vzájemně si oznámí přímo nebo prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii své styčné místo pro záležitosti v oblasti působnosti úmluvy. 2. V případě krádeže, loupeže nebo jiného protiprávního zmocnění se jaderných materiálů nebo jejich věrohodné hrozby poskytnou smluvní státy v souladu se svými právními předpisy v největším možném rozsahu spolupráci a pomoc při zpětném získávání a ochraně těchto materiálů každému státu, který o to požádá. Zejména: (a) smluvní stát učiní co možná nejrychleji vhodné kroky k informování dalších států, jež podle něho mohou být dotčeny, o každé krádeži, loupeži či protiprávním zmocnění se jaderných materiálů nebo o jejich věrohodné hrozbě a v případě potřeby k informování Mezinárodní agentury pro atomovou energii a jiných příslušných mezinárodních organizací; (b) přitom si dotčené smluvní státy v případě potřeby vyměňují informace navzájem, s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a s jinými příslušnými mezinárodními organizacemi s cílem ochrany ohrožených jaderných materiálů, ověření neporušenosti obalového souboru pro přepravu nebo zpětného získání protiprávně odňatých jaderných materiálů a: (i) koordinují své úsilí diplomatickou a jinou dohodnutou cestou; (ii) na požádání si poskytují pomoc; (iii) zajistí navrácení jaderných materiálů odcizených nebo ztracených v důsledku výše uvedených událostí. Způsob provádění této spolupráce určují dotčené smluvní státy. 3. V případě věrohodné hrozby sabotáže jaderných materiálů nebo jaderného zařízení nebo v případě, kdy k jejich sabotáži dojde, spolupracují smluvní státy v největším možném rozsahu v souladu se svými právními předpisy a v souladu se svými příslušnými povinnostmi podle mezinárodního práva, takto: (a) jestliže se smluvní stát dozví o věrohodné hrozbě sabotáže jaderných materiálů nebo jaderného zařízení v jiném státě, rozhodne co nejrychleji o vhodných krocích k informování dotčeného státu a případně i Mezinárodní agentury pro atomovou energii a jiných příslušných mezinárodních organizací o takové hrozbě s cílem sabotáži zabránit; (b) v případě, že dojde k sabotáži jaderných materiálů nebo jaderného zařízení ve smluvním státě a podle názoru tohoto státu mohou být jiné státy radiologicky zasaženy, pak tento stát, aniž jsou dotčeny jeho jiné povinnosti podle mezinárodního práva, podnikne přiměřené kroky k tomu, aby co nejdříve informoval stát nebo státy, které budou pravděpodobně radiologicky zasaženy, a v případě potřeby Mezinárodní agenturu pro atomovou energii a jiné příslušné mezinárodní organizace s cílem minimalizovat nebo zmírnit radiologické důsledky takové události; (c) jestliže si smluvní stát vyžádá v kontextu pododstavců (a) a (b) pomoc, pak každý smluvní stát, který byl o takovou pomoc požádán, neprodleně rozhodne a oznámí žádajícímu smluvnímu státu, přímo nebo prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii, zda má možnost požadovanou pomoc poskytnout, a rozsah a podmínky pomoci, kterou může poskytnout; (d) koordinace spolupráce poskytované na základě pododstavců (a) až (c) probíhá diplomatickou nebo jinou dohodnutou cestou. Prostředky uskutečňování této spolupráce určují dvoustranně nebo mnohostranně dotčené smluvní státy. 4. Smluvní státy podle potřeby spolupracují a konzultují navzájem přímo nebo prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii a jiných příslušných mezinárodních organizací s cílem získat poučení o navrhování, udržování a zlepšování systémů fyzické ochrany jaderných materiálů při mezinárodní přepravě. 5. Smluvní stát může v případě potřeby konzultovat a spolupracovat s jinými smluvními státy přímo nebo prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii a jiných příslušných mezinárodních organizací s cílem získat poučení o navrhování, udržování a zlepšování svého vnitrostátního systému fyzické ochrany jaderných zařízení a jaderných materiálů při jejich vnitrostátním používání, skladování a přepravě. 8. Článek 6 úmluvy se nahrazuje tímto: 1. Smluvní státy přijímají v souladu se svými právními předpisy vhodná opatření k ochraně důvěrnosti všech informací, které obdrží jako důvěrné na základě ustanovení této úmluvy od jiného smluvního státu nebo při své účasti na provádění této úmluvy. Pokud smluvní státy poskytnou důvěrné informacedůvěrné informace mezinárodním organizacím nebo státům, které nejsou stranami této úmluvy, učiní se kroky k zajištění ochrany důvěrnosti takových informací. Smluvní stát, který obdržel důvěrné informacedůvěrné informace od jiného smluvního státu, smí poskytnout tyto informace třetí straně pouze se souhlasem tohoto jiného smluvního státu. 2. Úmluva nepožaduje od smluvních států poskytování jakýchkoli informací, které podle jejich právních předpisů nesmějí být sdělovány nebo které by ohrozily jejich bezpečnost nebo fyzickou ochranu jaderných materiálů nebo jaderných zařízení. 9. V článku 7 úmluvy se odstavec 1 nahrazuje tímto: 1. Úmyslné spáchání: (a) činu bez zákonného oprávnění, který představuje přijetí, držení, užívání, předání, změnu, ukládání či rozptylování jaderných materiálů a který je či může být příčinou smrti nebo těžké újmy na zdravítěžké újmy na zdraví jakékoli osoby nebo značné škody na majetku nebo na životním prostředí; (b) krádeže či loupeže jaderných materiálů; (c) zpronevěry či podvodného získání jaderných materiálů; (d) činu, který představuje přepravu, zaslání nebo přemístění jaderných materiálů do státu nebo ze státu bez zákonného oprávnění; (e) činu namířeného proti jadernému zařízení nebo činu narušujícího provoz jaderného zařízení, kde pachatel úmyslně způsobí, nebo ví o tom, že takový čin pravděpodobně způsobí, smrt nebo těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví jakékoli osoby nebo značnou škodu na majetku nebo na životním prostředí v důsledku ozáření nebo úniku radioaktivních látek, pokud takový čin nebude proveden v souladu s právními předpisy smluvního státu, na jehož území se jaderné zařízení nachází; (f) činu, který představuje dožadování se jaderných materiálů pod pohrůžkou či s použitím síly nebo jakékoli jiné formy zastrašování; (g) pohrůžky: (i) použití jaderných materiálů ke způsobení smrti či vážné újmy na zdraví jakékoli osobě nebo závažné škody na majetku nebo na životním prostředí nebo spáchání činu popsaného v pododstavci (e), nebo (ii) spáchání trestného činutrestného činu popsaného v pododstavcích (b) a (e) k donucení fyzické či právnické osoby, mezinárodní organizace nebo státu k jakémukoli jednání nebo upuštění od něho; (h) pokusu dopustit se jakéhokoli trestného činutrestného činu popsaného v pododstavcích (a) až (e); (i) činu, který představuje účastenství na jakémkoli trestném činutrestném činu popsaném v pododstavcích (a) až (h); (j) činu jakoukoli osobou, která organizuje nebo navádí jiné osoby ke spáchání trestného činutrestného činu popsaného v pododstavcích (a) až (h); a (k) činu, který přispívá ke spáchání jakéhokoli trestného činutrestného činu popsaného v pododstavcích (a) až (h) skupinou osob, které jednají se společným záměrem. Takový čin musí být úmyslný a musí být buď: (i) proveden se záměrem podporovat trestnou činnost nebo trestný záměr skupiny, pokud taková činnost nebo záměr zahrnují spáchání jakéhokoli trestného činutrestného činu popsaného v pododstavcích (a) až (g), nebo (ii) proveden s vědomím záměru skupiny spáchat trestný čintrestný čin popsaný v pododstavcích (a) až (g), učiní každý smluvní stát trestným činemtrestným činem podle svého práva. 10. Za článek 11 úmluvy se vkládají dva nové články 11A a 11B, které znějí: Článek 11A Žádný z trestných činůtrestných činů uvedených v článku 7 nesmí být pro účely vydávání osob nebo vzájemné právní pomoci považován za politický trestný čintrestný čin nebo za trestný čintrestný čin pojící se s politickým trestným činemtrestným činem nebo za politicky motivovaný trestný čintrestný čin. V souladu s tím nelze žádost o vydání nebo vzájemnou právní pomoc ve věci takového trestného činutrestného činu odmítnout výhradně z toho důvodu, že se jedná o politický trestný čintrestný čin nebo trestný čintrestný čin pojící se s politickým trestným činemtrestným činem nebo politicky motivovaný trestný čintrestný čin. Článek 11B Nic v této úmluvě nelze vykládat jako uložení povinnosti vydávání osob nebo poskytnutí vzájemné právní pomoci, jestliže dožádaný smluvní stát má závažné důvody se domnívat, že žádost o vydání pro trestné činytrestné činy uvedené v článku 7 nebo žádost o vzájemnou právní pomoc v souvislosti s takovými trestnými činytrestnými činy byla učiněna za účelem pronásledování nebo potrestání nějaké osoby z důvodu její rasy, náboženství, národnosti, etnického původu nebo politických názorů nebo že by vyhovění takové žádosti způsobilo takové osobě újmu v jejím postavení z některého z těchto důvodů. 11. Za článek 13 úmluvy se vkládá nový článek 13A, který zní: ČLÁNEK 13A Ničím v této úmluvě není dotčeno předávání jaderné technologie pro mírové účely, které se provádí k posílení fyzické ochrany jaderných materiálů a jaderných zařízení. 12. V článku 14 úmluvy se odstavec 3 nahrazuje tímto: 3. Týká-li se trestný čintrestný čin jaderných materiálů při jejich používání, skladování a přepravě uvnitř státu a údajný pachatel i jaderný materiál zůstávají na území smluvního státu, ve kterém byl trestný čintrestný čin spáchán, nebo týká-li se trestný čintrestný čin jaderného zařízení a údajný pachatel zůstává na území smluvního státu, ve kterém byl čin spáchán, nic v této úmluvě nelze vykládat jako požadavek, aby tento smluvní stát poskytl informace o trestním řízenítrestním řízení vyplývajícím z takového trestného činutrestného činu. 13. Článek 16 úmluvy se nahrazuje tímto: 1. Pět let po vstupu změny přijaté dne 8. července 2005 v platnost svolá depozitář konferenci smluvních států, která přezkoumá provádění této úmluvy a její přiměřenost, co se týče preambule, hlavní části a příloh z hlediska nových skutečností. 2. V obdobích ne kratších než 5 let po tomto termínu může většina smluvních států dosáhnout svolání dalších konferencí se stejným cílem tak, že depozitáři v tomto smyslu podají návrh. 14. Poznámka pod čarou b/ v příloze II úmluvy se nahrazuje tímto: b/ Materiál neozářený v reaktoru nebo materiál ozářený v reaktoru, avšak při dávkovém příkonu rovnajícím se či nižším než 1 Gy/h (100 rad/h) ve vzdálenosti 1 metru bez stínění. 15. Poznámka pod čarou e/ v příloze II úmluvy se nahrazuje tímto: e/ Jiné palivo, které je s ohledem na původní obsah štěpitelného materiálu před ozářením klasifikováno jako kategorie I a II, může být klasifikováno o jednu kategorii níže. pokud dávkový příkon z paliva převyšuje 1 Gy/h (100 rad/h) ve vzdálenosti 1 metru bez stínění. 1) Úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů, přijatá ve Vídni dne 26. října 1979, byla vyhlášena pod č. 27/2007 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 386/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 386/2016 Sb. Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Vyhlášeno 30. 11. 2016, částka 155/2016 386 SDĚLENÍ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 16. listopadu 2016 o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje podle § 30b odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, uvedený v příloze k tomuto sdělení. V seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je uváděno pořadové číslo, název, identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace, datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla daná výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí a doba platnosti tohoto schválení. Ministryně: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r. Příloha Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí P.Č.\| Název\| IČO\| Sídlo\| Datum nabytí právní moci rozhodnutí\| Doba platnosti* ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| Agrotest fyto, s.r.o.\| 25328859\| Havlíčkova 2787/121, 767 01 Kroměříž\| 6\\. května 2012\| 5 let 2\| Agrovýzkum Rapotín, s. r. o.\| 26788462\| Výzkumníků 267, 788 13 Rapotín\| 30\\. května 2012\| 5 let 3\| Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.\| 67985815\| Fričova 298/1, 251 65 Ondřejov\| 13\\. února 2013\| 5 let 4\| Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.\| 68081707\| Královopolská 135, 612 65 Brno\| 6\\. února 2013\| 5 let 5\| Biologické centrum AV ČR, v.v.i.\| 60077344\| Branišovská 1160/31, 370 05 České Budějovice\| 6\\. února 2013\| 5 let 6\| Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i.\| 86652036\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 6\\. února 2013\| 5 let 7\| Botanický ústav AV ČR, v.v.i.\| 67985939\| Zámek 1, 252 43 Průhonice\| 6\\. února 2013\| 5 let 8\| Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.\| 44994575\| Líšeňská 33a, 636 00 Brno\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 9\| Centrum výzkumu Řež, s.r.o.\| 26722445\| Hlavní 130, 250 68 Husinec - Řež\| 1\\. prosince 2013\| 5 let 10\| COMTES FHT a.s.\| 26316919\| Průmyslová 995, 334 41 Dobřany\| 4\\. ledna 2014\| 5 let 11\| Česká geologická služba\| 00025798\| Klárov 131/3, 118 21 Praha 1\| 24\\. ledna 2016\| 5 let 12\| Česká zemědělská univerzita v Praze\| 60460709\| Kamýcká 129, 165 00 Praha 6 - Suchdol\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 13\| České vysoké učení technické v Praze\| 68407700\| Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6\| 13\\. února 2013\| 5 let 14\| Ekologické služby, s.r.o.\| 26733544\| Tichá 784/4, 268 01 Hořovice\| 18\\. dubna 2015\| 5 let 15\| ENKI o.p.s.\| 25173154\| Dukelská 145, 379 01 Třeboň\| 28\\. března 2013\| 5 let 16\| Etnologický ústav AV ČR, v.v.i.\| 68378076\| Na Florenci 3/1420, 110 01 Praha 1\| 11\\. května 2013\| 5 let 17\| Filosofický ústav AV ČR, v.v.i.\| 67985955\| Jilská 361/1, 110 01 Praha 1\| 24\\. března 2013\| 5 let 18\| Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.\| 68378271\| Na Slovance 1999/2, 182 21 Praha 8\| 13\\. února 2013\| 5 let 19\| Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i.\| 67985823\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 13\\. února 2013\| 5 let 20\| Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.\| 67985530\| Boční II/1401, 141 31 Praha 4\| 11\\. května 2013\| 5 let 21\| Geologický ústav AV ČR, v.v.i.\| 67985831\| Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 - Lysolaje\| 31\\. května 2014\| 5 let 22\| Janáčkova akademie múzických umění v Brně\| 62156462\| Beethovenova 650/2, 662 15 Brno\| 1\\. března 2012\| 5 let 23\| Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích\| 60076658\| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice\| 6\\. února 2013\| 5 let 24\| Masarykova univerzita\| 00216224\| Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno\| 13\\. února 2013\| 5 let 25\| Masarykův onkologický ústav\| 00209805\| Žlutý kopec 7, 656 53 Brno\| 4\\. listopadu 2016\| 5 let 26\| Matematický ústav AV ČR, v.v.i.\| 67985840\| Žitná 25, 115 67 Praha 1\| 13\\. února 2013\| 5 let 27\| Mendelova univerzita v Brně\| 62156489\| Zemědělská 1/1665, 613 00 Brno\| 6\\. února 2013\| 5 let 28\| Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i.\| 61388971\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 24\\. března 2013\| 5 let 29\| Národohospodářský ústav AV ČR, v.v.i.\| 67985998\| Politických vězňů 7, 111 21 Praha 1\| 24\\. března 2013\| 5 let 30\| Orientální ústav AV ČR, v.v.i.\| 68378009\| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8\| 5\\. ledna 2016\| 5 let 31\| Ostravská univerzita\| 61988987\| Dvořákova 7, 701 03 Ostrava\| 2\\. června 2012\| 5 let 32\| Psychiatrické centrum Praha\| 00023752\| Ústavní 91, 181 03 Praha 8 - Bohnice\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 33\| Slezská univerzita v Opavě\| 47813059\| Na Rybníčku 1, 746 01 Opava\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 34\| Slovanský ústav AV ČR, v.v.i.\| 68378017\| Valentinská 1, 110 00 Praha 1\| 24\\. března 2013\| 5 let 35\| Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.\| 68378025\| Jilská 1, 110 00 Praha 1\| 15\\. února 2013\| 5 let 36\| Technická univerzita v Liberci\| 46747885\| Studentská 2, 461 17 Liberec\| 15\\. února 2013\| 5 let 37\| Univerzita Hradec Králové\| 62690094\| Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové\| 24\\. března 2013\| 5 let 38\| Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem\| 44555601\| Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 39\| Univerzita Karlova v Praze\| 00216208\| Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1\| 15\\. února 2013\| 5 let 40\| Univerzita Palackého v Olomouci\| 61989592\| Křížkovského 8, 771 47 Olomouc\| 24\\. března 2013\| 5 let 41\| Univerzita Pardubice\| 00216275\| Studentská 95, 532 10 Pardubice\| 15\\. února 2013\| 5 let 42\| Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně\| 70883521\| Mostní 5139, 760 01 Zlín\| 15\\. února 2013\| 5 let 43\| Ústav analytické chemie AV ČR, v.v.i.\| 68081715\| Veveří 97, 602 00 Brno\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 44\| Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i.\| 61388980\| Husinec-Řež č.p. 1001, 250 68 Řež\| 24\\. března 2013\| 5 let 45\| Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.\| 68081766\| Květná 8, 603 65 Brno\| 15\\. února 2013\| 5 let 46\| Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i.\| 68378033\| Husova 4, 110 00 Praha 1\| 10\\. května 2014\| 5 let 47\| Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.\| 61389030\| Rozvojová 263, 165 02 Praha 6 - Lysolaje\| 22\\. června 2013\| 5 let 48\| Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.\| 68378041\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 15\\. února 2013\| 5 let 49\| Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v.v.i.\| 67985882\| Chaberská 1014/57, 182 51 Praha 8 - Kobylisy\| 15\\. února 2013\| 5 let 50\| Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i.\| 61388955\| Dolejškova 3, 182 23 Praha 8\| 15\\. února 2013\| 5 let 51\| Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i.\| 68378289\| Boční II/1401 141 31 Praha 4\| 8\\. března 2013\| 5 let 52\| Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i.\| 68081723\| Žižkova 22, 616 62 Brno\| 8\\. března 2013\| 5 let 53\| Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i.\| 61389021\| Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8\| 8\\. března 2013\| 5 let 54\| Ústav geoniky AV ČR, v.v.i.\| 68145535\| Studenstská 1768, 708 00 Ostrava-Poruba\| 7\\. prosince 2013\| 5 let 55\| Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i.\| 67985858\| Rozvojová 135, 165 02 Praha 6\| 15\\. února 2013\| 5 let 56\| Ústav informatiky AV ČR, v.v.i.\| 67985807\| Pod Vodárenskou věží 2, 182 07 Praha 8\| 11\\. května 2013\| 5 let 57\| Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i.\| 61389005\| Husinec - Řež č.p. 130, 250 68 Řež\| 8\\. března 2013\| 5 let 58\| Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i.\| 61389013\| Heyrovského náměstí 2, 162 06 Praha 6 -Břevnov\| 8\\. března 2013\| 5 let 59\| Ústav mezinárodních vztahů, v.v.i.\| 48546054\| Nerudova 3, 118 50 Praha 1\| 5\\. září 2015\| 5 let 60\| Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.\| 68378050\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 8\\. března 2013\| 5 let 61\| Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i.\| 61388963\| Flemingovo náměstí 2, 166 10 Praha 6\| 15\\. února 2013\| 5 let 62\| Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i.\| 68378068\| Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1\| 15\\. března 2013\| 5 let 63\| Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.v.i.\| 67985874\| Pod Paťankou 30, 166 12 Praha 6\| 8\\. března 2013\| 5 let 64\| Ústav pro jazyk český AV ČR, v.v.i.\| 68378092\| Letenská 4, 118 51 Praha 1\| 24\\. března 2013\| 5 let 65\| Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i.\| 68081731\| Královopolská 147, 612 64 Brno\| 24\\. března 2013\| 5 let 66\| Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i.\| 67985891\| V Holešovičkách 41, 182 09 Praha 8\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 67\| Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v.v.i.\| 68378297\| Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9\| 29\\. května 2016\| 5 let 68\| Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i.\| 67985556\| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8\| 8\\. března 2013\| 5 let 69\| Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i.\| 61388998\| Dolejškova 1402/5, 182 00 Praha 8\| 24\\. března 2013\| 5 let 70\| Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.\| 86652079\| Bělidla 986/4a, 603 00 Brno\| 13\\. února 2016\| 5 let 71\| Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v.v.i.\| 67985904\| Rumburská 89, 277 21 Liběchov\| 11\\. května 2013\| 5 let 72\| Veterinární a farmaceutická univerzita Brno\| 62157124\| Palackého třída 1/3, 612 42 Brno\| 17\\. června 2012\| 5 let 73\| Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava\| 61989100\| 17\\. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba\| 24\\. března 2013\| 5 let 74\| Vysoká škola ekonomická v Praze\| 61384399\| nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3\| 2\\. srpna 2013\| 5 let 75\| Vysoká škola chemicko-technologická v Praze\| 60461373\| Technická 5, 166 28 Praha 6\| 8\\. března 2013\| 5 let 76\| Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích\| 75081431\| Okružní 517/10, 370 01 České Budějovice\| 5\\. září 2015\| 5 let 77\| Vysoké učení technické v Brně\| 00216305\| Antonínská 548/1, 601 90 Brno\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 78\| Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s.\| 62243136\| Revoluční 84, 400 01 Ústí nad Labem\| 26\\. října 2013\| 5 let 79\| Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i.\| 00025615\| Ústecká 98, 250 66 Zdiby\| 4\\. září 2013\| 5 let 80\| Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i.\| 00027162\| Hudcova 296/70, 621 00 Brno-Medlánky\| 24\\. června 2012\| 5 let 81\| Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.\| 00027014\| Přátelství 815, 104 00 Praha Uhříněves\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 82\| Západočeská univerzita v Plzni\| 49777513\| Univerzitní 8, 306 14 Plzeň\| 24\\. března 2013\| 5 let \| Datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí. *\| Doba platnosti schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, počítaná ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 385/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 385/2016 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 30. 11. 2016, částka 155/2016 385 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 16. listopadu 2016 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 20. května 2017 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Kozlov\| Olomouc\| Olomoucký Ministr: v z. JUDr. PhDr. Mlsna, Ph.D., v. r. náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, práva, archivnictví a správních agend
Vyhláška č. 384/2016 Sb.	Vyhláška č. 384/2016 Sb. Vyhláška o odborné způsobilosti pro distribuci spotřebitelského úvěru Vyhlášeno 30. 11. 2016, datum účinnosti 1. 12. 2016, částka 155/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Rozsah odborných znalostí * § 3 - Rozsah odborných dovedností * § 4 - Věcné předpoklady * § 5 - Organizační předpoklady * § 6 - Kvalifikační a personální předpoklady * § 7 - Zkouškový řád * Minimální standard odborné zkoušky - (K § 69 odst. 5 zákona) * § 8 - (1) Odborná zkouška pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení nebo spotřebitelského úvěru na bydlení trvá celkem 120 minut. * § 9 - (1) Zkoušenému, který má poskytovat nebo zprostředkovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení nebo spotřebitelský úvěr na bydlení, je položeno celkem 60 zkouškových otázek určených k přezkoušení odborných znalostí podle zvolené skupiny odbornosti. * § 10 - (1) Odborné dovednosti zkoušeného, který má poskytovat nebo zprostředkovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení nebo spotřebitelský úvěr na bydlení nebo vázaný spotřebitelský úvěr, se přezkušují 2 případovými studiemi podle zvolené skupiny odbornosti; v * § 11 - (1) Každá ze zkouškových otázek má čtyři možné varianty odpovědi. * § 12 - K úspěšnému složení odborné zkoušky je zapotřebí, aby zkoušený získal alespoň * § 13 - Pravidla aktualizace zkouškových otázek, jejich poskytování akreditovaným osobám a nakládání s nimi * § 14 - Účinnost k vyhlášce č. 384/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 12. 2016 384 VYHLÁŠKA ze dne 23. listopadu 2016 o odborné způsobilosti pro distribuci spotřebitelského úvěru Česká národní banka stanoví podle § 160 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, k provedení § 60 odst. 6, § 63 odst. 3 a § 69 odst. 5 tohoto zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje a) rozsah odborných znalostí a dovedností podle skupin odbornostiskupin odbornosti pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru a další požadavky na formu odborné zkoušky k jejich ověření, b) minimální rozsah požadavků na věcné, kvalifikační, organizační a personální předpoklady žadatele o udělení akreditace a c) minimální standard odborné zkoušky, pravidla pro poskytování souboru vypracovaných zkouškových otázek akreditovaným osobámakreditovaným osobám, nakládání s nimi a jejich aktualizaci a způsob jednání a složení komise, požadavky na zkouškový řád a na průběh, formu, rozsah a způsob hodnocení odborné zkoušky. § 2 Rozsah odborných znalostí (K § 60 odst. 6 zákona) (1) Rozsah odborných znalostí pracovníkapracovníka osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr a osoby oprávněné zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, která je fyzickou osobou, musí odpovídat věcné náplni činnosti těchto osob při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru tak, aby byl zabezpečen jejich kvalifikovaný výkon. (2) Podrobnější rozsah odborných znalostí podle § 60 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon“) je uveden v příloze k této vyhlášce. § 3 Rozsah odborných dovedností (K § 60 odst. 6 zákona) PracovníkPracovník osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr a osoba oprávněná zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, která je fyzickou osobou, má odborné dovednosti, na jejichž základě je možné a) kvalifikovaně získat informace tak, aby bylo možné provést řádnou analýzu požadavků, potřeb, cílů a finanční situace spotřebitelespotřebitele, b) řádně vyhodnotit požadavky, potřeby, cíle a finanční situaci spotřebitelespotřebitele a nabídnout mu pro něj vhodný spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, c) kvalifikovaně a srozumitelně poskytovat informace při komunikaci se spotřebitelemspotřebitelem tak, aby tento sám mohl posoudit, zda nabízený spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr odpovídá jeho požadavkům, potřebám, cílům a finanční situaci, a d) řádně sjednávat jménem a na účet poskytovateleposkytovatele či spotřebitelespotřebitele smlouvu o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, jakož i sjednávat její změny a zánik závazků z ní vyplývajících. § 4 Věcné předpoklady (K § 63 odst. 3 zákona) (1) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba má k dispozici prostory vhodné k pořádání odborných zkoušek, s přiměřeným počtem a kapacitou zkušebních místností. (2) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba má k dispozici technické a programové prostředky pro pořádání odborných zkoušek a uchování dokumentů o provádění odborných zkoušek1). § 5 Organizační předpoklady (K § 63 odst. 3 zákona) (1) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba má organizační uspořádání s řádným, průhledným, jasným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí, které upraví ve vnitřním předpise. (2) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba ve vnitřním předpise uvede také a) bezpečnostní a kontrolní opatření při zpracování a evidenci informací týkajících se odborných zkoušek a b) pravidla pro jmenování předsedy komise a jejích členů. (3) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba zajistí, aby v době konání odborných zkoušek byla ustavena alespoň jedna komise. (4) Odborná zkouška probíhá pod přímým dohledem komise. § 6 Kvalifikační a personální předpoklady (K § 63 odst. 3 a § 69 odst. 5 zákona) (1) Komise má lichý počet členů a je nejméně tříčlenná. (2) Člen komise je důvěryhodný2) a má ukončený alespoň magisterský studijní program3). (3) Pokud je akreditovaná osobaakreditovaná osoba osobou oprávněnou poskytovat nebo zprostředkovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr4) nebo je takovou osobou jiný člen podnikatelského seskupení5), jehož členem je i akreditovaná osobaakreditovaná osoba, musí být většina členů komise nezávislá na akreditované osoběakreditované osobě, na podnikatelském seskupení, jehož je akreditovaná osobaakreditovaná osoba členem, a na dalších členech podnikatelského seskupení. (4) Odměňování člena komise nesmí být odvozeno od úspěšnosti skládaných odborných zkoušek. § 7 Zkouškový řád (K § 60 odst. 6 a § 69 odst. 5 zákona) (1) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba má zkouškový řád, který zajišťuje alespoň tyto požadavky a) objektivní a nestranný přístup pro všechny zkoušené; v případě překročení kapacity zkouškového termínu musí být zkoušení pozvaní ke zkoušce vybíráni objektivním a nestranným způsobem, b) řádnou identifikaci zkoušeného před zahájením odborné zkoušky, c) zabezpečení ochrany osobních údajůosobních údajů zkoušených, d) objektivní a nestranný průběh odborné zkoušky, e) objektivní a nestranný výběr zkušební varianty, včetně způsobu vytváření zkouškového testu, f) utajení obsahu jednotlivých zkušebních variant, g) tematicky vyvážený obsah odborné zkoušky, h) přezkoumatelné zaznamenání průběhu a výsledku odborné zkoušky a jejich ověření komisí a i) možnost a postup pro odvolání nebo přezkoumání výsledku odborné zkoušky u akreditované osobyakreditované osoby. (2) Zkouškový řád obsahuje alespoň a) rozpracování požadavků podle odstavce 1 do konkrétních postupů a vzorové dokumentace, b) pravidla stanovení a uveřejnění zkouškových termínů; akreditovaná osobaakreditovaná osoba zajistí konání alespoň jednoho termínu zkoušek čtvrtletně, pokud se na daný termín přihlásí alespoň 10 zkoušených, c) obsah a rozsah odborné zkoušky, d) minimální počet členů zkušební komise a způsob jejich rozhodování, e) pravidla pro vyloučení zkoušeného z odborné zkoušky a možnost přezkoumání tohoto rozhodnutí, f) údaje o výši poplatků spojených se složením odborné zkoušky, g) uvedení, zda je odborná zkouška písemná, ústní nebo kombinovaná, h) pravidla upravující postup pro případ podjatosti člena komise a i) pravidla upravující odhlašování od odborné zkoušky a neúčast zkoušeného. Minimální standard odborné zkoušky (K § 69 odst. 5 zákona) § 8 (1) Odborná zkouška pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení nebo spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení trvá celkem 120 minut. (2) Odborná zkouška pro poskytování nebo zprostředkování vázaného spotřebitelského úvěruvázaného spotřebitelského úvěru trvá celkem 90 minut. (3) Odborná zkouška pro poskytování nebo zprostředkování jak spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, tak spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení trvá celkem 180 minut. § 9 (1) Zkoušenému, který má poskytovat nebo zprostředkovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr jiný než na bydlení nebo spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení, je položeno celkem 60 zkouškových otázek určených k přezkoušení odborných znalostí podle zvolené skupiny odbornostiskupiny odbornosti. (2) Zkoušenému, který má poskytovat nebo zprostředkovat vázaný spotřebitelský úvěrvázaný spotřebitelský úvěr, je položeno celkem 32 zkouškových otázek určených k přezkoušení odborných znalostí. (3) Zkoušenému, který má poskytovat nebo zprostředkovat jak spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, tak spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení, je položeno celkem 92 zkouškových otázek určených k přezkoušení odborných znalostí. § 10 (1) Odborné dovednosti zkoušeného, který má poskytovat nebo zprostředkovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr jiný než na bydlení nebo spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení nebo vázaný spotřebitelský úvěrvázaný spotřebitelský úvěr, se přezkušují 2 případovými studiemi podle zvolené skupiny odbornostiskupiny odbornosti; v každé z nich je obsaženo 5 zkouškových otázek zaměřených na prokázání odborných dovedností podle § 3. (2) Odborné dovednosti zkoušeného, který má poskytovat nebo zprostředkovat jak spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, tak spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení, se přezkušují 3 případovými studiemi; v každé z nich je obsaženo 5 zkouškových otázek zaměřených na prokázání odborných dovedností podle § 3. § 11 (1) Každá ze zkouškových otázek má čtyři možné varianty odpovědi. (2) Tři čtvrtiny zkouškových otázek určených k přezkoušení odborných znalostí a všechny zkouškové otázky určené k přezkoušení odborných dovedností mají jednu správnou variantu odpovědi. Jedna čtvrtina zkouškových otázek určených k přezkoušení odborných znalostí má jednu nebo více správných odpovědí; každá nesprávně vybraná nebo chybějící varianta odpovědi činí celou zodpovězenou zkouškovou otázku nesprávně zodpovězenou. (3) Správně zodpovězené otázky, které mají jednu správnou variantu odpovědi, se ohodnocují jedním bodem a správně zodpovězené otázky, které mají jednu nebo více správných odpovědí, a otázky z okruhu odborných dovedností se ohodnocují dvěma body. § 12 K úspěšnému složení odborné zkoušky je zapotřebí, aby zkoušený získal alespoň a) tři čtvrtiny dosažitelných bodů ze všech zkouškových otázek, b) tři pětiny dosažitelných bodů ze zkouškových otázek týkajících se odborných znalostí a c) tři pětiny dosažitelných bodů ze zkouškových otázek týkajících se odborných dovedností, které se pro účely výpočtu považují za samostatnou oblast. § 13 Pravidla aktualizace zkouškových otázek, jejich poskytování akreditovaným osobám a nakládání s nimi (K § 69 odst. 5 zákona) (1) Soubor zkouškových otázek se aktualizuje alespoň jednou za každý rok. Počet připravených zkouškových otázek prověřujících odborné znalosti nesmí při aktualizaci klesnout pod 600, počet případových studií pod 40. Odborné zkoušky lze pořádat podle znění souboru otázek před aktualizací nejdéle měsíc po uveřejnění této aktualizace Českou národní bankoubankou. (2) Soubor zkouškových otázek se správnými odpověďmi uveřejňuje Česká národní bankabanka na svých internetových stránkách. Soubor zkouškových otázek se správnými odpověďmi zašle Česká národní bankabanka akreditovaným osobámakreditovaným osobám pomocí datové schránky pokaždé, kdy došlo k jeho změně. (3) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba vytváří jednotlivé zkušební varianty krátce před konáním odborné zkoušky. Pořadí správných odpovědí u jednotlivých zkouškových otázek se pro každou zkušební variantu stanoví odlišně. Každý zkoušený obdrží vlastní zkušební variantu. Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba provede veškerá potřebná opatření k utajení jednotlivých zkušebních variant. § 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2016. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 384/2016 Sb. Rozsah odborných znalostí I. Tematické oblasti potřebných znalostí pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení zahrnují: a) odborné minimum o finančním trhu 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam, 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz), 3. finanční matematika (úročení), 4. struktura finančního trhu (primární a sekundární trh, peněžní a kapitálový trh), 5. účastníci finančního trhu (věřitelévěřitelé, dlužníci, finanční zprostředkovatelézprostředkovatelé), 6. regulace a dohled nad finančním trhem, b) struktura, subjekty a fungování trhu spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení 1. poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatelsamostatný zprostředkovatel, vázaný zástupcevázaný zástupce, zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru, zahraniční zprostředkovatelzahraniční zprostředkovatel, 2. zásady úvěrového vztahu, základní parametry a povinnosti smluvních stran, 3. registry dlužníků, 4. typy spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení (účelové a neúčelové úvěry, hotovostní půjčky, kontokorent, kreditní karty, úvěrový účet), 5. rizika spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, c) regulace trhu spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení 1. právní předpisy z oblasti práva na ochranu spotřebitelespotřebitele, 2. základy souvisejících předpisů z finančního trhu, občanského práva (zejména smlouva o úvěru) a obchodního práva, 3. některé požadavky na výkon činnosti [zejména pravidla pro vyřizování stížností a reklamací spotřebitelůspotřebitelů podle § 15 odst. 2 písm. g) a § 25 zákona], 4. základy smluvního práva, d) úvěrování a produkty spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení 1. pravidla jednání, 1.1 pravidla uchovávání dokumentů a záznamů podle § 78 zákona, 1.2 pravidla zákazu pobídek podle § 79 zákona, 1.3 informace poskytované spotřebitelemspotřebitelem a pravidla poskytování rady podle § 84 a 85 zákona, 1.4 informační povinnosti vůči spotřebitelispotřebiteli podle § 90 až 111 zákona a smlouva o zprostředkování spotřebitelského úvěru podle § 125 až 127 zákona, 1.5 smluvní podmínky podle § 112 až 121 zákona a podmínky zániku závazku podle § 128 až 132 zákona, 2. platby spojené se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem (úroky, poplatky, provize, význam RPSN), 3. pravidla pro jednání se spotřebitelispotřebiteli, kteří jsou v prodlení, podle § 15 odst. 2 písm. h) zákona (informování o úrocích z prodlení, poplatcích z prodlení, refinancování smlouvy o úvěru, úpravy smluvních podmínek) a postup věřitelevěřitele při prodlení spotřebitelespotřebitele podle § 122 a 123 zákona, 4. pravidla pro vymáhání pohledávek podle § 15 odst. 2 písm. i) zákona (exekuceexekuce soudem či soudním exekutorem), 5. možnosti řešení sporů vyplývajících z poskytování spotřebitelského úvěruposkytování spotřebitelského úvěru (např. finanční arbitr), e) doplňkové služby související se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem jiným než na bydlení, 1. základy pojištění, zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru prostřednictvím pojištění (životní pojištění, pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr), asistenční služby, 2. pojištění motorových vozidel (havarijní pojištění, pojištění odpovědnosti za škodu), 3. vkladové účty, platební účty, 4. vliv doplňkových služeb souvisejících se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem na výši RPSN, 5. platební karty (zejména kreditní karty), f) zásady procesu posuzování úvěruschopnosti spotřebitelespotřebitele 1. posouzení úvěruschopnosti spotřebiteleposouzení úvěruschopnosti spotřebitele a s tím související pravidla podle § 86 až 89 zákona. II. Tematické oblasti potřebných znalostí pro poskytování nebo zprostředkování vázaného spotřebitelského úvěruvázaného spotřebitelského úvěru zahrnují: a) odborné minimum o finančním trhu 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam, 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz), 3. finanční matematika (úročení), 4. struktura finančního trhu (primární a sekundární trh, peněžní a kapitálový trh), 5. účastníci finančního trhu (věřitelévěřitelé, dlužníci, finanční zprostředkovatelézprostředkovatelé), 6. regulace a dohled nad finančním trhem, b) strukturu, subjekty a fungování trhu vázaného spotřebitelského úvěruvázaného spotřebitelského úvěru 1. poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatelsamostatný zprostředkovatel, vázaný zástupcevázaný zástupce, zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru, zahraniční zprostředkovatelzahraniční zprostředkovatel, 2. zásady úvěrového vztahu, základní parametry a povinnosti smluvních stran, 3. registry dlužníků, 4. vymezení vázaného spotřebitelského úvěruvázaného spotřebitelského úvěru, jeho účelovost, vázaný spotřebitelský úvěrvázaný spotřebitelský úvěr na zboží a na služby, 5. specifika různých druhů vázaného spotřebitelského úvěruvázaného spotřebitelského úvěru (např. leasing, splátkový prodej), c) regulaci trhu vázaného spotřebitelského úvěruvázaného spotřebitelského úvěru 1. právní předpisy z oblasti práva na ochranu spotřebitelespotřebitele, 2. základy souvisejících předpisů z finančního trhu, občanského práva (zejména smlouva o úvěru) a obchodního práva, 3. některé požadavky na výkon činnosti [zejména pravidla pro vyřizování stížností a reklamací spotřebitelůspotřebitelů podle § 15 odst. 2 písm. g) a § 25 zákona], 4. základy smluvního práva, d) úvěrování a produkty vázaného spotřebitelského úvěruvázaného spotřebitelského úvěru 1. pravidla jednání, 1.1 pravidla uchovávání dokumentů a záznamů podle § 78 zákona, 1.2 pravidla zákazu pobídek podle § 79 zákona, 1.3 informace poskytované spotřebitelemspotřebitelem a pravidla poskytování rady podle § 84 a 85 zákona, 1.4 informační povinnosti vůči spotřebitelispotřebiteli podle § 90 až 111 zákona a smlouva o zprostředkování spotřebitelského úvěru podle § 125 až 127 zákona, 1.5 smluvní podmínky podle § 112 až 121 zákona a podmínky zániku závazku podle § 128 až 132 zákona, 2. platby spojené se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem (úroky, poplatky, provize, význam RPSN), 3. pravidla pro jednání se spotřebitelispotřebiteli, kteří jsou v prodlení podle § 15 odst. 2 písm. h) zákona (informování o úrocích z prodlení, poplatcích z prodlení, refinancování smlouvy o úvěru, úpravy smluvních podmínek) a postup věřitelevěřitele při prodlení spotřebitelespotřebitele podle § 122 a 123 zákona, 4. pravidla pro vymáhání pohledávek podle § 15 odst. 2 písm. i) zákona (exekuceexekuce soudem či soudním exekutorem), 5. možnosti řešení sporů vyplývajících z poskytování spotřebitelského úvěruposkytování spotřebitelského úvěru (např. finanční arbitr), e) doplňkové služby související s vázaným spotřebitelským úvěremvázaným spotřebitelským úvěrem 1. základy pojištění, zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru prostřednictvím pojištění (životní pojištění, pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr), asistenční služby, 2. pojištění motorových vozidel (havarijní pojištění, pojištění odpovědnosti za škodu), 3. vkladové účty, platební účty, 4. vliv doplňkových služeb souvisejících se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem na výši RPSN, f) zásady procesu posuzování úvěruschopnosti spotřebitelespotřebitele 1. posouzení úvěruschopnosti spotřebiteleposouzení úvěruschopnosti spotřebitele a s tím související pravidla podle § 86 až 89 zákona. III. Tematické oblasti potřebných znalostí pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení zahrnují: a) odborné minimum o finančním trhu 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam, 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz), 3. finanční matematika (úročení), 4. struktura finančního trhu (primární a sekundární trh, peněžní a kapitálový trh), 5. účastníci finančního trhu (věřitelévěřitelé, dlužníci, finanční zprostředkovatelézprostředkovatelé), 6. regulace a dohled nad finančním trhem, b) strukturu, subjekty a fungování trhu spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení 1. poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatelsamostatný zprostředkovatel, vázaný zástupcevázaný zástupce, zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru, zahraniční zprostředkovatelzahraniční zprostředkovatel, 2. zásady úvěrového vztahu, základní parametry a povinnosti smluvních stran, 3. registry dlužníků, 4. spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení (vymezení, účelovost), 5. rizika spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení, c) regulaci trhu spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení 1. právní předpisy z oblasti práva na ochranu spotřebitelespotřebitele, 2. základy souvisejících předpisů z finančního trhu, občanského práva (zejména smlouva o úvěru) a obchodního práva, 3. některé požadavky na výkon činnosti [zejména pravidla pro vyřizování stížností a reklamací spotřebitelůspotřebitelů podle § 15 odst. 2 písm. g) a § 25 zákona], 4. základy smluvního práva, 5. kupní smlouva nemovité věci, 6. zástavní právo, d) úvěrování a produkty spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení 1. pravidla jednání, 1.1 pravidla uchovávání dokumentů a záznamů podle § 78 zákona, 1.2 pravidla zákazu pobídek podle § 79 zákona, 1.3 informace poskytované spotřebitelemspotřebitelem a pravidla poskytování rady podle § 84 a 85 zákona, 1.4 informační povinnosti vůči spotřebitelispotřebiteli podle § 90 až 111 zákona a smlouva o zprostředkování spotřebitelského úvěru podle § 125 až 127 zákona, 1.5 smluvní podmínky podle § 112 až 121 zákona a podmínky zániku závazku podle § 128 až 132 zákona, 2. platby spojené se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem (úroky, poplatky, provize, význam RPSN), 3. pravidla pro jednání se spotřebitelispotřebiteli, kteří jsou v prodlení podle § 15 odst. 2 písm. h) zákona (informování o úrocích z prodlení, poplatcích z prodlení, refinancování smlouvy o úvěru, úpravy smluvních podmínek) a postup věřitelevěřitele při prodlení spotřebitelespotřebitele podle § 122 a 123 zákona, 4. pravidla pro vymáhání pohledávek podle § 15 odst. 2 písm. i) zákona (exekuceexekuce soudem či soudním exekutorem), 5. možnosti řešení sporů vyplývajících z poskytování spotřebitelského úvěruposkytování spotřebitelského úvěru (např. finanční arbitr), 6. základy daňové problematiky související s poskytováním spotřebitelského úvěruposkytováním spotřebitelského úvěru na bydlení, e) doplňkové služby související se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem na bydlení 1. základy pojištění, zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru prostřednictvím pojištění (životní pojištění, pojištění nemovitosti, pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr), asistenční služby, 2. vkladové účty, platební účty, 3. vliv doplňkových služeb souvisejících se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem na výši RPSN, 4. platební karty (zejména kreditní karty), f) zásady procesu posuzování úvěruschopnosti spotřebitelespotřebitele 1. posouzení úvěruschopnosti spotřebiteleposouzení úvěruschopnosti spotřebitele a s tím související pravidla podle § 86 až 89 zákona. g) zásady postupu a způsobu oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot poskytnutých jako zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení 1. základy pravidel a postupů pro přijetí a ocenění předmětu zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů podle § 15 odst. 2 písm. d) zákona, 2. základy oceňování nemovitých věcí podle zákona o oceňování majetku, h) trh nemovitých věcí 1. hypotéka a jiné zajištění, dozajištění, 2. změny referenčních úrokových sazebreferenčních úrokových sazeb u hypotečních úvěrů s pohyblivou úrokovou sazbou; záporné amortizace; balonové splátky nebo odložení plateb jistiny nebo úroku 3. stavební spoření (smlouva o stavebním spoření, státní podpora), 4. základy právní úpravy nemovitých věcí uvedené v občanském zákoníku, 5. úvěry v cizí měně (zejména jejich rizika), i) uspořádání a fungování katastrukatastru nemovitostí 1. základní znalosti katastrálního zákona, 2. druhy zápisů práv do katastrukatastru, katastrální řízení. 1) § 71 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 2) § 72 zákona č. 257/2016 Sb. 3) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 7 a 16 zákona č. 257/2016 Sb. 5) § 71 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 63/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 63/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změny přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu Vyhlášeno 25. 11. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 9. 2015, částka 39/2016 * 1\\. rozhodla změnit přílohu III Rotterdamské úmluvy a zařadit do ní následující chemickou látku: * 2\\. rovněž rozhodla odstranit stávající záznam v příloze III “methamidofos (rozpustné kapalné přípravky s více než 600 g účinné složky v 1 l)”; * 3\\. dále rozhodla, že tato změna vstoupí v platnost pro všechny smluvní strany dne 15. září 2015; * 4\\. schválila návrh dokumentu obsahujícího pokyny k rozhodnutí o methamidofosu.1 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 9. 2015 63 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. května 2015 byla v Ženevě přijata změna přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu1). Se změnou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal listinu o přijetí změny Českou republikou. Změna vstoupila v platnost na základě článku 22 odst. 5 písm. c) Úmluvy dne 15. září 2015 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění změny a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD RC-7/4: Zařazení methamidofosu do přílohy III Rotterdamské úmluvy Konference smluvních stran, zaznamenávajíc s oceněním práci Výboru pro přezkum chemických látek, posoudivši doporučení Výboru pro přezkum chemických látek, aby se na methamidofos vztahoval postup předchozího souhlasu a byl tak zařazen do přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, uspokojena tím, že byly splněny všechny požadavky pro zařazení do přílohy III Rotterdamské úmluvy, 1. rozhodla změnit přílohu III Rotterdamské úmluvy a zařadit do ní následující chemickou látku: Chemická látka\| Příslušné číslo CAS\| Kategorie ---\|---\|--- Methamidofos\| 10265-92-6\| Pesticid 2. rovněž rozhodla odstranit stávající záznam v příloze III “methamidofos (rozpustné kapalné přípravky s více než 600 g účinné složky v 1 l)”; 3. dále rozhodla, že tato změna vstoupí v platnost pro všechny smluvní strany dne 15. září 2015; 4. schválila návrh dokumentu obsahujícího pokyny k rozhodnutí o methamidofosu.1 1) Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, přijatá v Rotterdamu dne 10. září 1998, byla vyhlášena pod č. 94/2005 Sb. m. s. Změny přílohy III a přijetí přílohy VI Rotterdamské úmluvy, přijaté v Ženevě dne 24. září 2004, byly vyhlášeny pod č. 35/2006 Sb. m. s. Změny přílohy III Rotterdamské úmluvy, přijaté v Římě dne 31. října 2008, byly vyhlášeny pod č. 38/2010 Sb. m. s. Změny přílohy III Rotterdamské úmluvy, přijaté v Ženevě ve dnech 20. - 24. června 2011, byly vyhlášeny pod č. 20/2013 Sb. m. s. Změny přílohy III Rotterdamské úmluvy, přijaté v Ženevě ve dnech 28. dubna - 10. května 2013, byly vyhlášeny pod č. 5/2015 Sb. m. s. 1 UNEP/FAO/RC/COP.7/7/Add.1, příloha.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech Vyhlášeno 25. 11. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 12. 2016, částka 39/2016 * 1\\. rozhodla změnit část I přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech a zařadit do ní pentachlorfenol a jeho soli a estery se zvláštními výjimkami pro výrobu, jak je povoleno smluvním stranám uvedeným v registru zvláštních výjime * 2\\. rovněž rozhodla vložit novou poznámku vi) do části I přílohy A, následovně: * 3\\. dále rozhodla vložit novou část VIII do přílohy A následovně: * 1\\. rozhodla změnit část I přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech a zařadit do ní polychlorované naftaleny, včetně dichlorovaných naftalenů, trichlorovaných naftalenů, tetrachlorovaných naftalenů, pentachlorovaných naftalenů, * 2\\. rovněž rozhodla změnit část I přílohy C úmluvy a zařadit do ní polychlorované naftaleny, včetně dichlorovaných naftalenů, trichlorovaných naftalenů, tetrachlorovaných naftalenů, pentachlorovaných naftalenů, hexachlorovaných naftalenů, heptachlorovaných Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 12. 2016 62 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. května 2015 byly v Ženevě přijaty změny příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech1). Se změnami vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal dne 12. října 2016 listinu o přijetí změn Českou republikou. Změny vstupují v platnost na základě článku 22 odst. 3 písm. c) Úmluvy dne 15. prosince 2016 a tímto dnem vstupují v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění změn a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Rozhodnutí SC-7/12: Zařazení hexachlorbutadienu Konference smluvních stran, posoudivši profil rizika a hodnocení řízení rizika hexachlorbutadienu, jak je předložil Výbor pro hodnocení perzistentních organických polutantů,1 berouc na vědomí doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů zařadit hexachlorbutadien do příloh A a C úmluvy,2 rozhodla změnit část I přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech a zařadit do ní hexachlorbutadien bez zvláštních výjimek, a to vložením následujícího řádku: Chemická látka\| Činnost\| Zvláštní výjimka ---\|---\|--- Hexachlorbutadien (č. CAS 87-68-3)\| Výroba\| Žádná Použití\| Žádná Rozhodnutí SC-7/13: Zařazení pentachlorfenolu a jeho solí a esterů Konference smluvních stran, posoudivši profil rizika a hodnocení řízení rizika pentachlorfenolu a jeho solí a esterů, jak je předložil Výbor pro hodnocení perzistentních organických polutantů,3 berouc na vědomí doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů zařadit pentachlorfenol a jeho soli a estery do přílohy A úmluvy se zvláštními výjimkami pro výrobu a použití pentachlorfenolu pro stožáry a příčné nosníky,4 1. rozhodla změnit část I přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech a zařadit do ní pentachlorfenol a jeho soli a estery se zvláštními výjimkami pro výrobu, jak je povoleno smluvním stranám uvedeným v registru zvláštních výjimek, a pro použití pentachlorfenolu pro stožáry a příčné nosníky, a to vložením následujícího řádku: Chemická látka\| Činnost\| Zvláštní výjimka ---\|---\|--- Pentachlorfenol a jeho soli a estery\| Výroba\| Jak je povoleno smluvním stranám uvedeným v registru v souladu s ustanoveními části VIII této přílohy Použití\| Pentachlorfenol pro stožáry a příčné nosníky v souladu s ustanoveními části VIII této přílohy 2. rovněž rozhodla vložit novou poznámku vi) do části I přílohy A, následovně: vi) pentachlorfenol (č. CAS 87-86-5), pentachlorfenolát sodný (č. CAS 131-52-2 a 27735-64-4 (jako monohydrát)) a pentachlorfenyl laurát (č. CAS 3772-94-9), když jsou posuzovány společně s jejich transformačním produktem pentachloranisolem (č. CAS 1825-21-4), byly identifikovány jako perzistentní organické polutanty; 3. dále rozhodla vložit novou část VIII do přílohy A následovně: Část VIII Pentachlorfenol a jeho soli a estery Každá smluvní strana, která si zaregistrovala výjimku podle článku 4 pro výrobu a použití pentachlorfenolu pro stožáry a příčné nosníky, učiní potřebná opatření, aby zajistila, že stožáry a příčné nosníky obsahující pentachlorfenol bude možné v průběhu celého jejich životního cyklu snadno identifikovat označením nebo jinými prostředky. Předměty ošetřené pentachlorfenolem by neměly být znovu použity pro jiné účely než ty, jež mají výjimku. Rozhodnutí SC-7/14: Zařazení polychlorovaných naftalenů Konference smluvních stran, posoudivši profil rizika a hodnocení řízení rizika polychlorovaných naftalenů, jak je předložil Výbor pro hodnocení perzistentních organických polutantů,5 berouc na vědomí doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů zařadit dichlorované naftaleny, trichlorované naftaleny, tetrachlorované naftaleny, pentachlorované naftaleny, hexachlorované naftaleny, heptachlorované naftaleny a oktachlornaftalen do příloh A a C úmluvy,6 1. rozhodla změnit část I přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech a zařadit do ní polychlorované naftaleny, včetně dichlorovaných naftalenů, trichlorovaných naftalenů, tetrachlorovaných naftalenů, pentachlorovaných naftalenů, hexachlorovaných naftalenů, heptachlorovaných naftalenů a oktachlornaftalenu, se zvláštními výjimkami pro výrobu těchto chemických látek jako meziproduktů ve výrobě polyfluorovaných naftalenů, včetně oktafluornaftalenu, a použití těchto chemických látek pro výrobu polyfluorovaných naftalenů, včetně oktafluornaftalenu, a to vložením následujícího řádku: Chemická látka\| Činnost\| Zvláštní výjimka ---\|---\|--- Polychlorované naftaleny, včetně dichlorovaných naftalenů, trichlorovaných naftalenů, tetrachlorovaných naftalenů, pentachlorovaných naftalenů, hexachlorovaných naftalenů, heptachlorovaných naftalenů a oktachlornaftalenu\| Výroba\| Meziprodukty ve výrobě polyfluorovaných naftalenů, včetně oktafluornaftalenu Použití\| Výroba polyfluorovaných naftalenů, včetně oktafluornaftalenu 2. rovněž rozhodla změnit část I přílohy C úmluvy a zařadit do ní polychlorované naftaleny, včetně dichlorovaných naftalenů, trichlorovaných naftalenů, tetrachlorovaných naftalenů, pentachlorovaných naftalenů, hexachlorovaných naftalenů, heptachlorovaných naftalenů a oktachlornaftalenu, a to vložením nového řádku „polychlorované naftaleny, včetně dichlorovaných naftalenů, trichlorovaných naftalenů, tetrachlorovaných naftalenů, pentachlorovaných naftalenů, hexachlorovaných naftalenů, heptachlorovaných naftalenů a oktachlornaftalenu“ do tabulky „Chemická látka“ pod řádek „polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF)“ a vypuštěním spojky „a“ před výrazem „polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany“ a vložením spojení „a polychlorované naftaleny, včetně dichlorovaných naftalenů, trichlorovaných naftalenů, tetrachlorovaných naftalenů, pentachlorovaných naftalenů, hexachlorovaných naftalenů, heptachlorovaných naftalenů a oktachlornaftalenu“ za výraz „polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany“ v prvním odstavci části II a III přílohy C. 1) Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech, přijatá ve Stockholmu dne 22. května 2001, byla vyhlášena pod č. 40/2006 Sb. m. s. Příloha G Úmluvy, přijatá v Punta del Este dne 6. května 2005, byla vyhlášena pod č. 24/2007 Sb. m. s. a opravena pod č. 50/2010 Sb. m. s. Změny příloh A, B a C Úmluvy, přijaté v Ženevě dne 8. května 2009, byly vyhlášeny pod č. 90/2010 Sb. m. s. Změna přílohy A Úmluvy, přijatá v Ženevě dne 29. dubna 2011, byla vyhlášena pod č. 11/2013 Sb. m. s. Změna přílohy A Úmluvy, přijatá v Ženevě dne 10. května 2013, byla vyhlášena pod č. 47/2015 Sb. m. s. 1 UNEP/POPS/POPRC.8/16/Add.2 a UNEP/POPS/POPRC.9/13/Add.2. 2 UNEP/POPS/COP.7/19. 3 UNEP/POPS/POPRC.9/13/Add.3 a UNEP/POPS/POPRC.10/10/Add.1. 4 UNEP/POPS/COP.7/20. 5 UNEP/POPS/POPRC.8/16/Add.1 a UNEP/POPS/POPRC.9/13/Add.1. 6 UNEP/POPS/COP.7/18.
Vyhláška č. 381/2016 Sb.	Vyhláška č. 381/2016 Sb. Vyhláška o žádostech, oznámeních a předkládání výkazů podle zákona o spotřebitelském úvěru Vyhlášeno 25. 11. 2016, datum účinnosti 1. 12. 2016, částka 153/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru * § 4 - Samostatný zprostředkovatel * § 5 - Vázaný zástupce a zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru * § 6 - Způsob zaplacení správního poplatku * § 7 - Oznámení změny údajů zapsaných v registru a jiných údajů souvisejících s provozovanou činností * § 8 - Oznámení o ukončení činnosti * § 9 - Akreditace k pořádání odborné zkoušky * § 10 - Výkaz činnosti * § 11 - Formáty a další technické náležitosti žádosti a oznámení * § 12 - Společná ustanovení * § 13 - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2016 381 VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2016 o žádostech, oznámeních a předkládání výkazů podle zákona o spotřebitelském úvěru Česká národní banka stanoví podle § 160 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru k provedení § 11 odst. 5, § 12 odst. 3, § 13 odst. 3, § 14 odst. 3, § 19 odst. 4, § 20 odst. 3, § 22 odst. 3, § 30 odst. 4, § 32 odst. 6, § 33 odst. 4, § 40 odst. 4, § 42 odst. 5, § 43 odst. 4, § 59 odst. 5, § 64 odst. 4, § 65 odst. 4, § 66 odst. 2 a § 68 odst. 4 zákona: § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška upravuje podle zákona o spotřebitelském úvěru a) podrobnosti náležitostí žádostí o udělení 1. oprávnění k činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, 2. oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele, 3. akreditace k pořádání odborné zkoušky, změnu udělené akreditace a prodloužení této akreditace, b) podrobnosti náležitostí oznámení 1. pro účely zápisu vázaného zástupcevázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru do registru, 2. o prodloužení činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, 3. o ukončení činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, c) náležitosti oznámení 1. o ukončení činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru a samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele, 2. změny údajů o akreditované osoběakreditované osobě, d) další náležitosti oznámení změny údajů zapsaných v registru a jiných údajů souvisejících s provozovanou činností nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele, vázaného zástupcevázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru. (2) Tato vyhláška dále upravuje a) formáty a další technické náležitosti žádostí a oznámení, b) způsob zaplacení správního poplatku za prodloužení platnosti oprávnění, c) pravidla, formu a způsob předkládání ročního výkazu činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) doklady k posouzení důvěryhodnosti doklad o bezúhonnosti podle § 163 zákona o spotřebitelském úvěru, prohlášení o svéprávnosti fyzické osoby a prohlášení obsahující údaje k opatření výpisu z evidence Rejstříku trestů a údaje a doklady o dosavadní činnosti fyzické nebo právnické osoby za období posledních 10 let, zejména o 1. uložení sankce za přestupekpřestupek nebo správní delikt související s výkonem zaměstnání, funkce nebo podnikatelskou činností, 2. rozhodnutí o úpadku nebo zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, 3. pozastavení nebo odnětí povolení k podnikatelské nebo jiné činnosti, pokud k němu nedošlo na základě žádosti osoby, která je držitelem takovéhoto povolení, 4. odmítnutí souhlasu soudu nebo správního orgánu s volbou, jmenováním nebo ustanovením do funkce nebo s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti, anebo k ovládnutí osoby, jestliže byl takový souhlas vyžadován, a 5. vyloučení z profesní komory, spolku nebo asociace sdružujících osoby působící na finančním trhu, b) finančními výkazyfinančními výkazy 1. výroční zprávy a účetní závěrky za poslední 3 účetní období nebo za období, po které osoba vykonává podnikatelskou činnost, jestliže je toto období kratší než 3 účetní období; v případě, že osoba je součástí konsolidačního celku, též konsolidované výroční zprávy a účetní závěrky za stejné období; má-li být podle zákona upravujícího účetnictví účetní závěrka ověřena auditorem, je předkládána účetní závěrka ověřená auditorem, 2. doklady o příjmech za poslední 3 roky, majetku a dluzích, jedná-li se o fyzickou osobu, c) plánem obchodní činnostiplánem obchodní činnosti skutečně zamýšlený podnikatelský plán žadatele na první tři účetní období zpracovaný ve formátu výkazů účetní závěrky podle zákona upravujícího účetnictví1) podložený reálnými ekonomickými propočty spolu s komentářem, který obsahuje 1. záměry žadatele z hlediska rozsahu a objemu poskytovaných spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů a popis plánovaného způsobu jejich dosažení a charakteristiky cílové skupiny klientů a obchodní sítě žadatele, 2. základní východiska a předpoklady, na kterých je plán založen, a odůvodnění provázanosti kvantitativních údajů plánu a reálnosti plánovaných výsledků činnosti. § 3 Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru Podrobnostmi náležitostí žádosti o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jsou tyto údaje a doklady: a) uvedení předmětu činnosti podle skupin odbornostiskupin odbornosti2), b) výpis z obchodního rejstříku ne starší 3 měsíců, c) doklady k posouzení důvěryhodnosti 1. žadatele, 2. členů správní rady, statutárního a dozorčího orgánu žadatele nebo jiného obdobného orgánu žadatele, d) doklady prokazující odbornou způsobilostodbornou způsobilost členů statutárního orgánu nebo správní rady žadatele, prokuristy nebo jiné osoby s řídicí pravomocí, pokud se přímo podílejí na poskytování spotřebitelského úvěruposkytování spotřebitelského úvěru, nebo jsou za poskytování spotřebitelského úvěruposkytování spotřebitelského úvěru zodpovědní, e) údaj o výši počátečního kapitálupočátečního kapitálu, f) finanční výkazyfinanční výkazy žadatele, g) doklady prokazující původ finančních zdrojů žadatele, h) plán obchodní činnostiplán obchodní činnosti, i) návrh pravidel jednání se zájemci o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, j) návrh vnitřních předpisů upravujících postupy a pravidla podle § 15 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, k) identifikační údajeidentifikační údaje ovládající osoby a výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence ne starší 3 měsíců, je-li ovládající osobou právnická osoba, l) popis skutečnosti, na základě které je osoba uvedená v písmenu k) ovládající osobou, případně doklad tuto skutečnost potvrzující, m) doklady k posouzení důvěryhodnosti ovládající osoby; je-li ovládající osobou právnická osoba, též doklady k posouzení důvěryhodnosti členů správní rady, statutárního orgánu a dozorčího orgánu nebo jiného obdobného orgánu této právnické osoby a n) finanční výkazyfinanční výkazy a další doklady prokazující původ finančních zdrojů ovládající osoby. § 4 Samostatný zprostředkovatel (1) Podrobnostmi náležitostí žádosti o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele, který není bankoubankou oprávněnou podle bankovní licence k činnosti finančního makléřství, jsou tyto údaje a doklady: a) uvedení předmětu činnosti podle skupin odbornostiskupin odbornosti, b) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence ne starší 3 měsíců, je-li žadatel právnickou osobou, c) doklady k posouzení důvěryhodnosti 1. žadatele, 2. členů správní rady, statutárního a dozorčího orgánu žadatele nebo jiného obdobného orgánu, je-li žadatel právnickou osobou, d) doklady prokazující odbornou způsobilostodbornou způsobilost 1. žadatele, je-li fyzickou osobou, 2. členů statutárního orgánu nebo správní rady žadatele, prokuristy nebo jiné osoby s řídicí pravomocí, pokud se přímo podílejí na zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru, nebo jsou za zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru zodpovědní, e) identifikační údajeidentifikační údaje ovládající osoby a výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence ne starší 3 měsíců, je-li ovládající osobou právnická osoba, f) popis skutečnosti, na základě které je osoba uvedená v písmenu e) ovládající osobou, případně doklad tuto skutečnost potvrzující, g) doklady k posouzení důvěryhodnosti ovládající osoby; je-li ovládající osobou právnická osoba, též doklady k posouzení důvěryhodnosti členů správní rady, statutárního orgánu a dozorčího orgánu nebo jiného obdobného orgánu této právnické osoby a h) identifikační údajeidentifikační údaje každé osoby, pro kterou bude žadatel vykonávat činnost samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele, pokud je tento údaj v době žádosti žadateli znám. (2) Podrobnostmi náležitostí žádosti o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele, který je bankoubankou oprávněnou podle bankovní licence k činnosti finančního makléřství, jsou tyto údaje a doklady: a) uvedení předmětu činnosti podle skupin odbornostiskupin odbornosti a b) identifikační údajeidentifikační údaje každé osoby, pro kterou bude bankabanka vykonávat činnost samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele, pokud je tento údaj v době žádosti bancebance znám. § 5 Vázaný zástupce a zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (1) Podrobnostmi náležitostí oznámení pro účely zápisu vázaného zástupcevázaného zástupce do registru, vedle údajů uvedených v § 30 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, jsou tyto údaje a doklady: a) uvedení předmětu činnosti podle skupin odbornostiskupin odbornosti, které bude vázaný zástupcevázaný zástupce pro zastoupeného vykonávat, b) identifikační údajeidentifikační údaje osoby podle § 55 odst. 1 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru a c) prohlášení zastoupeného, že vázaný zástupcevázaný zástupce a jeho pracovnícipracovníci3) splňují podmínky odborné způsobilostiodborné způsobilosti a důvěryhodnosti a další podmínky podle zákona o spotřebitelském úvěru, které souvisejí s výkonem dané činnosti. (2) Podrobnostmi náležitostí oznámení pro účely zápisu zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru do registru, vedle údajů uvedených v § 40 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, jsou tyto údaje a doklady: a) identifikační údajeidentifikační údaje osoby podle § 55 odst. 1 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru a b) prohlášení zastoupeného, že zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru a jeho pracovnícipracovníci3) splňují podmínky odborné způsobilostiodborné způsobilosti a důvěryhodnosti a další podmínky podle zákona o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, které souvisejí s výkonem dané činnosti. (3) Podrobnostmi náležitostí oznámení o prodloužení činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru je seznam osob, za které je poplatek hrazen, s uvedením jejich identifikačních údajůidentifikačních údajů. § 6 Způsob zaplacení správního poplatku (1) Zaplacení správního poplatku za prodloužení platnosti oprávnění k činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru a oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele se uskutečňuje převodem na účet na základě platební instrukce zaslané Českou národní bankoubankou. Platební instrukce obsahuje číslo účtu, variabilní symbol a částku. (2) Zaplacení správního poplatku za prodloužení platnosti oprávnění k činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru se uskutečňuje převodem na účet na základě platební instrukce zaslané Českou národní bankoubankou. Platební instrukce obsahuje číslo účtu, variabilní symbol a částku k úhradě odpovídající počtu osob, kterému má být oprávnění prodlouženo podle seznamu zaslaného oznamovatelem. § 7 Oznámení změny údajů zapsaných v registru a jiných údajů souvisejících s provozovanou činností Dalšími náležitostmi oznámení změny údajů podle § 59 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jsou identifikační údajeidentifikační údaje oznamovatele a podle charakteru oznamované změny a) specifikace změny obsahující stávající údaj zapsaný v registru a údaj, který má být v registru zapsán, nemá-li být údaj zrušen bez náhrady, b) doklady potvrzující rozhodnutí o úpadku nebo vstupu do likvidace, pokud došlo k těmto skutečnostem, nebo c) specifikace změny údaje o splnění podmínek stanovených zákonem pro provozování dané činnosti a podle charakteru změny doklady podle této vyhlášky k prokázání splnění podmínky pro výkon dané činnosti. § 8 Oznámení o ukončení činnosti (1) Podrobnostmi náležitostí oznámení o ukončení činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele, vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru jsou identifikační údajeidentifikační údaje osoby oznamovatele. (2) V případě, že oznámení o ukončení činnosti podává vázaný zástupcevázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru prostřednictvím zastoupeného, jsou náležitostmi oznámení též identifikační údajeidentifikační údaje vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru. § 9 Akreditace k pořádání odborné zkoušky (1) Podrobnostmi náležitostí žádosti o udělení akreditace k pořádání odborné zkoušky jsou tyto údaje a doklady: a) uvedení požadovaného rozsahu akreditace podle skupin odbornostiskupin odbornosti, b) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence ne starší 3 měsíců, je-li žadatel zapsán v tomto rejstříku nebo evidenci před podáním žádosti, c) doklady k posouzení důvěryhodnosti 1. žadatele, 2. členů správní rady, statutárního a dozorčího orgánu nebo jiného obdobného orgánu žadatele, je-li žadatel právnickou osobou, d) doklady prokazující věcné, kvalifikační, organizační a personální předpoklady pro činnost akreditované osobyakreditované osoby, e) návrh zkouškového řádu, f) identifikační údajeidentifikační údaje ovládající osoby a výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence ne starší 3 měsíců, je-li žadatel právnickou osobou, g) popis skutečnosti, na základě které je osoba uvedená v písmenu f) ovládající osobou, případně doklad tuto skutečnost potvrzující, a h) doklady k posouzení důvěryhodnosti ovládající osoby; je-li ovládající osobou právnická osoba, též doklady k posouzení důvěryhodnosti členů její správní rady, statutárního orgánu a dozorčího orgánu nebo jiného obdobného orgánu této právnické osoby. (2) Náležitostí žádosti o změnu udělené akreditace k pořádání odborné zkoušky je uvedení změny, o kterou akreditovaná osobaakreditovaná osoba žádá, a údaj nebo doklad podle odstavce 1, který s touto změnou souvisí a prokazuje splnění zákonných podmínek pro výkon činnosti akreditované osobyakreditované osoby. (3) Náležitostí oznámení změny údajů o akreditované osoběakreditované osobě týkající se změny podmínek uvedených v § 63 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je uvedení změny a podle charakteru změny údaj nebo doklad podle odstavce 1, který s touto změnou souvisí. (4) Podrobnostmi náležitostí žádosti o prodloužení akreditace je prohlášení akreditované osobyakreditované osoby, že údaje a doklady prokazující splnění zákonných podmínek podle § 63 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, které byly přiloženy k žádosti o akreditaci nebo o změnu akreditace podle odstavců 1 a 2 nebo k oznámení změny údajů o akreditované osoběakreditované osobě týkající se změny podmínek uvedených v § 63 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru podle odstavce 3, jsou aktuální. § 10 Výkaz činnosti (1) Nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů sestavuje k poslednímu dni kalendářního roku a předkládá České národní bancebance ve lhůtě podle § 14 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru roční výkaz činnosti (dále jen „výkaz činnosti“). (2) Výkaz činnosti obsahuje údaje podle § 14 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a je zasílán na elektronickém formuláři prostřednictvím internetové aplikace České národní bankybanky pro sběr informačních povinností. (3) Výkaz činnosti opatří nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů nebo osoba oprávněná jednat jeho jménem elektronickým podpisem. (4) Je-li po předložení výkazu činnosti České národní bancebance zjištěna chyba nebo provedena změna v údajích výkazu činnosti, předloží nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů výkaz činnosti s upravenými údaji České národní bancebance bez zbytečného odkladu, způsobem stanoveným v odstavci 2, společně s informací o obsahu a důvodu opravy. § 11 Formáty a další technické náležitosti žádosti a oznámení Žádosti a oznámení se předkládají ve formátu Portable Document Format (přípona pdf) nebo, není-li možné jej použít, jiný datový formát běžně používaný v elektronickém styku, který neumožňuje změnu obsahu. § 12 Společná ustanovení (1) Vylučuje-li povaha věci předložení údaje nebo dokladu žádosti nebo oznámení vyžadované touto vyhláškou, uvede dotčená osoba tuto skutečnost v samostatné příloze k žádosti nebo oznámení společně s důvody, pro které nelze údaj uvést nebo doklad předložit, a tyto důvody přiměřeně doloží. (2) Pokud žadatel v žádosti nedokládá splnění některé podmínky pro udělení oprávnění z důvodu přednostní aplikace mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, označí tuto mezinárodní smlouvu a ustanovení, jehož aplikace se dovolává. § 13 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2016. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. 1) § 18 zákona o účetnictví. 2) § 3 odst. 1 písm. i) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 3) § 3 odst. 1 písm. h) zákona o spotřebitelském úvěru.
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 380/2016 Sb.	Rozhodnutí prezidenta republiky č. 380/2016 Sb. Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení opakovaných voleb do Senátu Parlamentu České republiky Vyhlášeno 22. 11. 2016, částka 152/2016 380 ROZHODNUTÍ PREZIDENTA REPUBLIKY ze dne 15. listopadu 2016 o vyhlášení opakovaných voleb do Senátu Parlamentu České republiky Podle čl. 63 odst. 1 písm. f) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a § 79 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb., vyhlašuji opakované volby do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 4 a stanovím dny jejich konání na pátek 27. ledna 2017 a sobotu 28. ledna 2017. Prezident republiky: Zeman v. r. Předseda vlády: Sobotka v. r.
Vyhláška č. 379/2016 Sb.	Vyhláška č. 379/2016 Sb. Vyhláška o schválení typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a přepravě radioaktivní nebo štěpné látky Vyhlášeno 18. 11. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 151/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Pojmy * § 3 - Přeprava radioaktivní nebo štěpné látky vyžadující povolení, klasifikace radioaktivních nebo štěpných látek a požadavky kladené na radioaktivní nebo štěpné látky * § 4 - Obalový soubor k přepravě, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látky * § 5 - Požadavky na obsah dokumentace pro povolení k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky * § 6 - Způsob určení a nejvyšší přípustné hodnoty přepravního indexu, indexu bezpečné podkritičnosti, nefixované kontaminace a příkonu dávkového ekvivalentu a způsob určení kategorie radioaktivní zásilky * § 7 - Technické a organizační podmínky přepravy a dopravy radioaktivní nebo štěpné látky * § 8 - Požadavky na obsah, jazykové provedení a dostupnost dokumentace nezbytné k přepravě a dopravě radioaktivní nebo štěpné látky * § 9 - Způsob, rozsah a lhůty vyrozumění správních orgánů o dopravě * § 10 - Způsob označování, vzhled a způsob užívání bezpečnostních značek k označování radioaktivní zásilky, kontejneru a dopravního prostředku k přepravě * § 11 - Výrobky podléhající schválení typu výrobku * § 12 - Dokumentace k žádosti o schválení typu výrobku, zkoušky nebo výpočty a analýzy a obsah jejich dokumentace * § 13 - Požadavky na oprávněnou právnickou osobu provádějící zkoušky a nezávislé ověření zkoušek nebo výpočtů a analýz k žádosti o schválení typu výrobku * § 14 - Vzory standardních dokumentů v oblasti přeshraniční přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva * § 15 - Oznámení * § 16 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 379/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 379/2016 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 379/2016 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 379/2016 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 379/2016 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 379/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2017 379 VYHLÁŠKA ze dne 7. listopadu 2016 o schválení typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a přepravě radioaktivní nebo štěpné látky Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 9 odst. 4 písm. a) a b), § 24 odst. 7, § 137 odst. 6, § 138 odst. 6 písm. a) až c), § 141 odst. 3 a § 143 odst. 4: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a upravuje typové schválení některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího zářeníionizujícího záření a přepravu radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky. § 2 Pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) hodnotou Ahodnotou A1 hodnota aktivity radioaktivní látky zvláštní formyradioaktivní látky zvláštní formy uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 3 k této vyhlášce nebo stanovená postupem podle bodů 3 až 7 přílohy č. 3 k této vyhlášce a užívaná ke stanovení mezí aktivity pro účely přepravy, b) hodnotou Ahodnotou A2 hodnota aktivity radioaktivní látkyradioaktivní látky jiné než zvláštní formy uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 3 k této vyhlášce nebo stanovená postupem podle bodů 3 až 7 přílohy č. 3 k této vyhlášce a užívaná ke stanovení mezí aktivity pro účely přepravy, c) radioaktivní zásilkouradioaktivní zásilkou obalový souborobalový soubor s jeho radioaktivním obsahemradioaktivním obsahem, d) omezujícím systémem uspořádání štěpných látekštěpných látek v obalovém souboruobalovém souboru nebo uspořádání částí obalového souboruobalového souboru způsobem nezbytným k zajištění podkritického stavu, e) zádržným systémemzádržným systémem uspořádání částí obalového souboruobalového souboru způsobem nezbytným k zabránění úniku radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky, f) kontejneremkontejnerem zařízení pro přepravu balených nebo nebalených výrobků jedním nebo více způsoby dopravy bez překládání jednotlivých položek jeho obsahu, které je opatřeno stálým uzávěrem, je dostatečně odolné pro opakované použití a je vybaveno zařízením umožňujícím manipulaci, zejména překládání mezi dopravními prostředky z jednoho druhu dopravy na druhý; kontejnerykontejnery se dělí na 1. malý kontejnerkontejner, který má všechny vnější rozměry menší než 1,5 m nebo jehož vnitřní objem není větší než 3 m3, 2. střední kontejnerkontejner pro nebalené látky nebo předměty, kterým je mechanicky přenosný obal, jehož odolnost proti namáhání při manipulaci a přepravě je ověřena zkouškami a vnitřní objem není větší než 3 m3, 3. velký kontejnerkontejner, kterým je kontejnerkontejner nesplňující definice uvedené v bodech 1 a 2, g) přepravním obalovým souborempřepravním obalovým souborem ochranná schránka používaná jediným přepravcempřepravcem jako jedna manipulační jednotka k usnadnění dopravy jedné nebo více radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek, h) dodávkoudodávkou všechny radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nebo obalové souboryobalové soubory nebo náklad radioaktivních nebo štěpných látekštěpných látek předávané přepravcempřepravcem k dopravě, i) výlučným použitímvýlučným použitím použití dopravního prostředku nebo velkého kontejnerukontejneru jediným přepravcempřepravcem, jehož instrukcemi se řídí všechny nakládky a vykládky v průběhu celé přepravy, j) látkou s nízkou hmotnostní aktivitoulátkou s nízkou hmotnostní aktivitou radioaktivní látkaradioaktivní látka, jejíž vlastní hmotnostní aktivita je přirozeně omezená, nebo radioaktivní látkaradioaktivní látka, jejíž průměrná hmotnostní aktivita byla úmyslně omezena, k) nízce toxickým radionuklidovým zdrojemradionuklidovým zdrojem emitujícím záření alfa (dále jen „alfa zářič s nízkou toxicitou“) přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium, 235U, 238U, 232Th, 228Th a 230Th obsažené v rudách nebo ve fyzikálních nebo chemických koncentrátech, nebo jiné radionuklidové zdrojeradionuklidové zdroje emitující záření alfa (dále jen „alfa zářič“) s poločasem přeměny kratším než 10 dnů, l) maximálním normálním provozním tlakemmaximálním normálním provozním tlakem maximální přetlak, který může vzniknout v zádržném systémuzádržném systému za období 1 roku při teplotě a slunečním ozářeníozáření, které odpovídá okolním podmínkám při přepravě za předpokladu nevyužití ventilace, vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozní kontroly během přepravy, m) povrchově kontaminovaným předmětem pevný předmět, který není sám o sobě radioaktivní, na jehož povrchu je však rozptýlena radioaktivní nebo štěpná látkaštěpná látka, n) neozářeným thoriemneozářeným thoriem thorium, které obsahuje nejvýše 1 × 10-7 g 233U na gram 232Th, o) neozářeným uranemneozářeným uranem uran, který obsahuje nejvýše 2 × 103 Bq plutonia na gram 235U, nejvýše 9 × 106 Bq štěpných produktů na gram 235U a nejvýše 5 × 10-3 g 236U na gram 235U, p) uranem 1. přírodní uran, včetně chemicky separovaného, ve kterém se vyskytují izotopy uranu v množství přibližně 99,28 hmotnostních procent 238U, přibližně 0,72 hmotnostních procent 235U a též nepatrný hmotnostní podíl 234U, 2. ochuzený uran s menším hmotnostním podílem 235U, než má přírodní uran; v ochuzeném uranu se také vyskytuje nepatrný hmotnostní podíl 234U, 3. obohacený uran s vyšším hmotnostním podílem 235U než 0,72 hmotnostních procent; v obohaceném uranu se rovněž vyskytuje nepatrný hmotnostní podíl 234U, q) běžnými podmínkami přepravyběžnými podmínkami přepravy podmínky, při nichž nedojde k radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, r) normálními podmínkami přepravynormálními podmínkami přepravy podmínky, při nichž dojde k radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události simulované zkouškami podle bodů 19 až 25 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce, s) podmínkami nehody při přepravěpodmínkami nehody při přepravě podmínky, při nichž dojde k radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události simulované zkouškami podle bodů 26 až 37 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce. § 3 Přeprava radioaktivní nebo štěpné látky vyžadující povolení, klasifikace radioaktivních nebo štěpných látek a požadavky kladené na radioaktivní nebo štěpné látky [K § 9 odst. 4 písm. a) a b) atomového zákona] (1) Přepravou vyžadující povolení podle § 9 odst. 4 písm. a) nebo b) atomového zákona je přeprava a) štěpných látekštěpných látek, je-li hodnota součtu indexů bezpečné podkritičnostiindexů bezpečné podkritičnosti radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek v jednom dopravním prostředku nebo přepravním kontejnerukontejneru vyšší než 50, b) jaderného paliva, c) radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky radioaktivní látky zvláštní formyradioaktivní látky zvláštní formy o aktivitě vyšší než 3 × 103 hodnoty Ahodnoty A1, radioaktivní látkyradioaktivní látky jiné než zvláštní formy o aktivitě vyšší než 3 × 103 hodnoty Ahodnoty A2 nebo radioaktivní látkyradioaktivní látky o aktivitě vyšší než 1 000 TBq podle toho, která z uvedených hodnot je nižší, d) radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky v obalovém souboruobalovém souboru typu B(M), který není konstruován pro rozsah teplot od minus 40 °C do plus 70 °C nebo který je konstruován tak, aby bylo umožněno občasné kontrolované větrání, a e) radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky plavidlem k tomu určeným se stanoveným programem zajištění radiační ochranyradiační ochrany. (2) Přepravou vyžadující povolení podle § 9 odst. 4 písm. a) nebo b) atomového zákona a v případě mezinárodní přepravy také povolení příslušného orgánu státu, kterého se přeprava týká, je přeprava a) radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky obsahující radionuklidy, jejichž hodnoty Ahodnoty A1 a A2 neuvedené v tabulce č. 2 přílohy č. 3 k této vyhlášce byly stanoveny výpočtem podle bodů 3 až 7 přílohy č. 3 k této vyhlášce, b) radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky obsažené v nástroji nebo výrobku a obsahující radionuklidy, jejichž hodnoty pro vyjmutí dodávkydodávky uvedené ve sloupci 5 tabulky č. 2 přílohy č. 3 k této vyhlášce byly nahrazeny hodnotami vypočtenými podle principů a metodik uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce, a c) štěpné látkyštěpné látky podle bodu 17 písm. f) přílohy č. 3 k této vyhlášce. (3) Klasifikace radioaktivních nebo štěpných látekštěpných látek a radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek a požadavky na ně kladené jsou uvedeny v bodech 1 a 8 až 34 přílohy č. 3 k této vyhlášce a v části I přílohy č. 1 k této vyhlášce. § 4 Obalový soubor k přepravě, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látky [K § 9 odst. 4 písm. a) a b) atomového zákona] (1) Požadavky na určení typu obalového souboruobalového souboru k přepravě radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky v závislosti na radioaktivním obsahuradioaktivním obsahu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Typy obalových souborůobalových souborů k přepravě radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky a příslušných radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek jsou a) obalový souborobalový soubor pro vyjmutou zásilku a vyjmutá zásilka, b) obalový souborobalový soubor typu IP-1 a průmyslová zásilka typu IP-1, c) obalový souborobalový soubor typu IP-2 a průmyslová zásilka typu IP-2, d) obalový souborobalový soubor typu IP-3 a průmyslová zásilka typu IP-3, e) obalový souborobalový soubor typu A a radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka typu A, f) obalový souborobalový soubor typu B(U) a radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka typu B(U), g) obalový souborobalový soubor typu B(M) a radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka typu B(M) a h) obalový souborobalový soubor typu C a radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka typu C. (3) Obalový souborObalový soubor k přepravě radioaktivní látkyradioaktivní látky, která není štěpnou látkouštěpnou látkou, musí v závislosti na svém typu splňovat požadavky části I přílohy č. 1 k této vyhlášce v tomto rozsahu a) každý obalový souborobalový soubor požadavky bodů 7 až 18 a požadavky bodů 19 až 21, pokud je určen k letecké přepravě, b) obalový souborobalový soubor pro vyjmuté zásilky požadavky bodu 22, c) obalový souborobalový soubor typu IP-1, IP-2 a IP-3 požadavky bodů 23 až 30, d) obalový souborobalový soubor pro přepravu 0,1 kg a více hexafluoridu uranu požadavky bodů 31 až 33 nebo požadavky bodu 34, e) obalový souborobalový soubor typu A požadavky bodů 35 až 51, f) obalový souborobalový soubor typu B(U) požadavky bodů 52 až 66, g) obalový souborobalový soubor typu B(M) požadavky bodů 67 a 68 a h) obalový souborobalový soubor typu C požadavky bodů 69 až 72. (4) Obalový souborObalový soubor k přepravě štěpné látkyštěpné látky musí v závislosti na svém typu splňovat požadavky odstavce 3 písm. a) až h) a dále požadavky bodů 73 až 86 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce. Požadavky bodů 73 až 86 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce se nevztahují na radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky v dodávcedodávce, která obsahuje pouze štěpné látkyštěpné látky splňující požadavky jednoho z písmen a) až f) bodu 17 přílohy č. 3 k této vyhlášce (dále jen „vyjmutá štěpná látkaštěpná látka“). (5) Obalový souborObalový soubor typu S ke skladování radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky a obalový souborobalový soubor typu D k ukládání radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky musí v závislosti na svém typu splňovat požadavky přílohy č. 2 k této vyhlášce. § 5 Požadavky na obsah dokumentace pro povolení k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky (K § 24 odst. 7 atomového zákona) Dokumentace pro povolení k přepravě radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky obsažené v nástroji nebo výrobku a obsahující radionuklidy, pro něž byly hodnoty pro vyjmutí dodávkydodávky nahrazeny hodnotami vypočtenými podle principů a metodik uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce, musí pro výpočet individuálních dávek pracovníka přepravy a reprezentativní osobyreprezentativní osoby a kolektivních dávek za běžných podmínek přepravyběžných podmínek přepravy, normálních podmínek přepravynormálních podmínek přepravy a za podmínek nehody při přepravěpodmínek nehody při přepravě obsahovat údaje o a) předpokládaném použití nástroje nebo výrobku a radionuklidech v něm obsažených, b) maximální aktivitě radionuklidů obsažených v nástroji nebo výrobku, c) maximálním příkonu dávkového ekvivalentu na povrchu a ve vzdálenosti 1 m od nástroje nebo výrobku, d) chemické a fyzikální formě radionuklidů obsažených v nástroji nebo výrobku, e) konstrukci nástroje nebo výrobku, zejména zádržného systémuzádržného systému a stínění záření radionuklidů obsažených v nástroji nebo výrobku, f) použitém systému řízení včetně zajištění jakosti a toho, že nástroj nebo výrobek je vyroben podle specifikací konstrukčního typu, g) kontrolním postupu k ověření, že meze aktivity radionuklidů a příkony dávkového ekvivalentu deklarované pro nástroj nebo výrobek nejsou překračovány, a h) nejvyšším počtu nástrojů nebo výrobků, které mají být přepravovány v jedné dodávcedodávce a ročně. § 6 Způsob určení a nejvyšší přípustné hodnoty přepravního indexu, indexu bezpečné podkritičnosti, nefixované kontaminace a příkonu dávkového ekvivalentu a způsob určení kategorie radioaktivní zásilky [K § 141 odst. 3 písm. a) atomového zákona] (1) Způsob určení a) přepravního indexupřepravního indexu pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku, přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor, kontejnerkontejner, nebalenou látku s nízkou hmotnostní aktivitoulátku s nízkou hmotnostní aktivitou skupiny LSA-I nebo nebalený povrchově kontaminovaný předmět skupiny SCO-I je uveden v bodech 23 a 24 přílohy č. 4 k této vyhlášce, b) indexu bezpečné podkritičnostiindexu bezpečné podkritičnosti pro 1. dodávkudodávku, kontejnerkontejner a přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor je uveden v bodu 25 přílohy č. 4 k této vyhlášce a 2. radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku je uveden v bodech 84 až 86 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce a c) kategorie radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky je uveden v bodu 29 přílohy č. 4 k této vyhlášce. (2) Nejvyšší přípustné hodnoty přepravního indexupřepravního indexu, indexu bezpečné podkritičnostiindexu bezpečné podkritičnosti a příkonu dávkového ekvivalentu na povrchu a v dané vzdálenosti od něj pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku, přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor a dopravní prostředek jsou uvedeny v bodech 26 až 28, 66 až 69 a 73 přílohy č. 4 k této vyhlášce. (3) Nejvyšší přípustné hodnoty nefixované kontaminace pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku, přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor a dopravní prostředek jsou uvedeny v bodech 8, 9, 13 a 14 přílohy č. 4 k této vyhlášce. § 7 Technické a organizační podmínky přepravy a dopravy radioaktivní nebo štěpné látky [K § 141 odst. 3 písm. b) atomového zákona] (1) Technické a organizační podmínky, které musí být splněny a) před první a před každou další přepravou radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky, jsou uvedeny v bodech 1 až 3 přílohy č. 4 k této vyhlášce, b) k zajištění přepravy jednotlivých druhů radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek, jsou uvedeny v bodech 4 až 22 přílohy č. 4 k této vyhlášce, c) k bezpečnému oddělení radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek, přepravních obalových souborůpřepravních obalových souborů nebo kontejnerůkontejnerů obsahujících radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky a některých nebalených látek od pracovníků přepravy, obyvatelstva, nevyvolaného fotografického filmu a jiných nebezpečných věcí během přepravy a skladování při přepravě, jsou uvedeny v bodech 62 a 63 přílohy č. 4 k této vyhlášce, d) k bezpečnému umístění dodávkydodávky radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek na nebo v dopravním prostředku a při skladování při přepravě, jsou uvedeny v bodech 64 až 67 přílohy č. 4 k této vyhlášce a e) k bezpečnému vzájemnému oddělení skupin radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek obsahujících štěpné látkyštěpné látky během přepravy a skladování při přepravě, jsou uvedeny v bodech 68 až 70 přílohy č. 4 k této vyhlášce. (2) Další požadavky k zajištění bezpečné přepravy jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce, a to pokud se vztahují na a) přepravní doklady a značení obecně, v bodech 45 až 61, b) přepravu po železnici a silnici, v bodech 71 až 74, c) přepravu plavidly, v bodech 75 a 76, d) leteckou přepravu, v bodech 77 až 79, e) přepravu poštou, v bodu 80 a f) ostatní náležitosti přepravy, v bodech 81 až 88. § 8 Požadavky na obsah, jazykové provedení a dostupnost dokumentace nezbytné k přepravě a dopravě radioaktivní nebo štěpné látky [K § 141 odst. 3 písm. c) atomového zákona] (1) Požadavky na a) náležitosti popisu dodávkydodávky v přepravním dokladu jsou uvedeny v bodu 46 přílohy č. 4 k této vyhlášce, b) přepravní dokumentaci jsou uvedeny v bodech 47 až 53 přílohy č. 4 k této vyhlášce a c) dokumentaci a provozní předpisy, jejichž dostupnost musí zajistit přepravcepřepravce dopravci a které musí mít dopravce k dispozici, jsou uvedeny v bodech 54 až 56 přílohy č. 4 k této vyhlášce. (2) Při přeshraniční přepravě podle § 9 odst. 4 písm. d) atomového zákona musí dokumentace doprovázející přepravu obsahovat také vyplněné příslušné standardní dokumenty uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce, a to při přepravě a) radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu standardní dokumenty A-1 a A-4a a též standardní dokument A-5, jedná-li se o přepravu na základě společného povolení více přeshraničních přeprav, a b) vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva standardní dokumenty B-1 a B-4a a též standardní dokument B-5, jedná-li se o přepravu na základě společného povolení více přeshraničních přeprav. § 9 Způsob, rozsah a lhůty vyrozumění správních orgánů o dopravě [K § 141 odst. 3 písm. d) atomového zákona] Způsob, rozsah a lhůty k vyrozumění a) Úřadu a příslušného orgánu státu, kterého se mezinárodní doprava týká, jsou uvedeny v bodech 57 až 60 přílohy č. 4 k této vyhlášce a b) dopravce přepravcempřepravcem o nutných opatřeních při dopravě jsou uvedeny v bodech 54 až 56 přílohy č. 4 k této vyhlášce. § 10 Způsob označování, vzhled a způsob užívání bezpečnostních značek k označování radioaktivní zásilky, kontejneru a dopravního prostředku k přepravě [K § 141 odst. 3 písm. e) atomového zákona] (1) Způsob označování radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky a přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru UN čísly a pojmenováním podle tabulky č. 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce je uveden v bodech 30 až 37 přílohy č. 4 k této vyhlášce. (2) Způsob užívání bezpečnostních značek k označování radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru a kontejnerukontejneru je uveden v bodech 38 a 39 přílohy č. 4 k této vyhlášce. Způsob vyplnění těchto bezpečnostních značek je uveden v bodech 40 až 42 přílohy č. 4 k této vyhlášce. (3) Způsob užívání velkých bezpečnostních značek a tabulek k označování kontejnerukontejneru a dopravního prostředku je uveden v bodech 43 a 44 přílohy č. 4 k této vyhlášce. (4) Vzhled a rozměry třílistého symbolu radioaktivity, bezpečnostních značek, velkých bezpečnostních značek a tabulek jsou uvedeny na obrázcích č. 1 až 7 přílohy č. 4 k této vyhlášce. § 11 Výrobky podléhající schválení typu výrobku (K § 137 odst. 6 atomového zákona) (1) Schválení typu výrobku podléhá obalový souborobalový soubor určený pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky, včetně radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, a to obalový souborobalový soubor a) typu IP-1, IP-2, IP-3 a A pro přepravu štěpné látkyštěpné látky, s výjimkou vyjmuté štěpné látkyštěpné látky, b) pro přepravu 0,1 kg a více hexafluoridu uranu; v případě mezinárodní přepravy radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky podle bodu 34 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce je nutné také schválení typu příslušným orgánem státu, kterého se přeprava týká, c) typu B(U), B(M) a C pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky; v případě mezinárodní přepravy radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky typu B(M) podle bodu 67 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce je nutné také schválení typu příslušným orgánem státu, kterého se přeprava týká, d) pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky vyžadující vícestranné schválení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, e) typu D určený k ukládání vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva nebo radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu vzniklého jeho přepracováním a f) typu S určený ke skladování radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky, včetně radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, a to pro radioaktivní látku zvláštní formyradioaktivní látku zvláštní formy, jejíž aktivita převyšuje hodnotu Ahodnotu A1, nebo pro radioaktivní látkuradioaktivní látku jiné než zvláštní formy, jejíž aktivita převyšuje hodnotu Ahodnotu A2. (2) Schválení typu výrobku podléhá radioaktivní látka zvláštní formyradioaktivní látka zvláštní formy, která má vlastnosti uvedené v bodech 2 až 4 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce, a radioaktivní látka s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látka s malou rozptýlitelností, která má vlastnosti uvedené v bodu 5 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce. § 12 Dokumentace k žádosti o schválení typu výrobku, zkoušky nebo výpočty a analýzy a obsah jejich dokumentace [K § 138 odst. 6 písm. a) a b) atomového zákona] (1) Rozsah, náplň a způsob provedení zkoušek nebo výpočtů a analýz k žádosti o schválení typu radioaktivní látky zvláštní formyradioaktivní látky zvláštní formy, radioaktivní látky s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látky s malou rozptýlitelností nebo obalového souboruobalového souboru pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky jsou uvedeny v části II přílohy č. 1 k této vyhlášce. (2) Dokumentace k žádosti o schválení typu radioaktivní látky zvláštní formyradioaktivní látky zvláštní formy, radioaktivní látky s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látky s malou rozptýlitelností nebo obalového souboruobalového souboru pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky je dokumentace zkoušek výrobků nebo dokumentace výpočtů, bezpečnostních rozborů a analýz s jejich nezávislým ověřením (dále jen „dokumentace zkoušek“). Dokumentace k žádosti o schválení typu výrobku je tvořena u a) obalových souborůobalových souborů dokumentací zkoušek podle bodů 13 až 37 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce příslušných pro daný typ obalového souboruobalového souboru s vyhodnocením výsledků v souladu s body 1 a 2 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce; vyhodnocení výsledků dokládá splnění požadavků stanovených pro daný typ obalového souboruobalového souboru v § 4 odst. 3 až 5, b) radioaktivní látky zvláštní formyradioaktivní látky zvláštní formy dokumentací zkoušek podle bodů 4 až 11 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce s vyhodnocením výsledků v souladu s body 1 a 2 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce; vyhodnocení výsledků dokládá splnění požadavků bodů 2 až 4 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce a c) radioaktivní látky s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látky s malou rozptýlitelností dokumentací zkoušek podle bodů 3 a 12 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce s vyhodnocením výsledků v souladu s body 1 a 2 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce; vyhodnocení výsledků dokládá splnění požadavků bodu 5 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce. § 13 Požadavky na oprávněnou právnickou osobu provádějící zkoušky a nezávislé ověření zkoušek nebo výpočtů a analýz k žádosti o schválení typu výrobku [K § 138 odst. 6 písm. c) atomového zákona] (1) Právnická osoba, která provádí zkoušky pro schválení typu radioaktivní látky zvláštní formyradioaktivní látky zvláštní formy, radioaktivní látky s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látky s malou rozptýlitelností nebo obalového souboruobalového souboru pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky, musí a) mít pracoviště vybavené pro provádění zkoušek podle části II přílohy č. 1 k této vyhlášce příslušných pro daný typ výrobku, b) mít zpracovány postupy pro provádění zkoušek podle části II přílohy č. 1 k této vyhlášce příslušných pro daný typ výrobku, c) mít pracovníky vyškolené pro provádění zkoušek podle části II přílohy č. 1 k této vyhlášce příslušných pro daný typ výrobku, d) mít zaveden systém řízení a e) být nezávislá na žadateli. (2) Právnická osoba, která provádí výpočty a analýzy nebo nezávislá ověření těchto výpočtů a analýz místo zkoušek příslušných pro daný typ radioaktivní látky zvláštní formyradioaktivní látky zvláštní formy, radioaktivní látky s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látky s malou rozptýlitelností nebo obalového souboruobalového souboru pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky, musí v souladu s body 1 a 2 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce a) použít k takovým výpočtům a analýzám nebo nezávislému ověřování těchto výpočtů a analýz výpočtový program zabezpečující dostatečnou přesnost a správnost výsledků, b) mít pracovníky vyškolené pro provádění příslušných výpočtů a analýz nebo nezávislých ověřování těchto výpočtů a analýz, c) mít zaveden systém řízení a d) být při provádění nezávislého ověřování výpočtů a analýz nezávislá na žadateli. § 14 Vzory standardních dokumentů v oblasti přeshraniční přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva (K § 143 odst. 4 atomového zákona) Vzory standardních dokumentů používaných v oblasti přeshraniční přepravy radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 15 Oznámení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 16 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předsedkyně: Ing. Drábová, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 379/2016 Sb. POŽADAVKY A ZKUŠEBNÍ POSTUPY KE SCHVALOVÁNÍ TYPU ČÁST I I. POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ NEBO ŠTĚPNÉ LÁTKY, OBALOVÉ SOUBORYOBALOVÉ SOUBORY A RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKYRADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY I.1. POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ NEBO ŠTĚPNÉ LÁTKY I.1.1. Požadavky na radioaktivní látku s nízkou hmotnostní aktivitoulátku s nízkou hmotnostní aktivitou skupiny LSA-III 1. Radioaktivní látka s nízkou hmotnostní aktivitoulátka s nízkou hmotnostní aktivitou skupiny LSA-III musí být pevná látka takové povahy, že po vystavení celého obsahu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky zkoušce podle bodu 3 části II nepřekročí aktivita vody hodnotu 0,1 A2. I.1.2. Požadavky na radioaktivní látku zvláštní formyradioaktivní látku zvláštní formy 2. Radioaktivní látka zvláštní formyRadioaktivní látka zvláštní formy musí mít nejméně jeden rozměr větší než 5 mm. 3. Radioaktivní látka zvláštní formyRadioaktivní látka zvláštní formy musí být takové povahy nebo musí být tak zkonstruována, aby pro ni platilo, že a) nepraskne nebo se nerozdrtí v průběhu zkoušek na náraz nebo tlak podle bodů 5 a 6 nebo podle bodu 9 písm. a) a v průběhu zkoušek na ohyb podle bodu 7 části II, b) neroztaví se nebo se nerozptýlí při tepelných zkouškách podle bodu 8 nebo 9 písm. b) části II a c) aktivita vody při zkoušce vyluhovatelnosti podle bodů 10 a 11 části II nepřekročí 2 kBq nebo u uzavřených radionuklidových zdrojůuzavřených radionuklidových zdrojů rychlost objemového úniku při zkoušce hodnotící objemový únik nepřekročí přípustnou mez podle ISO 9978:1992 (E). 4. Jestliže je součástí radioaktivní látky zvláštní formyradioaktivní látky zvláštní formy hermetická schránka, musí být vyrobena tak, aby ji bylo možné otevřít pouze destrukcí. I.1.3. Požadavky na radioaktivní látku s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látku s malou rozptýlitelností 5. Pro celkové množství radioaktivní látky s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látky s malou rozptýlitelností v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce musí platit, že a) hodnota příkonu dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 3 m od nestíněné radioaktivní látkyradioaktivní látky nepřekročí hodnotu 10 mSv/hod, b) po provedení zkoušek podle bodů 36 a 37 části II nepřekročí aktivita uvolněných aerosolů, ve formě plynné nebo ve formě pevných částic až do aerodynamického ekvivalentu průměru 100 µm, hodnotu 100 A2; pro každou zkoušku může být použit zvláštní vzorek a c) po provedení zkoušky podle bodu 3 části II nepřekročí aktivita vody hodnotu 100 A2; při této zkoušce musí být zohledněno poškození v důsledku zkoušek podle písmene b). I.1.4. Požadavky na vyjmutou štěpnou látkuštěpnou látku 6. Vyjmutá štěpná látkaštěpná látka podle bodu 17 písm. f) přílohy č. 3 k této vyhlášce musí být podkritická bez nutnosti řízení a kontroly nahromadění za podmínek a) bodu 73 písm. a), b) odpovídajících požadavkům na hodnocení souboru radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek za normálních podmínek přepravynormálních podmínek přepravy podle bodu 84 písm. b) a za podmínek nehody při přepravěpodmínek nehody při přepravě podle bodu 85 písm. b) a c) bodu 83 písm. a) pro radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky přepravované letecky. I.2. OBECNÉ POŽADAVKY NA OBALOVÉ SOUBORYOBALOVÉ SOUBORY A RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKYRADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY 7. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby jí bylo možno a) snadno a bezpečně přepravovat s ohledem na její hmotnost, objem a tvar a b) v průběhu přepravy na nebo v dopravním prostředku zajistit. 8. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby a) zdvihací prvky na radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce byly funkční a v případě jejich poruchy nebylo ohroženo plnění jiných požadavků této vyhlášky a b) byly splněny bezpečnostní faktory pro případ zvedání radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky trhem. 9. Zdvihací prvky, příchytky, úchyty a jakákoliv jiná zařízení na vnějším povrchu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky použitelná k jejímu zvedání musí být zkonstruovány tak, aby udržely celou její hmotnost v souladu s požadavky bodu 8. Není-li požadavek věty první splněn, musí být odstranitelné nebo musí být jejich použití po dobu přepravy jinak znemožněno. 10. Obalový souborObalový soubor musí být v proveditelné míře zkonstruován bez vystupujících částí a musí mít snadno dekontaminovatelný vnější povrch. 11. Vnější povrch radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky musí být v proveditelné míře zkonstruován tak, aby se na něm nesrážela a neudržovala voda. 12. Zařízení přepravované spolu s radioaktivní zásilkouradioaktivní zásilkou nesmí snižovat její bezpečnost. 13. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí za běžných podmínek přepravyběžných podmínek přepravy a při opakovaném použití odolat vlivům zrychlení, vibrací a rezonancí z vibrací tak, aby a) nebyla snížena účinnost uzávěrů nádob radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, b) nedošlo k narušení její celistvosti a c) nedošlo k uvolnění nebo ztrátě matic, šroubů nebo jiných upevňovacích prvků. 14. Materiál obalového souboruobalového souboru a každá část obalového souboruobalového souboru musí být vůči sobě navzájem i vůči obsahu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky fyzikálně a chemicky kompatibilní; zohledněna musí být i změna jejich vlastností ozářenímozářením. 15. Uzávěr, kterým by mohl unikat radioaktivní obsahradioaktivní obsah, musí být chráněn před neoprávněnou manipulací. 16. Konstrukční typ radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky musí zohlednit teplotu a tlak vnějšího prostředí za běžných podmínek přepravyběžných podmínek přepravy. 17. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby za běžných podmínek přepravyběžných podmínek přepravy a při maximální projektované aktivitě jejího radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu bylo zajištěno stínění, při kterém příkon dávkového ekvivalentu na libovolném místě vnějšího povrchu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nepřekročí hodnoty uvedené v bodech 16, 27 a 28 přílohy č. 4 k této vyhlášce, při zohlednění bodů 66 písm. b) a 73 přílohy č. 4 k této vyhlášce. 18. Konstrukční typ radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky musí zohlednit i další nebezpečné vlastnosti radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky podle bodu 7 přílohy č. 4 k této vyhlášce. I.3. DODATEČNÉ POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKYRADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY PŘEPRAVOVANÉ LETECKY 19. Teplota přístupného povrchu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky určené k letecké přepravě nesmí překročit 50 °C při okolní teplotě 38 °C; přitom se nepřihlíží ke slunečnímu ozářeníozáření. 20. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka určená k letecké přepravě musí být zkonstruována tak, aby při vystavení teplotám od mínus 40 °C do plus 55 °C nebyla narušena celistvost zádržného systémuzádržného systému. 21. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka určená k letecké přepravě musí vydržet vnitřní tlak odpovídající nejméně tlakovému rozdílu způsobenému maximálním normálním provozním tlakemmaximálním normálním provozním tlakem zvýšeným o 95 kPa, aniž by došlo k úniku nebo rozptýlení radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu. I.4. POŽADAVKY NA VYJMUTÉ ZÁSILKY 22. Vyjmutá zásilka musí být zkonstruována tak, aby splňovala požadavky bodů 7 až 18 a požadavky bodů 19 až 21, pokud je určena k letecké přepravě. I.5. POŽADAVKY NA PRŮMYSLOVÉ ZÁSILKY I.5.1. Požadavky na typ IP-1 23. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka typu IP-1 musí být zkonstruována tak, aby splňovala požadavky bodů 7 až 18 a 36 a požadavky bodů 19 až 21, pokud je určena k letecké přepravě. I.5.2. Požadavky na typ IP-2 24. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka typu IP-2 musí být zkonstruována tak, aby splňovala požadavky na typ IP-1 podle bodu 23 a aby provedením zkoušek podle bodů 22 a 23 části II nedošlo k a) ztrátě nebo rozptýlení radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu a b) nárůstu maximálního příkonu dávkového ekvivalentu o více než 20 % na libovolném místě jejího vnějšího povrchu. I.5.3. Požadavky na typ IP-3 25. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka typu IP-3 musí být zkonstruována tak, aby splňovala požadavky na typ IP-1 podle bodu 23 a požadavky bodů 37 až 49. I.5.4. Alternativní požadavky na typ IP-2 a typ IP-3 26. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka může být používána jako typ IP-2, pokud a) splňuje požadavky na typ IP-1 podle bodu 23, b) je zkonstruována tak, aby splňovala požadavky pro skupinu obalů I nebo II podle Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí - Vzorové předpisy, a c) provedením zkoušek stanovených pro skupinu obalů I a II nedošlo k 1. ztrátě nebo rozptýlení radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu a 2. nárůstu maximálního příkonu dávkového ekvivalentu o více než 20 % na libovolném místě jejího vnějšího povrchu. 27. Přemístitelná cisterna může být používána jako typ IP-2 a typ IP-3, pokud a) splňuje požadavky na typ IP-1 podle bodu 23, b) je zkonstruována tak, aby 1. splňovala požadavky Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí - Vzorové předpisy nebo jiné požadavky zaručující stejnou nebo vyšší úroveň ochrany a 2. odolala zkušebnímu tlaku 265 kPa, a c) je zkonstruována tak, že dodatečné stínění, kterým je opatřena, 1. odolá statickému a dynamickému napětí z manipulací za běžných podmínek přepravyběžných podmínek přepravy a 2. zabrání nárůstu maximálního příkonu dávkového ekvivalentu o více než 20 % na libovolném místě jejího vnějšího povrchu. 28. Jiná než přemístitelná cisterna může být používána jako typ IP-2 a typ IP-3 pro přepravu látek skupiny LSA-I a LSA-II ve formě plynné nebo kapalné, jak je uvedeno v tabulce č. 1 přílohy č. 4 k této vyhlášce, pokud a) splňuje požadavky na typ IP-1 podle bodu 23, b) je zkonstruována tak, aby 1. splňovala relevantní požadavky Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)2) nebo jiné požadavky zaručující stejnou nebo vyšší úroveň ochrany a 2. odolala zkušebnímu tlaku 265 kPa, a c) je zkonstruována tak, že dodatečné stínění 1. odolá statickému a dynamickému napětí z manipulací za běžných podmínek přepravyběžných podmínek přepravy a 2. zabrání nárůstu maximálního příkonu dávkového ekvivalentu o více než 20 % na libovolném místě jejího vnějšího povrchu. 29. Trvale uzavíratelný kontejnerkontejner může být používán jako typ IP-2 a typ IP-3 pokud a) je jeho radioaktivní obsahradioaktivní obsah omezen na pevné látky, b) splňuje požadavky na typ IP-1 podle bodu 23 a c) je zkonstruován tak, aby splňoval požadavky podle ISO 1496:1990(E) s výjimkou rozměrů a nosnosti. Provedením zkoušek podle věty první a při zrychlení za běžných podmínek přepravyběžných podmínek přepravy nesmí dojít 1. ke ztrátě či rozptýlení radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu a 2. k nárůstu maximálního příkonu dávkového ekvivalentu o více než 20 % na libovolném místě vnějšího povrchu kontejnerukontejneru. 30. Kovový kontejnerkontejner střední velikosti pro volně ložený náklad může být používán jako typ IP-2 a typ IP-3, pokud a) splňuje požadavky na typ IP-1 podle bodu 23 a b) je zkonstruován tak, aby splňoval požadavky pro skupinu obalů I a II podle Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí - Vzorové předpisy. Provedením zkoušek podle věty první, ale pádovou zkouškou provedenou nejvíce poškozující orientací zkoušeného kontejnerukontejneru, nesmí dojít 1. ke ztrátě či rozptýlení radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu a 2. k nárůstu maximálního příkonu dávkového ekvivalentu o více než 20 % na libovolném místě vnějšího povrchu kontejnerukontejneru. I.6. POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKYRADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY OBSAHUJÍCÍ HEXAFLUORID URANU 31. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka určená k přepravě hexafluoridu uranu musí splňovat požadavky této vyhlášky týkající se radioaktivních a štěpných vlastností přepravované látky. S výjimkou případů podle bodu 34 musí být hexafluorid uranu v množství větším než 0,1 kg balen a přepravován v souladu s požadavky ISO 7195:2005(E) a požadavky bodů 32 a 33. 32. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka určená pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu musí být zkonstruována tak, aby a) odolala tlakové zkoušce podle bodu 18 části II bez úniku a bez nepřípustného napětí, jak je uvedeno v ISO 7195:2005(E), s výjimkou případů podle bodu 34, b) odolala zkoušce volným pádem podle bodu 22 části II bez ztráty či rozptýlení hexafluoridu uranu a c) odolala tepelné zkoušce podle bodu 28 části II bez roztržení zádržného systémuzádržného systému, s výjimkou případů podle bodu 34. 33. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka určená pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu nesmí být opatřena zařízením ke snižování tlaku. 34. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka určená pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu, která a) je zkonstruována podle požadavků jiných norem než ISO 7195:2005(E) zaručujících stejnou nebo vyšší úroveň jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany, b) odolá bez úniku a bez nepřípustného napětí tlakové zkoušce podle bodu 18 části II jen při zkušebním tlaku menším než 2,76 MPa, nebo c) je zkonstruována na obsah 9000 kg nebo více hexafluoridu uranu a nesplňuje požadavky bodu 32 písm. c), může být použita k přepravě, pouze pokud byl její typ schválen Úřadem a v případě mezinárodní přepravy také příslušným orgánem státu, kterého se přeprava týká; ostatní požadavky bodů 31 až 33 musí být splněny. I.7. POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKYRADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY TYPU A 35. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka typu A musí být zkonstruována tak, aby splňovala požadavky bodů 7 až 18, 36 až 51 a požadavky bodů 19 až 21, pokud je určena k letecké přepravě. 36. Nejmenší vnější celkový rozměr radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nesmí být menší než 10 cm. 37. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí být na vnějším povrchu vybavena prvkem umožňujícím umístění obtížně porušitelné plomby nebo pečeti, jejíž nedotčenost dokazuje, že radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka nebyla neoprávněně otevřena. 38. Připevňovací prvek nebo prvky radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky musí být projektovány tak, aby síly v nich vznikající za normálních podmínek přepravynormálních podmínek přepravy a za podmínek nehody při přepravěpodmínek nehody při přepravě neohrozily plnění jiných požadavků této vyhlášky. 39. Konstrukční typ radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky musí zohlednit možnost vystavení částí obalového souboruobalového souboru teplotám od mínus 40 °C do plus 70 °C. Zvláštní pozornost musí být v případě kapalných obsahů věnována teplotám pod bodem mrazu a potenciálnímu znehodnocení materiálu obalového souboruobalového souboru v teplotním rozsahu od mínus 40 °C do plus 70 °C. 40. Pro konstrukční typ a technologie zpracování materiálu a výroby obalového souboruobalového souboru mohou být použity národní, zahraniční nebo mezinárodní normy nebo právní předpisy, pokud při použití obalového souboruobalového souboru k přepravě zajišťují stejnou nebo vyšší úroveň jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, fyzické ochranyfyzické ochrany a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události jako stanoví atomový zákon a jeho prováděcí právní předpisy. 41. Konstrukční typ radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky musí obsahovat zádržný systémzádržný systém bezpečně uzavíratelný spolehlivým uzávěrem, který nemůže být otevřen náhodně nebo v důsledku tlaku vzniklého v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce. 42. Radioaktivní látka zvláštní formyRadioaktivní látka zvláštní formy může být považována za část zádržného systémuzádržného systému. 43. Tvoří-li zádržný systémzádržný systém samostatnou jednotku radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, musí být bezpečně uzavíratelný spolehlivým uzávěrem nezávislým na jiné části radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky. 44. Jakákoliv část zádržného systémuzádržného systému musí být zkonstruována tak, aby odolala případnému radiolytickému rozkladu kapalin a jiných nestálých látek a vzniku plynu chemickou reakcí a radiolýzou. 45. Zádržný systémZádržný systém musí udržet radioaktivní obsahradioaktivní obsah při snížení okolního tlaku až do 60 kPa. 46. Ventily, s výjimkou pojistných, musí být vybaveny uzávěrem k zadržení úniku. 47. Radiační stínění obklopující část radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, která je součástí zádržného systémuzádržného systému, musí být zkonstruováno tak, aby zabránilo neúmyslnému úniku této součásti ze stíněného prostoru. Tvoří-li radiační stínění podle věty první samostatnou jednotku, musí být bezpečně uzavíratelné spolehlivým uzávěrem nezávislým na jiné části obalového souboruobalového souboru. 48. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby provedením zkoušek podle bodů 19 až 24 části II nedošlo k a) ztrátě či rozptýlení radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu a b) nárůstu maximálního příkonu dávkového ekvivalentu o více než 20 % na libovolném místě vnějšího povrchu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky. 49. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka určená pro kapalné radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky musí být zkonstruována s expanzním prostorem respektujícím teplotní změny objemu kapalného radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu, dynamické jevy a dynamiku plnění. 50. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka typu A určená pro kapalné radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky musí po provedení zkoušek podle bodu 25 části II splnit požadavek bodu 48 písm. a) a a) obsahovat dostatek absorpčního materiálu, který 1. vstřebá nejméně dvojnásobný objem kapalného obsahu a 2. je vhodně umístěn tak, aby v případě úniku kapaliny byl s uniklou kapalinou v kontaktu, nebo b) mít instalován zádržný systémzádržný systém složený z primární vnitřní a sekundární vnější části zkonstruovaný tak, aby byl kapalný obsah zcela uzavřen a aby v případě úniku z primární vnitřní části bylo zajištěno jeho zadržení uvnitř sekundární vnější části. 51. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka typu A určená pro plyny musí zabránit ztrátě nebo rozptylu radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu při zkoušce prováděné podle bodu 25 části II s výjimkou radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky typu A určené pro plynné tritium nebo pro vzácné plyny. I.8. POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKYRADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY TYPU B(U) 52. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka typu B(U) musí být zkonstruována tak, aby splňovala požadavky bodů 7 až 18, 36 až 47, 48 písm. b), 49, 53 až 66 a požadavky bodů 19 až 21, pokud je určena k letecké přepravě. 53. 1\\. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby teplo vyprodukované uvnitř radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky jejím obsahem neovlivnilo negativně splnění požadavků na zádržný systémzádržný systém a stínění, a to a) při vnějších podmínkách podle bodů 56 a 57, b) za normálních podmínek přepravynormálních podmínek přepravy podle bodu 19 až 24 části II a c) při zanechání bez dozoru po dobu 7 dnů. 2. Zvláštní pozornost musí být věnována účinkům tepla, které mohou a) změnit uspořádání, geometrický tvar nebo fyzikální stav radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu, b) způsobit deformaci radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu, nádoby nebo obalu, ve kterých je radioaktivní obsahradioaktivní obsah uzavřen, nebo tyto roztavit, c) snížit účinnost obalového souboruobalového souboru rozdílnou tepelnou roztažností, popraskáním nebo roztavením stínícího materiálu a d) v kombinaci s vlhkostí urychlit korozi. 54. S výjimkou radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky přepravované za výlučného použitívýlučného použití musí být radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka zkonstruována tak, aby maximální teplota na libovolné části snadno přístupného povrchu nepřekročila 50 °C, a to a) při vnějších podmínkách podle bodu 56 a b) pokud není vystavena slunečnímu záření. 55. 1\\. S výjimkou radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky přepravované letecky podle bodu 19 nesmí maximální teplota na libovolné části snadno přístupného povrchu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky přesáhnout 85 °C a to a) za podmínek výlučného použitívýlučného použití při vnějších podmínkách podle bodu 56, b) pokud není vystavena slunečnímu záření a c) při zanechání bez dozoru po dobu 7 dnů. 2. Zohledněny mohou být bariéry nebo zástěny určené k ochraně pracovníků přepravy, aniž by tyto musely být zkoušeny jako radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky. 56. Vnější okolní teplotou se rozumí 38 °C. 57. Podmínky vystavení slunečnímu záření a jeho hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 1. 58. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby tepelná ochrana, která je její součástí za účelem splnění požadavků tepelné zkoušky podle bodu 28 části II, byla účinná po provedení zkoušek podle bodů 19 až 24 a dále, v závislosti na hmotnosti, průměrné specifické hmotnosti a aktivitě radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky v souladu s pravidly uvedenými v bodu 59 písm. b) části I, po provedení zkoušek podle bodů 27 písm. a) a 27 písm. b) nebo podle bodů 27 písm. b) a 27 písm. c) části II. Tepelná ochrana vnějšího povrchu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky musí být zkonstruována tak, aby nebyla vyřazena z činnosti propíchnutím, proříznutím, smýknutím, otěrem nebo hrubým zacházením. Tabulka č. 1 Hodnoty ozáření sluncem Případ\| Tvar a umístění povrchů\| Ozáření sluncem po dobu 12 hodin za den (W/m2) ---\|---\|--- 1\| Ploché vodorovně přepravované povrchy otočené dolů\| 0 2\| Ploché vodorovně přepravované povrchy otočené nahoru\| 800 3\| Povrchy přepravované svisle\| 200a) 4\| Ostatní povrchy otočené dolů (ne vodorovné)\| 200a) 5\| Všechny ostatní povrchy\| 400a) Vysvětlivka: a) Alternativně může být k výpočtu použita funkce sinus spolu s přijatým absorpčním koeficientem a mohou být zanedbány možné účinky odrazu od povrchů sousedních objektů. 59. 1\\. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby a) omezila ztrátu radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu nejvýše na 1 × 10-6 A2 za hodinu po provedení zkoušek podle bodů 19 až 24 části II, b) si zachovala stínění, při kterém příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu obalového souboruobalového souboru nepřekročí 10 mSv/h při maximálním projektovaném radioaktivním obsahuradioaktivním obsahu po provedení zkoušek podle 1. bodu 27 písm. c) části II, jestliže hmotnost radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky činí nejvýše 500 kg, průměrná specifická hmotnost stanovená na základě vnějších rozměrů činí nejvýše 1000 kg/m3 a aktivita radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu radioaktivní látkyradioaktivní látky jiné než zvláštní formy je větší než 1000 A2, nebo 2. bodu 27 písm. a) části II pro ostatní radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky a c) celková ztráta radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu za dobu 7 dnů nepřekročila hodnotu 10 A2 pro 85Kr a A2 pro ostatní radionuklidy po provedení zkoušek podle písmene a) nebo b). 2. Pro směsi radionuklidů se k výpočtu A2 použijí body 5 až 7 přílohy č. 3 k této vyhlášce s výjimkou 85Kr, pro který je možno použít efektivní hodnoty Ahodnoty A2(i) rovné 10 A2. Při stanovení ztráty radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu podle odstavce 1 písm. a) se zohlední meze nefixované kontaminace vnějších povrchů uvedené v bodu 8 přílohy č. 4 k této vyhlášce. 60. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka určená pro přepravu radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu s aktivitou větší než 1 × 105 A2 musí být zkonstruována tak, aby provedením rozšířené zkoušky ponořením do vody podle bodu 30 části II nedošlo k roztržení zádržného systémuzádržného systému. 61. Soulad s povolenými mezemi úniku aktivity nesmí být závislý na filtrech nebo na mechanickém chladicím systému. 62. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka nesmí v zádržném systémuzádržném systému obsahovat pojistný tlakový systém umožňující únik radionuklidů do okolí za podmínek zkoušek podle bodů 19 až 24 a 26 až 29 části II. 63. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby za podmínek maximálního normálního provozního tlakumaximálního normálního provozního tlaku a při provádění zkoušek podle bodů 19 až 24 a 26 až 29 části II nebylo dosaženo takového pnutí v zádržném systémuzádržném systému, které by nepříznivě ovlivnilo plnění jiných požadavků této vyhlášky. 64. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka nesmí mít maximální normální provozní tlakmaximální normální provozní tlak větší než 700 kPa. 65. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka obsahující radioaktivní látku s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látku s malou rozptýlitelností musí být zkonstruována tak, aby zařízení přidané k radioaktivní látce s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látce s malou rozptýlitelností nebo vnitřní část obalového souboruobalového souboru neovlivnily nepříznivě vlastnosti radioaktivní látky s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látky s malou rozptýlitelností. 66. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí být zkonstruována pro okolní teploty od mínus 40 °C do plus 38 °C. I.9. POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKYRADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY TYPU B(M) 67. 1\\. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka typu B(M) musí splňovat požadavky na radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku typu B(U) uvedené v bodu 52. 2. Požadavky odstavce 1 nemusí být splněny při přepravě v rámci České republiky nebo při výhradní přepravě mezi Českou republikou a některými státy, pokud Úřad nebo Úřad a příslušný orgán těchto států schválí typ obalového souboruobalového souboru podle požadavků jiných než uvedených v bodech 37, 55 až 57 a 60 až 66. Požadavky na radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku typu B(U) uvedené v bodech 55 a 60 až 66 však musí být splněny v proveditelné míře. 68. Občasná ventilace radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky typu B(M) je možná, pokud tak stanoví Úřad v rozhodnutí o schválení typu nebo v případě mezinárodní přepravy Úřad a příslušný orgán státu, kterého se přeprava týká. I.10. POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKYRADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY TYPU C 69. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka typu C musí být zkonstruována tak, aby splňovala požadavky bodů 7 až 21, 36 až 47, 48 písm. b), 49, 53 až 57, 61 až 66 a 70 až 72. 70. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí splnit hodnotící kritéria předepsaná pro zkoušky v bodech 59 písm. b) a 63 po umístění do prostředí s definovanou tepelnou vodivostí 0,33 W/(m.K) a teplotou 38 °C v ustáleném stavu. Výchozím předpokladem pro hodnocení radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky je, že jakákoliv tepelná izolace radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky zůstává nedotčena, radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka je na maximálním normálním provozním tlakumaximálním normálním provozním tlaku a okolní teplota je 38 °C. 71. 1\\. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby a) při maximálním normálním provozním tlakumaximálním normálním provozním tlaku a po provedení zkoušek podle bodů 19 až 24 části II omezila ztrátu radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu na méně než 1 × 10-6 A2 za hodinu a b) po provedení série zkoušek podle bodu 34 části II 1. bylo zachováno stínění, při kterém příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu obalového souboruobalového souboru nepřekročí 10 mSv/h při maximálním projektovaném radioaktivním obsahuradioaktivním obsahu, a 2. nepřekročila celková ztráta radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu za dobu 7 dnů hodnotu 10 A2 pro 85Kr a A2 pro ostatní radionuklidy. 2. Pro směsi radionuklidů se k výpočtu A2 použijí body 5 až 7 přílohy č. 3 k této vyhlášce s výjimkou 85Kr, pro který je možné použít efektivní hodnoty Ahodnoty A2(i) rovné 10 A2. Při stanovení ztráty radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu podle odstavce 1 se zohlední meze nefixované kontaminace vnějších povrchů uvedené v bodu 8 přílohy č. 4 k této vyhlášce. 72. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby provedením rozšířené zkoušky ponořením do vody podle bodu 30 části II nedošlo k roztržení zádržného systémuzádržného systému. I.11. POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKYRADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY OBSAHUJÍCÍ ŠTĚPNÉ LÁTKYŠTĚPNÉ LÁTKY 73. Štěpná látkaŠtěpná látka musí být přepravována tak, aby a) byl udržen podkritický stav za běžných podmínek přepravyběžných podmínek přepravy, normálních podmínek přepravynormálních podmínek přepravy a za podmínek nehody při přepravěpodmínek nehody při přepravě; uvažovány musí být zejména: 1. voda vnikající do radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nebo z ní unikající, 2. ztráta účinnosti vestavěných neutronových absorbátorů či moderátorů, 3. změna geometrického uspořádání obsahu uvnitř radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nebo v důsledku ztráty obsahu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, 4. zmenšení prostorů uvnitř radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nebo mezi radioaktivními zásilkamiradioaktivními zásilkami, 5. ponoření radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky do vody nebo její zasypání sněhem a 6. změna teploty a b) byly splněny požadavky 1. bodu 36 s výjimkou nebaleného materiálu podle bodu 17 písm. e) přílohy č. 3 k této vyhlášce, 2. na radioaktivní vlastnosti štěpné látkyštěpné látky stanovené touto vyhláškou, 3. bodu 37, není-li štěpná látkaštěpná látka vyjmuta podle bodu 17 přílohy č. 3 k této vyhlášce, a 4. bodů 76 až 86, není-li štěpná látkaštěpná látka vyjmuta podle bodu 17 přílohy č. 3 k této vyhlášce, a bodu 74 nebo bodu 75. 74. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka obsahující štěpné látkyštěpné látky splňující požadavky písmene d) a požadavky jednoho z písmen a) až c) je vyjmuta z požadavků bodů 76 až 86 části I. a) Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka obsahující štěpné látkyštěpné látky v libovolné formě za předpokladu, že 1. nejmenší celkový vnější rozměr radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky není menší než 10 cm a 2. index bezpečné podkritičnostiindex bezpečné podkritičnosti radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nepřekročí hodnotu 10, přičemž pro výpočet indexu bezpečné podkritičnostiindexu bezpečné podkritičnosti se použije vzorec: CSI=50×5×m235UZ+most280 kde m235U je hmotnost 235U v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce v gramech, most je hmotnost ostatních štěpných radionuklidů v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce v gramech a Z jsou hodnoty uvedené v tabulce č. 2. b) Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka obsahující štěpné látkyštěpné látky v libovolné formě za předpokladu, že 1. nejmenší celkový vnější rozměr radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky není menší než 30 cm, 2. radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka si po provedení zkoušek podle bodů 19 až 24 části II zachová svůj obsah štěpných látekštěpných látek, nejmenší celkový vnější rozměr nejméně 30 cm a zabrání vložení krychle o hraně 10 cm a 3. index bezpečné podkritičnostiindex bezpečné podkritičnosti radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nepřekročí hodnotu 10, přičemž pro výpočet indexu bezpečné podkritičnostiindexu bezpečné podkritičnosti se použije vzorec: CSI=50×2×m235UZ+most280 kde m235U je hmotnost 235U v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce v gramech, most je hmotnost ostatních štěpných radionuklidů v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce v gramech a Z jsou hodnoty uvedené v tabulce č. 2. c) Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka obsahující štěpné látkyštěpné látky v libovolné formě za předpokladu, že 1. nejmenší celkový vnější rozměr radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky není menší než 10 cm, 2. radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka si po provedení zkoušek podle bodů 19 až 24 zachová svůj obsah štěpných látekštěpných látek, nejmenší celkový vnější rozměr nejméně 10 cm a zabrání vložení krychle o hraně 10 cm, 3. index bezpečné podkritičnostiindex bezpečné podkritičnosti se vypočte podle vzorce: CSI=50×2×m235U450+most280 kde m235U je hmotnost 235U v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce v gramech, most je hmotnost ostatních štěpných radionuklidů v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce v gramech a 4. maximální hmotnost štěpných nuklidů v každé radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce nepřekročí 15 g. d) Celková hmotnost berylia, látek obsahujících vodík obohacený deuteriem a grafitu či ostatních alotropických forem uhlíku nesmí být větší než hmotnost štěpných radionuklidů v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce s výjimkou případu, kdy jejich celkový podíl nepřekročí 1 g v libovolných 1000 g látky. K beryliu jako součásti měděných slitin do obsahu 4 % váhových slitiny se nemusí přihlížet. Tabulka č. 2 Hodnoty Z pro výpočet indexu bezpečné podkritičnosti podle bodu 74 Obohacenía)\| Z ---\|--- Uran obohacený do 1,5 %\| 2200 Uran obohacený do 5 %\| 850 Uran obohacený do 10 %\| 660 Uran obohacený do 20 %\| 580 Uran obohacený do 100 %\| 450 Vysvětlivka: a) Je-li obsahem radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky uran s různým obohacením izotopem 235U, použije se hodnota Z pro uran s nejvyšším obohacením v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce. 75. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka neobsahující více než 1000 g plutonia je vyjmuta z požadavků bodů 76 až 86 za předpokladu, že a) štěpné radionuklidy netvoří více než 20 % hmotnosti plutonia, b) index bezpečné podkritičnostiindex bezpečné podkritičnosti se vypočte podle vzorce: CSI=50×2×mPu1000 kde mPu je hmotnost plutonia v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce v gramech a c) množství uranu obsaženého vedle plutonia v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce nepřekročí 1 % hmotnosti plutonia. I.11.1. Popis obsahu pro hodnocení konstrukčních typů radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek obsahujících štěpné látkyštěpné látky 76. Pokud nejsou známy chemická forma, fyzikální forma, izotopové složení, hmotnost, koncentrace, moderační poměr, hustota nebo geometrická konfigurace, musí se provést hodnocení podle bodů 80 až 85 s předpokladem, že každý neznámý parametr má hodnotu vedoucí k maximální multiplikaci neutronů, v souladu se známými podmínkami a parametry těchto hodnocení. 77. Hodnocení ozářeného jaderného paliva podle bodů 80 až 85 musí být založeno na základě a) izotopového složení prokazatelně poskytujícího maximální multiplikaci neutronů v průběhu historie ozářeníozáření, nebo b) konzervativního odhadu multiplikace neutronů pro hodnocení radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky. Po ozářeníozáření, ale před přepravou, musí být provedena měření k potvrzení konzervativnosti odhadu izotopového složení. I.11.2. Požadavky na geometrické uspořádání a teplotu 78. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka po vystavení zkouškám podle bodů 19 až 24 části II a) si musí zachovat minimální celkový vnější rozměr nejméně 10 cm a b) musí zabránit vložení krychle o hraně 10 cm. 79. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí být zkonstruována pro teploty od mínus 40 °C do plus 38 °C, pokud Úřad nestanoví v rozhodnutí o schválení typu jinak. I.11.3. Hodnocení individuální izolované radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky 80. Při hodnocení izolované radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky je výchozím předpokladem, že voda může vnikat do volných prostorů a unikat z volných prostorů radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, včetně prostorů uvnitř zádržného systémuzádržného systému. Pokud konstrukční typ zahrnuje zvláštní prvky zabraňující vnikání do volných prostorů a unikání vody z volných prostorů, a to i v důsledku chyby obsluhy, může být předpokládáno, že do uvedených prostorů voda nevniká ani z nich neuniká. Zvláštními prvky jsou a) vícenásobné vysoce účinné zábrany proti vodě, přičemž alespoň dvě zůstanou vodotěsné i po provedení zkoušek radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky podle bodu 85 písm. b), a vysoká úroveň kontroly kvality při výrobě, údržbě a opravách obalového souboruobalového souboru a provedení zkoušky prokazující uzavření radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky před každou přepravou, nebo b) pro radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky obsahující hexafluorid uranu s maximálním obohacením na 5 % hmotnostních izotopem 235U 1. neexistence kontaktu mezi ventilem a jinou částí obalového souboruobalového souboru 2. mimo původní bod připojení po provedení zkoušky podle bodu 85 písm. b) a dokonale těsné ventily po provedení zkoušek podle bodu 28 části II a 3. vysoká úroveň kontroly kvality při výrobě, údržbě a opravách obalového souboruobalového souboru a provedení zkoušky prokazující uzavřenost radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky před každou přepravou. 81. Při hodnocení izolované radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky je výchozím předpokladem, že na omezující systém působí odraz neutronů, jaký by způsobila vrstva vody silná nejméně 20 cm, nebo větší odraz neutronů, jaký by způsobil obklopující materiál obalového souboruobalového souboru. Předpoklad odrazu neutronů vrstvou vody silnou nejméně 20 cm může být použit pro účely bodu 82 písm. c), je-li prokázáno, že omezující systém zůstane uvnitř obalového souboruobalového souboru po provedení zkoušek podle bodu 85 písm. b). 82. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí zůstat podkritická za předpokladů uvedených v bodech 80 a 81 a za podmínek způsobujících maximální multiplikaci neutronů odpovídajících a) běžným podmínkám přepravyběžným podmínkám přepravy, b) zkouškám uvedeným v bodu 84 písm. b) a c) zkouškám uvedeným v bodu 85 písm. b). 83. Pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku přepravovanou letecky platí, že a) musí být podkritická za podmínek odpovídajících zkoušce pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku typu C podle bodu 34 části II, za předpokladu odrazu způsobeného vrstvou vody silnou nejméně 20 cm, ale bez vniknutí vody do radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, a b) v hodnocení podle bodu 82 nejsou povoleny zvláštní prvky podle bodu 80, ledaže je zabráněno vniknutí vody do volných prostorů a úniku vody z volných prostorů po provedení série zkoušek pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku typu C podle bodu 34 části II a zkoušky vniknutí vody do radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky podle bodu 33 části II. I.11.4. Hodnocení souboru radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek za normálních podmínek přepravynormálních podmínek přepravy 84. Číslo N, které se používá k vyhodnocení podkritického stavu souboru radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek, musí být odvozeno tak, aby byl soubor pětkrát N radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek podkritický pro uspořádání a stav radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek vedoucí k maximální multiplikaci neutronů, přičemž a) mezi radioaktivními zásilkamiradioaktivními zásilkami není žádná látka a soubor radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek je po všech stranách vystaven odrazu neutronů, jaký by způsobila vrstva vody silná nejméně 20 cm, a b) stav každé radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky odpovídá stavu po provedení zkoušek podle bodů 19 až 24 části II. I.11.5. Hodnocení souboru radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek za podmínek nehody při přepravěpodmínek nehody při přepravě 85. Číslo N musí být odvozeno tak, aby byl soubor dvakrát N radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek podkritický pro uspořádání a stav radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek vedoucí k maximální multiplikaci neutronů, přičemž a) mezi radioaktivními zásilkamiradioaktivními zásilkami je vodíkový moderátor a soubor radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek je po všech stranách vystaven odrazu neutronů, jaký by způsobila vrstva vody silná nejméně 20 cm, b) stav radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky odpovídá stavu po provedení zkoušek podle bodů 19 až 24 části II a po provedení více limitující ze zkoušek 1. pro radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky s hmotností menší nebo rovnou 500 kg a s celkovou hustotou menší nebo rovnou 1000 kg/m3 při uvážení vnějších rozměrů podle bodů 27 písm. b), 27 písm. c), 28 a podle bodu 29 nebo podle bodů 31 až 33 části II, nebo 2. pro ostatní radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky podle bodů 27 písm. a), 27 písm. b), 28 a podle bodu 29 nebo podle bodů 31 až 33 části II, a c) při úniku části štěpné látkyštěpné látky ze zádržného systémuzádržného systému po provedení zkoušky podle bodu 85 písm. b) musí být předpokládáno, že štěpná látkaštěpná látka unikla z každé radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky v souboru. Veškerá štěpná látkaštěpná látka musí být prostorově uspořádána a moderována tak, že dochází k maximální multiplikaci neutronů a k odrazu neutronů, jaký by způsobila vrstva vody silná nejméně 20 cm. I.11.6. Stanovení indexu bezpečné podkritičnostiindexu bezpečné podkritičnosti 86. Index bezpečné podkritičnostiIndex bezpečné podkritičnosti pro radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky obsahující štěpné látkyštěpné látky se vypočte podle vzorce: CSI=50N kde N je menší ze dvou hodnot čísla N podle bodů 84 a 85. Hodnota indexu bezpečné podkritičnostiindexu bezpečné podkritičnosti může být 0 za předpokladu, že neomezený počet radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek je podkritický (tj., že N se prakticky rovná nekonečnu v obou případech). ČÁST II II. ZKUŠEBNÍ POSTUPY II.1. PROKAZOVÁNÍ SHODY 1. K prokázání shody s požadavky uvedenými v části I musí být použita jedna nebo více z metod uvedených v písmenech a) až d). Metody jsou: a) zkouška s reprezentativními vzorky radioaktivní látky s nízkou hmotnostní aktivitoulátky s nízkou hmotnostní aktivitou skupiny LSA-III, radioaktivní látky zvláštní formyradioaktivní látky zvláštní formy nebo radioaktivní látky s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látky s malou rozptýlitelností nebo s prototypy nebo vzorky obalových souborůobalových souborů. Obsah vzorku nebo obalového souboruobalového souboru pro zkoušku musí co nejvěrněji simulovat předpokládaný rozsah radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu. Vzorky nebo obalové souboryobalové soubory musí být připraveny tak, jak budou předávány k přepravě, b) předložení podkladů z předchozího úspěšného prokázání shody podle písmen a), c) a d) dostatečně podobné povahy, c) zkouška s modely přiměřeného měřítka, které mají prvky podstatné pro zkoušené vlastnosti, pokud inženýrská praxe prokázala vhodnost výsledků takových zkoušek pro účely zkoušek konstrukčního typu; je-li použit zmenšený model, je nutné zvážit přizpůsobení zkušebních parametrů, a d) výpočet nebo podložený argument, pokud jsou výpočetní postupy a parametry obecně považovány za spolehlivé a konzervativní. 2. K vyhodnocení zkoušek provedených na vzorku, prototypu nebo modelu musí být použity odpovídající metody hodnocení. Vyhodnocení zkoušek musí prokázat soulad s požadavky uvedenými v části I a soulad postupu provedení zkoušek s požadavky v části II. II.2. ZKOUŠKY VYLUHOVATELNOSTI PRO LÁTKU S NÍZKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOULÁTKU S NÍZKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOU SKUPINY LSA-III A PRO RADIOAKTIVNÍ LÁTKU S MALOU ROZPTÝLITELNOSTÍRADIOAKTIVNÍ LÁTKU S MALOU ROZPTÝLITELNOSTÍ 3. Vzorek pevné látky představující úplný obsah radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky musí být po dobu 7 dnů ponořen do vody při pokojové teplotě. Musí být použit takový objem vody, aby na konci sedmidenního zkušebního období dosahoval volný objem neabsorbované a nezreagované vody nejméně 10 % objemu vzorku pevné látky. Voda musí mít počáteční pH 6 až 8 a konduktivitu při teplotě 20 °C maximálně 1 mS/m. Celková aktivita volného objemu vody musí být měřena po skončení sedmidenního ponoření zkoušeného vzorku. II.3. ZKOUŠKY PRO RADIOAKTIVNÍ LÁTKU ZVLÁŠTNÍ FORMYRADIOAKTIVNÍ LÁTKU ZVLÁŠTNÍ FORMY II.3.1. Obecné požadavky 4. Vzorky, které obsahují nebo simulují radioaktivní látku zvláštní formyradioaktivní látku zvláštní formy, musí být vystaveny pádové zkoušce, zkoušce nárazem, zkoušce ohybem a tepelné zkoušce podle bodů 5 až 9. Pro každou z nich může být použit jiný vzorek. Po každé zkoušce musí následovat zkouška vyluhovatelnosti nebo zkouška rychlosti objemového úniku pro daný vzorek pomocí metody, která nesmí být méně citlivá než metody uvedené v bodu 10 pro nerozptýlitelnou pevnou látku nebo v bodu 11 pro zapouzdřenou látku. II.3.2. Zkušební metody 5. Pádová zkouška: vzorek musí padnout na terč z výšky 9 m. Terč musí splňovat požadavky bodu 17. 6. Zkouška nárazem: vzorek musí být umístěn na plát olova podepřený hladkou pevnou plochou a tyč z měkké oceli do něj musí udeřit plochou přední stranou tak, aby způsobila náraz odpovídající nárazu předmětu o hmotnosti 1,4 kg padajícího volným pádem z výšky 1 m. Spodní část tyče musí mít průměr 25 mm s hranami zaoblenými na poloměr 3,0 ± 0,3 mm. Plát z olova o tvrdosti 3,5 až 4,5 podle Vickersovy stupnice a o tloušťce maximálně 25 mm musí překrývat plochu větší než je plocha vzorku. Pro každý úder musí být použit neporušený olověný povrch. Úder tyčí musí být proveden tak, aby způsobil co největší poškození vzorku. 7. Zkouška ohybem: pro dlouhý a tenký zdroj, který má délku nejméně 10 cm a u kterého je poměr délky k minimální šířce nejméně 10, musí být provedena zkouška ohybem. Vzorek musí být pevně uchycen ve vodorovné poloze tak, aby jedna jeho polovina vyčnívala z okraje uchycení. Orientace vzorku musí být taková, aby úder přední plochou ocelové tyče způsobil na volném konci vzorku co největší poškození. Ocelová tyč musí na vzorek narazit tak, aby způsobila náraz odpovídající nárazu předmětu o hmotnosti 1,4 kg padajícího volným pádem z výšky 1 m. Spodní část tyče musí mít průměr 25 mm s hranami zaoblenými na poloměr 3,0 ± 0,3 mm. 8. Tepelná zkouška: vzorek musí být ohříván na vzduchu na teplotu 800 °C, na této teplotě musí být 10 minut udržován a poté musí být ponechán, aby samovolně vychladl. 9. Vzorky, které obsahují nebo simulují radioaktivní nebo štěpnou látkuštěpnou látku uzavřenou v hermetické schránce, mohou být vyjmuty ze a) zkoušek podle bodů 5 a 6 za předpokladu, že jsou vystaveny pádové zkoušce příslušné třídy podle ISO 2919:2012(E), a to 1. 4\\. třídy, je-li hmotnost radioaktivní látky zvláštní formyradioaktivní látky zvláštní formy menší nebo rovna 200 g, nebo 2. 5\\. třídy, je-li hmotnost radioaktivní látky zvláštní formyradioaktivní látky zvláštní formy větší než 200 g, ale menší než 500 g, a b) zkoušky podle bodu 8 za předpokladu, že jsou vystaveny teplotní zkoušce 6. třídy podle ISO 2919:2012(E). II.3.3. Postupy zkoušek vyluhovatelnosti a rychlosti objemového úniku 10. Pro vzorky, které obsahují nebo simulují nerozptýlitelnou pevnou látku, musí být zkouška vyluhovatelnosti provedena následujícím způsobem: a) vzorek musí být po dobu 7 dnů ponořen do vody při pokojové teplotě. Musí být použit takový objem vody, aby na konci sedmidenního zkušebního období dosahoval volný objem neabsorbované a nezreagované vody nejméně 10 % objemu samotného vzorku pevné látky. Voda musí mít počáteční pH 6 až 8 a konduktivitu při teplotě 20 °C maximálně 1 mS/m, b) poté musí být voda se vzorkem ohřáta na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin, c) poté musí být stanovena aktivita vody, d) poté musí být vzorek ponechán v nehybném vzduchu po dobu 7 dnů při teplotě nejméně 30 °C a relativní vlhkosti nejméně 90 %, e) poté musí být vzorek ponořen do vody s vlastnostmi podle písmene a), voda se vzorkem musí být ohřáta na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin, f) nakonec musí být stanovena aktivita této vody. 11. Pro vzorky, které obsahují nebo simulují radioaktivní nebo štěpnou látkuštěpnou látku uzavřenou v hermetické schránce, musí být zkouška vyluhovatelnosti nebo zkouška rychlosti objemového úniku provedena následujícím způsobem: a) zkouška vyluhovatelnosti: 1. vzorek musí být ponořen do vody při pokojové teplotě. Voda musí mít počáteční pH 6 až 8 a konduktivitu při teplotě 20 °C maximálně 1 mS/m, 2. poté musí být voda se vzorkem ohřáta na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin, 3. poté musí být stanovena aktivita vody, 4. poté musí být vzorek ponechán v nehybném vzduchu po dobu 7 dnů při teplotě nejméně 30 °C a relativní vlhkosti nejméně 90 %, 5. postup podle bodů 1, 2 a 3 musí být jedenkrát opakován, b) stanovení rychlosti objemového úniku musí zahrnovat libovolnou z příslušných zkoušek podle ISO 9978:1992(E). II.4. ZKOUŠKY PRO RADIOAKTIVNÍ LÁTKU S MALOU ROZPTÝLITELNOSTÍRADIOAKTIVNÍ LÁTKU S MALOU ROZPTÝLITELNOSTÍ 12. Vzorek, který obsahuje nebo simuluje radioaktivní látku s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látku s malou rozptýlitelností, musí být vystaven rozšířené tepelné zkoušce podle bodu 36 a nárazové zkoušce podle bodu 37. Pro každou ze zkoušek může být použit jiný vzorek. Po provedení zkoušky podle věty první musí být vzorek vystaven zkoušce vyluhovatelnosti podle bodu 3. Po každé zkoušce musí být vyhodnoceno, zda jsou naplněny příslušné požadavky uvedené v bodu 5 části I. II.5. ZKOUŠKY PRO RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKYRADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY II.5.1. Příprava vzorku pro zkoušení 13. Vzorek musí být před provedením zkoušky kontrolován za účelem identifikace a zaznamenání vady nebo poškození včetně a) odchylek od konstrukčního typu, b) výrobních vad, c) koroze nebo jiného poškození a d) deformace. 14. Zádržný systémZádržný systém radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky musí být jasně popsán. 15. Vnější prvky vzorku musí být jasně popsány, aby bylo možno provést jednoduchý a jasný odkaz na každou část vzorku. II.5.2. Zkoušení integrity zádržného systémuzádržného systému a stínění a vyhodnocování podkritičnosti 16. Po provedení zkoušky uvedené v bodech 18 až 37 musí být a) identifikovány a zaznamenány vady a poškození, b) vyhodnoceno, zda je zachována integrita zádržného systémuzádržného systému radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky a zda je zachováno její stínění v rozsahu vyžadovaném pro zkoušenou radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku v části I, a c) pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku obsahující štěpné látkyštěpné látky vyhodnoceno, zda jsou předpoklady a podmínky použité při hodnocení podle bodů 73 až 86 části I platné i pro zkoušenou radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku. II.5.3. Terč pro pádové zkoušky 17. Terč pro pádové zkoušky podle bodů 5, 22, 25 písm. a), 27 a 35 musí mít plochý vodorovný povrch takové povahy, aby poškození vzorku po nárazu na terč nebylo významně zvýšeno odporem terče k posunutí nebo deformaci. II.5.4. Zkouška pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku určenou pro obsah hexafluoridu uranu 18. Vzorek, který obsahuje nebo simuluje radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku určenou pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu, musí být zkoušen hydraulicky na vnitřní tlak nejméně 1,38 MPa. Pro stanovené periodické revize obalového souboruobalového souboru může být použita rovnocenná nedestruktivní zkouška uvedená v dokumentaci, na jejímž podkladu bylo vydáno rozhodnutí o schválení typu obalového souboruobalového souboru Úřadem a v případě mezinárodní přepravy také příslušným orgánem státu, kterého se přeprava týká. II.5.5. Zkoušky prokazující schopnost přestát normální podmínky přepravynormální podmínky přepravy 19. Zkouškami prokazující schopnost přestát normální podmínky přepravynormální podmínky přepravy jsou zkoušky postřikem vodou, volným pádem, stohováním a průrazem. Vzorek radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky musí být vystaven zkoušce volným pádem, stohováním a průrazem; zkouška postřikem vodou musí předcházet každé z těchto zkoušek. Pokud jsou splněny požadavky bodu 20, může být pro všechny zkoušky podle věty první použit jeden vzorek. 20. Mezi koncem zkoušky postřikem vodou a následující zkouškou musí být takový časový interval, aby se voda v maximální míře vsákla bez znatelného osychání vnějšího povrchu vzorku. Není-li prokázán opak, je v případě současného postřiku vodou ze čtyř stran délka intervalu podle věty první 2 hodiny. V případě postupného postřiku vzorku vodou ze čtyř stran musí být následná zkouška provedena ihned po konci zkoušky postřikem vodou. 21. Zkouška postřikem vodou: vzorek musí být po dobu nejméně 1 hodiny vystaven postřiku simulující déšť o srážkové intenzitě přibližně 5 cm za hodinu. 22. Zkouška volným pádem: vzorek musí padat na terč tak, aby poškození zkoušených bezpečnostních prvků bylo co největší, při tom a) výška pádu měřená od nejnižšího bodu vzorku k hornímu povrchu terče nesmí být menší než vzdálenost uvedená pro příslušnou hmotnost radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky v tabulce č. 3. Terč musí splňovat požadavky bodu 17 a b) pro volný pád na každý roh radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky pravoúhlých tvarů z vláknité lepenky nebo ze dřeva o hmotnosti nejvýše 50 kg z výšky 0,3 m musí být použit samostatný vzorek nebo c) pro volný pád na každou čtvrtinu hrany základen radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky válcového tvaru z vláknité lepenky o hmotnosti nejvýše 100 kg z výšky 0,3 m musí být použit samostatný vzorek. 23. Zkouška stohováním: pokud tvar obalového souboruobalového souboru nezabraňuje stlačení, musí být vzorek vystaven po dobu 24 hodin tlakovému namáhání silou větší z následujících: a) síla odpovídající zatížení pětinásobkem maximální hmotnosti radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, nebo b) síla odpovídající součinu plochy svisle promítnutého průřezu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky a tlaku 13 kPa. Tabulka č. 3 Výška volného pádu pro zkoušky prokazující schopnost radioaktivní zásilky přestát normální podmínky přepravy Hmotnost obalového souboru s projektovaným obsahem (kg)\| Výška volného pádu (m) ---\|--- méně než 5 000\| 1,2 více nebo rovno 5 000 a méně než 10 000\| 0,9 více nebo rovno 10 000 a méně než 15 000\| 0,6 více nebo rovno 15 000\| 0,3 24. Zkouška průrazem: vzorek musí být umístěn na neúhybný plochý vodorovný povrch, který se během zkoušky významně nepohne, a a) tyč o průměru 3,2 cm s polokulovým koncem a o hmotnosti 6 kg musí padat ve směru svislé osy na střed nejslabší části vzorku tak, že při dostatečně hlubokém proniknutí narazí na zádržný systémzádržný systém. Tyč se nesmí zkouškou podstatně zdeformovat a b) výška pádu tyče měřená od jejího nejspodnějšího konce k zamýšlenému bodu nárazu na horním okraji vzorku musí být 1 m. II.5.6. Dodatečné zkoušky pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku typu A určenou pro kapaliny a plyny 25. Vzorek nebo více samostatných vzorků musí být vystaveny zkouškám podle písmen a) a b). Je-li prokázáno, že jedna ze zkoušek je pro vzorek náročnější, musí být vzorek vystaven náročnější ze zkoušek: a) zkouška volným pádem: vzorek musí na terč padat způsobem nejvíce poškozujícím zádržný systémzádržný systém. Výška volného pádu měřená od nejnižšího bodu vzorku k horní ploše terče musí být 9 m. Terč musí splňovat požadavky bodu 17 a b) zkouška průrazem: vzorek je vystaven zkoušce podle bodu 24 s výškou pádu 1,7 m. II.5.7. Zkoušky prokazující schopnost přestát podmínky nehody při přepravěpodmínky nehody při přepravě 26. Vzorek musí být vystaven v uvedeném pořadí zkouškám podle bodů 27 a 28. Následně musí být vzorek podle věty první nebo jiný samostatný vzorek vystaven zkoušce ponořením do vody podle bodu 29 a v případě radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky typu B(U), B(M) obsahující více než 1 × 105 A2 a C také zkoušce podle bodu 30. 27. Mechanická zkouška: skládá se ze tří různých pádových zkoušek: a) pádová zkouška I: vzorek musí padat na terč tak, aby utrpěl co největší poškození, výška pádu měřená od nejnižšího bodu vzorku k hornímu povrchu terče musí být 9 m. Terč musí splňovat požadavky bodu 17, b) pádová zkouška II: vzorek musí padat na terč tak, aby utrpěl co největší poškození nárazem na tyč pevně připevněnou kolmo k terči. Výška pádu měřená od očekávaného místa nárazu na vzorek k hornímu povrchu tyče musí být 1 m. Tyč musí být z pevné měkké oceli kruhového průřezu o průměru 15,0 cm ± 0,5 cm a 20 cm dlouhá, pokud by delší tyč nezpůsobila větší poškození. Jinak musí být použita tyč takové délky, aby způsobila co největší poškození. Horní konec tyče musí být plochý a vodorovný se zaoblenými hranami o poloměru nejvýše 6 mm. Terč musí splňovat požadavky bodu 17 a c) pádová zkouška III: vzorek musí být vystaven zkoušce dynamickým drcením. Na terči musí být vzorek umístěn tak, aby došlo k jeho největšímu poškození pádem tělesa o hmotnosti 500 kg z výšky 9 m. Padajícím tělesem musí být plotna o rozměrech 1 m × 1 m z pevné měkké oceli padající ve vodorovné poloze. Spodní část ocelové plotny musí mít zaoblené hrany a rohy s poloměrem zaoblení nejvýše 6 mm. Výška pádu musí být měřena od spodní strany plotny k nejvyššímu bodu vzorku. Terč musí splňovat požadavky bodu 17. Každý vzorek je zkoušen podle relevantních požadavků bodu 59 nebo 85 části I. Pořadí pádových zkoušek musí být takové, aby po ukončení mechanické zkoušky bylo poškození vzorku při následné tepelné zkoušce co největší. 28. Tepelná zkouška: před tepelnou zkouškou musí být vzorek v tepelné rovnováze při okolní teplotě 38 °C, za podmínek ozářeníozáření sluncem podle tabulky č. 1 a při vystavení maximálnímu vnitřnímu tepelnému výkonu podle specifikací konstrukčního typu pro radioaktivní obsahradioaktivní obsah radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky. Jakýkoliv z parametrů podle věty první může mít před a během zkoušky jinou hodnotu, pokud se tato skutečnost zohlední při následném vyhodnocení odezvy radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky. Vzorek musí být v uvedeném pořadí vystaven: a) po dobu 30 minut tepelnému prostředí, které přinejmenším odpovídá tepelnému toku odpovídajícímu ohni ze směsi uhlovodíkového paliva a vzduchu za dostatečně stabilních okolních podmínek pro dosažení průměrného koeficientu emise nejméně 0,9 při průměrné teplotě plamene nejméně 800 °C. Oheň musí plně obklopovat vzorek s koeficientem povrchové absorpce hodnoty 0,8 nebo takové hodnoty, jakou má prokazatelně radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka při vystavení popsanému ohni, a b) okolní teplotě 38 °C za podmínek ozářeníozáření sluncem podle tabulky č. 1 a maximálnímu možnému vnitřnímu tepelnému výkonu podle specifikací konstrukčního typu pro radioaktivní obsahradioaktivní obsah radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky na dostatečně dlouhou dobu tak, aby se teploty kdekoliv ve vzorku snižovaly nebo blížily počátečním rovnovážným podmínkám. Jakýkoliv z parametrů podle první věty může mít jinou hodnotu, pokud se tato skutečnost zohlední při následném vyhodnocení odezvy radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky. Během zkoušky a po zkoušce nesmí být vzorek uměle chlazen a jakékoliv hoření materiálů vzorku musí být ponecháno přirozenému průběhu. 29. Zkouška ponořením do vody: vzorek musí být ponořen minimálně 15 m pod hladinou vody po dobu nejméně 8 hodin v poloze způsobující jeho největší poškození. Pro názorné porovnání se vezme v úvahu, že podmínkám podle věty první odpovídá vnější přetlak nejméně 150 kPa. II.5.8. Rozšířená zkouška ponořením do vody pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku typu B(U), B(M) obsahující více než 1 × 105 A2 a C 30. Rozšířená zkouška ponořením do vody: vzorek musí být ponořen minimálně 200 m pod hladinou vody po dobu nejméně 1 hodiny. Pro názorné porovnání se vezme v úvahu, že podmínkám podle věty první odpovídá vnější přetlak nejméně 2 MPa. II.5.9. Zkouška ponořením do vody pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku obsahující štěpné látkyštěpné látky 31. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka je ze zkoušky podle bodu 33 vyjmuta, pokud pro účely hodnocení podle bodů 80 až 85 části I bylo předpokládáno, že do ní vniká a z ní uniká voda způsobem, který vede k nejvyšší reaktivitě. 32. Vzorek musí být před vystavením zkoušce ponořením do vody podle bodu 33, vystaven zkouškám podle bodů 27 písm. b) a 27 písm. a) nebo 27 písm. c) a 28. 33. Vzorek musí být ponořen minimálně 0,9 m pod hladinou vody po dobu nejméně 8 hodin v poloze předpokládající maximální průsak. II.5.10. Zkoušky pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku typu C 34. Vzorky musí být vystaveny sérii zkoušek: a) podle bodů 27 písm. a), 27 písm. c), 35 a 36 v uvedeném pořadí a b) podle bodu 37. Pro sérii zkoušek podle písmene a) a pro zkoušku podle písmene b) mohou být použity samostatné vzorky. 35. Zkouška průrazem - protržením: vzorek musí být vystaven ničivému účinku vertikální pevné sondy z měkké oceli. Orientace vzorku radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky a bodu dopadu na povrchu vzorku musí být taková, aby účinky série zkoušek uvedených v bodu 34 písm. a) způsobily maximální poškození vzorku. a) Vzorek reprezentující radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku o hmotnosti menší než 250 kg musí být umístěn na terč a vystaven pádu sondy o hmotnosti 250 kg padající z výše 3 m nad zamýšleným bodem dopadu. Sondou pro tuto zkoušku musí být válcová tyč o průměru 20 cm se špičkou ve tvaru komolého kužele s rozměry: výška kužele 30 cm, průměr koncové části 2,5 cm a zaoblení hran koncové části o poloměru nejvýše 6 mm. Terč, na kterém je vzorek umístěn, musí splňovat požadavky bodu 17. b) Pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku o hmotnosti 250 kg a více musí být sonda umístěna na terč a vzorek musí padat na sondu. Výška pádu, měřená od zamýšleného bodu dopadu k hornímu povrchu sondy, musí být 3 m. Pro tuto zkoušku musí mít sonda tvar a rozměry podle písmene a), s výjimkou případu, kdy by jiná délka a hmotnost sondy mohly přivodit větší poškození vzorku. Terč, na kterém je základna sondy umístěna, musí splňovat požadavky bodu 17. 36. Rozšířená tepelná zkouška: podmínky při této zkoušce musí být stejné jako podmínky uvedené v bodu 28, vystavení tepelnému prostředí však musí trvat 1 hodinu. 37. Nárazová zkouška: vzorek musí být vystaven nárazu na terč rychlostí nejméně 90 m/s a být orientován tak, aby utrpěl maximální poškození. Terč musí splňovat požadavky bodu 17; povrch však může být orientován libovolně, pokud je kolmo k dráze vzorku. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 379/2016 Sb. POŽADAVKY NA OBALOVÉ SOUBORY TYPU D A S 1. Obalový souborObalový soubor typu D a S musí být a) dostatečně mechanicky odolný vzhledem k projektovanému způsobu manipulace a b) vyroben z materiálů, jejichž životnost odpovídá projektované době životnosti obalového souboruobalového souboru. Materiály s kratší životností lze použít pouze pro části obalového souboruobalového souboru, které lze v průběhu provozu skladu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva nebo úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu snadno vyměnit. 2. Obsah obalového souboruobalového souboru typu D a S musí být dostatečně vysušen a obklopen definovaným médiem. O kritériích vysušení a parametrech tohoto média rozhodne Úřad na návrh žadatele v rozhodnutí o schválení typu. 3. Obalový souborObalový soubor typu D a S pro radioaktivní odpadyradioaktivní odpady musí být zkonstruován tak, aby byl v souladu s limity a podmínkamilimity a podmínkami pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, včetně příslušných podmínek přijatelnosti, schválených Úřadem. 4. Obalový souborObalový soubor typu S musí být zkonstruován tak, aby a) splňoval požadavky bodů 7 až 11 a 13 až 16 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce a další požadavky, které stanoví Úřad v rozhodnutí o schválení typu s přihlédnutím ke způsobu použití, b) zajišťoval možnost kontroly těsnosti obalového souboruobalového souboru v průběhu provozu skladu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva, c) si zachoval dostatečné stínění při normálním provozu, abnormálním provozu, základních projektových nehodách a rozšířených projektových podmínkách, které nejsou těžkými haváriemi. Stínění obalového souboruobalového souboru musí zajistit, že příkon dávkového ekvivalentu na povrchu obalového souboruobalového souboru nepřekročí 10 mSv/h, a to při maximálním projektovaném radioaktivním obsahuradioaktivním obsahu, d) teplo vyprodukované uvnitř obalového souboruobalového souboru působením jeho radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu neovlivnilo negativně za normálních podmínek a za vnější teploty 38 °C splnění požadavků na těsnost a stínění v případě, že je obalový souborobalový soubor a jeho obsah zanechán bez dozoru po dobu 7 dnů, e) eliminoval vliv vznikajícího tepla; teplo nesmí 1. změnit uspořádání, geometrický tvar nebo fyzikální stav radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu nebo, je-li radioaktivní obsahradioaktivní obsah uzavřen ve zvláštním pouzdře, způsobit deformaci nebo roztavení tohoto pouzdra nebo radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu, 2. snížit účinnost stínění obalového souboruobalového souboru rozdílnou tepelnou roztažností, popraskáním nebo roztavením stínícího materiálu, 3. v kombinaci s vlhkostí urychlit korozi a 4. být příčinou přerušení odvodu zbytkového tepla; odvod zbytkového tepla musí být zaručen i za rozšířených projektových podmínek, které nejsou těžkými haváriemi. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 379/2016 Sb. MEZE AKTIVIT A KLASIFIKACE 1. OBECNÉ POŽADAVKY 1. Radioaktivní nebo štěpné látceštěpné látce se přiřadí jedno ze seznamu UN čísel uvedených v tabulce č. 1, a to v souladu s požadavky bodů 8 až 34. Tabulka č. 1 Výběr ze seznamu UN čísel, pojmenování a popis UN číslo\| POJMENOVÁNÍa) a popis ---\|--- Vyjmuté zásilky UN 2908\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, VYJMUTÁ ZÁSILKA - PRÁZDNÉ OBALOVÉ SOUBORYOBALOVÉ SOUBORY UN 2909\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, VYJMUTÁ ZÁSILKA - VÝROBKY Z PŘÍRODNÍHO URANU nebo OCHUZENÉHO URANU nebo THORIA UN 2910\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, VYJMUTÁ ZÁSILKA - OMEZENÁ MNOŽSTVÍ LÁTKY UN 2911\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, VYJMUTÁ ZÁSILKA - NÁSTROJE nebo VÝROBKY UN 3507\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, VYJMUTÁ ZÁSILKA - HEXAFLUORID URANU, méně než 0,1 kg v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce, vyjmutá štěpná látkaštěpná látka nebo látka jiná než štěpná Látky s nízkou hmotnostní aktivitouLátky s nízkou hmotnostní aktivitou UN 2912\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, LÁTKA S NÍZKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOULÁTKA S NÍZKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOU (LSA-I) vyjmutá štěpná látkaštěpná látka nebo látka jiná než štěpná UN 3321\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, LÁTKA S NÍZKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOULÁTKA S NÍZKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOU (LSA-II) vyjmutá štěpná látkaštěpná látka nebo látka jiná než štěpná UN 3322\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, LÁTKA S NÍZKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOULÁTKA S NÍZKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOU (LSA-III) vyjmutá štěpná látkaštěpná látka nebo látka jiná než štěpná UN 3324\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, LÁTKA S NÍZKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOULÁTKA S NÍZKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOU (LSA-II), ŠTĚPNÁ LÁTKAŠTĚPNÁ LÁTKA UN 3325\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, LÁTKA S NÍZKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOULÁTKA S NÍZKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOU (LSA-III), ŠTĚPNÁ LÁTKAŠTĚPNÁ LÁTKA Povrchově kontaminované předměty UN 2913\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, POVRCHOVĚ KONTAMINOVANÉ PŘEDMĚTY (SCO-I nebo SCO-II) vyjmutá štěpná látkaštěpná látka nebo látka jiná než štěpná UN 3326\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, POVRCHOVĚ KONTAMINOVANÉ PŘEDMĚTY (SCO-I nebo SCO-II), ŠTĚPNÁ LÁTKAŠTĚPNÁ LÁTKA Radioaktivní zásilkyRadioaktivní zásilky typu A UN 2915\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKARADIOAKTIVNÍ ZÁSILKA TYPU A jiná než radioaktivní látka zvláštní formyradioaktivní látka zvláštní formy, vyjmutá štěpná látkaštěpná látka nebo látka jiná než štěpná UN 3327\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKARADIOAKTIVNÍ ZÁSILKA TYPU A, ŠTĚPNÁ LÁTKAŠTĚPNÁ LÁTKA jiná, než radioaktivní látka zvláštní formyradioaktivní látka zvláštní formy UN 3332\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKARADIOAKTIVNÍ ZÁSILKA TYPU A, RADIOAKTIVNÍ LÁTKA ZVLÁŠTNÍ FORMYRADIOAKTIVNÍ LÁTKA ZVLÁŠTNÍ FORMY, vyjmutá štěpná látkaštěpná látka nebo látka jiná než štěpná UN 3333\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKARADIOAKTIVNÍ ZÁSILKA TYPU A, RADIOAKTIVNÍ LÁTKA ZVLÁŠTNÍ FORMYRADIOAKTIVNÍ LÁTKA ZVLÁŠTNÍ FORMY, ŠTĚPNÁ LÁTKAŠTĚPNÁ LÁTKA Radioaktivní zásilkyRadioaktivní zásilky typu B(U) UN 2916\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKARADIOAKTIVNÍ ZÁSILKA TYPU B(U) vyjmutá štěpná látkaštěpná látka nebo látka jiná než štěpná UN 3328\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKARADIOAKTIVNÍ ZÁSILKA TYPU B(U), ŠTĚPNÁ LÁTKAŠTĚPNÁ LÁTKA Radioaktivní zásilkyRadioaktivní zásilky typu B(M) UN 2917\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKARADIOAKTIVNÍ ZÁSILKA TYPU B(M) vyjmutá štěpná látkaštěpná látka nebo látka jiná než štěpná UN 3329\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKARADIOAKTIVNÍ ZÁSILKA TYPU B(M), ŠTĚPNÁ LÁTKAŠTĚPNÁ LÁTKA Radioaktivní zásilkyRadioaktivní zásilky typu C UN 3323\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKARADIOAKTIVNÍ ZÁSILKA TYPU C vyjmutá štěpná látkaštěpná látka nebo látka jiná než štěpná UN 3330\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKARADIOAKTIVNÍ ZÁSILKA TYPU C, ŠTĚPNÁ LÁTKAŠTĚPNÁ LÁTKA Přeprava za zvláštních podmínek UN 2919\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, PŘEPRAVA ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK vyjmutá štěpná látkaštěpná látka nebo látka jiná než štěpná UN 3331\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, PŘEPRAVA ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK, ŠTĚPNÁ LÁTKAŠTĚPNÁ LÁTKA Hexafluorid uranu UN 2977\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, HEXAFLUORID URANU, ŠTĚPNÁ LÁTKAŠTĚPNÁ LÁTKA UN 2978\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, HEXAFLUORID URANU vyjmutá štěpná látkaštěpná látka nebo látka jiná než štěpná Vysvětlivka: a) POJMENOVÁNÍ lze nalézt v kolonce „POJMENOVÁNÍ a popis“ a je omezeno na část napsanou VELKÝMI PÍSMENY. V položkách UN 2909, UN 2911, UN 2913 a UN 3326 se použije pouze odpovídající POJMENOVÁNÍ z alternativních POJMENOVÁNÍ oddělených spojkou „nebo“. 2. ZÁKLADNÍ HODNOTY RADIONUKLIDŮ 2. V tabulce č. 2 jsou uvedeny základní hodnoty radionuklidů: a) A1 a A2 v TBq, b) meze hmotnostní aktivity pro vyjmutí látky v Bq/g a c) meze aktivity pro vyjmutí dodávkydodávky v Bq. Tabulka č. 2 Základní hodnoty radionuklidů Radionuklid (atomové číslo)\| A1 (TBq)\| A2 (TBq)\| Meze hmotnostní aktivity pro vyjmutí látky (Bq/g)\| Meze aktivity pro vyjmutí dodávky (Bq) ---\|---\|---\|---\|--- Aktinium (89)\| \| \| \| Ac-225a)\| 8 × 10-1\| 6 × 10-3\| 1 × 101\| 1 × 104 Ac-227a)\| 9 × 10-1\| 9 × 10-5\| 1 × 10-1\| 1 × 103 Ac-228\| 6 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Stříbro (47)\| \| \| \| Ag-105\| 2 × 100\| 2 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Ag-108ma)\| 7 × 10-1\| 7 × 10-1\| 1 × 101 b)\| 1 × 106 b) Ag-110ma)\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Ag-111\| 2 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Hliník (13)\| \| \| \| Al-26\| 1 × 10-1\| 1 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Americium (95)\| \| \| \| Am-241\| 1 × 101\| 1 × 10-3\| 1 × 100\| 1 × 104 Am-242m a)\| 1 × 101\| 1 × 10-3\| 1 × 100 b)\| 1 × 104 b) Am-243 a)\| 5 × 100\| 1 × 10-3\| 1 × 100 b)\| 1 × 103 b) Argon (18)\| \| \| \| Ar-37\| 4 × 101\| 4 × 101\| 1 × 106\| 1 × 108 Ar-39\| 4 × 101\| 2 × 101\| 1 × 107\| 1 × 104 Ar-41\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 109 Arzén (33)\| \| \| \| As-72\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 As-73\| 4 × 101\| 4 × 101\| 1 × 103\| 1 × 107 As-74\| 1 × 100\| 9 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 As-76\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 105 As-77\| 2 × 101\| 7 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Astat (85)\| \| \| \| At-211 a)\| 2 × 101\| 5 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 107 Zlato (79)\| \| \| \| Au-193\| 7 × 100\| 2 × 100\| 1 × 102\| 1 × 107 Au-194\| 1 × 100\| 1 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 Au-195\| 1 × 101\| 6 × 100\| 1 × 102\| 1 × 107 Au-198\| 1 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Au-199\| 1 × 101\| 6 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Baryum (56)\| \| \| \| Ba-131 a)\| 2 × 100\| 2 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Ba-133\| 3 × 100\| 3 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Ba-133m\| 2 × 101\| 6 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Ba-140 a)\| 5 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 101 b)\| 1 × 105 b) Berylium (4)\| \| \| \| Be-7\| 2 × 101\| 2 × 101\| 1 × 103\| 1 × 107 Be-10\| 4 × 101\| 6 × 10-1\| 1 × 104\| 1 × 106 Vizmut (83)\| \| \| \| Bi-205\| 7 × 10-1\| 7 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Bi-206\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Bi-207\| 7 × 10-1\| 7 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Bi-210\| 1 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Bi-210m a)\| 6 × 10-1\| 2 × 10-2\| 1 × 101\| 1 × 10' Bi-212 a)\| 7 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 101 b)\| 1 × 105 b) Berkelium (97)\| \| \| \| Bk-247\| 8 × 100\| 8 × 10-4\| 1 × 100\| 1 × 104 Bk-249 a)\| 4 × 101\| 3 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Bróm (35)\| \| \| \| Br-76\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Br-77\| 3 × 100\| 3 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Br-82\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Uhlík (6)\| \| \| \| C-11\| 1 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 C-14\| 4 × 101\| 3 × 100\| 1 × 104\| 1 × 107 Vápník (20)\| \| \| \| Ca-41\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 105\| 1 × 107 Ca-45\| 4 × 101\| 1 × 100\| 1 × 104\| 1 × 107 Ca-47 a)\| 3 × 100\| 3 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Kadmium (48)\| \| \| \| Cd-109\| 3 × 101\| 2 × 100\| 1 × 104\| 1 × 106 Cd-113m\| 4 × 101\| 5 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Cd-115 a)\| 3 × 100\| 4 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Cd-115m\| 5 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 10'\| 1 × 106 Cer (58)\| \| \| \| Ce-139\| 7 × 100\| 2 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Ce-141\| 2 × 101\| 6 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 107 Ce-143\| 9 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Ce-144 a)\| 2 × 10-1\| 2 × 10-1\| 1 × 102 b)\| l × 105 b) Kalifornium (98)\| \| \| \| Cf-248\| 4 × 101\| 6 × 10-3\| 1 × 101\| 1 × 104 Cf-249\| 3 × 100\| 8 × 10-4\| 1 × 100\| 1 × 103 Cf-250\| 2 × 101\| 2 × 10-3\| 1 × 101\| 1 × 104 Cf-251\| 7 × 100\| 7 × 10-4\| 1 × 100\| 1 × 103 Cf-252\| 1 × 10-1\| 3 × 10-3\| 1 × 101\| 1 × 104 Cf-25 a)\| 4 × 101\| 4 × 10-2\| 1 × 102\| 1 × 105 Cf-254\| 1 × 10-3\| 1 × 10-3\| 1 × 100\| 1 × 103 Chlór (17)\| \| \| \| Cl-36\| 1 × 101\| 6 × 10-1\| 1 × 104\| 1 × 106 Cl-38\| 2 × 10-1\| 2 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Curium (96)\| \| \| \| Cm-240\| 4 × 101\| 2 × 10-2\| 1 × 102\| 1 × 105 Cm-241\| 2 × 100\| 1 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Cm-242\| 4 × 101\| 1 × 10-2\| 1 × 102\| 1 × 105 Cm-243\| 9 × 100\| 1 × 10-3\| 1 × 100\| 1 × 104 Cm-244\| 2 × 101\| 2 × 10-3\| 1 × 101\| 1 × 104 Cm-245\| 9 × 100\| 9 × 10-4\| 1 × 100\| 1 × 103 Cm-246\| 9 × 100\| 9 × 10-4\| 1 × 100\| 1 × 103 Cm-247 a)\| 3 × 100\| 1 × 10-3\| 1 × 100\| 1 × 104 Cm-248\| 2 × 10-2\| 3 × 10-4\| 1 × 100\| 1 × 103 Kobalt (27)\| \| \| \| Co-55\| 5 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Co-56\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Co-57\| 1 × 101\| 1 × 101\| 1 × 102\| 1 × 106 Co-58\| 1 × 100\| 1 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 Co-58m\| 4 × 101\| 4 × 101\| 1 × 104\| 1 × 107 Co-60\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Chróm (24)\| \| \| \| Cr-51\| 3 × 101\| 3 × 101\| 1 × 103\| 1 × 107 Cesium (55)\| \| \| \| Cs-129\| 4 × 100\| 4 × 100\| 1 × 102\| 1 × 105 Cs-131\| 3 × 101\| 3 × 101\| 1 × 103\| 1 × 106 Cs-132\| 1 × 100\| 1 × 100\| 1 × 101\| 1 × 105 Cs-134\| 7 × 10-1\| 7 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 104 Cs-134m\| 4 × 101\| 6 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 105 Cs-135\| 4 × 101\| 1 × 100\| 1 × 104\| 1 × 107 Cs-136\| 5 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Cs-137 a)\| 2 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 101 b)\| 1 × 104 b) Měď (29)\| \| \| \| Cu-64\| 6 × 100\| 1 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Cu-67\| 1 × 101\| 7 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Dysprosium (66)\| \| \| \| Dy-159\| 2 × 101\| 2 × 101\| 1 × 103\| 1 × 107 Dy-165\| 9 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Dy-166 a)\| 9 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Erbium (68)\| \| \| \| Er-169\| 4 × 101\| 1 × 100\| 1 × 104\| 1 × 107 Er-171\| 8 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Europium (63)\| \| \| \| Eu-147\| 2 × 100\| 2 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Eu-148\| 5 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Eu-149\| 2 × 101\| 2 × 101\| 1 × 102\| 1 × 107 Eu-150 (s krátkým poločasem)\| 2 × 100\| 7 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Eu-150 (s dlouhým poločasem)\| 7 × 10-1\| 7 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Eu-152\| 1 × 100\| 1 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 Eu-152m\| 8 × 10-1\| 8 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Eu-154\| 9 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Eu-155\| 2 × 101\| 3 × 100\| 1 × 102\| 1 × 107 Eu-156\| 7 × 10-1\| 7 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Fluór (9)\| \| \| \| F-18\| 1 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Železo (26)\| \| \| \| Fe-52 a)\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Fe-55\| 4 × 101\| 4 × 101\| 1 × 104\| 1 × 106 Fe-59\| 9 × 10-1\| 9 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Fe-60 a)\| 4 × 101\| 2 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 105 Galium (31)\| \| \| \| Ga-67\| 7 × 100\| 3 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Ga-68\| 5 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Ga-72\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Gadolinium (64)\| \| \| \| Gd-14a)\| 5 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Gd-148\| 2 × 101\| 2 × 10-3\| 1 × 101\| 1 × 104 Gd-153\| 1 × 101\| 9 × 100\| 1 × 102\| 1 × 107 Gd-159\| 3 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Germanium (32)\| \| \| \| Ge-68 a)\| 5 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Ge-71\| 4 × 101\| 4 × 101\| 1 × 104\| 1 × 108 Ge-77\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Hafnium (72)\| \| \| \| Hf-172 a)\| 6 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Hf-175\| 3 × 100\| 3 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Hf-181\| 2 × 100\| 5 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Hf-182\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 102\| 1 × 106 Rtuť (80)\| \| \| \| Hg-194 a)\| 1 × 100\| 1 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 Hg-195m a)\| 3 × 100\| 7 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Hg-197\| 2 × 101\| 1 × 101\| 1 × 102\| 1 × 107 Hg-197m\| 1 × 101\| 4 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Hg-203\| 5 × 100\| 1 × 100\| 1 × 102\| 1 × 105 Holmium (67)\| \| \| \| Ho-166\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 105 Ho-166m\| 6 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Jód (53)\| \| \| \| I-123\| 6 × 100\| 3 × 100\| 1 × 102\| 1 × 107 I-124\| 1 × 100\| 1 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 I-125\| 2 × 101\| 3 × 100\| 1 × 103\| 1 × 106 I-126\| 2 × 100\| 1 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 I-129\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 102\| 1 × 105 I-131\| 3 × 100\| 7 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 I-132\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 I-133\| 7 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 I-134\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 I-135 a)\| 6 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Indium (49)\| \| \| \| In-111\| 3 × 100\| 3 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 In-113m\| 4 × 100\| 2 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 In-114ma)\| 1 × 101\| 5 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 In-115m\| 7 × 100\| 1 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Iridium (77)\| \| \| \| Ir-189 a)\| 1 × 101\| 1 × 101\| 1 × 102\| 1 × 107 Ir-190\| 7 × 10-1\| 7 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Ir-192\| 1 × 100 c)\| 6 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 104 Ir-194\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 105 Draslík (19)\| \| \| \| K-40\| 9 × 10-1\| 9 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 K-42\| 2 × 10-1\| 2 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 K-43\| 7 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Krypton (36)\| \| \| \| Kr-79\| 4 × 101\| 2 × 100\| 1 × 103\| 1 × 105 Kr-81\| 4 × 101\| 4 × 101\| 1 × 104\| 1 × 107 Kr-85\| 1 × 101\| 1 × 101\| 1 × 105\| 1 × 104 Kr-85m\| 8 × 100\| 3 × 100\| 1 × 103\| 1 × 1010 Kr-87\| 2 × 10-1\| 2 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 109 Lanthan (57)\| \| \| \| La-137\| 3 × 101\| 6 × 100\| 1 × 103\| 1 × 107 La-140\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Lutecium (71)\| \| \| \| Lu-172\| 6 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Lu-173\| 8 × 100\| 8 × 100\| 1 × 102\| 1 × 107 Lu-174\| 9 × 100\| 9 × 100\| 1 × 102\| 1 × 107 Lu-174m\| 2 × 101\| 1 × 101\| 1 × 102\| 1 × 107 Lu-177\| 3 × 101\| 7 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 107 Hořčík (12)\| \| \| \| Mg-28 a)\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Mangan (25)\| \| \| \| Mn-52\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Mn-53\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 104\| 1 × 109 Mn-54\| 1 × 100\| 1 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 Mn-56\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Molybden (42)\| \| \| \| Mo-93\| 4 × 101\| 2 × 101\| 1 × 103\| 1 × 108 Mo-99 a)\| 1 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Dusík (7)\| \| \| \| N-13\| 9 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 109 Sodík (11)\| \| \| \| Na-22\| 5 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Na-24\| 2 × 10-1\| 2 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Niob (41)\| \| \| \| Nb-93m\| 4 × 101\| 3 × 101\| 1 × 104\| 1 × 107 Nb-94\| 7 × 10-1\| 7 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Nb-95\| 1 × 100\| 1 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 Nb-97\| 9 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Neodym (60)\| \| \| \| Nd-147\| 6 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Nd-149\| 6 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Nikl (28)\| \| \| \| Ni-59\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 104\| 1 × 108 Ni-63\| 4 × 101\| 3 × 101\| 1 × 105\| 1 × 108 Ni-65\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Neptunium (93)\| \| \| \| Np-235\| 4 × 101\| 4 × 101\| 1 × 103\| 1 × 107 Np-236 (s krátkým poločasem)\| 2 × 101\| 2 × 100\| 1 × 103\| 1 × 107 Np-236 (s dlouhým poločasem)\| 9 × 100\| 2 × 10-2\| 1 × 102\| 1 × 105 Np-237\| 2 × 101\| 2 × 10-3\| 1 × 100 b)\| 1 × 103 b) Np-239\| 7 × 100\| 4 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 107 Osmium (76)\| \| \| \| Os-185\| 1 × 100\| 1 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 Os-191\| 1 × 101\| 2 × 100\| 1 × 102\| 1 × 107 Os-191m\| 4 × 101\| 3 × 101\| 1 × 103\| 1 × 107 Os-193\| 2 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Os-194 a)\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 105 Fosfor (15)\| \| \| \| P-32\| 5 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 105 P-33\| 4 × 101\| 1 × 100\| 1 × 105\| 1 × 108 Protaktinium (91)\| \| \| \| Pa-230 a)\| 2 × 100\| 7 × 10-2\| 1 × 101\| 1 × 106 Pa-231\| 4 × 100\| 4 × 10-4\| 1 × 100\| 1 × 103 Pa-233\| 5 × 100\| 7 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 107 Olovo (82)\| \| \| \| Pb-201\| 1 × 100\| 1 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 Pb-202\| 4 × 101\| 2 × 101\| 1 × 103\| 1 × 106 Pb-203\| 4 × 100\| 3 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Pb-205\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 104\| 1 × 107 Pb-210 a)\| 1 × 100\| 5 × 10-2\| 1 × 101 b)\| 1 × 104 b) Pb-212 a)\| 7 × 10-1\| 2 × 10-1\| 1 × 101 b)\| 1 × 105 b) Paladium (46)\| \| \| \| Pd-103 a)\| 4 × 101\| 4 × 101\| 1 × 103\| 1 × 108 Pd-107\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 105\| 1 × 108 Pd-109\| 2 × 100\| 5 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Promethium (61)\| \| \| \| Pm-143\| 3 × 100\| 3 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Pm-144\| 7 × 10-1\| 7 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Pm-145\| 3 × 101\| 1 × 101\| 1 × 103\| 1 × 107 Pm-147\| 4 × 101\| 2 × 100\| 1 × 104\| 1 × 107 Pm-148m a)\| 8 × 10-1\| 7 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Pm-149\| 2 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Pm-151\| 2 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Polonium (84)\| \| \| \| Po-210\| 4 × 101\| 2 × 10-2\| 1 × 101\| 1 × 104 Praseodym (59)\| \| \| \| Pr-142\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 105 Pr-143\| 3 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 104\| 1 × 106 Platina (78)\| \| \| \| Pt-188 a)\| 1 × 100\| 8 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Pt-191\| 4 × 100\| 3 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Pt-193\| 4 × 101\| 4 × 101\| 1 × 104\| 1 × 107 Pt-193m\| 4 × 101\| 5 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 107 Pt-195m\| 1 × 101\| 5 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Pt-197\| 2 × 101\| 6 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Pt-197m\| 1 × 101\| 6 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Plutonium (94)\| \| \| \| Pu-236\| 3 × 101\| 3 × 10-3\| 1 × 101\| 1 × 104 Pu-237\| 2 × 101\| 2 × 101\| 1 × 103\| 1 × 107 Pu-238\| 1 × 101\| 1 × 10-3\| 1 × 100\| 1 × 104 Pu-239\| 1 × 101\| 1 × 10-3\| 1 × 100\| 1 × 104 Pu-240\| 1 × 101\| 1 × 10-3\| 1 × 100\| 1 × 105 Pu-241 a)\| 4 × 101\| 6 × 10-2\| 1 × 102\| 1 × 105 Pu-242\| 1 × 101\| 1 × 10-3\| 1 × 100\| 1 × 104 Pu-244 a)\| 4 × 10-1\| 1 × 10-3\| 1 × 100\| 1 × 104 Rádium (88)\| \| \| \| Ra-223 a)\| 4 × 10-1\| 7 × 10-3\| 1 × 102 b)\| 1 × 105 b) Ra-224 a)\| 4 × 10-1\| 2 × 10-2\| 1 × 101 b)\| 1 × 105 b) Ra-225 a)\| 2 × 10-1\| 4 × 10-3\| 1 × 102\| 1 × 105 Ra-226 a)\| 2 × 10-1\| 3 × 10-3\| 1 × 101 b)\| 1 × 104 b) Ra-228 a)\| 6 × 10-1\| 2 × 10-2\| 1 × 101 b)\| 1 × 105 b) Rubidium (37)\| \| \| \| Rb-81\| 2 × 100\| 8 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Rb-83 a)\| 2 × 100\| 2 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Rb-84\| 1 × 100\| 1 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 Rb-86\| 5 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 105 Rb-87\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 104\| 1 × 107 Rb (přírodní)\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 104\| 1 × 107 Rhenium (75)\| \| \| \| Re-184\| 1 × 100\| 1 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 Re-184m\| 3 × 100\| 1 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Re-186\| 2 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Re-187\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 106\| 1 × 109 Re-188\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 105 Re-189 a)\| 3 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Re (přírodní)\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 106\| 1 × 109 Rhodium (45)\| \| \| \| Rh-99\| 2 × 100\| 2 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 Rh-101\| 4 × 100\| 3 × 100\| 1 × 102\| 1 × 107 Rh-102\| 5 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Rh-102m\| 2 × 100\| 2 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Rh-103m\| 4 × 101\| 4 × 101\| 1 × 104\| 1 × 108 Rh-105\| 1 × 101\| 8 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 107 Radon (86)\| \| \| \| Rn-222 a)\| 3 × 10-1\| 4 × 10-3\| 1 × 101 b)\| 1 × 108 b) Ruthenium (44)\| \| \| \| Ru-97\| 5 × 100\| 5 × 100\| 1 × 102\| 1 × 107 Ru-103 a)\| 2 × 100\| 2 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Ru-105\| 1 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Ru-106 a)\| 2 × 10-1\| 2 × 10-1\| 1 × 102 b)\| 1 × 105 b) Síra (16)\| \| \| \| S-35\| 4 × 101\| 3 × 100\| 1 × 105\| 1 × 108 Antimon (51)\| \| \| \| Sb-122\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 104 Sb-124\| 6 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Sb-125\| 2 × 100\| 1 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Sb-126\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Skandium (21)\| \| \| \| Sc-44\| 5 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Sc-46\| 5 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Sc-47\| 1 × 101\| 7 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Sc-48\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Selen (34)\| \| \| \| Se-75\| 3 × 100\| 3 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Se-79\| 4 × 101\| 2 × 100\| 1 × 104\| 1 × 107 Křemík (14)\| \| \| \| Si-31\| 6 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Si-32\| 4 × 101\| 5 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Samarium (62)\| \| \| \| Sm-145\| 1 × 101\| 1 × 101\| 1 × 102\| 1 × 107 Sm-147\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 101\| 1 × 104 Sm-151\| 4 × 101\| 1 × 101\| 1 × 104\| 1 × 108 Sm-153\| 9 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Cín (50)\| \| \| \| Sn-113 a)\| 4 × 100\| 2 × 100\| 1 × 103\| 1 × 107 Sn-117m\| 7 × 100\| 4 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Sn-119m\| 4 × 101\| 3 × 101\| 1 × 103\| 1 × 107 Sn-121m a)\| 4 × 101\| 9 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 107 Sn-123\| 8 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Sn-125\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 105 Sn-126 a)\| 6 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Stroncium (38)\| \| \| \| Sr-82 a)\| 2 × 10-1\| 2 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Sr-85\| 2 × 100\| 2 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Sr-85m\| 5 × 100\| 5 × 100\| 1 × 102\| 1 × 107 Sr-87m\| 3 × 100\| 3 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Sr-89\| 6 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 10'\| 1 × 106 Sr-90 a)\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 102 b)\| 1 × 104 b) Sr-91 a)\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Sr-92 a)\| 1 × 100\| 3 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Tricium (1)\| \| \| \| T(H-3)\| 4 × 101\| 4 × 101\| 1 × 106\| 1 × 109 Tantal (73)\| \| \| \| Ta-178 (s dlouhým poločasem)\| 1 × 100\| 8 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Ta-179\| 3 × 101\| 3 × 101\| 1 × 103\| 1 × 107 Ta-182\| 9 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 104 Terbium (65)\| \| \| \| Tb-157\| 4 × 101\| 4 × 101\| 1 × 104\| 1 × 107 Tb-158\| 1 × 100\| 1 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 Tb-160\| 1 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Technecium (43)\| \| \| \| Tc-95m a)\| 2 × 100\| 2 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 Tc-96\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Tc-96m a)\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 107 Tc-97\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 103\| 1 × 108 Tc-97m\| 4 × 101\| 1 × 100\| 1 × 103\| 1 × 107 Tc-98\| 8 × 10-1\| 7 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Tc-99\| 4 × 101\| 9 × 10-1\| 1 × 104\| 1 × 107 Tc-99m\| 1 × 101\| 4 × 100\| 1 × 102\| 1 × 107 Telur (52)\| \| \| \| Te-121\| 2 × 100\| 2 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 Te-121m\| 5 × 100\| 3 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Te-123m\| 8 × 100\| 1 × 100\| 1 × 102\| 1 × 107 Te-125m\| 2 × 101\| 9 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 107 Te-127\| 2 × 101\| 7 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Te-127m a)\| 2 × 101\| 5 × 10-1\| 1 × io3\| 1 × 107 Te-129\| 7 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Te-129m a)\| 8 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Te-131m a)\| 7 × 10-1\| 5 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Te-132 a)\| 5 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 107 Thorium (90)\| \| \| \| Th-227\| 1 × 101\| 5 × 10-3\| 1 × 101\| 1 × 104 Th-228 a)\| 5 × 10-1\| 1 × 10-3\| 1 × 100 b)\| 1 × 104 b) Th-229\| 5 × 100\| 5 × 10-4\| 1 × 100 b)\| 1 × 103 b) Th-230\| 1 × 101\| 1 × 10-3\| 1 × 100\| 1 × 104 Th-231\| 4 × 101\| 2 × 10-2\| 1 × 103\| 1 × 107 Th-232\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 101\| 1 × 104 Th-234 a)\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 103 b)\| 1 × 105 b) Th (přírodní)\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 100 b)\| 1 × 103 b) Titan (22)\| \| \| \| Ti-44a)\| 5 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 Thalium (81)\| \| \| \| Tl-200\| 9 × 10-1\| 9 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Tl-201\| 1 × 101\| 4 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Tl-202\| 2 × 100\| 2 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Tl-204\| 1 × 101\| 7 × 10-1\| 1 × 104\| 1 × 104 Thulium (69)\| \| \| \| Tm-167\| 7 × 100\| 8 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Tm-170\| 3 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Tm-171\| 4 × 101\| 4 × 101\| 1 × 104\| 1 × 108 Uran (92)\| \| \| \| U-230 (rychlá plicní retence) a) d)\| 4 × 101\| 1 × 10-1\| 1 × 101 b)\| 1 × 105 b) U-230 (střední plicní retence) a) e)\| 4 × 101\| 4 × 10-3\| 1 × 101\| 1 × 104 U-230 (pomalá plicní retence) a) f)\| 3 × 101\| 3 × 10-3\| 1 × 101\| 1 × 104 U-232 (rychlá plicní retence) d)\| 4 × 101\| 1 × 10-2\| 1 × 100 b)\| 1 × 103 b) U-232 (střední plicní retence) e)\| 4 × 101\| 7 × 10-3\| 1 × 101\| 1 × 104 U-232 (pomalá plicní retence) f)\| 1 × 101\| 1 × 10-3\| 1 × 101\| 1 × 104 U-233 (rychlá plicní retence) d)\| 4 × 101\| 9 × 10-2\| 1 × 101\| 1 × 104 U-233 (střední plicní retence) e)\| 4 × 101\| 2 × 10-2\| 1 × 102\| 1 × 105 U-233 (pomalá plicní retence) f)\| 4 × 101\| 6 × 10-3\| 1 × 101\| 1 × 105 U-234 (rychlá plicní retence) d)\| 4 × 101\| 9 × 10-2\| 1 × 101\| 1 × 104 U-234 (střední plicní retence) e)\| 4 × 101\| 2 × 10-2\| 1 × 102\| 1 × 105 U-234 (pomalá plicní retence) f)\| 4 × 101\| 6 × 10-3\| 1 × 101\| 1 × 105 U-235 (všechny typy plicní retence) a) d) e) f)\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 101 b)\| 1 × 104 b) U-236 (rychlá retence) d)\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 101\| 1 × 104 U-236 (středně rychlá retence ) e)\| 4 × 101\| 2 × 10-2\| 1 × 102\| 1 × 105 U-236 (pomalá retence) f)\| 4 × 101\| 6 × 10-3\| 1 × 101\| 1 × 104 U-238 (všechny typy plicní retence) d) e) f)\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 101 b)\| 1 × 104 b) U (přírodní)\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 100 b)\| 1 × 103 b) U (obohacený do 20 % nebo méně) g)\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 100\| 1 × 103 U(ochuzený)\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 100\| 1 × 103 Vanad (23)\| \| \| \| V-48\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 105 V-49\| 4 × 101\| 4 × 101\| 1 × 104\| 1 × 107 Wolfram (74)\| \| \| \| W-178 a)\| 9 × 100\| 5 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 W-181\| 3 × 101\| 3 × 101\| 1 × 103\| 1 × 107 W-185\| 4 × 101\| 8 × 10-1\| 1 × 104\| 1 × 107 W-187\| 2 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 W-188 a)\| 4 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 105 Xenon (54)\| \| \| \| Xe-122 a)\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 109 Xe-123\| 2 × 100\| 7 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 109 Xe-127\| 4 × 100\| 2 × 100\| 1 × 103\| 1 × 105 Xe-131m\| 4 × 101\| 4 × 101\| 1 × 104\| 1 × 104 Xe-133\| 2 × 101\| 1 × 101\| 1 × 103\| 1 × 104 Xe-135\| 3 × 100\| 2 × 100\| 1 × 103\| 1 × 1010 Ytrium (39)\| \| \| \| Y-87 a)\| 1 × 100\| 1 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 Y-88\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Y-90\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 105 Y-91\| 6 × 10-1\| 6 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 106 Y-91m\| 2 × 100\| 2 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Y-92\| 2 × 10-1\| 2 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 105 Y-93\| 3 × 10-1\| 3 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 105 Yterbium (70)\| \| \| \| Yb-169\| 4 × 100\| 1 × 100\| 1 × 102\| 1 × 107 Yb-175\| 3 × 101\| 9 × 10-1\| 1 × 103\| 1 × 107 Zinek (30)\| \| \| \| Zn-65\| 2 × 100\| 2 × 100\| 1 × 101\| 1 × 106 Zn-69\| 3 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 104\| 1 × 106 Zn-69m a)\| 3 × 100\| 6 × 10-1\| 1 × 102\| 1 × 106 Zirkonium (40)\| \| \| \| Zr-88\| 3 × 100\| 3 × 100\| 1 × 102\| 1 × 106 Zr-93\| Neomezeně\| Neomezeně\| 1 × 103 b)\| 1 × 107 b) Zr-95 a)\| 2 × 100\| 8 × 10-1\| 1 × 101\| 1 × 106 Zr-97 a)\| 4 × 10-1\| 4 × 10-1\| 1 × 101 b)\| 1 × 105 b) Vysvětlivky: a) Pro uvedené mateřské radionuklidy zahrnují hodnoty aktivit A1 a A2 příspěvky produktů radioaktivní přeměny s poločasem přeměny kratším než 10 dnů: Mg-28\| Al-28 ---\|--- Ar-42\| K-42 Ca-47\| Sc-47 Ti-44\| Sc-44 Fe-52\| Mn-52m Fe-60\| Co-60m Zn-69m\| Zn-69 Ge-68\| Ga-68 Rb-83\| Kr-83m Sr-82\| Rb-82 Sr-90\| Y-90 Sr-91\| Y-91m Sr-92\| Y-92 Y-87\| Sr-87m Zr-95\| Nb-95m Zr-97\| Nb-97m, Nb-97 Mo-99\| Tc-99m Tc-95m\| Tc-95 Tc-96m\| Tc-96 Ru-103\| Rh-103m Ru-106\| Rh-106 Pd-103\| Rh-103m Ag-108m\| Ag-108 Ag-110m\| Ag-110 Cd-115\| In-115m In-114m\| In-114 Sn-113\| In-113m Sn-121m\| Sn-121 Sn-126\| Sb-126m Te-118\| Sb-118 Te-127m\| Te-127 Te-129m\| Te-129 Te-131m\| Te-131 Te-132\| I-132 I-135\| Xe-135m Xe-122\| I-122 Cs-137\| Ba-137m Ba-131\| Cs-131 Ba-140\| La-140 Ce-144\| Pr-144m, Pr-144 Pm-148m\| Pm-148 Gd-146\| Eu-146 Dy-166\| Ho-166 Hf-172\| Lu-172 W-178\| Ta-178 W-188\| Re-188 Re-189\| Os-189m Os-194\| Ir-194 Ir-189\| Os-189m Pt-188\| Ir-188 Hg-194\| Au-194 Hg-195m\| Hg-195 Pb-210\| Bi-210 Pb-212\| Bi-212, Tl-208,Po-212 Bi-210m\| Tl-206 Bi-212\| Tl-208,Po-212 At-211\| Po-211 Rn-222\| Po-218, Pb-214, At-218, Bi-214, Po-214 Ra-223\| Rn-219, Po-215, Pb-211, Bi-211, Po-211, Tl-207 Ra-224\| Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208, Po-212 Ra-225\| Ac-225, Fr-221, At-217, Bi-213, Tl-209, Po-213, Pb-209 Ra-226\| Rn-222, Po-218, Pb-214, At-218, Bi-214, Po-214 Ra-228\| Ac-228 Ac-225\| Fr-221, At-217, Bi-213, Tl-209, Po-213, Pb-209 Ac-227\| Fr-223 Th-228\| Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208, Po-212 Th-234\| Pa-234m, Pa-234 Pa-230\| Ac-226, Th-226, Fr-222, Ra-222, Rn-218, Po-214 U-230\| Th-226, Ra-222, Rn-218, Po-214 U-235\| Th-231 Pu-241\| U-237 Pu-244\| U-240, Np-240m Am-242m\| Am-242, Np-238 Am-243\| Np-239 Cm-247\| Pu-243 Bk-249\| Am-245 Cf-253\| Cm-249 b) Mateřské radionuklidy a produkty jejich radioaktivní přeměny odpovídající trvalé rovnováze: Sr-90\| Y-90 ---\|--- Zr-93\| Nb-93m Zr-97\| Nb-97 Ru-106\| Rh-106 Ag-108m\| Ag-108 Cs-137\| Ba-137m Ce-144\| Pr-144 Ba-140\| La-140 Bi-212\| Tl-208 (0.36), Po-212 (0.64) Pb-210\| Bi-201,Po-210 Pb-212\| Bi-212, Tl-208 (0.36), Po-212 (0.64) Rn-222\| Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214 Ra-223\| Rn-219, Po-215, Pb-211, Bi-211, Tl-207 Ra-224\| Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0.36), Po-212 (0.64) Ra-226\| Rn-222, Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214, Pb-210, Bi-210, Po-210 Ra-228\| Ac-228 Th-228\| Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb212, Bi-212, T1208 (0.36), Po-212 (0.64) Th-229\| Ra-225, Ac-225, Fr-221, At-217, Bi-213, Po-213, Pb-209 Th přírodní\| Ra-228, Ac-228, Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208(0.36), Po-212(0.64) Th-234\| Pa-234m U-230\| Th-226, Ra-222, Rn-218, Po-214 U-232\| Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0.36), Po-212 (0.64) U-235\| Th-231 U-238\| Th-234, Pa-234m U přírodní\| Th-234, Pa-234m, U-234, Th-230, Ra-226, Rn-222, Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214, Pb-210, Bi-210, Po-210 Np-237\| Pa-233 Am-242m\| Am-242 Am-243\| Np-239 c) Aktivita může být stanovena na základě měření rychlosti přeměny nebo měřením příkonu dávkového ekvivalentu v určené vzdálenosti od radionuklidového zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření. d) Tyto hodnoty jsou platné pouze pro sloučeniny uranu UF6, U2F2 a UO2(NO3)2 za normálních podmínek přepravynormálních podmínek přepravy a za podmínek nehody při přepravěpodmínek nehody při přepravě. e) Tyto hodnoty jsou platné pouze pro sloučeniny uranu U03, UF4, UCI4 a sloučeniny šestimocného uranu za normálních podmínek přepravynormálních podmínek přepravy a za podmínek nehody při přepravěpodmínek nehody při přepravě. f) Tyto hodnoty jsou platné pro ostatní sloučeniny uranu neuvedené v písmenech d) a e). g) Tyto hodnoty jsou platné pouze pro neozářený uranneozářený uran. 3. URČENÍ ZÁKLADNÍCH HODNOT RADIONUKLIDŮ 3. 1\\. Pro radionuklid, který není uveden v tabulce č. 2, se meze hmotnostní aktivity pro vyjmutí látky a meze aktivity pro vyjmutí dodávkydodávky vypočtou v souladu s principy a metodikami uvedenými v příloze č. 6 k této vyhlášce nebo se použijí hodnoty uvedené v tabulce č. 3. Hodnota AHodnota A2 může být také vypočtena za použití dávkového koeficientu pro příslušný typ absorpce plícemi, a to způsobem podle doporučení Mezinárodní komise pro radiační ochranuradiační ochranu, přičemž při výpočtu se bere v úvahu chemická forma každého radionuklidu za normálních podmínek přepravynormálních podmínek přepravy a za podmínek nehody při přepravěpodmínek nehody při přepravě. 2. Pro radionuklid, který je uzavřen nebo obsažen v nástroji nebo výrobku, který splňuje požadavky bodu 23 písm. c), může být použita alternativní základní hodnota k základní hodnotě pro mez hmotnostní aktivity pro vyjmutí látky uvedené v tabulce č. 2. Tato alternativní hodnota se vypočte v souladu s postupy a metodikami uvedenými v příloze č. 6 k této vyhlášce. 4. Při stanovení hodnot aktivity A1 a A2 pro radionuklid, který není uveden v tabulce č. 2, se a) přeměnová řada, která obsahuje radionuklidy v poměrech, ve kterých se vyskytují v přírodě a ve které produkt radioaktivní přeměny nemá poločas přeměny delší než 10 dnů nebo delší než poločas přeměny výchozího radionuklidu v řadě, považuje za jeden radionuklid a použijí se hodnoty Ahodnoty A1 a A2 výchozího radionuklidu této přeměnové řady, nebo b) v přeměnové řadě, ve které má jakýkoliv produkt radioaktivní přeměny poločas přeměny delší než 10 dnů nebo delší než poločas přeměny výchozího radionuklidu v řadě, považují výchozí radionuklid a produkty radioaktivní přeměny za směs radionuklidů. 5. Pro směs radionuklidů, pro kterou jsou základní hodnoty jednotlivých radionuklidů uvedeny v tabulce č. 2, se ke stanovení základních hodnot použije vzorec: Xm=1∑ifiXi kde f(i) je podíl aktivity nebo hmotnostní aktivity příslušného radionuklidu i ve směsi, X(i) je příslušná hodnota Ahodnota A1 nebo A2 nebo mez hmotnostní aktivity pro vyjmutou látku nebo mez aktivity pro vyjmutou dodávkudodávku pro příslušný radionuklid i a Xm je základní hodnota odvozená pro směs z hodnot Ahodnot A1 nebo A2 nebo z mezní hmotnostní aktivity pro vyjmutou látku nebo z meze aktivity pro vyjmutou dodávkudodávku. 6. Pokud je známa identita každého radionuklidu, ale nejsou známy hodnoty aktivit některých z nich, mohou se radionuklidy sdružit do skupin podle druhu emitovaného záření (alfa, beta nebo gama) se známými celkovými aktivitami pro danou skupinu a provést výpočty podle vzorců uvedených v bodech 5 a 30 s využitím příslušné nejmenší hodnoty radionuklidů z hodnot Ahodnot A1, A2, meze hmotnostní aktivity pro vyjmutou látku nebo meze aktivity pro vyjmutou dodávkudodávku v každé skupině. U skupin vytvořených na základě celkové alfa aktivity se použije nejmenších hodnot radionuklidů pro alfa zářiče v dané skupině. U skupin vytvořených na základě celkové beta nebo gama aktivity se použije nejmenších hodnot radionuklidů pro radionuklidové zdrojeradionuklidové zdroje emitující záření beta nebo gama (dále jen „beta nebo gama zářič“) v dané skupině. 7. Pro radionuklidy nebo pro směsi radionuklidů, pro které nejsou známy údaje pro použití tabulky č. 2, se použijí hodnoty uvedené v tabulce č. 3. Tabulka č. 3 Základní hodnoty radionuklidů pro neznámé radionuklidy a směsi Radioaktivní obsah\| A1\| A2\| Meze hmotnostní aktivity pro vyjmutí látky\| Meze aktivity pro vyjmutí dodávky ---\|---\|---\|---\|--- \| (TBq)\| (TBq)\| (Bq/g)\| (Bq) Je známa pouze přítomnost beta nebo gama zářičů\| 0,1\| 0,02\| 1 × 101\| 1 × 104 Je známa přítomnost alfa zářičů, ale není známa přítomnost radionuklidových zdrojůradionuklidových zdrojů emitujících neutrony\| 0,2\| 9 × 10-5\| 1 × 10-1\| 1 × 103 Je známa přítomnost radionuklidových zdrojůradionuklidových zdrojů emitujících neutrony nebo nejsou dostupné žádné relevantní údaje\| 0,001\| 9 × 10-5\| 1 × 10-1\| 1 × 103 4. KLASIFIKACE LÁTEK 4.1. Látka s nízkou hmotnostní aktivitouLátka s nízkou hmotnostní aktivitou 8. Radioaktivní nebo štěpná látkaštěpná látka se klasifikuje jako látka s nízkou hmotnostní aktivitoulátka s nízkou hmotnostní aktivitou, pokud a) odpovídá definici v § 2 písm. j), b) splňuje požadavky bodů 9 až 11 a c) splňuje příslušné požadavky bodů 17 až 22 přílohy č. 4 k této vyhlášce. 9. 1\\. Látka s nízkou hmotnostní aktivitouLátka s nízkou hmotnostní aktivitou se zařadí do skupiny LSA-I, LSA-II nebo LSA III. 2. Do skupiny LSA-I se zařadí a) uranové a thoriové rudy, koncentráty těchto rud a další rudy obsahující přírodně se vyskytující radionuklidy, b) přírodní nebo ochuzený uran, přírodní thorium nebo jejich sloučeniny a směsi, které nebyly ozářeny a které jsou v pevném nebo kapalném skupenství, c) radioaktivní látkaradioaktivní látka, pro niž je hodnota Ahodnota A2 neomezena; ze štěpných látekštěpných látek lze zařadit pouze vyjmutou štěpnou látkuštěpnou látku a d) další radioaktivní látkyradioaktivní látky, ve kterých je aktivita rovnoměrně rozptýlena v celém objemu a propočtená průměrná hmotnostní aktivita nepřekračuje třicetinásobek meze hmotnostní aktivity pro vyjmutí látky stanovené podle bodů 2 až 7, přičemž vnější stínicí materiály, které látku s nízkou hmotnostní aktivitoulátku s nízkou hmotnostní aktivitou obklopují, se při stanovení průměrné hmotnostní aktivity neberou v úvahu; ze štěpných látekštěpných látek lze zařadit pouze vyjmutou štěpnou látkuštěpnou látku. 3. Do skupiny LSA-II se zařadí a) voda s tritiem o koncentraci do 0,8 TBq/l a b) další látky, ve kterých je aktivita rozptýlena v celém objemu látky a propočtená průměrná hmotnostní aktivita nepřevyšuje 1 × 10-4 A2/g pro pevné látky a plyny a 1 × 10-5 A2/g pro kapaliny, přičemž vnější stínicí materiály, které látku s nízkou hmotnostní aktivitoulátku s nízkou hmotnostní aktivitou obklopují, se při stanovení průměrné hmotnostní aktivity neberou v úvahu. 4. Do skupiny LSA-III se zařadí pevné látky s výjimkou látek práškovitých, které splňují požadavky bodu 1 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce a ve kterých a) je radioaktivní nebo štěpná látkaštěpná látka rovnoměrně rozptýlena v celém objemu pevné látky nebo v souboru několika pevných předmětů nebo je relativně rovnoměrně rozptýlena v kompaktní pojivé látce, b) je radioaktivní nebo štěpná látkaštěpná látka relativně nerozpustná nebo je obsažena uvnitř relativně nerozpustné matrice takovým způsobem, že ani v případě ztráty obalového souboruobalového souboru nepřesáhne úbytek radioaktivních nebo štěpných látekštěpných látek z jedné radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky loužením ve vodě po dobu 7 dnů 0,1 A2, a c) propočtená průměrná hmotnostní aktivita pevné látky bez stínicího materiálu nepřekračuje 2 × 10-3 A2/g, přičemž vnější stínicí materiály, které látku s nízkou hmotnostní aktivitoulátku s nízkou hmotnostní aktivitou obklopují, se při stanovení průměrné hmotnostní aktivity neberou v úvahu. 10. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka nehořlavé pevné látky s nízkou hmotnostní aktivitoulátky s nízkou hmotnostní aktivitou skupiny LSA-II nebo LSA-III nesmí při letecké přepravě obsahovat aktivitu větší než 3000 A2. 11. Radioaktivní obsahRadioaktivní obsah v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce látky s nízkou hmotnostní aktivitoulátky s nízkou hmotnostní aktivitou musí být omezen tak, aby příkon dávkového ekvivalentu podle bodu 17 přílohy č. 4 k této vyhlášce nebyl překročen, a aktivita v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce musí být omezena tak, aby meze aktivity pro dopravní prostředek podle bodu 22 přílohy č. 4 k této vyhlášce nebyly překročeny. 4.2. Povrchově kontaminovaný předmět 12. Radioaktivní nebo štěpná látkaštěpná látka se klasifikuje jako povrchově kontaminovaný předmět, pokud a) odpovídá definici v § 2 písm. m), b) splňuje požadavky bodů 13 a 14 a c) splňuje příslušné požadavky bodů 17 až 22 přílohy č. 4 k této vyhlášce. 13.1. Povrchově kontaminovaný předmět se zařadí do skupiny SCO-I nebo SCO-II. 2. Do skupiny SCO-I se zařadí pevný předmět, u kterého a) nefixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše průměrně 300 cm2 nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2, nepřekračuje 1. 4 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a alfa zářiče s nízkou toxicitou, nebo 2. 0,4 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče, b) fixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše průměrně 300 cm2 nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2, nepřekračuje 1. 4 × 104 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a alfa zářiče s nízkou toxicitou, nebo 2. 4 × 103 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče a c) součet nefixované a fixované kontaminace na nepřístupném povrchu o ploše průměrně 300 cm2 nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2, nepřekračuje 1. 4 × 104 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a alfa zářiče s nízkou toxicitou, nebo 2. 4 × 103 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče. 3. Do skupiny SCO-II se zařadí pevný předmět, na jehož povrchu fixovaná nebo nefixovaná kontaminace překračuje meze uvedené v odstavci 2 a u kterého a) nefixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše průměrně 300 cm2 nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2, nepřekračuje 1. 400 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a alfa zářiče s nízkou toxicitou, nebo 2. 40 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče, b) fixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše průměrně 300 cm2 nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2, nepřekračuje 1. 8 × 105 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a alfa zářiče s nízkou toxicitou, nebo 2. 8 × 104 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče a c) součet nefixované a fixované kontaminace na nepřístupném povrchu o ploše průměrně 300 cm2 nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2, nepřekračuje 1. 8 × 105 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a alfa zářiče s nízkou toxicitou, nebo 2. 8 × 104 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče. 14. Radioaktivní obsahRadioaktivní obsah v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce s povrchově kontaminovaným předmětem musí být omezen tak, aby příkon dávkového ekvivalentu podle bodu 17 přílohy č. 4 k této vyhlášce nebyl překročen, a aktivita v jednotlivé radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce musí být omezena tak, aby meze aktivity pro dopravní prostředek podle bodu 22 přílohy č. 4 k této vyhlášce nebyly překročeny. 4.3. Radioaktivní látka zvláštní formyRadioaktivní látka zvláštní formy 15. Radioaktivní nebo štěpná látkaštěpná látka se klasifikuje jako radioaktivní látka zvláštní formyradioaktivní látka zvláštní formy, pokud a) splňuje požadavky bodů 2 až 4 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce a b) je jako radioaktivní látka zvláštní formyradioaktivní látka zvláštní formy typově schválena podle § 137 odst. 1 písm. b) atomového zákona. 4.4. Radioaktivní látka s malou rozptýlitelnostíRadioaktivní látka s malou rozptýlitelností 16. Radioaktivní nebo štěpná látkaštěpná látka se klasifikuje jako radioaktivní látka s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látka s malou rozptýlitelností, pokud a) splňuje požadavky bodu 5 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce, b) je jako radioaktivní látka s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látka s malou rozptýlitelností typově schválena podle § 137 odst. 1 písm. c) atomového zákona a c) radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka, jejímž je radioaktivním obsahemradioaktivním obsahem, splňuje požadavky bodu 65 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce. 4.5. Štěpná látkaŠtěpná látka 17. Štěpná látkaŠtěpná látka a radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka obsahující štěpnou látkuštěpnou látku se klasifikují jako ŠTĚPNÁ LÁTKAŠTĚPNÁ LÁTKA v příslušné položce tabulky č. 1. Za předpokladu, že jsou přepravovány v radioaktivních zásilkáchradioaktivních zásilkách, které splňují požadavky bodu 36 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce, a podle požadavků bodu 70 přílohy č. 4 k této vyhlášce, jsou vyjmuty z požadavku věty první a) uran obohacený maximálně na 1 hmotnostní procento izotopem 235U a s celkovým obsahem plutonia a 233U nepřevyšujícím 1 hmotnostní procento 235U za předpokladu, že štěpné radionuklidy jsou rozloženy homogenně v celé látce. Je-li 235U přítomen ve formě kovu, kysličníku nebo karbidu, nesmí být uspořádán ve formě mříže, b) kapalné roztoky dusičnanu uranylu s uranem obohaceným maximálně na 2 hmotnostní procenta izotopem 235U, přičemž celkový obsah plutonia a 233U nesmí přesáhnout 0,002 hmotnostních procent uranu a minimální poměr počtu atomů dusíku (N) k počtu atomů uranu (U) musí být 2 (2 ≤ N/U), c) uran obohacený maximálně na 5 hmotnostních procent izotopem 235U za předpokladu, že 1. hmotnost izotopu 235U není větší než 3,5 g na radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku, 2. celkový obsah plutonia a izotopu 233U nepřekračuje 1 hmotnostní procento izotopu 235U na radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku a 3. přeprava radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky je omezena mezí pro dodávkudodávku uvedenou v bodu 70 písm. c) přílohy č. 4 k této vyhlášce, d) štěpné radionuklidy s celkovou hmotností nepřevyšující 2 g na radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku za předpokladu, že přeprava radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky je omezena mezí pro dodávkudodávku uvedenou v bodu 70 písm. d) přílohy č. 4 k této vyhlášce, e) štěpné radionuklidy s celkovou hmotností nepřevyšující 45 g v obalovém souboruobalovém souboru nebo nebalené za předpokladu, že přeprava je omezena mezí pro dodávkudodávku uvedenou v bodu 70 písm. e) přílohy č. 4 k této vyhlášce, a f) štěpné látkyštěpné látky, které splňují požadavky bodu 70 písm. b) přílohy č. 4 k této vyhlášce a bodu 6 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce, pokud jsou, s výjimkou nebalených štěpných radionuklidů podle písmene e), přepravovány v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce, jejíž nejmenší vnější celkový rozměr je větší nebo roven 10 cm. 18. Obsah radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky obsahujících štěpnou látkuštěpnou látku musí splňovat požadavky stanovené pro typ radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky touto vyhláškou nebo rozhodnutím o schválení typu. 4.6. Hexafluorid uranu 19. Hexafluorid uranu se klasifikuje jedním z UN čísel: a) UN 2977, RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, HEXAFLUORID URANU, ŠTĚPNÁ LÁTKAŠTĚPNÁ LÁTKA, b) UN 2978, RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, HEXAFLUORID URANU vyjmutá štěpná látkaštěpná látka nebo látka jiná než štěpná, c) UN 3507 HEXAFLUORID URANU, RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, VYJMUTÁ ZÁSILKA - méně než 0,1 kg v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce, vyjmutá štěpná látkaštěpná látka nebo látka jiná než štěpná. 20. Pro obsah radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky obsahující hexafluorid uranu platí, že a) hmotnost hexafluoridu uranu musí odpovídat přípustné hmotnosti pro daný typ radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, b) hmotnost hexafluoridu uranu nesmí být větší než taková, která by umožňovala menší než pětiprocentní volný objem v obalovém souboruobalovém souboru při maximální teplotě radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky v zařízení, kde se bude s radioaktivní zásilkouradioaktivní zásilkou nakládat, a c) hexafluorid uranu musí být v pevném skupenství a vnitřní tlak nesmí být vyšší než tlak atmosférický při předání k přepravě. 5. KLASIFIKACE RADIOAKTIVNÍCH ZÁSILEKRADIOAKTIVNÍCH ZÁSILEK 21. Množství radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce nesmí překročit meze stanovené pro daný typ radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky v bodech 22 až 33. 5.1. Klasifikace jako vyjmutá zásilka 22. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka se klasifikuje jako vyjmutá zásilka, pokud a) je prázdným obalovým souboremobalovým souborem, který obsahoval radioaktivní látkyradioaktivní látky, b) obsahuje nástroj nebo výrobek, jehož aktivita nepřekračuje meze uvedené v tabulce č. 4, c) obsahuje výrobek vyrobený z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria, d) obsahuje radioaktivní látkuradioaktivní látku, jejíž aktivita nepřekračuje meze uvedené v tabulce č. 4, nebo e) obsahuje méně než 0,1 kg hexafluoridu uranu, jehož aktivita nepřekračuje meze uvedené ve sloupci „Látky - meze pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku“ v tabulce č. 4. Tabulka č. 4 Meze aktivity pro vyjmuté zásilky Fyzikální stav obsahu (skupenství)\| Nástroj nebo výrobek\| Látky - meze pro radioaktivní zásilkua) ---\|---\|--- Meze pro položkua)\| Meze pro radioaktivní zásilkua) Pevné:\| \| \| radioaktivní látka zvláštní formyradioaktivní látka zvláštní formy\| 1 × 10-2A1\| A1\| 1 × 10-3A1 radioaktivní látkyradioaktivní látky jiné než zvláštní formy\| 1 × 10-2A2\| A2\| 1 × 10-3A2 Kapalné\| 1 × 10-3A2\| 1 × 10-1A2\| 1 × 10-4A2 Plynné:\| \| \| Tritium (3H)\| 2 × 10-2A2\| 2 × 10-1A2\| 2 × 10-2A2 radioaktivní látka zvláštní formyradioaktivní látka zvláštní formy\| 1 × 10-3A1\| 1 × 10-2A1\| 1 × 10-3A1 radioaktivní látkyradioaktivní látky jiné než zvláštní formy\| 1 × 10-3A2\| 1 × 10-2A2\| 1 × 10-3A2 Vysvětlivka: a) Pro směsi radionuklidů viz body 4 až 6. 23. 1\\. Radioaktivní látkaRadioaktivní látka, která je uzavřena nebo obsažena v nástroji nebo výrobku, se klasifikuje jako UN 2911 RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, VYJMUTÁ ZÁSILKA - NÁSTROJE nebo VÝROBKY, pokud a) je příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 10 cm od libovolného bodu vnějšího povrchu nebaleného nástroje nebo výrobku menší nebo roven 0,1 mSv/h, b) je každý nástroj nebo výrobek na vnějším povrchu označen nápisem „RADIOAKTIVNÍ“ („RADIOACTIVE“). Značení se nevyžaduje pro 1. ciferníky hodinek nebo jiných přístrojů nebo jiná zařízení opatřená značkami provedenými světélkujícími barvami na základě radioluminiscence, 2. spotřební výrobky, které mají rozhodnutí o schválení typu vydané Úřadem nebo jejichž aktivita nepřesahuje jednotlivě meze aktivity pro vyjmutí dodávkydodávky uvedené ve sloupci „Meze aktivity pro vyjmutí dodávkydodávky (Bq)“ v tabulce č. 2, pokud jsou přepravovány v obalovém souboruobalovém souboru, který je na vnitřním povrchu označen nápisem „RADIOAKTIVNÍ“ („RADIOACTIVE“) způsobem viditelným při otevření radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, a 3. ostatní nástroje nebo výrobky, které jsou příliš malé, aby mohly být označeny nápisem „RADIOAKTIVNÍ“ („RADIOACTIVE“), pokud jsou přepravovány v obalovém souboruobalovém souboru, který je na vnitřním povrchu označen nápisem „RADIOAKTIVNÍ („RADIOACTIVE“) způsobem viditelným při otevření radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, c) je radioaktivní látkaradioaktivní látka úplně uzavřena neaktivní sloučeninou; zařízení, jehož jediným účelem je obsahovat radioaktivní látkuradioaktivní látku, se nepovažuje za nástroj nebo výrobek ve smyslu bodu 23, a d) jsou pro nástroj nebo výrobek dodrženy meze aktivity uvedené ve sloupci „Meze pro položku“ v tabulce č. 4 a pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku jsou dodrženy meze aktivity uvedené ve sloupci „Meze pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku“ v tabulce č. 4. 24. Radioaktivní látkaRadioaktivní látka v jiné podobě než v podobě podle bodu 23, jejíž aktivita nepřekračuje meze uvedené ve sloupci „Látky - meze pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku“ v tabulce č. 4, se klasifikuje jako UN 2910 RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, VYJMUTÁ ZÁSILKA - OMEZENÁ MNOŽSTVÍ LÁTKY, pokud a) si radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka udrží svůj radioaktivní obsahradioaktivní obsah za běžných podmínek přepravyběžných podmínek přepravy a b) je radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka označena nápisem „RADIOAKTIVNÍ“ („RADIOACTIVE“) 1. na vnitřním povrchu způsobem viditelným při otevření radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, nebo 2. mimo radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku, není-li značení na vnitřním povrchu proveditelné. 25. Hexafluorid uranu, jehož aktivita nepřekračuje meze uvedené ve sloupci „Látky - meze pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku“ v tabulce č. 4, se klasifikuje jako UN 3507 HEXAFLUORID URANU, RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, VYJMUTÁ ZÁSILKA - méně než 0,1 kg v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce, vyjmutá štěpná látkaštěpná látka nebo látka jiná než štěpná, pokud a) je hmotnost hexafluoridu uranu v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce menší než 0,1 kg a b) jsou splněny požadavky bodů 20 a 24. 26. Výrobek vyrobený z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo thoria a výrobek, v němž je jedinou radioaktivní látkouradioaktivní látkou neozářený přírodní uran, neozářený ochuzený uran nebo neozářené přírodní thorium, se klasifikují jako UN 2909 RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, VYJMUTÁ ZÁSILKA - VÝROBKY Z PŘÍRODNÍHO URANU nebo OCHUZENÉHO URANU nebo THORIA, pokud je vnější povrch uranu nebo thoria uzavřen neaktivním pláštěm z kovového nebo jiného pevného materiálu. 5.2. Dodatečné požadavky na zabezpečení přepravy prázdných obalových souborůobalových souborů 27. Prázdný obalový souborobalový soubor, který obsahoval radioaktivní látkuradioaktivní látku, se klasifikuje jako UN 2908 RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA, VYJMUTÁ ZÁSILKA - PRÁZDNÝ OBALOVÝ SOUBOROBALOVÝ SOUBOR, pokud a) je v bezvadném stavu a bezpečně uzavřen, b) je vnější povrch každé jeho součásti z uranu nebo thoria uzavřen neaktivním pláštěm z kovového nebo jiného pevného materiálu, c) úroveň nefixované kontaminace na jeho vnitřním povrchu nepřekračuje stonásobek meze stanovené v bodu 8 přílohy č. 4 k této vyhlášce a d) bezpečnostní značky, které na něm byly umístěny podle bodu 38 přílohy č. 4 k této vyhlášce, již nejsou viditelné. 5.3. Klasifikace jako radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka typu A 28. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka obsahující radioaktivní nebo štěpnou látkuštěpnou látku se klasifikuje jako radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka typu A, pokud jsou dodrženy požadavky bodů 29 a 30. 29. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka typu A nesmí obsahovat aktivity větší než je a) hodnota Ahodnota A1 pro radioaktivní látku zvláštní formyradioaktivní látku zvláštní formy a b) hodnota Ahodnota A2 pro radioaktivní látkuradioaktivní látku jiné než zvláštní formy. 30. Pro směs radionuklidů, jejichž identita a jejichž aktivity jsou známy, musí platit následující podmínka pro radioaktivní obsahradioaktivní obsah radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky typu A ∑iBiA1i+∑jCjA2j≤1 kde B(i) je aktivita radionuklidu i radioaktivní látky zvláštní formyradioaktivní látky zvláštní formy, A1(i) je hodnota Ahodnota A1 pro radionuklid i, C(j) je aktivita radionuklidu j jako radioaktivní látkyradioaktivní látky jiné než radioaktivní látka zvláštní formyradioaktivní látka zvláštní formy a A2(j) je hodnota Ahodnota A2 pro radionuklid j. 5.4. Klasifikace jako radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka typu B(U), B(M) a C 31. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka typu B(U), B(M) a C se klasifikuje v souladu s rozhodnutím o schválení typu vydaným Úřadem nebo v souladu s dokumentem příslušného orgánu státu původu konstrukčního typu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky. 32. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka typu B(U), B(M) a C musí odpovídat specifikaci v rozhodnutí o schválení typu vydaném Úřadem nebo specifikaci v dokumentu příslušného orgánu státu původu konstrukčního typu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky. 33. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka typu B(U) a B(M), je-li přepravována letecky, musí splňovat požadavky bodu 32 a nesmí obsahovat aktivity větší než a) hodnoty aktivity schválené pro daný konstrukční typ pro radioaktivní látku s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látku s malou rozptýlitelností, b) 3 000 A1 nebo 100 000 A2, podle toho, která z těchto hodnot je menší, pro radioaktivní látku zvláštní formyradioaktivní látku zvláštní formy, nebo c) 3000 A2 pro radioaktivní látkuradioaktivní látku jiné než zvláštní formy. 6. PŘEPRAVA ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK 34. Radioaktivní nebo štěpná látkaštěpná látka se klasifikuje jako přepravovaná za zvláštních podmínek, je-li přepravována podle § 9 odst. 4 písm. c) atomového zákona. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 379/2016 Sb. TECHNICKÉ A ORGANIZAČNÍ PODMÍNKY PŘEPRAVY A DOPRAVY RADIOAKTIVNÍ NEBO ŠTĚPNÉ LÁTKY 1. POŽADAVKY PŘED PRVNÍ PŘEPRAVOU 1. Před prvním použitím obalového souboruobalového souboru k přepravě radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky musí být a) prokázáno, že byl vyroben podle specifikací konstrukčního typu, a b) splněny požadavky: 1. přesahuje-li projektovaný tlak zádržného systémuzádržného systému přetlak 35 kPa, musí zádržný systémzádržný systém obalového souboruobalového souboru odpovídat požadavkům schváleného konstrukčního typu zabezpečujícím zachování jeho celistvosti při vystavení takovému tlaku, 2. účinnost stínění a zádržného systémuzádržného systému, případně schopnost rozptylu tepla a účinnost omezujícího systému, obalového souboruobalového souboru určeného k použití jako radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka typu B(U), B(M) a C a obalového souboruobalového souboru určeného k přepravě štěpné látkyštěpné látky musí být v rámci mezních hodnot schváleného konstrukčního typu a 3. účinnost schopnosti zajistit podkritičnost obalového souboruobalového souboru určeného k přepravě štěpné látkyštěpné látky musí být v rámci mezních hodnot schváleného konstrukčního typu. Pokud byly do obalového souboruobalového souboru začleněny neutronové jedy ke splnění požadavků bodu 73 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce, musí být provedeny zkoušky ke zjištění přítomnosti a rozmístění těchto neutronových jedů. 2. POŽADAVKY PŘED KAŽDOU PŘEPRAVOU 2. Před přepravou radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky musí být zajištěno, aby neobsahovala a) radionuklidy jiné, než specifikované pro příslušný konstrukční typ, a b) obsah v jiné formě, fyzikálním nebo chemickém stavu než specifikované pro příslušný konstrukční typ. 3. Před přepravou radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky musí a) být zdvihací prvky nesplňující požadavky bodu 8 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce odstraněny nebo učiněny jinak nepoužitelnými pro zvedání radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky v souladu s bodem 9 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce, b) radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka typu B(U), B(M) a C dosáhnout rovnovážného stavu, při kterém je možné prokázat splnění požadavků na teplotu a tlak, a to podle rozhodnutí o schválení typu obalového souboruobalového souboru vydaného Úřadem nebo příslušným orgánem státu původu obalového souboruobalového souboru, c) být uzávěr, ventil nebo jiné otvory zádržného systémuzádržného systému, jimiž by mohl unikat radioaktivní obsahradioaktivní obsah radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky typu B(U), B(M) a C, uzavřeny a je-li to proveditelné, opatřeny pečetí tak, aby bylo možné kontrolou nebo vhodnými zkouškami prokázat splnění požadavků bodů 59 a 71 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce, a d) být u radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky obsahující štěpnou látkuštěpnou látku provedena měření podle bodu 77 písm. b) části I přílohy č. 1 k této vyhlášce a zkoušky k prokázání uzavření radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky podle bodu 80 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce. 3. PŘEPRAVA JINÝCH VĚCÍ 4. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka může obsahovat pouze nástroje potřebné k manipulaci s radioaktivním obsahemradioaktivním obsahem. Vzájemné působení mezi nástroji a radioaktivní zásilkouradioaktivní zásilkou nesmí za podmínek přepravy příslušných pro konstrukční typ radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky snížit její bezpečnost. 5. KontejnerKontejner, cisterna, obalový souborobalový soubor a přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor k přepravě radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky mohou být použity pro skladování nebo přepravu jiných věcí, pokud je po jejich dekontaminaci hodnota nefixované povrchové kontaminacepovrchové kontaminace a) pro gama nebo beta zářiče a pro alfa zářiče s nízkou toxicitou menší než 0,4 Bq/cm2 a b) pro ostatní alfa zářiče menší než 0,04 Bq/cm2. 6. DodávkaDodávka musí být během přepravy oddělena od jiných nebezpečných věcí v souladu s předpisy pro přepravu nebezpečných věcí státu původu, průvozu a určení; použity mohou být i předpisy kvalifikovaného dopravce, pokud zajistí stejnou nebo vyšší úroveň ochrany. 4. OSTATNÍ NEBEZPEČNÉ VLASTNOSTI OBSAHU 7. Při balení, označování, opatřování malými a velkými značkami, přepravě a skladování při přepravě musí být vzaty v úvahu také ostatní nebezpečné vlastnosti radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky jako výbušnost, vznětlivost, hořlavost, chemická toxicita a korosivnost. 5. POŽADAVKY NA ZJIŠŤOVÁNÍ KONTAMINACE A ZAJIŠTĚNÍ NETĚSNÝCH RADIOAKTIVNÍCH ZÁSILEKRADIOAKTIVNÍCH ZÁSILEK 8. Nefixovaná kontaminace na vnějším povrchu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky musí být udržována na co nejnižší v praxi dosažitelné úrovni a za běžných podmínek přepravyběžných podmínek přepravy nesmí překročit meze: a) 4,0 Bq/cm2 pro gama a beta zářiče a pro alfa zářiče s nízkou toxicitou a b) 0,4 Bq/cm2 pro ostatní alfa zářiče; meze se vztahují na hodnoty zprůměrované z plochy 300 cm2 jakékoliv části povrchu. 9. Úroveň nefixované kontaminace na vnějším a vnitřním povrchu kontejnerukontejneru, cisterny, obalového souboruobalového souboru a přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru nesmí překročit meze uvedené v bodu 8. 10. Pokud existuje podezření nebo je zřejmé, že je radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka poškozena nebo že dochází k úniku radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu, musí být přístup k ní omezen a musí být kvalifikovanou osobou vyhodnocen rozsah kontaminace a výsledný příkon dávkového ekvivalentu od této zásilky. Vyhodnocení musí být provedeno pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku, dopravní prostředek, sousedící místa nakládky a vykládky a případně pro materiál přepravovaný na nebo v dopravním prostředku. 11. Poškozená radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka nebo radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka, z níž únik radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu přesahuje meze povolené pro přepravu za normálních podmínek, musí být před předáním k další přepravě opravena nebo jinak uvedena do funkčního stavu a dekontaminována. Před předáním k další přepravě může být dočasně odstavena na sledovaném místě. 12. Dopravní prostředek a vybavení obvykle používané pro přepravu radioaktivních nebo štěpných látekštěpných látek musí být pravidelně kontrolovány za účelem stanovení úrovně kontaminace. Četnost kontrol musí odpovídat pravděpodobnosti kontaminace a rozsahu přeprav radioaktivních nebo štěpných látekštěpných látek. 13. Dopravní prostředek, jeho část nebo vybavení, které byly během přepravy radioaktivních nebo štěpných látekštěpných látek kontaminovány nad mez uvedenou v bodu 8 nebo které mají příkon dávkového ekvivalentu větší než 5 µSv/h, musí být dekontaminovány kvalifikovanou osobou. Znovu mohou být použity pokud a) nefixovaná kontaminace nepřekračuje mez uvedenou v bodu 8 a b) příkon dávkového ekvivalentu z fixované kontaminace nepřekračuje 5 µSv/h na vnějším povrchu. 14. KontejnerKontejner, cisterna a dopravní prostředek určené pro přepravu nebalených látek za výlučného použitívýlučného použití jsou po dobu výlučného použitívýlučného použití vyjmuty z požadavků na úroveň nefixované kontaminace na vnitřním povrchu uvedených v bodech 9 a 13. 6. POŽADAVKY NA ZAJIŠTĚNÍ PŘEPRAVY VYJMUTÝCH ZÁSILEK 15. 1\\. Vyjmutá zásilka musí splňovat pouze požadavky bodů 3 až 5, 7 až 13, 16, 30 až 33, 45, 46 věty první, 46 písm. a), 46 písm. k), 50, 53, 55, 56, 61, 64, 82 a 83; všechny ostatní relevantní požadavky této vyhlášky musí být splněny. 2. Obsahuje-li vyjmutá zásilka štěpnou látkuštěpnou látku, musí být splněny podmínky jednoho z písmen a) až f) bodu 17 přílohy č. 3 k této vyhlášce pro vyjmutou štěpnou látkuštěpnou látku. 16. Příkon dávkového ekvivalentu na libovolném místě vnějšího povrchu vyjmuté zásilky nesmí překročit 5 µSv/h. 7. POŽADAVKY NA ZAJIŠTĚNÍ PŘEPRAVY LÁTEK S NÍZKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOULÁTEK S NÍZKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOU A POVRCHOVĚ KONTAMINOVANÝCH PŘEDMĚTŮ V PRŮMYSLOVÝCH ZÁSILKÁCH NEBO PŘEPRAVOVANÝCH JAKO NEBALENÉ 17. Množství látky s nízkou hmotnostní aktivitoulátky s nízkou hmotnostní aktivitou nebo povrchově kontaminovaného předmětu v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce typu IP-1, IP-2, IP-3, v předmětu nebo souboru předmětů musí být omezeno tak, aby příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 3 m od nestíněné látky, předmětu nebo souboru předmětů nepřekročil 10 mSv/h. 18. Látka s nízkou hmotnostní aktivitouLátka s nízkou hmotnostní aktivitou a povrchově kontaminovaný předmět, které jsou štěpnými látkamištěpnými látkami nebo štěpné látkyštěpné látky obsahují a které nesplňují podmínky pro využití jedné z výjimek podle písmen a) až f) bodu 17 přílohy č. 3. k této vyhlášce pro vyjmutou štěpnou látkuštěpnou látku, musí splňovat příslušné požadavky bodů 68 a 69. 19. Látka s nízkou hmotnostní aktivitouLátka s nízkou hmotnostní aktivitou a povrchově kontaminovaný předmět, které jsou štěpnými látkamištěpnými látkami nebo štěpné látkyštěpné látky obsahují, musí splňovat příslušné požadavky bodu 73. 20. Látka s nízkou hmotnostní aktivitouLátka s nízkou hmotnostní aktivitou a povrchově kontaminovaný předmět ve skupinách LSA-I a SCO-I mohou být přepravovány nebalené, pokud a) jsou, s výjimkou rud obsahujících pouze přírodní radionuklidy, přepravovány tak, aby za běžných podmínek přepravyběžných podmínek přepravy nedošlo k úniku radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu z dopravního prostředku nebo ke ztrátě stínění, b) je dopravní prostředek používán pouze za výlučného použitívýlučného použití, ledaže by jím byly přepravovány jen předměty skupiny SCO-I, na jejichž přístupném a nepřístupném povrchu není úroveň kontaminace vyšší než mez uvedená v bodu 8, c) jsou pro přepravu předmětů skupiny SCO-I, u kterých existuje podezření, že by mohla úroveň nefixované kontaminace na nepřístupném povrchu překročit mez uvedenou v bodu 13 odst. 2 písm. a) přílohy č. 3 k této vyhlášce, provedena opatření zabraňující unikání radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky do dopravního prostředku, a d) nebalená štěpná látkaštěpná látka splňuje požadavky bodu 17 písm. e) přílohy č. 3 k této vyhlášce. 21. Látka s nízkou hmotnostní aktivitouLátka s nízkou hmotnostní aktivitou a povrchově kontaminovaný předmět musí být, s výjimkou případů podle bodu 20, baleny v souladu s požadavky uvedenými v tabulce č. 1. Tabulka č. 1 Požadavky na průmyslové zásilky pro látky s nízkou hmotnostní aktivitou a povrchově kontaminované předměty Radioaktivní obsah\| Typ průmyslové zásilky ---\|--- Přeprava za výlučného použití\| Přeprava bez výlučného použití LSA-I Pevný a) Kapalný\| Typ IP-1 Typ IP-1\| Typ IP-1 Typ IP-2 LSA-II Pevný Kapalný a plynný\| Typ IP-2 Typ IP-2\| Typ IP-2 Typ IP-3 LSA-III\| Typ IP-2\| Typ IP-3 SCO-I a)\| Typ IP-1\| Typ IP-1 SCO-II\| Typ IP-2\| Typ IP-2 Vysvětlivka: a) Za podmínek uvedených v bodu 20 mohou být látky skupiny LSA-I a předměty skupiny SCO-I přepravovány nebalené. 22. Celková aktivita látek s nízkou hmotnostní aktivitoulátek s nízkou hmotnostní aktivitou a povrchově kontaminovaných předmětů v radioaktivních zásilkáchradioaktivních zásilkách typu IP-1, IP-2, IP-3 nebo přepravovaných jako nebalené nesmí v lodním prostoru, vodotěsném úseku lodi pro říční plavbu nebo v jiném dopravním prostředku překročit mez uvedenou v tabulce č. 2. Tabulka č. 2 Meze aktivity pro látky s nízkou hmotnostní aktivitou a povrchově kontaminované předměty v průmyslových zásilkách nebo přepravovaných jako nebalené Druh látky nebo předmětu\| Mez aktivity pro dopravní prostředek jiný, než loď pro říční plavbu\| Mez aktivity pro lodní prostor nebo vodotěsný úsek lodi pro říční plavbu ---\|---\|--- LSA-I\| Neomezeně\| Neomezeně LSA-II a LSA-III nehořlavé pevné látky\| Neomezeně\| 100 A2 LSA-II a LSA-III hořlavé pevné látky a všechny kapalné látky a plyny\| 100 A2\| 10 A2 SCO\| 100 A2\| 10 A2 8. URČENÍ PŘEPRAVNÍHO INDEXUPŘEPRAVNÍHO INDEXU 23. Přepravní indexPřepravní index pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku, kontejnerkontejner, přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor, nebalenou látku skupiny LSA-I nebo nebalený předmět skupiny SCO-I je číslo odvozené podle postupu: a) největší příkon dávkového ekvivalentu v jednotkách milisievert za hodinu (mSv/h) ve vzdálenosti 1 m od vnějšího povrchu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, kontejnerukontejneru, přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru, nebalené látky skupiny LSA-I nebo nebaleného předmětu skupiny SCO-I se vynásobí 100. Pro uranové a thoriové rudy a jejich koncentráty mohou být alternativně vzaty za největší příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od libovolného bodu vnějšího povrchu nákladu hodnoty: 1. 0,4 mSv/h pro rudy uranu a thoria a jejich fyzikální koncentráty, 2. 0,3 mSv/h pro chemické koncentráty thoria a 3. 0,02 mSv/h pro chemické koncentráty uranu s výjimkou hexafluoridu uranu, b) pro cisternu, kontejnerkontejner a nebalenou látku skupiny LSA-I a nebalený předmět skupiny SCO-I se hodnota získaná podle písmene a) vynásobí odpovídajícím faktorem z tabulky č. 3 a c) hodnota získaná podle písmen a) a b) se zaokrouhlí na jedno desetinné místo směrem nahoru, s výjimkou hodnoty 0,05 nebo menší, která může být považována za 0. Tabulka č. 3 Faktory násobení pro náklady velkých rozměrů Rozměry nákladua)\| Faktor násobení ---\|--- rozměry nákladu ≤ 1 m2\| 1 1 m2 < rozměry nákladu ≤ 5 m2\| 2 5 m2 < rozměry nákladu ≤ 20 m2\| 3 rozměry nákladu > 20 m2\| 10 Vysvětlivka: a) Stanoveno jako plocha největšího možného průřezu nákladu. 24. Přepravní indexPřepravní index se pro a) netuhý přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor určí jako součet přepravních indexůpřepravních indexů radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek v něm obsažených a b) kontejnerkontejner, přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor nebo dopravní prostředek určí jako součet přepravních indexůpřepravních indexů radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek v nich obsažených nebo přímým měřením příkonu dávkového ekvivalentu. 9. URČENÍ INDEXU BEZPEČNÉ PODKRITIČNOSTIINDEXU BEZPEČNÉ PODKRITIČNOSTI PRO KONTEJNERYKONTEJNERY, PŘEPRAVNÍ OBALOVÉ SOUBORYPŘEPRAVNÍ OBALOVÉ SOUBORY A DODÁVKYDODÁVKY 25. Index bezpečné podkritičnostiIndex bezpečné podkritičnosti se pro kontejnerkontejner, přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor, dodávkudodávku nebo dopravní prostředek určí jako součet jednotlivých indexů bezpečné podkritičnostiindexů bezpečné podkritičnosti radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek v nich obsažených. 10. MEZE PRO PŘEPRAVNÍ INDEXPŘEPRAVNÍ INDEX, INDEX BEZPEČNÉ PODKRITIČNOSTIINDEX BEZPEČNÉ PODKRITIČNOSTI A PŘÍKON DÁVKOVÉHO EKVIVALENTU RADIOAKTIVNÍCH ZÁSILEKRADIOAKTIVNÍCH ZÁSILEK A PŘEPRAVNÍCH OBALOVÝCH SOUBORŮPŘEPRAVNÍCH OBALOVÝCH SOUBORŮ 26. 1\\. Přepravní indexPřepravní index radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nebo přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru nesmí, s výjimkou dodávkydodávky přepravované za výlučného použitívýlučného použití, překročit hodnotu 10. 2. Index bezpečné podkritičnostiIndex bezpečné podkritičnosti radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nebo přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru nesmí překročit hodnotu 50. 27. Příkon dávkového ekvivalentu na libovolném místě vnějšího povrchu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nebo přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru nesmí překročit hodnotu 2 mSv/h. Požadavek věty první neplatí pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku a přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor přepravované za výlučného použitívýlučného použití po železnici nebo silnici v souladu s požadavky bodu 73 písm. a) nebo přepravované za výlučného použitívýlučného použití a zvláštních podmínek lodí nebo letecky v souladu s požadavky bodů 75 nebo 79. 28. Maximální příkon dávkového ekvivalentu na libovolném místě vnějšího povrchu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nebo přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru přepravovaných za výlučného použitívýlučného použití nesmí překročit hodnotu 10 mSv/h. 11. KATEGORIE 29. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka, kontejnerkontejner a přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor musí být zařazeny do jedné z kategorií I-BÍLÁ, II-ŽLUTÁ nebo III-ŽLUTÁ podle požadavků uvedených v tabulce č. 4 a podle požadavků písmen a) až d): a) splňuje-li přepravní indexpřepravní index požadavky pro zařazení do jedné z kategorií, ale maximální příkon dávkového ekvivalentu na vnějším povrchu odpovídá svojí hodnotou kategorii jiné, zařadí se radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka, kontejnerkontejner nebo přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor do vyšší z obou kategorií; kategorie I-BÍLÁ se považuje za kategorii nejnižší, b) přepravní indexpřepravní index se stanoví postupem podle bodů 23 a 24, c) s výjimkou bodu 30 se radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka přepravovaná za zvláštních podmínek zařadí do kategorie III-ŽLUTÁ a d) s výjimkou bodu 30 se přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor obsahující radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky přepravované za zvláštních podmínek zařadí do kategorie III-ŽLUTÁ. Tabulka č. 4 Kategorie radioaktivních zásilek a přepravních obalových souborů Podmínky\| Kategorie ---\|--- Přepravní index\| Maximální příkon dávkového ekvivalentu na kterémkoliv bodu vnějšího povrchu 0 a)\| nejvýše 0,005 mSv/h\| I-BÍLÁ více než 0, ale ne více než 1 a)\| více než 0,005 mSv/h, ale ne více než 0,5 mSv/h\| II-ŽLUTÁ více než 1, ale ne více než 10\| více než 0,5 mSv/h, ale ne více než 2 mSv/h\| III-ŽLUTÁ více než 10\| více než 2 mSv/h, ale ne více než 10 mSv/h\| III-ŽLUTÁ b) Vysvětlivky: a) Není-li naměřený přepravní indexpřepravní index větší než 0,05, může být hodnota přepravního indexupřepravního indexu považována za rovnu 0 v souladu s ustanovením bodu 23 písm. c). b) Musí být současně přepravovány za výlučného použitívýlučného použití, s výjimkou kontejnerůkontejnerů, viz tabulka č. 6. 12. OZNAČOVÁNÍ A OPATŘOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍMI ZNAČKAMI, VELKÝMI BEZPEČNOSTNÍMI ZNAČKAMI A TABULKAMI 30. 1\\. Radioaktivní zásilceRadioaktivní zásilce nebo přepravnímu obalovému souborupřepravnímu obalovému souboru musí být přiřazeno UN číslo a pojmenování podle tabulky č. 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce. 2. Při mezinárodní přepravě radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek, při které je vyžadováno schválení typu obalového souboruobalového souboru nebo povolení přepravy příslušným orgánem státu, kterého se přeprava týká, musí být UN číslo, pojmenování, zařazení do kategorie, označení a opatření bezpečnostními značkami v souladu s rozhodnutím příslušného orgánu státu původu konstrukčního typu. 12.1. Označování 31. 1\\. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí být čitelně a trvale označena na vnějším povrchu obalového souboruobalového souboru označením přepravcepřepravce, příjemce nebo označením přepravcepřepravce i příjemce. 2. Nejsou-li označení radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek v přepravním obalovém souborupřepravním obalovém souboru jasně viditelná, musí být vnější povrch přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru čitelně a trvale označen označením přepravcepřepravce, příjemce nebo označením přepravcepřepravce i příjemce. 32. 1\\. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka musí být čitelně a trvale označena na vnějším povrchu UN označením v souladu s požadavky tabulky č. 5. 2. Nejsou-li označení radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek v přepravním obalovém souborupřepravním obalovém souboru jasně viditelná, musí být přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor čitelně a trvale označen textem „PŘEPRAVNÍ OBALOVÝ SOUBORPŘEPRAVNÍ OBALOVÝ SOUBOR“ („OVERPACK“) a UN označením v souladu s požadavky tabulky č. 5. Tabulka č. 5 UN označení pro radioaktivní zásilky a přepravní obalové soubory Položka\| UN označenía) ---\|--- Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka (jiná než vyjmutá zásilka)\| UN číslo s předsazenými písmeny UN a pojmenování Vyjmutá zásilka\| UN číslo s předsazenými písmeny UN Přepravní obalový souborPřepravní obalový soubor (jiný než přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor obsahující jen vyjmuté zásilky)\| UN čísla s předsazenými písmeny UN pro každé relevantní číslo UN v přepravním obalovém souborupřepravním obalovém souboru a pojmenování pro položky, které nejsou vyjmutými zásilkami Přepravní obalový souborPřepravní obalový soubor obsahující jen vyjmuté zásilky\| UN čísla s předsazenými písmeny UN pro každé relevantní číslo UN v přepravním obalovém souborupřepravním obalovém souboru Vysvětlivka: a) Seznam UN čísel a pojmenování viz tabulka č. 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce. 33. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka s brutto hmotností větší než 50 kg musí být čitelně a trvale označena na vnějším povrchu údajem o přípustné brutto hmotnosti. 34. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka, která odpovídá a) konstrukčnímu typu průmyslové zásilky typu IP-1, IP-2 nebo IP-3, musí být čitelně a trvale označena na vnějším povrchu obalového souboruobalového souboru příslušným z nápisů „TYP IP-1“, „TYP IP-2“ nebo „TYP IP-3“, b) konstrukčnímu typu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky typu A, musí být čitelně a trvale označena na vnějším povrchu obalového souboruobalového souboru nápisem „TYP A“, c) konstrukčnímu typu průmyslové zásilky typu IP-2, IP-3 nebo radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky typu A, musí být čitelně a trvale označena na vnějším povrchu obalového souboruobalového souboru rozlišovací značkou pro vozidla v mezinárodním provozu (VRI kód, „VRI code“) státu původu konstrukčního typu a označením výrobce nebo identifikačním označením obalového souboruobalového souboru stanoveným Úřadem. 35. Obalový souborObalový soubor radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky vyrobený podle rozhodnutí o schválení typu musí být čitelně a trvale označen na vnějším povrchu a) identifikačním označením typu v souladu s rozhodnutím o schválení typu vydaným Úřadem, b) výrobním číslem jednoznačně identifikujícím obalový souborobalový soubor schváleného typu a c) pro radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky typu B(U), B(M) a C příslušným z nápisů „TYP B(U)“, „TYP B(M)“ a „TYP C“. 36. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka odpovídající typu B(U), B(M) a C musí být na vnějším povrchu obalového souboruobalového souboru označena třílistým symbolem vyražením, vylisováním nebo jiným způsobem odolným proti ohni a vodě. Vzor třílistého symbolu je uveden na obrázku č. 1. 37. Látka skupiny LSA-I nebo předmět skupiny SCO-I obsažené v nádobách nebo zabalené v balicích materiálech a přepravované za výlučného použitívýlučného použití podle bodu 20 musí být na vnějším povrchu nádob nebo balících materiálů označeny příslušným z nápisů „RADIOAKTIVNÍ LÁTKARADIOAKTIVNÍ LÁTKA LSA-I“ („RADIOACTIVE LSA-I“) nebo „RADIOAKTIVNÍ PŘEDMĚT SCO-I“ („RADIOACTIVE SCO-I“). 74kB Obrázek č. 1 Základní třílistý symbol o rozměrech odvozených z centrálního kruhu o poloměru X. Minimální povolená velikost X je 4 mm. 12. 2\\. Opatřování bezpečnostními značkami 38. 1\\. S výjimkou bodu 43 musí být radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka, přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor a kontejnerkontejner opatřeny bezpečnostními značkami v souladu se vzory na a) obrázku č. 2 pro kategorii I-BÍLÁ, b) obrázku č. 3 pro kategorii II-ŽLUTÁ a c) obrázku č. 4 pro kategorii III-ŽLUTÁ. 2. S výjimkou vyjmuté štěpné látkyštěpné látky podle bodu 17 přílohy č. 3 k této vyhlášce musí být radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka, přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor a kontejnerkontejner obsahující štěpnou látkuštěpnou látku opatřeny také bezpečnostními značkami v souladu se vzorem na obrázku č. 5. 3. Jiné značky, které se nevztahují k obsahu, musí být odstraněny nebo zakryty. 39. 1\\. Bezpečnostní značky podle vzorů na obrázcích č. 2, 3 nebo 4 musí být umístěny na vnějším povrchu dvou protilehlých stran radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nebo přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru nebo na vnějším povrchu všech čtyř stran kontejnerukontejneru nebo cisterny. 2. Bezpečnostní značka podle vzoru na obrázku č. 5 musí být umístěna v bezprostřední blízkosti bezpečnostních značek podle odstavce 1. 3. Bezpečnostní značky nesmí zakrývat označení podle bodů 31 až 36. 84kB Obrázek č. 2 Bezpečnostní značka kategorie I-BÍLÁ (I-WHITE). Pozadí bezpečnostní značky musí být bílé, barva třílistého symbolu a textu musí být černá a barva proužku označujícího kategorii musí být červená. 12.3. Vyplnění bezpečnostních značek podle radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu 40. Bezpečnostní značka podle vzorů na obrázcích č. 2, 3 a 4 musí být vyplněna údaji o a) obsahu: 1. s výjimkou látek skupiny LSA-I musí být vyplněny názvy radionuklidů podle tabulky č. 2 přílohy č. 3 k této vyhlášce, a to užitím symbolů v ní uvedených. Pro směsi radionuklidů musí být vyplněny nejvíce omezující radionuklidy v rozsahu, ve kterém to dovoluje prostor řádku. Pro látky skupiny LSA nebo předměty skupiny SCO musí být za názvy radionuklidů uveden příslušný z údajů „LSA-II“, „LSA-III“, „SCO-I“ nebo „SCO-II“ a 2. pro látky skupiny LSA-I musí být vyplněn údaj „LSA-I“, b) aktivitě: musí být vyplněna největší aktivita radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu během přepravy v jednotkách Becquerel s předsazením příslušné předpony SI jednotek. Pro štěpné látkyštěpné látky může být vyplněna místo aktivity celková hmotnost štěpných radionuklidů v gramech nebo v jejich násobcích. Pro přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor nebo kontejnerkontejner musí být záznamy v řádcích obsah a aktivita na bezpečnostní značce vyplněny pro celkový obsah v souladu s písmeny a) a b). Na bezpečnostních značkách pro přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor nebo kontejnerkontejner se smíšeným nákladem radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek obsahujících směs radionuklidů mohou záznamy v řádcích obsah a aktivita znít: „Viz přepravní doklady“ a c) přepravním indexupřepravním indexu: musí být vyplněno číslo určené podle bodů 23 a 24; pro kategorii I-BÍLÁ nemusí být přepravní indexpřepravní index vyplněn. 12.4. Vyplnění bezpečnostních značek pro bezpečnou podkritičnost 41. Bezpečnostní značka podle vzoru na obrázku č. 5 musí být vyplněna hodnotou indexu bezpečné podkritičnostiindexu bezpečné podkritičnosti, jak je uvedena v povolení k přepravě nebo v rozhodnutí o schválení typu obalového souboruobalového souboru vydaných Úřadem, v rozhodnutí vydaném příslušným orgánem státu původu obalového souboruobalového souboru nebo státu počátku přepravy v případě mezinárodní přepravy nebo v souladu s požadavky bodů 74 nebo 75 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce. 42. Pro přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor a kontejnerkontejner musí vyplněná hodnota indexu bezpečné podkritičnostiindexu bezpečné podkritičnosti na bezpečnostní značce podle vzoru na obrázku č. 5 odpovídat součtu indexů bezpečné podkritičnostiindexů bezpečné podkritičnosti radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek v nich obsažených. 12.5. Opatřování velkými bezpečnostními značkami a tabulkami 43. Velký kontejnerkontejner, který obsahuje radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky jiné než vyjmuté, a cisterna musí být opatřeny velkými bezpečnostními značkami v souladu se vzorem na obrázku č. 6. Velké bezpečnostní značky musí být svisle upevněny na přední, obou bočních a zadní stěně velkého kontejnerukontejneru nebo cisterny. Jiné značky, které se nevztahují k obsahu, musí být odstraněny. Místo současného užití bezpečnostních značek a velkých bezpečnostních značek je možné použít pouze bezpečnostních značek podle vzorů na obrázcích č. 2, 3, 4 nebo 5 zvětšených tak, že mají minimální rozměry podle vzoru na obrázku č. 6. 1.3MB Obrázek č. 3 Bezpečnostní značka kategorie II-ŽLUTÁ (II-YELLOW). Pozadí horní poloviny bezpečnostní značky musí být žluté a spodní poloviny bílé, barva třílistého symbolu a textu musí být černá a barva proužků označujících kategorii musí být červená. 44. 1\\. Pokud lze označit dodávkudodávku nebalených látek skupiny LSA-I nebo nebalených předmětů skupiny SCO-I přepravovanou v kontejnerukontejneru nebo v cisterně nebo dodávkudodávku balených radioaktivních látekradioaktivních látek přepravovanou za výlučného použitívýlučného použití v kontejnerukontejneru jediným UN číslem, musí se UN číslo dodávkydodávky vyznačit černými číslicemi vysokými nejméně 65 mm a) ve spodní polovině velké bezpečnostní značky podle vzoru na obrázku č. 6 na bílém podkladu, nebo b) na tabulce podle vzoru na obrázku č. 7. 2. Při označování podle odstavce 1 písm. b) musí být tabulka podle vzoru na obrázku č. 7 umístěna v bezprostřední blízkosti velké bezpečnostní značky podle vzoru na obrázku č. 6 na všech čtyřech stranách kontejnerukontejneru nebo cisterny. 1.3MB Obrázek č. 4 Bezpečnostní značka kategorie III-ŽLUTÁ (III-YELLOW). Pozadí horní poloviny bezpečnostní značky musí být žluté a spodní poloviny bílé, barva třílistého symbolu a textu musí být černá a barva proužků označujících kategorii musí být červená. 13. POVINNOSTI PŘEPRAVCEPŘEPRAVCE 45. Pokud není v této vyhlášce uvedeno jinak, nesmí být radioaktivní nebo štěpná látkaštěpná látka předána k přepravě, aniž by byla řádně označena, opatřena bezpečnostními značkami, velkými bezpečnostními značkami nebo tabulkami, popsána v přepravních dokladech, bylo k ní připojeno prohlášení přepravcepřepravce, případně potvrzení o naložení kontejnerukontejneru nebo vozidla, a byla v každém ohledu ve stavu vhodném pro přepravu. 173kB Obrázek č. 5 Bezpečnostní značka indexu bezpečné podkritičnostiindexu bezpečné podkritičnosti. Pozadí bezpečnostní značky musí být bílé, barva textu musí být černá. 13.1. Náležitosti popisu dodávkydodávky v přepravním dokladu 46. 1\\. PřepravcePřepravce musí uvést v přepravních dokladech doprovázejících dodávkudodávku identifikační údaje odesílatele a příjemce, a to u fyzické osoby jméno, popř. jména, příjmení a adresu místa pobytu a u právnické osoby název a adresu sídla, a dále v uvedeném pořadí příslušné z následujících údajů: a) UN číslo s předsazenými písmeny „UN“ přiřazené radioaktivní nebo štěpné látceštěpné látce, b) pojmenování přiřazené radioaktivní nebo štěpné látceštěpné látce, c) číslo UN třídy „7“, d) čísla vedlejších nebezpečí odpovídající číslům bezpečnostních značek, které musí být použity, je-li radioaktivní nebo štěpná látkaštěpná látka klasifikována i v jiných třídách nebo podtřídách nebezpečných věcí; čísla vedlejších nebezpečí musí být uvedena v závorkách za číslem třídy hlavního nebezpečí, e) název nebo symbol každého radionuklidu nebo vhodné všeobecné označení nebo výčet nejvíce omezujících radionuklidů pro směs radionuklidů, f) popis fyzikálního a chemického stavu radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky nebo údaj, že se jedná o radioaktivní látku zvláštní formyradioaktivní látku zvláštní formy nebo radioaktivní látku s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látku s malou rozptýlitelností; chemický stav může být uveden chemickým vzorcem, g) největší aktivita radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu během přepravy vyjádřená v Becquerelech s předsazením příslušné předpony SI jednotek. Místo aktivity může být uvedena pro 1. štěpné látkyštěpné látky celková hmotnost v gramech nebo v jejich násobcích a 2. směs štěpných radionuklidů hmotnost každého přítomného štěpného radionuklidu v gramech nebo v jejich násobcích, h) kategorie radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky I-BÍLÁ (I-WHITE), II-ŽLUTÁ (II-YELLOW), nebo III-ŽLUTÁ (III-YELLOW), i) přepravní indexpřepravní index pro kategorii II-ŽLUTÁ a III-ŽLUTÁ, j) pro štěpné látkyštěpné látky 1. přepravované podle jedné z výjimek v bodu 17 písm. a) až f) přílohy č. 3 k této vyhlášce odkaz na toto ustanovení, 2. přepravované podle jedné z výjimek v bodu 17 písm. c) až e) přílohy č. 3 k této vyhlášce celkovou hmotnost štěpných radionuklidů, 3. přepravované v radioaktivní zásilceradioaktivní zásilce s využitím jednoho z ustanovení bodu 74 písm. a) až c) části I přílohy č. 1 k této vyhlášce odkaz na toto ustanovení a 4. index bezpečné podkritičnostiindex bezpečné podkritičnosti, k) identifikační označení rozhodnutí o schválení typu nebo povolení k přepravě vydaných Úřadem a v případě mezinárodní přepravy také identifikační označení povolení příslušného orgánu státu, kterého se přeprava týká, potřebných pro dodávkudodávku, l) pro dodávkudodávku přepravovanou za výlučného použitívýlučného použití údaj „PŘEPRAVA ZA VÝLUČNÉHO POUŽITÍVÝLUČNÉHO POUŽITÍ“ („EXCLUSIVE USE SHIPMENT“) a m) pro dodávkudodávku látek skupiny LSA-II, LSA-III a předmětů skupiny SCO-I a SCO-II údaje o celkové aktivitě dodávkydodávky jako násobky hodnot Ahodnot A2; pro dodávkudodávku radioaktivních nebo štěpných látekštěpných látek s neomezenou hodnotou Ahodnotou A2 je násobek hodnoty Ahodnoty A2 roven 0. 2. Pro dodávkudodávku obsahující více než jednu radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku musí být údaje podle odstavce 1 písm. a) až k) uvedeny pro každou radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku. Pro radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky v přepravním obalovém souborupřepravním obalovém souboru, kontejnerukontejneru nebo dopravním prostředku musí být v přepravních dokladech obsaženo podrobné prohlášení o obsahu každé radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, případně o obsahu každého přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru, kontejnerukontejneru nebo dopravního prostředku. Mají-li být radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky vyloženy z přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru, kontejnerukontejneru nebo dopravního prostředku v místě překládky, musí být k dispozici přepravní doklady příslušné pro tyto radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky. 1.3MB Obrázek č. 6 Velká bezpečnostní značka. S výjimkou bodu 71 musí být minimální rozměry značky podle zobrazeného vzoru; jsou-li zvoleny jiné rozměry, musí být zachovány poměrné proporce. Číslice „7“ nesmí mít menší než 25 mm. Pozadí horní poloviny značky musí být žluté a spodní poloviny bílé, barva třílistého symbolu a textu musí být černá. Ve spodní polovině značky je možné užít výrazu „RADIOAKTIVNÍ“ („RADIOACTIVE“) nebo na jeho místo zaznamenat příslušné UN číslo pro dodávkudodávku. 561kB Obrázek č. 7 Tabulka pro samostatný záznam UN čísla. Pozadí značky musí být oranžové a barva okrajů značky a UN čísla musí být černá. Symbol „****“ představuje místo, na které musí být zaznamenáno příslušné UN číslo pro radioaktivní nebo štěpnou látkuštěpnou látku, jak je uvedeno v tabulce č. 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce. 13.2. Prohlášení přepravcepřepravce 47. PřepravcePřepravce musí zahrnout do přepravních dokladů prohlášení uvádějící: „Prohlašuji tímto, že obsah této dodávkydodávky je plně a přesně pojmenován a popsán, je klasifikován, balen, označen a opatřen bezpečnostními značkami, velkými bezpečnostními značkami nebo tabulkami a je v každém ohledu ve stavu vhodném pro přepravu podle požadavků příslušných mezinárodních smluv a právních předpisů České republiky a v případě mezinárodní přepravy také podle právních předpisů státu, kterého se přeprava týká“. 48. Prohlášení podle bodu 47 nemusí přepravcepřepravce vypracovat pro tu část přepravy, na kterou se vztahuje povinnost vypracovat prohlášení obdobného obsahu stanovená mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. 49. Prohlášení podle bodu 47 musí být datováno a podepsáno přepravcempřepravcem. 50. Dokumentace k přepravě nebezpečných věcí může být předána dopravci písemně nebo s jeho souhlasem elektronicky. 51. Při námořní přepravě radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky umístěné nebo naložené v kontejnerukontejneru nebo na vozidle musí osoba odpovědná za naložení kontejnerukontejneru nebo vozidla poskytnout námořnímu dopravci potvrzení o naložení kontejnerukontejneru nebo vozidla uvádějící identifikační číslo kontejnerukontejneru nebo vozidla a prohlašující, že nakládka byla provedena podle příslušných mezinárodních požadavků. 52. Údaje, které musí být zahrnuty do přepravních dokladů, a potvrzení o naložení kontejnerukontejneru nebo vozidla musí být začleněny do jednoho dokumentu nebo musí být připojeny k sobě. Jsou-li uvedené informace začleněny do jednoho dokumentu, musí tento dokument obsahovat podepsané prohlášení uvádějící: „Prohlašuji tímto, že balení a nakládka radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky do kontejnerukontejneru nebo na vozidlo byly provedeny podle příslušných předpisů.“ 53. Prohlášení podle bodu 52 musí být datováno a osoba, která jej podepsala, musí být v dokumentu identifikována. Prohlášení musí být učiněno na přepravním dokladu obsahujícím údaje podle bodu 46. 13.3. Informace pro dopravce 54. PřepravcePřepravce musí do přepravních dokladů uvést pokyny pro opatření, která musí být učiněna dopravcem. Pokyny musí být v jazyce nebo jazycích požadovaných dopravcem, Úřadem a v případě mezinárodní přepravy také příslušným orgánem státu, kterého se přeprava týká. Pokyny musí obsahovat alespoň: a) údaje o dodatečných opatřeních při nakládce, umístění, přepravě, manipulaci a vykládce radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru nebo kontejnerukontejneru, včetně zvláštních opatření při umístění pro přepravu k rozptylu tepla, nebo pokyn, že taková opatření nejsou nutná, b) údaje o omezení z hlediska druhu přepravy nebo dopravního prostředku a nezbytné pokyny o trase a c) pokyny o havarijních opatřeních pro danou dodávkudodávku. 55. PřepravcePřepravce si musí ponechat kopii každého z přepravních dokladů obsahujících údaje uvedené v bodech 46, 47, 51, 52 a 54 a uchovávat ji nejméně po dobu 3 měsíců. Jsou-li doklady uchovávány elektronicky, musí je být přepravcepřepravce schopen převést do listinné podoby. 56. Rozhodnutí o schválení typu a povolení k přepravě nemusí dodávkudodávku provázet. PřepravcePřepravce však musí zajistit jejich dostupnost pro dopravce před nakládkou a vykládkou. 13.4. Vyrozumění správních orgánů 57. PřepravcePřepravce musí zajistit před první přepravou radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky vyžadující schválení typu nebo povolení k přepravě předložení kopií dokumentů o schválení typu nebo o povolení přepravy příslušnému orgánu státu, kterého se přeprava týká. 58. 1\\. PřepravcePřepravce musí vyrozumět Úřad a v případě mezinárodní přepravy také příslušný orgán státu, kterého se přeprava týká, o přepravě a) radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky typu C obsahující radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky, jejichž aktivita je větší než 3 × 103 A1 nebo 3 × 103 A2 nebo 1000 TBq, podle toho, která hodnota je menší, b) radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky typu B(U) obsahující radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky, jejichž aktivita je větší než 3 × 103 A1 nebo 3 × 103 A2 nebo 1000 TBq, podle toho, která hodnota je menší, c) radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky typu B(M) a d) za zvláštních podmínek. 2. Oznámení podle odstavce 1 musí Úřad a další příslušné orgány obdržet nejméně 7 dnů před započetím přepravy. 59. Vyrozumění o dodávcedodávce musí obsahovat a) informace umožňující identifikaci radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nebo radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek, včetně identifikačních označení typu v souladu s rozhodnutím o schválení typu výrobku vydaným Úřadem, a v případě mezinárodní přepravy také identifikačních označení povolení příslušného orgánu státu, kterého se přeprava týká, b) informace o datu přepravy, předpokládaném datu příjezdu nebo příletu a předpokládané trase, c) názvy radioaktivních nebo štěpných látekštěpných látek nebo radionuklidů, d) popis fyzikálního a chemického stavu radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky nebo údaj, že se jedná o radioaktivní látku zvláštní formyradioaktivní látku zvláštní formy nebo radioaktivní látku s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látku s malou rozptýlitelností, a e) údaje o největší aktivitě radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu během přepravy vyjádřené v Becquerelech s předsazením příslušné předpony SI jednotek. Místo aktivity může být uvedena pro 1. štěpné látkyštěpné látky celková hmotnost v gramech nebo v jejich násobcích a 2. pro směs štěpných radionuklidů hmotnost každého přítomného štěpného radionuklidů v gramech nebo v jejich násobcích. 60. PřepravcePřepravce není povinen samostatného vyrozumění podle bodů 58 a 59, jestliže byly potřebné informace obsaženy v žádosti o vydání povolení k přepravě. 13.5. Dokumentace a provozní předpisy, které musí mít přepravcepřepravce k dispozici 61. PřepravcePřepravce musí mít před uskutečněním přepravy k dispozici kopii rozhodnutí Úřadu týkajícího se přepravy a v případě mezinárodní přepravy také kopii rozhodnutí příslušného orgánu státu, kterého se přeprava týká, kopii pokynů pro správné uzavření radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky a opatření pro přípravu přepravy. 14. PŘEPRAVA A SKLADOVÁNÍ PŘI PŘEPRAVĚ 14.1. Oddělování při přepravě a při skladování při přepravě 62. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka, přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor nebo kontejnerkontejner obsahující radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky a nebalená látka musí být během přepravy a při skladování při přepravě odděleny od a) pracovníků v pravidelně užívaných pracovních prostorech vzdálenostmi stanovenými použitím kritéria maximální přípustné efektivní dávky 5 mSv za rok a parametrů konzervativního výpočtového modelu, b) jednotlivců z obyvatelstvajednotlivců z obyvatelstva ve veřejně přístupných prostorech vzdálenostmi stanovenými použitím kritéria maximální přípustné efektivní dávky 1 mSv za rok a parametrů konzervativního výpočtového modelu, c) nevyvolaného fotografického filmu vzdálenostmi stanovenými použitím kritéria maximální dávky 0,1 mGy způsobené přepravou jedné dodávkydodávky radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky na tento film a d) jiných nebezpečných věcí v souladu s bodem 6. 63. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka nebo přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor kategorie II-ŽLUTÁ nebo III-ŽLUTÁ nesmí být přepravovány v odděleních užívaných cestujícími s výjimkou míst určených pro pracovníka pověřeného doprovodem radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nebo přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru. 14.2. Umísťování dodávkydodávky na nebo v dopravním prostředku při přepravě a při skladování při přepravě 64. DodávkaDodávka musí být při přepravě a skladování při přepravě bezpečně umístěna tak, aby se nemohla pohybovat, převrátit nebo spadnout. 65. 1\\. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka nebo přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor mohou být přepravovány nebo skladovány při přepravě společně s ostatním baleným nákladem bez zvláštních požadavků na umísťování, pokud a) průměrná hustota tepelného toku na povrchu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nebo přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru nepřevyšuje 15 W/m2 a b) ostatní náklad v bezprostředním okolí je balen jiným způsobem než v pytlích nebo vacích. 2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li Úřad a v případě mezinárodní přepravy také příslušný orgán státu, kterého se přeprava týká, v rozhodnutí o schválení typu jinak. 66. Pro nakládku kontejnerůkontejnerů a nahromadění radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek, přepravních obalových souborůpřepravních obalových souborů nebo kontejnerůkontejnerů platí, že a) celkový součet přepravních indexůpřepravních indexů radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek, přepravních obalových souborůpřepravních obalových souborů nebo kontejnerůkontejnerů na nebo v dopravním prostředku, s výjimkou přepravy za výlučného použitívýlučného použití a přepravy dodávekdodávek látek skupiny LSA-I, nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 6, b) příkon dávkového ekvivalentu na libovolném místě vnějšího povrchu dopravního prostředku nesmí za běžných podmínek přepravyběžných podmínek přepravy překročit 2 mSv/h a ve vzdálenosti 2 m od vnějšího povrchu dopravního prostředku 0,1 mSv/h; pro dodávkydodávky přepravované za výlučného použitívýlučného použití po silnici nebo železnici jsou meze příkonu dávkového ekvivalentu stanoveny v bodu 73 písm. b) a c) a c) celkový součet indexů bezpečné podkritičnostiindexů bezpečné podkritičnosti v kontejnerukontejneru a na nebo v dopravním prostředku nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 7. Tabulka č. 6 Meze přepravních indexů pro kontejnery a pro dopravní prostředky nepřepravované za výlučného použití Typ kontejneru nebo dopravního prostředku\| Meze celkového součtu přepravních indexů v kontejneru nebo na (v) dopravním prostředku ---\|--- KontejnerKontejner\| malý\| 50 \| velký\| 50 Vozidlo\| 50 Letadlo\| pro přepravu osob\| 50 \| pro přepravu nákladů\| 200 Plavidlo pro vnitrozemské vodní cesty\| 50 Námořní loď a) (1) Lodní prostor, oddělení nebo vymezená palubní plocha: radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka, přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor nebo \| malý kontejnerkontejner\| 50 velký kontejnerkontejner\| 200 (2) Námořní loď celkem: radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka, přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor nebo \| malý kontejnerkontejner\| 200 velký kontejnerkontejner\| neomezeno Vysvětlivka: a) Radioaktivní zásilkyRadioaktivní zásilky nebo přepravní obalové souborypřepravní obalové soubory na vozidlech, které odpovídají požadavkům bodu 73, mohou být přepravovány plavidly za předpokladu, že nebudou z vozidla vykládány po celou dobu přítomnosti vozidla na palubě plavidla. 67. Radioaktivní zásilkyRadioaktivní zásilky nebo přepravní obalové souborypřepravní obalové soubory s přepravním indexempřepravním indexem větším než 10 a dodávkydodávky s indexem bezpečné podkritičnostiindexem bezpečné podkritičnosti větším než 50 musí být přepravovány pouze za výlučného použitívýlučného použití. 14.3. Dodatečné požadavky na přepravu a skladování při přepravě štěpných látekštěpných látek 68. Celkový součet indexů bezpečné podkritičnostiindexů bezpečné podkritičnosti skupiny radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek, přepravních obalových souborůpřepravních obalových souborů nebo kontejnerůkontejnerů obsahujících štěpné látkyštěpné látky nesmí ve skladovacím prostoru při skladování při přepravě překročit hodnotu 50. Vzdálenost mezi jednotlivými skupinami podle věty první musí být nejméně 6 m. Tabulka č. 7 Meze indexů bezpečné podkritičnosti pro kontejnery a dopravní prostředky obsahující štěpné látky Typ kontejneru nebo dopravního prostředku\| Meze celkového součtu indexů bezpečné podkritičnosti v kontejneru nebo na nebo v dopravním prostředku ---\|--- Ostatní přepravy\| Přeprava za výlučného použití KontejnerKontejner\| malý\| 50\| - \| velký\| 50\| 100 Vozidlo\| 50\| 100 Letadlo\| pro přepravu osob\| 50\| - \| pro přepravu nákladů\| 50\| 100 Plavidlo pro vnitrozemské vodní cesty\| 50\| 100 Námořní loď a):\| \| (1) Lodní prostor, oddělení nebo vymezená palubní plocha radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka, přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor nebo \| \| malý kontejnerkontejner\| 50\| 100 velký kontejnerkontejner\| 50\| 100 (2) Celkově námořní loď radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka, přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor nebo\| \| malý kontejnerkontejner\| 200 b)\| 200 c) velký kontejnerkontejner\| neomezeno b)\| neomezeno c) Vysvětlivky: a) Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka nebo přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor na vozidle, které odpovídá požadavkům bodu 73, mohou být přepravovány plavidlem za předpokladu, že nejsou vykládány z vozidla po celou dobu přítomnosti vozidla na palubě plavidla. V tomto případě se užije údaj ve sloupci „Přeprava za výlučného použitívýlučného použití“. b) Manipulace s dodávkoudodávkou a její uložení pro přepravu musí být provedeny tak, aby celkový součet indexů bezpečné podkritičnostiindexů bezpečné podkritičnosti nepřekročil hodnotu 50 ani v jedné skupině a manipulace s každou takovouto skupinou a její uložení pro přepravu musí být provedeny tak, aby tyto skupiny byly odděleny vzdáleností nejméně 6 m. c) Manipulace s dodávkoudodávkou a její uložení pro přepravu musí být provedeny tak, aby celkový součet indexů bezpečné podkritičnostiindexů bezpečné podkritičnosti nepřekročil hodnotu 100 ani v jedné skupině a manipulace s každou takovouto skupinou a její uložení pro přepravu musí být provedeny tak, aby tyto skupiny byly odděleny vzdáleností nejméně 6 m. Prostor mezi skupinami může být obsazen dalším nákladem v souladu s bodem 6. 69. Překračuje-li celkový součet indexů bezpečné podkritičnostiindexů bezpečné podkritičnosti na nebo v dopravním prostředku nebo v kontejnerukontejneru hodnotu 50, musí být při skladování při přepravě mezi dopravním prostředkem nebo kontejneremkontejnerem a dalšími skupinami radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek, přepravních obalových souborůpřepravních obalových souborů nebo kontejnerůkontejnerů obsahujících štěpné látkyštěpné látky nebo jinými dopravními prostředky přepravujícími radioaktivní látkyradioaktivní látky dodržena vzdálenost nejméně 6 m. 70. Dodatečné požadavky na přepravu vyjmutých štěpných látekštěpných látek klasifikovaných podle jednoho z písmen a) až f) bodu 17 přílohy č. 3 k této vyhlášce jsou: a) pro dodávkudodávku je povoleno použít pouze jedno z písmen a) až f) bodu 17 přílohy č. 3 k této vyhlášce, b) v dodávcedodávce musí být přepravována pouze jedna vyjmutá štěpná látkaštěpná látka v radioaktivních zásilkáchradioaktivních zásilkách podle bodu 17 písm. f) přílohy č. 3 k této vyhlášce, nestanoví-li Úřad a v případě mezinárodní přepravy také příslušný orgán státu, kterého se přeprava týká, v povolení k přepravě jinak, c) vyjmutá štěpná látkaštěpná látka v radioaktivních zásilkáchradioaktivních zásilkách podle bodu 17 písm. c) přílohy č. 3 k této vyhlášce musí být přepravována v dodávcedodávce obsahující nejvýše 45 g štěpných radionuklidů, d) vyjmutá štěpná látkaštěpná látka v radioaktivních zásilkáchradioaktivních zásilkách podle bodu 17 písm. d) přílohy č. 3 k této vyhlášce musí být přepravována v dodávcedodávce obsahující nejvýše 15 g štěpných radionuklidů a e) nebalená a balená vyjmutá štěpná látkaštěpná látka podle bodu 17 písm. e) přílohy č. 3 k této vyhlášce musí být přepravována v dodávcedodávce obsahující nejvýše 45 g štěpných radionuklidů a musí být přepravována za výlučného použitívýlučného použití. 14.4. Dodatečné požadavky vztahující se na přepravu po železnici a silnici 71. 1\\. Železniční a silniční vozidla přepravující radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, přepravní obalové souborypřepravní obalové soubory nebo kontejnerykontejnery opatřené bezpečnostní značkou podle vzoru na obrázcích č. 2, 3, 4 nebo 5 nebo přepravující dodávkydodávky za výlučného použitívýlučného použití musí být opatřeny velkou bezpečnostní značkou podle vzoru na obrázku č. 6 a) z vnějšku na obou bočnicích v případě železničního vozidla, nebo b) z vnějšku na obou bočnicích a na zadním čele v případě silničního vozidla. 2. U vozidel bez bočnic mohou být velké bezpečnostní značky umístěny na podvozek nesoucí náklad, jsou-li tam dobře viditelné; u objemově velkých cisteren nebo kontejnerůkontejnerů musí být velké bezpečnostní značky umístěny pouze na nich. Pro vozidla, která nemají dostatečné místo k umístění velkých bezpečnostních značek s rozměry podle vzoru na obrázku č. 6, mohou být rozměry stran velké bezpečnostní značky zmenšeny až na 100 mm. Značky, které se nevztahují k radioaktivnímu obsahuradioaktivnímu obsahu vozidla, musí být odstraněny. 72. 1\\. Pokud lze označit dodávku nebalené látky skupiny LSA-I nebo předmětů skupiny SCO-I přepravovanou na nebo ve vozidle nebo dodávku balené radioaktivní nebo štěpné látky přepravovanou za výlučného použití na nebo ve vozidle jediným UN číslem, musí být UN číslo dodávky vyznačeno černými číslicemi vysokými nejméně 65 mm a) na bílém podkladu ve spodní polovině velké bezpečnostní značky podle vzoru na obrázku č. 6, nebo b) na tabulce podle vzoru na obrázku č. 7. 2. Při označování podle odstavce 1 písm. b) musí být tabulka podle vzoru na obrázku č. 7 umístěna v bezprostřední blízkosti velké bezpečnostní značky podle vzoru na obrázku č. 6 na vnějšku obou bočnic v případě železničního vozidla nebo na vnějšku obou bočnic a na zadním čele v případě silničního vozidla. 73. Pro dodávkudodávku přepravovanou za výlučného použitívýlučného použití nesmí příkon dávkového ekvivalentu překročit a) 10 mSv/h na libovolném místě vnějšího povrchu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky nebo přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru; příkon dávkového ekvivalentu však nesmí překročit 2 mSv/h v situacích, kdy 1. vozidlo není vybaveno nástavbou, která za běžných podmínek přepravyběžných podmínek přepravy zabraňuje nepovolaným osobám v přístupu do vnitřku nástavby, 2. nejsou provedena opatření k upevnění radioaktivních zásilekradioaktivních zásilek nebo přepravních obalových souborůpřepravních obalových souborů zajišťující neměnnost jejich polohy uvnitř vozidla za běžných podmínek přepravyběžných podmínek přepravy a 3. během přepravy jsou prováděny nakládky nebo vykládky, b) 2 mSv/h na libovolném místě 1. vnějšího povrchu uzavřeného vozidla, včetně střešních a podlahových ploch, nebo 2. svislé roviny prodloužené z vnějšího okraje otevřeného vozidla, povrchu nákladu a spodního vnějšího povrchu vozidla a c) 0,1 mSv/h ve vzdálenosti 2 m od 1. vnějšího povrchu svislé roviny uzavřeného vozidla, nebo 2. svislé roviny, která probíhá vnějším okrajem otevřeného vozidla. 74. Při přepravě radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky, přepravního obalového souborupřepravního obalového souboru nebo kontejnerukontejneru označených bezpečnostními značkami kategorií II-ŽLUTÁ nebo III-ŽLUTÁ může být v silničním vozidle přítomen pouze řidič a závozník. 14.5. Dodatečné požadavky vztahující se na přepravu plavidly 75. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka nebo přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor mající příkon dávkového ekvivalentu na povrchu větší než 2 mSv/h nesmí být přepravovány plavidlem. Ustanovení věty první neplatí pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku nebo přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor a) přepravované za výlučného použitívýlučného použití v souladu s tabulkou č. 6 sloupcem „Přeprava za výlučného použitívýlučného použití“ na nebo ve vozidle, které splňuje požadavky bodu 73, za předpokladu, že nejsou z vozidla po dobu jeho přítomnosti na palubě plavidla vykládány, nebo b) přepravované za zvláštních podmínek. 76. Přeprava dodávkydodávky plavidlem zvláště určeným k přepravě radioaktivních nebo štěpných látekštěpných látek je vyjmuta z požadavků bodu 66, pokud a) je pro přepravu vypracován program zajištění radiační ochranyradiační ochrany, který je schválen Úřadem nebo příslušným orgánem státu, ve kterém je plavidlo registrováno, je-li provozovatelem plavidla zvláštního účelu zahraniční osoba, a dále příslušným orgánem přístavu, ve kterém plavidlo zakotví a který to požaduje, b) podmínky pro umístění dodávekdodávek, včetně těch naložených v průběhu cesty, na nebo v plavidle jsou předem stanoveny pro celou trasu a c) jsou nakládka dodávekdodávek, jejich přeprava i vykládka prováděny pod dozorem kvalifikovaných osob v oblasti přepravy radioaktivních nebo štěpných látekštěpných látek. 14.6. Dodatečné požadavky vztahující se na leteckou přepravu 77. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka typu B(M) a dodávkadodávka přepravovaná za výlučného použitívýlučného použití nesmí být přepravovány letadlem pro přepravu osob. 78. Odvětrávaná radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka typu B(M), radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka vyžadující vnější chlazení pomocným chladicím systémem, radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka podléhající provozní kontrole během přepravy a radioaktivní zásilkaradioaktivní zásilka obsahující kapalné pyroforické materiály nesmí být přepravovány letecky. 79. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka nebo přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor mající příkon dávkového ekvivalentu na povrchu větší než 2 mSv/h nesmí být přepravovány letadlem. Ustanovení věty první neplatí pro radioaktivní zásilkuradioaktivní zásilku nebo přepravní obalový souborpřepravní obalový soubor přepravované za zvláštních podmínek. 14.7. Přeprava poštou 80. Přeprava radioaktivních nebo štěpných látekštěpných látek poštou je v České republice zakázána. 15. JINÉ POŽADAVKY 81. Celní kontrola radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu radioaktivní zásilkyradioaktivní zásilky musí být prováděna na místě s vybavením nezbytným k omezení a kontrole vystavení ozářeníozáření a v přítomnosti kvalifikovaných osob. 82. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka otevřená na pokyn celního úřadu musí být před dalším předáním k přepravě navrácena do původního stavu. 83. Radioaktivní zásilkaRadioaktivní zásilka, jejíž doručení není možné, musí být umístěna na bezpečném místě. O této skutečnosti musí být Úřad neprodleně informován. 16. UCHOVÁNÍ A DOSTUPNOST PŘEPRAVNÍCH DOKLADŮ U DOPRAVCE 84. Dopravce nesmí přijmout dodávkudodávku k přepravě, aniž by mu byly předány kopie přepravních dokladů, ostatních požadovaných dokumentů a informací nebo mu byly tyto poskytnuty elektronicky. 85. Příslušné informace k dodávcedodávce musí provázet přepravu až do místa jejího konečného určení a musí být poskytnuty příjemci při doručení dodávkydodávky. 86. Informace k dodávcedodávce poskytnuté dopravci elektronicky mu musí být přístupné po celou dobu přepravy až do místa konečného určení dodávkydodávky a musí být kdykoliv možné jejich převedení do listinné podoby. 87. Dopravce musí uchovávat kopii přepravního dokladu, doplňkových informací a dokumentace podle této vyhlášky po dobu nejméně 3 měsíců. 88. Jsou-li dokumenty podle této vyhlášky uchovávány elektronicky, musí je být dopravce schopen převést do listinné podoby. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 379/2016 Sb. VZORY STANDARDNÍCH DOKUMENTŮ Obecné poznámky Části A-1 až A-6 se vyplňují u přepravy radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu. Části B-1 až B-6 se vyplňují u přepravy vyhořelého paliva (včetně vyhořelého paliva určeného ke konečnému uložení, které je proto klasifikováno jako odpad). Část A-1 nebo B-1 (žádost o povolení k přepravě): vyplňuje žadatel, kterým je podle typu přepravy - držitel v případě přepravy mezi členskými státy (typ MM) nebo vývozu ze Společenství do třetí země (typ ME), - příjemce v případě dovozu do Společenství ze třetí země (typ IM), - osoba odpovědná za přepravu v členském státě, kterým radioaktivní odpadradioaktivní odpad nebo vyhořelé palivo vstupuje do Společenství v případě tranzitu Společenstvím (typ TT). Část A-2 nebo B-2 (potvrzení o přijetí žádosti): vyplní dotčené příslušné orgány, kterými podle typu přepravy jsou příslušné orgány - země původu v případě přepravy typu MM nebo ME, - země určení v případě přepravy typu IM, - země, kde zásilka poprvé vstupuje do Společenství, v případě přepravy typu TT a všechny příslušné orgány případných členských států tranzitu. Část A-3 nebo B-3 (zamítnutí nebo souhlas): vyplní všechny dotčené příslušné orgány. Část A-4a/A-4b nebo B-4a/B-4b (povolení nebo zamítnutí přepravy): vyplní příslušný orgán odpovědný za vydání povolení, kterým je podle typu přepravy příslušný orgán - země původu v případě přepravy typu MM a ME, - členského státu určení v případě přepravy typu IM nebo - prvního členského státu, kde zásilka vstupuje do Společenství, v případě přepravy typu TT. Část A-5 nebo B-5 (popis zásilky/seznam obalů): vyplňuje žadatel uvedený v části A-1 nebo B-1. Část A-6 nebo B-6 (potvrzení příjmu zásilky): vyplní příjemce (u přepravy typu MM a IM) nebo držitel (u přepravy typu ME) nebo osoba odpovědná za přepravu (u přepravy typu TT). 935kB 328kB 320kB 341kB 309kB 372kB 544kB 871kB 322kB 300kB 333kB 314kB 386kB 526kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 379/2016 Sb. POŽADAVKY NA VÝPOČET HODNOT AKTIVITY PRO VYJMUTÍ DODÁVKY PRO PŘEPRAVU RADIOAKTIVNÍCH NEBO ŠTĚPNÝCH LÁTEK V NÁSTROJÍCH NEBO VÝROBCÍCH Principy a metodiky pro výpočet hodnot aktivity k vyjmutí dodávkydodávky pro přepravu radioaktivních nebo štěpných látekštěpných látek v nástrojích nebo výrobcích jsou uvedeny v dokumentu Mezinárodní agentury pro atomovou energii Radiační ochranaRadiační ochrana a bezpečnost zdrojů záření: Mezinárodní základní bezpečnostní standardy, Obecné bezpečnostní normy, Edice bezpečnostních norem MAAE zn. GSR, Část 3, Mezinárodní agentura pro atomovou energii, Vídeň, 2014. 1) Směrnice Rady 2006/117/Euratom ze dne 20. listopadu 2006 o dozoru nad přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva a o její kontrole. Rozhodnutí Komise 2008/312/Euratom ze dne 5. března 2008, kterým se zavádí standardní dokument pro dozor nad přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva a její kontrolu podle směrnice Rady 2006/117/Euratom. 2) Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 378/2016 Sb.	Vyhláška č. 378/2016 Sb. Vyhláška o umístění jaderného zařízení Vyhlášeno 18. 11. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 151/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Pojmy * § 3 - Posuzované vlastnosti území k umístění jaderného zařízení * § 4 - Obecné požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění jaderného zařízení * § 5 - Seismicita * § 6 - Porušení území k umístění jaderného zařízení zlomem * § 7 - Povodně * § 8 - Oběh podzemní vody * § 9 - Další geodynamické jevy a geotechnické parametry základových půd * § 10 - Klimatické a meteorologické jevy * § 11 - Biologické jevy * § 12 - Přírodní požáry * § 13 - Pád letadla a jiných objektů * § 14 - Výbuchy a požáry, které mají původ v činnosti člověka, a jejich zplodiny * § 15 - Kolize s ochranným nebo bezpečnostním pásmem * § 16 - Šíření radioaktivní látky ovzduším, podzemní a povrchovou vodou a potravním řetězcem * § 17 - Rozložení a hustota osídlení a jeho vývoj * § 18 - Zvláštní požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění hlubinného úložiště * § 19 - Zvláštní požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění přípovrchového úložiště nebo podzemního úložiště * § 20 - Požadavky na obsah dokumentace pro umístění jaderného zařízení * § 21 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2017 378 VYHLÁŠKA ze dne 7. listopadu 2016 o umístění jaderného zařízení Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 24 odst. 7 a § 47 odst. 4: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a upravuje a) výčet vlastností území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení posuzovaných z hlediska jejich způsobilosti ovlivnit jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení během životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení a z hlediska dopadu jaderného zařízeníjaderného zařízení na jednotlivce, obyvatelstvo, společnost a životní prostředí, b) charakteristiky vlastností území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení způsobilých ovlivnit jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení během životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení, při jejichž dosažení je umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení zakázáno, c) požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení a d) požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení. § 2 Pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) hlubinným úložištěmhlubinným úložištěm úložiště radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu umístěné stovky metrů pod zemským povrchem a určené zejména pro ukládání vysokoaktivního odpadu, b) podzemním úložištěmpodzemním úložištěm úložiště radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu umístěné desítky metrů pod zemským povrchem a určené zejména pro ukládání nízkoaktivního nebo středněaktivního odpadu, c) pozemkem jaderného zařízenípozemkem jaderného zařízení část území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, na které se bude ve fázích životního cyklu následujících po umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení nacházet areál jaderného zařízeníareál jaderného zařízení, a d) přípovrchovým úložištěmpřípovrchovým úložištěm úložiště radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu umístěné v blízkosti zemského povrchu a určené zejména pro ukládání nízkoaktivního nebo středněaktivního odpadu. § 3 Posuzované vlastnosti území k umístění jaderného zařízení (1) Vlastnostmi území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, posuzovanými z hlediska jejich způsobilosti ovlivnit jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení během životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení, jsou výskyty a) přírodních vlastností a jevů, a to 1. seismicity, 2. porušení území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení zlomem v zemské kůře (dále jen „zlom“), 3. povodně, 4. oběhu podzemní vody, 5. dalších geodynamických jevů a geotechnických parametrů základových půd, 6. klimatických a meteorologických jevů, 7. biologických jevů a 8. přírodních požárů, b) jevů, které mají původ v činnosti člověka, a to 1. pádu letadla a jiných objektů, 2. výbuchů a požárů, které mají původ v činnosti člověka, a jejich zplodin, 3. kolize s ochranným nebo bezpečnostním pásmem, 4. vlivu jaderného zařízeníjaderného zařízení, které je již v území umístěno, 5. silných vibrací, 6. elektromagnetické interference, 7. vířivého elektrického proudu, 8. negativních projevů letecké, silniční, železniční a vodní dopravy, 9. působení produktovodů a energetického vedení, 10. znečistění ovzduší, horninového prostředí, povrchových a podzemních vod a 11. provozu zařízení, ve kterém se nacházejí nebo z nějž se uvolňují látky snadno hořlavé, výbušné, toxické, dusivé, s korozivními účinky nebo radioaktivní, a c) jiných jevů, které mohou negativně ovlivnit jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízeníjaderného zařízení. (2) Vlastnostmi území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, posuzovanými z hlediska dopadu jaderného zařízeníjaderného zařízení na jednotlivce, obyvatelstvo, společnost a životní prostředí, jsou výskyty jevů, které jsou způsobilé ovlivnit působení jaderného zařízeníjaderného zařízení na okolí, a to a) šíření radioaktivní látkyradioaktivní látky ovzduším, podzemní a povrchovou vodou a potravním řetězcem a b) rozložení a hustoty osídlení a jeho vývoje. § 4 Obecné požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění jaderného zařízení (1) Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení musí hodnotit míru, v jaké jsou vlastnosti podle § 3 schopné ovlivnit jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. (2) Výsledky posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení musí být srovnávány s charakteristikami vlastností území, při jejichž dosažení je umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení zakázáno. (3) Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení musí zahrnout hodnocení a) souběžného působení a vzájemného ovlivňování vlastností podle § 3, jejich intenzity a doby trvání, b) budoucího vývoje vlastností podle § 3 během životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení a c) vlivu výkonu jaderného zařízeníjaderného zařízení na území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení v případě jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem. (4) Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení musí probíhat pro pozemek jaderného zařízenípozemek jaderného zařízení a do takové vzdálenosti od něj, která umožní posoudit vliv vlastností podle § 3 na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, nejméně však do vzdálenosti, kterou pro tuto vlastnost stanoví tato vyhláška. (5) Při posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení musí být využity a) dostupné záznamy osob, jsou-li původci jednotlivých jevů, b) údaje správních orgánů o území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, c) historické záznamy vztahující se k území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, d) údaje z průzkumů a hodnocení a e) přístrojově zjištěné a zaznamenané údaje. (6) Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení musí zahrnovat popis přístupu k hodnocení vlastností podle § 3 a použitých postupů a metod hodnocení. § 5 Seismicita Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska seismicity musí a) být provedeno do vzdálenosti 300 km, b) zahrnout zejména zemětřesení, která mají epicentrum do 25 km; posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska této seismicity musí využívat údaje z lokální sítě seismických stanic s vysokou citlivostí, c) zahrnovat pro území podle písmene a) sestavení databáze obsahující geologická, tektonická, geofyzikální a seismologická data o tomto území, včetně údajů o prehistorických, historických a přístrojově zaznamenaných zemětřeseních, d) využívat seismotektonický model území podle písmene a), e) využívat seismotektonický model místních geologických podmínek na pozemku jaderného zařízenípozemku jaderného zařízení a f) zahrnovat pravděpodobnostní odhad seismického ohrožení formou určení četnosti výskytu seismických kmitů v závislosti na jejich velikosti na pozemku jaderného zařízenípozemku jaderného zařízení, zejména s využitím maximální amplitudy a spektra odezvy zrychlení seismického pohybu. § 6 Porušení území k umístění jaderného zařízení zlomem (1) Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska jeho porušení zlomem musí a) hodnotit zlomy 1. s prokázaným pohybem v posledních 2,6 milionech let, 2. s doloženým výskytem historických zemětřesení nebo skupiny ohnisek zemětřesení s přímou vazbou na zlom, nebo 3. ve strukturním vztahu k jinému známému zlomu schopnému posunutí splňujícího podmínky bodu 1 nebo 2, existuje-li vysoká pravděpodobnost, že posun na zlomu způsobí posun na dalším zlomu s projevem na povrchu nebo blízko povrchu území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, b) využívat geologická, geofyzikální nebo seismologická data, c) být provedeno do vzdálenosti 25 km a d) zahrnovat hodnocení 1. výskytu pomalých deformací povrchu území, včetně zlomů, které nemají geologický projev, ale mohou být reaktivovány, 2. výskytu lineárních topografických morfologických prvků reliéfu, 3. výskytu ostrých litologických rozhraní, 4. výskytu projevů indikujících mechanické přetvoření hornin na tektonických liniích, zejména zón drcení, jílových minerálů a zvodnění, 5. výskytu přístrojově zaznamenaných zemětřesení nebo historických doložených zemětřesení a 6. projevů výskytu zlomů na pozemku jaderného zařízenípozemku jaderného zařízení, zejména jejich zvýšené propustnosti pro pohyb podzemních vod horninovým prostředím. (2) Charakteristikou porušení území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení zlomem, při jejímž dosažení je umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení zakázáno, je a) výskyt zóny pohybově nebo seismicky aktivního zlomu nebo jiného pohybu zemské kůry, který by mohl způsobit deformaci jaderného zařízeníjaderného zařízení snižující jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, do vzdálenosti 5 km, nebo b) vznik doprovodného zlomu na pozemku jaderného zařízenípozemku jaderného zařízení. § 7 Povodně (1) Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska povodní musí a) hodnotit možnost zaplavení pozemku jaderného zařízenípozemku jaderného zařízení, b) být provedeno v celém povodí, které může ovlivnit území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, c) využívat meteorologické, hydrografické a hydrologické údaje, d) zahrnovat 1. možnost zaplavení pozemku jaderného zařízenípozemku jaderného zařízení v důsledku srážek, tání sněhu nebo bouře, 2. možnost vzniku a účinku zvláštní povodně způsobené poruchou nebo havárií vodního díla usměrňujícího, vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu, 3. vliv akumulace vody a vzedmutí hladiny jako důsledek náhlého vzniku přírodních nebo technických bariér ovlivňujících přirozený tok a hladinu vod a 4. vliv eroze nebo usazování sedimentů a výskyt povodňových sedimentů v povodí a e) hodnotit povodňové riziko na pozemku jaderného zařízenípozemku jaderného zařízení s použitím modelů povodňového rizika, a to s možností výskytu pětisetletého průtoku. (2) Charakteristikou povodní, při jejímž dosažení je umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení zakázáno, je pravidelné zaplavování pozemku jaderného zařízenípozemku jaderného zařízení v důsledku extrémních meteorologických situací s pravděpodobností výskytu jednou za 100 let nebo vyšší. § 8 Oběh podzemní vody (1) Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska oběhu podzemní vody musí a) hodnotit 1. výskyt hydrogeologických struktur podzemních vod, včetně minerálních vod a dosud nevyužívaných zásob podzemních vod a minerálních vod, a 2. vliv podzemní vody na jaderné zařízeníjaderné zařízení, včetně chemických vlastností vody z hlediska agresivity, a b) zahrnovat zpracování hydrogeologického modelu proudění podzemní vody, včetně popisu hydrogeologických vrstev. (2) Charakteristikou oběhu podzemní vody, při jejímž dosažení je umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení zakázáno, je existence významných útvarů podzemních vod, u nichž by mohlo dojít k trvalému znečištění radioaktivní látkouradioaktivní látkou. § 9 Další geodynamické jevy a geotechnické parametry základových půd (1) Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska dalších geodynamických jevů a geotechnických parametrů základových půd musí a) hodnotit 1. vulkanismus a projevy postvulkanické činnosti, 2. svahové pohyby, včetně sněhových lavin, 3. propady a deformace povrchu území, včetně poddolování, 4. nepříznivé vlastnosti základových půd, 5. větrnou erozi a 6. zdroje prachových částic a úlomků hornin a b) být provedeno v případě jevů podle písmene a) 1. bodu 1 do vzdálenosti 25 km, 2. bodů 2 a 3 do vzdálenosti 5 km a 3. bodu 4 na pozemku jaderného zařízenípozemku jaderného zařízení. (2) Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska dalších geodynamických jevů a geotechnických parametrů základových půd musí zohlednit a) v případě jevů podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 výskyt vulkanických hornin paleogenního až holocenního stáří a projevů postvulkanické činnosti, zejména výronů plynů nebo minerálních vod, spojených s minulou vulkanickou aktivitou, b) v případě jevů podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nestabilitu svahů, c) v případě jevů podle odstavce 1 písm. a) bodu 3 výskyt 1. kaveren a krasových formací, 2. hlubinných dolů, podzemních zásobníků plynu a jiných staveb realizovaných v podzemních prostorech a pozůstatků historické těžby a 3. čerpacích vrtů a technologií rozpouštění k těžbě nerostných surovin a podzemní vody, včetně propadu nebo deformace povrchu, a d) v případě jevů podle odstavce 1 písm. a) bodu 4 1. geotechnické vlastnosti přítomných zemin a hornin a 2. stabilitu základových zemin a hornin při statickém a dynamickém namáhání. (3) Charakteristikou dalších geodynamických jevů a geotechnických parametrů základových půd, při jejímž dosažení je umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení zakázáno, je výskyt a) vulkanických hornin pliocenního až holocenního stáří nebo projevů postvulkanické činnosti, zejména výronu plynů nebo minerálních vod, spojených s minulou vulkanickou aktivitou, do vzdálenosti 5 km, b) jevů podle odstavce 2 písm. c) 1. na pozemku jaderného zařízenípozemku jaderného zařízení, nebo 2. mimo pozemek jaderného zařízenípozemek jaderného zařízení, hrozí-li propad nebo deformace povrchu území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, c) svahových pohybů snižujících jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, nebo d) přetrvávajících nevhodných vlastností základových půd, a to 1. nevhodnosti základových půd pro zakládání objektů důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, pokud průměrná rychlost příčných vln v základové půdě je nižší než 360 m/s, 2. výskytu základové půdy s únosností nižší než 0,2 MPa, 3. výskytu prosedavých nebo silně bobtnavých základových půd, 4. výskytu základové půdy zařazené mezi středně organické nebo vysoce organické, nebo 5. výskytu ztekucení zemin. § 10 Klimatické a meteorologické jevy Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska klimatických a meteorologických jevů musí hodnotit dlouhodobé klimatické vlastnosti a meteorologické jevy, zejména a) úhrny atmosférických srážek, b) průměrné roční a měsíční teploty vzduchu, c) směr a sílu větru, d) zvrstvení a stabilitu atmosféry, e) teplotu atmosféry a její náhlé změny, f) výskyt přívalových dešťů, g) výskyt blesků, h) výskyt vichřic a tornád a i) výskyt vzácných meteorologických událostí. § 11 Biologické jevy Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska biologických jevů musí hodnotit výskyt živých organizmů, žijících ve vodním, horninovém nebo vzdušném prostředí, a jejich působení na technologické systémy jaderného zařízeníjaderného zařízení, zejména vzduchotechniky a chlazení. § 12 Přírodní požáry Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska přírodních požárů musí hodnotit výskyt lesních a jiných souvislých porostů a zemědělsky využívaných území, které mohou být zdrojem přírodních požárů, do vzdálenosti 5 km. § 13 Pád letadla a jiných objektů Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska pádu letadla a jiných objektů musí být provedeno stanovením pravděpodobnosti pádu letadla a jiných objektů, jehož důsledky překonají projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení předpokládanou odolnost systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost. § 14 Výbuchy a požáry, které mají původ v činnosti člověka, a jejich zplodiny (1) Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska výbuchů a požárů, které mají původ v činnosti člověka, a jejich zplodin musí a) hodnotit 1. scénáře výbuchu, požáru, včetně výskytu a vlastností látek schopných vyvolat výbuch nebo požár, vlastností vzniklé tlakové vlny, letících úlomků uvolněných v důsledku výbuchu a šíření zplodin hoření a velikosti výbuchem vyvolaných vibrací, 2. ohrožení plynoucí z používání nebo ničení výbušnin, střeliva a munice a 3. ohrožení plynoucí z důlních otřesů a b) být provedeno do vzdálenosti 5 km. (2) Charakteristikou výbuchů a požárů, které mají původ v činnosti člověka, a jejich zplodin, při jejímž dosažení je umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení zakázáno, je vzdálenost jejich výskytu od jaderného zařízeníjaderného zařízení znemožňující provést preventivní nebo ochranná opatření zamezující ohrožení jeho jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení. § 15 Kolize s ochranným nebo bezpečnostním pásmem (1) Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska kolize s ochranným nebo bezpečnostním pásmem musí hodnotit, zda pozemek jaderného zařízenípozemek jaderného zařízení zasahuje do ochranného nebo bezpečnostního pásma vymezeného podle jiného právního předpisu, zejména do a) silničního ochranného pásma, b) ochranného pásma dráhy, c) ochranného pásma leteckých staveb, d) ochranného pásma plynovodu, ropovodu nebo jiného produktovodu a podzemního nebo nadzemního zásobníku plynu, e) ochranného pásma zařízení elektrizační soustavy, f) ochranného pásma zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie, g) chráněného ložiskového území nebo dobývacího prostoru, h) ochranného pásma zvláště chráněného území, i) ochranného pásma nemovité kulturní památky, ochranného pásma nemovité národní kulturní památky, ochranného pásma památkové rezervace nebo ochranného pásma památkové zóny, j) ochranného pásma vodního zdroje, k) ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod nebo území lázeňského místa, l) zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování jiného jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo stanovené podle jiného právního předpisu a m) ochranných pilířů jam, celíků a pásem povrchových a důlních objektů. (2) Charakteristikou kolize s ochranným nebo bezpečnostním pásmem, při jejímž dosažení je umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení zakázáno, je zasahování pozemku jaderného zařízenípozemku jaderného zařízení do ochranného pásma podle odstavce 1 písm. a) a b). § 16 Šíření radioaktivní látky ovzduším, podzemní a povrchovou vodou a potravním řetězcem Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska šíření radioaktivní látkyradioaktivní látky ovzduším, podzemní a povrchovou vodou a potravním řetězcem musí a) hodnotit 1. klimatické a meteorologické jevy podle § 10, členitost terénu z hlediska proudění vzduchu a inverzních stavů a výskytu nepříznivých podmínek pro rozptyl radioaktivních látekradioaktivních látek, 2. oběh povrchových a podzemních vod v území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, včetně nakládání s vodami, jehož je třeba k zajištění provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, a 3. současné využití území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení k zemědělské činnosti, rybolovu, rekreaci, výrobě a zpracování potravin a jejich surovin, odběru podzemních a povrchových vod, a to do vzdálenosti 5 km, a b) zahrnovat pro všechny výpusti a úniky radioaktivních látekradioaktivních látek při provozních stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení během životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení 1. vytvoření scénáře šíření radioaktivních látekradioaktivních látek v atmosféře s použitím vhodného výpočetního modelu zohledňujícího všechny podmínky šíření do atmosféry, 2. vytvoření popisu šíření radioaktivních látekradioaktivních látek povrchovými a podzemními vodami s použitím vhodného výpočetního modelu zohledňujícího všechny podmínky šíření do hydrosféry a 3. odhad efektivní dávky reprezentativní osobyreprezentativní osoby. § 17 Rozložení a hustota osídlení a jeho vývoj Posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska rozložení a hustoty osídlení a jeho vývoje musí a) hodnotit s ohledem na rozložení a hustotu osídlení a jeho vývoj možnost zavedení neodkladných ochranných opatření, b) být provedeno do vzdálenosti 30 km a c) využívat 1. výsledky posledního provedeného sčítání lidu, domů a bytů, 2. údaje o hustotě osídlení jednotlivých sídel, 3. údaje o změně osídlení od posledního sčítání lidu, domů a bytů, zejména o počtu fyzických osob a jejich ekonomické aktivitě, a 4. údaje o existenci a využívání veřejně přístupných budov. § 18 Zvláštní požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění hlubinného úložiště (1) Posuzování území k umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště musí hodnotit, zda izolační a zádržné vlastnosti horninového prostředí v kombinaci s uměle vytvořenými překážkami zajišťují, že uložený radioaktivní odpadradioaktivní odpad nezpůsobí při očekávaném vývoji hlubinného úložištěhlubinného úložiště větší ozářeníozáření reprezentativní osobyreprezentativní osoby, než je dáno dávkovou optimalizační mezídávkovou optimalizační mezí. Při získávání informací o území k umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště musí být v nejvyšší možné míře zachovány původní vlastnosti geologického prostředí. (2) Posuzování území k umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště musí dále hodnotit a) hloubkový dosah a rozměr vhodného horninového masívu pro umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště a vzdálenost geologických rozhraní a tektonických poruch, které mohou působit jako cesty pro transport radioaktivních látekradioaktivních látek, b) strukturně geologické vlastnosti horninového prostředí, ve kterém je umístěno hlubinné úložištěhlubinné úložiště, včetně křehké a duktilní tektoniky, c) původ a předpokládaný vývoj horninového prostředí, d) vhodnost mechanických vlastností hornin pro zajištění dlouhodobé stability přírodní bariéry hlubinného úložištěhlubinného úložiště, e) petrografické a mineralogické složení horninového prostředí, f) výskyt nestejnorodého horninového prostředí s petrograficky a mechanicky odlišnými typy hornin, které jsou postiženy hydrotermálními a jinými druhotnými přeměnami, g) výskyt endogenních a exogenních jevů, které mohou v přírodní bariéře hlubinného úložištěhlubinného úložiště vyvolat významné změny, zejména tektonických procesů, seismické aktivity, vulkanismu, diapirismu, deformací povrchu území a rychlosti eroze a sedimentace, h) oběh podzemních vod v území k umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště z hlediska možné doby transportu, retardace, rozpustnosti a změny koncentrace radioaktivní látkyradioaktivní látky v důsledku mísení s podzemními vodami, i) paleohydrogeologické procesy, klimatickou historii a předpokládaný dlouhodobý vývoj klimatu v regionálním a globálním měřítku, j) zranitelnost horninového prostředí a oběhu podzemních vod z hlediska dlouhodobých klimatických změn a jejich doprovodných jevů, zejména překrytí hlubinného úložištěhlubinného úložiště ledem, permafrostem nebo vodou, k) fyzikálně chemické, geochemické a mikrobiologické vlastnosti geologického prostředí, zejména 1. zádržné vlastnosti horninového prostředí a uměle vytvořených překážek, 2. chemické složení podzemní vody, 3. redukční podmínky, 4. obsah kyslíku a 5. přítomnost mikroorganismů, koloidů a organických látek, l) geomechanické vlastnosti, zejména 1. pevnostní a deformační vlastnosti hornin a 2. napjatostní stav horninového prostředí, m) plynopropustnost hornin, n) tepelné vlastnosti horninového prostředí, včetně tepelného gradientu, o) výskyt současné a budoucí lidské aktivity, která je způsobilá narušit izolační vlastnosti úložného systému, zejména využití hostitelské horniny těžbou nerostných surovin nebo využíváním geotermální energie nebo využíváním systému pro podzemní zásobníky plynu, p) výskyt změn v hostitelském a okolním geologickém prostředí vzniklých vrtnou a báňskou činností v průzkumné fázi umísťování hlubinného úložištěhlubinného úložiště, při kterých by vznikly nové preferenční cesty pro migraci radioaktivních látekradioaktivních látek, a q) popsatelnost a predikovatelnost geologické stavby, oběhu podzemních vod a fyzikálních, mechanických a geochemických vlastností horninového prostředí území k umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště. (3) Hodnocení vlastností území k umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště podle odstavce 2 musí zohlednit hloubku pod zemským povrchem, v níž se předpokládá umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště. (4) Charakteristikou vlastností území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, při jejímž dosažení je umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště zakázáno, je a) horninové prostředí, které umožňuje migraci radioaktivních, chemických a toxických látek, které se mohou uvolnit z uloženého radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu tak, že při očekávaném vývoji hlubinného úložištěhlubinného úložiště dojde k většímu ozářeníozáření reprezentativní osobyreprezentativní osoby, než je dáno dávkovou optimalizační mezídávkovou optimalizační mezí, b) nemožnost vytvoření 1. komplexního prostorového modelu geologické stavby z důvodu složité geologické stavby a tektonických poměrů, 2. hydrogeologického modelu v důsledku obtížné popsatelnosti a predikovatelnosti hydrogeologických poměrů území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, nebo 3. geomechanických a geochemických modelů území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, nebo c) přítomnost zdrojů geotermální energie. § 19 Zvláštní požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění přípovrchového úložiště nebo podzemního úložiště (1) Posuzování území k umístění přípovrchového úložištěpřípovrchového úložiště nebo podzemního úložištěpodzemního úložiště musí hodnotit, zda izolační a zádržné vlastnosti horninového prostředí v kombinaci s uměle vytvořenými překážkami zajišťují, že uložený radioaktivní odpadradioaktivní odpad nezpůsobí při očekávaném vývoji tohoto úložiště větší ozářeníozáření reprezentativní osobyreprezentativní osoby, než je dáno dávkovou optimalizační mezídávkovou optimalizační mezí. Při získávání informací o území k umístění přípovrchového úložištěpřípovrchového úložiště nebo podzemního úložištěpodzemního úložiště musí být v nejvyšší možné míře zachovány původní vlastnosti geologického prostředí. (2) Posuzování území k umístění úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu podle odstavce 1 musí dále hodnotit a) hloubkový dosah a rozměr vhodného horninového masívu a mocnost zvětralé zóny, b) vzdálenost geologických rozhraní a tektonických poruch, které mohou působit jako cesty pro transport radioaktivní látkyradioaktivní látky, a c) geomechanické vlastnosti, zejména pevnostní a deformační vlastnosti hornin a přirozený stav napjatosti horninového prostředí. (3) Charakteristikou vlastností území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, při jejímž dosažení je umístění úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu podle odstavce 1 zakázáno, je horninové prostředí, které umožňuje pohyb radioaktivních, chemických a toxických látek tak, že při očekávaném vývoji tohoto úložiště dojde k většímu ozářeníozáření reprezentativní osobyreprezentativní osoby, než je dáno dávkovou optimalizační mezídávkovou optimalizační mezí. § 20 Požadavky na obsah dokumentace pro umístění jaderného zařízení Zadávací bezpečnostní zpráva musí obsahovat a) obecnou část, obsahující 1. identifikační údaje o zpracovatelích zadávací bezpečnostní zprávy, údaje o jejich odborném zaměření, odborné způsobilosti a autorizaci, byla-li jim udělena, 2. obecné informace o vlastnostech území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z oblasti geografické a demografické v rozsahu, z nějž lze vycházet při posouzení jednotlivých vlastností území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení podle § 3, a 3. výčet použitých metod, podkladů a zdrojů informací, b) vlastní zhodnocení vlastností území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení a jejich charakteristik, včetně výčtu podkladů a zdrojů informací použitých při hodnocení a metod hodnocení, zahrnující 1. blízká průmyslová, dopravní a vojenská zařízení a lesní porosty, kde se mohou vyskytnout jevy, které mají původ v činnosti člověka, a způsob jejich posouzení, 2. vliv jiného jaderného zařízeníjaderného zařízení v území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, 3. klimatické a meteorologické jevy, 4. oběh podzemní vody a povodně, 5. geodynamické jevy a geotechnické parametry základových půd, 6. vliv šíření radioaktivních látekradioaktivních látek, 7. shrnutí jednotlivých vlastností území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení a jejich charakteristik z hlediska zákazu umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, 8. požadavky na projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení vzešlé z hodnocení území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení a 9. v případě úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu předpokládané vlastnosti radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a požadavky na institucionální kontroluinstitucionální kontrolu, c) popis projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení z hlediska naplnění požadavků na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a d) výkresovou dokumentaci, která v odpovídajícím rozlišení zaznamená hodnocené jevy a jejich charakteristiky a projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení. § 21 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předsedkyně: Ing. Drábová, Ph.D., v. r. 1) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení. Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom. Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
Vyhláška č. 377/2016 Sb.	Vyhláška č. 377/2016 Sb. Vyhláška o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie Vyhlášeno 18. 11. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 151/2016 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍM ODPADEM PŘED JEHO ULOŽENÍM (§ 2 — § 6) * ČÁST TŘETÍ - UKLÁDÁNÍ RADIOAKTIVNÍHO ODPADU (§ 7 — § 8) * ČÁST ČTVRTÁ - POŽADAVKY NA DOKUMENTACI K NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍM ODPADEM (§ 9 — § 10) * ČÁST PÁTÁ - VYŘAZOVÁNÍ Z PROVOZU JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ NEBO PRACOVIŠTĚ III. KATEGORIE NEBO PRACOVIŠTĚ IV. KATEGORIE (§ 11 — § 13) * ČÁST ŠESTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 14 — § 15) Aktuální znění od 1. 1. 2017 377 VYHLÁŠKA ze dne 7. listopadu 2016 o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 24 odst. 7, § 55 odst. 2, § 75 odst. 5 písm. b) a c), § 111 odst. 3 písm. a) až c) a § 112 odst. 2: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje a) technické požadavky na zařízení pro pracoviště, kde se nakládá s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem, b) postup pro shromažďování, třídění, zpracování, úpravu, skladování a ukládání radioaktivního odpaduukládání radioaktivního odpadu, c) způsob provádění uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu, d) požadavky na obsah dokumentace pro povolení nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem a jednotlivých etap vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, e) rozsah a způsob vedení evidence radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a průvodního listu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, f) rozsah a způsob vyřazování z provozuvyřazování z provozu a ukončení vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, g) rozsah a způsob vyřazování z provozuvyřazování z provozu pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie a h) rozsah a způsob ukončení vyřazování z provozuvyřazování z provozu pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie. ČÁST DRUHÁ NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍM ODPADEM PŘED JEHO ULOŽENÍM § 2 Technické požadavky na zařízení pro pracoviště, kde se nakládá s radioaktivním odpadem před jeho uložením (1) Držitel povolení k nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem musí na zařízení pro pracoviště, kde se nakládá s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem před jeho uložením, po celou dobu jeho provozu v podmínkách normálního provozu a při radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události podle vlastností radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a) zajistit podkritičnost, a to již v projektu, pokud existuje riziko vzniku kritického stavu, b) zajistit takové vlastnosti zařízení, které omezí ozářeníozáření radiačních pracovníkůradiačních pracovníků a obyvatel, c) zajistit odvod zbytkového tepla, d) zabránit úniku radioaktivních látekradioaktivních látek a e) zajistit manipulovatelnost s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem. (2) Držitel povolení k nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem musí zajistit na zařízení pro pracoviště, kde se nakládá s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem před jeho uložením, aby a) bylo přístupné k údržbě a opravám a snadno dekontaminovatelné, b) umožňovalo kontrolu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, c) zajišťovalo, aby se minimalizovala tvorba následného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a aby s ním bylo možno nakládat, d) umožňovalo snadnou odstranitelnost nánosů nebo usazenin, e) umožňovalo identifikaci, sběr a vracení úniků radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, se kterým nelze bezpečně nakládat, f) umožňovalo monitorování nebo měření veličin a vlastností radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, které prokazují správnou funkci zařízení stanovenou projektem, a g) bylo odolné proti možným účinkům výbuchu nebo požáru; látky, které mají vliv na výbušnost nebo vzplanutí, musí být sledovány. (3) Pro provoz pracoviště, kde se nakládá s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem před jeho uložením, musí být vypracován program pro údržbu, zkoušky a kontroly, a to pro a) zařízení zabraňující úniku radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, včetně nádrží a obalových souborůobalových souborů na radioaktivní odpadradioaktivní odpad, b) zařízení pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem včetně čerpadel a armatur, c) vyhřívací nebo chladicí systém, d) kalibrační zařízení, e) systém ventilace, f) normální a záložní elektrické systémy, g) systém pro zásobování vodou, plynem nebo stlačeným vzduchem, h) stínění a i) systém požární ochrany. (4) Výsledky údržby, zkoušek a kontrol podle odstavce 3 musí být vyhodnocovány, zaznamenávány a uchovávány po dobu stanovenou v dokumentaci systému řízení. Program pro údržbu, zkoušky a kontroly musí být aktualizován v pravidelných intervalech. (5) V případě použití mobilních zařízení pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem před jeho uložením musí být a) vzato v úvahu vzájemné působení mezi pracovištěm, kde se nakládá s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem před jeho uložením, a mobilním zařízením, b) vzata v úvahu možnost instalace, odstranění a dekontaminace mobilního zařízení a c) před zahájením používání mobilního zařízení posouzena jeho bezpečnost včetně zohlednění vlastností výsledné formy radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a dalšího nakládání se vzniklým radioaktivním odpademradioaktivním odpadem. § 3 Postup při shromažďování a třídění radioaktivního odpadu (1) Radioaktivní odpadRadioaktivní odpad nebo jeho směs s jinými látkami musí být shromažďován a tříděn podle fyzikálních a chemických vlastností a podle předpokládaného způsobu zpracování a úpravy. (2) Obalový souborObalový soubor obsahující radioaktivní odpadradioaktivní odpad musí být označen tak, aby bylo zřejmé, jaký radioaktivní odpadradioaktivní odpad je shromažďován a jak je tříděn. (3) Způsob třídění radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu musí být dokumentován a tříděný radioaktivní odpadradioaktivní odpad evidován. (4) Radioaktivní odpadRadioaktivní odpad se dělí na plynný, kapalný nebo pevný. Pevný radioaktivní odpadradioaktivní odpad se zejména podle způsobu jeho uložení dále dělí na a) přechodně aktivní odpad, který po skladování po dobu nejvýše 5 let vykazuje aktivitu nižší, než jsou uvolňovací úrovně, b) velmi nízkoaktivní odpad, jehož aktivita je vyšší než aktivita přechodného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, ale nevyžaduje speciální opatření při uložení, c) nízkoaktivní odpad, jehož aktivita je vyšší, než jsou uvolňovací úrovně, ale který současně obsahuje omezené množství dlouhodobých radionuklidů, d) středněaktivní odpad, který obsahuje významné množství dlouhodobých radionuklidů, a proto vyžaduje vyšší stupeň izolace od okolního prostředí než nízkoaktivní odpad, a e) vysokoaktivní odpad, u něhož musí být při skladování a ukládání zohledněno uvolňování tepla z přeměny v něm obsažených radionuklidů; po zpracování a úpravě musí tento odpad splňovat podmínky přijatelnosti a musí být uložen do hlubinného úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu umístěného v hloubkách řádově několik set metrů pod zemským povrchem. § 4 Postup při zpracování radioaktivního odpadu (1) Při zpracování radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu musí být využitelné látky v co největší možné míře odděleny z radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a vráceny k opětovnému použití tak, aby množství zbylých odpadů a radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu bylo co nejmenší. (2) Před zpracováním radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu musí být zvážen vliv zpracovávaných a vznikajících látek na spolehlivost zařízení, ve kterém dochází k jeho zpracování, a vliv systémů technologicky souvisejících, aby nebyly ovlivněny nežádoucím způsobem podmínky jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události. (3) Používají-li se při zpracování radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu měniče iontů nebo filtrační anebo podobné dělicí látky s omezenou životností, musí být pravidelně sledována účinnost jejich funkce a musí být stanoveny hodnoty, při jejichž překročení musí být obnoveny nebo vyměněny. § 5 Postup při úpravě radioaktivního odpadu (1) Úprava radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu změnou jeho fyzikálních nebo chemických vlastností nebo použitím obalového souboruobalového souboru musí být provedena tak, aby byla zajištěna jeho bezpečná přeprava, skladování a uložení podle příslušných podmínek přijatelnosti. Úprava radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu se obvykle provádí zpevněním a vpravením odpadu do obalového souboruobalového souboru. (2) Před úpravou radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu musí být stanoven technologický postup pro každý používaný způsob úpravy. Tento postup musí zahrnovat podmínky pro účinnou a bezpečnou úpravu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, například poměr mísení nebo měrnou spotřebu ztužidel a podmínky tuhnutí, omezení nebo vyloučení některých typů odpadů anebo přípustné zastoupení jednotlivých složek radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu pro daný způsob úpravy. Musí být dále stanoveny přejímací podmínky pro ztužidla a způsob kontroly těchto podmínek tak, aby byla dodržena jejich požadovaná jakost. (3) Plní-li se upravený radioaktivní odpadradioaktivní odpad do obalového souboruobalového souboru, musí být zajištěno, aby nedošlo k jeho přeplnění. (4) Je-li součástí úpravy radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu balení, musí být obalový souborobalový soubor zvolen tak, aby a) bylo možné s obalovým souboremobalovým souborem manipulovat, b) nedošlo k poškození obalového souboruobalového souboru při manipulaci a přepravě a c) nakládání s obalovým souboremobalovým souborem bylo bezpečné. (5) Při postupu podle odstavce 4 musí být bráno v úvahu zejména možné působení radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu vyvolané přítomností korozivních látek, jeho rozpínáním, vývinem plynů, uvolňováním tepla a působením vnějších vlivů na obalový souborobalový soubor. § 6 Postup při skladování radioaktivního odpadu (1) Radioaktivní odpadRadioaktivní odpad se nesmí skladovat s jiným odpadem nebo materiálem. (2) Radioaktivní odpadRadioaktivní odpad musí být skladován tak, že a) u upraveného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nehrozí změny vlastností, které by mohly znemožnit jeho uložení, a b) je respektováno nejvyšší skladované množství a nejvyšší aktivita radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu stanovená na základě bezpečnostní zprávy. (3) Sklad radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu musí svým vybavením odpovídat druhu, formě, aktivitě a množství skladovaného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu. Stav a vybavení skladu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu musí být pravidelně kontrolováno ve lhůtách stanovených v dokumentaci systému řízení. (4) Při skladování radioaktivního odpaduskladování radioaktivního odpadu musí být a) vytvořeny rezervní skladovací kapacity dostatečné pro potřeby přemisťování, přebalování, kontroly, údržby a vyzvedávání radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu po celou dobu provozu skladu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, b) vedena podrobná evidence skladovaného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a zajištěno, aby každý obalový souborobalový soubor s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem nebo skladovaný kusový radioaktivní odpadradioaktivní odpad byl jednoznačně označen ke snadné identifikaci po celou dobu plánovaného skladování, c) pravidelně sledována a vyhodnocována dostatečnost kapacity a stav skladu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, zejména kontrolována těsnost příslušných bariér, vnitřních podmínek skladování a monitorována povrchová kontaminacepovrchová kontaminace a příkon dávkového ekvivalentu v definovaných vzdálenostech od povrchu obalových souborůobalových souborů pro potřeby průkazů souladu s limity a podmínkamilimity a podmínkami podle § 9 odst. 3, d) v bezpečnostně významných postupech a předpisech pro provozní kontroly zohledněny podmínky, za nichž je radioaktivní odpadradioaktivní odpad skladován, a stav obalového souboruobalového souboru s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem nebo stav skladovaného kusového radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, e) vypracován postup pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, který 1. nesplňuje podmínky přijatelnosti ke skladování, 2. nelze ze skladu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu vyzvednout běžným způsobem, nebo 3. vykazuje známky poškození, a f) zpevněný radioaktivní odpadradioaktivní odpad připravený k uložení a splňující podmínky přijatelnosti k uložení v provozovaném úložišti radioaktivního odpaduúložišti radioaktivního odpadu neprodleně, nejpozději však do dvou let od počátku jeho skladování, předán Správě k uložení. (5) Pro skladování kapalného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a) nádrže musí být 1. nepropustné, 2. chráněné proti korozi, 3. zajištěné proti přeplnění, 4. sledovány z hlediska jejich zaplnění, 5. umístěny v ochranných jímkách, které pojmou s dostatečnou zálohou objem nádrže, b) ochranné jímky musí být 1. nepropustné, 2. opatřené signalizací úniku radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu z nádrží, 3. vybavené zařízením pro jeho odčerpání, c) výpary z nádrží a jímek musí být odváděny a zpracovávány jako radioaktivní odpadradioaktivní odpad, d) musí být možné homogenizovat a vyčerpat obsah skladovací a shromažďovací nádrže, e) musí mít vždy každý systém skladovacích nebo shromažďovacích nádrží, s výjimkou sběrných nádrží určených pro sběr kapalného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, které mohou být kontaminovány radionuklidy, jako havarijní zálohu prázdnou nádrž o objemu odpovídajícím největší nádrži systému a f) v případě skladování v nádobách musí být podlaha a stěny skladu nepropustné do takové výše, aby bylo zabráněno při úniku maximálního množství skladovaného kapalného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu jeho proniknutí do životního prostředí; podlaha musí být spádována do bezodtokové nepropustné jímky. (6) Na zařízení pro skladování radioaktivního odpaduskladování radioaktivního odpadu, které je součástí jiného jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo jiného pracoviště, kde se vykonává radiační činnostradiační činnost, se za použití odstupňovaného přístupu vztahují požadavky podle odstavců 1 až 5. ČÁST TŘETÍ UKLÁDÁNÍ RADIOAKTIVNÍHO ODPADU § 7 Technické požadavky na zařízení pro pracoviště, kde se nakládá s radioaktivním odpadem při jeho uložení Bezpečnost úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu nesmí být negativně ovlivněna technickými požadavky na a) zabezpečení jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo nešíření jaderných zbraní, b) zajištění manipulovatelnosti s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem a c) souběžně probíhající etapy výstavby, provozu, vyřazování z provozuvyřazování z provozu a uzavírání úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu. § 8 Postup při ukládání radioaktivního odpadu (1) Radioaktivní odpadRadioaktivní odpad se nesmí ukládat s jiným odpadem nebo materiály. (2) Ukládat lze pouze pevný nebo zpevněný radioaktivní odpadradioaktivní odpad, který splňuje podmínky přijatelnosti k uložení. (3) Při ukládání radioaktivního odpaduukládání radioaktivního odpadu a) musí být vedena podle § 10 evidence uloženého radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a musí být zajištěno, aby každý obalový souborobalový soubor s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem nebo uložený kusový radioaktivní odpadradioaktivní odpad byl jasně označen ke snadné identifikaci, b) v souladu s požadavky na systém řízení musí být před uložením radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu vypracován postup pro ověření, že vlastnosti radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu odpovídají podmínkám přijatelnosti k uložení radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem v případě, že nesplňuje podmínky přijatelnosti k uložení; radioaktivní odpadradioaktivní odpad, který nesplňuje podmínky přijatelnosti k uložení, lze přijmout k uložení pouze po samostatném posouzení bezpečnosti při nakládání s ním a c) musí být provedena kontrola úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu v průběhu celého životního cyklu tak, aby 1. byl potvrzen a upřesněn předpokládaný vývoj tohoto úložiště a geologického prostředí, ve kterém je umístěno, 2. byly zjištěny a upřesněny modely a údaje potřebné pro bezpečnostní rozbory a 3. bylo možné na základě získaných údajů navrhnout program kontrol po uzavření tohoto úložiště včetně časového harmonogramu pro postupné ukončení institucionální kontrolyinstitucionální kontroly uzavřeného úložiště. (4) Zařízení, které nebude využíváno po uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu, musí být před uzavřením tohoto úložiště vyřazeno z provozu. ČÁST ČTVRTÁ POŽADAVKY NA DOKUMENTACI K NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍM ODPADEM § 9 Požadavky na obsah dokumentace pracovišť, kde se nakládá s radioaktivním odpadem (1) V bezpečnostní zprávě nebo v bezpečnostním rozboru, který je součástí dokumentace podle části 1. písm. a) bodu 2, písm. b) bodu 4, písm. e) bodu 4, písm. f) bodu 4 a podle části 3. písm. a) bodu 5 a písm. b) bodu 1 přílohy č. 1 atomového zákona, musí být vzato v úvahu období provozu pracoviště, kde se nakládá s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem, a v případě úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu též období po uzavření úložiště. Posouzení bezpečnosti úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu po jeho uzavření musí vycházet z rozboru scénářů definovaných na základě vlastností, událostí a procesů, které můžou ovlivnit jeho bezpečnost. (2) V bezpečnostní zprávě, která se vztahuje na pracoviště, kde se nakládá s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem, a na radioaktivní odpadradioaktivní odpad, se kterým se nakládá, musí být a) navržen a odůvodněn rozsah bezpečnostní zprávy, časový interval posouzení bezpečnosti a soubor vstupních parametrů, b) používány pouze výpočtové programy, které prošly procesy verifikace a validace, a c) pro úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu provedeny citlivostní rozbory a rozbory neurčitostí; pokud existuje riziko vzniku kritického stavu, musí posouzení zajištění podkritičnosti zohlednit neurčitosti bezpečnostních rozborů. (3) Limity a podmínkyLimity a podmínky pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem před jeho uložením musí obsahovat v závislosti na charakteristikách radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a) podmínky přijatelnosti, které obsahují 1. bezpečnostní, technické a administrativní podmínky a meze pro charakteristické vlastnosti radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, který je přijímán k nakládání, a 2. způsob zajištění souladu vlastností radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo obalového souboruobalového souboru s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem s těmito podmínkami a mezemi, b) umístění radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo obalového souboruobalového souboru a způsob manipulace s nimi, c) rozsah, způsob a lhůty měření a hodnocení limitovaných veličin, d) požadavky na provozní schopnost a provozní parametry vybraných zařízenívybraných zařízení pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, e) požadavky na nastavení ochranného systému pracoviště pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, f) limity podmiňujících veličin, g) požadavky na činnost pracovníků a na organizační opatření vedoucí ke splnění všech definovaných podmínek pro projektované provozní stavy, h) požadavky k zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany a monitorování radiační situace po uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu, jedná-li se o uložení radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu v úložišti radioaktivního odpaduúložišti radioaktivního odpadu, a i) návrh opatření pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, který nesplňuje podmínky přijatelnosti stanovené v limitech a podmínkáchlimitech a podmínkách. (4) Podmínky přijatelnosti podle odstavce 3 písm. a) dále obsahují a) pro radioaktivní odpadradioaktivní odpad před jeho uložením 1. rozměry, hmotnost, provedení a značení radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo obalového souboruobalového souboru, 2. obsah a nejvyšší přípustná množství radionuklidů v radioaktivním odpaduradioaktivním odpadu, obalovém souboruobalovém souboru a v celém zařízení pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, 3. popis způsobu zamezení vzniku kritického stavu, 4. popis způsobu omezení tepelných a radiačních účinků radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a 5. příkon dávkového ekvivalentu v definovaných vzdálenostech od povrchu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo obalového souboruobalového souboru, b) pro radioaktivní odpadradioaktivní odpad pro jeho uložení v úložišti radioaktivního odpaduúložišti radioaktivního odpadu 1. rozměry, hmotnost, provedení a značení radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo obalového souboruobalového souboru, 2. obsah a nejvyšší přípustné množství radionuklidů v radioaktivním odpaduradioaktivním odpadu, obalovém souboruobalovém souboru a v celém úložišti radioaktivního odpaduúložišti radioaktivního odpadu, 3. popis způsobu zamezení vzniku kritického stavu, 4. popis fyzikální a chemické stability radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo obalového souboruobalového souboru po dobu uvažovanou v bezpečnostní zprávě a jeho kompatibility s projektem úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu, 5. údaje o loužitelnosti radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, 6. popis tepelných a radiačních účinků radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, 7. údaje o možnosti tvoření plynů, 8. údaje o možnosti mikrobiálního rozkladu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, 9. údaje o obsahu korozivních, výbušných a samozápalných látek a hořlavin v radioaktivním odpaduradioaktivním odpadu, 10. údaje o obsahu volných kapalin v obalových souborechobalových souborech, 11. údaje o obsahu komplexotvorných činidel, 12. údaje o korozivzdornosti a povrchové kontaminacipovrchové kontaminaci obalových souborůobalových souborů, 13. příkon dávkového ekvivalentu v definovaných vzdálenostech od povrchu obalových souborůobalových souborů a 14. popis a zdůvodnění podmínky přijatelnosti, pokud není charakteristická vlastnost ukládaného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu limitována. (5) Úřadu musí být pravidelně zasíláno hodnocení plnění limitů a podmíneklimitů a podmínek bezpečného nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, nejméně však jednou za rok. (6) Bezpečnostní zpráva pro úložiště radioaktivních odpadůúložiště radioaktivních odpadů, která je součástí dokumentace podle části 1. písm. a) bodu 2, písm. b) bodu 4, písm. e) bodu 4, písm. f) bodu 4 a písm. h) bodu 5 a podle části 3. písm. b) bodu 1 přílohy č. 1 atomového zákona, musí obsahovat vyhodnocení charakterizace území k umístění tohoto jaderného zařízeníjaderného zařízení. Charakterizace území spočívá v ověřování stavu geologického prostředí a úložných prostor a musí obsahovat a) výsledky základního průzkumu území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, b) popis normálního vývoje úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu a c) identifikaci vlastností, událostí a procesů, které mohou narušit normální vývoj úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu a mohou mít vliv na jeho bezpečnost. § 10 Požadavky na rozsah a způsob vedení evidence radioaktivního odpadu a průvodního listu radioaktivního odpadu (1) Provozní záznamy o nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem musí být vedeny a uchovávány po dobu stanovenou v dokumentaci systému řízení. Těmito provozními záznamy jsou a) průvodní listy vzniklého nebo převzatého radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu podle odstavců 6 a 7, b) údaje o způsobu nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem a u skladovaného nebo uloženého radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu navíc údaje o místě a době, kdy byl radioaktivní odpadradioaktivní odpad umístěn ve skladu nebo úložišti radioaktivního odpaduúložišti radioaktivního odpadu, c) výsledky analýz radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a jeho obalu, d) údaje o provozu zařízení pro pracoviště, kde se nakládá s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem, včetně údajů o časovém využití zařízení, jeho odstavení, o provedených údržbách zařízení a o provozních poruchách a haváriích a způsobu jejich odstranění a e) jména a příjmení pracovníků povinných zajistit bezpečný provoz zařízení pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem. (2) V případě přejímky radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu se spolu s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem musí předat průvodní listy podle odstavce 1 písm. a). (3) Správa musí zajišťovat provoz elektronického databázového systému radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu od převzetí radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu ke skladování a k uložení a musí aktualizovat a uchovávat evidenci radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu. Ostatní držitelé povolení k nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem nebo původci radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu musí uchovávat evidenci radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu v rozsahu podle odstavce 2 nejméně po dobu 10 let od předání nebo zneškodnění tohoto radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu. (4) V rámci systému řízení musí být vypracován program charakterizace radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a zaveden postup přejímky nebo předání radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, včetně požadavků na průvodní list radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu. Součástí přejímky radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu musí být i postup ověření souladu vlastností přejímaného odpadu s podmínkami přijatelnosti podle stanoveného postupu. (5) Průvodní list radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu musí provázet radioaktivní odpadradioaktivní odpad při jeho každém fyzickém předání. Průvodní list radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu vystavuje předávající a musí být podepsán pověřenou osobou předávajícího a přebírajícího. Průvodní list se vystavuje pro každý obalový souborobalový soubor s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem, který tvoří samostatnou manipulační jednotku. (6) Průvodní list radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu musí obsahovat a) označení fyzikální a chemické formy a vlastností radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, nebo kód radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, b) u pevného odpadu jeho kategorii podle § 3 odst. 4, c) popis druhu obalového souboruobalového souboru a zevní číselné značení umožňující obalový souborobalový soubor identifikovat, d) počet kusů a aktivitu ukládaných radionuklidových zdrojůradionuklidových zdrojů a jejich evidenční nebo identifikační čísla, e) údaje o hmotnostní nebo objemové aktivitě a aktivitě jednotlivých radionuklidů, jejichž obsah je limitován podmínkami přijatelnosti, včetně jejich způsobu dokladování, f) údaje o hmotnostní nebo objemové aktivitě a aktivitě těch radionuklidů, které jsou obsaženy v množství vyšším než 1 % celkové aktivity, včetně jejich způsobu dokladování, g) hodnotu koeficientu loužitelnosti radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu upraveného k uložení, pevnosti v tlaku, obsahu nebezpečných látek a dalších parametrů, pokud jsou omezeny podmínkami přijatelnosti, h) příkon dávkového ekvivalentu na povrchu obalového souboruobalového souboru, i) údaje o povrchové kontaminacipovrchové kontaminaci obalového souboruobalového souboru radionuklidy, j) hmotnost radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, k) hmotnost obalového souboruobalového souboru s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem, l) datum nebo období plnění obalového souboruobalového souboru, m) datum vystavení průvodního listu, n) obchodní firmu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby, která radioaktivní odpadradioaktivní odpad předává, a jméno, příjmení, funkci a podpis pověřeného zástupce této osoby a o) obchodní firmu a identifikační číslo osoby, která radioaktivní odpadradioaktivní odpad přebírá, a jméno, příjmení, funkci a podpis pověřeného zástupce této osoby. (7) K průvodnímu listu upraveného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu musí být přiložen a) originál nebo kopie průvodního listu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo radionuklidového zdrojeradionuklidového zdroje nebo osvědčení uzavřeného radionuklidového zdrojeuzavřeného radionuklidového zdroje, které obalový souborobalový soubor s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem obsahuje, pokud jsou k dispozici, b) další údaje, které vypovídají o vlastnostech radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a způsobu nakládání s ním, a c) písemné prohlášení původce upraveného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu o tom, že radioaktivní odpadradioaktivní odpad byl upraven v souladu s limity a podmínkamilimity a podmínkami pro jeho úpravu a že splňuje podmínky přijatelnosti pro příslušné úložiště nebo sklad radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, zejména, že neobsahuje volné kapaliny, pyroforické látky, toxické látky, nebezpečné biologické látky nebo výbušné látky. (8) Údaje průvodního listu musí odpovídat údajům z provozních deníků původce nebo správce skladu nebo úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu. Průvodní list se vyhotovuje ve třech vyhotoveních a jeho originál a kopie musí být uloženy v různých požárních úsecích1). ČÁST PÁTÁ VYŘAZOVÁNÍ Z PROVOZU JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ NEBO PRACOVIŠTĚ III. KATEGORIE NEBO PRACOVIŠTĚ IV. KATEGORIE § 11 Rozsah a způsob vyřazování z provozu (1) Kromě postupného vyřazování z provozuvyřazování z provozu je dalším způsobem vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie okamžité vyřazování z provozuvyřazování z provozu, a to tak, že se vyřazování z provozuvyřazování z provozu musí provádět plynule v nepřetržitém sledu od okamžiku jeho zahájení do jeho ukončení. (2) V případě postupného vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie musí držitel povolení k vyřazování z provozuvyřazování z provozu mít i pro toto období zavedený program kontrol a údržby, systémů, konstrukcí a komponent tak, aby nebyly negativně ovlivněny další etapy vyřazování z provozuvyřazování z provozu. (3) Jednotlivé etapy vyřazování z provozuvyřazování z provozu musí být ukončeny zajištěním ochranných bariér dosud nevyřazených systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie proti úniku radionuklidů do životního prostředí. (4) Při provádění dekontaminačních prací před zahájením vyřazování z provozuvyřazování z provozu a v jeho průběhu musí být analyzovány záznamy o monitorování radiační situace na pracovišti, prováděn průzkum radiační situace na pracovišti, měření inventáře radioaktivních látekradioaktivních látek a nebezpečných látek a stanoveno místo jejich výskytu. Výsledky analýz, průzkumu a měření musí být zapracovány a dokumentovány, například v 3D modelu jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie. (5) Pro pracoviště III. kategorie musí být při vyřazování z provozuvyřazování z provozu splněny tyto požadavky: a) stanovení technických a organizačních opatření umožňujících provádět vyřazování z provozuvyřazování z provozu, b) stanovení časového harmonogramu pro jednotlivé způsoby vyřazování z provozuvyřazování z provozu, c) stanovení požadavků na konečný stav pracoviště po ukončení všech činností v rámci vyřazování z provozuvyřazování z provozu, d) stanovení množství materiálu, s nímž bude nakládáno v průběhu vyřazování z provozuvyřazování z provozu, e) stanovení způsobů omezení kontaminace v důsledku průsaků a netěsností, f) stanovení požadavků na technická a organizační opatření k provádění dekontaminace, g) omezení používání nebezpečných látek na nejnižší rozumně dosažitelnou míru, h) zajištění snadného přístupu ke kontaminovaným místům, i) zohlednění vazby na jiná pracoviště se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření nacházející se na stejném území a j) stanovení opatření pro uchovávání dokumentace a sběr dat z provozu pracoviště pro potřeby vyřazování z provozuvyřazování z provozu. § 12 Rozsah a způsob ukončení vyřazování z provozu (1) V případě, že území, na kterém se nachází jaderné zařízeníjaderné zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie a systémy, konstrukce a komponenty těchto zařízení nebo pracovišť, nemůže být uvedeno do stavu umožňujícího jeho využití bez omezení, musí být držitelem povolení k vyřazování z provozuvyřazování z provozu posouzena jejich dlouhodobá bezpečnost a držitel povolení poté přijme přiměřená opatření pro její zajištění. Náklady na financování těchto opatření jsou součástí nákladů na vyřazování z provozuvyřazování z provozu podle části 1. písm. e) bodu 12, písm. f) bodu 16 a části 2. písm. b) bodu 11 přílohy č. 1 atomového zákona. (2) V případě, že k ukončení provozu dojde v podmínkách radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, musí být přehodnocen původní plán vyřazování z provozuvyřazování z provozu a opětně posouzen způsob tvorby finančních prostředků na vyřazování z provozuvyřazování z provozu s ohledem na tuto skutečnost. § 13 Požadavky na obsah dokumentace pro povolované činnosti (1) Koncepce bezpečného ukončení provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie musí být v souladu s koncepcí nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivemvyhořelým jaderným palivem a musí obsahovat a) varianty způsobů vyřazování z provozuvyřazování z provozu, přičemž způsob okamžitého vyřazování je vždy součástí těchto variant, a zdůvodnění navrhovaného způsobu vyřazování z provozuvyřazování z provozu, b) časový rámec vyřazování z provozuvyřazování z provozu, c) popis konečného stavu území a systémů, konstrukcí a komponent po ukončení vyřazování z provozuvyřazování z provozu, d) způsob omezení množství komponent a objemu stavebního materiálu, které budou v průběhu vyřazování z provozuvyřazování z provozu zneškodňovány, e) způsob omezení možnosti úniku radioaktivních látekradioaktivních látek v důsledku průsaků a netěsností, a to 1. omezením počtu vestavěných potrubních kanálů v podlahách a stěnách, 2. omezením používání podzemních nádrží, jímek a odtokových kanálů pro radioaktivní látkyradioaktivní látky, 3. oddělením technologických systémů pracujících s radioaktivními a neradioaktivními látkami, 4. upřednostněním přímých potrubních tras pro omezení tvorby úsad a 5. podle možnosti nepoužíváním pravoúhlých potrubních kolen a T kusů v případě, že přímé potrubní trasy nelze využít, f) v případě jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem 1. volbu vhodného materiálového složení konstrukčních částí jaderného reaktoru a primárního okruhu jaderného reaktoru, které jsou přímo vystaveny neutronovému toku nebo jsou ve styku s chladivem jaderného reaktoru a jsou zdrojem indukované aktivity, a 2. aplikaci vhodných chemických režimů, které povedou ke stabilizaci korozních vrstev materiálů primárního okruhu jaderného reaktoru a k omezení indukované aktivity, g) v případě jaderného zařízeníjaderného zařízení bez jaderného reaktoru volbu vhodného materiálového složení konstrukčních částí, které jsou vystaveny přímo neutronovému toku a jsou zdrojem indukované aktivity, h) popis způsobu zamezení kontaminace betonu radioaktivními látkamiradioaktivními látkami v případě netěsností a zamezení degradačním mechanizmům na rozhraní kov a beton, i) popis způsobu omezení používání nebezpečných látek, j) popis způsobu provedení povrchových úprav, které umožní snadnou dekontaminaci a zabrání průsakům kontaminantu, k) popis snadného přístupu ke kontaminovaným zařízením a jejich snadné demontáže, l) popis způsobu dekontaminace pomocí dálkových manipulací a m) popis systému uchovávání dokumentace a sběru dat z provozu pro potřeby vyřazování z provozuvyřazování z provozu. (2) Koncepce bezpečného ukončení provozu povolovaného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie musí obsahovat a) určení a zařazení stávajících systémů, konstrukcí a komponent do bezpečnostních tříd, které budou využívány i při vyřazování z provozuvyřazování z provozu, b) popis a požadavky na nové systémy, konstrukce a komponenty, pokud možno ověřené a určené pouze pro vyřazování z provozuvyřazování z provozu a pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, c) zohlednění existence dalších jaderných zařízeníjaderných zařízení nebo pracovišť nacházejících se v jeho blízkosti a vazby na ně, d) popis fyzického stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie po jednotlivých etapách vyřazování z provozuvyřazování z provozu, včetně předpokládané stability staveb, technologických systémů, konstrukcí a komponent, a jeho kontaminace radioaktivními látkamiradioaktivními látkami, e) časový harmonogram vyřazování z provozuvyřazování z provozu a předpokládaný způsob využití jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie po ukončení provozu v souladu s územně plánovací dokumentací, f) popis systémů, konstrukcí a komponent, o nichž se předpokládá, že budou použity při vyřazování z provozuvyřazování z provozu, včetně dekontaminace, demontáže a demolice, jakož i možnosti technických operací s dálkovým ovládáním, g) popis organizační přípravy a personálního zajištění vyřazování z provozuvyřazování z provozu, h) způsob nakládání s vyhořelým jaderným palivemnakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpademradioaktivním odpadem, jeho umístění, složení a množství, popis jeho přepravy, zpracování, úpravy, skladování a ukládání, včetně zabezpečení minimalizace tvorby radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu z vyřazování z provozuvyřazování z provozu, i) způsob opakovaného použití a recyklace vyřazovaných materiálů, systémů, konstrukcí a komponent, j) bezpečnostní rozbory vyřazování z provozuvyřazování z provozu, k) předběžný odhad nákladů na vyřazování z provozuvyřazování z provozu a dostupnosti finančních prostředků, l) rozsah a způsob měření a hodnocení ozářeníozáření zaměstnanců a jiných fyzických osob a ozářeníozáření pracoviště a jeho okolí radionuklidy a m) způsob závěrečného radiačního monitorování v místě jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie po ukončení vyřazování z provozuvyřazování z provozu. (3) Plán vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení a pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie musí být v souladu s koncepci bezpečného ukončení provozu povolovaného zařízení nebo pracoviště a musí obsahovat a) popis počátečního a konečného stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, b) provozní historii jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, c) popis dostupných nebo uvažovaných technologií schopných zabezpečit bezpečnou realizaci vyřazovaní z provozu, d) bezpečnostní rozbory k vyřazování z provozuvyřazování z provozu, e) popis jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie včetně technologických a stavebních částí, f) předpokládaný termín zahájení vyřazování z provozuvyřazování z provozu, zdůvodnění způsobu a rozsahu vyřazování z provozuvyřazování z provozu a časový harmonogram vyřazování z provozuvyřazování z provozu, g) předpokládané radionuklidové složení látek vyskytujících se v jaderném zařízeníjaderném zařízení nebo na pracovišti III. kategorie nebo pracovišti IV. kategorie v okamžiku před ukončením provozu, posouzení jejich fyzikálně-chemické formy, aktivity, toxicity, objemu a hmotnosti, h) návrh organizační přípravy a personálního zajištění v období vyřazování z provozuvyřazování z provozu, i) návrh zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany v období vyřazování z provozuvyřazování z provozu, j) návrh programu monitorování v období vyřazování z provozuvyřazování z provozu, k) záměr provádění úprav zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování, pokud byla stanovena, a záměr připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událostpřipravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost, l) popis bezpečného nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivemvyhořelým jaderným palivem včetně financování tohoto nakládání, bude-li radioaktivní odpadradioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivovyhořelé jaderné palivo při činnosti vznikat, m) popis využití území a systémů, konstrukcí a komponent nebo, není-li možné úplné vyřazeníúplné vyřazení, program pro údržbu, zkoušky, kontrolu systémů, konstrukcí a komponent zohledňující jeho změny v průběhu vyřazování z provozuvyřazování z provozu, n) výchozí podklady pro odhad nákladů na vyřazování z provozuvyřazování z provozu a o) návrh zajištění radiační ochranyradiační ochrany v období vyřazování z provozuvyřazování z provozu. (4) Plán vyřazování z provozuvyřazování z provozu musí být aktualizován spolu s odhadem nákladů na vyřazování z provozuvyřazování z provozu nejméně jednou za 5 let. (5) Bezpečnostní zpráva, která je součástí dokumentace pro povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie a která musí být v souladu s plánem vyřazování z provozuvyřazování z provozu, musí obsahovat a) popis změn jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie v průběhu jeho vyřazování z provozuvyřazování z provozu, včetně seznamu systémů, konstrukcí a komponent dosud nevyřazených, b) aktualizaci jejich zařazení do bezpečnostních tříd, c) změny v plánovaném způsobu vyřazování z provozuvyřazování z provozu a jejich zdůvodnění, d) popis a zdůvodnění nutnosti instalace a provozu nových systémů, konstrukcí a komponent a jejich vlivu na zajištění radiační ochranyradiační ochrany, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a e) posouzení vlivu současně probíhajících vyřazovacích činností na zajištění radiační ochranyradiační ochrany, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události. ČÁST ŠESTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 14 Oznámení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 15 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předsedkyně: Ing. Drábová, Ph.D., v. r. 1) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
Vyhláška č. 376/2016 Sb.	Vyhláška č. 376/2016 Sb. Vyhláška o položkách dvojího použití v jaderné oblasti Vyhlášeno 18. 11. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 150/2016 * § 1 - Náležitosti prohlášení o konečném použití položky dvojího použití v jaderné oblasti * § 2 - Požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je dovoz nebo vývoz jaderné položky, která je položkou dvojího použití v jaderné oblasti * § 3 - Rozsah a způsob uchovávání evidovaných údajů o položce dvojího použití v jaderné oblasti a lhůty pro jejich předávání Úřadu * § 4 - Seznam položek dvojího použití v jaderné oblasti * § 5 - Vzor prohlášení koncového uživatele * § 6 - Oznámení * § 7 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 376/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 376/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2017 376 VYHLÁŠKA ze dne 7. listopadu 2016 o položkách dvojího použití v jaderné oblasti Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 18 odst. 5, § 24 odst. 7, § 25 odst. 2 písm. d), § 166 odst. 6 písm. d), § 170 odst. 4 a § 171 odst. 5: § 1 Náležitosti prohlášení o konečném použití položky dvojího použití v jaderné oblasti Prohlášení o konečném použití položky dvojího použitípoložky dvojího použití v jaderné oblasti v případě jejího transferutransferu musí obsahovat a) množství, název a specifikaci položky dvojího použitípoložky dvojího použití v jaderné oblasti podle této vyhlášky, b) údaj o způsobu konečného použití, c) termín uskutečnění transferutransferu, d) údaje o ohlašovateli, a to 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, jde-li o fyzickou osobu, nebo 2. název, jde-li o právnickou osobu, e) adresu sídla, trvalého pobytu nebo bydliště koncového uživatele, f) závazek koncového uživatele 1. nepoužívat položku dvojího použitípoložku dvojího použití v jaderné oblasti nebo její část k žádným účelům, které by byly v rozporu se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní, 2. zajistit, aby položka dvojího použitípoložka dvojího použití v jaderné oblasti nebo její část nebyla zneužita k vojenským účelům a 3. zajistit oznámení dalšího převodu položky dvojího použitípoložky dvojího použití v jaderné oblasti nebo její části v rámci České republiky Úřadu a g) předpokládaný termín oznámení informací o uskutečněném transferutransferu položky dvojího použitípoložky dvojího použití v jaderné oblasti Úřadu stanovený tak, aby toto oznámení bylo provedeno do 30 pracovních dnů po uskutečnění transferutransferu. § 2 Požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je dovoz nebo vývoz jaderné položky, která je položkou dvojího použití v jaderné oblasti Obsahem prohlášení koncového uživatele nebo přijímajícího státu v případě vývozu položky dvojího použitípoložky dvojího použití v jaderné oblasti je a) sdělení, že položka dvojího použitípoložka dvojího použití v jaderné oblasti nebude používána k účelům uvedeným v čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího použití, nebo k vojenskému konečnému použití v zemích podléhajících čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení, a b) specifikace způsobu použití a místa konečného použití položky dvojího použitípoložky dvojího použití v jaderné oblasti, která musí být ve shodě s údaji uvedenými v žádosti o povolení. § 3 Rozsah a způsob uchovávání evidovaných údajů o položce dvojího použití v jaderné oblasti a lhůty pro jejich předávání Úřadu (1) V případě vývozu nebo dovozu položky dvojího použitípoložky dvojího použití v jaderné oblasti musí být údaje evidovány v následujícím rozsahu: a) množství, název a specifikace položky dvojího použitípoložky dvojího použití v jaderné oblasti podle této vyhlášky, b) název a adresa sídla dodavatele a koncového uživatele položky dvojího použitípoložky dvojího použití v jaderné oblasti, jsou-li právnickými osobami, nebo jejich jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa trvalého pobytu nebo bydliště, jsou-li fyzickými osobami, c) návrh na uzavření smlouvy a ostatní obchodní dokumenty, které se vztahují k vývozu nebo dovozu položky dvojího použitípoložky dvojího použití v jaderné oblasti, d) termín uskutečněného dovozu nebo vývozu položky dvojího použitípoložky dvojího použití v jaderné oblasti, e) termín, kdy dovážená nebo vyvážená položka dvojího použitípoložka dvojího použití v jaderné oblasti vstoupila na území České republiky nebo opustila území České republiky, f) údaj o tom, kdy byla položka dvojího použitípoložka dvojího použití v jaderné oblasti předána koncovému uživateli, a g) písemné potvrzení koncového uživatele o převzetí položky dvojího použitípoložky dvojího použití v jaderné oblasti. (2) Držitel povolení k vývozu nebo dovozu položky dvojího použitípoložky dvojího použití v jaderné oblasti musí oznámit Úřadu evidované údaje podle odstavce 1 a) písm. a) až f) do 5 pracovních dnů po dokončení vývozu nebo dovozu a b) písm. g) do 30 pracovních dnů ode dne předání položky dvojího použitípoložky dvojího použití v jaderné oblasti koncovému uživateli. § 4 Seznam položek dvojího použití v jaderné oblasti Seznam položek dvojího použitípoložek dvojího použití v jaderné oblasti stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce. § 5 Vzor prohlášení koncového uživatele Vzor prohlášení koncového uživatele položky dvojího použitípoložky dvojího použití v jaderné oblasti při jejím dovozu stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce. § 6 Oznámení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předsedkyně: Ing. Drábová, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 376/2016 Sb. SEZNAM ZAŘÍZENÍ, MATERIÁLŮ, SOFTWARU A SOUVISEJÍCÍ TECHNOLOGIE DVOJÍHO POUŽITÍ V JADERNÉ OBLASTI PODLÉHAJÍCÍCH KONTROLNÍM REŽIMŮM PŘI DOVOZU, VÝVOZU A TRANSFERU 1. PRŮMYSLOVÁ ZAŘÍZENÍ 1.A. Zařízení, soubory a komponenty 1.A.1. Radiačně stínící okna o vysoké měrné hmotnosti Radiačně stínící okna o vysoké měrné hmotnosti, olovnaté sklo nebo jiné, které mají následující charakteristiky, a pro ně speciálně navržené rámy: a) o ploše na studené straně, kterou je stínící strana okna vystavená podle projektového návrhu nejnižší radiaci, větší než 0,09 m2, b) s měrnou hmotností vyšší než 3 g/cm3 a c) při tloušťce nejméně 100 mm. 1.A.2. Radiačně odolné televizní kamery nebo jejich čočky Radiačně odolné televizní kamery nebo jejich čočky speciálně konstruované nebo uznané jako radiačně odolné, schopné odolat souhrnné dávce záření větší než 5 × 104 Gy (křemík), aniž by během provozu došlo k degradaci jejich vlastností. Jednotkou Gy (křemík) je energie v joulech na kilogram absorbovaná nestíněným křemíkovým vzorkem vystaveným ionizujícímu záření. 1.A.3. Roboty, koncové ovladače a řídící jednotky 1.A.3.a. Roboty a koncové ovladače, které mají některou z následujících charakteristik: 1.A.3.a.1. jsou speciálně konstruované, aby vyhověly národnímu bezpečnostnímu standardu pro zacházení s brizantními výbušninami, nebo 1.A.3.a.2. jsou speciálně konstruované nebo vypočtené jako radiačně odolné, aby odolaly souhrnné dávce záření větší než 5 × 104 Gy (křemík) a nepodléhaly provozní degradaci. Jednotkou Gy (křemík) je energie v joulech na kilogram absorbovaná nestíněným křemíkovým vzorkem vystaveným ionizujícímu záření. 1.A.3.b. Řídící jednotky speciálně konstruované pro kterýkoli robot nebo koncový ovladač uvedený v položce 1.A.3.a. Položka 1.A.3. nezahrnuje roboty speciálně konstruované pro nejaderné průmyslové aplikace, například automobilové stříkací boxy. Robotem je manipulační mechanismus, který se může pohybovat po lineární dráze nebo od bodu k bodu, může používat čidla a má následující charakteristiky: a) je víceúčelový, b) je schopen pomocí různých pohybů ve třech dimenzích umístit nebo orientovat materiály, součásti, nástroje nebo speciální zařízení, c) obsahuje tři a více systémů servořízení s uzavřenými nebo otevřenými regulačními obvody, nebo s krokovými motory, a d) má programovatelnost přístupnou uživateli pomocí metody učení nebo opakování nebo pomocí elektronického počítače, který může být řízen programovatelnou logikou bez mechanických zásahů. Čidly jsou detektory fyzikálních jevů, jejichž výstup, po konverzi na signál, který může být interpretován ovladačem, je schopen generovat programy nebo modifikovat naprogramované instrukce, nebo numerické programové údaje. Zahrnují čidla se strojovým viděním, infračerveným zobrazováním, akustickým zobrazováním, dotykové, inerciální snímače polohy, optické nebo akustické měřiče vzdálenosti nebo točivého momentu. Programovatelností přístupnou uživateli je vlastnost umožňující uživateli vložit, upravit nebo nahradit programy pomocí prostředků jiných než fyzickou změnou kabeláže nebo vzájemného propojení nebo nastavením řídících funkcí včetně vstupních parametrů. Robotem ve smyslu položky 1.A.3. nejsou a) manipulační mechanismy, které jsou řiditelné pouze manuálně nebo dálkově, b) manipulační mechanismy s pevnou sekvencí, které jsou automatizovanými zařízeními provádějícími mechanicky naprogramované pohyby. Program je mechanicky omezen pevnými zarážkami, například kolíky nebo vačkami. Sekvence pohybů, výběr trajektorií nebo úhlů nejsou proměnné nebo měnitelné mechanicky, elektronicky nebo elektricky, c) mechanicky ovládané manipulační mechanismy s měnitelnou sekvencí, které jsou automatizovanými pohyblivými zařízeními, fungujícími podle mechanicky fixovaných naprogramovaných pohybů. Program je mechanicky omezen pevnými, ale nastavitelnými zarážkami, například kolíky nebo vačkami. Sekvence pohybů a výběr trajektorií nebo úhlů je variabilní v rámci pevné programové předlohy. Změny nebo modifikace programové předlohy, zejména změny kolíků nebo výměny vaček, v jedné nebo více osách pohybu lze uskutečnit pouze pomocí mechanických operací, d) manipulační mechanismy s měnitelnou sekvencí bez řídících servomotorů, které jsou automatizovanými pohyblivými zařízeními, fungujícími podle mechanicky fixovaných naprogramovaných pohybů. Program lze měnit, ale určitá sekvence se uskutečňuje pouze na základě binárního signálu z mechanicky fixovaných elektrických binárních zařízení nebo nastavitelných zarážek a e) zvedací jeřáby, které jsou manipulačními systémy v kartézských souřadnicích, vyrobené jako integrální součást vertikálního souboru skladovacích zásobníků a konstruované ke zpřístupnění obsahu těchto zásobníků při ukládání nebo vyjímání. Koncovým ovladačem jsou čelisti, aktivní nástrojové jednotky nebo jakékoli jiné nástroje, které jsou připevněny k základní desce na konci manipulačního ramene robota. Aktivními nástrojovými jednotkami jsou přístroje využívající hybnou sílu, energii procesu nebo vnímání obráběného předmětu. 1.A.4. Dálkově ovládané manipulátory Dálkově ovládané manipulátory, které lze použít k úkonům při operacích radiochemické separace nebo v horkých komorách, které mají některou z následujících charakteristik: 1.A.4.a. manipulátory schopné prostupovat zdí horké komory (operace vedené skrz zeď) o síle 0,6 m a více, nebo 1.A.4.b. manipulátory schopné přemostit vrchol stěny horké komory o tloušťce stěny 0,6 m nebo více (operace vedené přes zeď). 1.B. Testovací a výrobní zařízení 1.B.1. Tvářecí stroje s plynulým tvářením a tvářecí stroje schopné plynule tvářet duté válce a trny 1.B.1.a. Tvářecí stroje, které mají následující charakteristiky: 1) tři nebo více aktivních nebo vodících válců a 2) podle technické specifikace výrobce mohou být vybaveny jednotkami číslicového řízení nebo řízeny počítačem. 1.B.1.b. Rotační tvářecí stroje zkonstruované pro plynulé tváření cylindrických válců o vnitřním průměru 75 mm až 400 mm. Položka 1.B.1.a. zahrnuje stroje, které mají jen jeden válec určený pro deformaci kovu a dva pomocné válce, které podpírají trn, ale procesu deformace se bezprostředně neúčastní. 1.B.2. Obráběcí stroje Obráběcí stroje nebo jejich kombinace pro následující použití: obrábění nebo řezání kovů, keramických nebo kompozitních materiálů, které podle technických údajů výrobce mohou být vybaveny elektronickým zařízením pro řízené obrábění (kopírování) současně ve dvou nebo více osách. Položka 1.B.2. se nevztahuje na tyčové automatizované soustruhy (Swissturn) omezené pouze na soustružení tyčového materiálu podávaného vřetenem, pokud největší průměr soustružené tyče je stejný nebo menší než 42 mm, bez možnosti upínání do sklíčidla. Stroje mohou také vrtat případně frézovat soustružené části o průměru menším než 42 mm. 1.B.2.a. Soustruhy, které mají přesnost nastavení se všemi dosažitelnými kompenzacemi lepší (méně) než 6 µm v souladu s mezinárodní normou ISO 230/2 (1988) Zásady zkoušek obráběcích strojů (dále jen „ISO 230/2 (1988)“) podél jakékoli lineární osy (celkové nastavení) pro stroje schopné obrábět průměr větší než 35 mm. 1.B.2.b. Obráběcí stroje pro frézování, které mají některou z následujících charakteristik: 1.B.2.b.1. přesnosti nastavení se všemi dosažitelnými kompenzacemi jsou lepší (méně) než 6 µm v souladu s ISO 230/2 (1988) podél každé lineární osy (celkové nastavení), 1.B.2.b.2. dvě nebo více řízených (kopírovacích) rotačních os, nebo 1.B.2.b.3. pět nebo více os, které lze souběžně koordinovat pro řízené obrábění (kopírování). Položka 1.B.2.b. nezahrnuje frézovací stroje, u nichž se osy x pohybují více než 2 m a celková přesnost nastavení na osách x je horší (více) než 30 µm v souladu s ISO 230/2 (1988). 1.B.2.c. Obráběcí stroje pro broušení, které mají některou z následujících charakteristik: 1.B.2.c.1. přesnosti nastavení se všemi dosažitelnými kompenzacemi jsou lepší (méně) než 4 µm v souladu s ISO 230/2 (1988) podél jakékoli lineární osy (celkové nastavení), 1.B.2.c.2. dvě nebo více řízených (kopírovacích) rotačních os, nebo 1.B.2.c.3. pět nebo více os, které lze souběžně koordinovat pro řízené obrábění (kopírování). Položka 1.B.2.c. nezahrnuje válcové vnější, vnitřní a vnější-vnitřní brusky, u nichž opracovávaná součást může mít vnější průměr nebo délku nejvýše 150 mm a osy jsou omezeny na x, z a c, a souřadnicové brusky, které nemají osu z nebo osu w s celkovou přesností nastavení lepší (méně) než 4 mikrony, což je 0,004 mm. Přesnost nastavení je v souladu s ISO 230/2 (1988). 1.B.2.d. Elektrojiskrové bezdrátové obráběcí stroje (Electrical Discharge Machines), které mají dva nebo více stupňů volnosti, jež lze koordinovat současně pro řízené obrábění (kopírování). Namísto individuálních zkušebních protokolů mohou být použity uvedené přesnosti nastavení stanovené podle následujících postupů z měření podle ISO 230/2 (1988) nebo národního ekvivalentu pro každý model obráběcího stroje, pokud to stanovují nebo akceptují národní orgány. Uvedené přesnosti nastavení jsou následující: a) volba pěti strojů modelu, který bude hodnocen, b) změření přesnosti lineární osy podle ISO 230/2 (1988), c) určení hodnoty přesnosti (A) pro každou osu každého stroje podle ISO 230/2 (1988), d) určení průměrné hodnoty přesnosti pro každou osu. Tato průměrná hodnota se stává uvedenou přesností nastavení pro každou osu modelu Ax, Ay a jiné, e) jelikož položka 1.B.2. odkazuje na každou lineární osu, bude tolik uvedených přesností nastavení, kolik je lineárních os, a f) pokud kterákoli osa obráběcího stroje, která nespadá pod položky 1.B.2.a., 1.B.2.b. nebo 1.B.2.c., má uvedenou přesnost nastavení 6 µm nebo lepší (méně) u brousících strojů a 8 µm nebo lepší (méně) pro frézovací stroje a soustruhy, obojí v souladu s ISO 230/2 (1988), pak zhotovitel obráběcího stroje potvrzuje úroveň přesnosti nastavení každých 18 měsíců. Položka 1.B.2. se nevztahuje na speciální obráběcí stroje omezené na výrobu soukolí, klikové a vačkové hřídele, nože a frézky, nebo šneky vytlačovacího stroje. Pojmenování os je v souladu s mezinárodní normou ISO 841 Systémy průmyslové automatizace a integrace - Číslicové řízení strojů - Souřadnicový systém a terminologie pohybu (dále jen „ISO 841“). Do celkového počtu řízených (kopírovacích) os se nezapočítávají osy, které jsou sekundárně paralelní rotační osy, zejména osa w u horizontálních karuselů nebo sekundární rotační osa, jejíž středová linie je paralelní s primární rotační osou. Rotační osy se nemusí otáčet o 360°. Rotační osa může být poháněna lineárním pohonem, například šroubem nebo hřebenovým soukolím. Pro účely položky 1.B.2. je počet os, který lze koordinovat současně pro řízené obrábění, počtem os podél nichž nebo kolem nichž se při obrábění obrobku provádějí souběžné a návazné pohyby mezi obrobkem a nástrojem. To nezahrnuje žádné další osy, podél nichž nebo kolem nichž se provádějí další relativní pohyby v rámci stroje, zejména systémy brusných kotoučů u brousicích strojů, paralelní rotační osy navržené pro nasazování samostatných obrobků, nebo kolineární rotační osy navržené pro manipulaci s týmž obrobkem tak, že ho drží na opačných koncích v upínacím zařízení. Obráběcí stroje, které mají alespoň dvě ze tří obráběcích, frézovacích nebo brousicích schopností, například obráběcí stroj, který dokáže frézovat, musí být hodnoceny podle každé z příslušných položek 1.B.2.a., 1.B.2.b. a 1.B.2.c. Položky 1.B.2.b.3. a 1.B.2.c.3 zahrnují stroje na bázi paralelního lineárního kinematického designu, například hexapod, které mají pět a více os, z nichž žádná není rotační osou. 1.B.3. Stroje, zařízení nebo systémy pro kontrolu rozměrů 1.B.3.a. Počítačem nebo číslicově řízené stroje pro měření rozměrů, které mají jednu z následujících charakteristik: 1.B.3.a.1. mají pouze dvě osy a nejvyšší dovolenou chybu (dále jen „MPE“) při měření délky podél kterékoliv osy (jednorozměrné) definovanou jako jakákoli kombinace E0x MPE, E0y MPE nebo E0z MPE rovnou nebo méně (lepší) než (1,25 + L/1000) µm, kde L je změřená délka v mm v kterémkoliv bodě v rámci měřicího rozsahu stroje v rámci délky osy, podle normy ISO 10360-2 (2009) Geometrické požadavky na výrobky (dále jen „ISO 10360-2“), nebo 1.B.3.a.2. mají tři nebo více os a nejvyšší dovolenou trojrozměrnou (objemovou) chybu měření délky (hodnota E0, MPE se rovná nebo je nižší než 1,7 + L/800) µm, kde L je změřená délka v mm v kterémkoliv bodě v rámci měřicího rozsahu stroje v rámci délky osy, podle ISO 10360-2. Hodnota E0, MPE nejpřesnější konfigurace počítačem nebo číslicově řízeného stroje pro měření rozměrů stanovená výrobcem podle ISO 10360-2, například nejpřesnější z následujících: sonda, délka jehly, parametry pohybu, prostředí, a se všemi dostupnými kompenzacemi musí být porovnány s prahovou hodnotou 1,7 + L/800 µm. 1.B.3.b. Následující přístroje pro měření posuvu: 1.B.3.b.1. bezdotykové měřicí systémy s rozlišením rovným nebo lepším (méně) než 0,2 µm v měřicím rozsahu do 0,2 mm, 1.B.3.b.2. systémy s lineárně měnitelným diferenciálním transformátorem, které mají následující charakteristiky: a) linearita rovná nebo nižší (lepší) než 0,1 % hodnoty změřené od 0 do úplného měřicího rozsahu, pro lineární měnitelný diferenciální transformátor v měřicím rozsahu do 5 mm nebo linearita rovná nebo nižší (lepší) než 0,1 % hodnoty změřené od 0 mm do 5 mm pro lineární měnitelný diferenciální transformátor s měřicím rozsahem větším než 5 mm a b) kolísání (odchylka - drift) je rovná nebo lepší (méně) než 0,1 % za den při standardní teplotě okolního vzduchu ± 1 K, 1.B.3.b.3. měřicí systémy, které mají následující charakteristiky: a) obsahují laser a b) nejméně 12 hodin udržují při teplotním rozsahu ± 1 K standardní teplotu a standardní tlak: 1) rozlišení v celém měřicím rozsahu 0,1 µm nebo lepší a 2) nepřesnost měření rovnou nebo lepší (méně) než (0,2 + L/2000) µm, kde L je měřená délka v mm. Položka 1.B.3.b.3. nezahrnuje měřicí interferometrické systémy bez otevřené nebo uzavřené smyčky se zpětnou vazbou, které obsahují laser k měření chyby pohybu saní obráběcích strojů, strojů na měření rozměrů nebo podobných zařízení. V položce 1.B.3.b. označuje lineární posuv změnu vzdálenosti mezi měřicím snímačem a měřeným objektem. 1.B.3.c. Úhlové měřicí přístroje, které mají úhlovou odchylku polohy rovnou nebo lepší (méně) než 0,00025°. Položka 1.B.3.c se nevztahuje na optické přístroje jako jsou autokolimátory, používající k detekci úhlového posunu zrcadla kolimované světlo, například laser. 1.B.3.d. Systémy pro simultánní lineárně-úhlovou kontrolu polokoulí, které mají následující charakteristiky: 1) nepřesnost měření podél kterékoli lineární osy je rovna nebo lepší (méně) než 3,5 µm na 5 mm a 2) úhlová odchylka polohy je rovna nebo menší než 0,02°. Položka 1.B.3. obsahuje obráběcí stroje, které mohou být použity jako měřicí, pokud splňují nebo překračují kritéria specifikovaná pro funkci měřicích strojů. Stroje v položce 1.B.3. podléhají kontrole, jestliže překračují kontrolní limity v kterémkoli intervalu svého pracovního rozmezí. Všechny parametry měřených hodnot v položce 1.B.3. jsou plus/mínus hodnoty, nikoliv celkový rozsah. 1.B.4. Indukční pece, a to vakuové nebo s inertním plynem, s řízenou atmosférou a jejich proudové zdroje 1.B.4.a. Indukční pece, které mají následující charakteristiky: 1.B.4.a.1. jsou schopné provozu nad 1 123 K, což je 850 °C, 1.B.4.a.2. mají indukční cívky o průměru nejvýše 600 mm a 1.B.4.a.3. jsou konstruované na příkony 5 kW a vyšší. Položka 1.B.4.a. nezahrnuje pece konstruované pro výrobu polovodičových destiček. 1.B.4.b. Proudové zdroje s jmenovitým výkonem 5 kW a více speciálně konstruované pro indukční pece stanovené v položce 1.B.4.a. 1.B.5. Izostatické lisy a zařízení s nimi související 1.B.5.a. Izostatické lisy, které mají následující charakteristiky: 1) jsou schopné dosáhnout nejvyššího pracovního tlaku 69 MPa a vyššího a 2) mají komoru o vnitřním průměru přesahujícím 152 mm. 1.B.5.b. Lisovací nástroje a formy speciálně konstruované pro izostatické lisy stanovené v položce 1.B.5.a. V položce 1.B.5. se izostatickým lisem rozumí zařízení, které je schopno vytvořit tlak v uzavřeném prostoru pomocí různých médií, například plynu, kapaliny nebo pevné částice, tak, že se na obrobek nebo materiál vyvine stejný tlak ve všech směrech. V položce 1.B.5. se vnitřními rozměry komory rozumí prostor, v němž se dosahuje současně pracovní teploty i tlaku, bez zahrnutí upínacích přípravků. Tento rozměr je menší rozměr z vnitřního průměru tlakové komory nebo vnitřního průměru izolované komory pece, podle toho, která z těchto dvou komor je umístěna uvnitř té druhé. 1.B.6. Vibrační testovací systémy, zařízení a komponenty 1.B.6.a. Elektrodynamické vibrační testovací systémy, které mají následující charakteristiky: 1) využívají zpětnou vazbu nebo uzavřený regulační obvod a zahrnují číslicový regulátor, 2) jsou schopné vyvinout vibrace 20 Hz až 2 000 Hz při efektivním zrychlení 10 g a více a 3) jsou schopné přenášet síly nejméně 50 kN, měřeno na holém stole. 1.B.6.b. Číslicové regulátory kombinované se speciálně vytvořeným softwarem pro vibrační testování, s šířkou kmitočtového pásma v reálném čase větší než 5 kHz, které jsou konstruovány pro použití v systémech stanovených v položce 1.B.6.a. 1.B.6.c. Vibrační třasadlové jednotky s připojenými zesilovači nebo bez nich, schopné přenášet síly nejméně 50 kN, měřeno na holém stole, které jsou použitelné v systémech stanovených v položce 1.B.6.a. 1.B.6.d. Nosné konstrukce pro testované kusy a elektronické jednotky konstruované s cílem sloučit řadu třasadlových jednotek v kompletní třasadlový systém schopný vyvinout účinnou kombinovanou sílu nejméně 50 kN, které jsou použitelné v systémech stanovených v položce 1.B.6.a. V položce 1.B.6. holý stůl znamená rovný stůl nebo povrch bez úchytů nebo fitinků. 1.B.7. Vakuové nebo jiné tavící a licí pece s řízenou atmosférou a zařízení s nimi související 1.B.7.a. Obloukové tavicí a licí pece, které mají následující charakteristiky: 1) objem tavných elektrod 1 000 cm3 až 20 000 cm3 a 2) schopnost provozu při teplotách tavení nad 1 973 K, což je 1 700 °C. 1.B.7.b. Tavicí pece s elektronovým svazkem nebo plazmové pece, které mají následující charakteristiky: 1) příkon 50 kW nebo větší a 2) schopnost provozu při teplotách tavení nad 1 473 K, což je 1 200 °C. 1.B.7.c Počítačové ovládací a monitorovací systémy speciálně uspořádané pro pece stanovené v položce 1.B.7.a. nebo 1.B.7.b. 1.C. Materiály Žádné. 1.D. Software 1.D.1. Software speciálně navržený nebo upravený pro užívání zařízení stanovených v položkách 1.A.3., 1.B.1., 1.B.3., 1.B.5., 1.B.6.a., 1.B.6.b., 1.B.6.d. nebo 1.B.7. Software speciálně navržený nebo upravený pro systémy stanovené v položce 1.B.3.d. zahrnuje software pro simultánní měření tloušťky stěny a obrysu. 1.D.2. Software speciálně vytvořený nebo upravený pro vývoj, výrobu nebo použití zařízení stanovených v položce 1.B.2. Položka 1.D.2. se nevztahuje na software k programování dílů, který generuje kódy příkazů numerického řízení, ale neumožňuje přímé použití zařízení k obrábění různých částí. 1.D.3. Software pro jakoukoli kombinaci elektronických zařízení nebo systémů, který umožňuje těmto zařízením funkci jednotky numerického řízení pro obráběcí stroje schopné řídit pět nebo více řízených (kopírovacích) os, které mohou být simultánně koordinovány pro řízené obrábění (kopírování). Software patří mezi kontrolované položky bez ohledu na to, je-li vyvážen samostatně nebo nachází-li se uvnitř jednotky numerického řízení nebo v jakémkoli jiném elektronickém zařízení nebo systému. Položka 1.D.3. se nevztahuje na software speciálně navržený nebo přizpůsobený výrobcem řídící jednotky nebo obráběcího stroje k řízení obráběcích strojů, které nejsou zahrnuty pod položkou 1.B.2. 1.E. Technologie 1.E.1. Technologie, která se vztahuje k řízení výrobních procesů pro vývoj, výrobu nebo využití zařízení, materiálů nebo softwaru stanovených v položkách 1.A. až 1.D. 2. MATERIÁLY 2.A. Zařízení, soubory a komponenty 2.A.1. Kelímky vyrobené z materiálů odolných vůči roztaveným kovovým aktinidům 2.A.1.a. Kelímky, které mají následující charakteristiky: 1) objem 150 cm3, což je 150 ml, až 8 000 cm3, což je 8 l, a 2) jsou vyrobeny z níže uvedených materiálů nebo jejich směsi nebo jimi potaženy, s celkovým obsahem nečistot 2 % nebo méně podle hmotnosti: a) fluorid vápenatý (CaF2) b) zirkoničitan vápenatý (CaZrO3) c) sulfid ceritý (Ce2S3) d) oxid erbitý (Er2O3) e) oxid hafničitý (HfO2) f) oxidhorečnatý (MgO) g) nitridovaná slitina niobu, titanu a wolframu (přibližně 50 % Nb, 30 % Ti, 20 % W) h) oxid ytritý (Y2O3), nebo i) oxid zirkoničitý (ZrO2). 2.A.1.b. Kelímky, které mají následující charakteristiky: 1) objem 50 cm3, což je 50 ml, až 2 000 cm3, což jsou 2 l, a 2) jsou vyrobené z tantalu o čistotě 99,9 hmotnostních procent nebo vyšší nebo jím obložené. 2.A.1.c. Kelímky, které mají následující charakteristiky: 1) objem 50 cm3, což je 50 ml, až 2 000 cm3, což jsou 2 l, 2) jsou vyrobené z tantalu o čistotě 98 hmotnostních procent nebo vyšší nebo jím obložené a 3) jsou povlečené karbidem, nitridem nebo boridem tantalu nebo jakoukoli kombinací těchto sloučenin. 2.A.2. Platinové katalyzátory Platinové katalyzátory speciálně konstruované nebo upravené k uskutečnění izotopické výměny mezi vodíkem a vodou s cílem zpětného získání tritia z těžké vody nebo k výrobě těžké vody. 2.A.3. Kompozitní struktury ve formě trubek Kompozitní struktury ve formě trubek, které mají následující charakteristiky: a) vnitřní průměr 75 mm až 400 mm a b) jsou vyrobené z jakéhokoli vláknitého nebo vláknového materiálu stanoveného v položce 2.C.7.a. nebo uhlíkových předimpregnovaných materiálů stanovených v položce 2.C.7.c. 2.B. Testovací a výrobní zařízení 2.B.1. Zařízení, závody a technické vybavení pro výrobu tritia 2.B.1.a. Zařízení nebo závody na výrobu, regeneraci, což je znovu získání, extrakci nebo koncentrování tritia nebo pro zacházení s tritiem. 2.B.1.b. Technické vybavení závodů a zařízení, a to 2.B.1.b.1. vodíkové nebo héliové chladící jednotky schopné chlazení na teplotu 23 K, což je -250 °C, nebo nižší, s výkonem na odvod tepla vyšším než 150 W, 2.B.1.b.2. systémy skladování a čištění izotopů vodíku, které používají jako skladovací nebo čisticí médium hydridy kovů. 2.B.2. Zařízení, závody a systémy a technické vybavení na separaci izotopů lithia 2.B.2.a. Zařízení nebo závody na separaci izotopů lithia. 2.B.2.b. Následující technologie a technické vybavení k separaci izotopů lithia na bázi procesu lithiovo-rtuťových amalgámů: 2.B.2.b.1. kolony s náplní na výměnu kapalina-kapalina speciálně konstruované pro lithiové amalgamy, 2.B.2.b.2. čerpadla na rtuť nebo lithiové amalgamy, 2.B.2.b.3. elektrolyzéry lithiových amalgamů, 2.B.2.b.4. odpařováky na koncentrované roztoky hydroxidu lithného. 2.B.2.c. Systémy iontové výměny speciálně konstruované pro separaci izotopů lithia a pro ně speciálně konstruované součásti. 2.B.2.d. Systémy chemické výměny, využívající crown ether, kryptandy a lariat ethery, speciálně konstruované pro separaci izotopů lithia a pro ně speciálně konstruované součásti. 2.C. Materiály 2.C.1. Hliník Hliníkové slitiny, které mají následující charakteristiky: a) nejmenší mez pevnosti v tahu 460 MPa při 293 K, což je 20 °C, a b) jsou ve formě trubek nebo masivních válců, včetně výkovků, s vnějším průměrem převyšujícím 75 mm. Požadavek na mez pevnosti v položce 2.C.1. se vztahuje na hliníkové slitiny před a po tepelném zpracování. 2.C.2. Berylium Kovové berylium, slitiny s více než 50 hmotnostními procenty berylia, beryliové sloučeniny a výrobky z nich, jejich odpad nebo zbytky. Položka 2.C.2. nezahrnuje kovová okna pro rentgenové přístroje a měřicí zařízení vrtů, oxidované výrobky nebo polotovary, speciálně navržené pro součástky elektronických komponent nebo jako podložky elektronických obvodů a beryl (křemičitan berylia a hliníku) ve formě smaragdů nebo akvamarínů. 2.C.3. Vizmut Vizmut, který má následující charakteristiky: a) vysokou čistotu, což je 99,99 hmotnostních procent nebo vyšší, a b) obsah stříbra méně než 10 hmotnostních částic na milion. 2.C.4. Bór Bór obohacený izotopem 10B v poměru větším, než se vyskytuje v přírodě, jako prvek, sloučeniny bóru, směsi a materiály obsahující bór, výrobky z něj, jejich odpad nebo zbytky. V položce 2.C.4. směsi obsahující bór zahrnují též bórem dotované materiály. Poměr izotopů bóru vyskytující se v přírodě je přibližně 18,5 hmotnostních procent izotopu 10B, což je 20 atomových procent. 2.C.5. Vápník Vápník, který má následující charakteristiky: a) obsahuje méně než 1 000 hmotnostních částic na milion kovových nečistot jiných než hořčík a b) obsahuje méně než 10 hmotnostních částic na milion bóru. 2.C.6. Trifluorid chlóru (ClF3) 2.C.7. Vláknité nebo vláknové materiály a předimpregnované materiály 2.C.7.a. Uhlíkové nebo aramidové vláknité nebo vláknové materiály, které mají následující charakteristiku: 2.C.7.a.1. měrný modul nejméně 12,7 × 106 m, nebo 2.C.7.a.2. měrnou pevnost v tahu 23,5 × 104 m nebo vyšší. Položka 2.C.7.a. nezahrnuje aramidové vláknité nebo vláknové materiály s hmotnostním obsahem nejméně 0,25 % esterového modifikátoru vázaného na povrchu vláken. 2.C.7.b. Skleněné vláknité nebo vláknové materiály, které mají následující charakteristiky: 1) měrný modul nejméně 3,18 × 106 m a 2) měrnou pevnost v tahu 7,62 × 104 m nebo vyšší. 2.C.7.c. Nekonečné příze, prameny, lanka nebo pásky impregnované teplem vytvrditelnou pryskyřicí, o šířce nepřevyšující 15 mm (předimpregnované lamináty), zhotovené z uhlíkových, skleněných vláknitých nebo vláknových materiálů podle specifikace uvedené v položce 2.C.7.a.. nebo 2.C.7.b. Matrice kompozitu je tvořena pryskyřicí. V položce 2.C.7. měrný modul je Youngův modul v N/m2 dělený měrnou hmotností v N/m3, změřenou při teplotě 296 ± 2 K, což je 23 ± 2 °C, a relativní vlhkosti 50 ± 5 %. V položce 2.C.7. měrná pevnost v tahu je mez pevnosti v tahu v N/m2 dělená měrnou hmotností v N/m3, změřenou při teplotě 296 ± 2 K, což je 23 ± 2 °C, a relativní vlhkosti 50 ± 5 %. 2.C.8. Hafnium Kovové hafnium, slitiny a sloučeniny hafnia a výrobky z nich, které obsahují více než 60 hmotnostních procent hafnia, výrobky z něj, jejich odpad nebo zbytky. 2.C.9. Lithium Lithium obohacené izotopem 6Li v poměru větším, než se vyskytuje v přírodě, obsah izotopu 6Li v přírodním lithiu je přibližně 6,5 hmotnostních procent, což je 7,5 atomových procent, jakož i produkty a zařízení obsahující obohacené lithium, jako prvek, sloučeniny lithia, směsi a materiály obsahující lithium, výrobky z něj, jejich odpad nebo zbytky. Položka 2.C.9. nezahrnuje termoluminiscenční dozimetry. 2.C.10. Hořčík Hořčík, který má následující charakteristiky: a) obsahuje méně než 200 hmotnostních částic na milion kovových nečistot, jiných než vápník, a b) obsahuje méně než 10 hmotnostních částic na milion bóru. 2.C.11. Martenzitická ocel Martenzitická ocel s pevností v tahu nejméně 1950 MPa při teplotě 293 K, což je 20 °C. Položka 2.C.11. nezahrnuje tvary, u nichž žádný délkový rozměr nepřesahuje 75 mm. V položce 2.C.11. se rozumí martenzitická ocel před nebo po tepelném zpracování. 2.C.12. Radium (226Ra) Radium (226Ra), slitiny 226Ra, sloučeniny 226Ra, směsi obsahující 226Ra, výrobky z nich a produkty a přístroje obsahující tyto materiály. Položka 2.C.12. nezahrnuje produkty nebo přístroje neobsahující více než 0,37 GBq 226Ra a lékařské aplikátory. 2.C.13. Titan Titanové slitiny, které mají následující charakteristiky: a) pevnost v tahu při 293 K, což je 20 °C, 900 MPa nebo větší a b) jsou ve formě trubek nebo masivních válců, včetně výkovků, s vnějším průměrem větším než 75 mm. V položce 2.C.13. se rozumí titanové slitiny před nebo po tepelném zpracování. 2.C.14. Wolfram Wolfram, karbid wolframu a wolframové slitiny s obsahem wolframu více než 90 hmotnostních procent, které mají následující charakteristiky: a) dutou válcovou symetrii, včetně částí válce, o vnitřním průměru 100 mm až 300 mm a b) hmotnost větší než 20 kg. Položka 2.C.14. nezahrnuje části speciálně konstruované k použití jako závaží nebo kolimátory γ záření. 2.C.15. Zirkon Zirkon s obsahem hafnia nižším než 1 hmotnostní část hafnia na 500 hmotnostních částí zirkonu ve formě kovu, slitin obsahujících více než 50 hmotnostních procent zirkonu, sloučenin a výrobků z těchto materiálů, odpadů nebo zbytků. Položka 2.C.15. nezahrnuje zirkon ve formě fólie o tloušťce nepřesahující 0,10 mm. 2.C.16. Práškový nikl a porézní kovový nikl 2.C.16.a. Práškový nikl, který má následující charakteristiky: 1) čistotu 99,0 hmotnostních procent niklu nebo větší a 2) průměrný rozměr částic menší než 10 µm měřeno podle standardu ASTM B330. 2.C.16.b. Porézní kovový nikl vyrobený z materiálů stanovených v položce 2.C.16.a. Položka 2.C.16. nezahrnuje vláknové niklové prášky, jednotlivé porézní niklové kovové plechy o ploše 1 000 cm2 nebo menší a práškový nikl, který je speciálně připraven pro výrobu filtrů plynových difúzních přepážek používaných při procesu obohacování plynovou difúzí. Tím se rozumí sloučeniny a prášky obsahující nikl nebo jeho slitiny s obsahem niklu nejméně 60 % speciálně upravené pro výrobu filtrů plynových difúzních přepážek, které jsou vybranými položkami v jaderné oblastivybranými položkami v jaderné oblasti. Položka 2.C.16.b. se vztahuje na porézní materiál formovaný stlačením a sintrováním materiálu uvedeného v položce 2.C.16.a. s cílem vytvořit kovový materiál s jemnými póry navzájem propojenými v rámci struktury. 2.C.17. Tritium Tritium, jeho sloučeniny nebo směsi obsahující tritium s poměrem atomů tritia a vodíku převyšujícím 1 : 1 000 a produkty nebo zařízení obsahující tyto materiály. Položka 2.C.17. nezahrnuje produkty nebo zařízení obsahující méně než 1,48 × 103 GBq tritia. 2.C.18. Hélium (3He) Hélium (3He), směsi obsahující 3He a produkty nebo zařízení obsahující jakýkoli z těchto materiálů. Položka 2.C.18. nezahrnuje produkt nebo zařízení obsahující méně než 1 g 3He. 2.C.19. Radionuklidy vhodné pro tvorbu neutronových zdrojů na bázi alfa-n reakce: 225Aktinium\| 244Curium\| 209Polonium ---\|---\|--- 227Aktinium\| 253Einsteinium\| 210Polonium 253Kalifornium\| 254Einsteinium\| 223Rádium 240Curium\| 148Gadolinium\| 227Thorium 241Curium\| 236Plutonium\| 228Thorium 242Curium\| 238Plutonium\| 230Uran 243Curium\| 208Polonium\| 232Uran V následujících formách: a) prvek, b) sloučeniny s celkovou aktivitou 37 GBq/kg nebo vyšší, c) směsi s celkovou aktivitou 37 GBq/kg nebo vyšší, nebo d) produkty nebo zařízení obsahující jakýkoli z těchto materiálů. Položka 2.C.19. nezahrnuje produkt nebo zařízení obsahující méně než 3,7 GBq aktivity. 2.C.20. Rhenium Rhenium a slitiny s obsahem 90 % hmotnosti a více rhenia a slitiny rhenia a wolframu s obsahem 90 % hmotnosti a více jakékoli směsi rhenia a wolframu, které splňují následující charakteristiky: a) mají formu dutiny s válcovou symetrií, včetně válcových segmentů, s vnitřním průměrem 100 mm až 300 mm a b) mají hmotnost více než 20 kg. 2.D. Software Žádný. 2.E. Technologie 2.E.1. Technologie vztahující se k řízení výrobních procesů pro vývoj, výrobu nebo využití zařízení, materiálu nebo softwaru stanovených v položkách 2.A. až 2.D. 3. ZAŘÍZENÍ A KOMPONENTY PRO IZOTOPICKOU SEPARACI URANU (JINÉ NEŽ VYBRANÉ POLOŽKY V JADERNÉ OBLASTI) 3.A. Zařízení, soubory a komponenty 3.A.1. Měniče kmitočtu nebo generátory Měniče kmitočtu nebo generátory použitelné jako motorový pohon s měnitelným nebo pevným kmitočtem, které mají následující charakteristiky: a) vícefázový výstup s výkonem 40 VA nebo vyšším, b) pracují v kmitočtovém pásmu 600 Hz nebo vyšším a c) mají kontrolu kmitočtu, který je nižší než 0,2 %. Měniče kmitočtu zahrnuté v položce 3.A.1. jsou také známé jako konvertory nebo invertory. Charakteristiky uvedené v položce 3.A.1. mohou splňovat následující zařízení: a) generátory, b) elektronické testovací zařízení, c) zdroje střídavého napětí, d) pohony s měnitelnými otáčkami motoru, e) pohony s měnitelnými rychlostmi (VSD), f) pohony s měnitelnými kmitočty (VFD), g) pohony s nastavitelnými kmitočty (AFD), nebo h) pohony s nastavitelnými rychlostmi (ASD). Položka 3.A.1. se vztahuje pouze na měniče kmitočtu určené pro specifické průmyslové stroje nebo spotřební zboží, například obráběcí stroje nebo vozidla, jestliže měniče kmitočtu mohou splňovat výše uvedené charakteristiky po demontáži. Software speciálně navržený k posílení nebo spuštění výkonu frekvenčních měničů nebo generátorů pro splnění charakteristik položky 3.A.1. je zahrnut v položkách 3.D.2. a 3.D.3. Měniče kmitočtu a generátory speciálně konstruované nebo upravené pro použití v plynových odstředivkách jsou vybranými položkami v jaderné oblastivybranými položkami v jaderné oblasti. Tím se rozumí měniče kmitočtu, známé také jako konvertory nebo invertory, speciálně konstruované nebo upravené pro napájení speciálně konstruovaných nebo upravených prstencových statorů pro vysokorychlostní mnohofázové střídavé hysterezní nebo reluktanční motory, které jsou vybranými položkami v jaderné oblastivybranými položkami v jaderné oblasti. 3.A.2. Lasery, laserové zesilovače a oscilátory 3.A.2.a. Lasery na bázi par mědi, které mají následující charakteristiky: 1) pracují ve vlnových délkách 500 nm až 600 nm a 2) mají průměrný výkon 30 W nebo vyšší. 3.A.2.b. Lasery na bázi iontů argonu, které mají následující charakteristiky: 1) pracují ve vlnovém rozsahu 400 nm až 515 nm a 2) mají průměrný výkon 40 W nebo vyšší. 3.A.2.c. Lasery s příměsí neodymu jinou než sklo, s výstupním vlnovým rozsahem 1 000 nm až 1 100 nm, které mají následující charakteristiky: 1) mají impulzní buzení a modulaci jakosti rezonátoru, s trváním impulzu rovným nebo větším než 1 ns a mají následující charakteristiku: a) jednoduchý příčný výstupní mod s průměrným výkonem vyšším než 40 W, nebo b) vícenásobný příčný výstupní mod s průměrným výkonem vyšším než 50 W, nebo 2) zahrnují zdvojení kmitočtu, dávající výstupní vlnovou délku 500 nm až 550 nm s průměrným výkonem vyšším než 40 W. 3.A.2.d. Laditelné impulzní monovidové oscilátory na bázi barviva, které mají následující charakteristiky: 1) pracují při vlnových délkách 300 nm až 800 nm, 2) mají průměrný výkon vyšší než 1 W, 3) mají opakovací kmitočet vyšší než 1 kHz a 4) mají šířku impulzu menší než 100 ns. 3.A.2.e. Laditelné zesilovače a oscilátory na bázi barviva, které mají následující charakteristiky: 1) pracují při vlnových délkách 300 nm až 800 nm, 2) mají průměrný výkon vyšší než 30 W, 3) mají opakovací kmitočet vyšší než 1 kHz a 4) mají šířku impulzu menší než 100 ns. Položka 3.A.2.e. nezahrnuje monovidové oscilátory. 3.A.2.f. Alexandritové lasery, které mají následující charakteristiky: 1) pracují při vlnových délkách 720 nm až 800 nm, 2) mají šířku pásma 0,005 nm nebo menší, 3) mají opakovací kmitočet vyšší než 125 Hz a 4) mají průměrný výkon vyšší než 30 W. 3.A.2.g. Lasery na bázi oxidu uhličitého, které mají následující charakteristiky: 1) pracují při vlnových délkách 9 000 nm až 11 000 nm, 2) mají opakovací kmitočet vyšší než 250 Hz, 3) mají průměrný výkon vyšší než 500 W a 4) mají šířku impulsu menší než 200 ns. Položka 3.A.2.g. nezahrnuje výkonnější, obvykle 1 kW až 5 kW, průmyslové lasery na bázi oxidu uhličitého, používané například pro řezání nebo svařování, tyto lasery jsou buď s trvalou vlnou, nebo impulzní s šířkou impulzu větší než 200 ns. 3.A.2.h. Excimerové lasery (XeF, XCl, KrF), které mají následující charakteristiky: 1) pracují při vlnových délkách 240 nm až 360 nm, 2) mají opakovací kmitočet vyšší než 250 Hz a 3) mají průměrný výkon vyšší než 500 W. 3.A.2.i. Paravodíkové Ramanovy fázovače určené pro práci při výstupní vlnové délce 16 µm a opakovacím kmitočtu více než 250 Hz. 3.A.2.j. Pulsní lasery na bázi oxidu uhelnatého, které mají následující charakteristiky: 1) pracují při vlnových délkách 5 000 nm až 6 000 nm, 2) mají opakovací kmitočet vyšší než 250 Hz, 3) mají průměrný výkon vyšší než 200 W a 4) mají šířku impulsu menší než 200 ns. Položka 3.A.2.j. nezahrnuje průmyslové lasery na bázi oxidu uhelnatého s vyšším výkonem, obvykle 1 kW až 5 kW, používané například pro řezání nebo svařování, tyto lasery jsou typu spojité vlny nebo impulzní s šířkou impulzu větší než 200 ns. 3.A.3. Ventily Ventily, které mají následující charakteristiky: a) jmenovitý průměr 5 mm nebo větší, b) mají vlnovcové ucpávky a c) jsou vyrobené z hliníku, hliníkových slitin, niklu nebo jeho slitin s obsahem niklu vyšším než 60 hmotnostních procent nebo jsou těmito materiály povlakované. V případě ventilů s odlišným vstupním a výstupním průměrem, se parametr jmenovitý průměr v položce 3.A.3.a. vztahuje k nejmenšímu z těchto průměrů. 3.A.4. Supravodivé solenoidní elektromagnety Supravodivé solenoidní elektromagnety, které mají následující charakteristiky: a) jsou schopné vytvořit magnetické pole větší než 2 T (tesla), b) mají poměr L/D (délka dělená vnitřním průměrem) větší než 2, c) mají vnitřní průměr větší než 300 mm a d) mají homogennost magnetického pole lepší než 1 % na středových 50 % vnitřního objemu. Položka 3.A.4. se nevztahuje na magnety speciálně konstruované a vyvážené jako součásti zobrazujících lékařských systémů nukleární magnetické rezonance. Součást může být fyzicky přítomna v rámci jiné dodávky. V případě separátní dodávky součásti z jiného zdroje příslušná exportní dokumentace vymezuje vztah součásti k položce. 3.A.5. Zdroje stejnosměrného elektrického proudu Zdroje stejnosměrného elektrického proudu o vysokém výkonu, které mají následující charakteristiky: a) jsou schopné po dobu 8 hodin kontinuálně produkovat napětí nejméně 100 V při výstupním proudu 500 A nebo větším a b) mají regulaci proudu nebo napětí lepší než 0,1 % po dobu 8 hodin. 3.A.6. Vysokonapěťové zdroje stejnosměrného elektrického proudu Vysokonapěťové zdroje stejnosměrného elektrického proudu, které mají následující charakteristiky: a) jsou schopné po dobu 8 hodin kontinuálně produkovat napětí nejméně 20 kV při výstupním proudu nejméně 1 A a b) mají regulaci proudu nebo napětí lepší než 0,1 % po dobu 8 hodin. 3.A.7. Převodníky tlaku Všechny typy převodníků tlaku schopných měřit absolutní tlak, které splňují následující charakteristiky: a) tlaková čidla jsou vyrobena z hliníku, hliníkových slitin, z oxidu hlinitého (alumina nebo safír), niklu, niklových slitin s obsahem niklu vyšším než 60 hmotnostních procent nebo plně fluorovaných uhlovodíkových polymerů nebo těmito materiály chráněné, b) těsnění, je-li součástí, nutné pro utěsnění čidel tlaku a v přímém kontaktu s pracovním médiem, vyrobené z hliníku nebo hliníkové slitiny, z oxidu hlinitého (alumina nebo safír), niklu, slitiny niklu s obsahem niklu vyšším než 60 hmotnostních procent nebo plně fluorovaných uhlovodíkových polymerů nebo těmito materiály chráněné a c) mají následující charakteristiku: 1) rozsah stupnice do 13 kPa a přesnost lepší než ± 1 % v celém rozsahu stupnice, nebo 2) rozsah stupnice od 13 kPa výše a přesnost lepší než ± 130 Pa pro měření při 13 kPa. Převodníky tlaku v položce 3.A.7. jsou zařízení, která převádí měření tlaku na signál. Přesnost pro účely položky 3.A.7. zahrnuje nelinearitu, hysterezi a reprodukovatelnost měření při teplotě okolí. 3.A.8. Vakuové vývěvy Vakuové vývěvy, které mají následující charakteristiky: a) průměr vstupního hrdla nejméně 380 mm, b) rychlost čerpání je rovná nebo vyšší než 15 m3/s a c) jsou schopné vytvořit vakuum lepší než 13,3 mPa. Rychlost čerpání se stanovuje v měřicím bodě s použitím dusíku nebo vzduchu. Nejvyšší vakuum se stanovuje na vstupu do vývěvy při zablokování tohoto vstupu. 3.A.9. Ucpávkové spirálové (scroll) kompresory a vývěvy s vlnovcovým typem ucpávky Ucpávkové spirálové (scroll) kompresory a vývěvy s vlnovcovým typem ucpávky, které mají následující charakteristiky: a) dosahují vstupního objemového průtoku 50 m3/hod nebo vyššího, b) dosahují tlakového poměru 2 : 1 nebo vyššího a c) všechny plochy přicházející do styku s pracovním plynem jsou zhotoveny z následujícího materiálu: 1) hliník nebo hliníková slitina, 2) oxid hlinitý, 3) nerezová ocel, 4) nikl nebo slitina niklu, 5) fosforový bronz, nebo 6) fluoropolymery. Ve spirálovém kompresoru nebo vývěvě je nasávaný plyn zachycován do kapsy ve tvaru půlměsíce, ohraničené párem spřažených spirálových stěn, z nichž jedna stojí a druhá se pohybuje po kružnici, čímž dochází k postupnému zmenšování původního objemu plynových kapes a k nárůstu tlaku v těchto kapsách. Ve spirálovém kompresoru nebo vývěvě s vlnovcovým typem ucpávky je pracovní plyn zcela izolován od mazaných částí čerpadla a od vnější atmosféry kovovým vlnovcem. Vlnovec je jedním koncem upevněn k pohybující se spirále a druhým koncem k pevnému krytu čerpadla. Fluoropolymery obsahují také následující materiály: a) polytetrafluoroethylen (PTFE), b) fluorovaný ethylen-propylen (FEP), c) perfluoroalkoxy (PFA), d) polychlorotrifluoroethylen (PCTFE), nebo e) vinyliden fluorid-hexafluoropropylen kopolymer. 3.B. Testovací a výrobní zařízení 3.B.1. Elektrolyzéry na výrobu fluoru Elektrolyzéry na výrobu fluoru s výrobní kapacitou větší než 250 g fluoru za hodinu. 3.B.2. Zařízení na výrobu nebo montáž rotorů, zařízení vyrovnávající rotor, tvářecí stroje na výrobu vlnovců a trny 3.B.2.a. Zařízení na montáž sestavy rotorů plynových odstředivek, přepážek a koncovek. Položka 3.B.2.a. zahrnuje přesná vřetena, svěrky a stroje na uložení lisováním za tepla. 3.B.2.b. Zařízení vyrovnávající rotor pro dosažení souososti sekcí rotorové trubky. Zařízení uvedené v položce 3.B.2.b. se obvykle skládá z přesných měřicích čidel, připojených na počítač, který řídí činnost, například pneumatických otočných ramen používaných pro vyrovnávání do směru sekcí rotorových trubek. 3.B.2.c. Trny a zápustky pro tváření vlnovců pro výrobu jednospirálových konvolučních vlnovců. Vlnovce v této položce mají následující charakteristiky: 1) vnitřní průměr 75 mm až 400 mm, 2) délku 12,7 mm nebo větší, 3) hloubku spirály větší než 2 mm a 4) jsou vyrobeny z vysoce pevných hliníkových slitin, martenzitické vytvrditelné oceli nebo z vysoce pevných vláknitých nebo vláknových materiálů. 3.B.3. Vícerovinné vyvažovací stroje pro odstředivky - stabilní nebo přenosné, horizontální nebo vertikální 3.B.3.a. Vyvažovací zařízení pro odstředivky konstruované pro vyvažování pružných rotorů o délce nejméně 600 mm, které mají následující charakteristiky: 1) oběžný průměr nebo průměr otočného čepu větší než 75 mm, 2) hmotnostní rozsah od 0,9 kg do 23 kg a 3) jsou schopné vyvážit při otáčkách vyšších než 5 000 za minutu. 3.B.3.b. Vyvažovací stroje pro odstředivky konstruované pro vyvažování dutých válcových komponentů rotoru, které mají následující charakteristiky: 1) oběžný průměr nebo průměr otočného čepu větší než 75 mm, 2) hmotnostní rozsah od 0,9 kg do 23 kg, 3) jsou schopné vyvážit do zbytkové nerovnováhy 0,010 kg × mm/kg v jedné rovině nebo lepší a 4) řemenový pohon. 3.B.4. Zařízení pro navíjení vláken a zařízení s nimi související 3.B.4.a. Zařízení pro navíjení vláken, která mají následující charakteristiky: 1) pohyby pro nastavení do správné polohy, ovíjení a vinutí vláken je koordinováno a programováno ve dvou nebo více osách, 2) jsou speciálně konstruovaná pro výrobu kompozitu nebo laminátů z vláknových nebo vláknitých materiálů a 3) jsou schopná navíjet válcové trubky s vnitřním průměrem 75 mm až 650 mm a o délce nejméně 300 mm. 3.B.4.b. Koordinační a programové řízení pro zařízení pro navíjení vláken stanovená v položce 3.B.4.a. 3.B.4.c. Přesná vřetena pro zařízení pro navíjení vláken stanovená v položce 3.B.4.a. 3.B.5. Elektromagnetické separátory izotopů Elektromagnetické separátory izotopů konstruované pro jednoduché nebo vícenásobné iontové zdroje nebo jimi vybavené, schopné vytvořit celkový proud iontového svazku nejméně 50 mA. Položka 3.B.5. zahrnuje separátory schopné obohacovat stabilní izotopy nebo izotopy uranu. Separátor schopný separovat izotopy olova s rozdílem jedné hmotnostní jednotky je schopen obohacovat izotopy uranu, kde rozdíl činí tři hmotnostní jednotky. Položka 3.B.5. zahrnuje separátory, u nichž se iontové zdroje nebo sběrače (kolektory) nacházejí v magnetickém poli a taková uspořádání, v nichž jsou mimo toto pole. 3.B.6. Hmotnostní spektrometry Hmotnostní spektrometry schopné měřit ionty o hmotnosti 230 atomových jednotek a větší s rozlišením lepším než dvě částice při 230, jakož i příslušné iontové zdroje pro tato zařízení: 3.B.6.a. hmotnostní spektrometry s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS - Inductively coupled plasma mass spectrometry), 3.B.6.b. hmotnostní spektrometry s doutnavým výbojem (GDMS - Glow- Discharge Mass Spectrometry), 3.B.6.c. hmotnostní spektrometry s tepelnou ionizací (TIMS - Thermal Ionization Mass Spectrometry), 3.B.6.d. elektronové bombardovací hmotnostní spektrometry, které mají následující charakteristiky: 1) vstupní systém molekulárního paprsku, který vstřikuje kolimovaný paprsek analytů molekul do oblasti iontového zdroje, kde jsou molekuly ionizovány svazkem elektronů a 2) jeden nebo více vymrazovacích odlučovačů, které mohou být chlazeny na teplotu 193 K, což je -80 °C, nebo nižší pro odloučení molekul analytu, které nejsou ionizovány svazkem elektronů, 3.B.6.e. hmotnostní spektrometry vybavené mikrofluorizačním iontovým zdrojem, zkonstruované k použití pro aktinidy nebo fluoridy aktinidů. Položka 3.B.6.d. zahrnuje hmotnostní spektrometry, které se obvykle používají pro izotopickou analýzu plynových vzorků UF6. Hmotnostní spektrometry v položce 3.B.6.d. jsou také nazývány spektrometry s elektronovým impaktem nebo spektrometry s elektronovou ionizací. V položce 3.B.6.d.2. je vymrazovacím odlučovačem přístroj, který odlučuje molekuly plynu jejich kondenzací nebo zmrazením na chladných plochách. Pro účely této položky není kryogenní vývěva plynného helia s uzavřenou smyčkou vymrazovacím odlučovačem. 3.C. Materiály Žádné. 3.D. Software 3.D.1. Software speciálně vytvořený pro užití u zařízení stanovených v položkách 3.A.1., 3.B.3. nebo 3.B.4. 3.D.2. Software nebo šifrovací klíče/kódy speciálně vytvořené k posílení nebo spuštění výkonových charakteristik zařízení, které není zahrnuto v položce 3.A.1. tak, aby splnilo nebo překročilo charakteristiky stanovené v položce 3.A.1. 3.D.3. Software speciálně vytvořený k posílení nebo spuštění výkonových charakteristik zařízení, na které se vztahuje položka 3.A.1. 3.E. Technologie 3.E.1. Technologie vztahující se k řízení výrobních procesů pro vývoj, výrobu nebo využití zařízení, materiálu nebo softwaru stanovených v položkách 3.A. až 3.D. 4. ZAŘÍZENÍ VZTAHUJÍCÍ SE K ZÁVODŮM NA VÝROBU TĚŽKÉ VODY (JINÁ NEŽ VYBRANÉ POLOŽKY V JADERNÉ OBLASTI) 4.A. Zařízení, soubory a komponenty 4.A.1. Speciální náplně Speciální náplně použitelné k separaci těžké vody od obyčejné, které mají následující charakteristiky: a) jsou vyrobené ze síťoviny z fosforového bronzu chemicky upravené ke zlepšení smáčivosti a b) jsou konstruované pro použití ve vakuových destilačních kolonách. 4.A.2. Cirkulační čerpadla Cirkulační čerpadla pro zředěné nebo koncentrované roztoky katalyzátoru amidu draselného v kapalném amoniaku (KNH2/NH3), které mají následující charakteristiky: a) jsou vzduchotěsná, což je hermeticky uzavřená, b) o výkonu vyšším než 8,5 m3/h a c) mají následující charakteristiku: 1) jsou určená pro koncentrované roztoky amidu draselného (1% nebo vyšší) s provozním tlakem od 1,5 MPa do 60 MPa, nebo 2) jsou určená pro zředěné roztoky amidu draselného (nižší než 1%) s provozním tlakem od 20 MPa do 60 MPa. 4.A.3. Turboexpandéry nebo soustrojí turboexpandér-kompresor Turboexpandéry nebo soustrojí turboexpandér-kompresor, které mají následující charakteristiky: a) jsou konstruované pro provoz při výstupních teplotách 35 K, což je -238 °C, nebo nižších a b) jsou konstruované pro průtok plynného vodíku 1 000 kg/h nebo větší. 4.B. Testovací a výrobní zařízení 4.B.1. Vodo-sirovodíkové výměnné patrové kolony a vnitřní kontaktory (vestavby) 4.B.1.a. vodo-sirovodíkové výměnné patrové kolony, které mají následující charakteristiky: 1) jsou schopné provozu při tlacích 2 MPa nebo vyšších, 2) jsou vyrobené z jemnozrnné nelegované (uhlíkaté) oceli s austenitickým číslem zrnitosti ASTM 5 nebo větším a 3) mají průměr nejméně 1,8 m. 4.B.1.b. vnitřní kontaktory (vestavby) pro vodo-sirovodíkové výměnné patrové kolony stanovené v položce 4.B.1.a. 4.B.2. Kryogenní kolony na destilaci vodíku Kryogenní kolony na destilaci vodíku, které mají následující charakteristiky: a) konstruované pro fungování při vnitřních teplotách nižších než 35 K, což je -238 °C, b) konstruované pro fungování při vnitřním tlaku od 0,5 MPa do 5 MPa, c) vyrobené z 1) jemnozrnné korozivzdorné oceli řady 300 s nízkým obsahem síry s austenitickým číslem zrnitosti ASTM 5 nebo větším, nebo 2) ekvivalentních materiálů vhodných pro kryogenní podmínky a kompatibilních s vodíkem a d) s vnitřním průměrem nejméně 30 cm a účinnou délkou nejméně 4 m. Účinnou délkou je aktivní výška obalového materiálu v obalené koloně nebo aktivní výška vnitřních desek stykačů v deskové koloně. 4.B.3. Položka se nepoužívá. 4.C. Materiály Žádné. 4.D. Software Žádný. 4.E. Technologie 4.E.1. Technologie vztahující se k řízení výrobních procesů pro vývoj, výrobu nebo využití zařízení, materiálů nebo softwaru stanovených v položkách 4.A. až 4.D. 5. TESTOVACÍ A MĚŘICÍ ZAŘÍZENÍ PRO VÝVOJ JADERNÝCH VÝBUŠNÝCH ZAŘÍZENÍ 5.A. Zařízení, soubory a komponenty 5.A.1. Trubice fotonásobičů Trubice fotonásobičů, které mají následující charakteristiky: a) plocha fotokatody je větší než 20 cm2 a b) pulzní náběhový čas je kratší než 1 ns. 5.B. Testovací a výrobní zařízení 5.B.1. Zábleskové rentgenové generátory nebo impulzní elektronové urychlovače Zábleskové rentgenové generátory nebo impulzní elektronové urychlovače, které mají některou ze dvou sad následujících charakteristik: 5.B.1.a. 1) impulzní energie urychlených elektronů je 500 keV nebo větší, ale menší než 25 MeV a 2) výkonnostní ukazatel (K) je 0,25 nebo větší, nebo 5.B.1.b. 1) impulzní energie urychlených elektronů je 25 MeV nebo větší a 2) impulzní výkon převyšuje 50 MW. Předmětem položky 5.B.1. nejsou urychlovače, které jsou součástí zařízení určených pro účely jiné, než je generace elektronového svazku nebo rentgenového záření, například elektronový mikroskop, a zařízení určených pro lékařské účely. Výkonnostní ukazatel K je definován jako: K = 1,7 × 103 × V2,65 × Q, přičemž V je impulzní energie elektronů v milionech elektronvoltů. Q je celkový urychlený náboj v coulombech, jestliže doba impulzu svazku produkovaného urychlovačem je nejvýše 1 µs. Pokud je doba impulzu svazku urychlovače delší než 1 µs, představuje Q nejvýše urychlený náboj za 1 µs. Q je rovno integrálu i podle t za 1 µs nebo dobu impulzu svazku, podle toho, který časový interval je kratší Q = ∫ idt (Q=integrál idt), kde i je proud svazku v ampérech a t je čas v sekundách. Impulzní výkon = (impulzní potenciál ve voltech) × (impulzní proud svazku v ampérech). Doba trvání impulzu svazku v zařízení založeném na mikrovlnných urychlovacích komorách je buď 1 µs, nebo je to doba trvání paketu svazku paprsků vznikajícího při jednom impulzu mikrovlnného modulátoru podle toho, který časový interval je kratší. Impulzní proud svazku v zařízení založeném na mikrovlnných urychlovacích komorách je průměrný proud za dobu trvání paketu svazku paprsků. 5.B.2. Vysokorychlostní dělové systémy Vysokorychlostní dělové systémy, hnací, plynové, cívkové, elektromagnetické, elektrotepelné nebo jiné vyspělé systémy, schopné urychlit projektily na rychlost 1,5 km/s nebo vyšší. Tato položka nezahrnuje dělové prvky speciálně konstruované pro vysokorychlostní zbraňové systémy. 5.B.3. Dále uvedené vysokorychlostní kamery a zobrazovací přístroje a jejich komponenty 5.B.3.a. Následující rozmítací kamery a jejich speciálně konstruované komponenty: 5.B.3.a.1. rozmítací kamery se zapisovací rychlostí větší než 0,5 mm/µs, 5.B.3.a.2. elektronické rozmítací kamery s časovým rozlišením 50 ns a lepším, 5.B.3.a.3. rozmítací trubice pro kamery uvedené v položce 5.B.3.a.2., 5.B.3.a.4. zásuvné moduly speciálně konstruované k použití s rozmítacími kamerami, které mají modulární stavbu a umožňují výkonnostní specifikace uvedené v položkách 5.B.3.a.1. nebo 5.B.3.a.2. a 5.B.3.a.5. synchronizační elektronické jednotky, rotorové sestavy složené z turbín, zrcadel a ložisek speciálně konstruovaných pro kamery stanovené v položce 5.B.3.a.1. 5.B.3.b. Snímkovací kamery a pro ně speciálně konstruované komponenty: 5.B.3.b.1. snímkovací kamery s rychlostí záznamu vyšší než 225 000 snímků za sekundu, 5.B.3.b.2. snímkovací kamery schopné expozičního času snímku 50 ns nebo nižší, 5.B.3.b.3. snímkovací trubky a pevné zobrazovací přístroje s rychlostním záznamem (uzávěrkou) zobrazení v čase 50 ns nebo nižším, speciálně navržené pro kamery stanovené v položkách 5.B.3.b.1. nebo 5.B.3.b.2., 5.B.3.b.4. zásuvné moduly speciálně konstruované k použití se snímkovacími kamerami s modulární stavbou, které umožňují výkonnostní specifikace v položkách 5.B.3.b.1. nebo 5.B.3.b.2. a 5.B.3.b.5. synchronizační elektronické jednotky, rotorové sestavy složené z turbín, zrcadel a ložisek speciálně konstruovaných pro kamery stanovené v položkách 5.B.3.b.1. nebo 5.B.3.b.2. 5.B.3.c. Kamery na principu pevné fáze nebo elektronových trubic a pro ně speciálně navržené komponenty: 5.B.3.c.1. kamery na principu pevné fáze nebo elektronových trubic s rychlostním záznamem (uzávěrkou) zobrazení v čase 50 ns nebo nižším, 5.B.3.c.2. zobrazovací přístroje na principu pevné báze a zesilovače obrazu s rychlostním záznamem (uzávěrkou) zobrazení v čase 50 ns nebo nižším, speciálně konstruované pro kamery stanovené v položce 5.B.3.c.1., 5.B.3.c.3. elektro-optické uzávěrkové přístroje (buňky typu Kerr nebo Pockels) s rychlostním záznamem (uzávěrkou) zobrazení v čase 50 ns nebo nižším a 5.B.3.c.4. zásuvné moduly speciálně konstruované pro použití s kamerami, které mají modulární stavbu a umožňují výkonnostní specifikace stanovené v položce 5.B.3.c.1. Software speciálně navržený pro posílení nebo spuštění výkonu kamer nebo zobrazovacích přístrojů pro splnění uvedených charakteristik je zahrnut v položkách 5.D.1. a 5.D.2. Vysokorychlostní kamery s jednoduchým rámem jsou používány jednotlivě pro pořízení jediného zobrazení dynamické události nebo je několik takových kamer zkombinováno v postupně spouštěném systému k pořízení většího počtu zobrazení události. 5.B.4. Položka se nepoužívá. 5.B.5. Specializované přístrojové vybavení pro hydrodynamické experimenty 5.B.5.a. Rychlostní interferometry pro měření rychlostí převyšujících 1 km/s během časových intervalů kratších než 10 µs. 5.B.5.b. Měřidla rázového tlaku schopná měřit tlaky vyšší než 10 GPa, včetně měřidel s manganinem, ytterbiem a polyvinyliden bifluoridem (PVBF, PVF2). 5.B.5.c. Křemenné tlakové převodníky pro tlaky vyšší než 10 GPa. Položka 5.B.5.a. zahrnuje rychlostní interferometry, například systémy VISAR, což jsou rychlostní interferometrické systémy pro jakékoli reflektory, systémy DLI, což jsou dopplerovské laserové interferometry, a systémy PDF, což jsou fotonické dopplerovské velocimetry, známé také jako Het-V, což jsou velocimetry používající heterodynní princip. 5.B.6. Vysokorychlostní impulzní generátory Vysokorychlostní impulzní generátory a jejich pulzní hlavy, které mají následující charakteristiky: a) výstupní napětí převyšující 6 V a zatěžující odpor menší než 55 Q a b) přechodový čas impulzu menší než 500 ps. Přechodový čas impulzu v položce 5.B.6.b. je časový interval 10 % až 90 % napěťové amplitudy. Pulzní hlavy jsou obvody formující impulz, navržené k přijímání napěťové skokové funkce a vytvarování této funkce do různých forem, například obdélník, trojúhelník, skok, impulz, exponenciála nebo monocyklické typy. Pulzní hlavy mohou být nedílnou součástí impulzního generátoru, mohou být zásuvným modulem k zařízení nebo to mohou být vnější přípojná zařízení. 5.B.7. Výbuchové komory Kontejnmentové nádoby, komory, kontejnery a jiná podobná kontejnmentová zařízení zkonstruovaná pro testování vysoce explozivních látek nebo zařízení, které mají následující charakteristiky: a) jsou vytvořené pro zachycení účinků detonace o ekvivalentu 2 kg TNT nebo větší a b) mají konstrukční prvky nebo vlastnosti umožňující přenos diagnostických nebo naměřených informací v reálném čase nebo s prodlevou. 5.C. Materiály Žádné. 5.D. Software 5.D.1. Software nebo šifrovací klíče/kódy speciálně vytvořené k posílení nebo spuštění výkonových charakteristik zařízení, které není zahrnuto v položce 5.B.3. tak, aby splnilo nebo překročilo charakteristiky stanovené v položce 5.B.3. 5.D.2. Software nebo šifrovací klíče/kódy speciálně vytvořené k posílení nebo spuštění výkonových charakteristik zařízení stanoveného v položce 5.B.3. 5.E. Technologie 5.E.1. Technologie vztahující se k řízení výrobních procesů pro vývoj, výrobu nebo využití zařízení, materiálů nebo softwaru stanovených v položkách 5.A. až 5.D. 6. KOMPONENTY PRO JADERNÁ VÝBUŠNÁ ZAŘÍZENÍ 6.A. Zařízení, soubory a komponenty 6.A.1. Rozbušky a vícebodové iniciační systémy 6.A.1.a. Následující elektricky řízené rozbušky: 6.A.1.a.1. odpalovací můstek (EB - Exploding bridge), 6.A.1.a.2. odpalovací můstkový odpor (EBW - Exploding bridge wire), 6.A.1.a.3. nárazové rozbušky a 6.A.1.a.4. výbušné fóliové iniciátory (EFI - Exploding foil initiators). 6.A.1.b. Uspořádání využívající jednoduché nebo násobné rozbušky zkonstruované k téměř současné iniciaci výbušného povrchu většího než 5 000 mm2 pomocí jednoho signálu k odpálení s časovým nastavením iniciací po celé ploše povrchu za méně než 2,5 µs. Předmětem položky 6.A.1. nejsou rozbušky, které využívají pouze primární výbušniny jako je azid olovnatý. Všechny rozbušky, které jsou předmětem položky 6.A.1., využívají tenké elektrické vodiče, zejména můstky, můstková zapojení nebo fólie, které se výbušně odpařují po průchodu rychlého elektrického impulzu o vysokém proudu. V nenárazových typech výbušný vodič nastartuje chemickou detonaci ve vysoce explozivní látce, jako je PETN (pentaerytritoltetranitrát), které se dotýká. V nárazových rozbuškách výbušné odpařování elektrického vodiče uvádí do pohybu flyer nebo úderník, který nastartuje chemickou detonaci. V některých typech je úderník hnán magnetickou silou. Výbušnou fólií může být rozbuška EB nebo rozbuška nárazníkového typu. Alternativním označením pro rozbušku je „iniciátor“. 6.A.2. Odpalovací zařízení a ekvivalentní vysokoproudé impulzové generátory 6.A.2.a. Rozbuškové odpalovací systémy, jako jsou spouštěcí systémy, odpalovací systémy, včetně elektronicky nabitých, explozivně řízených a opticky řízených odpalovacích systémů určených k ovládání vícenásobných rozbušek uvedených v položce 6.A.1. 6.A.2.b. Modulární elektrické impulzové generátory (pulsary), které mají následující charakteristiky: 1) jsou konstruované jako přenosné, mobilní nebo pro použití ve ztížených podmínkách, 2) jsou schopné předat svou energii v čase kratším než 15 µs při odporu menším než 40 Ω, 3) výstupní proud převyšuje 100 A, 4) žádný rozměr nepřesahuje 30 cm, 5) hmotnost je menší než 30 kg a 6) jsou určené pro použití v rozšířeném teplotním intervalu od 223 K do 373 K, což je od -50 °C do 100 °C, nebo pro použití v kosmu. 6.A.2.c. Mikro-odpalovací jednotky, které mají následující charakteristiky: 1) žádný rozměr nepřesahuje 35 mm, 2) jmenovité napětí je rovno nebo vyšší než 1 kV a 3) kapacita je rovna nebo vyšší než 100 nF. Opticky řízené odpalovací systémy zahrnují systémy spuštění a nabíjení laserem. Výbušně řízené odpalovací systémy zahrnují výbušné feroelektrické a výbušné feromagnetické typy odpalovacích systémů. Položka 6.A.2.b. zahrnuje budiče xenonových zábleskových lamp. 6.A.3. Spínací zařízení 6.A.3.a. Trubice a elektronky se studenou katodou, včetně plynových a vakuových trubic, fungující obdobně jako jiskřiště, které mají následující charakteristiky: 1) obsahují nejméně tři elektrody, 2) jmenovité špičkové anodové napětí 2,5 kV nebo vyšší, 3) jmenovitý špičkový anodový proud 100 A nebo více a 4) anodové časové zpoždění 10 µs nebo menší. 6.A.3.b. Spouštěná jiskřiště, která mají následující charakteristiky: 1) anodové časové zpoždění 15 µs nebo menší a 2) jmenovitý špičkový proud 500 A nebo větší. 6.A.3.c. Moduly nebo soubory s rychlou spínací funkcí, které mají následující charakteristiky: 1) jmenovité špičkové anodové napětí vyšší než 2 kV, 2) jmenovitý špičkový anodový proud 500 A nebo větší a 3) spínací doba 1 µs nebo kratší. Položka 6.A.3.a. zahrnuje plynové krytronové trubice a vakuové sprytronové trubice. 6.A.4. Pulzní výbojové kondenzátory Pulzní výbojové kondenzátory, které mají některou ze dvou sad následujících charakteristik: 6.A.4.a. 1) jmenovité napětí vyšší než 1,4 kV, 2) akumulovaná energie větší než 10 J, 3) kapacita vyšší než 0,5 µF a 4) sériová indukčnost menší než 50 µH, nebo 6.A.4.b. 1) jmenovité napětí vyšší než 750 V, 2) kapacita vyšší než 0,25 µF a 3) sériová indukčnost menší než 10 µH. 6.A.5. Systémy generující neutrony Systémy generující neutrony, včetně trubic, které mají následující charakteristiky: a) jsou konstruované pro provoz bez vnějšího vakuového systému a b) využívají 1) elektrostatické urychlení k vyvolání tritium-deuteriové jaderné reakce, nebo 2) elektrostatické urychlení k vyvolání deuterium-deuteriové jaderné reakce a jsou schopné výkonu 3 × 109 neutronů/s nebo vyššího. 6.A.6. Páskové vodiče Páskové vodiče pro přenos signálu pro zajištění cesty s nízkou induktancí k detonátorům, které mají následující charakteristiky: a) nominální napětí vyšší než 2 kV a b) induktance nižší než 20 nH. 6.B. Testovací a výrobní zařízení Žádná. 6.C. Materiály 6.C.1. Brizantní výbušniny Brizantní výbušniny nebo směsi obsahující více než 2 hmotnostní procenta kterékoli z následujících látek: 6.C.1.a. cyklotetrametylentetranitramín (HMX) (CAS 2691-41-0), 6.C.1.b. cyklotrimetylentrinitramín (RDX) (CAS 121-82-4), 6.C.1.c. triaminotrinitrobenzen (TATB) (CAS 3058-38-6), 6.C.1.d. aminodinitrobenzo-furoxan nebo 7-amino-4,6-nitrobenzofurazan-1-oxid (ADNBF) (CAS 97096-78-1), 6.C.1.e. 1,1-diamino-2,2-dinitroethylen (DADE nebo FOX7) (CAS 145250-81-3), 6.C.1.f. 2,4-dinitroimidazol (DNI) (CAS 5213-49-0), 6.C.1.g. diamino azoxy furazan (DAAOF nebo DAAF) (CAS 78644-89-0), 6.C.1.h. diaminotrinitrobenzen (DATB) (CAS 1630-08-6), 6.C.1.i. dinitroglykoluril (DNGU nebo DINGU) (CAS 55510-04-8), 6.C.1.j. 2,6-Bis(pikrylamino)-3,5-dinitropyridin (PYX) (CAS 38082-89-2), 6.C.1.k. 3,3‘-diamino-2,2‘,4,4‘,6,6‘,-hexanitrobifenyl nebo dipikramid (DIPAM) (CAS 17215-44-0), 6.C.1.l. diamino azofurazan (DAAzF) (CAS 78644-90-3), 6.C.1.m. 1,4,5,8-tetranitro-pyridazino[4,5-d] pyridazin (TNP) (CAS 229176-04-9), 6.C.1.n. hexanitrostilben (HNS) (CAS 20062-22-0), nebo 6.C.1.o. jakákoli výbušnina s měrnou krystalickou hustotou vyšší než 1,8 g/cm3, která má rychlost detonace převyšující 8 000 m/s. 6.D. Software Žádný. 6.E. Technologie 6.E.1. Technologie vztahující se k řízení výrobních procesů pro vývoj, výrobu nebo využití zařízení, materiálů nebo softwaru stanovených v položkách 6.A. až 6.D. Vysvětlivky k příloze: 1. Popis položek uvedených v příloze zahrnuje položky nové a použité. 2. Pokud popis položky uvedené v příloze neobsahuje bližší určení nebo specifikaci, zahrnuje položka všechny varianty této položky. 3. Nadpisy kategorií slouží pro snazší orientaci a nemají vliv na výklad definice položek. 4. Technologií vztahující se k jakékoli položce uvedené v příloze je minimální technologie nezbytná pro instalaci, provoz, údržbu a opravu položky. Technologie nezahrnuje informace ve veřejné sféře nebo základní vědecký výzkum. 5. Software nezahrnuje: a) software obecně přístupný veřejnosti; tím je software, který se prodává bez omezení ze zásob na skladě v maloobchodních prodejnách a je navržen pro instalaci uživatelem bez další významné podpory ze strany dodavatele, nebo b) software ve veřejné sféře, kterým je technologie nebo software, které byly zpřístupněny bez omezení pro jejich další využití; omezení týkající se autorských práv (copyright) nevylučují technologii nebo software z veřejné sféry. 6. Přesnost - obvykle se měří jako hodnoty nepřesnosti, definované jako největší odchylka stanovené hodnoty, a to pozitivní nebo negativní, od přijatého standardu nebo skutečné hodnoty. 7. Úhlová odchylka polohy - je největší rozdíl mezi úhlovou polohou a skutečnou velmi přesně změřenou úhlovou polohou poté, co obrobek upnutý ke stolu byl vytočen ze své výchozí pozice. 8. Kontrola tvarového obrábění - více číslicově řízených pohybů prováděných v souladu s instrukcemi, které specifikují následující požadovanou polohu a požadované rychlosti posuvu do této polohy. Tyto rychlosti posuvu se mění jedna vůči druhé tak, že se vytváří požadovaný obrys v souladu s normou ISO 2806 - 1980: Systémy průmyslové automatizace - Číslicové řízení strojů. 9. Vláknité nebo vláknové materiály - jsou nekonečná vlákna (monofil), příze, prameny, lanka nebo pásky: a) Vlákno (niť - filament) nebo monovlákno je nejmenší součást vlákna, obvykle o průměru několika mikrometrů. b) Pramen (roving) je svazek obvykle 12 až 120 přibližně rovnoběžných pramínků. c) Pramínek (strand) je svazek obvykle více než 200 vláken (filaments) uspořádaných přibližně rovnoběžně. d) Páska (tape) je materiál složený zejména z propletených nebo stejnosměrných vláken (filaments), pramínků, pramenů, lanek nebo přízí, obvykle předimpregnovaných pryskyřicí. e) Lanko (tow) je svazek vláken (filaments) obvykle přibližně rovnoběžných. f) Příze (yarn) je svazek stočených pramínků (strands). 10. Linearita - obvykle měřena jako nelinearita, je největší odchylka skutečné charakteristiky, průměr horního a dolního údaje stupnice - kladná nebo záporná - od přímky položené tak, že minimalizuje největší odchylky. 11. Neurčitost měření - je charakteristický parametr, který specifikuje, v jakém intervalu okolo výstupní hodnoty leží hodnota měřené proměnné s určitostí 95 %. Toto zahrnuje nekorigované systematické odchylky, nekorigovanou vůli a náhodné odchylky. 12. Mikroprogram - je posloupnost (sekvence) základních instrukcí, uchovávaných ve speciální paměti, jejichž provedení je iniciováno zavedením referenční instrukce do registru instrukcí. 13. Číslicové řízení - automatické řízení procesu prováděné zařízením, které používá numerická data, obvykle zaváděná v průběhu procesu v souladu s normou ISO 2382: Informační technika. 14. Přesnost nastavení polohy - má být stanovena a prezentována u číslicově řízených obráběcích strojů v souladu s položkou 1.B.2. v logickém souladu s následujícími požadavky: a) Zkušební podmínky (ISO 230/2 (1988), odst. 3): 1) Obráběcí stroj a zařízení na měření přesnosti jsou po dobu 12 hodin před měřením a v jeho průběhu udržovány při stejné teplotě okolního prostředí. V průběhu období před měřením jsou saně stroje kontinuálně cyklovány a jsou cyklovány též v průběhu měření přesnosti. 2) Stroj je vybaven jakoukoli mechanickou, elektronickou nebo softwarovou kompenzací vyváženou současně se strojem. 3) Přesnost měření měřicího zařízení je nejméně čtyřikrát vyšší než očekávaná přesnost obráběcího stroje. 4) Napájecí systém pohonů saní splňuje následující požadavky: a) odchylky sdruženého napětí nejsou větší než ± 10 % nominálního jmenovitého napětí, b) odchylky kmitočtu od normálního kmitočtu nejsou větší než ± 2 Hz a c) nejsou dovoleny výpadky nebo přerušovaný provoz. b) Testovací program (ISO 230/2 (1988), odst. 4): 1) Rychlost posuvu (rychlost saní) v průběhu měření odpovídá nejrychlejšímu pracovnímu pohybu. V případě obráběcích strojů, které produkují povrchy optické kvality, je rychlost posuvu nejvýše 50 mm za minutu. 2) Měření by měla být prováděná přírůstkově - od jednoho limitu chodu osy do druhého, bez návratu do výchozí polohy pro každý pohyb směrem k cílové poloze. 3) Osy, které se neměří, zůstávají v průběhu testování osy v polovině chodu. c) Prezentace výsledků testu (ISO 230/2 (1988), odst. 2). Výsledky měření zahrnují: 1) přesnost nastavení polohy (A) a 2) hlavní reverzační chybu (B). 15. Program - je posloupnost instrukcí k provedení procesu ve formě proveditelné pro elektronický počítač nebo převeditelných do této formy. 16. Rozlišení - je nejmenší čitelný přírůstek na měřicím přístroji, u digitálních přístrojů je to nejnižší platná číslice, v souladu se standardem ANSI B-89.1.12. 17. Software - soubor jednoho nebo více programů nebo mikroprogramů trvale uložený na jakémkoli hmotném nosiči. 18. Technické údaje - mohou mít formu výkresů, plánů, diagramů, modelů, vzorců, technických projektů a specifikací, manuálů a instrukcí v písemné formě nebo zaznamenaných na jiných nosičích nebo zařízeních, jako jsou disk, páska nebo permanentní paměti. 19. Technická pomoc - může mít formu poučení, dovednosti, výcviku, pracovní znalosti, konzultační služby a může zahrnovat převod technických údajů. 20. Technologie - specifické informace potřebné pro vývoj, výrobu nebo používání jakékoli z položek seznamu. Takové informace mohou mít formu technických údajů nebo technické pomoci. V příloze je použit Mezinárodní systém jednotek (dále jen „SI“). Ve všech případech má být za oficiální doporučenou kontrolní veličinu považována veličina definovaná v jednotkách SI. Parametry některých obráběcích strojů jsou uváděny v jejich obvyklých jednotkách, které nejsou jednotkami SI. V příloze jsou používány následující zkratky, včetně předpon udávajících jejich množství: CAS\| \\---\| Chemical Abstracts Service ---\|---\|--- Ci\| \\---\| curie dBmW\| \\---\| decibel vztažený na 1 miliwatt K\| \\---\| kelvin kN\| \\---\| kilonewton MeV\| \\---\| milion elektronvoltů µF\| \\---\| mikrofarad N\| \\---\| newton nF\| \\---\| nanofarad nH\| \\---\| nanohenry Ω\| \\---\| ohm RMS\| \\---\| středně kvadratická odchylka T\| \\---\| tesla TIR\| \\---\| celkový rozsah stupnice přístroje Příloha č. 2 k vyhlášce č. 376/2016 Sb. Prohlášení koncového uživatele položky dvojího použití v jaderné oblasti 531kB
Vyhláška č. 375/2016 Sb.	Vyhláška č. 375/2016 Sb. Vyhláška o vybraných položkách v jaderné oblasti Vyhlášeno 18. 11. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 150/2016 * § 1 - Náležitosti prohlášení o konečném použití vybrané položky v jaderné oblasti * § 2 - Požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je dovoz nebo vývoz nebo průvoz jaderné položky, která je vybranou položkou v jaderné oblasti * § 3 - Rozsah, způsob a doba uchovávání evidovaných údajů o jaderných položkách, které jsou vybranými položkami v jaderné oblasti, a lhůty pro jejich předávání Úřadu * § 4 - Seznam vybraných položek v jaderné oblasti * § 5 - Vzor prohlášení koncového uživatele * § 6 - Oznámení * § 7 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 375/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 375/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2017 375 VYHLÁŠKA ze dne 7. listopadu 2016 o vybraných položkách v jaderné oblasti Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 18 odst. 5, § 24 odst. 7, § 25 odst. 2 písm. d), § 166 odst. 6 písm. d) a § 169 odst. 4: § 1 Náležitosti prohlášení o konečném použití vybrané položky v jaderné oblasti Prohlášení o konečném použití vybrané položky v jaderné oblastivybrané položky v jaderné oblasti v případě jejího transferutransferu musí obsahovat a) množství, název a specifikaci vybrané položky v jaderné oblastivybrané položky v jaderné oblasti podle této vyhlášky, b) údaj o způsobu konečného použití, c) termín uskutečnění transferutransferu, d) údaje o ohlašovateli, a to 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, jde-li o fyzickou osobu, nebo 2. název, jde-li o právnickou osobu, e) adresu sídla, trvalého pobytu nebo bydliště koncového uživatele, f) závazek koncového uživatele 1. nepoužívat vybranou položku v jaderné oblastivybranou položku v jaderné oblasti nebo její část k žádným účelům, které by byly v rozporu se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní, 2. zajistit, aby vybraná položka v jaderné oblastivybraná položka v jaderné oblasti nebo její část nebyla zneužita k vojenským účelům, a 3. zajistit oznámení dalšího převodu vybrané položky v jaderné oblastivybrané položky v jaderné oblasti nebo její části v rámci České republiky Úřadu a g) předpokládaný termín oznámení informací o uskutečněném transferutransferu vybrané položky v jaderné oblastivybrané položky v jaderné oblasti Úřadu stanovený tak, aby toto oznámení bylo provedeno do 30 pracovních dnů po uskutečnění transferutransferu. § 2 Požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je dovoz nebo vývoz nebo průvoz jaderné položky, která je vybranou položkou v jaderné oblasti Obsahem dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je dovoz, vývoz nebo průvoz jaderné položkyjaderné položky, která je vybranou položkou v jaderné oblastivybranou položkou v jaderné oblasti, je soubor údajů určený podle § 3 odst. 1 písm. a) až d). § 3 Rozsah, způsob a doba uchovávání evidovaných údajů o jaderných položkách, které jsou vybranými položkami v jaderné oblasti, a lhůty pro jejich předávání Úřadu (1) V případě vývozu nebo dovozu nebo průvozu vybrané položky v jaderné oblastivybrané položky v jaderné oblasti musí být údaje evidovány v následujícím rozsahu: a) množství, název a specifikace vybrané položky v jaderné oblastivybrané položky v jaderné oblasti podle této vyhlášky, b) název a adresa sídla dodavatele a koncového uživatele vybrané položky v jaderné oblastivybrané položky v jaderné oblasti, jsou-li právnickými osobami, nebo jejich jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa trvalého pobytu nebo bydliště, jsou-li fyzickými osobami, c) návrh na uzavření smlouvy a ostatní obchodní dokumenty, d) termín uskutečněného dovozu, vývozu nebo průvozu vybrané položky v jaderné oblastivybrané položky v jaderné oblasti, e) termín, kdy dovážená nebo vyvážená nebo provážená vybraná položka v jaderné oblastivybraná položka v jaderné oblasti vstoupila na území České republiky nebo opustila území České republiky, f) v případě dovozu údaj o tom, kdy byla vybraná položka v jaderné oblastivybraná položka v jaderné oblasti předána koncovému uživateli, a g) písemné potvrzení koncového uživatele o převzetí vybrané položky v jaderné oblastivybrané položky v jaderné oblasti. (2) Držitel povolení k vývozu nebo dovozu nebo průvozu vybrané položky v jaderné oblastivybrané položky v jaderné oblasti musí oznámit Úřadu evidované údaje podle odstavce 1 a) písm. a) až f) do 5 pracovních dnů od dokončení vývozu, dovozu nebo průvozu a b) písm. g) do 30 pracovních dnů ode dne předání vybrané položky v jaderné oblastivybrané položky v jaderné oblasti koncovému uživateli. (3) Držitel povolení k vývozu nebo dovozu nebo průvozu vybrané položky v jaderné oblastivybrané položky v jaderné oblasti uchovává evidované údaje po dobu nejméně 3 let od jejich uskutečnění. § 4 Seznam vybraných položek v jaderné oblasti Seznam vybraných položek v jaderné oblastivybraných položek v jaderné oblasti stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce. § 5 Vzor prohlášení koncového uživatele Vzor prohlášení koncového uživatele vybrané položky v jaderné oblastivybrané položky v jaderné oblasti při jejím dovozu stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce. § 6 Oznámení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předsedkyně: Ing. Drábová, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 375/2016 Sb. SEZNAM VYBRANÝCH POLOŽEK V JADERNÉ OBLASTI PODLÉHAJÍCÍCH KONTROLNÍM REŽIMŮM PŘI DOVOZU, VÝVOZU, PRŮVOZU A TRANSFERU VYBRANÉ MATERIÁLY, ZAŘÍZENÍ A TECHNOLOGIE V JADERNÉ OBLASTI 1. Jaderné reaktory a speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení a komponenty k provozu jaderných reaktorů Jaderné reaktory různých typů podle druhu použitého moderátoru, spektra neutronů, druhu používaného chladiva nebo jejich funkce nebo typu. Jako moderátor se používá zejména lehká voda, těžká voda nebo grafit nebo mohou být jaderné reaktory bez moderátoru. Podle spektra neutronů jsou jaderné reaktory tepelné nebo rychlé. Chladivem jaderných reaktorů je voda, kapalný kov, tavená sůl nebo plyn. Jaderné reaktory se dělí podle jejich funkce nebo typu na energetické reaktory, výzkumné reaktory a testovací reaktory. Všechny položky tohotobbodu zahrnují všechny uvedené typy jaderných reaktorů. Tento bod nezahrnuje fúzní reaktory. 1.1. Kompletní jaderné reaktory Jaderné reaktory, které jsou schopné udržovat řízenou řetězovou štěpnou reakci. Jaderný reaktor zahrnuje položky, které jsou umístěny uvnitř reaktorové nádoby nebo jsou s ní přímo spojené, zařízení řídící výkon aktivní zóny a komponenty, které obsahují chladicí médium primárního okruhu reaktoru, přicházejí s ním do přímého kontaktu nebo řídí jeho oběh. 1.2. Reaktorové nádoby Kovové nádoby nebo jejich hlavní dílensky vyrobené části speciálně konstruované nebo upravené pro umístění aktivní zóny jaderného reaktoru uvedeného v položce 1.1. a reaktorové vestavby uvedené v položce 1.8. Položka 1.2. se vztahuje na reaktorové nádoby bez ohledu na jmenovitý tlak a zahrnuje reaktorové tlakové nádoby a reaktorové nádoby těžkovodního reaktoru. Víko reaktorové nádoby je do položky 1.2. zahrnuto jako hlavní dílensky vyráběná součást reaktorové nádoby. 1.3. Zavážecí stroje pro jaderné reaktory Manipulační zařízení, speciálně konstruovaná nebo upravená pro zavážení nebo vyjímání jaderného paliva z jaderného reaktoru uvedeného v položce 1.1., schopná uskutečnit výměnu jaderného paliva za provozu nebo používat technicky složité prvky pro umístění nebo nasměrování, které umožňují provedení komplexu operací probíhajících při výměně jaderného paliva v průběhu odstávky jaderného reaktoru, kdy přímé pozorování nebo přístup k jadernému palivu nejsou obvykle možné. 1.4. Regulační tyče jaderného reaktoru a související zařízení Speciálně konstruované nebo upravené tyče, jejich nosné nebo závěsné konstrukce, pohony tyčí a jejich vodící trubky pro řízení štěpného procesu v jaderném reaktoru uvedeném v položce 1.1. 1.5. Tlakové trubky jaderného reaktoru Trubky, které jsou speciálně konstruované nebo upravené, aby pojmuly palivové články a primární chladicí médium jaderného reaktoru uvedeného v položce 1.1. Tlakové trubky tvoří součást palivových kanálů konstruovaných pro provoz za vyššího tlaku, který může překročit 5 MPa. 1.6. Pokrytí jaderného paliva Zirkoniové trubky nebo trubky ze slitin zirkonia nebo trubkové sestavy, speciálně konstruované nebo upravené pro použití jako pokrytí jaderného paliva v jaderném reaktoru uvedeném v položce 1.1., v množství přesahujícím 10 kg. Zirkoniové tlakové trubky spadají pod položku 1.5., trubky nádob těžkovodního reaktoru spadají pod položku 1.8. Kovové trubky ze zirkonia nebo slitin zirkonia určené pro použití v jaderných reaktorech mají váhový poměr hafnia a zirkonia typicky menší než 1 : 500. 1.7. Čerpadla nebo cirkulátory primárního chladicího média Čerpadla nebo cirkulátory speciálně konstruované nebo upravené pro zajišťování oběhu primárního chladicího média jaderného reaktoru uvedeného v položce 1.1. Speciálně konstruovaná nebo upravená čerpadla nebo cirkulátory zahrnují čerpadla pro vodou chlazený jaderný reaktor, cirkulátory pro plynem chlazený jaderný reaktor a elektromagnetická nebo mechanická čerpadla pro jaderný reaktor chlazený kapalným kovem. Tato zařízení mohou zahrnovat čerpadla s komplikovanými těsnícími systémy nebo vícenásobnými těsnícími systémy k prevenci úniků primárního chladicího média, hermetická motorová čerpadla a centroběžná čerpadla. Tato zařízení zahrnují zejména čerpadla certifikovaná v souladu s částí III, oddíl I, podčást NB Kodexu Americké společnosti strojních inženýrů nebo obdobnými standardy. 1.8. Vestavby jaderných reaktorů Vestavby jaderných reaktorů speciálně konstruované nebo upravené pro použití v jaderném reaktoru uvedeném v položce 1.1. Položka 1.8. zahrnuje zejména nosné konstrukce aktivní zóny, palivové kanály, trubky nádob těžkovodního reaktoru, tepelné stínění, tlumící mezistěny, deskové rošty aktivní zóny a difuzorové desky. Vestavbami jaderných reaktorů se rozumí důležité konstrukce uvnitř reaktorové nádoby, které mají jednu nebo více takových funkcí jako vyztužení a fixace aktivní zóny, směrování toku primárního chladicího média, zajištění radiačního odstínění reaktorové nádoby a řízení manipulace s nástroji a přístroji uvnitř aktivní zóny. 1.9. Tepelné výměníky 1.9.1. Parogenerátory speciálně konstruované nebo upravené pro použití v primárním nebo vloženém chladicím okruhu jaderného reaktoru uvedeného v položce 1.1. 1.9.2. Jiné výměníky tepla speciálně konstruované nebo upravené pro použití v primárním chladicím okruhu jaderného reaktoru uvedeného v položce 1.1. Parogenerátory jsou speciálně konstruované nebo upravené pro převod tepla generovaného v jaderném reaktoru do napájecí vody pro výrobu páry. V případě rychlého reaktoru, který pracuje s chladicí smyčkou jako mezistupněm, je parogenerátor ve vloženém okruhu. U plynem chlazeného jaderného reaktoru může být výměník tepla využit k převodu tepla do sekundární plynové smyčky, která pohání plynovou turbínu. Tato položka nezahrnuje tepelné výměníky podpůrných systémů reaktoru, jako jsou nouzové dochlazovací systémy nebo chladicí systémy rozpadového tepla. 1.10. Neutronové detektory Speciálně konstruované nebo upravené neutronové detektory pro určení úrovní neutronového toku uvnitř aktivní zóny jaderného reaktoru uvedeného v položce 1.1. Tato položka zahrnuje detektory uvnitř a vně aktivní zóny, které měří úrovně toku neutronů v širokém rozpětí, obvykle od 104 neutronů na cm2/s do 1010 neutronů na cm2/s nebo větším. K detektorům vně aktivní zóny patří přístroje vně aktivní zóny jaderného reaktoru uvedeného v položce 1.1., které jsou umístěny uvnitř biologického stínění. 1.11. Vnější tepelné stínění Vnější tepelné štíty speciálně konstruované nebo upravené pro použití v jaderném reaktoru uvedeném v položce 1.1. pro snížení tepelné ztráty a pro ochranu kontejnmentu. Vnější tepelné štíty jsou významné konstrukce umístěné přes reaktorovou nádobu, které snižují tepelnou ztrátu jaderného reaktoru a snižují teplotu uvnitř kontejnmentu. 2. Nejaderné materiály určené pro jaderné reaktory 2.1. Deuterium a těžká voda Deuterium, těžká voda a jiné sloučeniny deuteria, ve kterých poměr atomů deuteria k atomům vodíku převyšuje 1 : 5 000, určené pro použití v jaderném reaktoru uvedeném v položce 1.1., v množství přesahujícím 200 kg atomů deuteria pro kteroukoli zemi příjemce kdykoli v průběhu 12 měsíců. 2.2. Grafit nukleární čistoty Grafit o čistotě vyšší než 5 ppm borového ekvivalentu a o hustotě vyšší než 1,5 g/cm3, pro použití v jaderném reaktoru uvedeném v položce 1.1., v množství přesahujícím 1 kg. Borový ekvivalent (BE) je stanoven experimentálně nebo je kalkulován jako suma BEZ pro nečistoty (mimo BEuhlíku, neboť uhlík není považován za nečistotu) včetně bóru, kde: BEZ (ppm) = CF x koncentrace prvku Z (v ppm), CF je konverzní faktor definovaný následovně: kde δB a δZ jsou účinné průřezy záchytu tepelných neutronů (v barnech) boru nacházejícího se v přírodě a prvku Z a AB a AZ jsou atomové hmotnosti boru nacházejícího se v přírodě a prvku Z. 3. Závody na přepracování ozářených palivových článků a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu Závody na přepracování ozářených palivových článků nebo jejich části, kterými se rozumí zařízení na sekání ozářených palivových článků, rozpouštění jaderného paliva, kapalinovou extrakci a skladování technologických roztoků. Závody mohou také obsahovat zařízení pro termickou denitraci dusičnanu uranu, pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid nebo na kov a pro úpravu kapalných odpadů štěpných produktů do formy, která je vhodná pro dlouhodobé skladování nebo pro uložení. Položky odpovídající pojmu „zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro přepracování ozářených palivových článků“ zahrnují: 3.1. Stroje na dělení ozářených palivových článků Dálkově ovládaná zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro použití v závodě na přepracování ozářených palivových článků, která jsou určena pro rozřezávání, sekání nebo stříhání ozářených palivových kazet, svazků nebo proutků. Tato zařízení rozrušují povlak jaderného paliva, a tak připravují ozářený jaderný materiáljaderný materiál k rozpouštění. Nejčastěji jsou používány speciálně konstruované strojní nůžky, ale mohou být použita jiná zařízení, zejména lasery. 3.2. Rozpouštěcí nádrže Nádrže zabezpečené proti dosažení kritičnosti, zejména malého průměru, prstencového nebo deskového provedení, speciálně konstruované nebo upravené pro použití v závodě na přepracování ozářených palivových článků, které jsou určeny pro rozpouštění ozářeného jaderného paliva v kyselině dusičné, jsou odolné vůči horkým, vysoce korozivním kapalinám a mohou být dálkově plněny a obsluhovány. Rozpouštěcí nádrže běžně pojímají rozřezané ozářené jaderné palivo. V těchto nádobách zabezpečených proti dosažení kritičnosti je ozářený jaderný materiáljaderný materiál rozpuštěn v kyselině dusičné a zbývající nerozpustné části jsou z technologického toku odstraněny. 3.3. Kapalinové extraktory a zařízení pro kapalinovou extrakci Speciálně konstruované nebo upravené extraktory, jako náplňové a pulzní kolony, mísící a usazovací nádrže nebo odstředivkové reaktory, určené pro používání v závodech na přepracování ozářených palivových článků. Kapalinové extraktory musí být odolné vůči korozi kyselinou dusičnou. Kapalinové extraktory jsou obvykle vyráběny podle nejpřísnějších norem, včetně speciálního svařování, kontroly, zajištění jakosti a řízení jakosti, z nízkouhlíkatých nerezových ocelí, titanu, zirkonia a jiných vysoce kvalitních materiálů. Kapalinové extraktory pojímají roztok ozářeného jaderného paliva z rozpouštěcích nádrží a organické roztoky pro separaci uranu, plutonia a štěpné produkty. Zařízení pro kapalinovou extrakci je standardně konstruováno tak, aby splňovalo přísné provozní parametry, například dlouhou dobu životnosti bez požadavků na údržbu nebo adaptabilnost zaměřenou na snadnou výměnu, jednoduchost provozu a kontrol a flexibilitu ohledně proměnných provozních podmínek. 3.4. Nádoby na uskladnění chemikálií nebo zásobníky Speciálně konstruované nebo upravené nádoby na uskladnění nebo zásobníky pro používání v závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva. Tyto nádoby nebo zásobníky musí být odolné vůči korozi kyselinou dusičnou. Jsou obvykle vyráběny z nízkouhlíkaté nerezové oceli, titanu, zirkonia nebo jiných vysoce kvalitních materiálů. Nádoby nebo zásobníky mohou být konstruovány pro dálkové ovládání a údržbu a mohou mít následující parametry pro zabránění dosažení kritičnosti: stěny nebo vnitřní konstrukce odpovídající borovému ekvivalentu nejméně 2 %, maximální průměr 175 mm pro válcové nádoby nebo maximální šířku 75 mm pro každou deskovou nebo prstencovou nádobu. Nádoby na uskladnění chemikálií nebo zásobníky se používají pro další zpracování 3 hlavních toků vycházejících z operace extrakce: čistý roztok dusičnanu uranu se koncentruje odpařováním a v následném procesu denitrace je přeměněn na oxid uranu, který je znovu použit v jaderném palivovém cyklu. Vysoce radioaktivní roztok štěpných produktů se standardně koncentruje odpařováním a ukládá se ve formě kapalinového koncentrátu. Tento koncentrát může být následně odpařován a přeměněn na formu vhodnou k uložení nebo likvidaci. Čistý roztok dusičnanu plutonia je koncentrován a uskladněn do doby, než je přeměněn pro účely dalších technologických kroků. Zejména nádoby na uskladnění roztoků plutonia nebo zásobníky určené pro uložení roztoků plutonia jsou zkonstruovány tak, aby se předešlo problémům s kritičností způsobenou změnami v koncentraci a formě tohoto roztoku. 3.5. Systémy neutronových měření pro účely řízení procesu Systémy neutronových měření speciálně konstruované nebo upravené pro integraci a použití se systémy řízení automatizovaného provozu v závodech na přepracování ozářených palivových článků. Tyto systémy mají schopnost aktivního a pasivního neutronového měření a rozlišovací schopnost pro stanovení množství a složení štěpných materiálů. Systém je složen z neutronového generátoru, neutronového detektoru, zesilovačů a elektroniky pro zpracování signálu. Tato položka nezahrnuje přístroje pro detekci a měření neutronů, které jsou konstruovány pro zárukové účely a vedení evidence jaderných materiálůjaderných materiálů nebo jiné aplikace, které se nevztahují k integraci a použití se systémy řízení automatizovaného provozu v závodech na přepracování ozářených palivových článků. 4. Závody na výrobu palivových článků pro jaderné reaktory a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu Závody na výrobu palivových článků na bázi oxidů a jejich části, kterými jsou zařízení na lisování tablet, sintrování, drcení a třídění, a závody na výrobu jaderného paliva typu MOX. Tato položka zahrnuje zařízení, která přicházejí do přímého kontaktu s jaderným materiálemjaderným materiálem, přímo zpracovávají nebo kontrolují výrobní tok jaderného materiálujaderného materiálu, hermeticky uzavírají jaderný materiáljaderný materiál v rámci pokrytí, kontrolují integritu pokrytí a hermetizace, kontrolují konečnou úpravu hermeticky uzavřeného jaderného paliva, nebo se používají pro kompletaci palivových článků pro jaderné reaktory. Položky odpovídající pojmu „zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu palivových článků“ zahrnují například plně automatizované kontrolní stendy speciálně konstruované nebo upravené pro kontrolování finálních rozměrů a povrchových vad tablet, automatické svářecí stroje speciálně konstruované nebo upravené pro sváření koncových krytů palivových článků nebo proutků, systémy speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu pokrytí jaderného paliva a automatické testovací a kontrolní stendy speciálně konstruované nebo upravené pro kontrolu integrity dokončených palivových článků nebo proutků; ty obvykle zahrnují zařízení pro rentgenové zkoušení svarů článků nebo proutků, zařízení pro detekci úniků hélia z natlakovaných článků nebo proutků a zařízení pro gama-skenování článků nebo proutků s cílem ověřit správnost jejich plnění palivovými peletami. 5. Závody na separaci izotopů přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo zvláštního štěpného materiáluzvláštního štěpného materiálu a zařízení jiná než analytické přístroje speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu Závody, zařízení a technologie na separaci izotopů uranu a závody, zařízení a technologie na separaci izotopů jiných prvků s výjimkou závodů, zařízení a technologií na separaci izotopů jiných prvků využívajících proces elektromagnetické separace. Položky odpovídající pojmu „zařízení jiná než analytické přístroje speciálně konstruovaná nebo upravená pro separaci izotopů uranu“ zahrnují: 5.1. Plynové odstředivky, montážní celky a komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro použití v plynových odstředivkách Plynové odstředivky sestávající z tenkostěnného válce o průměru 75 mm až 650 mm umístěného ve vakuovém prostředí a točícího se s vysokou obvodovou rychlostí, řádu 300 m/s nebo větší, okolo vertikální osy. Konstrukční materiály rotačních komponent musí mít vysokou pevnost v poměru k hustotě, aby se dosáhlo požadované rychlosti. Montážní celek rotoru a jeho jednotlivé komponenty musí být vyrobeny s velmi malými tolerancemi, aby se snížila nevyváženost chodu. Plynová odstředivka pro obohacování uranu se vyznačuje rotorovou komorou s rotujícím kotoučovým deflektorem a stacionární sestavou trubek pro přivádění a odběr plynného UF6, opatřenou nejméně třemi oddělenými kanály, z nichž dva jsou spojeny s lopatkami sahajícími od osy rotoru k obvodu rotorové komory. Mezi komponenty patří i kritické části, které se neotáčejí, a které, přestože jsou speciálně konstruovány, nejsou vyráběny ze zvláštních materiálů. 5.1.1. Rotační komponenty 5.1.1.1. Kompletní rotorové sestavy Tenkostěnné válce nebo řada mezi sebou propojených tenkostěnných válců, které jsou vyrobeny z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě. Pokud jsou válce propojené, spoje jsou docíleny pružnými vlnovci nebo prstenci popsanými v položce 5.1.1.3. Rotor je opatřen vnitřním deflektorem a koncovými uzávěry popsanými v položce 5.1.1.4. a 5.1.1.5. Kompletní montážní sestava může být dodávána pouze částečně smontovaná. 5.1.1.2. Rotorové trubky Speciálně konstruované nebo upravené tenkostěnné válce s tloušťkou stěny 12 mm nebo méně, o průměru 75 mm až 650 mm, vyrobené z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě. 5.1.1.3. Prstence nebo vlnovce Komponenty speciálně konstruované nebo upravené, které umožňují umístit podpůrnou konstrukci rotorové trubky nebo spojit řadu rotorových trubek mezi sebou. Vlnovec je svinutý krátký válec o průměru 75 mm až 650 mm s maximální tloušťkou stěny 3 mm, vyrobený z materiálu s vysokým poměrem pevnosti k hustotě. 5.1.1.4. Přepážky (deflektory) Kotoučové komponenty o průměru 75 mm až 650 mm, speciálně konstruované nebo upravené k montáži uvnitř rotorové trubky odstředivky, určené k oddělení odběrové komory od hlavní separační komory a v některých případech napomáhající cirkulaci plynného UF6 uvnitř hlavní separační komory rotorové trubky. Jsou vyrobeny z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě. 5.1.1.5. Vrchní a spodní koncové uzávěry Kotoučové komponenty o průměru 75 mm až 650 mm speciálně konstruované nebo upravené k uzavření konců rotorové trubky a zadržení UF6 uvnitř rotorové trubky, které v některých případech také fungují jako opěry, udržují nebo obsahují jako integrální součást horní ložisko, kterým je vrchní uzávěr, nebo nesou rotační části motoru a spodní ložisko, kterým je spodní uzávěr. Jsou vyrobeny z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě. Pro rotační části odstředivek uvedené v položce 5.1.1.1. až 5.1.1.5. jsou používány vysokopevnostní oceli, jejichž mez pevnosti v tahu se rovná 1,95 GPa nebo více, slitiny hliníku, jejichž mez pevnosti v tahu se rovná 0,46 GPa nebo více, nebo vláknité materiály, vhodné pro použití v kompozitních strukturách, s měrným modulem rovným 3,18 × 106 m nebo větším a měrnou mezí pevnosti v tahu rovnou 7,62 × 104 m nebo větší. Měrný modul je Youngův modul v N/m2 dělený měrnou hmotností v N/m3; měrná mez pevnosti v tahu je mez pevnosti v tahu v N/m2 dělená měrnou hmotností v N/m3. 5.1.2. Nepohyblivé komponenty 5.1.2.1. Magnetická závěsná ložiska 5.1.2.1.1. Speciálně konstruované nebo upravené ložiskové sestavy, sestávající z prstencových magnetů zavěšených uvnitř pouzdra obsahujícího tlumící médium. Pouzdro je vyrobeno z materiálu odolného vůči UF6, kterým se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, oxid hlinitý, hliníkové slitiny, nikl nebo jeho slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a fluorované uhlovodíkové polymery. Magnetické dvojice s pólovými nástavci nebo druhým magnetem jsou spojeny s vrchním uzávěrem uvedeným v položce 5.1.1.5. Magnet může mít prstencový tvar, přičemž maximální poměr mezi vnějším a vnitřním průměrem je roven 1,6 : 1. Magnet může mít počáteční permeabilitu minimálně 0,15 H/m, minimální remanenci 98,5 % nebo více a energetický výtěžek větší než 80 kJ/m3. Kromě obvyklých materiálových vlastností je odchylka magnetické osy od osy geometrické omezena velmi malými tolerancemi, menšími než 0,1 mm, nebo je materiál magnetu vysoce homogenní. 5.1.2.1.2. Aktivní magnetická ložiska speciálně konstruovaná nebo upravená pro použití s plynovými odstředivkami. Tato ložiska mají obvykle následující charakteristiky: jsou konstruována pro zachování vycentrovaného otáčení rotoru minimálně 600 Hz a mají vazbu na spolehlivý napájecí zdroj nebo záložní zdroj pro zachování funkce více než 1 hodinu. 5.1.2.2. Ložiska a tlumiče Speciálně konstruovaná nebo upravená ložiska zahrnující sestavu otočného čepu nebo víčka, montovanou na tlumiči. Otočný čep je obvykle kalená ocelová hřídel s polokoulí na jednom konci a s přípravkem na upevnění ke spodnímu uzávěru, uvedenému v položce 5.1.1.5., na konci druhém. Na hřídel může být připojeno hydrodynamické ložisko. Víčko má formu pelety s polokulovitým důlkem na jednom z povrchů. Tyto komponenty mohou být dodávány odděleně od tlumiče. 5.1.2.3. Molekulární vývěvy Speciálně konstruované nebo upravené válce, které mají vnitřní strojně obrobené nebo protlačované šroubovité drážky a vnitřní obrobené otvory. Obvyklé rozměry jsou následující: vnitřní průměr 75 mm až 650 mm, tloušťka stěny minimálně 10 mm, s poměrem délky k průměru 1 : 1 nebo větším. Drážky mají typický pravoúhlý průřez a hloubku 2 mm nebo větší. 5.1.2.4. Statory motorů Speciálně konstruované nebo upravené prstencové statory pro vysokorychlostní mnohofázové střídavé hysterezní nebo reluktanční motory, upravené pro synchronní provoz ve vakuu při kmitočtu 600 Hz nebo vyšším a výkonu minimálně 40 VA. Statory mohou sestávat z vícefázového vinutí na laminovaném železném jádru s malými ztrátami složeném z tenkých vrstev obvykle o tloušťce 2 mm nebo menší. 5.1.2.5. Pouzdra odstředivek Komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro umístění sestavy rotorových trubek plynové odstředivky. Pouzdra sestávají z pevného válce s tloušťkou stěn do 30 mm s přesně opracovanými koncovými částmi pro umístění ložisek a s jednou nebo více montážními přírubami. Opracované koncové části jsou vzájemně rovnoběžné a kolmé k podélné ose válce s odchylkou menší nebo rovnou 0,05°. Pouzdro může být rovněž voštinového typu pro uložení několika rotorových celků. 5.1.2.6. Lopatky Speciálně konstruované nebo upravené trubky pro extrakci plynného UF6 z rotorové trubky na základě efektu Pitotovy trubice s otvorem orientovaným do směru obvodového proudu plynu uvnitř rotoru, například pomocí ohnutí konce radiálně umístěné trubice, které lze upevnit k centrálnímu systému odvodu plynu. 5.2. Pomocné systémy, zařízení a komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro použití v obohacovacích závodech s plynovými odstředivkami 5.2.1. Napájecí systémy a systémy pro odvod „produktu“ a „zbytků“ Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení pro obohacovací závody zhotovené z materiálů odolných vůči korozi plynného UF6 nebo těmito materiály chráněné. Materiály odolnými vůči korozi plynného UF6 se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, oxid hlinitý, hliníkové slitiny, nikl nebo jeho slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a fluorované uhlovodíkové polymery. 5.2.1.1. Napájecí autoklávy, pece nebo systémy používané pro přivádění UF6 do obohacovacího procesu. 5.2.1.2. Desublimátory, vymrazovací odlučovače nebo čerpadla používaná k odvádění UF6 z obohacovacího procesu pro následnou přepravu po ohřevu. 5.2.1.3. Solidifikační nebo zkapalňovací stanice pro odstranění UF6 z obohacovacího procesu kompresí a přeměnou UF6 na kapalinu nebo pevnou látku. 5.2.1.4. Stanice „produktu“ a „zbytků“ používané k plnění UF6 do kontejnerů. 5.2.2. Strojové potrubní systémy kolektorů Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy a systémy kolektorů (dále jen „sběrač“) pro dopravu UF6 uvnitř odstředivkových kaskád. Potrubní síť je obvykle typu trojitého kolektorového systému, kde je každá odstředivka spojena s každým ze sběračů. Toto uspořádání se mnohokrát opakuje. Tyto systémy jsou zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi chráněny a jsou vyrobeny tak, aby vyhověly požadavkům standardů na velmi vysoké vakuum a velmi vysokou čistotu. Materiály odolnými vůči korozi plynného UF6 se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, oxid hlinitý, hliníkové slitiny, nikl nebo jeho slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a fluorované uhlovodíkové polymery. 5.2.3. Speciální uzavírací a regulační ventily Speciálně konstruované nebo upravené ventily zahrnují například vlnovcem těsněné ventily, rychločinné uzavírací klapky nebo rychločinné ventily. 5.2.3.1. Uzavírací ventily speciálně konstruované nebo upravené pro použití pro napájecí, produktové nebo zbytkové plynné toky UF6 jednotlivých plynových odstředivek. 5.2.3.2. Ventily těsněné vlnovcem, ruční nebo automatické, uzavírací nebo regulační, zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo chráněné těmito materiály, o vnitřním průměru 10 až 160 mm, speciálně konstruované nebo upravené pro použití v hlavních nebo pomocných systémech obohacovacích závodů s plynovými odstředivkami. Materiály odolnými vůči korozi plynného UF6 se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, oxid hlinitý, hliníkové slitiny, nikl nebo jeho slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a fluorované uhlovodíkové polymery. 5.2.4. Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6 a iontové zdroje Speciálně konstruované nebo upravené hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat on-line odběr vzorků z proudů plynného UF6, které mají: 5.2.4.1. schopnost měřit ionty s atomovou hmotností 320 hmotnostních jednotek nebo větší a rozlišovací schopnost lepší než 1 : 320, 5.2.4.2. iontové zdroje vyrobené z niklu, slitin niklu a mědi s obsahem niklu minimálně 60 % hmotnosti nebo slitin niklu a chromu nebo těmito materiály povlakované, 5.2.4.3. iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním a 5.2.4.4. kolektorový systém vhodný pro provádění izotopické analýzy. 5.2.5. Měniče kmitočtu Měniče kmitočtu, označované také jako konvertory nebo invertory, speciálně konstruované nebo upravené pro napájení statorů motorů uvedených v položce 5.1.2.4., nebo části, komponenty a montážní subsystémy takovýchto měničů kmitočtu, které mají následující charakteristiky: 5.2.5.1. vícefázový kmitočtový výstup 600 Hz nebo vyšší a 5.2.5.2. vysoká stabilita s regulací kmitočtu lepší než 0,2 %. 5.3. Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky a komponenty pro použití při obohacování plynovou difúzí Položky odpovídající pojmu „speciálně konstruované nebo upravené montážní celky a komponenty pro použití při obohacování plynovou difúzí“ zahrnují: 5.3.1. Plynové difúzní přepážky a materiály přepážek 5.3.1.1. Speciálně konstruované nebo upravené tenké porézní filtry o velikosti pórů v rozmezí 10 až 100 nm, tloušťce 5 mm nebo menší a při trubkovém tvaru o průměru 25 mm nebo menším, vyrobené z kovových, polymerních nebo keramických materiálů, odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, oxid hlinitý, hliníkové slitiny, nikl nebo slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a fluorované uhlovodíkové polymery. 5.3.1.2. Speciálně upravené sloučeniny nebo prášky pro výrobu těchto filtrů. Takové sloučeniny a prášky obsahují nikl nebo jeho slitiny s minimálním obsahem niklu 60 %, oxid hlinitý nebo vůči UF6 odolné plně fluorované uhlovodíkové polymery o čistotě 99,9 % hmotnosti nebo více, o velikosti částic menší než 1 × 10-6 m a s vysokým stupněm uniformity velikosti částic, které jsou speciálně upraveny pro výrobu plynových difúzních přepážek. 5.3.2. Skříně difuzorů Speciálně konstruované nebo upravené hermeticky utěsněné nádoby, ve kterých jsou umístěny difúzní přepážky, vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, oxid hlinitý, hliníkové slitiny, nikl nebo slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a fluorované uhlovodíkové polymery, nebo jsou těmito materiály povlakované. 5.3.3. Kompresory a plynová dmychadla Speciálně konstruované nebo upravené kompresory nebo plynová dmychadla s minimálním sacím výkonem 1 m3/min UF6 a výtlačným tlakem až 500 kPa, projektované pro dlouhodobou práci v prostředí UF6, jakož i jednotlivé montážní celky těchto kompresorů a plynových dmychadel. Tyto kompresory a plynová dmychadla mají poměr tlaků 10 : 1 nebo méně a jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, oxid hlinitý, hliníkové slitiny, nikl nebo slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a fluorované uhlovodíkové polymery, nebo jsou těmito materiály povlakované. 5.3.4. Těsnění hřídele Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění, která zajišťují utěsnění vstupních a výstupních přírub a slouží k utěsnění hřídele spojující rotor kompresoru nebo plynového dmychadla s poháněcím motorem a zajišťují spolehlivé utěsnění vnitřní komory kompresoru nebo plynového dmychadla, která je naplněna UF6. Taková těsnění jsou obvykle projektována na rychlost průniku vyrovnávacího plynu dovnitř menší než 1 000 cm3/min. 5.3.5. Výměníky tepla pro chlazení UF6 Speciálně konstruované nebo upravené výměníky tepla vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hlinitý, nikl nebo slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a fluorované uhlovodíkové polymery, nebo jsou těmito materiály povlakované. Jsou navrženy pro maximální rychlost změny tlaku v důsledku úniků menších než 10 Pa za hodinu při tlakovém rozdílu 100 kPa. 5.4. Speciálně konstruované nebo upravené pomocné systémy, zařízení a komponenty pro použití v závodech na obohacování plynovou difúzí Níže uvedené položky přicházejí do přímého kontaktu s technologickým plynem UF6 nebo přímo regulují průtok uvnitř kaskády. Vyhovují požadavkům standardů na velmi vysoké vakuum a velmi vysokou čistotu. Měřící, regulační a řídicí systémy zajišťují striktní a nepřetržité udržování vakua ve všech technologických systémech, automatickou havarijní ochranu a přesnou automatickou regulaci proudu plynu. Všechny povrchy, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči UF6 nebo jsou jimi povlakovány. 5.4.1. Napájecí systémy a systémy pro odvádění „produktu“ a „zbytků“ Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení pro obohacovací závody, vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hlinitý, nikl nebo slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a fluorované uhlovodíkové polymery, nebo těmito materiály povlakované, zahrnující: 5.4.1.1. Napájecí autoklávy, pece nebo systémy používané k přivádění UF6 do obohacovacího procesu. 5.4.1.2. Desublimátory, vymrazovací odlučovače nebo čerpadla používaná k odvádění UF6 z obohacovacího procesu pro následnou přepravu po ohřevu. 5.4.1.3. Solidifikační nebo zkapalňovací stanice pro odstranění UF6 z obohacovacího procesu kompresí a přeměnou UF6 na kapalinu nebo pevnou látku. 5.4.1.4. Stanice „produktu“ a „zbytků“ používané k plnění UF6 do kontejnerů. 5.4.2. Potrubní systémy sběračů Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy a systémy sběračů pro dopravu UF6 uvnitř kaskád plynové difúze. Tato potrubní síť je obvykle projektována se zdvojeným systémem sběračů, kde je každá jednotka spojena s každým ze sběračů. 5.4.3. Vakuové systémy 5.4.3.1. Speciálně konstruované nebo upravené vakuové kolektory, sběrná potrubí a vakuová čerpadla se sacím výkonem 5 m3/min nebo větším. 5.4.3.2. Vakuové vývěvy speciálně konstruované pro práci v prostředí obsahujícím UF6, vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hlinitý, nikl nebo slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a fluorované uhlovodíkové polymery, nebo těmito materiály povlakované. Tyto vývěvy mohou být provedeny jako rotační nebo objemové. Mohou mít ucpávky a těsnění z fluorovaných uhlovodíkových polymerů a mohou používat speciální pracovní kapaliny. 5.4.4. Speciální uzavírací a regulační ventily Speciálně konstruované nebo upravené ventily těsněné vlnovcem, s ručním nebo automatickým ovládáním, uzavírací nebo regulační, pro instalaci v hlavních a pomocných systémech obohacovacích závodů založených na metodě plynové difúze, vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hlinitý, nikl nebo slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a fluorované uhlovodíkové polymery, nebo těmito materiály povlakované. 5.4.5. Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6 a iontové zdroje Speciálně konstruované nebo upravené hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat on-line odběr vzorků z proudů plynného UF6, které mají: 5.4.5.1. schopnost měřit ionty s atomovou hmotností 320 hmotnostních jednotek nebo větší a rozlišovací schopnost lepší než 1 : 320, 5.4.5.2. iontové zdroje vyrobené z niklu, slitin niklu a mědi s obsahem niklu minimálně 60 % hmotnosti nebo slitin niklu a chromu, nebo těmito materiály povlakované, 5.4.5.3. iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním a 5.4.5.4. kolektorový systém vhodný pro provádění izotopické analýzy. 5.5. Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty pro použití v obohacovacích závodech založených na aerodynamickém procesu Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty pro použití v obohacovacích závodech založených na aerodynamickém procesu jsou položky přicházející do přímého kontaktu s technologickým plynem UF6 nebo přímo regulující průtok uvnitř kaskády. Všechny povrchy, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči UF6 nebo jsou jimi povlakovány. Mezi tyto položky patří: 5.5.1. Separační trysky Speciálně konstruované nebo upravené separační trysky nebo jejich montážní celky. Separační trysky se skládají ze štěrbinových zakřivených kanálů s poloměrem zakřivení menším než 1 mm. Jsou zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hlinitý, nikl nebo slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % hmotnosti a fluorované uhlovodíkové polymery. Uvnitř trysky je břit, který rozděluje plyn proudící tryskou na dvě frakce. 5.5.2. Vírové trubice Speciálně konstruované nebo upravené vírové trubice nebo jejich montážní celky. Vírové trubice jsou cylindrické nebo kónické, zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hlinitý, nikl nebo slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % hmotnosti a fluorované uhlovodíkové polymery, nebo těmito materiály chráněné. Trubice mají jeden nebo více tangenciálních vstupních otvorů a mohou být na jednom nebo obou koncích trubice opatřeny tryskami. Technologický plyn vstupuje do vírové trubice tangenciálně na jednom konci, přes vírové lopatky nebo v četných tangenciálních pozicích podél okraje trubice. 5.5.3. Kompresory a plynová dmychadla Speciálně konstruované nebo upravené kompresory nebo plynová dmychadla vyrobené z materiálů odolných vůči korozi směsi UF6 a nosného plynu, vodíku nebo hélia, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hlinitý, nikl nebo slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % hmotnosti a fluorované uhlovodíkové polymery, nebo těmito materiály chráněné. 5.5.4. Těsnění hřídele Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění zajišťující utěsnění vstupních a výstupních přírub sloužících k utěsnění hřídele spojující rotor kompresoru nebo dmychadla s hnacím motorem a zajišťující spolehlivou hermetizaci proti úniku technologického plynu nebo nasávání vzduchu nebo těsnicího plynu do vnitřní komory kompresoru nebo plynového dmychadla, která je naplněná směsí UF6 a nosného plynu. 5.5.5. Výměníky tepla pro chlazení plynu Speciálně konstruované nebo upravené výměníky tepla zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hlinitý, nikl nebo slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % hmotnosti a fluorované uhlovodíkové polymery, nebo těmito materiály chráněné. 5.5.6. Pouzdra separačních elementů Speciálně konstruovaná nebo upravená pouzdra separačních elementů zhotovená z materiálů odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hlinitý, nikl nebo slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % hmotnosti a fluorované uhlovodíkové polymery, nebo těmito materiály chráněná, ve kterých jsou umístěny vírové trubice nebo separační trysky. 5.5.7. Napájecí systémy a systémy pro odvádění „produktu“ a „zbytků“ Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů, zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hlinitý, nikl nebo slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % hmotnosti a fluorované uhlovodíkové polymery, nebo těmito materiály chráněné, zahrnující: 5.5.7.1. Napájecí autoklávy, pece nebo systémy používané k přivádění UF6 do obohacovacího procesu. 5.5.7.2. Desublimátory nebo vymrazovací odlučovače používané k odvádění UF6 z procesu obohacování pro následnou přepravu po ohřevu. 5.5.7.3. Solidifikační nebo zkapalňovací stanice používané pro odstranění UF6 z obohacovacího procesu kompresí a přeměnou UF6 na kapalinu nebo pevnou látku. 5.5.7.4. Stanice „produktu“ a „zbytků“ používané k plnění UF6 do kontejnerů. 5.5.8. Potrubní systémy sběračů Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy sběračů pro dopravu UF6 uvnitř aerodynamických kaskád, zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hlinitý, nikl nebo slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % hmotnosti a fluorované uhlovodíkové polymery, nebo těmito materiály chráněné. Tato potrubní síť je obvykle projektována se zdvojeným systémem sběračů, kde každá jednotka nebo skupina jednotek je spojena s každým ze sběračů. 5.5.9. Vakuové systémy a vakuové vývěvy 5.5.9.1. Speciálně konstruované nebo upravené vakuové systémy, sestávající z vakuového sběrného potrubí, vakuových sběračů a vakuových vývěv, projektovaných pro provoz v prostředí obsahujícím UF6. 5.5.9.2. Vakuové vývěvy speciálně konstruované nebo upravené pro práci v prostředí obsahujícím UF6, vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hlinitý, nikl nebo slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % hmotnosti a fluorované uhlovodíkové polymery, nebo těmito materiály chráněné. Tyto vývěvy mohou používat těsnění z fluorovaných uhlovodíkových polymerů a speciální pracovní kapaliny. 5.5.10. Speciální uzavírací a regulační ventily Speciálně konstruované nebo upravené ventily těsněné vlnovcem, s ručním nebo automatickým ovládáním, uzavírací nebo regulační, vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hlinitý, nikl nebo slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % hmotnosti a fluorované uhlovodíkové polymery, nebo těmito materiály chráněné, o průměru nejméně 40 mm, které se instalují na hlavních a pomocných systémech aerodynamických obohacovacích závodů. 5.5.11. Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6 a iontové zdroje Speciálně konstruované nebo upravené hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat on-line odběr vzorků z proudů plynného UF6, které mají: 5.5.11.1. schopnost měřit ionty s atomovou hmotností 320 hmotnostních jednotek nebo větší a rozlišovací schopnost lepší než 1 : 320, 5.5.11.2. iontové zdroje vyrobené z niklu, slitin niklu a mědi s obsahem niklu minimálně 60 % hmotnosti nebo slitin niklu a chromu, nebo těmito materiály povlakované, 5.5.11.3. iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním a 5.5.11.4. kolektorový systém vhodný pro provádění izotopické analýzy. 5.5.12. Systémy separace UF6 a nosného plynu Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy pro separaci UF6 a nosného plynu, vodíku nebo helia. Tyto systémy jsou projektovány ke snížení obsahu UF6 v nosném plynu do hodnoty 1 ppm a méně a mohou obsahovat následující zařízení: 5.5.12.1. Kryogenní výměníky tepla a kryoseparátory dosahující teplot 153 K, což je -120 °C, nebo nižších. 5.5.12.2. Kryogenní vymrazovací jednotky dosahující teplot 153 K, což je -120 °C, nebo nižších. 5.5.12.3. Separační trysky nebo vírové trubice k separaci UF6 a nosného plynu. 5.5.12.4. Vymrazovací odlučovače UF6 se schopností vymrazit UF6. 5.6. Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty pro použití v obohacovacích závodech založených na chemické nebo iontové výměně 5.6.1. Kapalinové výměníkové kolony (chemická výměna) Protiproudé kapalinové kolony s mechanickým pohonem speciálně konstruované nebo upravené pro obohacování uranu při použití procesu chemické výměny. Pro zajištění odolnosti vůči korozi koncentrovanými roztoky HCl jsou tyto kolony a jejich vestavby standardně vyrobeny ze skla, vhodných plastů, zejména fluorovaných uhlovodíkových polymerů, nebo jsou jimi chráněny. Projektovaná zádrž na náplni filtru je při standardním provedení maximálně 30 sekund. 5.6.2. Kapalinové odstředivé extraktory (chemická výměna) Speciálně konstruované nebo upravené kapalinové odstředivé extraktory pro obohacování uranu při použití procesu chemické výměny. Takové extraktory využívají rotaci k dosažení disperze organického a vodního toku a následně odstředivé síly k separaci těchto fází. Pro zajištění odolnosti vůči korozi HCl jsou tyto extraktory standardně vyrobeny ze skla, vhodných plastů, zejména fluorovaných uhlovodíkových polymerů, nebo jsou jimi chráněny. Projektovaná zádrž v odstředivých extraktorech je při standardním provedení maximálně 30 sekund. 5.6.3. Systémy a zařízení k redukci uranu (chemická výměna) 5.6.3.1. Speciálně konstruované nebo upravené elektrochemické redukční kyvety k redukci uranu z jednoho valenčního stavu do jiného pro účely obohacení uranu při použití procesu chemické výměny. Materiály kyvet, které přicházejí do kontaktu s technologickými roztoky, jsou odolné vůči korozi koncentrovanými roztoky HCl. Katodové části kyvet jsou projektovány tak, aby neumožňovaly zpětnou oxidaci uranu do jeho vyšších valenčních stavů. K udržení uranu v katodové části mohou mít kyvety nepropustné diafragmatické membrány ze speciálního, kationty vyměňujícího materiálu. Katodu tvoří vhodný pevný vodič, například grafit. 5.6.3.2. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro extrakci U+4 z organického toku u výstupu z kaskády do vodního roztoku, regulování koncentrace kyseliny a napájení elektrochemických redukčních kyvet. Ty části systému, které přicházejí do kontaktu s technologickými toky, jsou vyrobeny z vhodných materiálů, zejména sklo, fluorované uhlovodíkové polymery, polyfenylsulfát, polyethersulfon a grafit impregnovaný pryskyřicí, nebo jsou jimi chráněny. 5.6.4. Systémy pro přípravu napájecích roztoků (chemická výměna) Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro přípravu napájecích roztoků vysoce čistého UCl3 pro obohacovací závody založené na chemické výměně. Tyto systémy obsahují zařízení pro čištění rozpouštědly nebo čistění pomocí iontové výměny elektrolytické redukce U+6 nebo U+4 na U+3. Tyto systémy produkují roztoky UCl3, které obsahují jen několik ppm kovových nečistot, zejména chrom, železo, vanad, molybden a jiné dvojmocné nebo vícemocné kationty. Části systému zpracovávajícího vysoce čistý U+3 jsou vyrobeny ze skla, fluorovaných uhlovodíkových polymerů, polyfenylsulfátu, polyethersulfonu, nebo jsou těmito materiály povlakované, nebo z grafitu impregnovaného pryskyřicí. 5.6.5. Systémy oxidace uranu (chemická výměna) Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro oxidaci U+3 na U+4 před zpětným přiváděním uranu do separační kaskády v procesu obohacování založeném na chemické výměně. Tyto systémy mohou zahrnovat následující zařízení: 5.6.5.1. Zařízení pro míšení chlóru a kyslíku s kapalinou vytékající ze zařízení na separaci izotopů a extrakci výsledného U+4 do ochuzeného organického toku zpětně přiváděného z výstupního konce kaskády. 5.6.5.2. Zařízení, které odděluje vodu od HCl tak, že mohou být znovu vráceny do technologického procesu na odpovídajících místech. 5.6.6. Rychle reagující iontoměniče na bázi pryskyřic nebo adsorbentů (iontová výměna) Speciálně navržené nebo upravené iontoměniče na bázi pryskyřic nebo adsorbentů s rychlou kinetikou výměny pro obohacování uranu založené na procesu iontové výměny, včetně porézních makro-síťovaných pryskyřic anebo nosičů se strukturou tenkých vrstev, ve kterých jsou aktivní skupiny účastnící se chemické výměny soustředěny pouze na povrchu neaktivního porézního nosiče nebo na kompozitních materiálech vhodného tvaru, kterým mohou být částice nebo vlákna. Tyto iontoměniče na bázi pryskyřic nebo adsorbentů mají průměr 0,2 mm a méně a jsou chemicky odolné vůči koncentrovaným roztokům HCl a mají dostatečnou fyzikální pevnost, která zabrání jejich opotřebení a degradaci ve výměníkových kolonách. Tyto pryskyřice nebo adsorbenty jsou speciálně navrženy tak, aby se dosáhlo velmi rychlé kinetiky výměny izotopů uranu, poločas výměny je menší než 10 s, a mohly být provozovány při teplotách v intervalu 373 K, což je 100 °C, až 473 K, což je 200 °C. 5.6.7. Kolony pro iontovou výměnu (iontová výměna) Válcové kolony o průměru větším než 1 000 mm pro umístění náplně iontoměničů na bázi pryskyřic nebo adsorbentů speciálně konstruované nebo upravené pro obohacování uranu založené na procesu iontové výměny. Tyto kolony jsou zhotoveny z materiálů, například titanu nebo fluorouhlíkové plasty, odolných vůči korozi koncentrovanými roztoky HCl nebo jsou těmito materiály chráněny, a mohou být provozovány při teplotách v intervalu 373 K, což je 100 °C, až 473 K, což je 200 °C, a tlacích nad 0,7 MPa. 5.6.8. Regenerační systémy pro iontovou výměnu (iontová výměna) 5.6.8.1. Speciálně konstruované nebo upravené systémy chemické nebo elektrochemické redukce pro regeneraci chemických redukčních činidel používaných v obohacovacích kaskádách při iontové výměně uranu. V procesu obohacování iontovou výměnou může být jako redukující kationt použit například Ti+3. V tomto případě by redukční systém redukoval Ti+4 a regeneroval tak Ti+3. 5.6.8.2. Speciálně konstruované nebo upravené systémy chemické nebo elektrochemické oxidace pro regeneraci chemických oxidačních činidel používaných v obohacovacích kaskádách při iontové výměně uranu. V tomto procesu může být jako oxidant použito Fe+3. V tomto případě by oxidační systém oxidoval Fe+2 a regeneroval tak Fe+3. 5.7. Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty pro použití v obohacovacích závodech založených na laserové technologii Speciálně konstruované nebo upravené systémy procesu obohacování založeného na laserech zahrnují laserovou separaci par atomárního uranu (atomic vapor laser isotope separation), u které jsou technologickým médiem páry atomárního uranu, a molekulární laserovou separaci (molecular laser isotope separation), u které jsou technologickým médiem páry uranové sloučeniny, případně ve směsi s jiným plynem nebo plyny. Běžná nomenklatura pro takové procesy zahrnuje: první kategorii - laserovou separaci par atomárního uranu, nebo druhou kategorii - molekulární laserovou separaci včetně chemické reakce vyvolané selektivní aktivací laserem (chemical reaction by isotope selective laser activation). Současné systémy procesu obohacování založené na laserové technologii zahrnují: zařízení pro dodávání par kovového uranu pro selektivní foto-ionizaci nebo par uranové sloučeniny pro selektivní fotodisociaci nebo selektivní excitaci nebo aktivaci, sběrné zařízení pro obohacený a ochuzený kovový uran jako „produkt“ a „zbytky“ první kategorie a sběrné zařízení pro chemické sloučeniny obohaceného nebo ochuzeného uranu uran jako „produkt“ a „zbytky“ druhé kategorie, laserové systémy pro selektivní excitaci atomů nebo molekul obsahujících 235U a zařízení pro přípravu vstupujícího materiálu a konverzi produktu. Složitost spektroskopie atomů nebo sloučenin uranu si může vyžádat začlenění kterékoli z dostupných laserových a laserově optických technologií. Položky uvedené v položce 5.7., které přicházejí do bezprostředního kontaktu s plynným nebo kapalným kovovým uranem nebo s technologickým plynem sestávajícím z UF6 nebo směsi UF6 s jiným plynem, mají veškeré povrchy, které přicházejí do přímého kontaktu s uranem nebo s UF6, zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi nebo jsou těmito materiály chráněny. Pro účely této položky zahrnují materiály odolné vůči korozi plynným nebo kapalným kovovým uranem nebo uranovými slitinami například grafit povlakovaný ytriem a tantal. Materiály odolnými vůči korozi UF6 se u této položky rozumí například měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hliníku, nikl nebo jeho slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % hmotnosti a fluorované uhlovodíkové polymery. 5.7.1. Systémy odpařování uranu (metody založené na separaci par atomárního uranu) Speciálně konstruované nebo upravené odpařovací systémy pro laserové obohacování kovového uranu. Tyto systémy mohou obsahovat výkonná elektronová děla s užitečným výkonem na terčíku nejméně 1 kW, který je dostatečný pro generování par kovového uranu rychlostí požadovanou pro laserové obohacování. 5.7.2. Systémy a komponenty pro manipulaci s kapalným nebo plynným kovovým uranem (metody založené na separaci par atomárního uranu) Speciálně konstruované nebo upravené systémy nebo komponenty používané při manipulaci s roztaveným uranem, roztavenými slitinami uranu nebo parami kovového uranu pro laserové obohacování. Systémy pro manipulaci s kapalným kovovým uranem mohou zahrnovat kelímky a zařízení na chlazení těchto kelímků. Kelímky a jiné části tohoto systému, které přicházejí do kontaktu s roztaveným uranem, roztavenými slitinami uranu nebo parami kovového uranu, jsou vyrobeny z vhodných žáruvzdorných a korozivzdorných materiálů nebo jsou jimi chráněny. Vhodné materiály zahrnují například tantal, grafit povlakovaný oxidem ytria, grafit povlakovaný oxidy jiných vzácných zemin nebo jejich směsí. 5.7.3. Montážní celky sběračů „produktu“ a „zbytků“ kovového uranu (metody založené na separaci par atomárního uranu) Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky sběračů „produktu“ obohaceného uranu a „zbytků“ ochuzeného uranu pro kovový uran v kapalné nebo pevné formě. Komponenty těchto montážních celků jsou vyrobeny ze žáruvzdorných a korozivzdorných materiálů odolných vůči korozi parami kovového uranu nebo roztaveným uranem, zejména grafit povlakovaný oxidem ytria nebo tantal, nebo jsou jimi chráněny. Zahrnují potrubí, ventily, fitinky, žlábky, průchodky, výměníky tepla a sběrné deskové elektrody pro magnetickou, elektrostatickou nebo jinou separační metodu. 5.7.4. Pouzdra separačních modulů (metody založené na separaci par atomárního uranu) Speciálně konstruované nebo upravené válcové nebo pravoúhlé nádoby pro umístění zdroje par kovového uranu, elektronového děla a sběračů „produktu“ obohaceného uranu a „zbytků“ ochuzeného uranu. Tato pouzdra mají otvory pro umístění průchodek pro přívod elektřiny a vody, okna pro laserový svazek paprsků a připojení vakuové vývěvy a čidel systému diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání umožňující výměnu vnitřních komponent. 5.7.5. Nadzvukové expanzní trysky (metody založené na molekulární laserové separaci) Speciálně konstruované nebo upravené nadzvukové expanzní trysky pro chlazení směsí UF6 a nosného plynu na teplotu 150 K, což je -123 °C, a nižší, které jsou odolné vůči korozi UF6. Materiály odolnými vůči korozi UF6 se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hliníku, nikl nebo jeho slitiny s obsahem niklu nejméně 60 % hmotnosti a fluorované uhlovodíkové polymery. 5.7.6. Kolektory „produktu“ nebo „zbytků“ (metody založené na molekulární laserové separaci) Speciálně konstruované nebo upravené komponenty nebo zařízení pro sběr uranového „produktu“ nebo uranového „zbytku“ po ozářeníozáření laserovým paprskem. V jedné z možných molekulárních laserových separací slouží kolektory „produktu“ pro sběr obohaceného pentafluoridu uranu (UF5) v pevné formě. Kolektory „produktu“ mohou zahrnovat filtr, sběrač nárazového nebo cyklónového typu nebo jejich kombinace, které musí být odolné vůči korozivnímu působení prostředí UF5 nebo UF6. 5.7.7. Kompresory pro nosný plyn a UF6 (metody založené na molekulární laserové separaci) Speciálně konstruované nebo upravené kompresory pro směsi UF6 a nosného plynu projektované pro dlouhodobý provoz v prostředí UF6. Komponenty těchto kompresorů, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hliníku, nikl nebo jeho slitiny s obsahem niklu nejméně 60 % hmotnosti a fluorované uhlovodíkové polymery, nebo jsou těmito materiály povlakovány. 5.7.8. Těsnění hřídelí (metody založené na molekulární laserové separaci) Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění s utěsněnými vstupními a výstupními přírubami pro utěsnění hřídelí spojujících rotory kompresorů s hnacími motory a zajišťující spolehlivou hermetizaci proti úniku technologického plynu nebo nasávání vzduchu nebo těsnícího plynu do vnitřní komory kompresoru, která je naplněna směsí UF6 a nosného plynu. 5.7.9. Systémy fluorace (metody založené na molekulární laserové separaci) Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro fluoraci UF5 v pevné fázi na UF6 plyn, který se následně shromažďuje v kontejnerech „produktu“ nebo bezprostředně napájí jednotky dodatečného obohacování. 5.7.10. Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6 a iontové zdroje (metody založené na molekulární laserové separaci) Speciálně konstruované nebo upravené hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat on-line odběr vzorků z proudů plynného UF6, které mají: 5.7.10.1. schopnost měřit ionty s atomovou hmotností 320 hmotnostních jednotek nebo větší a rozlišovací schopnost lepší než 1.320, 5.7.10.2. iontové zdroje vyrobené z niklu, slitin niklu a mědi s obsahem niklu nejméně 60 % hmotnosti nebo slitin niklu a chrómu nebo těmito materiály povlakované, 5.7.10.3. iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním a 5.7.10.4. kolektorový systém vhodný pro provádění izotopické analýzy. 5.7.11. Napájecí systémy a systémy pro odvádění „produktu“ a „zbytků“ (metody založené na molekulární laserové separaci) Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6, kterými se u této položky rozumí měď, měděné slitiny, nerezová ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hliníku, nikl nebo jeho slitiny s obsahem niklu nejméně 60 % hmotnosti a fluorované uhlovodíkové polymery, nebo takovými materiály chráněné: 5.7.11.1. Napájecí autoklávy, pece nebo systémy používané k přivádění UF6 do obohacovacího procesu. 5.7.11.2. Desublimátory nebo vymrazovací odlučovače používané k odvádění UF6 z procesu obohacování pro následnou přepravu po ohřevu. 5.7.11.3. Solidifikační nebo zkapalňovací stanice používané pro odstranění UF6 z obohacovacího procesu kompresí a přeměnou UF6 na kapalinu nebo pevnou látku. 5.7.11.4. Stanice „produktu“ a „zbytků“ používané k plnění UF6 do kontejnerů. 5.7.12. Systémy pro separaci UF6 a nosného plynu (metody založené na molekulární laserové separaci) Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy pro separaci UF6 od nosného plynu. Nosným plynem může být dusík, argon nebo jiný plyn. Tyto systémy zejména zahrnují následující zařízení: 5.7.12.1. Kryogenní výměníky tepla a kryoseparátory dosahující teplot 153 K, což je -120 °C, nebo nižších. 5.7.12.2. Kryogenní vymrazovací jednotky dosahující teplot 153 K, což je -120 °C, nebo nižších. 5.7.12.3. Vymrazovací odlučovače UF6 se schopností UF6 vymrazit. 5.7.13. Laserové systémy Lasery nebo laserové systémy speciálně konstruované nebo upravené pro separaci izotopů uranu. Laserový systém obvykle obsahuje optické a elektronické komponenty pro vedení paprsku a přenos do komory pro separaci izotopu. Laserové systémy pro metody založené na separaci par atomárního uranu se obvykle skládají ze dvou laserů, a to laditelných laserů na bázi barviva doplněných jiným typem laseru, zejména laserů na bázi par mědi nebo některých pevnolátkových laserů. Laserové systémy pro metody založené na molekulární laserové separaci se obvykle skládají z laserů na bázi oxidu uhličitého nebo excimerových laserů a optické víceprůchodové kyvety. Lasery nebo laserové systémy obou metod vyžadují stabilizaci vlnové délky pro dlouhodobý provoz. 5.8. Speciálně konstruované nebo upravené systémy a komponenty pro použití v obohacovacích závodech založených na plazmové separaci Hlavní technologické systémy tohoto procesu zahrnují systém generace uranové plazmy, separační modul se supravodivým magnetem a systémy odvádění a shromažďování kovu ve formě „produktu“ a „zbytků“. 5.8.1. Mikrovlnné silové zdroje a antény Speciálně konstruované nebo upravené mikrovlnné silové zdroje a antény pro generaci nebo urychlování iontů, které mají kmitočet převyšující 30 GHz a průměrný výkon pro tvorbu iontů větší než 50 kW. 5.8.2. Iontové excitační cívky Speciálně konstruované nebo upravené vysokofrekvenční cívky sloužící pro excitaci iontů při kmitočtech převyšujících 100 kHz vhodné pro průměrný výkon vyšší než 40 kW. 5.8.3. Systémy tvorby uranové plazmy Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro tvorbu uranové plazmy pro použití v obohacovacích závodech založených na plazmové separaci. 5.8.4. Montážní celky sběračů „produktu“ a „zbytků“ kovového uranu Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky sběračů pro kovový uran v pevné formě. Tyto montážní celky jsou vyrobeny ze žáruvzdorných materiálů odolných vůči korozi parami kovového uranu, zejména z grafitu povlakovaného oxidy ytria nebo tantalu, popřípadě jsou jimi povlakovány. 5.8.5. Pouzdra separačních modulů Speciálně konstruované nebo upravené válcové nádoby pro umístění zdroje par uranu, vysokofrekvenční cívky a sběračů „produktu“ a „zbytků“. Tato pouzdra mají otvory pro umístění průchodek pro přívod elektřiny, připojení difúzní vývěvy a čidel systémů diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání, aby se umožnila výměna vnitřních komponent, a jsou vyrobena z vhodných nemagnetických materiálů, například nerezové oceli. 5.9. Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty obohacovacích závodů založených na technologii elektromagnetického obohacování 5.9.1. Elektromagnetické separátory izotopů Elektromagnetické separátory izotopů speciálně konstruované nebo upravené pro separaci izotopů uranu a zařízení a komponenty určené k tomuto účelu: 5.9.1.1. Iontové zdroje Speciálně konstruované nebo upravené jednoduché nebo vícenásobné zdroje iontů uranu sestávající ze zdroje par, ionizátoru a urychlovače svazku, vyrobené z materiálů jako grafit, nerezová ocel nebo měď, které jsou schopné poskytnout celkový proud svazku 50 mA nebo větší. 5.9.1.2. Sběrače iontů Desky sběračů sestávající ze dvou nebo více štěrbin a sběrných komůrek speciálně konstruované nebo upravené pro shromažďování iontových svazků obohaceného a ochuzeného uranu a vyrobené z materiálů jako grafit nebo nerezová ocel. 5.9.1.3. Vakuová pouzdra Speciálně konstruovaná nebo upravená pouzdra pro elektromagnetické separátory vyrobená z nemagnetických materiálů, jako nerezová ocel, a projektovaná pro provoz při tlaku 0,1 Pa nebo nižším. Pouzdra jsou speciálně konstruovaná pro umístění iontových zdrojů, sběrných desek a výstelek chlazených vodou a může k nim být připojena difuzní vývěva, případně mohou mít vstupy pro vyjmutí a opětovnou instalaci vnitřních komponent. 5.9.1.4. Pólové nástavce magnetu Speciálně konstruované nebo upravené pólové nástavce magnetu o průměru větším než 2 m používané pro udržení konstantního magnetického pole uvnitř elektromagnetického separátoru izotopů a pro přenos magnetického pole mezi dvěma sousedícími separátory. 5.9.2. Vysokonapěťové zdroje Speciálně konstruované nebo upravené vysokonapěťové zdroje pro iontové zdroje vyznačující se následujícími charakteristikami: 5.9.2.1. schopnost nepřetržitého provozu, 5.9.2.2. výstupní napětí 20 kV nebo více, 5.9.2.3. výstupní proud 1 A nebo větší a 5.9.2.4. regulace napětí lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin. 5.9.3. Elektrické zdroje pro napájení elektromagnetů Speciálně konstruované nebo upravené vysoce výkonné stejnosměrné zdroje napájení magnetů vyznačující se následujícími charakteristikami: 5.9.3.1. schopnost nepřetržité dodávky výstupního proudu 500 A nebo většího při napětí 100 V nebo více a 5.9.3.2. proudová nebo napěťová regulace lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin. 6. Závody na výrobu nebo úpravu koncentrace těžké vody, deuteria a jeho sloučenin a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu Zařízení, která jsou speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody, využívající výměnný proces voda-sirovodík nebo amoniak-vodík, zahrnující části zařízení, které nejsou jednotlivě speciálně konstruovány nebo upraveny pro výrobu těžké vody, ale jsou smontovány do systémů, které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro tuto výrobu. Položky odpovídající pojmu „zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody“ zahrnují: 6.1. Kolony pro výměnu voda-sirovodík Výměnné kolony o průměru nejméně 1,5 m, schopné pracovat při tlacích 2 MPa a více, speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody založenou na výměnném procesu voda-sirovodík. 6.2. Dmychadla a kompresory Jednostupňová nízkotlaká odstředivá dmychadla pracující s tlakem 0,2 MPa nebo kompresory speciálně konstruované nebo upravené pro cirkulaci plynu obsahujícího více než 70 % H2S při výrobě těžké vody založené na výměnném procesu voda-sirovodík. Tato dmychadla nebo kompresory mají minimální výkon 56 m3/s, pracují při tlacích 1,8 MPa a více a jsou opatřena těsněním vhodným pro práci v prostředí vlhkého H2S. 6.3. Kolony pro výměnu amoniak-vodík Výměnné kolony o minimální výšce 35 m a průměru 1,5 m až 2,5 m schopné pracovat při tlacích vyšších než 15 MPa speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody založenou na výměnném procesu amoniak-vodík. Tyto kolony mají v axiálním směru nejméně jeden přírubový otvor o stejném průměru jako vnitřní válcová část, přes který může být vkládáno nebo vyjímáno vnitřní zařízení kolony. 6.4. Vnitřní zařízení kolon a patrová čerpadla Vnitřní zařízení a patrová čerpadla kolon speciálně konstruovaná nebo upravená pro kolony na výrobu těžké vody založenou na výměnném procesu amoniak-vodík. Vnitřní zařízení kolon tvoří speciálně konstruovaná kontaktní patra, která zajišťují co nejlepší kontakt mezi plynem a kapalinou. Patrová čerpadla jsou speciálně konstruovaná ponorná čerpadla určená pro cirkulaci kapalného amoniaku uvnitř kontaktního patra a pro dopravu amoniaku do pater kolon. 6.5. Krakovací zařízení amoniaku Krakovací zařízení s minimálním pracovním tlakem 3 MPa speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody založenou na výměnném procesu amoniak-vodík. 6.6. Infračervené absorpční analyzátory Infračervené absorpční analyzátory schopné provádět on-line analýzu vzájemného poměru vodíku a deuteria při koncentracích deuteria 90 % a výše. 6.7. Zařízení na katalytické spalování Zařízení pro katalytické spalování, kterým je převod plynného obohaceného deuteria na těžkou vodu, speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody založenou na výměnném procesu amoniak-vodík. 6.8. Kompletní systémy pro úpravu těžké vody nebo kolony určené k tomuto účelu Kompletní systémy pro úpravu těžké vody nebo kolony speciálně konstruované nebo upravené pro účely dosažení koncentrace deuteria potřebné pro použití v jaderném reaktoru. Tyto systémy, které obvykle využívají destilace vody k separaci těžké vody z lehké vody, jsou speciálně konstruované nebo upravené destilační jednotky, kde je vyráběna těžká voda reaktorové kvality, obvykle 99,75 % oxidu deuteria, ze zásob vody obohacené deuteriem o nižší koncentraci. 6.9. Konvertory pro syntézu amoniaku nebo syntézní jednotky Konvertory pro syntézu amoniaku nebo syntézní jednotky speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody pomocí výměnného procesu amoniak-vodík. Tyto konvertory nebo jednotky přijímají syntézní plyn, dusík a vodík, z vysokotlaké výměnné kolony typu amoniak-vodík a syntetizovaný amoniak je v dané koloně recyklován. 7. Závody na konverzi uranu a plutonia pro použití při výrobě palivových článků a separaci izotopů uranu a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu 7.1. Závody na konverzi uranu a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu Závody a systémy na konverzi uranu, ve kterých lze provádět jednu nebo více transformací uranu z jedné jeho chemické formy do jiné, čímž se rozumí konverze uranových rudných koncentrátů na UO3, konverze UO3 na UO2, konverze oxidů uranu na UF4, UF6 nebo UCl4 konverze UF4 na UF6, konverze UF6 na UF4, konverze UF4 na kovový uran a konverze fluoridů uranu na UO2. Ve všech procesech konverze uranu jsou používána speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení, která mohou být zkompletována z jednotlivých dílů a částí, které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro konverzi uranu. 7.1.1. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi uranových rudných koncentrátů na UO3 Systémy pro konverzi uranových rudných koncentrátů na UO3 rozpuštěním rudy v HNO3 a extrahováním čistého UO2(NO3)2 s použitím C12H27O4P jako rozpouštědla. UO2(NO3)2 je dále konvertován na UO3 buď pomocí koncentrace a denitrifikace nebo neutralizací plynným amoniakem do vzniku (NH4)2U2O7 s následným filtrováním, sušením a žíháním. 7.1.2. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO3 na UF6 Systémy pro konverzi UO3 na UF6 přímou fluorací s použitím plynného fluóru nebo ClF3 jako zdroje fluóru. 7.1.3. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO3 na UO2 Systémy pro konverzi UO3 na UO2 redukcí UO3 krakovaným plynným amoniakem nebo vodíkem. 7.1.4. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO2 na UF4 Systémy pro konverzi UO2 na UF4 na základě reakce UO2 s plynným HF při 300 až 500 °C. 7.1.5. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF4 na UF6 Systémy pro konverzi UF4 na UF6, prováděnou exotermickou reakcí s fluórem ve věžových reaktorech, kde je UF6 kondenzován z horkých výtokových plynů při průchodu přes studenou jímku ochlazenou na -10 °C. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluóru. 7.1.6. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF4 na kovový uran Systémy pro konverzi UF4 na kovový uran redukcí hořčíkem (velké dávky) nebo vápníkem (malé dávky). Tato reakce probíhá při teplotách nad bodem tavení uranu, tedy nad 1 130 °C. 7.1.7. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF6 na UO2 Systémy pro konverzi UF6 na UO2 prováděnou redukcí UF6 a hydrolýzou na UO2 s použitím vodíku a páry, nebo hydrolýzou UF6 rozpuštěním ve vodě a vysrážením (NH4)2U2O7 přidáním amoniaku, kdy (NH4)2U2O7 je následně redukován na UO2 vodíkem při 820 °C, nebo reakcí plynného UF6, CO2 a plynného amoniaku ve vodě s vysrážením UO2(CO3)3(NH4)4. Při reakci UO2(CO3)3(NH4)4 s párou a vodíkem při 500 až 600 °C vzniká UO2. 7.1.8. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF6 na UF4 Systémy pro konverzi UF6 na UF4 prováděnou redukcí vodíkem. 7.1.9. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO2 na UCl4 Systémy pro konverzi UO2 na UCl4 prováděnou reakcí UO2 s CCl4 při teplotě přibližně 400 °C, nebo reakcí UO2 za přibližné teploty 700 °C v přítomnosti sazí (CAS 1333-86-4), CO a chlóru s výsledným produktem UCl4. 7.2. Závody na konverzi plutonia a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu Závody a systémy na konverzi plutonia, ve kterých je prováděna konverze Pu(NO3)3 na PuO2, konverze PuO2 na PuF4 a konverze PuF4 na kovové plutonium. Ve všech procesech konverze plutonia jsou používána speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení, která mohou být zkompletována z jednotlivých dílů a částí, které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro konverzi plutonia. 7.2.1. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid Systémy pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid s použitím technologických procesů srážení, separace a kalcinace. Systémy tohoto procesu jsou zejména uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly nebezpečí toxicity. 7.2.2. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro výrobu kovového plutonia Systémy pro výrobu kovového plutonia prováděnou fluorací oxidu plutonia vysoce korozivním fluorovodíkem, s cílem výroby fluoridu plutonia, ze kterého je následnou redukcí za použití vysoce čistého kovového vápníku získáváno kovové plutonium, nebo fluorací šťavelanu plutonia s následnou redukcí na kov nebo fluorací peroxidu plutonia s následnou redukcí na kov. Systémy tohoto procesu jsou zejména uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly nebezpečí toxicity. 8. Obalové souboryObalové soubory pro ozářené jaderné palivo a horké komory 8.1. Obalové souboryObalové soubory pro ozářené jaderné palivo Obalové souboryObalové soubory pro přepravu nebo skladování ozářeného jaderného paliva, které zajišťují chemickou a tepelnou ochranu a ochranu před ionizujícím zářenímionizujícím zářením a odvádějí rozpadové teplo při manipulaci, přepravě a skladování. 8.2. Horké komory Horké komory nebo vzájemně propojené horké komory o celkovém objemu nejméně 6 m3 se stíněním odpovídajícím ekvivalentu 0,5 m betonu nebo větším, s hustotou 3,2 g/cm3 nebo větší, vybavené zařízením pro dálkové ovládání. 9. Technologie Technologie přímo související s jakoukoli položkou uvedenou v bodech 1 až 8, s výjimkou informací ve veřejné sféře nebo základního vědeckého výzkumu. 10. Software Software přímo související s jakoukoli položkou uvedenou v bodech 1 až 8, s výjimkou softwaru spojeného s informací ve veřejné sféře nebo základním vědeckým výzkumem. Vysvětlivky k příloze: Mikroprogram - posloupnost základních instrukcí uchovávaných ve speciální paměti, jejichž provádění je iniciováno zavedením referenční instrukce do registru instrukcí. Jiný prvek - prvek jiný než vodík, uran a plutonium. Použití - provoz, instalace, včetně instalace provedené na místě, údržba, včetně kontroly, oprava, generální oprava nebo modernizace. Program - sekvence instrukcí k provedení procesu, který je ve formě nebo převoditelný do formy zpracovatelné počítačem. Software - soubor jednoho nebo více programů nebo mikroprogramů zachycený na jakýkoli hmotný nosič. Technický údaj - výkres, plán, diagram, model, vzorec, technický projekt a specifikace, manuál a instrukce v písemné formě, nebo zaznamenané na datových nosičích. Technická pomoc - poučení, dovednost, výcvik, pracovní znalost, konzultační služba; technická pomoc může zahrnovat i technické údaje. Výroba - výrobní fáze, například konstrukce, výrobní inženýrství, výroba, integrace, montáž, včetně upevnění, kontrola, testování, zajištění jakosti. Vývoj - fáze před výrobou, například návrh, výzkum v oblasti návrhu, analýza návrhu, konceptualizace návrhu, montáž a testování prototypů, pilotní produkční schémata, konstrukční údaje, proces transformace konstrukčních údajů do výrobku, návrh konfigurace, návrh integrace, schémata. Technologie - specifické informace potřebné pro vývoj, výrobu nebo používání jakékoli z položek této přílohy; takové informace mohou mít formu technických údajů nebo technické pomoci. Veřejná sféra - technologie nebo software, které byly zpřístupněny bez omezení pro jejich další využití; omezení týkající se autorských práv nevylučují technologii nebo software z veřejné sféry. Základní vědecký výzkum - experimentální nebo teoretické práce prováděné především za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů a pozorovatelných faktů, které nejsou primárně zaměřeny na určitý praktický záměr či cíl. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 375/2016 Sb. Prohlášení koncového uživatele vybrané položky v jaderné oblasti 533kB
Vyhláška č. 374/2016 Sb.	Vyhláška č. 374/2016 Sb. Vyhláška o evidenci a kontrole jaderných materiálů a oznamování údajů o nich Vyhlášeno 18. 11. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 150/2016 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - STANOVENÍ MINIMÁLNÍ KONCENTRACE JADERNÉHO MATERIÁLU A SEZNAM JINÝCH ŠTĚPNÝCH MATERIÁLŮ (§ 3 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - ROZSAH A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ KONTROLY JADERNÉHO MATERIÁLU, VEDENÍ SYSTÉMU EVIDENCE A PŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ ÚŘADU (§ 5 — § 15) * ČÁST ČTVRTÁ - POŽADAVKY NA OBSAH DOKUMENTACE PRO POVOLOVANÉ ČINNOSTI V OBLASTI NEŠÍŘENÍ JADERNÝCH ZBRANÍ (§ 16 — § 17) * ČÁST PÁTÁ - ROZSAH, ZPŮSOB A DOBA UCHOVÁVÁNÍ INFORMACÍ O TĚŽBĚ A ZPRACOVÁNÍ URANOVÉ A THORIOVÉ RUDY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY (§ 18 — § 18) * ČÁST ŠESTÁ - ROZSAH, ZPŮSOB A LHŮTY PRO OZNAMOVÁNÍ ÚDAJŮ O NĚKTERÝCH ČINNOSTECH STANOVENÝCH PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE (§ 19 — § 20) * ČÁST SEDMÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 21 — § 23) č. 1 k vyhlášce č. 374/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 374/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2017 374 VYHLÁŠKA ze dne 7. listopadu 2016 o evidenci a kontrole jaderných materiálů a oznamování údajů o nich Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 6 odst. 8 písm. a) a b), § 24 odst. 7, § 25 odst. 2 písm. d), § 166 odst. 6 písm. a) až c), § 167 odst. 2 písm. a) až d) a § 169 odst. 4: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis1) o uplatňování dozoru nad bezpečností v Euratomu a) koncentraci izotopu prvku v materiálu, která jej činí výchozím materiálemvýchozím materiálem, b) koncentraci radionuklidu v materiálu, která jej činí zvláštním štěpným materiálemzvláštním štěpným materiálem, c) seznam jiných štěpných materiálů, které jsou významné z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní, d) rozsah, způsob a lhůty pro oznamování údajů o výrobě obalových souborůobalových souborů pro ozářené jaderné palivo, výstavbě horkých komor, výzkumné a vývojové činnosti vztahující se k jadernému palivovému cyklu nebo jiné činnosti stanovené Dodatkovým protokolem k mezinárodní smlouvě o nešíření jaderných zbraní2), e) rozsah, způsob a dobu uchovávání informací o těžbě nebo zpracování uranových nebo thoriových rud na území České republiky a jejich předávání Úřadu, f) požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost v oblasti nešíření jaderných zbraní, g) rozsah, způsob a dobu uchovávání evidovaných dokumentů o jaderných materiálechjaderných materiálech a lhůty pro jejich předávání Úřadu, h) rozsah a způsob provádění kontroly jaderného materiálujaderného materiálu držitelem povolení v oblasti nešíření jaderných zbraní, i) rozsah a způsob vedení systému evidence jaderných materiálůjaderných materiálů, j) informace o obsahu dokumentů a okruh údajů požadovaných předpisy Euratomu a lhůtu a způsob jejich předávání Úřadu, k) vzory formulářů pro oznamování údajů ze systému evidence jaderných materiálůjaderných materiálů Úřadu a Evropské komisi (dále jen „Komise“) a l) vzor prohlášení koncového uživatele jaderného materiálujaderného materiálu v České republice při jeho dovozu. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) změnou inventuryzměnou inventury zvýšení nebo snížení evidenčního stavu množství jaderného materiálujaderného materiálu včetně změn jeho kategorie3) ve stanovené oblasti materiálové bilance4); změny inventuryzměny inventury ve formě přírůstku nebo úbytku jaderného materiálujaderného materiálu se udávají v gramech s přesností na 3 desetinná místa, b) nezměřitelnými provozními ztrátaminezměřitelnými provozními ztrátami ztráty, které vznikají v provozu zejména rozprášením, odpařením, zaokrouhlováním, následkem nedokonalosti analytických metod nebo nepovoleným odnímáním; tyto ztráty se zjistí při provedení fyzické inventury5) jaderných materiálůjaderných materiálů a jejich výsledkem je nezapočtený materiál6) a c) změřitelnými provozními ztrátamizměřitelnými provozními ztrátami ztráty, které představují takový změřený odpad jaderného materiálujaderného materiálu, který je u daného držitele povolení pro své vlastnosti, zejména s ohledem na ekonomické náklady, zcela nevyužitelný, přičemž materiál je obvykle technologicky zpětně získatelný bez využití technologie zpracování rud; tyto ztráty zahrnují zejména obrus a třísky ve směsi s jinými kovy při společném obrábění, strusky, napečeniny na kelímcích, nezpracovatelné a vysoce aktivní roztoky a zbytky po analýzách. ČÁST DRUHÁ STANOVENÍ MINIMÁLNÍ KONCENTRACE JADERNÉHO MATERIÁLU A SEZNAM JINÝCH ŠTĚPNÝCH MATERIÁLŮ § 3 Minimální koncentrace jaderného materiálu Minimální koncentrace jaderného materiálujaderného materiálu podle § 1 písm. a) a b) je vždy reálná kladná hodnota. § 4 Seznam jiných štěpných materiálů Seznam jiných štěpných materiálů, které jsou významné z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní, stanoví Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (dále jen „Agentura“). ČÁST TŘETÍ ROZSAH A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ KONTROLY JADERNÉHO MATERIÁLU, VEDENÍ SYSTÉMU EVIDENCE A PŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ ÚŘADU § 5 Držitel povolení (1) Držitel povolení vede evidenci jaderných materiálůjaderných materiálů a provádí jejich kontrolu podle směrnice o evidenci a kontrole jaderných materiálůjaderných materiálů. Vedením evidence jaderných materiálůjaderných materiálů a prováděním jejich kontroly pověří držitel povolení písemně fyzickou osobu (dále jen „vedoucí evidence jaderných materiálůjaderných materiálů“) a kopii tohoto písemného pověření předá Úřadu. (2) Držitel povolení zasílá dokumentaci podle § 6 písm. c), d) a g) Komisi a její kopii Úřadu. Držitel povolení zašle Úřadu kopii veškeré dokumentace do 30 dnů ode dne, kdy ji obdržel od Komise. (3) Držitel povolení vede evidenci jaderných materiálůjaderných materiálů a provádí jejich kontrolu v zařízeních uvedených v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. § 6 Vedoucí evidence jaderných materiálů Vedoucí evidence jaderných materiálůjaderných materiálů a) se účastní přípravy a plánování všech činností držitele povolení souvisejících s nakládáním s jadernými materiályjadernými materiály, b) zpracovává a aktualizuje směrnici o evidenci a kontrole jaderných materiálůjaderných materiálů a kontroluje její dodržování, c) provádí periodickou kontrolu souladu fyzického stavu jaderných materiálůjaderných materiálů s provozními záznamy7), kontrolu pečetí Úřadu, Komise a Agentury a dalších kontrolních technických zařízení a o těchto kontrolách pořizuje zápisy, d) odpovídá za vedení evidenčních8) a provozních7) záznamů, zpracovává dokladovou inventuru9) jaderných materiálůjaderných materiálů na formuláři č. 1, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, a navrhuje opatření k zajištění správné evidence a bezpečného skladování jaderných materiálůjaderných materiálů tak, aby byly zabezpečeny proti odcizení, e) fyzicky kontroluje a zaznamenává každý příjem a odeslání jaderných materiálůjaderných materiálů, f) organizačně zajišťuje provádění fyzické inventury jaderných materiálůjaderných materiálů, g) zpracovává evidenční zprávy10) o pohybu jaderných materiálůjaderných materiálů, h) doprovází inspektory Úřadu, Komise a Agentury při kontrole, i) uchovává písemnosti Úřadu, Komise a Agentury týkající se evidence jaderných materiálůjaderných materiálů u držitele povolení nejméně po dobu 5 let a j) schvaluje způsob skladování, vedení evidence a provádění kontroly jaderných materiálůjaderných materiálů na odloučených pracovištích. § 7 Evidence jaderných materiálů Systém evidence11) jaderných materiálůjaderných materiálů zahrnuje a) evidenční a provozní záznamy, b) evidenční zprávy, c) zvláštní zprávy12), d) předem zasílaná oznámení13), e) seznam provozních ztrát, zadrženého a upraveného odpadu14), f) seznam jaderného materiálujaderného materiálu, na který Komise poskytla písemné výjimky15) z pravidel, kterými se řídí forma a četnost oznámení, g) základní technické charakteristiky16) včetně jejich situačních nákresů a h) program činností17). § 8 Evidenční a provozní záznamy (1) Držitel povolení zaznamenává údaje do evidenčních záznamů podle čl. 9 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 podle provozních záznamů nebo průvodních dokumentů. (2) Provozní záznamy a) se vedou přímo na pracovištích, kde se jaderné materiályjaderné materiály používají, skladují nebo spotřebovávají, a b) obsahují datum a podpis vedoucího evidence jaderných materiálůjaderných materiálů nebo jeho zástupce, který záznam provedl, a v případě inventurních změn, které vedou k ukončení evidence jaderných materiálůjaderných materiálů, podpisy 2 odpovědných pracovníků, včetně podpisu vedoucího evidence jaderných materiálůjaderných materiálů; vedoucí evidence jaderných materiálůjaderných materiálů může písemně pověřit jinou fyzickou osobu vedením provozních záznamů na odloučeném pracovišti. § 9 Evidenční zprávy (1) Evidenční zpráva je a) zpráva o změně inventuryzměně inventury18), b) soupis fyzické inventury19), c) zpráva o materiálové bilanci19) a d) dokladová inventura20). (2) Držitel povolení zasílá Úřadu kopii evidenční zprávy, kterou zasílá Komisi v elektronické podobě podle vzorů stanovených v přílohách III, IV a V nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005, v termínech podle nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. Držitel povolení dále zasílá Úřadu výtisk počítačového záznamu evidenčních zpráv nebo evidenční zprávy na formulářích č. 2, 3 a 4, jejichž vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, opatřené podpisem vedoucího evidence jaderných materiálůjaderných materiálů, a dále zasílá kopii komunikačního dokumentu s Komisí týkajícího se evidenční zprávy, pokud ji nelze zaslat prostřednictvím datové schránky. (3) Zprávu o změně inventuryzměně inventury na formuláři č. 2, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, vyhotoví držitel povolení a) odesílající jaderný materiáljaderný materiál (dále jen „odesilatel“) při transferechtransferech jaderných materiálůjaderných materiálů na území České republiky, v 5 výtiscích, z nichž 1 výtisk odešle Úřadu, 3 výtisky držiteli povolení, který přijímá jaderný materiáljaderný materiál (dále jen „příjemce“), a 1 výtisk si ponechá, pokud ji nelze zaslat prostřednictvím datové schránky; příjemce ověří údaje uvedené odesilatelem a po vyplnění formuláře zprávy o změně inventuryzměně inventury 1 výtisk odešle zpět odesilateli, 1 výtisk odešle Úřadu a 1 výtisk si ponechá; v případě, že příjemce zjistí na základě provedeného měření rozdíl v hmotnosti prvku nebo štěpného izotopu u přijatého jaderného materiálujaderného materiálu, oznámí tuto skutečnost Úřadu zprávou o změně inventuryzměně inventury, b) při transferechtransferech jaderných materiálůjaderných materiálů, je-li odesilatelem, ve 2 výtiscích, z nichž 1 odesílá Úřadu a druhý výtisk si ponechá, pokud ji nelze zaslat prostřednictvím datové schránky; současně opatří odesilatel každou dodávku jaderných materiálůjaderných materiálů průvodním dokladem ve formě oznámení o vývozu a dovozu na formuláři č. 5, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, a jehož 2 výtisky odešle současně s dodávkou, 2 výtisky odešle Úřadu a 1 si ponechá; v případě, že příjemce zjistí na základě provedeného měření rozdíl v hmotnosti prvku nebo štěpného izotopu u přijatého jaderného materiálujaderného materiálu, oznámí tuto skutečnost Úřadu zprávou o změně inventuryzměně inventury a c) při změnách inventuryzměnách inventury jaderných materiálůjaderných materiálů kromě transferutransferu podle písmen a) a b) ve 2 výtiscích, z nichž 1 výtisk odešle Úřadu a druhý si ponechá, pokud ji nelze zaslat prostřednictvím datové schránky. (4) Zpráva o změně inventuryzměně inventury se zasílá Úřadu nejpozději do 5 dnů od uskutečnění změny. (5) Soupis fyzické inventury zasílá držitel povolení Úřadu na formuláři č. 3, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, do 10 dnů ode dne, kdy byla provedena fyzická inventura jaderných materiálůjaderných materiálů. § 10 Zvláštní zprávy (1) Nastanou-li okolnosti uvedené v čl. 15 nebo 22 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005, zašle držitel povolení neprodleně zvláštní zprávu zasílanou Komisi podle čl. 14 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 také Úřadu. (2) Držitel povolení informuje Komisi a Úřad neprodleně o porušení pečetí a porušení funkčnosti nebo předepsaných podmínek pro zajištění funkčnosti zařízení Komise, Agentury nebo Úřadu určených ke kontrole jaderných materiálůjaderných materiálů. § 11 Předem zasílaná oznámení (1) Hodlá-li držitel povolení jaderné materiályjaderné materiály spotřebovat v nejaderných činnostech takovým způsobem, že je nelze zpětně získat, zašle o tom Komisi a Úřadu oznámení nejméně 2 měsíce před zahájením této činnosti. Výkon činností podle věty první zahájí držitel povolení až poté, co obdrží podmínky Komise pro vedení evidence spotřeby. To neplatí, jde-li o spotřebu jaderných materiálůjaderných materiálů v jaderných reaktorech štěpením. (2) Plánuje-li držitel povolení provádění činností, při nichž budou porušeny pečeti Komise, Agentury nebo společné pečeti Komise a Agentury, informuje neprodleně o takové činnosti Komisi a Úřad. V případě plánovaných činností, při nichž budou porušeny pečeti Úřadu, informuje držitel povolení pouze Úřad. (3) Hodlá-li držitel povolení vyvézt, nebo dovézt jaderné materiályjaderné materiály, oznámí tuto skutečnost Komisi a Úřadu v souladu s čl. 20 a 21 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 v termínech daných nařízením Komise (Euratom) č. 302/2005. § 12 Provozní ztráty, zadržený a upravený odpad (1) Provozní ztráty se stanovují na základě výsledku chemické analýzy, výpočtu, odhadu nebo na základě měření. Nelze je vypočítávat z materiálové bilance jako rozdíl mezi hmotností materiálu vstupujícího do procesu a hmotností produktu. Výsledky analýz a měření jsou součástí provozních záznamů. (2) Jaderný materiálJaderný materiál ze změřitelných provozních ztrátzměřitelných provozních ztrát se administrativně vyvede z běžné evidence jaderných materiálůjaderných materiálů jako zadržený odpad a jeho množství se odečte ze soupisu fyzické inventury a podléhá nadále kontrole Komise, Agentury a Úřadu. Zamýšlí-li držitel povolení provést úpravu jaderného materiálujaderného materiálu převodem na upravený odpad, zabetonováním, zalitím do skla, cementu nebo asfaltu, vrátí po souhlasu Komise s danou úpravou nejprve jaderný materiáljaderný materiál zprávou o změně inventuryzměně inventury do běžné evidence jaderných materiálůjaderných materiálů a po provedené úpravě ho administrativně vyvede z běžné evidence jako upravený odpad. Kopii zápisu o provedené úpravě, který je součástí provozních záznamů, zašle držitel povolení Úřadu společně se zprávou o změně inventuryzměně inventury. (3) Pro jaderný materiáljaderný materiál označený jako zadržený nebo upravený odpad se vede samostatná evidence. Způsob vedení evidenčních záznamů stanoví čl. 30 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. (4) Držitel povolení zasílá Úřadu informace o dalším zpracování středně nebo vysoce radioaktivních odpadůradioaktivních odpadů obsahujících plutonium, vysoce obohacený uran nebo izotop 233U, které byly převedeny do kategorie zadrženého nebo upraveného odpadu podle čl. 31 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005, a to nejméně 200 dnů před uskutečněním jeho dalšího zpracování. Toto neplatí, jde-li o změny obalů nebo další zpracování odpadů s výjimkou separace prvků. (5) Držitel povolení oznamuje Úřadu transfertransfer upraveného odpadu za předcházející rok podle čl. 32 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 do 31. ledna. § 13 Výjimky (1) Držitel povolení informuje Úřad o udělení výjimky z pravidel, kterými se řídí forma a četnost zasílání evidenčních a zvláštních zpráv podle čl. 19 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. (2) Jaderný materiálJaderný materiál, na který byla udělena výjimka podle odstavce 1, podléhá nadále kontrole Komise, Agentury a Úřadu. Systém evidence jaderného materiálujaderného materiálu, na který byla udělena výjimka podle odstavce 1, stanoví čl. 19 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. Držitel povolení, kterému byla poskytnuta výjimka, je dále povinen a) evidovat tento jaderný materiáljaderný materiál v rámci samostatné oblasti materiálové bilance, b) zasílat Úřadu zprávy o změně inventuryzměně inventury v případě odeslání a příjmu tohoto jaderného materiálujaderného materiálu uskutečněného v rámci jedné oblasti materiálové bilance a c) zpracovávat pro tento jaderný materiáljaderný materiál samostatný soupis fyzické inventury a dokladovou inventuru. § 14 Základní technické charakteristiky Držitel povolení zasílá Úřadu kopii základních technických charakteristik, které zpracovává a odesílá Komisi podle čl. 3 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. § 15 Program činností Držitel povolení zasílá Úřadu kopii programu činností, který oznamuje Komisi podle čl. 5 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. Pokud hodlá držitel povolení jaderné materiályjaderné materiály spotřebovávat v nejaderných činnostech, jako je například výroba slitin, keramiky, barvení sklářského kmene, zasílá Úřadu informaci obsahující odhad plánované spotřeby pro nadcházející kalendářní rok, kterou v průběhu roku upřesňuje podle § 11 odst. 1. ČÁST ČTVRTÁ POŽADAVKY NA OBSAH DOKUMENTACE PRO POVOLOVANÉ ČINNOSTI V OBLASTI NEŠÍŘENÍ JADERNÝCH ZBRANÍ § 16 Dokumentace k vydání povolení k nakládání s jadernými materiály (1) Směrnice o evidenci a kontrole jaderných materiálůjaderných materiálů obsahuje a) údaje o rozmístění jaderných materiálůjaderných materiálů u držitele povolení, b) rozsah pravomocí a povinnosti vedoucího evidence jaderných materiálůjaderných materiálů a povinnosti dalších pracovníků jmenovitě pověřených na jednotlivých pracovištích evidencí jaderných materiálůjaderných materiálů, c) způsob a termíny předávání informací vedoucímu evidence jaderných materiálůjaderných materiálů, týkajících se použití a spotřeby jaderných materiálůjaderných materiálů na jednotlivých pracovištích, pohybu jaderných materiálůjaderných materiálů mezi pracovišti, příjmu a odesílání jaderných materiálůjaderných materiálů, d) způsob vedení evidenčních záznamů, e) způsob vedení provozních záznamů pro všechna pracoviště, na kterých se používají, skladují nebo spotřebovávají jaderné materiályjaderné materiály, f) způsob a postupy měření, jejichž účelem je určení množství jaderných materiálůjaderných materiálů přijatých, vyrobených, odeslaných, spotřebovaných, včetně změřených provozních ztrát, nebo v inventuře obsažených, g) využití přístrojů a zařízení, odpovídajících svou přesností současnému standardu, při prováděných měřeních, h) způsob vyhodnocování správnosti měření a odhad chyb měření, i) způsob a četnost kalibrace měřicích přístrojů, stanovení objemů nádrží a způsobu odebírání vzorků, j) postupy hodnocení rozdílů mezi měřením odesilatele a příjemce, k) postupy pro převod změřených provozních ztrát jaderných materiálůjaderných materiálů na odpad, které zaručí jejich zpětnou nezískatelnost, l) postupy zaměstnanců odpovědných za evidenci při nakládání s jadernými materiályjadernými materiály při kontrolách Úřadu, Komise a Agentury, m) postupy zaměstnanců pro případ události mající vliv na poškození, odcizení nebo ztrátu jaderných materiálůjaderných materiálů, porušení celistvosti nebo funkčnosti kontrolních zařízení Úřadu, Komise a Agentury a n) postup pro vyhodnocování nezapočteného materiálu. (2) Popis manipulace s jadernými materiályjadernými materiály obsahuje a) účel použití jaderných materiálůjaderných materiálů, b) maximální množství jaderných materiálůjaderných materiálů, jejich chemickou a fyzikální formu, případně obohacení, c) kategorii jaderných materiálůjaderných materiálů, d) způsob zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany jaderných materiálůjaderných materiálů, e) způsob skladování jaderných materiálůjaderných materiálů a f) podrobný popis veškerých prováděných činností s jadernými materiályjadernými materiály, se zřetelem na možnosti vzniku provozních ztrát či jejich spotřeby. (3) Údaje nezbytné pro plnění podmínek vyplývajících z mezinárodních závazků obsahují a) základní technické charakteristiky a b) identifikační údaje podle § 18 odst. 1. § 17 Dokumentace k vydání povolení k dovozu, vývozu nebo k průvozu jaderných materiálů (1) Údaje nezbytné pro vyžádání záruky státu v případě vývozu a průvozu jaderného materiálujaderného materiálu obsahují a) množství jaderných materiálůjaderných materiálů, jejich chemickou a fyzikální formu, případně obohacení, b) kategorii jaderných materiálůjaderných materiálů, c) název a adresu dodavatele a koncového uživatele jaderných materiálůjaderných materiálů v přijímajícím státě a d) číslo kontraktu, případně obchodní nabídky. (2) Vzor prohlášení koncového uživatele v případě dovozu nebo transferutransferu jaderných materiálůjaderných materiálů do České republiky je uveden ve formuláři č. 6 v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Údaje nezbytné pro plnění podmínek vyplývajících z mezinárodních závazků v případě dovozu jaderných materiálůjaderných materiálů obsahují a) množství jaderných materiálůjaderných materiálů, jejich chemickou a fyzikální formu, případně obohacení, b) kategorii jaderných materiálůjaderných materiálů, c) název a adresu zahraničního dodavatele a koncového uživatele jaderných materiálůjaderných materiálů v České republice a d) číslo kontraktu, případně obchodní nabídky. ČÁST PÁTÁ ROZSAH, ZPŮSOB A DOBA UCHOVÁVÁNÍ INFORMACÍ O TĚŽBĚ A ZPRACOVÁNÍ URANOVÉ A THORIOVÉ RUDY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY § 18 (1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá těžit uranovou nebo thoriovou rudu na území České republiky, oznámí nejméně 2 měsíce před zahájením těžby nebo zpracování rudy Úřadu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a místo podnikání, jedná-li se o fyzickou osobu, název nebo obchodní firmu a adresu sídla, jedná-li se o právnickou osobu, a dále identifikační číslo, číslo telefonu, elektronickou adresu, umístění uranových a thoriových dolů, úpraven uranové rudy a závodů na výrobu koncentrátu thoria, jejich předpokládanou roční kapacitu a informace o stavu provozu. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která těží uranovou nebo thoriovou rudu na území České republiky, zasílá Úřadu kopii dokumentace podle čl. 24 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. (3) Fyzická nebo právnická osoba, která vyváží nebo odesílá uranovou nebo thoriovou rudu, zasílá Úřadu kopii dokumentace podle čl. 25 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 a zprávu o změně inventuryzměně inventury. (4) Veškeré údaje související s těžbou, zpracováním, vývozem nebo odesláním uranové nebo thoriové rudy se uchovávají po dobu alespoň 5 let, a to v listinné a elektronické podobě. ČÁST ŠESTÁ ROZSAH, ZPŮSOB A LHŮTY PRO OZNAMOVÁNÍ ÚDAJŮ O NĚKTERÝCH ČINNOSTECH STANOVENÝCH PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE § 19 Údaje o činnostech vztahujících se k jadernému palivovému cyklu (1) Fyzická nebo právnická osoba, která provádí výzkumné nebo vývojové činnosti vztahující se k jadernému palivovému cyklu podle čl. 2 písm. a) bodu i) nebo podle čl. 2 písm. b) bodu i) přímo použitelného předpisu Euratomu1), oznámí Úřadu nejméně 2 měsíce před zahájením těchto činností jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a místo podnikání, jedná-li se o fyzickou osobu, název nebo obchodní firmu a adresu sídla, jedná-li se o právnickou osobu, a dále identifikační číslo, číslo telefonu, elektronickou adresu, umístění uranových a thoriových dolů, úpraven uranové rudy a místo a rozsah prováděných činností. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která provádí činnosti vztahující se k vývoji jaderného palivového cyklu podle čl. 2 písm. a) bodu x) přímo použitelného předpisu Euratomu1), předkládá Úřadu jejich desetiletý plán při zahájení těchto činností. (3) Fyzická nebo právnická osoba, která provádí činnosti podle čl. 2 písm. a) bodu iv) přímo použitelného předpisu Euratomu1), oznámí Úřadu nejméně 2 měsíce před zahájením těchto činností jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a místo podnikání, jedná-li se o fyzickou osobu, název nebo obchodní firmu a adresu sídla, jedná-li se o právnickou osobu, a dále číslo telefonu, elektronickou adresu a místo a rozsah prováděných činností. Seznam činností podléhajících oznámení je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Fyzická nebo právnická osoba vede a uchovává evidenci vyráběných jaderných položekjaderných položek uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. (5) Aktualizace údajů za předcházející kalendářní rok, předložených podle odstavců 1 až 3, se předkládá Úřadu do 15. února. § 20 Údaje o jiných činnostech stanovených předpisy Evropské unie (1) Každá fyzická nebo právnická osoba provozující činnosti v rámci stanovené lokality určí ve spolupráci s Úřadem zástupce této lokality21). (2) Zástupce lokality do 30 dnů od ustanovení lokality předloží Úřadu všeobecný popis každé stavby v rámci lokality, včetně jejího určení a vybavení. Popis musí obsahovat schematický nákres lokality. (3) Aktualizaci údajů za předcházející kalendářní rok, předložených podle odstavců 1 a 2, předkládá zástupce lokality Úřadu do 15. února. ČÁST SEDMÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 21 Uchovávání dokumentů Dokumenty podle § 6, 7, 18 až 20 se uchovávají nejméně 5 let od jejich vzniku. § 22 Oznámení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 23 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předsedkyně: Ing. Drábová, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 374/2016 Sb. Vzory formulářů Formulář č. 1 334kB Formulář č. 2 383kB Formulář č. 3 371kB Formulář č. 4 326kB Formulář č. 5 405kB Formulář č. 6 498kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 374/2016 Sb. Seznam činností podléhajících oznámení Úřadu podle § 19 této vyhlášky: (I) Výroba rotorových válců odstředivky nebo souborů plynových odstředivek Rotorovými válci odstředivky se rozumí tenkostěnné válce popsané v bodu 5.1.1.1. přílohy č. 1 vyhlášky o vybraných položkách v jaderné oblasti. Plynovými odstředivkami se rozumí odstředivky popsané v bodu 5.1. přílohy č. 1 vyhlášky o vybraných položkách v jaderné oblasti. (II) Výroba difúzních přepážek Difúzními přepážkami se rozumí tenké porézní filtry popsané v bodě 5.3.1.1. přílohy č. 1 vyhlášky o vybraných položkách v jaderné oblasti. (III) Výroba nebo montáž systémů založených na laserové technologii Systémy založenými na laserové technologii se rozumí systémy zahrnující položky popsané v bodě 5.7. přílohy č. 1 vyhlášky o vybraných položkách v jaderné oblasti. (IV) Výroba nebo montáž elektromagnetických separátorů izotopů Elektromagnetickými separátory izotopů se rozumí položky uvedené v bodě 5.9.1. vyhlášky o vybraných položkách v jaderné oblasti obsahující iontové zdroje popsané v bodě 5.9.1.1. přílohy č. 1 vyhlášky o vybraných položkách v jaderné oblasti. (V) Výroba nebo montáž kolon nebo extrakčního zařízení Kolonami nebo extrakčním zařízením se rozumí položky popsané v bodech 5.6.1., 5.6.2., 5.6.3., 5.6.5., 5.6.6., 5.6.7. a 5.6.8. přílohy č. 1 vyhlášky o vybraných položkách v jaderné oblasti. (VI) Výroba aerodynamických separačních trysek nebo vírových trubic Aerodynamickými separačními tryskami nebo vírovými trubicemi se rozumí separační trysky nebo vírové trubice popsané v bodech 5.5.1., resp. 5.5.2. přílohy č. 1 vyhlášky o vybraných položkách v jaderné oblasti. (VII) Výroba nebo montáž systémů tvorby uranové plazmy Systémy tvorby uranové plazmy se rozumí systémy pro tvorbu uranové plazmy popsané v bodě 5.8.3. přílohy č. 1 vyhlášky o vybraných položkách v jaderné oblasti. (VIII) Výroba zirkoniových trubek Zirkoniovými trubkami se rozumí trubky popsané v bodě 1.6. přílohy č. 1 vyhlášky o vybraných položkách v jaderné oblasti. (IX) Výroba nebo úprava těžké vody nebo deuteria Těžkou vodou nebo deuteriem se rozumí deuterium, těžká voda (oxid deuteria) a kterákoli jiná sloučenina deuteria, ve které je poměr atomů deuteria k atomům vodíku větší než 1 : 5000. (X) Výroba grafitu nukleární čistoty Grafitem nukleární čistoty se rozumí grafit s úrovní čistoty lepší než 5 ppm borového ekvivalentu a s hustotou větší než 1,5 g/cm3. (XI) Výroba kontejnerů pro ozářené palivo Kontejnerem pro ozářené palivo se rozumí obalový souborobalový soubor pro přepravu a / nebo skladování ozářeného paliva, který zajišťuje chemickou a tepelnou ochranu a ochranu před ionizujícím zářenímionizujícím zářením a odvádí rozpadové teplo při manipulaci, přepravě a skladování. (XII) Výroba regulačních tyčí jaderného reaktoru Regulačními tyčemi jaderného reaktoru se rozumí tyče popsané v bodě 1.4. přílohy č. 1 vyhlášky o vybraných položkách v jaderné oblasti. (XIII) Výroba nádrží a nádob zabezpečených proti dosažení kritičnosti Nádržemi a nádobami zabezpečenými proti dosažení kritičnosti se rozumí položky popsané v bodech 3.2. a 3.4. přílohy č. 1 vyhlášky o vybraných položkách v jaderné oblasti. (XIV) Výroba strojů na dělení ozářených palivových článků Stroji na dělení ozářených palivových článků se rozumí zařízení popsaná v bodě 3.1. přílohy č. 1 vyhlášky o vybraných položkách v jaderné oblasti. (XV) Výstavba horkých komor Horkými komorami se rozumí komory nebo vzájemně propojené komory o celkovém objemu minimálně 6 m3 se stíněním odpovídajícím ekvivalentu 0,5 m betonu nebo větším, s hustotou 3,2 g/cm3 nebo větší, vybavené zařízením pro dálkové ovládání. 1) Nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 ze dne 8. února 2005 o uplatňování dozoru nad bezpečností v rámci Euratomu. 2) Dodatkový protokol k Dohodě mezi Rakouskou republikou, Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Finskou republikou, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Španělským královstvím, Švédským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. 3) Čl. 2 bod 9 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 4) Čl. 2 bod 14 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 5) Čl. 2 bod 17 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 6) Čl. 2 bod 18 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 7) Čl. 8 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 8) Čl. 9 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 9) Čl. 2 bod 16 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 10) Čl. 10 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 11) Čl. 7 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 12) Čl. 14 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 13) Čl. 20 a 21 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 14) Čl. 30 až 32 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 15) Čl. 19 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 16) Čl. 3 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 17) Čl. 5 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 18) Čl. 12 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 19) Čl. 13 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 20) Čl. 11 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. 21) Čl. 3 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005.
Vyhláška č. 373/2016 Sb.	Vyhláška č. 373/2016 Sb. Vyhláška o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému Vyhlášeno 16. 11. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 149/2016 * § 1 - (1) Osobní a další údaje se předávají do Národního zdravotnického informačního systému (dále jen „informační systém“) v elektronické podobě přímým zápisem nebo na technickém nosiči dat. * § 2 - (1) Žádost o oprávnění k přístupu k osobním údajům a dalším údajům vedeným v Národních zdravotních registrech, Národním registru poskytovatelů, Národním registru zdravotnických pracovníků a Národním registru hrazených zdravotních služeb (dále jen „registr“ * § 3 - (1) Okruh poskytovatelů a dalších osob předávajících údaje do registrů a periodicita a lhůty pro jejich předávání jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. * § 4 - Zrušuje se vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému. * § 5 - Přechodné ustanovení * § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. č. 1 k vyhlášce č. 373/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 373/2016 Sb. Aktuální znění od 13. 12. 2024 (388/2024 Sb.) 373 VYHLÁŠKA ze dne 3. listopadu 2016 o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 147/2016 Sb., k provedení § 70 odst. 6 a § 78 zákona o zdravotních službách: § 1 (1) Osobní a další údaje se předávají do Národního zdravotnického informačního systému (dále jen „informační systém“) v elektronické podobě přímým zápisem nebo na technickém nosiči dat. (2) Přímý zápis je prováděn se zabezpečeným protokolem přenosu dat prostřednictvím vzdáleného přístupu na určenou elektronickou adresu uvedenou na internetových stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen „statistický ústav“) a) dálkovým přenosem pomocí datového rozhraní, b) on-line zápisem prostřednictvím webové aplikace, nebo c) vyplněním elektronického formuláře a jeho odesláním do příslušného úložiště dat. (3) Na technickém nosiči dat jsou údaje do informačního systému předávány osobně, nebo prostřednictvím držitele poštovní licence, které musí být doloženo doručenkou. Předávané soubory musí být zašifrovány veřejným klíčem správce. § 2 (1) Žádost o oprávnění k přístupu k osobním údajůmosobním údajům a dalším údajům vedeným v Národních zdravotních registrech, Národním registru poskytovatelů, Národním registru zdravotnických pracovníků a Národním registru hrazených zdravotních služeb (dále jen „registr“) vedle náležitostí stanovených zákonem o zdravotních službách dále obsahuje a) název registru, b) identifikační číslo subjektu oprávněného k předložení žádosti, c) identifikační údaje osoby pověřené subjektem oprávněným k podání žádosti jednat jeho jménem, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení, akademický titul, vědeckou hodnost nebo vědecko-pedagogický titul, datum narození, telefonní číslo a elektronickou adresu, d) identifikační údaje oprávněného pracovníka, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení, akademický titul, vědeckou hodnost nebo vědecko-pedagogický titul, datum narození, telefonní číslo a elektronickou adresu. (2) Žádost o zrušení oprávnění k přístupu do registru obsahuje vedle náležitostí podle odstavce 1 též důvod pro zrušení oprávnění přístupu k osobním údajůmosobním údajům a dalším údajům vedeným v tomto registru. § 3 (1) Okruh poskytovatelů a dalších osob předávajících údaje do registrů a periodicita a lhůty pro jejich předávání jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Seznam skupin zdravotnických prostředků, které jsou přístrojem, používaných poskytovateli při poskytování zdravotních služeb a jsou významné pro dostupnost zdravotních služeb (dále jen „významný zdravotnický prostředek“), a rozsah údajů o nich předávaných do Národního registru poskytovatelů je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 4 Zrušuje se vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému. § 5 Přechodné ustanovení Pokud skutečnost rozhodná pro předávání údajů podle vyhlášky č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému, nastala přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a lhůta pro předávání těchto údajů stanovená vyhláškou č. 116/2012 Sb. neuplynula do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, předají se údaje do příslušného registru ve lhůtě podle vyhlášky č. 116/2012 Sb. § 6 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 373/2016 Sb. Okruh poskytovatelů a dalších osob předávajících osobní údaje a další údaje do Národního zdravotnického informačního systému pro potřeby registrů a periodicita a lhůty jejich předávání 1. Národní onkologický registr 1.1 Okruh poskytovatelů předávajících údaje: Každý poskytovatel, který a) stanovil diagnózu, nebo b) odpovídá za léčení nově zjištěného onemocnění ze skupiny diagnóz zhoubné novotvary [kódy C00 - C97 podle platné verze Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté revize (dále jen “MKN-10“)]2), onemocnění hodnocené jako novotvary in situ (MKN-10: kódy D00-D09), novotvary nejistého nebo neznámého chování (MKN-10: kódy D37-D48) a vybrané nezhoubné novotvary a dysplázie děložního hrdla (MKN-10: kódy D10 – D36, N87). 1.2 Lhůta předávání údajů Údaje o každém nově diagnostikovaném onemocnění se předávají do 3 měsíců ode dne stanovení diagnózy včetně údajů vztahujících se k onemocnění. 2. Národní registr hospitalizovaných 2.1 Okruh poskytovatelů předávajících údaje: Každý poskytovatel, který poskytuje lůžkovou péčilůžkovou péči, s výjimkou lázeňské léčebně rehabilitační péčepéče, a který ukončil poskytování takové lůžkové péčelůžkové péče pacientovipacientovi. 2.2 Periodicita a lhůty předávání údajů: Údaje se předávají za každou ukončenou hospitalizacihospitalizaci pacientapacienta na lůžkovém oddělení nebo pracovišti za daný kalendářní měsíc, a to do konce následujícího kalendářního měsíce. Údaje za každou hospitalizacihospitalizaci pacientapacienta na lůžkovém oddělení nebo pracovišti neukončenou ke konci kalendářního roku se předávají do konce ledna následujícího kalendářního roku. 3. Národní registr reprodukčního zdraví 3.1 Okruh poskytovatelů předávajících údaje: Každý poskytovatel, a) který užil metody a postupy asistované reprodukceasistované reprodukce za účelem umělého oplodnění ženy, b) v jehož zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení došlo k porodu nebo který provedl poporodní ošetření rodičky, c) který poskytl novorozenci zdravotní služby v souvislosti s porodem nebo poskytl novorozenci lůžkovou péčilůžkovou péči, d) který diagnostikoval vývojovou vadu nebo geneticky podmíněnou nemoc u plodu, dítěte nebo dospělého, e) který provedl umělé přerušenípřerušení těhotenství nebo poskytl ošetření po potratu, nebo f) v jehož zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení byl vyvolán potrat. 3.2 Periodicita a lhůty předávání údajů: Údaje se předávají a) za každý cyklus asistované reprodukceasistované reprodukce do 3 dnů ode dne, kdy byla příslušná fáze léčby zahájena nebo byl proveden příslušný výkon nebo příslušné vyšetření, b) za každé těhotenství ukončené porodem, za každé narozené dítě a zjištěnou vrozenou vadu plodu, dítěte nebo dospělého, geneticky podmíněnou nemoc u plodu, dítěte nebo dospělého vždy po ukončení poskytované zdravotní služby za každý kalendářní měsíc, a to do konce následujícího kalendářního měsíce, c) za každé těhotenství uměle přerušené a každé těhotenství ukončené potratem za každý kalendářní měsíc, a to do desátého dne následujícího kalendářního měsíce. 4. Národní registr kardiovaskulárních operací a intervencí 4.1 Okruh poskytovatelů předávajících údaje: Každý poskytovatel, který poskytl zdravotní služby pacientovipacientovi v souvislosti s kardiovaskulární operací nebo intervencí. 4.2 Periodicita a lhůty předávání údajů: Údaje se předávají za každou provedenou kardiovaskulární operaci a za každou provedenou kardiovaskulární intervenci po ukončení hospitalizacehospitalizace vždy za daný kalendářní měsíc, a to do konce následujícího kalendářního měsíce. 5. Národní registr kloubních náhrad 5.1 Okruh poskytovatelů předávajících údaje: Každý poskytovatel, který poskytl zdravotní služby pacientovipacientovi v souvislosti s implantací nebo reimplantací umělé kloubní náhrady. 5.2 Periodicita a lhůty předávání údajů: Údaje se předávají za každou provedenou implantaci umělé kloubní náhrady do 30 dnů ode dne ukončení lůžkové léčebné péčepéče pacientovipacientovi. 6. Národní registr nemocí z povolání 6.1 Okruh poskytovatelů předávajících údaje: Každý poskytovatel, který uznal nemoc z povolání podle jiných právních předpisů3). 6.2 Periodicita a lhůty předávání údajů: Údaje se předávají za každou a) uznanou nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, b) nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, která již nadále nesplňuje podmínky uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, a to nejpozději do desátého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém lékařský posudek o uznání nebo ukončení nemoci z povolání nebo ohrožení nemoci z povolání nabyl právních účinků. 7. Národní registr léčby uživatelů drog 7.1 Okruh poskytovatelů a dalších osob předávajících údaje: 7.1.1 Každý poskytovatel zdravotních služebposkytovatel zdravotních služeb poskytující odbornou péčipéči podle § 27 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek4), jde-li o zdravotní služby. 7.1.2 Každý poskytovatel sociálních služebsociálních služeb8) poskytující odbornou péčipéči podle § 27 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek4), jde-li o sociální službysociální služby5). 7.2 Periodicita a lhůty předávání údajů: 7.2.1. Periodicita a lhůty předávání údajů u substituční léčby: Údaje související se substituční léčbou se předávají za každou zahájenou, změněnou nebo ukončenou léčbu. Údaje související se substituční léčbou se předávají do 24 hodin po podání první dávky substituční látky a do 24 hodin po ukončení nebo změně substituční léčby. 7.2.2. Periodicita a lhůty předávání údajů u ostatních forem odborné péčepéče: Údaje související s ostatními formami odborné péčepéče se předávají a) při zahájení první léčby klienta u poskytovatele odborné péčepéče v daném roce; u ambulantních programů typu poradenství nebo nízkoprahových harm-reduction intervencí se předávají údaje při prvním kontaktu s klientem v daném roce, a to co nejdříve po zjištění všech potřebných údajů pro hlášení; u strukturovaných intervencí nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne zahájení léčby, u nízkoprahových služeb zpravidla nejpozději při třetím kontaktu s klientem, b) při zahájení další nebo opakované léčby u poskytovatele odborné péčepéče v daném roce, pokud od ukončení předchozí léčby uplynulo 6 a více kalendářních měsíců; u ambulantních programů typu poradenství nebo nízkoprahových harm-reduction intervencí se hlásí opakovaný kontakt s klientem v daném roce, pokud od hlášení předchozího kontaktu uplynulo 6 a více kalendářních měsíců, a to co nejdříve po zjištění všech potřebných údajů pro hlášení, zpravidla do 3 pracovních dnů ode dne zahájení léčby či kontaktu klientem, c) při první návštěvě u poskytovatele odborné péčepéče v daném roce, jde-li o pokračování léčby z předchozího roku, a to potvrzením léčby nejpozději do konce ledna daného roku, u strukturovaných intervencí pak zpravidla během prvních 7 pracovních dní daného roku, d) při ukončení léčby, jde-li o strukturovanou intervenci, u které je moment ukončení léčby zřejmý, se předávají údaje do 3 pracovních dnů po dni ukončení léčby. 8. Národní registr úrazů 8.1 Okruh poskytovatelů předávajících údaje: Každý poskytovatel lůžkové péčelůžkové péče, který hospitalizoval pacientapacienta s úrazem. 8.2. Periodicita a lhůty předávání údajů: Údaje se předávají za každého hospitalizovaného pacientapacienta s úrazem, a to nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce po dni ukončení hospitalizacehospitalizace. 9. Národní registr osob trvale vyloučených z dárcovství krve 9.1 Okruh poskytovatelů předávajících údaje: Každý poskytovatel transfuzní služby, který identifikoval osobu trvale vyloučenou z dárcovství krve. 9.2 Periodicita a lhůty předávání údajů: Údaje se předávají za každou osobu trvale vyloučenou z dárcovství krve, a to bezprostředně po ověření pozitivního výsledku vyšetření nebo ověření diagnózy u dané osoby. 10. Národní registr pitev a toxikologických vyšetření prováděných na oddělení soudního lékařství 10.1 Okruh poskytovatelů předávajících údaje: Každý poskytovatel v oboru soudní lékařství, u něhož byla provedena pitva. 10.2 Periodicita a lhůty předávání údajů: Údaje se předávají za každou provedenou pitvu včetně výsledků toxikologických vyšetření získaných při pitvě, a to neprodleně po zjištění všech potřebných údajů. 11. Národní diabetologický registr 11.1 Okruh poskytovatelů předávajících údaje: Každý poskytovatel, který a) stanovil diagnózu, b) odpovídá za léčení a klinické sledování onemocnění ze skupiny diagnóz E10-E16 podle MKN-10, nebo c) provádí stanovení laboratorních hodnot pacientůpacientů s onemocněním ze skupiny diagnóz E10-E16 podle MKN-10. 11.2 Periodicita a lhůty předávání údajů: Údaje o stanovení diagnózy a klinickém sledování onemocnění se předávají za každý kalendářní rok, a to do konce února následujícího kalendářního roku. Údaje o stanovení laboratorních hodnot pacientůpacientů se předávají za daný kalendářní měsíc, a to do konce následujícího kalendářního měsíce. 12. Národní registr intenzivní péčepéče 12.1 Okruh poskytovatelů předávajících údaje: Každý poskytovatel lůžkové péčelůžkové péče, který pacientovipacientovi při jeho hospitalizacihospitalizaci poskytl akutní lůžkovou péčilůžkovou péči intenzivní nebo následnou intenzivní péčipéči. 12.2 Periodicita a lhůty předávání údajů: Údaje se předávají za každou ukončenou hospitalizacihospitalizaci pacientapacienta na lůžku akutní lůžkové péčelůžkové péče intenzivní nebo následné intenzivní péčepéče za daný kalendářní měsíc, a to nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. 13. Národní registr poskytovatelů zdravotních služebposkytovatelů zdravotních služeb 13.1 Okruh poskytovatelů a dalších osob předávajících údaje: Každý subjekt uvedený v § 75 odst. 1 zákona o zdravotních službách; jde-li o významné zdravotnické prostředky, údaje předává každý poskytovatel, který je používá při poskytování zdravotních služeb. 13.2 Periodicita a lhůty předávání údajů: 13.2.1 Údaje, s výjimkou údaje o významných zdravotnických prostředcích, se předávají za každého poskytovatele ve lhůtě podle § 75 odst. 3 zákona o zdravotních službách. 13.2.2. Údaje se předávají za každého poskytovatele sociálních služebsociálních služeb, který zdravotní služby poskytuje podle a) zákona o sociálních službách v zařízeních sociální péčepéče a b) zákona o zdravotních službách bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb, a to ve lhůtě podle § 75 odst. 3 zákona o zdravotních službách, s výjimkou údaje o významných zdravotnických prostředcích. 13.2.3 Údaje o významných zdravotnických prostředcích používaných v období od 1. ledna do 30. června a v období od 1. července do 31. prosince kalendářního roku se předávají vždy do konce kalendářního měsíce následujícího po uvedeném období. 13.2.4 Údaje o počtu lůžek jsou předávány podle formy a oboru zdravotní péčepéče, popřípadě druhu zdravotní péčepéče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) zákona o zdravotních službách. Údaje o obsazenosti lůžek jsou předávány v následující struktuře: a) Forma péčepéče: – akutní lůžková péčelůžková péče intenzivní, – akutní lůžková péčelůžková péče standardní, – následná lůžková péčelůžková péče, – dlouhodobá lůžková péčelůžková péče. b) Vybavení lůžek: – přístroj pro podporu a udržování respiračního kyslíku nebo jiné vybavení pro podávání kyslíku, – přístroje pro podporu a udržování respiračního systému, – přístroje pro podporu a udržování oběhového systému, – přístroje pro dialýzu, – přístroje pro monitorování vitálních funkcí. 14. Národní registr zdravotnických pracovníků 14.1 Okruh poskytovatelů a dalších osob předávajících údaje: Každý subjekt uvedený v § 77 odst. 1 zákona o zdravotních službách. 14.2 Periodicita a lhůty předávání údajů: Údaje se předávají za každou osobu odborně způsobilou k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta6) a za zdravotnické pracovníky způsobilé k výkonu nelékařského zdravotnického povolání po získání odborné způsobilosti nebo odborné a specializované způsobilosti anebo zvláštní odborné způsobilosti7), a to ve lhůtě podle § 77 odst. 4 zákona o zdravotních službách. 15. Národní registr dárců 15.1 Okruh poskytovatelů předávajících údaje: Každý poskytovatel, který identifikoval možného dárce orgánů, tkání a krvetvorných buněk. 15.2 Periodicita a lhůty předávání údajů: Údaje se předávají po posouzení zdravotní způsobilosti možného dárce, a to neprodleně po identifikaci možného dárce orgánů, tkání a krvetvorných buněk. 16. Národní registr osob čekajících na transplantaci orgánů 16.1 Okruh poskytovatelů předávajících údaje: Každý poskytovatel, který indikoval čekatele k zařazení do registru nebo vyřazení z něj. 16.2 Periodicita a lhůty předávání údajů: Údaje se předávají neprodleně po zjištění skutečností, které indikují pacientapacienta k zápisu do čekacích listin. Neprodleně se rovněž předávají informace o a) takových změnách zdravotního stavu osob čekajících na transplantace, které by mohly indikovanou transplantaci ohrozit nebo znemožnit, b) zhoršení zdravotního stavu pacientapacienta již registrovaného v Národním registru osob čekajících na transplantaci orgánů, které zvyšuje naléhavost transplantace, c) zjištění úmrtí pacientapacienta registrovaného v Národním registru osob čekajících na transplantaci orgánů. 17. Národní registr provedených transplantací 17.1 Okruh poskytovatelů předávajících údaje: Každý poskytovatel, který poskytl zdravotní služby podle zákona upravujícího transplantace. 17.2 Periodicita a lhůty předávání údajů: Údaje se předávají do 7 dnů ode dne provedení transplantace. 18. Národní registr hrazených zdravotních služeb 18.1 Okruh zdravotních pojišťoven a poskytovatelů předávajících údaje: a) všechny zdravotní pojišťovny podle zákona upravujícího Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky a zákona upravujícího resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny, b) poskytovatel, který podle § 77a odst. 4 písm. a) nebo b) zákona o zdravotních službách provedl vyžádaná laboratorní vyšetření a tuto zdravotní službu vykázal zdravotní pojišťovně. 18.2 Periodicita a lhůty předávání údajů: 18.2.1 Údaje o rozsahu zdravotních služeb podle § 77a odst. 2 písm. c) zákona o zdravotních službách a údaje o personálním zabezpečení a věcném a technickém vybavení podle § 77a odst. 2 písm. d) zákona o zdravotních službách se předávají za každé čtvrtletí, a to vždy do konce druhého kalendářního měsíce následujícího čtvrtletí. 18.2.2 Údaje o vymezení zdravotních služeb podle § 77a odst. 2 písm. e) zákona o zdravotních službách, za které byla úhrada provedena, údaje o výši úhrady podle § 77a odst. 2 písm. f) zákona o zdravotních službách, typ úhrady podle § 77a odst. 2 písm. g) zákona o zdravotních službách a období podle § 77a odst. 2 písm. h) zákona o zdravotních službách se předávají za každé pololetí ve stavu vyúčtování k 30. červnu a k 31. prosinci daného kalendářního roku, a to vždy do konce druhého kalendářního měsíce následujícího pololetí. 18.2.3 Údaje podle § 77a odst. 3 zákona o zdravotních službách se předávají za každé čtvrtletí, a to vždy do konce druhého kalendářního měsíce následujícího čtvrtletí. 18.2.4 Údaje podle § 77a odst. 4 zákona o zdravotních službách se předávají ve lhůtě do 24 hodin poté, co poskytovatel zdravotních služeb vykáže provedená vyžádaná laboratorní vyšetření zdravotní pojišťovně. Součástí předávaných údajů jsou vždy údaje podle § 77a odst. 2 písm. a) a b) zákona o zdravotních službách. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 373/2016 Sb. Seznam skupin významných zdravotnických prostředků a rozsah o nich předávaných údajů do Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb 1. Seznam skupin významných zdravotnických prostředků Skupiny D.1.1. - D.1.3., D.1.4.1., D.3.1., D.4.1.4., D.5.3.1.2., T.1.1. - T.1.4., T.2.2.2.1., T.3.1.1.2., T.3.2.1., T.3.3.1., T.3.4., T.5.6.4., T.5.9., T.6.1. a O.3. podle klasifikace Kategorizace zdravotnické techniky9). 2. Rozsah předávaných údajů o významných zdravotnických prostředcích Název, doplňkový popis, alfanumerický kód podle klasifikace Kategorizace zdravotnické techniky, datum pořízení významného zdravotnického prostředku a adresa zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, kde je významný zdravotnický prostředek používán. 2) Sdělení Českého statistického úřadu č. 426/2012 Sb., o aktualizaci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10). 3) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 4) Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. 8) § 70 odst. 4 písm. f) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 9) Sdělení Českého statistického úřadu č. 105/2018 Sb., o zavedení klasifikace Kategorizace zdravotnické techniky (KZT).
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/2016 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Chilskou republikou o programu pracovní dovolené Vyhlášeno 14. 11. 2016, částka 38/2016 61 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/2016 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Chilskou republikou o programu pracovní dovolené Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na základě výměny nót ze dne 4. října 2016 a ze dne 21. října 2016 byl v souladu s článkem 6 Dohody mezi Českou republikou a Chilskou republikou o programu pracovní dovolené1) stanoven maximální počet 200 víz k pracovní dovolené vydávaných v jednom kalendářním roce Českou republikou pro občany Chilské republiky, kteří o ně požádají a splní požadavky podle čl. 5 Dohody. 1) Dohoda mezi Českou republikou a Chilskou republikou o programu pracovní dovolené, podepsaná v Praze dne 7. října 2015, byla vyhlášena pod č. 55/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 60/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 60/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o usnadnění vzájemného uznávání vysokoškolského vzdělání a kvalifikací mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem školství Čínské lidové republiky Vyhlášeno 14. 11. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 10. 2016, částka 38/2016 * Článek 1 - 1. Cílem této Dohody je usnadnění vzájemného uznávání vysokoškolského vzdělání a kvalifikací. * Článek 2 - 1. Tato Dohoda se vztahuje na usnadnění vzájemného uznávání diplomů nebo obdobných dokladů o absolvování studijního programu vydávaných příslušnými vysokoškolskými institucemi států smluvních stran. * Článek 3 - Každá smluvní strana jmenuje Výbor expertů, jehož hlavní funkcí bude: * Článek 4 - Pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, každá ze smluvních stran ponese náklady jí vzniklé z provádění této Dohody. * Článek 5 - Tato Dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu. Každá ze smluvních stran však může Dohodu písemně vypovědět. Platnost této Dohody skončí tři měsíce ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 10. 2016 60 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. října 2016 byla v Pekingu podepsána Dohoda o usnadnění vzájemného uznávání vysokoškolského vzdělání a kvalifikací mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem školství Čínské lidové republiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 5 dnem podpisu. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Dohoda o usnadnění vzájemného uznávání vysokoškolského vzdělání a kvalifikací mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem školství Čínské lidové republiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvo školství Čínské lidové republiky (dále jen „smluvní strany“), vědomy si přínosů a výhod, které přináší vzájemné uznávání vysoškolského vzdělání a kvalifikací, s cílem podporovat spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání a usnadnit výměnu studentů vysokých škol států smluvních stran, se dohodly následovně: Článek 1 1. Cílem této Dohody je usnadnění vzájemného uznávání vysokoškolského vzdělání a kvalifikací. 2. Smluvní strany budou vysokoškolským institucím ve své zemi poskytovat poradenství o vysokoškolském systému ve státě druhé smluvní strany a srovnatelnosti vysokoškolských kvalifikací obou systémů s cílem usnadnit akademickou mobilitu a spolupráci. 3. Smluvní strany si budou poskytovat seznamy svých státem uznaných vysokoškolských institucí, které poskytují akreditované bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy na území státu smluvní strany, kde mají sídlo a kde byla udělena akreditace. Tyto seznamy budou pravidelně aktualizovány. Článek 2 1. Tato Dohoda se vztahuje na usnadnění vzájemného uznávání diplomů nebo obdobných dokladů o absolvování studijního programu vydávaných příslušnými vysokoškolskými institucemi států smluvních stran. 2. Pro Českou republiku se tato Dohoda vztahuje na vysokoškolské kvalifikace dokládající absolutorium: A. bakalářského studijního programu se standardní dobou studia nejméně tři a nejvýše čtyři roky, B. magisterského studijního programu se standardní dobou studia nejméně jeden a nejvýše tři roky v případě, že se jedná o magisterský studijní program navazující na bakalářský studijní program, C. magisterského studijního programu se standardní dobou studia nejméně čtyři roky a nejvýše šest let v případě, že se jedná o magisterský studijní program, který nenavazuje na bakalářský studijní program, D. doktorského studijního programu se standardní dobou studia nejméně tři a nejvýše čtyři roky. 3. Pro Čínskou lidovou republiku se tato Dohoda vztahuje na vysokoškolské kvalifikace dokládající absolutorium: A. bakalářského studijního programu se standardní dobou studia nejméně čtyři roky a nejvýše pět let, B. magisterského studijního programu, který navazuje na bakalářský studijní program, se standardní dobou studia nejméně dva a nejvýše tři roky, C. doktorského studijního programu se standardní dobou studia nejméně tři a nejvýše čtyři roky. 4. Smluvní strany budou vzájemně respektovat nezávislost vysokoškolských institucí při přijímání uchazečů ke studiu v souladu s platnými právními předpisy států smluvních stran. 5. Poskytnuté informace budou sloužit jako podklad pro rozhodování o uznání/neuznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikací získaných ve státech smluvních stran i pro posouzení srovnatelnosti studijních programů států smluvních stran. 6. Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi vysokoškolskými institucemi států smluvních stran při uznávání částí studia a jednotlivých zkoušek a při převádění kreditů. 7. Předpokladem pro přijetí ke studiu magisterského studijního programu navazujícího na bakalářský studijní program v České republice je uznání vzdělání získaného v bakalářském či magisterském studijním programu na vysoké škole v Čínské lidové republice a splnění konkrétních požadavků stanovených přijímající vysokoškolskou institucí v České republice. 8. Předpokladem pro přijetí ke studiu doktorského studijního programu v České republice je uznání vzdělání získaného v magisterském studijním programu na vysoké škole v Čínské lidové republice, uznání zamýšleného výzkumu a splnění konkrétních požadavků stanovených přijímající vysokoškolskou institucí v České republice. 9. Předpokladem pro přijetí ke studiu magisterského studijního programu navazujícího na bakalářský studijní program v Čínské lidové republice je uznání vzdělání získaného v bakalářském či magisterském studijním programu na vysoké škole v České republice a splnění konkrétních požadavků stanovených přijímající vysokoškolskou institucí v Čínské lidové republice. 10. Předpokladem pro přijetí ke studiu doktorského studijního programu v Čínské lidové republice je uznání vzdělání získaného v magisterském studijním programu na vysoké škole v České republice, uznání zamýšleného výzkumu a splnění konkrétních požadavků stanovených přijímající vysokoškolskou institucí v Čínské lidové republice. Článek 3 Každá smluvní strana jmenuje Výbor expertů, jehož hlavní funkcí bude: 1. vyjasnit otázky vyplývající z této Dohody, 2. vyměňovat si informace o vývoji a změnách systémů vysokoškolského vzdělávání a příslušných platných právních předpisů ve státech smluvních stran, 3. podporovat a monitorovat spolupráci mezi smluvními stranami a dalšími příslušnými institucemi s cílem zajistit výměnu informací a další rozvoj mechanismů pro uznávání kvalifikací ve státech smluvních stran. Článek 4 Pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, každá ze smluvních stran ponese náklady jí vzniklé z provádění této Dohody. Článek 5 Tato Dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu. Každá ze smluvních stran však může Dohodu písemně vypovědět. Platnost této Dohody skončí tři měsíce ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. Dáno v Pekingu dne 12. října 2016 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, čínském a anglickém. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Mgr. Kateřina Valachová, Ph.D., v. r. ministryně Za Ministerstvo školství Čínské lidové republiky Chen Baosheng v. r. ministr
Vyhláška č. 372/2016 Sb.	Vyhláška č. 372/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 11. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 148/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění vyhlášky č. 86/2006 Sb. a vyhlášky č. 29/2010 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2017 372 VYHLÁŠKA ze dne 25. října 2016, kterou se mění vyhláška č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 38 zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění zákona č. 346/2005 Sb. a zákona č. 371/2016 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění vyhlášky č. 86/2006 Sb. a vyhlášky č. 29/2010 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje bližší podmínky nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty tím, že stanoví a) vzory žádosti o udělení povolení pro uzavřené nakládání třetí nebo čtvrté kategorie rizika, žádosti o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí a žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh, b) náležitosti shrnutí obsahu žádosti o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí a o zápis do Seznamu pro uvádění na trh, c) náležitosti a postupy hodnocení rizika, d) prahovou hranici výskytu příměsí, e) požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření v případě uzavřeného nakládání, f) vzory oznámení o uzavřeném nakládání první nebo druhé kategorie rizika, g) vzor hodnocení rizika pro uzavřené nakládání první kategorie rizika podle § 16a odst. 4 zákona, h) způsob a rozsah vedení dokumentace, i) vzor havarijního plánu a rozsah ministerstvem zveřejněných informací o havarijním plánu, j) náležitosti hodnotící zprávy. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/41/ES ze dne 6. května 2009 o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy.“. 2. V § 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) terapeutickým vektorem nebuněčný útvar, zejména plasmid nebo transpozón, obsahující dědičný materiál a schopný vnést tento dědičný materiál do buněk léčeného organismu, jemuž je aplikován za účelem genové terapie,“. Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena g) až k). 3. Nadpis § 3 zní „Vzory oznámení, žádostí a dalších dokumentů“. 4. V § 3 odstavec 1 zní: „(1) Vzor a) oznámení o uzavřeném nakládání je uveden v části A přílohy č. 1 k této vyhlášce 1. v dílu 1, jde-li o uzavřené nakládání první kategorie rizika, 2. v dílu 3, jde-li o uzavřené nakládání druhé kategorie rizika, 3. v dílu 4, jde-li o uzavřené nakládání druhé kategorie rizika předkládané podle § 16a odst. 5 zákona, b) hodnocení rizika pro uzavřené nakládání první kategorie rizika předkládaného podle § 16a odst. 4 zákona je uveden v části A přílohy č. 1 k této vyhlášce v dílu 2, c) žádosti o udělení povolení pro uzavřené nakládání třetí nebo čtvrté kategorie rizika je uveden v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce, d) postupů hodnocení rizika uzavřeného nakládání je uveden v části C přílohy č. 1 k této vyhlášce, e) žádosti o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce 1. v části A dílu 1, jde-li o geneticky modifikovaný organismus, který je organismem jiným než vyšší rostlinou, 2. v části A dílu 2, jde-li o geneticky modifikovaný organismus, který je vyšší rostlinou, 3. v části B, jde-li o geneticky modifikovaný organismus, který je do životního prostředí uváděn pro účely klinického hodnocení léčivých přípravků, f) žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce 1. v části A, jde-li o geneticky modifikovaný organismus jiný než vyšší rostlina nebo genetický produkt jiný než obsahující geneticky modifikovanou vyšší rostlinu, 2. v části B, jde-li o geneticky modifikovaný organismus, který je vyšší rostlinou, nebo genetický produkt obsahující geneticky modifikovanou vyšší rostlinu.“. 5. V § 3 odst. 2 se za slovo „oznámení“ vkládají slova „, hodnocení rizika“, slova „podle odstavce 1 je nutno podat v českém jazyce,“ se nahrazují slovy „se podává“ a slova „elektronickou poštou“ se nahrazují slovy „v elektronické podobě“. 6. V § 3 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 7. V § 3 odst. 3 se slova „je v ní nutno uvést“ nahrazují slovy „uvedou se v ní“. 8. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Náležitosti shrnutí obsahu žádosti, které je zveřejňováno (K § 5 odst. 4 zákona) Náležitosti shrnutí obsahu žádosti o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí a žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh jsou vyznačeny v přílohách č. 2 a 3 k této vyhlášce.“. 9. V nadpisu § 5 se text „odst. 7“ nahrazuje textem „odst. 6“. 10. V § 5 odst. 8 se slovo „Společenství“ nahrazuje slovy „Evropské unie“. 11. V § 5 odst. 10 úvodní části ustanovení, § 6 a § 10 písm. a) a e) se slova „do oběhu“ nahrazují slovy „na trh“. 12. V § 5 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní: „(11) Hodnocení rizika v případě uvádění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí za účelem klinického hodnocení léčivých přípravků dále obsahuje a) popis způsobů, jak se mohou geneticky modifikovaný organismus nebo jeho části šířit z testovaného subjektu (člověka nebo zvířete) do životního prostředí, b) uvedení zařazovacích a vyřazovacích kritérií pro výběr subjektů klinického hodnocení a vlivu těchto kritérií na rizika pro životní prostředí, c) identifikaci a vyhodnocení možných škodlivých účinků pro případ, že dojde k interakci geneticky modifikovaného organismu s člověkem, který není subjektem klinického hodnocení, provedené postupem podle odstavce 7.“. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12. 13. V nadpisu § 6 se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 4“. 14. V § 6 se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 4“ a slova „nebo 2“ se zrušují. 15. V § 8 odst. 1 písm. a) se slovo „podané“ zrušuje, slova „do oběhu“ se nahrazují slovy „na trh anebo o prodloužení jeho platnosti“, slovo „popřípadě“ se zrušuje a slova „2 nebo 3 zákona“ se nahrazují slovy „3 nebo § 16a odst. 5 zákona, nebo hodnocení rizika předloženého podle § 16a odst. 4 zákona“. 16. V § 8 odst. 1 písm. b) se text „§ 16 odst. 10“ nahrazuje textem „§ 16c odst. 4“, text „§ 17“ se nahrazuje textem „§ 18“, text „§ 16 odst. 5“ se nahrazuje textem „§ 16b odst. 1“ a za slova „podle § 35“ se vkládají slova „nebo 35a“. 17. V § 8 odst. 6 se slova „, popřípadě jména, příjmení“ zrušují. 18. V § 8 odst. 8 písm. h) se slova „, popřípadě jmen a příjmení“ zrušují. 19. V § 8 odst. 8 písm. j) se slova „, popřípadě jména a příjmení“ zrušují. 20. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Vzor havarijního plánu a rozsah ministerstvem zveřejňovaných informací o havarijním plánu (K § 20 odst. 4 a 5 zákona) (1) Vzor havarijního plánu je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce a) v části A, jde-li o havarijní plán pro uzavřené nakládání, b) v části B, jde-li o havarijní plán pro uvádění do životního prostředí. (2) Informace o havarijním plánu ministerstvo zveřejní v rozsahu údajů, které jsou v příloze č. 5 k této vyhlášce vyznačeny.“. Poznámky pod čarou č. 5 a 6 se zrušují. 21. V nadpisu § 10 se text „§ 24 odst. 17“ nahrazuje textem „§ 24b odst. 7“. 22. V § 10 úvodní části ustanovení se text „§ 24 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 24a odst. 2“. 23. V § 10 písm. e) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 24. Přílohy č. 1 až 4 včetně poznámek pod čarou č. 7 až 18 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 209/2004 Sb. Vzor oznámení o uzavřeném nakládání první kategorie rizika, vzor hodnocení rizika pro uzavřené nakládání první kategorie rizika předkládané podle § 16a odst. 4 zákona, vzor oznámení o uzavřeném nakládání druhé kategorie rizika, vzor oznámení o uzavřeném nakládání druhé kategorie rizika předkládaném podle § 16a odst. 5 zákona, vzor žádosti o udělení povolení pro uzavřené nakládání třetí nebo čtvrté kategorie rizika a vzor postupu hodnocení rizika uzavřeného nakládání Dokumenty označené (+) je nutno přiložit jako samostatnou přílohu. Veškeré přiložené dokumenty musí být označeny jménem, nebo názvem (obchodní firmou) žadatele. ČÁST A VZOR OZNÁMENÍ O UZAVŘENÉM NAKLÁDÁNÍ PRVNÍ KATEGORIE RIZIKA, VZOR HODNOCENÍ RIZIKA PRO UZAVŘENÉ NAKLÁDÁNÍ PRVNÍ KATEGORIE RIZIKA PŘEDKLÁDANÉ PODLE § 16a ODST. 4 ZÁKONA, VZOR OZNÁMENÍ O UZAVŘENÉM NAKLÁDÁNÍ DRUHÉ KATEGORIE RIZIKA A VZOR OZNÁMENÍ O UZAVŘENÉM NAKLÁDÁNÍ DRUHÉ KATEGORIE RIZIKA PŘEDKLÁDANÉM PODLE § 16a ODST. 5 ZÁKONA Díl 1 VZOR OZNÁMENÍ O UZAVŘENÉM NAKLÁDÁNÍ PRVNÍ KATEGORIE RIZIKA [K § 16 odst. 6 písm. a) zákona] Datum podání 1. Osoba podávající oznámení (dále jen „oznamovatel“) 1.1. Jméno nebo název anebo obchodní firma, je-li oznamovatelem fyzická osoba oprávněná k podnikání 1.2. Název nebo obchodní firma a právní forma, je-li oznamovatelem právnická osoba 1.3. Státní občanství (u fyzických osob) 1.4. Adresa sídla a adresa bydliště (u fyzických osob) 1.5. IČO (pokud je přiděleno) 1.6. Jména osob, které jsou členy statutárního orgánu oznamovatele, je-li oznamovatelem právnická osoba, s uvedením způsobu, jímž oznamovatele zastupují 2. Odborný poradce (+) Doklad o dosaženém vzdělání a délce odborné praxe (byly-li odborné vzdělání nebo praxe získány v jiném členském státě státním příslušníkem členského státu, rozumí se tímto dokladem rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle jiného právního předpisu7)) 2.1. Jméno, akademický titul 2.2. Povolání, případně zaměstnavatel a pracovní zařazení 2.3. Vzdělání 2.4. Odborné kurzy 2.5. Dosavadní praxe 2.6. Adresa bydliště 2.7. Telefon 2.8. E-mail 3. Kontaktní osoba na pracovišti, pokud je odlišná od odborného poradce 3.1. Jméno, akademický titul 3.2. Telefon 3.3. E-mail 4. Účel uzavřeného nakládání - povaha činnosti, kterou bude oznamovatel provádět (výzkum, výuka, detekce, výroba apod.) 5. Pracoviště, na kterém bude uzavřené nakládání probíhat 5.1. Adresa pracoviště 5.2. Charakter pracoviště: 5.2.1. mikrobiologická / molekulárně-genetická laboratoř 5.2.2. poloprovoz 5.2.3. výrobní zařízení 5.2.4. skleník / kultivační místnost 5.2.5. chovné zařízení pro živočichy 5.2.6. jiné (jednoznačně identifikující popis pracoviště, například manipulační prostory, přepravní prostředky) (+) Plánek místností, pater a areálu (+) Doklad o udělení akreditace podle jiného právního předpisu v případě chovných zařízení pro živočichy8) 6. Používané geneticky modifikované organismy Příjemce / rodičovský organismus; případně skupina příjemců /rodičovských organismů\| Dárce\| Vkládaný gen / insert/ vyňatý gen; případně jejich skupina\| Vektor ---\|---\|---\|--- \| \| \| \| \| \| U jednotlivých položek (příjemce / rodičovský organismus, dárce, vkládaný gen / insert / vyňatý gen, vektor) lze uvádět v případě nepochybného zařazení do první kategorie rizika uzavřeného nakládání celou skupinu, pro jejíž jednotlivé členy je hodnocení rizika identické. U příjemců a dárců lze uvádět jako skupinu zejména kmeny mikrobiálního druhu (např. „kmeny Saccharomyces cerevisiae“), u vkládaných genů/inzertů, případně jejich mutovaných a deletovaných variant, jejich skupiny (např. „geny Bacillus subtilis a jejich mutované a deleční varianty“, „lidské geny“, „myší geny“, „chromosomové fragmenty Corynebacterium glutamicum“). 7. Množství geneticky modifikovaných organismů 7.1. Přibližné množství geneticky modifikovaných organismů, které má být použito za rok (objemy kultur, počty rostlin nebo živočichů) (+) Projekt pokusu podle jiného právního předpisu v případě chovných zařízení pro živočichy8) 8. Hodnocení rizika 8.1. Souhrn hodnocení rizika podle § 7 zákona a § 5 této vyhlášky pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy uvedenými v bodě 5, zpracovaný vyplněním tabulek uvedených v části C této přílohy. 8.2. Výsledek hodnocení rizika - zařazení do kategorie rizika 9. Posouzení prostor a zařízení pracoviště podle požadavků na uzavřený prostor a ochranná opatření, stanovených pro danou kategorii rizika přílohou č. 4 k této vyhlášce (+) Srovnávací tabulka požadavků pro uvedené pracoviště 10. Údaje o nakládání s odpady pro uvedené pracoviště (odpadní vody, ostatní a nebezpečné odpady) 11. Provozní řád pracoviště (+) Provozní řád pracoviště podle přílohy č. 4 k zákonu 12. Vyjádření odborného poradce Díl 2 VZOR HODNOCENÍ RIZIKA PRO UZAVŘENÉ NAKLÁDÁNÍ PRVNÍ KATEGORIE RIZIKA PŘEDKLÁDANÉ PODLE § 16a ODST. 4 ZÁKONA (K § 16a odst. 4 zákona) Datum podání 1. Odkaz na oznámení podané podle § 16 odst. 3 zákona 1.1. Číslo jednací 1.2. Datum podání 1.3. Kategorie rizika 2. Nově používané geneticky modifikované organismy Příjemce / rodičovský organismus; případně skupina příjemců /rodičovských organismů\| Dárce\| Vkládaný gen / insert/ vyňatý gen; případně jejich skupina\| Vektor ---\|---\|---\|--- \| \| \| \| \| \| 3. Hodnocení rizika 3.1. Souhrn hodnocení rizika uzavřeného nakládání s nově používanými geneticky modifikovanými organismy podle § 7 zákona a § 5 této vyhlášky, zpracované vyplněním tabulek uvedených v části C této přílohy 3.2. Výsledek hodnocení rizika - zařazení do kategorie rizika 4. Vyjádření odborného poradce Díl 3 VZOR OZNÁMENÍ O UZAVŘENÉM NAKLÁDÁNÍ DRUHÉ KATEGORIE RIZIKA [K § 16 odst. 6 písm. b) zákona] Datum podání 1. Osoba podávající oznámení (dále „oznamovatel“) 1.1. Jméno nebo název anebo obchodní firma, je-li oznamovatelem fyzická osoba oprávněná k podnikání 1.2. Název nebo obchodní firma a právní forma, je-li oznamovatelem právnická osoba 1.3. Státní občanství (u fyzických osob) 1.4. Adresa sídla a adresa bydliště (u fyzických osob) 1.5. IČO (pokud je přiděleno) 1.6. Jména osob, které jsou členy statutárního orgánu oznamovatele, je-li oznamovatelem právnická osoba, s uvedením způsobu, jímž oznamovatele zastupují 2. Odborný poradce (+) Doklad o dosaženém vzdělání a délce odborné praxe (byly-li odborné vzdělání nebo praxe získány v jiném členském státě státním příslušníkem členského státu, rozumí se tímto dokladem rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle jiného právního předpisu7)) 2.1. Jméno, akademický titul 2.2. Povolání, případně zaměstnavatel a pracovní zařazení 2.3. Vzdělání 2.4. Odborné kurzy 2.5. Dosavadní praxe 2.6. Adresa bydliště 2.7. Telefon 2.8. E-mail 3. Kontaktní osoba na pracovišti, pokud je odlišná od odborného poradce 3.1. Jméno, akademický titul 3.2. Telefon 3.3. E-mail 4. Účel uzavřeného nakládání – povaha činnosti, kterou bude oznamovatel provádět (výzkum, výuka, detekce, výroba apod.) 5. Pracoviště, na kterém bude uzavřené nakládání probíhat 5.1. Adresa pracoviště 5.2. Charakter pracoviště: 5.2.1. mikrobiologická / molekulárně-genetická laboratoř 5.2.2. poloprovoz 5.2.3. výrobní zařízení 5.2.4. skleník / kultivační místnost 5.2.5. chovné zařízení pro živočichy 5.2.6. jiné (jednoznačně identifikující popis pracoviště, například manipulační prostory, přepravní prostředky) (+) Plánek místností, pater a areálu s vyznačením míst významných pro omezení následků případné havárie (hlavní ovladače přívodu energií a pomocných médií, místa skladování geneticky modifikovaných organismů, bezpečnostní prvky uzavření prostoru, umístění prostředků pro odvrácení havárie nebo jejích následků) (+) Doklad o udělení akreditace podle jiného právního předpisu v případě chovných zařízení pro živočichy8) 6. Používané geneticky modifikované organismy 6.1. Přehled používaných geneticky modifikovaných organismů Příjemce / rodičovský organismus\| Dárce\| Gen / insert\| Vektor ---\|---\|---\|--- \| \| \| \| \| \| 6.2. Údaje pro každý používaný geneticky modifikovaný organismus 6.2.1. Údaje o dárcovském organismu, včetně jeho původu 6.2.2. Údaje o příjemci a rodičovském organismu, včetně jejich původu 6.2.3. Údaje o vektoru, včetně jeho původu 6.2.4. Údaje o insertu 6.2.5. Metoda vnesení insertu 6.2.6. Specifikace výsledného geneticky modifikovaného organismu 6.2.7. Funkce vnesených, případně vyňatých genů 6.2.8. Způsob zjišťování a kontroly přítomnosti genetické modifikace, včetně metod identifikace geneticky modifikovaného organismu 6.2.9. Přibližné množství geneticky modifikovaných organismů, které má být použito (objemy kultur, počty rostlin nebo živočichů) 6.2.10. Údaje o tom, zda geneticky modifikovaný organismus již byl schválen v jiném státě a pro jaké účely 7. Hodnocení rizika (+) Hodnocení rizika podle § 7 zákona a § 5 této vyhlášky, zpracované vyplněním tabulek uvedených v části C této přílohy pro každý používaný geneticky modifikovaný organismus samostatně 7.1. Výsledek hodnocení rizika - zařazení do kategorie rizika 8. Posouzení prostor a zařízení pracoviště podle požadavků na uzavřený prostor a ochranná opatření, stanovených pro danou kategorii rizika přílohou č. 4 k této vyhlášce (+) Srovnávací tabulka požadavků pro uvedené pracoviště 9. Popis nakládání s geneticky modifikovaným organismem 9.1. V případě dovozu nebo vývozu geneticky modifikovaného organismu určeného pro uzavřené nakládání 9.1.1. Stát původu, případně určení 9.1.2. Dovozce, případně vývozce 9.1.3. Maximální množství geneticky modifikovaného organismu, jež má být dovezeno nebo vyvezeno 9.1.4. Způsob přepravy 9.1.5. Způsob balení a označování 9.2. Popis nakládání s geneticky modifikovaným organismem v souladu s hodnocením rizika 9.3. Opatření k ochraně zdraví lidí a zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti 9.4. Četnost a způsob provádění kontrol výskytu geneticky modifikovaných organismů uvnitř i vně uzavřeného prostoru 9.5. Způsob likvidace geneticky modifikovaného organismu a kontroly její účinnosti 9.6. Popis nakládání s odpady (odpadní vody, odpadní plynné škodliviny, ostatní nebezpečné odpady) 10. Provozní řád pracoviště (+) Provozní řád pracoviště podle přílohy č. 4 k zákonu 11. Havarijní plán (+) Havarijní plán podle přílohy č. 5 k této vyhlášce 12. Doplňující údaje 12.1. Místo uložení dokumentace o nakládání s geneticky modifikovanými organismy vedené podle § 19 písm. b) zákona 12.2. Plán školení zaměstnanců před zahájením nakládání s geneticky modifikovanými organismy a jejich následného proškolování 13. Vyjádření odborného poradce Díl 4 VZOR OZNÁMENÍ O UZAVŘENÉM NAKLÁDÁNÍ DRUHÉ KATEGORIE RIZIKA PŘEDKLÁDANÉM PODLE § 16a ODST. 5 ZÁKONA (K § 16a odst. 5 zákona) Datum podání 1. Odkaz na předchozí oznámení o uzavřeném nakládání druhé kategorie rizika 1.1. Číslo jednací 1.2. Datum podání 2. Nově používané geneticky modifikované organismy 2.1. Přehled nově používaných geneticky modifikovaných organismů Příjemce / rodičovský organismus\| Dárce\| Gen / insert\| Vektor ---\|---\|---\|--- \| \| \| \| \| \| 2.2. Údaje pro každý nově používaný geneticky modifikovaný organismus 2.2.1. Údaje o dárcovském organismu, včetně jeho původu 2.2.2. Údaje o příjemci a rodičovském organismu, včetně jejich původu 2.2.3. Údaje o vektoru, včetně jeho původu 2.2.4. Údaje o insertu 2.2.5. Metoda vnesení insertu 2.2.6. Specifikace výsledného geneticky modifikovaného organismu 2.2.7. Funkce vnesených, případně vyňatých genů 2.2.8. Způsob zjišťování a kontroly přítomnosti genetické modifikace, včetně metod identifikace geneticky modifikovaného organismu 2.2.9. Přibližné množství geneticky modifikovaných organismů, které má být použito (objemy kultur, počty rostlin nebo živočichů) 2.2.10. Údaje o tom, zda geneticky modifikovaný organismus již byl schválen v jiném státě a pro jaké účely 3. Hodnocení rizika (+) Hodnocení rizika podle § 7 zákona a § 5 této vyhlášky, zpracované vyplněním tabulek uvedených v části C této přílohy pro každý nově používaný geneticky modifikovaný organismus samostatně 3.1. Výsledek hodnocení rizika - zařazení do kategorie rizika 4. Popis nakládání s geneticky modifikovaným organismem 4.1. V případě dovozu nebo vývozu geneticky modifikovaného organismu určeného pro uzavřené nakládání 4.1.1. Stát původu, případně určení 4.1.2. Dovozce, případně vývozce 4.1.3. Maximální množství geneticky modifikovaného organismu, jež má být dovezeno nebo vyvezeno 4.1.4. Způsob přepravy 4.1.5. Způsob balení a označování (§ 11 odst. 1 zákona) 4.2. Popis nakládání s geneticky modifikovaným organismem v souladu s hodnocením rizika 4.3. Opatření k ochraně zdraví lidí a zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti 4.4. Četnost a způsob provádění kontrol výskytu geneticky modifikovaných organismů uvnitř i vně uzavřeného prostoru 4.5. Způsob likvidace geneticky modifikovaného organismu a kontroly její účinnosti 4.6. Popis nakládání s odpady (odpadní vody, odpadní plynné škodliviny, ostatní nebezpečné odpady) 5. Provozní řád pracoviště (+) Provozní řád pracoviště podle přílohy č. 4 k zákonu 6. Havarijní plán (+) Havarijní plán podle přílohy č. 5 k této vyhlášce 7. Doplňující údaje 7.1. Místo uložení dokumentace o nakládání s geneticky modifikovanými organismy vedené podle § 19 písm. b) zákona 7.2. Plán školení zaměstnanců před zahájením nakládání s geneticky modifikovanými organismy a jejich následného proškolování 8. Vyjádření odborného poradce ČÁST B VZOR ŽÁDOSTI O UDĚLENÍ POVOLENÍ PRO UZAVŘENÉ NAKLÁDÁNÍ TŘETÍ NEBO ČTVRTÉ KATEGORIE RIZIKA [K § 16 odst. 3 písm. c) zákona] Datum podání 1. Žadatel 1.1. Jméno nebo název anebo obchodní firma, je-li oznamovatelem fyzická osoba oprávněná k podnikání 1.2. Název nebo obchodní firma a právní forma, je-li oznamovatelem právnická osoba 1.3. Státní občanství (u fyzických osob) 1.4. Adresa sídla a adresa bydliště (u fyzických osob) 1.5. IČO (pokud je přiděleno) 1.6. Jména osob, které jsou členy statutárního orgánu oznamovatele, je-li oznamovatelem právnická osoba, s uvedením způsobu, jímž oznamovatele zastupují 2. Odborný poradce (+) Doklad o dosaženém vzdělání a délce odborné praxe (byly-li odborné vzdělání nebo praxe získány v jiném členském státě státním příslušníkem členského státu, rozumí se tímto dokladem rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle jiného právního předpisu7)) 2.1. Jméno, akademický titul 2.2. Povolání, případně zaměstnavatel a pracovní zařazení 2.3. Vzdělání 2.4. Odborné kurzy 2.5. Dosavadní praxe 2.6. Adresa bydliště 2.7. Telefon 2.8. E-mail 3. Kontaktní osoba na pracovišti, pokud je odlišná od odborného poradce 3.1. Jméno, akademický titul 3.2. Telefon 3.3. E-mail 4. Pracoviště, na kterém bude uzavřené nakládání probíhat 4.1. Adresa 4.2. Charakter pracoviště: 4.2.1. mikrobiologická / molekulárně-genetická laboratoř 4.2.2. poloprovoz 4.2.3. výrobní zařízení 4.2.4. skleník / kultivační místnost 4.2.5. chovné zařízení pro živočichy 4.2.6. jiné (jednoznačně identifikující popis pracoviště, například manipulační prostory, přepravní prostředky) 4.3. Popis umístění prostor pro uzavřené nakládání a technický popis jejich zařízení (+) Plánek místností, pater a areálu s vyznačením míst významných pro omezení následků případné havárie (hlavní ovladače přívodu energií a pomocných médií, místa skladování geneticky modifikovaných organismů, bezpečnostní prvky uzavření prostoru, umístění prostředků pro odvrácení havárie nebo jejích následků) (+) Doklad o udělení akreditace a projekt pokusů podle jiného právního předpisu8) v případě chovných zařízení pro živočichy 5. Účel a doba trvání uzavřeného nakládání 5.1. Účel uzavřeného nakládání - povaha práce, kterou bude žadatel provádět (výzkum, výuka, detekce, výroba apod.) 5.2. Očekávaný výsledek uzavřeného nakládání 5.3. Celková doba uzavřeného nakládání a datum jeho předpokládaného zahájení, je-li uzavřené nakládání rozděleno do dílčích etap též doba jejich trvání a datum jejich předpokládaného zahájení 6. Údaje o (A) dárcovském organismu, (B) příjemci, případně, kde je to aplikovatelné (C) rodičovském organismu (uveďte zvlášť pro A, B, C) 6.1. Organismus je: 6.1.1. viroid 6.1.2. RNA virus 6.1.3. DNA virus 6.1.4. bakterie 6.1.5. houba (vláknitá mikromyceta, kvasinka) 6.1.6. vyšší rostlina 6.1.7. živočich 6.1.8. jiný organismus (upřesnit jaký) 6.2. České a latinské rodové a druhové jméno organismu s přesným určením kultivaru (odrůdy, rasy, plemene, linie, formy, hybridu, kmene, patovaru) 6.3. Původ (sbírka, sbírkové číslo, dodavatel) 6.4. Uveďte, zda je organismus patogenní nebo jiným způsobem škodlivý (živý nebo neživý, včetně mimobuněčných produktů). Pokud ano, uveďte, zda vzhledem k lidem, zvířatům, rostlinám nebo jinak. Škodlivost vždy jednoznačně identifikujte. Týkají se patogenní nebo škodlivé vlastnosti sekvencí použitých při genetické modifikaci? Pokud ano, jednoznačně identifikujte možné charakteristiky: 6.4.1. patogenita: nakažlivost, infekčnost, virulence 6.4.2. alergenní účinky 6.4.3. toxické účinky 6.4.4. nosič patogenu 6.4.5. možné vektory, oblast hostitelů včetně necílového organismu 6.4.6. možnost aktivace latentních virů (provirů) 6.4.7. schopnost pronikat do jiných organismů či kolonizovat jiné organismy 6.4.8. odolnost vůči antibiotikům a potenciální využití těchto antibiotik pro profylaxi a léčbu onemocnění u lidí a zvířat 6.4.9. jiné (jednoznačná charakteristika) 6.5. Přirozený výskyt organismu 6.6. Údaje o tom, zda dochází k přirozené výměně dědičného materiálu mezi dárcovským organismem a příjemcem 7. Údaje o genetické modifikaci 7.1. Typ genetické modifikace: 7.1.1. vnesení cizorodého dědičného materiálu 7.1.2. vynětí části dědičného materiálu 7.1.3. kombinace vynětí a vnesení dědičného materiálu 7.1.4. buněčná fúze 7.1.5. jiný (jednoznačně identifikujte) 7.2. Zamýšlený výsledek genetické modifikace 7.3. Údaje o použitém vektoru, pokud byl při genetické modifikaci použit (+) Genetická mapa vektoru 7.3.1. Údaje o tom, zda je vektor zcela nebo částečně přítomen ve výsledném geneticky modifikovaném organismu 7.3.2. Typ vektoru: 7.3.2.1. plasmid 7.3.2.2. bakteriofág 7.3.2.3. virus 7.3.2.4. kosmid 7.3.2.5. phasmid 7.3.2.6. transposon 7.3.2.7. jiný objekt (jednoznačně identifikujte) 7.3.3. Identita vektoru 7.3.4. Spektrum hostitelů vektoru 7.3.5. Přítomnost sekvence v dotyčném vektoru, která předává výběrový (selektovatelný) nebo identifikovatelný fenotyp: 7.3.5.1. odolnost vůči antibiotikům (uveďte přesný název léčivé látky) 7.3.5.2. odolnost vůči těžkým kovům 7.3.5.3. odolnost vůči pesticidům (uveďte přesný název účinné látky) 7.3.5.4. odolnost jiná (jednoznačně identifikujte) 7.3.5.5. jiný (jednoznačně identifikujte) 7.3.6. Metoda vnesení vektoru do organismu příjemce: 7.3.6.1. transformace 7.3.6.2. elektroporace 7.3.6.3. makroinjekce 7.3.6.4. mikroinjekce 7.3.6.5. biolistický přenos 7.3.6.6. infekce (agrobakteriální, virová) 7.3.6.7. jiná (jednoznačně identifikujte) 7.3.7. Dílčí fragmenty vektoru a jejich přítomnost ve výsledném geneticky modifikovaném organismu 7.4. Pokud nebyl při genetické modifikaci použit vektor, metoda vnesení insertu do organismu příjemce: 7.4.1. transformace 7.4.2. mikroinjekce 7.4.3. mikroenkapsulace 7.4.4. makroinjekce 7.4.5. biolistický přenos 7.4.6. jiná (jednoznačně identifikujte) 8. Údaje o insertu (údaje 8. 1. až 8. 3. je možné shrnout do tabulky a přiložit genetickou mapu insertu) 8.1. Složení insertu 8.2. Zdroj každé části insertu 8.3. Zamýšlená funkce každé dílčí části insertu ve výsledném geneticky modifikovaném organismu 8.4. Umístění insertu ve výsledném geneticky modifikovaném organismu: 8.4.1. na volném plasmidu 8.4.2. insert integrován do chromozómu 8.4.3. jiné (upřesněte) 8.5. Údaje o tom, zda insert obsahuje části, jejichž produkty nebo funkce nejsou známé 8.6. Údaje o tom, zda se sekvence obsažené v insertu jakýmkoliv způsobem podílejí na patogenních nebo škodlivých vlastnostech dárcovského organismu nebo vektoru 9. Údaje o výsledném geneticky modifikovaném organismu 9.1. Specifikace výsledného geneticky modifikovaného organismu 9.2. Genetické vlastnosti a fenotypové charakteristiky příjemce nebo rodičovského organismu, které byly změněny v důsledku genetických modifikací 9.2.1. Údaje o tom, zda se geneticky modifikovaný organismus odlišuje od příjemce nebo rodičovského organismu svojí schopností přežívat 9.2.2. Údaje o tom, zda se geneticky modifikovaný organismus odlišuje od příjemce nebo rodičovského organismu způsobem nebo rychlostí reprodukce 9.2.3. Údaje o tom, zda se geneticky modifikovaný organismus odlišuje od příjemce nebo rodičovského organismu svojí schopností se šířit v prostředí 9.3. Genetická stabilita geneticky modifikovaného organismu 9.4. Uveďte, zda je geneticky modifikovaný organismus patogenní nebo jiným způsobem škodlivý (živý nebo neživý, včetně mimobuněčných produktů). Pokud ano, uveďte, zda vzhledem k lidem, zvířatům, rostlinám nebo jinak. Škodlivost vždy jednoznačně identifikujte 9.5. Popis metod identifikace a detekce geneticky modifikovaných organismů 9.5.1. Údaje umožňující jednoznačnou identifikaci změněného úseku dědičného materiálu 9.5.2. Postupy zjišťování přítomnosti geneticky modifikovaných organismů, včetně metod jejich jednoznačné identifikace 10. Hodnocení rizika (+) Hodnocení rizika podle § 7 zákona a § 5 této vyhlášky, zpracované vyplněním tabulek uvedených v části C této přílohy pro každý geneticky modifikovaný organismus samostatně 10.1. Výsledek hodnocení rizika - zařazení do kategorie rizika 11. Posouzení prostor a zařízení pracoviště a jeho umístění podle požadavků na uzavřený prostor a ochranná opatření stanovená pro výslednou kategorii rizika přílohou č. 4 k této vyhlášce (+) Srovnávací tabulka požadavků pro danou kategorii rizika a skutečného vybavení pracoviště 12. Popis uzavřeného nakládání 12.1. V případě dovozu nebo vývozu geneticky modifikovaného organismu určeného pro uzavřené nakládání 12.1.1. Stát původu, případně určení 12.1.2. Dovozce, případně vývozce 12.1.3. Maximální množství geneticky modifikovaného organismu, jež má být dovezeno nebo vyvezeno 12.1.4. Způsob přepravy 12.1.5. Způsob balení a označování (§ 11 odst. 1 zákona) 12.2. Popis nakládání s geneticky modifikovaným organismem v souladu s hodnocením rizika 12.3. Opatření k ochraně zdraví lidí, zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti 12.4. Ochrana zdraví pracovníků při práci v souladu s jinými právními předpisy9) 12.5. Údaje o systému provádění kontrol výskytu geneticky modifikovaných organismů 12.5.1. Způsob a četnost provádění kontrol uvnitř uzavřeného prostoru 12.5.2. Způsob a četnost provádění kontrol vně uzavřeného prostoru 12.6. Způsob likvidace geneticky modifikovaných organismů a kontroly její účinnosti 12.7. Popis nakládání s odpady (odpadní vody, odpadní plynné škodliviny, nebezpečné a ostatní odpady) 13. Provozní řád pracoviště (+) Provozní řád pracoviště podle přílohy č. 4 k zákonu 14. Havarijní plán podle přílohy č. 5 k této vyhlášce 15. Doplňující údaje 15.1. Místo uložení dokumentace o nakládání s geneticky modifikovanými organismy vedené podle § 19 písm. b) zákona 15.2. Plán školení zaměstnanců před zahájením nakládání s geneticky modifikovanými organismy a jejich následného proškolování 16. Vyjádření odborného poradce ČÁST C VZOR POSTUPU HODNOCENÍ RIZIKA UZAVŘENÉHO NAKLÁDÁNÍ (K § 7 odst. 6 zákona) Tabulka 1. Charakterizace rizik nakládání s hodnocenými GMO - možnosti Zdroj rizika\| Podstata rizika\| Potenciální škodlivý účinek ---\|---\|--- Příjemce\| Patogenní mikroorganismus\| Infekce \| Přítomnost virových genů\| Vznik funkčního viru, nádorová transformace Rodičovský organismus\| Patogenní mikroorganismus\| Infekce Dárce\| Patogenní mikroorganismus, souvislost funkce klonovaného genu s toxicitou, patogenitou nebo virulencí\| Infekce, zvýšená virulence Vkládaný gen/inzert\| Klonovaný gen pro toxin\| Působení toxinu \| Klonovaný gen pro potenciální alergen\| Alergická reakce \| Klonovaný gen, jehož funkce souvisí s patogenitou nebo virulencí\| Patogenní účinek, zvýšená virulence Vyňatý gen\| Delece genu\| Vznik škodlivého produktu Vektor\| Geny pro rezistence vůči antibiotikům\| Horizontální přenos genu pro rezistenci \| Jiné geny obsažené ve vektoru\| Horizontální přenos genů Meziprodukt nakládání\| Pseudovirová částice (při použití retrovirových vektorů)\| Transdukce do lidského genomu, nádorová transformace buněk \| Shotgun klonování z genomu neznámých organismů\| Možnost vzniku toxigenních a virulentních kmenů Výsledný geneticky modifikovaný organismus\| Vznik nového patogenního, virulentního nebo toxigenního organismu, vznik kmene rezistentního vůči antibiotiku\| Patogenní účinek, zvýšená virulence, toxigenita, rezistence vůči antibiotikům nebo jiným léčivům Místo a rozsah nakládání\| Biotechnologický proces\| Horizontální přenos genů do jiných organismů Tabulka 2. Další postup hodnocení rizika - možnosti Účinky nakládání s GMO a jejich produkty\| Potenciální škodlivé účinky\| Odhad rizika\| Zařazení do kategorie ---\|---\|---\|--- Identifikace\| Vyhodnocení důsledků\| Pravděpodobnost, že škodlivý účinek nastane Přímé\| Potenciální alergen\| Alergenní reakce\| nízká\| nízké\| 1 Infekční agens\| Infekce\| střední\| střední\| 2 Toxin\| Škodlivé pro člověka a zvířata Transdukce pseudovirovou částicí, integrace genu do genomu (retrovirové vektory)\| Potenciální maligní transformace somatické buňky\| velmi nízká\| nebylo popsáno Nepřímé\| Potenciální alergen\| Alergenní reakce\| střední\| nízké\| 2 Toxin\| Škodlivé pro člověka a zvířata Rezistence na antibiotika\| Omezení možností léčby Okamžité\| Potenciální alergen\| Alergenní reakce\| nízká\| nízké\| 1 Toxin\| Škodlivé pro člověka a zvířata\| střední\| střední\| 2 Opožděné nebo kumulativní\| Rezistence na antibiotika\| Omezení možností léčby\| nízká\| nízké\| 1 Ovlivnění přirozené mikroflóry lidského organismu\| Průjmová onemocnění Rozšíření v prostředí\| Ovlivnění diverzity\| velmi nízká\| velmi nízké\| 1 Transdukce pseudovirovou částicí Transfekce adenovirovou DNA, rekombinace s latentním adenovirem\| Potenciální maligní transformace somatické buňky\| velmi nízká\| nebylo popsáno\| 2 Usídlení v prostředí\| Usídlení ve vodě a půdě\| Ovlivnění kvality vody ovlivnění diverzity\| nepravděpodobné\| velmi nízké\| 1 Vliv na dynamiku populací a genetickou rozmanitost\| Ovlivnění přirozené mikroflóry lidského organismu\| Průjmová onemocnění\| nebylo popsáno\| velmi nízké\| 1 Introdukce a vytlačování přirozené populace\| Ovlivnění diverzity Ovlivnění ekosystémů\| Ovlivnění diverzity Fenotypová a genetická nestabilita\| Ztráta a přestavba plazmidu\| Ovlivnění diverzity\| střední\| nízké\| 1 Komplementace delece\| Vznik divokého kmenu Interakce s organismy\| Přenos plazmidu a klonovaných insertů/genů\| Ovlivnění diverzity\| nízká\| velmi nízké\| 1 Toxin\| Škodlivé pro člověka a zvířata \| Přirozený přenos\| Přenos plazmidu a klonovaných insertů/genů\| Ovlivnění diverzity\| nízká\| nízké\| 1 \| Příloha č. 2 k vyhlášce č. 209/2004 Sb. Vzory žádostí o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí Dokumenty označené (+) je nutno přiložit jako samostatnou přílohu Veškeré přiložené dokumenty musí být označeny jménem nebo názvem (obchodní firmou) žadatele. Údaje, které tvoří shrnutí obsahu žádosti určené ke zveřejnění, jsou podtrženy. ČÁST A VZORY ŽÁDOSTÍ O UDĚLENÍ POVOLENÍ PRO UVÁDĚNÍ DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRO JINÉ ÚČELY NEŽ KLINICKÉ HODNOCENÍ LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ Díl 1 VZOR ŽÁDOSTI PRO GENETICKY MODIFIKOVANÝ ORGANISMUS JINÝ NEŽ VYŠŠÍ ROSTLINA [K § 17 odst. 3 písm. b) zákona] Datum podání 1. Název projektu 2. Žadatel 2.1. Jméno nebo název anebo obchodní firma, je-li žadatelem fyzická osoba oprávněná k podnikání 2.2. Název nebo obchodní firma a právní forma, je-li žadatelem právnická osoba 2.3. Státní občanství (u fyzických osob) 2.4. Adresa sídla a adresa bydliště (u fyzických osob) 2.5. IČO (pokud je přiděleno) 2.6. Jména osob, které jsou členy statutárního orgánu žadatele, je-li žadatelem právnická osoba, s uvedením způsobu, jímž žadatele zastupují 3. Odborný poradce (+) Doklad o dosaženém vzdělání a délce odborné praxe (byly-li odborné vzdělání nebo praxe získány v jiném členském státě státním příslušníkem členského státu, rozumí se tímto dokladem rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle jiného právního předpisu7)) 3.1. Jméno, akademický titul 3.2. Povolání, případně zaměstnavatel a pracovní zařazení 3.3. Vzdělání 3.4. Odborné kurzy 3.5. Dosavadní praxe 3.6. Adresa bydliště 3.7. Telefon 3.8. E-mail 4. Kontaktní osoba na pracovišti, pokud je odlišná od odborného poradce 4.1. Jméno, akademický titul 4.2. Telefon 4.3. E-mail 5. Účel uvádění do životního prostředí 6. Doba uvádění do životního prostředí 6.1. Celková doba uvádění geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí a datum jeho předpokládaného zahájení 6.2. Závazný harmonogram (rozpis jednotlivých dílčích etap, datum jejich předpokládaného zahájení a doba jejich trvání) 7. Plánuje žadatel uvádění stejného geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí v některém členském státě Evropské unie nebo mimo její území? Pokud ano, uveďte: 7.1. stát, v němž žadatel uvádění do životního prostředí plánuje, 7.2. předpokládanou dobu zahájení a trvání uvádění do životního prostředí. 8. Podal žadatel žádost pro uvádění stejného geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí v jiném členském státě Evropské unie? Pokud ano, uveďte: 8.1. stát, ve kterém byla žádost podána, 8.2. datum podání a číslo nebo jiné označení žádosti, 8.3. datum a označení povolení, bylo-li vydáno, 8.4. období, na které se povolení vztahuje. 9. Podal žadatel žádost pro uvádění stejného geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí nebo na trh mimo území Evropské unie? Pokud ano, uveďte: 9.1. stát, ve kterém byla žádost podána, 9.2. datum podání a číslo nebo jiné označení žádosti, 9.3. datum a označení povolení, bylo-li vydáno, 9.4. období, na které se povolení vztahuje. 10. Hodnocení rizika uvádění geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí (+) Hodnocení rizika podle § 7 zákona a § 5 této vyhlášky, včetně dokumentace výsledků předchozích uvádění do životního prostředí, především z hlediska různého rozsahu činnosti a různých přijímajících ekosystémů 10.1. Shrnutí hodnocení rizika 11. Charakteristika geneticky modifikovaného organismu 11.1. Geneticky modifikovaný organismus je: 11.1.1. viroid 11.1.2. RNA virus 11.1.3. DNA virus 11.1.4. bakterie 11.1.5. houba (vláknitá mikromyceta, kvasinka) 11.1.6. jiný mikroorganismus 11.1.7. savec 11.1.8. hmyz 11.1.9. ryba 11.1.10. jiný živočich (uveďte třídu) 11.1.11. jiný organismus (upřesněte) 11.2. České a latinské rodové a druhové jméno geneticky modifikovaného organismu s přesným určením rasy (plemene, formy, kmene, buněčné linie, patovaru) 11.3. Genetická stabilita 11.3.1. Opatření k zajištění genetické stability, faktory, které tuto stabilitu ovlivňují 11.3.2. Metody ověřování genetické stability 11.3.3. Popis dědičných vlastností, které mají vyloučit nebo omezit rozšíření genetického materiálu 12. Údaje o příjemci, případně (kde je to aplikovatelné) o rodičovském organismu 12.1. Organismus je: 12.1.1. viroid 12.1.2. RNA virus 12.1.3. DNA virus 12.1.4. bakterie 12.1.5. houba (vláknitá mikromyceta, kvasinka) 12.1.6. živočich (uveďte třídu) 12.1.7. jiný organismus (upřesněte) 12.2. České a latinské rodové a druhové jméno organismu s přesným určením rasy (plemene, formy, kmene, buněčné linie, patovaru) 12.3. Původ (sbírka, sbírkové číslo, dodavatel) 12.4. Plasmidy (v případě mikroorganismů) 12.5. Bakteriofágy (v případě mikroorganismů) 12.6. Fenotypové a genetické signální znaky 12.7. Stupeň příbuznosti mezi dárcovským organismem a příjemcem 12.8. Výskyt a životní podmínky 12.8.1. Geografické rozšíření 12.8.1.1. původní nebo usídlený v České republice 12.8.1.2. původní nebo usídlený v zemích Evropské unie 12.8.1.3. Je-li organismus původní v České republice nebo v zemích Evropské unie, vyznačte ekosystém, ve kterém se nachází: 12.8.1.3.1. atlantický 12.8.1.3.2. středozemní, 12.8.1.3.3. boreální 12.8.1.3.4. alpinský 12.8.1.3.5. kontinentální 12.8.1.3.6. jiný (jednoznačně identifikujte) 12.8.2. Je organismus běžně používán v České republice? 12.8.3. Je organismus běžně kultivován (chován) v České republice? 12.8.4. Habitat (přirozené výskytiště) organismu: 12.8.4.1. vodní prostředí 12.8.4.2. půda, volně žijící 12.8.4.3. půda ve spojení s kořenovým systémem rostlin 12.8.4.4. ve spojení s nadzemními částmi rostlin 12.8.4.5. ve spojení se zvířaty 12.8.4.6. jiné (jednoznačně identifikujte) Je-li organismus živočich, uveďte přirozené stanoviště nebo obvyklý ekosystém. 12.9. Metody identifikace a detekce organismu 12.9.1. Metody detekce včetně údajů o jejich citlivosti, spolehlivosti a specifičnosti 12.9.2. Metody identifikace včetně údajů o jejich citlivosti, spolehlivosti a specifičnosti 12.10. Je organismus zařazen podle jiného právního předpisu upravujícího ochranu zdraví zaměstnanců při práci10)? Pokud ano, uveďte příslušnou skupinu. 12.11. Uveďte, zda je organismus patogenní nebo jiným způsobem škodlivý (živý nebo neživý, včetně mimobuněčných produktů). Pokud ano, uveďte, zda vzhledem k lidem, zvířatům, rostlinám nebo jinak. Škodlivost vždy jednoznačně identifikujte. Týkají se patogenní nebo škodlivé vlastnosti sekvencí použitých při genetické modifikaci? Pokud ano, jednoznačně identifikujte možné charakteristiky: 12.11.1. patogenita: nakažlivost, infekčnost, virulence 12.11.2. alergenní účinky 12.11.3. toxické účinky 12.11.4. nosič patogenu 12.11.5. možné vektory, oblast hostitelů včetně necílového organismu 12.11.6. možnost aktivace latentních virů (provirů) 12.11.7. schopnost pronikat do jiných organismů či kolonizovat jiné organismy 12.11.8. odolnost vůči antibiotikům a potenciální využití těchto antibiotik pro profylaxi a léčbu onemocnění u lidí a zvířat 12.11.9. jiné 12.12. Rozmnožování 12.12.1. Generační doba v přirozeném prostředí 12.12.2. Generační doba v ekosystému, do kterého má být geneticky modifikovaný organismus uváděn 12.12.3. Způsob rozmnožování (pohlavní, nepohlavní) 12.12.4. Specifické faktory, které ovlivňují rozmnožování (pokud existují) 12.13. Schopnost přežití 12.13.1. Schopnost vytvářet odolné přežívající formy: 12.13.1.1. semena 12.13.1.2. endospory 12.13.1.3. cysty 12.13.1.4. sklerocia 12.13.1.5. nepohlavní spory (houby) 12.13.1.6. pohlavní spory (houby) 12.13.1.7. vejce 12.13.1.8. kukly 12.13.1.9. larvy 12.13.1.10. jiné (jednoznačně identifikujte) 12.14. Šíření v prostředí 12.14.1. Způsob a rozsah šíření 12.14.2. Specifické faktory ovlivňující šíření (pokud existují) 12.15. Přirození predátoři, kořist, paraziti a konkurenti, symbionti a hostitelé 12.16. Další možné interakce s jinými organismy 12.16.1. Další specifické faktory umožňující přežití 12.16.2. Schopnost přežití v jednotlivých ročních obdobích 12.17. Možný mezibuněčný přenos genetického materiálu mezi dárcem (rodičovským organismem) a dalšími organismy 12.17.1. Způsob přenosu (plasmidem, bakteriofágem, jinak) 12.17.2. Organismy, se kterými probíhá přirozená výměna genetického materiálu 12.18. Ověření genetické stability organismu a faktory, které tuto stabilitu ovlivňují 12.19. Zapojení do environmentálních procesů: 12.19.1. primární produkce 12.19.2. přeměna živin (konzument, predátor) 12.19.3. rozklad organické hmoty 12.19.4. jiné (jednoznačně identifikujte) 12.20. Vlastní vektory organismu 12.20.1. Sekvence vektoru 12.20.2. Frekvence mobilizace vektoru 12.20.3. Specifičnost vektoru 12.20.4. Přítomnost genů způsobujících odolnost vektoru 12.21. Předchozí genetické modifikace příjemce nebo rodičovského organismu povolené v České republice (včetně data a čísla jednacího rozhodnutí) 13. Údaje o genetické modifikaci 13.1. Typ genetické modifikace: 13.1.1. vnesení cizorodého dědičného materiálu 13.1.2. vynětí části dědičného materiálu 13.1.3. kombinace vynětí a vnesení dědičného materiálu 13.1.4. buněčná fúze 13.1.5. jiný (jednoznačně identifikujte) 13.2. Zamýšlený výsledek genetické modifikace 13.3. Byl při genetické modifikaci použit vektor? Pokud vektor nebyl použit, pokračujete bodem 13. 4. 13.3.1. Je vektor zcela nebo částečně přítomen ve výsledném geneticky modifikovaném organismu? Pokud vektor není ani částečně přítomen, pokračujte bodem 13. 5. 13.3.2. Typ vektoru: 13.3.2.1. plasmid 13.3.2.2. bakteriofág 13.3.2.3. virus 13.3.2.4. kosmid 13.3.2.5. phasmid 13.3.2.6. transposon 13.3.2.7. jiný objekt (jednoznačně identifikujte) (+) mapa vektoru 13.3.3. Identita vektoru (původ) 13.3.4. Spektrum hostitelů vektoru 13.3.5. Přítomnost sekvence v dotyčném vektoru, která předává výběrový (selektovatelný) nebo identifikovatelný fenotyp: 13.3.5.1. odolnost vůči antibiotikům (uvést přesný název léčivé látky) 13.3.5.2. odolnost vůči těžkým kovům 13.3.5.3. odolnost vůči pesticidům (uvést přesný název účinné látky) 13.3.5.4. jiný (jednoznačně identifikujte) 13.3.6. Dílčí fragmenty vektoru a jejich přítomnost ve výsledném geneticky modifikovaném organismu 13.3.7. Metody vnesení vektoru do organismu příjemce: 13.3.7.1. transformace 13.3.7.2. elektroporace 13.3.7.3. makroinjekce 13.3.7.4. mikroinjekce 13.3.7.5. infekce 13.3.7.6. jiné (upřesněte) 13.3.8. Údaje o tom, jak dalece je daný vektor omezen na sekvence nukleové kyseliny, potřebné k zajištění zamýšlené funkce a zda obsahuje sekvence, jejichž produkt nebo funkce nejsou známy 13.4. Pokud nebyl při genetické modifikaci použit vektor, metoda vnesení insertu do organismu příjemce: 13.4.1. transformace 13.4.2. mikroinjekce 13.4.3. mikroenkapsulace 13.4.4. makroinjekce 13.4.5. (jednoznačně identifikujte) 13.5. Metody a kritéria použitá pro selekci 14. Údaje o insertu 14.1. Údaje o každé části insertu, případně o každé vyňaté části dědičného materiálu, se zvláštním zřetelem k jakýmkoli známým škodlivým sekvencím 14.1.1. Velikost 14.1.2. Sekvence 14.1.3. Původ 14.1.4. Funkční charakteristika 14.2. Umístění insertu v organismu příjemce: 14.2.1. na volném plasmidu 14.2.2. insert integrován do chromozómu 14.2.3. jiné (jednoznačně identifikujte) 14.3. Obsahuje insert části, jejichž produkty nebo funkce nejsou známé? Pokud ano, upřesněte. 14.4. Údaje o tom, jak dalece je insert omezen na sekvence nukleové kyseliny, potřebné k zajištění zamýšlené funkce 14.5. Údaje o tom, zda se sekvence obsažené v insertu podílejí jakýmkoliv způsobem na patogenních nebo škodlivých vlastnostech dárcovského organismu nebo vektoru 14.6. Struktura a velikost každého úseku nukleové kyseliny původem z vektoru anebo dárcovského organismu, která zůstala v konečném geneticky modifikovaném organismu, včetně metod a údajů potřebných k identifikaci a detekci vložených sekvencí 14.7. V případě vynětí části dědičného materiálu (delece) velikost a funkce vyňatého úseku nukleové kyseliny 14.8. Počet kopií vloženého dědičného materiálu 14.9. Stabilita vloženého dědičného materiálu a stabilita jeho umístění 15. Informace o dárcovském organismu (organismu, ze kterého je insert odvozen) 15.1. Dárcovský organismus je: 15.1.1. viroid 15.1.2. RNA virus 15.1.3. DNA virus 15.1.4. bakterie 15.1.5. houba (vláknitá mikromyceta, kvasinka) 15.1.6. jiný mikroorganismus 15.1.7. živočich (uveďte třídu) 15.1.8. jiný organismus (upřesněte jaký) 15.2. České a latinské rodové a druhové jméno dárcovského organismu s přesným určením kultivaru (odrůdy, rasy, plemene, linie, formy, hybridu, kmene, patovaru) 15.3. Uveďte, zda je dárcovský organismus patogenní nebo jiným způsobem škodlivý (živý nebo neživý, včetně mimobuněčných produktů). Pokud ano, uveďte, zda vzhledem k lidem, zvířatům, rostlinám nebo jinak. Škodlivost vždy jednoznačně identifikujte. Týkají se patogenní nebo škodlivé vlastnosti sekvencí použitých při genetické modifikaci? Pokud ano, jednoznačně identifikujte možné charakteristiky: 15.3.1. patogenita: nakažlivost, infekčnost, virulence 15.3.2. alergenní účinky 15.3.3. toxické účinky 15.3.4. nosič patogenu 15.3.5. možné vektory, oblast hostitelů včetně necílového organismu 15.3.6. možnost aktivace latentních virů (provirů) 15.3.7. schopnost pronikat do jiných organismů či kolonizovat jiné organismy 15.3.8. odolnost vůči antibiotikům a potenciální využití těchto antibiotik pro profylaxi a léčbu onemocnění u lidí a zvířat 15.3.9. jiné 15.4. Je dárcovský organismus zařazen podle jiného právního předpisu upravujícího ochranu zdraví zaměstnanců při práci10)? Pokud ano, uveďte příslušnou skupinu. 15.5. Vyměňují si příjemce a dárcovský organismus genetický materiál přirozeným způsobem? 16. Údaje o výsledném geneticky modifikovaném organismu 16.1. Popis dědičných vlastností a fenotypových znaků, které byly změněny v důsledku genetické modifikace 16.1.1. Liší se geneticky modifikovaný organismus od příjemce ve schopnosti přežití? Pokud ano, jednoznačně identifikujte. 16.1.2. Liší se geneticky modifikovaný organismus od příjemce ve způsobu nebo rychlosti reprodukce? Pokud ano, jednoznačně identifikujte. 16.1.3. Liší se geneticky modifikovaný organismus od příjemce ve schopnosti šíření? Pokud ano, jednoznačně identifikujte. 16.1.4. Liší se geneticky modifikovaný organismus od příjemce v patogenitě? Pokud ano, jednoznačně identifikujte. 16.2. Genetická stabilita geneticky modifikovaného organismu 16.3. Vlastnosti geneticky modifikovaného organismu, které mají vliv na jeho přežívání, rozmnožování a šíření v životním prostředí 16.4. Známé nebo předvídatelné environmentální podmínky, které mohou mít vliv na přežívání, rozmnožování a šíření (vítr, voda, půda, teplota, pH atd.) 16.5. Citlivost na specifické látky (prostředky) 16.6. Uveďte, zda je geneticky modifikovaný organismus patogenní nebo jiným způsobem škodlivý (živý nebo neživý, včetně mimobuněčných produktů). Pokud ano, uveďte, zda vzhledem k lidem, zvířatům, rostlinám nebo jinak. Škodlivost vždy jednoznačně identifikujte. Týkají se patogenní nebo škodlivé vlastnosti sekvencí použitých při genetické modifikaci? Pokud ano, jednoznačně identifikujte možné charakteristiky: 16.6.1. patogenita: nakažlivost, infekčnost, virulence 16.6.2. alergenní účinky 16.6.3. toxické účinky 16.6.4. nosič patogenu 16.6.5. možné vektory, oblast hostitelů včetně necílového organismu 16.6.6. možnost aktivace latentních virů (provirů) 16.6.7. schopnost pronikat do jiných organismů či kolonizovat jiné organismy 16.6.8. odolnost vůči antibiotikům a potenciální využití těchto antibiotik pro profylaxi a léčbu onemocnění u lidí a zvířat 16.6.9. jiné (jednoznačná charakteristika) 16.7. Popis metod identifikace a detekce geneticky modifikovaného organismu 16.7.1. Metody používané k detekci geneticky modifikovaného organismu, včetně ověřené metodiky detekce 16.7.2. Metody používané k identifikaci geneticky modifikovaného organismu v prostředí, včetně ověřené metodiky identifikace a údajů o spolehlivosti a citlivosti metod 16.7.3. Údaje umožňující jednoznačnou identifikaci změněného úseku dědičného materiálu 16.8. Exprese vloženého dědičného materiálu 16.8.1. Rychlost a míra exprese vloženého dědičného materiálu, závislost na životním cyklu, orgány, kde dochází k expresi 16.8.2. Popis metod měření s udáním jejich citlivosti 16.8.3. Stabilita exprese 16.9. Exprimované bílkoviny 16.9.1. Aktivita exprimovaných bílkovin 16.9.2. Popis metod identifikace a detekce exprimovaných bílkovin s udáním jejich citlivosti, spolehlivosti a specifičnosti 16.10. Relevantní údaje o předchozích případech uvádění stejného geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí, existují-li, zejména ve vztahu k možným účinkům této činnosti na zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost 17. Informace o místě, na němž bude uvádění do životního prostředí probíhat 17.1. Liší se místo uvádění do životního prostředí od ekosystému, ve kterém se příjemce nebo rodičovský organismus obvykle vyskytují, nebo jsou pěstovány anebo kultivovány? Pokud ano, upřesněte. 17.2. Pracoviště a pozemky, na kterých bude uvádění do životního prostředí probíhat (+) Kopie katastrálních map s vyznačením pozemku, na němž bude uvádění do životního prostředí probíhat, a přehledný plánek plochy kultivace geneticky modifikovaného organismu s uvedením využití okolních pozemků, včetně druhu pěstovaných plodin 17.3. Vlastník pozemku, pokud není totožný se žadatelem, a smluvní vztah mezi vlastníkem a žadatelem 17.4. Specifikace pozemku 17.4.1. Kraj 17.4.2. Obec 17.4.3. Název katastrálního území a parcelní číslo 17.4.4. Identifikační číslo půdního bloku a případně dílu půdního bloku, je-li pozemek předmětem evidence využití zemědělské půdy podle jiného právního předpisu11) 17.5. Celková rozloha plochy, na které se uvádění do životního prostředí má uskutečnit (m2) 17.5.1. Aktuální plocha pokusu, 17.5.2. Rozloha pokusného pozemku (včetně izolačního pásma a podobně). 17.6. Vzdálenost pokusného pozemku od specifických území (v metrech nebo kilometrech) 17.6.1. Zvláště chráněná území12) 17.6.2. Obydlí, sídla 17.6.3. Ochranná pásma vodních zdrojů 17.6.4. Vodní toky, vodní nádrže 17.6.5. Území obhospodařovaná v ekologickém zemědělství13) 17.6.6. Jiné 17.7. Využití okolních pozemků, včetně plodin pěstovaných na sousedních pozemcích (vyznačit v plánku) 17.8. Flora a fauna, včetně zemědělských plodin, hospodářských zvířat a migrujících druhů, která by mohla přijít do styku s geneticky modifikovaným organismem 17.9. Způsob zabezpečení pozemku: 17.9.1. proti neoprávněným osobám 17.9.2. proti zvěři 17.9.3. proti splachu 17.10. Velikost a způsob využití izolačního pásma kolem plochy kultivace geneticky modifikovaných organismů 17.11. Další metody vyloučení nebo minimalizace rozšíření geneticky modifikovaných organismů mimo pokusný pozemek 17.12. Stručný popis obvyklých povětrnostních podmínek 17.13. Popis ekosystému v místě uvádění do životního prostředí a na něj působících rušivých vlivů: 17.13.1. typ půdy 17.13.2. vodní režim včetně zavlažování 17.13.3. klimatické podmínky 17.14. Popis ekosystémů, které by mohly být ovlivněny 17.15. Jakékoliv plánované změny ve využití pozemků v okolí místa uvádění do životního prostředí, které by mohly mít význam pro působení geneticky modifikovaného organismu na životní prostředí 18. Popis nakládání s geneticky modifikovaným organismem (+) Metodika pokusů (+) Havarijní plán podle přílohy č. 5 k této vyhlášce (+) Provozní řád pracoviště podle přílohy č. 4 k zákonu 18.1. Nakládání s geneticky modifikovaným organismem před jeho uvedením do životního prostředí (uzavřené nakládání, přeprava) 18.2. Postup, kterým bude geneticky modifikovaný organismus uveden do životního prostředí 18.3. Přibližné množství geneticky modifikovaných organismů, které má být použito 18.4. Hustota geneticky modifikovaných organismů (přibližný počet na m2, případně m3) 18.5. Příprava a způsob úpravy pozemku před uvedením geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí 18.6. Způsob dopravy geneticky modifikovaného organismu 18.7. Způsob ochrany zdraví pracovníků v průběhu nakládání s geneticky modifikovaným organismem v souladu s jinými právními předpisy9) 18.8. Způsob kultivace geneticky modifikovaného organismu 18.9. Popis dalšího nakládání s geneticky modifikovaným organismem, včetně jeho likvidace 18.10. Termín a způsob vyhodnocení uvádění geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí 19. Údaje o možných interakcích mezi geneticky modifikovanými organismy a životním prostředím a jejich vlivu na životní prostředí 19.1. České a latinské rodové a druhové jméno cílového organismu, pokud existuje, s přesným určením kultivaru (odrůdy, rasy, plemene, linie, formy, hybridu, kmene, patovaru) 19.2. Předpokládaný mechanismus a výsledek interakce mezi geneticky modifikovaným organismem uváděným do životního prostředí a cílovým organismem 19.3. Předpokládaný mechanismus a výsledek interakcí s dalšími organismy v životním prostředí, které mohou být významné 19.4. Je pravděpodobné, že dojde k selekci po uvedení do životního prostředí, jako např. zvýšené konkurenceschopnosti nebo invazivnosti geneticky modifikovaného organismu? 19.5. Možnost prudkého nárůstu populace geneticky modifikovaného organismu v životním prostředí a podmínky, za kterých by k tomuto nárůstu mohlo dojít 19.6. Cesty biologického šíření geneticky modifikovaného organismu, známé nebo možné způsoby interakce s rozšiřujícími agens 19.7. Typy ekosystémů, do kterých se geneticky modifikovaný organismus může rozšířit z místa uvádění do životního prostředí a ve kterých se může usídlit 19.8. Název (české a latinské rodové a druhové jméno s přesným určením kultivaru - odrůdy, rasy, plemene, linie, formy, hybridu, kmene, patovaru) necílového organismu, který, se zřetelem na povahu přijímajícího prostředí, může být poškozen uváděním geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí 19.9. Předpokládaný mechanismus zjištěných nežádoucích interakcí mezi geneticky modifikovaným organismem a necílovými organismy včetně konkurentů, kořisti, hostitelů, symbiontů, predátorů, parazitů a patogenů 19.10. Schopnost přenosu dědičného materiálu in vivo 19.10.1. Možnost přenosu dědičného materiálu z geneticky modifikovaného organismu do jiného organismu po uvedení geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí a důsledky takového přenosu 19.10.2. Možnost přenosu dědičného materiálu z přirozeně se vyskytujícího organismu do geneticky modifikovaného organismu po uvedení geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí a důsledky takového přenosu 19.11. Výsledky studií chování a vlastností geneticky modifikovaného organismu a jeho ekologických vlivů prováděných v simulovaném přirozeném prostředí 19.12. Známé nebo předpokládané zapojení do biogeochemických procesů 19.13. Další možné účinky na životní prostředí a biologickou rozmanitost (jednoznačně identifikujte) 20. Informace o monitoringu 20.1. Metody zjišťování přítomnosti geneticky modifikovaného organismu 20.2. Specificita metod identifikace geneticky modifikovaného organismu a odlišení geneticky modifikovaného organismu od dárcovského organismu, příjemce, případně rodičovského organismu; citlivost a spolehlivost těchto metod 20.3. Metody monitorování účinků na ekosystém 20.4. Techniky (metody) detekce přenosu vloženého dědičného materiálu na další organismy 20.5. Plocha, na které bude monitoring prováděn (m2) 20.6. Doba trvání monitoringu 20.7. Četnost monitoringu 21. Informace o opatřeních po skončení uvádění do životního prostředí a o nakládání s odpady 21.1. Popis opatření po skončení pokusu 21.2. Způsob likvidace geneticky modifikovaných organismů a kontroly její účinnosti 21.3. Plán kontrol a dohledu 21.4. Druhy vytvořených odpadů a jejich předpokládané množství 21.5. Možná rizika vyplývající z nakládání s odpady 21.6. Popis zneškodnění odpadů a metody kontroly jeho účinnosti 22. V případě dovozu nebo vývozu geneticky modifikovaného organismu určeného výhradně pro uvádění do životního prostředí (§ 25 odst. 4 zákona) 22.1. Stát původu, případně určení 22.2. Dovozce, případně vývozce 22.3. Maximální množství geneticky modifikovaných organismů, jež má být dovezeno nebo vyvezeno 22.4. Způsob přepravy 22.5. Způsob balení a označování 23. Místo uložení dokumentace o nakládání s geneticky modifikovanými organismy vedené podle § 19 písm. b) zákona 24. Plán školení zaměstnanců před zahájením nakládání s geneticky modifikovanými organismy a jejich následného proškolování 25. Vyjádření odborného poradce Díl 2 VZOR ŽÁDOSTI PRO GENETICKY MODIFIKOVANÝ ORGANISMUS, KTERÝ JE VYŠŠÍ ROSTLINOU [K § 17 odst. 3 písm. a) zákona] Datum podání 1. Název projektu 2. Žadatel 2.1. Jméno nebo název anebo obchodní firma, je-li žadatel fyzická osoba oprávněná k podnikání 2.2. Název nebo obchodní firma a právní forma, je-li žadatelem právnická osoba 2.3. Státní občanství (u fyzických osob) 2.4. Adresa sídla a adresa bydliště (u fyzických osob) 2.5. IČO (pokud je přiděleno) 2.6. Jména osob, které jsou členy statutárního orgánu žadatele, je-li žadatelem právnická osoba, s uvedením způsobu, jímž žadatele zastupují 3. Odborný poradce (+) Doklad o dosaženém vzdělání a délce odborné praxe (byly-li odborné vzdělání nebo praxe získány v jiném členském státě státním příslušníkem členského státu, rozumí se tímto dokladem rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle jiného právního předpisu7)) 3.1. Jméno akademický titul 3.2. Povolání, případně zaměstnavatel a pracovní zařazení 3.3. Vzdělání 3.4. Odborné kurzy 3.5. Dosavadní praxe 3.6. Adresa bydliště 3.7. Telefon 3.8. E-mail 4. Kontaktní osoba na pracovišti, pokud je odlišná od odborného poradce 4.1. Jméno, akademický titul 4.2. Telefon 4.3. E-mail 5. Charakteristika nakládání s geneticky modifikovaným organismem 5.1. Účel uvádění do životního prostředí, jako jsou zejména agronomické účely, zkoušky hybridizace, změna schopností přežití nebo šíření nebo zjišťování účinků na cílové nebo necílové organismy 6. Doba uvádění do životního prostředí 6.1. Celková doba uvádění geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí a datum jeho předpokládaného zahájení 6.2. Závazný harmonogram (rozpis jednotlivých dílčích etap, datum jejich předpokládaného zahájení a doba jejich trvání) 7. Plánuje žadatel uvádění stejného geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí v některém členském státě Evropské unie nebo mimo její území? Pokud ano, uveďte: 7.1. stát, v němž žadatel uvádění do životního prostředí plánuje 7.2. předpokládanou dobu zahájení a trvání uvádění do životního prostředí 8. Podal žadatel žádost pro uvádění stejného geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí v jiném členském státě Evropské unie? Pokud ano, uveďte: 8.1. stát, ve kterém byla žádost podána 8.2. datum podání a číslo nebo jiné označení žádosti 8.3. datum a označení povolení, bylo-li vydáno 8.4. období, na které se povolení vztahuje 9. Podal žadatel žádost pro uvádění stejného geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí nebo na trh mimo území Evropské unie? Pokud ano, uveďte: 9.1. stát, ve kterém byla žádost podána 9.2. datum podání a číslo nebo jiné označení žádosti 9.3. datum a označení povolení, bylo-li vydáno 9.4. období, na které se povolení vztahuje 10. Hodnocení rizika uvádění geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí (+) Hodnocení rizika podle § 7 zákona a § 5 této vyhlášky, včetně dokumentace výsledků předchozích uvádění do životního prostředí, především z hlediska různého rozsahu činnosti a různých přijímajících ekosystémů 10.1. Shrnutí hodnocení rizika 11. Údaje o příjemci, případně, kde je to aplikovatelné, rodičovském organismu 11.1. České a latinské rodové a druhové jméno organismu, s přesným určením kultivaru (odrůdy, linie, hybridu) 11.2. Původ (sbírka, sbírkové číslo, dodavatel) 11.3. Rozmnožování 11.3.1. Způsob rozmnožování 11.3.2. Specifické faktory, které ovlivňují rozmnožování (pokud existují) 11.3.3. Generační doba 11.3.4. Sexuální kompatibilita s jinými pěstovanými nebo planými druhy a rozšíření těchto kompatibilních druhů v České republice 11.4. Schopnost přežití 11.4.1. Schopnost vytvářet struktury, které umožňují přežití nebo dormanci, a délka možného přežívání nebo dormance, 11.4.2. Další specifické faktory umožňující přežití, pokud existují 11.5. Šíření rostliny v prostředí 11.5.1. Způsob a rozsah šíření (pokles množství pylu a semen v závislosti na vzdálenosti od zdroje, síly a směru větru, toku vody a dalších faktorech) 11.5.2. Specifické faktory ovlivňující šíření (pokud existují) 11.6. Zeměpisné rozšíření rostliny 11.7. Pokud není rostlina v České republice pěstována, popis habitu včetně informace o přirozených konzumentech, patogenech, parazitech, konkurentech a symbiontech 11.8. Další možné relevantní interakce rostliny s jinými organismy v ekosystému, ve kterém se rostlina obvykle pěstuje 11.9. Účinky na zdraví lidí, zvířat a životní prostředí: 11.9.1. toxicita 11.9.2. alergenita 11.9.3. jiné (jednoznačně identifikujte) 12. Údaje o genetické modifikaci a geneticky modifikované vyšší rostlině 12.1. České a latinské rodové a druhové jméno geneticky modifikované vyšší rostliny, s přesným určením kultivaru (odrůdy, linie, hybridu) 12.2. Popis a charakteristika dědičných vlastností, které byly vloženy nebo změněny, včetně signálních a selekčních genů a předchozích modifikací, a popis jejich fenotypových projevů 12.3. Typ genetické modifikace 12.3.1. Vnesení cizorodého dědičného materiálu 12.3.2. Vynětí části dědičného materiálu 12.3.3. Kombinace vynětí a vnesení dědičného materiálu 12.3.4. Buněčná fúze 12.3.5. Jiné (jednoznačně identifikujte) 12.4. Vlastnosti a původ použitého vektoru (pokud byl vektor při genetické modifikaci použit) (+) Mapa vektoru 12.5. Údaje o každé části úseku DNA, který byl vnesen do organismu příjemce (pokud genetická modifikace zahrnuje vnesení dědičného materiálu) 12.5.1. Původ (české a latinské rodové a druhové jméno dárcovského organismu přesným určením kultivaru - odrůdy, rasy, plemene, linie, formy, hybridu, kmene, patovaru) 12.5.2. Funkční charakteristika 12.5.3. Velikost 12.5.4. Poloha – pokud byl integrován 12.5.5. Sekvence 12.6. Pokud se jedná o vynětí části dědičného materiálu (deleci), velikost a funkce vyňatého úseku 12.7. Popis metody použité pro genetickou modifikaci 12.8. Umístění vloženého dědičného materiálu v rostlinné buňce (vložen do chromozómů, chloroplastů nebo v neintegrované formě) 12.9. Počet kopií vloženého dědičného materiálu 12.10. Stabilita vloženého dědičného materiálu a stabilita jeho umístění 12.11. Metody stanovení uvedených údajů 12.12. Údaje o expresi vloženého dědičného materiálu 12.12.1. Místo, kde dochází v rostlině k expresi vložených genů (např. kořeny, lodyha, listy, pyl) 12.12.2. Změny exprese v závislosti na životním cyklu rostliny 12.12.3. Stabilita exprese 12.12.4. Metody použité pro charakterizaci exprese 12.13. Údaje umožňující jednoznačnou identifikaci geneticky modifikované vyšší rostliny 12.13.1. Popis části změněné DNA 12.13.2. Metody detekce a identifikace geneticky modifikované vyšší rostliny a jejich ověřená metodika 12.14. Chování vložených genů: 12.14.1. při hybridizaci se stejným druhem 12.14.2. při hybridizaci se vzdálenými druhy 12.15. Jednoznačné údaje o tom, v čem se geneticky modifikovaná vyšší rostlina liší od příjemce nebo rodičovského organismu: 12.15.1. způsob a rychlost rozmnožování 12.15.2. šíření v prostředí 12.15.3. schopnost přežití 12.15.4. účinky na zdraví lidí, zvířat a životní prostředí 12.15.5. jiné (upřesněte) 12.16. Fenotypová stabilita geneticky modifikované vyšší rostliny 12.17. Jakákoliv změna schopnosti geneticky modifikované vyšší rostliny přenášet genetický materiál na jiné organismy v důsledku genetické modifikace 12.18. Informace o každém možném škodlivém účinku geneticky modifikované vyšší rostliny na zdraví lidí způsobeném genetickou modifikací 12.19. Údaje o bezpečnosti geneticky modifikované vyšší rostliny pro zdraví zvířat, zejména s ohledem na jakékoliv škodlivé účinky způsobené genetickou modifikací, pokud má být geneticky modifikované vyšší rostliny použito jako krmivo 12.20. Mechanismus interakce mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a cílovým organismem, pokud cílový organismus existuje 12.21. Možné změny v interakcích geneticky modifikované vyšší rostliny s necílovými organismy plynoucí z genetické modifikace 12.22. Možné interakce geneticky modifikované vyšší rostliny s neživými složkami životního prostředí 13. Pracoviště a pozemky, na kterých bude uvádění do životního prostředí probíhat (+) Havarijní plán podle přílohy č. 5 k této vyhlášce (+) Provozní řád pracoviště podle přílohy č. 4 k zákonu (+) Kopie katastrálních map s vyznačením pozemku a přehledný plánek ve vhodném měřítku s vyznačením pokusné plochy a plodin, pěstovaných na okolních pozemcích 13.1. Umístění pozemku 13.1.1. Kraj 13.1.2. Obec 13.1.3. Název katastrálního území a parcelní číslo 13.1.4. Identifikační číslo půdního bloku a případně dílu půdního bloku, je-li pozemek předmětem evidence využití zemědělské půdy podle jiného právního předpisu11) 13.2. Vlastník pozemku, pokud není totožný se žadatelem, a smluvní vztah mezi vlastníkem a žadatelem 13.3. Velikost a využití pozemku 13.3.1. Celková rozloha pozemku 13.3.2. Velikost a poloha plochy, na které mají být geneticky modifikované vyšší rostliny pěstovány (m2) 13.3.3. Velikost (m2) a způsob využití izolačního pásma kolem plochy pěstování geneticky modifikované vyšší rostliny (vyznačit v plánku) 13.4. Využití okolních pozemků 13.5. Vzdálenost pozemku od specifických území (v metrech nebo kilometrech) 13.5.1. Zvláště chráněná území12) 13.5.2. Ochranná pásma vodních zdrojů 13.5.3. Vodní toky, vodní nádrže 13.5.4. Území obhospodařovaná v ekologickém zemědělství13) 13.5.5. Jiné 13.6. Způsob zabezpečení pozemku 13.6.1. Zabezpečení pozemku proti neoprávněným osobám 13.6.2. Zabezpečení pozemku proti zvěři 13.6.3. Zabezpečení pozemku proti splachu 13.7. Popis ekosystému v místě pozemku 13.7.1. Typ půdy 13.7.2. Vodní režim včetně zavlažování 13.7.3. Klimatické podmínky 13.7.4. Flóra včetně zemědělských plodin 13.7.5. Fauna včetně hospodářských a migrujících zvířat 13.8. Přítomnost planých nebo pěstovaných sexuálně kompatibilních rostlin na pozemku a v jeho okolí 13.9. Relevantní údaje týkající se předchozích případů uvádění do životního prostředí stejné geneticky modifikované vyšší rostliny, pokud existují, zejména ve vztahu k možným vlivům na zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost 14. Popis nakládání s geneticky modifikovanou vyšší rostlinou 14.1. Nakládání s geneticky modifikovanými vyššími rostlinami před jejich uváděním do životního prostředí (uzavřené nakládání, přeprava) 14.2. Příprava a způsob úpravy pozemku před pěstováním geneticky modifikovaných vyšších rostlin 14.3. Způsob dopravy geneticky modifikovaných vyšších rostlin 14.4. Přibližné množství geneticky modifikovaných vyšších rostlin, které má být uváděno do životního prostředí 14.5. Přibližný počet geneticky modifikovaných vyšších rostlin na m2 14.6. Způsob kultivace geneticky modifikovaných vyšších rostlin na pozemku 14.7. Způsob sklizně geneticky modifikovaných vyšších rostlin 14.8. Popis dalšího nakládání s geneticky modifikovanými vyššími rostlinami, včetně odebraných vzorků 14.9. Termín a způsob vyhodnocení uvádění geneticky modifikovaných vyšších rostlin do životního prostředí 14.10. Způsob ochrany zdraví pracovníků v průběhu nakládání s geneticky modifikovanými vyššími rostlinami v souladu s jinými právními předpisy9) 15. Opatření na ochranu zdraví lidí, zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti a nakládání s odpadem 15.1. Vzdálenost plochy pěstování geneticky modifikovaných vyšších rostlin od planých nebo pěstovaných sexuálně kompatibilních druhů rostlin 15.2. Opatření pro snížení nebo zabránění úletu pylu nebo semen, jsou-li použita 15.3. Popis metod pro úpravu pozemku po skončení pokusu 15.4. Monitoring 15.4.1. Metody zjišťování přítomnosti geneticky modifikované vyšší rostliny a monitorování jejích účinků na ekosystém 15.4.2. Specificita metod identifikace geneticky modifikované vyšší rostliny a odlišení geneticky modifikované rostliny od dárcovského organismu, příjemce, případně rodičovského organismu, citlivost a spolehlivost těchto metod 15.4.3. Techniky (metody) detekce přenosu vloženého dědičného materiálu na další organismy 15.4.4. Plocha, na které bude monitoring prováděn 15.4.5. Doba trvání monitoringu 15.4.6. Četnost monitoringu 15.5. Nakládání s odpady včetně likvidace geneticky modifikovaných, vyšších rostlin 15.6. Shrnutí ochranných opatření 16. Shrnutí informací o plánovaných polních pokusech prováděných za účelem získání nových údajů o vlivu uvádění geneticky modifikované vyšší rostliny do životního prostředí na zdraví lidí, zvířat a životní prostředí 17. Vyjádření odborného poradce ČÁST B VZOR ŽÁDOSTI O UDĚLENÍ POVOLENÍ PRO UVÁDĚNÍ DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRO ÚČELY KLINICKÉHO HODNOCENÍ LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ [K § 17 odst. 3 písm. c) zákona] Datum podání 1. Název projektu 2. Žadatel 2.1. Jméno nebo název anebo obchodní firma, je-li žadatelem fyzická osoba oprávněná k podnikání 2.2. Název nebo obchodní firma a právní forma, je-li žadatelem právnická osoba 2.3. Státní občanství (u fyzických osob) 2.4. Adresa sídla a adresa bydliště (u fyzických osob) 2.5. IČO (pokud je přiděleno) 2.6. Jména osob, které jsou členy statutárního orgánu žadatele, je-li žadatelem právnická osoba, s uvedením způsobu, jímž žadatele zastupují 3. Odborný poradce (+) Doklad o dosaženém vzdělání a délce odborné praxe (byly-li odborné vzdělání nebo praxe získány v jiném členském státě státním příslušníkem členského státu, rozumí se tímto dokladem rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle jiného právního předpisu7)) 3.1. Jméno, akademický titul 3.2. Povolání, případně zaměstnavatel a pracovní zařazení 3.3. Vzdělání 3.4. Odborné kurzy 3.5. Dosavadní praxe 3.6. Adresa bydliště 3.7. Telefon 3.8. E-mail 4. Kontaktní osoba na pracovišti, pokud je odlišná od odborného poradce 4.1. Jméno, akademický titul 4.2. Telefon 4.3. E-mail 5. Údaje o léčivém přípravku a léčebném postupu 5.1. Léčivý přípravek obsahuje 5.1.1. geneticky modifikovaný organismus 5.1.2. terapeutický vektor 5.2. Léčebný postup je: 5.2.1. genová terapie (in vivo nebo ex-vivo) 5.2.2. somatobuněčná terapie 5.2.3. jiné (uveďte) 6. Charakteristika geneticky modifikovaného organismu nebo terapeutického vektoru v léčivém přípravku 6.1. Geneticky modifikovaný organismus v léčivém přípravku je: 6.1.1. virus 6.1.2. bakterie 6.1.3. buněčná linie 6.1.4. jiný (upřesněte) 6.2. Terapeutický vektor v léčivém přípravku je: 6.2.1. pseudovirová částice 6.2.2. plasmid, 6.2.3. transpozón 6.2.4. fragment DNA/RNA 6.2.5. interferující RNA 6.2.6. jiný (upřesněte) Části 7. až 19. se uvádějí jen v případě, že léčivý přípravek obsahuje geneticky modifikovaný organismus 7. Charakteristika nakládání s geneticky modifikovaným organismem 7.1. Účel uvádění do životního prostředí 8. Doba uvádění do životního prostředí 8.1. Celková doba uvádění geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí a datum jeho předpokládaného zahájení 8.2. Závazný harmonogram (rozpis jednotlivých dílčích etap, datum jejich předpokládaného zahájení a doba jejich trvání) 9. Plánuje žadatel uvádění stejného geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí v některém členském státě Evropské unie nebo mimo její území? Pokud ano, uveďte: 9.1. stát, v němž žadatel uvádění do životního prostředí plánuje 9.2. předpokládanou dobu zahájení a trvání uvádění do životního prostředí 10. Podal žadatel žádost pro uvádění stejného geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí v jiném členském státě Evropské unie? Pokud ano, uveďte: 10.1. stát, ve kterém byla žádost podána 10.2. datum podání a číslo nebo jiné označení žádosti 10.3. datum a označení povolení, bylo-li vydáno 10.4. období, na které se povolení vztahuje 11. Podal žadatel žádost pro uvádění stejného geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí nebo na trh mimo území Evropské unie? Pokud ano, uveďte: 11.1. stát, ve kterém byla žádost podána 11.2. datum podání a číslo nebo jiné označení žádosti 11.3. datum a označení povolení, bylo-li vydáno 11.4. období, na které se povolení vztahuje 12. Hodnocení rizika uvádění geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí (+) Hodnocení rizika podle § 7 zákona a § 5 této vyhlášky 12.1. Shrnutí hodnocení rizika 13. Údaje o příjemci, případně, kde je to aplikovatelné, rodičovském organismu 13.1. Organismus je 13.1.1. virus 13.1.2. bakterie 13.1.3. buněčná linie 13.1.4. jiný (upřesněte) 13.2. České a latinské rodové a druhové jméno organismu s přesným určením rasy (plemene, formy, kmene, buněčné linie, patovaru) 13.3. Původ (sbírka, sbírkové číslo, dodavatel) 13.4. Fenotypové a genetické signální znaky 13.5. Stupeň příbuznosti mezi dárcovským organismem a příjemcem 13.6. Výskyt a životní podmínky 13.6.1. Geografické rozšíření, přirozený výskyt organismu 13.6.2. Je organismus běžně používán v České republice / v Evropské unii? 13.7. Metody identifikace a detekce organismu 13.7.1. Metody detekce včetně údajů o jejich citlivosti, spolehlivosti a specifičnosti 13.7.2. Metody identifikace včetně údajů o jejich citlivosti, spolehlivosti a specifičnosti 13.8. Je organismus zařazen podle jiného právního předpisu upravujícího ochranu zdraví zaměstnanců při práci10)? Pokud ano, uveďte příslušnou skupinu. 13.9. Uveďte, zda je organismus patogenní nebo jiným způsobem škodlivý (živý nebo neživý, včetně mimobuněčných produktů). Pokud ano, uveďte, zda vzhledem k lidem, zvířatům, rostlinám nebo jinak. Škodlivost vždy jednoznačně identifikujte. Týkají se patogenní nebo škodlivé vlastnosti sekvencí použitých při genetické modifikaci? Pokud ano, jednoznačně identifikujte možné charakteristiky: 13.9.1. patogenita: nakažlivost, infekčnost, virulence 13.9.2. alergenní účinky 13.9.3. toxické účinky 13.9.4. nosič patogenu 13.9.5. možné vektory, oblast hostitelů včetně necílového organismu 13.9.6. možnost aktivace latentních virů (provirů) 13.9.7. schopnost pronikat do jiných organismů či kolonizovat jiné organismy 13.9.8. odolnost vůči antibiotikům a potenciální využití těchto antibiotik pro profylaxi a léčbu onemocnění u lidí a zvířat 13.9.9. jiné. 13.10. Rozmnožování 13.10.1. Generační doba v přirozeném prostředí 13.10.2. Způsob rozmnožování (pohlavní, nepohlavní) 13.10.3. Specifické faktory, které ovlivňují rozmnožování (pokud existují) 13.10.4. Schopnost přežití 13.10.5. Schopnost vytvářet odolné přežívající formy: 13.10.5.1. endospory 13.10.5.2. cysty 13.10.5.3. jiné (jednoznačně identifikujte) 13.11. Šíření v prostředí 13.11.1. Způsob a rozsah šíření 13.11.2. Specifické faktory ovlivňující šíření (pokud existují) 13.12. Přirození paraziti a konkurenti, symbionti a hostitelé 13.13. Další možné interakce s jinými organismy 13.13.1. Další specifické faktory umožňující přežití 13.14. Možný mezibuněčný přenos genetického materiálu mezi dárcem (rodičovským organismem) a dalšími organismy 13.14.1. Způsob přenosu (plasmidem, bakteriofágem, jinak) 13.14.2. Organismy, se kterými probíhá přirozená výměna genetického materiálu 13.15. Ověření genetické stability organismu a faktory, které tuto stabilitu ovlivňují 13.16. Vlastní vektory organismu 13.16.1. Sekvence vektoru 13.16.2. Frekvence mobilizace vektoru 13.16.3. Specifičnost vektoru 13.16.4. Přítomnost genů způsobujících odolnost vektoru 13.17. Předchozí genetické modifikace příjemce nebo rodičovského organismu povolené v České republice (včetně data a čísla jednacího rozhodnutí) 14. Údaje o genetické modifikaci organismu 14.1. Typ genetické modifikace: 14.1.1. vnesení cizorodého dědičného materiálu 14.1.2. vynětí části dědičného materiálu 14.1.3. kombinace vynětí a vnesení dědičného materiálu 14.1.4. buněčná fúze 14.1.5. jiný (jednoznačně identifikujte) 14.2. Zamýšlený výsledek genetické modifikace 14.3. Byl při genetické modifikaci použit vektor? (+) mapa vektoru Pokud vektor nebyl použit, pokračujete bodem 14. 4. 14.3.1. Je vektor zcela nebo částečně přítomen ve výsledném geneticky modifikovaném organismu? Pokud vektor není ani částečně přítomen, pokračujte bodem 14. 5. 14.3.2. Typ vektoru: 14.3.2.1. plasmid 14.3.2.2. bakteriofág 14.3.2.3. virus 14.3.2.4. kosmid 14.3.2.5. phasmid 14.3.2.6. transposon 14.3.2.7. jiný vektor (jednoznačně identifikujte) 14.3.3. Identita vektoru (původ, plné vědecké jméno, triviální jméno) 14.3.4. Spektrum hostitelů vektoru (přirození hostitelé, rezervoáry) 14.3.5. Přítomnost sekvence v dotyčném vektoru, která předává výběrový (selektovatelný) nebo identifikovatelný fenotyp: 14.3.5.1. odolnost vůči antibiotikům (uvést přesný název léčivé látky) 14.3.5.2. jiné (jednoznačně identifikujte) 14.3.6. Dílčí fragmenty vektoru a jejich přítomnost ve výsledném geneticky modifikovaném organismu 14.3.7. Metody vnesení vektoru do organismu příjemce: 14.3.7.1. transformace 14.3.7.2. elektroporace 14.3.7.3. makroinjekce 14.3.7.4. mikroinjekce 14.3.7.5. infekce 14.3.7.6. jiné (upřesněte) 14.3.8. Údaje o tom, jak dalece je daný vektor omezen na sekvence nukleové kyseliny, potřebné k zajištění zamýšlené funkce a zda obsahuje sekvence, jejichž produkt nebo funkce nejsou známy 14.4. Pokud nebyl při genetické modifikaci použit vektor, metoda vnesení insertu do organismu příjemce: 14.4.1. transformace 14.4.2. mikroinjekce 14.4.3. mikroenkapsulace 14.4.4. makroinjekce 14.4.5. jiná (jednoznačně identifikujte) 14.5. Metody a kritéria použitá pro selekci 15. Údaje o insertu 15.1. Údaje o každé části insertu, případně o každé vyňaté části dědičného materiálu, se zvláštním zřetelem k jakýmkoli známým škodlivým sekvencím 15.1.1. Velikost 15.1.2. Sekvence 15.1.3. Původ 15.1.4. Funkční charakteristika 15.2. Umístění insertu v organismu příjemce: 15.2.1. na volném plasmidu 15.2.2. insert integrován do chromozómu 15.2.3. jiné (jednoznačně identifikujte) 15.3. Obsahuje insert části, jejichž produkty nebo funkce nejsou známé? Pokud ano, upřesněte. 15.4. Údaje o tom, jak dalece je insert omezen na sekvence nukleové kyseliny, potřebné k zajištění zamýšlené funkce 15.5. Údaje o tom, zda se sekvence obsažené v insertu podílejí jakýmkoliv způsobem na patogenních nebo škodlivých vlastnostech dárcovského organismu nebo vektoru 15.6. Struktura a velikost každého úseku nukleové kyseliny původem z vektoru anebo dárcovského organismu, která zůstala v konečném geneticky modifikovaném organismu, včetně metod a údajů potřebných k identifikaci a detekci vložených sekvencí 15.7. V případě vynětí části dědičného materiálu (delece) velikost a funkce vyňatého úseku nukleové kyseliny 15.8. Počet kopií vloženého dědičného materiálu 15.9. Stabilita vloženého dědičného materiálu a stabilita jeho umístění 16. Informace o dárcovském organismu (organismu, ze kterého je insert odvozen) 16.1. Dárcovský organismus je: 16.1.1. viroid 16.1.2. RNA virus 16.1.3. DNA virus 16.1.4. bakterie 16.1.5. houba (vláknitá mikromyceta, kvasinka) 16.1.6. jiný mikroorganismus 16.1.7. živočich (uveďte třídu) 16.1.8. jiný organismus (upřesněte jaký). 16.2. České a latinské rodové a druhové jméno dárcovského organismu s přesným určením kultivaru (odrůdy, rasy, plemene, linie, formy, hybridu, kmene, patovaru) 16.3. Uveďte, zda je dárcovský organismus patogenní nebo jiným způsobem škodlivý (živý nebo neživý, včetně mimobuněčných produktů). Pokud ano, uveďte, zda vzhledem k lidem, zvířatům, rostlinám nebo jinak. Škodlivost vždy jednoznačně identifikujte. Týkají se patogenní nebo škodlivé vlastnosti sekvencí použitých při genetické modifikaci? Pokud ano, jednoznačně identifikujte možné charakteristiky: 16.3.1. patogenita: nakažlivost, infekčnost, virulence 16.3.2. alergenní účinky 16.3.3. toxické účinky 16.3.4. nosič patogenu 16.3.5. možné vektory, oblast hostitelů včetně necílového organismu 16.3.6. možnost aktivace latentních virů (provirů) 16.3.7. schopnost pronikat do jiných organismů či kolonizovat jiné organismy 16.3.8. odolnost vůči antibiotikům a potenciální využití těchto antibiotik pro profylaxi a léčbu onemocnění u lidí a zvířat 16.3.9. jiné 16.4. Je dárcovský organismus zařazen podle jiného právního předpisu upravujícího ochranu zdraví zaměstnanců při práci8)? Pokud ano, uveďte příslušnou skupinu. 16.5. Vyměňují si příjemce a dárcovský organismus genetický materiál přirozeným způsobem? 17. Údaje o výsledném geneticky modifikovaném organismu 17.1. Popis dědičných vlastností a fenotypových znaků, které byly změněny v důsledku genetické modifikace 17.1.1. Liší se geneticky modifikovaný organismus od příjemce ve schopnosti přežití? Pokud ano, jednoznačně identifikujte. 17.1.2. Liší se geneticky modifikovaný organismus od příjemce ve způsobu nebo rychlosti reprodukce? Pokud ano, jednoznačně identifikujte. 17.1.3. Liší se geneticky modifikovaný organismus od příjemce ve schopnosti šíření? Pokud ano, jednoznačně identifikujte. 17.1.4. Liší se geneticky modifikovaný organismus od příjemce v patogenitě? Pokud ano, jednoznačně identifikujte. 17.2. Genetická stabilita geneticky modifikovaného organismu 17.2.1. Opatření k zajištění genetické stability, faktory, které tuto stabilitu ovlivňují 17.2.2. Metody ověřování genetické stability 17.3. Vlastnosti geneticky modifikovaného organismu, které mají vliv na jeho přežívání, rozmnožování a šíření v životním prostředí 17.4. Známé nebo předvídatelné environmentální podmínky, které mohou mít vliv na přežívání, rozmnožování a šíření (vítr, voda, půda, teplota, pH atd.) 17.5. Citlivost na specifické látky (prostředky) 17.6. Uveďte, zda je geneticky modifikovaný organismus patogenní nebo jiným způsobem škodlivý (živý nebo neživý, včetně mimobuněčných produktů). Pokud ano, uveďte, zda vzhledem k lidem, zvířatům, rostlinám nebo jinak. Škodlivost vždy jednoznačně identifikujte. Týkají se patogenní nebo škodlivé vlastnosti sekvencí použitých při genetické modifikaci? Pokud ano, jednoznačně identifikujte možné charakteristiky: 17.6.1. patogenita: nakažlivost, infekčnost, virulence 17.6.2. alergenní účinky 17.6.3. toxické účinky 17.6.4. nosič patogenu 17.6.5. možné vektory, oblast hostitelů včetně necílového organismu 17.6.6. možnost aktivace latentních virů (provirů) 17.6.7. schopnost pronikat do jiných organismů či kolonizovat jiné organismy 17.6.8. odolnost vůči antibiotikům a potenciální využití těchto antibiotik pro profylaxi a léčbu onemocnění u lidí a zvířat 17.6.9. jiné (jednoznačná charakteristika) 17.7. Popis metod identifikace a detekce geneticky modifikovaného organismu 17.7.1. Metody používané k detekci geneticky modifikovaného organismu, včetně ověřené metodiky detekce 17.7.2. Metody používané k identifikaci geneticky modifikovaného organismu v prostředí, včetně ověřené metodiky identifikace a údajů o spolehlivosti a citlivosti metod 17.7.3. Údaje umožňující jednoznačnou identifikaci změněného úseku dědičného materiálu 17.8. Exprese vloženého dědičného materiálu 17.8.1. Rychlost a míra exprese vloženého dědičného materiálu, závislost na životním cyklu, orgány, kde dochází k expresi 17.8.2. Stabilita exprese 17.8.3. Popis metod měření s udáním jejich citlivosti 17.9. Exprimované bílkoviny 17.9.1. Aktivita exprimovaných bílkovin 17.9.2. Popis metod identifikace a detekce exprimovaných bílkovin s udáním jejich citlivosti, spolehlivosti a specifičnosti 17.10. Relevantní údaje o předchozích případech uvádění stejného geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí, pokud existují, zejména ve vztahu k možným účinkům této činnosti na zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost 18. Informace o místě, na němž bude uvádění do životního prostředí probíhat 18.1. Pracoviště, na němž bude uvádění do životního prostředí probíhat 18.2. Adresa pracoviště (+) Metodika pokusů (+) Havarijní plán podle přílohy č. 5 k této vyhlášce (+) Provozní řád pracoviště podle přílohy č. 4 k zákonu (+) Plánek pracoviště, na němž bude uvádění do životního prostředí probíhat 19. Popis nakládání s léčivým přípravkem obsahujícím geneticky modifikovaný organismus 19.1. Nakládání s geneticky modifikovaným organismem před jeho uváděním do životního prostředí (uzavřené nakládání, přeprava) 19.2. Postup, kterým bude geneticky modifikovaný organismus uváděn do životního prostředí 19.2.1. Způsob přípravy léčivého přípravku 19.2.2. Způsob uchovávání léčivého přípravku 19.2.3. Systém přepravy léčivého přípravku 19.2.4. Způsob aplikace léčivého přípravku 19.2.5. Plán pozorování subjektů klinického hodnocení 19.2.6. Opatření týkající se subjektů klinického hodnocení 19.2.7. Systém odběru, zpracování a uchovávání vzorků 19.2.8. Způsob sběru a likvidace kontaminovaného materiálu 19.3. Přibližné množství geneticky modifikovaných organismů, které má být použito, počet subjektů a dávek 19.4. Opatření k ochraně zdraví osob, které nakládají s léčivým přípravkem nebo jsou v kontaktu se subjekty klinického hodnocení 19.5. Opatření proti rozšíření geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí 19.6. Popis dalšího nakládání s léčivým přípravkem a odpady, včetně jejich likvidace 19.6.1. Popis opatření po skončení klinického hodnocení 19.6.2. Způsob likvidace geneticky modifikovaných organismů a kontroly její účinnosti 19.6.3. Plán kontrol a dohledu 19.6.4. Druhy vytvořených odpadů a jejich předpokládané množství 19.6.5. Možná rizika vyplývající z nakládání s odpady 19.6.6. Popis zneškodnění odpadů a metody kontroly jeho účinnosti 19.7. Popis následné péče o testované subjekty 19.8. Termín a způsob vyhodnocení uvádění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí 20. Údaje o možných interakcích mezi geneticky modifikovaným organismem a životním prostředím a jeho vlivu na životní prostředí 20.1. Předpokládaný mechanismus a výsledek interakcí s dalšími organismy v životním prostředí, které mohou být významné 20.2. Pravděpodobnost, že dojde k selekci po uvedení do životního prostředí 20.3. Možnost prudkého nárůstu populace geneticky modifikovaného organismu v životním prostředí a podmínky, za kterých by k tomuto nárůstu mohlo dojít 20.4. Cesty biologického šíření geneticky modifikovaného organismu, známé nebo možné způsoby interakce s rozšiřujícími agens 20.5. Typy ekosystémů, do kterých se geneticky modifikovaný organismus může rozšířit z místa uvádění do životního prostředí a ve kterých se může usídlit 20.6. Předpokládaný mechanismus zjištěných nežádoucích interakcí mezi geneticky modifikovanými organismy a necílovými organismy včetně konkurentů, kořisti, hostitelů, symbiontů, predátorů, parazitů a patogenů 20.7. Schopnost přenosu dědičného materiálu in vivo 20.8. Možnost přenosu dědičného materiálu z geneticky modifikovaného organismu do jiného organismu po uvedení geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí a důsledky takového přenosu 20.9. Možnost přenosu dědičného materiálu z přirozeně se vyskytujícího organismu do geneticky modifikovaného organismu po uvedení geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí a důsledky takového přenosu 20.10. Výsledky studií chování a vlastností geneticky modifikovaných organismů a jejich ekologických vlivů prováděných v simulovaném přirozeném prostředí 20.11. Další možné účinky na životní prostředí a biologickou rozmanitost (jednoznačně identifikujte) 21. Monitoring 21.1. Metody zjišťování přítomnosti geneticky modifikovaného organismu 21.2. Specificita metod identifikace geneticky modifikovaného organismu a odlišení geneticky modifikovaného organismu od dárcovského organismu, příjemce, případně rodičovského organismu; citlivost a spolehlivost těchto metod 21.3. Techniky (metody) detekce přenosu vloženého dědičného materiálu na další organismy 21.4. Metody zjišťování účinků geneticky modifikovaného organismu na necílové organismy 21.5. Místa, na kterých bude monitoring prováděn 21.6. Doba trvání monitoringu 21.7. Četnost monitoringu 22. V případě dovozu nebo vývozu geneticky modifikovaného organismu určeného výhradně pro uvádění do životního prostředí (předání třetí osobě, které není považováno za uvádění na trh) 22.1. Stát původu, případně určení 22.2. Dovozce, případně vývozce 22.3. Maximální množství geneticky modifikovaných organismů, jež má být dovezeno nebo vyvezeno 22.4. Způsob přepravy 22.5. Způsob balení a označování 23. Místo uložení dokumentace o nakládání s geneticky modifikovanými organismy vedené podle § 19 písm. b) zákona 24. Plán školení zaměstnanců před zahájením nakládání s geneticky modifikovanými organismy a terapeutickými vektory a jejich následného proškolování 25. Vyjádření odborného poradce Příloha č. 3 k vyhlášce č. 209/2004 Sb. Vzory žádostí o zápis do Seznamu pro uvádění na trh Dokumenty označené (+) je nutno přiložit jako samostatnou přílohu Veškeré přiložené dokumenty musí být označeny jménem nebo názvem (obchodní firmou) žadatele Údaje, které tvoří shrnutí obsahu žádosti určené ke zveřejnění, jsou podtrženy ČÁST A VZOR ŽÁDOSTI PRO GENETICKY MODIFIKOVANÝ ORGANISMUS JINÝ NEŽ VYŠŠÍ ROSTLINA NEBO GENETICKÝ PRODUKT JINÝ NEŽ OBSAHUJÍCÍ GENETICKY MODIFIKOVANOU VYŠŠÍ ROSTLINU [K § 24 odst. 3 písm. b) zákona] Datum podání 1. Název genetického produktu (komerční název a další názvy) 2. Žadatel 2.1. Jméno nebo název anebo obchodní firma, je-li žadatelem fyzická osoba oprávněná k podnikání 2.2. Název nebo obchodní firma a právní forma, je-li oznamovatelem právnická osoba 2.3. Státní občanství (u fyzických osob) 2.4. Adresa sídla a adresa bydliště (u fyzických osob) 2.5. IČO (pokud je přiděleno) 2.6. Jména osob, které jsou členy statutárního orgánu žadatele, je-li žadatelem právnická osoba, s uvedením způsobu, jímž žadatele zastupují 2.7. Žadatel je: 2.7.1. tuzemský výrobce 2.7.2. dovozce 2.7.3. jiné (upřesněte) 2.8. V případě dovozu: 2.8.1. jméno nebo název anebo obchodní firma výrobce, je-li fyzickou osobou, nebo jeho název nebo obchodní firma, je-li osobou právnickou 2.8.2. adresa sídla a adresa bydliště (u fyzických osob) výrobce 3. Odborný poradce (+) Doklad o dosaženém vzdělání a délce odborné praxe (byly-li odborné vzdělání nebo praxe získány v jiném členském státě státním příslušníkem členského státu, rozumí se tímto dokladem rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle jiného právního předpisu7)) 3.1. Jméno, akademický titul 3.2. Povolání, případně zaměstnavatel a pracovní zařazení 3.3. Vzdělání 3.4. Odborné kurzy 3.5. Dosavadní praxe 3.6. Adresa bydliště 3.7. Telefon 3.8. E-mail 4. Kontaktní osoba na pracovišti, pokud je odlišná od odborného poradce 4.1. Jméno, akademický titul 4.2. Telefon 4.3. E-mail 5. Charakteristika geneticky modifikovaného organismu obsaženého v genetickém produktu 5.1. Název a vlastnosti každého geneticky modifikovaného organismu obsaženého v genetickém produktu 6. Účel a postup uvádění geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na trh 6.1. Účel uvádění geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na trh 6.2. Datum předpokládaného zahájení uvádění geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na trh a jeho harmonogram (rozpis jednotlivých dílčích etap, datum jejich předpokládaného zahájení a doba jejich trvání) 6.3. Předpokládané množství geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu, které bude použito v jednotlivých etapách, včetně upřesnění, zda se bude jednat o produkci z území České republiky, případně Evropské unie anebo o dovoz 7. Hodnocení rizika uvádění geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na trh (+) Hodnocení rizika podle § 7 zákona Pokud produkt obsahuje více geneticky modifikovaných organismů, zpracují se body 8 až 13 pro každý geneticky modifikovaný organismus zvlášť. 8. Obecný popis geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu a geneticky modifikovaného organismu, jež je obsahem genetického produktu 8.1. Typ geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu (předpokládané použití geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu) 8.2. Složení genetického produktu 8.3. Specifičnost (odlišnost) genetického produktu (ve srovnání s týmž typem produktu neobsahujícím geneticky modifikované organismy) 8.4. Cílová skupina spotřebitelů (např. průmysl, zemědělství, drobní spotřebitelé) 8.5. Podmínky nakládání, zejména rozdíly mezi nakládáním s geneticky modifikovaným organismem nebo genetickým produktem a nakládáním s obdobnými nemodifikovanými organismy nebo výrobky obsahujícími nemodifikované organismy 8.6. Případně jednoznačné vymezení zeměpisné oblasti v Evropské unii, na kterou má být uvádění geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na trh omezeno 8.7. Typ prostředí, ve kterém je použití geneticky modifikovaného organismu (genetického produktu) nevhodné 8.8. Odhadovaná roční poptávka: 8.8.1. v České republice 8.8.2. v Evropské unii 8.8.3. na vývozních trzích 8.9. Jednoznačný identifikační kód geneticky modifikovaného organismu nebo geneticky modifikovaných organismů obsažených v genetickém produktu 8.10. Byla podána žádost pro uvádění stejného geneticky modifikovaného organismu nebo geneticky modifikovaného organismu, jež je součástí genetického produktu, do životního prostředí stejným žadatelem? Jestliže ano, uveďte číslo nebo jiné označení žádosti (datum a označení povolení, bylo-li vydáno) a stát, v němž byla podána. Jestliže ne, uveďte hodnocení rizika geneticky modifikovaného organismu podle požadavků žádosti o udělení povolení k uvádění do životního prostředí (část A, díl 1, bod 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce). 8.11. Podává žadatel současně žádost pro uvádění stejného geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na trh v některém jiném členském státě Evropské unie? Jestliže ano, uveďte číslo nebo jiné označení žádosti a stát, v němž byla podána. 8.12. Byl produkt se stejným geneticky modifikovaným organismem (stejnou kombinací geneticky modifikovaných organismů) uveden na trh v Evropské unii jiným žadatelem? Jestliže ano, uveďte žadatele, datum a označení povolení, stát, v němž bylo vydáno, a období, na něž bylo uděleno. 8.13. Byla podána žádost (notifikace) pro uvádění stejného geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na trh v jiném státě mimo Evropskou unii? Jestliže ano, uveďte stát, ve kterém byla žádost (notifikace) podána, číslo nebo jiné označení žádosti (datum a označení povolení, bylo-li vydáno), žadatele, účel a období uvádění na trh. 8.14. Shrnutí údajů získaných z předchozích nebo probíhajících případů uvádění stejného geneticky modifikovaného organismu nebo stejné kombinace geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí za různých podmínek představujících různá prostředí, ve kterých může být geneticky modifikovaný organismus používán 8.15. Navrhované pokyny a doporučení týkající se použití, přepravy, skladování a dalšího zacházení s geneticky modifikovaným organismem (genetickým produktem), včetně případných omezení, která jsou navrhována jako podmínka požadovaného povolení 8.16. Navrhovaný způsob balení geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu 8.17. Navrhovaný způsob označování nad rámec stanovený přímo použitelnými předpisy Evropské unie14) 8.18. Opatření, která je třeba přijmout v případě havárie nebo nepovoleného použití geneticky modifikovaných organismů nebo genetických produktů 8.19. Způsob nakládání s odpady, včetně likvidace odpadů obsahujících geneticky modifikované organismy 9. Údaje o příjemci, případně, kde je to aplikovatelné, rodičovském organismu 9.1. České a latinské rodové a druhové jméno příjemce nebo rodičovského organismu, s přesným určením rasy (plemene, formy, kmene, buněčné linie, patovaru) 9.2. Původ (sbírka, sbírkové číslo, dodavatel) 9.3. Fenotypové a genetické znaky 9.4. U mikroorganismů vlastní plasmidy, bakteriofágy a jiné vektory organismu 9.4.1. Sekvence vektoru 9.4.2. Frekvence mobilizace vektoru 9.4.3. Specifičnost vektoru 9.4.4. Přítomnost genů, které způsobují odolnost vektoru vůči antibiotikům 9.5. Stupeň příbuznosti mezi dárcovským organismem a příjemcem 9.6. Výskyt a životní podmínky 9.6.1. Geografické rozšíření 9.6.2. Habitat (přirozené výskytiště) organismu 9.6.3. Přirození predátoři, kořist, paraziti a konkurenti, symbionti a hostitelé 9.6.4. Další možné interakce s jinými organismy 9.7. Genetická stabilita a faktory, které ji ovlivňují 9.8. Možný mezibuněčný přenos dědičného materiálu mezi dárcem (rodičovským organismem) a dalšími organismy 9.8.1. Způsob přenosu (plasmidem, bakteriofágem, jinak) 9.8.2. Organismy, se kterými probíhá přirozená výměna dědičného materiálu 9.8.3. Důsledky takového přenosu 9.9. Rozmnožování 9.9.1. Způsob rozmnožování 9.9.2. Specifické faktory, které ovlivňují rozmnožování (pokud existují) 9.9.3. Generační doba v přirozeném prostředí a generační doba v ekosystému, do kterého má být geneticky modifikovaný organismus uváděn 9.10. Schopnost přežití 9.10.1. Schopnost přežití v jednotlivých ročních obdobích 9.10.2. Schopnost vytvářet odolné přežívající formy (např. spóry, sklerócia) 9.10.3. Další specifické faktory umožňující přežití, pokud existují 9.11. Šíření v prostředí 9.11.1. Způsob a rozsah šíření 9.11.2. Specifické faktory ovlivňující šíření (pokud existují) 9.12. Spektrum hostitelů včetně necílových organismů 9.13. Interakce s prostředím 9.14. Zapojení do environmentálních procesů: – primární produkce – přeměny živin (konzument, predátor) – rozklad organických hmot – jiné (jednoznačně identifikujte) 9.15. Metody detekce 9.15.1. Popis metod 9.15.2. Citlivost, spolehlivost (kvantitativně) a specifičnost metod 9.16. Metody identifikace 9.16.1. Popis metod 9.16.2. Citlivost, spolehlivost (kvantitativně) a specifičnost metod 9.17. Zařazení organismu podle jiných právních předpisů České republiky týkajících se ochrany životního prostředí nebo lidského zdraví 9.18. Uveďte, zda je organismus patogenní nebo jiným způsobem škodlivý (živý nebo neživý, včetně mimobuněčných produktů) vzhledem k lidem, zvířatům, rostlinám nebo jinak. Pokud ano, jednoznačně identifikujte možné charakteristiky: 9.18.1. patogenita: nakažlivost, infekčnost, virulence 9.18.2. alergenní účinky 9.18.3. toxické účinky 9.18.4. nosič patogenu 9.18.5. možné vektory, oblast hostitelů včetně necílového organismu 9.18.6. možnost aktivace latentních virů (provirů) 9.18.7. schopnost pronikat do jiných organismů či kolonizovat jiné organismy 9.18.8. odolnost vůči antibiotikům a potenciální využití těchto antibiotik pro profylaxi a léčbu onemocnění u lidí a zvířat 9.18.9. jiné 9.19. Povaha a popis známých extrachromozomálních genetických částic 9.20. Popis dřívějších genetických modifikací organismu 10. Údaje o genetické modifikaci 10.1. Typ genetické modifikace: 10.1.1. vnesení cizorodého dědičného materiálu 10.1.2. vynětí části dědičného materiálu 10.1.3. kombinace vynětí a vnesení dědičného materiálu 10.1.4. buněčná fúze 10.1.5. jiné (jednoznačně identifikujte) 10.2. Popis metod použitých pro genetickou modifikaci 10.3. Údaje o vektoru, pokud byl při genetické modifikaci použit 10.3.1. Typ vektoru 10.3.2. Identita vektoru (původ) 10.3.3. Popis konstrukce vektoru (+) Genetická mapa a případně restrikční mapa vektoru 10.3.4. Sekvence vektoru 10.3.5. Údaje o tom, jak dalece je daný vektor omezen na sekvence nukleové kyseliny potřebné k zajištění zamýšlené funkce a zda obsahuje sekvence, jejichž produkt nebo funkce nejsou známy 10.3.6. Schopnost vektoru přenášet dědičný materiál 10.3.7. Frekvence mobilizace vektoru 10.3.8. Údaje o tom, zda je vektor zcela nebo částečně přítomen ve výsledném geneticky modifikovaném organismu 10.3.9. Spektrum hostitelů vektoru 10.3.10. Přítomnost sekvence v dotyčném vektoru, která předává výběrový (selektovatelný) nebo identifikovatelný fenotyp: 10.3.10.1. odolnost vůči antibiotikům (uvést přesný název léčivé látky) 10.3.10.2. odolnost vůči těžkým kovům 10.3.10.3. odolnost vůči pesticidům (uvést přesný název účinné látky) 10.3.10.4. jiný (jednoznačně identifikujte) 10.3.11. Metoda vnesení vektoru do organismu příjemce 11. Informace o insertu 11.1. Pokud nebyl při genetické modifikaci použit vektor, metoda vnesení insertu do organismu příjemce 11.2. Metody použité pro konstrukci insertu 11.3. Restrikční místa 11.4. Sekvence insertu 11.5. Údaje o každé části insertu, případně o každé vyňaté části dědičného materiálu, se zvláštním zřetelem k jakýmkoli známým škodlivým sekvencím 11.5.1. Původ 11.5.2. Funkční charakteristika 11.5.3. Velikost 11.5.4. Poloha 11.5.5. Sekvence 11.6. Údaje o tom, jak dalece je insert omezen na sekvence nukleové kyseliny, potřebné k zajištění zamýšlené funkce 11.7. Údaje o tom, zda insert obsahuje části, jejichž produkty nebo funkce nejsou známé Pokud ano, jednoznačně identifikujte 11.8. Umístění insertu ve výsledném geneticky modifikovaném organismu: 11.8.1. na volném plasmidu 11.8.2. integrován do chromozómů 11.8.3. jiné (jednoznačně identifikujte) 11.9. Počet kopií vloženého dědičného materiálu 11.10. Stabilita vloženého dědičného materiálu a stabilita jeho umístění 12. Informace o dárcovském organismu (dárcovských organismech) 12.1. České a latinské rodové a druhové jméno organismu, s přesným určením kultivaru (odrůdy, rasy, plemene, linie, formy, hybridu, kmene, patovaru) 12.2. Uveďte, zda je dárcovský organismus patogenní nebo jiným způsobem škodlivý (živý nebo neživý, včetně mimobuněčných produktů). Pokud ano, uveďte, zda vzhledem k lidem, zvířatům, rostlinám nebo jinak. Škodlivost vždy jednoznačně identifikujte. Týkají se patogenní nebo škodlivé vlastnosti sekvencí použitých při genetické modifikaci? Pokud ano, jednoznačně identifikujte možné charakteristiky: 12.2.1. patogenita: nakažlivost, infekčnost, virulence 12.2.2. alergenní účinky 12.2.3. toxické účinky 12.2.4. nosič patogenu 12.2.5. možné vektory, oblast hostitelů včetně necílového organismu 12.2.6. možnost aktivace latentních virů (provirů) 12.2.7. schopnost pronikat do jiných organismů či kolonizovat jiné organismy 12.2.8. odolnost vůči antibiotikům a potenciální využití těchto antibiotik pro profylaxi a léčbu onemocnění u lidí a zvířat 12.2.9. jiné. 12.3. Klasifikace dárcovského organismu podle jiných právních předpisů týkajících se ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí 12.4. Údaje o tom, zda mezi dárcovským organismem a příjemcem probíhá nebo je možná přirozená výměna genetického materiálu 13. Informace o výsledném geneticky modifikovaném organismu (geneticky modifikovaném organismu obsaženém v genetickém produktu) 13.1. Popis dědičných vlastností a fenotypových znaků, pokud jsou odlišné od příjemce nebo rodičovského organismu 13.2. Genetická stabilita geneticky modifikovaného organismu, pokud se liší od stability příjemce nebo rodičovského organismu 13.3. Exprese vloženého dědičného materiálu 13.3.1. Rychlost a míra exprese vloženého dědičného materiálu, závislost na životním cyklu, orgány, kde dochází k expresi 13.3.2. Stabilita exprese 13.3.3. Popis metod měření s udáním jejich citlivosti 13.4. Exprimované bílkoviny 13.4.1. Aktivita exprimovaných bílkovin 13.4.2. Popis metod detekce a identifikace exprimovaných bílkovin s udáním jejich citlivosti, spolehlivosti a specifičnosti 13.5. Metody a kritéria použitá pro selekci výsledného geneticky modifikovaného organismu 13.6. Metody detekce geneticky modifikovaného organismu v životním prostředí, pokud se liší od detekce příjemce nebo rodičovského organismu 13.7. Metody identifikace k rozlišení geneticky modifikovaného organismu od příjemce nebo rodičovského organismu 13.7.1. Popis metod pro zjištění přítomnosti genetické modifikace, včetně ověřených metod odběru a přípravy vzorků 13.7.2. Údaje o specifičnosti, citlivosti a spolehlivosti (kvantifikovaně) těchto metod 13.7.3. Popis části změněné nukleové kyseliny umožňující jednoznačnou identifikaci geneticky modifikovaného organismu 13.8. Účinky na zdraví 13.8.1. Toxické nebo alergenní účinky geneticky modifikovaného organismu a jeho metabolických produktů, pokud se liší od účinků příjemce nebo rodičovského organismu 13.8.2. Rizika genetického produktu 13.8.3. Porovnání geneticky modifikovaného organismu s dárcovským organismem, příjemcem, případně rodičovským organismem z hlediska patogenity 13.8.4. Schopnost kolonizace, pokud je odlišná od příjemce nebo rodičovského organismu 13.8.5. Pokud je geneticky modifikovaný organismus více patogenní než příjemce nebo rodičovský organismus pro imunokompetentní lidské jedince, uveďte: 13.8.5.1. choroby, jež mohou být způsobeny geneticky modifikovaným organismem a mechanismus patogenity, včetně invazivity a virulence 13.8.5.2. nakažlivost 13.8.5.3. infekční dávku 13.8.5.4. oblast hostitelů, možnost adaptací 13.8.5.5. možnost přežití mimo lidského hostitele 13.8.5.6. přítomnost přenašečů nebo prostředků šíření 13.8.5.7. míru biologické stability 13.8.5.8. charakteristiku rezistence vůči antibiotikům 13.8.5.9. alergenitu 13.8.5.10. dostupnost vhodných terapií 13.8.6. Informace o možných škodlivých účincích geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na zdraví lidí způsobených genetickou modifikací Možné škodlivé účinky vždy jednoznačně identifikujte. 13.8.7. Údaje o bezpečnosti geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu pro zdraví zvířat, zejména s ohledem na jakékoliv škodlivé účinky způsobené genetickou modifikací, pokud má být geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt použit zejména jako součást krmiva 13.9. Interakce geneticky modifikovaného organismu s životním prostředím 13.10. Schopnost přežití, rozmnožování a šíření geneticky modifikovaného organismu v životním prostředí, pokud je odlišná od schopnosti příjemce nebo rodičovského organismu 13.11. Účinky geneticky modifikovaného organismu na životní prostředí, pokud jsou odlišné od účinků příjemce nebo rodičovského organismu, a jejich možné důsledky 13.12. České a latinské rodové a druhové jméno cílového organismu, pokud existuje, s přesným určením kultivaru (odrůdy, rasy, plemene, linie, formy, hybridu, kmene, patovaru) 13.13. Mechanismus interakce mezi geneticky modifikovaným organismem nebo genetickým produktem a cílovým organismem, pokud cílový organismus existuje 13.14. Možné změny v interakcích geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu s necílovými organismy, plynoucí z genetické modifikace 13.15. Možné změny v interakcích geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu s neživými složkami životního prostředí, plynoucí z genetické modifikace 13.16. Stabilita geneticky modifikovaného organismu podle dědičných vlastností 13.17. Údaje o tom, v čem se geneticky modifikovaný organismus liší od příjemce nebo rodičovského organismu Odlišnosti jednoznačně identifikujte: 13.17.1. způsob a rychlost rozmnožování, generační doba 13.17.2. šíření v prostředí 13.17.3. schopnost přežití 13.17.4. účinky na zdraví lidí, zvířat a jiných organismů 13.17.5. jiné 13.18. Schopnost geneticky modifikovaného organismu přenášet genetický materiál na jiné organismy a důsledky takového přenosu 14. Předpokládané chování genetického produktu, pokud je odlišné od chování příjemce nebo rodičovského organismu 14.1. Účinky produktu na životní prostředí 14.2. Účinky produktu na lidské zdraví 15. Informace o předcházejícím uvádění do životního prostředí v České republice, pokud je aplikovatelné 15.1. Oprávněná osoba 15.2. Datum a číslo povolení 15.3. Místo uvádění do životního prostředí 15.4. Účel uvádění do životního prostředí 15.5. Doba trvání uvádění do životního prostředí, datum jeho zahájení a ukončení 15.6. Zaměření a doba trvání monitoringu 15.7. Závěry monitoringu 15.8. Výsledky uvádění do životního prostředí se zřetelem na jakákoliv rizika pro zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost 16. Informace o předcházejícím uvádění do životního prostředí nebo na trh v jiných zemích 16.1. Oprávněná osoba 16.2. Datum a označení povolení 16.3. Stát 16.4. Příslušný správní orgán 16.5. Místo, datum zahájení a ukončení uvádění do životního prostředí 16.6. Doba trvání, datum zahájení a ukončení monitoringu 16.7. Zaměření monitoringu 16.8. Závěry monitoringu 16.9. Výsledky uvádění do životního prostředí, případně na trh, se zřetelem na jakákoliv rizika pro zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost 17. Údaje o předchozím nakládání (výzkum, vývoj, použití) významné pro hodnocení rizika 18. Plán monitoringu 18.1. Identifikované znaky, vlastnosti a nejasnosti ve vztahu ke geneticky modifikovanému organismu nebo genetickému produktu anebo jejich interakcím s životním prostředím, na které by se měl plán monitoringu zaměřit 18.2. Zabezpečení, rozsah a způsob sledování účinků geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na zdraví lidí, zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost (monitorování geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu) 18.3. Zabezpečení, způsob a četnost odběru a analýz vzorků po uvedení geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na trh 19. Údaje o poskytování referenčních vzorků geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu a jejich uložení u správního orgánu nebo jím pověřené právnické osoby 19.1. Specifikace a množství vzorku poskytnutého současně se žádostí podle § 24 odst. 5 zákona 19.2. Četnost a způsob předávání vzorků po udělení povolení pro uvádění na trh 20. Vyjádření odborného poradce ČÁST B VZOR ŽÁDOSTI PRO GENETICKY MODIFIKOVANÝ ORGANISMUS, KTERÝ JE VYŠŠÍ ROSTLINOU, NEBO GENETICKÝ PRODUKT OBSAHUJÍCÍ GENETICKY MODIFIKOVANOU VYŠŠÍ ROSTLINU [K § 24 odst. 3 písm. a) zákona] Datum podání 1. Název genetického produktu (komerční název a další názvy) 2. Žadatel 2.1. Jméno nebo název anebo obchodní firma, je-li žadatelem fyzická osoba oprávněná k podnikání 2.2. Název nebo obchodní firma a právní forma, je-li žadatelem právnická osoba 2.3. Státní občanství (u fyzických osob) 2.4. Adresa sídla (u právnických osob), nebo místo podnikání a adresa bydliště (u fyzických osob) 2.5. IČO (pokud je přiděleno) 2.6. Jména osob, které jsou členy statutárního orgánu žadatele, je-li žadatelem právnická osoba, s uvedením způsobu, jímž žadatele zastupují 2.7. Žadatel je: 2.7.1. tuzemský výrobce 2.7.2. dovozce 2.7.3. jiné (upřesněte) 2.8. V případě dovozu: 2.8.1. jméno nebo název anebo obchodní firma výrobce, je-li fyzickou osobou, nebo jeho název nebo obchodní firma, je-li osobou právnickou 2.8.2. adresa sídla a adresa bydliště (u fyzických osob) výrobce 3. Odborný poradce (+) Doklad o dosaženém vzdělání a délce odborné praxe (byly-li odborné vzdělání nebo praxe získány v jiném členském státě státním příslušníkem členského státu, rozumí se tímto dokladem rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle jiného právního předpisu7)) 3.1. Jméno, akademický titul 3.2. Povolání, případně zaměstnavatel a pracovní zařazení 3.3. Vzdělání 3.4. Odborné kurzy 3.5. Dosavadní praxe 3.6. Adresa bydliště 3.7. Telefon 3.8. E-mail 4. Kontaktní osoba na pracovišti, pokud je odlišná od odborného poradce 4.1. Jméno, akademický titul 4.2. Telefon 4.3. E-mail 5. Účel a postup uvádění geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na trh 5.1. Účel uvádění geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na trh 5.2. Datum předpokládaného zahájení uvádění geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na trh a jeho harmonogram (rozpis jednotlivých dílčích etap, datum jejich předpokládaného zahájení a doba jejich trvání) 5.3. Předpokládané množství geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu, které bude použito v jednotlivých etapách, včetně upřesnění, zda se bude jednat o produkci z území České republiky, případně Evropské unie, anebo o dovoz 6. Hodnocení rizika uvádění geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na trh (+) Hodnocení rizika podle § 7 zákona Pokud produkt obsahuje více geneticky modifikovaných vyšších rostlin, zpracují se body 7 až 10 pro každou geneticky modifikovanou rostlinu zvlášť. 7. Obecný popis geneticky modifikované vyšší rostliny nebo genetického produktu obsahujícího geneticky modifikovanou vyšší rostlinu 7.1. České a latinské rodové a druhové jméno příjemce nebo rodičovské rostliny, s přesným určením kultivaru (odrůdy, linie, hybridu) 7.2. Funkce genetické modifikace 7.3. Formy, v nichž by neměly být geneticky modifikovaná vyšší rostlina nebo genetický produkt uváděny na trh (zejména semena nebo vegetativní části), jako navrhovaná podmínka uvádění na trh 7.4. Zamyšlené použití geneticky modifikované vyšší rostliny nebo genetického produktu a cílová skupina spotřebitelů 7.5. Podmínky nakládání, zejména rozdíly mezi nakládáním s geneticky modifikovanou vyšší rostlinou nebo genetickým produktem a nakládáním s obdobnými nemodifikovanými organismy nebo výrobky obsahujícími nemodifikované organismy, včetně povinných omezení navrhovaných jako podmínky uvádění na trh 7.6. Případně jednoznačné vymezení zeměpisné oblasti v Evropské unii, na které má být uvádění geneticky modifikované vyšší rostliny nebo genetického produktu na trh omezeno 7.7. Typ prostředí, ve kterém je použití geneticky modifikované vyšší rostliny (genetického produktu) nevhodné 7.8. Navrhovaný způsob balení geneticky modifikované vyšší rostliny nebo genetického produktu 7.9. Navrhovaný způsob označování nad rámec požadovaný přímo použitelnými předpisy Evropské unie14) 7.10. Odhadovaná roční poptávka: 7.10.1. v České republice 7.10.2. v Evropské unii 7.10.3. na vývozních trzích 7.11. Jednoznačný identifikační kód geneticky modifikované vyšší rostliny 7.12. Byla podána žádost pro uvádění stejné geneticky modifikované vyšší rostliny nebo geneticky modifikované vyšší rostliny, jež je obsahem genetického produktu, do životního prostředí v některém členském státě Evropské unie? Jestliže ano, uveďte žadatele, číslo nebo jiné označení žádosti (datum a označení povolení, bylo-li vydáno) a stát, v němž byla podána. Jestliže ne, uveďte hodnocení rizika geneticky modifikované vyšší rostliny podle požadavků žádosti o udělení povolení k uvádění do životního prostředí (část A, bod 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce). 7.13. Podává žadatel současně žádost pro uvádění stejné geneticky modifikované vyšší rostliny nebo stejného genetického produktu na trh v některém jiném členském státě Evropské unie? Jestliže ano, uveďte číslo nebo jiné označení žádosti a stát, v němž byla podána. Jestliže ne, uveďte hodnocení rizika geneticky modifikované vyšší rostliny podle požadavků žádosti o udělení povolení k uvádění do životního prostředí (část A, bod 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce) 7.14. Byla nebo je podána žádost (notifikace) pro uvádění stejné geneticky modifikované vyšší rostliny nebo stejného genetického produktu na trh v jiném státě mimo Evropskou unii? Jestliže ano, uveďte žadatele, číslo nebo jiné označení žádosti (datum a označení povolení, bylo-li vydáno), stát, v němž byla podána, a období, na něž je žádáno (období, na něž bylo povolení uděleno). 7.15. Byla již dříve podána žádost pro uvádění stejné geneticky modifikované vyšší rostliny nebo stejného genetického produktu na trh v Evropské unii? Jestliže ano, uveďte číslo nebo jiné označení žádosti a stát, v němž byla podána 7.16. Opatření, která je třeba přijmout v případě havárie nebo nepovoleného použití geneticky modifikované vyšší rostliny nebo genetického produktu 7.17. Způsob nakládání s odpady, včetně likvidace odpadů obsahujících geneticky modifikované organismy 7.18. Shrnutí údajů získaných z předchozích nebo probíhajících případů uvádění stejné geneticky modifikované vyšší rostliny nebo stejné kombinace geneticky modifikovaných vyšších rostlin do životního prostředí za různých podmínek představujících různá prostředí, ve kterých může být geneticky modifikovaná vyšší rostlina používána 8. Údaje o příjemci, případně rodičovské rostlině 8.1. České a latinské rodové a druhové jméno rostliny, s přesným určením kultivaru (odrůdy, linie, hybridu) 8.2. Původ (sbírka, sbírkové číslo, dodavatel) 8.3. Rozmnožování 8.3.1. Způsob rozmnožování 8.3.2. Specifické faktory, které ovlivňují rozmnožování (pokud existují) 8.3.3. Generační doba 8.3.4. Sexuální kompatibilita s jinými pěstovanými nebo planými druhy a rozšíření těchto kompatibilních druhů v České republice 8.4. Schopnost přežití 8.4.1. Schopnost vytvářet struktury, které umožňují přežití nebo dormanci, a délka možného přežívání nebo dormance 8.4.2. Další specifické faktory umožňující přežití, pokud existují 8.5. Šíření v prostředí 8.5.1. Způsob a rozsah šíření (pokles množství pylu a semen v závislosti na vzdálenosti od zdroje, síly a směru větru, toku vody a dalších faktorech) 8.5.2. Specifické faktory ovlivňující šíření (pokud existují) 8.6. Zeměpisné rozšíření 8.7. Pokud není vyšší rostlina v České republice pěstována, popis habitatu, včetně informace o přirozených konzumentech, patogenech, parazitech, konkurentech a symbiontech 8.8. Další možné relevantní interakce vyšší rostliny s jinými organismy v ekosystému, ve kterém se vyšší rostlina obvykle pěstuje 8.9. Uveďte, zda vzhledem k lidem, zvířatům nebo jiným organismům má rostlina 8.9.1. alergenní účinky 8.9.2. toxické účinky 8.9.3. jiné škodlivé účinky 8.10. Významné fenotypové a genetické znaky 9. Údaje o genetické modifikaci 9.1. Typ genetické modifikace: 9.1.1. vnesení cizorodého dědičného materiálu 9.1.2. vynětí části dědičného materiálu 9.1.3. kombinace vynětí a vnesení dědičného materiálu 9.1.4. buněčná fúze 9.1.5. jiný (jednoznačně identifikujte) 9.2. Popis metod použitých pro genetickou modifikaci 9.3. Vlastnosti a původ použitého vektoru (pokud byl vektor při genetické modifikaci použit) (+) Genetická mapa vektoru 9.4. Údaje o každé části úseku DNA, který má být vnesen do organismu příjemce (pokud genetická modifikace zahrnuje vnesení dědičného materiálu) 9.4.1. Velikost 9.4.2. Poloha 9.4.3. Sekvence 9.4.4. Původ (české a latinské rodové a druhové jméno dárcovského organismu s přesným určením kultivaru - odrůdy, rasy, plemene, linie, formy, hybridu, kmene, patovaru) 9.4.5. Funkční charakteristika 10. Údaje o geneticky modifikované vyšší rostlině 10.1. Popis a charakteristika dědičných vlastností, které byly vloženy nebo změněny, včetně signálních a selekčních genů a předchozích modifikací a popis jejich fenotypových projevů 10.2. Údaje o úseku DNA, který byl vnesen nebo vyňat 10.2.1. Struktura a velikost vloženého úseku DNA včetně údaje o každém úseku vektoru, který byl vložen do geneticky modifikované vyšší rostliny, nebo o jakékoli nosičové nebo cizí DNA, která zůstala v geneticky modifikované vyšší rostlině 10.2.2. V případě vynětí části dědičného materiálu (delece) velikost a funkce každé části vyňatého úseku nukleové kyseliny 10.2.3. Umístění vloženého dědičného materiálu v rostlinné buňce (vložen do chromozómů, chloroplastů nebo v neintegrované formě) a metody stanovení těchto údajů 10.2.4. Stabilita vloženého dědičného materiálu a stabilita jeho umístění 10.2.5. V případě jiné genetické modifikace než je vložení nebo vynětí části dědičného materiálu, popište funkci modifikovaného dědičného materiálu před a po provedení modifikace a dále popište přímé změny v expresi genů vyplývající z modifikace 10.3. Údaje o expresi vloženého dědičného materiálu 10.3.1. Exprese vloženého dědičného materiálu a metody použité pro její charakterizaci 10.3.2. Místo, kde dochází v rostlině k expresi vložených genů (např. kořeny, lodyha, listy, pyl a podobně) 10.3.3. Změny exprese v závislosti na životním cyklu rostliny 10.3.4. Stabilita exprese 10.4. Údaje o tom, v čem se geneticky modifikovaná vyšší rostlina liší od příjemce nebo rodičovské rostliny (odlišnosti vždy jednoznačně identifikujte) 10.4.1. Způsob a rychlost rozmnožování 10.4.2. Šíření v prostředí 10.4.3. Schopnost přežití 10.4.4. Účinky na zdraví lidí, zvířat a jiných organismů 10.4.5. Vliv na necílové organismy 10.4.6. Další 10.5. Schopnost geneticky modifikované vyšší rostliny přenášet genetický materiál na jiné organismy a důsledky takového přenosu 10.6. Informace o možných škodlivých účincích geneticky modifikované vyšší rostliny na zdraví lidí způsobených genetickou modifikací. Možné škodlivé účinky vždy jednoznačně identifikujte. 10.7. Údaje o bezpečnosti geneticky modifikované vyšší rostliny pro zdraví zvířat, jestliže má být geneticky modifikovaná vyšší rostlina použita jako krmivo, pokud je bezpečnost geneticky modifikované vyšší rostliny odlišná od příjemce nebo rodičovského organismu 10.8. Mechanismus interakce mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a cílovým organismem (jestliže existuje cílový organismus), pokud je mechanismus interakce geneticky modifikované vyšší rostliny odlišný od příjemce nebo rodičovského organismu 10.9. Možné změny v interakcích geneticky modifikované vyšší rostliny s necílovými organismy, plynoucí z genetické modifikace 10.9.1. Popis části změněné DNA 10.9.2. Metody detekce a identifikace geneticky modifikované vyšší rostliny, ověřená metodika odběru a úpravy vzorků 10.10. Chování vložených genů: 10.10.1. při hybridizaci se stejným druhem 10.10.2. při hybridizaci se vzdálenými druhy 10.11. Fenotypová stabilita geneticky modifikované vyšší rostliny 11. Údaje o možných účincích na životní prostředí vyplývajících z uvádění geneticky modifikované vyšší rostliny na trh (možné účinky vždy jednoznačně identifikujte) 11.1. Možný účinek na životní prostředí vyplývající z uvádění geneticky modifikované vyšší rostliny na trh 11.2. Možný účinek na životní prostředí vyplývající z interakce mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a cílovým organismem (jestliže existuje), pokud se liší od interakce příjemce, případně rodičovského organismu 11.3. Možný účinek na životní prostředí vyplývající z interakce mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a necílovými organismy, pokud se liší od interakce příjemce, případně rodičovského organismu 11.3.1. Účinky na biologickou rozmanitost v místě pěstování 11.3.2. Účinky na biologickou rozmanitost v jiných prostředích 11.3.3. Účinky na opylovače 11.3.4. Účinky na ohrožené druhy 11.3.5. Možné interakce s neživými složkami životního prostředí 12. Údaje o předchozích případech uvádění geneticky modifikované vyšší rostliny do životního prostředí nebo na trh 12.1. Předchozí uvádění do životního prostředí prováděné žadatelem v České republice 12.1.1. Datum a číslo povolení 12.1.2. Závěry monitoringu 12.1.3. Výsledky uvádění do životního prostředí, případně na trh se zřetelem na jakákoliv rizika pro zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost 12.2. Předchozí případy uvádění do životního prostředí nebo na trh prováděné žadatelem v jiných zemích 12.2.1. Stát 12.2.2. Příslušný správní orgán 12.2.3. Datum a označení povolení 12.2.4. Místo uvádění do životního prostředí 12.2.5. Účel uvádění do životního prostředí 12.2.6. Doba trvání uvádění do životního prostředí 12.2.7. Doba trvání monitoringu 12.2.8. Zaměření monitoringu 12.2.9. Závěry monitoringu 12.2.10. Výsledky uvádění do životního prostředí, případně na trh, se zřetelem na jakákoliv rizika pro zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost 13. Plán monitoringu 13.1. Identifikované znaky, vlastnosti a nejasnosti ve vztahu ke geneticky modifikované vyšší rostlině nebo genetickému produktu anebo jejich interakcím s životním prostředím, na které by se měl plán monitoringu zaměřit 13.2. Zabezpečení, rozsah a způsob sledování účinků geneticky modifikované vyšší rostliny nebo genetického produktu na zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost (monitorování geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu) 13.3. Zabezpečení, způsob a četnost odběru a analýz vzorků po uvedení geneticky modifikované vyšší rostliny nebo genetického produktu na trh 14. Vyjádření odborného poradce Příloha č. 4 k vyhlášce č. 209/2004 Sb. Požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření pro uzavřené nakládání (K § 15 odst. 2 zákona) ČÁST A POŽADAVKY NA UZAVŘENÝ PROSTOR A OCHRANNÁ OPATŘENÍ PRO MIKROBIOLOGICKÉ LABORATOŘE Pro účely této části přílohy se rozumí 1. hygienickou smyčkou vstup do laboratoře přes oddělené prostory, jejichž „čistá“ strana musí být od laboratoře oddělena bezpečnostními dveřmi, šatnou pro výměnu oděvů a sprchou, 2. standardním operačním postupem postup umožňující bezpečný přenos materiálu do sterilizátoru mimo laboratoř a zajišťující stejnou úroveň ochrany jakou zabezpečuje laboratoř, 3. ochranným oděvem zejména bavlněný pracovní plášť, ochranná zástěra z PVC, gumotextilní ochranná zástěra, speciální kombinéza z polyethylenu, přetlakový ochranný oblek, ochranný pracovní kabát s teplou vložkou, ochranný oteplovací kabát s kapucí, nepromokavý ochranný plášť, bavlněné pracovní kalhoty, montérkové kalhoty, síťka na hlavu, čepice, 4. ochrannou obuví zejména pryžové holinky, pryžové galoše, uzavřená pracovní obuv - typu polobotky, sandály s uzavřenou špičkou, zdravotní sandály, 5. osobními ochrannými pracovními prostředky zejména bavlněné rukavice, latexové rukavice, jednorázové polyethylenové rukavice, nitrilové rukavice, případně požadavek na sterilitu rukavic – jednorázové rukavice vinylové, ochranné brýle, ochranné brýle protiprašné, ochranný štít, lícnicová část z filtračního materiálu proti částicím (ústenka), filtrační polomasky s filtrem proti tuhým částicím (s výdechovým ventilkem či bez něj), filtrační polomaska nebo čtvrtmaska s filtrem, obličejová maska s filtrem (nutno uvést předmět filtrace), izolační dýchací přistroj neautonomní (hadicový), autonomní dýchací přístroj. \| \| Pro kategorii rizika ---\|---\|--- \| \| I.\| II.\| III.\| IV. \| Uzavřený prostor\| \| \| \| 1.\| Oddělení uvnitř budovy nebo umístění ve zvláštní budově\| není požadováno\| oddělení uvnitř budovy\| oddělení uvnitř budovy\| požadováno umístění ve zvláštní budově 2.\| Utěsnění pro sterilizaci plynem\| není požadováno\| není požadováno\| požadováno\| požadováno \| Zařízení\| \| \| \| 3.\| Snadno čistitelné povrchy odolávající vodě, kyselinám, alkáliím, rozpouštědlům; umožňující účinnou dezinfekci a dekontaminaci\| požadováno pro pracovní plochu, podlahu a stěny\| požadováno pro pracovní plochu, podlahu a stěny\| požadováno pro pracovní plochu, podlahu a stěny\| požadováno pro pracovní plochu, podlahu, stěny a strop 4.\| Vstup do pracovního prostoru přes hygienickou smyčku\| není požadováno\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno 5.\| Snížený tlak vzhledem k tlaku v bezprostředním okolí\| není požadováno\| není požadováno\| požadováno\| požadováno 6.\| Vstup a výstup vzduchu přes aerosolový filtr (HEPA)\| není požadováno\| není požadováno\| požadováno pro výstup\| požadováno; tam, kde se pracuje s viry, požadována zvláštní opatření proti šíření viru 7.\| Sterilní box – samostatná místnost\| není požadováno\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno 8.\| Tlakový parní sterilizátor\| požadován s tím, že se musí nacházet v budově\| požadován s tím, že se musí nacházet v budově a za splnění podmínky dodržování standardního operačního postupu (viz výše)\| požadován s tím, že se musí nacházet v uzavřeném prostoru\| požadován s tím, že se musí nacházet v laboratoři; musí být vložen mezi „čistou“ a „nečistou“ část \| Pracovní režim\| \| \| \| 9.\| Omezený přístup\| není požadováno\| požadováno\| požadováno\| požadováno 10.\| Značka „Nebezpečí –biologické riziko“15) na vstupu\| není požadováno\| požadováno\| požadováno\| požadováno 11.\| Zvláštní opatření pro omezení šíření aerosolu\| není požadováno\| požadováno minimalizovat šíření\| požadováno zabránit šíření\| požadováno zabránit šíření 12.\| Sprcha\| není požadováno\| požadováno v budově\| požadováno\| požadováno 13.\| Ochranný oděv a ochranná obuv\| požadován vhodný ochranný oděv (konkrétní typ a frekvence výměny vyplynou z hodnocení rizika)\| požadován vhodný ochranný oděv (konkrétní typ a frekvence výměny vyplynou z hodnocení rizika), ochranná obuv požadována jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadován vhodný ochranný oděv a ochranná obuv (konkrétní typ a frekvence výměny vyplynou z hodnocení rizika)\| požadován ochranný oděv a ochranná obuv (konkrétní typ vyplyne z hodnocení rizika) s úplnou výměnou prádla, oděvu a obuvi před vstupem do uzavřeného prostoru a výstupem z něj (způsob zacházení s oděvem, prádlem a obuví při sběru vyplynou z hodnocení rizika) 14.\| Osobní ochranné pracovní prostředky\| požadováno jen,pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno (konkrétní typ a frekvence výměny vyplynou z hodnocení rizika)\| požadovány ochranné rukavice a další osobní ochranné pracovní prostředky dle hodnocení rizika (frekvence výměny vyplyne z hodnocení rizika)\| požadovány ochranné rukavice, ochranné brýle a další osobní ochranné pracovní prostředky dle hodnocení rizika (frekvence výměny vyplyne z hodnocení rizika) 15.\| Účinná kontrola a vyloučení přenašečů geneticky modifikovaných organismů (např. hmyzu a hlodavců)\| požadováno\| požadováno\| požadováno\| požadováno \| Odpady\| \| \| \| 1.\| Inaktivace geneticky modifikovaných organismů v odtoku z umyvadel, výlevek, sprch a v dalších odpadních vodách\| požadováno jen,pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno\| požadováno 17.\| Inaktivace geneticky modifikovaných organismů na použitém materiálu a v pevných odpadech v souladu s jinými právními předpisy16)\| požadováno\| požadováno včetně dezinfekce ochranných oděvů\| požadováno včetně dezinfekce ochranných oděvů, obuvi a dalších osobních ochranných prostředků\| požadováno včetně dezinfekce ochranných oděvů, obuvi a dalších osobních ochranných prostředků \| Jiná opatření\| \| \| \| 18.\| Laboratoř má své vlastní vybavení\| požadováno\| požadováno\| požadováno\| požadováno 19.\| Je instalováno pozorovací okno nebo jiné zařízení, aby pracovníci v laboratoři byli vidět\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno 20.\| Odpočinková místnost mimo pracovní prostor\| není požadováno\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno ČÁST B POŽADAVKY NA UZAVŘENÝ PROSTOR A OCHRANNÁ OPATŘENÍ PRO SKLENÍKY A KULTIVAČNÍ MÍSTNOSTI Pro účely této části přílohy se rozumí 1. skleníkem nebo kultivační místností uzavřený prostor ohraničený stěnami, podlahou a střechou (stropem), který je určen a převážně používán pro pěstování rostlin. Pokud se ve skleníku nakládá i s jinými geneticky modifikovanými organismy, než jsou rostliny, musí skleník splňovat i podmínky stanovené pro příslušné pracoviště (například částí A této přílohy, pokud se jedná o geneticky modifikované mikroorganismy, nebo částí C této přílohy, pokud se jedná o geneticky modifikované živočichy), 2. hygienickou smyčkou vstup do skleníku nebo kultivační místnosti přes oddělené prostory, jejichž „čistá“ strana je oddělena bezpečnostními dveřmi, šatnou pro výměnu oděvů a sprchou, 3. standardním operačním postupem postup umožňující bezpečný přenos materiálu do sterilizátoru mimo skleník nebo kultivační místnost a zajišťující stejnou úroveň ochrany jako tyto prostory, 4. ochranným oděvem zejména bavlněný pracovní plášť, ochranná zástěra z PVC, gumotextilní ochranná zástěra, speciální kombinéza z polyethylenu, přetlakový ochranný oblek, ochranný pracovní kabát s teplou vložkou, ochranný oteplovací kabát s kapucí, nepromokavý ochranný plášť, bavlněné pracovní kalhoty, montérkové kalhoty, síťka na hlavu, čepice, 5. ochrannou obuví zejména pryžové holinky, pryžové galoše, uzavřená pracovní obuv - typu polobotky, sandály s uzavřenou špičkou, zdravotní sandály, 6. osobními ochrannými pracovními prostředky zejména bavlněné rukavice, latexové rukavice, polyethylenové jednorázové rukavice, nitrilové rukavice, případně požadavek na sterilitu rukavic - jednorázové vinylové rukavice, ochranné brýle, ochranné brýle protiprašné, ochranný štít, lícnicová část z filtračního materiálu proti částicím (ústenka), filtrační polomasky s filtrem proti tuhým částicím (s výdechovým ventilkem či bez něj), filtrační polomaska nebo čtvrtmaska s filtrem, obličejová maska s filtrem (nutno uvést předmět filtrace), izolační dýchací přistroj neautonomní (hadicový), autonomní dýchací přístroj. \| \| Pro kategorii rizika ---\|---\|--- \| \| I.\| II.\| III.\| IV. \| Uzavřený prostor\| \| \| \| 1.\| Skleník nebo kultivační místnost jsou odolné proti extrémům počasí v daném regionu\| není požadováno\| požadováno\| požadováno\| požadováno 2.\| Oddělení uvnitř budovy nebo umístění ve zvláštní budově\| není požadováno\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno jen,pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno umístění ve zvláštní budově 3.\| Utěsnění pro sterilizaci plynem\| není požadováno\| není požadováno\| požadováno\| požadováno \| Zařízení\| \| \| \| 4.\| Vstup do pracovního prostoru přes samostatnou místnost se dvěma vzájemně blokovanými dveřmi\| není požadováno\| požadováno\| požadován vstup přes hygienickou smyčku\| požadován vstup přes hygienickou smyčku 5.\| Snížený tlak vzhledem k tlaku v bezprostředním okolí\| není požadováno\| není požadováno\| požadováno\| požadováno 6.\| Vstup a výstup vzduchu přes aerosolový filtr (HEPA)\| není požadováno\| není požadováno\| požadováno pro výstup\| požadováno 7.\| Tlakový parní sterilizátor\| požadován s tím, že se musí nacházet v areálu\| požadován s tím, že se musí nacházet v budově\| požadován s tím, že se musí nacházet v budově a za splnění podmínky dodržování standardního operačního postupu (viz výše)\| požadován s tím, že se musí nacházet v uzavřeném prostoru; musí být vložen mezi „čistou“ a „nečistou“ část \| Pracovní režim\| \| \| \| 8.\| Omezený přístup\| není požadováno\| požadováno\| požadováno\| požadováno 9.\| Značka „Nebezpečí –biologické riziko“15) na vstupu\| není požadováno\| požadováno\| požadováno\| požadováno 10.\| Sprcha\| není požadováno\| požadováno v budově\| požadováno\| požadováno 11.\| Ochranný oděv a ochranná obuv\| požadován vhodný ochranný oděv (konkrétní typ a frekvence výměny vyplynou z hodnocení rizika)\| požadován vhodný ochranný oděv (konkrétní typ a frekvence výměny vyplynou z hodnocení rizika), ochranná obuv požadována jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadován vhodný ochranný oděv a ochranná obuv (konkrétní typ a frekvence výměny vyplynou z hodnocení rizika)\| požadován ochranný oděv a ochranná obuv (konkrétní typ vyplyne z hodnocení rizika) s úplnou výměnou oděvu a obuvi před vstupem do uzavřeného prostoru a výstupem z něj (způsob zacházení s oděvem a obuví při sběru vyplyne z hodnocení rizika) 12.\| Osobní ochranné pracovní prostředky\| požadováno jen,pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno (konkrétní typ a frekvence výměny vyplynou z hodnocení rizika)\| požadovány ochranné rukavice a další osobní ochranné pracovní prostředky dle hodnocení rizika (frekvence výměny vyplyne z hodnocení rizika)\| požadovány ochranné rukavice a další osobní ochranné pracovní prostředky dle hodnocení rizika (frekvence výměny vyplyne z hodnocení rizika) \| Odpady\| \| \| \| 13.\| Inaktivace geneticky modifikovaných organismů v odtoku z umyvadel, výlevek, sprch a v dalších odpadních vodách v souladu s jinými právními předpisy16)\| požadováno jen,pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno\| požadováno 14.\| Inaktivace geneticky modifikovaných organismů na použitém materiálu a v pevných odpadech v souladu s jinými právními předpisy16)\| požadováno\| požadováno včetně dezinfekce ochranných oděvů\| požadováno včetně dezinfekce ochranných oděvů, obuvi a dalších osobních ochranných prostředků\| požadováno včetně dezinfekce ochranných oděvů, obuvi a dalších osobních ochranných prostředků \| Jiná opatření\| \| \| \| 15.\| Omezení výskytu nežádoucích živočichů, hmyzu, hlodavců apod. zabráněním přístupu a pravidelným ošetřením prostor a zařízení účinnými prostředky\| požadováno\| požadováno\| požadováno zabráněním výskytu\| požadováno zabráněním výskytu 16.\| Skleník nebo kultivační místnost má své vlastní vybavení\| požadováno\| požadováno\| požadováno\| požadováno 17.\| Odtok vody pouze do odpadu, kde proběhne inaktivace podle bodu 13\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno omezení odtoku mimo odpad na minimum\| požadováno zabránění odtoku mimo odpad\| požadováno zabránění odtoku mimo odpad 18.\| Ošetření odpadní zeminy v autoklávu nebo horkovzdušném sterilizátoru\| není požadováno\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno 19.\| Způsob přemísťování organismů do dalších zařízení musí umožňovat kontrolu nad šířením geneticky modifikovaných organismů\| požadováno omezeni šíření na nejnižší možnou míru mimo prostor, do kterého je organismus přemísťován\| požadováno zabránění šíření mimo prostor, do kterého je organismus přemísťován\| požadováno zabránění šíření mimo prostor, do kterého je organismus přemísťován\| požadováno zabránění šíření mimo prostor, do kterého je organismus přemísťován 20.\| Odpočinková místnost mimo pracovní prostor\| není požadováno\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno ČÁST C POŽADAVKY NA UZAVŘENÝ PROSTOR A OCHRANNÁ OPATŘENÍ PRO UŽIVATELSKÁ ZAŘÍZENÍ PRO ŽIVOČICHY 1. Pokud se v uživatelských zařízeních pro živočichy nakládá i s jinými geneticky modifikovanými organismy, musí zařízení splňovat i podmínky stanovené pro příslušné jiné pracoviště (například částí A této přílohy, pokud se jedná o geneticky modifikované mikroorganismy, nebo částí B této přílohy, pokud se jedná o geneticky modifikované rostliny). 2. Jde-li o klinické hodnocení humánních nebo veterinárních léčiv obsahujících geneticky modifikované organismy, aplikují se požadavky na uzavřené prostory a ochranná opatření v souladu s jinými právními předpisy17). 3. Pro účely této části přílohy se rozumí a) zvířetníkem samostatná budova nebo oddělení uvnitř budovy zahrnující prostory pro živočichy a další pomocné prostory (např. sklad krmiv, podestýlky, pomůcek), včetně zařízení pro personál (např. šatny, sprchy, sterilizátory, prostory pro uchovávání potravin, b) prostorem pro živočichy zařízení a vybavení specializované podle druhu živočichů pro jejich chov a provádění pokusných zákroků, c) izolátorem průhledná nádoba, ve které jsou chována malá zvířata; pro větší zvířata jsou vhodnější izolované místnosti, d) ochranným oděvem zejména bavlněný pracovní plášť, ochranná zástěra z PVC, gumotextilní ochranná zástěra, speciální kombinéza z polyethylenu, přetlakový ochranný oblek, ochranný pracovní kabát s teplou vložkou, ochranný oteplovací kabát s kapucí, nepromokavý ochranný plášť, bavlněné pracovní kalhoty, montérkové kalhoty, síťka na hlavu, čepice, e) ochrannou obuví zejména pryžové holinky, pryžové galoše, uzavřená pracovní obuv – typu polobotky, sandály s uzavřenou špičkou, zdravotní sandály, f) osobními ochrannými pracovními prostředky zejména bavlněné rukavice, latexové rukavice, polyethylenové jednorázové rukavice, nitrilové rukavice, případně požadavek na sterilitu rukavic - jednorázové vinylové rukavice, ochranné brýle, protiprašné ochranné brýle, ochranný štít, lícnicová část z filtračního materiálu proti částicím (ústenka), filtrační polomasky s filtrem proti tuhým částicím (s výdechovým ventilkem či bez něj), filtrační polomaska nebo čtvrtmaska s filtrem, obličejová maska s filtrem (nutno uvést předmět filtrace), izolační dýchací přistroj neautonomní (hadicový), autonomní dýchací přístroj. 4. Kromě požadavků daných jinými právními předpisy18) musí uživatelská zařízení pro živočichy splňovat tyto požadavky: \| \| Pro kategorii rizika ---\|---\|--- \| \| I.\| II.\| III.\| IV. 1.\| Zvířetník je oddělená jednotka\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno\| požadováno 2.\| Prostory pro živočichy oddělené uzavíratelnými dveřmi\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno\| požadováno 3.\| Prostory pro živočichy a pomocná zařízení provedeny tak, aby se daly snadno čistit a dekontaminovat (materiály nepropustné pro vodu,snadno omyvatelné a dezinfikovatelné)\| požadováno\| požadováno\| požadováno\| požadováno 4.\| Podlaha a stěny místností snadno omyvatelné\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno pro podlahu\| požadováno pro podlahu a stěny\| požadováno pro podlahu a stěny 5.\| Zvířata jsou chována v přiměřených bariérových zařízeních, jako jsou chovné nádoby, boxy nebo nádrže\| požadováno\| požadováno\| požadováno\| požadováno 6.\| Filtry na izolátorech nebo izolovaných místnostech\| není požadováno\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno 7.\| V případě využívání produktů živočišného původu vytvoření podmínek pro kontrolu (např. veterinární hygienická kontrola)\| požadováno\| požadováno\| požadováno\| požadováno 8.\| Sprcha\| není požadováno\| požadováno v budově\| požadováno\| požadováno 9.\| Ochranný oděv a ochranná obuv\| požadován vhodný ochranný oděv (konkrétní typ a frekvence výměny vyplynou z hodnocení rizika)\| požadován vhodný ochranný oděv (konkrétní typ a frekvence výměny vyplynou z hodnocení rizika), ochranná obuv požadována jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadován vhodný ochranný oděv a ochranná obuv (konkrétní typ a frekvence výměny vyplynou z hodnocení rizika)\| požadován ochranný oděv a ochranná obuv (konkrétní typ vyplyne z hodnocení rizika) s úplnou výměnou oděvu a obuvi před vstupem do uzavřeného prostoru a výstupem z něj (způsob zacházení s oděvem a obuví při sběru vyplyne z hodnocení rizika) 10.\| Osobní ochranné pracovní prostředky\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno (konkrétní typ a frekvence výměny vyplynou z hodnocení rizika)\| požadovány ochranné rukavice a další osobní ochranné pracovní prostředky dle hodnocení rizika (frekvence výměny vyplyne z hodnocení rizika)\| požadovány ochranné rukavice a další osobní ochranné pracovní prostředky dle hodnocení rizika (frekvence výměny vyplyne z hodnocení rizika) 11.\| Odpočinková místnost\| není požadováno\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno V případě uživatelských zařízení pro vodní živočichy 12.\| Inaktivace živočichů v odpadních vodách\| požadováno\| požadováno\| požadováno\| požadováno 13.\| Konstrukce místnosti taková, aby v případě prasknutí, netěsnosti či přetečení nádrží pro vodní živočichy nedošlo k úniku do kanalizace, povrchových nebo spodních vod\| požadováno pro únik organismů\| požadováno pro únik organismů\| požadováno pro únik vody\| požadováno pro únik vody ČÁST D POŽADAVKY NA UZAVŘENÝ PROSTOR A DALŠÍ OCHRANNÁ OPATŘENÍ PRO JINÉ ČINNOSTI (NAPŘÍKLAD VÝROBNÍ PROVOZY, POLOPROVOZY) Pro účely této části přílohy se rozumí 1. uzavřeným systémem zařízení trvale umístěné v uzavřeném prostoru, určené k přechovávání a kultivaci geneticky modifikovaných organismů, zpravidla ve větších objemech, 2. hygienickou smyčkou vstup do uzavřeného prostoru přes oddělené prostory, jejichž „čistá“ strana je oddělena bezpečnostními dveřmi, šatnou pro výměnu oděvů a sprchou, 3. ochranným oděvem zejména bavlněný pracovní plášť, ochranná zástěra z PVC, gumotextilní ochranná zástěra, speciální kombinéza z polyethylenu, přetlakový ochranný oblek, ochranný pracovní kabát s teplou vložkou, ochranný oteplovací kabát s kapucí, nepromokavý ochranný plášť, bavlněné pracovní kalhoty, montérkové kalhoty, síťka na hlavu, čepice, 4. ochrannou obuví zejména pryžové holinky, pryžové galoše, uzavřená pracovní obuv - typu polobotky, sandály s uzavřenou špičkou, zdravotní sandály, 5. osobními ochrannými pracovními prostředky zejména bavlněné rukavice, latexové rukavice, polyethylenové jednorázové rukavice, nitrilové rukavice, případně požadavek na sterilitu rukavic - jednorázové vinylové rukavice, ochranné brýle, protiprašné ochranné brýle, ochranný štít, lícnicová část z filtračního materiálu proti částicím (ústenka), filtrační polomasky s filtrem proti tuhým částicím (s výdechovým ventilkem či bez něj), filtrační polomaska nebo čtvrtmaska s filtrem, obličejová maska s filtrem (nutno uvést předmět filtrace), izolační dýchací přistroj neautonomní (hadicový), autonomní dýchací přístroj. \| \| Pro kategorii rizika ---\|---\|--- \| \| I.\| II.\| III.\| IV. \| Uzavřený systém\| \| \| \| 1.\| Životaschopné organismy musí být udržovány v uzavřeném systému, který je odděluje od okolí\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno\| požadováno 2.\| Zabezpečení a regulace šíření aerosolů odcházejících z uzavřeného systému\| není požadováno\| požadováno omezení šíření na minimum\| požadováno zabránění šíření\| požadováno zabránění šíření 3.\| Zabezpečení a regulace šíření aerosolů během odběru vzorků nebo přidávání materiálu do uzavřeného systému nebo přenosu materiálu do jiného systému\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno omezení šíření na nejnižší možnou míru\| požadováno zabránění šíření\| požadováno zabránění šíření 4.\| Inaktivace kultivačního média před vyjmutím nebo vypuštěním z uzavřeného systému\| nutná inaktivace fyzikální nebo chemickou metodou\| nutná inaktivace fyzikální nebo chemickou metodou\| nutná inaktivace fyzikální nebo chemickou metodou s prokázanou 100% účinností\| nutná inaktivace fyzikální nebo chemickou metodou s prokázanou 100% účinností 5.\| Konstrukce těsnění a uzávěrů zabraňující šíření organismů z uzavřeného systému\| požadováno omezení šíření na nejnižší možnou míru\| požadováno úplné zabránění šíření\| požadováno úplné zabránění šíření\| požadováno úplné zabránění šíření \| Ostatní požadavky na uzavřený prostor \| \| \| 6.\| Záchytná nádrž u kultivačních zařízení musí pojmout celkový objem uzavřeného systému, pokud dojde k úniku\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno\| požadováno 7.\| Utěsnění pro sterilizaci plynem\| není požadováno\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno jen,pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno 8.\| Vstup přes hygienickou smyčku\| není požadováno\| není požadováno\| požadováno jen,pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno 9.\| Snadno čistitelné povrchy odolávající vodě, kyselinám, alkáliím, rozpouštědlům; umožňující účinnou dezinfekci a dekontaminaci\| požadováno pro pracovní plochu, podlahu a stěny\| požadováno pro pracovní plochu, podlahu a stěny\| požadováno pro pracovní plochu, podlahu a stěny\| požadováno pro pracovní plochu, podlahu, stěny a strop 10.\| Speciální zařízení pro větrání s cílem omezit kontaminaci vzduchu na minimum\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno 11.\| Udržování nižšího tlaku vzduchu, než je tlak v bezprostředním okolí\| není požadováno\| není požadováno\| požadováno\| požadováno 12.\| Vstup a výstup vzduchu přes aerosolový filtr (HEPA)\| není požadováno\| není požadováno\| požadováno pro výstup, pro vstup požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno pro vstup i výstup \| Pracovní režim\| \| \| \| 13.\| Celý uzavřený systém je umístěn v uzavřeném prostoru\| není požadováno\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno 14.\| Omezený přístup\| požadováno\| požadováno\| požadováno\| požadováno 15.\| Značka „Nebezpečí –biologické riziko“15) na vstupu\| není požadováno\| požadováno\| požadováno\| požadováno 16.\| Před opuštěním uzavřeného prostoru se pracovníci musí osprchovat\| není požadováno\| není požadováno\| požadováno\| požadováno 17.\| Ochranný oděv a ochranná obuv\| požadován vhodný ochranný oděv (konkrétní typ a frekvence výměny vyplynou z hodnocení rizika)\| požadován vhodný ochranný oděv (konkrétní typ a frekvence výměny vyplynou z hodnocení rizika), ochranná obuv požadována jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadován vhodný ochranný oděv a ochranná obuv (konkrétní typ a frekvence výměny vyplynou z hodnocení rizika)\| požadován ochranný oděv a ochranná obuv (konkrétní typ vyplyne z hodnocení rizika) s úplnou výměnou prádla, oděvu a obuvi před vstupem do uzavřeného prostoru a výstupem z něj (způsob zacházení s prádlem, oděvem a obuví při sběru vyplyne z hodnocení rizika) 18.\| Osobní ochranné pracovní prostředky\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno (konkrétní typ a frekvence výměny vyplynou z hodnocení rizika)\| požadovány ochranné rukavice a další osobní ochranné pracovní prostředky dle hodnocení rizika (frekvence výměny vyplyne z hodnocení rizika)\| požadovány ochranné rukavice a další osobní ochranné pracovní prostředky dle hodnocení rizika (frekvence výměny vyplyne z hodnocení rizika) \| Odpady\| \| \| \| 19.\| Inaktivace geneticky modifikovaných organismů v odtoku z umyvadel, výlevek, sprch atd.\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno\| požadováno 20.\| Dezinfekce pracovních oděvů, pracovní obuvi a individuálních ochranných prostředků po použití\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno\| požadováno 21.\| Inaktivace geneticky modifikovaných organismů na použitém materiálu a v kapalných a pevných odpadech v průběhu procesu v souladu s jinými právními předpisy16)\| nutná inaktivace fyzikální nebo chemickou metodou\| nutná inaktivace fyzikální nebo chemickou metodou\| nutná inaktivace fyzikální nebo chemickou metodou s prokázanou 100% účinností\| nutná inaktivace fyzikální nebo chemickou metodou s prokázanou 100% účinností \| Jiná opatření\| \| \| \| 22.\| Odpočinková místnost\| není požadováno\| požadováno jen, pokud tak vyplyne z hodnocení rizika\| požadováno\| požadováno 7) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. 10) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES. 15) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů. 16) Například zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17) Například zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 226/2008 Sb., o správné klinické praxi a bližších podmínkách klinického hodnocení léčivých přípravků. 18) Například zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 419/2012 Sb., o ochraně pokusných zvířat, ve znění vyhlášky č. 299/2014 Sb., zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.“. 25. Za přílohu č. 4 se doplňuje příloha č. 5, která včetně poznámek pod čarou č. 19 a 20 zní: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 209/2004 Sb. Vzory havarijního plánu (K § 20 odst. 4 zákona) Dokumenty označené (+) je nutno přiložit jako samostatnou přílohu Veškeré přiložené dokumenty musí být označeny jménem nebo názvem (obchodní firmou) žadatele Údaje, které tvoří ministerstvem zveřejňované informace o havarijním plánu podle § 20 odst. 5 zákona, jsou podtrženy ČÁST A VZOR HAVARIJNÍHO PLÁNU PRO UZAVŘENÉ NAKLÁDÁNÍ 1. Uživatel (osoba oprávněná k nakládání s GMO) 1.1. Jméno nebo název anebo obchodní firma, je-li uživatelem fyzická osoba oprávněná k podnikání 1.2. Název nebo obchodní firma a právní forma, je-li uživatelem právnická osoba 1.3. Adresa sídla 1.4. IČO (pokud je přiděleno) U fyzických osob dále: 1.5. Adresa bydliště, případně adresa pro doručování 1.6. Telefon 1.7. E-mail 2. Členové statutárního orgánu (u právnických osob) 2.1. Jméno, akademický titul, funkce 2.2. Adresa bydliště 2.3. Adresa pro doručování 2.4. Telefon 2.5. E-mail 3. Odborný poradce 3.1. Jméno, akademický titul 3.2. Adresa bydliště 3.3. Telefon 3.4. E-mail 4. Osoba odpovědná za likvidaci havárie 4.1. Jméno, akademický titul 4.2. Adresa bydliště 4.3. Telefon 4.4. E-mail 5. Pracoviště 5.1. Adresa pracoviště 5.2. Přesné označení prostor a zařízení (+) Plán pracoviště s označením míst významných pro omezení následků havárie (zejména hlavní ovladače přívodu energií a pomocných médií, místa skladování geneticky modifikovaných organismů, bezpečnostní prvky uzavření prostoru nebo uložení asanačních prostředků použitelných k likvidaci havárie) 6. Přeprava geneticky modifikovaných organismů (pokud nakládání s geneticky modifikovanými organismy zahrnuje jejich přepravu mimo uvedené pracoviště) 6.1. Způsob přepravy, popis zajištění geneticky modifikovaných organismů proti úniku 7. Popis havárie, která může vzniknout v prostorách, kde probíhá nakládání s geneticky modifikovanými organismy 8. Přehled možných následků havárie na zdraví lidí, zdraví zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost, včetně způsobů zjišťování těchto následků a účinné ochrany před nimi 9. Metody detekce přítomnosti geneticky modifikovaných organismů 10. Postup v případě havárie 10.1. Asanační prostředky použitelné k likvidaci geneticky modifikovaných organismů a dekontaminaci zasaženého prostoru a místo jejich uložení 10.2. Metody a postupy použitelné k likvidaci geneticky modifikovaných organismů a k dekontaminaci zasaženého prostoru 10.3. Metody izolace prostor a zařízení zasažených havárií, včetně metod kontroly účinnosti izolace 10.4. Postupy na ochranu zdraví lidí, zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti v případě nežádoucího ovlivnění vzniklou havárií; případně metody na zneškodnění nebo sanaci rostlin a zvířat, které se nacházely v oblasti v době havárie, v souladu s jinými právními předpisy19) 10.5. Zajištění následného monitoringu prostor a pozemků po ukončení asanace 11. Obce, případně osoby, kterým je havarijní plán předkládán podle § 20 odst. 3 zákona 12. Způsob vyrozumění správních orgánů uvedených v § 27 zákona v případě havárie, případně způsob varování občanů 13. Vyjádření odborného poradce ČÁST B VZOR HAVARIJNÍHO PLÁNU PRO UVÁDĚNÍ DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 1. Uživatel (osoba oprávněná k nakládání s GMO) 1.1. Jméno nebo název anebo obchodní firma, je-li uživatelem fyzická osoba oprávněná k podnikání 1.2. Název nebo obchodní firma a právní forma, je-li uživatelem právnická osoba 1.3. Adresa sídla 1.4. IČO (pokud je přiděleno) U fyzických osob dále: 1.5. Adresa bydliště, případně adresa pro doručování 1.6. Telefon 1.7. E-mail 2. Členové statutárního orgánu (u právnických osob) 2.1. Jméno, akademický titul, funkce 2.2. Adresa bydliště 2.3. Adresa pro doručování 2.4. Telefon 2.5. E-mail 3. Odborný poradce 3.1. Jméno, akademický titul 3.2. Adresa bydliště 3.3. Telefon 3.4. E-mail 4. Osoba odpovědná za likvidaci havárie 4.1. Jméno, akademický titul 4.2. Adresa bydliště 4.3. Telefon 4.4. E-mail 5. Pracoviště a pozemky 5.1. Adresa pracoviště 5.2. Přesné označení pozemků20), případně prostor a zařízení ke skladování (+) Mapa s vyznačením pozemku a přehledný plánek ve vhodném měřítku s vyznačením pokusné plochy a plodin, pěstovaných na okolních pozemcích (+) Případně plán pracoviště s označením míst významných pro omezení následků havárie (zejména místa skladování geneticky modifikovaných organismů nebo uložení asanačních prostředků použitelných k likvidaci havárie) 6. Přeprava geneticky modifikovaných organismů 6.1. Způsob přepravy, popis zajištění geneticky modifikovaných organismů proti úniku 7. Popis havárie, která může vzniknout 8. Přehled možných následků havárie na zdraví lidí, zdraví zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost, včetně způsobů zjišťování těchto následků a účinné ochrany před nimi 9. Metody detekce přítomnosti geneticky modifikovaných organismů 10. Postup v případě havárie 10.1. Asanační prostředky použitelné k likvidaci geneticky modifikovaných organismů a dekontaminaci zasaženého prostoru a místo jejich uložení 10.2. Metody a postupy použitelné k likvidaci geneticky modifikovaných organismů a k dekontaminaci zasažených pozemků 10.3. Postupy na ochranu zdraví lidí, zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti v případě nežádoucího ovlivnění vzniklou havárií; případně metody na zneškodnění nebo sanaci rostlin a zvířat, které se nacházely v oblasti v době havárie, v souladu s jinými právními předpisy19) 10.4. Zajištění následného monitoringu pozemků po ukončení asanace 11. Obce, případně osoby, kterým je havarijní plán předkládán podle § 20 odst. 3 zákona 12. Způsob vyrozumění správních orgánů uvedených v § 27 zákona v případě havárie 13. Vyjádření odborného poradce 19) Například zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 8 písm. a) a b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Ministr: Mgr. Brabec v. r.
Zákon č. 371/2016 Sb.	Zákon č. 371/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 11. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 148/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zemědělství * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2017 371 ZÁKON ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty Čl. I Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění zákona č. 346/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 21 zní: „(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie21) a upravuje práva a povinnosti osob a působnost správních orgánů při nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/41/ES ze dne 6. května 2009 o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/412 ze dne 11. března 2015, kterou se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území. 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1946/2003 ze dne 15. července 2003 o přeshraničních pohybech geneticky modifikovaných organismů.“. 2. V § 1 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 2 a 22 zní: „(4) Je-li geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt léčivým přípravkem podléhajícím registraci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího postupy pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi2) nebo přípravkem na ochranu rostlin, k jehož uvedení na trh se vydává povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh22), nevztahují se na něj § 11 a ustanovení části čtvrté tohoto zákona. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.“. 3. V § 2 písm. f), § 3 odst. 1 písm. a) až c), nadpisu § 5, § 5 odst. 7 a 10, § 6 odst. 2, § 7 odst. 3 písm. a) a c), § 8 odst. 1, 4 a 5, § 9 odst. 2 písm. d), § 11 odst. 3 a 4, nadpisu § 12, § 12 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 12 odst. 1 písm. b), c) a § 12 odst. 2, § 13 písm. a) a d), § 17 odst. 2, § 28 odst. 1 písm. g) a v § 37 odst. 2 se slova „do oběhu“ nahrazují slovy „na trh“. 4. V § 3 odst. 1 písm. a) a b) se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“. 5. V § 4 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „až 16c“. 6. V § 4 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 23 zní: „(4) Oprávnění k uvádění na trh vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o provedení zápisu geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu do Seznamu pro uvádění na trh nebo vydáním písemného souhlasu k jeho uvedení na trh příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) nebo povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23). Bližší podmínky vzniku tohoto oprávnění stanoví § 23 až 24c. 23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003.“. 7. V § 5 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Žádost o udělení povolení pro uzavřené nakládání, povolení pro uvádění do životního prostředí nebo o zápis do Seznamu pro uvádění na trh podle tohoto zákona podává žadatel ministerstvu a) prostřednictvím datové schránky, b) v elektronické podobě podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, nebo c) v listinné podobě, pokud ji současně dodá na technickém nosiči dat nebo zašle v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. (2) Žadatel může v žádosti odkázat na údaje, informace nebo výsledky, které jsou obsahem dříve podaných žádostí. Na údaje, informace nebo výsledky obsažené v žádostech podaných jinými žadateli lze odkázat jen tehdy, pokud tyto údaje, informace nebo výsledky nejsou předmětem ochrany podle § 9 nebo pokud k tomu dal žadatel, na jehož žádost se odkazuje, písemný souhlas.“. 8. V § 5 odst. 4 se slova „vždy po jednom vyhotovení žádosti v listinné podobě a též elektronicky“ nahrazují slovem „žádost“ a slova „a současně způsobem podle § 10 písm. b) zveřejní shrnutí obsahu žádosti a informaci o zahájení řízení, informaci o zahájení řízení zveřejní také způsobem podle § 10 písm. a) a c)“ se zrušují. 9. V § 5 odst. 4 se za větu první vkládají věty „Informaci o zahájení řízení o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí nebo řízení o zápis do Seznamu pro uvádění na trh ministerstvo zveřejní způsobem podle § 10. Shrnutí obsahu žádosti o povolení pro uvádění do životního prostředí nebo žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh ministerstvo zveřejní způsobem podle § 10 písm. b).“. 10. V § 5 odst. 7 se slova „v případě žádosti o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí nebo o zápis do Seznamu pro uvádění do oběhu“ zrušují. 11. V § 5 odstavec 12 zní: „(12) Stejné postavení jako dotčená ministerstva má podle odstavců 4, 5, 9 a 11, § 16c odst. 4 a § 18 odst. 7 krajský úřad, v jehož správním obvodu má bezprostředně docházet k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí.“. 12. V § 7 odst. 3 písm. b), § 9 odst. 1, § 20 odst. 2 písm. b) a § 22 odst. 4 a 6 se slova „2 nebo 3“ nahrazují slovy „3 nebo § 16a odst. 5“. 13. V § 7 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání první kategorie rizika v případech podle § 16a odst. 4,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 14. V § 7 odst. 3 se písmeno e) zrušuje. 15. V § 7 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6. 16. V § 8 odst. 4 se slova „Evropských společenství (dále jen „členské státy“)“ zrušují. 17. V § 8 odst. 5 se slova „dán souhlas nebo povolení“ nahrazují slovy „vydán písemný souhlas“. 18. V § 8 odst. 6 písm. c) se slovo „uděleného“ nahrazuje slovem „písemného“, slova „nebo povolení“ se zrušují a slova „udělené povolení nebo“ se nahrazují slovem „písemný“. 19. V § 9 odst. 2 písm. b) a § 18 odst. 6 písm. a) se slovo „sídlo“ nahrazuje slovy „adresu sídla“ a slova „místo podnikání“ se nahrazují slovy „adresu sídla“. 20. V § 9 odst. 2 písm. b), § 18 odst. 6 písm. a), § 22 odst. 5 písm. a) a § 25 odst. 7 písm. c) a d) se za slova „identifikační číslo“ vkládá slovo „osoby“. 21. V § 9 odst. 2 písm. b), § 18 odst. 6 písm. a), § 22 odst. 5 písm. a) a § 25 odst. 7 písm. c) a d) se slova „, popřípadě jména, příjmení“ zrušují. 22. V § 10 písmeno b) zní: „b) na svých internetových stránkách,“. 23. V § 11 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Osoba poskytující geneticky modifikovaný organismus výlučně pro účely uzavřeného nakládání nebo uvádění do životního prostředí je povinna zajistit, aby na štítku nebo v průvodním dokumentu geneticky modifikovaného organismu byla zřetelně uvedena slova „Geneticky modifikovaný organismus“ a aby označení geneticky modifikovaného organismu splňovalo případné další požadavky na jeho označení vyplývající z povolení pro uzavřené nakládání nebo povolení pro uvádění do životního prostředí. (2) Osoba, která v rámci své podnikatelské činnosti uvádí geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt na trh, je povinna zajistit, aby na štítku nebo v průvodním dokumentu geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu byla uvedena slova „Tento produkt obsahuje geneticky modifikované organismy“. Označení geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu musí dále obsahovat a) obchodní název genetického produktu, b) název geneticky modifikovaného organismu, c) jméno a adresu sídla osoby usazené na území některého z členských států, která je zodpovědná za uvedení na trh, d) údaj o tom, kde je možné získat další veřejně přístupné informace o tomto genetickém produktu.“. 24. V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Označení geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu uváděného na trh musí dále splňovat případné další požadavky na jeho označení vyplývající ze zápisu do Seznamu pro uvádění na trh nebo písemného souhlasu vydaného pro uvedení na trh příslušným orgánem jiného členského státu anebo povolení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23).“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 25. V § 11 odst. 4 a § 28 odst. 1 písm. h) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 26. V § 11 odst. 4 se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 1“ a slova „odstavců 1 a 2“ se nahrazují slovy „odstavců 2 a 3“. 27. V § 13 písm. e) se slova „nebo povolení k uvedení do oběhu příslušným úřadem jiného členského státu“ nahrazují slovy „k uvedení na trh příslušným orgánem jiného členského státu nebo na kterou bylo vydáno povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23)“. 28. V § 13 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) jestliže osoba oprávněná k uzavřenému nakládání nepodá nové oznámení v případech podle § 16b odst. 2.“. 29. V § 15 odst. 3 se slova „podle § 16“ nahrazují slovy „podle § 16 až 16c“. 30. § 16 zní: „§ 16 (1) Oprávnění k uzavřenému nakládání může vzniknout pouze právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání. (2) Oprávnění k uzavřenému nakládání, které bylo na základě výsledku hodnocení rizika podle § 7 zařazeno do první nebo druhé kategorie rizika, vzniká oznámením. Oprávnění k uzavřenému nakládání, které bylo na základě výsledku hodnocení rizika podle § 7 zařazeno do třetí nebo čtvrté kategorie rizika, vzniká dnem nabytí právní moci povolení pro uzavřené nakládání. (3) Oznámení nebo žádost o povolení pro uzavřené nakládání musí být ministerstvu podány před prvním uzavřeným nakládáním v uzavřeném prostoru podle § 15 odst. 2. Oznámení nebo žádost o povolení pro uzavřené nakládání lze podat společně pro více uzavřených prostor, nacházejí-li se v jedné budově. (4) Oznámení o uzavřeném nakládání první nebo druhé kategorie rizika a žádost o udělení povolení pro uzavřené nakládání třetí nebo čtvrté kategorie rizika musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu vždy obsahovat a) identifikační, kontaktní a další údaje o odborném poradci a kontaktní osobě na pracovišti, b) informace o geneticky modifikovaných organismech, c) účel uzavřeného nakládání, d) adresu a popis pracoviště, na kterém bude uzavřené nakládání probíhat, e) posouzení prostoru a zařízení pracoviště, na kterém bude uzavřené nakládání probíhat, z hlediska naplnění požadavků na uzavřený prostor a ochranná opatření stanovených pro příslušnou kategorii rizika a f) vyjádření odborného poradce. (5) Žádost o udělení povolení pro uzavřené nakládání třetí nebo čtvrté kategorie rizika musí dále obsahovat a) popis uzavřeného nakládání a b) informace o době trvání uzavřeného nakládání. (6) Prováděcí právní předpis stanoví formou vzoru oznámení nebo žádosti podrobný obsah a) oznámení o uzavřeném nakládání první kategorie rizika, b) oznámení o uzavřeném nakládání druhé kategorie rizika, c) žádosti o udělení povolení pro uzavřené nakládání třetí nebo čtvrté kategorie rizika.“. 31. Za § 16 se vkládají nové § 16a až 16c, které znějí: „§ 16a (1) Oznámení o uzavřeném nakládání první nebo druhé kategorie rizika podává oznamovatel ministerstvu a) prostřednictvím datové schránky, b) v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem, nebo c) v listinné podobě, pokud je současně dodá na technickém nosiči dat nebo zašle v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. (2) Oznamovatel může v oznámení odkázat na údaje, informace nebo výsledky, které jsou obsahem dříve podaných oznámení. Na údaje, informace nebo výsledky obsažené v oznámeních podaných jinými oznamovateli lze odkázat jen tehdy, pokud tyto údaje, informace nebo výsledky nejsou předmětem ochrany podle § 9 nebo pokud k tomu dal oznamovatel, na jehož oznámení se odkazuje, písemný souhlas. (3) Uzavřené nakládání první kategorie rizika může být zahájeno ihned po podání oznámení. Uzavřené nakládání druhé kategorie rizika může být zahájeno po uplynutí 45 dnů ode dne podání oznámení, pokud v této lhůtě ministerstvo nevydá některé z rozhodnutí uvedených v § 16b odst. 1. Se souhlasem ministerstva lze uzavřené nakládání druhé kategorie rizika zahájit i před uplynutím této lhůty; na vydání souhlasu ministerstva se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí. (4) Jestliže se má následně v uzavřeném prostoru oznámeném podle odstavce 1 nakládat s geneticky modifikovanými organismy, které v tomto oznámení nebyly uvedeny, a výsledkem hodnocení rizika uzavřeného nakládání s těmito organismy podle § 7 je jeho zařazení do první kategorie rizika, předloží oznamovatel ministerstvu pouze příslušné hodnocení rizika s odkazem na předchozí oznámení podané podle odstavce 1. Uzavřené nakládání s těmito organismy může být zahájeno ihned po předložení hodnocení rizika. Hodnocení rizika pro uzavřené nakládání první kategorie rizika musí kromě odkazu na předchozí oznámení obsahovat informace o nově používaných geneticky modifikovaných organismech a vyjádření odborného poradce. Vzor hodnocení rizika pro takový případ uzavřeného nakládání první kategorie rizika stanoví prováděcí právní předpis. (5) Jestliže se má následně v uzavřeném prostoru oznámeném podle odstavce 1 nakládat s geneticky modifikovanými organismy, které v tomto oznámení nebyly uvedeny, a výsledkem hodnocení rizika uzavřeného nakládání s těmito organismy podle § 7 je jeho zařazení do druhé kategorie rizika, je oznamovatel povinen podat ministerstvu nové oznámení. (6) Ministerstvo zašle oznamovateli potvrzení o přijetí oznámení podle odstavce 1 nebo 5 anebo o přijetí hodnocení rizika podle odstavce 4 do 5 pracovních dnů ode dne podání oznámení. Ministerstvo je oprávněno vyžádat si od oznamovatele ve lhůtě 30 dnů ode dne podání oznámení, nebo od předložení hodnocení rizika podle odstavce 4, další informace nebo upřesnění údajů uvedených v oznámení, nebo v hodnocení rizika. § 16b (1) Ministerstvo může na základě podaného oznámení, hodnocení rizika, dalších informací či upřesnění údajů podle § 16a odst. 6 nebo nových informací podle § 8 oznamovateli uložit, aby provedl úpravu podmínek uzavřeného nakládání uvedených v oznámení, zařadil uzavřené nakládání do jiné kategorie rizika, nebo uzavřené nakládání pozastavil nebo ukončil, je-li to potřebné z hlediska ochrany zdraví nebo životního prostředí. Odvolání proti rozhodnutí, jímž bylo oznamovateli uloženo provést úpravu podmínek uzavřeného nakládání uvedených v oznámení, zařadit uzavřené nakládání do jiné kategorie rizika, nebo uzavřené nakládání pozastavit nebo ukončit, nemá odkladný účinek. (2) Osoba oprávněná k uzavřenému nakládání musí podat nové oznámení, jestliže a) upraví uzavřený prostor nebo uzavřené nakládání způsobem, který by mohl mít významné důsledky pro rizika spojená s tímto nakládáním, nebo b) získá nové informace, které by mohly mít významné důsledky pro rizika spojená s tímto nakládáním. (3) O vzniku oprávnění k uzavřenému nakládání podle § 16 odst. 3 nebo § 16a odst. 4 vydá ministerstvo na vyžádání oznamovatele potvrzení. § 16c (1) Uzavřené nakládání třetí nebo čtvrté kategorie rizika lze provozovat jen v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení pro uzavřené nakládání. (2) V řízení o udělení povolení pro uzavřené nakládání se postupuje podle § 5. (3) Povolení pro uzavřené nakládání obsahuje a) jméno nebo název anebo obchodní firmu, adresu bydliště, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, oprávněného, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo název nebo obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, oprávněného, je-li osobou právnickou, b) specifikaci geneticky modifikovaného organismu, c) specifikaci genetické modifikace, d) podmínky uzavřeného nakládání zohledňující požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí, e) kategorii rizika, pro kterou bylo uděleno, f) účel uzavřeného nakládání, g) případné další požadavky na označení podle § 11 odst. 1, h) dobu platnosti povolení. (4) Platnost povolení pro uzavřené nakládání musí být časově omezena. Ministerstvo může na základě žádosti oprávněného, podané nejpozději do 60 dnů přede dnem uplynutí platnosti povolení, a po projednání s dotčenými ministerstvy dobu platnosti povolení prodloužit. Oprávněná osoba může pokračovat v uzavřeném nakládání v rozsahu a v souladu s podmínkami stanovenými v povolení až do vydání rozhodnutí o žádosti o jeho prodloužení. (5) Povolení pro uzavřené nakládání je nepřevoditelné na jinou osobu.“. 32. V § 17 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Žádost o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí musí kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu vždy obsahovat a) název projektu, b) identifikační, kontaktní a další údaje o odborném poradci a kontaktní osobě na pracovišti, c) informace o geneticky modifikovaném organismu, d) informace o místě, kde bude uvádění do životního prostředí probíhat, e) účel a dobu uvádění do životního prostředí, f) popis nakládání s geneticky modifikovaným organismem, g) informace o monitoringu, h) informace o opatřeních přijímaných po skončení uvádění do životního prostředí a o nakládání s odpady, i) informace o uvádění geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí v jiných státech a j) vyjádření odborného poradce. (3) Prováděcí právní předpis stanoví formou vzoru žádosti podrobný obsah žádosti o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí pro případ geneticky modifikovaného organismu, který je a) vyšší rostlinou, b) jiným organismem než vyšší rostlinou, c) do životního prostředí uváděn pro účely klinického hodnocení léčivých přípravků.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 33. V § 18 odst. 2 se slova „současně se žádostí nebo nejpozději do 10 dnů od jejího podání“ nahrazují slovy „na vyžádání“. 34. V § 18 odst. 6 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) výsledek hodnocení rizika provedeného podle § 7,“. Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmena e) až j). 35. V § 18 odst. 6 písm. h) se za slovo „probíhat,“ vkládají slova „v případě polních pokusů“. 36. V § 18 odst. 7 se věta poslední nahrazuje větou „Informaci o vydání rozhodnutí o povolení pro uvádění do životního prostředí nebo o prodloužení jeho platnosti ministerstvo sdělí Komisi.“. 37. V § 19 písm. b) se za slova „pro každé pracoviště“ vkládají slova „, včetně provozního řádu tohoto pracoviště, jehož náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu,“ a slova „10 let od ukončení tohoto nakládání“ se nahrazují slovy „5 let od ukončení nakládání v případě uzavřeného nakládání a 10 let od ukončení nakládání v případě uvádění do životního prostředí a na vyžádání ji poskytnout správním orgánům uvedeným v § 27“. 38. V § 19 písmeno c) zní: „c) zaslat ministerstvu vždy k 15. únoru kalendářního roku přehled geneticky modifikovaných organismů, údaje o jejich množství, o způsobu nakládání s nimi a vyjádření k přezkoumání hodnocení rizika za uplynulý kalendářní rok,“. 39. V § 20 odst. 2 písm. b) se za slova „podávající oznámení“ vkládají slova „o uzavřeném nakládání druhé kategorie rizika“. 40. V § 20 odst. 2 písm. c) a d) a § 21 odst. 1 a 2 se za slovo „nakládání“ vkládají slova „druhé a vyšší kategorie rizika“. 41. V § 20 odst. 2 písm. c) a d) se za slovo „nebo“ vkládají slova „osoba oprávněná k“. 42. V § 20 odst. 3 se slova „žadatel a“ zrušují a slovo „povinni“ se nahrazuje slovem „povinny“. 43. V § 20 odstavec 4 zní: „(4) Havarijní plán se zpracuje podle vzoru stanoveného prováděcím právním předpisem.“. 44. V § 22 odst. 3 se slova „§ 16 odst. 9“ nahrazují slovy „§ 16c odst. 3“ a slova „, které se považují za důvěrné“ se nahrazují slovy „označených za obchodní tajemství“. 45. V § 22 odst. 5 písm. a) se slova „místo podnikání“ nahrazují slovy „adresa sídla“ a slovo „sídlo“ se nahrazuje slovy „adresa sídla“. 46. V § 22 odst. 5 písmeno b) zní: „b) geneticky modifikovaný organismus, pro který bylo povolení uživateli uděleno, nebo skupina organismů uvedená v oznámení nebo v hodnocení rizika předloženém podle § 16a odst. 4,“. 47. V § 22 odst. 7 se slova „2 nebo 3“ nahrazují slovy „3 nebo § 16a odst. 5 nebo na základě hodnocení rizika předloženého podle § 16a odst. 4“. 48. Část čtvrtá včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 24 a 25 zní: „ČÁST ČTVRTÁ UVÁDĚNÍ NA TRH HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 23 (1) Geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt je možno uvádět na trh jen tehdy, pokud byl zapsán do Seznamu pro uvádění na trh nebo pokud byl k uvedení na trh vydán písemný souhlas příslušným orgánem jiného členského státu anebo pokud bylo vydáno povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23). Zacházet s geneticky modifikovaným organismem nebo genetickým produktem schváleným pro uvedení na trh lze pouze v rozsahu tohoto zápisu, souhlasu nebo povolení a za podmínek v něm stanovených. (2) Každý, kdo pěstuje geneticky modifikované organismy schválené pro uvedení na trh podle odstavce 1, je povinen poskytnout ministerstvu písemné informace o místě jejich pěstování, a to nejpozději do 60 dnů od zahájení jejich pěstování, v případě, že tak již neučinil podle zákona o zemědělství20). Ministerstvo zveřejňuje místa pěstování geneticky modifikovaných organismů na svých internetových stránkách. (3) Osoba zapsaná v Seznamu pro uvádění na trh je povinna zajistit provádění monitoringu a podávání zpráv o jeho výsledcích v souladu s požadavky stanovenými v tomto zápisu. Ministerstvo je oprávněno na základě těchto zpráv po prvním monitorovacím období požadavky na monitoring upřesňovat. Výsledky monitoringu ministerstvo zpřístupní veřejnosti na svých internetových stránkách. (4) Zprávy o výsledcích monitoringu podle odstavce 3 předává ministerstvo Komisi a příslušným orgánům členských států. HLAVA II ŘÍZENÍ O ZÁPISU DO SEZNAMU PRO UVÁDĚNÍ NA TRH § 24 (1) V řízení o zápisu do Seznamu pro uvádění na trh se postupuje podle § 5, není-li dále stanoveno jinak. Žádost o zápis může podat pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání. (2) Žádost o zápis do Seznamu pro uvádění na trh musí kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu vždy obsahovat a) název genetického produktu, b) identifikační, kontaktní a další údaje o odborném poradci a kontaktní osobě na pracovišti, c) informace o geneticky modifikovaném organismu obsaženém v genetickém produktu, d) informace o genetickém produktu, e) účel a postup uvádění geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na trh, f) informace o předchozím uvádění do životního prostředí, případně o předchozím uvádění na trh, g) návrh obalu genetického produktu a jeho označení, které splňuje požadavky podle § 11 odst. 2, h) plán monitoringu, i) údaje o poskytování vzorků a j) vyjádření odborného poradce. (3) Prováděcí právní předpis stanoví formou vzoru žádosti podrobný obsah žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh pro případ a) geneticky modifikovaného organismu, který je vyšší rostlinou, nebo genetického produktu obsahujícího geneticky modifikovanou vyšší rostlinu, b) geneticky modifikovaného organismu jiného než vyšší rostlina nebo genetického produktu jiného než obsahujícího geneticky modifikovanou vyšší rostlinu. (4) Jestliže na základě výsledků předchozího uvádění do životního prostředí nebo na základě podstatných vědeckých poznatků žadatel usoudí, že uvedení na trh a využití geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu nepředstavuje žádné riziko pro zdraví a životní prostředí, může některé náležitosti žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh uvést jen v omezeném rozsahu. Tento postup je žadatel povinen v žádosti odůvodnit. (5) Žadatel poskytne ministerstvu nebo právnické osobě, s níž ministerstvo uzavřelo smlouvu o spolupráci při výkonu své působnosti podle § 28 odst. 1 písm. f), současně se žádostí nebo nejpozději do 10 dnů od jejího podání vzorek geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu pro kontrolní účely. § 24a (1) Ministerstvo bezodkladně po obdržení žádosti poskytne shrnutí obsahu žádosti podle § 5 odst. 4 Komisi a příslušným orgánům členských států. Kopii úplné žádosti ministerstvo poskytne Komisi nejpozději současně s hodnotící zprávou podle odstavce 2. (2) S přihlédnutím ke stanoviskům dotčených ministerstev vypracuje ministerstvo do 90 dnů ode dne obdržení žádosti hodnotící zprávu a zašle ji v této lhůtě žadateli a dotčeným ministerstvům. Do lhůty 90 dnů se nezapočítává doba, po kterou ministerstvo čeká na informace od žadatele podle § 5 odst. 3 nebo 5. Ministerstvo hodnotící zprávu zveřejní na svých internetových stránkách. V hodnotící zprávě musí být uvedeno, že a) geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt může být uveden na trh a za jakých podmínek, nebo b) geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt nemůže být uveden na trh. (3) V případě podle odstavce 2 písm. a) ministerstvo zašle hodnotící zprávu ve lhůtě 90 dnů od obdržení žádosti též Komisi. V případě podle odstavce 2 písm. b) zašle ministerstvo hodnotící zprávu Komisi nejpozději do 105 dnů od obdržení žádosti. Pro počítání lhůty se použije ustanovení odstavce 2 věty druhé. (4) Jestliže si Komise nebo příslušný orgán členského státu ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy byla hodnotící zpráva rozeslána Komisí, vyžádá další informace nebo předloží připomínky anebo odůvodněné výhrady k uvedení dotčeného geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na trh, ministerstvo takové informace poskytne a připomínky nebo výhrady s Komisí nebo příslušným orgánem členského státu projedná do 45 dnů od uplynutí této lhůty. (5) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si na základě žádosti, připomínek nebo výhrad předložených podle odstavce 4 od žadatele další informace. V takovém případě se doba, po kterou se čeká na odpověď od žadatele, nezapočítává do lhůty 45 dnů podle odstavce 4. (6) Jestliže v případě podle odstavce 2 písm. a) Komise nepředloží ministerstvu ve lhůtě 60 dnů podle odstavce 4 žádné odůvodněné připomínky nebo výhrady anebo jestliže bylo dosaženo shody ve lhůtě 45 dnů podle odstavce 4, ministerstvo rozhodne o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh. Ministerstvo o tomto rozhodnutí do 30 dnů od jeho vydání informuje Komisi a příslušné orgány členských států. (7) Pokud nebylo dosaženo shody ve lhůtě 45 dnů podle odstavce 4, ministerstvo v souladu s výsledkem postupu stanoveného pro tyto případy právem Evropské unie do 30 dnů od oznámení jeho výsledků rozhodne o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh nebo o zamítnutí žádosti a o tomto rozhodnutí informuje Komisi a příslušné orgány členských států. Do lhůty 45 dnů se nezapočítává doba, po kterou se čeká na odpověď od žadatele podle odstavce 5. § 24b (1) Pokud ministerstvo rozhodne o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh, provede tento zápis nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí. V rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh vymezí ministerstvo obsah tohoto zápisu. (2) V případě podle § 24a odst. 2 písm. b) rozhodne ministerstvo do 15 dnů od zaslání hodnotící zprávy podle § 24a odst. 3 o zamítnutí žádosti. (3) Zápis do Seznamu pro uvádění na trh obsahuje a) jméno nebo název anebo obchodní firmu, adresu bydliště, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, osoby, která podala žádost o zápis, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo název nebo obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, osoby, která podala žádost o zápis, je-li osobou právnickou, b) specifikaci geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu, c) specifikaci genetické modifikace, d) výsledky hodnocení rizika, e) podmínky a účel uvedení geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na trh, včetně veškerých specifických podmínek použití, nakládání a balení, a dále podmínky pro ochranu určitých ekosystémů, prostředí nebo zeměpisných oblastí, f) případné další požadavky na označení podle § 11 odst. 3, g) způsob laboratorní kontroly přítomnosti genetické modifikace včetně popisu části změněné deoxyribonukleové nebo ribonukleové kyseliny umožňujícího jednoznačnou identifikaci geneticky modifikovaného organismu, a to i podle mezinárodních pravidel, h) podmínky poskytování kontrolních vzorků příslušnému správnímu úřadu, i) požadavky na monitoring a podávání zpráv o jeho výsledcích, j) případnou úpravu územní působnosti, kterou se z pěstování tohoto geneticky modifikovaného organismu vylučuje území členského státu nebo jeho část podle § 24d. (4) V rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh stanoví ministerstvo dobu jeho platnosti, která nemůže být delší než 10 let. (5) Jde-li o geneticky modifikovaný organismus, u něhož se předpokládá obchodování pouze s jeho osivem, končí platnost rozhodnutí o provedení zápisu podle odstavce 4 nejpozději uplynutím 10 let ode dne právní moci rozhodnutí o registraci první rostlinné odrůdy obsahující geneticky modifikovaný organismus podle zákona o oběhu osiva a sadby24). V případě lesního reprodukčního materiálu končí platnost rozhodnutí o provedení zápisu podle odstavce 4 uplynutím 10 let ode dne provedení zápisu uznaného zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin do Rejstříku uznaných zdrojů reprodukčního materiálu vedeného podle zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin25). (6) Seznam pro uvádění na trh zveřejňuje ministerstvo na svých internetových stránkách. (7) Náležitosti hodnotící zprávy podle § 24a odst. 2 stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA III PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI ROZHODNUTÍ O PROVEDENÍ ZÁPISU DO SEZNAMU PRO UVÁDĚNÍ NA TRH § 24c (1) Platnost rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh může být na žádost osoby zapsané do Seznamu pro uvádění na trh prodloužena, a to i opakovaně. Žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh musí být podána nejpozději 9 měsíců před uplynutím doby jeho platnosti. V řízení o žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh se postupuje podle § 5, 24 až 24b obdobně, není-li dále stanoveno jinak. (2) Žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh obsahuje a) zprávu o výsledcích monitoringu, b) veškeré nové informace o rizicích vyplývajících z geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu pro lidské zdraví nebo životní prostředí a c) případně návrh změn nebo doplnění podmínek nakládání uvedených v zápisu do Seznamu pro uvádění na trh. (3) Ministerstvo bezodkladně vypracuje hodnotící zprávu, ve které musí být uvedeno, že a) geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt může být dále uváděn na trh a za jakých podmínek, nebo b) geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt dále nemůže být uváděn na trh. (4) Hodnotící zprávu ministerstvo zašle Komisi spolu s kopií žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh. Případné připomínky nebo výhrady musí být s Komisí nebo příslušným orgánem členského státu projednány do 75 dnů ode dne rozeslání hodnotící zprávy Komisí. (5) V rozhodnutí o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh ministerstvo stanoví dobu, o kterou se platnost rozhodnutí o provedení zápisu prodlužuje. Platnost rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh je možné prodloužit nejdéle o 10 let. Ministerstvo může v rozhodnutí o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh jeho platnost omezit nebo rozšířit a upravit podmínky zápisu do Seznamu pro uvádění na trh uvedené v § 24b odst. 3. HLAVA IV OMEZENÍ NEBO ZÁKAZ PĚSTOVÁNÍ GENETICKY MODIFIKOVANÉHO ORGANISMU § 24d (1) Požádal-li příslušný orgán členského státu v průběhu řízení o zápis do Seznamu pro uvádění na trh nebo v průběhu řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh o úpravu územní působnosti zápisu do Seznamu pro uvádění na trh, kterou se území tohoto členského státu nebo jeho část vylučuje z pěstování geneticky modifikovaného organismu, a upravil-li na základě tohoto požadavku žadatel svou žádost o zápis do Seznamu pro uvádění na trh do 30 dnů ode dne jeho předložení Komisí, ministerstvo rozhodne o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh na základě takto upravené žádosti a v zápise do Seznamu pro uvádění na trh upraví jeho územní působnost tak, že z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismu se území tohoto členského státu nebo jeho určitá část vylučuje. (2) Ministerstvo v zápise do Seznamu pro uvádění na trh upraví jeho územní působnost tak, že se území daného členského státu nebo jeho určitá část vylučuje z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismu, rovněž v případě, požádal-li v průběhu řízení o zápis do Seznamu pro uvádění na trh nebo v průběhu řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh příslušný orgán tohoto členského státu o takovou úpravu a žadatel svou původní žádost o zápis do Seznamu pro uvádění na trh do 30 dnů ode dne předložení tohoto požadavku Komisí nepotvrdil. (3) Požádal-li příslušný orgán členského státu o úpravu územní působnosti, kterou se území tohoto členského státu nebo jeho určitá část vylučuje z pěstování geneticky modifikovaného organismu, až po dni rozeslání hodnotící zprávy Komisí, prodlužuje se lhůta pro vydání rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh o 15 dnů; lhůta pro vydání rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh se prodlužuje pouze jednou bez ohledu na počet členských států, jejichž příslušný orgán žádost uplatnil až po dni rozeslání hodnotící zprávy Komisí. (4) Ministerstvo zruší úpravu územní působnosti zápisu do Seznamu pro uvádění na trh, kterou se území daného členského státu nebo jeho určitá část vylučuje z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismu, požádá-li příslušný orgán tohoto členského státu o opětovné začlenění území tohoto členského státu nebo jeho části do územní působnosti zápisu do Seznamu pro uvádění na trh. (5) Ministerstvo bezodkladně informuje o zrušení úpravy územní působnosti zápisu do Seznamu pro uvádění na trh, kterou se území daného členského státu nebo jeho určitá část vylučuje z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismu, Komisi, ostatní členské státy a osobu zapsanou do Seznamu pro uvádění na trh. § 24e (1) Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zemědělství může nejpozději do 45 dnů ode dne obdržení hodnotící zprávy předložit Komisi požadavek na úpravu územní působnosti písemného souhlasu vydávaného k uvedení geneticky modifikovaného organismu na trh příslušným orgánem členského státu, kterou se území České republiky nebo jeho určitá část vylučuje z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismu. (2) Ministerstvo zemědělství po dohodě s ministerstvem může nejpozději do 45 dnů ode dne obdržení stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin k žádosti o povolení vydávaného k uvedení geneticky modifikovaného organismu na trh podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23) předložit Komisi požadavek na úpravu územní působnosti tohoto povolení, kterou se území České republiky nebo jeho určitá část vylučuje z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismu. (3) Nebyl-li předložen požadavek podle odstavce 1 nebo potvrdil-li oznamovatel územní působnost svého původního oznámení do 30 dnů ode dne předložení požadavku ministerstva Komisí a příslušným orgánem členského státu byl vydán písemný souhlas s uvedením předmětného geneticky modifikovaného organismu na trh, může vláda pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismu nebo skupiny geneticky modifikovaných organismů vymezených na základě určité plodiny nebo znaku (dále jen „skupina geneticky modifikovaných organismů“) na území České republiky nebo jeho určité části omezit nebo zakázat. (4) Nebyl-li předložen požadavek podle odstavce 2 nebo potvrdil-li žadatel územní působnost své původní žádosti do 30 dnů ode dne předložení požadavku Ministerstva zemědělství Komisí a k uvedení předmětného geneticky modifikovaného organismu na trh bylo vydáno povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23), může vláda pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismu nebo skupiny geneticky modifikovaných organismů na území České republiky nebo jeho určité části omezit nebo zakázat. (5) Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zemědělství může příslušnému orgánu členského státu, který vydal písemný souhlas k uvedení geneticky modifikovaného organismu na trh, předložit požadavek na zrušení úpravy jeho územní působnosti, kterou se území České republiky nebo jeho určitá část vylučuje z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismu. (6) Ministerstvo zemědělství po dohodě s ministerstvem může Komisi předložit požadavek na zrušení úpravy územní působnosti povolení vydávaného k uvedení geneticky modifikovaného organismu na trh podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23), kterou se území České republiky nebo jeho určitá část vylučuje z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismu. § 24f (1) Vláda může omezit nebo zakázat pěstování geneticky modifikovaného organismu nebo skupiny geneticky modifikovaných organismů, k jejichž uvedení na trh byl vydán písemný souhlas příslušným orgánem členského státu nebo k jejichž uvedení na trh bylo vydáno povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23), v případě, že jejich pěstování může a) být v rozporu se státní politikou životního prostředí, b) být v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, c) být v rozporu se státní zemědělskou politikou, d) být v rozporu se zásadami ochrany zemědělské půdy, e) způsobit nepřijatelné sociální nebo hospodářské dopady, f) i přes opatření přijatá podle zákona o zemědělství20) způsobit přítomnost geneticky modifikovaného organismu v jiných produktech, nebo g) je v rozporu s veřejným pořádkem, je-li současně splněna některá z podmínek podle písmen a) až f). (2) Omezení nebo zákaz pěstování geneticky modifikovaného organismu nebo skupiny geneticky modifikovaných organismů stanoví vláda opatřením obecné povahy. (3) Opatření obecné povahy stanoví geneticky modifikovaný organismus nebo skupinu geneticky modifikovaných organismů, jejichž pěstování se omezuje nebo zakazuje, území, na které se omezení nebo zákaz vztahuje, a v případě omezení pěstování rozsah tohoto omezení. (4) Odpadnou-li důvody pro omezení nebo zákaz pěstování geneticky modifikovaného organismu nebo skupiny geneticky modifikovaných organismů, vláda opatření obecné povahy zruší. § 24g (1) Na opatření obecné povahy podle tohoto zákona se § 172 správního řádu nepoužije. (2) Návrh opatření obecné povahy zašle ministerstvo Komisi; jedná-li se o geneticky modifikovaný organismus nebo skupinu geneticky modifikovaných organismů, k jejichž uvedení na trh bylo vydáno povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23), zašle návrh opatření obecné povahy Komisi Ministerstvo zemědělství. Opatření obecné povahy může být vydáno nejdříve po uplynutí lhůty 75 dnů ode dne zaslání jeho návrhu Komisi. (3) Ministerstvo nebo Ministerstvo zemědělství zveřejní na své úřední desce informaci o tom, že návrh opatření obecné povahy byl zaslán Komisi. Ministerstvo nebo Ministerstvo zemědělství zveřejní na své úřední desce spolu s touto informací rovněž návrh opatření obecné povahy včetně jeho odůvodnění. (4) Po dobu 75 dní ode dne zveřejnění informace podle odstavce 3 nesmí být na území České republiky nebo jeho části vymezené v návrhu opatření obecné povahy zahájeno pěstování geneticky modifikovaného organismu nebo skupiny geneticky modifikovaných organismů vymezených v tomto návrhu. (5) Opatření obecné povahy se oznamuje veřejnou vyhláškou ministerstva; jedná-li se o geneticky modifikovaný organismus nebo skupinu geneticky modifikovaných organismů, k jejichž uvedení na trh bylo vydáno povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23), oznamuje se opatření obecné povahy veřejnou vyhláškou Ministerstva zemědělství. (6) Ministerstvo nebo Ministerstvo zemědělství bezodkladně informuje Komisi a ostatní členské státy o tom, že opatření obecné povahy podle tohoto zákona bylo vydáno. Ministerstvo bezodkladně informuje o vydání opatření obecné povahy osobu zapsanou v Seznamu pro uvádění na trh nebo osobu, které byl příslušným orgánem jiného členského státu vydán písemný souhlas k uvedení geneticky modifikovaného organismu na trh. Ministerstvo zemědělství bezodkladně informuje o vydání opatření obecné povahy držitele povolení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravující geneticky modifikované potraviny a krmiva23). 24) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů.“. 49. V § 25 odst. 2 se slova „do oběhu nebo pro které byl vydán souhlas nebo povolení pro uvádění do oběhu příslušným úřadem členského státu“ nahrazují slovy „na trh nebo pro které byl vydán písemný souhlas pro uvádění na trh příslušným orgánem jiného členského státu nebo pro které bylo vydáno povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23). Toto ustanovení se nevztahuje na dovoz a vývoz geneticky modifikovaných organismů podle odstavců 3 a 4.“. 50. V § 25 odst. 3 se slova „(§ 16)“ nahrazují slovy „podle § 16 až 16c“. 51. V § 25 odst. 6 se za slova „potravinářskou inspekci, v případě“ vkládají slova „krmiv, osiv a“. 52. V § 25 odst. 7 písm. c) a d) se slova „místo podnikání“ nahrazují slovy „adresu sídla“. 53. V § 25 odst. 8 písm. a) se slova „§ 16 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 16b odst. 3“. 54. V § 25 odst. 8 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, nejde-li o uzavřené nakládání první kategorie rizika“. 55. V § 27 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) krajské úřady.“. 56. V § 28 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) neprodleně informuje o případech neoprávněného nakládání s geneticky modifikovanými organismy nebo genetickými produkty Komisi, příslušné orgány členských států a způsobem podle § 10 písm. b) a c) veřejnost.“. 57. V § 30 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a lesního hospodářství“. 58. V § 30 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) je ústředním správním úřadem v oblasti geneticky modifikovaných potravin a krmiv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny nebo krmiva23), d) upravuje podmínky pěstování geneticky modifikovaných odrůd rostlin podle zákona o zemědělství20).“. 59. V § 31 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 26 zní: „b) ukládá právnickým a fyzickým osobám opatření k nápravě; hrozí-li bezprostřední újma na zdraví nebo na životním prostředí, bezodkladně zajistí provedení nezbytných opatření k nápravě a uloží osobě, která při nakládání nebo jiném zacházení s geneticky modifikovaným organismem nebo genetickým produktem porušila povinnost uloženou tímto zákonem nebo rozhodnutími vydanými na jeho základě anebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie26), aby uhradila náklady spojené s provedením opatření, 26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003.“. 60. V § 31 odst. 1 se doplňují písmena c) a d), která včetně poznámky pod čarou č. 27 znějí: „c) může zakázat další nakládání nebo jiné zacházení s geneticky modifikovaným organismem nebo genetickým produktem, zjistí-li při kontrole nakládání nebo jiného zacházení s geneticky modifikovanými organismy nebo genetickými produkty porušení povinností uložených tímto zákonem nebo rozhodnutími vydanými na jeho základě anebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie27) a k odstranění protiprávního stavu nepostačuje uložení opatření k nápravě, d) neprodleně informuje ministerstvo o případech neoprávněného nakládání s geneticky modifikovanými organismy nebo genetickými produkty a o tom, že bylo vydáno rozhodnutí o uložení opatření k nápravě nebo že nakládání nebo jiné zacházení s geneticky modifikovaným organismem nebo genetickým produktem bylo zakázáno. 27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1946/2006.“. 61. V § 33 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. 62. Část sedmá včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 28 až 30 zní: „ČÁST SEDMÁ OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A SPRÁVNÍ DELIKTY HLAVA I OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ § 34 (1) Zjistí-li inspekce při kontrole nakládání nebo jiného zacházení s geneticky modifikovanými organismy nebo genetickými produkty porušení povinnosti uložené tímto zákonem nebo rozhodnutími vydanými na jeho základě anebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie27), uloží osobě porušující tyto povinnosti vhodná opatření k nápravě. (2) Inspekce může zejména a) pozastavit nakládání nebo jiné zacházení s geneticky modifikovaným organismem nebo genetickým produktem do doby, než podmínky tohoto nakládání nebo jiného zacházení budou uvedeny do souladu s tímto zákonem nebo rozhodnutími vydanými na jeho základě anebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie27), b) nařídit odstranění následků takového nakládání nebo jiného zacházení s geneticky modifikovaným organismem nebo genetickým produktem, c) nařídit zneškodnění geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu, hrozí-li újma na zdraví nebo na životním prostředí, nebo d) nařídit přijetí jiných opatření nezbytných k ochraně zdraví nebo životního prostředí. (3) Inspekce v rozhodnutí o uložení nápravného opatření stanoví lhůtu k jeho provedení. (4) Odvolání proti rozhodnutí o uložení nápravného opatření nemá odkladný účinek. (5) Vlastníku nemovité věci může inspekce v souvislosti s prováděním opatření k nápravě uložit povinnost strpět v nezbytném rozsahu a po nezbytnou dobu omezení jejího obvyklého užívání. Náhradu případné škody tím vzniklé hradí vlastníku stát, který má vůči osobě, v důsledku jejíž protiprávní činnosti bylo opatření k nápravě uloženo, nárok na náhradu škody. HLAVA II SPRÁVNÍ DELIKTY § 35 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 3 odst. 4 nedodržuje při zacházení s geneticky modifikovaným organismem nebo genetickým produktem podmínky vyznačené na obalu nebo v průvodním listu anebo s ním zachází pro jiný účel než tam uvedený, b) v rozporu s § 23 odst. 1 uvádí na trh geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt, který nebyl zapsán do Seznamu pro uvádění na trh, k jehož uvedení na trh nebyl vydán písemný souhlas příslušným orgánem jiného členského státu nebo povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23) anebo při zacházení s ním nedodržuje rozsah a podmínky tohoto zápisu, písemného souhlasu nebo povolení, c) neposkytne ministerstvu ve stanovené lhůtě písemné informace o místě pěstování geneticky modifikovaných organismů schválených pro uvedení na trh podle § 23 odst. 2, d) pěstuje geneticky modifikovaný organismus v rozporu se zákazem nebo omezením stanoveným opatřením obecné povahy vydaným na základě § 24e odst. 3 nebo 4, e) zahájí pěstování geneticky modifikovaného organismu v rozporu s § 24g odst. 4, nebo f) dováží nebo vyváží geneticky modifikované organismy nebo genetické produkty v rozporu s § 25 odst. 2. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo f), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo e). § 35a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 3 odst. 4 nedodržuje při zacházení s geneticky modifikovaným organismem nebo genetickým produktem podmínky vyznačené na obalu nebo v průvodním listu anebo s ním zachází pro jiný účel než tam uvedený, b) nakládá s geneticky modifikovaným organismem v uzavřeném prostoru bez příslušného oprávnění podle § 16 odst. 2, c) uvádí geneticky modifikovaný organismus do životního prostředí bez povolení podle § 17 odst. 1, d) v rozporu s § 23 odst. 1 uvádí na trh geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt, který nebyl zapsán do Seznamu pro uvádění na trh, k jehož uvedení na trh nebyl vydán písemný souhlas příslušným orgánem jiného členského státu nebo povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23) anebo při zacházení s ním nedodržuje rozsah a podmínky tohoto zápisu, písemného souhlasu nebo povolení, e) neposkytne ministerstvu ve stanovené lhůtě písemné informace o místě pěstování geneticky modifikovaných organismů schválených pro uvedení na trh podle § 23 odst. 2, f) pěstuje geneticky modifikovaný organismus v rozporu se zákazem nebo omezením stanoveným opatřením obecné povahy vydaným na základě § 24e odst. 3 nebo 4, g) zahájí pěstování geneticky modifikovaného organismu v rozporu s § 24g odst. 4, nebo h) dováží nebo vyváží geneticky modifikované organismy nebo genetické produkty v rozporu s § 25 odst. 2. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí nebo osoba zapsaná v Seznamu pro uvádění na trh anebo osoba, která o vznik takového oprávnění nebo o zápis do Seznamu pro uvádění na trh žádá, dopustí správního deliktu tím, že a) nepřijme opatření nezbytná k ochraně zdraví a životního prostředí podle § 8 odst. 1 písm. a), b) v rozporu s § 8 odst. 1 písm. b) neposkytne ministerstvu písemně nové informace týkající se rizik geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu pro zdraví nebo životní prostředí nebo neoznámí ministerstvu přijatá opatření, nebo c) v rozporu s § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě neprovede nebo nepředloží ministerstvu nové hodnocení rizika. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která poskytuje geneticky modifikovaný organismus výlučně pro účely uzavřeného nakládání nebo uvádění do životního prostředí, dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 11 odst. 1 nezajistí, aby na štítku nebo v průvodním dokumentu geneticky modifikovaného organismu byla zřetelně uvedena slova „Geneticky modifikovaný organismus“ nebo aby geneticky modifikovaný organismus splňoval další požadavky na jeho označení stanovené v povolení pro uzavřené nakládání nebo povolení pro uvádění do životního prostředí. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která uvádí geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt na trh v rámci své podnikatelské činnosti, dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí, aby byl geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt označen podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího sledovatelnost a označování geneticky modifikovaných organismů28) nebo podle § 11 odst. 2 a 3, nebo b) nesplní některý z požadavků na sledovatelnost genetických produktů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího sledovatelnost a označování geneticky modifikovaných organismů29). (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k uzavřenému nakládání dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 15 odst. 2 nakládá s geneticky modifikovanými organismy v prostoru, který nesplňuje požadavky na uzavření a ochranná opatření stanovená pro příslušnou nebo vyšší kategorii rizika, b) v rozporu s § 15 odst. 3 nekontroluje uzavřený prostor nebo ochranná opatření anebo nevede o provedených kontrolách záznamy, c) nepodá nové oznámení podle § 16b odst. 2, nebo d) nedodrží rozsah nebo podmínky nakládání stanovené v povolení pro uzavřené nakládání podle § 16c odst. 1. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k uvádění do životního prostředí dopustí správního deliktu tím, že a) nedodrží rozsah nebo podmínky nakládání stanovené v povolení pro uvádění do životního prostředí podle § 17 odst. 1, b) nezajistí, aby žádný materiál pocházející z geneticky modifikovaného organismu, který uvádí do životního prostředí, nebyl uveden na trh podle § 17 odst. 4, nebo c) nezajistí provádění monitoringu nebo podávání zpráv o jeho výsledcích v souladu s požadavky stanovenými v povolení pro uvádění do životního prostředí podle § 18 odst. 9. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k uzavřenému nakládání nebo k uvádění do životního prostředí dopustí správního deliktu tím, že a) nezabezpečí výkon odborné kontroly nad nakládáním s geneticky modifikovanými organismy odborným poradcem podle § 19 písm. a), b) v rozporu s § 19 písm. b) nevede nebo neuchovává dokumentaci o nakládání s geneticky modifikovanými organismy, c) v rozporu s § 19 písm. c) nezašle ve stanovené lhůtě ministerstvu přehled geneticky modifikovaných organismů, údaje o jejich množství, způsobu nakládání s nimi anebo vyjádření k přezkoumání hodnocení rizika za uplynulý kalendářní rok, d) nezašle ministerstvu ve stanovené lhůtě závěrečnou zprávu o průběhu a důsledcích nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle § 19 písm. d), e) uvede nepravdivý údaj v dokumentaci o nakládání s geneticky modifikovanými organismy nebo v závěrečné zprávě o průběhu a důsledcích nakládání s geneticky modifikovanými organismy, f) nezajistí, aby provozní řád pracoviště, v němž se nakládá s geneticky modifikovanými organismy, obsahoval všechny náležitosti uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu podle § 19 písm. f), g) v rozporu s § 19 písm. g) nezajistí školení zaměstnanců nebo je prokazatelně neseznámí s provozním řádem pracoviště, h) neposkytne stanoveným správním orgánům součinnost při kontrole podle § 19 písm. h), nebo i) neposkytne ministerstvu ve stanovené lhůtě informaci o druhu a množství geneticky modifikovaných organismů anebo o předpokládaném vstupním nebo výstupním místě podle § 25 odst. 5. (8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k uzavřenému nakládání druhé a vyšší kategorie rizika nebo k uvádění do životního prostředí dopustí správního deliktu tím, že a) nepředloží ministerstvu havarijní plán k uzavřenému nakládání druhé a vyšší kategorie rizika podle § 20 odst. 2 písm. c), b) nepředloží ministerstvu ve stanovené lhůtě havarijní plán při změně skutečností, které mohou mít závažný vliv na opatření stanovená pro případ havárie, podle § 20 odst. 2 písm. d), c) v rozporu s § 20 odst. 3 nezpracuje nebo nepředloží příslušným obcím, příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje nebo krajskému úřadu havarijní plán, d) neprovede v případě havárie opatření k odstranění nebo zmírnění jejích škodlivých následků podle § 21 odst. 2, e) neoznámí vzniklou havárii ministerstvu neprodleně telefonicky a písemně nebo elektronickou poštou podle § 21 odst. 3, nebo f) neoznámí vzniklou havárii neprodleně ostatním správním orgánům podle § 21 odst. 4. (9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba zapsaná do Seznamu pro uvádění na trh dopustí správního deliktu tím, že nezajistí provádění monitoringu nebo podávání zpráv o jeho výsledcích podle § 23 odst. 3. (10) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je dovozcem nebo vývozcem geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu, se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 25 odst. 6 neuvědomí ihned příslušný celní úřad nebo další správní úřady o příchodu zboží do vstupního místa, b) nepředloží celnímu úřadu požadovanou průvodní dokumentaci podle § 25 odst. 7, nebo c) nepředloží celnímu úřadu ověřenou kopii povolení pro uzavřené nakládání nebo uvádění do životního prostředí anebo kopii havarijního plánu podle § 25 odst. 8. (11) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vývozcem geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností vývozce uložených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční pohyb geneticky modifikovaných organismů30). (12) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo f), b) 1 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. a) nebo d), c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, 3, odstavce 4 písm. a) nebo b), odstavce 5 písm. b) nebo c), odstavce 6, odstavce 7 písm. h), odstavce 8 písm. d) až f) nebo odstavce 9, d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), d), g) nebo h), odstavce 7 písm. a) až e) nebo i), odstavce 8 písm. a) až c), odstavce 10 nebo 11, e) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) nebo odstavce 7 písm. f) nebo g). (13) Dojde-li v době 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty k opětovnému spáchání obdobného správního deliktu, za který byla pokuta uložena, horní hranice sazby pokuty podle odstavců 1 až 5 se zvyšuje na dvojnásobek. § 36 Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán; odpovědnost právnické osoby za správní delikt podle § 35a odst. 1 písm. e) anebo § 35a odst. 7 písm. f) nebo g) zaniká nejpozději do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, ke kterému došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Správní delikty podle tohoto zákona projednává inspekce. (6) Pokuty vybírá inspekce. Příjem z pokut je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. 28) Čl. 4 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003. 29) Čl. 4 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003. 30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1946/2003.“. 63. § 38 zní: „§ 38 Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem a) náležitosti shrnutí obsahu žádosti podle § 5 odst. 4, b) náležitosti a postupy hodnocení rizika podle § 7 odst. 6, c) prahovou hranici výskytu příměsí podle § 11 odst. 4, d) požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření v případě uzavřeného nakládání podle § 15 odst. 2, e) vzory oznámení o uzavřeném nakládání první nebo druhé kategorie rizika a žádosti o udělení povolení pro uzavřené nakládání třetí nebo čtvrté kategorie rizika podle § 16 odst. 6, f) vzor hodnocení rizika pro uzavřené nakládání první kategorie rizika podle § 16a odst. 4, g) vzor žádosti o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí podle § 17 odst. 3, h) způsob a rozsah vedení dokumentace podle § 19 písm. b), i) vzor havarijního plánu podle § 20 odst. 4 a rozsah ministerstvem zveřejněných informací o havarijním plánu podle § 20 odst. 5, j) vzor žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh podle § 24 odst. 3, k) náležitosti hodnotící zprávy podle § 24b odst. 7.“. 64. V příloze č. 1 bodě 1 úvodní části ustanovení se za slova „mohou vzniknout“ vkládají slova „mimo jiné“. 65. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k zákonu č. 78/2004 Sb. Náležitosti provozního řádu pracoviště, v němž se nakládá s geneticky modifikovanými organismy Provozní řád pracoviště, v němž se nakládá s geneticky modifikovanými organismy, musí obsahovat alespoň tyto údaje: a) jméno nebo název anebo obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, oprávněné osoby, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, b) název nebo obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, oprávněné osoby, je-li právnickou osobou, jakož i jméno a adresu bydliště statutárního orgánu oprávněné osoby, c) jméno a adresu bydliště vlastníka budovy, jde-li o uzavřené nakládání, nebo pozemku, jde-li o uvádění do životního prostředí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho název nebo obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jakož i jméno a adresu bydliště statutárního orgánu, je-li vlastník právnickou osobou, a to pokud není vlastník totožný s oprávněnou osobou, d) jméno, adresu bydliště, číslo telefonu a adresu elektronické pošty odborného poradce, e) jméno, adresu bydliště, číslo telefonu a adresu elektronické pošty osoby odpovědné za provoz pracoviště, f) kategorii rizika nakládání s geneticky modifikovaným organismem, které smí být na pracovišti prováděno, jedná-li se o uzavřené nakládání, g) výčet a přibližné množství geneticky modifikovaných organismů, se kterými bude na pracovišti nakládáno, h) seznam pracovníků proškolených pro práci na pracovišti, i) povinnosti pracovníků při práci, zejména dodržování pracovních postupů, postup sanitace prostoru a zařízení po ukončení pracovní činnosti, postup dekontaminace nástrojů, osobních ochranných pracovních prostředků a oděvů, j) seznam a popis závazných pracovních postupů používaných na pracovišti, k) zakázané činnosti na pracovišti, l) zásady hygieny a bezpečnosti práce v souladu s ustanovením jiných právních předpisů6), m) seznam osobních ochranných pracovních prostředků a dalších pomůcek, které stanoví zaměstnavatel v souladu s jiným právním předpisem19), s uvedením činností, ke kterým musí být používány, n) organizační a technologické zabezpečení pracoviště, o) povinnosti pracovníků při údržbě zařízení, p) charakter, účel a popis technických prvků zajišťujících uzavření prostoru, pokud se jedná o uzavřené nakládání, q) opatření k zabránění vstupu nepovolaných osob, r) systém a četnost kontrol prostoru, zařízení a ochranných opatření, s) opatření pro případ havárie a požáru včetně havarijního plánu podle § 20, t) způsob nakládání s odpady a kontaminovanými materiály a předměty, zejména postupy zneškodnění geneticky modifikovaných organismů a způsob kontroly jejich účinnosti, u) zásady vedení evidence o provozu zařízení, prováděné sanitaci a kontrolách zabezpečovacích prvků, v) v případě uvádění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí 1. způsob dopravy na pozemek včetně bezpečnostních opatření, 2. místo a způsob skladování geneticky modifikovaných organismů před uváděním do životního prostředí a po jeho ukončení včetně údajů o balení a označování, w) údaj o případném časovém omezení platnosti provozního řádu.“. Čl. II Přechodné ustanovení Oznámení o uzavřeném nakládání podle § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 78/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, doručená ministerstvu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 78/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zemědělství Čl. III Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 409/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 95/2009 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 2i se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) dodržovat minimální vzdálenost místa pěstování geneticky modifikované odrůdy od státní hranice České republiky stanovenou vyhláškou.“. 2. V § 2i se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) minimální vzdálenost místa pěstování geneticky modifikované odrůdy od státní hranice České republiky podle odstavce 2 písm. f).“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 370/2016 Sb.	Zákon č. 370/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 11. 2016, datum účinnosti 14. 12. 2016, částka 147/2016 * Čl. I - Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 14. 12. 2016 370 ZÁKON ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 36 odstavec 4 zní: „(4) V zastavěném území obce mohou být podélně umísťována vedení, kromě případů uvedených v odstavci 3 a za podmínek uvedených v tomto odstavci, i v chodnících a v přilehlých zelených pásech průjezdního úseku silnice nebo v místní komunikaci při nejvyšším možném ohledu vůči vegetaci. V případech, kdy je vyloučena možnost jiného technického řešení, mohou být vedení dále umístěna i ve vozovkách těchto pozemních komunikací.“. 2. V § 40 odst. 1 se slova „krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a obecní úřad“. 3. V § 40 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, a působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech místních komunikací“. 4. V § 40 odstavec 5 zní: „(5) Obecní úřad a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie, b) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností.“. 5. § 44a zní: „§ 44a Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném předem dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 369/2016 Sb.	Zákon č. 369/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 11. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 147/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně ovzduší * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2020 369 ZÁKON ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně ovzduší Čl. I Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 87/2014 Sb. a zákona č. 382/2015 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/2193/EU ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení.“. 2. V § 4 odst. 7 se věta druhá nahrazuje větami „Pokud je sečtením jmenovitých tepelných příkonů nebo projektovaných kapacit stacionárních zdrojů, jejichž jednotlivé příkony nebo kapacity nepřekračují hodnotu pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu, překročena hodnota pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu, zařazují se tyto zdroje do příslušného kódu v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Jmenovité tepelné příkony nebo projektované kapacity stacionárních zdrojů, jejichž jednotlivé příkony nebo kapacity překračují hodnotu pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu, se nesčítají s příkony nebo kapacitami zdrojů, jejichž jednotlivé příkony nebo kapacity hodnotu pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu nepřekračují.“. 3. V § 4 odst. 9 se za slova „emisní limity,“ vkládají slova „způsob stanovení specifických emisních limitů v povolení podle § 11 odst. 2 písm. d) pro látky obtěžující zápachem,“. 4. V § 6 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Povinnost provést ověření správnosti výsledků kontinuálního měření je považována za splněnou provedením kalibrace kontinuálního měření emisí v souladu s určenými technickými normami.“. 5. V § 6 odst. 8 větě první se slova „v daném kalendářním roce nepřekročí 300 hodin“ nahrazují slovy „nepřekročí 500 hodin ročně, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období tří kalendářních let“. 6. V § 7 odst. 3 se slova „strukturu emisní inventury, metodiku jejího provádění, metodiku provádění emisní projekce a“ zrušují. 7. V § 10 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Současně neprodleně informuje inspekci, dotčené krajské úřady, dotčené obecní úřady, které mají vydaný regulační řád, dále obce, které mají stanovenu nízkoemisní zónu, a dotčené provozovatele stacionárních zdrojů, kterým byly uloženy zvláštní podmínky provozu podle odstavce 3.“. 8. V § 10 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Při stanovování jejich rozsahu krajský úřad musí přihlédnout ke skutečnosti, zda a do jaké míry jsou stacionárním zdrojem dosahovány úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami stanovenými v závěrech o nejlepších dostupných technikách.“. 9. V § 11 odst. 1 písm. c) se slovo „pouze“ nahrazuje slovy „, zda jde o stacionární zdroj, jehož provozovatel je povinen plnit stejné povinnosti, jaké jsou tímto zákonem stanoveny provozovateli stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Ministerstvo v rozhodnutí stanoví,“. 10. V § 11 odst. 2 písm. c) se slova „ke stavbě a změně“ nahrazují slovy „k provedení“. 11. V § 11 odstavec 3 zní: „(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává závazné stanovisko k umístění, provedení a užívání stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle jiného právního předpisu6). Závazné stanovisko se nevydává k vodním dílům určeným pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle jiného právního předpisu12).“. 12. V § 11 odst. 8 větě třetí se za slova „do 5 MW“ vkládají slova „včetně, na spalovací stacionární zdroje označené kódy 1.2. a 1.3. v příloze č. 2 k tomuto zákonu o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalující plynné nebo kapalné palivo, pokud slouží jako záložní zdroje energie a jejich provozní hodiny nepřekročí 300 hodin v kalendářním roce,“. 13. V § 11 odst. 9 větě druhé se za slova „do 5 MW“ vkládají slova „včetně, na spalovací stacionární zdroje označené kódy 1.2. a 1.3. v příloze č. 2 k tomuto zákonu o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalující plynné nebo kapalné palivo, pokud slouží jako záložní zdroje energie a jejich provozní hodiny nepřekročí 300 hodin v kalendářním roce,“. 14. V § 12 odst. 2 se za slova „vyjádření k“ vkládají slova „vydání závazného stanoviska podle § 11 odst. 2 písm. c) a k“. 15. V § 12 odst. 3 větě první se slova „§ 11 odst. 2 písm. b)“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 2 písm. b) a c)“ a za slovo „umístění“ se vkládají slova „nebo provedení“. 16. V § 12 odst. 4 se na konci písmene i) slovo „nebo“ zrušuje. 17. V § 12 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) podmínky pro zkušební provoz podle stavebního zákona; nejdéle na 6 měsíců od zahájení zkušebního provozu lze podmínky pro zkušební provoz stanovit odlišně od podmínek provozu stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.“. 18. V § 12 odst. 7 větě třetí se za slovo „provozu“ vkládají slova „stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad“. 19. V § 14 odstavce 1 až 6 znějí: „(1) Rada obce může za účelem omezení znečištění ovzduší z dopravy na svém území nebo jeho části opatřením obecné povahy vydaným v přenesené působnosti stanovit zónu s omezením provozu silničních motorových vozidel (dále jen „nízkoemisní zóna“), do které mohou vjet pouze a) silniční motorová vozidla označená emisní plaketou s uvedením příslušné emisní kategorie podle prováděcího právního předpisu, b) silniční motorová vozidla uvedená v příloze č. 8 k tomuto zákonu a c) silniční motorová vozidla označená emisní plaketou vydanou v jiném státě, pokud podmínky pro označení silničních motorových vozidel emisní plaketou a podmínky provozu v nízkoemisní zóně v tomto státě jsou obdobné jako podmínky stanovené tímto zákonem; vzory emisních plaket vydaných v jiném státě, s nimiž je povolen vjezd do nízkoemisní zóny podle tohoto zákona, zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) V opatření obecné povahy může být stanoveno, že do nízkoemisní zóny mohou vjet také silniční motorová vozidla, jejichž provozovatel má na území nízkoemisní zóny trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na základě povolení k dlouhodobému pobytu. (3) V opatření obecné povahy se stanoví území nízkoemisní zóny, emisní kategorie silničních motorových vozidel, které mají do nízkoemisní zóny dovolen vjezd, a způsob označení silničního motorového vozidla podle odstavce 1 písm. b) nebo podle odstavce 2 nebo 5. Na průjezdním úseku dálnice nebo silnice9) lze nízkoemisní zónu stanovit pouze v případě, že na území obce mimo nízkoemisní zónu nebo mimo zastavěné území téže nebo sousední obce existuje jiná dálnice nebo silnice stejné nebo vyšší třídy9), po které je možné zajistit obdobné dopravní spojení. Proti návrhu opatření obecné povahy nelze podat námitky. Účinnost opatření obecné povahy lze stanovit nejdříve 12 měsíců ode dne jeho oznámení veřejnou vyhláškou. Obec informuje ministerstvo o přijetí opatření obecné povahy nejpozději 1 měsíc ode dne jeho oznámení veřejnou vyhláškou. Ministerstvo vede seznam stanovených nízkoemisních zón způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Pro případy vzniku smogové situace podle § 10 odst. 1 mohou být v opatření obecné povahy stanoveny zvláštní podmínky provozu v nízkoemisní zóně, které spočívají v dodatečném omezení okruhu emisních kategorií silničních motorových vozidel, která mají do nízkoemisní zóny dovolen vjezd po dobu trvání smogové situace. (5) V opatření obecné povahy může být stanoveno, že do nízkoemisní zóny mohou vjet také silniční motorová vozidla, pro něž byla na žádost jejich provozovatele povolena dočasná nebo trvalá individuální výjimka. O žádosti rozhoduje obecní úřad obce, která stanovila nízkoemisní zónu. Na udělení výjimky není právní nárok. Výjimku lze povolit, prokáže-li žadatel vážný zájem na jejím povolení, který spočívá a) v nemoci, bezmoci nebo jiném postižení žadatele, který nesplňuje podmínky pro přiznání označení pro osobu těžce zdravotně postiženou, b) v pracovní době žadatele, která mu neumožňuje přepravovat se hromadnou dopravou, c) v podnikání žadatele, které by bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno omezením provozu v nízkoemisní zóně, nebo d) v potřebě zajištění přepravy věcí na kulturní, sportovní, společenskou, vzdělávací nebo výchovnou akci. (6) Výrobu emisních plaket zajišťuje Státní fond životního prostředí. Distribuci emisních plaket zajišťují obecní úřady obcí s rozšířenou působností a ministerstvo. Emisní plaketa se vydává za úplatu, jejíž výši stanoví na základě nákladů na výrobu a distribuci emisních plaket prováděcí právní předpis. Polovina z této úplaty je příjmem Státního fondu životního prostředí a polovina je příjmem osoby, která plaketu distribuuje.“. Poznámky pod čarou č. 7, 8 a 10 se zrušují. 20. V § 16 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Doklad, který prokazuje splnění požadavků na kvalitu paliv způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, je povinna předat odběrateli vždy při první dodávce paliva a následně při změně kvality paliva. Osoba uvádějící v České republice paliva na trh, odběratel a každý, kdo v dodavatelském řetězci provádí následnou obchodní činnost po uvedení paliva na trh, je povinen na vyžádání kontrolního orgánu předložit doklad, který prokazuje splnění požadavků na kvalitu paliv způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.“. 21. V § 16 odst. 2 se slova „, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění,“ zrušují. 22. V § 16 odst. 7 se slova „pro ni“ a „a ekonomicky přijatelné“ zrušují a doplňuje se věta, která včetně poznámky pod čarou č. 33 zní: „To neplatí, pokud energetický posudek33) prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné. 33) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.“. 23. V § 16 odst. 8 se spojka „a“ mezi slovy „paliv“ a „požadavky“ nahrazuje čárkou a čárka mezi slovy „plnění“ a „obsahové náležitosti“ se nahrazuje spojkou „a“ a slova „a pravidla pro stanovení ekonomické přijatelnosti využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem“ se zrušují. 24. V § 16 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Provozovatel plavidla je povinen používat k pohonu plavidla pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 25. V § 17 odst. 1 písm. a) se slova „a výrobcem“ nahrazují slovy „, výrobcem a dodavatelem“. 26. V § 17 odst. 1 písm. d) se slova „včetně údajů o vnášení skleníkových plynů do ovzduší,“ zrušují. 27. V § 17 odst. 1 se na konci písmene h) doplňuje věta „V případě, že výrobce spalovacího zdroje není znám, zanikl nebo neurčil oprávněnou osobu, může být kontrola provedena odborně způsobilou osobou oprávněnou jiným výrobcem k provádění kontroly technického stavu a provozu stejného typu spalovacího stacionárního zdroje.“. 28. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) Vznikne-li důvodné podezření, že provozovatel spalovacího stacionárního zdroje umístěného v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory užívané pro podnikatelskou činnost, porušil některou z povinností podle odstavce 1, avšak toto porušení nelze prokázat bez provedení kontroly spalovacího stacionárního zdroje, jeho příslušenství nebo používaných paliv, obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele na tuto skutečnost písemně upozorní a poučí jej o povinnostech provozovatele spalovacího stacionárního zdroje stanovených v odstavci 1 a o následcích opakovaného důvodného podezření na jejich porušení v podobě provedení kontroly. Pokud opakovaně vznikne důvodné podezření, že tento provozovatel nadále nebo opětovně porušuje některou z povinností podle odstavce 1, je kontrolující oprávněn vstoupit do jeho obydlí za účelem kontroly dodržování povinností podle tohoto zákona. Vlastník nebo uživatel těchto prostor je povinen umožnit kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům.“. 29. V § 17 odst. 3 písm. c) se za slovo „systému“ vkládá slovo „plnění“, číslo „3“ se nahrazuje číslem „6“ a na konci textu písmene c) se doplňují slova „; povinnost ohlašování souhrnné provozní evidence se nevztahuje na provozovatele stacionárního zdroje umístěného ve vojenských objektech provozovaných Ministerstvem obrany nebo jím zřízenou organizací“. 30. V § 17 odst. 3 písmena e) až g) znějí: „e) bezodkladně odstraňovat technické závady, které mají za následek vyšší úroveň znečišťování a současně nedodržení podmínky pro provoz stacionárního zdroje stanovené tímto zákonem, jeho prováděcím právním předpisem nebo povolením provozu, a nejpozději do 48 hodin od vzniku takové závady podat zprávu krajskému úřadu a inspekci o jejím výskytu; mezi tyto závady patří především špatná funkce nebo porucha na technologii ke snižování emisí, f) omezit provoz nebo odstavit stacionární zdroj v případě technické závady na zdroji s následkem nedodržení podmínky pro provoz stacionárního zdroje stanovené tímto zákonem, jeho prováděcím právním předpisem nebo povolením provozu, nedojde-li do 24 hodin k obnovení provozu, který je v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, jeho prováděcím právním předpisem a povolením provozu; povinnost odstavení neplatí pro stacionární zdroj, jehož odstavení by vedlo k vyšším emisím, než jsou emise při jeho dalším provozu, nebo pokud je potřeba zachovat dodávku energie, g) odstavit spalovací stacionární zdroj o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, pokud během uplynulých 12 měsíců překročila délka jeho provozu bez technologie ke snižování emisí 120 hodin; povinnost odstavení neplatí pro spalovací stacionární zdroj o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, jehož odstavení by vedlo k vyšším emisím, než jsou emise při jeho dalším provozu, nebo pokud je potřeba zachovat dodávku energie,“. 31. V § 17 odst. 3 písm. i) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“ a slova „, pokud se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 4 k tomuto zákonu“ se zrušují. 32. V § 17 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „a náležitosti dokladu o provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění“. 33. Nadpis § 18 zní: „Povinnosti osob nakládajících s vybranými výrobky pro opravy nátěru silničních vozidel, barvami a laky“. 34. V § 18 odst. 1 se slova „barvu, lak nebo výrobek pro opravy nátěru silničních vozidel“ nahrazují slovy „výrobek pro opravy nátěru silničních vozidel, barvu nebo lak“. 35. V § 18 odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „včetně adresy a identifikačního čísla provozovny přiděleného prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností“. 36. V § 18 odst. 3 se slova „barvu, lak nebo výrobek pro opravy nátěru silničních vozidel uvedený“ nahrazují slovy „výrobek pro opravy nátěru silničních vozidel, barvu nebo lak uvedené“. 37. V § 18 se vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Použití výrobků pro opravy nátěru silničních vozidel, barev nebo laků uvedených v prováděcím právním předpisu, ve kterých obsah organických sloučenin nebo směsi organických sloučenin přesahuje limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem, je zakázáno s výjimkou použití v rámci provozu stacionárního zdroje uvedeného pod kódy 9.1. až 9.24. v příloze č. 2 k tomuto zákonu, který má stanoven specifický emisní limit nebo emisní strop.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 38. V § 18 odst. 5 se slova „barvy, laky a výrobky pro opravy nátěru silničních vozidel“ nahrazují slovy „výrobky pro opravy nátěru silničních vozidel, barvy a laky“ a slova „barev, laků a výrobků pro opravy nátěru vozidel“ se nahrazují slovy „výrobků pro opravy nátěru vozidel, barev a laků“. 39. V § 19 odstavec 5 zní: „(5) Pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 jsou zohledňována pouze biopaliva, která a) byla na daňovém území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně vyrobena nebo na daňové území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravena, b) splňují kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem, c) byla na daňovém území České republiky spotřebována, d) nebyla opakovaně uvedena do volného daňového oběhu a e) nebyla dosud zohledněna pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 ani ke splnění obdobné povinnosti na území jiného členského státu Evropské unie. Splnění kritérií udržitelnosti prokazuje dodavatel pohonných hmot předložením příslušných dokladů vydaných podle § 21; za nesprávnost údaje obsaženého v jemu předloženém dokladu nenese odpovědnost, pokud prokáže, že nebylo možno ji zjistit ani s vynaložením veškerého úsilí, které lze požadovat. K prokázání skutečnosti, že biopalivo nebylo dosud zohledněno podle písmene e), předkládá dodavatel pohonných hmot čestné prohlášení vydané osobou, která je oprávněna vydat doklad o splnění kritérií udržitelnosti podle § 21 odst. 1, 11 nebo 12.“. 40. V § 19a odstavec 3 zní: „(3) Pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 jsou zohledňována pouze biopaliva, která a) byla na daňovém území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně vyrobena nebo na daňové území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravena, b) splňují kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem, c) byla na daňovém území České republiky spotřebována, d) nebyla opakovaně uvedena do volného daňového oběhu a e) nebyla dosud zohledněna pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 ani ke splnění obdobné povinnosti na území jiného členského státu Evropské unie. Splnění kritérií udržitelnosti prokazuje dodavatel pohonných hmot předložením příslušných dokladů vydaných podle § 21; za nesprávnost údaje obsaženého v jemu předloženém dokladu nenese odpovědnost, pokud prokáže, že nebylo možno ji zjistit ani s vynaložením veškerého úsilí, které lze požadovat. K prokázání skutečnosti, že biopalivo nebylo dosud zohledněno podle písmene e), předkládá dodavatel pohonných hmot čestné prohlášení vydané osobou, která je oprávněna vydat doklad o splnění kritérií udržitelnosti podle § 21 odst. 1, 11 nebo 12.“. 41. V § 20 odst. 1 se slova „o 4 %“ nahrazují slovy „o 3,5 %“. 42. V § 20 odst. 2 se slova „nebo dodáním čistého biopaliva nebo směsného paliva, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie, na daňové území České republiky pro dopravní účely“ zrušují. 43. V § 20 odstavec 7 zní: „(7) Energie obsažená v biopalivech se pro účely splnění povinností uvedených v odstavci 1 zohlední pouze za předpokladu, že tato biopaliva a) byla na daňovém území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně vyrobena nebo na daňové území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravena, b) splňují kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem, c) byla na daňovém území České republiky spotřebována, d) nebyla opakovaně uvedena do volného daňového oběhu a e) nebyla dosud zohledněna pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 ani ke splnění obdobné povinnosti na území jiného členského státu Evropské unie. Splnění kritérií udržitelnosti se prokazuje způsobem uvedeným v § 21. K prokázání skutečnosti, že biopaliva nebyla dosud zohledněna podle písmene e), předkládá dodavatel pohonných hmot celnímu úřadu čestné prohlášení vydané osobou, která je oprávněna vydat doklad o splnění kritérií udržitelnosti podle § 21 odst. 1, 11 nebo 12.“. 44. V § 23 odst. 1 písm. b) se za slova „provozovatel stacionárního zdroje“ vkládají slova „v rozporu s § 17 odst. 1 písm. a)“, slova „a výrobcem“ se nahrazují slovy „, výrobcem nebo dodavatelem“ a slova „podle § 17 odst. 1 písm. a)“ se zrušují. 45. V § 23 odst. 1 se na konci písmene g) slovo „nebo“ zrušuje. 46. V § 23 odst. 1 písm. h) se slovo „potvrzení“ nahrazuje slovem „doklad“. 47. V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až k), která znějí: „i) jako provozovatel plavidla v rozporu s § 16 odst. 8 používá k pohonu plavidla paliva, která nesplňují požadavky na kvalitu paliv stanovených prováděcím právním předpisem, j) jako vlastník nebo uživatel prostor, v nichž je provozován spalovací stacionární zdroj, v rozporu s § 17 odst. 2 neumožní kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství nebo používaným palivům za účelem kontroly dodržování povinností podle tohoto zákona, nebo k) v rozporu s § 18 odst. 4 používá výrobky pro opravy nátěru silničních vozidel, barvy nebo laky uvedené v prováděcím právním předpisu, ve kterých obsah organických sloučenin nebo směsi organických sloučenin přesahuje limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem.“. 48. V § 23 odst. 2 písm. a) se slova „nebo g)“ nahrazují slovy „, g), i), j) nebo k)“. 49. V § 25 odst. 1 písmeno a) zní: „a) v rozporu s § 16 odst. 1 1. uvede na trh paliva nesplňující požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem, 2. nepředá odběrateli doklad, který prokazuje splnění požadavků na kvalitu paliv způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, 3. nepředloží na vyžádání kontrolního orgánu doklad, který prokazuje splnění požadavků na kvalitu paliv způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, nebo 4. neohlásí ministerstvu ve stanovené lhůtě údaje stanovené prováděcím právním předpisem,“. 50. V § 25 odst. 1 písm. f) se za slova „provozovatel stacionárního zdroje“ vkládají slova „v rozporu s § 17 odst. 1 písm. a)“, slova „o jmenovitém tepelném příkonu větším než 300 kW“ se nahrazují slovy „uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu“, slova „nebo výrobcem“ se nahrazují slovy „, výrobcem nebo dodavatelem“ a slova „podle § 17 odst. 1 písm. a)“ se zrušují. 51. V § 25 odst. 1 písm. g) se za slova „provozovatel stacionárního zdroje“ vkládají slova „v rozporu s § 17 odst. 1 písm. a)“, slova „o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším“ se nahrazují slovy „neuvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu“, slova „nebo výrobcem“ se nahrazují slovy „, výrobcem nebo dodavatelem“ a slova „podle § 17 odst. 1 písm. a)“ se zrušují. 52. V § 25 odst. 1 se na konci písmene n) slovo „nebo“ zrušuje. 53. V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) a q), která znějí: „p) jako provozovatel plavidla v rozporu s § 16 odst. 8 používá k pohonu plavidla paliva, která nesplňují požadavky na kvalitu paliv stanovených prováděcím právním předpisem, nebo q) vystaví doklad o provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva uvedený v § 17 odst. 1 písm. h), přestože není odborně způsobilou osobou, nebo v tomto dokladu uvede nepravdivé údaje.“. 54. V § 25 odst. 2 písmeno e) zní: „e) bezodkladně neodstraňuje technické závady, které mají za následek vyšší úroveň znečišťování a současně nedodržení podmínky pro provoz stacionárního zdroje, podle § 17 odst. 3 písm. e),“. 55. V § 25 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) nepodá krajskému úřadu nebo inspekci zprávu o výskytu technické závady, která má za následek vyšší úroveň znečišťování a současně nedodržení podmínky pro provoz stacionárního zdroje, nejpozději do 48 hodin od jejího vzniku podle § 17 odst. 3 písm. e),“. Dosavadní písmena f) až l) se označují jako písmena g) až m). 56. V § 25 odst. 2 písmena h) a i) znějí: „h) v rozporu s § 17 odst. 3 písm. f) neomezí provoz nebo neodstaví stacionární zdroj v případě jeho odchylky od normálního provozu v důsledku technické závady na zdroji s následkem nedodržení podmínky pro provoz stacionárního zdroje, i) neodstaví spalovací stacionární zdroj o celkovém jmenovitém příkonu 50 MW a vyšším, u kterého během uplynulých 12 měsíců překročila délka jeho provozu bez technologie ke snižování emisí 120 hodin, podle § 17 odst. 3 písm. g),“. 57. V § 25 odst. 6 písm. a) a c) se slova „barvu, lak nebo výrobek pro opravy nátěru silničních vozidel“ nahrazují slovy „výrobek pro opravy nátěru silničních vozidel, barvu nebo lak“. 58. V § 25 odst. 6 se na konci písmene h) slovo „nebo“ zrušuje. 59. V § 25 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) v rozporu s § 18 odst. 4 používá výrobky pro opravy nátěru silničních vozidel, barvy nebo laky uvedené v prováděcím právním předpisu, ve kterých obsah organických sloučenin nebo směsi organických sloučenin přesahuje limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem.“. 60. V § 25 odst. 7 písm. a) se slova „nebo h)“ nahrazují slovy „, h) nebo i)“. 61. V § 25 odst. 7 písm. c) se slova „1 písm. c)“ nahrazují slovy „1 písm. c) nebo p)“, slova „i), j), k) nebo l)“ se nahrazují slovy „j), k), l) nebo m)“ a slova „nebo f)“ se nahrazují slovy „, f) nebo j)“. 62. § 25 odst. 7 písm. d) se slova „a o)“ nahrazují slovy „, o) nebo q)“. 63. V § 26 odst. 6 větě druhé se za slova „§ 25 odst. 1 písm. a) až c)“ vkládají slova „a p)“. 64. V § 27 odst. 4 se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „spolupracuje v oblasti ochrany ovzduší s příslušnými orgány sousedních států,“. 65. V § 30 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Ministerstvo v těchto případech bez prodlení informuje příslušné orgány dotčených sousedních států.“. 66. V § 32 odst. 1 se na konci písmene e) doplňuje slovo „nebo“. 67. V § 32 odst. 1 se písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 23 zrušuje. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f). 68. V § 32 odst. 3 písm. d) se slova „určeného k jednorázovému měření emisí“ zrušují. 69. V § 32 odst. 3 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 70. V § 32 odst. 3 písmeno h) zní: „h) doklad o splnění minimálních kvalifikačních předpokladů, kterými jsou vysokoškolské vzdělání a nejméně 1 rok odborné praxe v oblasti, která souvisí s předmětem požadované autorizace, nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 3 roky odborné praxe v oblasti, která souvisí s předmětem požadované autorizace.“. 71. V § 32 odst. 4 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). 72. V § 32 odst. 4 písmeno g) zní: „g) doklad o splnění minimálních kvalifikačních předpokladů, kterými jsou vysokoškolské vzdělání a nejméně 1 rok odborné praxe v oblasti, která souvisí s předmětem požadované autorizace, nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 3 roky odborné praxe v oblasti, která souvisí s předmětem požadované autorizace.“. 73. V § 32 odst. 5 písmeno b) zní: „b) doklad o splnění minimálních kvalifikačních předpokladů, kterými jsou vysokoškolské vzdělání a nejméně 1 rok odborné praxe v oblasti, která souvisí s předmětem požadované autorizace, nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 3 roky odborné praxe v oblasti, která souvisí s předmětem požadované autorizace,“. 74. V § 32 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8. 75. V § 33 odst. 3 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, čárka se nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 76. V § 33 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 77. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který zní: „§ 33a (1) Informační systém autorizovaných osob je informační systém veřejné správy, který je veřejně přístupný. Jeho správcem a provozovatelem je ministerstvo. (2) V informačním systému autorizovaných osob se vedou tyto údaje: a) název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení autorizované osoby, b) sídlo autorizované osoby, c) jméno, popřípadě jména, a příjmení odpovědného zástupce autorizované osoby, d) číslo autorizace, e) rozsah autorizované činnosti. (3) Údaje z informačního systému autorizovaných osob uvedené v odstavci 2 jsou zveřejňovány na internetových stránkách ministerstva.“. 78. V § 40 odst. 2 se slova „podle § 11 odst. 2 písm. c) a povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d)“ nahrazují slovy „podle § 11 odst. 2 písm. c), povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) a závazné stanovisko k provedení a užívání stavby podle § 11 odst. 3“. 79. V § 44 písm. c) se slova „a části II přílohy č. 10 k tomuto zákonu, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018,“ zrušují. 80. V příloze č. 1 části č. 1 se ve sloupci „Imisní limit“ slova „25 μg.m-3“ nahrazují slovy „20 μg.m-3“. 81. V příloze č. 1 část č. 4 zní: „4. Imisní limity pro troposférický ozon Účel vyhlášení\| Doba průměrování\| Imisní limit\| Maximální počet překročení ---\|---\|---\|--- Ochrana zdraví lidí1)\| maximální denní osmihodinový průměr2)\| 120 μg.m-3\| 253) Ochrana vegetace4)\| AOT405)\| 18 000 μg.m-3.h6)\| 0 Poznámky: 1) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 3 kalendářní roky. 2) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. 3) V případě dodržení imisního limitu při maximálním počtu překročení v zóně nebo aglomeraci je třeba usilovat o dosažení nulového počtu překročení. 4) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 5 kalendářních let. 5) Pro účely tohoto zákona AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 μg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července). 6) V případě dodržení imisního limitu v zóně nebo aglomeraci ve výši 18 000 μg.m-3.h je třeba usilovat o dosažení imisního limitu ve výši 6 000 μg.m-3.h.“. 82. V příloze č. 1 se část č. 5 zrušuje. 83. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. Vyjmenované stacionární zdroje Vysvětlivky k tabulce: 1. Sloupec A - je vyžadována rozptylová studie podle § 11 odst. 9 2. Sloupec B - jsou vyžadována kompenzační opatření podle § 11 odst. 5 3. Sloupec C - je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) kód\| \| A\| B\| C ---\|---\|---\|---\|--- ENERGETIKA - SPALOVÁNÍ PALIV 1.1.\| Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 MW do 5 MW včetně\| x\| x)\| 1.1.\| Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MW\| x\| x\| x 1.2.\| Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 MW do 5 MW včetně\| x\| \| 1.2.\| Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MW\| x\| x\| x 1.3.\| Spalování paliv v plynových turbínách o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 MW do 5 MW včetně\| x\| \| 1.3.\| Spalování paliv v plynových turbínách o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MW\| x\| x\| x 1.4.\| Spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 do 5 MW včetně, které nejsou uvedeny pod jiným kódem\| x\| \| 1.4.\| Spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MW, které nejsou uvedeny pod jiným kódem\| x\| x)\| x TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADU, NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODPADNÍMI VODAMI 2.1.\| Tepelné zpracování odpadu ve spalovnách\| x\| x\| x 2.2.\| Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou projektovanou kapacitu větší než 25 000 t\| x\| \| x 2.3.\| Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t nebo větší na jednu zakládku nebo větší než 150 t zpracovaného odpadu ročně\| \| \| x 2.4.\| Biodegradační a solidifikační zařízení\| \| \| x 2.5.\| Sanační zařízení (odstraňování ropných a chlorovaných uhlovodíků z kontaminovaných zemin) s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 1 t VOC včetně za rok\| \| \| x 2.6.\| Čistírny odpadních vod, které jsou primárně určeny k čištění vod z průmyslových provozoven a provozů technologií produkujících odpadní vody v množství větším než 50 m3 za den\| \| \| x 2.7.\| Čistírny odpadních vod s celkovou projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel\| \| \| ENERGETIKA - OSTATNÍ \| Přímé procesní ohřevy jinde neuvedené a rozmrazovny 3.1.\| Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 MW do 5 MW včetně\| x\| \| 3.1.\| Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MW\| x\| x)\| x 3.2.\| Rozmrazovny s přímým procesním ohřevem\| x\| \| x \| Třídění a úprava uhlí, briketárny 3.3.\| Třídění a jiná studená úprava uhlí\| x\| \| x 3.4.\| Tepelná úprava uhlí (briketárny, nízkoteplotní karbonizace, sušení)\| x\| x\| x \| Výroba koksu - koksovací baterie 3.5.1.\| Otop koksárenských baterií\| x\| x\| x 3.5.2.\| Příprava uhelné vsázky\| x\| x\| x 3.5.3.\| Koksování\| x\| x\| x 3.5.4.\| Vytlačování koksu\| x\| x\| x 3.5.5.\| Třídění koksu\| x\| x\| x 3.5.6.\| Chlazení koksu\| x\| x\| x \| Úprava uhlí a výroba plynů a olejů 3.6.\| Zplyňování nebo zkapalňování uhlí, výroba nebo rafinace plynů, minerálních olejů nebo pyrolýzních olejů, výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn) nebo syntézních plynů\| x\| x\| x 3.7.\| Výroba bioplynu\| \| \| x VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ KOVŮ A PLASTŮ \| Pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sirníkové rudy 4.1.1.\| Příprava vsázky\| x\| x\| x 4.1.2.\| Spékací pásy aglomerace\| x\| x\| x 4.1.3.\| Manipulace se spečencem nebo jeho zpracování (chlazení, drcení, mletí, třídění)\| x\| x\| x 4.1.4.\| Peletizační provozy (drcení, sušení, peletizace)\| x\| x\| x \| Výroba železa 4.2.1.\| Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou\| x\| x\| x 4.2.2.\| Odlévání (vysoká pec)\| x\| x\| x 4.2.3.\| Ohřívače větru\| x\| \| x \| Výroba oceli 4.3.1.\| Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem\| x\| x\| x 4.3.2.\| Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem\| x\| x\| x 4.3.3.\| Kyslíkové konvertory\| x\| x\| x 4.3.4.\| Elektrické obloukové pece\| x\| x\| x 4.3.5.\| Pánvové pece\| x\| x\| x 4.3.6.\| Elektrické indukční pece s celkovou projektovanou kapacitou více než 2,5 t za hodinu\| x\| \| x \| Zpracování železných kovů ve válcovnách a kovárnách 4.4.\| Válcovny za tepla a za studena, včetně ohřívacích pecí a pecí na tepelné zpracování o celkové projektované kapacitě do 10 t včetně zpracované oceli za hodinu\| x\| \| 4.4.\| Válcovny za tepla a za studena, včetně ohřívacích pecí a pecí na tepelné zpracování o celkové projektované kapacitě více než 10 t zpracované oceli za hodinu\| x\| \| x 4.5.\| Kovárny - ohřívací pece a pece na tepelné zpracování s celkovým projektovaným tepelným výkonem od 1 MW do 5 MW včetně\| x\| \| 4.5.\| Kovárny - ohřívací pece a pece na tepelné zpracování s celkovým projektovaným tepelným výkonem více než 5 MW\| x\| \| x \| Slévárny železných kovů (slitin železa) 4.6.1.\| Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem\| x\| x\| x 4.6.2.\| Žíhací a sušící pece\| x\| \| x 4.6.3.\| Tavení v elektrické obloukové peci\| x\| x\| x 4.6.4.\| Tavení v elektrické indukční peci\| x\| \| x 4.6.5.\| Kuplovny\| x\| x\| x 4.6.6.\| Tavení v ostatních pecích - kapalná paliva\| x\| \| x 4.6.7.\| Tavení v ostatních pecích - plynná paliva\| x\| \| x \| Metalurgie neželezných kovů 4.7.\| Úprava rud neželezných kovů\| x\| \| x \| Výroba nebo tavení neželezných kovů, slévání slitin, přetavování produktů, rafinace a výroby odlitků 4.8.1.\| Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem\| x\| \| 4.8.2.\| Pecní agregáty pro výrobu neželezných kovů\| x\| \| x 4.9.\| Elektrolytická výroba hliníku\| x\| \| x 4.10.\| Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin o celkové projektované kapacitě větší než 50 kg za den\| x\| \| x 4.11.\| Zpracování hliníku válcováním\| x\| \| x \| Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování 4.12.\| Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně do 30 m3 včetně (vyjma oplachu), procesy bez použití lázní\| \| \| 4.12.\| Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně větším než 30 m3 (vyjma oplachu)\| \| \| x 4.13.\| Broušení kovů a plastů s celkovým elektrickým příkonem vyšším než 100 kW\| x\| \| 4.14.\| Svařování kovových materiálů s celkovým elektrickým příkonem 1 000 kW nebo vyšším\| x\| \| 4.15.\| Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s celkovou projektovanou kapacitou 1 t pokovené oceli za hodinu nebo nižší\| x\| \| 4.16.\| Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů - procesní vany s celkovou projektovanou kapacitou větší než 1 t pokovené oceli za hodinu\| x\| \| x 4.17.\| Žárové pokovování zinkem\| x\| \| x ZPRACOVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN \| Výroba cementářského slínku, vápna, úprava žáruvzdorných jílovců a zpracování produktů odsíření 5.1.1.\| Manipulace se surovinou a výrobkem, včetně skladování a expedice\| x\| x\| x 5.1.2.\| Výroba cementářského slínku v rotačních pecích\| x\| x\| x 5.1.3.\| Ostatní technologická zařízení pro výrobu cementu\| x\| x\| x 5.1.4.\| Výroba vápna v rotačních pecích\| x\| x\| x 5.1.5.\| Výroba vápna v šachtových a jiných pecích\| x\| x\| x 5.1.6.\| Pece pro zpracování produktů odsíření\| x\| x\| x 5.1.7.\| Úprava a zušlechťování žáruvzdorných jílovců a kaolínů v rotačních pecích\| x\| x\| x \| Výroba materiálů obsahujících azbest 5.2.\| Výroba materiálů a produktů obsahujících azbest\| x\| \| x \| Výroba skla, včetně skleněných vláken 5.3.\| Výroba skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit a skla pro bižuterní zpracování\| x\| \| x 5.4.\| Výroba kompozitních skleněných vláken s použitím organických pojiv\| x\| \| x 5.5.\| Zpracování a zušlechťování skla (leštění, malování, mačkání, tavení z polotovarů nebo střepů, výroba bižuterie a jiné) o celkové projektované kapacitě vyšší než 5 t zpracované skleněné suroviny ročně\| x\| \| x 5.6.\| Chemické leštění skla\| x\| \| x \| Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken 5.7.\| Zpracování magnezitu a výroba bazických žáruvzdorných materiálů, křemence apod.\| x\| \| x 5.8.\| Tavení nerostných materiálů v kupolových pecích\| x\| \| x 5.9.\| Výroba kompozitních nerostných vláken s použitím organických pojiv\| x\| \| x \| Výroba keramických výrobků 5.10.\| Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o celkové projektované kapacitě od 5 t za den do 75 t za den včetně\| x\| \| 5.10.\| Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o celkové projektované kapacitě větší než 75 t za den\| x\| \| x \| Výroba stavebních hmot, těžba a zpracování kamene, nerostů a paliv z povrchových dolů 5.11.\| Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě vyšší než 25 m3 za den.\| x\| \| x 5.14.\| Obalovny živičných směsí a mísírny živic, recyklace živičných povrchů\| x\| \| x CHEMICKÝ PRŮMYSL \| Výroba a zpracování organických látek a výrobků s jejich obsahem 6.1.\| Výroba 1,2-dichlorethanu a vinylchloridu\| x\| \| x 6.2.\| Výroba epichlorhydrinu (1-chlor-2,3-epoxypropanu) a allylchloridu (1-chlor-2-propenu)\| x\| \| x 6.3.\| Výroba polymerů na bázi polyakrylonitrilu\| x\| \| x 6.4.\| Výroba polyvinylchloridu\| x\| \| x 6.5.\| Výroba nebo zpracování syntetických polymerů a kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě vyšší než 100 t za rok nebo s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší\| x\| \| x 6.5.\| Řezání syntetických polymerů laserem nebo odporovým drátem o celkové projektované kapacitě vyšší než 10 tun za rok\| \| \| x 6.6.\| Výroba a zpracování viskózy\| x\| \| x 6.7.\| Výroba gumárenských pomocných přípravků\| x\| \| x 6.8.\| Zpracování dehtu\| x\| \| x 6.9.\| Výroba expandovaného polystyrenu\| \| \| 6.10.\| Výroba acetylenu mokrou metodou\| x\| \| \| Výroba anorganických látek 6.11.\| Výroba chloru\| x\| \| x 6.12.\| Výroba kyseliny chlorovodíkové\| x\| \| x 6.13.\| Výroba síry (Clausův proces)\| x\| \| x 6.14.\| Výroba kapalného oxidu siřičitého\| x\| \| x 6.15.\| Výroba kyseliny sírové\| x\| \| x 6.16.\| Výroba amoniaku\| x\| \| x 6.17.\| Výroba kyseliny dusičné a jejích solí\| x\| \| x 6.18.\| Výroba hnojiv\| x\| \| x 6.19.\| Výroba základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů\| x\| \| x 6.20.\| Výroba výbušnin s celkovou projektovanou kapacitou roční produkce 10 t nebo menší\| x\| \| 6.20.\| Výroba výbušnin s celkovou projektovanou kapacitou roční produkce větší než 10 t\| x\| \| x 6.21.\| Sulfátový proces při výrobě oxidu titaničitého\| x\| \| x 6.22.\| Chloridový proces při výrobě oxidu titaničitého\| x\| \| x 6.23.\| Výroba ostatních pigmentů\| x\| \| x \| Výroba, zpracování a skladování petrochemických výrobků a kapalných těkavých organických látek 6.24.\| Ropná rafinerie, výroba a zpracování petrochemických výrobků\| x\| \| x 6.25.\| Skladování petrochemických výrobků a kapalných těkavých organických látek o objemu větším než 1 000 m3 nebo skladovací nádrže s ročním objemem výtoče větším než 10 000 m3 a manipulace (není určeno pro automobilové benziny)\| \| \| x POTRAVINÁŘSKÝ, DŘEVOZPRACUJÍCÍ A OSTATNÍ PRŮMYSL 7.1.\| Jatka o celkové projektované kapacitě porážky větší než 50 t denně\| \| \| 7.2.\| Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 75 t hotových výrobků denně a vyšší\| \| \| 7.3.\| Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně živočišných surovin (s výjimkou mléka) o celkové projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a vyšší\| \| \| 7.4.\| Zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok)\| \| \| 7.5.\| Pražírny kávy o celkové projektované kapacitě větší než 1 t za den\| \| \| 7.6.\| Udírny s celkovou projektovanou kapacitou na zpracování více než 1 t výrobků denně\| x\| \| 7.7.\| Zpracování dřeva, vyjma výroby uvedené pod kódem 7.8., o celkové projektované spotřebě materiálu 150 m3 nebo větší za rok\| x\| \| 7.8.\| Výroba dřevotřískových, dřevovláknitých a OSB desek\| x\| x\| x 7.9.\| Výroba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny\| x\| \| x 7.10.\| Výroby papíru a lepenky, které nespadají pod kód 7.9.\| x\| \| x 7.11.\| Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken nebo textilií; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je od 1 t za den do 10 t za den včetně\| \| \| 7.11.\| Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken nebo textilií; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je větší než 10 t za den\| x\| \| x 7.12.\| Vydělávání kůží a kožešin; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je 12 t hotových výrobků denně nebo menší\| \| \| 7.12.\| Vydělávání kůží a kožešin; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně\| x\| \| x 7.13.\| Výroba dřevěného uhlí\| x\| \| x 7.14.\| Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním nebo grafitací a zpracování uhlíkatých materiálů\| x\| \| x 7.15.\| Krematoria a zařízení k výhradnímu spalování těl zvířat\| x\| \| x 7.16.\| Veterinární asanační zařízení\| \| \| x 7.17.\| Regenerace a aktivace katalyzátorů pro katalytické štěpení ve fluidní vrstvě\| x\| \| x CHOVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT 8.\| Chovy hospodářských zvířat s celkovou projektovanou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně\| \| \| x POUŽITÍ ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL 9.1.\| Ofset s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.2.\| Publikační hlubotisk s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.3.\| Jiné tiskařské činnosti s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.4.\| Knihtisk s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.5.\| Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které jsou klasifikovány jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci, s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,01 t za rok nebo větší; odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které jsou klasifikovány jako halogenované, s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,1 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.6.\| Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které nejsou uvedeny pod kódem 9.5., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.7.\| Chemické čištění\| \| \| x 9.8.\| Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené pod kódy 9.9. až 9.14., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.9.\| Nátěry dřevěných povrchů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.10.\| Přestříkávání vozidel - opravárenství s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,5 t za rok nebo větší a nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 t za rok\| \| \| x 9.11.\| Nanášení práškových plastů\| \| \| x 9.12.\| Nátěry kůže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.13.\| Nátěry pásů a svitků\| \| \| x 9.14.\| Nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 15 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.15.\| Navalování navíjených drátů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.16.\| Nanášení adhezivních materiálů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.17.\| Impregnace dřeva s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.18.\| Laminování dřeva a plastů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.19.\| Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s celkovou projektovanou spotřebou těkavých organických látek 0,6 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.20.\| Výroba nátěrových hmot, adhezivních materiálů a tiskařských barev s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 10 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.21.\| Výroba obuvi s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.22.\| Výroba farmaceutických směsí\| \| \| x 9.23.\| Zpracování kaučuku, výroba pryže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok nebo větší\| \| \| x 9.24.\| Extrakce a rafinace rostlinných olejů a živočišných tuků\| \| \| x NAKLÁDÁNÍ S BENZINEM 10.1.\| Terminály na skladování benzinu\| \| \| x 10.2.\| Čerpací stanice a zařízení na dopravu a skladování benzinu\| \| \| x OSTATNÍ ZDROJE 11.1.\| stacionární zdroje, jejichž roční emise) tuhých znečišťujících látek překračuje 5 t\| x\| \| x 11.2.\| stacionární zdroje, jejichž roční emise) oxidu siřičitého překračuje 8 t\| x\| \| x 11.3.\| stacionární zdroje, jejichž roční emise) oxidů dusíku vyjádřených jako NO2 překračuje 5 t\| x\| \| x 11.4.\| stacionární zdroje, jejichž roční emise) těkavých organických látek překračuje 1 t\| x\| \| x 11.5.\| stacionární zdroje, jejichž roční emise) amoniaku překračuje 5 t\| x\| \| x 11.6.\| stacionární zdroje, jejichž roční emise) sulfanu překračuje 0,1 t\| x\| \| x 11.7.\| stacionární zdroje, jejichž roční emise) sirouhlíku překračuje 1 t\| x\| \| x 11.8.\| stacionární zdroje, jejichž roční emise) chloru a jeho anorganických sloučenin překračuje 0,4 t (vyjádřeno jako HCl)\| x\| \| x 11.9.\| stacionární zdroje, jejichž roční emise) fluoru a jeho anorganických sloučenin překračuje 0,1 t (vyjádřeno jako HF)\| x\| \| x ) nevztahuje se na spalování zemního plynu **) roční emise odpovídající celkovému projektovanému výkonu nebo kapacitě, předpokládanému využití provozní doby a emisím na úrovni emisního limitu“. 84. V příloze č. 4 části A se slovo „indenol(1,2,3-c,d)pyren“ nahrazuje slovem „indeno(1,2,3-c,d)pyren“. 85. Příloha č. 6 zní: „Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb. Smogové situace a podmínky jejich vzniku a ukončení 1. Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý odpovídá hodnotě jeho koncentrace o velikosti 250 μg.m-3 za dobu průměrování jedné hodiny, pro oxid dusičitý hodnotě jeho koncentrace o velikosti 200 μg.m-3 za dobu průměrování jedné hodiny a pro částice PM10 jejich hodnotě koncentrace o velikosti 100 μg.m-3 za dobu průměrování dvanácti hodin. Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě, není-li stanoveno jinak, reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 250 μg.m-3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 200 μg.m-3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) hodnota dvanáctihodinového klouzavého průměru hodinové koncentrace částic PM10 hodnotu 100 μg.m-3, a to alespoň na polovině měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2, nebo na dvou měřicích lokalitách, pokud jsou pro úroveň znečištění v oblasti reprezentativní právě dvě měřicí lokality, a zároveň se na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace během následujících 24 hodin nepředpokládá pokles koncentrace pod informativní prahovou hodnotu. Seznam měřicích lokalit a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. 2. Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 Regulační prahová hodnota pro oxid siřičitý odpovídá hodnotě jeho koncentrace o velikosti 500 μg.m-3 za dobu průměrování jedné hodiny, pro oxid dusičitý hodnotě jeho koncentrace o velikosti 400 μg.m-3 za dobu průměrování jedné hodiny a pro částice PM10 jejich hodnotě koncentrace o velikosti 150 μg.m-3 za dobu průměrování dvanácti hodin. Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na polovině měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2, nebo na dvou měřicích lokalitách, pokud jsou pro oblast reprezentativní právě dvě měřicí lokality, překročila a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 500 μg.m-3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 400 μg.m-3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) hodnota dvanáctihodinového klouzavého průměru hodinové koncentrace částic PM10 hodnotu 150 μg.m-3, a zároveň se na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace během následujících 24 hodin nepředpokládá pokles koncentrace pod regulační prahovou hodnotu. V případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 500 μg.m-3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 400 μg.m-3 ve třech po sobě následujících hodinách se veřejnost o této skutečnosti informuje obdobně jako při překročení informativní prahové hodnoty. Seznam měřicích lokalit a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. 3. Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon Informativní prahová hodnota pro troposférický ozon odpovídá hodnotě jeho koncentrace o velikosti 180 μg.m-3 za dobu průměrování jedné hodiny. Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 180 μg.m-3. Varovná prahová hodnota pro troposférický ozon odpovídá hodnotě jeho koncentrace o velikosti 240 μg.m-3 za dobu průměrování jedné hodiny. Varovná prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 240 μg.m-3. 4. Ukončení smogové situace a odvolání regulace nebo varování Smogová situace je ukončená a regulace nebo varování se odvolá, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 není naměřená koncentrace znečišťujících látek vyšší než příslušná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není v průběhu následujících 24 hodin očekáváno opětovné překročení informativní, regulační nebo varovné prahové hodnoty. Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je v průběhu následujících 24 hodin téměř vyloučeno opětovné překročení informativní, regulační nebo varovné prahové hodnoty.“. 86. V příloze č. 8 písmeno f) zní: „f) historická vozidla a vozidla zapsaná v registru silničních vozidel, pro která je vydán platný doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost,“. 87. V příloze č. 8 písm. h) se za slovo „vozidla“ vkládají slova „držitele poštovní licence určená“. 88. V příloze č. 8 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) silniční motorová vozidla určená k přepravě tuhých, tekutých a plynných paliv pro zajištění provozu nemocnic, sociálních ústavů a školských zařízení.“. 89. V nadpise přílohy č. 10 se slova „, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění,“ zrušují. 90. V příloze č. 10 části I. a II. znějí: „Část I. 1. Požadavky na spalovací stacionární zdroj na pevná paliva, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, které se použijí do 31. prosince 2017 Dodávka paliva\| Palivo\| Jmenovitý tepelný příkon (kW)\| Mezní hodnoty emisí1) ---\|---\|---\|--- CO\| TOC2),3)\| TZL mg.m-3 Ruční\| Biologické\| ≤65\| 5 000\| 150\| 150 >65 až 187\| 2 500\| 100\| 150 >187 až 300\| 1 200\| 100\| 150 Fosilní\| ≤65\| 5 000\| 150\| 125 >65 až 187\| 2 500\| 100\| 125 >187 až 300\| 1 200\| 100\| 125 Samočinná\| Biologické\| ≤65\| 3 000\| 100\| 150 >65 až 187\| 2 500\| 80\| 150 >187 až 300\| 1 200\| 80\| 150 Fosilní\| ≤65\| 3 000\| 100\| 125 >65 až 187\| 2 500\| 80\| 125 >187 až 300\| 1 200\| 80\| 125 1) Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,15 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 10 %; pro sálavé spalovací stacionární zdroje, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění a k instalaci v obytné místnosti, se hodnoty vztahují k referenčnímu obsahu kyslíku 13 %. 2) TOC = celkový organický uhlík, kterým se rozumí úhrnná koncentrace všech organických látek s výjimkou methanu vyjádřená jako celkový uhlík. 3) Nevztahuje se na sálavé spalovací stacionární zdroje, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění a k instalaci v obytné místnosti. 2. Požadavky na spalovací stacionární zdroj na kapalná nebo plynná paliva o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, které se použijí do 31. prosince 2017 Palivo\| Druh spalovacího zdroje\| Mezní hodnoty emisí1) ---\|---\|--- NOx\| CO mg.m-3 Kapalné\| kotle\| 130\| 100 Plynné\| kotle\| 120\| 100 pístové spalovací motory\| 500\| 650 plynové turbíny\| 350\| 100 1) Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,1 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 3 % v případě kotlů, 5 % v případě pístových spalovacích motorů a 15 % v případě plynových turbín. Část II. 1. Požadavky na spalovací stacionární zdroj na pevná paliva, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, které se použijí od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019 Dodávka paliva\| Palivo\| Jmenovitý tepelný příkon (kW)\| Mezní hodnoty emisí1) ---\|---\|---\|--- CO\| TOC2),3)\| TZL mg.m-3 Ruční\| Biologické/ fosilní\| ≤ 300\| 1 200\| 50\| 75 Samočinná\| Biologické/ fosilní\| ≤ 300\| 1 000\| 30\| 60 1) Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,15 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 10 %; pro sálavé spalovací stacionární zdroje, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění a k instalaci v obytné místnosti, se hodnoty vztahují k referenčnímu obsahu kyslíku 13 %. 2) TOC = celkový organický uhlík, kterým se rozumí úhrnná koncentrace všech organických látek s výjimkou methanu vyjádřená jako celkový uhlík. 3) Nevztahuje se na sálavé spalovací stacionární zdroje, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění a k instalaci v obytné místnosti a na zdroje, u nichž ztráty do okolí tohoto zdroje činí více než 6 % celkového tepelného výkonu. 2. Požadavky na spalovací stacionární zdroj na kapalná nebo plynná paliva o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, které se použijí od 1. ledna 2018 Palivo\| Druh spalovacího zdroje\| Mezní hodnoty emisí1), 2) ---\|---\|--- NOx\| CO mg.m-3 Kapalné\| kotle\| 130\| 80 Plynné\| kotle\| 65\| 80 pístové spalovací motory\| 500\| 650 plynové turbíny\| 350\| 100 1) Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,15 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 3 %. 2) Od 1. ledna 2018 s výjimkou zařízení spadajících do působnosti nařízení komise (EU) 2015/1188, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel, a od 26. září 2018 s výjimkou zařízení spadajících do působnosti nařízení komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů.“. 91. V příloze č. 10 se doplňuje část III., která zní: „Část III. Požadavky na spalovací stacionární zdroj, které se použijí od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 Požadavky na spalovací stacionární zdroje na pevná paliva vymezené v čl. 1 nařízení Komise (EU) 2015/1185, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva: 1. Mezní hodnoty emisí TZL: a) u topidel s otevřenou spalovací komorou nesmí překročit 50 mg.m-3 při měření metodou A, nebo 6 g/kg (sušiny) při měření metodou B; b) u topidel s uzavřenou spalovací komorou využívajících tuhá paliva jiná než lisované dřevo ve formě pelet a ze sporáků nesmí překročit 40 mg.m-3 při měření metodou A, nebo 5 g/kg (sušiny) při měření metodou B, nebo 2,4 g/kg (sušiny) v případě biomasy či 5,0 g/kg v případě tuhých fosilních paliv při měření metodou C; c) u topidel s uzavřenou spalovací komorou využívajících lisované dřevo ve formě pelet nesmí překročit 20 mg.m-3 při měření metodou A, nebo 2,5 g/kg (sušiny) při měření metodou B3, nebo 1,2 g/kg (sušiny) při měření metodou C. 2. Mezní hodnoty emisí plynných organických sloučenin (TOC): a) emise TOC z lokálních topidel na tuhá paliva s otevřenou spalovací komorou, z lokálních topidel na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou využívajících tuhá paliva jiná než lisované dřevo ve formě pelet a ze sporáků nesmí překročit 120 mgC/m3; b) emise TOC z lokálních topidel na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou využívajících lisované dřevo ve formě pelet nesmí překročit 60 mgC/m3. 3. Mezní hodnoty emisí oxidu uhelnatého (CO): a) u topidel s otevřenou spalovací komorou nesmí překročit 2 000 mg.m-3; b) u topidel s uzavřenou spalovací komorou využívajících tuhá paliva jiná než lisované dřevo ve formě pelet a ze sporáků nesmí překročit 1 500 mg.m-3; c) u topidel s uzavřenou spalovací komorou využívajících lisované dřevo ve formě pelet nesmí překročit 300 mg.m-3. 4. Mezní hodnoty emisí oxidů dusíku (NOx): a) u topidel na tuhá paliva s otevřenou spalovací komorou, u topidel na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou a ze sporáků využívajících biomasu nesmí překročit 200 mg.m-3, vyjádřeno jako NO2; b) u topidel s otevřenou spalovací komorou, z topidel na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou a ze sporáků využívajících fosilní tuhá paliva nesmí překročit 300 mg.m-3, vyjádřeno jako NO2. Poznámky: Mezní hodnoty emisní se vztahují k suchým spalinám, teplotě 273 K, tlaku 101,3 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 13 %. Metoda A je metoda měření podle přílohy III odst. 4 písm. a) bodu i) podbodu 1 nařízení Komise (EU) 2015/1185, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva. Metoda B je metoda měření podle přílohy III odst. 4 písm. a) bodu i) podbodu 2 nařízení Komise (EU) 2015/1185, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva. Metoda C je metoda měření podle přílohy III odst. 4 písm. a) bodu i) podbodu 3 nařízení Komise (EU) 2015/1185, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jehož povolení k provozu nesplňuje požadavky na obsah povolení provozu podle zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí požádat o změnu povolení provozu do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí o této žádosti platí povolení provozu podle zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, kterému vznikla povinnost mít povolení provozu podle zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí požádat o povolení provozu do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se na provozovatele stacionárního zdroje povinnost mít povolení provozu podle zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Nízkoemisní zóny stanovené podle dosavadních právních předpisů se považují za nízkoemisní zóny stanovené podle § 14 zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě změny nebo zrušení nízkoemisní zóny stanovené podle dosavadních právních předpisů je nutné nízkoemisní zónu nově stanovit postupem podle § 14 zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Za položku 27 v části II přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb. a zákona č. 264/2016 Sb., se vkládá nová položka 27A, která zní: „Položka 27A a) Vydání individuální trvalé výjimky k vjezdu do nízkoemisní zóny\| Kč\| 100 ---\|---\|--- b) Vydání individuální dočasné výjimky k vjezdu do nízkoemisní zóny\| Kč\| 100 c) Vydání osvědčení o udělení výjimky k vjezdu do nízkoemisní zóny z důvodu trvalého pobytu nebo přechodného pobytu na základě povolení k dlouhodobému pobytu na území nízkoemisní zóny\| Kč\| 100“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou čl. I bodů 80 a 91, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 368/2016 Sb.	Zákon č. 368/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 14. 11. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 147/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST PÁTÁ - Změna daňového řádu * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o pojišťovnictví * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o zadávání veřejných zakázek * ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2018 368 ZÁKON ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. I Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č 166/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“ a slova „Evropských společenství2)“ se nahrazují slovy „Evropské unie2)“. Poznámky pod čarou č. 1 a 2 znějí: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006.“. 2. V § 2 odst. 1 písm. b) bodě 3 se slova „s výjimkou investičního zprostředkovatele6)“ včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušují. 3. V § 2 odst. 1 písm. b) bodě 4 se slova „, penzijní společnost a penzijní fond“ nahrazují slovy „a penzijní společnost“. 4. V § 2 odst. 1 písm. b) bodě 10 se slova „devizového zákona“ nahrazují slovy „zákona o směnárenské činnosti“. 5. V § 2 odst. 1 písmeno c) zní: „c) provozovatel hazardní hry podle zákona upravujícího hazardní hry s výjimkou provozovatele peněžité, věcné, okamžité anebo číselné loterie, hry bingo nebo tomboly,“. 6. V § 2 odst. 1 písm. h) úvodní část ustanovení zní: „osoba neuvedená v písmenu g), poskytující v rámci své podnikatelské činnosti nebo činnosti svěřenského fondu nebo činnosti jiného právního uspořádání bez právní osobnosti jiné osobě služby, které spočívají v“. 7. V § 2 odst. 1 písm. h) bodě 2 se slova „jiná osoba“ nahrazují slovy „jiné osoby“. 8. V § 2 odst. 1 písm. h) bodě 4 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 9. V § 2 odst. 1 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) až l) se označují jako písmena i) až k). 10. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) osoba poskytující služby spojené s virtuální měnou, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta.“. 11. V § 2 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 12. V § 2 odst. 2 písmena c) a d) znějí: „c) podnikatel, který není uveden v odstavci 1 při obchodu v hotovosti v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší, d) právnická osoba, která není podnikatelem, pokud je oprávněna poskytovat jako službu některou z činností uvedených v odstavci 1, nebo při obchodu v hotovosti v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší.“. 13. V § 2 odst. 3 se slova „d) a e)“ nahrazují slovy „c) a d)“. 14. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) pro účely tohoto zákona i financování šíření zbraní hromadného ničení podle odstavce 3.“. 15. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 29 zní: „(3) Financováním šíření zbraní hromadného ničení se rozumí shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit šiřitelem zbraní hromadného ničení nebo bude použit na podporu šíření takových zbraní v rozporu s požadavky mezinárodního práva29). 29) Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 61/1974 Sb., o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 96/1975 Sb., o Úmluvě o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2009 Sb. m. s., kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí vyhlášené pod č. 94/1997 Sb. o přijetí Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 16. V § 3 odst. 4 se slova „odstavci 1 nebo 2“ nahrazují slovy „odstavcích 1 až 3“. 17. V § 4 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Má se za to, že při splnění podmínek podle věty první skutečným majitelem je a) u obchodní korporace fyzická osoba, 1. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %, 2. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě 1, 3. která má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo 4. která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3, b) u spolku, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek, církve, náboženské společnosti nebo jiné právnické osoby podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností fyzická osoba, 1. která disponuje více než 25 % jejích hlasovacích práv, 2. která má být příjemcem alespoň 25 % z jí rozdělovaných prostředků, nebo 3. která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodu 1 nebo 2, c) u nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti fyzická osoba nebo skutečný majitel právnické osoby, která je v postavení 1. zakladatele, 2. svěřenského správce, 3. obmyšleného, 4. osoby, v jejímž zájmu byla založena nebo působí nadace, ústav, nadační fond, svěřenský fond nebo jiné uspořádání bez právní osobnosti, není-li určen obmyšlený, a 5. osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti. (5) Politicky exponovanou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí a) fyzická osoba, která je nebo byla ve významné veřejné funkci s celostátním nebo regionálním významem, jako je zejména hlava státu, předseda vlády, vedoucí ústředního orgánu státní správy a jeho zástupce (náměstek, státní tajemník), člen parlamentu, člen řídícího orgánu politické strany, vedoucí představitel územní samosprávy, soudce nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo jiného nejvyššího justičního orgánu, proti jehož rozhodnutí obecně až na výjimky nelze použít opravné prostředky, člen bankovní rady centrální banky, vysoký důstojník ozbrojených sil nebo sboru, člen nebo zástupce člena, je-li jím právnická osoba, statutárního orgánu obchodní korporace ovládané státem, velvyslanec nebo vedoucí diplomatické mise, anebo fyzická osoba, která obdobnou funkci vykonává nebo vykonávala v jiném státě, v orgánu Evropské unie anebo v mezinárodní organizaci, b) fyzická osoba, která je 1. osobou blízkou k osobě uvedené v písmenu a), 2. společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, jako osoba uvedená v písmenu a), nebo je o ní povinné osobě známo, že je v jakémkoli jiném blízkém podnikatelském vztahu s osobou uvedenou v písmenu a), nebo 3. skutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, o kterých je povinné osobě známo, že byly vytvořeny ve prospěch osoby uvedené v písmenu a).“. 18. V § 4 odstavec 7 zní: „(7) Korespondenčním vztahem se pro účely tohoto zákona rozumí a) poskytování bankovních služeb jednou bankou jako korespondenční bankou jiné bance jako respondenční bance, včetně poskytování běžného nebo jiného účtu a souvisejících služeb, jako je řízení hotovosti, mezinárodní převody finančních prostředků, zúčtování šeků, průběžné korespondenční účty a devizové služby, nebo b) vztahy mezi úvěrovými institucemi, mezi finančními institucemi anebo mezi úvěrovými a finančními institucemi navzájem, včetně vztahů vytvořených za účelem transakcí s cennými papíry a převodů finančních prostředků, v nichž jsou korespondenční institucí respondenční instituci poskytovány obdobné služby jako v písmenu a).“. 19. V § 4 se doplňují odstavce 8 až 11, které znějí: „(8) Osobou poskytující služby spojené s virtuální měnou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která jako předmět své podnikatelské činnosti kupuje, prodává, uchovává, pro jiného spravuje nebo zprostředkovává nákup nebo prodej virtuální měny, případně poskytuje další služby spojené s virtuální měnou. (9) Nepřímým vlivem se pro účely tohoto zákona rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby nebo jiných osob. (10) Disponováním s hlasovacími právy se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základě jakého právního důvodu jsou vykonávána, popřípadě možnost ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou. (11) Blízkým podnikatelským vztahem se pro účely tohoto zákona rozumí taková materiální provázanost v rámci podnikatelské činnosti, kdy prospěch nebo újmu jedné osoby by mohla druhá osoba důvodně pociťovat jako prospěch či újmu vlastní.“. 20. V § 5 písm. b) se slova „u osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, údaje podle písmene a)“ nahrazují slovy „u fyzické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, údaje ke zjištění a ověření její totožnosti“. 21. V § 5 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) u svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti jeho označení a identifikační údaje jeho správce, obhospodařovatele, nebo osoby v obdobném postavení v rozsahu podle písmen a) a b).“. 22. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Odůvodňuje-li to hodnocení rizik podle § 21a, mohou být kromě informací v odstavci 1 získávány další údaje k identifikaci, jakými jsou zejména číslo telefonu, adresa pro doručování elektronické pošty, údaje o zaměstnání nebo zaměstnavateli.“. 23. V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „financování terorismu,“ vkládají slova „nebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu,“. 24. V § 6 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, anebo provádí složité nebo neobvykle objemné obchody“. 25. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Povinná osoba provede identifikaci klienta nejpozději tehdy, kdy je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku 1 000 EUR, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.“. 26. V § 7 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f). 27. V § 7 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 28. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Povinná osoba pro jednotlivé typy jí poskytovaných obchodů, na které se nevztahuje odstavec 2, stanoví na základě hodnocení rizik podle § 21a hodnotu obchodu, při jejímž dosažení vždy provede identifikaci klienta. Tato hodnota nemůže být vyšší než částka uvedená v odstavci 1.“. 29. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) V rámci identifikace klienta povinná osoba zjistí a zaznamená, zda klient není politicky exponovanou osobou nebo zda není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9. 30. V § 8 odstavec 5 zní: „(5) Je-li klient zastoupen zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, provádí se identifikace zákonného zástupce nebo opatrovníka podle odstavce 2. Zákonný zástupce doloží identifikační údaje zastoupeného, opatrovník předloží i příslušné rozhodnutí soudu.“. 31. V § 8 odst. 7 se slova „nebo důvodnost“ nahrazují slovy „, důvodnost zjednodušené kontroly klienta (§ 13) nebo“ a text „§ 13“ se nahrazuje textem „§ 13a“. 32. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Kontrola klienta (1) Kontrolu klienta provádí povinná osoba a) před uskutečněním obchodu mimo obchodní vztah 1. nejpozději v době, kdy je zřejmé, že dosáhne hodnoty 15 000 EUR nebo vyšší, 2. s politicky exponovanou osobou, nebo 3. s osobou usazenou v zemi, kterou na základě označení Evropské komise nebo z jiného důvodu je třeba považovat za vysoce rizikovou, b) v situacích, na které se vztahuje povinnost identifikace podle § 7 odst. 2 písm. a) až c), a to nejpozději před uskutečněním transakce, c) v době trvání obchodního vztahu, d) uvedená v § 2 odst. 1 písm. c) při obchodu v hodnotě 2 000 EUR nebo vyšší, nebo e) uvedená v § 2 odst. 2 písm. c) a d) při obchodu v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší. (2) Kontrola klienta zahrnuje a) získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu, b) zjišťování vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele, pokud je klientem právnická osoba, svěřenský fond nebo jiné právní uspořádání bez právní osobnosti, a přijetí opatření ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele, c) průběžné sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu za účelem zjištění, zda obchody jsou v souladu s tím, co je povinné osobě známo o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu, d) přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků nebo jiného majetku, kterého se obchod nebo obchodní vztah týká, a e) v rámci obchodního vztahu s politicky exponovanou osobou též přiměřená opatření ke zjištění původu jejího majetku. (3) Povinná osoba provádí kontrolu klienta podle odstavce 2 písm. c) a d) v rozsahu potřebném k posouzení možného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu. Osobám oprávněným k provádění kontroly plnění povinností podle § 35 odůvodní povinná osoba přiměřenost rozsahu kontroly klienta a doloží způsob jejího provádění nebo ověření splnění podmínek pro zjednodušenou identifikaci a kontrolu klienta podle § 13 nebo pro výjimku z identifikace a kontroly klienta podle § 13a, a to s ohledem na výše uvedená rizika. (4) Při posuzování možného rizika podle odstavce 3 povinná osoba zohlední rizikové faktory uvedené v hodnocení rizik podle § 21a. (5) Povinná osoba pro jednotlivé typy jí poskytovaných obchodů stanoví na základě hodnocení rizik podle § 21a hodnotu obchodu, při jejímž dosažení vždy provede kontrolu klienta. Tato hodnota nemůže být vyšší než částka uvedená v odstavci 1. (6) Při provádění kontroly klienta povinná osoba zjišťuje a zaznamenává u a) skutečného majitele údaje k ověření jeho totožnosti a postup při jeho zjišťování, b) obmyšleného svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, který je určen na základě určitých vlastností nebo příslušnosti k určité kategorii, informace dostatečné ke ztotožnění konkrétního obmyšleného v okamžiku výplaty výnosů nebo v okamžiku, kdy obmyšlený uplatní svá nabytá práva, c) oprávněné osoby ze životního pojištění, která je 1. určena jako konkrétní osoba nebo právní uspořádání bez právní osobnosti, její jméno a příjmení nebo název, 2. určena na základě jejího vztahu k pojištěnému anebo jinak, informace dostatečné ke ztotožnění konkrétní oprávněné osoby v okamžiku výplaty plnění, 3. politicky exponovanou osobou, všechny významné okolnosti a průběh obchodního vztahu. (7) Klient poskytne povinné osobě informace, které jsou k provedení kontroly nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů. (8) Povinná osoba může pro účely tohoto zákona pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a zpracovávat takto získané informace k naplnění účelu tohoto zákona.“. 33. Nadpis § 10 zní: „Zprostředkovaná identifikace“. 34. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Na žádost klienta nebo povinné osoby může identifikaci klienta podle § 8 odst. 1 provést notář nebo kontaktní místo veřejné správy.“. 35. V § 10 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „Notář“ vkládají slova „nebo kontaktní místo veřejné správy“ a slova „nebo úřad uvedený v odstavci 1“ se zrušují. 36. V § 10 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „Notář“ vkládají slova „a kontaktní místo veřejné správy“ a slova „a úřad uvedený v odstavci 1“ se zrušují. 37. V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „a zjištění“ vkládají slova „vlastnické a řídící struktury klienta a jeho“. 38. V § 11 odst. 1 písm. a) se slova „devizového zákona“ nahrazují slovy „zákona o směnárenské činnosti“. 39. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e) a g) nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle § 9 odst. 2 písm. a) a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b), pokud tyto úkony byly provedeny osobou stejného typu působící na území státu, který jí ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie a v němž je vůči ní uplatňován dozor na úrovni odpovídající právu Evropské unie.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 40. V § 11 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Povinná osoba, která postupuje podle odstavce 1 nebo 2, musí mít zajištěno poskytnutí informací, včetně kopií příslušných dokladů, o identifikaci klienta, účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu, vlastnické a řídící struktuře klienta a totožnosti skutečného majitele od úvěrové nebo finanční instituce nebo osoby, která identifikaci nebo zjištění příslušných údajů provedla. (4) Za provedení úkonů podle odstavců 1 a 2 odpovídá povinná osoba, jako by je provedla sama. Povinná osoba nepřevezme informace o identifikaci klienta, informace o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu nebo zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele podle odstavců 1 a 2, vzniká-li pochybnost o správnosti nebo úplnosti těchto informací, a není-li předem zajištěno naplnění podmínky podle odstavce 3.“. 41. V § 11 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7. 42. V § 11 odst. 5 a 6 se za slova „a zjištění“ vkládají slova „vlastnické a řídící struktury klienta a jeho“. 43. V § 11 odst. 5 se věta poslední nahrazuje větou „Tyto informace včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, se ukládají u povinné osoby.“. 44. V § 11 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které včetně poznámky pod čarou č. 30 znějí: „(7) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) a b) bodech 1 až 11, která uzavře s klientem písemnou smlouvu o poskytnutí finanční služby, může bez fyzické přítomnosti klienta, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající za klienta, je-li klient právnickou osobou, provést identifikaci klienta, jestliže a) klient zašle povinné osobě kopie pořízené způsobem uvedeným v § 10 odst. 4 1. příslušných částí průkazu totožnosti a nejméně jednoho dalšího podpůrného dokladu, z nichž lze zjistit identifikační údaje příslušné fyzické osoby, druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti, 2. dokladu potvrzujícího existenci účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce působící na území státu Evropského hospodářského prostoru, b) první platba z této smlouvy se uskuteční prostřednictvím účtu podle písmene a) bodu 2 a c) povinná osoba nemá pochybnost o skutečné totožnosti klienta. (8) Bez fyzické přítomnosti klienta, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající jménem klienta, je-li klient právnickou osobou, může povinná osoba provést identifikaci klienta, jestliže a) klient sdělí povinné osobě identifikační údaje podle § 5 odst. 1 a požadované další údaje k identifikaci podle § 5 odst. 2 jí stanoveným způsobem, b) povinná osoba ověří totožnost příslušné fyzické osoby u kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu30) a c) povinná osoba nemá pochybnost o skutečné totožnosti klienta. 30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 9. 45. V § 11 odst. 9 se slova „odstavcích 1 a 4 až 6“ nahrazují slovy „odstavcích 1, 2 a 5 až 8“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Při posuzování rizika povinná osoba zohlední rizikové faktory uvedené v hodnocení rizik podle § 21a.“. 46. V § 11 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Povinné osoby si při postupu podle odstavců 1 a 2 za účelem plnění povinností podle § 9 mohou vzájemně vyměňovat příslušné informace související s obchody, jež se jejich prostřednictvím uskutečňují. Výměna informací a spoléhání se na jinou osobu při činnostech podle odstavců 1, 2 a 5 až 8 není možné u osob působících ve vysoce rizikových třetích zemích, s výjimkou poboček a dceřiných společností osob usazených v některém z členských států Evropské unie, naplňujících v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie.“. 47. V § 12 se slova „odst. 4 a 6“ nahrazují slovy „odst. 5 až 8“. 48. Nadpis § 13 zní: „Zjednodušená identifikace a kontrola klienta“. 49. V § 13 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Povinná osoba může provádět zjednodušenou identifikaci a kontrolu klienta ve vztahu ke kategoriím klientů s potenciálně nižším rizikem zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, a to pokud je klient“. 50. V § 13 odst. 1 písm. b) se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“. 51. V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 52. V § 13 odst. 1 písm. f) bodě 1 se slova „Evropských společenství a“ zrušují. 53. V § 13 odst. 1 písm. f) se na konci textu bodu 4 čárka nahrazuje slovem „a“. 54. V § 13 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Zjednodušenou identifikaci a kontrolu klienta může povinná osoba uplatnit také u“. 55. V § 13 odst. 2 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“ a písmena c) a d) se zrušují. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno c). 56. V § 13 odst. 2 písm. c) bodě 2 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“. 57. V § 13 odstavec 3 zní: „(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 postačí, když povinná osoba pouze a) ověří, zda jsou splněny uvedené podmínky, b) vhodným způsobem zjistí a zaznamená identifikační údaje klienta a c) zjistí podle informací, které má k dispozici, zda některý z klientů, poskytovaný produkt nebo konkrétní obchod nepředstavuje zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu; v případě pochybnosti se zjednodušená identifikace a kontrola klienta podle odstavců 1 a 2 neuplatní.“. 58. V § 13 odst. 4 se slova „Výjimka podle odstavce 2“ nahrazují slovy „Zjednodušená identifikace a kontrola klienta“. 59. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní: „§ 13a Výjimky z povinnosti identifikace a kontroly klienta (1) Povinnost identifikovat a kontrolovat klienta není třeba plnit u a) elektronických peněz uchovávaných na médiu, které nelze dobíjet, pokud nejvyšší uchovávaná částka nepřekročí 250 EUR, nebo 500 EUR, jde-li o elektronické peníze, které mohou být použity pouze k provedení vnitrostátní platební transakce, b) elektronických peněz uchovávaných na médiu, které lze dobíjet, pokud může být použito pouze k provedení vnitrostátní platební transakce a celkový měsíční limit pro odchozí platby a současně i nejvyšší uchovávaná částka nepřesahuje 250 EUR, nebo c) platebních služeb poskytovaných prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě jinak než s využitím elektronických peněz, pokud hodnota jednotlivé transakce nepřesáhne 250 EUR a současně celkový limit plateb realizovaných z jednoho telefonního čísla pro kalendářní rok nepřesahuje 2 500 EUR. (2) Platební prostředky uvedené v odstavci 1 lze používat výhradně k nákupu zboží nebo služeb a nesmí být pořizovány nebo dobíjeny prostřednictvím anonymních elektronických peněz. (3) Výjimka podle odstavce 1 se nepoužije, když je na žádost držitele platebního prostředku zpětně vyměněna částka vyšší než 100 EUR. (4) Povinná osoba sleduje transakce týkající se platebního prostředku uvedeného v odstavci 1 tak, aby bylo možné zjistit podezřelý obchod podle § 6.“. 60. § 14 a 15 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 20 znějí: „§ 14 Výjimka z povinnosti uvádět informace doprovázející převody peněžních prostředků Povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků20) se nevztahují na převody peněžních prostředků nebo peněžní služby, jimiž se provádí platba za dodávku zboží nebo poskytování služeb, pokud a) se převod uskuteční v České republice, b) poskytovatel platebních služeb příjemce je prostřednictvím příjemce platby vždy schopen pomocí jedinečného identifikátoru transakce vysledovat převod peněžních prostředků od fyzické nebo právnické osoby, která má s příjemcem dohodu o dodávce zboží nebo poskytnutí služeb, a c) převáděná hodnota nepřekročí 1 000 EUR. § 15 Neuskutečnění obchodu (1) Povinná osoba odmítne uskutečnění obchodu nebo navázání obchodního vztahu anebo ukončí obchodní vztah v případě, že je dána identifikační povinnost podle § 7 odst. 1 nebo 2 a a) klient 1. se odmítne podrobit identifikaci, 2. odmítne doložit plnou moc podle § 8 odst. 4, nebo 3. neposkytne potřebnou součinnost při kontrole podle § 9, b) z jiného důvodu nelze provést identifikaci anebo kontrolu klienta, nebo c) má-li osoba provádějící identifikaci nebo kontrolu pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů. (2) Povinná osoba neuskuteční obchod s politicky exponovanou osobou, a to ani v rámci obchodního vztahu, pokud jí není znám původ majetku užitého v obchodu. (3) Souhlas statutárního orgánu povinné osoby nebo jím pověřené osoby k řízení v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu je třeba k a) obchodnímu vztahu s politicky exponovanou osobou, nebo b) byť i jen částečnému postoupení plnění ze životního pojištění, je-li v situaci uvedené v § 9 odst. 6 písm. c) bodě 3 zjištěno zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847.“. 61. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Povinná osoba uchovává po dobu 10 let od uskutečnění obchodu nebo od ukončení obchodního vztahu s klientem a) identifikační údaje získané podle § 8 odst. 1 až 3 nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků20), b) kopie dokladů předložených k identifikaci, byly-li pořizovány, c) údaj o tom, kdo a kdy provedl první identifikaci klienta, d) informace a kopie dokumentů získané v rámci kontroly klienta podle § 9, e) dokumenty odůvodňující výjimku z identifikace a kontroly klienta podle § 13a a f) v případě zastupování originál nebo ověřenou kopii plné moci nebo číslo jednací rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka.“. 62. V § 16 odst. 3 se slova „písm. j) a k)“ nahrazují slovy „písm. i) a j)“. 63. V § 18 odst. 1 se slova „Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovy „Finančnímu analytickému úřadu (dále jen „Úřad“)“. 64. V § 18 odstavec 4 zní: „(4) Oznámení podezřelého obchodu přijímá Úřad. Adresu a podmínky pro doručování a další možnosti spojení pro podávání oznámení podezřelého obchodu zveřejní Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 65. V § 18 odst. 6 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“ a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“. 66. V § 20 odst. 1 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Úřadem“ a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“. 67. V § 20 odst. 2 se slova „zejména u operací prováděných elektronickými platebními prostředky,“ zrušují a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“. 68. V § 20 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 69. V § 20 odst. 3 písm. a) se slova „na dobu 72 hodin od přijetí oznámení podezřelého obchodu ministerstvem“ nahrazují slovy „o další 2 pracovní dny“. 70. V § 20 odst. 3 písm. b) se slova „72 hodin“ nahrazují slovy „3 pracovních dnů“. 71. V § 20 odst. 4 se slova „přípustný rozklad“ nahrazují slovy „přípustné odvolání“. 72. V § 20 odst. 5 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“ a slovo „Ministerstvu“ se nahrazuje slovem „Úřadu“. 73. V § 20 odst. 6 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“ a slovo „podalo“ se nahrazuje slovem „podal“. 74. V § 20 odst. 7 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“ a slova „povinná osoba provede příkaz klienta po uplynutí 3 kalendářních dnů“ se nahrazují slovy „odklad splnění příkazu klienta nebo zajištění majetku podle odstavce 1 nebo 3 se prodlužuje o 3 pracovní dny“. 75. V § 21 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Povinná osoba zavede a uplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik podle § 21a a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem. (2) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d) a h) vypracuje ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou, na základě hodnocení rizik podle § 21a a v rozsahu, ve kterém provádí činnosti podléhající působnosti tohoto zákona, písemně systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených tímto zákonem (dále jen „systém vnitřních zásad“). Součástí písemného systému vnitřních zásad je i písemné hodnocení rizik podle § 21a odst. 2. Systém vnitřních zásad včetně hodnocení rizik schvaluje statutární orgán povinné osoby.“. 76. V § 21 odst. 3 a 4 se slova „písm. b) až d), h) a i)“ nahrazují slovy „písm. b) až d) a h)“. 77. V § 21 odst. 5 písm. f) se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“. 78. V § 21 odst. 5 písm. j) se text „§ 25 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 24a odst. 2“. 79. V § 21 odst. 6 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“, za slova „systému vnitřních zásad“ se vkládají slova „včetně jeho nového znění“ a slova „povinnosti podle věty první“ se nahrazují slovy „tyto povinnosti“. 80. V § 21 odst. 8 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 81. V § 21 odstavec 9 včetně poznámky pod čarou č. 21 zní: „(9) Je-li to účelné pro účinné naplňování požadavků tohoto zákona, může Česká národní banka v mezích stanovených odstavcem 5 písm. c) a d) vyhláškou stanovit požadavky na zavedení a uplatňování systému vnitřních zásad a hodnocení rizik podle § 21a některými povinnými osobami, vůči nimž Česká národní banka vykonává dohled21). 21) Například § 44 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.“. 82. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní: „§ 21a Hodnocení rizik (1) Povinná osoba identifikuje a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat v rámci její činnosti podléhající působnosti tohoto zákona. Při posuzování rizik zohlední povinná osoba i faktory možného vyššího rizika, uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d) a h) vypracuje nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou, písemné hodnocení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro typy poskytovaných obchodů a obchodních vztahů, a to v rozsahu, ve kterém provádí činnosti podléhající působnosti tohoto zákona. Zohlední v něm rizikové faktory, zejména typ klienta, účel, pravidelnost a délku trvání obchodního vztahu nebo obchodu mimo obchodní vztah, typ produktu, hodnotu a způsob uskutečnění obchodu a rizikovost zemí nebo zeměpisných oblastí, k nimž se obchody vztahují. (3) Součástí hodnocení rizik podle odstavců 1 a 2 jsou i opatření pro vnitřní kontrolu, kontrolu dodržování právních předpisů a prověřování zaměstnanců povinné osoby a podle rozsahu a povahy činností povinné osoby i zřízení nezávislého útvaru pro testování těchto opatření, strategií a postupů podle § 21 odst. 1. (4) Povinná osoba hodnocení rizik podle odstavce 2 pravidelně aktualizuje, a to zejména před zahájením poskytování nových produktů. (5) Povinné osoby, které jsou součástí skupiny, uplatňují skupinové strategie a postupy pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně postupů ochrany údajů v rozsahu, který právo třetího státu umožňuje, a strategií a postupů pro sdílení informací v rámci skupiny. Uvedené strategie a postupy se rovněž uplatňují v pobočkách a dceřiných společnostech v jiných členských státech a třetích zemích.“. 83. V § 22 odst. 1 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Úřadem“, slova „neprodleně ministerstvo“ se nahrazují slovy „a povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. c), d) a h) neprodleně Úřad“. 84. V § 23 odst. 3 se za slovo „obchodů“ vkládají slova „, požadavky stanovené povinnou osobou pro provádění identifikace a kontroly klienta a postupy pro zjišťování rizikových faktorů klienta“. 85. V § 24 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“, slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“, slovo „ministerstva“ se nahrazuje slovem „Úřadu“ a za slovo „oznámení“ se vkládají slova „a výkonu správního dozoru“. 86. V § 24 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 31 zní: „(2) Povinné osoby poskytnou klientům před navázáním obchodního vztahu nebo provedením obchodu mimo obchodní vztah informace požadované podle zákona o ochraně osobních údajů31). Tyto informace obsahují zejména obecné upozornění týkající se povinnosti povinných osob podle tohoto zákona zpracovávat osobní údaje pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jak jsou uvedeny v § 1. 31) § 11 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 87. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně poznámky pod čarou č. 32 zní: „§ 24a (1) Povinná osoba ve svých pobočkách a dceřiných společnostech32), působících ve státech, které nejsou státy Evropského hospodářského prostoru, uplatňuje opatření pro kontrolu klienta a uchovávání záznamů, která jsou alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie1). Za tím účelem jim předává relevantní informace o uplatňovaných metodách a postupech. (2) Povinná osoba, která má pobočku nebo dceřinou společnost ve státě, jehož právní předpisy nedovolují uplatňování rovnocenných opatření podle odstavce 1, o tom informuje Úřad a přijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a zabránění přenosu těchto rizik na území České republiky a dalších států Evropského hospodářského prostoru. (3) Povinná osoba, která má pobočku nebo provozovnu v jiném členském státě Evropské unie, zajistí, že tato pobočka nebo provozovna dodržuje vnitrostátní předpisy v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu tohoto jiného členského státu. (4) Povinná osoba na žádost Úřadu v jím stanovené lhůtě sdělí informaci, zda udržuje nebo v předchozích 10 letech udržovala obchodní vztah s konkrétní fyzickou nebo právnickou osobou, vůči níž měla povinnost identifikace, a o povaze tohoto vztahu. K tomuto účelu zavede povinná osoba účinný systém, odpovídající velikosti instituce a povaze její podnikatelské činnosti. 32) § 74 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“. 88. V § 25 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Úvěrová“ vkládají slova „nebo finanční“, slovo „bankovního“ se zrušuje a za slovo „úvěrovou“ se vkládá slovo „, finanční“. 89. V § 25 odst. 1 písm. c) se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“. 90. V § 25 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „Úvěrová“ vkládají slova „nebo finanční“ a slovo „bankovního“ se zrušuje. 91. V § 25 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a dalších rizikových faktorech“. 92. V § 25 odst. 2 se na konci písmene b) doplňuje slovo „a“. 93. V § 25 odst. 2 písmeno c) zní: „c) zjistí a zhodnotí opatření prováděná respondenční institucí proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně způsobu a kvality provádění identifikace a kontroly klienta a schopnosti poskytnout tyto informace na vyžádání, jakož i schopnosti poskytování informací o plátci a příjemci při převodech peněžních prostředků.“. 94. V § 25 odst. 3 se slovo „bankovního“ zrušuje a za slovo „úvěrové“ se vkládají slova „nebo finanční“. 95. V § 25 se odstavce 4 až 6 zrušují. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 4. 96. V § 26 odst. 1 a v § 27 odst. 1 a 2 se za text „§ 24“ vkládá text „odst. 1“. 97. V § 26 odst. 4 a v § 27 odst. 3 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“. 98. V § 27 odst. 4 se za text „§ 24“ vkládá text „odst. 1“, slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“ a slovo „ministerstvu“ se nahrazuje slovem „Úřadu“. 99. Nadpis § 28 zní: „Zvláštní ustanovení o platbách v hotovosti“. 100. V § 28 úvodní části ustanovení se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. d)“, slova „přijímá platbu“ se nahrazují slovy „uskutečňuje obchod“ a částka „15 000 EUR“ se nahrazuje částkou „10 000 EUR“. 101. V § 28 písm. a) se slova „výjimka podle § 13“ nahrazují slovy „možnost zjednodušeného postupu podle § 13 nebo výjimka podle § 13a“. 102. V § 28 písm. b) se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 4“ a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“. 103. V § 29 odst. 1 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Úřadem“. 104. V § 29 odst. 2 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 105. Za § 29a se vkládá nový § 29b, který včetně nadpisu zní: „§ 29b Uchovávání údajů o skutečném majiteli (1) Právnická osoba vede a průběžně zaznamenává aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele. (2) Svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení vůči jinému právnímu uspořádání bez právní osobnosti zaznamenává údaje ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele svěřenského fondu nebo právního uspořádání ve smyslu § 4 odst. 4 písm. d). (3) Údaje ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele podle odstavců 1 a 2 uchovává právnická osoba, svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení vůči jinému právnímu uspořádání bez právní osobnosti po dobu, po kterou je tato osoba skutečným majitelem, a nejméně 10 let od zániku takového vztahu. (4) Údaje o skutečném majiteli právnické osoby, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti se zapisují do evidence údajů o skutečných majitelích způsobem a v rozsahu, který stanoví zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. (5) Není-li to uvedeno v evidenci údajů o skutečných majitelích nebo při pochybnostech o správnosti tam uvedených údajů právnická osoba, svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení vůči jinému právnímu uspořádání bez právní osobnosti na žádost povinné osoby, Úřadu, soudu, orgánu činného v trestním řízení, orgánu Finanční správy České republiky nebo Celní správy České republiky sdělí, kdo je nebo byl jejím skutečným majitelem a uvede údaje ke zjištění a ověření jeho totožnosti; právnická osoba sdělí i údaje o jím skutečně držené účasti nebo jiné důvody, proč je tato osoba považována za skutečného majitele.“. 106. V nadpisu části třetí se slovo „MINISTERSTVA“ nahrazuje slovem „ÚŘADU“. 107. V nadpisu hlavy I se slovo „MINISTERSTVA“ nahrazuje slovem „ÚŘADU“. 108. V části třetí se na začátek hlavy I vkládají nové § 29c a 29d, které včetně nadpisu znějí: „Úřad § 29c (1) Zřizuje se Úřad jako správní úřad se sídlem v Praze, který plní funkci finanční zpravodajské jednotky pro Českou republiku a je podřízen Ministerstvu financí. (2) Úřad působí v oblastech činnosti upravených tímto a dalšími právními předpisy, včetně rozhodování o zahájení a způsobu ukončení šetření, o získávání, zpracování a sdílení informací a o provádění kontrol. (3) Úřad při své činnosti uplatňuje taková organizační, personální a jiná opatření, která zaručují, že s informacemi získanými při jeho činnosti podle tohoto zákona nepřijde do styku nepovolaná osoba. (4) Činnost Úřadu materiálně, administrativně a finančně zajišťuje Ministerstvo financí. Úřad je účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí. § 29d (1) Úřad řídí ředitel. (2) Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě.“. 109. V § 30 odst. 1 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 110. V § 30 odst. 2 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 111. V § 30 odstavce 3 až 5 včetně poznámek pod čarou č. 32 až 38 znějí: „(3) Úřad může v rozsahu potřebném pro šetření podezřelého obchodu žádat od zpracovatele nebo správce evidence poskytnutí informací z evidence uvedené v odstavci 4. Zpracovatel nebo správce evidence poskytne informace bezplatně, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Zpracovatel nebo správce evidence jsou povinni žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět. (4) Úřad může v rozsahu potřebném pro šetření podezřelého obchodu a výkon správního dozoru žádat od zpracovatele nebo správce evidence poskytnutí informací způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup z informačního systému evidence občanských průkazů32), informačního systému evidence cestovních dokladů33), informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů33), informačního systému cizinců, informačního systému evidence obyvatel34), katastru nemovitostí35), základního registru obyvatel36), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci36), základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí36), základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností36), informačního systému územní identifikace36), registru silničních vozidel37), centrálního registru silničních vozidel37), registru historických a sportovních vozidel37), registru řidičů38) a centrálního registru řidičů38). (5) Úřad žádá o poskytnutí informací podle odstavců 3 a 4 pouze způsobem, který mu umožní uchovávat identifikační údaje zaměstnance, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O těchto skutečnostech jsou zpracovatel nebo správce evidence povinni zachovávat mlčenlivost. 32) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů. 33) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů. 34) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). 36) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 38) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.“. 112. V § 30 odst. 6 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 113. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který včetně nadpisu zní: „§ 30a Hodnocení rizik na úrovni České republiky (1) Úřad koordinuje proces posouzení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na úrovni České republiky (dále jen „národní hodnocení rizik“). Na zpracování národního hodnocení rizik a jeho průběžné aktualizaci se podílí rovněž povinné osoby, Česká národní banka, orgány činné v trestním řízení, ostatní zainteresované státní orgány a další instituce. (2) Posouzení rizik podle odstavce 1 zohlední i faktory možného vyššího rizika, uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu a hodnocení rizik provedená orgány Evropské unie a dalšími nadnárodními nebo mezinárodními institucemi. (3) Národní hodnocení rizik slouží zejména ke zdokonalení opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na úrovni státní správy a u povinných osob. (4) Národní hodnocení rizik se aktualizuje zejména s ohledem na vývoj rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a činnost orgánů Evropské unie. (5) Na základě dílčího hodnocení rizik jednotlivými subjekty podle odstavce 1 Úřad vypracovává a předkládá vládě k projednání konečnou verzi národního hodnocení rizik a jeho aktualizace.“. 114. V § 31 odst. 1 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“ a slovo „oprávněno“ se nahrazuje slovem „oprávněn“. 115. V § 31 odst. 2 a 3 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 116. V § 31 odst. 4 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“ a slovo „ministerstvu“ se nahrazuje slovem „Úřadu“. 117. § 31a se včetně nadpisu zrušuje. 118. Nadpis nad označením § 31b zní: „Kontrola činnosti Úřadu“. 119. V § 31b odst. 1 se slova „Finančního analytického útvaru“ nahrazují slovem „Úřadu“. 120. V § 31b odst. 3 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „ředitele Úřadu“. 121. V § 31c odst. 1 a 2 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“ a slova „činnosti Finančního analytického útvaru“ se nahrazují slovy „své činnosti“. 122. V § 31c odst. 3 se slova „případě, o kterém nebylo ukončeno šetření vedené podle tohoto zákona, a o případě předaném podle § 32, pokud by takový údaj mohl ohrozit probíhající šetření“ nahrazují slovy „neukončeném šetření vedeném podle tohoto zákona, nebo o šetření vedeném na základě § 30 odst. 6 anebo předaném podle § 32, pokud by takový údaj mohl ohrozit činnost orgánu činného v trestním řízení nebo zpravodajské služby“. 123. V § 31c odst. 4 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Úřadu“. 124. V § 31c odst. 5 se slova „Finančního analytického útvaru“ nahrazují slovem „Úřadu“. 125. V § 32 odst. 1 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 126. V § 32 odst. 2 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“, za slovo „činnosti“ se vkládají slova „Policie České republiky“, slova „celních orgánů“ se nahrazují slovy „orgánů Celní správy České republiky“, za slovo „zjištěních“ se vkládají slova „Policii České republiky“ a slova „nebo pokud nepostupovalo podle odstavce 1“ se zrušují. 127. V § 32 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zjistí-li Úřad skutečnosti důležité pro ochranu významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie, poskytne o tom informaci příslušné instituci, není-li poskytnutí této informace v rozporu s účelem tohoto zákona. Uplatní přitom ochranu oprávněných zájmů jiných osob podle § 39 odst. 4.“. 128. V § 33 odst. 1 a 2 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 129. V § 34 odst. 1 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“, slova „povinná osoba“ se nahrazují slovy „finanční instituce“ a za text „§ 2 odst. 1“ se vkládá text „písm. b)“. 130. V § 34 odst. 2 písm. b), § 34 odst. 4 a v § 34 odst. 8 úvodní části ustanovení se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 131. V § 34 odst. 5 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 132. V § 34 odst. 7 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Úřadu“. 133. V § 34 odst. 9 se slovo „Rozklad“ nahrazuje slovem „Odvolání“. 134. V § 35 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „ministerstvo, které“ nahrazují slovy „Úřad, který“. 135. V § 35 odst. 1 písm. c) se text „písm. j) a k)“ nahrazuje textem „písm. i) a j)“. 136. V § 35 odst. 2 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“ a slova „Evropských společenství, kterým se stanoví povinnost doprovázet převody peněžních prostředků informacemi o plátci“ se nahrazují slovy „Evropské unie upravujícího informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků“. 137. V § 35 odst. 3 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 138. V § 35 odst. 4 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“. 139. V § 35 odst. 5 a v § 36 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 140. V § 35 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Dozorčí úřad uvedený v odstavci 1 písm. a) až c) uplatňuje při výkonu správního dozoru podle tohoto zákona svá dozorová oprávnění podle právních předpisů upravujících jeho působnost.“. 141. V § 36 odst. 2 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 142. V § 37 odst. 2 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Úřadu“ a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“. 143. V § 38 odst. 1 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Úřadu“, slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“, slovo „ministerstvem“ se nahrazuje slovem „Úřadem“ a za text „§ 24“ se vkládá text „odst. 1“. 144. V § 38 odst. 2 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“. 145. V § 39 odst. 1 se na začátek písmene d) vkládají slova „Policii České republiky,“. 146. V § 39 odst. 1 písm. h) se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 147. V § 39 odst. 1 písm. j) se slovo „oznámení“ nahrazuje slovem „sdělení“ a slovo „ministerstva“ se nahrazuje slovem „Úřadu“. 148. V § 39 odst. 2 písm. a), b) a c) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 149. V § 39 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Výjimky uvedené v odstavci 1 písm. c) až m) a) se uplatní jen v nezbytně nutném rozsahu podle účelu poskytované informace, a to zejména s ohledem na ochranu informací o oznamovatelích podezřelých obchodů, b) nelze uplatnit, pokud by poskytnutí informací mohlo zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení, nebo jestliže by poskytnutí informací bylo zjevně nepřiměřené oprávněným zájmům osoby, jíž se informace týká, nebo účelu, pro který byla žádost podána.“. 150. V § 40 odst. 1 se za slova „části se“ vkládají slova „s výjimkou § 39 odst. 1 písm. e)“. 151. V § 40 odst. 2 se za text „§ 39“ vkládá text „odst. 1 písm. e) a“. 152. V § 41 odst. 6 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 153. V § 42 odst. 3 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“. 154. V § 43 odst. 1 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Úřadu“, slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“ a slova „stanovenou v“ se nahrazují slovem „podle“. 155. V § 44 odst. 1 písmeno c) zní: „c) poruší zákaz uskutečnit obchod nebo navázat obchodní vztah podle § 15, nebo“. 156. § 45 včetně nadpisu zní: „§ 45 Nesplnění informační povinnosti (1) Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 1 nebo § 24a odst. 4, b) nepředá relevantní informaci své pobočce nebo dceřiné společnosti podle § 24a odst. 1, c) nepřijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití podle § 24a odst. 1, nebo d) v rozporu s § 24a odst. 3 nezajistí dodržování předpisů jiného členského státu v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu svojí pobočkou nebo provozovnou působící v tomto jiném členském státě. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.“. 157. V § 46 odst. 1 se slova „ministerstvu podezřelý obchod“ nahrazují slovy „Úřadu podezřelý obchod podle § 18 odst. 1“. 158. V § 47 odst. 2 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Úřadem“. 159. V § 48 odst. 2 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“ a za slova „podle § 21 odst. 6“ se vkládají slova „, neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky“. 160. V § 48 odstavec 3 zní: „(3) Povinná osoba, které je v § 21a odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně hodnocení rizik, se dopustí správního deliktu tím, že a) nevypracuje hodnocení rizik ve stanoveném rozsahu nebo ve stanovené lhůtě, nebo b) hodnocení rizik pravidelně neaktualizuje.“. 161. V § 48 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 21 odst. 1 nezavede nebo neuplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem, nebo b) nezajistí proškolení zaměstnanců podle § 23.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 162. V § 48 odst. 5 se za slovo „Úvěrová“ vkládají slova „nebo finanční“. 163. V § 48 odst. 8 se slova „odstavce 4 nebo 5“ nahrazují slovy „odstavců 4 až 6“. 164. V § 49 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Evropských společenství, který určuje obsah informací, doprovázejících takové převody“ nahrazují slovy „Evropské unie upravujícího informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků“. 165. V § 49 odst. 1 písm. a) až d) se za slovo „plátci“ vkládají slova „a příjemci“. 166. Za § 51 se vkládá nový § 51a, který zní: „§ 51a (1) Za správní delikt povinné osoby podle § 43 až 49 může správní orgán uvedený v § 35 odst. 1 s přihlédnutím k povaze a závažnosti, jakož i k dalším okolnostem spáchaného správního deliktu, uložit též sankci zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu. (2) Sankce zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu spočívá v uveřejnění výrokové části pravomocného rozhodnutí o správním deliktu na internetových stránkách Úřadu po dobu 5 let. (3) Sankce zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu nelze uložit, pokud se má za to, že a) by její uložení bylo zcela zjevně nepřiměřené povaze a závažnosti spáchaného správního deliktu, nebo b) by tím došlo k ohrožení stability finančních trhů. (4) Obsahem zveřejněného rozhodnutí o správním deliktu nesmějí být údaje umožňující identifikaci jiné osoby než pachatele.“. 167. V § 52 odstavec 5 zní: „(5) Správní delikty podle tohoto zákona, s výjimkou správních deliktů podle § 50, projednává orgán uvedený v § 35 odst. 1, který porušení zákona zjistil.“. 168. V § 52 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 6 až 8. 169. V § 52 odst. 7 se věta první zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Je-li správní delikt projednáván Českou národní bankou, je příjem z náhrady nákladů řízení příjmem České národní banky; na příjmy z náhrady nákladů řízení vedeného Českou národní bankou podle tohoto zákona se pro účely jejich vybírání a vymáhání hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu.“. 170. Za § 52 se vkládá nový § 52a, který zní: „§ 52a (1) Úřad vede evidenci zahájených a ukončených řízení o správních deliktech podle § 43 až 49 (dále jen „evidence“). (2) Příslušný dozorčí úřad, který zahájil řízení o správním deliktu podle § 43 až 49, sdělí Úřadu za účelem zápisu do evidence následující údaje: a) datum zahájení řízení o správním deliktu, b) identifikační údaje podezřelého ze správního deliktu, c) zákonné označení správního deliktu, d) popis skutku, v němž je správní delikt spatřován, a e) označení orgánu, který vede řízení o správním deliktu. (3) Po pravomocném ukončení řízení o správním deliktu podle § 43 až 49 příslušný dozorčí úřad sdělí Úřadu za účelem zápisu do evidence údaj o způsobu ukončení řízení a zároveň mu zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí o správním deliktu. (4) Evidence je vedena elektronicky. Údaje z evidence poskytne Úřad dozorčímu úřadu uvedenému v § 35 odst. 1 pro plnění úkolů vyplývajících z předmětu jeho činnosti na vyžádání nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Úřad průběžně sleduje jednotlivě vedená řízení o správních deliktech podle § 43 až 49 a na vyžádání dozorčích úřadů je informuje o předchozích řízeních vedených s týmž subjektem a řízeních s podobným předmětem.“. 171. V § 54 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 172. V § 54 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Je-li platba rozdělena na několik samostatných plnění, je hodnotou obchodu nebo platby jejich součet, jestliže spolu tato plnění souvisí.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 173. V § 54 se doplňují odstavce 7 až 10, které včetně poznámky pod čarou č. 39 znějí: „(7) Smlouva o účtu, jednorázový vklad, pojistná smlouva a poskytování platebních služeb prostřednictvím elektronických peněz nebo veřejné mobilní sítě je pro účely tohoto zákona vždy obchodním vztahem. (8) Povinnosti a omezení vztahující se k politicky exponovaným osobám uplatní povinná osoba ještě nejméně po dobu 12 měsíců ode dne, kdy politicky exponovaná osoba přestala vykonávat příslušnou funkci; vždy však do doby, než povinná osoba na základě hodnocení rizik vyloučí u klienta riziko specifické pro politicky exponované osoby. Po tuto dobu se ve stejném rozsahu uplatní také vůči klientovi, jehož skutečným majitelem je politicky exponovaná osoba, a vůči osobě, o níž je povinné osobě známo, že jedná ve prospěch politicky exponované osoby. (9) Ustanovení vztahující se ke klientovi se přiměřeně použijí i vůči osobě jednající jménem klienta. (10) Pravidla zákona o ochraně osobních údajů se na činnosti vykonávané povinnými osobami podle tohoto zákona použijí v rozsahu povinností správce při zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů39). 39) § 3 odst. 6 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb.“. 174. V § 55 odst. 2 a 3 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 175. V § 55 odstavec 4 zní: „(4) Zaměstnanci Úřadu se při výkonu činností podle tohoto zákona prokazují služebním průkazem, jehož vzor stanoví vyhláškou Ministerstvo financí.“. 176. § 56 se včetně nadpisu zrušuje. 177. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1 a doplňuje se příloha č. 2, která zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 253/2008 Sb. Demonstrativní výčet faktorů možného vyššího rizika podle § 21a odst. 1 a § 30a odst. 2 1. Rizikové faktory klienta: a) obchodní vztah je realizován za neobvyklých okolností, b) klient je usazen v zeměpisné oblasti s vyšším rizikem, jak je stanoveno v bodě 3, c) právnická osoba, svěřenský fond nebo jiné právní uspořádání bez právní osobnosti je osobním nástrojem držby aktiv, d) klient je obchodní korporací, v níž mohou působit pověření akcionáři nebo společníci nebo která vydává akcie ve formě na doručitele, e) klient při své podnikatelské činnosti ve velké míře využívá hotovost, nebo f) vlastnická struktura klienta se zdá neobvyklá nebo příliš složitá vzhledem k povaze jeho obchodní činnosti. 2. Faktory týkající se produktů, služeb, transakcí nebo distribučních kanálů: a) využívání služeb privátního bankovnictví, b) využívání produktů nebo transakcí, které by mohly napomáhat anonymitě, c) obchodní vztahy nebo transakce bez osobní přítomnosti klienta nebo za něj jednající fyzické osoby a bez určitých bezpečnostních opatření, jako jsou například elektronické podpisy, d) příchozí platby od neznámých nebo nespřízněných třetích osob, nebo e) nové produkty a nové obchodní postupy, včetně nových distribučních systémů, a použití nových nebo rozvíjejících se technologií pro nové nebo již existující produkty. 3. Faktory zeměpisného rizika: a) země, které byly orgány Evropské unie nebo mezinárodními institucemi, zabývajícími se opatřeními proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu nebo šíření zbraní hromadného ničení označeny jako země, které nemají účinné systémy pro boj proti praní peněz a financování terorismu, nebo se podílí na nelegálním šíření zbraní hromadného ničení, b) země, které byly ve věrohodných zdrojích označeny jako země s významnou úrovní korupce nebo jiné trestné činnosti, c) země, na něž byly uvaleny sankce, embarga nebo podobná omezující opatření uložená například Evropskou unií nebo Organizací spojených národů, nebo d) země, které poskytují finanční prostředky nebo podporu pro teroristickou činnost nebo ve kterých působí identifikované teroristické organizace.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d) a h) zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zajistí, že její řídící orgán schválí v souladu s § 21 odst. 2 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, písemné hodnocení rizik vypracované podle § 21a zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Hodnocení rizik podle bodu 1 doručí úvěrová instituce, platební instituce, instituce elektronických peněz, finanční instituce uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Finančnímu analytickému úřadu do 30 dnů ode dne jeho schválení podle bodu 1. Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 4 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má tuto povinnost vůči České národní bance. 3. Řízení a postupy, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly Ministerstvem financí ukončeny, dokončí Finanční analytický úřad podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům České republiky zařazeným ve Finančním analytickém útvaru Ministerstva financí přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Finanční analytický úřad. 5. Státní zaměstnanec ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zařazen na služebním místě ve Finančním analytickém útvaru Ministerstva financí, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státním zaměstnancem ve služebním poměru zařazeným ve Finančním analytickém úřadu; ředitel Finančního analytického úřadu do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodne o zařazení státního zaměstnance na služební místo; platové zařazení státního zaměstnance se nemění. 6. Státní zaměstnanec ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jmenován na služebním místě představeného ve Finančním analytickém útvaru Ministerstva financí, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státním zaměstnancem a představeným ve služebním poměru zařazeným na služebním místě představeného ve Finančním analytickém úřadu; ředitel Finančního analytického úřadu do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodne o jmenování státního zaměstnance na služební místo představeného; platové zařazení státního zaměstnance se nemění. 7. Státní zaměstnanec ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jmenován na služebním místě ředitele Finančního analytického útvaru Ministerstva financí, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ředitelem Finančního analytického úřadu; platové zařazení státního zaměstnance se nemění. Státní zaměstnanec uvedený ve větě první může vykonávat službu na služebním místě ředitele Finančního analytického úřadu, nejdéle však do doby, než bude toto služební místo obsazeno na základě výběrového řízení, které vyhlásí státní tajemník v Ministerstvu financí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; ustanovení § 186 odst. 4 věty druhé zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se použije obdobně. 8. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, včetně práv a ostatních majetkových hodnot, se kterými bylo příslušné hospodařit Ministerstvo financí v rozsahu potřebném pro činnost Finančního analytického útvaru Ministerstva financí, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Finanční analytický úřad. 9. Závazky a pohledávky státu, jakož i práva a povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů, které souvisejí s Finančním analytickým útvarem Ministerstva financí, plní a vykonává ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Finanční analytický úřad. 10. Právnická osoba zapsaná do obchodního rejstříku oznámí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rejstříkovému soudu údaje o skutečném vlastníkovi podle § 118e zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ostatní zapsané právnické osoby oznámí údaje o skutečném vlastníkovi podle § 118f zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí Čl. III Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovy „Finanční analytický úřad (dále jen „Úřad“)“. 2. V § 9 odst. 2 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“, slovo „mohlo“ se nahrazuje slovem „mohl“ a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“. 3. V § 10 odst. 1 a v § 11 odst. 2 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“. 4. V § 11 odst. 3 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“ a slova „ministerstva vydá ministerstvu“ se nahrazují slovy „Úřadu vydá Úřadu“. 5. V § 11 odst. 5 úvodní části ustanovení, § 12 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 12 odst. 2 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 6. V nadpisu § 12 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Úřadem“. 7. V § 12 odst. 1 písm. h) bodě 2 a v § 12 odst. 6 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Úřadu“. 8. V § 12 odst. 3 se slovo „Rozklad“ nahrazuje slovem „Odvolání“ a slovo „Rozkladu“ se nahrazuje slovem „Odvolání“. 9. V § 12 odst. 4 se slovo „rozklad“ nahrazuje slovem „odvolání“ a slovo „rozkladu“ se nahrazuje slovem „odvolání“. 10. V § 12 odst. 7 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“, slovo „ministerstvu“ se nahrazuje slovy „tomuto Úřadu“ a slovo „ministerstva“ se nahrazuje slovem „Úřadu“. 11. V § 12 odst. 8 a v § 13 odst. 3 a 8 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 12. V § 13 odst. 1 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“ a slova „ministerstvo oprávněno“ se nahrazují slovy „Úřad oprávněn“. 13. V § 13 odst. 4 a 7 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 14. V § 13 odst. 5 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“ a slova „Ministerstvo přitom není oprávněno“ se nahrazují slovy „Úřad přitom není oprávněn“. 15. V § 13 odst. 9 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Úřadem“ a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“. 16. V § 13 odst. 10 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Úřadu“ a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“. 17. V § 14 odst. 1 se slova „Ministerstvo je k naplnění účelu tohoto zákona oprávněno“ nahrazují slovy „Úřad je k naplnění účelu tohoto zákona oprávněn“. 18. V § 14 odst. 2 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“ a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“. 19. V § 14 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „Ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“. 20. V § 14 odst. 4 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“. 21. V § 14 odst. 5, 6 a 8 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 22. V § 14 odst. 7 se slova „Ministerstvo je oprávněno“ nahrazují slovy „Úřad je oprávněn“, slova „oprávněno sdružovat“ se nahrazují slovy „oprávněn sdružovat“ a slovo „Ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“. 23. V § 14 odst. 9 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“ a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“. 24. V § 15 odst. 1 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“ a slovo „ministerstvu“ se nahrazuje slovem „Úřadu“. 25. V § 16 odst. 1 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Úřadu“ a slovo „ministerstvem“ se nahrazuje slovem „Úřadem“. 26. V § 16 odst. 4 a v § 20 odst. 6 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 27. V § 20 odstavec 7 zní: „(7) Pokuty a náhrady nákladů řízení jsou splatné do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Příjem z pokut a z náhrad nákladů řízení je příjmem státního rozpočtu.“. 28. V § 20 se odstavec 8 zrušuje. 29. V § 22 odst. 2 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Úřadem“. 30. V § 23 odst. 2 se za slovo „Ministerstvo“ vkládá slovo „financí“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Čl. IV Za část třetí zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 17 až 19 zní: „ČÁST ČTVRTÁ EVIDENCE ÚDAJŮ O SKUTEČNÝCH MAJITELÍCH § 118b (1) Zřizuje se evidence údajů o skutečném majiteli právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku podle tohoto zákona a svěřenského fondu zapsaného do evidence svěřenských fondů podle tohoto zákona, kterým se rozumí skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „evidence skutečných majitelů“). (2) Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy. (3) Evidence skutečných majitelů je vedena v elektronické podobě. Evidenci skutečných majitelů vede rejstříkový soud. § 118c Evidence skutečných majitelů není veřejným rejstříkem. Ustanovení částí první až čtvrté se na evidenci skutečných majitelů a údaje o skutečném majiteli nepoužijí, není-li dále stanoveno jinak. § 118d Údaje o skutečném majiteli vede rejstříkový soud pro každou zapsanou právnickou osobu a každý zapsaný svěřenský fond ve zvláštní vložce podle § 2 odst. 1. § 118e (1) Návrh na zápis údajů o skutečném majiteli, jeho změnu nebo výmaz (dále jen „zápis údajů o skutečném majiteli“) může podat osoba, která je podle tohoto nebo jiného zákona oprávněna podat návrh na zápis do veřejného rejstříku; § 11 odst. 3 se nepoužije. (2) Návrh na zápis údajů o skutečném majiteli musí být učiněn bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. (3) Návrh na zápis údajů o skutečném majiteli lze učinit pouze na formuláři. Ustanovení § 19, 22 až 24 se použijí obdobně. (4) Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou náležitosti formuláře pro návrh na zápis údajů o skutečném majiteli. Formulář Ministerstvo spravedlnosti zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 118f Do evidence skutečných majitelů se o skutečném majiteli zapisuje a) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, b) datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno, c) státní příslušnost a d) údaj o 1. podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě, 2. podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo 3. jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak. § 118g (1) Údaje o skutečném majiteli se neposkytují spolu s opisem zápisu z veřejného rejstříku podle § 3 až 5 ani se neuveřejňují. (2) Výpis údajů z evidence skutečných majitelů může získat zapsaná osoba. Výpis údajů z evidence skutečných majitelů může v rozsahu údajů o jméně, státu bydliště, roce a měsíci narození skutečného majitele a údajů podle § 118f písm. c) a d) obdržet ten, kdo prokáže zájem v souvislosti s předcházením trestným činům podílnictví, podílnictví z nedbalosti, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti a jejich zdrojovým trestným činům a trestného činu teroristického útoku podle § 311 odst. 2 alinea třetí trestního zákoníku. Na výpis z evidence skutečných majitelů se § 3 a 4 použijí obdobně. (3) Ministerstvo spravedlnosti umožní dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli a) soudu pro účely soudního řízení, b) orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení a státnímu zastupitelství také pro účely výkonu jiné než trestní působnosti, c) správci daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro účely výkonu jejich správy, d) zpravodajské službě pro účely plnění úkolů podle zákona, který upravuje činnost zpravodajských služeb, e) Finančnímu analytickému úřadu, České národní bance a dalším orgánům při výkonu činností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, f) České národní bance při výkonu dohledu nad osobami působícími na finančním trhu a při výkonu činností podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, g) Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě pro účely bezpečnostního řízení podle zákona, který upravuje ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost, h) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pro účely výkonu jeho působnosti podle jiného právního předpisu, i) povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta, j) poskytovateli veřejné finanční podpory podle zákona o finanční kontrole17), k) řídicímu orgánu, zprostředkujícímu subjektu, certifikačnímu orgánu a auditnímu orgánu pro účely výkonu jejich působnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/201318), l) platební agentuře a certifikačnímu subjektu pro účely výkonu jejich působnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/201319), m) tomu, o němž tak stanoví jiný zákon. (4) Ministerstvo spravedlnosti umožní přístup podle odstavce 3, bude-li zjistitelná identita konkrétních fyzických osob, které k údajům o skutečném majiteli přistupují. Způsob přístupu k údajům o skutečném majiteli stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. (5) Za umožnění přístupu podle odstavce 3 písm. i) a m) náleží náhrada nákladů. Výše této náhrady nesmí překročit hodnotu skutečně vynaložených nákladů spojených s provozem a aktualizací aplikace umožňující přístup podle věty první. Výši náhrady nákladů a obsah povinností spojených s přístupem podle věty první stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. § 118h (1) Údaje o skutečném majiteli rejstříkový soud zapíše do evidence skutečných majitelů, aniž by o tom vydával rozhodnutí, pouze na základě návrhu na zápis údajů o skutečném majiteli. (2) K návrhu na zápis údajů o skutečném majiteli je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis týká. Ustanovení § 75 a 76 se použijí obdobně. (3) Rejstříkový soud nezapíše údaje o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů, jestliže návrh na zápis údajů o skutečném majiteli a) byl učiněn osobou, která k tomu není oprávněna, b) nebyl učiněn předepsaným způsobem, c) neobsahuje všechny předepsané náležitosti, d) je nesrozumitelný nebo neurčitý, e) nebyl podán s listinami, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o skutečném majiteli. (4) Nemohou-li být údaje o skutečném majiteli zapsány do evidence skutečných majitelů podle odstavce 3, odešle o tom rejstříkový soud ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu na zápis údajů o skutečném majiteli vyrozumění tomu, kdo návrh učinil, a uvede důvody neprovedení tohoto zápisu, včetně poučení, jak lze nedostatky odstranit. (5) Ustanovení § 87 a § 95 odst. 1 se použijí obdobně. Chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti v evidenci opraví předseda senátu kdykoliv i bez návrhu, aniž by o tom vydával rozhodnutí. (6) Zapisuje-li rejstříkový soud údaje o skutečném majiteli, které mají podklad v přiloženém notářském zápisu, zkoumá pouze to, zda notářský zápis splňuje požadavky kladené na něj jiným zákonem. (7) Není-li v této části stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis údajů o skutečném majiteli ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení. § 118i (1) Údaje o skutečném majiteli rejstříkový soud zapíše do evidence skutečných majitelů do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu došel návrh na zápis údajů o skutečném majiteli. Byl-li však soudní poplatek z návrhu zaplacen až poté, co návrh došel soudu, nebo došlo-li ke změně návrhu, běží lhůta podle věty první až ode dne zaplacení soudního poplatku nebo ode dne, kdy rejstříkovému soudu došel změněný návrh. (2) Rejstříkový soud provede zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů ke dni uvedenému v návrhu, nejdříve však ke dni provedení. § 118j Notář provede zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů, jestliže jsou splněny předpoklady podle § 108. Ustanovení § 110, 112, 113 a 116 se na zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů prováděné notářem použijí obdobně. 17) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, ve znění pozdějších předpisů. 19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní část čtvrtá se označuje jako část pátá. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o bankách Čl. V V § 38 odst. 3 písm. e) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 254/2012 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., se slova „Ministerstva financí“ nahrazují slovy „Finančnímu analytickému úřadu“. ČÁST PÁTÁ Změna daňového řádu Čl. VI V § 53 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se slova „Ministerstvu financí“ nahrazují slovy „Finančnímu analytickému úřadu“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Čl. VII V § 11 odst. 4 písm. e) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 123/2010 Sb. a zákona č. 181/2014 Sb., se slova „Ministerstva financí“ nahrazují slovy „Finančního analytického úřadu“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy Čl. VIII V § 3 odst. 3 písm. f) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se slova „Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „Finančním analytickým úřadem“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu Čl. IX V § 6 odst. 4 písm. c) zákona č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se slova „příslušné organizační složce Ministerstva financí“ nahrazují slovy „Finančnímu analytickému úřadu“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech Čl. X V § 640 písm. f) zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, se slova „Ministerstvu financí“ nahrazují slovy „Finančnímu analytickému úřadu“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. XI V § 128 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, odstavec 7 zní: „(7) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není též plnění povinnosti vůči Finančnímu analytickému úřadu vyplývající ze zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu35) nebo ze zákona o provádění mezinárodních sankcí36) a vůči Ministerstvu financí, jde-li o plnění povinnosti vyplývající z tohoto zákona, pro účely analýz finančního trhu a přípravy právních předpisů v oblasti finančního trhu.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. XII Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 167/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 335/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb. a zákona č. 258/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 11 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Od poplatku se dále osvobozuje úkon soudu spočívající v zápisu údajů o skutečném majiteli do evidence údajů o skutečném majiteli podle § 118h zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, jde-li o a) zápis údajů o skutečném majiteli právnické osoby, která se nezapisuje do obchodního rejstříku, nebo jeho změny, b) zápis údajů o skutečném majiteli svěřenského fondu nebo jeho změny, nebo c) zápis údajů podle § 118f písm. d) zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob nebo jeho změny.“. 2. Za § 16 se vkládá nový § 16b, který zní: „§ 16b Pro účely tohoto zákona se za veřejný rejstřík považuje i evidence údajů o skutečném majiteli.“. 3. V příloze se za Položku 24 vkládá nová Položka 24a, která zní: „Položka 24a Za zápis údajů o skutečném majiteli podle § 118f zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob\| 1 000 Kč.“. ---\|--- Čl. XIII Přechodné ustanovení Osoby zapsané do veřejného rejstříku podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se osvobozují od poplatku za zápis údajů o skutečném majiteli po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o zadávání veřejných zakázek Čl. XIV Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, se mění takto: 1. V § 41 odst. 8 se slova „§ 122 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 122 odst. 7“. 2. V § 104 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 3. V § 122 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňuje slovo „a“. 4. V § 122 odst. 3 písm. b) se slova „odst. 1, a“ nahrazují tečkou. 5. V § 122 odst. 3 se písmeno c) a dovětek odstavce za středníkem zrušují. 6. V § 122 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) U vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „skutečný majitel“) z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. (5) Nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle odstavce 4, zadavatel ve výzvě podle odstavce 3 vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo a) ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a b) k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a) k dodavateli; těmito doklady jsou zejména 1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, 2. seznam akcionářů, 3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, 4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7. 7. V § 122 odst. 6 se za slova „odstavce 3“ vkládají slova „nebo 5“. 8. V § 122 odst. 7 se za slova „odstavce 3“ vkládají slova „nebo 5“. 9. V § 123 písm. b) bodech 3 a 4 se slova „odst. 1“ zrušují. 10. V § 124 odst. 3 se slova „dokladů podle § 122 odst. 3 písm. c)“ nahrazují slovy „informací zjištěných podle § 122 odst. 4 nebo 5“. 11. V § 125 odst. 2 se slova „§ 122 odst. 3 a 5“ nahrazují slovy „§ 122 odst. 3 až 7“. ČÁST TŘINÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou částí třetí, jedenácté a dvanácté, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 367/2016 Sb.	Zákon č. 367/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 11. 2016, datum účinnosti 1. 2. 2017, částka 147/2016 * Čl. I - Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2017 367 ZÁKON ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. a) se za slova „není v pracovním nebo obdobném vztahu“ vkládají slova „, popřípadě nevykonává tyto vztahy alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně,“. 2. V § 9 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Do odůvodněných nákladů na bydlení se pro účely příspěvku na živobytí započítávají v případech, kdy nelze zjistit přesnou výši těchto nákladů podle § 34, ale dotyčná osoba takové náklady prokazatelně vynakládá, náklady až do výše, která je v místě obvyklá, avšak maximálně do výše 75 % normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře64).“. 3. V § 11 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) vlastní prací.“. 4. V § 11 odstavec 3 zní: „(3) Možnost zvýšit si příjem vlastní prací se nezkoumá při posuzování hmotné nouze u osoby, která je uvedena v § 3 odst. 1 písm. a) bodech 1 až 10.“. 5. § 12 včetně nadpisu zní: „§ 12 Zvýšení příjmu vlastní prací (1) Jako možnost zvýšení příjmu vlastní prací se posuzuje a) započetí výdělečné činnosti u osoby nepracující, b) zvýšení rozsahu a intenzity výdělečné činnosti, c) možnosti vykonávat lépe placenou výdělečnou činnost. (2) Za projevenou snahu o zvýšení příjmu vlastní prací se považuje a) prokázaná vlastní snaha o zvýšení příjmu z výdělečné činnosti ve smyslu odstavce 1, zejména aktivní součinností s krajskou pobočkou Úřadu práce ve spojitosti s evidencí uchazečů o zaměstnání, využitím služeb agentur práce, inzerce, nabídek výdělečné činnosti prostřednictvím internetu a korespondence se zaměstnavateli, b) výkon veřejně prospěšných prací nebo krátkodobého zaměstnání zprostředkovaného krajskou pobočkou Úřadu práce, c) výkon veřejné služby (§ 18a), je-li tato služba vykonávána alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, a to pouze po dobu, kdy osoba nadále splňuje podmínku uvedenou v písmenu a).“. 6. V § 16 odst. 1 se na konci doplňuje věta „Skutečnost, zda není osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, se posuzuje též v případech osob společně posuzovaných s osobou uvedenou ve větě první, a to za podmínek v této větě uvedených.“. 7. V § 18a odstavec 3 zní: „(3) Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s obcemi nebo dalšími subjekty na organizování veřejné služby. Písemná smlouva uzavřená podle věty první obsahuje podmínky vedení evidence osob vykonávajících veřejnou službu (evidence obsahuje základní údaje o těchto osobách, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím ukončení a její hodnocení), udělování závazných pokynů při výkonu veřejné služby, zabezpečování kontroly výkonu veřejné služby a způsob zajištění ochranných prostředků a pracovních pomůcek. Krajská pobočka Úřadu práce poskytne organizátorovi veřejné služby příspěvek ve výši až 1 000 Kč na ochranné pomůcky a pracovní prostředky na jednu osobu vykonávající veřejnou službu.“. 8. V § 23 písm. b) se slova „(§ 24 odst. 2)“ nahrazují slovy „(§ 24 odst. 3)“. 9. § 24 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 61 zní: „§ 24 Částka živobytí osoby a částka živobytí společně posuzovaných osob (1) Částka živobytí osoby činí a) u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let částku životního minima, popřípadě zvýšenou podle § 29, b) u osoby, která není uvedena v písmenu a) a která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem61) nebo s ní byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 28 a § 30 této osobě nenáleží, c) u osoby, která není uvedena v písmenu a) a dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky stanovené rozhodnutím soudu, nebo vyšší než částku, která by připadala na 3 měsíce, je-li plnění vyživovací povinnosti stanoveno jiným způsobem, částku existenčního minima, nejde-li o osobu, které vznikl dluh na výživném až po podání žádosti o příspěvek na živobytí a která z důvodu nedostatečného příjmu podala soudu návrh na zrušení nebo snížení výživného; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 28 a § 30 této osobě nenáleží, d) u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, s výjimkou osoby uvedené v písmenu a), částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 28 a § 30 této osobě nenáleží, e) u osoby, která vykonávala veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin v kalendářním měsíci, částku existenčního minima zvýšenou o polovinu rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v § 25 až 30, f) u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 28 této osobě nenáleží. Toto ustanovení se nevztahuje na osobu, u které se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací (§ 11 odst. 3), osobu s nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osobu prokazatelně se účastnící na projektech organizovaných krajskou pobočkou Úřadu práce, osobu, která je výdělečně činná, osobu, která je invalidní ve druhém stupni, a osobu, která vykonává veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci, g) u osoby, která není uvedena v předchozích písmenech, částku existenčního minima, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v § 25 až 30. (2) V případě, že osoba v hmotné nouzi v předcházejících 12 kalendářních měsících pobírala příspěvek na živobytí a ode dne odejmutí naposledy přiznaného příspěvku na živobytí neuplynuly více než 3 kalendářní měsíce, započítávají se do lhůty 6 měsíců uvedené v odstavci 1 písm. f) i předchozí doby čerpání příspěvku na živobytí. (3) Částka živobytí společně posuzovaných osob činí součet částek živobytí osob, které jsou osobami společně posuzovanými. 61) § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce.“. 10. § 25 včetně nadpisu zní: „§ 25 Hodnocení snahy zvýšení příjmu vlastní prací (1) Osobě, s výjimkou osoby uvedené v odstavci 2, která má příjem z výdělečné činnosti, se zvyšuje částka živobytí o 40 % částky rozdílu mezi životním minimem osoby31) a existenčním minimem. (2) Osobě, která je uchazečem o zaměstnání a prokazatelně se snaží využít další možnosti zvýšení příjmu vlastní prací podle § 12 odst. 2, se zvyšuje částka živobytí o 40 % částky rozdílu mezi životním minimem osoby31) a existenčním minimem.“. 11. V § 26 odst. 1 se slovo „polovinu“ nahrazuje slovy „30 %“. 12. V § 27 odst. 1 se slovo „polovinu“ nahrazuje slovy „30 %“. 13. § 30 včetně nadpisu zní: „§ 30 Zvýšení částky živobytí osoby hledající zaměstnání Částka živobytí osoby se zvyšuje až do výše 300 Kč u osoby, která prokáže, že má zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání nebo s výkonem veřejné služby, zejména náklady na dopravu, telefon a korespondenci.“. 14. V § 33a odst. 5 větě druhé se za slova „tento byt“ vkládají slova „těmto osobám“. 15. V § 33a se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Odečte-li se příspěvek na bydlení postupem uvedeným ve větě druhé, platí, že pro účely zjišťování nároku na doplatek na bydlení a jeho výše se tento příspěvek již znovu neodečítá.“. 16. V § 46 odst. 2 se na konci doplňuje věta „Za okolností uvedených ve větě první přechází nárok na dávku po vyplacení splatných částek na nejstarší z osob společně posuzovaných se zemřelým příjemcem, pokud s tím tato osoba souhlasí.“. 17. V § 61 odst. 3 se na konci písmene a) doplňují slova „pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak,“. 18. V § 61 odst. 3 se na konci písmene b) doplňují slova „pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak,“. 19. V § 61 odst. 3 písm. c) se za slova „o výkonu veřejné služby“ vkládají slova „s přihlédnutím k dosaženému vzdělání a profesní praxi“. 20. V § 61 odst. 3 se na konci písmene c) doplňují slova „pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak,“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Doba 6 kalendářních měsíců podle § 24 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se počítá ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Nároky na dávky pomoci v hmotné nouzi náležející za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Nárok na opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi přiznanou podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nezaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; orgán pomoci v hmotné nouzi v takovém případě nejpozději do 3 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přehodnotí nárok na opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Nařízení vlády č. 365/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 365/2016 Sb. Nařízení vlády o stanovení některých podmínek provádění mimořádné podpory na přizpůsobení pro producenty mléka a zemědělce v dalších odvětvích živočišné výroby Vyhlášeno 11. 11. 2016, datum účinnosti 15. 11. 2016, částka 145/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Žádost o poskytnutí mimořádné podpory * § 3 - Poskytnutí mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka * § 4 - Poskytnutí mimořádné podpory na chov prasnic * § 5 - Zveřejnění výše sazby mimořádné podpory * § 6 - Zvýšení sazby mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka * § 7 - Poskytnutí informace o splnění závazku * § 8 - Zamítnutí žádosti o poskytnutí mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka a snížení sazby mimořádné podpory * § 9 - Zamítnutí žádosti o poskytnutí mimořádné podpory na chov prasnic a snížení sazby mimořádné podpory * § 10 - Účinnost Aktuální znění od 15. 11. 2016 365 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 7. listopadu 2016 o stanovení některých podmínek provádění mimořádné podpory na přizpůsobení pro producenty mléka a zemědělce v dalších odvětvích živočišné výroby Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) některé podmínky provádění mimořádné podpory na přizpůsobení pro producenty mléka a zemědělce v dalších odvětvích živočišné výroby (dále jen „mimořádná podpora“) Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen „Fond“). § 2 Žádost o poskytnutí mimořádné podpory (1) Fond poskytne mimořádnou podporu podle § 1 na základě žádosti na chov a) krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka, nebo b) prasnic. (2) Součástí žádosti o poskytnutí mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka je závazek žadatele, že v období od 25. listopadu 2016 do 30. dubna 2017 splní jednu z těchto podmínek: a) nenavýší meziročně tržní produkci mléka mezi obdobím od 1. ledna 2016 do 30. dubna 2016 a obdobím od 1. ledna 2017 do 30. dubna 2017, b) bude členem organizace producentů mléka podle nařízení vlády č. 282/2014 Sb., o některých podmínkách k provádění společné organizace trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků, ve znění nařízení vlády č. 314/2016 Sb., c) zúčastní se akreditovaného režimu jakosti mléka, d) bude hospodařit v režimu ekologického zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství, nebo e) bude absolvovat školení organizované Ministerstvem zemědělství o finančních nástrojích a řízení rizik producentů mléka. (3) Součástí žádosti o poskytnutí mimořádné podpory na chov prasnic je závazek žadatele, že v období od 25. listopadu 2016 do 30. dubna 2017 splní jednu z těchto podmínek: a) nenavýší meziročně tržní produkci vepřového masa mezi obdobím od 1. ledna 2016 do 30. dubna 2016 a obdobím od 1. ledna 2017 do 30. dubna 2017, b) bude členem organizace producentů vepřového masa podle nařízení vlády č. 314/2016 Sb., o uznávání organizací producentů a sdružení organizací producentů k provádění společné organizace trhu s vybranými zemědělskými produkty a o změně nařízení vlády č. 282/2014 Sb., o některých podmínkách k provádění společné organizace trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků, c) zúčastní se akreditovaného režimu jakosti vepřového masa, d) bude hospodařit v režimu ekologického zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství, nebo e) bude absolvovat školení organizované Ministerstvem zemědělství o finančních nástrojích a řízení rizik producentů vepřového masa. (4) Žadatel doručí Fondu žádost o poskytnutí mimořádné podpory podle odstavců 1 až 3 nejpozději do 25. listopadu 2016 na formuláři vydaném Fondem. § 3 Poskytnutí mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka (1) Žadatelem o poskytnutí mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka může být fyzická nebo právnická osoba, která ke dni 30. září 2016 chovala krávy v systému chovu s tržní produkcí mléka na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona (dále jen „ústřední evidence“). (2) Fond poskytne žadateli mimořádnou podporu podle odstavce 1 na krávu vedenou v ústřední evidenci za předpokladu, že chová nejméně 3 krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka. § 4 Poskytnutí mimořádné podpory na chov prasnic (1) Žadatelem o poskytnutí mimořádné podpory na chov prasnic může být fyzická nebo právnická osoba, která ke dni 30. září 2016 chovala prasnice na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci. (2) Fond poskytne žadateli mimořádnou podporu podle odstavce 1 na prasnici vedenou v ústřední evidenci za předpokladu, že chová nejméně 3 prasnice. § 5 Zveřejnění výše sazby mimořádné podpory Výši sazby mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka na 1 krávu podle § 3 a výši sazby mimořádné podpory na chov prasnic na 1 prasnici podle § 4 zveřejní Fond nejpozději do 15. prosince 2016 způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 6 Zvýšení sazby mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka Fond poskytne mimořádnou podporu na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka zvýšenou o 20 %, pokud měl žadatel o poskytnutí mimořádné podpory evidováno v ústřední evidenci ke dni 30. září 2016 nejvýše 50 krav. § 7 Poskytnutí informace o splnění závazku (1) Žadatel o mimořádnou podporu na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka doručí Fondu do 30. června 2017 informaci o splnění závazku podle § 2 odst. 2. (2) Žadatel o mimořádnou podporu na chov prasnic doručí Fondu do 30. června 2017 informaci o splnění závazku podle § 2 odst. 3. § 8 Zamítnutí žádosti o poskytnutí mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka a snížení sazby mimořádné podpory (1) Zjistí-li Fond, že žadatel podle § 3 odst. 1 doručil žádost o poskytnutí mimořádné podpory na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka Fondu po lhůtě stanovené v § 2 odst. 4, tuto žádost zamítne. (2) Zjistí-li Fond, že v ústřední evidenci jsou ke dni 30. září 2016 vedeny na žadatele podle § 3 odst. 1 méně než 3 krávy, žádost o poskytnutí mimořádné podpory zamítne. (3) Zjistí-li Fond, že skutečný počet krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka vedených na žadatele podle § 3 odst. 1 ke dni 30. září 2016 je vyšší než počet uvedený v ústřední evidenci, použije pro výpočet výše mimořádné podpory počet uvedený v ústřední evidenci. (4) Zjistí-li Fond, že skutečný počet krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka vedených na žadatele podle § 3 odst. 1 ke dni 30. září 2016 je nižší než počet uvedený v ústřední evidenci, mimořádnou podporu odpovídajícím způsobem sníží. § 9 Zamítnutí žádosti o poskytnutí mimořádné podpory na chov prasnic a snížení sazby mimořádné podpory (1) Zjistí-li Fond, že žadatel podle § 4 odst. 1 doručil žádost o poskytnutí mimořádné podpory na chov prasnic Fondu po lhůtě stanovené v § 2 odst. 4, tuto žádost zamítne. (2) Zjistí-li Fond, že v ústřední evidenci je ke dni 30. září 2016 vedeno na žadatele podle § 4 odst. 1 méně než 3 prasnice, žádost o poskytnutí mimořádné podpory zamítne. (3) Zjistí-li Fond, že skutečný počet prasnic vedených na žadatele podle § 4 odst. 1 ke dni 30. září 2016 je vyšší než počet uvedený v ústřední evidenci, použije pro výpočet výše mimořádné podpory na chov prasnic počet uvedený v ústřední evidenci. (4) Zjistí-li Fond, že skutečný počet prasnic vedených na žadatele podle § 4 odst. 1 ke dni 30. září 2016 je nižší než počet uvedený v ústřední evidenci, mimořádnou podporu odpovídajícím způsobem sníží. § 10 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2016/1613 ze dne 8. září 2016, kterým se stanoví mimořádná podpora na přizpůsobení pro producenty mléka a zemědělce v dalších odvětvích živočišné výroby.
Vyhláška č. 362/2016 Sb.	Vyhláška č. 362/2016 Sb. Vyhláška o podmínkách poskytnutí dotace ze státního rozpočtu v některých existujících expozičních situacích Vyhlášeno 9. 11. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 143/2016 * § 1 - Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a upravuje podmínky poskytnutí dotace ze státního rozpočtu na * § 2 - (1) Dotaci na přijetí odůvodněného opatření, které snižuje míru ozáření z přítomnosti radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb pro bydlení a pobyt veřejnosti, lze poskytnout vlastníkovi * § 3 - (1) Dotaci na přijetí opatření, která snižují obsah přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejnou potřebu, lze poskytnout vlastníkovi vodovodu pro veřejnou potřebu, jestliže obsah přírodních radionuklidů ve vodě dodávané tímto vodovodem překroči * § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Aktuální znění od 1. 1. 2017 362 VYHLÁŠKA ze dne 17. října 2016 o podmínkách poskytnutí dotace ze státního rozpočtu v některých existujících expozičních situacích Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 103 odst. 6 písm. a): § 1 Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a upravuje podmínky poskytnutí dotace ze státního rozpočtu na a) přijetí odůvodněného opatření, které snižuje míru ozářeníozáření z přítomnosti radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb pro bydlení a pobyt veřejnosti, a b) přijetí opatření, která snižují obsah přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejnou potřebu. § 2 (1) Dotaci na přijetí odůvodněného opatření, které snižuje míru ozářeníozáření z přítomnosti radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb pro bydlení a pobyt veřejnosti, lze poskytnout vlastníkovi a) bytu v bytovém domě nebo rodinném domě, nebo rodinného domu, které jsou užívány k trvalému bydlení a k jejichž výstavbě bylo vydáno stavební povolení nebo svým obsahem podobné povolení do 28. února 1991 (dále jen „povolení“), jestliže průměr naměřených hodnot objemové aktivity radonu ze všech obytných místností a kuchyní je za obvyklého užívání dlouhodobě vyšší než 1 000 Bq/m3, b) budovy školy, budovy školského zařízení nebo budovy sloužící pro zabezpečení sociálních nebo zdravotních služeb při dlouhodobém pobytu dětí do 18 let, k jejichž výstavbě bylo vydáno povolení, jestliže v ovzduší některé místnosti určené k pobytu dětí do 18 let dosáhl průměr naměřených hodnot objemové aktivity radonu v době jejich pobytu hodnoty vyšší než 300 Bq/m3, nebo c) budovy sloužící pro zabezpečení sociálních nebo zdravotních služeb při dlouhodobém pobytu osob, kterým jsou tyto služby poskytovány, neuvedené v písmenu b), k jejíž výstavbě bylo vydáno povolení, jestliže v ovzduší některé místnosti při pobytu těchto osob dosáhl dlouhodobý průměr naměřených hodnot objemové aktivity radonu za obvyklého užívání hodnoty vyšší než 1 000 Bq/m3. (2) Dotaci podle odstavce 1 lze poskytnout za podmínky, že provedeným opatřením došlo ke snížení obsahu radonu v ovzduší stavby pod referenční úroveňreferenční úroveň 300 Bq/m3 nebo alespoň o 75 % původní hodnoty. § 3 (1) Dotaci na přijetí opatření, která snižují obsah přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejnou potřebu, lze poskytnout vlastníkovi vodovodu pro veřejnou potřebu, jestliže obsah přírodních radionuklidů ve vodě dodávané tímto vodovodem překročil nejvyšší přípustnou hodnotu stanovenou vyhláškou o radiační ochraněradiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdrojeradionuklidového zdroje, při jejímž překročení nesmí být podle § 100 odst. 1 písm. a) atomového zákona pitná voda dodávána pro veřejnou potřebu. (2) Dotaci podle odstavce 1 lze poskytnout za podmínky, že provedeným opatřením došlo ke snížení obsahu přírodních radionuklidů pod referenční úroveňreferenční úroveň stanovenou vyhláškou o radiační ochraněradiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdrojeradionuklidového zdroje, při jejímž překročení nesmí být podle § 100 odst. 1 písm. b) atomového zákona pitná voda dodávána pro veřejnou potřebu. § 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předsedkyně: Ing. Drábová, Ph.D., v. r. 1) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom. Směrnice Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě.
Vyhláška č. 361/2016 Sb.	Vyhláška č. 361/2016 Sb. Vyhláška o zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu Vyhlášeno 9. 11. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 143/2016 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ZAŘAZENÍ JADERNÉHO MATERIÁLU DO KATEGORIE A VYMEZENÍ PROSTORŮ NA JADERNÉM ZAŘÍZENÍ, POŽADAVKY NA ZAJIŠTĚNÍ FYZICKÉ OCHRANY JADERNÉHO MATERIÁLU A JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ (§ 3 — § 20) * ČÁST TŘETÍ - POŽADAVKY NA ZPŮSOB A ROZSAH ZAJIŠTĚNÍ FYZICKÉ OSTRAHY (§ 21 — § 22) * ČÁST ČTVRTÁ - ROZSAH POŽADAVKŮ NA ZAJIŠTĚNÍ FYZICKÉ OCHRANY JADERNÉHO MATERIÁLU PŘI JEHO PŘEPRAVĚ (§ 23 — § 27) * ČÁST PÁTÁ - OBSAH DOKUMENTACE PRO POVOLOVANOU ČINNOST V OBLASTI ZABEZPEČENÍ (§ 28 — § 28) * ČÁST ŠESTÁ - ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 29 — § 29) k vyhlášce č. 361/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2017 361 VYHLÁŠKA ze dne 17. října 2016 o zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 24 odst. 7, § 159 odst. 2, § 160 odst. 6, § 161 odst. 4 a § 163 odst. 2 písm. a) a b): ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Tato vyhláška upravuje a) způsob zařazení jaderného materiálujaderného materiálu do kategorie pro účely jeho zabezpečení, b) požadavky pro vymezení, fyzické ohraničení a detekci narušení střeženého prostorustřeženého prostoru, chráněného prostoruchráněného prostoru, vnitřního prostoruvnitřního prostoru nebo životně důležitého prostoru a rozsah omezení vstupu a vjezdu do nich, c) organizační a technická opatření k zabezpečení jaderného zařízeníjaderného zařízení a jaderného materiálujaderného materiálu, d) požadavky na rozsah a způsob zajištění fyzické ostrahy jaderného zařízeníjaderného zařízení a jaderného materiálujaderného materiálu, e) rozsah a způsob zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany jaderného zařízeníjaderného zařízení a jaderného materiálujaderného materiálu zařazeného do I. až III. kategorie při jeho přepravě s ohledem na projektovou základní hrozbuprojektovou základní hrozbu a f) požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost v oblasti zabezpečení jaderného zařízeníjaderného zařízení a jaderného materiálujaderného materiálu. § 2 Pro účely této vyhlášky se rozumí a) technickým systémem fyzické ochranytechnickým systémem fyzické ochrany integrovaný systém určený k zajištění detekce narušení vymezených prostorů, zdržení postupu narušitele, zajištění kontroly vstupu fyzických osob a vjezdu dopravních prostředků a přenosu poplachové informace a jejího vyhodnocení na řídicím centru, b) mechanickým zábranným prostředkemmechanickým zábranným prostředkem plot, stěna, zátaras, mříž a další prostředek zdržující fyzickou osobu při neoprávněném vniknutí nebo zabraňující neoprávněnému vjezdu dopravního prostředku do střeženého, chráněného, vnitřního nebo životně důležitého prostoru jaderného zařízeníjaderného zařízení, c) pohotovostní ochranoupohotovostní ochranou soustředění sil a prostředků Policie České republiky (dále jen „policie“) k provedení služebního zákroku k odvrácení útoku vedeného proti jadernému zařízeníjadernému zařízení, d) předmětem ohrožujícím jadernou bezpečnostpředmětem ohrožujícím jadernou bezpečnost zbraň, výbušnina, alkoholický nápoj a jiná návyková látka a jiné předměty, které jsou zahrnuty v projektové základní hrozběprojektové základní hrozbě. ČÁST DRUHÁ ZAŘAZENÍ JADERNÉHO MATERIÁLU DO KATEGORIE A VYMEZENÍ PROSTORŮ NA JADERNÉM ZAŘÍZENÍ, POŽADAVKY NA ZAJIŠTĚNÍ FYZICKÉ OCHRANY JADERNÉHO MATERIÁLU A JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ § 3 Kategorie jaderného materiálu Jaderný materiálJaderný materiál musí být zařazen do I., II. nebo III. kategorie podle přílohy k této vyhlášce, pokud je jeho hmotnost vyšší než spodní limit hmotnosti pro III. kategorii uvedený v příloze k této vyhlášce. § 4 Prostory na jaderném zařízení (1) Na energetickém jaderném zařízeníjaderném zařízení musí být vymezen za použití ochrany do hloubkyochrany do hloubky a) životně důležitý prostor, pokud úmyslné poškození systémů a zařízení důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti v tomto prostoru umístěných může vést přímo či nepřímo k radiační haváriiradiační havárii; jedná se zejména o prostory, ve kterých jsou umístěny blokové dozorny a záložní pracoviště blokové dozorny, řídicí systémy jaderného reaktoru, nouzové zdroje elektrického napájení, bezpečnostní systémy pro odvod zbytkového tepla z aktivní zóny, reaktorový sál a bazén skladování vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva, b) vnitřní prostorvnitřní prostor, pokud se na jaderném zařízeníjaderném zařízení používá nebo skladuje jaderný materiáljaderný materiál zařazený do I. kategorie, c) chráněný prostorchráněný prostor, pokud se na jaderném zařízeníjaderném zařízení vymezuje životně důležitý nebo vnitřní prostorvnitřní prostor, nebo pokud se na jaderném zařízeníjaderném zařízení používá nebo skladuje jaderný materiáljaderný materiál zařazený do II. kategorie, nebo pokud poškození technologie v tomto prostoru umístěné může vést přímo či nepřímo k radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, která není radiační haváriíradiační havárií, a d) střežený prostorstřežený prostor, pokud se na jaderném zařízeníjaderném zařízení vymezuje životně důležitý, vnitřní nebo chráněný prostorchráněný prostor nebo pokud se na jaderném zařízeníjaderném zařízení používá nebo skladuje jaderný materiáljaderný materiál zařazený do III. kategorie. (2) Na výzkumném jaderném zařízenívýzkumném jaderném zařízení musí být vymezen chráněný prostorchráněný prostor. (3) U jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo části jaderného zařízeníjaderného zařízení, které obsahují jaderný materiáljaderný materiál, musí být vymezeny prostory podle kategorie jaderného materiálujaderného materiálu s tím, že jaderný materiáljaderný materiál zařazený do a) I. kategorie musí být umístěn ve vnitřním prostoruvnitřním prostoru, b) II. kategorie musí být umístěn v chráněném prostoruchráněném prostoru a c) III. kategorie musí být umístěn ve střeženém prostorustřeženém prostoru. (4) Pokud nelze části jaderného zařízeníjaderného zařízení vyžadující umístění do odlišných prostorů od sebe fyzicky oddělit, musí být tyto části jako celek umístěny do prostoru podle nejvyšších požadavků vztahujících se na tento prostor. (5) Část jaderného zařízeníjaderného zařízení, v níž se nachází radioaktivní odpadradioaktivní odpad, musí být umístěna do střeženého prostorustřeženého prostoru. § 5 Opatření fyzické ochrany (1) Opatření fyzické ochranyfyzické ochrany jaderného zařízeníjaderného zařízení musí být realizována podle nejvyšší kategorie jaderného materiálujaderného materiálu, s nímž se nakládá na jaderném zařízeníjaderném zařízení, nebo podle vymezeného prostoru jaderného zařízeníjaderného zařízení. (2) Kategorií s nejvyššími požadavky na úroveň zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany pro jaderné materiályjaderné materiály je I. kategorie a prostorem s nejvyššími požadavky na úroveň zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany je vnitřní nebo životně důležitý prostor. Vymezení střeženého, chráněného, vnitřního a životně důležitého prostoru § 6 U jaderného materiálujaderného materiálu zařazeného do I. kategorie a jaderného zařízeníjaderného zařízení s vymezeným vnitřním nebo životně důležitým prostorem musí být vymezeny prostory tak, že a) hranicí střeženého prostorustřeženého prostoru musí být izolační zóna o šířce alespoň 6 m, která musí být ohraničena dvěma ploty s tím, že 1. vnější plot musí být vysoký alespoň 2,5 m a musí být opatřen další mechanickou zábrannou nástavbou na koruně plotu, a to tak, že celková výše plotu musí být alespoň 3 m, 2. vnitřní plot musí být vysoký alespoň 2,5 m a musí být opatřen další mechanickou nástavbou na koruně plotu, a to tak, že celková výše plotu musí být nejméně 3 m, 3. uvnitř izolační zóny musí být umístěny další mechanické zábranné prostředkymechanické zábranné prostředky vysoké alespoň 1,2 m, 4. na vnější hranici musí být mechanické zábrany znemožňující neoprávněný průjezd vozidla o hmotnosti a rychlosti podle stanovené projektové základní hrozbyprojektové základní hrozby, 5. izolační zóna musí být vybavena alespoň dvěma detekčními systémy pracujícími na různých fyzikálních principech, z nichž alespoň jeden má charakter objemové detekce, a musí být vybavena systémem průmyslové televize a osvětlením umožňujícím její použití, 6. z obou stran izolační zóny musí být volný terén o šířce alespoň 6 m a 7. pokud je součástí hranice střeženého prostorustřeženého prostoru budova, musí být zajištěna z vnější strany systémem detekujícím narušení a systémem průmyslové televize, b) hranicí chráněného prostoruchráněného prostoru musí být další plot vysoký alespoň 2,5 m, který musí být opatřený mechanickými zábrannými prostředkymechanickými zábrannými prostředky na koruně plotu, a to tak, že celková výše plotu musí být alespoň 3 m a plot musí být vybaven systémem detekujícím narušení, systémem průmyslové televize a osvětlením, a c) hranicí vnitřního nebo životně důležitého prostoru musí být stěny budov nebo místností umístěných uvnitř chráněného prostoruchráněného prostoru vybavené systémem detekujícím narušení, systémem průmyslové televize a osvětlením pro vyhodnocení narušení a činností uvnitř vnitřního a životně důležitého prostoru. § 7 (1) U jaderného materiálujaderného materiálu zařazeného do II. kategorie a jaderného zařízeníjaderného zařízení s vymezeným chráněným prostoremchráněným prostorem musí být vymezeny prostory tak, že a) hranicí střeženého prostorustřeženého prostoru musí být plot vysoký alespoň 2,5 m, který musí být opatřený další mechanickou zábrannou nástavbou na koruně plotu, a to tak, že celková výše plotu musí být nejméně 3 m, a b) hranice chráněného prostoruchráněného prostoru musí být tvořena dalším plotem vysokým alespoň 2,5 m, který musí být opatřený další mechanickou zábrannou nástavbou na koruně plotu, a to tak, že celková výše plotu musí být alespoň 3 m, a musí být vybavený systémem detekujícím narušení, systémem průmyslové televize a osvětlením. (2) Pokud jsou stěny budov s jaderným materiálemjaderným materiálem zařazeným do II. kategorie nebo s částí jaderného zařízeníjaderného zařízení vyžadujícími umístění v chráněném prostoruchráněném prostoru dostatečně pevné a výsledky zhodnocení účinnosti podle § 28 odst. 2 písm. h) prokáží odpovídající účinnost zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany, může být jejich stěna hranicí chráněného prostoruchráněného prostoru; pro tento případ musí být prostor vybaven systémem detekujícím narušení, systémem průmyslové televize a osvětlením. § 8 (1) U jaderného materiálujaderného materiálu zařazeného do III. kategorie a jaderného zařízeníjaderného zařízení s vymezeným střeženým prostoremstřeženým prostorem musí být vymezeny prostory tak, že a) hranicí střeženého prostorustřeženého prostoru musí být plot vysoký alespoň 2,5 m, který musí být opatřený další mechanickou zábrannou nástavbou na koruně plotu, a to tak, že celková výše plotu musí být alespoň 3 m, a b) vlastní objekt s jaderným materiálemjaderným materiálem nebo částí jaderného zařízeníjaderného zařízení vyžadující umístění ve střeženém prostorustřeženém prostoru musí být vybaven systémem detekujícím narušení. (2) Pokud stěny budov s jaderným materiálemjaderným materiálem zařazeným do III. kategorie nebo s částí jaderného zařízeníjaderného zařízení vyžadujícími umístění ve střeženém prostorustřeženém prostoru jsou dostatečně pevné a výsledky zhodnocení účinnosti podle § 28 odst. 2 písm. h) prokáží odpovídající účinnost zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany, může být jejich stěna hranicí střeženého prostorustřeženého prostoru a pro tento případ musí být zároveň vybavena systémem detekujícím narušení. § 9 (1) Jednotlivé prostory lze ve výjimečných a zdůvodněných případech sloučit nebo je možné se odchýlit od požadavků na hranice uvedené v § 6 až 8, ale zároveň musí být odpovídajícím způsobem posílena účinnost mechanických zábranných prostředkůmechanických zábranných prostředků a systémů detekujících narušení a výsledky zhodnocení účinnosti podle § 28 odst. 2 písm. h) musí prokazovat srovnatelné zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany. (2) Nouzový východ a podzemní kanál vedené pod hranicí střeženého, chráněného, vnitřního a životně důležitého prostoru musí být zajištěny proti neoprávněnému vniknutí z vnějšku a musí být vybaveny systémem detekujícím narušení. § 10 Vstup fyzických osob a vjezd dopravních prostředků (1) Do střeženého, chráněného, vnitřního nebo životně důležitého prostoru smí vstupovat bez doprovodu a) fyzická osoba, u které byla ověřena bezúhonnost a splnění požadavků podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací v případě výkonu citlivých činností, b) příslušník policie, který zajišťuje pohotovostní ochranupohotovostní ochranu jaderného zařízeníjaderného zařízení. (2) Vstupy do vnitřního a životně důležitého prostoru musí být omezeny na nezbytně nutný počet. (3) Do chráněného, vnitřního a životně důležitého prostoru musí být vjezd motorových vozidel omezen na nezbytně nutný počet. Do střeženého prostorustřeženého prostoru je vjezd motorových vozidel povolen pouze z důvodů vážících se k výkonu zde vykonávaných pracovních činností. (4) Držitel povolení a) musí umožnit vstup oprávněnému kontrolnímu orgánu, který provádí kontrolu na základě jiného právního předpisu s tím, že po celou dobu pobytu bude doprovázen fyzickou osobou oprávněnou podle odstavce 1 písm. a) určenou držitelem povolení, nebo b) může umožnit jiné fyzické osobě, na dobu nezbytně nutnou, vstup do střeženého, chráněného a ve výjimečných případech i do vnitřního a životně důležitého prostoru s tím, že bude po celou dobu pobytu v těchto prostorech doprovázena fyzickou osobou podle odstavce 1 písm. a) určenou držitelem povolení. (5) V případě potřeby zásahu zasahující osobouzasahující osobou jinou, než je držitelem povolení předem určený pracovník, držitel povolení umožní vstup této osobě do střeženého, chráněného, vnitřního nebo životně důležitého prostoru. V těchto případech musí držitel povolení nejpozději do 3 dnů od ukončení zásahu vypracovat seznam s osobními údajiosobními údaji zasahujících osobzasahujících osob a seznam dopravních prostředků použitých při zásahu. Organizační a technická opatření pro jaderná zařízení s vymezeným vnitřním nebo životně důležitým prostorem § 11 (1) Jaderný materiálJaderný materiál zařazený do I. kategorie a jaderné zařízeníjaderné zařízení s vymezeným vnitřním nebo životně důležitým prostorem musí být zajištěny technickým systémem fyzické ochranytechnickým systémem fyzické ochrany, jehož řídicí systém musí umožňovat jeho ovládání z hlavního nebo záložního řídicího centra. Celý systém musí mít zálohované napájení umožňující jeho nepřetržitou funkci. Hlavní i záložní řídicí centrum musí být umístěna v prostoru podle § 4 odst. 1 a musí být zabezpečena tak, aby byla zajištěna jejich nepřetržitá funkce i v průběhu ohrožení plynoucího z projektové základní hrozbyprojektové základní hrozby. (2) Každý, kdo je oprávněn vstupovat do střeženého, chráněného, vnitřního nebo životně důležitého prostoru, musí být vybaven identifikační kartou umožňující automatickou kontrolu vstupu. Pro kontrolu vstupu fyzických osob musí být nejméně při vstupu do vnitřního nebo životně důležitého prostoru použita biometrická identifikace. Aktuální databáze vstupů musí být dostupná nejméně 1 měsíc a musí být zajištěno její trvalé uchovávání. (3) Technický systém fyzické ochranyTechnický systém fyzické ochrany musí umožňovat uchování skutečností důležitých z hlediska zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany, zejména údajů o výdeji identifikačních karet pro vstup, údajů o průchodech fyzických osob a průjezdech vozidel ze zařízení pro jejich automatickou kontrolu a údajů o poplachové signalizaci zabezpečovací techniky. (4) Držitel povolení musí zajistit nepřetržitý dohled určeného zaměstnance držitele povolení v řídicím centru nad provozem technického systému fyzické ochranytechnického systému fyzické ochrany. Hlasová komunikace pracovníků směny řídicího centra technického systému fyzické ochranytechnického systému fyzické ochrany po komunikačních pojítcích musí být zaznamenávána; tento záznam musí být dostupný po dobu 7 dnů. (5) Technický systém fyzické ochranyTechnický systém fyzické ochrany musí v případě radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události umožňovat sledování pohybu fyzických osob ve vymezených prostorech a v úkrytech fyzických osob. § 12 (1) Poměr počtu doprovázených fyzických osob ve vnitřním a životně důležitém prostoru k počtu doprovázejících fyzických osob podle § 10 odst. 1 písm. a) může být nejvýše 3 : 1 a poměr počtu doprovázených fyzických osob ve střeženém a chráněném prostoruchráněném prostoru k počtu doprovázejících fyzických osob podle § 10 odst. 1 písm. a) může být nejvýše 8 : 1. (2) Všechny fyzické osoby, zavazadla a dopravní prostředky musí být při vstupu do střeženého prostorustřeženého prostoru podrobeny kontrole pro zamezení vnesení předmětů ohrožujících jadernou bezpečnostpředmětů ohrožujících jadernou bezpečnost a při výstupu ze střeženého prostorustřeženého prostoru musí být podrobeny kontrole pro zamezení vynesení jaderného materiálujaderného materiálu. (3) Všechny fyzické osoby, které se pohybují ve vnitřním nebo životně důležitém prostoru, musí být vybaveny identifikační kartou, která musí být nošena na viditelném místě již při vstupu do střeženého prostorustřeženého prostoru, a která umožňuje automatickou kontrolu vstupu do tohoto prostoru a uchovávání údajů o průchodu zařízením pro automatickou kontrolu. (4) V případě vstupu fyzických osob do vnitřního nebo životně důležitého prostoru musí být zajištěna současně přítomnost alespoň dvou fyzických osob s oprávněním vstupu bez doprovodu a se srovnatelnou znalostí technologie navštíveného prostoru. (5) Držitel povolení musí přijmout organizační opatření k zajištění trvalého uchovávání záznamů rozhodných pro povolení vstupu a k vedení záznamů o výdeji klíčů od vybraných místností v chráněném, vnitřním nebo životně důležitém prostoru. (6) Fyzická osoba oprávněná vstupovat bez doprovodu do střeženého, chráněného, vnitřního nebo životně důležitého prostoru podle § 10 odst. 1 musí být před prvním povolením vstupu bez doprovodu do vymezených prostorů a dále nejméně jednou ročně proškolena v pravidlech fyzické ochranyfyzické ochrany. § 13 (1) U vnitřního prostoruvnitřního prostoru musí být jaderný materiáljaderný materiál umístěn v místnosti se železobetonovými stěnami a jediným vstupem opatřeným dveřmi proti neoprávněnému vniknutí. Hranice vnitřního prostoruvnitřního prostoru musí být vybavena systémem detekujícím narušení, systémem průmyslové televize pro monitorování situace na vstupu a uvnitř vnitřního prostoruvnitřního prostoru a biometrickou identifikací fyzických osob při jejich vstupu. (2) Střecha budovy, ve které se nacházejí vnitřní nebo životně důležité prostory, musí být zajištěna systémem detekujícím jejich narušení, systémem průmyslové televize se záznamem a mechanickými zábrannými prostředkymechanickými zábrannými prostředky, které musí zabraňovat přistání prostředků pro vzdušnou přepravu fyzických osob, předmětů a materiálu podle parametrů, které jsou zahrnuty v projektové základní hrozběprojektové základní hrozbě. (3) U životně důležitého prostoru musí být stavební otvory opatřeny dveřmi a mechanickými zábrannými prostředkymechanickými zábrannými prostředky proti neoprávněnému vniknutí. (4) Hranice životně důležitého prostoru musí být vybavena systémem detekujícím narušení, systémem průmyslové televize pro monitorování situace na vstupu a uvnitř životně důležitého prostoru a biometrickou identifikací fyzických osob při jejich vstupu. Pokud jsou stěny budov a místnosti životně důležitého prostoru narušeny stavebními otvory, zejména okny nebo výdechy ventilačních systémů, musí být tyto otvory zabezpečeny mechanickými zábrannými prostředkymechanickými zábrannými prostředky a systémem detekujícím narušení. (5) U nepřetržitě obsluhovaného životně důležitého prostoru musí být zajištěno, aby použitý vzduchotechnický systém byl účinný v případě ohrožení úmyslným použitím látek, které jsou zahrnuty v projektové základní hrozběprojektové základní hrozbě. § 14 (1) U životně důležitého prostoru musí být po každé technologické odstávce provedena kontrola přítomnosti cizích předmětů před opětovným uvedením jaderného reaktoru do kritického stavu. (2) Nejméně jednou za kalendářní měsíc musí být provedeno funkční vyzkoušení detekčních prvků na hranicích vymezených prostorů. (3) Použité detekční prvky technického systému fyzické ochranytechnického systému fyzické ochrany musí být posouzeny akreditovanou zkušebnou. (4) Nejméně dvakrát za kalendářní rok musí být zorganizováno komplexní cvičení všech složek zajišťujících fyzickou ochranufyzickou ochranu k ověření skutečných parametrů technického systému fyzické ochranytechnického systému fyzické ochrany a nejméně jednou za 2 roky musí být zorganizováno komplexní cvičení všech složek zajišťujících ochranu nevojenského objektu důležitého pro obranu státu. Organizační a technická opatření pro jaderné zařízení s vymezeným chráněným prostorem § 15 (1) Jaderný materiálJaderný materiál zařazený do II. kategorie a jaderné zařízeníjaderné zařízení s vymezeným chráněným prostoremchráněným prostorem musí být zajištěny zabezpečovací technikou. Signalizace poplachu musí být vyvedena na pult centralizované ochrany nebo stálou dozorčí službu policie a musí být zajištěno trvalé uchovávání údajů o poplachové signalizaci. (2) Všechny fyzické osoby vstupující do chráněného prostoruchráněného prostoru musí být vybaveny identifikační kartou, která umožňuje automatickou kontrolu vstupu do tohoto prostoru a uchovávání údajů o průchodu zařízením pro automatickou kontrolu. Aktuální databáze vstupů musí být dostupná nejméně 1 měsíc a musí být zajištěno její trvalé uchovávání. (3) Fyzické osoby oprávněné vstupovat bez doprovodu do střeženého nebo chráněného prostoruchráněného prostoru podle § 10 odst. 1 musí být před prvním povolením vstupu bez doprovodu do vymezeného prostoru a dále nejméně jednou ročně proškoleny v pravidlech fyzické ochranyfyzické ochrany. (4) Poměr počtu doprovázených fyzických osob v chráněném prostoruchráněném prostoru k počtu doprovázejících fyzických osob podle § 10 odst. 1 písm. a) může být nejvýše 8 : 1, pro fyzické osoby připravující se na výkon povolání nejvýše 10 : 1. (5) Při vstupu do střeženého prostorustřeženého prostoru musí být prováděna namátková kontrola fyzických osob a zavazadel. (6) Všechna vnášená zavazadla a fyzické osoby vstupující do chráněného prostoruchráněného prostoru musí být podrobeny kontrole pro zamezení vnesení předmětů ohrožujících jadernou bezpečnostpředmětů ohrožujících jadernou bezpečnost. § 16 (1) Dopravní prostředky a všechny zásilky směřující do střeženého prostorustřeženého prostoru musí být podrobeny kontrole pro zamezení vstupu fyzických osob bez povolení a dovezení předmětů ohrožujících jadernou bezpečnostpředmětů ohrožujících jadernou bezpečnost. (2) Držitel povolení musí přijmout organizační opatření k zajištění trvalého uchovávání záznamů rozhodných pro povolení vstupu, vedení záznamů o výdeji klíčů od vybraných místností v chráněném prostoruchráněném prostoru a k trvalému uchovávání těchto záznamů. (3) Nejméně jednou za kalendářní měsíc musí být provedeno funkční vyzkoušení detekčních prvků na hranicích vymezených prostorů. (4) Použité detekční prvky zabezpečovacího sytému musí být posouzeny akreditovanou zkušebnou. (5) Nejméně jednou za kalendářní rok musí být zorganizováno cvičení všech složek zajišťujících fyzickou ochranufyzickou ochranu k ověření jejích skutečných parametrů. § 17 Organizační a technické požadavky pro jaderné zařízení s vymezeným střeženým prostorem (1) Jaderný materiálJaderný materiál zařazený do III. kategorie a jaderné zařízeníjaderné zařízení s vymezeným střeženým prostoremstřeženým prostorem musí být umístěny v oploceném prostoru, do kterého musí být zajištěna kontrola vstupu a vjezdu. (2) Objekt s jaderným materiálemjaderným materiálem zařazeným do III. kategorie nebo s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem musí být zajištěn zabezpečovací technikou, která musí zajistit trvalé uchovávání údajů o poplachové signalizaci, a signalizace musí být vyvedena na pult centralizované ochrany nebo na stálou dozorčí službu policie. (3) Fyzické osoby oprávněné vstupovat bez doprovodu do střeženého prostorustřeženého prostoru podle § 10 odst. 1 musí být před prvním povolením vstupu bez doprovodu do vymezeného prostoru a dále nejméně jednou ročně proškoleny v pravidlech fyzické ochranyfyzické ochrany. (4) Držitel povolení musí přijímat organizační opatření k zajištění trvalého uchovávání záznamů rozhodných pro povolení vstupu, vedení záznamů o výdeji klíčů od vybraných místností ve střeženém prostorustřeženém prostoru a k uchovávání těchto záznamů po dobu 1 roku. (5) Nejméně jednou za kalendářní měsíc musí být provedeno funkční vyzkoušení detekčních prvků. (6) Použité detekční prvky zabezpečovacího systému musí být posouzeny akreditovanou zkušebnou. (7) Nejméně jednou za kalendářní rok musí být zorganizováno cvičení všech složek zajišťujících fyzickou ochranufyzickou ochranu k ověření jejích skutečných parametrů. § 18 Ochrana technického systému fyzické ochrany a jeho dat (1) Technický systém fyzické ochranyTechnický systém fyzické ochrany nesmí být komunikačními linkami propojen s jiným počítačovým systémem, který není výhradně určen k zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany, a nesmí být žádnou částí umístěn mimo vnější hranici střeženého prostorustřeženého prostoru s výjimkou vybraných detekčních, komunikačních a kamerových systémů a výdejen identifikačních karet. (2) Technický systém fyzické ochranyTechnický systém fyzické ochrany může být propojen s počítačovým systémem pro řízení jeho správy a údržbu. (3) Pro provoz počítačového systému pro řízení správy a údržbu technického systému fyzické ochranytechnického systému fyzické ochrany platí obdobně odstavec 1. (4) Data z technického systému fyzické ochranytechnického systému fyzické ochrany musí sloužit výhradně pro účely zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany a být dostupná pouze osobám určeným držitelem povolení a inspektorům Úřadu. § 19 Zabezpečení počítačových systémů (1) Počítačový systém nezbytný k řízení jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a evidence jaderného materiálujaderného materiálu, fyzické ochranyfyzické ochrany a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události musí být zabezpečen proti jeho neoprávněnému použití ochranou do hloubkyochranou do hloubky s uvážením možných následků v případě naplnění projektové základní hrozbyprojektové základní hrozby. (2) Na jaderném zařízeníjaderném zařízení s vymezeným vnitřním nebo životně důležitým prostorem musí být určena odborně příslušná osoba k zajištění zabezpečení počítačových systémů jaderného zařízeníjaderného zařízení. (3) Držitel povolení musí přijmout administrativní a technická opatření zamezující úmyslnému zneužití počítačových systémů s tím, že žádné jednotlivé selhání administrativních a technických opatření nepovede k ohrožení, které je zahrnuto v projektové základní hrozběprojektové základní hrozbě. (4) Držitel povolení musí pravidelně hodnotit úroveň zabezpečení počítačových systémů včetně jejich pravidelného testování. § 20 Organizační a technická opatření k zajištění fyzické ochrany a fyzická ostraha při výstavbě jaderného zařízení (1) Staveniště jaderného zařízeníjaderného zařízení musí být oploceno a musí být zajištěna jeho fyzická ostraha, kontrola vstupu fyzických osob a kontrola vjezdu dopravních prostředků. (2) Objekt, v němž bude umístěna část jaderného zařízeníjaderného zařízení s vymezeným chráněným, vnitřním nebo životně důležitým prostorem, musí být od zahájení montáže technologických zařízení chráněn na úrovni požadavků pro jaderné zařízeníjaderné zařízení s vymezeným střeženým prostoremstřeženým prostorem. (3) Rozsah fyzické ochranyfyzické ochrany musí odpovídat postupu výstavby jaderného zařízeníjaderného zařízení s tím, že musí být odděleny provozované části jaderného zařízeníjaderného zařízení od částí, které jsou ve výstavbě. ČÁST TŘETÍ POŽADAVKY NA ZPŮSOB A ROZSAH ZAJIŠTĚNÍ FYZICKÉ OSTRAHY § 21 Fyzická ostraha (1) Fyzická ostraha jaderného zařízeníjaderného zařízení a jaderného materiálujaderného materiálu nalézajícího se ve střeženém prostorustřeženém prostoru, chráněném prostoruchráněném prostoru a vnitřním prostoruvnitřním prostoru nebo životně důležitém prostoru musí být zajištěna nepřetržitě fyzickými osobami podle § 22. (2) Fyzická ostraha musí být zajištěna při pohybu jaderného materiálujaderného materiálu uvnitř střeženého a chráněného prostoruchráněného prostoru, mezi těmito prostory a vnitřním nebo životně důležitým prostorem. (3) Pro jaderné zařízeníjaderné zařízení s vymezeným vnitřním nebo životně důležitým prostorem musí být zajištěna pochůzková činnost ve střeženém a chráněném prostoruchráněném prostoru bezpečnostními pracovníky a telefonní a rádiové spojení musí být zajištěno mezi stanovišti fyzické ostrahy, řídicím centrem, záložním řídicím centrem a mezi řídicím centrem a základnou pohotovostní ochranypohotovostní ochrany policie. Pro hlasovou komunikaci prostřednictvím rádiových sítí musí být používána stanice vybavená zařízením k utajení hovoru. § 22 Bezpečnostní pracovníci při zajišťování fyzické ostrahy (1) Bezpečnostní pracovník, který zajišťuje fyzickou ostrahu na stanovištích jaderného zařízeníjaderného zařízení s vymezeným vnitřním nebo životně důležitým prostorem, musí být ozbrojen krátkou kulovou zbraní ráže do 9 mm včetně a musí být držitelem platné koncese pro ostrahu majetku a osob podle živnostenského zákona nebo být zaměstnancem tohoto držitele. (2) Bezpečnostní pracovník, který zajišťuje fyzickou ostrahu na stanovištích jaderného zařízeníjaderného zařízení s vymezeným střeženým a chráněným prostoremchráněným prostorem, musí být držitelem platné koncese pro ostrahu majetku a osob podle živnostenského zákona nebo být zaměstnancem tohoto držitele. ČÁST ČTVRTÁ ROZSAH POŽADAVKŮ NA ZAJIŠTĚNÍ FYZICKÉ OCHRANY JADERNÉHO MATERIÁLU PŘI JEHO PŘEPRAVĚ § 23 Obecná ustanovení (1) Fyzická ochranaFyzická ochrana přepravy jaderného materiálujaderného materiálu musí být zajištěna na úrovni odpovídající zařazení jaderného materiálujaderného materiálu do kategorií s tím, že u jaderného materiálujaderného materiálu zařazeného do I. a II. kategorie při jeho přepravě mimo střežený prostorstřežený prostor musí být zajištěna ochrana příslušníky policie (dále jen „policejní doprovod“). (2) Přeprava jaderného materiálujaderného materiálu zařazeného do III. kategorie musí být dispečersky sledována. Dispečerské sledování při dopravě musí být zajištěno nejméně telefonním spojením mezi dopravními prostředky a odesilatelem, příjemcem a v případě dopravy podle odstavce 3 Úřadem a policií. Odesilatel a příjemce musí uzavřít písemnou dohodu o tom, že zásilka bude protokolárně převzata po jejím doručení. (3) V případě přepravy jaderného materiálujaderného materiálu ve formě čerstvého jaderného paliva pro jaderný reaktor zařazeného do III. kategorie nebo přírodního uranu o hmotnosti více než 1 000 kg musí být zajištěno dispečerské sledování této přepravy a policejní doprovod nebo jiné policejní opatření. (4) Zjistí-li držitel povolení k přepravě jaderného materiálujaderného materiálu ztrátu nebo nepřípustnou manipulaci se zásilkou jaderného materiálujaderného materiálu nebo v případě hrozby uskutečnění takové činnosti, musí neprodleně provést opatření k zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany. O těchto skutečnostech musí držitel povolení neprodleně informovat Úřad a místně příslušné orgány policie. (5) Při přepravě jaderného materiálujaderného materiálu musí být a) zajištěna tato přeprava za co nejkratší dobu při současném zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, b) zajištěno překládání jaderného materiálujaderného materiálu, kterým je překládání mezi dopravními prostředky, překládání do dočasných skladišť a dočasné skladování před příjezdem dopravního prostředku, za co nejkratší dobu při současném zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, c) zajištěna fyzická ochranafyzická ochrana při dočasném skladování způsobem odpovídajícím kategorii přepravovaného jaderného materiálujaderného materiálu, d) fyzické osoby, které se podílejí na této přepravě, nejméně jednou ročně proškoleny o pravidlech fyzické ochranyfyzické ochrany, e) u fyzických osob zajištěno předem ověření jejich bezúhonnosti a splnění požadavků podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací v případě výkonu citlivých činností a f) omezen přístup k informacím o této přepravě na nezbytně nutný počet osob. (6) Ochrana údajů spojených s přepravou jaderného materiálujaderného materiálu včetně detailních informací o přepravní trase, časovém harmonogramu a o opatřeních pro kódování zpráv přenášených komunikačními prostředky musí být provedena podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací. Rozsah požadavků na zajištění fyzické ochrany přepravy jaderného materiálu zařazeného do I. a II. kategorie § 24 (1) Odesilatel musí předat příjemci předběžné oznámení o plánované přepravě jaderného materiálujaderného materiálu, které specifikuje, zda jde o dopravu silniční, železniční, námořní, leteckou, říční nebo kombinovanou. Předběžné oznámení dále musí obsahovat očekávanou dobu převzetí zásilky a přesné místo předání zásilky na území České republiky se stanovením povinnosti zajištění její fyzické ochranyfyzické ochrany. (2) Příjemce musí potvrdit připravenost převzít zásilku v navrženém místě a čase. (3) Výběr druhu přepravy jaderného materiálujaderného materiálu a přepravní trasy musí být proveden tak, aby byl počet a doba překládání zásilky co nejnižší a bezpečnostní situace podél přepravní trasy byla stabilní. (4) Zásilka obsahující jaderný materiáljaderný materiál musí být přepravována v uzavřeném a uzamčeném dopravním prostředku nebo v obalových souborechobalových souborech pro přepravu jaderného materiálujaderného materiálu. Pokud zásilka přesahuje hmotnost 2 000 kg, může být přepravována na otevřeném dopravním prostředku opatřeném plachtou na obloucích nebo být plachtou přikryta. Při použití plachty musí být zásilka zajištěna zaplombovanou uzávěrou. (5) Pokud dopravní prostředek nebyl trvale umístěn ve střeženém prostorustřeženém prostoru, musí být před jeho naložením provedena jeho pyrotechnická prohlídka policií. § 25 (1) PřepravcePřepravce musí předat dopravci a) písemnou instrukci upřesňující způsob zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany, b) předepsanou trasu přepravy jaderného materiálujaderného materiálu, c) místa zastávek a překládek, d) údaje o osobách oprávněných k převzetí zásilky, e) pokyny pro hlášení o postupu přepravy jaderného materiálujaderného materiálu, f) upřesnění vzájemné součinnosti s policejním doprovodem včetně spojení a g) havarijní řád. (2) Při přijetí zásilky musí příjemce zkontrolovat celistvost zásilky, zámky a plomby a neprodleně poté zásilku protokolárně převzít a informovat odesilatele o jejím převzetí. (3) Při přepravě jaderného materiálujaderného materiálu musí být zřízeno operační centrum této přepravy, které musí zajišťovat spojení s dopravcem, odesilatelem, příjemcem, policií a Úřadem. (4) V případě mezinárodní přepravy jaderného materiálujaderného materiálu musí být stanovena místa předání povinnosti zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany z odesilatele na příjemce. (5) V případě přepravy jaderného materiálujaderného materiálu do České republiky nebo v případě jeho průvozu musí být u dopravního prostředku, před převzetím jaderného materiálujaderného materiálu do České republiky, provedena jeho pyrotechnická prohlídka policií. § 26 Požadavky na zajištění fyzické ochrany přepravy jaderného materiálu zařazeného do I. a II. kategorie podle druhu přepravy (1) Při silniční přepravě jaderného materiálujaderného materiálu a) lze použít jen vozidlo 1. speciálně konstruované tak, aby odolalo možné hrozbě a zabránilo odcizení jaderného materiálujaderného materiálu, 2. vybavené systémem umožňujícím blokování jeho pohybu, 3. určené výhradně k přepravě jaderného materiálujaderného materiálu a 4. doprovázené policejním doprovodem za současného oboustranného rádiového spojení a smluvených signálů mezi vozidlem a vozidlem policejního doprovodu a b) musí být 1. zajištěn trvalý dohled policejního doprovodu nad zásilkou a provedena kontrola zámků a plomb při každé zastávce, 2. vozidlo po dobu přestávky znehybněno a zaparkováno v uzamčené a střežené budově, pokud se tato přeprava nemůže uskutečnit v jednom dni, a 3. proveden předchozí průzkum přepravní a náhradní přepravní trasy a jejich zajištění po dobu této přepravy. (2) Při železniční přepravě jaderného materiálujaderného materiálu a) lze tuto přepravu uskutečnit prostřednictvím samostatného vlaku nebo jako součást jiného nákladního vlaku, b) musí být pro přepravní vagón zajištěn policejní doprovod s tím, že držitel povolení musí zajistit vyčlenění potřebného počtu samostatných osobních vagónů pro potřeby policejního doprovodu. (3) Při letecké přepravě jaderného materiálujaderného materiálu musí být tato přeprava uskutečněna zvláštním letem. Do doby vzletu a po přistání letadla až do zahájení následné přepravy jaderného materiálujaderného materiálu musí být zajištěna fyzická ochranafyzická ochrana. § 27 Rozsah požadavků na zajištění fyzické ochrany přepravy jaderného materiálu zařazeného do III. kategorie (1) Při přepravě jaderného materiálujaderného materiálu zařazeného do III. kategorie musí být zajištěno předběžné oznámení příjemci o plánované zásilce se specifikací druhu této přepravy, času a místa dojití zásilky k příjemci a stanovením povinnosti zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany. (2) Příjemce musí potvrdit odesilateli připravenost k převzetí zásilky. (3) Pokud je to možné, u dopravního prostředku nebo obalového souboruobalového souboru při přepravě jaderného materiálujaderného materiálu se použije zámku a plomb. (4) Po protokolárním převzetí zásilky musí příjemce neprodleně oznámit odesilateli její převzetí. ČÁST PÁTÁ OBSAH DOKUMENTACE PRO POVOLOVANOU ČINNOST V OBLASTI ZABEZPEČENÍ § 28 (1) Analýza potřeb a možnosti zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany musí obsahovat a) popis technického řešení jaderného zařízeníjaderného zařízení, b) zhodnocení staveniště a místních podmínek z hlediska zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany jaderného zařízeníjaderného zařízení, c) předběžné zhodnocení rizik vyplývajících z neoprávněných činností s jaderným materiálemjaderným materiálem a jaderným zařízenímjaderným zařízením nebo jeho částmi, d) předběžný návrh na zařazení jaderného materiálujaderného materiálu do kategorie a předběžné vymezení prostorů jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo jeho částí, e) předběžný návrh řešení technického systému fyzické ochranytechnického systému fyzické ochrany, f) způsob zajišťování systému řízení při návrhu, výstavbě a provozu technického systému fyzické ochranytechnického systému fyzické ochrany, g) předběžné zhodnocení účinnosti návrhu fyzické ochranyfyzické ochrany, h) návrh předběžných administrativních a technických opatření pro fyzickou ochranufyzickou ochranu jaderného zařízeníjaderného zařízení a i) návrh opatření fyzické ochranyfyzické ochrany v průběhu výstavby jaderného zařízeníjaderného zařízení. (2) Předběžný plán zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany musí obsahovat a) analýzu možnosti neoprávněných činností s jaderným materiálemjaderným materiálem a jaderným zařízenímjaderným zařízením a zhodnocení jejich následků se zohledněním projektové základní hrozbyprojektové základní hrozby, b) analýzu, jejímž výsledkem je návrh na vymezení prostorů podle § 4 na jaderném zařízeníjaderném zařízení, c) návrh na zařazení jaderného materiálujaderného materiálu do kategorie podle § 3, d) podrobnou funkční analýzu navrženého technického systému fyzické ochranytechnického systému fyzické ochrany nebo zabezpečovací techniky, e) doklady o posouzení detekčních prvků, mechanických zábranných prostředkůmechanických zábranných prostředků, zařízení pro kontrolu vstupu a vjezdu a ústředen zabezpečovací techniky akreditovanou zkušebnou, f) povolení k navrhování, zřizování a montáži zabezpečovacích zařízení podle jiného právního předpisu, g) popis systému řízení při zajišťování fyzické ochranyfyzické ochrany po dobu provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, h) zhodnocení účinnosti návrhu fyzické ochranyfyzické ochrany použitím matematických modelů, i) návrh předběžných organizačních opatření pro fyzickou ochranufyzickou ochranu, j) analýzu funkce fyzické ochranyfyzické ochrany ve vazbě na výstavbu, první fyzikální a energetické spouštění a provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení a na případné havarijní situace, k) analýzu následků z hlediska fyzické ochranyfyzické ochrany, jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události pro vnitřní a životně důležité prostory v případě úmyslného protiprávního použití dopravního letadla proti nim a l) popis opatření fyzické ochranyfyzické ochrany v průběhu výstavby jaderného zařízeníjaderného zařízení. (3) Plán zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany musí obsahovat a) zhodnocení rizika pro jaderný materiáljaderný materiál, střežený a chráněný prostorchráněný prostor jaderného zařízeníjaderného zařízení a zohlednění projektové základní hrozbyprojektové základní hrozby, b) zařazení jaderného materiálujaderného materiálu do kategorie a vymezení jednotlivých prostorů, c) popis skutečného provedení technického systému fyzické ochranytechnického systému fyzické ochrany nebo zabezpečovací techniky a průkaz, že změny původního konstrukčního řešení nesníží úroveň zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany, d) program komplexního 144hodinového vyzkoušení technického systému fyzické ochranytechnického systému fyzické ochrany nebo zabezpečovací techniky a zhodnocení výsledků 144hodinového vyzkoušení technického systému fyzické ochranytechnického systému fyzické ochrany nebo zabezpečovací techniky a zkoušek systému průmyslové televize, e) plán organizačních opatření, který obsahuje 1. instrukce fyzické ochranyfyzické ochrany pro případ neoprávněných činností s jaderným materiálemjaderným materiálem nebo jaderným zařízenímjaderným zařízením s popisem systému komunikace, vyrozumění a velení jednotlivých složek fyzické a pohotovostní ochranypohotovostní ochrany, 2. instrukce fyzické ochranyfyzické ochrany pro případ radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, 3. plány zajištění počítačového zabezpečení v oblasti řízení jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, evidence jaderného materiálujaderného materiálu, fyzické ochranyfyzické ochrany a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události proti jejich úmyslnému zneužití, které zahrnují popis organizace a vymezení povinnosti zajištění bezpečnosti informačních systémů v jaderném zařízeníjaderném zařízení, způsob řízení aktiv, hodnocení rizik a zranitelnosti, popis způsobu a řízení změn konfigurace a způsobu zabezpečení informačních systémů a popis personálních opatření, 4. postup zajištění ověření bezúhonnosti a splnění požadavků podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a vedení příslušné dokumentace, 5. režimová opatření pro povolování vstupu a vjezdu, 6. popis systému výdeje identifikačních karet nebo průkazů pro vstup a vedení jejich evidence, 7. instrukce pro nakládání s klíči v prostorách podle § 4 a vedení jejich evidence, 8. instrukce pro obsluhu, provoz, údržbu a testování technického systému fyzické ochranytechnického systému fyzické ochrany nebo zabezpečovací techniky, 9. instrukce pro uchovávání údajů o povolení vstupu fyzických osob a vjezdu vozidel, údajů o poplachových situacích, řešení situací s narušením fyzické ochranyfyzické ochrany a testování systému a 10. dokumentaci pro zajištění fyzické ostrahy, která obsahuje strukturu a řízení bezpečnostní služby, dohodu o poskytování bezpečnostních služeb uzavřenou s držitelem povolení, výkon ostrahy, dokumentaci pro řešení situací s narušením fyzické ochranyfyzické ochrany vypracovanou držitelem povolení, plány přípravy bezpečnostních pracovníků pro výkon fyzické ostrahy na jaderných zařízeníchjaderných zařízeních a ověřování jejich odborné způsobilosti, f) dohodu s policií k zabezpečení pohotovostní ochranypohotovostní ochrany jaderného zařízeníjaderného zařízení a policejního doprovodu přepravy jaderného materiálujaderného materiálu a k připojení zabezpečovací techniky na pulty centralizované ochrany policie, pokud byly uzavřeny, g) analýzu následků z hlediska fyzické ochranyfyzické ochrany, jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události pro vnitřní a životně důležité prostory v případě úmyslného protiprávního použití dopravního letadla proti nim, h) plán pro řešení situací spojených s narušením fyzické ochranyfyzické ochrany, i) plán pro řešení situací spojených s úmyslným použitím dopravního letadla proti vymezeným prostorům na jaderném zařízeníjaderném zařízení podle § 11 až 14 a j) plán pro technická a organizační opatření pro řešení situací spojených s hrozbou protiprávního jednání z místa vně střeženého prostorustřeženého prostoru pro jaderné zařízeníjaderné zařízení podle § 11 až 14. (4) Plán zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany přepravy jaderného materiálujaderného materiálu musí obsahovat a) vymezení povinnosti zajištění fyzické ochranyfyzické ochrany mezi přepravcempřepravcem, dopravcem a příjemcem, b) zhodnocení možného rizika pro přepravovaný jaderný materiáljaderný materiál a zohlednění projektové základní hrozbyprojektové základní hrozby pro jaderný materiáljaderný materiál zařazený do I. kategorie, c) návrh na zařazení jaderného materiálujaderného materiálu do příslušné kategorie, d) organizační opatření, kterými jsou 1. instrukce fyzické ochranyfyzické ochrany pro případ neoprávněných činností s jaderným materiálemjaderným materiálem s popisem systému komunikace, vyrozumění, sledování pohybu dopravního prostředku, výčtem přepravních tras, druhem dopravy, složení dopravy, plánovaných zastávek během dopravy a velení jednotlivých složek fyzické a pohotovostní ochranypohotovostní ochrany, 2. výpis z havarijního řádu v návaznosti na instrukci fyzické ochranyfyzické ochrany, 3. zajištění ověření bezúhonnosti a splnění požadavků podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a vedení příslušné dokumentace, 4. režimová opatření pro povolování vstupu a vjezdu na místě nakládky, překládky a vykládky jaderného materiálujaderného materiálu, 5. průkaz proškolení fyzických osob podílejících se na přepravě jaderného materiálujaderného materiálu o pravidlech fyzické ochranyfyzické ochrany, 6. instrukce pro obsluhu, provoz, údržbu a testování technických prostředků pro fyzickou ochranufyzickou ochranu přepravy jaderného materiálujaderného materiálu, 7. instrukce pro uchovávání údajů o povolení vstupu fyzických osob a vjezdu vozidel použitých k přepravě jaderného materiálujaderného materiálu, údajů o poplachových situacích a řešení situací s narušením fyzické ochranyfyzické ochrany v průběhu přepravy jaderného materiálujaderného materiálu, 8. dokumentace pro zajištění fyzické ostrahy, která obsahuje strukturu a řízení bezpečnostní služby, dohodu o poskytování bezpečnostních služeb uzavřenou s držitelem povolení, výkon ostrahy, dokumentaci pro řešení situací s narušením fyzické ochranyfyzické ochrany vypracovanou držitelem povolení a plány přípravy bezpečnostních pracovníků pro výkon fyzické ostrahy při přepravě jaderného materiálujaderného materiálu, e) dohodu s policií k zabezpečení policejního doprovodu přepravy jaderného materiálujaderného materiálu, pokud byla uzavřena, a f) plán pro řešení situací spojených s narušením fyzické ochranyfyzické ochrany při přepravě jaderného materiálujaderného materiálu. ČÁST ŠESTÁ ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ § 29 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předsedkyně: Ing. Drábová, Ph.D., v. r. Příloha k vyhlášce č. 361/2016 Sb. ZAŘAZENÍ JADERNÉHO MATERIÁLU DO KATEGORIE Poř. č.\| Materiál\| Druh\| Kategorie ---\|---\|---\|--- I.\| II.\| III. c) 1.\| Plutonium a)\| Neozářené b)\| 2 kg a více\| Méně než 2 kg, ale více než 500 g\| 500 g nebo méně, ale více než 15 g 2.\| Uran 235U\| Neozářený b) uran obohacený na 20 % 235U nebo více\| 5 kg a více\| Méně než 5 kg, ale více než 1 kg\| 1 kg nebo méně, ale více než 15 g Neozářený b) uran obohacený na 10 % 235U, ale na méně než 20 %\| \| 10 kg nebo více\| Méně než 10 kg, ale více než 1 kg Neozářený b) uran obohacený nad přírodní koncentraci, avšak na méně než 10 % 235U\| \| \| 10 kg a více 3.\| Uran 233U\| Neozářený b)\| 2 kg a více\| Méně než 2 kg, ale více než 500 g\| 500 g nebo méně, ale více než 15 g 4.\| Ozářené jaderné palivo\| \| \| Ochuzený nebo přírodní uran, thorium nebo nízko obohacené jaderné palivo (méně než 10 % štěpitelného obsahu) d)\| Vysvětlivky: a) Veškeré plutonium kromě plutonia o izotopické koncentraci převyšující 80 % plutonia 238Pu. b) Jaderný materiálJaderný materiál neozářený v jaderném reaktoru nebo jaderný materiáljaderný materiál ozářený v jaderném reaktoru, u kterého je ve vzdálenosti 1 m bez stínění dávkový příkon roven nebo nižší než 1 Gy.h-1. c) Množství nespadající do III. kategorie a přírodní uran musí být zabezpečeny podle § 162 odst. 1 atomového zákona. d) Jiné jaderné palivo, které s ohledem na původní obsah štěpitelného materiálu bylo zařazeno před ozářenímozářením do I. nebo II. kategorie, může být zařazeno do kategorie snížené o 1 stupeň, pokud dávkový příkon z tohoto paliva převyšuje 1 Gy.h-1 ve vzdálenosti 1 m bez stínění.
Vyhláška č. 360/2016 Sb.	Vyhláška č. 360/2016 Sb. Vyhláška o monitorování radiační situace Vyhlášeno 9. 11. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 143/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Monitorování radiační situace * § 4 - Monitorovací sítě * § 5 - Monitorovací místa * § 6 - Monitorované položky * § 7 - Měření a vyhodnocování fyzikálních veličin * § 8 - Měřicí a odběrová zařízení * § 9 - Vzorky * § 10 - Měřicí laboratoř * § 11 - Předávání dat z monitorování * § 12 - Datové středisko Úřadu * § 13 - Rozsah a způsob provádění porovnávacího měření * § 14 - Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska monitorování radiační situace * § 15 - Kritéria pro výběr dalších osob pro provádění monitorování radiační situace * § 16 - Obsah národního programu monitorování * § 17 - Změny ovlivňující monitorování radiační situace * § 18 - Změny související s monitorováním radiační situace na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření * § 19 - Požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost v oblasti monitorování radiační situace * § 20 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 360/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 360/2016 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 360/2016 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 360/2016 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 360/2016 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 360/2016 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 360/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2017 360 VYHLÁŠKA ze dne 17. října 2016 o monitorování radiační situace Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 9 odst. 2 písm. c), § 24 odst. 7, § 25 odst. 2 písm. a) až c) a e), § 69 odst. 2 písm. d) a e), § 111 odst. 3 písm. d), § 149 odst. 6 písm. a) až c) a § 150 odst. 4 písm. a) až c): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Euratomu2) a upravuje a) výčet změn ovlivňujících monitorování radiační situace pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie, b) požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost v oblasti monitorování radiační situace, c) výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska monitorování radiační situace, d) rozsah a způsob sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska monitorování radiační situace a uchovávání informací o nich, e) rozsah a způsob předávání informací Úřadu o veličinách a skutečnostech důležitých z hlediska monitorování radiační situace, f) okruh údajů předávaných Evropské komisi a Úřadu a způsob jejich předávání, g) výčet změn souvisejících s monitorováním radiační situace na pracovišti se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, h) rozsah a způsob dokumentování změny související s monitorováním radiační situace na pracovišti se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření a jejího oznamování Úřadu, i) rozsah a způsob monitorování úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu, j) podrobné požadavky na formu a způsob monitorování radiační situace, k) kritéria pro výběr dalších osob pro provádění monitorování radiační situace, l) obsah národního programu monitorování, m) požadavky na činnosti vykonávané měřicí laboratoří a její vybavení, n) rozsah a způsob provádění porovnávacích měření a o) obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) smíšenou stravousmíšenou stravou směs vybraných základních potravin, která složením a množstvím ve směsi odpovídá průměrné denní spotřebě obyvatele České republiky, a b) položkami smíšené stravypoložkami smíšené stravy jednotlivé základní druhy potravin. § 3 Monitorování radiační situace [K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona] Monitorování radiační situace na území České republiky ke stanovení velikosti zevního a vnitřního ozářeníozáření obyvatelstva musí být provedeno tak, aby a) při normálním monitorování 1. bylo zajištěno systematické a trvalé měření úrovně ozářeníozáření, 2. byly stanoveny obvyklé hodnoty ozářeníozáření, 3. bylo umožněno včasné zjištění zvýšené úrovně zevního ozářeníozáření nad obvyklé hodnoty a 4. byl potvrzen vznik nehodové expoziční situaceexpoziční situace, b) při havarijním monitorování 1. byl identifikován a charakterizován nastalý únik radioaktivní látkyradioaktivní látky a šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření; jedná-li se o nehodovou expoziční situaciexpoziční situaci vzniklou na území České republiky, je součástí monitorování radiační situace odhad šíření nastalého úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky a ionizujícího zářeníionizujícího záření v okolí jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště, na němž k radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události došlo, nebo v okolí místa, kde byla nehodová expoziční situaceexpoziční situace vyvolána svévolným činem, 2. bylo identifikováno kontaminované území a 3. bylo umožněno předpovědět vývoj nehodové expoziční situaceexpoziční situace. § 4 Monitorovací sítě [K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona] (1) Monitorování musí být prováděno prostřednictvím monitorovacích sítí. (2) Monitorovací sítě se dělí a) podle území na síť řídkou3) a hustou4), která se dále dělí na teritoriální síť, která pokrývá celé území České republiky, lokální síť, která pokrývá vybrané území a je na něm cíleně zahuštěná, a hraniční síť, která pokrývá hranice vymezeného, popřípadě uzavřeného prostoru, a b) podle účelu a použitého způsobu měření nebo provádění odběrů na síť pro zevní a vnitřní ozářeníozáření. (3) Podrobnosti k dělení monitorovacích sítí jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 5 Monitorovací místa [K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona] (1) Monitorovací místa se dělí na měřicí, odběrová a sběrná. (2) Monitorovací místa se dále dělí na stálá a na nestálá. Pro nestálá monitorovací místa, ve kterých se provede pouze jedno měření, jeden odběr nebo jeden sběr vzorku, se určuje alespoň zeměpisná šířka a zeměpisná délka a pro stálá monitorovací místa se určuje též název a nadmořská výška. Všem monitorovacím místům je datovým střediskem Úřadu přidělen identifikátor. (3) Měřicí a odběrová místa s výjimkou měřicích míst v monitorovacích trasách a v hraničních sítích se stanovují před zahájením příslušného měření nebo odběru tak, aby byl minimalizován případný vliv okolních budov, porostu a dalších objektů na výsledek měření. Měřicí a odběrová místa v lokálních sítích, měřicí místa v monitorovacích trasách a sběrná místa se stanovují tak, aby při havarijním monitorování bylo možné využít výsledky monitorování pro zpracování návrhu na zavedení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření. (4) Měřicí místa pro provádění měření v monitorovacích sítích a) pro zevní ozářeníozáření s výjimkou monitorovacích tras musí umožnit umístění měřicích zařízení do výšky nejméně 1 m nad zemí, b) včasného zjištění musí být stanovena tak hustě, aby umožnila včasné zjištění zvýšené úrovně zevního ozářeníozáření nad obvyklé hodnoty na území České republiky s tím, že za obvyklé hodnoty se považují horní meze běžně se vyskytujících hodnot ze všech dosavadních měření provedených v daném měřicím místě, a c) teledozimetrického systému musí umožnit při nehodové expoziční situaciexpoziční situaci vzniklé v energetickém jaderném zařízeníjaderném zařízení nebo při podezření na ni včasné zjištění případného úniku radioaktivních látekradioaktivních látek nebo šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření do ovzduší a provedení odhadu jeho velikosti. (5) Odběrová místa se stanovují tak, aby byl prováděn odběr vzorků a) životního prostředí v atmosféře, hydrosféře, pedosféře a na zemském nebo jiném povrchu; stálá odběrová místa pro provádění odběru vzorků v hydrosféře musí umožnit u povrchové vody, s výjimkou říčních vod, odběr z velkých vodních ploch, u říční vody odběr v místech, kde je možné zjistit průtok, u pitné vody v místech, jež umožní vykazovat odpovídající objemy vody vyrobené nebo dodané zásobovací sítí za rok, a u odpadních vod v místech, kde je možné stanovit objem výpusti, a b) potravního řetězce v obchodní síti nebo u producenta mléka, mléčných výrobků, položek smíšené stravypoložek smíšené stravy nebo krmiva; odběrová místa pro provádění odběru vzorků samosběrem lesních plodin a hub musí být volena tak, aby charakterizovala území jejich výskytu. (6) Sběrná místa jsou místa shromažďování a sběru vzorků z exkretů, při havarijním monitorování navíc i vzorků z potravního řetězce, a místa soustředění osob k měření obsahu radionuklidů ve vybraných orgánech lidského těla nebo v celém lidském těle. § 6 Monitorované položky [K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona] (1) Monitorovanými položkami charakterizujícími vnější pole ionizujícího zářeníionizujícího záření zdrojů, které mohou způsobit zevní ozářeníozáření a které se nacházejí v atmosféře, hydrosféře, pedosféře a na zemském nebo jiném povrchu, jsou ovzduší, voda, půda a povrch lidského těla, těla zvířete a předmětu. (2) Monitorovanými položkami, ve kterých se sleduje obsah radionuklidů a které mohou při požití nebo vdechnutí způsobit vnitřní ozářeníozáření, jsou ovzduší a voda, které reprezentují životní prostředí, dále mléko, mléčné výrobky, smíšená stravasmíšená strava, položky smíšené stravypoložky smíšené stravy a krmiva, které reprezentují potravní řetězec. (3) Monitorovanými položkami, ve kterých se sleduje vnitřní ozářeníozáření, jsou exkrety, vybrané orgány lidského těla nebo celé lidské tělo. (4) Podrobnosti k členění monitorovaných položek podle odstavců 1 až 3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 7 Měření a vyhodnocování fyzikálních veličin [K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona] (1) Přímé měření musí být provedeno jako okamžité v určitém čase nebo integrální za určitý časový úsek, kontinuální po určitou dobu, jednorázové nebo opakované. Nepřímé měření musí být provedeno v měřicí laboratoři po odběru a případném zpracování vzorku; přiřazení typu měření k jednotlivým sítím je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Nové postupy měření nebo jejich revize se zavádějí do praxe po jejich úspěšném prověření, zejména v rámci nácviku nebo porovnávacího měření. Prověřuje se srovnatelnost hodnot získaných různými postupy, splnění požadavků na nejmenší detekovatelné hodnoty meřených fyzikálních veličin, popřípadě na rozsah měření, uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce. (3) Podrobnosti k měření a vyhodnocování fyzikálních veličin v monitorovaných položkách jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 8 Měřicí a odběrová zařízení [K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona] (1) Měřicí zařízení, které slouží k měření příslušné fyzikální veličiny na měřicích místech, musí a) splňovat požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu meřené fyzikální veličiny nebo na rozsah měření, který je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce, b) být schopno měřit i ve ztížených meteorologických podmínkách, c) poskytovat v síti včasného zjištění spolu s výsledkem měření datum a časové údaje měření, d) poskytovat na monitorovacích trasách spolu s výsledkem měření datum a časové údaje měření, zeměpisné souřadnice měřicího místa a e) poskytovat v síti spektrometrického měření spolu s výsledkem časové údaje měření. (2) Měřicí zařízení používané k měření příslušné fyzikální veličiny charakterizující obsah radionuklidu v monitorovaných položkách musí umožnit stanovení obsahu radionuklidu ve vzorku odebraném na odběrovém místě nebo ve vzorku reprezentujícím lidské tělo nebo v celém těle a musí splňovat požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce. (3) Odběrové zařízení a) používané na odběrovém místě musí umožnit provedení odběru vzorků tak, aby následné měření vzorků splňovalo požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce, b) určené k odběrům vzduchu a aerosolů musí umožnit provádění kontinuálního odběru a stanovení průtoku nebo objemu odebraného vzduchu, c) uspořádané do souboru zařízení určených k odběru vzorků výpustí do ovzduší a kapalných výpustí musí umožnit určení objemu výpusti a d) umístěné stabilně na odběrovém místě musí být schopné provádět odběry i za ztížených meteorologických podmínek. (4) U zařízení podle odstavců 1 až 3 určených v programu monitorování nebo v národním programu monitorování se kontroluje stálost parametrů a provádí kalibrace. § 9 Vzorky [K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona] (1) Vzorek se odebírá jako a) bodový nebo kontinuální, b) směsný nebo reprezentativní. (2) Vzorek musí být odebrán v množství umožňujícím jeho měření, které splní požadavek na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, popřípadě i jeho opakované měření, pokud je to pro danou monitorovanou položku určeno v příslušném programu monitorování. Vzorek pro opakované měření musí být uchován nejméně tak dlouho, dokud datové středisko Úřadu nevydá pokyn k jeho likvidaci. (3) Ke každému odebranému vzorku musí být proveden záznam o odběru, který obsahuje údaje, jejichž přehled a forma jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce, a který spolu s odebraným vzorkem musí být předán přímo nebo prostřednictvím sběrných míst měřicí laboratoři. § 10 Měřicí laboratoř [K § 149 odst. 6 písm. a) a § 150 odst. 4 písm. a) atomového zákona] (1) Měřicí laboratoř musí provést příjem vzorku odebraného v souladu s § 9, přípravu k měření, popřípadě zpracování, měření a vyhodnocení měření odebraného vzorku. (2) Měřicí laboratoř musí a) převzít vzorek a potvrdit jeho převzetí, b) převzít vyplněný záznam o odběru, c) zkontrolovat úplnost údajů v záznamu, d) zkontrolovat, zda označení vzorku odpovídá příslušným údajům v záznamu o odběru, e) zaevidovat vzorek a přidělit jednoznačné označení vzorku a f) třídit vzorky podle kontaminace za nehodové expoziční situaceexpoziční situace. (3) Měřicí laboratoř dále musí a) provést měření obsahu jednotlivých radionuklidů ve vzorcích v souladu s požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce, b) při měření soustavně kontrolovat správné provádění měření tak, aby byla zajištěna jeho opakovatelnost, přesnost a citlivost, c) předat údaje o vzorku ze záznamů o odběru a o měření uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce do datového střediska Úřadu, d) účastnit se porovnávacího měření a e) o prováděných činnostech vést a uchovávat záznamy po dobu 10 let, jedná-li se o činnosti prováděné v souvislosti s havarijním monitorováním při radiační haváriiradiační havárii, uchovává záznamy po dobu 30 let. Pokud měřicí laboratoř není schopna dobu pro uchování záznamů dodržet, musí předat záznamy datovému středisku Úřadu. § 11 Předávání dat z monitorování [K § 149 odst. 6 písm. a) a § 150 odst. 4 písm. c) atomového zákona] (1) Osoby podle § 149 odst. 2 atomového zákona musí předat data z monitorování, která obsahují kromě výsledků měření také datum, časové a zeměpisné údaje, datovému středisku Úřadu neprodleně po jejich získání, dálkovým přístupem5) v datovém formátu, který musí splňovat požadavky souboru technických opatření (dále jen „datové rozhraní“) uvedeného v národním programu monitorování. (2) Datové rozhraní pro data z monitorování ze sítě včasného zjištění, sítě integrálního měření, sítě okamžitého měření, hraniční sítě a ze sítě vnitřního ozářeníozáření musí být pro danou síť jednotné. (3) Pokud je dálkový přístup podle odstavce 1 nefunkční nebo za nehodové expoziční situaceexpoziční situace není možné předání dat dálkovým přístupem, je přípustné předávání dat v analogové formě nebo na jiných nosičích digitálních dat odsouhlasených datovým střediskem Úřadu. (4) Obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 12 Datové středisko Úřadu [K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona] (1) Datové středisko Úřadu data z monitorování a) nepřetržitě přijímá prostřednictvím datového rozhraní stanoveného v národním programu monitorování, b) posuzuje z hlediska jejich použitelnosti podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, c) porovnává s monitorovacími úrovněmi uvedenými v národním programu monitorování; v případě překročení příslušné monitorovací úrovně prověřuje, zda toto překročení není důsledkem vzniku nehodové expoziční situaceexpoziční situace; pokud se jedná o chybu, vyšetřuje její příčinu a požaduje zjednání nápravy u dodavatele dat, d) shromažďuje, ukládá a uchovává; pokud se jedná o data z normálního monitorování provedeného při havarijním cvičení, nácviku nebo porovnávacím měření nebo o data z havarijního monitorování, ukládá a uchovává data odděleně od ostatních předávaných dat, e) zveřejňuje6) přednostně jako prostorová data7), a to způsobem umožňujícím dálkový přístup a zobrazení dat pro potřeby řešení krizových situací za využití jednotných zeměpisných podkladů v souladu s jiným právním předpisem8), f) zpracovává ve formě podkladů potřebných pro vypracování návrhu Úřadu podle § 208 písm. f) atomového zákona a k zavedení, potvrzení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření, pokud se jedná o data z havarijního monitorování, g) zpracovává do výroční zprávy o monitorování radiační situace na území České republiky a h) starší 10 let uchovává na datových nosičích umožňujících případné budoucí zpracování v historických řadách. (2) Datové středisko Úřadu předává Evropské komisi dálkovým přístupem podle Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii9) použitelná data a) z monitorování radiační situace na území České republiky prováděného monitorovacími sítěmi zevního a vnitřního ozářeníozáření z radionuklidů obsažených v ovzduší průběžně, b) z normálního monitorování provedeného v rámci řídké sítě za kalendářní rok do 30. června následujícího roku10) a c) z monitorování výpustí z energetických jaderných zařízeníjaderných zařízení za kalendářní rok ve formě standardizovaných informací podle přílohy č. 6 k této vyhlášce do 30. září následujícího roku11). (3) Datové středisko Úřadu dále a) poskytuje měřicí laboratoři identifikátory stálých monitorovacích míst a dodavateli dat z přímého měření identifikátory stálých měřicích míst, b) poskytuje držiteli povolení datové formáty pro předávání dat, c) vydává měřicí laboratoři pokyn k likvidaci vzorku pro opakované měření a d) zabezpečuje kompatibilitu s formáty prostorových dat stanovených jiným právním předpisem12). § 13 Rozsah a způsob provádění porovnávacího měření [K § 150 odst. 4 písm. b) atomového zákona] (1) Porovnávacím měřením musí být prověřeno plnění požadavků měření a vyhodnocování fyzikálních veličin na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny nebo rozsah měření podle přílohy č. 3 k této vyhlášce a na nejistotu výsledků měření. (2) Porovnávací měření se dělí na přípravnou, realizační a hodnotící část. Přípravná část obsahuje přípravu referenčního vzorku, přípravu pokynů, popřípadě dotazníku pro účastníky porovnávacího měření, stanovení termínu a podmínek měření, včetně požadovaného datového formátu. Realizační část obsahuje přípravu k měření, případné zpracování dodaného vzorku, měření, vyhodnocování výsledků a předání dat v požadovaném datovém formátu a určeným datovým rozhraním. (3) Rozsah porovnávacích měření organizovaných Úřadem je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. Úřad stanoví kritéria pro hodnocení výsledků porovnávacího měření a následně podle nich hodnotí příslušné měření. Po vyhodnocení výsledků z porovnávacího měření Úřad určí, které výsledky nevyhověly stanoveným kritériím pro toto měření, a vyhodnocuje, zda účastník byl v porovnávacím měření úspěšný. § 14 Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska monitorování radiační situace [K § 25 odst. 2 písm. a) až c) a e) atomového zákona] (1) Veličinami důležitými z hlediska monitorování radiační situace jsou fyzikální veličiny charakterizující pole záření a obsah radionuklidů v monitorovaných položkách uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Skutečnostmi důležitými z hlediska monitorování radiační situace jsou a) výsledky kontroly správného provádění měření podle § 10 odst. 3 a kontroly stálosti parametrů měřicích a odběrových zařízení podle § 8 odst. 4, b) činnosti prováděné měřicí laboratoří podle § 10, c) záznamy o odběru podle § 9 odst. 3 a záznamy o měření podle § 10 odst. 3, d) data z monitorování, datové formáty, datová rozhraní podle § 11 odst. 1, e) skutečnosti charakterizující kapalné a plynné výpusti z pracoviště, f) skutečnosti charakterizující pole ionizujícího zářeníionizujícího záření a výskyt radionuklidů v okolí pracoviště, g) hodnoty monitorovacích úrovní a činnosti při jejich překročení, h) vyhodnocování úspěšnosti provedené organizátorem porovnávacího měření podle § 13 odst. 3 a doklady o odstranění nedostatků, pokud byly organizátorem zjištěné, a i) vzorky pro potřeby zahájení institucionální kontrolyinstitucionální kontroly. (3) Veličiny podle odstavce 1 musí být sledovány, měřeny, hodnoceny, ověřovány a zaznamenávány a skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) až h) musí být hodnoceny, ověřovány a zaznamenávány v rozsahu a způsobem vymezenými v programu monitorování. (4) Jedná-li se o veličiny a skutečnosti související s monitorováním a) pracoviště IV. kategorie, které je jaderným zařízenímjaderným zařízením, musí být uchovávány záznamy po celou dobu provozu pracoviště a po dobu vyřazování pracoviště z provozu a po té po dobu 10 let po vyřazení a b) úložiště radioaktivních odpadůúložiště radioaktivních odpadů, musí být uchovávány všechny skutečnosti podle odstavce 2 písm. i) a záznamy o nich po dobu minimálně 50 let nebo do doby zahájení institucionální kontrolyinstitucionální kontroly. (5) Pokud držitel povolení není schopen dobu pro uchování záznamu podle odstavce 3 nebo 4 nebo vzorků dodržet, musí předat záznamy nebo vzorky datovému středisku Úřadu. (6) Držitel povolení nebo měřicí laboratoř při předávání dat z monitorování radiační situace musí současně předat datovému středisku Úřadu informaci o překročení monitorovacích úrovní stanovených v programu monitorování. Pokud se jedná o předávání dat z monitorování výpustí z energetických jaderných zařízeníjaderných zařízení a přepracovatelského závodu, musí být předána tato data současně ve formě standardizované informace podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. § 15 Kritéria pro výběr dalších osob pro provádění monitorování radiační situace [K § 149 odst. 6 písm. b) atomového zákona] (1) Kritérii pro výběr dalších osob pro provádění monitorování radiační situace jsou a) vyhodnocení účasti v porovnávacím měření podle § 13 odst. 3 jako úspěšné, nebo b) nezjištění žádného nedostatku při nácviku monitorování pro monitorovací síť, fyzikální veličinu a monitorovanou položku, jedná-li se o monitorovací síť, fyzikální veličinu nebo monitorovanou položku, pro niž nejsou organizována porovnávací měření. (2) Zařazení k účasti v porovnávacím měření nebo nácviku monitorování Úřad provede na základě další osobou předložených podkladů, kterými jsou a) přehled fyzikálních veličin a monitorovaných položek, které má další osoba zájem monitorovat, a monitorovacích sítí, v nichž má zájem monitorovat, b) informace o personálním zajištění monitorování podle odstavce 2 písm. a), které má další osoba zájem monitorovat, c) přehled měřicích zařízení uvažovaných k zajištění monitorování podle odstavce 2 písm. a), které má další osoba zájem monitorovat, včetně informace o měřicím rozsahu měřicích zařízení a dokladu o provedení poslední kontroly stálosti parametrů a kalibrace, a d) návrh postupu činnosti, podle které další osoba bude provádět monitorování. § 16 Obsah národního programu monitorování [K § 149 odst. 6 písm. c) atomového zákona] Národní program monitorování obsahuje a) výčet osob, které podle tohoto programu zajišťují monitorování, včetně kontaktních údajů na zástupce odpovědné za monitorování, b) přehled monitorovacích sítí, včetně výčtu monitorovacích míst s uvedením údajů podle § 5 odst. 2 a jejich vyznačení v digitalizovaném mapovém podkladu, c) výčet monitorovaných položek s uvedením jejich členění do všech úrovní a výčet fyzikálních veličin, které v nich budou měřeny, d) výčet všech v úvahu připadajících postupů činností při monitorování, včetně rozsahu a frekvence provádění jednotlivých činností, e) výčet měřicích a odběrových zařízení, popis jejich parametrů, určení frekvence kontroly stálosti jejich parametrů a provádění kalibrace, f) výčet měřicích laboratoří, g) popis datových formátů a formy datového přenosu podle § 11, včetně požadavků na příslušná datová rozhraní, h) výčet vzorků, pro které může být požadováno opakované měření, i) určení konkrétních činností a použitých prostředků podle písmen b) až h) při monitorování pro jednotlivé osoby podle písmena a) a j) hodnoty monitorovacích úrovní a přehled příslušných opatření při jejich překročení. § 17 Změny ovlivňující monitorování radiační situace [K § 9 odst. 2 písm. c) atomového zákona] Změny ovlivňující monitorování radiační situace jsou změny v okolí pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie, které a) mají bezprostřední dopad na monitorování radiační situace a b) jsou důsledkem zahájení 1. výstavby jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo jiného pracoviště IV. kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízenímjaderným zařízením, nebo 2. provozu jiného pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie. § 18 Změny související s monitorováním radiační situace na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření [K § 69 odst. 2 písm. d) a § 69 odst. 2 písm. e) atomového zákona] (1) Změny související s monitorováním výpustí a okolí jsou změny provedené a) v postupech odběru a zpracování vzorku, nebo b) v postupech měření a vyhodnocování fyzikálních veličin jejich aktualizací nebo revizí, popřípadě přijetím nového postupu. (2) Držitel povolení provede o změnách záznam a oznámí je 30 dnů před jejich provedením Úřadu. § 19 Požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost v oblasti monitorování radiační situace (K § 24 odst. 7 atomového zákona) (1) Záměr monitorování výpustí z jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo z pracoviště IV. kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízenímjaderným zařízením, obsahuje a) popis předpokládaného množství, typu a složení výpustí, b) předpokládanou dobu zahájení vypouštění a monitorování výpustí uvažovaných podle písmene a), c) přehled předpokládaných monitorovacích sítí s výčtem uvažovaných monitorovacích míst a uvedením údajů podle § 5 odst. 2, d) výčet předpokládaných měřených fyzikálních veličin a monitorovaných položek s uvedením členění položek do všech úrovní, e) výčet předpokládaných měřicích a odběrových zařízení a návrh frekvence provádění kontrol stálosti jejich parametrů, f) popis předpokládaného způsobu nakládání se vzorky, včetně způsobu likvidace vzorků odebíraných při havarijním monitorování, g) výčet předpokládaných měřicích laboratoří, h) výčet předpokládaných postupů pro všechny činnosti monitorování včetně bilancování, i) návrh rozsahu a frekvence monitorování a j) návrh předpokládaného způsobu předávání dat podle § 11 a uchovávání záznamů. (2) Program monitorování výpustí a okolí obsahuje a) přehled monitorovacích sítí, b) výčet měřených fyzikálních veličin a monitorovaných položek s uvedením členění položek do všech úrovní, c) přehled monitorovacích míst s uvedením údajů podle § 5 pro normální a havarijní monitorování včetně jejich zakreslení do digitalizovaného mapového podkladu, d) popis způsobu nakládání se vzorky, včetně způsobu likvidace vzorků odebíraných při havarijním monitorování, e) výčet měřicích laboratoří, f) rozsah a frekvenci měření a bilancování, g) popis způsobu předávání dat podle § 11 a uchovávání záznamů, h) výčet používaných měřicích a odběrových zařízení a jejich parametrů, i) rozsah a frekvenci odběrů vzorků pro normální a havarijní monitorování, j) hodnoty monitorovacích úrovní a přehled příslušných opatření při jejich překročení, k) frekvenci předávání dat z jednotlivých monitorovacích sítí, l) popis datového rozhraní pro předávání dat a m) výčet postupů pro všechny činnosti monitorování. (3) Program monitorování podle přílohy č. 1 části 1 písm. a) bodu 5 a části 2 písm. a) bodu 8 atomového zákona se vztahuje pouze na monitorování okolí. (4) Popis způsobu monitorování okolí po uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu obsahuje a) vymezení okolí, v němž bude prováděno monitorování, b) přehled monitorovacích sítí, c) výčet měřených fyzikálních veličin a monitorovaných položek s uvedením členění položek do všech úrovní, d) výčet uvažovaných monitorovacích míst s uvedením údajů podle § 5, e) výčet měřicích a odběrových zařízení a návrh frekvence provádění kontrol stálosti jejich parametrů, f) popis předpokládaného způsobu nakládání se vzorky, g) výčet měřicích laboratoří, h) výčet postupů, rozsahu a frekvence měření a i) popis předpokládaného způsobu předávání dat podle § 11. § 20 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předsedkyně: Ing. Drábová, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 360/2016 Sb. Podrobnosti k dělení monitorovacích sítí Tabulka č. 1: Řídká a hustá sít Síť\| Název sítě podle územního dělení\| Územní rozložení\| Název území (oblasti/okolí/areálu) ---\|---\|---\|--- řídká, tvořená odběrovými místy (podrobnosti o monitorovaných položkách viz tabulka č. 1 přílohy č. 3)\| teritoriální\| reprezentuje celé území České republiky\| Česká republika hustá, tvořená monitorovacími místy (podrobnosti o monitorovaných položkách viz tabulky č. 2 až č. 8 přílohy č. 3)\| teritoriálnía)\| reprezentuje vyjmenované oblastib)\| Česká republika Praha a střední Čechy jižní Čechy západní Čechy východní Čechy severní Čechy jižní Morava severní Morava lokálníc)\| reprezentuje okolí příslušného pracoviště\| okolí jaderného zařízeníjaderného zařízení (energetického) okolí jaderného zařízeníjaderného zařízení (jiného) okolí pracoviště III., IV. kategorie, které není jaderným zařízenímjaderným zařízením reprezentuje areál příslušného pracoviště\| areál jaderného zařízeníareál jaderného zařízení (energetického) areál jaderného zařízeníareál jaderného zařízení (jiného než energetického) areál pracoviště III., IV. kategorie, které není jaderným zařízenímjaderným zařízením reprezentuje okolí odvalu, odkaliště nebo jiného zbytku po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu podle § 88 odst. 4 atomového zákona\| hraniční\| uzávěra\| uzávěra u obceobced) vybraný hraniční přechod\| hraniční přechode) Vysvětlivky: a) Umístění monitorovacích míst v rámci husté sítě se volí tak, aby v teritoriálních sítích 1. byla monitorovací místa reprezentativní pro danou oblast, 2. v každé oblasti byly zastoupeny monitorované položky životního prostředí a monitorované položky potravního řetězce byly charakteristické pro danou oblast a 3. vybraná odběrová místa reprezentovala oblasti s větší hustotou zalidnění. b) Názvy oblastí jsou orientační, nejedná se o přesné zeměpisné vymezení. c) Umístění monitorovacích míst v rámci husté sítě se volí tak, aby v lokálních sítích 1. byly zastoupeny monitorované položky, umožňující monitorování obsahu radionuklidů ve výpustech a z případných úniků radionuklidů z jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, které není jaderným zařízenímjaderným zařízením, popř. pracoviště III. kategorie, 2. vybraná odběrová místa umožnila odhad ozářeníozáření reprezentativní osobyreprezentativní osoby a 3. umožňovala ověření požadavků limitování ozářeníozáření, prokazování, že radiační ochranaradiační ochrana je optimalizována, a zajištění dalších požadavků na bezpečné provádění povolených činností, zejména včasné zjištění odchylek od běžného provozu. d) Název se doplňuje o konkrétní zeměpisný název nejbližší obceobce. e) Název se doplňuje o konkrétní název hraničního přechodu. Tabulka č. 2: Síť pro zevní a vnitřní ozáření Síť\| Název monitorovací sítě\| Měření nebo odběry prováděné sítí ---\|---\|--- pro zevní ozářeníozáření, tvořená monitorovacími místy, kde se měří veličiny charakterizující vnější pole ionizujícího zářeníionizujícího záření zdrojů, které se nacházejí v atmosféře, hydrosféře, pedosféře, popřípadě na zemském nebo jiném povrchu\| síť včasného zjištění, včetně teledozimetrického systému\| okamžitá a kontinuální měření síť integrálního měření\| integrální a kontinuální měření síť okamžitého měření\| okamžitá a jednorázová nebo okamžitá a opakovaná měření síť spektrometrického měření\| integrální a jednorázová nebo integrální a opakovaná měření síť monitorovacích trasa)\| okamžitá a jednorázová měření síť uzávěrb)\| okamžitá a jednorázová měření pro zevní a vnitřní ozářeníozáření\| síť odběru vzorků životního prostředí, včetně výpustí\| kontinuální nebo bodové odběry pro vnitřní ozářeníozáření, tvořená monitorovacími místy, kde se měří obsah reprezentativních radionuklidů v životním prostředí, potravním řetězci nebo lidském těle\| síť odběru vzorků potravního řetězce\| bodové, směsné nebo reprezentativní odběry síť měření lidského těla\| integrální a jednorázová měření kontinuální nebo bodové odběry Vysvětlivky: a) Měřicí místa jsou rozmístěna rovnoměrně po trase tak, aby jejich hustota (při měření každou sekundu) byla zhruba 1 měřicí místo na 10 m trasy pro pozemní monitorování a 1 měřicí místo na 25 m trasy pro letecké monitorování, pokud Úřad neurčí jinak. b) Pouze za nehodové expoziční situaceexpoziční situace. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 360/2016 Sb. Podrobnosti k členění monitorovaných položek Radionuklid obsažený v monitorované položce může způsobit zevní nebo vnitřní ozáření (cesty vnitřního ozáření)\| Členění monitorovaných položeka) ---\|--- 1\\. úroveň\| 2\\. úroveň\| 3\\. úroveň zevní a vnitřní (při vdechnutí)\| atmosféra\| ovzduší\| aerosoly plynné formy výpusti do ovzdušíb) spady zevní a vnitřní (pokud se z půdy dostane do potravního řetězce)\| pedosféra\| půda\| porost a sníh půda a porost půdy – in situ půdy – letecké zevní a vnitřní (při požití)\| hydrosféra\| voda\| srážky pitná voda povrchová voda podzemní užitková voda odpadní voda výpusti do vodotečíc) zevní\| kaly\| vodárenské kaly čistírenské kaly sedimenty\| sedimenty z nádrží, rybníků a jezer sedimenty z kanalizace sedimenty z vodních toků plaveniny zevní a vnitřní (pokud se dostane do potravního řetězce)\| flóra\| rostlinné indikátory\| jehličí listí lišejníky mechy tráva vodní řasy dřevo vnitřní (při požití)\| potravní řetězec\| mléko\| mléko kozí mléko kravské mléko ovčí mléčné výrobky\| dětská mléčná výživa jogurt smetana syrovátka sýry tvaroh smíšená stravasmíšená strava\| celodenní strava – poměrná část celodenní strava –restaurace a jídelny celodenní strava –spotřební koš položky smíšené stravypoložky smíšené stravy\| houby lesní plody maso jateční obiloviny okopaniny ovoce potravinářské výrobky ryby vejce zelenina zemědělské plodinyd) zvěřina léčiva\| léčivé rostliny výrobky z léčivých rostlin krmiva\| pícniny siláž a senáž krmiva ostatní krmné směsi vnitřní (radionuklid se již v lidském těle nachází a dostal se do těla požitím, vdechnutím nebo přes povrch těla)\| lidské tělo\| exkrety\| moč stolice ostatní vybrané orgány\| štítná žláza ostatní celé tělo\| uvnitř těla povrch tělae) zevní a vnitřní (pokud se dostane do lidského těla nebo potravního řetězce)\| zvířata, předmětyf)\| \| povrch Vysvětlivky: a) Ve výroční zprávě jsou zpravidla hodnoceny pouze vybrané monitorované položky. b) Výpusti do ovzduší ve formě plynné a aerosolové. c) Výpusti do vodotečí v kapalné formě z kontrolních nádrží a odpadního kanálu. d) Se zpracovávanou nebo zkrmovanou nadzemní částí plodiny za nehodové expoziční situaceexpoziční situace. e) Povrchová kontaminacePovrchová kontaminace těla se měří za nehodové expoziční situaceexpoziční situace na uzávěrách. f) Pouze na uzávěrách a hraničních přechodech v rámci nehodové expoziční situaceexpoziční situace. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 360/2016 Sb. Podrobnosti k měření a vyhodnocování fyzikálních veličin v monitorovaných položkách1 1 Při vyhodnocování fyzikálních veličin v monitorovaných položkách se stanovuje výsledek měření, což je hodnota měřené fyzikální veličiny, nejistota jejího stanovení a příslušná jednotka fyzikální veličiny, a posuzuje se splnění požadavků na nejmenší detekovatelnou hodnotu nebo rozsah měření uvedených v této příloze. Změřená hodnota se porovnává s obvyklou hodnotou, přičemž za obvyklé hodnoty se považují horní meze běžně se vyskytujících hodnot ze všech dosavadních provedených měření v daném monitorovacím místě. Při výkyvu měřené veličiny od obvyklých hodnot se zjišťují příčiny tohoto výkyvu, popřípadě se zjednává náprava. Data z monitorování tvoří výsledek měření, datum a časové údaje měření a zeměpisné souřadnice monitorovacího místa, pokud se jedná o nestálé monitorovací místo, nebo identifikátor, pokud se jedná o stálé monitorovací místo. Data z monitorování jsou použitelná pro hodnocení zevního a vnitřního ozářeníozáření obyvatelstva, pokud obsahují všechny potřebné údaje uvedené výše, pokud při měření byly splněny požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu nebo rozsah měření stanovené v této příloze a pokud nejistota měření vyhovuje požadavkům stanoveným v příslušném postupu. Data z monitorování získaná při kalibraci měřicích zařízení, nebo při havarijním cvičení, nácviku nebo porovnávacím měření nebo ovlivněná extrémními meteorologickými jevy nebo jinými činnostmi se pro hodnocení zevního a vnitřního ozářeníozáření obyvatelstva nepoužijí. TABULKA č. 1: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v řídké síti Odběrové místo\| Monitorovaná položka\| Měřená fyzikální veličina\| Frekvence odběrů a měření\| Radionuklid\| Nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny\| Jednotka ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Praha – Bartoškova\| aerosol\| objemová aktivitaa)\| týden\| 137Cs\| 1x10-6\| Bq/m3 7Be\| 1x10-4\| Bq/m3 Moravský Svatý Ján\| povrchová voda\| objemová aktivita\| čtvrtletí\| 137Cs\| 1x10-1\| Bq/l Jesenice (Želivka)\| pitná voda\| objemová aktivita\| čtvrtletí\| 3H\| 1x100\| Bq/l 90Sr\| 6x10-2 137Cs\| 1x10-1 Ostrava – Martinov\| mléko\| objemová aktivita\| čtvrtletí\| 137Cs\| 5x10-1\| Bq/l 90Sr\| 2x10-1 40K\| 1x100 Praha a Středočeský kraj\| smíšená stravasmíšená strava\| aktivita na denb)\| čtvrtletí\| 137Cs\| 1x10-1\| Bq/d 90Sr\| 1x10-1 40K\| 1x100 Vysvětlivky: a) Objemovou aktivitou se rozumí podíl aktivity a objemu měřeného vzorku vyjádřený v Bq/m3 nebo v Bq/l. b) Aktivita v denní porci smíšené stravysmíšené stravy pro 1 osobu vyjádřená v Becquerelech na den (Bq/d). TABULKA č. 2: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v teritoriální síti – normální monitorování A. Monitorované položky charakterizující vnější pole ionizujícího záření zdrojů --- Monitorovaná položka\| Monitorovací síť\| Měřená fyzikální veličina\| Minimální počet měřicích míst/monitorovacích tras\| Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření\| Rozsah měření nebo nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny ovzduší\| síť včasného zjištění\| příkon dávkového ekvivalentua)\| 60\| 10 minutb)\| 50 nSv/h – 1 Sv/h síť integrálního měření\| dávkový ekvivalent přepočtený na příkon dávkového ekvivalentuc)\| 180\| čtvrtletí\| 50 nSv/h (30 mikro Sv/čtvrtletí) síť okamžitého měření\| dávkový příkon\| 8\| měsíc\| 50 nSv/h síť spektrometrického měření\| energeticky závislé spektrumd)\| 5\| měsíc\| nestanovuje se síť monitorovacích tras\| dávkový příkon nebo příkon dávkového ekvivalentu\| 15e) / 1f)\| měsíc/2 x ročně\| 50 nSv/h B. Monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů --- Monitorovaná položka\| Měřená fyzikální veličina\| Radionuklid, jehož obsah se stanovuje\| Minimální počet odběrových míst\| Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření\| Nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny Síť odběrů vzorků ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ovzduší – aerosoly\| objemová aktivitag)\| 137Cs\| 10h)\| týden\| 1x10-6 Bq/m3 7Be\| 1x10-3 Bq/m3 40K\| 1x10-4 Bq/m3 210Pb\| 1x10-4 Bq/m3 ovzduší – aerosoly\| objemová aktivita\| celková beta\| 10i)\| čtvrtletí\| 1x10-4 Bq/m3 90Sr\| 1j)\| 1x10-7 Bq/m3 238Pu,239,240Pu\| 1j)\| 5x10-9 Bq/m3 ovzduší – spady\| plošná aktivitak)\| 137Cs\| 8h)\| měsíc\| 0,1 Bq/m2 7Be\| 1 Bq/m2 40K\| 1 Bq/m2 210Pb\| 1 Bq/m2 půdy – půda a porost\| plošná aktivita\| 137Cs\| 8l)\| rok\| 10 Bq/m2 hmotnostní aktivitam)\| přírodní radionuklidy\| 10 Bq/kg půdy – in situ\| plošná aktivita\| 137Cs\| 8n)\| rok\| 1000 Bq/m2 hmotnostní aktivita\| přírodní radionuklidy\| 100 Bq/kg voda – povrchová voda\| objemová aktivita\| celková beta po odečtení 40K\| 10\| čtvrtletí\| 0,05 Bq/l 137Cs\| čtvrtletí\| 0,1 Bq/l 90Sr\| rok\| 0,05 Bq/l 3H\| čtvrtletí\| 2 Bq/l voda – pitná voda\| objemová aktivita\| 137Cs\| 10\| čtvrtletí\| 0,1 Bq/l 90Sr\| 0,05 Bq/l 3H\| 2 Bq/l kaly – vodárenský kal\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 5\| rok\| 1 Bq/kg sedimenty – sedimenty z vodních toků\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 5\| rok\| 1 Bq/kg Síť odběru vzorků POTRAVNÍHO ŘETĚZCE mléko kravské (sušené, konzumní, surové)\| objemová aktivita nebo hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 20\| čtvrtletí\| 0,1 Bq/l (Bq/kg) 90Sr\| 0,03 Bq/l položky smíšené stravypoložky smíšené stravy – maso jateční (hovězí, vepřové, drůbeží)\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 100\| rok\| 0,1 Bq/kg položky smíšené stravypoložky smíšené stravy – zvěřina\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 30\| rok\| 0,1 Bq/kg položky smíšené stravypoložky smíšené stravy – ryby\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 20\| rok\| 0,1 Bq/kg položky smíšené stravypoložky smíšené stravy – okopaniny (brambory)\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 10\| rok\| 0,1 Bq/kg položky smíšené stravypoložky smíšené stravy – obiloviny\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 20\| rok\| 0,1 Bq/kg položky smíšené stravypoložky smíšené stravy – zelenina\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 20\| rok\| 0,1 Bq/kg položky smíšené stravypoložky smíšené stravy – ovoce\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 20\| rok\| 0,1 Bq/kg položky smíšené stravypoložky smíšené stravy – lesní plody\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 20\| rok\| 0,1 Bq/kg položky smíšené stravypoložky smíšené stravy – houby\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 30\| rok\| 0,1 Bq/kg smíšená stravasmíšená strava – celodenní spotřební koš\| aktivita na denn)\| 137Cs\| 20\| rok\| 0,1 Bq/d 90Sr\| 20\| 0,05 Bq/d krmiva\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 20\| rok\| 0,1 Bq/kg Síť měření LIDSKÉHO TĚLA celé tělo\| aktivita\| 137Cs\| 30\| rok\| 50 Bq exkrety – moč\| aktivita na denn)\| 137Cs\| 70\| rok\| 0,05 Bq/d Vysvětlivky: a) Příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu. b) Z vybraných měřicích míst se předávají meteorologické informace s frekvencí 1 hodina. c) Dávkový ekvivalent za čtvrtletí se přepočítává na průměrný příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu za hodinu. d) Energeticky závislé spektrum v impulsech za sekundu. e) Trasa pozemního monitorování obsahuje stovky až tisíce měřicích míst. f) Trasa leteckého monitorování obsahuje tisíce měřicích míst. g) Objemová aktivita vyjádřená v Bq/m3 nebo Bq/l. h) V každé monitorovací oblasti je umístěno alespoň 1 odběrové místo. i) Celková objemová aktivita beta se měří v aerosolových filtrech z každého odběrového místa. j) Obsah tohoto radionuklidu se měří pouze v aerosolovém filtru v 1 odběrovém místě. k) Plošnou aktivitou se rozumí podíl aktivity a plochy, vyjádřený v Bq/m2. l) V rámci cvičení mobilních skupin nebo na pokyn Úřadu do 30. 9. m) Hmotnostní aktivitou se rozumí podíl aktivity a hmotnosti, vyjádřený v Bq/kg. n) Aktivita na den vyjádřená jako aktivita v Bq/d v jedné porci celodenní stravy pro jednu osobu nebo aktivita v Bq/d ve vzorku exkretů sbíraných 24 hodin jednou osobou. TABULKA č. 3: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokálních sítích – normální monitorování Lokální síť energetického jaderného zařízeníjaderného zařízení A. Monitorované položky charakterizující vnější pole ionizujícího záření zdrojů --- Monitorovaná položka\| Monitorovací síť\| Měřená fyzikální veličina\| Minimální počet měřicích míst\| Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření\| Rozsah měření nebo nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny ovzduší\| síť včasného zjištění – teledozimetrický systém\| příkon dávkového ekvivalentua)\| 16b) 16c)\| 10 minut\| 50 nSv/h – 1 Sv/h síť integrálního měření\| dávkový ekvivalent přepočtený na příkon dávkového ekvivalentud)\| 40e)\| čtvrtletí\| od 50 nSv/h (50 mikro Sv/čtvrtletí) síť okamžitého měření\| dávkový příkon\| 5f)\| čtvrtletí\| od 50 nSv/h síť spektrometrického měření\| energeticky závislé spektrumg)\| 5f)\| čtvrtletí\| nestanovuje se 1h)\| rok síť monitorovacích tras\| dávkový příkon nebo příkon dávkového ekvivalentu\| 2i)\| čtvrtletí\| od 50 nSv/h B. Monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů --- Monitorovaná položka\| Měřená fyzikální veličina\| Radionuklid, jehož obsah se stanovuje\| Minimální počet odběrových míst\| Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření\| Nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličinyj) Síť odběrů vzorků ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ovzduší – aerosoly\| objemová aktivita\| 137Cs\| 5k)\| týden\| 1x10-5 Bq/m3 7Be\| 1x10-3 Bq/m3 40K\| 1x10-4 Bq/m3 210Pb\| 1x10-4 Bq/m3 ovzduší – aerosoly\| objemová aktivita\| 90Sr\| 1l)\| čtvrtletí/rok\| 1x10-6 Bq/m3 238Pu a 239,240Pu\| 1x10-7 Bq/m3 ovzduší – plynné formy\| objemová aktivita\| 131I\| 1m)\| týden\| 5x10-4 Bq/m3 výpusti do ovzduší\| objemová aktivita/aktivita\| viz tabulka 1 přílohy č. 6 k této vyhlášce\| 1\| den, týden, měsíc, čtvrtletí, rokn)\| viz tabulka 1 přílohy č. 6 k této vyhlášce ovzduší – spady\| plošná aktivita\| 137Cs\| 6o)\| měsíc\| 0,5 Bq/m2 7Be\| 1 Bq/m2 40K\| 1 Bq/m2 210Pb\| 1 Bq/m2 celková beta\| 1 Bq/m2 půdy – půda a porost\| plošná aktivita/ hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 5p)\| rok\| 10 Bq/m2 přírodní radionuklidy\| 10 Bq/kg 90Sr\| 10 Bq/kg půdy – in situ\| plošná aktivita/ hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 4 1q)\| čtvrtletí rok\| 1000 Bq/m2 přírodní radionuklidy\| 100 Bq/kg voda – srážková voda\| objemová aktivita\| 3H\| 3\| měsíc\| 3 Bq/l voda – povrchová voda\| objemová aktivita\| 137Cs\| 10\| čtvrtletí\| 0,1 Bq/l 90Sr\| rok\| 0,05 Bq/l 3H\| měsíc\| 3 Bq/l celková alfa\| čtvrtletí až rok\| 0,1 Bq/l celková beta\| čtvrtletí až rok\| 0,2 Bq/l voda – pitná voda\| objemová aktivita\| 137Cs\| 2 studny, 2 veřejný vodovod\| rok\| 0,1 Bq/l 3H\| měsíc\| 3 Bq/l 90Sr\| 2\| rok\| 0,05 Bq/l voda – podzemní voda\| objemová aktivita\| 137Cs\| 10\| rok\| 0,1 Bq/l 3H\| měsíc\| 3 Bq/l výpusti do vodotečí\| objemová aktivita/aktivita\| viz tabulka č. 2 přílohy č. 6 k této vyhlášce\| 1r)\| měsíc, čtvrtletí, rok\| viz tabulka č. 2 přílohy č. 6 k této vyhlášce Síť odběrů vzorků POTRAVNÍHO ŘETĚZCE mléko\| objemová aktivita nebo hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 1 1\| 14 dní čtvrtletí\| 0,2 Bq/l 90Sr\| 1\| rok\| 0,1 Bq/l položky smíšené stravypoložky smíšené stravy – ryby\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 1\| rok\| 0,1 Bq/kg položky smíšené stravypoložky smíšené stravy – zemědělské plodinys)\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 2 1\| rok čtvrtletí\| 0,1 Bq/kg položky smíšené stravypoložky smíšené stravy – obiloviny\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 2\| rok\| 0,1 Bq/kg položky smíšené stravypoložky smíšené stravy – ovoce\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 1\| rok\| 0,1 Bq/kg položky smíšené stravypoložky smíšené stravy – lesní plody\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 1\| rok\| 0,1 Bq/ položky smíšené stravypoložky smíšené stravy – houby\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 2\| rok\| 0,1 Bq/kg krmiva\| hmotnostní aktivita\| 137Cs\| 2 1\| rok čtvrtletí\| 0,1 Bq/kg Vysvětlivky: a) Příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu. b) Měřicí místa na hranici střeženého prostorustřeženého prostoru, přičemž ve výseči, jejíž střed se nachází v geometrickém středu energetického jaderného zařízeníjaderného zařízení a jejíž velikost je 22,5°, je umístěno alespoň 1 měřicí místo. c) Měřicí místa vně střeženého prostorustřeženého prostoru v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování, přičemž ve výseči, jejíž střed se nachází v geometrickém středu energetického jaderného zařízeníjaderného zařízení a jejíž velikost je 22,5°, je umístěno alespoň 1 měřicí místo. d) Dávkový ekvivalent za čtvrtletí se přepočítává na průměrný příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu za hodinu. e) Měřicí místa v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování, přičemž měření a vyhodnocování z 10 měřicích míst zajišťuje Úřad. f) Měřicí místa ve staničkách radiační kontroly okolí. g) Energeticky závislé spektrum v impulsech za sekundu. h) Měření a vyhodnocování z 1 měřicího místa v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování zajišťuje Úřad. i) Trasa pozemního monitorování v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování obsahuje stovky až tisíce měřicích míst, měření na 1 trase zajišťuje provozovatel energetického jaderného zařízeníjaderného zařízení a na 1 trase Úřad. j) Nejmenší detekovatelné hodnoty přírodních radionuklidů uvedené v této tabulce se nevztahují na monitorování okolí energetického jaderného zařízeníjaderného zařízení zajišťované držitelem povolení k provozu tohoto zařízení. k) Jedno odběrové místo ve střeženém prostorustřeženém prostoru, ostatní v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování ve staničkách radiační kontroly okolí, přičemž se měří spojený vzorek ze všech odběrových míst 1 lokality energetického jaderného zařízeníjaderného zařízení, pouze při překročení monitorovací úrovně se měří jednotlivé aerosolové filtry. l) Spojený vzorek z týdenních odběrů ze všech odběrových míst za dané období. m) Vybrané odběrové místo ve staničce radiační kontroly okolí v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování. n) Informace o výpustech a výsledky bilančních měření se předávají ve formátu dohodnutém s Úřadem v denních, týdenních, měsíčních, čtvrtletních a ročních zprávách, včetně standardizované informace podle tabulky č. 5 přílohy č. 6 k této vyhlášce. o) Provozovatel energetického jaderného zařízeníjaderného zařízení měří spojený vzorek z několika odběrových míst, Úřad zajišťuje odběr a měření alespoň z 2 odběrových míst v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování. p) Odběrová místa ve staničkách radiační kontroly okolí, Sr se měří pouze ve spojeném vzorku ze všech odběrových míst, Úřad zajišťuje odběr a měření z 1 místa v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování. q) Úřad zajišťuje měření v 1 místě v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování. r) Informace o výpustech a výsledky bilančních měření se předávají ve formátu dohodnutém s Úřadem v měsíčních, čtvrtletních a ročních zprávách, včetně standardizované informace podle tabulky 6 přílohy č. 6 k této vyhlášce. s) Se zkrmovanou nadzemní částí. TABULKA č. 4: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokálních sítích – normální monitorování Lokální síť ostatních jaderných zařízeníjaderných zařízenía), pracovišť IV. kategorie, která nejsou jaderným zařízenímjaderným zařízeníma), a pracovišť III. kategoriea), kromě odvalu, odkaliště nebo jiného zbytku po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu. A. Monitorované položky charakterizující vnější pole ionizujícího záření zdrojů --- Monitorovaná položka\| Monitorovací síť\| Měřená fyzikální veličina\| Minimální počet měřicích míst\| Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření\| Rozsah měření nebo nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny ovzduší\| síť integrálního měření\| dávkový ekvivalent přepočtený na příkon dávkového ekvivalentub)\| 4\| čtvrtletí\| od 50 nSv/h (50 mikro Sv/čtvrtletí) B. Monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů --- Monitorovaná položka\| Měřená fyzikální veličina\| Radionuklid, jehož obsah se stanovuje\| Minimální počet odběrových míst\| Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření\| Nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny Síť odběrů vzorků ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ovzduší – aerosoly\| objemová aktivita\| 137Cs\| 1\| týden\| 3x10-6 Bq/m3 výpusti do ovzduší – aerosoly\| objemová aktivita/aktivita\| 137Cs\| 1\| týden, rokc)\| 3x10-6 Bq/m3 výpusti do ovzduší – vzácné plyny\| objemová aktivita/aktivita\| 41Ar\| 1\| nepřetržitě, rokc)\| 1x10-4 Bq/m3 výpusti do ovzduší – plynné formy\| objemová aktivita/aktivita\| 131I\| 1\| týden, rokc)\| 5x10-4 Bq/m3 výpusti do ovzduší – tritium\| objemová aktivita/aktivita\| 3H\| 1\| týden, rokc)\| 1x103 Bq/m3 výpusti do ovzduší – uhlík\| objemová aktivita/aktivita\| 14C\| 1\| týden, rokc)\| 1x103 Bq/m3 ovzduší – spady\| plošná aktivita\| 137Cs\| 1\| měsíc\| 0,1 Bq/m2 voda – povrchová voda\| objemová aktivita\| 137Cs\| 2d)\| čtvrtletí\| 0,1 Bq/l 3H\| 3 Bq/l voda – podzemní voda\| objemová aktivita\| 137Cs\| 4\| rok\| 0,1 Bq/l 3H\| měsíc\| 3 Bq/l výpusti do vodotečí\| objemová aktivita/aktivita\| 137Cs\| 1\| měsíc, rokc)\| 0,1 Bq/l 3H\| 3 Bq/l Vysvětlivky: a) Pro jaderná zařízeníjaderná zařízení a pracoviště IV. kategorie, která nejsou jaderným zařízenímjaderným zařízením, na nichž prokazatelně nevznikají plynné nebo kapalné výpusti nebo výpusti nejsou uváděny do životního prostředí, se uplatňuje diferencovaný přístup. U pracovišť III. kategorie se ve výpustech monitoruje nuklid charakteristický pro danou výpusť. b) Dávkový ekvivalent za čtvrtletí se přepočítává na průměrný příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu za hodinu. c) Informace o výpustech a výsledky bilančních měření se předávají ve formátu dohodnutém s Úřadem v ročních zprávách. d) Úřad zajišťuje odběr a měření z jednoho odběrového místa před zaústěním a z druhého pod zaústěním odpadních vod. TABULKA č. 5: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v teritoriální a hraničních sítích – havarijní monitorování A. Monitorované položky charakterizující vnější pole ionizujícího záření zdrojů --- Monitorovaná položka\| Monitorovací síť\| Měřená fyzikální veličina\| Minimální počet měřicích míst do doby určení podle § 149 odst. 3 atomového zákona\| Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření do doby určení podle § 149 odst. 3 atomového zákona\| Rozsah měření nebo nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny ovzduší\| síť včasného zjištění\| příkon dávkového ekvivalentu\| 60\| 10 minuta)\| 50 nSv/h – 1 Sv/h síť integrálního měření\| dávkový ekvivalent přepočtený na příkon dávkového ekvivalentu\| 180\| 3 měsíceb)\| od 50 nSv/h síť okamžitého měření\| dávkový příkon\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| 50 nSv/h – 1 Sv/h síť spektrometrického měření\| energeticky závislé spektrum\| 5\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| nestanovuje se síť monitorovacích tras\| dávkový příkon nebo příkon dávkového ekvivalentu\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| 50 nSv/h – 1 Sv/h B. Monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů --- Monitorovaná položka\| Měřená fyzikální veličina\| Radionuklid, jehož obsah se stanovuje\| Minimální počet odběrových míst do doby určení podle § 149 odst. 3 atomového zákona\| Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření do doby určení podle § 149 odst. 3 atomového zákona\| Nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličinyc) Síť odběrů vzorků ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ovzduší – aerosoly\| objemová aktivita\| zjištěné radionuklidyd)\| 10\| 24 hodiny\| 1x10-5 Bq/m3 pro 137Cs ovzduší – plynné formy\| objemová aktivita\| 131I\| 10\| 24 hodiny\| 1x10-4 Bq/m3 ovzduší – spady (včetně dešťové vody a sněhu)\| plošná/objemová aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 8\| 168 hodin\| 1 Bq/m2 pro 137Cs půdy – půda a porost\| plošná aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 0e)\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| 100 Bq/m2 pro 137Cs půdy – porost a sníh\| plošná aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 0\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| 100 Bq/m2 pro 137Cs půdy – in situ\| plošná aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 0\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| 1000 Bq/m2 pro 137Cs voda – povrchová voda\| objemová aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 0\| 168 hodin\| 10 Bq/l pro 137Cs a 131I, 50 Bq/l pro 3H voda – pitná voda\| objemová aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 0\| 168 hodin\| 10 Bq/l pro 137Cs a 131I, 50 Bq/l pro 3H Síť odběrů vzorků POTRAVNÍHO ŘETĚZCE mlékof)\| objemová aktivita nebo hmotnostní aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 0\| 24 hodiny\| 10 Bq/l pro 137Cs a 131I položky smíšené stravypoložky smíšené stravyg)\| hmotnostní aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 0\| 168 hodin\| 10 Bq/l pro 137Cs a 131I smíšená stravasmíšená strava – celodenní strava – spotřební koš\| aktivita na den\| 137Cs, 131I, 90Sr\| 20\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| 10 Bq/l pro 137Cs a 131I krmiva (zkrmovaná nadzemní část)\| hmotnostní aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 0\| 168 hodin\| 10 Bq/kg pro 137Cs a131I léčivé byliny, dovážené potraviny, další monitorované položkyh)\| hmotnostní aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 0\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| 10 Bq/kg pro 137Cs a 131I Síť měření LIDSKÉHO TĚLA celé tělo\| aktivita\| 137Cs, zjištěné radionuklidy\| 0\| 24 hodiny\| 100 Bq pro 137Cs vybrané orgány – štítná žláza\| aktivita\| 131I\| 0\| 24 hodiny\| 500 Bq povrch tělai)\| plošná aktivita/ povrchová kontaminacepovrchová kontaminacej\| zjištěné radionuklidy\| 0\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| 10 Bq/cm2 Síť uzávěr povrch těla zvířat, objektů, předmětůi)\| plošná aktivita/ povrchová kontaminacepovrchová kontaminace\| zjištěné radionuklidy\| 0\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| 10 Bq/cm2 Vysvětlivky: a) Z vybraných měřicích míst se předávají meteorologické informace s frekvencí 1 hodina. b) Období lze dle potřeby zkrátit, měření slouží k upřesnění dávek v rámci nehodové expoziční situaceexpoziční situace. c) Nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny při měření na 30 % HPGe detektoru po dobu 300 sekund pro vzorek o hmotnosti 500 gramů je dosažitelná na úrovni 10 Bq/kg nebo Bq/l. d) Radionuklidy mohou být různé v závislosti na místě a průběhu nehodové expoziční situaceexpoziční situace. e) Nula ve sloupci minimální počet odběrových míst znamená, že odběrová místa budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení. f) Přednostně surové nebo konzumní mléko. g) Položky smíšené stravyPoložky smíšené stravy budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení podle roční doby, podle nastalé nehodové expoziční situaceexpoziční situace a předpokládané kontaminace jednotlivých položek. h) Další monitorované položky budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení podle roční doby, podle nastalé nehodové expoziční situaceexpoziční situace a předpokládané kontaminace jednotlivých položek. i) Měření ve sběrných místech zřizovaných dle potřeby na hranicích ČR, nebo na hranici uzavřené oblasti, zasažené nehodovou expoziční situacíexpoziční situací. j) Povrchovou kontaminacíPovrchovou kontaminací se rozumí plošná aktivita vyjádřená v Bq/cm2. TABULKA č. 6: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokálních sítích – havarijní monitorování Lokální síť energetického jaderného zařízeníjaderného zařízení A. Monitorované položky charakterizující vnější pole ionizujícího záření zdrojů --- Monitorovaná položka\| Monitorovací síť\| Měřená fyzikální veličina\| Minimální počet měřicích míst do doby určení podle § 149 odst. 3 atomového zákona\| Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření do doby určení podle § 149 odst. 3 atomového zákona\| Rozsah měření nebo nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny ovzduší\| síť včasného zjištění – teledozimetrický systém\| příkon dávkového ekvivalentu\| 16a) 16b)\| 10 minut\| 50n Sv/h – 1 Sv/h síť integrálního měření\| dávkový ekvivalent přepočtený na příkon dávkového ekvivalentu\| 40\| 3 měsícec)\| od 50 nSv/h síť okamžitého měření\| dávkový příkon\| 0\| 2 hodiny\| od 50 nSv/h síť spektrometrického měření\| energeticky závislé spektrum\| 0\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| nestanovuje se síť monitorovacích tras\| dávkový příkon nebo příkon dávkového ekvivalentu\| 16d)\| 6 hodin\| od 50 nSv/h B. Monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů --- Monitorovaná položka\| Měřená fyzikální veličina\| Radionuklid, jehož obsah se stanovuje\| Minimální počet odběrových míst do doby určení podle § 149 odst. 3 atomového zákona\| Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření do doby určení podle § 149 odst. 3 atomového zákona\| Nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny Síť odběrů vzorků ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ovzduší – aerosoly\| objemová aktivita\| zjištěné radionuklidye)\| 5\| 6 hodin\| 0,1 Bq/m3 ovzduší – plynné formy\| objemová aktivita\| 131I\| 1\| 6 hodin\| 0,1 Bq/m3 ovzduší – spady (včetně srážkové vody a sněhu)\| plošná/objemová aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 5\| 168 hodin\| 0,5 Bq/m2 půdy – půda a porost, popř. porost a sníh\| plošná/hmotnostní aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 1\| 6 hodin\| 10 Bq/kg půdy – in situ\| plošná aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 5\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| 500 Bq/m2 voda – povrchová voda\| objemová aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 1f)\| 6 hodin\| 5 Bq/l pro 137Cs 20 Bq/l pro 3H voda – pitná voda\| objemová aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 0g)\| 6 hodin\| 5 Bq/l pro 137Cs 20 Bq/l pro 3H výpusti do ovzdušíh)\| \| \| \| \| viz tabulka č. 1 přílohy č. 6 k této vyhlášce výpusti do vodotečíh)\| \| \| \| \| viz tabulka č. 2 přílohy č. 6 k této vyhlášce Síť odběrů vzorků POTRAVNÍHO ŘETĚZCE mléko\| objemová aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 1\| 12 hodin\| 5 Bq/l položky smíšené stravypoložky smíšené stravyi)\| hmotnostní aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 0\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| 10 Bq/kg krmiva (zkrmovaná nadzemní část)\| hmotnostní aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 1\| 12 hodin\| 10 Bq/kg Vysvětlivky: a) Měřicí místa na hranici střeženého prostorustřeženého prostoru, přičemž ve výseči, jejíž střed se nachází v geometrickém středu energetického jaderného zařízeníjaderného zařízení a jejíž velikost je 22,5°, je umístěno alespoň 1 měřicí místo. b) Měřicí místa vně střeženého prostorustřeženého prostoru v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování, přičemž ve výseči, jejíž střed se nachází v geometrickém středu energetického jaderného zařízeníjaderného zařízení a jejíž velikost je 22,5°, je umístěno alespoň 1 měřicí místo. c) Období lze dle potřeby zkrátit, výměna dozimetrů probíhá po ukončení úniku. d) V zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování je 16 monitorovacích tras, každá z nich pokrývá jednu výseč cca 22,5 °, v závislosti na směru větru jsou monitorovány ohrožené výseče. e) Radionuklidy mohou být různé v závislosti na místě a průběhu nehodové expoziční situaceexpoziční situace. f) Odběrové místo pod zaústěním odpadního kanálu. g) Nula ve sloupci minimální počet odběrových míst znamená, že odběrová místa budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení a budou stanovena operativně podle předpokládaného nebo skutečného úniku. h) Výpusti do ovzduší a do vodotečí se při mimořádné události spojené s únikem monitorují podle programu monitorování výpustí pro havarijní monitorování. i) Položky smíšené stravyPoložky smíšené stravy budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení podle roční doby, podle osevního plánu, podle nastalé nehodové expoziční situaceexpoziční situace a předpokládané kontaminace jednotlivých položek TABULKA č. 7: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokálních sítích – havarijní monitorování Lokální síť ostatních jaderných zařízeníjaderných zařízenía), pracovišť IV. kategorie, která nejsou jaderným zařízenímjaderným zařízeníma), a pracovišť III. kategoriea), kromě odvalu, odkaliště nebo jiného zbytku po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu. A. Monitorované položky charakterizující vnější pole ionizujícího záření zdrojů --- Monitorovaná položka\| Monitorovací síť\| Měřená fyzikální veličina\| Minimální počet měřicích míst do doby určení podle § 149 odst. 3 atomového zákona\| Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření do doby určení podle § 149 odst. 3 atomového zákona\| Rozsah měření nebo nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny ovzduší\| síť integrálního měření\| dávkový ekvivalent přepočtený na příkon dávkového ekvivalentub)\| 4\| čtvrtletí\| od 50 nSv/h (50 mikro Sv/čtvrtletí) síť monitorovacích tras\| dávkový příkon nebo příkon dávkového ekvivalentu\| 1\| 6 hodin\| od 50 nSv/h síť okamžitého měření\| dávkový příkon\| 0\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| od 50 nSv/h síť spektrometrického měření\| energeticky závislé spektrum\| 0\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| nestanovuje se B. Monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů --- Monitorovaná položka\| Měřená fyzikální veličina\| Radionuklid, jehož obsah se stanovuje\| Minimální počet odběrových míst do doby určení podle § 149 odst. 3 atomového zákona\| Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření do doby určení podle § 149 odst. 3 atomového zákona\| Nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny Síť odběrů vzorků ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ovzduší – aerosoly\| objemová aktivita\| zjištěné radionuklidyc)\| 1\| 6 hodin\| 0,1 Bq/m3 ovzduší – plynné formy\| objemová aktivita\| 131I\| 1\| 6 hodin\| 0,1 Bq/m3 ovzduší – spady (včetně srážkové vody a sněhu)\| plošná/objemová aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 1\| 168 hodin\| 0,5 Bq/m2 půdy – půda a porost, popř. porost a sníh\| plošná/hmotnostní aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 1\| 6 hodin\| 10 Bq/kg půdy – in situ\| plošná aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 1\| pouze po určení rozsahu a způsobu zapojení\| 500 Bq/m2 voda – povrchová voda\| objemová aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 1d)\| 6 hodin\| 5 Bq/l pro 137Cs 20 Bq/l pro 3H voda – pitná voda\| objemová aktivita\| zjištěné radionuklidy\| 0e)\| 6 hodin\| 5 Bq/l pro 137Cs 20 Bq/l pro 3H výpusti do ovzdušíf)\| objemová aktivita/aktivita\| \| \| \| výpusti do vodotečíf)\| objemová aktivita/aktivita\| \| \| \| Vysvětlivky: a) Jaderná zařízeníJaderná zařízení a pracoviště IV. kategorie, která nejsou jaderným zařízenímjaderným zařízením, na nichž prokazatelně nevznikají plynné nebo kapalné výpusti nebo výpusti nejsou uváděny do životního prostředí, a pracoviště III. kategorie, provádějí havarijní monitorování podle pokynů Úřadu. b) Dávkový ekvivalent za čtvrtletí se přepočítává na průměrný příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu za hodinu. c) Radionuklidy mohou být různé v závislosti na místě a průběhu nehodové expoziční situaceexpoziční situace. d) Odběrové místo pod zaústěním odpadního kanálu. e) Nula ve sloupci minimální počet odběrových míst znamená, že odběrová místa budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení a budou stanovena operativně podle předpokládaného nebo skutečného úniku. f) Výpusti do ovzduší a do vodotečí se při mimořádné události spojené s únikem monitorují podle programu monitorování výpustí pro havarijní monitorování, nejmenší detekovatelné hodnoty měřené fyzikální veličiny odpovídají hodnotám pro normální monitorování, uvedeným v tabulce č. 4 této přílohy. TABULKA č. 8: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokálních sítích – normální monitorování Lokální síť odvalu, odkaliště nebo jiného zbytku po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu A. Monitorované položky charakterizující vnější pole ionizujícího záření zdrojů --- Monitorovaná položka\| Monitorovací síť\| Měřená fyzikální veličina\| Minimální počet měřicích míst\| Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření\| Rozsah měření nebo nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny ovzduší\| síť integrálního měření\| dávkový ekvivalent přepočtený na příkon dávkového ekvivalentua)\| 1\| čtvrtletí\| od 50 nSv/h ekvivalentní objemová aktivita radonub),c)\| 1\| měsíc\| 5 Bq/m3 B. Monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů --- Monitorovaná položka\| Měřená fyzikální veličina\| Radionuklid, jehož obsah se stanovuje\| Minimální počet odběrových míst\| Délka monitorovacího období nebo frekvence provádění měření\| Nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny Síť odběrů vzorků ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ovzduší – aerosolc)\| celková objemová aktivita\| směs dlouhodobých radionuklidů uran-radiové rozpadové řady\| 1\| měsíc\| 0,001 Bq/m3 voda – podzemní vodad)\| objemová aktivita\| Unat\| 1\| čtvrtletíc) rok\| 0,75 Bq/l 226Ra\| 0,05 Bq/l výpusti do vodotečí\| objemová aktivita\| Unat\| e)\| týdenc) měsícf)\| 0,75 Bq/l 226Ra\| 0,05 Bq/l výpusti do ovzdušíc), g)\| objemová aktivita\| Unat\| e)\| čtvrtletí\| 1 Bq/m3 226Ra\| 1 Bq/m3 směs dlouhodobých radionuklidů uran-radiové rozpadové řadyc)\| 0,001 Bq/m3 222Rnh)\| 200 Bq/m3 222Rn (EOAR)b)c)i)\| 5 Bq/m3 voda – povrchová vodaj)\| objemová aktivita\| Unat\| 1\| rok\| 0,75 Bq/l 226Ra\| 0,05 Bq/l a) Dávkový ekvivalent za čtvrtletí se přepočítává na průměrný příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu za hodinu. Pokud již v místě, kde se nachází daná lokální síť, není prováděna žádná činnost související se získáváním radioaktivního nerostu, postačuje kontrola přenosným přístrojem 1 krát ročně. b) Ekvivalentní objemová aktivita radonu 222Rn je vážený součet objemové aktivity polonia 218Po, objemové aktivity olova 214Pb a objemové aktivity bizmutu 214Bi, stanovený na základě integrálního měření detektorem film-stop. c) Pracoviště III. kategorie, kde se provádí činnost související se získáváním radioaktivního nerostu a na kterém nebylo ukončeno vyřazování pracoviště z provozu. d) Ve vrtech resp. studnách. e) Monitorují se všechna místa povolených výpustí v dané lokální síti. f) Výpusti do vodotečí z pracoviště III. kategorie, kde se provádí činnost související se získáváním radioaktivního nerostu (čistírny důlní vody z již uzavřených ložisek). g) Monitoruje se radionuklid charakterizující danou výpust. h) Ohlubně, výduchy z větracích stanic. i) Provádí se přepočet na povrch odkaliště. j) Staré zátěže (odvaly, štoly, odkaliště). Příloha č. 4 k vyhlášce č. 360/2016 Sb. Obsah záznamu o odběru a záznamu o měření TABULKA č. 1 – Záznama) o odběru A\| Zadání odběru\| 1\| Účel odběru\| ---\|---\|---\|---\|--- 2\| Požadované stanovení\| 3\| Příjmová měřicí laboratoř\| B\| Popis vzorku\| 1\| Monitorovaná položka\| 2\| Doplňující informace o vzorku\| 3\| Úprava vzorku (při odběru)\| 4\| Množství odebraného vzorku (včetně jednotky)\| 5\| Další doplňující informace\| C\| Datum a časb)\| 1\| Datum odběru vzorku (DD.MM.RR)\| 2\| Čas odběru místní (hh:mm)\| 3\| Datum a čas počátku odběru\| 4\| Datum a čas ukončení odběru\| 5\| Délka odběru vzorku (v hodinách)\| 6\| Další doplňující informace\| D\| Lokalita\| 1\| Název lokality\| 2\| Zeměpisná délka ve stupních a minutách nebo v desetinných stupních (WGS84)\| 3\| Zeměpisná šířka ve stupních a minutách nebo v desetinných stupních (WGS84)\| 4\| Doplňující informace o lokalitěc)\| 5\| Další doplňující informace\| E\| Předání vzorku\| 1\| Příjmení, jméno, popřípadě jména fyzické osoby, která provedla odběr, včetně kontaktních údajů (telefon/elektronická pošta) a podpisu\| 2\| Příjmení, jméno, popřípadě jména fyzické osobyd), která provedla záznam, včetně kontaktních údajů (telefon/elektronická pošta) a podpisu\| 3\| Příjmení, jméno, popřípadě jména fyzické osoby, která převzala odebraný vzorek, včetně kontaktních údajů (telefon/elektronická pošta) a podpisu\| 4\| Datum předání\| 5\| Přidělené číslo (identifikátor) vzorku měřicí laboratoříe)\| 6\| Další doplňující informace\| Vysvětlivky: a) Záznam o odběru může být doplněn o další informace, a to formou doplňujících poznámek v jednotlivých řádcích nebo doplněním řádků. Část A. vyplní zadavatel odběru, části B., C., D., a řádky E.1 a E.2 vyplní odběratel vzorku, řádek E.3 a další se vyplní při předání/převzetí vzorku do měřicí laboratoře. Měřicí laboratoř předává datovému středisku podle § 10 odstavec 3) písmeno c) této vyhlášky údaje uvedené v řádcích B.1, z části C. odpovídající časové údaje podle typu odběru, dále řádky D.1, D.2, D.3 a E.5. Uvedené údaje měřicí laboratoř předává ve formátu IRIX. b) V části C. se vyplní odpovídající údaje podle toho, zda byl odběr kontinuální nebo bodový, pro kontinuální odběr je možné zadat řádky C.3 a C.4 nebo C.3 a C.5. c) Např. úvodí (u povrchových vod: jméno řeky, jezera, nádrže nebo moře), popis lokality apod. d) Pouze pokud se liší od fyzické osoby v řádku E.1. e) Jednoznačné označení vzorku v měřicí laboratoři. TABULKA č. 2 – Záznama) o měření A\| Laboratoř\| 1\| Název měřicí laboratoře\| ---\|---\|---\|---\|--- 2\| Adresa laboratoře\| B\| Příjem a zpracování vzorku\| 1\| Datum příjmu vzorku\| 2\| Identifikátorb) vzorku (přidělený měřicí laboratoří)\| 3\| Zpracování vzorkuc)\| C\| Údaje o měření\| 1\| Metoda měření\| 2\| Měřicí zařízení (typ) / ověřeno (ano/ne)d)\| 3\| Datum a čas měření\| 4\| Doba měření\| 5\| Množství měřeného vzorku (včetně jednotky)\| 6\| Označení měření (identifikátor, číslo spektra)\| 7\| Měřená veličina (objemová, hmotnostní aktivita)\| 8\| Druh nejistoty (kombinovaná, standardní)\| D\| Výsledky měření\| \| Radionuklid\| Hodnota\| Nejistota\| Jednotka\| Poznámkae) 1\| ..........f)\| \| \| \| 2\| Referenční datum a časg)\| (DD.MM.RR hh:mm) 3\| Další doplňující informace\| E\| Kontaktní údaje\| 1\| Příjmení, jméno, popřípadě jména fyzické osoby, která provedla záznam, včetně kontaktních údajů (telefon/elektronická pošta) a podpisu\| Vysvětlivky: a) Záznam o měření může být doplněn o další informace, a to formou doplňujících poznámek v jednotlivých řádcích nebo doplněním řádků. Měřicí laboratoř předává datovému středisku podle § 10 odstavec 3) písmeno c) této vyhlášky údaje uvedené v řádcích A.1, B.2, C.1, C.7, D.1, D.2, přičemž řádek D.1 se uvede pro všechny zjištěné/požadované radionuklidy. Uvedené údaje měřicí laboratoř předává ve formátu IRIX. b) Jednoznačné označení vzorku v měřicí laboratoři. c) Při přípravě vzorku k měření se vzorek nebo jeho část musí umístit do měřicích nádob nebo měřicích přípravků, a to buď v neupraveném stavu, nebo ve stavu vzniklém jeho zpracováním. d) Pokud měřicí zařízení podléhá ověření podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. e) Uvedou se hodnoty nejmenší významné aktivity (NVA), pokud je měřená hodnota menší než NVA. f) Doplní se řádky pro všechny zjištěné/požadované radionuklidy. g) Referenční datum je datum (popřípadě i čas pro měření při nehodové expoziční situaciexpoziční situaci), ke kterému se vztahuje naměřená hodnota. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 360/2016 Sb. Obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí 1. ÚVOD 2. POUŽITÉ SYMBOLY, ZKRATKY A DEFINICE 3. MONITOROVÁNÍ VÝPUSTÍ 3.1 Rozsah zabezpečení monitorování výpustí 3.1.1 Výpusti do ovzduší 3.1.2 Výpusti do vodotečí 3.2 Výsledky monitorování výpustí 3.2.1 Monitorování plynných výpustí 3.2.1.1 Výsledky měření aktivity radionuklidů 3.2.1.2 Výsledky měření vyjádřené v efektivní dávce 3.2.1.3 Přehled překročení referenčních úrovníreferenčních úrovní při monitorování výpustí do ovzduší 3.2.1.4 Standardizované informace pro uvádění radionuklidů do životního prostředí formou výpustí do ovzduší (podle přílohy č. 6 k této vyhlášce) 3.2.1.5 Tabulky a grafy výsledků monitorování výpustí do ovzduší 3.2.2 Monitorování kapalných výpustí 3.2.2.1 Výsledky měření aktivity radionuklidů 3.2.2.2 Výsledky měření vyjádřené v efektivní dávce 3.2.2.3 Přehled překročení referenčních úrovníreferenčních úrovní při monitorování výpustí do vodotečí 3.2.2.4 Standardizované informace pro uvádění radionuklidů do životního prostředí formou výpustí do vodotečí (podle přílohy č. 6 k této vyhlášce) 3.2.2.5 Tabulky a grafy výsledků monitorování výpustí do vodotečí 3.2.3 Zhodnocení výsledků monitorování výpustí 3.2.3.1 Čerpání autorizovaného limitu 3.2.3.2 Tabulky a grafy čerpání autorizovaného limitu 4. RADIAČNÍ ZÁTĚŽ OBYVATELSTVA V OKOLÍ JADERNÉHO ZAŘÍZENÍJADERNÉHO ZAŘÍZENÍ ZPŮSOBENÁ VÝPUSTMI 4.1 Výpočet 50 ročního úvazku efektivní dávky 4.2 Nejvyšší úvazek individuální efektivní dávky z výpustí do ovzduší 4.3 Nejvyšší úvazek individuální efektivní dávky z výpustí do vodotečí 5. MONITOROVÁNÍ OKOLÍ JADERNÉHO ZAŘÍZENÍJADERNÉHO ZAŘÍZENÍ 5.1 Rozsah zabezpečení monitorování okolí jaderného zařízeníjaderného zařízení 5.1.1 Monitorovací sítě pro zevní ozářeníozáření 5.1.1.1 Síť včasného zjištění 5.1.1.2 Síť integrálního měření 5.1.1.3 Síť okamžitého měření 5.1.1.4 Síť spektrometrického měření 5.1.2 Monitorovací sítě pro zevní a vnitřní ozářeníozáření 5.1.2.1 Monitorované položky životního prostředí 5.1.3 Monitorovací sítě pro vnitřní ozářeníozáření 5.1.3.1 Monitorované položky potravního řetězce 5.2 Výsledky monitorování okolí 5.2.1 Výsledky měření dávkových příkonů 5.2.2 Výsledky měření obsahu radionuklidů v monitorovaných položkách životního prostředí a potravního řetězce 5.2.3 Přehled překročení referenčních úrovníreferenčních úrovní při monitorování okolí 5.2.4 Tabulky a grafy výsledků monitorování okolí 5.3 Zhodnocení výsledků monitorování okolí 6. ZHODNOCENÍ VLIVU JADERNÉHO ZAŘÍZENÍJADERNÉHO ZAŘÍZENÍ NA RADIAČNÍ SITUACI V JEHO OKOLÍ 7. ZÁVĚR Příloha č. 6 k vyhlášce č. 360/2016 Sb. Požadavky na údaje předávané jaderným zařízením TABULKA č. 1: Přehled radionuklidů uvolňovaných z energetických jaderných reaktorů během jejich normálního provozu a požadavky na nejmenší detekovatelnou objemovou aktivitu pro výpusti do ovzduší Radionuklidy a jejich seznam\| Klíčové radionuklidy\| Nejmenší detekovatelná objemová aktivita (Bq/m3) ---\|---\|--- Kryptony: 85Kr, 85mKr,87Kr, 88Kr, 89Kr\| 85Kr\| 1x104 Xenony: 131mXe, 133Xe, 13mXe, 135Xe, 135mXe, 137Xe, 138Xe\| 133Xe\| 1x104 Kobalty: 58Co, 60Co\| 60Co\| 1x10-2 Stroncia: 89Sr, 90Sr\| 90Sr\| 2x10-2 Cesia: 134Cs, 137Cs\| 137Cs\| 3x10-2 Plutonia: 238Pu, 239Pu + 240Pu\| 239Pu + 240Pu\| 5x10-3 Americium: 241Am\| 241Am\| 5x10-3 Radionuklidy emitující záření alfa\| celková aktivita alfaa)\| 1x10-2 Jódy: 131I, 132I, 133I, 135I\| 131I\| 2x10-2 Tritium: 3H\| 3H\| 1x103 Uhlík: 14C\| 14C\| 1x101 Vysvětlivka: a) Stanovuje se pouze, není-li možné stanovit jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa uvedené v tabulce. TABULKA č. 2: Přehled radionuklidů uvolňovaných z energetických jaderných reaktorů během jejich normálního provozu a požadavky na nejmenší detekovatelnou aktivitu pro výpusti do vodotečí Radionuklidy a jejich seznam\| Klíčové radionuklidy\| Nejmenší detekovatelná objemová aktivita (Bq/m3) ---\|---\|--- Tritium: 3H\| 3H\| 1x105 Kobalty: 58Co, 60Co\| 60Co\| 1x104 Stroncia: 89Sr, 90Sr\| 90Sr\| 1x103 Cesia: 134Cs, 137Cs\| 137Cs\| 1x104 Plutonia: 238Pu, 239Pu + 240Pu\| 239Pu + 240Pu\| 6x103 Americium: 241Am\| 241Am\| 5x101 Radionuklidy emitující záření alfa\| celková aktivita alfaa)\| 1x103 Vysvětlivka: a) Stanovuje se pouze, není-li možné stanovit jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa uvedené v tabulce. TABULKA č. 3: Přehled radionuklidů uvolňovaných ze závodů na přepracování vyhořelého jaderného paliva během jeho normálního provozu a požadavky na nejmenší detekovatelnou objemovou aktivitu pro výpusti do ovzduší Radionuklidy a jejich seznam\| Klíčové radionuklidy\| Nejmenší detekovatelná objemová aktivita (Bq/m3) ---\|---\|--- Kryptony: 85Kr\| 85Kr\| 1x104 Kobalty: 60Co\| 60Co\| 3x10-2 Stroncia: 90Sr\| 90Sr\| 2x10-2 Rubidia: 106Ru\| 106Ru\| 3x10-2 Cesia: 134Cs, 137Cs\| 137Cs\| 3x10-2 Plutonia: 238Pu, 239Pu + 240Pu\| 239Pu + 240Pu\| 1x10-3 Jódy: 129I\| 129I\| 2x100 Tritium: 3H\| 3H\| 1x103 Uhlík: 14C\| 14C\| 1x101 TABULKA č. 4: Přehled radionuklidů uvolňovaných ze závodů na přepracování vyhořelého jaderného paliva během jeho normálního provozu a požadavky na nejmenší detekovatelnou aktivitu pro výpusti do vodotečí Radionuklidy a jejich seznam\| Klíčové radionuklidy\| Nejmenší detekovatelná objemová aktivita (Bq/m3) ---\|---\|--- Tritium: 3H\| 3H\| Kobalty: 57Co, 58Co, 60Co\| 60Co\| 1x104 Stroncia: 89Sr, 90Sr\| 90Sr\| 1x103 Plutonia: 238Pu, 239Pu + 240Pu\| 239Pu + 240Pu\| 6x103 Curia: 242Cm, 243Cm, 244Cm\| 242Cm\| 6x103 Urana)\| \| Vysvětlivka: a) Množství uranu se může vyjadřovat v kg. TABULKA č. 5: Obsah standardizované informace pro uvádění do životního prostředí formou výpustí do ovzduší radionuklidů uvolněných z jaderných reaktorů a ze závodů na přepracování vyhořelého jaderného paliva během jejich normálního provozu Plynné výpusti --- Reaktor: (místo, typ reaktoru)\| Monitorovací období: Objem vzduchu uvolněný za uvedené období (m3): Radionuklid\| Nejvyšší hodnota nejmenší detekovatelné objemové aktivity pro příslušný klíčový radionuklida) (Bq/m3)\| Celková vypuštěná aktivita (Bq)b)\| Komentářc) Vzácné plyny 41Ar\| \| \| 85Kr\| \| \| 85mKr\| \| \| 87Kr\| \| \| 88Kr\| \| \| 89Kr\| \| \| 131mXe\| \| \| 133Xe\| \| \| 133mXe\| \| \| 135Xe\| \| \| 135mXe\| \| \| 137Xe\| \| \| 138Xe\| \| \| Aerosoly 51Cr\| \| \| 54Mn\| \| \| 58Co\| \| \| 59Fe\| \| \| 60Co\| \| \| 65Zn\| \| \| 89Sr\| \| \| 90Sr\| \| \| 95Zr\| \| \| 95Nb\| \| \| 110mAg\| \| \| 122Sb\| \| \| 124Sb\| \| \| 125Sb\| \| \| 134Cs\| \| \| 13Cs\| \| \| 140Ba\| \| \| 140La\| \| \| 141Ce\| \| \| 144Ce\| \| \| 238Pu\| \| \| 239Pu + 240Pu\| \| \| 241Am\| \| \| 242Cm\| \| \| 243Cm\| \| \| 244Cm\| \| \| Celková aktivita alfad)\| \| \| Jódy 131I\| \| \| 132I\| \| \| 133I\| \| \| 135I\| \| \| Tritium 3H\| \| \| Uhlík 14C\| \| \| Vysvětlivky: a) Klíčový radionuklid podle tabulky č. 1 nebo tabulky č. 3 této přílohy. b) V případě, že alespoň jedno měření aktivity konkrétního radionuklidu bude v průběhu roku větší než nejmenší významná aktivita (NVA), pak budou všechna ostatní měření aktivity s výsledkem menším než NVA konzervativně odhadnuta jednou polovinou hodnoty NVA a v tomto přehledu o výpustech bude vykázána aktivita tohoto radionuklidu jako součet všech hodnot větších než NVA a hodnot rovných jedné polovině NVA pro všechna měření aktivity s výsledkem menším než NVA. Pokud všechny hodnoty konkrétního radionuklidu budou za celý rok menší než NVA, pak výsledná aktivita tohoto radionuklidu bude vykázána jako nulová (v tabulce bude označeno symbolem „<DL“, DL = detekční limit). c) Komentář se uvádí pro případy, kdy se bilance stanovují předběžně výpočtem, pro případy, kdy se při bilancování používají smluvené náhradní hodnoty namísto hodnot nižších než nejmenší detekovatelná aktivita (NDA), dále se uvádějí informace o fyzikálně-chemické formě 3H a 14C a jódů (organická nebo anorganická), provádí se upřesnění monitorovacího období a monitorovacích metod. d) Pouze pokud se neměří jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa. TABULKA č. 6: Obsah standardizované informace pro uvádění do životního prostředí formou výpustí do vodotečí radionuklidů uvolněných z jaderných reaktorů a ze závodů na přepracování vyhořelého jaderného paliva během jejich normálního provozu Kapalné výpusti --- Reaktor: (jméno/typ):\| Monitorovací období: Objem vody uvolněný za uvedené období (m3): Radionuklid\| Nejvyšší hodnota nejmenší detekovatelné objemové aktivity pro příslušný klíčový radionuklidaa) (Bq/m3)\| Celková vypuštěná aktivita (Bq)b)\| Komentářc) Tritium 3H\| \| \| Ostatní (aktivační a štěpné produkty) 51Cr\| \| \| 54Mn\| \| \| 55Fe\| \| \| 59Fe\| \| \| 58Co\| \| \| 60Co\| \| \| 63Ni\| \| \| 65Zn\| \| \| 89Sr\| \| \| 90Sr\| \| \| 95Zr\| \| \| 95Nb\| \| \| 103Ru\| \| \| 106Ru\| \| \| 110mAg\| \| \| 122Sb\| \| \| 123mTe\| \| \| 124Sb\| \| \| 125Sb\| \| \| 131I\| \| \| 134Cs\| \| \| 137Cs\| \| \| 140Ba\| \| \| 140La\| \| \| 141Ce\| \| \| 144Ce\| \| \| 238Pu\| \| \| 239Pu + 240Pu\| \| \| 241Am\| \| \| 242Cm\| \| \| 243Cm\| \| \| 244Cm\| \| \| Celková aktivita alfad)\| \| \| Vysvětlivky: a) Klíčový radionuklid podle tabulky č. 2 nebo tabulky č. 4 této přílohy. b) V případě, že alespoň jedno měření aktivity konkrétního radionuklidu bude v průběhu roku větší než nejmenší významná aktivita (NVA), pak budou všechna ostatní měření aktivity s výsledkem menším než NVA konzervativně odhadnuta jednou polovinou hodnoty NVA a v tomto přehledu o výpustech bude vykázána aktivita tohoto radionuklidu jako součet všech hodnot větších než NVA a hodnot rovných jedné polovině NVA pro všechna měření aktivity s výsledkem menším než NVA. Pokud všechny hodnoty konkrétního radionuklidu budou za celý rok menší než NVA, pak výsledná aktivita tohoto radionuklidu bude vykázána jako nulová (v tabulce bude označeno symbolem „<DL“, DL = detekční limit). c) Komentář se uvádí pro případy, kdy se bilance stanovují předběžně výpočtem, pro případy, kdy se při bilancování používají smluvené náhradní hodnoty namísto hodnot nižších než nejmenší detekovatelná aktivita (NDA), dále se uvádějí informace o fyzikálně-chemické formě 3H a 14C a jódů (organická nebo anorganická), provádí se upřesnění monitorovacího období a monitorovacích metod. d) Pouze pokud se neměří jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 360/2016 Sb. Rozsah porovnávacích měření organizovaných Úřadem Název porovnávacího měření\| Monitorovaná položka\| Metoda měření\| Interval opakování (první rok konání) ---\|---\|---\|--- Porovnávací měření – TLD\| ovzduší\| termoluminiscenční měření\| 3 roky (2018) Porovnávací měření – rychlé stanovení gama\| voda\| spektrometrie gama\| 1 rok (2017) Porovnávací měření – Sr a Pu v aerosolech\| aerosoly\| radiochemie, spektrometrie alfa\| 4 roky (2017) Porovnávací měření – 90Sr v mléce\| mléko\| radiochemie, spektrometrie beta, sumární beta\| 4 roky (2018) Porovnávací měření –radionuklidy v půdě a porostu\| půda\| spektrometrie gama\| 4 roky (2018) Porovnávací měření – 90Sr ve vodě\| voda\| radiochemie, spektrometrie beta, sumární beta\| 3 roky (2019) Porovnávací měření – 3H ve vodě\| voda\| scintilační kapalinová spektrometrie\| 3 roky (2019) Porovnávací měření – rychlé stanovení beta\| voda\| proporcionální detektor záření beta\| 4 roky (2019) Porovnávací měření – kapacita měřicí laboratoře\| vybrané monitorované položky reprezentující životní prostředí a potravní řetězec\| spektrometrie gama\| 3 roky (2017) 1) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom. 2) Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii. 3) Čl. 2 bod e) doporučení 2000/473/Euratom o uplatňování článku 36 Smlouvy o Euratomu týkajícího se monitorování úrovně radioaktivity v životním prostředí pro účely hodnocení ozáření obyvatelstva jako celku. 4) Čl. 2 bod d) doporučení 2000/473/Euratom. 5) § 2 písm. n) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 2 písm. d) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 2 písm. e) zákona č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 103/2010 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí, ve znění vyhlášky č. 257/2015 Sb. 8) § 26a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9) Čl. 35 a 36 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Doporučení Komise 2004/2/Euratom ze dne 18. prosince 2003 o standardizovaných informacích o plynných a kapalných radioaktivních výpustích do životního prostředí z jaderných reaktorů a závodů na přepracování vyhořelého jaderného paliva v normálním provozu. 10) Doporučení Komise 2000/473/Euratom. 11) Doporučení Komise 2004/2/Euratom. 12) § 2 a 3 nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
Vyhláška č. 359/2016 Sb.	Vyhláška č. 359/2016 Sb. Vyhláška o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události Vyhlášeno 9. 11. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 143/2016 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - ANALÝZA A HODNOCENÍ RADIAČNÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI (§ 2 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - PŘIPRAVENOST K ODEZVĚ (§ 5 — § 20) * ČÁST ČTVRTÁ - ODEZVA A NÁPRAVA STAVU PO RADIAČNÍ HAVÁRII (§ 21 — § 22) * ČÁST PÁTÁ - ZVLÁDÁNÍ RADIAČNÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI PŘI VÝKONU POVOLENÝCH ČINNOSTÍ (§ 23 — § 25) * § 26 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. č. 13 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. č. 14 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2017 359 VYHLÁŠKA ze dne 17. října 2016 o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 9 odst. 2 písm. c), § 24 odst. 7, § 25 odst. 2 písm. a) až c), § 68 odst. 2 písm. j), § 69 odst. 2 písm. d) a e), § 149 odst. 6 písm. d), § 153 odst. 3, § 154 odst. 3, § 155 odst. 3 písm. a) a b), § 156 odst. 4 písm. a) až e), § 157 odst. 3, § 158 odst. 3, § 211 odst. 2 a § 220 odst. 2: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a upravuje a) pravidla pro zařazení jaderného zařízeníjaderného zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření nebo činnosti v rámci expozičních situacíexpozičních situací do kategorie ohrožení, b) podrobná pravidla provádění analýzy a hodnocení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, c) postupy a opatření k zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událostpřipravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost (dále jen „odezva“), d) způsob a četnost ověřování vnitřního havarijního plánu, národního radiačního havarijního plánunárodního radiačního havarijního plánu, zásahové instrukce a havarijního řádu a funkčnost technických prostředků, e) způsob a četnost ověřování účinnosti a vzájemného souladu vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánunárodního radiačního havarijního plánu, f) obsah výroční zprávy o zajištění připravenosti k odezvě, g) požadavky na zajištění připravenosti k odezvě v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování a požadavky na stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování, h) pravidla pro vybavení obyvatelstva antidoty k jódové profylaxi, i) pravidla k zajištění odezvy, j) rozsah a způsob provádění nápravy stavu po radiační haváriiradiační havárii, k) požadavky na obsah národního radiačního havarijního plánunárodního radiačního havarijního plánu a rozsah a způsob procvičování národního radiačního havarijního plánunárodního radiačního havarijního plánu, l) podrobné požadavky na obsah dokumentace týkající se zajištění zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události pro povolovanou činnost a obsah zásahové instrukce, m) obsah základních informací pro případ radiační havárieradiační havárie, jejich formu a rozsah a způsob jejich aktualizace, způsob určení změn ovlivňujících zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události, n) výčet změn souvisejících se zvládáním radiační mimořádné událostizvládáním radiační mimořádné události na pracovišti se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, rozsah a způsob dokumentování změny související se zvládáním radiační mimořádné událostizvládáním radiační mimořádné události a způsob a lhůty jejího oznamování Úřadu a o) výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události, jejich rozsah, způsob a dobu sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání, dobu uchovávání informací o nich, rozsah, způsob a lhůty pro předávání informací Úřadu o veličinách a skutečnostech důležitých z hlediska zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události. ČÁST DRUHÁ ANALÝZA A HODNOCENÍ RADIAČNÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI § 2 Pravidla pro zařazení jaderného zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo činnosti v rámci expozičních situací do kategorie ohrožení (K § 153 odst. 3 atomového zákona) (1) Podle možných dopadů radiační nehodyradiační nehody nebo radiační havárieradiační havárie na území České republiky se jaderné zařízeníjaderné zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření nebo činnost v rámci expozičních situacíexpozičních situací zařazuje do kategorie ohrožení A až D, a to a) do kategorie ohrožení A se zařazuje energetické jaderné zařízeníjaderné zařízení, b) do kategorie ohrožení B se zařazuje jaderné zařízeníjaderné zařízení, které nepatří do kategorie ohrožení A, a pracoviště IV. kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízenímjaderným zařízením, na němž může vzniknout radiační havárieradiační havárie, c) do kategorie ohrožení C se zařazuje jaderné zařízeníjaderné zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření, na němž nemůže vzniknout radiační havárieradiační havárie, nebo d) do kategorie ohrožení D se zařazuje činnost v rámci expozičních situacíexpozičních situací, včetně nálezu, zneužití nebo ztráty radionuklidového zdrojeradionuklidového zdroje nebo přepravy radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky, která může být příčinou vzniku radiační nehodyradiační nehody nebo radiační havárieradiační havárie na nepředvídatelném místě, a tím i havarijního ozářeníhavarijního ozáření. (2) Do kategorie ohrožení E se zařazují oblasti na území České republiky, na kterých mohou být realizována ochranná opatření pro obyvatelstvo v důsledku radiační havárieradiační havárie vzniklé na jaderném zařízeníjaderném zařízení nebo pracovišti se zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření umístěném na území státu sousedícího s Českou republikou. § 3 Pravidla k provádění analýzy a hodnocení radiační mimořádné události (K § 24 odst. 7 a § 154 odst. 3 atomového zákona) (1) Při zpracování analýzy a hodnocení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události a) k žádosti o povolení podle § 9 odst.1 písm. b) nebo g) atomového zákona musí být vzata v úvahu i možnost současného vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události na dvou a více jaderných reaktorech umístěných v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení a mimořádné události podle jiného právního předpisu2) a možnost současného vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události a mimořádné události podle jiného právního předpisu2) u sousedící osoby, b) k žádosti o povolení podle § 9 odst. 2 písm. b) a d) atomového zákona musí být vzata v úvahu i možnost současného vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události na dvou a více pracovištích se zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření, popřípadě jaderných zařízeníchjaderných zařízeních umístěných na pracovišti IV. kategorie a mimořádné události podle jiného právního předpisu2) a možnost současného vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události a mimořádné události podle jiného právního předpisu2) u sousedící osoby, c) k žádosti o povolení podle § 9 odst. 3 písm. b) atomového zákona musí být vzata v úvahu možnost současného vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události a mimořádné události podle jiného právního předpisu2) u sousedící osoby a d) k žádosti o povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) atomového zákona musí být vzaty v úvahu výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti provedené podle vyhlášky o požadavcích na hodnocení bezpečnosti. (2) Požadavky na obsah analýzy a hodnocení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Oznámení o zjištěné kategorii ohrožení musí být provedeno do 10 dnů ode dne nabytí právní moci příslušného rozhodnutí Úřadu o povolení. Zpracovateli vnějšího havarijního plánu se oznamuje pouze zjištěná kategorie ohrožení A nebo B. § 4 Požadavky na stanovení zóny havarijního plánování [K § 24 odst. 7 a § 149 odst. 6 písm. d) atomového zákona] (1) Zóna havarijního plánováníZóna havarijního plánování musí být stanovena jako kruhová plocha v okolí areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie podle přílohy č. 2 k této vyhlášce nebo přílohy č. 3 k této vyhlášce. (2) Plocha zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování podle odstavce 1 musí být stanovena jako kruh, jehož a) střed S odpovídá středu nejmenší kružnice, která zahrnuje průmět půdorysu budovy s jaderným reaktorem, popřípadě všech budov s jadernými reaktory umístěných v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení, nebo půdorys budovy s pracovištěm IV. kategorie, popřípadě budov s pracovišti IV. kategorie v jednom místě; vzor stanovení středu S plochy zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování je uveden na obrázku č. 1 v příloze č. 4 k této vyhlášce a b) poloměr R je roven vzdálenosti, na níž není vyloučena pro případ vzniku radiační havárieradiační havárie s frekvencí výskytu větší nebo rovnou 1 x 10-7/rok potřeba plánovat zavedení neodkladných ochranných opatření. (3) Uvnitř plochy podle odstavce 1 musí být současně vymezeno 16 sektorů zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování, kterými jsou části výseče kruhové plochy o velikosti 22,5° pokrývající plochu zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování tak, aby se osy těchto výsečí protínaly ve středu S stanoveném podle odstavce 2 písm. a) a aby osa výseče číslo 1 odpovídala směru větru 0°; vzor geometrického rozdělení plochy je stanoven na obrázku č. 2 přílohy č. 4 k této vyhlášce. ČÁST TŘETÍ PŘIPRAVENOST K ODEZVĚ § 5 Postupy a opatření k zajištění vzdělávání a odborné přípravy k odezvě [K § 24 odst. 7, § 68 odst. 2 písm. j) a § 155 odst. 3 písm. a) a b) atomového zákona] Vzdělávání a odborná příprava k odezvě fyzických osob určených držitelem povolení k provádění činností podle zásahové instrukce, jejíž obsah je stanoven v příloze č. 5 k této vyhlášce, vnitřním havarijním plánem, jehož obsah je stanoven v příloze č. 6 k této vyhlášce, nebo havarijním řádem, jehož obsah je stanoven v příloze č. 7 k této vyhlášce, musí být zaměřeny na informace týkající se a) ionizujícího zářeníionizujícího záření a jeho vlastností, b) veličin a jednotek radiační ochranyradiační ochrany, c) principů detekce ionizujícího zářeníionizujícího záření, d) biologických účinků ionizujícího zářeníionizujícího záření, e) expozičních cest a regulace ozářeníozáření, f) ochranných opatření a ochranných pomůcek, g) zneužití zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření, h) zásad krizového řízení a integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému podle krizového zákona a souvisejících úkolů držitele povolení, Úřadu, Hasičského záchranného sboru České republiky a dalších složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, krajského a obecního úřadu a dalších správních orgánů dotčených vnějším nebo národním radiačním havarijním plánemnárodním radiačním havarijním plánem, jehož obsah je stanoven v příloze č. 8 k této vyhlášce, a i) odpovědnosti držitele povolení a Úřadu při vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události. § 6 Postupy a opatření k zajištění zjišťování vzniku radiační mimořádné události [K § 155 odst. 3 písm. b) atomového zákona] (1) Skutečnostmi, které indikují podezření na vznik nebo vznik radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události vně areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření, jsou a) zjištění hodnot výsledků měření z monitorování radiační situace na území České republiky vyšších, než jsou hodnoty zásahových úrovní stanovených v národním programu monitorování nebo hodnoty zásahových úrovní stanovených v programu monitorování výpustí nebo okolí pracoviště, a b) informace o zjištění vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události mimo území České republiky předané Evropskou komisí nebo sousedním státem. (2) Havarijní akční úrovně, jimiž jsou skutečnosti nebo veličiny, které indikují podezření na vznik nebo vznik radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události při provádění povolené činnosti, jsou a) veličiny nebo skutečnosti vztahující se k okamžitému stavu systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo k okamžitému stavu pracoviště se zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření nebo obalového souboruobalového souboru s radioaktivní nebo štěpnou látkouštěpnou látkou při přepravě, jejichž selhání nebo poškození může vést k narušení bariér určených k zamezení úniku radioaktivních látekradioaktivních látek nebo šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření do pracovního nebo životního prostředí, nebo vzniku nehodové expoziční situaceexpoziční situace v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo na pracovišti se zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření nebo v okolí obalového souboruobalového souboru a dopravního prostředku při přepravě a b) zjištění provozní událostiprovozní události nebo mimořádné události podle jiného právního předpisu2), která může ohrozit jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost nebo radiační ochranuradiační ochranu při vykonávání činností v rámci plánované expoziční situaceexpoziční situace, a průběh této události. (3) Havarijní akční úrovně musí být stanoveny jako soubor předem určených, místně specifických iniciačních podmínek, jejichž dosažení je podnětem k prošetření podezření na vznik nebo potvrzení vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, popřípadě podnětem k zahájení odezvy. Havarijní akční úrovně jsou zpracovány pro všechny činnosti prováděné v rámci povolené činnosti, mohou se skládat z několika monitorovacích úrovní a obsahovat popis provozních událostíprovozních událostí, jejichž další rozvoj může ohrozit jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost nebo radiační ochranuradiační ochranu. (4) Kontrolní a měřicí přístroje, zařízení a systémy určené k monitorování přímo měřitelných veličin stanovených jako součást havarijních akčních úrovní podle odstavce 3 musí umožnit signalizaci jejich překročení. (5) Údaje o okamžitém stavu veličin a skutečností podle odstavce 2 písm. a) s výjimkou údajů o obalovém souboruobalovém souboru s radioaktivní nebo štěpnou látkouštěpnou látkou při přepravě nutné pro včasné zjištění radiační havárieradiační havárie a její hodnocení a prognózu jejího vývoje podle § 157 odst. 2 písm. g) atomového zákona musí předávat držitel povolení průběžně Úřadu jako datové soubory formou dálkového způsobu předávání. § 7 Postupy a opatření k zajištění vyhlášení radiační mimořádné události a vyrozumění dotčených orgánů [K § 155 odst. 3 písm. b) atomového zákona] (1) Vyhlášení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, kterým je aktivace k zahájení řízení a provádění odezvy, aktivace zasahujících osobzasahujících osob, příprava technických prostředků určených k odezvě a v případě vzniku radiační nehodyradiační nehody nebo radiační havárieradiační havárie příprava prostor určených k řízení odezvy a k ukrytí nebo shromáždění fyzických osob, zahájení havarijního monitorování a varování, musí být provedeno neprodleně po zařazení vzniklé radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události do kategorie. (2) Pro varování fyzické osoby nacházející se v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo v prostorách pracoviště se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření musí být připraven pro všechny prostory, ve kterých se při provádění činností v souladu s příslušným povolením může fyzická osoba vyskytovat, systém technických prostředků a organizačních opatření. Pro vyrozumění dotčených orgánů se připravuje systém technických prostředků a organizačních opatření. Technické prostředky musí být zálohovány. (3) S každou změnou systému technických prostředků a organizačních opatření připravených podle odstavce 2 musí držitel povolení fyzické osoby tímto systémem nebo opatřením dotčené prokazatelně seznámit. § 8 Postupy a opatření k zajištění řízení a provádění odezvy [K § 155 odst. 3 písm. b) atomového zákona] (1) Řízení a provádění odezvy musí být provedeno podle zásahových instrukcí, vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu a s uvážením výsledků monitorování vzniklé radiační situace prováděného podle programu monitorování nebo národního programu monitorování a vývoje radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události. (2) Řízení a provádění odezvy smí provádět pouze držitelem povolení předem určené osoby, které mají určené procesní role podle vyhlášky o požadavcích na systém řízení a které se mohou předem rozdělit do stálých vzájemně zastupitelných skupin (dále jen „směny odezvy“). (3) Řízení a provádění odezvy musí držitel povolení připravit tak, aby mohla být zahájena okamžitě po zjištění vzniku radiační mimořádné události prvního stupněradiační mimořádné události prvního stupně, radiační nehodyradiační nehody nebo radiační havárieradiační havárie, aby při jejich provádění nebyly ovlivněny sousedící osoby, bezpečnost jiného jaderného reaktoru nebo zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo na pracovišti se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření. Řízení a provádění odezvy při přepravě radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky musí být připraveno tak, aby nebyly ovlivněny ostatní osoby případně dotčené přepravou radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky. (4) Úkryt na jaderném zařízeníjaderném zařízení zařazeném do kategorie ohrožení A nebo B, ve kterém se zřizuje pracoviště pro řízení odezvy, musí umožnit oddělený výkon činností havarijního řídícího střediska a technického podpůrného střediska, zajištění řízení monitorování radiační situace v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování a vyrozumění a varování. (5) Úkryt na jaderném zařízeníjaderném zařízení zařazeném do kategorie ohrožení A nebo B, ve kterém se umísťují osoby určené k provádění odezvy, musí umožnit shromáždění sil a prostředků potřebných k zásahu na jaderném zařízeníjaderném zařízení, na kterém radiační nehodaradiační nehoda nebo radiační havárieradiační havárie vznikla. (6) V průběhu řízení a provádění odezvy až do objasnění příčin vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události nesmí držitel povolení měnit nastavení úrovní signalizace kontrolních a měřicích přístrojů, zařízení a systémů určených k monitorování přímo měřitelných veličin stanovených jako součást havarijních akčních úrovní a dalších veličin sloužících k získávání informací o vzniku a průběhu radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události. § 9 Postupy a opatření k zajištění omezení havarijního ozáření [K § 155 odst. 3 písm. b) atomového zákona] (1) Pro omezení havarijního ozářeníhavarijního ozáření osob nacházejících se v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. nebo III. kategorie, musí být připravena opatření a postupy pro a) shromáždění, které se provádí v případě vzniku radiační nehodyradiační nehody nebo radiační nehodyradiační nehody s podezřením na únik radioaktivních látekradioaktivních látek nebo šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření neprodleně po provedení varování fyzické osoby, a b) shromáždění, ukrytí, použití jódové profylaxe a evakuaci, které se provádějí v případě vzniku radiační havárieradiační havárie; shromáždění a ukrytí se provádí neprodleně po provedení varování fyzické osoby. (2) Pro shromáždění nebo ukrytí podle odstavce 1 musí být stanovena a zajištěna následující opatření a postupy: a) místa shromáždění (dále jen „shromaždiště“) nebo úkryty, které musí být trvale udržovány v provozuschopném stavu, b) komunikační spojení osob řídících odezvu se shromaždišti nebo úkryty, c) úniková cesta na shromaždiště nebo do úkrytu a d) systém organizování shromažďování nebo ukrytí a odchodu, popřípadě evakuace osob ze shromaždiště nebo úkrytu, který obsahuje 1. způsob vedení evidence osob na shromaždišti nebo v úkrytu, včetně uvedení příjmení, jména, popřípadě jmen shromážděných nebo ukrytých osob, a určení osoby odpovědné za provádění této evidence, 2. dozimetrickou kontrolu osob na shromaždišti nebo v úkrytu a zabezpečení jejich dekontaminace a 3. poskytování první pomoci na shromaždišti nebo v úkrytu. (3) Pro jódovou profylaxi podle odstavce 1 písm. b) musí být zajištěno balení antidot pro osoby nacházející se v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení, přičemž jedno balení obsahuje 2 dávky po 130 mg jodidu draselného. Počet balení musí odpovídat dvojnásobku kapacity úkrytů a shromaždišť navýšené o 10% rezervurezervu. (4) Pro evakuaci podle odstavce 1 písm. b) musí být stanovena a zajištěna následující opatření a postupy: a) místo odvozu osob ze shromaždiště nebo úkrytu, b) potřebný počet dopravních prostředků, c) technický systém evidence osob, které ze střeženého prostorustřeženého prostoru nebyly evakuovány, d) evakuační trasy v návaznosti na vnější havarijní plán, e) prostředky ke stanovení osobních dávek v průběhu řízené evakuace, f) komunikační spojení s osobami řídícími odezvu a g) systém organizování evakuace, který obsahuje 1. určení osoby odpovědné za organizování a řízení evakuace, 2. způsob vedení evidence osob, které ze střeženého prostorustřeženého prostoru nebyly evakuovány, včetně uvedení jejich příjmení a jména, popřípadě jmen, a 3. určení osoby odpovědné za provádění této evidence pro případ nefunkčnosti systému podle písmene c). (5) Pro omezení havarijního ozářeníhavarijního ozáření obyvatelstva v případě vzniku radiační havárieradiační havárie jsou v příloze č. 9 k této vyhlášce stanoveny hodnoty vybraných přímo měřitelných veličin (dále jen „operační zásahové úrovně“), při jejichž překročení musí být zváženo zavedení neodkladných ochranných opatření. (6) Pro omezení havarijního ozářeníhavarijního ozáření obyvatelstva v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování a složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému zasahujících při radiační haváriiradiační havárii v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování musí být zajištěna antidota k jódové profylaxi v množství potřebném podle § 15; součástí balení je vždy písemný návod k jejich užívání v českém jazyce. (7) Pro omezení havarijního ozářeníhavarijního ozáření osob v případě vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události při přepravě radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky musí být připraveny postupy, které se provedou neprodleně po zastavení přepravy, pro a) shromáždění účastníků přepravy a dalších dotčených osob na vhodném místě na návětrné straně vzhledem k místu vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události a v dostatečné vzdálenosti od ní, b) evidenci osob podle písmene a), c) dozimetrickou kontrolu osob podle písmene a) a d) provedení dekontaminace osob, pokud byla zjištěna jejich kontaminace. § 10 Postupy a opatření k zajištění zdravotnického zajištění [K § 155 odst. 3 písm. b) atomového zákona] (1) Pro zdravotnické zajištění osob, které se nacházejí v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo na pracovišti se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření a jsou dotčené vzniklou radiační mimořádnou událostíradiační mimořádnou událostí, musí být určeny osoby odpovědné za jeho řízení a koordinaci a musí být připravena opatření a postupy pro a) vyhledávání, b) poskytnutí první pomoci, c) zajištění přednemocniční neodkladné zdravotní péče a d) zajištění odborné nebo speciální lékařské pomoci podle § 214 písm. a) atomového zákona. (2) Pro zdravotnické zajištění osob dotčených radiační mimořádnou událostíradiační mimořádnou událostí při přepravě radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky musí být připravena opatření a postupy podle odstavce 1 v rozsahu přiměřeném povolené činnosti. § 11 Postupy a opatření k zajištění předběžného informování obyvatelstva [K § 155 odst. 3 písm. b) atomového zákona] (1) Předběžné informování obyvatelstva podle § 209 písm. e), § 220 odst. 1 písm. c) a § 224 odst. 1 písm. b) atomového zákona obsahuje a) základní údaje o ionizujícím zářeníionizujícím záření a jeho účincích na lidský organismus a životní prostředí, b) popis v úvahu připadajících radiačních haváriíradiačních havárií a jejich důsledků pro obyvatelstvo a životní prostředí, c) popis způsobu varování, d) popis ochranných opatření připravených pro případ vzniku radiační havárieradiační havárie a e) návody, jak má obyvatelstvo postupovat při vzniku radiační havárieradiační havárie. (2) Informace podle odstavce 1 musí být zveřejňovány alespoň na internetových stránkách Úřadu, Hasičského záchranného sboru České republiky a krajských úřadů a aktualizují se pokaždé, když dojde k významné změně v opatřeních již zveřejněných. § 12 Postupy a opatření k zajištění prověřování připravenosti osob k odezvě [K § 155 odst. 3 písm. b) atomového zákona] (1) Prověřování připravenosti k odezvě osoby určené k řízení a provádění odezvy musí být provedeno při nácviku nebo havarijním cvičení nebo taktickém cvičení3). (2) Při nácviku musí být prověřena činnost podle zásahové instrukce nebo dílčí činnost podle vnitřního havarijního plánu a zásahové instrukce nebo národního radiačního havarijního plánunárodního radiačního havarijního plánu. (3) Při havarijním cvičení musí být prověřena činnost podle vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu a vybraných zásahových instrukcí nebo národního radiačního havarijního plánunárodního radiačního havarijního plánu, včetně součinnosti osob určených k provádění a řízení odezvy podle zásahových instrukcí. (4) Havarijní cvičení se člení na a) přípravnou část, při které se ve vazbě na plán havarijních cvičení zpracovává scénář havarijního cvičení, kterým se stanoví 1. cíl, rozsah a doba trvání cvičení, 2. vznik a stupeň radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události a jejího vývoje v průběhu cvičení, 3. zásahové instrukce, které budou procvičovány; zásahové instrukce musí být specifikovány tak, aby vzaly v úvahu kombinaci všech kategorií v úvahu připadajících radiačních mimořádných událostíradiačních mimořádných událostí, a 4. hodnotitelé, popřípadě pozorovatelé na cvičení, b) realizační část, kterou je vlastní provedení havarijního cvičení podle předem připraveného scénáře havarijního cvičení za účasti všech osob odpovědných za řízení a provádění odezvy včetně hodnotitelů, popřípadě pozorovatelů cvičení a zaznamenávání jednotlivých úkonů a c) hodnotící část, při které se zpracovává závěrečné hodnocení, jehož součástí je i přehled zjištěných nedostatků s uvedením termínu jejich odstranění a osoby odpovědné za toto odstranění. (5) Závěrečné hodnocení havarijního cvičení pro případ vzniku radiační havárieradiační havárie musí být předáno Úřadu do 2 měsíců po ukončení cvičení. (6) Nácviky a havarijní cvičení musí být prováděny podle zpracovaného ročního plánu prověřování připravenosti k odezvě, kterým se stanoví zaměření, rozsah nácviku nebo havarijního cvičení a termíny jejich provedení. Při vypracování tohoto plánu držitel povolení musí vyjít z četností ověřování uvedených v § 16 a 18. (7) Souhrnné hodnocení všech nácviků a havarijních cvičení provedených k prověření připravenosti k odezvě musí obsahovat hodnocení nácviků a havarijních cvičení provedených podle odstavců 2 až 4 za kalendářní rok. Jsou-li osoby určené k provádění a řízení odezvy rozděleny do směn odezvy, přehled nácviků a havarijních cvičení obsahuje i informaci o tom, která směna odezvy nácvik nebo havarijní cvičení provedla. § 13 Postupy a opatření k zajištění příjmu vnější pomoci [K § 155 odst. 3 písm. b) atomového zákona] Ve vnitřním havarijním plánu držitel povolení k provádění činností na jaderném zařízeníjaderném zařízení zařazeném do kategorie ohrožení A nebo B musí určit a) osobu odpovědnou za stanovení potřebného rozsahu, odborné nebo materiální formy a vyhovujícího času příjmu požadované vnější pomoci potřebné pro odezvu na radiační haváriiradiační havárii nebo pro nápravu stavu v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení po radiační haváriiradiační havárii a b) za jakých podmínek osoba podle písmene a) zahájí svou činnost. § 14 Postupy a opatření k zajištění dokumentování připravenosti k odezvě [K § 24 odst. 7, § 155 odst. 3 písm. b) a § 156 odst. 4 písm. d) a e) atomového zákona] (1) Připravenost k odezvě musí být dokumentována a) záměrem zajištění zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události, jehož obsah je stanoven v příloze č. 10 k této vyhlášce, a b) vnitřním havarijním plánem, havarijním řádem a zásahovou instrukcí a jejich aktualizacemi nejméně jedenkrát za 4 roky. (2) Nedostatky zjištěné při aktualizaci dokumentů podle odstavce 1 nebo uvedené v závěrečném hodnocení havarijních cvičení, zkušenosti získané nebo nedostatky zjištěné při provádění odezvy na vzniklou radiační mimořádnou událostradiační mimořádnou událost, popřípadě další zjištění, která mají dopad na zajištění zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události, musí být zapracovány do dokumentace podle odstavce 1 písm. b) bez zbytečného odkladu. (3) Havarijní řád pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo v prostoru pracoviště IV. kategorie téhož držitele povolení může být součástí vnitřního havarijního plánu. (4) Národní radiační havarijní plánNárodní radiační havarijní plán musí být zpracován pro kategorie ohrožení C, D a E a pro kategorie ohrožení A a B pro případ dopadů radiační havárieradiační havárie mimo zónu havarijního plánovánízónu havarijního plánování. (5) Připravenost k odezvě musí být dále dokumentována a) záznamy o seznámení se schváleným vnitřním havarijním plánem, které se provádí u 1. zaměstnanců při nástupu do zaměstnání a externích pracovníkůexterních pracovníků při zahájení činnosti u držitele povolení a dále nejméně jedenkrát ročně v rozsahu, který odpovídá jejich pracovnímu zařazení; držitel povolení ověřuje tuto znalost zkouškou a o zkoušce provede záznam, 2. osob podle něj určených k odezvě bezprostředně po jejich určení a dále nejméně jedenkrát ročně v rozsahu odpovídajícímu jejich zařazení k řízení nebo provádění odezvy; držitel povolení ověřuje tuto znalost zkouškou a o zkoušce provede záznam, 3. dalších osob nacházejících se v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo na pracovišti se zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření před jejich vstupem do areálu nebo na pracoviště, 4. sousedících osob do 1 měsíce od vydání rozhodnutí Úřadu, kterým byl vnitřní havarijní plán schválen, b) záznamy o seznámení fyzické osoby se zásahovou instrukcí, které se provádí bezprostředně po jejím určení k výkonu činnosti při zásahu podle této instrukce, c) záznamy o seznámení všech osob určených k zajištění přepravy radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky se schváleným havarijním řádem, které se provádí před zahájením přepravy, a to v rozsahu odpovídajícím druhu a povaze činností při řízení a provádění odezvy; pokud je havarijní řád součástí vnitřního havarijního plánu, seznámení je součástí seznámení podle písmene a), d) výroční zprávou o zajištění připravenosti k odezvě, která obsahuje přehled nácviků, havarijních cvičení a ověření funkčnosti technických prostředků provedených za kalendářní rok spolu s uvedením zjištěných nedostatků této funkčnosti; jsou-li osoby určené k provádění a řízení odezvy rozděleny do směn odezvy, přehled nácviků a havarijních cvičení obsahuje i informaci o tom, která směna odezvy nácvik nebo havarijní cvičení provedla, a e) doklady o smluvním zajištění dalších osob nutných k provádění odezvy na radiační nehoduradiační nehodu nebo radiační haváriiradiační havárii. § 15 Pravidla pro vybavení antidoty k jódové profylaxi v zóně havarijního plánování (K § 220 odst. 2 atomového zákona) (1) Antidota k jódové profylaxi v zóně havarijního plánovaní musí být zajištěna a) pro obyvatelstvo v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování v balení, které obsahuje 2 dávky po 130 mg jodidu draselného pro každou osobu starší 12 let věku a pro každou osobu, která dosáhne 12 let v průběhu doby použitelnosti tablet, a 2 dávky po 65 mg jodidu draselného pro každou osobu do 12 let věku a b) pro složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému zasahující při radiační haváriiradiační havárii v balení, které obsahuje 2 dávky po 130 mg jodidu draselného pro každou osobu. (2) Za účelem zajištění spolupráce na vybavení obyvatelstva antidoty v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování podle odstavce 1 a) držitel povolení předá před prvním zavezením jaderného paliva do jaderného reaktoru nebo před uvedením pracoviště IV. kategorie, které není jaderným zařízenímjaderným zařízením, do provozu krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky žádost o podklady pro stanovení počtu dávek antidot pro obyvatele žijící, pracující nebo studující v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování a pro složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému určené v příslušném vnějším havarijním plánu, b) držitel povolení pořídí antidota do 2 měsíců od vyřízení žádosti podle písmene a) ve stanoveném počtu dávek navýšeném o nejméně 10% rezervurezervu, c) držitel povolení zajistí stanovené počty dávek antidot pro obyvatelstvo v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování a složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému v počtu podle písmene b) a zajistí jejich předání ve stanoveném počtu krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky a v počtu odpovídajícím 10% rezervěrezervě krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky nejméně 3 měsíce před prvním zavezením jaderného paliva do jaderného reaktoru jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo před uvedením pracoviště IV. kategorie, které není jaderným zařízenímjaderným zařízením, do provozu, d) držitel povolení zajistí dovybavení antidoty krajského úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, klesne-li tato rezervarezerva pod 5 % a požádá-li jej o to krajský úřad, a to do 3 měsíců od doručení žádosti krajského úřadu o toto dovybavení, e) držitel povolení aktualizuje stanovený počet dávek antidot, kterými je vybaveno obyvatelstvo v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování a složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, pro jejich obměnu, obdrží-li nejméně 12 měsíců před uplynutím doby použitelnosti antidot od krajského úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky návrh na aktualizaci počtu dávek antidot, f) držitel povolení zajistí obměnu antidot pro obyvatele a složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému z důvodu uplynutí doby jejich použitelnosti v aktualizovaném stanoveném počtu navýšeném o 10% rezervurezervu a předá aktualizovaný stanovený počet antidot krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky a 10% rezervurezervu krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky nejméně 3 měsíce před uplynutím data použitelnosti, g) držitel povolení převezme antidota stažená do 3 měsíců od uplynutí doby jejich použitelnosti krajským úřadem nebo Hasičským záchranným sborem České republiky a antidota z rezervyrezervy krajského úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, u nichž uplynula doba použitelnosti, a h) držitel povolení zajistí likvidaci stažených antidot podle jiného právního předpisu4). (3) Za účelem stanovení počtu osob, které se vybavují antidoty podle odstavce 2 písm. b) a f), se s využitím stávajících výsledků statistických šetření do počtu započítají a) osoby, které žijí v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování v obytných domech nebo domech určených k rekreaci, včetně dětí školního a předškolního věku, b) osoby, které v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování pracují, žáci škol, děti navštěvující předškolní zařízení a osoby navštěvující školská zařízení, pokud škola nebo zařízení leží v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování, c) lůžka v lůžkových zdravotnických, ubytovacích a sociálních zařízeních umístěných v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování a d) osoby ve složkách integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, uvedené ve vnějším havarijním plánu. (4) K počtu osob stanovenému podle odstavce 3 se připočítá dalších 10 % jako rezervarezerva. § 16 Způsob a četnost ověřování havarijních plánů, zásahové instrukce a havarijního řádu [K § 156 odst. 4 písm. a) atomového zákona] (1) Ověřování vnitřního havarijního plánu schváleného pro vykonávání činností podle § 9 odst. 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) atomového zákona pro pracoviště IV. kategorie, podle § 9 odst. 3 písm. a) a b) atomového zákona, podle národního radiačního havarijního plánunárodního radiačního havarijního plánu, zásahové instrukce a havarijního řádu musí být provedeno a) nácvikem každé zásahové instrukce, pokud může vzniknout pouze radiační mimořádná událost prvního stupněradiační mimořádná událost prvního stupně, jednou ročně, b) havarijním cvičením se zahrnutím vnitřního havarijního plánu a zásahových instrukcí, pokud může vzniknout 1. radiační nehodaradiační nehoda, při kterém se procvičí všechny zásahové instrukce v období 2 po sobě jdoucích kalendářních roků, 2. radiační havárieradiační havárie, při kterém se procvičí všechny zásahové instrukce v období 3 po sobě jdoucích kalendářních roků, a c) havarijním cvičením se zahrnutím havarijního řádu, pokud není součástí vnitřního havarijního plánu, a vybraných zásahových instrukcí jedenkrát za 3 roky. (2) Jsou-li osoby určené k provádění a řízení odezvy rozděleny do směn odezvy, ověřování podle odstavce 1 písm. b) bodů 1 a 2 musí provést alespoň jedna směna odezvy a ostatní směny odezvy mohou provést nácvik zásahových instrukcí procvičovaných při havarijním cvičení. (3) Ověřování zásahové instrukce pro vykonávání činností při používání zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření na přechodných pracovištích, na nichž se má provádět defektoskopie s mobilním defektoskopem obsahujícím uzavřený radionuklidový zdrojuzavřený radionuklidový zdroj, musí být provedeno jejím nácvikem nejméně jedenkrát za 4 roky. (4) Ověřování národního radiačního havarijního plánunárodního radiačního havarijního plánu musí být provedeno ověřením jeho účinnosti podle § 18 odst. 1 písm. a). § 17 Způsob a četnost ověřování funkčnosti technických prostředků [K § 156 odst. 4 písm. a) atomového zákona] (1) Ověřování funkčnosti technických prostředků podle vnitřního havarijního plánu jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie musí být provedeno a) jedenkrát za 3 měsíce prověřením funkčnosti technických prostředků určených k aktivaci zasahujících osobzasahujících osob pro řízení a provádění odezvy, b) jedenkrát za 6 měsíců prověřením funkčnosti technických prostředků určených k varování osob nacházejících se v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo na pracovišti a c) jedenkrát za 3 měsíce prověřením funkčnosti technických prostředků určených k vyrozumění o radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události. (2) Ověřování funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění odezvy na pracovišti uranového průmyslu a při používání zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření na pracovištích, kde je stanoveno kontrolované pásmokontrolované pásmo, musí být provedeno jedenkrát za 12 měsíců prověřením funkčnosti technických prostředků a) určených k aktivaci zasahujících osobzasahujících osob pro řízení a provádění zásahu a k varování osob nacházejících se na pracovišti a b) určených k vyrozumění o radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události. (3) Ověřování funkčnosti technických prostředků podle havarijního řádu, který není součástí vnitřního havarijního plánu, musí být provedeno jedenkrát během posledních 72 hodin před zahájením přepravy a) prověřením funkčnosti technických prostředků určených k aktivaci zasahujících osobzasahujících osob pro řízení a provádění zásahu a b) prověřením funkčnosti technických prostředků pro vyrozumění o radiační haváriiradiační havárii. § 18 Způsob a četnost ověřování účinnosti a vzájemného souladu havarijních plánů [K § 156 odst. 4 písm. b) a § 211 odst. 2 atomového zákona] (1) Ověřování účinnosti a vzájemného souladu vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánunárodního radiačního havarijního plánu musí být provedeno a) společným procvičením scénáře pro radiační haváriiradiační havárii vzniklou na jaderném zařízeníjaderném zařízení nebo pracovišti IV. kategorie, k němuž je stanovena zóna havarijního plánovánízóna havarijního plánování a které je zařazeno do kategorie ohrožení A nebo B, jednou za období 4 kalendářních roků a b) vyhodnocením procvičení provedeného podle písmene a). (2) Náprava nedostatků zjištěných podle odstavce 1 písm. b), které mají dopad na obsah vnitřního havarijního plánu nebo národního radiačního havarijního plánunárodního radiačního havarijního plánu, musí být provedena bezodkladnou aktualizací těchto plánů. § 19 Požadavky na zajištění připravenosti k odezvě v zóně havarijního plánování [K § 156 odst. 4 písm. c) atomového zákona] (1) Podklady ke zpracování vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánunárodního radiačního havarijního plánu obsahují a) popis stanovené nebo upravené zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování, včetně jejího zakreslení do digitalizovaného mapového podkladu spolu s vyznačením sektorů, b) přehled všech v úvahu připadajících radiačních nehodradiačních nehod s možností úniku radioaktivních látekradioaktivních látek a šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření a radiačních haváriíradiačních havárií, c) popis systému určeného pro zjištění vzniku radiační mimořádné události prvního stupněradiační mimořádné události prvního stupně, radiační nehodyradiační nehody nebo radiační havárieradiační havárie podle vnitřního havarijního plánu a d) popis systému vyhlášení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události podle vnitřního havarijního plánu, včetně informace o komunikačních prostředcích připravených k vyrozumění a o komunikačním spojení pro případ ověření zprávy o vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události. (2) Podklady podle odstavce 1 musí být předány do 1 měsíce od vydání rozhodnutí Úřadu o stanovení nebo úpravě zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování. § 20 Obsah základních informací pro případ radiační havárie, jejich forma a rozsah a způsob jejich aktualizace [K § 156 odst. 4 písm. d) atomového zákona] (1) Základní informace pro případ radiační havárieradiační havárie (dále jen „základní informace“) obsahují a) základní údaje o ionizujícím zářeníionizujícím záření a jeho účincích na lidský organismus a životní prostředí, b) popis provozu a zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, k němuž se stanovuje zóna havarijního plánovánízóna havarijního plánování, c) popis zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování včetně jejího zakreslení do digitalizovaného mapového podkladu, d) popis v úvahu připadající radiační havárieradiační havárie a její důsledky pro obyvatelstvo a životní prostředí, e) popis způsobu varování, f) popis ochranných opatření připravených pro případ vzniku radiační havárieradiační havárie a g) návod, jak má obyvatelstvo postupovat při vzniku radiační havárieradiační havárie. (2) Podklady pro zpracování základních informací podle odstavce 1 písm. e) a f) vycházejí z příslušného vnějšího havarijního plánu. (3) Základní informace pro obyvatele v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování musí být zveřejněny v listinné formě a distribuovány na krajský úřad a na obecní úřady a v elektronické formě na internetových stránkách držitele povolení. Zveřejnění musí být provedeno do 6 měsíců po vydání rozhodnutí Úřadu, kterým se schvaluje stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování, nebo do 1 měsíce po vydání rozhodnutí Úřadu, kterým se schvaluje úprava zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování. (4) Základní informace musí odrážet aktuální stav připravených ochranných opatření a jejich aktualizace se provádí nejméně jednou za 2 kalendářní roky. Po provedené aktualizaci se základní informace neprodleně zveřejňují. ČÁST ČTVRTÁ ODEZVA A NÁPRAVA STAVU PO RADIAČNÍ HAVÁRII § 21 Pravidla k zajištění odezvy (K § 157 odst. 3 atomového zákona) (1) Držitel povolení při řízení a provádění odezvy musí a) vyhlásit radiační mimořádnou událostradiační mimořádnou událost, b) vyrozumět v souladu s § 157 odst. 2 písm. c) atomového zákona Úřad, a to 1. neprodleně po zjištění vzniku radiační havárieradiační havárie, 2. nejpozději do 4 hodin od zjištění vzniku radiační nehodyradiační nehody, 3. nejpozději do 24 hodin od zjištění vzniku radiační mimořádné události prvního stupněradiační mimořádné události prvního stupně, c) vyrozumět v souladu s § 157 odst. 2 písm. c) atomového zákona místně příslušné starosty obcíobcí s rozšířenou působností a místně příslušného hejtmana kraje prostřednictvím územně příslušného operačního střediska Hasičského záchranného sboru České republiky a další dotčené orgány stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem a sousedící osobu, a to 1. neprodleně po zjištění vzniku radiační havárieradiační havárie, 2. nejpozději do 4 hodin od zjištění vzniku radiační nehodyradiační nehody spojené s podezřením na možný únik radioaktivních látekradioaktivních látek nebo šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření z areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji, d) omezovat havarijní ozářeníhavarijní ozáření, e) provádět zdravotnické zajištění, f) informovat písemně podle § 157 odst. 2 písm. h) atomového zákona; obsah informačního formuláře je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce, g) zpracovávat průběh odezvy od doby zjištění vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, včetně časové posloupnosti všech příkazů vydaných k řízení odezvy ve formě písemné zprávy o vzniku a průběhu radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, jejíž obsah je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce, a h) v případě radiační havárieradiační havárie 1. informovat neprodleně obyvatelstvo touto radiační haváriíradiační havárií dotčené o radiační haváriiradiační havárii a jejím předpokládaném vývoji; obsah informace je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce, 2. stanovit požadavky na příjem vnější pomoci, 3. předávat dálkovým způsobem předávání jako datové soubory údaje potřebné pro hodnocení radiační havárieradiační havárie, kterými jsou údaje o okamžitém stavu systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie a o radiační situaci v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie, a pro prognózu jejího vývoje, které jsou doplněny údaji o meteorologické situaci v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování; pokud dálkový způsob předávání v průběhu odezvy není možný, držitel povolení zajistí náhradní způsob jejich předávání. (2) Vyrozumění podle odstavce 1 musí být provedeno na formuláři, jehož obsah je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce. (3) Vyrozumění v případě vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události při přepravě lze provést ústně podle obsahu uvedeného v příloze č. 14 k této vyhlášce a následně provést písemné vyrozumění, jakmile jsou k dispozici příslušné technické prostředky. § 22 Rozsah a způsob provádění nápravy stavu po radiační havárii [K § 158 odst. 3 atomového zákona] (1) Úřad navrhuje velikost vymezení kontaminované oblasti vně areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie k provádění nápravy stavu po radiační haváriiradiační havárii na základě hodnocení výsledků monitorování prováděného podle § 149 odst. 2 atomového zákona jako součást návrhů na zavedení, upřesnění a odvolání ochranných opatření, která se vztahují na kontaminované oblasti a jednotlivce z obyvatelstvajednotlivce z obyvatelstva. (2) Držitel povolení při provádění nápravy stavu po radiační haváriiradiační havárii v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie musí a) stanovit cíle nápravy stavu, b) aktualizovat s uvážením vzniklé existující radiační situace stanovené havarijní akční úrovně, c) posoudit potřebu a rozsah ochranných opatření vztahujících se na osoby provádějící nápravu, d) posoudit potřebu zamezení nebo kontroly přístupu do vymezené kontaminované oblasti, e) posoudit rozložení dávek osob podle písmene c), které je výsledkem provádění nápravy, a f) zvážit další potřebu a rozsah ochranných opatření vedoucích ke snížení veškerých ozářeníozáření, která stále překračují referenční úroveňreferenční úroveň. ČÁST PÁTÁ ZVLÁDÁNÍ RADIAČNÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI PŘI VÝKONU POVOLENÝCH ČINNOSTÍ § 23 Změny ovlivňující zvládání radiační mimořádné události [K § 9 odst. 2 písm. c) atomového zákona] Změnami ovlivňujícími zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události na pracovišti III. kategorie nebo pracovišti IV. kategorie jsou a) změny systému předávání údajů podle § 6 odst. 5, b) změny úkrytů podle § 8 odst. 4, c) změny počtu shromaždišť nebo úkrytů podle § 9 odst. 2 písm. a), d) změny technického systému evidence podle § 9 odst. 4 písm. c), e) změny komunikačního spojení podle § 9 odst. 2 písm. b) a odst. 4 písm. f) a f) zahájení výstavby dalšího jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování nebo v takové blízkosti provozovaného pracoviště IV. kategorie, že by nebylo vyloučeno jeho ovlivnění radiační haváriíradiační havárií případně vzniklou na tomto dalším zařízení nebo pracovišti. § 24 Změny související se zvládáním radiační mimořádné události [K § 69 odst. 2 písm. d) a e) atomového zákona] (1) Změnami souvisejícími se zvládáním radiační mimořádné událostizvládáním radiační mimořádné události na pracovišti se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření jsou změny provedené v zásahové instrukci. (2) Změny podle odstavce 1 musí být dokumentovány vydáním aktualizované zásahové instrukce. (3) Změny podle odstavce 1 provedené na pracovišti IV. kategorie musí být oznámeny Úřadu do 1 měsíce od jejich provedení. § 25 Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska zvládání radiační mimořádné události [K § 25 odst. 2 písm. a) až c) atomového zákona] (1) Veličinami důležitými z hlediska zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události jsou veličiny, které jsou součástí havarijních akčních úrovní podle § 6 odst. 2 písm. a) a odst. 3. (2) Skutečnostmi důležitými z hlediska zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události jsou a) změna technických prostředků nebo organizačních opatření podle § 7 odst. 2, b) závěrečné hodnocení havarijního cvičení, včetně přehledu zjištěných nedostatků, termínu jejich odstranění a určení osoby odpovědné za toto odstranění podle § 12 odst. 4 písm. c), c) roční plán prověřování připravenosti k odezvě podle § 12 odst. 6, d) souhrnné hodnocení nácviků a havarijních cvičení podle § 12 odst. 7, e) seznámení podle § 14 odst. 5 písm. a) až c) a f) ověření funkčnosti technických prostředků podle § 17. (3) Veličiny podle odstavce 1 musí být sledovány, měřeny, hodnoceny a zaznamenávány a jejich záznamy z průběhu radiační nehodyradiační nehody musí být uchovávány po dobu 10 let a z průběhu radiační havárieradiační havárie musí být uchovávány po dobu 30 let. (4) Skutečnosti podle odstavce 2 musí být zaznamenávány a záznamy o skutečnostech podle odstavce 2 písm. a) až c), e) a f) musí být uchovávány po dobu 3 let a podle odstavce 2 písm. d) po dobu 3 let od posledního termínu stanoveného v hodnotící části o odstranění zjištěného nedostatku. (5) Záznamy o skutečnostech podle odstavce 2 písm. c) musí být předány Úřadu nejpozději do konce předcházejícího kalendářního roku a podle odstavce 2 písm. d) musí být předány Úřadu nejpozději do 31. března následujícího roku. § 26 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předsedkyně: Ing. Drábová, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. Požadavky na obsah analýzy a hodnocení radiační mimořádné události 1. Analýza a hodnocení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události* se provádí pro a) období od zahájení výstavby jaderného zařízeníjaderného zařízení do zahájení vyřazování jaderného zařízeníjaderného zařízení z provozu, pokud se jedná o žádost o povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) atomového zákona, b) období dané etapy vyřazování jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo IV. kategorie z provozu, pokud se jedná o žádost o povolení podle § 9 odst.1 písm. g) nebo odst. 2 písm. d) atomového zákona, c) období od zahájení provozu pracoviště III. nebo IV. kategorie, které není jaderným zařízenímjaderným zařízením, do zahájení jeho vyřazování z provozuvyřazování z provozu, pokud se jedná o žádost o povolení podle § 9 odst. 2 písm. b) atomového zákona, d) celé období příslušného nakládání se zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření podle § 9 odst. 2 písm. f) atomového zákona, e) celé období nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem a uzavírání úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu, pokud se jedná o žádost o povolení podle § 9 odst. 3 písm. a) a b) atomového zákona, f) danou přepravu nebo sérii obdobných přeprav radioaktivní a štěpné látkyštěpné látky, pokud se jedná o žádost o povolení podle § 9 odst. 4 písm. a) až c) atomového zákona. 2. Analýza a hodnocení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události obsahuje a) výčet radiačních mimořádných událostí prvního stupněradiačních mimořádných událostí prvního stupně, radiačních nehodradiačních nehod nebo radiačních haváriíradiačních havárií připadajících v úvahu při provádění činností v období podle bodu 1 písm. a) až e), včetně příčin jejich vzniku nebo, b) výčet radiačních mimořádných událostí prvního stupněradiačních mimořádných událostí prvního stupně, radiačních nehodradiačních nehod nebo radiačních haváriíradiačních havárií, které připadají v úvahu pro přepravu podle bodu 1 písm. f), včetně příčin jejich vzniku, a následujících skutečností: 1. hmotnost a skupenství přepravované radioaktivní látkyradioaktivní látky, radionuklidy v ní obsažené, jejich aktuální aktivita, maximální příkon dávkového ekvivalentu na povrchu obalového souboruobalového souboru a ve vzdálenosti 1 m od povrchu, 2. hmotnost a skupenství přepravované štěpné látkyštěpné látky, radionuklidy v ní obsažené, jejich aktuální aktivita, maximální příkon dávkového ekvivalentu na povrchu obalového souboruobalového souboru a ve vzdálenosti 1 m od povrchu a index bezpečné podkritičnostiindex bezpečné podkritičnosti, 3. plánovaný způsob dopravy, plánovaná doba trvání dopravy, včetně času zahájení a ukončení dopravy, roční období, dopravní rychlost, předpokládaná zastavení a stání a režim dopravy, nebo 4. zvolená trasa. 3. Analýza a hodnocení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události dále obsahuje a) zjištění rozsahu dopadů radiačních mimořádných událostíradiačních mimořádných událostí uvažovaných podle bodu 2 písm. a) nebo b), b) zjištění možného ohrožení osob a životního prostředí uniklými radioaktivními látkamiradioaktivními látkami a šířením ionizujícího zářeníionizujícího záření a zařazení jaderného zařízeníjaderného zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření, činnosti v rámci expozičních situacíexpozičních situací, včetně přepravy radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky, do kategorie ohrožení, c) určení možných scénářů průběhů radiačních mimořádných událostíradiačních mimořádných událostí, které mohou vyústit v radiační nehoduradiační nehodu nebo radiační haváriiradiační havárii, d) výběr scénářů pro radiační havárieradiační havárie uvažované podle písmene c) a vedoucí k největšímu úniku radioaktivních látekradioaktivních látek nebo šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření do okolí; jedná-li se o jaderné zařízeníjaderné zařízení, musí vybrané scénáře obsahovat 1. meteorologické charakteristiky území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo místa blízkého předpokládanému území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, které obsahují regionální orografy, 2. popis použitého výpočetního modelu šíření uniklých radioaktivních látekradioaktivních látek v atmosféře zohledňujícího všechny uvažované podmínky tohoto šíření v atmosféře a všechny možné způsoby havarijního ozářeníhavarijního ozáření obyvatelstva v důsledku těchto úniků, e) stanovení frekvence výskytu radiační havárieradiační havárie uvažované podle písmene c) s průběhem podle scénáře podle písmene d), f) zhodnocení rozdílů oproti informacím uvedeným v analýze a hodnocení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události vypracované pro povolení provozu podle § 9 odst. 1 písm. b) nebo odst. 2 písm. b), pokud se jedná o žádost o povolení podle § 9 odst. 1 písm. g) nebo odst. 2 písm. d) atomového zákona. Vysvětlivka: * Dokumentace v příloze č. 1, body 1. b), 1.g), 2.b), 2.d), 2.f), 3.a), 3.b) 4.d) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. Požadavky na obsah stanovení zóny havarijního plánování Stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování* obsahuje: a) popis radiační havárieradiační havárie a jejího scénáře uvažované v analýze a hodnocení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události podle bodu 3. d) přílohy č. 1 k této vyhlášce, včetně příslušné frekvence podle bodu 3. e) přílohy č. 1 k této vyhlášce, pokud je frekvence výskytu radiační havárieradiační havárie nižší než 1 x 10-7/rok, písmene b) až i) se neprovádějí a zóna havarijního plánovánízóna havarijního plánování se nestanovuje, b) popis jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, pro které se zóna havarijního plánovánízóna havarijního plánování stanovuje, včetně údaje o místě úniku radioaktivních látekradioaktivních látek nebo místě šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření a o jeho výšce nad terénem pro případ radiační havárieradiační havárie podle písmene a), c) popis časového průběhu úniku radioaktivních látekradioaktivních látek nebo šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření uvažovaného podle písmene b), d) výčet uniklých radionuklidů podle písmene c) a odhad jejich aktivity v jednotlivých časových úsecích úniku, e) provedení odhadu efektivních nebo ekvivalentních dávek s použitím výčtu a odhadu aktivity podle písmene d) výpočetním modelem, přičemž 1. odhad dávek se uvede v závislosti na čase a vzdálenosti od místa úniku, 2. odhad dávek se provede variantně pro různé meteorologické podmínky šíření, nejméně však pro kategorii stability počasí třídy D a třídy F, s uvážením všech možných směrů větru, 3. při odhadu dávek v období do jednoho týdne se neuvažuje ozářeníozáření v důsledku příjmu kontaminovaných potravin nebo vody, f) zeměpisné souřadnice středu S stanovené podle § 4 odst. 2 písm. a), g) velikost poloměru R s uvážením porovnání odhadů dávek podle písmene e) a hodnot efektivních nebo ekvivalentních dávek pro zavádění neodkladných ochranných opatření stanovených ve vyhlášce o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje, h) popis zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování, která má střed S podle písmene f) a poloměr R podle písmene g), i) výčet obcíobcí** zahrnutých do zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování se středem S a poloměrem R, s uvedením jejich zahrnutí do sektorů podle § 4 odst. 3, j) digitalizovaný mapový podklad se zakreslením 1. průmětů půdorysů jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, 2. středu S zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování, 3. kruhové plochy o poloměru R, s vyznačením její vnější hranice a sektorů podle písmene i). Vysvětlivky: * Dokumentace v příloze č. 1, body 1. b) a 2. g) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon. ** Pokud vnější hranice kruhové plochy prochází obcíobcí, do zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování se zahrne tato obecobec celá. Pokud hranice mezi sektory prochází obcíobcí, zahrne se celá obecobec do toho sektoru, v němž leží její převážná část. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. Požadavky na obsah úpravy zóny havarijního plánování Úprava zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování* obsahuje: a) popis stanovené zóny havarijního plánovaní, jejího středu S a poloměru R, s uvedením 1. průmětu vyřazovaného jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, nebo 2. průmětů půdorysů jaderných zařízeníjaderných zařízení nebo pracovišť IV. kategorie a s vyznačením v dané etapě vyřazovaného zařízení pracoviště, b) popis radiační havárieradiační havárie a jejího scénáře uvažované v analýze a hodnocení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události podle bodu 3. d) přílohy č. 1 k této vyhlášce pro danou etapu vyřazování, včetně příslušné frekvence podle bodu 3. e) přílohy č. 1 k této vyhlášce, c) pokud se jedná o zónu havarijního plánovaní podle písmene a) bodu 1. a frekvence výskytu radiační havárieradiační havárie podle písmene b) je nižší než 1 x 10-7/rok, upravuje se zóna havarijního plánovánízóna havarijního plánování tak, že její poloměr je roven nule, d) pokud se jedná o zónu havarijního plánovaní podle písmene a) bodu 1. a frekvence výskytu radiační havárieradiační havárie podle bodu b) je rovna nebo vyšší než 1 x 10-7/rok nebo pokud se jedná o zónu havarijního plánovánízónu havarijního plánování podle písmene a) bodu 2., provádí se další postup, e) popis jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, pro které je zóna havarijního plánovánízóna havarijního plánování stanovena, a popis vyřazovaného jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, včetně údaje o místě úniku radioaktivních látekradioaktivních látek nebo místě šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření a o jeho výšce nad terénem pro případ radiační havárieradiační havárie podle písmene b), f) popis časového průběhu úniku radioaktivních látekradioaktivních látek nebo šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření uvažovaného podle písmene e), g) výčet uniklých radionuklidů podle písmene f) a odhad jejich aktivity v jednotlivých časových úsecích úniku, h) provedení odhadu efektivních nebo ekvivalentních dávek s použitím výčtu a odhadu aktivity podle písmene g) výpočetním modelem, přičemž 1. odhad dávek se uvede v závislosti na čase a vzdálenosti od místa úniku, 2. odhad dávek se provede variantně pro různé meteorologické podmínky šíření, nejméně však pro kategorii stability počasí třídy D a třídy F, s uvážením všech možných směrů větru; při odhadu dávek v období do jednoho týdne se neuvažuje ozářeníozáření v důsledku příjmu kontaminovaných potravin nebo vody, i) zeměpisné souřadnice středu S stanovené podle § 4 odst. 2 písm. a), j) velikost poloměru R s uvážením odhadů a hodnot efektivních nebo ekvivalentních dávek pro zavádění neodkladných ochranných opatření podle písmene h), k) popis zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování, která má střed S podle bodu i) a poloměr R podle písmen j), l) výčet obcíobcí** zahrnutých do zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování se středem S a poloměrem R, s uvedením jejich zahrnutí do sektorů podle § 4 odst. 3, m) digitalizovaný mapový podklad se zakreslením, 1. průmětů půdorysů jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, 2. středu S zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování, 3. kruhové plochy o poloměru R, s vyznačením její vnější hranice a sektorů podle písmene l). Vysvětlivky: * Dokumentace v příloze č. 1, body 1. g), 2. d) a 3. b) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon. ** Pokud vnější hranice kruhové plochy prochází obcíobcí, do zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování se zahrne tato obecobec celá. Pokud hranice mezi sektory prochází obcíobcí, zahrne se celá obecobec do toho sektoru, v němž leží její převážná část. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. Vzor stanovení plochy zóny havarijního plánování Obrázek č. 1 Vzor stanovení středu S 76kB Obrázek č. 2 Vzor geometrického rozdělení plochy 223kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. Požadavky na obsah zásahové instrukce Zásahová instrukce obsahuje a) účel a cíl dané činnosti při řízení nebo provádění odezvy, b) určení osoby odpovědné za realizaci činnosti podle písmene a), c) výčet havarijních akčních úrovní podle § 6, d) popis dané činnosti s uvedením havarijních akčních úrovní, při kterých se daná činnost zahajuje nebo které jsou rozhodující pro další postup v rámci této nebo jiné činnosti prováděné při řízení nebo provádění odezvy, e) organizační zajištění řízení nebo provádění odezvy, popřípadě součinnost s dalšími zasahujícími osobamizasahujícími osobami, včetně smluvně zajištěných zasahujících osobzasahujících osob a uvedením způsobů jejich vzájemného spojení, f) seznam technického, přístrojového, zdravotnického a dalšího materiálového vybavení potřebného pro řízení a provedení odezvy a určení místa jeho uložení, g) seznam ochranných pomůcek potřebných při provádění nebo řízení odezvy a určení místa jejich uložení, h) způsob a rozsah dokumentování činností provedených podle zásahové instrukce. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. Požadavky na obsah vnitřního havarijního plánu Vnitřní havarijní plán obsahuje* a) úvodní část, která obsahuje 1. identifikační údaje žadatele o povolení podle § 16 odst. 1 písm. a) až e) a g) atomového zákona, 2. příjmení, jméno, popřípadě jména a funkční zařazení osoby odpovědné za zpracování vnitřního havarijního plánu a komunikační spojení na ni, 3. komunikační spojení na osoby určené k řízení odezvy, 4. stručnou charakteristiku zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření, včetně čerstvého nebo vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadůradioaktivních odpadů, s jejichž nakládáním se uvažuje v rámci povolované činnosti, 5. popis a adresa pracoviště, na němž bude se zdroji podle bodu 4 nakládáno, popis jaderného zařízeníjaderného zařízení, pokud se jedná o pracoviště IV. kategorie s jaderným zařízenímjaderným zařízením, a popis jeho areálu, 6. výčet činností v rámci expozičních činností při nakládání se zdroji ionizujícího záření uvažovanými podle bodu 4 v rámci povolované činnosti na pracovišti podle bodu 5, 7. zařazení pracoviště nebo jaderného zařízeníjaderného zařízení podle bodu 5 nebo činnosti do kategorie ohrožení podle § 2, 8. výčet sousedících osob, včetně jejich komunikačních údajů, b) část týkající se výkonu povolované činnosti 1. výčet a popis radiační mimořádné události prvního stupněradiační mimořádné události prvního stupně, radiační nehodyradiační nehody a radiační havárieradiační havárie připadajících v úvahu při povolované činnosti, s uvedením způsobů jejich zjišťování, 2. popis možnosti ovlivnění sousedící osoby vznikem radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události podle bodu 1. při povolované činnosti, c) popis zajištění připravenosti k odezvě 1. popis technických a organizačních opatření určených pro zjištění vzniku radiační mimořádné události prvního stupněradiační mimořádné události prvního stupně, radiační nehodyradiační nehody nebo radiační havárieradiační havárie, včetně stanovení monitorovací úrovně indikující jejich vznik, 2. popis technických a organizačních opatření určených k vyhlášení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, 3. popis technických a organizačních opatření určených pro řízení a provádění odezvy, včetně určení osob řídících a provádějících odezvu a uvedení výčtu uvažovaných zasahujících osobzasahujících osob a způsobu jejich aktivace, 4. popis technických a organizačních opatření určených k omezení havarijního ozářeníhavarijního ozáření, 5. popis materiálních a organizačních opatření určených k zdravotnickému zajištění, 6. popis technických a organizačních opatření určených k prověřování k připravenosti k odezvě a určení osoby odpovědné za toto prověřování, 7. určení osoby podle § 13 písm. a), 8. popis technických a organizačních opatření určených k ověřování vnitřního havarijního plánu a zásahové instrukce a určení osoby odpovědné za toto ověřování, 9. popis technických a organizačních opatření určených k ověřování funkčnosti technických prostředků a určení osoby odpovědné za toto ověřování, 10. popis technických a organizačních opatření určených k ověřování účinnosti a vzájemného souladu vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánunárodního radiačního havarijního plánu a určení osoby odpovědné za toto ověřování, 11. určení osoby odpovědné za ukončení odezvy na radiační haváriiradiační havárii a zahájení nápravy stavu po radiační haváriiradiační havárii, 12. určení osoby odpovědné za vymezení oblasti kontaminované v důsledku vzniklé radiační havárieradiační havárie v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie, 13. seznam osob a orgánů podle § 157 odst. 2 písm. h) atomového zákona, včetně jejich komunikačních údajů, 14. určení osoby odpovědné za zajištění seznámení podle § 156 odst. 1 písm. a) a b) atomového zákona, 15. určení osoby odpovědné za vypracování a aktualizaci základních informací pro případ radiační havárieradiační havárie podle § 156 odst. 2 písm. e) atomového zákona, d) zásady strategie optimalizované radiační ochranyradiační ochrany pro existující expoziční situaciexpoziční situaci vzniklou jako důsledek nehodové expoziční situaceexpoziční situace související s radiační haváriíradiační havárií na jím provozovaném jaderném zařízeníjaderném zařízení nebo pracovišti IV. kategorie, e) zásady zahájení nápravy stavu po radiační haváriiradiační havárii v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie, f) přílohy, kterými jsou 1. seznam zásahových instrukcí, 2. digitalizovaný mapový podklad se zakresleným areálem jaderného zařízeníareálem jaderného zařízení, včetně půdorysu všech objektů v něm umístěných, s vyznačením pracoviště IV. kategorie v něm umístěném a se zakreslením objektů sousedících osob nebo s půdorysem pracoviště III. nebo IV. kategorie a se zakreslením objektů sousedících osob, 3. vyrozumívací formulář, 4. informační formulář, 5. výčet dokladů podle § 14 odst. 5 písm. e), 6. popisy havarijního řídícího střediska a technického podpůrného střediska, pokud při povolované činnosti může vzniknout radiační havárieradiační havárie, včetně jejich vyznačení v mapě podle bodu 2. Vysvětlivka: * Dokumentace v příloze č. 1, body 1. b), 1. g), 2. b), 2. d), 2. f), 3. a) a 3. b) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. Požadavky na obsah havarijního řádu Havarijní řád* obsahuje a) úvodní část, která obsahuje 1. údaje o povolení podle § 16 odst. 1 písm. a) až e) a g) atomového zákona, 2. jméno a příjmení osoby odpovědné za zpracování havarijního řádu, 3. komunikační spojení na osoby určené k řízení odezvy, 4. popis přepravovaného materiálu, obalového souboruobalového souboru a způsobu přepravy, b) část týkající se výkonu povolované činnosti, která obsahuje 1. výčet/popis radiační mimořádné události prvního stupněradiační mimořádné události prvního stupně, radiační nehodyradiační nehody nebo radiační havárieradiační havárie připadajících v úvahu při povolované činnosti s uvedením způsobů jejich zjišťování, 2. přehled osob, které mohou být vzniklou radiační mimořádnou událostíradiační mimořádnou událostí ovlivněny, c) popis zajištění připravenosti k odezvě, který obsahuje 1. popis technických a organizačních opatření určených pro zjištění vzniku radiační mimořádné události prvního stupněradiační mimořádné události prvního stupně, radiační nehodyradiační nehody nebo radiační havárieradiační havárie, 2. popis technických a organizačních opatření určených k vyhlášení radiační mimořádné událostíradiační mimořádné událostí, 3. popis technických a organizačních opatření určených pro řízení a provádění odezvy, včetně určení osob řídících a provádějících odezvu a uvedení výčtu uvažovaných zasahujících osobzasahujících osob a způsobu jejich aktivace, 4. popis technických a organizačních opatření určených k omezení havarijního ozářeníhavarijního ozáření, 5. popis materiálních a organizačních opatření určených ke zdravotnickému zajištění, 6. popis technických a organizačních opatření určených k připravenosti k odezvě a určení osoby odpovědné za prověřování těchto opatření, 7. popis technických a organizačních opatření určených k ověřování havarijního řádu a zásahové instrukce a určení osoby odpovědné za toto ověřování, 8. popis technických a organizačních opatření určených k ověřování funkčnosti technických prostředků a určení osoby odpovědné za toto ověřování, 9. určení osoby odpovědné za ukončení odezvy na radiační haváriiradiační havárii a zahájení nápravy stavu po radiační haváriiradiační havárii, 10. seznam osob a orgánů podle a podle § 157 odst. 2 písm. h) atomového zákona, včetně jejich komunikačních údajů, 11. určení osoby odpovědné za zajištění seznámení podle § 156 odst. 1 písm. b) a c) atomového zákona, d) přílohy, kterými jsou 1. seznam zásahových instrukcí, 2. vyrozumívací formulář, 3. informační formulář. Vysvětlivka: * Dokumentace v příloze č. 1, body 4. e) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. Požadavky na obsah národního radiačního havarijního plánu Národní radiační havarijní plánNárodní radiační havarijní plán obsahuje A. úvodní část, která obsahuje 1. výčet v České republice stanovených zón havarijního plánovánízón havarijního plánování jaderných zařízeníjaderných zařízení nebo pracovišť IV. kategorie, 2. výčet uvažovaných oblasti, kde byla identifikovaná kategorie ohrožení E, 3. popis organizace krizového řízení ústředních správních úřadů pro případ řešení radiační havárieradiační havárie, pokud je vyhlášen nouzový stav vládou České republiky, popř. předsedou vlády, 4. přehled úřadů státní správy, které se na systému podle bodu 3 podílejí, včetně jejich kontaktních údajů, 5. výčet kompetencí orgánů uvažovaných podle bodu 4 a popis jejich úkolů v rámci řešení radiační havárieradiační havárie podle bodu 3, B. opatření k odvrácení nebo zmírnění dopadů radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události 1. strategie optimalizované radiační ochranyradiační ochrany pro správu kontaminované oblasti, jejíž kontaminace je následkem nehodové expoziční situaceexpoziční situace, včetně opatření, které umožní bydlení a obnovu sociálních a hospodářských činností, 2. příznaky přechodu z nehodové expoziční situaceexpoziční situace do existující expoziční situaceexpoziční situace, 3. opatření pro urychlenou koordinaci postupu mezi organizacemi podílejícími se v České republice na havarijní připravenosti a řešení radiační havárieradiační havárie, se všemi dalšími členskými státy Evropské unie a s třetími zeměmi, kterých se situace související se vzniklou radiační haváriíradiační havárií může týkat nebo které by jí pravděpodobně byly postiženy, C. přílohy, kterými jsou 1. plán spojení, 2. digitalizované mapové podklady s vyznačenými zónami havarijního plánovánízónami havarijního plánování a oblastmi podle písmene A. bodu 2. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. Operační zásahové úrovně neodkladných ochranných opatření pro území České republiky Operační zásahovou úrovní je hodnota příkonu fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu měřená ve vzdálenosti 1 m nad kontaminovaným terénem a rovnající se a) pro neodkladné ochranné opatření evakuace 1 mSv/h, b) pro neodkladné ochranné opatření ukrytí 0,1 mSv/h, c) pro neodkladné ochranné opatření použití jódové profylaxe při únicích obsahujících radioaktivní jódy 0,1 mSv/h. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. Požadavky na obsah záměru zajištění zvládání radiační mimořádné události Záměr zajištění zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události* obsahuje a) úvodní část, která obsahuje 1. základní údaje týkající se žadatele o povolení v souladu s údaji uvedenými v žádosti o povolení dle § 9 odst. 1 písm. a) nebo odst. 2 písm. a) atomového zákona, včetně komunikačního spojení na žadatele o povolení, 2. předpokládané určení místa umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo výstavby pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízenímjaderným zařízením, včetně znázornění jeho plánovaného půdorysu v digitalizovaném mapovém podkladu; jedná-li se o umístění nebo výstavbu, které mohou ovlivnit nebo být ovlivněny jiným jaderným zařízenímjaderným zařízením nebo pracovištěm IV. kategorie, je součástí znázornění i toto jiné jaderné zařízeníjaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie a příslušná zóna havarijního plánovánízóna havarijního plánování, pokud byla stanovena, b) stručnou charakteristiku zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření, o nichž se předpokládá, že s nimi bude na jaderném zařízeníjaderném zařízení nebo pracovišti IV. kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízenímjaderným zařízením, nakládáno, c) rozvahu o radiačních mimořádných událostech prvního stupněradiačních mimořádných událostech prvního stupně, radiačních nehodáchradiačních nehodách nebo radiačních haváriíchradiačních haváriích připadajících v úvahu v rámci výstavby, uvádění do provozu, provozu a vyřazování jaderného zařízeníjaderného zařízení z provozu nebo v rámci výstavby, provozu a vyřazování z provozuvyřazování z provozu pracoviště IV. kategorie, d) v návaznosti na radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události připadající v úvahu podle písmene c) rozvahu o jejich možných dopadech na osoby vyskytující se v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo v prostorách pracoviště IV. kategorie nebo na sousedící osoby a o případných opatřeních na jejich ochranu, e) rozvahu o možných dopadech na obyvatelstvo v okolí, o případných opatřeních na jeho ochranu a o případné potřebě stanovení zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování, pokud podle písmene c) připadá v úvahu radiační havárieradiační havárie, f) v návaznosti na radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události připadající v úvahu podle písmene c) rozvahu o zajištění 1. zjišťování vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, 2. vyhlášení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, 3. řízení a provádění odezvy, včetně rozvahy o zahájení výstavby úkrytů, 4. omezení havarijního ozářeníhavarijního ozáření, včetně uvedení plánovaného počtu osob, jichž se omezení bude týkat, 5. zdravotnického zajištění. Vysvětlivka: * Dokumentace v příloze č. 1, body 1. a) a 2. a) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Příloha č. 11 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. Obsah informačního formuláře Informační formulář obsahuje zejména a) identifikaci držitele povolení včetně uvedení příjmení, jména, popřípadě jmen, a funkce osoby provádějící vyrozumění a údaje o komunikačním spojení pro zpětné ověření, b) identifikaci jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření nebo přepravy, kde radiační mimořádná událostradiační mimořádná událost vznikla, c) datum, hodinu a minutu zjištění radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, d) určení místa vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události a jeho zeměpisné souřadnice, e) popis vývoje vzniklé radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, včetně popisu stavu konstrukcí, komponent a systémů jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo stavu pracoviště nebo stavu zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření nebo obalového souboruobalového souboru nebo stavu obalového souboruobalového souboru a dopravního prostředku, jedná-li o radiační mimořádnou událostradiační mimořádnou událost vzniklou při přepravě, f) určení změny kategorie vzniklé radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, g) v případě vzniku radiační nehodyradiační nehody nebo radiační havárieradiační havárie 1. předpokládaný nebo nastalý čas úniku radioaktivních látekradioaktivních látek nebo šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření do životního prostředí, předpokládané nebo nastalé cesty, doba trvání úniku nebo šíření, počet a závažnost ohrožení osob nacházejících se v areálu nebo na pracovišti nebo v dopravním prostředku při přepravě radioaktivních a štěpných látekštěpných látek, popřípadě i osob vně těchto míst, 2. popis meteorologické situace, směr a šíření větru, výskyt srážek, h) v případě vzniku radiační havárieradiační havárie 1. informace, zda nastalo odstavení jaderného reaktoru a poškození jaderného paliva a v jakém čase, 2. informace o zavedení ochranných opatření pro osoby nacházející se v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie, 3. informace o provedeném varování obyvatelstva v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování a jeho čase, 4. informace o vydaném návrhu na evakuaci obyvatelstva ze zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a čase jeho vydání, včetně všech podrobností k vydanému návrhu, na jejichž základě lze tento návrh upřesnit, 5. popis meteorologické situace, směr a rychlost větru, výskyt srážek, kategorie stability počasí a teplota, 6. informace o vydání tiskové zprávy, 7. informace o vzniklé radiační situaci a prognóza jejího vývoje na příštích 48 hodin ve vzdálenosti 5, 10 a 20 km od místa vzniku. Příloha č. 12 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. Obsah zprávy o vzniku a průběhu radiační mimořádné události Zpráva o vzniku a průběhu radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události obsahuje zejména a) popis místa vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události s uvedením její kategorie, b) výsledek šetření příčin vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, c) postupy použité při řízení a provádění odezvy a zhodnocení jejich účelnosti a účinnosti s přihlédnutím k postupům stanoveným vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem a zásahovými instrukcemi, d) hodnocení následků radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události na technologii a systémy jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření, popřípadě obalový souborobalový soubor, e) hodnocení následků na zdraví osob nacházejících se v areálu nebo na pracovišti, včetně osob, které se podílely na řízení a provádění odezvy, f) hodnocení úniku radioaktivních látekradioaktivních látek nebo šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření do životního prostředí včetně výsledků jejich monitorování, g) návrh dalšího postupu provádění odezvy, pokud nebyla ještě ukončena, h) návrh nápravy stavu po radiační haváriiradiační havárii v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie a návrh poskytování součinnosti na nápravě stavu po radiační haváriiradiační havárii v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování, pokud odezva již byla ukončena, i) návrh opatření, která je nutné provést k zamezení a snížení opětovné možnosti výskytu vzniklé radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, j) doplňující informace o vzniku a průběhu radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události neobsažené ve sdělení podle písmen b) až i). Příloha č. 13 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. Obsah informace pro obyvatelstvo o vzniku a průběhu radiační havárie Informace pro obyvatelstvo o vzniku a průběhu radiační havárieradiační havárie obsahují nejméně a) informace o vzniklé radiační haváriiradiační havárii a pokud možno o jejích charakteristikách (např. místo jejího vzniku, rozsah a pravděpodobný vývoj), b) informace o zavedení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření, včetně vysvětlení potřebných souvislostí a podrobností pro zajištění co nejúčinnější radiační ochranyradiační ochrany obyvatelstva, c) případné dílčí pokyny navazující na informace podle písmene b) k ochraně, které v závislosti na vzniklé nehodové expoziční situaciexpoziční situaci musí 1. zahrnovat omezení spotřeby některých s určitou pravděpodobností kontaminovaných potravin a vody, jednoduchá hygienická pravidla a návody pro dekontaminaci, použití individuálních ochranných prostředků, pokyny pro evakuaci, 2. být v případě nutnosti doprovázeny zvláštními výstrahami určenými některým skupinám jednotlivců z obyvatelstvajednotlivců z obyvatelstva, d) doporučení spolupráce s orgány státní správy zajištujícími toto informování podle jejich pokynů a výzev. Zbývá-li čas, tyto informace a pokyny se doplní shrnutím základních faktů o radioaktivitě a jejích účincích na člověka a životní prostředí. Příloha č. 14 k vyhlášce č. 359/2016 Sb. Obsah vyrozumívacího formuláře Vyrozumívací formulář obsahuje zejména a) identifikaci držitele povolení včetně uvedení příjmení, jména, popřípadě jmen, a funkce osoby provádějící vyrozumění a údaje o komunikačním spojení pro zpětné ověření, b) identifikaci jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření nebo přepravy, kde radiační mimořádná událostradiační mimořádná událost vznikla, c) datum, hodinu a minutu zjištění radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, d) určení místa vzniku radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události a jeho zeměpisné souřadnice, e) popis radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, včetně popisu stavu konstrukcí, komponent a systémů jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo stavu pracoviště nebo stavu zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření nebo obalového souboruobalového souboru nebo stavu obalového souboruobalového souboru a dopravního prostředku, jedná-li o radiační mimořádnou událostradiační mimořádnou událost vzniklou při přepravě, f) určení kategorie vzniklé radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, g) v případě vzniku radiační nehodyradiační nehody nebo radiační havárieradiační havárie 1. předpokládaný nebo nastalý čas úniku radioaktivních látekradioaktivních látek nebo šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření do životního prostředí, předpokládané nebo nastalé cesty, dobu trvání úniku nebo šíření, počet a závažnost ohrožení osob nacházejících se v areálu nebo na pracovišti nebo v dopravním prostředku při přepravě radioaktivních a štěpných látekštěpných látek, popřípadě i osob vně těchto míst, 2. popis meteorologické situace, směr a rychlost větru, výskyt srážek, h) v případě vzniku radiační havárieradiační havárie 1. informace, zda nastalo odstavení jaderného reaktoru a poškození jaderného paliva a v jakém čase, 2. informace o zavedení ochranných opatření pro osoby nacházející se v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie, 3. informace o provedeném varování obyvatelstva v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování a jeho čase, 4. informace o vydaném návrhu na evakuaci obyvatelstva ze zóny havarijního plánovánízóny havarijního plánování a čas jeho vydání, včetně všech podrobností k vydanému návrhu, na jejichž základě lze tento návrh upřesnit, 5. informace o vydání tiskové zprávy, 6. informace o vzniklé radiační situaci a prognóza jejího vývoje, včetně prognózy místa kontaminace a jeho velikosti, 7. popis meteorologické situace, směr a rychlost větru, výskyt srážek, kategorie stability počasí, teplota. 1) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom. Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení. 2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 17 zákona č. 239/2000 Sb. 4) § 88 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech).
Vyhláška č. 358/2016 Sb.	Vyhláška č. 358/2016 Sb. Vyhláška o požadavcích na zajišťování kvality a technické bezpečnosti a posouzení a prověřování shody vybraných zařízení Vyhlášeno 9. 11. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 143/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Pojmy * § 3 - Obsah seznamu vybraných zařízení * § 4 - Rozsah a způsob zajišťování kvality v procesu navrhování vybraného zařízení * § 5 - Rozsah a způsob zajišťování kvality v procesu výroby a montáže vybraného zařízení * § 6 - Rozsah a způsob zajišťování kvality v procesu obstarávání vybraného zařízení * § 7 - Rozsah a způsob zajišťování kvality v procesu uvádění do provozu a provozu vybraného zařízení * § 8 - Druhy záznamů zajišťování kvality vybraného zařízení a způsob jejich vedení * § 9 - Technické požadavky na vybrané zařízení a část vybraného zařízení * § 10 - Požadavky na způsob zajišťování shody vybraného zařízení a části vybraného zařízení s technickými požadavky * § 11 - Požadavky na dokumentaci zajišťování shody vybraného zařízení a části vybraného zařízení s technickými požadavky * § 12 - Postupy a rozsah posouzení shody vybraného zařízení s technickými požadavky * § 13 - Značka shody * § 14 - Požadavky na dokumentování posouzení shody vybraného zařízení s technickými požadavky * § 15 - Jednotlivé postupy, které lze uplatnit k posouzení shody vybraného zařízení s technickými požadavky * § 16 - Rozsah a způsob prověřování shody provozovaných vybraných zařízení s technickými požadavky * § 17 - Způsob dokumentování a obsah dokumentace prověřování shody provozovaného vybraného zařízení s technickými požadavky * § 18 - Oznámení * § 19 - Přechodná ustanovení * § 20 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2017 358 VYHLÁŠKA ze dne 17. října 2016 o požadavcích na zajišťování kvality a technické bezpečnosti a posouzení a prověřování shody vybraných zařízení Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 24 odst. 7, § 56 odst. 2, § 57 odst. 3, § 58 odst. 7 a § 59 odst. 4: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje: a) obsah seznamu vybraných zařízenívybraných zařízení, b) rozsah a způsob zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení v procesu jeho navrhování, výroby, montáže, obstarávání, uvádění do provozu a provozu, c) druhy záznamů zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení a způsob jejich vedení, d) technické požadavky na vybrané zařízenívybrané zařízení a část vybraného zařízenívybraného zařízení, e) požadavky na způsob zajišťování shody vybraného zařízenívybraného zařízení a části vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky, f) požadavky na dokumentaci zajišťování shody vybraného zařízenívybraného zařízení a části vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky, g) postupy a rozsah posouzení shody vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky, h) požadavky na dokumentování posouzení shody vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky, i) jednotlivé postupy, které lze uplatnit k posouzení shody vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky, j) rozsah a způsob prověřování shody provozovaného vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky a k) způsob dokumentování a obsah dokumentace prověřování shody provozovaného vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky. § 2 Pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) tlakovým zařízenímtlakovým zařízením vybrané zařízenívybrané zařízení namáhané tlakem pracovního média s nejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 0,05 MPa, včetně prvků připojených k součástem vystaveným tlaku, bezpečnostní a tlakové výstroje a jiné výstroje, která zajišťuje jeho funkčnost, b) sestavou tlakového zařízenísestavou tlakového zařízení soubor několika dílů, z nichž alespoň jeden je tlakovým zařízenímtlakovým zařízením, které 1. jsou spojeny a provedeny tak, aby byly vzájemně slučitelné, 2. plní stanovenou bezpečnostní funkcibezpečnostní funkci jen, jsou-li přítomny všechny díly tohoto souboru, 3. jsou montovány jedním dodavatelem a 4. slouží ke společnému užití jako jeden celek. § 3 Obsah seznamu vybraných zařízení (1) V seznamu vybraných zařízenívybraných zařízení musí být v textové části jednoznačně určena jednotlivá vybraná zařízenívybraná zařízení a uvedena bezpečnostní třída, do které jsou zařazena. (2) Ve výkresové části seznamu vybraných zařízenívybraných zařízení musí být a) schematicky zobrazeny technologické systémy a stavební části jaderného zařízeníjaderného zařízení, které obsahují vybraná zařízenívybraná zařízení, b) odlišně vyznačeny bezpečnostní třídy jednotlivých vybraných zařízenívybraných zařízení a zvýrazněna hranice mezi vybraným zařízenímvybraným zařízením a jinými zařízeními nebo ostatními částmi stavby jaderného zařízeníjaderného zařízení a c) uvedeny identifikační údaje vybraných zařízenívybraných zařízení a další údaje, ze kterých je jednoznačně zřejmá jejich funkce a umístění v rámci jaderného zařízeníjaderného zařízení. (3) Součástí seznamu vybraných zařízenívybraných zařízení musí být pravidla pro a) určení hranic mezi systémy, zařízeními nebo částmi stavby jaderného zařízeníjaderného zařízení zajišťujícími plnění bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce a ostatními systémy, zařízeními nebo částmi stavby jaderného zařízeníjaderného zařízení a b) určení hranic mezi jednotlivými bezpečnostními třídami vybraných zařízenívybraných zařízení. (4) V seznamu vybraných zařízenívybraných zařízení musí být označena vybraná zařízenívybraná zařízení, u kterých podle § 12 odst. 2 posouzení shody vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky (dále jen „posouzení shody“) provádí autorizovaná nebo akreditovaná osoba. § 4 Rozsah a způsob zajišťování kvality v procesu navrhování vybraného zařízení (1) Při navrhování vybraného zařízenívybraného zařízení, které zahrnuje jeho vývoj, konstrukci a projektování, (dále jen „proces návrhu“) musí být zpracována výstupní dokumentace procesu návrhu (dále jen „návrh vybraného zařízenívybraného zařízení“). (2) Proces návrhu a návrh vybraného zařízenívybraného zařízení musí být v souladu s technickými požadavky na vybrané zařízenívybrané zařízení a část vybraného zařízenívybraného zařízení uvedenými v § 9. (3) Ověření procesu návrhu musí být provedeno a) osobami, které proces návrhu prováděly, a b) osobami, které se nepodílely na procesu návrhu. (4) V návrhu vybraného zařízenívybraného zařízení musí být stanovena a) kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti pro sledování a hodnocení spolehlivosti, b) kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti pro sledování a hodnocení životnosti, c) podmínky pro zacházení a provozování, d) kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti týkající se plnění bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce, e) kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti pro zajišťování kvality a f) technické předpisy, technické normy nebo technické podmínky, které mají být použity. § 5 Rozsah a způsob zajišťování kvality v procesu výroby a montáže vybraného zařízení (1) Před zahájením procesu výroby a montáže vybraného zařízenívybraného zařízení musí být zajištěna veškerá technická dokumentace vybraného zařízenívybraného zařízení podle přílohy č. 3 k této vyhlášce potřebná k provedení tohoto procesu. (2) Při výrobě a montáži vybraného zařízenívybraného zařízení musí být a) postupováno v souladu s návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení, b) dostupná technická specifikace vybraného zařízenívybraného zařízení a její změny, c) prováděny kontroly ověřující soulad vybraného zařízenívybraného zařízení nebo jeho části s technickými požadavky, d) dokumentován způsob a průběh výroby a montáže vybraného zařízenívybraného zařízení, včetně jeho kontrol, v souladu s požadavky stanovenými v návrhu vybraného zařízenívybraného zařízení, e) stanoven způsob a rozsah přezkoumání, ověření a validace vybraného zařízenívybraného zařízení, f) vybrané zařízenívybrané zařízení nezaměnitelným způsobem identifikováno a tato identifikace udržována, g) dostupné informace o současném nebo minulém stavu, umístění a používání vybraného zařízenívybraného zařízení nebo o současném nebo minulém způsobu zacházení s ním a h) část vybraného zařízenívybraného zařízení, která je samostatně dodávána, ve stavu umožňujícím ověření procesu výroby a montáže této části. (3) Po ukončení výroby nebo montáže vybraného zařízenívybraného zařízení musí být a) provedeny kontroly vybraného zařízenívybraného zařízení, kterými se ověří soulad s technickými požadavky, a b) provedeno konečné posouzení k ověření shody vybraného zařízenívybraného zařízení s požadavky specifikovanými v návrhu vybraného zařízenívybraného zařízení a v dokumentaci pro jeho výrobu a montáž; konečné posouzení sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení musí být provedeno po montáži sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení jako celku. (4) Požadavky na kontroly a konečné posouzení podle odstavce 3 stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce. § 6 Rozsah a způsob zajišťování kvality v procesu obstarávání vybraného zařízení (1) Před obstaráváním vybraného zařízenívybraného zařízení musí být a) v dokumentaci pro obstarávání stanoveny požadavky na vybrané zařízenívybrané zařízení a b) stanoven způsob výběru a kritéria pro hodnocení dodavatele výrobku nebo služby (dále jen „dodavatel“). (2) Při obstarávání vybraného zařízenívybraného zařízení musí být a) dodavatel hodnocen a vybírán v souladu se stanoveným způsobem výběru a kritérii pro hodnocení, b) provedeno přezkoumání dokumentace dodavatele o zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení z hlediska její správnosti a úplnosti, c) stanoveny požadavky na způsob a rozsah oznamování neshod dodavatelem a na způsob jejich řešení a d) přijata opatření k provádění dohledu nad dodavatelem spočívajícím v průběžném sledování a kontrole procesů z hlediska plnění požadavků na zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení u dodavatele. § 7 Rozsah a způsob zajišťování kvality v procesu uvádění do provozu a provozu vybraného zařízení Při uvádění do provozu a provozu vybraného zařízenívybraného zařízení musí být a) dokumentována identifikace vybraného zařízenívybraného zařízení a použití náhradního dílu vybraného zařízenívybraného zařízení, b) dostupné informace o současném a minulém stavu, umístění a používání vybraného zařízenívybraného zařízení nebo o současném a minulém způsobu zacházení s vybraným zařízenímvybraným zařízením, c) zpracovány, zavedeny a udržovány plány a programy uvádění vybraného zařízenívybraného zařízení do provozu a jeho provozu, d) udržována identifikace vybraného zařízenívybraného zařízení přidělená při výrobě nebo montáži, e) provádění činností uskutečňováno v souladu s programy uvádění vybraného zařízenívybraného zařízení do provozu, f) provádění činností plánováno a uskutečňováno v souladu s vnitřními předpisy a další dokumentací pro provoz, včetně plánů a programů provozních kontrol vybraných zařízenívybraných zařízení, přeprovozního a provozního programu řízeného stárnutí a plánů a programů kontrol při provádění údržby, oprav nebo změn vybraného zařízenívybraného zařízení, a s technickými požadavky stanovenými touto vyhláškou, g) oprava, údržba nebo změna vybraného zařízenívybraného zařízení provedena v souladu s požadavky stanovenými v dokumentaci opravy, údržby nebo změny vybraného zařízenívybraného zařízení a h) zajištěno, že manipulace s vybraným zařízenímvybraným zařízením a jeho skladování jsou prováděny způsobem, který zabrání poškození, nesprávnému použití nebo zničení vybraného zařízenívybraného zařízení nebo jeho části. § 8 Druhy záznamů zajišťování kvality vybraného zařízení a způsob jejich vedení (1) Zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení musí být dokumentováno zejména a) záznamy týkajícími se zvláštních procesů, b) záznamy o posouzení a vyhodnocení neshod, c) záznamy dokladujícími splnění požadavků na kvalitu vybraného zařízenívybraného zařízení, včetně požadavků na kvalifikaci pracovníků provádějících kontroly a ověření návrhu vybraného zařízenívybraného zařízení, na kvalitu jeho části a na materiály použité k jeho výrobě, jde-li o tlakové zařízenítlakové zařízení zařazené do bezpečnostní třídy 1 nebo 2, a d) záznamy dokladujícími odstranění zjištěných vad vybraného zařízenívybraného zařízení a způsob provedení jeho oprav a záznamy o neodstraněných vadách a způsobu jejich řízeného sledování a hodnocení, jde-li o tlakové zařízenítlakové zařízení zařazené do bezpečnostní třídy 1 nebo 2. (2) Záznam zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení je trvalý nebo dočasný. (3) Trvalým záznamem zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení je a) návrh vybraného zařízenívybraného zařízení, b) záznam o přezkoumání správnosti a úplnosti dokumentace zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení dodavatele, c) záznam o aktuálním technickém stavu vybraného zařízenívybraného zařízení po ukončení jeho výroby, d) záznam o aktuálním technickém stavu vybraného zařízenívybraného zařízení po jeho montáži a kontrolách, e) záznam o tom, že vybrané zařízenívybrané zařízení je provozováno, udržováno nebo podrobováno kontrolám v souladu s technickými požadavky, technickou specifikací, programem provozních kontrol, provozním programem řízeného stárnutí, programem údržby, postupy údržby nebo požadavky právních předpisů, f) záznam, který dokumentuje, že osoba, která plánuje, řídí nebo hodnotí procesy vztahující se k návrhu, výrobě a montáži, obstarávání, uvádění do provozu nebo provozu vybraného zařízenívybraného zařízení nebo jeho části, splňuje požadavky na kvalifikaci, g) záznam, který dokumentuje plánování a provádění údržby, opravy nebo změny vybraného zařízenívybraného zařízení, včetně průkazu kvality použitých náhradních dílů, h) záznam, který dokumentuje, že kvalita původně zabudovaného vybraného zařízenívybraného zařízení, opravovaného nebo vyměněného vybraného zařízenívybraného zařízení nebo vybraného zařízenívybraného zařízení, u nějž byla provedena změna, je v souladu s technickými požadavky a technickou specifikací vybraného zařízenívybraného zařízení, a i) záznam, který dokumentuje, že byla zajištěna náprava neshody a přijata preventivní opatření proti této neshodě. (4) Dočasným záznamem zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení je záznam zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení, který není trvalým záznamem zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení. (5) Trvalý záznam zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení musí být uchováván od návrhu vybraného zařízenívybraného zařízení po celou dobu jeho životnosti. (6) Záznamy zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení musí být vedeny v rozsahu a způsobem, aby bylo možno kdykoliv posoudit, zda stav vybraného zařízenívybraného zařízení nebo jeho části odpovídá příslušným technickým požadavkům. (7) Záznamy z výroby a montáže a z obstarávání vybraného zařízenívybraného zařízení musí být vyhotoveny v průběhu výroby a montáže a obstarávání vybraného zařízenívybraného zařízení a zkompletovány před zahájením etapy uvádění vybraného zařízenívybraného zařízení do provozu. (8) Záznamy z etapy uvádění vybraného zařízenívybraného zařízení do provozu musí být vyhotoveny v průběhu uvádění vybraného zařízenívybraného zařízení do provozu a zkompletovány před zahájením provozu vybraného zařízenívybraného zařízení. (9) Záznamy z provozu musí obsahovat také způsob a rozsah provedení opravy, údržby nebo změny vybraného zařízenívybraného zařízení. § 9 Technické požadavky na vybrané zařízení a část vybraného zařízení Technické požadavky na vybrané zařízenívybrané zařízení a část vybraného zařízenívybraného zařízení, které se uplatňují při jeho navrhování, výrobě, montáži, uvádění do provozu a provozu, stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce. § 10 Požadavky na způsob zajišťování shody vybraného zařízení a části vybraného zařízení s technickými požadavky (1) Zajišťování shody vybraného zařízenívybraného zařízení a části vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky (dále jen „zajišťování shody“) musí být prováděno a dokumentováno tak, aby byly zajištěny podklady a doklady nezbytné pro zajištění technické bezpečnostitechnické bezpečnosti. (2) Každý, kdo navrhuje, vyrábí, montuje, uvádí do provozu nebo opravuje vybrané zařízenívybrané zařízení nebo část vybraného zařízenívybraného zařízení, nebo provádí jeho údržbu, a držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) až h) atomového zákona je povinen poskytovat dodavateli informace o vybraném zařízenívybraném zařízení nebo jeho části, včetně požadavků na typ, množství, podmínky a termíny dodání a úroveň kvality vybraného zařízenívybraného zařízení nebo jeho části, podle jeho zařazení do bezpečnostní třídy. (3) Při zajišťování shody je držitel povolení povinen zajistit a) dodavatelský systém s potřebnými zdroji a s vnější a vnitřní komunikací, včetně systému vzájemné nezávislé kontroly, b) zpracování dokumentace o zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení a programů řízeného stárnutí a umožnit jejich přezkoumávání, c) kontrolní mechanismy a způsoby vzájemné komunikace v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce pro vybrané zařízenívybrané zařízení nebo jeho část, d) zavedení systému kontrol vybraného zařízenívybraného zařízení nebo jeho části odpovídajícího etapě životního cyklu vybraného zařízenívybraného zařízení, kterým se ověřuje soulad s předepsanými postupy a záznamy z kontrol, e) kontrolu průběhu činností na vybraném zařízenívybraném zařízení odpovídající etapě životního cyklu vybraného zařízenívybraného zařízení nebo jeho části v rámci systému nezávislé kontroly držitele povolení a systému nezávislé kontroly dodavatele, f) provedení konečného posouzení vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky stanovenými v postupech pro výrobu, montáž nebo opravu vybraného zařízenívybraného zařízení, g) dokumentování konečného posouzení vybraného zařízenívybraného zařízení podle písmene f), h) ověření plnění technických požadavků stanovených v postupech pro údržbu vybraného zařízenívybraného zařízení dodavatelem, který provádí údržbu vybraného zařízenívybraného zařízení, i) dokumentování ověření plnění technických požadavků podle písmene h) a j) dostupnost dokumentace vztahující se k vybranému zařízenívybranému zařízení nebo jeho části odpovídající jeho skutečnému provedení v předem stanoveném rozsahu. (4) Ověřování kvality použitých materiálů a správnosti a úplnosti technické dokumentace, dokumentace oprav a údržby a průvodní technické dokumentace vybraného zařízenívybraného zařízení, včetně ověřování postupů konečného posouzení, musí být pro vybrané zařízenívybrané zařízení uvedené v § 12 odst. 2 nebo jeho část prováděno fyzickými osobami, které a) dosáhly vysokoškolského vzdělání nebo stupně vyššího odborného vzdělání úspěšným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu v oboru vzdělání strojním, elektrotechnickém, stavebním, případně oboru příbuzném, jehož absolvováním získaly teoretické odborné znalosti nezbytné pro provádění těchto činností, nebo stupně středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru strojním, elektrotechnickém, stavebním, případně oboru příbuzném, jehož absolvováním získaly teoretické odborné znalosti nezbytné pro provádění těchto činností, a b) mají nejméně pět let praxe v příslušném oboru, jde-li o fyzické osoby se stupněm vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou, nejméně tři roky praxe v příslušném oboru, jde-li o fyzické osoby se stupněm vzdělání vyšší odborné vzdělání, nebo nejméně dva roky praxe v příslušném oboru, jde-li o fyzické osoby s vysokoškolským vzděláním. (5) Příloha č. 2 k této vyhlášce stanoví požadavky na způsob zajišťování shody a) při navrhování, výrobě a montáži vybraného zařízenívybraného zařízení a části vybraného zařízenívybraného zařízení, b) při uvádění vybraného zařízenívybraného zařízení a části vybraného zařízenívybraného zařízení do provozu a c) při provozu vybraného zařízenívybraného zařízení a části vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky. § 11 Požadavky na dokumentaci zajišťování shody vybraného zařízení a části vybraného zařízení s technickými požadavky (1) Způsob návrhu, výroby a montáže vybraného zařízenívybraného zařízení a části vybraného zařízenívybraného zařízení musí být dokumentován tak, aby umožňoval provedení posouzení shody. (2) Zajišťování shody musí být dokumentováno v dokumentaci zajišťování shody podle požadavků stanovených a) v příloze č. 3 k této vyhlášce, jde-li o technickou dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení, a b) v příloze č. 4 k této vyhlášce, jde-li o průvodní technickou dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení. (3) Dokumentace zajišťování shody musí být uchovávána po celou dobu životnosti vybraného zařízenívybraného zařízení. § 12 Postupy a rozsah posouzení shody vybraného zařízení s technickými požadavky (1) Posouzení shody musí být provedeno před použitím vybraného zařízenívybraného zařízení v jaderném zařízeníjaderném zařízení. (2) Autorizovaná osoba provádí posouzení shody u a) vybraných zařízenívybraných zařízení zařazených do bezpečnostní třídy 1, která tvoří hranici primárního okruhu chlazení jaderného reaktoru (dále jen „primární okruh), a to u 1. tlakových nádob, nádrží a chladičů, včetně tlakové nádoby jaderného reaktoru a parogenerátorů, pracujících s radioaktivními látkamiradioaktivními látkami s nejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 0,05 MPa, jejichž objem je větší než 10 l, a 2. čerpadel, potrubí a armatur pracujících s radioaktivními látkamiradioaktivními látkami s nejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 0,05 MPa, jejichž jmenovitá světlost je větší než DN 70, b) vybraných zařízenívybraných zařízení zařazených do bezpečnostní třídy 2, a to u 1. tlakových nádob, nádrží a chladičů systémů zajišťujících chlazení jaderného reaktoru, kompenzaci objemu, chlazení hermetického prostoru, havarijní doplňování, dochlazování primárního okruhu a čištění pracovního média tlakového okruhu pracujících s radioaktivními látkamiradioaktivními látkami s nejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 0,05 MPa, jejichž objem je větší než 10 l, 2. čerpadel, potrubí a armatur systémů zajišťujících chlazení jaderného reaktoru, kompenzaci objemu, chlazení hermetického prostoru, havarijní doplňování, dochlazování primárního okruhu a čištění pracovního média tlakového okruhu pracujících s radioaktivními látkamiradioaktivními látkami s nejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 0,05 MPa, jejichž jmenovitá světlost je větší než DN 70, 3. tlakových zařízenítlakových zařízení tvořících systém ochranné obálky, včetně zařízení zajišťujících hermetičnost ochranné obálky při základní projektové nehodě, 4. tlakových zařízenítlakových zařízení sekundárního okruhu chlazení jaderného reaktoru (dále jen „sekundární okruh“), u nichž nejvyšší pracovní tlak pracovního média při pracovní teplotě vyšší než 100 °C přesahuje 4 MPa a jejichž jmenovitá světlost je větší než DN 200, 5. obalových souborůobalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva a 6. železobetonové konstrukce stavby budovy jaderného reaktoru, včetně obrysu montážního poklopu budovy jaderného reaktoru, a ocelové výstelky vymezujících hermetický prostor a c) vybraných zařízenívybraných zařízení zařazených do bezpečnostní třídy 3, a to u 1. tlakových nádob, nádrží a chladičů systémů zajišťujících normální doplňování, bórovou regulaci a chlazení zařízení pro skladování vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva pracujících s radioaktivními látkamiradioaktivními látkami s nejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 0,05 MPa, jejichž objem je větší než 10 l, 2. čerpadel, potrubí a armatur systémů zajišťujících normální doplňování, bórovou regulaci a chlazení zařízení pro skladování vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva pracujících s radioaktivními látkamiradioaktivními látkami s nejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 0,05 MPa, jejichž jmenovitá světlost je větší než DN 70, a 3. tlakových zařízenítlakových zařízení sekundárního okruhu, u nichž nejvyšší pracovní tlak pracovního média při pracovní teplotě vyšší než 100 °C přesahuje 4 MPa a jejichž jmenovitá světlost je větší než DN 200. (3) Výrobce nebo dovozce provádí posouzení shody u a) vybraného zařízenívybraného zařízení s parametry nižšími nebo rovnými hodnotám stanoveným v odstavci 2, b) elektrického vybraného zařízenívybraného zařízení a vybraného zařízenívybraného zařízení automatizovaných systémů řízení technologických procesů, včetně jejich softwaru, (dále jen „řídicí vybrané zařízenívybrané zařízení“), c) vybraného zařízenívybraného zařízení, které je součástí stavební části jaderného zařízeníjaderného zařízení, (dále jen „stavební vybrané zařízenívybrané zařízení“) zařazeného do bezpečnostní třídy 3 a d) jiného vybraného zařízenívybraného zařízení zařazeného do bezpečnostní třídy 2 nebo 3, nejde-li o vybrané zařízenívybrané zařízení uvedené v odstavci 2. (4) Akreditovaná osoba provádí posouzení shody u vybraného zařízenívybraného zařízení uvedeného v odstavci 2 písm. c), pokud je posouzení shody prováděno postupem podle § 15 odst. 1 písm. e) bodu 1. (5) V případě posouzení shody sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení musí být tato sestava posouzena jako celek. Při posouzení shody sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení se využijí výsledky posouzení shody jednotlivých vybraných zařízenívybraných zařízení, které jsou díly sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení. Posouzení shody sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení musí být provedeno s ohledem na nejvýznamnější bezpečnostní třídu, do které je zařazeno některé z vybraných zařízenívybraných zařízení, které jsou díly sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení. (6) Pro jednotlivé části vybraného zařízenívybraného zařízení samostatně navrhované, vyráběné nebo montované po výrobě musí být posouzení shody provedeno v rozsahu odpovídajícím této části vybraného zařízenívybraného zařízení; to neplatí pro části vybraného zařízenívybraného zařízení uvedeného v odstavci 3, pro které není posouzení shody v rozsahu odpovídajícím této části vybraného zařízenívybraného zařízení předepsáno v návrhu vybraného zařízenívybraného zařízení. Při posouzení shody vybraného zařízenívybraného zařízení se využijí výsledky posouzení shody jednotlivých částí vybraného zařízenívybraného zařízení samostatně navrhovaných, vyráběných nebo montovaných po výrobě. (7) Posouzení shody musí být prováděno včetně posouzení výchozích materiálůvýchozích materiálů a polotovarů s technickými požadavky na tyto materiály a polotovary. (8) Jednotlivý postup posouzení shody může být vždy prováděn pouze jednou autorizovanou osobou, akreditovanou osobou, výrobcem nebo dovozcem vybraného zařízenívybraného zařízení. Je-li předepsána kombinace postupů posouzení shody, mohou být jednotlivé postupy posouzení shody prováděny různými osobami. § 13 Značka shody (1) Výrobce nebo dovozce musí v rámci provádění posouzení shody zajistit označení vybraného zařízenívybraného zařízení značkou shody spolu s identifikací výrobce; je-li v rámci postupu posouzení shody stanovena účast autorizované nebo akreditované osoby, musí být připojena též identifikace této osoby. (2) Označením značkou shody se potvrzuje shoda vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky a dodržení zvoleného postupu posouzení shody stanoveného touto vyhláškou. (3) Značka shody musí být připojena na vybrané zařízenívybrané zařízení nesmazatelným a čitelným způsobem a její velikost nesmí být menší než 5 mm. Značku shody lze vyznačit v průvodní technické dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení, neumožňuje-li její připojení na vybrané zařízenívybrané zařízení jeho konstrukce nebo rozměry, nebo nebude-li po montáži toto vybrané zařízenívybrané zařízení přístupné. (4) Grafickou podobu značky shody stanoví příloha č. 9 k této vyhlášce. § 14 Požadavky na dokumentování posouzení shody vybraného zařízení s technickými požadavky (1) Dokumentací využívanou při posouzení shody je a) technická dokumentace vybraného zařízenívybraného zařízení uvedená v příloze č. 3 k této vyhlášce a b) dokumentace týkající se systému řízení výrobce nebo osoby provádějící montáž a dokumentace zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení výrobcem nebo osobou provádějící montáž, je-li v rámci postupu posouzení shody prováděno posouzení systému řízení výrobce nebo osoby provádějící montáž. (2) Posouzení shody musí být dokumentováno a) doklady o použitém postupu posouzení shody a b) dokumenty vydanými při posouzení shody autorizovanou osobou, akreditovanou osobou, výrobcem nebo dovozcem vybraného zařízenívybraného zařízení v rozsahu uvedeném v jednotlivých postupech posouzení shody. (3) Ke každému vybranému zařízenívybranému zařízení, u kterého bylo provedeno posouzení shody, musí být vydáno písemné prohlášení o shodě vydané tím, kdo provádí návrh, výrobu nebo montáž po výrobě tohoto zařízení. Náležitosti prohlášení o shodě stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce. (4) Prohlášení o shodě je součástí průvodní technické dokumentace vybraného zařízenívybraného zařízení. (5) Odmítne-li autorizovaná nebo akreditovaná osoba vydat doklad o posouzení shody, je součástí dokumentace posouzení shody odůvodnění tohoto rozhodnutí. (6) Dokumentace podle odstavce 2 musí být uchovávána po celou dobu životnosti vybraného zařízenívybraného zařízení. § 15 Jednotlivé postupy, které lze uplatnit k posouzení shody vybraného zařízení s technickými požadavky (1) Jednotlivými postupy posouzení shody jsou pro a) vybraná zařízenívybraná zařízení uvedená v § 12 odst. 2 písm. a) 1. postupy posouzení shody B a D, 2. postupy posouzení shody B a F, nebo 3. postup posouzení shody G, b) vybraná zařízenívybraná zařízení uvedená v § 12 odst. 2 písm. b) bodech 1 až 4 1. postupy posouzení shody B1 a D, 2. postupy posouzení shody B1 a F, 3. postupy posouzení shody B a E, nebo 4. postup posouzení shody G, c) vybraná zařízenívybraná zařízení uvedená v § 12 odst. 2 písm. b) bodě 5 postup posouzení shody F, d) vybraná zařízenívybraná zařízení uvedená v § 12 odst. 2 písm. b) bodě 6 1. postupy posouzení shody B a E, 2. postupy posouzení shody B a D, nebo 3. postup posouzení shody G, e) vybraná zařízenívybraná zařízení uvedená v § 12 odst. 2 písm. c) 1. postup posouzení shody A1, 2. postup posouzení shody D1, 3. postup posouzení shody E1, nebo 4. postup posouzení shody nebo kombinace postupů posouzení shody, je-li předepsána, uvedené v písmenu a) nebo b) a f) vybraná zařízenívybraná zařízení uvedená v § 12 odst. 3 postup posouzení shody A. (2) Jednotlivými postupy posouzení shody v rozsahu části vybraného zařízenívybraného zařízení podle § 12 odst. 6 jsou pro a) vybraná zařízenívybraná zařízení uvedená v § 12 odst. 2 písm. a) a b) 1. postup posouzení shody D1, 2. postup posouzení shody E1, nebo 3. postup posouzení shody G, b) vybraná zařízenívybraná zařízení uvedená v § 12 odst. 2 písm. c) 1. postup posouzení shody A1, 2. postup posouzení shody D1, nebo 3. postup posouzení shody E1 a c) vybraná zařízenívybraná zařízení uvedená v § 12 odst. 3 postup posouzení shody A. (3) Jednotlivé postupy posouzení shody stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce. § 16 Rozsah a způsob prověřování shody provozovaných vybraných zařízení s technickými požadavky (1) Prověřování shody provozovaného vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky (dále jen „prověřování shody“) musí být prováděno způsobem a v rozsahu stanoveném v příloze č. 8 k této vyhlášce a v souladu s dokumentací prověřování shody podle § 17 odst. 2. (2) Pravidelné prověřování shody musí být plánováno a prováděno v intervalech a způsobem stanovenými v programu provozních kontrol a v souladu s technickými specifikacemi jednotlivých vybraných zařízenívybraných zařízení. (3) V rámci pravidelného prověřování shody musí být provedeny kontroly vybraného zařízenívybraného zařízení stanovené v programu provozních kontrol. Požadavky na tyto kontroly stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce. (4) V rámci pravidelného prověřování shody musí být výsledky kontrol vyhodnoceny z hlediska technické bezpečnostitechnické bezpečnosti vybraného zařízenívybraného zařízení. (5) V rámci prověřování shody po opravě, údržbě nebo zpětné montáži po opravě anebo údržbě vybraného zařízenívybraného zařízení musí být výsledky kontrol stanovených v dokumentaci oprav nebo údržby vyhodnoceny z hlediska technické bezpečnostitechnické bezpečnosti tohoto zařízení. (6) V rámci prověřování shody po opravě, údržbě nebo zpětné montáži po opravě anebo údržbě vybraného zařízenívybraného zařízení musí být provedeno ověření, že část vybraného zařízenívybraného zařízení uvedeného v § 12 odst. 2 použitá při opravě nebo údržbě vybraného zařízenívybraného zařízení je v souladu s technickými požadavky. Ověření části vybraného zařízenívybraného zařízení musí být provedeno postupem F1 podle přílohy č. 8 k této vyhlášce. (7) V rámci prověřování shody po opravě nebo zpětné montáži po opravě a po provedení změny vybraného zařízenívybraného zařízení musí být provedeno konečné posouzení podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. § 17 Způsob dokumentování a obsah dokumentace prověřování shody provozovaného vybraného zařízení s technickými požadavky (1) Požadavky na dokumentování prověřování shody stanoví příloha č. 8 k této vyhlášce. (2) Dokumentace prověřování shody musí obsahovat a) pracovní příkazy a metodiky k prověřování shody, b) vnitřní předpisy, pokud obsahují informace o kontrolách vybraných zařízenívybraných zařízení, c) plány provozních kontrol, d) program provozních kontrol, e) provozní program řízeného stárnutí, f) průvodní technickou dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, g) dokumentaci vztahující se k přípravě a provádění oprav a údržby vybraného zařízenívybraného zařízení a h) záznamy z provedených provozních kontrol a z kontrol při provádění oprav, údržby nebo změny vybraného zařízenívybraného zařízení. (3) Program provozních kontrol musí obsahovat a) seznamy jednotlivých vybraných zařízenívybraných zařízení členěné podle druhů vybraných zařízenívybraných zařízení, b) programy provozních kontrol jednotlivých vybraných zařízenívybraných zařízení obsahující 1. kontrolní místa na vybraných zařízeníchvybraných zařízeních, 2. kontrolní metody aplikované na kontrolních místech vybraných zařízenívybraných zařízení, 3. kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti pro vyhodnocení kontrolní metody a 4. periodu kontrol v průběhu provozu a c) přehled změn programu provozních kontrol provedených v průběhu uvádění do provozu a provozu vybraných zařízenívybraných zařízení. § 18 Oznámení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 19 Přechodná ustanovení (1) Posouzení shody vybraného zařízenívybraného zařízení, které je speciálně navrhované pro jaderné zařízeníjaderné zařízení, s technickými požadavky k zajištění technické bezpečnostitechnické bezpečnosti podle vyhlášky č. 309/2005 Sb., o zajišťování technické bezpečnosti vybraných zařízení, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se považuje za posouzení shody vybraného zařízenívybraného zařízení nebo části vybraného zařízenívybraného zařízení podle této vyhlášky a ověření podle § 16 odst. 6 této vyhlášky a má se za to, že toto vybrané zařízenívybrané zařízení splňuje požadavky této vyhlášky. (2) Vybrané zařízeníVybrané zařízení, které není speciálně navrhovaným vybraným zařízenímvybraným zařízením pro jaderné zařízeníjaderné zařízení, podle vyhlášky č. 309/2005 Sb., o zajišťování technické bezpečnosti vybraných zařízení, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a které splňuje požadavky vyhlášky č. 132/2008 Sb., o systému jakosti při provádění a zajišťování činností souvisejících s využíváním jaderné energie a radiačních činností a o zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se považuje za vybrané zařízenívybrané zařízení nebo část vybraného zařízenívybraného zařízení, u nějž bylo posouzení shody provedeno postupem podle této vyhlášky, a má se za to, že splňuje požadavky této vyhlášky. § 20 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předsedkyně: Ing. Drábová, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. Technické požadavky na vybrané zařízení a části vybraného zařízení A. Technické požadavky na tlaková zařízenítlaková zařízení a některá další vybraná zařízenívybraná zařízení a obalové souboryobalové soubory pro přepravu, skladování a ukládání vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva 1. Všeobecné požadavky 1.1. Technické požadavky uvedené v této příloze se vztahují na všechna tlaková zařízenítlaková zařízení a sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení a jejich části. 1.2. Technické požadavky uvedené v 1.2.1. bodech 1.3 až 1.8, 1.13, 1.14, 2 až 5 a 11 až 14 se vztahují na obalové souboryobalové soubory pro přepravu, skladování a ukládání vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva a 1.2.2. bodech 1.3 až 1.10, 1.12 až 1.14, 2 až 5, 7, 8 a 11 až 15 se vztahují na vybraná zařízenívybraná zařízení uvedená v § 12 odst. 3 písm. a) a d). 1.3. Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být navrženo v souladu s požadavky stanovenými 1.3.1. v jeho technické specifikaci podle vyhlášky o požadavcích na projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení a 1.3.2. touto vyhláškou. 1.4. Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být navrženo tak, aby 1.4.1. nemohlo dojít k jeho náhlé poruše při všech zkušebních a provozních stavech, včetně nepřípustných úniků média, 1.4.2. bylo možné bezpečně provádět v průběhu jeho provozu všechny nezbytné plánované i neplánované kontroly nebo diagnostiku tohoto zařízení a 1.4.3. bylo možné bezpečně provádět jeho opravy a údržbu. 1.5. Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být navrženo tak, aby odolalo nebezpečí plynoucímu z vlastností území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, vnějších vlivů a vnitřních vlivů. 1.6. Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být schopno plnit požadovanou funkci ve všech provozních stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení a v havarijních podmínkách, k jejichž zvládání je určeno. 1.7. Na materiály použité k výrobě tlakových zařízenítlakových zařízení a jejich částí zabezpečujících hermetičnost ochranné obálky se vztahují požadavky na materiály pro tlaková zařízenítlaková zařízení podle bodu 12 a 13 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce. 1.8. Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být navrženo tak, aby bylo možné provést jeho dekontaminaci a pokud je to možné následnou pasivaci vnitřních povrchů. 1.9. Při tvorbě návrhu tlakového zařízenítlakového zařízení se musí vycházet ze stanovených 1.9.1. výpočtových, provozních a zkušebních zatížení a jejich limitů, 1.9.2. provozních podmínek pro dané tlakové zařízenítlakové zařízení, 1.9.3. limitních parametrů provozuschopnosti tlakového zařízenítlakového zařízení, při jehož funkci dochází k mechanickému pohybu, 1.9.4. provozních režimů s ohledem na zařazení tlakového zařízenítlakového zařízení do bezpečnostní třídy, 1.9.5. chemických a fyzikálních parametrů médií používaných v tlakovém zařízenítlakovém zařízení, 1.9.6. korozních vlivů použitých médií na materiál tlakového zařízenítlakového zařízení po dobu požadované životnosti tohoto zařízení a 1.9.7. požadavků na odolnost tlakového zařízenítlakového zařízení vůči seismickým účinkům nebo vůči cyklickým zatížením. 1.10. Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být navrženo tak, aby bylo vyloučeno nebo minimalizováno riziko podstatné ztráty odolnosti vůči tlaku v důsledku poruchy vedoucí k porušení celistvosti tlakového zařízenítlakového zařízení a úniku radioaktivních látekradioaktivních látek. V případech, kdy nelze toto riziko vyloučit, musí být při provozu tlakového zařízenítlakového zařízení a po jeho odstavení vhodnými prostředky ochrany k udržení provozních parametrů zajištěno udržení dostatečné výše hladiny média v tlakovém zařízenítlakovém zařízení a odvod zbytkového tepla, a to navazujícími napájecími systémy a systémy odvodu tepla. 1.11. Tlakové zařízeníTlakové zařízení tvořící systém ochranné obálky, včetně zařízení ovlivňujících hermetičnost ochranné obálky, musí být navrženo tak, aby bylo možné stanovit těsnost při projektovaném výpočtovém tlaku po instalaci všech hermetických průchodek, hermetických dveří a vstupů. 1.12. Potrubí, které je tlakovým zařízenímtlakovým zařízením, musí být navrženo tak, aby riziko přetížení v důsledku nepřípustných vůlí nebo nadměrných sil vznikajících zejména na přírubách, spojích a vlnovcích bylo minimalizováno zejména pomocí podpor, výztuh, ukotvení, vyrovnání polohy a předpětí závěsů. 1.13. Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být navrženo pro zatížení ve všech provozních stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení a v havarijních podmínkách, k jejichž zvládání je určeno. Je nutné brát v úvahu různá zatížení, která mohou působit společně, se zřetelem k pravděpodobnosti jejich současného výskytu. 1.14. Návrh tlakového zařízenítlakového zařízení zabezpečující náležitou pevnost musí být založen na výpočtové metodě podle bodu 2 v případě potřeby doplněné experimentální metodou. Při zpracování výpočtu mohou být použity pouze ověřené výpočtové programy. 2. Výpočtová metoda 2.1. Použitá výpočtová metoda musí uplatňovat konzervativní přístup a omezit rizika ohrožení fyzických osob a majetku na nejnižší rozumně dosažitelnou míru v souladu s požadavky stanovenými v technických předpisech a technických podmínkách na 2.1.1. provádění výpočtů pevnosti, 2.1.2. mechanické vlastnosti použitých základních a přídavných materiálů, 2.1.3. nerozebíratelné spoje, 2.1.4. provádění kontrol tlakového zařízenítlakového zařízení a 2.1.5. sledování a hodnocení stárnutí tlakového zařízenítlakového zařízení. Odolnost vůči vnitřnímu tlaku a další hlediska zatížení 2.2. Dovolené namáhání u tlakových zařízenítlakových zařízení musí být omezeno s ohledem na druhy poruch, jejichž výskyt za provozních podmínek a provozních režimů je možné předvídat. Musí být použity součinitele bezpečnosti, které umožňují zcela vyloučit jakékoli nejistoty vyplývající z výroby, skutečných provozních podmínek, namáhání, výpočtových modelů a vlastností a chování materiálu. Pevnost 2.3. K zajištění pevnosti tlakového zařízenítlakového zařízení musí být použity vhodné pevnostní výpočty zahrnující příslušná výpočtová, provozní a zkušební zatížení. 2.4. Při výpočtu pevnosti tlakového zařízenítlakového zařízení musí být zohledněna zejména tato zatížení: 2.4.1. vnitřní a vnější tlak, 2.4.2. účinek vlastní tíhy zařízení a jeho náplně, 2.4.3. doplňková zatížení, včetně účinku tíhy připojených zařízení, izolace a potrubí, 2.4.4. síly vyvolané podpěrami a potrubím, 2.4.5. teplotní účinky, včetně teplotních rázů, 2.4.6. vibrační zatížení, 2.4.7. seismické účinky a podmínky prostředí při extrémních atmosférických jevech, 2.4.8. procesy způsobující degradaci materiálu, včetně vlivu radioaktivity, 2.4.9. hydraulické odpory a tlakové rázy, 2.4.10. pád letadla a 2.4.11. jiná zatížení vyplývající z analýzy rizik podle bodu 3.1 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce. Výpočtová zatížení 2.5. Výpočtový tlak musí být větší než nejvyšší dovolený tlak a musí zohledňovat 2.5.1. tlakové rázy, 2.5.2. chyby řídicího systému a nejistoty měření a 2.5.3. vlivy konfigurace systému. 2.6. U částí tlakového zařízenítlakového zařízení zatížených současně vnitřním a vnějším tlakem je výpočtový tlak stanoven jako rozdíl těchto tlaků, při kterém je dosažena největší tloušťka stěny. 2.7. Výpočtová teplota nesmí být menší než očekávaná maximální střední teplota po tloušťce uvažované části, na kterou se vztahují limity pro normální a abnormální provozní podmínky. Jsou-li zařízení nebo potrubí vyhřívána přenosem tepla ze zdrojů, jako jsou indukční spirály, opláštění nebo vnitřní zdroje tepla, musí být jejich vliv zohledněn při stanovení výpočtové teploty. 2.8. Další výpočtová zatížení musí být vybrána tak, aby v kombinaci s vlivy výpočtového tlaku, na které se vztahují limity pro normální provozní podmínky, byla určena největší tloušťka stěny zařízení. 2.9. Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být navrženo tak, aby nejvyšší hodnoty namáhání a koncentrace napětí odpovídající výpočtovým zatížením byly udrženy v bezpečných mezích. Provozní zatížení 2.10. Při výpočtu pevnosti tlakového zařízenítlakového zařízení musí být vzata v úvahu veškerá zatížení, která se mohou vyskytnout ve všech provozních stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení a v havarijních podmínkách, k jejichž zvládání je určeno. Uvažována musí být zejména zatížení způsobující napětí a deformace v materiálu, ze kterého je zařízení vyrobeno, vzniklé při výrobě, přepravě, montáži a tlakových zkouškách, a to včetně zbytkových napětí, jejichž vliv na mezní stavy pevnosti musí být posouzen jednotlivě podle jejich významnosti. Zkušební zatížení 2.11. Při výpočtu pevnosti pro tlakové zařízenítlakové zařízení musí být zohledněna předpokládaná zkušební zatížení, kterým je tlakové zařízenítlakové zařízení při tlakové zkoušce během konečného posouzení vystaveno. 2.12. Zkušební tlak musí být stanoven v poměru k výpočtovému, případně k nejvyššímu dovolenému tlaku s přihlédnutím k hodnocení geometrických a materiálových vlastností a zkušebním podmínkám při výrobě a provozu v souladu s požadavky uvedenými v technických předpisech nebo technických podmínkách pro výrobu tlakového zařízenítlakového zařízení. Výpočet pevnosti, návrh základních rozměrů a kontrolní výpočet 2.13. Výpočet pevnosti pro tlaková zařízenítlaková zařízení musí být vypracován pro následující mezní stavy: 2.13.1. náhlé porušení celistvosti houževnatým nebo křehkým lomem, 2.13.2. plastické deformace v celém průřezu části tlakového zařízenítlakového zařízení, 2.13.3. jednosměrný růst plastické složky poměrné deformace při cyklickém zatížení vedoucí k nepřípustné změně rozměrů nebo k porušení celistvosti, 2.13.4. vznik trhlin při cyklickém zatížení a 2.13.5. ztráta stability. 2.14. Ve výpočtu pevnosti pro mezní stavy uvedené v bodě 2.13 musí být použity hodnoty, které odpovídají materiálovým, pevnostním, plastickým a křehkolomovým charakteristikám a odolnosti vůči deformaci, které jsou pro dané materiály stanoveny v technických předpisech, nebo experimentálně stanoveny akreditovanou zkušebnou. Pro účely tohoto výpočtu pevnosti lze použít hodnoty stanovené v technických normách. 2.15. V případě nerozebíratelných spojů musí být zvoleny pro materiálové vlastnosti vhodné součinitele nerozebíratelných spojů závislé na druhu spojovaných materiálů, na druhu použitých nedestruktivních kontrol a na funkci vybraného zařízenívybraného zařízení ve všech provozních stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení a v havarijních podmínkách, k jejichž zvládání je určeno. 2.16. Při návrhu tlakového zařízenítlakového zařízení musí být vhodným způsobem odpovídajícím určenému použití tlakového zařízenítlakového zařízení a jeho plánované životností zohledněny předvídatelné degradační mechanizmy, zejména vliv radioaktivity, koroze a únavy materiálu. 2.17. Při výpočtu pevnosti tlakového zařízenítlakového zařízení musí být proveden 2.17.1. výpočet pro návrh základních rozměrů zařízení (dále jen „návrh základních rozměrů“) a 2.17.2. kontrolní výpočet tlakového zařízenítlakového zařízení (dále jen „kontrolní výpočet“). 2.18. Při návrhu základních rozměrů se dovolená napětí vypočtou z pevnosti v tahu a ze smluvní meze kluzu přípustných pro výrobu tlakového zařízenítlakového zařízení. Při výpočtu dovolených napětí musí být uvažovány příslušné součinitele bezpečnosti. 2.19. Při návrhu základních rozměrů je nutno uvažovat mezní stavy 2.19.1. porušení celistvosti houževnatým lomem, 2.19.2. plastické deformace v celém průřezu části tlakového zařízenítlakového zařízení a 2.19.3. ztráty stability. 2.20. Po návrhu základních rozměrů tlakového zařízenítlakového zařízení musí být proveden kontrolní výpočet, kterým musí být prokázána 2.20.1. pevnost při statickém zatížení, 2.20.2. pevnost při cyklickém zatížení, 2.20.3. odolnost proti náhlému porušení, 2.20.4. pevnost při vibracích, 2.20.5. odolnost proti ztrátě stability a 2.20.6. odolnost proti seismickým účinkům. 2.21. V kontrolním výpočtu musí být zohledněna všechna zatížení, včetně teplotních účinků, a všechny provozní stavy uvedené v technické specifikaci. Zejména musí být zohledněna degradace vlastností materiálu během provozu, jakost povrchu, vliv gradientu napětí a vliv korozního prostředí. 3. Experimentální metoda provedení návrhu tlakového zařízenítlakového zařízení 3.1. Správnost návrhu tlakového zařízenítlakového zařízení nebo jeho částí musí být ověřena vhodnými kontrolami uskutečněnými na reprezentativním vzorku tlakových zařízenítlakových zařízení v souladu s programem kontrol stanoveným pro účely experimentální metody provedení návrhu. Tento program kontrol musí být schválen autorizovanou osobou provádějící posouzení shody návrhu. 3.2. V programu kontrol musí být definovány zkušební podmínky a kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti. Před provedením jednotlivých kontrol musí být změřeny skutečné hodnoty základních rozměrů a vlastností materiálů, z nichž se tlakové zařízenítlakové zařízení skládá. 4. Návrh bezpečné manipulace a provozu tlakového zařízenítlakového zařízení 4.1. Předepsaný způsob manipulace a provozu tlakového zařízenítlakového zařízení musí vyloučit rizika vyplývající z analýzy rizik podle bodu 3.1 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce. Zvláštní pozornost musí být věnována 4.1.1. uzávěrům a otvorům, 4.1.2. nebezpečným odfukům z pojistných armatur a 4.1.3. prvkům, které brání fyzickému vstupu do tohoto zařízení, pokud je v tomto zařízení tlak nebo vakuum. 5. Prostředky přezkoušení 5.1. Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být navrženo tak, aby bylo možné uskutečnit všechny nezbytné kontroly k zajištění technické bezpečnostitechnické bezpečnosti. 5.2. Pokud tlakové zařízenítlakové zařízení nemůže být navrženo tak, aby bylo možné v průběhu provozu provádět kontroly tohoto zařízení v požadovaném rozsahu, musí být 5.2.1. stanoveny jiné kontroly zajišťující stejnou úroveň technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, včetně nepřímých kontrol, nebo 5.2.2. použity schválené výpočtové metody a musí být použity bezpečnostní rezervyrezervy stanovené konzervativním přístupem a přiměřená bezpečnostní opatření k vyloučení možného neočekávaného selhání tlakového zařízenítlakového zařízení. 6. Prostředky odvodnění a odvzdušnění 6.1. Návrh tlakového zařízenítlakového zařízení musí po celou dobu životnosti tlakového zařízenítlakového zařízení i při provádění jeho kontrol užitím vhodných prostředků odvodnění a odvzdušnění tlakového zařízenítlakového zařízení 6.1.1. zabránit vodnímu rázu, zborcení tlakového zařízenítlakového zařízení vlivem vakua nebo koroze a nekontrolované chemické reakci a jiným nepříznivým účinkům a 6.1.2. umožnit bezpečnou dekontaminaci, čištění, kontrolu a údržbu tlakového zařízenítlakového zařízení. 7. Koroze a jiné chemické účinky 7.1. Bylo-li v analýze rizik podle bodu 3.1 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce identifikováno riziko koroze nebo jiných chemických účinků, musí být s ohledem na zamýšlené použití tlakového zařízenítlakového zařízení v návrhu tlakového zařízenítlakového zařízení minimalizovány tyto účinky užitím 7.1.1. jiného materiálu odolávajícího korozi, 7.1.2. zesílení tloušťky stěny přídavkem na korozi, nebo 7.1.3. ochrany proti korozi nebo jiných chemickým účinkům. 8. Opotřebení 8.1. Bylo-li v analýze rizik podle bodu 3.1 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce identifikováno riziko eroze nebo otěru, musí být s ohledem na zamýšlené použití tlakového zařízenítlakového zařízení v návrhu tlakového zařízenítlakového zařízení minimalizovány tyto účinky užitím 8.1.1. jiného materiálu odolávajícího erozi nebo otěru, 8.1.2. zesílení tloušťky stěny přídavkem na opotřebení, 8.1.3. použitím výstelky či přeplátování, které umožní výměnu součástí, jež jsou nejvíce postiženy, nebo 8.1.4. jiných opatření minimalizujících účinky opotřebení. 9. Sestava tlakového zařízeníSestava tlakového zařízení 9.1. Sestava tlakového zařízeníSestava tlakového zařízení musí být navržena tak, aby 9.1.1. společně sestavované díly sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení byly pro dané použití vhodné a spolehlivé, 9.1.2. všechny díly sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení byly správně začleněny a vhodným způsobem smontovány a 9.1.3. zařazení dílů do sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení bylo provedeno 9.1.3.1. na základě předem předvídatelných rizik identifikovaných v analýze rizik podle bodu 3.1 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce, 9.1.3.2. s ohledem na vhodnost a spolehlivost montáže a 9.1.3.3. na základě správného členění společně sestavovaných dílů sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení. 9.2. Způsob ochrany sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení proti překročení provozních mezí a kontrola bezpečnostní výstroje sestavy musí být navrženy s ohledem na nevýznamnější bezpečnostní třídu, do které je zařazeno některé z vybraných zařízenívybraných zařízení, které jsou díly sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení. 10. Plnění a vypouštění 10.1. V návrhu tlakového zařízenítlakového zařízení musí být vhodnou konstrukcí, příslušenstvím tlakového zařízenítlakového zařízení nebo užitím opatření pro jeho instalaci zajištěno bezpečné plnění a vypouštění tlakového zařízenítlakového zařízení a odběr vzorků pracovního média, zejména se zřetelem k rizikům 10.1.1. při jeho plnění, kterými jsou 10.1.1.1. přeplnění nebo překročení tlaku, zejména s ohledem na plnící poměr a na tlak par při odpovídající teplotě, a 10.1.1.2. nestabilita tlakového zařízenítlakového zařízení, 10.1.2. při vypouštění, kterým je nekontrolovaný únik média pod tlakem, a 10.1.3. při plnění nebo vypouštění, kterými jsou nebezpečná spojení a porušení spojení. 11. Ochrana proti překročení dovolených mezí 11.1. Jestliže by v průběhu provozu tlakového zařízenítlakového zařízení mohlo dojít k překročení dovolených mezí, musí být v návrhu tlakového zařízenítlakového zařízení 11.1.1. doplněno ochranné zařízení zabraňující překročení těchto mezí nebo kombinace takových ochranných zařízení, nebo 11.1.2. užita vhodná opatření pro jeho instalaci. 11.2. Ochranné zařízení nebo kombinace ochranných zařízení musí být navrženy s ohledem na specifické vlastnosti tlakového zařízenítlakového zařízení nebo sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení, které jimi mají být chráněny. 11.3. Ochranným zařízením nebo kombinací ochranných zařízení je 11.3.1. bezpečnostní výstroj, nebo 11.3.2. kontrolní zařízení, jako jsou indikátory nebo výstražná zařízení, která umožňují, aby byl automaticky nebo manuálně proveden vhodný zásah, pomocí něhož se provoz tlakového zařízenítlakového zařízení udrží v dovolených mezích. 12. Bezpečnostní výstroj 12.1. Bezpečnostní výstroj musí 12.1.1. být navržena tak, aby pro tlakové zařízenítlakové zařízení byla zajištěna vhodná a spolehlivá ochrana, 12.1.2. být navržena s ohledem na požadavky údržby a kontroly tohoto zařízení, 12.1.3. být navržena tak, aby byly zejména zajištěny 12.1.3.1. ochrana proti poruchám, 12.1.3.2. zálohování bezpečnostní výstroje, 12.1.3.3. různost provedení bezpečnostní výstroje a 12.1.3.4. automatická diagnóza vlastní funkčnosti, 12.1.4. zajišťovat, je-li to pro její správnou funkci nezbytné, kromě ochrany strojních částí tlakového zařízenítlakového zařízení i ochranu systémů napájení, ovládání, měření a regulace a souvisejících řídicích systémů jaderného zařízeníjaderného zařízení a 12.1.5. být posouzena v rámci posouzení shody tlakového zařízenítlakového zařízení nebo sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení. 12.2. Bezpečnostní výstroj nesmí být určena k plnění dalších funkcí nesouvisejících s ochranou tlakového zařízenítlakového zařízení kromě případů, kdy těmito dalšími funkcemi nemůže být ovlivněno plnění její ochranné funkce. 12.3. Zařízení omezující tlak, výšku hladiny nebo průtok média musí být navržena tak, aby nedocházelo k překračování nejvyššího dovoleného tlaku, výšky hladiny nebo průtoku média; krátkodobé zvýšení tlaku při zapůsobení bezpečnostní výstroje je přípustné, pokud nepřesáhne 10 % hodnoty nejvyššího dovoleného tlaku. 12.4. Zařízení na kontrolu teploty musí mít vhodnou dobu prodlevy v souladu s měřicí funkcí. 13. Elektrická výstroj 13.1. Elektrická výstroj musí být navržena 13.1.1. společně s tlakovým zařízenímtlakovým zařízením a 13.1.2. tak, aby umožňovala spolehlivé plnění bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce tlakového zařízenítlakového zařízení. 14. Ochrana proti vnějšímu požáru 14.1. Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být s ohledem na účel jeho použití vybaveno vhodným příslušenstvím nebo musí být přijata taková opatření pro jeho instalaci tak, aby splňovalo požadavky na omezení škod v případě vnějšího požáru. 15. Hydraulická a pneumatická zařízení, která zajišťují ovládání, regulaci, signalizaci a měření 15.1. Pro hydraulická a pneumatická zařízení, která zabezpečují ovládání, regulaci, signalizaci a měření se uplatňují všeobecné požadavky uvedené v bodech 1.1 až 1.8, 1.13 a 1.14 a technické požadavky pro tlaková zařízenítlaková zařízení uvedené v bodech 2, 3, 5 až 8 a 13. 15.2. Každá rychločinná armatura bezpečnostního systému jaderného zařízeníjaderného zařízení musí být řízena vlastním rozvaděčem vzduchu. 15.3. Pneumatické pohony a rozvaděče vzduchu musí připouštět opakované tlakování vzduchem nebo jiným plynem. 15.4. Pneumatický pohon musí být navržen tak, aby 15.4.1. byla minimalizována tvorba usazenin, korozních produktů, prachu a jiných nečistot a 15.4.2. vnější a vnitřní úprava jeho povrchu umožňovala v nejvyšší možné míře odstraňování usazenin, korozních produktů, prachu a jiných nečistot. B. Technické požadavky na řídicí vybraná zařízenívybraná zařízení 1. Řídicí vybrané zařízenívybrané zařízení musí být navrženo v souladu s požadavky stanovenými 1.1. v jeho technické specifikaci podle vyhlášky o požadavcích na projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení a 1.2. touto vyhláškou. 2. Na řídicím vybraném zařízenívybraném zařízení musí být uvedena identifikace výrobce tohoto zařízení, nebo, nelze-li identifikaci výrobce uvést přímo na tomto zařízení, musí být tato identifikace uvedena na obalu. Identifikace výrobce musí být vždy uvedena v průvodní technické dokumentaci tohoto zařízení. 3. Základní technické charakteristiky řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení, jejichž dodržení při provozu tohoto zařízení je nezbytné pro to, aby bylo toto zařízení používáno bezpečně a v podmínkách, pro které bylo vyrobeno, musí být vyznačeny na vybraném zařízenívybraném zařízení a uvedeny v jeho průvodní technické dokumentaci, nebo, nelze-li tyto údaje uvést přímo na tomto zařízení, musí být uvedeny v jeho průvodní technické dokumentaci. 4. Řídicí vybrané zařízenívybrané zařízení musí být navrženo tak, aby bylo zajištěno, že 4.1. fyzické osoby budou přiměřeně chráněny před nebezpečím zranění nebo jiným nebezpečím, které by mohlo být způsobeno elektrickým proudem při dotyku živých nebo neživých částí, 4.2. fyzické osoby a majetek budou chráněny před nebezpečími neelektrického charakteru, která může vybrané zařízenívybrané zařízení řídicí způsobovat, 4.3. nedojde k nebezpečnému zvýšení teploty, vzniku elektrického oblouku nebo záření, 4.4. navržená izolace řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení odpovídá podmínkám všech provozních stavů jaderného zařízeníjaderného zařízení a havarijních podmínek, k jejichž zvládání je určeno, 4.5. bude odolávat nebezpečí plynoucímu z vlastností území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, vnějších vlivů a vnitřních vlivů, 4.6. bude schopno plnit požadovanou funkci ve všech provozních stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení a v havarijních podmínkách, k jejichž zvládání je určeno, 4.7. na něm lze za provozu nebo při plánovaném odstavení provádět činnosti bezpečně, zejména musí být zajištěna oddělitelnost a rozpojitelnost zařízení, a 4.8. lze účinně využít diagnostických zařízení. 5. Kabely, které jsou řídícím vybraným zařízenímvybraným zařízením nebo které jsou součástí řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení, musí být 5.1. navrženy tak, aby mohly být způsobem bránícím jejich poškození montovány v prostředí, pro které jsou svými charakteristikami určeny, a 5.2. pokládány na lávkách v předem stanoveném uspořádání ve vrstvách a mezerách předepsaných v kladečském plánu tak, aby bylo zajištěno oddělení kabelů systémů zajištěného napájení od ostatních souborů kabelů. C. Technické požadavky na stavební vybraná zařízenívybraná zařízení 1. Stavební vybrané zařízenívybrané zařízení musí být navrženo v souladu s požadavky stanovenými 1.1. v jeho technické specifikaci podle vyhlášky o požadavcích na projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení a 1.2. touto vyhláškou. 2. Stavební vybrané zařízenívybrané zařízení musí být navrženo tak, aby požadavky podle bodu 1 splňovalo ve všech provozních stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení a v havarijních podmínkách, k jejichž zvládání je určeno. 3. Stavební vybrané zařízenívybrané zařízení musí být navrženo tak, aby odolalo nebezpečí plynoucímu z vlastností území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, vnějších vlivů a vnitřních vlivů. 4. Stavební vybrané zařízenívybrané zařízení musí být schopno plnit požadovanou funkci ve všech provozních stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení a v havarijních podmínkách, k jejichž zvládání je určeno. 5. Návrh stavebního vybraného zařízenívybraného zařízení musí být podložen výpočty, modely nebo v případě potřeby doplněn experimentálním ověřením. Při zpracování výpočtu lze použít pouze ověřené výpočtové programy. 6. Stavební vybrané zařízenívybrané zařízení musí být navrženo tak, aby účinky zatížení, vlastností území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, vnějších vlivů a vnitřních vlivů stanovené projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení nemohly způsobit 6.1. zřícení stavby, 6.2. nepřípustné přetvoření stavby, 6.3. narušení stability stavby, 6.4. snížení mechanické odolnosti stavby, 6.5. nepřípustné kmitání konstrukce, 6.6. ohrožení funkce vybraného zařízenívybraného zařízení nacházejícího se v prostoru stavby nebo jejím okolí, nebo 6.7. poškození stavby v míře nepřiměřené původní příčině. 7. Stavební vybrané zařízenívybrané zařízení musí být navrženo tak, aby v případě požáru 7.1. byla po určenou dobu zachována celistvost a nosnost stavební konstrukce, 7.2. bylo prostorovým řešením a hermetickými prvky omezeno jeho šíření v rámci stavby, 7.3. bylo omezeno jeho šíření na sousední stavby a 7.4. fyzické osoby mohly stavbu opustit únikovými cestami. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. Požadavky na způsob zajišťování shody vybraného zařízení a části vybraného zařízení A. Požadavky na způsob zajišťování shody při navrhování, výrobě a montáži tlakových zařízenítlakových zařízení a některých dalších vybraných zařízenívybraných zařízení a jejich částí a obalových souborůobalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva 1. Vybrané zařízeníVybrané zařízení a části vybraného zařízenívybraného zařízení musí být 1.1. navrhovány, vyráběny a montovány takovým způsobem, aby při jejich uvedení do provozu byla zajištěna jejich technická bezpečnosttechnická bezpečnost a 1.2. vyrobeny v souladu s technickou dokumentací daného typu obalového souboruobalového souboru schváleného podle vyhlášky o schválení typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a přepravě radioaktivní nebo štěpné látky, jde-li o obalový souborobalový soubor pro přepravu, skladování a ukládání vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva. 2. Požadavky na způsob zajišťování shody při navrhování, výrobě a montáži vybraných zařízenívybraných zařízení uvedené v 2.1. bodech 1 a 3 až 17 se vztahují na obalové souboryobalové soubory pro přepravu, skladování a ukládání vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva a 2.2. bodech 1, 3 až 5, 6.1 až 6.4, 6.5 věta první, 6.6, 6.8, 7.1, 8.1, 8.2, 9, 10, 11, 12, 13.1 až 13.5, 13.7, 13.8, 13.9.3 a 14 až 17 se vztahují na vybraná zařízenívybraná zařízení uvedená v § 12 odst. 3 písm. a) a d). Navrhování tlakového zařízení 3. Při navrhování tlakového zařízenítlakového zařízení musí být 3.1. zpracována analýza rizik z hlediska technické bezpečnostitechnické bezpečnosti s cílem identifikace a vyhodnocení rizik, které u něj přicházejí v úvahu; pro vyhodnocení těchto bezpečnostních vlivů analýzou rizik musí být stanoveny požadované stavy, ve kterých má tlakové zařízenítlakové zařízení plnit svoji funkci, 3.2. technické řešení tlakového zařízenítlakového zařízení provedeno se zřetelem k výsledku analýzy rizik podle bodu 3.1, 3.3. při výběru nejvhodnějšího technického řešení tlakového zařízenítlakového zařízení 3.3.1. v rozumně dosažitelné míře vyloučeno každé předvídatelné riziko, nebo 3.3.2. uplatněna vhodná ochranná opatření k omezení dopadů rizika, které nelze vyloučit, a 3.4. návrh vybraného zařízenívybraného zařízení přezkoumán z hlediska vhodnosti a přiměřenosti stanovení technických požadavků, ověřen z hlediska souladu s technickými požadavky a validován z hlediska souladu technických požadavků a jeho zamýšleného použití. Výroba tlakového zařízení 4. Výrobní postupy 4.1. Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být vyráběno v souladu s technickou dokumentací tohoto zařízení. Metody a výrobní postupy musí být navrženy tak, aby bylo možné uskutečnit všechny předepsané kontroly. Při výrobě se uplatňují technické požadavky, které byly přijaty v procesu návrhu. 5. Výroba částí 5.1. Při výrobě částí tlakového zařízenítlakového zařízení nesmí docházet ke vzniku vad a trhlin nebo ke změnám mechanických vlastností, které by mohly ohrozit technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost tlakového zařízenítlakového zařízení. 6. Nerozebíratelné spoje 6.1. Požadavky na nerozebíratelné spoje, se vztahují zejména na spoje typu 6.1.1. tavné svařování a natavování kovů, 6.1.2. pájení a 6.1.3. nástřiky a návary. 6.2. Nerozebíratelné spoje a jejich přilehlé oblasti musí být provedeny tak, aby byly prosté jakýchkoli povrchových nebo vnitřních vad, které by mohly ohrozit technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost tlakového zařízenítlakového zařízení. 6.3. Základní mechanické vlastnosti nerozebíratelných spojů musí odpovídat minimálně vlastnostem základních materiálů, které jsou spojovány, pokud nebyly při pevnostním výpočtu úmyslně vzaty v úvahu hodnoty odpovídající jiným mechanickým vlastnostem materiálu. 6.4. Technické, kontrolní a technologické činnosti vztahující se k nerozebíratelným spojům na vybraných zařízeníchvybraných zařízeních mohou být prováděny jen pracovníky svářečského dozoru kvalifikovanými národním autorizovaným orgánem pro oblast tvorby a zkoušení nerozebíratelných spojů. 6.5. Nerozebíratelné spoje části vybraných zařízenívybraných zařízení uvedených v § 12 odst. 2, které přispívají k odolnosti zařízení vůči vnitřnímu tlaku, a prvků, jež jsou k němu přímo připojeny, musí provádět příslušně kvalifikovaní pracovníci za použití vhodných pracovních postupů. Tyto pracovní postupy a příslušní pracovníci provádějící nerozebíratelné spoje a pracovníci svářečského dozoru musí být odsouhlaseni autorizovanou osobou, nejde-li o nerozebíratelný spoj na vybraném zařízenívybraném zařízení uvedeném v § 12 odst. 3. 6.6. V rámci posouzení shody vybraných zařízenívybraných zařízení 6.6.1. musí být provedeny kontroly ověřující, že navržený technologický postup provedení nerozebíratelného spoje je v souladu s technickými požadavky na nerozebíratelné spoje, včetně požadavků technických norem pro provádění kontrol nerozebíratelných spojů, nebo 6.6.2. musí být proveden kontrolní svarový spoj, jde-li o vybrané zařízenívybrané zařízení uvedené v § 12 odst. 2 písm. a) nebo b). 6.7. Dohled nad prováděním kontrol podle bodu 6.6.1 a kontrolního svarového spoje, včetně dohledu nad prováděním příslušných kontrol k vyhodnocení tohoto spoje a přenášením značení, musí být prováděn autorizovanou osobou. 6.8. V technické dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení týkající se svařování musí být doloženo splnění požadavků na 6.8.1. zpracování, posouzení a odsouhlasení pracovních postupů pro zhotovování nerozebíratelných spojů, 6.8.2. potřebnou kvalifikaci pracovníků, kteří nerozebíratelné spoje provádějí, 6.8.3. potřebnou kvalifikaci pracovníků, kteří proces svařování navrhují, ověřují a hodnotí, a 6.8.4. způsobilost zařízení použitých při provádění procesu svařování a kontrolách. 7. Nedestruktivní kontroly 7.1. Nedestruktivní kontroly nerozebíratelných spojů musí provádět pracovníci certifikovaní osobou akreditovanou akreditačním orgánem podle příslušných technických norem týkajících se kvalifikace a certifikace pracovníků provádějících nedestruktivní kontroly svarových spojů. 7.2. Pracovníci provádějící nedestruktivní kontroly nerozebíratelných spojů musí být odsouhlaseni autorizovanou osobou, nejde-li o nerozebíratelný spoj na vybraném zařízenívybraném zařízení uvedeném v § 12 odst. 3. 8. Tepelné zpracování 8.1. Hrozí-li riziko, že výrobní postup změní vlastnosti materiálu v rozsahu, který by mohl ohrozit technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost tlakového zařízenítlakového zařízení, musí být ve vhodném stadiu výroby provedeno přiměřené tepelné zpracování. 8.2. Tepelné zpracování částí tlakového zařízenítlakového zařízení musí provádět kvalifikovaní pracovníci. 8.3. Vlastní tepelné zpracování částí tlakových vybraných zařízenívybraných zařízení uvedených v § 12 odst. 2 písm. a) musí být provedeno pod dohledem autorizované osoby. 8.4. Pracovníci provádějící tepelné zpracování částí tlakového zařízenítlakového zařízení uvedených v § 12 odst. 2 písm. a) musí být odsouhlaseni autorizovanou osobou. 9. Identifikovatelnost 9.1. Musí být zavedeny a dodržovány postupy zabezpečující identifikaci 9.1.1. materiálů, 9.1.2. částí tlakového zařízenítlakového zařízení a 9.1.3. kontrol materiálů a částí tlakového zařízenítlakového zařízení. 9.2. Identifikovatelnost musí být zajištěna od vstupních kontrol přejímaného materiálu nebo části tlakového zařízenítlakového zařízení do konečného posouzení tlakového zařízenítlakového zařízení. 10. Označování a opatřování štítkem 10.1. Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být označeno štítkem nebo jiným způsobem. Na štítku nebo jiném způsobu označení musí být uvedeny 10.1.1. identifikace výrobce nebo osoby provádějící montáž; například jméno, příjmení a adresa místa podnikání, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firma a sídlo, jde-li o právnickou osobu, 10.1.2. rok výroby, 10.1.3. identifikace tlakového zařízenítlakového zařízení podle jeho povahy, například typ, série nebo identifikace výrobní dávky a výrobní číslo, 10.1.4. základní nejvyšší a nejnižší pracovní meze a 10.1.5. označení osoby, která provedla posouzení shody tlakového zařízenítlakového zařízení, jde-li o zařízení uvedené v § 12 odst. 2. 10.2. Požadované informace musí být uvedeny na tlakovém zařízenítlakovém zařízení nebo na štítku pevně k němu připojeném s výjimkou případů, kdy 10.2.1. je použita vhodná dokumentace, přichází-li to v úvahu, aby se předešlo opakovanému označování jednotlivých dílů určených pro tutéž sestavu tlakového zařízenísestavu tlakového zařízení, například potrubních částí, nebo 10.2.2. tlakové zařízenítlakové zařízení je příliš malé a informace jsou uvedeny na samostatném štítku připevněném k tlakovému zařízenítlakovému zařízení. 11. Návody k použití 11.1. Je-li tlakové zařízenítlakové zařízení uváděno do provozu, musí být, pokud to připadá v úvahu, k němu připojen návod nebo jiná odpovídající provozní dokumentace obsahující všechny nezbytné informace vztahující se k technické bezpečnostitechnické bezpečnosti a týkající se jeho 11.1.1. montáže, případně montáže jeho částí, 11.1.2. uvádění do provozu, 11.1.3. provozu, včetně označení jeho částí, pracovních podmínek a způsob jeho užití, a 11.1.4. údržby, včetně kontrol prováděných v průběhu provozu. 11.2. Návod musí obsahovat informace uvedené v bodě 11.1 a, je-li to nezbytné k plnému pochopení návodu, musí být opatřen doplňující technickou dokumentací, výkresy a schématy. 12. Materiály tlakového zařízenítlakového zařízení 12.1. Pro výrobu, opravy nebo změnu tlakového zařízenítlakového zařízení lze použít pouze schválené základní a přídavné materiály zařazené do seznamu materiálů přípustných pro toto použití. Seznam materiálů musí být zpracován v návaznosti na zařazení tlakového zařízenítlakového zařízení do bezpečnostní třídy. 12.2. Použité základní a přídavné materiály musí být vhodné pro dané použití, a to po celou dobu předpokládané životnosti tlakového zařízenítlakového zařízení. 12.3. Přídavné materiály pro svařování musí splňovat požadavky uvedené v bodech 12 a 13, a to jak samostatně, tak ve spojení s konstrukcí. 13. Materiály částí tlakového zařízenítlakového zařízení vystavených působení tlaku 13.1. Základní materiály ovlivňující technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost tlakového zařízenítlakového zařízení musí, a to jak samostatně, tak v konstrukci ve spojení s vhodným přídavným materiálem, splňovat požadavky technické specifikace tlakového zařízenítlakového zařízení, zejména požadavky na vhodné vlastnosti za všech provozních podmínek, ve kterých má tlakové zařízenítlakové zařízení plnit svoji funkci. 13.2. Za části vybraného zařízenívybraného zařízení vystavené působení tlaku jsou vždy považovány díly, které tvoří tlakové rozhraní nebo jsou s těmito díly spojeny nerozebíratelným způsobem. 13.3. Při volbě materiálu pro výrobu, montáž, opravu nebo změnu tlakového zařízenítlakového zařízení se musí přihlížet k jeho chemickému složení, fyzikálním a mechanickým vlastnostem, svařitelnosti a způsobilosti k provozu v provozních podmínkách, ve kterých má tlakové zařízenítlakové zařízení plnit svoji funkci. 13.4. K výrobě, montáži, údržbě, opravám nebo změně části tlakového zařízenítlakového zařízení musí být použit materiál 13.4.1. shodný s materiálem původní části uvedený v technické specifikaci tlakového zařízenítlakového zařízení, 13.4.2. zařazený do seznamu materiálů přípustných pro dané použití, nebo 13.4.3. jiný materiál, nelze-li použít materiál podle bodu 13.4.1 nebo 13.4.2. 13.5. Pokud je použit materiál podle bodu 13.4.2, který má jiné vlastnosti než původní materiál, je třeba prokázat, že jeho vlastnosti jsou vhodné pro dané použití s ohledem na provozní podmínky a bezpečnostní třídu, do které je tlakové zařízenítlakové zařízení zařazeno. 13.6. V případě, že navrhovaný materiál není uveden v seznamu materiálů přípustných pro dané použití, musí být provedeno specifické ohodnocení navrhovaného materiálu; pro tlaková zařízenítlaková zařízení uvedená v § 12 odst. 2 musí být specifické ohodnocení navrhovaného materiálu zajištěno autorizovanou osobou. 13.7. Při výrobě, montáži, opravě nebo změně musí být učiněna vhodná opatření, aby bylo zajištěno, že použitý materiál je v souladu požadavky technické specifikace tlakového zařízenítlakového zařízení. Zejména musí být pro všechny použité základní a přídavné materiály k dispozici dokumentace potvrzující shodu použitých materiálů s technickou specifikací materiálu. 13.8. K výrobě, montáži, opravě nebo změně tlakového zařízenítlakového zařízení lze použít pouze materiál, u kterého bylo provedeno posouzení shody s technickými požadavky na materiál. 13.9. Posouzení materiálu z hlediska jeho shody s technickou specifikací materiálu musí být doloženo 13.9.1. materiálovým osvědčením vydaným výrobcem, které bylo potvrzeno autorizovanou osobou, jde-li o materiál pro tlakové zařízenítlakové zařízení uvedené v § 12 odst. 2 písm. a) nebo b), 13.9.2. materiálovým osvědčením vydaným výrobcem, jde-li o materiál pro tlakové zařízenítlakové zařízení uvedené v § 12 odst. 2 písm. c), a 13.9.3. materiálovým osvědčením vydaným výrobcem, jde-li o materiál pro tlakové zařízenítlakové zařízení uvedené v § 12 odst. 3. 13.10. Pro tlakové zařízenítlakové zařízení uvedené v § 12 odst. 2 písm. a) nebo b) lze použít materiál, pro který bylo vydáno materiálové osvědčení podle bodu 13.9.2 a 13.9.3, pouze pokud byly za účasti autorizované osoby provedeny doplňující kontroly tak, aby bylo prokázáno, že tento materiál je vhodný k použití pro toto tlakové zařízenítlakové zařízení. Shodují-li se výsledky kontrol s hodnotami uvedenými v původním materiálovém osvědčení, vydá autorizovaná osoba inspekční zprávu nebo certifikát prokazující splnění podmínky pro použití materiálu pro tlakové zařízenítlakové zařízení uvedené v § 12 odst. 2 písm. a) nebo b). 14. Kontrola kvality materiálů 14.1. Kontrola kvality materiálů musí být provedena v rozsahu a metodami uvedenými v technických předpisech, technických normách nebo technických podmínkách pro materiály. 14.2. Polotovary pro výrobu tlakových zařízenítlakových zařízení, zejména plechy, výkovky, výlisky, odlitky, válcovaná ocel pro spojovací díly a polotovary pro výrobu těsnění, musí být vyrobeny v souladu s požadavky stanovenými návrhem tlakového zařízenítlakového zařízení, technickými normami nebo technickými podmínkami, které určují rozsah a metody kontrol za účelem prověření jejich kvality. 14.3. U polotovarů z austenitických ocelí pro výrobu tlakových zařízenítlakových zařízení, které jsou ve styku s médiem primárního okruhu, musí být stanoveny limitní hodnoty pro obsah kobaltu v oceli. Montáž tlakového zařízení 15. Montáž tlakového zařízenítlakového zařízení musí být prováděna v souladu technologickým postupem montáže zahrnujícím metody a montážní postupy tak, aby bylo možné uskutečnit všechny předepsané kontroly. Při montáži se uplatňují technické požadavky, které byly přijaty v procesu návrhu. 16. Zvláštní procesy využívané při montáži vybraného zařízenívybraného zařízení nebo sestavy tlakového zařízenísestavy tlakového zařízení musí prováděny v souladu s požadavky na nerozebíratelné spoje, nedestruktivní kontroly a tepelné zpracování uvedenými v bodech 6 až 8. 17. Kvalita montáže musí být ověřována na základě plánu nebo programu kontrol, podle kterého je montáž prováděna. B. Požadavky na způsob zajišťování shody při navrhování, výrobě a montáži řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení a jeho části 1. Vybrané zařízeníVybrané zařízení a části vybraného zařízenívybraného zařízení musí být navrhovány, vyráběny a montovány takovým způsobem, aby při jejich uvedení do provozu byla zajištěna technická bezpečnosttechnická bezpečnost. Navrhování řídicího vybraného zařízení 2. Při navrhování řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení musí být 2.1. zpracována analýza rizik z hlediska technické bezpečnostitechnické bezpečnosti s cílem identifikace a vyhodnocení rizik, které u něj přicházejí v úvahu; pro vyhodnocení těchto bezpečnostních vlivů analýzou rizik musí být stanoveny požadované stavy, ve kterých má řídicí vybrané zařízenívybrané zařízení plnit svoji funkci, 2.2. technické řešení řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení provedeno se zřetelem k výsledku analýzy rizik podle bodu 2.1, 2.3. při výběru nejvhodnějšího technického řešení řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení 2.3.1. v rozumně dosažitelné míře vyloučeno každé předvídatelné riziko, nebo 2.3.2. uplatněna vhodná ochranná opatření k omezení dopadů rizika, které nelze vyloučit, a 2.4. návrh vybraného zařízenívybraného zařízení přezkoumán z hlediska vhodnosti a přiměřenosti stanovení technických požadavků, ověřen z hlediska souladu s technickými požadavky a validován z hlediska souladu technických požadavků a jeho zamýšleného použití. Výroba řídicího vybraného zařízení 3. Řídicí vybraná zařízenívybraná zařízení musí být vyrobena v souladu s technickou dokumentací tohoto zařízení zahrnující vhodné metody a odpovídající výrobní postupy tak, aby bylo možné uskutečnit všechny předepsané kontroly. Při výrobě se uplatňují technické požadavky, které byly přijaty v procesu návrhu. 4. Pro výrobu řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení je nutno zavést a dodržovat postupy zajišťující identifikaci tohoto zařízení během jeho výroby. 5. Během výroby řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení musí být prováděny kontroly v souladu s požadavky stanovenými v jeho technické dokumentaci. Montáž řídícího vybraného zařízení 6. Montáž řídícího vybraného zařízenívybraného zařízení musí být prováděna v souladu s technologickým postupem montáže zahrnujícím metody a montážní postupy tak, aby bylo možné uskutečnit všechny předepsané kontroly. Při montáži se uplatňují technické požadavky, které byly přijaty v procesu návrhu. 7. Zvláštní procesy využívané při montáži řídícího vybraného zařízenívybraného zařízení musí být prováděny v souladu s požadavky na nerozebíratelné spoje, nedestruktivní kontroly a tepelné zpracování uvedenými v části A bodech 6 až 8 a požadavky na tvorbu softwaru. 8. Kvalita montáže musí být ověřována na základě programu kontrol, podle kterého je montáž prováděna. C. Požadavky na způsob zajišťování shody při navrhování, výrobě a montáži stavebního vybraného zařízenívybraného zařízení a jeho části 1. Vybrané zařízeníVybrané zařízení a části vybraného zařízenívybraného zařízení musí být navrhovány, vyráběny a montovány takovým způsobem, aby při jejich uvedení do provozu byla zajištěna technická bezpečnosttechnická bezpečnost. Navrhování stavebního vybraného zařízení 2. Při navrhování stavebního vybraného zařízenívybraného zařízení musí být jeho návrh přezkoumán z hlediska vhodnosti a přiměřenosti stanovení technických požadavků, ověřen z hlediska souladu s technickými požadavky a validován z hlediska souladu technických požadavků a jeho zamýšleného použití. Výroba a montáž stavebního vybraného zařízení 3. Stavební vybrané zařízenívybrané zařízení musí být provedeno, vyrobeno a montováno v souladu s technickou dokumentací tak, aby bylo možné uskutečnit všechny předepsané kontroly k zajištění technické bezpečnostitechnické bezpečnosti. Při stavbě se uplatňují technické požadavky, které byly přijaty v procesu návrhu. 4. Výroba betonů musí probíhat v souladu s předepsanými výrobními postupy, které v průběhu tuhnutí zaručují předepsané hodnoty pevnosti a další vlastnosti stanovené v návrhu vybraného zařízenívybraného zařízení. V rámci výrobních postupů musí být stanoveny kontroly předepsaných hodnot pevnosti a dalších vlastností stanovených v návrhu vybraného zařízenívybraného zařízení. 5. Zvláštní procesy využívané při montáži stavebního vybraného zařízenívybraného zařízení musí být prováděny v souladu s požadavky na nerozebíratelné spoje, nedestruktivní kontroly a tepelné zpracování uvedenými v části A bodech 6 až 8. 6. Pro výrobu a montáž stavebního vybraného zařízenívybraného zařízení lze použít pouze kovové a stavební materiály stanovené v návrhu tohoto zařízení. D. Požadavky na způsob zajišťování shody při uvádění vybraného zařízenívybraného zařízení a jeho části do provozu 1. Vybrané zařízeníVybrané zařízení nebo jeho část musí být vyrobeny a dodány tak, aby byla zajištěna jejich bezpečná a správná montáž a připojení. 2. Po ukončení montáže technologie a stavby jaderného zařízeníjaderného zařízení, jehož součástí jsou vybraná zařízenívybraná zařízení, musí být ověřeno, zda technická specifikace a jednoznačná identifikace umístění vybraných zařízenívybraných zařízení je v souladu se skutečným provedením jaderného zařízeníjaderného zařízení a zda jsou tato vybraná zařízenívybraná zařízení vybavena odpovídající průvodní technickou dokumentací dodanou výrobcem vybraného zařízenívybraného zařízení nebo jeho části a dodavatelem montáže a stavby v rozsahu přílohy č. 4 k této vyhlášce a je v ní vyznačeno skutečné provedení dodávek a prací, a to 2.1. před prvním zavezením jaderného paliva do jaderného reaktoru nebo u jaderného zařízeníjaderného zařízení bez jaderného reaktoru v období neprodleně po ukončení dodávek nebo prací a 2.2. před převzetím vybraného zařízenívybraného zařízení provozovatelem jaderného zařízeníjaderného zařízení a jeho použitím k účelu, ke kterému bylo zhotoveno. 3. Při uvádění jaderného zařízeníjaderného zařízení do provozu musí být jeho jednotlivá vybraná zařízenívybraná zařízení postupně zkoušena v souladu s předem zpracovaným 3.1. programem provozních kontrol, 3.2. předprovozním programem řízeného stárnutí pro první fyzikální spouštěnífyzikální spouštění a 3.3. provozním programem řízeného stárnutí pro první energetické spouštění a zkušební provoz tak, aby byla ověřena jejich shoda s technickými požadavky dle přílohy č. 1 k této vyhlášce, které se uplatňují za provozu, a bylo tak umožněno funkční ověření celého jaderného zařízeníjaderného zařízení před zahájením zkušebního provozu. 4. Před zahájením každé etapy uvádění do provozu vybraných zařízenívybraných zařízení musí být dokladovány 4.1. zaškolení obsluhujících a řídících pracovníků jmenným seznamem a uvedením jejich funkcí, 4.2. způsobilost pracovníků řídit a provádět kontroly vybraného zařízenívybraného zařízení, 4.3. připravenost vybraných zařízenívybraných zařízení v příslušné etapě a 4.4. splnění dalších požadavků stanovených Úřadem na základě vyhodnocení předchozí etapy uvádění do provozu. E. Požadavky na způsob zajišťování shody při provozu vybraného zařízenívybraného zařízení a jeho části 1. Vybrané zařízeníVybrané zařízení musí být provozováno tak, aby v průběhu provozu byla udržována jeho technická bezpečnosttechnická bezpečnost. 2. V průběhu provozu musí být průvodní technická dokumentace vybraného zařízenívybraného zařízení doplňována dalšími doklady o provedení opravy, údržby nebo provedení změny tohoto zařízení. Musí být zaveden systém udržování průvodní technické dokumentace tak, aby bylo možné ověřovat plnění technických požadavků na vybrané zařízenívybrané zařízení. 3. Vybrané zařízeníVybrané zařízení lze montovat a demontovat jen za předem stanovených bezpečných podmínek a v souladu s předpisy pro montáž, demontáž a opětovné uvedení do provozu. 4. Vybrané zařízeníVybrané zařízení musí být provozováno v souladu s požadavky vnitřních předpisů a další dokumentací pro provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení. Do předpisů pro údržbu a provoz vybraného zařízenívybraného zařízení musí být zahrnuty technické požadavky a doporučení výrobce vybraného zařízenívybraného zařízení. 5. Vybrané zařízeníVybrané zařízení smí být provozováno a používáno pouze k účelům a za podmínek, pro které je určeno, a v souladu s projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení. Musí být přijata technická a organizační opatření, která zajistí, že vybrané zařízenívybrané zařízení je provozováno v podmínkách, pro které bylo projektováno, a neohrožuje zdraví fyzických osob a nepředstavuje nepřípustné riziko poškození majetku. 6. Při provozu vybraného zařízenívybraného zařízení musí být zaveden systém sledování a dokumentování odchylek od normálního provozu, které by mohly vést k poruchám a snížení úrovně technické bezpečnostitechnické bezpečnosti vybraného zařízenívybraného zařízení. 7. Při provozu vybraného zařízenívybraného zařízení musí být v rámci zavedeného procesu řízeného stárnutí vybraného zařízenívybraného zařízení prováděno soustavné sledování jeho stavu a určování vývoje dopadů stárnutí a působení degradačních mechanismů, které by mohly vést ke snížení úrovně technické bezpečnostitechnické bezpečnosti vybraného zařízenívybraného zařízení. 8. Při provozu vybraného zařízenívybraného zařízení musí být zavedeny systém údržby a systém kontrol prováděných při provozu vybraného zařízenívybraného zařízení, které musí 8.1. být zavedeny s ohledem na provozní podmínky ovlivňující technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost tohoto zařízení a 8.2. stanovit technická a organizační opatření k zajišťování shody. 9. Údržba, oprava nebo změna provozovaného vybraného zařízenívybraného zařízení musí být prováděny v souladu s požadavky na způsob zajišťováni shody při navrhování, výrobě, montáži a uvádění do provozu vybraných zařízenívybraných zařízení uvedenými v části A až D; jsou-li při údržbě, opravě nebo změně provozovaného vybraného zařízenívybraného zařízení prováděny zvláštní procesy musí být prováděny v souladu s požadavky na nerozebíratelné spoje, nedestruktivní kontroly a tepelné zpracování uvedenými v části A bodech 6 až 8. 10. V průběhu údržby, oprav a změn vybraného zařízenívybraného zařízení musí být prováděn dohled nad dodavatelem, v rámci kterého musí být ověřeno, že prováděné činnosti při údržbě, opravě nebo změně vybraného zařízenívybraného zařízení jsou prováděny v souladu s dokumentací vztahující se k přípravě a provádění oprav, údržby nebo změny vybraného zařízenívybraného zařízení. 11. Činnosti na řídicích vybraných zařízeníchvybraných zařízeních mohou být prováděny pouze pracovníky kvalifikovanými podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. Požadavky na technickou dokumentaci vybraného zařízení Technická dokumentace vybraného zařízenívybraného zařízení musí být přehledně zpracována tak, aby umožnila posouzení shody v rozsahu stanoveném touto vyhláškou. A. Technická dokumentace pro navrhování, výrobu a montáž tlakového zařízenítlakového zařízení a některých dalších vybraných zařízenívybraných zařízení a obalového souboruobalového souboru pro přepravu, skladování a ukládání vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva Technická dokumentace pro navrhování, výrobu a montáž tlakového zařízenítlakového zařízení a jiného vybraného zařízenívybraného zařízení uvedeného v § 12 odst. 3 písm. d) a obalového souboruobalového souboru pro přepravu, skladování a ukládání vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva musí obsahovat 1. název vybraného zařízenívybraného zařízení, jeho identifikaci a popis, 2. identifikaci výrobce, 3. návrh vybraného zařízenívybraného zařízení, 4. schémata zapojení, 5. výrobní výkresy a schémata a výkresy sestav a podsestav obsahující 5.1. označení předepsané kvality a stavu hutních polotovarů, případně jiných dílů vybraného zařízenívybraného zařízení, 5.2. označení předepsané kvality přídavných materiálů, 5.3. rozměry a tloušťku stěn a údaje potřebné pro jejich dimenzování, 5.4. umístění, druh, rozměry a hodnoty součinitelů svarových spojů a jejich klasifikační stupeň, 5.5. druh kontrol, zkušební média a jejich parametry a kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti kontrol, 5.6. popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení výkresů, schémat a funkce vybraného zařízenívybraného zařízení a 5.7. nejvyšší dovolený tlak, výpočtovou teplotu a zkušební tlak, jde-li o tlakové zařízenítlakové zařízení, 6. technické údaje o tlakové výstroji, včetně její technické dokumentace je-li samostatným vybraným zařízenímvybraným zařízením, 7. technické údaje o bezpečnostní výstroji a výstroji, která zajišťuje funkčnost tlakového zařízenítlakového zařízení, 8. seznam technických předpisů, technických norem a technických podmínek, které byly nebo mají být použity, 9. průkazy vhodnosti řešení použitých v návrhu vybraného zařízenívybraného zařízení, 10. výsledky pevnostních výpočtů, výpočtů životnosti, včetně podmínek jejich platnosti, výpočtů seismické odolnosti a další důležité technické údaje vypracované podle použitých technických norem, technických podmínek, případně nových poznatků vědy a techniky, 11. degradační mechanizmy nebo dopady stárnutí vstupující do výpočtů životnosti, 12. výsledky analýzy rizik z hlediska technické bezpečnostitechnické bezpečnosti zpracované při navrhování vybraného zařízenívybraného zařízení, 13. doklady potvrzující shodu materiálu s technickou specifikací pro základní a přídavné materiály použité k výrobě vybraného zařízenívybraného zařízení nebo jeho části, 14. technické podmínky pro výrobu a montáž vybraného zařízenívybraného zařízení nebo obdobné dokumenty obsahující 14.1. technické specifikace pro základní a přídavný materiál nebo polotovar, 14.2. specifické požadavky na technologii zpracování materiálu, zejména požadavky na postup tepelného zpracování a vnitřní krystalickou strukturu a homogenitu, 14.3. popis předpokládaných pracovních podmínek, 14.4. údaje důležité z hlediska spolehlivosti a životnosti a další údaje důležité z hlediska technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, 14.5. popis průběhu vstupních, mezioperačních a výstupních kontrol, kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti kontrol, média použitá při těchto kontrolách a jejich parametry, 14.6. způsob a rozsah ověřování technického stavu vybraného zařízenívybraného zařízení během jeho provozu a 14.7. popis rozsahu průvodní technické dokumentace vybraného zařízenívybraného zařízení, 15. plány a programy kontrol pro navrhování, výrobu a montáž vybraného zařízenívybraného zařízení, 16. předběžný program řízeného stárnutí, 17. výčet částí vybraného zařízenívybraného zařízení a technických požadavků na tyto části, 18. popis technologických postupů výroby nebo montáže, včetně popisu technických a organizačních opatření, 19. předpisy pro montáž, uvádění do provozu nebo provoz vybraného zařízenívybraného zařízení, 20. seznam pracovníků svářečského dozoru a pracovníků provádějících kontroly a vyhodnocování nerozebíratelných spojů, včetně jejich oprávnění a uvedení jejich jména, příjmení a data narození, je-li při výrobě nebo montáži prováděn nerozebíratelný spoj, 21. seznam osob provádějících zvláštní procesy, včetně druhu a platnosti jejich oprávnění a uvedení jejich jména, příjmení a data narození, je-li při výrobě nebo montáži prováděn zvláštní proces, a 22. vzory záznamů, včetně osvědčení a protokolů o kontrolách, použitých v rámci výroby nebo montáže vybraného zařízenívybraného zařízení. B. Technická dokumentace pro navrhování, výrobu a montáž řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení Technická dokumentace pro navrhování, výrobu a montáž řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení musí obsahovat 1. název vybraného zařízenívybraného zařízení, jeho identifikaci a popis, 2. návrh vybraného zařízenívybraného zařízení, 3. identifikaci výrobce, 4. výkresy a schémata součástí a obvodů obsahující 4.1 označení předepsané kvality dílů vybraného zařízenívybraného zařízení a 4.2 popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení výkresů, schémat, a funkce vybraného zařízenívybraného zařízení, 5. seznam technických předpisů, technických norem a technických podmínek, které byly nebo mají být použity, 6. výsledky analýzy rizik z hlediska technické bezpečnostitechnické bezpečnosti zpracované při navrhování vybraného zařízenívybraného zařízení, 7. návody k použití, 8. výsledky provedených konstrukčních výpočtů, 9. výsledky výpočtů životnosti, včetně podmínek jejich platnosti, výpočtů seismické odolnosti a další důležité technické údaje vypracované podle použitých technických norem a technických podmínek, případně nových poznatků vědy a techniky, 10. degradační mechanizmy nebo dopady stárnutí vstupující do výpočtů životnosti, 11. plány a programy kontrol pro navrhování, výrobu a montáž vybraného zařízenívybraného zařízení, 12. předběžný program řízeného stárnutí, 13. protokoly z provedených typových zkoušek s výsledky posouzení nezávislými zkušebnami, 14. výčet částí vybraného zařízenívybraného zařízení a technických požadavků na tyto části, 15. požadavky na kontroly vybraného zařízenívybraného zařízení a jeho části, 16. seznam pracovníků svářečského dozoru a pracovníků provádějících kontroly a vyhodnocování nerozebíratelných spojů, včetně jejich oprávnění a uvedení jejich jména, příjmení a data narození, je-li při výrobě nebo montáži prováděn nerozebíratelný spoj, 17. seznam osob provádějících zvláštní procesy, včetně druhu a platnosti jejich oprávnění a uvedení jejich jména, příjmení a data narození, je-li při výrobě nebo montáži prováděn zvláštní proces, 18. popis rozsahu průvodní technické dokumentace vybraného zařízenívybraného zařízení a 19. předpisy pro montáž, uvádění do provozu a provoz vybraného zařízenívybraného zařízení. C. Technická dokumentace pro navrhování, výrobu a montáž stavebního vybraného zařízenívybraného zařízení Technická dokumentace pro navrhování, výrobu a montáž stavebního vybraného zařízenívybraného zařízení musí obsahovat 1. název vybraného zařízenívybraného zařízení, jeho identifikaci a popis, 2. návrh vybraného zařízenívybraného zařízení, 3. popis stavební části, do které bude zabudováno, 4. vymezení způsobu jeho zabudování nebo jeho použití ve stavební části, 5. identifikaci výrobce, 6. seznam technických předpisů, technických norem a technických podmínek, které byly nebo mají být použity, 7. kompletní statické výpočty a dynamické výpočty, byly-li provedeny, 8. výrobní výkresy a výkresy stavební části, do které bude vybrané zařízenívybrané zařízení zabudováno, obsahující, 8.1 označení předepsané kvality dílů vybraného zařízenívybraného zařízení, 8.2 označení předepsané kvality použitých materiálů a 8.3 popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení výkresů a funkce vybraného zařízenívybraného zařízení, 9. postupy pro výrobu, montáž a použití vybraného zařízenívybraného zařízení, včetně požadavků na 9.1 ukládání betonů a provedení betonářské výztuže, 9.2 provedení průchodek, hermetických dveří, poklopů a uzávěrů, 9.3 provedení povrchových úprav stavebních konstrukcí, 9.4 provedení jednotlivých vývodů sloužících k individuální těsnostní kontrole jednotlivých částí tlakového zařízenítlakového zařízení, které je součástí systému ochranné obálky, a 9.5 provedení stavební elektroinstalace, 10. údaje o vlastnostech stavebních nebo kovových materiálů, 11. výsledky výpočtů životnosti, včetně podmínek jejich platnosti, výpočtů seismické odolnosti a další důležité technické údaje vypracované podle použitých technických norem a technických podmínek, případně nových poznatků vědy a techniky, 12. degradační mechanizmy nebo dopady stárnutí vstupující do výpočtů životnosti, 13. plány a program kontrol pro navrhování, výrobu a montáž vybraného zařízenívybraného zařízení, 14. předběžný program řízeného stárnutí, 15. seznam pracovníků svářečského dozoru a pracovníků provádějících kontroly a vyhodnocování nerozebíratelných spojů, včetně jejich oprávnění a uvedení jejich jména, příjmení a data narození, je-li při výrobě nebo montáži prováděn nerozebíratelný spoj, 16. seznam osob provádějících zvláštní procesy, včetně druhu a platnosti jejich oprávnění a uvedení jejich jména, příjmení a data narození, je-li při výrobě nebo montáži prováděn zvláštní proces, 17. záznamy s výsledky návrhových a konstrukčních výpočtů a provedených zkoušek, popřípadě certifikáty, pokud byly vydány před posouzením shody, a 18. popis rozsahu průvodní technické dokumentace vybraného zařízenívybraného zařízení. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. Požadavky na průvodní technickou dokumentaci vybraného zařízení Průvodní technická dokumentace vybraného zařízenívybraného zařízení musí být přehledně zpracována tak, aby v nezbytné míře dokumentovala výsledky zajišťování a prověřování shody, a to po celou dobu provozu tohoto zařízení. A. Průvodní technická dokumentace tlakového zařízenítlakového zařízení a některých dalších vybraných zařízenívybraných zařízení a obalového souboruobalového souboru pro přepravu, skladování a ukládání vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva Průvodní technická dokumentace tlakového zařízenítlakového zařízení a jiného vybraného zařízenívybraného zařízení uvedeného v § 12 odst. 3 písm. d) a obalového souboruobalového souboru pro přepravu, skladování a ukládání vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva musí obsahovat 1. pasport vyhotovený výrobcem obsahující 1.1. název vybraného zařízenívybraného zařízení, jeho identifikaci a popis, 1.2. prohlášení o shodě, 1.3. plán a program kontrol při navrhování, výrobě a montáži vybraného zařízenívybraného zařízení vyhodnocené z hlediska naplnění požadavků v nich obsažených, 1.4. materiálová osvědčení, 1.5. záznamy z provedených kontrol a jejich vyhodnocení, 1.6. záznamy o tepelném zpracování a 1.7. záznamy z konečného posouzení, 2. výsledky pevnostních výpočtů, výpočtů životnosti, včetně podmínek jejich platnosti, výpočtů seismické odolnosti a další technické údaje vypracované podle použitých technických norem, technických podmínek a nových poznatků vědy a techniky, 3. předběžný program řízeního stárnutí, 4. výkresovou dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení obsahující 4.1. výkres sestavení s hlavními připojovacími rozměry, 4.2. výkresy jednotlivých částí vybraného zařízenívybraného zařízení, 4.3. výkres pro předpokládaný rozsah oprav, je-li součástí návodu, 4.4. axonometrická schémata s označením jednotlivých svarů, závěsů, pevných bodů a podpěr, jde-li o potrubní trasy, a 4.5. výkresy s označením jednotlivých svarů, průchodek, průlezů, poklopů, hermetických dveří nebo dalších zařízení zajišťujících hermetičnost ochranné obálky, jde-li o tlakové zařízenítlakové zařízení tvořící systém ochranné obálky, 5. doklady o osvědčení použité technologie svařování, 6. seznam pracovníků provádějících zvláštní procesy, včetně druhu a platnosti jejich oprávnění a uvedení jejich jména, příjmení a data narození, 7. seznam pracovníků svářečského dozoru a pracovníků provádějících kontroly a vyhodnocování nerozebíratelných spojů, včetně jejich oprávnění a uvedení jejich jména, příjmení a data narození, 8. technické údaje o tlakové výstroji, včetně její technické dokumentace je-li samostatným vybraným zařízenímvybraným zařízením, 9. technické údaje o bezpečnostní výstroji a výstroji, která zajišťuje funkčnost tlakového zařízenítlakového zařízení, 10. údaje o opravách provedených v průběhu výroby nebo montáže, 11. dokumentaci obsahující informace vztahující se k technické bezpečnostitechnické bezpečnosti při provozu vybraného zařízeni, zejména návod k obsluze a pokyny pro montáž, uvádění do provozu a provoz, včetně pokynů pro opravy a údržbu, 12. dokumentaci obsahující informace vztahující se k řízenému stárnutí vybraného zařízenívybraného zařízení při jeho uvádění provozu a provozu, zejména sledované parametry a jejich mezní hodnoty pro sledování a hodnocení stárnutí vybraného zařízenívybraného zařízení a opatření při dosažení mezních hodnot sledovaných parametrů, 13. záznamy o provedených opravách a údržbě vybraného zařízenívybraného zařízení, včetně záznamů o výsledcích kontrol provedených po opravě, údržbě nebo zpětné montáži po opravě anebo údržbě vybraného zařízenívybraného zařízení, nebo odkazy, kde jsou tyto záznamy vedeny a uloženy a 14. záznamy o provedených změnách vybraného zařízenívybraného zařízení, včetně záznamů o výsledcích kontrol provedených po zpětné montáži tohoto zařízení, nebo odkazy, kde jsou tyto záznamy vedeny a uloženy. B. Průvodní technická dokumentace řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení Průvodní technická dokumentace řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení musí obsahovat 1. název vybraného zařízenívybraného zařízení, jeho identifikaci a popis, 2. prohlášení o shodě, 3. plán a program kontrol při navrhování, výrobě a montáži vybraného zařízenívybraného zařízení vyhodnocené z hlediska naplnění požadavků v nich obsažených, 4. předběžný program řízeného stárnutí, 5. záznamy z provedených kontrol a revizní zprávy a jejich vyhodnocení, 6. dokumentaci obsahující informace vztahující se k technické bezpečnostitechnické bezpečnosti při provozu vybraného zařízeni, zejména návod k obsluze a pokyny pro montáž, uvádění do provozu a provoz, včetně pokynů pro opravy a údržbu, 7. seznam pracovníků provádějících zvláštní procesy, včetně druhu a platnosti jejich oprávnění a uvedení jejich jména, příjmení a data narození, 8. seznam pracovníků svářečského dozoru a pracovníků provádějících kontroly a vyhodnocování nerozebíratelných spojů, včetně jejich oprávnění a uvedení jejich jména, příjmení a data narození, 9. kladečské plány, včetně dokladů o provedených protipožárních opatřeních v kabelových kanálech a prostorech, kde jsou kabely umístěny, 10. návrh vybraného zařízenívybraného zařízení, včetně vnitřních schémat rozvaděče, 11. doklady o osvědčení použité technologie svařování, 12. záznamy o provedených opravách a údržbě vybraného zařízenívybraného zařízení, včetně záznamů o výsledcích kontrol provedených po opravě, údržbě nebo zpětné montáži po opravě anebo údržbě vybraného zařízenívybraného zařízení, nebo odkazy, kde jsou tyto záznamy vedeny a uloženy, 13. dokumentaci obsahující informace vztahující se k řízenému stárnutí vybraného zařízenívybraného zařízení při jeho uvádění do provozu a provozu, zejména sledované parametry a jejich mezní hodnoty pro sledování a hodnocení stárnutí vybraného zařízenívybraného zařízení a opatření při dosažení mezních hodnot sledovaných parametrů, a 14. záznamy o provedených změnách vybraného zařízenívybraného zařízení, včetně záznamů o výsledcích kontrol provedených po zpětné montáži tohoto zařízení, nebo odkazy, kde jsou tyto záznamy vedeny a uloženy. C. Průvodní technická dokumentace stavebního vybraného zařízenívybraného zařízení Průvodní technická dokumentace stavebního vybraného zařízenívybraného zařízení musí obsahovat 1. název vybraného zařízenívybraného zařízení, jeho identifikaci a popis, 2. prohlášení o shodě, 3. plán a program kontrol při navrhování, výrobě a montáži vybraného zařízenívybraného zařízení vyhodnocené z hlediska naplnění požadavků v nich obsažených, 4. předběžný program řízeného stárnutí, 5. výsledky pevnostních výpočtů, výpočtů životnosti, včetně podmínek jejich platnosti, výpočtů seismické odolnosti a další technické údaje vypracované podle použitých technických norem, technických podmínek a nových poznatků vědy a techniky, 6. záznamy z provedených kontrol a jejich vyhodnocení, včetně záznamů z kontrol vlastností betonů, 7. výkresy vybraného zařízenívybraného zařízení a výkresy stavební části, do které bude vybrané zařízenívybrané zařízení zabudováno, 8. dokumentaci obsahující informace o vlastnostech vybraného zařízenívybraného zařízení, 9. seznam pracovníků provádějících zvláštní procesy, včetně druhu a platnosti jejich oprávnění a uvedení jejich jména, příjmení a data narození, 10. seznam pracovníků svářečského dozoru a pracovníků provádějících kontroly a vyhodnocování nerozebíratelných spojů, včetně jejich oprávnění a uvedení jejich jména, příjmení a data narození, 11. vymezení způsobu jeho zabudování nebo jeho použití ve stavební části, 12. dokumentaci obsahující informace vztahující se k technické bezpečnostitechnické bezpečnosti při provozu vybraného zařízeni, zejména pokyny pro uvádění do provozu a provoz, včetně pokynů pro opravy a údržbu, a 13. dokumentaci obsahující informace vztahující se k řízenému stárnutí vybraného zařízenívybraného zařízení při jeho uvádění do provozu a provozu, zejména sledované parametry a jejich mezní hodnoty pro sledování a hodnocení stárnutí vybraného zařízenívybraného zařízení a opatření při dosažení mezních hodnot sledovaných parametrů. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. Náležitosti prohlášení o shodě Prohlášení o shodě vybraného zařízenívybraného zařízení musí obsahovat 1. identifikaci prohlášení o shodě, 2. identifikační údaje osoby vydávající prohlášení o shodě, 3. název vybraného zařízenívybraného zařízení, jeho identifikaci a základní popis, 4. identifikaci stavební části, do které má být vybrané zařízenívybrané zařízení zabudováno, jde-li o stavební vybrané zařízenívybrané zařízení, 5. identifikační údaje výrobce, 6. identifikační údaje osoby, která provádí posouzení shody vybraného zařízenívybraného zařízení, 7. odkazy na technické požadavky a technickou specifikaci vybraného zařízenívybraného zařízení, 8. údaj o použitém postupu posouzení shody nebo kombinaci postupů posouzení shody, 9. odkazy na dokumenty vydané při posouzení shody osobou provádějící posouzení shody v rozsahu uvedeném v jednotlivých postupech posouzení shody, 10. odkazy na použité právní předpisy, technické předpisy, technické normy nebo technické podmínky, 11. prohlášení výrobce, dovozce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě o tom, že vybrané zařízenívybrané zařízení splňuje požadavky této vyhlášky, 12. datum a místo vydání prohlášení o shodě a 13. jméno a funkci osoby oprávněné podepsat prohlášení o shodě za osobu vydávající prohlášení o shodě. Identifikačními údaji jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa pobytu, nebo místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firma, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. Požadavky na provádění kontrol vybraného zařízení a konečného posouzení A. Všeobecné požadavky na kontroly 1. Základní požadavky na rozsah, druh a způsob provedení kontrol při navrhování, výrobě, montáži, uvádění do provozu a provozu vybraného zařízenívybraného zařízení a kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti použitá při těchto kontrolách musí být stanoveny v 1.1. technické dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení, 1.2. dokumentaci oprav, údržby nebo změn vybraného zařízenívybraného zařízení, nebo 1.3. programu provozních kontrol vybraného zařízenívybraného zařízení. 2. Rozsah, druh a způsob provedení kontrol vybraného zařízenívybraného zařízení a kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti použitá při těchto kontrolách musí být voleny tak, aby bylo prokázáno, že vybrané zařízenívybrané zařízení splňuje technické požadavky. 3. Kontrola vybraného zařízenívybraného zařízení musí být prováděna ve shodě s postupy stanovenými v programu kontrol. Musí být zavedena technická, organizační a bezpečnostní opatření tak, aby byly naplněny požadavky na rozsah, druh a způsob provedení kontroly. 4. Kontrolu vybraného zařízenívybraného zařízení mohou provádět jen pracovníci s kvalifikací k provádění kontroly na vybraném zařízenívybraném zařízení pověření k výkonu této činnosti osobou, která je podle § 57 atomového zákona povinna zajišťovat shodu; kontrolu provozovaného vybraného zařízenívybraného zařízení mohou provádět jen pracovníci pověření držitelem povolení k provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení. 5. Všechna měřidla použitá ke kontrole musí mít v době konání kontroly platnou metrologickou kalibraci nebo ověření v souladu s požadavky na metrologické zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření podle zákona o metrologii. Metrologická návaznost použitých měřidel musí být dokumentována. 6. Výsledky kontroly musí být dokumentovány záznamem o provedení kontroly. Záznam o provedení kontroly musí obsahovat 6.1. údaje o předmětu kontroly, 6.2. popis rozsahu kontroly, 6.3. popis použitého postupu při kontrole nebo metodiku kontrolní činnosti, 6.4. seznam měřidel a jiných přístrojů použitých při kontrole a 6.5. vyhodnocení výsledků kontroly z hlediska kritérií přijatelnostikritérií přijatelnosti použitých při kontrole. 7. Záznam o provedené kontrole musí být potvrzen podpisem a přidělenou značkou jejich zpracovatele. B. Požadavky na konečné posouzení a kontroly vybraného zařízenívybraného zařízení po ukončení výroby a montáže a kontroly vybraného zařízenívybraného zařízení prováděné v rámci prověřování shody po opravě, údržbě nebo zpětné montáži po opravě anebo údržbě vybraného zařízenívybraného zařízení 1. Konečné posouzení 1.1. Před zahájením konečného posouzení vybraného zařízenívybraného zařízení musí být oprávněným pracovníkům provádějícím dohled při výrobě, montáži nebo opravě vybraného zařízenívybraného zařízení k dispozici všechny podklady a informace potřebné k provedení konečného posouzení zahrnující zejména 1.1.1. postupy provádění konečného posouzení, včetně postupů provádění konečné zkoušky, tlakové zkoušky, zkoušky těsnosti nebo jiné rovnocenné kontroly, a 1.1.2. průvodní technickou dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení. 1.2. Podmínkou pro vystavení prohlášení o shodě je kladný výsledek konečného posouzení. Konečné posouzení tlakového zařízení 1.3. Konečné posouzení tlakového zařízenítlakového zařízení musí zahrnovat 1.3.1. konečnou zkoušku, 1.3.2. tlakovou zkoušku, zkoušku těsnostní nebo jinou rovnocennou kontrolu a 1.3.3. kontrolu bezpečnostní výstroje a výstroje zajišťující funkčnost tlakového zařízenítlakového zařízení. 1.4. Tlaková zkouška, zkouška těsnostní nebo jiná rovnocenná kontrola 1.4.1. Při tlakové zkoušce nebo zkoušce těsnostní musí být ověřeno, že při zkušebním tlaku tlakové zařízenítlakové zařízení nevykazuje významné deformace nebo netěsnosti, které překračují stanovené kritérium přijatelnostikritérium přijatelnosti. 1.4.2. V případě, že je tlaková zkouška nebo zkouška těsnostní pro dané tlakové zařízenítlakové zařízení nevhodná nebo neproveditelná, musí být provedeny jiné rovnocenné kontroly, jejichž provedením lze ověřit pevnost a těsnost tlakového zařízenítlakového zařízení. 1.4.3. Tlaková zkouška a zkouška těsnostní musí být prováděna tlakem předepsaným v technické specifikaci daného tlakového zařízenítlakového zařízení. Zkušební tlak musí být stanoven v souladu s bodem 2.12 části A přílohy č. 1 k této vyhlášce. 1.5. Konečná zkouška 1.5.1. Při konečné zkoušce musí být na základě vizuální prohlídky tlakového zařízenítlakového zařízení a kontroly průvodní technické dokumentace vybraného zařízenívybraného zařízení zhodnoceno, zda vybrané zařízenívybrané zařízení a související záznamy zajišťování kvality jsou ve vzájemném souladu a odpovídají všem požadavkům, které byly stanoveny v technické dokumentaci nebo v dokumentaci prověřování shody. 1.5.2. Při provádění konečné zkoušky lze přihlédnout i ke kontrolám provedeným během výroby tlakového zařízenítlakového zařízení. 1.5.3. Vizuální prohlídka tlakového zařízenítlakového zařízení v rámci konečné zkoušky musí být provedena zevnitř i zvnějšku každé části tlakového zařízenítlakového zařízení, pokud je to nezbytné z hlediska technické bezpečnostitechnické bezpečnosti. Není-li možné zajistit provedení této prohlídky v rámci konečné zkoušky, zejména v případech, kdy povaha tlakového zařízenítlakového zařízení neumožňuje prohlídku jeho jednotlivých částí bez nutnosti jeho rozebrání, lze tuto prohlídku provést v průběhu kontrolních operací předcházejících konečné zkoušce a při konečné zkoušce se provede pouze kontrola průvodní technické dokumentace. 1.5.4. V rámci konečné zkoušky musí být ověřeny zejména 1.5.4.1. identifikační znaky tlakového zařízenítlakového zařízení, včetně údajů na štítcích zařízení a údajů vyražených na tlakových dílech a značky materiálů, taveb a polotovarů, 1.5.4.2. hlavní rozměry zařízení, umístění hrdel, průlezů, výstroje, patek, podstavců a smontování jednotlivých částí podle výkresů, 1.5.4.3. výsledky kontrol svarových spojů vnější nebo vnitřní prohlídkou včetně výsledků předepsaných kontrol v průběhu provádění zvláštních procesů, značky svářečů, záznamy o výsledcích svářečského dozoru, záznamy o tepelném zpracování a materiálová osvědčení materiálů a použitých polotovarů a 1.5.4.4. soulad identifikačních značek svářečů uvedených na vybraném zařízenívybraném zařízení se seznamy svářečů s vymezením jejich kvalifikace. 1.6. Kontrola bezpečnostní výstroje a jiné výstroje zajišťující funkčnost tlakového zařízenítlakového zařízení 1.6.1. Kontrolou bezpečnostní výstroje a jiné výstroje zajišťující funkčnost tlakového zařízenítlakového zařízení musí být ověřeno plnění požadavků stanovených 1.6.1.1. na bezpečnostní výstroj v bodě 12 části A přílohy č. 1 k této vyhlášce, 1.6.1.2. na elektrickou výstroj v bodě 13 části A přílohy č. 1 k této vyhlášce a 1.6.1.3. na hydraulická a pneumatická zařízení, která zabezpečují ovládání, regulaci, signalizaci a měření při provozu v bodě 15 části A přílohy č. 1 k této vyhlášce. 1.7. Konečného posouzení po opravě nebo změně vybraného zařízenívybraného zařízení uvedeného v § 12 odst. 2 písm. a) nebo b), musí být vždy prováděno za účasti odpovědného zástupce držitele povolení. 1.8. Konečné posouzení pro tlakové zařízenítlakové zařízení, které tvoří systém ochranné obálky, a zařízení zajišťujících hermetičnost ochranné obálky při maximální projektové nehodě, včetně stavebních vybraných zařízenívybraných zařízení, se sestává pouze z konečné zkoušky, která musí zahrnovat 1.8.1. kontrolu kompletnosti stavby a příslušného zařízení po dokončení stavebních a montážních prací, 1.8.2. kontrolu kompletnosti záznamů o kvalitě jednotlivých vybraných zařízenívybraných zařízení, včetně záznamů o kvalitě zařízení zabezpečujících jejich hermetičnost, 1.8.3. individuální těsnostní kontroly jednotlivých částí tlakového zařízenítlakového zařízení, které je součástí systému ochranné obálky, dimenzovaných na vnitřní přetlak a 1.8.4. integrální těsnostní kontrolu systému ochranné obálky tlakem předepsaným v technické specifikaci tlakového zařízenítlakového zařízení. 1.9. Úspěšné provedení konečné zkoušky je podmínkou zahájení tlakové zkoušky, zkoušky těsnostní nebo jiné rovnocenné kontroly. 1.10. Konečná zkouška, tlaková zkouška, zkouška těsnostní nebo jiná rovnocenná kontrola prováděná v rámci prověřování shody po opravě nebo zpětné montáži po opravě musí být provedena revizním technikem podle vyhlášky č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Konečné posouzení řídicího vybraného zařízení 1.11. Konečné posouzení řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení zahrnuje konečnou zkoušku, při které musí být na základě vizuální prohlídky a kontroly průvodní technické dokumentace zhodnoceno, zda vybrané zařízenívybrané zařízení a související záznamy zajišťování kvality jsou ve vzájemném souladu a odpovídají všem požadavkům, které byly stanoveny v technické dokumentaci nebo v dokumentaci prověřování shody. 1.12. Při provádění konečné zkoušky lze přihlédnout ke kontrolám provedeným během výroby řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení. 1.13. V rámci konečné zkoušky řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení musí být ověřeny zejména 1.13.1. identifikace vybraného zařízenívybraného zařízení a 1.13.2. úplnost provedených kontrol stanovených v technické dokumentaci nebo dokumentaci opravy vybraného zařízenívybraného zařízení. 2. Další kontroly po ukončení výroby nebo montáže vybraného zařízenívybraného zařízení 2.1. Po ukončení montáže tlakového zařízenítlakového zařízení musí být provedena individuální zkouška tlakového zařízenítlakového zařízení, je-li stanovena v návrhu tohoto vybraného zařízenívybraného zařízení, kterou musí být prověřena úplnost a funkce zařízení a řádné provedení montáže. 2.2. Po ukončení montáže řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení, které zabezpečuje činnost havarijních systémů a systémů dochlazování primárního okruhu, zejména jejich napájení, ovládání, regulaci, ochranu, signalizaci a měření, musí být prověřena jeho správná funkce. C. Požadavky na kontroly vybraného zařízenívybraného zařízení v rámci pravidelného prověřování shody 1. Kontrolami prováděnými v rámci pravidelného prověřování shody musí být ověřeno, zda nedošlo ke zhoršení technického stavu vybraného zařízenívybraného zařízení a zda je toto zařízení způsobilé k dalšímu provozu. 2. V rámci prověřování shody musí být zajištěno provedení 2.1. periodických provozních kontrol, 2.2. kontrol podle provozního programu řízeného stárnutí, 2.3. konečného posouzení po provedené opravě nebo změně, 2.4. periodických kontrol pevnosti a těsnosti primárního a sekundárního okruhu jaderného zařízeníjaderného zařízení, 2.5. periodických kontrol pevnosti a těsnosti hermetických prostor systému ochranné obálky a 2.6. dalších kontrol předepsaných vnitřními předpisy pro provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení. 3. V rámci prověřování shody řídicího vybraného zařízenívybraného zařízení musí být zajištěno provedení 3.1. periodických provozních kontrol, 3.2. kontrol podle provozního programu řízeného stárnutí, 3.3. konečného posouzení po provedené opravě nebo změně a 3.4. dalších kontrol předepsaných vnitřními předpisy pro provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. Postupy posouzení shody 1. POSTUP POSOUZENÍ SHODY A (VNITŘNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY) 1. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě provádějící posouzení shody tímto postupem musí v souladu s tímto postupem zajistit, že vybrané zařízenívybrané zařízení splňuje požadavky této vyhlášky, a vydat prohlášení o shodě. 2. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí zajistit provedení počáteční zkoušky vzorku vybraného zařízenívybraného zařízení, které má být vyráběno, (dále jen „výrobní typ“) a posoudit, zda výrobní typ odpovídá technickým předpisům, stanoveným technickým normám nebo technickým podmínkám, jde-li o stavební vybrané zařízenívybrané zařízení podle § 12 odst. 3 písm. c). 3. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí přijmout veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vybraných zařízenívybraných zařízení s požadavky této vyhlášky. 4. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí zajistit provedení konečného posouzení vybraného zařízenívybraného zařízení. 5. Odpovídá-li vybrané zařízenívybrané zařízení požadavkům této vyhlášky, výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě jej musí označit značkou shody spolu se svojí identifikací a musí vydat prohlášení o shodě; jde-li o stavební vybrané zařízenívybrané zařízení podle § 12 odst. 3 písm. c), lze prohlášení o shodě vydat pouze, je-li vybrané zařízenívybrané zařízení ve shodě s výrobním typem posouzeným podle bodu 2. 2. POSTUP POSOUZENÍ SHODY A1 (VNITŘNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY S DOHLEDEM NAD KONEČNÝM POSOUZENÍM) 1. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě provádějící posouzení shody tímto postupem musí v souladu s tímto postupem a postupem posouzení shody A a pod dohledem akreditované nebo autorizované osoby nad konečným posouzením zajistit, že vybrané zařízenívybrané zařízení nebo jeho část splňuje požadavky této vyhlášky, a vydat prohlášení o shodě. 2. Akreditovaná nebo autorizovaná osoba formou neohlášených kontrol provádí dohled nad konečným posouzením, v rámci kterého 2.1. ověřuje, že konečné posouzení vybraného zařízenívybraného zařízení je prováděno v souladu s požadavky na konečné posouzení v příloze č. 6 k této vyhlášce a 2.2. odebírá vzorky vybraných zařízenívybraných zařízení z výrobních nebo skladových prostor ke kontrole. 3. Akreditovaná nebo autorizovaná osoba určí počet vybraných zařízenívybraných zařízení ve vzorku, u kterých se zúčastní provedení konečného posouzení. 4. V případech, kdy jedno nebo více vybraných zařízenívybraných zařízení nevyhovuje, akreditovaná nebo autorizovaná osoba určí vhodná opatření k odstranění neshody. 5. Na základě výsledků dohledu nad konečným posouzením musí akreditovaná nebo autorizovaná osoba vydat zprávu o provedené kontrole. 6. Odpovídá-li provedení konečného posouzení požadavkům této vyhlášky, akreditovaná nebo autorizovaná osoba musí označit vybrané zařízenívybrané zařízení, u kterého prováděla dohled nad konečným posouzením, svou identifikací; označení vybraného zařízenívybraného zařízení identifikací akreditované nebo autorizované osob může být provedeno výrobcem nebo dovozcem na základě pověření akreditovanou nebo autorizovanou osobou. 3. POSTUP POSOUZENÍ SHODY B (PŘEZKOUŠENÍ VÝROBNÍHO TYPU) 1. Výrobce nebo dovozce musí v souladu s tímto postupem zajistit, že výrobní typ splňuje požadavky této vyhlášky. 2. Výrobní typ může zahrnovat více modifikací vybraného zařízenívybraného zařízení za předpokladu, že rozdíly mezi jednotlivými modifikacemi neovlivňují úroveň technické bezpečnostitechnické bezpečnosti. 3. Výrobce nebo dovozce musí u zvolené autorizované osoby podat žádost o posouzení shody. Žádost musí obsahovat 3.1. identifikační údaje o výrobci, nebo dovozci, a to 3.1.1. jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa pobytu, nebo místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 3.1.2. obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, 3.2. písemné prohlášení, že smlouva o posouzení shody nebyla sjednána s jinou autorizovanou osobou, 3.3. technickou dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení, 3.4. výrobní typ a 3.5. další informace o vybraném zařízenívybraném zařízení nebytné k posouzení shody, zejména bezpečnostní třídu, do které je zařazeno. 4. Autorizovaná osoba si vyžádá další vzorky, jestliže je to nutné k provedení zkušebního programu. 5. Autorizovaná osoba musí 5.1. provést přezkoumání technické dokumentace vybraného zařízenívybraného zařízení, včetně posouzení, zda splňuje požadavky stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce, 5.2. provést posouzení použitých materiálů, včetně posouzení materiálových osvědčení podle bodu 13.9 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce, nebyly-li již dříve posouzeny jinou autorizovanou osobou, 5.3. provést kontroly technologických postupů provedení nerozebíratelných spojů podle bodu 6.5 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce a tyto postupy odsouhlasit, nebyly-li již dříve odsouhlaseny jinou autorizovanou osobou, 5.4. ověřit, zda pracovníci provádějící zvláštní procesy a pracovníci svářečského dozoru mají platné doklady o kvalifikaci, a tyto pracovníky odsouhlasit podle bodu 6.5, 7.2 a 8.4 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce, 5.5. provést nebo nechat provést potřebné kontroly, aby zjistila, zda byly správně použity technické normy nebo technické podmínky, 5.6. dohodnout s výrobcem, dovozcem nebo osobou provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě místo, kde bude provedeno ověření, zda byl výrobní typ vyroben v souladu s přezkoumanou technickou dokumentací, 5.7. ověřit, zda je výrobní typ v souladu s požadavky této vyhlášky, včetně provedení nezbytných kontrol s tím souvisejících, a 5.8. vypracovat inspekční zprávu o hodnocení činností uvedených v bodech 5.1 až 5.7 a jejich výstupů. 6. Odpovídá-li výrobní typ požadavkům této vyhlášky, autorizovaná osoba musí vydat výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě certifikát o přezkoušení typu. Certifikát musí obsahovat 6.1. název vybraného zařízenívybraného zařízení, jeho identifikaci a základní popis, 6.2. identifikační údaje výrobce nebo dovozce, a to 6.2.1. jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa pobytu, nebo místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 6.2.2. obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, 6.3. závěry přezkoušení výrobního typu, 6.4. dobu platnosti certifikátu a 6.5. další dokumenty nezbytné k prokázání shody výrobního typu s požadavky této vyhlášky. 7. Výrobce nebo dovozce musí informovat autorizovanou osobu, která vydala certifikát o přezkoušení typu, o všech změnách výrobního typu popsaného v certifikátu o přezkoušení typu. Pokud změna výrobního typu může ovlivnit shodu vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky, autorizovaná osoba musí tuto změnu prověřit postupem podle bodu 5 a, odpovídá-li tato změna požadavkům této vyhlášky, musí vydat dodatek k původnímu certifikátu o přezkoušení typu. 8. Autorizovaná osoba musí uchovávat stejnopis certifikátu o přezkoušení typu a inspekční zprávy. 9. Autorizovaná osoba musí informovat Úřad o vydaných, odejmutých, pozastavených či jinak omezených certifikátech o přezkoušení typu nebo dodatcích k nim a na žádost je Úřadu zpřístupnit. 10. Autorizovaná osoba musí informovat ostatní autorizované osoby provádějící posouzení shody o vydaných, odejmutých, pozastavených či jinak omezených certifikátech o přezkoušení typu nebo dodatcích k nim. 4. POSTUP POSOUZENÍ SHODY B1 (PŘEZKOUŠENÍ NÁVRHU VYBRANÉHO ZAŘÍZENÍVYBRANÉHO ZAŘÍZENÍ) 1. Výrobce nebo dovozce musí v souladu s tímto postupem zajistit, že návrh vybraného zařízenívybraného zařízení splňuje požadavky této vyhlášky. 2. Tento postup posouzení shody nelze použít pro experimentální metodu návrhu. 3. Výrobce nebo dovozce musí u zvolené autorizované osoby podat žádost o posouzení shody. Žádost musí obsahovat 3.1. identifikační údaje o výrobci nebo dovozci, a to 3.1.1. jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa pobytu, nebo místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 3.1.2. obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, 3.2. písemné prohlášení, že smlouva o posouzení shody nebyla sjednána s jinou autorizovanou osobou, 3.3. technickou dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení, 3.4. návrh vybraného zařízenívybraného zařízení a 3.5. další informace o vybraném zařízenívybraném zařízení nebytné k posouzení shody, zejména bezpečnostní třídu, do které je zařazeno. 4. Návrh vybraného zařízenívybraného zařízení může zahrnovat několik modifikací navrhovaného vybraného zařízenívybraného zařízení za předpokladu, že rozdíly jednotlivých modifikací neovlivňují úroveň jeho technické bezpečnostitechnické bezpečnosti. 5. Autorizovaná osoba musí 5.1. provést přezkoumání technické dokumentace vybraného zařízenívybraného zařízení, včetně posouzení, zda splňuje požadavky stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce, 5.2. provést posouzení použitých materiálů, včetně posouzení materiálových osvědčení podle bodu 13.9 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce, nebyly-li již dříve posouzeny jinou autorizovanou osobou, 5.3. provést kontroly technologických postupů provedení nerozebíratelných spojů podle bodu 6.5 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce a tyto postupy odsouhlasit, nebyly-li již dříve odsouhlaseny jinou autorizovanou osobou, 5.4. ověřit, zda pracovníci provádějící zvláštní procesy a pracovníci svářečského dozoru mají platné doklady o kvalifikaci, a tyto pracovníky odsouhlasit podle bodu 6.5, 7.2 a 8.4 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce, 5.5. provést nebo nechat provést potřebné kontroly, aby zjistila, zda byly správně použity technické normy nebo technické podmínky, 5.6. ověřit, zda je návrh vybraného zařízenívybraného zařízení v souladu s požadavky této vyhlášky, a 5.7. vypracovat inspekční zprávu o hodnocení činností uvedených v bodech 5.1 až 5.6 a jejich výstupů. 6. Odpovídá-li návrh vybraného zařízenívybraného zařízení požadavkům této vyhlášky, autorizovaná osoba musí vydat výrobci nebo dovozci certifikát o přezkoušení návrhu. Certifikát musí obsahovat 6.1. název vybraného zařízenívybraného zařízení, jeho identifikaci a základní popis, 6.2. identifikační údaje výrobce, nebo dovozce, a to 6.2.1. jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa pobytu, nebo místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 6.2.2. obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, 6.3. závěry přezkoušení návrhu vybraného zařízenívybraného zařízení, 6.4. dobu platnosti certifikátu a 6.5. další dokumenty nezbytné k prokázání shody návrhu vybraného zařízenívybraného zařízení s požadavky této vyhlášky. 7. Výrobce nebo dovozce musí informovat autorizovanou osobu, která vydala certifikát o přezkoušení návrhu, o všech změnách návrhu vybraného zařízenívybraného zařízení popsaného v certifikátu o přezkoušení návrhu. Pokud změna návrhu vybraného zařízenívybraného zařízení může ovlivnit shodu vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky, autorizovaná osoba musí tuto změnu prověřit postupem podle bodu 5 a, odpovídá-li tato změna požadavkům této vyhlášky, musí vydat dodatek k původnímu certifikátu o přezkoušení návrhu. 8. Autorizovaná osoba musí uchovávat stejnopis certifikátu o přezkoušení návrhu a inspekční zprávy. 9. Autorizovaná osoba musí informovat Úřad o vydaných, odejmutých, pozastavených či jinak omezených certifikátech o přezkoušení návrhu nebo dodatcích k nim a na žádost je Úřadu zpřístupnit. 10. Autorizovaná osoba musí informovat ostatní autorizované osoby provádějící posouzení shody o vydaných, odejmutých, pozastavených či jinak omezených certifikátech o přezkoušení návrhu nebo dodatcích k nim. 5. POSTUP POSOUZENÍ SHODY D (SHODA ZALOŽENÁ NA ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VÝROBY) 1. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí v souladu s tímto postupem a pod dohledem autorizované osoby zajistit, že vybrané zařízenívybrané zařízení je ve shodě s 1.1. výrobním typem popsaným v certifikátu o přezkoušení typu podle postupu posouzení shody B, nebo 1.2. návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení popsaným v certifikátu o přezkoušení návrhu podle postupu posouzení shody B1 a splňuje požadavky této vyhlášky, a vydat prohlášení o shodě. 2. Výrobce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí mít zaveden systém řízení, včetně způsobu zajišťování kvality výroby, v souladu s vyhláškou o požadavcích na systém řízení. Dovozce musí mít zaveden systém kontrol vybraných zařízenívybraných zařízení. 3. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí zajistit provedení konečného posouzení vybraného zařízenívybraného zařízení. 4. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí u zvolené autorizované osoby podat žádost o posouzení shody. Žádost musí obsahovat 4.1. identifikační údaje o výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě, a to 4.1.1. jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa pobytu, nebo místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 4.1.2. obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, 4.2. písemné prohlášení, že smlouva o posouzení shody nebyla sjednána s jinou autorizovanou osobou, 4.3. dokumentaci systému řízení vztahující se ke způsobu zajišťování kvality výroby nebo montáže, nebo dokumentaci systému kontrol, jde-li o žádost podanou dovozcem, 4.4. kopii certifikátu o přezkoušení typu nebo certifikátu o přezkoušení návrhu, 4.5. technickou dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení a 4.6. další informace o vybraném zařízenívybraném zařízení nezbytné k posouzení shody, zejména bezpečnostní třídu, do které je zařazeno. 5. Autorizovaná osoba musí posoudit systém řízení výrobce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě, včetně způsobu zajišťování kvality výroby, a ověřit, že 5.1. systém řízení zajišťuje shodu vybraného zařízenívybraného zařízení s výrobním typem popsaným v certifikátu o přezkoušení typu nebo návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení popsaným v certifikátu o přezkoušení návrhu, včetně shody s technickou dokumentací vybraného zařízenívybraného zařízení, a s požadavky této vyhlášky a 5.2. dokumentace systému řízení obsahuje 5.2.1. popis cílů kvality a organizační struktury, včetně práv a povinností osob, které plánují a řídí výrobu nebo montáž vybraného zařízenívybraného zařízení, 5.2.2. popis výrobních postupů, způsobu řízení a zajišťování kvality procesů a dalších systematických opatření, která budou používána, zejména postupů zabezpečujících naplnění základních požadavků k zajištění technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, 5.2.3. popis kontrol, které budou prováděny před zahájením, v průběhu a po ukončení výroby nebo montáže, s uvedením četnosti jejich uskutečňování a kritérií přijatelnostikritérií přijatelnosti uplatněných při těchto kontrolách, 5.2.4. záznamy zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení a 5.2.5. popis prostředků umožňujících dohled nad dosahováním předepsané úrovně kvality vybraných zařízenívybraných zařízení a posuzování účinnosti systému řízení v oblasti zajišťování jejich kvality. 6. Posouzení systému řízení musí provádět autorizovaná osoba v provozu výrobce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě. Posouzení se musí účastnit alespoň jeden pracovník autorizované osoby, který má zkušenosti s posuzováním technologie výroby vybraného zařízenívybraného zařízení a znalosti požadavků této vyhlášky. Autorizovaná osoba je povinna oznámit výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě výsledky posouzení systému řízení, včetně požadavků na odstranění případných neshod. 7. Dovozce musí zajistit posouzení systému řízení zahraničního výrobce podle bodu 5 a 6. Autorizovaná osoba musí posoudit systém kontrol dovozce a ověřit, že jím prováděné kontroly na vybraném zařízenívybraném zařízení zajišťují shodu vybraného zařízenívybraného zařízení s výrobním typem popsaným v certifikátu o přezkoušení typu nebo návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení popsaným v certifikátu o přezkoušení návrhu, včetně shody s technickou dokumentací vybraného zařízenívybraného zařízení, a s požadavky této vyhlášky. 8. Odpovídá-li systém řízení požadavkům uvedeným v bodě 5, autorizovaná osoba musí vydat výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě doklad o schválení systému řízení. 9. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí plnit požadavky stanovené v systému řízení tak, jak byl schválen autorizovanou osobou, a zajišťovat, aby i nadále byl věcně správný a účinný. 10. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí podávat autorizované osobě, která schválila systém řízení, informace o plánovaných změnách systému řízení popsaného v dokladu o schválení systému řízení. Autorizovaná osoba musí posoudit navrženou změnu a rozhodnout, zda změněný systém řízení splňuje požadavky podle bodu 5. Autorizovaná osoba musí sdělit své závěry posouzení, včetně odůvodnění, výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě a, odpovídá-li změna systému řízení požadavkům podle bodu 5, musí vydat dodatek k původnímu dokladu o schválení systému řízení. 11. Dohled autorizované osoby 11.1. Dohled musí zajistit, aby výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě náležitě plnil požadavky vyplývající ze schváleného systému řízení, včetně požadavků na zajištění kvality výroby. 11.2. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí umožnit autorizované osobě pro výkon dohledu vstup do výrobních, kontrolních a zkušebních prostor a do skladů a poskytnout jí všechny potřebné informace. 11.3. Autorizovaná osoba musí mít pro účely dohledu zaveden systém kontrol, v rámci kterého jsou stanoveny druh a četnost kontrol prováděných u výrobce, dovozce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě. 11.4. Autorizovaná osoba musí provádět v rámci dohledu pravidelné kontroly, aby se ujistila o tom, že výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě udržuje a uplatňuje systém řízení tak, jak byl schválen. Četnost pravidelných kontrol musí volit tak, aby nové úplné prověření bylo vykonáno nejméně jedenkrát za 12 měsíců. 11.5. Autorizovaná osoba musí provádět v rámci dohledu neohlášené kontroly u výrobce, dovozce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě. Druh a četnost neohlášených kontrol musí autorizovaná osoba stanovit zejména s ohledem na 11.5.1. bezpečnostní třídu, do které je vybrané zařízenívybrané zařízení zařazeno, 11.5.2. výsledky předešlých kontrol prováděných v rámci dohledu, 11.5.3. potřebu sledovat dodržování opatření k nápravě neshody a 11.5.4. významné změny organizace výroby, koncepce nebo technologie výroby. 11.6. Při těchto kontrolách může autorizovaná osoba provést nebo dát provést kontroly pro ověření, zda systém řízení správně funguje. 11.7. Autorizovaná osoba musí na základě provedených kontrol vypracovávat zprávy o výsledcích dohledu a předávat je výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě. 12. Odpovídá-li vybrané zařízenívybrané zařízení požadavkům této vyhlášky a je-li ve shodě s výrobním typem popsaným v certifikátu o přezkoušení typu nebo návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení popsaným v certifikátu o přezkoušení návrhu, výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě jej musí označit značkou shody spolu se svojí identifikací a s identifikaci autorizované osoby a musí vydat prohlášení o shodě. 13. Autorizovaná osoba musí uchovávat stejnopis dokladu o schválení systému řízení a zprávy o výsledcích dohledu. 14. Autorizovaná osoba musí informovat Úřad o vydaných, odejmutých, pozastavených či jinak omezených dokladech o schválení systému řízení nebo dodatcích k nim a na žádost je zpřístupnit Úřadu. 15. Autorizovaná osoba musí informovat ostatní autorizované osoby provádějící posouzení shody o vydaných, odejmutých, pozastavených či jinak omezených dokladech o schválení systému řízení nebo dodatcích k nim. 6. POSTUP POSOUZENÍ SHODY D1 (ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VÝROBY) 1. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí v souladu s tímto postupem a pod dohledem autorizované osoby zajistit, že vybrané zařízenívybrané zařízení splňuje požadavky této vyhlášky, a vydat prohlášení o shodě. 2. Výrobce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí mít zaveden systém řízení, včetně způsobu zajišťování kvality výroby, v souladu s vyhláškou o požadavcích na systém řízení. Dovozce musí mít zaveden systém kontrol vybraných zařízenívybraných zařízení. 3. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí zajistit provedení konečného posouzení vybraného zařízenívybraného zařízení. 4. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí u zvolené autorizované osoby podat žádost o posouzení shody. Žádost musí obsahovat 4.1. identifikační údaje o výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě, a to 4.1.1. jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa pobytu, nebo místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 4.1.2. obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, 4.2. písemné prohlášení, že smlouva o posouzení shody nebyla sjednána s jinou autorizovanou osobou, 4.3. dokumentaci systému řízení vztahující se ke způsobu zajišťování kvality výroby, nebo dokumentaci systému kontrol, jde-li o žádost podanou dovozcem, 4.4. technickou dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení a 4.5. další informace o vybraném zařízenívybraném zařízení nezbytné k posouzení shody, zejména bezpečnostní třídu, do které je zařazeno. 5. Autorizovaná osoba musí posoudit systém řízení výrobce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě, včetně způsobu zajišťování kvality výroby, a ověřit, že 5.1. systém řízení zajišťuje shodu vybraného zařízenívybraného zařízení s technickou dokumentací vybraného zařízenívybraného zařízení a s požadavky této vyhlášky a 5.2. dokumentace systému řízení obsahuje 5.2.1. popis cílů kvality a organizační struktury, včetně práv a povinností osob, které plánují a řídí výrobu nebo montáž vybraného zařízenívybraného zařízení, 5.2.2. popis výrobních postupů, způsobu řízení a zajišťování kvality procesů a dalších systematických opatření, která budou používána, zejména postupů zabezpečujících naplnění základních požadavků k zajištění technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, 5.2.3. popis kontrol, které budou prováděny před zahájením, v průběhu a po ukončení výroby nebo montáže, s uvedením četnosti jejich uskutečňování a kritérií přijatelnostikritérií přijatelnosti uplatněných při těchto kontrolách, 5.2.4. záznamy zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení a 5.2.5. popis prostředků umožňujících dohled nad dosahováním předepsané úrovně kvality vybraných zařízenívybraných zařízení a posuzování účinnosti systému řízení v oblasti zajišťování jejich kvality. 6. Posouzení systému řízení musí provádět autorizovaná osoba v provozu výrobce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě. Posouzení se musí účastnit alespoň jeden pracovník autorizované osoby, který má zkušenosti s posuzováním technologie výroby vybraného zařízenívybraného zařízení a znalosti požadavků této vyhlášky. Autorizovaná osoba je povinna oznámit výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě výsledky posouzení systému řízení, včetně požadavků na odstranění případných neshod. 7. Dovozce musí zajistit posouzení systému řízení zahraničního výrobce podle bodu 5 a 6. Autorizovaná osoba musí posoudit systém kontrol dovozce a ověřit, že jím prováděné kontroly na vybraném zařízenívybraném zařízení zajišťují shodu vybraného zařízenívybraného zařízení s požadavky této vyhlášky. 8. Odpovídá-li systém řízení požadavkům uvedeným v bodě 5, autorizovaná osoba musí vydat výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě doklad o schválení systému řízení. 9. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí plnit požadavky stanovené v systému řízení tak, jak byl schválen autorizovanou osobou, a zajišťovat, aby i nadále byl věcně správný a účinný. 10. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí podávat autorizované osobě, která schválila systém řízení, informace o plánovaných změnách systému řízení popsaného v dokladu o schválení systému řízení. Autorizovaná osoba musí posoudit navrženou změnu a rozhodnout, zda změněný systém řízení splňuje požadavky podle bodu 5. Autorizovaná osoba musí sdělit své závěry posouzení, včetně odůvodnění, výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě a, odpovídá-li změna systému řízení požadavkům podle bodu 5, musí vydat dodatek k původnímu dokladu o schválení systému řízení. 11. Dohled autorizované osoby 11.1. Dohled musí zajistit, aby výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě náležitě plnil požadavky vyplývající ze schváleného systému řízení, včetně požadavků na zajištění kvality výroby nebo montáže. 11.2. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí umožnit autorizované osobě pro výkon dohledu vstup do výrobních, kontrolních a zkušebních prostor a do skladů a poskytnout jí všechny potřebné informace. 11.3. Autorizovaná osoba musí mít pro účely dohledu zaveden systém kontrol, v rámci kterého jsou stanoveny druh a četnost kontrol prováděných u výrobce, dovozce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě. 11.4. Autorizovaná osoba musí provádět v rámci dohledu pravidelné kontroly, aby se ujistila o tom, že výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě udržuje a uplatňuje systém řízení tak, jak byl schválen. Četnost pravidelných kontrol musí volit tak, aby úplné prověření bylo vykonáno nejméně jedenkrát za 12 měsíců. 11.5. Autorizovaná osoba musí provádět v rámci dohledu neohlášené kontroly u výrobce, dovozce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě. Druh a četnost neohlášených kontrol musí autorizovaná osoba stanovit zejména s ohledem na 11.5.1. bezpečnostní třídu, do které je vybrané zařízenívybrané zařízení zařazeno, 11.5.2. výsledky předešlých kontrol prováděných v rámci dohledu, 11.5.3. potřebu sledovat dodržování opatření k nápravě neshody a 11.5.4. významné změny organizace výroby, koncepce nebo technologie výroby. 11.6. Při těchto kontrolách může autorizovaná osoba provést nebo dát provést kontroly pro ověření, zda systém řízení správně funguje. 11.7. Autorizovaná osoba musí na základě provedených kontrol vypracovávat zprávy o výsledcích dohledu a předávat je výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě. 12. Odpovídá-li vybrané zařízenívybrané zařízení požadavkům této vyhlášky, výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě jej musí označit značkou shody spolu se svojí identifikací a identifikací autorizované osoby a musí vydat prohlášení o shodě. 13. Autorizovaná osoba musí uchovávat stejnopis dokladu o schválení systému řízení a zprávy o výsledcích dohledu. 14. Autorizovaná osoba musí informovat Úřad o vydaných, odejmutých, pozastavených či jinak omezených dokladech o schválení systému řízení nebo dodatcích k nim a na žádost je zpřístupnit Úřadu. 15. Autorizovaná osoba musí informovat ostatní autorizované osoby provádějící posouzení shody o vydaných, odejmutých, pozastavených či jinak omezených dokladech o schválení systému řízení nebo dodatcích k nim. 7. POSTUP POSOUZENÍ SHODY E (ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VYBRANÉHO ZAŘÍZENÍVYBRANÉHO ZAŘÍZENÍ) 1. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí v souladu s tímto postupem a pod dohledem autorizované osoby zajistit, že vybrané zařízenívybrané zařízení je ve shodě s 1.1. výrobním typem popsaným v certifikátu o přezkoušení typu podle postupu posouzení shody B, nebo 1.2. návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení popsaným v certifikátu o přezkoušení návrhu podle postupu posouzení shody B1 a splňuje požadavky této vyhlášky, a vydat prohlášení o shodě. 2. Výrobce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí mít zaveden systém řízení, včetně způsobu zajišťování kvality výroby, v souladu s vyhláškou o požadavcích na systém řízení. Dovozce musí mít zaveden systém kontrol vybraných zařízenívybraných zařízení. 3. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí zajistit provedení konečného posouzení vybraného zařízenívybraného zařízení. 4. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí u zvolené autorizované osoby podat žádost o posouzení shody. Žádost musí obsahovat 4.1. identifikační údaje o výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě, a to 4.1.1. jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa pobytu, nebo místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 4.1.2. obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, 4.2. písemné prohlášení, že smlouva o posouzení shody nebyla sjednána s jinou autorizovanou osobou, 4.3. dokumentaci systému řízení vztahující se ke způsobu zajišťování kvality výroby, nebo dokumentaci systému kontrol, jde-li o žádost podanou dovozcem, 4.4. kopii certifikátu o přezkoušení typu nebo certifikátu o přezkoušení návrhu, 4.5. technickou dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení a 4.6. další informace o vybraném zařízenívybraném zařízení nezbytné k posouzení shody, zejména bezpečnostní třídu, do které je zařazeno. 5. Autorizovaná osoba musí posoudit systém řízení výrobce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě, včetně způsobu zajišťování kvality výroby, a ověřit, že 5.1. systém řízení zajišťuje shodu vybraného zařízenívybraného zařízení s výrobním typem popsaným v certifikátu o přezkoušení typu nebo návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení popsaným v certifikátu o přezkoušení návrhu, včetně shody s technickou dokumentací vybraného zařízenívybraného zařízení, a s požadavky této vyhlášky a 5.2. dokumentace systému řízení pro výrobu obsahuje 5.2.1. popis cílů kvality a organizační struktury, včetně práv a povinností osob, které plánují a řídí výrobu nebo montáž vybraného zařízenívybraného zařízení, 5.2.2. popis výrobních postupů, způsobu řízení a zajišťování kvality procesů a dalších systematických opatření, která budou používána, zejména postupů zabezpečujících naplnění základních požadavků k zajištění technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, 5.2.3. popis kontrol, které budou provedeny po ukončení výroby nebo montáže, s uvedením četnosti jejich uskutečňování a kritérií přijatelnostikritérií přijatelnosti uplatněných při těchto kontrolách, 5.2.4. záznamy zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení a 5.2.5. popis prostředků umožňujících dohled nad dosahováním předepsané úrovně kvality vybraných zařízenívybraných zařízení a posuzování účinnosti systému řízení v oblasti zajišťování jejich kvality. 6. Posouzení systému řízení musí provádět autorizovaná osoba v provozu výrobce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě. Posouzení se musí účastnit alespoň jeden pracovník autorizované osoby, který má zkušenosti s posuzováním technologie výroby vybraného zařízenívybraného zařízení a znalosti požadavků této vyhlášky. Autorizovaná osoba je povinna oznámit výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě výsledky posouzení systému řízení, včetně požadavků na odstranění případných neshod. 7. Dovozce musí zajistit posouzení systému řízení zahraničního výrobce podle bodu 5 a 6. Autorizovaná osoba musí posoudit systém kontrol dovozce a ověřit, že jím prováděné kontroly na vybraném zařízenívybraném zařízení zajišťují shodu vybraného zařízenívybraného zařízení s výrobním typem popsaným v certifikátu o přezkoušení typu nebo návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení popsaným v certifikátu o přezkoušení návrhu, včetně shody s technickou dokumentací vybraného zařízenívybraného zařízení, a s požadavky této vyhlášky. 8. Výrobce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí vybrané zařízenívybrané zařízení po ukončení výroby nebo montáže přezkoušet. Dovozce musí vybrané zařízenívybrané zařízení přezkoušet v rámci dovozu. V rámci přezkoušení musí být provedeny kontroly uvedené v technické dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení tak, aby byla zajištěna shoda vybraného zařízenívybraného zařízení s výrobním typem popsaným v certifikátu o přezkoušení typu nebo návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení popsaným v certifikátu o přezkoušení návrhu a s požadavky této vyhlášky. 9. Odpovídá-li systém řízení požadavkům uvedeným v bodě 5, autorizovaná osoba musí vydat výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě doklad o schválení systému řízení. 10. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí plnit požadavky stanovené v systému řízení tak, jak byl schválen autorizovanou osobou, a zajišťovat, aby i nadále byl věcně správný a účinný. 11. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí podávat autorizované osobě, která schválila systém řízení, informace o plánovaných změnách systému řízení popsaného v dokladu o schválení systému řízení. Autorizovaná osoba musí posoudit navrženou změnu a rozhodnout, zda změněný systém řízení splňuje požadavky podle bodu 5. Autorizovaná osoba musí sdělit své závěry posouzení, včetně odůvodnění, výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě a, odpovídá-li změna systému řízení požadavkům podle bodu 5, musí vydat dodatek k původnímu dokladu o schválení systému řízení. 12. Dohled autorizované osoby 12.1. Dohled musí zajistit, aby výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě náležitě plnil požadavky vyplývající ze schváleného systému řízení, včetně požadavků na zajištění kvality vybraného zařízenívybraného zařízení. 12.2. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí umožnit autorizované osobě pro výkon dohledu vstup do výrobních, kontrolních a zkušebních prostor a do skladů a poskytnout jí všechny potřebné informace. 12.3. Autorizovaná osoba musí mít pro účely dohledu zaveden systém kontrol, v rámci kterého jsou stanoveny druh a četnost kontrol prováděných u výrobce, dovozce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě. 12.4. Autorizovaná osoba musí provádět v rámci dohledu pravidelné kontroly, aby se ujistila o tom, že výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě udržuje a uplatňuje systém řízení tak, jak byl schválen. Četnost pravidelných kontrol musí volit tak, aby úplné prověření bylo vykonáno nejméně jedenkrát za 12 měsíců. 12.5. Autorizovaná osoba musí provádět v rámci dohledu neohlášené kontroly u výrobce, dovozce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě. Druh a četnost neohlášených kontrol musí autorizovaná osoba stanovit zejména s ohledem na 12.5.1. bezpečnostní třídu, do které je vybrané zařízenívybrané zařízení zařazeno, 12.5.2. výsledky předešlých kontrol prováděných v rámci dohledu, 12.5.3. potřebu sledovat dodržování opatření k nápravě neshody a 12.5.4. významné změny organizace výroby, koncepce nebo technologie výroby. 12.6. Při těchto kontrolách může autorizovaná osoba provést nebo dát provést kontroly pro ověření, zda systém řízení správně funguje. 12.7. Autorizovaná osoba musí na základě provedených kontrol vypracovávat zprávy o výsledcích dohledu a předávat je výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě. 13. Odpovídá-li vybrané zařízenívybrané zařízení požadavkům této vyhlášky a je-li ve shodě s výrobním typem popsaným v certifikátu o přezkoušení typu nebo návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení popsaným v certifikátu o přezkoušení návrhu, výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě jej musí označit značkou shody spolu se svojí identifikací a identifikací autorizované osoby a musí vydat prohlášení o shodě. 14. Autorizovaná osoba musí uchovávat stejnopis dokladu o schválení systému řízení a zprávy o výsledcích dohledu. 15. Autorizovaná osoba musí informovat Úřad o vydaných, odejmutých, pozastavených či jinak omezených dokladech o schválení systému řízení nebo dodatcích k nim a na žádost je zpřístupnit Úřadu. 16. Autorizovaná osoba musí informovat ostatní autorizované osoby provádějící posouzení shody o vydaných, odejmutých, pozastavených či jinak omezených dokladech o schválení systému řízení nebo dodatcích k nim. 8. POSTUP POSOUZENÍ SHODY E1 (ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY KONTROL VYBRANÉHO ZAŘÍZENÍVYBRANÉHO ZAŘÍZENÍ) 1. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí v souladu s tímto postupem a pod dohledem autorizované osoby zajistit, že vybrané zařízenívybrané zařízení splňuje požadavky této vyhlášky, a vydat prohlášení o shodě. 2. Výrobce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí mít zaveden systém řízení, včetně způsobu zajišťování kvality výroby, v souladu s vyhláškou o požadavcích na systém řízení. Dovozce musí mít zaveden systém kontrol vybraných zařízenívybraných zařízení. 3. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí zajistit provedení konečného posouzení každého vybraného zařízenívybraného zařízení. 4. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí u zvolené autorizované osoby podat žádost o posouzení shody. Žádost musí obsahovat 4.1. identifikační údaje o výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě, a to 4.1.1. jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa pobytu, nebo místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 4.1.2. obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, 4.2. písemné prohlášení, že smlouva o posouzení shody nebyla sjednána s jinou autorizovanou osobou, 4.3. dokumentaci systému řízení vztahující se ke způsobu zajišťování kvality výroby, nebo dokumentaci systému kontrol, jde-li o žádost podanou dovozcem, 4.4. technickou dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení a 4.5. další informace o vybraném zařízenívybraném zařízení nezbytné k posouzení shody, zejména bezpečnostní třídu, do které je zařazeno. 5. Autorizovaná osoba musí posoudit systém řízení výrobce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě, včetně způsobu zajišťování kvality výroby, a ověřit, že 5.1. systém řízení zajišťuje shodu vybraného zařízenívybraného zařízení s technickou dokumentací vybraného zařízenívybraného zařízení a s požadavky této vyhlášky a 5.2. dokumentace systému řízení pro výrobu obsahuje 5.2.1. popis cílů kvality a organizační struktury, včetně práv a povinností osob, které plánují a řídí výrobu nebo montáž vybraného zařízenívybraného zařízení, 5.2.2. popis výrobních postupů, způsobu řízení a zajišťování kvality procesů a dalších systematických opatření, která budou používána, zejména postupů zabezpečujících naplnění základních požadavků k zajištění technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, 5.2.3. popis kontrol, které budou provedeny po ukončení výroby nebo montáže, s uvedením četnosti jejich uskutečňování a kritérií přijatelnostikritérií přijatelnosti uplatněných při těchto kontrolách, 5.2.4. záznamy zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení a 5.2.5. popis prostředků umožňujících dohled nad dosahováním předepsané úrovně kvality vybraných zařízenívybraných zařízení a posuzování účinnosti systému řízení v oblasti zajišťování jejich kvality. 6. Posouzení systému řízení musí provádět autorizovaná osoba v provozu výrobce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě. Posouzení se musí účastnit alespoň jeden pracovník autorizované osoby, který má zkušenosti s posuzováním technologie výroby vybraného zařízenívybraného zařízení a znalosti požadavků této vyhlášky. Autorizovaná osoba je povinna oznámit výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě výsledky posouzení systému řízení, včetně požadavků na odstranění případných neshod. 7. Dovozce musí zajistit posouzení systému řízení zahraničního výrobce podle bodu 5 a 6. Autorizovaná osoba musí posoudit systém kontrol dovozce a ověřit, že jím prováděné kontroly na vybraném zařízenívybraném zařízení zajišťují shodu vybraného zařízenívybraného zařízení s požadavky této vyhlášky. 8. Výrobce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí vybrané zařízenívybrané zařízení po ukončení výroby nebo montáže přezkoušet. Dovozce musí vybrané zařízenívybrané zařízení přezkoušet v rámci dovozu. V rámci přezkoušení musí být provedeny kontroly uvedené v technické dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení tak, aby byla zajištěna shoda vybraného zařízenívybraného zařízení s požadavky této vyhlášky. 9. Odpovídá-li systém řízení požadavkům uvedeným v bodě 5, autorizovaná osoba musí vydat výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě doklad o schválení systému řízení. 10. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí plnit požadavky stanovené v systému řízení tak, jak byl schválen autorizovanou osobou, a zajišťovat, aby i nadále byl věcně správný a účinný. 11. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí podávat autorizované osobě, která schválila systém řízení, informace o plánovaných změnách systému řízení popsaného v dokladu o schválení systému řízení. Autorizovaná osoba musí posoudit navrženou změnu a rozhodnout, zda změněný systém řízení splňuje požadavky podle bodu 5. Autorizovaná osoba musí sdělit své závěry posouzení, včetně odůvodnění, výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě a, odpovídá-li změna systému řízení požadavkům podle bodu 5, musí vydat dodatek k původnímu dokladu o schválení systému řízení. 12. Dohled autorizované osoby 12.1. Dohled musí zajistit, aby výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě náležitě plnil požadavky vyplývající ze schváleného systému řízení, včetně požadavků na zajištění kvality vybraného zařízenívybraného zařízení. 12.2. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí umožnit autorizované osobě pro výkon dohledu vstup do výrobních, kontrolních a zkušebních prostor a do skladů a poskytnout jí všechny potřebné informace. 12.3. Autorizovaná osoba musí mít pro účely dohledu zaveden systém kontrol, v rámci kterého jsou stanoveny druh a četnost kontrol prováděných u výrobce, dovozce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě. 12.4. Autorizovaná osoba musí provádět v rámci dohledu pravidelné kontroly, aby se ujistila o tom, že výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě udržuje a uplatňuje systém řízení tak, jak byl schválen. Četnost pravidelných kontrol musí volit tak, aby úplné prověření bylo vykonáno nejméně jedenkrát za 12 měsíců. 12.5. Autorizovaná osoba musí provádět v rámci dohledu neohlášené kontroly u výrobce, dovozce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě. Druh a četnost neohlášených kontrol musí autorizovaná osoba stanovit zejména s ohledem na 12.5.1. bezpečnostní třídu, do které je vybrané zařízenívybrané zařízení zařazeno, 12.5.2. výsledky předešlých kontrol prováděných v rámci dohledu, 12.5.3. potřebu sledovat dodržování opatření k nápravě neshody a 12.5.4. významné změny organizace výroby, koncepce nebo technologie výroby. 12.6. Při těchto kontrolách může autorizovaná osoba provést nebo dát provést kontroly pro ověření, zda systém řízení správně funguje. 12.7. Autorizovaná osoba musí na základě provedených kontrol vypracovávat zprávy o výsledcích dohledu a předávat je výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě. 13. Odpovídá-li vybrané zařízenívybrané zařízení požadavkům této vyhlášky, výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě jej musí označit značkou shody spolu se svojí identifikací a identifikací autorizované osoby a musí vydat prohlášení o shodě. 14. Autorizovaná osoba musí uchovávat stejnopis dokladu o schválení systému řízení a zprávy o výsledcích dohledu. 15. Autorizovaná osoba musí informovat Úřad o vydaných, odejmutých, pozastavených či jinak omezených dokladech o schválení systému řízení nebo dodatcích k nim a na žádost je musí zpřístupnit Úřadu. 16. Autorizovaná osoba musí informovat ostatní autorizované osoby provádějící posouzení shody o vydaných, odejmutých, pozastavených či jinak omezených dokladech o schválení systému řízení nebo dodatcích k nim. 9. POSTUP POSOUZENÍ SHODY F (OVĚŘOVÁNÍ VYBRANÉHO ZAŘÍZENÍVYBRANÉHO ZAŘÍZENÍ) 1. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí v souladu s tímto postupem zajistit, že vybrané zařízenívybrané zařízení je ve shodě s 1.1. Výrobním typem popsaným v certifikátu o přezkoušení typu podle postupu posouzení shody B, 1.2. návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení popsaným v certifikátu o přezkoušení návrhu podle postupu posouzení shody B1, nebo 1.3. typem výrobku schváleným podle § 137 odst. 1 písm. a) atomového zákona, jde-li o vybrané zařízenívybrané zařízení uvedené v § 12 odst. 2 písm. b) bod 5, a splňuje požadavky této vyhlášky, a vydat prohlášení o shodě. 2. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí přijmout nezbytná opatření, aby výrobní nebo montážní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vybraného zařízenívybraného zařízení s výrobním typem popsaným v certifikátu o přezkoušení typu, návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení popsaným v certifikátu o přezkoušení návrhu, nebo s typem výrobku schváleným podle § 137 odst. 1 písm. a) atomového zákona a s požadavky této vyhlášky. 3. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí zajistit provedení konečného posouzení vybraného zařízenívybraného zařízení. 4. Výrobce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí vybrané zařízenívybrané zařízení po ukončení výroby nebo montáže přezkoušet. Dovozce musí vybrané zařízenívybrané zařízení přezkoušet v rámci dovozu. V rámci přezkoušení musí být provedeny kontroly uvedené v technické dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení tak, aby byla zajištěna shoda vybraného zařízenívybraného zařízení s výrobním typem popsaným v certifikátu o přezkoušení typu, návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení popsaným v certifikátu o přezkoušení návrhu nebo typem výrobku schváleným podle § 137 odst. 1 písm. a) atomového zákona a s požadavky této vyhlášky. 5. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí u zvolené autorizované osoby podat žádost o posouzení shody. Žádost musí obsahovat 5.1. identifikační údaje o výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě, a to 5.1.1. jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa pobytu, nebo místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 5.1.2. obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, 5.2. písemné prohlášení, že smlouva o posouzení shody nebyla sjednána s jinou autorizovanou osobou, 5.3. technickou dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení, 5.4. kopii certifikátu o přezkoušení typu, certifikátu o přezkoušení návrhu nebo rozhodnutí o schválení typu výrobku podle § 137 odst. 1 písm. a) atomového zákona a 5.5. další informace o vybraném zařízenívybraném zařízení nezbytné k posouzení shody, zejména bezpečnostní třídu, do které je zařazeno. 6. Autorizovaná osoba musí 6.1. provést posouzení použitých materiálů, včetně posouzení materiálových osvědčení podle bodu 13.9 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce, nebyly-li již dříve posouzeny jinou autorizovanou osobou, 6.2. provést kontroly technologických postupů provedení nerozebíratelných spojů podle bodu 6.5 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce a tyto postupy odsouhlasit, nebyly-li již dříve odsouhlaseny jinou autorizovanou osobou, 6.3. ověřit, zda pracovníci provádějící zvláštní procesy a pracovníci svářečského dozoru mají platné doklady o kvalifikaci, a tyto pracovníky odsouhlasit podle bodu 6.5, 7.2 a 8.4 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce, 6.4. provádět dohled nad konečným posouzením, 6.5. ověřit, zda je vybrané zařízenívybrané zařízení ve shodě s výrobním typem popsaným v certifikátu o přezkoušení typu, návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení popsaným v certifikátu o přezkoušení návrhu nebo s typem výrobku schváleným podle § 137 odst. 1 písm. a) atomového zákona a splňuje požadavky této vyhlášky, včetně provedení nezbytných kontrol s tím souvisejících, a 6.6. vypracovat inspekční zprávu o hodnocení činností uvedených v bodech 6.1 až 6.5 a jejich výstupů. 7. Odpovídá-li vybrané zařízenívybrané zařízení požadavkům této vyhlášky a je-li ve shodě s výrobním typem popsaným v certifikátu o přezkoušení typu, návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení popsaným v certifikátu o přezkoušení návrhu nebo s typem výrobku schváleným podle § 137 odst. 1 písm. a) atomového zákona, autorizovaná osoba musí vydat výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě certifikát o ověření vybraného zařízenívybraného zařízení. Certifikát musí obsahovat 7.1. název vybraného zařízenívybraného zařízení, jeho identifikaci a základní popis, 7.2. identifikační údaje výrobce, dovozce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě, a to 7.2.1. jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa pobytu, nebo místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 7.2.2. obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, 7.3. závěry ověřování vybraného zařízenívybraného zařízení a 7.4. další dokumenty nezbytné k prokázání shody vybraného zařízenívybraného zařízení s výrobním typem popsaným v certifikátu o přezkoušení typu, návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení popsaným v certifikátu o přezkoušení návrhu nebo s typem výrobku schváleným podle § 137 odst. 1 písm. a) atomového zákona a s požadavky této vyhlášky. 8. Odpovídá-li vybrané zařízenívybrané zařízení požadavkům této vyhlášky a je-li ve shodě s výrobním typem popsaným v certifikátu o přezkoušení typu, návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení popsaným v certifikátu o přezkoušení návrhu nebo s typem výrobku schváleným podle § 137 odst. 1 písm. a) atomového zákona, výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě jej musí označit značkou shody spolu se svojí identifikací a identifikací autorizované osoby a musí vydat prohlášení o shodě. 9. Autorizovaná osoba musí uchovávat stejnopis certifikátu o ověření vybraného zařízenívybraného zařízení a inspekční zprávy. 10. Autorizovaná osoba musí informovat Úřad o vydaných, odejmutých, pozastavených či jinak omezených certifikátech o ověření vybraného zařízenívybraného zařízení a na žádost je zpřístupnit Úřadu. 11. Autorizovaná osoba musí informovat ostatní autorizované osoby provádějící posouzení shody o vydaných, odejmutých, pozastavených či jinak omezených certifikátech o ověření vybraného zařízenívybraného zařízení. 10. POSTUP POSOUZENÍ SHODY G (OVĚŘOVÁNÍ CELKU) 1. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí v souladu s tímto postupem zajistit, že vybrané zařízenívybrané zařízení splňuje požadavky této vyhlášky, a vydat prohlášení o shodě. 2. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí u zvolené autorizované osoby podat žádost o posouzení shody. Žádost musí obsahovat 2.1. identifikační údaje o výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě, a to 2.1.1. jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa pobytu, nebo místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 2.1.2. obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, 2.2. písemné prohlášení, že smlouva o posouzení shody nebyla sjednána s jinou autorizovanou osobou, 2.3. technickou dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení, 2.4. návrh vybraného zařízenívybraného zařízení a 2.5. další informace o vybraném zařízenívybraném zařízení nezbytné k posouzení shody, zejména bezpečnostní třídu, do které je zařazeno. 3. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí zajistit provedení konečného posouzení každého vybraného zařízenívybraného zařízení. 4. Výrobce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí vybrané zařízenívybrané zařízení po ukončení výroby nebo montáže přezkoušet. Dovozce musí vybrané zařízenívybrané zařízení přezkoušet v rámci dovozu. V rámci přezkoušení musí být provedeny kontroly uvedené v technické dokumentaci vybraného zařízenívybraného zařízení tak, aby byla zajištěna shoda vybraného zařízenívybraného zařízení s požadavky této vyhlášky. 5. Autorizovaná osoba musí 5.1. provést přezkoumání technické dokumentace vybraného zařízenívybraného zařízení, včetně posouzení, zda splňuje požadavky stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce, 5.2. provést posouzení použitých materiálů, včetně posouzení materiálových osvědčení podle bodu 13.9 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce, nebyly-li již dříve posouzeny jinou autorizovanou osobou, 5.3. provést kontroly technologických postupů provedení nerozebíratelných spojů podle bodu 6.5 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce a tyto postupy odsouhlasit, nebyly-li již dříve odsouhlaseny jinou autorizovanou osobou, 5.4. ověřit, zda pracovníci provádějící zvláštní procesy a pracovníci svářečského dozoru mají platné doklady o kvalifikaci, a tyto pracovníky odsouhlasit podle bodu 6.5, 7.2 a 8.4 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce, 5.5. provést nebo dát provést ověření a potřebné kontroly, aby zjistila, zda byly správně použity technické normy nebo technické podmínky, 5.6. ověřit, zda je návrh vybraného zařízenívybraného zařízení v souladu s požadavky této vyhlášky, 5.7. provádět dohled nad konečným posouzením, 5.8. ověřit, zda je vybrané zařízenívybrané zařízení ve shodě s návrhem vybraného zařízenívybraného zařízení a splňuje požadavky této vyhlášky, včetně provedení nezbytných kontrol s tím souvisejících, a 5.9. vypracovat inspekční zprávu o hodnocení činností uvedených v bodech 5.1 až 5.8 a jejich výstupů. 6. Odpovídá-li vybrané zařízenívybrané zařízení požadavkům této vyhlášky, autorizovaná osoba musí vydat výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě certifikát o ověření celku. Certifikát musí obsahovat 6.1. název vybraného zařízenívybraného zařízení, jeho identifikaci a základní popis, 6.2. identifikační údaje výrobce, dovozce nebo osoby provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě, a to 6.2.1. jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa pobytu, nebo místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 6.2.2. obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, 6.3. závěry ověřování celku a 6.4. další dokumenty nezbytné k prokázání shody návrhu vybraného zařízenívybraného zařízení a vybraného zařízenívybraného zařízení s požadavky této vyhlášky. 7. Odpovídá-li vybrané zařízenívybrané zařízení požadavkům této vyhlášky, výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě jej musí označit značkou shody spolu se svojí identifikací a identifikací autorizované osoby a musí vydat prohlášení o shodě. 8. Autorizovaná osoba musí uchovávat stejnopis certifikátu o ověření celku a inspekční zprávy. 9. Autorizovaná osoba musí informovat Úřad o vydaných, odejmutých, pozastavených či jinak omezených certifikátech o ověření celku a na žádost je musí zpřístupnit Úřadu. 10. Autorizovaná osoba musí informovat ostatní autorizované osoby provádějící posouzení shody o vydaných, odejmutých, pozastavených či jinak omezených certifikátech o ověření celku. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. Požadavky na prověřování shody OVĚŘENÍ ČÁSTI VYBRANÉHO ZAŘÍZENÍ (POSTUP F1) 1. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž části vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí v souladu s tímto postupem zajistit, že část vybraného zařízenívybraného zařízení splňuje požadavky této vyhlášky, a vydat prohlášení o shodě. 2. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž části vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí přijmout nezbytná opatření, aby výrobní nebo montážní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu části vybraného zařízenívybraného zařízení s požadavky této vyhlášky. 3. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž části vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí zajistit provedení konečného posouzení každé části vybraného zařízenívybraného zařízení. 4. Výrobce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí každou část vybraného zařízenívybraného zařízení po ukončení výroby nebo montáže přezkoušet. Dovozce musí každou část vybraného zařízenívybraného zařízení přezkoušet v rámci dovozu. V rámci přezkoušení musí být provedeny kontroly uvedené v části technické dokumentace vybraného zařízenívybraného zařízení vztahující se k posuzované části vybraného zařízenívybraného zařízení tak, aby byla zajištěna shoda části vybraného zařízenívybraného zařízení s požadavky této vyhlášky. 5. Výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž části vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě musí u zvolené autorizované osoby podat žádost o posouzení shody. Žádost musí obsahovat 5.1. identifikační údaje o výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž části vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě, a to 5.1.1. jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa pobytu, nebo místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 5.1.2. obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, 5.2. písemné prohlášení, že smlouva o posouzení shody nebyla sjednána s jinou autorizovanou osobou, 5.3. část technické dokumentace vybraného zařízenívybraného zařízení vztahující se k posuzované části vybraného zařízenívybraného zařízení a 5.4. další informace o vybraném zařízenívybraném zařízení a části vybraného zařízenívybraného zařízení nezbytné k posouzení shody, zejména bezpečnostní třídu, do které je zařazeno. 6. Autorizovaná osoba musí 6.1. provést posouzení použitých materiálů, včetně posouzení materiálových osvědčení podle bodu 13.9 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce, nebyly-li již dříve posouzeny jinou autorizovanou osobou, 6.2. provést kontroly technologických postupů provedení nerozebíratelných spojů podle bodu 6.5 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce a tyto postupy odsouhlasit, nebyly-li již dříve odsouhlaseny jinou autorizovanou osobou, 6.3. ověřit, zda pracovníci provádějící zvláštní procesy a pracovníci svářečského dozoru mají platné doklady o kvalifikaci, a tyto pracovníky odsouhlasit podle bodu 6.5, 7.2 a 8.4 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce, 6.4. provádět dohled nad konečným posouzením a 6.5. ověřit, zda část vybraného zařízenívybraného zařízení splňuje požadavky této vyhlášky, včetně provedení nezbytných kontrol s tím souvisejících. 7. Odpovídá-li část vybraného zařízenívybraného zařízení požadavkům této vyhlášky, autorizovaná osoba musí vydat výrobci, dovozci nebo osobě provádějící montáž části vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě certifikát o ověření části vybraného zařízenívybraného zařízení. Certifikát musí obsahovat 7.1. název části vybraného zařízenívybraného zařízení, její identifikaci a základní popis, 7.2. identifikační údaje výrobce, dovozce nebo osoby provádějící montáž části vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě, a to 7.2.1. jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa pobytu, nebo místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 7.2.2. obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, a 7.3. závěry ověřování části vybraného zařízenívybraného zařízení. 8. Odpovídá-li část vybraného zařízenívybraného zařízení požadavkům této vyhlášky, výrobce, dovozce nebo osoba provádějící montáž vybraného zařízenívybraného zařízení po výrobě ji musí označit značkou shody spolu se svojí identifikací a identifikací autorizované osoby a musí vydat prohlášení o shodě. 9. Autorizovaná osoba musí uchovávat stejnopis certifikátu o ověření části vybraného zařízenívybraného zařízení. Požadavky na rozsah a způsob prověřování shody provozovaného vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky 1. Na kontroly prováděné v rámci prověřování shody provozovaného vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky se uplatňují všeobecné požadavky na kontroly podle části A přílohy č. 6 k této vyhlášce. 2. Každé provozované vybrané zařízenívybrané zařízení musí být kontrolováno v souladu s 2.1. vnitřními předpisy, 2.2. programem provozních kontrol vybraného zařízenívybraného zařízení a 2.3. dokumentaci oprav, údržby nebo změn vybraného zařízenívybraného zařízení. 3. Při stanovení požadavků na rozsah, druh, způsob provedení a periodicitu kontrol provozovaného vybraného zařízenívybraného zařízení a kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti používaná při těchto kontrolách musí být zohledněny zejména 3.1. vlastnosti vybraného zařízenívybraného zařízení, 3.2. stanovené podmínky bezpečného provozu, 3.3. požadavky vnitřních předpisů pro provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení a 3.4. znalosti a zkušenosti s dosavadním provozem vybraného zařízenívybraného zařízení a jaderného zařízeníjaderného zařízení. 4. Plány provozních kontrol musí být pracovníkům provádějícím kontroly oznámeny před zahájením provozních kontrol. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 358/2016 Sb. Značka shody 1. Značkou shody je velké řecké písmenem delta v tomto tvaru: 177kB 2. Pokud je značka shody zmenšena nebo zvětšena, musí být zachovány proporce dané mřížkou na obrázku uvedeném v bodě 1. 3. Značka shody musí být alespoň 5 mm široká. 4. Vzor značky shody je vyobrazen na pomocné mřížce, která není součástí této značky a slouží pro potřeby jejího proporcionálního zvětšení nebo zmenšení.
Sdělení Státní volební komise č. 364/2016 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 364/2016 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 5. listopadu 2016 Vyhlášeno 8. 11. 2016, částka 144/2016 364 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 7. listopadu 2016 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 5. listopadu 2016 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 5. listopadu 2016. Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 146/2016 Sb., č. 160/2016 Sb., č. 176/2016 Sb., č. 210/2016 Sb., č. 240/2016 Sb. a č. 241/2016 Sb. se dne 5. listopadu 2016 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby do zastupitelstev obcíobcí. Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb: a)\| celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:\| 7 ---\|---\|--- b)\| celkový počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů:\| 1 088 c)\| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:\| 731 d)\| celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:\| 39 \| v tom podle volebních stran:\| \| 47 Komunistická strana Čech a Moravy\| 1 \| 80 Nezávislí kandidáti\| 5 \| 90 Sdružení nezávislých kandidátů - místní sdružení celkem\| 28 \| 791 Pro Prahu\| 5 e) seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2): Seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8): nevyskytlo se Seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): nevyskytlo se. Předseda Státní volební komise: Chovanec v. r.
Nařízení vlády č. 363/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 363/2016 Sb. Nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2017 až 2021 Vyhlášeno 8. 11. 2016, datum účinnosti 23. 11. 2016, částka 144/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Počátek a konec letního času v letech 2017 až 2021 * § 3 - Vliv zavedení letního času na stanovenou týdenní pracovní dobu * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 23. 11. 2016 363 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. října 2016 o zavedení letního času v letech 2017 až 2021 Vláda nařizuje podle § 1 zákona č. 54/1946 Sb., o letním čase, a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb.: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje zavedení letního času v letech 2017 až 2021. § 2 Počátek a konec letního času v letech 2017 až 2021 (1) Letní čas se zavádí a) v roce 2017 dnem 26. března, b) v roce 2018 dnem 25. března, c) v roce 2019 dnem 31. března, d) v roce 2020 dnem 29. března, e) v roce 2021 dnem 28. března. V těchto dnech o druhé hodině středoevropského času se posunou hodiny na třetí hodinu letního času. (2) Letní čas končí a) v roce 2017 dnem 29. října, b) v roce 2018 dnem 28. října, c) v roce 2019 dnem 27. října, d) v roce 2020 dnem 25. října, e) v roce 2021 dnem 31. října. V těchto dnech o třetí hodině letního času se posunou hodiny na druhou hodinu středoevropského času. § 3 Vliv zavedení letního času na stanovenou týdenní pracovní dobu (1) Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kterým počátek letního času v letech 2017 až 2021 připadne do jejich směny, pokud se tato směna v důsledku zavedení letního času zkrátí, bude v příslušném týdnu o jednu hodinu kratší. (2) Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kterým konec letního času v letech 2017 až 2021 připadne do jejich směny, pokud se tato směna v důsledku ukončení letního času prodlouží, bude v příslušném týdnu o jednu hodinu delší. § 4 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/84/ES ze dne 19. ledna 2001 o úpravě letního času. Sdělení Komise v souladu s článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/84/ES o úpravě letního času - Harmonogram období letního času (2016/C 61/01).
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 59/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 59/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání Vyhlášeno 4. 11. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 9. 2016, částka 37/2016 * Hlava I - Účel, zásada nediskriminace a vymezení pojmů * Hlava II - Preventivní opatření * Hlava III - Specializované orgány a koordinační organizace * Hlava IV - Prostředky ochrany a pomoc obětem * Hlava V - Intervenční programy nebo opatření * Hlava VI - Trestní právo hmotné * Hlava VII - Vyšetřování, trestní stíhání a procesní právo * Hlava VIII - Záznam a uchování údajů * Hlava IX - Mezinárodní spolupráce * Hlava X - Kontrolní mechanismus * Hlava XI - Vztah k dalším mezinárodním instrumentům * Hlava XII - Změny Úmluvy * Hlava XIII - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 9. 2016 59 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. října 2007 byla v Lanzarote přijata Úmluva Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání. Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 17. července 2014. S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 2. května 2016. Při ratifikaci Úmluvy bylo učiněno následující prohlášení České republiky: „V souladu s čl. 37 Lanzarotské úmluvy je institucí příslušnou ke sběru a uchovávání údajů o totožnosti a genetickém profilu osob odsouzených za trestné činytrestné činy podle této Úmluvy: Policejní prezidium České republiky Strojnická 935/27 170 89 Praha 7 tel: 974 834 213 fax: 974 834 723 e-mail: omv.pp@mvcr.cz“. Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 45 odst. 3 dne 1. července 2010. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 4 téhož článku dne 1. září 2016. Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Úmluva Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání (přijatá Výborem ministrů dne 12. července 2007 na zasedání náměstků ministrů) Preambule Členské státy Rady Evropy a další signatáři této Úmluvy; majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy; majíce na zřeteli, že každé dítě má nárok ze strany své rodiny, společnosti a státu na takovou míru ochrany, která odpovídá jeho postavení jako nezletilého; konstatujíce, že sexuální vykořisťování dětí, zejména ve formě dětské pornografie a prostituce, a všechny formy pohlavního zneužívání včetně těch, ke kterým došlo v zahraničí, mají škodlivý vliv na psychosociální vývoj dětí; konstatujíce, že sexuální vykořisťování a pohlavní zneužívání dětí dosáhlo zneklidňujících rozměrů, a to jak na národní, tak i mezinárodní úrovni, zejména s ohledem na vzrůstající používání informačních a komunikačních technologií (ICT) dětmi i pachateli, a že prevence a potírání takového sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání vyžaduje mezinárodní spolupráci; majíce na zřeteli, že blaho a zájmy dětí jsou základními hodnotami, které sdílí všechny členské státy a musí být podporovány bez jakékoli diskriminace; připomínajíce Akční plán přijatý na třetím vrcholném setkání nejvyšších představitelů států a vlád Rady Evropy (Varšava, 16. - 17. května 2005), který vyzývá k tvorbě opatření směřujících k zastavení sexuálního vykořisťování dětí; připomínajíce zejména doporučení Výboru ministrů č. Rec (91) 11 o sexuálním vykořisťování, pornografii, prostituci a obchodu s dětmi a mladistvými a doporučení Rec (2001)16 o ochraně dětí před sexuálním vykořisťováním, dále Úmluvu o počítačové kriminalitě (CETS č. 185), zvláště pak článek 9 této Úmluvy, a Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodu s lidmi (CETS č. 197); majíce na paměti Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (1950, ETS č. 5), revidovanou Evropskou sociální chartu (1996, STE č. 163), a Evropskou úmluvu o výkonu práv dětí (1996, ETS č. 160); majíce taktéž na mysli Úmluvu o právech dítěte, zejména její článek 34, Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie a Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňujícího Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, stejně jako Úmluvu Mezinárodní organizace práce o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce; majíce na paměti Rámcové rozhodnutí Rady Evropské unie o boji proti sexuálnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii (2004/68/SVV), Rámcové rozhodnutí Rady Evropské unie o postavení obětí v trestním řízení (2001/220/SVV) a Rámcové rozhodnutí Rady Evropské unie o boji proti obchodování s lidmi (2002/629/SVV); berouce náležitý ohled na relevantní mezinárodní instrumenty a programy v této oblasti, zejména na Stockholmskou deklaraci a Akční program přijaté na 1. Světovém kongresu proti sexuálnímu vykořisťování dětí pro obchodní účely (27. - 31. srpna 1966); globálně platný závazek z Yokahamy, přijatý na 2. světovém kongresu proti sexuálnímu vykořisťování dětí pro obchodní účely (17. - 20. prosince 2001), na Budapešťský závazek a Akční plán přijaté na přípravné konferenci ke 2. Světovému kongresu proti sexuálnímu vykořisťování dětí pro obchodní účely (20. - 21. listopadu 2001), na Usnesení přijaté Valným shromážděním Organizace spojených národů S-27/2 „Svět pro děti“ a tříletý program „Budovat Evropu pro děti a s nimi“ přijatý na třetím Vrcholném setkání a vyhlášený na Konferenci v Monaku (4. - 5. dubna 2006); odhodláni účinně přispět k realizaci společného cíle ochránit děti před sexuálním vykořisťováním a pohlavním zneužíváním, ať již bylo spácháno kýmkoliv, a poskytnout pomoc obětem; berouce v úvahu nutnost vytvořit srozumitelný mezinárodní instrument zaměřený na aspekty prevence, ochrany a trestního práva v oblasti boje proti všem formám sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání dětí, a dávající vzniknout zvláštnímu systému kontroly; se dohodli na následujícím: Hlava I Účel, zásada nediskriminace a vymezení pojmů Článek 1 Účel 1. Účelem této Úmluvy je: a) předcházet a potírat sexuální vykořisťování a pohlavní zneužívání dětí; b) chránit práva dětských obětíobětí sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání; c) podporovat národní a mezinárodní spolupráci proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání dětí. 2. Tato Úmluva zakládá zvláštní systém kontroly, za účelem zajištění účinné realizace jejích ustanovení smluvními stranami. Článek 2 Zásada nediskriminace Realizace této Úmluvy smluvními stranami, zvláště prospěch z opatření ochrany práv obětíobětí, musí být zajištěna bez jakékoli diskriminace, zejména diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, sexuální orientace, zdravotního stavu, zdravotního postižení nebo jiného postavení. Článek 3 Vymezení pojmů Pro účely této Úmluvy se rozumí: a) „dítětem“ každá osoba mladší osmnácti let; b) „sexuálním vykořisťováním a pohlavním zneužíváním dětí“ chování zmíněné v článcích 18 až 23 této Úmluvy; c) „obětíobětí“ jakékoli dítě, které se stalo objektem sexuálního vykořisťování nebo pohlavního zneužívání. Hlava II Preventivní opatření Článek 4 Zásady Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby předešla všem formám sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání dětí a aby zajistila jejich ochranu. Článek 5 Nábor, vzdělávání a zvyšování povědomí osob pracujících s dětmi 1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná ke zvyšování povědomí o ochraně a právech dětí u osob, které přicházejí pravidelně do kontaktu s dětmi v oblasti výchovy a vzdělávání, zdraví, sociální ochrany, soudnictví, orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení i v oblasti sportu, kultury a využití volného času. 2. Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby osoby uvedené v odstavci 1 byly odpovídajícím způsobem obeznámeny o sexuálním vykořisťování a pohlavním zneužívání dětí a měly k dispozici prostředky potřebné k jejich odhalování a o možnostech uvedených v článku 12, odstavci 1. 3. Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby zajistila, že k povoláním, která přicházejí obvykle do častého kontaktu s dětmi, mají přístup pouze osoby, u kterých se lze přesvědčit, že nebyly odsouzeny pro trestné činytrestné činy sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání dětí. Článek 6 Vzdělávání dětí Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby děti v průběhu základního a středního vzdělávání byly informovány o nebezpečí sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání a o prostředcích ochrany odpovídajících jejich úrovni vývoje. Takové informace, poskytované ve vhodných případech ve spolupráci s rodiči, budou předávány v širším kontextu informací o pohlavním životě se zvláštním důrazem na nebezpečí vyplývající z používání nových informačních a komunikačních technologií. Článek 7 Preventivní intervenční programy nebo opatření Každá smluvní strana bude dbát na to, aby osoby, které mají obavu, že by mohly spáchat trestný čintrestný čin stanovený touto Úmluvou, měly, je-li to vhodné, přístup k účinným intervenčním programům nebo opatřením určeným k vyhodnocení a předcházení riziku spáchání trestné činnosti. Článek 8 Opatření pro veřejnost 1. Každá smluvní strana bude podporovat a organizovat kampaně zvyšující povědomí veřejnosti a informující o sexuálním vykořisťování a pohlavním zneužívání dětí a o možných preventivních opatřeních. 2. Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k předcházení a zamezení šíření materiálů propagujících trestné činytrestné činy stanovené touto Úmluvou. Článek 9 Účast dětí, soukromého sektoru, sdělovacích prostředků a občanské společnosti 1. Každá smluvní strana bude podporovat účast dětí, s ohledem na jejich stupeň vývoje, na vytváření a realizaci politik, veřejných a dalších programů boje proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání dětí. 2. Každá smluvní strana bude podporovat soukromý sektor, zejména sektory informačních a komunikačních technologií, cestovního ruchu a turismu, bankovní a finanční sektor i občanskou společnost v účasti na vytváření a realizaci politik prevence sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání dětí a implementaci interních norem v rámci vnitřních předpisů nebo sdílené normotvorby. 3. Každá smluvní strana, s ohledem na nezávislost sdělovacích prostředků, bude podporovat sdělovací prostředky, aby předávaly vhodné informace o všech aspektech sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání dětí. 4. Každá smluvní strana bude podporovat financování projektů a programů občanské společnosti, včetně zakládání fondů tam, kde je to vhodné, zaměřených na prevenci a ochranu dětí před sexuálním vykořisťováním a pohlavním zneužíváním. Hlava III Specializované orgány a koordinační organizace Článek 10 Národní opatření koordinace a spolupráce 1. Každá smluvní strana přijme nezbytná opatření k zajištění koordinace na národní nebo regionální úrovni mezi různými organizacemi činnými v oblasti ochrany dětí, prevence a boje proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání dětí, a to zejména v oblasti výchovy a vzdělávání, zdraví, sociálních služeb, orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení a soudních orgánů. 2. Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby byly zřízeny nebo určeny: a) národní nebo regionální instituce, nadané nezávislou působností, které budou prosazovat a chránit práva dětí s tím, že zajistí zdroje financování a vymezí konkrétní povinnosti těchto institucí; b) systémy sběru dat a informací na národní a regionální úrovni, umožňující, při dodržení požadavků na ochranu osobních údajůosobních údajů a ve spolupráci s občanskou společností, sledování a vyhodnocování sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání dětí. 3. Každá smluvní strana bude podporovat spolupráci mezi odpovědnými státními orgány, občanskou společností a soukromým sektorem za účelem lepšího předcházení a potírání sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání dětí. Hlava IV Prostředky ochrany a pomoc obětem Článek 11 Zásady 1. Každá smluvní strana zavede účinné sociální programy a vytvoří mezioborové struktury za účelem poskytování nezbytné pomoci obětemobětem, jejich blízkým příbuzným a těm, jimž byly svěřeny do péče. 2. Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby obětioběti, jejíž věk je nejistý a kterou lze důvodně považovat za dítě, byly poskytnuty prostředky ochrany a pomoci, které jsou jinak poskytovány dítěti, do doby, než je její skutečný věk zjištěn. Článek 12 Oznámení podezření na sexuální vykořisťování nebo pohlavní zneužívání 1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby pravidla zachování mlčenlivosti, stanovená vnitrostátními předpisy, uložená osobám, které v rámci své profese přicházejí do kontaktu s dětmi, nebránila těmto osobám informovat orgány odpovědné za ochranu dětí o jakékoliv situaci, kdy mají důvodné podezření, že je dítě obětíobětí sexuálního vykořisťování nebo pohlavního zneužívání. 2. Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby všechny osoby, které vědí nebo se v dobré víře domnívají, že došlo k sexuálnímu vykořisťování nebo pohlavnímu zneužívání dětí, byly motivovány k oznámení takových skutečností příslušným orgánům. Článek 13 Linky důvěry Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby podpořila a podnítila vznik informačních služeb, jako např. telefonních nebo internetových linek důvěry, poskytujících tazatelům poradenství s ohledem na zásady důvěrnosti a anonymity. Článek 14 Pomoc obětem 1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k zajištění pomoci obětemobětem dosáhnout krátkodobého i dlouhodobého fyzického a psychosociálního zotavení. Opatření přijatá v souladu s tímto odstavcem budou řádně zohledňovat názory, potřeby a zájmy dítěte. 2. Každá smluvní strana přijme v souladu s vnitrostátními předpisy opatření ke spolupráci s nevládními organizacemi a dalšími kompetentními organizacemi občanské společnosti, které poskytují pomoc obětemobětem. 3. Pokud jsou rodiče nebo osoby, které mají dítě ve své péči, zapojeni do činností spojených s jeho sexuálním vykořisťováním nebo pohlavním zneužíváním, budou opatření přijatá v souladu se zásadami uvedenými v článku 11 odstavci 1 zahrnovat možnost: - vykázat domnělého pachatele; - odebrat oběťoběť z jejího rodinného prostředí. Podmínky a délka odebrání dítěte musí být v souladu s jeho nejlepším zájmem. 4. Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k zajištění terapeutické péče pro osoby blízké obětioběti, je-li to vhodné, zejména pokud jde o akutní psychologickou pomoc. Hlava V Intervenční programy nebo opatření Článek 15 Obecné zásady 1. Každá smluvní strana bude v souladu s vnitrostátními předpisy zajišťovat a rozvíjet účinné programy nebo účinná intervenční opatření pro osoby uvedené v článku 16 odstavci 1 a 2, s cílem předcházet nebezpečí a snižovat rizika recidivy sexuálně motivovaných trestných činůtrestných činů páchaných na dětech. Takové programy nebo opatření budou dostupné po celou dobu trestního řízenítrestního řízení, v rámci vězeňského prostředí i mimo něj, a to v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátními předpisy. 2. Každá smluvní strana v souladu s vnitrostátními předpisy zajistí a bude podporovat rozvoj partnerství a dalších forem spolupráce mezi příslušnými orgány, zejména zdravotnickými zařízeními a sociálními, soudními a dalšími orgány a institucemi, odpovědnými za péči o osoby uvedené v článku 16 odstavci 1 a 2. 3. Každá smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními předpisy zajistí vyhodnocování nebezpečí a rizik možné recidivy trestných činůtrestných činů stanovených touto Úmluvou u osob uvedených v článku 16, odstavci 1 a 2, a to s cílem stanovit vhodná opatření. 4. Každá smluvní strana v souladu s vnitrostátními předpisy zajistí vyhodnocování účinnosti uplatněných programů a opatření. Článek 16 Adresáti intervenčních programů a opatření 1. Každá smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními předpisy a při zachování zásady presumpce neviny zajistí přístup osob stíhaných za trestný čintrestný čin stanovený touto Úmluvou k programům nebo opatřením uvedeným v článku 15 odstavci 1, a to za podmínek, které neporušují právo na obhajobu a právo na spravedlivý a nestranný proces, a ani s ním nejsou v rozporu. 2. Každá smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními předpisy zajistí přístup osob odsouzených za trestné činytrestné činy stanovené touto Úmluvou k programům nebo opatřením uvedeným v článku 15 odstavci 1. 3. Každá smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními předpisy zajistí, aby intervenční programy nebo opatření byly vytvořeny nebo upraveny tak, aby odpovídaly zvláštním vývojovým požadavkům dětí, které se dopustily sexuálně motivovaného trestného činutrestného činu, včetně dětí, které ještě nedosáhly věku trestní odpovědnosti, s cílem léčit jejich problémy sexuálního chování. Článek 17 Informace a souhlas 1. Každá smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními předpisy zajistí, aby osoby uvedené v článku 16, kterým jsou navrženy intervenční opatření nebo programy, byly plně informovány o důvodech takového návrhu, a aby se navrženého programu nebo opatření účastnili za podmínky souhlasu založeného na plné znalosti faktů. 2. Každá smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními předpisy zajistí, aby osoby, kterým jsou programy nebo opatření nabízeny, je mohly odmítnout; a jedná-li se o osoby odsouzené, aby tyto byly informovány o možných důsledcích takového odmítnutí. Hlava VI Trestní právo hmotné Článek 18 Pohlavní zneužití 1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby byla zajištěna trestnost následujícího úmyslného jednání: a) účast na sexuálních praktikách s dítětem, které podle vnitrostátních předpisů nedosáhlo zákonem stanoveného věku pro sexuální praktiky; b) účast na sexuálních praktikách s dítětem pokud: - je použito nátlaku, síly nebo pohrůžek; nebo - dojde ke zneužití dítěte z pozice požívané důvěry, nadřízenosti nebo vlivu nad dítětem, a to i v rodině; anebo - dojde ke zneužití dítěte v obzvláště zranitelné situace, zejména pokud se jedná o dítě s mentálním či fyzickým postižením, či dítě ve stavu závislosti. 2. Pro účely použití odstavce 1 stanoví věk, pod který je zakázána účast na sexuálních praktikách s dítětem. 3. Cílem ustanovení článku 18 odstavce 1 a) není dotčena úprava konsensuálních sexuálních praktik mezi nezletilými. Článek 19 Trestné činy spojené s dětskou prostitucí 1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby byla zajištěna trestnost následujícího úmyslného jednání: a) zjednání dítěte k prostituci a přimění dítěte k prostituci; b) nucení dítěte k prostituci nebo kořistění z takového jednání nebo jiné vykořisťování dítěte za obdobným účelem; c) nákup sexuálních služeb dětí (využití dětské prostituce). 2. Pro účely tohoto článku se „dětskou prostitucí“ rozumí zneužívání dítěte k sexuálním praktikám, kdy jsou za účast dítěte na sexuálních praktikách poskytovány či slibovány peníze nebo jiné odměny, platby či výhody, bez ohledu na to, zda jsou tyto odměny, peníze, přísliby nebo výhody poskytovány dítěti nebo třetí osobě. Článek 20 Trestné činy týkající se dětské pornografie 1. Každá smluvní strana příjme legislativní nebo jiná nezbytná opatření s cílem učinit trestnými následující úmyslná jednání, pokud jsou činěna v rozporu s právem: a) výroba dětské pornografie; b) nabízení a zpřístupňování dětské pornografie; c) šíření a předávání dětské pornografie; d) získávání a zprostředkování dětské pornografie; e) držení dětské pornografie; f) vědomé získávání přístupu k dětské pornografii prostřednictvím komunikačních a informačních technologií. 2. Pro účely tohoto článku se „dětskou pornografií“ rozumí jakýkoli materiál, který vizuálně zobrazuje dítě, které se účastní skutečného nebo předstíraného sexuálně explicitního jednání nebo jakékoli zobrazení pohlavních orgánů dítěte k primárně sexuálním účelům. 3. Každá smluvní strana si může vyhradit právo neuplatnit plně nebo zčásti odstavec 1 písmeno a) a e) týkající se výroby a držení pornografického materiálu: - založeného výhradně na simulovaných zobrazeních nebo realistických znázorněních neexistujícího dítěte; - v němž účinkují děti, které dosáhly věku určeného na základě článku 18 odstavce 2, pokud jsou tato zobrazení vyráběna a držena jimi samými s jejich souhlasem a pouze pro jejich soukromé účely. 4. Každá smluvní strana si může vyhradit právo neuplatnit plně nebo zčásti ustanovení odstavce 1 písmene f). Článek 21 Trestné činy týkající se účasti dítěte na pornografických představeních 1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby byla zajištěna trestnost následujícího úmyslného jednání: a) zjednání účasti dítěte na pornografických představeních nebo přimění dítěte k účasti na těchto představeních; b) nucení dítěte k účasti na pornografických představeních nebo kořistění z takového jednání nebo jiné vykořisťování dítěte za obdobným účelem; c) vědomá účast na pornografických představeních, kde vystupují děti. 2. Každá smluvní strana si může vyhradit právo omezit uplatnění odstavce 1 písmene c) na situace, kdy dítě bylo najímáno nebo nuceno podle odstavce 1 písmene a) nebo b). Článek 22 Ohrožování výchovy dětí Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby byla zajištěna trestnost úmyslného přimění dítěte, které nedosáhlo věku určeného na základě článku 18 odstavce 2, k přítomnosti u pohlavního zneužívání nebo sexuálních aktivit za účelem sexuálního uspokojení, i když se takových praktik samo nemusí účastnit. Článek 23 Svádění dětí za sexuálními účely Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby byla zajištěna trestnost úmyslného návrhu dospělé osoby dítěti, které nedosáhlo věku určeného na základě článku 18 odstavce 2, prostřednictvím komunikačních a informačních technologií, k setkání za účelem spáchání trestného činutrestného činu podle článku 18 odstavce 1 písmene a) nebo článku 20 odstavce 1 písmene a) na dítěti, pokud po tomto návrhu následovalo jednání přímo směřující k uskutečnění takového setkání. Článek 24 Účastenství a pokus 1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby byla zajištěna trestnost jakékoliv úmyslné formy účastenství na spáchání trestného činutrestného činu podle této Úmluvy. 2 Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby byla zajištěna trestnost úmyslného pokusu spáchat trestný čintrestný čin podle této Úmluvy. 3. Každá smluvní strana si vyhrazuje právo neuplatnit zcela nebo jen zčásti ustanovení odstavce 2 na trestné činytrestné činy podle článku 20 odstavce 1 písmen b), d), e) a f) a článku 21 odstavce 1 písmene c), článku 22 a článku 23. Článek 25 Působnost Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby rozsah působnosti zahrnoval jakékoliv trestné činytrestné činy podle této Úmluvy, pokud byl takový čin spáchán: a) na území této smluvní strany; nebo b) na palubě lodi plující pod vlajkou této smluvní strany; nebo c) na palubě letadla registrovaného podle práva této smluvní strany; nebo d) občanem této smluvní strany; nebo e) osobou, která má obvyklé bydliště na území této smluvní strany. 2. Každá smluvní strana bude usilovat o přijetí legislativních nebo jiných opatření, která budou nezbytná k tomu, aby rozsah působnosti zahrnoval jakékoliv trestné činytrestné činy podle této Úmluvy, pokud byl trestný čintrestný čin spáchán na občanovi nebo osobě mající obvyklé bydliště na území této smluvní strany. 3. Každá smluvní strana může při podpisu nebo uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení či přistoupení, nebo v prohlášení zaslaném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy prohlásit, že si vyhrazuje právo nevyužít nebo využít pouze ve zvláštních případech pravidla podle odstavce 1 písmene e) tohoto článku nebo že využití tohoto pravidla podmiňuje. 4. Pro smluvní stíhání trestných činůtrestných činů podle článků 18, 19, 20 odstavce 1 písmene a) a článku 21 odstavce 1 písmen a) a b) této Úmluvy příjme každá smluvní strana taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby působnost podle odstavce 1 písmene d) nebyla podmíněna skutečností, že jsou tyto činy trestné také v místě, kde byly spáchány. 5. Každá smluvní strana může při podpisu nebo uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení či přistoupení, nebo v prohlášení zaslaném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy prohlásit, že si vyhrazuje právo omezit použití odstavce 4 tohoto článku, pokud se jedná o trestné činytrestné činy podle článku 18 odstavce b), druhá a třetí odrážka, na případy, kdy má osoba obvyklé bydliště na území této smluvní strany. 6. Pro smluvní stíhání trestných činůtrestných činů podle článků 18, 19, 20 odstavce 1 písmene a) a článku 21 této Úmluvy, příjme každá smluvní strana taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby rozsah její působnosti podle odstavce 1 písmen d) a e) nebyl podmíněn tím, že trestnímu stíhání předcházelo oznámení obětioběti nebo státu, ve kterém byly spáchány trestné činytrestné činy. 7. Každá smluvní strana příjme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k založení působnosti ve vztahu k trestným činůmtrestným činům podle této Úmluvy, pokud se pachatel nachází na území této smluvní strany a tato ho nevydá druhé smluvní straně pouze z důvodu jeho/její státní příslušnosti. 8. Pokud více než jedna smluvní strana dovozuje působnost ve vztahu k domnělým trestným činůmtrestným činům podle této Úmluvy, dotčené smluvní strany budou, je-li to vhodné, konzultovat tuto otázku s cílem zvolení nejvhodnějšího místa stíhání. 9. Aniž jsou dotčena obecná pravidla mezinárodního práva, tato Úmluva nevylučuje výkon trestněprávní působnosti smluvní strany v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy. Článek 26 Odpovědnost právnických osob 1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby zajistila, že právnická osoba může být učiněna odpovědnou za trestný čintrestný čin ustavený podle této Úmluvy, spáchaný v její prospěch jakoukoli fyzickou osobou, která v ní má vedoucí postavení, ať již jedná samostatně nebo jako člen orgánu této právnické osoby, na základě: (a) pravomoci jednat navenek jménem právnické osoby; (b) pravomoci přijímat rozhodnutí jménem právnické osoby; (c) pravomoci vykonávat kontrolu v rámci právnické osoby. 2. Kromě případů, na něž se již vztahují ustanovení v odstavci 1, podnikne každá smluvní strana nezbytná opatření pro zajištění toho, že právnická osoba může být uznána odpovědnou v případech, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze strany fyzické osoby zmíněné v odstavci 1 umožnil spáchání trestného činutrestného činu, ustaveného v souladu s touto Úmluvou, ve prospěch této právnické osoby fyzickou osobou jednající v rámci její pravomoci. 3. Podle právních principů smluvní strany může být odpovědnost právnické osoby trestní, občanskoprávní nebo správní. 4. Tato odpovědnost nebude mít vliv na trestní odpovědnost fyzických osob, které trestný čintrestný čin spáchaly. Článek 27 Sankce a opatření 1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby za spáchání trestných činůtrestných činů uvedených v této Úmluvě bylo možné uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce, s ohledem na závažnosti trestných činůtrestných činů. Tyto sankce zahrnují možnost uložit trest odnětí svobody ve výši, která zakládá důvod pro vydání osoby do cizího státu. 2. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby za spáchání trestných činůtrestných činů uvedených v článku 26 bylo možné uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce, které zahrnují peněžité pokuty trestněprávní nebo jiné povahy, a mohou zahrnovat i jiná opatření, zejména: a) odebrání oprávnění pobírat veřejné výhody nebo podpory; b) dočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti; c) uložení soudního dohledu; d) zrušení rozhodnutím soudu. 3. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k: a) umožnění zajištění a propadnutí: - věcí, dokumentů a dalších materiálních prostředků použitých ke spáchání trestných činůtrestných činů podle této Úmluvy nebo k usnadnění jejich spáchání; - výnosů z těchto trestných činůtrestných činů nebo zajištění a zabavení věci, jejíž hodnota odpovídá těmto výnosům; b) umožnění dočasného nebo trvalého uzavření provozoven použitých ke spáchání trestných činůtrestných činů podle této Úmluvy, aniž by byla dotčena práva třetích osob v dobré víře, nebo dočasnému či trvalému zákazu pachatelům těchto trestných činůtrestných činů vykonávat zaměstnání nebo dobrovolnickou činnost v oboru, kde přicházejí do styku s dětmi a v rámci jejichž výkonu byly tyto trestné činytrestné činy spáchány. 4. Každá smluvní strana může přijmout další nezbytná opatření vůči pachatelům trestných činůtrestných činů, jako např. zbavení rodičovských práv nebo monitorování nebo dohled nad odsouzenými osobami. 5. Každá smluvní strana může stanovit, že výnosy z trestné činnosti nebo propadnutý majetek podle tohoto článku mohou být převedeny do speciálního fondu určeného k financování programů prevence a pomoci obětemobětem trestných činůtrestných činů podle této Úmluvy. Článek 28 Přitěžující okolnosti Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby následující skutečnosti, pokud již nejsou zahrnuty do skutkové podstaty trestného činutrestného činu, mohly být v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva brány v úvahu jako přitěžující okolnosti při ukládání trestů u trestných činůtrestných činů podle této Úmluvy: a) trestným činemtrestným činem byla obětioběti způsobena vážná fyzická nebo psychická újma; b) trestnému činutrestnému činu předcházelo nebo byl provázen mučením nebo hrubým násilím; c) trestný čintrestný čin byl spáchán vůči zvlášť zranitelné obětioběti; d) trestný čintrestný čin byl spáchán členem rodiny, osobou, která žije s dítětem v jedné domácnosti, nebo osobou, která zneužila svého postavení; e) trestný čintrestný čin byl spáchán společným jednáním více pachatelů; f) trestný čintrestný čin byl spáchán v rámci organizované zločinecké skupiny; g) pachatel byl již dříve odsouzen za skutky téže povahy. Článek 29 Předešlá odsouzení Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby v rámci uložení trestu bylo možné zohlednit konečné odsuzující rozsudky vydané druhou smluvní stranou za trestné činytrestné činy podle této Úmluvy. Hlava VII Vyšetřování, trestní stíhání a procesní právo Článek 30 Zásady 1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby vyšetřování a trestní řízenítrestní řízení probíhalo v nejlepším zájmu dítěte a s respektem k jeho právům. 2. Každá smluvní strana příjme ochranný přístup k obětemobětem, zajišťující, aby vyšetřování a trestní řízenítrestní řízení nezhoršilo trauma utrpěné dítětem a po ukončení trestního řízenítrestního řízení byla v případě potřeby poskytnuta pomoc. 3. Každá smluvní strana zajistí, aby vyšetřování a trestní stíhání probíhaly jako přednostní řízení bez jakéhokoliv neodůvodněného zdržení. 4. Každá smluvní strana zajistí, aby opatřeními přijatými podle této hlavy nebylo dotčeno právo na obhajobu a požadavek na spravedlivý a nestranný proces podle článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 5. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná, v souladu se základními zásadami vnitrostátního práva, a která: - zaručí účinné vyšetřování a trestní stíhání trestných činůtrestných činů podle této Úmluvy, umožňující, je-li to potřeba, tajné operace; - umožní, aby útvary nebo služby odpovědné za vyšetřování mohly identifikovat obětioběti trestných činůtrestných činů podle článku 20, zejména použitím analýzy materiálů dětské pornografie, jako např. fotografií, audiovizuálních nahrávek, přístupným, šířeným a předávaným komunikačními a informačními technologiemi. Článek 31 Obecná opatření ochrany 1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k ochraně práv a zájmu obětíobětí, včetně zajištění jejich zvláštních potřeb jako svědků, ve všech fázích vyšetřování a trestního řízenítrestního řízení, zejména tím, že: a) je poučí o jejich právech a službách, které jim jsou k dispozici, vyjma případů, kdy si nepřejí takové informace dostávat, o vypořádání se s jejich stížnostmi, bodech obžaloby, o obecném průběhu vyšetřování nebo řízení a jejich roli v rámci řízení i o výsledcích řízení v jejich věci; b) zajistí, aby alespoň v případech, kdy by obětioběti a jejich rodiny mohly být vystaveny nebezpečí, byly tyto informovány, zdali stíhaná nebo odsouzená osoba byla částečně nebo úplně osvobozena; c) jim v rámci pravidel vnitrostátního práva poskytnou možnost být slyšen, předložit důkazní prostředky a zvolit formu vyjádření jejich potřeb a názorů pohledů na věc, a to přímo nebo prostřednictvím prostředníka, a tato vzít do úvahy; d) jim poskytnou odpovídající pomoc tak, aby jejich práva a zájmy byly náležitě zajištěny a zohledněny; e) ochrání jejich soukromí, totožnosti a podobu a přijmou opatření podle vnitrostátního práva, aby se předešlo veřejnému šíření informací, které by mohly vést k jejich identifikaci; f) zajistí bezpečnost obětíobětí, jejich rodin a svědků svědčících v jejich prospěch před nebezpečím zastrašování, odplaty a opakované viktimizace obětioběti; g) zajistí, aby se obětioběti a pachatele trestných činůtrestných činů nedostali do přímého kontaktu ve vyšetřovacích služebnách a soudních místnostech, vyjma případů, kdy odpovědné orgány rozhodly opačně s ohledem na nejlepší zájem dítěte, nebo pokud takový kontakt je nezbytný pro účely vyšetřování nebo trestního řízenítrestního řízení. 2. Každá smluvní strana zajistí obětemobětem od prvního kontaktu s odpovědnými orgány přístup k informacím o odpovídajícím soudním a správním řízení. 3. Každá smluvní strana zajistí v případě oprávněné potřeby bezplatný přístup obětioběti k právní pomoci, v případě, že oběťoběť může mít postavení účastníka trestního řízenítrestního řízení. 4. Každá smluvní strana zajistí možnost, aby soudní orgán mohl stanovit zvláštního zástupce obětioběti, v případě že podle vnitrostátního práva může tato mít postavení účastníka trestního řízenítrestního řízení a osoby nadané rodičovskými právy nemohou dítě z důvodu střetu zájmů zastupovat. 5. Každá smluvní strana poskytne prostřednictvím legislativních nebo jiných opatření a v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátním právem možnosti skupinám, nadacím, asociacím, vládním a nevládním organizacím poskytovat pomoc a/nebo podporovat obětioběti, vyjádří-li s tím tyto souhlas, v rámci trestního řízenítrestního řízení týkajícího se trestných činůtrestných činů podle této Úmluvy. 6. Každá smluvní strana zajistí, aby informace předávané obětioběti podle ustanovení tohoto článku byly předávány způsobem zohledňujícím věk, úroveň vyspělosti a jazyk, kterému tyto rozumí. Článek 32 Zahájení řízení Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby vyšetřování nebo trestní stíhání trestných činůtrestných činů podle této Úmluvy nebylo podmíněno oznámením nebo obviněním ze strany obětioběti, a aby se v trestním řízenítrestním řízení mohlo pokračovat i tehdy, pokud oběťoběť svou výpověď stáhla. Článek 33 Promlčení Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby promlčecí lhůta pro zahájení trestního řízenítrestního řízení stanoveného podle článků 18, 19 odstavce 1 písmen a) a b) a článku 21 odstavce 1 písmen a) a b) trvala dostatečně dlouhou dobu, tak aby bylo možné zahájit řízení poté, co oběťoběť dosáhla zletilosti, přičemž bude délka této doby úměrná závažnost příslušného trestného činutrestného činu. Článek 34 Vyšetřování 1. Každá smluvní strana příjme taková nezbytná opatření, aby zajistila, že osoby, útvary a služby odpovědné za vyšetřování budou specializovány na boj proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání dětí anebo jsou pro tyto účely vyškoleny určené osoby. Tyto útvary a služby budou mít k dispozici odpovídající finanční zdroje. 2. Každá smluvní strana se zavazuje přijmout taková legislativní nebo jiná nezbytná opatření, aby nejistota v případě stanovení skutečného věku obětioběti nebránila zahájení trestního vyšetřování. Článek 35 Výslech dítěte 1. Každá smluvní strana příjme taková legislativní nebo jiná nezbytná opatření, aby zajistila, že: a) výslechy dětí proběhnou bez zbytečného prodlení poté, co byly skutečnosti oznámeny příslušným orgánům; b) v případě potřeby proběhnou výslechy dětí v prostorách určených nebo upravených pro tyto účely; c) výslechy dětí budou prováděny odborníky vyškolenými k tomuto účelu; d) kdy je to možné a vhodné, provedou všechny výslechy dítěte tytéž osoby; e) počet výslechů bude co nejnižší a výslechy budou prováděny pouze tehdy, pokud je to naprosto nezbytné pro účely trestního řízenítrestního řízení; f) dítě může být doprovázeno svým právním zástupcem nebo případně dospělou osobou podle svého výběru, vyjma případů, kdy v souvislosti s touto osobou bylo přijato odůvodněné rozhodnutí v opačném smyslu. 2. Každá smluvní strana příjme taková legislativní nebo jiná nezbytná opatření, aby mohly být všechny výslechy obětioběti nebo případně dítěte, které vystupuje jako svědek, zaznamenány na video, a aby tyto videozáznamy mohly být v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva použity jako důkazy při soudním řízení. 3. V případech, kdy je věk obětioběti nejistý a lze ji důvodně považovat za dítě, použijí se opatření podle ustanovení odstavců 1 a 2, než bude její skutečný věk zjištěn. Článek 36 Řízení před trestním soudem 1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby s ohledem na pravidla, kterými se řídí nezávislost výkonu právních povolání, bylo zajištěno vzdělávání týkající se práv dětí, sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání dětí a takové vzdělávání bylo dostupné pro všechny osoby činné v trestním řízenítrestním řízení, zejména soudce, státní zástupce a advokátyadvokáty. 2. Každá smluvní strana se zavazuje přijmout taková legislativní nebo jiná nezbytná opatření, v souladu s pravidly vnitrostátního práva k tomu, aby: a) soudce mohl nařídit neveřejné jednání; b) výslech obětioběti mohl proběhnout, aniž by tato byla přítomna v soudní síni, především s využitím vhodných komunikačních technologií. Hlava VIII Záznam a uchování údajů Článek 37 Záznam a uchování národních údajů o odsouzených sexuálních delikventech 1. Za účelem prevence a stíhání trestných činůtrestných činů naplňujících skutkové podstaty podle této Úmluvy, každá smluvní strana příjme legislativní nebo jiná opatření nezbytná pro sběr a uchování, v souladu s příslušnými ustanoveními o ochraně osobních údajůosobních údajů a odpovídajícími pravidly a zárukami uvedenými v právních předpisech daného státu, údajů o totožnosti a genetickém profilu (DNA) osob odsouzených za trestné činytrestné činy podle této Úmluvy. 2. Každá smluvní strana při podpisu nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přistoupení sdělí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy název a adresu centrálního vnitrostátního orgánu odpovědného ve věcech uvedených v odstavci 1. 3. Každá smluvní strana příjme taková legislativní nebo jiná opatření, které budou nezbytná k tomu, aby informace uvedené v odstavci 1 mohly být předány kompetentním orgánům druhé smluvní strany, v souladu s podmínkami stanovených vnitrostátními právními předpisy a příslušnými mezinárodními instrumenty. Hlava IX Mezinárodní spolupráce Článek 38 Obecné zásady a opatření mezinárodní spolupráce 1. Všechny smluvní strany budou vzájemně spolupracovat, v souladu s ustanoveními této Úmluvy při použití příslušných použitelných mezinárodních a regionálních instrumentů, pravidel založených na jednotných nebo recipročních úpravách právních předpisů a vnitrostátního práva, v co největším rozsahu, za účelem: a) předcházení a potírání sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání dětí; b) ochrany a pomoci obětemobětem; c) vyšetřování nebo řízení týkajících se trestných činůtrestných činů podle této Úmluvy. 2. Každá smluvní strana se zavazuje přijmout taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby obětioběti trestných činůtrestných činů podle této Úmluvy spáchaných na území jiné smluvní strany, než té kde pobývají, mohly podávat stížnost u odpovědných orgánů státu bydliště. 3. Pokud smluvní strana, která váže vzájemnou pomoc ve věcech trestních nebo vydání na existenci uzavřené smlouvy, obdrží žádost o vzájemnou pomoc nebo vydání od smluvní strany, se kterou neuzavřela obdobnou smlouvu, tato smluvní strana může pokládat tuto Úmluvu za právní základ pro vzájemnou pomoc ve věcech trestních nebo pro vydání ve věcech trestných činůtrestných činů podle této Úmluvy. 4. Každá smluvní strana bude ve vhodných případech prosazovat zařazení prevence a potírání sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání dětí do programů rozvojové spolupráce třetím zemím. Hlava X Kontrolní mechanismus Článek 39 Výbor smluvních stran 1. Výbor smluvních stran se skládá ze zástupců smluvních stran Úmluvy. 2. Výbor smluvních stran svolává generální tajemník Rady Evropy. První zasedání Výboru se uskuteční do roka ode dne, kdy tato Úmluva vstoupila v platnost pro desátého signatáře, který ji ratifikoval. Následně se pak zasedání bude konat kdykoliv, kdy o to generálního tajemníka požádá alespoň jedna třetina smluvních stran. 3. Výbor smluvních stran přijme vlastní jednací řád. Článek 40 Ostatní zástupci 1. Parlamentní shromáždění Rady Evropy, komisař pro lidská práva, Evropský výbor pro trestní problematiku (CDPC) a další příslušné mezivládní výbory Rady Evropy určí své zástupce ve Výboru smluvních stran. 2. Výbor ministrů může vyzvat ostatní orgány Rady Evropy, aby na základě konzultací s Výborem smluvních stran určily svého zástupce. 3. Zástupci občanské společnosti a zejména zástupci nevládních organizací mohou být přijati jako pozorovatelé Výboru smluvních stran postupem stanoveným příslušnými pravidly Rady Evropy. 4. Zástupci určení podle odstavců 1 až 3 se účastní na zasedání Výboru smluvních stran bez volebního práva. Článek 41 Funkce Výboru smluvních stran 1. Výbor smluvních stran dbá na provádění této Úmluvy. Jednací řád Výboru smluvních stran určí proces hodnocení provádění této Úmluvy. 2. Výbor smluvních stran bude usnadňovat sběr, analýzu a výměnu informací, zkušeností a příkladů dobré praxe mezi státy za účelem zvýšení jejich schopnosti předcházet sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání dětí a jejich potírání. 3. Úkolem Výboru smluvních stran je též, tam kde to je vhodné: a) usnadňovat účinné používání a provádění této Úmluvy, včetně identifikace jakýchkoliv problémů a účinků jakýchkoliv prohlášení nebo výhrad učiněných podle této Úmluvy; b) vyjádřit názor na otázky týkající se použití této Úmluvy a usnadňovat výměnu informací o významném právním, politickém nebo technologickém vývoji. 4. Výboru smluvních stran ve výkonu funkcí vyplývajících z tohoto článku poskytne pomoc Sekretariát Rady Evropy. 5. Evropský výbor pro trestní problematiku (CDPC) bude pravidelně informován o činnostech uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku. Hlava XI Vztah k dalším mezinárodním instrumentům Článek 42 Vztah k Úmluvě OSN o právech dítěte a jejímu Opčnímu protokolu týkajícímu se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie Touto Úmluvou nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z ustanovení Úmluvy OSN o právech dítěte a jejího Opčního protokolu týkajícího se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie; jejím cílem je posílit ochranu založenou na těchto instrumentech a rozvíjet a doplnit normy v nich obsažené. Článek 43 Vztah k jiným mezinárodním instrumentům 1. Touto Úmluvou nejsou dotčeny práva a povinnosti vyplývající z ustanovení ostatních mezinárodních instrumentů, jichž jsou smluvní strany této Úmluvy stranami nebo se jimi stanou, a které obsahují ustanovení týkající se oblastí upravených touto Úmluvou, a které zajišťují větší ochranu a pomoc dětským obětemobětem sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání. 2. S cílem doplnit nebo posílit ustanovení této Úmluvy nebo usnadnit použití zásad zakotvených touto Úmluvou, mohou smluvní strany Úmluvy mezi sebou uzavřít dvoustranné nebo vícestranné dohody o otázkách upravených touto Úmluvou. 3. Smluvní strany, které jsou členy Evropské unie, uplatňují při svých vzájemných vztazích pravidla Evropského společenství a Evropské unie, pokud pro dotčený zvláštní předmět existují pravidla Evropského společenství nebo Evropské unie, aniž by byl dotčen cíl a účel této Úmluvy, a aniž by bylo dotčeno její plné uplatnění ostatními smluvními stranami. Hlava XII Změny Úmluvy Článek 44 Změny 1. Veškeré návrhy změn Úmluvy navržené smluvní stranou musí být sděleny generálnímu tajemníkovi Rady Evropy a jím předány členským státům Rady Evropy, signatářům, ostatním smluvním stranám Úmluvy, Evropskému společenství, ostatním státům, které byly přizvány k podpisu této Úmluvy v souladu s ustanovením článku 45 odstavce 1, a všem státům přizvaným přistoupit k této Úmluvě podle ustanovení článku 46 odstavce 1. 2. Veškeré změny Úmluvy navržené smluvní stranou Úmluvy musí být sděleny Evropskému výboru pro trestní problematiku (CDPC), který předá stanovisko k těmto návrhům Výboru ministrů. 3. Výbor ministrů přezkoumá navrhované změny a stanovisko doručené CDPC a po konzultacích s členskými státy, které nejsou smluvními stranami této Úmluvy, může změny Úmluvy přijmout. 4. Text změn přijatých Výborem ministrů podle odstavce 3 tohoto článku bude postoupen smluvním stranám ke sdělení jejich souhlasu. 5. Veškeré změny přijaté podle odstavce 3 tohoto článku vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí lhůty jednoho měsíce po datu, kdy všechny smluvní strany informovaly generálního tajemníka o souhlasu s návrhem změn. Hlava XIII Závěrečná ustanovení Článek 45 Podpis a vstup v platnost 1. Tato Úmluva je otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy, nečlenským státům, které se podílely na vypracování této Úmluvy a Evropskému společenství. 2. Tato Úmluva se předkládá k ratifikaci, přijetí či schválení. Ratifikační listina, listiny o přijetí či schválení jsou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy. 3. Tato Úmluva vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí lhůty tří měsíců po datu, ke kterému 5 signatářů, z nichž alespoň 3 jsou členské státy Rady Evropy, vyjádřili souhlas být vázáni touto Úmluvou podle ustanovení předcházejícího odstavce. 4. Ve vztahu ke státu uvedenému v odstavci 1 anebo Evropskému společenství, jenž následně vyjádří souhlas být vázán Úmluvou, Úmluva vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí lhůty tří měsíců po datu uložení ratifikační listiny, listin o přijetí či schválení. Článek 46 Přistoupení k Úmluvě 1. Po vstupu této Úmluvy v platnost může Výbor ministrů, po konzultacích se smluvními stranami Úmluvy a obdržení jejich jednomyslného souhlasu, vyzvat kterýkoli nečlenský stát Rady Evropy, který se nepodílel na vypracování této Úmluvy, aby přistoupil k této Úmluvě, a to na základě rozhodnutí přijatého většinou stanovenou článkem 20 písmeno d) Statutu Rady Evropy, formou jednomyslného hlasování zástupců smluvních států oprávněných zasedat ve Výboru ministrů. 2. Ve vztahu ke každému přistupujícímu státu vstupuje Úmluva v platnost prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí tří měsíců od data uložení listiny o přistoupení u generálního tajemníka Rady Evropy. Článek 47 Územní působnost 1. Každý stát nebo Evropské společenství může při podpisu nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přistoupení vymezit území, na které / která se tato Úmluva vztahuje. 2. Každá smluvní strana může poté kdykoli formou prohlášení adresovaném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy rozšířit působnost této Úmluvy na jakékoli další území vymezené v tomto prohlášení, jehož mezinárodní vztahy zastřešuje nebo jménem kterého může uzavírat závazky. Ve vztahu k tomuto území, Úmluva vstoupí v platnost prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí tří měsíců od data doručení tohoto prohlášení generálnímu tajemníkovi. 3. Každé prohlášení uskutečněné podle předcházejících dvou odstavců může být pro každé území, které je v tomto prohlášení uvedeno, odvoláno oznámením generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Odvolání prohlášení nabude účinku prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí tří měsíců od data doručení tohoto oznámení generálnímu tajemníkovi. Článek 48 Výhrady K ustanovením této Úmluvy nemohou být přijaty žádné výhrady, s výjimkou těch, které jsou výslovně umožněny. Kterákoli výhrada může být kdykoli odvolána. Článek 49 Vypovězení Každá smluvní strana může kdykoli vypovědět tuto Úmluvu oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Toto vypovězení nabývá účinku prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí tří měsíců od data doručení tohoto oznámení generálnímu tajemníkovi. Článek 50 Oznámení 1. Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy, všem signatářským státům, všem smluvním státům, Evropskému společenství a každému státu, který byl přizván k podpisu této Úmluvy podle ustanovení článku 45, a každému státu, který byl přizván k přistoupení k této Úmluvě podle ustanovení článku 46: a) každý podpis; b) uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení; c) každé datum vstupu této Úmluvy v platnost v souladu s články 45 a 46; d) každou změnu přijatou podle článku 44 a datum vstupu v platnost této změny; e) každou výhradu podle článku 48; f) každé vypovězení podle ustanovení článku 49; g) každý další akt, oznámení nebo sdělení týkající se této Úmluvy. Na důkaz čehož připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k této Úmluvě své podpisy. Dne 25. října 2007 v Lanzarote, v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění jsou stejně autentická, a v jednom vyhotovení, které je uloženo v archivech Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy zašle jejich ověřené opisy každému členskému státu Rady Evropy, nečlenským státům, které se podílely na vypracování této Úmluvy, Evropskému společenství a každému státu, který bude vyzván, aby přistoupil k této Úmluvě.
Vyhláška č. 356/2016 Sb.	Vyhláška č. 356/2016 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem zdroje přírodní minerální vody jímané vrtem BQ-2 v katastrálním území Rohatec a vymezení konkrétních ochranných opatření Vyhlášeno 4. 11. 2016, datum účinnosti 14. 11. 2016, částka 141/2016 * § 1 - Stanovení ochranných pásem * § 2 - Vymezení konkrétních ochranných opatření * § 3 - Pásmo fyzické ochrany * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 356/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 356/2016 Sb. Aktuální znění od 14. 11. 2016 356 VYHLÁŠKA ze dne 24. října 2016 o stanovení ochranných pásem zdroje přírodní minerální vody jímané vrtem BQ-2 v katastrálním území Rohatec a vymezení konkrétních ochranných opatření Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 3 písm. b) zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), k provedení § 21 odst. 1, § 22 odst. 5, § 23 odst. 3 a § 24 odst. 2: § 1 Stanovení ochranných pásem (1) K ochraně zdroje přírodní minerální vody jímané vrtem BQ-2, nacházejícího se na pozemkové parcele č. 3256/1 katastrálního územíkatastrálního území Rohatec, okres Hodonín, kraj Jihomoravský (dále jen „zdroj“), se stanoví ochranná pásma I. a II. stupně. (2) Ochranné pásmo I. stupně tvoří bezprostřední okolí výstupu zdroje, je vymezeno čtvercem o straně 10 m a je graficky vyznačeno v kopii katastrální mapykatastrální mapy, která je přílohou č. 1 k této vyhlášce, a na mapě v měřítku 1 : 10 000, která je přílohou č. 2 k této vyhlášce. Ochranné pásmo I. stupně je současně pásmem fyzické ochrany zdroje. (3) Ochranné pásmo II. stupně se stanoví k ochraně infiltračního území zřídelní struktury zdroje. Je graficky vyznačeno v kopii katastrální mapykatastrální mapy, která je přílohou č. 1 k této vyhlášce, a na mapě v měřítku 1 : 10 000, která je přílohou č. 2 k této vyhlášce. § 2 Vymezení konkrétních ochranných opatření (1) Na území ochranného pásma I. stupně je vstup zakázán. (2) V ochranném pásmu II. stupně je zakázáno a) budovat nebo provozovat čerpací stanice pohonných hmot a olejové kotelny, b) budovat nebo provozovat skládky odpadů a skladovat odpady, c) umisťovat polní hnojiště nebo zařízení pro skladování siláže, d) vyvážet obsah bezodtokých jímek, močůvkových jímek nebo kejdy hospodářských zvířat na pozemky, e) budovat nebo provozovat trvalé skladovací prostory ropných produktů, hnojiv a chemických prostředků, f) aplikovat chemické přípravky na ochranu rostlin, u kterých nelze jednoznačně vyloučit vliv na kvalitu nebo kvantitu podzemních vod nebo zdroje, g) zacházet se zvlášť nebezpečnými nebo závadnými látkami ve větším rozsahu nebo v případech, kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím znečištění povrchových nebo podzemních vod, h) budovat nebo provozovat objekty pro zemědělskou výrobu, objekty průmyslové výroby a jiné objekty, ve kterých je výraznou složkou technologie manipulace se závadnými látkami, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, i) vypouštět nečištěné odpadní vody a závadné látky, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, do vod povrchových nebo podzemních, j) zneškodňovat obsah žump a močůvkových jímek, k) realizovat vrty pro studny a tepelná čerpadla nebo budovat studny, nebo l) provádět hornickou činnost, činnost prováděnou hornickým způsobem nebo trhací práce. § 3 Pásmo fyzické ochrany Pásmo fyzické ochrany zdroje se oplotí pevným plotem. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 14. listopadu 2016. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 356/2016 Sb. Ochranná pásma zdroje přírodní minerální vody jímané vrtem BQ-2 v k.ú. Rohatec na podkladu katastrální mapy. 462kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 356/2016 Sb. Ochranná pásma zdroje přírodní minerální vody jímané vrtem BQ-2 v k.ú. Rohatec 18.9MB
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Rozhodnutí správní rady ze dne 14. října 2015 pozměňující pravidlo 147 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 10/15) Vyhlášeno 31. 10. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2016, částka 36/2016 * ČLÁNEK 1 - Pravidlo 147 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: * ČLÁNEK 2 - (1) Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dne 1. listopadu 2016. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2016 58 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 14. října 2015 bylo v Mnichově přijato Rozhodnutí správní rady ze dne 14. října 2015 pozměňující pravidlo 147 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 10/15)1). Rozhodnutí vstupuje v platnost na základě svého článku 2 odst. 1 dne 1. listopadu 2016 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Rozhodnutí a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY ZE DNE 14. ŘÍJNA 2015 POZMĚŇUJÍCÍ PRAVIDLO 147 PROVÁDĚCÍHO PŘEDPISU K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ (CA/D 10/15) SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE, s ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů (EPC), a zejména článek 33 odst. 1(c), na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu, s ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo, ROZHODLA NÁSLEDOVNĚ: ČLÁNEK 1 Pravidlo 147 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: Odstavce 1 až 3 se nahrazují následujícími odstavci 1 až 3: „(1) Evropský patentový úřad zakládá, vede a uchovává spisy týkající se všech evropských patentových přihlášek a evropských patentů v elektronické podobě. (2) Prezident Evropského patentového úřadu stanoví všechny nezbytné technické a administrativní náležitosti týkající se správy elektronických spisů podle odstavce 1. (3) Písemnosti uložené elektronickou cestou se považují za originály. Původní papírová verze takových písemností se skartuje pouze po uplynutí nejméně pěti let. Tato lhůta pro uchovávání začíná ke konci roku, v němž byla písemnost uložena elektronickou cestou.“ ČLÁNEK 2 (1) Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dne 1. listopadu 2016. (2) Ustanovení uvedená v článku 1 tohoto rozhodnutí se použijí na všechny evropské patentové přihlášky a patenty vyjma těch, u kterých neuplynula před 31. prosincem 2018 pětiletá lhůta pro uchovávání stanovená v pravidle 147 odst. 3 Úmluvy o udělování evropských patentů nehledě na datum uložení písemnosti elektronickou cestou. V Mnichově, dne 14. října 2015 Za správní radu Předseda Jesper KONGSTAD 1) Úmluva o udělování evropských patentů byla přijata v Mnichově dne 5. října 1973 a ve znění platném k 13. prosinci 2007 byla vyhlášena pod č. 86/2007 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady měnící Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 6. března 2008 a 21. října 2008 byla vyhlášena pod č. 10/2009 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 25. března 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 2/09 a CA/D 3/09) a Rozhodnutí správní rady pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 27. října 2009 (CA/D 20/09) byla vyhlášena pod č. 39/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 28. října 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 18/09) a Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/10) byla vyhlášena pod č. 102/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 12/10) bylo vyhlášeno pod č. 40/2011 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 2/10) bylo vyhlášeno pod č. 39/2012 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 27. června 2012 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 7/12) bylo vyhlášeno pod č. 30/2013 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 16. října 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 15/13) bylo vyhlášeno pod č. 24/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/13) bylo vyhlášeno pod č. 25/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 19/13) bylo vyhlášeno pod č. 26/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 16. října 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 17/13) bylo vyhlášeno pod č. 63/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 15. října 2014 pozměňující pravidla 2, 124, 125, 126, 127, 129, 133 a 134 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 6/14) bylo vyhlášeno pod č. 24/2015 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 14. října 2015 pozměňující pravidlo 82 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 9/15) bylo vyhlášeno pod č. 19/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 354/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 354/2016 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 31. 10. 2016, částka 139/2016 354 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 17. října 2016 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcíobcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 4. února 2017 nové volby do zastupitelstev obcí: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Krásné\| Chrudim\| Pardubický Ostašov\| Třebíč\| Kraj Vysočina Ministr: Chovanec v. r.
Nařízení vlády č. 352/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 352/2016 Sb. Nařízení vlády o ocenění udělovaném Ministerstvem průmyslu a obchodu Vyhlášeno 31. 10. 2016, datum účinnosti 1. 12. 2016, částka 139/2016 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Medaile * § 3 - Podmínky udělení ocenění * § 4 - Návrh na udělení ocenění * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2016 352 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. října 2016 o ocenění udělovaném Ministerstvem průmyslu a obchodu Vláda nařizuje podle § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 26/2008 Sb.: § 1 Úvodní ustanovení (1) Toto nařízení upravuje ocenění udělované ministrem průmyslu a obchodu k ohodnocení zásluh, celoživotní práce nebo za významný čin v oblasti průmyslu nebo obchodu. (2) Druhem ocenění je stříbrná Medaile ministra průmyslu a obchodu (dále jen „medaile“). Ocenění dále tvoří diplom a etue. § 2 Medaile (1) Medaile se razí ze stříbra o ryzosti 999, o průměru 50 mm a o hmotnosti 42 g. (2) Na medaili je uveden text „Medaile ministra průmyslu a obchodu“, doplněný o symboly průmyslu a obchodu. § 3 Podmínky udělení ocenění (1) Ocenění se uděluje osobě nebo skupině osob. Ocenění lze udělit fyzické osobě též in memoriam. (2) Slavnostní předání udělených ocenění se koná nejvýše čtyřikrát v roce. (3) Při výběru osoby navrhované na udělení ocenění se zohlední tato kritéria: a) ohodnocení zásluh v oblasti průmyslu nebo obchodu, b) celoživotní práce v resortu Ministerstva průmyslu a obchodu, c) významný čin v oblasti průmyslu nebo obchodu. § 4 Návrh na udělení ocenění (1) Návrh na ocenění může podat organizační složka státu, příspěvková organizace, svaz, komora, profesní organizace nebo sdružení osob působící v oblasti působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Návrhy vyhodnocuje a schvaluje ministr průmyslu a obchodu. (2) Návrh na udělení ocenění obsahuje a) jméno, příjmení a bydliště osoby navrhované na udělení ocenění, jde-li o fyzickou osobu, b) obchodní firmu nebo název a sídlo osoby navrhované na udělení ocenění, jde-li o právnickou osobu, c) zdůvodnění návrhu. (3) Návrh na udělení ocenění in memoriam obsahuje a) jméno a příjmení fyzické osoby navržené na udělení ocenění, b) zdůvodnění návrhu, c) jméno, příjmení a bydliště fyzické osoby, která ocenění převezme. § 5 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Nařízení vlády č. 351/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 351/2016 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 10. 2016, datum účinnosti 1. 11. 2016, částka 139/2016 * Čl. I - Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění nařízení vlády č. 235/2016 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2016 351 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 24. října 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 33 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.: Čl. I Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění nařízení vlády č. 235/2016 Sb., se mění takto: 1. Ve sloupci pod písmenem „K“ se za katastrální území a jeho kód „Kozlov u Křižanova 671738“ vkládají katastrální území včetně jejich kódů „Kozlov u Velkého Újezdu\| 920673 ---\|--- Kozlov u Velkého Újezdu I.\| 929930“. ---\|--- 2. Ve sloupci pod písmenem „S“ se katastrální území včetně jeho kódu „Slavkov u Města Libavá 990205“ zrušuje. 3. Ve sloupci pod písmenem „V“ se za katastrální území a jeho kód „Vápovice 776963“ vkládá katastrální území včetně jeho kódu „Varhošť u Města Libavá\| 930571“. ---\|--- Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 349/2016 Sb.	Vyhláška č. 349/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, ve znění vyhlášky č. 264/2015 Sb. Vyhlášeno 31. 10. 2016, datum účinnosti 1. 11. 2016, částka 138/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, ve znění vyhlášky č. 264/2015 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2016 349 VYHLÁŠKA ze dne 21. října 2016, kterou se mění vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, ve znění vyhlášky č. 264/2015 Sb. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, ve znění vyhlášky č. 264/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) úrovní pozadí koncentrace látky nebo hodnota ukazatele, která odpovídá nulové či velmi nízké antropogenní změně ve srovnání s nenarušenými podmínkami,“. Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena h) až n). 2. V příloze č. 1 části B odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní: „(3) Pokud dojde ke zvýšení úrovní pozadí u látek nebo iontů nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, zohlední se zvýšené úrovně pozadí u dotčeného útvaru podzemních vod při stanovení prahových hodnot. Při určování úrovní pozadí se postupuje tak, že: a) určení úrovní pozadí se zakládá na charakterizaci útvarů podzemních vod a na výsledcích monitorování podzemních vod podle této vyhlášky a jiných právních předpisů upravujících zjišťování a hodnocení stavu vod11). Způsob monitorování a interpretace údajů zohlední skutečnost, že podmínky proudění podzemních vod a chemické složení podzemních vod se laterálně a horizontálně mění, b) nejsou-li při určení úrovně pozadí dostupné dostatečné údaje z předchozího monitorování podzemních vod, získají se nejpozději do konce následujícího šestiletého cyklu další potřebné údaje. Do doby získání těchto údajů se úrovně pozadí určí na základě omezených monitorovacích údajů prostřednictvím zjednodušeného přístupu. Tam, kde je to vhodné, se využije podsoubor vzorků, u kterých ukazatele nevykazují žádný vliv lidské činnosti. Pokud jsou k dispozici informace o geochemických přenosech a procesech, zohlední se, c) nejsou-li při určení úrovně pozadí dostupné dostatečné údaje z předchozího monitorování podzemních vod a dostatečné informace o geochemických přenosech a procesech, získají se nejpozději do konce následujícího šestiletého cyklu další údaje a informace, a tam, kde je to vhodné, odhadnou se úrovně pozadí na základě statistických referenčních výsledků pro stejný typ zvodnělých vrstev v oblastech, pro které jsou k dispozici dostatečné monitorovací údaje.“. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod. Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V příloze č. 1 tabulce 2 se doplňují řádky, které ve sloupci „Látky, ionty, které se mohou vyskytovat přirozeně nebo v důsledku lidské činnosti“ znějí: „Fosforečnany Dusitany“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2016. Ministr životního prostředí: Mgr. Brabec v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 347/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 347/2016 Sb. Nařízení vlády o sazbách poplatků na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Vyhlášeno 26. 10. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 136/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Sazba poplatku za žádost * § 3 - Sazba udržovacího poplatku * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2020 (273/2019 Sb.) 347 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 5. října 2016 o sazbách poplatků na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Vláda nařizuje podle § 39 odst. 4 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení upravuje sazby poplatku za žádost a udržovacího poplatku pro jednotlivé činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost. § 2 Sazba poplatku za žádost Sazba poplatku za žádost a) podle § 36 odst. 1 písm. a) atomového zákona činí, jedná-li se o žádost o vydání povolení k umístění 1. energetického jaderného zařízeníjaderného zařízení se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 50 MW, 19 600 000 Kč, 2. výzkumného jaderného zařízenívýzkumného jaderného zařízení s nulovým výkonem, 8 400 000 Kč, 3. výzkumného jaderného zařízenívýzkumného jaderného zařízení se jmenovitým tepelným výkonem do 50 MW, 14 000 000 Kč, 4. obohacovacího závodu, závodu na výrobu jaderného paliva nebo závodu na přepracování vyhořelého jaderného palivapřepracování vyhořelého jaderného paliva, 19 600 000 Kč, 5. skladu vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva, 14 000 000 Kč, 6. skladu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, s výjimkou zařízení pro skladování radioaktivních odpadůskladování radioaktivních odpadů, které je součástí jiného jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo jiného pracoviště, kde se vykonává radiační činnostradiační činnost, 11 200 000 Kč, 7. úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu, s výjimkou úložiště obsahujícího výlučně přírodní radionuklidy, 11 200 000 Kč, b) podle § 36 odst. 1 písm. b) atomového zákona činí, jedná-li se o žádost o vydání povolení k výstavbě 1. energetického jaderného zařízeníjaderného zařízení se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 50 MW, 126 000 000 Kč, 2. výzkumného jaderného zařízenívýzkumného jaderného zařízení s nulovým výkonem, 14 000 000 Kč, 3. výzkumného jaderného zařízenívýzkumného jaderného zařízení se jmenovitým tepelným výkonem do 50 MW, 19 600 000 Kč, 4. obohacovacího závodu, závodu na výrobu jaderného paliva nebo závodu na přepracování vyhořelého jaderného palivapřepracování vyhořelého jaderného paliva, 84 000 000 Kč, 5. skladu vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva, 19 600 000 Kč, 6. skladu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, s výjimkou zařízení pro skladování radioaktivních odpadůskladování radioaktivních odpadů, které je součástí jiného jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo jiného pracoviště, kde se vykonává radiační činnostradiační činnost, 14 000 000 Kč, 7. úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu, s výjimkou úložiště obsahujícího výlučně přírodní radionuklidy, 14 000 000 Kč, c) podle § 36 odst. 1 písm. c) atomového zákona činí, jedná-li se o žádost o vydání prvního povolení k provozu 1. energetického jaderného zařízeníjaderného zařízení se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 50 MW, 42 000 000 Kč, 2. výzkumného jaderného zařízenívýzkumného jaderného zařízení s nulovým výkonem, 4 200 000 Kč, 3. výzkumného jaderného zařízenívýzkumného jaderného zařízení se jmenovitým tepelným výkonem do 50 MW, 11 200 000 Kč, 4. obohacovacího závodu, závodu na výrobu jaderného paliva nebo závodu na přepracování vyhořelého jaderného palivapřepracování vyhořelého jaderného paliva, 42 000 000 Kč, 5. skladu vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva, 11 200 000 Kč, 6. skladu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, s výjimkou zařízení pro skladování radioaktivních odpadůskladování radioaktivních odpadů, které je součástí jiného jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo jiného pracoviště, kde se vykonává radiační činnostradiační činnost, 11 200 000 Kč, 7. úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu, s výjimkou úložiště obsahujícího výlučně přírodní radionuklidy, 11 200 000 Kč, 8. pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, 11 200 000 Kč, d) podle § 36 odst. 1 písm. d) atomového zákona činí, jedná-li se o žádost o vydání povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozuvyřazování z provozu pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, 1 400 000 Kč. § 3 Sazba udržovacího poplatku Sazba udržovacího poplatku a) podle § 36 odst. 2 písm. a) bodu 1 atomového zákona činí za každý kalendářní měsíc, ve kterém trvala poplatková povinnost držitele povolení k provozu 1. energetického jaderného zařízeníjaderného zařízení se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 50 MW, 2 896 000 Kč, 2. výzkumného jaderného zařízenívýzkumného jaderného zařízení se jmenovitým tepelným výkonem do 50 MW, 1 400 Kč, 3. obohacovacího závodu, závodu na výrobu jaderného paliva nebo závodu na přepracování vyhořelého jaderného palivapřepracování vyhořelého jaderného paliva, 934 000 Kč, 4. skladu vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva z energetického jaderného zařízeníjaderného zařízení, 323 000 Kč, 5. skladu vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva z výzkumného jaderného zařízenívýzkumného jaderného zařízení, 1 400 Kč, 6. skladu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, s výjimkou zařízení pro skladování radioaktivních odpadůskladování radioaktivních odpadů, které je součástí jiného jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo jiného pracoviště, kde se vykonává radiační činnostradiační činnost, 117 000 Kč, 7. úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu, s výjimkou úložiště obsahujícího výlučně přírodní radionuklidy, 241 000 Kč, b) podle § 36 odst. 2 písm. a) bodu 2 atomového zákona činí za každý kalendářní měsíc, ve kterém trvala poplatková povinnost držitele povolení k provozu pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, s výjimkou dekontaminačních stanic na uzavřených ložiscích, 48 000 Kč, c) podle § 36 odst. 2 písm. b) bodu 2 atomového zákona činí za každý kalendářní měsíc, ve kterém trvala poplatková povinnost držitele povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozuvyřazování z provozu pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, s výjimkou dekontaminačních stanic na uzavřených ložiscích, 161 000 Kč. § 4 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r.
Nařízení vlády č. 346/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 346/2016 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění nařízení vlády č. 282/2015 Sb. Vyhlášeno 26. 10. 2016, datum účinnosti 1. 11. 2016, částka 136/2016 * Čl. I - Nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění nařízení vlády č. 282/2015 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2016 346 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. září 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění nařízení vlády č. 282/2015 Sb. Vláda nařizuje podle § 68 odst. 2 a 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 332/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění nařízení vlády č. 282/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Výše služebních tarifů náležejících vojenským hodnostem uvedeným v § 68 odst. 2 zákona o vojácích z povolání činí Vojenská hodnost\| Služební tarif v Kč měsíčně ---\|--- Vojín\| 10 300 Svobodník\| 21 110 Desátník\| 22 300 Četař\| 23 620 Rotný\| 27 550 Rotmistr\| 29 510 Nadrotmistr\| 31 490 Praporčík\| 33 670 Nadpraporčík\| 36 060 Štábní praporčík\| 46 990 Poručík\| 31 690 Nadporučík\| 36 060 Kapitán\| 41 530 Major\| 46 990 Podplukovník\| 52 450 Plukovník\| 63 380 Brigádní generál\| 74 310 Generálmajor\| 85 230 Generálporučík\| 96 160 Armádní generál\| 106 980“. 2. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Výše služebních tarifů náležejících vojenským hodnostem uvedeným v § 68 odst. 4 zákona o vojácích z povolání činí Vojenská hodnost\| Služební tarif v Kč měsíčně ---\|--- Vojín\| 10 300 Svobodník\| 10 720 Desátník\| 11 130 Četař\| 11 550 Rotný\| 11 960 Rotmistr\| 12 380 Nadrotmistr\| 12 800“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr obrany: MgA. Stropnický v. r.
Nařízení vlády č. 345/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 345/2016 Sb. Nařízení vlády o lodní výstroji Vyhlášeno 26. 10. 2016, datum účinnosti 10. 11. 2016, částka 135/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Výrobek určený k posuzování shody * § 3 - Technické požadavky a posuzování shody * § 4 - Doba uchovávání technické dokumentace * § 5 - Informační, kontaktní a identifikační údaje a bezpečnostní informace přikládané k výrobku * § 6 - Doba identifikace hospodářských subjektů * § 7 - EU prohlášení o shodě * § 8 - Pravidla pro umisťování značky shody * § 9 - Formální nedostatky * § 10 - Požadavky na oznámené subjekty * § 11 - Přechodné ustanovení * § 12 - Zrušovací ustanovení * § 13 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 345/2016 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 345/2016 Sb. Aktuální znění od 10. 11. 2016 345 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 5. října 2016 o lodní výstroji Vláda nařizuje podle § 4, § 5 odst. 1 a 2, § 6 odst. 2 a 3, § 7, § 8 odst. 2 a 4, § 11, § 12 odst. 1, § 15 odst. 2, § 23 odst. 3, § 41 odst. 1 a § 50 odst. 5 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje a) technické požadavkytechnické požadavky na lodní výstroj, b) způsob posuzování shodyposuzování shody lodní výstroje, c) podmínky a pravidla pro vypracování EU prohlášení o shodě a pro umisťování značky shody, d) podrobnosti k činnostem hospodářských subjektůhospodářských subjektů a oznámených subjektů a e) formální nedostatkyformální nedostatky, jejichž neodstranění umožňuje orgánu dozoru rozhodnout o přijetí příslušných ochranných opatření. § 2 Výrobek určený k posuzování shody Výrobkem, u něhož se posuzuje shoda podle tohoto nařízení, je lodní výstroj, která je nebo má být umístěna na palubě lodi a která je uvedena v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím požadavky na návrh, provedení a umístění lodní výstroje a zkušební normy pro lodní výstroj. § 3 Technické požadavky a posuzování shody (1) Technické požadavkyTechnické požadavky na lodní výstroj stanoví mezinárodní smlouvy, rozhodnutí a jiné akty Mezinárodní námořní organizace a zkušební normy (dále jen „mezinárodní předpis“). Mezinárodní předpisy, které se na výrobek použijí, stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující požadavky na návrh, provedení a umístění lodní výstroje a zkušební normy pro lodní výstroj. (2) Splnění technických požadavkůtechnických požadavků podle odstavce 1 se prokazuje postupy podle zkušebních norem a postupy posuzování shodyposuzování shody uvedenými v příloze č. 1 k tomuto nařízení. § 4 Doba uchovávání technické dokumentace Doba uchovávání technické dokumentace odpovídá době očekávané životnosti výrobku, nesmí však být kratší než 10 let od umístění značky shody na výrobek. § 5 Informační, kontaktní a identifikační údaje a bezpečnostní informace přikládané k výrobku (1) Informačními a identifikačními údaji o výrobku jsou číslo typu, šarže či sériové číslo nebo jiný údaj umožňující jednoznačnou identifikaci výrobku. (2) Identifikačními a kontaktními údaji jsou jméno nebo zapsaná ochranná známka a doručovací adresa výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce. (3) Součástí instrukcí a bezpečnostních informací přikládaných k výrobku jsou i doklady stanovené mezinárodním předpisem. § 6 Doba identifikace hospodářských subjektů Doba, po kterou hospodářské subjektyhospodářské subjekty na požádání příslušných orgánů dozoru identifikují hospodářský subjekthospodářský subjekt, který jim výrobek dodal nebo kterému výrobek dodaly, odpovídá době očekávané životnosti výrobku stanovené výrobcemvýrobcem, nesmí však být kratší než 10 let od umístění značky shody na výrobek. § 7 EU prohlášení o shodě (1) EU prohlášení o shodě se vypracovává a jeho kopie se přikládá ke všem výrobkům. (2) Doba uchovávání EU prohlášení o shodě odpovídá době očekávané životnosti výrobku stanovené výrobcemvýrobcem, nesmí však být kratší než 10 let od umístění značky shody na výrobek. § 8 Pravidla pro umisťování značky shody (1) Na výrobek nebo výrobní štítek výrobku, který splňuje technické požadavkytechnické požadavky a u něhož bylo splnění těchto požadavků ověřeno podle zkušebních norem a postupem posuzování shodyposuzování shody, se umístí značka shody, jejíž grafická podoba je uvedena v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (2) Značka shody se začlení rovněž do programového vybavení, je-li toto vybavení součástí výrobku. (3) Pokud vzhledem k povaze výrobku není možné umístit značku shody přímo na výrobek nebo jeho výrobní štítek, umístí se značka shody na obal výrobku a na doklady k němu přiložené. (4) Za značkou shody se uvede rok, ve kterém byla značka shody na výrobek umístěna. § 9 Formální nedostatky Formálním nedostatkemFormálním nedostatkem, jehož neodstranění umožňuje orgánu dozoru rozhodnout o přijetí příslušných ochranných opatření, je nedostatek spočívající v tom, že a) značka shody nebyla umístěna nebo byla umístěna v rozporu s tímto nařízením, b) EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno nebo nebylo vypracováno správně, c) kopie EU prohlášení o shodě nebyla poskytnuta provozovateli lodi, na níž je nebo má být výrobek umístěn, nebo d) technická dokumentace nebyla vypracována, je nedostupná nebo neúplná. § 10 Požadavky na oznámené subjekty (1) Technické prostředky a personální zajištění oznámeného subjektu jsou v souladu s a) českou technickou normou EN ISO/IEC 17025 (01 5253) Posuzování shodyPosuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a b) českou technickou normou ČSN EN ISO/IEC 17065 (01 5256) Posuzování shodyPosuzování shody – Požadavky na orgány certifikující produkty, procesy a služby. (2) České technické normy uvedené v odstavci 1 jsou veřejně přístupné v sídle Ministerstva dopravy. § 11 Přechodné ustanovení Do doby nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na návrh, provedení a umístění lodní výstroje a zkušební normy pro lodní výstroj se a) za výrobky podle tohoto nařízení považují námořní zařízení podle nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, a b) pro stanovení technických požadavkůtechnických požadavků a postupů prokazujících jejich splnění podle § 3 a přílohy č. 1 k tomuto nařízení použijí technické požadavkytechnické požadavky a postupy prokazující jejich splnění uvedené v nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. § 12 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení. 2. Nařízení vlády č. 113/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení. 3. Nařízení vlády č. 228/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 113/2010 Sb. 4. Nařízení vlády č. 335/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení, ve znění pozdějších předpisů. § 13 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr dopravy: Ing. Ťok v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 345/2016 Sb. POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY A. OBECNÁ PRAVIDLA PRO POSUZOVÁNÍ SHODYPOSUZOVÁNÍ SHODY 1. K posuzování shodyposuzování shody výrobku s technickými požadavkytechnickými požadavky se použijí postupy posuzování shodyposuzování shody (moduly) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na návrh, provedení a umístění lodní výstroje a zkušební normy pro lodní výstroj. 2. Je-li k posuzování shodyposuzování shody výrobku použit modul B (EU přezkoušení typu), použije se pro každý výrobek před jeho uvedením na trhuvedením na trh rovněž modul D (shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu), modul E (shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobků) nebo modul F (shoda s typem založená na ověřování výrobků). Je-li výrobek vyráběn jednotlivě nebo v malých počtech, může být použit modul G (shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku). 3. Posuzování shodyPosuzování shody podle jednotlivých modulů je prováděno postupem stanoveným v části B této přílohy. B. POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODYPOSUZOVÁNÍ SHODY PODLE JEDNOTLIVÝCH MODULŮ 1. EU PŘEZKOUŠENÍ TYPU (MODUL B) 1.1 EU přezkoušení typu je tou částí postupu posuzování shodyposuzování shody, ve které oznámený subjekt přezkouší technický návrh lodní výstroje a ověří a potvrdí, že technický návrh lodní výstroje splňuje příslušné požadavky. 1.2 EU přezkoušení typu může být provedeno některým z těchto způsobů a) přezkoušením vzorku úplného výrobku, který je reprezentativní pro plánovanou výrobu (výrobní typ); b) posouzením přiměřenosti technického návrhu lodní výstroje na základě přezkoušení technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodů 1.3 a 1.4 s přezkoušením vzorků jedné podstatné části nebo více podstatných částí výrobku reprezentativních pro plánovanou výrobu (kombinace výrobního typu a konstrukčního typu). 1.3 VýrobceVýrobce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o EU přezkoušení typu. 1.4 Žádost obsahuje a) jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu; b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu; c) technickou dokumentaci. Technická dokumentace umožňuje posouzení shody lodní výstroje s příslušnými požadavky mezinárodního předpisu a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace upřesňuje příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se vztahuje na návrh, výrobu a provoz lodní výstroje. Technická dokumentace obsahuje, je-li to vhodné, alespoň tyto náležitosti – všeobecný popis lodní výstroje; – koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav a obvodů; – popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů a schémat a provoz lodní výstroje; – seznam požadavků a zkušebních norem, které jsou použitelné na dotyčnou lodní výstroj v souladu s tímto nařízením, spolu s popisem řešení zvolených ke splnění uvedených požadavků; – výsledky konstrukčních výpočtů a provedených přezkoušení a – protokoly o zkouškách; d) vzorky reprezentativní pro plánovanou výrobu. Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže to program zkoušek vyžaduje; e) podpůrné důkazy o přiměřenosti technického řešení návrhu. Tyto podpůrné důkazy odkazují na veškeré dokumenty, které byly použity. Podpůrné důkazy v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek, které provedla vhodná laboratoř výrobcevýrobce nebo jiná zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost. 1.5 Oznámený subjekt u lodní výstroje přezkouší technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem posoudit přiměřenost technického návrhu lodní výstroje. 1.6 Oznámený subjekt u vzorku a) ověří, zda byly vzorky vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s příslušnými požadavky a zkušebními normami, jakož i prvky, které byly navrženy, aniž byla použita příslušná ustanovení těchto norem; b) provede vhodná přezkoušení a zkoušky v souladu s tímto nařízením nebo zajistí jejich provedení a c) dohodne se s výrobcemvýrobcem na místě, kde budou přezkoušení a zkoušky provedeny. 1.7 Oznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená činnosti provedené podle bodů 1.5 a 1.6 a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného subjektu vůči Úřadu, oznámený subjekt zveřejní obsah této zprávy, v celém rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobcevýrobce. 1.8 Pokud typ splňuje požadavky zvláštního mezinárodního předpisu, který se vztahuje na dotčenou lodní výstroj, oznámený subjekt vydá výrobcivýrobci certifikát EU přezkoušení typu. Certifikát obsahuje jméno a adresu výrobcevýrobce, závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. K certifikátu může být přiložena jedna nebo více příloh. Certifikát a jeho přílohy obsahují všechny náležité informace umožňující vyhodnotit, zda jsou vyrobené výrobky ve shodě s přezkoušeným typem, a provést kontrolu za provozu. 1.9 Pokud typ nesplňuje příslušné požadavky mezinárodního předpisu, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní. Pokud schválený typ již není v souladu s příslušnými požadavky, oznámený subjekt rozhodne, zda jsou zapotřebí další zkoušky nebo nové posouzení shody. 1.10 VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu lodní výstroje s požadavky mezinárodního předpisu nebo podmínky platnosti certifikátu. Tyto úpravy vyžadují dodatečné schválení formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu. 1.11 Oznámený subjekt informuje Úřad o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam certifikátů nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil či jinak omezil. Oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které zamítl, odejmul, pozastavil či jinak omezil, a na žádost také o certifikátech nebo dodatcích k nim, které vydal. Oznámený subjekt předá na žádost Evropské komisi, členským státům a ostatním oznámeným subjektům kopii certifikátů EU přezkoušení typu nebo jejich dodatků. Na žádost rovněž předá Evropské komisi a členským státům kopii technické dokumentace a výsledků provedených přezkoušení. Do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoušení typu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcemvýrobcem. 1.12 VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu orgánů státní správy kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací po dobu očekávané životnosti dotčené lodní výstroje, nejméně však po dobu 10 let poté, co byla značka shody umístěna na poslední vyrobený výrobek. 1.13 Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce výrobcevýrobce může podat žádost uvedenou v bodech 1.3 a 1.4 a plnit povinnosti stanovené v bodech 1.9 větě druhé, 1.10 a 1.12, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. 2. SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBNÍHO PROCESU (MODUL D) 2.1 Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu je tou částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2.2 a 2.5 a na svou vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dotčená lodní výstroj je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje požadavky mezinárodního předpisu, který se na ni vztahuje. 2.2 VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky dotčených výrobků podle bodu 2.3 a podléhá dohledu podle bodu 2.4. 2.3 Systém kvality 2.3.1 VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro dotčenou lodní výstroj. 2.3.2 Žádost obsahuje a) jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu; b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu; c) všechny příslušné informace o předpokládané kategorii lodní výstroje; d) dokumentaci týkající se systému kvality a e) technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu EU přezkoušení typu. 2.3.3 Systém kvality zajišťuje shodu výrobků s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky mezinárodního předpisu, který se na ně vztahuje. 2.3.4 Všechny podklady, požadavky a předpisy přijaté výrobcemvýrobcem jsou systematicky a řádně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality umožňují jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality. 2.3.5 Dokumentace systému kvality obsahuje zejména přiměřený popis a) cílů z hlediska kvality a organizační struktury, povinností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobků; b) odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality; c) přezkoušení a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti; d) protokolů o kontrolách, údajů o zkouškách, údajů o kalibracích, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků a dalších záznamů o kvalitě a e) prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality výrobků a nad efektivním provozem systému kvality. 2.3.6 Oznámený subjekt posoudí systém kvality s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodů 2.3.3 až 2.3.5. Osoby, které jménem oznámeného subjektu provádějí posouzení systému kvality, (dále jen „auditorský tým“) musí mít potřebné zkušenosti se systémy řízení kvality a alespoň jeden jeho člen musí mít potřebné zkušenosti s hodnocením v příslušné oblasti lodní výstroje a hodnocením technologie dané lodní výstroje a znalosti příslušných požadavků mezinárodního předpisu. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 2.3.2 písm. e), aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky mezinárodního předpisu a provádět nezbytná přezkoušení, aby zajistil soulad výrobku s těmito požadavky. Závěry auditu včetně jejich odůvodnění oznámí výrobcivýrobci. 2.3.7 VýrobceVýrobce postupuje podle schváleného systému kvality a bude jej udržovat, aby byl i nadále odpovídající a účinný. 2.3.8 VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality. Oznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda upravený systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodů 2.3.3 až 2.3.5, nebo zda je třeba nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění. 2.4 Dohled oznámeným subjektem 2.4.1 Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality. Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména a) dokumentaci systému kvality; b) protokoly o kontrolách, údaje o zkouškách, údaje o kalibracích, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků a další záznamy o kvalitě. 2.4.2 Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu. 2.4.3 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy, s výjimkou případů, v nichž tyto návštěvy podléhají omezením podle jiného právního předpisu. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny. 2.5 VýrobceVýrobce umístí značku shody a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 2.3.1 na každý jednotlivý výrobek, který je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky mezinárodního předpisu. VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model výrobku písemné prohlášení o shodě a po dobu očekávané životnosti dotčené lodní výstroje, nejméně však po dobu 10 let poté, co byla značka shody umístěna na poslední vyrobený výrobek, jej uchovává pro potřebu orgánů státní správy. V prohlášení o shodě je uveden model lodní výstroje, pro nějž bylo vypracováno. Kopie prohlášení o shodě se na žádost poskytne příslušným orgánům. 2.6 VýrobceVýrobce uchovává k dispozici pro orgány státní správy po dobu očekávané životnosti dotčené lodní výstroje, nejméně však po dobu 10 let poté, co byla značka shody umístěna na poslední vyrobený výrobek a) dokumentaci popsanou v bodě 2.3.2; b) schválené změny podle bodu 2.3.8. a c) závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 2.3.8, 2.4.2 a 2.4.3. 2.7 Oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil. Oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil, odejmul či jinak omezil, a na žádost o schváleních systému kvality, která vydal. 2.8 Povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 2.3.1, 2.3.2, 2.3.8, 2.5 a 2.6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. 3. SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBKŮ (MODUL E) 3.1 Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobků je tou částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 3.2 a 3.5 a na svou vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dotčená lodní výstroj je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje požadavky mezinárodního předpisu, který se na ni vztahuje. 3.2 VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výstupní kontrolu a zkoušky dotčených výrobků podle bodu 3.3 a podléhá dohledu podle bodu 3.4. 3.3 Systém kvality 3.3.1 VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro dotčenou lodní výstroj. 3.3.2 Žádost obsahuje a) jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu; b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu; c) všechny příslušné informace o předpokládané kategorii lodní výstroje; d) dokumentaci týkající se systému kvality a e) technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu EU přezkoušení typu. 3.3.3 Systém kvality zabezpečuje shodu výrobků s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky mezinárodního předpisu. Všechny podklady, požadavky a předpisy přijaté výrobcemvýrobcem jsou systematicky a řádně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality umožňují jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality. 3.3.4 Dokumentace systému kvality obsahuje zejména přiměřený popis a) cílů z hlediska kvality a organizační struktury, povinností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobků; b) přezkoušení a zkoušek, které budou prováděny po výrobě; c) protokolů o kontrolách, údajů o zkouškách, údajů o kalibracích, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků a dalších záznamů o kvalitě a d) prostředků umožňujících dohled nad efektivním provozem systému kvality. 3.3.5 Oznámený subjekt posoudí systém kvality s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.3.3 a 3.3.4 Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením v příslušné oblasti lodní výstroje a hodnocením technologie dotčené lodní výstroje a znalosti příslušných požadavků mezinárodního předpisu. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.3.2 písm. e), aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky mezinárodního předpisu a provádět nezbytná přezkoušení, aby zajistil soulad daného výrobku s těmito požadavky. Závěry auditu včetně jejich odůvodnění oznámí výrobcivýrobci. 3.3.6 VýrobceVýrobce postupuje podle schváleného systému kvality a bude jej udržovat, aby byl i nadále odpovídající a účinný. 3.3.7 VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality. Oznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda upravený systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 3.3.3 a 3.3.4, nebo zda je třeba nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění. 3.4 Dohled oznámeným subjektem 3.4.1 Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality. 3.4.2 Za účelem posuzování umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména a) dokumentaci systému kvality a b) protokoly o kontrolách, údaje o zkouškách, údaje o kalibracích, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků a další záznamy o kvalitě. 3.4.3 Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu. 3.4.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy, s výjimkou případů, v nichž tyto návštěvy podléhají omezením podle jiného právního předpisu. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny. 3.5 Označení shody a prohlášení o shodě 3.5.1 VýrobceVýrobce umístí značku shody a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.3.1 na každý jednotlivý výrobek, který je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky mezinárodního předpisu. 3.5.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model výrobku písemné prohlášení o shodě a po dobu očekávané životnosti dotčené lodní výstroje, nejméně však po dobu 10 let poté, co byla značka shody umístěna na poslední vyrobený výrobek, jej uchovává pro potřebu orgánů státní správy. V prohlášení o shodě je uveden model lodní výstroje, pro nějž bylo vypracováno. Kopie prohlášení o shodě se na žádost poskytne příslušným orgánům. 3.6 VýrobceVýrobce uchovává k dispozici pro orgány státní správy po dobu očekávané životnosti dotčené lodní výstroje, nejméně však po dobu 10 let poté, co byla značka shody umístěna na poslední vyrobený výrobek a) dokumentaci popsanou v bodě 3.3.2; b) schválené změny podle bodu 3.3.7 a c) závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 3.3.7, 3.4.3 a 3.4.4. 3.7 Oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil. 3.8 Oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil či odejmul, a na žádost o schváleních systému kvality, která vydal. 3.9 Povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 3.3.1, 3.3.2, 3.3.7, 3.5 a 3.6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. 4. SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ (MODUL F) 4.1 Shoda s typem založená na ověřování výrobků je tou částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 4.2, 4.6.1 a 4.7 a na svou vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dotčené výrobky, jež byly podrobeny ustanovením bodů 4.3 a 4.4, jsou shodné s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky mezinárodního předpisu, který se na ně vztahuje. 4.2 VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných výrobků se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky mezinárodního předpisu, který se na ně vztahuje. 4.3 Oznámený subjekt, který si výrobcevýrobce zvolil, provádí vhodná přezkoušení a zkoušky, aby ověřil shodu výrobků se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky mezinárodního předpisu. 4.4 Přezkoušení a zkoušky k ověření shody výrobků s příslušnými požadavky se podle volby výrobcevýrobce provádějí buď přezkoušením a zkouškami každého výrobku podle bodu 4.5 nebo přezkoušením a zkouškami výrobků na statistickém základě podle bodu 4.6. 4.5 Ověřování shody přezkoušením a zkouškami každého výrobku 4.5.1 Všechny výrobky se jednotlivě přezkoušejí v souladu s tímto nařízením s cílem ověřit shodu se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky mezinárodního předpisu. 4.5.2 Oznámený subjekt vydá osvědčení o shodě s ohledem na provedená přezkoušení a zkoušky a každý schválený výrobek opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním číslem. 4.5.3 VýrobceVýrobce uchovává osvědčení o shodě k dispozici pro orgány státní správy po dobu očekávané životnosti dotčené lodní výstroje, nejméně však po dobu 10 let poté, co byla značka shody umístěna na poslední vyrobený výrobek. 4.6 Statistické ověřování shody 4.6.1 VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly stejnorodost každé vyrobené série, a předkládá své výrobky k ověření v podobě stejnorodých sérií. 4.6.2 Z každé série se náhodným výběrem odebere vzorek. Všechny výrobky ve vzorku se jednotlivě přezkoumají a přezkoušejí v souladu s tímto nařízením s cílem zajistit jejich shodu s příslušnými požadavky mezinárodního předpisu a rozhodnout, zda bude série přijata nebo zamítnuta. 4.6.3 Je-li série přijata, považují se všechny výrobky v sérii za schválené, kromě těch výrobků ze vzorku, u nichž byly zaznamenány neuspokojivé výsledky zkoušek. 4.6.4 Oznámený subjekt vydá osvědčení o shodě s ohledem na provedená přezkoušení a zkoušky a každý schválený výrobek opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním číslem. 4.6.5 VýrobceVýrobce uchovává osvědčení o shodě pro potřebu orgánů státní správy po dobu očekávané životnosti dotčené lodní výstroje, nejméně však po dobu 10 let poté, co byla značka shody umístěna na poslední vyrobený výrobek. 4.6.6 Je-li série zamítnuta, oznámený subjekt nebo příslušný orgán přijmou vhodná opatření, aby zabránily uvedení této série na trh. V případě častého zamítnutí sérií může oznámený subjekt statistické ověřování pozastavit a přijmout vhodná opatření. 4.7 Označení shody a prohlášení o shodě 4.7.1 VýrobceVýrobce umístí značku shody a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 4.3 a 4.4 na každý jednotlivý výrobek, který je ve shodě se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky mezinárodního předpisu. 4.7.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model výrobku písemné prohlášení o shodě a po dobu očekávané životnosti dotčené lodní výstroje, nejméně však po dobu 10 let poté, co byla značka shody umístěna na poslední vyrobený výrobek, jej uchovává pro potřebu orgánů státní správy. V prohlášení o shodě je uveden model lodní výstroje, pro nějž bylo vypracováno. 4.7.3 Kopie prohlášení o shodě se na žádost poskytne příslušným orgánům státní správy. 4.8 Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí, může výrobcevýrobce oznámeného subjektu opatřit výrobky identifikačním číslem tohoto subjektu během výrobního procesu. 4.9 Povinnosti výrobcevýrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce nemůže plnit povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 4.2 a 4.6.1. 5. SHODA ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO VÝROBKU (MODUL G) 5.1 Shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 5.2, 5.3, 5.4 a 5.8 a na svou vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daný výrobek, jenž byl podroben ustanovením bodů 5.5 až 5.7, je ve shodě s požadavky mezinárodního předpisu, který se na něj vztahuje. 5.2 VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci a dá ji k dispozici oznámenému subjektu uvedenému v bodě 5.5. Dokumentace umožňuje posouzení shody výrobku s příslušnými požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace upřesňuje příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se vztahuje na návrh, výrobu a provoz výrobku. Technická dokumentace obsahuje, je-li to vhodné, alespoň tyto náležitosti a) všeobecný popis výrobku; b) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav a obvodů; c) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a provoz výrobku; d) seznam požadavků a zkušebních norem, které jsou použitelné na dotčenou lodní výstroj v souladu s tímto nařízením, spolu s popisem řešení zvolených ke splnění uvedených požadavků; e) výsledky konstrukčních výpočtů a provedených přezkoušení a f) protokoly o zkouškách. 5.3 VýrobceVýrobce uchovává technickou dokumentaci pro potřebu orgánů státní správy po dobu očekávané životnosti dotčené lodní výstroje, nejméně však po dobu 10 let poté, co byla značka shody umístěna na poslední vyrobený výrobek. 5.4 VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyrobeného výrobku s příslušnými požadavky mezinárodního předpisu. 5.5 Oznámený subjekt, který si výrobcevýrobce zvolil, provede odpovídající přezkoušení a zkoušky v souladu s tímto nařízením, aby ověřil, zda výrobek splňuje příslušné požadavky mezinárodního předpisu. 5.6 Oznámený subjekt vydá osvědčení o shodě s ohledem na provedená přezkoušení a zkoušky a schválený výrobek opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním číslem. 5.7 VýrobceVýrobce uchovává osvědčení o shodě pro potřebu orgánů státní správy po dobu očekávané životnosti dotčené lodní výstroje, nejméně však po dobu 10 let poté, co byla značka shody umístěna na poslední vyrobený výrobek. 5.8 Označení shody a prohlášení o shodě 5.8.1 VýrobceVýrobce umístí značku shody a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 5.5 na každý výrobek, který splňuje příslušné požadavky mezinárodního předpisu. 5.8.2 VýrobceVýrobce vypracuje písemné prohlášení o shodě a po dobu očekávané životnosti dotčené lodní výstroje, nejméně však po dobu 10 let poté, co byla značka shody umístěna na poslední vyrobený výrobek, jej uchovává pro potřebu orgánů státní správy. V prohlášení o shodě je uveden výrobek, pro nějž bylo vypracováno. Kopie prohlášení o shodě se na žádost poskytne příslušným orgánům. Povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 5.2, 5.3 a 5.8 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 345/2016 Sb. ZNAČKA SHODY 1. Značka shody má tuto podobu: 815kB 2. Jestliže je značka shody zmenšena nebo zvětšena, musí být zachovány vzájemné poměry dané mřížkou v nákresu uvedeném v bodu 1. Jednotlivé části značky shody musí mít stejné svislé rozměry, které nesmějí být menší než 5 mm. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 344/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 344/2016 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 26. 10. 2016, částka 134/2016 344 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 12. října 2016 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 4. února 2017 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Županovice\| Příbram\| Středočeský Ministr: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 343/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 343/2016 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2017 Vyhlášeno 26. 10. 2016, částka 134/2016 343 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13. října 2016, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2017 Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 22 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyhlašuje, že v roce 2017 výše a) první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 942 Kč, b) druhé redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 412 Kč, c) třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 2 824 Kč. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Nařízení vlády č. 342/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 342/2016 Sb. Nařízení vlády o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem činnosti právnických osob zabývajících se těžbou uhlí nebo uranu Vyhlášeno 26. 10. 2016, datum účinnosti 1. 12. 2016, částka 134/2016 * § 1 - (1) Toto nařízení stanoví příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem činnosti právnických osob zabývajících se těžbou uhlí nebo uranu (dále jen „příspěvek“) a podmínky a způsob jeho poskytování. * § 2 - (1) Příspěvek se poskytne zaměstnanci určené těžební společnosti, u které dochází ke snižování počtu zaměstnanců v důsledku restrukturalizace nebo útlumu její činnosti, jehož pracovní poměr u této určené těžební společnosti byl rozvázán výpovědí z důvodů u * § 3 - (1) Nestanoví-li toto nařízení jinak, příspěvek se poskytuje po dobu * § 4 - (1) Nárok na příspěvek vzniká dnem následujícím po dni skončení pracovního poměru oprávněné osoby u určené těžební společnosti. * § 5 - (1) Nárok na příspěvek zaniká, jestliže oprávněná osoba * § 6 - (1) Příslušný státní podnik sestaví k osmému dni každého měsíce přehled nároků oprávněných osob podle tohoto nařízení za předchozí měsíc a odhad předpokládaných nároků za následující měsíc a předloží je ministerstvu. * § 7 - (1) Určená těžební společnost, u níž má dojít k restrukturalizaci nebo útlumu její činnosti, oznámí ministerstvu nejméně 3 měsíce před předpokládaným dnem zahájení snižování počtu zaměstnanců plán postupu při snižování počtu zaměstnanců. * § 8 - Přechodná ustanovení * § 9 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 342/2016 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 342/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2022 (368/2021 Sb.) 342 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 5. října 2016 o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem činnosti právnických osob zabývajících se těžbou uhlí nebo uranu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 357/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb. a zákona č. 264/2016 Sb.: § 1 (1) Toto nařízení stanoví příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizacírestrukturalizací nebo útlumem činnostiútlumem činnosti právnických osob zabývajících se těžbou uhlí nebo uranu (dále jen „příspěvek“) a podmínky a způsob jeho poskytování. (2) Příspěvek poskytuje z prostředků státního rozpočtu Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“). (3) Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) určenou těžební společnostíurčenou těžební společností právnická osoba zabývající se těžbou uhlí nebo uranu, uvedená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, b) restrukturalizacírestrukturalizací částečné uzavření provozu nebo ukončení části činnosti určené těžební společnostiurčené těžební společnosti, c) útlumem činnostiútlumem činnosti snižování těžby nebo její ukončení. § 2 (1) Příspěvek se poskytne zaměstnancizaměstnanci určené těžební společnostiurčené těžební společnosti, u které dochází ke snižování počtu zaměstnancůzaměstnanců v důsledku restrukturalizacerestrukturalizace nebo útlumu její činnosti, jehož pracovní poměr u této určené těžební společnostiurčené těžební společnosti byl rozvázán výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou podle § 49 zákoníku práce z týchž důvodů a ke dni skončení pracovního poměru jeho pracovní poměr trval nepřetržitě nejméně 2 roky (dále jen „oprávněná osoba“). (2) Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je, že v kraji, v němž měla oprávněná osoba místo výkonu práce u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti, byl v kalendářním pololetí předcházejícím dni skončení jejího pracovního poměru průměrný podíl nezaměstnaných osob podle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí vyšší nebo roven průměrnému podílu nezaměstnaných osob v České republice. (3) Příspěvek se poskytuje měsíčně ve výši a) 8 000 Kč, pokud se jedná o zaměstnancezaměstnance určené těžební společnostiurčené těžební společnosti s převažujícím výkonem práce v podzemí hlubinného dolu, nebo b) 5 300 Kč, pokud se jedná o zaměstnancezaměstnance určené těžební společnostiurčené těžební společnosti s převažujícím výkonem práce mimo podzemí hlubinného dolu. § 3 (1) Nestanoví-li toto nařízení jinak, příspěvek se poskytuje po dobu a) 3 měsíců, jestliže pracovní poměr oprávněné osoby k určené těžební společnostiurčené těžební společnosti trval méně než 5 let, nebo b) 6 měsíců, jestliže pracovní poměr oprávněné osoby k určené těžební společnostiurčené těžební společnosti trval alespoň 5 let; za každý další rok nepřetržitého trvání pracovního poměru k určené těžební společnostiurčené těžební společnosti se poskytování příspěvku prodlužuje o 3 měsíce, nejvýše však o 30 měsíců. (2) Příspěvek se poskytuje po dobu 60 měsíců, jedná-li se o oprávněnou osobu, která byla zaměstnancemzaměstnancem u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti s převažujícím výkonem práce v podzemí hlubinného dolu a ke dni skončení pracovního poměru u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti dosáhla věku alespoň 50 let a její pracovní poměr u těžební společnosti trval nepřetržitě alespoň 25 let a odpracovala v zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví alespoň 3 300 směn s místem výkonu práce v podzemí uhelného dolu, popřípadě, jde-li o zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví v uranových dolech, 2 200 směn. (3) Příspěvek se poskytuje po dobu 60 měsíců, jedná-li se o oprávněnou osobu, která byla zaměstnancemzaměstnancem u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti s převažujícím výkonem práce mimo podzemí hlubinného dolu a ke dni skončení pracovního poměru u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti dosáhla věku alespoň 55 let a její pracovní poměr u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti trval nepřetržitě alespoň 25 let. (4) Do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti se oprávněné osobě započítává též doba pracovního poměru u jiné právnické osoby zabývající se a) těžbou uhlí nebo uranu, pokud došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů u této právnické osoby na určenou těžební společnosturčenou těžební společnost, nebo b) hornickou činností1), pokud bezprostředně po skončení tohoto pracovního poměru vznikl oprávněné osobě pracovní poměr k určené těžební společnostiurčené těžební společnosti. (5) Má-li oprávněná osoba nárok na poskytování zvláštního příspěvku horníkům podle zákona upravujícího zvláštní příspěvek horníkům2), poskytuje se příspěvek ve výši rozdílu mezi příspěvkem stanoveným podle § 2 odst. 3 a zvláštním příspěvkem horníkům. (6) Má-li oprávněná osoba nárok na náhradu za ztrátu na výdělku podle zákoníku práce3), poskytuje se příspěvek ve výši rozdílu mezi příspěvkem stanoveným podle § 2 odst. 3 a náhradou za ztrátu na výdělku. § 4 (1) Nárok na příspěvek vzniká dnem následujícím po dni skončení pracovního poměru oprávněné osoby u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti. (2) Nárok na příspěvek může oprávněná osoba uplatnit ve lhůtě 6 měsíců od ukončení pracovního poměru u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti. Po uplynutí této lhůty nárok na příspěvek zaniká. (3) Žádost o příspěvek může oprávněná osoba podat na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k tomuto nařízení, prostřednictvím státního podniku, který je v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanoven pro určenou těžební společnosturčenou těžební společnost jako příslušný státní podnik (dále jen „příslušný státní podnik“). (4) Je-li žádost o příspěvek podána prostřednictvím příslušného státního podniku, příslušný státní podnik ji do 10 dnů ode dne jejího obdržení předá ministerstvu s doporučením přiznání nebo nepřiznání příspěvku. (5) Ministerstvo žádost do 10 dnů ode dne jejího obdržení posoudí a rozhodne o přiznání nebo nepřiznání příspěvku. (6) Ministerstvo oznámí své rozhodnutí, kterým oprávněné osobě příspěvek přiznalo, příslušnému státnímu podniku, který do 10 dnů ode dne oznámení rozhodnutí písemně sdělí oprávněné osobě zahájení vyplácení příspěvku. V písemném oznámení o zahájení vyplácení příspěvku příslušný státní podnik uvede výši příspěvku, který bude měsíčně vyplácen, počet měsíců, po které bude příspěvek vyplácen, a podmínky zániku nároku na příspěvek. (7) Příspěvek se vyplácí měsíčně pozadu počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl příspěvek oprávněné osobě přiznán. (8) Příspěvek se vyplácí prostřednictvím příslušného státního podniku na účet oprávněné osoby nebo formou poštovní poukázky na doručovací adresu, pokud ji oprávněná osoba sdělí, nebo na adresu trvalého pobytu nebo místa bydliště. § 5 (1) Nárok na příspěvek zaniká, jestliže oprávněná osoba a) byla jako uchazeč o zaměstnánízaměstnání vedený v evidenci uchazečů o zaměstnánízaměstnání vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnánízaměstnání podle § 30 odst. 1 písm. b), d) a e) nebo § 30 odst. 2 zákona o zaměstnanosti4), b) vstoupila do pracovního poměru u právnické osoby zabývající se těžbou uhlí nebo uranu, c) začala pobírat starobní důchod, d) byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, e) nastoupila k výkonu trestu odnětí svobody nebo k výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, f) byla vzata do vazby a od jejího vzetí do vazby uplynulo 6 měsíců, nebo g) zemřela. (2) Oprávněná osoba podá u příslušného státního podniku nejpozději k dvacátému dni každého měsíce čestné prohlášení, že u ní nenastaly skutečnosti vedoucí k zániku příspěvku podle odstavce 1 písm. a) až f). (3) V případě, že nastala skutečnost uvedená v odstavci 1, nárok na příspěvek zaniká prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž k takové skutečnosti došlo. § 6 (1) Příslušný státní podnik sestaví k osmému dni každého měsíce přehled nároků oprávněných osob podle tohoto nařízení za předchozí měsíc a odhad předpokládaných nároků za následující měsíc a předloží je ministerstvu. (2) Na základě přehledu o nárocích oprávněných osob podle odstavce 1 ministerstvo do 15 dnů ode dne obdržení přehledu posoudí požadovanou výši finančních prostředků ze státního rozpočtu určených na výplatu příspěvku a zašle je na zvláštní vázaný účet příslušného státního podniku, ze kterého příslušný státní podnik vyplácí příspěvky oprávněným osobám. (3) Příslušný státní podnik eviduje stav a pohyb finančních prostředků vedených na zvláštním vázaném účtu podle odstavce 2 ve svém účetnictví na samostatném podrozvahovém účtu a po uplynutí každého kalendářního čtvrtletí prokazuje ministerstvu správnost vyplacených částek z tohoto účtu způsobem, který stanoví ministerstvo. (4) V případě neoprávněného použití nebo zadržení prostředků státního rozpočtu určených na výplatu příspěvku oprávněným osobám se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího porušení rozpočtové kázně5). § 7 (1) Určená těžební společnostUrčená těžební společnost, u níž má dojít k restrukturalizacirestrukturalizaci nebo útlumu její činnosti, oznámí ministerstvu nejméně 3 měsíce před předpokládaným dnem zahájení snižování počtu zaměstnancůzaměstnanců plán postupu při snižování počtu zaměstnancůzaměstnanců. (2) V plánu postupu při snižování počtu zaměstnancůzaměstnanců určená těžební společnosturčená těžební společnost uvede: a) počet zaměstnancůzaměstnanců, jejichž pracovní poměr má být ukončen v důsledku restrukturalizacerestrukturalizace nebo útlumu činnostiútlumu činnosti výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou podle § 49 zákoníku práce z týchž důvodů, b) termíny ukončování jejich pracovního poměru, c) údaje o průměrné délce jejich pracovního poměru k určené těžební společnostiurčené těžební společnosti, d) jejich rozdělení podle převažujícího charakteru jejich pracovní činnosti u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti na 1. zaměstnancezaměstnance s převažujícím výkonem práce v podzemí hlubinného dolu a 2. zaměstnancezaměstnance s převažujícím výkonem práce mimo podzemí hlubinného dolu. § 8 Přechodná ustanovení (1) Určená těžební společnostUrčená těžební společnost, která zahájila restrukturalizacirestrukturalizaci nebo útlum činnostiútlum činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, ve svém plánu postupu při snižování počtu zaměstnancůzaměstnanců uvede vedle skutečností vymezených v § 7 odst. 2, seznam zaměstnancůzaměstnanců, se kterými v souvislosti s restrukturalizacírestrukturalizací nebo útlumem své činnosti skončila pracovní poměr výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou podle § 49 zákoníku práce z týchž důvodů od 1. ledna 2016 do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. (2) ZaměstnanecZaměstnanec určené těžební společnostiurčené těžební společnosti, jehož pracovní poměr u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti trval nepřetržitě nejméně 2 roky a v důsledku její restrukturalizacerestrukturalizace nebo útlumu její činnosti byl výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou podle § 49 zákoníku práce z týchž důvodů ukončen v období od 1. ledna 2016 do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, může podat žádost o příspěvek do 31. března 2017. § 9 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Mládek, CSc., v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 342/2016 Sb. Seznam určených těžebních společností a příslušných státních podniků Určená těžební společnost\| Příslušný státní podnik ---\|--- 1\\. Severní energetická a.s.\| Palivový kombinát Ústí, státní podnik 2\\. Sev.en WT, a.s.\| Palivový kombinát Ústí, státní podnik 3\\. Coal Services a.s.\| Palivový kombinát Ústí, státní podnik 4\\. Czech Coal Power s.r.o.\| Palivový kombinát Ústí, státní podnik 5\\. KSK – BELT, a.s.\| Palivový kombinát Ústí, státní podnik 6\\. Slovácké strojírny, a.s. – závod 05\| Palivový kombinát Ústí, státní podnik 7\\. Důl Kohinoor a.s.\| Palivový kombinát Ústí, státní podnik 8\\. DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM\| DIAMO, státní podnik 9\\. Slezská důlní díla a.s.\| DIAMO, státní podnik 10\\. OKD, HBZS, a.s.\| DIAMO, státní podnik 11\\. Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.\| Palivový kombinát Ústí, státní podnik 12\\. DIAMO, státní podnik, odštěpný závod HBZS\| DIAMO, státní podnik. 13\\. Vršanská uhelná a. s.\| Palivový kombinát Ústí, státní podnik 14\\. Severočeské doly a. s.\| Palivový kombinát Ústí, státní podnik 15\\. PRODECO, a. s.\| Palivový kombinát Ústí, státní podnik 16\\. Revitrans, a. s.\| Palivový kombinát Ústí, státní podnik 17\\. SD - Kolejová doprava, a. s.\| Palivový kombinát Ústí, státní podnik Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 342/2016 Sb. Žádost o přiznání příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem činnosti právnických osob zabývajících se těžbou uhlí nebo uranu 1.2MB 1) § 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 271b zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 44 a 44a rozpočtových pravidel, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 341/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 341/2016 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 142/2014 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 10. 2016, datum účinnosti 1. 11. 2016, částka 134/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 11. 2016 341 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. října 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 142/2014 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství Čl. I Nařízení vlády č. 142/2014 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství, ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb. a nařízení vlády č. 327/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavce 10 a 11 znějí: „(10) Žadatel může k restrukturalizaci a přeměně vinic podle odstavce 2 písm. a) a b) v období od 1. ledna 2016 použít pouze povolení pro opětovnou výsadbu38) evidovaná v registru vinic a udělená na základě vyklučení vinice před 5. zářím 20109) nebo udělená po tomto datu na základě vyklučení vinice provedeného po kontrole Fondem. Žadatel může k restrukturalizaci a přeměně vinic podle odstavce 2 písm. c) v období od 1. ledna 2016 použít pouze povolení pro opětovnou výsadbu39) evidovaná v registru vinic a udělená na základě vyklučení vinice provedeného v období od 1. ledna 2016 v rámci dané žádosti po kontrole Fondem. (11) Pokud žadatel použije k restrukturalizaci a přeměně vinic podle odstavce 2 písm. a) a b) v období od 1. ledna 2016 povolení pro opětovnou výsadbu udělená před podáním žádosti, podává Fondu žádost před zahájením provádění opatření10). Žadatel nesmí zahájit provádění opatření dříve než 4 měsíce po podání žádosti nebo před kontrolou Fondem provedenou na dílech půdních bloků, na kterých bude vysazena nová vinice. Po provedení opatření doručí žadatel Fondu oznámení podle odstavce 5.“. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje. 2. V § 3 odst. 1 písmeno a) zní: „a) restrukturalizovaná část vinice, z níž pochází udělené povolení pro opětovnou výsadbu, má v době klučení více než 50 % keřů révy vinné starších 15 let; v případě vinic nově pořízených a registrovaných žadatelem v registru vinic v období 12 měsíců předcházejících podání žádosti o podporu musí být více než 50 % keřů révy vinné starších 10 let k roku podání žádosti; v případě povolení pro opětovnou výsadbu udělených žadateli na základě převodu z práva na opětovnou výsadbu evidovaného v registru vinic v období 12 měsíců předcházejících podání žádosti o podporu musí být více než 50 % keřů révy vinné starších 10 let v době klučení,“. 3. V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „právo na opětovnou výsadbu nebo“ zrušují. 4. V § 3 odst. 2 písmeno a) zní: „a) číslo dílu půdního bloku, z něhož bude po vyklučení vinice použito povolení pro opětovnou výsadbu v rámci žádosti, nebo číslo dílu půdního bloku, který má být vyklučen na základě udělení povolení pro opětovnou výsadbu předem38),“. 5. V § 3 odst. 4 a v § 4 odst. 4 písmena a) znějí: „a) identifikační číslo povolení pro opětovnou výsadbu evidovaného v registru vinic a uděleného na základě vyklučení vinice před 5. zářím 2010 nebo identifikační číslo povolení pro opětovnou výsadbu z vinice zkontrolované Fondem4) před vyklučením vinice, a“. 6. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní: „a) restrukturalizovaná vinice nebo její část, z níž pochází udělené povolení pro opětovnou výsadbu, má v době klučení více než 50 % keřů révy vinné starších 10 let; v případě vinic nově pořízených a registrovaných žadatelem v registru vinic v období 12 měsíců předcházejících podání žádosti o podporu musí být více než 50 % keřů révy vinné starších 5 let k roku podání žádosti; v případě povolení pro opětovnou výsadbu udělených žadateli na základě převodu z práva na opětovnou výsadbu evidovaného v registru vinic v období 12 měsíců předcházejících podání žádosti o podporu musí být více než 50 % keřů révy vinné starších 5 let v době klučení,“. 7. V § 4 odst. 1 písm. e) se slova „práva na“ nahrazují slovy „povolení pro“. 8. V § 4 odst. 2 písmeno a) zní: „a) číslo dílu půdního bloku, z něhož bude po vyklučení vinice použito povolení pro opětovnou výsadbu v rámci dané žádosti, nebo číslo dílu půdního bloku, který má být vyklučen na základě udělení povolení pro opětovnou výsadbu předem39),“. 9. V § 4a odst. 1 písmeno a) zní: „a) v případě nové výsadby má restrukturalizovaná vinice v době klučení více než 50 % keřů révy vinné starších 10 let; v případě dosadby má restrukturalizovaná vinice k roku podání žádosti více než 50 % keřů révy vinné starších 10 let; v případě vinic nově pořízených, a to registrovaných žadatelem v registru vinic do 12 měsíců předcházejících podání žádosti o podporu, musí být více než 50 % keřů révy vinné starších 5 let k roku podání žádosti,“. 10. V § 4a odst. 4 písm. a) se slovo „části“ zrušuje. 11. V § 4a odst. 4 písmeno b) zní: „b) odrůdovou skladbu nově vysazené vinice nebo odrůdovou skladbu dosazených keřů na vinici,“. 12. V § 4a odst. 4 písm. d) se slova „vinice nebo dosazené části vinice“ nahrazují slovy „po výsadbě nebo dosadbě vinice“. 13. V § 6 odst. 1 písm. d) bodě 1 se slova „počet keřů révy vinné překročí nebo je roven 3 572 kusů“ nahrazují slovy „počet dosazovaných keřů révy vinné překročí nebo je roven 1 000 kusů“. 14. V § 6 odst. 1 písm. d) bodě 2 se slova „počet keřů révy vinné překročí 4 500 kusů“ nahrazují slovy „počet dosazovaných keřů révy vinné překročí 2 000 kusů“. 15. V § 6 odst. 1 písm. d) bodě 3 se slova „počet keřů révy vinné překročí 5 500 kusů“ nahrazují slovy „počet dosazovaných keřů révy vinné překročí 3 000 kusů“. 16. V § 6 odst. 1 písm. d) bodě 4 se slova „počet keřů révy vinné překročí 6 500 kusů“ nahrazují slovy „počet dosazovaných keřů révy vinné překročí 4 000 kusů“. 17. V § 6 odst. 2 se slova „práva na opětovnou výsadbu nebo“ a slova „práva na opětovnou výsadbu předem18) nebo“ zrušují. 18. V § 6 odstavec 3 zní: „(3) Pokud žadatel podal žádost podle § 2 odst. 11 a využil povolení pro opětovnou výsadbu39) udělená před podáním žádosti, nenáleží mu sazba zvýšená podle odstavce 210). Zvýšená sazba podle odstavce 2 nenáleží rovněž žadateli, který využil povolení pro opětovnou výsadbu předem18).“. 19. V § 6 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „U opatření podle § 4a nelze kombinovat na jednom dílu půdního bloku novou výsadbu a dosadbu vinice.“. 20. V § 9 odstavce 5 až 7 znějí: „(5) Podpora se neposkytne na příslušnou část dílu půdního bloku, zjistí-li Fond porušení podmínky podle § 2 odst. 3 nezahájit klučení vinice dříve než 4 měsíce po podání žádosti Fondu nebo před kontrolou provedenou Fondem. (6) Podpora se neposkytne na díl půdního bloku, zjistí-li Fond porušení podmínky podle § 2 odst. 3 nebo § 2 odst. 11 nezahájit provádění opatření dříve než 4 měsíce po podání žádosti Fondu nebo před kontrolou provedenou Fondem. (7) Zjistí-li Fond porušení podmínky podle § 3 odst. 1 písm. a), § 3 odst. 1 písm. c), § 4 odst. 1 písm. a) nebo § 4a odst. 1 písm. a) u některého z povolení pro opětovnou výsadbu, poskytne žadateli podporu na tu část dílu půdního bloku, u které byla podmínka splněna.“. 21. V § 9 odst. 8 se slova „právo na opětovnou výsadbu nebo“ zrušují. 22. V § 9 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Podpora se neposkytne na díl půdního bloku, zjistí-li Fond, že žadatel k restrukturalizaci a přeměně vinic použil zároveň s platnými povoleními pro opětovnou výsadbu i povolení pro novou výsadbu.“. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 11. 23. V § 9 odst. 11 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 24. V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „právo na opětovnou výsadbu nebo“ zrušují. 25. V § 10 odst. 2 se slova „právech na“ nahrazují slovy „povoleních pro“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech, která byla zahájena podle nařízení vlády č. 142/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 142/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou Čl. III Nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění nařízení vlády č. 215/2010 Sb., nařízení vlády č. 309/2012 Sb., nařízení vlády č. 179/2015 Sb. a nařízení vlády č. 327/2015 Sb., se mění takto: 1. Za § 11a se vkládá nový § 11b, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 51 až 53 zní: „§ 11b Podpora na dočasná mimořádná podpůrná opatření v období 2016/2017 (1) Podpora51) na opatření provedená v období od 1. července 2016 do 30. června 2017 pro stahování ovoce a zeleniny z trhu, sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklizení je poskytována na vybrané produkty uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie52) a produkované na území České republiky. (2) Předběžné oznámení o provedení opatření podle odstavce 1 doručí žadatel Fondu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie49) nejpozději do 30. dubna 2017 na formuláři vydaném Fondem. (3) Pro výpočet podpory na opatření podle odstavce 1 jsou výnosy vybraných produktů pro přepočet plochy oznámené žadatelem Fondu v hektarech na množství produktů v tunách a maximální výše částky podpory uvedeny v příloze č. 4 k tomuto nařízení. (4) Žádost o poskytnutí podpory doručí žadatel Fondu nejpozději do 31. července 2017 na formuláři vydaném Fondem. (5) Pokud uznaná plocha přepočtená na tuny a uznané množství v tunách z přijatých žádostí o poskytnutí podpory překročí množství 3 000 tun53), Fond podporu jednotlivých žadatelů poměrně sníží. 51) Čl. 1 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/921 ze dne 10. června 2016, kterým se stanoví další dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce a zeleniny. 52) Čl. 1 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/921. 53) Čl. 2 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/921.“. 2. Doplňuje se příloha č. 4, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 318/2008 Sb. Výnosy vybraných produktů pro přepočet plochy oznámené žadatelem Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v hektarech na množství produktů v tunách a maximální výše částky podpory pro opatření podle § 11b provedené v období od 1. července 2016 do 30. června 2017 Druh ovoce / zeleniny\| Průměrné výnosy (t/ha)\| Sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklízení\| Stahovaní z trhu s jiným určením produktů ---\|---\|---\|--- Členové organizací producentů\| Nečlenové\| Členové organizace producentů\| Nečlenové Příspěvek EU (75 %) EUR/ha\| Příspěvek EU (50 %) EUR/ha\| Příspěvek EU (75 %) EUR/t\| Příspěvek EU (50 %) EUR/t Jablka\| 20,41\| 1 821,29\| 1 214,19\| 99,15\| 66,10 Hrušky\| 14,69\| 1 576,60\| 1 051,07\| 119,25\| 79,50 Rajčata\| 41,00\| 5 064,53\| 3 376,35\| 137,25\| 91,50 Mrkev\| 39,00\| 2 248,16\| 1 498,77\| 64,05\| 42,70 Zelí\| 57,00\| 1 492,83\| 995,22\| 29,10\| 19,40 Sladká paprika\| 40,00\| 8 100,00\| 5 400,00\| 225,00\| 150,00 Květák a brokolice\| 16,00\| 1 136,16\| 757,44\| 78,90\| 52,60 Okurky salátové\| 36,00\| 3 888,00\| 2 592,00\| 120,00\| 80,00 Okurky nakládačky\| 42,00\| 4 536,00\| 3 024,00\| 120,00\| 80,00 Švestky\| 4,99\| 687,12\| 458,08\| 153,00\| 102,00 Maliny, ostružiny, moruše, rybízy, angrešty, borůvky a brusinky\| 2,98\| 170,98\| 113,99\| 63,75\| 42,50 Broskve a nektarinky\| 3,25\| 590,12\| 393,41\| 201,75\| 134,50 Třešně\| 2,85\| 617,33\| 411,55\| 240,68\| 160,45 “. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 57/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 57/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Změny Dohody mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu, zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky, o leteckých službách, podepsané v Hongkongu dne 22. února 2002 Vyhlášeno 19. 10. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 6. 2016, částka 35/2016 * ČLÁNEK I - V článku 1 odstavci (a) Dohody se výraz „letecké úřady“ mění, v případě České republiky, na „Ministerstvo dopravy“. * ČLÁNEK II - Článek 4 Dohody se v plném rozsahu nahrazuje následujícím textem: * ČLÁNEK III - Článek 5 Dohody se v plném rozsahu nahrazuje následujícím textem: * ČLÁNEK IV - Článek 18 Dohody se v plném rozsahu nahrazuje následujícím textem: * ČLÁNEK V - Tato změna vstoupí v platnost šedesátý (60) den ode dne doručení pozdějšího z oznámení, kterými se smluvní strany vzájemně písemně informují o dokončení nezbytných postupů pro schválení této změny. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 6. 2016 57 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 14. srpna 2014 byla v Hongkongu podepsána Změna Dohody mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu, zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky, o leteckých službách, podepsané v Hongkongu dne 22. února 20021). Se Změnou Dohody vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Změna Dohody vstoupila v platnost na základě svého článku V dne 24. června 2016. Anglické znění Změny Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD ZMĚNA DOHODY MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU HONGKONGU, ZVLÁŠTNÍ ADMINISTRATIVNÍ OBLASTI ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY, O LETECKÝCH SLUŽBÁCH, PODEPSANÉ V HONGKONGU DNE 22. ÚNORA 2002 Vláda České republiky a vláda Hongkongu, zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky (dále uváděné jako „smluvní strany“), vedeny přáním změnit Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu, zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky, o leteckých službách, podepsanou v Hongkongu dne 22. února 2002 (dále uváděná jako „Dohoda“), se dohodly takto: ČLÁNEK I V článku 1 odstavci (a) Dohody se výraz „letecké úřady“ mění, v případě České republiky, na „Ministerstvo dopravy“. ČLÁNEK II Článek 4 Dohody se v plném rozsahu nahrazuje následujícím textem: „Článek 4 Určení a provozní oprávnění (1) Mezinárodní letecké dopravní služby na linkách stanovených v souladu s článkem 3 (Přepravní práva) této dohody mohou být zahájeny kdykoli za předpokladu, že (a) smluvní strana, které byla udělena práva uvedená v článku 3 této dohody, písemně určila jeden nebo více leteckých podniků; a (b) smluvní strana, která udělila tato práva, oprávnila určený letecký podnik nebo letecké podniky k zahájení leteckých dopravních služeb. (2) Po obdržení takového určení udělí druhá smluvní strana s minimálním procesním prodlením potřebná oprávnění a povolení za předpokladu, že (a) v případě leteckého podniku určeného vládou České republiky: (i) je tento letecký podnik usazen na území České republiky podle Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie a má platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie; a (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad; a (iii) je tento letecký podnik vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu a skutečně kontrolován kterýmikoli členskými státy Evropské unie nebo Islandskou republikou, Norským královstvím, Lichtenštejnským knížectvím a Švýcarskou konfederací nebo státními příslušníky těchto států; (b) v případě leteckého podniku určeného vládou Hongkongu zvláštní administrativní oblasti: (i) je tento letecký podnik zapsán do obchodního rejstříku a má hlavní sídlo podnikání na území Hongkongu zvláštní administrativní oblasti a má platné osvědčení leteckého dopravce v souladu s příslušnými právními předpisy Hongkongu zvláštní administrativní oblasti; a (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována Hongkongem zvláštní administrativní oblastí; a (c) určený letecký podnik na požádání druhé smluvní strany prokáže, že je schopen plnit požadavky, které mají být splněny pro provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb podle zákonů a předpisů platných na území této smluvní strany. (3) Kterákoli smluvní strana má právo nahradit, s ohledem na ustanovení odstavců (1) a (2) výše, dříve určený letecký podnik jiným leteckým podnikem. Nově určený letecký podnik má stejná práva a podléhá stejným povinnostem jako letecký podnik, který nahrazuje.“ ČLÁNEK III Článek 5 Dohody se v plném rozsahu nahrazuje následujícím textem: „Článek 5 Odepření, odvolání, pozastavení nebo omezení provozního oprávnění (1) Kterákoli smluvní strana může odepřít, odvolat, pozastavit nebo omezit provozní oprávnění nebo technická povolení leteckého podniku určeného druhou smluvní stranou, jestliže: (a) v případě leteckého podniku určeného vládou České republiky: (i) není tento letecký podnik usazen na území České republiky podle Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie nebo nemá platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie; nebo (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku nebo v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad; nebo (iii) není tento letecký podnik vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu a skutečně kontrolován kterýmikoli členskými státy Evropské unie nebo Islandskou republikou, Norským královstvím, Lichtenštejnským knížectvím a Švýcarskou konfederací nebo státními příslušníky těchto států; nebo (iv) by tento letecký podnik vykonáváním přepravních práv podle této dohody při provozování leteckých služeb, které zahrnují místo v jiném členském státě Evropské unie, včetně provozování leteckých služeb nabízených jako nebo jiným způsobem tvořící přímé letecké služby, obcházel omezení přepravních práv, která na tato přepravní práva uvalila dohoda mezi Hongkongem zvláštní administrativní oblastí a tímto jiným členským státem Evropské unie; nebo (v) je tento letecký podnik držitelem osvědčení leteckého dopravce vydaného jiným členským státem Evropské unie a žádná dvoustranná dohoda o leteckých službách není v platnosti mezi Hongkongem zvláštní administrativní oblastí a tímto jiným členským státem Evropské unie a leteckému podniku (leteckým podnikům) určenému Hongkongem zvláštní administrativní oblastí byla odmítnuta přepravní práva tímto členským státem Evropské unie; (b) v případě leteckého podniku určeného vládou Hongkongu zvláštní administrativní oblasti: (i) není tento letecký podnik zapsán do obchodního rejstříku nebo nemá hlavní sídlo podnikání na území Hongkongu zvláštní administrativní oblasti nebo nemá platné osvědčení leteckého dopravce v souladu s příslušnými právními předpisy Hongkongu zvláštní administrativní oblasti; nebo (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována Hongkongem zvláštní administrativní oblastí; nebo (c) určený letecký podnik nedodržuje zákony a předpisy uvedené v článku 6 (Uplatňování zákonů a předpisů) této dohody; nebo (d) takový letecký podnik jiným způsobem nepostupuje v souladu s podmínkami stanovenými touto dohodou. (2) Pokud není nutné provést okamžité pozastavení provozu nebo okamžitá omezení k zabránění dalšího porušování zákonů a předpisů, uskuteční se konzultace podle článku 16 (Konzultace) této dohody před uplatněním práva na odepření, odvolání, pozastavení nebo omezení oprávnění.“ ČLÁNEK IV Článek 18 Dohody se v plném rozsahu nahrazuje následujícím textem: „Článek 18 Změna Jakákoli změna této dohody dohodnutá smluvními stranami vstoupí v platnost šedesátý (60) den ode dne doručení pozdějšího z oznámení, kterými si smluvní strany potvrzují splnění všech nezbytných vnitřních postupů pro schválení této změny.“ ČLÁNEK V Tato změna vstoupí v platnost šedesátý (60) den ode dne doručení pozdějšího z oznámení, kterými se smluvní strany vzájemně písemně informují o dokončení nezbytných postupů pro schválení této změny. Dáno v Hongkongu dne 14. srpna 2014 ve dvou původních vyhotoveních v jazyce anglickém. Za vládu České republiky Ing. Jaroslav Kantůrek v. r. generální konzul České republiky v Hongkongu, zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Za vládu Hongkongu zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Anthony B.L.Cheung v. r. ministr pro dopravu a bydlení 1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu, zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky, o leteckých službách, podepsaná v Hongkongu dne 22. února 2002, byla vyhlášena pod č. 31/2003 Sb. m. s.
Sdělení Státní volební komise č. 340/2016 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 340/2016 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 7. a 8. října 2016 (I. kolo) a ve dnech 14. a 15. října 2016 (II. kolo) Vyhlášeno 18. 10. 2016, částka 133/2016 340 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 17. října 2016 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 7. a 8. října 2016 (I. kolo) a ve dnech 14. a 15. října 2016 (II. kolo) Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 8 odst. 2 písm. e), § 73 odst. 6 a § 77 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 7. a 8. října 2016 (I. kolo) a ve dnech 14. a 15. října 2016 (II. kolo). I. Souhrnné výsledky I. kola voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 7. a 8. října 2016. V I. kole voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 7. a 8. října 2016 nebyl ve smyslu ustanovení § 76 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zvolen žádný kandidát. Celkové údaje za volební obvody v ČR celkem --- Počet zvolených senátorů\| 0 Počet volebních okrsků\| 4 903 Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování\| 4 903 Počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů\| 2 780 706 Počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky\| 932 616 Procento účasti na volbách\| 33,54 Počet odevzdaných úředních obálek\| 922 493 Počet platných hlasů celkem\| 881 170 II. Souhrnné výsledky II. kola voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 14. a 15. října 2016. Celkové údaje za volební obvody v ČR celkem --- Počet zvolených senátorů\| 27 Počet volebních okrsků\| 4 903 Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování\| 4 903 Počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů\| 2 780 597 Počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky\| 427 774 Procento účasti na volbách\| 15,38 Počet odevzdaných úředních obálek\| 427 523 Počet platných hlasů celkem\| 424 089 Ve II. kole voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 14. a 15. října 2016 byl ve smyslu ustanovení § 76 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zvolen senátor: JMENNÝ SEZNAM SENÁTORŮ ZVOLENÝCH VE II. KOLE Volební obvod \| Senátor\| Věk\| Politická příslušnost\| Přihlášen politic. stranou, politic. hnutím nebo koalicí ---\|---\|---\|---\|--- číslo\| sídlo 1\| Karlovy Vary\| Ing. Jan Horník\| 62\| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ\| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 4\| Most\| MUDr. Alena Dernerová\| 58\| Bez politické příslušnosti\| Severočeši.cz 7\| Plzeň-město\| Mgr. Václav Chaloupek\| 67\| Občané patrioti\| Občané patrioti 10\| Český Krumlov\| Ing. Tomáš Jirsa, MBA\| 59\| Občanská demokratická strana\| Občanská demokratická strana 13\| Tábor\| Mgr. Jaroslav Větrovský\| 48\| Bez politické příslušnosti\| ANO 2011 16\| Beroun\| Jiří Oberfalzer\| 62\| Občanská demokratická strana\| Občanská demokratická strana 19\| Praha 11\| Ing. Ladislav Kos\| 58\| Hnutí pro Prahu 11\| Kos do Senátu - Koalice Hnutí pro Prahu 11, KDU-ČSL, Pirátů a Strany zelených s podporou sdružení Patnáctka náš domov 22\| Praha 10\| Renata Chmelová\| 45\| Bez politické příslušnosti\| CHMELOVÁ DO SENÁTU - VLASTA: občané Prahy 10, KDU-ČSL a LES s podporou Pirátů a Desítky pro domácí 25\| Praha 6\| Mgr. Jiří Růžička\| 68\| Bez politické příslušnosti\| Koalice STAN, TOP 09 28\| Mělník\| Petr Holeček\| 59\| Bez politické příslušnosti\| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 31\| Ústí nad Labem\| Jaroslav Doubrava\| 68\| Severočeši.cz\| Severočeši.cz 34\| Liberec\| Ing. Michael Canov\| 55\| Starostové pro Liberecký kraj\| Koalice STAN, SLK 37\| Jičín\| Ing. Tomáš Czernin\| 54\| TOP 09\| Koalice STAN, TOP 09 40\| Kutná Hora\| Ing. Jaromír Strnad\| 51\| Česká strana sociálně demokratická\| Česká strana sociálně demokratická 43\| Pardubice\| Mgr. Miluše Horská\| 57\| Bez politické příslušnosti\| Koalice KDU-ČSL, Nestraníci 46\| Ústí nad Orlicí\| Ing. Petr Šilar\| 60\| Křesťan.a demokrat.unie-Českosl. strana lidová\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 49\| Blansko\| Ing. Jaromíra Vítková\| 59\| Křesťan.a demokrat.unie-Českosl. strana lidová\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 52\| Jihlava\| RNDr. Miloš Vystrčil\| 56\| Občanská demokratická strana\| Občanská demokratická strana, Starostové pro občany, SNK Evropští demokraté, Strana soukromníků ČR 55\| Brno-město\| prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.\| 61\| Bez politické příslušnosti\| Česká strana sociálně demokratická 58\| Brno-město\| Mgr. Jiří Dušek, Ph.D.\| 44\| Bez politické příslušnosti\| ANO 2011 61\| Olomouc\| MUDr. Lumír Kantor, Ph.D.\| 54\| Bez politické příslušnosti\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 64\| Bruntál\| MUDr. Ladislav Václavec\| 49\| Bez politické příslušnosti\| ANO 2011 67\| Nový Jičín\| Petr Orel\| 57\| Strana zelených\| Koalice KDU-ČSL, SZ 70\| Ostrava-město\| Ing. Zdeněk Nytra\| 55\| Bez politické příslušnosti\| Nezávislí kandidáti 73\| Frýdek-Místek\| doc. Ing. Jiří Cieńciała, CSc.\| 66\| Bez politické příslušnosti\| OBČANÉ SPOLU - NEZÁVISLÍ 76\| Kroměříž\| Mgr. Šárka Jelínková\| 48\| Křesťan.a demokrat.unie-Českosl. strana lidová\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 79\| Hodonín\| Ing. Bc. Anna Hubáčková\| 59\| Bez politické příslušnosti\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová Předseda Státní volební komise: Chovanec v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 339/2016 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 339/2016 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí Vyhlášeno 18. 10. 2016, částka 132/2016 339 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 10. října 2016 o vydání cenových rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 3/2016 ze dne 23. září 2016, kterým se stanovují některé regulované cenyceny podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, dále cenové rozhodnutí č. 4/2016 ze dne 26. září 2016, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2015 ze dne 19. listopadu 2015, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie, a cenové rozhodnutí č. 5/2016 ze dne 26. září 2016, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie. Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 3/2016 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 27. září 2016, v částce 6. Uvedeným dnem uveřejnění nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývá dnem 1. ledna 2017. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2016 bylo uveřejněno v Energetickém regulačním věstníku ze dne 29. září 2016, v částce 7. Uvedeným dnem uveřejnění nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabylo dnem 1. října 2016. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2016 bylo uveřejněno v Energetickém regulačním věstníku ze dne 29. září 2016, v částce 8. Uvedeným dnem uveřejnění nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývá dnem 1. ledna 2017. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.
Vyhláška č. 338/2016 Sb.	Vyhláška č. 338/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 10. 2016, datum účinnosti 2. 11. 2016, částka 132/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif), ve znění vyhlášky č. 42/2002 Sb., vyhlášky č. 403/2005 Sb., vyhlášky č. 399/2006 Sb., vyhlášky č. 167/2009 Sb., vyhlášky č. 43 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 2. 11. 2016 338 VYHLÁŠKA ze dne 10. října 2016, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 35a odst. 10 a § 107 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif), ve znění vyhlášky č. 42/2002 Sb., vyhlášky č. 403/2005 Sb., vyhlášky č. 399/2006 Sb., vyhlášky č. 167/2009 Sb., vyhlášky č. 432/2013 Sb. a vyhlášky č. 162/2016 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu části sedmé se za slovo „ODMĚNA“ vkládají slova „A NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ“. 2. V § 24a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Komoře náleží paušální náhrada hotových výdajů od orgánu veřejné moci za poskytování údajů z Rejstříku zástav tomuto orgánu prostřednictvím dálkového a nepřetržitého přístupu ve výši 225 060 Kč zpětně za kalendářní rok, kdy byly údaje poskytovány, popřípadě v poměrné výši z této částky odpovídající počtu kalendářních měsíců, kdy byly údaje poskytovány, nebo v poměrné výši z této částky, pokud byly údaje poskytovány více orgánům veřejné moci.“. 3. V § 26a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Komoře náleží jednorázová náhrada hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z Rejstříku zástav orgánu veřejné moci ve výši 1 125 300 Kč. Tuto náhradu poskytne orgán veřejné moci, kterému byl přístup zvláštním zákonem zřízen jako prvnímu; pokud byl přístup takto zřízen více orgánům veřejné moci současně, poskytnou tuto náhradu v poměrné výši.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.
Nařízení vlády č. 337/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 337/2016 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění nařízení vlády č. 353/2008 Sb. Vyhlášeno 18. 10. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 132/2016 * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (443/2024 Sb.) 337 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 5. října 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění nařízení vlády č. 353/2008 Sb. Vláda nařizuje podle § 100 odst. 1, § 112 odst. 2 a § 117 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb.: ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě Čl. II Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění nařízení vlády č. 353/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 1 větě poslední se slovo „i“ nahrazuje slovy „odměnu členů osádky autobusu za dobu čekání mezi spoji časově a místně určenou jízdním řádem ve veřejné linkové osobní dopravě a“. 2. V § 2 úvodní části ustanovení se za slovo „jsou“ vkládají slova „pro účely tohoto nařízení“. 3. V § 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „(dále jen „člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu“)“. 4. V § 2 písm. d) se za slova „členy osádky autobusu“ vkládají slova „v městské autobusové dopravě27)“. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) § 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 2 písm. d) se slova „a členové osádky autobusu linkové osobní dopravy, u které délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km“ zrušují. 6. V § 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) členové osádky autobusu v linkové osobní dopravě, kterými jsou řidiči, pomocníci řidiče a průvodčí, u které délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km (dále jen „člen osádky autobusu v linkové osobní dopravě“); za tohoto zaměstnance se nepovažuje člen osádky autobusu podle písmene d),“. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h). 7. V § 2 se písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 10 zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). 8. V § 3 písm. a) se slova „s výjimkou doby čekání mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě v rámci linky časově a místně určené jízdním řádem,“ zrušují. 9. V § 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) čekáním mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě prováděné autobusy doba časově a místně určená jízdním řádem, ve které zaměstnanec uvedený v § 2 písm. a) a e) neřídí vozidlo ani nevykonává žádnou jinou práci pro zaměstnavatele; tato doba se nezapočítává do pracovní doby (dále jen „doba čekání mezi spoji“),“. Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena d) až i). 10. § 9a se zrušuje. 11. V části druhé hlavě I se za díl 3 doplňuje díl 4, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 28 zní: „Díl 4 Odměna za dobu čekání mezi spoji § 9a Za každou celou hodinu doby čekání mezi spoji přísluší členu osádky autobusu podle § 2 písm. a) odměna nejméně ve výši 90 % hodinové sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy stanovené pro pátou skupinu prací28). Doby čekání mezi spoji se pro účely stanovení odměny v kalendářním měsíci sčítají. 28) § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V části druhé se za hlavu V vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní: „HLAVA VI ČLEN OSÁDKY AUTOBUSU V LINKOVÉ OSOBNÍ DOPRAVĚ § 19a Na pracovní dobu, dobu odpočinku a bezpečnostní přestávku člena osádky autobusu v linkové osobní dopravě se použijí ustanovení § 16 až 19. § 19b Za dobu čekání mezi spoji náleží členu osádky autobusu v linkové osobní dopravě odměna podle § 9a.“. Dosavadní hlavy VI až VIII se označují jako hlavy VII až IX. 13. V části druhé se hlava IX včetně nadpisu zrušuje. 14. V § 28 se odstavec 3 zrušuje. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou ustanovení části druhé čl. II bodů 7 a 13, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r.
Nález Ústavního soudu č. 335/2016 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 335/2016 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 7. června 2016 sp. zn. Pl. ÚS 4/16 ve věci návrhu na zrušení čl. 2 odst. 2 písm. e) obecně závazné vyhlášky města Chrastava č. 2/2014 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích, kterou se stanovuje kratší doba nočního klidu, výjimečné případy, ve kterých lze rozhodnutím vymezit dobu nočního klidu kratší, a vymezují činnosti, které by mohly narušit veřejný pořádek v obci, včetně omezení těchto činností Vyhlášeno 17. 10. 2016, částka 131/2016 335 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 4/16 dne 7. června 2016 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajka), Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 2 odst. 2 písm. e) obecně závazné vyhlášky města Chrastava č. 2/2014 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích, kterou se stanovuje kratší doba nočního klidu, výjimečné případy, ve kterých lze rozhodnutím vymezit dobu nočního klidu kratší, a vymezují činnosti, které by mohly narušit veřejný pořádek v obci, včetně omezení těchto činností, za účasti města Chrastava jako účastníka řízení, takto: Ustanovení čl. 2 odst. 2 písm. e) obecně závazné vyhlášky města Chrastava č. 2/2014 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích, kterou se stanovuje kratší doba nočního klidu, výjimečné případy, ve kterých lze rozhodnutím vymezit dobu nočního klidu kratší, a vymezují činnosti, které by mohly narušit veřejný pořádek v obciobci, včetně omezení těchto činností se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Nález Ústavního soudu č. 334/2016 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 334/2016 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2016 sp. zn. Pl. ÚS 16/15 ve věci návrhu na zrušení § 376 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních Vyhlášeno 17. 10. 2016, částka 131/2016 * Odůvodnění * A. - Rekapitulace návrhu * B. - Dikce napadeného ustanovení a jeho systematické zařazení * C. - Vyjádření účastníků * D. - Zjištění ze spisu okresního soudu * E. - Hodnocení zákonodárného procesu * F. - Posouzení přípustnosti návrhu * G. - Posouzení důvodnosti návrhu * H. - Formulace výroku derogačního nálezu 334 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 16/15 dne 23. srpna 2016 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy (soudce zpravodaj), Jana Filipa, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Okresního soudu v Břeclavi na zrušení § 376 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky, takto: Ustanovení § 376 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, týká-li se řízení o určení, zda tu manželství je či není, se dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů zrušuje. Odůvodnění A. Rekapitulace návrhu 1. Navrhovatel - Okresní soud v Břeclavi (dále jen „okresní soud“) - se s odvoláním na čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) domáhal, aby Ústavní soud vydal nález, kterým zruší § 376 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále též jen „z. ř. s.“). 2. V návrhu okresní soud uvedl, že „usnesením ze dne 26. 11. 2014 č. j. 23 Nc 1593/2014-13 zahájil řízení o určení, zda je nebo není manželství uzavřené mezi I. Č. a A. Č., roz. P.“, a to z důvodu existence podezření, že manželství nevzniklo, neboť v souvislosti se sňatečným obřadem nebyly ve smyslu ustanovení § 677 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále též jen „obč. zákoník“) splněny takové náležitosti, na jejichž uplatnění je k tomu, aby manželství vzniklo, nutno bezvýhradně trvat; v daném případě mohlo jít o případ, kdy jeden ze snoubenců trpěl takovou duševní poruchou, která mu bránila vytvořit si vlastní vůli, a vůle k uzavření manželství zcela chyběla. Podáním ze dne 5. 1. 2015 oznámila obecobec Hrušky, že I. Č. zemřel. V dané situaci by soud měl podle ustanovení § 376 odst. 1 z. ř. s. zastavit řízení. Navrhovatel však vychází ze samotné podstaty projednávané věci, která spočívá v určení, zda tu manželství je či není, kdy pojmovým znakem tzv. zdánlivého manželství či neexistenčního manželství (pozn. správně má být „neexistentního manželství“) je fakt, že manželství vůbec nevznikne; takové manželství nemůže vyvolávat statusové a s ním spojené právní následky, nelze tedy vůbec hovořit o manželství. Smrtí účastníka řízení by proto nemohlo podle hmotného práva dojít k zániku právního vztahu, jestliže v daném případě šlo pouze o manželství zdánlivé, neboť tento právní vztah ani nevznikl. Podle navrhovatele by zastavení řízení z důvodu ztráty způsobilosti jednoho z manželů být účastníkem řízení po zahájení řízení tak mohlo vést k faktickému zhojení původně pouze domnělého a zdánlivého manželství. 3. Okresní soud dále připomenul, že manželství je klíčový statkový (pozn. správně má být „statusový“) poměr a jakákoliv nejistota je nežádoucí, proto může zdánlivé manželství představovat narušení veřejného pořádku a dobrých mravů, tudíž existuje veřejný zájem na tom, aby to, zda manželství je uzavřeno či není, bylo rozhodnuto najisto. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení (smrt) jednoho z manželů po zahájení řízení o určení, zda manželství je či není, jež bylo zahájeno z moci úřední, by tedy neměla být překážkou řízení. K tomu soud doplnil eventuální důsledky v rovině majetkoprávní s dopadem na dědické řízení podle zákonných dědických tříd a ocitoval čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 4. V závěru navrhovatel vyjádřil myšlenku, že „opomněl-li zákonodárce umožnit soudu pokračovat v řízení o tom, zda je či není manželství, které bylo zahájeno z úřední povinnosti, je toto v rozporu s ústavním pořádkem a veřejným zájmem, neboť zastavením tohoto řízení z důvodu ztráty způsobilosti účastníka by došlo ke zhojení manželského stavu, kdy soud v řízení pouze deklaruje, že manželství nevzniklo“. B. Dikce napadeného ustanovení a jeho systematické zařazení 5. Ustanovení § 376 odst. 1 z. ř. s., jehož zrušení se navrhovatel domáhá, zní: „Ztratí-li účastník po zahájení řízení způsobilost být účastníkem, soud řízení zastaví.“ 6. Toto ustanovení je zařazeno do části druhé zákona s označením „Zvláštní část“ hlavy páté „Řízení ve věcech rodinněprávních“ dílu prvního „Průběh řízení“ oddílu prvního „Řízení ve věcech manželských a partnerských“ pododdílu druhého „Řízení ve statusových věcech manželských“, tj. v souboru ustanovení § 371 až 398. Zákon o zvláštních řízeních soudních reguluje tři řízení ve statusových věcech manželství, a to: - o určení, zda tu manželství je či není (zdánlivé manželství), - o neplatnost manželství, - o rozvod manželství. Předmětný pododdíl je dále strukturován prostřednictvím skupinových nadpisů, a to na obecná ustanovení (§ 371-372), řízení o určení, zda tu manželství je či není, a o neplatnost manželství (§ 373-382) a řízení o rozvod manželství (§ 383-398). 7. Ze systematického zařazení napadeného ustanovení vyplývá, že je přímo aplikovatelné ve dvou ze tří statusových věcí manželských, tj. v řízení o určení, zda tu manželství je či není (zdánlivé manželství), a v řízení o neplatnost manželství (pozn. ve třetí věci, tj. v řízení o rozvod manželství je stejný důsledek ztráty způsobilosti být účastníkem po zahájení řízení upraven samostatně v § 386 z. ř. s.). C. Vyjádření účastníků 8. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve svém vyjádření nejprve stručně popsala obsah návrhu a poté se věnovala deskripci zákonodárného procesu se závěrem, že zákon byl schválen potřebnou většinou poslanců Poslanecké sněmovny, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli (s výjimkou podpisu předsedkyně Poslanecké sněmovny z důvodu rozpuštění této komory) a byl řádně vyhlášen. Připomenula, že napadené ustanovení bylo schváleno ve znění předloženém vládou (pouze došlo k přečíslování v důsledku vložení nových paragrafů) a důvodová zpráva uváděla, že návrh zákona je v plném souladu s Ústavou, ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy. S ohledem na tento stav vyjádřila stanovisko, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a naším právním řádem, a že je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby v souvislosti s návrhem okresního soudu posoudil ústavnost napadeného ustanovení a vydal příslušné rozhodnutí. 9. Senát Parlamentu České republiky nejprve zrekapituloval obsah návrhu a jeho odůvodnění. Poté se vyjádřil k jemu příslušející části zákonodárného procesu a konstatoval, že postupoval v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. V další části doplnil, že důvodová zpráva povšechně uvádí, že navržená právní úprava vychází ze stávající právní úpravy, a upozornil na doktrinární názor, podle něhož za stávajícího právního stavu soud řízení o neexistenci manželství zastaví vždy, současně doporučující přijetí do budoucna řešení, jímž by bylo možné takové řízení dokončit i po smrti jednoho z manželů. K tomu Senát dodal, že nelze přehlédnout, že zatímco možnost soudního prohlášení manželství v některých případech za neplatné, třebaže zaniklo smrtí manžela, má oporu v hmotném právu (§ 684 odst. 2 obč. zákoníku), u neexistentního manželství zákonodárce tuto možnost nepřipustil. Posléze Senát připomenul, že ztrátu způsobilosti být účastníkem s následkem zastavení řízení zakotvil zákonodárce obdobně v případě řízení o rozvod manželství. Rozhodnutí o návrhu okresního soudu ponechal na Ústavním souduÚstavním soudu. 10. Vláda a veřejná ochránkyně práv oznámily Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, že nevyužijí svého práva vstoupit do řízení. D. Zjištění ze spisu okresního soudu 11. Ze spisu okresního soudu sp. zn. 23 Nc 1593/2014 Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že na jeho adresu (k rukám JUDr. Josefa Mužíka, předsedy soudu) byl dne 21. 11. 2014 odeslán podnět k zahájení řízení sepsaný samosoudkyní téhož soudu (Mgr. Danielou Klobásovou), jehož přílohou byl rozsudek ve věci omezení svéprávnosti I. Č. Soudkyně uvedla, že dle znaleckého posudku z oboru psychiatrie jmenovaný v důsledku svého psychického onemocnění není schopen pochopit důsledky uzavření manželství, ten však pouhých 5 dnů před jednáním ve věci omezení svéprávnosti (po vypracování posudku a zhlédnutí) uzavřel dne 25. 10. 2014 sňatek s A. Č., rozenou P. Soudkyně má za to, že by ve smyslu § 677 obč. zákoníku mohlo jít o zdánlivé manželství. Rozsudkem okresního soudu ze dne 6. 11. 2014 č. j. 12 Nc 118/2012-86, 12 P a Nc 287/2012 byl I. Č. omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý činit jednání ve výroku uvedená, kromě jiného, že není způsobilý uzavírat manželství (výrok I), a opatrovníkem byla jmenována obecobec Hrušky (výrok II). Protože soud vyslovil předběžnou vykonatelnost těchto dvou výroků, oba výroky se staly vykonatelnými dnem 14. 11. 2014. Právní moc rozsudku není na jeho vyhotovení založeném ve spise vyznačena. Dne 26. 11. 2014 vydal okresní soud usnesení č. j. 23 Nc 1593/2014-13, kterým zahájil řízení o určení, zda je nebo není manželství, usnesení nabylo právní moci dne 19. 12. 2014. Obecní úřad ve Tvrdonicích vydal dne 26. 1. 2015 úmrtní list na jméno I. Č. s pravděpodobným dnem úmrtí 1. 1. 2015. Usnesením ze dne 3. 7. 2015 č. j. 23 Nc 1593/2014-29 okresní soud řízení podle § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) přerušil a podal návrh k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. E. Hodnocení zákonodárného procesu 12. Ústavní soudÚstavní soud je povinen - v souladu s § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. - zabývat se nejdříve otázkou, zda zákon, protiústavnost jehož ustanovení je namítána, byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 13. Navrhovatel se domáhá zrušení ustanovení § 376 odst. 1 z. ř. s. Z elektronické knihovny Parlamentu České republiky Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že návrh zákona byl předložen Poslanecké sněmovně jako vládní návrh dne 5. 3. 2013 a rozeslán poslancům jako tisk 931/0. Návrh byl přijat na 57. schůzi Poslanecké sněmovny dne 8. 8. 2013 usnesením č. 1747, kdy z přítomných 129 poslanců jich bylo 65 pro, 20 proti, 44 se zdrželo. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu jako tisk 174/0, který návrh projednal dne 12. 9. 2013 a návrh schválil, kdy z přítomných 56 senátorů jich bylo 43 pro a 2 proti. Dne 17. 9. 2013 byl zákon doručen prezidentu republiky k podepsání, který ho téhož dne podepsal. Zákon byl pod č. 292/2013 Sb. publikován v částce 112/2013 Sbírky zákonů, jež byla rozeslána dne 27. 9. 2013. 14. Ústavní soudÚstavní soud proto ve smyslu § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., shledal, že zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené zákonodárné kompetence Parlamentu a ústavně předepsaným způsobem. F. Posouzení přípustnosti návrhu 15. Ústavní soudÚstavní soud se předně zabýval otázkou, zda okresní soud je oprávněn podat návrh na zrušení napadeného ustanovení. Aktivní legitimaci soudu k podání návrhu na zrušení zákona, resp. jeho ustanovení, vymezuje čl. 95 odst. 2 Ústavy tak, že pokud soud dospěje k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. V § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu se stanoví, že návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. 16. V posuzované věci, tj. v řízení o určení, zda tu manželství je či není (viz zjištění učiněná Ústavním soudemÚstavním soudem ze spisu okresního soudu), zahájil okresní soud řízení podle § 13 odst. 1 z. ř. s., podle něhož se řízení zahajuje i bez návrhu, není-li zákonem stanoveno, že lze řízení zahájit jen na návrh; soud řízení zahájí bezodkladně poté, co se dozví o skutečnostech rozhodných pro vedení řízení podle tohoto zákona (sc. podle z. ř. s.). Účastníky takového řízení jsou v souladu s § 375 z. ř. s. manželé. V průběhu řízení zemřel účastník I. Č., vznikl tak prostor pro aplikaci ustanovení § 376 z. ř. s. a soud má povinnost řízení zastavit. 17. Na základě těchto zjištění Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že napadené ustanovení je ustanovením zákona, jehož má být při řešení věci použito, tj. že okresní soud je aktivně legitimován k podání návrhu na jeho zrušení podle čl. 95 odst. 2 Ústavy ve spojení s § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. 18. V souvislosti se zánikem funkce soudce Ústavního souduÚstavního soudu Vladimíra Kůrky byla předmětná věc (tomuto soudci zpravodaji přidělená a ke dni 16. 12. 2015 neskončená), na základě ustanovení § 12 odst. 17 (přechodná ustanovení) rozvrhu práce Ústavního souduÚstavního soudu v úplném znění účinném od 18. 12. 2015 (č. j. Org. 66/15), přidělena novému soudci zpravodaji, a to Josefu Fialovi; Ústavní soudÚstavní soud navrhovatele o této změně vyrozuměl. G. Posouzení důvodnosti návrhu 19. Z obsahu návrhu a ze soudního spisu jednoznačně plyne předmět řízení vedeného okresním soudem: posouzení, zda byly naplněny zákonné podmínky vzniku manželství. Budiž v této souvislosti připomenuto, že manželství je právním vztahem, který má povahu právního stavu, což znamená, že již s jeho vznikem, trváním i zánikem je spojena, často existenčně, řada dalších významných právních vztahů [např. společná majetková práva, včetně spoluvlastnictví, a povinnosti, určování otcovství, sukcese v případě smrti (dědění či přechod jiných majetkových práv) atd.]. Požadavkem získání právní jistoty jsou proto předurčovány zákonné předpoklady vzniku manželství, jakož i instrumenty umožňující „kontrolu“ jejich naplnění. 20. Hmotněprávní regulaci statusových otázek (též osobních a majetkových důsledků) spojených se vznikem manželství upravuje s účinností od 1. 1. 2014 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Z příslušných ustanovení předně plyne, že právním důvodem vzniku manželství je sňatek (§ 656), přičemž pro „řádný“ vznik manželství je třeba naplnit osobní předpoklady, náležitosti sňatečného prohlášení a náležitosti procedurální. Do jejich množiny patří i způsobilost fyzické osoby uzavřít manželství (neboť uzavření manželství má významné právní důsledky - viz též analyzovanou problematiku, bod 19), kterou má každá fyzická osoba, pokud jí v tom nebrání zákonná překážka podle § 672 až 676 (srov. § 671 obč. zákoníku). Mezi relevantní zákonné překážky patří nezletilost a nesvéprávnost (§ 672), omezená svéprávnost v této oblasti (§ 673), existence jiného manželství, registrovaného partnerství či jiného obdobného svazku uzavřeného v zahraničí (§ 674), blízký příbuzenský vztah (§ 675), resp. jiný „závislý“ vztah - poručenství, pěstounství a svěřenectví (§ 676). K náležitostem sňatečného prohlášení se řadí dostatečná svéprávnost snoubenců, jejich osobní prohlášení, jež musí být svobodné a úplné (§ 656 odst. 1 obč. zákoníku), aj. Případné vady procesu uzavírání manželství mohou mít různé následky; některé nejsou sankcionovány vůbec, jiné mohou vést k tzv. neplatnosti manželství, další způsobují, že manželství vůbec nevznikne. Obč. zákoník v ustanoveních § 677-686 reguluje dva následky vad vyskytnuvších se při uzavírání manželství, a to manželství zdánlivé (§ 677-679) a neplatnost manželství (§ 680-686). Za manželství zdánlivé (non matrimonium) se považuje takové, pokud alespoň u jedné z osob, které hodlaly uzavřít manželství, nebyly v projevu vůle o vstupu do manželství nebo ve sňatečném obřadu nebo v souvislosti s ním splněny takové náležitosti, na jejichž splnění je k tomu, aby manželství vzniklo, nutno bezvýhradně trvat (tj. jde o následek zcela zásadních vad). Podle § 678 obč. zákoníku může soud určit, že manželství není, i bez návrhu, přičemž jeho rozhodnutí má deklaratorní povahu. Existence některé ze zákonných překážek vytváří možnost konstitutivním rozsudkem prohlásit manželství za neplatné (jde o matrimonium nullum, tj. o situaci, kdy manželství uzavřené i přes zákonnou překážku se považuje za platné, dokud není prohlášeno za neplatné - § 681 obč. zákoníku). Návrh na prohlášení manželství za neplatné může podat každý, kdo na tom má právní zájem, ledaže manželství bránila překážka omezené svéprávnosti (§ 680 i. f.). Speciální případ představuje úprava zařazená do § 684 obč. zákoníku, podle které lze prohlásit manželství za neplatné pouze na návrh manžela v případě vad jeho vůle, včetně dvou případů relevantního omylu. 21. Již v samotné hmotněprávní úpravě jsou obsaženy, pro určité situace, projevy poměrně intenzivního veřejného zájmu na zjištění poruch v procesu vzniku manželství (srov. bod 19 i. f.). Jsou vyjádřeny možnostmi ingerence soudu i bez procesní aktivity dotčených osob. Ve vazbě na hmotněprávní úpravu v obč. zákoníku byla přijata procesněprávní regulace a byla zařazena do zákona o zvláštních řízeních soudních. 22. Není pochyb o tom, že civilní soudní řízení je determinováno řadou základních procesních zásad a jeho zahájení i další průběh závisí na podmínkách řízení. 23. Jedna z fundamentálních procesních zásad - zásada dispozitivnosti - se promítá do postulátu, že civilní řízení lze zahájit pouze na návrh (§ 79 o. s. ř.). Modifikace dispoziční zásady projevy zásady oficiality (která je výronem veřejného zájmu) je vyvolána zvláštní povahou některých řízení, v nichž se projeví veřejný zájem na úpravě poměrů účastníků (bez zřetele na jejich individuální zájmy), např. zakotvením možnosti zahájit řízení ex offo, z moci úřední, tj. i bez návrhu. Výrazem tohoto veřejného zájmu je konstrukce § 13 odst. 1 z. ř. s., vyjadřující pravidlo, že řízení podle tohoto zákona se zahajuje i bez návrhu, není-li zákonem stanoveno, že lze řízení zahájit jen na návrh. Obdobně se zásada oficiality uplatní v dalších fázích řízení, např. modifikací účinků procesních úkonů účastníků, možností rozhodnutí ultra petitum aj. (stranou lze ponechat jiné typické dopady veřejného zájmu, např. zásadu vyšetřovací): a) § 15 z. ř. s.: Vezme-li navrhovatel návrh na zahájení řízení zpět, soud může rozhodnout o neúčinnosti tohoto zpětvzetí, jsou-li splněny podmínky pro zahájení řízení i bez návrhu. b) § 26 z. ř. s.: Soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu. c) § 28 odst. 2 z. ř. s.: Bylo-li řízení možné zahájit i bez návrhu, odvolací soud není vázán mezemi, ve který se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí. (Pozn.: V řízení o prohlášení manželství za neplatné z důvodů uvedených v § 684 obč. zákoníku se toto ustanovení nepoužije - viz § 374 odst. 2 i. f. z. ř. s.) d) § 29 z. ř. s.: Při povolení obnovy řízení nebo zrušení napadeného rozhodnutí na základě žaloby pro zmatečnost není soud vázán mezemi, ve kterých se účastník domáhá přezkoumání rozhodnutí, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu. e) § 30 odst. 2 z. ř. s.: Dovolací soud není vázán rozsahem dovolacích návrhů ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu. f) § 379 z. ř. s.: Nedostaví-li se navrhovatel k jednání bez řádné a včasné omluvy, soud řízení (sc. řízení o určení, zda tu manželství je či není, a o neplatnost manželství) zastaví, ledaže jsou dány důvody pro zahájení řízení bez návrhu. 24. Podmínky civilního řízení jsou množinou prvků - předpokladů, za kterých lze zahájit a vést civilní řízení; patří mezi ně i existence způsobilého účastníka řízení. Ztráta způsobilosti být účastníkem je obecně překážkou postupu řízení, a to takovou, jež vytváří prostor pro posouzení, zda lze v řízení pokračovat (§ 107 odst. 1 o. s. ř.), přičemž výsledek takového posouzení je závislý na povaze věci. Pokud povaha věci neumožňuje pokračování v řízení, řízení se zastaví (§ 107 odst. 5 o. s. ř.); jestliže povaha věci umožní pokračovat v řízení, pak nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení jeho procesní nástupce (diferencovaně podle toho, zda účastníkem řízení byla fyzická osoba - § 107 odst. 2 o. s. ř. či právnická osoba - § 107 odst. 3 o. s. ř.). U fyzické osoby je tato ztráta způsobilosti být účastníkem následkem její smrti. Zatímco konstrukce zakotvená v ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř. zohledňuje zmíněnou „povahu“ věci (což umožňuje vyhodnotit hmotněprávní povahu předmětu řízení, tj. posoudit, zda práva a povinnosti, o něž v řízení jde, přešla, resp. mohla přejít podle hmotného práva na právní nástupce), ustanovení § 376 odst. 1 z. ř. s. je k němu lex specialis a ukládá soudu povinnost řízení o určení neexistence a neplatnosti manželství vždy zastavit, ledaže by se uplatnila modifikace této odchylky (§ 376 odst. 2 a 3 z. ř. s.) u řízení o prohlášení manželství za neplatné zahájeného na návrh manžela podle § 374 odst. 1 z. ř. s. (tj. z důvodu, že projev vůle o vstupu do manželství byl učiněn pod nátlakem spočívajícím v užití násilí nebo vyhrožováním násilí nebo byl učiněn v důsledku omylu o totožnosti snoubence nebo o povaze sňatečného právního jednání, srov. též § 684 odst. 1 obč. zákoníku). Odchylku představuje i hmotněprávní ustanovení § 685 obč. zákoníku připouštějící prohlásit manželství uzavřené přes relevantní zákonnou překážku (bigamie, příbuzenství) za neplatné, a to i v případě, že již zaniklo (tj. včetně zániku smrtí jednoho z manželů). 25. Argumentace navrhovatele odůvodňující zrušení napadeného ustanovení je založena na úvaze, že zastavení řízení z důvodu ztráty způsobilosti být účastníkem řízení by mohlo vést k faktickému zhojení původně pouze domnělého či zdánlivého manželství, což by mohlo vyvolat důsledky v rovině majetkoprávní s dopadem na dědické řízení podle zákonných dědických skupin (sc. na nabytí majetku děděním v zákonné posloupnosti). Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že v tomto druhu řízení je vázán toliko petitem návrhu, což mu umožňuje vyhodnotit i případné další ústavněprávní aspekty napadeného ustanovení. 26. Po analýze obecných východisek dospěl Ústavní soudÚstavní soud k dílčímu závěru, že existence veřejného zájmu na úpravě poměrů účastníků se neprojeví jen při zahájení příslušného řízení, ale též ovlivňuje jeho průběh (viz např. dopady vyšetřovací zásady při zjišťování skutkového stavu). Za této situace je třeba zvážit, nakolik je potřeba určení právního postavení účastníků ovlivněna nastoupením relevantních právních skutečností po zahájení příslušného řízení. Jednou z těchto právních skutečností je i ztráta způsobilosti některého z dotčených subjektů být účastníkem řízení, typicky v důsledku smrti fyzické osoby. Bezvýjimečná povinnost soudu zastavit v takovém případě řízení by mohla vést ke ztrátě možnosti postavit najisto právní status dotčených účastníků. 27. Ústavní soudÚstavní soud respektuje potřebu právní jistoty při posuzování vzniku a existence manželství v případech, kdy řízení mohlo být zahájeno z úřední povinnosti, a shledává, že tato potřeba trvá i tehdy, pokud některý z účastníků ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení. Napadené ustanovení brání plné realizaci takové potřeby, jde o ustanovení ve svých dopadech zasahující do realizace konkrétních základních práv a svobod garantovaných Listinou. Právní povaha manželství a široké spektrum právních vztahů s ním spojených (bod 19) vede Ústavní soudÚstavní soud ke konkluzi, že aplikace ustanovení § 376 odst. 1 z. ř. s. je způsobilá porušit základní právo dotčených osob na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života (čl. 10 odst. 2 Listiny, příp. čl. 32 Listiny), základní právo vlastnit majetek a majetek dědit (čl. 11 odst. 1 Listiny) a základní právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny), a proto je napadené ustanovení rozporné s ústavním pořádkem (čl. 1 odst. 1 Ústavy). 28. Základní právo na ochranu soukromého a rodinného života je úzce spojeno s určením právního postavení fyzické osoby, a to buď jako osoby žijící v manželství, či žijící mimo manželství. Řada právních institutů kalkuluje přímo s právním statusem „manžela“, přičemž jejich uplatnění mimo tento právní vztah je vyloučeno, příp. omezeno. Např. jde o společné jmění manželů, vymezení okruhu osob blízkých, příp. členů rodiny zaměstnance, nebo osob oprávněných z nemocenského pojištění, udělování souhlasu s poskytnutím zdravotní služby, běh promlčecí lhůty, klasifikace rodinného závodu, stanovení okruhu dědiců, režim společného nájmu bytu i výměnku, společné členství v bytovém družstvu, nemožnost vzniku a existence základního pracovněprávního vztahu, uplatnění domněnek určování otcovství atd. V demonstrativním výčtu právních institutů jsou typicky statusové instituty, které determinují primární právní postavení osoby (nejen samotné manželství, ale i otcovství apod.) a jejichž defekty v konkrétních právních vztazích mohou vést k porušení práva na ochranu soukromí a rodiny zaručeného v čl. 10 odst. 2, eventuálně čl. 32 Listiny, jsou mezi nimi i majetkové instituty, jejichž účelem je zajistit ochranu základních práv garantovaných v čl. 11 odst. 1 Listiny (bezpodílové spoluvlastnictví v rámci společného jmění, zařazení osob do dědických tříd, jakož i způsobilost pořízení pro případ smrti aj.). Právní nemožnost najisto a definitivně určit status fyzické osoby a na to navazující její (ne)uplatnění v příslušných právních vztazích přímo zasahuje do obou základních práv, a to jak přímo manželů, resp. osob uzavřevších nicotné manželství, tak třetích osob (např. příbuzných). Potřeba určení tohoto právního postavení trvá i po smrti fyzické osoby. 29. Určení právního postavení zemřelé fyzické osoby v hmotněprávních vztazích, které jsou výsledkem realizace výše zmíněných institutů, je závislé na dostatečném „prostoru“ pro zajištění spravedlivé ochrany subjektivních práv a oprávněných zájmů účastníků (§ 1 o. s. ř.), a to i v řízeních upravených v z. ř. s. (§ 1 odst. 2 z. ř. s.). Nedostatek procesních záruk pro uplatňování práv představuje přímé porušení základního práva na soudní ochranu garantovaného v čl. 36 odst. 1 Listiny. Právě takové porušení shledal Ústavní soud v napadeném ustanovení § 376 odst. 1 z. ř. s., které neumožňuje po smrti fyzické osoby určit, zda manželství touto osobou uzavřené vzniklo či nevzniklo (na rozdíl od některých případů „pouhé“ neplatnosti manželství), čímž je omezeno, příp. zcela vyloučeno spravedlivě ochránit navazující subjektivní práva, a to i subjektivní práva třetích osob. H. Formulace výroku derogačního nálezu 30. Z uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud návrhu vyhověl a ustanovení § 376 odst. 1 z. ř. s. zrušil podle ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., v rozsahu uvedeném ve výroku, a to dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Učinil tak poté, co dospěl k závěru, že s ohledem na kogentní povahu napadeného ustanovení nelze jeho protiústavnost odstranit ani ústavně konformním výkladem, ani interpretativním výrokem. Proto použil tzv. rozsahový výrok, kterým vymezil, v jakém rozsahu nelze napadené ustanovení uplatnit v řízeních týkajících se tzv. zdánlivého manželství. Ode dne vyhlášení tohoto nálezu tak lze zrušené ustanovení § 376 odst. 1 z. ř. s. použít v rozsahu ve výroku uvedeném, aniž by je bylo třeba celé zrušit a uložit zákonodárci povinnost tuto otázku nově upravit. Ústavní soudÚstavní soud si je současně vědom toho, že tento postup, respektující požadavek minimalizace zásahu na straně jedné a bezproblémové okamžité ústavní aplikace napadeného ustanovení na straně druhé, není z hlediska legislativní techniky rovněž bez problémů, i když je nově vymezený obsah tohoto ustanovení adresován zejména soudní moci. Právě přijatý zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), v § 13 odst. 1 sice nově vytvořil prostor pro legislativně-technickou úpravu předmětného ustanovení, vyplývající z tohoto nálezu, avšak zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2020. Proto Ústavní soudÚstavní soud očekává, že zákonodárce v rámci prostoru, který mu byl tímto nálezem vytvořen, bude reagovat na materiální předpoklady normotvorby (blíže sub 19 až 29), jejichž stav signalizuje případ projednávaný okresním soudem, a v tomto směru obsah takto negativním rozsahovým výrokem zrušeného ustanovení výslovně upřesní a sladí s úpravou obsaženou v předpisech občanského práva hmotného. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek.
Vyhláška č. 333/2016 Sb.	Vyhláška č. 333/2016 Sb. Vyhláška o úhradě nákladů na provedení odborných úkonů podle zákona o biocidech Vyhlášeno 17. 10. 2016, datum účinnosti 18. 10. 2016, částka 131/2016 * § 1 - Výše záloh na úhradu nákladů na provedení odborných úkonů a maximální výše úhrad nákladů na provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností podle § 16 odst. 3 zákona o biocidech jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. * § 2 - Výše úhrad nákladů na provedení odborných úkonů podle § 16 odst. 3 zákona o biocidech se stanoví tak, že počet hodin provedených odborných úkonů podle přílohy č. 1 k této vyhlášce se násobí sazbou, která je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce. * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 18. října 2016. č. 1 k vyhlášce č. 333/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 333/2016 Sb. Aktuální znění od 18. 10. 2016 333 VYHLÁŠKA ze dne 11. října 2016 o úhradě nákladů na provedení odborných úkonů podle zákona o biocidech Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 zákona č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech), k provedení § 16 odst. 3 zákona o biocidech: § 1 Výše záloh na úhradu nákladů na provedení odborných úkonů a maximální výše úhrad nákladů na provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností podle § 16 odst. 3 zákona o biocidech jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 2 Výše úhrad nákladů na provedení odborných úkonů podle § 16 odst. 3 zákona o biocidech se stanoví tak, že počet hodin provedených odborných úkonů podle přílohy č. 1 k této vyhlášce se násobí sazbou, která je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 18. října 2016. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 333/2016 Sb. Výše záloh na úhradu nákladů na provedení odborných úkonů a maximální výše úhrad nákladů na provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností Kód\| Činnost\| Výše zálohy\| Maximální výše úhrady nákladů ---\|---\|---\|--- Činnosti spojené se schvalováním účinných látek\| 100\| Hodnocení dokumentace k žádosti o schválení účinné látky pro první typ přípravku.\| 1 000 000 Kč\| 3 900 000 Kč 101\| Hodnocení dokumentace k žádosti o schválení účinné látky pro další jeden typ přípravku.\| 500 000 Kč\| 1 000 000 Kč 110\| Hodnocení dokumentace k žádosti o schválení účinné látky pro první typ přípravku, pokud je účinná látka mikroorganismus.\| 500 000 Kč\| 3 900 000 Kč 111\| Hodnocení dokumentace k žádosti o schválení účinné látky pro další jeden typ přípravku, pokud je účinná látka mikroorganismus.\| 250 000 Kč\| 500 000 Kč 120\| Hodnocení dokumentace k žádosti o obnovení schválení účinné látky pro první typ přípravku zahrnující úplné hodnocení předložené žádosti.\| 1 000 000 Kč\| 2 000 000 Kč 121\| Hodnocení dokumentace k žádosti o obnovení schválení účinné látky pro první typ přípravku zahrnující pouze částečné hodnocení předložené žádosti.\| 500 000 Kč\| 1 000 000 Kč 122\| Hodnocení dokumentace k žádosti o obnovení schválení účinné látky pro další typ přípravku zahrnující úplné hodnocení předložené žádosti.\| 500 000 Kč\| 1 000 000 Kč 123\| Hodnocení dokumentace k žádosti o obnovení schválení účinné látky pro další typ přípravku zahrnující pouze částečné hodnocení předložené žádosti.\| 250 000 Kč\| 500 000 Kč Činnosti spojené s povolováním biocidních přípravků\| 200\| Hodnocení dokumentace k žádosti o povolení biocidního přípravku.\| 200 000 Kč\| 400 000 Kč 201\| Hodnocení dokumentace k žádosti o vnitrostátní povolení biocidního přípravku, který je identický s referenčním přípravkem, který byl předložen jako součást dokumentace k žádosti o schválení účinné látky.\| 40 000 Kč\| 80 000 Kč 202\| Hodnocení dokumentace k žádosti o povolení kategorie biocidních přípravků.\| 400 000 Kč\| 800 000 Kč 203\| Hodnocení dokumentace k žádosti o povolení biocidního přípravku zjednodušeným postupem povolování.\| 20 000 Kč\| 60 000 Kč 204\| Hodnocení dokumentace k žádosti o povolení kategorie biocidních přípravků zjednodušeným postupem.\| 40 000 Kč\| 120 000 Kč 205\| Hodnocení dokumentace k žádosti o významnou změnu v povolení.\| 80 000 Kč\| 160 000 Kč 206\| Hodnocení dokumentace k žádosti o nevýznamnou změnu v povolení\| 12 000 Kč\| 24 000 Kč 207\| Hodnocení dokumentace k žádosti o obnovení povolení biocidního přípravku s úplným hodnocením předložené žádosti\| 100 000 Kč\| 300 000 Kč 208\| Hodnocení dokumentace k žádosti o obnovení povolení biocidního přípravku s částečným hodnocením předložené žádosti.\| 35 000 Kč\| 100 000 Kč 209\| Hodnocení dokumentace k žádosti o obnovení povolení biocidního přípravku zjednodušeným postupem povolování.\| 10 000 Kč\| 30 000 Kč 211\| Hodnocení dokumentace k žádosti o povolení stejného biocidního přípravku.\| 10 000 Kč\| 30 000 Kč 220\| Hodnocení dokumentace k žádosti o povolení biocidního přípravku obsahujícího více než jednu účinnou látku.\| Záloha uvedená pod kódem č. 200 se navyšuje o zálohu 10 000 Kč za každou další účinnou látku.\| Maximální výše úhrady nákladů za činnost uvedenou pod kódem č. 200 se navyšuje o zálohu 32 000 Kč za každou další účinnou látku. 221\| Hodnocení dokumentace k žádosti o povolení biocidního přípravku obsahujícího jednu nebo více sledovaných látek.\| Záloha uvedená pod kódem č. 200 se navyšuje o zálohu 10 000 Kč za každou sledovanou látku.\| Maximální výše úhrady nákladů za činnost uvedenou pod kódem č. 200 se navyšuje o zálohu 32 000 Kč za každou sledovanou látku. 222\| Hodnocení dokumentace k žádosti o povolení biocidního přípravku, který je určen pro více než jednu kategorii uživatelů.\| Záloha uvedená pod kódem č. 200 se navyšuje o zálohu 5 000 Kč za každou další kategorii uživatelů.\| Maximální výše úhrady nákladů za činnost uvedenou pod kódem č. 200 se navyšuje o zálohu 10 000 Kč za každou další kategorii uživatelů. 223\| Hodnocení dokumentace k žádosti o povolení biocidního přípravku, v rámci kterého je nutné provést srovnávací posouzení.\| Záloha uvedená pod kódem č. 200 se navyšuje o zálohu 60 000 Kč za srovnávací posouzení.\| Maximální výše úhrady nákladů za činnost uvedenou pod kódem č. 200 se navyšuje o zálohu 200 000 Kč za srovnávací posouzení. 224\| Hodnocení dokumentace k žádosti o povolení biocidního přípravku, v rámci kterého je nutné stanovit maximální limit reziduí.\| Záloha uvedená pod kódem č. 200 se navyšuje o zálohu 60 000 Kč za stanovení maximálního limitu reziduí.\| Maximální výše úhrady nákladů za činnost uvedenou pod kódem č. 200 se navyšuje o zálohu 200 000 Kč za stanovení maximálního limitu reziduí. 230\| Hodnocení informací předložených k žádosti o povolení souběžného obchodu.\| 10 000 Kč\| 30 000 Kč 240\| Hodnocení souhrnu biocidního přípravku pro účely vzájemného uznání vnitrostátního povolení biocidního přípravku.\| 20 000 Kč\| 60 000 Kč Další odborné úkony\| 300\| Příprava podkladů pro účely podání žádosti podle čl. 3 odst. 3 nařízení o biocidech.\| 20 000 Kč\| 60 000 Kč Příloha č. 2 k vyhlášce č. 333/2016 Sb. Sazba za provedení odborných úkonů Kód\| Odborný úkon\| Sazba za provedení odborných úkonů / hod. ---\|---\|--- EXP\| Odborný úkon spojený s hodnocením předložených studií, hodnocení závěrů hodnocení rizik, hodnocení klasifikace.\| 790 Kč AST\| Odborný úkon k zajištění technické podpory, zejména vyhledávání dat z vědeckých databází.\| 500 Kč
Sdělení Státní volební komise č. 332/2016 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 332/2016 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev krajů konaných ve dnech 7. a 8. října 2016 Vyhlášeno 11. 10. 2016, částka 130/2016 332 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 10. října 2016 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev krajů konaných ve dnech 7. a 8. října 2016 Státní volební komiseStátní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 8 odst. 1 písm. d) a § 44 odst. 2 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky voleb do zastupitelstev krajů konaných ve dnech 7. a 8. října 2016. CELKOVÉ VÝSLEDKY VOLEB DO ZASTUPITELSTEV KRAJŮ konaných ve dnech 7. a 8. října 2016 Počet zvolených zastupitelstev krajů:\| 13 ---\|--- Celkový počet zvolených zastupitelů:\| 675 Seznam krajů, ve kterých nedošlo ke zvolení zastupitelstva z důvodu uvedeného v § 47 odst. 1 písm. b) zákona č. 130/2000 Sb:\| - Celkové údaje za zvolená zastupitelstva krajů v ČR celkem\| Počet volebních okrsků:\| 13 660 Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování:\| 13 660 Počet osob, zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů voličů:\| 7 461 766 Počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:\| 2 579 668 Procento účasti ve volbách:\| 34,57 Počet odevzdaných úředních obálek:\| 2 575 821 Počet platných hlasů celkem:\| 2 532 311 Politická strana, politické hnutí, koalice\| Celkové údaje za ČR celkem ---\|--- Platné hlasy\| Mandáty Č.\| Název\| abs\| %\| abs\| % 1\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 595, 17000 Praha 7\| 3 948\| 0,15\| 0\| 0,00 2\| Občanská demokratická strana\| 239 836\| 9,47\| 76\| 11,26 3\| Budoucnost pro Liberecký kraj\| 3 612\| 0,14\| 0\| 0,00 4\| Starostové a Sportovci pro Ústecký kraj\| 3 185\| 0,12\| 0\| 0,00 5\| Sdružení nezávislých kandidátů 1\| 2 135\| 0,08\| 0\| 0,00 6\| Piráti + Změna + ProRegion -> Kraj nové generace\| 6 004\| 0,23\| 0\| 0,00 7\| Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů a SNK\| 9 041\| 0,35\| 2\| 0,30 8\| Československá strana socialistická\| 66\| 0,00\| 0\| 0,00 9\| Komunistická strana Československa\| 7 663\| 0,30\| 0\| 0,00 10\| Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky, HOZK a Nového směru\| 260\| 0,01\| 0\| 0,00 11\| OBČANÉ 2011\| 514\| 0,02\| 0\| 0,00 12\| Česká strana sociálně demokratická\| 386 150\| 15,24\| 125\| 18,52 13\| PRO JIŽNÍ ČECHY - Starostové, HOPB a TOP 09\| 14 658\| 0,57\| 5\| 0,74 14\| ALTERNATIVA\| 1 965\| 0,07\| 0\| 0,00 16\| Starostové PRO VYSOČINU\| 10 390\| 0,41\| 4\| 0,59 17\| Ilegálním imigrantům NE - peníze raději pro naše děti\| 903\| 0,03\| 0\| 0,00 18\| Severočeši.cz\| 3 977\| 0,15\| 0\| 0,00 19\| Svoboda a síla\| 904\| 0,03\| 0\| 0,00 20\| JsmePRO! Kraj 2016\| 9 048\| 0,35\| 0\| 0,00 21\| Zelení a Piráti\| 17 624\| 0,69\| 3\| 0,44 22\| Pro otevřený kraj - Piráti, Zelení, Změna\| 5 776\| 0,22\| 0\| 0,00 23\| Starostové pro Jižní Moravu\| 21 386\| 0,84\| 4\| 0,59 24\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová\| 159 610\| 6,30\| 42\| 6,22 25\| NEZÁVISLÍ a MORAVANÉ\| 1 705\| 0,06\| 0\| 0,00 26\| Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)\| 4 207\| 0,16\| 0\| 0,00 27\| VOK - Volba pro Karlovarský kraj\| 2 518\| 0,09\| 0\| 0,00 28\| Romská demokratická strana\| 480\| 0,01\| 0\| 0,00 29\| Starostové pro občany\| 7 509\| 0,29\| 0\| 0,00 30\| ANO 2011\| 533 061\| 21,05\| 176\| 26,07 31\| Změna pro lidi\| 1 284\| 0,05\| 0\| 0,00 32\| TOP 09\| 86 164\| 3,40\| 12\| 1,78 33\| ÚSVIT - Národní Koalice s Blokem proti islamizaci\| 717\| 0,02\| 0\| 0,00 34\| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ\| 101 696\| 4,01\| 24\| 3,56 35\| Politické hnutí PRO 2016\| 598\| 0,02\| 0\| 0,00 36\| Koalice pro Královéhradecký kraj - KDU-ČSL - Hradecký demokratický klub - Volba pro město\| 15 912\| 0,62\| 5\| 0,74 37\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 267 047\| 10,54\| 86\| 12,74 38\| JIHOČEŠI 2012\| 10 629\| 0,41\| 4\| 0,59 39\| Strana soukromníků České republiky\| 1 795\| 0,07\| 0\| 0,00 40\| Alternativa pro občany\| 1 014\| 0,04\| 0\| 0,00 41\| Národní demokracie\| 3 934\| 0,15\| 0\| 0,00 42\| Starostové ProOlomoucký kraj\| 16 376\| 0,64\| 6\| 0,89 43\| Úsvit s Blokem proti islamizaci\| 20 661\| 0,81\| 0\| 0,00 44\| JIHOČEŠTÍ HASIČI\| 2 158\| 0,08\| 0\| 0,00 45\| Moravané\| 7 795\| 0,30\| 0\| 0,00 46\| Dobrá volba\| 1 779\| 0,07\| 0\| 0,00 47\| STAROSTOVÉ a nezávislí\| 12 828\| 0,50\| 0\| 0,00 48\| Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD)\| 16 730\| 0,66\| 2\| 0,30 49\| NOVÁ GENERACE\| 1 352\| 0,05\| 0\| 0,00 50\| STAROSTOVÉ A VÝCHODOČEŠI\| 14 649\| 0,57\| 4\| 0,59 51\| Starostové a Patrioti s podporou Svobodných a Soukromníků\| 13 066\| 0,51\| 4\| 0,59 52\| Svobodní a Soukromníci\| 46 948\| 1,85\| 4\| 0,59 53\| OBČANÉ PRO OLOMOUCKÝ KRAJ - volba OK\| 3 603\| 0,14\| 0\| 0,00 54\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - NE imigrantům, STOP nepřizpůsobivým a diktátu EU!\| 4 015\| 0,15\| 0\| 0,00 55\| Koalice pro Pardubický kraj\| 23 421\| 0,92\| 9\| 1,33 56\| Piráti a Strana zelených + Změna pro Královéhradecký kraj\| 8 602\| 0,33\| 2\| 0,30 57\| Strana zelených\| 4 417\| 0,17\| 0\| 0,00 58\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - NE imigrantům, PROTI nepřizpůsobivým, PRO pořádek!\| 5 988\| 0,23\| 0\| 0,00 59\| OSOBNOSTI PARDUBICKÉHO KRAJE\| 4 691\| 0,18\| 0\| 0,00 60\| NOVÝ SEVER\| 2 796\| 0,11\| 0\| 0,00 61\| Koalice pro Plzeňský kraj - KDU-ČSL, Strana zelených a hnutí Nestraníci\| 8 196\| 0,32\| 2\| 0,30 62\| Strana svobodných občanů\| 4 453\| 0,17\| 0\| 0,00 63\| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (STAN) s podporou KOA, KDU-ČSL a TOP 09\| 7 082\| 0,27\| 5\| 0,74 64\| HNUTI NEZÁVISLÝCH ZA HARMONICKÝ ROZVOJ OBCÍOBCÍ A MĚST\| 4 492\| 0,17\| 3\| 0,44 65\| PRO REGION\| 4 989\| 0,19\| 0\| 0,00 66\| ZMĚNA PRO LIBERECKÝ KRAJ\| 8 744\| 0,34\| 4\| 0,59 67\| NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI\| 9 319\| 0,36\| 0\| 0,00 68\| NEZÁVISLÍ\| 11 097\| 0,43\| 0\| 0,00 69\| Konzervativní strana\| 304\| 0,01\| 0\| 0,00 70\| Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK\| 3 844\| 0,15\| 0\| 0,00 71\| Strana Práv Občanů\| 4 017\| 0,15\| 0\| 0,00 72\| „SPOLU PRO KRAJ KDU-ČSL, SZ A SNK ED“\| 12 326\| 0,48\| 0\| 0,00 73\| Žijeme Vysočinou - TOP 09 a Zelení\| 7 531\| 0,29\| 0\| 0,00 74\| Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty\| 19 279\| 0,76\| 7\| 1,04 75\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - Imigranty a islám v ČR nechceme!\| 12 729\| 0,50\| 0\| 0,00 76\| Otevřený kraj\| 4 514\| 0,17\| 0\| 0,00 77\| Piráti a Strana zelených\| 8 198\| 0,32\| 0\| 0,00 78\| Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů\| 1 18 287\| 4,67\| 30\| 4,44 79\| ProKraj\| 4 736\| 0,18\| 0\| 0,00 80\| PRO Zdraví a Sport\| 3 062\| 0,12\| 0\| 0,00 81\| SDRUŽENÍ PRO REPUBLIKU - REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA\| 1 225\| 0,04\| 0\| 0,00 82\| Česká pirátská strana\| 44 070\| 1,74\| 3\| 0,44 83\| Starostové pro Liberecký kraj\| 40 058\| 1,58\| 18\| 2,67 84\| Národní socialisté - LEV21\| 95\| 0,00\| 0\| 0,00 85\| VÝCHODOČEŠI, NEZÁVISLÍ, PATRIOTI\| 2 253\| 0,08\| 0\| 0,00 86\| ZMĚNA pro Vysočinu\| 1 501\| 0,05\| 0\| 0,00 87\| TOP 09 s podporou starostů a „Žít Brno“\| 22 997\| 0,90\| 4\| 0,59 88\| Naše Pardubice\| 595\| 0,02\| 0\| 0,00 89\| Úsvit - Národní Koalice\| 1 518\| 0,05\| 0\| 0,00 Pozn.: Údaje v % jsou u platných hlasů oříznuty a u mandátů zaokrouhleny na 2 desetinná místa. Politická strana, politické hnutí, koalice\| Celkové údaje za ČR celkem ---\|--- Platné hlasy\| Mandáty Č.\| Název\| abs\| %\| abs\| % Středočeský kraj 1\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 595, 17000 Praha 7\| 699\| 0,19\| 0\| 0,00 2\| Občanská demokratická strana\| 45 759\| 13,05\| 10\| 15,38 11\| OBČANÉ 2011\| 514\| 0,14\| 0\| 0,00 12\| Česká strana sociálně demokratická\| 48 226\| 13,75\| 11\| 16,92 26\| Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)\| 958\| 0,27\| 0\| 0,00 28\| Romská demokratická strana\| 247\| 0,07\| 0\| 0,00 30\| ANO 2011\| 72 795\| 20,76\| 16\| 24,62 32\| TOP 09\| 22 928\| 6,54\| 5\| 7,69 34\| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ\| 64 621\| 18,43\| 15\| 23,08 37\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 35 534\| 10,13\| 8\| 12,31 41\| Národní demokracie\| 748\| 0,21\| 0\| 0,00 43\| Úsvit s Blokem proti islamizaci\| 2 724\| 0,77\| 0\| 0,00 52\| Svobodní a Soukromníci\| 7 601\| 2,16\| 0\| 0,00 67\| NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI\| 1 701\| 0,48\| 0\| 0,00 70\| Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK\| 617\| 0,17\| 0\| 0,00 72\| „SPOLU PRO KRAJ KDU-ČSL, SZ A SNK ED“\| 12 326\| 3,51\| 0\| 0,00 75\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - Imigranty a islám v ČR nechceme!\| 2 806\| 0,80\| 0\| 0,00 78\| Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů\| 17 397\| 4,96\| 0\| 0,00 81\| SDRUŽENÍ PRO REPUBLIKU - REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA\| 130\| 0,03\| 0\| 0,00 82\| Česká pirátská strana\| 12 208\| 3,48\| 0\| 0,00 Jihočeský kraj 1\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 595, 17000 Praha 7\| 257\| 0,14\| 0\| 0,00 2\| Občanská demokratická strana\| 23 210\| 12,67\| 8\| 14,55 12\| Česká strana sociálně demokratická\| 41 299\| 22,55\| 15\| 27,27 13\| PRO JIŽNÍ ČECHY - Starostové, HOPB a TOP 09\| 14 658\| 8,00\| 5\| 9,09 24\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová\| 12 147\| 6,63\| 4\| 7,27 30\| ANO 2011\| 32 348\| 17,67\| 12\| 21,82 35\| Politické hnutí PRO 2016\| 598\| 0,32\| 0\| 0,00 37\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 18 317\| 10,00\| 7\| 12,73 38\| JIHOČEŠI 2012\| 10 629\| 5,80\| 4\| 7,27 39\| Strana soukromníků České republiky\| 1 294\| 0,70\| 0\| 0,00 41\| Národní demokracie\| 276\| 0,15\| 0\| 0,00 44\| JIHOČEŠTÍ HASIČI\| 2 158\| 1,17\| 0\| 0,00 45\| Moravané\| 271\| 0,14\| 0\| 0,00 49\| NOVA GENERACE\| 1 352\| 0,73\| 0\| 0,00 54\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - NE imigrantům, STOP nepřizpůsobivým a diktátu EU!\| 1 632\| 0,89\| 0\| 0,00 57\| Strana zelených\| 3 550\| 1,93\| 0\| 0,00 62\| Strana svobodných občanů\| 2 796\| 1,52\| 0\| 0,00 67\| NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI\| 635\| 0,34\| 0\| 0,00 70\| Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK\| 144\| 0,07\| 0\| 0,00 78\| Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů\| 8 041\| 4,39\| 0\| 0,00 81\| SDRUŽENÍ PRO REPUBLIKU - REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA\| 66\| 0,03\| 0\| 0,00 82\| Česká pirátská strana\| 6 390\| 3,49\| 0\| 0,00 89\| Úsvit - Národní Koalice\| 996\| 0,54\| 0\| 0,00 Plzeňský kraj 1\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 595, 17000 Praha 7\| 389\| 0,24\| 0\| 0,00 2\| Občanská demokratická strana\| 23 461\| 14,63\| 8\| 17,78 12\| Česká strana sociálně demokratická\| 27 829\| 17,35\| 9\| 20,00 26\| Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)\| 539\| 0,33\| 0\| 0,00 30\| ANO 2011\| 34 506\| 21,52\| 11\| 24,44 32\| TOP 09\| 11 369\| 7,09\| 3\| 6,67 37\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 18 567\| 11,58\| 6\| 13,33 41\| Národní demokracie\| 491\| 0,30\| 0\| 0,00 43\| Úsvit s Blokem proti islamizaci\| 2 234\| 1,39\| 0\| 0,00 51\| Starostové a Patrioti s podporou Svobodných a Soukromníků\| 13 066\| 8,15\| 4\| 8,89 61\| Koalice pro Plzeňský kraj - KDU-ČSL, Strana zelených a hnutí Nestraníci\| 8 196\| 5,11\| 2\| 4,44 67\| NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI\| 951\| 0,59\| 0\| 0,00 70\| Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK\| 150\| 0,09\| 0\| 0,00 75\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - Imigranty a islám v ČR nechceme!\| 1 661\| 1,03\| 0\| 0,00 78\| Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů\| 8 559\| 5,33\| 2\| 4,44 80\| PRO Zdraví a Sport\| 2 224\| 1,38\| 0\| 0,00 82\| Česká pirátská strana\| 6 125\| 3,82\| 0\| 0,00 Karlovarský kraj 1\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 595, 17000 Praha 7\| 137\| 0,19\| 0\| 0,00 2\| Občanská demokratická strana\| 5 328\| 7,59\| 4\| 8,89 5\| Sdružení nezávislých kandidátů 1\| 2 135\| 3,04\| 0\| 0,00 12\| Česká strana sociálně demokratická\| 9 761\| 13,91\| 8\| 17,78 14\| ALTERNATIVA\| 1 965\| 2,80\| 0\| 0,00 27\| VOK - Volba pro Karlovarský kraj\| 2 518\| 3,58\| 0\| 0,00 30\| ANO 2011\| 16 078\| 22,91\| 13\| 28,89 33\| ÚSVIT - Národní Koalice s Blokem proti islamizaci\| 717\| 1,02\| 0\| 0,00 37\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 8 072\| 11,50\| 6\| 13,33 41\| Národní demokracie\| 180\| 0,25\| 0\| 0,00 52\| Svobodní a Soukromníci\| 868\| 1,23\| 0\| 0,00 54\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - NE imigrantům, STOP nepřizpůsobivým a diktátu EU!\| 1 022\| 1,45\| 0\| 0,00 57\| Strana zelených\| 867\| 1,23\| 0\| 0,00 63\| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (STAN) s podporou KOA, KDU-ČSL a TOP 09\| 7 082\| 10,09\| 5\| 11,11 64\| HNUTÍ NEZÁVISLÝCH ZA HARMONICKÝ ROZVOJ OBCÍOBCÍ A MĚST\| 4 492\| 6,40\| 3\| 6,67 67\| NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI\| 288\| 0,41\| 0\| 0,00 70\| Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK\| 95\| 0,13\| 0\| 0,00 78\| Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů\| 3 877\| 5,52\| 3\| 6,67 80\| PRO Zdraví a Sport\| 838\| 1,19\| 0\| 0,00 82\| Česká pirátská strana\| 3 835\| 5,46\| 3\| 6,67 Ústecký kraj 1\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 595, 17000 Praha 7\| 317\| 0,17\| 0\| 0,00 2\| Občanská demokratická strana\| 15 909\| 8,54\| 7\| 12,73 4\| Starostové a Sportovci pro Ústecký kraj\| 3 185\| 1,70\| 0\| 0,00 9\| Komunistická strana Československa\| 3 268\| 1,75\| 0\| 0,00 P\| Česká strana sociálně demokratická\| 22 178\| 11,90\| 10\| 18,18 17\| Ilegálním imigrantům NE - peníze raději pro naše děti\| 903\| 0,48\| 0\| 0,00 18\| Severočeši.cz\| 3 977\| 2,13\| 0\| 0,00 90\| JsmePRO! Kraj 2016\| 9 048\| 4,85\| 0\| 0,00 30\| ANO 2011\| 43 308\| 23,24\| 20\| 36,36 32\| TOP 09\| 7 298\| 3,91\| 0\| 0,00 34\| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ\| 7 535\| 4,04\| 0\| 0,00 37\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 29 480\| 15,82\| 13\| 23,64 40\| Alternativa pro občany\| 1 014\| 0,54\| 0\| 0,00 41\| Národní demokracie\| 406\| 0,21\| 0\| 0,00 43\| Úsvit s Blokem proti islamizaci\| 1 916\| 1,02\| 0\| 0,00 52\| Svobodní a Soukromníci\| 2 714\| 1,45\| 0\| 0,00 58\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - NE imigrantům, PROTI nepřizpůsobivým, PRO pořádek!\| 5 988\| 3,21\| 0\| 0,00 60\| NOVÝ SEVER\| 2 796\| 1,50\| 0\| 0,00 67\| NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI\| 630\| 0,33\| 0\| 0,00 77\| Piráti a Strana zelených\| 8 198\| 4,40\| 0\| 0,00 78\| Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů\| 11 325\| 6,07\| 5\| 9,09 79\| ProKraj\| 4 736\| 2,54\| 0\| 0,00 81\| SDRUŽENÍ PRO REPUBLIKU - REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA\| 157\| 0,08\| 0\| 0,00 Liberecký kraj 1\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 595, 17000 Praha 7\| 251\| 0,20\| 0\| 0,00 2\| Občanská demokratická strana\| 9 803\| 7,91\| 4\| 8,89 3\| Budoucnost pro Liberecký kraj\| 3 612\| 2,91\| 0\| 0,00 10\| Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky, HOZK a Nového směru\| 260\| 0,20\| 0\| 0,00 12\| Česká strana sociálně demokratická\| 9 961\| 8,04\| 4\| 8,89 28\| Romská demokratická strana\| 80\| 0,06\| 0\| 0,00 30\| ANO 2011\| 21 156\| 17,08\| 9\| 20,00 32\| TOP 09\| 4 236\| 3,42\| 0\| 0,00 37\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 10 039\| 8,10\| 4\| 8,89 41\| Národní demokracie\| 144\| 0,11\| 0\| 0,00 43\| Úsvit s Blokem proti islamizaci\| 1 397\| 1,12\| 0\| 0,00 52\| Svobodní a Soukromníci\| 2 380\| 1,92\| 0\| 0,00 66\| ZMĚNA PRO LIBERECKÝ KRAJ\| 8 744\| 7,06\| 4\| 8,89 67\| NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI\| 410\| 0,33\| 0\| 0,00 75\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - Imigranty a islám v ČR nechceme!\| 695\| 0,56\| 0\| 0,00 78\| Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů\| 6 448\| 5,20\| 2\| 4,44 82\| Česká pirátská strana\| 4 048\| 3,26\| 0\| 0,00 83\| Starostové pro Liberecký kraj\| 40 058\| 32,35\| 18\| 40,00 84\| Národní socialisté - LEV21\| 95\| 0,07\| 0\| 0,00 Královéhradecký kraj 1\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 595, 17000 Praha 7\| 371\| 0,22\| 0\| 0,00 2\| Občanská demokratická strana\| 16 207\| 9,93\| 5\| 11,11 7\| Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů a SNK\| 9 041\| 5,54\| 2\| 4,44 12\| Česká strana sociálně demokratická\| 21 346\| 13,08\| 6\| 13,33 30\| ANO 2011\| 41 075\| 25,18\| 13\| 28,89 32\| TOP 09\| 12 628\| 7,74\| 4\| 8,89 36\| Koalice pro Královéhradecký kraj - KDU-ČSL - Hradecký demokratický klub - Volba pro město\| 15 912\| 9,75\| 5\| 11,11 37\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 15 319\| 9,39\| 4\| 8,89 41\| Národní demokracie\| 400\| 0,24\| 0\| 0,00 43\| Úsvit s Blokem proti islamizaci\| 1 464\| 0,89\| 0\| 0,00 50\| STAROSTOVÉ A VÝCHODOČEŠI\| 14 649\| 8,98\| 4\| 8,89 52\| Svobodní a Soukromníci\| 2 652\| 1,62\| 0\| 0,00 56\| Piráti a Strana zelených + Změna pro Královéhradecký kraj\| 8 602\| 5,27\| 2\| 4,44 67\| NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI\| 940\| 0,57\| 0\| 0,00 68\| NEZÁVISLÍ\| 1 110\| 0,68\| 0\| 0,00 70\| Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK\| 297\| 0,18\| 0\| 0,00 75\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - Imigranty a islám v ČR nechceme!\| 1 066\| 0,65\| 0\| 0,00 Pardubický kraj 1\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 595, 17000 Praha 7\| 206\| 0,13\| 0\| 0,00 2\| Občanská demokratická strana\| 13 430\| 8,99\| 5\| 11,11 9\| Komunistická strana Československa\| 676\| 0,45\| 0\| 0,00 12\| Česká strana sociálně demokratická\| 26 882\| 18,01\| 11\| 24,44 22\| Pro otevřený kraj - Piráti, Zelení, Změna\| 5 776\| 3,87\| 0\| 0,00 26\| Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)\| 243\| 0,16\| 0\| 0,00 30\| ANO 2011\| 28 612\| 19,17\| 12\| 26,67 32\| TOP 09\| 6 915\| 4,63\| 0\| 0,00 34\| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ\| 8 388\| 5,62\| 3\| 6,67 37\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 12 488\| 8,36\| 5\| 11,11 41\| Národní demokracie\| 211\| 0,14\| 0\| 0,00 43\| Úsvit s Blokem proti islamizaci\| 1 612\| 1,08\| 0\| 0,00 45\| Moravané\| 71\| 0,04\| 0\| 0,00 48\| Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD)\| 7 058\| 4,72\| 0\| 0,00 52\| Svobodní a Soukromníci\| 3 651\| 2,44\| 0\| 0,00 54\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - NE imigrantům, STOP nepřizpůsobivým a diktátu EU!\| 1 361\| 0,91\| 0\| 0,00 55\| Koalice pro Pardubický kraj\| 23 421\| 15,69\| 9\| 20,00 59\| OSOBNOSTI PARDUBICKÉHO KRAJE\| 4 691\| 3,14\| 0\| 0,00 67\| NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI\| 531\| 0,35\| 0\| 0,00 70\| Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK\| 159\| 0,10\| 0\| 0,00 85\| VÝCHODOČEŠI,NEZÁVISLÍ,PATRIOTI\| 2 253\| 1,50\| 0\| 0,00 88\| Naše Pardubice\| 595\| 0,39\| 0\| 0,00 Kraj Vysočina 1\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 595, 17000 Praha 7\| 209\| 0,13\| 0\| 0,00 2\| Občanská demokratická strana\| 13 819\| 9,10\| 5\| 11,11 12\| Česká strana sociálně demokratická\| 29 407\| 19,37\| 11\| 24,44 16\| Starostové PRO VYSOČINU\| 10 390\| 6,84\| 4\| 8,89 24\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová\| 20 368\| 13,41\| 7\| 15,56 26\| Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)\| 328\| 0,21\| 0\| 0,00 29\| Starostové pro občany\| 7 509\| 4,94\| 0\| 0,00 30\| ANO 2011\| 25 875\| 17,04\| 9\| 20,00 37\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 17 311\| 11,40\| 6\| 13,33 39\| Strana soukromníků České republiky\| 501\| 0,33\| 0\| 0,00 41\| Národní demokracie\| 131\| 0,08\| 0\| 0,00 43\| Úsvit s Blokem proti islamizaci\| 1 187\| 0,78\| 0\| 0,00 45\| Moravané\| 231\| 0,15\| 0\| 0,00 62\| Strana svobodných občanů\| 1 657\| 1,09\| 0\| 0,00 67\| NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI\| 452\| 0,29\| 0\| 0,00 70\| Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK\| 112\| 0,07\| 0\| 0,00 73\| Žijeme Vysočinou - TOP 09 a Zelení\| 7 531\| 4,96\| 0\| 0,00 75\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - Imigranty a islám v ČR nechceme!\| 846\| 0,55\| 0\| 0,00 78\| Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů\| 9 728\| 6,40\| 3\| 6,67 82\| Česká pirátská strana\| 2 697\| 1,77\| 0\| 0,00 86\| ZMĚNA pro Vysočinu\| 1 501\| 0,98\| 0\| 0,00 Jihomoravský kraj 1\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 595, 17000 Praha 7\| 375\| 0,10\| 0\| 0,00 2\| Občanská demokratická strana\| 27 796\| 8,07\| 6\| 9,23 12\| Česká strana sociálně demokratická\| 53 352\| 15,49\| 11\| 16,92 19\| Svoboda a síla\| 904\| 0,26\| 0\| 0,00 21\| Zelení a Piráti\| 17 624\| 5,11\| 3\| 4,62 23\| Starostové pro Jižní Moravu\| 21 386\| 6,21\| 4\| 6,15 24\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová\| 54 914\| 15,94\| 11\| 16,92 26\| Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)\| 575\| 0,16\| 0\| 0,00 30\| ANO 2011\| 71 797\| 20,84\| 15\| 23,08 37\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 33 393\| 9,69\| 7\| 10,77 41\| Národní demokracie\| 369\| 0,10\| 0\| 0,00 43\| Úsvit s Blokem proti islamizaci\| 2 034\| 0,59\| 0\| 0,00 45\| Moravané\| 5 286\| 1,53\| 0\| 0,00 52\| Svobodní a Soukromníci\| 7 421\| 2,15\| 0\| 0,00 67\| NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI\| 1 004\| 0,29\| 0\| 0,00 69\| Konzervativní strana\| 304\| 0,08\| 0\| 0,00 70\| Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK\| 1 521\| 0,44\| 0\| 0,00 75\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - Imigranty a islám v ČR nechceme!\| 1 660\| 0,48\| 0\| 0,00 78\| Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů\| 19 525\| 5,66\| 4\| 6,15 81\| SDRUŽENÍ PRO REPUBLIKU - REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA\| 137\| 0,03\| 0\| 0,00 87\| TOP 09 s podporou starostů a „Žít Brno“\| 22 997\| 6,67\| 4\| 6,15 Olomoucký kraj 1\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 595, 17000 Praha 7\| 226\| 0,13\| 0\| 0,00 2\| Občanská demokratická strana\| 12 770\| 7,54\| 5\| 9,09 6\| Piráti + Změna + ProRegion -> Kraj nové generace\| 6 004\| 3,54\| 0\| 0,00 8\| Československá strana socialistická\| 66\| 0,03\| 0\| 0,00 12\| Česká strana sociálně demokratická\| 23 480\| 13,88\| 9\| 16,36 25\| NEZÁVISLÍ a MORAVANE\| 1 705\| 1,00\| 0\| 0,00 26\| Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)\| 725\| 0,42\| 0\| 0,00 30\| ANO 2011\| 40 218\| 23,77\| 16\| 29,09 32\| TOP 09\| 6 867\| 4,05\| 0\| 0,00 37\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 19 565\| 11,56\| 7\| 12,73 41\| Národní demokracie\| 136\| 0,08\| 0\| 0,00 42\| Starostové ProOlomoucký kraj\| 16 376\| 9,68\| 6\| 10,91 43\| Úsvit s Blokem proti islamizaci\| 1 369\| 0,80\| 0\| 0,00 52\| Svobodní a Soukromníci\| 2 250\| 1,33\| 0\| 0,00 53\| OBČANÉ PRO OLOMOUCKÝ KRAJ - volba OK\| 3 603\| 2,13\| 0\| 0,00 67\| NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI\| 453\| 0,26\| 0\| 0,00 70\| Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK\| 137\| 0,08\| 0\| 0,00 74\| Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty\| 19 279\| 11,39\| 7\| 12,73 75\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - Imigranty a islám v ČR nechceme!\| 1 185\| 0,70\| 0\| 0,00 78\| Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů\| 12 414\| 7,33\| 5\| 9,09 81\| SDRUŽENÍ PRO REPUBLIKU - REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA\| 325\| 0,19\| 0\| 0,00 Zlínský kraj 2\| Občanská demokratická strana\| 11 625\| 6,39\| 3\| 6,67 12\| Česká strana sociálně demokratická\| 22 677\| 12,46\| 6\| 13,33 24\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová\| 41 798\| 22,97\| 12\| 26,67 26\| Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)\| 419\| 0,23\| 0\| 0,00 30\| ANO 2011\| 28 525\| 15,68\| 8\| 17,78 32\| TOP 09\| 3 662\| 2,01\| 0\| 0,00 34\| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ\| 21 152\| 11,62\| 6\| 13,33 37\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 14 961\| 8,22\| 4\| 8,89 41\| Národní demokracie\| 181\| 0,09\| 0\| 0,00 45\| Moravané\| 900\| 0,49\| 0\| 0,00 48\| Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD)\| 9 672\| 5,31\| 2\| 4,44 52\| Svobodní a Soukromníci\| 14 336\| 7,88\| 4\| 8,89 67\| NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI\| 463\| 0,25\| 0\| 0,00 68\| NEZÁVISLÍ\| 1 746\| 0,95\| 0\| 0,00 70\| Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK\| 166\| 0,09\| 0\| 0,00 71\| Strana Práv Občanů\| 4 017\| 2,20\| 0\| 0,00 75\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - Imigranty a islám v ČR nechceme!\| 524\| 0,28\| 0\| 0,00 76\| Otevřený kraj\| 4 514\| 2,48\| 0\| 0,00 81\| SDRUŽENÍ PRO REPUBLIKU - REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA\| 49\| 0,02\| 0\| 0,00 89\| Úsvit - Národní Koalice\| 522\| 0,28\| 0\| 0,00 Moravskoslezský kraj 1\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 595, 17000 Praha 7\| 511\| 0,17\| 0\| 0,00 2\| Občanská demokratická strana\| 20 719\| 6,93\| 6\| 9,23 9\| Komunistická strana Československa\| 3 719\| 1,24\| 0\| 0,00 12\| Česká strana sociálně demokratická\| 49 752\| 16,66\| 14\| 21,54 24\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová\| 30 383\| 10,17\| 8\| 12,31 26\| Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)\| 420\| 0,14\| 0\| 0,00 28\| Romská demokratická strana\| 153\| 0,05\| 0\| 0,00 30\| ANO 2011\| 76 768\| 25,70\| 22\| 33,85 31\| Změna pro lidi\| 1 284\| 0,43\| 0\| 0,00 32\| TOP 09\| 10 261\| 3,43\| 0\| 0,00 37\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 34 001\| 11,38\| 9\| 13,85 41\| Národní demokracie\| 261\| 0,08\| 0\| 0,00 43\| Úsvit s Blokem proti islamizaci\| 4 724\| 1,58\| 0\| 0,00 45\| Moravané\| 1 036\| 0,34\| 0\| 0,00 46\| Dobrá volba\| 1 779\| 0,59\| 0\| 0,00 47\| STAROSTOVÉ a nezávislí\| 12 828\| 4,29\| 0\| 0,00 52\| Svobodní a Soukromníci\| 3 075\| 1,02\| 0\| 0,00 65\| PRO REGION\| 4 989\| 1,67\| 0\| 0,00 67\| NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI\| 861\| 0,28\| 0\| 0,00 68\| NEZÁVISLÍ\| 8 241\| 2,75\| 0\| 0,00 70\| Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK\| 446\| 0,14\| 0\| 0,00 75\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - Imigranty a islám v ČR nechceme!\| 2 286\| 0,76\| 0\| 0,00 78\| Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů\| 20 973\| 7,02\| 6\| 9,23 81\| SDRUŽENÍ PRO REPUBLIKU - REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA\| 361\| 0,12\| 0\| 0,00 82\| Česká pirátská strana\| 8 767\| 2,93\| 0\| 0,00 Pozn.: Údaje v % jsou u platných hlasů oříznuty a u mandátů zaokrouhleny na 2 desetinná místa. Předseda Státní volební komise: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 331/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 331/2016 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 10. 10. 2016, částka 129/2016 331 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 29. září 2016 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 4. února 2017 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Černá u Bohdanče\| Pardubice\| Pardubický Ministr: Chovanec v. r.
Vyhláška č. 328/2016 Sb.	Vyhláška č. 328/2016 Sb. Vyhláška o stanovení vzoru dotazníku, vzorů vojenských dokladů a nakládání s nimi a vzoru osobní známky a pravidel jejího nošení Vyhlášeno 10. 10. 2016, datum účinnosti 10. 10. 2016, částka 128/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Dotazník * § 3 - Vojenský průkaz * § 4 - Vojenská knížka * § 5 - Povolávací rozkaz * § 6 - Nakládání s vojenskými doklady * § 7 - Osobní známka a pravidla jejího nošení * § 8 - Zrušovací ustanovení * § 9 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 328/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 328/2016 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 328/2016 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 328/2016 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 328/2016 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 328/2016 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 328/2016 Sb. Aktuální znění od 10. 10. 2016 328 VYHLÁŠKA ze dne 29. září 2016 o stanovení vzoru dotazníku, vzorů vojenských dokladů a nakládání s nimi a vzoru osobní známky a pravidel jejího nošení Ministerstvo obrany stanoví podle § 19 odst. 6 a § 33e zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. 47/2016 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanovuje vzor dotazníku sloužícího k získání základních údajů o občanovi pro účely odvodního řízení (dále jen „dotazník“), vzory vojenských dokladůvojenských dokladů a nakládání s nimi a vzor osobní známky a pravidla jejího nošení. § 2 Dotazník Vzor dotazníku je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 3 Vojenský průkaz (1) Vojenský průkaz je vytištěn na bílé plastové kartě formátu CR-80 o rozměrech 54 mm x 85,6 mm. Pozadí přední strany vojenského průkazu tvoří bílý podklad s obrysy dvouocasého lva ve skoku provedenými v šedé barvě se žlutými detaily. Na přední straně vojenského průkazu v levém horním rohu je barevná fotografie zobrazující obličej vojáka. Na přední straně jsou dále uvedeny název průkazu, označení státní příslušnosti držitele podle mezinárodních standardů kódem CZE a údaje, které stanoví branný zákon. Na zadní straně vojenského průkazu jsou uvedeny pokyny k odevzdání vojenského průkazu v případě jeho nalezení, a to v českém jazyce v horní části a v anglickém jazyce v dolní části. Jazykové verze pokynů se nemusí shodovat. Na zadní straně v ohraničeném textovém poli je dále uvedena informace v anglickém jazyce o vydání vojenského průkazu v souladu se ženevskými úmluvami na ochranu obětíobětí války. (2) Vzor vojenského průkazu je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 4 Vojenská knížka (1) Vojenská knížkaVojenská knížka je vojenským doklademvojenským dokladem typu knížka. Má šedý plastový obal o rozměrech 115 mm x 88 mm a 52 stran o rozměrech listu 108 mm x 83 mm. Na první straně vojenské knížkyvojenské knížky je uvedeno poučení pro držitele a pokyny pro nálezce v českém a anglickém jazyce. Jazykové verze pokynů se nemusí shodovat. Na třetí straně v horní části je barevná fotografie zobrazující obličej vojáka. Do vojenské knížkyvojenské knížky se zaznamenávají údaje o držiteli a další údaje v rozsahu, který stanoví branný zákon. (2) Vzor vojenské knížkyvojenské knížky je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 5 Povolávací rozkaz Vzory povolávacích rozkazů jsou uvedeny v přílohách č. 4 až 6 k této vyhlášce. § 6 Nakládání s vojenskými doklady Voják s vojenskými dokladyvojenskými doklady nakládá tak, aby nedošlo k jejich poškození, ztrátě, odcizení, zneužití nebo zničení. § 7 Osobní známka a pravidla jejího nošení (1) Osobní známka je kovový plátek obdélníkového tvaru o tloušťce od 0,5 mm do 1,5 mm se zaoblenými rohy a se stanovenými identifikačními údaji o vojákovi. Vojákovi se vydá sada osobní známky, kterou tvoří 2 stejné kusy osobní známky, 1 kus závěsného řetízku o délce 685 mm, 1 kus závěsného řetízku o délce 140 mm a 2 kusy chrániče. Osobní známka a řetízek jsou vyrobeny z korozivzdorné, žáruvzdorné, žáropevné a antialergické oceli, umožňující jejich sterilizaci a dekontaminaci. Obě osobní známky jsou opatřeny chráničem vyrobeným ze zdravotně nezávadné silikonové pryže, která nevyvolává alergické reakce a je odolná ve vztahu k dekontaminačnímu procesu. (2) Do kovového plátku se neoddělitelným způsobem velkými písmeny bez diakritiky zaznamenají tyto údaje o vojákovi: a) příjmení a jméno; další příjmení nebo jména se uvádějí zkráceně za příjmením nebo jménem, pokud je nelze na osobní známce uvést v nezkrácené podobě, b) osobní číslo, c) označení státní příslušnosti podle mezinárodních standardů kódem CZE a d) krevní skupina. (3) Voják v činné službě nosí vojenskou známku v sadě, a to tak, že řetízky jsou spojeny a na každém z nich je zavěšen 1 kus osobní známky. Voják v činné službě mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav nosí sadu při sobě, nerozhodne-li služební orgán, že ji nosí na krku. (4) Vzor osobní známky je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. § 8 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 102/2005 Sb., o stanovení vzoru dotazníku a vzorů vojenských dokladů, se zrušuje. § 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: MgA. Stropnický v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 328/2016 Sb. VZOR DOTAZNÍKU 1.7MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 328/2016 Sb. VZOR VOJENSKÉHO PRŮKAZU 227kB Obr. 1: přední strana vojenského průkazu 83kB Obr. 2: zadní strana vojenského průkazu Příloha č. 3 k vyhlášce č. 328/2016 Sb. VZOR VOJENSKÉ KNÍŽKY 5MB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 328/2016 Sb. VZOR POVOLÁVACÍHO ROZKAZU K ODVODNÍMU ŘÍZENÍ 362kB VZOR POVOLÁVACÍHO ROZKAZU K PŘEZKUMNÉMU ŘÍZENÍ 346kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 328/2016 Sb. VZOR POVOLÁVACÍHO ROZKAZU K VÝKONU PRAVIDELNÉHO VOJENSKÉHO CVIČENÍ 410kB VZOR POVOLÁVACÍHO ROZKAZU K VÝKONU DOBROVOLNÉHO VOJENSKÉHO CVIČENÍ 418kB VZOR POVOLÁVACÍHO ROZKAZU K VÝKONU SLUŽBY V OPERAČNÍM NASAZENÍ 422kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 328/2016 Sb. VZOR POVOLÁVACÍHO ROZKAZU K VÝKONU MIMOŘÁDNÉ SLUŽBY 331kB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 328/2016 Sb. VZOR OSOBNÍ ZNÁMKY Vzor osobní známky s rozměry 137kB Vzor osobní známky s chráničem 174kB Vzor chrániče na osobní známku 76kB Vzor sady osobních známek 384kB
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 56/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 56/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o spolupráci v oblasti ochrany obyvatelstva, prevence a řešení mimořádných situací Vyhlášeno 7. 10. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2016, částka 34/2016 * Článek 1 - 1. Pro účely této smlouvy se následujícími pojmy rozumí: * Článek 2 - 1. Orgány příslušnými pro provádění této smlouvy jsou: * Článek 3 - Spolupráce v rámci této smlouvy zahrnuje zejména: * Článek 4 - 1. Pomoc se poskytuje na základě žádosti, kterou orgán podle článku 2 žádající strany zašle orgánu podle článku 2 žádané strany. Tímto není dotčena možnost přijímání a předkládání žádostí prostřednictvím Monitorovacího a informačního střediska Evropské uni * Článek 5 - 1. Záchranné jednotky mohou být nasazeny pouze v zasažené oblasti, která byla uvedena v žádosti o pomoc. Uvnitř této oblasti mají volný přístup na jakékoliv místo vyžadující jejich zásah. * Článek 6 - 1. Pobyt záchranných jednotek a jednotlivých odborníků na území žádající strany se řídí právními předpisy platnými na území žádající strany. Vedoucí záchranné jednotky musí mít u sebe doklad vydaný orgánem podle článku 2 žádané strany potvrzující jeho pově * Článek 7 - 1. Přeprava vybavení a předmětů pomoci na území žádající strany se provádí jakýmikoliv dopravními prostředky v souladu s právními předpisy platnými na tomto území. * Článek 8 - 1. Orgán podle článku 2 žádané strany informuje orgán podle článku 2 žádající strany o svém rozhodnutí použít v rámci poskytování pomoci letadla a uvede typ a registrační značku letadla, složení posádky a nákladu, trasu, plánovanou hodinu startu a přistání * Článek 9 - 1. Pomoc se poskytuje bezúplatně, není-li orgány podle článku 2 dohodnuto jinak. * Článek 10 - 1. Strany se zříkají veškerých vzájemných nároků na náhradu materiálních škod způsobených členem záchranné jednotky v souvislosti s poskytováním pomoci v souladu s touto smlouvou, nedohodnou-li se jinak. * Článek 11 - 1. Po ukončení poskytování pomoci orgán podle článku 2 žádané strany zašle orgánu podle článku 2 žádající strany zprávu o poskytnuté pomoci. * Článek 12 - Informace získané v souvislosti s prováděním této smlouvy, kromě informací, které nelze poskytovat v souladu s právními předpisy stran, mohou být zveřejňovány a využívány dle obvyklé praxe a pravidel platných v každé ze stran. * Článek 13 - Strany podporují spolupráci mezi státními institucemi, vládami a nevládními organizacemi, právnickými i fyzickými osobami, které působí v oblasti ochrany obyvatelstva, prevence a řešení mimořádných situací. * Článek 14 - Zástupci orgánů podle článku 2 se podle potřeby scházejí za účelem provádění ustanovení této smlouvy. * Článek 15 - Veškeré sporné otázky týkající se výkladu a provádění této smlouvy jsou řešeny jednáním mezi orgány podle článku 2 a v případě neúspěchu těchto jednání diplomatickou cestou. * Článek 16 - 1. Tato smlouva podléhá ratifikaci. Vstupuje v platnost prvního dne třetího měsíce následujícího po doručení pozdějšího oznámení, kterými si strany sdělí ukončení ratifikačního procesu. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2016 56 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. prosince 2010 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o spolupráci v oblasti ochrany obyvatelstva, prevence a řešení mimořádných situací. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 16 odst. 1 dne 1. srpna 2016. České znění Smlouvy se vyhlašuje současně. SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A FRANCOUZSKOU REPUBLIKOU O SPOLUPRÁCI V OBLASTI OCHRANY OBYVATELSTVA, PREVENCE A ŘEŠENÍ MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍ Česká republika a Francouzská republika, dále jen „strany“, ve snaze posílit vztahy mezi oběma národy navázané v souladu s Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o spolupráci v oblasti policie, veřejného pořádku a veřejné správy, podepsané v Praze dne 2. dubna 1997, uznávajíce, že spolupráce v oblasti ochrany obyvatelstva, prevence a řešení mimořádných situací přispívá k dobrým životním podmínkám a ochraně obyvatel obou zemí, vědomy si nebezpečí, které je spojeno s mimořádnými situacemi v obou zemích, berouce v úvahu, že výměna vědeckých a technických informací a vzdělávání specializovaných pracovníků v oblasti ochrany obyvatelstva, jakož i prevence a řešení mimořádných situací, jsou předmětem společného zájmu, vědomy si nutnosti posilovat a rozvíjet spolupráci v humanitární oblasti, berouce v úvahu, že vzájemná závislost ekologických systémů obou zemí vyžaduje koordinovanou politiku v oblasti prevence a řešení mimořádných situací, berouce v úvahu mezinárodní závazky obou stran v oblasti ochrany obyvatelstva, prevence a řešení mimořádných situací, se dohodly takto: Článek 1 1. Pro účely této smlouvy se následujícími pojmy rozumí: a) „žádající stranou“ strana, která žádá o pomoc; b) „žádanou stranou“ strana, které je adresována žádost o pomoc; c) „záchrannou jednotkou“ skupina specializovaných pracovníků žádané strany s určeným vedoucím, pověřená poskytnout pomoc a s příslušným vybavením; d) „mimořádnou situací“ situace vzniklá v souvislosti s přírodní katastrofou nebo závažnou technologickou havárií, která může mít závažné dopady na obyvatelstvo nebo životní prostředí; e) „prevencí mimořádné situace“ soubor předběžných opatření umožňujících snížení rizika vzniku mimořádné situace; f) „řešením mimořádné situace“ záchranné a další práce prováděné v případě mimořádné situace; g) „zasaženou oblastí“ část území, kde došlo k mimořádné situaci; h) „záchrannými pracemi“ práce zaměřené na záchranu lidských životů a ochranu životního prostředí v zasažené oblasti, jakož i na maximální snížení úrovně rizik; i) „vybavením“ materiál, technické a dopravní prostředky, záchranářští psi a základní výstroj a výzbroj členů záchranné jednotky a jednotlivých odborníků, včetně spotřebního materiálu potřebného pro činnost záchranné jednotky; j) „předměty pomoci“ předměty, které jsou určeny ke zmírnění následků mimořádné situace nebo k bezplatnému rozdělení mezi postižené obyvatelstvo. 2. Pro účely této smlouvy se „územím Francouzské republiky“ rozumí pouze evropská část jejího území. Článek 2 1. Orgány příslušnými pro provádění této smlouvy jsou: - na České straně Ministerstvo vnitra; - na francouzské straně Ministerstvo vnitra, zámořských teritorií, územně samosprávných celků a přistěhovalectví. 2. Orgány podle odstavce 1 si vzájemně oznámí kontaktní adresy a údaje pro telefonní a elektronické spojení. 3. Strany si vzájemně oznámí diplomatickou cestou jakoukoliv změnu týkající se názvů orgánů podle odstavce 1. Článek 3 Spolupráce v rámci této smlouvy zahrnuje zejména: a) vzájemnou pomoc v rámci řešení mimořádných situací, která zahrnuje zejména vyslání záchranných jednotek, jednotlivých odborníků, poskytnutí předmětů pomoci a sdělení potřebných informací; b) výměnu poznatků a zkušeností týkajících se technologických a ekologických procesů představujících riziko vzniku mimořádné situace; c) plánování a provádění opatření pro prevenci mimořádných situací, včetně výměny informací v oblasti prevence požárů; d) předvídám mimořádných situací a odhad jejich následků; e) výměnu informací o mimořádných situacích, které by mohly postihnout území jedné nebo druhé strany, a konzultaci způsobu jejich řešení; f) výměnu informací o přípravě obyvatelstva na mimořádné situace, včetně poskytování první pomoci; g) vyhodnocování rizik přírodních katastrof nebo závažných technologických havárií a jejich následků; h) výměnu informací o mechanismech přípravy a provádění humanitárních operací ve třetích státech za účelem případné spolupráce; i) společné zpracování a realizaci vědeckovýzkumných projektů, vzájemnou výměnu odborné a technické dokumentace, fotografií a videozáznamů, jakož i výsledků výzkumných prací; j) výměnu informací týkajících se objektů pro ochranu obyvatelstva; k) organizování konferencí, seminářů, pracovních setkání, společných cvičení a výcviků, jakož i přípravu společných publikací a referátů; l) vzdělávání specializovaných pracovníků ve vzdělávacích střediscích stran, výměnu stážistů, školitelů, vědců a odborníků. Článek 4 1. Pomoc se poskytuje na základě žádosti, kterou orgán podle článku 2 žádající strany zašle orgánu podle článku 2 žádané strany. Tímto není dotčena možnost přijímání a předkládání žádostí prostřednictvím Monitorovacího a informačního střediska Evropské unie. 2. Orgány podle článku 2 podávají žádost o pomoc písemně. Žádající strana musí v žádosti upřesnit zasaženou oblast a povahu mimořádné situace, první odhad jejího rozsahu, jakož i podrobnosti požadované pomoci. 3. Žádaná strana posoudí žádost o pomoc žádající strany a sdělí jí své rozhodnutí v co nejkratším termínu. V případě vyhovění žádosti o pomoc dohodnou orgány podle článku 2 rozsah a podmínky pomoci. 4. Žádající strana může kdykoliv zrušit svoji žádost o pomoc. 5. Žádaná strana může kdykoliv rozhodnout o ukončení poskytování pomoci. V takovém případě o tom neprodleně informuje orgán podle článku 2 žádající strany. Článek 5 1. Záchranné jednotky mohou být nasazeny pouze v zasažené oblasti, která byla uvedena v žádosti o pomoc. Uvnitř této oblasti mají volný přístup na jakékoliv místo vyžadující jejich zásah. 2. Řízení záchranných prací zajišťuje příslušný orgán žádající strany, který udílí potřebné pokyny vedoucím záchranných jednotek žádané strany. 3. Záchranné jednotky žádané strany zůstávají při poskytování pomoci stanovené žádající stranou podřízeny výlučně svým vedoucím. 4. Příslušný orgán žádající strany informuje vedoucího každé záchranné jednotky o situaci v zasažené oblasti a v místě zásahu jeho záchranné jednotky. V případě potřeby zajistí pro záchranné jednotky tlumočníky a komunikační prostředky. 5. Vybavení záchranných jednotek musí zajistit jejich soběstačnost po dobu 5 dnů, není-li orgány podle článku 2 dohodnuto jinak. Po uplynutí této doby je jejich zásobování zajištěno podle potřeby žádající stranou. 6. Záchranným jednotkám žádané strany je po dobu poskytování pomoci zajištěno stravování a ubytování, není-li orgány podle článku 2 dohodnuto jinak. V případě potřeby jim musí být poskytnuta i veškerá nutná lékařská péče. Článek 6 1. Pobyt záchranných jednotek a jednotlivých odborníků na území žádající strany se řídí právními předpisy platnými na území žádající strany. Vedoucí záchranné jednotky musí mít u sebe doklad vydaný orgánem podle článku 2 žádané strany potvrzující jeho pověření a seznam členů záchranné jednotky. 2. Členové záchranné jednotky žádané strany mohou během zásahu na území žádající strany nosit svoji uniformu, pokud náleží k jejich předepsané výstroji. Článek 7 1. Přeprava vybavení a předmětů pomoci na území žádající strany se provádí jakýmikoliv dopravními prostředky v souladu s právními předpisy platnými na tomto území. 2. Členové záchranných jednotek nebo jednotliví odborníci žádané strany nesmějí dovážet na území žádající strany žádné zbraně, munici nebo výbušniny, není-li stranami dohodnuto jinak. 3. K prostředkům urgentní péče, kterými jsou vybaveny záchranné jednotky pro poskytnutí ošetření ve velmi naléhavých případech, patří léky obsahující omamné a psychotropní látky. Nakládání s těmito léky se řídí právními předpisy platnými na území stran a příslušnými mezinárodními smlouvami, jimiž jsou obě strany vázány. Žádající strana si ponechává právo provádět kontroly na místě. Článek 8 1. Orgán podle článku 2 žádané strany informuje orgán podle článku 2 žádající strany o svém rozhodnutí použít v rámci poskytování pomoci letadla a uvede typ a registrační značku letadla, složení posádky a nákladu, trasu, plánovanou hodinu startu a přistání. 2. Žádající strana povolí let a přistání na svém území. 3. Let bude proveden v souladu s pravidly stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví a v souladu s právními předpisy stran. Článek 9 1. Pomoc se poskytuje bezúplatně, není-li orgány podle článku 2 dohodnuto jinak. 2. Letištní poplatky, navigační poplatky a doplňování pohonných hmot pro letadla při jejich nasazení v zasažené oblasti jdou k tíži žádající strany, není-li stranami dohodnuto jinak. 3. V jiných oblastech spolupráce podle této smlouvy hradí přijímající strana náklady na pobyt zástupců druhé strany a jejich přepravu na svém území, není-li orgány podle článku 2 dohodnuto jinak. 4. Strany realizují spolupráci v mezích dostupných rozpočtových prostředků. Článek 10 1. Strany se zříkají veškerých vzájemných nároků na náhradu materiálních škod způsobených členem záchranné jednotky v souvislosti s poskytováním pomoci v souladu s touto smlouvou, nedohodnou-li se jinak. 2. Strany se zříkají veškerých vzájemných nároků na náhradu škody v případě újmy na zdraví nebo úmrtí člena záchranné jednotky, k němuž došlo při poskytování pomoci v souladu s touto smlouvou. 3. Způsobí-li člen záchranné jednotky žádané strany při poskytování pomoci v rámci této smlouvy na území žádající strany škodu fyzické nebo právnické osobě, odpovědnost nese žádající strana. 4. Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí v případě škody neopodstatněné poskytováním pomoci, která byla způsobena úmyslně nebo v důsledku hrubé nedbalosti. 5. Ustanovení odstavců 1 až 4 se rovněž použijí i na odborníky, kteří byli vysláni poskytnout pomoc jednotlivě v rámci této smlouvy. 6. Orgány podle článku 2 úzce spolupracují, aby usnadnily vyřízení nároků na náhradu škody. Zejména si vyměňují veškeré jim dostupné informace týkající se škod ve smyslu tohoto článku. Článek 11 1. Po ukončení poskytování pomoci orgán podle článku 2 žádané strany zašle orgánu podle článku 2 žádající strany zprávu o poskytnuté pomoci. 2. Orgán podle článku 2 žádající strany předloží orgánu podle článku 2 žádané strany své závěry týkající se povahy a příčin mimořádné situace, forem a objemu obdržené pomoci, jakož i celkové zhodnocení záchranných prací. Článek 12 Informace získané v souvislosti s prováděním této smlouvy, kromě informací, které nelze poskytovat v souladu s právními předpisy stran, mohou být zveřejňovány a využívány dle obvyklé praxe a pravidel platných v každé ze stran. Článek 13 Strany podporují spolupráci mezi státními institucemi, vládami a nevládními organizacemi, právnickými i fyzickými osobami, které působí v oblasti ochrany obyvatelstva, prevence a řešení mimořádných situací. Článek 14 Zástupci orgánů podle článku 2 se podle potřeby scházejí za účelem provádění ustanovení této smlouvy. Článek 15 Veškeré sporné otázky týkající se výkladu a provádění této smlouvy jsou řešeny jednáním mezi orgány podle článku 2 a v případě neúspěchu těchto jednání diplomatickou cestou. Článek 16 1. Tato smlouva podléhá ratifikaci. Vstupuje v platnost prvního dne třetího měsíce následujícího po doručení pozdějšího oznámení, kterými si strany sdělí ukončení ratifikačního procesu. 2. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Každá strana ji může písemně vypovědět s šestiměsíční výpovědní lhůtou. 3. Není-li orgány podle článku 2 dohodnuto jinak, nemá výpověď smlouvy vliv na již probíhající akce. Dáno v Praze dne 16. prosince 2010 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za Českou republiku Mgr. Radek John v. r. ministr vnitra Za Francouzskou republiku Pierre Levy v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Francouzské republiky v České republice
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Chilskou republikou o programu pracovní dovolené Vyhlášeno 7. 10. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2016, částka 34/2016 * ČLÁNEK 1 - Chilská republika vydá prostřednictvím svého velvyslanectví v České republice podle obecných pokynů svého ministerstva vnitra a ministerstva zahraničních věcí a v souladu s obecnými podmínkami stanovenými chilskými právními předpisy dočasné pobytové vízum * ČLÁNEK 2 - Splněním všech podmínek uvedených v článku 1 vyhoví chilským právním předpisům požadujícím, aby pobyt držitele dočasného pobytového víza byl pro Chilskou republiku užitečný nebo výhodný. * ČLÁNEK 3 - Občan České republiky, kterému bylo uděleno dočasné pobytové vízum podle tohoto programu, ho ke vstupu na území Chilské republiky může použít do devadesáti (90) dní od jeho vydání a toto dočasné pobytové vízum bude platné dvanáct (12) měsíců ode dne vstupu * ČLÁNEK 4 - 1. Kterýkoliv občan České republiky, který vstoupil na území Chilské republiky na základě této dohody, je povinen dodržovat právní předpisy Chilské republiky a podmínky tohoto programu. Účastníci programu se mohou během svého pobytu v Chilské republice zap * ČLÁNEK 5 - Česká republika, aniž by tím bylo dotčeno ustanovení článku 6, vydá prostřednictvím svého velvyslanectví v Chilské republice dlouhodobé vízum, platné dvanáct (12) měsíců, občanům Chilské republiky, kteří o ně požádají a splňují následující požadavky: * ČLÁNEK 6 - Česká republika každoročně vydá víza uvedená v článku 5 až do počtu stanoveného výměnou diplomatických nót. * ČLÁNEK 7 - Občané Chilské republiky, kterým bylo uděleno vízum podle článku 5 a splňují požadavky uvedené v článku 5, mohou během svého pobytu na území České republiky vykonávat legální výdělečnou činnost bez pracovního povolení po dobu nejvýše jednoho roku. * ČLÁNEK 8 - Všichni občané Chilské republiky, kteří vstoupili na území České republiky na základě této dohody, jsou povinni dodržovat právní předpisy České republiky a podmínky tohoto programu. * ČLÁNEK 9 - Platnost víza vydaného českou stranou podle tohoto programu nemůže být prodloužena. * ČLÁNEK 10 - 1. Každá ze stran může v souladu se svými právními předpisy žádost o vízum odmítnout. * ČLÁNEK 11 - 1. Příslušné orgány obou stran budou vydávat víza podle tohoto programu bez prodlení. * ČLÁNEK 12 - Kterákoliv ze stran může dočasně pozastavit provádění této dohody, úplně či částečně, z důvodů veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví či z jakýchkoliv jiných důvodů uvedených v jejích právních předpisech. Takové pozastavení, jakož i datum * ČLÁNEK 13 - 1. Každá ze stran si může kdykoliv diplomatickou cestou vyžádat konzultace týkající se výkladu a provádění ustanovení této dohody, včetně jakýchkoliv otázek vztahujících se k možné neslučitelnosti jakýchkoli změn jejich příslušných právních předpisů nebo a * ČLÁNEK 14 - 1. Strany se budou vzájemně informovat diplomatickou cestou o splnění svých vnitrostátních právních podmínek nezbytných pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda vstoupí v platnost prvního dne třetího měsíce následujícího po obdržení pozdějšího z oznám Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2016 55 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 7. října 2015 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Chilskou republikou o programu pracovní dovolené. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku 14 odst. 1 dne 1. listopadu 2016. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A CHILSKOU REPUBLIKOU O PROGRAMU PRACOVNÍ DOVOLENÉ Česká republika a Chilská republika (dále jen „strany“) s cílem podporovat výměnu a vzájemné porozumění mezi českými a chilskými mladými lidmi a umožnit jim strávit dovolenou na území druhého státu a během pobytu tam dočasně pracovat za účelem zlepšení znalosti jazyka, kultury a společnosti druhé strany, a tím posílit vzájemné porozumění mezi oběma státy, uzavřely následující Dohodu o programu pracovní dovolené (dále jen „program“): Povinnosti chilské strany ČLÁNEK 1 Chilská republika vydá prostřednictvím svého velvyslanectví v České republice podle obecných pokynů svého ministerstva vnitra a ministerstva zahraničních věcí a v souladu s obecnými podmínkami stanovenými chilskými právními předpisy dočasné pobytové vízum občanům České republiky, kteří o ně požádají a splňují následující požadavky: (a) jsou v době podání žádosti ve věku mezi osmnácti (18) a třiceti (30) lety včetně; (b) nejsou doprovázeni na nich závislými osobami; (c) jsou držiteli platného cestovního pasu České republiky; (d) mají zpáteční letenku či dostatečné prostředky k zakoupení takové letenky; (e) mají podle posouzení příslušných úřadů dostatečné prostředky k úhradě svých životních nákladů po dobu svého pobytu v Chilské republice; (f) zaplatí předepsaný poplatek za žádost o dočasné pobytové vízum; (g) předloží potvrzení o zdravotním pojištění v rozsahu vyžadovaném platnými právními předpisy Chilské republiky a platném po celou dobu pobytu; (h) splní veškeré zdravotní požadavky pro vstup na území Chilské republiky; a (i) předloží podepsané prohlášení, že nemají záznam v trestním rejstříku. ČLÁNEK 2 Splněním všech podmínek uvedených v článku 1 vyhoví chilským právním předpisům požadujícím, aby pobyt držitele dočasného pobytového víza byl pro Chilskou republiku užitečný nebo výhodný. ČLÁNEK 3 Občan České republiky, kterému bylo uděleno dočasné pobytové vízum podle tohoto programu, ho ke vstupu na území Chilské republiky může použít do devadesáti (90) dní od jeho vydání a toto dočasné pobytové vízum bude platné dvanáct (12) měsíců ode dne vstupu na území Chilské republiky. Platnost tohoto víza může být prodloužena v souladu s právními předpisy Chilské republiky. ČLÁNEK 4 1. Kterýkoliv občan České republiky, který vstoupil na území Chilské republiky na základě této dohody, je povinen dodržovat právní předpisy Chilské republiky a podmínky tohoto programu. Účastníci programu se mohou během svého pobytu v Chilské republice zapsat do vzdělávacích či studijních kurzů. 2. Podle právních předpisů Chilské republiky mohou občané České republiky, kterým bylo uděleno dočasné pobytové vízum za podmínek uvedených v článku 1, vykonávat během svého pobytu v Chilské republice jakoukoliv legální pracovní činnost, včetně krátkodobého zaměstnání. Povinnosti české strany ČLÁNEK 5 Česká republika, aniž by tím bylo dotčeno ustanovení článku 6, vydá prostřednictvím svého velvyslanectví v Chilské republice dlouhodobé vízum, platné dvanáct (12) měsíců, občanům Chilské republiky, kteří o ně požádají a splňují následující požadavky: (a) hodlají strávit dovolenou v České republice s tím, že zaměstnání bude spíše vedlejším než hlavním účelem návštěvy; (b) jsou v době podání žádosti ve věku mezi osmnácti (18) a třiceti (30) lety včetně; (c) nejsou doprovázeni na nich závislými osobami; (d) jsou držiteli cestovního pasu Chilské republiky platného nejméně o tři měsíce déle, než bude trvat jejich předpokládaný pobyt na území České republiky; (e) mají zpáteční letenku či dostatečné prostředky k zakoupení takové letenky; (f) mají podle posouzení příslušných úřadů dostatečné prostředky k úhradě svých životních nákladů po dobu pobytu v České republice; (g) předloží podepsané prohlášení, že nikdy nebyli v Chilské republice odsouzeni pro trestný čintrestný čin či drobný delikt; (h) předloží dvě fotografie; (i) zaplatí předepsaný poplatek za udělení víza; (j) předloží potvrzení o zdravotním pojištění v rozsahu vyžadovaném platnými právními předpisy České republiky a platném po celou dobu pobytu; a (k) splní veškeré zdravotní požadavky pro vstup na území České republiky. ČLÁNEK 6 Česká republika každoročně vydá víza uvedená v článku 5 až do počtu stanoveného výměnou diplomatických nót. ČLÁNEK 7 Občané Chilské republiky, kterým bylo uděleno vízum podle článku 5 a splňují požadavky uvedené v článku 5, mohou během svého pobytu na území České republiky vykonávat legální výdělečnou činnost bez pracovního povolení po dobu nejvýše jednoho roku. ČLÁNEK 8 Všichni občané Chilské republiky, kteří vstoupili na území České republiky na základě této dohody, jsou povinni dodržovat právní předpisy České republiky a podmínky tohoto programu. ČLÁNEK 9 Platnost víza vydaného českou stranou podle tohoto programu nemůže být prodloužena. Obecná ustanovení ČLÁNEK 10 1. Každá ze stran může v souladu se svými právními předpisy žádost o vízum odmítnout. 2. Každá ze stran může v souladu se svými právními předpisy odepřít vstup na své území jakémukoliv občanovi druhé strany, kterého by považovala za nežádoucí osobu, či vyhostit ze svého území jakéhokoliv takového občana, kterému byl povolen vstup na základě této dohody. ČLÁNEK 11 1. Příslušné orgány obou stran budou vydávat víza podle tohoto programu bez prodlení. 2. Strany si navzájem diplomatickou cestou oznámí administrativní postupy a podmínky související s prováděním této dohody. 3. Strany se budou vzájemně informovat o jakýchkoliv změnách svých příslušných právních předpisů souvisejících s prováděním této dohody. ČLÁNEK 12 Kterákoliv ze stran může dočasně pozastavit provádění této dohody, úplně či částečně, z důvodů veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví či z jakýchkoliv jiných důvodů uvedených v jejích právních předpisech. Takové pozastavení, jakož i datum nabytí jeho účinnosti a jeho zrušení bude druhé straně oznámeno diplomatickou cestou. ČLÁNEK 13 1. Každá ze stran si může kdykoliv diplomatickou cestou vyžádat konzultace týkající se výkladu a provádění ustanovení této dohody, včetně jakýchkoliv otázek vztahujících se k možné neslučitelnosti jakýchkoli změn jejich příslušných právních předpisů nebo administrativních postupů a podmínek s ustanoveními této dohody, nebo ohledně jakýchkoliv návrhů změn této dohody. Druhá strana odpoví na takovou žádost do 60 dní. 2. Dohoda bude přezkoumána po uplynutí dvou (2) let od data jejího vstupu v platnost a poté na žádost kterékoliv ze stran. Vstup v platnost a ukončení ČLÁNEK 14 1. Strany se budou vzájemně informovat diplomatickou cestou o splnění svých vnitrostátních právních podmínek nezbytných pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda vstoupí v platnost prvního dne třetího měsíce následujícího po obdržení pozdějšího z oznámení. 2. Každá strana může ukončit platnost této dohody na základě výpovědi s tříměsíční výpovědní lhůtou oznámené druhé straně písemně diplomatickou cestou. V takovém případě se ustanovení této dohody budou nadále vztahovat na osoby, kterým již bylo vydáno vízum na základě této dohody, a to až do skončení platnosti jejich víza. Dáno v Praze dne 7. října 2015 ve dvou původních vyhotoveních, v jazyce českém, španělském a anglickém, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě nesrovnalostí má přednost anglické znění. Za Českou republiku PhDr. Lubomír Zaorálek v. r. ministr zahraničních věcí Za Chilskou republiku Edgardo Riveros Marín v. r. náměstek ministra zahraničních věcí
Nařízení vlády č. 327/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 327/2016 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění nařízení vlády č. 279/2015 Sb. Vyhlášeno 7. 10. 2016, datum účinnosti 1. 11. 2016, částka 127/2016 * Čl. I - Nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění nařízení vlády č. 279/2015 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2017 327 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. září 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění nařízení vlády č. 279/2015 Sb. Vláda nařizuje podle § 145 odst. 1 a § 148 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, a podle § 129 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění nařízení vlády č. 279/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Státnímu zaměstnanci, který je zařazen nebo jmenován na služební místo, pro které je stanovena alespoň 12. platová třída, které je označené ve služebním předpisu služebního orgánu za klíčové a pro které je stanoven obor státní služby (dále jen „služba“) uvedený v příloze č. 1 k tomuto nařízení, může služební orgán určit platový tarif až ve výši dvojnásobku platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě stanovené pro služební místo, na které je státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován. Předpokladem pro postup podle věty první je, že státní zaměstnanec plní na služebním místě nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější služební úkoly, jejichž plnění je pro služební úřad k řádnému zajištění výkonu jeho působnosti nepostradatelné, a tyto služební úkoly vyžadují nejvyšší míru znalostí, dovedností a zkušeností v příslušném oboru služby. Služební orgán může ve služebním předpisu označit nejvýše 5 % služebních míst ve služebním úřadu za klíčová. (4) Platový tarif podle odstavce 3 lze státnímu zaměstnanci určit nejdéle na dobu jednoho roku, a to opakovaně.“. 2. V § 2 odst. 1 se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“. 3. V § 2 odst. 2 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 4. V § 3 odst. 1 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavců 2 a 3“. 5. V § 3 odst. 2 písm. a) bodě 1 se slovo „státní“ a slova „(dále jen „služba“)“ zrušují. 6. V § 3 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) K dobám podle odstavce 2 se státnímu zaměstnanci přičte doba 5 roků, pokud podle závěrů dvou po sobě jdoucích služebních hodnocení podle § 155 odst. 2 věty první zákona o státní službě dosahoval ve službě vynikajících výsledků a výsledek výpočtu podle § 5 nařízení vlády upravujícího podrobnosti služebního hodnocení státních zaměstnanců u něj činil 6,1 bodu. (4) Pro opakovaný postup podle odstavce 3 lze použít nejdříve služební hodnocení za čtvrtý kalendářní rok od posledního postupu podle odstavce 3.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 7. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Při postupu podle odstavce 3 přísluší státnímu zaměstnanci platový tarif ve vyšším platovém stupni od prvého dne druhého kalendářního měsíce následujícího po provedení služebního hodnocení.“. 8. V § 6 odst. 1 větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 9. Vkládá se nová příloha č. 1, která zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb. Seznam oborů služby, ve kterých mohou být služební místa označena za klíčová podle § 1 odst. 3 1. Lékařská posudková služba 2. Legislativa a právní činnost 3. Informační a komunikační technologie“. Dosavadní přílohy č. 1 až 3 se označují jako přílohy č. 2 až 4. 10. Přílohy č. 2 a 3 znějí: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro státní zaměstnance uvedené v § 2 odst. 1 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10\| 11\| 12\| 13\| 14\| 15\| 16 1\| do 1 roku\| 11 390\| 12 350\| 13 400\| 14 540\| 15 780\| 17 100\| 18 590\| 20 450\| 22 910\| 26 110\| 30 030\| 34 830 2\| do 2 let\| 11 850\| 12 830\| 13 900\| 15 100\| 16 360\| 17 750\| 19 280\| 21 210\| 23 750\| 27 080\| 31 130\| 36 110 3\| do 4 let\| 12 290\| 13 310\| 14 430\| 15 670\| 16 990\| 18 430\| 20 040\| 22 040\| 24 680\| 28 150\| 32 360\| 37 540 4\| do 6 let\| 12 760\| 13 820\| 14 980\| 16 270\| 17 630\| 19 130\| 20 780\| 22 860\| 25 610\| 29 200\| 33 580\| 38 940 5\| do 9 let\| 13 240\| 14 350\| 15 550\| 16 890\| 18 300\| 19 850\| 21 560\| 23 730\| 26 570\| 30 290\| 34 830\| 40 400 6\| do 12 let\| 13 740\| 14 880\| 16 140\| 17 540\| 18 980\| 20 590\| 22 380\| 24 620\| 27 580\| 31 430\| 36 140\| 41 930 7\| do 15 let\| 14 250\| 15 450\| 16 730\| 18 190\| 19 720\| 21 380\| 23 230\| 25 560\| 28 630\| 32 630\| 37 520\| 43 520 8\| do 19 let\| 14 800\| 16 020\| 17 360\| 18 880\| 20 460\| 22 180\| 24 100\| 26 510\| 29 700\| 33 860\| 38 930\| 45 160 9\| do 23 let\| 15 360\| 16 630\| 18 020\| 19 590\| 21 220\| 23 020\| 25 000\| 27 500\| 30 800\| 35 100\| 40 380\| 46 840 10\| do 27 let\| 15 950\| 17 270\| 18 690\| 20 340\| 22 030\| 23 880\| 25 940\| 28 540\| 31 960\| 36 440\| 41 910\| 48 600 11\| do 32 let\| 16 560\| 17 920\| 19 420\| 21 120\| 22 870\| 24 800\| 26 920\| 29 610\| 33 170\| 37 810\| 43 490\| 50 430 12\| nad 32 let\| 17 200\| 18 600\| 20 150\| 21 920\| 23 730\| 25 740\| 27 950\| 30 750\| 34 440\| 39 250\| 45 140\| 52 370 Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro státní zaměstnance uvedené v § 2 odst. 2 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 11\| 12\| 13\| 14 1\| do 1 roku\| 24 790\| 26 390\| 29 810\| 33 400 2\| do 2 let\| 25 510\| 27 170\| 30 660\| 34 320 3\| do 4 let\| 26 280\| 28 000\| 31 560\| 35 280 4\| do 6 let\| 27 060\| 28 820\| 32 460\| 36 280 5\| do 9 let\| 27 860\| 29 720\| 33 420\| 37 310 6\| do 12 let\| 28 710\| 30 620\| 34 410\| 38 380 7\| do 15 let\| 29 580\| 31 580\| 35 440\| 39 500 8\| do 19 let\| 30 500\| 32 570\| 36 510\| 40 650 9\| do 23 let\| 31 420\| 33 590\| 37 600\| 41 860 10\| do 27 let\| 32 400\| 34 640\| 38 760\| 43 100 11\| do 32 let\| 33 410\| 35 740\| 39 940\| 44 400 12\| nad 32 let\| 34 470\| 36 880\| 41 180\| 45 740 “. 11. V příloze č. 4 v I. skupině se doplňuje bod 9, který zní: „9. Činnosti vyžadující individuální přístup k jednotlivým případům, popřípadě rozhodování při volbě z více variantních řešení, spočívající v soustavném přímém osobním styku s občany při výkonu posudkové služby. Výši zvláštního příplatku stanoví služební orgán podle neuropsychické zátěže dané zvýšenou pravděpodobností vzniku a řešení konfliktních nebo emocionálně vypjatých situací, s omezenými časovými a prostorovými dispozicemi, výkonem služby mimo pracoviště v přirozeném prostředí osob nebo v jiném neznámém a rizikovém prostředí a s rizikem vyplývajícím z nepředvídatelnosti jednání osob.“. Čl. II Přechodné ustanovení Pro účely postupu podle § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 304/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, se jako první služební hodnocení použije služební hodnocení provedené za kalendářní rok 2016. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2016, s výjimkou čl. I bodu 11, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r.
Nařízení vlády č. 326/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 326/2016 Sb. Nařízení vlády o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2017 Vyhlášeno 7. 10. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 127/2016 * § 1 - (1) Příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., a po * § 2 - Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Aktuální znění od 1. 1. 2017 326 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. září 2016 o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2017 Vláda nařizuje podle § 8 odst. 2 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb., a podle § 2 odst. 8 zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb.: § 1 (1) Příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., a podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb., (dále jen „příplatek“), přiznané před 1. lednem 2017 se zvyšují o 2,2 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. prosinci 2016. (2) Částka příplatku se po zvýšení podle odstavce 1 zaokrouhluje na celé koruny nahoru. § 2 Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r.
Nařízení vlády č. 325/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 325/2016 Sb. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2017 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2017 a o zvýšení důchodů v roce 2017 Vyhlášeno 7. 10. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 127/2016 * § 1 - Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu * § 2 - Výše redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu * § 3 - Výše základní výměry důchodu * § 4 - Zvýšení důchodů v roce 2017 * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2017 325 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. září 2016 o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2017 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2017 a o zvýšení důchodů v roce 2017 Vláda nařizuje podle § 107 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 212/2016 Sb.: § 1 Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (1) Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015 činí 27 156 Kč. (2) Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015 činí 1,0396. § 2 Výše redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu Pro rok 2017 výše a) první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 12 423 Kč, b) druhé redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 112 928 Kč. § 3 Výše základní výměry důchodu Výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2017 činí 2 550 Kč. § 4 Zvýšení důchodů v roce 2017 (1) Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2017 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2016 tak, že a) základní výměra důchodu se zvyšuje o 110 Kč měsíčně, b) procentní výměra důchodu se zvyšuje o 2,2 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. (2) Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činnostívýdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchoduvypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1 písm. b), a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1. § 5 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. n3/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. n3/2016 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zákazek Vyhlášeno 3. 10. 2016, částka 126/2016 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek V části čtvrté hlavě VIII dílu 1 oddílu 1 § 73 odst. 3 písm. a) má místo textu „§ 78, nebo“ správně být text „§ 78 nebo“.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatku č. 5 k Ujednání mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o zastupování při udělování schengenských víz Vyhlášeno 3. 10. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 9. 2016, částka 33/2016 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 9. 2016 54 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 28. července 2016 a 2. srpna 2016 byl sjednán Dodatek č. 5 k Ujednání mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o zastupování při udělování schengenských víz1). Dodatek č. 5 vstoupil v platnost dne 1. září 2016. České znění české nóty a francouzské znění francouzské nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Dodatek č. 5, se vyhlašují současně. Č. j.: 305950/2016-KKM Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Francouzské republiky a má čest sdělit následující: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky navrhuje, aby tato výměna verbálních nót byla považována za dvojstranné ujednání mezi zastupujícím členským státem a zastupovaným členským státem podle článku 8.4 vízového kodexu. Dohoda o vzájemném zastupování mezi Francouzskou republikou a Českou republikou uzavřená výměnou francouzských verbálních nót č. j.: 002713 z 18.2.2010 a č. j.: 16188 FAE/MPV z 15.10.2010 a českých verbálních nót č. j.: 24863/2009-KO ze 7.12.2009 a č. j.: 23758/2010-KO z 24.9.2010, jakož i výměnou nedatované české verbální nóty č. j.: 22165/2011-KO a francouzské nóty č. j.: 8841 FAE/MPV ze 17.6.2011, doplněna výměnou francouzské verbální nóty č. j.: 4583 FAE/MPV z 8.4.2013 a české verbální nóty 21551/2013–KO z 24.4.2013, a dále doplněna výměnou české verbální nóty č. j.: 307488/2013-KKM z 21.10.2013 a francouzské verbální nóty č. j.: NV 1076 z 14.11.2013 (Dodatek č. 2) a následně doplněna výměnou české verbální nóty č. j.: 300787/2014-KKM ze 4.2.2014 a francouzské odpovědní nóty č. j.: 130/RT-2014 z 17.2.2014 Velvyslanectví Francie v Praze (Dodatek č. 3) a dále doplněna nótou MZV ČR č. j.: 301077/2016-KKM ze 4.3.2016 a odpovědní nótou MZV Francie č. j.: FAE/MPV 2016-216962 z 21.3.2016 (Dodatek č. 4), se doplňuje takto: Zastupování České republiky Francouzskou republikou se rozšiřuje na následující země: - Kambodžské království (Phnompenh) - Ugandská republika (Kampala) - Madagaskarská republika (Antananarivo) Ministerstvo zahraničních věcí České republiky má čest navrhnout, aby v případě schválení tohoto textu francouzskou stranou tato nóta spolu s odpovědní nótou Velvyslanectví Francouzské republiky tvořily Dodatek č. 5 k Ujednání mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o zastupování při udělování schengenských víz, který vstoupí v platnost 1. září 2016. Kopie zvláštního dodatku (Pokyny pro zastupování ve vydávání víz mezi Francií a Českou republikou / Guidelines for the Visa Issuance Representation between France and the Czech Republic) je přiložena k této verbální nótě. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví Francouzské republiky svou nejhlubší úctou. V Praze dne 28. 7. 2016 Ministerstvo zahraničních věcí Francouzské republiky Paříž 12kB ODBOR KONZULÁRNÍ SPRÁVY A PRO FRANCOUZE V ZAHRANIČÍ Paříž, 2. srpna 2016 REFERÁT VÍZOVÉ POLITIKY CISLO FAE/MPV 2016-562778 (PŘEKLAD) Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodního rozvoje, odbor konzulární správy a pro Francouze v zahraničí, referát vízové politiky, projevuje úctu Velvyslanectví České republiky ve Francii a má čest sdělit společně s Ministerstvem vnitra s odkazem na českou verbální nótou č.j. 305950/2016-KKM z 28.července 2016 obsahující žádost o zastupování při vydávání schengenských víz v Phnompenhu (Kambodža), Kampale (Uganda) a Antananarivu (Madagaskarská republika) následující: Francouzské úřady souhlasí se zastupováním České republiky Francií při posuzování žádostí, vydávání a zamítání schengenských víz ke krátkodobému pobytu (víza typu A a C) francouzskými konzulárními úřady v Phnompenhu (Kambodža), Kampale (Uganda) a Antananarivu (Madagaskarská republika). Tato výměna verbálních nót je považována za dvoustranné ujednání obou smluvních stran podle článku 8.4 Vízového kodexu. Zastupování, které bude probíhat způsobem popsaným v dohodě o vzájemném zastupování obou smluvních stran, která byla uzavřena výměnou verbálních nót uvedených ve výše uvedené české notě a dodatkem č. 5 k Ujednání mezi Francií a Českou republikou o zastupování při udělování schengenských víz, vstoupí v platnost 1. září 2016. Kontaktní údaje uvedených francouzských konzulárních úřadů jsou následující: Velvyslanectví Francie v Kambodži (Phnompenh) 1 Preah Monivong Blvd (93), Phnom Penh 12201, Kambodža tel: + 855 23 430 020 E-mail: admin-etrangers.phnom-penh-amba@diplomatie.gouv.f Velvyslanectví Francie v Ugandě (Kampala) Plot 16 / P.O. Box 7212 Kampala Nakasero Ln, Kampala tel: +256 41 4342120 E-mail: admin-etrangers.kampala-amba@diplomatie.gouv.f Velvyslanectví Francie na Madagaskaru (Antananarivo) Lalana Jean-Jaures, Antananarivo, Madagaskar tel: +261 20 22 398 50 E-mail: admin-etrangers.tananarive-amba@diplomatie.gouv.f (razítko, podpis) Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodního rozvoje, odbor konzulární správy a pro Francouze v zahraničí, referát vízové politiky, využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví České republiky svou hlubokou úctou. Velvyslanectví České republiky ve Francii adresa 1) Ujednání mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o zastupování při udělování schengenských víz sjednané výměnou nót ze dne 24. září 2010 a 15. října 2010 bylo vyhlášeno pod č. 99/2010 Sb. m. s. Dodatek k Ujednání mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o zastupování při udělování schengenských víz sjednaný výměnou nót ze dne 8. dubna 2013 a 24. dubna 2013 byl vyhlášen pod č. 44/2013 Sb. m. s. Dodatek č. 2 k Ujednání mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o zastupování při udělování schengenských víz sjednaný výměnou nót ze dne 21. října 2013 a 14. listopadu 2013 byl vyhlášen pod č. 100/2013 Sb. m. s. Dodatek č. 3 k Ujednání mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o zastupování při udělování schengenských víz sjednaný výměnou nót ze dne 4. února 2014 a 17. února 2014 byl vyhlášen pod č. 11/2014 Sb. m. s. Dodatek č. 4 k Ujednání mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o zastupování při udělování schengenských víz sjednaný výměnou nót ze dne 4. března 2016 a 21. března 2016 byl vyhlášen pod č. 22/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 53/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 53/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 9/2016 Sb. m. s., o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže Vyhlášeno 3. 10. 2016, částka 33/2016 53 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 9/2016 Sb. m. s., o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na základě výměny nót ze dne 13. července 2016 a 15. srpna 2016 byl podle článku 9 odst. 1 Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže1) zvýšen původně stanovený počet občanů, kteří budou moci využít Dohodu v kalendářním roce 2016, na 1200 občanů z každého státu. 1) Dohoda mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže, podepsaná dne 23. listopadu 2006 v Ottawě, byla vyhlášena pod č. 74/2007 Sb. m. s.; skutečnosti důležité k provádění Dohody byly oznámeny pod č. 84/2007 Sb. m. s.
Zákon č. 324/2016 Sb.	Zákon č. 324/2016 Sb. Zákon o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech) Vyhlášeno 3. 10. 2016, datum účinnosti 18. 10. 2016, částka 126/2016 * ČÁST PRVNÍ - BIOCIDNÍ PŘÍPRAVKY A ÚČINNÉ LÁTKY (§ 1 — § 22) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 23 — § 23) * ČÁST TŘETÍ - Změna chemického zákona (§ 24 — § 24) * § 25 - Přechodné ustanovení * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 26 — § 26) Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.) 324 ZÁKON ze dne 6. září 2016 o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ BIOCIDNÍ PŘÍPRAVKY A ÚČINNÉ LÁTKY HLAVA I PŘEDMĚT ÚPRAVY § 1 Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání1) a) některé povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob při dodávání biocidních přípravků na trh na území České republiky a jejich používání, b) povinnost poskytovatele zdravotních služeb hlásit údaje o otravách biocidními přípravky a účinnými látkami do Národního zdravotnického informačního systému, c) působnost správních orgánů při výkonu státní správy v oblasti dodávání a používání biocidních přípravků, v oblasti účinných látek a v oblasti dodávání ošetřených předmětů, d) sankce za porušení povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání1) a tímto zákonem. HLAVA II NĚKTERÉ POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB PŘI DODÁVÁNÍ BIOCIDNÍCH PŘÍPRAVKŮ NA TRH NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY § 2 (1) Právnické a podnikající fyzické osoby, které dodávají biocidní přípravek na trh na území České republiky a) na vyžádání Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) poskytnou model nebo návrh balení, označení nebo příbalové informace2), b) zajistí, aby biocidní přípravek byl označen v českém jazyce včetně příbalových informací3), c) zajistí, aby biocidní přípravek byl klasifikován, označován a balen podle čl. 69 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/20124) (dále jen „nařízení o biocidech“), nejedná-li se o biocidní přípravek uvedený v § 13 odst. 1. (2) Právnické a podnikající fyzické osoby, které předkládají ministerstvu žádost o povolení biocidního přípravku nebo žádost o vzájemné uznání vnitrostátního povolení biocidního přípravku, předloží ministerstvu a) žádost o povolení biocidního přípravku nebo žádost o vzájemné uznání vnitrostátního povolení biocidního přípravku v českém jazyce5), b) dokumentaci předkládanou k žádosti v českém jazyce; listiny, které jsou součástí dokumentace a byly vyhotoveny v jiném než českém jazyce, se musí předložit v originálním znění a současně v překladu do českého jazyka5), c) souhrn vlastností biocidního přípravku v českém jazyce6), d) překlad povolení biocidního přípravku uděleného referenčním členským státemčlenským státem v českém jazyce, jde-li o žádost o následné vzájemné uznání vnitrostátního povolení biocidního přípravku7). (3) Ministerstvo může upustit od požadavku, aby listiny předkládané podle odstavce 2 byly přeloženy do českého jazyka, a sdělit žadateli, že takový překlad nepožaduje. Takové opatření může ministerstvo učinit též prohlášením na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu. HLAVA III HLÁŠENÍ OTRAV § 3 (1) Poskytovatel zdravotních služeb předává do Národního zdravotnického informačního systému, a to do Národního registru hospitalizovaných nebo Národního registru nemocí z povolání, údaje o otravách biocidními přípravky a účinnými látkami. Údaje poskytovatel zdravotních služeb předává způsobem stanoveným zákonem o zdravotních službách8). (2) Informace o biocidních přípravcích a účinných látkách získané podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání1), které jsou nezbytné pro poskytnutí první pomoci nebo léčení, bezplatně poskytuje v případech otrav nebo jiných nehod způsobených biocidními přípravky a účinnými látkami lékařům nebo jiným osobám vykonávajícím zdravotnické povolání Toxikologické informační středisko Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. HLAVA IV PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ § 4 Státní správu v oblasti účinných látek, dodávání a používání biocidních přípravků a v oblasti dodávání ošetřených předmětů vykonávají a) ministerstvo, b) Ministerstvo životního prostředí, c) Ministerstvo zemědělství, d) krajské hygienické stanice, e) Česká inspekce životního prostředí, f) orgány Celní správy České republiky (dále jen „orgány celní správy“), g) Ministerstvo obrany, h) Ministerstvo vnitra. § 5 Ministerstvo (1) Ministerstvo a) rozhoduje o povolení biocidního přípravku zjednodušeným postupem podle čl. 26 nařízení o biocidech, b) podle čl. 27 odst. 1 nařízení o biocidech přijímá oznámení o uvedení na trh na území České republiky biocidního přípravku povoleného zjednodušeným postupem v jiném členském státěčlenském státě, přijímá informaci o oznámení nebo žádosti podané v referenčním členském státěčlenském státě podle čl. 6, 7 a 8 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 354/2013 a přijímá revidovaný souhrn vlastností biocidního přípravku podle čl. 9 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 354/2013; spor podle čl. 27 odst. 2 nařízení o biocidech postupuje koordinační skupině, c) rozhoduje o přijetí, prodloužení nebo zrušení prozatímního omezení nebo zákazu dodávání nebo používání biocidního přípravku povoleného zjednodušeným postupem v jiném členském státěčlenském státě podle čl. 27 odst. 2 nařízení o biocidech, d) podle čl. 30, 33, 34, 35, 36 a 37 nařízení o biocidech rozhoduje o vnitrostátním povolení biocidního přípravku nebo o jeho obnovení podle čl. 31 nařízení o biocidech nebo podle čl. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 492/2014, e) rozhoduje o změně a zrušení povolení biocidního přípravku v souladu s rozhodnutím Evropské komise podle čl. 36 nařízení o biocidech, f) podle čl. 48, 49 a 50 nařízení o biocidech rozhoduje o změně a zrušení povolení biocidního přípravku; podle čl. 52 nařízení o biocidech rozhoduje o poskytnutí odkladné lhůty pro dodání na trh a používání stávajících zásob biocidního přípravku, g) podle čl. 44 odst. 5 nařízení o biocidech navrhuje Evropské komisi podmínky povolení Unie platné na území České republiky, nebo podává návrh Evropské komisi, aby se povolení Unie nevztahovalo na území České republiky; za tím účelem si vyžádá závazná stanoviska od Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, která závazná stanoviska poskytnou ve lhůtě stanovené ministerstvem, h) rozhoduje o povolení, změně a zrušení povolení souběžného obchodu pro biocidní přípravek podle čl. 53 nařízení o biocidech, i) rozhoduje o dočasném povolení pro dodávání biocidního přípravku na trh nebo jeho používání na území České republiky podle čl. 55 nařízení o biocidech a o změně a zrušení těchto povolení, j) podle čl. 56 odst. 2 nařízení o biocidech přijímá oznámení o zamýšlených pokusech nebo zkouškách pro účely výzkumu nebo vývoje, které zahrnují nepovolený biocidní přípravek nebo neschválenou účinnou látku určenou výhradně pro použití v biocidním přípravku, a je oprávněno požadovat předložení dalších informací k posouzení vlivu nepovoleného biocidního přípravku nebo neschválené účinné látky na zdraví lidí nebo zvířat nebo na životní prostředí, k) podle čl. 56 odst. 3 nařízení o biocidech rozhoduje o povolení nebo zákazu provádění pokusů nebo zkoušek pro účely výzkumu nebo vývoje, které zahrnují nepovolený biocidní přípravek nebo neschválenou účinnou látku určenou výhradně pro použití v biocidním přípravku, l) podle čl. 81 odst. 2 nařízení o biocidech poskytuje žadatelům a veškerým jiným zúčastněným stranám informace o povinnostech vyplývajících z tohoto zákona a z přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání1), m) zastupuje Českou republiku v koordinační skupině, ve Výboru pro biocidní přípravky a ve Stálém výboru pro biocidní přípravky zřízených nařízením o biocidech9), n) podává zprávy a plní informační povinnosti vůči Evropské komisi podle nařízení o biocidech10), o) podle čl. 3 odst. 3 nařízení o biocidech předkládá Evropské komisi žádost o rozhodnutí, zda je látka považována za nanomateriál a zda se daný přípravek nebo skupina přípravků považuje za biocidní přípravek nebo ošetřený předmět; za tím účelem je ministerstvo oprávněno požádat Ministerstvo životního prostředí nebo Ministerstvo zemědělství o odbornou pomoc, která poskytnou odbornou pomoc ve lhůtě stanovené ministerstvem, p) předkládá Evropské komisi žádost o přezkum schválení účinné látky pro jeden nebo více typů přípravků za podmínek stanovených čl. 15 odst. 1 nařízení o biocidech, q) informuje veřejnost o výhodách a rizicích biocidních přípravků a o způsobech minimalizace jejich použití v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení o biocidech; za tím účelem je ministerstvo oprávněno požádat Ministerstvo životního prostředí nebo Ministerstvo zemědělství o odbornou pomoc, která poskytnou odbornou pomoc ve lhůtě stanovené ministerstvem, r) plní úkoly v oblasti ochrany důvěrnosti informací podle čl. 66 nařízení o biocidech, s) podle čl. 88 nařízení o biocidech je oprávněno přijmout vhodné prozatímní opatření ohledně povoleného biocidního přípravku za účelem ochrany zdraví lidí, zejména u zranitelných skupin, jako jsou těhotné ženy a děti, zdraví zvířat nebo životního prostředí, pokud k tomu má ministerstvo oprávněné důvody; dále rozhoduje o prodloužení nebo zrušení prozatímního opatření, t) plní další úkoly příslušného orgánu podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání1), nestanoví-li tento zákon jinak, u) rozhoduje o podmínkách používání biocidního přípravku nebo zákazu dodávání biocidního přípravku na trh na území České republiky podle § 13 odst. 2. (2) Ministerstvo dále a) posuzuje úplnost žádosti o povolení biocidního přípravku zjednodušeným postupem podle čl. 26 nařízení o biocidech, žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 29 nařízení o biocidech, žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 34 odst. 1 nařízení o biocidech, žádosti o vzájemné uznání povolení podle čl. 33 nebo čl. 34 odst. 2 nařízení o biocidech, žádosti o povolení Unie podle čl. 43 nařízení o biocidech, žádosti o změnu povolení podle čl. 50 nařízení o biocidech, žádosti o schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech, žádosti o provedení následných změn podmínek schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech a žádosti o obnovení povolení podle čl. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 492/2014, b) provádí hodnocení žádosti o povolení biocidního přípravku zjednodušeným postupem podle čl. 26 nařízení o biocidech, žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 29 nařízení o biocidech, žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 34 odst. 1 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení vnitrostátního povolení podle čl. 31 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení vnitrostátního povolení podle čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 492/2014, žádosti o povolení Unie podle čl. 43 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení povolení Unie podle čl. 45 nařízení o biocidech, žádosti o změnu povolení podle čl. 50 nařízení o biocidech, žádosti o schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech, žádosti o provedení následných změn podmínek schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech a žádosti o obnovení schválení účinné látky podle čl. 13 nařízení o biocidech; v rámci hodnocení dále provádí srovnávací posouzení, stanoví-li tak nařízení o biocidech, c) zpracovává návrh zprávy o posouzení ve věci žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 29 nařízení o biocidech, žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 34 odst. 1 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení vnitrostátního povolení podle čl. 31 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení vnitrostátního povolení podle čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 492/2014, žádosti o povolení Unie podle čl. 43 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení povolení Unie podle čl. 45 nařízení o biocidech, žádosti o změnu povolení podle čl. 50 nařízení o biocidech, žádosti o schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech, žádosti o provedení následných změn podmínek schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech a žádosti o obnovení schválení účinné látky podle čl. 13 nařízení o biocidech; dále zpracovává doporučení k obnovení schválení účinné látky ve věci žádosti o obnovení schválení účinné látky podle čl. 13 nařízení o biocidech a zpracovává doporučení k obnovení povolení ve věci žádosti o obnovení povolení Unie podle čl. 45 nařízení o biocidech; a dále provádí posouzení připomínek žadatele k návrhu zprávy o posouzení v souladu s nařízením o biocidech, d) provádí posouzení a schvaluje souhrn vlastností biocidního přípravku navrženého referenčním členským státemčlenským státem pro účely vzájemného uznání vnitrostátního povolení podle čl. 33 a 34 nařízení o biocidech, e) provádí posouzení, zda je třeba vydaná povolení biocidního přípravku změnit nebo zrušit na základě informací získaných od držitele povolení a informací z úřední činnosti, f) provádí posouzení, zda informace získané z oznámení o zamýšlených pokusech nebo zkouškách pro účely výzkumu nebo vývoje mohou mít nepřijatelný nepříznivý dopad na zdraví lidí nebo zvířat nebo na životní prostředí, g) na základě oznámení podle čl. 27 nařízení o biocidech provádí posouzení, zda biocidní přípravek povolený zjednodušeným postupem povolování na trh v jiném členském státěčlenském státě splňuje kritéria stanovená v čl. 25 nařízení o biocidech, h) připravuje žádost předkládanou Evropské komisi týkající se úpravy některých podmínek povolení Unie podle čl. 44 odst. 5 nařízení o biocidech, i) provádí posouzení, zda na základě nových důkazů je vhodné přijmout prozatímní opatření podle čl. 88 nařízení o biocidech, j) předává Toxikologickému informačnímu středisku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze pro poskytnutí první pomoci nebo léčení informace o schválených účinných látkách a povolených nebo oznámených biocidních přípravcích, k) přijímá oznámení podle § 14, vede evidenci oznámených biocidních přípravků a průběžně ji zveřejňuje na svých internetových stránkách, l) spravuje elektronický informační systém pro potřeby vedení evidence o biocidních přípravcích oznámených podle § 14, o biocidních přípravcích povolených pro dodávání na trh na území České republiky a dále o podaných žádostech o povolení biocidních přípravků, m) přijímá zprávy o provedených kontrolách od orgánů uvedených v § 8 a od orgánů celní správy podle § 9, n) je oprávněno požadovat předložení modelu nebo návrhu balení, označení nebo příbalové informace biocidního přípravku, o) vybírá správní poplatky za podmínek podle nařízení o biocidech a tohoto zákona a rozhoduje o výši úhrad nákladů na odborné úkony. (3) Ministerstvo může pověřit činnostmi podle odstavce 2 písm. a) až i) Státní zdravotní ústav nebo jinou organizaci, ke které vykonává funkci zakladatele nebo zřizovatele. (4) Ministerstvo si v rámci činností podle odstavce 2 písm. a) až i) vyžádá závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí z hlediska ochrany životního prostředí a závazné stanovisko Ministerstva zemědělství z hlediska ochrany zdraví zvířat. Ministerstvo v žádosti o vydání závazného stanoviska stanoví přiměřenou lhůtu pro zaslání písemného stanoviska podle věty první. (5) Ministerstvo může na základě žádosti vydat žadateli potvrzení o souhlasu ministerstva s tím, že bude hodnotícím příslušným orgánem ve věci žádosti podle čl. 7, 13, 26, 43, 45 nebo 50 nařízení o biocidech. Ministerstvo potvrzení uvedené ve větě první nevydá, zejména pokud je zcela zjevné, že účinná látka nebo biocidní přípravek uvedený v žádosti podle čl. 7, 13, 26, 43, 45 nebo 50 nařízení o biocidech má negativní vliv na zdraví lidí nebo zvířat nebo na životní prostředí, nebo pokud by z kapacitních důvodů nebylo možné žádost podle čl. 7, 13, 26, 43, 45 nebo 50 nařízení o biocidech vyhodnotit ve lhůtě 365 dnů ode dne schválení žádosti podle čl. 7, 13, 26, 43, 45 nebo 50 nařízení o biocidech. Ministerstvo vydá na základě žádosti žadateli potvrzení o souhlasu s tím, že bude hodnotícím příslušným orgánem, jde-li o žádost o změnu podle čl. 50 nařízení o biocidech a je-li příslušným orgánem, který vyhodnocoval prvotní žádost o povolení Evropské unie u dotčeného biocidního přípravku. Na vydání potvrzení uvedeného ve větě první není právní nárok. Ministerstvo žadateli oznámí, že nevydalo potvrzení uvedené ve větě první. § 6 Ministerstvo životního prostředí (1) Ministerstvo životního prostředí a) na základě žádosti ministerstva podle § 5 odst. 4 vydává závazné stanovisko z hlediska ochrany životního prostředí; ve stanovisku též uvede počet hodin strávených na činnostech podle odstavce 2 pro potřeby stanovení výše úhrad nákladů na provedené odborné úkony podle § 16, b) podává ministerstvu podněty ke změně nebo zrušení povolení biocidního přípravku, vzájemného uznání vnitrostátního povolení nebo k přezkumu schválení účinné látky z hlediska ochrany životního prostředí, c) spolupracuje s ministerstvem podle § 5 odst. 1 písm. o) a q) z hlediska ochrany životního prostředí, d) spolupracuje s ministerstvem při zastupování České republiky v orgánech uvedených v § 5 odst. 1 písm. m) na úseku ochrany životního prostředí. (2) Ministerstvo životního prostředí v rámci závazného stanoviska z hlediska ochrany životního prostředí a) posuzuje úplnost žádosti o povolení biocidního přípravku zjednodušeným postupem podle čl. 26 nařízení o biocidech, žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 29 nařízení o biocidech, žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 34 odst. 1 nařízení o biocidech, žádosti o vzájemné uznání povolení podle čl. 33 nebo čl. 34 odst. 2 nařízení o biocidech, žádosti o povolení Unie podle čl. 43 nařízení o biocidech, žádosti o změnu povolení podle čl. 50 nařízení o biocidech, žádosti o schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech, žádosti o provedení následných změn podmínek schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech a žádosti o obnovení povolení podle čl. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 492/2014, b) provádí hodnocení žádosti o povolení biocidního přípravku zjednodušeným postupem podle čl. 26 nařízení o biocidech, žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 29 nařízení o biocidech, žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 34 odst. 1 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení vnitrostátního povolení podle čl. 31 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení vnitrostátního povolení podle čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 492/2014, žádosti o povolení Unie podle čl. 43 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení povolení Unie podle čl. 45 nařízení o biocidech, žádosti o změnu povolení podle čl. 50 nařízení o biocidech, žádosti o schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech, žádosti o provedení následných změn podmínek schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech a žádosti o obnovení schválení účinné látky podle čl. 13 nařízení o biocidech; v rámci hodnocení dále provádí srovnávací posouzení, stanoví-li tak nařízení o biocidech, c) zpracovává návrh zprávy o posouzení ve věci žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 29 nařízení o biocidech, žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 34 odst. 1 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení vnitrostátního povolení podle čl. 31 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení vnitrostátního povolení podle čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 492/2014, žádosti o povolení Unie podle čl. 43 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení povolení Unie podle čl. 45 nařízení o biocidech, žádosti o změnu povolení podle čl. 50 nařízení o biocidech, žádosti o schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech, žádosti o provedení následných změn podmínek schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech a žádosti o obnovení schválení účinné látky podle čl. 13 nařízení o biocidech; dále zpracovává doporučení k obnovení schválení účinné látky ve věci žádosti o obnovení schválení účinné látky podle čl. 13 nařízení o biocidech a zpracovává doporučení k obnovení povolení ve věci žádosti o obnovení povolení Unie podle čl. 45 nařízení o biocidech; a dále provádí posouzení připomínek žadatele k návrhu zprávy o posouzení v souladu s nařízením o biocidech, d) provádí posouzení souhrnu vlastností biocidního přípravku navrženého referenčním členským státemčlenským státem pro účely vzájemného uznání vnitrostátního povolení podle čl. 33 a 34 nařízení o biocidech, e) provádí posouzení, zda je třeba vydaná povolení biocidního přípravku změnit nebo zrušit na základě informací získaných od držitele povolení a informací z úřední činnosti, f) provádí posouzení, zda informace získané z oznámení o zamýšlených pokusech nebo zkouškách pro účely výzkumu nebo vývoje mohou mít nepřijatelný nepříznivý dopad na životní prostředí, g) na základě oznámení podle čl. 27 nařízení o biocidech provádí posouzení, zda biocidní přípravek povolený zjednodušeným postupem povolování na trh v jiném členském státěčlenském státě splňuje kritéria stanovená v čl. 25 nařízení o biocidech, h) připravuje žádost předkládanou Evropské komisi týkající se úpravy některých podmínek povolení Unie podle čl. 44 odst. 5 nařízení o biocidech, i) provádí posouzení, zda na základě nových důkazů je vhodné přijmout prozatímní opatření podle čl. 88 nařízení o biocidech. (3) Zjistí-li Ministerstvo životního prostředí, že k provedení činností podle odstavce 2 je nezbytné si od žadatele vyžádat doplňující informace, požádá o doplňující informace ministerstvo, které si je od žadatele vyžádá. Lhůta pro vydání závazného stanoviska stanovená podle § 5 odst. 4 se staví do té doby, než ministerstvo postoupí Ministerstvu životního prostředí doplňující informace poskytnuté žadatelem. § 7 Ministerstvo zemědělství (1) Ministerstvo zemědělství a) na základě žádosti ministerstva podle § 5 odst. 4 vydává závazné stanovisko z hlediska ochrany zdraví zvířat; ve stanovisku se též uvede počet hodin strávených na činnostech podle odstavce 2 pro potřeby stanovení výše úhrad nákladů na provedené odborné úkony podle § 16, b) podává ministerstvu podněty ke změně nebo zrušení povolení biocidního přípravku, vzájemného uznání vnitrostátního povolení nebo k přezkumu schválení účinné látky z hlediska ochrany zdraví zvířat, c) spolupracuje s ministerstvem podle § 5 odst. 1 písm. o) a q) z hlediska ochrany zdraví zvířat, d) spolupracuje s ministerstvem při zastupování České republiky v orgánech uvedených v § 5 odst. 1 písm. m) na úseku ochrany zdraví zvířat. (2) Ministerstvo zemědělství v rámci závazného stanoviska z hlediska ochrany zdraví zvířat a) posuzuje úplnost žádosti o povolení biocidního přípravku zjednodušeným postupem podle čl. 26 nařízení o biocidech, žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 29 nařízení o biocidech, žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 34 odst. 1 nařízení o biocidech, žádosti o vzájemné uznání povolení podle čl. 33 nebo čl. 34 odst. 2 nařízení o biocidech, žádosti o povolení Unie podle čl. 43 nařízení o biocidech, žádosti o změnu povolení podle čl. 50 nařízení o biocidech, žádosti o schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech, žádosti o provedení následných změn podmínek schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech a žádosti o obnovení povolení podle čl. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 492/2014, b) provádí hodnocení žádosti o povolení biocidního přípravku zjednodušeným postupem podle čl. 26 nařízení o biocidech, žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 29 nařízení o biocidech, žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 34 odst. 1 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení vnitrostátního povolení podle čl. 31 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení vnitrostátního povolení podle čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 492/2014, žádosti o povolení Unie podle čl. 43 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení povolení Unie podle čl. 45 nařízení o biocidech, žádosti o změnu povolení podle čl. 50 nařízení o biocidech, žádosti o schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech, žádosti o provedení následných změn podmínek schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech a žádosti o obnovení schválení účinné látky podle čl. 13 nařízení o biocidech; v rámci hodnocení dále provádí srovnávací posouzení, stanoví-li tak nařízení o biocidech, c) zpracovává návrh zprávy o posouzení ve věci žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 29 nařízení o biocidech, žádosti o vnitrostátní povolení podle čl. 34 odst. 1 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení vnitrostátního povolení podle čl. 31 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení vnitrostátního povolení podle čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 492/2014, žádosti o povolení Unie podle čl. 43 nařízení o biocidech, žádosti o obnovení povolení Unie podle čl. 45 nařízení o biocidech, žádosti o změnu povolení podle čl. 50 nařízení o biocidech, žádosti o schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech, žádosti o provedení následných změn podmínek schválení účinné látky podle čl. 7 nařízení o biocidech a žádosti o obnovení schválení účinné látky podle čl. 13 nařízení o biocidech; dále zpracovává doporučení k obnovení schválení účinné látky ve věci žádosti o obnovení schválení účinné látky podle čl. 13 nařízení o biocidech a zpracovává doporučení k obnovení povolení ve věci žádosti o obnovení povolení Unie podle čl. 45 nařízení o biocidech; a dále provádí posouzení připomínek žadatele k návrhu zprávy o posouzení v souladu s nařízením o biocidech, d) provádí posouzení souhrnu vlastností biocidního přípravku navrženého referenčním členským státemčlenským státem pro účely vzájemného uznání vnitrostátního povolení podle čl. 33 a 34 nařízení o biocidech, e) provádí posouzení, zda je třeba vydaná povolení biocidního přípravku změnit nebo zrušit na základě informací získaných od držitele povolení a informací z úřední činnosti, f) provádí posouzení, zda informace získané z oznámení o zamýšlených pokusech nebo zkouškách pro účely výzkumu nebo vývoje mohou mít nepřijatelný nepříznivý dopad na zdraví zvířat, g) na základě oznámení podle čl. 27 nařízení o biocidech provádí posouzení, zda biocidní přípravek povolený zjednodušeným postupem povolování na trh v jiném členském státěčlenském státě splňuje kritéria stanovená v čl. 25 nařízení o biocidech, h) připravuje žádost předkládanou Evropské komisi týkající se úpravy některých podmínek povolení Unie podle čl. 44 odst. 5 nařízení o biocidech, i) provádí posouzení, zda na základě nových důkazů je vhodné přijmout prozatímní opatření podle čl. 88 nařízení o biocidech. (3) Zjistí-li Ministerstvo zemědělství, že k provedení činností podle odstavce 2 je nezbytné si od žadatele vyžádat doplňující informace, požádá o doplňující informace ministerstvo, které si je od žadatele vyžádá. Lhůta pro vydání závazného stanoviska stanovená podle § 5 odst. 4 se staví do té doby, než ministerstvo postoupí Ministerstvu zemědělství doplňující informace poskytnuté žadatelem. § 8 Kontrola (1) Kontrolu dodržování povinností vyplývajících z přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání1), z tohoto zákona a z rozhodnutí vydaných na jejich základě vykonávají a) krajské hygienické stanice, b) Česká inspekce životního prostředí, c) Ministerstvo obrany, d) Ministerstvo vnitra. (2) Krajská hygienická stanice a) kontroluje, zda jsou právnickými a podnikajícími fyzickými osobami, které dodávají na trh na území České republiky biocidní přípravky, účinné látky a ošetřené předměty, dodržována nařízení o biocidech, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 354/2013, rozhodnutí Evropské komise vydaná podle nařízení o biocidech, tento zákon a rozhodnutí správních orgánů vydaná podle tohoto zákona, b) ukládá pokuty za porušení povinností podle nařízení o biocidech, prováděcího nařízení Komise (EU) č. 354/2013, rozhodnutí Evropské komise vydaných podle nařízení o biocidech, tohoto zákona a rozhodnutí správních orgánů vydaných podle tohoto zákona, c) zpracovává zprávy o provedených kontrolách za každý kalendářní rok a předkládá je ministerstvu nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku; součástí předkládané zprávy jsou informace o datu provedené kontroly, obchodní název nebo jiná identifikace kontrolovaného biocidního přípravku, obchodní název nebo jiná identifikace kontrolovaného ošetřeného předmětu, jméno kontrolované osoby, velikost a typ balení, název nebo názvy účinných látek obsažených v biocidním přípravku nebo názvy účinných látek, kterými byl ošetřený materiál ošetřen, množství obsažených účinných látek v biocidním přípravku, deklarovaný typ použití biocidního přípravku, číslo šarže biocidního přípravku, porušená ustanovení zákona nebo nařízení o biocidech, informace o použitém sankčním ustanovení a výši uložené sankce, informace o zjištěném poškození zdraví lidí a zvířat, životního prostředí a počet evidovaných otrav způsobených biocidními přípravky nebo účinnými látkami. (3) Česká inspekce životního prostředí a) kontroluje, zda jsou právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržovány kapitola XV a čl. 17, 56, 58 a 95 nařízení o biocidech, b) kontroluje, zda jsou právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržovány § 2 odst. 1 písm. b) a § 15, c) ukládá pokuty za porušení povinností podle kapitoly XV a čl. 17, 56, 58 a 95 nařízení o biocidech, rozhodnutí Evropské komise vydaných podle nařízení o biocidech, tohoto zákona a rozhodnutí správních orgánů vydaných podle tohoto zákona, d) zpracovává zprávy o provedených kontrolách za každý kalendářní rok a předkládá je ministerstvu nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku; součástí předkládané zprávy jsou informace o datu provedené kontroly, obchodní název nebo jiná identifikace kontrolovaného biocidního přípravku, obchodní název nebo jiná identifikace kontrolovaného ošetřeného předmětu, jméno kontrolované osoby, velikost a typ balení, název nebo názvy účinných látek obsažených v biocidním přípravku nebo názvy účinných látek, kterými byl ošetřený materiál ošetřen, množství obsažených účinných látek v biocidním přípravku, deklarovaný typ použití biocidního přípravku, číslo šarže biocidního přípravku, porušená ustanovení zákona nebo nařízení o biocidech, informace o použitém sankčním ustanovení a výši uložené sankce, informace o zjištěném poškození zdraví lidí a zvířat, životního prostředí a počet evidovaných otrav způsobených biocidními přípravky nebo účinnými látkami. (4) Ministerstvo vnitra jako orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví11) vykonává kontrolu dodržování povinností a plní úkoly stanovené tímto zákonem, nařízením o biocidech a prováděcím nařízením Komise (EU) č. 354/2013 v rozsahu své působnosti. (5) Ministerstvo obrany jako orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví11) vykonává kontrolu dodržování povinností a plní úkoly stanovené tímto zákonem, nařízením o biocidech a prováděcím nařízením Komise (EU) č. 354/2013 v rozsahu své působnosti. § 9 Orgány celní správy (1) Orgány celní správy a) nepropustí biocidní přípravek, který nebyl povolen podle nařízení o biocidech nebo oznámen podle § 14 do navrženého celního režimu volného oběhu, pokud nařízení o biocidech nestanoví jinak, nebo bez písemného prohlášení dovozce, že je biocidní přípravek určen výhradně pro účely výzkumu a vývoje, b) nepropustí do navrženého celního režimu volného oběhu látku určenou pro použití v biocidních přípravcích, která není uvedena na seznamu podle čl. 9 odst. 2 nařízení o biocidech nebo není uvedena na seznamu látek zařazených do programu přezkumu12) nebo bez písemného prohlášení dovozce, že je účinná látka určena výhradně pro účely výzkumu a vývoje, c) nepropustí do navrženého celního režimu volného oběhu látku nebo biocidní přípravek tuto látku obsahující nebo biocidní přípravek, jenž je z této látky složen, obsahuje ji nebo z nějž může taková látka vzniknout, aniž by dovozce látky nebo dovozce biocidního přípravku byl zařazen na seznamu dodavatelů pro typy přípravků, k nimž přípravek náleží, zveřejněném Evropskou agenturou pro chemické látky podle čl. 95 odst. 1 nařízení o biocidech, s výjimkou případu, jedná-li se o látku uvedenou v kategoriích 1 až 5 a 7 přílohy I nařízení o biocidech nebo biocidní přípravek obsahující pouze látky uvedené v kategoriích 1 až 5 a 7 přílohy I nařízení o biocidech, d) nepropustí do navrženého celního režimu volného oběhu ošetřený předmět, pokud všechny účinné látky obsažené v biocidních přípravcích, kterými byl ošetřen nebo které obsahuje, nejsou uvedeny na seznamu schválených účinných látek podle čl. 9 odst. 2 nařízení o biocidech pro příslušný typ přípravku a použití, nebo nejsou uvedeny v příloze I nařízení o biocidech, nebo nejsou splněny veškeré určené podmínky nebo omezení použití látky, nebo bez písemného prohlášení dovozce, že jsou uvedené podmínky splněny, e) jsou oprávněny žádat ministerstvo o odbornou pomoc v případě pochybností o rozsahu povinností vyplývajících pro dovozce z nařízení o biocidech a dále jsou oprávněny nahlížet do evidence podaných žádostí o povolení biocidních přípravků vedené ministerstvem podle § 5 odst. 2 písm. l), a to v rozsahu údajů, kterými jsou název biocidního přípravku, typ biocidního přípravku, účinná látka obsažená v biocidním přípravku, údaje o žadateli, údaje o navrženém držiteli povolení, datum podání žádosti a číslo žádosti z registru biocidních přípravků, f) vedou evidenci dovezených biocidních přípravků, účinných látek a ošetřených předmětů a biocidních přípravků, účinných látek a ošetřených předmětů nepropuštěných do navrženého celního režimu volného oběhu, g) umožní ministerstvu, Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu zemědělství, krajské hygienické stanici nebo České inspekci životního prostředí nahlížet do evidence vedené podle písmene f), pořizovat si z ní opisy, výpisy a případně kopie, h) zpracovávají zprávy o počtu biocidních přípravků, účinných látek a ošetřených předmětů nepropuštěných do navrženého celního režimu volného oběhu za každý kalendářní rok a předkládají je ministerstvu nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku. (2) Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání orgánů uvedených v odstavci 1 písm. g) tyto údaje: a) identifikační údaje dovozce, a to jméno, popřípadě jména a příjmení nebo název nebo obchodní firmu a adresu místa pobytu nebo místa podnikání, b) identifikační údaje příjemce, a to jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu místa pobytu, c) popis, včetně obchodního názvu a druhu výrobku podle svého zařazení v kombinované nomenklatuře uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/8713), d) zemi odeslání a zemi původu biocidního přípravku nebo účinné látky anebo ošetřeného předmětu, e) množství biocidního přípravku nebo účinné látky anebo ošetřeného předmětu vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek. (3) Poskytnutí údajů podle odstavce 2 není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu14). HLAVA V PŘESTUPKY § 10 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) použije biocidní přípravek v rozporu s informacemi a pokyny uvedenými na štítku nebo příbalovém letáku nebo nerespektuje výstražné symboly, standardní věty označující specifickou rizikovost, nebo standardní pokyny pro bezpečné zacházení podle chemického zákona15) nebo výstražné symboly nebezpečnosti, signální slova, standardní věty o nebezpečnosti, nebo pokyny pro bezpečné zacházení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí16) a specifické podmínky pro používání biocidního přípravku, b) použije biocidní přípravek, který nebyl povolen podle nařízení o biocidech nebo nebyl oznámen podle § 14 nebo nesplňuje požadavky pro povolení stanovené nařízením o biocidech, aniž by mu bylo uděleno dočasné povolení, nebo c) použije biocidní přípravek v rozporu s článkem 17 odst. 5 větou druhou nařízení o biocidech. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 11 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) dodá na trh na území České republiky 1. biocidní přípravek, který nebyl povolen podle nařízení o biocidech nebo nebyl oznámen podle § 14, 2. biocidní přípravek v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona nebo podle nařízení o biocidech, 3. biocidní přípravek povolený v jiném členském státěčlenském státě zjednodušeným postupem v rozporu s podmínkami použití uvedenými v oznámení podaném podle čl. 27 odst. 1 nařízení o biocidech, 4. biocidní přípravek, který nesplňuje požadavky pro povolení stanovené podle nařízení o biocidech, aniž by mu bylo uděleno dočasné povolení podle nařízení o biocidech, nebo jej uvede na trh v rozporu s podmínkami dočasného povolení, 5. biocidní přípravek, který není klasifikován, označen a balen v souladu s § 2 odst. 1 písm. c), 6. biocidní přípravek, který není označen v českém jazyce, nebo příbalové informace nejsou uvedeny v českém jazyce, 7. biocidní přípravek před datem oznámeným podle § 14 písm. l), 8. biocidní přípravek uvedený v § 13 odst. 1, který není označen podle § 15 odst. 2, b) dodá na trh na území České republiky nebo použije biocidní přípravek povolený v jiném členském státěčlenském státě zjednodušeným postupem, který nebyl oznámen před uvedením na trh na území České republiky podle čl. 27 nařízení o biocidech, c) jako držitel povolení dodá na trh na území České republiky biocidní přípravek, který není klasifikován, označen a balen v souladu s požadavky podle čl. 69 nařízení o biocidech, d) uvede na trh na území České republiky biocidní přípravek, který je složen z látky uvedené na seznamu zveřejněném Evropskou agenturou pro chemické látky podle čl. 95 odst. 1 nařízení o biocidech (dále jen „seznam dodavatelů“), takovou látku obsahuje nebo z něhož může taková látka vzniknout, aniž by dodavatel látky nebo dodavatel přípravku byl zařazen na seznamu dodavatelů pro typy přípravků, k nimž přípravek náleží, s výjimkou případu, jedná-li se o látku uvedenou v kategoriích 1 až 5 a 7 přílohy I nařízení o biocidech nebo biocidní přípravek obsahující pouze látky uvedené v kategoriích 1 až 5 a 7 přílohy I nařízení o biocidech, e) uvede na trh na území České republiky ošetřený předmět v rozporu s čl. 58 odst. 2 nařízení o biocidech, f) nezajistí odpovídající označení ošetřeného předmětu v souladu s čl. 58 odst. 3, 4 a 6 nařízení o biocidech, g) neposkytne spotřebitelispotřebiteli informace o biocidním ošetření ošetřeného předmětu podle čl. 58 odst. 5 nařízení o biocidech, h) nevypracuje, neaktualizuje nebo nezpřístupní bezpečnostní list k biocidnímu přípravku v souladu s čl. 70 nařízení o biocidech, i) nesplní požadavky na reklamu biocidního přípravku podle čl. 72 nařízení o biocidech, j) jako držitel povolení nevede záznamy o biocidních přípravcích v souladu s čl. 68 nařízení o biocidech, které uvádí na trh, nebo je nezpřístupní orgánům uvedeným v § 8 odst. 1, k) při provádění pokusů nebo zkoušek nevypracuje nebo nevede písemné záznamy podle čl. 56 odst. 1 nařízení o biocidech, nebo při provádění pokusů nebo zkoušek, u kterých může dojít k úniku do životního prostředí, nesplní oznamovací povinnost podle čl. 56 odst. 2 nařízení o biocidech, l) provede pokus nebo zkoušku v rozporu s rozhodnutím vydaným podle § 5 odst. 1 písm. k), m) neoznámí ministerstvu všechny informace podle § 14 písm. a) až m) nebo poskytne nepravdivé informace, n) použije biocidní přípravek, který nebyl povolen podle nařízení o biocidech nebo nebyl oznámen podle § 14 nebo nesplňuje požadavky pro povolení stanovené nařízením o biocidech, aniž by mu bylo uděleno dočasné povolení, o) použije biocidní přípravek v rozporu s informacemi a pokyny uvedenými na štítku nebo příbalovém letáku nebo nerespektuje výstražné symboly, standardní věty označující specifickou rizikovost, nebo standardní pokyny pro bezpečné zacházení podle chemického zákona15) nebo výstražné symboly nebezpečnosti, signální slova, standardní věty o nebezpečnosti, nebo pokyny pro bezpečné zacházení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí16) a specifické podmínky pro používání biocidního přípravku, p) použije biocidní přípravek v rozporu s racionálním uplatňováním kombinace fyzikálních, biologických, chemických nebo jiných opatření podle potřeby, jejichž prostřednictvím je použití biocidních přípravků omezeno na nezbytné minimum a nepřijme vhodná preventivní opatření, q) provede změnu biocidního přípravku v rozporu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 354/2013, r) nepřestane používat nebo uplatňovat navrhovanou změnu biocidního přípravku v rozporu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 354/2013, s) nesplní oznamovací povinnost v rozporu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 354/2013, t) nepředloží revidovaný souhrn vlastností biocidního přípravku v rozporu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 354/2013, nebo u) nesplní jinou povinnost podle nařízení o biocidech nebo prováděcího nařízení Komise (EU) č. 354/2013, než která je uvedena v písmeni a) bodech 1 až 4, 6 a 7 a v písmenech b) až t). (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 7, podle odstavce 1 písm. e), l) až n) nebo p) až u), b) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) až i) nebo j), c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 až 6 nebo 8, podle odstavce 1 písm. b) až d), k) nebo o). § 12 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) krajská hygienická stanice, jde-li o přestupky podle § 10 a 11, b) Česká inspekce životního prostředí, jde-li o přestupky podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a) bodů 5 a 7, § 11 odst. 1 písm. c), d) až l), o) a p). (2) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil. (3) Příjem z pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. HLAVA VI PŘECHODNÉ OBDOBÍ § 13 Podmínky, za kterých je možné dodávat biocidní přípravky na trh na území České republiky (1) Biocidní přípravek, který nesplňuje podmínky čl. 17 odst. 1, čl. 19 odst. 1 a čl. 20 odst. 1 nařízení o biocidech, může být dodáván na trh na území České republiky nebo používán, pokud byl oznámen podle § 14 a pokud a) všechny účinné látky obsažené v biocidním přípravku jsou stávajícími účinnými látkami, které byly hodnoceny podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pracovní program přezkoumávání stávajících účinných látek12), ale dosud nebyly pro tento typ přípravku schváleny, nebo jsou hodnoceny podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pracovní program přezkoumávání stávajících účinných látek, ale dosud nebyly pro tento typ přípravku schváleny, nebo b) účinné látky jsou kombinací stávajících účinných látek uvedených v písmenu a) a účinných látek schválených podle nařízení o biocidech. (2) Ministerstvo dodávání a používání biocidního přípravku podle odstavce 1 zakáže, jestliže se prokáže, že biocidní přípravek není dostatečně účinný nebo představuje vážné bezprostřední nebo dlouhodobé riziko pro zdraví lidí, zejména u zranitelných skupin, jako jsou těhotné ženy a děti, nebo pro zdraví zvířat nebo pro životní prostředí. (3) Právnická a podnikající fyzická osoba nesmí dodávat na trh na území České republiky biocidní přípravek oznámený podle § 14, pro který nebyla podána žádost o povolení biocidního přípravku nebo žádost o souběžné vzájemné uznání biocidního přípravku nejpozději ke dni schválení účinné látky obsažené v biocidním přípravku pro daný typ přípravku nebo nejpozději ke dni schválení poslední účinné látky obsažené v biocidním přípravku pro daný typ přípravku, pokud biocidní přípravek obsahuje více než jednu účinnou látku, a to ode dne, kterým uplyne 180 dní ode dne schválení poslední účinné látky obsažené v biocidním přípravku; stávající zásoby takového biocidního přípravku lze používat do dne, kterým uplyne 365 dní ode dne schválení poslední účinné látky obsažené v biocidním přípravku. (4) Právnická a podnikající fyzická osoba ukončí dodávání na trh na území České republiky biocidního přípravku oznámeného podle § 14, pokud obsahuje látku, která nebyla schválena podle čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení o biocidech, a to nejpozději do 12 měsíců ode dne rozhodnutí o neschválení účinné látky; stávající zásoby takového biocidního přípravku lze používat do dne, kterým uplyne 18 měsíců od tohoto rozhodnutí. (5) Právnická a podnikající fyzická osoba může pokračovat v dodávání na trh na území České republiky biocidního přípravku oznámeného podle § 14, pokud byla pro takový biocidní přípravek podána žádost o povolení biocidního přípravku nebo žádost o souběžné vzájemné uznání biocidního přípravku nejpozději ke dni schválení účinné látky obsažené v biocidním přípravku pro daný typ přípravku nebo nejpozději ke dni schválení poslední účinné látky obsažené v biocidním přípravku pro daný typ přípravku, pokud biocidní přípravek obsahuje více než jednu účinnou látku, nejdéle však po dobu 3 let ode dne schválení poslední účinné látky obsažené v biocidním přípravku; běh lhůty podle věty první se staví po dobu řízení podle čl. 37 nařízení o biocidech. (6) Právnická a podnikající fyzická osoba nesmí dodávat na trh na území České republiky biocidní přípravek uvedený v odstavci 5, pokud ministerstvo zamítne žádost o povolení biocidního přípravku uvedenou v odstavci 5 nebo pokud na základě rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského státučlenského státu ministerstvo zamítne žádost o souběžné vzájemné uznání vnitrostátního povolení biocidního přípravku uvedenou v odstavci 5 nebo pokud Evropská komise rozhodne o zamítnutí žádosti o povolení Unie biocidního přípravku uvedené v odstavci 5, a to ode dne, kterým uplyne 180 dní ode dne rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení biocidního přípravku nebo žádosti o souběžné vzájemné uznání vnitrostátního povolení; stávající zásoby takového biocidního přípravku lze používat do dne, kterým uplyne 365 dní ode dne rozhodnutí o zamítnutí povolení biocidního přípravku. § 14 Oznamovací povinnost Právnická a podnikající fyzická osoba, která hodlá uvést na trh na území České republiky biocidní přípravek uvedený v § 13 odst. 1, oznámí ministerstvu prostřednictvím informačního systému podle § 5 odst. 2 písm. l) nejpozději 15 dnů přede dnem uvedení takového biocidního přípravku na trh na území České republiky tyto údaje: a) jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu a adresu sídla oznamovatele, b) jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu a adresu sídla výrobce biocidního přípravku a výrobce účinné látky, c) obchodní název biocidního přípravku, d) chemické názvy a mezinárodní identifikace účinných látek, je-li dostupná, a jejich koncentrace v metrických jednotkách, e) chemické názvy ostatních látek obsažených v biocidním přípravku včetně mezinárodní identifikace, je-li dostupná, a jejich koncentrace v metrických jednotkách, f) příslušný typ nebo typy biocidního přípravku podle přílohy V nařízení o biocidech, g) kategorii uživatelů, na které je použití biocidního přípravku omezeno, h) protokol o stanovení účinnosti prokazující účinnost biocidního přípravku na cílové organismy; protokol o stanovení účinnosti se předkládá v českém jazyce, je-li protokol o stanovení účinnosti v jiném než českém jazyce, musí se předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do českého jazyka, i) text označení obalu v českém jazyce, j) návod k použití v českém jazyce, pokud není součástí textu označení obalu, k) přibližné množství biocidního přípravku dodávané na trh na území České republiky za kalendářní rok, l) datum předpokládaného prvního dodání biocidního přípravku na trh na území České republiky, m) bezpečnostní list vypracovaný v českém jazyce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek17). § 15 Specifické požadavky na označení biocidních přípravků (1) Právnická a podnikající fyzická osoba, která dodává biocidní přípravek uvedený v § 13 odst. 1 na trh na území České republiky, zajistí, aby byl označen podle chemického zákona15) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí16). (2) Osoba uvedená v odstavci 1 dále zajistí, aby označení obalů obsahovalo následující dobře čitelné a nesmazatelné údaje v českém jazyce: a) identitu jednotlivých účinných látek a jejich koncentrace v metrických jednotkách, b) informace o případných nanomateriálech obsažených v přípravku a informace o zvláštních rizicích s tím souvisejících; za každým výrazem označujícím nanomateriály se uvede výraz „nano“ v závorkách, c) jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu a adresu sídla osoby odpovědné za dodání biocidního přípravku na trh na území České republiky, d) typ složení, e) použití biocidního přípravku, f) návod k použití, četnost aplikací a dávkování v metrických jednotkách vyjádřené způsobem srozumitelným pro uživatele pro každé použití biocidního přípravku, g) údaje o pravděpodobných přímých nebo nepřímých nepříznivých vedlejších účincích a pokyny pro první pomoc, h) větu „Před použitím si přečtěte přiložené pokyny.“, je-li k přípravku přiložen příbalový leták, a případně varování o rizicích pro zranitelné skupiny, jako jsou těhotné ženy a děti, i) pokyny pro bezpečné odstraňování biocidního přípravku a jeho obalu, případně včetně zákazu opětovného použití obalu, j) číslo nebo označení šarže biocidního přípravku a datum použitelnosti za normálních podmínek skladování, k) přichází-li v úvahu časové období potřebné pro to, aby nastal biocidní účinek, interval, který se má dodržet mezi aplikacemi biocidního přípravku nebo mezi aplikací a následným použitím ošetřeného předmětu, nebo pro následný vstup lidí nebo zvířat do prostor, kde byl biocidní přípravek použit, včetně údajů o dekontaminačních prostředcích a opatřeních a doby nezbytného větrání ošetřených prostor, údaje o přiměřeném čištění zařízení určeného k aplikaci biocidního přípravku a údaje o preventivních opatřeních během používání a přepravy, l) přichází-li v úvahu kategorie uživatelů, na které je použití biocidního přípravku omezeno, m) přichází-li v úvahu informace o jakémkoliv specifickém nebezpečí pro životní prostředí, zvláště pokud jde o ochranu necílových organismů a zabránění znečištění vody. (3) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. d), f), g), i), j), k) a m) mohou být místo na obalu uvedeny v příbalovém letáku, který je součástí obalu, je-li to nezbytné vzhledem k velikosti a funkci biocidního přípravku. HLAVA VII ÚHRADA NÁKLADŮ NA PROVEDENÍ ODBORNÝCH ÚKONŮ § 16 (1) Právnická a podnikající fyzická osoba je povinna ministerstvu uhradit náklady na provedení odborných úkonů v rámci řízení a dalších činností zahájených na její žádost podle tohoto zákona, nařízení o biocidech, prováděcího nařízení Komise (EU) č. 354/2013 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 492/2014. Za odborné úkony se považuje i zpracování hodnocení a posouzení pro potřeby vydání závazných stanovisek nebo zpracování jiných hodnocení a posouzení pro potřeby plnění úkolů ministerstva podle § 5 odst. 1 a § 5 odst. 2 písm. a) až i). (2) Právnická a podnikající fyzická osoba je povinna složit ministerstvu zálohu na úhradu nákladů na provedení odborných úkonů. (3) Způsob stanovení výše úhrady nákladů na provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností, maximální výši úhrad nákladů na provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností a výši záloh na úhradu nákladů na provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností stanoví prováděcí právní předpis. Výše úhrad nákladů na provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností se stanoví tak, aby pokryla náklady na provedení těchto odborných úkonů v nezbytné výši. (4) Ministerstvo vrátí právnické a podnikající fyzické osobě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti a) zálohu na úhradu nákladů v plné výši, pokud 1. zaplatila zálohu na úhradu nákladů, aniž k tomu byla povinna, nebo 2. požadovaný odborný úkon nebyl zahájen, nebo b) poměrnou část zaplacené zálohy na úhradu nákladů odpovídající odborným úkonům, které nebyly provedeny. (5) Právnická a podnikající fyzická osoba do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti doplatí rozdíl mezi zálohou na úhradu nákladů podle odstavce 2 a skutečnou výší úhrady nákladů v případě, že skutečná výše úhrady nákladů převyšuje zálohu. (6) Vznikne-li povinnost zaplatit úhradu nákladů na provedení téhož odborného úkonu v rámci společného podání více osobám podle odstavce 1, zaplatí ji společně a nerozdílně. HLAVA VIII SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 17 Doručování prostřednictvím registru biocidních přípravků Rozhodnutí vydané v souvislosti s žádostí podanou podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání1) se doručuje pouze prostřednictvím registru biocidních přípravků podle čl. 71 nařízení o biocidech. Rozhodnutí se považuje za doručené patnáctým dnem po jeho vložení do registru biocidních přípravků. § 18 Členský stát Členským státemČlenským státem se pro účely tohoto zákona rozumí členský státčlenský stát Evropské unie nebo smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace. § 19 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 16 odst. 3. § 20 Přechodná ustanovení (1) Biocidní přípravky povolené k uvedení na trh podle zákona č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolené podle nařízení o biocidech a lze je dodávat na trh na území České republiky za podmínek a po dobu platnosti uvedených v těchto povoleních. (2) Biocidní přípravky uvedené na trh podle § 35 zákona č. 120/2002 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za oznámené podle § 14. (3) Označení biocidních přípravků uvedených v § 13 odst. 1, které jsou po nabytí účinnosti tohoto zákona dodávány na trh na území České republiky, musí být uvedeno do souladu s požadavky na označení podle § 15 nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Řízení podle zákona č. 120/2002 Sb., zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 120/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 21 Technický předpis Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. § 22 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Části první a čtvrtá zákona č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, a příloha k zákonu č. 120/2002 Sb. 2. Část patnáctá zákona č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky. 3. Část první zákona č. 125/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., a některé další zákony. 4. Části první a druhá zákona č. 297/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. 5. Zákon č. 136/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6. Zákon č. 342/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7. Část šedesátá pátá zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě. 8. Část dvacátá devátá zákona č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky. 9. Vyhláška č. 304/2002 Sb., kterou se stanoví podrobná specifikace zásad a postup hodnocení biocidních přípravků a účinných látek. 10. Vyhláška č. 305/2002 Sb., kterou se stanoví obsah žádosti a podrobná specifikace údajů předkládaných před uvedením biocidního přípravku nebo účinné látky na trh. 11. Vyhláška č. 382/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 305/2002 Sb., kterou se stanoví obsah žádosti a podrobná specifikace údajů předkládaných před uvedením biocidního přípravku nebo účinné látky na trh. 12. Vyhláška č. 343/2011 Sb., o seznamu účinných látek. 13. Vyhláška č. 313/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 343/2011 Sb., o seznamu účinných látek. 14. Vyhláška č. 91/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 343/2011 Sb., o seznamu účinných látek, ve znění vyhlášky č. 313/2012 Sb. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích § 23 Položka 95 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 297/2008 Sb., včetně poznámky pod čarou č. 56 zní: „Položka 95 1\\. Podání žádosti nebo návrhu o56)\| ---\|--- a) schválení účinné látky pro první typ přípravku\| Kč\| 150 000 b) schválení účinné látky pro první typ přípravku, pokud je účinná látka mikroorganismus\| Kč\| 75 000 c) schválení účinné látky pro další typ přípravku\| Kč\| 75 000 d) obnovení schválení účinné látky pro první typ přípravku\| Kč\| 75 000 e) obnovení schválení účinné látky pro další typ přípravku\| Kč\| 75 000 f) povolení biocidního přípravku\| Kč\| 30 000 g) povolení kategorie biocidních přípravků\| Kč\| 60 000 h) povolení biocidního přípravku zjednodušeným postupem povolování\| Kč\| 3 000 i) povolení kategorie biocidních přípravků zjednodušeným postupem\| Kč\| 6 000 j) významnou změnu v povolení\| Kč\| 12 000 k) nevýznamnou změnu v povolení\| Kč\| 1 800 l) změnu administrativního charakteru\| Kč\| 300 m) obnovení povolení biocidního přípravku\| Kč\| 22 500 n) povolení identického biocidního přípravku\| Kč\| 5 000 2\\. Podání oznámení56)\| a) k přípravku, který spadá do již povolené kategorie biocidních přípravků\| Kč\| 5 000 b) k přípravku, který byl již povolen zjednodušeným postupem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci\| Kč\| 2 000 3\\. Podání žádosti56) o hodnocení dokumentace o povolení biocidního přípravku, kdy Česká republika plní úlohu hodnotícího příslušného orgánu, jde-li o\| a) vydání dočasného povolení\| Kč\| 3 000 b) provedení srovnávacího posouzení\| Kč\| 15 000 c) stanovení maximálního limitu reziduí\| Kč\| 7 500 4\\. Přijetí žádosti56) o\| a) povolení k souběžnému obchodu\| Kč\| 5 000 b) vzájemné uznání vnitrostátního povolení vydaného v jiném členském státě Evropské unie nebo ve smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci\| Kč\| 40 000 5\\. Přijetí oznámení56)\| o dodání biocidního přípravku na trh na území České republiky v režimu přechodného období\| Kč\| 1 500 Poznámka Poplatek podle bodu 3 vybere správní úřad současně s poplatkem podle bodu 1 písm. f) této položky v případech, kdy Česká republika plní úlohu hodnotícího příslušného orgánu. 56) Zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech).“. ČÁST TŘETÍ Změna chemického zákona § 24 V § 2 zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 5 a 6 zní: „(2) Na přípravky na ochranu rostlin, pomocné prostředky na ochranu rostlin5) a oznámené biocidní přípravky podle zákona upravujícího dodávání biocidních přípravků na trh6) se z povinností stanovených v tomto zákoně vztahují pouze povinnosti klasifikace, balení a označování. Na povolené biocidní přípravky podle zákona upravujícího dodávání biocidních přípravků na trh6) se z povinností stanovených v tomto zákoně vztahují povinnosti klasifikace, balení, označování a oznamovací povinnost. 5) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, v platném znění. 6) Zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech).“. § 25 Přechodné ustanovení Oznamovací povinnost podle § 22 zákona č. 350/2011 Sb. u směsí nebo detergentů, které jsou biocidními přípravky a byly povoleny k uvedení na trh podle zákona č. 120/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí být splněna nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 26 Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 354/2013 ze dne 18. dubna 2013 o změnách biocidních přípravků povolených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 414/2013 ze dne 6. května 2013, kterým se stanoví postup pro povolování stejných biocidních přípravků v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 492/2014 ze dne 7. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012, pokud jde o pravidla pro obnovení povolení biocidních přípravků, která podléhají vzájemnému uznávání. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 ze dne 4. srpna 2014, týkající se pracovního programu systematického přezkumu všech stávajících účinných látek obsažených v biocidních přípravcích, které jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012. 2) Čl. 69 odst. 3 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012, v platném znění. 3) Čl. 69 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012, v platném znění. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání, v platném znění. 5) Čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012, v platném znění. 6) Čl. 20 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012, v platném znění. 7) Čl. 33 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012, v platném znění. 8) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 9) Čl. 35 odst. 1, čl. 75 odst. 2, čl. 82 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012, v platném znění. 10) Čl. 65 odst. 3, čl. 81 odst. 3 a čl. 88 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012, v platném znění. 11) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014. 13) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění. 14) § 52 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. 15) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění. 17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), v platném znění.
Zákon č. 323/2016 Sb.	Zákon č. 323/2016 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti peněžního oběhu a devizového hospodářství a kterým se zrušuje zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 10. 2016, datum účinnosti 18. 10. 2016, částka 126/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o oběhu bankovek a mincí * ČÁST DRUHÁ - Změna krizového zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna trestního zákoníku * ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÉ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 18. 10. 2016 323 ZÁKON ze dne 6. září 2016, kterým se mění některé zákony v oblasti peněžního oběhu a devizového hospodářství a kterým se zrušuje zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o oběhu bankovek a mincí Čl. I Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 254/2012 Sb. a zákona č. 278/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 4 písmeno d) zní: „d) nestandardně poškozená je tuzemská bankovka, 1. která je ohořelá nebo zetlelá, 2. která je obarvená nebo odbarvená, nejde-li o nepatrné poškození nebránící dalšímu oběhu, 3. která je poškozená hygienicky závadným materiálem, 4. která je poškozena tak, že není možné ověřit její pravost, 5. která je poškozená nástražným zařízením na ochranu proti krádeži, 6. která se skládá z více než 2 částí, 7. jejíž obrazec je nečitelný, deformovaný, proděravělý v důsledku úředního znehodnocení nebo úředně přetištěný nápisem, 8. jejíž plocha je menší nebo rovna 50 %, nebo 9. které chybí celý horní nebo spodní okraj,“. 2. V § 2 odst. 5 písmeno c) zní: „c) nestandardně poškozená je tuzemská mince, 1. která je nastřižená, 2. která je vyrobená z více částí, jejíž jednotlivé části jsou odděleny, 3. která je poškozená nástražným zařízením na ochranu proti krádeži, 4. jejíž obrazec nebo reliéf je nečitelný, nebo 5. jejíž tvar je deformovaný,“. 3. V § 5 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 4. V § 5 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ten, kdo přijímá tuzemské bankovky nebo mince jako plnění vlastní pohledávky, nesmí za jejich přijetí požadovat úplatu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 5. V § 7 odst. 3 větě první se slova „, provozovatelé kasin“ zrušují. 6. V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Prováděcí právní předpis stanoví postup při zadržování nestandardně poškozených bankovek a mincí, postup při jejich předávání České národní bance a náležitosti potvrzení o zadržení nestandardně poškozených bankovek nebo mincí.“. 7. V § 10 odst. 3 větě druhé se slova „ve výjimečných a“ nahrazují slovem „v“ a slova „život či“ se zrušují. 8. V § 10 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Jestliže se nepodaří žadateli náhradu vyplatit, ponechá si ji Česká národní banka a eviduje ji na zvláštním účtu. Pokud se ten, komu byly nestandardně poškozené tuzemské bankovky nebo mince zadrženy, anebo ten, kdo o náhradu požádal, nepřihlásí o jejich vrácení nebo o náhradu za ně do 3 let ode dne jejich zadržení nebo podání žádosti o náhradu, připadne částka odpovídající jejich nominální hodnotě České národní bance.“. 9. V § 10 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Česká národní banka vede po dobu 15 let evidenci osob, které předložily, vložily do neanonymního zařízení nebo zadržely nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince, a to odděleně od údajů o nestandardně poškozených tuzemských bankovkách a mincích. Evidence obsahuje identifikační údaje těchto osob, údaje o zadržených nestandardně poškozených tuzemských bankovkách a mincích a údaje týkající se okolností zadržení těchto nestandardně poškozených tuzemských bankovek a mincí. Osobní údaje z evidence lze dále zpracovávat pouze pro účely vyšetřování a odhalování trestné činnosti.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 10. V hlavě II se v nadpisu dílu 3 za slovo „prostřednictvím“ vkládá slovo „samoobslužných“. 11. V § 11 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se slovo „Technické“ nahrazuje slovy „Samoobslužné technické“. 12. V § 11 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „úvěrovou institucí“ nahrazují slovy „poskytovatelem platebních služeb“. 13. V § 11 odst. 2 písm. c) se slova „podezřelé bankovky a“ nahrazují slovy „podezřelé bankovky, odmítne podezřelé“. 14. V § 11 se doplňuje nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „(4) Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie5) na provozování anonymních zařízení a neanonymních zařízení přijímajících eurobankovky nebo euromince a na zadržování eurobankovek nebo euromincí těmito zařízeními. 5) Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001, ve znění nařízení Rady (ES) č. 44/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1339/2001, ve znění nařízení Rady (ES) č. 45/2009.“. 15. V § 12 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „, provozovatel kasina“ zrušují. 16. V § 12 odst. 2 písm. c) a e) se slovo „neprodleně“ nahrazuje slovy „bez zbytečného odkladu“. 17. V § 12 odst. 3 větě druhé se slova „a pro Celní správu České republiky při postupu podle zákona o Celní správě České republiky“ zrušují a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Odstavec 2 písm. c) až e) platí pro Celní správu České republiky při postupu podle zákona o Celní správě České republiky obdobně.“. 18. V § 12 odst. 4 větě první se za slova „nebo byly“ vkládají slova „podezřelé bankovky“. 19. V § 12 odst. 5 větě první se slovo „nejdéle“ zrušuje a slova „vložily do neanonymního zařízení nebo zadržely“ se nahrazují slovy „zadržely nebo podezřelé bankovky vložily do neanonymního zařízení“. 20. V § 12 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Evidence obsahuje identifikační údaje těchto osob, údaje o zadržených podezřelých bankovkách a mincích a údaje týkající se okolností zadržení těchto podezřelých bankovek a mincí.“. 21. V § 13 odst. 2 se slova „, nebo mu za ně poskytne náhradu tak, že mu částku odpovídající jejich nominální hodnotě vyplatí v hotovosti, převede mu ji nebo ji připíše na jím uvedený účet“ zrušují a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Za zadržené podezřelé tuzemské bankovky a mince může Česká národní banka poskytnout náhradu i tak, že tomu, komu byly podle potvrzení zadrženy, částku odpovídající jejich nominální hodnotě vyplatí v hotovosti, převede mu ji nebo ji připíše na jím uvedený účet.“. 22. V § 13 odst. 3 větě druhé se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“. 23. V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jestliže se ukáže, že zadržené podezřelé tuzemské bankovky nebo mince jsou pravé, ale zároveň nestandardně poškozené, zadrží je Česká národní banka bez náhrady.“. 24. V § 14 se slova „nebo prodány“ a věta poslední zrušují. 25. V § 14 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Hmotné nebo nehmotné reprodukce tuzemských nebo cizozemských bankovek nebo mincí a předměty, které je úpravou napodobují, mohou být prodány, dovezeny, přechovávány nebo rozšiřovány pouze tehdy, splňují-li technická kritéria stanovená prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o medailích a žetonech podobných euromincím4).“. 26. V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem mimo území České republiky vykonávat v České republice činnost zpracovatele bankovek a mincí za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice.“. 27. V § 25 odst. 2 písm. a) se slova „§ 6“ nahrazují slovy „v § 7“. 28. § 28 včetně nadpisu zní: „§ 28 Přestupky při zhotovení reprodukcí bankovek a mincí a předmětů, které je úpravou napodobují, a při nakládání s nimi (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že hmotnou nebo nehmotnou reprodukci tuzemské nebo cizozemské bankovky nebo mince anebo předmět, který ji úpravou napodobuje, a) zhotoví, aniž by byla splněna technická kritéria stanovená prováděcím právním předpisem vydaným k provedení § 14 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o medailích a žetonech podobných euromincím4), nebo b) prodá, doveze, přechovává nebo rozšiřuje v rozporu s § 14 odst. 2. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“. 29. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který včetně nadpisu zní: „§ 28a Správní delikty při zhotovení reprodukcí bankovek a mincí a předmětů, které je úpravou napodobují, a při nakládání s nimi (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že hmotnou nebo nehmotnou reprodukci tuzemské nebo cizozemské bankovky nebo mince anebo předmět, který ji úpravou napodobuje, a) zhotoví, aniž by byla splněna technická kritéria stanovená prováděcím právním předpisem vydaným k provedení § 14 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o medailích a žetonech podobných euromincím4), nebo b) prodá, doveze, přechovává nebo rozšiřuje v rozporu s § 14 odst. 2. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.“. 30. V § 29 odstavec 1 zní: „(1) Směnárník nebo právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 12 odst. 2 písm. a) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání5), nezadrží podezřelé bankovky nebo mince, nebo b) v rozporu s § 12 odst. 2 písm. c) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání5), bez zbytečného odkladu po zadržení nepředá podezřelé bankovky nebo mince České národní bance.“. 31. V § 29 odst. 2 se slova „nebo právnická osoba, která se podílí na zpracování a vracení tuzemských bankovek a“ nahrazují slovy „, držitel poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence podle zákona o poštovních službách, a dále platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, u nichž při poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz dochází k vracení přijatých bankovek nebo“. 32. V § 29 odstavec 3 zní: „(3) Úvěrová instituce provádějící pokladní operace nebo zpracovatel tuzemských bankovek a mincí se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 7 odst. 2 tuzemské bankovky a mince přijaté z oběhu před jejich vrácením do oběhu nezpracuje v souladu se standardy zpracování, b) v rozporu s § 21 neudržuje vhodný řídicí a kontrolní systém nebo vnitřní předpisy k zabezpečení ochrany tuzemských bankovek a mincí, c) v rozporu s § 22 odst. 2 nedrží tuzemské bankovky a mince svěřené ke zpracování a patřící různým osobám odděleně, d) v rozporu s § 22 odst. 3 nevede evidenci tuzemských bankovek a mincí převzatých ke zpracování, e) v rozporu s § 23 odst. 1 neposkytne České národní bance informace o místech, v nichž zpracování tuzemských bankovek a mincí probíhá, o zařízeních nebo o zpracování tuzemských bankovek a mincí nebo neoznámí změny zařízení používaných pro zpracování tuzemských bankovek a mincí, f) v rozporu s § 23 odst. 2 neudržuje zařízení pro zpracování tuzemských bankovek a mincí nebo neověřuje jejich funkce, g) v rozporu s § 24 odst. 2 neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace nebo požadovaná vysvětlení, nebo h) neprovede opatření k nápravě uložené podle § 25.“. 33. V § 29 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 34. V § 29 odstavec 5 zní: „(5) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 2 nebo odstavce 3 písm. a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. b) až h) nebo odstavce 4.“. 35. V § 30 odst. 1 se za slovo „provozuje“ vkládá slovo „samoobslužné“. 36. V § 30 odst. 3 se za slovo „osoba“ vkládají slova „nebo podnikající fyzická osoba“. 37. V § 30 odstavec 4 zní: „(4) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo 2, b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3.“. 38. § 31 se včetně nadpisu zrušuje. 39. V § 33 odst. 2 se slova „způsobilá k právním úkonům a je“ nahrazují slovy „svéprávná a“. 40. V § 35 se slova „§ 10 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 3, § 10 odst. 6“. ČÁST DRUHÁ Změna krizového zákona Čl. II Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 430/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 320/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna nařídit zákaz a) nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, jakož i penězi ocenitelných práv a závazků od nich odvozených, za českou měnu, b) provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí, včetně plateb mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami, c) ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí, d) prodej cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice, osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, e) přijímání úvěrů od osob s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, f) zřizování účtů v České republice osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky a ukládání peněžních prostředků na jejich účty, g) provádění veškerých plateb ze zahraničí do České republiky mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 2. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Zákazy uložené krizovým opatřením vydaným na základě odstavce 3 se neuplatní, jde-li o obchody České republiky nebo České národní banky. Tyto zákazy se dále neuplatní na držitele zvláštního povolení, které může být vydáno Českou národní bankou pro dobu nouzového stavu z důvodu ohrožení života a zdraví osob a bezpečnosti státu a pro operace, které povedou k prokazatelnému zlepšení stavu platební bilance, a to v rozsahu příslušného povolení.“. 3. V § 7 úvodní části ustanovení a v § 8 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“. 4. V § 13 odst. 1 písm. d) se za slovo „vládou“ vkládají slova „návrh krizových opatření vydávaných na základě § 6 odst. 3 a další“. 5. V § 13 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) projednává správní delikty týkající se porušení některého ze zákazů uložených krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3, f) vydává zvláštní povolení podle § 6 odst. 5.“. 6. V § 29 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3.“. 7. V § 31 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3.“. 8. V § 34 odstavec 1 zní: „(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu nesplní a) některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. a), b) nebo c), b) některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. d) nebo e), nebo c) povinnost podle § 31 odst. 3 písm. f).“. 9. V § 34 odst. 3 se slova „a za“ nahrazují slovem „, za“ a na konci textu odstavce 3 se doplňují slova „a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 2 000 000 Kč“. 10. V § 34a odstavec 2 zní: „(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že a) jako osoba zahrnutá v krizovém plánu nesplní povinnost podle § 29 odst. 2, b) nesplní povinnost podle § 29 odst. 3, nebo c) nesplní povinnost podle § 29 odst. 8.“. 11. V § 34a odst. 4 se za slovo „delikt“ vkládají slova „podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) nebo b)“. 12. V § 34a se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a za správní delikt podle odstavce 2 písm. c) se uloží pokuta do 5 000 000 Kč“. 13. V § 34b se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, a § 34a odst. 2 písm. c), které projednává Česká národní banka“. 14. V § 38 se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „§ 6 odst. 5,“. ČÁST TŘETÍ Změna trestního zákoníku Čl. III Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 150/2016 Sb. a zákona č. 163/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 33 úvodní části ustanovení a v § 363 odst. 2 se slova „porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství“ nahrazují slovy „ohrožení devizového hospodářství“. 2. § 247 včetně nadpisu zní: „§ 247 Ohrožení devizového hospodářství Kdo poruší v době nouzového stavu zákaz uložený opatřením vydaným na základě krizového zákona ve vztahu k devizovému hospodářství a způsobí tím vážné ohrožení platební schopnosti vůči zahraničí nebo vnitřní měnové rovnováhy České republiky, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až šest let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.“. ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÉ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. IV Přechodné ustanovení Při nouzovém stavu v devizovém hospodářství vyhlášeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. V Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon. 2. Část čtvrtá zákona č. 159/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., a některé další zákony, včetně nadpisu. 3. Část čtvrtá zákona č. 362/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, včetně nadpisu. 4. Část první zákona č. 482/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, včetně nadpisu. 5. Část druhá zákona č. 126/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, včetně nadpisu. 6. Část osmá zákona č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech, včetně nadpisu. 7. Část první zákona č. 354/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, včetně nadpisu. 8. Část čtrnáctá zákona č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, včetně nadpisu. 9. Část dvacátá zákona č. 254/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně nadpisu. 10. Část padesátá devátá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, včetně nadpisu. 11. Část třicátá devátá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, včetně nadpisu. 12. Část čtvrtá zákona č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku, včetně nadpisu. 13. Zákon č. 206/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů. 14. Část čtrnáctá zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, včetně nadpisu. 15. Část první zákona č. 278/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o směnárenské činnosti, včetně nadpisu. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 322/2016 Sb.	Zákon č. 322/2016 Sb. Zákon, kterým se mění volební zákony a další související zákony Vyhlášeno 3. 10. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 126/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o volbách do Evropského parlamentu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o volbě prezidenta republiky * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o jednacím řádu Senátu * ČÁST SEDMÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2017 322 ZÁKON ze dne 6. září 2016, kterým se mění volební zákony a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky Čl. I Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 64/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 418/2004 Sb., zákona č. 323/2006 Sb., zákona č. 480/2006 Sb., zákona č. 261/2008 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 195/2010 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 59/2014 Sb. a zákona č. 114/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 16 se vkládají nové odstavce 1 až 3, které znějí: „(1) Volební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta nebo volební agitace ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu anebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiné kandidující politické strany, politického hnutí, koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaně bez vědomí kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta, je povinna se před vstupem do volební kampaně registrovat jako registrovaná třetí osoba u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“) zřízeného podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích. (3) Volební kampaň podle tohoto zákona začíná dnem vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky a končí dnem vyhlášení celkových výsledků voleb do Parlamentu České republiky.“. Dosavadní odstavce 1 až 8 se označují jako odstavce 4 až 11. 2. V § 16 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „K volební kampani nelze využívat komunikační média kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí.“. 3. V § 16 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Propagace nebo volební agitace šířené prostřednictvím komunikačních médií musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli; to platí obdobně i pro využití velkoplošných zařízení a sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta. Kandidující politické strany, politická hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát jsou povinni označit svým názvem nebo zkratkou, v případě nezávislého kandidáta svým jménem a příjmením, jimi využité prostředky volební kampaně. Registrované třetí osoby jsou povinny jimi využité prostředky volební kampaně označit názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby přiděleným Úřadem.“. Dosavadní odstavce 6 až 11 se označují jako odstavce 7 až 12. 4. V § 16 se odstavec 9 včetně poznámky pod čarou č. 5h zrušuje. Dosavadní odstavce 10 až 12 se označují jako odstavce 9 až 11. 5. V § 16 se odstavec 10 včetně poznámky pod čarou č. 5i zrušuje. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 10. 6. Za § 16 se vkládají nové § 16a až 16i, které včetně nadpisů znějí: „§ 16a Volební účet (1) Každá kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát jsou povinni si pro financování volební kampaně nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení voleb zřídit účet umožňující bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na tomto účtu (dále jen „volební účet“). (2) Volební účet musí být veden u banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo u zahraniční banky, která má pobočku umístěnu na území České republiky. (3) Peněžní prostředky uložené na volebním účtu lze užít pouze na financování volební kampaně. Výběr hotovosti z volebního účtu a její následné užití na financování volební kampaně se zaznamená v účetnictví. (4) S peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaň nelze nakládat po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaně, nejméně však po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkového výsledku voleb; tento zákaz se nevztahuje na úhradu výdajů na volební kampaň podle § 16c. (5) Na úhradu pokuty uložené za správní delikt týkající se porušení pravidel financování volební kampaně lze využít peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň. (6) Do 60 dnů po uplynutí doby uvedené v odstavci 4 se veškeré peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň převedou v případě a) politické strany nebo politického hnutí na účet politické strany nebo politického hnutí vedený podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích; v případě koalice je rozhodující dohoda členů koalice o podílu, který má být převeden z volebního účtu koalice na účet politických stran nebo politických hnutí zastoupených v koalici; není-li taková dohoda uzavřena, převedou se peněžní prostředky z volebního účtu rovným dílem, b) nezávislého kandidáta na sociální, zdravotní, sportovní, ekologický, kulturní nebo jinak veřejně prospěšný účel, a to v rozsahu a způsobem, který určí nezávislý kandidát. (7) Volební účet lze zrušit teprve poté, co z něj byly podle odstavce 5 nebo 6 převedeny veškeré peněžní prostředky nevyužité na volební kampaň. § 16b Financování volební kampaně (1) Financování volební kampaně zahrnuje veškeré výdaje na volební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu. (2) O financování volební kampaně vede kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát účetnictví podle zákona upravujícího účetnictví. (3) Údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu se evidují s uvedením jména, příjmení, data narození a obce, v níž má fyzická osoba, která tyto prostředky poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno. (4) Údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích se evidují s uvedením přehledu o původu těchto plnění, včetně uvedení jména, příjmení, data narození a obce, v níž má fyzická osoba, která tato plnění poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno. § 16c Výdaje na volební kampaň (1) Výdaji na volební kampaň se rozumí součet všech peněžních prostředků nebo jiných plnění ocenitelných v penězích, které kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát vynaloží na úhradu nákladů volební kampaně. (2) Výdaje na volební kampaň nesmí přesáhnout a) pro volby do Poslanecké sněmovny částku 90 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, b) pro volby do Senátu částku 2 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za každého kandidáta, účastní-li se pouze prvního kola voleb, nebo částku 2 500 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastní-li se kandidát prvního i druhého kola voleb. (3) Do částky podle odstavce 2 se započítávají částky, které kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejich kandidát anebo nezávislý kandidát uhradili nebo mají uhradit, včetně částek, které s jejich vědomím uhradily nebo se za ně zavázaly uhradit třetí osoby. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. (4) Nejpozději 3 dny přede dnem voleb musí být známy všechny osoby, které ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. O těchto osobách se zveřejní na internetových stránkách kandidující politické strany, politického hnutí, koalice nebo nezávislého kandidáta údaje stanovené v § 16b odst. 3. § 16d Zveřejnění údajů o financování volební kampaně (1) Kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát zajistí, aby přístup k volebnímu účtu byl po dobu trvání tohoto účtu vymezenou v § 16a zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup na jejich internetových stránkách. Kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát jsou povinni oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je účet přístupný; koalice oznámí Úřadu i své složení. (2) Kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách zprávu o financování volební kampaně. (3) Zpráva podle odstavce 2 obsahuje a) přehled bezúplatných plnění poskytnutých kandidující politické straně, politickému hnutí, koalici nebo nezávislému kandidátovi na volební kampaň s uvedením obvyklé ceny, nejde-li o peněžitý dar, a údaje o dárcích a poskytovatelích v rozsahu stanoveném v § 16b odst. 3, jakož i výši výdajů na volební kampaň hrazených samotnými kandidáty, b) přehled výdajů na volební kampaň s uvedením účelu, na který byly použity; je-li plnění poskytnuto za cenu nižší než obvyklou, uvedou se identifikační údaje poskytovatele v rozsahu stanoveném v § 16b odst. 3, c) přehled peněžitých dluhů, k jejichž splnění se kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát v souvislosti s financováním volební kampaně zavázali, s uvedením plnění, které bylo kandidující politické straně, politickému hnutí, koalici nebo nezávislému kandidátu věřitelem poskytnuto nebo k jehož poskytnutí se věřitel zavázal; je-li plnění poskytnuto za cenu nižší než obvyklou, uvedou se identifikační údaje věřitele v rozsahu stanoveném v § 16b odst. 3. (4) Zprávu podle odstavce 2 zveřejní kandidující politická strana, politické hnutí, koalice a nezávislý kandidát na formuláři, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou. (5) Kandidující politická strana, politické hnutí, koalice a nezávislý kandidát do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb zašlou Úřadu veškeré účetnictví týkající se volební kampaně a zprávu o financování volební kampaně podepsanou osobou oprávněnou jednat jménem kandidující politické strany nebo politického hnutí nebo, jde-li o koalici, podepsanou osobami oprávněnými jednat jménem všech politických stran a politických hnutí zastoupených v koalici, nebo nezávislým kandidátem. (6) Nezávislý kandidát do 15 dnů ode dne, kdy byly peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň převedeny na veřejně prospěšný účel podle § 16a odst. 6 písm. b), zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách a současně zašle Úřadu jím podepsanou informaci o tom, komu, v jakém rozsahu a na jaký veřejně prospěšný účel byly tyto peněžní prostředky převedeny. § 16e Volební kampaň vedená registrovanou třetí osobou (1) Registrovanou třetí osobou je pro účely tohoto zákona fyzická nebo právnická osoba, která je zapsána ve zvláštním registru spravovaném Úřadem. (2) Registrovanou třetí osobou pro účely tohoto zákona nemohou být a) stát a jeho příspěvkové organizace, b) obec, městská část, městský obvod a kraj, c) dobrovolný svazek obcí, d) státní podnik a právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i osoba, na jejímž řízení a kontrole se podílí stát, a to i jako osoba ovládající; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %, e) právnická osoba s majetkovou účastí kraje, obce, městské části nebo městského obvodu, jakož i osoba, na jejímž řízení a kontrole se podílí kraj, obec, městská část nebo městský obvod, a to i jako osoba ovládající; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %, f) obecně prospěšná společnost, politický institut a ústav, g) svěřenský fond, h) jiná právnická osoba, stanoví-li tak jiný právní předpis, i) zahraniční právnická osoba, j) fyzická osoba, která není státním občanem České republiky; to neplatí, jedná-li se o osobu, která má právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu, k) fyzická nebo právnická osoba, která na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťuje obsah, vydání a veřejné šíření periodického tisku, l) provozovatel rozhlasového a televizního vysílání. (3) Žádost o registraci třetí osoby musí obsahovat jméno, příjmení, státní občanství, adresu trvalého pobytu a rodné číslo, nebo není-li přiděleno, datum narození, jde-li o fyzickou osobu, a název nebo obchodní firmu, sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu. (4) Úřad na základě úplné žádosti třetí osoby bezodkladně přidělí třetí osobě evidenční číslo a provede registraci a zároveň zveřejní údaje o registraci na svých internetových stránkách. Registraci osoby uvedené v odstavci 2 Úřad rozhodnutím odmítne; proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. Registrovaná třetí osoba může zahájit účast ve volební kampani nejdříve dnem následujícím po dni registrace. (5) Zveřejnění údajů o registraci podle odstavce 4 obsahuje údaje z žádosti s výjimkou rodného čísla, a dále evidenční číslo třetí osoby a datum registrace. (6) Registrovaná třetí osoba je povinna si pro financování volební kampaně zřídit volební účet a oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je volební účet přístupný. (7) Financování volební kampaně registrovanou třetí osobou zahrnuje veškeré její výdaje na volební kampaň. Výdaji registrované třetí osoby na volební kampaň se rozumí peněžní prostředky a jiná plnění ocenitelná v penězích, které vynaložila na volební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu registrované třetí osoby. Na volební účet registrované třetí osoby je možné vložit peněžní prostředky pouze převodem z jiného bankovního účtu. Registrovaná třetí osoba prokáže Úřadu na jeho výzvu, kdo je vlastníkem bankovního účtu, z něhož byly peněžní prostředky na volební účet převedeny. (8) Výdaje registrované třetí osoby na volební kampaň nesmí přesáhnout a) pro volby do Poslanecké sněmovny částku 1 800 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, b) pro volby do Senátu částku 40 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za každý volební obvod, koná-li se pouze první kolo voleb, nebo částku 50 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za každý volební obvod, koná-li se první i druhé kolo voleb. (9) Do částky podle odstavce 8 se započítávají částky, které registrovaná třetí osoba uhradila nebo má uhradit, včetně částek, které za ni uhradila nebo se zavázala uhradit jiná osoba. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. (10) O použití prostředků na volební kampaň si registrovaná třetí osoba musí vést evidenci, která obsahuje a) výdaje na předvolební průzkumy, b) výdaje na úhradu inzerce v tisku, c) výdaje na úhradu venkovní reklamy, d) jiné výdaje. (11) Registrovaná třetí osoba je povinna uchovat si výpisy ze svého volebního účtu a evidenci podle odstavce 10 po dobu 5 let a předložit tyto výpisy a evidenci na požádání Úřadu. (12) Registrovaná třetí osoba je povinna do 10 dnů po skončení volební kampaně zveřejnit přehled výdajů podle odstavce 10 na svých internetových stránkách. Přehled výdajů musí být uveřejněn nepřetržitě po dobu alespoň 3 měsíců. § 16f Dohled nad financováním volební kampaně (1) Úřad a) vykonává dohled nad financováním volební kampaně kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic, nezávislých kandidátů a registrovaných třetích osob, b) uveřejňuje na svých internetových stránkách adresu internetových stránek kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, a účetnictví týkající se volební kampaně kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů, a adresu internetových stránek registrovaných třetích osob, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaně a na kterých je přístupný volební účet registrované třetí osoby, c) provádí registraci třetích osob, které se hodlají účastnit volební kampaně, rozhoduje o odmítnutí registrace třetí osoby a zveřejňuje údaje o registraci na svých internetových stránkách, d) projednává přestupky a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce. (2) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaně využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) jméno, příjmení, b) datum narození, c) adresa místa pobytu, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaně využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (4) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaně využívá z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, příjmení včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, d) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, e) státní občanství. (5) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaně využívá ze základního registru osob tyto referenční údaje: a) obchodní firma nebo název právnické osoby, b) adresa sídla, c) statutární orgán, d) identifikační číslo osoby, e) datum vzniku, f) datum zániku, g) právní stav. (6) Z údajů podle odstavců 2 až 5 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. § 16g Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 16 odst. 2 se účastní volební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu, b) v rozporu s § 16 odst. 4 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí, k volební kampani, c) v rozporu s § 16 odst. 6 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli, d) v rozporu s § 16 odst. 6 neoznačí prostředky volební kampaně jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby, e) v rozporu s § 16 odst. 7 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování, f) v rozporu s § 16e odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 16e odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 16e odst. 6, g) vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 16e odst. 7 nebo v rozporu s § 16e odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet, h) v rozporu s § 16e odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny nebo pro volby do Senátu nepřesáhly stanovenou částku, i) nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 16e odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 16e odst. 10, j) nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 16e odst. 11, nebo k) nezveřejní přehled výdajů na volební kampaň podle § 16e odst. 12. (2) Nezávislý kandidát se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 16 odst. 6 neoznačí svým jménem a příjmením jím využité prostředky volební kampaně, b) v rozporu s § 16a odst. 1 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 16a odst. 2, c) užívá peněžní prostředky uložené na volebním účtu v rozporu s § 16a odst. 3, d) v rozporu s § 16a odst. 4 nakládá s peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaň po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaně, nebo po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb, e) nepřevede peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň podle § 16a odst. 6, f) zruší volební účet v rozporu s § 16a odst. 7, g) v rozporu s § 16b odst. 2 nevede účetnictví o financování volební kampaně, h) neuvede údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu podle § 16b odst. 3, i) neuvede údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích podle § 16b odst. 4, j) v rozporu s § 16c odst. 2 písm. b) nezajistí, aby výdaje na volební kampaň pro volby do Senátu nepřesáhly stanovenou částku, k) v rozporu s § 16c odst. 4 nezveřejní požadované údaje o osobách, které uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň nebo poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, nebo l) nesplní některou z povinností podle § 16d související se zveřejněním údajů o financování volební kampaně, obsahem zprávy o financování volební kampaně, zasláním podkladů o účetnictví Úřadu nebo o převedení prostředků z volebního účtu. (3) K projednání přestupku podle a) odstavce 1 písm. a) až d) a f) až k) a odstavce 2 je příslušný Úřad; proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení, b) odstavce 1 písm. e) je příslušný krajský úřad podle místa bydliště fyzické osoby; pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil. (4) Za přestupek lze uložit pokutu od a) 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) nebo l), b) 20 000 Kč do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. h), i) nebo k), c) 30 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c), d), e), f) nebo g), d) 10 000 Kč do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl překročen limit výdajů na volební kampaň, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. j). § 16h Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 16 odst. 2 se účastní volební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu, b) v rozporu s § 16 odst. 4 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí, k volební kampani, c) v rozporu s § 16 odst. 6 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli, d) v rozporu s § 16 odst. 6 neoznačí prostředky volební kampaně názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby, e) v rozporu s § 16 odst. 7 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování, f) v rozporu s § 16e odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 16e odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 16e odst. 6, g) vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 16e odst. 7 nebo v rozporu s § 16e odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet, h) v rozporu s § 16e odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny nebo pro volby do Senátu nepřesáhly stanovenou částku, i) nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 16e odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 16e odst. 10, j) nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 16e odst. 11, nebo k) nezveřejní přehled výdajů na volební kampaň podle § 16e odst. 12. (2) Kandidující politická strana a politické hnutí nebo politická strana a politické hnutí zastoupené v koalici se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 16 odst. 6 neoznačí svým názvem nebo zkratkou jimi využité prostředky volební kampaně, b) v rozporu s § 16a odst. 1 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 16a odst. 2, c) užívá peněžní prostředky uložené na volebním účtu v rozporu s § 16a odst. 3, d) v rozporu s § 16a odst. 4 nakládá s peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaň po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaně, nebo po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb, e) nepřevede peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň podle § 16a odst. 6, f) zruší volební účet v rozporu s § 16a odst. 7, g) v rozporu s § 16b odst. 2 nevede účetnictví o financování volební kampaně, h) neuvede údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu podle § 16b odst. 3, i) neuvede údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích podle § 16b odst. 4, j) v rozporu s § 16c odst. 2 nezajistí, aby výdaje na volební kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny nebo pro volby do Senátu nepřesáhly stanovenou částku, k) v rozporu s § 16c odst. 4 nezveřejní požadované údaje o osobách, které uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň nebo poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, nebo l) nesplní některou z povinností podle § 16d související se zveřejněním údajů o financování volební kampaně, obsahem zprávy o financování volební kampaně nebo zasláním podkladů o účetnictví Úřadu. (3) Správní delikty podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až k) a odstavce 2 projednává Úřad. Proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. (4) Správní delikty podle odstavce 1 písm. e) projednává krajský úřad v přenesené působnosti místně příslušný podle sídla právnické osoby. Pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil. (5) Za správní delikt se uloží pokuta od a) 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) nebo l), b) 20 000 Kč do 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. h), i) nebo k), c) 30 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c), d), e), f) nebo g), d) 10 000 Kč do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl překročen limit výdajů na volební kampaň, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. j). § 16i Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, a k dopadu uložené pokuty na možnost další existence kandidující politické strany nebo politického hnutí. (3) Odpovědnost fyzické, právnické nebo podnikající fyzické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Uložením pokuty nejsou dotčena sankční ustanovení zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. (6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.“. 7. V § 31 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a zašle Úřadu seznam politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu“. 8. V § 31 odst. 4 se částka „15 000 Kč“ nahrazuje částkou „19 000 Kč“. 9. V § 55 odst. 1 se slova „§ 16 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 16 odst. 4“ a slova „§ 16 odst. 4“ se nahrazují slovy „§ 16 odst. 8“. 10. V § 60 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a zašle Úřadu seznam politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů, kteří podali přihlášku k registraci“. 11. V § 87 odst. 3 až 5 se slova „mohl ovlivnit“ nahrazují slovy „hrubě ovlivnil“. 12. V § 97 odst. 2 se slova „postupu podle § 16 odst. 5 a 7“ nahrazují slovy „řízení o přestupcích a správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob a odmítnutí registrace třetí osoby Úřadem“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pravidla volební kampaně a jejího financování podle § 16 až 16i zákona č. 247/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní poprvé ve volbách do Poslanecké sněmovny nebo ve volbách do Senátu vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Krajský úřad zašle Úřadu pro dohled nad financováním politických stran a politických hnutí seznam politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu, podle § 31 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé ve volbách do Poslanecké sněmovny vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu zašle Úřadu pro dohled nad financováním politických stran a politických hnutí seznam politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů, kteří podali přihlášku k registraci, podle § 60 odst. 4 zákona č. 247/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé ve volbách do Senátu vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Ustanovení § 87 zákona č. 247/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije ve volbách do Poslanecké sněmovny nebo ve volbách do Senátu vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů Čl. III Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb. a zákona č. 114/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 20 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a zašle Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“) zřízenému podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích seznam politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu“. 2. V § 53 odst. 2 až 4 se slova „mohl ovlivnit“ nahrazují slovy „hrubě ovlivnil“. 3. V části první se za hlavu VIII vkládá nová hlava IX, která včetně nadpisu zní: „HLAVA IX VOLEBNÍ KAMPAŇ § 56a Volební kampaň (1) Volební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta nebo volební agitace ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu nebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiné kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaně bez vědomí kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta, je povinna se před vstupem do volební kampaně registrovat jako registrovaná třetí osoba u Úřadu. (3) Volební kampaň podle tohoto zákona začíná dnem vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů a končí dnem vyhlášení celkových výsledků voleb do zastupitelstev krajů. (4) Volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a kandidujících politických stranách, politických hnutích nebo koalicích zveřejňovány nepravdivé údaje. (5) Propagace nebo volební agitace šířené prostřednictvím komunikačních médií musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli; to platí obdobně i pro využití velkoplošných zařízení a sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta. Kandidující politické strany, politická hnutí nebo koalice jsou povinny označit svým názvem nebo zkratkou jimi využité prostředky volební kampaně. Registrované třetí osoby jsou povinny jimi využité prostředky volební kampaně označit názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby přiděleným Úřadem. (6) Pro volební kampaň může starosta vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to 16 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran, politických hnutí nebo koalic. K volební kampani nelze využívat komunikační média kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí. (7) V době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů. (8) V objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí je ve dnech, ve kterých v těchto objektech probíhá hlasování, zakázána volební agitace pro kandidující politické strany, politická hnutí nebo koalice a jejich kandidáty. § 56b Volební účet (1) Každá kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice jsou povinny si pro financování volební kampaně nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení voleb zřídit účet umožňující bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na tomto účtu (dále jen „volební účet“). (2) Volební účet musí být veden u banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo u zahraniční banky, která má pobočku umístěnu na území České republiky. (3) Peněžní prostředky uložené na volebním účtu lze užít pouze na financování volební kampaně. Výběr hotovosti z volebního účtu a její následné užití na financování volební kampaně se zaznamená v účetnictví. (4) S peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaň nelze nakládat po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaně, nejméně však po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkového výsledku voleb; tento zákaz se nevztahuje na úhradu výdajů na volební kampaň podle § 56d. (5) Na úhradu pokuty uložené za správní delikt týkající se porušení pravidel financování volební kampaně lze využít peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň. (6) Do 60 dnů po uplynutí doby uvedené v odstavci 4 se veškeré peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň převedou na účet politické strany nebo politického hnutí vedený podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích. V případě koalice je rozhodující dohoda členů koalice o podílu, který má být převeden z volebního účtu koalice na účet politických stran nebo politických hnutí zastoupených v koalici; není-li taková dohoda uzavřena, převedou se peněžní prostředky z volebního účtu rovným dílem. (7) Volební účet lze zrušit teprve poté, co z něj byly podle odstavce 5 nebo 6 převedeny veškeré peněžní prostředky nevyužité na volební kampaň. § 56c Financování volební kampaně (1) Financování volební kampaně zahrnuje veškeré výdaje na volební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu. (2) O financování volební kampaně vede kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice účetnictví podle zákona upravujícího účetnictví. (3) Údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu se evidují s uvedením jména, příjmení, data narození a obce, v níž má fyzická osoba, která tyto prostředky poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno. (4) Údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích se evidují s uvedením přehledu o původu těchto plnění, včetně uvedení jména, příjmení, data narození a obce, v níž má fyzická osoba, která tato plnění poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno. § 56d Výdaje na volební kampaň (1) Výdaji na volební kampaň se rozumí součet všech peněžních prostředků nebo jiných plnění ocenitelných v penězích, které kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice vynaloží na úhradu nákladů volební kampaně. (2) Celkové výdaje politické strany, politického hnutí nebo koalice na volební kampaň nesmí přesáhnout částku, která odpovídá násobku 7 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty a počtu krajů, v nichž byla zaregistrována její kandidátní listina pro volby do zastupitelstev krajů. Do této částky se započítávají částky, které kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo jejich kandidát uhradili nebo mají uhradit, včetně částek, které s jejich vědomím uhradily nebo se za ně zavázaly uhradit třetí osoby. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. (3) Nejpozději 3 dny přede dnem voleb musí být známy všechny osoby, které ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich kandidáta uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. O těchto osobách se zveřejní na internetových stránkách kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice údaje stanovené v § 56c odst. 3. § 56e Zveřejnění údajů o financování volební kampaně (1) Kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice zajistí, aby přístup k volebnímu účtu byl po dobu trvání tohoto účtu vymezenou v § 56b zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup na jejich internetových stránkách. Kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice jsou povinny oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je účet přístupný; koalice oznámí Úřadu i své složení. (2) Kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách zprávu o financování volební kampaně. (3) Zpráva podle odstavce 2 obsahuje a) přehled bezúplatných plnění poskytnutých kandidující politické straně, politickému hnutí nebo koalici na volební kampaň s uvedením obvyklé ceny, nejde-li o peněžitý dar, a údaje o dárcích a poskytovatelích v rozsahu stanoveném v § 56c odst. 3, jakož i výši výdajů na volební kampaň hrazených samotnými kandidáty, b) přehled výdajů na volební kampaň s uvedením účelu, na který byly použity; je-li plnění poskytnuto za cenu nižší než obvyklou, uvedou se identifikační údaje poskytovatele v rozsahu stanoveném v § 56c odst. 3, c) přehled peněžitých dluhů, k jejichž splnění se kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice v souvislosti s financováním volební kampaně zavázaly, s uvedením plnění, které bylo kandidující politické straně, politickému hnutí nebo koalici věřitelem poskytnuto nebo k jehož poskytnutí se věřitel zavázal; je-li plnění poskytnuto za cenu nižší než obvyklou, uvedou se identifikační údaje věřitele v rozsahu stanoveném v § 56c odst. 3. (4) Zprávu podle odstavce 2 zveřejní kandidující politická strana, politické hnutí a koalice na formuláři, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou. (5) Kandidující politická strana, politické hnutí a koalice do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb zašlou Úřadu veškeré účetnictví týkající se volební kampaně a zprávu o financování volební kampaně podepsanou osobou oprávněnou jednat jménem politické strany nebo politického hnutí nebo, jde-li o koalici, podepsanou osobami oprávněnými jednat jménem všech politických stran a politických hnutí zastoupených v koalici. § 56f Volební kampaň vedená registrovanou třetí osobou (1) Registrovanou třetí osobou je pro účely tohoto zákona fyzická nebo právnická osoba, která je zapsána ve zvláštním registru spravovaném Úřadem. (2) Registrovanou třetí osobou pro účely tohoto zákona nemohou být a) stát a jeho příspěvkové organizace, b) obec, městská část, městský obvod a kraj, c) dobrovolný svazek obcí, d) státní podnik a právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i osoba, na jejímž řízení a kontrole se podílí stát, a to i jako osoba ovládající; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %, e) právnická osoba s majetkovou účastí kraje, obce, městské části nebo městského obvodu, jakož i osoba, na jejímž řízení a kontrole se podílí kraj, obec, městská část nebo městský obvod, a to i jako osoba ovládající; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %, f) obecně prospěšná společnost, politický institut a ústav, g) svěřenský fond, h) jiná právnická osoba, stanoví-li tak jiný právní předpis, i) zahraniční právnická osoba, j) fyzická osoba, která není státním občanem České republiky; to neplatí, jedná-li se o osobu, která má právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu, k) fyzická nebo právnická osoba, která na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťuje obsah, vydání a veřejné šíření periodického tisku, l) provozovatel rozhlasového a televizního vysílání. (3) Žádost o registraci třetí osoby musí obsahovat jméno, příjmení, státní občanství, adresu trvalého pobytu a rodné číslo, nebo není-li přiděleno, datum narození, jde-li o fyzickou osobu, a název nebo obchodní firmu, sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu. (4) Úřad na základě úplné žádosti třetí osoby bezodkladně přidělí třetí osobě evidenční číslo a provede registraci a zároveň zveřejní údaje o registraci na svých internetových stránkách. Registraci osoby uvedené v odstavci 2 Úřad rozhodnutím odmítne; proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. Registrovaná třetí osoba může zahájit účast ve volební kampani nejdříve dnem následujícím po dni registrace. (5) Zveřejnění údajů o registraci podle odstavce 4 obsahuje údaje z žádosti s výjimkou rodného čísla, a dále evidenční číslo třetí osoby a datum registrace. (6) Registrovaná třetí osoba je povinna si pro financování volební kampaně zřídit volební účet a oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je volební účet přístupný. (7) Financování volební kampaně registrovanou třetí osobou zahrnuje veškeré její výdaje na volební kampaň. Výdaji registrované třetí osoby na volební kampaň se rozumí peněžní prostředky a jiná plnění ocenitelná v penězích, které vynaložila na volební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu registrované třetí osoby. Na volební účet registrované třetí osoby je možné vložit peněžní prostředky pouze převodem z jiného bankovního účtu. Registrovaná třetí osoba prokáže Úřadu na jeho výzvu, kdo je vlastníkem bankovního účtu, z něhož byly peněžní prostředky na volební účet převedeny. (8) Výdaje registrované třetí osoby na volební kampaň nesmí přesáhnout násobek částky 140 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty a počtu krajů, v nichž registrovaná třetí osoba vede volební kampaň. (9) Do částky podle odstavce 8 se započítávají částky, které registrovaná třetí osoba uhradila nebo má uhradit, včetně částek, které za ni uhradila nebo se zavázala uhradit jiná osoba. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. (10) O použití prostředků na volební kampaň si registrovaná třetí osoba musí vést evidenci, která obsahuje a) výdaje na předvolební průzkumy, b) výdaje na úhradu inzerce v tisku, c) výdaje na úhradu venkovní reklamy, d) jiné výdaje. (11) Registrovaná třetí osoba je povinna uchovat si výpisy ze svého volebního účtu a evidenci podle odstavce 10 po dobu 5 let a předložit tyto výpisy a evidenci na požádání Úřadu. (12) Registrovaná třetí osoba je povinna do 10 dnů po skončení volební kampaně zveřejnit přehled výdajů podle odstavce 10 na svých internetových stránkách. Přehled výdajů musí být uveřejněn nepřetržitě po dobu alespoň 3 měsíců. § 56g Dohled nad financováním volební kampaně (1) Úřad a) vykonává dohled nad financováním volební kampaně kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic a registrovaných třetích osob, b) uveřejňuje na svých internetových stránkách adresu internetových stránek kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, a účetnictví týkající se volební kampaně kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic, a adresu internetových stránek registrovaných třetích osob, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaně a na kterých je přístupný volební účet registrované třetí osoby, c) provádí registraci třetích osob, které se hodlají účastnit volební kampaně, rozhoduje o odmítnutí registrace třetí osoby a zveřejňuje údaje o registraci na svých internetových stránkách, d) projednává přestupky a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce. (2) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaně využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) jméno, příjmení, b) datum narození, c) adresa místa pobytu, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaně využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (4) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaně využívá z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, příjmení včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, d) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, e) státní občanství. (5) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaně využívá ze základního registru osob tyto referenční údaje: a) obchodní firma nebo název právnické osoby, b) adresa sídla, c) statutární orgán, d) identifikační číslo osoby, e) datum vzniku, f) datum zániku, g) právní stav. (6) Z údajů podle odstavců 2 až 5 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. Dosavadní hlavy IX a X se označují jako hlavy X a XI. 4. § 57 a 58 včetně nadpisů znějí: „§ 57 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 56a odst. 2 se účastní volební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu, b) v rozporu s § 56a odst. 5 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich kandidáta obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli, c) v rozporu s § 56a odst. 5 neoznačí prostředky volební kampaně jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby, d) v rozporu s § 56a odst. 6 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí, k volební kampani, e) v rozporu s § 56a odst. 7 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do zastupitelstev krajů a končící ukončením hlasování, f) v rozporu s § 56f odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 56f odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 56f odst. 6, g) vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 56f odst. 7 nebo v rozporu s § 56f odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet, h) v rozporu s § 56f odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovenou částku, i) nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 56f odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 56f odst. 10, j) nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 56f odst. 11, nebo k) nezveřejní přehled výdajů na volební kampaň podle § 56f odst. 12. (2) K projednání přestupku podle a) odstavce 1 písm. a) až d) a f) až k) je příslušný Úřad; proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení, b) odstavce 1 písm. e) je příslušný krajský úřad podle místa bydliště fyzické osoby; pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil. (3) Za přestupek lze uložit pokutu od 10 000 Kč do 100 000 Kč. § 58 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 56a odst. 2 se účastní volební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu, b) v rozporu s § 56a odst. 5 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich kandidáta obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli, c) v rozporu s § 56a odst. 5 neoznačí prostředky volební kampaně názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby, d) v rozporu s § 56a odst. 6 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí, k volební kampani, e) v rozporu s § 56a odst. 7 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do zastupitelstev krajů a končící ukončením hlasování, f) v rozporu s § 56f odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 56f odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 56f odst. 6, g) vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 56f odst. 7 nebo v rozporu s § 56f odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet, h) v rozporu s § 56f odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovenou částku, i) nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 56f odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 56f odst. 10, j) nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 56f odst. 11, nebo k) nezveřejní přehled výdajů na volební kampaň podle § 56f odst. 12. (2) Kandidující politická strana a politické hnutí nebo politická strana a politické hnutí zastoupené v koalici se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 56a odst. 5 neoznačí svým názvem nebo zkratkou jimi využité prostředky volební kampaně, b) v rozporu s § 56b odst. 1 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 56b odst. 2, c) užívá peněžní prostředky uložené na volebním účtu v rozporu s § 56b odst. 3, d) v rozporu s § 56b odst. 4 nakládá s peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaň po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaně, nebo po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb, e) nepřevede peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň podle § 56b odst. 6, f) zruší volební účet v rozporu s § 56b odst. 7, g) v rozporu s § 56c odst. 2 nevede účetnictví o financování volební kampaně, h) neuvede údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu podle § 56c odst. 3, i) neuvede údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích podle § 56c odst. 4, j) v rozporu s § 56d odst. 2 nezajistí, aby výdaje na volební kampaň pro volby do zastupitelstev krajů nepřesáhly stanovenou částku, k) v rozporu s § 56d odst. 3 nezveřejní požadované údaje o osobách, které uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň nebo poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, nebo l) nesplní některou z povinností podle § 56e související se zveřejněním údajů o financování volební kampaně, obsahem zprávy o financování volební kampaně nebo zasláním podkladů o účetnictví Úřadu. (3) Správní delikty podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až k) a odstavce 2 projednává Úřad. Proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. (4) Správní delikty podle odstavce 1 písm. e) projednává krajský úřad v přenesené působnosti místně příslušný podle sídla právnické osoby. Pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil. (5) Za správní delikt se uloží pokuta od a) 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) nebo l), b) 20 000 Kč do 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. h), i) nebo k), c) 30 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c), d), e), f) nebo g), d) 10 000 Kč do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl překročen limit výdajů na volební kampaň, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. j).“. Poznámky pod čarou č. 25 a 26 se zrušují. 5. Za § 58 se vkládá nový § 58a, který včetně nadpisu zní: „§ 58a Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, a k dopadu uložené pokuty na možnost další existence kandidující politické strany nebo politického hnutí. (3) Odpovědnost fyzické, právnické nebo podnikající fyzické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Uložením pokuty nejsou dotčena sankční ustanovení zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. (6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.“. 6. V § 65 se slova „postupu podle § 57 a 58“ nahrazují slovy „řízení o přestupcích a správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob a odmítnutí registrace třetí osoby Úřadem“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Krajský úřad zašle Úřadu pro dohled nad financováním politických stran a politických hnutí seznam politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu, podle § 20 odst. 3 zákona č. 130/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé ve volbách do zastupitelstev krajů vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pravidla volební kampaně a jejího financování podle § 56a až 58a zákona č. 130/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní poprvé ve volbách do zastupitelstev krajů vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Ustanovení § 53 zákona č. 130/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije ve volbách do zastupitelstev krajů vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o volbách do Evropského parlamentu Čl. V Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb. a zákona č. 114/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 21 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a zašle Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“) zřízenému podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích seznam politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu“. 2. V § 21 odst. 4 se částka „15 000 Kč“ nahrazuje částkou „19 000 Kč“. 3. V § 57 odst. 2 se slova „mohl ovlivnit“ nahrazují slovy „hrubě ovlivnil“. 4. V § 59 se vkládají nové odstavce 1 až 3, které znějí: „(1) Volební kampaní se rozumí jakákoli propagace kandidující politické strany, polického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta nebo volební agitace ve prospěch kandidující politické strany, polického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu anebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoli doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiné kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaně bez vědomí kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta, je povinna se před vstupem do volební kampaně registrovat jako registrovaná třetí osoba u Úřadu. (3) Volební kampaň podle tohoto zákona začíná dnem vyhlášení voleb do Evropského parlamentu a končí dnem vyhlášení celkových výsledků voleb do Evropského parlamentu.“. Dosavadní odstavce 1 až 7 se označují jako odstavce 4 až 10. 5. V § 59 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „K volební kampani nelze využívat komunikační média kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí.“. 6. V § 59 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Propagace nebo volební agitace šířené prostřednictvím komunikačních médií musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli; to platí obdobně i pro využití velkoplošných zařízení a sdělení v neprospěch kterékoli kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta. Kandidující politické strany, politická hnutí nebo koalice jsou povinny označit svým názvem nebo zkratkou jimi využité prostředky volební kampaně. Registrované třetí osoby jsou povinny jimi využité prostředky volební kampaně označit názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby přiděleným Úřadem.“. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11. 7. Za § 59 se vkládají nové § 59a až 59f, které včetně nadpisů znějí: „§ 59a Volební účet (1) Každá kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice jsou povinny si pro financování volební kampaně nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení voleb zřídit účet umožňující bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na tomto účtu (dále jen „volební účet“). (2) Volební účet musí být veden u banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo u zahraniční banky, která má pobočku umístěnu na území České republiky. (3) Peněžní prostředky uložené na volebním účtu lze užít pouze na financování volební kampaně. Výběr hotovosti z volebního účtu a její následné užití na financování volební kampaně se zaznamená v účetnictví. (4) S peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaň nelze nakládat po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaně, nejméně však po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb; tento zákaz se nevztahuje na úhradu výdajů na volební kampaň podle § 59c. (5) Na úhradu pokuty uložené za porušení pravidel financování volební kampaně lze využít peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň. (6) Do 60 dnů po uplynutí doby uvedené v odstavci 4 se veškeré peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň převedou na účet politické strany nebo politického hnutí vedený podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích. V případě koalice je rozhodující dohoda členů koalice o podílu, který má být převeden z volebního účtu koalice na účet politických stran nebo politických hnutí zastoupených v koalici; není-li taková dohoda uzavřena, převedou se peněžní prostředky z volebního účtu rovným dílem. (7) Volební účet lze zrušit teprve poté, co z něj byly podle odstavce 5 nebo 6 převedeny veškeré peněžní prostředky nevyužité na volební kampaň. § 59b Financování volební kampaně (1) Financování volební kampaně zahrnuje veškeré výdaje na volební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu. (2) O financování volební kampaně vede kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice účetnictví podle zákona upravujícího účetnictví. (3) Údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu se evidují s uvedením jména, příjmení, data narození a obce, v níž má fyzická osoba, která tyto prostředky poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno. (4) Údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích se evidují s uvedením přehledu o původu těchto plnění, včetně uvedení jména, příjmení, data narození a obce, v níž má fyzická osoba, která tato plnění poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno. § 59c Výdaje na volební kampaň (1) Výdaji na volební kampaň se rozumí součet všech peněžních prostředků nebo jiných plnění ocenitelných v penězích, které kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice vynaloží na úhradu nákladů volební kampaně. (2) Výdaje na volební kampaň nesmí přesáhnout částku 50 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Do této částky se započítávají částky, které kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo jejich kandidát uhradili nebo mají uhradit, včetně částek, které s jejich vědomím uhradily nebo se za ně zavázaly uhradit třetí osoby. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. (3) Nejpozději 3 dny přede dnem voleb musí být známy všechny osoby, které ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich kandidáta uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. O těchto osobách se zveřejní na internetových stránkách kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice údaje stanovené v § 59b odst. 3. § 59d Zveřejnění údajů o financování volební kampaně (1) Kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice zajistí, aby přístup k volebnímu účtu byl po dobu trvání tohoto účtu vymezenou v § 59a zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup na jejich internetových stránkách. Kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice jsou povinny oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je účet přístupný; koalice oznámí Úřadu i své složení. (2) Kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách zprávu o financování volební kampaně. (3) Zpráva podle odstavce 2 obsahuje a) přehled bezúplatných plnění poskytnutých kandidující politické straně, politickému hnutí nebo koalici na volební kampaň s uvedením obvyklé ceny, nejde-li o peněžitý dar, a údaje o dárcích a poskytovatelích v rozsahu stanoveném v § 59b odst. 3, jakož i výši výdajů na volební kampaň hrazených samotnými kandidáty, b) přehled výdajů na volební kampaň s uvedením účelu, na který byly použity; je-li plnění poskytnuto za cenu nižší než obvyklou, uvedou se identifikační údaje poskytovatele v rozsahu stanoveném v § 59b odst. 3, c) přehled peněžitých dluhů, k jejichž splnění se kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice v souvislosti s financováním volební kampaně zavázaly, s uvedením plnění, které bylo kandidující politické straně, politickému hnutí nebo koalici věřitelem poskytnuto nebo k jehož poskytnutí se věřitel zavázal; je-li plnění poskytnuto za cenu nižší než obvyklou, uvedou se identifikační údaje věřitele v rozsahu stanoveném v § 59b odst. 3. (4) Zprávu podle odstavce 2 zveřejní kandidující politická strana, politické hnutí a koalice na formuláři, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou. (5) Kandidující politická strana, politické hnutí a koalice do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb zašlou Úřadu veškeré účetnictví týkající se volební kampaně a zprávu o financování volební kampaně podepsanou osobou oprávněnou jednat jménem kandidující politické strany nebo politického hnutí nebo, jde-li o koalici, podepsanou osobami oprávněnými jednat jménem všech politických stran a politických hnutí zastoupených v koalici. § 59e Volební kampaň vedená registrovanou třetí osobou (1) Registrovanou třetí osobou je pro účely tohoto zákona fyzická nebo právnická osoba, která je zapsána ve zvláštním registru spravovaném Úřadem. (2) Registrovanou třetí osobou pro účely tohoto zákona nemohou být a) stát a jeho příspěvkové organizace, b) obec, městská část, městský obvod a kraj, c) dobrovolný svazek obcí, d) státní podnik a právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i osoba, na jejímž řízení a kontrole se podílí stát, a to i jako osoba ovládající; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %, e) právnická osoba s majetkovou účastí kraje, obce, městské části nebo městského obvodu, jakož i osoba, na jejímž řízení a kontrole se podílí kraj, obec, městská část nebo městský obvod, a to i jako osoba ovládající; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %, f) obecně prospěšná společnost, politický institut a ústav, g) svěřenský fond, h) jiná právnická osoba, stanoví-li tak jiný právní předpis, i) zahraniční právnická osoba, j) fyzická osoba, která není státním občanem České republiky; to neplatí, jedná-li se o osobu, která má právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu, k) fyzická nebo právnická osoba, která na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťuje obsah, vydání a veřejné šíření periodického tisku, l) provozovatel rozhlasového a televizního vysílání. (3) Žádost o registraci třetí osoby musí obsahovat jméno, příjmení, státní občanství, adresu trvalého pobytu a rodné číslo, nebo není-li přiděleno, datum narození, jde-li o fyzickou osobu, a název nebo obchodní firmu, sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu. (4) Úřad na základě úplné žádosti třetí osoby bezodkladně přidělí třetí osobě evidenční číslo a provede registraci a zároveň zveřejní údaje o registraci na svých internetových stránkách. Registraci osoby uvedené v odstavci 2 Úřad rozhodnutím odmítne; proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. Registrovaná třetí osoba může zahájit účast ve volební kampani nejdříve dnem následujícím po dni registrace. (5) Zveřejnění údajů o registraci podle odstavce 4 obsahuje údaje z žádosti s výjimkou rodného čísla, a dále evidenční číslo třetí osoby a datum registrace. (6) Registrovaná třetí osoba je povinna si pro financování volební kampaně zřídit volební účet a oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je volební účet přístupný. (7) Financování volební kampaně registrovanou třetí osobou zahrnuje veškeré její výdaje na volební kampaň. Výdaji registrované třetí osoby na volební kampaň se rozumí peněžní prostředky a jiná plnění ocenitelná v penězích, které vynaložila na volební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu registrované třetí osoby. Na volební účet registrované třetí osoby je možné vložit peněžní prostředky pouze převodem z jiného bankovního účtu. Registrovaná třetí osoba prokáže Úřadu na jeho výzvu, kdo je vlastníkem bankovního účtu, z něhož byly peněžní prostředky na volební účet převedeny. (8) Výdaje registrované třetí osoby na volební kampaň nesmí přesáhnout částku 1 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty. (9) Do částky podle odstavce 8 se započítávají částky, které registrovaná třetí osoba uhradila nebo má uhradit, včetně částek, které za ni uhradila nebo se zavázala uhradit jiná osoba. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. (10) O použití prostředků na volební kampaň si registrovaná třetí osoba musí vést evidenci, která obsahuje a) výdaje na předvolební průzkumy, b) výdaje na úhradu inzerce v tisku, c) výdaje na úhradu venkovní reklamy, d) jiné výdaje. (11) Registrovaná třetí osoba je povinna uchovat si výpisy ze svého volebního účtu a evidenci podle odstavce 10 po dobu 5 let a předložit tyto výpisy a evidenci na požádání Úřadu. (12) Registrovaná třetí osoba je povinna do 10 dnů po skončení volební kampaně zveřejnit přehled výdajů podle odstavce 10 na svých internetových stránkách. Přehled výdajů musí být uveřejněn nepřetržitě po dobu alespoň 3 měsíců. § 59f Dohled nad financováním volební kampaně (1) Úřad a) vykonává dohled nad financováním volební kampaně kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic a registrovaných třetích osob, b) uveřejňuje na svých internetových stránkách adresu internetových stránek kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, a účetnictví týkající se volební kampaně kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic, a adresu internetových stránek registrovaných třetích osob, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaně a na kterých je přístupný volební účet registrované třetí osoby, c) provádí registraci třetích osob, které se hodlají účastnit volební kampaně, rozhoduje o odmítnutí registrace třetí osoby a zveřejňuje údaje o registraci na svých internetových stránkách, d) projednává přestupky a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce. (2) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaně využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) jméno, příjmení, b) datum narození, c) adresa místa pobytu, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaně využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (4) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaně využívá z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, příjmení včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, d) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, e) státní občanství. (5) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaně využívá ze základního registru osob tyto referenční údaje: a) obchodní firma nebo název právnické osoby, b) adresa sídla, c) statutární orgán, d) identifikační číslo osoby, e) datum vzniku, f) datum zániku, g) právní stav. (6) Z údajů podle odstavců 2 až 5 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. 8. § 62 a 63 včetně nadpisů znějí: „§ 62 Přestupky (1) Volič se dopustí přestupku tím, že požádá o zápis do volební evidence v jiném členském státě a zároveň požádá o zápis do seznamu pro volby do Evropského parlamentu v České republice. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 59 odst. 2 se účastní volební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu, b) v rozporu s § 59 odst. 4 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí, k volební kampani, c) v rozporu s § 59 odst. 6 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich kandidáta obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli, d) v rozporu s § 59 odst. 6 neoznačí prostředky volební kampaně jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby, e) v rozporu s § 59 odst. 7 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Evropského parlamentu a končící ukončením hlasování, f) v rozporu s § 59e odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 59e odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 59e odst. 6, g) vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 59e odst. 7 nebo v rozporu s § 59e odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet, h) v rozporu s § 59e odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovenou částku, i) nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 59e odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 59e odst. 10, j) nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 59e odst. 11, nebo k) nezveřejní přehled výdajů na volební kampaň podle § 59e odst. 12. (3) K projednání přestupku podle a) odstavce 1 je příslušný pověřený obecní úřad podle místa bydliště voliče, b) odstavce 2 písm. a) až d) a f) až k) je příslušný Úřad; proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení, c) odstavce 2 písm. e) je příslušný krajský úřad podle místa bydliště fyzické osoby; pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil. (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) až do výše 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, b) od 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2. § 63 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 59 odst. 2 se účastní volební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu, b) v rozporu s § 59 odst. 4 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí, k volební kampani, c) v rozporu s § 59 odst. 6 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich kandidáta obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli, d) v rozporu s § 59 odst. 6 neoznačí prostředky volební kampaně jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby, e) v rozporu s § 59 odst. 7 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Evropského parlamentu a končící ukončením hlasování, f) v rozporu s § 59e odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 59e odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 59e odst. 6, g) vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 59e odst. 7 nebo v rozporu s § 59e odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet, h) v rozporu s § 59e odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovenou částku, i) nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 59e odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 59e odst. 10, j) nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 59e odst. 11, nebo k) nezveřejní přehled výdajů na volební kampaň podle § 59e odst. 12. (2) Kandidující politická strana a politické hnutí nebo politická strana a politické hnutí zastoupené v koalici se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 59 odst. 6 neoznačí svým názvem nebo zkratkou jimi využité prostředky volební kampaně, b) v rozporu s § 59a odst. 1 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 59a odst. 2, c) užívá peněžní prostředky uložené na volebním účtu v rozporu s § 59a odst. 3, d) v rozporu s § 59a odst. 4 nakládá s peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaň po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaně, nebo po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb, e) nepřevede peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň podle § 59a odst. 6, f) zruší volební účet v rozporu s § 59a odst. 7, g) v rozporu s § 59b odst. 2 nevede účetnictví o financování volební kampaně, h) neuvede údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu podle § 59b odst. 3, i) neuvede údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích podle § 59b odst. 4, j) v rozporu s § 59c odst. 2 nezajistí, aby výdaje na volební kampaň pro volby do Evropského parlamentu nepřesáhly stanovenou částku, k) v rozporu s § 59c odst. 3 nezveřejní požadované údaje o osobách, které uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň nebo poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, nebo l) nesplní některou z povinností podle § 59d související se zveřejněním údajů o financování volební kampaně, obsahem zprávy o financování volební kampaně nebo zasláním podkladů o účetnictví Úřadu. (3) Správní delikty podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až k) a odstavce 2 projednává Úřad. Proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. (4) Správní delikty podle odstavce 1 písm. e) projednává krajský úřad v přenesené působnosti místně příslušný podle sídla právnické osoby. Pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil. (5) Za správní delikt se uloží pokuta od a) 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) nebo l), b) 20 000 Kč do 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. h), i) nebo k), c) 30 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c), d), e), f) nebo g), d) 10 000 Kč do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl překročen limit výdajů na volební kampaň, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. j).“. Poznámky pod čarou č. 21 a 22 se zrušují. 9. Za § 63 se vkládá nový § 63a, který včetně nadpisu zní: „§ 63a Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, a k dopadu uložené pokuty na možnost další existence kandidující politické strany nebo politického hnutí. (3) Odpovědnost fyzické, právnické nebo podnikající fyzické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Uložením pokuty nejsou dotčena sankční ustanovení zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. (6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.“. 10. V § 68 se slova „podle § 62 a 63“ nahrazují slovy „o přestupcích a správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob a odmítnutí registrace třetí osoby Úřadem“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Ministerstvo vnitra zašle Úřadu pro dohled nad financováním politických stran a politických hnutí seznam politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu, podle § 21 odst. 3 zákona č. 62/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé ve volbách do Evropského parlamentu vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pravidla volební kampaně a jejího financování podle § 59 až 59f a § 62 až 63a zákona č. 62/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní poprvé ve volbách do Evropského parlamentu vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Ustanovení § 57 zákona č. 62/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije ve volbách do Evropského parlamentu vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o volbě prezidenta republiky Čl. VII Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 58/2014 Sb. a zákona č. 114/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 21 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ministerstvo vnitra zašle seznam kandidátů na funkci prezidenta republiky, kteří podali kandidátní listinu, Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“) zřízenému podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích.“. 2. § 23 se včetně nadpisu zrušuje. 3. V § 24 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Každý kandidát na funkci prezidenta republiky je povinen si pro financování volební kampaně nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení volby zřídit účet umožňující bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na tomto účtu (dále jen „volební účet“). (2) Volební účet musí být veden u banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo u zahraniční banky, která má pobočku umístěnu na území České republiky. (3) Peněžní prostředky uložené na volebním účtu lze užít pouze na financování volební kampaně. Výběr hotovosti z volebního účtu a její následné užití na financování volební kampaně se zaznamená v účetnictví.“. 4. V § 24 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7. 5. V § 24 odst. 4 se slovo „finančními“ nahrazuje slovem „peněžními“. 6. V § 24 odst. 4 se slova „ve věci“ nahrazují slovy „o správním deliktu týkajícím se“. 7. V § 24 odst. 4 se číslo „120“ nahrazuje číslem „180“. 8. V § 24 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „; tento zákaz se nevztahuje na úhradu výdajů na volební kampaň podle § 37“. 9. V § 24 odst. 5 se věta první zrušuje. 10. V § 24 odst. 5 se slova „této částky“ nahrazují slovy „pokuty uložené za správní delikt týkající se porušení pravidel financování volební kampaně“. 11. V § 24 odst. 5 až 7 se slovo „finanční“ nahrazuje slovem „peněžní“. 12. V § 24 odst. 6 se číslo „30“ nahrazuje číslem „60“. 13. V § 24 odst. 6 se slova „5 nebo 6“ nahrazují číslem „4“. 14. V § 24 odst. 6 se slova „, s výjimkou finančních prostředků využitých na úhradu odvodu do státního rozpočtu podle odstavce 6,“ zrušují. 15. V § 24 odst. 7 se slova „6 nebo 7“ nahrazují slovy „5 nebo 6“. 16. V § 25 odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 17. V § 25 odst. 2 písm. a) se slova „a k volebnímu výboru a jeho členům“ zrušují. 18. V § 25 odst. 2 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou, písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 19. V § 35 odst. 1 se slova „republiky a volební“ nahrazují slovy „republiky nebo volební“. 20. V § 35 odst. 1 se slova „, pokud k takové propagaci nebo volební agitaci došlo nejdříve v den vyhlášení volby prezidenta ve Sbírce zákonů, anebo i před tímto dnem, jestliže taková propagace nebo agitace trvá i ke dni vyhlášení volby prezidenta ve Sbírce zákonů“ zrušují. 21. V § 35 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaně bez vědomí kandidáta, je povinna se před vstupem do volební kampaně registrovat jako registrovaná třetí osoba u Úřadu. (3) Volební kampaň podle tohoto zákona začíná dnem vyhlášení volby prezidenta a končí dnem vyhlášení celkových výsledků volby prezidenta.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 4 až 9. 22. V § 35 odst. 5 se za slovo „pro“ vkládají slova „využití velkoplošných zařízení a“. 23. V § 35 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Kandidáti jsou povinni označit svým jménem a příjmením jimi využité prostředky volební kampaně. Registrované třetí osoby jsou povinny jimi využité prostředky volební kampaně označit názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby přiděleným Úřadem.“. 24. V § 35 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „K volební kampani nelze využívat komunikační média kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí.“. 25. V § 36 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Financování volební kampaně zahrnuje veškeré výdaje na volební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu. (2) O financování volební kampaně vede kandidát na funkci prezidenta republiky účetnictví podle zákona upravujícího účetnictví.“. 26. V § 36 odst. 3 a § 37 odst. 1 se slovo „finančních“ nahrazuje slovem „peněžních“. 27. V § 36 odst. 3 se slova „přehledu o původu těchto prostředků, včetně uvedení“ zrušují. 28. V § 36 odst. 3 se slova „adresy místa pobytu fyzické osoby, která tyto prostředky poskytla“ nahrazují slovy „obce, v níž má fyzická osoba, která tyto prostředky poskytla, trvalý pobyt“. 29. V § 36 odst. 4 se slova „adresy místa pobytu fyzické osoby, která tato plnění poskytla“ nahrazují slovy „obce, v níž má fyzická osoba, která tato plnění poskytla, trvalý pobyt“. 30. V § 37 odst. 1 se slova „, a to včetně nákladů vynaložených přede dnem podání kandidátní listiny“ zrušují. 31. V § 37 odst. 2 větě druhé se za slova „částek, které“ vkládají slova „s jeho vědomím“. 32. V § 37 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „podle zákona upravujícího oceňování majetku státu“. 33. V § 37 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Nejpozději 3 dny přede dnem volby musí být známy všechny osoby, které ve prospěch kandidáta na funkci prezidenta republiky uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. O těchto osobách se zveřejní na internetových stránkách kandidáta údaje stanovené v § 36 odst. 3.“. 34. § 38 včetně nadpisu zní: „§ 38 Zveřejnění údajů o financování volební kampaně (1) Kandidát na funkci prezidenta republiky zajistí, aby přístup k volebnímu účtu byl po dobu trvání tohoto účtu vymezenou v § 24 zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup na jeho internetových stránkách. Kandidát na funkci prezidenta republiky je povinen oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je účet přístupný. (2) Kandidát na funkci prezidenta republiky do 90 dnů ode dne vyhlášení celkového výsledku volby zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách zprávu o financování volební kampaně. (3) Zpráva podle odstavce 2 obsahuje a) přehled bezúplatných plnění poskytnutých kandidátovi na volební kampaň s uvedením obvyklé ceny, nejde-li o peněžitý dar, a údaje o dárcích a poskytovatelích v rozsahu stanoveném v § 36 odst. 3, jakož i výši výdajů na volební kampaň hrazených samotným kandidátem, b) přehled výdajů na volební kampaň s uvedením účelu, na který byly použity; je-li plnění poskytnuto za cenu nižší než obvyklou, uvedou se identifikační údaje poskytovatele v rozsahu stanoveném v § 36 odst. 3, c) přehled peněžitých dluhů, k jejichž splnění se kandidát na funkci prezidenta republiky v souvislosti s financováním volební kampaně zavázal, s uvedením plnění, které bylo kandidátu na funkci prezidenta republiky věřitelem poskytnuto nebo k jehož poskytnutí se věřitel zavázal; je-li plnění poskytnuto za cenu nižší než obvyklou, uvedou se identifikační údaje věřitele v rozsahu stanoveném v § 36 odst. 3. (4) Zprávu podle odstavce 2 zveřejní kandidát na funkci prezidenta republiky na formuláři, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou. (5) Kandidát na funkci prezidenta republiky do 90 dnů ode dne vyhlášení celkového výsledku volby zašle Úřadu veškeré účetnictví týkající se volební kampaně a jím podepsanou zprávu o financování volební kampaně. (6) Kandidát na funkci prezidenta republiky do 15 dnů ode dne, kdy byly peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň převedeny na veřejně prospěšný účel podle § 24 odst. 6, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách a současně zašle Úřadu jím podepsanou informaci o tom, komu, v jakém rozsahu a na jaký veřejně prospěšný účel byly tyto peněžní prostředky převedeny.“. 35. Za § 38 se vkládají nové § 38a a 38b, které včetně nadpisů znějí: „§ 38a Volební kampaň vedená registrovanou třetí osobou (1) Registrovanou třetí osobou je pro účely tohoto zákona fyzická nebo právnická osoba, která je zapsána ve zvláštním registru spravovaném Úřadem. (2) Registrovanou třetí osobou pro účely tohoto zákona nemohou být a) stát a jeho příspěvkové organizace, b) obec, městská část, městský obvod a kraj, c) dobrovolný svazek obcí, d) státní podnik a právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i osoba, na jejímž řízení a kontrole se podílí stát, a to i jako osoba ovládající; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %, e) právnická osoba s majetkovou účastí kraje, obce, městské části nebo městského obvodu, jakož i osoba, na jejímž řízení a kontrole se podílí kraj, obec, městská část nebo městský obvod, a to i jako osoba ovládající; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %, f) obecně prospěšná společnost, politický institut a ústav, g) svěřenský fond, h) jiná právnická osoba, stanoví-li tak jiný právní předpis, i) zahraniční právnická osoba, j) fyzická osoba, která není státním občanem České republiky; to neplatí, jedná-li se o osobu, která má právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu, k) fyzická nebo právnická osoba, která na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťuje obsah, vydání a veřejné šíření periodického tisku, l) provozovatel rozhlasového a televizního vysílání. (3) Žádost o registraci třetí osoby musí obsahovat jméno, příjmení, státní občanství, adresu trvalého pobytu a rodné číslo, nebo není-li přiděleno, datum narození, jde-li o fyzickou osobu, a název nebo obchodní firmu, sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu. (4) Úřad na základě úplné žádosti třetí osoby bezodkladně přidělí třetí osobě evidenční číslo a provede registraci a zároveň zveřejní údaje o registraci na svých internetových stránkách. Registraci osoby uvedené v odstavci 2 Úřad rozhodnutím odmítne; proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. Registrovaná třetí osoba může zahájit účast ve volební kampani nejdříve dnem následujícím po dni registrace. (5) Zveřejnění údajů o registraci podle odstavce 4 obsahuje údaje z žádosti s výjimkou rodného čísla, a dále evidenční číslo třetí osoby a datum registrace. (6) Registrovaná třetí osoba je povinna si pro financování volební kampaně zřídit volební účet a oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je volební účet přístupný. (7) Financování volební kampaně registrovanou třetí osobou zahrnuje veškeré její výdaje na volební kampaň. Výdaji registrované třetí osoby na volební kampaň se rozumí peněžní prostředky a jiná plnění ocenitelná v penězích, které vynaložila na volební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu registrované třetí osoby. Na volební účet registrované třetí osoby je možné vložit peněžní prostředky pouze převodem z jiného bankovního účtu. Registrovaná třetí osoba prokáže Úřadu na jeho výzvu, kdo je vlastníkem bankovního účtu, z něhož byly peněžní prostředky na volební účet převedeny. (8) Výdaje registrované třetí osoby na volební kampaň nesmí přesáhnout a) částku 800 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, konalo-li se pouze první kolo volby, b) částku 1 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, konalo-li se první i druhé kolo volby. (9) Do částky podle odstavce 8 se započítávají částky, které registrovaná třetí osoba uhradila nebo má uhradit, včetně částek, které za ni uhradila nebo se zavázala uhradit jiná osoba. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. (10) O použití prostředků na volební kampaň si registrovaná třetí osoba musí vést evidenci, která obsahuje a) výdaje na předvolební průzkumy, b) výdaje na úhradu inzerce v tisku, c) výdaje na úhradu venkovní reklamy, d) jiné výdaje. (11) Registrovaná třetí osoba je povinna uchovat si výpisy ze svého volebního účtu a evidenci podle odstavce 10 po dobu 5 let a předložit tyto výpisy a evidenci na požádání Úřadu. (12) Registrovaná třetí osoba je povinna do 10 dnů po skončení volební kampaně zveřejnit přehled výdajů podle odstavce 10 na svých internetových stránkách. Přehled výdajů musí být uveřejněn nepřetržitě po dobu alespoň 3 měsíců. § 38b Dohled nad financováním volební kampaně (1) Úřad a) vykonává dohled nad financováním volební kampaně kandidátů a registrovaných třetích osob, b) uveřejňuje na svých internetových stránkách adresu internetových stránek kandidátů, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, a účetnictví týkající se volební kampaně kandidátů, a adresu internetových stránek registrovaných třetích osob, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaně a na kterých je přístupný volební účet registrované třetí osoby, c) provádí registraci třetích osob, které se hodlají účastnit volební kampaně, rozhoduje o odmítnutí registrace třetí osoby a zveřejňuje údaje o registraci na svých internetových stránkách, d) projednává přestupky a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce. (2) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaně využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) jméno, příjmení, b) datum narození, c) adresa místa pobytu, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaně využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (4) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaně využívá z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, příjmení včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, d) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, e) státní občanství. (5) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaně využívá ze základního registru osob tyto referenční údaje: a) obchodní firma nebo název právnické osoby, b) adresa sídla, c) statutární orgán, d) identifikační číslo osoby, e) datum vzniku, f) datum zániku, g) právní stav. (6) Z údajů podle odstavců 2 až 5 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. 36. § 62 a 63 včetně nadpisů znějí: „§ 62 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 35 odst. 2 se účastní volební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu, b) v rozporu s § 35 odst. 5 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kteréhokoliv kandidáta na funkci prezidenta republiky obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli, c) v rozporu s § 35 odst. 5 neoznačí prostředky volební kampaně jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby, d) v rozporu s § 35 odst. 6 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí, k volební kampani, e) v rozporu s § 35 odst. 8 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem volby prezidenta a končící ukončením hlasování, f) v rozporu s § 38a odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 38a odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 38a odst. 6, g) vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 38a odst. 7 nebo v rozporu s § 38a odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet, h) v rozporu s § 38a odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovenou částku, i) nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 38a odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 38a odst. 10, j) nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 38a odst. 11, nebo k) nezveřejní přehled výdajů na volební kampaň podle § 38a odst. 12. (2) Kandidát na funkci prezidenta republiky se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 24 odst. 1 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 24 odst. 2, b) užívá peněžní prostředky uložené na volebním účtu v rozporu s § 24 odst. 3, c) v rozporu s § 24 odst. 4 nakládá s peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaň po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaně, nebo po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb, d) nepřevede peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň podle § 24 odst. 6, e) zruší volební účet v rozporu s § 24 odst. 7, f) v rozporu s § 35 odst. 5 neoznačí svým jménem a příjmením jím využité prostředky volební kampaně, g) v rozporu s § 36 odst. 2 nevede účetnictví o financování volební kampaně, h) neuvede údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu podle § 36 odst. 3, i) neuvede údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích podle § 36 odst. 4, j) v rozporu s § 37 odst. 2 nezajistí, aby výdaje na volební kampaň pro volbu prezidenta nepřesáhly stanovenou částku, k) v rozporu s § 37 odst. 3 nezveřejní požadované údaje o osobách, které uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň nebo poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, nebo l) nesplní některou z povinností podle § 38 související se zveřejněním údajů o financování volební kampaně, obsahem zprávy o financování volební kampaně, zasláním podkladů o účetnictví Úřadu nebo o převedení prostředků z volebního účtu. (3) K projednání přestupku podle a) odstavce 1 písm. a) až d) a f) až k) a odstavce 2 je příslušný Úřad; proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení, b) odstavce 1 písm. e) je příslušný krajský úřad podle místa bydliště fyzické osoby; pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil. (4) Za přestupek lze uložit pokutu od a) 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. f) nebo l), b) 20 000 Kč do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. h), i) nebo k), c) 30 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b), c), d), e) nebo g), d) 10 000 Kč do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl překročen limit výdajů na volební kampaň, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. j). § 63 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 35 odst. 2 se účastní volební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu, b) v rozporu s § 35 odst. 5 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kteréhokoliv kandidáta na funkci prezidenta republiky obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli, c) v rozporu s § 35 odst. 5 neoznačí prostředky volební kampaně jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby, d) v rozporu s § 35 odst. 6 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí, k volební kampani, e) v rozporu s § 35 odst. 8 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem volby prezidenta a končící ukončením hlasování, f) v rozporu s § 38a odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 38a odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 38a odst. 6, g) vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 38a odst. 7 nebo v rozporu s § 38a odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet, h) v rozporu s § 38a odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovenou částku, i) nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 38a odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 38a odst. 10, j) nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 38a odst. 11, nebo k) nezveřejní přehled výdajů na volební kampaň podle § 38a odst. 12. (2) Správní delikty podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až k) projednává Úřad. Proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. (3) Správní delikty podle odstavce 1 písm. e) projednává krajský úřad v přenesené působnosti místně příslušný podle sídla právnické osoby. Pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil. (4) Za správní delikt se uloží pokuta od 10 000 Kč do 100 000 Kč.“. 37. V § 64 odst. 3 se slovo „právnické“ nahrazuje slovy „fyzické, právnické nebo podnikající fyzické“. 38. V § 64 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 39. V § 64 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.“. 40. V § 66 odst. 2 se slova „mohl ovlivnit“ nahrazují slovy „hrubě ovlivnil“. 41. § 67 se včetně nadpisu zrušuje. 42. V § 68 se věta druhá zrušuje. 43. V § 72 se slova „a jiných správních deliktech“ nahrazují slovy „, jiných správních deliktech a odmítnutí registrace třetí osoby Úřadem“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Ministerstvo vnitra zašle Úřadu pro dohled nad financováním politických stran a politických hnutí seznam kandidátů na funkci prezidenta republiky, kteří podali kandidátní listinu, podle § 21 odst. 3 zákona č. 275/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé při volbě prezidenta republiky vyhlášené po nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pravidla volební kampaně a jejího financování podle § 24 a 25, § 35 až 38b a § 62 až 64 zákona č. 275/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní poprvé při volbě prezidenta republiky vyhlášené po nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Byla-li volba prezidenta republiky vyhlášena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se pro účely kontroly financování volební kampaně v souvislosti s volbou prezidenta republiky § 67 a 68 zákona č. 275/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Ustanovení § 66 zákona č. 275/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije při volbě prezidenta republiky vyhlášené po nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí Čl. IX V § 60 odst. 2 až 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, se slova „mohl ovlivnit“ nahrazují slovy „hrubě ovlivnil“. Čl. X Přechodné ustanovení Ustanovení § 60 zákona č. 491/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije při volbách do zastupitelstev obcí vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o jednacím řádu Senátu Čl. XI V § 41 odst. 1 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění zákona č. 275/2012 Sb., se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). Čl. XII Přechodné ustanovení Byla-li volba prezidenta republiky vyhlášena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se pro účely kontroly financování volební kampaně v souvislosti s volbou prezidenta republiky § 41 odst. 1 písm. e) zákona č. 107/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ Změna soudního řádu správního Čl. XIII V zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb. a zákona č. 375/2015 Sb., se § 90a zrušuje. Čl. XIV Přechodná ustanovení 1. Řízení ve věci porušení pravidel financování volební kampaně v souvislosti s volbou prezidenta republiky zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Byla-li volba prezidenta republiky vyhlášena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se pro účely kontroly financování volební kampaně v souvislosti s volbou prezidenta republiky úprava řízení ve věci porušení pravidel financování volební kampaně podle zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. XV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 321/2016 Sb.	Zákon č. 321/2016 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku Vyhlášeno 3. 10. 2016, datum účinnosti 1. 12. 2016, částka 126/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního zákoníku * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 12. 2016 321 ZÁKON ze dne 6. září 2016, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. I V zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb. a zákona č. 188/2016 Sb., se za § 38w vkládají nové § 38x až 38ze, které včetně nadpisů znějí: „§ 38x Výzva k prokázání příjmů (1) Správce daně vyzve poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění, spotřebou nebo jiným vydáním v případě, že a) má důvodné pochybnosti, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, a nejsou mu známy skutečnosti, které by nárůst jmění, spotřebu nebo jiné vydání ozřejmovaly, a b) po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění, spotřebou nebo jiným vydáním poplatníka přesahuje 5 000 000 Kč. (2) Správce daně ve výzvě k prokázání příjmů uvede své pochybnosti způsobem, který umožňuje poplatníkovi, aby se k nim vyjádřil a předložil důkazní prostředky tak, aby došlo k odstranění těchto pochybností. (3) Ve výzvě k prokázání příjmů správce daně a) určí rozhodné období pro posouzení vztahu příjmů poplatníka k nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, b) stanoví lhůtu k vyjádření a předložení důkazních prostředků k prokázání požadovaných skutečností, která nesmí být kratší než 30 dnů, c) poplatníka poučí o následcích spojených s neprokázáním požadovaných skutečností a neposkytnutím dostatečné součinnosti při prokazování požadovaných skutečností. (4) Správce daně může požadované skutečnosti doplňovat prostřednictvím další výzvy k prokázání příjmů. (5) Správce daně nevyzývá poplatníka k prokázání skutečností, o nichž je správci daně známo, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně. § 38y Povinnost prokázat příjmy Poplatník je povinen prokázat skutečnosti požadované ve výzvě k prokázání příjmů, ledaže prokáže, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně. § 38z Prokázání příjmů (1) Došlo-li k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů, správce daně o tom poplatníka vhodným způsobem vyrozumí. (2) Správce daně přistoupí ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem, pokud a) nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů, b) daň nelze stanovit na základě dokazování a c) správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že daň stanovená podle pomůcek zvláštním způsobem přesáhne 2 000 000 Kč. § 38za Stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem (1) Správce daně při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem určí základ daně pomocí odhadu výše příjmů, kterých by poplatník musel dosáhnout, aby to odpovídalo nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání. (2) Při odhadu výše příjmů podle odstavce 1 vyjde správce daně zejména z a) informací, ze kterých přímo i nepřímo vyplývá, že příjmy poplatníka neodpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, b) ekonomických ukazatelů, c) porovnání se srovnatelnými poplatníky, d) obvyklé hodnoty srovnatelného majetku, spotřeby nebo jiného vydání, e) pohybů a zůstatků na účtech, f) prohlášení o majetku. (3) Pokud při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem nelze určit, do jakého zdaňovacího období příjmy spadají, hledí se na ně, jakoby vznikly v posledním zdaňovacím období, za které již lze stanovit daň. (4) Při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem správce daně přihlédne k okolnostem, z nichž vyplývají výhody pro poplatníka, pouze pokud jím byly uplatněny a prokázány v řízení o stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. § 38zb Penále při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem (1) Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem ve výši a) 50 %, nebo b) 100 %, pokud neposkytnutí součinnosti poplatníka závažně ztížilo nebo bránilo stanovení daně. (2) Správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále v rámci platebního výměru, nebo dodatečného platebního výměru, kterými se stanoví daň podle pomůcek zvláštním způsobem, a současně penále předepíše do evidence daní. (3) Penále je splatné ke stejnému dni jako stanovená daň. § 38zc Výzva k podání prohlášení o majetku (1) Správce daně poplatníka vyzve k podání prohlášení o majetku, pokud a) nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů, b) informace potřebné ke zjištění stavu jmění nelze získat jiným způsobem, nebo je lze získat pouze s nepoměrnými obtížemi a c) správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, přesáhne 10 000 000 Kč. (2) Poplatník je povinen podat prohlášení o majetku ve lhůtě 60 dnů od oznámení výzvy k podání prohlášení o majetku; tuto lhůtu lze prodloužit. (3) Ve výzvě správce daně poučí poplatníka o povinnostech spojených s oznámením výzvy a případných následcích spojených s nepodáním prohlášení o majetku nebo uvedením nepravdivých anebo hrubě zkreslených údajů; ohledně nesplnění této povinnosti není správce daně vázán povinností mlčenlivosti pro účely trestního řízení. (4) Pokud poplatník nepodá na výzvu správce daně prohlášení o majetku, nebo v něm uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, správce daně bez dalšího přistoupí ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. § 38zd Náležitosti prohlášení o majetku (1) V prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést úplné a pravdivé údaje. (2) V prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést údaje, které se uvádějí v prohlášení o majetku podle daňového řádu. (3) V prohlášení o majetku je poplatník povinen dále uvést a) svěřenský fond, jehož je zakladatelem nebo obmyšleným, a skutečnosti, které jsou mu známy o majetku v tomto svěřenském fondu, b) věc nepodléhající výkonu rozhodnutí, pokud jde o věc, kterou podnikatel nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti, c) peněžitý dluh nebo d) výslovné prohlášení, že uvedl úplné a pravdivé údaje. (4) Rozhodným dnem pro sestavení prohlášení o majetku je den oznámení výzvy k podání prohlášení o majetku, není-li v této výzvě stanoven jiný rozhodný den. (5) Podpis poplatníka na prohlášení o majetku, které není podáno ústně do protokolu nebo prostřednictvím datové zprávy, musí být úředně ověřen. § 38ze Zvláštní ustanovení o náležitostech prohlášení o majetku (1) V prohlášení o majetku není poplatník povinen uvést údaje, které může správce daně zjistit z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup. Tyto údaje správce daně zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Pokud souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, nepřesahuje 10 000 000 Kč, poplatník v prohlášení o majetku může uvést pouze tuto skutečnost a výslovné prohlášení, že tento údaj je pravdivý. (3) Poplatník není v prohlášení o majetku povinen uvést a) movitou věc, jejíž hodnota nepřesahuje 100 000 Kč, nebo b) peněžitý dluh nepřesahující 100 000 Kč.“. Čl. II Přechodné ustanovení Penále podle § 38zb zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze uplatnit až v případě stanovení daně, u níž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna trestního zákoníku Čl. III V § 227 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se slova „až na jeden rok“ nahrazují slovy „na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 319/2016 Sb.	Zákon č. 319/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 3. 10. 2016, datum účinnosti 1. 4. 2017, částka 125/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dráhách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o civilním letectví * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně dalších zákonů * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 319 ZÁKON ze dne 6. září 2016, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o dráhách Čl. I Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 180/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/9/ES ze dne 20. března 2000 o lanových dráhách pro dopravu osob. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství. Směrnice Komise 2009/131/ES ze dne 16. října 2009, kterou se mění příloha VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru.“. 2. V § 2 odst. 8 se slova „podle obchodního zákoníku“ zrušují a slova „jejíž podnik nebo organizační složka podniku umístěná na území České republiky je zapsána v obchodním rejstříku“ se nahrazují slovy „má na území České republiky odštěpný závod“. 3. V § 2 se doplňují odstavce 9 až 12, které znějí: „(9) Zařízením služeb se rozumí železniční stanice, odstavné koleje, čerpací stanice a jiná technická zařízení, která slouží k poskytování služeb bezprostředně souvisejících s provozováním drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce. (10) Kapacitou dráhy se rozumí její využitelná průjezdnost umožňující rozvržení požadovaných tras vlaků na určitém úseku dráhy v určitém období. (11) Přidělením kapacity dráhy se rozumí jednání umožňující využití takového dílu z celkové kapacity dráhy, kterého je zapotřebí pro požadovanou trasu vlaku. (12) Členským státem se rozumí členský stát Evropské unie a jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru.“. 4. V § 3 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) dráha místní, jíž je dráha místního významu oddělená od celostátní nebo regionální dráhy; dráha je oddělená, umožňuje-li přesun drážního vozidla na jinou dráhu jen s použitím zvláštního technického zařízení nebo slouží-li výhradně provozování neveřejné osobní drážní dopravy, osobní drážní dopravy pro potřeby cestovního ruchu nebo provozované historickými vlaky,“. Dosavadní písmena c) až d) se označují jako písmena d) až e). 5. V § 3 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) zkušební dráha, jíž je dráha, která slouží zejména k provádění zkušebního provozu drážních vozidel nebo zkoušek pro schválení typu nebo změny typu drážních vozidel a drážní infrastruktury,“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 6. V § 4a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Úrovňové přístupové cesty k nástupišti jsou veřejnosti přístupné, s výjimkou přechodu kolejí, když: a) je dávána výstraha světelným signálem výstražného zařízení pro přechod kolejí, b) je dávána výstraha akustickým signálem výstražného zařízení pro přechod kolejí, c) se sklápí, je sklopena, či se zdvihá závora výstražného zařízení pro přechod kolejí, d) je již bezprostředně vidět nebo slyšet přibližující se drážní vozidlo, křižující přechod kolejí, e) je přechod kolejí zakázán pokyny provozovatele dráhy. Technické způsoby výstražného zařízení pro přechod kolejí stanoví prováděcí předpis.“. 7. V § 5 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Stavba dráhy není součástí pozemku. Stavba dráhy celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo dráhy speciální je veřejně prospěšná.“. 8. V § 5 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Podle zákona o vyvlastnění lze k uskutečnění stavby dráhy odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající věcnému břemeni k pozemku nebo ke stavbě. (3) Pokud se vlastnické právo k pozemku nebo stavbě potřebným k uskutečnění stavby dráhy celostátní nebo regionální omezuje smlouvou a ocenění tohoto omezení stanovené znaleckým posudkem je nižší než 1 000 Kč, sjedná se úplata ve výši 1 000 Kč.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. 9. V § 8 odst. 1 písm. b) se za slova „160 km/h,“ vkládají slova „a u dráhy zkušební“. 10. V § 8 odst. 1 písm. c) se slova „u vlečky“ nahrazují slovy „u dráhy místní a vlečky“. 11. V § 9 odst. 3 a 4 se slovo „nemovitost“ nahrazuje slovy „nemovitou věc“. 12. V § 9 odst. 4 a § 10 odst. 1 se slovo „nemovitosti“ nahrazuje slovy „nemovité věci“. 13. V § 12 písm. a) a b) se slova „způsobilí k právním úkonům“ nahrazují slovy „plně svéprávní“. 14. § 13a zní: „§ 13a Pro účely ověření bezúhonnosti si drážní správní úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je drážní správní úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí.“. Poznámka pod čarou č. 5b se zrušuje. 15. V § 16 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Drážní správní úřad v rozhodnutí o vydání úředního povolení pro zkušební dráhu podle § 3 odst. 1 písm. e) stanoví podmínky, za jakých lze na této dráze provozovat zkušební provoz drážních vozidel nebo zkoušky pro schválení typu nebo změny typu drážních vozidel a drážní infrastruktury.“. 16. V § 22 odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 17. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní: „§ 22a (1) Vlečka je veřejně přístupná, pokud a) není součástí areálu využívaného v těžebním, zpracovatelském nebo energetickém průmyslu, b) neslouží výhradně potřebě svého vlastníka nebo jiné osoby, a drážní dopravu na ní provozuje více než jeden dopravce, c) jejím hlavním účelem je napojení zařízení služeb na celostátní a regionální dráhu. (2) Provozovatel veřejně nepřístupné vlečky umožní dopravci nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů užít tuto vlečku nebo její část za účelem přístupu a) k jiné dráze, slouží-li vlečka nebo její část jako spojení dvou nebo více drah rozdílných vlastníků, b) k zařízení služeb, jde-li o vlečku podle odstavce 1 písm. c), nebo c) k jinému zařízení nebo manipulačnímu místu, jehož vlastník nebo provozovatel je odlišný od vlastníka nebo provozovatele vlečky. (3) Provozovatel vlečky sdělí údaj o její nepřístupnosti včetně odůvodnění Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (dále jen „Úřad“) a zveřejní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Dojde-li Úřad k závěru, že není splněna podmínka pro vyloučení veřejné přístupnosti vlečky podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c), uloží z moci úřední provozovateli vlečky, aby ji provozoval jako veřejně přístupnou. (4) Úřad na žádost dopravce, kterému provozovatel veřejně nepřístupné vlečky užití této vlečky zcela nebo zčásti odepřel v rozporu s odstavcem 2, uloží provozovateli vlečky uzavřít s dopravcem smlouvu umožňující užití vlečky. Žádost lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne, v němž bylo užití vlečky odepřeno.“. 18. § 23 zní: „§ 23 (1) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky je kromě povinností uvedených v § 22 odst. 1 a 2 povinen a) umožnit dopravcům využití přidělené kapacity dráhy, a to alespoň poskytnutím služeb souvisejících s užitím dráhy a služeb souvisejících s provozem drážních vozidel na dráze; minimální rozsah a obsah těchto služeb stanoví prováděcí právní předpis, b) zajistit dopravcům nediskriminačním způsobem přístup k jím poskytovaným službám, c) sjednávat cenu za užití dráhy a za přidělení její kapacity nediskriminačním způsobem, d) umožnit dopravci, který splňuje podmínky pro provozování drážní dopravy podle tohoto zákona, provozovat drážní dopravu na dráze za cenu sjednanou podle cenových předpisů, e) umožnit dopravci užití dráhy na nezbytnou dobu pro objezdy nesjízdného úseku dráhy, byla-li tato nesjízdnost způsobena živelní událostí nebo nehodou, f) vést seznam jím provozovaných drah a jejich součástí; seznam obsahuje alespoň technický a provozní popis dráhy a jejích součástí, údaje o technickém a provozním stavu dráhy a jejích součástí, údaje o probíhající rekonstrukci dráhy a jejích součástí a výši finančních prostředků na rekonstrukci vynaložených, g) zpracovat způsob určování nákladů, které mu vznikají při poskytování jednotlivých služeb dopravcům, a způsob přiřazení těchto nákladů k jednotlivým službám. (2) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky přijme plán obchodní činnosti obsahující alespoň údaje o a) zamýšleném rozsahu činnosti a způsobu jejího finančního zajištění, b) technické povaze jím provozované dráhy a její kapacitě a c) podmínkách přístupu na jím provozovanou dráhu. (3) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky zveřejní před přijetím plánu obchodní činnosti údaje podle odstavce 2 písm. b) a c) a údaje o plánovaném rozvoji provozované dráhy způsobem umožňujícím dálkový přístup. Každý může k těmto údajům uplatnit odůvodněné připomínky. Za tím účelem provozovatel dráhy stanoví přiměřenou lhůtu, kterou oznámí spolu se zpřístupněním údajů. (4) Smlouva o provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce musí obsahovat ujednání o a) ceně za užití dráhy, b) sankčních platbách za narušení provozování drážní dopravy zapříčiněné provozovatelem dráhy nebo dopravcem, c) způsobu vykazování vzniku, příčin a doby trvání narušení provozování drážní dopravy mezi stranami smlouvy, d) nestranném způsobu mimosoudního řešení sporů mezi stranami smlouvy týkajících se sankčních plateb za narušení provozování drážní dopravy; lhůta, v níž má být řešení sporu přijato, činí 10 pracovních dnů. (5) Byla-li dráha nebo její část prohlášena za přetíženou, zpracuje provozovatel dráhy do 6 měsíců ode dne tohoto prohlášení analýzu kapacity dotčené dráhy, ve které uvede zjištěné příčiny přetížení dráhy a navrhne opatření ke zmírnění nebo odstranění přetížení. Při zpracování analýzy provozovatel dráhy zohlední alespoň technické a provozní vlastnosti přetížené dráhy a druh a intenzitu provozované drážní dopravy. Opatření ke zmírnění nebo odstranění přetížení odpovídají zjištěným příčinám přetížení a zahrnují zejména návrhy na změnu jízdního řádu, změnu rychlosti jízdy na dráze nebo uskutečnění stavby dráhy. (6) Provozovatel dráhy přijme do 6 měsíců ode dne zpracování analýzy kapacity dráhy na jejím základě plán na zmírnění nebo odstranění přetížení dráhy. Návrh plánu projedná s dopravci provozujícími drážní dopravu na dotčené dráze a rovněž, je-li na dotčené dráze provozována drážní doprava na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, s kraji, v jejichž územním obvodu se dráha nachází, a s Ministerstvem dopravy. Je-li plán přijat, není provozovatel dráhy povinen provádět další analýzu při opětovném prohlášení dotčené dráhy nebo její části za přetíženou. Provozovatel dráhy zpracuje analýzu kapacity dráhy a přijme plán na jejím základě rovněž v případě, že přetížení dráhy nebo její části bezprostředně hrozí. (7) Provozovatel dráhy, která byla prohlášena za přetíženou, vyzve v souladu s pravidly obsaženými v prohlášení o dráze dopravce užívajícího tuto dráhu nebo její část ke vzdání se přidělené kapacity dráhy, pokud a) v průběhu alespoň jednoho měsíce nevyužívá přidělenou kapacitu přetížené dráhy v plném rozsahu a b) tato skutečnost je způsobena hospodařením dopravce nebo jinými důvody, které dopravce mohl ovlivnit. (8) Kategorie příčin narušení provozování drážní dopravy, minimální rozsah údajů předávaných při jeho vykazování mezi stranami smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce a obsahové náležitosti plánu na odstranění příčin přetížení dráhy stanoví prováděcí právní předpis.“. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje. 19. § 23b a 23c včetně nadpisu znějí: „§ 23b Omezení provozování dráhy (1) Provozovatel dráhy je oprávněn omezit provozování dráhy nebo její části na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu z důvodu a) provádění činností spojených s údržbou nebo opravou dráhy, b) provádění činností spojených s uskutečňováním stavby dráhy, nebo na dráze nebo jiných činností ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy na dráze, nebo c) narušení provozuschopnosti dráhy živelní nebo mimořádnou událostí a provádění činností spojených s obnovením provozuschopnosti. (2) Je-li to možné s ohledem na účel činností podle odstavce 1 a na charakter dráhy, provádí provozovatel dráhy tyto činnosti takovým způsobem, aby provozování drážní dopravy na dráze a) nebylo omezeno; za tímto účelem provozovatel dráhy přednostně využívá kapacitu dráhy vyhrazenou pro tyto činnosti v prohlášení o dráze, nebo b) bylo omezeno jen na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu, nelze-li postupovat podle písmene a). (3) Provozovatel dráhy zpracuje návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části z důvodu provádění činností spojených s údržbou nebo opravou dráhy a činností spojených s uskutečňováním stavby dráhy nebo na dráze nebo jiných činností ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy na dráze, překračuje-li předpokládaná doba omezení 24 hodin. Návrh plánu obsahuje alespoň vymezení časového období, na které je plán zpracován, počtu, umístění a předpokládané doby trvání jednotlivých omezení provozování dráhy a jejich důvodů a předpokládaného rozsahu omezení provozování drážní dopravy na dráze. (4) Návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části projedná provozovatel dráhy s vlastníkem dráhy, s dopravci, kteří na dotčené dráze provozují drážní dopravu, a s žadateli o přidělení kapacity na této dráze. Je-li na dráze přidělována kapacita dráhy, provozovatel dráhy návrh plánu projedná rovněž s osobou, která kapacitu přiděluje (dále jen „přídělce“), je-li odlišná od provozovatele. S krajem, na jehož území se dráha nebo její část dotčená omezením nachází, a s Ministerstvem dopravy projedná provozovatel dráhy návrh plánu s ohledem na jeho dopady na dopravu provozovanou na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Zaměstnanec Úřadu je oprávněn být přítomen při projednávání návrhu plánu. (5) Nepodaří-li se provozovateli dráhy při projednávání návrhu plánu omezení provozování dráhy nebo její části dohodnout se všemi dotčenými dopravci na rozsahu změn a omezení provozované drážní dopravy na dráze, navrhne rozsah změn a omezení i bez dohody provozovatel dráhy. Postupuje při tom takovým způsobem, aby nepříznivé dopady změn a omezení drážní dopravy u jednotlivých dopravců nepřesahovaly přiměřenou míru, a tento návrh odůvodní. Za tímto účelem je provozovatel dráhy oprávněn navrhnout spojení dvou nebo více vlaků jednoho dopravce. § 23c (1) Návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části schvaluje po jeho projednání Úřad na žádost provozovatele dráhy. K žádosti provozovatel dráhy přiloží návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části, dohody s jednotlivými dopravci, byly-li uzavřeny. (2) Úřad návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části schválí, jsou-li splněny požadavky podle § 23b. (3) Omezit provozování dráhy nebo její části z důvodu provádění činností, které nejsou zahrnuty do schváleného plánu omezení, může provozovatel pouze, jde-li o činnosti spojené s a) obnovováním provozuschopnosti dráhy po jejím narušení živelní nebo mimořádnou událostí, b) údržbou nebo opravou dráhy, nepřekračuje-li předpokládaná doba omezení 24 hodin nebo nedojde-li k omezení provozování drážní dopravy na dráze, nebo c) údržbou nebo opravou dráhy, nejsou-li splněny podmínky podle písmene b), ale provedení těchto činností nesnese odkladu. (4) Provozovatel dráhy o omezení podle odstavce 3 bez zbytečného odkladu vyrozumí dotčené dopravce, vlastníka dráhy a Úřad. Ve vyrozumění uvede důvody a předpokládanou dobu omezení. Nejsou-li dodrženy podmínky podle odstavce 3, uloží Úřad provozovateli dráhy obnovení provozování dráhy a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. (5) Na změny plánu omezení provozování dráhy nebo její části se odstavce 1 a 2 a § 23b odst. 4 a 5 použijí obdobně.“. 20. Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST ČTVRTÁ PROVOZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ SLUŽEB § 23d (1) Provozovatel zařízení služeb poskytuje dopravcům prostřednictvím tohoto zařízení služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů. Cena za služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nesmí být diskriminační; jde-li o dodávky trakční elektrické energie, zohlední provozovatel zařízení služeb při návrhu ceny rovněž způsob provozování drážní dopravy, zejména rychlost jízdy a četnost zastavení drážních vozidel. (2) Provozovatel zařízení služeb zpřístupní příslušnému přídělci kapacity dopravní cesty alespoň 60 dnů přede dnem zveřejnění prohlášení o dráze a) cenu za poskytované služby, b) podmínky poskytování služeb a c) cenu za užití vlečky sloužící k napojení zařízení služeb na jinou dráhu, je-li provozovatelem této vlečky. (3) Provozovatel zařízení služeb poskytuje tyto služby bez zbytečného odkladu a v čase odpovídajícím jejich povaze a cíli. Provozovatel zařízení služeb smí poskytnutí těchto služeb odepřít jen tehdy, a) může-li být dopravci stejná služba poskytnuta v jiném zařízení služeb, 1. aniž by tím bylo narušeno využití kapacity dráhy přidělené tomuto dopravci nebo by s tím bylo spojeno navýšení jeho nákladů, a 2. provozovatel jiného zařízení služeb službu v požadovaném rozsahu poskytne, nebo b) nemůže-li poskytnout tyto služby, byť jen v omezeném rozsahu nebo v jiném než požadovaném čase, z důvodu 1. naplnění provozního objemu zařízení služeb, nebo 2. rozporu požadavku na poskytnutí služby s technickými nebo provozními podmínkami poskytování služeb. (4) Úřad na žádost toho, komu provozovatel zařízení služeb poskytnutí těchto služeb zcela nebo zčásti odepřel v rozporu s tímto zákonem, uloží provozovateli zařízení služeb uzavřít s žadatelem smlouvu umožňující tyto služby poskytnout alespoň v omezeném rozsahu nebo v jiném než požadovaném čase. Žádost lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne, v němž bylo poskytnutí služeb odepřeno. (5) Členění zařízení služeb a jejich provozní součásti stanoví prováděcí právní předpis. § 23e Doloží-li dopravce vlastníku zařízení služeb, které není po dobu alespoň 2 let provozováno, potřebu opakovaného poskytování služeb prostřednictvím tohoto zařízení, zajistí vlastník v přiměřené lhůtě jeho provozování. To neplatí, jestliže vlastník a) provádí na zařízení služeb úpravy znemožňující jeho využívání k poskytování služeb, nebo b) nenalezl provozovatele zařízení služeb ani prostřednictvím veřejné nabídky nebo veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku na provozování zařízení služeb. § 23f (1) Dopravce, který má dominantní postavení na trhu osobní nebo nákladní železniční dopravy a který je současně provozovatelem zařízení služeb nebo takového provozovatele ovládá, zajistí, aby tyto služby byly poskytovány prostřednictvím pobočky a o jejich poskytování bylo vedeno oddělené účtování. Odepře-li takový provozovatel zařízení služeb jejich poskytnutí, oznámí to písemně zájemci s uvedením důvodů, popřípadě označí provozovatele, který může zájemci poskytnout tutéž službu za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Zařízení služeb, na jejichž provozování se vztahuje povinnost podle odstavce 1, jsou a) železniční stanice, b) odstavné koleje, c) čerpací stanice, d) technická zařízení v přístavech. § 23g (1) Ustanovení § 23d odst. 3 a 4, § 23e a 23f se nepoužijí na poskytování doplňkových a pomocných služeb. Ustanovení § 23d odst. 1 a 2 se nepoužije na poskytování pomocných služeb, využívá-li jich provozovatel zařízení služeb výlučně pro svoji potřebu. (2) Doplňkovými službami jsou a) dodávky trakční elektrické energie, b) předtápění drážního vozidla určeného pro přepravu osob, c) služby související s přepravou nebezpečných věcí nebo s provozem drážního vozidla vykazujícího zvláštní provozně technické charakteristiky. (3) Pomocnými službami jsou a) poskytování informací souvisejících s provozováním drážní dopravy, b) přístup k telekomunikačním sítím, c) technická kontrola drážního vozidla, d) prodej jízdních a přepravních dokladů, e) údržba drážních vozidel vykazujících zvláštní provozně technické charakteristiky.“. Dosavadní části čtvrtá až devátá se označují jako části pátá až desátá. 21. V § 24 se odstavce 5 až 8 zrušují. 22. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně poznámky pod čarou č. 13 zní: „§ 24a (1) Provozovat drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální může dopravce, který a) je usazen 1. v členském státě, jde-li o provozování přeshraniční osobní drážní dopravy nebo nákladní drážní dopravy, nebo 2. na území České republiky, jde-li o provozování ostatní drážní dopravy, b) je držitelem platné licence a osvědčení dopravce, c) má přidělenu kapacitu dopravní cesty a d) má uzavřenu smlouvu s provozovatelem dráhy o provozování drážní dopravy, není-li totožný s provozovatelem dráhy. (2) Provozovat drážní dopravu na dráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové nebo vlečce může dopravce, který a) je usazen 1. v členském státě, jde-li o provozování nákladní drážní dopravy, nebo 2. na území České republiky, jde-li o provozování osobní drážní dopravy, b) je držitelem platné licence, c) má přidělenu kapacitu dopravní cesty, jde-li o veřejně přístupnou vlečku, a d) má uzavřenu smlouvu s provozovatelem dráhy o provozování drážní dopravy, není-li totožný s provozovatelem dráhy. (3) Provozovat drážní dopravu na dráze speciální, tramvajové, trolejbusové nebo lanové může provozovatel této dráhy. (4) Provozovat drážní dopravu na dráze místní nebo vlečce může i držitel platné licence pro provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální. Provozovat drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální může i držitel platné licence pro provozování drážní dopravy na dráze místní nebo vlečce, jde-li o místo styku vzájemně zaústěných drah. (5) Platnou licencí pro provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální se rozumí i platná licence vydaná příslušným orgánem jiného členského státu v souladu s předpisem Evropské unie o vytvoření jednotného železničního prostoru13). 13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru.“. 23. § 25 a 26 včetně nadpisů znějí: „§ 25 Udělení oprávnění k provozování drážní dopravy (1) Drážní správní úřad udělí na žádost oprávnění k provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální, pokud žadatel a) je starší 18 let a plně svéprávný, jde-li o fyzickou osobu, b) je bezúhonný, c) je odborně způsobilý, d) je finančně způsobilý, e) závažným způsobem neporušil pracovněprávní předpisy, f) závažným způsobem neporušil celní předpisy, jde-li o oprávnění k provozování nákladní drážní dopravy, g) je ke dni zahájení provozu drážní dopravy pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou tímto provozem a h) je usazen na území České republiky. (2) Drážní správní úřad udělí na žádost oprávnění k provozování drážní dopravy na dráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce, splňuje-li žadatel podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c) a h). Je-li žadatel o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy na dráze speciální, tramvajové nebo trolejbusové provozovatelem této dráhy, považují se tyto podmínky za splněné. (3) V žádosti podle odstavce 1 nebo 2 žadatel uvede a) druh drážní dopravy, kterou hodlá provozovat, b) kategorii dráhy, na níž má být doprava provozována, a c) trasy linek, které hodlá provozovat, včetně zastávek pro nástup a výstup a určení výchozí a cílové zastávky, má-li být doprava provozována na dráze speciální, tramvajové nebo trolejbusové. (4) Je-li žadatel cizincem nebo právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky, přiloží k žádosti doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je státním příslušníkem nebo na jehož území má sídlo, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, přiloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. (5) Splňuje-li žadatel podmínky podle odstavce 1, vydá drážní správní úřad namísto písemného vyhotovení rozhodnutí licenci pro provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální. Splňuje-li žadatel podmínky podle odstavce 2, vydá drážní správní úřad namísto písemného vyhotovení rozhodnutí licenci pro provozování drážní dopravy na dráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce. (6) Licence pro provozování drážní dopravy obsahuje údaje podle odstavce 3. Vzor licence pro provozování drážní dopravy stanoví prováděcí právní předpis. (7) Drážní správní úřad si pro ověření splnění podmínek podle odstavce 1 písm. e) a f) vyžádá stanovisko oblastního inspektorátu práce a orgánu celní správy příslušného podle místa usazení žadatele. § 26 Bezúhonnost (1) Pro účely řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy se za bezúhonného nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s provozováním drážní dopravy, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Za bezúhonnou se rovněž nepovažuje právnická osoba, byl-li člen jejího statutárního orgánu pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s provozováním drážní dopravy, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. (2) Pro účely ověření bezúhonnosti si drážní správní úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je drážní správní úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí.“. 24. § 26a se zrušuje. 25. § 27 včetně nadpisu zní: „§ 27 Odborná způsobilost (1) Pro účely řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy se za odborně způsobilého považuje ten, kdo a) absolvoval bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program v oblasti technických věd a technologií, dopravy, ekonomie nebo práva a vykonal alespoň 3 roky praxe ve funkci vedoucího zaměstnance v oblasti drážní dopravy, nebo b) absolvoval vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oborech souvisejících s drážní dopravou a vykonal alespoň 5 let praxe ve funkci vedoucího zaměstnance v oblasti drážní dopravy. (2) Za odborně způsobilou se rovněž považuje právnická osoba, je-li alespoň jeden člen jejího statutárního orgánu odborně způsobilý podle odstavce 1. (3) Obory související s drážní dopravou stanoví prováděcí právní předpis.“. 26. § 27a se zrušuje. 27. § 28 až 34g včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 14 a 15 znějí: „§ 28 Finanční způsobilost (1) Pro účely řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy se za finančně způsobilého považuje ten, kdo je schopen finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování drážní dopravy po dobu alespoň 12 měsíců. (2) Za finančně způsobilého se nepovažuje ten, a) jehož úpadek je řešen rozhodnutím insolvenčního soudu o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka nebo o povolení reorganizace, b) u něhož insolvenční soud rozhodl o zrušení konkurzu z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, nebo c) kdo dluží nedoplatky na daních, pojistném nebo penále na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. (3) Finanční způsobilost se prokazuje zejména prostřednictvím roční účetní závěrky nebo zahajovací rozvahy, nevede-li žadatel doposud účetnictví. § 29 Změna oprávnění k provozování drážní dopravy a změna údajů uvedených v licenci (1) Požádá-li držitel licence o změnu druhu drážní dopravy, pro který bylo oprávnění k provozování drážní dopravy uděleno, drážní správní úřad žádosti vyhoví, splňuje-li žadatel podmínky podle § 25. Drážní správní úřad v takovém případě namísto písemného vyhotovení rozhodnutí zaznamená změnu do již vydané licence; není-li to možné, vydá licenci novou. (2) Držitel licence je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu změnu údajů uvedených v licenci do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Drážní správní úřad v takovém případě zaznamená změnu do již vydané licence, a není-li to možné, vydá licenci novou. § 30 Zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy (1) Drážní správní úřad rozhodne o zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy, pokud držitel licence a) přestal splňovat podmínky podle § 25, b) závažným způsobem porušil ustanovení tohoto zákona, nebo c) o zrušení oprávnění požádal. (2) Stal-li se držitel licence finančně nezpůsobilým z důvodu povolení reorganizace a tato skutečnost neohrožuje bezpečnost provozování drážní dopravy, omezí drážní správní úřad dobu oprávnění k provozování drážní dopravy na dobu přiměřenou k opětovnému získání finanční způsobilosti, která nesmí být delší než 6 měsíců. Tuto dobu drážní správní úřad vyznačí v licenci. Drážní správní úřad na žádost držitele licence toto omezení zruší, prokáže-li žadatel, že je finančně způsobilý. Žádost lze podat přede dnem uplynutí doby omezení oprávnění k provozování drážní dopravy; je-li žádost podána, oprávnění k provozování drážní dopravy trvá do doby rozhodnutí ve věci. (3) Licence pozbývá platnosti dnem zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy nebo zánikem oprávnění k provozování drážní dopravy uplynutím doby, na kterou bylo podle odstavce 2 omezeno. Držitel neplatné licence ji odevzdá drážnímu správnímu úřadu, který rozhodl o zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy nebo dobu tohoto oprávnění omezil, do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí nebo uplynutí doby, na kterou bylo oprávnění omezeno. § 31 (1) Zjistí-li drážní správní úřad, že držitel licence vydané příslušným orgánem jiného členského státu v souladu s předpisem Evropské unie o vytvoření jednotného železničního prostoru13) nesplňuje podmínky způsobilosti k provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální, oznámí to bezodkladně tomuto orgánu. (2) Drážní správní úřad bezodkladně oznámí vydání, změnu a pozbytí platnosti licence pro provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální Evropské agentuře pro železnice. § 32 Přidělování kapacity dráhy (1) Kapacita dráhy se přiděluje na dráze celostátní a regionální a na veřejně přístupné vlečce. Přídělcem kapacity dráhy je provozovatel dotčené dráhy; je-li dráha ve vlastnictví státu, je přídělcem Správa železniční dopravní cesty. (2) Kapacita dráhy se přiděluje na dobu platnosti jízdního řádu. (3) Provozuje-li provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo vlečky jako svoji hlavní činnost rovněž drážní dopravu, obstará za něj činnosti související s přijetím pravidel pro výpočet ceny za užití dráhy a ceny za přidělení kapacity dráhy a činnosti související s přidělováním kapacity dráhy osoba, která drážní dopravu na takové dráze jako svoji hlavní činnost neprovozuje a která je způsobilá vykonávat činnosti přídělce nestranně. Tato osoba při své činnosti nepřihlíží k pokynům provozovatele, které by mohly ohrozit její nestrannost, zejména k pokynům směřujícím k výpočtu určité ceny nebo k přidělení kapacity dráhy určitému žadateli. (4) Přídělci vzájemně spolupracují za účelem koordinace přidělování kapacity dráhy pro trasy vlaků, které překračují dráhu provozovanou jedním z nich, společného zveřejňování informací souvisejících s přidělováním kapacity dráhy, zejména prohlášení o dráze, a koordinace sjednávání, výběru a výpočtu ceny za užití dráhy a použití sankčních plateb za narušení provozování drážní dopravy. Za účelem koordinace přidělování kapacity dráhy pro mezinárodní trasy vlaků a návrhů těchto tras, sjednávání, výběru a výpočtu ceny za užití dráhy a použití sankčních plateb za narušení provozování drážní dopravy spolupracují též s přídělci z jiných členských států. Přídělci si k těmto účelům zřídí společný koordinační orgán. Návrhy mezinárodních tras vlaků projedná společný koordinační orgán nejpozději 11 měsíců před nabytím platnosti jízdního řádu. (5) Datum, místo a program jednání společného koordinačního orgánu se v dostatečném předstihu sdělí Evropské komisi a Úřadu; zástupce Evropské komise a Úřadu je oprávněn účastnit se jednání koordinačního orgánu. Byla-li předmětem jednání koordinace přidělování kapacity dráhy pro mezinárodní trasy vlaků a návrhů těchto tras, sdělí přídělce písemně do 60 dnů ode dne jednání společného koordinačního orgánu výsledky jednání Evropské komisi a Úřadu. (6) Přídělce zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup základní údaje o spolupráci podle odstavce 4, zejména o přídělcích, s nimiž spolupracuje, a o způsobu spolupráce. § 33 Prohlášení o dráze (1) Přídělce zpracuje prohlášení o dráze, ve kterém stanoví nediskriminační pravidla pro přidělování a odnímání kapacity dráhy, pro přístup na dráhu, její užití a pro výpočet ceny za toto užití, a zveřejní je nejpozději 12 měsíců přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přídělce alespoň 30 dnů přede dnem zveřejnění prohlášení o dráze umožní osobám, které o to mají zájem, aby se vyjádřily k jeho obsahu. Přídělce prohlášení o dráze zveřejní v českém jazyce a v překladu do alespoň jednoho jazyka jiného členského státu. V případě rozporu mezi českým a cizojazyčným zněním prohlášení o dráze je rozhodující české znění. (2) Není-li přídělce současně provozovatelem dráhy, na níž kapacitu přiděluje, poskytne mu tento provozovatel na výzvu a v přiměřené lhůtě informace potřebné pro zpracování prohlášení o dráze. (3) Prohlášení o dráze obsahuje alespoň a) kategorii dráhy, její místní určení a údaje o jejích provozně technických vlastnostech v souladu se seznamem vedeným podle § 23 odst. 1 písm. f), b) pravidla pro přístup na dráhu a pro její užití, c) cenu za užití dráhy a pravidla pro její výpočet, d) cenu za přidělení kapacity dráhy a pravidla pro její výpočet, e) vymezení kapacity dráhy, včetně její části vyhrazené pro zamýšlenou údržbu a opravu dopravní cesty, f) pravidla pro přidělování a odnímání kapacity dráhy, včetně přidělování kapacity v mimořádné situaci, g) označení správního orgánu příslušného k vydání licence pro provozování drážní dopravy a osvědčení dopravce, h) podmínky vydání licence pro provozování drážní dopravy a podmínky vydání osvědčení dopravce, i) postup a zásady přídělce při mimosoudním řešení sporů mezi ním a žadatelem o přidělení kapacity dráhy a lhůtu pro mimosoudní řešení sporů; tato lhůta nesmí být delší než 10 pracovních dnů, j) podmínky přezkumu prohlášení o dráze, přidělování kapacity a smlouvy o provozování drážní dopravy Úřadem, k) vzorový návrh ujednání o sankčních platbách za narušení provozování drážní dopravy a nevyužití přidělené kapacity dráhy, včetně nestranného způsobu mimosoudního řešení sporů týkajících se narušení provozování drážní dopravy, l) podmínky poskytování služeb prostřednictvím zařízení služeb dostupných z určené dráhy, cenu za poskytnutí těchto služeb a cenu za užití vlečky sloužící k napojení zařízení služeb, podle údajů poskytnutých provozovatelem zařízení služeb nebo vlečky, m) vzorový návrh rámcové dohody uzavírané mezi přídělcem a žadatelem o přidělení kapacity dráhy a n) údaje o plánovaných změnách ceny za užití dráhy a ceny za přidělení kapacity dráhy v následujících 5 letech, jsou-li takové údaje k dispozici. (4) Pravidla pro přidělování a odnímání kapacity dráhy zahrnují alespoň a) náležitosti a způsob podání žádosti o přidělení kapacity, b) podmínky a výše finanční záruky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kritéria pro žadatele o přidělení kapacity dráhy14), je-li taková záruka požadována, c) podmínky a zásady přidělení kapacity, včetně kritérií pro přednostní přidělování kapacity, je-li dráha nebo její část prohlášena za přetíženou, d) postup při vyřízení žádosti o přidělení kapacity a lhůty pro její vyřízení, e) postup při pravidelné změně platného jízdního řádu, termíny změny platného jízdního řádu a příslušné lhůty, f) podmínky a zásady odejmutí, omezení a vzdání se přidělené kapacity a g) postup při odejmutí, omezení a vzdání se přidělení kapacity a příslušné lhůty, včetně podmínek vzdání se přidělené kapacity přetížené dráhy při jejím částečném nebo úplném nevyužívání. (5) Dojde-li ke změně údajů obsažených v prohlášení o dráze, přídělce v něm změnu bezodkladně zaznamená a prohlášení o dráze opětovně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a vyznačí v něm provedené změny. Odstavec 1 věty třetí a čtvrtá se použijí obdobně. (6) Údaje podle odstavce 3 písm. h) a l) lze nahradit odkazem na místo, kde se s nimi lze seznámit způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Při uzavírání smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze celostátní, regionální nebo na veřejně přístupné vlečce nebo její změně se od obsahu prohlášení o dráze nelze odchýlit. § 34 Základní zásady přidělování kapacity dráhy (1) O přidělení kapacity dráhy žádá žadatel přídělce na dobu platnosti příslušného jízdního řádu. Žádost o přidělení kapacity dráhy pro trasu vlaku vyžadující přidělení kapacity více přídělci může žadatel podat prostřednictvím kteréhokoliv dotčeného přídělce nebo společného koordinačního orgánu. (2) Není-li žadatel držitelem platné licence pro provozování drážní dopravy na příslušné dráze, předloží přídělci před přidělením kapacity dráhy písemné prohlášení držitele licence o tom, že v případě přidělení kapacity dráhy tuto kapacitu skutečně využije. Takové prohlášení může pro určitý díl kapacity dráhy učinit jen jeden držitel licence. Nepředloží-li žadatel toto prohlášení, přídělce mu kapacitu dráhy nepřidělí. (3) Přídělce přiděluje kapacitu dráhy nediskriminačním způsobem. (4) Přídělce požadovaný díl kapacity dráhy přidělí, je-li tento díl dostupný a jsou-li splněny podmínky pro jeho přidělení podle prohlášení o dráze. (5) Přidělenou kapacitu dráhy smí využít jen žadatel, kterému byla kapacita přidělena a který je držitelem licence, nebo držitel licence, který učinil prohlášení podle odstavce 2. Převedl-li žadatel za úplatu přidělenou kapacitu dráhy na jinou osobu, přídělce tuto kapacitu odejme; v následujících 12 měsících ode dne odnětí kapacity dráhy nelze tomuto žadateli další kapacitu dráhy přidělit. § 34a Přidělování kapacity dráhy při zpracování jízdního řádu a jeho změny (1) Před přidělením kapacity dráhy žadatelům, kteří podali žádost ve lhůtě počínající dnem zveřejnění prohlášení o dráze a končící ne dříve než 8 měsíců přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu, zpracuje přídělce návrh jízdního řádu pro nákladní a osobní drážní dopravu. (2) Návrh jízdního řádu pro nákladní a neveřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům nejpozději 4 měsíce po uplynutí lhůty pro podávání žádostí o přidělení kapacity dráhy. Žadatelé mohou k návrhu jízdního řádu uplatnit odůvodněné připomínky ve lhůtě nejméně 1 měsíce ode dne jeho zpřístupnění. Přídělce uplatněné připomínky s žadateli projedná. Návrh jízdního řádu upravený podle výsledků projednání zpřístupní přídělce bez zbytečného odkladu všem žadatelům. (3) Návrh jízdního řádu pro veřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům, Ministerstvu dopravy a krajům, v jejichž územním obvodu se dráha nachází, nejpozději 2 měsíce po uplynutí lhůty pro podávání žádostí o přidělení kapacity dráhy. Žadatelé, Ministerstvo dopravy a kraje mohou k návrhu jízdního řádu uplatnit odůvodněné připomínky ve lhůtě nejméně 1 měsíce ode dne jeho zpřístupnění. Přídělce s nimi uplatněné připomínky projedná. Postupuje přitom tak, aby projednání dokončil zpravidla 4 měsíce přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu. Návrh jízdního řádu upravený podle výsledků projednání zpřístupní přídělce bez zbytečného odkladu všem žadatelům, Ministerstvu dopravy a krajům, na jejichž území se dráha nachází. (4) Požádá-li více žadatelů o přidělení téhož dílu kapacity dráhy, rozvrhne přídělce její přidělení tak, aby mohl vyhovět každému žadateli, a tento rozvrh s dotčenými žadateli projedná. Přídělce se smí v nezbytné míře odchýlit od požadovaného dílu kapacity dráhy; přitom dbá na zachování mezinárodních tras vlaků, je-li to možné. Přídělce poskytne v dostatečném předstihu před projednáním rozvrhu dotčeným žadatelům potřebné informace, zejména údaje o žádostech o přidělení téhož dílu kapacity dráhy, údaje o ostatních žádostech o přidělení kapacity na dotčené dráze a údaje o rozvrženém přidělení kapacity dráhy. Identifikační údaje žadatele přídělce poskytne pouze s jeho souhlasem. (5) Nepodaří-li se postupem podle odstavce 4 vyhovět všem požadavkům na přidělení kapacity dráhy, prohlásí přídělce dotčenou dráhu nebo její část za přetíženou. Na přetížené dráze nebo její části vyhoví přídělce přednostně žádostem o přidělení kapacity dráhy za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, kombinované dopravy a mezinárodní nákladní drážní dopravy. Přednostní přidělení kapacity dráhy přídělce s příslušnými žadateli projedná; v případě potřeby se přiměřeně použije postup podle odstavce 4. Nepodaří-li se ani po projednání vyhovět všem přednostním žádostem, přídělce přidělí kapacitu dráhy nejprve za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, poté kombinované dopravy a poté mezinárodní nákladní drážní dopravy, zbývá-li dostupná kapacita dráhy. V rámci drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přídělce přidělí kapacitu dráhy nejprve za účelem provozování drážní dopravy vlaky nadregionálního nebo mezinárodního charakteru, poté drážní dopravy v územním obvodu kraje a poté drážní dopravy v územním obvodu obce. (6) Je-li žádost o přidělení kapacity dráhy podána po uplynutí lhůty podle odstavce 1, ale před přidělením kapacity dráhy žadatelům, kteří podali žádost v této lhůtě, (dále jen „pozdní žádost“) přídělce pozdní žádost zohlední při přidělování kapacity a zpracování návrhu jízdního řádu, je-li to možné. Na základě pozdní žádosti lze přidělit pouze kapacitu dráhy zbývající po uspokojení žádostí podaných ve lhůtě podle odstavce 1. Směřuje-li více pozdních žádostí k přidělení téhož dílu kapacity dráhy, přídělce přidělí kapacitu podle jejich pořadí. Při souběhu pozdních žádostí se odstavec 4 použije obdobně. (7) Přídělce stanoví alespoň jeden termín pravidelné změny platného jízdního řádu a lhůtu pro podávání žádostí o změnu kapacity dráhy přidělené podle odstavců 1 až 6, která nesmí být kratší než 15 dnů. Návrh změny platného jízdního řádu pro nákladní a neveřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům a projedná s nimi jejich připomínky. Návrh změny platného jízdního řádu pro veřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům, dopravcům provozujícím tuto dopravu na příslušné dráze, Ministerstvu dopravy a krajům, v jejichž územním obvodu se příslušná dráha nachází, a projedná s nimi jejich připomínky. Lhůta pro uplatnění připomínek a jejich projednání činí nejméně 15 dnů. Při pravidelné změně lze přidělit pouze zbývající dostupnou kapacitu dráhy a kapacitu, která je dostupná v důsledku požadovaných změn; odstavce 4 až 6 se použijí obdobně. § 34b Přidělování kapacity dráhy po nabytí platnosti jízdního řádu (1) Nejde-li o pravidelnou změnu jízdního řádu podle § 34a odst. 7, přiděluje přídělce po nabytí platnosti jízdního řádu zbývající dostupnou kapacitu dráhy na základě žádostí doručených po dni nabytí platnosti jízdního řádu a pozdních žádostí, které nebylo možné vyřídit postupem podle § 34a. Přídělce přiděluje kapacitu dráhy podle pořadí, ve kterém mu byly žádosti doručeny. Při souběhu žádostí se § 34a odst. 4 použije obdobně. Přijetí žádosti přídělce potvrdí žadateli do 5 pracovních dnů od jejího doručení. (2) Přídělce poskytne na žádost údaje o zbývající dostupné kapacitě dráhy do 5 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o poskytnutí těchto údajů. § 34c Rámcová dohoda (1) Přídělce a žadatel o přidělení kapacity dráhy mohou uzavřít rámcovou dohodu vymezující vlastnosti a rozsah kapacity dráhy požadované na časové období přesahující jedno období platnosti jízdního řádu. Uzavřít rámcovou dohodu lze na dobu nejvýše 5 let a o stejnou dobu lze její platnost prodloužit. Uzavřít rámcovou dohodu nebo prodloužit její platnost na dobu delší než 5 let je možné, pokud žadatel má po tuto dobu povinnost zabezpečovat přepravu na základě uzavřené smlouvy nebo vynaložil investice velkého rozsahu do drážních vozidel na zajištění přepravy. (2) Rámcová dohoda nesmí vyloučit přidělení kapacity dráhy jiným žadatelům nebo obsahovat ujednání, které by vyloučilo změnu dohody. § 34d Posuzování přeshraniční osobní drážní dopravy a hospodářské vyváženosti (1) Úřad postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího nové služby v osobní železniční dopravě15) rozhodne, zda převažujícím účelem osobní drážní dopravy je přeprava osob mezi dvěma nebo více členskými státy. (2) Úřad postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího nové služby v osobní železniční dopravě15) rozhodne, zda může být osobní drážní dopravou překračující státní hranici České republiky a provozovanou bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících ohrožena hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách. (3) Úřad rovněž rozhodne, zda může být osobní drážní dopravou nepřekračující státní hranici České republiky a provozovanou bez smlouvy o veřejných službách ohrožena hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících; na tento postup se ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího nové služby v osobní železniční dopravě15) o posuzování hospodářské vyváženosti použijí obdobně. (4) Osoba, která není usazena na území České republiky a hodlá podat žádost o přidělení kapacity dráhy pro účely provozování přeshraniční osobní drážní dopravy, oznámí tuto skutečnost nejpozději 2 měsíce před podáním žádosti Úřadu. Osoba, která hodlá podat žádost o přidělení kapacity dráhy pro účely provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, oznámí tuto skutečnost nejpozději 2 měsíce před podáním žádosti Úřadu. (5) Rozhodne-li Úřad o tom, že hospodářská vyváženost je na určitém úseku dráhy ohrožena, přídělce kapacitu dráhy na takovém úseku pro účely provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nepřidělí nebo ji přidělí tak, aby na takovém úseku nebyl umožněn nástup nebo výstup cestujících. Je-li kapacita již přidělena, přídělce ji na daném úseku dráhy odejme nebo ji omezí tak, aby na takovém úseku nebyl umožněn nástup nebo výstup cestujících. § 34e (1) Úřad na návrh žadatele o přidělení kapacity dráhy nebo z moci úřední rozhodne, zda některá z částí zveřejněného prohlášení o dráze není v rozporu s tímto zákonem. Bylo-li prohlášení o dráze zveřejněno z důvodu změn údajů v něm obsažených, návrh lze podat jen ohledně těchto změn. (2) Návrh musí obsahovat údaje o tom, která část prohlášení o dráze je v rozporu s tímto zákonem, v čem je tento rozpor spatřován, a označení důkazů potřebných k jeho prokázání. (3) Rozhodne-li Úřad, že některá z částí prohlášení o dráze je v rozporu s tímto zákonem, stanoví v rozhodnutí přiměřenou lhůtu, po jejímž uplynutí nelze takovou část použít. Přídělce část, která je v rozporu s tímto zákonem, nahradí částí novou, kterou zaznamená do prohlášení o dráze a prohlášení o dráze opětovně zveřejní. (4) Úřad je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 40 dnů ode dne zahájení řízení. § 34f (1) Úřad na návrh žadatele o přidělení kapacity dráhy nebo z moci úřední rozhodne, zda rozsah přidělené kapacity nebo postup při jejím přidělení není v rozporu s tímto zákonem. (2) Návrh musí obsahovat údaje o tom, v čem je rozpor rozsahu přidělené kapacity dráhy nebo postupu při jejím přidělení s tímto zákonem spatřován, a označení důkazů potřebných k jeho prokázání. (3) Jde-li o řízení na návrh, jsou jeho účastníky pouze žadatel o přidělení kapacity dráhy a přídělce. (4) Rozhodne-li Úřad, že rozsah přidělené kapacity dráhy je v rozporu s tímto zákonem, uloží přídělci nově přidělit kapacitu dráhy a stanoví mu způsob tohoto přidělení. (5) Úřad je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 40 dnů ode dne zahájení řízení. § 34g (1) Úřad na návrh některé ze smluvních stran smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze celostátní, regionální nebo na veřejně přístupné vlečce nebo z moci úřední rozhodne, zda taková smlouva není v rozporu s tímto zákonem. (2) Návrh musí obsahovat údaje o tom, která část smlouvy je v rozporu s tímto zákonem, v čem je tento rozpor spatřován a označení důkazů potřebných k jeho prokázání. (3) Účastníky řízení jsou pouze smluvní strany dotčené smlouvy. (4) Rozhodne-li Úřad, že některá z částí smlouvy je v rozporu s tímto zákonem, stanoví v rozhodnutí přiměřenou lhůtu, po jejímž uplynutí nelze takovou část použít. (5) Úřad je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 40 dnů ode dne zahájení řízení. (6) Úřad na návrh některé ze stran, která se účastní jednání o uzavření smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce, nebo z moci úřední posoudí, zda návrh na uzavření smlouvy není v rozporu s tímto zákonem. Odstavce 2 a 4 se použijí obdobně. Byl-li Úřadu podán návrh na posouzení návrhu na uzavření smlouvy, nelze tuto smlouvu až do ukončení řízení podle věty první uzavřít. 14) Prováděcí nařízení Komise (EU) 10/2015 ze dne 6. ledna 2015 o kritériích pro žadatele o přidělení kapacity železniční infrastruktury a o zrušení prováděcího nařízení (EU) č. 870/2014. 15) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 869/2014 ze dne 11. srpna 2014 o nových službách v osobní železniční dopravě.“. Poznámky pod čarou č. 6b, 6c a 6e se zrušují. 28. V § 34h odst. 5, § 43 odst. 3, § 43b odst. 1 až 3, § 46b odst. 2, § 46p odst. 1 až 5 a § 49d odst. 4 se slova „Evropské unie“ zrušují. 29. § 34i a 34j se zrušují. 30. V § 35 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) přijmout plán obchodní činnosti obsahující alespoň údaje o zamýšleném rozsahu činnosti a způsobu jejího finančního zajištění; to neplatí pro dopravce provozujícího drážní dopravu na dráze speciální, tramvajové, trolejbusové nebo lanové.“. 31. V § 35 odst. 2 písmena d) a e) znějí: „d) ke dni zahájení drážní dopravy sjednat pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou provozem drážní dopravy a zaplatit pojistné a po celou dobu provozování drážní dopravy mít sjednáno toto pojištění a zaplacené pojistné, e) na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou provozem drážní dopravy,“. 32. V § 36 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Dopravce provozující veřejnou drážní dopravu, u nějž vynaložené náklady přímo související se zabezpečováním náhradní dopravy za přerušenou veřejnou osobní drážní dopravu z důvodu omezení provozování dráhy plánovaného podle § 23b odst. 3 přesáhly úspory související s přerušením drážní dopravy a případné nároky na úhradu těchto nákladů na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, má nárok na náhradu tohoto rozdílu vůči provozovateli příslušné dráhy. Provozovatel dráhy tento rozdíl uhradí, doloží-li mu žadatel prokazatelně výši jím vynaložených nákladů přímo souvisejících se zabezpečováním náhradní dopravy a výši úspor spojených s přerušením drážní dopravy. Má-li dopravce nárok na úhradu vynaložených nákladů přímo související se zabezpečováním náhradní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, prokazatelně doloží rovněž výši tohoto nároku. (3) Prostředky, které provozovatel dráhy vynaložil na úhradu podle odstavce 2, lze zahrnout do nákladů údržby, opravy nebo uskutečňování stavby dráhy, kvůli kterým došlo k přerušení veřejné osobní drážní dopravy. (4) Náklady přímo související se zabezpečováním náhradní dopravy za přerušenou veřejnou osobní drážní dopravu, úspory související s přerušením drážní dopravy a způsob jejich určení stanoví prováděcí právní předpis.“. 33. V § 37 odstavec 6 zní: „(6) Výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.“. 34. V § 38 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Provozovatel dráhy je oprávněn provozovat takovou dráhu v omezeném rozsahu. Provozovatel dráhy v rámci omezeného provozování dráhy zajistí pravidelné prohlídky a kontrolu stanovených technických parametrů součástí dráhy podle pravidel pro provozování dráhy.“. 35. § 40 zní: „§ 40 (1) Jízdní řád veřejné osobní drážní dopravy na dráze celostátní a regionální zpracovává přídělce při přidělování kapacity dráhy podle § 34a. (2) Údaje z platného jízdního řádu a jeho změn předá provozovatel dráhy bezúplatně Ministerstvu dopravy pro účely vedení Celostátního informačního systému o jízdních řádech.“. Poznámka pod čarou č. 7e se zrušuje. 36. V § 41 odst. 1 větě první se slova „podle platné licence“ a slova „podle úředního povolení“ zrušují. 37. V § 41 odst. 1 větě druhé se slovo „licence“ nahrazuje slovy „oprávnění k provozování drážní dopravy nebo o vydání úředního povolení“. 38. V § 42 odst. 1 se slova „a jejich změny nabývají platnosti dnem stanoveným dohodou evropských železničních správ“ nahrazují slovy „nabývá platnosti druhou sobotu v prosinci o půlnoci“. 39. V § 42 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Doba platnosti jízdního řádu je 12 měsíců. Pravidelná změna platného jízdního řádu nabývá platnosti druhou sobotu v červnu o půlnoci nebo v jiném termínu uvedeném v prohlášení o dráze.“. 40. V § 42 odst. 3 se za slova „a jeho změn“ vkládají slova „a organizaci Celostátního informačního systému o jízdních řádech a rozsah a formát údajů předávaných do tohoto informačního systému“. 41. V § 43b odst. 5 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 42. V části šesté hlavě druhé se v nadpisu dílu I za slovo „dráze“ vkládá slovo „místní,“. 43. V § 45 odst. 1 se za slovo „dráze“ vkládá slovo „místní,“ a slova „, lanové a vlečce“ se nahrazují slovy „nebo lanové anebo na vlečce“. 44. V § 45 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo s platnou licencí strojvedoucího, jde-li o dráhu místní nebo vlečku“. 45. V § 46a se slova „podle zvláštního právního předpisu5b)“ zrušují a slova „z Rejstříku trestů a výpis z“ se nahrazují slovy „a výpis z evidence“. 46. V § 46b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Řídit drážní vozidlo na dráze celostátní nebo regionální může i držitel platného průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze místní nebo na vlečce, jde-li o místo styku vzájemně zaústěných drah.“. 47. V § 46h se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pokud se strojvedoucí dozví o skutečnostech vzbuzujících pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti k výkonu činnosti, neprodleně o tom uvědomí dopravce nebo provozovatele dráhy, který je jeho zaměstnavatelem.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 48. V § 46h odst. 5 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 49. V § 46m odst. 1 větě druhé se slova „Držitel osvědčení“ nahrazují slovem „Dopravce“ a slova „a předá osvědčení strojvedoucího dopravci, který je vydal“ se zrušují. 50. V § 46m odst. 2 se slova „předá dopravce“ nahrazují slovy „vrátí držitel osvědčení strojvedoucího toto osvědčení dopravci, který je vydal, a dopravce mu předá“. 51. V § 46p odst. 4 se za slova „v dalších“ vkládá slovo „členských“. 52. Za hlavu druhou se vkládá nová hlava třetí, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16 zní: „HLAVA TŘETÍ PODMÍNKY PRO ODBORNOU ZPŮSOBILOST ZAMĚSTNANCŮ ZAJIŠŤUJÍCÍCH PROVOZOVÁNÍ DRÁHY A DRÁŽNÍ DOPRAVY § 46s (1) K dosažení a udržení odborné způsobilosti musí být zaměstnanci zajišťující obsluhu, údržbu, opravy a kontrolu dráhy nebo drážních vozidel školeni a jejich odborná způsobilost musí být ověřena odbornou zkouškou. (2) Podmínky pro dosažení a udržování odborné způsobilosti zaměstnanců zajišťujících obsluhu, údržbu, opravy a kontrolu dráhy nebo drážních vozidel a určení okruhu těchto osob, které vykonávají pracovní činnosti zajišťující bezpečné a plynulé provozování dráhy a drážní dopravy, stanovuje provozovatel dráhy a dopravce ve vnitřním předpisu o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování dráhy nebo drážní dopravy. Předpis stanoví způsob získání odborné způsobilosti, tj. průběh přípravy k odborné zkoušce a průběh vlastní zkoušky, i systém pravidelného školení, a to podle pracovních činností. (3) Ověřování odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování dráhy nebo drážní dopravy zajišťuje provozovatel dráhy nebo dopravce v rámci své podnikatelské činnosti, nebo na základě soukromoprávního smluvního vztahu u k tomu účelu akreditované právnické nebo fyzické osoby, nebo pro profese, pro které jsou vydány kvalifikační a hodnotící standardy, u osoby akreditované podle zvláštního zákona15). Přípravu k odborným zkouškám a následné pravidelné školení zajišťuje akreditovaná právnická nebo fyzická osoba. (4) Akreditaci podle odstavce 3 udělí drážní správní úřad právnické nebo fyzické osobě, která doloží, že: a) je držitelem živnostenského oprávnění, b) má vytvořen plán pro zajištění teoretické i praktické části školení, ve které vymezí organizaci, rozsah a způsob provádění školení, včetně systému kontroly, c) teoretické a praktické části školení budou zajišťovat osoby s dostatečnou odbornou způsobilostí a praxí, d) má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení, e) uhradila drážnímu správnímu úřadu správní poplatek. (5) Osoba, které byla udělena akreditace k poskytování školení, je povinna a) zajišťovat školení podle vytvořeného plánu, b) zajišťovat školení odborně způsobilými osobami a c) mít po celou dobu provozování své činnosti právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení a mít tyto prostory a vybavení po celou dobu k dispozici. (6) Drážní správní úřad odejme akreditaci k poskytování školení osobě, která opakovaně nebo hrubým způsobem porušila povinnosti podle odstavce 5. (7) Drážní správní úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam osob, kterým udělil akreditaci, a pravidelně jej aktualizuje. 16) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní hlavy třetí a čtvrtá se označují jako hlavy čtvrtá a pátá. 53. V § 47 odst. 1 se slova „nebo lyžařských“ nahrazují slovy „anebo lyžařských nebo vodních“. 54. V § 49 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Mimořádnou událostí je nehoda nebo incident, ke kterým došlo v souvislosti s provozováním drážní dopravy nebo pohybem drážního vozidla na dráze nebo v obvodu dráhy a které ohrozily nebo narušily a) bezpečnost drážní dopravy, b) bezpečnost osob, c) bezpečnou funkci staveb nebo zařízení, nebo d) životní prostředí. (2) Nehodou je událost, jejímž následkem je smrt, újma na zdraví nebo jiná újma. Vážnou nehodou je nehoda způsobená srážkou nebo vykolejením drážních vozidel, jejímž následkem je smrt, újma na zdraví alespoň 5 osob nebo škoda velkého rozsahu podle trestního zákoníku na drážním vozidle, dráze nebo životním prostředí, nebo jiná nehoda s obdobnými následky. Incidentem je jiná událost podle odstavce 1 než nehoda.“. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje. 55. V § 49 odst. 3 písm. a) se slova „závažnou nehodu a nehodu v drážní dopravě“ nahrazují slovy „vážnou nehodu a nehodu, jejímž následkem je značná škoda podle trestního zákoníku,“. 56. V § 49 odst. 3 písm. e) se slova „a ve stanovených termínech přijímat opatření určená k předcházení vzniku mimořádných událostí“ zrušují. 57. V § 49a odst. 3 se slovo „Komisí“ nahrazuje slovy „Evropskou komisí“ a slovo „Komise“ se nahrazuje slovy „Evropská komise“. 58. V § 49c odst. 1 závěrečné části ustanovení se slovo „Komise“ nahrazuje slovy „Evropská komise“. 59. V § 49d odst. 1 se slova „nebo místem podnikání, je-li odlišné od bydliště,“ zrušují. 60. V § 49e odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „Komise“ nahrazuje slovy „Evropské komise“. 61. V § 50 odst. 1 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje. 62. V § 50 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) v rozporu s § 30 odst. 3 neodevzdá drážnímu správnímu úřadu neplatnou licenci, nebo i) v rozporu s § 53d odst. 2 neumožní inspektorům Drážní inspekce výkon jejich oprávnění bez zbytečného odkladu.“. 63. V § 50 odst. 5 písm. a) se slova „e) nebo g)“ nahrazují slovy „e), g) nebo h)“. 64. V § 50 odst. 5 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i),“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 65. V § 51 odst. 1 písmeno h) zní: „h) v rozporu s § 24a odst. 1 písm. b) nebo § 24a odst. 2 písm. b) provozuje drážní dopravu bez platné licence,“. 66. V § 51 odst. 1 se na konci písmene i) slovo „nebo“ zrušuje. 67. V § 51 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí: „k) v rozporu s § 30 odst. 3 neodevzdá drážnímu správnímu úřadu neplatnou licenci, nebo l) v rozporu s § 53d odst. 2 neumožní inspektorům Drážní inspekce výkon jejich oprávnění bez zbytečného odkladu.“. 68. V § 51 odst. 4 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) až k) se označují jako písmena h) až j). 69. V § 51 odst. 4 písmeno i) zní: „i) v rozporu s § 22a odst. 2 neumožní dopravci užití veřejně nepřístupné vlečky nediskriminačním způsobem za účelem přístupu k jiné dráze, k zařízení služeb, k jinému zařízení nebo manipulačnímu místu,“. 70. V § 51 odst. 4 se za písmeno i) vkládají nová písmena j) až q), která znějí: „j) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. a) neumožní dopravcům využití přidělené kapacity dráhy, k) nezajistí dopravcům přístup k poskytovaným službám podle § 23 odst. 1 písm. b), l) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. c) sjedná cenu za užití dráhy a za přidělení její kapacity diskriminačním způsobem, m) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. d) neumožní dopravci provozovat drážní dopravu na dráze, n) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. e) neumožní dopravci užití dráhy pro objezd nesjízdného úseku, o) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. f) nevede seznam provozovaných drah a jejich součástí, p) v rozporu s § 23 odst. 5 nezpracuje analýzu kapacity přetížené dráhy, q) v rozporu s § 23 odst. 6 nepřijme plán na zmírnění nebo odstranění přetížení dráhy, nebo“. Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena r) a s). 71. V § 51 odst. 5 se písmena e) až g) zrušují. Dosavadní písmena h) až l) se označují jako písmena e) až i). 72. V § 51 odst. 5 písm. g) se slova „nebo jej neprojedná s Ministerstvem dopravy, s kraji nebo s dopravci na dráze podle § 40 odst. 2,“ zrušují. 73. V § 51 odst. 5 písm. h) se slova „§ 40 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 40 odst. 2“ a slova „do celostátního“ se nahrazují slovy „Ministerstvu dopravy pro účely vedení Celostátního“. 74. V § 51 odst. 5 písm. i) se slova „prostředků k jiným účelům“ nahrazují slovy „rozpočtů k jiným účelům nebo nevede oddělené účetnictví“. 75. V § 51 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení služeb dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 23d odst. 1 neposkytne dopravci službu bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nebo ji poskytne diskriminačním způsobem, nebo b) v rozporu s § 23f nezajistí, aby byly služby poskytovány prostřednictvím pobočky a o jejich poskytování bylo vedeno oddělené účtování.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 76. V § 51 odstavec 8 zní: „(8) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. k), b) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. l), c) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. o), p) nebo q), d) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), f) nebo j), odstavce 4 písm. a), b), e), f), i) nebo r), odstavce 5 písm. b), c), d), e), f), g), h) nebo i) nebo odstavce 7, e) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), g), h) nebo i), odstavce 2, odstavce 3, odstavce 4 písm. c), d), g), h), j), k), l), m) nebo n), odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 6.“. 77. V § 52 odst. 1 písm. a) se slova „§ 24 odst. 5 písm. a)“ nahrazují slovy „§ 24a odst. 1 písm. a) nebo § 24a odst. 2 písm. a)“. 78. V § 52 odst. 2 písmeno a) zní: „a) v rozporu s 24a odst. 1 písm. b) provozuje drážní dopravu bez platného osvědčení dopravce,“. 79. V § 52 odst. 2 písm. e) se slova „odpovědnosti za škody z provozu“ nahrazují slovy „pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou provozem“. 80. V § 52 odst. 4 se slova „prostředků k provozování veřejné drážní osobní dopravy k jiným účelům“ nahrazují slovy „rozpočtů k provozování veřejné drážní osobní dopravy k jiným účelům nebo o těchto finančních prostředcích nevede oddělené účetnictví“. 81. V § 52 odst. 7 písm. a) se za slova „o dráze“ vkládají slova „nebo neumožní vyjádřit se k jeho obsahu“ a slova „§ 34c odst. 1 a 2“ se nahrazují slovy „§ 33 odst. 1“. 82. V § 52 odst. 7 písmeno b) zní: „b) nepřidělí kapacitu dráhy podle § 34, 34a nebo 34b.“. 83. V § 52a odst. 6 písmeno a) zní: „a) přestupků podle § 50 odst. 1 písm. i) a správních deliktů podle § 51 odst. 1 písm. l), které projednává Drážní inspekce,“. 84. V § 52a odst. 6 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) správních deliktů podle § 51 odst. 4 písm. h) až q), § 51 odst. 5 písm. g) a i), § 51 odst. 7 a § 52 odst. 4 a 7, které projednává Úřad, a“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 85. § 53b zní: „§ 53b (1) Drážní inspekce šetří příčiny a okolnosti vzniku vážných nehod na dráze železniční, vyjma speciální dráhy. Příčiny a okolnosti vzniku jiných mimořádných událostí na dráhách může Drážní inspekce šetřit, je-li to vhodné s ohledem na jejich závažnost, opakovanost, souslednost nebo jejich dopady na provozovatele dráhy a dopravce. (2) Do probíhajícího šetření nesmí Ministerstvo dopravy ani jiné orgány zasahovat. (3) Drážní inspekce zahájí šetření příčin vážné nehody na dráze železniční, vyjma speciální dráhy, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 dnů ode dne, kdy se o nehodě dozvěděla. Šetří-li Drážní inspekce příčiny jiné mimořádné události, použije se věta první obdobně. O zahájení šetření podá Drážní inspekce do 7 dnů zprávu Evropské železniční agentuře. Při šetření postupuje Drážní inspekce tak, aby provozování drážní dopravy narušené mimořádnou událostí mohlo být obnoveno co nejdříve. Drážní inspekce se při šetření nezabývá odpovědností za trestný čin nebo správní delikt. (4) O zahájení a průběhu šetření Drážní inspekce informuje a) Drážní úřad, b) dotčeného provozovatele dráhy, c) dotčeného dopravce, d) dotčeného výrobce drážního vozidla nebo jiného drážního zařízení, e) odborovou organizaci působící u dotčeného provozovatele dráhy nebo dopravce, f) osoby s újmou na zdraví nebo majetku a příbuzné obětí nehody, jsou-li Drážní inspekci známy. (5) Drážní inspekce přijímá podněty a vyjádření od subjektů podle odstavce 4 a jejich obsah zohledňuje při svém šetření. (6) Náležitosti zprávy o zahájení šetření podávané Evropské železniční agentuře stanoví prováděcí právní předpis.“. Poznámka pod čarou č. 8g se zrušuje. 86. Za § 53b se vkládají nové § 53c až 53e, které znějí: „§ 53c (1) Je-li toho pro účely šetření třeba, Drážní inspekce může dožádat příslušný orgán jiného členského státu nebo Evropskou železniční agenturu o provedení úkonu směřujícího k objasnění příčiny mimořádné události (dále jen „zjišťovací úkon“), který by sama mohla provést jen s obtížemi nebo s neúčelnými náklady anebo který by nemohla provést vůbec. Je-li Drážní inspekce dožádána příslušným orgánem jiného členského státu, provede dožádaný zjišťovací úkon bez zbytečného odkladu. Drážní inspekce odmítne provést dožádaný zjišťovací úkon, je-li dožádání v rozporu s právními předpisy. Drážní inspekce může odmítnout provést dožádaný zjišťovací úkon, ohrožuje-li jeho provedení plnění jejích vlastních úkolů, nebo vyžaduje-li jeho provedení vynaložení neúměrných nákladů. (2) Projeví-li se následky mimořádné události kromě území České republiky také na území jiného členského státu, spolupracuje Drážní inspekce s příslušným orgánem tohoto státu na šetření jejích příčin. Drážní inspekce může v takovém případě přizvat příslušný orgán jiného členského státu k provedení svých zjišťovacích úkonů. Drážní inspekce přizve příslušný orgán jiného členského státu k provedení svých zjišťovacích úkonů, je-li účastníkem mimořádné události dopravce, který je držitelem licence pro provozování drážní dopravy vydané tímto členským státem. § 53d (1) Při šetření příčin mimořádných událostí jsou inspektoři Drážní inspekce oprávněni a) vstupovat na místo nehody nebo incidentu, na související prostor dráhy a do drážního vozidla, b) kontrolovat odstraňování trosek drážního vozidla, součástí dráhy a dalších drážních zařízení, c) zajišťovat trosky drážního vozidla, součástí dráhy a dalších drážních zařízení pro účely jejich dalšího zkoumání, d) zajišťovat výstupy ze záznamových zařízení umístěných v drážním vozidle, e) vyžadovat výsledky pitvy těl obětí a výsledky zkoušek provedených na vzorcích odebraných z těl obětí, f) vyžadovat výsledky výslechů dotčených osob, g) vyžadovat výsledky zkoušek zaměřených na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky a případných dalších lékařských vyšetření u dotčených osob, h) vyžadovat vysvětlení od dotčených osob a i) zajišťovat další důkazy pro šetření a vyžadovat přístup k veškerým dalším informacím týkajícím se nehody nebo incidentu. (2) Každý je povinen umožnit inspektorům Drážní inspekce výkon jejich oprávnění bez zbytečného odkladu. (3) Při šetření příčin mimořádných událostí jsou inspektoři Drážní inspekce povinni prokázat se při výkonu své funkce průkazem inspektora Drážní inspekce. (4) V mimořádných nebo skutkově složitých případech může Drážní inspekce využít pomoci odborného konzultanta, který má znalost speciálního oboru, nebo nechat provést odborné posouzení znalcem. Se souhlasem inspektora Drážní inspekce může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon své funkce nahlížet do spisu o nehodě nebo incidentu a být přítomen výkonu oprávnění inspektorů Drážní inspekce. Do výkonu oprávnění inspektorů Drážní inspekce nesmí konzultant zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant v souvislosti s výkonem své funkce dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Této povinnosti jej může zprostit Drážní inspekce. Na vyloučení konzultanta se přiměřeně použijí předpisy o znalcích a tlumočnících. (5) Při šetření příčin mimořádných událostí a odstraňování jejich následků spolupracuje Drážní inspekce se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému. Při provádění záchranných a likvidačních prací na místě mimořádné události spolupracují inspektoři Drážní inspekce s velitelem zásahu zejména za účelem zachování důkazů nezbytných pro šetření. (6) Vzor průkazu inspektora Drážní inspekce stanoví prováděcí právní předpis. § 53e (1) Nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy k mimořádné události došlo, zpracuje Drážní inspekce závěrečnou zprávu o výsledcích šetření a po odstranění osobních údajů ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Je-li to s ohledem na předcházení mimořádným událostem vhodné, obsahuje závěrečná zpráva rovněž bezpečnostní doporučení určené Drážnímu úřadu, jinému správnímu orgánu nebo příslušnému orgánu jiného členského státu. Drážní úřad a jiný správní orgán využijí bezpečnostní doporučení k přijetí odpovídajících opatření, včetně návrhu na změnu právní úpravy. Návrh závěrečné zprávy Drážní inspekce projedná s Drážním úřadem, dotčeným provozovatelem dráhy a dotčeným dopravcem. (2) Nelze-li šetření mimořádné události dokončit do 12 měsíců ode dne, kdy k mimořádné události došlo, zpracuje a zveřejní Drážní inspekce závěrečnou zprávu o výsledcích šetření bez zbytečného odkladu po jeho dokončení. (3) Drážní inspekce závěrečnou zprávu zašle a) Drážnímu úřadu, b) Evropské železniční agentuře, c) jinému správnímu orgánu, týká-li se bezpečnostní doporučení obsažené v závěrečné zprávě jeho působnosti, d) příslušnému orgánu jiného členského státu, týká-li se bezpečnostní doporučení obsažené v závěrečné zprávě jeho působnosti, e) dotčenému provozovateli dráhy, f) dotčenému dopravci, g) dotčenému výrobci drážního vozidla nebo jiného drážního zařízení, h) odborové organizaci působící u dotčeného provozovatele dráhy nebo dopravce, i) osobám s újmou na zdraví nebo majetku a příbuzným obětí nehody, jsou-li Drážní inspekci známy. (4) Drážní úřad a jiný správní orgán sdělí Drážní inspekci ve lhůtě 12 měsíců ode dne zveřejnění závěrečné zprávy obsahující jim určená bezpečnostní doporučení, jaká opatření v souvislosti s tímto doporučením přijaly. Pro bezpečnostní doporučení příslušného orgánu jiného členského státu se věta první použije obdobně. (5) Drážní inspekce zpracuje a do 30. září příslušného kalendářního roku zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu o šetření mimořádných událostí, vydaných bezpečnostních doporučeních a opatřeních přijatých na jejich základě za předchozí kalendářní rok. Výroční zprávu zašle Drážní inspekce rovněž Evropské železniční agentuře. (6) Náležitosti závěrečné zprávy stanoví prováděcí právní předpis.“. 87. V § 54 se na konci textu odstavce 1 doplňuje věta „Státní správu ve věcech drah vykonávají rovněž Drážní inspekce a Úřad.“. 88. Za § 54 se vkládá nový § 54a, který zní: „§ 54a (1) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá drážní správní úřad ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá drážní správní úřad ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci tyto referenční údaje: a) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů, c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů, d) právní forma, e) statutární orgán a f) adresa sídla právnické osoby nebo adresa sídla fyzické osoby. (3) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá drážní správní úřad z agendového informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství a e) adresa místa trvalého pobytu. (4) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá drážní správní úřad z agendového informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, b) datum narození, c) místo a stát narození, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství, e) adresa místa pobytu na území České republiky a f) datum úmrtí, popřípadě den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil. (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců jen tehdy, jsou-li ve tvaru předcházejícím současný stav.“. 89. V § 55 odst. 1 se slova „rozhoduje Ministerstvo dopravy nebo obce“ nahrazují slovy „tak činí Ministerstvo dopravy, Drážní inspekce, Úřad nebo obce“. 90. V § 56a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Drážní správní úřad vydává závazné stanovisko v řízení o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin podle zákona o ochraně přírody a krajiny, jde-li o kácení dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze. Pokud by pozastavením, omezením nebo zákazem kácení došlo k ohrožení tohoto účelu, vydá drážní správní úřad nesouhlasné závazné stanovisko.“. 91. V § 57 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 92. Za § 57 se vkládá nový § 57a, který zní: „§ 57a (1) Drážní úřad uvědomí bez zbytečného odkladu Úřad o zahájení řízení a umožní mu v přiměřené lhůtě vyjádřit se v řízení, je-li předmětem řízení a) vydání, změna, odnětí nebo zrušení 1. úředního povolení k provozování dráhy, 2. osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, 3. oprávnění k provozování drážní dopravy, nebo 4. osvědčení dopravce, b) omezení a zastavení veřejné drážní dopravy, nebo c) schválení technické způsobilosti drážního vozidla. (2) V řízeních podle odstavce 1 je Úřad dotčeným orgánem. (3) Zahájí-li Úřad řízení podle tohoto zákona, uvědomí o tom bez zbytečného odkladu Drážní úřad a umožní mu v přiměřené lhůtě se v řízení vyjádřit. Drážní úřad je v tomto řízení dotčeným orgánem. (4) V řízeních vedených Úřadem, která se týkají mezinárodní drážní dopravy, si Úřad vyžádá vyjádření příslušného orgánu jiného státu, jehož území je takovou dopravou dotčeno. V případě potřeby si Úřad rovněž vyžádá vyjádření společného koordinačního orgánu přídělců kapacity dráhy. Vyžádá-li si vyjádření Úřadu příslušný orgán jiného státu v řízení, které se týká mezinárodní drážní dopravy, Úřad své vyjádření poskytne bez zbytečného odkladu. (5) Úřad svá rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona po nabytí právní moci a po odstranění osobních údajů a informací, které jsou obchodním tajemstvím, trvale zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Úřad pravidelně projednává situaci při provozování dráhy a drážní dopravy s provozovateli dráhy, dopravci a zástupci odesílatelů a cestujících a zjištěné údaje zohledňuje při své činnosti. Projednání Úřad koná alespoň každé 2 roky.“. 93. § 58 a 59 včetně nadpisu znějí: „§ 58 Státní dozor (1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, v oblasti drah a podmínek stanovených v rozhodnutích vydaných podle tohoto zákona vykonávají v rozsahu své působnosti drážní správní úřad a Úřad. V rozsahu své působnosti vykonávají státní dozor také obce; jde o výkon přenesené působnosti. (2) Pověření k výkonu státního dozoru má formu průkazu. (3) Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni osobu pověřenou k výkonu státního dozoru při výkonu státního dozoru bezplatně dopravit po dráze a umožnit mu bezplatné užití dráhy, drážního vozidla a drážních sdělovacích zařízení. (4) Zjistí-li osoba pověřená k výkonu státního dozoru při výkonu státního dozoru porušení povinností nebo podmínek podle odstavce 1, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin. (5) Vzor průkazu k výkonu státního dozoru stanoví prováděcí právní předpis. § 59 Kontrolu výkonu státní správy ve věcech drah Drážním úřadem, Drážní inspekcí a obcemi vykonává Ministerstvo dopravy; to neplatí, jde-li o výkon působnosti Drážní inspekce při šetření nehod a incidentů.“. 94. V § 62 odst. 4 se za slova „v účetních okruzích“ vkládají slova „za provozování dráhy,“. 95. V § 62 odst. 4 se slovo „prostředků“ nahrazuje slovem „rozpočtů“. 96. V § 64 odst. 1 se věta první zrušuje. 97. V § 64 odst. 1 se slova „a není samostatným rozhodnutím ve správním řízení“ zrušují. 98. V § 64 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 99. V § 66 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 1, § 3a odst. 1, § 4a odst. 3, § 5 odst. 5, § 6 odst. 1 a 2, § 7 odst. 2, § 14a odst. 3, § 20 odst. 4, § 23 odst. 1 písm. a), § 22 odst. 5, § 23 odst. 8, § 23a odst. 7, § 23d odst. 5, § 25 odst. 6, § 27 odst. 3, § 34h odst. 9, § 35 odst. 4, § 36 odst. 4, § 37 odst. 7, § 42 odst. 3, § 43 odst. 1, 4 a 7, § 43a odst. 5, § 43b odst. 7, § 44 odst. 1 a 2, § 45 odst. 3 a 7, § 46c odst. 3, § 46d odst. 2, § 46e odst. 5, § 46f odst. 3, § 46j odst. 5, § 47 odst. 2, § 48 odst. 1, § 49 odst. 3, § 49a odst. 4, § 49d odst. 1, § 49e odst. 6, § 53b odst. 6, § 53d odst. 6, § 53e odst. 6 a § 58 odst. 5.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky přijme plán obchodní činnosti podle § 23 odst. 2 a 3 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona musí být uvedeny do souladu s § 23 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Držitel licence pro provozování drážní dopravy vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za držitele licence podle zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Vyhoví-li drážní správní úřad po nabytí účinnosti tohoto zákona žádosti o změnu druhu drážní dopravy nebo je-li mu oznámena změna údajů uvedených v licenci, vydá novou licenci podle § 25 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Na přidělování kapacity v kalendářním roce, ve kterém nabude účinnosti tento zákon, se použijí § 34b až § 34f a § 40 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a § 34e až § 34f zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Řízení podle § 34g a 34j zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Provozovatel veřejně přístupné vlečky přijme a zveřejní prohlášení o dráze podle § 33 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby přidělení kapacity na základě přijatého prohlášení o dráze umožní dopravcům užití veřejně přístupné vlečky nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů. 8. Dopravce, který provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální, přijme plán obchodní činnosti podle § 35 odst. 1 písm. i) zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Železniční dráhu, zařazenou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do kategorie drah regionálních, lze zařadit do kategorie drah místních jen tehdy, požádá-li o to její vlastník nebo provozovatel a jsou-li splněny podmínky pro zařazení do kategorie drah místních podle zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. III V § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se na konci bodu 14 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 15, který zní: „15. Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. V Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb. a zákona č. 39/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 1 se slova „a povolení ke kácení dřevin u železničních drah může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě s drážním správním úřadem6a)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 6a se zrušuje. 2. V § 8 odst. 2 se za slova „těchto soustav“ vkládají slova „, k odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze“. 3. V § 8 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; v případě odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze tak může učinit jen na základě závazného stanoviska drážního správního úřadu“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. VI Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 22h odst. 1 až 3 se slova „Ministerstvo dopravy“ nahrazují slovy „Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře“. 2. V § 40 odst. 2 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena h) a i). 3. V § 43 odst. 4 se slova „§ 40 odst. 2 písm. j)“ nahrazují slovy „§ 40 odst. 2 písm. i)“. Čl. VII Přechodné ustanovení Řízení podle § 22h zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o civilním letectví Čl. VIII Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 127/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 42d odst. 2 a v § 42i odst. 1, 2 a 4 se slova „Ministerstvo dopravy“ nahrazují slovy „Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře“. 2. V § 42g odst. 2 se slova „Ministerstvu dopravy“ nahrazují slovy „Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře“. 3. V § 42i se odstavec 6 zrušuje. 4. V § 87 odst. 1 se slova „Úřad a Ústav“ nahrazují slovy „Úřad, Ústav a Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře“. 5. V § 88 odst. 1 písmeno c) zní: „c) vydává rozhodnutí o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti,“. 6. V § 88 odst. 1 se písmena d) až f) zrušují. Dosavadní písmena g) až q) se označují jako písmena d) až n). 7. Za § 89 se vkládá nový § 89a, který zní: „§ 89a Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře a) vydává rozhodnutí o tom, zda zveřejněný letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení nejsou v rozporu s § 42e, b) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam letišť, na která se použijí ustanovení části čtvrté hlavy VI, a c) kontroluje plnění povinností provozovatele letiště a leteckého dopravce podle části čtvrté hlavy VI.“. 8. V § 94 odst. 6 písm. a) bodu 2 se za slova „s výjimkou správních deliktů podle“ vkládají slova „§ 93 odst. 2 písm. d) bodu 1,“. 9. V § 94 odst. 6 písm. c) se slova „cestovní agentury, nebo“ nahrazují slovy „cestovní agentury,“. 10. V § 94 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, jde-li o správní delikt podle § 93 odst. 2 písm. d) bodu 1.“. Čl. IX Přechodné ustanovení Řízení podle § 42i zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně dalších zákonů Čl. X Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 83/2003 Sb., zákona č. 179/2003 Sb., zákona č. 293/2004 Sb., zákona č. 179/2008 Sb. a zákona č. 194/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 8 se odstavec 4 zrušuje. 2. V § 10 odst. 1 se slova „; finanční prostředky z činnosti provozování železniční osobní dopravy hrazené z veřejných prostředků nemůže převádět do jiných činností“ zrušují. 3. V § 10 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 4. V § 10 odst. 2 se věta druhá zrušuje. ČÁST OSMÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XI Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb. a zákona č. 264/2016 Sb., se mění takto: 1. V položce 58 písm. b) se slova „nebo vlečky“ nahrazují slovy „nebo místní anebo vlečky“. 2. V položce 58 písm. e) se slova „nebo vlečce“ nahrazují slovy „nebo místní anebo vlečce“ a slova „- lanové Kč 1 000“ se zrušují. 3. V položce 58 písm. l) se za slova „osvědčení strojvedoucího“ vkládají slova „nebo akreditace k ověřování odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování dráhy nebo drážní dopravy“. 4. Za položku 59 se vkládá nová položka 59a, která zní: „Položka 59a Posouzení\| ---\|--- \\- převažujícího účelu osobní drážní dopravy\| Kč 1 000 \\- ohrožení hospodářské vyváženosti osobní drážní dopravy\| Kč 1 500 b) Vydání rozhodnutí o rozporu prohlášení o dráze se zákonem o dráhách\| Kč 1 000 c) Vydání rozhodnutí o rozporu rozsahu přidělené kapacity nebo postupu při jejím přidělení se zákonem o dráhách\| Kč 1 000 d) Vydání rozhodnutí o rozporu smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze celostátní, nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce nebo jejího návrhu se zákonem o dráhách \| Kč 1 000“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o státní službě Čl. XII Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb. a zákona č. 195/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) předsedu a místopředsedu Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře.“. 2. V § 11 odst. 4 se za slova „Český statistický úřad“ vkládají slova „, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře“. 3. V § 19 odst. 4 se za slova „Českého statistického úřadu“ vkládají slova „, Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře“. 4. V § 33 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní: „w) předsedu a místopředsedu Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře.“. ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST Čl. XIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 318/2016 Sb.	Vyhláška č. 318/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 39/2012 Sb., o dispenzární péči Vyhlášeno 29. 9. 2016, datum účinnosti 17. 10. 2016, částka 124/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 39/2012 Sb., o dispenzární péči, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 17. 10. 2016 318 VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2016, kterou se mění vyhláška č. 39/2012 Sb., o dispenzární péči Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), k provedení § 5 odst. 3 písm. b) zákona o zdravotních službách: Čl. I Vyhláška č. 39/2012 Sb., o dispenzární péči, se mění takto: 1. V příloze se na konci položky „Poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, popřípadě jiný poskytovatel“ doplňují řádky 52 až 55, které znějí: „52\| Chronické onemocnění ledvin ve stádiích CKD 4 a 5 eGFR menší než 0,5 ml/s ---\|--- 53\| Proteinurie větší než 1g/24 hod a mikroskopická hematurie renálního původu 54\| Chronická glomerulonefritis, autosomálně dominantní polycystická degenerace ledvin, vrozená onemocnění ledvin 55\| Stavy po cévní mozkové příhodě“. 2. V příloze položka „Poskytovatel v oboru psychiatrie“ zní: „Poskytovatel v oboru psychiatrie\| ---\|--- 01\| Syndrom závislosti 02\| Poruchy nálady středně těžké a těžké, včetně bipolární afektivní poruchy 03\| Schizofrenie, schizoafektivní poruchy, schizotypní porucha, poruchy s bludy 04\| Obsedantně kompulzivní porucha s těžkým průběhem 05\| Posttraumatická stresová porucha 06\| Poruchy sexuální preference včetně stavů po terapeutické kastraci 07\| Poruchy příjmu potravy 08\| Těžké poruchy osobnosti“. 3. V příloze se za položku „Poskytovatel v oboru psychiatrie“ vkládá nová položka „Poskytovatel v oboru dětská a dorostová psychiatrie“, která zní: „Poskytovatel v oboru dětská a dorostová psychiatrie\| ---\|--- 01\| Syndrom závislosti 02\| Poruchy nálady středně těžké a těžké, včetně bipolární afektivní poruchy 03\| Schizofrenie, schizoafektivní poruchy, schizotypní porucha, poruchy s bludy 04\| Obsedantně kompulzivní porucha s těžkým průběhem 05\| Poruchy sexuálního vývoje včetně parafilie 06\| Poruchy příjmu potravy 07\| Poruchy autistického spektra 08\| Těžká chronická tiková porucha - syndrom de la Tourette 09\| Výše neuvedené duševní poruchy dětského a dorostového věku s těžkým disruptivním chováním“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 17. října 2016. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Vyhláška č. 317/2016 Sb.	Vyhláška č. 317/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách Vyhlášeno 29. 9. 2016, datum účinnosti 17. 10. 2016, částka 124/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 17. 10. 2016 317 VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2016, kterou se mění vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), k provedení § 5 odst. 3 písm. a) zákona o zdravotních službách: Čl. I Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, se mění takto: 1. V § 2 písm. a) se za slovo „kardiovaskulárních“ vkládají slova „a plicních“. 2. V § 2 písm. e) bodu 2 se za slova „děti a dorost“ vkládají slova „a dále ve 30 letech věku“. 3. V § 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 6, který zní: „6. laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace u pacientů trpících diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi od 50 let věku ve čtyřletých intervalech.“. 4. V § 3 odst. 2 písm. a) body 3 a 4 znějí: „3. ověření, zda bylo provedeno preventivní vyšetření sluchu, a v případě jeho neprovedení určení dalšího postupu, 4. kontrola preventivního podání vitaminu K a poučení o opakování preventivního podání,“. 5. V § 3 odst. 2 písm. a) se doplňují body 5 až 7, které znějí: „5. poučení o preventivním podávání vitaminu D, 6. kontrola dotazníku k definici rizika tuberkulózy, a doporučení dalšího postupu podle vyhlášky upravující očkování proti infekčním nemocem, 7. poučení o péči o novorozence a o kojení, případně o umělé mléčné výživě,“. 6. V § 3 odst. 2 písm. b) se za slova „výživy dítěte,“ vkládá slovo „kontrola“. 7. V § 3 odst. 2 písm. c) se za slova „vyšetření zraku,“ vkládá slovo „kontrola“. 8. V § 3 odst. 2 se na konci písmene e) doplňují slova „vyšetření uložení varlat u chlapců a poučení o výživě dítěte,“. 9. V § 3 odst. 2 písm. j) se za slova „chování dítěte,“ vkládají slova „provedení vyšetření za účelem včasné diagnostiky poruch autistického spektra,“. 10. V § 4 odst. 1 písmeno k) zní: „k) vyšetření genitálu a u dívek zjištění případného výtoku,“. 11. V § 5 odst. 1 písm. b) se za slova „očkování dítěte v“ vkládají slova „10 až“ a slova „karcinomu děložního čípku“ se nahrazují slovy „lidskému papilomaviru“. 12. V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) vyšetření koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů, vyskytuje-li se v rodinné anamnéze do 55 let věku ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, angina pectoris, náhlé cévní mozkové příhody nebo hyperlipoproteinemie.“. 13. V § 5 odst. 2 písm. i) se slova „karcinomu děložního čípku“ nahrazují slovy „lidskému papilomaviru“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 17. října 2016. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Černé Hory o spolupráci v oblastech energetiky a infrastruktury Vyhlášeno 26. 9. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 9. 2016, částka 32/2016 * Článek 1 - 1. Cílem Protokolu je podpora spolupráce mezi subjekty České republiky a Černé Hory na základě principů oboustranného užití, zájmu a výhodnosti, v souladu se zákony platnými na území obou smluvních stran. * Článek 2 - 1. Smluvní strany budou povzbuzovat a podporovat společnosti svých zemí k účasti na provádění energetických a infrastrukturních projektů, které mohou být uskutečňovány na území smluvních stran na základě tohoto Protokolu. * Článek 3 - Z hlediska aktivit, na které odkazuje článek 2 tohoto Protokolu, souhlasí smluvní strany, že budou poskytovat podporu, za předpokladu účasti a skutečných aktivit příslušných společností, zejména následujícímu: * Článek 4 - Smluvní strany vyvinou snahu, aby dosáhly hlavních cílů uskutečnění tohoto Protokolu: * Článek 5 - Bez ohledu na ostatní ustanovení tohoto Protokolu a ustanovení Dohody, s cílem provádění projektu nejvyšší priority zmiňovaného v článku 2 odstavci 3 tohoto Protokolu (tj. projekt „Pljevlja“ – blok II), smluvní strany tímto ustavují zvláštní pravidla pro u * Článek 6 - 1. Smluvní strany poskytnou podporu provedení projektů, uvedených v článku 2 a článku 3 tohoto Protokolu, v souladu s národními předpisy. * Článek 7 - 1. Jakýkoliv spor mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo provádění tohoto Protokolu bude řešen smírně cestou konzultací nebo vyjednávání mezi představiteli Smíšeného výboru pro dvoustrannou hospodářskou spolupráci vytvořeným podle článku 6 Dohody * Článek 8 - 1. Tento Protokol vstoupí v platnost prvním dnem následujícího měsíce po dni, kdy bylo doručeno poslední psané oznámení, kterým se smluvní strany informují o splnění vnitrostátních právních procedur nutných pro jeho vstup v platnost. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 9. 2016 52 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. července 2016 byl v Podgorici podepsán Protokol mezi vládou České republiky a vládou Černé Hory o spolupráci v oblastech energetiky a infrastruktury. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 8 odst. 1 dne 1. září 2016. České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. PROTOKOL MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU ČERNÉ HORY O SPOLUPRÁCI V OBLASTECH ENERGETIKY A INFRASTRUKTURY Preambule Vláda České republiky a vláda Černé Hory (dále jen „smluvní strany”): – přejíce si podporovat bilaterální hospodářskou spolupráci v oblastech energetiky a infrastruktury; – uznávajíce důležitost výstavby energetické infrastruktury pro ekonomický a sociální rozvoj zemí obou smluvních stran; – potvrzujíce, že spolupráce v oblasti energetické infrastruktury napomáhá rozšíření rozsahu bilaterální hospodářské spolupráce a vylepšení úrovně bilaterální spolupráce a je proto v souladu s klíčovými zájmy obou zemí; – berouce v úvahu přistoupení Černé Hory ke „Smlouvě o energetickém společenství”, kterou podepsala dne 25. října 2005 v Aténách a podle níž se Černá Hora zavázala implementovat acquis Evropské unie v sektoru energetiky, se zvláštním odkazem na pravidla Evropské unie pro vnitřní trh s energetikou; – majíce na mysli článek 2, článek 3, písm. a) a článek 4, odstavec 1 Dohody mezi vládou České republiky a vládou Černé Hory o hospodářské a průmyslové spolupráci (dále nazývané jen „Dohoda”), podepsané v Cetinji dne 27. dubna 2011, které stanoví, že smluvní strany budou podporovat rozvoj dvoustranných hospodářských vztahů a kterými souhlasí s podporou hospodářské a průmyslové spolupráce v oblasti energetiky, což bude dále upraveno vzájemnou dohodou; – berouce v úvahu členství České republiky v Evropské unii a budoucí členství Černé Hory v Evropské unii; – uznávajíce existenci Strategie rozvoje energetiky Černé Hory do roku 2030, která stanovuje základní principy pro vylepšení v oblasti energetiky a udržitelného rozvoje v Černé Hoře a definuje projekt výstavby druhého bloku tepelné elektrárny „Pljevlja” jako jeden z prioritních energetických projektů; – vědomy si toho, že v roce 2012 byly pro výstavbu druhého bloku tepelné elektrárny „Pljevlja” připraveny předběžný návrh, studie proveditelnosti a studie dopadu na životní prostředí, s cílem zajistit pokračování produkce elektřiny termo-elektrárenským komplexem Pljevlja efektivnějším a ekologičtějším způsobem v souladu s požadavky předpisů EU, zajišťujícím energetickou nezávislost Černé Hory a vytvářejícím podmínky pro řešení klíčových problémů oblasti Pljevlja cestou teplárenského systému města; – vědomy si instalování podmořského vysokonapěťového kabelu z Itálie do Černé Hory a výstavby 400 kV systému pro přenos elektrické energie „trans-balkánského koridoru”, který propojí trhy východní a západní Evropy a vytváří základ pro investice do energetického sektoru, což činí projekt výstavby tepelné elektrárny Pljevlja konkurenceschopným a udržitelným; se dohodly takto: Článek 1 1. Cílem Protokolu je podpora spolupráce mezi subjekty České republiky a Černé Hory na základě principů oboustranného užití, zájmu a výhodnosti, v souladu se zákony platnými na území obou smluvních stran. 2. Tímto Protokolem nejsou dotčena žádná práva ani závazky vyplývající z jiných platných dvoustranných či mnohostranných mezinárodních smluv, které uzavřela Česká republika s třetí stranou stejně jako Černá Hora s třetí stranou, ani práva a závazky vyplývající z členství obou zemí v regionálních nebo mezinárodních organizacích, včetně těch povinností vyplývajících z členství v celní, hospodářské či měnové unii, ani práva a závazky, vyplývající České republice z členství v Evropské unii, a Černé Hoře vyplývající z budoucího členství v Evropské unii. Článek 2 1. Smluvní strany budou povzbuzovat a podporovat společnosti svých zemí k účasti na provádění energetických a infrastrukturních projektů, které mohou být uskutečňovány na území smluvních stran na základě tohoto Protokolu. 2. Smluvní strany souhlasí, že tento Protokol bude poskytovat institucionální podporu pro uskutečňování investičních projektů velkého rozsahu, jichž se společnosti jak z České republiky, tak z Černé Hory mohou účastnit v souladu s tímto Protokolem a Dohodou. 3. Smluvní strany potvrzují, že v době uzavření tohoto Protokolu je prvním prioritním projektem, s ohledem na cíle a vzájemné přínosy smluvních stran, reprezentujícím investiční projekt velkého rozsahu, který si smluvní strany přejí společně implementovat a podporovat, výstavba tepelné elektrárny „Pljevlja” - blok II. Tento projekt má být proveden černohorskou elektrárenskou společností „Elektroprivreda Crne Gore“ AD Nikšić (dále jen „EPCG”) a příslušným strategickým partnerem. Článek 3 Z hlediska aktivit, na které odkazuje článek 2 tohoto Protokolu, souhlasí smluvní strany, že budou poskytovat podporu, za předpokladu účasti a skutečných aktivit příslušných společností, zejména následujícímu: 1) celkové přípravě projektů, včetně návrhu a tvorby projektové technické dokumentace a posouzení dopadů na životní prostředí pro: (i) výstavbu přibližně 250MW tepelného bloku na hnědé uhlí, s přípojkou na systém městského vytápění; (ii) úpravu stávajícího bloku tepelné elektrárny „Pljevlja“ - I na příslušné podmínky ve vztahu k ochraně životního prostředí, s uplatněním technických řešení zajišťujících maximální energetickou účinnost a minimální dopady na životní prostředí, v souladu s příslušnými směrnicemi EU a příslušnými zákony Černé Hory v této oblasti; 2) realizaci projektu prostřednictvím výroby a dodávky zařízení a provedení prací; 3) vytvoření příslušných podmínek pro financování a provedení projektu; 4) optimalizaci institucionálních, finančních, technických, operačních a ekologických rizik plánovaných projektů; a 5) zajištění technické pomoci experty specializovanými na zaškolení místních sil. Článek 4 Smluvní strany vyvinou snahu, aby dosáhly hlavních cílů uskutečnění tohoto Protokolu: 1) zlepšení výrobní struktury černohorského energetického průmyslu; 2) zajištění bezpečnosti dodávek elektrické energie spotřebitelůmspotřebitelům; 3) zvýšení udržitelnosti projektů, na které se vztahuje tento Protokol; a 4) posouzení možností pro budoucí spolupráci v oblasti výroby elektřiny z vodních zdrojů a využití zásob uhlí v oblasti údolí Maoče. Článek 5 Bez ohledu na ostatní ustanovení tohoto Protokolu a ustanovení Dohody, s cílem provádění projektu nejvyšší priority zmiňovaného v článku 2 odstavci 3 tohoto Protokolu (tj. projekt „Pljevlja“ – blok II), smluvní strany tímto ustavují zvláštní pravidla pro uskutečnění projektu „Pljevlja“ – blok II a proto souhlasí, že společnosti a finanční instituce podílející se na uskutečnění projektu „Pljevlja“ – blok II budou, bez dalších formálních kroků, vstupovat do přímých vyjednávání a definovat vzájemná práva a povinnosti prostřednictvím samostatných dohod vztahujících se na takto uskutečňovaný projekt. Článek 6 1. Smluvní strany poskytnou podporu provedení projektů, uvedených v článku 2 a článku 3 tohoto Protokolu, v souladu s národními předpisy. 2. Smluvní strany tímto stvrzují a souhlasí, že v souladu s článkem 5, uskutečnění projektů zmiňovaných ve článku 2 a článku 3 tohoto Protokolu bude v souladu s mezinárodními závazky smluvních stran, a to bez výjimky (Dohoda o vládních zakázkách, Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Černou Horou a Evropskou unií a Smlouva o fungování Evropské unie). Článek 7 1. Jakýkoliv spor mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo provádění tohoto Protokolu bude řešen smírně cestou konzultací nebo vyjednávání mezi představiteli Smíšeného výboru pro dvoustrannou hospodářskou spolupráci vytvořeným podle článku 6 Dohody. 2. V případě, že takovýto spor nebude vyřešen dle předchozího odstavce, pokusí se okamžitě smluvní strany o vyřešení takového sporu diplomatickou cestou. Článek 8 1. Tento Protokol vstoupí v platnost prvním dnem následujícího měsíce po dni, kdy bylo doručeno poslední psané oznámení, kterým se smluvní strany informují o splnění vnitrostátních právních procedur nutných pro jeho vstup v platnost. 2. Tento Protokol se sjednává na dobu neurčitou. Každá smluvní strana může ukončit platnost tohoto Protokolu kdykoliv, a to písemným oznámením druhé smluvní straně učiněným diplomatickou cestou. Tento Protokol pozbude platnosti šest (6) měsíců od doručení takovéhoto oznámení. 3. Pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, nebude mít ukončení platnosti tohoto Protokolu vliv na probíhající aktivity. Dáno v Podgorici dne 12. července 2016, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, černohorském a anglickém, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za vládu České republiky Ing. Ivana Hlavsová v. r. mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně České republiky v Černé Hoře Za vládu Černé Hory Goran Šćepanović v. r. generální ředitel Ředitelství pro mnohostrannou a regionální obchodní spolupráci a hospodářské vztahy Ministerstva hospodářství
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 51/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 51/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů České republiky a držitele diplomatických pasů Republiky Kazachstán Vyhlášeno 26. 9. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 7. 2016, částka 31/2016 * Článek 1 - 1. Občané Republiky Kazachstán, držitelé platných diplomatických pasů, mohou vstupovat na území České republiky, pobývat na tomto území nebo jím projíždět bez víz po dobu nejvýše tří (3) měsíců v průběhu jakéhokoli šestiměsíčního období ode dne prvního vst * Článek 2 - 1. Občané státu jedné strany, držitelé platných diplomatických pasů, kteří jsou členy diplomatické mise nebo konzulárního úřadu státu jedné strany na území státu druhé strany, kteří jsou podle článku 1 oprávněni vstoupit na území státu druhé strany a toto * Článek 3 - Osoby uvedené v článcích 1 a 2 této Dohody mohou vstupovat na území státu druhé strany na všech hraničních přechodech určených pro mezinárodní styk. * Článek 4 - Aniž by tím byly dotčeny jejich diplomatické výsady a imunity, jsou osoby uvedené v článku 1 a článku 2 této Dohody povinny dodržovat vnitrostátní právní řád státu druhé strany po dobu, kdy pobývají na jejím území. * Článek 5 - Každá ze stran si vyhrazuje právo odepřít vstup nebo zkrátit dobu pobytu na území svého státu občanům státu druhé strany uvedeným v článcích 1 a 2 této Dohody, jejichž přítomnost je nežádoucí. * Článek 6 - 1. Každá strana si vyhrazuje právo dočasně pozastavit, zcela nebo zčásti, provádění této Dohody z důvodu bezpečnosti státu, ochrany veřejného pořádku a zdraví nebo z jakýchkoli jiných závažných důvodů. * Článek 7 - 1. Strany si diplomatickou cestou vymění vzory svých diplomatických pasů uvedených v článku 1 této Dohody. * Článek 8 - Tato Dohoda může být kdykoli pozměněna po vzájemné písemné dohodě stran. Změny jsou nedílnou součástí této Dohody a provádějí se formou protokolů k Dohodě. * Článek 9 - Jakékoli neshody či spory týkající se výkladu nebo uplatňování ustanovení této Dohody budou řešeny smírně konzultacemi nebo jednáním mezi stranami. * Článek 10 - Tato Dohoda byla uzavřena na dobu neurčitou a vstoupí v platnost třicet (30) dnů ode dne, kdy bude diplomatickou cestou obdrženo poslední písemné oznámení o tom, že strany dokončily své vnitrostátní právní postupy potřebné pro její vstup v platnost. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 7. 2016 51 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 23. února 2011 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů České republiky a držitele diplomatických pasů Republiky Kazachstán. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 10 dne 15. července 2016. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů České republiky a držitele diplomatických pasů Republiky Kazachstán Vláda České republiky a vláda Republiky Kazachstán (dále jen „strany”), vedeny přáním posílit přátelské vztahy mezi oběma státy, se dohodly takto: Článek 1 1. Občané Republiky Kazachstán, držitelé platných diplomatických pasů, mohou vstupovat na území České republiky, pobývat na tomto území nebo jím projíždět bez víz po dobu nejvýše tří (3) měsíců v průběhu jakéhokoli šestiměsíčního období ode dne prvního vstupu na území států smluvních stran Úmluvy z 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze 14. června 1985. Do doby pobytu občanů Republiky Kazachstán na území České republiky se započítává doba pobytu na území států ostatních smluvních stran Úmluvy z 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze 14. června 1985. 2. Občané České republiky, držitelé platných diplomatických pasů, mohou vstupovat na území Republiky Kazachstán, pobývat na tomto území a projíždět jím bez víz po dobu nejvýše tří (3) měsíců v průběhu jakéhokoli šestiměsíčního období ode dne prvního vstupu na území Republiky Kazachstán. Článek 2 1. Občané státu jedné strany, držitelé platných diplomatických pasů, kteří jsou členy diplomatické mise nebo konzulárního úřadu státu jedné strany na území státu druhé strany, kteří jsou podle článku 1 oprávněni vstoupit na území státu druhé strany a toto území opustit bez víz, nejsou zbaveni své povinnosti akreditovat se v souladu s vnitrostátním právním řádem přijímajícího státu a, pro pobyt delší než období uvedené v článku 1, své povinnosti zaregistrovat se a zažádat o povolení k pobytu v souladu s vnitrostátním právním řádem přijímajícího státu, je-li to vyžadováno. 2. Odstavec 1 tohoto článku se vztahuje i na členy rodiny tvořící součást domácnosti osob uvedených v tomto odstavci, kteří jsou občany států příslušných stran a držiteli platných diplomatických pasů. Článek 3 Osoby uvedené v článcích 1 a 2 této Dohody mohou vstupovat na území státu druhé strany na všech hraničních přechodech určených pro mezinárodní styk. Článek 4 Aniž by tím byly dotčeny jejich diplomatické výsady a imunity, jsou osoby uvedené v článku 1 a článku 2 této Dohody povinny dodržovat vnitrostátní právní řád státu druhé strany po dobu, kdy pobývají na jejím území. Článek 5 Každá ze stran si vyhrazuje právo odepřít vstup nebo zkrátit dobu pobytu na území svého státu občanům státu druhé strany uvedeným v článcích 1 a 2 této Dohody, jejichž přítomnost je nežádoucí. Článek 6 1. Každá strana si vyhrazuje právo dočasně pozastavit, zcela nebo zčásti, provádění této Dohody z důvodu bezpečnosti státu, ochrany veřejného pořádku a zdraví nebo z jakýchkoli jiných závažných důvodů. 2. O zavedení nebo zrušení takových opatření podle odstavce 1 tohoto článku se strany budou vzájemně informovat písemným oznámením podaným diplomatickou cestou nejpozději sedmdesát dvě (72) hodiny před vstupem takového opatření v platnost. Článek 7 1. Strany si diplomatickou cestou vymění vzory svých diplomatických pasů uvedených v článku 1 této Dohody. 2. Dojde-li k výměně či změně platných diplomatických pasů uvedených v článku 1 této Dohody, každá ze stran rovněž předá diplomatickou cestou druhé straně vzory svého nového či pozměněného diplomatického pasu, včetně jeho podrobného popisu, alespoň třicet (30) dnů před jeho zavedením. Článek 8 Tato Dohoda může být kdykoli pozměněna po vzájemné písemné dohodě stran. Změny jsou nedílnou součástí této Dohody a provádějí se formou protokolů k Dohodě. Článek 9 Jakékoli neshody či spory týkající se výkladu nebo uplatňování ustanovení této Dohody budou řešeny smírně konzultacemi nebo jednáním mezi stranami. Článek 10 Tato Dohoda byla uzavřena na dobu neurčitou a vstoupí v platnost třicet (30) dnů ode dne, kdy bude diplomatickou cestou obdrženo poslední písemné oznámení o tom, že strany dokončily své vnitrostátní právní postupy potřebné pro její vstup v platnost. Každá ze stran může tuto Dohodu kdykoli vypovědět písemným oznámením podaným druhé straně diplomatickou cestou. V takovém případě Dohoda pozbude platnosti šedesát (60) dnů poté, co druhá strana obdrží oznámení o výpovědi. Dáno v Praze dne 23. února roku 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, kazašském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě jakéhokoli rozdílu ve výkladu ustanovení této Dohody je rozhodující anglické znění. Za vládu České republiky JUDr. Vladimír Galuška v. r. náměstek ministra zahraničních věcí Za vládu Republiky Kazachstán Rapil Zhoshybaev v. r. výkonný tajemník Ministerstva zahraničních věcí
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 50/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 50/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o přístupu Chorvatské republiky k Severoatlantické smlouvě Vyhlášeno 26. 9. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 3. 2009, částka 31/2016 * Článek I - Poté, co tento Protokol vstoupí v platnost, předá generální tajemník Organizace Severoatlantické smlouvy jménem všech jejích členů vládě Chorvatské republiky pozvání k přístupu k Severoatlantické smlouvě. V souladu s článkem 10 Smlouvy se Chorvatská republ * Článek II - Tento Protokol vstoupí v platnost poté, co všechny strany Severoatlantické smlouvy oznámí vládě Spojených států amerických jeho schválení. Vláda Spojených států amerických bude informovat všechny strany Severoatlantické smlouvy o datu přijetí každé z těcht * Článek III - Tento Protokol, jehož anglické i francouzské znění mají stejnou platnost, bude uložen v archivu vlády Spojených států amerických. Řádně ověřené kopie budou touto vládou předány vládám ostatních stran Severoatlantické smlouvy. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 3. 2009 50 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. července 2008 byl v Bruselu podepsán Protokol o přístupu Chorvatské republiky k Severoatlantické smlouvě. S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u vlády Spojených států amerických, depozitáře Protokolu, dne 21. ledna 2009. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku II dne 30. března 2009 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Protokol o přístupu Chorvatské republiky k Severoatlantické smlouvě Strany Severoatlantické smlouvy, podepsané ve Washingtonu dne 4. dubna 1949, s vědomím, že bezpečnost v severoatlantické oblasti bude posílena přístupem Chorvatské republiky k této smlouvě, se dohodly na následujícím: Článek I Poté, co tento Protokol vstoupí v platnost, předá generální tajemník Organizace Severoatlantické smlouvy jménem všech jejích členů vládě Chorvatské republiky pozvání k přístupu k Severoatlantické smlouvě. V souladu s článkem 10 Smlouvy se Chorvatská republika stane členem k datu, kdy uloží dokumenty o přístupu u vlády Spojených států amerických. Článek II Tento Protokol vstoupí v platnost poté, co všechny strany Severoatlantické smlouvy oznámí vládě Spojených států amerických jeho schválení. Vláda Spojených států amerických bude informovat všechny strany Severoatlantické smlouvy o datu přijetí každé z těchto notifikací a o datu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost. Článek III Tento Protokol, jehož anglické i francouzské znění mají stejnou platnost, bude uložen v archivu vlády Spojených států amerických. Řádně ověřené kopie budou touto vládou předány vládám ostatních stran Severoatlantické smlouvy. Na důkaz výše uvedeného níže podepsaní zmocněnci podepsali tento Protokol. Podepsáno v Bruselu dne 9. července 2008
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o přístupu Albánské republiky k Severoatlantické smlouvě Vyhlášeno 26. 9. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 27. 3. 2009, částka 31/2016 * Článek I - Poté, kdy tento Protokol vstoupí v platnost, předá generální tajemník Organizace Severoatlantické smlouvy jménem všech jejích členů vládě Albánské republiky pozvání k přístupu k Severoatlantické smlouvě. V souladu s článkem 10 Smlouvy se Albánská republika * Článek II - Tento Protokol vstoupí v platnost poté, kdy všechny strany Severoatlantické smlouvy oznámí vládě Spojených států amerických jeho schválení. Vláda Spojených států amerických bude informovat všechny strany Severoatlantické smlouvy o datu přijetí každé z těch * Článek III - Tento Protokol, jehož anglické i francouzské znění mají stejnou platnost, bude uložen v archivu vlády Spojených států amerických. Řádně ověřené kopie budou touto vládou předány vládám ostatních stran Severoatlantické smlouvy. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 27. 3. 2009 49 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. července 2008 byl v Bruselu podepsán Protokol o přístupu Albánské republiky k Severoatlantické smlouvě. S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u vlády Spojených států amerických, depozitáře Protokolu, dne 21. ledna 2009. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku II dne 27. března 2009 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Protokol o přístupu Albánské republiky k Severoatlantické smlouvě Strany Severoatlantické smlouvy, podepsané ve Washingtonu dne 4. dubna 1949, s vědomím, že bezpečnost v severoatlantické oblasti bude posílena přístupem Albánské republiky k této smlouvě, se dohodly na následujícím: Článek I Poté, kdy tento Protokol vstoupí v platnost, předá generální tajemník Organizace Severoatlantické smlouvy jménem všech jejích členů vládě Albánské republiky pozvání k přístupu k Severoatlantické smlouvě. V souladu s článkem 10 Smlouvy se Albánská republika stane členem ke dni, kdy uloží listinu o přístupu u vlády Spojených států amerických. Článek II Tento Protokol vstoupí v platnost poté, kdy všechny strany Severoatlantické smlouvy oznámí vládě Spojených států amerických jeho schválení. Vláda Spojených států amerických bude informovat všechny strany Severoatlantické smlouvy o datu přijetí každé z těchto notifikací a o datu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost. Článek III Tento Protokol, jehož anglické i francouzské znění mají stejnou platnost, bude uložen v archivu vlády Spojených států amerických. Řádně ověřené kopie budou touto vládou předány vládám ostatních stran Severoatlantické smlouvy. Na důkaz výše uvedeného níže podepsaní zmocněnci podepsali tento Protokol. Podepsáno v Bruselu dne 9. července 2008
Sdělení Ministerstva vnitra č. 315/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 315/2016 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 26. 9. 2016, částka 123/2016 315 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 19. září 2016 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 4. února 2017 nové volby do zastupitelstev obcí: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Jarpice\| Kladno\| Středočeský Držovice\| Prostějov\| Olomoucký Ministr: Chovanec v. r.
Nařízení vlády č. 314/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 314/2016 Sb. Nařízení vlády o uznávání organizací producentů a sdružení organizací producentů k provádění společné organizace trhu s vybranými zemědělskými produkty a o změně nařízení vlády č. 282/2014 Sb., o některých podmínkách k provádění společné organizace trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků Vyhlášeno 26. 9. 2016, datum účinnosti 1. 10. 2016, částka 123/2016 * ČÁST PRVNÍ - UZNÁVÁNÍ ORGANIZACÍ PRODUCENTŮ A SDRUŽENÍ ORGANIZACÍ PRODUCENTŮ K PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU S VYBRANÝMI ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY (§ 1 — § 5) * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o některých podmínkách k provádění společné organizace trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků (§ 6 — § 7) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 8 — § 8) č. 1 k nařízení vlády č. 314/2016 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 314/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 8. 2020 (322/2020 Sb.) 314 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. září 2016 o uznávání organizací producentů a sdružení organizací producentů k provádění společné organizace trhu s vybranými zemědělskými produkty a o změně nařízení vlády č. 282/2014 Sb., o některých podmínkách k provádění společné organizace trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: ČÁST PRVNÍ UZNÁVÁNÍ ORGANIZACÍ PRODUCENTŮ A SDRUŽENÍ ORGANIZACÍ PRODUCENTŮ K PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU S VYBRANÝMI ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY § 1 Předmět úpravy Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) (dále jen „předpis Evropské unie“) některé podmínky uznávání organizace producentů a sdružení organizací producentů k provádění společné organizace trhuspolečné organizace trhu v odvětví2) uvedeném v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, s výjimkou zemědělských produktů v odvětví mléka a mléčných výrobků a v odvětví ovoce a zeleniny. § 2 Uznání organizace producentů (1) Žádost o uznání organizace producentů k provádění společné organizace trhuspolečné organizace trhu v odvětví uvedeném v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení doručí právnická osoba se sídlem na území České republiky (dále jen „žadatel“), která je svou činností zaměřena na soustředění nabídky a uvádění produktů vyprodukovaných svými členy na trh a splňuje požadavky stanovené v čl. 152 odst. 1 písm. a) a b), čl. 152 písm. c) bodě ii) a v čl. 153 a 154 nařízení (EU) č. 1308/2013, Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (dále jen „Fond“) na jím vydaném formuláři. (2) Součástí žádosti o uznání organizace producentů je a) seznam všech členů organizace producentů, b) originál nebo úředně ověřená kopie platných stanov, popřípadě jiných platných zakladatelských dokumentů žadatele, ve kterých 1. jsou zohledněny požadavky předpisu Evropské unie1) ve vztahu k příslušnému odvětví uvedenému v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, 2. je uvedena povinnost všech členů organizace producentů obchodovat nejméně 90 % své produkce v odvětví uvedeném v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení prostřednictvím uznané organizace producentů a 3. je uvedena povinnost všech členů organizace producentů, že nabyvatelem obchodovatelné produkce nesmí být žádný z producentů, který je členem této organizace producentů, c) prohlášení žadatele, že bude každoročně Fondu do 31. ledna oznamovat hodnotu nebo objem obchodované produkce zemědělského produktu, uvedeného v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, který byl jejich členy prostřednictvím uznané organizace producentů dodán na trh v předchozím kalendářním roce; tato produkce musí dosahovat alespoň minimální hodnoty nebo objemu obchodované produkce vybraného zemědělského produktu uvedeného v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, na který žadatel žádá o uznání, a d) doklad prokazující, že žadatel sdružuje minimální počet producentů podle odvětví uvedeného v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, kteří nejsou vzájemně personálně propojeni, a minimální hodnotu nebo objem obchodované produkce v odvětví uvedeném v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení v posledním kalendářním roce přede dnem podání žádosti. (3) V příloze č. 1 k tomuto nařízení jsou stanoveny a) minimální počet producentů v odvětví uvedeném v příloze č. 1 k tomuto nařízení v organizaci producentů a b) minimální hodnota nebo objem obchodované produkce v odvětví uvedeném v příloze č. 1 k tomuto nařízení za předchozí kalendářní rok. (4) V případě hospodaření v režimu ekologického zemědělství je dále součástí žádosti, kromě podmínek uvedených v odstavci 2, doklad prokazující, že a) žadatel obchoduje v režimu ekologického zemědělství a b) všichni členové organizace producentů hospodaří v režimu ekologického zemědělství. (5) V příloze č. 2 k tomuto nařízení, v případě hospodaření v režimu ekologického zemědělství, jsou stanoveny a) minimální počet producentů v odvětví uvedeném v příloze č. 2 k tomuto nařízení v organizaci producentů a b) minimální hodnota nebo objem obchodované produkce v odvětví uvedeném v příloze č. 2 k tomuto nařízení za předchozí kalendářní rok. (6) Výše podílu na hlasovacích právech jednoho člena v organizaci producentů musí být nižší než 50 % podílů všech členů v organizaci producentů. (7) Fond vydá rozhodnutí o uznání organizace producentů v odvětví uvedeném v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, pokud žadatel splňuje požadavky uvedené v odstavcích 1 až 6 a požadavky stanovené v čl. 152 odst. 1 písm. a) a b), čl. 152 písm. c) bodě ii) a v čl. 153 a 154 nařízení (EU) č. 1308/2013. (8) Uznaná organizace producentů oznamuje Fondu změny týkající se údajů a dokladů, které byly Fondu poskytnuty v rámci žádosti o uznání organizace producentů k provádění společné organizace trhuspolečné organizace trhu s vybranými zemědělskými produkty, a to vždy nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala. (9) Seznam uznaných organizací producentů zveřejňuje Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup. (10) Jestliže uznaná organizace producentů hodlá v některém nebo ve všech odvětvích uvedených v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení ukončit svou činnost, doručí Fondu písemnou žádost o zrušení uznání v odvětví uvedeném v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, pro které byla uznána. O zrušení uznání organizace producentů v odvětví uvedeném v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení Fond vydá rozhodnutí. (11) V souladu s čl. 154 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 Fond nejméně jedenkrát za 4 roky od uznání provede u uznané organizace producentů kontrolu na místě, aby ověřil, zda uznaná organizace producentů plní podmínky pro uznání a zda neporušuje pravidla pro její činnost stanovená tímto nařízením a předpisem Evropské unie1). § 3 Uznání sdružení organizací producentů (1) Žádost o uznání sdružení organizací producentů k provádění společné organizace trhuspolečné organizace trhu v odvětví uvedeném v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení doručí právnická osoba se sídlem na území České republiky, která splňuje požadavek stanovený v čl. 156 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, Fondu na jím vydaném formuláři. (2) Součástí žádosti o uznání sdružení organizací producentů je a) seznam všech uznaných organizací producentů, jež jsou jeho členy, b) originál nebo úředně ověřená kopie platných stanov, popřípadě jiných platných zakladatelských dokumentů žadatele, ve kterých jsou zohledněny požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie1) ve vztahu k příslušnému odvětví uvedenému v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, a c) prohlášení žadatele, že bude každoročně Fondu do 31. ledna oznamovat hodnotu nebo objem obchodované produkce zemědělského produktu, uvedeného v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, který byl jejich členy prostřednictvím uznaného sdružení organizací producentů dodán na trh v předchozím kalendářním roce. (3) Fond vydá rozhodnutí o uznání sdružení organizací producentů, pokud žadatel sdružuje alespoň 2 uznané organizace producentů k provádění společné organizace trhuspolečné organizace trhu v odvětví uvedeném v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, splňuje požadavky uvedené v odstavcích 1 a 2 a požadavek stanovený v čl. 156 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013. (4) Uznané sdružení organizací producentů oznamuje Fondu změny týkající se údajů a dokladů, které byly Fondu poskytnuty v rámci žádosti o uznání sdružení organizací producentů, a to vždy nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala. (5) Seznam uznaných sdružení organizací producentů zveřejňuje Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Jestliže uznané sdružení organizací producentů hodlá v některém nebo ve všech odvětvích uvedených v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení ukončit svou činnost, podá Fondu písemnou žádost o zrušení uznání sdružení organizací producentů v odvětví uvedeném v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, pro které bylo uznáno za sdružení organizací producentů. O zrušení uznání sdružení organizací producentů Fond vydá rozhodnutí. (7) Fond nejméně jedenkrát za 4 roky provede u uznaného sdružení organizací producentů kontrolu na místě, aby ověřil, zda uznané sdružení organizací producentů plní podmínky pro uznání a zda neporušuje pravidla pro jeho činnost stanovená tímto nařízením a předpisem Evropské unie1). § 4 Uznaná organizace producentů a uznané sdružení organizací producentů (1) Uznaná organizace producentů a uznané sdružení organizací producentů každoročně oznamují do 31. ledna kalendářního roku Fondu na jím vydaném formuláři hodnotu nebo objem obchodované produkce zemědělského produktu, uvedeného v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, který byl jejich členy prostřednictvím uznané organizace producentů nebo uznaného sdružení organizací producentů dodán na trh v předchozím kalendářním roce. (2) Uznaná organizace producentů a uznané sdružení organizací producentů vedou odděleně evidenci pro každé příslušné odvětví uvedené v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení. (3) Dokumenty související s uznáním žadatele za organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů s vybranými zemědělskými produkty podle § 2 odst. 2 a 4, § 3 odst. 2 a podle odstavce 1 musí uznaná organizace producentů a uznané sdružení producentů uchovávat nejméně po dobu pěti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly dané dokumenty vyhotoveny. § 5 Činnost organizace producentů a sdružení organizací producentů (1) Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů nebo uznané sdružení organizací producentů v odvětví uvedeném v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení nesplní podmínku pro uznání podle předpisu Evropské unie1), nebo poruší pravidla stanovená pro jejich činnost předpisem Evropské unie1), vyzve Fond organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů k nápravě v přiměřené lhůtě, pokud nedojde k nápravě ve stanovené lhůtě, Fond uznání organizace producentů nebo sdružení organizací producentů rozhodnutím zruší. (2) Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů nebo uznané sdružení organizací producentů v odvětví uvedeném v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení nesplní podmínku stanovenou v § 2 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 5 písm. a) nebo § 3 odst. 3, Fond uznání organizace producentů nebo uznání sdružení organizací producentů rozhodnutím zruší. (3) Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů v odvětví uvedeném v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení opakovaně nesplní podmínku stanovenou v § 2 odst. 3 písm. b) nebo § 2 odst. 5 písm. b) maximálně do 10 % z celkové roční obchodované produkce uvedené v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, Fond uznání organizace producentů rozhodnutím zruší. Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů v odvětví uvedeném v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení nesplní podmínku § 2 odst. 3 písm. b) nebo § 2 odst. 5 písm. b) o více než 10 % z celkové roční obchodované produkce uvedené v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, Fond uznání organizace producentů rozhodnutím zruší. (4) Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů nebo uznané sdružení organizací producentů nedoručí Fondu do 31. ledna hlášení o hodnotě nebo objemu obchodované produkce podle § 4 odst. 1, vyzve Fond organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů k nápravě v přiměřené lhůtě, pokud nedojde k nápravě ve stanovené lhůtě, Fond uznání organizace producentů nebo sdružení organizací producentů rozhodnutím zruší. (5) Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů nebo uznané sdružení organizací producentů nedoručí Fondu změny údajů podle § 2 odst. 8 nebo § 3 odst. 4, Fond vyzve organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů k nápravě v přiměřené lhůtě, pokud nedojde k nápravě ve stanovené lhůtě, Fond uznání organizace producentů nebo sdružení organizací producentů rozhodnutím zruší. (6) Zjistí-li Fond, že člen organizace producentů opakovaně nesplní podmínku stanovenou v § 2 odst. 2 písm. b) bodě 2 a nebyl-li vyloučen v souladu se stanovami z organizace producentů, Fond uznání organizace producentů rozhodnutím zruší. (7) Zjistí-li Fond, že člen organizace producentů nesplní podmínku stanovenou v § 2 odst. 2 písm. b) bodě 3, Fond uznání organizace producentů rozhodnutím zruší. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády o některých podmínkách k provádění společné organizace trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků § 6 Nařízení vlády č. 282/2014 Sb., o některých podmínkách k provádění společné organizace trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků, se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 písmeno a) zní: „a) seznam všech členů, z nichž každý musí být producentem mléka, a 1. jejich minimální počet je 10, a jejichž celková minimální roční obchodovaná produkce mléka činila v posledním kalendářním roce přede dnem podání žádosti nejméně 15 000 000 kg, nebo 2. jejich minimální počet je 5, a jejichž celková minimální roční obchodovaná produkce mléka činila v posledním kalendářním roce přede dnem podání žádosti nejméně 500 000 kg, v případě hospodaření v režimu ekologického zemědělství,“. 2. V § 4 odst. 2 písm. b) se slovo „a“ zrušuje. 3. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) doklad prokazující, v případě hospodaření v režimu ekologického zemědělství, že 1. žadatel obchoduje v režimu ekologického zemědělství a 2. všichni členové organizace producentů hospodaří v režimu ekologického zemědělství.“. 4. V § 6 se doplňují odstavce 6 až 9, které znějí: „(6) Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků nesplní podmínku minimálního počtu členů stanovenou v § 4 odst. 2 písm. a) bodě 1 nebo 2, Fond uznání organizace producentů nebo uznání sdružení organizací producentů rozhodnutím zruší. (7) Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků opakovaně nesplní podmínku minimální roční obchodované produkce mléka stanovenou v § 4 odst. 2 písm. a) bodě 1 nebo 2 maximálně do 10 % z celkové roční obchodované produkce, Fond uznání organizace producentů rozhodnutím zruší. Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků nesplní podmínku minimální roční obchodované produkce mléka stanovenou v § 4 odst. 2 písm. a) bodě 1 nebo 2 o více než 10 % z celkové roční obchodované produkce, Fond uznání organizace producentů rozhodnutím zruší. (8) Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů nebo uznané sdružení organizací producentů nedoručí Fondu do 31. ledna hlášení o množství syrového mléka, které bylo skutečně dodáno v rámci smluv vyjednaných uznanými organizacemi producentů nebo uznanými sdruženími organizací producentů, vyzve Fond organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů k nápravě v přiměřené lhůtě, pokud nedojde k nápravě ve stanovené lhůtě, Fond uznání organizace producentů nebo sdružení organizací producentů rozhodnutím zruší. (9) Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů nebo uznané sdružení organizací producentů nedoručí Fondu změny údajů podle § 4 odst. 4 nebo § 5 odst. 4, Fond vyzve organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů k nápravě v přiměřené lhůtě, pokud nedojde k nápravě ve stanovené lhůtě, Fond uznání organizace producentů nebo sdružení organizací producentů rozhodnutím zruší.“. § 7 Přechodná ustanovení (1) Řízení zahájená podle nařízení vlády č. 282/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí podle nařízení vlády č. 282/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. (2) Organizace producentů uznaná podle nařízení vlády č. 282/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, splní podmínku stanovenou v § 4 odst. 2 písm. a) nařízení vlády č. 282/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, pokud jde o množství minimální roční obchodovatelné produkce mléka, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 8 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 314/2016 Sb. Minimální počet producentů zemědělského produktu v daném odvětví v organizaci producentů a minimální hodnota nebo objem obchodované produkce zemědělského produktu organizací producentů za předchozí kalendářní rok Název odvětví\| Kód KN dodávaného zemědělského produktu\| Zemědělský produkt\| Minimální počet producentů zemědělského produktu\| Minimální hodnota nebo objem obchodované produkce zemědělského produktu členy organizace producentů v posledním kalendářním roce přede dnem podání žádosti ---\|---\|---\|---\|--- Obiloviny\| 1001 91 20 ex1001 99 00 1001 11 00 1001 19 00 1001 00 1002 1003 1004 1005 10 90 1005 90 00 1008\| Osivo obyčejné pšenice a sourži; špalda, obyčejná pšenice a sourež, jiné než k setí; pšenice tvrdá; pšeničná mouka nebo mouka ze sourži; žito; ječmen; oves; kukuřice jiná než hybridní osivo; kukuřice jiná než osivo; pohanka, proso a lesknice kanárská; ostatní obiloviny\| 8\| 80 mil. Kč Cukr\| 1212 91\| Cukrová řepa\| 7\| 10 mil. Kč Chmel\| 1210\| Chmelové šištice\| 5\| 5 mil. Kč Brambory\| 0701 90\| Brambory (ne sadbové)\| 5\| 10 mil. Kč Olejniny - řepka, slunečnice\| 1205 10 90 ex 1205 90 00 1206 00 91 1206 00 99\| Semena řepky nebo řepky olejky, též drcená, ne k setí Slunečnicová semena, též drcená, ne k setí\| 8\| 50 mil. Kč Olejniny - mák\| 1207 91 90\| Maková semena, ne k setí\| 5\| 4 mil. Kč Víno\| 0806 10 90 ex2204\| Vinné hrozny, čerstvé, jiné než stolní hrozny; víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009 (zejména tichá vína, šumivá vína, perlivá vína, likérová vína)\| 5\| 4 mil. Kč Květiny a školkařské výpěstky\| Kapitola 06\| Živé dřeviny a rostliny, cibule, kořeny, řezané květiny a okrasná zeleň\| 5\| 8 mil. Kč Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny\| ex 0904 0905 0906 0907 0908 0909 ex 0910 ex1211 1211 9086\| Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny\| 5\| 2,5 mil. Kč Hovězí a telecí maso\| 0102 29 05 až 0102 29 99, 0102 39 10 a 0102 90 91\| Živý domácí skot, jiný než plemenná čistokrevná zvířata\| 5\| 100 t Vepřové maso\| ex0103\| Živá domácí prasata, jiná než plemenná čistokrevná zvířata\| 10\| 50 tis. kusů prasat Skopové a kozí maso\| 0104 10 30 0104 10 80 0104 20 90\| Jehňata do stáří jednoho roku, Živé ovce, jiné než plemenná čistokrevná zvířata a jehňata, Živé kozy, jiné než plemenná čistokrevná zvířata\| 10\| 1 000 kusů jehňat 5\| 300 kusů kůzlat Drůbeží maso\| 0105\| Živí kohouti a slepice (drůbež druhu Gallus domesticus), kachny, husy, krocani, krůty a perličky na porážku\| 3\| 2 mil. kusů Vejce\| 0407 21 00\| Čerstvá vejce slepic druhu Gallus domesticus\| 3\| 10 mil. kusů Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 314/2016 Sb. Minimální počet producentů zemědělského produktu v daném odvětví v organizaci producentů a minimální hodnota nebo objem obchodované produkce zemědělského produktu organizací producentů za předchozí kalendářní rok v případě hospodaření v režimu ekologického zemědělství Název odvětví\| Kód KN dodávaného zemědělského produktu\| Zemědělský produkt\| Minimální počet producentů zemědělského produktu\| Minimální hodnota nebo objem obchodované produkce zemědělského produktu členy organizace producentů v posledním kalendářním roce přede dnem podání žádosti ---\|---\|---\|---\|--- Obiloviny\| 1001 91 20 ex1001 99 00 1001 11 00 1001 19 00 1001 00 1002 1003 1004 1005 10 90 1005 90 00 1008\| Osivo obyčejné pšenice a sourži; špalda, obyčejná pšenice a sourež, jiné než k setí; pšenice tvrdá; pšeničná mouka nebo mouka ze sourži; žito; ječmen; oves; kukuřice jiná než hybridní osivo; kukuřice jiná než osivo; pohanka, proso a lesknice kanárská; ostatní obiloviny\| 5\| 20 mil. Kč Cukr\| 1212 91\| Cukrová řepa\| 3\| 1,5 mil. Kč Chmel\| 1210\| Chmelové šištice\| 3\| 1,5 mil. Kč Brambory\| 0701 90\| Brambory (ne sadbové)\| 3\| 750 tis. Kč Olejniny - řepka, slunečnice\| 1205 1090 ex 1205 9000 1206 0091 1206 0099\| Semena řepky nebo řepky olejky, též drcená, ne k setí Slunečnicová semena, též drcená, ne k setí\| 3\| 350 tis. Kč Olejniny - mák\| 1207 9190\| Maková semena, ne k setí\| 3\| 250 tis. Kč Víno\| 0806 1090 ex2204\| Vinné hrozny, čerstvé, jiné než stolní hrozny; víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009 (zejména tichá vína, šumivá vína, perlivá vína, likérová vína)\| 3\| 3 mil. Kč Květiny a školkařské výpěstky\| Kapitola 06\| Živé dřeviny a rostliny, cibule, kořeny, řezané květiny a okrasná zeleň\| 3\| 500 tis. Kč Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny\| ex 0904 0905 0906 0907 0908 0909 ex 0910 ex1211 1211 9086\| Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny\| 3\| 500 tis. Kč Hovězí a telecí maso\| 0102 29 05 až 0102 29 99, 0102 39 10 a 0102 90 91\| Živý domácí skot, jiný než plemenná čistokrevná zvířata\| 5\| 50 t Vepřové maso\| ex0103\| Živá domácí prasata, jiná než plemenná čistokrevná zvířata\| 5\| 2 tis. kusů prasat Skopové a kozí maso\| 0104 10 30 0104 10 80 0104 20 90\| Jehňata do stáří jednoho roku, živé ovce, jiné než plemenná čistokrevná zvířata a jehňata, Živé kozy, jiné než plemenná čistokrevná zvířata\| 5\| 500 kusů jehňat 3\| 100 kusů kůzlat Drůbeží maso\| 0105\| Živí kohouti a slepice (drůbež druhu Gallus domesticus), kachny, husy, krocani, krůty a perličky na porážku\| 3\| 2 tis. kusů Vejce\| 0407 21 00\| Čerstvá vejce slepic druhu Gallus domesticus\| 3\| 90 tis. kusů 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. 2) Čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 313/2016 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 313/2016 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG) Vyhlášeno 26. 9. 2016, částka 122/2016 313 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 21. září 2016 o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2017 aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů IR-DRG (dále jen „klasifikace IR-DRG“), zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 427/2005 Sb., ze dne 13. října 2005, ve znění pozdějších předpisů. Klasifikace IR-DRG (International Refined Diagnosis Related Groups – Mezinárodní zpřesněné skupiny vztažené k diagnóze) umožňuje klasifikovat pacienty v akutní nemocniční péči na základě jejich klinické podobnosti a srovnatelnosti nákladů na jejich nemocniční pobyt. Pro klasifikaci IR-DRG se pro rok 2017 vydává definiční manuál, verze 014 (formát pdf), program pro automatizované zařazování případů do DRG podle této klasifikace (tzv. grouper), česká verze 014 a závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG, verze 014. Pro klasifikaci IR-DRG pacientů v akutní nemocniční péči během roku 2015 je v platnosti definiční manuál, verze 012.2015 (formát pdf), program pro automatizované zařazování případů do DRG podle této klasifikace (tzv. grouper), česká verze 012.2015 a závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG, verze 012.2015. Za vydání a distribuci výše uvedených materiálů odpovídá Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2. Definiční manuál a grouper pro klasifikaci IR-DRG lze obdržet v elektronické podobě postupem uvedeným na webových stránkách www.mzcr.cz. Závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG jsou rovněž zveřejněné na těchto webových stránkách. Předsedkyně: prof. Ing. Ritschelová, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 312/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 312/2016 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 26. 9. 2016, částka 122/2016 312 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 12. září 2016 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že byly u něj uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Dodatek č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně pro odvětví lesního hospodářství – část B na období 2015 – 2016, uzavřený mezi smluvními stranami Českou asociací zaměstnavatelů v lesním hospodářství a Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice. 2. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na období 2013 – 2017, uzavřený mezi smluvními stranami Odborovým svazem energetiky a hornictví a Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu – Společenstvo těžařů ČR. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Vyhláška č. 311/2016 Sb.	Vyhláška č. 311/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 9. 2016, datum účinnosti 1. 10. 2016, částka 122/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb., vyhlášky č. 274/2010 Sb., vyhlášky č. 54/2011 Sb., vyhlášky č. 273/2011 Sb., vyhlášky č. 371/2012 Sb., vyhlášky * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2017 311 VYHLÁŠKA ze dne 16. září 2016, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst. 11, § 82 odst. 1, § 91 odst. 1 a § 113a odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 82/2015 Sb. a zákona č. 178/2016 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb., vyhlášky č. 274/2010 Sb., vyhlášky č. 54/2011 Sb., vyhlášky č. 273/2011 Sb., vyhlášky č. 371/2012 Sb., vyhlášky č. 173/2014 Sb., vyhlášky č. 214/2015 Sb. a vyhlášky č. 197/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 3 se číslo „10“ nahrazuje číslem „6“ a číslo „25“ se nahrazuje číslem „20“. 2. V § 5 odst. 4 se slovo „nepřetržitě“ zrušuje. 3. V § 7 odst. 2 se číslo „95“ nahrazuje číslem „100“ a číslo „35“ se nahrazuje číslem „40“. 4. V § 18 odst. 1 se za slovo „zkoušky“ vkládá slovo „, délku“. 5. V § 19a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Sdělení o možnosti nahrazení zkoušky z cizího jazyka zveřejní ředitel školy spolu s nabídkou zkoušek profilové části ve lhůtě podle § 79 odst. 3 školského zákona.“. 6. V § 20 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Doporučení je zároveň evidováno v anonymizované podobě v informačním systému Centra.“. 7. V § 20 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Doporučení je platné nejdéle 24 měsíců od data vydání.“. 8. V § 22 odst. 3 se slova „z cizího jazyka“ zrušují a slova „v příslušné třídě“ se nahrazují slovy „příslušného žáka“. 9. V § 22 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pro jarní zkušební období předá ředitel školy Centru prostřednictvím informačního systému Centra konkrétní termíny konání ústní zkoušky společné části příslušného žáka z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka do 30. dubna.“. 10. V § 22 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 11. V § 38 písm. b) se slova „hodnotitele písemné práce z českého jazyka a literatury a“ zrušují. 12. V § 41 se ve větě první slova „a písemné práce z českého jazyka a literatury“ a ve větě třetí slova „z cizího jazyka“ zrušují. 13. V § 44 odstavec 2 zní: „(2) Hodnotitele písemných prací jmenuje pro jarní zkušební období Centrum do 31. března a pro podzimní zkušební období do 30. června. Hodnotitele ústní zkoušky společné části jmenuje ředitel školy podle § 35 odst. 4. Zadavatele jmenuje ředitel školy pro příslušné zkušební období nejpozději jeden měsíc před začátkem jednotného zkušebního schématu.“. 14. V § 47 odst. 3 se částka „100 Kč“ nahrazuje částkou „130 Kč“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „; v případě písemné práce žáka podle § 1 písm. c) náleží hodnotiteli odměna ve výši 150 Kč za jednu opravenou písemnou práci“. 15. V § 51 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná nejpozději do 3 měsíců ode dne vydání rozhodnutí krajského úřadu podle § 82 odst. 1 písm. b) školského zákona, a to před zkušební komisí jmenovanou krajským úřadem. (6) Žádost o přezkoumání průběhu a výsledku maturitní zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení z konání této zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) a § 82 odst. 2 školského zákona se podává na tiskopisech, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 7 a v příloze č. 8 k této vyhlášce. Tiskopisy zveřejňuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7. 16. Přílohy č. 1 a 1a znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 177/2009 Sb. 323kB Příloha č. 1a k vyhlášce č. 177/2009 Sb. 432kB “. 17. Za přílohu č. 6 se doplňují přílohy č. 7 a 8, které znějí: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 177/2009 Sb. 342kB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 177/2009 Sb. 395kB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2016, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 15 a 17, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017, a s výjimkou ustanovení čl. I bodu 1, které nabývá účinnosti dnem 1. října 2017. Ministryně: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 308/2016 Sb.	Vyhláška č. 308/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 9. 2016, datum účinnosti 28. 9. 2016, částka 120/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění vyhlášky č. 85/2014 Sb. a vyhlášky č. 48/2015 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 28. 9. 2016 308 VYHLÁŠKA ze dne 16. září 2016, kterou se mění vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra stanoví podle § 33 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 220/2009 Sb. a zákona č. 248/2011 Sb., k provedení § 5 odst. 3: Čl. I Vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění vyhlášky č. 85/2014 Sb. a vyhlášky č. 48/2015 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství. Směrnice Komise 2012/10/EU ze dne 22. března 2012, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely. Směrnice Komise 2012/47/EU ze dne 14. prosince 2012, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely. Směrnice Komise 2014/18/EU ze dne 29. ledna 2014, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely. Směrnice Komise 2014/108/EU ze dne 12. prosince 2014, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely. Směrnice Komise (EU) 2016/970 ze dne 27. května 2016, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely.“. 2. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 210/2012 Sb. Seznam vojenského materiálu Poznámka 1 : Pojmy v „uvozovkách“ jsou vymezené pojmy uvedené ve „Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu“. Poznámka 2 : V některých případech jsou chemické látky v seznamu uváděny podle názvu a čísla CAS. Seznam se vztahuje na chemické látky se shodným strukturním vzorcem (včetně hydrátů), bez ohledu na název nebo číslo CAS. Čísla CAS jsou uváděna jako pomůcka při zjišťování konkrétní chemické látky nebo směsi, a to bez ohledu na nomenklaturu. Čísla CAS nelze používat jako jediné identifikátory, neboť některé z forem chemických látek zapsaných v seznamu mají odlišná čísla CAS, a rovněž u směsí obsahujících některou z uvedených látek může být číslo CAS odlišné. Poznámka 3 : SVMe se rozumí seznam vojenského materiálu rozdělený nebo členěný do skupin 1 – 22. SVMe 1 Zbraně s hladkým vývrtem a ráží menší než 20 mm, další zbraně a samočinné zbraně s ráží 12,7 mm (ráže 0,50 palce) nebo menší, příslušenství a rovněž pro ně speciálně určené součásti: a. Pušky a kombinované palné zbraně, krátké palné zbraně, kulomety, samopaly a ostatní samočinné palné zbraně; b. zbraně s hladkým vývrtem: 1. zbraně s hladkým vývrtem, určené speciálně pro vojenské použití; 2. ostatní zbraně s hladkým vývrtem, konkrétně: a. samočinné palné zbraně; b. samonabíjecí palné zbraně nebo zbraně systému pump action (s posuvným předpažbím); c. zbraně využívající beznábojnicové střelivo a distanční elektrické paralyzéry; d. odnímatelné zásobníky střeliva, tlumiče hluku výstřelu, speciální zbraňové podpěry, optické zaměřovače zbraní a tlumiče plamene pro zbraně uvedené v bodech SVMe 1 a), SVMe 1 b) a SVMe 1 c). Poznámka 1 : Bod SVMe 1 se nevztahuje na: a. palné zbraně speciálně určené pro školní (inertní) střelivo, které nejsou schopné střelby; b. palné zbraně, speciálně určené k vypuštění připevněných střel bez nálože trhaviny nebo bez komunikačního spojení na vzdálenost nepřesahující 500 m; c. zbraně používající střelivo s okrajovým zápalem, které nejsou samočinné; d. „znehodnocené palné zbraně“; e. revolvery a pistole kromě samočinných, určené a schválené k prodeji jak v České republice dle českého právního předpisu, tak zároveň obdobně k prodeji v zemi dovozu, byť byly původně speciálně konstruované nebo přizpůsobené pro vojenské použití, a jejich speciálně konstruované součásti, pokud nejsou tyto součásti upotřebitelné pro jiné pistole a revolvery, než kterých se týká tato poznámka. To neplatí, pokud konečným uživatelem mají být ozbrojené síly, bezpečnostní sbory a další subjekty, podílející se i nepřímo na plnění úkolů vnější či vnitřní bezpečnosti státu. Poznámka 2 : Bod SVMe 1 a) se nevztahuje na: a. pušky a kombinované palné zbraně vyrobené před rokem 1938; b. repliky pušek a kombinovaných palných zbraní, jejichž originály byly vyrobeny před rokem 1890; c. krátké palné zbraně, samočinné palné zbraně a kulomety vyrobené před rokem 1890 a jejich repliky; d. pušky nebo krátké plynové zbraně speciálně určené k vystřelení inertní střely pomocí stlačeného vzduchu nebo CO2. Poznámka 3 : Bod SVMe 1 b) 2 se nevztahuje na plynové zbraně speciálně určené k vypuzení inertní střely pomocí stlačeného vzduchu nebo CO2. Poznámka 4 : Bod SVMe 1 b) se nevztahuje na: a. zbraně s hladkým vývrtem vyrobené před rokem 1938; b. repliky zbraní s hladkým vývrtem, jejichž originály byly vyrobeny před rokem 1890; c. zbraně s hladkým vývrtem používané pro lovecké a sportovní účely. Tyto zbraně nesmějí být určeny speciálně pro vojenské použití, ani nesmějí být samočinné; d. zbraně s hladkým vývrtem určené speciálně pro tyto účely: 1. porážka domácích zvířat; 2. narkotizace zvířat; 3. seismické testování; 4. odpalování průmyslových projektilů nebo 5. narušování improvizovaných výbušných zařízení (IED). Odkaz: Disruptory viz bod SVMe 4 a položku 1A006 na seznamu EU zboží dvojího užití. Poznámka 5 : Bod SVMe 1 d) se nevztahuje na optické zaměřovače zbraní bez elektronického zpracování obrazu s maximálně 9násobným zvětšením, pokud nebyly speciálně konstruovány nebo upraveny pro vojenské použití nebo pokud nemají zabudovanou záměrnou osnovu speciálně určenou pro vojenské použití. SVMe 2 Zbraně s hladkým vývrtem a ráží od 20 mm, další zbraně a výzbroj s ráží větší než 12,7 mm (ráže 0,50 palce), vrhací zařízení a příslušenství, a rovněž pro ně speciálně určené součásti: a. děla, houfnice, kanóny, minomety, protitankové zbraně, raketomety, vojenské plamenomety, pušky, bezzákluzové pušky, zbraně s hladkým vývrtem a jejich zařízení na potlačení efektů při výstřelu; b. dýmové, plynové a pyrotechnické vrhače nebo generátory speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití; c. zbraňová mířidla a úchyty pro zbraňová mířidla mající všechny z následujících vlastností: 1. je speciálně určeno pro vojenské použití a 2. jsou speciálně určeny pro zbraně uvedené v bodě SVMe 2 a) d. úchyty a odnímatelné zásobníky střeliva speciálně určené pro zbraně uvedené v bodě SVMe 2 a) Poznámka 1 : Bod SVMe 2 a) zahrnuje například vstřikovače, dávkovací zařízení, zásobní nádrže a další součásti speciálně určené pro použití s kapalinovými hnacími náplněmi pro kterékoli ze zařízení podle bodu SVMe 2 a). Poznámka 2 : Bod SVMe 2 a) se nevztahuje na tyto zbraně: a. pušky, zbraně s hladkým vývrtem a kombinované palné zbraně vyrobené před rokem 1938; b. repliky pušek, zbraní s hladkým vývrtem a kombinovaných palných zbraní, jejichž originály byly vyrobeny před rokem 1890; c. děla, houfnice, kanóny a minomety vyrobené před rokem 1890; d. zbraně s hladkým vývrtem používané pro lovecké a sportovní účely. Tyto zbraně nesmějí být speciálně určeny pro vojenské použití, ani nesmějí být samočinné; e. zbraně s hladkým vývrtem určené speciálně pro tyto účely: 1. porážka domácích zvířat; 2. narkotizace zvířat; 3. seismické testování; 4. odpalování průmyslových projektilů nebo 5. narušování improvizovaných výbušných zařízení (IED). Odkaz: Disruptory viz bod SVMe 4 a položku 1A006 na seznamu EU zboží dvojího užití. f. ruční odpalovací zařízení speciálně určená k vypuštění připevněných projektilů bez nálože trhaviny nebo komunikačního spojení na vzdálenost nepřesahující 500 m. Poznámka 3 : Bod SVMe 2 b) se nevztahuje na signální pistole. SVMe 3 Střelivo a zapalovače a pro ně speciálně určené součásti: a. střelivo pro zbraně podle bodů SVMe 1, SVMe 2 a SVMe 12; b. zapalovače speciálně určené pro střelivo podle bodu SVMe 3 a). Poznámka 1 : Součásti se speciálním určením podle bodu SVMe 3 zahrnují: a. kovové nebo plastové součástky, jako jsou kovadlinky zápalek, pláště střel, nábojové pásky, otočné zásobníky a kovové části munice; b. zajišťovací a odjišťovací zařízení, zapalovače, senzory a iniciační zařízení; c. energetické zdroje s vysokým jednorázovým provozním výkonem; d. spalitelné nábojnice; e. submunice včetně pumiček, malých min a střel s koncovým naváděním. Poznámka 2 : Bod SVMe 3 a) se nevztahuje na: a. cvičné střelivo bez střely; b. školní (inertní) střelivo s provrtanou nábojnicí; c. další cvičné nebo školní (inertní) střelivo, jež neobsahuje součásti určené pro ostré střelivo; nebo d. součásti speciálně určené pro cvičné nebo školní (inertní) střelivo uvedené v písmenech a), b) a c) této poznámky 2. Poznámka 3 : Bod SVMe 3 a) se nevztahuje na náboje speciálně určené pro účely: a. signalizace; b. plašení ptactva nebo c. zažíhání unikajícího ložiskového plynu na ropných vrtech. Poznámka č. 4 : Bod SVMe 3 a) se nevztahuje na náboje a jejich součásti určené a schválené k prodeji jak v České republice dle českého obecně závazného právního předpisu, tak zároveň obdobně k prodeji v zemi dovozu, byť byly původně speciálně konstruované nebo přizpůsobené pro vojenské použití. To neplatí, pokud konečným uživatelem mají být ozbrojené síly, bezpečnostní sbory a další subjekty, podílející se i nepřímo na plnění úkolů vnější či vnitřní bezpečnosti státu. SVMe 4 Pumy (letecké), torpéda, rakety, raketové střely, další výbušná zařízení a nálože a příslušné vybavení a příslušenství a součásti speciálně pro ně určené: Odkaz 1: Naváděcí a navigační zařízení viz bod SVMe 11. Odkaz 2: Systémy protiraketové ochrany letadel (AMPS) viz bod SVMe 4 c). a. letecké pumy, torpéda, granáty, dýmovnice, rakety, miny, raketové střely, hlubinné nálože, demoliční nálože, demoliční zařízení, demoliční soupravy, „pyrotechnické“ zařízení, náboje a simulátory (tj. vybavení, které napodobuje vlastnosti kterékoli z těchto položek), speciálně určené pro vojenské použití; b. vybavení, které splňuje vše následující: 1. je speciálně určeno pro vojenské použití a 2. je speciálně určeno pro ,činnosti‘ související s čímkoli z následujícího: a. předměty určené v bodě SVMe 4 a); nebo b. improvizovaná výbušná zařízení (IED). Technická poznámka: Pro účely položky bodu SVMe 4 b) 2 spočívají ,činnosti‘ v manipulaci, vypouštění, kladení, ovládání, odpalování, detonaci, aktivaci, napájení jednorázovým provozním výkonem, klamném navádění, rušení, odstraňování, odhalování narušování, nebo likvidaci. c. Systémy protiraketové ochrany letadel (AMPS) Poznámka 1 : Bod SVMe 4 a) zahrnuje: a. dýmové granáty, osvětlovací pumy, zápalné pumy a výbušná zařízení; b. trysky řízených střel a přední části návratových modulů. Poznámka 2 : Bod SVMe 4b zahrnuje: a. mobilní vybavení na zkapalňování plynu schopné vyrobit denně 1 000 kg nebo více plynu v kapalné podobě; b. plovoucí elektrické vodivé kabely vhodné pro odstraňování magnetických min. Poznámka 3 : Bod SVMe 4 b) se nevztahuje na příruční a kapesní přístroje, které jsou svým určením omezené na detekci kovových předmětů a nejsou schopné rozlišovat miny od jiných kovových předmětů. Poznámka 4 : Bod SVMe 4 c) se nevztahuje na AMPS splňující všechny tyto požadavky: a. má-li jakýkoli z těchto výstražných senzorů; 1. pasivní senzory s maximální citlivostí mezi 100 a 400 nm; nebo 2. aktivní výstražné senzory využívající impulsní dopplerovské detekce; b. systémy výmetnic klamných cílů; c. infračervené klamné cíle (flares), které využívají jak viditelného, tak infračerveného signálu k oklamání střel typu „země-vzduch“ a d. AMPS zabudované v „civilním letadle“ a splňující všechny tyto požadavky: 1. AMPS je funkční pouze v konkrétním „civilním letadle“, ve kterém je tento určitý AMPS zabudován a pro nějž byl vydán: a. civilní typový certifikát vydaný orgány civilního letectví jednoho nebo více členských států EU nebo signatářské země Wassenaarského ujednání; nebo b. obdobný dokument uznávaný Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) 2. AMPS využívá ochranu k zabránění neoprávněného přístupu k „softwaru“ a 3. do AMPS je zabudován aktivní mechanismus, který systému neumožní fungovat po vyjmutí z „civilního letadla“, do kterého byl nainstalován. SVMe 5 Vybavení sloužící k řízení palby a s tím spojená poplašná a varovná zařízení, a dále související systémy a testovací a směrovací zařízení a prostředky, a zařízení pro protiopatření, speciálně určené pro vojenské použití a součásti a příslušenství pro ně speciálně určené: a. zbraňové zaměřovače, balistické počítače, zaměřovací systémy dělostřelecké výzbroje a zbraňové řídicí systémy; b. systémy sloužící k zjišťování nebo označení cíle, k určování vzdálenosti, pozorování nebo sledování cíle; zařízení pro pátrání, zpracování pořízených dat, rozeznávání nebo identifikaci; a zařízení pro sběr dat ze senzorů; c. zařízení pro protiopatření pro položky podléhající bodu SVMe 5 a) nebo SVMe 5 b); d. polní testovací nebo směrovací zařízení určené speciálně pro položky podle bodů SVMe 5 a), SVMe 5 b) nebo SVMe 5 c). Poznámka: Pro účely SVMe 5 c) zařízení pro protiopatření zahrnuje i zařízení pro pátrání. SVMe 6 Pozemní vozidla a jejich součásti: Odkaz: Naváděcí a navigační zařízení viz bod SVMe 11. a. pozemní vozidla a jejich součásti, speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití; Technická poznámka Pro účely bodu SVMe 6 a) zahrnuje označení pozemní vozidla například i přívěsy a návěsy. b. ostatní pozemní vozidla a jejich součásti: 1. Vozidla, která splňují všechny tyto podmínky: a. byla vyrobena nebo jsou opatřena materiály nebo součástmi poskytujícími balistickou ochranu úrovně III (NIJ 0108.01, září 1985, popř. srovnatelný národní standard) nebo vyšší; b. jejich převodová skříň pohání jak přední, tak zadní nápravu zároveň, včetně vozidel s dalšími nápravami pro nosné účely s pohonem či bez pohonu; c. hrubá hmotnost vozidla přesahuje 4 500 kg a d. vozidlo je určené nebo upravené pro použití v terénu mimo pozemní komunikace; 2. součásti, které splňují všechny tyto podmínky: a. jsou určeny speciálně pro vozidla uvedená v bodě SVMe 6 b) 1 a b. poskytují balistickou ochranu úrovně III (NIJ 0108.01, září 1985, popř. srovnatelný národní standard) nebo vyšší. Odkaz: Viz také bod SVMe 13 a). Poznámka 1 : Bod SVMe 6 a) zahrnuje: a. tanky a další vojenská ozbrojená vozidla a vojenská vozidla vybavená nosiči zbraní nebo vybavením pro kladení min nebo k odpalování střeliva podle bodu SVMe 4; b. obrněná vozidla; c. obojživelná vozidla a vozidla schopná hlubokého brodění; d. vyprošťovací a záchranná vozidla a vozidla pro vlečení nebo přepravu střeliva nebo zbraňových systémů a související manipulační zařízení pro nakládku a vykládku. Poznámka 2 : Úprava pozemního vozidla pro vojenské použití podle bodu SVMe 6 a) znamená úpravu konstrukce, elektrických nebo mechanických částí vozidla, při které je použita jedna nebo více součástí určených speciálně pro vojenské použití. Takové součásti zahrnují například: a. pláště pneumatik speciálně konstruované jako neprůstřelné; b. pancéřová ochrana velmi důležitých částí (například palivových nádrží nebo kabin vozidel); c. speciální výztuže nebo podpěry pro umístění zbraní; d. vnější osvětlení v obvykle neviditelné části spektra. Poznámka 3 : Bod SVMe 6 se nevztahuje na civilní vozidla určená nebo upravená pro převoz peněžní hotovosti nebo cenin. Poznámka 4 : Bod SVMe 6 se nevztahuje na vozidla, která splňují všechny tyto podmínky: a. byla vyrobena před rokem 1946; b. neobsahují položky uvedené ve Společném vojenském seznamu EU vyrobené po roce 1945, s výjimkou replik původních součástí nebo příslušenství a c. nenesou zbraně uvedené v bodech SVMe 1, SVMe 2 či SVMe 4, ledaže takové zbraně nejsou provozuschopné a nejsou schopny střelby. SVMe 7 Chemické nebo biologické toxické látky, „látky k potlačování nepokojů“, radioaktivní materiály, související vybavení, součásti a materiály: a. biologická agens nebo radioaktivní materiály „přizpůsobené pro válečné použití“ tak, aby působily ztráty na lidech nebo zvířatech, znehodnocovaly výzbroj a výstroj nebo poškozovaly úrodu či životní prostředí: b. bojové chemické látky, zahrnující například: 1. bojové nervově paralytické látky: a. O-alkyl (≤ C10 včetně O-cykloalkyl)-alkyl(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)fosfonofluoridáty, například: sarin (GB): O-isopropyl-methylfosfonofluoridát (CAS 107-44-8) a soman (GD): O- (3,3-dimethybutan-2-yl) methylfosfonofluoridát (CAS 96-64-0); b. O-alkyl (≤ C10 včetně O-cykloalkyl)- N,N-dialkyl(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl) fosforamidokyanidáty, například: tabun (GA): O-ethyl-N,N-dimethylfosforamidokyanidát (CAS 77-81-6); c. O-alkyl(H nebo ≤C10 včetně O-cykloalkyl)-S-[2-N,N-dialkyl (methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propylamino)ethyl]-alkyl(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)fosfonothioáty a odpovídající alkylované a protonované soli, například: VX: O-ethyl S-[2-(diisopropylamino)ethyl]- methylfosfonothioát (CAS 50782-69-9); 2. bojové zpuchýřující látky: a. sirné yperity, například: 1. (2-chlorethyl)(chlormethyl)sulfid (CAS 2625-76-5); 2. bis(2-chlorethyl)sulfid (CAS 505-60-2); 3. bis (2-chlorethyl)sulfanyl methan (CAS 63869-13-6); 4. 1,2-bis (2-chlorethyl)sulfanyl ethan (CAS 3563-36-8); 5. 1,3-bis (2-chlorethyl)sulfanyl propan (CAS 63905-10-2); 6. 1,4-bis (2-chlorethyl)sulfanyl butan (CAS 142868-93-7); 7. 1,5-bis (2-chlorethyl)sulfanyl pentan (CAS 142868-94-8); 8. bis (2-chlorethyl)sulfanyl methylether (CAS 63918-90-1); 9. bis (2-chlorethyl)sulfanyl ethyl ether (CAS 63918-89-8); b. lewisity, například: 1. 2-chlorvinyldichlorarsan (CAS 541-25-3); 2. tris(2-chlorvinyl)arsan (CAS 40334-70-1); 3. bis(2-chlorvinyl)chlorarsan (CAS 40334-69-8); c. dusíkaté yperity, například: 1. HN1: bis(2-chlorethyl)ethylamin (CAS 538-07-8); 2. HN2: bis(2-chlorethyl)methylamin (CAS 51-75-2); 3. HN3: tris(2-chlorethyl)amin (CAS 555-77-1); 3. bojové zneschopňující (paralyzující) látky, například: a. chinuklidin-3-yl-difenyl(hydroxy)acetát (BZ) (CAS 6581-06-2); 4. bojové chemické látky - defolianty, například: a. butyl 2-chlor-4-fluorfenoxyacetát (LNF), b. směs 2,4,5-trichlorfenoxyoctové kyseliny (CAS 93-76-5) s 2,4-dichlorfenoxyoctovou kyselinou (CAS 94-75-7) (Agent Orange (CAS 39277-47-9)); c. binární prekurzory a klíčové prekurzory bojových chemických látek: 1. Alkyl(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)fosfonyldifluoridy, například: DF: methylfosfonyldifluorid (CAS 676-99-3); 2. O-alkyl(H nebo ≤ C10 včetně cykloalkyl)-O-2-N,N- dialkyl(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)aminoethyl-alkyl(methyl, ethyl, n- propyl nebo i-propyl)fosfonity a odpovídající alkylované a protonované soli, například: QL: O-ethyl- O-2- diisopropylaminoethyl-methylfosfonit (CAS 57856-11-8); 3. chlorsarin: O- isopropyl-methylfosfonochloridát (CAS 1445-76-7); 4. chlorsoman: O- (3;3-dimethylbutan -2-yl)-methylfosfonochloridát (CAS 7040-57-5); d. „látky k potlačování nepokojů“, aktivní složky chemických látek a jejich kombinace zahrnující například: 1. α-bromobenzenacetonitril, (bromobenzylkyanid) (CA) (CAS 5798-79-8); 2. [(2-chlorfenyl)methylen] propandinitril (o-chlorbenzylidenmalononitril) (CS) (CAS 2698-41-1); 3. 2-chloro-1 fenylethanon, ω-chloroacetofenon (CN) (CAS 532-27-4); 4. dibenz-(b,ƒ)-1,4-oxazepin (CR) (CAS 257-07-8); 5. 10-chlor-5,10-dihydrofenarsazin, (chlorfenarsazin), (adamsit), (DM) (CAS 578-94-9); 6. N-nonanoylmorfolin, (MPA) (CAS 5299-64-9); e. vybavení speciálně určené nebo přizpůsobené pro vojenské použití, určené nebo přizpůsobené k šíření některé z níže uvedených položek nebo pro ně speciálně určené součásti: 1. materiály a látky podle bodu SVMe 7 a), SVMe 7 b) nebo SVMe 7 d), nebo 2. bojové chemické látky sestávající z prekurzorů podle bodu SVMe 7 c). f. ochranné a dekontaminační vybavení speciálně určené nebo přizpůsobené pro vojenské použití, součásti a chemické směsi: 1. vybavení určené nebo přizpůsobené pro obranu proti materiálům podle bodu SVMe 7 a), SVMe 7 b) nebo SVMe 7 d) a pro ně speciálně určené součásti; 2. vybavení určené nebo přizpůsobené pro dekontaminaci předmětů kontaminovaných materiály podle bodu SVMe 7 a) nebo SVMe 7 b) a pro ně speciálně určené součásti; 3. chemické směsi speciálně vyvinuté nebo složené pro dekontaminaci předmětů kontaminovaných materiály podle bodu SVMe 7 a) nebo SVMe 7 b); g. vybavení speciálně určené nebo přizpůsobené pro vojenské použití pro detekci nebo identifikaci materiálů podle bodu SVMe 7 a), SVMe 7 b) nebo SVMe 7 d) a součásti pro ně speciálně určené; h. „biopolymery“ určené nebo zpracované speciálně pro detekci nebo identifikaci chemických bojových látek podle bodu SVMe 7 b) a dále konkrétní buněčné kultury používané k jejich výrobě; i. „biokatalyzátory“ pro dekontaminaci nebo degradaci bojových chemických látek a s nimi související biologické systémy: 1. „biokatalyzátory“ speciálně určené pro dekontaminaci nebo degradaci bojových chemických látek podle bodu SVMe 7 b), které jsou výsledkem řízeného laboratorního výběru nebo genetické manipulace biologických systémů; 2. biologické systémy obsahující genetické informace specifické pro produkci „biokatalyzátorů“ podle bodu SVMe 7 i) 1.: a. „expresní vektory“; b. viry; c. buněčné kultury. Poznámka 1 : Bod SVMe 7 d) se nevztahuje na „látky k potlačování nepokojů“ balené individuálně pro účely sebeobrany. Poznámka 2 : Bod SVMe 7 d) se nevztahuje na aktivní složky chemických látek a jejich kombinace, označené a balené pro potravinářskou výrobu nebo pro zdravotnické účely. Poznámka 3 : Bod SVMe 7.f.1 zahrnuje například: a. klimatizační jednotky speciálně určené nebo upravené pro filtraci radioaktivních, biologických nebo chemických materiálů; b. ochranné oděvy. Odkaz: Pro civilní ochranné masky, ochranné a dekontaminační vybavení, viz také položku 1A004 na seznamu EU zboží dvojího užití. Poznámka 4 : Bod SVMe 7 g) se nevztahuje na osobní dozimetry pro sledování radiace. Odkaz: Viz také položku 1A004 na seznamu EU zboží dvojího užití. Poznámka 5 : Body SVMe 7 b) a SVMe 7 d) se nevztahují na: a. chlorkyan (CAS 506-77-4); viz položku 1C450 a) 5. na seznamu EU zboží dvojího užití; b. kyanovodík (CAS 74-90-8); c. chlór (CAS 7782-50-5); d. karbonylchlorid (fosgen) (CAS 75-44-5); viz položku 1C450 a) 4. na seznamu EU zboží dvojího užití; e. difosgen (trichlormethylchlorformiát) (CAS 503-38-8); f. položka není od roku 2004 považována za vojenský materiál; g. xylylbromid, ortho: (CAS 89-92-9), meta: (CAS 620-13-3), para: (CAS 104-81-4); h. benzylbromid (CAS 100-39-0); i. benzyljodid (CAS 620-05-3); j. bromaceton (CAS 598-31-2); k. bromkyan (CAS 506-68-3); l. brommethylethylketon (CAS 816-40-0); m. chloraceton (CAS 78-95-5); n. ethyljodacetát (CAS 623-48-3); o. jodaceton (CAS 3019-04-3); p. chlorpikrin (CAS 76-06-2); viz položku 1C450 a) 7. seznamu EU zboží dvojího užití. Poznámka 6 : Buněčné kultury a biologické systémy uvedené v bodech SVMe 7 h) a SVMe 7 i) 2. jsou jedinečné a uvedené podbody se nevztahují na buněčné kultury a biologické systémy pro civilní použití, například v odvětví zemědělství, farmacie, lékařství, veterinářství, životního prostředí, nakládání s odpady, nebo potravinářství. SVMe 8 „Energetické materiály“ a příbuzné látky: Odkaz 1: Viz položku 1C011 na seznamu EU zboží dvojího užití. Odkaz 2: Pro zařízení a nálože viz bod SVMe 4 a položku 1A008 na seznamu EU zboží dvojího užití. Technické poznámky 1. Pro účely bodu SVMe 8 se pojmem směs rozumí kompozice složená ze dvou a více látek, z nichž nejméně jedna látka je vyjmenována v podbodech SVMe 8. 2. Libovolná látka vyjmenovaná v podbodech SVMe 8 podléhá tomuto seznamu, a to i tehdy, je-li využita pro jiné než vyznačené uplatnění. (Například triaminoguanidinnitrát TAGN se používá především jako výbušnina, avšak může být použit také jako palivo nebo okysličovadlo.) 3. Pro účely bodu SVMe 8 se velikostí částic rozumí střední průměr částice stanovený na základě hmotnosti či objemu. Při pořizování vzorků a určování velikosti částic se použijí mezinárodní normy nebo ekvivalentní normy vnitrostátní. a. „Výbušniny“ a jejich směsi: 1. ADNBF (aminodinitrobenzofuroxan, čili 7-amino-4,6-dinitrobenzofurazan-1-oxid) (CAS 97096-78-1); 2. BNCP (cis-bis (5-nitrotetrazolát) tetraaminokobalt (III) perchlorečnan) (CAS 117412-28-9); 3. CL-14 (diaminodinitrobenzofuroxan, čili 5,7-diamino-4,6-dinitrobenzofurazan-1-oxid) (CAS 117907-74-1); 4. CL-20 (HNIW, čili hexanitrohexaazaisowurtzitan) (CAS 135285-90-4); klatráty CL-20 (viz také jeho „prekurzory“ pod body SVMe 8 g) 3. a g) 4.); 5. CP (2-(5-kyanotetrazolát) pentaaminokobalt (III) perchlorečnan) (CAS 70247-32-4); 6. DADE (1,1-diamino-2,2-dinitroethylen, FOX7) (CAS 145250-81-3); 7. DATB (diaminotrinitrobenzen) (CAS 1630-08-6); 8. DDFP (1,4-dinitrodifurazanopiperazin); 9. DDPO (2,6-diamino-3,5-dinitropyrazin-1-oxid, PZO) (CAS 194486-77-6); 10. DIPAM (3,3'-diamino-2,2',4,4“,6,6'-hexanitrodifenyl nebo dipikramid) (CAS 17215-44-0); 11. DNGU (DINGU čili dinitroglykoluril) (CAS 55510-04-8); 12. furazany: a. DAAOF (DAAF, DAAFox, čili diaminoazoxyfurazan); b. DAAzF (diaminoazofurazan) (CAS 78644-90-3); 13. HMX a deriváty (viz také jeho „prekurzory“ pod bodem SVMe 8 g) 5.): a. HMX (cyklotetramethylentetranitramin, oktahydro-1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazine 1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazacyklooktan, oktogen) (CAS 2691-41-0); b. difluoroaminované analogy HMX; c. K-55 (2,4,6,8-tetranitro-2,4,6,8-tetraazabicyklo (3,3,0)-oktanon-3; tetranitrosemiglykuril čili keto-bicyklická HMX (CAS 130256-72-3); 14. HNAD (hexanitroadamantan) (CAS 143850-71-9); 15. HNS (hexanitrostilben) (CAS 20062-22-0); 16. imidazoly: a. BNNII (Oktahydro-2,5-bis(nitroimino)imidazo [4,5-d]imidazol); b. DNI (2,4-dinitroimidazol) (CAS 5213-49-0); c. FDIA (1-fluoro-2,4-dinitroimidazol); d. NTDNIA (N-(2-nitrotriazolo)-2,4-dinitroimidazol); e. PTIA (1-pikryl-2,4,5-trinitroimidazol); 17. NTNMH (1-(2-nitrotriazolo)-2-dinitromethylen hydrazin); 18. NTO (ONTA, čili 3-nitro-1,2,4-triazol-5-on) (CAS 932-64-9); 19. polynitrokubany s více než čtyřmi nitro skupinami; 20. PYX (2,6-Bis(pikrylamino)-3,5-dinitropyridin) (CAS 38082-89-2); 21. RDX a deriváty: a. RDX (cyklotrimethylentrinitramin, cyklonit, T4, hexahydro-1,3,5-trinitro-1,3,5-triazin, 1,3,5-trinitro-1,3,5-triaza-cyklohexan, hexogen) (CAS 121-82-4); b. keto-RDX (K-6, čili 2,4,6-trinitro-2,4,6-triazacyklohexanon) (CAS 115029-35-1); 22. TAGN (triaminoguanidinnitrát) (CAS 4000-16-2); 23. TATB (triaminotrinitrobenzen) (CAS 3058-38-6) (viz také jeho „prekurzory“ pod bodem SVMe 8 g) 7.); 24. TEDDZ (3,3,7,7-tetrabis(difluoroamin) oktahydro-1,5-dinitro-1,5-diazocin); 25. tetrazoly: a. NTAT (nitrotriazol aminotetrazol); b. NTNT (1-N-(2-nitrotriazolo)-4-nitrotetrazol); 26. tetryl (trinitrofenylmethylnitramin) (CAS 479-45-8); 27. TNAD (1,4,5,8-tetranitro-1,4,5,8-tetraazadekalin) (CAS 135877-16-6) (viz také jeho „prekurzory“ pod bodem SVMe 8 g) 6.); 28. TNAZ (1,3,3-trinitroazetidin) (CAS 97645-24-4) (viz také jeho „prekurzory“ pod bodem SVMe 8 g) 2.); 29. TNGU (SORGUYL nebo tetranitroglykoluril) (CAS 55510-03-7); 30. TNP (1,4,5,8-tetranitro-pyridazino[4,5-d]pyridazin) (CAS 229176-04-9); 31. triaziny: a. DNAM (2-oxy-4,6-dinitroamino-s-triazin) (CAS 19899-80-0); b. NNHT (2-nitroimino-5-nitro-hexahydro-1,3,5-triazin) (CAS 130400-13-4); 32. triazoly: a. 5-azido-2-nitrotriazol; b. ADHTDN (4-amino-3,5-dihydrazino-1,2,4-triazol dinitramid) (CAS 229176-04-9); c. ADNT (1-amino-3,5-dinitro-1,2,4-triazol); d. BDNTA ([bis-dinitrotriazol]amin); e. DBT (3,3'-dinitro-5,5-bi-1,2,4-triazol) (CAS 30003-46-4); f. DNBT (dinitrobistriazol) (CAS 70890-46-9); g. položka není od roku 2010 považována za vojenský materiál; h. NTDNT (1-N-(2-nitrotriazolo) 3,5-dinitrotriazol); i. PDNT (1-pikryl-3,5-dinitrotriazol); j. TACOT (tetranitrobenzotriazolobenzotriazol) (CAS 25243-36-1); 33. výbušniny neuvedené jinde pod bodem SVMe 8 a) s kteroukoli z těchto vlastností: a. detonační rychlost převyšující 8 700 m/s při maximální hustotě, nebo b. detonační tlak přesahující 34 GPa (340 kbar); 34. položka není od roku 2013 považována za vojenský materiál; 35. DNAN (2,4-dinitroanisol) (CAS 119-27-7); 36. TEX (4,10-dinitro-2,6,8,12-tetraoxa-4,10-diazaisowurtzitan) 37. GUDN (Guanylurea dinitramid) FOX-12 (CAS 217464-38-5) 38. tetraziny: a. BTAT (Bis(2,2,2-trinitroethyl)-3,6-diaminotetrazin); b. LAX-112 (3,6-diamino-1,2,4,5-tetrazine-1,4-dioxid); 39. energetické iontové materiály s teplotou tání mezi 343 K (70°C) a 373 K (100°C) a s detonační rychlostí převyšující 6,800 m/s nebo s detonačním tlakem přesahujícím 18 GPa (180 kbar); b. „hnací hmoty“: 1. veškeré pevné „hnací hmoty“ s teoretickým specifickým impulsem (za standardních podmínek) více než: a. 240 sekund pro nehalogenované „hnací hmoty“ bez obsahu kovů; b. 250 sekund pro halogenované „hnací hmoty“ bez obsahu kovů; nebo c. 260 sekund pro „hnací hmoty“ s obsahem kovů; 2. položka není od roku 2013 považována za vojenský materiál; 3. „hnací hmoty“ se silovou konstantou větší než 1 200 kJ/kg; 4. „hnací hmoty“ s lineárním průběhem ustáleného hoření rychlostí vyšší než 38 mm/s za standardních podmínek při tlaku 6,89 MPa (68,9 bar) a teplotě 294 K (21 °C); 5. elastomerem upravené, lité dvousložkové „hnací hmoty“ (EMCDB) s roztažností při maximálním zatížení větší než 5 % při teplotě 233 K (- 40 °C); 6. veškeré „hnací hmoty“ obsahující látky uvedené v bodě SVMe 8 a); 7. „hnací hmoty“ neuvedené jinde ve Společném vojenském seznamu EU a speciálně určené pro vojenské využití; c. „pyrotechnické slože“, paliva a související látky a jejich směsi: 1. letecká paliva se speciálním složením pro vojenské použití; 2. alan (hydrid hliníku) (CAS 7784-21-6); 3. karborany; dekarboran (CAS 17702-41-9); pentaborany (CAS 19624-22-7 a 18433-84-6) a jejich deriváty; 4. hydrazin a deriváty (viz také deriváty oxidujícího hydrazinu v bodech SVMe 8 d) 8. a d) 9.): a. hydrazin (CAS 302-01-2) v koncentraci 70 % nebo vyšší; b. monomethylhydrazin (CAS 60-34-4); c. symetrický dimethylhydrazin (CAS 540-73-8); d. nesymetrický dimethylhydrazin (CAS 57-14-7); 5. kovová paliva, palivové směsi nebo „pyrotechnické“ směsi s částicemi v kulové, rozprášené, sféroidické, vločkové nebo mleté formě, vyráběné z materiálu s 99 % nebo vyšším obsahem některé z těchto položek: a. tyto kovy a jejich směsi: 1. beryllium (CAS 7440-41-7) s velikostí částic méně než 60 μm; 2. železný prach (CAS 7439-89-6) s velikostí částic 3 μm nebo méně vyráběný redukcí oxidu železa vodíkem; b. směsi obsahující některou z těchto položek: 1. zirkonium (CAS 7440-67-7), hořčík (CAS 7439-95-4) a jejich slitiny s velikostí částic méně než 60 μm; nebo 2. bórová (CAS 7440-42-8) nebo bórkarbidová (CAS 12069-32-8) paliva s čistotou 85 % nebo vyšší a s velikostí částic méně než 60 μm; 6. vojenské materiály obsahující zahušťovadla pro uhlovodíková paliva, se speciálním složením pro plamenomety nebo zápalnou munici, jako kovové stearany (například oktal (CAS 637-12-7)) nebo palmitáty; 7. chloristany, chlorečnany a chromany ve směsi s práškovým kovem nebo jinou složkou vysoce výkonných paliv; 8. kulovitý nebo sféroidální práškový hliník (CAS 7429-90-5) s velikostí částic 60 μm nebo méně, vyráběný z materiálu s 99% nebo vyšším obsahem hliníku; 9. titansubhybrid (TiHn) se stechiometrií n = 0,65-1,68. 10. kapalná paliva s vysokou energetickou hustotou neuvedená v bodě SVMe 8 c) 1: a. palivové směsi obsahující pevná i kapalná paliva (například bórová suspenze) s energetickou hustotou vyjádřenou na základě hmotnosti v hodnotě 40 MJ/kg nebo vyšší; b. jiná paliva a palivová aditiva s vysokou energetickou hustotou (například kuban, iontové roztoky, JP-7, JP-10) s energetickou hustotou vyjádřenou na základě objemu v hodnotě 37,5 GJ/m3 nebo vyšší, měřeno při teplotě 293 K (20 °C) a tlaku jedné atmosféry (101,325 kPa); 11. „pyrotechnické slože“ a pyroforické materiály: a. „pyrotechnické slože“ nebo pyroforické materiály se speciálním složením pro posílení nebo kontrolu výroby energie v podobě záření v jakékoli části infračerveného spektra; b. směsi hořčíku, polytetrafluorethylenu (PTFE) a některého kopolymeru vinyliden-hexafluoropropylendifluoridu (například MTV); 12. palivové směsi, „pyrotechnické“ směsi nebo „energetické materiály“, které nejsou uvedeny jinde v bodě SVMe 8 a které splňují všechny tyto požadavky: a. obsahují více než 0,5 % částic kteréhokoli z následujících prvků: 1. hliník; 2. beryllium; 3. bór; 4. zirkonium; 5. hořčík; nebo 6. titan; b. částice uvedené v bodě SVMe 8 c) 12 a) s velikostí částice v kterémkoli směru nižší než 200 nm a c. částice uvedené v bodě SVMe 8 c) 12 a) s obsahem kovu 60 % nebo vyšším; d. okysličovadla a jejich směsi: 1. ADN (amoniumdinitramid nebo SR 12) (CAS 140456-78-6); 2. AP (chloristan amonný) (CAS 7790-98-9); 3. sloučeniny složené z fluoru a libovolné z následujících položek: a. ostatní halogeny; b. kyslík; nebo c. dusík; 4. DNAD (1,3-dinitro-1,3-diazetidin) (CAS 78246-06-7); 5. HAN (dusičnan hydroxylaminu) (CAS 13465-08-2); 6. HAP (chloristan hydroxylaminu) (CAS 15588-62-2). 7. HNF (nitromravenčan hydrazinia) (CAS 20773-28-8); 8. dusičnan hydrazinu (CAS 37836-27-4); 9. chloristan hydrazinu (CAS 27978-54-7); 10. kapalná okysličovadla složená z (nebo s obsahem) inhibované červené dýmavé kyseliny dusičné (IRFNA) (CAS 8007-58-7); Poznámka: SVMe 8 d) 10. se nevztahuje na neinhibovanou dýmavou kyselinu dusičnou. e. pojiva, plastifikátory, monomery a polymery: 1. AMMO (azidomethyl methyloxetan a jeho polymery) (CAS 90683-29-7) (viz také jeho „prekurzory“ uvedené pod bodem SVMe 8 g) 1.); 2. BAMO (3,3-bis(azidomethyl)oxetan a jeho polymery) (CAS 17607-20-4) (viz také jeho „prekurzory“ uvedené pod bodem SVMe 8 g) 1.); 3. BDNPA (bis (2,2-dinitropropyl)acetal) (CAS 5108-69-0); 4. BDNPF (bis (2,2-dinitropropyl)formal) (CAS 5917-61-3), 5. BTTN (butantrioltrinitrát) (CAS 6659-60-5) (viz také jeho „prekurzory“ pod bodem SVMe 8 g) 8.); 6. energetické monomery, plastifikátory nebo polymery se speciálním složením pro vojenské použití a s obsahem jakékoli z těchto látek: a. nitro skupiny; b. azido skupiny; c. nitrát skupiny; d. nitraza skupiny; nebo e. difluoroamino skupiny; 7. FAMAO (3-difluoroaminomethyl-3-azidomethyl oxetan) a jeho polymery; 8. FEFO (bis-(2-fluoro-2,2-dinitroethyl)formal) (CAS 17003-79-1); 9. FPF-1 (poly-2,2,3,3,4,4-hexafluoropentan-1,5-diol formal) (CAS 376-90-9); 10. FPF-3 (poly-2,4,4,5,5,6,6-heptafluoro-2-tri-fluoromethyl-3-oxaheptan-1,7-diol formal); 11. GAP (glycidylazidpolymer) (CAS 143178-24-9) a jeho deriváty; 12. HTPB (hydroxylem zakončený polybutadien (HTPB) s funkčností hydroxylu rovnající se nebo větší než 2,2 a menší nebo rovnající se 2,4, s hodnotou hydroxylu menší než 0,77 meq/g a s viskozitou při 30 °C menší než 47 poise (CAS 69102-90-5); 13. poly(epichlorohydrin) s funkčností alkoholových skupin o nízké molekulové hmotnosti (méně než 10 000), takto: a. poly(epichlorohydrindiol); b. poly(epichlorohydrintriol); 14. NENAs (sloučeniny nitratoethylnitraminu) (CAS 17096-47-8, 85068-73-1, 82486-83-7, 82486-82-6 a 85954-06-9); 15. PGN (poly-GLYN, polyglycidylnitrát nebo poly(nitratomethyloxiran)) (CAS 27814-48-8); 16. poly-NIMMO (poly-nitratomethylmethyloxetan), poly-NMMO nebo poly(3-nitratomethyl, 3-methyloxetan) (CAS 84051-81-0); 17. polynitroortokarbonáty, 18. TVOPA (1,2,3-tris[1,2-bis(difluoroamino)etoxy]propan, čili tris vinoxy propan adduct) (CAS 53159-39-0); 19. 4,5 diazido-methyl-2-methyl-1,2,3-triazol (iso-DAMTR); 20. PNO (poly(3-nitrato-oxetan)); f. „aditiva“: 1. zásaditý salicylát měďnatý (CAS 62320-94-9); 2. BHEGA (bis-(2-hydroxyethyl) glykolamid) (CAS 17409-41-5); 3. BNO (butadiennitriloxid); 4. ferocenové deriváty: a. butacen (CAS 125856-62-4); b. katocen (2,2-bis-ethylferocenylpropan) (CAS 37206 -42-1) c. kyseliny ferocenkarboxylové a estery kyselin ferocenkarboxylových, d. n-butylferocen (CAS 31904-29-7); e. ostatní aditované polymerní ferocenové deriváty, které nejsou uvedeny jinde v bodě SVMe 8 f) 4; f. ethylferocen (CAS 1273-89-8); g. propylferocen; h. pentylferocen (CAS 1274-00-6); i. dicyclopentylferocen; j. dicyclohexylferocen; k. diethylferocen (CAS 1273-97-8); l. dipropylferocen; m. dibutylferocen (CAS 1274-08-4); n. dihexylferocen (CAS 93894-59-8); o. acetylferocen (CAS 1271-55-2)/1,1'-diacetylferocen (CAS 1273-94-5); 5. beta-resorcylát olova (CAS 20936-32-7); 6. citrát olovnatý (CAS 14450-60-3); 7. olovnato-měďnaté chelátové sloučeniny beta-resorcylátu nebo salicylátů (CAS 68411-07-4); 8. maleát olovnatý (CAS 19136-34-6); 9. salicylát olovnatý (CAS 15748-73-9); 10. ciničitan (strannát) olovnatý (CAS 12036-31-6); 11. MAPO (tris-1-(2-methyl)aziridinylfosfinoxid) (CAS 57-39-6); BOBBA 8 (bis(2-methylatiridinyl) 2-(2-hydroxypropanoxy)-propylaminofosfinoxid) a další MAPO deriváty; 12. Methyl BAPO (bis-(2-methylaziridinyl)methylaminofosfinoxid) (CAS 85068-72-0); 13. N-methyl-p-nitroanilin (CAS 100-15-2); 14. 3-nitraza-1,5-pentandiisokyanát (CAS 7406-61-9); 15. organokovová syntézní činidla: a. neopentyl (diallyl) oxy, tri (dioktyl) titanfosfát (CAS 103850-22-2); známý také jako titanium IV, 2,2(bis 2-propenolatomethyl, butanolat, tris (dioctyl) fosfát) (CAS 110438-25-0); nebo LICA 12 (CAS 103850-22-2); b. titanium IV, (2-propenolato-1) methyl, n-propanolatomethyl) butanolat-1, tris(dioktyl)pyrofosfát, nebo KR3538; c. titanium IV, (2-propenolato-1) methyl, n-propanolatomethyl) butanolat-1, tris(dioktyl)fosfát; 16. polykyanodifluoroaminoethylenoxid; 17. pojiva: a. 1,1R.1S-trimesoyl-tris[2-ethylaziridin] (HX-868, BITA) (CAS 7722-73-8); b. polyfunkční aziridinamidy s isoftalovou- trimesinovou- isokyanurovou- nebo trimethyladipovou strukturou, které mají rovněž 2-methylaziridinovou nebo 2-ethylaziridinovou skupinu; 18. propylenimin, 2-methylaziridin (CAS 75-55-8); 19. superjemný oxid železa (Fe2O3) (CAS 1317-60-8) se specifickým povrchem větším než 250 m2/g a s průměrnou velikostí částic 3,0 nm nebo menší (CAS 1309-37-1); 20. TEPAN (tetraethylenpentaaminakrylonitril) (CAS 68412-45-3); kyanoethylované polyaminy a jejich soli; 21. TEPANOL(tetraethylenpentaaminakrylonitrilglycidol) (CAS 68412-46-4); kyanoethylované polyaminy aditované glycidolem a jejich soli; 22. TPB (trifenylbismut) (CAS 603-33-8); 23. TEPB (tris(ethoxyfenyl)bismut) (CAS 90591-48-3); g. „prekurzory“ 1. BCMO (3,3-bis(chlormethyl)oxetan) (CAS 78-71-7) (viz také bod SVMe 8 e) 1. a e) 2.); 2. dinitroazetidin-t-butylová sůl (CAS 125735-38-8) (viz také bod SVMe 8 a) 28.); 3. deriváty hexaazaisowurtzitanu včetně HBIW (hexabenzylhexaazaisowurtzitan) (CAS 124782-15-6) (viz také bod SVMe 8 a) 4.) a TAIW (tetraacetyldibenzylhexaazaisowurtzitan) (CAS 182763-60-6) (viz také bod SVMe 8 a) 4.); 4. položka není od roku 2013 považována za vojenský materiál; 5. TAT (1,3,5,7-tetraacetyl-1,3,5,7-tetraazacyklooktan (CAS 41378-98-7) (viz také bod SVMe 8 a) 13.); 6. 1,4,5,8-tetraazadekalin (CAS 5409-42-7) (viz také bod SVMe 8 a) 27.); 7. 1,3,5-trichlorobenzen (CAS 108-70-3) (viz také bod SVMe 8 a) 23.); 8. 1,2,4-trihydroxybutan (1,2,4-butantriol) (CAS 3068-00-6) (viz také bod SVMe 8 e) 5.); 9. DADN (1,5-diacetyl-3,7-dinitro-1,3,5,7-tetraaza-cyclooktan) (viz také bod SVMe 8. a) 13.) Poznámka 1 : Letecká paliva podle bodu SVMe 8 c) 1. jsou finální výrobky, nikoli jejich složky. Poznámka 2 : Bod SVMe 8 c) 4. a) se nevztahuje na hydrazinové „směsi“ se speciálním složením pro potlačení koroze. Poznámka 3 : Bod SVMe 8 c) 5. se vztahuje na výbušniny a paliva, bez ohledu na to, zda jsou kovy či slitiny zapouzdřené v hliníku, hořčíku, zirkoniu nebo berylliu. Poznámka 4 : Bod SVMe 8 c) 5. b) se vztahuje pouze na kovová paliva ve formě částic, pokud jsou smíchaná s jinými látkami za účelem vytvoření směsi pro vojenské účely, jako jsou suspenze tekutých hnacích hmot, pevné hnací hmoty nebo pyrotechnické směsi. Poznámka 5 : Bod SVMe 8 c) 5. b) 2. se nevztahuje na bór a bórkarbid obohacený bórem-10 (celkový obsah bóru-10 je 20 % nebo více). Poznámka 6 : Bod SVMe 8 c) 10. b) se nevztahuje na JP-4, JP-8, fosilní rafinovaná paliva nebo biopaliva nebo na motorová paliva s osvědčením pro užití v civilním letectví. Poznámka 7 : Bod SVMe 8 d) 3. se nevztahuje na chlortrifluorid (CAS 7790-91-2). Poznámka 8 : Bod SVMe 8 d) 3. se nevztahuje na fluorid dusitý (CAS 7783-54-2) v plynném skupenství. Poznámka 9 : SVMe 8 d) 10. se nevztahuje na neinhibovanou dýmavou kyselinu dusičnou. Poznámka 10 : SVMe 8 f) 17 b) se vztahuje rovněž na: a. 1,1'- H-Isoftaloyl-bis[2-methylaziridin] (HX-752) (CAS 7652-64-4); b. 2,4,6-tris(2-ethylaziridin-1-yl)-1,3,5-triazin (HX-874) (CAS 18924-91-9); c. 1,1'-trimethyladipoyl-bis(2-ethylaziridin) (HX-877) (CAS 71463-62-2); Poznámka 11 : V bodě SVMe 8 g) jsou odkazy na „energetické materiály“, vyráběné z těchto látek. Poznámka 12 : Bod SVMe 8 se nevztahuje na následující látky, pokud nejsou ve sloučenině nebo směsi s „energetickým materiálem“ podle bodu SVMe 8 a) nebo s práškovými kovy podle bodu SVMe 8 c): a. pikrát amonný (CAS 131-74-8); b. černý prach; c. hexanitrodifenylamin (CAS 131-73-7); d difluoramin (CAS 10405-27-3); e. nitroškrob (CAS 9056-38-6); f. dusičnan (nitrát) draselný (CAS 7757-79-1); g. tetranitronaftalen; h. trinitroanisol; i. trinitronaftalen; j. trinitroxylen; k. N-pyrrolidinon; 1-methyl-2-pyrrolidinon (CAS 872-50-4); l. dioktylmaleát (CAS 142-16-5); m. ethylhexylakrylát (CAS 103-11-7); n. triethylhliník (triethylaluminium, TEA) (CAS 97-93-8), trimethylhliník (trimethylaluminium, TMA) (CAS 75-24-1) a další pyroforické kovové alkyly a aryly lithia, sodíku, hořčíku, zinku a bóru; o. nitrocelulóza (CAS 9004-70-0); p. nitroglycerin (glyceroltrinitrát, trinitroglycerin) (NG) (CAS 55-63-0); q. 2,4,6-trinitrotoluen (TNT) (CAS 118-96-7); r. ethylendiamindinitrát (EDDN) (CAS 20829-66-7); s. pentaerytritoltetranitrát (PETN) (CAS 78-11-5); t. azid olovnatý (CAS 13424-46-9),styfnát olova (CAS 15245-44-0) a zásaditý styfnát olova (CAS 12403-82-6), primární výbušniny nebo zážehové slože obsahující azidy nebo komplexní soli azidů; u. triethylenglykoldinitrát (TEGDN) (CAS 111-22-8); v. 2,4,6-trinitroresorcinol (kyselina styfnová) (CAS 82-71-3); w. diethyldifenyl močovina (CAS 85-98-3); dimethyldifenyl močovina (CAS 611-92-7); methylethyldifenyl močovina (centrality); x. N,N-difenyl močovina (nesymetrická difenyl močovina) (CAS 603-54-3); y. methyl-N,N-difenyl močovina (methyl nesymetrická difenyl močovina) (CAS 13114-72-2); z. ethyl-N,N-difenyl močovina (ethyl nesymetrická difenyl močovina) (CAS 64544-71-4); aa. 2-nitrodifenylamin (2-NDPA) (CAS 119-75-5); bb. 4-nitrodifenylamin (4-NDPA) (CAS 836-30-6); cc. 2,2-dinitropropanol (CAS 918-52-5); dd. nitroguanidin (CAS 556-88-7) (viz položku 1C011 d) na seznamu EU zboží dvojího užití). Poznámka 13 : Bod SVMe 8 se nevztahuje na chloristan amonný (SVMe 8 d) 2), NTO (SVMe 8 a) 18) nebo katocen (SVMe 8 f) 4 b)), splňují-li všechny tyto podmínky: a. mají speciální tvar a složení pro využití v civilních zařízeních pro tvorbu plynu; b. jedná se o sloučeninu nebo směs s neaktivními termosetovými pojivy či plastifikátory a hmotnost nepřesahuje 250 gramů; c. maximální množství chloristanu amonného (SVMe 8 d) 2) nepřesahuje 80 % hmotnosti aktivního materiálu; d. množství NTO (SVMe 8 a) 18) činí 4 g nebo méně a e. množství katocenu (SVMe 8 f) 4 b)) činí 1 gram nebo méně. SVMe 9 Válečná plavidla (hladinová i podmořská), speciální námořní výzbroj a výstroj, příslušenství, součásti a jiná hladinová plavidla: Odkaz: Naváděcí a navigační zařízení viz bod SVMe 11. a. Plavidla a součásti: 1. Plavidla (hladinová a podmořská) zvláště určená nebo upravená pro vojenské použití, bez ohledu na to, jaký je jejich současný stav údržby nebo provozuschopnosti a zda jsou vybavena nosiči zbraní nebo obrněna, dále trupy nebo části trupů takových plavidel a příslušné součásti speciálně určené pro vojenské použití; 2. Hladinová plavidla jiná než ta, jež jsou uvedena v bodě SVMe 9 a) 1, je-li k plavidlu připevněna nebo tvoří-li jeho součást kterákoli z těchto položek: a. samočinné zbraně s ráží 12,7 mm nebo větší, uvedené v bodě SVMe 1, nebo zbraně uvedené v bodech SVMe 2, SVMe 4, SVMe 12 nebo SVMe 19, nebo „úchyty“ či místa upevnění pro takové zbraně; Technická poznámka „Úchytem“ se rozumí úchyt či zesílení konstrukce pro účely instalace zbraní. b. systémy řízení palby uvedené v bodě SVMe 5; c. obě tyto položky: 1. ochrana proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním (CBRN) a 2. „oplachovací či mycí systém“ určený pro dekontaminaci; nebo Technické poznámky 1. „Ochrana CBRN“ je oddělený vnitřní prostor obsahující přetlakování, izolace ventilačních systémů, omezené výstupy ventilace s filtry CBRN a omezené vchody pro posádku obsahující přechodovou komoru. 2. „Oplachovací či mycí systém“ je systém rozstřikující mořskou vodu schopný pokropit současně vnější nástavbu a paluby plavidla. d. aktivní systémy zbraňových protiopatření uvedené v bodech SVMe 4 b), SVMe 5 c) nebo SVMe 11 a) mající kteroukoli z následujících vlastností: 1. „ochrana CBRN“; 2. trup a nástavba navržené speciálně ke snížení profilu zachytitelného radarem; 3. prostředky na redukci termální stopy (například chladicí systém výfukových plynů), s výjimkou těch, jež jsou speciálně určeny ke zvýšení celkového výkonu energetické centrály nebo ke snížení dopadu na životní prostředí; nebo 4. demagnetizační systém, jehož účelem je omezit magnetickou stopu celého plavidla; b. Motory a pohonné systémy určené speciálně pro vojenské účely a součásti určené speciálně pro vojenské účely: 1. vznětové motory speciálně určené pro ponorky, mající obě tyto vlastnosti: a. výkon 1,12 MW (1 500 k) nebo vyšší a b. rychlost otáčení 700 ot./min. nebo vyšší; 2. elektrické motory speciálně určené pro ponorky, mající všechny tyto vlastnosti: a. výkon vyšší než 0,75 MW (1 000 k); b. rychlé reverzování chodu; c. chlazení kapalinou a d. zcela uzavřený plášť; 3. nemagnetické vznětové motory mající obě tyto vlastnosti: a. výkon 37,3 kW (50 k) nebo vyšší a b. nemagnetický obsah přesahující 75 % celkové hmoty; 4. „na vzduchu nezávislé pohonné systémy“ (AIP) zvláště určené pro ponorky; Technická poznámka „Na vzduchu nezávislý pohonný systém“ (AIP) umožňuje, aby u ponořené ponorky fungoval pohonný systém bez přístupu k atmosférickému kyslíku po delší dobu, než by jinak dovolovaly baterie. Pro účely bodu SVMe 0 b) 4. AIP nezahrnuje pohon využívající jadernou energii. c. podvodní detekční zařízení určená speciálně pro vojenské účely, jejich ovládací systémy a součásti speciálně určené pro vojenské účely; d. protiponorkové a protitorpédové sítě speciálně určené pro vojenské účely; e. položka není od roku 2003 považována za vojenský materiál; f. penetrátory a konektory trupu určené speciálně pro vojenské účely, které umožňují interakci se zařízením vně plavidla, a součásti určené speciálně pro vojenské účely; g. tichá ložiska mající kteroukoli z následujících vlastností, jejich součásti a výzbroj a výstroj obsahující taková ložiska, speciálně určené pro vojenské použití: 1. plynový nebo magnetický závěs; 2. aktivní systémy kontroly stopy; nebo 3. kontrolní systémy na potlačení vibrací. Poznámka: Bod SVMe 9 f) zahrnuje například konektory jednovodičové, mnohovodičové, koaxiální nebo vlnovodné, a zařízení pro pronikání trupem, která jsou obojí schopná odolat prosakování z venku a zachovat si požadované vlastnosti v podmořské hloubce přesahující 100 m; dále konektory z optických vláken a optické penetrátory trupu, určené speciálně pro přenos „laserových“ paprsků bez ohledu na podmořskou hloubku. Bod SVMe 9 f) se nevztahuje na běžné pohonné hřídele a hydrodynamické penetrátory trupu s kontrolní tyčí. SVMe 10 „Letadla“, „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“, bezpilotní vzdušné prostředky („UAV“), letecké motory a výzbroj a výstroj „letadel“, související vybavení a součásti, speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití: Odkaz: Naváděcí a navigační zařízení viz bod SVMe 11. a. „letadla“ s posádkou a „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“ a pro ně speciálně určené součásti; b. položka není od roku 2011 považována za vojenský materiál; c. bezpilotní letadla, jejich vybavení a pro ně speciálně určené součásti: 1. „UAV“, dálkově pilotované vzdušné prostředky (RPV) a autonomní programovatelné prostředky a bezpilotní „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“; 2. startovací zařízení, návratové vybavení a pozemní vybavení; 3. vybavení určené pro řídicí a kontrolní účely; d. hnací letecké motory a pro ně speciálně určené součásti; e. vybavení pro tankování ve vzduchu speciálně určené nebo upravené k některým z následujících speciálně určených součástí pro: 1. „letadla“ uvedená v bodě SVMe 10 a); nebo 2. bezpilotní letadla uvedená v bodě SVMe 10 c); f. ,pozemní vybavení‘ speciálně určené pro letadla uvedená v bodě SVMe 10 a) nebo pro letecké motory uvedené v bodě SVMe 10 d); Technická poznámka ,Pozemní vybavení‘ zahrnuje například zařízení pro tlakové plnění paliva a vybavení určené k usnadnění operací v omezených prostorech. g. záchranné systémy pro letecké posádky, bezpečnostní vybavení pro letecké posádky a další zařízení pro nouzový únik, které není uvedeno v bodě SVMe 10 a), určené pro „letadla“ uvedená v bodě SVMe 10 a); h. padáky, paraglidy a příslušné vybavení uvedené níže a pro ně speciálně určené součásti: 1. padáky neuvedené jinde ve Společném vojenském seznamu EU; 2. paraglidy; 3. vybavení speciálně určené pro výsadek parašutistů ve velké výšce (například obleky, speciální přilby, dýchací systémy, navigační zařízení); i. Řízené otevírací vybavení nebo automatické pilotní systémy určené pro náklady shazované padákem. Poznámka 1 : Bod SVMe 10 g) nezahrnuje přilby pro letecké posádky, které nejsou vybaveny, ani nemají zabudovány závěsky či úchytky, neobsahují vybavení uvedené na Společném vojenském seznamu EU. Odkaz: Přilby viz rovněž bod SVMe 13 c). Poznámka 2 : Bod SVMe 10 a) se nevztahuje na „letadla“ a „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“ nebo na varianty „letadel“ speciálně určené pro vojenské použití, které splňují všechny následující požadavky: a. nejedná se o bojová letadla; b. nejsou konfigurovány pro vojenské použití a nejsou vybaveny výstrojí či výzbrojí nebo doplňky speciálně určenými nebo upravenými pro vojenské použití a c. byly úřadem civilního letectví jednoho nebo více členských států EU nebo signatářské země Wassenaarského ujednání schváleny k civilnímu provozu. Poznámka 3 : Bod SVMe 10 d) se nevztahuje na: a. letecké motory určené nebo upravené k vojenským účelům, které byly úřady civilního letectví jednoho nebo více členských států EU nebo signatářské země Wassenaarského ujednání schváleny pro použití v „civilních letadlech“, nebo pro ně speciálně určené součásti; b. pístové motory nebo pro ně speciálně určené součásti, s výjimkou těch, které jsou speciálně určeny pro „UAV“. Poznámka 4 : Pro účely bodů SVMe 10 a) a SVMe 10 d) jsou součásti se speciálním určením a příslušné vybavení pro nevojenská „letadla“ nebo letecké motory upravené pro vojenské použití pouze takové vojenské součásti a příslušné vojenské vybavení, které jsou potřebné pro úpravu na vojenské použití. Poznámka 5 : Pro účely bodu SVMe 10 a) vojenské použití zahrnuje například: boj, vojenský průzkum, útok, vojenský výcvik, logistickou podporu a přepravu a výsadek, nebo shoz vojenské výzbroje či výstroje. Poznámka 6 : Bod SVMe 10 a) se nevztahuje na „letadla“, která splňují všechny tyto podmínky: a. byla poprvé vyrobena před rokem 1946; b. neobsahují položky uvedené ve Společném vojenském seznamu EU, ledaže jsou takové položky nezbytné pro bezpečnost a letovou způsobilost a jsou požadovány úřady civilního letectví jednoho nebo více členských států EU nebo signatářské země Wassenaarského ujednání a c. nenesou zbraně uvedené ve Společném vojenském seznamu EU, ledaže takové zbraně nejsou provozuschopné a není možno je znovu uvést do provozuschopného stavu. SVMe 11 Elektronické vybavení, „kosmické lodě“ a součásti nepodléhající kontrole podle jiných bodů Společného vojenského seznamu EU: a. elektronické vybavení speciálně určené pro vojenské použití a speciálně určené součásti pro toto vybavení; b. zařízení rušicí globální družicové navigační systémy a speciálně určené součásti pro toto vybavení; c. „kosmické lodě“ speciálně určené nebo upravené pro vojenské využití a součásti pro „kosmické lodě“ speciálně určené pro vojenské využití. Poznámka: Bod SVMe 11 a) zahrnuje například: a. zařízení pro elektronická protiopatření a ochranu proti nim (tj. vybavení, které slouží k vysílání chybových a klamných signálů do radarů nebo radiokomunikačních přijímačů nebo k jinému narušování příjmu, provozu nebo účinnosti nepřátelských elektronických přijímačů včetně jejich vybavení realizujícího protiopatření) včetně rušicích a protirušcích zařízení; b. kmitočtové agilní (rychle přeladitelné)elektronky; c. elektronické systémy nebo vybavení určené buď pro stálý přehled a monitorování elektromagnetického spektra pro vojenskou výzvědnou službu nebo pro účely bezpečnosti nebo pro maření takového pozorování a monitorování; d. podvodní protiopatření zahrnující například akustické a magnetické rušičky a klamné cíle, vybavení určené k vysílání chybových nebo klamných signálů do zvukových přijímačů; e. zařízení pro zajištění bezpečnosti zpracování dat, zařízení pro zajištění bezpečnosti dat a zařízení pro zajištění a kontrolu bezpečnosti přenosových linek využívající šifrovacích procesů; f. vybavení sloužící k identifikaci, autentizaci a vkládání klíčů a vybavení sloužící ke správě, tvorbě a distribuci klíčů; g. naváděcí a navigační vybavení; h. digitální zařízení pro radiokomunikaci využitím troposférického rozptylu; i. digitální demodulátory zvláště určené pro elektronický průzkum; j. „automatizované systémy velení a řízení“; Odkaz: Pro „programové vybavení“ související s vojenským softwarově definovaným přijímačem (SDR) viz SVMe 21 SVMe 12 Zbraňové systémy využívající kinetickou energii o vysoké rychlosti, příslušné vybavení a pro ně speciálně určené součásti: a. zbraňové systémy využívající kinetickou energii, konstruované speciálně pro ničení nebo znemožnění zničení cíle; b. Speciálně konstruovaná testovací a vyhodnocovací zařízení a testovací modely, včetně diagnostických přístrojů a cílů, sloužící ke zkouškám střel a systémů využívajících kinetickou energii. Odkaz: Pokud jde o zbraňové systémy používající podrážové (podkaliberní) střelivo nebo využívající pouze chemický pohon a pokud jde o pro ně určené střelivo, viz body SVMe 1 až SVMe 4. Poznámka 1 : Bod SVMe 12 zahrnuje tyto položky, pokud jsou speciálně určené pro zbraňové systémy využívající kinetickou energii: a. odpalovací pohonné systémy schopné urychlení hmot větších než 0,1 g na rychlosti převyšující 1,6 km/s v režimu jednotlivé nebo rychle se opakující palby; b. vybavení k výrobě primární energie, vytvoření elektrického pancíře, akumulaci energie (například vysokokapacitní kondenzátory), k řízení teploty a klimatizaci, přepínání, nebo k hospodaření s palivem; a elektrická rozhraní mezi funkcemi dodávky proudu a elektrickým ovládáním děla a dalších pohonů ve střelecké věži; Odkaz: Pokud jde o vysokokapacitní kondenzátory, viz rovněž položku 3A001 e) 2 seznamu EU zboží dvojího užití. c. systémy sloužící k zaměření a sledování cíle, řízení palby nebo vyhodnocení způsobených škod; d. pohonné systémy (příčného zrychlení) pro vyhledávání navádění, samonavádění nebo změny směru střel. Poznámka 2 : Bod SVMe 12 se vztahuje na zbraňové systémy, pro něž se využívá jakákoli z následujících metod pohonu: a. elektromagnetická; b. elektrotermální; c. plazmová; d. lehký plyn; nebo e. chemická (pokud je použita v kombinaci s některou z výše uvedených). SVMe 13 Pancéřové nebo ochranné vybavení, konstrukce a součásti: a. kovové nebo nekovové pancéřové pláty, které jsou: 1. vyrobené v souladu s vojenskými standardy nebo specifikacemi; nebo 2. vhodné pro vojenské použití. Odkaz: Pancéřové pláty pro osobní ochranu, viz bod SVMe 13 d) 2. b. konstrukce z kovových nebo nekovových materiálů nebo jejich kombinací, speciálně určené k balistické ochraně vojenských systémů a pro ně speciálně určené součásti; c. přilby vyrobené podle vojenských standardů nebo specifikací nebo srovnatelných vnitrostátních norem a jejich speciálně konstruované součásti (tj. skořepina přilby, vnitřní vystýlka a vycpávky); d. pancéřové pláty pro osobní ochranu nebo ochranné obleky a jejich součásti: 1. měkké pancéřované brnění nebo ochranné obleky vyrobené podle vojenských standardů nebo specifikací či srovnatelných norem a pro ně speciálně určené součásti; 2. pevné pancéřové pláty pro osobní ochranu poskytující balistickou ochranu úrovně III (NIJ 0101.06, červenec 2008) nebo vyšší, případně ochranu srovnatelné úrovně podle vnitrostátních norem. Poznámka 1 : Pro účely bodu SVMe 13 d) 1 vojenské standardy nebo specifikace zahrnují přinejmenším specifikace ochrany proti střepinám. Poznámka 2 : Bod SVMe 13 b) zahrnuje například materiály konstruované speciálně tak, aby vznikl reaktivní pancíř, nebo ke stavbě vojenských krytů. Poznámka 3 : Bod SVMe 13 c) se nevztahuje na konvenční ocelové přilby, neupravené ani nekonstruované tak, aby mohly nést některý druh doplňkových zařízení nebo jím byly přímo vybaveny. Poznámka 4 : Bod SVMe 13 c) a d) se nevztahuje na přilby, pancéřové ani ochranné oděvy, pokud svému uživateli slouží pro jeho vlastní osobní ochranu. Poznámka 5 : Jediné přilby zvláště určené pro osoby pověřené zneškodňováním nevybuchlých bomb podle bodu SVMe 13, jsou přilby zvláště určené pro vojenské užití. Odkaz 1: Viz též položku 1A005 seznamu EU zboží dvojího užití. Odkaz 2: Pokud jde o „vláknité materiály“ používané k výrobě ochranných oděvů a přileb, viz položka 1C010 na seznamu EU zboží dvojího užití. SVMe 14 ‚Specializované vybavení pro vojenský výcvik‛ nebo pro simulaci vojenských taktických situací, simulátory speciálně určené pro výcvik v používání jakékoliv palné zbraně nebo zbraně podle bodů SVMe 1 nebo SVMe 2 a pro ně speciálně určené součásti a doplňky. Technická poznámka Pojem ‚specializované vybavení pro vojenský výcvik‛ zahrnuje například vojenské typy trenažérů pro vedení útoku, trenažérů bojových letů, trenažérů pro radiolokační průzkum, generátorů radarových cílů, přístrojů k výcviku dělostřelby, protiponorkových válečných trenažérů, letových simulátorů (včetně trenažérů odstředivé síly pro výcvik pilotů nebo kosmonautů), radarových trenažérů, trenažérů navigačních letů, navigačních trenažérů, trenažérů odpalování řízených střel, vybavení k vizualizaci cíle, bezpilotních „letadel“, trenažérů výzbroje, trenažérů bezpilotních „letadel“, mobilní výcvikové jednotky a výcviková zařízení pro pozemní vojenské operace. Poznámka 1 : Bod SVMe 14 zahrnuje například systémy tvorby zobrazení a interaktivního prostředí pro simulátory, pokud jsou speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití. Poznámka 2 : Bod SVMe 14 se nevztahuje na vybavení určené speciálně pro výcvik v používání loveckých a sportovních zbraní. SVMe 15 Zobrazovací vybavení nebo vybavení pro ochranu proti průzkumu, konstruované speciálně pro vojenské účely a speciálně pro ně určené součásti a příslušenství: a. nahrávací zařízení a zařízení pro zpracování obrazu; b. kamery a fotopřístroje, fotografické vybavení a vybavení ke zpracování filmů; c. zesilovače jasu obrazu; d. infračervené nebo tepelné zobrazovací vybavení; e. zobrazovací radarové senzorové vybavení; f. vybavení sloužící k ochraně proti průzkumu a k rušení prostředků průzkumu, pro vybavení podle bodů SVMe 15 a) až SVMe 15 e). Poznámka 1 : Bod SVMe 15 f) zahrnuje například vybavení určené ke znehodnocování provozu nebo efektivnosti vojenských zobrazovacích systémů nebo k minimalizaci takových znehodnocujících účinků. Poznámka 2 : V bodě SVMe 15 označení speciálně určené součásti zahrnuje následující položky, pokud jsou speciálně konstruované k vojenskému použití: a. trubice (elektronky, klíčové prvky) konvertorů infračervených zobrazení; b. zesilovače jasu obrazu (jiné než první generace); c. mikrokanálkové desky; d. snímače nízkoúrovňových kamer; e. sady detektorů (včetně elektronických propojovacích nebo čtecích systémů); f. pyroelektrické snímače kamer; g. chladicí systémy pro zobrazovací systémy; h. fotochromité nebo elektrooptické elektronické závěrky s rychlostí závěrky menší než 100 μs, s výjimkou závěrek, které tvoří základní součást vysokorychlostních kamer; i. obrazové invertory z optických vláken; j. složené polovodičové fotokatody Poznámka 3 : Bod SVMe 15 se nevztahuje na „zesilovače jasu obrazu první generace“ nebo na vybavení speciálně určené pro osazení „zesilovače jasu obrazu první generace“. Odkaz: Klasifikace mířidel zbraní využívajících elektronkové „zesilovače jasu obrazu první generace“ viz body SVMe 1, SVMe 2 a SVMe 5 a). Odkaz: Viz také položky 6A002 a) 2. a 6A002 b) na seznamu EU zboží dvojího užití. SVMe 16 Výkovky, odlitky a další nedokončené výrobky, které jsou speciálně určeny pro položky podle bodů SVMe 1 až SVMe 4, SVMe 6, SVMe 9, SVMe 10, SVMe 12 nebo SVMe 19. Poznámka: Bod SVMe 16 se týká nedokončených výrobků, jsou-li rozpoznatelné podle složení materiálu, geometrie nebo funkce. SVMe 17 Různé vybavení, materiály a „knihovny“ a pro ně speciálně určené součásti: a. přístroje pro potápění a podvodní plavání speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití: 1. samostatné potápěcí přístroje recyklující vzduch s uzavřeným nebo polouzavřeným okruhem; 2. podvodní plovací přístroj speciálně určený pro použití s potápěcím přístrojem uvedeným v bodě SVMe 17 a) 1.; Odkaz: Viz rovněž položku 8A002 q) seznamu EU zboží dvojího užití. b. stavební zařízení určené speciálně pro vojenské použití; c. instalační prvky, nátěry, povlaky a úpravy sloužící k potlačení signatury určené speciálně pro vojenské použití; d. polní ženijní vybavení určené speciálně pro použití v bojovém pásmu; e. „roboty“, „robotické“ ovladače a „koncové efektory robotů“, které splňují některou z těchto vlastností: 1. je speciálně určeno pro vojenské použití; 2. obsahují prostředky k ochraně hydraulického vedení proti vnějšímu proražení způsobenému střepinami (například samotěsnící vedení) a používají hydraulické kapaliny s body vznícení vyššími než 839 K (566 °C); nebo 3. jsou speciálně určené nebo vyčleněné k provozu v prostředí elektromagnetických impulsů; Technická poznámka Elektromagnetickým impulsem se nerozumí neúmyslná interference způsobená elektromagnetickým zářením z nedalekého zařízení (například stroje, přístroje či elektronické vybavení) nebo bleskem. f. „knihovny“ speciálně určené nebo uzpůsobené pro vojenské použití se systémy, vybavením, nebo součástmi podle Společného vojenského seznamu EU;; g. vybavení k výrobě jaderné energie nebo pohonné systémy, včetně „jaderných reaktorů“, určené speciálně k vojenskému použití a jejich součásti speciálně určené nebo ,upravené‘ k vojenskému použití; h. zařízení nebo materiály potažené nebo jinak upravené k potlačení signatury, určené speciálně pro vojenské použití, jiné než ty, které jsou uvedeny u jiných bodů Společného vojenského seznamu EU; i. simulátory speciálně určené pro vojenské „jaderné reaktory“; j. mobilní opravárenské dílny speciálně určené nebo ,upravené‘ pro opravu a údržbu vojenské výstroje a výzbroje; k. polní generátory speciálně určené nebo ,upravené‘ pro vojenské použití; l. kontejnery speciálně určené nebo ,upravené‘ pro vojenské použití; m. trajekty, jiné než ty, které jsou uvedeny u jiných bodů Společného vojenského seznamu EU, mosty a pontony speciálně určené pro vojenské použití; n. testovací modely speciálně určené pro „vývoj“ položek uvedených v bodech SVMe 4, SVMe 6, SVMe 9 nebo SVMe 10; o. ochranné vybavení proti laserům (například ochrana očí nebo senzorů) speciálně určené pro vojenské použití; p. „palivové články“ kromě palivových článků uvedených jinde ve Společném vojenském seznamu EU speciálně určené nebo ,upravené‘ pro vojenské použití. Technické poznámky 1. Pro účely bodu SVMe 17 se slovem ,upravený‘ rozumí změna konstrukční, elektrické, mechanické nebo jiné povahy, jež nevojenskému předmětu dodává vojenské schopnosti ekvivalentní předmětu, který je speciálně určen pro vojenské použití. SVMe 18 ,Výrobní‛ zařízení a součásti: a. speciálně určené nebo upravené ,výrobní‘ zařízení sloužící k ,výrobě‘ výrobků zahrnutých v seznamu a pro ně speciálně určené součásti; b. speciálně určená zařízení pro zkoušky vlivů na životní prostředí a pro ně speciálně určené vybavení, sloužící k certifikaci, kvalifikaci nebo testování výrobků uvedených ve Společném vojenském seznamu EU. Technická poznámka Pro účely bodu SVMe 18 zahrnuje pojem „výroba“ konstrukci, posouzení, zhotovení, testování a kontrolu. Poznámka: Body SVMe 18 a) a SVMe 18 b) zahrnují například následující vybavení: a. kontinuální nitrátory; b. odstředivé testovací přístroje nebo vybavení, která mají některou z těchto vlastností: 1. pohon motorem nebo motory s celkovým jmenovitým výkonem větším než 298 kW (400 k); 2. schopnost nést užitečné zatížení minimálně 113 kg; nebo 3. schopnost vyvinout odstředivé zrychlení minimálně 8 g s minimálním užitečným zatížením 91 kg; c. dehydratační lisy; d. šnekové vytlačovací stroje speciálně určené nebo upravené k lisování vojenských výbušnin; e. řezací stroje ke kalibraci slisovaných pohonných hmot; f. čisticí bubny s průměrem minimálně 1,85 m a s kapacitou větší než 227 kg; g. průběžné míchače pevných pohonných hmot; h. kapalinou poháněné mlýny pro mletí a drcení složek vojenských výbušnin; i. zařízení sloužící k dosažení kulovitého tvaru a shodné velikosti částic práškových kovů vyjmenovaných v bodě SVMe 8 c) 8.; j. konvekční měniče proudu pro přeměnu materiálů vyjmenovaných v bodě SVMe 8 c) 3. SVMe 19 Zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie, příslušná vybavení, vybavení pro protiopatření a testovací modely, a dále pro ně speciálně určené součásti: a. „laserové“ systémy určené speciálně pro ničení nebo znemožnění splnění úkolu cíle; b. systémy vyzařující paprsek částic, schopné ničení nebo znemožnění splnění úkolu cíle; c. vysokovýkonné radiofrekvenční systémy schopné ničení nebo znemožnění splnění úkolu cíle; d. vybavení speciálně určené pro odhalování a identifikaci systémů podle bodů SVMe 19 a) až SVMe 19 c), nebo pro ochranu před nimi; e. modely fyzického testování systémů, vybavení a součástek podle bodu SVMe 19; f. „laserové“ systémy určené speciálně ke způsobení trvalé slepoty pro nepodpořený zrak, tj. nekryté oko nebo oko vybavené korekčními pomůckami vidění. Poznámka 1 : Zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie podle bodu SVMe 19 zahrnují systémy, jejichž schopnost je odvozena od řízeného použití: a. „laserů“ s dostatečným výkonem ke způsobení destrukce způsobem podobným konvenčnímu střelivu; b. urychlovačů částic, které s destruktivní silou vrhají paprsek nabitých nebo neutrálních částic; c. radiofrekvenční vysílače s vysokým impulsním nebo průměrným výkonem, které vytvářejí pole dostatečně silná s ke zneschopnění elektronických obvodů vzdáleného cíle. Poznámka 2 : Bod SVMe 19 zahrnuje například tyto položky, pokud jsou speciálně určené pro zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie: a. vybavení k výrobě primární energie, akumulaci energie, k přepínání, modulaci výkonu nebo k hospodaření s palivem; b. systémy pro zaměření a sledování cíle; c systémy schopné vyhodnocení škod způsobených na cíli, zničení cíle nebo znemožnění zničení cíle; d. vybavení pro manipulaci s paprskem, jeho šíření a zaměřování; e. vybavení umožňující rychlé směrování paprsku pro potřeby operací proti skupině cílů; f. adaptivní optika a zařízení pro fázové sdružovače; g. proudové injektory paprsků záporných iontů vodíku; h. součásti urychlovačů „způsobilé pro nasazení v kosmu“; i. vybavení k zaostřování paprsků záporných iontů; j. vybavení pro řízení a směrování vysokoenergetického paprsku iontů; k. fólie „způsobilé pro nasazení v kosmu,“ které slouží k neutralizaci paprsků se zápornými jonty vodíku. SVMe 20 Kryogenní a „supravodivé“ vybavení a pro něj speciálně určené součásti a doplňky: a. vybavení speciálně určené nebo konfigurované pro instalaci v dopravním prostředku určeném pro vojenské pozemní, námořní, vzdušné nebo kosmické nasazení, které je schopné provozu za pohybu a je schopné vytvářet nebo udržovat teploty nižší než 103 K (- 170 °C); b. „supravodivé“ elektrické vybavení (rotační stroje a transformátory) speciálně určené nebo konfigurované pro instalaci v dopravním prostředku určeném pro vojenské pozemní, námořní, vzdušné nebo kosmické použití, a které je schopno provozu za pohybu. Poznámka 1 : Bod SVMe 20 a) zahrnuje například mobilní systémy, které mají zabudovaná příslušenství nebo součásti vyrobené z nekovových nebo elektricky nevodivých látek, jako jsou plasty případně látky impregnované epoxidovou pryskyřicí, nebo jich využívají. Poznámka 2 : Bod SVMe 20 b) se nevztahuje na hybridní homopolární stejnosměrné generátory, které mají jednopólové armatury z běžného kovu, jež rotují v magnetickém poli vytvářeném supravodivými cívkami, za předpokladu, že tyto cívky jsou jedinými supravodivými součástmi v generátoru. SVMe 21 „Programové vybavení“: a. „programové vybavení“ speciálně určené nebo upravené k některým z následujících účelů: 1. „vývoj“, „výrobu“, provoz nebo údržbu zařízení podle Společného vojenského seznamu EU; 2. „vývoj“ nebo „výrobu“ materiálů podle Společného vojenského seznamu EU; 3. „vývoj“, „výrobu“, provoz nebo údržbu „programového vybavení“ podle Společného vojenského seznamu EU.; b. specifické „programové vybavení“, jiné, než jaké je uvedeno v bodě SVMe 21 a): 1. „programové vybavení“ speciálně vytvořené pro vojenské použití a speciálně určené pro modelování, simulaci nebo vyhodnocování vojenských zbraňových systémů; 2. „programové vybavení“ speciálně určené pro vojenské použití a speciálně určené pro modelování nebo simulaci operačních vojenských scénářů; 3. „programové vybavení“ pro stanovení účinků konvenčních, jaderných, chemických nebo biologických zbraní; 4. „programové vybavení“ speciálně vytvořené pro vojenské použití a speciálně určené pro aplikace Velení, komunikace, řízení a zpravodajství (C3I) nebo Velení, komunikace, řízení, počítače a zpravodajství (C4I); c. „programové vybavení“, jiné, než jaké je uvedeno v bodě SVMe 21 a) nebo SVMe 21 b), speciálně určené nebo upravené tak, aby vybavení, jež není uvedeno na Společném vojenském seznamu EU, mohlo plnit vojenské funkce, jaké plní vybavení podle Společného vojenského seznamu EU. SVMe 22 „Technologie“: a. „technologie“ výslovně neuvedená v bodě SVMe 22 b), která je „potřebná“ pro „vývoj“, „výrobu“, provoz, instalaci, údržbu (kontrolu), běžné a celkové opravy nebo obnovu položek uvedených na Společném vojenském seznamu EU; b. „Technologie“: 1. „technologie“ „potřebná“ pro konstrukci, montáž součástek, provoz, údržbu a opravu reprodukčních instalačních celků pro položky uvedené na Společném vojenském seznamu EU, a to i v tom případě, že součásti takových výrobních zařízení nejsou uvedeny; 2. „technologie“ „určená“ pro „vývoj“ a „výrobu“ ručních palných zbraní, a to i pokud je využívána k výrobě replik starožitných ručních palných zbraní; 3. položka není od roku 2013 považována za vojenský materiál; Odkaz: „Technologie“ dříve vymezené v bodě SVMe 22 b) 3, viz bod SVMe 22 a). 4. položka není od roku 2013 považována za vojenský materiál; Odkaz: „Technologie“ dříve vymezené v bodě SVMe 22 b) 4, viz bod SVMe 22 a). 5. „technologie“ „potřebná“ výhradně pro začlenění „biokatalyzátorů“ podle bodu SVMe 7 i) 1. do vojenských nosných látek nebo vojenského materiálu. Poznámka 1 : „Technologie“ „potřebné“ pro „vývoj“, „výrobu“, provoz, instalaci, údržbu (kontrolu), běžné a celkové opravy nebo obnovu položek uvedených ve Společném vojenském seznamu Evropské unie zůstávají pod kontrolou i v případě, když se použijí pro některou z položek neuvedených ve Společném vojenském seznamu Evropské unie. Poznámka 2 : Bod SVMe 22 se nevztahuje na: a. „technologii“, která je minimem nutným pro instalaci, provoz, údržbu (kontrolu) nebo opravu položek nepodléhajících kontrole nebo takových, jejichž vývoz byl povolen; b. „technologii“, která je „ve veřejném užívání“, představuje „základní vědecký výzkum“ či minimum informací nezbytných pro přihlašování patentů; c. „technologii“ pro magnetickou indukci sloužící k nepřetržitému pohonu civilních dopravních zařízení. OBECNÉ POZNÁMKY Poznámka 1 : Položky uvedené v SVMe 1 až SVMe 22 zahrnují též služby s nimi související. Poznámka 2 : Splněním povinností podle zákona č. 38/1994 Sb. nejsou dotčeny povinnosti stanovené podle jiných právních předpisů, např. podle zákona č. 228/2005 Sb., a například pokud jde o položky uvedené v SVMe 3, 4, 7 a 8 povinnosti podle zákona č. 61/1988 Sb. VYMEZENÍ POJMŮ POUŽÍVANÝCH V TOMTO SEZNAMU Následuje vymezení pojmů používaných v tomto seznamu seřazených podle abecedy: Poznámka 1 : Vymezené pojmy se používají v celém seznamu. Odkazy jsou čistě informativní a nemají žádný vliv na obecnou platnost vymezených pojmů v celém seznamu. Poznámka 2 : Slova a pojmy uvedené v tomto seznamu vymezených pojmů nabývají vymezeného významu pouze, jsou-li označeny „dvojitými uvozovkami“. Definice termínů uváděných v jednoduchých uvozovkách jsou uvedeny v technické poznámce vztahující se k příslušné položce. Jinak mají slova a pojmy svůj běžně používaný (slovníkový) význam. SVMe 8 „Aditiva“ Látky používané ve výbušných směsích za účelem zlepšení jejich vlastností. SVMe 11 „Automatizované systémy velení a řízení“ Elektronické systémy, jejichž prostřednictvím dochází k vložení, zpracování a předávání informací nezbytných pro účinné velení uskupením, hlavním i taktickým formacím, jednotkám, plavidlům, nebo zbraním spadajícím pod příslušné velení. Pro uvedené účely se využívá počítačů a dalšího specializovaného technického vybavení určeného na podporu funkcí kontroly uspořádání vojenského velení a organizace. Hlavní funkce automatizovaného systému velení a řízení jsou: účinný automatizovaný sběr, shromažďování, uchovávání a zpracovávání informací; znázornění situace a okolností majících dopad na přípravu a výkon bojových operací; operační a taktické výpočty pro účely přidělení zdrojů mezi bojová uskupení nebo mezi složky operačního bojového rozkazu či rozkazu k bojovému nasazení, v závislosti na cíli či fázi operace; příprava údajů pro vyhodnocení situace a rozhodování v kterémkoli okamžiku během operace nebo bitvy; počítačové simulace operací. SVMe 10 „Bezpilotní vzdušný prostředek“ („UAV“) Jakékoli „letadlo“ schopné vzletu a udržovaného kontrolovaného letu a navigace bez přítomnosti člověka na palubě. SVMe 7, 22 „Biokatalyzátory“ ,Enzymy‘ pro specifické chemické nebo biochemické reakce nebo jiné biologické sloučeniny, které se váží na bojové chemické látky a urychlují jejich odbourávání. Technická poznámka ‚Enzymy‘ se rozumí „biokatalyzátory“ pro specifické chemické a biochemické reakce. SVMe 7, 22 „Biopolymery“ Tyto biologické makromolekuly: a. enzymy pro specifické chemické nebo biochemické reakce; b. ‚anti-idiotypické‛, ‚monoklonální‛ nebo ‚polyklonální‛ ,protilátky‘; c. speciálně určené nebo speciálně zpracované ,receptory‘; Technické poznámky 1. ,Anti-idiotypovými protilátkami‘ se rozumí protilátky, které se váží na specifická vazebná místa jiných protilátek pro specifický antigen; 2. ,Monoklonálními protilátkami‛ se rozumí proteiny, které se váží na jedno vazebné místo antigenu a pocházejí z jednoho klonu buněk; 3. ,Polyklonálními protilátkami‛ se rozumí směs proteinů, které se váží na specifický antigen a pocházejí z více než jednoho klonu buněk; 4. ,Receptory‛ se rozumí biologické makromolekulární struktury schopné vázat ligandy, jejichž vázání ovlivňuje fyziologické funkce. SVMe 4, 10 „Civilní letadlo“ „Letadlo“, které je pod svým vlastním označením uvedeno na seznamech osvědčení letové způsobilosti, které zveřejňují úřady pro civilní letectví jednoho nebo více členských států EU nebo signatářských zemí Wassenaarského ujednání, jako „letadlo“ určené pro provoz na obchodních civilních vnitrostátních nebo zahraničních linkách nebo jako „letadlo“ určené pro zákonem povolené civilní soukromé nebo obchodní účely. SVMe 15 „Elektronkové zesilovače jasu obrazu první generace“ Elektrostaticky zaostřené elektronky, používající na vstupu i výstupu optická vlákna nebo skleněné čelní desky, vícenásobné alkalické fotokatody (S-20 nebo S-25), ale nikoliv zesilovače z mikrokanálových desek. SVMe 8 „Energetické materiály“ Látky nebo směsi, které prostřednictvím chemické reakce uvolňují energii potřebnou pro jejich zamýšlené použití. „Výbušniny“, „pyrotechnické slože“ a „hnací hmoty“ jsou podtřídy energetických materiálů. SVMe 7 „Expresní vektory“ Nosiče (například plasmid nebo virus) používané ke vnesení genetického materiálu do hostitelských buněk. SVMe 8 „Hnací hmoty“ Látky nebo směsi, jejichž chemickou reakcí kontrolovatelně vznikají velké objemy horkých plynů využitelných k provádění mechanické práce. SVMe 17 „Jaderný reaktor“ Zahrnuje položky, které jsou umístěny uvnitř reaktorové nádoby nebo s ní přímo spojeny, zařízení pro řízení výkonu aktivní zóny a díly, které za běžných okolností obsahují chladicí médium primárního okruhu reaktoru, přicházejí s ním do přímého kontaktu nebo řídí jeho oběh. SVMe 17 „Knihovna“ (parametrická odborná databáze) Sbírka odborných informací, s jejichž pomocí se může zvýšit výkon příslušných systémů, vybavení nebo součástí. SVMe 17 „Koncové efektory“ Upínače, ,aktivní nástrojové jednotky‘ a jakékoli jiné nástroje, které jsou připevněny k upínací desce na konci ramene manipulátoru „robota“. Technická poznámka ,Aktivními nástrojovými jednotkami‘ se rozumějí zařízení pro aplikaci hnací síly, energie procesu na obrobek nebo snímání obrobku. SVMe 11 „Kosmické lodě“ Aktivní a pasivní družice a kosmické sondy. SVMe 9, 19 „Laser“ Montážní celek ze součástí, které vytvářejí prostorově i časově koherentní světlo, které je zesilováno vynucenou emisí záření. SVMe 7 „Látky určené pro potlačování nepokojů“ Látky, které za předpokládaných podmínek použití pro zvládání nepokojů u lidí rychle vyvolávají smyslové dráždění nebo ochromující tělesné účinky, které mizí krátce po ukončení expozice. (Slzné plyny jsou podskupinou „látek určených pro zvládání nepokojů“.) SVMe 8, 10, 14 „Letadlo“ Letecký dopravní prostředek s pevnými křídly, měnitelnou geometrií křídel, točivými křídly (vrtulník), překlopným rotorem nebo překlopnými křídly. SVMe 17 „Palivový článek“ Elektrochemické zařízení, které přeměňuje chemickou energii přímo ve stejnoměrný elektrický proud tím, že spotřebovává palivo z vnějšího zdroje. SVMe 22 „Potřebný“ V případě „technologie“ se týká pouze té části „technologie“, která bezprostředně způsobuje dosažení nebo překročení kontrolovaných výkonových úrovní, vlastností nebo funkcí. Tyto „potřebné“ „technologie“ mohou být pro různé druhy zboží společné. SVMe 8 „Prekurzory“ Speciální chemické látky používané při výrobě výbušnin. SVMe 21 „Programové vybavení“ Soubor jednoho nebo více programů nebo mikroprogramů, který je zachycen na libovolném hmotném nosiči informací. SVMe 7 „Přizpůsobené pro válečné použití“ Jakákoli úprava nebo výběr (jako například změna čistoty, skladovatelnosti, virulence, způsobu šíření nebo odolnosti proti ultrafialovému záření) s cílem zvýšit účinnost v působení ztrát na lidech nebo zvířatech, poškozování techniky nebo škod na úrodě či životním prostředí. SVMe 4, 8 „Pyrotechnické slože“ Směsi pevných nebo tekutých paliv a oxidačních látek, které při vznícení projdou energetickou chemickou reakcí kontrolované rychlosti, která má způsobit specifické časové prodlevy nebo množství tepla, hluku, kouře, viditelného světla nebo infračerveného záření. Pyroforické látky tvoří podtřídu pyrotechnických složí, jež neobsahuje žádná oxidační činidla, ale u níž dojde k samovznícení při kontaktu se vzduchem. SVMe 17 „Robot“ Manipulační mechanismus se spojitou nebo krokovou dráhou pohybu, může používat snímače a má všechny tyto charakteristiky: a. je vícefunkční; b. je schopen nastavovat polohu nebo orientovat materiál, díly, nástroje nebo speciální zařízení prostřednictvím proměnných pohybů v trojrozměrném prostoru; c. má tři nebo více servopohonů v uzavřené nebo otevřené smyčce, které mohou mít krokové motory a d. je vybaven „uživatelskou programovatelností“ prostřednictvím metody nauč/přehraj nebo prostřednictvím elektronického počítače, kterým může být programovatelná logická řídicí jednotka, tj. bez mechanického zásahu. Poznámka: Výše uvedená definice nezahrnuje tato zařízení: 1. manipulační mechanismy, které lze ovládat pouze ručně nebo teleoperátorem; 2. manipulační mechanismy s pevnou posloupností, které se automaticky pohybují a pracují s mechanicky pevně naprogramovanými pohyby. Program je mechanicky vymezen pevnými zarážkami, například kolíky nebo vačkami. Sled pohybů a volba dráhy nebo úhlů nejsou proměnné nebo měnitelné mechanickými, elektronickými nebo elektrickými prostředky; 3. mechanicky ovládané manipulační mechanismy s proměnlivou posloupností, jakými jsou automatizovaná pohyblivá zařízení operující podle mechanicky pevně naprogramovaných pohybů. Program je mechanicky vymezen pevnými, ale nastavitelnými zarážkami, například kolíky nebo vačkami. Sled pohybů a volbu dráhy nebo úhlů lze měnit v mezích pevně naprogramované předlohy. Změny nebo modifikace naprogramované předlohy (například přestavení kolíků nebo výměna vaček) pro jednu nebo více os pohybu lze docílit pouze mechanickými operacemi; 4. manipulační mechanismy s proměnlivou posloupností bez servořízení, jakými jsou automatizovaná pohyblivá zařízení operující podle mechanicky pevně naprogramovaných pohybů. Program je proměnný, ale sled operací postupuje pouze podle binárních signálů z mechanicky pevně stanovených elektrických binárních přístrojů nebo seřiditelných zarážek; 5. stohovací jeřáby označované též jako souřadnicové manipulační systémy, které jsou vyráběny jako nedílná součást vertikálních sestav skladovacích zásobníků a konstruovány tak, aby měly při ukládání nebo vykládání přístup k obsahu těchto zásobníků. SVMe 20 „Supravodivý“ Odkazuje na materiál (tj. kov, slitiny nebo sloučeniny), který může ztratit veškerý elektrický odpor (tj. může dosáhnout nekonečné elektrické vodivosti a přenášet velmi vysoké elektrické proudy bez Jouleova ohřevu). „Kritickou teplotou“ (někdy označovanou jako přechodová teplota) se v případě konkrétního „supravodivého“ materiálu rozumí teplota, při níž dotyčný materiál začíná vykazovat nulový odpor vůči stejnosměrnému elektrickému proudu. Technická poznámka „Supravodivý“ stav je u každého materiálu charakterizován „kritickou teplotou“, kritickým magnetickým polem, které je funkcí teploty, a kritickou proudovou hustotou, která je funkcí jak magnetického pole, tak i teploty. SVMe 22 „Technologie“ Specifické informace nezbytné pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „užití“ zboží. Tyto informace mají formu ,technických údajů‘ nebo ,technické pomoci‘. Kontrole podléhající „technologie“ pro účely Společného vojenského seznamu EU je uvedena v bodě ML22. Technické poznámky 1. ,Technické údaje‘ mohou mít formu modrotisků, plánů, diagramů, modelů, formulářů, tabulek, technických výkresů a specifikací, příruček a pokynů psaných nebo zaznamenaných na jiných médiích nebo zařízeních, jako jsou disky, pásky, permanentní paměti (ROM). 2. ,Technická pomoc‘ může mít formu pokynů, školení, výcviku, pracovních znalostí a poradenských služeb. ,Technická pomoc‘ může zahrnovat i přenos ,technických údajů‘. SVMe 22 „Ve veřejném užívání“ „Technologie“ nebo „programové vybavení“, které jsou zpřístupněny bez omezení k dalšímu šíření. Poznámka: Autorská práva nebrání tomu, aby „technologie“ a „programové vybavení“ byly „ve veřejném užívání“. SVMe 19 „Vhodné pro kosmické aplikace“ Určené, vyrobené nebo kvalifikované prostřednictvím úspěšného testování pro operace ve výškách nad 100 km nad zemským povrchem. Poznámka: Určení, že konkrétní položka je „vhodná pro kosmické aplikace“ na základě testování neznamená, že ostatní položky ve stejné výrobní dávce nebo modelové řadě jsou „vhodné pro kosmické aplikace“, nejsou-li jednotlivě testovány. SVMe 13 „Vláknité materiály“ Zahrnují: a. souvislá elementární vlákna; b. souvislé příze a přásty; c. pásky, tkaniny, plsti a šňůry; d. sekaná vlákna, stříž a souvislá vláknitá rouna; e. monokrystalické nebo polykrystalické whiskery libovolné délky; f. vlákninu z aromatického polyamidu. SVMe 8, 18 „Výbušniny“ Látky v pevném, kapalném nebo plynném stavu potřebné k detonaci jakožto primární, nosná, nebo hlavní nálož v hlavicích, při demolici i pro jiná použití. SVMe 18, 21, 22 „Výroba“ Znamená všechny stupně výroby, jako jsou: příprava výroby, výroba, dílčí a konečná montáž, kontrola, zkoušení a zajišťování jakosti. SVMe 21, 22 „Využití“ Provoz, instalace (včetně instalace na místě), údržba (kontrola), běžné a celkové opravy a obnova. SVMe 21, 22 „Vývoj“ Operace spojené se všemi předvýrobními etapami sériové výroby, jako je návrh, vývojová konstrukce, analýzy návrhů, konstrukční koncepce, montáž a zkoušky prototypů, schémata poloprovozní výroby, návrhové údaje, proces přeměny návrhových údajů ve výrobek, konfigurační návrh, integrační návrh, vnější úprava. SVMe 10 „Vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“ Balony a vzducholodě, jež jsou nadnášeny horkým vzduchem nebo plyny lehčími než vzduch, jako je helium nebo vodík. SVMe 22 „Základní vědecký výzkum“ Experimentální nebo teoretická práce vynakládaná především za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není zaměřena v prvé řadě na specifický praktický záměr nebo cíl.“. SVMe 1 „Znehodnocená palná zbraň“ Palná zbraň, která byla znehodnocena postupy stanovenými členským státem EU nebo státním orgánem signatářské země Wassenaarského ujednání tak, že není schopna střelby. Tyto postupy trvale upravují hlavní části dotyčné palné zbraně. V souladu s národními právními a správními předpisy může být znehodnocení palné zbraně prokázáno potvrzením vydaným příslušným orgánem a může být vyznačeno na palné zbrani značkou její základní části.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 28. září 2016. Ministr: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Vyhláška č. 307/2016 Sb.	Vyhláška č. 307/2016 Sb. Vyhláška o žádostech podle zákona o pojišťovnictví Vyhlášeno 23. 9. 2016, datum účinnosti 23. 9. 2016, částka 119/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou * § 4 - Povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou * § 5 - Povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu * § 6 - Povolení k provozování zajišťovací činnosti zajišťovnou z třetího státu * § 7 - Změna rozsahu povolené činnosti tuzemské pojišťovny * § 8 - Změna rozsahu povolené činnosti tuzemské zajišťovny * § 9 - Změna rozsahu povolené činnosti pobočky pojišťovny z třetího státu * § 10 - Změna rozsahu povolené činnosti pobočky zajišťovny z třetího státu * § 11 - Změna osoby vedoucího pobočky pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu * § 12 - Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně nebo k jejímu ovládnutí * § 13 - Fúze, rozdělení, převod jmění a změna právní formy * § 14 - Formáty a technické náležitosti žádosti * § 15 - Společná ustanovení * § 16 - Účinnost Aktuální znění od 23. 9. 2016 307 VYHLÁŠKA ze dne 8. září 2016 o žádostech podle zákona o pojišťovnictví Česká národní banka stanoví podle § 136 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 304/2016 Sb., k provedení § 13 odst. 5, § 19 odst. 3, § 24 odst. 3, § 32 odst. 4, § 34a odst. 3, § 36 odst. 5, § 40 odst. 1, § 42 odst. 3, § 47 odst. 2, § 104 odst. 6, § 107 odst. 6 a § 122 odst. 2 tohoto zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví náležitosti žádostí, formáty a další technické náležitosti žádostí podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“). § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) dokladem o oprávnění k podnikánídokladem o oprávnění k podnikání úplný výpis z evidence podnikatelů nebo jiné evidence obsahující údaje aktuální v době podání žádosti, případně informace o podaném návrhu na zápis do příslušné evidence, který nebyl ke dni podání žádosti proveden, a dokument opravňující k výkonu jiné činnosti, je-li vydáván, b) doklady k posouzení důvěryhodnosti doklad o bezúhonnosti podle § 11 odst. 2 až 6 zákona a prohlášení obsahující údaje umožňující opatření výpisu z evidence Rejstříku trestů a údaje o dosavadní činnosti fyzické nebo právnické osoby za období posledních 10 let, zejména o 1. uložení sankce za správní delikt, 2. úpadku nebo zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, 3. pozastavení nebo odnětí povolení k podnikatelské nebo jiné činnosti, pokud k němu nedošlo na základě žádosti osoby, která je držitelem takovéhoto povolení, 4. odmítnutí souhlasu soudu nebo správního orgánu s volbou, jmenováním nebo ustanovením do funkce nebo s nabytím kvalifikované účastikvalifikované účasti nebo k ovládnutí osoby, jestliže byl takový souhlas vyžadován, 5. vyloučení z profesní komory, spolku nebo asociace sdružujících osoby působící na finančním trhu, c) dokladem souvisejícím s nabytím kvalifikované účastidokladem souvisejícím s nabytím kvalifikované účasti prohlášení osoby, která hodlá nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na tuzemské pojišťovnětuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovnětuzemské zajišťovně, zda 1. nabývá podíly vlastním jménem a na vlastní účet, 2. vykonává nebo bude vykonávat hlasovací práva ve prospěch třetí osoby, 3. hodlá převést na základě právního jednání nebo ujednání hlasovací práva na jinou osobu, 4. existuje nebo má nastat skutečnost, na základě které je nebo se stane osobou ovládanou, 5. jedná ve shodě s jinou osobou, na kterou byl převeden výkon hlasovacích práv nebo která má uplatňovat významný vliv na řízení tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, 6. má dluhy, jejichž výše přesahuje 5 % vlastního kapitálu nebo majetku nebo které mohou mít účinek v této výši, d) finančními výkazyfinančními výkazy 1. výroční zprávy a účetní závěrky za poslední 3 účetní období nebo za období, po které osoba vykonává podnikatelskou činnost, jestliže je toto období kratší než 3 účetní období; v případě, že osoba je součástí konsolidačního celku, též konsolidované výroční zprávy a účetní závěrky za stejné období; má-li být podle zákona upravujícího účetnictví účetní závěrka ověřena auditorem, je předkládána účetní závěrka ověřená auditorem, 2. doklady o příjmech za poslední 3 roky, majetku a dluzích, jde-li se o fyzickou osobu, e) identifikačními údajiidentifikačními údaji údaje o osobě podle § 3 odst. 1 písm. v) zákona s tím, že podnikající fyzická osoba a právnická osoba uvádí rovněž identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, f) strategickým záměremstrategickým záměrem záměr osoby žádající o souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti na tuzemské pojišťovnětuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovnětuzemské zajišťovně nebo k jejich ovládnutí týkající se 1. období, po které má být držena kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast nebo po které má být tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna ovládána, 2. předpokládané změny výše kvalifikované účastikvalifikované účasti v krátkodobém a dlouhodobém výhledu, 3. předpokládané míry jejího zapojení do řízení tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, 4. podpory tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny dodatečnými vlastními zdroji, pokud to bude potřebné k rozvoji činností nebo pro řešení zhoršené finanční situace, 5. dohod s jinými společníky, 6. předpokládaných změn v činnosti tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, způsobu financování dalšího rozvoje včetně politiky rozdělování dividend, řídicího a kontrolního systému, předpokládaných změn osob s klíčovou funkcíosob s klíčovou funkcí, strategického rozvoje a způsobu rozdělování fondů, pokud kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast přesahuje 20% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, g) údaji o osobáchúdaji o osobách s úzkým propojenímúzkým propojením 1. identifikační údajeidentifikační údaje osob s úzkým propojenímúzkým propojením s uvedením, zda se jedná o zahraniční osobu, která má povolení orgánu dohleduorgánu dohledu jiného členského státu působit jako bankabanka, instituce elektronických peněz, pojišťovnapojišťovna, zajišťovnazajišťovna, investiční společnost nebo poskytovatel investičních služeb nebo jiný subjekt s předmětem činnosti podléhající povolení tohoto orgánu nebo je ovládající osobou takové osoby, 2. popis struktury skupinyskupiny a způsobu propojení s grafickým znázorněním vztahů mezi jednotlivými úzce propojenými osobami, 3. sdělení, že účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle zákona nebrání úzké propojeníúzké propojení mezi tuzemskou pojišťovnoutuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnoutuzemskou zajišťovnou a dalšími osobami, právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více osob s úzkým propojenímúzkým propojením, ani obtížná vymahatelnost práva v tomto třetím státě, h) údaji o odborné praxi 1. druh odborné praxe, 2. identifikační údajeidentifikační údaje osoby, u níž je nebo byla odborná praxe vykonávána, 3. označení pracovního zařazení a v případě významu praxe pro činnost na finančním trhu také popis vykonávané činnosti s uvedením rozsahu pravomocí a odpovědností spojených s touto činností a počtu řízených osob, 4. vymezení doby, po kterou byla činnost podle bodu 3 vykonávána, 5. souhlas s výkonem pracovního zařazení vyžadovaný jinými právními předpisy, pokud byl takový souhlas třeba, i) údaji o vzdělání 1. název a druh nebo typ vzdělávací instituce, studijní program, zaměření studijního programu, doba trvání studijního programu, způsob a datum ukončení studia, případně získané tituly, 2. přehled kurzů, stáží a studijních pobytů s významem pro působení na finančním trhu s uvedením roku jejich absolvování, zaměření, délky trvání a případně získaných titulů. § 3 Povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou (1) Náležitostmi žádosti o povolení k provozování pojišťovací činnostipojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnoutuzemskou pojišťovnou jsou údaje, doklady a dokumenty týkající se žadatele, rozsahu a zabezpečení činností, osob s klíčovou funkcíosob s klíčovou funkcí a osob s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí. (2) Náležitostmi žádosti podle odstavce 1 týkajícími se žadatele, kterým je založená tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna, a rozsahu a zabezpečení činností, které mají být provozovány žadatelem, jsou a) stanovy, b) údaj o výši základního kapitálu, doklad o splacení základního kapitálu minimálně ve výši podle § 18 zákona a doklady prokazující původ kapitálu a dalších finančních zdrojů, c) obchodní plán podle § 15 zákona a, má-li být provozována i zajišťovací činnostzajišťovací činnost, též podle § 37 zákona s uvedením typu zajišťovací činnostizajišťovací činnosti podle § 36 odst. 1 zákona, d) popis řídicího a kontrolního systému v rozsahu podle § 7 zákona, e) seznam osob navrhovaných do funkce škodního zástupce s uvedením jejich identifikačních údajůidentifikačních údajů a členského státu, ve kterém bude škodní zástupce působit, má-li být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k zákonu, f) prohlášení žadatele, že osoba, která má zajišťovat pojistněmatematické činnosti, splňuje požadavky podle § 7f odst. 2 zákona, g) údaje o osobáchúdaje o osobách s úzkým propojenímúzkým propojením s žadatelem a h) popis personálního, technického a organizačního zabezpečení provozování činnosti vycházející z předpokládaného rozsahu činností a obchodního plánu, který vždy zahrnuje předpokládaný počet pracovníků v rozdělení na příslušné organizační útvary, popis informačního systému, systému účetnictví a systému pro předkládání informací České národní bancebance. (3) Náležitostmi žádosti podle odstavce 1 týkajícími se osob s klíčovou funkcíosob s klíčovou funkcí jsou a) seznam osob s klíčovou funkcíosob s klíčovou funkcí a jejich identifikační údajeidentifikační údaje, b) popis funkce, do které je osoba uvedená v seznamu podle písmene a) navrhována, s uvedením pravomocí a odpovědností spojených s touto funkcí a grafického znázornění funkce v organizační struktuře a c) zpráva žadatele o výsledcích vyhodnocení vhodnosti osoby s klíčovou funkcíosoby s klíčovou funkcí uvedené v seznamu podle písmene a) pro výkon funkce, do níž je navrhována, z hlediska posouzení splnění požadavků důvěryhodnosti a způsobilosti této osoby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie doplňujícího směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES1), k níž žadatel přiloží všechny informace a doklady, na jejichž základě bylo vyhodnocení vhodnosti osoby provedeno. (4) Náležitostmi žádosti podle odstavce 1 týkajícími se osob s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na žadateli jsou a) seznam osob s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na žadateli a osob, které jednáním ve shodě s jinou osobou mají kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na žadateli, s uvedením jejich identifikačních údajůidentifikačních údajů, dále graficky znázorněné vztahy mezi těmito osobami a výše kvalifikované účastikvalifikované účasti na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřené v procentech a absolutní hodnotou, anebo uvedení a popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení žadatele, u osob jednajících ve shodě také popis skutečnosti, na jejímž základě dochází k jednání ve shodě, a v případě, že jde o osobu podléhající dohledu orgánu jiného státu, než je Česká republika, též uvedení tohoto orgánu dohleduorgánu dohledu, b) seznam osob, které jsou členy voleného orgánu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby uvedené v seznamu podle písmene a) s uvedením jejich identifikačních údajůidentifikačních údajů a popisu vykonávané funkce, c) za každou osobu uvedenou v seznamu podle písmene a) 1. doklad o oprávnění k podnikánídoklad o oprávnění k podnikání, jde-li o podnikající osobu, 2. doklad související s nabytím kvalifikované účastidoklad související s nabytím kvalifikované účasti, 3. přehled minulého a současného členství osoby ve volených orgánech jiných právnických osob za období posledních 10 let obsahující identifikační údajeidentifikační údaje jiné právnické osoby, funkce a období výkonu funkce v jiné právnické osobě; je-li osobou s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na žadateli právnická osoba, uvede tyto informace za osoby uvedené v seznamu podle písmene b), 4. přehled o vztazích k osobám s klíčovou funkcíosobám s klíčovou funkcí v tuzemské pojišťovnětuzemské pojišťovně a členovi voleného orgánu právnické osoby, která ovládá tuzemskou pojišťovnutuzemskou pojišťovnu nebo která je ovládána tuzemskou pojišťovnoutuzemskou pojišťovnou, a 5. finanční výkazyfinanční výkazy, d) za každou osobu uvedenou v seznamech podle písmen a) a b) doklady k posouzení důvěryhodnosti a e) stanovisko orgánu, který provádí dohled nad právnickou osobou uvedenou v seznamu podle písmene a) v zemi jejího sídla, k záměru této osoby účastnit se v České republice majetkově na činnosti tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny, je-li osobou s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na žadateli právnická osoba se sídlem mimo území členského státu, nad kterou je takový dohled v zemi jejího sídla vykonáván. § 4 Povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou Náležitostmi žádosti o povolení k provozování zajišťovací činnostizajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnoutuzemskou zajišťovnou jsou náležitosti podle § 3 odst. 2 až 4; tam, kde se uvádí tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna, se rozumí pro účely této žádosti založená tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna s tím, že obsah obchodního plánu podle § 3 odst. 2 písm. c) se řídí § 37 zákona, požadavek na výši splaceného základního kapitálu se řídí § 39 zákona a dokument podle § 3 odst. 2 písm. e) se k žádosti nepřikládá. § 5 Povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu (1) Náležitostmi žádosti o povolení k provozování pojišťovací činnostipojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státupojišťovnou z třetího státu prostřednictvím její pobočkypobočky na území České republiky jsou údaje, doklady a dokumenty o žadateli, rozsahu a zabezpečení činnosti pobočkypobočky na území České republiky a osobě navrhované na vedoucího pobočkypobočky. (2) Náležitostmi žádosti podle odstavce 1 týkajícími se žadatele jsou a) stanovy nebo jiný obdobný dokument, b) doklad o oprávnění k podnikánídoklad o oprávnění k podnikání a určení osoby, která může za žadatele jednat, a rozsah a způsob tohoto jednání, není-li to zřejmé z dokladu o oprávnění k podnikánídokladu o oprávnění k podnikání, c) povolení k činnosti žadatele vydané příslušným orgánem třetího státu s uvedením rozsahu povolené činnosti, není-li to zřejmé z dokladu o oprávnění k podnikánídokladu o oprávnění k podnikání, d) rozhodnutí příslušného orgánu žadatele o záměru zřídit pobočkupobočku v České republice s uvedením výše finančních zdrojů vyčleněných pro tuto pobočkupobočku a dokladů o jejich původu, e) auditorem ověřené finanční výkazyfinanční výkazy, f) doklady o plnění solventnostního kapitálového požadavku žadatele podle pravidel platných ve státě jeho sídla za poslední tři roky včetně analýzy rozdílů mezi těmito pravidly a solventnostním kapitálovým požadavkem podle zákona, g) údaje o osobáchúdaje o osobách s úzkým propojenímúzkým propojením s žadatelem, h) vnitřní předpisy upravující způsob řízení pobočekpoboček na území jiného státu, i) stanovisko orgánu dohleduorgánu dohledu státu sídla žadatele k záměru této osoby zřídit pobočkupobočku v České republice a j) identifikační údajeidentifikační údaje orgánu dohleduorgánu dohledu členského státu, který bude dohlížet na dodržování podmínek solventnostisolventnosti pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu, a odůvodnění volby tohoto orgánu dohleduorgánu dohledu, pokud bylo nebo má být schváleno zvýhodnění podle § 35 zákona. (3) Náležitostmi žádosti podle odstavce 1 týkajícími se rozsahu a zabezpečení činnosti pobočkypobočky na území České republiky jsou a) údaje o označení pobočkypobočky v České republice, adresa jejího umístění, je-li známa, a údaje o návrhu na zápis pobočkypobočky do obchodního rejstříku, b) obchodní plán pobočkypobočky podle § 34 zákona a, má-li být provozována i zajišťovací činnostzajišťovací činnost, též podle § 37 zákona s uvedením typu zajišťovací činnostizajišťovací činnosti podle § 48 odst. 2 zákona, c) smlouva o zřízení účtu s bankoubankou se sídlem na území České republiky nebo pobočkoupobočkou zahraniční bankybanky umístěné na území České republiky, ze které bude zřejmé, že s účtem nelze nakládat bez souhlasu České národní bankybanky, d) doklad, že finanční zdroje nejméně ve výši jedné čtvrtiny aktiv, jejichž hodnota splňuje požadavek podle § 32 odst. 6 písm. e) zákona, byly vloženy jako jistina na účet podle písmene c), doklad o původu těchto finančních zdrojů a uvedení způsobu jejich převodu na tento účet, e) prohlášení žadatele, kterým se zavazuje krýt solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 zákona a minimální kapitálový požadavek podle § 79 a 79a zákona k zajištění provozování činností vykonávaných na území České republiky, f) popis řídicího a kontrolního systému v rozsahu podle § 7 zákona s přihlédnutím k § 7j zákona, g) popis personálního, technického a organizačního zabezpečení provozování činnosti vycházející z předpokládaného rozsahu činností a obchodního plánu pobočkypobočky, který vždy zahrnuje předpokládaný počet pracovníků a popis informačního systému, systému účetnictví a systému pro předkládání informací České národní bancebance, h) seznam osob navrhovaných do funkce škodního zástupce s uvedením jejich identifikačních údajůidentifikačních údajů a členského státu, ve kterém bude škodní zástupce pověřen vyřizováním nároků z pojištění, jestliže má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k zákonu, a i) prohlášení žadatele, že osoba, která má zajišťovat pojistněmatematické činnosti, splňuje požadavky podle § 7f odst. 2 zákona. (4) Náležitostmi žádosti podle odstavce 1 týkajícími se osoby navrhované na vedoucího pobočkypobočky jsou a) identifikační údajeidentifikační údaje vedoucího pobočkypobočky, b) doklady k posouzení důvěryhodnosti, c) údaje o vzdělání a údaje o odborné praxi a doklad potvrzující uvedené skutečnosti, d) přehled členství ve volených orgánech jiných právnických osob za období posledních 10 let obsahující identifikační údajeidentifikační údaje jiné právnické osoby, název funkce a období výkonu funkce, e) výčet funkcí ve volených orgánech jiných právnických osob, které hodlá tato osoba vykonávat souběžně s výkonem funkce vedoucího pobočkypobočky, obsahující identifikační údajeidentifikační údaje právnické osoby, ve které má být funkce vykonávána, a název funkce s uvedením, zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena, a f) stručný popis výkonu funkce vedoucího pobočkypobočky z hlediska svěřených pravomocí a odpovědností. § 6 Povolení k provozování zajišťovací činnosti zajišťovnou z třetího státu Náležitostmi žádosti o povolení k provozování zajišťovací činnostizajišťovací činnosti zajišťovnou z třetího státuzajišťovnou z třetího státu prostřednictvím její pobočkypobočky na území České republiky jsou náležitosti podle § 5 odst. 2 až 4; tam, kde se uvádí pojišťovna z třetího státupojišťovna z třetího státu, se rozumí pro účely této žádosti zajišťovna z třetího státuzajišťovna z třetího státu s tím, že obsah obchodního plánu pobočkypobočky zajišťovnyzajišťovny podle § 5 odst. 3 písm. b) se řídí § 37 zákona, přílohy podle § 5 odst. 3 písm. d) týkající se výše aktiv a výše finančních zdrojů, které budou vloženy jako jistina u bankybanky nebo pobočkypobočky zahraniční bankybanky, se řídí § 48 odst. 1 písm. e) zákona a údaje a dokumenty podle § 5 odst. 2 písm. j) a odst. 3 písm. h) se k žádosti nepřikládají. § 7 Změna rozsahu povolené činnosti tuzemské pojišťovny Náležitostmi žádosti o změnu rozsahu povolené činnosti tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny jsou a) uvedení pojišťovací činnostipojišťovací činnosti podle přílohy č. 1 k zákonu nebo typu zajišťovací činnostizajišťovací činnosti podle § 36 odst. 1 zákona, u nichž má dojít ke změně, b) upravený obchodní plán podle § 3 odst. 2 písm. c) se zapracováním požadované změny rozsahu činnosti s komentářem k údajům v obchodním plánu, které souvisejí se změnou rozsahu činnosti, c) doklad o původu finančních zdrojů použitých k navýšení kapitálu, dochází-li v souvislosti se změnou rozsahu povolené činnosti k jeho navýšení, d) popis upravené koncepce řídicího a kontrolního systému podle § 7 zákona se zapracováním požadované změny rozsahu činnosti s komentářem k navrhovaným změnám řídicího a kontrolního systému, e) seznam osob navrhovaných do funkce škodního zástupce s uvedením jejich identifikačních údajůidentifikačních údajů a členského státu, ve kterém bude škodní zástupce působit, jestliže má být nově provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k zákonu, a f) popis personálního, technického a organizačního zabezpečení provozování činnosti pojišťovnypojišťovny po změně rozsahu činnosti v rozsahu podle § 3 odst. 2 písm. h). § 8 Změna rozsahu povolené činnosti tuzemské zajišťovny Náležitostmi žádosti o změnu rozsahu povolené činnosti tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny jsou a) uvedení typu zajišťovací činnostizajišťovací činnosti podle § 36 odst. 1 zákona, u kterého má dojít ke změně, b) upravený obchodní plán podle § 37 zákona se zapracováním požadované změny rozsahu činnosti s komentářem k údajům uvedeným v obchodním plánu, které souvisejí se změnou rozsahu činnosti, c) doklad o původu zdrojů použitých k navýšení kapitálu, dochází-li v souvislosti se změnou rozsahu povolené činnosti k jeho navýšení, d) popis upravené koncepce řídicího a kontrolního systému podle § 7 zákona se zapracováním požadované změny rozsahu činnosti s komentářem k navrhovaným změnám řídicího a kontrolního systému a e) popis personálního, technického a organizačního zabezpečení provozování činnosti zajišťovnyzajišťovny po změně rozsahu činnosti v rozsahu podle § 3 odst. 2 písm. h). § 9 Změna rozsahu povolené činnosti pobočky pojišťovny z třetího státu Náležitostmi žádosti o změnu rozsahu povolené činnosti pobočkypobočky pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu jsou a) identifikační údajeidentifikační údaje pobočkypobočky pojišťovnypojišťovny na území České republiky, u níž dochází ke změně rozsahu povolené činnosti, b) uvedení pojišťovací činnostipojišťovací činnosti podle přílohy č. 1 k zákonu nebo typu zajišťovací činnostizajišťovací činnosti podle § 48 odst. 2 zákona, u nichž má dojít ke změně, c) rozhodnutí příslušného orgánu žadatele změnit rozsah povolené činnosti pobočkypobočky pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu v České republice; v případě, že dochází k rozšíření činnosti, též rozhodnutí o zajištění odpovídající výše finančních zdrojů vyčleněných pro tuto pobočkupobočku a doklady o jejich původu, d) povolení k činnosti pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu vydané orgánem dohleduorgánem dohledu sídla žadatele nebo prohlášení žadatele, že nedošlo ke změně tohoto povolení oproti stavu při podání žádosti o povolení k provozování pojišťovací činnostipojišťovací činnosti, e) upravený obchodní plán pobočkypobočky podle § 5 odst. 3 písm. b) se zapracováním požadované změny rozsahu činnosti s komentářem k údajům v obchodním plánu, které souvisejí se změnou rozsahu činnosti, f) popis upravené koncepce řídicího a kontrolního systému podle § 7 zákona se zapracováním požadované změny rozsahu činnosti s komentářem k navrhovaným změnám řídicího a kontrolního systému, g) seznam osob navrhovaných do funkce škodního zástupce s uvedením jejich identifikačních údajůidentifikačních údajů a členského státu, ve kterém bude škodní zástupce pověřen vyřizováním nároků z pojištění, jestliže má být nově provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k zákonu, a h) popis personálního, technického a organizačního zabezpečení činnosti pobočkypobočky pojišťovnypojišťovny po změně rozsahu povolené činnosti v rozsahu podle § 5 odst. 3 písm. g). § 10 Změna rozsahu povolené činnosti pobočky zajišťovny z třetího státu Náležitostmi žádosti o změnu rozsahu povolené činnosti pobočkypobočky zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu jsou a) identifikační údajeidentifikační údaje pobočkypobočky zajišťovnyzajišťovny na území České republiky, u níž dochází ke změně rozsahu povolené činnosti, b) uvedení typu zajišťovací činnostizajišťovací činnosti podle § 48 odst. 2 zákona, u kterého má dojít ke změně, c) rozhodnutí příslušného orgánu žadatele změnit rozsah povolené činnosti pobočkypobočky zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu v České republice; v případě, že dochází k rozšíření rozsahu povolené činnosti, též rozhodnutí o zajištění odpovídající výše finančních zdrojů vyčleněných pro tuto pobočkupobočku a doklady o jejich původu, d) povolení k činnosti zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu vydané orgánem dohleduorgánem dohledu sídla žadatele nebo prohlášení žadatele, že nedošlo ke změně tohoto povolení oproti stavu při podání žádosti o povolení k provozování zajišťovací činnostizajišťovací činnosti, e) upravený obchodní plán pobočkypobočky podle § 37 zákona se zapracováním požadované změny rozsahu činnosti s komentářem k údajům v obchodním plánu, které souvisejí se změnou rozsahu činnosti, f) popis upravené koncepce řídicího a kontrolního systému podle § 7 zákona se zapracováním požadované změny rozsahu činnosti s komentářem k navrhovaným změnám řídicího a kontrolního systému a g) popis personálního, technického a organizačního zabezpečení činnosti pobočkypobočky zajišťovnyzajišťovny po změně rozsahu povolené činnosti v rozsahu podle § 5 odst. 3 písm. g). § 11 Změna osoby vedoucího pobočky pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu Náležitostmi žádosti o změnu osoby vedoucího pobočkypobočky pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu jsou a) identifikační údajeidentifikační údaje pobočkypobočky pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu, u níž dochází ke změně vedoucího pobočkypobočky, b) identifikační údajeidentifikační údaje osoby nově navrhované do funkce vedoucího pobočkypobočky a c) údaje, doklady a dokumenty podle § 5 odst. 4 písm. b) až f). § 12 Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně nebo k jejímu ovládnutí (1) Náležitostmi žádosti o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti na tuzemské pojišťovnětuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovnětuzemské zajišťovně nebo k jejich ovládnutí jsou a) identifikační údajeidentifikační údaje tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, na níž se má nabýt nebo zvýšit kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast nebo která má být ovládána, b) uvedení stávající, nově nabývané a výsledné výše kvalifikované účastikvalifikované účasti na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřené v procentech a absolutní hodnotou, c) doklad o oprávnění k podnikánídoklad o oprávnění k podnikání, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele, d) doklad o původu finančních zdrojů, ze kterých má být hrazeno nabytí nebo zvýšení kvalifikované účastikvalifikované účasti, e) popis skutečnosti, na základě které dochází k ovládnutí tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, pokud má dojít k ovládnutí, a doklad o původu finančních zdrojů, kterých má být použito k odkoupení podílu společníka, který není ovládající osobou, f) finanční výkazyfinanční výkazy, g) doklad související s nabytím kvalifikované účastidoklad související s nabytím kvalifikované účasti, h) popis vztahů mezi žadatelem a tuzemskou pojišťovnoutuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnoutuzemskou zajišťovnou, na níž hodlá žadatel nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast nebo ji ovládnout, a vztahů žadatele k osobám se zvláštním vztahem, i) seznam osob, které jednáním ve shodě s žadatelem mají, nabudou nebo zvýší kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na tuzemské pojišťovnětuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovnětuzemské zajišťovně nebo ji ovládnou, s uvedením jejich identifikačních údajůidentifikačních údajů, výše podílu na tuzemské pojišťovnětuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovnětuzemské zajišťovně a popisu skutečnosti, na základě které dochází k jednání ve shodě, j) strategický záměrstrategický záměr, k) doklady k posouzení důvěryhodnosti žadatele, l) seznam členů voleného orgánu s uvedením jejich identifikačních údajůidentifikačních údajů, je-li žadatel právnickou osobou, a za každou osobu uvedenou v tomto seznamu doklady k posouzení důvěryhodnosti, m) informace o personálním propojení žadatele s jinou právnickou osobou týkající se současného a minulého členství žadatele ve volených orgánech jiných právnických osob za období posledních 10 let s uvedením identifikačních údajůidentifikačních údajů jiné právnické osoby a vykonávané funkce a období výkonu funkce žadatele v jiné právnické osobě; je-li žadatelem právnická osoba, uvede tyto informace rovněž za každou osobu uvedenou v seznamu podle písmene l), n) údaje o osobáchúdaje o osobách s úzkým propojenímúzkým propojením, které tvoří skupinuskupinu, jejíž součástí se má stát tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna po nabytí kvalifikované účastikvalifikované účasti žadatelem, o) stanovisko orgánu, který provádí dohled nad žadatelem v zemi jeho sídla, k záměru této osoby účastnit se v České republice majetkově na činnosti tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, je-li žadatelem právnická osoba se sídlem mimo území členského státu, nad kterou je takový dohled v zemi jejího sídla vykonáván. (2) Má-li v souvislosti s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti nebo ovládnutím dojít ke změně osoby s klíčovou funkcíosoby s klíčovou funkcí v tuzemské pojišťovnětuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovnětuzemské zajišťovně, jsou náležitostmi žádosti rovněž a) identifikační údajeidentifikační údaje osoby navrhované do klíčové funkce s uvedením funkce, kterou má vykonávat, b) uvedení, zda jde o změnu počtu osob s klíčovou funkcíosob s klíčovou funkcí nebo výměnu stávající osoby s klíčovou funkcíosoby s klíčovou funkcí; v případě změny počtu osob s klíčovou funkcíosob s klíčovou funkcí se uvede, zda a v jakém rozsahu je spojena se změnou pravomocí a odpovědností, v případě výměny stávající osoby s klíčovou funkcíosoby s klíčovou funkcí se uvede též osoba s klíčovou funkcíosoba s klíčovou funkcí, která je nahrazována, c) aktualizovaná organizační struktura, dochází-li k její změně v souvislosti se změnou počtu osob s klíčovou funkcíosob s klíčovou funkcí nebo změnou pravomocí a odpovědností, a d) zpráva tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny o výsledcích vyhodnocení vhodnosti navrhované osoby s klíčovou funkcíosoby s klíčovou funkcí podle § 3 odst. 3 písm. c). § 13 Fúze, rozdělení, převod jmění a změna právní formy (1) Náležitostmi žádosti o souhlas k fúzi, rozdělení, převodu jmění na pojišťovnupojišťovnu jako společníka nebo převodu jmění tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny na zajišťovnuzajišťovnu jako společníka jsou a) uvedení typu přeměny, b) seznam zúčastněných a nástupnických společností, který obsahuje údaje, zda se jedná o zanikající společnost, nástupnickou společnost, převádějící společnost nebo přebírající společnost, s uvedením jejich identifikačních údajůidentifikačních údajů, výše základního kapitálu, výše splaceného základního kapitálu s uvedením počtu, výše a předmětu jednotlivých vkladů, jimiž byl základní kapitál upsán nebo splacen, dále s uvedením akcií nebo obchodního podílu spolu s uvedením počtu, jmenovité hodnoty, formy a podoby akcií nebo počtu obchodních podílů, c) projekt přeměny, která je předmětem žádosti, obsahující zejména důvody přeměny, změny, ke kterým dojde v plánu obchodní činnosti, časový harmonogram, popis vlivů na výkon činností a poskytování služeb, popis začlenění organizačních útvarů a pracovních zařazení do nové organizační struktury a popis přesunu kompetencí, pokud tyto informace nejsou již obsaženy v jiných předkládaných dokumentech, d) společné zprávy statutárních orgánů nebo zprávy statutárních orgánů zúčastněných společností o přeměně, případně souhlasy s upuštěním od jejich zpracování, e) znalecká zpráva nebo zprávy, případně souhlasy s upuštěním od zpracování znalecké zprávy nebo zpráv, f) znalecký posudek nebo posudky, nejsou-li součástí znalecké zprávy či zpráv, pokud se vyžadují, g) finanční výkazyfinanční výkazy zúčastněných společností, h) konečné účetní závěrky zúčastněných společností a zahajovací rozvaha nástupnické společnosti a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují, nebo mezitímní účetní závěrky a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují, i) informace o odhadované rozvaze, odhadovaném minimálním kapitálovém požadavku a odhadovaném solventnostním kapitálovém požadavku nástupnické společnosti pro první tři účetní období, j) údaje o souhrnu věcí, práv a závazků vedených v účetní evidenci převáděného obchodního závoduobchodního závodu nebo jeho části, k) dokumenty podle § 104 a 107 zákona, pokud tyto skutečnosti nejsou zřejmé z jiných dokladů a dokumentů, které jsou předkládány, l) uvedení skupinskupin osob, mezi nimiž a právními nástupci osob zúčastněných na přeměně vznikne v důsledku přeměny úzké propojeníúzké propojení, a identifikační údajeidentifikační údaje osob, které v důsledku přeměny získají kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na právním nástupci zúčastněných společností s uvedením výše jejich podílu nebo jiné formy účastiúčasti na této osobě, a m) seznam osob s klíčovou funkcíosob s klíčovou funkcí v nástupnických nebo přebírajících společnostech s uvedením jejich identifikačních údajůidentifikačních údajů, vykonávaná nebo navrhovaná funkce s uvedením pravomocí a odpovědností spojených s touto funkcí a zpráva o výsledcích hodnocení vhodnosti osob s klíčovou funkcíosob s klíčovou funkcí podle § 3 odst. 3 písm. c). (2) Náležitostmi žádosti o povolení změny právní formy tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny je projekt změny právní formy podle zákona upravujícího přeměny2) sepsaný ve formě notářského zápisu ve znění uloženém ve sbírce listin obchodního rejstříku. § 14 Formáty a technické náležitosti žádosti Žádosti, jejichž náležitosti jsou stanoveny touto vyhláškou, a dále žádosti podle § 103 odst. 3 a § 106 odst. 3 zákona, návrh převodu pojistného kmenepojistného kmene nebo jeho části podle § 103 odst. 2 zákona a návrh převodu kmene zajišťovacích smluvkmene zajišťovacích smluv nebo jeho části podle § 106 odst. 2 zákona se předkládají ve formátu Portable Document Format (přípona pdf) nebo, není-li možné jej použít, v jiném datovém formátu běžně používaném v elektronickém styku, který neumožňuje změnu obsahu. § 15 Společná ustanovení Vylučuje-li povaha věci předložení náležitosti žádosti vyžadované touto vyhláškou a nejsou-li důvody zjevné, uvede žadatel tuto skutečnost v žádosti, nepředložení náležitosti odůvodní a důvody přiměřeně doloží. § 16 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Guvernér: v z. prof. PhDr. Ing. Tomšík, Ph.D., v. r. viceguvernér 1) Čl. 273 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II). 2) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších přepisů.
Vyhláška č. 306/2016 Sb.	Vyhláška č. 306/2016 Sb. Vyhláška, kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví Vyhlášeno 23. 9. 2016, datum účinnosti 23. 9. 2016, částka 119/2016 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - SOLVENTNOST POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY (§ 3 — § 16) * ČÁST TŘETÍ - PRAVIDLA PRO VÝPOČET SKUPINOVÉ SOLVENTNOSTI (§ 17 — § 22) * ČÁST ČTVRTÁ - ROZSAH, ZPŮSOB A LHŮTY PRO UVEŘEJŇOVÁNÍ ÚDAJŮ (§ 23 — § 26) * ČÁST PÁTÁ - POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE POJIŠŤOVNOU Z TŘETÍHO STÁTU NEBO ZAJIŠŤOVNOU Z TŘETÍHO STÁTU (§ 27 — § 27) * ČÁST ŠESTÁ - VYROVNÁVACÍ ÚPRAVA BEZRIZIKOVÉ VÝNOSOVÉ KŘIVKY (§ 28 — § 30) * ČÁST SEDMÁ - VYHODNOCENÍ CITLIVOSTI TECHNICKÝCH REZERV A POUŽITELNÉHO KAPITÁLU (§ 31 — § 32) * ČÁST OSMÁ - ZPRÁVY O JINÝCH OVĚŘENÍCH PROVEDENÝCH AUDITOREM (§ 33 — § 36) * ČÁST DEVÁTÁ - ZPŮSOB STANOVENÍ ODMĚNY A NÁHRADY HOTOVÝCH VÝDAJŮ NUCENÉHO SPRÁVCE, JEHO ZÁSTUPCE A LIKVIDÁTORA A ZPŮSOB JEJICH VÝPLATY (§ 37 — § 44) * ČÁST DESÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 45 — § 48) * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 49 — § 49) č. 1 k vyhlášce č. 306/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 306/2016 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 306/2016 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 306/2016 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 306/2016 Sb. Aktuální znění od 23. 9. 2016 306 VYHLÁŠKA ze dne 8. září 2016, kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví Česká národní banka stanoví podle § 136 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 304/2016 Sb., k provedení § 7b odst. 7, § 54b odst. 1 a 4, § 78 odst. 2, § 81 odst. 5, § 82 odst. 2, § 89c odst. 6, § 100 odst. 3 a § 123 odst. 3 a podle § 136 odst. 2 k provedení § 76 odst. 2 tohoto zákona: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje a) způsob výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, b) podmínky pro použití úplného nebo částečného interního modelu pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku, c) výpočet skupinové solventnostisolventnosti, d) podmínky pro použití a způsob výpočtu vyrovnávací úpravy bezrizikové výnosové křivky, e) rozsah, způsob a lhůty pro uveřejňování údajů, f) vyhodnocování citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu, g) náležitosti a strukturu zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému a zprávy o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnostisolventnosti a finanční situaci, h) způsob výplaty a stanovení odměny a náhrady hotových výdajů nuceného správce tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, jeho zástupce a likvidátora tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, pobočkypobočky pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu nebo pobočkypobočky zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) diverzifikačními efektydiverzifikačními efekty snížení expozice pojišťovenpojišťoven, zajišťovenzajišťoven a pojišťovacích nebo zajišťovacích skupinskupin vůči rizikům související s diverzifikací jejich činnosti, které vyplývá ze skutečnosti, že nepříznivý dopad jednoho rizika může být vyrovnán příznivějším dopadem jiného rizika, pokud uvedená rizika nejsou plně korelovaná, b) likvidačním majetkemlikvidačním majetkem majetkový zůstatek, který zbude po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace před vypořádáním odměny likvidátora, c) testem užitítestem užití vyhodnocení použití interního modelu v řídicím a kontrolním systému, zejména pak integrace interního modelu do systému řízení rizik a příslušných rozhodovacích procesů, d) standardy kalibrace požadavky na kalibraci stanovené v § 74 odst. 2 a 3 zákona o pojišťovnictví a standardy kalibrace pro účely interního modelu podle § 12. ČÁST DRUHÁ SOLVENTNOST POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY HLAVA I VÝPOČET SOLVENTNOSTNÍHO KAPITÁLOVÉHO POŽADAVKU PODLE STANDARDNÍHO VZORCE § 3 Základní solventnostní kapitálový požadavek (1) Základní solventnostní kapitálový požadavek zahrnuje kapitálové požadavky alespoň k rizikovým modulům a) neživotního upisovacího rizikaupisovacího rizika, b) životního upisovacího rizikaupisovacího rizika, c) zdravotního upisovacího rizikaupisovacího rizika, d) tržního rizikatržního rizika, e) rizika selhání protistrany a f) dalším rizikovým modulům stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku. (2) Rizikové moduly podle odstavce 1 písm. a) až e) se skládají alespoň z rizikových podmodulů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce a dále z rizikových podmodulů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výpočet solventnostního kapitálového požadavku. (3) Pro účely výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku se kapitálové požadavky k rizikovým modulům uvedeným v odstavci 1 písm. a) až e) agregují pomocí korelačních koeficientů uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Pro účely odstavce 1 písm. a) až c) se pojistné a zajistné operace zařadí do modulu upisovacího rizikaupisovacího rizika, který nejlépe zohledňuje technickou povahu podkladových rizik dané operace. § 4 Kapitálový požadavek k operačnímu riziku Kapitálový požadavek k operačnímu rizikuoperačnímu riziku zohledňuje operační rizikaoperační rizika v rozsahu, ve kterém nejsou zohledněna v rizikových modulech podle § 3. § 5 Úprava o schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty (1) Úprava o schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty3) odráží případné částečné vyrovnání neočekávaných ztrát prostřednictvím současného snížení technických rezerv nebo odložené daňové povinnosti nebo kombinací obojího. (2) Úprava o schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty odráží efekt snižování rizika prostřednictvím budoucích nezaručených podílů na zisku z pojistných smluv v rozsahu, pro který je tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna schopna prokázat, že snížení uvedených plnění lze použít na krytí případných neočekávaných ztrát. § 6 Zjednodušený výpočet Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna může pro rizikové moduly nebo podmoduly podle § 3 odst. 2 použít zjednodušený výpočet stanovený přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku, pokud je to přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny. Zjednodušený výpočet tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna provede v souladu s ustanoveními § 74 odst. 2 a 3 zákona o pojišťovnictví. § 7 Prováděcí opatření k solventnostnímu kapitálovému požadavku Výpočet solventnostního kapitálového požadavku, kapitálových požadavků k jednotlivým rizikovým modulům a podmodulům podle § 3, kapitálového požadavku k operačnímu rizikuoperačnímu riziku podle § 4, úpravy podle § 5 a uplatňování podmínek a pravidel pro použití zjednodušeného výpočtu podle § 6 se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku. § 8 Solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu Ustanovení § 3 až 7 se použijí obdobně pro pojišťovnu z třetího státupojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státuzajišťovnu z třetího státu ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnostizajišťovací činnosti provozované na území České republiky. HLAVA II VÝPOČET SOLVENTNOSTNÍHO KAPITÁLOVÉHO POŽADAVKU PROSTŘEDNICTVÍM ÚPLNÉHO NEBO ČÁSTEČNÉHO INTERNÍHO MODELU § 9 Test užití Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna v rámci testu užitítestu užití prokazuje, že interní model je v jejím řídicím a kontrolním systému široce a soustavně používán, a to alespoň v rozsahu § 78 odst. 4 písm. a) a b) zákona o pojišťovnictví. Standardy statistické kvality § 10 (1) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna zajistí, že interní model, včetně stanovení prognózy rozdělení pravděpodobnosti, ze které interní model vychází, splňuje požadavky stanovené v odstavcích 2 až 6 a v § 11. (2) Metody používané ke stanovení prognózy rozdělení pravděpodobnosti musí být založeny na vhodných pojistněmatematických a statistických metodách a musí být v souladu s metodami používanými pro výpočet technických rezerv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. Metody používané ke stanovení prognózy rozdělení pravděpodobnosti musí být založeny na aktuálních a spolehlivých informacích a na realistických předpokladech. Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna odůvodní České národní bancebance předpoklady, které jsou základem pro její interní model. (3) Data použitá pro interní model musí být přesná, úplná, vhodná a spolehlivá. Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna alespoň jednou ročně aktualizuje soubory dat, které používá při stanovení prognózy rozdělení pravděpodobnosti. (4) Interní model musí zahrnovat rizika uvedená v § 74 odst. 4 zákona o pojišťovnictví a všechna další významná rizika, jimž je nebo by mohla být tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna vystavena. (5) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna ve svém interním modelu přesně posoudí jednotlivá rizika související s finančními garancemi a veškerými smluvními opcemi, jsou-li významná. Posoudí rovněž rizika související s opcemi pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a smluvními opcemi tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, včetně dopadu, které by mohly mít budoucí změny finančních i jiných než finančních podmínek na uplatnění uvedených opcí. (6) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna zohlední ve svém interním modelu veškeré platby pojistníkům, pojištěným a oprávněným osobám, o kterých předpokládá, že budou provedeny, bez ohledu na to, zda jsou uvedené platby smluvně zaručeny, či nikoli. § 11 (1) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna může ve svém interním modelu přihlédnout k závislostem v rámci jednotlivých kategorií rizik i mezi těmito kategoriemi, pokud jde o diverzifikační efektydiverzifikační efekty a zároveň odůvodní České národní bancebance, že systém používaný pro měření diverzifikačních efektůdiverzifikačních efektů je vhodný. (2) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna může ve svém interním modelu plně zohlednit účinky technik snižování rizikatechnik snižování rizika, pokud jsou v interním modelu úvěrové rizikoúvěrové riziko a jiná rizika vyplývající z použití daných technik řádně zohledněna. (3) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna může ve svém interním modelu zohlednit budoucí opatření svého vedení, jejichž uskutečnění lze očekávat, a to s ohledem na dobu nezbytnou k jejich provedení. § 12 Standardy kalibrace (1) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna může pro účely konstrukce interního modelu použít jiné časové období nebo míru rizikamíru rizika než ty, které jsou stanoveny v § 74 odst. 2 a 3 zákona o pojišťovnictví, pokud lze výstupy interního modelu používat pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku způsobem, který pojistníkům, pojištěným a oprávněným osobám poskytne úroveň ochrany podle § 74 zákona o pojišťovnictví. (2) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna odvodí solventnostní kapitálový požadavek přímo z prognózy rozdělení pravděpodobnosti vytvořené interním modelem za použití metody hodnoty v riziku podle § 74 odst. 3 zákona o pojišťovnictví. (3) Pokud tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna nemůže odvodit solventnostní kapitálový požadavek přímo z prognózy rozdělení pravděpodobnosti vytvořené interním modelem, může při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku použít aproximace, pokud je schopna České národní bancebance prokázat, že je pojistníkům poskytována úroveň ochrany podle § 74 zákona o pojišťovnictví. § 13 Standardy pro ověřování platnosti interního modelu (1) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna pravidelně ověřuje platnost interního modelu podle § 78 zákona o pojišťovnictví a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výpočet solventnostního kapitálového požadavku. Součástí ověřování platnosti interního modelu je alespoň sledování jeho chování, přezkum trvalé vhodnosti jeho specifikace a porovnání jeho výsledků s pozorovanou zkušeností. (2) Proces ověřování platnosti interního modelu musí zahrnovat účinný statistický proces pro ověřování platnosti interního modelu, kterým tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna prokazuje České národní bancebance, že interním modelem stanovené výsledné kapitálové požadavky jsou odpovídající podle § 74 odst. 2 a 3 zákona o pojišťovnictví. (3) Ověřováním podle odstavce 2 tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna statistickými metodami testuje vhodnost prognózy rozdělení pravděpodobnosti vůči a) škodní zkušenosti a b) veškerým dalším významným souvisejícím novým údajům a informacím. (4) Proces ověřování platnosti interního modelu musí zahrnovat analýzu jeho stability, zejména testování citlivosti výsledků interního modelu na změny klíčových předpokladů. Dále musí zahrnovat rovněž posouzení přesnosti, úplnosti, vhodnosti a spolehlivosti dat používaných v interním modelu. § 14 Dokumentační standardy interního modelu (1) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna podrobně dokumentuje konstrukci svého interního modelu a jeho fungování. (2) Dokumentace musí prokazovat soulad s požadavky stanovenými v § 73 odst. 3 a § 78 odst. 3 zákona o pojišťovnictví a v § 9 až 13. (3) Dokumentace musí obsahovat popis teorie, předpokladů a matematického a empirického základu interního modelu. (4) V dokumentaci musí být uvedeny okolnosti, za nichž interní model nefunguje správně. (5) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna dokumentuje veškeré významné změny svého interního modelu. § 15 Prováděcí opatření k internímu modelu Způsob plnění požadavků stanovených v § 9 až 14, požadavky na externí modely a data, připisování zisků a ztrát a způsob integrace částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím interního modelu nebo částečného interního modelu. § 16 Interní modely pro pojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státu Ustanovení § 9 až 15 se použijí obdobně pro pojišťovnu z třetího státupojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státuzajišťovnu z třetího státu ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnostizajišťovací činnosti provozované na území České republiky. ČÁST TŘETÍ PRAVIDLA PRO VÝPOČET SKUPINOVÉ SOLVENTNOSTI § 17 Obecná ustanovení (1) Při výpočtu skupinové solventnostisolventnosti zohlední osoba držící účastúčast podle § 89c odst. 1 zákona o pojišťovnictví (dále jen „odpovědná osoba“) poměrný podíl držený v přidružených osobáchpřidružených osobách. Poměrný podíl se stanoví jako a) procento použité pro sestavování konsolidovaných účtů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výpočet skupinové solventnostisolventnosti v případě, že odpovědná osoba používá pro výpočet skupinové solventnostisolventnosti metodu účetní konsolidace, nebo b) součet přímého a nepřímého podílu odpovědné osoby na základním kapitálu přidružené osobypřidružené osoby v případě, že odpovědná osoba používá pro výpočet skupinové solventnostisolventnosti metodu odpočtu agregovaných dat. (2) Pokud má některá z ovládaných pojišťovenpojišťoven nebo zajišťovenzajišťoven použitelný kapitál nižší než solventnostní kapitálový požadavek, použije se při výpočtu skupinové solventnostisolventnosti celkový deficit solventnostisolventnosti takové pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny, nikoli pouze poměrný podíl. (3) Pokud jsou odpovědnost nebo ručení odpovědné osoby za závazky ovládané pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny přesně a jednoznačně omezeny výší jejího podílu na základním kapitálu ovládané osobyovládané osoby, je po schválení Českou národní bankoubankou, je-li orgánem dohleduorgánem dohledu nad skupinouskupinou, a po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohleduorgány dohledu v kolegiu možné při výpočtu skupinové solventnostisolventnosti zohlednit nesoulad mezi výší použitelného kapitálu a solventnostním kapitálovým požadavkem této ovládané pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny v poměrném podílu. § 18 Zákaz vícenásobného použití kapitálu (1) Při výpočtu skupinové solventnostisolventnosti je vyloučeno vícenásobné použití položek kapitálu použitelných ke krytí solventnostních kapitálových požadavků u různých osob v téže skupiněskupině. (2) Pro účely odstavce 1 se při výpočtu skupinové solventnostisolventnosti vyloučí hodnota aktiv a) pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny držící účastúčast, která jsou použita pro financování položek kapitálu použitelných ke krytí solventnostního kapitálového požadavku jí přidružené pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny, a b) přidružené pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny, která jsou použita pro financování položek kapitálu použitelných ke krytí solventnostního kapitálového požadavku pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny, která na ní drží účastúčast, nebo jiné pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny přidružené této pojišťovněpojišťovně nebo zajišťovnězajišťovně držící účastúčast. (3) Ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku lze použít a) disponibilní bonusový fond podle § 65 zákona o pojišťovnictví pojišťovnypojišťovny provozující činnost podle odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví nebo zajišťovnyzajišťovny provozující činnost v životním zajištěníživotním zajištění přidružené odpovědné osobě a b) upsaný, ale nesplacený základní kapitál pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny přidružené odpovědné osobě, a to v té výši, ve které jsou tyto položky použitelné ke krytí solventnostního kapitálového požadavku dané přidružené pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny. Tím nejsou dotčena ustanovení odstavců 1, 2 a 4. (4) Ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku nelze použít a) upsaný, ale nesplacený základní kapitál, který představuje závazek pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny držící účastúčast, b) upsaný, ale nesplacený základní kapitál pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny držící účastúčast, který představuje závazek přidružené pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny, nebo c) upsaný, ale nesplacený základní kapitál přidružené pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny, který představuje závazek jiné pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny přidružené této pojišťovněpojišťovně nebo zajišťovnězajišťovně držící účastúčast. (5) Pokud příslušný orgán dohleduorgán dohledu rozhodne, že některá z dalších položek kapitálu přidružené pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny není použitelná ke krytí solventnostního kapitálového požadavku pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny držící v této přidružené pojišťovněpojišťovně nebo zajišťovnězajišťovně účastúčast, může být hodnota těchto položek zahrnuta do kapitálu použitelného ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku pouze do té výše, do které jsou tyto položky použitelné ke krytí solventnostního kapitálového požadavku této přidružené pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny. (6) Celková hodnota použitelných položek kapitálu uvedených v odstavcích 3 a 5 nesmí přesáhnout výši solventnostního kapitálového požadavku dané přidružené pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny. (7) Položky kapitálu použitelného ke krytí solventnostního kapitálového požadavku přidružené pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny, které podléhají předchozímu souhlasu orgánu dohleduorgánu dohledu domovského členského státudomovského členského státu, lze použít ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku, pouze pokud byly tímto orgánem dohleduorgánem dohledu schváleny. § 19 Vyloučení vzájemného financování Při výpočtu skupinové solventnostisolventnosti nelze zohlednit žádnou položku použitelného kapitálu, která vznikla ze vzájemného financovánívzájemného financování mezi osobami patřícími do stejné skupinyskupiny. Vzájemným financovánímVzájemným financováním se rozumí situace, kdy pojišťovnapojišťovna nebo zajišťovnazajišťovna nebo její přidružená osobapřidružená osoba přímo nebo nepřímo drží podíl v osobě, která přímo nebo nepřímo drží položky kapitálu použitelné ke krytí solventnostního kapitálového požadavku této pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny, nebo této osobě poskytuje úvěry. § 20 Metoda účetní konsolidace (1) Výpočet skupinové solventnostisolventnosti pomocí metody účetní konsolidace vychází z konsolidovaných účtů. Skupinová solventnostsolventnost se určí jako rozdíl mezi a) kapitálem použitelným ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku určeným z konsolidovaných účtů a b) skupinovým solventnostním kapitálovým požadavkem vypočítaným z konsolidovaných účtů. (2) Skupinový solventnostní kapitálový požadavek vypočítaný z konsolidovaných účtů nesmí být nižší než součet a) minimálního kapitálového požadavku odpovědné osoby a b) poměrné výše minimálního kapitálového požadavku přidružených pojišťovenpojišťoven nebo zajišťovenzajišťoven zahrnutých do výpočtu. (3) Na úrovni skupinyskupiny musí být k dispozici primární kapitál ve výši podle § 71 odst. 4 zákona o pojišťovnictví alespoň ve výši součtu podle odstavce 2. Ustanovení § 89c odst. 4 a 5 a § 89d až 89g zákona o pojišťovnictví a § 17 až 19 se pro účely stanovení použitelného kapitálu podle věty první použijí obdobně. § 21 Metoda odpočtu agregovaných dat (1) Skupinová solventnostsolventnost počítaná metodou odpočtu agregovaných dat se určí jako rozdíl mezi a) součtem použitelného kapitálu podle odstavce 2 a b) součtem účetní hodnoty podílu a položek kapitálu odpovědné osoby na přidružené pojišťovněpojišťovně, zajišťovnězajišťovně nebo pojišťovací holdingové osoběpojišťovací holdingové osobě ke dni sestavení účetní závěrky a agregovaného solventnostního kapitálového požadavku podle odstavce 3. (2) Součet použitelného kapitálu je roven součtu a) kapitálu použitelného ke krytí solventnostního kapitálového požadavku odpovědné osoby a b) poměrného podílu odpovědné osoby na kapitálu přidružené pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny, použitelného ke krytí solventnostního kapitálového požadavku této přidružené pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny. (3) Agregovaný solventnostní kapitálový požadavek je roven součtu a) solventnostního kapitálového požadavku odpovědné osoby a b) poměrného podílu solventnostního kapitálového požadavku přidružené pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny. (4) Spočívá-li účastúčast na přidružených pojišťovnáchpojišťovnách nebo zajišťovnáchzajišťovnách plně nebo zčásti v nepřímé majetkové účastiúčasti, do položky podle odstavce 1 písm. b) se zahrne hodnota této nepřímé majetkové účastiúčasti s ohledem na rozhodné navazující účastiúčasti, a do položek podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. b) se zahrnou příslušné poměrné podíly použitelného kapitálu přidružených pojišťovenpojišťoven nebo zajišťovenzajišťoven a podíly solventnostního kapitálového požadavku přidružených pojišťovenpojišťoven nebo zajišťovenzajišťoven. § 22 Prováděcí opatření ke skupinové solventnosti Zásady a metody výpočtu skupinové solventnostisolventnosti, skupinového solventnostního kapitálového požadavku a použitelného kapitálu k jeho krytí podle § 17 až 21 se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet skupinové solventnostisolventnosti. ČÁST ČTVRTÁ ROZSAH, ZPŮSOB A LHŮTY PRO UVEŘEJŇOVÁNÍ ÚDAJŮ § 23 Údaje, které tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna uveřejňuje o sobě, o akcionářích nebo členech a o skupiněskupině, jejíž je součástí, jejich strukturu a pořadí, v jakém se uvádí, stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce. § 24 (1) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna uveřejňuje požadované údaje na svých internetových stránkách vždy alespoň v českém jazyce v podobě neuzamčeného datového souboru vhodného ke stažení ve vhodném a běžně používaném formátu, a to v .pdf, .doc, .docx nebo .odt. Zde obsažené číselné údaje se uveřejňují také v dodatečném datovém souboru ve vhodném a běžně používaném formátu, a to v .xls, .xlsx nebo .ods. Číselnými údaji podle věty druhé se rozumí obsah finančních výkazů, zejména rozvahy a výkazu zisku a ztráty podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťovenpojišťoven. (2) Požadavky na způsob uveřejnění údajů podle odstavce 1 ke dni 31. prosince kalendářního roku se považují za splněné také, uveřejní-li je tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna přímo v rámci plnění povinností, které má jako účetní jednotka nebo emitent kótovaných cenných papírůcenných papírů, ve výroční zprávě nebo v konsolidované výroční zprávě, a to ve lhůtě podle § 25 odst. 1. (3) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna uveřejňuje na svých internetových stránkách zároveň výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu, má-li ji tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna povinnost vyhotovovat, a to alespoň za poslední 3 předchozí účetní období. (4) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna uveřejní informace podle odstavce 1 na svých internetových stránkách tak, aby byly přístupné na jedné stránce spolu s informacemi uveřejňovanými podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uveřejňování informací pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“. § 25 (1) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna uveřejňuje údaje podle § 23 podle stavu ke dni a) 31\\. března, 30. června a 30. září do 6 týdnů po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí, b) 31\\. prosince do 4 měsíců po skončení kalendářního roku. (2) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna uveřejňuje čtvrtletní údaje společně s údaji za 3 předcházející čtvrtletí. (3) Současně s uveřejněním údajů podle odstavců 1 a 2 uvede tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna datum, kdy byly údaje uveřejněny, stejně tak uvede datum doplnění nebo opravy již uveřejněných údajů. § 26 (1) Ustanovení § 23 až 25 se použijí přiměřeně pro pojišťovnu z třetího státupojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státuzajišťovnu z třetího státu ve vztahu k pojišťovací nebo zajišťovací činnostizajišťovací činnosti provozované na území České republiky. (2) Ve vztahu k celému rozsahu činnosti pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu se rozsah uveřejňovaných údajů omezuje na bod 1 písm. a), na bod 2 a na bod 4 písm. a) až e) přílohy č. 3 k této vyhlášce a na výroční zprávu, stanoví-li povinnost jejího vyhotovení předpisy tohoto třetího státu s tím, že se tyto údaje uveřejňují podle § 25 odst. 1 písm. b). (3) Pojišťovna z třetího státuPojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státuzajišťovna z třetího státu uveřejňuje informace obdobně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, který upravuje zprávu o solventnostisolventnosti a finanční situaci, a to ve vztahu k pojišťovací nebo zajišťovací činnostizajišťovací činnosti provozované na území České republiky. ČÁST PÁTÁ POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE POJIŠŤOVNOU Z TŘETÍHO STÁTU NEBO ZAJIŠŤOVNOU Z TŘETÍHO STÁTU § 27 Pojišťovna z třetího státuPojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státuzajišťovna z třetího státu předkládá České národní bancebance informace obdobně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, který upravuje předkládání pravidelné zprávy orgánům dohleduorgánům dohledu a zprávu orgánům dohleduorgánům dohledu o vlastním posouzení rizik a solventnostisolventnosti, a to ve vztahu k pojišťovací nebo zajišťovací činnostizajišťovací činnosti provozované na území České republiky. ČÁST ŠESTÁ VYROVNÁVACÍ ÚPRAVA BEZRIZIKOVÉ VÝNOSOVÉ KŘIVKY § 28 Podmínky použití vyrovnávací úpravy bezrizikové výnosové křivky (1) Vyrovnávací úpravu bezrizikové výnosové křivky podle § 54b odst. 1 zákona o pojišťovnictví lze použít, pokud a) tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna vyčlenila portfolio aktiv složené z dluhopisů nebo jiných finančních nástrojů s obdobnými charakteristikami peněžních toků (dále jen „portfolio přiřazených aktiv“) určené ke krytí hodnoty nejlepšího odhadu portfolia závazků, u kterých bude při výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu použita vyrovnávací úprava bezrizikové výnosové křivky (dále jen „portfolio vyčleněných závazků“), b) tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna udržuje složení portfolia přiřazených aktiv po celou dobu trvání příslušných závazků, s výjimkou situace, kdy je úprava složení tohoto portfolia nezbytná pro zachování replikace očekávaných peněžních toků plynoucích z aktiv a závazků podle písmene d) v případě výrazné změny těchto peněžních toků, c) určení, uspořádání a správa portfolia přiřazených aktiv a portfolia vyčleněných závazků jsou prováděny odděleně od ostatních aktivit tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny a portfolio přiřazených aktiv zároveň nesmí být použito ke krytí ztrát plynoucích z ostatních činností tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, d) očekávané peněžní toky plynoucí z portfolia přiřazených aktiv replikují všechny jednotlivé peněžní toky plynoucí z portfolia vyčleněných závazků ve stejné měně a rizika plynoucí z jakéhokoliv nesouladu těchto peněžních toků jsou nevýznamná vzhledem k rizikům spjatým s činností tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, ke které se vyrovnávací úprava vztahuje, e) z pojistných a zajišťovacích smluv portfolia vyčleněných závazků neplynou žádné budoucí platby pojistného a zajistného, f) v souvislosti s upisovacím rizikemupisovacím rizikem je portfolio vyčleněných závazků vystaveno pouze riziku dlouhověkosti, riziku nákladů, riziku revize a riziku úmrtnosti, g) zahrnuje-li upisovací rizikoupisovací riziko, které vyplývá z portfolia vyčleněných závazků, také riziko úmrtnosti, hodnota nejlepšího odhadu tohoto portfolia se v důsledku aplikace úmrtnostního šoku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výpočet solventnostního kapitálového požadavku v modulu životního upisovacího rizikaupisovacího rizika kalibrovaného v souladu s § 74 zákona o pojišťovnictví nezvýší o více než 5 % své původní hodnoty, h) pojistné smlouvy portfolia vyčleněných závazků neobsahují žádné opce pro pojistníky; právo na odkupné může být součástí pojistné smlouvy pouze v případě, nepřekročí-li výše tohoto odkupného hodnotu aktiv oceněných podle § 51 zákona o pojišťovnictví určených ke krytí tohoto závazku v době uplatnění práva na odkupné, i) peněžní toky plynoucí z portfolia přiřazených aktiv jsou pevně stanovené a emitent ani jakákoliv třetí strana je nemá právo změnit nebo jinak upravit a j) závazky vyplývající z jedné pojistné nebo zajišťovací smlouvy nejsou od sebe při sestavování portfolia vyčleněných závazků oddělovány. (2) Podmínka neměnnosti peněžních toků podle odstavce 1 písm. i) je považována za splněnou v případě, že tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna pro portfolio přiřazených aktiv využije aktiva, z nichž plynoucí peněžní toky jsou s výjimkou závislosti na inflaci pevně stanovené a zároveň podle odstavce 1 písm. d) replikují peněžní toky plynoucí z portfolia vyčleněných závazků závislé na inflaci. (3) Právo emitenta nebo třetí strany změnit peněžní toky plynoucí z aktiva obsaženého v portfoliu přiřazených aktiv není porušením podmínky pro použití vyrovnávací úpravy podle odstavce 1 písm. i) v případě, že toto právo zahrnuje kompenzaci umožňující tuzemské pojišťovnětuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovnětuzemské zajišťovně získat stejné peněžní toky reinvestováním do aktiv stejné nebo vyšší úvěrové kvality. § 29 Stanovení vyrovnávací úpravy bezrizikové výnosové křivky (1) Pro každou měnu je vyrovnávací úprava bezrizikové výnosové křivky rovna rozdílu a) roční efektivní úrokové sazby vyjádřené jedinou diskontní sazbou, jejíž použití na peněžní toky plynoucí z portfolia vyčleněných závazků vede k hodnotě, která je rovna hodnotě portfolia přiřazených aktiv oceněného podle § 51 zákona o pojišťovnictví, a b) roční efektivní úrokové sazby vyjádřené jedinou diskontní sazbou, jejíž použití na peněžní toky plynoucí z portfolia vyčleněných závazků vede k hodnotě, která je rovna hodnotě nejlepšího odhadu portfolia vyčleněných závazků vypočteného v souladu s § 53 zákona o pojišťovnictví. (2) Vyrovnávací úprava nezahrnuje základní rozpětí zohledňující rizika, která si tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna ponechává (dále jen „základní rozpětí“). (3) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna základní rozpětí zvýší tak, aby vyrovnávací úprava plynoucí z držby aktiva s určitou dobou do splatnosti a typu s úvěrovým hodnocením nižším, než je investiční stupeň, nepřevyšovala vyrovnávací úpravu plynoucí z držby aktiv se stejnou dobou do splatnosti, stejného typu a s investičním stupněm úvěrového hodnocení. (4) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna používá pro účely stanovení výše vyrovnávací úpravy externí úvěrová hodnocení způsobem, který je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím použití externích úvěrových hodnocení. (5) Základní rozpětí podle odstavce 2 se stanoví jako součet a) úvěrového rozpětí odpovídajícího pravděpodobnosti selhání aktiv, jehož výpočet je založen na dlouhodobých statistikách úvěrového selhání relevantních pro dotčená aktiva s přihlédnutím k době do splatnosti, úvěrové kvalitě a typu těchto aktiv, a b) úvěrového rozpětí odpovídajícího očekávané ztrátě plynoucí ze snížení úvěrového hodnocení aktiv. (6) Není-li možné stanovit úvěrové rozpětí podle odstavce 5, použije se pro výpočet základního rozpětí postup podle odstavce 7 nebo odstavce 8 v závislosti na typu expozice. (7) V případě expozic vůči ústřední vládě a centrální bancebance členského státu odpovídá základní rozpětí podle odstavce 2 alespoň 30 % hodnoty dlouhodobého průměru rozpětí pozorovatelného na finančních trzích odvozeného z aktiv se stejnou dobou do splatnosti, úvěrové kvality a typu vzhledem k bezrizikové výnosové křivce. (8) V případě expozic vůči subjektům jiným než podle odstavce 7 odpovídá základní rozpětí podle odstavce 2 alespoň 35 % hodnoty dlouhodobého průměru rozpětí pozorovatelného na finančních trzích odvozeného z aktiv se stejnou dobou do splatnosti, úvěrové kvality a typu vzhledem k bezrizikové výnosové křivce. § 30 Vyrovnávací úprava pro pojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státu Ustanovení § 28 a 29 se použijí obdobně pro pojišťovnu z třetího státupojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státuzajišťovnu z třetího státu ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnostizajišťovací činnosti provozované na území České republiky. ČÁST SEDMÁ VYHODNOCENÍ CITLIVOSTI TECHNICKÝCH REZERV A POUŽITELNÉHO KAPITÁLU § 31 (1) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna provádí vyhodnocení citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu alespoň čtvrtletně. (2) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna vyhodnocuje citlivost technických rezerv a použitelného kapitálu, zejména změnu výše technických rezerv a použitelného kapitálu vzhledem na změny použitých dat nebo parametrů, na základě realistických a vhodných předpokladů a odpovídajících metod. Součástí vyhodnocení je také posouzení vhodnosti a přiměřenosti těchto předpokladů a metod. § 32 Pojišťovna z třetího státuPojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státuzajišťovna z třetího státu postupuje ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnostizajišťovací činnosti provozované na území České republiky podle § 31 obdobně. ČÁST OSMÁ ZPRÁVY O JINÝCH OVĚŘENÍCH PROVEDENÝCH AUDITOREM § 33 Zpráva o ověření řídicího a kontrolního systému (1) Zpráva o ověření řídicího a kontrolního systému obsahuje a) výsledek ověření, zda je řídicí a kontrolní systém nebo jeho část v souladu s požadavky právních předpisů, včetně vyhodnocení jeho funkčnosti a efektivnosti, a b) určení zjištěných nedostatků, včetně specifikace neodpovídajících nebo chybějících řídicích nebo kontrolních mechanismů. (2) Strukturu a další náležitosti zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce. Nařídí-li Česká národní bankabanka ověření části řídicího a kontrolního systému, použije se pro sktrukturu zprávy příloha č. 4 k této vyhlášce přiměřeně. (3) Statutární auditor uvede ve zprávě podle odstavce 1 údaje o své osobě, evidenční číslo, podpis a datum vyhotovení této zprávy. Auditorská společnost ve zprávě podle odstavce 1 uvede údaje o své osobě, evidenční číslo a jméno statutárního auditora, který pro auditorskou společnost vyhotovil tuto zprávu, jeho evidenční číslo, jeho podpis a datum vyhotovení této zprávy. Ve zprávě podle odstavce 1 se vždy uvedou údaje o pojišťovněpojišťovně nebo zajišťovnězajišťovně, u níž se ověření provádí. Zpráva o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnosti a finanční situaci § 34 (1) Náležitosti a strukturu zprávy o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnostisolventnosti a finanční situaci stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce. Nařídí-li Česká národní bankabanka ověření jen vymezeného okruhu informací, použije se pro sktrukturu zprávy příloha č. 5 k této vyhlášce přiměřeně. (2) Statutární auditor uvede ve zprávě podle odstavce 1 údaje o své osobě, evidenční číslo, podpis a datum vyhotovení této zprávy. Auditorská společnost ve zprávě podle odstavce 1 uvede údaje o své osobě, evidenční číslo a jméno statutárního auditora, který pro auditorskou společnost vyhotovil tuto zprávu, jeho evidenční číslo, jeho podpis a datum vyhotovení této zprávy. Ve zprávě podle odstavce 1 se vždy uvedou údaje o pojišťovněpojišťovně nebo zajišťovnězajišťovně, u níž se ověření provádí. § 35 (1) Nařídí-li Česká národní bankabanka ověření uveřejňovaných informací k použitelnému kapitálu, zahrnuje zpráva podle § 34 odst. 1 výsledek posouzení jeho určení, členění a použitelnosti podle § 71 zákona o pojišťovnictví vzhledem k limitům kapitálu podle právních předpisů upravujících požadavky na kapitál tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny včetně přímo použitelných předpisů Evropské unie. V případě tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, která podléhá dohledu nad skupinouskupinou, zahrnuje zpráva také výsledek posouzení, zda nedochází k vícenásobnému použití položek kapitálu použitelného na úrovni skupinyskupiny. (2) Nařídí-li Česká národní bankabanka ověření uveřejňovaných informací k solventnostnímu kapitálovému požadavku vypočítanému podle standardního vzorce, zahrnuje zpráva podle § 34 odst. 1 výsledek posouzení správnosti postupu jeho výpočtu, a to i jestliže byly při výpočtu použity parametry specifické pro danou pojišťovnupojišťovnu nebo zajišťovnuzajišťovnu. Ve vztahu k solventnostnímu kapitálovému požadavku vypočítanému prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu zahrnuje zpráva podle § 34 odst. 1 výsledek posouzení, zda je model používán v souladu s podmínkami povolení a podle právních předpisů upravujících solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny. (3) Nařídí-li Česká národní bankabanka ověření uveřejňovaných informací k minimálnímu kapitálovému požadavku, zahrnuje zpráva podle § 34 odst. 1 výsledek posouzení jeho výpočtu s ohledem na právní předpisy upravující minimální kapitálový požadavek tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny. (4) Součástí zprávy o ověření uveřejňovaných informací je výrok auditora, zda informace, které jsou předmětem ověření, jsou ve všech významných ohledech v souladu s právními předpisy upravujícími oceňování aktiv a závazků, technické rezervy, investováníinvestování a solventnostsolventnost tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny a zda neobsahují významné věcné nesprávnosti. § 36 Zpráva o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnosti a finanční situaci u pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu Ustanovení § 33 až 35 se použijí obdobně pro pojišťovnu z třetího státupojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státuzajišťovnu z třetího státu ve vztahu k pojišťovací nebo zajišťovací činnostizajišťovací činnosti provozované na území České republiky. ČÁST DEVÁTÁ ZPŮSOB STANOVENÍ ODMĚNY A NÁHRADY HOTOVÝCH VÝDAJŮ NUCENÉHO SPRÁVCE, JEHO ZÁSTUPCE A LIKVIDÁTORA A ZPŮSOB JEJICH VÝPLATY § 37 Stanovení odměny nuceného správce tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a jeho zástupce (1) Nucenému správci tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny náleží měsíčně odměna ve výši a) 75 000 Kč, jestliže hodnota vlastního kapitálu tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny zvýšená o hodnotu aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťovenpojišťoven nedosahuje 100 000 000 Kč, b) 100 000 Kč, jestliže hodnota vlastního kapitálu tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny zvýšená o hodnotu aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťovenpojišťoven dosahuje alespoň 100 000 000 Kč, ale méně než 1 000 000 000 Kč, c) 125 000 Kč, jestliže hodnota vlastního kapitálu tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny zvýšená o hodnotu aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťovenpojišťoven dosahuje alespoň 1 000 000 000 Kč, ale méně než 10 000 000 000 Kč, nebo d) 150 000 Kč, jestliže hodnota vlastního kapitálu tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny zvýšená o hodnotu aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťovenpojišťoven dosahuje alespoň 10 000 000 000 Kč. (2) Zástupci nuceného správce náleží poměrná část odměny podle odstavce 1, a to přiměřeně počtu účelně a důvodně provedených úkonů souvisejících s činností zástupce prokázaných České národní bancebance. Pro účely schválení výše odměny předloží zástupce České národní bancebance nejpozději 30 dnů po skončení kalendářního měsíce, za který má být odměna vyplacena, seznam provedených úkonů. (3) Pro účely určení výše odměny podle odstavce 1 se použije poslední známá hodnota vlastního kapitálu tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny a poslední známá hodnota aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťovenpojišťoven před tím, než Česká národní bankabanka rozhodla o zavedení její nucené správy. Nucený správce předloží tyto informace České národní bancebance, a to do 10 dnů od konce kalendářního měsíce, za který je odměna splatná. § 38 Způsob výplaty odměny nuceného správce tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny (1) Odměna nuceného správce tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny je splatná zpětně za kalendářní měsíc, a to do konce následujícího kalendářního měsíce po prokázání rozhodných údajů pro stanovení její výše podle § 37 odst. 3. Odměna zástupce je splatná zpětně za kalendářní měsíc, a to do 3 měsíců ode dne předložení seznamu provedených úkonů podle § 37 odst. 2. (2) Pokud nucený správce tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny ukončil svoji činnost v průběhu kalendářního měsíce, náleží mu za tento měsíc poměrná část odměny odpovídající poměru počtu pracovních dnů, během nichž vykonával činnost nuceného správce, a celkového počtu pracovních dnů kalendářního měsíce, v němž ukončil svoji činnost. Tím nejsou dotčena ustanovení § 37. § 39 Stanovení odměny likvidátora (1) Základem pro určení výše odměny likvidátora tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, pobočkypobočky pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu nebo pobočkypobočky zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu za provedení likvidace (dále jen „základ“) je hodnota likvidačního majetkulikvidačního majetku; základ se zvyšuje a) o jednu desetinu hodnoty aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťovenpojišťoven k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnostizajišťovací činnosti, pokud došlo k převodu pojistného kmenepojistného kmene těchto závazků, a b) o hodnotu aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťovenpojišťoven k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnostizajišťovací činnosti, které nebyly převedeny na jinou pojišťovnupojišťovnu nebo zajišťovnuzajišťovnu. (2) Likvidátorovi náleží odměna ve výši a) 50 000 Kč zvýšených o 1 % ze základu v případě, že základ činí nejvýše 10 000 000 Kč, b) 150 000 Kč zvýšených o 0,3 % z rozdílu mezi výší základu a 10 000 000 Kč v případě, že základ činí nejvýše 100 000 000 Kč, c) 420 000 Kč zvýšených o 0,07 % z rozdílu mezi výší základu a 100 000 000 Kč v případě, že základ činí nejvýše 1 000 000 000 Kč, d) 1 050 000 Kč zvýšených o 0,01 % z rozdílu mezi výší základu a 1 000 000 000 Kč v případě, že základ činí nejvýše 10 000 000 000 Kč, nebo e) 1 950 000 Kč zvýšených o 0,001 % z rozdílu mezi výší základu a 10 000 000 000 Kč v případě, že základ činí více než 10 000 000 000 Kč. (3) Nedostačuje-li likvidační majeteklikvidační majetek zcela nebo zčásti na odměnu likvidátora tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, pobočkypobočky pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu nebo pobočkypobočky zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu, hradí tuto odměnu likvidátorovi stát v rozsahu, v jakém nemůže být uhrazena z likvidačního majetkulikvidačního majetku, nejvýše však ve výši 150 000 Kč za celé období likvidace, za které likvidátor nedostal vzhledem k nedostačujícímu likvidačnímu majetkulikvidačnímu majetku odměnu. (4) Pro účely určení výše základu podle odstavce 1 se použije hodnota aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťovenpojišťoven, zjištěná ze zahajovací rozvahy ke dni vstupu tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, pobočkypobočky pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu nebo pobočkypobočky zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu do likvidace. (5) Skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna hodnota likvidačního majetkulikvidačního majetku, náleží likvidátorovi odměna ve výši 25 000 Kč. V případě, že likvidátor provedl převod pojistného kmenepojistného kmene, zvyšuje se tato odměna postupem podle odstavce 2 s tím, že za základ se použije jedna desetina hodnoty aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťovenpojišťoven k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnostizajišťovací činnosti zjištěné ze zahajovací rozvahy ke dni vstupu tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, pobočkypobočky pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu nebo pobočkypobočky zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu do likvidace. Pro její výplatu se § 40 použije přiměřeně. § 40 Způsob výplaty odměny likvidátora (1) Odměna náležející likvidátorovi je splatná do 30 dnů ode dne výmazu tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, pobočkypobočky pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu nebo pobočkypobočky zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu z obchodního rejstříku, nebo do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, pobočkypobočky pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu nebo pobočkypobočky zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu. (2) Pokud se podílelo na likvidaci tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, pobočkypobočky pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu nebo pobočkypobočky zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu postupně více likvidátorů, náleží každému z nich podíl z odměny podle § 39 odpovídající délce jejich činnosti, její složitosti a náročnosti a počtu účelně a důvodně provedených úkonů souvisejících s jejich činností. (3) Pro účely určení výše odměny předloží likvidátor České národní bancebance informaci o a) výši navrhované odměny likvidátora, b) výši likvidačního majetkulikvidačního majetku a c) průběhu a výsledku případného převodu pojistného kmenepojistného kmene nebo jeho části nebo kmene zajišťovacích smluvkmene zajišťovacích smluv nebo jeho části. (4) Informace podle odstavce 3 předloží likvidátor České národní bancebance nejpozději 30 dnů před svoláním valné hromady, která má rozhodnout o návrhu rozdělení likvidačního zůstatku, nebo 30 dnů před podáním návrhu na výmaz z obchodního rejstříku, pokud se valná hromada nemůže uskutečnit. § 41 Hotové výdaje likvidátora, nuceného správce a jeho zástupce (1) Likvidátorovi, nucenému správci a jeho zástupci náleží náhrada hotových výdajů zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie, které byly účelně a důvodně vynaloženy v souvislosti s likvidací tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, pobočkypobočky pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu nebo pobočkypobočky zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu nebo v souvislosti s nucenou správou tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny. (2) Pro stanovení výše náhrady cestovních výdajů platí zákoník práce obdobně. § 42 Způsob výplaty náhrady hotových výdajů nuceného správce a jeho zástupce Hotové výdaje se hradí v prokázané výši za každý měsíc, kdy k jejich vydání došlo. Náhrada hotových výdajů se vyplatí z majetku tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny poté, co s účelností a důvodností vynaložení hotových výdajů Česká národní bankabanka souhlasila. Česká národní bankabanka zašle vyjádření k předloženému vyúčtování nucenému správci nebo jeho zástupci bez zbytečného odkladu. § 43 Způsob výplaty náhrady hotových výdajů likvidátora (1) Hotové výdaje se hradí v prokázané výši za každý měsíc, kdy k jejich vydání došlo. Náhrada hotových výdajů se vyplatí z likvidačního majetkulikvidačního majetku tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, pobočkypobočky pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu nebo pobočkypobočky zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu poté, co s účelností a důvodností vynaložení hotových výdajů Česká národní bankabanka souhlasila. Česká národní bankabanka zašle vyjádření k předloženému vyúčtování likvidátorovi bez zbytečného odkladu. (2) Nedostačuje-li likvidační majeteklikvidační majetek tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, pobočkypobočky pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu nebo pobočkypobočky zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu k náhradě hotových výdajů likvidátora, hradí tyto výdaje do výše, v jaké nemohou být uhrazeny z likvidačního majetkulikvidačního majetku, stát, nejvýše však v celkové výši 300 000 Kč za výdaje uvedené v § 41 odst. 1. Náhrada se vyplatí do 30 dnů poté, co s účelností a důvodností vynaložení hotových výdajů Česká národní bankabanka souhlasila, odstavec 1 věta první se použije obdobně. Česká národní bankabanka zašle vyjádření k předloženému vyúčtování likvidátorovi bez zbytečného odkladu. § 44 Zvýšení odměny nuceného správce nebo jeho zástupce a likvidátora Odměna likvidátora nebo nuceného správce podle § 37 odst. 1 a § 39 odst. 2 může být zvýšena Českou národní bankoubankou až o 100 % s tím, že důvodem pro zvýšení odměny je mimořádná složitost, náročnost, délka jejich činnosti nebo mimořádně vysoký počet účelně a důvodně provedených úkonů, souvisejících s jejich činností. ČÁST DESÁTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 45 Úprava parametrů standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku (1) Expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankámbankám členských států jsou do 31. prosince 2017 pro účely výpočtu kapitálového požadavku k riziku koncentraceriziku koncentrace tržního rizikatržního rizika a riziku úvěrového rozpětí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího jejich výpočet považovány za bezrizikové i v případě, že jsou vyjádřeny a financovány v měně jiného členského státu odlišné od měny příslušného členského státu. (2) Parametry určené k výpočtu kapitálového požadavku k riziku koncentraceriziku koncentrace a riziku úvěrového rozpětí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího jejich výpočet pro expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankámbankám členského státu vyjádřené v měně jiného členského státu odlišné od měny tohoto státu jsou pro účely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím standardního vzorce a) pro rok 2018 sníženy o 80 % hodnoty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku a b) pro rok 2019 sníženy o 50 % hodnoty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku. (3) Od 1. ledna 2020 se pro účely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku k riziku koncentraceriziku koncentrace tržního rizikatržního rizika a riziku úvěrového rozpětí prostřednictvím standardního vzorce použijí neupravené parametry stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku. § 46 Úprava parametrů podmodulu akciového rizika (1) Pro akcie, které byly k 1. lednu 2016 ve vlastnictví tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, se jako parametr pro výpočet kapitálového požadavku k akciovému riziku podle bodu 4 písm. b) přílohy č. 1 k této vyhlášce použije vážený průměr a) parametru podmodulu akciového rizika zohledňujícího dlouhodobost závazků stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku a b) parametru stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie pro výpočet kapitálového požadavku k akciovému riziku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výpočet solventnostního kapitálového požadavku. (2) Vážený průměr podle odstavce 1 je stanoven tak, aby váha parametru podle odstavce 1 písm. b) počínaje 1. lednem 2017 každoročně narůstala alespoň lineárně tak, aby její podíl činil k 1. lednu 2023 100 %. § 47 Informace uveřejněné podle vyhlášky č. 434/2009 Sb. Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna nebo pobočkapobočka pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu nebo pobočkapobočka zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnostzajišťovací činnost na území České republiky, ponechá údaje uveřejněné podle vyhlášky č. 434/2009 Sb. na svých internetových stránkách plně přístupné i po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, a to alespoň po dobu následujících 3 let. § 48 Přechodné ustanovení k odměňování Pro stanovení výše odměny, způsobu její výplaty a náhrady hotových výdajů likvidátora nebo nuceného správce a jeho zástupce, který byl jmenován nebo ustanoven přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se postupuje podle dosavadních právních předpisů. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST § 49 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Guvernér: v z. prof. PhDr. Ing. Tomšík, Ph.D., v. r. viceguvernér Příloha č. 1 k vyhlášce č. 306/2016 Sb. Struktura rizikových modulů pro výpočet základního solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce 1. Modul neživotního upisovacího rizikaupisovacího rizika podle § 3 odst. 1 písm. a) zachycuje riziko vyplývající ze závazků týkajících se neživotního pojištění v souvislosti s podstupovanými riziky a postupy používanými při výkonu činnosti. Tento modul přihlíží k nejistotě výsledků tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny v souvislosti se stávajícími smlouvami i se smlouvami, o kterých tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna předpokládá, že budou uzavřeny během následujících 12 měsíců. Modul neživotního upisovacího rizikaupisovacího rizika sestává alespoň z těchto rizikových podmodulů a případně dalších rizikových podmodulů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku a) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající z kolísání načasování, četnosti a závažnosti pojistných událostí a načasování a výše škod (riziko pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění) a b) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze značné nejistoty předpokladů při stanovení sazeb pojistného nebo zajistného a technických rezerv v souvislosti s mimořádnými nebo extrémními událostmi (katastrofické riziko v neživotním pojištění). 2. Modul životního upisovacího rizikaupisovacího rizika podle § 3 odst. 1 písm. b) zachycuje riziko vyplývající ze závazků týkajících se životního pojištění v souvislosti s podstupovanými riziky a postupy používanými při výkonu činnosti. Modul životního upisovacího rizikaupisovacího rizika sestává alespoň z těchto rizikových podmodulů a případně dalších rizikových podmodulů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku a) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility měr úmrtnosti, kdy zvýšení míry úmrtnosti vede ke zvýšení hodnoty pojistných závazků (riziko úmrtnosti v životním pojištění), b) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility měr úmrtnosti, kdy snížení míry úmrtnosti vede ke zvýšení hodnoty pojistných závazků (riziko dlouhověkosti v životním pojištění), c) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility míry invalidity, míry chorobnosti a míry nemocnosti (riziko invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti v životním pojištění), d) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility nákladů vzniklých při správě pojistných a zajišťovacích smluv (riziko nákladů v životním pojištění), e) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající z kolísání úrovně, vývoje nebo volatility revizních sazeb uplatňovaných na renty, které jsou dány změnami v právním prostředí nebo zdravotním stavem pojištěných osob (riziko revize v životním pojištění), f) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně nebo volatility míry storna, míry ukončení, míry obnovení a míry odkupu pojistných smluv (riziko storen v životním pojištění) a g) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze značné nejistoty předpokladů při stanovení sazeb pojistného nebo zajistného a technických rezerv v souvislosti s mimořádnými nebo extrémními událostmi (katastrofické riziko v životním pojištění). 3. Modul zdravotního upisovacího rizikaupisovacího rizika podle § 3 odst. 1 písm. c) zachycuje riziko vyplývající ze závazků týkajících se zdravotního pojištění v souvislosti s podstupovanými riziky a postupy používanými při výkonu činnosti bez ohledu na to, je-li zdravotní pojištění provozováno na podobném technickém základě jako životní pojištění či nikoliv. Modul zdravotního upisovacího rizikaupisovacího rizika sestává alespoň z těchto rizikových podmodulů a případně dalších rizikových podmodulů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku a) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající z kolísání načasování, četnosti a závažnosti pojistných událostí a načasování a výše částek na likvidaci pojistných událostílikvidaci pojistných událostí, b) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility nákladů vzniklých při správě pojistných smluv zdravotního pojištění a souvisejících zajišťovacích smluv a c) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze značné nejistoty předpokladů při stanovení sazeb pojistného nebo zajistného a technických rezerv v souvislosti s vypuknutím rozsáhlých epidemií, jakož i nezvyklého nahromadění rizik v rámci těchto extrémních okolností. 4. Modul tržního rizikatržního rizika podle § 3 odst. 1 písm. d) zachycuje riziko vyplývající z úrovně nebo volatility tržních cen finančních nástrojů, které ovlivňují hodnotu aktiv a závazků tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny. Tento modul řádným způsobem zachycuje strukturální nesoulad mezi aktivy a závazky, zejména z hlediska jejich trvání. Modul tržního rizikatržního rizika sestává alespoň z těchto rizikových podmodulů a případně dalších rizikových podmodulů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku a) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny výnosových křivek nebo jejich volatility (úrokové riziko), b) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně tržních cen akcií nebo jejich volatility (akciové riziko), včetně symetrické úpravy parametrů podmodulu akciového rizika zohledňující rizika vyplývající ze změn ceny akcií podle bodu 6 této přílohy, c) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně tržních cen nemovitých věcí nebo jejich volatility (nemovitostní riziko), d) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně úvěrových rozpětí nebo jejich volatility vzhledem k bezrizikové výnosové křivce (riziko úvěrového rozpětí), e) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně tržních cen směnných kurzů nebo jejich volatility (měnové riziko) a f) dodatečných rizik vyplývajících z nedostatečné diverzifikace portfolia aktiv nebo z nadměrného vystavení se riziku selhání vůči jednotlivému emitentovi cenných papírůcenných papírů nebo skupiněskupině přidružených emitentů (koncentrace tržního rizikatržního rizika). 5. Modul rizika selhání protistrany podle § 3 odst. 1 písm. e) zachycuje možné ztráty v nadcházejících 12 měsících plynoucí z neočekávaného úvěrového selhání nebo zhoršení úvěrového hodnocení protistran a dlužníků tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny. Modul rizika selhání protistrany se vztahuje na právní jednání týkající se technik snižování rizika, jako například zajišťovací smlouvy, sekuritizace a derivátové kontrakty, na pohledávky za zprostředkovateli, jakož i na veškeré jiné úvěrové expozice, na které se nevztahuje podmodul rizika úvěrového rozpětí. Tento modul náležitě zohledňuje zajištění v držení tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny nebo na její účet a rizika s tím spojená. V modulu rizika selhání protistrany se přihlíží k velikosti celkové expozice tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny vystavené riziku úvěrového selhání protistrany ke každé její protistraně bez ohledu na právní formu smluvních závazků vůči tuzemské pojišťovnětuzemské pojišťovně a tuzemské zajišťovnětuzemské zajišťovně. 6. Kalibrace symetrické úpravy parametrů podmodulu akciového rizika podle bodu 4 písm. b) je provedena v souladu s § 74 odst. 3 zákona o pojišťovnictví tak, aby pokrývala riziko vyplývající ze změn cen akcií. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 306/2016 Sb. Korelační koeficienty pro výpočet základního solventnostního kapitálového požadavku \| Neživotní upisovací riziko\| Životní upisovací riziko\| Zdravotní upisovací riziko\| Tržní riziko\| Riziko selhání protistrany ---\|---\|---\|---\|---\|--- Neživotní upisovací riziko\| 1\| 0\| 0\| 0,25\| 0,5 Životní upisovací riziko\| 0\| 1\| 0,25\| 0,25\| 0,25 Zdravotní upisovací riziko\| 0\| 0,25\| 1\| 0,25\| 0,25 Tržní riziko\| 0,25\| 0,25\| 0,25\| 1\| 0,25 Riziko selhání protistrany\| 0,5\| 0,25\| 0,25\| 0,25\| 1 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 306/2016 Sb. Údaje o tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, o jejích akcionářích nebo členech a o skupině, jejíž je součástí I. Údaje o tuzemské pojišťovnětuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovnětuzemské zajišťovně: 1. obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny podle zápisu v obchodním rejstříku, 2. datum zápisu tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny do obchodního rejstříku, a datum zápisu poslední změny, s uvedením účelu poslední změny, 3. výše základního kapitálu zapsaného v obchodním rejstříku, 4. výše splaceného základního kapitálu, 5. druh, forma, podoba a počet emitovaných akcií s uvedením jejich jmenovité hodnoty, pokud je tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna akciovou společnostíakciovou společností, 6. o nabytí vlastních účastnických cenných papírůcenných papírů, s uvedením druhu, formy, podoby a počtu, pokud je tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna akciovou společnostíakciovou společností, 7. o zvýšení základního kapitálu, pokud základní kapitál byl zvýšen od posledního uveřejnění a) způsob a rozsah zvýšení základního kapitálu, b) jsou-li vydávány nové akcie, tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna uveřejňuje druh, formu, podobu a počet emitovaných akcií s uvedením jmenovité hodnoty, rozsah splacení nově upsaných akcií a lhůtu pro splacení nově upsaných akcií, c) při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna uveřejňuje částku, o níž se základní kapitál zvyšuje, označí vlastní zdroje, z nichž se základní kapitál zvyšuje; tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna, která je akciovou společnostíakciovou společností, dále uvede, zda se zvyšuje jmenovitá hodnota akcií, a pokud se zvyšuje, o jakou částku se zvyšuje, 8. organizační struktura tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny s uvedením počtu organizačních složek a počtu zaměstnanců (přepočtený stav), 9. o osobách, které skutečně řídí tuzemskou pojišťovnutuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnutuzemskou zajišťovnu nebo kontrolují činnost tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny a) jméno, případně jména, a příjmení a titul, b) funkce, jedná-li se o člena statutárního nebo kontrolního orgánu, a datum, od kdy osoba příslušnou funkci vykonává, c) pozice osoby, která skutečně řídí tuzemskou pojišťovnutuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnutuzemskou zajišťovnu nebo kontroluje činnost tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, v organizačním uspořádání tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, d) dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce nebo pro danou pozici, e) členství ve volených orgánech jiných právnických osob s uvedením vykonávané funkce, f) souhrnná výše úvěrů, zápůjček poskytnutých tuzemskou pojišťovnoutuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnoutuzemskou zajišťovnou osobám, které skutečně řídí tuzemskou pojišťovnutuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnutuzemskou zajišťovnu nebo kontrolují činnost tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny a g) souhrnná výše záruk vydaných tuzemskou pojišťovnoutuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnoutuzemskou zajišťovnou za osobami, které skutečně řídí tuzemskou pojišťovnutuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnutuzemskou zajišťovnu nebo kontrolují činnost tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny. II. Údaje o akcionářích nebo členech tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na tuzemské pojišťovnětuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovnětuzemské zajišťovně s tím, že 1. o akcionářích nebo členech, kteří jsou právnickými osobami, tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna uveřejňuje obchodní firmu nebo název, právní formu, adresu sídla a výši podílu na hlasovacích právech v procentech, 2. o akcionářích nebo členech, kteří jsou fyzickými osobami, tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna uveřejňuje jméno, popřípadě jména, a příjmení a výši podílu na hlasovacích právech v procentech. III. Údaje o struktuře skupinyskupiny, jejíž je tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna součástí 1. informace o osobách, které jsou ve vztahu k tuzemské pojišťovnětuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovnětuzemské zajišťovně ovládajícími osobami, popřípadě většinovým společníkem, jež zahrnuje a) obchodní firmu nebo název, právní formu a adresu sídla takovéto osoby; jde-li o fyzickou osobu jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) přímý nebo nepřímý podílnepřímý podíl na základním kapitálu tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny v procentech, c) přímý nebo nepřímý podílnepřímý podíl na hlasovacích právech tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny v procentech, d) způsob, na základě kterého je tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna osobou ovládanou, pokud jím není podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, e) souhrnnou výši pohledávek tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny a souhrnnou výši závazků tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny vůči těmto osobám, f) souhrnnou výši cenných papírůcenných papírů, které má tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna v aktivech a které jsou emitovány těmito osobami, a souhrnnou výši závazků tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny z těchto cenných papírůcenných papírů, g) souhrnnou výši tuzemskou pojišťovnoutuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnoutuzemskou zajišťovnou vydaných záruk za těmito osobami, a souhrnnou výši tuzemskou pojišťovnoutuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnoutuzemskou zajišťovnou přijatých záruk od takových osob. Je-li osobou, která je přímou ovládající osobou tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, bankabanka, obchodník s cennými papírycennými papíry, zahraniční bankabanka nebo zahraniční osoba poskytující investiční služby, postačuje uveřejnění informací podle písmene a) pouze za tuto ovládající osobu. 2. informace o osobách, které jsou ve vztahu k tuzemské pojišťovnětuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovnětuzemské zajišťovně ovládanými osobamiovládanými osobami, jež zahrnuje a) obchodní firmu nebo název, právní formu a adresu sídla takovéto osoby, b) přímý nebo nepřímý podílnepřímý podíl tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny na základním kapitálu v procentech, c) přímý nebo nepřímý podílnepřímý podíl tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny na hlasovacích právech v procentech, d) způsob, na základě kterého je tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna osobou ovládající, pokud jím není podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, e) počet, jmenovitou hodnotu a pořizovací cenu akcií nebo výši a pořizovací cenu obchodního podílu, nabytého v takové osobě a změny v průběhu účetního období, f) souhrnnou výši pohledávek tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny a souhrnnou výši závazků tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny vůči těmto osobám, g) souhrnnou výši cenných papírůcenných papírů, které má tuzemská pojišťovnatuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna v aktivech a které jsou emitovány takovými osobami, a souhrnnou výši závazků z těchto cenných papírůcenných papírů, h) souhrnnou výši tuzemskou pojišťovnoutuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnoutuzemskou zajišťovnou vydaných záruk za takové osoby a souhrnnou výši tuzemskou pojišťovnoutuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnoutuzemskou zajišťovnou přijatých záruk od takových osob. 3. grafické znázornění struktury skupinyskupiny, které zahrnuje všechny ovládané a přidružené osobypřidružené osoby tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, všechny její ovládající osoby a všechny ovládané nebo přidružené osobypřidružené osoby ovládajících osob tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny; pokud ovládající osoby tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny podléhají dohledu ve skupiněskupině nebo dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkovému dohledu nad finančním konglomerátem a uveřejňují informace o své skupiněskupině, grafické znázornění může zahrnovat pouze ovládané a přidružené osobypřidružené osoby tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny a všechny její ovládající osoby. IV. Údaje o činnosti tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny 1. předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku, 2. přehled činností skutečně vykonávaných, 3. přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankoubankou omezeno, nebo pozastaveno, 4. rozvaha tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny podle zákona upravujícího účetnictví, 5. výkaz zisku a ztráty tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, 6. poměrové ukazatele tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny a) rentabilita průměrných aktiv (ROAA): 100% zisk nebo ztráta za účetní období / aktiva celkem, b) rentabilita průměrného vlastního kapitálu (ROAE): 100% * zisk nebo ztráta za účetní období / vlastní kapitál, c) „combined ratio“ v neživotním pojištění: 100% * (náklady na pojistná plnění, včetně změny stavu rezervy na pojistná plnění, očištěných od zajištění + čistá výše provozních nákladů) / zasloužené pojistné očištěné od zajištění. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 306/2016 Sb. Struktura a další náležitosti zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému I. Vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti jednotlivých částí řídicího a kontrolního systému včetně souladu s právními předpisy a písemnými koncepcemi Zpráva obsahuje výsledek ověření jednotlivých částí řídicího a kontrolního systému: 1. obecných předpokladů účinného řídicího a kontrolního systému, a to vždy nejméně a) systému řízení, včetně řízení rizik, b) vlastního posuzování rizik a solventnostisolventnosti, c) systému vnitřní kontroly, d) organizační a operační struktury, vymezení pravomocí a odpovědností a rozhodovacího a schvalovacího procesu, e) zamezení střetu zájmů a f) získávání, předávání a uchování informací, 2. činnosti řízení rizik, kontroly zajišťování shody s právními předpisy, vnitřního auditu, pojistně matematické činnosti a případně dalších činností určených pojišťovnoupojišťovnou nebo zajišťovnouzajišťovnou jako klíčových, 3. způsobilosti a důvěryhodnosti osob s klíčovými funkcemiosob s klíčovými funkcemi a způsobilost zaměstnanců nebo osob činných pro pojišťovnupojišťovnu nebo zajišťovnuzajišťovnu, 4. externího zajištění činností a 5. odměňování. Z vyhodnocení je zřejmé, zda a jakým způsobem jsou plněny požadavky právních předpisů na jednotlivé části řídicího a kontrolního systému, zda a jakým způsobem je zajištěn soulad se schválenými písemnými koncepcemi a zda jsou jednotlivé části řídicího a kontrolního systému funkční a efektivní. V případě, že byly zjištěny nedostatky, jsou v rámci této kapitoly uvedeny; podrobněji jsou jednotlivé nedostatky analyzovány v kapitole II. II. Specifikace nedostatků a vyhodnocení jejich závažnosti V této kapitole jsou podrobně popsány zjištěné nedostatky. Součástí je i zhodnocení závažnosti daných nedostatků podle stupnice: 1. nedostatek s velmi vysokou mírou závažnosti - nedostatek má zásadní vliv na funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému, na hospodaření, tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku a významně ohrožuje plnění minimálního kapitálového požadavku nebo solventnostního kapitálového požadavku tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, nebo splnitelnost jejích závazků vyplývajících z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnostizajišťovací činnosti; 2. nedostatek s vysokou mírou závažnosti - nedostatek systémového charakteru má zásadní vliv na funkčnost a efektivnost více částí řídicího a kontrolního systému podle kapitoly I, na hospodaření, tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku a může ohrozit plnění minimálního kapitálového požadavku nebo solventnostního kapitálového požadavku tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny, nebo splnitelnost jejích závazků vyplývajících z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnostizajišťovací činnosti; 3. nedostatek se střední mírou závažnosti - méně významný nedostatek systémového charakteru, nebo významný nedostatek nesystémového charakteru má vliv na funkčnost a efektivnost alespoň jedné části řídicího a kontrolního systému podle kapitoly I, neohrožuje plnění minimálního kapitálového požadavku nebo solventnostního kapitálového požadavku tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny nebo splnitelnost jejích závazků vyplývajících z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnostizajišťovací činnosti a nemá významný vliv na hospodaření a tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku; 4. nedostatek s nízkou mírou závažnosti - méně významný nedostatek nesystémového charakteru má vliv na funkčnost a efektivnost alespoň jedné části řídicího a kontrolního systému podle kapitoly 1, neohrožuje plnění minimálního kapitálového požadavku nebo solventnostního kapitálového požadavku tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny nebo splnitelnost jejích závazků vyplývajících z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnostizajišťovací činnosti a nemá vliv na hospodaření a tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku. III. Celkové vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému V této kapitole je vyhodnocena funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému jako celku. Z vyhodnocení je zřejmé, zda a jakým způsobem jsou plněny požadavky právních předpisů na řídicí a kontrolní systém jako celek včetně vyhodnocení, zda je řídicí a kontrolní systém jako celek funkční a efektivní. V případě, že byly zjištěny nedostatky, jsou v rámci této kapitoly také podrobněji analyzovány a vyhodnoceny v souladu s kapitolou II. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 306/2016 Sb. Náležitosti a struktura zprávy o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnosti a finanční situaci A. Zpráva o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnostisolventnosti a finanční situaci má následující strukturu pokrývající tyto předměty ověření: I. Oblast rozvahy, ve které budou oceněna aktiva a závazky podle § 51 zákona o pojišťovnictví, zahrnuje 1. část zprávy popisující oceňování pro účely solventnostisolventnosti, 2. následující kvantitativní výkazy: a) rozvaha, b) technické rezervy neživotního pojištění, c) technické rezervy životního pojištění a zdravotního pojištění provozovaného na podobném technickém základě jako životní pojištění a d) technické rezervy neživotního pojištění a zdravotního pojištění provozovaného na jiném technickém základě než životní pojištění. II. Oblast kapitálu zahrnuje 1. část zprávy popisující řízení kapitálu a 2. kvantitativní výkaz o kapitálu. III. Oblast kapitálových požadavků zahrnuje 1. část zprávy věnovanou minimálnímu kapitálovému požadavku a solventnostnímu kapitálovému požadavku v plném rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast kapitálových požadavků ve zprávě o solventnostisolventnosti a finanční situaci, 2. následující kvantitativní výkazy: a) solventnostní kapitálový požadavek pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny, která počítá solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce, b) solventnostní kapitálový požadavek pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny, která počítá solventnostní kapitálový požadavek v kombinaci s částečným interním modelem, nebo c) solventnostní kapitálový požadavek pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny, která počítá solventnostní kapitálový požadavek prostřednictvím úplného interního modelu a d) minimální kapitálový požadavek pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny provozující pouze životní, nebo neživotní pojištění, nebo e) minimální kapitálový požadavek pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny provozující souběžně životní a neživotní pojištění. B. V případě tuzemské pojišťovnytuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovnytuzemské zajišťovny podléhající dohledu nad skupinouskupinou má zpráva o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnostisolventnosti a finanční situaci následující strukturu pokrývající tyto předměty ověření: I. část zprávy popisující činnost a výkonnost skupinyskupiny, II. část zprávy o oceňování pro účely skupinové solventnostisolventnosti, III. část zprávy o řízení kapitálu ve skupiněskupině v plném rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast zprávy o solventnostisolventnosti a finanční situaci za skupinuskupinu a IV. kvantitativní výkazy: 1. rozvaha, nejedná-li se o tuzemskou pojišťovnutuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnutuzemskou zajišťovnu podléhající dohledu nad skupinouskupinou, která počítá skupinový solventnostní kapitálový požadavek jen metodou odpočtu agregovaných dat, 2. popis osob ve skupiněskupině, 3. kapitál ve skupiněskupině a 4. skupinový solventnostní kapitálový požadavek. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění. 2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění. 3) Čl. 103 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.
Vyhláška č. 305/2016 Sb.	Vyhláška č. 305/2016 Sb. Vyhláška o předkládání výkazů pojišťovnami a zajišťovnami České národní bance Vyhlášeno 23. 9. 2016, datum účinnosti 23. 9. 2016, částka 119/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Datový soubor * § 3 - Výkazy tuzemské pojišťovny * § 4 - Výkazy tuzemské zajišťovny * § 5 - Výkazy České kanceláře pojistitelů * § 6 - Výkazy pobočky pojišťovny a zajišťovny z třetího státu * § 7 - Výkazy pobočky pojišťovny a zajišťovny z jiného členského státu * § 8 - Společná ustanovení pro sestavování výkazů * § 9 - Způsob a forma předkládání výkazů * § 10 - Opravy a změny ve výkazech * § 12 - Doplňkové informace k předkládaným výkazům * § 13 - Přechodná ustanovení * § 14 - Účinnost k vyhlášce č. 305/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (352/2024 Sb.) 305 VYHLÁŠKA ze dne 1. září 2016 o předkládání výkazů pojišťovnami a zajišťovnami České národní bance Česká národní banka stanoví podle § 41 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb., a podle § 136 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 304/2016 Sb., k provedení § 83 odst. 1 a 2 a § 92k odst. 1 tohoto zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje obsah, formu, četnost, lhůty a způsob sestavování a předkládání výkazů České národní banceČeské národní bance tuzemskými pojišťovnamituzemskými pojišťovnami, tuzemskými zajišťovnamituzemskými zajišťovnami, pobočkamipobočkami pojišťovenpojišťoven a zajišťoven z jiného členského státuzajišťoven z jiného členského státu, pobočkamipobočkami pojišťovenpojišťoven a zajišťoven z třetího státuzajišťoven z třetího státu a Českou kanceláří pojistitelů. § 2 Datový soubor (1) Pro účely této vyhlášky se datovým souborem rozumí elektronické seskupení údajů s předem definovanými datovými strukturami. (2) Formát a struktura datového souboru jsou informačním systémem metodicky popsány, předávány a zpracovávány jako celek. § 3 Výkazy tuzemské pojišťovny (1) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna sestavuje a předkládá výkazy podle přímo použitelných předpisů Evropské unie v oblasti pojišťovnictví1). (2) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna dále sestavuje a) čtvrtletně a předkládá do 30 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. POJ (ČNB) 10-04 „Rozvaha pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny podle účetní závěrky“, 2. POJ (ČNB) 20-04 „Výkaz zisku a ztráty pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny podle účetní závěrky“ a 3. POJ (ČNB) 70-04 „Hlášení pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny o organizační struktuře a kvalifikovaných účastechkvalifikovaných účastech“, b) čtvrtletně a předkládá do 35 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. POJ (ČNB) 19-04 „Doplňkové statistické informace v oblasti pojišťovnictví“, 2. POJ (ČNB) 66-04 „Použitelný primární kapitál ke krytí fiktivního minimálního kapitálového požadavku“ a 3. POJ (ČNB) 26-04 „Činnost pojistníků nabízejících možnost stát se pojištěným“, c) ročně a předkládá do 60 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahuje, výkaz POJ (ČNB) 36-01 „Zprostředkovatelská činnost za pojišťovnupojišťovnu“, d) ročně a předkládá ve lhůtě pro předkládání ročních kvantitativních informací podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4) výkaz POJ (ČNB) 48-01 „Výkaz pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny o operacích uvnitř skupinyskupiny, které je členem“ a e) ročně a předkládá ve lhůtě pro předkládání ročních kvantitativních informací podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4) výkaz POJ (ČNB) 90-01 „Renty z pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou provozem vozidla“. (3) Výkazy podle odstavce 2 zahrnují i údaje za činnosti provozované tuzemskou pojišťovnoutuzemskou pojišťovnou na základě práva zřizovat pobočkypobočky a na základě svobody dočasně poskytovat službysvobody dočasně poskytovat služby. (4) Tuzemská pojišťovna, která vykonává činnosti související s provozováním životního pojištění, sestavuje a) čtvrtletně a předkládá do 30 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahuje, výkaz AML (ČNB) 04-04 „Čtvrtletní výkaz AML/CFT“ a b) ročně a předkládá do 60 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahuje, výkaz AML (ČNB) 05-01 „Roční výkaz AML/CFT“. § 4 Výkazy tuzemské zajišťovny (1) Tuzemská zajišťovnaTuzemská zajišťovna sestavuje a předkládá výkazy podle přímo použitelných předpisů Evropské unie v oblasti pojišťovnictví1). (2) Tuzemská zajišťovnaTuzemská zajišťovna dále sestavuje a) čtvrtletně a předkládá do 30 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. POJ (ČNB) 10-04 „Rozvaha pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny podle účetní závěrky“, 2. POJ (ČNB) 20-04 „Výkaz zisku a ztráty pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny podle účetní závěrky“ a 3. POJ (ČNB) 70-04 „Hlášení pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny o organizační struktuře a kvalifikovaných účastechkvalifikovaných účastech“, b) čtvrtletně a předkládá do 35 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahuje, výkaz POJ (ČNB) 19-04 „Doplňkové statistické informace v oblasti pojišťovnictví“ a c) ročně a předkládá ve lhůtě pro předkládání ročních kvantitativních informací podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4) výkaz POJ (ČNB) 48-01 „Výkaz pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny o operacích uvnitř skupinyskupiny, které je členem“. (3) Výkazy podle odstavce 2 zahrnují i údaje za činnosti provozované tuzemskou zajišťovnoutuzemskou zajišťovnou na základě práva zřizovat pobočkypobočky a na základě svobody dočasně poskytovat službysvobody dočasně poskytovat služby. § 5 Výkazy České kanceláře pojistitelů Česká kancelář pojistitelů sestavuje a) čtvrtletně a předkládá do 35 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. QES (ČNB) „Čtvrtletní výkaz ČKP o činnosti a finanční situaci“ a 2. POJ (ČNB) 49-04 „Poskytnutí informací ČKP o plnění informačních povinností pojistitelů“, b) pololetně a předkládá do 60 dnů po skončení kalendářního pololetí, k němuž se vztahuje, výkaz POJ (ČNB) 39-02 „ČKP – Pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou provozem vozidla“ a c) ročně a předkládá do 98 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahuje, výkaz AES (ČNB) „Roční výkaz ČKP o činnosti a finanční situaci“. § 6 Výkazy pobočky pojišťovny a zajišťovny z třetího státu (1) PobočkaPobočka pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu sestavuje a předkládá výkazy v rozsahu, periodicitě a termínech stanovených předpisy Evropské unie nebo obecnými pokyny Evropského orgánu dohleduEvropského orgánu dohledu upravujícími dohled nad pobočkamipobočkami pojišťovenpojišťoven a zajišťoven z třetího státuzajišťoven z třetího státu vydanými na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie2). (2) PobočkaPobočka pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu dále sestavuje a) čtvrtletně a předkládá do 30 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. POJ (ČNB) 10-04 „Rozvaha pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny podle účetní závěrky“, 2. POJ (ČNB) 20-04 „Výkaz zisku a ztráty pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny podle účetní závěrky“ a 3. POJ (ČNB) 70-04 „Hlášení pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny o organizační struktuře a kvalifikovaných účastechkvalifikovaných účastech“ a b) čtvrtletně a předkládá do 35 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahuje, výkaz POJ (ČNB) 19-04 „Doplňkové statistické informace v oblasti pojišťovnictví“. (3) PobočkaPobočka pojišťovny z třetího státupojišťovny z třetího státu dále sestavuje a) čtvrtletně a předkládá do 35 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahuje, výkaz POJ (ČNB) 26-04 „Činnost pojistníků nabízejících možnost stát se pojištěným“ a b) ročně a předkládá do 60 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahuje, výkaz POJ (ČNB) 36-01 „Zprostředkovatelská činnost za pojišťovnupojišťovnu“. (4) PojišťovnaPojišťovna se sídlem ve Švýcarské konfederaci, která na území České republiky provozuje formou pobočkypobočky pojišťovací činnostpojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotního pojištění, postupuje podle § 7. (5) Pobočka pojišťovny z třetího státu, která vykonává činnosti související s provozováním životního pojištění, sestavuje a) čtvrtletně a předkládá do 30 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahuje, výkaz AML (ČNB) 04-04 „Čtvrtletní výkaz AML/CFT“ a b) ročně a předkládá do 60 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahuje, výkaz AML (ČNB) 05-01 „Roční výkaz AML/CFT“. § 7 Výkazy pobočky pojišťovny a zajišťovny z jiného členského státu (1) PobočkaPobočka pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státuzajišťovny z jiného členského státu sestavuje a) čtvrtletně a předkládá do 30 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. POJ (ČNB) 10-04 „Rozvaha pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny podle účetní závěrky“ a 2. POJ (ČNB) 20-04 „Výkaz zisku a ztráty pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny podle účetní závěrky“ a b) čtvrtletně a předkládá do 35 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahuje, výkaz POJ (ČNB) 80-04 „Vybrané ukazatele o činnosti pobočekpoboček pojišťovenpojišťoven/zajišťoven z jiného členského státuzajišťoven z jiného členského státu v životním a neživotním pojištění“. (2) PobočkaPobočka pojišťovny z jiného členského státupojišťovny z jiného členského státu sestavuje čtvrtletně a předkládá do 35 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahuje, výkaz POJ (ČNB) 26-04 „Činnost pojistníků nabízejících možnost stát se pojištěným“. (3) Pobočka pojišťovny z jiného členského státu, která vykonává činnosti související s provozováním životního pojištění, sestavuje a) čtvrtletně a předkládá do 30 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahuje, výkaz AML (ČNB) 04-04 „Čtvrtletní výkaz AML/CFT“ a b) ročně a předkládá do 60 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahuje, výkaz AML (ČNB) 05-01 „Roční výkaz AML/CFT“. § 8 Společná ustanovení pro sestavování výkazů (1) Obsah výkazů podle § 3 až 7, s výjimkou výkazů upravených přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti pojišťovnictví a s výjimkou výkazů podle § 6 odst. 1, je stanoven v příloze k této vyhlášce. (2) Vykazující osoba postupuje při sestavování výkazů podle § 3 odst. 2 a 4, § 4 odst. 2, § 5, § 6 odst. 2, 3 a 5 a § 7 s přihlédnutím k jejich obsahu v souladu s právními předpisy upravujícími vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky nebo s mezinárodními účetními standardy upravenými právem Evropské unie3). (3) Vykazující osoba přepočítává údaje vyjádřené v cizí měně, pokud je to požadováno, na údaje vyjádřené v české měně kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankouČeskou národní bankou pro den sestavení výkazu, nestanoví-li právní předpis upravující vedení účetnictví nebo obezřetnostní požadavky v oblasti pojišťovnictví jinak. Pro údaje v měnách, pro něž Česká národní bankaČeská národní banka nevyhlašuje kurzy devizového trhu, použije vykazující osoba přepočet podle právního předpisu upravujícího vedení účetnictví. § 9 Způsob a forma předkládání výkazů (1) Vykazující osoba předkládá České národní banceČeské národní bance výkazy podle § 3 až 7 v elektronické podobě jako datové zprávy ve formátu a struktuře datových souborů. (2) Datové zprávy podle odstavce 1 jsou předávány prostředky umožňujícími dálkový přístup prostřednictvím internetového aplikačního nebo uživatelského rozhraní sběrného systému České národní bankyČeské národní banky. (3) Datovou zprávu podle odstavce 1 podepíše vykazující osoba uznávaným elektronickým podpisem kontaktní osoby. (4) Vykazující osoba sdělí České národní banceČeské národní bance jméno, adresu pracoviště, telefonní číslo a adresu elektronické pošty kontaktní osoby. O změnách těchto údajů informuje vykazující osoba Českou národní bankuČeskou národní banku bez zbytečného odkladu. § 10 Opravy a změny ve výkazech (1) Je-li po předložení výkazů České národní banceČeské národní bance zjištěna chyba nebo provedena změna v údajích výkazu, předloží vykazující osoba České národní banceČeské národní bance bez zbytečného odkladu opravený výkaz. Pokud oprava ovlivňuje údaje i v jiných výkazech nebo výkazy k dalším časovým obdobím, opraví vykazující osoba též všechny tyto navazující výkazy. (2) Dojde-li na základě ověření účetní závěrky auditorem vykazující osoby ke změnám údajů ve výkazech sestavených k 31. prosinci, předloží vykazující osoba do patnácti dnů po provedení odpovídajících změn v jejím účetnictví tyto výkazy opětovně s upravenými hodnotami. Pokud oprava ovlivňuje údaje i v jiných výkazech nebo výkazy k dalším časovým obdobím, opraví vykazující osoba též všechny tyto navazující výkazy. (3) Opravené výkazy jsou předkládány ve lhůtě podle odstavců 1 a 2 způsobem stanoveným v § 9 společně s informacemi o obsahu a důvodu opravy. § 12 Doplňkové informace k předkládaným výkazům (1) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna, která používá k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku interní model, předkládá doplňkové informace podle přímo použitelných předpisů Evropské unie v oblasti pojišťovnictví v termínech shodných pro výkazy podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem na elektronickou adresu podatelny České národní bankyČeské národní banky nebo prostřednictvím datové schránky České národní bankyČeské národní banky. (2) Tuzemská pojišťovnaTuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovnatuzemská zajišťovna a pobočkapobočka pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovny z třetího státuzajišťovny z třetího státu předkládá České národní banceČeské národní bance výroční zprávu podle právního předpisu upravujícího účetnictví v elektronické podobě podepsanou uznávaným elektronickým podpisem na elektronickou adresu podatelny České národní bankyČeské národní banky nebo prostřednictvím datové schránky České národní bankyČeské národní banky. (3) Pokud velikost datové zprávy neumožňuje zaslání elektronickou poštou ani prostřednictvím datové schránky, doručí vykazující osoba informace podle odstavců 1 a 2 na technickém nosiči dat na adresu České národní bankyČeské národní banky. § 13 Přechodná ustanovení (1) Pro povinnost sestavit a předložit výkazy, které se vztahují k období do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. (2) Výkazy podle této vyhlášky sestaví vykazující osoba poprvé k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, ve kterém tato vyhláška nabude účinnosti. (3) Výkazy POJ (ČNB) 19-04, POJ (ČNB) 66-04 a POJ (ČNB) 80-04 sestavené v kalendářních čtvrtletích roku a) 2016 se předkládají do 56 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, b) 2017 se předkládají do 49 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí a c) 2018 se předkládají do 42 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí. (4) Výkaz POJ (ČNB) 48-01 sestavený za rok a) 2016 se předkládá do 140 dnů po jeho skončení, b) 2017 se předkládá do 126 dnů po jeho skončení a c) 2018 se předkládá do 112 dnů po jeho skončení. § 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 305/2016 Sb. Základní charakteristika a obsahová náplň předkládaných výkazů 1. POJ (ČNB) 10-04 „Rozvaha pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny podle účetní závěrky“ Výkaz obsahuje základní účetní informace o struktuře aktiv a pasiv. Struktura vychází z rozvahy podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny. 2. POJ (ČNB) 19-04 „Doplňkové statistické informace v oblasti pojišťovnictví“ Výkaz obsahuje vybrané doplňkové informace týkající se činnosti v oblasti pojišťovnictví. Zahrnuje informace o počtu pojistných smluv a počtu pojistných událostí v členění podle druhů pojištění a údaje o vyplacených a přijatých dividendách v členění podle jednotlivých zemí. 3. POJ (ČNB) 20-04 „Výkaz zisku a ztráty pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny podle účetní závěrky“ Výkaz obsahuje základní účetní informace o výnosech, nákladech a výsledcích hospodaření. Struktura vychází z výkazu zisku a ztráty podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťovnypojišťovny nebo zajišťovnyzajišťovny. 4. POJ (ČNB) 36-01 „Zprostředkovatelská činnost za pojišťovnupojišťovnu“ Výkaz obsahuje přehled 30 nejvýznamnějších zprostředkovatelů vykazující osoby podle zprostředkovaného hrubého pojistného včetně identifikačních údajů, zprostředkovaného hrubého pojistného, nákladů na provize zprostředkovateli a vyplacených provizí zprostředkovateli. Dále se uvádí informace o celkovém počtu zprostředkovatelů, předepsaném hrubém pojistném, nákladech na provize a vyplacených provizích v členění podle druhu zprostředkovatele. 5. POJ (ČNB) 39-02 „ČKP – Pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou provozem vozidla“ Výkaz obsahuje informace týkající se pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou provozem vozidla za Českou kancelář pojistitelů a vybrané informace o její další činnosti. Výkaz dále obsahuje rezervy na plnění z garančního fondu, pojistné, náklady na plnění z garančního fondu, správní režie a výnosy z investování, počty nahlášených a vyřízených pojistných událostí a vybrané informace o placení příspěvku České kanceláři pojistitelů za dobu bez pojištění odpovědnosti. 6. POJ (ČNB) 48-01 „Výkaz pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny o operacích uvnitř skupinyskupiny, které je členem“ Výkaz obsahuje přehled o významných operacích uvnitř skupinyskupiny, které je vykazující osoba členem. Uvádějí se údaje o všech operacích, které představují více než 5 % kapitálu nebo 5 největších operací daného typu mezi členy stejné skupinyskupiny, týkající se zejména kapitálových nástrojů, dluhových nástrojů, derivátů, záruk, zajištění. 7. POJ (ČNB) 66-04 „Použitelný primární kapitál ke krytí fiktivního minimálního kapitálového požadavku“. Výkaz obsahuje rozdělení výše použitelného primárního kapitálu ke krytí fiktivního minimálního kapitálového požadavku pro životní pojištění a neživotní pojištění u tuzemských pojišťoventuzemských pojišťoven souběžně provozujících pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění. 8. POJ (ČNB) 70-04 „Hlášení pojišťovnypojišťovny/zajišťovnyzajišťovny o organizační struktuře a kvalifikovaných účastechkvalifikovaných účastech“ Výkaz obsahuje základní identifikační a klasifikační údaje o vykazující osobě, o osobách s klíčovou funkcíosobách s klíčovou funkcí a o kontaktních osobách pro vymezené oblasti, údaje o základním kapitálu, počtu zaměstnanců a pobočekpoboček. Výkaz rovněž obsahuje základní identifikační a klasifikační údaje o osobáchúdaje o osobách s podílem na základním kapitálu vyšším než 5 %, včetně strukturovaných údajů o velikosti tohoto podílu, a údaje o kvalifikovaných účastechkvalifikovaných účastech vykazující osoby v jiných právnických osobách. 9. POJ (ČNB) 80-04 „Vybrané ukazatele o činnosti pobočekpoboček pojišťovenpojišťoven/zajišťoven z jiného členského státuzajišťoven z jiného členského státu v životním a neživotním pojištění“ Výkaz obsahuje základní informace týkající se životního a neživotního pojištění v členění podle druhů pojištění. Uvádí se počet smluv, pojistných událostí, předepsané pojistné, náklady na pojistná plnění, provozní náklady, náklady na provize zprostředkovatelům a technické rezervy. 10. POJ (ČNB) 90-01 „Renty z pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou provozem vozidla“ Výkaz obsahuje přehled o rentách z pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou provozem vozidla, pokud se vykazují v rámci rezerv neživotního pojištění. Struktura výkazu vychází z jednotného vykazovacího rámce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5). 11. POJ (ČNB) 26-04 „Činnost pojistníků nabízejících možnost stát se pojištěným“ Výkaz obsahuje přehled pojistníků a údaje o jejich činnosti týkající se nabízení možnosti stát se pojištěným podnikatelským způsobem, včetně určení, která z podmínek zakládajících oprávnění pojistníka k nabízení možnosti stát se pojištěným je splněna, typu a charakteristiky pojistného produktu, druhu pojištění, data vzniku a zániku pojištění, pojistné doby, počtu pojištěných k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí a předepsaného pojistného za kalendářní čtvrtletí. 12. AML (ČNB) 04-04 „Čtvrtletní výkaz AML/CFT“ Výkaz obsahuje vybrané statistické informace o platbách ve vztahu ke smlouvám o životním pojištění a informace o kontrolní činnosti v oblasti řízení AML/CFT rizik. 13. AML (ČNB) 05-01 „Roční výkaz AML/CFT“ Výkaz obsahuje informace o klientské struktuře, způsobech identifikace, rizikové kategorizaci, produktech a službách, interních postupech, oznámení podezřelých obchodů a souvisejících procesů. 14. POJ (ČNB) 49-04 „Poskytnutí informací ČKP o plnění informačních povinností pojistitelů“ Výkaz obsahuje informace o lhůtě definované v jednotlivých pásmech, ve které pojistitelé poskytnou ČKP informaci o vzniku a zániku pojištění odpovědnosti a o oznámení a ukončení škodné události. Výkaz dále obsahuje doplňující statistické informace týkající se pojištění odpovědnosti a škodných událostí. 15. QES (ČNB) „Čtvrtletní výkaz ČKP o činnosti a finanční situaci“ Výkaz obsahuje informace o České kanceláři pojistitelů, její činnosti a finanční situaci. Struktura výkazu vychází z jednotného vykazovacího rámce pro pojišťovny. 16. AES (ČNB) „Roční výkaz ČKP o činnosti a finanční situaci“ Výkaz obsahuje informace o České kanceláři pojistitelů, její činnosti a finanční situaci. Struktura výkazu vychází z jednotného vykazovacího rámce pro pojišťovny. 1) Například čl. 304 a následující nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/894 ze dne 4. dubna 2023, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES, pokud jde o šablony, podle nichž pojišťovny a zajišťovny předkládají orgánům dohledu informace nezbytné pro dohled, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2015/2450. 2) Čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010. 3) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů. 4) Čl. 312 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, v platném znění. 5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/894.
Zákon č. 304/2016 Sb.	Zákon č. 304/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 23. 9. 2016, datum účinnosti 23. 9. 2016, částka 118/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pojišťovnictví * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o živnostenském podnikání * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o finančních konglomerátech * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2024 (30/2024 Sb.) 304 ZÁKON ze dne 24. srpna 2016, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. I Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 375/2015 Sb., se mění takto: 1. Nad § 1 se vkládá nadpis „Předmět úpravy“ a nadpis pod označením § 1 se zrušuje. 2. V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropská unie1)“, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie40)“. Poznámky pod čarou č. 1 a 40 znějí: „1) Směrnice Rady 91/371/EHS ze dne 20. června 1991 o provedení Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přímém pojištění jiném než životním. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES ze dne 29. června 1995, kterou se mění směrnice 77/780/EHS a 89/646/EHS o úvěrových institucích, směrnice 73/239/EHS a 92/49/EHS o jiném než životním pojištění, směrnice 79/267/EHS a 92/96/EHS o životním pojištění, směrnice 93/22/EHS o investičních podnicích a směrnice 85/611/EHS o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES, 2002/83/ES a 2009/65/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES, 2008/25/ES a 2010/78/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění. Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby, ve znění směrnice 2009/65/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (kodifikované znění). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU, 2012/23/EU, 2013/58/EU a 2014/51/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu. 40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.“. 3. V § 2 odst. 1 se slova „Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, nevztahuje se tento zákon“ nahrazují slovy „Tento zákon se nevztahuje“ a za slova „státním příspěvkem,“ se vkládají slova „důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření,“. 4. V poznámce pod čarou č. 2 se věta první zrušuje a na konci poznámky pod čarou č. 2 se na samostatné řádky doplňují věty: „Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 2 odst. 2 písmeno d) zní: „d) vzájemné pojišťovny vykonávající činnosti neživotního pojištění, která uzavřela s jinou vzájemnou pojišťovnou dohodu, na jejímž základě jsou závazky z jí uzavřených pojistných smluv plně zajištěny, nebo podle které jiná pojišťovna přebírá závazky vyplývající z těchto smluv,“. 6. V § 2 odst. 2 písm. e) se slova „uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady upravující životní pojištění a směrnici Rady upravující jiné než životní pojištění3)“ nahrazují slovy „a pojišťoven se sídlem v jiném členském státě vyňatých z působnosti směrnice Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon a na operace vyloučené touto směrnicí“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 7. V § 2 odst. 2 písmeno g) zní: „g) uskupení bez právní osobnosti spočívající v poskytování vzájemného zabezpečení pro své členy, a to bez povinnosti platit pojistné nebo vytvářet technické rezervy,“. 8. V § 2 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Tento zákon se nevztahuje také na zajišťovací činnost prováděnou nebo plně zaručenou Českou republikou provozovanou z důvodu veřejného zájmu na pojistné ochraně, kdy charakter pojistného rizika nebo situace na trhu neumožňují získat odpovídající soukromé zajištění.“. 9. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, s výjimkou pojišťovny, která je vyjmuta z působnosti směrnice Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon“. 10. V § 3 odst. 1 písm. f) se slova „je správa pojištění“ nahrazují slovy „jsou činnosti přímo vyplývající z povolené pojišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem pojištění a jeho správou“ a slova „nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny“ se nahrazují slovem „investování“. 11. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, s výjimkou zajišťovny, která je vyjmuta z působnosti směrnice Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon“. 12. V § 3 odst. 1 písm. l) se slova „je správa zajištění, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny“ nahrazují slovy „jsou činnosti přímo vyplývající z povolené zajišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem zajištění a jeho správou, investování, poskytování statistického nebo pojistněmatematického poradenství v pojišťovnictví, analýza a průzkum pojistných rizik, činnost holdingové osoby a činnosti ve finančním sektoru podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty“. 13. V § 3 odst. 1 písmena m) až o) znějí: „m) investováním nakládání s veškerými aktivy v majetku pojišťovny nebo zajišťovny, n) likvidací pojistné události soubor činností počínající šetřením směřujícím k určení povinnosti pojišťovny plnit z události vyvolané pojistným nebezpečím, stanovení výše tohoto plnění a končící jeho výplatou oprávněné osobě nebo poškozenému, anebo sdělením, že tato povinnost nevznikla, o) domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo 1. pojišťovny, u které je pojištěno pojistné riziko z neživotního pojištění, 2. pojišťovny, u které je pojištěn závazek ze životního pojištění, 3. zajišťovny, jedná-li se o zajištění,“. 14. V § 3 odst. 1 se písmeno p) zrušuje. Dosavadní písmena r) až v) se označují jako písmena p) až u). 15. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene p) doplňují slova „; v případě životního pojištění se členským státem, ve kterém pojišťovna poskytuje služby, rozumí členský stát závazku a v případě neživotního pojištění se takovým členským státem rozumí členský stát, ve kterém se nachází pojistné riziko, pokud je takový závazek nebo riziko pojištěno pojišťovnou nebo její pobočkou, která se nachází v jiném členském státě“. 16. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene r) doplňují slova „; jedná-li se o pobočku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky, rozumí se jí odštěpný závod podle občanského zákoníku“. 17. V § 3 odst. 1 písm. s) a t), § 24 odst. 2, § 29 odst. 1, § 30 odst. 2, § 33 odst. 1, § 35 odst. 2 a 3, § 42 odst. 2, § 50 odst. 4, § 94 odst. 5 a 6, § 112 odst. 3, § 113 odst. 1, § 114 odst. 2, § 122 odst. 1 a v § 133 odst. 1 se slovo „příslušným“ zrušuje. 18. V § 3 odst. 1 se za písmeno t) vkládá nové písmeno u), které zní: „u) Evropským orgánem dohledu Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění,“. Dosavadní písmeno u) se označuje jako písmeno v). 19. V § 3 odst. 2 se písmena e) až g) zrušují. Dosavadní písmena h) až r) se označují jako písmena e) až o). 20. V § 3 odst. 2 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) až o) se označují jako písmena f) až n). 21. V § 3 odst. 2 písm. f) se slova „směřující k zabezpečení“ nahrazují slovem „zabezpečující“. 22. V § 3 odst. 2 písm. h) a j) se slova „finanční umístění“ nahrazují slovem „aktiva“. 23. V § 3 odst. 2 písm. l) se slova „asistenční činnost“ nahrazují slovy „asistenční službu“ a slovo „činnosti“ se nahrazuje slovem „služby“. 24. V § 3 odst. 2 písm. m) bodu 4 se slova „nebo sídlo“ zrušují a slova „své sídlo nebo svoji pobočku“ se nahrazují slovy „svůj odštěpný závod, ke kterému se pojištění vztahuje“. 25. V § 3 odst. 2 se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) externím zajištěním činností ujednání pojišťovny nebo zajišťovny s poskytovatelem služby, procesu nebo činnosti, jehož prostřednictvím, a to buď přímo nebo prostřednictvím jejich dalšího externího zajištění, bez ohledu na to, zda činnost poskytovatele podléhá dohledu, si pojišťovna nebo zajišťovna zabezpečuje výkon služby, procesu nebo činnosti, kterou by jinak vykonávala sama.“. 26. V § 3 odst. 3 písm. d) úvodní části ustanovení se za slovo „jiné“ vkládá slovo „obchodní“. 27. V § 3 odst. 6 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) osobou s účastí na jiné osobě 1. ovládající osoba, 2. jiná než ovládající osoba, která drží účast na jiné osobě, 3. osoba propojená s jinou osobou vztahem jednotného řízení, nebo 4. osoba, která má během účetního období s jinou osobou převážně tytéž osoby s funkcí člena statutárního nebo kontrolního orgánu, aniž by mezi nimi byl vztah ovládání nebo jednotného řízení,“. Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena c) až k). 28. V § 3 odst. 6 písmena c) a d) znějí: „c) přidruženou osobou 1. ovládaná osoba, 2. jiná než ovládaná osoba, ve které drží jiná osoba účast, 3. řízená osoba propojená s jinou osobou vztahem jednotného řízení, nebo 4. osoba, která má během účetního období s jinou osobou převážně tytéž osoby s funkcí člena statutárního nebo kontrolního orgánu nebo osoby s účastí na jejich řízení, aniž by mezi nimi byl vztah ovládání nebo jednotného řízení, d) účastí přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby,“. 29. V § 3 odst. 6 se na konci textu písmene e) doplňují slova „; podíl se posuzuje obdobně jako podíl na hlasovacích právech emitenta podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“. 30. V § 3 odst. 6 písm. f) se slovo „jiné“ nahrazuje slovem „ovládané“ a slova „a podmínky jejich sčítání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu8)“ se včetně poznámky pod čarou č. 8 a odkazu na ni zrušují. 31. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 32. V § 3 odst. 6 písm. h) se slova „pojišťovna nebo zajišťovna z třetího státu,“ zrušují a za slova „smíšená finanční holdingová osoba“ se vkládají slova „podle zákona upravujícího finanční konglomeráty“. 33. V § 3 odst. 6 písm. j) se bod 2 zrušuje. Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 2 a 3. 34. V § 3 odst. 6 písmeno k) zní: „k) osobou s klíčovou funkcí osoba, která skutečně řídí pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo kontroluje činnost pojišťovny nebo zajišťovny nebo osoba odpovědná za řízení rizik, kontrolu zajišťování shody s předpisy, vnitřní audit nebo pojistně-matematické činnosti, anebo osoba odpovědná za výkon jiné činnosti určené pojišťovnou nebo zajišťovnou jako klíčové; jde-li o monistický systém vnitřní struktury tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, je osobou, která ji řídí, také člen její správní rady,“. 35. V § 3 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno l), které zní: „l) operací uvnitř skupiny transakce, v jejímž důsledku se pojišťovna nebo zajišťovna stává při úhradě svého dluhu nebo splnění pohledávky přímo či nepřímo závislou na rozhodování jiných osob ve stejné skupině nebo na rozhodování jiné osoby úzce propojené s osobami v této skupině.“. 36. V § 3 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 41 zní: „(7) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) upisovacím rizikem riziko ztráty nebo změny vyvolávající ztrátu hodnoty závazku z pojištění nebo zajištění způsobené nepřiměřenými předpoklady při stanovení výše pojistného, zajistného nebo technických rezerv, b) tržním rizikem riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající přímo nebo nepřímo z kolísání úrovně a volatility tržních cen aktiv, závazků a finančních nástrojů, c) úvěrovým rizikem riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající z kolísání úvěrového hodnocení emitentů cenných papírů, protistran a jakýchkoli dlužníků, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny, v podobě rizika selhání protistrany nebo rizika kreditního rozpětí nebo koncentrace tržních rizik, d) operačním rizikem riziko ztráty vyplývající z nepřiměřenosti nebo selhání vnitřních procesů, zaměstnanců nebo osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, systémů nebo z vnějších událostí, e) rizikem likvidity riziko neschopnosti pojišťovny nebo zajišťovny zpeněžit své investice a další aktiva určená k úhradě svých dluhů v okamžiku, kdy se stávají splatnými, f) rizikem koncentrace všechna vystavení rizikům s možnou ztrátou, která je dostatečně velká, aby ohrozila solventnost nebo finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny, g) technikami snižování rizik všechny techniky, které umožňují pojišťovně nebo zajišťovně přenést část nebo všechna jejich rizika na jinou smluvní stranu, h) mírou rizika matematická funkce, která přiřazuje peněžní částku dané prognóze rozdělení pravděpodobnosti a monotónně roste s úrovní vystavení rizikům, která jsou podkladem dané prognózy rozdělení pravděpodobnosti, i) externí ratingovou agenturou právnická osoba vydávající úvěrové hodnocení na základě povolení uděleného v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ratingové agentury41) nebo centrální banka vydávající úvěrové hodnocení, na kterou se nevztahuje tento přímo použitelný předpis. 41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 6. září 2009 o ratingových agenturách.“. 37. V § 4 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Provozovat činnost podle odstavců 1 a 2 může pouze pojišťovna nebo zajišťovna, jejíž skutečné sídlo a sídlo zapsané ve veřejném nebo obdobném rejstříku je umístěno ve stejném státě, jako je stát jejího domovského dohledového orgánu.“. 38. V § 6 odst. 1 větě první se slova „a činnosti s ní související povolené jí příslušným orgánem dohledu“ nahrazují slovy „v rozsahu povolení uděleném jí orgánem dohledu“. 39. V § 6 odstavec 3 zní: „(3) Pokud pojišťovna nebo zajišťovna ve své činnosti na území České republiky využívá služeb pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, může při zprostředkování pojištění nebo zajištění a při likvidaci pojistných událostí využívat pouze osobu, která svoji činnost vykonává v souladu se zákonem upravujícím činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí.“. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje. 40. V § 6 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 41. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Základní ustanovení o řídicím a kontrolním systému (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný řídicí a kontrolní systém, který zajišťuje řádné a obezřetné řízení její činnosti a dodržování požadavků podle § 7 až 7i; tento systém zahrnuje nejméně a) přiměřenou a jasně vymezenou organizační strukturu s jasným určením a vhodným oddělením povinností, b) účinný způsob předávání informací a c) řízení rizik, kontrolu zajišťování shody s předpisy, vnitřní audit a pojistněmatematické činnosti. (2) Řídicí a kontrolní systém je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a je předmětem pravidelného vnitřního přezkumu. (3) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna musí mít svým statutárním orgánem schválenou písemnou koncepci, pokud jde alespoň o řízení rizik, vnitřní kontrolu, vnitřní audit, případně též, pokud jde o externí zajištění činností, a zajistí, aby byla tato koncepce naplňována; jde-li o monistický systém vnitřní struktury pojišťovny nebo zajišťovny, rozumí se pro účely tohoto zákona statutárním orgánem správní rada. Pravidelně, nejméně však jednou ročně, přezkoumává její funkčnost. Její úpravu je povinna provést v souvislosti s jakoukoli významnou změnou ve svém řídicím a kontrolním systému nebo v některé oblasti své činnosti. (4) K zajištění kontinuity a řádného a obezřetného výkonu svých činností tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna přijme vhodná opatření, včetně vypracování pohotovostních plánů. K tomuto účelu používá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.“. 42. Za § 7 se vkládají nové § 7a až 7j, které včetně nadpisů znějí: „§ 7a Požadavky na osoby s klíčovými funkcemi (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zajistí, aby všechny osoby s klíčovými funkcemi pojišťovny nebo zajišťovny byly způsobilé a důvěryhodné a nebyly ve střetu zájmů, který by byl na újmu jejího řádného a obezřetného řízení. (2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna bez zbytečného odkladu České národní bance sdělí změny osob podle odstavce 1 spolu se všemi informacemi a doklady potřebnými k posouzení, zda tyto osoby jsou způsobilé a důvěryhodné. (3) Pokud osoba podle odstavce 1 přestane splňovat požadavky podle odstavce 1, oznámí bez zbytečného odkladu tuto skutečnost příslušné tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, která o tom bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku. (4) Ten, kdo navrhuje změnu osoby člena statutárního orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, doloží tomu, kdo o této změně rozhoduje, že tato osoba splňuje požadavky podle odstavce 1. § 7b Řízení rizik (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna musí mít účinný systém řízení rizik zahrnující strategie a postupy hlášení nezbytné pro soustavnou identifikaci, měření, sledování, správu a vnitřní ohlašování rizik, kterým je nebo by mohla být vystavena. Systém řízení rizik musí umožňovat vyhodnocování rizik jednotlivě i v jejich souhrnu, včetně vyhodnocování jejich vzájemných závislostí. Systém řízení rizik je vhodně začleněn do organizační struktury pojišťovny nebo zajišťovny a osoby uvedené v § 7a odst. 1 jej musí v rozhodovacích procesech náležitě respektovat. (2) Systém řízení rizik se vztahuje na rizika zahrnutá do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle § 74 a na rizika, která nejsou zahrnuta nebo nejsou plně zahrnuta do jeho výpočtu; systém řízení rizik se vztahuje nejméně na a) upisování pojištění a tvorbu technických rezerv, b) řízení aktiv a pasiv, c) investice, zejména deriváty a podobné závazky, d) řízení rizika likvidity a rizika koncentrace, e) řízení operačního rizika a f) zajištění a další techniky snižování rizik. (3) Písemná koncepce podle § 7 odst. 3 zahrnuje postupy a techniky řízení rizik podle odstavců 2 a 6 a v případě uplatnění koeficientu volatility také kritéria jejího použití. Součástí této koncepce je plán likvidity zohledňující peněžní toky ve vztahu k aktivům a závazkům, podléhají-li vyrovnávací úpravě podle § 54b nebo koeficientu volatility podle § 54c a 54d. V případě investičního rizika, které zahrnuje zejména riziko tržní, úvěrové riziko a riziko likvidity, je tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna povinna České národní bance prokázat dodržení postupu podle § 60 a 61. (4) Používá-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna při výpočtu technických rezerv a solventnostního kapitálového požadavku hodnocení úvěrového rizika zpracovaného externí ratingovou agenturou, nespoléhá pouze na takové hodnocení a použije, je-li to možné, současně i jiný vhodný způsob tohoto hodnocení. (5) Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna používá nebo hodlá používat částečný nebo úplný interní model pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle § 77, vztahuje se řízení rizik také na povinnost a) navrhnout a zavést daný model, b) testovat a ověřit platnost modelu, c) vést dokumentaci k modelu a jeho změnám, d) analyzovat funkčnost modelu a vypracovávat o něm souhrnné zprávy a e) informovat statutární nebo kontrolní orgán o funkčnosti interního modelu, o oblastech, ve kterých je nutno zajistit zlepšení, a podávat tomuto orgánu informace o postupu a výsledcích odstraňování zjištěných nedostatků. (6) Řízení aktiv a pasiv podle odstavce 2 písm. b) zahrnuje pravidelné vyhodnocování citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu a) vůči předpokladům extrapolace příslušné bezrizikové výnosové křivky a b) v případě použití vyrovnávací úpravy podle § 54b 1. vůči předpokladům, na kterých je založen její výpočet, včetně výpočtu základního rozpětí, a možného vlivu nuceného prodeje aktiv na použitelný kapitál, 2. vůči změnám složení přiřazeného portfolia aktiv a 3. na snížení vyrovnávací úpravy na nulovou hodnotu, nebo c) v případě použití koeficientu volatility podle § 54c také 1. vůči předpokladům pro výpočet koeficientu volatility včetně možného dopadu nuceného prodeje aktiv na použitelný kapitál a 2. na snížení koeficientu volatility na nulovou hodnotu. (7) Pravidla a četnost vyhodnocování podle odstavce 6 stanoví prováděcí právní předpis. § 7c Vlastní posuzování rizik a solventnosti (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna jako součást svého systému řízení rizik provádí své vlastní posuzování rizik a solventnosti; posuzování rizik a solventnosti zahrnuje nejméně a) veškeré požadavky na solventnost s ohledem na individuální rizikový profil, schválené limity rozsahu rizika a celkovou strategii pojišťovny nebo zajišťovny, b) trvalé dodržování požadavků týkajících se technických rezerv podle § 52 až 57 a kapitálových požadavků podle § 73 a 79; v případě použití vyrovnávací úpravy nebo koeficientu volatility se vyhodnocení dodržování kapitálových požadavků provede jak se zohledněním, tak i bez zohlednění těchto úprav, a c) rozsah, kterým se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny odchyluje od předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku podle § 73, vypočítanému podle standardního vzorce podle § 76 nebo prostřednictvím částečného nebo úplného interního modelu podle § 77. (2) Pro účely odstavce 1 písm. a) tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje postupy, které jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s její činností a které jí umožňují dostatečně spolehlivě zjišťovat a posuzovat rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena v krátkodobém a dlouhodobém výhledu. Oprávněnost používaných metod vlastního posouzení rizik a solventnosti musí být prokazatelná. (3) V případě podle odstavce 1 písm. c), pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna používá interní model, provede posouzení spolu s opětovnou kalibrací, která přizpůsobí interní hodnoty rizika míře rizika a kalibraci solventnostního kapitálového požadavku. (4) Vlastní posuzování rizik a solventnosti tvoří nedílnou součást celkové strategie tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, které jej zohledňují ve svých strategických rozhodnutích. Pojišťovna nebo zajišťovna prokazuje České národní bance vhodnost metod použitých k tomuto posuzování. (5) Pojišťovna a zajišťovna provádí posouzení rizik a solventnosti pravidelně a neprodleně po jakékoli významné změně ve svém rizikovém profilu a o výsledcích každého posouzení informuje Českou národní banku. Posouzení rizik a solventnosti neslouží k výpočtu kapitálového požadavku. Solventnostní kapitálový požadavek lze upravit pouze v souladu s § 90a, 91c, 95a a 95b. § 7d Vnitřní kontrola (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný systém vnitřní kontroly, který zahrnuje nejméně postupy účtování a postupy řízení, rámec vnitřní kontroly, vhodné mechanismy informování na všech úrovních pojišťovny nebo zajišťovny a kontrolu zajišťování shody s právními předpisy, kterými se řídí jejich činnost. (2) Kontrola zajišťování souladu činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny s právními předpisy podle odstavce 1 zahrnuje předkládání návrhů statutárnímu a kontrolnímu orgánu pojišťovny nebo zajišťovny k zajišťování tohoto souladu, předkládání informací o vyhodnocení možných dopadů jakýchkoli změn v právním prostředí na provozování činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a rozpoznávání a vyhodnocování rizika nesouladu s těmito právními předpisy. § 7e Vnitřní audit (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný vnitřní audit, který zahrnuje posuzování vhodnosti a efektivnosti systému vnitřní kontroly a dalších prvků řídicího a kontrolního systému. (2) Vnitřní audit je objektivní a nezávislý na provozních činnostech. (3) Ke všem zjištěním a doporučením učiněným při provádění vnitřního auditu přijme statutární nebo kontrolní orgán tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny odpovídající opatření a zajistí jejich provedení. § 7f Pojistněmatematické činnosti (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede a udržuje účinný systém zajišťující výkon pojistněmatematických činností, který zahrnuje a) koordinaci výpočtu technických rezerv, b) zajišťování přiměřenosti používaných metodik, podkladových modelů a předpokladů aplikovaných při výpočtu technických rezerv, c) posuzování dostatečnosti a kvality údajů používaných při výpočtu technických rezerv, d) srovnávání hodnoty nejlepších odhadů se zkušeností, e) informování statutárního nebo kontrolního orgánu o spolehlivosti a přiměřenosti výpočtu technických rezerv, f) dohlížení na výpočet technických rezerv podle § 52 až 57, g) posuzování celkové koncepce upisování včetně způsobu stanovení sazeb pojistného a jejich přiměřenosti, h) posuzování přiměřenosti zajistných ujednání, i) činnosti přispívající k účinnosti systému řízení rizik, zejména konstrukci rizikových modelů, které jsou podkladem pro výpočet kapitálových požadavků podle § 73 až 79b a pro vlastní posuzování rizik a solventnosti podle § 7c, a j) posuzování souladu rozdělení výnosů z investování s ujednáním pojistné smlouvy. (2) Výkonem činností podle odstavce 1 může pojišťovna nebo zajišťovna pověřit pouze osobu, která prokáže znalosti z oblasti pojistné a finanční matematiky a odborné znalosti a zkušenosti s profesními a dalšími standardy odpovídajícími vykonávané činnosti tak, aby byly vykonávány osobami se znalostmi a zkušenostmi přiměřenými povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny. § 7g Pravidla pro externí zajištění činností (1) Zajišťuje-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna externě svoji určitou činnost, není tím dotčena její odpovědnost za plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie. (2) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 zavede opatření k vyloučení vzniku nepřiměřeného rizika vyplývajícího ze selhání poskytovatele služby a zajistí a) součinnost poskytovatele služby s pojišťovnou nebo zajišťovnou a s Českou národní bankou a b) přístup orgánů pojišťovny nebo zajišťovny, České národní banky nebo jiného orgánu dohledu, kterému pojišťovna nebo zajišťovna podléhá, a auditora podle § 80 odst. 2 k údajům o takto zabezpečované činnosti pojišťovny nebo zajišťovny. (3) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 má v rámci řídicího a kontrolního systému písemnou koncepci pro externí zajištění některých činností. (4) Externí zajištění rozhodujících nebo významných činností je zakázáno, pokud by vedlo k a) podstatnému zhoršení kvality řídicího a kontrolního systému pojišťovny nebo zajišťovny, b) nadměrnému zvýšení operačního rizika, c) zhoršení možnosti České národní banky nebo jiného orgánu dohledu, kterému pojišťovna nebo zajišťovna podléhá, sledovat plnění jejích povinností, nebo d) narušení kvality a nepřetržitého poskytování služeb pojistníkům. (5) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna informuje předem Českou národní banku o každém svém rozhodnutí externě zajistit rozhodující nebo významnou činnost. O každém následném závažném vývoji takto zajištěné provozní činnosti informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu. § 7h Řídicí a kontrolní systém na individuálním základě a na úrovni skupiny (1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém na individuálním základě. (2) Řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny se řídí § 92c. Zásady a postupy řízení, organizační uspořádání, postupy a mechanismy používané členy ve skupině jsou vzájemně souladné a propojené a schopné produkovat informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci skupiny a pro účely výkonu dohledu. § 7i Prováděcí opatření Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí a) prvky systémů podle § 7, 7b až 7e, b) činnosti podle § 7b a 7d až 7f, c) požadavky podle § 7a a činnosti, které jim podléhají, a d) podmínky pro externí zajištění služeb nebo pojišťovacích nebo zajišťovacích činností, zejména u poskytovatelů služeb, kteří mají sídlo ve třetích státech. § 7j Řídicí a kontrolní systém pojišťovny a zajišťovny z třetího státu Pro pobočku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky musí být zavedeny postupy nezbytné k plnění požadavků podle § 7 až 7i na úrovni této pojišťovny nebo zajišťovny, s výjimkou zavedení a udržování řídicího a kontrolního systému na úrovni skupiny.“. 43. § 8 až 10 se včetně nadpisů zrušují. 44. V § 11 se v nadpisu slova „a o dosaženém vzdělání a praxi“ zrušují. 45. V § 11 odst. 2 větách první a druhé se za slovo „doklady“ vkládají slova „, ne staršími než 3 měsíce,“. 46. V § 11 odst. 3 větě první se za slova „fyzické osoby doklad“ vkládají slova „, ne starší než 3 měsíce,“. 47. V § 11 se odstavce 7 až 9 zrušují. 48. § 12 se včetně nadpisu zrušuje. 49. V § 13 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Povolení se vztahuje na provozování pojišťovací činnosti pro všechna rizika spadající do těchto odvětví, pokud není výslovně požadováno povolení k provozování pojišťovací činnosti pro určitá rizika spadající do těchto odvětví.“. 50. V § 13 odst. 1 větě poslední se slova „rozsahu uvedeném v žádosti“ nahrazují slovy „požadovaném rozsahu“. 51. V § 13 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při splnění podmínek podle § 49 může tuzemská pojišťovna provozovat i zajišťovací činnost.“. 52. V 13 odst. 2 se slovo „skutečné“ zrušuje. 53. V § 13 odst. 5 větě první se slova „povolení tuzemské pojišťovně k provozování pojišťovací činnosti na základě písemné žádosti zakladatele tuzemské pojišťovny, jejíž sídlo a skutečné sídlo má být na území České republiky“ nahrazují slovy „založené tuzemské pojišťovně povolení k provozování pojišťovací činnosti na základě žádosti podané elektronicky, ke které žadatel přiloží doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 6“. 54. V § 13 odst. 5 větě druhé a v § 36 odst. 5 větě druhé se slova „, jestliže obsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem“ zrušují. 55. V § 13 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 6, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 56. V § 13 odstavec 6 zní: „(6) Česká národní banka udělí povolení podle odstavce 5, pokud a) je splněna podmínka sídla podle odstavce 2, b) jsou s ohledem na požadovaný rozsah a povahu činnosti pojišťovny dány předpoklady splnění podmínek provozování pojišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnosti personálních, technických a organizačních předpokladů, c) byly sděleny identifikační údaje ke každé osobě, která má mít kvalifikovanou účast na pojišťovně, a tato dává předpoklad řádného a obezřetného řízení pojišťovny, d) každá osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1 splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti, e) úzké propojení mezi pojišťovnou a dalšími osobami nebrání účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona, f) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebrání právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více osob, s nimiž má mít pojišťovna úzké propojení, ani obtížná vymahatelnost práva v tomto státě, g) výše základního kapitálu pojišťovny splňuje podmínky podle § 18, h) aktiva pojišťovny nepocházejí z trestné činnosti nebo z neidentifikovatelných zdrojů a je prokázán původ kapitálu a dalších finančních zdrojů, i) navrhovaný řídicí a kontrolní systém dává předpoklad své funkčnosti a efektivnosti, j) je prokázána schopnost držet použitelný kapitál ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a, k) žadatel předložil obchodní plán pojišťovny podložený reálnými ekonomickými výpočty, l) žadatel uvedl jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště fyzických osob, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo právnických osob, navrhovaných do funkce škodních zástupců jmenovaných v každém členském státě, má-li být pojišťovnou provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a m) žadatel uvedl v žádosti pravdivé údaje.“. 57. V § 13 odst. 7 se slova „povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění“ nahrazují slovy „povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu“. 58. § 15 včetně nadpisu zní: „§ 15 Obchodní plán tuzemské pojišťovny V obchodním plánu tuzemské pojišťovny podle § 13 odst. 6 písm. k) žadatel uvede a) jedno nebo více pojistných odvětví, popřípadě rizika spadající do těchto odvětví, pokud nemají být pojištěna všechna rizika daného odvětví, nebo skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno, b) metody výpočtu pojistného; u životních pojištění včetně statistických dat, na kterých je tento výpočet založen, c) metody výpočtu technických rezerv, d) základní principy pasivního zajištění, e) položky primárního kapitálu ve výši spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a, f) předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu také finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb, g) pro první 3 účetní období 1. v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny pojišťovacím zprostředkovatelům, a odhad hrubého pojistného a nákladů na pojistná plnění, 2. v případě provozování pojištění podle odvětví životních pojištění odhad předpokládaných příjmů a výdajů z provozované pojišťovací činnosti s ohledem na přímé pojištění a postoupené zajištění, 3. přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, 4. odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a budoucího minimálního kapitálového požadavku podle § 79 na předpokládané rozvaze, ve které budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, včetně metody výpočtu použité k odvození těchto odhadů, a 5. odhad finančních zdrojů určených k vyrovnání závazků z provozované pojišťovací činnosti a k plnění solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a h) návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna mimo území České republiky.“. 59. V § 16 odst. 1 a 2, § 25 odst. 3 písm. b), § 29 odst. 3, § 31 odst. 1, § 32 odst. 5 větě první a druhé, § 38 odst. 1 a 2, § 43 odst. 3 písm. b), § 94 odst. 2 písm. b), § 94 odst. 5, § 112 odst. 3, § 114 odst. 4, § 128 odst. 1 písm. e), § 128 odst. 4 a 5 a v § 133 odst. 3 se slovo „příslušného“ zrušuje. 60. V § 16 odst. 3, § 32 odst. 5, § 38 odst. 3, v § 125 a v nadpisu § 133 se slovo „příslušnými“ zrušuje. 61. V § 16 odst. 3 a v § 38 odst. 3 se slova „, střetu zájmů a o dosaženém vzdělání a praxi“ nahrazují slovy „a způsobilosti“ a slova „s účastí na řízení“ se nahrazují slovy „s klíčovými funkcemi“. 62. V § 16 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 63. V § 16 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 64. V § 17 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; to se použije obdobně pro pojišťovnu, které bylo uděleno povolení podle § 13 odst. 7“. 65. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) Činnost pojišťovny podle odstavce 1 nesmí vést k tomu, aby souběžným provozováním pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění byly poškozovány zájmy pojistníků, pojištěných a jiných osob s právem na plnění z pojištění.“. 66. V § 17 se doplňují odstavce 3 až 7, které znějí: „(3) Tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 vypočítává, aniž by tím byly dotčeny § 73 a 79, a) fiktivní minimální kapitálový požadavek pro životní pojištění připadající na její činnost v životním pojištění nebo zajištění tak, jako kdyby provozovala pouze uvedenou činnost, a b) fiktivní minimální kapitálový požadavek pro neživotní pojištění připadající na její činnost v neživotním pojištění nebo zajištění tak, jako kdyby provozovala pouze uvedenou činnost. (4) Tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 disponuje odpovídající hodnotou položek použitelného primárního kapitálu podle § 63 alespoň ve výši fiktivního minimálního kapitálového požadavku podle odstavce 3. Tyto minimální kapitálové požadavky vztahující se na jednu z činností nesmějí být kryty z druhé činnosti. Položky použitelného primárního kapitálu ve výši každého fiktivního minimálního kapitálového požadavku se určí podle § 71 odst. 4. (5) Pokud jsou minimální kapitálové požadavky kryty podle odstavce 4, pojišťovna podle odstavce 1 může použít k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 výslovně uvedené položky použitelného kapitálu, které jsou stále k dispozici, pro jednu nebo druhou činnost. (6) Tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 své účetnictví vede tak, aby zdroje pro životní a pro neživotní pojištění byly oddělené, celkové výnosy, především pojistné, platby zajistitelů, výnosy z investování, a náklady, zejména pojistná plnění, doplnění technických rezerv, zajistné a provozní náklady na pojišťovací činnost, byly rozvrženy podle jejich původu. To se použije obdobně pro aktiva určená k vyrovnání závazků ze životního a neživotního pojištění, kde pro jednotlivé nástroje a transakce musí být výnosy a náklady jednoznačně přiřazeny k životnímu nebo neživotnímu pojištění a převody těchto aktiv mezi životní a neživotní částí lze realizovat pouze převodem mezi portfolii za tržní cenu. Položky společné oběma činnostem se účtují v souladu s metodami rozvrhování stanovenými pojišťovnou, která je před jejich použitím zašle České národní bance ke schválení. Tyto metody se považují za schválené, pokud Česká národní banka do jednoho měsíce ode dne jejich doručení nevyjádří svůj nesouhlas; to se použije obdobně i pro jejich změnu. (7) Česká národní banka průběžně analyzuje výsledky činnosti pojišťovny podle odstavce 1 v životním i neživotním pojištění s cílem ověřit dodržování požadavků odstavců 1 až 6. Pokud výše použitelného primárního kapitálu připadajícího na jednu z činností je menší než minimální kapitálové požadavky podle odstavce 4, uloží Česká národní banka na činnost s nedostatečnou výší použitelného primárního kapitálu opatření k nápravě podle tohoto zákona bez ohledu na výsledky druhé činnosti. Takové opatření může zahrnovat povolení převodu výslovně uvedených položek použitelného primárního kapitálu z jedné činnosti do druhé.“. 67. V § 18 odst. 1 písm. a) se číslo „90 000 000“ nahrazuje číslem „105 000 000“. 68. V § 18 odst. 1 písm. b) bodě 1 se číslo „65 000 000“ nahrazuje číslem „70 000 000“ a v bodě 2 se číslo „90 000 000“ nahrazuje číslem „105 000 000“. 69. V § 18 odst. 6 větě druhé se slova „zároveň disponibilní míra solventnosti neklesne pod požadovanou míru solventnosti stanovenou v § 76 ani pod požadovanou výši garančního fondu stanovenou v § 77“ nahrazují slovy „pojišťovna bude i nadále splňovat podmínky plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73“. 70. V § 18 odst. 6 větě poslední se slova „nepoužije § 517 odst. 2 a § 518“ nahrazují slovy „nepoužijí ustanovení o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu podle“. 71. § 19 včetně nadpisu zní: „§ 19 Změna v rozsahu činnosti tuzemské pojišťovny (1) Změna v rozsahu činnosti tuzemské pojišťovny podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti podané elektronicky, o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě a za podmínek podle § 13 odst. 5 a 6; Česká národní banka změnu povolí, pokud pojišťovna a) prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a, b) předložila upravený obchodní plán podle § 15, ve kterém promítne požadované změny, c) ustanovila škodní zástupce podle § 13 odst. 6 písm. l), má-li být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, d) předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a e) uvedla v žádosti pravdivé údaje. (2) Tuzemská pojišťovna je povinna prokázat, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a pro činnost v životním a neživotním pojištění, pokud provozuje a) životní pojištění podle jednoho nebo více pojistných odvětví uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu a žádá o rozšíření svojí činnosti o pojistná odvětví neživotních pojištění uvedená v bodě 1 nebo 2 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu, nebo b) pouze pojištění podle pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v bodě 1 nebo 2 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu a žádá o rozšíření svojí činnosti o jedno nebo více odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu. (3) Náležitosti žádosti podle odstavců 1 a 2, včetně příloh prokazujících splnění stanovených podmínek, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 72. V § 20 odst. 1 písm. b) a v § 21 odst. 1 písm. b) se slova „odst. 3“ zrušují. 73. V § 20 odst. 1 písm. b), § 21 odst. 1 písm. b) a v § 40 odst. 2 písm. b) se slova „disponovat požadovanou mírou solventnosti a splňovat požadavky na garanční fond“ nahrazují slovy „splňovat solventnostní a minimální kapitálový požadavek podle tohoto zákona“. 74. V § 20 odst. 2 a 3 a v § 21 odst. 2 a 3 se slova „, vyloučení střetu zájmů a na vzdělání a praxi“ nahrazují slovy „a způsobilost“. 75. V § 20 odst. 2 se slova „disponuje požadovanou mírou solventnosti“ nahrazují slovy „splňuje solventnostní a minimální kapitálový požadavek podle tohoto zákona“. 76. V § 20 odst. 2 a 3, § 22 odst. 2 a 4, § 23 odst. 2, § 29 odst. 4 a v § 128 odst. 5 se slovo „příslušnému“ zrušuje. 77. V § 20 odst. 4, § 29 odst. 2, § 30 odst. 1 písm. a), § 35 odst. 1 písm. b), § 35 odst. 2 a 3, § 110 odst. 2 a 3, § 111 odst. 1 a 2, § 114 odst. 1, § 117 odst. 2 a v § 128 odst. 4 se slovo „příslušný“ zrušuje. 78. V § 20 odst. 4 větě první se slovo „vykonávána“ nahrazuje slovem „provozována“. 79. Poznámky pod čarou č. 13 a 14 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 80. V § 21 odst. 2 větě poslední se slovo „změnou“ nahrazuje slovy „zřízením pobočky na území třetího státu“. 81. V § 22 odst. 2 písm. a) a v § 29 odst. 1 písm. d) se slova „disponuje požadovanou mírou solventnosti“ nahrazují slovy „splňuje solventností a minimální kapitálový požadavek“. 82. V § 22 odst. 4 se slova „požadovanou mírou solventnosti“ nahrazují slovy „kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku“. 83. V § 23 odst. 1 písm. b) se slova „podle § 15“ nahrazují slovy „s výjimkou informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry“. 84. V § 23 odst. 1 písmeno d) zní: „d) informaci o změně ve své činnosti, jiné než podle § 19, a změně ve svém právním postavení a o dalších změnách, které brání nebo mohou bránit řádnému a obezřetnému provozování činnosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny nebo výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,“. 85. V § 23 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) informaci o převzetí pojistného kmene od pojišťovny z jiného členského státu nebo třetího státu, anebo o převzetí kmene zajišťovacích smluv od pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu nebo třetího státu, a“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). 86. V § 24 odst. 1 větě druhé se slova „této žádosti“ nahrazují slovy „úplné žádosti nebo obdržení dalších údajů podle § 25 odst. 3“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „nebo jejího prodloužení podle § 25 odst. 3“. 87. V § 24 odst. 1 větě poslední se slovo „ve“ nahrazuje slovem „na“. 88. V § 24 odstavec 3 zní: „(3) Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 25 odst. 1, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 89. V § 25 odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka posuzuje žádost podle § 24 odst. 1 s ohledem na možný vliv žadatele na tuzemskou pojišťovnu a schválí ji, pokud a) osoba nebo osoby, které žádají o souhlas s nabytím účasti, splňují podmínky důvěryhodnosti, b) osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1, splňuje podmínku způsobilosti a důvěryhodnosti, c) pojišťovna bude nadále schopna plnit obezřetnostní požadavky podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad osobami ve finančních konglomerátech, d) struktura skupiny, jejíž součástí se má tuzemská pojišťovna stát, umožňuje výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi orgány dohledu a nebrání uplatňování vymezené působnosti mezi těmito orgány, e) je splněna podmínka finančního zdraví žadatele s ohledem na činnosti, které pojišťovna, ve které je navrhováno nabytí nebo zvýšení účasti, provozuje nebo hodlá provozovat a f) ve spojení s navrhovaným nabytím neexistuje důvodné podezření, že dochází nebo by mohlo dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně anebo, že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.“. 90. V § 25 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „podaná žádost podle § 24 odst. 1 neúplná nebo trpí-li jinými vadami“ nahrazují slovy „pro posouzení žádosti podle § 24 odst. 1 nezbytné doplnit další informace“ a slova „k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě“ se zrušují. 91. V § 25 se odstavec 7 zrušuje. 92. Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 93. V § 29 odst. 1, § 30 odst. 1 písm. b), a v § 30 odst. 2 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 94. V § 30 odst. 2 písm. a) se slova „disponuje požadovanou mírou solventnosti stanovenou v § 76“ nahrazují slovy „splňuje solventnostní a minimální kapitálový požadavek“. 95. V § 30 odst. 2 písm. d) se slovo „jmenovaného“ nahrazuje slovem „ustanoveného“. 96. V § 31 odst. 2 se slovo „smlouvu17)“ nahrazuje slovy „smlouvu, a případně sazebníky pojistného a formuláře, které pojišťovna používá při provozování své pojišťovací činnosti na území České republiky“. Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje. 97. V § 31 se odstavec 3 zrušuje. 98. Za § 31 se vkládá nový § 31a, který včetně nadpisu zní: „§ 31a Zvláštní ustanovení (1) Společenství upisovatelů Lloyd’s se pro účely tohoto zákona považuje za pojišťovnu a zajišťovnu z jiného členského státu. (2) Osoba, která uzavřela pojistnou smlouvu se společenstvím upisovatelů Lloyd’s, má v případě sporu vyplývajícího z právních poměrů v souvislosti s uzavřeným pojištěním stejné postavení jako osoba, která uzavřela takovou smlouvu s pojišťovnou obvyklého typu.“. 99. V § 32 odst. 1 větě první se slova „své organizační složky“ nahrazují slovy „svého odštěpného závodu zřízeného na území České republiky“. 100. V § 32 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při splnění podmínek podle § 49 odst. 3 může pojišťovna z třetího státu provozovat na území České republiky i zajišťovací činnost.“. 101. V § 32 odst. 2 se za slovo „životním“ vkládají slova „nebo jiná mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu,“. 102. V § 32 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Povolení se vztahuje na provozování pojišťovací činnosti pro všechna rizika spadající do těchto odvětví, pokud není výslovně požadováno povolení k provozování pojišťovací činnosti pro určitá rizika spadající do těchto odvětví.“. 103. V § 32 odst. 4 se slovo „písemné“ zrušuje a slova „, která obsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem“ se nahrazují slovy „podané elektronicky, ke které žadatel přiloží doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 6“. 104. V § 32 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 6, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 105. V § 32 odstavec 6 zní: „(6) Povolení podle odstavce 1 Česká národní banka udělí, pokud to není v rozporu s vyhlášenými mezinárodními smlouvami, a pokud pojišťovna z třetího státu a) s ohledem na požadovaný rozsah a povahu její činnosti dává předpoklady splnění podmínek provozování pojišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnosti personálních, technických a organizačních předpokladů, b) může podle právních předpisů v zemi jejího sídla provozovat pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních nebo neživotních pojištění a požadovaný rozsah činnosti není v rozporu s tímto oprávněním, c) založí na území České republiky svoji pobočku, d) navrhla na vedoucího pobočky osobu, která splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti, e) má na území České republiky aktiva, jejichž hodnota se rovná nejméně jedné polovině spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a a vloží nejméně jednu čtvrtinu těchto aktiv jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území České republiky nebo u pobočky zahraniční banky umístěné na území České republiky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky, a prokáže jejich původ, f) se zaváže k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a, přičemž při jejich výpočtu se zohledňují pouze činnosti vykonávané na území České republiky, g) předloží obchodní plán pobočky podle § 34 vztahující se k její činnosti, která má být provozována na území České republiky, podložený reálnými ekonomickými výpočty, h) má funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, i) ustanoví škodní zástupce v České republice a v ostatních členských státech pověřené vyřizováním nároků z pojištění, jestliže má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, j) není úzce propojena s dalšími osobami takovým způsobem, který by bránil účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona, k) se sama nebo jedna nebo více osob s ní úzce propojených neřídí právními předpisy třetího státu, které by bránily účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebo by vedly k obtížné vynutitelnosti povinností podle tohoto zákona, a l) uvedla v žádosti pravdivé údaje.“. 106. V § 33 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 107. § 34 včetně nadpisu zní: „§ 34 Obchodní plán pobočky pojišťovny z třetího státu V obchodním plánu pobočky pojišťovny z třetího státu podle § 32 odst. 6 písm. g) žadatel uvede a) jedno nebo více pojistných odvětví, popřípadě rizika spadající do těchto odvětví, pokud nemají být pojištěna všechna rizika daného odvětví, nebo skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno, b) metody výpočtu pojistného; u životních pojištění včetně statistických dat, na kterých je tento výpočet založen, c) metody výpočtu technických rezerv, d) základní principy pasivního zajištění, e) výši použitelného kapitálu a použitelného primárního kapitálu pojišťovny podle § 63 v porovnání se solventnostním kapitálovým požadavkem a minimálním kapitálovým požadavkem podle § 73 a 79 a odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku a budoucího minimálního kapitálového požadavku založený na předpokládané rozvaze včetně metody výpočtu použitého k odvození těchto odhadů, f) předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování pojištění podle odvětví neživotního pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu také finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb, g) pro první 3 účetní období 1. v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny pojišťovacím zprostředkovatelům, a odhad hrubého pojistného a nákladů na pojistná plnění, 2. v případě provozování pojištění podle odvětví životních pojištění odhad předpokládaných příjmů a výdajů z provozované pojišťovací činnosti s ohledem na přímé pojištění a postoupené zajištění, 3. přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, 4. odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a budoucího minimálního kapitálového požadavku podle § 79 na předpokládané rozvaze, ve které budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, včetně metody výpočtu použité k odvození těchto odhadů, a 5. odhad finančních zdrojů určených k vyrovnání závazků z pojišťovací činnosti provozované na území České republiky a k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku a h) návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna mimo území České republiky.“. 108. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní: „§ 34a Změny v činnosti pojišťovny z třetího státu (1) Změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh, s výjimkou změny rozsahu povolené činnosti podle odstavce 2 a informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry, je pojišťovna z třetího státu povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance; změna stanov nebo jiného obdobného dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn. Změna v osobě vedoucího pobočky pojišťovny z třetího státu podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě žádosti podané elektronicky, která obsahuje údaje o osobě nově navrhované do funkce vedoucího pobočky. Česká národní banka tuto žádost posuzuje podle § 32 odst. 6 písm. d). (2) Změna v rozsahu pojišťovací činnosti pojišťovny z třetího státu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti podané elektronicky, o které rozhodne ve lhůtě podle § 32 odst. 4; Česká národní banka změnu povolí, pokud pojišťovna a) prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a, b) předložila upravený obchodní plán podle § 34, ve kterém promítne požadované změny, c) ustanovila škodní zástupce podle § 32 odst. 6 písm. i), má-li být provozována pojišťovací činnost podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, d) předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a e) uvedla v žádosti pravdivé údaje. (3) Náležitosti žádosti podle odstavců 1 a 2, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle těchto odstavců, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 109. V § 35 odst. 1 a 3 a v § 118 odst. 4 se slovo „příslušné“ zrušuje. 110. V § 35 odst. 1 písm. a) se slova „požadovaná míra solventnosti uvedená v § 76“ nahrazují slovy „solventnostní kapitálový požadavek podle § 73“. 111. V § 35 odst. 1 písm. b) se slovo „d)“ nahrazuje slovem „e)“. 112. V § 35 odst. 1 písm. c) se slova „, která jsou určena ke krytí požadavků na garanční fond“ nahrazují slovy „ve výši minimálního kapitálového požadavku podle § 79“. 113. V § 35 odst. 4 větě první se slova „Příslušný orgán“ nahrazují slovem „Orgán“ a ve větě druhé se slovo „příslušných“ zrušuje. 114. V § 36 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 115. V § 36 odst. 5 větě první se za slovo „uděluje“ vkládá slovo „založené“ a slova „písemné žádosti zakladatele tuzemské zajišťovny, jejíž sídlo a skutečné sídlo má být na území České republiky“ se nahrazují slovy „žádosti podané elektronicky, ke které žadatel přiloží doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 6“. 116. V § 36 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 6, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 117. V § 36 odstavec 6 zní: „(6) Česká národní banka udělí povolení podle odstavce 5, pokud a) je splněna podmínka sídla podle odstavce 2, b) jsou s ohledem na požadovaný rozsah a povahu činnosti zajišťovny dány předpoklady splnění podmínek provozování zajišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnost personálních, technických a organizačních předpokladů, c) byly sděleny identifikační údaje ke každé osobě, která má mít kvalifikovanou účast na zajišťovně, a tato dává předpoklad řádného a obezřetného řízení zajišťovny, d) každá osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1, splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti, e) úzké propojení mezi zajišťovnou a dalšími osobami nebrání účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona, f) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebrání právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více osob, s nimiž má mít zajišťovna úzké propojení, ani obtížná vymahatelnost práva v tomto státě, g) výše základního kapitálu zajišťovny splňuje podmínky podle § 39, h) aktiva zajišťovny nepocházejí z trestné činnosti nebo z neidentifikovatelných zdrojů a je prokázán původ kapitálu a dalších finančních zdrojů, i) navrhovaný řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik dává předpoklad své funkčnosti a efektivnosti, j) je prokázána schopnost držet použitelný kapitál ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a, k) žadatel předložil obchodní plán zajišťovny podle § 37 podložený reálnými ekonomickými výpočty a l) žadatel uvedl v žádosti pravdivé údaje.“. 118. § 37 včetně nadpisu zní: „§ 37 Obchodní plán tuzemské zajišťovny V obchodním plánu podle § 36 odst. 6 písm. k) žadatel uvede a) popis povahy pojistných nebo zajistných rizik, pro které má být povolení uděleno, b) druhy zajišťovacích smluv, které zajišťovna hodlá uzavírat v rámci přebírání pojistných nebo zajistných rizik do zajištění, c) popis tvorby a užití technických rezerv, včetně metody výpočtu jejich výše, a popis základních zásad předávání převzatých rizik do zajištění, d) položky primárního kapitálu ve výši spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a, e) předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů, f) pro první 3 účetní období 1. odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny zajišťovacím zprostředkovatelům, a odhad hrubého zajistného, provizí a nákladů na plnění ze zajišťovacích smluv, 2. odhad předpokládaných příjmů a výdajů z provozované zajišťovací činnosti s ohledem na převzaté a postoupené zajištění, 3. přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, 4. odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a budoucího minimálního kapitálového požadavku podle § 79 založený na předpokládané rozvaze, ve které budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, včetně metody výpočtu použité k odvození těchto odhadů, a 5. odhad finančních zdrojů určených k vyrovnání závazků z provozované zajišťovací činnosti a k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku a g) návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna.“. 119. V § 38 se odstavec 6 zrušuje. 120. V § 40 odstavec 1 zní: „(1) Změna v rozsahu činnosti tuzemské zajišťovny podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti podané elektronicky, jejíž náležitosti včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle písmen a) až d), formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, a o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě a za podmínek podle § 36 odst. 5 a 6; Česká národní banka změnu povolí, pokud zajišťovna a) prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a, b) předložila upravený obchodní plán podle § 37, ve kterém promítne požadované změny, c) předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a d) uvedla v žádosti pravdivé údaje.“. 121. V § 40 odst. 2 písm. b) se slova „odst. 3“ zrušují. 122. V § 40 odst. 4 větě první se slova „vzdělání a praxi“ nahrazují slovy „a způsobilost“. 123. V § 40 odst. 5 se slova „mezinárodní dohody“ nahrazují slovy „mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu,“. 124. V § 40 odst. 6 písm. b) se za slova „podle § 37“ vkládají slova „, s výjimkou informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry“. 125. V § 40 odst. 6 písm. c) se slova „, zejména o uzavření smlouvy o vyčlenění činnosti, je-li významného charakteru, smlouvy o sdílení nákladů, přemístění činnosti“ zrušují. 126. V § 40 odst. 6 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) informaci o převzetí kmene zajišťovacích smluv od pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu nebo třetího státu, nebo“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 127. § 41 se včetně nadpisu zrušuje. 128. V § 42 odst. 1 větě druhé se slova „této žádosti“ nahrazují slovy „úplné žádosti nebo obdržení dalších údajů podle § 43 odst. 3“, slovo „její“ se nahrazuje slovem „jejich“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „nebo jejího prodloužení podle § 43 odst. 3“. 129. V § 42 odst. 1 větě poslední se slovo „ve“ nahrazuje slovem „na“. 130. V § 42 odstavec 3 zní: „(3) Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 43 odst. 1, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 131. V § 43 odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka posuzuje žádost podle § 42 odst. 1 s ohledem na možný vliv žadatele na tuzemskou zajišťovnu a schválí ji, pokud a) osoba nebo osoby, které žádají o souhlas s nabytím účasti, splňují podmínky důvěryhodnosti, b) osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1, splňuje podmínku způsobilosti a důvěryhodnosti, c) zajišťovna bude nadále schopna plnit obezřetnostní požadavky podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad osobami ve finančních konglomerátech, d) struktura skupiny, jejíž součástí se má tuzemská zajišťovna stát, umožňuje výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi orgány dohledu a vymezení působnosti mezi těmito orgány, e) je splněna podmínka finančního zdraví žadatele s ohledem na činnosti, které zajišťovna, ve které je navrhováno nabytí nebo zvýšení účasti, provozuje nebo hodlá provozovat, a f) ve spojení s navrhovaným nabytím neexistuje důvodné podezření, že dochází nebo by mohlo dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně anebo, že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.“. 132. V § 43 odst. 3 větě první se slova „podaná žádost podle § 42 odst. 1 neúplná nebo trpí-li jinými vadami“ nahrazují slovy „pro posouzení žádosti podle § 42 odst. 1 nezbytné doplnit další informace“ a slova „k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě“ se zrušují. 133. V § 43 se odstavec 7 zrušuje. 134. V § 46 se slova „a činnosti s tím související“ zrušují. 135. V § 47 odstavec 1 zní: „(1) Nestanoví-li tento zákon, mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nebo rozhodnutí Evropské komise jinak, může zajišťovna z třetího státu provozovat zajišťovací činnost na území České republiky pouze prostřednictvím pobočky jako svého odštěpného závodu zřízeného na území České republiky na základě povolení České národní banky.“. 136. V § 47 odst. 2 větě první se slova „nebo ke změně této činnosti uděluje“ a slovo „písemné“ zrušují, za slova „třetího státu“ se vkládá slovo „uděluje“ a za slovo „žádosti“ se vkládají slova „podané elektronicky“. 137. V § 47 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 48 odst. 1, 3 nebo 4, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 138. V § 47 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Pokud Evropská komise rozhodla, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost zajišťoven se sídlem na území tohoto státu je rovnocenný režimu uplatňovanému na tuto činnost v Evropské unii, posuzují se zajišťovací smlouvy uzavřené takovou zajišťovnou stejně jako zajišťovací smlouvy uzavřené zajišťovnou z jiného členského státu, nestanoví-li dohoda uzavřená mezi Evropskou unií a třetím státem jinak. To se použije obdobně i v případě prozatímní rovnocennosti solventnostního režimu třetího státu, o které rozhodla Evropská komise. (4) Rozhodla-li Evropská komise, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost zajišťoven se sídlem na území tohoto státu přestal být rovnocenný nebo prozatímně rovnocenný, je taková zajišťovna povinna bez zbytečného odkladu uvést svoji činnost na území České republiky do souladu s tímto zákonem. Tím nejsou dotčeny závazky vyplývající ze zajišťovacích smluv uzavřených do doby takového rozhodnutí.“. 139. § 48 včetně nadpisu zní: „§ 48 Povolení zajišťovně z třetího státu (1) Povolení podle § 47 odst. 2 Česká národní banka udělí, pokud to není v rozporu s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, a pokud zajišťovna z třetího státu a) s ohledem na požadovaný rozsah a povahu činnosti této zajišťovny dává předpoklady splnění podmínek provozování zajišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnosti personálních, technických a organizačních předpokladů, b) může podle právních předpisů v zemi jejího sídla provozovat zajišťovací činnost a rozsah požadované činnosti není v rozporu s rozsahem zajišťovací činnosti podle tohoto oprávnění, c) založí na území České republiky svoji pobočku, d) navrhla na vedoucího pobočky osobu, která splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti, e) má na území České republiky aktiva, jejichž hodnota se rovná nejméně jedné polovině spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a a vloží nejméně jednu čtvrtinu tohoto minima jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území České republiky nebo u pobočky zahraniční banky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky, a prokáže jejich původ, f) se zaváže k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a, přičemž při jejich výpočtu se zohledňují pouze činnosti vykonávané na území České republiky, g) předloží obchodní plán vztahující se k její činnosti, která má být provozována na území České republiky, podložený reálnými ekonomickými výpočty, jehož obsah se řídí obdobně § 37, h) má funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, i) není úzce propojena s dalšími osobami takovým způsobem, který by bránil účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona, j) se sama nebo jedna nebo více osob s ní úzce propojených neřídí právními předpisy třetího státu, které by bránily účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebo by vedly k obtížné vymahatelnosti práva v tomto státě, a k) uvedla v žádosti pravdivé údaje. (2) Povolení k provozování zajišťovací činnosti se uděluje pro neživotní zajištění, životní zajištění nebo pro oba typy zajišťovací činnosti. Česká národní banka může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele provozovat bezpečně zajišťovací činnost v rozsahu uvedeném v žádosti. (3) Změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh, s výjimkou změny rozsahu povolené činnosti podle odstavce 4 a informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry, je zajišťovna z třetího státu povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance; změna stanov nebo jiného obdobného dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn. Změna v osobě vedoucího pobočky zajišťovny z třetího státu podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě žádosti, která obsahuje údaje o osobě nově navrhované do funkce vedoucího pobočky a údaje prokazující splnění podmínek podle odstavce 1 písm. d). (4) Změna v rozsahu povolené činnosti zajišťovny z třetího státu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti; Česká národní banka změnu povolí, pokud zajišťovna a) prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a, b) předložila upravený obchodní plán podle odstavce 1 písm. g), ve kterém promítne požadované změny, c) prokázala splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b) a e), d) předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a e) uvedla v žádosti pravdivé údaje. (5) O žádosti podle odstavce 3 nebo 4 Česká národní banka rozhodne ve lhůtě podle § 47 odst. 2.“. 140. V § 49 odst. 2 se slova „a činnosti s tím související“ zrušují. 141. V § 49 odst. 3 větě první se slovo „vyhlášená“ zrušuje a za slovo „smlouva“ se vkládají slova „, která je součástí právního řádu,“. 142. V § 49 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Pokud Evropská komise rozhodla, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost pojišťoven se sídlem na území tohoto státu s oprávněním provozovat zajišťovací činnost je rovnocenný režimu uplatňovanému na tuto činnost v Evropské unii, posuzují se zajišťovací smlouvy uzavřené takovou pojišťovnou stejně jako zajišťovací smlouvy uzavřené takovou pojišťovnou z jiného členského státu. To se použije obdobně i v případě prozatímní rovnocennosti solventnostního režimu třetího státu, o které rozhodla Evropská komise podle práva Evropské unie.“. 143. V § 49 odst. 4 písm. a) se slova „finančního umístění“ nahrazují slovem „investic“. 144. V § 49 odst. 4 písm. b) se slova „požadovaná míra solventnosti“ nahrazují slovy „solventnostní a minimální kapitálové požadavky“, číslo „2“ se zrušuje a slova „disponibilní míry solventnosti“ se nahrazují slovem „kapitálu“. 145. V § 49 odst. 5 větě první se slova „je jedna z hodnot disponibilní míry solventnosti pojišťovny podle § 76 vypočítaná zvlášť pro pojišťovací a zajišťovací činnost nedostatečná“ nahrazují slovy „pojišťovna neplní solventnostní nebo minimální kapitálový požadavek pro některou z činností“ a ve větě druhé se slova „disponibilní míry solventnosti“ nahrazují slovem „kapitálu“. 146. V § 50 odst. 1 se slovo „osoba“ nahrazuje slovem „instituce“ a slova „v zahraničí“ se nahrazují slovy „podle právních předpisů státu jejího sídla nebo místa jejího podnikání“. 147. V § 50 odst. 3 se slova „finančního umístění nebo určit hodnotu, ve které ji lze do finančního umístění“ nahrazují slovy „aktiv určených k vyrovnání jejích závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti nebo určit hodnotu, ve které ji lze do tohoto vyrovnání“. 148. V § 50 odst. 3 písm. a) se slova „taková smlouva“ nahrazují slovy „smlouva podle odstavce 2“. 149. V § 50 odst. 4 se slovo „vyhlášená“ zrušuje a za slovo „smlouva“ se vkládají slova „, která je součástí právního řádu,“. 150. Za § 50 se vkládá nový § 50a, který včetně nadpisu zní: „§ 50a Tuzemská zajišťovací účelová osoba (1) Zajišťovací účelová osoba se sídlem na území České republiky může provozovat činnost podle § 50 odst. 1 pouze za podmínky udělení povolení k této činnosti Českou národní bankou. (2) Česká národní banka povolení podle odstavce 1 udělí na základě žádosti podané elektronicky, pokud žadatel splní podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím harmonizovaný přístup v oblasti zvláštních účelových jednotek. O žádosti Česká národní banka rozhodne ve lhůtě podle tohoto přímo použitelného předpisu. Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění stanovených podmínek, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, pokud nejsou stanoveny tímto přímo použitelným předpisem. (3) Na činnost tuzemské zajišťovací účelové osoby se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o tuzemské zajišťovně, a to v rozsahu, v jakém nejsou upravena přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím harmonizovaný přístup v oblasti zvláštních účelových jednotek.“. 151. V části druhé hlavy IV a V včetně nadpisů znějí: „HLAVA IV OCEŇOVÁNÍ AKTIV A ZÁVAZKŮ, TECHNICKÉ REZERVY, INVESTOVÁNÍ A SOLVENTNOST POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY Díl 1 Oceňování aktiv a závazků a technické rezervy § 51 Oceňování aktiv a závazků (1) Pro účely tohoto zákona tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu oceňuje a) aktiva cenou, za niž by se mohla vyměnit mezi znalými stranami ochotnými uskutečnit takovou směnu za obvyklých podmínek, a b) závazky cenou, za niž by se mohly převést nebo vypořádat mezi znalými stranami ochotnými uskutečnit toto převedení nebo vypořádání za obvyklých podmínek. (2) Při oceňování závazků nelze upravovat jejich hodnotu na základě úvěrového ratingu pojišťovny nebo zajišťovny. (3) Při oceňování aktiv a závazků pojišťovna a zajišťovna podle odstavce 1 používá metody a předpoklady stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti harmonizace metod a předpokladů pro oceňování aktiv a závazků. § 52 Technické rezervy (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna vytváří k vyrovnání závazků z veškeré jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, technické rezervy. To se použije obdobně pro pojišťovnu z třetího státu a zajišťovnu z třetího státu ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky, nestanoví-li mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, jinak. (2) Hodnota technických rezerv je rovna součtu hodnoty nejlepšího odhadu a rizikové přirážky a odpovídá částce, kterou by pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 musela zaplatit za okamžitý převod příslušných závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na jinou pojišťovnu nebo zajišťovnu. (3) Při výpočtu technických rezerv používá pojišťovna a zajišťovna podle odstavce 1 informace z finančních trhů a obecně dostupné údaje o upisovacích rizicích a zajistí soulad výpočtu s těmito údaji a informacemi. (4) Pojišťovna a zajišťovna podle odstavce 1 počítá technické rezervy obezřetným, spolehlivým a objektivním způsobem. (5) Pojišťovna z jiného členského státu a zajišťovna z jiného členského státu, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, vytváří technické rezervy k vyrovnání závazků z této činnosti v souladu s právní úpravou domovského členského státu. § 53 Hodnota nejlepšího odhadu (1) Hodnota nejlepšího odhadu odpovídá pravděpodobnostmi váženému průměru budoucích peněžních toků při zohlednění časové hodnoty peněz za použití příslušné bezrizikové výnosové křivky. (2) Výpočet hodnoty nejlepšího odhadu je založen na aktuálních a věrohodných informacích a reálných předpokladech a je prováděn za použití odpovídajících pojistněmatematických a statistických metod. (3) Projekce peněžních toků použitá při výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu zohledňuje veškeré přírůstky a úbytky peněžních prostředků nezbytných k vyrovnání závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to po celou dobu jejich trvání. (4) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna provádí výpočet hodnoty nejlepšího odhadu bez odečítání pohledávek ze sjednaného zajištění včetně pohledávek za zajišťovacími účelovými osobami. § 54 Hodnota rizikové přirážky (1) Hodnota rizikové přirážky musí být taková, aby zajistila, že hodnota technických rezerv odpovídá částce, kterou by jiná pojišťovna nebo zajišťovna mohla požadovat, aby převzala závazky z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pojišťovny nebo zajišťovny podle § 52 odst. 1 a byla schopna jim dostát. (2) Hodnota nejlepšího odhadu a rizikové přirážky se počítá odděleně. To se nepoužije, lze-li budoucí peněžní toky související se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti spolehlivě replikovat pomocí finančních nástrojů, u kterých je běžně dostupná jejich věrohodná tržní cena. V takovém případě se hodnota technických rezerv v souvislosti s těmito budoucími peněžními toky určí na základě tržní ceny těchto nástrojů. (3) Je-li hodnota nejlepšího odhadu a rizikové přirážky určena odděleně, počítá se riziková přirážka jako náklady na obstarání použitelného kapitálu potřebného k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2, který souvisí s příslušnými závazky z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to po celou dobu jejich trvání. Sazba použitá pro určení nákladů na obstarání takového kapitálu (dále jen „sazba nákladů na kapitál“) je stanovena přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím metody a předpoklady výpočtu rizikové přirážky a je shodná pro všechny pojišťovny a zajišťovny podle § 52 odst. 1. § 54a Bezriziková výnosová křivka Příslušnou bezrizikovou výnosovou křivku podle § 53 odst. 1 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující příslušnou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr. § 54b Vyrovnávací úprava bezrizikové výnosové křivky (1) Pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu portfolia závazků z životního pojištění nebo zajištění nebo z rent z neživotního pojištění nebo zajištění lze použít vyrovnávací úpravu příslušné bezrizikové výnosové křivky, pokud jsou splněny podmínky stanovené prováděcím právním předpisem. Takový postup podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny podle § 52 odst. 1 podané elektronicky. Po udělení souhlasu je použití vyrovnávací úpravy povinné, s výjimkou podle odstavce 3. (2) Pokud pojišťovna nebo zajišťovna přestane splňovat podmínky pro použití vyrovnávací úpravy příslušné bezrizikové výnosové křivky, bez zbytečného odkladu a) oznámí tuto skutečnost České národní bance a b) přijme opatření k nápravě s cílem obnovení souladu s těmito podmínkami tak, aby k tomuto obnovení došlo nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy přestala podmínky splňovat; o přijatých opatřeních informuje Českou národní banku. (3) Pokud ve lhůtě podle odstavce 2 pojišťovna nebo zajišťovna neobnoví soulad s podmínkami podle odstavce 1, je povinna nejpozději dnem uplynutí této lhůty přestat používat vyrovnávací úpravu příslušné bezrizikové výnosové křivky. Postupovat podle odstavce 1 může nejdříve uplynutím 24 měsíců ode dne, kdy tuto úpravu přestala používat. (4) Vyrovnávací úprava se počítá pro každou měnu, ve které je vyjádřen závazek nebo renta podle odstavce 1, a to postupem stanoveným prováděcím právním předpisem. Vyrovnávací úprava se nepoužije u těch závazků nebo rent, pro které příslušná bezriziková výnosová křivka pro výpočet nejlepšího odhadu již obsahuje koeficient volatility podle § 54c a 54d. § 54c Koeficient volatility bezrizikové výnosové křivky pro měnu závazku (1) Pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu portfolia závazků z pojištění a zajištění lze použít koeficient volatility k příslušné bezrizikové výnosové křivce. Koeficient volatility se použije pouze pro neextrapolovanou část příslušné bezrizikové výnosové křivky podle § 54a. Extrapolace bezrizikové výnosové křivky v případě postupu podle věty první vychází z bezrizikové výnosové křivky upravené o koeficient volatility. (2) Koeficient volatility je pro každou měnu, ve které je vyjádřen závazek, založen na rozpětí mezi úrokovým výnosem, kterého by mohlo být dosaženo z aktiv obsažených v referenčním portfoliu pro příslušnou měnu, a základní bezrizikovou výnosovou křivkou pro tuto měnu. Referenční portfolio pro každou měnu je reprezentativní pro aktiva vyjádřená v té měně, do kterých pojišťovny nebo zajišťovny investují s cílem krytí hodnoty nejlepšího odhadu závazků vyjádřených v této měně. (3) Výše koeficientu volatility odpovídá 65 % měnového rozpětí upraveného o riziko, které se vypočítá jako rozdíl mezi rozpětím podle odstavce 2 a částí tohoto rozpětí, které odpovídá reálnému odhadu očekávaných ztrát, neočekávaného úvěrového rizika nebo jakéhokoli dalšího rizika, kterému jsou vystavena aktiva referenčního portfolia. (4) Solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 nekryje riziko ztráty použitelného kapitálu, které vyplývá ze změn koeficientu volatility. § 54d Koeficient volatility bezrizikové výnosové křivky pro stát (1) Pro každý stát závazku se pro měnu tohoto státu měnové rozpětí upravené o riziko podle § 54c odst. 3 zvýší před aplikací procentního faktoru o rozdíl mezi rozpětím pro daný stát upraveným o riziko a dvojnásobkem měnového rozpětí upraveného o riziko, pokud je tento rozdíl kladný a rozpětí pro daný stát upravené o riziko je vyšší než 100 bazických bodů. Takto zvýšený koeficient volatility lze použít pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu pojistných nebo zajistných závazků vzniklých na území daného státu vyplývajících z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti realizované na pojistném trhu tohoto státu. (2) Měnové rozpětí pro stát upravené o riziko se vypočítá obdobně jako měnové rozpětí upravené o riziko, je však založeno na referenčním portfoliu aktiv, které reprezentuje aktiva investovaná pojišťovnami a zajišťovnami s cílem krytí jejich závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti realizované na trhu příslušného státu vyjádřených v měně tohoto státu. § 54e Zákaz použití koeficientu volatility u bezrizikové výnosové křivky (1) Koeficient volatility se nepoužije, pokud příslušná bezriziková výnosová křivka pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu týkající se závazků podle § 54b odst. 1 již obsahuje vyrovnávací úpravu. Solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 nekryje riziko ztráty použitelného kapitálu, které vyplývá ze změn koeficientu volatility. (2) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu podle tohoto zákona, že použití koeficientu volatility pojišťovnou nebo zajišťovnou podle § 52 odst. 1 nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem, uloží opatření k nápravě nebo může použití této úpravy zakázat. § 54f Technické informace Při postupu podle § 54a až 54d použije pojišťovna nebo zajišťovna technická data podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické informace pro příslušnou měnu. U měn a vnitrostátních trhů, pro něž není přímo použitelným předpisem Evropské unie stanoven koeficient volatility, se na příslušnou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu neuplatní žádný koeficient volatility. § 55 Další faktory zohledňované při výpočtu technických rezerv (1) Při výpočtu technických rezerv se zohlední a) veškeré náklady související se správou závazků z pojišťovací a zajišťovací činnosti, b) růst cen, nákladů a pojistných plnění a c) veškeré předpokládané platby pojistníkům a oprávněným osobám, včetně budoucích nezaručených podílů na zisku, s výjimkou plateb podle § 65. (2) Při výpočtu technických rezerv se zohlední také hodnota finančních garancí a smluvních opcí obsažených v pojistných a zajišťovacích smlouvách. Pro určení pravděpodobnosti uplatnění smluvních opcí pojistníky, včetně předčasného ukončení smluv, se použijí reálné předpoklady založené na současných a důvěryhodných informacích. Tyto předpoklady zohledňují implicitně nebo explicitně dopady, které na uplatnění takových opcí mohou mít budoucí změny ve finančních i ostatních podmínkách. § 56 Členění závazků (1) Pro účely výpočtu technických rezerv se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti člení do rizikově homogenních skupin. Přímo použitelný předpis Evropské unie stanoví druhy pojištění pro účely základního členění závazků podle věty první. (2) Pohledávky ze zajistných smluv a za zajišťovacími účelovými osobami se počítají samostatně podle pravidel uvedených v § 52 odst. 1, § 53 odst. 1 až 3, § 54 a v § 55. Při výpočtu těchto pohledávek se zohlední časový rozdíl mezi výplatou plnění a úhradou od protistrany. Výsledek výpočtu se upraví o očekávané ztráty ze selhání protistrany. Tato úprava je založena na vyhodnocení pravděpodobnosti selhání protistrany a očekávané ztráty z tohoto selhání. § 57 Vnitřní procesy a postupy při výpočtu technických rezerv (1) Pojišťovna a zajišťovna podle § 52 odst. 1 zajistí vhodnost, úplnost a přesnost dat používaných při výpočtu technických rezerv. Pokud nemá dostatek dat přiměřené kvality, aby mohla při výpočtu technických rezerv použít spolehlivou pojistněmatematickou metodu na část svých závazků z pojišťovací a zajišťovací činnosti nebo pohledávek ze zajišťovacích smluv a za zajišťovacími účelovými osobami, může k výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu použít přiměřené aproximace, včetně individuálních přístupů. (2) Vnitřní procesy a postupy zajišťují, že výpočet hodnoty nejlepšího odhadu a předpoklady použité při jeho výpočtu jsou pravidelně porovnávány se zkušenostmi. Pokud na základě tohoto porovnání je identifikována systematická odchylka mezi zkušenostmi a výpočtem hodnoty nejlepšího odhadu, pojišťovna a zajišťovna podle § 52 odst. 1 upraví přiměřeným způsobem i používané pojistněmatematické metody nebo předpoklady. (3) Pojišťovna a zajišťovna podle § 52 odst. 1 na základě výzvy České národní banky prokáže, že výše jejích technických rezerv je přiměřená a metody jejich výpočtu a podkladová statistická data jsou pro výpočet použitelná a vhodná. § 58 Prováděcí opatření Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí a) pojistněmatematické a statistické metody pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu podle § 53 odst. 2, b) příslušná bezriziková výnosová křivka, která se použije při výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu podle § 53 odst. 1, c) okolnosti, za nichž se počítají technické rezervy jako celek, nebo jako součet hodnoty nejlepšího odhadu a rizikové přirážky, včetně metod, které se používají v případě výpočtu technických rezerv jako celek, d) metody a předpoklady, které se použijí při výpočtu rizikové přirážky, včetně určení výše použitelného kapitálu souvisejícího se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti a sazby nákladů na kapitál, e) druhy pojištění, na jejichž základě se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti rozčlení pro účely výpočtu technických rezerv, f) pravidla, jejichž dodržováním bude zajištěna vhodnost, úplnost a přesnost dat používaných při výpočtu technických rezerv, a případy, kdy je vhodné použít aproximace pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu, a to včetně individuálních přístupů, g) metody, které se použijí při výpočtu úpravy výsledku podle § 56 odst. 2, a h) zjednodušené metody a techniky pro výpočet technických rezerv zajišťující, že pojistněmatematické a statistické metody uvedené v písmenech a) a d) jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti podstupovaných rizik. § 59 Stanovení výše pojistného a zajistného (1) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu stanoví výši pojistného na základě reálných pojistněmatematických předpokladů a odpovídajících metod jeho výpočtu tak, aby byla zajištěna trvalá splnitelnost všech jejích závazků z provozované pojišťovací činnosti; to se použije obdobně při stanovení výše zajistného tuzemskou pojišťovnou, pojišťovnou z třetího státu, tuzemskou zajišťovnou a zajišťovnou z třetího státu. (2) Při určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle zákona upravujícího rovné zacházení a právní prostředky ochrany před diskriminací. Tím není dotčeno použití pojistněmatematických metod zohledňujících hledisko pohlaví pro hodnocení pojistného rizika, jejichž účelem je zabezpečení splnitelnosti závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, pokud to nevede k rozlišování výše pojistného a pojistného plnění podle pohlaví. Stejně tak není dotčeno použití věku nebo zdravotního stavu jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění u pojištění těch pojistných nebezpečí, u kterých je hodnocení pojistného rizika založeno na příslušných pojistněmatematických metodách a statistických údajích, je-li rozdíl ve výši pojistného či pojistného plnění přiměřený. (3) Při plnění požadavků podle odstavce 1 lze v případě pojišťovny provozující životní pojištění vzít v úvahu všechny stránky její finanční situace, kromě zdrojů, které nejsou pojistným a nepocházejí z něho a které jsou systematické a trvalé tak, že mohou z dlouhodobého hlediska ohrozit její solventnost. (4) Pojišťovna nebo zajišťovna prokáže splnění požadavků podle odstavců 1 až 3 na základě výzvy České národní banky. V případě nesplnění těchto požadavků uloží Česká národní banka opatření k nápravě. Díl 2 Investování § 60 Zásada obezřetného investování (1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu a) investuje pouze do aktiv, jejichž rizika je schopna řádně identifikovat, měřit, sledovat, spravovat, kontrolovat a vykazovat a odpovídajícím způsobem je zohlednit při posuzování svých celkových potřeb, a proto průběžně vyhodnocuje dopad rizikových faktorů na své investice a všechna aktiva, zejména pak aktiva určená k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku investuje tak, aby zajistila bezpečnost, likviditu a ziskovost celkového portfolia; umístění těchto aktiv nesmí omezit jejich dostupnost, b) aktiva určená k vyrovnání závazků investuje způsobem, jenž je přiměřený povaze a trvání závazků z provozované pojišťovací a zajišťovací činnosti a v nejlepším zájmu všech pojistníků a oprávněných osob, přičemž je zohledněn cíl případné zveřejněné investiční politiky; to pojišťovna zajistí i v případě střetu zájmů, c) diverzifikuje své investice tak, aby nedocházelo k nadměrné závislosti na určitém aktivu, emitentovi nebo skupině osob či zeměpisné oblasti ani k nadměrnému nahromadění rizika v portfoliu jako celku, přičemž investice do aktiv vydaných stejným emitentem nebo emitenty patřícími do stejné skupiny nesmí vystavit pojišťovnu nadměrné koncentraci rizik; to se nepoužije pro aktiva podle § 61 odst. 1 a 2, d) v případě investování do aktiv, která nejsou obchodována na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, nepřekračuje jeho obezřetnou úroveň; to se nepoužije pro aktiva podle § 61 odst. 1 a 2, e) u aktiv držených ve vztahu k závazkům z pojištění, kde investiční riziko nese pojistník, postupuje podle § 61 a f) derivátové smlouvy sjednává pouze za podmínky, že závazky z nich vyplývající přispívají ke snižování rizik nebo usnadňují efektivní správu portfolia; písmena a), c) a d) se v takovém případě použijí obdobně. (2) Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí a) identifikace, měření, sledování, řízení a vykazování rizik vyplývajících z investic podle odstavce 1 písm. a) a sjednávání derivátových kontraktů podle odstavce 1 písm. f) a b) investování do obchodovatelných cenných papírů a jiných finančních nástrojů, které vznikly sekuritizací včetně důsledků nedodržení stanovených pravidel. § 61 Zvláštní ustanovení pro životní pojištění s investičním rizikem pojistníka (1) Pojistné plnění z pojištění spadajícího do pojistných odvětví životních pojištění může mít přímou vazbu na hodnotu podílových listů investičního fondu nebo na hodnotu aktiv vnitřního fondu pojišťovny, který může být rozdělen do podílů. Technické rezervy vztahující se k těmto závazkům musejí být v maximální možné míře zastoupeny těmito podíly nebo, nejsou-li podíly stanoveny, aktivy vnitřního fondu. (2) Pojistné plnění z pojištění spadajícího do pojistných odvětví životních pojištění může být přímo svázáno s indexem akcií nebo s jinou referenční hodnotou, než kterými jsou hodnoty uvedené v odstavci 1. V takovém případě musejí být technické rezervy vztahující se k těmto závazkům v maximální možné míře zastoupeny podíly odpovídajícími referenční hodnotě nebo, nejsou-li podíly stanoveny, zabezpečenými a obchodovatelnými aktivy odpovídajícími v maximální možné míře aktivům, na kterých je založena daná referenční hodnota. (3) Zahrnuje-li závazek podle odstavce 1 nebo 2 garanci výnosu z investic nebo nějaké jiné zaručené plnění, postupuje pojišťovna v případě investování do aktiv určených ke krytí odpovídajících dodatečných technických rezerv podle § 60 odst. 1 písm. c), d) a f). § 62 Evidence aktiv (1) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu vede evidenci aktiv určených k vyrovnání závazků, a to okamžikem vzniku závazku z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, k jehož úhradě jsou tato aktiva určena, a tuto evidenci průběžně aktualizuje. Provozuje-li taková pojišťovna pojišťovací činnost jak v neživotním, tak i v životním pojištění, vede samostatnou evidenci pro oba typy činnosti, s výjimkou té pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví neživotního pojištění uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu; v takovém případě se vede pro všechny činnosti jedna evidence. Provozuje-li pojišťovna též zajišťovací činnost, která měřeno přijatým zajistným a výší technických rezerv přesahuje některou z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) bodů 1 až 3, vede pro pojišťovací a zajišťovací činnost samostatnou evidenci. Součástí evidence aktiv jsou také derivátové kontrakty podle § 60 odst. 1 písm. f). (2) Vázne-li na majetku věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany a v důsledku toho majetek nebo jeho část nelze použít k vyrovnání závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nelze tento majetek nebo jeho část považovat za aktiva podle odstavce 1 od data, ke kterému předmětné věcné právo nabylo účinnosti. (3) V případech, kdy na majetku zapsaném v evidenci aktiv podle odstavce 1 vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, a to bez splnění podmínek uvedených v odstavci 2, nebo tento majetek podléhá výhradě vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, anebo má-li věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám pojišťovny podle odstavce 1, rozhoduje se o nakládání s takovým majetkem v případě úpadku takové pojišťovny nebo zajišťovny podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení. (4) Složení aktiv zapsaných v evidenci aktiv podle odstavce 1 v okamžiku zahájení insolvenčního řízení v případě úpadku tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu se již dále nesmí měnit a v evidenci těchto aktiv se nesmí bez souhlasu České národní banky provádět žádné opravy s výjimkou opravy administrativních chyb. (5) Bez ohledu na odstavec 4 se připočítává k uvedeným aktivům také výnos z nich a hodnota čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením insolvenčního nebo likvidačního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo do převedení pojistného kmene. (6) Pokud je výsledek prodeje aktiv zapsaných v evidenci aktiv podle odstavce 1 menší než jejich odhadovaná hodnota uvedená v této evidenci, insolvenční správce nebo likvidátor sdělí České národní bance důvody tohoto rozdílu. Díl 3 Solventnost pojišťoven a zajišťoven Oddíl 1 Kapitál § 63 Členění kapitálu (1) Kapitál tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny tvoří součet primárního kapitálu a doplňkového kapitálu. (2) Primární kapitál tvoří hodnota aktiv převyšující hodnotu závazků oceňovaných podle § 51 až 58 snížená o hodnotu vlastních akcií držených tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou a hodnota podřízených závazků. (3) Doplňkový kapitál tvoří položky jiné než primární kapitál, které si lze vyžádat k absorbování ztrát; do doplňkového kapitálu lze zahrnout a) nesplacený základní kapitál, k jehož splacení nebyla podána výzva, b) akreditivy a záruky a c) jakékoli další nároky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. (4) Pokud byla položka doplňkového kapitálu zaplacena nebo k jejímu splacení byla podána výzva, považuje se za aktivum a přestává být součástí doplňkového kapitálu. § 64 Schválení doplňkového kapitálu (1) Položky doplňkového kapitálu, ke kterým se přihlíží při stanovení kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, podléhají předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podané elektronicky. (2) Částka připsaná každé položce doplňkového kapitálu zohledňuje schopnost položky absorbovat ztrátu a vychází z obezřetných a reálných předpokladů. Pokud má položka doplňkového kapitálu pevnou jmenovitou hodnotu, její hodnota se rovná této hodnotě, pokud tato hodnota náležitě odráží schopnost položky absorbovat ztrátu. (3) Česká národní banka u každé položky doplňkového kapitálu schvaluje a) její peněžní hodnotu, nebo b) metodu určování její hodnoty, přičemž hodnoty stanovené touto metodou během období určeného Českou národní bankou se považují za jí schválené. (4) Česká národní banka při schvalování položek doplňkového kapitálu posuzuje a) postavení protistran z hlediska jejich platební schopnosti a ochoty zaplatit, b) vymahatelnost zdrojů s přihlédnutím k právní formě položky, jakož i k veškerým podmínkám, které by mohly bránit řádnému splacení nebo vyžádání položky, a c) informace o výsledcích předchozích výzev ke splacení daného doplňkového kapitálu, které tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna na daný doplňkový kapitál vznesla, lze-li tyto informace spolehlivým způsobem použít k posouzení očekávaného výsledku budoucích výzev. § 65 Disponibilní bonusový fond Nerozdělené zisky, které nebyly určeny k rozdělení pojistníkům a oprávněným osobám, se považují za disponibilní bonusový fond. Jsou-li splněna kritéria podle § 68 odst. 1, nepovažuje se tento fond za závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti. § 66 Prováděcí opatření Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí a) schvalování položek doplňkového kapitálu podle § 64 a b) nakládání s účastmi v osobách v bankovním sektoru a sektoru investičních služeb v souvislosti s určováním kapitálu. § 67 Pravidla pro členění kapitálu (1) Položky kapitálu se pro účely tohoto zákona zařazují do tříd 1 až 3 v závislosti na tom, zda jde o primární nebo doplňkový kapitál, a na míře jejich stálé dostupnosti a podřízenosti. (2) Položka kapitálu se považuje za a) stále dostupnou, je-li trvale k dispozici, nebo si ji lze vyžádat k absorbování ztrát při plném pokračování činnosti nebo v případě úpadku nebo likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, b) podřízenou, je-li v případě úpadku nebo likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny k absorbování ztrát k dispozici celková výše položky a je splatná teprve po splnění všech ostatních závazků, včetně závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti vůči pojistníkům a oprávněným osobám. (3) Při posuzování míry stálé dostupnosti nebo podřízenosti položky kapitálu, a to nejen v současnosti, ale i v budoucnosti, tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zohledňuje dobu jejího trvání zejména, zda má stanovenou splatnost; má-li položka kapitálu stanovenou splatnost, zohlední se relativní doba jejího trvání ve srovnání s trváním závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti a dále se zohlední, zda položka a) neobsahuje možnost předčasného splacení nominální částky, případně, za jakých podmínek lze toto předčasné splacení požadovat, b) je osvobozena od povinných, pevně stanovených plateb a c) je zproštěna finančních závazků. § 68 Hlavní kritéria členění kapitálu (1) Třídu 1 tvoří položky primárního kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. a) a b). (2) Třídu 2 tvoří položky primárního kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. b), a položky doplňkového kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. a) a b). (3) Třídu 3 tvoří položky primárního nebo doplňkového kapitálu, které nelze zařadit podle odstavce 1 nebo 2. § 69 Členění kapitálu (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna se při členění kapitálu řídí kritérii podle § 68 a seznamem položek kapitálu podle § 70 písm. a). (2) Není-li položka kapitálu uvedena v seznamu podle § 70 písm. a), tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna ji začlení podle § 68 a bez zbytečného odkladu požádá Českou národní banku o schválení takového začlenění; tato žádost se podává elektronicky. § 70 Prováděcí opatření Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí a) seznam položek kapitálu pro určení jejich začlenění podle § 68 a b) metody používané Českou národní bankou při schvalování posouzení a začlenění položek kapitálu neuvedených v seznamu podle písmene a). § 71 Použitelnost a limity kapitálu (1) Na použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 a 3 ke krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2 se, nestanoví-li přímo použitelný předpis jinak, vztahují kvantitativní limity podle § 72 písm. a), přičemž a) podíl položek kapitálu třídy 1 v rámci použitelného kapitálu je vyšší než jedna třetina celkového použitelného kapitálu a b) použitelná hodnota položek kapitálu třídy 3 je nižší než jedna třetina celkového použitelného kapitálu. (2) Na použitelné hodnoty položek primárního kapitálu třídy 2 k dodržování minimálního kapitálového požadavku podle § 79 se vztahují kvantitativní limity podle § 72 písm. a), přičemž podíl položek kapitálu třídy 1 na použitelném primárním kapitálu je vyšší než polovina celkového použitelného primárního kapitálu. (3) Výše kapitálu použitelného k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2 se rovná součtu hodnoty položek kapitálu třídy 1, použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 podle odstavce 1 a použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 3. (4) Výše primárního kapitálu použitelného k plnění minimálního kapitálového požadavku podle § 79 se rovná součtu hodnoty položek kapitálu třídy 1 a použitelné hodnoty primárního kapitálu zařazeného do položek kapitálu třídy 2 podle odstavce 2. § 72 Prováděcí opatření Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí a) kvantitativní limity na použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 a 3 k plnění solventnostního kapitálového požadavku a kvantitativní limity na použitelné hodnoty položek primárního kapitálu třídy 2 k dodržování minimálního kapitálového požadavku a b) úpravy týkající se použitelnosti kapitálu k plnění solventnostního kapitálového požadavku prováděné s cílem zohlednit nepřevoditelnost těch položek kapitálu, které jako účelově vázané fondy mohou být použity pouze ke krytí ztrát vzniklých u konkrétní části závazků nebo konkrétních rizik. Oddíl 2 Solventnostní kapitálový požadavek § 73 Základní ustanovení (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna trvale udržuje použitelný kapitál nejméně ve výši solventnostního kapitálového požadavku, a to s ohledem na celý rozsah své činnosti. (2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna počítá solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce, případně v kombinaci s částečným interním modelem, nebo prostřednictvím úplného interního modelu. (3) Výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného interního modelu nebo částečného interního modelu včetně písemné koncepce změn úplného nebo částečného interního modelu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou podle § 77, přičemž tato písemná koncepce musí obsahovat specifikaci změn úplného nebo částečného interního modelu menšího a významného charakteru; předchozímu schválení Českou národní bankou podléhá také a) změna písemné koncepce změn úplného nebo částečného interního modelu a b) změna úplného nebo částečného interního modelu významného charakteru a také změna tohoto modelu menšího charakteru, pokud není v souladu se schválenou písemnou koncepcí změn úplného nebo částečného interního modelu. (4) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která je členem skupiny ovládající pojišťovny nebo zajišťovny, může používat pro výpočet svého solventnostního kapitálového požadavku skupinový interní model, nebo podmínky jeho používání změnit, pokud se připojila ke společné žádosti ovládající pojišťovny nebo zajišťovny a jí ovládaných osob a udělil-li k tomu orgán dohledu nad touto skupinou souhlas. (5) Částečný interní model lze použít pro výpočet a) kapitálových požadavků prostřednictvím jednoho nebo více rizikových modulů nebo podmodulů základního solventnostního kapitálového požadavku podle § 76 odst. 2, b) kapitálového požadavku k operačnímu riziku podle § 74 odst. 4 písm. d), nebo c) úpravy zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty podle § 76 odst. 1. (6) Částečný interní model lze použít jak na celou činnost pojišťovny nebo zajišťovny, tak i na jednu nebo více větších oblastí této činnosti, přičemž při dodržení požadavků podle § 78 odst. 2 a 4 se zohlední omezená oblast působnosti částečného interního modelu. § 74 Výpočet solventnostního kapitálového požadavku (1) Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna vychází z předpokladu, že bude ve své činnosti pokračovat. (2) Ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zohlední všechna měřitelná rizika, jimž je vystavena. Do výpočtu zahrne měřitelná rizika vyplývající ze závazků vzniklých ze stávajících smluv i smluv, o kterých předpokládá, že budou uzavřeny během následujících 12 měsíců. U závazků vyplývajících ze stávajících smluv kryje solventnostní kapitálový požadavek pouze neočekávané ztráty. (3) Solventnostní kapitálový požadavek odpovídá hodnotě v riziku primárního kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny na hladině spolehlivosti 99,5 % a v časovém horizontu 1 roku. (4) Solventnostní kapitálový požadavek zahrnuje nejméně riziko a) upisovací, b) tržní, c) úvěrové a d) operační, které zahrnuje právní riziko s výjimkou rizika vyplývajícího ze strategických rozhodnutí a reputačního rizika. (5) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku zohlední účinek technik snižování rizika, pokud úvěrové a jiná rizika vyplývající z použití těchto technik odpovídajícím způsobem při tomto výpočtu zohlední. (6) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna může při výpočtu kapitálových požadavků k životnímu, neživotnímu a zdravotnímu upisovacímu riziku, po předchozím souhlasu České národní banky, v rámci standardního vzorce nahradit podskupinu jeho parametrů parametry specifickými pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu. Tyto parametry jsou kalibrovány na základě interních údajů dané pojišťovny nebo zajišťovny nebo údajů, které mají přímou spojitost s její činností, s použitím standardizovaných metod. Při schvalování ověří Česká národní banka úplnost, přesnost a vhodnost použitých údajů. § 75 Četnost výpočtu (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna počítá solventnostní kapitálový požadavek alespoň jednou ročně a průběžně sleduje výši použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku. Pokud se její rizikový profil významně odchyluje od předpokladů, z nichž vycházel poslední jí vykázaný solventnostní kapitálový požadavek, solventnostní kapitálový požadavek bez prodlení přepočítá a výsledek oznámí České národní bance. (2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna na žádost České národní banky přepočítat solventnostní kapitálový požadavek. Česká národní banka může o tento přepočet požádat, pokud předpokládá, že se rizikový profil pojišťovny od posledního vykázaného solventnostního kapitálového požadavku významně změnil. § 76 Základní ustanovení k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce (1) Solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce je součtem základního solventnostního kapitálového požadavku, kapitálového požadavku k operačnímu riziku a úpravy zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty. (2) Metodu výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku, včetně výpočtu kapitálových požadavků k jednotlivým rizikovým modulům a podmodulům zohledňujícím rizika pojišťovací a zajišťovací činnosti a metody jejich agregace, výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku a způsob určení položky zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty a další náležitosti výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku. (3) Pokud se při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce rizikový profil tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podstatně odchyluje od předpokladů pro výpočet podle standardního vzorce, Česká národní banka může požadovat, aby při výpočtu a) kapitálových požadavků prostřednictvím modulů upisovacích rizik tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna použila pro ni specifické parametry za podmínek podle § 74 odst. 2 a 3, nebo b) solventnostního kapitálového požadavku nebo jeho části použila tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna úplný nebo částečný interní model. § 77 Udělení souhlasu s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu a s jeho změnou (1) Česká národní banka udělí souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného interního modelu nebo jeho významné změny, pokud je prokázáno splnění požadavků stanovených v § 78. (2) Česká národní banka udělí souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím částečného interního modelu nebo s jeho významnou změnou, pokud a) je omezený rozsah aplikace modelu řádně odůvodněn, b) výsledný solventnostní kapitálový požadavek vhodněji zohledňuje rizikový profil tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, c) je jeho konstrukce v souladu se zásadami podle § 74 a umožňuje tak úplnou integraci částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a d) je prokázáno splnění požadavků podle § 78. (3) V případě žádosti o udělení souhlasu s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím částečného interního modelu, který se vztahuje pouze na určité podmoduly daného rizikového modulu, na některé části obchodní činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny v souvislosti s daným rizikovým modulem nebo na části těchto podmodulů i částí činnosti, Česká národní banka může požadovat předložení reálného plánu přechodu na rozšíření rozsahu aplikace modelu. Tento plán obsahuje informace, jakým způsobem tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zamýšlí rozšířit rozsah aplikace interního modelu na jiné podmoduly nebo části své obchodní činnosti tak, aby bylo zajištěno, že tento model pokryje hlavní část její pojišťovací nebo zajišťovací činnosti vztahující se k danému rizikovému modulu. (4) Podání žádosti České národní bance podle odstavců 1 a 2 podléhá předchozímu schválení statutárním orgánem tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Česká národní banka o takové žádosti rozhodne do 6 měsíců ode dne doručení úplné žádosti. Česká národní banka žádost schválí, pokud systémy pojišťovny pro identifikaci, měření, sledování, řízení a vykazování rizik jsou přiměřené a pokud interní model splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, pokud nejsou stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie. (5) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, které byl udělen souhlas s používáním interního modelu, nařídit po stanovenou dobu od udělení tohoto souhlasu předkládat jí odhad výše solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce. (6) Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí a) postup při schvalování interního modelu včetně obsahu žádosti podle odstavců 1 a 2, b) úprava standardů pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím interního modelu při použití částečného interního modelu, c) postupy při schvalování významných změn interního modelu a změn v koncepci těchto změn a d) postupy umožňující úplnou integraci částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku. § 78 Zvláštní ustanovení k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu (1) Statutární orgán tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny odpovídá za trvalou a řádnou funkčnost a vhodnost konstrukce úplného nebo částečného interního modelu k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku a za to, že tento model vhodně zohledňuje rizikový profil takové pojišťovny nebo zajišťovny. (2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu dodržovat test užití, standardy statistické kvality, standardy kalibrace, standardy pro ověřování platnosti a dokumentační standardy stanovené prováděcím právním předpisem. (3) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna nejméně jednou ročně vyhodnocuje příčiny a zdroje zisků a ztrát, a to v každé významné části její činnosti podle standardu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím používání interních modelů. V kategorizaci rizik a připisování zisků a ztrát zohlední svůj rizikový profil. (4) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna na vyžádání České národní banky prokáže a) promítnutí jí používaného úplného nebo částečného interního modelu do jejího řídicího a kontrolního systému zejména ve vztahu k řízení rizik spojených s její činností, rozhodovacím procesům, posuzování ekonomického a solventnostního kapitálu, jeho alokaci, včetně vlastního posuzování rizik a solventnosti podle § 7c, nebo b) provádění výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu v souladu s časovými intervaly, ve kterých používá tento interní model pro řízení rizik ve svém řídicím a kontrolním systému podle písmene a); tím není dotčeno ustanovení § 75 odst. 1, a c) zohlednění příčin a zdrojů zisků a ztrát a jejího rizikového profilu v kategorizaci rizik interního modelu. (5) Česká národní banka může požadovat, aby tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna použila svůj interní model na příslušná srovnávací portfolia za použití předpokladů založených na externích údajích, vyžaduje-li to ověření kalibrace interního modelu a souladu jeho specifikace s obecně přijímanou tržní praxí. To se použije obdobně, pokud si Česká národní banka, za účelem výkonu dohledu nebo v rámci schvalování úplného nebo částečného interního modelu k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, jeho významných změn, nebo změn v koncepci těchto změn vyžádá použití interního modelu na tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou poskytnutá referenční portfolia. § 78a Nesplnění požadavků na interní model (1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, které byl udělen souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu a která přestane splňovat požadavky pro jeho používání, podá informaci a předloží bez zbytečného odkladu České národní bance ke schválení plán obnovení souladu s těmito požadavky včetně lhůty pro jeho realizaci. To se nepoužije, pokud v informaci o neplnění těchto požadavků podané bez zbytečného odkladu České národní bance prokáže, že vliv tohoto neplnění na používání interního modelu je nevýznamný. (2) Česká národní banka posoudí reálnost plánu obnovení souladu podle odstavce 1 a lhůtu pro jeho realizaci, kterou může svým rozhodnutím zkrátit, považuje-li ji za nepřiměřenou. Pokud Česká národní banka s tímto plánem nesouhlasí, nebo pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna takový plán nepředložila, může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce; to se použije i v případě, pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna tento plán neplní. § 78b Návrat ke standardnímu vzorci Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která žádá o změnu výpočtu solventnostního kapitálového požadavku nebo jeho části z výpočtu prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu na výpočet podle standardního vzorce, je povinna v žádosti o tuto změnu podané elektronicky prokázat České národní bance vhodnost této změny zejména s ohledem na měřitelnost rizik, kterým je tato pojišťovna nebo zajišťovna vystavena. Oddíl 3 Minimální kapitálový požadavek § 79 Základní ustanovení (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna trvale udržuje použitelný primární kapitál nejméně ve výši minimálního kapitálového požadavku počítaného s čtvrtletní frekvencí. Minimální kapitálový požadavek odpovídá té výši použitelného primárního kapitálu, pod níž by pojistníci a oprávněné osoby byli vystaveni nepřijatelné úrovni rizika, pokud by pojišťovna a zajišťovna pokračovala ve své činnosti. (2) Minimální kapitálový požadavek se vypočítá jako lineární funkce skupiny nebo podskupiny proměnných, a to technických rezerv pojišťovny nebo zajišťovny, předepsaného pojistného nebo zajistného, kapitálu v riziku, odložené daňové povinnosti a administrativních nákladů, přičemž se tyto proměnné ocení očištěné o zajištění. Lineární funkce se kalibruje na hodnotu v riziku primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny na hladině spolehlivosti 85 % v časovém horizontu jednoho roku. (3) Minimální kapitálový požadavek nesmí být nižší než 25 % ani vyšší než 45 % z hodnoty solventnostního kapitálového požadavku vypočteného podle § 73 odst. 2, nebo navýšeného kapitálového požadavku podle § 95a. Tím není dotčeno ustanovení § 79a. Pro účely stanovení rozpětí podle věty první se nepožaduje čtvrtletní výpočet solventnostního kapitálového požadavku. Pokud je minimální kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny dán některou z těchto mezních hodnot, je pojišťovna nebo zajišťovna povinna České národní bance tuto situaci zdůvodnit. (4) Výpočet minimálního kapitálového požadavku se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie, přičemž se provede způsobem, který umožní jeho revizi. § 79a Spodní hranice minimálního kapitálového požadavku Minimální kapitálový požadavek podle § 79 nemůže být nižší než a) 2 500 000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví neživotních pojištění podle bodů 1 až 9 a bodů 16 až 18 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu, b) 3 700 000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví neživotních pojištění podle bodů 10 až 15 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu bez ohledu na to, zda současně provozuje jedno nebo více pojistných odvětví podle písmene a), c) 3 700 000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu, d) 3 600 000 EUR pro tuzemskou zajišťovnu, kromě tuzemské kaptivní zajišťovny, e) 1 200 000 EUR pro tuzemskou kaptivní zajišťovnu, f) součet částek podle písmen a) a c), nebo písmen b) a c) v závislosti na rozsahu provozované pojišťovací činnosti pro tuzemskou pojišťovnu provozující současně pojišťovací činnost podle odvětví životních a neživotních pojištění, nebo g) součet částek podle písmen a) a c), nebo písmen b) a c) v závislosti na rozsahu provozované pojišťovací činnosti a písmene d) pro tuzemskou pojišťovnu provozující současně pojišťovací a zajišťovací činnost, jejíž zajišťovací činnost překročí některou z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a). § 79b Solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek pojišťovny a zajišťovny z třetího státu (1) Pobočka pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu má k dispozici použitelný kapitál podle § 63 až 79a. Aktiva určená k plnění solventnostního kapitálového požadavku jsou umístěna v České republice, a to nejméně ve výši minimálního kapitálového požadavku, zbývající část je umístěna v rámci členských států. (2) Pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku pojišťovny a zajišťovny z třetího státu se použijí ustanovení § 73 až 79a obdobně s tím, že se do výpočtu zahrne pouze činnost provozovaná její pobočkou na území České republiky nebo činnost v rámci členských států, je-li Česká národní banka orgánem dohledu podle § 35. (3) Použitelná výše primárního kapitálu určená ke krytí minimálního kapitálového požadavku a absolutní dolní mez tohoto požadavku se stanoví podle § 71, přičemž použitelná výše primárního kapitálu nesmí být nižší než polovina částky podle § 79a. Jistina složená podle § 32 odst. 6 písm. e) se započítává do výše použitelného primárního kapitálu k plnění minimálního kapitálového požadavku. HLAVA V ÚČETNICTVÍ, AUDIT A INFORMAČNÍ POVINNOSTI POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY § 80 Účetnictví a audit (1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna a pojišťovna z jiného členského státu, pojišťovna z třetího státu, zajišťovna z jiného členského státu a zajišťovna z třetího státu, která svoji činnost na území České republiky provozuje prostřednictvím pobočky, vede účetnictví podle zákona upravujícího účetnictví. (2) Pojišťovna nebo zajišťovna, která podle zákona upravujícího účetnictví sestavuje účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, je povinna mít tuto účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu statutárním auditorem nebo auditorskou společností (dále jen „auditor“), kterého pojišťovna nebo zajišťovna určuje způsobem stanoveným v zákoně upravujícím auditorskou činnost. (3) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu je povinna oznámit České národní bance auditora, vybraného pro ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, která je oprávněna vybraného auditora odmítnout. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna oznámit České národní bance auditora před jeho určením podle odstavce 2. Odmítne-li Česká národní banka vybraného auditora, je pojišťovna nebo zajišťovna povinna oznámit do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o jeho odmítnutí České národní bance výběr nového auditora. (4) Oznámení o výběru auditora tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu podle odstavce 3 obsahuje a) jméno statutárního auditora nebo název auditorské společnosti a evidenční číslo přidělené Komorou auditorů České republiky, b) dobu a rozsah dosavadní činnosti auditora v oblasti účetnictví pojišťoven nebo zajišťoven, c) popis činností doposud vykonávaných v oblasti auditu pojišťoven nebo zajišťoven, popřípadě jiných finančních institucí, d) kárná opatření přijatá Komorou auditorů České republiky nebo jinou obdobnou institucí v zahraničí vůči auditorovi, byla-li taková přijata, a e) čestné prohlášení auditora o neexistenci propojení podle odstavce 5 písm. a) s pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky. (5) Česká národní banka auditora odmítne, pokud a) je nebo byl v posledních 2 letech před provedením ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky členem statutárního orgánu, kontrolního orgánu, výboru pro audit, prokuristou nebo zástupcem pobočky, osobou s klíčovou funkcí nebo zaměstnancem tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo b) jeho zkušenosti v oblasti účetnictví pojišťoven nebo zajišťoven nebo jeho dosavadní praxe v oblasti auditu pojišťoven nebo zajišťoven nezajišťují předpoklad řádného ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky. § 80a Mimořádný audit (1) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně provedení mimořádného auditu, a) má-li za to, že ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky nebylo provedeno v souladu s právními předpisy, nebo b) nesplní-li auditor svoji oznamovací povinnost stanovenou v zákoně upravujícím auditorskou činnost. (2) S ohledem na zjištěné skutečnosti Česká národní banka určí podmínky provedení mimořádného auditu, zejména rozsah a způsob provedení mimořádného auditu, a určí auditora, který provede mimořádný audit. (3) Náklady mimořádného auditu nese Česká národní banka. Pokud mimořádný audit potvrdí důvody, na jejichž základě Česká národní banka nařídila provedení mimořádného auditu, uhradí auditor, který provedl původní audit, České národní bance jí vynaložené náklady na provedení mimořádného auditu, v rozsahu, který se týká ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, ostatní náklady mimořádného auditu nese Česká národní banka. § 81 Jiná ověření auditorem (1) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu zajistit, jestliže taková potřeba vyplyne ze zjištěných nedostatků v činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, aby auditor provedl ověření a) jejího řídicího a kontrolního systému nebo jeho části, nebo b) informací uveřejňovaných podle § 82 odst. 3 ve zprávě o solventnosti a finanční situaci. (2) V rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka přiměřenou lhůtu pro provedení ověření, která nesmí být kratší než 3 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a a) vymezení informací, k jejichž spolehlivosti se má auditor vyjádřit, a b) v případě ověření podle odstavce 1 písm. a) vymezení oblastí řídicího a kontrolního systému, jež mají být auditu podrobeny. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není přípustný rozklad. (4) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 poskytne auditorovi potřebnou součinnost včetně poskytnutí informací o provedených vnitřních kontrolách, které se ověření řídicího a kontrolního systému nebo informací uveřejňovaných ve zprávě o solventnosti a finanční situaci týkaly. Pro výběr auditora se § 80 odst. 3 až 5 použije obdobně. (5) O ověření podle odstavce 1 vypracuje auditor zprávu, kterou pojišťovna nebo zajišťovna předloží České národní bance. Náležitosti a strukturu zprávy stanoví prováděcí právní předpis. Uveřejňování informací o činnosti pojišťovny a zajišťovny § 82 (1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předkládá České národní bance svoji výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem, a uveřejňuje ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud valná hromada nebo členská schůze tuzemské pojišťovny nebo valná hromada tuzemské zajišťovny účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v uvedené lhůtě neschválí, zašle ji tato pojišťovna nebo zajišťovna České národní bance spolu s důvody, pro které nebyla schválena, a způsobem řešení připomínek valné hromady nebo členské schůze; tyto údaje současně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tím není dotčena povinnost tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny zajistit schválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a schválenou účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku uveřejnit. (2) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu je povinna uveřejňovat v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených prováděcím právním předpisem informace o sobě, o složení akcionářů a o struktuře skupiny, jejíž je součástí, nejsou-li obsahem zprávy podle odstavce 3. Informace o právní, řídicí a organizační struktuře, včetně uvedení všech ovládaných osob a významných přidružených osob a poboček náležících ke skupině se uveřejní každoročně na úrovni skupiny; to se použije obdobně pro pojišťovací holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem na území České republiky. (3) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu je povinna uveřejnit zprávu o solventnosti a finanční situaci a o povaze a účincích důležitých změn v její činnosti po jejich schválení příslušným orgánem takové pojišťovny nebo zajišťovny, pokud tyto informace nejsou součástí skupinové zprávy o solventnosti a finanční situaci podle § 92l. Pokud se použije vyrovnávací úprava podle § 54b, zpráva o solventnosti a finanční situaci v části o oceňování pro účely solventnosti obsahuje také informaci o způsobu jejího použití, popis portfolia závazků z životního pojištění nebo zajištění nebo z rent z neživotního pojištění nebo zajištění a popis portfolia přiřazených aktiv, ke kterým se vyrovnávací úprava vztahuje, včetně kvantifikace dopadu poklesu vyrovnávací úpravy na nulu na její finanční situaci. Pokud se použije koeficient volatility podle § 54c, pojišťovna to ve zprávě o solventnosti a finanční situaci uvede spolu s kvantifikací dopadu jeho snížení na nulu na její finanční situaci. S výjimkou informace týkající se řízení kapitálu, nemusí být po předchozím souhlasu České národní banky ve zprávě o solventnosti a finanční situaci uveřejněna informace, která je citlivá nebo důvěrná. Na základě tohoto souhlasu může zpráva podle věty první obsahovat i odkaz na informaci již uveřejněnou podle jiného právního předpisu. (4) Informace se považuje za citlivou, pokud by jejím uveřejněním mohlo být poškozeno postavení tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny v rámci soutěžního prostředí, zejména jde-li o informaci o produktech nebo systémech, nebo která by sdílením s ostatními soutěžiteli mohla znehodnotit investici tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny do těchto produktů nebo systémů. Informace se považuje za důvěrnou, pokud je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna povinna zachovávat o ní mlčenlivost. (5) Využije-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna možnost neuveřejnit citlivou nebo důvěrnou informaci, uvede ve zprávě podle odstavce 3, o který z požadavků na uveřejnění se jedná, a důvod jejího neuveřejnění. (6) Obsah informací určených k uveřejnění včetně informací, u nichž nelze využít možnost podle odstavce 3, formu, způsob, strukturu, četnost a lhůty uveřejňování informací stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie. (7) Před sjednáním pojištění spadajícího do pojistných odvětví životního pojištění musí pojišťovna sdělit zájemci o pojištění konkrétní odkaz na zprávu o své solventnosti a finanční situaci. Tato informace musí být poskytnuta jasně, přesně, písemně a v jazyce členského státu závazku. § 82a (1) Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu uveřejnit bez zbytečného odkladu informaci o a) nedodržení minimálního kapitálového požadavku, pokud pojišťovna nebo zajišťovna není schopna předložit reálný plán krátkodobého financování nebo ho Česká národní banka neobdrží ve lhůtě podle § 98a odst. 2; informace musí obsahovat částku, v jaké nebyl tento požadavek dodržen, a důvody vzniku této situace a jejích následků včetně veškerých opatření přijatých k nápravě, nebo b) nedodržení solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny, pokud Česká národní banka neschválí reálný ozdravný plán podle § 98 do 2 měsíců ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno; informace musí obsahovat částku, v jaké nebyl tento požadavek dodržen, a důvody vzniku této situace a jejích následků včetně veškerých opatření přijatých k nápravě. (2) Nebyl-li v případě podle odstavce 1 písm. a) minimální kapitálový požadavek dodržen do 3 měsíců od zjištění jeho nedodržení, nebo nebylo-li v případě podle odstavce 1 písm. b) obnoveno plnění solventnostního kapitálového požadavku do 6 měsíců ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno, Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu uveřejnit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu po uplynutí této lhůty, včetně vysvětlení příčiny jejího vzniku a následků. Současně se uveřejní veškerá přijatá a předpokládaná opatření k nápravě. (3) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu nařídit uveřejnit informaci týkající se i jiného vývoje v této pojišťovně nebo zajišťovně, který významně ovlivňuje relevantnost informací zveřejňovaných podle § 82 odst. 3, včetně informace o jeho povaze a dopadech na její činnost. (4) Podání rozkladu proti rozhodnutí České národní banky podle odstavců 1 až 3 nemá odkladný účinek. (5) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu může z vlastního rozhodnutí uveřejňovat i jiné informace nebo podávat vysvětlení týkající se její solventnosti a finanční situace. § 83 Informační povinnosti vůči České národní bance (1) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu předkládá České národní bance informace o sobě, své finanční situaci, uplatňovaných obezřetnostních pravidlech a své činnosti a informaci podle § 7b odst. 6 a § 7c. Nestanoví-li tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie jinak, předkládá pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu České národní bance informace v rozsahu, v jakém se vztahují k jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky. Obsah, formu, četnost, lhůty a způsob poskytování informací stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie. (2) Tuzemská pojišťovna předkládá České národní bance informace o výši ročního objemu předepsaného pojistného, bez odečtu zajištění, o nákladech na pojistná plnění a provizích zprostředkovatelům za předcházející kalendářní rok týkající se její činnosti v životním a neživotním pojištění podle druhů pojištění v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, provozované na základě práva zřizovat pobočky a činnosti provozované na základě svobody dočasně poskytovat služby. Informace se zpracovává zvlášť pro každou z těchto činností podle členského státu, ve kterém je tato činnost provozována. V případě pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla se předkládá také informace o četnosti pojistných plnění a o průměrné výši nákladů na pojistná plnění za předcházející kalendářní rok. Obsah, formu, četnost, lhůty a způsob předkládání těchto informací stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie. (3) Česká národní banka zašle informace podle odstavce 2 v souhrnné podobě a ve struktuře podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu orgánu dohledu příslušného členského státu, který o to požádá. (4) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu předkládá České národní bance a) pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání a zápis z valné hromady bez zbytečného odkladu poté, co byly vyhotoveny, a b) doklady a jiné materiály, informace a vysvětlení nezbytné pro výkon dohledu, které si Česká národní banka vyžádá. (5) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna informuje Českou národní banku o každé smlouvě týkající se finitního zajištění nebo činnosti v tomto zajištění, a to bezodkladně po jejím uzavření, včetně předložení kopie takové smlouvy. Pojišťovně z třetího státu a zajišťovně z třetího státu vzniká tato povinnost pouze v případě, kdy jsou takovou smlouvou zajištěny závazky vzniklé na území České republiky. Tato pojišťovna nebo zajišťovna je povinna identifikovat, měřit, sledovat, spravovat, kontrolovat a oznamovat České národní bance rizika, která ze závazků, které jsou obsahem těchto smluv nebo činností, vyplývají. (6) Finitním zajištěním se pro účely tohoto zákona rozumí zajištění pro případ, kdy jednoznačně vymezená maximální možná ztráta z pojištění, vyjádřená jako maximum převedeného ekonomického rizika, vyplývajícího jak z přenosu významného upisovacího rizika, tak i z přenosu rizika načasování, přesáhne během doby trvání závazku vyplývajícího ze zajišťovací smlouvy pojistné o omezenou, ale pro dané pojištění podstatnou částku, za podmínky, že zajišťovací smlouva obsahuje ustanovení týkající se a) jednoznačného a podstatného zvážení časové hodnoty peněz, nebo b) řízení rovnováhy ekonomických důsledků mezi smluvními stranami v dohodnutém časovém úseku zaměřené na dosažení převodu zajištěného rizika. (7) Ustanovením odstavců 1 až 6 nejsou dotčeny § 92a odst. 1, § 92b odst. 1 a § 92k odst. 1. § 83a Kvalitativní požadavky (1) Informace podle § 83 odst. 1, 2 a 4 písm. b) musí a) odrážet povahu, rozsah a složitost činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a zejména rizik vyplývajících z její činnosti, b) být přístupné, úplné ve všech podstatných ohledech, srovnatelné a v průběhu času konzistentní a c) být relevantní, spolehlivé a srozumitelné. (2) Za účelem plnění požadavků podle odstavce 1 pojišťovna a zajišťovna zavede vhodné systémy a struktury zajišťující průběžnou přiměřenost předkládaných informací včetně písemné koncepce schválené jejím statutárním orgánem. § 83b Omezení informačních povinností vůči České národní bance (1) Pokud by pravidelné předkládání informací podle § 83 odst. 1 bylo s ohledem na povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny příliš zatěžující, může Česká národní banka omezit předkládání informací a) s četností kratší než 1 rok, jsou-li tyto předkládány alespoň ročně, nebo b) po jednotlivých položkách, lze-li je v případě potřeby dohledu získat na vyžádání v přiměřené době. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud by to vedlo k narušení efektivnosti dohledu České národní banky nebo ohrozilo stabilitu finančních systémů Evropské unie. Omezení podle odstavce 1 lze použít pouze u pojišťoven a zajišťoven, jejichž souhrnný tržní podíl představuje maximálně 20 % na trhu životního nebo neživotního pojištění v České republice, který je v životním pojištění dán výší ročních hrubých technických rezerv a v neživotním pojištění objemem ročního hrubého předepsaného pojistného. Pro účely takového omezení Česká národní banka upřednostní pojišťovny a zajišťovny s nejmenším tržním podílem. (3) V případě pojišťovny nebo zajišťovny, která je součástí skupiny, je podmínkou postupu podle odstavce 1 prokázání České národní bance, že pravidelné předkládání informací s četností kratší než 1 rok nebo po jednotlivých položkách je nepřiměřené s ohledem na povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností této skupiny. (4) Česká národní banka v případě postupu podle odstavců 1 až 3 u každé pojišťovny nebo zajišťovny zohlední a) objem ročního předepsaného pojistného, výši technických rezerv a aktiv, b) volatilitu pojistných plnění, c) tržní rizika, kterým je vystavena, d) úroveň koncentrace rizik, e) celkový počet provozovaných odvětví životních a neživotních pojištění, f) možný vliv řízení aktiv na finanční stabilitu, g) vnitřní systémy a strukturu zajišťující poskytování informací pro účely dohledu včetně písemné koncepce podle § 83a odst. 2, h) vhodnost řídicího a kontrolního systému, i) výši použitelného kapitálu určeného k plnění solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a j) zda se jedná o kaptivní pojišťovnu nebo zajišťovnu a s tím spojená rizika.“. Poznámky pod čarou č. 19, 21 až 28, 38 a 39 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 152. V části třetí hlavě I díly 1 a 2 včetně nadpisů znějí: „Díl 1 Základní ustanovení § 84 Rozsah dohledu v pojišťovnictví (1) Dohled v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a s ohledem na zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven; při výkonu dohledu Česká národní banka a) důsledně zvažuje potenciální dopady svých rozhodnutí na stabilitu dotčených finančních systémů v Evropské unii zejména v případě mimořádné situace, a to s přihlédnutím k informacím dostupným v době vydání rozhodnutí; v době výjimečných výkyvů na finančních trzích přihlédne Česká národní banka při výkonu dohledu též k potenciálním procyklickým účinkům svého postupu a b) postupuje v součinnosti s Evropským orgánem dohledu a dohledovými orgány jiných členských států včetně výměny informací; právní vztahy s Evropským orgánem dohledu se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie. (2) Dohled v pojišťovnictví je založen na prospektivním přístupu přiměřeném povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny, a na soustavném prověřování její činnosti a dodržování tímto zákonem a jinými právními předpisy stanovených povinností. Dohled je vykonáván transparentním a odpovědným způsobem s ohledem na ochranu důvěrných informací a s ohledem na předcházení vzniku situací poškozujících zájmy podle odstavce 1. (3) Dohledu v pojišťovnictví podléhají pojišťovny a zajišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací nebo zajišťovací činnost, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem, poskytovatelé služby podle § 7g a další fyzické a právnické osoby, pokud tak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis. (4) Při výkonu dohledu v pojišťovnictví Česká národní banka spolupracuje také s ostatními evropskými orgány dohledu zřízenými přímo použitelnými předpisy Evropské unie, s orgány dohledu třetích států, mezinárodními organizacemi, s ústředními správními orgány a organizacemi působícími v oblasti pojišťovnictví. (5) Při výkonu dohledu v pojišťovnictví Česká národní banka využívá doporučení Evropského orgánu dohledu. § 85 Předmět dohledu v pojišťovnictví Předmětem dohledu České národní banky vůči osobám podle § 84 odst. 3 je dodržování tohoto zákona a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zejména a) soulad provozovaných činností s uděleným povolením nebo právem zakládat pobočky nebo svobodou dočasně poskytovat služby, b) hospodaření tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků a pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území České republiky; v případě pojišťovny z třetího státu také z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území jiných členských států, jestliže je Česká národní banka orgánem dohledu podle § 35, c) výše, způsob tvorby a použití technických rezerv, dodržování zásady obezřetného investování aktiv, výpočet solventnostního a minimálního kapitálového požadavku a dostatečnost použitelného kapitálu tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu, tuzemské zajišťovny nebo zajišťovny z třetího státu, d) plnění povinností uložených rozhodnutím České národní banky, e) vedení účetnictví, f) řídicí a kontrolní systém, g) finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb, pokud je provozována pojišťovací činnost podle odvětví neživotních pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, h) průběžné plnění požadavků na úplné anebo částečné interní modely, pokud pojišťovna nebo zajišťovna používá úplný nebo částečný interní model k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, i) činnosti podle § 87 odst. 2, nebo j) soulad provozované pojišťovací činnosti se zákonem stanovenými požadavky na jednání se zájemci o pojištění, s pojistníky, pojištěnými a oprávněnými osobami. § 86 Výkon dohledu (1) Výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny včetně její činnosti vykonávané prostřednictvím pobočky nebo formou dočasného poskytování služeb spadá do výlučné působnosti České národní banky, s výjimkou dohledu vykonávaného hostitelským členským státem. Pokud orgány dohledu jiného členského státu informovaly Českou národní banku o skutečnostech, které svědčí o nepříznivém vývoji finanční situace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nebo mohou tuto situaci nepříznivě ovlivnit, Česká národní banka tyto skutečnosti ověří a v případě zjištění nedostatků uloží opatření k nápravě. (2) Výkon dohledu nad činností pojišťovny z jiného členského státu a nad činností zajišťovny z jiného členského státu, která provozuje svoji pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, spadá, s výjimkou § 110 a 111, do výlučné působnosti orgánu dohledu domovského členského státu takové pojišťovny nebo takové zajišťovny. Tím nejsou dotčena oprávnění České národní banky podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. (3) Výkon dohledu nad činností pojišťovny z třetího státu a nad činností zajišťovny z třetího státu v rozsahu provozovaném na území České republiky spadá do působnosti České národní banky, pokud tento zákon nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví jinak; v případě pojišťovny z třetího státu podle § 35, kdy Česká národní banka a) je zvoleným orgánem dohledu, spadá do její působnosti výkon dohledu nad činností pojišťovny z třetího státu v celém rozsahu této její činnosti provozované na území členských států prostřednictvím jejích poboček, nebo b) není zvoleným orgánem dohledu, spadá do její působnosti výkon dohledu nad činností pojišťovny z třetího státu v rozsahu, v jakém není vykonáván zvoleným orgánem dohledu jiného členského státu. (4) Česká národní banka vykonává dohled podle odstavců 1 a 3 na základě údajů předkládaných v souladu s tímto zákonem nebo údajů získaných z jiných zdrojů, anebo na základě údajů získaných kontrolou provedenou přímo u osoby podléhající podle tohoto zákona dohledu v pojišťovnictví. Tyto formy dohledu vhodně kombinuje a uplatňuje včas a přiměřeně povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny. (5) Česká národní banka si s orgány a osobami podle § 128 odst. 3 vzájemně vyměňuje informace a podklady, které jsou nezbytné pro účely výkonu dohledu. (6) Osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu jsou povinny poskytnout České národní bance na její písemné vyžádání veškeré informace týkající se jejich činnosti pro tuto pojišťovnu nebo zajišťovnu; osobou činnou pro pojišťovnu nebo zajišťovnu je poskytovatel služby podle § 7g nebo jiná osoba, která vykonává pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném než pracovním poměru (dále jen „osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu“). (7) Poskytovatel služby podle § 7g je povinen umožnit České národní bance provedení kontroly externě zajišťované činnosti pojišťovny nebo zajišťovny podléhající jejímu dohledu podle tohoto zákona ve svých provozních prostorech. § 86a Identifikace zhoršení finanční situace pojišťovny a zajišťovny (1) Pojišťovna a zajišťovna podle § 86 odst. 1 a 3 zavede postupy ke zjišťování zhoršující se její finanční situace a, pokud k takovému zhoršení dojde, informuje o tom bezodkladně Českou národní banku; to se použije obdobně v případě, kdy není plněn solventnostní kapitálový požadavek nebo minimální kapitálový požadavek, nebo existuje-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržen v následujících 3 měsících. (2) Vedlo-li by snížení vyrovnávací úpravy nebo koeficientu volatility na nulovou hodnotu k nesplnění solventnostního kapitálového požadavku, pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 předloží České národní bance současně s informací o vyhodnocení podle § 7b odst. 6 analýzu opatření, která by vedla k obnovení souladu její činnosti se solventnostním kapitálovým požadavkem, a to navýšením použitelného kapitálu nebo snížením svého rizikového profilu. § 86b Nástroje k posuzování schopnosti obezřetného provozování činnosti (1) Česká národní banka vypracovává a používá přiměřené kvantitativní nástroje k posouzení schopnosti pojišťovny nebo zajišťovny podléhající jejímu dohledu plnit pravidla obezřetného provozování její činnosti stanovená tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie. Tyto nástroje mohou být vypracovány i pro možné budoucí události nebo změny hospodářských podmínek, které by mohly mít vliv na finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny. (2) Česká národní banka může jako součást posouzení podle odstavce 1 požadovat provedení odpovídajících testů tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou a pro tyto testy stanovit výchozí předpoklady nebo scénáře. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zašle výsledky testu České národní bance ve lhůtě stanovené v žádosti o jeho provedení, která musí odpovídat složitosti a rozsahu testů, ne však kratší než 30 dnů ode dne doručení žádosti. (3) Zjistí-li Česká národní banka na základě výsledků provedených posouzení podle odstavců 1 a 2 ohrožení schopnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny plnit pravidla obezřetného provozování její činnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, uloží jí odpovídající opatření k nápravě a určí k tomu přiměřenou lhůtu. § 86c Přezkum a vyhodnocení (1) Česká národní banka při výkonu dohledu provádí pravidelně přezkum a vyhodnocení strategií, procesů a postupů ohlašování zavedených pojišťovnou nebo zajišťovnou podléhající jejímu dohledu za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie; přezkum a vyhodnocení zahrnuje posouzení a) dodržování kvalitativních požadavků týkajících se řídicího a kontrolního systému, b) rizik, jimž pojišťovna nebo zajišťovna čelí nebo může čelit, c) schopnosti pojišťovny a zajišťovny posuzovat tato rizika s ohledem na prostředí, v němž provozuje svoji činnost, a d) postupů ke zjišťování zhoršující se finanční situace pojišťovny nebo zajišťovny. (2) Česká národní banka v rámci pravidelného přezkumu a vyhodnocení podle odstavce 1 přezkoumá a hodnotí zejména dodržování požadavků na a) řídicí a kontrolní systém, včetně systému vlastního posuzování rizik a solventnosti, b) technické rezervy, c) kapitálové požadavky, d) pravidla investování, e) kvalitu a dostatečnost kapitálu a f) průběžné plnění požadavků pro úplné anebo částečné interní modely, pokud pojišťovna nebo zajišťovna používá úplný nebo částečný interní model. (3) Česká národní banka posuzuje přiměřenost metod a postupů, navržených a uplatňovaných pojišťovnou nebo zajišťovnou pro identifikaci možných událostí nebo budoucích změn v ekonomickém prostředí, které by mohly mít negativní účinky na její celkovou finanční situaci. Česká národní banka posuzuje schopnost pojišťovny nebo zajišťovny odolat těmto možným událostem nebo budoucím změnám v ekonomickém prostředí. (4) Česká národní banka vyzve pojišťovnu nebo zajišťovnu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu ve své činnosti, nebo jí uloží opatření k nápravě s cílem odstranění nedostatků zjištěných při přezkumu a vyhodnocování podle odstavců 1 až 3. (5) Četnost a rozsah přezkumu a vyhodnocování podle odstavců 1 až 3 Česká národní banka stanoví s ohledem na povahu, rozsah a složitost činností pojišťovny nebo zajišťovny. Díl 2 Dohled nad skupinou Oddíl 1 Působnost dohledu nad skupinou § 87 Základní ustanovení (1) Není-li dále stanoveno jinak, dohled podle tohoto dílu Česká národní banka vykonává nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, která a) má účast nejméně v jedné pojišťovně nebo zajišťovně (dále jen „pojišťovna nebo zajišťovna držící účast“), b) je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se sídlem v členském státě nebo smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v členském státě, c) je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se sídlem v třetím státě, smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v třetím státě nebo pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, nebo d) je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se smíšenou činností, a to v rozsahu podle § 92p, (dále jen „dohled nad skupinou“). (2) Předmětem dohledu nad skupinou, není-li dále stanoveno jinak, je kontrola a) udržování použitelného kapitálu alespoň ve výši skupinového solventnostního kapitálového požadavku, b) operací uvnitř skupiny, c) koncentrace rizik skupiny, d) osob ve vedení pojišťovací holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby a e) dodržování požadavků na řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny; tím nejsou dotčena ustanovení o dohledu nad činností pojišťovny a zajišťovny na individuálním základě podle § 84 až 86c. (3) Při výkonu dohledu nad skupinou zohlední Česká národní banka všechny skutečnosti, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit finanční situaci tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a které se týkají a) ovládané nebo přidružené osoby tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, b) osob, které mají účast na tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, a c) ovládaných nebo přidružených osob osoby, která má účast na tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně. § 88 Výjimky z dohledové činnosti (1) Česká národní banka může, je-li orgánem dohledu nad skupinou, z dohledu nad skupinou a po konzultaci s příslušnými orgány dohledu vyloučit osobu, a) která má sídlo ve třetím státě, kde existují právní překážky k předání nezbytných informací, b) která má pro výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině zanedbatelný význam; to se nepoužije v případě, kdy se vyloučení z dohledu nad skupinou týká více osob, které tvoří dohromady část skupiny s nezanedbatelným významem, nebo c) jestliže by zahrnutí její finanční situace bylo pro výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině zavádějící nebo nevhodné. (2) Byla-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vyloučena orgánem dohledu nad skupinou z dohledu nad skupinou z důvodů podle odstavce 1 písm. b) a c), má Česká národní banka právo vyžádat si pro účely výkonu dohledu u poslední osoby držící účast podle odstavce 5 jakékoli informace o této pojišťovně nebo zajišťovně. (3) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po konzultacích s příslušnými orgány dohledu upustit od provádění dohledu nad koncentrací rizik podle § 92a nebo dohledu nad operacemi uvnitř skupiny podle § 92b, pokud pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová osoba se sídlem v členském státě nebo smíšená finanční holdingová osoba se sídlem v členském státě je přidruženou osobou regulované osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby podléhající doplňkovému dohledu podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, nebo je sama touto osobou. (4) Výkon dohledu nad skupinou nezakládá výkon dohledu ve vztahu k pojišťovně z třetího státu, pojišťovací holdingové osobě, pojišťovací holdingové osobě se smíšenou činností, smíšené finanční holdingové osobě nebo zajišťovně z třetího státu, posuzovanými samostatně. Tím není dotčen dohled podle § 92. (5) Na pojišťovnu nebo zajišťovnu držící účast, pojišťovací holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu podle § 87 odst. 1 písm. a) a b) se nevztahuje dohled nad skupinou, pokud je sama ovládanou osobou jiné pojišťovny nebo zajišťovny nebo pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v členském státě; není-li takovou ovládanou osobou, považuje se pro účely tohoto zákona za poslední osobu držící účast na úrovni Evropské unie, na kterou se vztahují § 89b až 92m (dále jen „poslední osoba držící účast“); tím není dotčen § 89. § 88a Zvláštní ustanovení pro dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou (1) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po konzultacích s příslušnými orgány dohledu rozhodnout, že se dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou řídí pouze příslušnými ustanoveními zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, pokud se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenná ustanovení tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (2) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po dohodě s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě v sektoru bankovnictví a v sektoru investičních služeb rozhodnout, že se dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou řídí pouze ustanoveními vztahujícími se na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, pokud se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenná ustanovení tohoto zákona a zákona upravujícího činnost bank nebo zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (3) Česká národní banka informuje o rozhodnutích přijatých podle odstavců 1 a 2 evropské orgány dohledu zřízené přímo použitelnými předpisy Evropské unie. § 89 Dohled nad podskupinou (1) Česká národní banka může po konzultaci s orgánem dohledu nad skupinou a poslední osobou držící účast rozhodnout o podřízení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny držící účast nebo tuzemské pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby podle § 87 odst. 1 písm. a) a b), která nemá sídlo ve stejném členském státě jako poslední osoba držící účast (dále jen „poslední tuzemská osoba držící účast“), vnitrostátnímu dohledu nad podskupinou. V takovém případě se § 89b až 92m použijí obdobně, čímž nejsou dotčena ustanovení odstavců 2 až 7. Toto své rozhodnutí Česká národní banka zdůvodní orgánu dohledu nad skupinou a poslední osobě držící účast v rámci Evropské unie. (2) Dohled nad skupinou u poslední tuzemské osoby držící účast na vnitrostátní úrovni Česká národní banka vykonává podle § 89b až 92c, přičemž rozsah tohoto dohledu uplatní v závislosti na charakteru podskupiny. (3) Pokud Česká národní banka při dohledu nad podskupinou na vnitrostátní úrovni použije ustanovení § 89b až 91h, použije poslední tuzemská osoba držící účast na vnitrostátní úrovni stejnou metodu výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku, kterou používá poslední osoba držící účast. (4) Pokud Česká národní banka použije na poslední tuzemskou osobu držící účast na vnitrostátní úrovni § 89b až 91h a pokud poslední osoba držící účast a její přidružené osoby mají podle § 90a povolení provést výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku i solventnostního kapitálového požadavku jednotlivých pojišťoven a zajišťoven ve skupině podle interního modelu, použije stejný postup i poslední tuzemská osoba držící účast. (5) Pokud se rizikový profil poslední tuzemské osoby držící účast na vnitrostátní úrovni podstatně odchyluje od předpokladů použitých pro interní model schválený na úrovni Evropské unie a pokud tato osoba dostatečně nezohlední připomínky České národní banky, Česká národní banka může této osobě navýšit solventnostní kapitálový požadavek ke skupinovému solventnostnímu kapitálovému požadavku na úrovni podskupiny stanovenému na základě takového modelu. Ve výjimečných případech, kdy by takové navýšení skupinového solventnostního kapitálového požadavku nebylo odpovídající, Česká národní banka může nařídit této osobě, aby vypočítala svůj skupinový solventnostní kapitálový požadavek na základě standardního vzorce. Důvody takového rozhodnutí Česká národní banka vysvětlí orgánu dohledu nad skupinou. (6) Poslední tuzemské osobě držící účast na vnitrostátní úrovni, na kterou Česká národní banka použila § 89b až 91h, nelze udělit povolení podle § 91a, aby se na jakoukoliv jí ovládanou osobu vztahovaly § 91c a 91d. (7) Odstavec 1 se nepoužije, pokud poslední tuzemská osoba držící účast na vnitrostátní úrovni je ovládanou osobou poslední osoby držící účast, která má povolení podle § 91b, aby se na tuto poslední tuzemskou osobu držící účast vztahovaly § 91c a 91d. § 89a Dohled nad podskupinou zahrnující více členských států (1) Česká národní banka může uzavřít dohodu s orgány dohledu jiných členských států, ve kterých působí jiná poslední osoba držící účast na vnitrostátní úrovni. Obsahem dohody je postup při zajištění výkonu dohledu nad podskupinou zahrnující více členských států. O uzavření této dohody Česká národní banka informuje orgán dohledu nad skupinou a poslední osobu držící účast. (2) Byla-li uzavřena dohoda podle odstavce 1, Česká národní banka nemůže vykonávat dohled nad podskupinou u žádné poslední osoby držící účast na vnitrostátní úrovni z této skupiny podle § 89, pokud se nejedná o podskupinu podle odstavce 1. (3) Ustanovení § 89 se pro dohled nad podskupinou zahrnující více členských států použijí obdobně. Oddíl 2 Skupinový solventnostní kapitálový požadavek § 89b Dohled nad skupinovým solventnostním kapitálovým požadavkem (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která podléhá výkonu dohledu nad skupinou podle § 87 odst. 1 písm. a) a b), zajistí na úrovni skupiny trvalé udržování skupinového solventnostního kapitálového požadavku. (2) Jestliže tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, nedodrží skupinový solventnostní kapitálový požadavek, uloží jí Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, opatření k nápravě. Ustanovení § 86b a 98 se použijí obdobně. (3) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá výkonu dohledu nad skupinou, informuje Českou národní banku o nedodržení skupinového solventnostního kapitálového požadavku nebo existuje-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržen v následujících 3 měsících, a to bez zbytečného odkladu poté, co tuto skutečnost zjistila. Česká národní banka o této skutečnosti informuje ostatní orgány dohledu v kolegiu orgánů dohledu podle § 92f (dále jen „kolegium“), jakmile se o tom dozví. Kolegium posoudí finanční situaci skupiny. § 89c Četnost výpočtu (1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna podléhající výkonu dohledu nad skupinou vykazuje České národní bance, jako orgánu dohledu nad skupinou, výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku ve lhůtě, formou a způsobem podle § 92k odst. 1 nebo kdykoli na žádost České národní banky, a to do 30 dnů ode dne jejího doručení, nejdříve však do 30 pracovních dnů ode dne, ke kterému má být skupinový solventnostní kapitálový požadavek vykázán. Pokud skupinu neřídí pojišťovna nebo zajišťovna podle věty první, vykazuje České národní bance, jako orgánu dohledu nad skupinou, výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku pojišťovací holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo osoba ve skupině, kterou Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, po konzultaci s ostatními orgány dohledu a se samotnou skupinou určí. (2) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovací holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba anebo osoba ve skupině podle odstavce 1 trvale sleduje, zda skupinový solventnostní kapitálový požadavek odpovídá rizikovému profilu skupiny. Pokud se rizikový profil skupiny významně změní od předpokladů, za nichž byl skupinový solventnostní kapitálový požadavek naposledy vypočten, je povinna skupinový solventnostní kapitálový požadavek přepočítat a předložit České národní bance. Česká národní banka může požadovat přepočítání skupinového solventnostního kapitálového požadavku, pokud předpokládá, že se rizikový profil skupiny významně změnil. (3) Výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku se provede metodou vycházející z konsolidovaných údajů (dále jen „metoda účetní konsolidace“). Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po konzultaci s ostatními orgány dohledu v kolegiu povolit výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku metodou odpočtu agregovaných dat nebo kombinací obou metod. V případě nedodržení minimální výše skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle metody účetní konsolidace postupuje Česká národní banka obdobně podle § 98a odst. 1 až 3. Kritéria pro použití těchto metod se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím technické zásady a metody výpočtu solventnostního kapitálového požadavku. (4) Pokud ovládaná pojišťovna nebo zajišťovna zahrnutá do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku má své sídlo v jiném členském státě, použijí se ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku solventnostní kapitálový požadavek a použitelný kapitál této pojišťovny ve výši stanovené předpisy tohoto členského státu. (5) Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku se aktiva a závazky oceňují podle § 51. (6) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, určí, po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu v kolegiu a osobou podle odstavce 1, která řídí skupinu, v souladu s použitou metodou výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle odstavce 3, způsob stanovení poměrného podílu drženého ovládající osobou v přidružených osobách, pokud a) neexistuje majetkové propojení mezi některými osobami ve skupině, b) přímý nebo nepřímý podíl této odpovědné osoby na majetku nebo hlasovacích právech jiné osoby bude kvalifikován jako účast, protože takový podíl umožňuje vykonávat významný vliv v takové osobě, nebo c) je osoba ze skupiny ovládající osobou jiné osoby na základě skutečného uplatňování rozhodujícího vlivu v takové osobě. (7) Prováděcí právní předpis stanoví, v souladu s příslušným předpisem Evropské unie, pravidla pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a pravidla pro výpočet kapitálu na úrovni skupiny včetně vymezení jeho položek. § 89d Přidružené pojišťovny z třetích států a zajišťovny z třetích států (1) Je-li do výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku zahrnuta pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, jejíž činnost je podmíněna získáním povolení ve třetím státě a splněním solventnostního kapitálového požadavku, který je na základě rozhodnutí Evropské komise nebo orgánu dohledu nad skupinou srovnatelný nebo prozatímně srovnatelný, zohlední se tato skutečnost při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku včetně výše jejího použitelného kapitálu stanoveného podle pravidel tohoto třetího státu. (2) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, na žádost osoby držící účast nebo z vlastního podnětu ověří, zda solventnostní režim uplatňovaný třetím státem je přinejmenším srovnatelný s požadavkem solventnosti podle tohoto zákona. O tom vydá opatření obecné povahy, a to po konzultaci s ostatními orgány dohledu a s Evropským orgánem dohledu. Takové opatření respektuje dřívější obdobné rozhodnutí ve vztahu k tomuto státu, s výjimkou, kdy je to odůvodněno významnými změnami ve výkonu dohledu podle tohoto zákona nebo změnami v dohledu třetího státu. Kritéria pro ověřování srovnatelnosti se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie. Postup podle věty první se nepoužije, pokud Evropská komise přijala rozhodnutí o srovnatelnosti nebo prozatímní srovnatelnosti solventnostního režimu třetího státu. (3) Není-li Česká národní banka orgánem dohledu nad skupinou a nesouhlasí-li s rozhodnutím orgánu dohledu nad skupinou o srovnatelnosti podle odstavce 2, může ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení oznámení o takovém rozhodnutí vyjádřit svůj nesouhlas Evropskému orgánu dohledu a požádat o jeho přezkum. (4) Není-li solventnostní režim uplatňovaný třetím státem vyhodnocen jako srovnatelný nebo prozatímně srovnatelný s požadavky příslušných předpisů Evropské unie nebo pokud Evropská komise rozhodla o tom, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost zajišťoven se sídlem na území tohoto státu přestal být srovnatelný nebo prozatímně srovnatelný, nelze zohlednit solventnostní kapitálový požadavek a použitelný kapitál podle odstavce 1 a pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu bude pro účely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku posuzována jako přidružená pojišťovna nebo zajišťovna. V takovém případě vypočítává svůj solventnostní kapitálový požadavek a kapitál určený k jeho plnění podle tohoto zákona. § 89e Přidružené osoby z bankovního sektoru a sektoru investičních služeb (1) Má-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, majetkovou účast na osobě z bankovního sektoru nebo sektoru investičních služeb, zahrne tuto účast do výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku. Pro tyto účely použije metodu účetní konsolidace nebo metodu odpočtu agregovaných dat podle zákona upravujícího finanční konglomeráty. Metoda účetní konsolidace se použije v případech, kdy Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, nemá pochybnosti o integrovaném řízení a řídicím a kontrolním systému vztahujícím se na podniky, které jsou zahrnuty do konsolidace. Metoda je používána jednotně a nelze ji měnit. (2) Na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 1 podané elektronicky nebo z moci úřední může Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, majetkovou účast podle odstavce 1 odečíst z použitelného kapitálu skupiny použitelného pro skupinový solventnostní kapitálový požadavek. § 89f Zprostředkující holdingová osoba (1) Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku se u pojišťovny nebo zajišťovny, která drží prostřednictvím pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby účast v přidružené pojišťovně nebo zajišťovně nebo v pojišťovně nebo zajišťovně z třetího státu, zohlední situace zprostředkující pojišťovací holdingové osoby nebo zprostředkující smíšené finanční holdingové osoby. Pro účely tohoto výpočtu se zprostředkující pojišťovací holdingová osoba nebo zprostředkující smíšená finanční holdingová osoba považuje za pojišťovnu nebo zajišťovnu podléhající pravidlům stanoveným tímto zákonem pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a podmínkám stanoveným pro použitelný kapitál. (2) V případě, že zprostředkující pojišťovací holdingová osoba nebo zprostředkující smíšená finanční holdingová osoba drží podřízené pohledávky nebo jiný použitelný kapitál, na který se vztahují limity podle § 71, považuje se tento kapitál za použitelný pouze do výše limitu vypočteného způsobem podle § 71 z celkově použitelného kapitálu na skupinové úrovni ve srovnání se solventnostním kapitálovým požadavkem na skupinové úrovni. (3) Použitelný kapitál zprostředkující pojišťovací holdingové osoby nebo zprostředkující smíšené finanční holdingové osoby, který by podléhal předchozímu povolení orgánu dohledu podle § 64, pokud by byl držen pojišťovnou nebo zajišťovnou, může být zohledněn při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku pouze tehdy, pokud byl povolen orgánem dohledu nad skupinou. § 89g Odpočet účasti Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna podléhající výkonu dohledu nad skupinou na vyžádání České národní bance v přiměřené lhůtě nepředloží informace o přidružené osobě se sídlem v členském státě nebo v třetím státě, nezbytné k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, odečte se účetní hodnota majetkové účasti na této přidružené osobě od kapitálu použitelného ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku. O tomto odečtení může Česká národní banka rozhodnout i z vlastního podnětu. V případě odečtení se nerealizované zisky vyplývající z takové majetkové účasti nepovažují za kapitál použitelný k plnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku. Oddíl 3 Výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku § 90 Základní pravidla výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku (1) Výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku se provede podle standardního vzorce nebo prostřednictvím skupinového interního modelu. (2) Pravidla pro určení kapitálu použitelného k plnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku a pro jeho výpočet se řídí obdobně § 63 až 78b. § 90a Schválení interního modelu pro výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku a solventnostních kapitálových požadavků přidružených pojišťoven a zajišťoven (1) Jestliže tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, hodlá používat skupinový interní model pro výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku a pro výpočet solventnostních kapitálových požadavků jí přidružených pojišťoven a zajišťoven nebo podmínky pro používání takového modelu změnit, požádá společně s jejími přidruženými osobami Českou národní banku, je-li orgánem dohledu nad skupinou, o udělení předchozího souhlasu; žádost se podává elektronicky. To se použije obdobně pro žádost podanou společně přidruženými osobami pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby. Pro účely správního řízení se tato pojišťovna nebo zajišťovna považuje za společného zmocněnce. Česká národní banka může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit podmínky, za kterých je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, nebo jí přidružená osoba oprávněna interní model používat. (2) Česká národní banka zašle bez prodlení úplnou žádost orgánům dohledu v kolegiu a při jejím posuzování koordinuje spolupráci s těmito orgány dohledu. O úplné žádosti podle odstavce 1 rozhodne do 6 měsíců ode dne jejího doručení. Přitom postupuje tak, aby rozhodnutí bylo vydáno po dohodě se všemi příslušnými orgány dohledu. Dohoda s těmito orgány se uvede v odůvodnění rozhodnutí. (3) Pokud během lhůty podle odstavce 2 Česká národní banka nebo jiný orgán dohledu v kolegiu požádá o stanovisko Evropský orgán dohledu, Česká národní banka rozhodne bez zbytečného odkladu po doručení tohoto stanoviska, kterým je vázána. (4) Požádá-li Česká národní banka o stanovisko Evropský orgán dohledu, informuje o této skutečnosti orgány dohledu v kolegiu. (5) Nebude-li o žádosti podle odstavce 1 rozhodnuto ve lhůtě podle odstavce 2 a nerozhoduje-li ve věci Evropský orgán dohledu nebo nepřijme-li rozhodnutí navrhované podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, rozhodne Česká národní banka o takové žádosti samostatně. Přitom zohlední stanoviska ostatních orgánů dohledu a zdůvodní případné odchylky od těchto stanovisek. Rozhodnutí zašle žadateli a všem orgánům dohledu v kolegiu. Oddíl 4 Skupinový solventnostní kapitálový požadavek pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby § 91 (1) Je-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna osobou ovládanou pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, provede se výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle § 89b a 89c na úrovni pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby. (2) Pro účely výpočtu podle odstavce 1 se kapitál použitelný k plnění solventnostního kapitálového požadavku pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby stanoví obdobně jako použitelný kapitál tuzemské pojišťovny a solventnostní kapitálový požadavek pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby se stanoví obdobně jako solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny. Oddíl 5 Skupinový solventnostní kapitálový požadavek skupiny s centralizovaným řízením rizik § 91a Centralizované řízení rizik ve skupině (1) Jestliže tuzemská ovládající osoba, která je poslední osobou držící účast, hodlá použít režim centralizovaného řízení rizik ve skupině podle § 91c až 91f ve vztahu k jí ovládané pojišťovně nebo zajišťovně, je povinna požádat orgán dohledu členského státu, ve kterém má tato ovládaná osoba sídlo, o udělení souhlasu. (2) Pokud Česká národní banka přijala od poslední osoby držící účast žádost o udělení povolení, aby se na jí ovládanou tuzemskou pojišťovnu nebo zajišťovnu vztahoval režim centralizovaného řízení rizik ve skupině podle § 91c až 91f, sdělí její obsah ostatním orgánům dohledu v kolegiu, jakmile je úplná. (3) Na osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahují ustanovení § 91c až 91f, jestliže a) ovládaná osoba není vyloučena z dohledu nad skupinou, b) postupy řízení rizik a mechanismy vnitřní kontroly ovládané osoby jsou totožné s těmito postupy a mechanismy uplatňovanými ovládající osobou a splňují požadavky na obezřetné řízení ovládané osoby, c) orgán dohledu nad skupinou udělil ovládající osobě povolení vypracovat posouzení rizik a solventnosti podle § 92c odst. 6, d) orgán dohledu nad skupinou udělil ovládající osobě povolení předkládat společnou zprávu o solventnosti a finanční situaci podle § 92l odst. 2 a e) ovládající osoba obdržela souhlas podle § 91b. (4) Žádost o udělení souhlasu k užití centralizovaného řízení rizik ve skupině, k níž žadatel připojí kopie rozhodnutí podle odstavce 3 písm. c) až e), obsahuje a) popis, jakým způsobem řídicí a kontrolní systém poslední osoby držící účast zahrnuje i ovládanou osobu, na kterou se má režim centralizovaného řízení rizik ve skupině vztahovat, b) předpokládané dopady režimu centralizovaného řízení rizik na ovládané osoby náležející do dohledu nad skupinou a na pojistníky a c) popis, jakým způsobem poslední osoba držící účast splňuje požadavky orgánů dohledu v kolegiu na obezřetné řízení ovládané osoby, na kterou se má režim centralizovaného řízení rizik ve skupině vztahovat. § 91b Udělení souhlasu s centralizovaným řízením rizik ve skupině (1) O žádosti podle § 91a rozhodují společně orgány dohledu v rámci kolegia. (2) Česká národní banka postupuje tak, aby rozhodnutí bylo vydáno společně po dohodě se všemi orgány dohledu v kolegiu, a to do 3 měsíců od dne, kdy úplnou žádost obdržely všechny orgány dohledu v kolegiu. (3) Pokud během lhůty podle odstavce 2 Česká národní banka nebo jiný orgán dohledu v kolegiu požádá o stanovisko Evropský orgán dohledu, Česká národní banka rozhodne bez zbytečného odkladu po doručení tohoto stanoviska, kterým je vázána. (4) Nedohodnou-li se orgány dohledu v kolegiu na rozhodnutí ve lhůtě 3 měsíců ode dne přijetí úplné žádosti a nerozhoduje-li ve věci Evropský orgán dohledu nebo nepřijme-li rozhodnutí navrhované podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, rozhodne Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou. V rozhodnutí zohlední stanoviska vyjádřená během příslušné lhůty všech orgánů dohledu v kolegiu. (5) V rozhodnutí o žádosti podle § 91a a podle odstavce 4 Česká národní banka zohlední stanoviska orgánů dohledu v kolegiu. Ve svém rozhodnutí zdůvodní případné odchylky od těchto stanovisek. Rozhodnutí se doručuje též orgánům dohledu v kolegiu. § 91c Stanovení solventnostního kapitálového požadavku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny jako osoby ovládané (1) Solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, na kterou se vztahuje povolení k centralizovanému řízení rizik a která je osobou ovládanou poslední osobou držící účast, se vypočítá na základě interního modelu podle § 90a nebo na základě standardního vzorce. (2) Odchýlí-li se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 1, která k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku používá skupinový interní model, významně od předpokladů pro výpočet skupinového interního modelu a opatření k nápravě nevedla k nápravě stavu, může Česká národní banka navrhnout kolegiu a) navýšení kapitálového požadavku k solventnostnímu kapitálovému požadavku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle odstavce 1; pro toto navýšení se použije § 95a obdobně, nebo b) ve výjimečných případech, kdy navýšení podle písmene a) není vhodné, uložit povinnost výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce. (3) Odchýlí-li se významně rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 1, která vypočítává solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce, od předpokladů pro tento výpočet a opatření k nápravě nevedla k nápravě stavu, může Česká národní banka navrhnout ve výjimečných případech kolegiu a) stanovit této osobě povinnost nahradit při výpočtu modulů životního, neživotního a zdravotního upisovacího rizika podskupinu parametrů, použitých k výpočtu podle standardního vzorce, parametry specifickými pro tuto osobu, nebo b) navýšení podle odstavce 2 písm. a). (4) Nedohodne-li se Česká národní banka s orgánem dohledu nad skupinou na postupu podle odstavce 2 nebo 3, má kterýkoliv příslušný orgán dohledu v kolegiu právo do 1 měsíce ode dne podání návrhu kolegiu postoupit věc Evropskému orgánu dohledu s žádostí o stanovisko. V takovém případě Česká národní banka rozhodne bez zbytečného odkladu po doručení tohoto stanoviska, kterým je vázána. (5) Rozhodnutí se doručuje pojišťovně nebo zajišťovně podle odstavce 1 a kolegiu. § 91d Nedodržení solventnostního kapitálového požadavku (1) Zjistí-li Česká národní banka neplnění solventnostního kapitálového požadavku tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou, na kterou se vztahuje povolení k centralizovanému řízení rizik a která je osobou ovládanou poslední osobou držící účast, uloží jí povinnost předložit ke schválení ozdravný plán. Pro tento plán se § 98 odst. 2 až 5 použijí obdobně. (2) Česká národní banka předloží návrh ozdravného plánu kolegiu ke konzultaci neprodleně poté, co jej obdrží. Česká národní banka postupuje tak, aby rozhodnutí o schválení ozdravného plánu bylo vydáno po dohodě se všemi orgány dohledu účastnícími se kolegia, nejpozději však do 4 měsíců ode dne, kdy ke zjištění podle odstavce 1 došlo. (3) Nedohodne-li se Česká národní banka s orgánem dohledu nad skupinou na ozdravném plánu ve lhůtě podle odstavce 2 nebo ve lhůtě přímo použitelného předpisu Evropské unie, může být věc postoupena ke stanovisku Evropskému orgánu dohledu. Česká národní banka v takovém případě rozhodne bez zbytečného odkladu po doručení tohoto stanoviska, kterým je vázána. (4) Odstavec 3 se nepoužije v případě mimořádné situace podle § 91h písm. b); v takovém případě rozhoduje Česká národní banka samostatně. Rozhodnutí se doručuje pojišťovně nebo zajišťovně podle odstavce 1 a kolegiu. § 91e Zhoršení finanční situace (1) Zjistí-li Česká národní banka v souladu s § 86b, že došlo ke zhoršení finanční situace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, na kterou se vztahuje povolení k centralizovanému řízení rizik a která je osobou ovládanou poslední osobou držící účast, neprodleně o tom informuje kolegium. Společně s touto informací předá kolegiu návrh opatření k nápravě. (2) Česká národní banka postupuje tak, aby rozhodnutí o schválení navržených opatření k nápravě bylo vydáno po dohodě se všemi orgány dohledu účastnícími se kolegia, nejpozději však do 1 měsíce ode dne, kdy bylo kolegium informováno podle odstavce 1. (3) Nedohodne-li se Česká národní banka s orgánem dohledu nad skupinou na navržených opatřeních k nápravě ve lhůtě podle odstavce 2, může být věc postoupena k rozhodnutí Evropskému orgánu dohledu. Česká národní banka v takovém případě rozhodne v souladu s rozhodnutím Evropského orgánu dohledu bez zbytečného odkladu po dni jeho doručení. (4) Odstavec 1 věta poslední a odstavce 2 a 3 se nepoužijí v případě mimořádné situace podle § 91h písm. b); v takovém případě rozhoduje ve lhůtě podle odstavce 2 Česká národní banka samostatně. (5) Rozhodnutí se doručuje pojišťovně nebo zajišťovně podle odstavce 1 a kolegiu. § 91f Nedodržení minimálního kapitálového požadavku (1) Zjistí-li Česká národní banka nedodržení minimálního kapitálového požadavku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, na kterou se vztahuje povolení k centralizovanému řízení rizik a která je osobou ovládanou poslední osobou držící účast, uloží jí povinnost předložit ke schválení plán krátkodobého financování. Pro tento plán se použije § 98a obdobně. (2) Česká národní banka zašle plán krátkodobého financování kolegiu neprodleně poté, co jej obdrží, a informuje jej i o jiných opatřeních k nápravě, která v této souvislosti uložila. § 91g Zánik oprávnění využívat centralizované řízení rizik (1) Oprávnění tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle § 91a odst. 1 nebo 2 užívat režimu centralizovaného řízení rizik ve skupině zaniká, není-li splněna některá z podmínek podle § 91a odst. 3, a to ani v přiměřené lhůtě podle odstavce 3, rozhodnutím orgánu dohledu nad skupinou podle odstavce 6. Toto oprávnění lze obnovit postupem podle § 91b. (2) Rozhodne-li Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou po konzultaci s kolegiem o vyloučení ovládané pojišťovny nebo zajišťovny z dohledu nad skupinou, bez zbytečného odkladu informuje o tomto svém rozhodnutí příslušný orgán dohledu a poslední osobu držící účast. (3) Poslední osoba držící účast odpovídá za průběžné dodržování požadavků podle § 91a odst. 3 písm. b) až d). Zjistí-li jejich nedodržení, oznámí to neprodleně České národní bance, je-li orgánem dohledu nad skupinou, a orgánu dohledu státu, na jehož území má příslušná ovládaná pojišťovna nebo zajišťovna své sídlo. Poslední osoba držící účast též předloží ke schválení plán k obnovení dodržování požadavků ve lhůtě přiměřené zjištěným nedostatkům. (4) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, ověřuje, zda poslední osoba držící účast průběžně dodržuje požadavky podle § 91a odst. 3 písm. b) až d). Toto ověření provede nejméně jednou ročně nebo na základě podnětu orgánu dohledu vykonávajícího dohled nad ovládanou pojišťovnou nebo zajišťovnou se sídlem v jiném členském státě zahrnutou do dohledu nad skupinou. Neuvádí-li podnět, které vážné důvody k podání podnětu vedly, Česká národní banka si je od příslušného orgánu dohledu vyžádá. Není-li Česká národní banka orgánem dohledu nad skupinou, může požadovat po orgánu dohledu nad skupinou provedení ověření podle tohoto odstavce, lze-li důvodně pochybovat o plnění požadavků podle § 91a odst. 3 písm. b) až d). (5) Zjistí-li Česká národní banka při ověřování podle odstavce 4, že hrozí nesplnění podmínek podle § 91a odst. 3 písm. b) až d), uloží ovládající osobě povinnost předložit plán k zajištění obnovení dodržování těchto podmínek v přiměřené lhůtě. (6) Zjistí-li Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, že plán podle odstavce 3 nebo 5 nezajistí obnovení dodržování podmínek nebo že poslední osoba držící účast jej nedodržela nebo nesplnila ve stanovené lhůtě, rozhodne o ukončení užití režimu centralizovaného řízení rizik ve skupině. Před vydáním rozhodnutí předloží svůj záměr k projednání kolegiu. O svém rozhodnutí bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu. § 91h Prováděcí opatření Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí a) kritéria pro posuzování splnění podmínek podle § 91a, b) kritéria pro posuzování mimořádné situace a c) postupy používané orgány dohledu při výměně informací a výkonu práv a povinností podle § 91b až 91g. § 91i Pojišťovna a zajišťovna ovládaná pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou Na tuzemskou pojišťovnu nebo zajišťovnu, která je osobou ovládanou holdingovou pojišťovací osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, se § 91a až 91h použijí obdobně. § 92 Osoba ve vedení pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby (1) Pojišťovací holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba zajistí, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí její činnost, nebo právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen „osoba ve vedení“) byla osoba způsobilá a důvěryhodná pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících z tohoto zákona. Pro osoby ve vedení se § 7a použije obdobně. (2) Pokud osoba ve vedení pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby přestane splňovat některou z podmínek podle odstavce 1, je pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance. Česká národní banka rozhodne o zákazu výkonu činnosti osoby ve vedení pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jakmile se to dozví. (3) Pojišťovací holdingová osoba z třetího státu nebo smíšená finanční holdingová osoba z třetího státu nemůže nabýt účast na tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, pokud u osoby ve vedení neprokáže splnění požadavků podle odstavce 1; tím nejsou dotčeny § 24 až 27 a § 42 až 45. (4) Pokud by vliv osoby ve vedení pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby mohl způsobit újmu řádnému a obezřetnému řízení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, použijí se odstavec 2, § 26 odst. 2 a § 44 odst. 2 obdobně. Oddíl 6 Koncentrace rizik, operace uvnitř skupiny a systém správy § 92a Dohled nad koncentrací rizik (1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovací holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba podléhající dohledu nad skupinou pravidelně, nejméně však jednou ročně, informuje Českou národní banku, je-li orgánem dohledu nad touto skupinou, o významné koncentraci rizika na úrovni celé skupiny. (2) Informace podle odstavce 1 poskytuje České národní bance tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která je poslední osobou držící účast. Není-li skupina vedena pojišťovnou nebo zajišťovnou, poskytne tyto informace pojišťovací holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo pojišťovna nebo zajišťovna ve skupině určená orgánem dohledu nad skupinou po konzultaci s ostatními orgány dohledu a skupinou. (3) Pro účely informace podle odstavce 1 Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu, určí a) druh rizik, o kterých skupina musí bez zbytečného odkladu informovat, přičemž zohlední specifika dané skupiny a jejího systému řízení rizik, a b) přiměřené limity významné koncentrace rizik s ohledem na výši solventnostního kapitálového požadavku, technických rezerv nebo obou těchto hodnot, při jejichž překročení vzniká informační povinnost. (4) Při dohledu nad koncentrací rizik podle odstavce 3 Česká národní banka sleduje zejména případné nebezpečí přenosu rizika ve skupině, riziko střetu zájmů a úroveň a objem rizik. § 92b Dohled nad operacemi uvnitř skupiny (1) Pojišťovna, zajišťovna, pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba podléhající dohledu nad skupinou pravidelně, nejméně však jednou ročně, informuje Českou národní banku, je-li orgánem dohledu nad skupinou, o všech významných operacích mezi pojišťovnami a zajišťovnami ve skupině, včetně operací provedených fyzickými osobami, které jsou s některou z osob ve skupině úzce propojeny; o velmi významných operacích uvnitř skupiny informuje bez zbytečného odkladu. (2) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, určí po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu druhy operací uvnitř skupiny, o nichž jsou pojišťovny a zajišťovny ve skupině povinny v každém případě bez zbytečného odkladu informovat. Ustanovení § 92a odst. 2 a 3 se použije obdobně. § 92c Dohled nad řídicím a kontrolním systémem na úrovni skupiny (1) Požadavky na řízení rizik a vnitřní kontrolu podle § 7 až 7i se použijí obdobně na úrovni skupiny. Všechny osoby ve skupině podle § 87 odst. 1 písm. a) a b) používají konzistentní systémy řízení rizik a vnitřní kontroly a ohlašovací postupy umožňující jejich kontrolu na úrovni skupiny. (2) Systémy vnitřní kontroly ve skupině obsahují alespoň a) odpovídající mechanismy pro výpočet posuzování a dodržování skupinového solventnostního kapitálového požadavku a b) řádné ohlašovací postupy a postupy účtování, podle kterých jsou sledovány a řízeny operace uvnitř skupiny a koncentrace rizik. (3) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, provádí kontrolu systémů a ohlašovacích postupů podle odstavců 1 a 2 a kontrolu vlastního posouzení rizik a solventnosti na úrovni skupiny podle odstavce 4, a to v souladu s § 92e až 92m. (4) Pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba provádí vlastní posouzení rizik a solventnosti na úrovni skupiny podle § 7c. (5) Pokud je výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku prováděn metodou účetní konsolidace, pojišťovna nebo zajišťovna držící účast nebo pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba poskytne České národní bance jako orgánu dohledu nad skupinou vysvětlení rozdílu mezi součtem solventnostních kapitálových požadavků všech pojišťoven a zajišťoven ve skupině a skupinovým solventnostním kapitálovým požadavkem. (6) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, rozhodne na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny držící účast nebo pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, o provedení posouzení rizik a solventnosti podle § 7c současně na úrovni skupiny a na úrovni ovládaných osob ve skupině a o vytvoření jediného dokumentu obsahujícího všechna posouzení, který se předkládá všem příslušným orgánům dohledu; žádost se podává elektronicky. Před svým rozhodnutím konzultuje svůj postup se členy kolegia a zohlední jejich stanoviska. (7) Postupem podle odstavce 6 nejsou dotčeny povinnosti ovládané osoby podle § 7a. Oddíl 7 Práva a povinnosti orgánu dohledu nad skupinou § 92d Orgán dohledu nad skupinou (1) Orgán dohledu nad skupinou odpovídá za koordinaci a výkon dohledu nad skupinou. (2) Z příslušných orgánů dohledu členských států vykonává dohled nad skupinou ten orgán dohledu, který vykonává dohled nad činností a) všech pojišťoven a zajišťoven ve skupině, b) pojišťovny nebo zajišťovny, která řídí skupinu, c) pojišťovny nebo zajišťovny, která je osobou ovládanou pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, která řídí skupinu, d) pojišťovny nebo zajišťovny, která je osobou ovládanou pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se stejným sídlem jako tato pojišťovna nebo zajišťovna, pokud více než jedna pojišťovna nebo zajišťovna z členského státu je osobou ovládanou touto pojišťovací holdingovou osobou, nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, e) pojišťovny nebo zajišťovny, která má největší bilanční sumu, pokud skupinu řídí více pojišťovacích holdingových osob nebo smíšených finančních holdingových osob se sídlem v různých členských státech a v každém z těchto států má sídlo nejméně jedna ovládaná pojišťovna nebo zajišťovna, f) pojišťovny nebo zajišťovny, která je osobou ovládanou pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v jiném členském státě než kterákoli pojišťovna nebo zajišťovna ve skupině a která má největší bilanční sumu, g) pojišťovny nebo zajišťovny, která má největší bilanční sumu a která je součástí skupiny, která nemá ovládající osobu, nebo h) pojišťovny nebo zajišťovny, která má největší bilanční sumu v případech neuvedených v písmenech a) až g). (3) Odstavec 2 se nepoužije, pokud se příslušné orgány dohledu dohodnou, že by použití těchto kritérií nebylo přiměřené vzhledem ke struktuře skupiny a k poměrnému významu činnosti pojišťoven a zajišťoven ve skupině se sídlem v různých členských státech. V takovém případě, nejpozději však do 3 měsíců ode dne, kdy byla jedním nebo více příslušnými orgány dohledu podána žádost o určení orgánu dohledu nad skupinou jiného než podle odstavce 2, společně rozhodnou o určení tohoto orgánu. Toto posouzení lze provést pouze jednou v kalendářním roce. Před tímto rozhodnutím si orgán dohledu nad skupinou vyžádá stanovisko dotčené skupiny. (4) Česká národní banka jako příslušný orgán dohledu může ve lhůtě podle odstavce 3 požádat o rozhodnutí Evropský orgán dohledu, pokud nebylo v této lhůtě rozhodnuto o určení orgánu dohledu nad skupinou. Byl-li Evropský orgán dohledu požádán příslušným orgánem dohledu o rozhodnutí, je toto rozhodnutí závazné pro společné rozhodnutí orgánů dohledu, které musí být vydáno bez zbytečného odkladu po obdržení rozhodnutí Evropského orgánu dohledu. (5) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, doručí rozhodnutí podle odstavce 3 osobě, která řídí skupinu, a ostatním orgánům v kolegiu. § 92e Práva a povinnosti orgánu dohledu nad skupinou (1) Orgán dohledu nad skupinou a) koordinuje shromažďování a výměnu informací souvisejících s výkonem dohledu nad skupinou a nad činností pojišťoven a zajišťoven, které jsou její součástí, b) provádí dohled nad finanční situací skupiny a její vyhodnocování, c) posuzuje činnosti skupiny s ohledem na dodržování pravidel pro výpočet, posuzování a plnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku, sledování a vykazování koncentrace rizik a operací uvnitř skupiny, d) posuzuje řídicí a kontrolní systém skupiny a plnění požadavků na členy řídicího a kontrolního orgánu osoby držící účast, e) řídí výkon dohledu nad činností skupiny ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu prostřednictvím pravidelných jednání, která se konají nejméně jednou ročně, nebo jiným způsobem a s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností všech pojišťoven a zajišťoven, které jsou součástí skupiny, a f) zajišťuje další činnosti svěřené orgánu dohledu nad skupinou a rozhoduje a přijímá opatření k nápravě ve věcech podle tohoto zákona. (2) Obdrží-li Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou informaci od orgánu dohledu nad podskupinou o vytvoření podskupiny, informuje o tom kolegium. (3) Není-li Česká národní banka orgánem dohledu nad skupinou, může požádat Evropský orgán dohledu o řešení situace, pokud orgán dohledu nad skupinou nevykonává řádně povinnosti podle odstavce 1 nebo pokud členové kolegia nespolupracují v míře, která má zajišťovat efektivní a účinné rozhodování a sbližování stanovisek. § 92f Kolegium (1) Kolegium je stálé, flexibilní seskupení orgánů dohledu usnadňující rozhodování při výkonu dohledu nad skupinou. Vzniká na základě dohody orgánu dohledu nad skupinou s ostatními příslušnými orgány dohledu. Jeho členy jsou orgán dohledu nad skupinou, který kolegiu předsedá, orgány dohledu nad pojišťovnami a zajišťovnami ze všech členských států, ve kterých jsou sídla ovládaných pojišťoven a zajišťoven ze skupiny, a Evropský orgán dohledu. Na činnosti kolegia se mohou podílet i orgány dohledu členských států, kde se nacházejí významné pobočky pojišťoven a zajišťoven nebo jejich přidružené osoby. (2) Kterýkoli dotčený orgán dohledu může v případě, kdy nebylo dosaženo dohody podle odstavce 1 nebo, kdy orgán dohledu nad skupinou neplní své úkoly nebo pokud orgány dohledu nespolupracují, věc postoupit Evropskému orgánu dohledu. V takovém případě Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, rozhoduje v souladu s rozhodnutím Evropského orgánu dohledu a své rozhodnutí doručí bez zbytečného odkladu ostatním dotčeným dohledovým orgánům. (3) Kolegium zajišťuje efektivní spolupráci, výměnu informací a konzultace mezi orgány dohledu v kolegiu s cílem napomáhat sbližování stanovisek a koordinovat jejich činnost při výkonu dohledu nad skupinou. Počet členů kolegia může být pro některé jeho činnosti snížen. (4) Dohoda podle odstavce 1 stanoví alespoň postup pro společné rozhodování podle § 90a, 92d a 95b a pro konzultace podle odstavce 3 a § 89b odst. 3. (5) Orgán dohledu nad skupinou a ostatní dohledové orgány včetně Evropského orgánu dohledu mohou být v dohodě podle odstavce 1 pověřeny dalšími úkoly, které povedou k účinnějšímu výkonu dohledu nad skupinou, a pokud tím není ohrožen výkon kontrolní činnosti jednotlivých členů kolegia. § 92g Výměna informací mezi orgány dohledu nad skupinou (1) Česká národní banka jako příslušný orgán dohledu sděluje bez zbytečného odkladu orgánu dohledu nad skupinou a Evropskému orgánu dohledu informace důležité pro výkon dohledu nad skupinou, zejména informace o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny provozující svoji činnost na území České republiky a dalších osob náležících ke skupině, a informace týkající se činnosti skupiny, zejména o její právní, řídicí a organizační struktuře a o její solventnostní a finanční situaci. Je-li Česká národní banka orgánem dohledu nad skupinou, sděluje informace důležité pro výkon dohledu nad skupinou, a to včetně informací obdržených od ostatních příslušných orgánů dohledu, kolegiu nebo na vyžádání člena kolegia. (2) Česká národní banka může v případě, kdy nejsou jinými orgány dohledu sdělovány informace podle odstavce 1 nebo pokud žádost o výměnu těchto informací byla zamítnuta nebo nebyla vyřízena ve čtrnáctidenní lhůtě, postoupit věc Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o součinnost. (3) Česká národní banka jako člen kolegia orgánů dohledu bezodkladně požádá o svolání jednání všech jeho členů, jestliže a) zjistí nesplnění solventnostního kapitálového požadavku nebo minimálního kapitálového požadavku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ze skupiny, b) zjistí nesplnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku, nebo c) nastala jiná výjimečná situace. (4) Rozsah a obsah výměny informací podle odstavce 1 se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím koordinaci činnosti a výměnu informací mezi orgány dohledu. § 92h Konzultace mezi orgány dohledu (1) Česká národní banka před vydáním rozhodnutí s dopadem do činnosti jiných orgánů dohledu konzultuje s orgány dohledu v kolegiu a) změnu ve vlastnické nebo organizační struktuře anebo ve struktuře vedení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině, která vyžaduje schválení České národní banky, b) rozhodnutí ve věci prodloužení lhůty podle § 98 odst. 3, nebo c) uložení sankce nebo přijetí opatření k nápravě včetně navýšení kapitálového požadavku podle § 95a nebo omezení použití interního modelu pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 až 78b. (2) Česká národní banka v případech podle odstavce 1 písm. b) a c) týkajících se tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny bez zbytečného odkladu konzultuje svůj postup s orgánem dohledu nad skupinou. (3) Má-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad skupinou rozhodnout na základě informace poskytnuté jiným orgánem dohledu, před vydáním rozhodnutí konzultuje svůj postup s ostatními příslušnými orgány dohledu. (4) V naléhavých případech, nebo pokud by konzultace ohrozila účinnost rozhodnutí, Česká národní banka nemusí postupovat podle odstavců 1 až 3. V takovém případě o tom informuje ostatní příslušné orgány dohledu. (5) Ustanovením odstavců 1 až 4 není dotčen § 92j. § 92i Vyžádání informace od jiného orgánu dohledu (1) Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou podle § 92d odst. 3 může pro výkon tohoto dohledu požadovat informaci týkající se osoby se sídlem v jiném členském státě, která je ovládající osobou tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podléhající dohledu nad skupinou podle tohoto zákona, od orgánu dohledu členského státu, ve kterém má tato osoba bydliště nebo sídlo. (2) Pokud byla informace podle odstavce 1 již poskytnuta jinému orgánu dohledu, vyžádá si ji Česká národní banka od tohoto orgánu dohledu. § 92j Spolupráce s orgány dohledu v jiných sektorech finančního trhu (1) Je-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna a banka nebo obchodník s cennými papíry, jejichž činnost podléhá dohledu orgánu jiných členských států, úzce propojena nebo má-li na nich stejná osoba účast, je dohled nad skupinou vykonáván v úzké spolupráci České národní banky s orgánem dohledu odpovědným za výkon dohledu nad činností této banky nebo obchodníka s cennými papíry. (2) Česká národní banka si s orgány dohledu podle odstavce 1 vyměňuje informace nezbytné pro výkon dohledu nad skupinou. § 92k Předávání informací a jejich ověřování (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, zabezpečí prostřednictvím řídicího a kontrolního systému shromažďování údajů a informací nezbytných pro výkon dohledu nad skupinou. Tyto informace pravidelně sděluje České národní bance. Obsah, formu, četnost, lhůty a způsob poskytování těchto informací stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie. Tím není dotčeno oprávnění České národní banky požadovat i další související informace. Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou může při zohlednění povahy, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností skupiny a udržení její finanční stability omezit předkládání informací týkajících se činností skupiny s četností kratší než 1 rok, nebo předkládání informací po jednotlivých položkách, pokud se omezení vztahuje na všechny pojišťovny a zajišťovny ve skupině. (2) Orgán dohledu nad skupinou, není-li jím Česká národní banka, může požadovat informaci podle odstavce 1, pokud již nebyla poskytnuta České národní bance, nebo z důvodu naléhavosti. Nebude-li požadovaná informace sdělena pojišťovnou nebo zajišťovnou, sdělí ji na písemné vyžádání osoba náležící ke skupině. (3) Česká národní banka může ověřovat informace podle odstavců 1 a 2 přímo na místě, a to u a) tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, která podléhá dohledu nad skupinou podle tohoto zákona, b) přidružené osoby pojišťovny nebo zajišťovny podle písmene a), c) ovládající osoby pojišťovny nebo zajišťovny podle písmene a), nebo d) přidružené osoby ovládající osoby pojišťovny nebo zajišťovny podle písmene a). (4) Ověřovat informace u osob uvedených v odstavci 3 písm. b) až d) může Česká národní banka, jestliže mají tyto osoby bydliště, místo podnikání nebo sídlo na území České republiky. (5) Má-li být ověřena informace, která se týká pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu nebo jiné osoby se sídlem na území jiného členského státu, která je ovládanou osobou, ovládající osobou nebo ovládanou osobou ovládající osoby tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podléhající dohledu nad skupinou podle tohoto zákona, požádá Česká národní banka o toto ověření příslušný orgán dohledu, popřípadě provede ověření po dohodě s tímto orgánem dohledu sama nebo prostřednictvím jí pověřené jiné osoby. (6) Pokud příslušný orgán dohledu jiného členského státu v souvislosti s výkonem dohledu nad skupinou požaduje od České národní banky ověření informace, která se týká tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nebo jiné osoby se sídlem nebo jinak usazené na území České republiky, která je součástí skupiny podléhající v daném členském státě dohledu nad skupinou, provede Česká národní banka ověření sama nebo umožní provést toto ověření příslušnému orgánu dohledu, který o něj požádá, popřípadě umožní, aby toto ověření provedl auditor nebo Českou národní bankou pověřená osoba. O zvoleném postupu informuje orgán dohledu nad skupinou. Ověření na místě se může zúčastnit i pověřený zástupce Evropského orgánu dohledu, pokud je takové ověření vykonáváno společně 2 nebo více orgány dohledu. (7) Česká národní banka může v případě, kdy nejsou jinými orgány dohledu ověřovány informace podle odstavce 6 nebo není umožněno jejich ověření Českou národní bankou nebo jí pověřenou osobou nebo pokud žádost o toto ověření byla zamítnuta nebo nebyla vyřízena ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení žádosti, postoupit věc Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o součinnost. § 92l Zpráva o solventnosti a finanční situaci skupiny (1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna držící účast nebo tuzemská holdingová pojišťovací osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba uveřejní jednou za rok zprávu o solventnosti a finanční situaci skupiny podle § 82 odst. 3 až 6. (2) Na základě souhlasu České národní banky, jako orgánu dohledu nad skupinou, může být zpráva podle odstavce 1 předložena společně za osobu podle odstavce 1 a ovládané osoby ve skupině; v takovém případě zpráva obsahuje a) informace o skupině jako celku a b) samostatně informace o každé ovládané osobě ve skupině zahrnuté do společné zprávy v rozsahu podle § 82 odst. 3 až 6. (3) Před udělením souhlasu podle odstavce 2 Česká národní banka konzultuje svůj záměr s členy kolegia orgánů dohledu a ve svém rozhodnutí zohlední jejich stanoviska. (4) Jestliže zpráva podle odstavce 2 neobsahuje informace, k jejichž uveřejnění je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna ve skupině podle tohoto zákona povinna, a jde-li o informace podstatné, Česká národní banka jí nařídí takové informace dodatečně uveřejnit. (5) Obsah, forma, struktura a lhůty uveřejnění zprávy podle odstavců 1 a 2 se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie. § 92m Opatření k nápravě (1) Pokud pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině nesplňují požadavky podle § 89b až 92c nebo v případě jiného ohrožení solventnosti, anebo v případě, kdy operace uvnitř skupiny nebo koncentrace rizik představují hrozbu pro finanční situaci pojišťoven nebo zajišťoven ve skupině, uloží Česká národní banka nezbytná opatření k nápravě, a to jako a) orgán dohledu nad skupinou ve vztahu k pojišťovací holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě, nebo b) orgán dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině. (2) Má-li pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba podle odstavce 1 písm. a) své sídlo v jiném členském státě, Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou informuje orgán dohledu tohoto státu o svých zjištěních a požádá o přijetí nezbytného opatření k nápravě. (3) Má-li pojišťovna nebo zajišťovna ze skupiny své sídlo v jiném členském státě, Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, informuje orgán dohledu tohoto státu o svých zjištěních za účelem přijetí nezbytných opatření k nápravě. (4) Pro opatření k nápravě podle odstavce 1 se § 95 odst. 1 a 2 písm. a) až c) v případě pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby použijí obdobně. Nebyla-li zjednána náprava ve lhůtě stanovené Českou národní bankou, postupuje Česká národní banka vůči pojišťovací holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě podle § 120 odst. 2 písm. e). (5) Česká národní banka koordinuje svá opatření k nápravě podle odstavce 4 s příslušnými orgány dohledu a orgánem dohledu nad skupinou, není-li jím sama. Skupina řízená osobou se sídlem v třetím státě § 92n (1) V případě ovládající osoby podle § 87 odst. 1 písm. c) vyhodnotí Česká národní banka, zda je skupinový dohled vykonávaný orgánem dohledu třetího státu alespoň na srovnatelné úrovni s dohledem vykonávaným podle tohoto zákona, a to na základě kritérií podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. Vyhodnocení provede ve spolupráci s Evropským orgánem dohledu Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou z moci úřední, nebo na žádost ovládající osoby, nebo kterékoli pojišťovny nebo zajišťovny ze skupiny s povolením k činnosti uděleným v členském státě, pokud by za podmínek podle § 92d odst. 2 byla orgánem dohledu nad skupinou. Česká národní banka vydá opatření obecné povahy o srovnatelnosti dohledu, které respektuje dřívější obdobné vyhodnocení ve vztahu k tomuto státu s výjimkou, kdy je to odůvodněno významnými změnami ve výkonu dohledu podle tohoto zákona nebo změnami v dohledu třetího státu. To se nepoužije, pokud Evropská komise přijala rozhodnutí o srovnatelnosti nebo prozatímní srovnatelnosti dohledu. Před vydáním opatření obecné povahy týkajícího se takové srovnatelnosti Česká národní banka konzultuje svůj postup s příslušnými orgány dohledu a Evropským orgánem dohledu. (2) Je-li ovládající osoba podle odstavce 1 sama osobou ovládanou pojišťovnou z třetího státu, zajišťovnou z třetího státu nebo pojišťovací holdingovou osobou z třetího státu nebo smíšenou finanční holdingovou osobou z třetího státu, provede se vyhodnocení srovnatelnosti dohledu nad skupinou pouze na úrovni osoby, která je pojišťovnou z třetího státu, zajišťovnou z třetího státu nebo pojišťovací holdingovou osobou z třetího státu nebo smíšenou finanční holdingovou osobou z třetího státu a která stojí v čele skupiny. Pokud však toto vyhodnocení nevede ke kladnému závěru o srovnatelnosti, Česká národní banka může toto vyhodnocení provést i na nižší úrovni skupiny, pokud na této úrovni existuje ovládající osoba pojišťovny nebo zajišťovny podléhající dohledu nad skupinou, která je buď pojišťovnou z třetího státu, zajišťovnou z třetího státu nebo pojišťovací holdingovou osobou z třetího státu nebo smíšenou finanční holdingovou osobou z třetího státu. Česká národní banka sdělí svůj závěr o srovnatelnosti příslušné skupině. (3) Bylo-li vydáno opatření obecné povahy o srovnatelnosti podle odstavce 1 a není-li součástí skupiny tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, jejíž bilanční suma přesahuje bilanční sumu ovládající osoby se sídlem mimo Evropskou unii, je skupinový dohled vykonáván orgánem dohledu z třetího státu. Ustanovení § 92d až 92m se pro spolupráci s tímto orgánem dohledu použijí obdobně. (4) Pokud Česká národní banka, není-li jednajícím orgánem dohledu nad skupinou, nesouhlasí se závěrem jednajícího orgánu dohledu nad skupinou o srovnatelnosti skupinového dohledu vykonávaného orgánem dohledu třetího státu, může ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení tohoto závěru postoupit danou věc Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o součinnost. § 92o (1) Nelze-li dohled podle § 92n odst. 1 vyhodnotit jako srovnatelný, nebo pokud Evropská komise rozhodla, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost pojišťoven a zajišťoven se sídlem na území tohoto státu přestal být srovnatelný nebo prozatímně srovnatelný, použijí se pro pojišťovny a zajišťovny podléhající skupinovému dohledu, jejichž ovládající osoba má sídlo v třetím státě, § 89b až 92m obdobně, s výjimkou § 91a až 91h. Obecné zásady a postupy podle těchto ustanovení se použijí na pojišťovací holdingovou osobu se sídlem v třetím státě nebo smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem v třetím státě, která podléhá skupinovému dohledu. (2) V případě podle odstavce 1 se pro výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku ovládající pojišťovna nebo zajišťovna se sídlem v třetím státě posuzuje jako tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna. Pro určení výše použitelného kapitálu takové pojišťovny nebo zajišťovny se použijí obdobně § 63 až 72 a pro výpočet jejího solventnostního kapitálového požadavku se použije obdobně § 89d. Pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku pojišťovací holdingové osoby se sídlem v třetím státě a smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v třetím státě se použijí obdobně § 73 až 78b a § 89f. (3) Česká národní banka, nepostupuje-li podle odstavce 1, může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně ve skupině podle § 87 odst. 1 písm. c), u které není skupinový dohled vykonáván nebo není vykonáván podle § 92n odst. 1, založení smíšené finanční holdingové osoby nebo pojišťovací holdingové osoby, které mají sídlo na území členského státu, nebo použít i jiné postupy zajišťující dohled nad skupinou podle tohoto zákona. Takový postup je Česká národní banka povinna předložit k odsouhlasení orgánu dohledu nad skupinou, není-li jím sama, a konzultovat s orgány dohledu v kolegiu. O tomto svém rozhodnutí informuje Evropskou komisi. § 92p Skupina řízená pojišťovací holdingovou osobou se smíšenou činností Na tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu, která podléhá dohledu nad skupinou a jejíž ovládající osobou je pojišťovací holdingová osoba se smíšenou činností, se § 92b, 92g až 92k a 92m použijí obdobně. Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, dohlíží nad operacemi mezi takovou pojišťovnou nebo zajišťovnou a pojišťovací holdingovou osobou se smíšenou činností, která je její ovládající osobou, a jejími přidruženými osobami.“. 153. Poznámka pod čarou č. 29 se zrušuje. 154. V části třetí hlavě I se díl 3 včetně nadpisu zrušuje. 155. V § 94 odst. 1 se slova „podle zákona upravujícího výkon státní kontroly30)“ včetně poznámky pod čarou č. 30 zrušují. 156. V § 94 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „pouze“ zrušuje. 157. V § 94 odst. 3 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 158. V § 94 odst. 3 písmeno b) zní: „b) osoba k tomu písemně pověřená orgánem dohledu jiného členského státu, jedná-li se o kontrolu činnosti pobočky pojišťovny z jiného členského státu nebo pobočky zajišťovny z jiného členského státu nebo poskytovatele služby podle § 7g, nebo“. 159. V § 94 odst. 3 se vkládá písmeno c), které zní: „c) jiná osoba než osoba podle písmen a) a b) písemně k tomu pověřená Českou národní bankou,“. 160. V § 94 odst. 3 závěrečné části ustanovení se slova „kontrolní pracovník“ nahrazují slovem „kontrolující“. 161. V § 94 odst. 4 a § 126 odst. 1 se slova „Kontrolní pracovníci České národní banky“ nahrazují slovem „Kontrolující“. 162. V § 94 odst. 4 písm. c) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 163. V § 94 odst. 5 větě první se slova „kontrolních pracovníků“ nahrazují slovem „kontrolujících“ a slova „písm. a) a b)“ se zrušují. 164. V § 94 odst. 6 se slova „kontrolní pracovníci“ nahrazují slovem „kontrolující“. 165. V § 94 se odstavec 7 zrušuje. 166. Za § 94 se vkládají nové § 94a a 94b, které včetně nadpisů znějí: „§ 94a Dohled na místě v pobočce tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny (1) V případě, kdy tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna provozuje svoji pojišťovací nebo zajišťovací činnost prostřednictvím pobočky umístěné v jiném členském státě, Česká národní banka, poté, co nejprve informovala orgán dohledu členského státu, na jehož území se nachází daná pobočka, provede dohled na místě. Tohoto dohledu se mohou zúčastnit i osoby pověřené orgánem dohledu členského státu, na jehož území se nachází daná pobočka; to se použije obdobně v případě dohledu na místě u poskytovatele služby. (2) Česká národní banka může v případě odmítnutí žádosti o součinnost při výkonu dohledu na místě v pobočce tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny zřízené na území jiného členského státu orgánem dohledu jiného členského státu nebo nevyřízení této žádosti v přiměřené lhůtě věc postoupit Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o součinnost. (3) Odstavec 1 se použije obdobně v případě dohledu na místě v pobočce tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny umístěné v třetím státě nebo u poskytovatele služby, pokud právní úprava tohoto třetího státu nestanoví jinak. § 94b Dohled na místě u poskytovatele služby usazeného v jiném členském státě (1) Česká národní banka může poté, co nejprve informovala orgán dohledu členského státu, na jehož území je usazen poskytovatel služby podle § 7g odst. 1, provést dohled na místě u tohoto poskytovatele. (2) Není-li jí takový výkon dohledu umožněn nebo je ztížen, může v přiměřené lhůtě věc postoupit Evropskému orgánu dohledu a požádat jej o součinnost.“. 167. V § 95 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo nad činností tuzemské zajišťovny porušení povinnosti, která se vztahuje k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti včetně externě zajišťovaných činností, stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem nebo právní úpravou státu, na jehož území je činnost vykonávána, uloží bez zbytečného odkladu této pojišťovně nebo zajišťovně opatření k nápravě k odstranění nedostatků a určí k tomu přiměřenou lhůtu. Tím není dotčeno oprávnění České národní banky uložit za toto jednání pojišťovně nebo zajišťovně pokutu podle § 120. (2) Jestliže osoby uvedené v § 7a odst. 1, vedoucí pobočky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny v zahraničí nebo škodní zástupce jmenovaný pro vyřizování škod v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nesplňují podmínku způsobilosti nebo důvěryhodnosti, nařídí Česká národní banka ve stanovené lhůtě provedení změny těchto osob nebo uloží zjištěný nedostatek v činnosti této pojišťovny nebo zajišťovny související s výkonem činnosti takové osoby odstranit.“. 168. V § 95 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně nařídit změnu auditora provádějícího ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, a to z důvodů podle § 80a. (4) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně navýšení technických rezerv na úroveň, která odpovídá výpočtu podle § 52 až 57, nebo změnu metody výpočtu těchto rezerv, jestliže zjistí, že při výpočtu technických rezerv nepostupovala podle těchto ustanovení. Součástí tohoto opatření k nápravě může být postup podle odstavce 6 písm. b).“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 5 až 9. 169. V § 95 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „neuhrazená“ vkládá slovo „kumulovaná“. 170. V § 95 odst. 6 v úvodní části ustanovení se slovo „hospodaření“ nahrazuje slovem „činnosti“ a za slovo „charakteru“ se vkládají slova „a rozsahu“. 171. V § 95 odst. 6 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo plánu krátkodobého financování“. 172. V § 95 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až i), která znějí: „f) omezí pohyblivou složku odměny osob podle § 7a odst. 1, pokud pojišťovna nebo zajišťovna neudržuje kapitál podle § 73 a 79; tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu určí výši pohyblivé složky vnitřním předpisem, který je součástí koncepce podle § 7 odst. 3, g) uloží upravit složení kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nahrazením položky primárního kapitálu, kterou lze v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie zahrnout do primárního kapitálu, obdobnou položkou, nebo úměrným zvýšením základního kapitálu, h) uloží nevyplatit příslušenství, podíl na zisku nebo obdobné plnění vyplývající z položky primárního kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, kterou lze v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie zahrnout do primárního kapitálu, nebo i) navýší solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle § 95a.“. 173. V § 95 odst. 7 a 8 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“. 174. V § 95 odst. 8 se slovo „příslušný“ zrušuje. 175. V § 95 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Česká národní banka může upustit od zahájení řízení o uložení opatření k nápravě, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který je zjištěným nedostatkem dotčen, povaze zjištěného nedostatku, jeho následku, okolnostem, za nichž k nedostatku došlo, nebo vzhledem k chování tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny po zjištění nedostatku zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o uložení opatření k nápravě, bylo dosaženo. Nezahájí-li Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě, provede o tom záznam do spisu a věc odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.“. 176. Za § 95 se vkládají nové § 95a a 95b, které včetně nadpisů znějí: „§ 95a Navýšení solventnostního kapitálového požadavku (1) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně navýšit solventnostní kapitálový požadavek, pokud se její a) rizikový profil významně odchyluje od předpokladů použitých 1. k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce a Česká národní banka rozhodla o použití interního modelu podle § 77 a pojišťovna nebo zajišťovna tento interní model vyvíjí, nebo jestliže požadavek používat interní model není vhodný nebo byl neefektivní, 2. k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku vypočítanému prostřednictvím interního modelu nebo částečného interního modelu z důvodu nedostatečného zachycení některých kvantifikovatelných rizik a úprava modelu nevedla v přiměřené době k nápravě, nebo 3. ke stanovení vyrovnávací úpravy nebo koeficientu volatility, nebo b) řídicí a kontrolní systém významně odchyluje od parametrů podle § 7, přičemž tyto odchylky brání schopnosti pojišťovny nebo zajišťovny řádně identifikovat, měřit, sledovat, řídit a kontrolovat rizika, jimž je nebo by mohla být vystavena, a podávat o nich zprávy, a lze-li důvodně předpokládat, že by opatření k nápravě nevedlo v přiměřené době k odstranění nedostatků. (2) Navýšení solventnostního kapitálového požadavku podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 2 se vypočítá tak, aby tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna splňovala podmínky stanovené v § 74 odst. 2 a 3. Navýšení solventnostního kapitálového požadavku je přiměřené významnosti rizik vyplývajících z odchylek podle odstavce 1 písm. a) bodu 3 nebo z nedostatků podle odstavce 1 písm. b). (3) Česká národní banka průběžně, nejméně však jedenkrát ročně, kontroluje, zda trvají důvody pro navýšení solventnostního kapitálového požadavku podle odstavce 1, jinak toto navýšení zruší. V případě podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 a odstavce 1 písm. b) Česká národní banka uloží tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně opatření k nápravě s cílem odstranění nedostatků, které vedly k uložení navýšení solventnostního kapitálového požadavku. (4) Solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 odst. 2 včetně jeho navýšení podle odstavce 1 nahrazuje nedostatečný solventnostní kapitálový požadavek; avšak pro účely výpočtu rizikové přirážky podle § 54 odst. 3 se v solventnostním kapitálovém požadavku nezohlední jeho navýšení podle odstavce 1 písm. b). (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí obdobně pro navýšení solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu podle § 79b odst. 2. (6) Navýšení solventnostního kapitálového požadavku podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 se použije obdobně také v případě tuzemské pojišťovny a tuzemské pojišťovny postupující podle § 73 odst. 4. Pokud by v takovém případě navýšení solventnostního kapitálového požadavku vypočítaného na základě skupinového interního modelu nebylo přiměřené, může Česká národní banka požadovat výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce a uložit navýšení solventnostního kapitálového požadavku podle tohoto výpočtu. (7) Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí postup při rozhodování o uložení navýšení solventnostního kapitálového požadavku, podmínky a metody výpočtu tohoto navýšení a zrušení tohoto požadavku. § 95b Navýšení skupinového solventnostního kapitálového požadavku (1) Pokud rizikový profil skupiny není odpovídajícím způsobem zohledněn ve výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle § 90, nebo pokud se řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny významně odchyluje od parametrů podle § 92c, může Česká národní banka navýšit skupinový solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, která podléhá dohledu nad skupinou. (2) Při posuzování, zda skupinový solventnostní kapitálový požadavek zohledňuje rizikový profil skupiny a zda řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny odpovídá požadavkům podle tohoto zákona, zohlední Česká národní banka mimo skutečností podle § 95a odst. 1 také a) existenci obtížně kvantifikovatelných rizik na úrovni skupiny, která nebyla dostatečně zachycena standardním vzorcem nebo používaným skupinovým interním modelem, b) navýšení kapitálového požadavku ovládané nebo přidružené pojišťovny nebo zajišťovny nařízené jejím orgánem dohledu a c) významné odchylky rizikového profilu od předpokladů, na kterých je založena vyrovnávací úprava nebo koeficient volatility. (3) Pro navýšení skupinového solventnostního kapitálového požadavku se § 95a použije obdobně.“. 177. V § 96 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 178. V § 97 odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka může předběžným opatřením, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, nebo je-li obava, že by mohla být ohrožena splnitelnost jejích závazků, také a) tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně 1. zakázat uzavírat další pojistné nebo zajišťovací smlouvy a nerozšiřovat již převzaté závazky z pojištění nebo zajištění, 2. omezit nebo zakázat nakládat bez souhlasu České národní banky se svými aktivy, nebo 3. zakázat postupovat bez souhlasu České národní banky podle rozhodnutí statutárního orgánu, kontrolního orgánu, valné hromady nebo členské schůze, nebo b) pozastavit osobě podle § 7a odst. 1 výkon její činnosti.“. 179. V § 97 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka jako orgán dohledu hostitelského členského státu postupuje podle odstavce 1 písm. b) také v případě, pokud ji o uložení předběžného opatření požádá orgán dohledu domovského členského státu pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu, a to pro jím označená aktiva.“. 180. V § 98 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „schválení“ vkládá slovo „reálný“. 181. V § 98 odst. 1 písm. a) se slova „neplní požadavky stanovené“ nahrazují slovy „postupuje v rozporu s“. 182. V § 98 odst. 1 písmeno b) zní: „b) neplní solventnostní kapitálový požadavek, nebo existuje-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržován v následujících 3 měsících, nebo“. 183. V § 98 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „obsahovat“ vkládají slova „postupy a informace stanovené rozhodnutím České národní banky,“ a za slovo „nejméně“ se vkládá slovo „však“. 184. V § 98 odst. 2 písmeno c) zní: „c) přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51“. 185. V § 98 odst. 2 písm. d) se slova „ke krytí přijatých závazků a požadované míry solventnosti“ nahrazují slovy „k vyrovnání přijatých závazků a k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku“. 186. V § 98 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje písmeno f), které zní: „f) změny v rizikovém profilu a obchodní strategii, jsou-li navrhovány.“. 187. V § 98 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Pojišťovna nebo zajišťovna, u které nastane situace podle odstavce 1 písm. b), přijme v souladu s ozdravným plánem nezbytná opatření s cílem opětovného dosažení úrovně použitelného kapitálu určeného k plnění solventnostního kapitálového požadavku nebo ke změně svého rizikového profilu tak, aby byl do 6 měsíců ode dne, kdy zjistila nesplnění solventnostního kapitálového požadavku, tento požadavek splněn. Tuto lhůtu může Česká národní banka na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny podané elektronicky prodloužit až o 3 měsíce, v případě vyhlášení situace podle § 98b až o dobu nezbytně nutnou k obnovení plnění solventnostního kapitálového požadavku, nejvýše však o 7 let ode dne tohoto vyhlášení. (4) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 3 předloží každé 3 měsíce ode dne schválení ozdravného plánu České národní bance zprávu o vývoji finanční situace, v níž uvede přijatá opatření a jejich výsledky. Pokud není České národní bance prokázáno, že v daném mezidobí došlo ke změnám zajišťujícím opětovné obnovení plnění solventnostního kapitálového požadavku, zruší případnou prodlouženou lhůtu podle odstavce 3. Hrozí-li další zhoršení finanční situace pojišťovny nebo zajišťovny, Česká národní banka může postupovat také podle § 95 odst. 6 písm. b) a § 95 odst. 8. V takovém případě označí aktiva, jichž se má toto opatření k nápravě týkat.“. 188. V § 98 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 je povinna předložit České národní bance ke schválení ozdravný plán podle odstavce 2 do 2 měsíců poté, co zjistí, že nastaly skutečnosti podle odstavce 1 písm. b). (6) V případě neschválení ozdravného plánu je pojišťovna nebo zajišťovna povinna předložit České národní bance do jednoho měsíce ode dne, kdy jí Česká národní banka oznámila své výhrady, ke schválení upravený ozdravný plán. Pokud Česká národní banka ani tento upravený ozdravný plán neschválí, postupuje v závislosti na povaze a závažnosti zjištěných nedostatků podle § 95; je-li ohrožena splnitelnost závazků pojišťovny nebo zajišťovny, zahájí řízení o odnětí povolení podle § 116.“. 189. Za § 98 se vkládají nové § 98a a 98b, které včetně nadpisů znějí: „§ 98a Plán krátkodobého financování (1) Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně předložit jí ke schválení plán krátkodobého financování, jestliže zjistí, že není dodržován minimální kapitálový požadavek, nebo hrozí-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržován v následujících 3 měsících. (2) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 je povinna předložit České národní bance ke schválení plán krátkodobého financování do 1 měsíce poté, co zjistí, že nastaly skutečnosti podle odstavce 1. (3) Plán krátkodobého financování musí být reálný s cílem do 3 měsíců od zjištění skutečnosti podle odstavce 1 obnovit použitelný primární kapitál alespoň na úroveň minimálního kapitálového požadavku nebo snížit rizikový profil tak, aby bylo zajištěno dodržování minimálního kapitálového požadavku pojišťovnou nebo zajišťovnou podle odstavce 1. Pro obsah plánu krátkodobého financování se použije § 98 odst. 2 obdobně. (4) Je-li to nezbytné k zabezpečení splnitelnosti závazků pojišťovny nebo zajišťovny, může Česká národní banka postupovat také podle § 95 odst. 6 písm. b) a § 95 odst. 8. V takovém případě označí aktiva, jichž se má toto opatření k nápravě týkat. § 98b Žádost o vyhlášení mimořádně zhoršené situace (1) Česká národní banka může požádat Evropský orgán dohledu o vyhlášení mimořádně zhoršené situace, pokud je nepravděpodobné, že pojišťovny a zajišťovny představující významný podíl na trhu nebo v odvětví pojišťovnictví jako celek dosáhnou opětovného stanovení úrovně použitelného kapitálu určeného k plnění solventnostního kapitálového požadavku nebo změny svého rizikového profilu tak, aby byl plněn solventnostní kapitálový požadavek. Taková situace nastane, pokud je finanční situace těchto pojišťoven nebo zajišťoven nebo tohoto odvětví vážně nebo nepříznivě ovlivněna a) propadem hodnoty finančních nástrojů obchodovaných na finančních trzích, který je nepředvídatelný, prudký a strmý, b) prostředím trvale nízkých úrokových sazeb, nebo c) silným dopadem katastrofické události. (2) Česká národní banka v součinnosti s Evropským orgánem dohledu pravidelně vyhodnocuje trvání podmínek podle odstavce 1. Ukončení mimořádně zhoršené situace vyhlásí Evropský orgán dohledu v závislosti na těchto zjištěních, v součinnosti s Českou národní bankou.“. 190. V § 99 odst. 1 se věta první zrušuje. 191. V § 99 odst. 1 se slova „Nucenou správu v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně Česká národní banka zavede také, jestliže došlo“ nahrazují slovy „Česká národní banka může zavést v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně nucenou správu, je-li to nezbytné z důvodu ochrany práv pojistníků, pojištěných a oprávněných osob nebo v zájmu zachování její finanční stability, zejména došlo-li“ a za slovo „opatření“ se vkládají slova „k nápravě“. 192. V § 99 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Řízení o zavedení nucené správy lze zahájit vydáním rozhodnutí o zavedení nucené správy.“. 193. V § 99 odst. 2 se slova „, kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem, důvod zavedení nucené správy,“ nahrazují slovem „také“. 194. V § 99 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.“. 195. V § 99 odst. 4 písmeno a) zní: „a) přechází působnost jejích orgánů na správce, s výjimkou oprávnění podat rozklad nebo žalobu proti rozhodnutí České národní banky, kterým se zavádí nucená správa v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, rozhodnutí o zvýšení nebo snížení základního kapitálu nebo proti rozhodnutí o zrušení akciové společnosti nebo družstva; správce předloží tomu, kdo je oprávněn podat rozklad nebo žalobu, na jeho písemnou žádost v potřebném rozsahu kopie z dostupné dokumentace pojišťovny nebo zajišťovny a umožní pořizovat si z nich opisy a výpisy,“. 196. V § 99 odst. 7 se na konci textu písmene a) doplňují slova „anebo nabytím právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti“. 197. V § 99 odst. 7 písm. c) se slovo „prohlášením“ nahrazuje slovy „vydáním rozhodnutí o“. 198. V § 100 odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka jmenuje správce a jeho zástupce ze zvláštní části seznamu insolvenčních správců vedeného podle zákona o insolvenčních správcích.“. 199. V § 100 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 2 až 5. 200. V § 100 odst. 2 se slovo „fyzická“ zrušuje a slova „vykonávala činnost odpovědného pojistného matematika,“ nahrazují slovy „byla osobou s klíčovou funkcí“. 201. V § 100 se na konci odstavce 3 doplňuje věta druhá „Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny nuceného správce a jeho zástupce a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.“. 202. V § 100 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Přestane-li správce nebo jeho zástupce splňovat podmínky pro své jmenování, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku, která bez zbytečného odkladu jmenuje jiného správce nebo jeho zástupce.“. 203. V § 101 odst. 1 větě první se za slovo „obnovení“ vkládá slovo „finanční“. 204. V § 101 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 205. V § 101 odst. 2 větě první se slova „pro výkon“ zrušují. 206. V § 101 odst. 5 větě první se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „3 a 4“ a slovo „příslušným“ se zrušuje. 207. V § 102 odst. 1 větě první se slova „a předchozí opatření k nápravě uložená Českou národní bankou nevedla ke zlepšení její hospodářské situace“ nahrazují slovy „, anebo jestliže v její činnosti přetrvávají závažné nedostatky“. 208. V § 102 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka může v rozhodnutí o pozastavení oprávnění podle odstavce 1 určit dobu jeho trvání nebo podmínku, jejímž splněním omezení nebo povinnost stanovená v rozhodnutí zaniká.“. 209. V § 103 odst. 2 se slovo „postupu“ zrušuje. 210. V § 103 odst. 3 se slovo „uzavřených“ nahrazuje slovy „s pojistným rizikem nebo závazkem“ a slova „, nestanoví-li tento zákon jinak“ se zrušují. 211. V § 103 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Jde-li o převod pojistných smluv uzavřených s pojistným rizikem nebo závazkem na území a) České republiky, může být přebírající pojišťovnou pouze tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu působící na území České republiky v souladu s tímto zákonem a za podmínky zřízení pobočky na území České republiky také pojišťovna z třetího státu, b) jiného členského státu, je přebírající pojišťovnou pojišťovna podle § 105, nebo c) třetího státu, je přebírající pojišťovnou pojišťovna podle § 105a.“. 212. V § 104 odst. 1 větě druhé se slova „schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části“ nahrazují slovy „schválení návrhu převodu podle § 103 odst. 2 nebo žádosti podle § 103 odst. 3“. 213. V § 104 odst. 2 a 4 a v § 107 odst. 2 a 4 se slovo „postupu“ nahrazuje slovem „převodu“. 214. V § 104 odst. 2 písm. b) a v § 107 odst. 2 písm. b) se slovo „prostředků“ nahrazuje slovem „aktiv“. 215. V § 104 odst. 2 písm. c) a v § 107 odst. 2 písm. c) se slova „solventnosti nebo upravené míry solventnosti“ nahrazují slovy „solventnostního kapitálového požadavku podle § 73“. 216. V § 104 odst. 3 a v § 107 odst. 3 se slova „plnění závazků“ nahrazují slovy „vyrovnání závazků“. 217. V § 104 odst. 4 písmena a) až c) znějí: „a) informace a doklady prokazující, že po tomto převodu bude disponovat použitelným kapitálem k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73; jde-li o pojišťovnu, která se neřídí tímto zákonem, je takovým dokladem písemné potvrzení orgánu vykonávajícího dohled nad její činností o plnění obdobných solventnostních požadavků a splnění provozních předpokladů pro správu převáděného pojistného kmene nebo jeho části, b) přehled aktiv určených k vyrovnání závazků z převáděného pojistného kmene nebo jeho části a c) předpokládané změny v jejím hospodaření v důsledku převodu pojistného kmene nebo jeho části, včetně předpokládaného vývoje solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 v prvních 3 účetních obdobích po tomto převodu.“. 218. V § 104 odst. 5 se za slovo „uveřejní“ vkládají slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup a alespoň v jednom celostátně distribuovaném deníku“. 219. V § 104 odstavec 6 zní: „(6) Technické náležitosti návrhu převodu podle § 103 odst. 2 a žádosti podle § 103 odst. 3 a jejich formáty stanoví prováděcí právní předpis. Návrh převodu podle § 103 odst. 2 a žádost podle § 103 odst. 3 se podávají elektronicky.“. 220. § 105 včetně nadpisu zní: „§ 105 Převod pojistného kmene nebo jeho části v rámci členských států (1) Tuzemská pojišťovna může po schválení Českou národní bankou převést pojistný kmen nebo jeho část týkající se pojistných smluv s pojistným rizikem nebo závazkem na území jiného členského státu, na pojišťovnu z členského státu, která splňuje podmínky pro převod těchto smluv nebo na její pobočku zřízenou na území členského státu; to se použije i v případě pojišťovny z třetího státu, má-li svoji pobočku umístěnou na území jiného členského státu. (2) Česká národní banka ve lhůtě jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části podané elektronicky, pro jejíž obsah a postup v řízení se použijí § 103 a 104 přiměřeně, požádá o stanovisko k tomuto převodu orgán dohledu a) domovského členského státu přebírající pojišťovny, nejde-li o tuzemskou pojišťovnu, a b) členského státu, kde byla uzavřena pojistná smlouva, a také členského státu, ve kterém se nachází pobočka tuzemské pojišťovny, jde-li o pojistný kmen spravovaný touto pobočkou. (3) Česká národní banka schválí žádost tuzemské pojišťovny o tento převod do 30 dnů ode dne, kdy a) obdrží souhlasné stanovisko orgánu dohledu členského státu přebírající pojišťovny, a to za podmínky, že orgán dohledu domovského členského státu přebírající pojišťovny potvrdí, že po zohlednění převodu bude tato přebírající pojišťovna disponovat použitelným kapitálem k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73, a b) obdrží souhlasné stanovisko orgánu dohledu členského státu, kde byla uzavřena pojistná smlouva, nejpozději však poté, co marně uplynou 3 měsíce ode dne odeslání žádosti České národní banky o vyjádření stanoviska k převodu pojistného kmene nebo jeho části. (4) Česká národní banka žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud a) obdrží nesouhlasné stanovisko podle odstavce 3 písm. a) do 3 měsíců ode dne odeslání žádosti o stanovisko; neobdržení stanoviska v této lhůtě se považuje za mlčky vyjádřený souhlas, b) přebírající pojišťovna nesplňuje podmínky pro převod těchto smluv, nebo c) předávající pojišťovna by po převodu přestala splňovat solventnostní kapitálový požadavek podle § 73. (5) Převod pojistného kmene nebo jeho části, týkající se pojistných smluv s pojistným rizikem nebo závazkem na území České republiky uzavřených pojišťovnou z jiného členského státu tato pojišťovna předběžně konzultuje prostřednictvím orgánu dohledu domovského členského státu s Českou národní bankou; to se použije i pro převod pojistného kmene spravovaného pobočkou této pojišťovny. (6) Převod pojistného kmene nebo jeho části podle odstavce 1 tuzemská pojišťovna uveřejní v České republice a v členském státu závazku nebo v členském státu, kde je umístěno pojistné riziko, a to způsobem stanoveným právním předpisem tohoto členského státu. Převod pojistného kmene nebo jeho části podle odstavce 5 pojišťovna z jiného členského státu uveřejní způsobem podle § 104 odst. 5. (7) Byla-li Česká národní banka požádána o vyjádření svého stanoviska k převodu pojistného kmene nebo jeho části orgánem dohledu členského státu nebo orgánem dohledu třetího státu, vyjádří své stanovisko do 3 měsíců ode dne obdržení žádosti; nevyjádří-li se Česká národní banka v této lhůtě, považuje se to za souhlas s takovým převodem s výjimkou potvrzení o tom, že po zohlednění převodu bude přebírající tuzemská pojišťovna disponovat použitelným kapitálem k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73.“. 221. Za § 105 se vkládají nové § 105a a 105b, které včetně nadpisů znějí: „§ 105a Převod pojistného kmene nebo jeho části na pojišťovnu z třetího státu (1) Tuzemská pojišťovna může převést pojistný kmen nebo jeho část týkající se pojistných smluv s pojistným rizikem nebo závazkem na území třetího státu, na pojišťovnu z třetího státu nebo na její pobočku umístěnou na území třetího státu, kde se nachází pojistné riziko nebo závazek pouze po schválení tohoto postupu Českou národní bankou. Česká národní banka ve lhůtě jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části požádá o stanovisko k tomuto převodu orgán dohledu třetího státu sídla nebo pobočky přebírající pojišťovny. Pro obsah žádosti a postup v tomto řízení se použijí § 103 a 104 přiměřeně. (2) Česká národní banka schválí žádost tuzemské pojišťovny o tento převod do 30 dnů ode dne, kdy obdrží souhlasné stanovisko orgánu dohledu třetího státu přebírající pojišťovny, a to za podmínky, že orgán dohledu domovského členského státu přebírající pojišťovny potvrdí, že po zohlednění převodu bude tato přebírající pojišťovna splňovat podmínky solventnosti obdobné podmínkám stanoveným tímto zákonem. (3) Česká národní banka žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud a) obdrží nesouhlasné stanovisko podle odstavce 2 do 4 měsíců ode dne odeslání žádosti o stanovisko; neobdržení stanoviska v této lhůtě se považuje za mlčky vyjádřený souhlas, b) přebírající pojišťovna nesplňuje podmínky pro převod těchto smluv, nebo c) předávající pojišťovna by po převodu přestala splňovat solventnostní kapitálový požadavek podle § 73. § 105b Společné ustanovení (1) Dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části; smlouvy týkající se zprostředkování pojištění z převáděných pojistných smluv uzavřené předávající pojišťovnou se tímto dnem považují za smlouvy uzavřené přebírající pojišťovnou. (2) Jde-li o převod pojistného kmene nebo jeho části týkající se pojistných smluv spravovaných pobočkou pojišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky na pobočku pojišťovny z třetího státu zřízenou na území jiného členského státu, je kromě podmínek podle § 105 podmínkou schválení tohoto převodu Českou národní bankou dále to, že orgán dohledu členského státu přebírající pobočky ve lhůtě podle § 105 odst. 4 písm. a) potvrdí, že právo členského státu přebírající pobočky takový převod umožňuje a že s převodem souhlasí; neobdržení stanoviska v této lhůtě se považuje za souhlas. (3) Využívá-li pojišťovna z třetího státu, která je předávající nebo přebírající pojišťovnou, zvýhodnění podle § 35 a Česká národní banka není orgánem dohledu podle § 35 odst. 2, vyžádá si Česká národní banka stanovisko podle odstavce 2, § 105 odst. 3 písm. a) nebo podle § 105a odst. 2 orgánu dohledu podle § 35 odst. 2.“. 222. V § 106 odst. 2 se slovo „postupu“ zrušuje. 223. V § 106 odst. 3 se slova „, nestanoví-li tento zákon jinak“ zrušují. 224. V § 107 odst. 4 písmena a) až c) znějí: „a) informace a doklady prokazující, že po tomto převodu bude disponovat použitelným kapitálem k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73; jde-li o pojišťovnu nebo zajišťovnu, která se neřídí tímto zákonem, je takovým dokladem písemné potvrzení orgánu vykonávajícího dohled nad její činností o plnění obdobných solventnostních požadavků a splnění provozních předpokladů pro správu převáděného kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části, b) přehled aktiv určených k vyrovnání závazků z převáděného kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části a c) přehled předpokládaných změn v jejím hospodaření jako důsledek převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části, včetně předpokládaného vývoje solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 po převodu v prvních 3 účetních obdobích po tomto převodu.“. 225. V § 107 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Technické náležitosti návrhu převodu podle § 106 odst. 2 a žádosti podle § 106 odst. 3 a jejich formáty stanoví prováděcí právní předpis. Návrh převodu podle § 106 odst. 2 a žádost podle § 106 odst. 3 se podávají elektronicky.“. 226. § 108 včetně nadpisu zní: „§ 108 Převod kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části v rámci členských států (1) Tuzemská zajišťovna nebo tuzemská pojišťovna může po schválení Českou národní bankou převést kmen zajišťovacích smluv nebo jeho část, včetně smluv uzavřených na základě práva zakládat pobočky nebo svobody dočasně poskytovat služby, na zajišťovnu z jiného členského státu nebo na pojišťovnu z jiného členského státu oprávněnou provozovat zajišťovací činnost. Česká národní banka ve lhůtě jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti o schválení převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části požádá o stanovisko k tomuto převodu orgán dohledu domovského členského státu přebírající zajišťovny nebo pojišťovny. Pro obsah této žádosti se použijí § 106 a 107 přiměřeně. Česká národní banka žádost schválí, pokud tento orgán dohledu potvrdí, že po zohlednění převodu bude přebírající zajišťovna nebo pojišťovna disponovat použitelným kapitálem k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73. (2) Česká národní banka žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud a) obdrží nesouhlasné stanovisko podle odstavce 1 do 4 měsíců ode dne odeslání žádosti o stanovisko; neobdržení stanoviska v této lhůtě se považuje za mlčky vyjádřený souhlas, b) přebírající zajišťovna nebo pojišťovna nemá pro převzetí těchto smluv odpovídající rozsah povolení k činnosti, nebo c) předávající zajišťovna nebo pojišťovna by po převodu přestala splňovat solventnostní kapitálový požadavek podle § 73. (3) Byla-li Česká národní banka požádána o vyjádření svého stanoviska k převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části orgánem dohledu členského státu, vyjádří své stanovisko do 3 měsíců ode dne obdržení žádosti.“. 227. Za § 108 se vkládá nový § 108a, který včetně nadpisu zní: „§ 108a Převod kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části na zajišťovnu nebo pojišťovnu z třetího státu (1) Tuzemská zajišťovna nebo tuzemská pojišťovna může po schválení Českou národní bankou převést kmen zajišťovacích smluv nebo jeho část, včetně smluv uzavřených na základě práva zakládat pobočky nebo svobody dočasně poskytovat služby, na zajišťovnu z třetího státu nebo na pojišťovnu z třetího státu oprávněnou provozovat zajišťovací činnost, pokud je v tomto státě vykonáván dohled nad touto činností srovnatelný s dohledem podle tohoto zákona. Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíce ode dne obdržení žádosti o schválení převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části podané elektronicky požádá o stanovisko k tomuto převodu orgán dohledu domovského třetího státu přebírající zajišťovny nebo pojišťovny. Pro obsah této žádosti se použijí § 106 a 107 přiměřeně. Česká národní banka žádost schválí, pokud tento orgán dohledu potvrdí, že po zohlednění převodu bude přebírající zajišťovna nebo pojišťovna splňovat solventnostní požadavky stanovené právními předpisy tohoto třetího státu. (2) Česká národní banka žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud a) neobdrží stanovisko podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne odeslání žádosti o stanovisko, b) přebírající zajišťovna nesplňuje podmínky pro převod těchto smluv, nebo c) předávající zajišťovna nebo pojišťovna by po převodu přestala splňovat solventnostní kapitálový požadavek podle § 73. (3) Jde-li o převod kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části týkající se zajišťovacích smluv spravovaných pobočkou pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky na pobočku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území jiného členského státu, je mimo § 108 podmínkou schválení tohoto převodu Českou národní bankou, že orgán dohledu členského státu přebírající pobočky ve lhůtě podle odstavce 2 písm. a) potvrdí, že právo členského státu přebírající pobočky takový převod umožňuje a že s převodem souhlasí; neobdržení stanoviska v této lhůtě se považuje za souhlas.“. 228. Nadpis umístěný pod § 109 zní: „Informace o výkonu dohledu“. 229. V § 109 odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje a v závěrečné části ustanovení se slova „příslušné orgány“ nahrazují slovem „orgány“. 230. V § 109 odst. 1 se za písmeno e) vkládají písmena f) a g), která znějí: „f) omezení nakládat s aktivy, nebo g) odnětí vydaného povolení,“. 231. V § 109 odst. 2 se číslo „VIII“ nahrazuje číslem „IX“. 232. V § 109 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka uveřejňuje a aktualizuje způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné postupy, metody, kritéria a další obecné údaje a informace, které se týkají výkonu jejího dohledu podle § 86b a 86c a v souhrnné podobě statistické údaje o opatřeních k nápravě přijatých vůči dohlíženým pojišťovnám a zajišťovnám. Tyto informace uveřejňuje na jednotné elektronické adrese a v jednotném formátu, a to v rozsahu a lhůtách stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.“. 233. Za § 109 se vkládají nové § 109a až 109c, které včetně nadpisů znějí: „§ 109a Informace poskytované Evropskému orgánu dohledu (1) Česká národní banka sděluje Evropskému orgánu dohledu informace o pojišťovně nebo zajišťovně, které udělila nebo odejmula povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to do 30 dnů ode dne nabytí právní moci příslušného rozhodnutí. To se použije obdobně i v případě rozšíření již povolené pojišťovací nebo zajišťovací činnosti nebo v případě jejího částečného odejmutí. (2) Česká národní banka poskytuje Evropskému orgánu dohledu každoročně informace o průměrném navýšení kapitálového požadavku na jednu tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu a rozdělení tohoto navýšení Českou národní bankou v předchozím roce, měřeno jako procento solventnostního kapitálového požadavku, vypočteného samostatně, a to pro a) všechny pojišťovny a zajišťovny, b) pojišťovny provozující pojišťovací činnost podle odvětví životních pojištění, c) pojišťovny provozující pojišťovací činnost podle odvětví neživotních pojištění, d) pojišťovny se smíšenou činností a e) zajišťovny. (3) U každé informace podle odstavce 1 sdělí Česká národní banka také počet navýšení kapitálových požadavků podle jejich důvodů uvedených v § 95a odst. 1. (4) Česká národní banka informuje každoročně Evropský orgán dohledu o a) dostupnosti dlouhodobých záruk u pojistných produktů na tuzemském trhu a činnosti pojišťoven a zajišťoven jako dlouhodobých investorů na kapitálovém trhu, b) počtu pojišťoven a zajišťoven používajících vyrovnávací úpravu, koeficient volatility, rozšíření doby podle § 98 odst. 3 a podmodul akciového rizika zohledňující dlouhodobost závazků, c) vlivu použití vyrovnávací úpravy, koeficientu volatility, mechanismu symetrické úpravy parametrů podmodulu akciového rizika a použití a dopadu podmodulu akciového rizika zohledňujícího dlouhodobost závazků na finanční pozici pojišťoven a zajišťoven, a to jak na národní úrovni, tak i anonymně na úrovni pojišťovny nebo zajišťovny, d) dopadu vyrovnávací úpravy, koeficientu volatility, mechanismu symetrické úpravy parametrů podmodulu akciového rizika a použití a dopadu podmodulu akciového rizika zohledňujícího dlouhodobost plnění povinností vyplývajících ze závazků na investiční politiku pojišťoven a zajišťoven a zda neposkytují nadměrnou úlevu kapitálu, e) dopadu jakéhokoli prodloužení ozdravné doby podle § 98 odst. 3 na postup pojišťoven a zajišťoven při obnově úrovně požadovaného kapitálu určeného k plnění solventnostního kapitálového požadavku nebo při snížení rizikového profilu za účelem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem, f) počtu pojišťoven a zajišťoven a počtu skupin využívajících omezení z předkládání informací po jednotlivých položkách podle § 83b odst. 1 písm. b) a § 83b odst. 3 nebo § 92k odst. 1, spolu s výší jejich kapitálových požadavků, pojistného, technických rezerv a aktiv vyjádřenou jako procentní podíl na celkové výši kapitálových požadavků, pojistného, technických rezerv a aktiv všech tuzemských pojišťoven a zajišťoven nebo skupin podle § 87, g) postupu podle § 20 odst. 3, § 22 odst. 4 a § 110 odst. 4 a 5, h) povolení jí uděleném pojišťovně nebo zajišťovně ovládané osobou z třetího státu včetně pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu, která získá kvalifikovanou účast v pojišťovně nebo zajišťovně s povolením k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti udělené Českou národní bankou včetně struktury takové skupiny, i) překážkách a jiných problémech pojišťoven a zajišťoven s povolením k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti udělené Českou národní bankou při jejich usazování nebo výkonu činností ve třetích státech a j) fungování kolegia a případných problémech, je-li orgánem dohledu nad skupinou. (5) Informace podle odstavce 4 písm. g) až i) Česká národní banka současně zašle i Evropské komisi. Informace podle odstavce 4 písm. h) zašle také dohledovým orgánům ostatních členských států. § 109b Informace poskytované orgánům dohledu jiných členských států a centrálním bankám, měnovým orgánům, dozorovým orgánům nad platebním trhem a Evropské radě pro systémová rizika (1) Česká národní banka sděluje orgánům dohledu jiných členských států informace týkající se pojišťovnictví nebo na jejich vyžádání, jestliže tyto informace mají přímý vztah k jejich působnosti v pojišťovnictví a slouží pro účely a) kontroly plnění podmínek pro provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, b) ukládání sankcí, c) posouzení opravného prostředku ve správním řízení proti rozhodnutí orgánu dohledu, nebo d) soudního řízení. (2) Česká národní banka může sdělovat informace týkající se výkonu dohledu podle tohoto zákona dalším subjektům, pokud se tyto informace vztahují k výkonu jejich činnosti a jsou-li jimi a) centrální banky Evropského systému centrálních bank a jiné subjekty s působností podobnou měnovým orgánům, včetně informací sloužících k výkonu jejich měnové politiky a souvisejících operací, dohledu nad zúčtovacími systémy, systémy k vypořádání obchodů s cennými papíry a zabezpečení stability finančního systému, b) jiné správní orgány odpovědné za dohled nad platebními systémy, nebo c) Evropská rada pro systémová rizika. (3) Při mimořádné situaci sděluje Česká národní banka informace podle odstavce 2 písm. a) bez zbytečného odkladu. § 109c Poskytování informací Ministerstvu financí Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu v pojišťovnictví mimořádnou situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž důsledku by mohlo dojít k ohrožení finanční stability v České republice, informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti Ministerstvo financí a další ústřední orgány, do jejichž působnosti náleží příprava právních předpisů se vztahem k pojišťovnictví a finančním institucím.“. 234. V § 110 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Česká národní banka může při zjišťování nebo ověřování skutečností podle odstavce 1 vyžadovat od takové pojišťovny doklady, informace a nezbytná vysvětlení týkající se její činnosti na území České republiky a pojišťovna je povinna jí vyhovět.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 235. V § 110 odst. 4 větě první se slova „, přijatá příslušným“ nahrazují slovy „k nápravě uložená“, slovo „přijata“ se nahrazuje slovem „uložena“ a za slova „žádná opatření“ se vkládají slova „k nápravě“. 236. V § 110 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Česká národní banka může současně postoupit věc Evropskému orgánu dohledu se žádostí o součinnost.“. 237. V § 110 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a slova „a 2“ se nahrazují slovy „až 3“. 238. V § 111 odst. 1 větě první se za slovo „činnosti“ vkládají slova „na tomto území“. 239. V § 111 odst. 2 větě první se slova „učiněná příslušným“ nahrazují slovy „k nápravě uložená“. 240. V § 111 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Česká národní banka může současně postoupit věc Evropskému orgánu dohledu se žádostí o součinnost.“. 241. Za § 111 se vkládá nový § 111a, který včetně nadpisu zní: „§ 111a Dohled na místě v pobočce pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu (1) Česká národní banka může provést poté, co o tom informovala orgán dohledu domovského členského státu, zjišťování nebo ověřování skutečností podle § 110 odst. 1 a § 111 odst. 1 na místě v pobočce pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu zřízené na území České republiky. (2) Není-li jí takový výkon dohledu umožněn nebo je ztížen, může v přiměřené lhůtě věc postoupit Evropskému orgánu dohledu a požádat jej o součinnost. To se použije obdobně i při výkonu dohledu na místě u poskytovatele služby usazeného v České republice.“. 242. V § 112 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 31 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 243. V § 112 odst. 2 větách první a druhé se slovo „majetkem“ nahrazuje slovem „aktivy“. 244. V § 113 odst. 1 a v § 114 odst. 1 se za slovo „nápravě“ vkládají slova „za účelem odstranění“. 245. V § 113 odst. 2 písm. b) se slova „odpovědného pojistného matematika“ nahrazují slovy „osoby odpovědné za plnění požadavků podle § 7j“. 246. V § 113 odst. 2 písm. c) se slovo „jmenovaného“ nahrazuje slovem „ustanoveného“. 247. V § 113 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka může pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu nařídit a) změnu auditora provádějícího ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky; § 95 odst. 3 se v takovém případě použije obdobně, nebo b) navýšení technických rezerv na úroveň, která odpovídá výpočtu podle § 52 až 57, nebo změnu metody výpočtu těchto rezerv, jestliže zjistí, že při výpočtu technických rezerv nepostupovala podle těchto ustanovení.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 248. V § 113 odst. 4 se v úvodní části ustanovení slovo „hospodaření“ nahrazuje slovem „činnosti“. 249. V § 113 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo plánu krátkodobého financování“. 250. V § 113 odst. 4 písm. b) se slovo „uzemí“ nahrazuje slovem „území“. 251. V § 113 odst. 6 se slova „a 3“ nahrazují slovy „a 4“, číslo „97,“ se zrušuje a za číslo „98,“ se vkládá text „98a,“. 252. V § 113 odst. 7 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“ a za slovy „opatření k nápravě“ se vkládají slova „za účelem odstranění“. 253. V § 114 odst. 1 větě druhé se slovo „majetkem“ nahrazuje slovem „aktivy“, slovo „umístěným“ se nahrazuje slovem „umístěnými“ a za slovo „opatření“ se vkládají slova „k nápravě“. 254. V § 114 odst. 4 větě první se slovo „majetkem“ nahrazuje slovem „aktivy“ a ve větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 255. § 115 se včetně nadpisu zrušuje. 256. V § 116 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Česká národní banka odejme tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělila, jestliže a) je tato pojišťovna nebo zajišťovna předlužena; pojišťovna nebo zajišťovna je předlužena, pokud souhrn peněžního vyjádření jejích závazků převyšuje hodnotu jejího majetku; ocenění se provede v souladu s tímto zákonem a zákonem upravujícím účetnictví, b) uložené opatření k nápravě nevedlo k obnovení její platební schopnosti, c) získala povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na základě nepravdivě nebo neúplně uvedeného údaje rozhodného pro udělení tohoto povolení nebo takový údaj zatajila, d) její finanční situace nezaručuje trvalou splnitelnost jejích závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, e) nedodržela minimální kapitálový požadavek a nepředložila plán krátkodobého financování nebo nebyl takový plán Českou národní bankou schválen, f) přemístila svoje sídlo mimo území České republiky, g) nesplnila do 3 měsíců schválený plán krátkodobého financování, nebo h) o to pojišťovna nebo zajišťovna požádá. (2) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně odejmout povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělila, jestliže a) již nesplňuje některou z podmínek pro provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, b) opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, související s pojišťovací nebo zajišťovací činností, nebo opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou rozhodnutím České národní banky přijatým podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, c) do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nezahájila povolenou činnost, nebo d) neprovozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost déle než 6 měsíců.“. 257. V § 116 odst. 3 větě druhé se slova „To neplatí“ nahrazují slovy „To se nepoužije“ a slovo „g)“ se nahrazuje slovem „h)“. 258. V § 116 odst. 4 větě první se za slovo „zákonem“ vkládají slova „v rozsahu, v jakém se vztahuje k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, do vypořádání závazků z jí provozované pojišťovací a zajišťovací činnosti“. 259. V § 117 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a g)“ nahrazují slovy „, g) a h)“. 260. V § 117 odst. 3 se na konci textu věty první doplňuji slova „v rozsahu, v jakém se vztahuje k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, do vypořádání závazků z jí provozované pojišťovací a zajišťovací činnosti“. 261. V § 117 odst. 4 se slova „vyrozumí Česká národní banka příslušné“ nahrazují slovy „vyrozumí o tom“ a slova „, aby tyto orgány mohly přijmout příslušná opatření“ se zrušují. 262. V § 118 odstavec 1 zní: „(1) Z důvodů uvedených v § 116 a 117 může Česká národní banka svým rozhodnutím odejmout pojišťovně nebo zajišťovně i část povolené pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to k provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví, nebo k provozování zajišťovací činnosti pro životní nebo neživotní zajištění, pokud bylo zajišťovně nebo pojišťovně uděleno povolení k provozování obou typů zajišťovací činnosti současně; omezení činnosti podle § 116 odst. 4 a § 117 odst. 3 se v tomto případě vztahuje pouze na tu část činnosti, na kterou se vztahuje rozhodnutí o odnětí povolení.“. 263. V § 118 odst. 2 větě první se za slova „§ 116 odst. 1“ vkládají slova „a 2“ a ve větě druhé se za slova „odnětí povolení“ vkládají slova „nebo o změně jeho rozsahu“. 264. V § 118 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „a třetích států, ve kterých pojišťovna působí“. 265. V § 118 odst. 4 větě druhé se slova „Společně s těmito orgány dohledu přijme“ nahrazují slovy „Česká národní banka přijme ve spolupráci s těmito orgány dohledu“. 266. V § 118 odst. 4 větě třetí se slova „To platí“ nahrazují slovy „To se použije“. 267. V § 119 odst. 1 písmeno a) zní: „a) osoba, která podle § 7a odst. 4 navrhuje změnu v osobě člena statutárního orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, uvede nepravdivý údaj nebo zatají některou skutečnost orgánu pojišťovny nebo zajišťovny, který o této změně rozhoduje,“. 268. V § 119 odst. 1 písm. b) se za slova „že její“ vkládají slova „přímý nebo nepřímý“. 269. V § 119 odst. 1 písm. c) se slovo „aniž“ zrušuje a slovo „oznámí“ se nahrazuje slovem „neoznámí“. 270. V § 119 odst. 1 písm. d) se slova „podle § 8 odst. 1 a 2 nebo se dostala do střetu zájmů podle § 10,“ nahrazují slovy „důvěryhodnosti a v rozporu s § 7a odst. 3“ a slova „a současně České národní bance“ se zrušují. 271. V § 119 odst. 1 písm. e) se za slova „ke skupině“ vkládají slova „v rozporu s § 92k odst. 1 a 2“. 272. V § 119 odst. 1 písm. e) a v § 122 odst. 1 se slova „ve skupině“ nahrazují slovy „nad skupinou“. 273. V § 119 odst. 1 písmena f) a g) znějí: „f) osoba, která vykonává funkci správce nebo jeho zástupce, v rozporu s § 100 odst. 6 bezodkladně neinformuje Českou národní banku o tom, že přestala splňovat podmínky pro své jmenování, g) osoba, která vykonává funkci likvidátora, v rozporu s § 124 odst. 4 bezodkladně neinformuje Českou národní banku o tom, že přestala splňovat podmínky pro své jmenování,“. 274. V § 119 odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až j), která znějí: „h) osoba, která vykonává funkci likvidátora, v rozporu s § 124 odst. 3 nejedná s odbornou péčí, i) osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu postupuje v rozporu s § 86 odst. 6, j) osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo osoba náležící ke skupině znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu neposkytnutím součinnosti nebo nevyhověním výzvě dané podle tohoto zákona, nebo“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno k). 275. V § 119 odst. 1 písm. k) se slova „jako člen“ nahrazují slovem „člen“ a slovo „dozorčího“ se nahrazuje slovem „kontrolního“. 276. V § 119 odst. 2 se slova „až e)“ nahrazují slovy „až k)“ a slova „a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až h) pokutu do 50 000 Kč“ se zrušují. 277. Na konci nadpisu § 120 se doplňují slova „a podnikajících fyzických osob“. 278. V § 120 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „osoba“ vkládají slova „nebo podnikající fyzická osoba“. 279. V § 120 odst. 1 písmeno a) zní: „a) v žádosti podle § 13 odst. 5, § 19 odst. 1, § 32 odst. 4, § 34a odst. 2, § 35 odst. 2, § 36 odst. 5, § 40 odst. 1, § 47 odst. 2, § 48 odst. 4, § 49 odst. 1 až 3, § 50a odst. 2, § 54b odst. 1, § 64 odst. 1, § 69 odst. 2, § 77 odst. 4, § 90a odst. 1, § 91a odst. 2, § 92c odst. 6, § 92n odst. 1, § 103 odst. 3, § 105 odst. 1, § 105a odst. 1, § 106 odst. 3, § 108 odst. 1, § 108a odst. 1 nebo § 122 odst. 1 uvede nepravdivý údaj,“. 280. V § 120 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 281. V § 120 odst. 1 písmeno d) zní: „d) jako osoba, která podle § 7a odst. 4 navrhuje změnu v osobě člena statutárního orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, uvede nepravdivý údaj nebo zatají některou skutečnost orgánu pojišťovny nebo zajišťovny, který o této změně rozhoduje,“. 282. V § 120 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až j), která znějí: „e) jako osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu postupuje v rozporu s § 86 odst. 6, f) jako osoba náležející ke skupině v rozporu s § 92k odst. 1 a 2 nesplní povinnost poskytnout tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, která podle tohoto zákona podléhá výkonu dohledu nad skupinou, informace nezbytné pro výkon tohoto dohledu, nebo povinnost poskytnout obdobné informace České národní bance, g) jako osoba, která vykonává funkci likvidátora, v rozporu s § 124 odst. 4 bezodkladně neinformuje Českou národní banku o tom, že přestala splňovat podmínky pro své jmenování, h) jako osoba, která vykonává funkci likvidátora, v rozporu s § 124 odst. 3 nejedná s odbornou péčí, i) nesplní povinnost mlčenlivosti podle § 127, nebo j) jako osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo jako osoba náležející ke skupině znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu neposkytnutím součinnosti nebo nevyhověním výzvě dané podle tohoto zákona.“. 283. V § 120 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Pojišťovna nebo zajišťovna se dopustí správního deliktu tím, že a) provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozporu s povolením k provozování těchto činností uděleným Českou národní bankou, b) v rozporu s § 6 odst. 1 postupuje způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami, nebo ohrožuje svoji bezpečnost nebo stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených nebo jiným způsobem postupuje v rozporu s pravidly obezřetného řízení, c) v rozporu s § 7 nezavede a neudržuje účinný řídicí a kontrolní systém, d) v rozporu s § 7a nezajistí obsazení odpovídajícími osobami, e) v rozporu s § 7a odst. 2 a 3, § 23, 34a, 40, 82, 82a nebo 83 nesplní řádně informační povinnost nebo povinnost uveřejnit informace, f) nepředloží doklady a jiné materiály vyžádané Českou národní bankou podle § 82, 83 nebo 110, g) ve stanovené lhůtě nesplní některou z povinností podle § 95, 95a, 95b, 98, 98a, 110, 111 nebo 113, h) v rozporu s § 6 odst. 3 využívá ke zprostředkování pojištění nebo zajištění, anebo k činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí služeb osoby, která tuto činnost vykonává neoprávněně, i) postupuje v rozporu se schváleným ozdravným plánem nebo se schváleným plánem krátkodobého financování, j) nesplní ve lhůtě stanovené vykonatelným rozhodnutím České národní banky opatření k nápravě, nebo k) znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu neposkytnutím součinnosti nebo nevyhověním výzvě dané podle tohoto zákona. (3) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že a) postupuje v rozporu s § 59 odst. 2, nebo b) neposkytne zájemci o pojištění nebo pojistníkovi údaje podle tohoto zákona nebo občanského zákoníku anebo zákona upravujícího činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí týkající se pojištění.“. 284. V § 120 odst. 4 písm. a) se slova „do funkce osoby v jejím vedení osobu, které nebyl Českou národní bankou udělen souhlas“ nahrazují slovy „do klíčové funkce osobu, která není osobou způsobilou nebo důvěryhodnou“. 285. V § 120 odst. 4 písm. b) se slova „v jejím vedení“ nahrazují slovy „s klíčovou funkcí“ a slova „pro udělení souhlasu České národní banky s výkonem její funkce ve vedení“ nahrazují slovy „způsobilosti nebo důvěryhodnosti“. 286. V § 120 odstavec 5 zní: „(5) Za správní delikt podle odstavců 1 a 3 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavců 2 a 4 se uloží pokuta do 50 000 000 Kč.“. 287. V § 121 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Odpovědnost za správní delikt právnické osoby zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.“. 288. V § 121 odst. 6 se věta první zrušuje. 289. V § 121 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Před zahájením řízení o správním deliktu Česká národní banka předběžně posoudí čin, který zakládá podezření, že byl spáchán správní delikt. Dospěje-li Česká národní banka k závěru, že konkrétní skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán správní delikt a že jej spáchala určitá osoba, zahájí řízení o správním deliktu; od zahájení řízení však může upustit, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu, jeho následku, okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo vzhledem k chování pachatele po spáchání činu zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o správním deliktu, bylo dosaženo. Nezahájí-li Česká národní banka řízení o správním deliktu, provede o tom záznam do spisu a věc odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.“. 290. V § 122 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „na základě žádosti podané elektronicky“. 291. V § 122 odstavec 2 zní: „(2) Žádost podle odstavce 1 Česká národní banka schválí, pokud žadatel prokáže, že po přeměně bude tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna splňovat podmínky stanovené tímto zákonem a že nedojde k ohrožení práv účastníků pojištění nebo zajištění. Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění stanovených podmínek, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 292. V § 122 odst. 3 písm. b) se slova „nebo činnost s touto činností související“ zrušují. 293. V § 122 odstavec 4 zní: „(4) Přeměnu oznámí tuzemská pojišťovna svým pojistníkům nejpozději do jednoho měsíce po jejím schválení valnou hromadou nebo členskou schůzí družstva.“. 294. V § 122 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pro fúzi, rozdělení a převod jmění se použijí § 103 až 108a přiměřeně.“. 295. V § 123 odst. 2 se slova „, která vede seznam likvidátorů“ zrušují. 296. V § 123 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Rozklad podaný proti rozhodnutí České národní banky o jmenování nebo odvolání likvidátora tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nemá odkladný účinek.“. 297. V § 123 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhrady jeho hotových výdajů, uhradí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis. (4) Aktiva určená k vyrovnání závazků a aktiva ve výši minimálního kapitálového požadavku podle § 79 slouží přednostně pro vypořádání nároků vyplývajících z pojišťovací činnosti.“. 298. V § 123 odst. 6 větě druhé se slova „To platí“ nahrazují slovy „To se použije“. 299. V § 123 odst. 7 se za slovo „pojišťovací“ vkládají slova „nebo zajišťovací“. 300. V § 124 odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka jmenuje likvidátora ze zvláštní části seznamu insolvenčních správců vedeného podle zákona o insolvenčních správcích.“. 301. V § 124 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 2 a 3. 302. V § 124 odst. 2 se slova „odpovědným pojistným matematikem,“ nahrazují slovy „osobou s klíčovou funkcí“. 303. V § 124 odst. 3 se za slovo „Likvidátor“ vkládají slova „vykonává svoji činnost s odbornou péčí a“ a za slova „likvidátora a“ se vkládají slova „nejpozději do 31. března výroční zprávu o“. 304. V § 124 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Přestane-li likvidátor splňovat podmínky pro své jmenování, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku, která bez zbytečného odkladu jmenuje jiného likvidátora.“. 305. V § 126 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka může nakládat s informacemi podle odstavce 1 pouze pro plnění povinností podle tohoto zákona, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není jejich poskytnutí orgánu činnému v trestním řízení a pro potřeby správního nebo soudního řízení, a to za předpokladu, že se informace netýkají třetí osoby jednající s cílem obnovit finanční zdraví pojišťovny nebo zajišťovny.“. 306. V § 127 odst. 1 větě první se slovo „dozorčího“ nahrazuje slovem „kontrolního“ a slova „, pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí“ se zrušují. 307. V § 128 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo správním řízení vedeném ve věci správního deliktu“. 308. V § 128 odst. 1 se vkládají písmena m) a n), která znějí: „m) finančního arbitra v souvislosti s šetřením podle zákona upravujícího jeho působnost, nebo n) Ministerstva vnitra ve věcech týkajících se soukromého zdravotního pojištění cizinců,“. 309. V § 128 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „orgánu nebo úřadu podle písmen a) až j)“ nahrazují slovy „příslušného orgánu“. 310. V § 128 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „příslušnými orgány dohledu členských států“ nahrazují slovy „Českou národní bankou a orgány dohledu jiných členských států, orgány dohledu třetích států a také výměna informací mezi Českou národní bankou“. 311. V § 128 odst. 3 písmeno d) zní: „d) nezávislými znalci pojišťoven a zajišťoven provádějícími dohled nad těmito pojišťovnami a zajišťovnami a úřady odpovědnými za kontrolu těchto znalců při výkonu jejich činností,“. 312. V § 128 odst. 7 se za slovo „vyplývající“ vkládají slova „z tohoto zákona,“. 313. V § 129 odstavce 2 až 9 znějí: „(2) Je-li příčinou vzniku pojistné události z pojištění podle odstavce 1 dopravní nehoda, poskytne pojišťovně na její písemnou žádost údaje týkající se této nehody příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Policie České republiky, a to v rozsahu a za podmínek podle zákona upravujícího silniční provoz. (3) Pojišťovna využívá k plnění úkolů podle tohoto zákona údaje a) ze základního registru obyvatel, b) z informačního systému evidence obyvatel a c) z informačního systému cizinců. (4) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a d) adresa místa pobytu. (5) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) datum úmrtí, d) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu. (6) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) státní občanství, popřípadě více státních občanství, d) druh a adresa místa pobytu a e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu. (7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (8) Z údajů uvedených v odstavcích 4 až 6 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou v dané věci nezbytné. (9) Údaje podle odstavců 4 až 6 poskytuje příslušný orgán veřejné moci způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 314. Za § 129a se vkládají nové § 129b a 129c, které včetně nadpisů znějí: „§ 129b Sdílení informací (1) Za účelem prevence a odhalování pojistného podvodu a dalšího protiprávního jednání se pojišťovny vzájemně informují a sdílejí informace o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob a jeho zprostředkování, včetně informací o zmocněncích účastníků pojištění a dalších osobách zúčastněných na škodné nebo pojistné události, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou, zajišťovnou ani pojišťovacím zprostředkovatelem. (2) Ten, o kom se informace podle odstavce 1 vedou, má právo na požádání seznámit se bezplatně s údaji, které jsou o něm vedeny. (3) Pojišťovna přistupuje k získaným údajům jiné pojišťovny tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti. § 129c Částka vyjádřená v eurech (1) Částka vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období od 31. prosince do 30. prosince následujícího kalendářního roku přepočítává na částku v českých korunách kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro 31. říjen roku, v němž toto období začíná. (2) Změna částky vyjádřená v tomto zákoně v eurech se použije nejpozději dnem, ke kterému uplyne 12 měsíců ode dne jejího zveřejnění Evropskou komisí v Úředním věstníku Evropské unie.“. 315. V § 131 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2 se slovo „eur“ nahrazuje slovem „EUR“. 316. Za § 131 se vkládá nový § 131a, který včetně nadpisu zní: „§ 131a Zvláštní ustanovení k soupojištění v rámci členských států (1) Je-li soupojištěním kryto jedno nebo více velkých pojistných rizik nacházejících se na území členských států a jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2, pak a) částku technických rezerv stanoví jednotliví soupojistitelé podle pravidel určených jejich domovským členským státem, popřípadě podle obvyklé praxe v tomto státě, neexistují-li taková pravidla, b) úhrn technických rezerv je roven alespoň technickým rezervám stanoveným vedoucím soupojistitelem podle pravidel jeho domovského členského státu a c) v případě likvidace pojišťovny jsou závazky vyplývající z její účasti na soupojištění plněny stejně jako závazky z jí uzavřených pojistných smluv bez rozlišení státní příslušnosti pojistníků a jiných oprávněných osob. (2) Ustanovení odstavce 1 se použije, pokud a) je riziko kryto jedinou smlouvou za jediné souhrnné pojistné na totéž pojistné období 2 nebo více pojišťovnami, z nichž je alespoň jedna tuzemskou pojišťovnou, b) vedoucím soupojistilem je tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z jiného členského státu, c) se pro účely krytí rizika podle odstavce 1 na vedoucího soupojistitele pohlíží tak, jako kdyby byl pojišťovnou kryjící celé riziko, d) se alespoň jeden ze soupojistitelů účastní smlouvy prostřednictvím sídla nebo pobočky usazených v jiném členském státě než ve státě vedoucího soupojistitele a e) vedoucí soupojistitel stanoví podmínky pojištění, sazby pojistného a plní další povinnosti spojené s touto jeho funkcí. (3) Jsou-li splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, pak § 22 a § 23 odst. 2 se na tuzemskou pojišťovnu vztahují pouze tehdy, je-li vedoucím soupojistitelem. To se použije obdobně pro plnění jejích povinností vůči národní kanceláři pojistitelů a garančnímu fondu jiného členského státu a pro povinnost zřídit na území jiného členského státu škodního zástupce v případě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodu 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu. (4) Jsou-li současně splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, pak § 28 a 30 se na pojišťovnu z jiného členského státu vztahují pouze tehdy, je-li vedoucím soupojistitelem. To se použije obdobně pro plnění jejích povinností vůči České kanceláři pojistitelů podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. (5) Česká národní banka a) si vyměňuje s orgány dohledu členských států informace týkající se krytí rizik podle odstavce 1 a b) posuzuje v rámci spolupráce s Evropskou komisí a orgány dohledu podle písmene a) provádění soupojištění podle odstavce 1, zejména vyhodnocuje plnění povinností vedoucího soupojistitele a posuzuje oprávněnost krytí rizika prostřednictvím tohoto soupojištění. (6) Tuzemská pojišťovna, která se účastní soupojištění podle odstavce 1, je povinna shromažďovat, uchovávat a s ostatními soupojistiteli vzájemně sdílet statistické údaje týkající se rozsahu operací soupojištění v rámci Evropské unie, kterých se účastní, a vést seznam členských států, jichž se operace soupojištění týkají.“. 317. V nadpisu pod § 134 se slova „Komisi evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské komisi“. 318. V § 134 odst. 1 se slova „sděluje Komisi Evropských společenství“ nahrazují slovy „poskytuje Evropské komisi“ a slova „právních předpisů Evropských společenství“ se nahrazují slovy „předpisů Evropské unie“. 319. V § 134 odst. 2 se slova „Komisi Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské komisi“. 320. V § 134 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo financí sděluje Evropské komisi pojistná nebezpečí, na něž se vztahuje povinnost uzavřít pojištění včetně právních předpisů týkajících se tohoto pojištění a údajů, které musejí být uvedeny v osvědčení o uzavření pojistné smlouvy, pokud se vydání takového osvědčení vyžaduje.“. 321. V nadpisu části šesté se za slovo „ZMOCŇOVACÍ,“ vkládá slovo „ZÁVĚREČNÁ,“. 322. § 136 zní: „§ 136 (1) Česká národní banka vydá vyhlášku k provedení § 7b odst. 7, § 13 odst. 5, § 19 odst. 3, § 24 odst. 3, § 32 odst. 4, § 34a odst. 3, § 36 odst. 5, § 40 odst. 1, § 42 odst. 3, § 47 odst. 2, § 50a odst. 2, § 54b odst. 1 a 4, § 78 odst. 2, § 81 odst. 5, § 82 odst. 2, § 89c odst. 6, § 100 odst. 3, § 104 odst. 6, § 107 odst. 6, § 122 odst. 2 a § 123 odst. 3. (2) Česká národní banka vydá vyhlášku k provedení § 76 odst. 2, § 83 odst. 1 a 2, § 92k odst. 1, pokud k jejich provedení nebyl vydán přímo použitelný předpis Evropské unie. (3) Vzory formulářů žádostí podle tohoto zákona Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách.“. 323. Za § 136 se vkládá nový § 136a, který zní: „§ 136a (1) Pojišťovna a zajišťovna není povinna až do 31. prosince 2020 ve své zprávě o solventnostní a finanční situaci podle § 82 odst. 3 uveřejňovat samostatně informace týkající se navýšení kapitálového požadavku nebo dopadu specifických parametrů do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku. (2) Lhůty pro předkládání informací podle § 83 odst. 1 a 2 se pro následující období nahrazují těmito lhůtami: a) 20 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2016 a nejpozději 1. ledna 2017, b) 18 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2017 a nejpozději 1. ledna 2018, c) 16 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2018 a nejpozději 1. ledna 2019, d) 14 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2019 a nejpozději 1. ledna 2020, e) 8 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2016 a nejpozději 1. ledna 2017, f) 7 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2017 a nejpozději 1. ledna 2018, g) 6 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2018 a nejpozději 1. ledna 2019, a h) 5 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2019 a nejpozději 1. ledna 2020. (3) Lhůty pro uveřejňování informací podle § 82 odst. 6 se pro následující období nahrazují těmito lhůtami: a) 20 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2016 a nejpozději 1. ledna 2017, b) 18 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2017 a nejpozději 1. ledna 2018, c) 16 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2018 a nejpozději 1. ledna 2019, a d) 14 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2019 a nejpozději 1. ledna 2020. (4) Pro tuzemskou pojišťovnu a tuzemskou zajišťovnu, která podléhá dohledu nad skupinou, a pro pojišťovací holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu na úrovni skupiny se lhůty podle odstavců 2 a 3 pro účely předkládání informací podle § 92k prodlužují o 6 týdnů.“. 324. V příloze č. 1 části A bodu IV. se slova „odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující životní pojištění“ nahrazují slovy „odst. 3 písm. a) bodu iv) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES“. 325. V příloze č. 1 části A bodu VI. se slova „pojistně matematickém“ nahrazuje slovem „pojistněmatematickém“ a slovo „jimiž“ se nahrazuje slovem „kdy“. 326. V příloze č. 1 části A bodu VIII. se slova „odst. 2 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující životní pojištění“ nahrazují slovy „odst. 3 písm. b) bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES“. 327. V příloze č. 1 části B bodu 13 písm. a) se slovo „odpovědnost“ zrušuje. 328. V příloze č. 1 části B bodu 13 písm. b) a c) se slova „odpovědnost za škodu“ nahrazují slovy „za újmu“. 329. V příloze č. 2 bodu XIV. se slovo „škodu“ nahrazuje slovem „újmu“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pokud v den nabytí účinnosti tohoto zákona tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna splňuje požadovanou míru solventnosti podle § 76 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ale nemá primární kapitál použitelný ke krytí minimálního kapitálového požadavku podle § 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna tento požadavek splnit nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě nesplnění této povinnosti Česká národní banka postupuje podle § 116 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která používá pro výpočet kapitálového požadavku úplný nebo částečný interní model, je povinna do dne 31. prosince 2017 při výpočtu minimálního kapitálového požadavku uplatňovat procentní hodnoty podle § 79 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, výhradně na solventnostní kapitálový požadavek vypočítaný podle standardního vzorce. 3. Nucená správa zavedená podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do dne nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena, se dokončí podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Porušení povinnosti stanovené zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje a řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce vedené v souvislosti s tímto porušením se řídí zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Řízení o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků nebo o uložení pokuty, která byla zahájena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Řízení o udělení povolení a řízení o schválení nebo o udělení předchozího souhlasu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona požádala Českou národní banku o odnětí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti v celém rozsahu tohoto povolení nebo jí bylo do této doby takové povolení rozhodnutím České národní banky odňato, se řídí zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Pokud pojišťovna nebo zajišťovna podle bodu 7 nevstoupila do likvidace do dne 31. prosince 2018, řídí se ode dne 1. ledna 2019 zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Česká národní banka může rozhodnout o zkrácení doby podle bodu 8, pokud je to nezbytné k zabezpečení splnitelnosti závazků takové pojišťovny nebo zajišťovny. 10. Po dobu, po kterou se pojišťovna nebo zajišťovna podle bodu 7 řídí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nesmí uzavírat nové pojistné nebo zajišťovací smlouvy a rozšiřovat již převzaté závazky. 11. Body 7 až 10 se vztahují pouze na pojišťovnu nebo zajišťovnu, která a) není součástí skupiny, nebo je součástí takové skupiny, ve které všechny pojišťovny a zajišťovny do dne nabytí účinnosti tohoto zákona přestaly uzavírat pojistné nebo zajišťovací smlouvy, b) je v likvidaci a ze zprávy likvidátora o průběhu likvidace, její účetní závěrky ani z jiných výkazů a dokladů podle § 124 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předkládaných České národní bance nevyplývá nebezpečí ohrožení splnitelnosti jejích závazků, nebo c) požádala o odnětí povolení podle bodu 7. 12. Česká národní banka uveřejňuje seznam pojišťoven a zajišťoven podle bodu 7, který poskytuje dohledovým orgánům ostatních členských států. 13. Po dobu 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se do a) třídy 1 podle § 68 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahrnují položky primárního kapitálu, které 1. byly emitovány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, podle toho, který z těchto dnů nastane dříve, 2. lze podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahrnout do položek výpočtu disponibilní míry solventnosti, nejvýše však do 50 % požadované míry solventnosti, a 3. by podle § 68 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebyly zařazeny do třídy 1 nebo 2, a b) třídy 2 podle § 68 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahrnují položky primárního kapitálu, které 1. byly emitovány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, podle toho, který z těchto dnů nastane dříve, a 2. lze podle dosavadní právní úpravy zahrnout do položek výpočtu disponibilní míry solventnosti, nejvýše však do 25 % požadované míry solventnosti. 14. Požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie podle § 60 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které se týkají investování do obchodovatelných cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů založených na sekuritizaci úvěrů, se vztahují na pojišťovnu a zajišťovnu, která investuje do těchto nástrojů vydaných přede dnem 1. ledna 2011, pokud nové podkladové expozice byly přidány nebo nahrazeny po dni 31. prosince 2014. 15. Pokud tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu splňuje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona požadavky podle § 76 až 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nesplní solventnostní kapitálový požadavek podle tohoto zákona do dne 31. prosince 2016, předloží do konce měsíce ledna 2017 České národní bance k informaci zprávu o postupu k dosažení úrovně použitelného kapitálu k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo ke snížení svého rizikového profilu, aby zajistila soulad s tímto požadavkem nejpozději do dne 31. prosince 2017. Až do splnění tohoto požadavku předkládá každé 3 měsíce České národní bance zprávu o přijatých opatřeních a o postupu pro dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo ke snížení rizikového profilu za účelem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem. Pokud z této zprávy nebo z jiného zjištění České národní banky vyplývá, že situace nevede k dosažení daného souladu, přijme Česká národní banka opatření podle § 98 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 16. Má-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna i poslední osobu držící účast na úrovni Evropské unie podle § 88 odst. 5 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sídlo v České republice a tvoří-li tyto osoby část skupiny, která má podstatně odlišný rizikový profil od zbytku skupiny, může tato poslední osoba držící účast v České republice až do dne 31. března 2022 požádat Českou národní banku o odsouhlasení použití skupinového interního modelu podle § 90a zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vůči této části skupiny. 17. Body 13 až 15, 18 až 23 a § 136a odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí obdobně na úrovni skupiny podle § 87 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bod 15 také v případě, že pojišťovny a zajišťovny držící účast podle § 3 odst. 6 písm. d) zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo pojišťovny a zajišťovny ve skupině dodržují upravenou míru solventnosti podle § 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nedodržují skupinový solventnostní kapitálový požadavek podle § 89b zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 18. Pro závazky vyplývající z pojistných a zajišťovacích smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, mimo závazků vyplývajících ze smluv tímto dnem nebo později obnovených nebo prodloužených, a ke kterým byly vytvořeny technické rezervy podle § 65 odst. 4 a 5 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu po předchozím souhlasu České národní banky při stanovení bezrizikové výnosové křivky podle § 54a zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použít úpravu bezrizikové výnosové křivky, která se počítá pro každou měnu závazku jako rozdíl a) výše použité technické úrokové míry podle § 65 odst. 4 a 5 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platné ke dni 31. prosince 2015 a b) roční efektivní úrokové míry vyjádřené jednou diskontní sazbou, jejíž použití na portfolio závazků přípustných pro tuto úpravu vede k hodnotě, která je rovna hodnotě nejlepšího odhadu portfolia těchto závazků vypočtené v souladu s § 53 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 19. Pro rok 2016 činí úprava bezrizikové výnosové křivky 100 % rozdílu podle bodu 18 písm. a) a b). Na konci každého následujícího roku se úprava lineárně snižuje tak, aby ke dni 1. ledna 2032 dosáhla 0 %. Jestliže tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu využívá úpravu podle § 54c až 54d zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušná bezriziková výnosová křivka podle bodu 18 písm. b) zahrnuje i tuto úpravu. 20. Pokud tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu postupuje podle bodů 18 a 19, pak v případě závazků, na které se tento postup vztahuje, a) nepoužije § 54b zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, b) nezahrnuje tyto závazky do výpočtu úpravy podle § 54c a 54d zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, c) nepostupuje podle bodu 23 a d) ve své zprávě podle § 82 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede, že používá přechodné ustanovení pro bezrizikovou výnosovou křivku podle bodů 18 a 19, a kvantifikaci dopadu při neaplikování tohoto přechodného opatření na její finanční pozici. 21. Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona neplní výši technických rezerv podle § 52 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může po předchozím souhlasu České národní banky použít přechodné snížení technických rezerv. Toto snížení se použije na úrovni rizikově homogenních skupin podle § 56 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Snížení odpovídá rozdílu výše technických rezerv podle § 52 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, od kterých se odečte výše vymahatelných částek ze sjednaného zajištění včetně pohledávek za zajišťovacími účelovými osobami, a výše technických rezerv vypočtené podle dosavadní právní úpravy, od kterých se odečte výše vymahatelných částek ze sjednaného zajištění; pokud pojišťovna nebo zajišťovna postupuje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 54c a 54d zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, výše technických rezerv podle § 52 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vypočítá za použití koeficientu volatility k bezrizikové výnosové křivce. Pro rok 2016 je snížení rovno 100 % takto vypočteného rozdílu a na konci každého následujícího roku se snižuje tak, aby ke dni 1. ledna 2032 dosáhlo 0 %. 22. Česká národní banka může požadovat přepočítání částek podle bodu 21 každých 24 měsíců. Pokud se rizikový profil tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu podstatně změnil, může toto přepočítání požadovat i častěji. Výši odečitatelné částky může Česká národní banka upravit, jestliže by snížení podle bodu 21 mohlo vést k poklesu požadavků na finanční zdroje v porovnávání s požadavky podle § 51 až 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 23. Pokud tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu postupuje podle bodu 21, a) nepostupuje podle bodů 18 a 19, b) a jestliže by bez použití odpočtu nesplnila solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží České národní bance nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku zprávu s uvedením opatření, která byla v předcházejícím kalendářním roce přijata za účelem dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo snížení jejího rizikového profilu k obnovení souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a c) ve své zprávě podle § 82 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede, že používá přechodné ustanovení podle bodu 21, a kvantifikaci dopadu při neaplikování přechodného opatření na její finanční pozici. 24. Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, která postupuje podle bodů 18 až 23, informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku, že bez použití tohoto postupu by nesplňovala solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do 2 měsíců ode dne takového zjištění České národní bance předloží plán opatření směřujících k dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo ke snížení rizikového profilu s cílem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději k poslednímu dni přechodného období podle bodů 19 a 21, během kterého lze tento plán aktualizovat. 25. Pojišťovna a zajišťovna podle bodu 24 předloží České národní bance nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku zprávu s uvedením opatření, která byla v předcházejícím kalendářním roce přijata za účelem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději v poslední den přechodného období podle bodů 19 a 21. Česká národní banka svůj souhlas s použitím postupu podle bodů 18 až 23 zruší, pokud ze zprávy nebo jiných zjištění vyplývá, že dosažení souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem nejpozději k poslednímu dni přechodného období je nereálné. 26. Vlastní posuzování rizik a solventnosti podle § 7c odst. 1 písm. b) zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu provede jak bez, tak se zohledněním postupu podle bodů 18 až 23. Pokud Česká národní banka dojde k závěru, že se rizikový profil dané pojišťovny nebo zajišťovny významně odchyluje od předpokladů, na nichž jsou přechodná opatření podle bodů 18 až 23 založena, postupuje podle § 95a zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 27. Česká národní banka během přechodného období podle bodů 19 a 21 informuje každoročně Evropský orgán dohledu o a) počtu pojišťoven a zajišťoven používajících postup podle bodů 18 až 22, b) vlivu použití postupu podle bodů 18 až 22 na finanční pozici pojišťoven a zajišťoven, a to jak na národní úrovni, tak i anonymně na úrovni pojišťovny nebo zajišťovny, a c) případech, kdy pojišťovny nebo zajišťovny postupují podle bodů 18 až 22, a zda jsou v souladu s plány k dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo ke snížení rizikového profilu s cílem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem, a o výhledech na snížení závislosti na přechodných opatřeních podle bodu 24, včetně opatření podle bodu 25, která byla přijata nebo se očekává, že budou přijata pojišťovnami a zajišťovnami a Českou národní bankou, zohledňující regulatorní prostředí České republiky. Čl. III Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny. 2. Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví. 3. Vyhláška č. 359/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny. 4. Vyhláška č. 424/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny, ve znění vyhlášky č. 359/2010 Sb. 5. Vyhláška č. 326/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o živnostenském podnikání Čl. IV V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 285/2008 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 127/2014 Sb., se slova „a odpovědných pojistných matematiků12)“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů Čl. V V § 6 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 278/2009 Sb., odstavec 1 zní: „(1) Rezervou v pojišťovnictví, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, je technická rezerva s výjimkou jiné technické rezervy vytvořená podle právních předpisů upravujících účetnictví ve výši, ve které je zaúčtována podle těchto právních předpisů.“. Čl. VI Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi souvisejícími, se použije § 6 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o finančních konglomerátech Čl. VIII Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 91/2012 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb. a zákona č. 186/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 2 písm. b) se slova „požadované míry solventnosti“ nahrazují slovy „solventnostních kapitálových požadavků“. 2. V § 20 odst. 1 se slova „požadovanou míru solventnosti“ nahrazují slovy „solventnostní kapitálový požadavek“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění Čl. IX Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění zákona č. 248/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 260/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb. a zákona č. 205/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 10a odst. 3 se ve větě první slova „mají odborné vzdělání a praxi nezbytnou pro řízení instituce“ nahrazují slovem „způsobilé“. 2. V § 10a odst. 3 se ve větě třetí slova „, dosaženého odborného vzdělání a požadované praxe“ nahrazují slovy „a způsobilosti“. 3. V § 10d odst. 3 se věta druhá zrušuje. 4. V § 10d odst. 4 písm. b) se slova „odpovídají maximální technické úrokové míře stanovené Českou národní bankou podle zákona upravujícího pojišťovnictví“ nahrazují slovy „musí být stanoveny reálně“. 5. V § 10e odstavec 2 zní: „(2) Pro účely výpočtu minimální částky dodatečných aktiv podle odstavce 1 se použijí solventnostní pravidla podle § 10ga až 10gd.“. 6. Za § 10g se vkládají nové § 10ga až 10ge, které včetně nadpisů znějí: „Solventnostní pravidla § 10ga (1) Instituce se sídlem v České republice podle § 10e odst. 1 trvale udržuje disponibilní míru solventnosti nejméně ve výši požadované míry solventnosti, a to s ohledem na celý rozsah své činnosti. (2) Disponibilní míra solventnosti zahrnuje aktiva instituce se sídlem v České republice očištěná od všech předvídatelných závazků po odečtení položek nehmotného majetku včetně a) splaceného základního kapitálu, b) aktiv neurčených k vyrovnání přijatých závazků, c) zisku nebo ztráty po odečtení splatných dividend a d) rezervy zisku obsažené v rozvaze pro krytí případných ztrát, které nebyly určeny k rozdělení členům nebo oprávněným osobám. (3) Disponibilní míra solventnosti se snižuje o částku vlastních akcií přímo držených institucí se sídlem v České republice. (4) Dohledový orgán může na základě žádosti instituce se sídlem v České republice rozhodnout, že disponibilní míra solventnosti zahrnuje také a) rozdíl mezi nezillmerizovanou nebo částečně zillmerizovanou technickou rezervou a technickou rezervou zillmerizovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v pojistném, pokud se metoda zillmerizace nepoužívá, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v pojistném; takto vypočtená hodnota nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů mezi pojistnými částkami životních pojištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění a technickými rezervami pro všechna pojištění, pro která je metoda zillmerizace možná, přičemž rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv, b) skryté čisté rezervy vzniklé z ocenění aktiv, nemají-li výjimečnou povahu, nebo c) jednu polovinu nesplaceného základního kapitálu, pokud splacená část základního kapitálu dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu, a to až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle § 10gb, podle toho, která hodnota je nižší. (5) K žádosti podle odstavce 4 instituce se sídlem v České republice přiloží doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 4. § 10gb (1) Požadovaná míra solventnosti se rovná součtu položek a) 4 % technických rezerv vztahujících se k závazkům z provozovaného zaměstnaneckého penzijního pojištění, převzatému zajištění nebo postoupenému zajištění vynásobených poměrem celkových technických rezerv očištěných od zajistných cesí k hrubým celkovým technickým rezervám, nejméně však 85 % hodnoty za předchozí účetní období, a b) v případě pojistných smluv, u nichž riziková pojistná částka není záporné číslo, 0,3 % této pojistné částky vynásobené poměrem, který nesmí být nižší než 50 % za předchozí účetní období, celkové rizikové pojistné částky, kterou si instituce se sídlem v České republice ponechala k tíži, po odečtení zajistných cesí a retrocesí, k celkové rizikové pojistné částce včetně zajištění; pro krátkodobá pojištění pro případ smrti s pojistnou dobou nejvýše 3 roky se použije 0,1 % z uvedené pojistné částky a 0,15 % v případě pojistné doby delší než 3 roky, ale kratší než 5 let. (2) U operací umořování kapitálu podle části A bodu VI přílohy č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se požadovaná míra solventnosti rovná 4 % technických rezerv vypočtených podle odstavce 1 písm. a). (3) U operací podle bodu V přílohy č. 2 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se požadovaná míra solventnosti rovná 1 % aktiv. (4) U pojištění podle části A bodu III a u operací podle části A bodů VII a VIII přílohy č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se požadovaná míra solventnosti rovná součtu následujících položek a) v rozsahu, v jakém instituce se sídlem v České republice nese investiční riziko, podílu ve výši 4 % technických rezerv vypočtených podle odstavce 1 písm. a), b) v rozsahu, v jakém instituce se sídlem v České republice nenese investiční riziko, ale příděl zdrojů na náklady řízení je pevně stanoven na dobu delší než 5 let, podílu 1 % technických rezerv vypočtených podle odstavce 1 písm. a), c) v rozsahu, v jakém instituce se sídlem v České republice nenese investiční riziko a příděl zdrojů na náklady řízení není pevně stanoven na dobu delší než 5 let, částky odpovídající 25 % čistých správních nákladů v předchozím účetním období týkajících se této činnosti, a d) v rozsahu, v jakém instituce se sídlem v České republice kryje riziko smrti, podílu 0,3 % rizikové pojistné částky vypočtené podle odstavce 1 písm. b). § 10gc (1) U doplňkových pojištění podle části A bodu I písm. c) přílohy č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se požadovaná míra solventnosti stanoví na základě celoroční výše pojistného nebo příspěvků, nebo na základě průměrné výše pojistných plnění za poslední 3 účetní období. (2) Výše požadované míry solventnosti se rovná vyššímu z výsledků uvedených v odstavcích 3 a 4. (3) Základ pojistného se vypočítá s použitím vyšší částky z hrubého předepsaného pojistného nebo příspěvků a hrubého přijatého pojistného nebo příspěvků. K součtu splatného pojistného nebo příspěvků v přímém pojištění v předchozím účetním období, včetně plateb souvisejících s pojistným nebo příspěvky, se přičte celková částka přijatého zajistného v předchozím účetním období. Od tohoto součtu se odečte celková částka pojistného nebo příspěvků stornovaných v předchozím účetním období a celková částka daní a poplatků spojených s pojistným nebo s příspěvky zahrnutými do uvedeného součtu. Takto vypočítaná částka se rozdělí tak, aby první část činila 50 000 000 EUR a druhá zbytek, přičemž 18 % první části a 16 % druhé části se sečtou. Tento součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí 3 účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou nese instituce se sídlem v České republice, po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %. (4) Základ pojistného plnění se vypočítá tak, že se sečtou částky vyplacených pojistných plnění z přímého pojištění, bez odečtení pojistných plnění uhrazených zajišťovně nebo retrocesionáři, za období podle odstavce 1. K tomuto součtu se přičte částka pojistných plnění z převzatého zajištění nebo z retrocesí za stejné účetní období a částka rezerv na nevyplacená pojistná plnění vytvořená na konci předchozího účetního období jak pro přímé pojištění, tak pro převzaté zajištění. Od tohoto součtu se odečte částka příjmů z regresů během období uvedených v odstavci 1. Od zbývající částky se odečte částka rezerv na nevyřízené pojistné události vytvořená na počátku druhého účetního období předcházejícího poslednímu účetně uzavřenému účetnímu období jak z přímého pojištění, tak z převzatého zajištění. Jedna třetina takto získané částky se rozdělí tak, aby první část činila 35 000 000 EUR a druhá část zbytek, přičemž 26 % první části a 23 % druhé části se sečtou. Tento součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí 3 účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou nese instituce se sídlem v České republice, po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %. (5) Je-li požadovaná míra solventnosti vypočítaná podle odstavců 2 až 4 nižší než požadovaná míra solventnosti v předchozím roce, požadovaná míra solventnosti se rovná alespoň požadované míře solventnosti v předchozím roce vynásobené poměrem částky technických rezerv na nevyřízené pojistné události na konci předchozího účetního období a částky technických rezerv na nevyřízení pojistné události na počátku předchozího účetního období. V těchto výpočtech se technické rezervy vypočítají bez zohlednění zajištění, poměr však nesmí být vyšší než 1. § 10gd Garanční fond (1) Jedna třetina požadované míry solventnosti podle § 10gb a 10gc představuje garanční fond. Tento fond se skládá z položek podle § 10ga odst. 2, se souhlasem dohledového orgánu také z položek podle § 10ga odst. 4 písm. b). (2) Garanční fond nesmí být nižší než 3 000 000 EUR. (3) Částka podle odstavce 2 podléhá přezkumu s ohledem na změny evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem. Změna částky vyjádřená v tomto zákoně v eurech se použije nejpozději dnem, ke kterému uplyne 12 měsíců ode dne jejího zveřejnění Evropskou komisí v Úředním věstníku Evropské unie. § 10ge Přepočet částek Částka vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období ode dne 31. prosince do dne 30. prosince následujícího kalendářního roku přepočítává na částku v českých korunách kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu roku, v němž toto období začíná.“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 303/2016 Sb.	Vyhláška č. 303/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 346/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění vojáků Vyhlášeno 21. 9. 2016, datum účinnosti 21. 9. 2016, částka 117/2016 Aktuální znění od 21. 9. 2016 303 VYHLÁŠKA ze dne 12. září 2016, kterou se mění vyhláška č. 346/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění vojáků Ministerstvo obrany stanoví podle § 119 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 332/2014 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 346/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění vojáků, se mění takto: 1. V příloze č. 1 se v položce 1.3 za slovo „hluboká“ vkládá text „á 1 cm“. 2. V příloze č. 1 položka 1.8 zní: „ 1.8\| Poranění sliznic do 10 cm2\| 4 ---\|---\|--- za každých dalších 10 cm2 připočítat 2 body “. 3. V příloze č. 1 položky 1.10 a 1.11 znějí: „ 1.10\| Pohmoždění kůže, podkoží a svalu obličeje, v okolí kloubů nebo okolí genitálu podle rozsahu a lokalizace postižené části\| za jedno pohmožděné místo 10 – 20 bodů ---\|---\|--- 1.11\| Pohmoždění kůže, podkoží a svalu různých jiných částí těla podle rozsahu a lokalizace postižené části\| za jedno pohmožděné místo 5 – 20 bodů “. 4. V příloze č. 1 položka 1.15 zní: „ 1.15\| Oděrky povrchní i hluboké do ztráty kůže do 100 cm2\| 2 – 4 ---\|---\|--- za každých dalších 100 cm2 připočítat 2 body u oděrek povrchových a 4 body u oděrek hlubokých “. 5. V příloze č. 1 položka 7.41 zní: „ 7.41\| Mnohočetné zlomeniny obratlů krční páteře\| součet bodů příslušných položek z položek 7.25 až 7.40, nejvýše však 500 bodů ---\|---\|--- “. Čl. II Přechodné ustanovení Pokud byly bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobeny přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle vyhlášky č. 346/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: MgA. Stropnický v. r.
Zákon č. 302/2016 Sb.	Zákon č. 302/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 21. 9. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 117/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o bankách * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o střetu zájmů * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2020 302 ZÁKON ze dne 24. srpna 2016, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích Čl. I Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 98/2001 Sb., zákona č. 104/2001 Sb., zákona č. 170/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 556/2004 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 345/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 3 písmeno a) zní: „a) ve spolcích,“. Poznámka pod čarou č. 1b se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. V § 6 odst. 2 písm. b) bodě 7 se slova „právní úkony“ nahrazují slovy „právní jednání“. 3. V § 6 odst. 2 písm. b) bodě 9 se číslo „18“ nahrazuje číslem „19h“. 4. V § 6 odst. 2 písm. b) bodě 10 se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 5. V § 11 se odstavec 3 zrušuje. 6. V § 12 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem, naloží s ním likvidátor způsobem určeným ve stanovách [§ 6 odst. 2 písm. b) bod 10].“. 7. V § 12 se odstavce 4 a 5 zrušují. 8. V § 13 odst. 1 písm. a) se slova „občanské sdružení“ nahrazují slovem „spolek“. 9. V § 13 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 10. V § 13 odst. 2 se slova „a písm. b)“ zrušují. 11. V § 13 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 12. V § 13 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Zrušují-li se strana a hnutí dobrovolným rozpuštěním, je orgán, který o rozpuštění rozhodl, povinen současně jmenovat likvidátora.“. 13. V § 14 odst. 1 se slova „až 19“ nahrazují slovy „, 17a, 17b, 18 a 19h“. 14. V § 14 odst. 3 se slova „18 odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „19h odst. 1“. 15. V § 15 odst. 2 se za slovo „Senátu“ vkládají slova „, Evropského parlamentu“ a za slovo „celků“ se vkládají slova „nebo volby prezidenta republiky“. 16. V § 17 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 7, které znějí: „(4) Strana a hnutí mohou založit nebo být členem jednoho politického institutu; politickým institutem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkumná, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnost v oblasti a) rozvoje demokracie, právního státu, pluralismu a ochrany základních lidských práv, b) rozvoje občanské společnosti a společenské soudržnosti, c) podpory aktivní účasti občanů na veřejném životě, d) zlepšení kvality politické kultury a veřejné diskuse, nebo e) přispívání k mezinárodnímu porozumění a spolupráci. (5) Politický institut musí způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejňovat veškeré výsledky své činnosti podle odstavce 4, jejichž povaha to umožňuje. (6) Politický institut nesmí vykonávat činnost školy nebo školského zařízení podle školského zákona ani působit jako vysoká škola podle zákona o vysokých školách. (7) Příspěvek na podporu činnosti politického institutu lze poskytnout, má-li politický institut zapsaný status veřejné prospěšnosti. Příspěvek na podporu činnosti politického institutu nelze použít na financování volební kampaně strany nebo hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 8 až 10. 17. V § 17 odst. 8 písm. d) se slova „a dědictví“ nahrazují slovy „, dědictví a bezúplatná plnění“. 18. V § 17 odst. 8 písm. e) se slova „a prodeje“ nahrazují slovy „, pachtu a zcizení“. 19. V § 17 odst. 8 písmeno i) zní: „i) zápůjčky a úvěry poskytnuté bankou, platební institucí nebo institucí elektronických peněz nebo pobočkou zahraniční banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz na území České republiky,“. 20. V § 17 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na podporu činnosti politického institutu.“. 21. V § 17 se na konci odstavce 9 doplňují věty „Účetní závěrky stran a hnutí musejí být ověřeny auditorem podle zákona o auditorech. Auditora určí statutární orgán strany nebo hnutí; téhož auditora lze určit opakovaně nejvýše 5 po sobě následujících kalendářních let.“. 22. V § 17 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Účetní závěrka obchodní korporace založené stranou nebo hnutím nebo obchodní korporace, na níž se strana nebo hnutí účastní jako společník nebo člen, musí být ověřena auditorem podle zákona o auditorech. Téhož auditora pro ověření účetní závěrky podle věty první lze určit nejvýše 5 po sobě následujících kalendářních let.“. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 11. 23. Za § 17 se vkládají nové § 17a a 17b, které včetně poznámky pod čarou č. 6 znějí: „§ 17a (1) Strany a hnutí a politické instituty používají ke své činnosti pouze finanční prostředky vedené na účtech u banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz nebo u pobočky zahraniční banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz na území České republiky. To neplatí, jde-li o výdaje nepřevyšující částku 5 000 Kč; tyto výdaje lze hradit v hotovosti. (2) Strany a hnutí a politické instituty vedou oddělené účty pro a) příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění, b) plnění vyplývající z pracovněprávního vztahu ke straně a hnutí a politickému institutu, c) financování volebních kampaní za podmínek stanovených volebními zákony, d) ostatní příjmy a výdaje. (3) Finanční prostředky podle odstavce 2 písm. a) vedou strany a hnutí a politické instituty na zvláštním účtu umožňujícím bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na těchto účtech (dále jen „zvláštní účet“). (4) Strany a hnutí a politické instituty sdělí Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“) bez zbytečného odkladu číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu6), na němž vedou finanční prostředky podle odstavce 2 písm. d); na základě výzvy Úřadu pak číslo nebo jiný identifikátor účtu, na němž vedou finanční prostředky podle odstavce 2 písm. b). § 17b Zvláštní účet (1) V platebním příkaze, jímž strana a hnutí a politický institut nebo jiná osoba žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, musí být uveden účel platební transakce. (2) Poskytovatel platebních služeb, u něhož je veden zvláštní účet strany, hnutí nebo politického institutu, je povinen umožnit třetím osobám nahlížet do historie platebních transakcí zpětně za období posledních 3 let. (3) Adresu internetové stránky, na které je zpřístupněn přehled platebních transakcí na zvláštním účtu, oznámí strany a hnutí a politické instituty Úřadu, který adresu zveřejní na svých internetových stránkách. 6) § 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.“. 24. § 18 včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „§ 18 (1) Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění a) od státu, nestanoví-li tento zákon jinak, b) od příspěvkové organizace, c) od obce, městské části, městského obvodu a kraje, d) od dobrovolného svazku obcí, e) od státního podniku a právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i od osoby, na jejímž řízení a kontrole se podílí stát; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %, f) od právnické osoby s majetkovou účastí kraje, obce, městské části nebo městského obvodu; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %, g) od obecně prospěšné společnosti, politického institutu a ústavu, h) z majetku svěřenského fondu, i) od jiné právnické osoby, stanoví-li tak jiný právní předpis, j) od zahraniční právnické osoby s výjimkou politické strany a fundace zřízené k veřejně prospěšné činnosti, k) od fyzické osoby, která není státním občanem České republiky; to neplatí, jedná-li se o osobu, která má právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu. (2) Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, pokud by součet všech peněžitých darů, popřípadě peněžních částek odpovídajících obvyklé ceně7) daru nebo jiného bezúplatného plnění přijatých od jedné a téže osoby přesáhl v jednom kalendářním roce částku 3 000 000 Kč. Za jednu a tutéž osobu se považuje i právnická osoba, která je ve vztahu k osobě podle věty první osobou ovládající nebo ovládanou. Je-li dárce nebo poskytovatel jiného bezúplatného plnění členem strany nebo hnutí, považuje se za dar nebo jiné bezúplatné plnění i členský příspěvek v částce přesahující výši 50 000 Kč. (3) Získají-li strany a hnutí dar nebo jiné bezúplatné plnění v rozporu s tímto zákonem, jsou povinny vrátit jej dárci, a to nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě peněžní částku odpovídající peněžitému daru nebo jinému bezúplatnému plnění nebo obvyklé ceně7) věcného daru nebo jiného bezúplatného plnění do státního rozpočtu. Jedná-li se o peněžitý dar nebo jiné bezúplatné plnění, jsou strany a hnutí povinny vrátit jej včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení. (4) Každý dárce musí být identifikován údaji podle § 19h odst. 1 písm. h). (5) Dar nebo jiné bezúplatné plnění, jehož výše nebo obvyklá cena přesahuje částku 1 000 Kč, může strana nebo hnutí přijmout pouze na základě písemné smlouvy. 7) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.“. 25. Nad § 19 se vkládá skupinový nadpis, který zní: „Úřad“. 26. § 19 zní: „§ 19 (1) Zřizuje se Úřad se sídlem v Brně jako ústřední správní úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí v zákonem stanoveném rozsahu. Úřad je účetní jednotkou. (2) Úřad je nezávislý orgán; ve své činnosti se řídí pouze zákony a jinými právními předpisy. (3) Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona.“. 27. § 19a včetně poznámky pod čarou č. 8 zní: „§ 19a (1) Úřad tvoří předseda Úřadu, 4 členové Úřadu a další zaměstnanci státu v něm zařazení. Předseda Úřadu a členové Úřadu jsou zaměstnanci státu zařazení v Úřadu. (2) Předsedovi Úřadu přísluší plat jako předsedovi výboru Poslanecké sněmovny8). (3) Členovi Úřadu přísluší plat jako místopředsedovi výboru Poslanecké sněmovny8). 8) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.“. 28. Za § 19a se vkládají nové § 19b až 19m, které znějí: „§ 19b (1) Předseda Úřadu a) stojí v čele Úřadu a řídí jeho činnost; považuje se za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě, b) schvaluje 1. organizační strukturu Úřadu, 2. plán činnosti Úřadu, 3. zprávu o činnosti Úřadu za příslušný kalendářní rok. (2) Předseda Úřadu určí jednoho ze členů Úřadu, který jej zastupuje v plném rozsahu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy není funkce předsedy obsazena. (3) Člen Úřadu zastupuje předsedu Úřadu též v případě, kdy je tím předsedou Úřadu pověřen. § 19c (1) Předsedu Úřadu jmenuje a odvolává prezident republiky. Předsedu Úřadu jmenuje prezident republiky ze dvou kandidátů, z nichž jednoho navrhuje Poslanecká sněmovna a jednoho navrhuje Senát. (2) Předseda Úřadu je jmenován na dobu 6 let a nemůže být jmenován na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. (3) Předsedou Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která a) je státním občanem České republiky, b) je plně svéprávná, c) je bezúhonná, d) splňuje předpoklady pro výkon funkce ve státních orgánech podle zákona o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí ve státních orgánech, e) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu a f) nebyla v posledních 3 letech předcházejících jmenování do funkce členem strany nebo hnutí ani nevykonávala v tomto období funkci poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy. (4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, která byla pravomocně odsouzena pro a) trestný čin spáchaný úmyslně, nebo b) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem veřejné správy. (5) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce prezidenta republiky, člena vlády, prezidenta, viceprezidenta nebo člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, soudce, státního zástupce, jakákoli jiná funkce ve veřejné správě a členství ve straně nebo hnutí. (6) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci a vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost Úřadu nebo neohrožuje důvěru v jeho nezávislost a nestrannost. § 19d (1) Funkce předsedy Úřadu zaniká a) uplynutím funkčního období, b) dnem následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce prezidentu republiky, c) dnem následujícím po dni doručení písemného odvolání z funkce, d) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl předseda Úřadu odsouzen pro trestný čin stanovený v § 19c odst. 4, e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byla svéprávnost předsedy Úřadu omezena. (2) Prezident republiky odvolá předsedu Úřadu z funkce, pokud přestane splňovat některou z podmínek pro jmenování stanovenou v § 19c odst. 3 písm. a), d) nebo e) nebo v § 19c odst. 5 nebo 6. § 19e (1) Členy Úřadu jmenuje z kandidátů zvolených Senátem podle odstavce 2 prezident republiky na dobu 6 let; člen Úřadu může být jmenován i opakovaně. (2) Kandidáty na členy Úřadu navrhují Senátu prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, Poslanecká sněmovna a jednotliví senátoři. Z kandidátů navržených prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu zvolí Senát jednoho kandidáta na člena Úřadu. Další dva kandidáty na člena Úřadu zvolí Senát z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou a jednoho kandidáta na člena Úřadu zvolí Senát z kandidátů navržených jednotlivými senátory. (3) Členem Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která a) je státním občanem České republiky, b) je plně svéprávná, c) je bezúhonná, d) splňuje předpoklady pro výkon funkce ve státních orgánech podle zákona o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí ve státních orgánech, e) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu a f) nebyla v posledních 2 letech předcházejících jmenování do funkce členem strany nebo hnutí ani nevykonávala v tomto období funkci poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy. (4) Pro člena Úřadu se použijí ustanovení § 19c odst. 4, 5 a 6 a § 19d obdobně. § 19f Úřad a) vykonává dohled nad hospodařením stran a hnutí a politických institutů podle tohoto zákona, b) zpracovává a uveřejňuje na svých internetových stránkách zprávu o své činnosti za příslušný kalendářní rok, c) uveřejňuje na svých internetových stránkách úplné výroční finanční zprávy stran a hnutí a poznatky, které z jeho činnosti vyplynuly, d) sděluje Ministerstvu financí do 31. května příslušného kalendářního roku, zda mu výroční finanční zpráva strany a hnutí za předcházející rok byla předložena a zda je podle jeho zjištění úplná; Úřad sděluje Ministerstvu financí v uvedené lhůtě rovněž to, že výroční finanční zpráva nebyla předložena nebo není úplná, e) sděluje Ministerstvu financí výsledek posouzení výroční finanční zprávy předložené dodatečně podle § 19h odst. 3 nebo předložené na výzvu k doplnění nebo odstranění nedostatků podle § 19h odst. 5, a to neprodleně, nejpozději však do 10 dnů ode dne, kdy tuto výroční finanční zprávu obdržel, f) projednává správní delikty a ukládá sankce, g) vykonává působnost stanovenou jiným právním předpisem v oblasti financování volebních kampaní, h) vykonává působnost stanovenou jiným právním předpisem. § 19g (1) Úřad vykonává dohled podle tohoto zákona zkoumáním výročních finančních zpráv předkládaných stranami a hnutími nebo vlastní kontrolou hospodaření stran a hnutí. Úřad má při výkonu dohledu právo seznamovat se se všemi údaji týkajícími se hospodaření stran a hnutí. Strana nebo hnutí poskytne Úřadu součinnost v souladu s kontrolním řádem. (2) Dohledovou činnost vykonává předseda Úřadu, členové Úřadu a pověření zaměstnanci Úřadu. Při jejím výkonu se prokazují průkazem. (3) Vzor průkazu stanoví Úřad vyhláškou. § 19h (1) Strany a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Úřadu výroční finanční zprávu, která zahrnuje a) účetní závěrku podle zákona o účetnictví3), b) zprávu auditora o ověření účetní závěrky s výrokem bez výhrad, c) přehled o celkových příjmech v členění podle § 17 odst. 8, k němuž strany a hnutí připojí: 1. přehled obchodních společností nebo družstev, v nichž strana nebo hnutí mají podíl s uvedením výše tohoto podílu, 2. přehled úvěrů, zápůjček a jiných dluhů s uvedením výše a jejich podmínek včetně termínu splatnosti, jména, příjmení a data narození; je-li poskytovatelem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo, d) přehled o mzdových výdajích stranou nebo hnutím vyplácených osob s uvedením počtu těchto osob a druhu vykonávané práce, e) přehled o celkových výdajích na daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, f) výdaje na volby členěné podle jednotlivých druhů voleb, kterých se strana a hnutí zúčastnily v daném kalendářním roce, g) přehled o dárcích a jejich darech s uvedením výše peněžitého daru a obvyklé ceny7) nepeněžitého daru, jména, příjmení a data narození; je-li dárcem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo, h) přehled poskytnutých ostatních bezúplatných plnění, jejichž obvyklá cena7) převyšuje částku 50 000 Kč, s uvedením jména, příjmení a data narození; je-li poskytovatelem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo, i) přehled o hodnotě majetku získaného dědictvím nebo odkazem; pokud hodnota získaného majetku přesahuje 50 000 Kč, uvede se jméno, příjmení, datum narození a datum úmrtí a obec místa posledního pobytu zůstavitele, j) přehled o členech, jejichž členský příspěvek za kalendářní rok je vyšší než 50 000 Kč, s uvedením jejich jména, příjmení, data narození, obce místa pobytu a celkové výše členského příspěvku, k) název a sídlo politického institutu, jehož je strana nebo hnutí zakladatelem nebo členem, a výdaje vynaložené na podporu jeho činnosti minimálně ve výši příspěvku na činnost politického institutu. (2) Lhůta podle odstavce 1 je zachována, je-li nejpozději dne 1. dubna podána poštovní zásilka adresovaná Úřadu, která obsahuje výroční finanční zprávu, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence. (3) Pokud výroční finanční zpráva nebyla stranou a hnutím předložena, vyzve Úřad stranu a hnutí do 15. dubna příslušného roku k jejímu dodatečnému předložení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. (4) Výroční finanční zprávu předkládají strany a hnutí na předepsaném formuláři s přílohami, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou. (5) Výroční finanční zpráva je úplná, obsahuje-li všechny požadované náležitosti podle odstavce 1 a je-li předložena na předepsaném formuláři s přílohami podle odstavce 4. Je-li výroční finanční zpráva neúplná nebo údaje v ní uvedené neodpovídají zjištěním Úřadu, vyzve Úřad stranu nebo hnutí v přiměřené lhůtě k jejímu doplnění nebo odstranění nedostatků; strana a hnutí jsou povinny výroční finanční zprávu doplnit nebo její nedostatky odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 15 kalendářních dnů. (6) Výroční finanční zpráva je veřejná. Výroční finanční zpráva je přístupná k nahlédnutí u Úřadu a na jeho internetových stránkách, na kterých ji Úřad uveřejní do 7 dnů ode dne jejího doručení Úřadu. § 19i (1) Fyzická osoba, která žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17b odst. 1 neuvede v platebním příkaze účel platební transakce. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč. § 19j (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 17b odst. 1 neuvede v platebním příkaze účel platební transakce. (2) Strana nebo hnutí se dopustí správního deliktu tím, že a) poruší § 17 odst. 8, b) v rozporu s § 17a nevede oddělené účty nebo neoznámí Úřadu údaje podle § 17a odst. 4, c) v rozporu s § 17a nezřídí zvláštní účet nebo v rozporu s § 17b neoznámí adresu internetových stránek, d) v rozporu s § 19h odst. 1 nepředloží v zákonné lhůtě výroční finanční zprávu, e) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky výroční finanční zprávy podle § 19h odst. 5, f) v rozporu s § 18 odst. 3 vrátí dar nebo jiné bezúplatné plnění po uplynutí stanovené lhůty, nebo g) v rozporu s § 18 odst. 3 nevrátí dar nebo jiné bezúplatné plnění anebo neodvede peněžitý dar nebo jiné bezúplatné plnění nebo částku odpovídající obvyklé ceně7) věcného daru nebo jiného bezúplatného plnění do státního rozpočtu. (3) Za správní delikt podle odstavce 2 písm. a) až d) a f) se uloží pokuta do 200 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. e) pokuta do 2 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 2 písm. g) pokuta ve výši rovnající se dvojnásobku hodnoty daru nebo jiného bezúplatného plnění nebo propadnutí věci. § 19k (1) Politický institut se dopustí správního deliktu tím, že a) příspěvek na podporu činnosti politického institutu použije v rozporu s § 17 odst. 7, b) v rozporu s § 17a nevede oddělené účty nebo neoznámí Úřadu údaje podle § 17a odst. 4, nebo c) v rozporu s § 17a nezřídí zvláštní účet nebo v rozporu s § 17b neoznámí adresu internetových stránek. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až c) se uloží pokuta do 200 000 Kč. § 19l (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, a k dopadu uložené pokuty na možnost další existence strany a hnutí nebo politického institutu. (3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad. Proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. Proti rozhodnutí lze podat žalobu podle soudního řádu správního. Podání žaloby má odkladný účinek. (6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Vlastníkem propadlé věci se stává stát. § 19m (1) Úřad pro účely dohledu a kontroly nad hospodařením stran a hnutí podle tohoto zákona využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum a místo narození, c) adresa místa pobytu, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Úřad pro účely dohledu a kontroly nad hospodařením stran a hnutí podle tohoto zákona využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, případně jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum a místo narození, c) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Úřad pro účely dohledu a kontroly nad hospodařením stran a hnutí podle tohoto zákona využívá z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, případně jména, příjmení včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) datum a místo narození, c) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, d) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, e) státní občanství. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. 29. Nad § 20 se vkládá skupinový nadpis, který zní: „Státní příspěvky“. 30. V § 20 odstavec 1 zní: „(1) Strana a hnutí mají, za podmínek stanovených tímto zákonem, nárok na tyto státní příspěvky: a) příspěvek na činnost, který zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát, a b) příspěvek na podporu činnosti politického institutu.“. 31. V § 20 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 2 až 10. 32. V § 20 odst. 2 se slova „(§ 18) úplnou výroční finanční zprávu (§ 18 odst. 5)“ nahrazují slovy „úplnou výroční finanční zprávu“. 33. V § 20 odst. 4 se za slova „Senátu, zastupitelstva kraje nebo“ vkládají slova „na kandidátní listině koalice nebo sdružení stran a hnutí a nezávislých kandidátů ve volbách do“. 34. V § 20 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutu vzniká straně a hnutí, jejíž alespoň jeden poslanec byl zvolen za danou stranu a hnutí alespoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období Poslanecké sněmovny včetně probíhajícího volebního období a která je zakladatelem nebo členem politického institutu. Tento příspěvek smí strana nebo hnutí použít výlučně k hrazení výdajů na činnost politického institutu.“. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11. 35. V § 20 odst. 7 se slova „855 000 Kč“ nahrazují slovy „900 000 Kč“ a slova „237 500 Kč“ nahrazují slovy „250 000 Kč“. 36. V § 20 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Příspěvek na podporu činnosti politického institutu činí ročně částku rovnající se 10 % z celkové výše příspěvku na činnost, který náleží straně nebo hnutí. V žádosti podle § 20a odst. 3 uvedou strana a hnutí název a sídlo politického institutu, na podporu jehož činnosti je příspěvek určen.“. Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 9 až 12. 37. V § 20 odst. 9 se za slovo „koalice“ vkládají slova „nebo sdružení stran a hnutí a nezávislých kandidátů“. 38. V § 20 odst. 10 větě první se za slova „stálý příspěvek“ vkládají slova „a příspěvek na podporu činnosti politického institutu“ a slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejich“. 39. V § 20 odst. 10 větě třetí se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 40. V § 20 odstavce 11 a 12 znějí: „(11) Jestliže se dohody podle odstavce 10 doručené Ministerstvu financí navzájem liší a vznikne-li straně a hnutí nárok na stálý příspěvek nebo na příspěvek na podporu činnosti politického institutu, Ministerstvo financí výplatu stálého příspěvku nebo příspěvku na podporu politického institutu všem členům koalice pozastaví; po odstranění tohoto rozporu vyplatí Ministerstvo financí stálý příspěvek nebo příspěvek na podporu politického institutu i zpětně. (12) V roce konání voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstva kraje nebo zastupitelstva hlavního města Prahy se propočítávají roční státní příspěvky za každé volební období zvlášť. Straně a hnutí náleží měsíčně jedna dvanáctina propočteného ročního státního příspěvku. V měsíci konání voleb obdrží strana a hnutí státní příspěvek propočtený z výsledků voleb toho volebního období, jehož výše bude pro stranu a hnutí výhodnější. Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, k novým volbám do zastupitelstva kraje nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy, náleží straně a hnutí roční stálý příspěvek, příspěvek na mandát a příspěvek na podporu činnosti politického institutu v poměrné části ještě za měsíc, v němž došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny, k novým volbám do zastupitelstva kraje nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy. Uprázdní-li se mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy a na uprázdněný mandát není náhradník nebo dojde-li k zániku mandátu senátora, náleží roční příspěvek na mandát a příspěvek na podporu činnosti politického institutu v poměrné části ještě za měsíc, v němž tato skutečnost nastala.“. 41. § 20a zní: „§ 20a (1) Příspěvek na činnost vyplácí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí po celé volební období každoročně ve čtyřech čtvrtletních splátkách pozadu. Splátku příspěvku na činnost lze vyplatit až poté, kdy Úřad vyrozumí Ministerstvo financí o tom, že výroční finanční zpráva strany a hnutí byla předložena ve lhůtě uvedené v § 19h a že je úplná. Splátka za první čtvrtletí se vyplácí každoročně do 15. dubna, za druhé čtvrtletí každoročně do 30. června, za třetí čtvrtletí každoročně do 15. října a za čtvrté čtvrtletí každoročně do 1. prosince. Žádost se podává na každou splátku zvlášť. (2) Výplatu splátky příspěvku na činnost Ministerstvo financí pozastaví, jestliže a) výroční finanční zpráva nebyla Úřadu předložena, b) předložená výroční finanční zpráva je podle zjištění Úřadu neúplná, nebo c) byla podána žaloba podle § 15. (3) Příspěvek na podporu činnosti politického institutu vyplácí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí po celé volební období každoročně ve dvou pololetních splátkách pozadu. Příspěvek na podporu činnosti politického institutu nelze vyplatit dříve, než je vyplacen příspěvek na činnost. (4) Splátku příspěvku na činnost, jejíž výplata byla podle odstavce 2 pozastavena, vyplatí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí zpětně, pokud a) výroční finanční zpráva byla následně předložena a podle zjištění Úřadu je úplná, b) nabude právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl zamítnut návrh na pozastavení činnosti strany a hnutí nebo návrh na rozpuštění strany a hnutí, aniž je jejich činnost pozastavena, nebo c) činnost strany a hnutí byla znovu obnovena (§ 14 odst. 3). (5) Ministerstvo financí upraví výši další splátky státního příspěvku, jestliže se v průběhu roku změnil stav rozhodný pro výpočet výše příspěvku.“. 42. V § 20b odst. 1 a 2 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 43. V § 20b odst. 2 se slova „20 dnů“ nahrazují slovy „30 dnů“. 44. V § 20b odst. 3 se za slovo „uprázdnil,“ vkládají slova „nebo nastupuje-li náhradník, který kandidoval za jinou stranu nebo hnutí na kandidátní listině sdružení stran nebo hnutí a nezávislých kandidátů než člen zastupitelstva hlavního města Prahy, který kandidoval na téže kandidátní listině a jehož mandát se uprázdnil,“. 45. § 21b se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky do 30. září 2017 předá Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí výroční finanční zprávy politických stran a politických hnutí předložené podle § 18 zákona č. 424/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Politické strany a politická hnutí zpracují a předloží výroční finanční zprávu za rok 2016 Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky podle zákona č. 424/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tuto výroční finanční zprávu, spolu s doplněním výročních finančních zpráv z předchozích kalendářních let, posoudí Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky podle zákona č. 424/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, naposledy ve lhůtě do 7. června 2017. Na pozastavení výplaty příspěvku na činnost z důvodu nepředložení výroční finanční zprávy za rok 2016 Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a na zpětnou výplatu příspěvku na činnost, pokud byly Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předloženy úplné výroční finanční zprávy za předchozí kalendářní roky, se použije zákon č. 424/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Doba 5 let, po kterou lze určit pro ověření účetní závěrky podle § 17 odst. 9 a 10 zákona č. 424/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, téhož auditora, se poprvé počítá od 1. ledna 2017. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. III V § 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se na konci bodu 13 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 14, který zní: „14. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o bankách Čl. IV V § 38 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 254/2012 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., písmeno k) včetně poznámky pod čarou č. 27 zní: „k) Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pro účely výkonu dohledu podle zvláštního zákona27). 27) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu Čl. V V § 8 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 465/2011 Sb. a zákona č. 78/2015 Sb., se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Prezident Úřadu předkládá Senátu návrh kandidátů na členy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí podle zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o střetu zájmů Čl. VI Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 350/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 190/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) předseda nebo člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,“. Dosavadní písmena j) až n) se označují jako písmena k) až o). 2. V § 5 odst. 2 se slova „písm. l) a m)“ nahrazují slovy „písm. m) a n)“. 3. V § 6 se slova „písm. c) až m)“ nahrazují slovy „písm. c) až n)“. 4. V § 13 odst. 5 se slova „písm. k) až m)“ nahrazují slovy „písm. l) až n)“. 5. V § 14 odst. 1 písm. a) se slova „c) až j)“ nahrazují slovy „c) až k)“. 6. V § 14 odst. 1 písm. e) se slova „písm. l) a n)“ nahrazují slovy „písm. m) a o)“. 7. V § 14 odst. 1 písm. f) se slova „písm. m)“ nahrazují slovy „písm. n)“. 8. V § 14 odst. 1 písm. g) a h) se slova „písm. m) a n)“ nahrazují slovy „písm. n) a o)“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o státní službě Čl. VII Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb. a zákona č. 195/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) předsedu a člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,“. Dosavadní písmena i) až m) se označují jako písmena j) až n). 2. V § 11 odst. 4 se za slova „Úřad pro ochranu osobních údajů,“ vkládají slova „Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,“. 3. V § 19 odst. 4 se za slova „Úřadu pro ochranu osobních údajů,“ vkládají slova „Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,“. 4. V § 33 odst. 1 se za písmeno r) vkládá nové písmeno s), které zní: „s) předsedu a člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,“. Dosavadní písmena s) až u) se označují jako písmena t) až v). ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou a) ustanovení části první čl. I bodů 25 až 27 a 28, pokud jde o § 19b až § 19e, a částí druhé a čtvrté až šesté, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení, b) ustanovení části první čl. I bodu 28, pokud jde o 1. § 19c odst. 3 písm. f), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020, 2. § 19e odst. 3 písm. f), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019, c) ustanovení části první čl. I bodů 20 a 30, pokud jde o § 20 odst. 1 písm. b), a bodů 34, 36, 38, 40 a 41, pokud jde o § 20a odst. 3, která nabývají účinnosti prvním dnem volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 301/2016 Sb.	Zákon č. 301/2016 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o centrální evidenci účtů Vyhlášeno 21. 9. 2016, datum účinnosti 6. 10. 2016, částka 117/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím * ČÁST PÁTÁ - Změna trestního řádu * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 24. 4. 2019 (110/2019 Sb.) 301 ZÁKON ze dne 24. srpna 2016, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o centrální evidenci účtů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy Čl. I V § 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) Českou národní bankou.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o bankách Čl. II V § 38 odst. 2 větě poslední zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., se slova „nebo při“ nahrazují slovem „, při“ a na konci textu věty se doplňují slova „nebo při plnění povinnosti předávat údaje podle zákona o centrální evidenci účtů“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících Čl. III V § 25b odst. 2 větě třetí zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., se slova „nebo při“ nahrazují slovem „, při“ a na konci textu věty se doplňují slova „nebo při plnění povinnosti předávat údaje podle zákona o centrální evidenci účtů“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Čl. IV Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 123/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb. a zákona č. 222/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 se za slova „na poskytování“ vkládají slova „informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích,“. 2. V § 11 odst. 4 se na konci textu písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) činnosti České národní banky v souvislosti s vedením centrální evidence účtů.“. ČÁST PÁTÁ Změna trestního řádu Čl. V V § 8 odst. 2 větě první zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb., se za slovo „čin,“ vkládají slova „ke zjištění poměrů obviněného“ a slova „k posouzení poměrů obviněného anebo“ se zrušují. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 300/2016 Sb.	Zákon č. 300/2016 Sb. Zákon o centrální evidenci účtů Vyhlášeno 21. 9. 2016, datum účinnosti 6. 10. 2016, částka 117/2016 * § 1 - Předmět a účel úpravy * § 2 - Zřízení centrální evidence účtů * § 3 - Vymezení pojmů * § 4 - Údaje v centrální evidenci účtů * § 5 - Zápis údajů do centrální evidence účtů * Poskytování údajů z centrální evidence účtů * § 6 - (1) O údaje z centrální evidence účtů je oprávněn žádat pouze * § 7 - (1) Žádost o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů obsahuje označení příslušného řízení, v rámci kterého oprávněný orgán žádá o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, a spisovou značku, pod kterou je toto řízení vedeno. Zpravodajská služba v žádo * § 8 - (1) Česká národní banka poskytne údaje z centrální evidence účtů pouze tehdy, jestliže * § 9 - Ochrana dat * § 10 - Uchovávání údajů v centrální evidenci účtů * § 11 - Kontrola poskytnutí údajů z centrální evidence účtů * § 12 - Dohled * Přestupek * § 13 - (1) Instituce se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost předat České národní bance údaje k zápisu do centrální evidence způsobem nebo ve lhůtě stanovenými podle § 5 odst. 1. * § 15 - Přestupek podle tohoto zákona projednává Česká národní banka. * § 16 - Pořízení a financování provozu centrální evidence účtů * § 17 - Zpráva o provozu a využití centrální evidence účtů * § 18 - Společná ustanovení * § 18a - Ochrana osobních údajů * § 20 - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2023 (35/2023 Sb.) 300 ZÁKON ze dne 24. srpna 2016 o centrální evidenci účtů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět a účel úpravy Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie4) a upravuje práva a povinnosti související s vytvořením, užíváním a provozem centrální evidence účtů a bezpečnostních schránek (dále jen „centrální evidence účtů“) jako jednoho z prostředků sloužících k odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činůtrestných činů, zajištění významných hospodářských a finančních zájmů a bezpečnosti České republiky nebo Evropské unie. § 2 Zřízení centrální evidence účtů (1) Zřizuje se centrální evidence účtů o a) účtech vedených úvěrovými institucemiúvěrovými institucemi na území České republiky pro jejich klienty, b) účtech označených v souladu s pravidly mezinárodní standardizace (IBAN) vedených institucemi na území České republiky pro jejich klienty, c) bezpečnostních schránkách pronajímaných úvěrovými institucemiúvěrovými institucemi na území České republiky. (2) Správcem centrální evidence účtůúčtů je Česká národní bankabanka. § 3 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) úvěrovou institucíúvěrovou institucí bankabanka, zahraniční bankabanka, která vykonává svou činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, a spořitelní a úvěrní družstvo, b) institucí 1. úvěrová instituceúvěrová instituce a 2. instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce a poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, kterým Česká národní bankabanka přidělila kód platebního styku, c) účtem účet zřízený v České republice na základě smlouvy o účtu podle § 2662 občanského zákoníku nebo smlouvy o jednorázovém vkladu podle § 2680 občanského zákoníku a obdobné účty a účty zřízené podle dřívějších právních předpisů nebo podle zahraničního práva, d) klientem 1. majitel účtu vedeného institucí nebo osoba oprávněná nakládat s peněžními prostředky na takovém účtu, 2. svěřenský fond nebo jemu svou strukturou nebo funkcemi podobné zařízení řídící se právem jiného státu, pro které jsou peněžní prostředky na účtu podle bodu 1 vedeny, 3. nájemce bezpečnostní schránky pronajímané úvěrovou institucíúvěrovou institucí, 4. svěřenský fond nebo jemu svou strukturou nebo funkcemi podobné zařízení řídící se právem jiného státu, pro které je bezpečnostní schránka podle bodu 3 pronajata, a 5. osoba, která doloží, že jedná jménem klienta podle bodů 1 až 4 nebo za tohoto klienta, e) skutečným majitelem skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů. § 4 Údaje v centrální evidenci účtů Do centrální evidence účtůúčtů se zapisují tyto údaje a jejich změny a opravy: a) označení jednoznačně identifikující instituci, která účet vede nebo která pronajímá bezpečnostní schránku, b) datum zřízení účtu nebo datum zahájení pronájmu bezpečnostní schránky, c) číslo účtu a číslo účtu IBAN, bylo-li přiděleno, nebo identifikační číslo bezpečnostní schránky, d) identifikační údaje klienta, jak jsou vedeny institucí, v tomto rozsahu: 1. u fyzické osoby všechna jména a příjmení užívaná v souvislosti s účtem vedeným institucí nebo bezpečnostní schránkou pronajímanou úvěrovou institucíúvěrovou institucí, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresa pobytu, popřípadě i adresa pro doručování, 2. u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby jméno včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, identifikační číslo osoby, popřípadě standardizovaný mezinárodní identifikátor právnických osob nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, a sídlo, 3. u účtu určeného pro majetek ve svěřenském fondu nebo jemu svou strukturou nebo funkcemi podobnému zařízení řídícímu se právem jiného státu nebo bezpečnostní schránky pronajaté pro takový majetek příslušné označení takového fondu nebo uspořádání a identifikační údaje jeho správce, obhospodařovatele nebo osoby v obdobném postavení v rozsahu podle bodu 1 nebo 2, e) identifikační údaje skutečného majitele klienta v rozsahu podle písmene d) bodu 1, pokud jsou institucí tyto údaje k účtu nebo bezpečnostní schránce vedeny, f) datum vzniku a datum zániku oprávnění klienta k nakládání s peněžními prostředky na účtu, g) datum zrušení účtu nebo datum ukončení pronájmu bezpečností schránky. § 5 Zápis údajů do centrální evidence účtů (1) Instituce předává České národní bancebance k zápisu do centrální evidence účtů elektronicky dálkovým přístupem nejpozději do dvanácté hodiny každého pracovního dne informaci o údajích, k jejichž vzniku, změně nebo opravě došlo v předchozím pracovním dni nebo předchozích dnech pracovního klidu, nebo informaci o tom, že žádná z těchto skutečností nenastala. Podrobnosti náležitostí, strukturu a formát informace předávané k zápisu do centrální evidence účtů a další podrobnosti ke způsobu předání stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. (2) Česká národní bankabanka předává do centrální evidence účtů údaje o účtech svých klientů a bezpečnostních schránkách pronajímaných svým klientům obdobně, jako by šlo o údaje oznamované úvěrovými institucemiúvěrovými institucemi. Poskytování údajů z centrální evidence účtů § 6 (1) O údaje z centrální evidence účtů je oprávněn žádat pouze a) orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, b) Finanční analytický úřad, c) orgán Finanční správy České republiky, d) orgán Celní správy České republiky, e) zpravodajská služba České republiky (dále jen „zpravodajská služba“), f) orgán vykonávající působnost úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v České republice podle předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti5) (dále jen „orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti“), g) Ministerstvo financí podle zákona o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům. (2) Poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, které jsou předmětem bankovního tajemství nebo povinnosti zachovávat je v tajnosti podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, může požadovat orgán uvedený v odstavci 1 (dále jen „žadatel“), pokud jsou splněny podmínky stanovené jinými právními předpisy upravujícími oprávnění žadatele k jejich vyžádání. (3) Žadatel vede evidenci žádostí o poskytnutí údajů z centrální evidence účtůúčtů, která obsahuje datum odeslání žádosti, identifikační údaje, které jednoznačně určují fyzickou osobu, která jménem žadatele o údaje z centrální evidence účtůúčtů požádala, a text žádosti. (4) Údaje v evidenci podle odstavce 3 uchovává žadatel po dobu 10 let ode dne následujícího po dni odeslání žádosti. (5) Je-li žadatelem orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, může požadovat poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, jestliže to je nezbytné pro plnění konkrétního úkolu týkajícího se trestné činnosti podle přílohy č. 1 přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol6) nebo pro poskytnutí odpovědi na odůvodněnou žádost Europolu; odstavec 2 se přitom nepoužije. (6) Orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti vede v evidenci žádostí o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů podle odstavce 3 také identifikační údaje jednoznačně určující fyzickou osobu, která podání žádosti nařídila, a identifikační údaje příjemce vyžádaných údajů. § 7 (1) Žádost o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů obsahuje označení příslušného řízení, v rámci kterého oprávněný orgán žádá o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, a spisovou značku, pod kterou je toto řízení vedeno. Zpravodajská služba v žádosti uvede spisovou značku rozhodnutí soudu, kterým jí bylo povoleno požadovat poskytnutí zprávy podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb; výpis z rozhodnutí soudu nebo jiný doklad o splnění podmínek pro podání žádosti podle jiných právních předpisů se nepředkládá. Orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti dále v žádosti uvede identifikační údaje jednoznačně určující fyzickou osobu, která jeho jménem o údaje z centrální evidence účtů požádala, dále případně fyzickou osobu, která podání žádosti nařídila, a příjemce vyžádaných údajů. Žádost se neodůvodňuje. (2) Žádost podle odstavce 1 podává žadatel výhradně prostřednictvím k tomu určené datové schránky žadatele do datové schránky zřízené Českou národní bankoubankou pro centrální evidenci účtůúčtů. (3) Identifikátory datových schránek, jejichž prostřednictvím mohou žadatelé podávat žádosti, a jejich změny, oznamuje České národní bancebance a) soud prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti, b) státní zastupitelství prostřednictvím Nejvyššího státního zastupitelství, c) Finanční analytický úřad prostřednictvím Ministerstva financí, d) Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace prostřednictvím Ministerstva vnitra, e) Vojenské zpravodajství prostřednictvím Ministerstva obrany, f) orgán Finanční správy České republiky prostřednictvím Generálního finančního ředitelství, g) orgán Celní správy České republiky prostřednictvím Generálního ředitelství cel, h) orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti prostřednictvím Policejního prezidia České republiky, i) Ministerstvo financí pro účely zajištění koordinace spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům za podmínek stanovených zákonem o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům. (4) Formální náležitosti, strukturu a formát oznámení podle odstavce 3 a způsob jeho doručení stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. § 8 (1) Česká národní bankabanka poskytne údaje z centrální evidence účtůúčtů pouze tehdy, jestliže a) žádost byla podána způsobem stanoveným v § 7 odst. 2, b) identifikátor odesílající datové schránky se shoduje s identifikátorem oznámeným podle § 7 odst. 3 a c) žádost obsahuje, kromě údajů podle § 7 odst. 1, alespoň 1. číslo účtu nebo identifikační číslo bezpečnostní schránky a označení jednoznačně identifikující instituci, u které je účet veden nebo která bezpečnostní schránku pronajímá, 2. rodné číslo, nebo jméno a příjmení společně s datem narození, 3. identifikační číslo osoby, standardizovaný mezinárodní identifikátor právnických osob, nebo současně jméno a identifikační číslo přidělované v zahraničí v případě právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, nebo 4. identifikační údaje správce, obhospodařovatele nebo osoby v obdobném postavení v rozsahu podle bodu 2 nebo 3, anebo jeho příslušné označení v případě svěřenského fondu nebo jemu svou strukturou nebo funkcemi podobnému zařízení řídícího se právem jiného státu. (2) Česká národní bankabanka poskytne žadateli údaje v rozsahu podle § 4 o všech účtech a bezpečnostních schránkách u všech institucí, které jsou ke konkrétnímu klientovi nebo skutečnému majiteli klienta vedeny v centrální evidenci účtů. (3) Údaje podle odstavce 2 odešle Česká národní bankabanka do datové schránky žadatele, z níž byla odeslána žádost, a to nejpozději do 24 hodin od doručení žádosti. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě sdělí žadateli, že k žádosti nebyl v centrální evidenci účtůúčtů nalezen žádný odpovídající údaj. (4) Pokud žádost neodpovídá požadavkům podle odstavce 1, Česká národní bankabanka odešle do datové schránky žadatele nejpozději do 24 hodin od doručení zprávu o důvodu nepřijetí žádosti. (5) Formální náležitosti, strukturu a formát žádosti podle odstavce 1 stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. § 9 Ochrana dat (1) Při provozu centrální evidence účtůúčtů uplatňuje Česká národní bankabanka taková organizační, personální a jiná opatření, aby s informacemi, které získá při provádění tohoto zákona, nepřišla do styku neoprávněná osoba. Obdobná opatření uplatňují i žadatelé při nakládání s údaji, které z centrální evidence účtůúčtů získají. (2) Přístup k údajům zpracovávaným v centrální evidenci účtů mají pouze určení zaměstnanci České národní bankybanky, kteří bezprostředně zajišťují provoz této evidence. V nezbytně nutném rozsahu se s uchovávanými údaji mohou seznamovat příslušní zaměstnanci České národní bankybanky při provádění kontroly provozu centrální evidence účtů a při dohledu nad plněním povinností institucí podle § 12 a řízení o přestupcích podle § 13. § 10 Uchovávání údajů v centrální evidenci účtů (1) Česká národní bankabanka shromažďuje a uchovává údaje v centrální evidenci účtůúčtů podle § 4 a 5 a údaje o úkonech podle § 7 a 8 v elektronické podobě. (2) Česká národní bankabanka uchovává a) údaje podle § 4 po dobu 10 let od prvního dne roku následujícího po roce, ve kterém došlo ke zrušení účtu nebo skončení nájmu bezpečnostní schránky, b) informace o datové schránce žadatele oznámené podle § 7 odst. 3 po dobu 10 let ode dne následujícího po přijetí oznámení změny, c) údaje o obsahu žádosti podle § 7 odst. 1 s označením žadatele a o obsahu odpovědi, o datu a čase přijetí žádosti a odeslání odpovědi po dobu 10 let ode dne následujícího po odeslání odpovědi. § 11 Kontrola poskytnutí údajů z centrální evidence účtů (1) Kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtůúčtů vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z poslanců určených Poslaneckou sněmovnou. (2) Česká národní bankabanka předkládá kontrolnímu orgánu podle odstavce 1 nejméně dvakrát ročně zprávu o poskytnutí údajů z centrální evidence účtůúčtů. Zpráva musí obsahovat tyto údaje: označení žadatele, datum a čas přijetí žádosti, datum a čas odeslání odpovědi a údaje uvedené v § 7 odst. 1. (3) Kontrolu podle odstavce 1 provádí kontrolní orgán v příslušných orgánech podle § 6 odst. 1. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob. (4) Na postup podle tohoto ustanovení se kontrolní řád nepoužije. § 12 Dohled (1) Dohled nad plněním povinností úvěrových institucíúvěrových institucí podle tohoto zákona vykonává Česká národní bankabanka. (2) Při výkonu dohledu se u a) bankbank a zahraničních bankbank, které vykonávají svou činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, obdobně použijí ustanovení o činnosti České národní bankybanky při výkonu dohledu podle zákona upravujícího činnost bank, b) spořitelních a úvěrních družstev obdobně použijí ustanovení o činnosti České národní bankybanky při výkonu dohledu nad činností spořitelních a úvěrních družstev podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, c) institucí neuvedených v písmenech a) a b) obdobně použijí ustanovení o činnosti České národní bankybanky při výkonu dohledu nad jejich činností podle zákona upravujícího platební styk. Přestupek § 13 (1) Instituce se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost předat České národní bancebance údaje k zápisu do centrální evidence způsobem nebo ve lhůtě stanovenými podle § 5 odst. 1. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 15 Přestupek podle tohoto zákona projednává Česká národní bankabanka. § 16 Pořízení a financování provozu centrální evidence účtů (1) V souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie1) a ji provádějícím přímo použitelným předpisem Evropské unie2) Česká republika hradí České národní bancebance v plné výši náklady spojené s pořízením a provozem centrální evidence účtůúčtů. (2) Podrobná pravidla pořízení a provozu centrální evidence účtůúčtů a úhrady souvisejících nákladů upraví Česká republika, jednající prostřednictvím Ministerstva financí, a Česká národní bankabanka smlouvou. § 17 Zpráva o provozu a využití centrální evidence účtů (1) Česká národní bankabanka uveřejňuje na svých internetových stránkách alespoň jednou ročně souhrnnou zprávu o provozu a využití centrální evidence účtůúčtů. (2) Součástí zprávy podle odstavce 1 je i počet žádostí podle skupin žadatelů, uvedených v § 7 odst. 3, a souhrnná informace o kontrolách provozu centrální evidence účtůúčtů. § 18 Společná ustanovení (1) Postupy podle tohoto zákona a postupy na jeho základě jsou vždy neveřejné. (2) Správce centrální evidence účtů nekontroluje správnost a úplnost údajů při jejich předávání institucemi k zápisu do centrální evidence účtů a za správnost a úplnost takto přijatých údajů neodpovídá. (3) Správce centrální evidence účtůúčtů nekontroluje splnění podmínek pro podání žádosti o poskytnutí údajů z centrální evidence účtůúčtů podle § 6 odst. 2 a za splnění těchto podmínek neodpovídá. § 18a Ochrana osobních údajů (1) Osobní údaje jsou podle tohoto zákona zpracovávány v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu centrální evidence účtůúčtů. (2) Při zpracování podle odstavce 1 se nepoužije a) čl. 15, 16, čl. 18 odst. 1 písm. a) a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6793), pokud jde o zpracování osobních údajů prováděné podle tohoto zákona Českou národní bankoubankou, a b) čl. 18 a v jemu odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6793), pokud jde o předávání osobních údajů do centrální evidence účtůúčtů úvěrovou institucíúvěrovou institucí. § 20 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení § 6, § 7 odst. 1 a 2, § 8 odst. 1 až 4, § 10 odst. 2 písm. c), § 13 až 15, pokud jde o § 19 odst. 3, a § 17, které nabývají účinnosti prvním dnem šestnáctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. 1) Článek 123 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění). 2) Nařízení Rady (ES) č. 3603/93 ze dne 13. prosince 1993, kterým se upřesňují definice pro použití zákazů uvedených v článcích 104 a 104b Smlouvy. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). 4) Články 32a a 58 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV. 5) Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV.
Zákon č. 299/2016 Sb.	Zákon č. 299/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 21. 9. 2016, datum účinnosti 1. 10. 2016, částka 116/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o auditorech (§ 49c — § 49c) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2016 299 ZÁKON ze dne 24. srpna 2016, kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o auditorech Čl. I Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 a 24 zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie24) a upravuje výkon auditorské činnosti, působnost Komory auditorů České republiky (dále jen „Komora“), působnost Rady pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“), jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/30/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS. 24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES.“. 2. V § 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo přímo použitelný předpis Evropské unie“. 3. V § 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; ověření výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy nezahrnuje ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a zpráv auditora o jejich ověření“. 4. V § 2 písm. c) se slovo „předpis7)“ nahrazuje slovy „předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje. 5. V § 2 písm. l) se slova „společnou ovládající“ nahrazují slovy „stejnou ovládající“ a za slovo „pro“ se vkládají slova „vnitřní systém“. 6. V § 2 písmeno m) zní: „m) propojenou osobou auditorské společnosti osoba, která 1. má s auditorskou společností stejnou ovládající osobu, nebo 2. je s auditorskou společností pod podstatným vlivem stejné osoby podle zákona o účetnictví,“. 7. V § 2 se písmena n) a o) zrušují. Dosavadní písmena p) až s) se označují jako písmena n) až q). 8. V § 2 se na konci písmene q) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) domovským členským státem členský stát, v němž statutární auditor nebo auditor z jiného členského státu získal odbornou kvalifikaci k provádění povinného auditu postupem podle § 4 nebo obdobným postupem stanoveným jiným členským státem, nebo stát, v němž auditorská společnost nebo auditorská osoba z jiného členského státu získala auditorské oprávnění postupem podle § 5 nebo obdobným postupem stanoveným jiným členským státem.“. 9. Nadpis nad označením § 4 se zrušuje. 10. Pod označení § 4 se vkládá nadpis „Vydání auditorského oprávnění fyzické osobě“. 11. V § 4 odst. 1 písm. a) se za slovo „programu9)“ vkládají slova „, zahraniční vysokoškolské vzdělání, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vysokoškolskému vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle jiného právního předpisu9),“. 12. V § 4 odst. 1 písmeno g) zní: „g) nemá evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění a nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek,“. 13. V § 4 odst. 3 písm. a) se za slovo „diplomu“ vkládají slova „, osvědčením o uznání vysokoškolského vzdělání v České republice“. 14. V § 4 odst. 3 písm. b) se slovo „například“ zrušuje, čárka za slovem „smlouvou“ se nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo výpisem z rejstříku auditorů (dále jen „rejstřík“)“ se zrušují. 15. V § 4 odst. 6 větě poslední se za slovo „rejstříku“ vkládají slova „auditorů (dále jen „rejstřík“)“. 16. Pod označení § 5 se vkládá nadpis „Vydání auditorského oprávnění obchodní společnosti“. 17. V § 5 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo auditorské osobě z jiného členského státu“ zrušují. 18. V § 5 odst. 1 písmeno g) zní: „g) nemá evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění a nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek; to neplatí, jde-li o osobu, která před podáním žádosti o vydání auditorského oprávnění neprováděla svoji činnost na území České republiky,“. 19. V § 5 odst. 9 se za slovo „podmínky“ vkládají slova „pro vydání auditorského oprávnění podle odstavce 1 a podmínky“. 20. V § 5 odst. 10 se slova „z jiného členského státu a auditorská osoba“ zrušují, slovo „kterým“ se nahrazuje slovem „které“ a slovo „považují“ se nahrazuje slovem „považuje“. 21. V § 6 odst. 5 písm. b) se slova „a v Prezidiu Rady“ zrušují. 22. V § 6 odst. 5 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu“. 23. V § 7 odst. 1 písmeno a) zní: „a) mu byl pravomocným rozhodnutím uložen zákaz výkonu auditorské činnosti v řízení podle § 26 nebo podle hlavy XI,“. 24. V § 7 odst. 2 písmeno a) zní: „a) jí byl pravomocným rozhodnutím uložen zákaz výkonu auditorské činnosti v řízení podle § 26 nebo podle hlavy XI,“. 25. § 7a se včetně nadpisu zrušuje. 26. Nadpis § 7c se nahrazuje nadpisem „Společná ustanovení k pozastavení nebo zákazu výkonu auditorské činnosti nebo zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti“. 27. V § 7c odst. 1 se slova „nebo trvale zakázán“ zrušují a slova „auditorské činnosti,“ se nahrazují slovy „auditorské činnosti podle § 7, současně“. 28. V § 7c odst. 2 se za slovo „dokumentaci“ vkládají slova „, informace a záznamy podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014“ a slova „a povinnost dodržovat zákaz podle § 45 odst. 4“ se zrušují. 29. V § 7c odst. 3 se slova „podle odstavce 1“ zrušují. 30. V § 7c se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Tomu, komu zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti, lhůta stanovená v odstavci 3 neběží po dobu, po kterou je kontrolorem kvality v rámci systému zajištění kvality podle § 24 odst. 2.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 31. V § 7c odst. 5 se slovo „Ten“ nahrazuje slovem „Tomu“ a slova „žádat o vydání auditorského“ se nahrazují slovy „být vydáno auditorské“. 32. V § 7c odst. 6 větě první se za slovo „pozastavení“ vkládají slova „výkonu auditorské činnosti“. 33. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Auditorská zkouška (1) Auditorská zkouška sestává z dílčích částí. Auditorská zkouška je složena, pokud jsou úspěšně vykonány všechny její dílčí části. Auditorská zkouška se koná v českém jazyce a je písemná. (2) Obsah dílčích částí auditorské zkoušky musí odpovídat účelu auditorské zkoušky, kterým je zjistit úroveň znalostí žadatele potřebných k provádění auditorské činnosti. (3) Auditorskou zkouškou jsou prověřovány znalosti v těchto oblastech: a) všeobecná účetní teorie a zásady, b) právní předpisy a standardy vztahující se k sestavení účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, c) mezinárodní účetní standardy, mezinárodní standardy účetního výkaznictví a související interpretace, novely těchto standardů a souvisejících interpretací vydané nebo přijaté Radou pro mezinárodní účetní standardy, d) finanční analýza, e) manažerské účetnictví, f) řízení rizik a vnitřní kontrola, g) provádění auditu a profesní znalosti, h) právní předpisy a profesní standardy vztahující se k povinnému auditu a statutárním auditorům, i) mezinárodní auditorské standardy vydané Radou pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy a auditorské standardy vydané Komorou a j) profesní etika a nezávislost. (4) Auditorská zkouška se dále zaměřuje v rozsahu významném pro provádění auditorské činnosti na znalosti v těchto oblastech: a) správa a řízení obchodních korporací, b) informační a komunikační systémy, c) podniková ekonomika a všeobecná a finanční ekonomie, d) matematika a statistika a e) základní zásady finančního řízení. (5) Auditorská zkouška se dále zaměřuje v rozsahu významném pro provádění auditorské činnosti na znalosti právního řádu České republiky v těchto oborech práva: a) občanské a obchodní právo, b) finanční právo, c) insolvenční právo a d) pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. (6) Komora stanoví v každém kalendářním pololetí nejméně jeden termín pro konání každé dílčí části auditorské zkoušky. Auditorská zkouška musí být složena nejpozději do 5 let ode dne konání první dílčí části auditorské zkoušky. Pokud některá z dílčích částí auditorské zkoušky byla úspěšně vykonána před více než 5 lety ode dne úspěšného vykonání poslední dílčí části auditorské zkoušky, k jejímu vykonání se nepřihlíží. (7) Pokud uchazeč úspěšně vykonal zkoušku formou státní závěrečné zkoušky na vysoké škole nebo srovnatelnou profesní kvalifikační zkoušku v členském státě v jednom nebo více oblastech nebo oborech uvedených v odstavcích 3 až 5, rozsah a obsah této zkoušky se v rozhodující části shoduje s oblastmi nebo obory auditorské zkoušky podle odstavců 3 až 5 a zkouška byla úspěšně vykonána nejvýše 5 let přede dnem, kdy uchazeč požádal o vykonání auditorské zkoušky, je tento uchazeč od dílčí auditorské zkoušky, které se taková zkouška týká, osvobozen, pokud o to požádá. O shodě rozsahu a obsahu zkoušky rozhoduje Komora. Proti rozhodnutí Komory se lze odvolat k Radě. (8) Komora uchovává osobní údaje uvedené v přihlášce k auditorské zkoušce a k jejím dílčím částem do doby ukončení řízení o udělení auditorského oprávnění.“. 34. Za § 8 se vkládají nové § 8a až 8c, které včetně nadpisů znějí: „§ 8a Rozdílová zkouška (1) Rozdílovou zkouškou se podle zákona o uznávání odborné kvalifikace13) ověřuje úroveň přiměřených znalostí právního řádu České republiky v rozsahu, v jakém se vztahují k povinnému auditu. (2) Rozdílová zkouška sestává z dílčích částí. Rozdílová zkouška je složena, pokud jsou úspěšně vykonány všechny dílčí části rozdílové zkoušky. Rozdílová zkouška se koná v českém jazyce a je písemná. (3) Při stanovení obsahu jednotlivých dílčích částí rozdílové zkoušky Komora zohlední doporučení Rady vydaná podle § 38 odst. 2 písm. i). (4) Pro rozdílovou zkoušku se § 8 odst. 6 až 8 použijí obdobně. § 8b Zkušební řád (1) Komora vydá zkušební řád, který je vnitřním předpisem Komory. (2) Zkušební řád stanoví a) postup při posuzování kvalifikačních předpokladů podle § 4, b) obsah jednotlivých dílčích částí auditorské zkoušky a dílčích částí rozdílové zkoušky, c) počet dílčích částí auditorské zkoušky a dílčích částí rozdílové zkoušky, d) výši poplatku za přihlášku k dílčí části auditorské zkoušky a splatnost poplatku; výše poplatku za přihlášku k dílčí části auditorské zkoušky nesmí být vyšší než 7 000 Kč, e) výši poplatku za přihlášku k rozdílové zkoušce a splatnost poplatku; poplatek spojený s provedením rozdílové zkoušky nesmí být vyšší než částka stanovená podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, f) postup při neúčasti na dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky, g) způsob, jakým je žadatel vyrozuměn o výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky, h) počet členů odvolací zkušební komise a její postup při přezkumu hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo výsledku dílčí části rozdílové zkoušky dílčí zkušební komisí, i) způsob organizačního zajištění auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky a způsob dokumentování konání, průběhu a hodnocení jednotlivých zkoušek a případných přezkumů. § 8c Zkušební komise (1) Zkušební komise je složena ze statutárních auditorů a dalších odborníků z teorie a praxe v oblastech a oborech uvedených v § 8. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává Rada. (2) Hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo výsledku dílčí části rozdílové zkoušky provádí nejméně tříčlenná dílčí zkušební komise. Předsedu a členy dílčí zkušební komise jmenuje Komora z členů zkušební komise. Počet členů dílčí zkušební komise musí být vždy lichý. (3) Dílčí zkušební komise rozhoduje o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky uchazeče výrokem „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. (4) Uchazeč může písemně požádat Komoru o přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky, a to do 15 dnů ode dne, kdy byl o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky vyrozuměn. (5) Přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky provádí nejméně tříčlenná odvolací zkušební komise složená z členů zkušební komise, kteří nerozhodovali o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky. Předsedu a členy odvolací zkušební komise jmenuje Komora. (6) Odvolací zkušební komise rozhodne o žádosti o přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky, pokud zjistí, že při této dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky byly porušeny právní předpisy nebo byly zjištěny jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky; v opačném případě hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky potvrdí. Proti rozhodnutí o žádosti o přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky se nelze odvolat. (7) Opakování dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky se koná nejpozději do 30 dnů ode dne vydání rozhodnutí podle odstavce 6, a to před dílčí zkušební komisí jmenovanou Komorou z členů zkušební komise. (8) Správní řád se nevztahuje na rozhodování o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky dílčí zkušební komisí.“. 35. V § 10 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorovi z jiného členského státu, pokud nemá pozastaven nebo zakázán výkon povinného auditu v domovském členském státě a složí rozdílovou zkoušku. Komora nevyžaduje složení rozdílové zkoušky po auditorovi z jiného členského státu, pokud je úroveň jeho znalostí právního řádu České republiky, které se týkají povinného auditu, srovnatelná s úrovní požadovanou podle § 8. (2) Auditorskou činnost, s výjimkou povinného auditu, může na území České republiky provádět také fyzická osoba, která je oprávněna k provádění auditorské činnosti v jiném členském státě nebo Švýcarské konfederaci. Této osobě Komora vydá auditorské oprávnění s výjimkou provádění povinného auditu. (3) Pro účely uznání kvalifikačních předpokladů podle odstavce 2 se použije zákon o uznávání odborné kvalifikace13). Uznávacím orgánem je Komora.“. 36. § 10a včetně nadpisu zní: „§ 10a Schvalování auditorů ze třetích zemí Na základě vzájemnosti je auditorskou činnost podle tohoto zákona oprávněn na území České republiky provádět také auditor ze třetí země, pokud doloží, že splňuje požadavky rovnocenné požadavkům uvedeným v § 4 odst. 1 písm. a) až e) a g) a složí rozdílovou zkoušku. Této osobě Komora vydá auditorské oprávnění.“. 37. Za § 10a se vkládá nový § 10b, který včetně nadpisu zní: „§ 10b Auditorská osoba z jiného členského státu a volné poskytování služeb (1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorské osobě z jiného členského státu, pokud nemá pozastaven nebo zakázán výkon povinného auditu v domovském členském státě a pokud klíčový auditorský partner určený auditorskou osobou z jiného členského státu k provedení povinného auditu jejím jménem je statutárním auditorem. (2) Za účelem posouzení požadavků podle odstavce 1 si Komora vyžádá od příslušného orgánu domovského členského státu potvrzení o oprávnění auditorské osoby z jiného členského státu k provádění povinného auditu v domovském členském státě. (3) Komora bezodkladně informuje Radu a příslušný orgán domovského členského státu o vydání auditorského oprávnění podle odstavce 1. (4) Auditorská osoba z jiného členského státu, které bylo vydáno auditorské oprávnění, se považuje za auditorskou společnost podle tohoto zákona; § 7 odst. 2 písm. b) a § 24 až 24i se nepoužijí. (5) Auditorská osoba z jiného členského státu, které bylo vydáno auditorské oprávnění, nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud a) jí zaniklo auditorské oprávnění podle § 7c, nebo b) přestala splňovat některou z podmínek stanovených v odstavci 1, nebo pokud jí bylo zrušeno oprávnění k provádění povinného auditu v domovském členském státě. (6) Komora bezodkladně informuje Radu, příslušný orgán domovského členského státu a příslušné orgány jiného členského státu, v nichž je auditorská osoba z jiného členského státu, které bylo vydáno auditorské oprávnění, oprávněna provádět povinný audit, o zániku auditorského oprávnění podle odstavce 5 písm. a). (7) Dočasně nebo příležitostně, a vždy s výjimkou povinného auditu, může na území České republiky provádět auditorskou činnost také jiná než fyzická osoba, která je oprávněna k provádění auditorské činnosti v jiném členském státě nebo Švýcarské konfederaci, oznámí-li před zahájením provádění dočasné nebo příležitostné auditorské činnosti písemně Komoře záměr vykonávat tuto činnost na území České republiky; § 10 odst. 5 se použije obdobně.“. 38. V § 11 odst. 1 písmeno c) zní: „c) osobách, které vykonávají auditorskou činnost v České republice dočasně nebo příležitostně podle § 10 odst. 4 nebo § 10b odst. 7,“. 39. V § 11 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a hlavy XI“. 40. V § 12 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) identifikátor datové schránky podle zákona upravujícího elektronické úkony,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 41. V § 12 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) informaci o auditorském oprávnění k výkonu auditorské činnosti s výjimkou provádění povinného auditu podle § 10 odst. 2,“. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h). 42. V § 12 písm. h) se za slovo „opatření“ vkládají slova „, sankcích uložených podle hlavy XI“, za slovo „důvodu“ se vkládá slovo „jejich“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, nestanoví-li tento zákon jinak“. 43. V § 12a písmeno d) zní: „d) identifikátor datové schránky podle zákona upravujícího elektronické úkony, popřípadě kontaktní údaj a jméno kontaktní osoby,“. 44. V § 12a se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) adresu místa provozovny, pokud je zřízena,“. Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena f) až l). 45. V § 12a písm. l) se za slovo „opatření“ vkládají slova „, sankcích uložených podle hlavy XI“, za slovo „důvodu“ se vkládá slovo „jejich“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, nestanoví-li tento zákon jinak“. 46. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní: „§ 13a Profesní skepticismus auditora Statutární auditor při provádění povinného auditu zastává postoj, který obnáší kritické myšlení, všímavost a citlivost na okolnosti, které by mohly ukazovat na možnou nesprávnost způsobenou chybou nebo podvodným jednáním, a kritické posuzování důkazních informací, a to nezávisle na své dřívější zkušenosti s poctivostí a integritou vedení účetní jednotky, u které provádí povinný audit, a osob pověřených jejím řízením; statutární auditor zastává tento postoj zejména při přezkumu odhadů vedení účetní jednotky, pokud jde o a) oceňování reálnou hodnotou, b) změny hodnoty aktiv účetní jednotky, c) tvorbu, změny, oceňování a použití rezerv účetní jednotky a d) budoucí peněžní toky významné pro předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky.“. 47. § 14 včetně nadpisu zní: „§ 14 Nezávislost (1) Auditor musí být nezávislý na účetní jednotce, u které provádí auditorskou činnost. Provádí-li auditor u účetní jednotky povinný audit, musí být nezávislý nejméně po dobu odpovídající účetnímu období, za které se účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, a dále do vydání zprávy auditora. (2) Má se za to, že auditora nelze považovat za nezávislého na účetní jednotce, pokud a) existuje jakýkoliv finanční nebo obchodní vztah, nebo jiný smluvní vztah, včetně poskytování neauditorských služeb, mezi ním nebo osobami tvořícími s ním síť a účetní jednotkou, b) by při provádění povinného auditu u účetní jednotky docházelo ke kontrole vlastních služeb, nebo c) by při provádění povinného auditu u účetní jednotky existoval vlastní zájem na výsledku povinného auditu. (3) Auditora lze považovat za nezávislého v případě, že skutečnosti uvedené v odstavci 2 nevyvolávají střet zájmů nebo neohrožují dodržování požadavků stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu. (4) Auditor nesmí u účetní jednotky provést povinný audit, pokud a) má vliv na řízení účetní jednotky, b) získává nebo má příslib získat od auditované účetní jednotky jakýkoliv jiný prospěch vyjma svých odměn za služby poskytnuté účetní jednotce, nebo c) drží investiční nástroje vydané, zajištěné nebo utvrzené účetní jednotkou, s výjimkou cenných papírů kolektivního investování vlastněných nepřímo prostřednictvím investičních fondů, podílových fondů nebo fondů obhospodařovaných penzijní společností, nebo má významný a přímý podíl na prospěchu z těchto investičních nástrojů nebo se účastní transakce s nimi. (5) Auditor též nesmí u účetní jednotky provést povinný audit, pokud podmínky podle odstavce 4 písm. c) naplňuje a) statutární auditor provádějící povinný audit jeho jménem, b) jeho klíčový auditorský partner, c) zaměstnanec, zástupce auditora nebo ten, jehož služby auditor využívá, a kteří se přímo podílejí na činnostech souvisejících s povinným auditem této účetní jednotky, d) manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství, nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího poskytování státní sociální podpory nebo příbuzný v řadě přímé a sourozenec, kteří žijí ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku se statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo osobou uvedenou v písmenech a) až c), e) osoba ovládaná auditorem, osoba ovládající auditora, které se přímo podílejí na činnostech souvisejících s povinným auditem této účetní jednotky, f) právnická osoba, která je ovládána osobami uvedenými v písmenech a) až d), g) svěřenský fond, jiné právní uspořádání bez právní osobnosti nebo jiný obdobný vztah podle zahraničního práva, který byl vytvořen ve prospěch auditora nebo osoby uvedené v písmenech a) až d), nebo h) osoba, jejíž ekonomické zájmy jsou podstatnou měrou shodné s ekonomickými zájmy auditora nebo osob uvedených v písmenu a), b) nebo d). (6) Odstavce 1 až 4 se obdobně použijí i na osobu, která by mohla ovlivnit výsledek povinného auditu. (7) V případě, že v účetním období, za které se účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, dojde k přeměně právnické osoby, u které je prováděn povinný audit, auditor ve vztahu k osobám zúčastněným na přeměně posoudí schopnost pokračovat v provádění povinného auditu účetní jednotky i po rozhodném dni přeměny, a to s ohledem na podmínky nezávislosti uvedené v odstavcích 2 až 5. Pokud auditor zjistí naplnění některé z podmínek uvedených v odstavci 2, 4 nebo 5, přijme bez zbytečného odkladu, avšak nejpozději do 3 měsíců, nezbytná opatření. (8) Odstavec 7 se použije obdobně v případě přeměny jiných účetních jednotek nebo v případě převzetí podílu v právnické osobě, u které je prováděn povinný audit nebo pokud tato právnická osoba převezme podíl v jiné právnické osobě.“. 48. Za § 14 se vkládají nové § 14a až 14i, které včetně nadpisů znějí: „§ 14a Nezávislost osob při provádění auditorské činnosti (1) Vykonává-li statutární auditor auditorskou činnost pro auditorskou společnost, zajistí auditorská společnost, aby do provádění této auditorské činnosti nezasahovali způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti, a) společníci této auditorské společnosti, b) členové orgánů této auditorské společnosti, c) její klíčoví auditorští partneři, d) vedoucí zaměstnanci nebo zástupci této auditorské společnosti, e) zaměstnanci této auditorské společnosti a další fyzické osoby, jejichž služeb auditorská společnost využívá, f) osoby tvořící síť s touto auditorskou společností, nebo g) propojené osoby. (2) Vykonává-li statutární auditor auditorskou činnost pro statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, nesmí statutární auditor, pro něhož je auditorská činnost prováděna, zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti; ustanovení odstavce 1 písm. d) až f) se použijí obdobně. (3) Zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění auditorské činnosti, nesmějí dále osoba ovládaná auditorem nebo osoba ovládající auditora. (4) Auditor, statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet a osoby uvedené v § 14 odst. 5 nesmějí požadovat ani přijímat peněžité ani nepeněžité dary nebo jiné výhody od účetní jednotky, u které auditor provádí povinný audit, nebo od s ní spřízněné strany, ledaže lze označit hodnotu takových peněžitých nebo nepeněžitých darů nebo jiných výhod za nepatrnou. Spřízněnou stranou v tomto případě je spřízněná strana podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy. (5) Auditor je povinen uvést ve spisu auditora případy ohrožení své nezávislosti a nestrannosti, jakož i opatření přijatá k jejich zmírnění. § 14b Příprava na povinný audit a posuzování rizika ohrožení nezávislosti (1) Auditor před přijetím auditorské zakázky posoudí zejména, zda a) splňuje požadavky nezávislosti uvedené v § 14 a 14a, b) existují rizika ohrožení nezávislosti, a zda v takovém případě byla přijata ochranná opatření s cílem tato rizika zmírnit, c) jsou splněny požadavky uvedené v § 14g odst. 4 tak, aby byl povinný audit proveden podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, d) je splněn požadavek § 5 odst. 1 písm. a) nebo § 10b odst. 1 a e) v případě provádění činností prostřednictvím jiné osoby nedojde ke snížení účinnosti vnitřního systému řízení kvality a k omezení výkonu veřejného dohledu podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu. (2) Skutečnosti podle odstavce 1 auditor zdokumentuje, a pokud přijme auditorskou zakázku, založí dokumentaci jako součást spisu auditora. § 14c Řídicí a kontrolní systém auditora (1) Auditorská společnost zavede řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje a) předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy 1. zásady a postupy řízení, 2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, 3. postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů nebo ohrožení nezávislosti a nestrannosti auditora, 4. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu s jinými právními předpisy, 5. systém odměňování statutárních auditorů, zaměstnanců nebo zástupců, osob, jejichž služeb auditor využívá, společníků a členů řídicích a kontrolních orgánů, včetně postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu; zejména nesmí být výše odměn, které auditorská společnost obdrží za poskytování neauditorských služeb účetní jednotce, u níž provádí auditorskou činnost, součástí hodnocení výkonnosti a odměňování jakékoli osoby, která se podílí na provádění auditorské činnosti, b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje 1. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření a sledování rizik, 2. požadavek na řízení rizik, 3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik nebo jejich dopadů, c) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje pravidelnou kontrolu dodržování právních předpisů a povinností plynoucích z etického kodexu, auditorských standardů podle § 18, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu a vnitřních předpisů nebo metodik auditorské společnosti. (2) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zavede řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje požadavky podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 3 až 5 a odstavce 1 písm. b) a c). (3) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nemusí zavést řídicí a kontrolní systém podle odstavce 2, provádí-li auditorskou činnost pouze u mikro účetních jednotek nebo malých účetních jednotek podle zákona o účetnictví nebo provádí-li auditorskou činnost s výjimkou povinného auditu; v takovém případě zavede alespoň postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů nebo ohrožení nezávislosti a nestrannosti auditora a pravidelnou kontrolu dodržování právních povinností a povinností plynoucích z etického kodexu, auditorských standardů podle § 18 a vnitřních předpisů nebo metodik. (4) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti rizik spojených s auditorskou činností auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet a musí pokrývat všechny jejich činnosti. (5) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zajistí, že požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti a postupy k jejich splnění, jakož i požadavky podle § 14d až 14f, jsou promítnuty do vnitřních předpisů nebo metodik. Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet stanoví postup pro přijímání, změnu a uplatňování vnitřních předpisů nebo metodik. § 14d Zabezpečení a uspořádání výkonu činnosti auditora (1) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zavedou a) postupy, jejichž prostřednictvím zajistí, aby statutární auditoři a zaměstnanci, kteří se podílejí na činnosti související s povinným auditem, disponovali náležitými odbornými znalostmi a dovednostmi pro provádění povinného auditu, b) postupy, které zabezpečí rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování ohrožení nezávislosti nebo porušení požadavků uvedených v § 14g až 14i, c) postupy, které zabezpečí odborné vedení statutárních auditorů, zaměstnanců a dalších fyzických osob, kteří se podílejí na činnosti související s povinným auditem, a dohled nad nimi, d) vnitřní systém řízení kvality, jehož cílem je zajišťování kvality provádění auditorské činnosti; odpovědnost za vnitřní systém řízení kvality nesou statutární auditoři, auditoři z jiného členského státu, auditorské společnosti nebo auditorské osoby z jiného členského státu, kteří jsou členy řídicího orgánu podle § 5 odst. 1 písm. c) společně a nerozdílně, e) postupy přezkumu vnitřního systému řízení kvality, f) postupy pro řádné vedení spisů auditora, včetně stanovení jejich struktury, a g) vhodná organizační opatření pro zaznamenávání a vyřizování událostí, které mají nebo by mohly mít vážný dopad na dobrou pověst auditora. (2) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet využívají vhodné systémy, zdroje a postupy s cílem zajistit kontinuitu a pravidelnost provádění činnosti související s povinným auditem. (3) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pravidelně ověřují a hodnotí účinnost vnitřního systému řízení kvality a dalších opatření uvedených v odstavcích 1 a 2 a přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet provedou nejméně jednou ročně hodnocení vnitřního systému řízení kvality. § 14e Rozpoznávání a zamezování střetu zájmů (1) Auditorská společnost zavede postupy nebo jiná opatření, kterými zajistí, aby osoby uvedené v § 14a odst. 1 a 3 nezasahovaly do provádění auditorské činnosti způsobem, který by mohl ohrozit nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti. (2) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zavede postupy nebo jiná opatření, kterými zajistí, aby osoby uvedené v § 14a odst. 2 a 3 nezasahovaly do provádění auditorské činnosti způsobem, který by mohl ohrozit nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti. (3) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zajistí, aby v případě provádění činností prostřednictvím jiné osoby nedošlo ke snížení kvality provádění auditorské činnosti a nedošlo k omezení výkonu veřejného dohledu podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Tímto postupem není dotčena odpovědnost auditora za provedení auditorské činnosti. (4) Postupy nebo jiná opatření zavedená auditorskou společností a statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet musí být přiměřené a úměrné rozsahu a složitosti činnosti auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet. § 14f Informace a komunikace (1) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet vedou záznamy o závěrech hodnocení podle § 14d odst. 3 a o případných opatřeních navržených za účelem změny vnitřního systému řízení kvality. (2) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet a auditorská společnost zavedou postupy pro své zaměstnance nebo zástupce k internímu hlášení porušení nebo domnělého porušení tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu. § 14g Vybrané aspekty provádění povinného auditu (1) Auditorská společnost určí alespoň jednoho klíčového auditorského partnera jako osobu odpovědnou za provedení povinného auditu jménem auditorské společnosti, a to u každé účetní jednotky nebo skupiny, u které provádí povinný audit. (2) Hlavním kritériem při určení klíčového auditorského partnera je zajištění kvality povinného auditu, požadavků na nezávislost a nestrannost auditora a provedení povinného auditu s odbornou způsobilostí a řádnou péčí. (3) Klíčový auditorský partner musí být aktivně zapojen do provádění povinného auditu. (4) Auditorská společnost klíčovému auditorskému partnerovi určenému podle odstavce 1 a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet k provedení povinného auditu zajistí a) vytvoření dostatečného časového rámce, b) vyčlenění vhodných zdrojů a c) vytvoření vhodného auditorského týmu s ohledem na dodržení požadavku provedení povinného auditu s odbornou způsobilostí a řádnou péčí a požadavku na nezávislost a nestrannost auditora. § 14h Záznamy, evidence a uchovávání dokumentů (1) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet vyhotoví alespoň jednou ročně přehled opatření přijatých za účelem nápravy a za účelem změny vnitřního systému řízení kvality a s obsahem tohoto přehledu seznámí své zaměstnance. Přehled opatření přijatých za účelem nápravy a za účelem změny vnitřního systému řízení kvality obsahuje shrnutí všech opatření souvisejících s porušením tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu v souvislosti s výkonem auditorské činnosti, které bylo zjištěno v rámci činnosti auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo které bylo předmětem kárného řízení nebo řízení o správním deliktu. (2) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zdokumentují zadání, rozsah a způsob poskytnutí poradenských služeb jinou osobou při provádění auditorské činnosti. (3) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet vedou záznamy o účetní jednotce, u které provádí povinný audit; tyto záznamy obsahují a) obchodní firmu nebo jméno, adresu sídla, popřípadě adresu místa bydliště, liší-li se od adresy sídla, je-li účetní jednotka podnikající fyzickou osobou, anebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla, je-li účetní jednotka právnickou osobou, pobočkou nebo jinou organizační složkou právnické osoby, anebo označení, jde-li o účetní jednotku bez právní osobnosti, b) v případě auditorské společnosti jméno nebo jména klíčových auditorských partnerů, c) údaje o odměnách účtovaných auditorskou společností nebo účtovaných nebo evidovaných statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, a to za každé účetní období v členění na odměny účtované nebo evidované za 1. povinný audit, 2. ostatní auditorskou činnost a 3. neauditorské služby. (4) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet vedou záznamy o případných písemných stížnostech v souvislosti s prováděním povinných auditů a o porušeních tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu podle odstavce 1. (5) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet uchovávají záznamy vyhotovené v souladu s odstavci 1 až 4 a čl. 6 a 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 nejméně po dobu 10 let od prvního dne kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly vyhotoveny. § 14i Vztah statutárního auditora k auditované účetní jednotce (1) Statutární auditor nesmí přijmout v účetní jednotce pozici osoby zaměstnané v účetní jednotce, které její pracovní postavení dává významný vliv nebo ji činí odpovědnou za provádění strategií navržených řídicím nebo kontrolním orgánem a koncepcí schválených řídicím nebo kontrolním orgánem účetní jednotky nebo za výkon jiné funkce, kterou označila účetní jednotka na základě vyhodnocení jako klíčovou pro činnost účetní jednotky, nebo funkci člena výboru pro audit anebo člena řídicího nebo kontrolního orgánu (dále jen „osoba v klíčové funkci“), před uplynutím 1 roku poté, co provedl povinný audit této účetní jednotky nebo se podílel na činnostech souvisejících s povinným auditem. (2) Odstavec 1 se použije obdobně na fyzickou osobu, která prováděla povinný audit nebo se podílela na činnostech souvisejících s povinným auditem, které zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti. (3) Fyzická osoba, která se podílela na činnosti související s povinným auditem, které bylo vydáno auditorské oprávnění k výkonu auditorské činnosti, nesmí v účetní jednotce přijmout pozici osoby v klíčové funkci, neuplynul-li od ukončení činnosti na povinném auditu nejméně 1 rok.“. 49. Nadpis § 15 se nahrazuje nadpisem „Povinnost auditora zachovávat mlčenlivost“. 50. V § 15 odst. 1 větě druhé se slova „členy Prezidia Rady, členy orgánů Komory, zaměstnance Komory a Rady, kontrolory kvality a dále na osoby, které na základě pověření Komorou nebo Radou mají nebo měly k takovým informacím přístup,“ zrušují, za slovo „zaměstnance“ se vkládají slova „nebo zástupce“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a další fyzické osoby, jejichž služeb auditor využívá v souvislosti s výkonem auditorské činnosti“. 51. V § 15 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 52. V § 15 odst. 3 písm. a) se slova „Radě pro účely výkonu její působnosti podle § 37 odst. 2,“ zrušují. 53. V § 15 odst. 3 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 54. V § 15 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) poskytnutí informací jinému auditorovi pro účely přezkumu řízení kvality zakázky a monitorování zásad a postupů vnitřního systému řízení kvality,“. Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena d) až i). 55. V § 15 odst. 3 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až l), která znějí: „j) poskytnutí informací podle čl. 7 nebo 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, k) poskytnutí informací podle čl. 12 odstavce 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 Evropské radě pro systémová rizika nebo Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem, l) poskytnutí informací jinému auditorovi pro účely společného provádění povinného auditu podle § 20c“. 56. V § 15 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se auditor nemůže dovolávat v souvislosti s uplatňováním práv a povinností Komory nebo Rady v souvislosti s kontrolní činností a dohledovou činností nebo uplatňováním přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.“. 57. Za § 15 se vkládají nové § 15a a 15b, které včetně nadpisů znějí: „§ 15a Zproštění auditora povinnosti zachovávat mlčenlivost (1) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může auditora zprostit a) účetní jednotka nebo, v případě zániku účetní jednotky, právní nástupce účetní jednotky svým prohlášením; má-li účetní jednotka více právních nástupců, ke zproštění auditora povinnosti mlčenlivosti je potřebný souhlasný projev všech právních nástupců účetní jednotky, nebo b) Komora, pokud je to nezbytné pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako auditora. (2) Povinností zachovávat mlčenlivost není auditor vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a účetní jednotkou, ve které provádí nebo prováděl auditorskou činnost, nebo jejím právním nástupcem; povinností zachovávat mlčenlivost není auditor vázán též v jiných řízeních, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako auditora. (3) Povinností zachovávat mlčenlivost nejsou zaměstnanec nebo zástupce auditora, společník a člen orgánu auditorské společnosti, fyzická osoba, jejíchž služeb auditor využívá v souvislosti s výkonem auditorské činnosti, vázáni v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi auditorem a účetní jednotkou, ve které tento auditor provádí nebo prováděl auditorskou činnost, nebo jejím právním nástupcem, a to v rozsahu, v jakém byl auditor zproštěn povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavce 1. (4) Na zaměstnance nebo zástupce auditora, společníka a člena orgánu auditorské společnosti, fyzickou osobu, jejíchž služeb auditor využívá v souvislosti s výkonem auditorské činnosti, se odstavec 2 a § 15 odst. 2 a 3 použijí obdobně. § 15b Povinnost dalších osob zachovávat mlčenlivost (1) Člen orgánu Rady, člen orgánu Komory, zaměstnanec Komory, zaměstnanec Rady a osoba pověřená k výkonu činnosti Komory a Rady jsou povinni, pokud tento nebo jiný zákon nestanoví jinak, zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce nebo zaměstnání nebo které se týkají činnosti Komory nebo Rady, a to i po zániku takové funkce nebo ukončení pracovněprávního nebo jiného smluvního vztahu; tato povinnost se vztahuje i na osobu, která na základě pověření Komorou nebo Radou má nebo měla k takovým informacím přístup. (2) Osoby uvedené v odstavci 1 nebo v čl. 22 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 může ve zvlášť odůvodněných případech zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které nejsou veřejně známy, a) Komora, jde-li o 1. člena orgánu Komory, 2. zaměstnance Komory, nebo 3. osobu pověřenou Komorou, nebo b) Prezident Rady, jde-li o 1. člena orgánu Rady, 2. zaměstnance Rady, nebo 3. osobu pověřenou Radou. (3) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací osobami uvedenými v odstavci 1 a v čl. 22 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 o skutečnostech, které nejsou veřejně známy, Radě, Komoře, příslušným orgánům členských států nebo třetích zemí nebo Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem pro účely výkonu působnosti Rady podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, kontroly kvality nebo spolupráce s příslušnými orgány členských států nebo třetích zemí podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.“. 58. § 16 včetně nadpisu zní: „§ 16 Odměna za povinný audit Auditor nesmí od účetní jednotky požadovat nebo přijmout odměnu za provedení povinného auditu, která je a) ovlivněna poskytováním jiné služby této účetní jednotce auditorem nebo stanovena na jejím základě, b) vypočítaná podle předem daných určených pravidel v závislosti na výsledku povinného auditu, nebo c) ovlivněna další skutečností, která ohrožuje nezávislost a nestrannost auditora nebo kvalitu povinného auditu.“. 59. V § 17 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 60. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) Nemá-li účetní jednotka uvedená v odstavci 1 nejvyšší orgán, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet její kontrolní orgán, nejsou-li členové kontrolního orgánu členy řídicího orgánu.“. 61. V § 17 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1, 2 a 4“. 62. V § 17 odst. 4 se za slovo „určí“ vkládají slova „účetní jednotka“. 63. V § 17 se v odstavci 4 doplňuje věta „To se nepoužije, pokud je účetní jednotka fyzickou osobou.“. 64. V § 17 odst. 5 se slova „jedná jménem účetní jednotky“ nahrazují slovy „je oprávněna právně jednat za účetní jednotku“. 65. V § 17 se odstavce 6 a 7 zrušují. 66. Za § 17 se vkládají nové § 17a a 17b, které včetně nadpisů znějí: „§ 17a Zánik závazku ze smlouvy o povinném auditu (1) Účetní jednotka může závazek ze smlouvy o povinném auditu vypovědět nebo od smlouvy o povinném auditu odstoupit, pouze a) není-li povinný audit auditorem prováděn v souladu s právními předpisy, auditorskými standardy podle § 18 nebo etickým kodexem, b) pokud došlo při provádění auditorské činnosti k ohrožení nezávislosti a nestrannosti auditora a nelze přistoupit k opatření s cílem tato ohrožení snížit na zjevně nevýznamnou úroveň, která by neohrozila dodržování požadavků stanovených tímto zákonem, nebo c) brání-li statutárnímu auditorovi v provedení povinného auditu dočasně nebo trvale mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli nebo neplní-li auditor závazky ze smlouvy o povinném auditu vztahující se k probíhající auditní zakázce, a to v případě, že by účetní jednotka při trvání této překážky nebo neplnění povinností ze smlouvy o povinném auditu auditorem nesplnila svou zákonnou povinnost. (2) Účetní jednotka závazek ze smlouvy o povinném auditu vypoví nebo od smlouvy o povinném auditu odstoupí, a) odmítne-li Česká národní banka podle jiného zákona auditora určeného pro provedení povinného auditu, nebo b) nařídí-li jí Česká národní banka podle jiného zákona změnu auditora provádějícího povinný audit. (3) Nepostupuje-li účetní jednotka podle odstavce 1 nebo 2, zruší soud závazek ze smlouvy o povinném auditu na návrh Rady nebo toho, kdo v účetní jednotce nakládá samostatně nebo společně podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 5 % všech hlasů v účetní jednotce, která je subjektem veřejného zájmu podle zákona upravujícího účetnictví (dále jen „subjekt veřejného zájmu“) z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo pokud byla porušena pravidla pro určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro povinný audit podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu. (4) Rozdílnost názorů na účetní řešení nebo auditorské postupy není důvodem pro výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu. (5) Výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu účetní jednotkou, auditorskou společností nebo statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet oznámí účetní jednotka, auditorská společnost nebo statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet neprodleně Radě; smluvní strana, která závazek ze smlouvy o povinném auditu vypověděla nebo od smlouvy o povinném auditu odstoupila, uvede v oznámení důvody, pro které k výpovědi nebo odstoupení došlo. § 17b Zakázaná ujednání Ke smluvnímu ujednání mezi účetní jednotkou a třetí stranou, kterým je určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro povinný audit omezeno na určité kategorie nebo seznamy statutárních auditorů nebo auditorských společností, se nepřihlíží.“. 67. V § 19 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „podle § 20 nebo podle čl. 10 a 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014“. 68. V § 19 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 69. V § 19 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 5, které znějí: „(2) Auditor skupiny pro účely povinného auditu konsolidované účetní závěrky posoudí a písemně zdokumentuje povahu, časové rozpětí a rozsah činnosti provedené auditorem části skupiny a přezkoumá a písemně zdokumentuje způsob jejího provedení. Auditorem části skupiny se rozumí auditor, auditor z jiného členského státu nebo auditorská osoba z jiného členského státu, auditor ze třetí země nebo auditorská osoba ze třetí země, kteří provádějí činnost vztahující se k povinnému auditu konsolidované účetní závěrky. (3) Auditor skupiny uchovává dokumentaci podle odstavce 2 nejméně po dobu uvedenou v § 20a odst. 2, a to v rozsahu, která příslušnému orgánu umožní řádné přezkoumání činnosti auditora skupiny. (4) Pro účely uvedené v odstavci 2 si auditor skupiny vyžádá souhlas auditora části skupiny s předáním jím provedené příslušné dokumentace o provedené činnosti. (5) Není-li auditor skupiny schopen přezkoumat a písemně zdokumentovat způsob provedení činnosti provedené auditorem části skupiny podle odstavce 2, přijme vhodná opatření s cílem zjistit, jakým způsobem byla tato činnost provedena auditorem části skupiny, případně zajistí provedení dodatečné činnosti nebo ji provede sám. O této skutečnosti informuje Radu.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 6 až 8. 70. V § 19 odst. 6 se slova „jedním nebo více auditory, auditory z jiného členského státu nebo auditorskými osobami z jiného členského státu, auditory ze třetí země nebo auditorskými osobami ze třetí země“ nahrazují slovy „auditorem části skupiny“. 71. V § 19 odst. 7 úvodní části ustanovení se číslo „2“ nahrazuje číslem „6“. 72. V § 19 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Auditor skupiny je povinen na žádost Komory nebo Rady zpřístupnit dokumentaci podle odstavce 2 pro účely systému zajištění kvality podle § 24 nebo šetření podle § 40b.“. 73. V § 20 odst. 1 písm. a) bod 1 zní: „1. obchodní firmu nebo jméno, adresu sídla, popřípadě adresu místa bydliště, liší-li se od adresy sídla, je-li účetní jednotka podnikající fyzickou osobou, anebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla, je-li účetní jednotka právnickou osobou, pobočkou nebo jinou organizační složkou právnické osoby, anebo označení, jde-li o účetní jednotku bez právní osobnosti, a“. 74. V § 20 odst. 1 písm. f) se slova „, provedl-li takové ověření“ zrušují. 75. V § 20 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Provádí-li auditor povinný audit subjektu veřejného zájmu, uvede ve zprávě auditora údaje podle odstavce 1 a čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 76. V § 20 odst. 3 se slova „Ověřuje-li auditor účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku“ nahrazují slovy „Provádí-li auditor povinný audit“. 77. V § 20 odst. 4 se za slovo „auditora“ vkládá slovo „své“ a slovo „podnikatele“ se zrušuje. 78. V § 20a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a dále záznamy a dokumenty podle § 14a odst. 5, § 14b odst. 2, § 19 odst. 2, § 20, § 45 odst. 2 a čl. 6, 8, 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014“. 79. V § 20a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Spis auditora musí být uzavřen nejpozději do 60 dní ode dne následujícího po dni data vyhotovení zprávy auditora.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 80. V § 20a odst. 4 písm. e) se slova „§ 37 odst. 2“ nahrazují slovy „výkonu působnosti Rady podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu“. 81. V § 20a odst. 4 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí: „f) členové disciplinárního výboru pro účely § 39b odst. 3 a 4, g) členové kontrolního výboru pro účely kontroly kvality,“. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena h) až j). 82. V § 20b písm. b) se slova „obchodním závodě“ nahrazují slovy „obchodní společnosti“. 83. Za § 20b se vkládá nový § 20c, který včetně nadpisu zní: „§ 20c Společné provádění povinného auditu Určí-li účetní jednotka více než jednoho statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo více než jednu auditorskou společnost pro společné provedení povinného auditu, vyhotovují určení auditoři společnou zprávu auditora obsahující společný výrok auditora; § 20 se použije obdobně. Dospějí-li statutární auditoři vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorské společnosti vzájemně k rozdílnému stanovisku auditora, ve společné zprávě auditora uvede každý z nich vlastní výrok auditora a důvody neshody.“. 84. V § 21 odst. 1 písm. d) se slova „veřejného dohledu nad auditem“ nahrazují slovy „působnosti podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu“. 85. V § 21 odst. 3 písm. c) se slova „časově neomezené“ nahrazují slovem „nepřetržité“. 86. V § 21 odst. 4 se slova „disponuje 20 % nebo více hlasovacích práv nebo má obchodní podíl ve výši 20 % nebo více základního kapitálu nebo pokud jde o ovládající nebo ovládanou osobu“ nahrazují slovy „je v úzkém propojení“. 87. V § 21 se v odstavci 4 doplňuje věta „Tímto úzkým propojením je úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.“. 88. V § 21 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7. 89. V § 23 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „není“ vkládají slova „, nestanoví-li tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu jinak,“. 90. § 24 až 24c včetně nadpisů znějí: „§ 24 Systém zajištění kvality (1) Kontrolou kvality u auditora se zjišťuje, zda auditor postupuje při provádění auditorské činnosti v souladu s a) tímto zákonem, auditorskými standardy podle § 18, etickým kodexem a vnitřními předpisy Komory a b) přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu. (2) Systém zajištění kvality zahrnuje kontroly kvality organizované a řízené a) kontrolním výborem podle § 39c odst. 4 písm. a) a b) dozorčí komisí podle § 35 odst. 1. (3) Systému zajištění kvality podléhají všichni auditoři, nestanoví-li tento zákon jinak. (4) Systém zajištění kvality musí splňovat tato kritéria: a) je nezávislý na kontrolovaných auditorech, b) podléhá veřejnému dohledu podle hlavy VI, c) kontrolu kvality provádí kontrolor kvality; tím není dotčen čl. 26 odst. 5 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, d) provedení kontroly kvality se stanovuje na základě analýzy rizik, a to u 1. auditora provádějícího povinný audit alespoň jednoho subjektu veřejného zájmu, ve lhůtách upravených v čl. 26 odst. 2 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, 2. auditora, který neprovádí povinný audit ani u jednoho subjektu veřejného zájmu, nejméně jednou za 6 let. (5) Za auditora provádějícího povinný audit alespoň jednoho subjektu veřejného zájmu se pro účely systému zajištění kvality považuje auditor, který provedl povinný audit u subjektu veřejného zájmu a) podle čl. 26 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, a to po dobu 3 let od počátku účetního období, za které tento povinný audit u subjektu veřejného zájmu provedl, b) podle čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, a to po dobu 6 let od počátku účetního období, za které tento povinný audit u subjektu veřejného zájmu provedl. (6) Jednou ročně Komora zpracovává dílčí zprávu o výsledcích kontrol kvality prováděných Komorou, kterou předává Radě ve lhůtě nejpozději do 3 měsíců od skončení kalendářního roku. (7) Jednou ročně vydává Rada souhrnnou zprávu o systému zajištění kvality, v níž uvádí podstatná zjištění, zejména opakované nedostatky vnitřních systémů řízení kvality u auditorů, které vyplývají z provedených kontrol kvality. Souhrnná zpráva o systému zajištění kvality obsahuje i informace vycházející z dílčí zprávy zpracované podle odstavce 6. Souhrnnou zprávu o systému zajištění kvality zveřejní Rada na svých internetových stránkách nejpozději do 6 měsíců od skončení kalendářního roku. § 24a Organizace systému zajištění kvality (1) Kontrolní výbor organizuje a řídí kontroly kvality v souladu s řádem ke kontrolám kvality, plánem kontrol kvality a požadavky na zajištění kvality podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. (2) Dozorčí komise organizuje a řídí kontroly kvality v souladu s dozorčím řádem, plánem kontrol kvality a doporučeními vydanými Radou podle § 38 odst. 2 písm. i). (3) Řád ke kontrolám kvality podle odstavce 1 vydá Rada jako svůj vnitřní předpis a stanoví v něm postupy pro organizační a personální zabezpečení systému zajištění kvality. (4) Dozorčí řád podle odstavce 2 vydá Komora jako svůj vnitřní předpis a stanoví v něm postupy pro organizační a personální zabezpečení systému zajištění kvality. § 24b Plán kontrol kvality (1) Komora předloží Radě v každém kalendářním pololetí návrh plánu na provedení kontrol kvality organizovaných a řízených dozorčí komisí. Při předložení návrhu plánu Radě Komora vždy uvede, jakým způsobem zohlednila kritéria uvedená v § 24 odst. 4 písm. d). (2) V návrhu plánu podle odstavce 1 Komora uvede jméno auditora, u něhož je kontrola kvality plánována, jméno, popřípadě jména kontrolorů kvality pověřených provedením kontroly kvality, jméno navrženého vedoucího kontrolní skupiny a termín zahájení kontroly kvality. (3) Rada zpracuje plán kontrol kvality kontrolního výboru a dozorčí komise pro účely splnění kritérií uvedených v § 24 odst. 4 písm. d); při jeho zpracování zohlední návrh plánu předložený Komorou. Plán kontrol kvality obsahuje údaje podle odstavce 2. (4) O záměru provést kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí, která není zahrnuta v plánu kontrol kvality, je Komora povinna informovat Radu s uvedením důvodů nebo rizik, pro které má být taková kontrola kvality provedena. § 24c Kontrolor kvality (1) Kontrolorem kvality může být pouze fyzická osoba, která a) získala vysokoškolské vzdělání nejméně v rámci akreditovaného bakalářského studijního programu9), zahraniční vysokoškolské vzdělání, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vysokoškolskému vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle jiného právního předpisu9), nebo dokončila studium, které je uznané příslušným členským státem za součást jeho vysokoškolského systému a jehož dokončení mu poskytuje vysokoškolskou kvalifikaci, b) má nejméně tříleté praktické zkušenosti v oblasti účetnictví nebo povinného auditu, c) absolvovala školení zaměřené na oblast kontroly kvality a d) splňuje další požadavky podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou kontrolním výborem. (2) Školení podle odstavce 1 písm. c) organizuje Rada. (3) Před provedením kontroly kvality kontrolor kvality prokáže čestným prohlášením, že v provedení kontroly mu nebrání skutečnosti uvedené v § 24d odst. 1, a to a) kontrolnímu výboru, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou kontrolním výborem, nebo b) dozorčí komisi, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí.“. 91. Za § 24c se vkládají nové § 24d až 24i, které včetně nadpisů znějí: „§ 24d Kontrola kvality (1) Kontrola kvality nesmí být provedena kontrolorem kvality, pokud a) je s kontrolovaným auditorem ve střetu zájmů, b) je osobou blízkou podle občanského zákoníku kontrolovanému statutárnímu auditorovi, c) je s kontrolovaným auditorem smluvně zavázán, d) je ovládající osobou kontrolované auditorské společnosti, e) má podíl na hlasovacích právech v kontrolované auditorské společnosti, f) je členem řídicího, kontrolního nebo nejvyššího orgánu kontrolované auditorské společnosti, g) neuplynuly alespoň 3 roky ode dne, kdy přestal být s kontrolovaným auditorem ve vztahu podle písmen c) až f), nebo h) by došlo ke kontrole vlastní činnosti. (2) Kontrola kvality je zahájena dnem doručení oznámení o termínu kontroly kvality auditorovi, který musí být oznámen auditorovi nejméně 30 dnů přede dnem zahájení vlastní kontrolní činnosti a) Radou, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou kontrolním výborem, nebo b) Komorou, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí. (3) Kontrola kvality u statutárního auditora, který provádí auditorskou činnost pro auditorskou společnost nebo pro statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, se provádí společně s kontrolou kvality této auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet podle § 24 odst. 2. § 24e Rozsah kontroly kvality (1) Kontrolor kvality provede kontrolu kvality v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly kvality podle § 24 odst. 1 a její závěry doloží potřebnými podklady. Rozsah kontroly kvality musí být přiměřený a úměrný rozsahu a složitosti činnosti kontrolovaného auditora. (2) Kontrolor kvality při kontrole kvality především a) posuzuje soulad vnitřního uspořádání a postupů auditora s tímto zákonem, auditorskými standardy podle § 18, etickým kodexem a požadavky na nezávislost a s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, s cílem ověřit účinnost vnitřního systému řízení kvality auditora, b) hodnotí vnitřní systém řízení kvality auditora ve vztahu k § 14d a jeho účinnost, c) posuzuje množství a kvalitu vynaložených zdrojů ve vztahu k § 14d a 14g, d) kontroluje dodržování požadavku na průběžné vzdělávání, e) posuzuje odměny za provedení auditorské činnosti ve vztahu k § 14, 14c a 16, f) posuzuje vnitřní předpisy nebo metodiky auditora a g) posuzuje soulad postupů s požadovanými postupy stanovenými vnitřními předpisy Komory. (3) Při kontrole kvality prověřuje kontrolor kvality spisy auditora vybrané na základě provedené analýzy rizik spočívající v analýze možného nesprávného provádění auditorské činnosti. (4) Při kontrole kvality organizované a řízené kontrolním výborem kontrolor kvality dále přezkoumává obsah zprávy o transparentnosti s ohledem na zjištění učiněná podle odstavce 2 a dodržování požadavků uvedených v čl. 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. § 24f Protokol o kontrole kvality (1) Zjistí-li kontrolor kvality v rámci kontroly kvality, že auditor nepostupoval při provádění auditorské činnosti v souladu s tímto zákonem, auditorskými standardy podle § 18, etickým kodexem a vnitřními předpisy Komory nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, uvede tuto skutečnost v kontrolním zjištění. (2) Před vyhotovením protokolu o kontrole projedná kontrolor kvality s kontrolovaným auditorem kontrolní zjištění a případná navrhovaná opatření spočívající v nápravě nedostatků podle odstavce 1 zjištěných v rámci kontroly kvality (dále jen „opatření k nápravě“). (3) Kontrolní zjištění a opatření k nápravě kontrolor kvality uvede v protokolu o kontrole a stanoví přiměřenou lhůtu k provedení opatření k nápravě, která nesmí být delší než 12 měsíců ode dne doručení stejnopisu protokolu o kontrole kontrolovanému auditorovi. (4) Kopii protokolu o kontrole po ukončení kontroly kvality předá kontrolor kvality a) Radě, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí, nebo b) Komoře, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou kontrolním výborem. (5) Kontrolovaný auditor provede opatření k nápravě ve stanovené lhůtě. § 24g Uchovávání spisu o kontrole kvality Spis o kontrole kvality se uchovává po dobu 10 let ode dne jeho uzavření; tato doba se prodlužuje o dobu nezbytnou pro vedení kárného řízení, řízení o správním deliktu nebo trestního řízení. § 24h Kontrola kvality prováděná třetí osobou Je-li kontrola kvality prováděna podle čl. 26 odst. 5 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, § 24d až 24g se použijí obdobně. § 24i Společná kontrola kvality (1) Rada je oprávněna provést společnou kontrolu kvality u auditora, která se vztahuje k jím provedenému povinnému auditu společnosti, která vydala cenné papíry v třetí zemi nebo která je součástí skupiny zveřejňující konsolidovanou účetní závěrku v třetí zemi, s příslušným orgánem této třetí země, který splňuje požadavky, které Evropská komise prohlásí za přiměřené, za účelem zajištění účinného dohledu za podmínek stanovených tímto zákonem a pracovními ujednáními podle § 49. (2) Společné kontroly kvality provádí osoba nebo osoby, které splňují požadavky stanovené tímto zákonem na provádění kontrol kvality, pověřené Radou společně s osobami pověřenými příslušným orgánem třetí země. (3) Pracovní ujednání uzavřená mezi Radou a příslušným orgánem třetí země zajistí, kromě požadavků podle § 49 odst. 2, že a) jsou stanoveny požadavky na rozsah provádění společné kontroly kvality, které je příslušný orgán třetí země povinen dodržovat při provádění společné kontroly kvality podle odstavce 2, b) Rada může odmítnout společnou kontrolu kvality, pokud by společná kontrola kvality měla nepříznivý vliv na svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek České republiky, c) příslušné orgány třetí země zaručí povinnost zachovávat mlčenlivost alespoň v rozsahu stanoveném v § 15b, d) informace, na které se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě nebo orgánu než těm, které jsou uvedeny v pracovních ujednáních, a mohou být použity pouze pro výkon pravomocí v oblasti dohledové působnosti příslušného orgánu třetí země pro účely kontroly kvality a šetření, které splňují požadavky rovnocenné požadavkům uvedeným v § 24, 25 a v hlavách VI a XI, a e) bez předchozího souhlasu Rady není příslušný orgán třetí země oprávněn dále poskytovat osobní údaje obsažené v pracovních materiálech k povinnému auditu a jiných dokumentech v držení auditorů; předávání údajů do třetí země probíhá podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů22). (4) Společná kontrola kvality musí splňovat tyto požadavky: a) osoby pověřené příslušným orgánem třetí země k provedení kontroly kvality jsou oprávněny nahlížet do spisu auditora a jiných dokumentů souvisejících s prováděním povinného auditu v souladu s tímto zákonem, b) osoby pověřené příslušným orgánem třetí země k provedení kontroly kvality jsou povinny prohlášením doložit splnění požadavků stanovených v § 24d odst. 1 a c) kontrolor kvality neumožní osobě pověřené příslušným orgánem třetí země k provedení kontroly kvality přístup k těm dokumentům k auditu, pokud by tím došlo k porušení tohoto zákona nebo pracovních ujednání. (5) Na společnou kontrolu kvality se použijí § 24c až 24g obdobně.“. 92. V § 25 odst. 1 úvodní části ustanovení se za číslo „18“ vkládají slova „, které není správním deliktem podle hlavy XI“ a za slova „(dále jen „kárné provinění“)“ se vkládá čárka. 93. V § 25 odst. 1 písmeno e) zní: „e) vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti na dobu nejdéle 3 roky.“. 94. V § 25 odst. 3 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“, za slovo „společnosti“ se vkládají slova „nebo statutárnímu auditorovi vykonávajícímu auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet“ a číslo „5 000 000“ se nahrazuje číslem „10 000 000“. 95. V § 25 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 4 až 10. 96. V § 25 odst. 4 se za slovo „auditora“ vkládají slova „nebo správním deliktem podle hlavy XI“ a číslo „5 000 000“ se nahrazuje číslem „10 000 000“. 97. V § 25 se odstavce 5 a 6 zrušují. Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 5 až 8. 98. V § 25 odst. 5 se za slovo „jednání,“ vkládají slova „zejména ke“. 99. V § 25 odstavec 7 zní: „(7) Rozhodnutí o uložení opatření veřejného napomenutí vykoná Komora zveřejněním na svých internetových stránkách. Toto rozhodnutí je vykonáno dnem, kdy bylo zveřejněno. Obsah veřejného napomenutí určí kárná komise Komory tímto rozhodnutím.“. 100. V § 25 odst. 8 se za slovo „pokut“ vkládají slova „v řízení podle § 26“. 101. Za § 25a se vkládá nový § 25b, který včetně nadpisu zní: „§ 25b Vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti (1) Právní mocí rozhodnutí o vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti přestává být osoba, které se rozhodnutí týká, členem řídicího orgánu ve všech auditorských společnostech; zánik funkce oznámí Komora nebo Rada soudu, který podle jiného právního předpisu vede obchodní rejstřík. (2) Ten, kdo poruší zákaz uložený mu rozhodnutím o vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti, ručí za splnění všech povinností auditorské společnosti, které vznikly v době, kdy vykonával přes zákaz činnost člena jejího řídicího orgánu, ač se jím nestal anebo jím být přestal. (3) Je-li členem řídicího orgánu auditorské společnosti jiná auditorská společnost, použijí se ustanovení o vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu i na fyzickou osobu, která byla touto auditorskou společností určena k tomu, aby takovou funkci za ni vykonávala.“. 102. V § 26 odst. 1 se slova „člena Prezidia“ nahrazují slovy „kontrolního výboru“. 103. V § 26 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Odpovědnost za kárné provinění nebo porušení povinnosti podle § 25 odst. 3 a 4 zaniká, uplynula-li ode dne, kdy ke kárnému provinění nebo porušení povinnosti došlo, doba 6 let. (3) Lhůta podle odstavce 2 neběží a) v případě zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti, b) po dobu, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení nebo řízení o správním deliktu, nebo c) po dobu, po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 4 až 9. 104. V § 26 odst. 4 větě první se čárka za slovem „řízení“ nahrazuje slovem „a“, slova „, a návrh na uložení konkrétního opatření“ se zrušují a věta třetí se zrušuje. 105. V nadpise § 27 se slova „a jiného opatření“ nahrazují slovem „postihu“. 106. V § 27 odstavec 1 zní: „(1) Po uplynutí 7 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení opatření uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a) až c) se opatření považuje za zahlazené. Opatření uvedené v § 25 odst. 1 písm. d) a e) se považuje za zahlazené, uplynula-li ode dne, k němuž bylo vykonáno opatření zákazu, doba 7 let.“. 107. V části první hlavě III se za § 27 vkládá nový § 27a, který včetně nadpisu zní: „§ 27a Zveřejnění rozhodnutí o kárném provinění (1) Komora zveřejní rozhodnutí o kárném provinění v rejstříku bezodkladně poté, co nabude právní moci. Zveřejňuje se výroková část rozhodnutí o kárném provinění. (2) Komora na základě rozhodnutí kárné komise Komory nezveřejní rozhodnutí o kárném provinění v rejstříku, pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů, probíhající trestní řízení vedené proti auditorovi nebo způsobilo účastníkům řízení nepřiměřené škody. Má-li Komora pochybnosti o možném ohrožení stability finančních trhů, může si vyžádat stanovisko České národní banky; přílohou žádosti je kopie rozhodnutí o kárném provinění. (3) Komora na základě rozhodnutí kárné komise Komory nezveřejní rozhodnutí o kárném provinění statutárního auditora v rejstříku, pokud by zveřejnění osobních údajů bylo nepřiměřené vzhledem k povaze a závažnosti kárného provinění. (4) V případě postupu podle odstavce 2 nebo 3 Komora zveřejní rozhodnutí o kárném provinění na svých internetových stránkách bez uvedení údajů umožňujících identifikaci auditora, o jehož kárném provinění bylo rozhodnuto, bezodkladně poté, kdy rozhodnutí nabude právní moci. (5) O rozhodnutí o kárném provinění auditora, který provádí auditorskou činnost v účetní jednotce, jež podléhá dohledu České národní banky, a které Komora nezveřejní podle odstavce 2 nebo 3, informuje Komora Českou národní banku; v informaci uvede jméno auditora, prohlášení viny, uložení opatření, případně prohlášení neviny a den nabytí právní moci rozhodnutí. (6) Je-li proti rozhodnutí o kárném provinění podána žaloba, zveřejní Komora tuto skutečnost v rejstříku. Komora zveřejní stejným způsobem i informaci o výsledku soudního přezkumu. (7) Obsahem zveřejněného rozhodnutí o kárném provinění nesmějí být údaje umožňující identifikaci jiné osoby než auditora, o jehož kárném provinění bylo rozhodnuto.“. 108. V § 28 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Asistentem auditora může být fyzická osoba, která a) je plně svéprávná, b) je bezúhonná a c) má ukončeno nejméně úplné střední nebo úplné střední odborné vzdělání nebo studium, které poskytuje rovnocenné vzdělání. (2) Fyzickou osobu, která splňuje podmínky podle odstavce 1, zapíše Komora do rejstříku jako asistenta auditora, pokud vykonává odbornou praxi podle § 29.“. Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje. 109. V § 28 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Auditor, u kterého asistent auditora vykonává odbornou praxi, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit Komoře. V oznámení auditor uvede jméno asistenta auditora, rodné číslo, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození a datum zahájení odborné praxe. K oznámení auditor přiloží doklad podle odstavce 4 a své prohlášení o zaměstnání asistenta auditora. (4) Splnění požadavku uvedeného v odstavci 1 písm. c) se prokazuje dokladem nebo doklady o nejvyšším dosaženém vzdělání.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 110. V § 28 odst. 6 písm. d) se číslo „2“ nahrazuje slovy „1 nebo přestal vykonávat odbornou praxi podle § 29“. 111. V § 29 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „je oprávněn k provádění auditorské činnosti v některém členském státě a“ zrušují. 112. V § 29 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Způsob řízení odborné praxe asistenta auditora auditorem a jejího vykazování stanoví Komora vnitřním předpisem.“. 113. V § 31 odst. 2 písm. a) se slova „provoz systému kontroly kvality podle § 24“ nahrazují slovy „provádění kontrol kvality organizovaných a řízených dozorčí komisí a podmínky pro spolupráci při kontrolách kvality podle § 24d odst. 3“. 114. V § 31 odst. 2 písmeno g) zní: „g) rozhoduje o podaných přihláškách k auditorským zkouškám, dílčím částem auditorské zkoušky, rozdílovým zkouškám a dílčím částem rozdílové zkoušky a zajišťuje provádění auditorských zkoušek a dílčích částí auditorské zkoušky a rozdílových zkoušek a dílčích částí rozdílové zkoušky,“. 115. V § 31 odst. 2 se na konci textu písmene i) doplňují slova „, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí“. 116. V § 31 odst. 2 písm. j) se slova „ve zvlášť odůvodněných případech“ zrušují a text „§ 15 odst. 2“ se nahrazuje textem „§ 15a odst. 1 písm. b)“. 117. V § 31 odst. 3 písmeno b) zní: „b) spis o kontrole kvality, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí.“. 118. V § 31 odst. 4 se text „h)“ nahrazuje textem „i)“ a slova „ve všech otázkách týkajících se veřejného dohledu a spolupráce Rady s příslušnými orgány v ostatních členských státech a třetích zemí podle § 37, hlavy VII a hlavy IX, pokud je o to Radou požádána“ se nahrazují slovy „při výkonu působnosti Rady podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu“. 119. V § 31 odst. 5 se slova „§ 14, § 20 a § 24“ nahrazují slovy „§ 47 až 49“. 120. V § 31 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Komora zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo domnělého porušení tohoto zákona, jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, etického kodexu, vnitřních předpisů Komory nebo auditorských standardů podle § 18 a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň a) postupy pro hlášení porušení nebo domnělého porušení a jejich vyhodnocování, b) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo domnělé porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo domnělé porušení, a c) postupy zajišťující právo osoby, která je údajně odpovědná za porušení nebo domnělé porušení, na vyjádření nebo podání vysvětlení, včetně práva na podání opravných prostředků proti rozhodnutí Komory.“. 121. V § 32 odst. 4 písm. e) se slova „zákazem nebo trvalým zákazem“ nahrazují slovy „zánikem oprávnění k“. 122. V § 33 odst. 2 písm. e) se slova „auditorské zkoušce a části rozdílové zkoušky“ nahrazují slovy „části auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky“. 123. V § 34 odst. 2 větě první se slova „a 6 náhradníků“ zrušují, ve větě druhé se slovo „Způsob“ nahrazuje slovy „Počet náhradníků, způsob jejich“ a slovo „náhradníků“ se zrušuje. 124. V § 35 odst. 1 větě poslední se slovo „systém“ zrušuje a slovo „auditu“ se nahrazuje slovy „u auditora, který neprovádí povinný audit ani u jednoho subjektu veřejného zájmu“. 125. V § 36 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Kárná komise informuje nejméně jednou za 6 měsíců Komoru a Radu o výsledcích své činnosti. (4) Kárná komise poskytne Radě pravidelně jednou za kalendářní čtvrtletí informace o uložených opatřeních podle § 25 pro účely § 38 odst. 2 písm. q).“. 126. V § 37 odst. 2 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí: „b) je určeným příslušným orgánem podle čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, c) vykonává působnost příslušného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, neurčí-li tento zákon v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu výkon působnosti jinému orgánu,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena d) a e). 127. V § 37 odst. 2 písm. d) se číslo „X“ nahrazuje číslem „XI“. 128. V § 37 odst. 3 se slova „veřejného dohledu“ nahrazují slovy „působnosti podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu“. 129. V § 37 se odstavec 4 zrušuje. 130. Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu zní: „§ 37a Rozpočet Rady (1) Rada sestavuje na každý rozpočtový rok návrh svého rozpočtu nejméně v rozsahu celkových příjmů a celkových výdajů a spolu s účetní závěrkou Rady za předcházející účetní období jej ve lhůtách stanovených pro sestavování státního rozpočtu České republiky a státního závěrečného účtu České republiky předkládá Ministerstvu financí. Rozpočet Rady schvaluje Ministerstvo financí. (2) Finančními zdroji Rady jsou a) dotace ze státního rozpočtu, b) úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby získané v souvislosti s použitím finančních prostředků Rady, c) výnosy z prodeje majetku Rady, d) ostatní příjmy z činnosti Rady. (3) Dotace ze státního rozpočtu je poskytována Radě každoročně nejméně ve výši skutečných výdajů určených schváleným rozpočtem Rady ve výši určené k pokrytí správy a činnosti Rady nepokryté z finančních zdrojů podle odstavce 2 písm. b) až d). (4) Finanční prostředky Rady lze použít pouze k úhradě nákladů spojených se správou a činností Rady schválených v rámci rozpočtu Rady.“. 131. V § 38 odst. 1 písm. a) se za slovo „standardů“ vkládají slova „podle § 18“. 132. V § 38 odst. 1 písmeno b) zní: „b) organizací, řízením a prováděním kontrol kvality organizovaných a řízených dozorčí komisí,“. 133. V § 38 odst. 1 písm. d) se slova „odst. 2 až 4“ zrušují. 134. V § 38 odst. 2 písm. a) se slova „Ministerstvem financí na přípravě právních předpisů souvisejících s povinným auditem“ nahrazují slovy „orgány podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ve věcech týkajících se povinného auditu a plnění povinností podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu“. 135. V § 38 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu a podílí se též na mezinárodní spolupráci dohledových orgánů, pokud je to nutné nebo žádoucí pro plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu“. 136. V § 38 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) spolupracuje s Komorou, Výborem evropských orgánů dohledu nad auditem a příslušnými orgány jiných členských států za účelem sjednocování požadavků na teoretickou přípravu a odbornou praxi a požadavků na rozdílovou zkoušku,“. Dosavadní písmena d) až m) se označují jako písmena e) až n). 137. V § 38 odst. 2 písm. e) se slovo „odvolacího“ nahrazuje slovy „nadřízeného správního“. 138. V § 38 odst. 2 písm. f) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „, řád ke kontrolám kvality a další vnitřní předpisy“. 139. V § 38 odst. 2 se v písmenu f) doplňují body 6 a 7, které znějí: „6. souhrnnou zprávu o systému zajištění kvality, 7. plán kontrol kvality,“. 140. V § 38 odst. 2 písm. g) se slova „členové Rady mají právo účastnit se bez hlasovacího práva sněmu Komory nebo zasedání jejích orgánů“ nahrazují slovy „členové Prezidia Rady mají právo účastnit se bez hlasovacího práva sněmu Komory nebo zasedání jiných orgánů Komory, členové disciplinárního výboru, kontrolního výboru a zaměstnanci Rady mají právo účastnit se bez hlasovacího práva sněmu Komory, zasedání dozorčí komise nebo kárné komise, a to po předchozím projednání s prezidentem Komory“. 141. V § 38 odst. 2 písm. i) se slova „k systému kontroly kvality a“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „podle § 37 odst. 2 a spolupráce podle písmene d)“. 142. V § 38 odst. 2 písm. k) se slova „podle § 24b“ nahrazují slovy „organizované a řízené dozorčí komisí“ a slova „a navrhuje opatření k nápravě“ se nahrazují slovy „, která není s kontrolovaným auditorem ve střetu zájmů a splňuje požadavky uvedené v § 24c odst. 1“. 143. V § 38 odst. 2 se písmena l) a m) zrušují. Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno l). 144. V § 38 odst. 2 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až t), která znějí: „m) kontroluje, zda jsou auditory, osobami, které se přímo podílejí na činnostech souvisejících s povinným auditem u účetní jednotky, členy sítě a subjekty veřejného zájmu dodržována ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, n) rozhoduje o prodloužení podle čl. 17 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, o) sleduje vývoj na trhu provádění povinného auditu subjektů veřejného zájmu a zpracovává zprávu o vývoji na trhu poskytování služeb povinného auditu subjektům veřejného zájmu v souladu s čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, p) sjednává a uzavírá dohody s příslušnými orgány třetích zemí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, q) zpracovává přehled všech opatření, která byla za každý kalendářní rok uložena auditorům podle § 25 a hlavy XI a předává je Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem, r) zveřejní jména auditorů, jejichž podíl odměn za povinný audit účtovaných nebo evidovaných od subjektů veřejného zájmu nepřesahuje 15 % z celkových odměn účtovaných nebo evidovaných za povinný audit za kalendářní rok podle čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, s) pro účely čl. 17 odst. 8 třetí pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 určuje datum pro uplatňování požadavků na trvání auditorské zakázky, t) informuje Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem o uložených opatřeních zákazu výkonu auditorské činnosti a vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti nebo subjektu veřejného zájmu podle jiného právního předpisu.“. 145. V § 38 se doplňují odstavce 4 až 8, které znějí: „(4) Rada zveřejní účetní závěrku Rady za předcházející účetní období na svých internetových stránkách nejpozději do 30. června a dále informace podle čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. Tyto informace musejí být na internetových stránkách zveřejněny po dobu alespoň 5 let od jejich zveřejnění včetně případných oprav. (5) Rada informuje Českou národní banku o výpovědi závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo o odstoupení od smlouvy o povinném auditu podle § 17a, je-li smluvní stranou účetní jednotka podléhající dohledu České národní banky. (6) Rada se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu podílí na činnosti Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem podle čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. (7) Rada se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci spolupráce příslušných orgánů podle čl. 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. (8) Rada sdělí na požádání České národní bance výsledek kontroly kvality u auditora, který provádí povinný audit účetní jednotky, jež podléhá dohledu České národní banky.“. 146. V § 38a odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) kontrolní výbor.“. 147. V § 38a odst. 2 se slovo „orgány“ nahrazuje slovem „komise“. 148. V § 38a odst. 3 se slova „jejího sekretariátu“ nahrazují slovy „vnitřních útvarů Rady“. 149. V § 39 odst. 1 větě první se slova „činnosti stanovené tímto zákonem Radě“ nahrazují slovy „působnost Rady podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, pokud nepřísluší zároveň jiným orgánům Rady“ a věta druhá se zrušuje. 150. V § 39 odstavec 2 zní: „(2) Prezidium je šestičlenné.“. 151. V § 39 odst. 3 se slovo „Prezidium“ nahrazuje slovy „Členy Prezidia“ a slova „a odvolává“ se zrušují. 152. V § 39 odst. 4 se slova „podle odstavce 2 písm. a)“ zrušují. 153. V § 39 odst. 6 se věta druhá zrušuje. 154. V § 39 odstavec 7 zní: „(7) Plnění funkce člena Prezidia je výkonem veřejné funkce.“. 155. V § 39 se odstavce 8 až 13 zrušují. 156. § 39a včetně nadpisu zní: „§ 39a Podmínky členství v Prezidiu (1) Členem Prezidia může být jmenována fyzická osoba, která a) je občanem České republiky, b) je bezúhonná, c) je plně svéprávná, d) získala znalosti anebo praxi v oblasti účetnictví nebo auditorské činnosti nebo v oboru práva nebo ekonomie, zajišťující předpoklad řádného výkonu funkce člena Prezidia, e) nemá a neměla v období nejméně 3 let před jmenováním 1. podíl na hlasovacích právech v auditorské společnosti, 2. sjednán s auditorskou společností nebo statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet základní pracovněprávní vztah, f) není a nebyla v období nejméně 3 let před jmenováním členem řídicího nebo kontrolního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem nebo zástupcem auditorské společnosti, g) není statutárním auditorem a nevykonávala v období nejméně 3 let před jmenováním povinný audit, nebo h) není a nebyla v období nejméně 3 let před jmenováním zavázána jiným smluvním vztahem s auditorem. (2) Členem Prezidia nemůže být jmenován ten, komu bylo Komorou uloženo kárné opatření podle § 25 odst. 1 nebo hlavy XI, které není ke dni jmenování členem Prezidia zahlazeno. (3) Výkon funkce člena Prezidia končí a) uplynutím jeho funkčního období, b) odvoláním, c) vzdáním se funkce, d) smrtí nebo prohlášením za mrtvého, e) je-li mu vydáno auditorské oprávnění, nebo f) nabytím právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl člen Prezidia odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo kterým byla omezena jeho svéprávnost. (4) Ministr financí po dohodě s Českou národní bankou odvolá člena Prezidia, pokud a) nevykonává svou funkci po dobu delší než 9 měsíců nebo neplní své povinnosti podle tohoto zákona, b) narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce, c) je jmenován členem kontrolního nebo řídicího orgánu auditorské společnosti, d) získá podíl na hlasovacích právech v auditorské společnosti, e) vstoupí do základního pracovněprávního vztahu s auditorskou společností nebo statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, nebo f) uzavře jiný smluvní vztah s auditorem. (5) Přestane-li člen Prezidia splňovat kteroukoliv podmínku stanovenou tímto zákonem pro členství v Prezidiu, je povinen tuto skutečnost oznámit bezodkladně ministrovi financí.“. 157. Za § 39a se vkládají nové § 39b a 39c, které včetně nadpisů znějí: „§ 39b Disciplinární výbor (1) Disciplinární výbor má 5 členů. (2) Členové disciplinárního výboru jsou jmenováni Prezidentem Rady na návrh Prezidia. Funkční období členů disciplinárního výboru, způsob jejich odvolání, odměňování a pravidla pro rozhodování stanoví statut Rady. Disciplinární výbor se při své činnosti řídí disciplinárním řádem Rady, který je vnitřním předpisem Rady. (3) Disciplinární výbor vykonává v prvním stupni působnost Rady v řízení o sankcích podle hlavy XI. Odvolacím orgánem je Prezidium. (4) Disciplinární výbor vykonává působnost Rady v šetření podle § 40b. (5) Plnění funkce člena disciplinárního výboru je výkonem veřejné funkce. § 39c Kontrolní výbor (1) Kontrolní výbor má 5 členů. (2) Členem kontrolního výboru může být jmenována fyzická osoba uvedená v čl. 21 třetí pododstavec písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. (3) Členové kontrolního výboru jsou jmenováni Prezidentem Rady na návrh Prezidia. Funkční období členů kontrolního výboru, způsob jejich odvolání, odměňování a pravidla pro rozhodování stanoví statut Rady. Kontrolní výbor se při své činnosti řídí řádem ke kontrolám kvality, který je vnitřním předpisem Rady. (4) Kontrolní výbor a) organizuje a řídí kontroly kvality u auditora provádějícího povinný audit alespoň jednoho subjektu veřejného zájmu a podle § 24h a 24i a čl. 26, 31 a 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, b) předkládá návrh souhrnné zprávy o systému zajištění kvality podle § 24 odst. 7 Prezidiu ke schválení, c) předkládá návrh plánu kontrol kvality podle § 24b odst. 3 Prezidiu ke schválení. (5) Plnění funkce člena kontrolního výboru je výkonem veřejné funkce. 158. V § 40 odst. 1 se slovo „prezident“ nahrazuje slovem „Prezident“. 159. V § 40 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Prezidium je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 160. V § 40 odst. 4 větě třetí se text „c)“ nahrazuje textem „e)“ a věta poslední se zrušuje. 161. V § 40 odstavec 5 zní: „(5) Nelze-li přijmout rozhodnutí podle odstavce 4 z důvodu vyloučení těch členů Prezidia, u nichž se zřetelem na jejich poměr k věci nebo k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti, je rozhodnutí přijato, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina členů, kteří nejsou z těchto důvodů vyloučeni z hlasování, a v případě jejich rovnosti je rozhodný hlas Prezidenta Rady. Prezidenta Rady nelze vyloučit z rozhodování Prezidia.“. 162. Za § 40 se vkládají nové § 40a až 40e, které včetně nadpisů znějí: „§ 40a Zásady odměňování a poskytování cestovních náhrad (1) Členu Prezidia náleží za výkon funkce odměna, kterou stanoví prováděcí právní předpis podle složitosti, míry odpovědnosti, náročnosti a rozsahu výkonu funkce. (2) Členu disciplinárního výboru a kontrolního výboru náleží za výkon funkce odměna, kterou stanoví Rada podle složitosti, míry odpovědnosti, náročnosti a rozsahu výkonu funkce. (3) Členu orgánu Rady přísluší při cestách v souvislosti s výkonem funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených v části sedmé zákoníku práce pro zaměstnance v pracovním poměru s tím, že za pravidelné pracoviště se pro tyto účely považuje místo bydliště člena orgánu Rady. (4) Odměnu a cestovní náhrady členu orgánu Rady poskytuje Rada. Odměna je splatná ve shodných termínech jako u zaměstnanců Rady. (5) Rada vnitřním předpisem upraví principy poskytování mzdy zaměstnancům, v nichž zohlední rozpočtové možnosti Rady. § 40b Šetření prováděné Radou Rada je oprávněna provést pro účely veřejného dohledu šetření u a) auditora provádějícího povinný audit subjektu veřejného zájmu, b) člena sítě, do níž patří auditor provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu, se sídlem na území České republiky, c) osob podílejících se na auditorské činnosti auditora provádějícího povinný audit subjektu veřejného zájmu, d) subjektu veřejného zájmu a e) Komory. § 40c Uchovávání spisu Informace poskytnuté Radě je Rada povinna chránit před zneužitím. Rada uchovává spis po dobu 10 let ode dne ukončení šetření, tato doba se prodlužuje o dobu nezbytnou pro vedení řízení o správním deliktu nebo trestního řízení. § 40d Přenesení úkolů Radou na příslušný orgán jiného členského státu (1) Pokud Rada přenese některou činnost, kterou by jinak vykonávala nebo mohla vykonávat sama podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, na orgán jiného členského státu, který byl v tomto členském státě určen jako příslušný orgán odpovědný za provádění úkolů stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, není tím dotčena odpovědnost Rady. (2) Rada zajistí, že v souvislosti s přenesením činnosti podle odstavce 1 a) není omezen soulad takto vykonávaných činností s příslušnými právními předpisy a možnost jejich kontroly Radou, b) nejsou dotčeny právní vztahy Rady s auditorem a c) jsou stanovena pravidla kontroly takto vykonávaných činností Radou. (3) Rada uzavírá smlouvu upravující přenesení činnosti podle odstavce 1 způsobem, který umožňuje zachycení obsahu, kontrolovatelnost a vymahatelnost, jakož i uchovatelnost této smlouvy. § 40e Oznamování případů porušení Rada zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo domnělého porušení tohoto zákona, jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti, nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, etického kodexu, vnitřních předpisů Komory nebo auditorských standardů podle § 18 a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň a) postupy pro hlášení porušení nebo domnělého porušení a jejich vyhodnocování, b) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo domnělé porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo domnělé porušení, c) postupy zajišťující právo osoby, která je údajně odpovědná za porušení nebo domnělé porušení, na vyjádření nebo podání vysvětlení, včetně práva na podání opravných prostředků proti rozhodnutí nebo opatření Rady.“. 163. V § 41 odst. 1 se za slovo „zákona“ vkládají slova „a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu“ a za slovo „při“ se vkládají slova „kontrolách kvality a“. 164. V § 41 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo by takové šetření mělo za následek porušení zákonů upravujících ochranu utajovaných informací a činnost zpravodajských služeb“. 165. V § 42 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo by takové šetření mělo za následek porušení zákonů upravujících ochranu utajovaných informací a činnost zpravodajských služeb“. 166. V § 42 odst. 4 se za slovo „zákona“ vkládají slova „a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu“. 167. § 43 včetně nadpisu zní: „§ 43 Určení auditora subjektem veřejného zájmu (1) Subjekt veřejného zájmu určuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro povinný audit podle čl. 16 odst. 2 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. (2) Pro účely určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet podle § 17 odst. 3 nebo 4 navrhuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet tomu, kdo je určuje, kontrolní orgán; přitom zohlední doporučení výboru pro audit. Navrhne-li kontrolní orgán tomu, kdo je určuje, auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet jiné, než kteří byli doporučeni výborem pro audit, je takový návrh povinen řádně odůvodnit, zejména uvede, z jakých důvodů se odchýlil od doporučení výboru pro audit. (3) Nemá-li subjekt veřejného zájmu kontrolní orgán, navrhuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet tomu, kdo je určuje, výbor pro audit. (4) Aniž je dotčen přímo použitelný předpis Evropské unie upravující specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, subjekt veřejného zájmu může určit auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro provedení povinného auditu nejdéle na dobu 20 let v případě, že nejdéle po uplynutí 10 let od určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, avšak ne dříve než 18 měsíců před uplynutím doby trvání zakázky, uskuteční na provedení povinného auditu na období bezprostředně následující po uplynutí 10 let výběrové řízení v souladu s čl. 16 odst. 2 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. (5) Nemá-li subjekt veřejného zájmu nejvyšší orgán, vykonává působnost nejvyššího orgánu pro účely určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu ten, kdo určuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro provedení povinného auditu. (6) Určí-li subjekt veřejného zájmu auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet postupem podle § 17 odst. 2, 3 nebo 4, neprodleně o tom informuje Radu.“. 168. Za § 43 se vkládají nové § 43a až 43d, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 25 znějí: „§ 43a Vztah statutárního auditora k subjektu veřejného zájmu (1) Statutární auditor nesmí v subjektu veřejného zájmu, u kterého provádí povinný audit nebo se podílí na činnostech souvisejících s povinným auditem, přijmout pozici osoby v klíčové funkci, funkci člena výboru pro audit nebo nevýkonného člena řídicího nebo kontrolního orgánu před uplynutím 2 let poté, co provedl povinný audit této účetní jednotky nebo se podílel na činnostech souvisejících s povinným auditem. (2) Odstavec 1 se použije obdobně na fyzickou osobu, která prováděla povinný audit nebo se podílela na činnostech souvisejících s povinným auditem, jestliže jí zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti. § 43b Poskytování některých neauditorských služeb (1) Auditor, který provádí povinný audit subjektu veřejného zájmu, může v období počínajícím prvním dnem účetního období, za které je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřována, a dále do vydání zprávy auditora, poskytovat tomuto subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) bodu i), bodu iv) až vii) a v písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, za podmínek stanovených tímto zákonem a pokud a) tyto neauditorské služby nemají přímý vliv nebo mají samostatně nebo v souhrnu nevýznamný vliv na ověřovanou účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku a b) odhad jejich vlivu na ověřovanou účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku je auditorem zdokumentován a vysvětlen v dodatečné zprávě výboru pro audit vyhotovené podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. (2) Auditor, který je členem sítě, do které náleží auditor, auditor z jiného členského státu nebo auditorská osoba z jiného členského státu provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu zřízeného podle práva členského státu, může tomuto subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice v období počínajícím prvním dnem účetního období, za které je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřována, a dále do vydání zprávy auditora, poskytovat neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) bodu i), bodu iv) až vii) a v písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, a to za podmínek stanovených v odstavci 1. (3) Na poskytování služeb uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) bodu i), bodu iv) až vii) a v písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice, členem sítě, do které náleží auditor provádějící povinný audit tohoto subjektu veřejného zájmu, se odstavce 1 a 2 použijí obdobně. (4) Auditor nesmí poskytnout subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci nebo jeho dceřiné obchodní korporaci, neauditorské služby neuvedené v čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 bez schválení kontrolním orgánem podle § 44a odst. 1 písm. m) nebo výborem pro audit podle čl. 5 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. § 43c Omezení v provádění povinného auditu subjektu veřejného zájmu Auditor nesmí provést povinný audit, rozhodne-li tak výbor pro audit podle čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. § 43d Informační povinnosti auditora Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet do 30 dnů od uzavření smlouvy o povinném auditu se subjektem veřejného zájmu informují o této skutečnosti Radu a Komoru; v oznámení uvedou též období, na které byli subjektem veřejného zájmu určeni. 25) § 74 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“. 169. Nadpis nad označením § 44 se zrušuje. 170. Pod označení § 44 se vkládá nadpis „Zřízení a požadavky na výbor pro audit“. 171. V § 44 odst. 1 větě druhé se slova „, nestanoví-li zakladatelské právní jednání počet vyšší“ zrušují. 172. V § 44 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Je-li počet nevýkonných členů kontrolního orgánu vyšší než počet členů výboru pro audit, kontrolní orgán určí, kteří jeho nevýkonní členové jsou členy výboru pro audit.“. 173. V § 44 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Předsedu výboru pro audit volí a odvolávají členové výboru pro audit. Nezvolí-li členové výboru pro audit předsedu výboru pro audit, jmenuje a odvolává předsedu výboru pro audit kontrolní orgán. Předseda výboru pro audit musí být nezávislý.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 174. V § 44 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 175. Pod označení § 44a se vkládá nadpis „Výbor pro audit“. 176. V § 44a odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Výbor pro audit, aniž je dotčena odpovědnost řídicího nebo kontrolního orgánu nebo jejich členů, zejména“. 177. V § 44a odst. 1 písm. b) se slovo „zajišťuje“ a slova „; vnitřní audit je výboru pro audit v takovém případě funkčně podřízený“ zrušují. 178. V § 44a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a předkládá řídicímu nebo kontrolnímu orgánu doporučení k zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví“. 179. V § 44a odst. 1 písm. d) se za slovo „doporučení“ vkládají slova „, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie upravující specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu jinak,“. 180. V § 44a odst. 1 písm. e) se slovo „doplňkových“ nahrazuje slovem „neauditorských“. 181. V § 44a odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) projednává s auditorem rizika ohrožující jeho nezávislost a ochranná opatření, která byla auditorem přijata s cílem tato rizika zmírnit,“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). 182. V § 44a odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; přitom vychází ze souhrnné zprávy o systému zajištění kvality“. 183. V § 44a odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až o), která znějí: „h) vyjadřuje se k výpovědi závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu podle § 17a odst. 1, i) posuzuje, zda bude auditorská zakázka předmětem přezkumu řízení kvality auditorské zakázky jiným statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorskou společností podle čl. 4 odst. 3 první pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, j) informuje kontrolní orgán o výsledku povinného auditu a jeho poznatcích získaných ze sledování procesu povinného auditu, k) informuje kontrolní orgán, jakým způsobem povinný audit přispěl k zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví, l) rozhoduje o pokračování provádění povinného auditu auditorem podle čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, m) schvaluje poskytování jiných neauditorských služeb, n) schvaluje zprávu o závěrech výběrového řízení ve výběrovém řízení v souladu s čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 a o) vykonává další působnost podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.“. 184. V § 44a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 185. V § 44a odst. 2 se slova „Statutární auditor nebo auditorská společnost“ nahrazují slovem „Auditor“ a slovo „podávají“ se nahrazuje slovem „podává“. 186. Za § 44a se vkládá nový § 44aa, který včetně nadpisu zní: „§ 44aa Další působnost a povinnosti výboru pro audit (1) Výbor pro audit je oprávněn nahlížet do dokladů a záznamů týkajících se činnosti subjektu veřejného zájmu, který jej zřídil, v rozsahu nezbytném pro výkon činnosti výboru pro audit. (2) Výbor pro audit nebo orgán, který podle § 44b odst. 2 vykonává činnosti výboru pro audit a který je podle čl. 11 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 určeným příjemcem dodatečné zprávy pro výbor pro audit, postoupí na vyžádání tuto zprávu vhodnou formou bez zbytečného odkladu a) kontrolnímu orgánu, b) řídicímu orgánu, c) České národní bance, v případě účetní jednotky, jejíž činnost podléhá podle jiných právních předpisů dohledu České národní banky, a d) Radě, v případě subjektu veřejného zájmu. (3) Jednou ročně výbor pro audit vyhotoví zprávu o činnosti, ve které zhodnotí svoji činnost ve vztahu k činnostem uvedeným v § 44a odst. 1, a poskytne ji Radě.“. 187. Pod označení § 44b se vkládá nadpis „Zvláštní výjimky pro některé subjekty veřejného zájmu“. 188. V § 44b odst. 4 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 189. Za § 44b se vkládá označení „HLAVA IX“ a nadpis „ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO POVINNÝ AUDIT SUBJEKTŮ S MAJETKOVOU ÚČASTÍ STÁTU“. V části první se dosavadní hlavy IX až XI označují jako hlavy X až XII. 190. § 44c a 45 včetně nadpisů znějí: „§ 44c Zřízení výboru pro audit některými subjekty s majetkovou účastí státu (1) Výbor pro audit dále zřizuje účetní jednotka, která není subjektem veřejného zájmu, a která je a) obchodní korporací podle zákona o obchodních korporacích, která je velkou účetní jednotkou a ve které organizační složka státu, územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí nebo městská část hlavního města Prahy nakládá samostatně nebo společně s jinou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo městskou částí hlavního města Prahy podílem na hlasovacích právech představujícím více než 50 % všech hlasů v obchodní korporaci, b) obchodní korporací, která je konsolidující účetní jednotkou, která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v § 1b odst. 3 zákona o účetnictví, a ve které organizační složka státu, územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí nebo městská část hlavního města Prahy nakládá samostatně nebo společně s jinou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo městskou částí hlavního města Prahy podílem na hlasovacích právech představujícím více než 50 % všech hlasů v obchodní korporaci, c) státním podnikem podle zákona o státním podniku, který je velkou účetní jednotkou, d) národním podnikem, který je velkou účetní jednotkou, e) státní organizací Správa železniční dopravní cesty podle zákona upravujícího zřízení a činnost státní organizace Správa železniční dopravní cesty, nebo f) obchodní korporací podle zákona o obchodních korporacích, která je velkou účetní jednotkou, je-li její ovládající osobou účetní jednotka uvedená v písmenech a) až d), rozhodne-li tak její ovládající osoba. (2) Na zřízení a působnost výboru pro audit se § 44 až 44aa použijí obdobně. § 45 Další požadavky na auditora subjektu s majetkovou účastí státu (1) Auditor, který provádí povinný audit účetní jednotky uvedené v § 44c, je povinen a) jednou ročně formou písemného prohlášení potvrdit výboru pro audit svou nezávislost na této účetní jednotce, b) jednou ročně písemně sdělit výboru pro audit neauditorské služby poskytnuté této účetní jednotce a c) projednat s výborem pro audit případné ohrožení své nezávislosti a opatření použitá k jejich zmírnění, a to v souladu s § 14. (2) Auditor provádějící povinný audit účetní jednotky uvedené v § 44c předloží nejpozději v den předložení zprávy auditora výboru pro audit písemnou dodatečnou zprávu určenou výboru pro audit; dodatečná zpráva určená výboru pro audit musí obsahovat a) prohlášení o nezávislosti podle odstavce 1 písm. a), b) jména všech klíčových auditorských partnerů, c) informace o tom, zda některou z jeho činností provedl jiný auditor, který není členem sítě, do které patří auditor provádějící povinný audit nebo jiná osoba a prohlášení o nezávislosti jiného auditora nebo jiné osoby, d) popis povahy, četnosti a rozsahu komunikace s výborem pro audit nebo orgánem, který plní funkce výboru pro audit podle § 44b odst. 2, s řídicím nebo kontrolním orgánem účetní jednotky, včetně uvedení dat jednání s těmito orgány, e) popis rozsahu a časového rámce povinného auditu, f) popis rozdělení úkolů mezi auditory, pokud byla pro povinný audit určena více než jedna auditorská společnost nebo statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, g) popis použité metodiky, včetně toho, které kategorie rozvahy byly ověřovány přímo a které byly ověřovány na základě kontroly systému a souladu, včetně vysvětlení případných podstatných změn významu věcné kontroly a kontroly souladu v porovnání s předcházejícím účetním obdobím, h) kvantitativní úroveň významnosti použitou při provedení povinného auditu pro účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku jako celek a případně úroveň nebo úrovně významnosti pro konkrétní kategorie transakcí, zůstatků účtů nebo údajů, jakož i kvalitativní faktory zohledněné při stanovování úrovně významnosti, i) vyhodnocení a vysvětlení událostí nebo okolností, které byly zjištěny v průběhu povinného auditu a které by mohly vyvolat podstatné pochybnosti s významným vlivem na předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, a otázky, zda tyto události nebo okolnosti představují významnou nejistotu, a dále souhrnné informace o všech zárukách, doporučujících prohlášeních, závazcích veřejného zásahu a dalších podpůrných opatřeních zohledněných při předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky, j) informace o jakýchkoli závažných nedostatcích systému vnitřní finanční kontroly účetní jednotky nebo, v případě konsolidované účetní závěrky, mateřské obchodní korporace, jakož i jejich účetního systému; u každého z těchto závažných nedostatků auditor uvede, zda byly tyto nedostatky vyřešeny vedením účetní jednotky, k) informace o veškerých významných skutečnostech, které se týkají skutečného nesouladu s právními předpisy nebo zakladatelským právním jednáním odhaleném v průběhu provádění povinného auditu nebo podezření na takový nesoulad, jsou-li tyto záležitosti pokládány za významné pro to, aby výbor pro audit mohl plnit své úkoly, l) informace o použitých metodách oceňování jednotlivých položek v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce včetně případného dopadu jejich změn, jakož i posouzení těchto metod, m) v případě povinného auditu konsolidované účetní závěrky vysvětlení rozsahu konsolidace a kritérií uplatněných účetní jednotkou pro nezahrnutí do konsolidačního celku včetně vysvětlení toho, zda jsou uplatněná kritéria v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví, n) v případě povinného auditu konsolidované účetní závěrky povahu a rozsah auditorské činnosti provedené auditorem ze třetí země nebo auditorskou osobou ze třetí země, které nejsou členy sítě jako auditor provádějící povinný audit konsolidované účetní závěrky, o) informace o tom, zda účetní jednotka poskytla auditorovi všechna jím požadovaná vysvětlení a dokumenty, a p) informace o případných 1. významných potížích, které se během povinného auditu vyskytly, 2. významných skutečnostech, které byly v souvislosti s povinným auditem projednávány s vedením účetní jednotky, a 3. dalších skutečnostech, které vyplynuly z povinného auditu a které auditor považuje za nezbytné uvést nebo na ně auditor upozornil a považuje-li takové upozornění za významné pro zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví.“. 191. V § 47 odst. 1 větě první se slova „, auditora z jiného členského státu, auditorskou osobu z jiného členského státu a auditora“ zrušují. 192. V § 47 odst. 2 písm. c) se za číslo „14“ vkládá text „, 14b“. 193. V § 47 odst. 2 písm. d) se text „§ 43“ nahrazuje slovy „čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014“. 194. V § 47 odst. 3 písm. d) se za číslo „14“ vkládá text „, 14b“. 195. V § 47 odst. 3 písm. e) se text „§ 43“ nahrazuje slovy „čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014“. 196. V § 47 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7. 197. V § 47 odst. 4 větě první se slova „odstavců 2 až 4“ nahrazují slovy „odstavce 2“, slova „kontrolu kvality“ se nahrazují slovy „systém zajištění kvality“ a ve větě druhé se slovo „kontroly“ nahrazuje slovem „zajištění“. 198. V § 47 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6. 199. V § 47 odst. 5 se slova „až 4 nebo auditorem, který nesplnil požadavky podle odstavce 6“ nahrazují slovy „a 3“. 200. V § 48 odst. 1 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“, slovo „kontroly“ se nahrazuje slovem „zajištění“ a slova „hlavy VI“ se nahrazují slovy „hlav VI a XI“. 201. V § 48 odst. 3 písm. b) se slovo „kontroly“ nahrazuje slovem „zajištění“. 202. V § 49 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) nedošlo k narušení práva ochrany obchodního tajemství, bankovního tajemství nebo ochrany průmyslového a duševního vlastnictví účetní jednotky, u které auditor provádí nebo prováděl auditorskou činnost,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 203. V § 49 odst. 2 písm. d) se slovo „kontroly“ nahrazuje slovy „pro účely systému zajištění“ a slova „hlavě VI“ se nahrazují slovy „hlavách VI a XI“. 204. V § 49 odst. 2 písm. e) bodě 1 se slovo „Společenství“ nahrazuje slovy „Evropské unie nebo by mělo za následek porušení zákonů upravujících ochranu utajovaných informací a činnost zpravodajských služeb“. 205. V § 49 odst. 2 písm. e) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „nebo pokud již bylo v takovém řízení pravomocně rozhodnuto“. 206. V § 49 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) V případě ujednání o spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí o výměně informací v oblasti dohledu nad auditory provádějícími povinný audit subjektů veřejného zájmu se dále postupuje podle čl. 36 až 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.“. 207. V § 49a odstavec 1 zní: „(1) Statutární auditor nebo fyzická osoba, které zaniklo auditorské oprávnění, se dopustí přestupku tím, že přijme v účetní jednotce pozici osoby v klíčové funkci v rozporu s § 14i nebo § 43a.“. 208. V § 49a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Statutární auditor se jako klíčový auditorský partner určený podle § 14g odst. 1 dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu neukončí účast na provádění povinného auditu subjektu veřejného zájmu nejpozději do 7 let od svého jmenování klíčovým auditorským partnerem nebo provede povinný audit subjektu veřejného zájmu před uplynutím 3 let poté, co v něm ukončil účast na provádění povinného auditu jako klíčový auditorský partner.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 209. V § 49a odst. 3 se text „§ 24b odst. 1“ nahrazuje textem „§ 24d odst. 1“. 210. V § 49a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Statutární auditor se jako osoba pověřená přezkumem řízení kvality auditorské zakázky dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu nevede záznamy o výsledcích přezkumu řízení kvality zakázky.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 211. V § 49a odst. 5 písm. a) se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavce 1, 2 nebo 4“. 212. V § 49a odst. 5 písm. b) se číslo „100 000“ nahrazuje číslem „200 000“ a číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“. 213. V § 49a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Za přestupek uvedený v odstavci 1, 2 nebo 4 lze statutárnímu auditorovi samostatně uložit také opatření uvedená v § 25 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e).“. 214. § 49b a 49c včetně nadpisů znějí: „§ 49b Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost se dopustí správního deliktu tím, že a) požaduje nebo přijme od subjektu veřejného zájmu odměnu za provedení povinného auditu, která je v rozporu s § 16, b) v rozporu s § 17a odst. 5 neoznámí výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu Radě, c) nesplní informační povinnost podle § 21 odst. 3, 4, 5 nebo § 43d anebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, d) neposkytne České národní bance na základě její žádosti informace a vysvětlení týkající se průběhu povinného auditu a poznatky získané na základě povinného auditu v subjektu veřejného zájmu, který podléhá dohledu České národní banky podle § 21 odst. 6, e) v rozporu s § 24f odst. 5 neprovede opatření k nápravě, f) v rozporu s § 43b odst. 1 a 2 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice nebo jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice, neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) bodu i), bodu iv) až vii) a v písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, g) v rozporu s § 43b odst. 4 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci nebo jeho dceřiné obchodní korporaci, neauditorské služby neuvedené v čl. 5 odst. 1, nebo h) v rozporu s § 43c provede povinný audit. (2) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu a) nesplní informační povinnost, b) přijme od subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporace nebo jeho dceřiné obchodní korporace, odměnu za neauditorské služby neuvedené v čl. 5 odst. 1, c) neprojedná s výborem pro audit rizika ohrožující nezávislost auditora a záruky přijaté k jejich omezení, d) poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci nebo jeho dceřiné obchodní korporaci, neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) bod ii) a iii), písm. b) až e) nebo písm. g) až k), e) neposoudí, zda poskytování neauditorských služeb uvedených v čl. 5 odst. 1 a 2 dceřiné společnosti subjektu veřejného zájmu, u kterého statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost provádí povinný audit, členem sítě, do níž statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost náleží, ohrožuje jeho nezávislost, f) neposoudí rizika ohrožení nezávislosti, g) nezdokumentuje rizika ohrožení nezávislosti, h) neprojedná s výborem pro audit případná rizika ohrožující nezávislost auditora a záruky přijaté k jejich omezení, i) neprovede přezkum řízení kvality auditorské zakázky nebo nezajistí provedení přezkumu řízení kvality auditorské zakázky, j) nevede záznamy o výsledcích přezkumu řízení kvality auditorské zakázky nebo je neuchová po stanovenou dobu, k) nevyhotoví zprávu auditora, l) nevyhotoví nebo nepředloží výboru pro audit dodatečnou zprávu určenou výboru pro audit, m) neprojedná s výborem pro audit, řídicím nebo kontrolním orgánem dodatečnou zprávu určenou výboru pro audit na základě žádosti výboru pro audit, n) nezpřístupní novému auditorovi dodatečnou zprávu určenou výboru pro audit nebo informace předané Radě podle čl. 12 a 13, o) nevyhotoví nebo nezveřejní zprávu o transparentnosti, p) nepředloží Radě seznam auditovaných subjektů, q) neuchová informace nebo záznamy uvedené v čl. 15, nebo r) nezavede postup pro pravidelné postupné obměňování osob. (3) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost se dopustí správního deliktu tím, že při provádění povinného auditu subjektu veřejného zájmu a) postupuje v rozporu s § 3, b) nedodrží etický kodex podle § 13, c) v rozporu s § 18 nepostupuje v souladu s auditorskými standardy upravenými právem Evropské unie a s auditorskými standardy vydanými Komorou nebo vnitřními předpisy Komory podle § 21 odst. 1 písm. a), nebo d) nevede spis auditora podle § 20a odst. 1 až 3. (4) Auditorská společnost se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu nestanoví postup pro určení způsobu řešení neshody mezi klíčovým auditorským partnerem a osobou provádějící přezkum řízení kvality auditorské zakázky. (5) Právnická nebo fyzická podnikající osoba se jako člen sítě, do níž náleží auditor provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu, dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu a) poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci nebo jeho dceřiné obchodní korporaci, neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) bod ii) a iii), písm. b) až e) nebo písm. g) až k), nebo b) poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci nebo jeho dceřiné obchodní korporaci, neauditorské služby neuvedené v čl. 5 odst. 1 bez schválení výborem pro audit podle čl. 5 odst. 4. (6) Účetní jednotka se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 17a odst. 5 neoznámí výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu Radě. (7) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo e), odstavce 2 písm. a), c), e), f), g), h), j), k), l), m), n), o), p), q) nebo r), odstavce 3 písm. d) nebo odstavce 4 nebo 6, b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. i) nebo odstavce 3 písm. a), b) nebo c), c) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), f), g) nebo h), odstavce 2 písm. b) nebo d) nebo odstavce 5. (8) Za správní delikt uvedený v odstavci 1, 2, 3 nebo 4 lze samostatně uložit také opatření uvedená v § 25 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e).“. § 49c Správní delikty Komory (1) Komora se dopustí správního deliktu tím, že a) vede rejstřík v rozporu s § 11 odst. 1 až 6 nebo § 12 až 12d, b) organizuje a řídí kontroly kvality v rozporu s § 24a odst. 2, c) nepředloží Radě návrh plánu kontrol kvality podle § 24b odst. 1 nebo 2, d) provede kontrolu kvality v rozporu s § 24d odst. 1, e) neprovede kontrolu kvality nařízenou Radou podle § 38 odst. 2 písm. j), f) neprojedná s Radou vnitřní předpisy Komory, etický kodex nebo auditorské standardy před jejich vydáním podle § 31 odst. 2 písm. c), g) neposkytne Radě dokumenty a informace podle § 31 odst. 3, h) v rozporu s § 31 odst. 4 znemožní výkon působnosti Rady neposkytnutím potřebné součinnosti. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 300 000 Kč.“. 215. Za § 49c se vkládají nové § 49d až 49g, které včetně nadpisů znějí: „§ 49d Správní delikty subjektu veřejného zájmu (1) Subjekt veřejného zájmu se dopustí správního deliktu tím, že a) určí auditora v rozporu s § 43 odst. 1, b) neinformuje Radu o určení auditora podle § 43 odst. 6, c) nezřídí výbor pro audit podle § 44, d) v rozporu s § 44 odst. 7 neuveřejní na svých internetových stránkách seznam členů výboru pro audit, nebo neuveřejní údaje, které se zapisují u členů kontrolního orgánu do obchodního rejstříku, nebo e) jeho výbor pro audit nebo orgán, který podle § 44b odst. 2 vykonává činnosti výboru pro audit a který je podle čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 určeným příjemcem dodatečné zprávy pro výbor pro audit, nepostoupí na vyžádání tuto zprávu vhodnou formou bez zbytečného odkladu podle § 44aa odst. 2. (2) Subjekt veřejného zájmu se dále dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu a) nesplní informační povinnost, nebo b) neprojedná s auditorem dodatečnou zprávu určenou výboru pro audit na základě žádosti auditora. (3) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo e) nebo odstavce 2, b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a). § 49e Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, k jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže o něm správní orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 6 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Lhůta podle odstavce 3 neběží a) v případě zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti, b) po dobu, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení nebo kárné řízení, nebo c) po dobu, po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní. (5) Správní delikty podle § 49a až 49d projednává Rada. (6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky. § 49f Zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu (1) Rada ve spolupráci s Komorou zajistí, aby po nabytí právní moci rozhodnutí bylo v rejstříku bez zbytečného odkladu zveřejněno rozhodnutí o správním deliktu. Zveřejňuje se výroková část rozhodnutí o správním deliktu. (2) Odchylně od odstavce 1 lze postupovat v případě, pokud by zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu ohrozilo stabilitu finančních trhů, probíhající trestní řízení vedené proti auditorovi, nebo způsobilo účastníkům řízení nepřiměřené škody. Má-li Rada pochybnosti o možném ohrožení stability finančních trhů, může si vyžádat stanovisko České národní banky; přílohou žádosti je kopie rozhodnutí o správním deliktu. (3) Rada nezajistí zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu statutárního auditora v rejstříku, pokud by zveřejnění osobních údajů bylo nepřiměřené vzhledem k povaze a závažnosti správního deliktu. (4) V případě postupu podle odstavce 2 nebo 3 Rada zveřejní rozhodnutí o správním deliktu bez uvedení údajů umožňujících identifikaci auditora, o jehož správním deliktu bylo rozhodnuto, bezodkladně poté, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. (5) Je-li proti rozhodnutí o správním deliktu podána žaloba, zveřejní Rada tuto skutečnost na svých internetových stránkách. Rada zveřejní stejným způsobem i informaci o výsledku soudního přezkumu. (6) Obsahem zveřejněného rozhodnutí o správním deliktu nesmějí být údaje umožňující identifikaci jiné osoby než auditora, o jehož správním deliktu bylo rozhodnuto. § 49g Zahlazení postihu za správní delikt (1) Po uplynutí 7 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce se sankce za správní delikt považuje za zahlazenou; v případě sankce zákazu uplynula-li ode dne, k němuž bylo vykonáno opatření zákazu, doba 7 let. (2) Jde-li o rozhodnutí o správním deliktu zveřejněné postupem podle § 49f odst. 1, Rada ve spolupráci s Komorou zajistí bez zbytečného odkladu jeho výmaz z rejstříku po uplynutí doby uvedené v odstavci 1. (3) Byla-li sankce zahlazena, nelze na auditora nebo jinou osobu pohlížet, jako by se dopustila správního deliktu. (4) Zahlazená sankce nesmí být zveřejňována v rejstříku.“. 216. § 50 včetně nadpisu zní: „§ 50 Vztah k jiným právním předpisům (1) Na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, ve věcech kontrol kvality podle § 24 až 24i a šetření podle § 40b se postupuje podle kontrolního řádu.“. 217. Za § 50 se vkládá nový § 50a, který včetně nadpisu zní: „§ 50a Zmocnění Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 40a odst. 1.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zákon č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky za účetní období počínající dnem 17. června 2016 nebo později. 2. Auditorská zkouška složená podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za auditorskou zkoušku složenou podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Úspěšné vykonání dílčí zkoušky podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se uzná jako úspěšné vykonání dílčí části zkoušky podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Úspěšné vykonání všech dílčích zkoušek podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je považováno za složení auditorské zkoušky podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zavedou řídicí a kontrolní systém podle § 14c, postupy podle § 14d odst. 1, postupy nebo jiná opatření podle § 14e odst. 1 a 2 a § 14f odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Kontrola kvality zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Lhůty stanovené v § 27 odst. 1, § 25 odst. 7 a v § 49c odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které započaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Řízení zahájená podle § 26 nebo části první hlavy X zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Na určení druhu a výměry opatření nebo sankce za kárné provinění a správní delikt spáchané podle dosavadních právních předpisů se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení o určení druhu a výměry opatření a sankce podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je-li to pro pachatele výhodnější. 9. Asistenti auditora zapsaní v rejstříku auditorů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají asistenty auditora podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Odborná praxe asistenta auditora vykonaná podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za odbornou praxi asistenta auditora podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Do doby, než Ministerstvo financí vydá prováděcí právní předpis upravující odměňování členů Prezidia Rady pro veřejný dohled nad auditem, použijí se ustanovení upravující odměny členů Prezidia a Prezidenta Rady podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Komora auditorů České republiky do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo domnělého porušení tohoto zákona podle § 31 odst. 6 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Rada pro veřejný dohled nad auditem do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo domnělého porušení tohoto zákona podle § 40e zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 14. Vnitřní předpisy a stanovy Komory auditorů České republiky vydané podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nejsou v souladu se zákonem č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je Komora auditorů České republiky povinna uvést do souladu do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 15. Vnitřní předpisy a statut Rady pro veřejný dohled nad auditem vydané podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nejsou v souladu se zákonem č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je Rada pro veřejný dohled nad auditem povinna uvést do souladu do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 16. Smluvní ujednání mezi účetní jednotkou a třetí stranou, kterým je určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro povinný audit omezeno na určité kategorie nebo seznamy statutárních auditorů nebo auditorských společností, pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 17. S výjimkou případů uvedených v čl. 41 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 se v případě auditorské zakázky u subjektu veřejného zájmu, která dovršila délky trvání 10 let v období ode dne 17. června 2014 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije § 43 odst. 4 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v případě, že na provedení povinného auditu na období bezprostředně následující po uplynutí 10 let trvání této auditorské zakázky bylo uskutečněno výběrové řízení v souladu s čl. 16 odst. 2 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Čl. III Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 3 větě první se za slovo „advokátu,“ vkládají slova „statutárnímu auditorovi,“ a ve větě druhé se za slovo „advokáty,“ vkládají slova „statutární auditory,“. 2. V § 15 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Komora auditorů České republiky bezodkladně informuje ministerstvo o zápisu osoby do rejstříku auditorů, o údajích vedených o osobě v rejstříku auditorů nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti této osoby.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10. 3. V § 15 odst. 10 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Komora auditorů České republiky zašle zřizovateli a správci datových schránek údaje vedené o statutárních auditorech v rejstříku auditorů platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nezbytně nutné pro zřízení datové schránky statutárnímu auditorovi do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Zřizovatel a správce datových schránek zřídí statutárnímu auditorovi datovou schránku podnikající fyzické osoby prvním dnem prvního kalendářního měsíce prvního roku po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčeno právo statutárního auditora na zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby na žádost. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření Čl. V Zákon č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření, se mění takto: 1. Část dvacátá čtvrtá se včetně nadpisu zrušuje. 2. V části dvacáté deváté čl. XXXII písm. b) se slova „dvacáté čtvrté“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 298/2016 Sb.	Zákon č. 298/2016 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 9. 2016, datum účinnosti 19. 9. 2016, částka 115/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o účetnictví * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách * ČÁST OSMÁ - Změna notářského řádu * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o stavebním spoření * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o zeměměřictví * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o Rejstříku trestů * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o civilním letectví * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o zemědělství * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o návykových látkách * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o azylu * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o cestovních dokladech * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna autorského zákona * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o evidenci obyvatel * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o obalech * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o zbraních * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací * ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin * ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona o archivnictví a spisové službě * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna správního řádu * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných informací * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o střetu zájmů * ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ - Změna insolvenčního zákona * ČÁST PADESÁTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech * ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů * ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev * ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů * ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o auditorech * ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o základních registrech * ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ - Změna daňového řádu * ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o zdravotních službách * ČÁST ŠEDESÁTÁ - Změna zákona o specifických zdravotních službách * ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ - Změna katastrálního zákona * ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o zvláštních řízeních soudních * ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob * ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o registru smluv * ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o dani z hazardních her * ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (250/2023 Sb.) 298 ZÁKON ze dne 24. srpna 2016, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního řádu Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 59 odstavec 1 zní: „(1) Podání se posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno. Lze je učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.“. 2. V § 59 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 3. V § 85b odst. 4 a 6 a v § 267 odst. 1 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. II Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 40b odst. 2 se za slovo „listinné“ vkládají slova „nebo v elektronické“. 2. V § 40b se odstavec 3 zrušuje. 3. V § 42 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 103 zní: „(3) V případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu103), se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 2. 103) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. 4. V § 46 odst. 2 se slova „a jestliže uvedl akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede jeho evidenci, nebo předložil svůj platný kvalifikovaný certifikát“ zrušují. 5. V § 47 odst. 2 a v § 50f odst. 2 se slova „jeho uznávaným elektronickým podpisem“ nahrazují slovem „adresátem“. 6. V § 158 odst. 1 se za slovo „Písemné“ vkládají slova „nebo elektronické“ a věta třetí se zrušuje. 7. V § 174a odst. 1 se slova „uznávaným elektronickým podpisem žalobce“ nahrazují slovem „žalobcem“. 8. V § 174a odst. 6 se slova „zaručeným elektronickým podpisem“ nahrazují slovem „žalovaným“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. III V § 12 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 71/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 275/2012 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., písmeno n) zní: „n) elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru,“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Čl. IV Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb. a zákona č. 128/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 5 se slova „vlastnoručním podpisem nebo jejím uznávaným elektronickým“ zrušují. 2. V § 18 odst. 9 se slova „vlastnoručním podpisem nebo jejím uznávaným elektronickým“ zrušují. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o účetnictví Čl. V Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 221/2015 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 33a odst. 3 se slova „elektronickým podpisem uznávaným podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „uznávaným elektronickým podpisem“. 2. Poznámka pod čarou č. 30a zní: „30a) § 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. VI Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb. a zákona č. 213/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 39 odst. 6 a v § 39a odst. 6 se slova „a 3“ zrušují. 2. V § 123e odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 83 zní: „a) podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu83), nebo 83) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. Poznámka pod čarou č. 68a se zrušuje. 3. V § 123e odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 4. V § 123e se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 5. V § 123e odst. 3 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 6. V § 123e odst. 3 písm. e) se text „písm. c)“ nahrazuje textem „písm. b)“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Čl. VII Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 351/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb. a zákona č. 128/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 9a odst. 7 se slova „vlastnoručním podpisem nebo jejím uznávaným elektronickým“ zrušují. 2. V § 10 odst. 12 se slova „vlastnoručním podpisem nebo jejím uznávaným elektronickým“ zrušují. ČÁST OSMÁ Změna notářského řádu Čl. VIII V § 94a zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se slova „uznávaným elektronickým podpisem a kvalifikovaným časovým razítkem podle zvláštního právního předpisu5b)“ nahrazují slovy „kvalifikovaným elektronickým podpisem a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem“ a slova „uznávaný elektronický podpis“ se nahrazují slovy „kvalifikovaný elektronický podpis“. Poznámka pod čarou č. 5b se zrušuje. Čl. IX Přechodné ustanovení Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona lze namísto kvalifikovaného elektronického časového razítka podle § 94a zákona č. 358/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použít elektronické časové razítko vydané kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o stavebním spoření Čl. X V § 9a odst. 5 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 423/2003 Sb., větě první se slova „, v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat,“ nahrazují slovy „nebo v elektronické podobě“ a ve větě třetí se slova „podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis“ zrušují. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem Čl. XI Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 45a odst. 5 se slova „podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat“ zrušují. 2. V § 45a odst. 6 se slova „podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat“ zrušují. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o zeměměřictví Čl. XII V § 16 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb. a zákona č. 257/2013 Sb., větě druhé se za slovo „kvalifikovaným“ vkládá slovo „elektronickým“ a větě poslední za slovo „založeno“ se vkládají slova „kvalifikované elektronické“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o Rejstříku trestů Čl. XIII Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb. a zákona č. 204/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 11a odst. 3 a v § 11aa odst. 1 se slova „, podepsanou uznávaným elektronickým podpisem nebo označenou uznávanou elektronickou značkou podle zvláštního právního předpisu5)“ a slova „podepsaný uznávaným elektronickým podpisem5)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 2. V § 16a se odstavce 1 a 2 zrušují. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 1 až 3. 3. V § 16a odstavec 1 zní: „(1) Trestní listy a zprávy soudu nebo státního zastupitelství mohou být předávány v elektronické podobě.“. 4. V § 16a odst. 2 se slova „podepsané uznávaným elektronickým podpisem“ zrušují. 5. V § 16a odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „1“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „2“. 6. V § 16j odst. 3 se slova „podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo označené uznávanou elektronickou značkou, a to“ zrušují. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. XIV V § 68b písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 271/2001 Sb., se slova „a elektronicky podepsat podle zvláštního právního předpisu21a)“ včetně poznámky pod čarou č. 21a zrušují. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o civilním letectví Čl. XV Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 127/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 72 odst. 3 se slova „uznávaného elektronického“ zrušují. 2. V § 72 odst. 4 větě druhé se za slovo „prostřednictvím“ vkládají slova „podepsané datové“ a slova „opatřené jeho uznávaným elektronickým podpisem“ se zrušují. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o zemědělství Čl. XVI Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 409/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 95/2009 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 a v § 3g odst. 13 se slova „uznávaným elektronickým podpisem“ zrušují. 2. V § 4c odst. 2 se slova „podepsané uznávaným elektronickým podpisem58) odpovědného pracovníka“ nahrazují slovy „podepsaná odpovědným pracovníkem“. Poznámka pod čarou č. 58 se zrušuje. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o návykových látkách Čl. XVII Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 223/2003 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 106/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 135/2016 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 26 odst. 1 se slova „podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu10a)“ včetně poznámky pod čarou č. 10a zrušují. 2. V § 27 odst. 1, § 29 úvodní části ustanovení, § 30 a v § 31 odst. 1 se slova „podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu10a)“ zrušují. 3. V § 43a odst. 4 písm. f) se slova „podepsané zaručeným elektronickým podpisem podle jiného právního předpisu10a)“ zrušují. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Čl. XVIII Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb. a zákona č. 222/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Otevřenými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat.“. 2. V § 4b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Povinné subjekty zveřejňují informace obsažené v jimi vedených nebo spravovaných registrech, evidencích, seznamech nebo rejstřících, které jsou na základě zákona každému přístupné a které lze využít při podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, ke studijním nebo vědeckým účelům anebo při veřejné kontrole povinných subjektů, jako otevřená data. Povinné subjekty zaevidují tyto informace v národním katalogu otevřených dat. Seznam informací podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.“. 3. Za § 4b se vkládá nový § 4c, který včetně nadpisu zní: „§ 4c Národní katalog otevřených dat (1) Národní katalog otevřených dat je informační systém veřejné správy přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup sloužící k evidování informací zveřejňovaných jako otevřená data. (2) Správcem národního katalogu otevřených dat je Ministerstvo vnitra.“. 4. V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Vláda stanoví nařízením seznam informací podle § 4b odst. 2 zveřejňovaných jako otevřená data.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. Čl. XIX Přechodné ustanovení Povinný subjekt zveřejní informace podle § 4b odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jako otevřená data a zaeviduje tyto informace v národním katalogu otevřených dat do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o azylu Čl. XX V § 77 odst. 6 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 103/2013 Sb. a zákona č. 314/2015 Sb., se slova „uznávaným elektronickým podpisem“ nahrazují slovy „způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu35)“. Poznámka pod čarou č. 35 zní: „35) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. XXI Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb. a zákona č. 191/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 31 odst. 6, § 71 odst. 2 a v § 87i odst. 2 se slova „uznávaným elektronickým podpisem; to neplatí, je-li potvrzení dodáno prostřednictvím datové schránky“ nahrazují slovy „způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu52)“. Poznámka pod čarou č. 52 zní: „52) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. 2. V § 102 odst. 2 písm. c) se slova „uznávaným elektronickým podpisem“ nahrazují slovy „způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu52)“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o cestovních dokladech Čl. XXIII V § 30a odst. 6 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 16b zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. XXIV V § 60 odst. 2 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb., se slova „podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb68)“ včetně poznámky pod čarou č. 68 zrušují. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna autorského zákona Čl. XXVI § 94 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 228/2014 Sb. a zákona č. 250/2016 Sb., včetně nadpisu zní: „§ 94 Použití úpravy hlavy I Ustanovení § 3 písm. a), § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2, § 13 až 15, § 18 odst. 2 a 4, § 27 odst. 8, § 27a, § 27b, § 28, § 29, § 30 odst. 1 a 3 a § 40 až 44 platí přiměřeně i pro pořizovatele databáze.“. Čl. XXVII Přechodné ustanovení Ustanovení § 94 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na databáze chráněné zvláštním právem pořizovatele databáze pořízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o evidenci obyvatel Čl. XXVIII Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb. a zákona č. 318/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 4 se slova „, který žadatel po vyplnění podepíše uznávaným elektronickým podpisem8)“ včetně poznámky pod čarou č. 8 zrušují. 2. V § 8b odst. 4 se slova „uznávaným elektronickým podpisem8)“ zrušují. 3. V § 10 odst. 12 se slova „uznávaným elektronickým podpisem8) nebo dodá prostřednictvím datové schránky8a)“ nahrazují slovy „způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu29)“. Poznámka pod čarou č. 29 zní: „29) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. 4. V § 10b odst. 3 se věta druhá zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu Čl. XXIX V § 11 odst. 8 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., se slova „uznávaným elektronickým podpisem“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. XXX V § 48 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 267/2015 Sb., se čárka za slovy „o tomto subjektu“ nahrazuje slovem „a“ a slova „, a uznávaný elektronický podpis osoby oprávněné jednat za poskytovatele zdravotních služeb“ se zrušují. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o silničním provozu Čl. XXXI V § 117 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 411/2005 Sb., se za slova „nebo oznámení“ vkládají slova „v listinné podobě“ a slova „nebo ověřen podle zvláštního právního předpisu34)“ se včetně poznámky pod čarou č. 34 zrušují. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy Čl. XXXII Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 písm. i) se slova „a Ministerstvem spravedlnosti“ nahrazují slovy „, Ministerstvem spravedlnosti a Generální inspekcí bezpečnostních sborů“. 2. V § 3 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které včetně poznámky pod čarou č. 18 zní: „l) Generální inspekcí bezpečnostních sborů při plnění jejích úkolů18). 18) § 2 zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů.“. 3. V § 4 odst. 1 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena j) a k). 4. V § 9 odst. 2 se slova „označené uznávanou elektronickou značkou11b) správce“ nahrazují slovy „zabezpečené způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat“. Poznámka pod čarou č. 11b se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 5. V § 9b odst. 2 se slova „označen uznávanou elektronickou značkou správce, že tato uznávaná elektronická značka je platná a její kvalifikovaný systémový certifikát nebyl zneplatněn a výstup z informačního systému veřejné správy nebyl následně změněn“ nahrazují slovy „zabezpečen způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat“. 6. V § 9b odst. 4 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 7. V § 9c odst. 1 se slova „označený uznávanou elektronickou značkou“ nahrazují slovy „zabezpečený způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat“. 8. V § 9c se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. XXXIII Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 4 písm. e) se slova „nebo uznávaný elektronický podpis21) žadatele“ nahrazují slovy „, je-li žádost podána v listinné podobě“. Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 2. V § 6 odst. 6 a v § 8 odst. 6 se slova „nebo uznávaným elektronickým podpisem zmocnitele“ nahrazují slovy „zmocnitele nebo podepsána zmocnitelem způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu27)“. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. 3. V § 8 odst. 3 větě druhé se za slova „1 písm. a)“ vkládají slova „podaná v listinné podobě“ a slova „nebo uznávanými elektronickými podpisy“ se zrušují. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Čl. XXXIV V § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 216/2007 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se slova „, která je podepsána uznávaným elektronickým podpisem4a)“ včetně poznámky pod čarou č. 4a zrušují. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o obalech Čl. XXXVI Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 62/2014 Sb., zákona 64/2014 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 2 písm. b) se slova „označené uznávanou elektronickou značkou nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu“. 2. Poznámka pod čarou č. 13a zní: „13a) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o zbraních Čl. XXXVII Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb. a zákona č. 229/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 39a odst. 1, 2 a 3 se za slovo „kvalifikované“ vkládá slovo „elektronické“. 2. V § 50 odst. 3 se slova „žádost lze též podat elektronicky bez použití elektronického podpisu“ nahrazují slovy „je-li žádost podána v elektronické podobě, nevyžaduje se podepsání“. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Čl. XXXVIII V § 17 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 110/2009 Sb., se slova „podle zvláštního právního předpisu20)“ nahrazují slovy „v elektronické podobě“. Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna soudního řádu správního Čl. XXXIX Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb. a zákona č. 375/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 37 odst. 2 se slova „podepsané elektronicky podle zvláštního zákona8)“ včetně poznámky pod čarou č. 8 zrušují. 2. V § 43 odst. 1 se slova „elektronickou cestou podepsané podle zvláštního zákona8)“ nahrazují slovem „elektronicky“. ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin Čl. XL V § 5a odst. 3 zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění zákona č. 232/2013 Sb., se slova „uznávaným elektronickým podpisem“ nahrazují slovy „způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu31),“. Poznámka pod čarou č. 31 zní: „31) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. XLI V § 175 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., se slova „podepsané uznávaným elektronickým podpisem79)“ včetně poznámky pod čarou č. 79 zrušují. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. XLII Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 54/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 34 odst. 4 písm. b) se slovo „značkou“ nahrazuje slovem „pečetí“. 2. V § 101a odst. 3 písm. a) se slova „uznávaným elektronickým podpisem“ nahrazují slovy „způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu“. 3. V § 101a odst. 3 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). ČÁST ČTYŘICÁTÁ Změna zákona o archivnictví a spisové službě Čl. XLIII Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 56/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 46 odst. 1 písm. b) se bod 3 zrušuje. Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3. 2. V § 49 odst. 1 písm. b) bodě 3 se slova „s výjimkou těch“ zrušují a na konci textu bodu se doplňují slova „nebo požádají o výběr archiválií ve skartačním řízení“. 3. V § 49 odst. 1 písm. c) se na konci textu bodu 14 doplňují slova „s výjimkou bytových družstev“. 4. V § 49 odst. 1 písm. c) závěrečné části ustanovení se slova „jejich vrcholových“ nahrazují slovem „vrcholných“ a na konci textu písmene se doplňují slova „původců uvedených v bodech 1 až 12“. 5. V § 65 odst. 7 se slova „uznávaného elektronického podpisu, uznávané elektronické značky a kvalifikovaného časového razítka“ nahrazují slovy „elektronického podpisu, elektronické pečetě, elektronického časového razítka nebo jiného elektronického prostředku obdobného účelu“. 6. V § 65 odst. 8 se slova „uznávaný elektronický podpis, uznávanou elektronickou značku nebo kvalifikované časové razítko“ nahrazují slovy „elektronický podpis, elektronickou pečeť, elektronické časové razítko nebo jiný elektronický prostředek obdobného účelu“ a věta poslední se zrušuje. 7. V § 69a odst. 3 se slova „uznávaného elektronického podpisu, uznávané elektronické značky nebo kvalifikovaného časového razítka“ nahrazují slovy „elektronického podpisu, elektronické pečetě nebo elektronického časového razítka“ a slova „kvalifikovaných certifikátů, na kterých jsou založeny“ se nahrazují slovy „certifikátů, jsou-li na nich založeny“. 8. V § 69a odstavec 4 zní: „(4) Dokument vzniklý převedením nebo změnou datového formátu opatří určený původce doložkou. Doložku dokumentu v analogové podobě podepíše osoba odpovědná za převedení dokumentu. Doložku dokumentu v digitální podobě podepíše osoba odpovědná za převedení nebo změnu datového formátu kvalifikovaným elektronickým podpisem nebo určený původce zapečetí kvalifikovanou elektronickou pečetí a dále doložku opatří kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Takový dokument má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením nebo změnou datového formátu vznikl. Údaje týkající se převedení nebo změny datového formátu stanoví prováděcí právní předpis.“. 9. V § 69a se odstavec 5 zrušuje. 10. V § 70 odst. 1 písm. o) se slova „uznávaného elektronického podpisu, uznávané elektronické značky nebo kvalifikovaného časového razítka“ nahrazují slovy „elektronického podpisu, elektronické pečetě nebo elektronického časového razítka“. Čl. XLIV Přechodné ustanovení Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona lze namísto kvalifikovaného elektronického časového razítka podle § 69a odst. 4 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použít elektronické časové razítko vydané kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna správního řádu Čl. XLV Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 19 odst. 8 větě druhé se slova „zprávou podepsanou jeho uznávaným elektronickým podpisem16)“ nahrazují slovy „datovou zprávou podepsanou adresátem“. Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. V § 37 odst. 4 se slova „podepsané uznávaným elektronickým podpisem“ a slova „uznávaného elektronického“ zrušují. 3. V § 37 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7. 4. V § 69 odst. 3 se slova „na žádost účastníka“ a slova „a dokument podepíše svým uznávaným elektronickým podpisem“ zrušují. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XLVI Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto: 1. V položce 11 oddílu „Osvobození“ se bod 4 zrušuje. 2. V položce 12 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 3. V položce 12 oddílu „Poznámky“ bodu 1 se text „d)“ nahrazuje textem „c)“. 4. V položce 12 oddílu „Poznámky“ bodu 2 se slova „písmen c) a d)“ nahrazují slovy „písmene c)“ a slova „nebo povoluje-li se učinění prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství před jiným než příslušným matričním úřadem“ se zrušují. 5. V položce 12 oddílu „Osvobození od poplatku“ se slova „písmen c) a d)“ nahrazují slovy „písmene c)“. 6. V položce 22 písm. f) se slova „akreditace k působení jako akreditovaný poskytovatel certifikačních služeb25)“ nahrazují slovy „statusu kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru a kvalifikované služby vytvářející důvěru“ a číslo „100 000“ se nahrazuje číslem „25 000“. Poznámka pod čarou č. 25 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 7. V položce 22 se písmena g) a h) zrušují. Dosavadní písmena i) až r) se označují jako písmena g) až o). ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. XLVII Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb. a zákona č. 222/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 25 odst. 4 se slova „uznávaného elektronického“ zrušují. 2. V 33 odst. 10 se slova „prostřednictvím datové schránky nebo musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu“ zrušují. 3. Poznámka pod čarou č. 28 zní: „28) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. 4. V § 75 odst. 5 se slova „prostřednictvím datové schránky nebo i elektronickými prostředky, jsou-li podepsány uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu28)“ nahrazují slovy „v elektronické podobě“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o ochraně utajovaných informací Čl. XLVIII Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 13/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 46 odst. 4 písm. g) se slova „nebo v případě vydání tohoto certifikátu v elektronické podobě uznávaný elektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu22)“ nahrazují slovy „; otisk úředního razítka se nevyžaduje, byl-li certifikát vydán v elektronické podobě“. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. V § 46 odst. 5 písm. d) se slova „nebo v případě vydání těchto certifikátů v elektronické podobě uznávaný elektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „; otisk úředního razítka se nevyžaduje, byl-li certifikát vydán v elektronické podobě“. 3. V § 54 odst. 2 písm. g) a v odst. 3 písm. e) se slova „nebo v případě vydání tohoto osvědčení v elektronické podobě uznávaný elektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „; otisk úředního razítka se nevyžaduje, bylo-li osvědčení vydáno v elektronické podobě“. 4. V § 62 odst. 5 písm. f) se slova „nebo v případě vydání tohoto uznání v elektronické podobě uznávaný elektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „; otisk úředního razítka se nevyžaduje, bylo-li uznání vydáno v elektronické podobě“. 5. V § 85 odst. 2 písm. f) se slova „nebo v případě vydání dokladu v elektronické podobě uznávaný elektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „; otisk úředního razítka se nevyžaduje, byl-li doklad vydán v elektronické podobě“. 6. V § 89 odst. 8 se slova „dodáním do datové schránky Úřadu nebo“ a slova „podepsané uznávaným elektronickým podpisem“ zrušují. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí Čl. XLIX V § 10 odst. 3 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., se ve větě první slova „a v případě nebezpečí z prodlení i elektronicky nebo faxem“ a věta druhá zrušují. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. L V § 71 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, se slova „elektronicky podepsané podle zvláštního právního předpisu50)“ včetně poznámky pod čarou č. 50 zrušují. ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o střetu zájmů Čl. LI Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 350/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 190/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 12 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 8 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 2. V § 13 odst. 1 se text „§ 12 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 12 odst. 3“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ Změna insolvenčního zákona Čl. LII Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 97 odst. 2 se slova „, nebo v elektronické podobě jejím uznávaným elektronickým podpisem, nebo zaslán prostřednictvím její datové schránky“ zrušují. 2. V § 97 odst. 3 se slova „nebo uznávaným elektronickým podpisem insolvenčního navrhovatele“ zrušují. ČÁST PADESÁTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. LIV Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb. a zákona č. 190/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 162 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 81 zní: „a) podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu81), nebo 81) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. Poznámka pod čarou č. 67 se zrušuje. 2. V § 162 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 3. V § 162 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 4. V § 162 odst. 3 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 5. V § 162 odst. 3 písm. e) se text „písm. c)“ nahrazuje textem „písm. b)“. ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech Čl. LV V § 5 odst. 1 zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., se slova „podepsané uznávaným elektronickým podpisem2)“ včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušují. ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ Změna zákoníku práce Čl. LVI Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb. a zákona č. 264/2016 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 95 zní: „95) § 6 odst. 2 a § 9 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. 2. V § 337 odst. 4 a 5 se slova „označenou svou uznávanou elektronickou značkou“ nahrazují slovy „zapečetěnou svou uznávanou elektronickou pečetí“. ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů Čl. LVII Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 382/2015 Sb., se mění takto: 1. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 17 odst. 5 se slova „označen uznávanou elektronickou značkou“ nahrazují slovy „zapečetěn uznávanou elektronickou pečetí“. 2. V části čtyřicáté páté čl. LXXII se poznámky pod čarou č. 12 a 13 zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 3. V části čtyřicáté šesté čl. LXXIII § 17 odst. 5 se slova „označen uznávanou elektronickou značkou“ nahrazují slovy „zapečetěn uznávanou elektronickou pečetí“. 4. V části čtyřicáté šesté čl. LXXIII se poznámky pod čarou č. 6 a 7 zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 5. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 17 odst. 5 se slova „označen uznávanou elektronickou značkou“ nahrazují slovy „zapečetěn uznávanou elektronickou pečetí“. 6. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV se poznámky pod čarou č. 14 a 15 zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev Čl. LVIII V § 33b zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění zákona č. 355/2011 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se slova „opatří uznávanou elektronickou značkou“ nahrazují slovy „zapečetí uznávanou elektronickou pečetí6)“. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) § 9 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Čl. LIX Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 192/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 20 odst. 1 písmeno a) zní: „a) připojí k datové zprávě odeslané z datové schránky data prokazující existenci datové zprávy k okamžiku jejího odeslání z datové schránky,“. 2. V § 20 odst. 1 písm. c) se slova „označí uznávanou elektronickou značkou“ nahrazují slovy „zabezpečí způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat“. 3. V § 20 odst. 1 písm. e) se slova „označí uznávanou elektronickou značkou ministerstva; to neplatí, jde-li o dokument podle § 18a“ nahrazují slovy „zabezpečí způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat“. 4. V § 22 odst. 2 se slova „ověřená kopie dokumentu“ nahrazují slovem „dokument“. 5. V § 24 odst. 1 písm. a) se za slovo „kvalifikovaného“ vkládá slovo „elektronického“. 6. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 7. V § 24 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 8. V § 24 odst. 1 písmeno b) zní: „b) ověří platnost uznávaného elektronického podpisu, je-li jím vstup podepsán, platnost uznávané elektronické pečetě, je-li jí vstup zapečetěn, nebo platnost uznávané elektronické značky, je-li jí vstup označen.“. 9. V § 24 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 10. V § 24 odst. 4 písm. f) se slova „uznávaným elektronickým podpisem nebo označen uznávanou elektronickou značkou“ nahrazují slovy „způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu11), zapečetěn uznávanou elektronickou pečetí nebo označen uznávanou elektronickou značkou“. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. 11. V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) kvalifikovaný elektronický podpis osoby, která konverzi provedla.“. 12. V § 25 odst. 2 písmena f) až h) znějí: „f) údaj o tom, zda byl vstup podepsán uznávaným elektronickým podpisem, zapečetěn uznávanou elektronickou pečetí nebo označen uznávanou elektronickou značkou, identifikaci uznávaného elektronického podpisu, uznávané elektronické pečetě nebo uznávané elektronické značky alespoň v rozsahu identifikačního čísla kvalifikovaného certifikátu a údajů o kvalifikovaném poskytovateli služeb vytvářejících důvěru a o podepisující osobě, pečetící osobě nebo označující osobě obsažených v kvalifikovaném certifikátu a údaj o výsledku ověření platnosti uznávaného elektronického podpisu, uznávané elektronické pečetě nebo uznávané elektronické značky, g) údaj o tom, zda byl vstup opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, identifikaci kvalifikovaného elektronického časového razítka alespoň v rozsahu identifikačního čísla certifikátu a údajů o kvalifikovaném poskytovateli služeb vytvářejících důvěru obsažených v certifikátu a datum a čas uvedené v kvalifikovaném elektronickém časovém razítku, h) otisk úředního razítka a jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osoby, která konverzi provedla.“. 13. V § 27 odst. 2 se slova „uznávaným elektronickým podpisem“ nahrazují slovy „způsobem, se kterým tento zákon nebo jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu11)“. ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o auditorech Čl. LX V § 11 odst. 8 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 334/2014 Sb., se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 15 zrušuje. ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o základních registrech Čl. LXI V § 58 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., se slova „, který subjekt údajů po vyplnění podepíše uznávaným elektronickým podpisem, nebo který podá prostřednictvím zpřístupněné datové schránky provozované podle jiného právního předpisu“ zrušují. ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ Změna daňového řádu Čl. LXII Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb. a zákona č. 375/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 56 odst. 1 se písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 2. V § 71 odst. 1 písm. a) se slova „uznávaným elektronickým podpisem,“ nahrazují slovy „způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo“. 3. V § 71 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 4. V § 71 odst. 3 se slova „bez uznávaného elektronického podpisu“ nahrazují slovy „, která není podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,“. 5. V § 71 odst. 4 se text „c)“ nahrazuje textem „b)“. 6. V § 102 odst. 1 písm. g) a v § 176 odst. 2 písm. e) se slovo „uznávaným“ nahrazuje slovem „kvalifikovaným“. ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. LXIII Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb. a zákona č. 264/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 55 písm. g) se slova „, která se podepíše“ nahrazují slovy „a v této podobě doplněny doložkou potvrzující převedení podepsanou“. 2. V § 71 odst. 13 závěrečné části ustanovení se slova „opatří zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb osoby oprávněné jednat za poskytovatele, pokud není žádost doručena prostřednictvím datové schránky“ nahrazují slovy „podepíše způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51)“. Poznámka pod čarou č. 51 zní: „51) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ Změna zákona o specifických zdravotních službách Čl. LXIV V § 44 odst. 2 písm. c) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., se slova „uznávaným elektronickým podpisem“ nahrazují slovy „způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu22),“. Poznámka pod čarou č. 22 zní: „22) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ Změna katastrálního zákona Čl. LXV Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb. a zákona č. 106/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 se za slovo „kvalifikovaným“ vkládá slovo „elektronickým“. 2. V § 7 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Je-li listina v elektronické podobě podepsána elektronickým podpisem, musí být k podepsání použit uznávaný elektronický podpis. Je-li písemnost v elektronické podobě zapečetěna elektronickou pečetí, musí být k pečetění použita uznávaná elektronická pečeť.“. 3. V § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Nejsou-li podpisy na soukromé listině úředně ověřeny, musí ten, kdo zápis navrhuje, prokázat jejich pravost. Nebude-li pravost podpisů prokázána ve lhůtě 30 dnů od podání návrhu na zápis, katastrální úřad řízení o povolení vkladu zastaví nebo vrátí listinu předloženou k zápisu záznamem či poznámkou tomu, kdo listinu předložil.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 4. V § 52 odst. 4 písm. b) a písm. c) se slova „opatřeny platným uznávaným elektronickým podpisem nebo platnou elektronickou značkou“ nahrazují slovy „podepsány způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu, zapečetěny uznávanou elektronickou pečetí nebo označeny elektronickou značkou“. 5. V § 60 se slova „opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou“ nahrazují slovy „podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu, zapečetěna uznávanou elektronickou pečetí nebo označena elektronickou značkou“. ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o zvláštních řízeních soudních Čl. LXVI Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb. a zákona č. 189/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 125 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Otisk úředního razítka notáře se nevyžaduje, bylo-li usnesení vyhotoveno v elektronické podobě.“. 2. V § 125 odst. 2 se slova „, anebo opatřeno jejich uznávaným elektronickým podpisem“ a slova „nebo se opatří uznávaným elektronickým podpisem notáře“ zrušují. 3. V § 125 odst. 3 se slova „, nebo opatřeno jeho uznávaným elektronickým podpisem“ a slova „, nebo se opatří jeho uznávaným elektronickým podpisem“ zrušují. ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Čl. LXVII V § 22 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, se slova „uznávaným elektronickým podpisem podle zákona upravujícího elektronický podpis nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh na zápis podává“ nahrazují slovy „způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu16)“. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o státní službě Čl. LXVIII V § 26 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se slova „podepsaná uznávaným elektronickým podpisem“ zrušují. ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o registru smluv Čl. LXIX V § 5 odst. 4 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), se slova „označí svou uznávanou elektronickou značkou a opatří kvalifikovaným časovým razítkem“ nahrazují slovy „zabezpečí způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat“. ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o dani z hazardních her Čl. LXX Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, se mění takto: 1. V § 9 odst. 2 písm. a) se slova „uznávaným elektronickým podpisem,“ nahrazují slovy „způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo“. 2. V § 9 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ ÚČINNOST Čl. LXXI Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou čl. XVIII, XIX, XXVI, XXVII a čl. LXX, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 297/2016 Sb.	Zákon č. 297/2016 Sb. Zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce Vyhlášeno 19. 9. 2016, datum účinnosti 19. 9. 2016, částka 115/2016 * § 1 - Předmět úpravy * Postupy kvalifikovaných poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru * § 2 - Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru poskytuje kvalifikovanou službu vytvářející důvěru na základě písemné smlouvy. * § 3 - (1) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru uchovává po dobu 10 let dokumenty související s vydáváním * § 4 - (1) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru, který po ukončení své činnosti nemůže splnit povinnost vést a zpřístupnit evidenci podle čl. 24 odst. 2 písm. h) Nařízení, zajistí bezodkladně po ukončení své činnosti převzetí této evidence jiným * § 4a - (1) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru vydávající kvalifikované certifikáty pro elektronické podpisy, elektronické pečetě nebo autentizaci internetových stránek je oprávněn k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využíva * Podepisování dokumentu * § 5 - K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze kvalifikovaný elektronický podpis, podepisuje-li elektronický dokument, kterým * § 6 - (1) K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. * § 7 - K podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 * Pečetění dokumentu * § 8 - Nestanoví-li jiný právní předpis jako náležitost úkonu nebo právního jednání obsaženého v dokumentu podpis nebo tato náležitost nevyplývá z povahy úkonu nebo právního jednání, veřejnoprávní podepisující a jiná právnická osoba, činí-li úkon při výkonu své p * § 9 - (1) K pečetění elektronickou pečetí lze použít pouze uznávanou elektronickou pečeť, pečetí-li se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. * § 10 - K pečetění elektronickou pečetí lze použít zaručenou elektronickou pečeť, uznávanou elektronickou pečeť, případně jiný typ elektronické pečeti, pečetí-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 8. * § 11 - Použití kvalifikovaného elektronického časového razítka * § 12 - Ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu a zaručené elektronické pečetě * § 13 - Působnost Agentury * Poskytování služeb vytvářejících důvěru Správou státních služeb vytvářejících důvěru * § 14 - (1) Zřizuje se a vzniká Správa státních služeb vytvářejících důvěru (dále jen „Správa“) jako státní příspěvková organizace. Sídlem Správy je Praha. * § 15 - (1) Poskytuje-li Správa službu vytvářející důvěru, jejímž předmětem je certifikát, který není certifikátem pro elektronický podpis, certifikátem pro elektronickou pečeť nebo certifikátem pro autentizaci internetových stránek, vede evidenci certifikátů a os * Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob * § 16 - (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že použije značku důvěry EU2) v rozporu s čl. 23 odst. 1 Nařízení. * § 17 - (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že * § 18 - Přestupky podle tohoto zákona projednává Agentura. * § 19 - Přechodná ustanovení * § 20 - Zrušovací ustanovení * § 21 - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2023 (471/2022 Sb.) 297 ZÁKON ze dne 24. srpna 2016, o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) a) některé postupy poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru, b) některé požadavky na služby vytvářející důvěru, c) působnost Digitální a informační agentury (dále jen „Agentura“) v oblasti služeb vytvářejících důvěru a d) sankce za porušení povinností v oblasti služeb vytvářejících důvěru. Postupy kvalifikovaných poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru § 2 Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru poskytuje kvalifikovanou službu vytvářející důvěru na základě písemné smlouvy. § 3 (1) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru uchovává po dobu 10 let dokumenty související s vydáváním a) kvalifikovaných certifikátů pro elektronické podpisy nebo elektronické pečetě, b) kvalifikovaných certifikátů pro autentizaci internetových stránek a c) kvalifikovaných elektronických časových razítek. (2) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru uchovává po dobu následujících 15 let údaje, na základě kterých byla ověřena totožnost žadatele o vydání kvalifikovaného certifikátu pro elektronické podpisy nebo elektronické pečetě nebo totožnost fyzické osoby oprávněné jednat za právnickou osobu žádající o vydání kvalifikovaného certifikátu pro elektronickou pečeť. (3) Pokud nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „Nařízení“) nebo tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při nakládání s uchovávanými dokumenty podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu. § 4 (1) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru, který po ukončení své činnosti nemůže splnit povinnost vést a zpřístupnit evidenci podle čl. 24 odst. 2 písm. h) Nařízení, zajistí bezodkladně po ukončení své činnosti převzetí této evidence jiným kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru. (2) Nemůže-li kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru zajistit převzetí evidence podle odstavce 1, předá evidenci bezodkladně Agentuře. § 4a (1) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru vydávající kvalifikované certifikáty pro elektronické podpisy, elektronické pečetě nebo autentizaci internetových stránek je oprávněn k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, a g) čísla a druhy identifikačních dokladů. (2) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru vydávající kvalifikované certifikáty pro elektronické podpisy, elektronické pečetě nebo autentizaci internetových stránek je oprávněn k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby. (3) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru vydávající kvalifikované certifikáty pro elektronické podpisy, elektronické pečetě nebo autentizaci internetových stránek je oprávněn k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, e) rodné číslo, f) státní občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti, i) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, j) datum úmrtí a k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (4) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru vydávající kvalifikované certifikáty pro elektronické podpisy, elektronické pečetě nebo autentizaci internetových stránek je oprávněn k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat z informačního systému cizinců údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se subjekt údajů narodil, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa pobytu na území České republiky, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, i) datum úmrtí a j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (5) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru vydávající kvalifikované certifikáty pro elektronické podpisy, elektronické pečetě nebo autentizaci internetových stránek je oprávněn k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat z informačního systému evidence občanských průkazů údaje v rozsahu a) číslo občanského průkazu, popřípadě série občanského průkazu, b) datum vydání občanského průkazu, c) označení správního orgánu, který občanský průkaz vydal, d) datum skončení platnosti občanského průkazu, e) datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu. (6) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru vydávající kvalifikované certifikáty pro elektronické podpisy, elektronické pečetě nebo autentizaci internetových stránek je oprávněn k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat z informačního systému evidence cestovních dokladů v rozsahu a) číslo a druh vydaného cestovního dokladu, b) datum vydání cestovního dokladu, c) datum skončení platnosti cestovního dokladu a d) označení orgánu, který cestovní doklad vydal. (7) Informační systém, jehož prostřednictvím kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru využívá údaje podle odstavce 1, musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle jiného právního předpisu3). Podepisování dokumentu § 5 K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze kvalifikovaný elektronický podpis, podepisuje-li elektronický dokument, kterým a) činí úkon nebo právně jedná stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo jejich orgán anebo jiná jejich součást (dále jen „veřejnoprávní podepisující“), nebo b) činí úkon osoba neuvedená v písmenu a) při výkonu své působnosti. § 6 (1) K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpisuznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. (2) Uznávaným elektronickým podpisemUznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. § 7 K podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpisuznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. Pečetění dokumentu § 8 Nestanoví-li jiný právní předpis jako náležitost úkonu nebo právního jednání obsaženého v dokumentu podpis nebo tato náležitost nevyplývá z povahy úkonu nebo právního jednání, veřejnoprávní podepisující a jiná právnická osoba, činí-li úkon při výkonu své působnosti, zapečetí dokument v elektronické podobě kvalifikovanou elektronickou pečetí. § 9 (1) K pečetění elektronickou pečetí lze použít pouze uznávanou elektronickou pečeťuznávanou elektronickou pečeť, pečetí-li se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. (2) Uznávanou elektronickou pečetíUznávanou elektronickou pečetí se rozumí zaručená elektronická pečeť založená na kvalifikovaném certifikátu pro elektronickou pečeť nebo kvalifikovaná elektronická pečeť. § 10 K pečetění elektronickou pečetí lze použít zaručenou elektronickou pečeť, uznávanou elektronickou pečeťuznávanou elektronickou pečeť, případně jiný typ elektronické pečeti, pečetí-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 8. § 11 Použití kvalifikovaného elektronického časového razítka (1) Veřejnoprávní podepisující, který podepsal elektronický dokument, kterým činí úkon nebo právně jedná, způsobem podle § 5, a osoba, která podepsala elektronický dokument, kterým činí úkon při výkonu své působnosti, způsobem podle § 5, opatří podepsaný elektronický dokument kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. (2) Veřejnoprávní podepisující, který zapečetil elektronický dokument, kterým činí úkon nebo právně jedná, způsobem podle § 8, a osoba, která zapečetila elektronický dokument, kterým činí úkon při výkonu své působnosti, způsobem podle § 8, opatří zapečetěný elektronický dokument kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. § 12 Ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu a zaručené elektronické pečetě Ustanovení čl. 32 odst. 1 písm. a) až e), g) a h) Nařízení se na ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis a na ověřování platnosti zaručené elektronické pečetě založené na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické pečetě použijí obdobně. § 13 Působnost Agentury (1) Agentura plní úkoly orgánu dohledu podle Nařízení a podle tohoto zákona. (2) Agentura může dát kvalifikovanému poskytovateli služeb vytvářejících důvěru pokyn zneplatnit jím vydaný kvalifikovaný certifikát, pokud existuje důvodné podezření, že kvalifikovaný certifikát byl padělán, nebo pokud byl vydán na základě nepravdivých údajů. Agentura může dát pokyn zneplatnit kvalifikovaný certifikát také v případě zjištění, že podepisující nebo pečetící osoba používá prostředek pro vytváření elektronických podpisů nebo elektronických pečetí, který vykazuje bezpečnostní nedostatky umožňující padělání elektronických podpisů nebo elektronických pečetí nebo změnu podepisovaných nebo pečetěných dat. (3) Agentura zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup důvěryhodné seznamy obsahující informace týkající se kvalifikovaných poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru spolu s informacemi o jimi poskytovaných kvalifikovaných službách vytvářejících důvěru. (4) Agentura vede seznam certifikátů, na jejichž základě kvalifikovaní poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru podepisují zaručeným elektronickým podpisem nebo pečetí zaručenou elektronickou pečetí vydané kvalifikované certifikáty nebo vydaná kvalifikovaná elektronická časová razítka. Seznam certifikátů zveřejňuje Agentura způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Agentura plní povinnost podle čl. 24 odst. 2 písm. h) Nařízení v případě převzetí evidence podle § 4 odst. 2. (6) Agentura bezodkladně vyrozumí Úřad pro ochranu osobních údajů o zjištěních učiněných v souvislosti s plněním úkolů orgánu dohledu podle odstavce 1, pokud se týkají působnosti tohoto úřadu. Poskytování služeb vytvářejících důvěru Správou státních služeb vytvářejících důvěru § 14 (1) Zřizuje se a vzniká Správa státních služeb vytvářejících důvěru (dále jen „Správa“) jako státní příspěvková organizace. Sídlem Správy je Praha. (2) Zřizovatelskou funkci vůči Správě vykonává Agentura. (3) Statutárním orgánem Správy je ředitel. Ředitele Správy jmenuje a odvolává člen vlády pověřený řízením Rady vlády pro informační společnost po dohodě s ministrem vnitra. (4) Předmětem činnosti Správy je poskytování služeb vytvářejících důvěru pro potřeby České republiky. Bližší podmínky činnosti Správy, včetně podmínek, za jakých Správa poskytuje služby vytvářející důvěru, upravuje statut, který schvaluje člen vlády pověřený řízením Rady vlády pro informační společnost po dohodě s ministrem vnitra. § 15 (1) Poskytuje-li Správa službu vytvářející důvěru, jejímž předmětem je certifikát, který není certifikátem pro elektronický podpis, certifikátem pro elektronickou pečeť nebo certifikátem pro autentizaci internetových stránek, vede evidenci certifikátů a osob nebo jejich součástí, kterým byl certifikát vydán. (2) Evidence obsahuje a) údaje o fyzické osobě, které byl certifikát vydán, v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména a příjmení, 2. datum, místo a okres narození; u fyzické osoby, která se narodila v cizině, datum, místo a stát, kde se narodila, 3. datum úmrtí, 4. adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti, b) údaje o právnické osobě nebo její součásti, které byl certifikát vydán, v rozsahu 1. obchodní firma nebo název, 2. adresa sídla, 3. identifikační číslo osoby, c) údaje o certifikátu v rozsahu 1. identifikátor, 2. počátek a konec platnosti, 3. datum a čas aktivace, 4. datum a čas zneplatnění, d) další údaje v rozsahu 1. identifikátor nosiče, na kterém je certifikát uložen, 2. agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu vydávání certifikátů. (3) Údaje podle odstavce 2 písm. c) jsou veřejně přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Údaje podle odstavce 2 se evidují po dobu platnosti certifikátu a následujících 15 let od konce platnosti certifikátu. Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob § 16 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že použije značku důvěry EU2) v rozporu s čl. 23 odst. 1 Nařízení. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč. § 17 (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) použije značku důvěry EU2) v rozporu s čl. 23 odst. 1 Nařízení, nebo b) v rozporu s čl. 24 odst. 2 písm. h) Nařízení neeviduje nebo nezpřístupňuje veškeré příslušné informace po ukončení činnosti kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru nebo nepředá Agentuře evidenci podle § 4 odst. 2. (2) Poskytovatel služeb vytvářejících důvěru se dopustí přestupku tím, že a) nepřijme vhodná technická a organizační opatření k řízení rizik ohrožujících bezpečnost jím poskytovaných služeb podle čl. 19 odst. 1 Nařízení, b) v rozporu s čl. 19 odst. 2 Nařízení nevyrozumí o narušení bezpečnosti nebo ztrátě integrity bez zbytečného odkladu orgán dohledu podle tohoto zákona nebo osobu, na kterou může mít narušení bezpečnosti nebo ztráta integrity nepříznivý dopad, nebo c) v rozporu s čl. 21 odst. 3 Nařízení poskytuje služby vytvářející důvěru označené jako kvalifikované předtím, než byl status kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru a kvalifikované služby vyznačen v důvěryhodných seznamech. (3) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s čl. 20 odst. 1 Nařízení 1. se nepodrobí auditu ze strany subjektu posuzování shody alespoň jednou za 24 měsíců, nebo 2. nepředloží výslednou zprávu o posouzení shody, b) se nepodrobí auditu ze strany orgánu dohledu podle tohoto zákona nebo subjektu posuzování shody podle čl. 20 odst. 2 Nařízení, c) nezajistí, aby byl na jeho internetových stránkách k dispozici odkaz na příslušný důvěryhodný seznam podle čl. 23 odst. 2 Nařízení, d) neoznámí případné změny v poskytování služeb vytvářejících důvěru nebo záměr ukončit některou ze svých činností podle čl. 24 odst. 2 písm. a) Nařízení, e) zaměstnává zaměstnance nebo využívá subdodavatele v rozporu s čl. 24 odst. 2 písm. b) Nařízení, f) v rozporu s čl. 24 odst. 2 písm. c) Nařízení, 1. neudržuje dostatečné finanční prostředky, nebo 2. neuzavře vhodné pojištění odpovědnosti, g) nesplní informační povinnost podle čl. 24 odst. 2 písm. d) Nařízení, h) nepoužívá důvěryhodné systémy a produkty podle čl. 24 odst. 2 písm. e) Nařízení, i) nepoužívá důvěryhodné systémy k uchovávání dat podle čl. 24 odst. 2 písm. f) Nařízení, j) nepřijme vhodná opatření proti padělání a odcizení dat podle čl. 24 odst. 2 písm. g) Nařízení, k) v rozporu s čl. 24 odst. 2 písm. h) Nařízení neeviduje nebo nezpřístupňuje veškeré příslušné informace, l) nemá k dispozici aktualizovaný plán ukončení činnosti k zajištění kontinuity služby podle čl. 24 odst. 2 písm. i) Nařízení, m) neposkytuje kvalifikované služby vytvářející důvěru na základě písemné smlouvy podle § 2, n) neuchovává dokumenty podle § 3 odst. 1, nebo o) neuchovává údaje podle § 3 odst. 2. (4) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru vydávající kvalifikované certifikáty se dopustí přestupku tím, že a) neověří totožnost nebo zvláštní znaky fyzické anebo právnické osoby, jíž je kvalifikovaný certifikát vydán, podle čl. 24 odst. 1 Nařízení, b) nezajistí, aby jím vydaný kvalifikovaný certifikát obsahoval přesné, pravdivé a úplné údaje, c) v rozporu s čl. 24 odst. 2 písm. k) Nařízení nevede nebo neaktualizuje databázi jím vydaných kvalifikovaných certifikátů, d) nezveřejní zneplatnění jím vydaného kvalifikovaného certifikátu podle čl. 24 odst. 3 Nařízení, e) neposkytne kterékoliv spoléhající se straně informace o platnosti nebo zneplatnění jím vydaných kvalifikovaných certifikátů podle čl. 24 odst. 4 Nařízení, f) v rozporu s čl. 28 odst. 4 Nařízení změní status zneplatněného jím vydaného kvalifikovaného certifikátu pro elektronické podpisy, g) v rozporu s čl. 38 odst. 4 Nařízení změní status zneplatněného jím vydaného kvalifikovaného certifikátu pro elektronické pečetě, nebo h) vydá kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, kvalifikovaný certifikát pro elektronickou pečeť nebo kvalifikovaný certifikát pro autentizaci internetových stránek, který nesplňuje požadavky stanovené Nařízením. (5) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru poskytující kvalifikovanou službu ověřování platnosti kvalifikovaných elektronických podpisů a kvalifikovaných elektronických pečetí se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí ověření platnosti kvalifikovaného elektronického podpisu nebo kvalifikované elektronické pečetě podle čl. 33 odst. 1 písm. a) Nařízení, nebo b) poskytuje kvalifikované služby ověřování kvalifikovaných elektronických podpisů nebo kvalifikovaných elektronických pečetí v rozporu s čl. 33 odst. 1 písm. b) Nařízení. (6) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru poskytující kvalifikovanou službu uchovávání kvalifikovaných elektronických podpisů a kvalifikovaných elektronických pečetí se dopustí přestupku tím, že nepoužívá postupy a technologie podle čl. 34 odst. 1 Nařízení. (7) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru vydávající kvalifikovaná elektronická časová razítka se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby jím vydaná kvalifikovaná elektronická časová razítka splňovala požadavky podle čl. 42 odst. 1 Nařízení. (8) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. c) a g), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), odstavce 3 písm. a), e) a m), c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a) a c), odstavce 3 písm. b), d), f), h) až l), n) a o) a odstavců 4 až 7. § 18 Přestupky podle tohoto zákona projednává Agentura. § 19 Přechodná ustanovení (1) Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona lze k podepisování podle § 5 použít rovněž zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis. (2) Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona lze namísto zaručené elektronické pečetě založené na kvalifikovaném certifikátu pro elektronickou pečeť nebo namísto kvalifikované elektronické pečetě použít a) elektronickou značku podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, založenou na systémovém certifikátu vydaném osobou, která byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb a která je kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru, nebo b) zaručenou elektronickou pečeť založenou na certifikátu pro elektronickou pečeť vydaném kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru. (3) Pro účely odstavce 2 se § 11 odst. 2 použije obdobně. (4) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru, který vydává systémové certifikáty pro použití podle odstavce 2 písm. a), poskytuje tuto službu vytvářející důvěru na základě písemné smlouvy. Ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 2 se na uchovávání dokumentů souvisejících s vydáváním systémových certifikátů použijí obdobně. (5) Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona lze namísto kvalifikovaného elektronického časového razítka podle § 11 použít elektronické časové razítko vydané kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru. (6) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru, který vydává elektronická časová razítka pro použití podle odstavce 5, poskytuje tuto službu vytvářející důvěru na základě písemné smlouvy. Ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) se na uchovávání dokumentů souvisejících s vydáváním elektronických časových razítek použije obdobně. (7) Povinnosti podle § 6 odst. 5 až 8 zákona č. 227/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. (8) Platnost elektronických značek a systémových certifikátů není zrušením zákona č. 227/2000 Sb. dotčena. (9) Používá-li ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jiný právní předpis pojem uznávaná elektronická značka, rozumí se jím rovněž elektronická značka podle zákona č. 227/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, založená na systémovém certifikátu vydaném osobou, která byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb a která je kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru. § 20 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu). 2. Část pátá zákona č. 226/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu). 3. Část osmá zákona č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony. 4. Zákon č. 440/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. 5. Část dvacátá osmá zákona č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu. 6. Část třetí zákona č. 635/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o správních poplatcích. 7. Část třicátá druhá zákona č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 8. Část osmá zákona č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů. 9. Část druhá zákona č. 190/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 10. Část šestnáctá zákona č. 223/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb. 11. Část stá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 12. Část sedmdesátá šestá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. 13. Část první zákona č. 101/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 14. Část čtrnáctá zákona č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony. 15. Část druhá zákona č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 16. Část třicátá sedmá zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. 17. Vyhláška č. 378/2006 Sb., o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb, o požadavcích na nástroje elektronického podpisu a o požadavcích na ochranu dat pro vytváření elektronických značek (vyhláška o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb). 18. Vyhláška č. 212/2012 Sb., o struktuře údajů, na základě kterých je možné jednoznačně identifikovat podepisující osobu, a postupech pro ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu, elektronické značky, kvalifikovaného certifikátu, kvalifikovaného systémového certifikátu a kvalifikovaného časového razítka (vyhláška o ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu). § 21 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. 2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/806 ze dne 22. května 2015, kterým se stanoví specifikace týkající se podoby značky důvěry EU pro kvalifikované služby vytvářející důvěru. 3) Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 296/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 296/2016 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 9. 2016, datum účinnosti 1. 10. 2016, částka 114/2016 * Čl. I - V § 2 nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a d * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2016 296 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. srpna 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 92f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 360/2014 Sb.: Čl. I V § 2 nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) poskytnutí služby elektronických komunikací podle zákona upravujícího elektronické komunikace prostřednictvím přístupu k sítím elektronických komunikací, propojení sítí elektronických komunikací nebo na základě nákupu a prodeje těchto služeb.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr financí: Ing. Babiš v. r.
Vyhláška č. 294/2016 Sb.	Vyhláška č. 294/2016 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti odůvodnění návrhu na povolení spojení soutěžitelů a dokladů osvědčujících skutečnosti rozhodné pro spojení Vyhlášeno 19. 9. 2016, datum účinnosti 19. 10. 2016, částka 113/2016 * § 1 - (1) Povinnou součástí návrhu na povolení spojení (dále jen „návrh“) je řádně a úplně vyplněný dotazník k povolení spojení podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. * § 2 - Finanční údaje se uvádí v českých korunách. Finanční údaje z cizích měn se přepočítávají na české koruny průměrným kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou za období, k němuž se takové finanční údaje vztahují. * § 3 - Přechodné ustanovení * § 4 - Zrušovací ustanovení * § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 294/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 294/2016 Sb. Aktuální znění od 19. 10. 2016 294 VYHLÁŠKA ze dne 8. září 2016, kterou se stanoví podrobnosti odůvodnění návrhu na povolení spojení soutěžitelů a dokladů osvědčujících skutečnosti rozhodné pro spojení Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stanoví podle § 26 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 71/2007 Sb., zákona č. 155/2009 Sb. a zákona č. 293/2016 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 (1) Povinnou součástí návrhu na povolení spojení (dále jen „návrh“) je řádně a úplně vyplněný dotazník k povolení spojení podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. (2) V případě, kdy jde o návrh, který se má projednávat ve zjednodušeném řízení, je povinnou součástí návrhu řádně a úplně vyplněný zjednodušený dotazník k povolení spojení podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. (3) K návrhu se dále připojí a) výpisy z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného obdobného registru, ne starší než 3 měsíce, týkající se všech spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, kteří mají povinnost být v obchodním rejstříku nebo obdobném registru zapsáni, b) listiny, na jejichž základě ke spojení došlo nebo má dojít, anebo listiny osvědčující vznik spojení; v případě spojení v důsledku nabytí účastnických cenných papírů při veřejné nabídce převzetí účastnických cenných papírů jsou všichni spojující se soutěžitelésoutěžitelé povinni tyto listiny předložit ihned po jejich sepsání, c) výroční zprávy včetně auditu ročních účetních závěrek za poslední ukončené účetní období všech spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, kteří mají povinnost provádět audit podle zvláštních právních předpisů, d) konsolidované účetní závěrky za poslední ukončené účetní období všech spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, kteří mají povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle zvláštních právních předpisů, e) schéma a způsob výpočtu obratu, jehož výše odůvodňuje podání návrhu a z něhož je patrno, jakého čistého obratu (§ 14 zákona) dosáhli v daném účetním období 1. spojující se soutěžitelésoutěžitelé, 2. osoby, které budou spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a osoby, které jsou spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli kontrolovány, 3. osoby, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolovat po uskutečnění spojení, 4. osoby, které jsou kontrolovány společně dvěma či více osobami uvedenými v bodech 1 až 3, f) rozbory, zprávy, studie, přehledy a jakékoliv jiné srovnatelné dokumenty, které byly připraveny pro kteréhokoli člena (členy) dozorčí rady, statutárního orgánu nebo pro jinou osobu, která vykonává podobnou funkci nebo která byla podobnou funkcí pověřena nebo jí byla taková funkce svěřena, nebo pro valnou hromadu akcionářů za účelem posouzení nebo rozboru spojení s ohledem na podmínky hospodářské soutěže, soutěžitelesoutěžitele skutečné i možné, odůvodnění spojení, možnost obchodního růstu nebo expanze na jiné výrobkové a zeměpisné trhy a obecné tržní podmínky. Pro každý z těchto dokumentů se uvede, pokud to není obsaženo v dokumentu samém, den jeho vypracování, jméno a postavení každé osoby, která takový dokument připravila. § 2 Finanční údaje se uvádí v českých korunách. Finanční údaje z cizích měn se přepočítávají na české koruny průměrným kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankoubankou za období, k němuž se takové finanční údaje vztahují. § 3 Přechodné ustanovení Návrhy podané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se posoudí podle dosavadních právních předpisů. § 4 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 252/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti návrhu na povolení spojení soutěžitelů, se zrušuje. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem po jejím vyhlášení. Předseda: Ing. Rafaj v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 294/2016 Sb. Dotazník k povolení spojení ČÁST 1 1. Základní údaje 1.1. NAVRHOVATELÉ Uveďte 1.1.1. obchodní firmu všech navrhovatelů, popř. název, jméno, 1.1.2. sídlo všech navrhovatelů, popř. trvalý pobyt a místo podnikání, nejedná-li se o soutěžitelesoutěžitele majícího sídlo, 1.1.3. předmět podnikání všech navrhovatelů, popř. činnost, za jejímž účelem byli zřízeni, nejde-li o podnikatele, 1.1.4. identifikační číslo všech navrhovatelů, 1.1.5. údaje o kontaktní osobě, kterou může být statutární orgán nebo jeho člen anebo zástupce navrhovatelů (jméno, adresa, telefonní číslo, faxové číslo, e-mail, funkce příslušné kontaktní osoby), 1.1.6. adresu, na kterou mají být jednotlivým navrhovatelům doručovány písemnosti v případě, že nemají zmocněného zástupce, případně adresu datové schránky, kam má být doručováno. 1.2. ZMOCNĚNÍ ZÁSTUPCI Uveďte údaje o všech zástupcích, kteří byli zmocněni na základě plné moci jednat za jednotlivé navrhovatele 1.2.1. jméno zástupce, popř. název, obchodní firma, 1.2.2. trvalý pobyt, příp. místo podnikání nebo sídlo zástupce, 1.2.3. telefonní číslo, faxové číslo, e-mail zástupce, 1.2.4. adresu, na kterou mají být zástupcům doručovány písemnosti, případně adresu datové schránky, kam má být doručováno. 1.3. DALŠÍ SPOJUJÍCÍ SE SOUTĚŽITELÉSOUTĚŽITELÉ1 Uveďte 1.3.1. obchodní firmu všech dalších spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, popř. název, jméno, 1.3.2. sídlo všech dalších spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, popř. trvalý pobyt, adresu místa pobytu a místo podnikání, nejedná-li se o soutěžitelesoutěžitele mající sídlo, 1.3.3. předmět podnikání všech dalších spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, popř. činnosti, za jejichž účelem byli zřízeni, nejde-li o podnikatele, 1.3.4. identifikační číslo všech dalších spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, 1.3.5. údaje o kontaktní osobě, kterou může být statutární orgán nebo jeho člen anebo zástupce dalších spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů (jméno, adresa pro doručování, telefonní číslo, faxové číslo, e-mail, funkce příslušné kontaktní osoby). ČÁST 2 2. Podrobnosti spojení 2.1. CHARAKTER SPOJENÍ 2.1.1. Uveďte, o jakou formu spojení podle § 12 zákona se jedná a) spojení fúzí podle § 12 odst. 1 zákona, b) spojení získáním kontrolykontroly (přímé či nepřímé) nad soutěžitelemsoutěžitelem nebo jeho částí podle § 12 odst. 2 zákona, c) spojení založením soutěžitelesoutěžitele, který je společně kontrolován více soutěžitelisoutěžiteli a který dlouhodobě plní všechny funkce samostatné hospodářské jednotky podle § 12 odst. 5 zákona, nebo d) jinou formu spojení podléhajícího povolení Úřadu (uveďte podrobně charakter takového spojení). 2.1.2. Uveďte, zda jsou předmětem spojení a) spojující se soutěžitelésoutěžitelé jako celek, nebo b) jejich části (§ 14 odst. 4 zákona). 2.1.3. Uveďte popis úkonů zakládajících spojení, s přihlédnutím k hospodářské a finanční struktuře spojení soutěžitelůsoutěžitelů. 2.1.4. Jedná-li se o spojení na základě veřejné nabídky převzetí účastnických cenných papírů, uveďte, zda má veřejná nabídka převzetí podporu představenstev a dozorčích rad všech spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů. 2.1.5. Uveďte strukturu vlastnictví a kontrolykontroly spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů před spojením a navrhovanou strukturu vlastnictví a kontrolykontroly spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů po spojení. 2.1.6. Uveďte jakoukoliv finanční nebo jinou podporu z veřejného zdroje včetně orgánů veřejné správy, obdrženou kterýmkoliv spojujícím se soutěžitelemsoutěžitelem v posledních 5 letech, a to s členěním na a) zdroj podpory, b) formu podpory, c) název podpory a d) výši podpory. 2.1.7. Uveďte ekonomické zdůvodnění transakce. 2.2. DOTČENÁ ODVĚTVÍ 2.2.1. Uveďte odvětví činnosti, v nichž působí spojující se soutěžitelésoutěžitelé. 2.2.2. Uveďte odvětví činnosti, v nichž působí a) všechny osoby, které spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolují, b) osoby, které jsou spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli kontrolovány, c) osoby, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a d) osoby, které jsou kontrolovány společně dvěma či více osobami uvedenými v písmenech a) až c). 2.3. ÚDAJE ROZHODNÉ PRO POVOLENÍ SPOJENÍ 2.3.1. Uveďte obrat (vypočtený podle § 14 zákona) všech spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů za poslední účetní období dosažený na trhu České republiky, a to s členěním na a) obrat každého ze spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, b) obrat každé z osob, které budou spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, c) obrat každé z osob, které jsou spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli kontrolovány, d) obrat každé z osob, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, e) obrat každé z osob, které jsou kontrolovány společně osobami uvedenými v písmenech a) až d). 2.3.2. Uveďte celosvětový obrat (vypočtený podle § 14 zákona) všech spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů za poslední účetní období, a to s členěním na a) obrat každého ze spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, b) obrat každé z osob, které budou spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, c) obrat každé z osob, které jsou spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli kontrolovány, d) obrat každé z osob, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, e) obrat každé z osob, které jsou kontrolovány společně osobami uvedenými v písmenech a) až d). ČÁST 3 3. Vlastnictví a kontrolakontrola SKUPINY JEDNOTLIVÝCH SPOJUJÍCÍCH SE SOUTĚŽITELŮ 3.1. Uveďte seznam všech osob přímo nebo nepřímo kontrolujících spojující se soutěžitelesoutěžitele. 3.2. Uveďte seznam všech osob, které jsou přímo nebo nepřímo kontrolovány. 3.2.1. spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli, 3.2.2. kteroukoliv osobou uvedenou v bodě 3.1., 3.2.3. společně dvěma a více osobami uvedenými v bodech 3.1., 3.2.1. a 3.2.2. 3.3. U každé osoby uvedené v bodech 3.1. a 3.2. uveďte a) obchodní firmu, popř. název, jméno této osoby, b) sídlo, popř. trvalý pobyt a místo podnikání, nejedná-li se o osobu mající sídlo, c) předmět podnikání, popř. činnost, za jejímž účelem byla tato osoba zřízena, nejde-li o podnikatele a d) povahu a způsob kontrolykontroly. Údaje uvedené v této části mohou být doloženy tabulkami nebo schématy organizace osoby tak, aby byla znázorněna struktura jejího vlastnictví a kontrolykontroly. ČÁST 4 4. Relevantní trhyRelevantní trhy 4.1. Uveďte všechny druhy zboží (výrobky nebo služby), tvořící předmět podnikání spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů včetně osob uvedených v části 3 (popř. činnost, za jejímž účelem byli zřízeni, nejde-li o podnikatele), společně s odůvodněním, jaké zboží je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné. 4.2. Uveďte všechna území, na kterých působí spojující se soutěžitelésoutěžitelé včetně osob uvedených v části 3, společně s odůvodněním, která území jsou s ohledem na soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelná od jiných území. 4.3 Vymezte na základě bodů 4.1. a 4.2. relevantní trhyrelevantní trhy na území České republiky, na kterých působí spojující se soutěžitelésoutěžitelé včetně osob uvedených v části 3. 4.4. Uveďte, existuje-li, stupeň vertikální integrace jednotlivých spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů včetně osob uvedených v části 3. 4.5. Ovlivněné trhy Uveďte jednotlivé relevantní trhyrelevantní trhy vymezené v bodě 4.3., ohledně kterých nelze vyloučit, že na nich spojující se soutěžitelésoutěžitelé včetně osob uvedených v části 3 po spojení dosáhnou společného podílu 15 % a vyššího, jde-li o spojení na horizontální úrovni, nebo že na nich spojující se soutěžitelésoutěžitelé včetně osob uvedených v části 3 po spojení dosáhnou společně nebo každý z nich samostatně podílu 25 % a vyššího, jde-li o spojení na vertikální úrovni, a odhadněte postavení spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů včetně osob uvedených v části 3 na těchto trzích. 4.6. Potenciálně ovlivněné trhy Uveďte relevantní trhyrelevantní trhy vymezené v bodě 4.3., které nejsou ovlivněnými trhy uvedenými v bodě 4.5. a na které by mohlo mít navržené spojení zásadní dopad, v případě, kdy a) jakýkoli spojující se soutěžitelsoutěžitel včetně osob uvedených v části 3 má podíl na trhu vyšší než 25 % a kdy je jakýkoli jiný spojující se soutěžitelsoutěžitel včetně osob uvedených v části 3 možným konkurentem na daném trhu. SoutěžitelSoutěžitel může být považován za možného konkurenta zejména tehdy, pokud plánuje vstup na trh, nebo pokud v posledních 2 letech takový plán připravil nebo sledoval, b) jakýkoli spojující se soutěžitelsoutěžitel včetně osob uvedených v části 3 má podíl na trhu vyšší než 25 % a jakýkoli jiný spojující se soutěžitelsoutěžitel včetně osob uvedených v části 3 je držitelem pro daný trh důležitých práv duševního vlastnictví, c) jakýkoli spojující se soutěžitelsoutěžitel včetně osob uvedených v části 3 je přítomen na výrobkovém trhu, který je sousedním trhem úzce souvisejícím s výrobkovým trhem, na kterém působí jakýkoli jiný spojující se soutěžitelsoutěžitel včetně osob uvedených v části 3, a samostatné nebo společné podíly spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů včetně osob uvedených v části 3 na kterémkoli z těchto trhů dosahují 25 % a více. Výrobkové trhy jsou úzce souvisejícími sousedními trhy tehdy, pokud se výrobky vzájemně doplňují,2 nebo pokud náležejí do stejné řady výrobků, která je zpravidla kupována stejným souborem zákazníků za účelem stejného konečného užívání,3 v případě, že uvedené trhy zahrnují celou Českou republiku nebo její část. Současně se odhadněte postavení spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů včetně osob uvedených v části 3 na těchto trzích. ČÁST 5 5. Personální propojení a dřívější spojení S ohledem na spojující se soutěžitelesoutěžitele včetně jednotlivých osob uvedených v části 3 5.1. uveďte seznam všech ostatních soutěžitelůsoutěžitelů působících na relevantních trzíchrelevantních trzích, ve kterých spojující se soutěžitelésoutěžitelé včetně osob uvedených v části 3 disponují jednotlivě nebo společně alespoň 10 % hlasovacích práv. U každého soutěžitelesoutěžitele v tomto seznamu uveďte majitele a výši podílu na hlasovacích právech, 5.2. uveďte s členěním na jednotlivé soutěžitelesoutěžitele 5.2.1. seznam osob, které jsou statutárními orgány nebo členy statutárních orgánů spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, kteří jsou také statutárními orgány, jejich členy nebo členy dozorčích orgánů jakéhokoli jiného soutěžitelesoutěžitele, který působí na stejných relevantních trzíchrelevantních trzích vymezených v bodě 4.3., a 5.2.2. seznam členů dozorčích orgánů spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, kteří jsou rovněž statutárními orgány nebo jejich členy nebo členy dozorčích orgánů ve kterémkoli jiném soutěžitelisoutěžiteli, který působí na stejných relevantních trzíchrelevantních trzích vymezených v části 4.3. 5.3. Pro relevantní trhyrelevantní trhy, na kterých působí spojující se soutěžitelésoutěžitelé včetně osob uvedených v části 3, uveďte všechna spojení za poslední 3 roky, kde jednou ze stran spojení byl kterýkoliv ze spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů nebo osob uvedených v části 3. Údaje uvedené v této části mohou být doloženy tabulkami nebo schématy organizace jednotlivých spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů. ČÁST 6 6. Údaje o relevantních trzíchrelevantních trzích 6.1. Údaje o ovlivněných trzích Pro jednotlivé ovlivněné trhy vymezené v bodě 4.5. uveďte, a to za poslední 3 roky předcházející spojení s členěním a) na území České republiky a b) na území, které je podle názoru navrhovatelů s ohledem na část 4.2 odlišitelné od území České republiky, 6.1.1. odhad celkové velikosti jednotlivých ovlivněných trhů z hlediska hodnoty obratu (v českých korunách) a objemu (jednotky množství zboží). Uveďte východisko a prameny pro výpočty a předložte listiny pro ověření těchto výpočtů, 6.1.2. obrat vyjádřený hodnotou a objemem a dále odhad tržních podílů každého spojujícího se soutěžitelesoutěžitele včetně osob uvedených v části 3, 6.1.3. odhad tržních podílů z hlediska hodnoty obratu (a kde je to možné i objemu) všech soutěžitelůsoutěžitelů včetně dovozců, kteří mají tržní podíl alespoň 10 % na vymezeném ovlivněném trhu. Poskytněte listiny pro ověření výpočtu těchto tržních podílů a uveďte obchodní firmu nebo název, sídlo nebo trvalý pobyt a místo podnikání, telefonní a faxové číslo a příslušnou kontaktní osobu těchto soutěžitelůsoutěžitelů, 6.1.4. odhad hodnoty celkového obratu dovozů, celkového objemu dovozů a zdroje dovozů a uveďte a) podíl dovozů, které pochází od skupin, k nimž patří spojující se soutěžitelésoutěžitelé včetně osob uvedených v části 3, vyjádřený z hlediska hodnoty obratu (v českých korunách) a objemu (jednotky množství zboží), b) odhad, do jaké míry jsou tyto dovozy ovlivněny kvótami, tarify nebo netarifními překážkami obchodu, a c) odhad, do jaké míry jsou tyto dovozy ovlivněny přepravními a jinými náklady, 6.1.5. odhad, do jaké míry jsou ovlivněné trhy ovlivněny a) přepravními a jinými náklady a b) jinými netarifními překážkami obchodu, 6.1.6. způsob, kterým spojující se soutěžitelésoutěžitelé včetně osob uvedených v části 3 vyrábějí a prodávají zboží; například zda vyrábějí v místě nebo prodávají přes místní distribuční síť, 6.1.7. srovnání úrovně cen v České republice u jednotlivých spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů včetně osob uvedených v části 3 a podobné srovnání úrovně cen s jinými regiony, kde se toto zboží vyrábí nebo prodává, 6.1.8. charakter a rozsah vertikální integrace všech spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů včetně osob uvedených v části 3 ve srovnání s jejich největšími konkurenty. 6.2. Údaje o potenciálně ovlivněných trzích Existují-li relevantní trhyrelevantní trhy vymezené v bodě 4.6., předložte informace podle části 6.1. i ve vztahu k uvedeným trhům. ČÁST 7 7. Obecné podmínky na relevantních trzíchrelevantních trzích 7.1. Obecné podmínky na ovlivněných trzích Struktura nabídky na ovlivněných trzích 7.1.1. Uveďte pět největších nezávislých dodavatelů spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů včetně osob uvedených v části 3 na jednotlivých ovlivněných trzích a jejich individuální podíl na celkových dodávkách spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů (uveďte obchodní firmu nebo název, sídlo, trvalý pobyt nebo místo podnikání, telefonní a faxové číslo a příslušnou kontaktní osobu těchto dodavatelů). 7.1.2. Uveďte distribuční sítě a sítě služeb, které existují v rámci způsobu distribuce na ovlivněných trzích. Přitom vezměte v úvahu a) způsoby distribuce převažující na trhu a jejich význam na těchto trzích; do jaké míry je distribuce prováděna třetími stranami a do jaké míry soutěžitelisoutěžiteli, kteří patří k téže skupině jako osoby uvedené v části 3, b) služby převažující na trhu (například údržba a opravy), jejich význam na těchto trzích a způsob jejich provozování (například nezávislými poskytovateli nebo výhradními distributory); do jaké míry jsou tyto služby prováděny třetími osobami a do jaké míry soutěžitelisoutěžiteli, kteří patří k téže skupině jako osoby uvedené v části 3. 7.1.3. Uveďte odhad celkové kapacity jednotlivých ovlivněných trhů v rámci České republiky za poslední 3 roky a podíl, který připadá během tohoto období na jednotlivé spojující se soutěžitelesoutěžitele včetně osob uvedených v části 3; dále uveďte skutečné využití kapacity relevantního trhurelevantního trhu za toto období. 7.1.4. Specifikujte další relevantní údaje o nabídkové straně, jestliže podle názoru navrhovatelů takové existují. Struktura poptávky na ovlivněných trzích 7.1.5. Uveďte pět největších nezávislých odběratelů spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů včetně osob uvedených v části 3 na jednotlivých ovlivněných trzích a jejich individuální podíl na celkovém obratu zboží spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů (uveďte obchodní firmu, jméno nebo název, sídlo, trvalý pobyt nebo místo podnikání, telefonní a faxové číslo a příslušné kontaktní osoby všech těchto odběratelů). 7.1.6. Vysvětlete strukturu poptávky z hlediska a) fází trhů (například start, rozmach, dospělost a úpadek a předpověď rychlosti růstu poptávky), b) významu preferencí spotřebitelůspotřebitelů, pokud jde o věrnost značce, rozlišování výrobků a poskytnutí celého sortimentu zboží, c) stupně koncentrace nebo rozptýlenosti spotřebitelůspotřebitelů, d) členění spotřebitelůspotřebitelů do různých skupin a popište „typického spotřebitelespotřebitele“ jednotlivých skupin, e) významu výhradních distribučních smluv a jiných typů dlouhodobých smluv, a f) otázky, jaká část celkové poptávky je tvořena poptávkami veřejné správy, vládních agentur, státních podniků a dalších obdobných subjektů. Vstup na trh 7.1.7. Uveďte, zda se uskutečnily významné vstupy soutěžitelůsoutěžitelů na jednotlivé ovlivněné trhy za posledních pět let. Jestliže ano, uveďte obchodní firmu, jméno nebo název, sídlo, trvalý pobyt nebo místo podnikání a odhad současných tržních podílů na jednotlivých ovlivněných trzích. 7.1.8. Uveďte soutěžitelesoutěžitele, kteří pravděpodobně vstoupí na jednotlivé ovlivněné trhy (včetně těch, kteří v současné době působí pouze na trzích mimo Českou republiku). Jestliže existují, uveďte jejich obchodní firmu, jméno nebo název, sídlo trvalý pobyt nebo místo podnikání a odhad doby, kdy k tomuto vstupu pravděpodobně dojde. 7.1.9. Popište různé faktory, které ovlivňují vstup na jednotlivé ovlivněné trhy, a prozkoumejte možnost vstupu jak z hlediska geografického, tak z hlediska druhů zboží. Přitom vezměte v úvahu a) celkové náklady na vstup (výzkum a vývoj, zavedení distribučních sítí a sítí služeb, propagace, inzerce, servis, atd.) v rozsahu odpovídajícím nákladům potencionálního konkurenceschopného soutěžitelesoutěžitele, b) jakékoli právní překážky vstupu, jako jsou státní povolení nebo standardizace v jakékoli podobě, c) jakákoli omezení vyplývající z existence práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví na ovlivněných trzích a jakákoli omezení vyplývající z licenčních smluv k předmětům těchto práv, d) do jaké míry jsou spojující se soutěžitelésoutěžitelé nabyvateli nebo poskytovateli licencí k předmětům průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, e) význam úspor vyplývajících z rozsahu výroby na ovlivněných trzích a f) přístup ke zdrojům dodávek nezbytných pro působení na ovlivněných trzích, jako například dostupnost surovin. Výzkum a vývoj 7.1.10. Vysvětlete význam výzkumu a vývoje pro dlouhodobou konkurenceschopnost soutěžitelůsoutěžitelů působících na jednotlivých ovlivněných trzích. Vysvětlete charakter výzkumu a vývoje na ovlivněných trzích, který provádějí spojující se soutěžitelésoutěžitelé. Přitom vezměte v úvahu a) intenzitu a dynamiku výzkumu a vývoje na jednotlivých ovlivněných trzích a odpovídající intenzitu a dynamiku výzkumu a vývoje spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, b) průběh technického vývoje charakteristického pro jednotlivé ovlivněné trhy (včetně vývoje zboží, výrobních procesů, distribučních systémů, atd.), c) významné inovace, ke kterým došlo na jednotlivých ovlivněných trzích a soutěžitelesoutěžitele, kteří je realizovali, a d) inovační cyklus na jednotlivých ovlivněných trzích a část tohoto cyklu, ve které se spojující se soutěžitelésoutěžitelé nachází. Dohody o spolupráci 7.1.11. Uveďte, do jaké míry existují na jednotlivých ovlivněných trzích horizontální nebo vertikální dohody o spolupráci (kooperační dohody). 7.1.12. Uveďte podrobnosti nejvýznamnějších dohod o spolupráci uzavřených spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli na jednotlivých ovlivněných trzích, jako jsou dohody o výzkumu a vývoji, licenční dohody, dohody o společné výrobě, specializaci, distribuci, dlouhodobých dodávkách a výměně informací. Sdružení soutěžitelůsoutěžitelů 7.1.13. Uveďte a) sdružení soutěžitelůsoutěžitelů působících na jednotlivých ovlivněných trzích (asociace, svazy, sdružení, komory apod.) a označte ta, jejichž členy jsou spojující se soutěžitelésoutěžitelé, b) nejdůležitější sdružení soutěžitelůsoutěžitelů, jejichž členy jsou odběratelé, spotřebiteléspotřebitelé nebo dodavatelé spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů. 7.1.14. Uveďte název nebo označení, kontaktní adresu, telefonní a faxové číslo a příslušné kontaktní osoby všech sdružení soutěžitelůsoutěžitelů výše uvedených. 7.2. Obecné podmínky na potenciálně ovlivněných trzích Existují-li relevantní trhyrelevantní trhy vymezené v bodě 4.6., předložte informace podle části 7.1. i ve vztahu k uvedeným trhům. ČÁST 8 8. Všeobecné údaje 8.1. Údaje o ostatních relevantních trzíchrelevantních trzích Jestliže kterýkoli spojující se soutěžitelsoutěžitel včetně osob uvedených v části 3 působí na jiných než relevantních trzíchrelevantních trzích uvedených v bodech 4.5. a 4.6., uveďte 8.1.1. popis těchto jednotlivých relevantních trhůrelevantních trhů s odůvodněním, proč je určité zboží do těchto trhů zahrnuto (a proč jiné vyloučeno) z důvodu jeho vlastností, cen a zamýšleného použití; 8.1.2. odhad tržních podílů těchto spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů včetně osob uvedených v části 3 na jednotlivých relevantních trzíchrelevantních trzích uvedených v bodě 8.1 za poslední kalendářní rok, a to s členěním a) na území České republiky a b) na území, které je podle názoru navrhovatelů s ohledem na bod 4.2 odlišitelné od území České republiky. 8.2. Předpokládané důsledky spojení Popište, jak spojení pravděpodobně ovlivní zájmy dodavatelů, odběratelů a konečných spotřebitelůspotřebitelů a jakým způsobem přispěje k podpoře technického či ekonomického rozvoje. 8.3. Závazky ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže V případě, že navrhovatelé hodlají přijmout závazky ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, uveďte je a vysvětlete, jak se přijetí takových opatření může projevit na zmírnění negativních dopadů na účinnou hospodářskou soutěž po uskutečnění spojení. 8.4. Doplňková omezení V případě, že se spojující se soutěžitelésoutěžitelé hodlají podrobit omezením přímo se vztahujícím ke spojení a nezbytným pro jeho uskutečnění (například konkurenční doložka), uveďte je a vysvětlete jejich vliv na konečnou podobu předmětného spojení soutěžitelůsoutěžitelů. 8.5. Přínosy spojení Uveďte všechny odůvodněné a pravděpodobné přínosy vyplývající ze spojení, u nichž je možné, že vyváží dopady na hospodářskou soutěž, a zejména možnou újmu způsobenou spotřebitelůmspotřebitelům, která by jinak mohla spojením nastat. ČÁST 9 9. Údaje relevantní pro posouzení unijní dimenze 9.1. Uveďte celkový obrat spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů v každém z členských států Evropské unie vypočtený dle čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků.4 V této souvislosti uveďte, ve kterých členských státech Evropské unie spojení podléhá povolení. 9.2. Uveďte celkový obrat spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů v rámci Evropské unie vypočtený dle čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků. ČÁST 10 10. Prohlášení Navrhovatel ---------, Zastoupený ----------, prohlašuje, že veškeré údaje uvedené v tomto dotazníku jsou pravdivé a úplné. (Dotazník musí být podepsán všemi navrhovateli nebo jejich zmocněnými zástupci.) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 294/2016 Sb. Zjednodušený dotazník k povolení spojení ČÁST 1 1. Základní údaje 1.1. NAVRHOVATELÉ Uveďte 1.1.1. obchodní firmu všech navrhovatelů, popř. název, jméno, 1.1.2. sídlo všech navrhovatelů, popř. trvalý pobyt a místo podnikání, nejedná-li se o soutěžitelesoutěžitele majícího sídlo, 1.1.3. předmět podnikání všech navrhovatelů, popř. činnosti, za jejímž účelem byli zřízeni, nejde-li o podnikatele, 1.1.4. identifikační číslo všech navrhovatelů, 1.1.5. údaje o kontaktní osobě, kterou může být statutární orgán nebo jeho člen anebo zástupce navrhovatelů (jméno, adresa, telefonní číslo, faxové číslo, e-mail, funkci příslušné kontaktní osoby), 1.1.6. adresu, na kterou mají být jednotlivým navrhovatelům doručovány písemnosti v případě, že nemají zmocněného zástupce, případně adresu datové schránky, kam má být doručováno. 1.2. ZMOCNĚNÍ ZÁSTUPCI Uveďte údaje o všech zástupcích, kteří byli zmocněni na základě plné moci jednat za jednotlivé navrhovatele 1.2.1. jméno zástupce, popř. název, obchodní firma, 1.2.2. trvalý pobyt, příp. místo podnikání nebo sídlo zástupce, 1.2.3. telefonní číslo, faxové číslo, e-mail zástupce, 1.2.4. adresu, na kterou mají být zástupcům doručovány písemnosti, případně adresu datové schránky, kam má být doručováno. 1.3. DALŠÍ SPOJUJÍCÍ SE SOUTĚŽITELÉSOUTĚŽITELÉ5) Uveďte: 1.3.1. obchodní firmu všech dalších spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, popř. název, jméno, 1.3.2. sídlo všech dalších spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, popř. trvalý pobyt, adresu místa pobytu a místo podnikání, nejedná-li se o soutěžitelesoutěžitele mající sídlo, 1.3.3. předmět podnikání všech dalších spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, popř. činnosti, za jejichž účelem byli zřízeni, nejde-li o podnikatele, 1.3.4. identifikační číslo všech dalších spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, 1.3.5. údaje o kontaktní osobě, kterou může být statutární orgán nebo jeho člen anebo zástupce dalších spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů (jméno, adresa pro doručování, telefonní číslo, faxové číslo, e-mail, funkce příslušné kontaktní osoby). ČÁST 2 2. Podrobnosti spojení Uveďte, kterou z podmínek stanovených v § 16a zákona navrhované spojení splňuje. 2.1. CHARAKTER SPOJENÍ 2.1.1. Uveďte, o jakou formu spojení podle § 12 zákona se jedná: a) spojení fúzí podle § 12 odst. 1 zákona, b) spojení získáním kontrolykontroly (přímé či nepřímé) nad soutěžitelemsoutěžitelem nebo jeho částí podle § 12 odst. 2 zákona, c) spojení založením soutěžitelesoutěžitele, který je společně kontrolován více soutěžitelisoutěžiteli a který dlouhodobě plní všechny funkce samostatné hospodářské jednotky podle § 12 odst. 5 zákona, nebo d) jinou formu spojení podléhajícího povolení Úřadu (uveďte podrobně charakter takového spojení). 2.1.2. Uveďte, zda jsou předmětem spojení a) spojující se soutěžitelésoutěžitelé jako celek, nebo b) jejich části (§ 14 odst. 4 zákona). 2.1.3. Uveďte popis úkonů zakládajících spojení, s přihlédnutím k hospodářské a finanční struktuře spojení soutěžitelůsoutěžitelů. 2.1.4. Jedná-li se o spojení na základě veřejné nabídky převzetí účastnických cenných papírů, uveďte, zda nabídka převzetí má podporu představenstev a dozorčích rad všech spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů. 2.1.5. Uveďte strukturu vlastnictví a kontrolykontroly spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů před spojením a navrhovanou strukturu vlastnictví a kontrolykontroly spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů po spojení. 2.1.6. Uveďte jakoukoliv finanční nebo jinou podporu z veřejného zdroje včetně orgánů veřejné správy, obdrženou kterýmkoliv spojujícím se soutěžitelemsoutěžitelem v posledních 5 letech, a to s členěním na a) zdroj podpory, b) formu podpory, c) název podpory a d) výši podpory. 2.1.7. Uveďte ekonomické zdůvodnění transakce. 2.2. DOTČENÁ ODVĚTVÍ 2.2.1. Uveďte odvětví činnosti, v nichž působí spojující se soutěžitelésoutěžitelé. 2.2.2. Uveďte odvětví činnosti, v nichž působí a) všechny osoby, které spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolují, b) osoby, které jsou spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli kontrolovány, c) osoby, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a d) osoby, které jsou kontrolovány společně dvěma či více osobami uvedenými v písmenech a) až c). 2.3. ÚDAJE ROZHODNÉ PRO POVOLENÍ SPOJENÍ 2.3.1. Uveďte obrat (vypočtený podle § 14 zákona) všech spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů za poslední účetní období dosažený na trhu České republiky, a to s členěním na a) obrat každého ze spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, b) obrat každé z osob, které budou spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, c) obrat každé z osob, které jsou spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli kontrolovány, d) obrat každé z osob, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, e) obrat každé z osob, které jsou kontrolovány společně osobami uvedenými v písmenech a) až d). 2.3.2. Uveďte celosvětový obrat (vypočtený podle § 14 zákona) všech spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů za poslední účetní období, a to s členěním na a) obrat každého ze spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, b) obrat každé z osob, které budou spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, c) obrat každé z osob, které jsou spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli kontrolovány, d) obrat každé z osob, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, e) obrat každé z osob, které jsou kontrolovány společně osobami uvedenými v písmenech a) až d). ČÁST 3 3. Vlastnictví a kontrolakontrola SKUPINY JEDNOTLIVÝCH SPOJUJÍCÍCH SE SOUTĚŽITELŮ 3.1. Uveďte seznam všech osob přímo nebo nepřímo kontrolujících spojující se soutěžitelesoutěžitele. 3.2. Uveďte seznam všech osob, které jsou přímo nebo nepřímo kontrolovány 3.2.1. spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli, 3.2.2. kteroukoliv osobou uvedenou v bodě 3.1., 3.2.3. společně dvěma a více osobami uvedenými v bodech 3.1., 3.2.1. a 3.2.2. 3.3. U každé jednotlivé osoby v bodech 3.1. a 3.2. uveďte: a) obchodní firmu, popř. název, jméno této osoby, b) sídlo, popř. trvalý pobyt a místo podnikání, nejedná-li se o osobu mající sídlo, c) předmět podnikání, popř. činnost, za jejímž účelem byla tato osoba zřízena, nejde-li o podnikatele, a d) povahu a způsob kontrolykontroly. Údaje uvedené v této části mohou být doloženy tabulkami nebo schématy organizace osoby tak, aby byla znázorněna struktura jejich vlastnictví a kontrolykontroly. ČÁST 4 4. Relevantní trhyRelevantní trhy 4.1. Uveďte všechny druhy zboží (výrobky nebo služby), tvořící předmět podnikání spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů včetně osob uvedených v části 3 (popř. činnost, za jejímž účelem byli zřízeni, nejde-li o podnikatele, společně s odůvodněním, jaké zboží je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné. 4.2. Uveďte všechna území, na kterých působí spojující se soutěžitelésoutěžitelé včetně osob uvedených v části 3, společně s odůvodněním, která území jsou s ohledem na soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelná od jiných území. 4.3. Vymezte na základě bodů 4.1. a 4.2. relevantní trhyrelevantní trhy na území České republiky, na kterých působí spojující se soutěžitelésoutěžitelé včetně osob uvedených v části 3. 4.4. Pro jednotlivé relevantní trhyrelevantní trhy vymezené v bodě 4.3. uveďte odhad tržních podílů z hlediska hodnoty obratu (a kde je to možné i objemu) všech spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů včetně osob uvedených v části 3 a včetně dovozců, a to za poslední 3 roky předcházející spojení s členěním a) na území České republiky a b) na území, které je podle názoru navrhovatelů s ohledem na vymezení v bodu 4.2. odlišitelné od území České republiky. 4.5. Uveďte, existuje-li, stupeň vertikální integrace jednotlivých spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů včetně osob uvedených v části 3. Rovněž uveďte, zda a na jakých relevantních trzíchrelevantních trzích vymezených v bodě 4.3. dojde v důsledku realizace spojení ke vzniku vertikální integrace mezi jednotlivými spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli včetně osob uvedených v části 3. ČÁST 5 5. Personální propojení a dřívější spojení S ohledem na spojující se soutěžitelesoutěžitele včetně jednotlivých osob uvedených v části 3 5.1. uveďte seznam všech ostatních soutěžitelůsoutěžitelů působících na relevantních trzíchrelevantních trzích, ve kterých spojující se soutěžitelésoutěžitelé včetně osob uvedených v části 3 disponují jednotlivě nebo společně alespoň 10 % hlasovacích práv. U každého soutěžitelesoutěžitele v tomto seznamu uveďte majitele a výši podílu na hlasovacích právech. 5.2. uveďte s členěním na jednotlivé soutěžitelesoutěžitele: 5.2.1. seznam osob, které jsou statutárními orgány nebo členy statutárních orgánů spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, kteří jsou také statutárními orgány, jejich členy nebo členy dozorčích orgánů jakéhokoli jiného soutěžitelesoutěžitele, který působí na stejných relevantních trzíchrelevantních trzích vymezených v bodě 4.3., a 5.2.2. seznam členů dozorčích orgánů spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, kteří jsou rovněž statutárními orgány nebo jejich členy nebo členy dozorčích orgánů ve kterémkoli jiném soutěžitelisoutěžiteli, který působí na stejných relevantních trzíchrelevantních trzích vymezených v části 4.3. 5.3. Pro relevantní trhyrelevantní trhy, na kterých působí spojující se soutěžitelésoutěžitelé včetně osob uvedených v části 3, uveďte všechna spojení za poslední 3 roky, kde jednou ze stran spojení byl kterýkoliv ze spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů nebo osob uvedených v části 3. Údaje uvedené v této části mohou být doloženy tabulkami nebo schématy organizace jednotlivých spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů včetně osob uvedených v části 3. ČÁST 6 6. Všeobecné údaje 6.1. Doplňková omezení V případě, že spojující se soutěžitelésoutěžitelé včetně osob uvedených v části 3 se hodlají podrobit omezením přímo se vztahujícím a nezbytným pro uskutečnění spojení (například konkurenční doložka), uveďte je a vysvětlete jejich vliv na konečnou podobu předmětného spojení soutěžitelůsoutěžitelů. 6.2. Přínosy spojení Uveďte všechny odůvodněné a pravděpodobné přínosy vyplývající ze spojení, u nichž je možné, že vyváží dopady na hospodářskou soutěž, a zejména možnou újmu způsobenou spotřebitelůmspotřebitelům, která by jinak mohla spojením nastat. ČÁST 7 7. Údaje relevantní pro posouzení unijní dimenze 7.1. Uveďte celkový obrat spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů v každém z členských států Evropské unie vypočtený dle článku 5 nařízení Rady (ES) č. 139/2004, ze dne 20. ledna 2004, o kontrolekontrole spojování podniků.6 V této souvislosti uveďte, ve kterých členských státech Evropské unie spojení podléhá povolení. 7.2. Uveďte celkový obrat spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů v rámci Evropské unie vypočtený dle článku 5 nařízení Rady (ES) č. 139/2004, ze dne 20. ledna 2004, o kontrolekontrole spojování podniků. ČÁST 8 8. Prohlášení Navrhovatel --------, Zastoupený ---------, prohlašuje, že veškeré údaje uvedené v tomto dotazníku jsou pravdivé a úplné. (Dotazník musí být podepsán všemi navrhovateli nebo jejich zmocněnými zástupci.) 1 Dalšími spojujícími se soutěžiteli se pro účely tohoto dotazníku rozumí soutěžitel nebo jeho část, nad nímž má být v důsledku spojení získána kontrola ze strany navrhovatele/navrhovatelů (§ 12 odst. 2 zákona), a soutěžitel založený ve smyslu § 12 odst. 5 zákona, který je společně kontrolován více soutěžiteli a který dlouhodobě plní všechny funkce samostatné hospodářské jednotky. 2 Výrobky nebo služby se vzájemně doplňují, pokud například z použití nebo spotřeby jednoho výrobku nutně vyplývá použití nebo spotřeba dalšího výrobku, jako je tomu například v případě kancelářské sešívačky a drátků, tiskáren a inkoustových kazet. 3 Příklady výrobků této řady jsou whisky a gin prodávané do barů a restaurací nebo různé materiály určené k balení některých shodných či obdobných druhů zboží prodávaného výrobcům uvedeného zboží. 4 Otázky výpočtu obratů jsou rovněž upraveny Konsolidovaným sdělením Komise k otázkám příslušnosti podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (2008/C 95/01), v části C. 5) Dalšími spojujícími se soutěžiteli se pro účely tohoto dotazníku rozumí soutěžitel nebo jeho část, nad nímž má být v důsledku spojení získána kontrola ze strany navrhovatele/navrhovatelů (§ 12 odst. 2 zákona), a soutěžitel založený ve smyslu § 12 odst. 5 zákona, který je společně kontrolován více soutěžiteli a který dlouhodobě plní všechny funkce samostatné hospodářské jednotky. 6) Otázky výpočtu obratů jsou rovněž upraveny Konsolidovaným sdělením Komise k otázkám příslušnosti podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (2008/C 95/01), v části C.
Zákon č. 293/2016 Sb.	Zákon č. 293/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek Vyhlášeno 19. 9. 2016, datum účinnosti 19. 10. 2016, částka 113/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek * ČÁST TŘETÍ - Čl. IV Aktuální znění od 19. 10. 2016 293 ZÁKON ze dne 24. srpna 2016, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže Čl. I Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 71/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 155/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 360/2012 Sb. a zákona č. 135/2016 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) § 2976 občanského zákoníku.“. 2. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) § 580 občanského zákoníku.“. 3. V § 12 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Za spojení soutěžitelů podle tohoto zákona se dále považuje, pokud jeden nebo více podnikatelů anebo jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují alespoň jednoho soutěžitele, získá možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nebo jeho část, zejména nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů anebo smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují takového soutěžitele nebo jeho část kontrolovat. (3) Částí soutěžitele se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž soubor jmění soutěžitele, který slouží k provozování jeho činnosti a kterému lze jednoznačně přiřadit obrat dosažený prodejem zboží na relevantním trhu, i když netvoří samostatnou pobočku závodu.“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje. 4. V § 12 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „soutěžitele“ vkládají slova „nebo jeho část“. 5. V § 12 odst. 4 písm. a) se slovo „podniku“ nahrazuje slovem „závodu“ a slova „jeho části“ se nahrazují slovy „k části kontrolovaného soutěžitele“. 6. V § 12 odst. 5 se slovo „podnik“ nahrazuje slovem „soutěžitel“. 7. V § 12 odst. 6 se slovo „podniku“ nahrazuje slovem „soutěžitele“ a slovo „následek“ se nahrazuje slovem „výsledek“. 8. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) § 189 občanského zákoníku.“. 9. V § 13 písm. b) se bod 2 zrušuje. Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 2 a 3. 10. V § 13 písm. b) bodě 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“ a za slovo „soutěžitelem“ se vkládají slova „nebo jeho částí“. 11. V § 13 písm. b) bodě 3 se slova „kontrolovaný podnik“ nahrazují slovy „kontrolovaného soutěžitele“. 12. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 13. Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 14. V § 15 odstavec 2 zní: „(2) Společný návrh na povolení spojení jsou povinni podat všichni soutěžitelé, kteří podle § 12 odst. 1, 2 a 5 se hodlají spojit fúzí, mají získat možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nebo jeho část nebo zakládají společně kontrolovaného soutěžitele.“. 15. V § 15 odst. 3 písm. b) se čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem“ se nahrazují slovy „; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis“. 16. V § 16a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „stanovené prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „podle § 15 odst. 3 písm. b)“. 17. V § 16a odst. 1 písm. b) se slova „společným podnikem“ nahrazují slovy „jiným soutěžitelem nebo jeho částí“. 18. V § 16a odstavec 3 zní: „(3) Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 20 dnů od zahájení řízení rozhodnutí ve věci. V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu, ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá v téže lhůtě rozhodnutí, kterým spojení povolí; odůvodnění rozhodnutí obsahuje označení spojujících se soutěžitelů, relevantního trhu, případně sektoru, v němž spojující se soutěžitelé působí, a důvody, pro které rozhodnutí bylo vydáno ve zjednodušeném řízení. Zjistí-li Úřad, že by spojení mohlo vzbuzovat vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, vyzve do 20 dnů účastníky řízení, aby podali úplný návrh na povolení spojení; lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 2 začíná běžet ode dne doručení úplného návrhu na povolení spojení Úřadu.“. 19. V § 16a odst. 4 se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „o tom, že spojení nepodléhá jeho povolení nebo rozhodnutí“ a za slova „o povolení spojení“ se vkládají slova „anebo nevyzve účastníky řízení, aby podali úplný návrh na povolení spojení“. 20. V § 16a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůty podle odstavce 3 nezapočítává.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 21. V § 18 odst. 5 se slova „podíly, převést podnik nabytý spojením“ nahrazují slovem „soutěžitele“ a za slova „nebo jeho část,“ se vkládají slova „nad nímž získali možnost kontroly,“. 22. V § 19a odstavec 1 zní: „(1) Orgán veřejné správy nesmí při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž zejména tím, že a) zvýhodní určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů, b) vyloučí určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů z hospodářské soutěže, nebo c) vyloučí soutěž na relevantním trhu.“. 23. V § 19a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 22 zní: „(2) Úřad nevykonává dozor nad činností orgánů veřejné správy podle odstavce 1, která je a) prováděna ve formě rozhodnutí nebo jiných úkonů podle správního řádu nebo daňového řádu, nebo b) poskytováním veřejné podpory, včetně podpory malého rozsahu22). 22) Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 24. V § 19a odst. 4 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 25. V § 20 odst. 3 se slova „písm. a) a“ nahrazují slovy „písm. a) nebo b) a při“. 26. V § 20 odst. 4 větě první se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „§ 18 odst. 1“ se vkládají slova „nebo § 19a odst. 1“. 27. V § 20 odst. 4 větě druhé se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu věty se doplňují slova „anebo § 22aa odst. 1 písm. b)“. 28. V § 20 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Úřad může na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, poskytnout soutěžnímu úřadu dožadujícího státu na jeho žádost podklady a informace, včetně informací, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, za účelem prosazování soutěžního práva v dožadujícím státě, za podmínky, že úroveň ochrany takových informací je v dožadujícím státě srovnatelná s ochranou v České republice.“. 29. V § 21a odst. 1 se číslo „5“ nahrazuje číslem „15“. 30. V § 21c se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; pokud tak neučiní, má se za to, že jí předložené listiny obchodní, bankovní ani jiné obdobné zákonem chráněné tajemství neobsahují“. 31. V § 21c se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) V řízeních o porušení povinnosti nebo zákazu podle § 3 odst. 1, § 11 odst. 1, § 18 odst. 1 nebo § 19a odst. 1 může po sdělení výhrad účastník řízení nebo jeho zástupce nahlížet do těch částí spisu, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobným způsobem chráněné tajemství a kterými byl nebo bude prováděn důkaz, a to za předpokladu, že jsou předem seznámeni s následky porušení povinnosti mlčenlivosti o těchto skutečnostech a že o poučení je sepsán protokol, který podepíší. Ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 32. V § 21c se na konci textu odstavce 4 doplňuje věta „To platí i pro výzvy a sdělení Úřadu, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal.“. 33. V § 21c odst. 5 se za slovo „předloženy;“ vkládají slova „to platí i pro výzvy a sdělení Úřadu, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal;“. 34. § 21e zní: „§ 21e (1) Každý, kdo poskytuje Úřadu podklady a informace, včetně obchodních knih, jiných obchodních záznamů nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu řízení (dále jen „obchodní záznamy“), je povinen poskytovat je úplné, správné a pravdivé. (2) Každý je povinen poskytnout Úřadu na jeho písemnou výzvu a ve stanovené lhůtě obchodní záznamy. Ve výzvě Úřad uvede ustanovení zákona, o které výzvu opírá, jaké obchodní záznamy požaduje, lhůtu, ve které mají být poskytnuty, a účel, pro který je požaduje, a upozorní na to, že za nesplnění povinnosti podle předchozí věty může uložit pořádkovou pokutu podle § 22c.“. 35. V § 21f se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Proti šetření v obchodních prostorách soutěžitelů lze podat žalobu. (8) Odstavce 1 až 7 se použijí obdobně i pro šetření v prostorách orgánů veřejné správy.“. 36. Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 37. V § 21g se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a odst. 8“. 38. V § 21h odst. 1 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 39. Za § 21h se vkládá nový § 21i, který včetně nadpisu zní: „§ 21i Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy (1) Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum, místo a okres narození, c) rodné číslo, d) adresa místa trvalého pobytu, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum, místo a stát narození, c) státní občanství, popřípadě státní příslušnost, d) druh a adresa místa pobytu, e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. 40. V § 22 odst. 1 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje. 41. V § 22 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí: „g) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1, h) neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3, nebo i) poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.“. 42. V § 22 odst. 2 se za slova „podle odstavce 1 písm. a)“ vkládají slova „, g), h) nebo i)“. 43. V § 22a odst. 1 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje. 44. V § 22a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí: „g) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1, h) neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3, nebo i) poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.“. 45. V § 22a odst. 2 se za slova „podle odstavce 1 písm. a)“ vkládají slova „, g), h) nebo i)“. 46. V § 22a odstavce 4 až 6 znějí: „(4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek může Úřad spolu s pokutou podle odstavce 2 uložit zákaz plnění veřejných zakázek na dobu nejdéle 3 let, není-li dále stanoveno jinak. (5) Zákazem plnění veřejných zakázek se rozumí zákaz účasti v zadávacím řízení, zákaz podání žádosti o účast v dynamickém nákupním systému a zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejných zakázek malého rozsahu. Běh doby, na kterou se zákaz plnění veřejných zakázek ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek, nabylo právní moci. (6) Úřad vede veřejný rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek, do kterého se zapisují identifikační údaje právnické nebo podnikající fyzické osoby, které byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek, den, od kterého výkon tohoto zákazu začíná, a den, kdy končí, identifikace rozhodnutí ukládajícího zákaz plnění veřejných zakázek. Rejstřík se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 47. V § 22aa odst. 1 se slova „naruší hospodářskou soutěž v rozporu s § 19a odst. 1“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují písmena a) až f), která znějí: „a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e), b) v rozporu s § 19a odst. 1 naruší hospodářskou soutěž, c) nesplní opatření k nápravě uložené rozhodnutím Úřadu podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu, d) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1, e) neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě podle § 21f odst. 3, nebo f) poruší povinnost strpět šetření na místě podle § 21f odst. 4.“. 48. V § 22aa odstavec 2 zní: „(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), d), e) nebo f) se uloží pokuta do 300 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokuta do 10 000 000 Kč.“. 49. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) § 420 a 421 občanského zákoníku.“. 50. V § 22b odst. 2 větě první se za slovo „správy“ vkládají slova „a při ukládání a určení délky zákazu plnění veřejných zakázek“. 51. V § 22ba odst. 3 se slova „nebo zákaz plnění koncesní smlouvy“ zrušují. 52. V § 22ba se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Jestliže Úřad uzná orgán veřejné správy vinným ze správního deliktu podle § 22aa odst. 1 písm. b), sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, o 20 %, pokud se orgán veřejné správy ke spáchání správního deliktu přiznal a pokud má Úřad za to, že s ohledem na povahu a závažnost správního deliktu je takový postih dostatečný. Odstavce 4, 6 a 7 se na postup orgánu veřejné správy při podávání žádosti o snížení pokuty užijí obdobně.“. 53. V § 22c odstavec 1 zní: „(1) Za nesplnění povinnosti podle § 21e odst. 2 lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.“. 54. V § 22c odst. 2 se číslo „10 000 000“ nahrazuje číslem „1 000 000“. 55. V § 25a se slova „ustanovení o tom, komu lze uložit pořádkovou pokutu a do jaké výše ji lze uložit18a)“ včetně poznámky pod čarou č. 18a zrušují. 56. Poznámka pod čarou č. 21 zní: „21) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)“. 57. V § 26 se slova „obsah a formu návrhu na povolení spojení“ nahrazují slovy „podrobnosti odůvodnění a dokladů osvědčujících skutečnosti rozhodné pro spojení“ a za slova „podle § 15 odst. 3“ se vkládají slova „písm. b)“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek Čl. III Část čtvrtá zákona č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek, se zrušuje. ČÁST TŘETÍ Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 22a odst. 4 až 6, § 22b odst. 2 a § 22ba odst. 3, která nabývají účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o policejní spolupráci a o změně Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000 Vyhlášeno 16. 9. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2016, částka 30/2016 * Článek 1 - Předmět smlouvy * Část I - Policejní spolupráce * Část II - Změna Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000 * Část III - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2016 48 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. dubna 2015 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o policejní spolupráci a o změně Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 20001). Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Berlíně dne 23. srpna 2016. Smlouva vstupuje v platnost na základě svého článku 37 odst. 1 dne 1. října 2016. Vstupem této smlouvy v platnost pozbývají podle článku 36 ve vztazích mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo platnosti - Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spolkové republiky Německo o spolupráci v boji proti organizované kriminalitě, podepsaná v Praze dne 13. září 1991, oznámená pod č. 631/1992 Sb., - Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech, podepsaná v Berlíně dne 19. září 20002), vyhlášená pod č. 91/2002 Sb. m. s. a její změny vyhlášené pod č. 131/2002 Sb. m. s., 88/2010 Sb. m. s., 9/2013 Sb. m. s. a č. 62/2014 Sb. m. s., - Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě, podepsaná ve Furth im Wald dne 19. května 1995, vyhlášená pod č. 157/1996 Sb. a tyto smluvní dokumenty uzavřené na jejím základě: - Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo o zřízení předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť a o stanovení tras pro pohraniční odbavování během jízdy ve vlacích a na lodích, podepsané v Praze dne 17. září 2004, vyhlášené pod č. 131/2004 Sb. m. s., - Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo, kterým se mění a doplňuje Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo o zřízení předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť a o stanovení tras pro pohraniční odbavování během jízdy ve vlacích a na lodích ze 17. září 2004, podepsané v Berlíně dne 9. března 2006, vyhlášené pod č. 42/2006 Sb. m. s., - Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo, kterým se mění a doplňuje Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo o zřízení předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť a o stanovení tras pro pohraniční odbavování během jízdy ve vlacích a na lodích ze 17. září 2004, ve znění jeho změny z 9. března 2006, podepsané v Praze dne 20. prosince 2006, vyhlášené pod č. 11/2007 Sb. m. s., - Protokol mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo k Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo, kterým se mění a doplňuje Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo o zřízení předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť a o stanovení tras pro pohraniční odbavování během jízdy ve vlacích a na lodích ze 17. září 2004, ve znění jeho změny z 9. března 2006, podepsané v Praze dne 20. prosince 2006, vyhlášené pod č. 12/2007 Sb. m. s., - článek 4 odst. 3 až 7 a články 14 a 16 Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o železniční dopravě přes společné státní hranice a o ulehčené průvozní železniční dopravě, podepsané v Praze dne 19. června 1997, vyhlášené pod č. 63/2001 Sb. m. s. České znění Smlouvy se vyhlašuje současně. SMLOUVA mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o policejní spolupráci a o změně Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000 Česká republika a Spolková republika Německo (dále jen „smluvní státy“) s úmyslem dále rozvíjet vzájemné vztahy a dále prohlubovat spolupráci orgánů příslušných k boji s trestnou činností, přesvědčeny, že mezinárodní spolupráce v boji proti přeshraniční trestné činnosti má zásadní význam, s cílem účinně čelit přeshraničním nebezpečím pro veřejný pořádek a bezpečnost, zohledňujíce své mezinárodní závazky a právo Evropské unie, s ohledem na plné uplatňování schengenského acquis oběma smluvními státy a přejíce si doplnit schengenské acquis ve vzájemných vztazích, se dohodly takto: Článek 1 Předmět smlouvy (1) Smluvní státy spolupracují při předcházení a objasňování trestných činůtrestných činů, jakož i při předcházení porušení veřejného pořádku a bezpečnosti. Spolupráce při předcházení a objasňování trestných činůtrestných činů zahrnuje i případy, kdy je jednání v jednom smluvním státě kvalifikováno jako trestný čintrestný čin a ve druhém smluvním státě jako správní delikt. Smluvní státy dále spolupracují při objasňování správních deliktů v působnosti policejních nebo celních orgánů, pokud tato spolupráce již neprobíhá podle práva Evropské unie nebo jiných mezinárodních smluv. Spolupráce podle části I této smlouvy nezahrnuje poskytování právní pomoci ve věcech trestních, která náleží do působnosti justičních orgánů. (2) Část II této smlouvy mění Smlouvu mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000. (3) Spolupráce podle této smlouvy probíhá v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních států, pokud tato smlouva výslovně nestanoví jinak. Spolupráce probíhá v souladu s právem Evropské unie. (4) Právní úpravy týkající se mezinárodní spolupráce národních centrál v boji proti trestné činnosti, zejména v rámci Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol) nebo Evropského policejního úřadu (Europol), nejsou touto smlouvou dotčeny. Část I Policejní spolupráce Kapitola I Obecná ustanovení Článek 2 Orgány (1) Orgány příslušnými ke spolupráci podle této smlouvy jsou v rámci svých kompetencí v České republice - Ministerstvo vnitra, - orgány Policie České republiky, - Generální inspekce bezpečnostních sborů, - orgány Celní správy České republiky; ve Spolkové republice Německo - Spolkové ministerstvo vnitra, - policejní orgány Spolku a spolkových zemí, - orgány Celní správy. (2) Policisty ve smyslu této smlouvy jsou v rámci svých kompetencí v České republice - příslušníci Policie České republiky, - příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů, - příslušníci Celní správy České republiky; ve Spolkové republice Německo - výkonní příslušníci policií Spolku a spolkových zemí, - pracovníci Celní správy. (3) Národními centrálami ve smyslu této smlouvy jsou v rámci svých kompetencí v České republice - Policejní prezidium České republiky, - útvary Policie České republiky s celostátní působností, - Generální inspekce bezpečnostních sborů, - Generální ředitelství cel; ve Spolkové republice Německo - Spolkový kriminální úřad, - Celní kriminální úřad. (4) Orgány oprávněnými bezprostředně spolupracovat v příhraničních oblastech jsou v rámci svých kompetencí také v České republice - Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, - Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, - Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje, - Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, - Krajské ředitelství policie Libereckého kraje, - Celní úřad pro Jihočeský kraj, - Celní úřad pro Plzeňský kraj, - Celní úřad pro Karlovarský kraj, - Celní úřad pro Ústecký kraj, - Celní úřad pro Liberecký kraj; ve Spolkové republice Německo a) za Spolkovou policii - Prezidium Spolkové policie, - Ředitelství Spolkové policie Mnichov, - Ředitelství Spolkové policie Pirna v rámci své působnosti na území Svobodného státu Sasko; b) za celní správu - Úřad celního pátrání Drážďany, - Úřad celního pátrání Mnichov, - hlavní celní úřady - Drážďany, - Erfurt, - Svinibrod, - Norimberk, - Řezno, - Landshut, - Augšpurk, - Mnichov, - Rosenheim; c) ve Svobodném státě Bavorsko - Bavorské státní ministerstvo vnitra, výstavby a dopravy, - prezidia Bavorské zemské policie, - Bavorský zemský kriminální úřad, - Prezidium Bavorské pohotovostní policie, - Bavorský policejní správní úřad; d) ve Svobodném státě Sasko - Prezidium zemské policie v Saském státním ministerstvu vnitra, - ředitelství saské policie, - Zemský kriminální úřad Sasko, - Prezidium pohotovostní policie Sasko, - Policejní správní úřad Sasko. (5) Orgány smluvních států se budou vzájemně informovat diplomatickou cestou o vnitrostátním rozdělení působností v oblasti přeshraniční spolupráce a o změnách v názvech orgánů. Článek 3 Příhraniční oblasti (1) Příhraničními oblastmi ve smyslu této smlouvy se rozumí území v působnosti orgánů uvedených v článku 2 odst. 4, s výjimkou Prezidia Spolkové policie Spolkové republiky Německo. (2) Za příhraniční oblast se považuje také prostor mezinárodního vlaku na trati mezi společnými státními hranicemi a první zastávkou podle jízdního řádu na území druhého smluvního státu a prostor lodi na trase mezi společnými státními hranicemi a prvním přístavištěm podle plavebního řádu na území druhého smluvního státu. Článek 4 Styční důstojníci (1) Každý smluvní stát může se souhlasem druhého smluvního státu vysílat do tohoto smluvního státu styčné důstojníky. (2) Styční důstojníci vyvíjejí podpůrnou a poradní činnost bez výkonu oprávnění. Podávají informace a vyřizují úkoly v rámci pokynů udělených jim vysílajícím smluvním státem. (3) Styční důstojníci jednoho smluvního státu vyslaní do třetího státu mohou po vzájemné dohodě obou smluvních států a za předpokladu souhlasu třetího státu zastupovat i zájmy druhého smluvního státu. Článek 5 Společné centrum (1) Smluvní státy spolupracují ve společném centru zřízeném pokud možno v blízkosti státních hranic, které bude obsazeno pracovníky orgánů uvedených v článku 2 odst. 4 obou smluvních států a v případě potřeby také pracovníky jejich národních centrál (dále jen „společné centrum“). (2) Pracovníci ve společném centru bezprostředně spolupracují v rámci svých kompetencí, aby si vyměňovali, analyzovali a postupovali informace, jakož se i podpůrně spolupodíleli na koordinaci přeshraniční spolupráce podle této smlouvy. Výměna informací prostřednictvím národních centrál není tímto dotčena. (3) Podpůrná činnost může zahrnovat i přípravu a součinnost při předávání osob v souladu s právem Evropské unie, jakož i závazky vyplývajícími z dvoustranných a mnohostranných mezinárodních smluv, jimiž jsou smluvní státy vázány. (4) Pracovníkům ve společném centru nepřísluší samostatné provádění operativních zásahů. Pracovníci, kteří spolupracují ve společném centru, spadají výlučně pod nařizovací a kázeňskou pravomoc vysílajících orgánů. (5) Zřízení společného centra, podrobnosti spolupráce a rozdělení nákladů budou upraveny v prováděcím ujednání podle článku 34 odst. 1. Kapitola II Formy spolupráce Článek 6 Spolupráce na žádost (1) Orgány smluvních států si na žádost poskytují v rámci svých kompetencí pomoc při předcházení a objasňování trestných činůtrestných činů a správních deliktů, jakož i při předcházení porušení veřejného pořádku a bezpečnosti. (2) Žádosti týkající se předcházení a objasňování trestných činůtrestných činů a odpovědi na ně si bezprostředně zasílají národní centrály. Žádosti a odpovědi na ně si mohou bezprostředně zasílat rovněž orgány uvedené v článku 2 odst. 4, pokud a) žádost souvisí s trestnými činytrestnými činy, u nichž lze předpokládat těžiště činu a jeho objasňování v příhraniční oblasti, b) žádost nemůže být včas podána nebo vyřízena prostřednictvím národních centrál, nebo c) je bezprostřední spolupráce účelná a příslušné národní centrály s tím souhlasí. Druhou větou není dotčena povinnost informovat národní centrály, pokud vnitrostátní právní předpisy takovou povinnost stanoví. (3) Podmínky zasílání a vyřizování žádostí týkajících se správních deliktů, ve smyslu článku 1 odst. 1 třetí věty, jsou upraveny v prováděcím ujednání podle článku 34 odst. 1. Zejména v něm může být stanoven rozsah spolupráce mezi smluvními státy v závislosti na druhu skutku, závažnosti skutku nebo očekávané výši sankce. (4) Žádosti týkající se předcházení porušení veřejného pořádku a bezpečnosti v příhraničních oblastech, které nespadají pod odstavce 2 a 3, si bezprostředně zasílají a vyřizují orgány uvedené v článku 2 odst. 4. (5) Žádosti a odpovědi na ně se zasílají písemně, také faxem nebo elektronickou poštou. V naléhavých případech lze žádost podat i ústně s následným bezodkladným písemným potvrzením. (6) K žádosti má být pokud možno přiložen překlad do úředního jazyka žádaného smluvního státu nebo do anglického jazyka, jestliže žádost není podána v úředním jazyce žádaného smluvního státu nebo v anglickém jazyce. (7) Žádost bude vyřízena bez zbytečného odkladu. Jestliže žádaný orgán není příslušný k vyřízení žádosti, předá ji bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu a sdělí to žádajícímu orgánu. (8) Žádosti se mohou týkat zejména: a) zjišťování vlastníků a provozovatelů, jakož i řidičů silničních vozidel, plavidel a letadel, b) informací o řidičských průkazech, dokladech k vozidlům a srovnatelných oprávněních a dokladech, c) zjišťování místa bydliště a místa pobytu, zjišťování oprávněnosti a druhu pobytu, d) zjišťování majitelů telefonních, faxových a internetových přípojek a majitelů přípojek ostatních telekomunikačních zařízení, e) zjišťování totožnosti osob a identifikace tělesných ostatků, f) informací o původu věcí, například střelných zbraní, silničních vozidel, plavidel a letadel, jakož i o jejich vlastnících nebo držitelích, g) policejních výslechů a dotazování, h) informací z policejních databází a podkladů, jakož i z dalších úředních databází a rejstříků, i) vyhledávání, zajišťování, vyhodnocování a porovnávání stop, nebo j) pátrání po osobách a věcech. Článek 7 Předávání informací bez žádosti Orgány smluvních států si navzájem sdělují v souladu s vnitrostátními právními předpisy informace bez žádosti, pokud se domnívají, že tyto informace jsou potřebné pro předcházení a objasňování trestných činůtrestných činů a správních deliktů nebo pro předcházení porušení veřejného pořádku a bezpečnosti. Článek 8 Obecné formy spolupráce (1) Orgány smluvních států mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy zejména a) vyměňovat si informace 1. o trestných činechtrestných činech a správních deliktech, o jejich pachatelích a účastnících, o osobách podezřelých ze spáchání trestných činůtrestných činů nebo správních deliktů nebo z účasti na nich, o okolnostech jejich spáchání, o poškozených a svědcích a o přijatých opatřeních, 2. o předmětech, jimiž byly trestné činytrestné činy spáchány nebo z trestné činnosti pocházejí, a poskytovat si vzorky těchto předmětů, 3. o možných teroristických útocích a teroristických skupinách, 4. o formách páchání trestné činnosti, 5. o migračních pohybech, jejich rozsahu, struktuře a možných cílech, 6. o plánovaných policejních akcích a zásazích v příhraničních oblastech, 7. k zajištění bezpečnosti silničního provozu, 8. za účelem vypracování společných situačních zpráv a analýz, především pro příhraniční oblasti, 9. o právních, služebních a správních předpisech; b) spolupracovat při zjišťování majetkových hodnot a ostatních předmětů, u kterých existuje důvod k domněnce, že pocházejí z trestné činnosti; c) přijímat potřebná opatření na základě žádosti druhého smluvního státu; d) koordinovat opatření prováděná po obou stranách státních hranic; e) plánovat a provádět společné programy prevence kriminality; f) předávat si a průběžně aktualizovat údaje potřebné pro telefonní, faxové a radiové spojení, jakož i pro elektronickou komunikaci mezi orgány; g) vyměňovat si analytické a koncepční materiály a odbornou literaturu. (2) Orgány smluvních států si mohou pomáhat poskytováním vybavení a policejně technických prostředků. Orgány smluvních států mohou předem písemně dohodnout podmínky poskytnutí vybavení a policejně technických prostředků, úhradu nákladů a odchylky od ustanovení článku 25 odst. 1 o odpovědnosti za škodu. (3) Orgány smluvních států mohou spolupracovat při vytváření a výměně krycích prostředků podle vnitrostátních právních předpisů. Orgán smluvního státu, který poskytuje krycí prostředky, může stanovit podmínky pro jejich použití, uchovávání a navrácení, stejně jako postup v případě jejich ztráty nebo zničení. Článek 9 Vzdělávání a další vzdělávání Orgány smluvních států a příslušná vzdělávací zařízení a zařízení dalšího vzdělávání mohou spolupracovat při vzdělávání a dalším vzdělávání zejména tím, že si vyměňují učební plány, umožní účast pracovníků druhého smluvního státu na kurzech vzdělávání a dalšího vzdělávání, realizují společná cvičení a semináře a zvou zástupce orgánů druhého smluvního státu jako pozorovatele na cvičení a zvláštní zásahy. Zvláštní pozornost je věnována vzdělávání a dalšímu vzdělávání policistů, kteří se účastní jednotlivých forem spolupráce podle této smlouvy. Článek 10 Formy společného nasazení (1) Orgány smluvních států mohou za účelem předcházení a objasňování trestných činůtrestných činů a správních deliktů, jakož i předcházení porušení veřejného pořádku a bezpečnosti zřizovat trvale nebo na určitou dobu společné hlídky a jiné formy společného nasazení, zejména společné kontrolní skupiny a společné pátrací skupiny. (2) Policisté působící na území druhého smluvního státu mohou vykonávat oprávnění podle vnitrostátních právních předpisů tohoto smluvního státu. Výkon těchto oprávnění probíhá pouze pod velením a zpravidla za přítomnosti policisty tohoto smluvního státu. Jejich jednání je přičítáno smluvnímu státu, jehož policista řídí zásah. (3) Podrobnosti spolupráce podle tohoto článku budou dohodnuty mezi příslušnými orgány smluvních států. Přitom budou zejména vymezeny kompetence, zaměření, doba trvání a vedení. Dohoda má být pokud možno písemná. Článek 11 Přeshraniční pátrací akce, společná vedení zásahů a účast na zásazích (1) Orgány smluvních států mohou spolupracovat při přeshraničních pátracích akcích. (2) Orgány smluvních států mohou v případě potřeby vytvářet společná vedení zásahů za účelem koordinace opatření prováděných po obou stranách státních hranic a za účelem poskytování informací a konzultací. (3) Policisté jednoho smluvního státu se mohou podílet na zásazích na území druhého smluvního státu bez výkonu oprávnění za účelem poskytování informací a konzultací. Článek 12 Nasazení policistů za účelem podpory na území druhého smluvního státu (1) Po dohodě příslušných orgánů smluvních států mohou být policisté jednoho smluvního státu za účelem předcházení a objasňování trestných činůtrestných činů a předcházení porušení veřejného pořádku a bezpečnosti nasazeni na území druhého smluvního státu a podřízeni jeho orgánům, aby je podpořili při plnění jejich úkolů. (2) Policisté působící na území druhého smluvního státu mohou vykonávat oprávnění podle vnitrostátních právních předpisů tohoto smluvního státu. Výkon těchto oprávnění probíhá pouze pod velením a zpravidla za přítomnosti policisty tohoto smluvního státu. Jejich jednání je přičítáno smluvnímu státu, jehož policista řídí zásah. (3) Nasazení podle odstavce 1 se může uskutečnit i k zajištění bezpečnosti silničního provozu při událostech velkého rozsahu, katastrofách, těžkých nehodách a přeshraničních sportovních a obdobných akcích. Článek 13 Přeshraniční odvracení nebezpečí (1) Policisté jednoho smluvního státu mohou v případě naléhavé potřeby bez předchozího souhlasu druhého smluvního státu překročit státní hranice, aby až do vzdálenosti deseti kilometrů od společných státních hranic v souladu s vnitrostátními právními předpisy druhého smluvního státu učinili předběžná opatření potřebná pro odvrácení bezprostředního nebezpečí pro život či zdraví osob. (2) Naléhavá potřeba ve smyslu odstavce 1 je dána pouze v případě, kdy při vyčkání na zásah policistů druhého smluvního státu nebo na dohodu o nasazení na území druhého smluvního státu ve smyslu článku 12 hrozí, že se nebezpečí naplní. (3) Policisté zasahující podle odstavce 1 musí bez zbytečného odkladu vyrozumět příslušný orgán druhého smluvního státu. Příslušný orgán bez zbytečného odkladu učiní opatření potřebná k odvrácení nebezpečí a převzetí zásahu. Zasahující policisté smějí na území druhého smluvního státu působit pouze tak dlouho, dokud druhý smluvní stát nepřevezme zásah. Zásah musí být ukončen, jakmile to požaduje smluvní stát, na jehož území zásah probíhá. (4) Zasahující policisté jsou vázáni pokyny orgánů smluvního státu, na jehož území zásah probíhá. (5) Jednání zasahujících policistů je přičítáno smluvnímu státu, na jehož území zásah proběhl. Článek 14 Přeshraniční pronásledování (1) Policisté pronásledující osobu, která a) je podezřelá ze spáchání trestného činutrestného činu nebo z účasti na trestném činutrestném činu, za který podle vnitrostátních právních předpisů jejich smluvního státu hrozí trest odnětí svobody s horní hranicí nejméně dvanáct měsíců, nebo je pro něj trestně stíhána, b) uprchla z vazby, z výkonu trestu odnětí svobody, z výkonu ochranného léčení nebo zabezpečovací detence nebo se vyhýbá opatření spojenému s omezením její osobní svobody, c) se vyhýbá kontrole prováděné policejními nebo celními orgány v příhraničních oblastech, nebo d) se vyhýbá kontrole na vnitřních hranicích dočasně prováděné v souladu s právem Evropské unie, jsou oprávněni pokračovat v pronásledování na území druhého smluvního státu bez jeho předchozího souhlasu, jestliže jeho orgány nemohly být s ohledem na zvláštní naléhavost záležitosti informovány předem nebo nejsou včas na místě, aby pronásledování převzaly. K pronásledování jsou oprávněni všichni policisté, kteří se zapojili do pronásledování před překročením státních hranic. (2) Příslušný orgán smluvního státu, na jehož území bylo pronásledování zahájeno, naváže bez zbytečného odkladu, zpravidla ještě před překročením státních hranic pronásledujícími policisty, kontakt s příslušným orgánem druhého smluvního státu a vyrozumí společné centrum. Pronásledování musí být zastaveno, jakmile to požaduje smluvní stát, na jehož území má být pronásledování prováděno nebo se již provádí. Na žádost pronásledujících policistů zajistí orgány druhého smluvního státu pronásledovanou osobu, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto smluvního státu zjistily její totožnost a učinily přípustná opatření. (3) Jestliže není požadováno zastavení pronásledování a jestliže orgány druhého smluvního státu nemohou být včas zapojeny, jsou pronásledující policisté oprávněni osobu zajistit v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvního státu, na jehož území se pronásledování provádí, do doby, než orgány druhého smluvního státu zjistí totožnost osoby a učiní přípustná opatření. (4) Pronásledování se provádí pozemní, vzdušnou nebo vodní cestou bez prostorového nebo časového omezení. (5) Pronásledující policisté mohou provádět pronásledování za následujících obecných podmínek: a) Pronásledující policisté jsou vázáni ustanoveními této smlouvy a vnitrostátními právními předpisy druhého smluvního státu; musí dodržovat pokyny orgánů tohoto smluvního státu. b) Pronásledující policisté nejsou oprávněni vstupovat do obydlí a na veřejně nepřístupná místa. Do budov lze vstupovat pouze tehdy, jedná-li se o veřejně přístupné provozní nebo prodejní prostory během pracovní, provozní nebo prodejní doby. c) Pronásledující policisté musí být snadno rozpoznatelní buď podle uniformy, podle pásky na rukávě, vesty s nápisem nebo podle dodatečného označení umístěného na vozidle; používání civilního oděvu ve spojení s použitím neoznačeného vozidla bez výše uvedených identifikačních znaků je zakázáno. Pronásledující policisté musí být kdykoli schopni prokázat, že jednají z úředního pověření. Při pronásledování neoznačeným vozidlem se k zastavení pronásledované osoby použije vždy světelné a zvukové výstražné zařízení a signalizační zařízení vyzývající k zastavení, je-li k dispozici, v ostatních případech zastavovací terč. d) Pronásledovaná osoba, která je zajištěna podle odstavce 3, může být v souvislosti se svým předvedením k příslušnému orgánu druhého smluvního státu podrobena pouze bezpečnostní prohlídce. Mohou jí být v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvního státu, na jehož území se pronásledování provádí, nasazena pouta, pokud skutečnosti opravňují k domněnce, že se osoba pokusí o útěk nebo že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo veřejného pořádku. Věci, které má osoba u sebe, mohou být předběžně zajištěny. e) Po ukončení pronásledování předají pronásledující policisté bez zbytečného odkladu písemnou zprávu příslušnému orgánu druhého smluvního státu. Na žádost tohoto orgánu jsou povinni setrvat na místě až do objasnění okolností zásahu, a to i v případech, kdy pronásledování neskončí zajištěním osoby. Povinnost setrvat na místě neplatí v případech, kdy bylo pronásledování prováděno letecky. f) Pronásledující policisté, respektive orgány jejich smluvního státu, budou na požádání podporovat dodatečná šetření, včetně soudních řízení druhého smluvního státu. (6) Pokud osoba zajištěná nebo zadržená příslušnými orgány smluvního státu, na jehož území se pronásledování provádělo, nemá státní občanství tohoto smluvního státu, musí být propuštěna nejpozději dvanáct hodin od okamžiku svého zajištění nebo zadržení s tím, že hodiny mezi devátou hodinou večerní a devátou hodinou ranní se nezapočítávají, ledaže příslušný orgán tohoto smluvního státu obdrží před uplynutím této lhůty žádost o předběžné zadržení za účelem předání nebo vydání. Vnitrostátní právní předpisy umožňující omezení osobní svobody z jiných důvodů, jakož i vnitrostátní právní předpisy pro předvedení zajištěné nebo zadržené osoby před soudce nejsou dotčeny. Článek 15 Opatření v přeshraniční železniční a lodní dopravě (1) Policisté mohou za účelem provádění opatření na území svého smluvního státu nastoupit do vlaku již na území druhého smluvního státu na poslední zastávce, na které tento vlak podle jízdního řádu zastavuje, nebo vystoupit z vlaku na první zastávce na území druhého smluvního státu, na které tento vlak podle jízdního řádu zastavuje. Policisté mohou na území druhého smluvního státu provádět nezbytná opatření k zachování veřejného pořádku a bezpečnosti podle vnitrostátních právních předpisů smluvního státu, na jehož území působí. (2) Policisté mohou pokračovat v opatření započatém ve vlaku na území svého smluvního státu, které nebylo dokončeno před překročením státních hranic, na území druhého smluvního státu až do první zastávky, na které tento vlak podle jízdního řádu zastavuje, pokud by jinak byl účel tohoto opatření zmařen nebo zásadně ohrožen. V takovém případě provádějí opatření po celou dobu v souladu s vnitrostátními právními předpisy svého smluvního státu. (3) Policisté mohou na území druhého smluvního státu zajistit osobu až do příchodu policistů druhého smluvního státu a předběžně zajistit věci, pokud je to nezbytné k předcházení nebo objasnění trestného činutrestného činu. Policisty druhého smluvního státu je třeba bez zbytečného odkladu vyrozumět. Jinak platí přiměřeně ustanovení článku 14 odst. 5 a 6. (4) Ustanovení tohoto článku platí přiměřeně v případě přeshraniční lodní dopravy. Článek 16 Předávání osob (1) Předávání osob mezi smluvními státy se může uskutečňovat na státních hranicích, na dalších místech v příhraničních oblastech nebo na letištích, pokud orgány smluvního státu, na jehož území se má předání uskutečnit, v konkrétním případě s předáním souhlasí. Předání se uskuteční na místě vhodném k bezpečnému předání. K předání může dojít zejména na policejních služebnách v blízkosti státních hranic. (2) Pro přepravu osob na území druhého smluvního státu platí následující ustanovení: a) Přeprava se provádí po nejvhodnější trase. b) Doprovázející policisté mohou na území druhého smluvního státu v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy vykonávat pouze oprávnění, která souvisejí s přepravou, včetně zajištění přepravované osoby, jakož i opatření na vlastní ochranu. Jsou povinni učinit veškerá opatření k zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti. Bez zbytečného odkladu nahlásí všechny incidenty, ke kterým dojde na území druhého smluvního státu, orgánu druhého smluvního státu uvedenému v odstavci 1. c) Pokud předávaná osoba nepředstavuje zvýšené nebezpečí pro veřejný pořádek a bezpečnost, je za dodržení obecných podmínek přepravy přípustná přeprava veřejnými dopravními prostředky. Leteckou dopravou může být osoba v takových případech přepravována i bez doprovodu policistů. d) V případě útěku přepravované osoby jsou doprovázející policisté povinni ji okamžitě pronásledovat a okamžitě vyrozumět orgán druhého smluvního státu uvedený v odstavci 1 a, je-li to možné, nejbližší dosažitelnou policejní služebnu druhého smluvního státu. Pronásledování prováděné doprovázejícími policisty končí nejpozději v okamžiku, kdy pronásledování převezmou orgány druhého smluvního státu. Pronásledování je nutno zastavit, jakmile to požaduje příslušný orgán smluvního státu, na jehož území pronásledování probíhá. Pro provádění pronásledování platí přiměřeně ustanovení článku 14. (3) Orgány smluvních států se vzájemně informují o místech a zařízeních na území vlastního smluvního státu, která jsou vhodná pro předávání osob. (4) Pro účely tohoto článku se za policisty považují pro Českou republiku také příslušníci Vězeňské službyVězeňské služby České republiky a pro Spolkovou republiku Německo také příslušníci justičních orgánů pro výkon trestu odnětí svobody Spolkové republiky Německo. Článek 17 Provádění průvozů (1) Povolil-li smluvní stát na základě žádosti průvoz osoby držené ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody přes své území, dohodnou se orgány smluvních států na způsobu provedení průvozu. Průvoz provádějí policisté žádaného smluvního státu a může se uskutečnit s doprovodem policistů žádajícího smluvního státu. Průvoz se uskuteční s doprovodem policistů žádajícího smluvního státu vždy, když o to požádá orgán žádaného smluvního státu. (2) Aniž by byly dotčeny odstavce 3 a 4, mohou doprovázející policisté žádajícího smluvního státu plnit úkoly pouze pod velením policisty žádaného smluvního státu; mají v rámci realizace průvozu stejná oprávnění jako jeho policisté. Jednání doprovázejících policistů žádajícího smluvního státu je přičítáno žádanému smluvnímu státu. (3) Pokud s tím bude žádaný smluvní stát souhlasit, může být průvoz proveden policisty žádajícího smluvního státu bez přítomnosti policistů žádaného smluvního státu. Doprovázející policisté žádajícího smluvního státu mohou na území žádaného smluvního státu v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy vykonávat pouze ta oprávnění, která souvisejí s průvozem osob, včetně zajištění provážené osoby, jakož i opatření na vlastní ochranu. Jsou povinni učinit veškerá opatření k zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti. Všechny incidenty, ke kterým dojde na území žádaného smluvního státu, bez zbytečného odkladu nahlásí jeho orgánům. (4) Jestliže dojde při průvozu prováděném podle odstavce 3 k útěku provážené osoby, jsou doprovázející policisté žádajícího smluvního státu povinni ji okamžitě pronásledovat a okamžitě vyrozumět orgán žádaného smluvního státu a, je-li to možné, nejbližší dosažitelnou policejní služebnu tohoto smluvního státu. Pronásledování prováděné doprovázejícími policisty žádajícího smluvního státu končí nejpozději v okamžiku, kdy pronásledování převezmou policisté žádaného smluvního státu. Pronásledování je nutno zastavit, jakmile to požaduje orgán žádaného smluvního státu. Pro provádění pronásledování platí přiměřeně ustanovení článku 14. (5) Před plánovaným zahájením průvozu musí být orgánu žádaného smluvního státu včas zaslány údaje o navrhovaném času a trase průvozu, zvoleném dopravním prostředku, jakož i osobní údajeosobní údaje provážené osoby a informace o případných doprovázejících policistech žádajícího smluvního státu. (6) Průvoz se musí uskutečnit bez zbytečného pobytu provážené osoby a doprovázejících policistů žádajícího smluvního státu na území žádaného smluvního státu. (7) V případech, kdy průvoz nepředstavuje zvýšené nebezpečí pro veřejný pořádek a bezpečnost, je za dodržení obecných podmínek přepravy přípustné uskutečnění průvozu vlakem či letecky. (8) Provážené osoby nepotřebují cestovní doklad ani vízum. (9) Pro účely tohoto článku se za policisty považují pro Spolkovou republiku Německo také příslušníci justičních orgánů pro výkon trestu odnětí svobody Spolkové republiky Německo. Článek 18 Ochrana svědka (1) Orgány smluvních států si poskytují pomoc při ochraně svědků a osob jim blízkých (dále jen „chráněná osoba“). (2) Pomoc zahrnuje zejména výměnu informací, včetně osobních údajůosobních údajů, logistickou pomoc, jakož i přebírání chráněných osob. (3) Chráněná osoba, která je přebírána, musí být v žádajícím smluvním státě zařazena do programu ochrany svědka; nebude zařazena do programu ochrany svědka žádaného smluvního státu. Opatření k ochraně chráněné osoby se řídí vnitrostátními právními předpisy žádaného smluvního státu. Žádající smluvní stát poskytne všechny informace potřebné k provedení těchto opatření. (4) Žádající smluvní stát hradí, pokud je to potřebné, životní náklady chráněné osoby, jakož i náklady na zvláštní opatření, která si žádající smluvní stát vyžádá. Žádaný smluvní stát hradí náklady na personál a věcné náklady spojené s ochranou chráněných osob, jakož i na opatření, která nebyla s žádajícím smluvním státem dohodnuta. Platby se provádějí zásadně předem. Podrobnosti budou před převzetím chráněné osoby dohodnuty mezi příslušnými orgány. (5) Žádaný smluvní stát může při existenci závažných důvodů a po předchozí konzultaci žádajícího smluvního státu opatření podle odstavce 3 ukončit. Žádající smluvní stát je v takovém případě povinen chráněnou osobu převzít zpět. Článek 19 Doprovody nebezpečných, nadrozměrných nebo nadměrných nákladů (1) Rozhodne-li příslušný orgán jednoho smluvního státu o uskutečnění doprovodu nebezpečného, nadrozměrného nebo nadměrného nákladu až na hranice druhého smluvního státu, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu druhého smluvního státu. Dále předá potřebné informace o charakteru nákladu a důvodech doprovodu. Oznámení může být učiněno i prostřednictvím společného centra. (2) Policisté jednoho smluvního státu mohou za účelem přípravy překročení státních hranic doprovázeným nebezpečným, nadrozměrným nebo nadměrným nákladem vstoupit na území druhého smluvního státu, aniž by tam vykonávali oprávnění. Plánovaný vstup se musí předem oznámit příslušnému orgánu druhého smluvního státu. Příslušné orgány smluvních států si sdělí v případě potřeby vhodné plochy na území svého smluvního státu k odstavení nebezpečného, nadrozměrného nebo nadměrného nákladu. Článek 20 Průjezd (1) Pokud je to potřebné, mohou policisté projet přes území druhého smluvního státu, aby dosáhli co možná nejrychleji místa nasazení na území svého smluvního státu. O průjezdu musí být bez zbytečného odkladu, pokud možno ještě před překročením státních hranic, informovány, zpravidla prostřednictvím společného centra, orgány druhého smluvního státu uvedené v článku 2 odst. 4. (2) První věta odstavce 1 se použije i v případech, kdy návrat z místa nasazení není jiným způsobem možný. Článek 21 Spolupráce při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic (1) V případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic podle práva Evropské unie jedním nebo oběma smluvními státy mohou být zřízena místa pro kontroly na vnitřních hranicích i na území druhého smluvního státu, pokud a) není na území smluvního státu, který zavádí dočasnou ochranu vnitřních hranic, k dispozici vhodná lokalita, b) je to nutné pro provedení kontrol na vnitřních hranicích a c) příslušný orgán druhého smluvního státu s tím v konkrétním případě souhlasí. Místa pro kontroly na vnitřních hranicích budou zřízena co nejblíže státním hranicím. Kontroly na vnitřních hranicích mohou být prováděny také během jízdy ve vlacích a na lodích na přeshraničních trasách železniční a lodní dopravy. (2) Souhlas podle odstavce 1 může být vázán na splnění určitých podmínek. Provádění kontrol na vnitřních hranicích podle odstavce 1 je nutné bez zbytečného odkladu ukončit, jakmile to požaduje smluvní stát, na jehož území jsou prováděny. (3) V prováděcím ujednání podle článku 34 odst. 1 budou stanoveny a) místa a trasy, na kterých mohou být prováděny kontroly na vnitřních hranicích podle odstavce 1 (dále jen „prostor hraničních kontrol“), b) podmínky jejich provádění a c) další podrobnosti spolupráce podle tohoto článku. (4) Kontroly na vnitřních hranicích podle odstavce 1 se provádějí v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvního státu, který zavedl ochranu vnitřních hranic. Kontroly na vnitřních hranicích provádějí policisté tohoto smluvního státu. Jejich úřední úkony se považují za úřední úkony provedené na území jejich smluvního státu. (5) Policisté působící podle odstavce 1 na území druhého smluvního státu mohou vykonávat veškerá oprávnění, která souvisejí s ochranou vnitřních hranic, včetně zastavení, zadržení, zajištění a odepření vstupu, jakož i převezení na území vlastního smluvního státu. Současně mají veškerá oprávnění nezbytná k zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti v prostoru hraničních kontrol. Policisté mohou při provádění kontrol na vnitřních hranicích nosit uniformu a nosit služební zbraně, střelivo, donucovací prostředky a jiné součásti výzbroje, povolené vnitrostátními právními předpisy svého smluvního státu. Služební zbraně a donucovací prostředky mohou použít v souladu s vnitrostátními právními předpisy svého smluvního státu; služební zbraně však pouze v případě nutné obrany a krajní nouze. (6) Oprávnění převézt na území vlastního smluvního státu se netýká občanů smluvního státu, na jehož území probíhají kontroly na vnitřních hranicích. Ti mohou být policisty, kteří provádějí kontroly na vnitřních hranicích, zajištěni do doby svého předání policistům druhého smluvního státu. Takové předání se uskuteční bez zbytečného odkladu. (7) Dojde-li v prostoru hraničních kontrol k porušení předpisů smluvního státu, který zavedl ochranu vnitřních hranic, souvisejících s překračováním státních hranic osobami nebo s dovozem, vývozem nebo průvozem zboží, považuje se to za porušení spáchané na území tohoto smluvního státu. (8) V prostoru hraničních kontrol mohou být přítomni i policisté druhého smluvního státu. (9) Provádějí-li smluvní státy kontroly na vnitřních hranicích společně, provedou tyto kontroly nejdříve policisté smluvního státu, jehož území osoba nebo zboží opouští. Kapitola III Právní poměry Článek 22 Nasazení vozidel, letadel a plavidel (1) Policisté působící podle této smlouvy na území druhého smluvního státu mohou používat služební vozidla, letadla a plavidla. Přitom podléhají stejným dopravním předpisům, včetně pravidel provozu pro vnitrozemskou plavbu a předpisů pro letecký provoz, jako policisté druhého smluvního státu. To platí zejména ve vztahu k využití zvláštních oprávnění a práva přednosti v jízdě. (2) Služební vozidla jsou na území druhého smluvního státu osvobozena od silničních a dálničních poplatků ve stejném rozsahu jako služební vozidla používaná policisty tohoto smluvního státu. (3) Letadla musí mít v zemi původu povolení k příslušnému druhu nasazení. (4) U letů podle pravidel pro lety za viditelnosti ve dne není stanovena povinnost podávat letový plán. Lety podle přístrojů se mohou provádět pouze v řízeném vzdušném prostoru a jsou řízeny příslušným stanovištěm řízení letového provozu. Před vstupem letadla do úseku letu podle přístrojů nebo před vstupem do vzdušného prostoru třídy C nebo D je třeba předat příslušnému stanovišti řízení letového provozu potřebné údaje o letovém plánu a získat povolení stanoviště řízení letového provozu ke vstupu. To platí i pro lety podle pravidel pro lety za viditelnosti v noci. (5) Při zohlednění veřejného pořádku a bezpečnosti mohou letadla vzlétat a přistávat také mimo letiště nebo k tomu určené plochy a odchýlit se od stanovené minimální výšky letu, pokud je to nutné k plnění úkolů podle této smlouvy. Článek 23 Právní postavení policistů na území druhého smluvního státu (1) Policisté, kteří při plnění úkolů podle této smlouvy působí na území druhého smluvního státu, jsou vázáni vnitrostátními právními předpisy druhého smluvního státu. Nemají žádná oprávnění, pokud tato smlouva výslovně nestanoví jinak. (2) Policisté mohou na území druhého smluvního státu, pokud tato smlouva výslovně nestanoví jinak, a) nosit uniformu a nosit služební zbraně, střelivo, donucovací prostředky, jakož i jiné součásti výzbroje, povolené vnitrostátními právními předpisy jejich smluvního státu, ledaže orgán smluvního státu, na jehož území policisté působí, v konkrétním případě sdělí, že to nepovoluje nebo povoluje jen za určitých podmínek, b) použít donucovací prostředky v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvního státu, na jehož území se nacházejí, c) při plnění úkolů podle této smlouvy vstupovat na území druhého smluvního státu bez cestovního dokladu a zdržovat se na jeho území po nezbytnou dobu, pokud u sebe mají služební průkaz opatřený fotografií, d) překračovat státní hranice na jakémkoli místě, vyžaduje-li to plnění úkolů podle této smlouvy, e) mít u sebe a používat vybavení a služební zvířata, pokud je to nezbytné pro plnění úkolů podle této smlouvy, v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvního státu, na jehož území se nacházejí. (3) Služební zbraně se mohou používat pouze v případě nutné obrany nebo krajní nouze. V případě článků 10 a 12 mohou být v konkrétním případě služební zbraně použity i nad tento rámec, pokud to výslovně povolí policista řídící zásah a pokud je použití služební zbraně v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvního státu, na jehož území zásah probíhá. (4) Policisté, kteří při plnění úkolů podle této smlouvy působí na území druhého smluvního státu, jsou osvobozeni od jízdného v železniční dopravě ve stejném rozsahu jako policisté druhého smluvního státu. (5) Policisté, kteří při plnění úkolů podle této smlouvy působí na území druhého smluvního státu, jsou ve vztahu k trestným činůmtrestným činům, které spáchají nebo které jsou spáchány na nich, postaveni na roven policistům tohoto smluvního státu. Článek 24 Služební poměry (1) Z hlediska služebního poměru podléhají policisté působící na území druhého smluvního státu, zejména pokud jde o disciplinární předpisy a předpisy upravující jejich odpovědnost, výlučně vnitrostátním právním předpisům svého smluvního státu. (2) Každý smluvní stát je povinen chránit policisty druhého smluvního státu vyslané na jeho území a pomáhat jim stejným způsobem jako vlastním policistům. Článek 25 Odpovědnost za škodu (1) Smluvní státy se zříkají veškerých nároků na náhradu škody způsobené ztrátou nebo poškozením jejich majetku, jestliže byla škoda způsobena policistou druhého smluvního státu při plnění úkolů podle této smlouvy. (2) Smluvní státy se zříkají veškerých nároků na náhradu škody způsobené újmou na zdraví nebo smrtí policisty, jestliže škoda vznikla při plnění úkolů podle této smlouvy. Tím nejsou dotčeny nároky na náhradu škody policisty nebo pozůstalých osob. (3) Ustanovení odstavce 1 a první věta odstavce 2 se nepoužijí, pokud byla škoda způsobena úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. (4) Za Škodu, kterou způsobí policista jednoho smluvního státu při plnění úkolů podle této smlouvy na území druhého smluvního státu třetí osobě, odpovídá smluvní stát, na jehož území škoda vznikla, podle vnitrostátních právních předpisů, které by se použily v případě, že by škodu způsobil jeho vlastní policista. Celková částka náhrady škody, kterou tento smluvní stát poskytl, mu bude uhrazena smluvním státem, jehož policista škodu způsobil. Druhá věta se nepoužije, byl-li policista, který škodu způsobil, podřízen orgánům druhého smluvního státu podle článku 12, jakož i v případech, ve kterých byla škoda způsobena v důsledku pokynu policisty druhého smluvního státu, řídícího zásah. (5) V případě škody na majetku jednoho smluvního státu, která vznikla na území druhého smluvního státu v důsledku jednání třetí osoby, vymáhá náhradu škody smluvní stát, na jehož území škoda vznikla. To neplatí, pokud smluvní stát, jemuž škoda vznikla, od požadavku na náhradu škody ustoupí. Získaná náhrada škody bude postoupena smluvnímu státu, jemuž škoda vznikla. Článek 26 Jazyky Při provádění této smlouvy jsou používány úřední jazyky smluvních států nebo anglický jazyk. Článek 27 Náklady Není-li v této smlouvě nebo v prováděcích ujednáních podle článku 34 odst. 1 stanoveno nebo mezi orgány předem dohodnuto jinak, hradí každý smluvní stát sám náklady vznikající jeho orgánům z provádění této smlouvy. Článek 28 Omezení spolupráce (1) Má-li některý ze smluvních států za to, že splnění žádosti o spolupráci nebo jiné opatření na základě této smlouvy může omezit jeho svrchovanost, ohrozit bezpečnost nebo jiné podstatné zájmy nebo porušit jeho vnitrostátní právní předpisy, může spolupráci nebo jiné opatření zcela nebo z části odepřít nebo vázat na splnění určitých podmínek. Splnění žádosti o spolupráci týkající se správního deliktu je možno odepřít i tehdy, pokud jsou pracovní nebo finanční zátěž související s jejím vyřízením ve zjevném nepoměru k závažnosti správního deliktu. (2) Písemnosti, informace a vybavení, které byly předány na základě této smlouvy, nesmí být bez předchozího souhlasu předávajícího orgánu postupovány třetím subjektům. Článek 29 Utajované informace Pro předávání utajovaných informacíutajovaných informací se použijí ustanovení platné mezinárodní smlouvy upravující předávání a vzájemnou ochranu utajovaných informacíutajovaných informací s tím, že utajované informaceutajované informace mohou být předávány bezprostředně mezi orgány smluvních států. Článek 30 Ochrana osobních údajů Pokud jsou na základě této smlouvy předávány osobní údajeosobní údaje (dále jen „údaje“), jejich zpracování probíhá v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních států při dodržování následujících ustanovení: a) Použití údajů přijímajícím orgánem je v rámci této smlouvy přípustné pouze k účelu, pro který byly předány, a pouze za podmínek stanovených předávajícím orgánem. Kromě toho je v rámci této smlouvy a při dodržování podmínek stanovených předávajícím orgánem jejich použití přípustné za účelem předcházení a objasňování trestných činůtrestných činů závažného významu, jakož i za účelem předcházení závažnému porušení veřejného pořádku a bezpečnosti. K jiným účelům lze údaje použít pouze s předchozím písemným souhlasem předávajícího orgánu. Souhlas nebude udělen, lze li důvodně předpokládat, že by tím byly porušeny vnitrostátní právní předpisy nebo pokud je to v rozporu s oprávněnými zájmy dotčené osoby. b) Přijímající orgán na požádání informuje předávající orgán o použití předaných údajů a o výsledcích tím dosažených. c) Předávající orgán je povinen dbát na správnost údajů, které zamýšlí předat, jakož i na jejich potřebnost a přiměřenost s ohledem na účel sledovaný předáním. Přitom je předávající orgán povinen dbát na zákazy předávání údajů platné podle jeho vnitrostátních právních předpisů. K předání údajů nedojde, lze-li důvodně předpokládat, že by tím byly porušeny vnitrostátní právní předpisy nebo pokud je to v rozporu s oprávněnými zájmy dotčené osoby. Ukáže-li se, že byly předány nesprávné údaje nebo údaje, které nesměly být předány, je předávající orgán povinen tuto skutečnost sdělit co možná nejdříve přijímajícímu orgánu. Přijímající orgán je povinen nesprávné údaje bez zbytečného odkladu opravit a údaje, které nesměly být předány, vymazat. d) Dotčené osobě je nutno na její žádost poskytnout informaci o údajích o ní existujících, jakož i o zamýšleném účelu jejich použití. Povinnost poskytnout informaci neexistuje, převáží-li nad zájmem dotčené osoby na poskytnutí informace veřejný zájem na tom, aby informace nebyla poskytnuta. Před rozhodnutím o takové žádosti bude vyžádáno stanovisko orgánu druhého smluvního státu. Každý smluvní stát může v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy požádat, aby druhý smluvní stát dotčenou osobu neinformoval. Smluvní stát, který o žádosti dotčené osoby rozhoduje, neinformuje dotčenou osobu bez předchozího souhlasu druhého smluvního státu. Jinak se právo dotčené osoby na poskytnutí informace o údajích k ní existujících řídí vnitrostátními právními předpisy toho smluvního státu, který o žádosti dotčené osoby rozhoduje. e) Při předávání údajů upozorní předávající orgán na lhůty pro přezkoumání nebo výmaz osobních údajůosobních údajů platné podle jeho vnitrostátních právních předpisů. Nezávisle na těchto lhůtách je nutno předané údaje vymazat, pokud již nejsou potřebné k účelu, za jakým byly předány. f) Předávající orgán a přijímající orgán jsou povinny vést evidenci předání a převzetí údajů. g) Předávající orgán a přijímající orgán přijmou vhodná technická a organizační opatření, aby účinně chránili předávané údaje proti neoprávněnému přístupu, neoprávněným změnám, jakož i jejich neoprávněnému dalšímu předávání nebo neoprávněnému zveřejňování. h) Bude-li někdo v souvislosti s předáním údajů podle této smlouvy nezákonně poškozen, odpovídá za škodu orgán zodpovědný za zpracování údajů nebo orgán jinak příslušný podle vnitrostátních právních předpisů, a to podle vnitrostátních právních předpisů. Přijímající orgán se nemůže ve vztahu k poškozenému zprostit podle vnitrostátních právních předpisů odpovědnosti tím, že se odvolá na nesprávnost předaných osobních údajůosobních údajů. Jestliže přijímající orgán poskytne náhradu škody, která vznikla použitím nesprávných údajů, nahradí příslušný předávající orgán přijímajícímu orgánu částku vyplacenou jako náhradu škody, přičemž zohlední jakoukoli možnou chybu přijímajícího orgánu. Část II Změna Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000 Článek 31 Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000 se mění takto: 1. V článku 11 odst. 1 druhé větě a odst. 2 první větě se slova „Spolkovým ministerstvem spravedlnosti“ nahrazují slovy „Spolkovým ministerstvem spravedlnosti a ochrany spotřebitelespotřebitele“. 2. Článek 18 se ruší. 3. Článek 19 se mění takto: a) odstavce 1 a 2 znějí takto: „(1) Úředníci smluvního státu, kteří v rámci vyšetřování trestného činutrestného činu podléhajícího vydávání sledují osobu nebo věc na výsostném území tohoto státu, nebo na výsostném území třetího státu jsou oprávněni pokračovat ve sledování na výsostném území druhého smluvního státu, jestliže tento stát s přeshraničním sledováním na základě předem podané žádosti o právní pomoc souhlasil. Tento souhlas může být vázán na podmínky. Na požádání bude sledování předáno úředníkům smluvního státu, na jehož výsostném území se sledování provádí. Žádost o právní pomoc podle věty první adresuje příslušný orgán dožadujícího státu v České republice Krajskému státnímu zastupitelství v Praze a ve Spolkové republice Německo místně příslušnému státnímu zastupitelství, a současně zašle kopii ústřednímu místu příslušnému podle odstavce 7. Místně příslušnými jsou ve Spolkové republice Německo státní zastupitelství, v jejichž obvodu působnosti má být podle očekávání hranice překročena. (2) Jestliže nelze s ohledem na zvláštní naléhavost věci požádat o předchozí souhlas druhé smluvní strany, smějí úředníci pokračovat ve sledování osoby dál přes hranici za níže uvedených podmínek: 1. Přechod hranic musí být bezodkladně ještě v průběhu sledování oznámen ústřednímu místu označenému v odstavci 7 toho smluvního státu, na jehož výsostném území se má ve sledování pokračovat; namísto tohoto ústředního místa lze ve Spolkové republice Německo informovat také Bavorský zemský kriminální úřad nebo Zemský kriminální úřad Saska. 2. Bezodkladně bude podána dodatečná žádost o právní pomoc podle odstavce 1, v níž budou také uvedeny důvody pro překročení hranic bez předchozího souhlasu. Sledování je třeba zastavit, jakmile to bude na základě sdělení podle bodu 1 nebo dožádání podle bodu 2 požadovat smluvní stát, na jehož výsostném území se sledování provádí, nebo jestliže souhlas nebude udělen do dvanácti hodin od překročení hranic s tím, že hodiny mezi devátou hodinou večerní a devátou hodinou ranní se nezapočítávají.“; b) za odstavec 3 se vkládají následující nové odstavce 4 a 5: „(4) Pokud přeshraniční sledování probíhá výhradně za využití technických prostředků bez potřeby pomoci druhého smluvního státu, může být sledování prováděno i bez předchozího souhlasu. Sledování podle věty první musí být bezodkladně oznámeno druhému smluvnímu státu, jakmile bude zjištěno, že sledovaná osoba nebo věc překročila hranice; v České republice je nutno informovat ústřední místo označené v odstavci 7, ve Spolkové republice Německo ústřední místa označená v odstavci 7 nebo místa označená v odstavci 2 bodu 1. Toto oznámení musí obsahovat informace, pro který trestný čintrestný čin bylo sledování povoleno a jakým justičním orgánem. Sledování je nutno ukončit, jakmile to požaduje smluvní stát, na jehož výsostném území sledování probíhá. Příslušné policejní nebo celní orgány smluvních států se dohodnou na tom, zda a popřípadě jaká technická opatření, zejména demontování a navrácení použitých technických prostředků, je nutno po ukončení sledování přijmout. Využití výsledků sledování podle věty první vyžaduje předchozí souhlas příslušného orgánu podle odstavce 1 smluvního státu, na jehož výsostném území sledování probíhalo. Pokud není souhlas udělen, nesmí být výsledky získané sledováním použity, ledaže je třeba přijmout naléhavá opatření, aby se zabránilo bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti. Druhý smluvní stát bude o každém takovém použití vyrozuměn spolu s uvedením důvodů. (5) Odhalení totožnosti úředníků provádějících sledování je možné pouze po předchozím souhlasu smluvního státu, jehož úředníci mají být ztotožněni. Odstavec 3 bod 5 není dotčen.“; c) dosavadní odstavce 4 a 5 se stávají odstavci 6 a 7 a odstavec 7 zní takto: „(7) Ústředním místem uvedeným v odstavcích 1, 2 a 4 je: - za Českou republiku: Policejní prezidium České republiky, nebo - v případě trestných činůtrestných činů v oblasti přeshraničního pohybu zboží - Generální ředitelství cel; - za Spolkovou republiku Německo: Spolkový kriminální úřad (Bundeskriminalamt) nebo - v případě trestných činůtrestných činů v oblasti přeshraničního pohybu zboží - Celní kriminální úřad (Zollkriminalamt).“. 4. Článek 20 odst. 4 první věta zní takto: „Ustanovení článku 19 odst. 1 vět čtvrté a páté a odstavců 6 a 7 této smlouvy budou použita obdobně.“. 5. V článku 21 odst. 1 první větě se ze za slovo „agenta“ vkládají slova „nebo osoby provádějící předstíraný převod“. 6. Články 22 a 23 se ruší. 7. Článek 31 odst. 2 zní takto: „(2) Smluvní státy mohou výměnou verbálních nót dohodnout změny způsobu styku podle článku 19 odst. 1 vět čtvrté a páté a podle článku 20 odst. 4 této smlouvy a území nasazení podle článku 21 odst. 5 této smlouvy.“. 8. V článku 32 první větě se slova „Spolkové ministerstvo spravedlnosti“ nahrazují slovy „Spolkové ministerstvo spravedlnosti a ochrany spotřebitelespotřebitele“. Část III Závěrečná ustanovení Článek 32 Řešení sporů (1) Spory týkající se výkladu nebo provádění částí I a III této smlouvy budou řešeny jednáními mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo. (2) Nepodaří-li se spory vyřešit způsobem popsaným v odstavci 1, budou řešeny diplomatickou cestou. Článek 33 Hodnocení provádění smlouvy Zástupci orgánů smluvních států se budou v případě potřeby scházet za účelem vyhodnocování provádění této smlouvy. Článek 34 Prováděcí ujednání (1) Vlády smluvních států, a dále na české straně Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí a na německé straně Spolkové ministerstvo vnitra, Spolkové ministerstvo financí, Bavorské státní ministerstvo vnitra, výstavby a dopravy a Saské státní ministerstvo vnitra mohou na základě a v rámci částí I a III této smlouvy uzavírat ujednání k jejímu provádění. (2) Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo o zřízení Společného centra česko-německé policejní a celní spolupráce Petrovice - Schwandorf z 13. února 2012 je prováděcím ujednáním ve smyslu tohoto článku. Článek 35 Vztah k jiným mezinárodním smlouvám a právu Evropské unie Práva a povinnosti smluvních států vyplývající z jiných mezinárodních smluv, jimiž jsou smluvní státy vázány, včetně smluv upravujících spolupráci celních orgánů, a z členství v Evropské unii nejsou touto smlouvou dotčeny. Článek 36 Ukončení platnosti mezinárodních smluv Vstupem této smlouvy v platnost pozbývají ve vztazích mezi smluvními státy platnosti Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spolkové republiky Německo o spolupráci v boji proti organizované kriminalitě ze dne 13. září 1991, Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech ze dne 19. září 2000, Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě ze dne 19. května 1995 a článek 4 odst. 3 až 7 a články 14 a 16 Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o železniční dopravě přes společné státní hranice a ulehčené průvozní železniční dopravě ze dne 19. června 1997. Článek 37 Vstup v platnost a výpověď (1) Tato smlouva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou vyměněny v Berlíně. Tato smlouva vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni výměny ratifikačních listin. (2) Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Každý smluvní stát ji může kdykoli písemně vypovědět diplomatickou cestou. Výpověď nabývá účinnosti šest měsíců po dni, v němž byla výpověď doručena druhému smluvnímu státu. (3) Registraci smlouvy u sekretariátu Organizace spojených národů podle článku 102 Charty Organizace spojených národů zajistí Spolková republika Německo. Česká republika bude o provedené registraci informována s uvedením registračního čísla Organizace spojených národů, jakmile bude tato registrace potvrzena sekretariátem Organizace spojených národů. Dáno v Praze dne 28. dubna 2015 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém a německém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za Českou republiku Milan Chovanec v. r. ministr vnitra Za Spolkovou republiku Německo Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice Thomas de Maiziere v. r. ministr vnitra 1) Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání podepsaná v Praze dne 2. února 2000 byla vyhlášena pod č. 68/2002 Sb. m. s. a její změny vyhlášené pod č. 126/2002 Sb. m. s., 124/2005 Sb. m. s., 30/2006 Sb. m. s. a č. 1/2011 Sb. m. s. 2) Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo o zřízení Společného centra česko-německé policejní a celní spolupráce Petrovice - Schwandorf, podepsané v Hofu dne 13. února 2012, vyhlášené pod č. 22/2013 Sb. m. s., sjednané na základě článku 5 a článku 17 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech z 19. září 2000, zůstává v platnosti a v souladu s článkem 34 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o policejní spolupráci a o změně Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000 se stává prováděcím ujednáním ve smyslu tohoto článku.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.